PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU, Euratom) 2023/2825

ze dne 12. prosince 2023,

kterým se stanoví opatření pro správu a provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu Unie v rámci diverzifikované strategie financování a souvisejících úvěrových operací

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (1), a zejména na článek 220a uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2022/2434 (2) změnilo nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“) zavedením diverzifikované strategie financování jako jediné metody financování pro provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu prováděných Komisí. Článek 220a finančního nařízení se má vztahovat na programy finanční pomoci, jejichž základní právní akty vstupují v platnost dne 9. listopadu 2022 nebo později. Diverzifikovaná strategie financování se nemá vztahovat na stávající programy, v jejichž rámci by se měly výpůjční a úvěrové operace nadále provádět podle tradiční metody back-to-back v souladu s článkem 220 finančního nařízení. Metoda back-to-back se může výjimečně použít i na nové programy finanční pomoci a má se vztahovat na všechny programy Euratomu.

(2)

Podle článku 220a finančního nařízení má Komise zavést opatření nezbytná k provádění diverzifikované strategie financování. Tato opatření by měla zahrnovat správní rámec, postupy řízení rizik a metodiku přiřazování nákladů, která by měla zajistit, aby veškeré náklady vzniklé Unii v souvislosti s finanční pomocí nesla přijímající země. Je proto nezbytné stanovit postupy pro výpůjční operace a operace řízení dluhu prováděné Komisí v rámci diverzifikované strategie financování a pro související úvěrové operace.

(3)

Komise poprvé použila diverzifikovanou strategii financování na výpůjční operace v rámci nástroje NextGenerationEU (dále jen „NGEU“), což je dočasný nástroj Unie, jehož účelem je podpořit hospodářské oživení po krizi COVID-19. To umožnilo úspěšně mobilizovat finanční prostředky na nevratnou podporu a půjčky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (3) a dalších programů Unie uvedených v čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (EU) 2020/2094 (4).

(4)

Model řízení a procesy potřebné k provádění diverzifikované strategie financování v rámci nástroje NGEU byly stanoveny v souladu s prováděcím rozhodnutím Komise C(2021) 2502 (5). Daná opatření zahrnují mimo jiné správní rámec, řízení rizik a postupy pro zajištění souladu s předpisy. Metodika přiřazování nákladů byla vypracována v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2022/2545 (6). Je vhodné, aby opatření pro provádění diverzifikované strategie financování podle článku 220a finančního nařízení vycházela z modelu řízení pro NGEU.

(5)

Ačkoli by se toto rozhodnutí mělo vztahovat především na operace prováděné v rámci diverzifikované strategie financování, je vhodné rozšířit některá opatření v něm stanovená na operace prováděné podle metody back-to-back. Tento přístup by v rozsahu, v němž je použitelný, zajistil soudržnost napříč různými programy. Rovněž by zaručil, že se na všechny operace budou vztahovat nejpřísnější pravidla v souladu se zásadou řádného finančního řízení. To by mělo platit pro opatření týkající se řízení rizik a postupů pro zajištění souladu s předpisy.

(6)

Rozhodnutí o ročních výpůjčkách by mělo stanovit prvky plánovaných výpůjčních operací a operací řízení dluhu a mělo by obsahovat povolení pro operace řízení likvidity na období jednoho roku. Zejména by mělo určit rozsah výpůjčních operací a operací řízení dluhu, které mají být provedeny, s cílem vymezit celkovou expozici rozpočtu Unie a příjemců půjček. Za tímto účelem by mělo stanovit rozmezí pro maximální objemy emisí dlouhodobého financování pro všechny účely, maximální nesplacenou částku krátkodobého financování, maximální průměrnou splatnost dlouhodobého financování Unie, limit pro konečnou nesplacenou částku na emisi a v příslušných případech maximální výši emisí Komise, které mohou být drženy na jejím účtu a které lze použít jako dodatečný zdroj financování nebo na podporu sekundárního trhu. Rozhodnutí o ročních výpůjčkách by mělo rovněž obsahovat povolení investovat hotovost drženou nad rámec toho, co je zapotřebí k výplatám prostředků, do nástrojů peněžního trhu.

(7)

Aby se zajistilo, že finanční prostředky potřebné na splnění závazků v rámci souvisejících programů finanční pomoci budou k dispozici v době splatnosti těchto závazků, měly by být výpůjční operace a operace řízení dluhu v rámci diverzifikované strategie financování prováděny na základě pololetních plánů financování. Plány financování by pro operace v tomto období vymezily rámec odkazem na platby, které musí být provedeny za účelem realizace souvisejících programů v dalším semestru a následujících obdobích. Vypracování plánu financování by proto mělo zajistit propojení s očekávanými platebními potřebami na víceletém základě, aby se zajistilo hladké plánování a organizace operací financování. Výpůjčky určené k uspokojení platebních potřeb očekávaných v dalších obdobích mohou být spravovány prostřednictvím operací řízení likvidity. Plán financování by měl být vypracován na základě limitů a povolení obsažených v rozhodnutí o ročních výpůjčkách. Plán financování je základem pro informování účastníků trhu o orientačních plánech financování v nadcházejícím období.

(8)

Stanovením orientační maximální částky výpůjček zpravidla na období šesti měsíců a vymezením některých dalších klíčových parametrů plánovaných operací by plán financování rovněž zajistil vyšší předvídatelnost emisí, přičemž by na trzích zachoval flexibilitu a přinesl transparentnost. Cílová investorská základna potřebuje informace o nadcházejících emisích a přibližné informace o načasování, aby si mohla připravit plánování svých investic. Schopnost optimalizovat strukturu výpůjček prostřednictvím transakcí peněžního trhu a operací řízení dluhu během provádění plánů financování umožňuje Komisi dosáhnout výhodnějších výsledků a snížit riziko nedostatku likvidity.

(9)

Rozhodnutí o ročních výpůjčkách a plán financování by měly sloužit jako základ pro informace, které Komise poskytuje Evropskému parlamentu a Radě v souladu s čl. 220a odst. 2 finančního nařízení, jakož i základ pro komunikaci s trhy a s veřejností. Komise by kromě toho měla podle čl. 220a odst. 2 finančního nařízení podávat Evropskému parlamentu a Radě souhrnné a pravidelné zprávy o všech aspektech své strategie výpůjček a řízení dluhu.

(10)

Stanovení přesných a smysluplných plánů financování v rámci diverzifikované strategie financování závisí na pravidelném a včasném sdělování informací ze strany schvalujících osob odpovědných za provádění programů finanční pomoci v rámci časových lhůt a částek pro očekávaná schválení plateb. Tyto informace by měly být sdělovány Generálnímu ředitelství pro rozpočet, které odpovídá za stanovení a provádění plánů financování, prostřednictvím nástroje Komise pro finanční odhady.

(11)

Diverzifikovaná strategie financování by měla usilovat o získání co nejvýhodnějších finančních podmínek pro Unii prostřednictvím řádného plánování a hladkého provádění transakcí nejvýhodnějším možným způsobem za panujících tržních podmínek. Vzhledem k tomu, že Komise musí získávat finanční prostředky, aby mohla vyplácet částky na příslušné programy, má omezený prostor, pokud jde o načasování tržních transakcí. Diverzifikovaná strategie financování Komisi poskytuje širší škálu způsobů financování, včetně krátkodobého financování, což jí umožňuje snížit prováděcí riziko na trhu v případě nutnosti získat finanční prostředky za méně příznivých tržních podmínek.

(12)

Nástroje financování v rámci diverzifikované strategie financování by měly mimo jiné zahrnovat různé referenční dluhopisy a pokladniční poukázky EU. Výpůjční operace v rámci diverzifikované strategie financování by měly být organizovány jako aukce, syndikované transakce nebo soukromá umístění v závislosti na tom, co je vzhledem k velikosti a povaze jednotlivých operací nejvhodnější.

(13)

Diverzifikovaná strategie financování by měla zahrnovat možnost vydávat krátkodobé nástroje a udržovat rezervu v oblasti likvidity, což Komisi umožní překlenout časový nesoulad mezi výpůjčkami a výplatami a vyhovět žádosti o výplatu v případě nepříznivých podmínek financování. Krátkodobé výpůjční operace prostřednictvím pokladničních poukázek EU by měly být prováděny prostřednictvím pravidelných aukcí, aby se zajistila flexibilita a účinnost. Aukce by měly být organizovány tak, aby bylo možné zajistit status Unie coby transparentního a předvídatelného emitenta a rovné zacházení s účastníky.

(14)

Operace řízení dluhu v rámci diverzifikované strategie financování umožňují lépe řídit úroková a jiná finanční rizika. Je proto vhodné povolit, aby k řízení úrokového rizika nebo jiných finančních rizik v souvislosti s půjčkami pro přijímající země bylo možné využívat deriváty, například swapy, přičemž je třeba vždy dodržovat zásadu vyrovnanosti rozpočtu, nebo uzavírat zajištěné či nezajištěné transakce na peněžním trhu s úřady pro řízení dluhu členských států, nadnárodními institucemi, vnitrostátními agenturami veřejného sektoru, centrálními bankami, úvěrovými institucemi a investičními podniky s odpovídajícím úvěrovým hodnocením nebo ústředními protistranami. V této souvislosti by Komise měla být rovněž oprávněna odkupovat a/nebo držet své vlastní dluhopisy pro účely řízení likvidity a podpory likvidity na trhu s dluhopisy Unie.

(15)

Operace řízení likvidity Komisi umožňují získat pro hotovost drženou na rámec toho, co je nutné k uskutečnění plánovaných výplat prostředků, výhodnější podmínky. Pro tento účel je tedy vhodné umožnit investování nadměrných hotovostních zůstatků prostřednictvím nástrojů peněžního trhu, je-li to vhodné. Příležitosti k takovým investicím by mohly nastat, pokud jsou výplaty prostředků nižší, než se očekávalo podle prognózy, a nepředpokládané hotovostní zůstatky se hromadí. Alternativně může Komise v očekávání období vysokého odtoku prostředků získat finanční prostředky předem, aby zabránila vysoké koncentraci operací v omezeném čase s riziky spojenými s jejich prováděním a oceňováním. Při vytváření nebo změně strategie řízení likvidity je vhodné konzultovat ředitele pro řízení rizika a účetního.

(16)

Úvěrové operace by měly být prováděny v souladu s příslušným základním právním aktem a příslušnými dohodami o půjčce. Je vhodné stanovit minimální podmínky, za kterých se půjčky poskytují. Dále je potřeba zajistit, aby přijímající země nesly veškeré náklady spojené s půjčkou, které vzniknou Unii, v souladu s metodikou stanovenou Komisí ve zvláštním rozhodnutí doplněném o podrobné pokyny pro výpočet těchto nákladů.

(17)

Přijímajícím zemím by měla být nabídnuta možnost požádat Komisi o poskytnutí půjček s pevným zajištěním úrokové sazby. To by vyžadovalo, aby Komise používala finanční nástroje, jako jsou úrokové swapy, aby mohla nabízet úvěry s pevnou úrokovou sazbou. Náklady na řízení rizik pomocí derivátů by měla nést přijímající země.

(18)

Výpůjční operace v rámci stávajících programů finanční pomoci se provádějí v rámci „programu EU a Euratomu pro vydávání dluhopisů“, který byl vytvořen v roce 2019 a aktualizován v roce 2021 (dále jen „program pro vydávání dluhopisů“). To mimo jiné zahrnuje nabídkový dokument obsahující všechny informace požadované pro trhy podle použitelných právních předpisů a provozní a smluvní ujednání s protistranami, jež jsou pro účely výpůjček klíčové. Výpůjční operace v rámci diverzifikované strategie financování by měly být prováděny v rámci programu pro vydávání dluhopisů po provedení nezbytných změn ve stávající dokumentaci.

(19)	Za účelem provádění výpůjčních operací, operací řízení dluhu a operací řízení likvidity v rámci diverzifikované strategie financování by měly být zřízeny odpovídající provozní kapacity, včetně kapacit pro vypořádání transakcí, aukční platformy a možnosti využívat repo obchody a swapy.

(20)

Za účelem provádění výpůjčních operací, operací řízení dluhu a operací řízení likvidity v rámci diverzifikované strategie financování a souvisejících úvěrových operací by Komise měla otevřít zvláštní účty výhradně pro účely těchto operací. Na tyto účty by se měla vztahovat stejná kritéria jako na účty pro operace NGEU. Zejména by za účelem řešení rizika likvidity vyplývajícího z těchto operací mělo být zavedeno bezpečné a účelově vymezené držení obezřetnostní hotovosti pro platby. Požadavek držet takovou vyhrazenou obezřetnostní hotovostní rezervu představuje nedílnou a nezbytnou součást přístupu k řízení rizik pro diverzifikovanou strategii financování. Aby se zajistilo, že takto držená kriticky významná hotovost nebude vystavena jakémukoliv riziku protistrany v důsledku selhání instituce, u níž jsou tyto rezervy drženy, je nezbytné, aby tato obezřetnostní hotovost byla držena u centrální banky. Tato hotovost by měla být držena na zvláštním účtu u Evropské centrální banky („ECB“) a měla by být udržována na nejnižší úrovni potřebné k pokrytí nadcházejících plateb v krátkodobém horizontu, avšak její výše se může měnit v závislosti na harmonogramu emisí a výplat. S Evropskou centrální bankou by měla být uzavřena smlouva o službách finanční agentury, která umožní pokrýt související náklady. Jakékoli jiné částky nad rámec takto držené obezřetností hotovosti mohou být investovány prostřednictvím nástrojů peněžního trhu nebo drženy na zvláštních účtech u povolených protistran.

(21)

Rámec pro řízení rizik a dodržování předpisů v souvislosti s výpůjčními operacemi, operacemi řízení dluhu, operacemi řízení likvidity a úvěrovými operacemi by měl dále zaručit ochranu finančních zájmů Unie a zajistit, aby veškeré činnosti byly prováděny v souladu s nejvyššími standardy bezúhonnosti, poctivosti a řádného finančního řízení a řízení rizik. V tomto ohledu by měla být funkce ředitele pro řízení rizika, která byla zřízena prováděcím rozhodnutím C(2021) 2502, rozšířena tak, aby se vztahovala na všechny operace v rámci diverzifikované strategie financování podle prováděcího rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2022/2544 (7). Ředitele pro řízení rizika by měl při plnění úkolů podporovat Výbor pro rizika a dodržování předpisů. Aby bylo zajištěno, že Výbor pro rizika a dodržování předpisů má takové složení, díky němuž je způsobilý poskytovat řediteli pro řízení rizika odpovídající podporu, je třeba provést určité změny, které zajistí, aby složení Výboru pro rizika a dodržování předpisů odpovídalo osvědčeným postupům a zohledňovalo rozšířený rozsah úkolů ředitele pro řízení rizika. Mezi tyto změny by mělo patřit přijetí ředitele na ředitelství odpovědném za vydávání dluhopisů k financování programů Unie jako stálého pozorovatele ve Výboru pro rizika a dodržování předpisů, aby bylo možné při dohledu nad operacemi sdílet poznatky, možnost jmenovat až tři nezávislé odborníky a upřesnění jasnějších požadavků na jmenování členů Výboru pro rizika a dodržování předpisů.

(22)

Ředitel pro řízení rizika by měl v souladu s osvědčenými postupy a uznávanými mezinárodními normami vypracovat politiku na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů, která obsahuje pokyny v oblasti rizik a dodržování předpisů pro zcela nezávislé provádění operací. Postupné zavádění operací řízení dluhu a operací řízení likvidity s sebou nese další rizika, jako je úvěrové riziko protistrany. Tyto operace vyžadují další monitorování ze strany ředitele pro řízení rizika, aby se zajistilo, že se neodchýlí od rámce řízení rizik stanoveného v politice na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů. V tomto rozsahu by měl ředitel pro řízení rizika souběžně s postupným zaváděním těchto operací definovat nové limity rizik a řešení pro monitorování rizik.

(23)

Ředitel pro řízení rizika by měl zejména zajistit, aby operace byly v souladu s politikou na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů a aby rizika související s těmito operacemi byla identifikována, pochopena, řízena a nahlášena řediteli pro řízení rizika. Při plnění těchto úkolů by měl být řediteli pro řízení rizika nápomocen referent pro dodržování předpisů, který by měl přímo řediteli pro řízení rizika podávat zprávy o záležitostech týkajících se dodržování pravidel, postupů a prevence praní peněz a financování terorismu.

(24)

Model řízení a procesy potřebné pro provádění diverzifikované strategie financování v rámci NGEU byly zavedeny v souladu s prováděcím rozhodnutím C(2021) 2502, které bylo zrušeno prováděcím rozhodnutím (EU, Euratom) 2022/2544, kterým se stanoví opatření pro správu výpůjčních operací a operací řízení dluhu prováděných Komisí v rámci diverzifikované strategie financování a souvisejících úvěrových operací. Toto rozhodnutí vychází ze zásad stanovených v uvedených prováděcích rozhodnutích. Aby se zajistilo, že opatření platná pro všechny operace prováděné prostřednictvím diverzifikované strategie financování budou jednotná, je vhodné zrušit prováděcí rozhodnutí (EU, Euratom) 2022/2544.

(25)

K zajištění toho, že rozhodnutí o ročních výpůjčkách je přijato v souladu s tímto rozhodnutím a souběžně s ním a s dostatečným časovým předstihem, aby bylo možné provádět program vydávání dluhopisů, který musí být zahájen okamžitě v roce 2024, mělo by toto rozhodnutí vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA 1

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto rozhodnutí stanoví opatření pro provádění diverzifikované strategie financování pro výpůjční operace, operace řízení dluhu a operace řízení likvidity, jež spadají do působnosti článku 220a nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 („finančního nařízení“), jakož i pro související úvěrové operace.

2. Kapitola 4 se vztahuje rovněž na výpůjční a úvěrové operace prováděné podle metody back-to-back.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

1)	„výpůjčními operacemi“ operace na trzích, zejména emise dluhopisů za účelem výpůjčky, včetně výpůjček s možností prodloužení doby splatnosti;

2)	„operacemi řízení dluhu“ tržní operace související s dluhem, který je výsledkem výpůjčních operací, jejichž cílem je optimalizovat strukturu nesplaceného dluhu, zmírnit úrokové riziko, podpořit likviditu sekundárního trhu nebo snížit jiná finanční rizika;

3)	„operacemi řízení likvidity“ operace k řízení přítoku a odtoku výnosů z výpůjčních operací a operací řízení dluhu s cílem umožnit nákladově efektivní správu těchto částek;

4)	„úvěrovými operacemi“ operace související s poskytováním půjček a úvěrových linek pro účely finanční pomoci podle článku 220 finančního nařízení;

5)	„výplatou“ převod výnosů získaných prostřednictvím výpůjčních operací a operací řízení dluhu na financování vratné nebo nevratné podpory příjemci;

„osobou odpovědnou za schvalování programu“ schvalující osoba odpovědná v souladu s přílohou I vnitřních pravidel stanovených rozhodnutím Komise C(2018) 5120 (8) za plnění rozpočtových položek programu finanční pomoci a programu financovaného podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) 2020/2094, pokud provádí opatření uvedená v čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení;

7)	„drženou obezřetnostní hotovostí“ hotovost, která musí být držena na hotovostním účtu ECB před nadcházejícími platbami během určité doby;

8)	„swapem“ swap podle definice v příloze III oddíle 1 bodě 10 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/583 (9);

9)	„deriváty“ deriváty podle definice v čl. 2 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (10);

10)	„repo obchodem“ nebo „reverzní repo operací“ repo obchod nebo reverzní repo operace podle čl. 3 odst. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 (11);

11)	„koupí se současným sjednáním zpětného prodeje“ nebo „prodejem se současným sjednáním zpětné koupě“ koupě se současným sjednáním zpětného prodeje nebo prodej se současným sjednáním zpětné koupě podle čl. 3 odst. 8 nařízení (EU) 2015/2365;

12)

„nástroji peněžního trhu“ nástroje, jako jsou vklady, včetně termínových listů, úvěrových linek, fondů peněžního trhu, fondů obchodovaných v obchodním systému sledujícím indexy peněžního trhu, komerčních papírů, pokladničních poukázek, dluhopisů splatných do jednoho roku a smluv o zapůjčení cenných papírů a repo obchodech, v souladu s definicí „nástrojů peněžního trhu“ uvedenou v čl. 4 odst. 1 bodě 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (12);

13)	„syndikovanou transakcí“ transakce, při níž skupina věřitelů, označovaná jako syndikát, nabízí financování jednomu dlužníkovi;

14)	„aukcí“ proces vydávání dluhových cenných papírů Unie a Euratomu založený na konkurenčních nabídkách prostřednictvím aukční platformy;

15)	„dlouhodobým financováním“ financování prostřednictvím výpůjčních operací na dobu delší než jeden rok, s výjimkou částek držených na vlastní účet;

16)	„krátkodobým financováním“ financování prostřednictvím výpůjčních operací na dobu jednoho roku nebo kratší a využívání nezajištěných transakcí na peněžním trhu a zajištěných transakcí na peněžním trhu.

KAPITOLA 2

VÝPŮJČNÍ OPERACE, OPERACE ŘÍZENÍ DLUHU A ÚVĚROVÉ OPERACE

ODDÍL 1

Strategie financování

Článek 3

Rozhodnutí o ročních výpůjčkách a řízení dluhu a likvidity

1. Komise přijme rozhodnutí o ročních výpůjčkách a řízení dluhu a likvidity, jímž stanoví rámec zahrnující určité maximální limity pro výpůjční operace a operace řízení dluhu a uděluje povolení pro operace řízení likvidity, které lze uzavřít v průběhu kalendářního roku (dále jen „rozhodnutí o ročních výpůjčkách“).

2. Rozhodnutí o ročních výpůjčkách stanoví tyto parametry:

a)	maximální roční objem dlouhodobého financování na základě víceletého harmonogramu očekávaných výplat prostředků v rámci programů a potřeb refinancování;

b)	maximální nesplacenou částku krátkodobého financování, a to i prostřednictvím vydávání pokladničních poukázek EU;

c)	maximální konečnou nesplacenou částku na emisi, která zohledňuje riziko koncentrace při splatnosti;

d)	maximální průměrnou splatnost dlouhodobého financování;

e)	v příslušných případech maximální nesplacenou částku vlastních emisí, které mohou být drženy na vlastním účtu Komise a mohou být protistranám zpřístupněny prostřednictvím repo obchodů na podporu sekundárního trhu s dluhopisy Unie nebo na mobilizaci krátkodobého financování;

f)	povolení operací řízení likvidity za použití nástrojů peněžního trhu, jak je uvedeno v článku 8.

3. Při přípravě rozhodnutí o ročních výpůjčkách se berou v úvahu následující faktory:

a)	požadavky vyplývající z podkladových základních právních aktů, zejména základních právních aktů podle čl. 220 odst. 1 finančního nařízení;

b)	platební povinnosti týkající se obsluhy nesplaceného dluhu a splacení jistiny v souladu s ročním pracovním programem a s přihlédnutím k finančnímu plánu;

slučitelnost s limity stanovenými v rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (13) a v příslušných případech v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (14) a s limity maximální doby trvání nebo maximální průměrné splatnosti stanovenými v základním právním aktu. Pokud jde o NGEU, jsou to limity stanovené v článku 6 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 pro strop dodatečných vlastních zdrojů ve výši 0,6 procentního bodu hrubého národního důchodu členských států, a v případě plánovaného splacení výpůjčky z rozpočtu Unie jde o limit stanovený v čl. 5 odst. 2 třetím pododstavci uvedeného rozhodnutí;

d)	doby splatnosti úvěrů stanovené v dohodách o půjčce uzavřených mezi Komisí a přijímající zemí;

e)	víceletý harmonogram výplat v rámci příslušných programů politiky a potřeb refinancování s přihlédnutím k širším aspektům nabídky a poptávky;

f)	další faktory, které jsou důležité pro stanovení výpůjčních operací a operací řízení dluhu.

4. Rozhodnutí o ročních výpůjčkách se přijímá před začátkem období, na které se vztahuje.

5. Rozhodnutí o ročních výpůjčkách lze změnit zejména v případě vážného rizika, že by nebylo možné dodržet maximální průměrnou splatnost z důvodu nedostatečné emise částek dlouhodobého financování, nebo v případě změny jednoho nebo více faktorů uvedených v odstavci 3.

6. Komise předloží rozhodnutí o ročních výpůjčkách Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 4

Plán financování

1. Plán financování stanoví orientační cíl pro finanční prostředky, které mají být získány prostřednictvím výpůjčních operací a spravovány prostřednictvím operací řízení dluhu, a zpravidla se vztahuje na období šesti měsíců.

2. V plánu financování se uvedou plánované výpůjční operace a v příslušných případech operace řízení dluhu a řízení likvidity, které mají být prováděny v rámci diverzifikované strategie financování. V rámci stanoveném v rozhodnutí o ročních výpůjčkách a s přihlédnutím k faktorům uvedeným v čl. 3 odst. 3 a k finančním podmínkám na primárním a sekundárním trhu zahrnuje plán financování mimo jiné tyto parametry:

a)	maximální očekávanou výši krátkodobého a dlouhodobého financování na dané období;

b)	maximální váženou průměrnou splatnost dlouhodobého financování, které má být provedeno;

c)	v příslušných případech maximální nesplacenou částku vlastních emisí, které mohou být drženy na vlastním účtu Komise a mohou být protistranám zpřístupněny prostřednictvím repo obchodů na podporu sekundárního trhu s dluhopisy Unie nebo na mobilizaci krátkodobého financování;

d)	je-li to vhodné, orientační částku nebo rozpětí odrážející plánování financování a vyplácení prostředků v době přijetí plánu financování, které mají být investovány prostřednictvím nástrojů peněžního trhu v průběhu daného pololetí financování v souladu s článkem 8.

Při sestavování plánu financování se řádně zohlední stanovisko ředitele pro řízení rizika podle čl. 20 odst. 2 písm. a).

3. Plán financování se přijímá před začátkem období, na které se vztahuje.

4. Plán financování může být změněn v případě podstatné změny jednoho nebo více faktorů uvedených v čl. 3 odst. 3.

5. Na základě přijatého plánu financování Komise uvědomí Evropský parlament a Radu.

Článek 5

Sdělování předpokládaných potřeb výplat pro účely přípravy a provádění plánu financování

1. Plán financování se sestavuje na základě aktuálních informací, které Generálnímu ředitelství pro rozpočet poskytnou osoby odpovědné za schvalování programů ohledně harmonogramu očekávaných plateb a které mohou zahrnovat informace o víceletých potřebách výplaty prostředků. Poskytnuté informace musí být v nejvyšší možné míře přesné a spolehlivé.

2. Jeden měsíc před přijetím plánu financování předloží osoby odpovědné za schvalování programů podrobný odhad potřeb výplat pro příslušné programy.

3. Osoby odpovědné za schvalování programů poskytují v nejvyšší možné míře pravidelné, přesné a spolehlivé aktualizace informací poskytovaných v souvislosti s předpokládanými výplatami, včetně změn v časových lhůtách pro dokončení postupů schvalování plateb.

4. Osoby odpovědné za schvalování programů používají k předávání informací o prognózách plateb pro účely sdělování informací požadovaných podle odstavců 1 až 3 tohoto článku elektronický systém pro sdělování a aktualizaci informací o předpokládaných potřebách výplat podle čl. 12 odst. 2 písm. i).

Článek 6

Provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu a likvidity

1. Jednotlivé výpůjční operace, operace řízení dluhu a operace řízení likvidity se provádějí v souladu s poslední platnou aktualizací plánu financování pro dané období.

Na základě aktualizací podle čl. 5 odst. 3 vydává generální ředitel Generálního ředitelství pro rozpočet pravidelné pokyny týkající se částek, které mají být získány vydáním dluhopisů a spravovány prostřednictvím operací řízení dluhu a řízení likvidity.

2. Částky dle zmíněných pokynů se získávají uplatněním diverzifikované strategie financování vymezené v článku 7 při dodržení parametrů plánu financování, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 2.

Výpůjční operace, operace řízení dluhu a operace řízení likvidity respektují zásadu řádného finančního řízení, která zahrnuje vhodné rozdělení úloh a povinností, toky informací a zpráv, jejichž cílem je zaručit nezávislý dohled a odpovědnost, a rovněž zákonnost a správnost všech transakcí. Tyto operace se provádějí v souladu s osvědčenými postupy na trhu a při dodržení tržních zvyklostí.

Článek 7

Diverzifikovaná strategie financování

1. Při provádění diverzifikované strategie financování Komise dodržuje, v příslušných případech a s dodržením zásady řádného finančního řízení, při výpůjčkách finančních prostředků, které potřebuje k včasnému uspokojení potřeb příslušných programů vratné a nevratné podpory, i proto aby výsledný dluh spravovala co nejúčinněji a nejrychleji, níže uvedené zásady, přičemž usiluje o získání co nejvýhodnějších finančních podmínek pro rozpočet Unie i přijímající země za dané tržní situace a snaží se o pravidelnou účast na kapitálovém trhu:

a)	výpůjční operace a operace řízení dluhu se mohou provádět na primárním trhu, na sekundárním trhu a na peněžních trzích;

b)	výpůjční operace jsou organizovány prostřednictvím souboru jednotlivých výpůjček s různou dobou splatnosti, od krátkodobého po dlouhodobé financování;

výpůjční operace mohou být organizovány prostřednictvím kombinace syndikovaných transakcí a aukcí a soukromých umístění, přičemž v obou případech se využívají služby úvěrových institucí a investičních podniků, které jsou členy sítě primárních dealerů zřízené podle rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2021/625 (15);

d)	výslednému dluhu může být z důvodu řízení splatnosti prodloužena splatnost;

e)	nesoulad mezi peněžními toky a rizikem likvidity je řízen prostřednictvím opatření pro řízení dluhu a řízení likvidity;

f)	úrokové riziko a jiná finanční rizika mohou být řízena prostřednictvím operací řízení dluhu, jak je popsáno v odstavci 2.

2. Je-li to nezbytné k zajištění lepšího řízení úrokového rizika a jiných finančních rizik vznikajících při provádění diverzifikované strategie financování, může Komise použít k řízení úrokového rizika nebo jiných rizik operace řízení dluhu, které mohou spočívat v používání derivátů, například swapů. Za tímto účelem může Komise odkupovat a držet své vlastní dluhopisy. Konkrétně swapy lze použít pouze k zajištění proti úrokovým rizikům, která nesou země využívající půjčky. Náklady na řízení rizik pomocí derivátů nese příjemce operace pro řízení rizik.

Článek 8

Strategie řízení likvidity

1. Zůstatky likvidity nad rámec držené obezřetnostní likvidity uvedené v čl. 14 odst. 2 mohou být spravovány za použití nástrojů peněžního trhu.

2. Nástroje peněžního trhu mohou být prováděny s úřady pro řízení dluhu členských států, nadnárodními institucemi, vnitrostátními agenturami veřejného sektoru, centrálními bankami, úvěrovými institucemi a investičními podniky s odpovídajícím úvěrovým hodnocením a s ústředními protistranami.

3. Generální ředitel Generálního ředitelství pro rozpočet vypracuje strategii řízení likvidity, která stanoví základní parametry tohoto řízení přebytku likvidity. Strategie obsahuje:

a)	investiční cíle;

b)	v příslušných případech použitelné referenční hodnoty;

c)	maximální dobu držení hotovosti a investic;

d)	kritéria způsobilosti pro výběr protistran obchodování;

e)	způsobilé nástroje peněžního trhu;

f)	požadavky na způsobilost aktiv, která mohou být nakoupena a/nebo přijata jako kolaterál.

4. Při sestavování strategie řízení likvidity nebo jejích změnách se řádně zohlední stanovisko ředitele pro řízení rizika podle čl. 20 odst. 2 písm. b). Je konzultován i účetní Komise.

ODDÍL 2

Úvěrové operace

Článek 9

Úvěrové operace

Provádění úvěrových operací se uskutečňuje v souladu s konkrétními pravidly stanovenými v příslušném základním právním aktu, jakož i s podmínkami stanovenými v dohodách o půjčce uzavřených mezi Komisí a přijímající zemí v souladu s příslušným základním právním aktem.

Článek 10

Výplaty a předčasná splatnost úvěru

1. Vyplácení jednotlivých splátek nebo tranší půjčky se provádí co nejúčinněji a nejrychleji v závislosti na dostupnosti finančních prostředků. Dohody o půjčce obsahují bezpodmínečný a neodvolatelný závazek přijímající země nést veškeré náklady spojené s půjčkou, včetně administrativních nákladů, a splatit jistinu a úroky a mohou povolit použití derivátů, zejména swapů.

2. Dohody o půjčce podle nařízení (EU) 2021/241 obsahují urychlovací doložku, která Komisi opravňuje požádat o předčasné splacení půjčky, mimo jiné v souladu s čl. 22 odst. 5 a čl. 24 odst. 9 nařízení (EU) 2021/241, a o zpětné získání nezúčtovaného předběžného financování.

Článek 11

Náklady na půjčku

1. Veškeré náklady, včetně nákladů spojených s řízením úrokového rizika a jiných finančních rizik, které Unii vzniknou v souvislosti s výpůjčkami finančních prostředků na poskytování půjček, ponesou přijímající země v souladu s článkem 220 finančního nařízení a příslušnými základními právními akty a vypočítají se podle metodiky stanovené v prováděcím rozhodnutí (EU, Euratom) 2022/2545 doplněném o zvláštní pokyny, přičemž se plně dodržují zásady transparentnosti a rovného zacházení.

2. Veškeré náklady vzniklé Unii v souvislosti s deriváty ponese přijímající země.

3. Náklady jsou přijímající zemi pravidelně fakturovány.

ODDÍL 3

Provádění a podávání zpráv

Článek 12

Vytváření provozních kapacit

1. Provádění výpůjčních operací, operací řízení dluhu a operací řízení likvidity v rámci diverzifikované strategie financování a souvisejících úvěrových operací zahrnuje vytvoření a řízení provozních kapacit, které zajistí, aby zavedené systémy podporovaly řádné finanční řízení a podléhaly důkladnému řízení rizik a dokumentaci postupů a rozhodnutí.

2. Mezi tyto provozní kapacity patří zejména:

a)	sjednávání, přezkum a podepisování dohod s veřejnými nebo soukromými úvěrovými institucemi a národními nebo mezinárodními centrálními depozitáři cenných papírů, které jsou nezbytné pro vypořádání transakcí;

b)	přezkum, úprava, změna, přepracování a dokončení dokumentace o výpůjčce, včetně dokumentace v rámci programu pro vydávání dluhopisů;

c)	stanovení opatření a pravidel pro pořádání aukcí, včetně dohod s externími poskytovateli systémů a stálého dohledu nad fungováním aukcí;

d)	provádění individuálních výpůjčních transakcí prostřednictvím syndikovaných transakcí, aukcí a soukromých umístění;

e)	výpočet nákladů vzniklých v rámci úvěrových operací, jež mají být účtovány na vrub rozpočtu Unie a přijímajících zemí, v souladu s metodikou, kterou Komise stanoví ve zvláštních pokynech;

zavádění opatření a sjednávání, přezkum a podepisování dohod, včetně dohod s protistranami a poskytovateli obchodních systémů, potřebných pro provádění těchto transakcí a nástrojů:

i)	repo obchody nebo reverzní repo operace, koupě se současným sjednáním zpětného prodeje nebo prodej se současným sjednáním zpětné koupě a jiné transakce, které vedou ke vzniku závazků;

ii)	deriváty, jako jsou swapy, k řízení rizik a k zajištění proti rizikům pouze za účelem půjček;

g)	provádění transakcí na sekundárním trhu, nezajištěných a zajištěných transakcí na peněžním trhu, včetně transakcí uvedených výše v písm. f) bodech i) a ii);

h)	zřízení jakýchkoli organizovaných systémů nebo postupů potřebných pro operace řízení likvidity;

i)	vytvoření a správa elektronického systému pro sdělování a aktualizaci informací o předpokládaných potřebách výplat podle v čl. 5 odst. 4.

Článek 13

Podávání zpráv o provádění výpůjčních operací, operací řízení dluhu, operací řízení likvidity a úvěrových operací

Komise dvakrát ročně vypracuje zprávu o všech aspektech své strategie výpůjček, řízení dluhu a řízení likvidity, jako je právní základ, nesplacené částky dluhopisů a pokladničních poukázek, profil splatnosti, vyplacené granty a půjčky, splátkový kalendář vyplacených půjček, náklady na financování a částka, kterou Komise zamýšlí vydat v nadcházejícím pololetí. Zpráva se předkládá Evropskému parlamentu a Radě.

KAPITOLA 3

ÚČETNICTVÍ A ÚČETNÍ

Článek 14

Účet pro správu výnosů

1. Výnosy spojené s výpůjčními operacemi, operacemi řízení dluhu a úvěrovými operacemi se spravují prostřednictvím účtu otevřeného účetním Komise. Účetní pověří správou tohoto účtu příslušné útvary Generálního ředitelství pro rozpočet, které jej spravují v souladu s pravidly, zásadami a postupy stanovenými v tomto rozhodnutí.

2. Účet je veden u Evropské centrální banky na základě smlouvy o službách finanční agentury. Používá se pro vyhrazené držení obezřetnostní hotovosti, které se přizpůsobuje částkám nadcházejících plateb.

3. Generální ředitel Generálního ředitelství pro rozpočet stanoví metodiku, podle níž se pro určité období vypočítá hotovost držená pro obezřetnostní účely.

Článek 15

Účty pro operace řízení hotovosti a likvidity

1. Účty potřebné pro operace řízení hotovosti a likvidity zakládá účetní Komise. Účetní pověří správou tohoto účtu příslušné útvary Generálního ředitelství pro rozpočet, které jej spravují v souladu s pravidly, zásadami a postupy stanovenými v tomto rozhodnutí. Účetní může stanovit podmínky pro správu účtů v souladu s finančním nařízením.

2. Účty pro řízení hotovosti nad rámec hotovosti držené pro obezřetnostní účely a účty pro operace řízení likvidity mohou být vedeny u ECB nebo u jakékoli jiné povolené protistrany.

Článek 16

Účtování výpůjčních operací, operací řízení dluhu, operací řízení likvidity a úvěrových operací

Účetní odpovídá za zajištění řádného účtování všech výpůjčních operací, operací řízení dluhu, operací řízení likvidity a úvěrových operací v souladu s účetními pravidly Unie a s hlavou XIII finančního nařízení.

Článek 17

Sestavování finančních výkazů

1. Účetní odpovídá za přípravu ročních finančních výkazů týkajících se výpůjčních operací, operací řízení dluhu, operací řízení likvidity a úvěrových operací v souladu s účetními pravidly Unie a na základě informací poskytnutých osobami odpovědnými za schvalování programů.

2. Tyto finanční výkazy jsou součástí konsolidované roční účetní závěrky rozpočtu Unie.

KAPITOLA 4

ŘÍZENÍ RIZIK A ZAJIŠŤOVÁNÍ SOULADU S PŘEDPISY

Článek 18

Úloha ředitele pro řízení rizika v oblasti výpůjčních operací, operací řízení dluhu, operací řízení likvidity a úvěrových operací

1. Zřizuje se funkce ředitele pro řízení rizika v oblasti výpůjčních operací, operací řízení dluhu, operací řízení likvidity a úvěrových operací, jehož pravomoci a úlohy jsou stanoveny v tomto rozhodnutí.

2. Úkolem ředitele pro řízení rizika je zajistit, aby systémy, metodiky a postupy využívané k provádění výpůjčních operací, operací řízení dluhu, operací řízení likvidity a úvěrových operací byly navrženy a uplatňovány způsobem, který v maximální možné míře zaručuje ochranu finančních zájmů Unie a řádné finanční řízení výpůjčních operací, operací řízení dluhu, operací řízení likvidity a úvěrových operací.

3. Funkce ředitele pro řízení rizika je vykonávána nezávisle na funkcích a úkolech souvisejících s plánováním, prováděním, realizací a účtováním operací. Ředitel pro řízení rizika postupuje při plnění úkolů a povinností popsaných v této kapitole samostatně a má k dispozici potřebné zdroje.

4. Ředitel pro řízení rizika je přímo podřízen členovi sboru komisařů odpovědnému za rozpočet, pokud jde o povinnosti stanovené v této kapitole.

5. Zaměstnanec, který má funkci referenta pro dodržování předpisů, podává zprávy o záležitostech uvedených v čl. 19 odst. 4 přímo řediteli pro řízení rizika.

Článek 19

Zavedení politiky na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů

1. Ředitel pro řízení rizika vypracuje politiku na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů, která určí hlavní rizika pro finanční zájmy Unie vyplývající z provádění výpůjčních operací, operací řízení dluhu, operací řízení likvidity a úvěrových operací. V této souvislosti ředitel pro řízení rizika přihlíží k zásadám rozpoznávání a posuzování rizik, podle nichž účinný systém vnitřní kontroly identifikuje a průběžně posuzuje hlavní rizika.

2. Politika na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů stanoví strategické cíle v oblasti rizik a poskytuje zastřešující rámec pro pokyny k řízení rizik, které se vztahují na výpůjční operace, operace řízení dluhu, operace řízení likvidity a úvěrové operace.

3. Politika na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů identifikuje všechna související rizika, která vyplývají z provádění výpůjčních operací, operací řízení dluhu, operací řízení likvidity a úvěrových operací, včetně rizik likvidity, tržních rizik, rizik financování, úvěrových rizik, rizik protistrany a provozních rizik. Politika na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů stanoví pro každé riziko ochotu podstupovat významná rizika, obecné metodiky pro měření rizikové expozice, požadavky na monitorování a podávání zpráv, jakož i mechanismus eskalace, který se použije v případě porušení nebo nedodržení předpisů. Ověřuje spolehlivost postupů potřebných k zajištění poctivosti, bezúhonnosti a transparentnosti těchto operací a přiměřeně omezuje veškerá finanční nebo provozní rizika.

4. Politika na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů zahrnuje následující pravidla a postupy:

a)	pravidla a postupy, které musí dodržovat osoby odpovědné za operativní provádění a realizaci diverzifikované strategie financování, a

pravidla a postupy pro předcházení praní peněz, financování terorismu, provádění výpůjčních operací, operací řízení dluhu a úvěrových operací subjekty registrovanými nebo usazenými v jurisdikcích zařazených na seznamu vypracovaném v rámci příslušné politiky týkající se nespolupracujících jurisdikcí nebo v jurisdikcích, které jsou podle čl. 9 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (16) označeny za vysoce rizikové země či které se fakticky neřídí unijními nebo mezinárodně dohodnutými daňovými standardy týkajícími se transparentnosti a výměny informací, porušování sankčních režimů a dalších příslušných finančních nesrovnalostí.

5. Politika na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů se přezkoumává nejméně jednou ročně a v případě nutnosti se upravuje.

6. Politiku na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů předkládá ředitel pro řízení rizika ke schválení členovi sboru komisařů odpovědnému za rozpočet.

Článek 20

Úloha ředitele pro řízení rizika

1. Ředitel pro řízení rizika sleduje, zda se politika na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů provádí komplexně a důsledně.

2. Ředitel pro řízení rizika konkrétně plní tyto úkoly:

a)	vydává stanovisko k návrhu plánu financování;

b)	vydává stanovisko k návrhu strategie řízení likvidity;

c)	přezkoumává vnitřní pravidla a pokyny vydané generálním ředitelem Generálního ředitelství pro rozpočet k provádění tohoto rozhodnutí z hlediska souladu s politikou na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů, kterého může požádat o změnu;

d)	stanoví spolehlivé postupy pro identifikaci, kvantifikaci a sledování rizik a dohlíží na jejich trvalé dodržování;

stanoví vhodné limity rizik, aby bylo zajištěno, že úvěrové riziko, tržní riziko a riziko likvidity vzniklé v důsledku výpůjční operace, operací řízení dluhu a operací řízení likvidity zůstane v souladu s cíli v oblasti rizik a s ochotou podstupovat riziko. Limity rizik mohou být individuální limity stanovené na úrovni protistrany a/nebo nástroje a limity rizik stanovené na úrovni agregovaných expozic vyplývajících z řízení dluhu a operací řízení likvidity.;

f)	zjišťuje potenciální porušení politiky na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů nebo jiných pokynů, zásad a limitů souvisejících s riziky a doporučuje možné kroky, které je třeba podniknout v případě porušení nebo nedodržení předpisů.

Článek 21

Podávání zpráv ředitelem pro řízení rizika

1. Ředitel pro řízení rizika pravidelně podává zprávy o významných rizicích a o dodržování pravidel a postupů stanovených podle čl. 19 odst. 4 členovi sboru komisařů odpovědnému za rozpočet, Výboru pro rizika a dodržování předpisů, generálnímu řediteli Generálního ředitelství pro rozpočet a účetnímu. Ředitel pro řízení rizika rovněž pravidelně poskytuje informace o rizicích a limitech osobám, které jsou odpovědné za operativní provádění diverzifikované strategie financování.

Generální ředitel Generálního ředitelství pro rozpočet přijme bez zbytečného odkladu nezbytná opatření k řešení těchto zjištění a řediteli pro řízení rizika poskytne v souvislosti s přijatými opatřeními vysvětlení.

Při podávání zpráv členovi sboru komisařů odpovědnému za rozpočet může ředitel pro řízení rizika tohoto člena v příslušných případech informovat také o zjištěních zmíněných v druhém pododstavci a o jednáních Výboru pro rizika a dodržování předpisů.

2. Ředitel pro řízení rizika podává Komisi jednou ročně zprávu o provádění politiky na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů.

Článek 22

Úloha Výboru pro rizika a dodržování předpisů

1. Zřizuje se Výbor pro rizika a dodržování předpisů, který je nápomocen řediteli pro řízení rizika při výkonu jeho povinností.

2. Výbor pro rizika a dodržování předpisů plní tyto úkoly:

a)	je konzultován ředitelem pro řízení rizika ohledně politiky na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů;

b)	je nápomocen řediteli pro řízení rizika při plnění úkolů uvedených v čl. 20 odst. 2 písm. a), b), c) a d);

c)	podílí se na hodnocení, monitorování a schvalování postupů týkajících se provádění politiky na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů a souvisejících s řízením rizik v oblasti výpůjčních operací, operací řízení dluhu a úvěrových operací;

je nápomocen řediteli pro řízení rizika při posuzování vznikajících expozic vůči riziku v souvislosti s výpůjčními operacemi, operacemi řízení dluhu a úvěrovými operacemi a je ředitelem pro řízení rizika informován o překročení limitů stanovených ke snížení rizik nebo o porušení politiky na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů a jiných pokynů, zásad a limitů souvisejících s riziky.

Článek 23

Členové a organizace Výboru pro rizika a dodržování předpisů

1. Členy Výboru pro rizika a dodržování předpisů jsou ředitel pro řízení rizika, účetní Komise, referent pro dodržování předpisů, dva zaměstnanci generálních ředitelství, jejichž funkce vyžadují znalosti v oblasti řízení rizik a dohledu nad finančními trhy, dva zaměstnanci Generálního ředitelství pro rozpočet jmenovaní generálním ředitelem Generálního ředitelství pro rozpočet.

2. Ředitel ředitelství pro dohled nad vydáváním dluhopisů k financování programů Unie je stálým pozorovatelem Výboru pro rizika a dodržování předpisů bez hlasovacího práva.

3. Členy Výboru pro rizika a dodržování předpisů jmenují generální ředitelé generálních ředitelství odpovědných za řízení rizik a dohled nad finančními trhy a generální ředitel Generálního ředitelství pro rozpočet. Jmenovaní členové musí mít odpovídající znalosti a dovednosti v oblastech, které jsou důležité pro činnost Výboru pro rizika a dodržování předpisů, zejména pokud jde o řízení rizik a dohled nad finančním trhem.

4. Ředitel pro řízení rizika jmenuje přinejmenším dva a nejvýše tři externí odborníky a přizve je k účasti na zasedáních Výboru pro rizika a dodržování předpisů. Externí odborníci vydávají stanoviska a účastní se jednání o záležitostech předložených Výboru bez práva hlasovat.

5. Výbor pro rizika a dodržování předpisů přijímá stanoviska pokud možno na základě konsenzu, a není-li konsenzu dosaženo, na základě prosté většiny svých členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas ředitele pro řízení rizika.

6. Výbor pro rizika a dodržování předpisů přijme svůj jednací řád.

KAPITOLA 5

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 24

Zrušení

Prováděcí rozhodnutí (EU, Euratom) 2022/2544 se zrušuje.

Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.

Článek 25

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 12. prosince 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1046/oj.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2022/2434 ze dne 6. prosince 2022, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, pokud jde o zavedení diverzifikované strategie financování jako obecné výpůjční metody (Úř. věst. L 319, 13.12.2022, s. 1, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2022/2434/oj?locale=cs).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/241/oj).

(4) Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 23, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2094/oj).

(5) Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 14. dubna 2021, kterým se stanoví nezbytná opatření pro správu výpůjčních operací podle rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 a pro úvěrové operace související s půjčkami poskytnutými v souladu s článkem 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241.

(6) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2022/2545 ze dne 19. prosince 2022 o stanovení rámce pro přiřazování nákladů souvisejících s výpůjčními operacemi a operacemi řízení dluhu v rámci diverzifikované strategie financování (Úř. věst. L 328, 22.12.2022, s. 123, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2022/2545/oj).

(7) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2022/2544 ze dne 19. prosince 2022, kterým se stanoví opatření pro správu a provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu EU v rámci diverzifikované strategie financování a souvisejících úvěrových operací (Úř. věst. L 328, 22.12.2022, s. 109, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2022/2544/oj).

(8) Rozhodnutí Komise C(2018) 5120 final ze dne 3. srpna 2018 o vnitřních pravidlech pro plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie (oddíl Evropská komise), určené útvarům Komise.

(9) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/583 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se požadavků na transparentnost pro obchodní systémy a investiční podniky v souvislosti s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty, povolenkami na emise a deriváty (Úř. věst. L 87, 31.3.2017, s. 229, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2017/583/oj).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1, ELI: ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/648/oj).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2015/2365/oj).

(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349, ELI: : http://data.europa.eu/eli/dir/2014/65/oj).

(13) Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2020/2053/oj).

(14) Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2093/oj).

(15) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2021/625 ze dne 14. dubna 2021 o zřízení sítě primárních dealerů a vymezení kritérií způsobilosti týkajících se hlavních a společných mandátů pro syndikované transakce pro účely výpůjček prováděných Komisí jménem Unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 131, 16.4.2021, s. 170, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2021/625/oj).

(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2015/849/oj).

Srovnávací tabulka
Prováděcí rozhodnutí (EU) 2022/2544 ze dne 19. prosince 2022	Toto rozhodnutí
Článek 1	Článek 1
Článek 2	Článek 2
Článek 3	Článek 3
Článek 4	Článek 4
Článek 5	Článek 5
Článek 6	Článek 6
Článek 7	Článek 7
Článek 8	Článek 9
Článek 9	Článek 10
Článek 10	Článek 11
Článek 11	Článek 12
Článek 12	Článek 13
Článek 13	Článek 14
Článek 14	Článek 16
Článek 15	Článek 17
Článek 16	Článek 18
Článek 17	Článek 19
Článek 18	Článek 20
Článek 19	Článek 21
Článek 20	Článek 22
Článek 21	Článek 23