(1)

Evropská centrální banka (ECB) odpovídá za účinné a konzistentní fungování jednotného mechanismu dohledu a jsou jí svěřeny jak mikroobezřetnostní, tak makroobezřetnostní úkoly. Svěření makroobezřetnostních úkolů posiluje úlohu ECB přispívat k finanční stabilitě, která je již zakotvena ve Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU).

(2)

Vnitrostátní příslušné orgány a vnitrostátní pověřené orgány jsou odpovědné za stanovení sazeb kapitálových rezerv pro globální systémově významné instituce (G-SVI) a jiné systémově významné instituce (J-SVI).

(3)

Podle čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 vnitrostátní příslušné nebo pověřené orgány zúčastněných členských států, kdykoli je to vhodné nebo považováno za nezbytné, uplatňují vůči úvěrovým institucím na příslušné úrovni požadavky týkající se kapitálových rezerv s cílem řešit systémová nebo makroobezřetnostní rizika.

(4)

V souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 a článkem 104 nařízení (EU) č. 468/2014 vnitrostátní příslušné orgány nebo vnitrostátní pověřené orgány oznamují ECB svůj záměr uplatnit makroobezřetnostní opatření deset pracovních dnů před přijetím takového rozhodnutí (oznámení o „zamýšlených makroobezřetnostních opatřeních“). Po obdržení oznámení předá tajemník Rady dohledu zamýšlená makroobezřetnostní opatření neprodleně Radě guvernérů a Radě dohledu. Rada guvernérů na základě návrhu, který vypracovala Rada dohledu a který vychází ze zamýšlené iniciativy a zohledňuje příspěvek příslušného výboru a příslušné vnitřní struktury ECB, do tří pracovních dnů rozhodne, zda vznese námitky, či nikoli. Má-li Rada guvernérů vůči zamýšleným makroobezřetnostním opatřením námitky, písemně je vnitrostátním příslušným orgánům nebo vnitrostátním pověřeným orgánům odůvodní do pěti pracovních dnů poté, co ECB oznámení obdržela. Vnitrostátní příslušné orgány nebo vnitrostátní pověřené orgány zváží důvody ECB předtím, než přikročí k případnému konečnému rozhodnutí.

(5)

ECB musí posoudit značný počet zamýšlených makroobezřetnostních opatření předložených vnitrostátními příslušnými orgány nebo vnitrostátními pověřenými orgány, včetně těch, které stanoví kapitálové rezervy pro J-SVI a G-SVI. Tato posouzení musí být často provedena ve velmi krátkém časovém rámci. V zájmu usnadnění rozhodovacího procesu je vhodné umožnit přenesení pravomoci přijímat některá rozhodnutí v rámci ECB. Konkrétně by pravomoc přijímat rozhodnutí o nevznesení námitek proti makroobezřetnostním opatřením předloženým vnitrostátními příslušnými orgány nebo vnitrostátními pověřenými orgány měla být přenesena na vedoucí pracovních útvarů ECB. Globální systémově významné banky nebo instituce (G-SVB nebo G-SVI) jsou banky nebo instituce, u nichž se má za to, že z důvodu své velikosti, propojenosti, složitosti, nenahraditelnosti nebo globálního rozsahu nesmějí zbankrotovat. Vzhledem k tomu, že problém v kterékoli z G-SVB nebo G-SVI může mít dopad na jiné finanční instituce v mnoha zemích a na globální ekonomiku obecně, nejde výhradně o problém pro vnitrostátní příslušné orgány nebo vnitrostátní pověřené orgány, a proto vyžaduje harmonizaci na celosvětové úrovni, což se odráží v globální dohodě dosažené členy Basilejského výboru pro bankovní dohled a Rady pro finanční stabilitu, jejíž výsledky zveřejňuje Rada pro finanční stabilitu. Globální společenství tyto otázky řeší vícerozměrným přístupem.

(6)

Soudní dvůr Evropské unie uznal, že přenesení pravomoci je nezbytné a vhodné pro to, aby se orgánu, který musí přijmout značný počet rozhodnutí, umožnilo plnit jeho funkce. Pravomoci, které byly orgánu svěřeny, zahrnují možnost delegovat při dodržení ustanovení SFEU některé z těchto pravomocí za podmínek, které tento orgán určí. Orgán Unie je proto oprávněn stanovit opatření organizační povahy, kterými přenese své rozhodovací pravomoci na své vnitřní orgány nebo osoby, pokud jsou tato opatření odůvodněná a v souladu se zásadou proporcionality. V zájmu zajištění právní jistoty by přenesení rozhodovacích pravomocí mělo být omezené a přiměřené a jeho rozsah by měl být jasně vymezen a měl by podléhat podmínkám stanoveným daným orgánem.

(7)

Dne 24. června 2020 Rada guvernérů rozhodla o navázání úzké spolupráce mezi ECB a Българска народна банка (Bulharskou národní bankou) (3). Pro účely úzké spolupráce bude rozhodnutí o nevznesení námitek proti zamýšleným makroobezřetnostním opatřením týkajícím se Bulharské republiky rovněž přijato v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto rozhodnutí.

(8)

Nejsou-li splněna kritéria pro přijetí rozhodnutí v přenesené pravomoci, měla by být rozhodnutí přijímána postupem stanoveným v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 a článku 13h rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2004/2 (4),

1)

„zamýšlenými makroobezřetnostními opatřeními“ se rozumí opatření, která vnitrostátní příslušné orgány a vnitrostátní pověřené orgány hodlají uplatňovat s cílem požadovat, aby banky udržovaly kapitálové rezervy pro J-SVI nebo G-SVI v souladu s článkem 131 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (5), a která byla formálně oznámena ECB, aby rozhodla, zda vznést námitky, či nikoli;

2)

„kapitálovou rezervou pro J-SVI“ se rozumí kapitál, jehož držení je vyžadováno v souladu v souladu s čl. 131 odst. 5 směrnice 2013/36/EU;

3)

„kapitálovou rezervou pro G-SVI“ se rozumí kapitál, jehož držení je vyžadováno v souladu s čl. 131 odst. 4 směrnice 2013/36/EU;

4)

„technickým posouzením ECB“ se rozumí nezávislé technické posouzení, při němž ECB hodnotí přiměřenost sazeb kapitálových rezerv;

5)

„minimální úrovní ECB“ se rozumí poslední platná verze metodiky ECB pro stanovení minimální úrovně kapitálových rezerv pro J-SVI, kterou přijala Rada guvernérů a která vychází ze skóre systémového významu bank, na jehož základě se každá banka zařazuje do jedné z několika kategorií systémového významu (tzv. skupin), přičemž každá skupina je spojena s konkrétní kapitálovou rezervou pro J-SVI, která by měla být považována za minimální úroveň;

6)

„citlivostí“ se rozumí charakteristika nebo faktor, které mohou mít negativní dopad na pověst ECB a/nebo na účinné a konzistentní fungování jednotného mechanismu dohledu, mimo jiné včetně těchto skutečností: a) závažné obavy vyjádřené při jednáních příslušného výboru a příslušné vnitřní struktury, které nejsou uvedeny v technickém posouzení ECB; b) zamýšlená makroobezřetnostní opatření, která mohou vzbudit negativní pozornost sdělovacích prostředků nebo veřejnosti.

a)

zamýšlená makroobezřetnostní opatření se řídí nejnovější metodikou pro stanovení minimální úrovně ECB;

b)

technické posouzení ECB týkající se těchto opatření nevyvolává žádné obavy, pokud jde o:

c)

z technického posouzení ECB nevyplývá, že by ECB měla vznést proti těmto zamýšleným makroobezřetnostním opatřením námitky.