(1)

V prosinci 2011 obdržela Komise stížnost, v níž se uvádí, že vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha (JCCM) poskytla státní podporu společnosti Telecom Castilla La Mancha SA (dále jen „Telecom CLM“), provozovateli elektronických komunikací působícímu v regionu Castilla-La Mancha, a to prostřednictvím udělení veřejné zakázky na výstavbu a provoz bezdrátové základní širokopásmové sítě (dále jen „opatření“).

(2)

Dne 16. ledna 2012 Komise požádala Španělské království o vyjádření k výše uvedené stížnosti. Španělské království zaslalo Komisi informace dne 12. března 2012. Komise dne 21. června 2012 položila další otázky a Španělské království na ně odpovědělo dne 25. července 2012. Španělské království zaslalo další informace dne 3. dubna 2013, 24. června 2014, 4. července 2016 a 18. července 2016. Komise dne 17. ledna 2017 položila další otázky a Španělské království na ně odpovědělo dne 3. února 2017.

(3)

Dopisem ze dne 19. července 2017 Komise Španělskému království sdělila, že se s ohledem na údajnou podporu rozhodla zahájit řízení (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(4)

Rozhodnutí o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (3). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby předložily své připomínky.

(5)

Španělské království své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení podalo dopisem ze dne 22. září 2017.

(6)

Dne 6. listopadu 2017 Komise obdržela připomínky jedné zúčastněné strany, společnosti Telecom CLM. Komise předala tyto připomínky Španělskému království a poskytla mu příležitost předložit vlastní připomínky. Španělské království dopisem ze dne 15. ledna 2018 sdělilo Komisi, že nemá žádné připomínky.

(7)

Dopisem ze dne 21. prosince 2018 zaslala Komise Španělskému království doplňující otázky. Španělské království na tyto otázky odpovědělo dopisem, který byl obdržen dne 11. února 2019.

(8)

Region Castilla-La Mancha se vyznačoval nižší mírou rozšíření širokopásmové infrastruktury na obyvatele, než činil španělský průměr (4). S výjimkou místních aglomerací Toledo, Ciudad Real, Albacete, Cuenca a Guadalajara byla míra rozšíření širokopásmového připojení (mobilního i pevného) v regionu výrazně nižší než ve zbytku země (5).

(9)

Z toho důvodu se vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha v letech před opatřením snažila rozvíjet širokopásmovou infrastrukturu regionu a zlepšovat podmínky širokopásmového přístupu v celém regionu, včetně odlehlých a rozptýlených sídel, a to zapojením do různých národních programů rozvoje infrastruktury. I přes účast vlády autonomní oblasti Castilla-La Mancha v těchto programech neměl region v roce 2010 nadále plné pokrytí základním širokopásmovým připojením. S ohledem na tuto skutečnost prohlásila vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha zajištění tohoto širokopásmového přístupu pro všechny obyvatele regionu za prioritu a za tímto účelem vypracovala projekt.

(10)

Cílem opatření bylo zajistit základní širokopásmové pokrytí (rychlost stahování dat pro koncové uživatele alespoň dva megabity za sekundu (Mbps)) ve všech obydlených oblastech regionu Castilla-La Mancha, kde neexistuje žádná širokopásmová infrastruktura ani není pravděpodobné, že by tam v blízké budoucnosti vznikla, tj. v oblastech, které lze označit jako „bílá místa“ ve smyslu tehdy použitelných pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009 (6). Za tímto účelem projekt předpokládal, že provozovatel z řad třetích stran (určený na základě otevřeného zadávacího řízení) vybuduje základní širokopásmovou síť a bude ji provozovat po dobu trvání projektu, zatímco vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha nabude vlastnická práva k síti. Výslovným záměrem bylo, aby vítězný uchazeč kromě rozvoje a provozování sítě poskytoval také maloobchodní služby koncovým uživatelům (služby přístupu k internetu a internetovou telefonii / VoIP). Riziko provozování sítě měl nést vítězný uchazeč, který měl zajistit údržbu sítě a hradit veškeré provozní náklady. Vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha by z provozu sítě nezískávala žádné příjmy, ale také by v této souvislosti nemusela nést žádné náklady.

(11)

Dne 13. května 2010 uspořádala vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha otevřené zadávací řízení a v Úředním věstníku autonomní oblasti Castilla-La Mancha zveřejnila výzvu k podání nabídky na poskytování základní širokopásmové sítě, včetně rozvoje a provozu požadované infrastruktury v původně 478 cílových oblastech, jejichž počet byl po analýze trhu snížen na 461 cílových oblastí (viz 12. bod odůvodnění). Nabídku mohly podat všechny společnosti zaregistrované jako telekomunikační operátoři u španělské Komise pro telekomunikační trh (dále jen „komise CMT“). Všech 461 cílových oblastí tvořily venkovské obvody obcí v regionu Castilla-La Mancha s průměrným počtem 35 obyvatel (7). Projekt tedy zahrnoval celkovou populaci v počtu přibližně 16 000 obyvatel. Nabídky měl posoudit výbor „Mesa de Contratación“ při regionálním ministerstvu průmyslu, energetiky a životního prostředí (8).

(12)

Za účelem určení cílových oblastí provedla vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha analýzu trhu, která určila oblasti pokryté stávajícími širokopásmovými sítěmi v regionu Castilla-La Mancha a oblasti bez širokopásmových sítí. Analýza trhu vycházela z informací získaných v rámci dvoustranných konzultací se všemi provozovateli širokopásmového připojení, o nichž vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha věděla, že v regionu působí (9). Tyto informace umožnily zmapovat stávající infrastrukturu a zveřejnit plány zavádění sítí provozovatelů širokopásmového připojení v relevantním horizontu tří až čtyř let. Kromě toho vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha analyzovala všechny roční územní plány zavádění sítí, které v předchozích letech předložili provozovatelé sítí registrovaní u komise CMT (10). Analýza trhu dospěla k závěru, že v cílových oblastech neexistují žádné základní širokopásmové sítě a že během tří až čtyř lete následujících po konzultacích se v těchto oblastech neplánují žádné investice do rozvoje širokopásmového připojení.

(13)

Vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha již dříve vypracovala tři studie o odhadovaných nákladech na zavedení základní širokopásmové sítě zajišťující pokrytí celého regionu, přičemž zprávy o těchto studiích byly vládě autonomní oblasti Castilla-La Mancha předloženy v listopadu 2008, říjnu 2009 a únoru 2010. Studie ukázaly, že bezdrátové širokopásmové řešení by bylo nejlevnější variantou s odhadovanými náklady 17 až 20 milionů EUR. Vzhledem k tomu, že maximální rozpočet, který byl pro projekt k dispozici, činil 16 milionů EUR, bylo 461 cílových oblastí rozděleno na 311 povinných oblastí pokrytí a 150 dalších nepovinných oblastí. Rozdělení cílových oblastí na povinné a nepovinné bylo provedeno podle počtu obyvatel. V 311 povinných cílových oblastech žilo nejméně 12 obyvatel, ve všech nepovinných cílových oblastech méně než 12 obyvatel.

(14)

Finanční prostředky zajistily rovným dílem Ministerstvo pro životní prostředí, venkov a moře a vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha, které ze svých rozpočtů, tedy celostátního, resp. regionálního, poskytly po 8 milionech EUR. Finanční prostředky byly na realizaci tohoto projektu vyčleněny v dohodě o spolupráci mezi Ministerstvem pro životní prostředí, venkov a moře a vládou autonomní oblasti Castilla-La Mancha o programu udržitelného rozvoje venkova, která byla podepsána 12. listopadu 2009.

(15)

Kritéria pro udělení zakázky, která vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha použila, byla podrobně uvedena a vysvětlena ve „Zvláštních administrativních specifikacích“ a „Zvláštních technických specifikacích“ vypracovaných před zveřejněním výzvy k podání nabídky. Kritéria pro udělení zakázky stanovila systém bodového hodnocení s maximem 100 bodů. Celkem 64 bodů bylo možné získat splněním „objektivních kritérií“, jako je počet dalších domácností pokrytých novou sítí, kvalita nabízených maloobchodních služeb, výše potřebných finančních prostředků atd. Celkem 36 bodů bylo možné získat na základě „subjektivních kritérií“, u nichž vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha posuzovala: i) navrhované technologické řešení; ii) navrhovanou infrastrukturu a řešení problémů; iii) navrhovanou míru pomoci a podpory ze strany uchazeče v procesu navrácení sítě vládě autonomní oblasti Castilla-La Mancha po uplynutí platnosti smlouvy; iv) případnou závaznou nabídku na odkoupení sítě od vlády autonomní oblasti Castilla-La Mancha po uplynutí platnosti smlouvy a v) úroveň podrobnosti, kterou uchazeč použil ve svém plánu navrácení sítě.

(16)

Váhy přidělené jednotlivým kritériím pro udělení zakázky byly stanoveny ve „Zvláštních administrativních specifikacích“, kde byl uveden maximální počet bodů, které bylo možné získat za každé kritérium a dílčí kritérium pro udělení zakázky.

(17)

Pokud jde o technické specifikace základní širokopásmové sítě, vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha v zadávací dokumentaci požadovala pro všechny oblasti povinného pokrytí minimální přenosovou rychlost 2 Mb/s pro stahování dat s možností navýšení na minimálně 4 Mb/s a rychlost odesílání 512 Kb/s. Maximální zpoždění bylo nastaveno na 150 ms a maximální kolísání zpoždění paketů na 30 ms. Síť musela ve špičce zaručit alespoň 20 % smluvně sjednané jmenovité rychlosti (11). Doba trvání těchto špiček s nižší přenosovou rychlostí na jednoho koncového uživatele nesměla překročit dvě hodiny denně. Objem dat dostupných koncovým zákazníkům musel být neomezený.

(18)

Kromě toho vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha požadovala, aby úspěšný uchazeč nabízel internetovou telefonii / VoIP (12) a poskytl síťový propojovací bod, kterým by provozovatelé z řad třetích stran získali velkoobchodní přístup k síti. V bodě 4.2 „Zvláštních technických specifikací“ vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha uložila uchazečům povinnost, aby nabízeli velkoobchodní přístupové služby a aby zajistili, že ostatní provozovatelé elektronických komunikací budou schopni poskytovat koncovým uživatelům v cílových oblastech na maloobchodní úrovni základní širokopásmové služby stejné kvality, spolehlivosti a dostupnosti, jaké byly požadovány ve „Zvláštních technických specifikacích“. Úspěšný uchazeč musel zavádění základní širokopásmové sítě dokončit do jednoho roku od podpisu smlouvy.

(19)

Technické specifikace zadávací dokumentace rozlišovaly dvě různé složky základní širokopásmové sítě, která má být zavedena: i) „přístupovou síť“ a ii) „přenosová síť“. Přístupová síť byla definována jako úsek širokopásmové sítě mezi přístupovým uzlem a koncovým uživatelem. Přenosová síť byla definována jako úsek širokopásmové sítě mezi hlavními uzly provozovatele a přístupovým zařízením. Přístupová síť mohla být drátová nebo bezdrátová a vítězný uchazeč musel zajistit veškeré potřebné vybavení, s výjimkou vybavení pro koncové uživatele. Přenosová síť musela být sítí pro více služeb, kterou by bylo možné využívat i pro poskytování jiných služeb elektronických komunikací, než jsou základní širokopásmové služby.

(20)

Technické specifikace zadávací dokumentace navíc umožňovaly opětovné využití stávající infrastruktury, včetně infrastruktury používané při přechodu ze zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání v regionu Castilla-La Mancha (infrastruktury DTT).

(21)

Podle španělských orgánů obsahovala výzva k podání nabídky v Úředním věstníku autonomní oblasti Castilla-La Mancha odkaz na internetové stránky vlády autonomní oblasti Castilla-La Mancha (13), které uváděly „Zvláštní administrativní specifikace“ a „Zvláštní technické specifikace“ a obsahovaly stránku „Často kladené dotazy“. Podle španělských orgánů byly na těchto internetových stránkách uvedeny otázky a odpovědi týkající se otevřeného zadávacího řízení i seznam infrastruktur, které byly použity pro realizaci plánu přechodu na zemské digitální televizní vysílání (DTT), jakož i kontaktní údaje jejich vlastníků, kteří byli smluvně vázáni poskytnout přístup k této infrastruktuře všem uchazečům za účelem zřízení základní širokopásmové sítě (14).

(22)

Vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha obdržela pět nabídek. Dvě nabídky, od společností Telecom CLM a Telefónica España S.A. (dále jen „Telefónica“), splnily všechny technické požadavky a byly přezkoumány ve výběrovém řízení.

(23)

Nabídka společnosti Telecom CLM obsahovala bezdrátové řešení založené na technologii WIMAX pro 100 % povinných cílových oblastí a přibližně 56 % dalších volitelných cílových oblastí. Pro zbývající volitelné oblasti navrhovala společnost Telecom CLM satelitní řešení. Tato kombinace nabízela základní širokopásmové pokrytí pro všechny cílové oblasti (povinné i volitelné), které byly uvedeny v zadávací dokumentaci. Společnost Telecom CLM nabídla zřízení a provozování sítě za 15,85 milionu EUR a ve výběrovém řízení získala 1,76 z 10 bodů za kritérium na základě ceny.

(24)

Ačkoli satelitní řešení nabízené společností Telecom CLM pro přibližně 44 % volitelných cílových oblastí nesplňovalo technické požadavky týkající se maximálního zpoždění a kolísání zpoždění paketů, byla nabídka společnosti Telecom CLM přípustná, protože tyto technické požadavky se vztahovaly pouze na povinné cílové oblasti (viz 17. bod odůvodnění výše), přičemž pro povinné cílové oblasti byla nabídka společnosti Telecom CLM založena na technologii WIMAX, která splnění těchto požadavků zajišťovala.

(25)

Nabídka společnosti Telecom CLM počítala se zřízením propojovacího bodu v Toledu a obsahovala podmínky pro poskytování přístupu k síti provozovatelům sítí z řad třetích stran. Společnost Telecom CLM získala celkem 76,13 ze 100 bodů (44,93 bodu za „objektivní kritéria“ a 31,2 bodu za „subjektivní kritéria“). To zahrnovalo 0 ze 7 bodů za kritérium pro udělení zakázky na základě ceny za velkoobchodní přístup, protože ceny za velkoobchodní přístup nabízené společností Telecom CLM byly vyšší než ceny nabízené společností Telefónica.

(26)

Společnost Telefónica ve své nabídce předložila smíšené technologické řešení, které navrhovalo pokrytí všech 311 povinných cílových oblastí pomocí technologie WIMAX (pro 218 cílových oblastí), technologie xDSL (pro 58 cílových oblastí) a mobilní technologie 3G (pro 35 cílových oblastí). Společnost Telefónica nabídla pokrytí přibližně jedné třetiny volitelných oblastí pomocí technologie WIMAX, zatímco přibližně dvě třetiny těchto oblastí by nebyly pokryty vůbec. Společnost Telefónica, která hodlala využít převážně svou vlastní stávající infrastrukturu pro mobilní sítě, nabídla zřízení a provozování sítě za 16 milionů EUR a získala celkem 46,22 ze 100 bodů (26,07 bodu za „objektivní kritéria“ a 20,15 bodu za „subjektivní kritéria“). To zahrnovalo 0z 10 bodů za kritérium ceny a 2ze 7 bodů za kritérium pro udělení zakázky na základě ceny velkoobchodního přístupu.

(27)

Dne 17. srpna 2010 vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha na základě výběrového řízení udělila veřejnou zakázku společnosti Telecom CLM za 15,85 milionu EUR. Dne 13. září 2010 podepsaly vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha a společnost Telecom CLM smlouvu. Společnost Telecom CLM zahájila provoz sítě 19. září 2012.

(28)

Společnost Telecom CLM obdržela částku 15,85 milionu EUR v pěti splátkách v období od 20. dubna 2012 do 26. listopadu 2012.

(29)

Společnost Telecom CLM ve dvou případech dobrovolně zlepšila výkonnost základní širokopásmové sítě, kterou poskytovala na základě smlouvy. První modernizace vstoupila v účinnost dne 28. dubna 2016 a zvýšila minimální rychlost stahování na 5 Mb/s. Druhá modernizace vstoupila v účinnost dne 4. května 2018 a zvýšila minimální rychlost stahování na 10 Mb/s.

(30)

Opatření nebylo Komisi oznámeno.

(31)

Smlouva byla uzavřena na pět let s možností prodloužení o dva roky, během nichž musel provoz sítě zajišťovat vítězný uchazeč. Smlouva byla dvakrát prodloužena, poprvé v roce 2017 o jeden rok do září 2018 a v roce 2018 do září 2019.

(32)

Údajným příjemcem je společnost Telecom CLM, soukromá společnost se sídlem ve španělském Toledu, která působí v oblasti poskytování služeb elektronických komunikací (televize, rozhlasu a širokopásmového připojení). Ovládá ji investiční společnost Equitix Investment Management Limited. Vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha drží přibližně 45 % akcií společnosti Telecom CLM.

(33)

V roce 2008 byla společnost Telecom CLM vlastníkem 138 zemských analogových televizních středisek, která byla součástí zemské televizní sítě regionu Castilla-La Mancha čítající přibližně 500 vysílacích středisek. V rámci přechodu na zemské digitální televizní vysílání získala společnost Telecom CLM v letech 2008–2009 veřejnou podporu ve výši i) 13,2 milionu EUR na digitalizaci vlastních vysílacích středisek prostřednictvím instalace zařízení pro DTT; ii) 6,4 milionu EUR na provoz a údržbu sítě v regionu Castilla-La Mancha a iii) 2,26 milionu EUR na vybudování 20 nových vysílacích středisek pro DTT (15).

(34)

Dne 1. října 2014 přijala Komise rozhodnutí C(2014) 6846 final, v němž konstatovala, že tato veřejná podpora, kterou společnost Telecom CLM obdržela, představuje státní podporu neslučitelnou s vnitřním trhem, a nařídila její vrácení. (16)

(35)

V roce 2018 Soudní dvůr ve svých rozsudcích ze dne 26. dubna 2018 ve spojených věcech C-91/17 P a C-92/17 P, Cellnex Telecom v. Komise, a ze dne 20. září 2018 ve věci C-114/17 P, Španělsko v. Komise, potvrdil rozhodnutí Komise o vrácení podpory. (17) Do 18. srpna 2022 společnost Telecom CLM splatila celou jistinu podpory a úroky z navrácení v rámci řízení o navrácení podpory na zavedení DTT v regionu Castilla-La Mancha (SA.27408).

(36)

Dne 20. prosince 2010 zahájila komise CMT správní řízení z moci úřední s cílem přezkoumat podmínky provozování základní širokopásmové sítě dohodnuté vládou autonomní oblasti Castilla-La Mancha a společností Telecom CLM ve smlouvě, která byla podepsána dne 13. září 2010, a jejich případné účinky narušující hospodářskou soutěž.

(37)

Ve svém rozhodnutí ze dne 23. června 2011 (18) komise CMT dospěla k závěru, že velkoobchodní cena za přístup k bitovému toku nabízená společností Telecom CLM třetím stranám byla příliš vysoká a ve skutečnosti se příliš blížila tržním maloobchodním cenám za základní širokopásmové služby v regionu. Podle komise CMT by velkoobchodní cena za přístup k bitovému toku nabízená společností Telecom CLM neumožňovala třetím stranám, které poskytují maloobchodní služby, dostatečnou marži, aby mohly dosáhnout přiměřeného zisku za poskytování maloobchodních širokopásmových služeb koncovým uživatelům při využívání velkoobchodních přístupových služeb poskytovaných společností Telecom CLM. Kromě toho komise CMT konstatovala, že zadávací dokumentace ani smlouva uzavřená mezi vládou autonomní oblastí Castilla-La Mancha a společností Telecom CLM v září 2010 neobsahovaly ustanovení o zpětném vyžádání, které by zajišťovalo, že vybraný uchazeč neobdrží nepřiměřeně vysokou náhradu, pokud by poptávka po širokopásmových službách v oblasti vzrostla nad předpokládanou úroveň, neboť by podle ustanovení musel vrátit nadměrný zisk.

(38)

Ve svém rozhodnutí ze dne 23. června 2011 komise CMT nařídila i) společnosti Telecom CLM snížit cenu za přístup, kterou mají platit třetí strany za velkoobchodní přístup k bitovému toku, a ii) vládě autonomní oblasti Castilla-La Mancha zavést do smlouvy podepsané se společností Telecom CLM v září 2010 ustanovení o zpětném vyžádání, které by společnosti Telecom CLM uložilo povinnost vrátit určitou procentní část z případného nadměrného zisku odpovídající podílu 15,85 milionu EUR na celkových nákladech projektu.

(39)

Společnost Telecom CLM nabídla velkoobchodní přístup k bitovému toku v síti, aby umožnila provozovatelům z řad třetích stran poskytovat koncovým uživatelům v cílových oblastech maloobchodní širokopásmové služby splňující požadavky na kvalitu, spolehlivost a dostupnost maloobchodních služeb stanovené v zadávací dokumentaci. V návaznosti na rozhodnutí komise CMT, podle kterého se velkoobchodní cena původně nabízená společností Telecom CLM (34,50 EUR) příliš blížila maloobchodním cenám pro koncové uživatele (37,50 EUR) a rovněž byla vyšší než ostatní velkoobchodní ceny za přístup k bitovému toku v odvětví, společnost Telecom CLM přehodnotila svou nabídku velkoobchodního přístupu k bitovému toku, změnila ji a s účinností od 15. července 2011 snížila cenu za přístup, kterou předložila komisi CMT a vládě autonomní oblasti Castilla-La Mancha, jež ji schválily dne 29. července 2011.

(40)

Nově předložená velkoobchodní cena za přístup k bitovému toku byla snížena z původních 34,50 EUR na 23,70 EUR, což představovalo snížení o 31,3 % a vedlo k použití velkoobchodních cen za přístup o 36,8 % nižších, než byly maloobchodní ceny společnosti Telecom CLM.

(41)

Zadávací dokumentace původně nezahrnovala požadavek na mechanismus zpětného vyžádání, neboť byl považován za nadbytečný vzhledem ke zjištění, že maximální výše podpory v částce 16 milionů EUR pravděpodobně nebude stačit na zavedení sítě, a projekt tak pro příjemce pravděpodobně nebude ziskový. Komise CMT však rozhodla, že vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha by měla vůči společnosti Telecom CLM zavést mechanismus zpětného vyžádání, aby v případě zvýšení poptávky nebo změny obchodních údajů, které by vedly ke změně zisku z provozu sítě, jež by přesáhly průměrné zisky dosahované v odvětví, byla vládě autonomní oblasti Castilla-La Mancha vrácena procentní část nadměrného zisku odpovídající poměru přijaté podpory k celkové investici.

(42)

Vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha proto předložila společnosti CMT tento mechanismus zpětného vyžádání:

„Obchodní plán obsažený v nabídce, na jehož základě byla tato zakázka udělena, předpokládal, že širokopásmové služby bude využívat 10 % cílové skupiny obyvatel. Na základě toho se očekává, že roční obrat bude činit 6,3 % rozpočtu zadané zakázky (15 845 301,84 EUR).

Během prvního čtvrtletí každého kalendářního roku, který odpovídá období provozu sítě, bude přezkoumána míra využívání širokopásmových služeb nabízených cílové skupině obyvatel, na kterou se smlouva vztahuje. Na základě tohoto přezkumu budou uplatněna následující kritéria zpětného vyžádání:

(43)

Komise CMT navrhované změny schválila. Společnost Telecom CLM a vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha provedly opatření nařízená komisí CMT prostřednictvím dodatků ke smlouvě podepsané v září 2010. Nový mechanismus zpětného vyžádání vstoupil v účinnost dne 1. června 2012.

(44)

Stěžovatel, společnost Difusión Herciana S.L., je soukromá společnost poskytující podporu pro vysílací a televizní služby, která má sídlo v Madridu ve Španělsku.

(45)

Stěžovatel tvrdil, že udělení zakázky společnosti Telecom CLM představuje neslučitelnou státní podporu ve prospěch společnosti Telecom CLM. Tvrdil, že zadávací řízení nezaručovalo, že bude vybrána ekonomicky nejvýhodnější nabídka, a že zásah vlády autonomní oblasti Castilla-La Mancha nebyl dostatečně ověřen prostřednictvím vhodné veřejné konzultace a mapování. Podle stěžovatele byla většina cílových oblastí projektu ve skutečnosti „šedými“ místy ve smyslu pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009, a nikoli „bílými“ místy. Stěžovatel dále tvrdil, že projekt nebyl technologicky neutrální, protože předpokládal využití stávající infrastruktury pro DTT. V neposlední řadě pak stěžovatel tvrdil, že velkoobchodní ceny společnosti Telecom CLM za přístup k zavedené základní širokopásmové síti byly v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, a kritizoval, že smlouva podepsaná mezi vládou autonomní oblasti Castilla-La Mancha a společností Telecom CLM v září 2010 neobsahovala ustanovení o zpětném vyžádání.

(46)

V rozhodnutí o zahájení řízení měla Komise za to, že udělení zakázky společnosti Telecom CLM představovalo státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU a že tato podpora byla poskytnuta v rozporu s oznamovací povinností a povinností zdržet se jednání stanovenou v čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Komise měla zejména za to, že udělením zakázky společnosti Telecom CLM došlo k jejímu ekonomickému zvýhodnění, přestože zakázka byla zadána na základě otevřeného zadávacího řízení.

(47)

Komise dále vyjádřila pochybnost, zda bylo udělení zakázky společnosti Telecom CLM v souladu s pokyny k širokopásmovým sítím z roku 2009.

(48)

Za prvé byla Komise toho názoru, že vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha v souvislosti s touto konkrétní veřejnou investicí neprovedla veřejnou konzultaci se zúčastněnými stranami s cílem určit stávající nebo budoucí plány soukromých investic v cílových oblastech, ale provedla pouze analýzu trhu, aby s využitím dostupných údajů identifikovala stávající širokopásmové sítě (viz 30. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Za druhé měla Komise obavy, že výběrové řízení vedené vládou autonomní oblasti Castilla-La Mancha nebylo v souladu s ustanoveními pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009 zajišťujícími transparentnost a ekonomicky nejvýhodnější nabídku (viz 31. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Za třetí se Komise obávala, že opatření nesplňuje podmínku pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009 týkající se technologické neutrality (viz 32. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Za čtvrté měla Komise obavy, že opatření nesplňuje požadavky pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009 týkající se velkoobchodního přístupu a mechanismu zpětného vyžádání, aby se zamezilo nepřiměřeně vysoké náhradě (viz 33. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). V neposlední řadě se Komise domnívala, že v souladu se zásadou stanovenou ve věci Deggendorf (19) je třeba při posuzování slučitelnosti opatření zohlednit skutečnost, že společnost Telecom CLM dosud nevrátila podporu, kterou Komise prohlásila za neslučitelnou s vnitřním trhem ve věci státní podpory SA.27408 (20) (viz 37. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(49)

Komise proto nemohla vyloučit, že udělení zakázky společnosti Telecom CLM v září 2010 bylo neslučitelné s vnitřním trhem.

(50)

Španělské království ve své odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení předložilo připomínky vládě autonomní oblasti Castilla-La Mancha, a za prvé tvrdilo, že společnosti Telecom CLM nebylo poskytnuto žádné hospodářské zvýhodnění, a za druhé, že pokud by se přesto mělo za to, že státní podpora byla poskytnuta, byla tato podpora slučitelná s vnitřním trhem, neboť byla v souladu s pokyny k širokopásmovým sítím z roku 2009. Španělské království dále uvedlo, že údajná podpora musí být považována za slučitelnou s vnitřním trhem podle obecného nařízení o blokových výjimkách (21).

(51)

Podle Španělského království rozhodnutí o zahájení řízení neuvádí konkrétní zvýhodnění, které společnost Telecom CLM údajně získala, a pouze vysvětluje, proč nelze existenci zvýhodnění vyloučit. Španělské království poukazuje na skutečnost, že novou infrastrukturu získala přímo a výhradně vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha, nikoli společnost Telecom CLM, a že provozování základní širokopásmové sítě společností Telecom CLM bylo po dobu pěti let nerentabilní.

(52)

Španělské království uvádí, že zvýhodnění by mohlo existovat pouze tehdy, pokud by náhrada zaplacená společnosti Telecom CLM za její služby převyšovala tržní cenu. Otevřené zadávací řízení však zaručovalo, že výše poskytnutých státních prostředků byla omezena na minimum nezbytné pro realizaci projektu.

(53)

Španělské království zastává názor, že existence zvýhodnění musí být posouzena na základě porovnání finanční situace příjemce po přijetí opatření a jeho hypotetické finanční situace za předpokladu, že by opatření nebylo přijato. Španělské království tvrdí, že částky vyplacené společnosti Telecom CLM v rámci udělené zakázky nepřevýšily její náklady na zavedení základní širokopásmové sítě v rámci této zakázky, a že společnost Telecom CLM tedy neměla po udělení zakázky v září 2010 prospěch z lepší finanční situace.

(54)

A konečně Španělské království uznává, že finanční podpora poskytnutá společnosti Telecom CLM umožnila této společnosti vstoupit na nový trh. Tvrdí však, že usnadnění vstupu na trh nelze považovat za státní podporu, pokud byl tento trh nerentabilní. (22)

(55)

Španělské království zpochybňuje analýzu Komise uvedenou v rozhodnutí o zahájení řízení a tvrdí, že Komise analyzovala slučitelnost opatření v okamžiku udělení zakázky společnosti Telecom CLM. Podle Španělského království je pro účely posouzení dopadu projektu na hospodářskou soutěž správným okamžikem pro analýzu doba zahájení provozu vybudované základní širokopásmové sítě v září 2012, tj. poté, co vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha a společnost Telecom CLM provedly změny nařízené komisí CMT.

(56)

Pokud jde o konzultace se zúčastněnými stranami, Španělské království tvrdí, že vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha provedla důkladné konzultace se všemi stranami, kterých se opatření týká, v souladu s pokyny k širokopásmovým sítím z roku 2009. Poukazuje na to, že pokyny k širokopásmovým sítím z roku 2009 na rozdíl od pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2013 (23) nevyžadovaly veřejnou konzultaci se zúčastněnými stranami, nýbrž „důkladné konzultace“ se zúčastněnými stranami. Podle Španělského království vedla vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha řadu dvoustranných konzultací se všemi provozovateli, kteří v té době v regionu zaváděli služby širokopásmového připojení. První kontakty se údajně uskutečnily v době mezi květnem a říjnem 2009. Příslušní provozovatelé byli vládě autonomní oblasti Castilla-La Mancha známi z důvodu zákonné povinnosti provozovatelů širokopásmového připojení každoročně předkládat územní plány zavádění. Španělské království má za to, že přístup, který uplatnila vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha, Komise v jiných případech uznala jako důkladné konzultace ve smyslu pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009.

(57)

Pokud jde o nedostatečnou konzultaci se stěžovatelem, Španělské království poukazuje na to, že stěžovatel nebyl zaregistrován u komise CMT jako provozovatel širokopásmového připojení. Španělské království s odkazem na prohlášení údajně učiněná právním zástupcem stěžovatele na schůzce s vládou autonomní oblasti Castilla-La Mancha v květnu 2016 uvádí, že stěžovatel nikdy v minulosti neposkytoval širokopásmové služby a neměl zájem je poskytovat ani v budoucnu.

(58)

Vzhledem k pochybnostem Komise o zařazení – provedeném vládou autonomní oblasti Castilla-La Mancha – 461 cílových oblastí do kategorie „bílých“ míst ve smyslu pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009, které vycházejí ze zjištění komise CMT v jejím rozhodnutí ze dne 23. června 2011, Španělské království znovu potvrzuje, že všech 461 cílových oblastí představuje „bílá“ místa ve smyslu pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009. Španělské království vysvětluje odlišné posouzení komisí CMT tím, že komise CMT provedla mapování pouze na úrovni obcí a obce s 50% nebo vyšším pokrytím širokopásmovým připojením obyvatel kategorizovala jako „šedé“ cílové oblasti. Vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha naopak analyzovala cílové oblasti projektu na podrobnější úrovni, a to tak, že rozdělila obce v regionu oblasti do velkého počtu obvodů a na tomto základě určila „bílé“ cílové oblasti.

(59)

V reakci na pochybnosti Komise, zda bylo zadávací řízení uskutečněné vládou autonomní oblasti Castilla-La Mancha v souladu s ustanoveními pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009, pokud jde o transparentnost a ekonomicky nejvýhodnější nabídku, Španělské království namítá, že „subjektivní“ kritéria pro udělení zakázky (36 ze 100 bodů) byla posouzena jako svévolná pouze z toho důvodu, že body nebyly přidělovány na základě matematických vzorců. Španělské království odkazuje na dřívější rozhodnutí Komise (24), v nichž se domnívá, že taková kvalitativní kritéria pro udělení zakázky nebyla považována za svévolná, a má za to, že „subjektivní“ kritéria pro udělení zakázky, která vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha použila v zadávacím řízení, byla v souladu s pravidly stanovenými v judikatuře Soudního dvora (25). Kromě toho vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha v zadávací dokumentaci upřesnila relativní váhu, kterou přiřadí jednotlivým kvalitativním kritériím. Pokud jde o kritiku Komise týkající se nízké váhy, která byla v rámci kritérií pro udělení zakázky přisouzena kritériu ceny (10 bodů ze 100), Španělské království poukazuje na to, že údajný příjemce předložil nejnižší cenovou nabídku z těch nabídek, které nebyly vyloučeny z konečného výběrového řízení z důvodu, že nesplňovaly technické požadavky na základní širokopásmovou síť, a tvrdí, že Komise v jiných případech akceptovala nízkou váhu kritéria ceny (26). Španělské království dále poznamenává, že komise CMT ve svém rozhodnutí ze dne 23. června 2011 v tomto ohledu nezjistila žádné problémy, a odkazuje na dřívější rozhodnutí Komise, v nichž nebyla nízká váha kritéria ceny považována za problematickou. (27)

(60)

Pokud jde o technologickou neutralitu projektu, na který se vztahuje zadávací řízení, Španělské království má za to, že návrh opatření neupřednostňuje žádnou konkrétní technologii nebo síťovou platformu. Odkazuje na technické specifikace v zadávací dokumentaci, aby zdůraznilo, že vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha nepožadovala, aby uchazeči použili konkrétní technologické řešení. Namísto toho je vyzvala, aby navrhli řešení, které považují za nejvhodnější pro každou územní oblast. Španělské království tvrdí, že veřejná zakázka, která byla předmětem zadávacího řízení, umožňovala jakékoli technologické řešení, pokud toto řešení splňovalo technické požadavky na síť. Jako příklad uvádí Španělské království různá technologická řešení a kombinace technologií, které v zadávacím řízení nabídli dva uchazeči, kteří splnili podmínky.

(61)

Španělské království odůvodňuje odkaz na možnost opětovného využití stávající infrastruktury pro DTT v zadávací dokumentaci nutností dodržet pokyny k širokopásmovým sítím z roku 2009. Španělské království poukazuje na to, že podle pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009 by orgány měly v co největší míře zvážit opětovné využití stávající infrastruktury. Španělské království zdůrazňuje, že možnost opětovného využití stávající infrastruktury byla nabídnuta všem zúčastněným uchazečům a že všechny obdržené nabídky s výjimkou jedné obsahovaly návrhy, které tuto stávající infrastrukturu využívaly.

(62)

Pokud jde o pochybnosti Komise týkající se slučitelnosti podmínek velkoobchodního přístupu nabízeného společností Telecom CLM a neexistence smluvního mechanismu zpětného vyžádání, Španělské království se ve svých připomínkách omezuje na to, že tyto otázky byly vyřešeny do 29. července 2011. V reakci na rozhodnutí CMT ze dne 23. června 2011 společnost Telecom CLM výrazně snížila své velkoobchodní ceny za přístup pro třetí strany a do smlouvy mezi vládou autonomní oblasti Castilla-La Mancha a společností Telecom CLM bylo začleněno ustanovení o zpětném vyžádání.

(63)

Španělské království se rovněž domnívá, že udělení zakázky, jež představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, spadá do působnosti obecného nařízení o blokových výjimkách a je slučitelné s vnitřním trhem s ohledem na ustanovení uvedeného nařízení. Španělské království tvrdí, že podle článku 58 se nařízení o blokových výjimkách použije zpětně na protiprávní individuální podporu a že ke dni 1. července 2014, kdy nařízení o blokových výjimkách vstoupilo v platnost, byly splněny všechny podmínky článku 52 nařízení o blokových výjimkách, které se vztahují na opatření v oblasti širokopásmového připojení.

(64)

Španělské království tvrdí, že zásadu stanovenou ve věci Deggendorf (28) nelze použít při posuzování slučitelnosti opatření podpory. Skutečnost, že společnost Telecom CLM nevrátila podporu prohlášenou za neslučitelnou s vnitřním trhem rozhodnutím Komise ve věci státní podpory SA.27408 (29), by proto neměla být považována za relevantní pro posouzení slučitelnosti opatření.

(65)

Komise obdržela připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení od jedné zúčastněné strany – údajného příjemce podpory, společnosti Telecom CLM.

(66)

Společnost Telecom CLM se ve své argumentaci zaměřuje převážně na stejné aspekty jako Španělské království. Za prvé společnost Telecom CLM tvrdí, že nezískala žádné hospodářské zvýhodnění. Za druhé má společnost Telecom CLM za to, že opatření nebylo selektivní a neovlivnilo obchod mezi členskými státy. Za třetí společnost Telecom CLM tvrdí, že i kdyby se udělení zakázky mělo považovat za státní podporu, bylo by slučitelné s vnitřním trhem podle čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a rozhodnutí Komise 2005/842/ES (rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu z roku 2005) (30), podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU a pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009, jakož i podle obecného nařízení o blokových výjimkách.

(67)

Společnost Telecom CLM tvrdí, že zakázka udělená společnosti Telecom CLM v srpnu 2010, u níž byla smlouva podepsána společností Telecom CLM a vládou autonomní oblasti Castilla-La Mancha v září 2010, představuje akt pověření, kterým vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha pověřila společnost Telecom CLM poskytováním služby obecného hospodářského zájmu. Na základě tohoto zjištění společnost Telecom CLM tvrdí, že zásady stanovené Soudním dvorem v rozsudku ve věci Altmark (31) jsou použitelné i na vyrovnávací platbu, kterou vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha zaplatila společnosti Telecom CLM za poskytnutí dohodnutých služeb obecného hospodářského zájmu. Společnost Telecom CLM dále tvrdí, že všechny čtyři podmínky (32) stanovené Soudním dvorem v rozsudku ve věci Altmark byly splněny, a proto udělení zakázky pro společnost Telecom CLM nepředstavovalo hospodářské zvýhodnění, a tudíž nepředstavovalo státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(68)

Podpůrně společnost Telecom CLM uvádí, že nezískala žádné hospodářské zvýhodnění, protože i) zavedenou širokopásmovou infrastrukturu získala přímo vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha; ii) výběr příjemce proběhl v otevřeném zadávacím řízení, které se uskutečnilo v souladu s platnými pravidly; iii) finanční situace společnosti Telecom CLM po udělení zakázky nebyla lepší, než by byla bez zadání zakázky, a iv) trh, na který společnost Telecom CLM získala snazší přístup, nebyl ziskový. Společnost Telecom CLM pak v neposlední řadě tvrdí, že i kdyby existovalo hospodářské zvýhodnění, Komise je neurčila.

(69)

Pokud jde o zbývající požadavky čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, společnost Telecom CLM zpochybňuje, že by udělení zakázky bylo selektivní, že by narušilo nebo mohlo narušit hospodářskou soutěž a že by ovlivnilo obchod mezi členskými státy, neboť Komise dostatečně neprokázala ani nevysvětlila, proč byly tyto podmínky splněny.

(70)

Společnost Telecom CLM zastává názor, že údajná podpora byla slučitelná s vnitřním trhem.

(71)

Společnost Telecom CLM tvrdí, že i kdyby Komise měla mít za to, že udělení zakázky společnosti Telecom CLM nesplnilo všechny čtyři podmínky podle rozsudku ve věci Altmark, bylo slučitelné s vnitřním trhem podle čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu z roku 2005. Společnost Telecom CLM tvrdí, že ji vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha podpisem smlouvy v září 2010 pověřila poskytováním služby obecného hospodářského zájmu a že vyrovnávací platba ve výši 15,85 milionu EUR vyplacená společnosti Telecom CLM nepřevýšila náklady, které společnosti Telecom CLM vznikly v souvislosti s plněním závazků veřejné služby převzatých ve smlouvě. Podle společnosti Telecom CLM spadalo udělení zakázky do oblasti působnosti rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu z roku 2005, protože průměrný roční obrat společnosti Telecom CLM před zdaněním byl ve dvou letech předcházejících udělení zakázky nižší než prahová hodnota 100 milionů EUR a výše vyrovnávací platby, kterou společnost Telecom CLM obdržela, byla nižší než prahová hodnota 30 milionů EUR stanovená v rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu z roku 2005.

(72)

Připomínky společnosti Telecom CLM týkající se slučitelnosti zadání zakázky podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU a pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009 z velké části opakují argumenty předložené Španělským královstvím v jeho odpovědi na rozhodnutí o zahájení řízení.

(73)

Připomínky společnosti Telecom CLM k mapování cílových oblastí a konzultacím se zúčastněnými stranami, které provedla vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha, jsou v podstatě totožné s připomínkami Španělského království shrnutými v oddílech 3.3.1 a 3.3.2 výše.

(74)

Pokud jde o otevřené zadávací řízení, které provedla vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha, společnost Telecom CLM tvrdí, že použití kvalitativních kritérií pro udělení zakázky ze strany autonomní oblasti Castilla-La Mancha bylo v souladu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek, a zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES (33) i s pokyny k širokopásmovým sítím z roku 2009. Společnost Telecom CLM tvrdí, že Komise nesprávně vykládá pojem ekonomicky nejvýhodnější nabídky, když jej ztotožňuje s výkladem pojmu nejnižší cena. Všechny další argumenty v tomto ohledu jsou v podstatě totožné s tvrzením Španělského království shrnutým v oddíle 3.3.3 výše.

(75)

Připomínky společnosti Telecom CLM k technologické neutralitě zadávacího řízení, povinnosti velkoobchodního přístupu a ustanovení o zpětném vyžádání jsou rovněž v podstatě totožné s připomínkami Španělského království, jak jsou shrnuty v oddílech 3.3.4 a 3.3.5 výše.

(76)

Společnost Telecom CLM dále tvrdí, že opatření podléhalo zpětnému použití obecného nařízení o blokových výjimkách a že všechny požadavky obecného nařízení o blokových výjimkách byly splněny ke dni vstupu uvedeného nařízení v platnost dne 1. července 2014. Společnost Telecom CLM zastává názor, že uplatnění obecného nařízení o blokových výjimkách na společnost Telecom CLM nebylo vyloučeno z důvodu nevrácení jí poskytnuté protiprávní podpory ve věci státní podpory SA.27408 (34). Společnost Telecom CLM v této souvislosti tvrdí, že čl. 1 odst. 4 písm. a) obecného nařízení o blokových výjimkách se vztahuje pouze na režimy podpory, zatímco toto opatření bylo jednotlivým opatřením. Kromě toho ke dni 1. července 2014, kdy vstoupilo v platnost obecné nařízení o blokových výjimkách, a tedy v době jeho použití na dané opatření, ještě neexistoval inkasní příkaz týkající se protiprávní státní podpory SA.27408, neboť konečné rozhodnutí s inkasním příkazem ve věci státní podpory SA.27408 bylo přijato až dne 1. října 2014.

(77)

Společnost Telecom CLM tvrdí, že podpora, kterou obdržela ve věci státní podpory SA.27408, a nevrácení této podpory neměly pro slučitelnost opatření žádný význam. Společnost Telecom CLM má rovněž za to, že případné vrácení obdržené protiprávní podpory ve věci státní podpory SA.27408 již nebylo nutné, protože společnost Telecom CLM převedla veškerá vysílací zařízení pro DTT, která vlastnila, na vládu autonomní oblasti Castilla-La Mancha do května 2013.

(78)

Podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU „[p]odpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem“.

(79)

Z toho vyplývá, že opatření se považuje za státní podporu, jsou-li splněny všechny tyto podmínky: i) příjemcem opatření musí být „podnik“; ii) opatření musí být poskytnuto ze státních prostředků a musí být přičitatelné členskému státu; iii) opatření musí podniku poskytovat hospodářské zvýhodnění; iv) hospodářské zvýhodnění musí být selektivní a v) opatření má vliv na obchod a hospodářskou soutěž.

(80)

Podniky ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU jsou subjekty vykonávající hospodářskou činnost bez ohledu na jejich právní postavení a způsob financování (35).

(81)

Přímým příjemcem opatření je společnost Telecom CLM.

(82)

Dne 17. srpna 2010 získala společnost Telecom CLM zakázku na vybudování a provozování základní širokopásmové sítě v neobsluhovaných venkovských obvodech obcí regionu Castilla-La Mancha za 15,85 milionu EUR. Společnost Telecom CLM musela vyvinout a vybudovat infrastrukturu základní širokopásmové sítě pro vládu autonomní oblasti Castilla-La Mancha a bylo jí uděleno právo provozovat tuto síť zpočátku po dobu pěti let. Toto právo provozování sítě bylo později dvakrát prodlouženo o jeden rok až do září 2019.

(83)

Společnost Telecom CLM přímo využívala infrastrukturu k poskytování velkoobchodních služeb zájemcům o přístup a maloobchodních širokopásmových služeb, včetně internetové telefonie / VoIP, koncovým uživatelům v cílových oblastech. To představuje hospodářskou činnost. Společnost Telecom CLM je proto považována za podnik ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(84)

Státní prostředky zahrnují veškeré zdroje veřejného sektoru (36) včetně zdrojů vnitrostátních subjektů (decentralizovaných, federalizovaných, regionálních či jiných) (37), a za určitých okolností i zdroje soukromých subjektů. V případech, kdy orgán veřejné moci poskytne určitému příjemci výhodu, lze toto opatření přičíst státu, a to i v případě, kdy dotyčný orgán požívá právní nezávislosti na ostatních orgánech veřejné moci.

(85)

V daném případě bylo opatření financováno rovným dílem španělskou vládou a vládou autonomní oblasti Castilla-La Mancha, což je vnitrostátní subjekt a veřejný orgán na regionální úrovni, a bylo poskytnuto na základě zadávacího řízení organizovaného vládou autonomní oblasti Castilla-La Mancha. Komise proto dospěla k závěru, že opatření bylo poskytnuto ze státních prostředků a lze je přičíst Španělskému království.

(86)

Zvýhodněním ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU je jakákoli hospodářská výhoda, kterou by podnik za běžných tržních podmínek (bez zásahu státu) nemohl získat (38).

(87)

Podle judikatury ve věci Altmark (39) nepředstavuje státní financování pro poskytování služby obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování EU zvýhodnění ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, pokud jsou splněny čtyři hlavní podmínky (40).

(88)

Rozsudek ve věci Altmark stanoví tyto čtyři podmínky:

(89)

První podmínka vyžaduje, aby byl příjemce státního mechanismu financování služby obecného hospodářského zájmu formálně pověřen poskytováním a plněním služby obecného hospodářského zájmu, přičemž musí být jasně vymezeny povinnosti v rámci této služby.

(90)

Španělské království však nezastává názor, že bylo uděleno pověření k poskytování služby obecného hospodářského zájmu (viz oddíl 3.2 výše). Společnost Telecom CLM tvrdí, že zakázka, která jí byla udělena, představovala akt pověření, kterým vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha pověřila společnost Telecom CLM poskytováním služby obecného hospodářského zájmu (viz 67. bod odůvodnění výše).

(91)

Existence pověřovacího aktu podle první výše uvedené podmínky rozsudku ve věci Altmark vyžaduje, aby byl úkol veřejné služby zadán formou aktu, který může mít podobu smlouvy. Tento akt však musí mimo jiné přinejmenším upřesňovat parametry pro výpočet, kontrolu a přezkum vyrovnávací platby a opatření k zamezení a vrácení jakékoli nepřiměřeně vysoké náhrady (41).

(92)

Smlouva mezi vládou autonomní oblasti Castilla-La Mancha a společností Telecom CLM neobsahovala ustanovení o zpětném vyžádání, a tedy ani opatření k zamezení nepřiměřeně vysoké náhradě a k jejímu vrácení. Mechanismus zpětného vyžádání byl do smlouvy začleněn až v červenci 2011 v reakci na zásah komise CMT, tj. téměř rok po udělení zakázky a podpisu smlouvy v srpnu, resp. v září 2010.

(93)

Smlouva uzavřená se společností Telecom CLM navíc nezmiňuje pověření společnosti Telecom CLM poskytováním služby obecného hospodářského zájmu ani jiné závazky veřejné služby, ani nestanovuje parametry pro výpočet, kontrolu a přezkum vyrovnávací platby, která má být společnosti Telecom CLM za provozování služby obecného hospodářského zájmu vyplacena. To rovněž naznačuje, že vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha při zadávání zakázky neměla v úmyslu pověřit společnost Telecom CLM poskytováním služby obecného hospodářského zájmu ani jinými závazky veřejné služby. Nelze proto mít za to, že při zadávání zakázky a podpisu smlouvy vládou autonomní oblasti Castilla-La Mancha pověřila společnost Telecom CLM plněním závazků veřejné služby.

(94)

Kvůli kumulativní povaze čtyř kritérií podle rozsudku ve věci Altmark se v případě, že některé z těchto kritérií není splněno, má za to, že vyrovnávací platba představuje výhodu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Vzhledem k tomu, že v tomto případě není splněno alespoň jedno ze čtyř kritérií podle rozsudku ve věci Altmark, Komise dospěla k závěru, že argument, podle něhož vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha prostřednictvím udělené zakázky pověřila společnost Telecom CLM poskytováním služby obecného hospodářského zájmu, je třeba odmítnout.

(95)

Vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha zadala společnosti Telecom CLM zakázku na vybudování základní širokopásmové sítě, kterou získá přímo vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha, a na provozování této sítě na vlastní hospodářské riziko společnosti Telecom CLM po dobu pěti let s možností prodloužení této doby o další dva roky. Společnost Telecom CLM získala 15,85 milionu EUR, které byly vyplaceny v pěti splátkách v období od 20. dubna 2012 do 26. listopadu 2012 v návaznosti na vybudování základní širokopásmové infrastruktury.

(96)

Kromě částky poskytnuté na zavedení základní širokopásmové sítě, kterou získala vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha, tedy společnost Telecom CLM získala právo provozovat tuto síť po dobu nejméně pěti let, a měla tak právo využívat hospodářské přínosy plynoucí z využívání této sítě pro poskytování velkoobchodních i maloobchodních služeb.

(97)

Komise soudí, že na základě faktur vystavených společností Telecom CLM vládě autonomní oblasti Castilla-La Mancha v průběhu zavádění základní širokopásmové sítě, s ohledem na studie nákladů na zavedení základní širokopásmové sítě v cílových oblastech, které provedla vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha (viz 13. bod odůvodnění výše), a s ohledem na vyjádření Španělského království a společnosti Telecom CLM cena 15,85 milionu EUR, za kterou byla zakázka udělena, v zásadě pokryla náklady na zavedení základní širokopásmové sítě. Společnost Telecom CLM však síť nejen zavedla, ale mohla také využívat hospodářských přínosů základní širokopásmové sítě, tj. komerčního poskytování velkoobchodních služeb přístupu provozovatelům elektronických komunikací i základních maloobchodních širokopásmových služeb koncovým uživatelům, včetně služeb internetové telefonie / VoIP, po dobu nejméně pěti let.

(98)

Provozovatelé, kteří využívají podporovanou infrastrukturu k poskytování služeb konečným uživatelům, jsou zvýhodněni, pokud jim používání infrastruktury poskytuje hospodářskou výhodu, již by za běžných tržních podmínek nezískali. (42) V případě širokopásmové infrastruktury jsou provozovatelé, kteří využívají veřejně financovanou infrastrukturu k poskytování služeb koncovým uživatelům, zvýhodněni, pokud částka, kterou platí za právo využívat infrastrukturu, je nižší než částka, kterou by zaplatili za srovnatelnou infrastrukturu za běžných tržních podmínek (43).

(99)

Na základě udělení zakázky smlouvy společnost Telecom CLM vybudovala síť na náklady vlády autonomní oblasti Castilla-La Mancha a získala právo provozovat a využívat základní širokopásmovou síť vlády autonomní oblasti Castilla-La Mancha bezúplatně po dobu nejméně pěti let. Za běžných tržních podmínek získávají provozovatelé/vlastníci širokopásmové infrastruktury příjmy tím, že dávají svou síť k dispozici jiným provozovatelům nebo poskytují maloobchodní služby koncovým uživatelům. Zájemci o přístup navíc platí provozovatelům/vlastníkům sítě velkoobchodní ceny přístupu za právo využívat širokopásmovou infrastrukturu. Vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha proto mohla získat příjmy tím, že by zpřístupnila vybudovanou síť zájemcům o přístup a poskytovala služby koncovým uživatelům. Bylo tomu tak i v případě společnosti Telecom CLM, která koncovým uživatelům prodávala maloobchodní širokopásmové služby, včetně internetové telefonie / VoIP, a velkoobchodní služby třetím stranám za účelem vlastního hospodářského prospěchu.

(100)

Španělské království a společnost Telecom CLM tvrdí, že společnost Telecom CLM nezískala hospodářské zvýhodnění ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, protože vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha přímo získala infrastrukturu, kterou měla vybudovat společnost Telecom CLM, otevřené zadávací řízení zaručovalo, že výše finančních prostředků poskytnutých společnosti Telecom CLM bude omezena na nezbytné minimum, finanční situace společnosti Telecom CLM nebyla po udělení zakázky lepší než před ním a základní širokopásmová síť provozovaná společností Telecom CLM byla nerentabilní (viz 51.–54. a 68. bod odůvodnění výše).

(101)

Jak je popsáno výše (viz 95. až 99. bod odůvodnění), ačkoli novou základní širokopásmovou síť získala přímo vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha, nikoli společnost Telecom CLM, společnosti Telecom CLM bylo uděleno výhradní právo na provoz na dobu pěti let, a proto společnost Telecom CLM získala díky udělené zakázce hospodářské zvýhodnění.

(102)

Pokud jde o tvrzení, že základní širokopásmová síť provozovaná společností Telecom CLM byla po dobu pěti plus dvou let nerentabilní, Španělské království a společnost Telecom CLM toto tvrzení nepodložily žádnými důkazy. V každém případě tento argument není relevantní pro účely určení existence hospodářského zvýhodnění společnosti Telecom CLM v okamžiku udělení zakázky. Rozhodující je, zda veřejnoprávní subjekty jednaly stejně, jak by v podobné situaci jednal subjekt v tržním hospodářství. Subjekt v tržním hospodářství, který by se nacházel v podobné situaci jako vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha, by však neposkytl provozovateli dosud nevybudované základní širokopásmové sítě právo využívat tuto infrastrukturu po dobu pěti plus dvou let k vlastnímu hospodářskému prospěchu bez úplaty na úrovni tržních cen. Subjekt v tržním hospodářství, který by se nacházel v podobné situaci jako vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha, by se snažil maximalizovat svůj vlastní hospodářský prospěch. Španělské království však nepředložilo žádné důkazy o tom, že by účastník trhu udělil právo využívat širokopásmovou infrastrukturu bez jakékoli úplaty. Z dostupné dokumentace spíše vyplývá, že v rámci udělené zakázky mohla společnost Telecom CLM provozovat infrastrukturu a poskytovat své služby, včetně internetové telefonie / VoIP, za úplatu zájemcům o velkoobchodní přístup a koncovým uživatelům na vlastní hospodářské riziko a k vlastnímu hospodářskému prospěchu, a to bez úplaty vládě autonomní oblasti Castilla-La Mancha, vlastníkovi, na úrovni tržních cen.

(103)

Komise dále poznamenává, že konkurenční, transparentní, nediskriminační a nepodmíněné zadávací řízení by mohlo za určitých podmínek vyloučit podporu v případě koncese na provozování infrastruktury, mimo jiné v případě, že je právo přiznáváno za kladnou cenu. Zadávací řízení však nepopírá existenci hospodářského zvýhodnění společnosti Telecom CLM, neboť v tomto zadávacím řízení nebyla stanovena žádná kladná cena za provozování infrastruktury, kterou by měl příjemce zaplatit vlastníkovi infrastruktury. Udělená zakázka umožnila společnosti Telecom CLM vykonávat komerční činnost, tj. provozovat a využívat infrastrukturu k vlastnímu hospodářskému prospěchu po dobu pěti plus dvou let, a to za podmínek, které nejsou na trhu jinak dostupné.

(104)

A v neposlední řadě, pokud jde o finanční situaci příjemce po přijetí opatření a jeho hypotetickou finanční situaci v případě, že by opatření nebylo přijato, Komise se domnívá, že zohlednění této obecné zásady nemění výsledek analýzy existence hospodářského zvýhodnění společnosti Telecom CLM. Španělské království a společnost Telecom CLM tvrdí, že vyrovnání vyplacené společnosti Telecom CLM nepřevýšilo její náklady, a že tudíž společnost Telecom CLM po udělení zakázky v září 2010 neměla prospěch z lepší finanční situace. Tento názor však nebere v úvahu, že společnosti Telecom CLM bylo rovněž uděleno právo provozovat a využívat základní širokopásmovou infrastrukturu k vlastnímu hospodářskému prospěchu po dobu pěti plus dvou let, aniž by vládě autonomní oblasti Castilla-La Mancha, vlastníkovi, odváděla úplatu na úrovni tržní ceny.

(105)

Komise proto dospěla k závěru, že udělením zakázky poskytla vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha společnosti Telecom CLM výhodu, která by za běžných tržních podmínek nebyla k dispozici.

(106)

Opatření státu musí zvýhodňovat „určité podniky nebo určitá odvětví výroby“, aby spadalo do oblasti působnosti čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Opatření zvýhodňuje společnost Telecom CLM jako jediného příjemce.

(107)

Opatření je zaměřeno na jeden podnik působící v odvětví elektronických komunikací s vyloučením všech ostatních podniků působících v tomto odvětví. Kromě toho je opatření omezeno na používání ze strany provozovatelů základních širokopásmových sítí a netýká se provozování obecné infrastruktury, která by byla přístupná komukoli na nediskriminačním základě.

(108)

Jelikož se projednávaná věc týká individuálního opatření podpory, zjištění hospodářského zvýhodnění (viz 95. až 105. bod odůvodnění výše) umožňuje předpokládat, že opatření je selektivní (44). V každém případě se nezdá, že by ze stejného zvýhodnění měly prospěch i jiné podniky ve stejném nebo jiném odvětví ve srovnatelné skutkové a právní situaci.

(109)

Komise proto dospěla k závěru, že opatření bylo selektivní.

(110)

Veřejné podpory poskytované podnikům představují státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU jen tehdy, pokud „narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž“, a „ovlivňují obchod mezi členskými státy“. Podle judikatury soudů Unie souvisí pojem „vliv na obchod mezi členskými státy“ s pojmem „narušení hospodářské soutěže“ a oba tyto pojmy jsou často nerozlučně spjaty. V tomto ohledu Soudní dvůr uvedl, že „pokud podpora poskytnutá členským státem posiluje zejména postavení určitých podniků oproti jiným konkurenčním podnikům v rámci obchodu uvnitř Společenství, je třeba mít za to, že tento obchod je podporou ovlivněn“  (45).

(111)

Odvětví širokopásmového přístupu ve Španělsku má přístup k významným soukromým finančním prostředkům na rozvoj a provoz základních širokopásmových sítí po celé zemi. Není tedy vyloučen účinek na obchod a narušení hospodářské soutěže.

(112)

Vývoj a provozování infrastruktury pro základní širokopásmové sítě představuje službu v liberalizovaném odvětví, kde obvykle existuje nebo by mohla existovat hospodářská soutěž. Společnost Telecom CLM působí v tomto odvětví a vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha jí poskytla finanční výhodu, která může zlepšit konkurenční postavení společnosti ve srovnání s ostatními podniky působícími v tomto odvětví.

(113)

Zásah vlády autonomní oblasti Castilla-La Mancha do vývoje a provozování základní širokopásmové sítě ve 461 venkovských a neobsluhovaných obvodech obcí v regionu změnil stávající tržní podmínky. Díky tomuto opatření se fyzické osoby a podniky usazené v těchto oblastech mohly rozhodnout, že si objednají základní širokopásmové služby poskytované společností Telecom CLM, včetně internetové telefonie / VoIP, namísto jiných, možná nákladnějších alternativních tržních řešení, jako je satelitní připojení.

(114)

Podniky působící v oblasti vývoje a provozování infrastruktury pro základní širokopásmové sítě a poskytování maloobchodních širokopásmových služeb si mohou konkurovat v rámci obchodu uvnitř Unie, neboť mnohé z nich působí ve více než jednom členském státě. Trhy se službami elektronických komunikací (včetně velkoobchodního a maloobchodního trhu se širokopásmovým připojením) jsou otevřené hospodářské soutěži poskytovatelů a poskytovatelů služeb. Ostatní podniky působící na těchto trzích a ve více než jednom členském státě proto mohou být považovány za dotčené finančním zvýhodněním společnosti Telecom CLM.

(115)

Komise proto dospěla k závěru, že opatření mohlo narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy.

(116)

Komise dospěla k závěru, že opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(117)

Španělské království neoznámilo opatření Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU (viz 30. bod odůvodnění výše). Komise proto dospěla k závěru, že podpora byla protiprávní.

(118)

Komise posoudila slučitelnost podpory podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU a pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009, nikoli podle čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování EU nebo obecného nařízení o blokových výjimkách (46).

(119)

Ustanovení čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování EU poskytuje právní základ pro posuzování slučitelnosti státní podpory pro služby obecného hospodářského zájmu. Uvádí, že podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu nebo ty, které mají povahu fiskálního monopolu, podléhají pravidlům hospodářské soutěže. Komise však dospěla k závěru, že společnost Telecom CLM nebyla pověřena službou obecného hospodářského zájmu, když jí vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha v srpnu 2010 udělila veřejnou zakázku. Komise dále konstatovala, že při udělování zakázky nebyla společnost Telecom CLM pověřena jinými závazky veřejné služby a že zakázka neobsahovala ani vyrovnávací mechanismus ani parametry pro výpočet, sledování a přezkum vyrovnávací platby (viz 87.–94. bod odůvodnění výše).

(120)

Podle čl. 58 odst. 1 obecného nařízení o blokových výjimkách (47) se nařízení použije na jednotlivou podporu poskytnutou před vstupem nařízení v platnost, pokud tato jednotlivá podpora splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení, s výjimkou článku 9. Podle čl. 52 odst. 1 obecného nařízení o blokových výjimkách ve znění platném v době udělení zakázky je investiční podpora na širokopásmovou infrastrukturu slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 52 a kapitole I obecného nařízení o blokových výjimkách. Podle čl. 52 odst. 2 obecného nařízení o blokových výjimkách jsou způsobilé pouze investiční náklady. Společnost Telecom CLM se však nestala vlastníkem vybudované základní širokopásmové sítě (viz 10. bod odůvodnění výše), a proto má Komise za to, že společnost Telecom CLM neměla žádné investiční náklady. Kromě toho čl. 52 odst. 3 obecného nařízení o blokových výjimkách vyžaduje, aby byla provedena otevřená veřejná konzultace s cílem ověřit, zda cílové oblasti jsou skutečně „bílými“ místy z hlediska základního širokopásmového připojení. Vzhledem k tomu, že vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha vedla pouze dvoustranné konzultace se všemi provozovateli širokopásmového přístupu, o nichž věděla, že v regionu působí (viz 12. bod odůvodnění výše), nebyl ani tento požadavek obecného nařízení o blokových výjimkách splněn. Opatření proto nespadá do oblasti působnosti obecného nařízení o blokových výjimkách.

(121)

Podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU mohou být za slučitelné s vnitřním trhem považovány „podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem“. Kromě toho jsou standardem pro posuzování státní podpory na zavádění základních širokopásmových sítí poskytnuté v období od 1. října 2009 do 26. ledna 2013 pokyny k širokopásmovým sítím z roku 2009 (48).

(122)

Aby bylo možné prohlásit podpory za slučitelné, musí být splněny dvě podmínky: za prvé musí být cílem podpory usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí a za druhé podpora nesmí měnit podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem (49).

(123)

V rámci první podmínky Komise zkoumá:

(124)

V rámci druhé podmínky Komise posuzuje pozitivní účinky podpory na rozvoj činností, které má podporovat, a negativní účinky, které může mít opatření na vnitřní trh, pokud jde o narušení hospodářské soutěže a nepříznivé účinky na obchod v důsledku opatření. V tomto ohledu Komise posuzuje:

(125)

Jakožto poslední krok pak Komise zjištěné negativní účinky podpory na vnitřní trh poměřuje s jejími pozitivními účinky na podpořené hospodářské činnosti.

(126)

Opatření podpořilo rozvoj hospodářských činností v oblasti budování, provozu základní širokopásmové sítě a poskytování maloobchodních širokopásmových služeb v obvodech obcí v regionu Castilla-La Mancha, kde širokopásmové připojení nebylo dostupné a kde se zavedení širokopásmové sítě nepředpokládalo ani neplánovalo (viz 12. bod odůvodnění výše). Opatření výslovně předpokládalo, že příjemce bude poskytovat širokopásmové služby také koncovým uživatelům na maloobchodní úrovni (viz 10. bod odůvodnění výše) a zajistí koncovým uživatelům v těchto oblastech dostupnost širokopásmových služeb s rychlostí stahování alespoň 2 Mb/s a odesílání 512 Kb/s (viz 17. bod odůvodnění výše). Příjemce byl rovněž povinen nabízet internetovou telefonii / VoIP a zajistit propojovací bod sítě, v němž by provozovatelé z řad třetích stran získali velkoobchodní přístup k síti (viz 18. bod odůvodnění výše). Opatření tedy reagovalo na situaci na trhu, která bránila spotřebitelům a podnikům v cílových oblastech v přístupu ke službám elektronických komunikací, a tím zvyšovalo hospodářskou konkurenceschopnost cílových oblastí.

(127)

Komise uznává, že podporou dostupnosti základní širokopásmové sítě a širokopásmových služeb v těchto cílových oblastech a uložením povinnosti příjemci zajistit i) poskytování širokopásmových služeb koncovým uživatelům s rychlostí stahování alespoň 2 Mb/s a odesílání 512 Kb/s, včetně internetové telefonie / VoIP, ii) velkoobchodní přístup k základní širokopásmové síti prostřednictvím propojovacího bodu sítě, přispělo opatření k rozvoji těchto hospodářských činností.

(128)

Komise zkoumala, zda by zajištění základní širokopásmové sítě zahrnující poskytování maloobchodních širokopásmových služeb včetně internetové telefonie / VoIP koncovým uživatelům po dobu pěti plus dvou let bylo provedeno ve stejném časovém rámci bez jakékoli státní podpory (50).

(129)

Analýza trhu a konzultace se všemi dotčenými zúčastněnými stranami, které vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha provedla před zahájením zadávacího řízení, ukázaly, že v cílových oblastech neexistuje žádná širokopásmová infrastruktura a že v těchto oblastech se v období tří až čtyř let po konzultacích neplánují žádné investice do rozvoje širokopásmového připojení (viz 12. bod odůvodnění výše). Tím bylo zajištěno, že se opatření týkalo pouze obvodů obcí v regionu Castilla-La Mancha, které byly v době zahájení provozu podporované základní širokopásmové sítě v září 2012 bez širokopásmového pokrytí. Proto by bez opatření nebyly koncovým uživatelům v cílových oblastech k dispozici žádné maloobchodní širokopásmové služby včetně internetové telefonie / VoIP.

(130)

Španělské království i příjemce navíc tvrdí, že provozování základní širokopásmové sítě v cílových oblastech nebylo ziskové (viz 51. a 68. bod odůvodnění výše). Komise má tudíž za to, že provoz základní širokopásmové sítě zahrnující poskytování širokopásmových služeb koncovým uživatelům v cílových oblastech, včetně internetové telefonie / VoIP, by bez podpory nebyl realizován ve stejném časovém rámci, a že podpora proto vedla ke změně investičních rozhodnutí provozovatelů předkládajících nabídky, včetně společnosti Telecom CLM.

(131)

Komise proto dospěla k závěru, že opatření mělo motivační účinek.

(132)

Pokud opatření státní podpory, podmínky s ním spojené nebo činnost, kterou financovalo, vedly k porušení ustanovení nebo obecných zásad práva Unie, nelze podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem.

(133)

Komise si není vědoma žádného porušení práva Unie, kvůli kterému by nebylo možné prohlásit opatření za slučitelné s vnitřním trhem.

(134)

Všech 461 cílových oblastí opatření tvořily venkovské obvody obcí v regionu Castilla-La Mancha s průměrným počtem pouze 35 obyvatel. Vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha poskytla společnosti Telecom CLM podporu pouze na činnosti vybudování a provozu (které spolu neoddělitelně souvisely vzhledem k tomu, že zakázka se týkala obou oblastí činnosti) základní širokopásmové sítě v těchto oblastech, kde koncoví uživatelé dosud neměli přístup k maloobchodním širokopásmovým službám a kde se zavádění širokopásmové sítě v době zahájení provozu podporované základní širokopásmové sítě v září 2012 nepředpokládalo ani neplánovalo (viz 12. bod odůvodnění výše). V těchto oblastech opatření zajistilo, aby koncoví uživatelé měli od zahájení provozu sítě v září 2012 přístup k základním širokopásmovým službám s rychlostí stahování alespoň 2 Mb/s a odesílání 512 Kb/s, včetně internetové telefonie / VoIP (viz 17. bod odůvodnění výše). Společnost Telecom CLM dvakrát zlepšila výkonnost sítě, nejprve dne 28. dubna 2014 na rychlost stahování alespoň 5 Mb/s a poté dne 4. května 2018 na rychlost stahování alespoň 10 Mb/s (viz 29. bod odůvodnění výše).

(135)

Rozsáhlý a cenově dostupný přístup k širokopásmovým sítím a službám měl již v roce 2010 klíčový význam pro přínos širokopásmových technologií k růstu a inovacím ve všech odvětvích hospodářství a k sociální a územní soudržnosti.

(136)

Komise v té době důsledně rozlišovala mezi oblastmi, kde neexistuje žádná širokopásmová infrastruktura ani není pravděpodobné, že by tam v blízké budoucnosti vznikla (bílá místa), oblastmi, kde působí pouze jeden provozovatel širokopásmové sítě (šedá místa), a oblastmi, kde působí dva či více poskytovatelů širokopásmových sítí (černá místa) (51). Z politického hlediska Komise vždy považovala podporu zavádění širokopásmových sítí v „bílých“ venkovských oblastech a oblastech s nedostatečnou dostupností těchto sítí za podporu v souladu se současnými politikami Unie, protože podporuje územní sociální a hospodářskou soudržnost a řeší selhání trhu (52).

(137)

Finanční podporou poskytování širokopásmových služeb v oblastech, kde nyní nejsou k dispozici a kde neexistují ani plány soukromých investorů zavést tuto infrastrukturu v blízké budoucnosti, jež se obecně chápe jako období tří let, (53) členské státy sledují autentické cíle soudržnosti a hospodářského rozvoje. Zásah Španělského království byl tedy v souladu se společným zájmem.

(138)

Kromě toho Komise ve své strategii Evropa 2020 (54) představila v březnu 2010 svou stěžejní iniciativu „Digitální agenda pro Evropu“, jejímž cílem je „zajistit udržitelný hospodářský a sociální přínos jednotného digitálního trhu, založeného na rychlém a superrychlém internetu a interoperabilních aplikacích, se širokopásmovým připojením pro všechny obyvatele do roku 2013, s přístupem k výrazně rychlejšímu internetu (nad 30 Mb/s) do roku 2020 a s nejméně polovinou evropských domácností s internetovým připojením rychlejším než 100 Mb/s“ (55) (zvýraznění doplněno). Tento cíl byl posílen závazkem Komise „podpořit přístup k internetu a jeho používání všemi evropskými občany, především prostřednictvím činností na podporu počítačové gramotnosti a přístupnosti“ (56).

(139)

Podpora udělená vládou autonomní oblasti Castilla-La Mancha tedy podporovala a prosazovala územní, sociální a hospodářskou soudržnost. Kromě toho přispěla k dosažení cíle digitální agendy, kterým je zajištění širokopásmového přístupu pro všechny obyvatele do roku 2013.

(140)

Komise proto dospěla k závěru, že podpora měla v cílových oblastech pozitivní účinky.

(141)

Státní podporu lze považovat za nezbytnou, pokud může přinést podstatné zlepšení, které trh sám o sobě nezajišťuje. Opatření státní podpory mohou za určitých podmínek napravit selhání trhu, a tím zlepšit efektivní fungování trhů a zvýšit konkurenceschopnost.

(142)

K selhání trhu dochází, pokud trhy ponechány svému osudu, tedy bez veřejné intervence, nepřinášejí efektivní výsledek pro společnost. To může nastat například tehdy, když určité investice nejsou prováděny, přestože hospodářský přínos pro společnost přesahuje jejich náklady.

(143)

Cílovými oblastmi opatření byly obvody obcí v regionu Castilla-La Mancha, kde koncoví uživatelé neměli přístup k základním širokopásmovým službám a kde se v době zahájení provozu podporované základní širokopásmové sítě v září 2012 zavedení širokopásmové sítě nepředpokládalo ani neplánovalo (viz 12. bod odůvodnění výše).

(144)

V tomto ohledu vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha zajistila dostupnost základní širokopásmové sítě a maloobchodních širokopásmových služeb v cílových oblastech, včetně internetové telefonie / VoIP, které by bez podpory v rámci opatření nebyly poskytovány. Dosažitelné příjmy z využívání sítě a poskytování maloobchodních služeb, včetně internetové telefonie / VoIP, byly v cílových oblastech opatření mnohem omezenější než jinde ve Španělsku, a to z důvodu velmi nízkého počtu obyvatel v cílových oblastech opatření, v nichž žilo v průměru pouze 35 obyvatel a celkem 16 000 obyvatel. Vzhledem k tomu, že maximální rozpočet, který byl pro projekt k dispozici, činil 16 milionů EUR, bylo 461 cílových oblastí rozděleno na 311 povinných oblastí a 150 dalších nepovinných oblastí (viz 13. bod odůvodnění výše).

(145)

Vzhledem k tomu, že v roce 2010 neměli koncoví uživatelé v cílových oblastech opatření vůbec žádný širokopásmový přístup, přispělo opatření k dosažení cíle, kterým byl přístup k širokopásmovému připojení pro všechny obyvatele do roku 2013. Tento přístup byl nezbytný pro vybudování jednotného digitálního trhu a zajištění toho, aby se všichni obyvatelé mohli tohoto trhu účastnit a využívat jeho výhod. Kromě toho, jak je uvedeno výše ve 136. bodě odůvodnění, se Komise domnívá, že podpora zavádění širokopásmových sítí ve venkovských „bílých“ místech s nedostatečnou dostupností sítí podporuje územní, sociální a hospodářskou soudržnost a řeší selhání trhu.

(146)

Pokud jde o závěr vlády autonomní oblasti Castilla-La Mancha, podle níž je všech 461 cílových oblastí „bílými“ místy ve smyslu pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009, Komise má za to, že Španělské království prokázalo, že vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha dospěla k tomuto závěru oprávněně. Podle Španělského království si zjištění rozhodnutí komise CMT a výsledky mapování, které provedla vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha, neodporují (viz 58. bod odůvodnění výše). Španělské království vysvětlilo, že vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha vymezila všech 461 cílových oblastí na úrovni obvodů obcí. Zatímco některé z těchto obvodů byly součástí širších oblastí, jejichž některé části již byly pokryty základními širokopásmovými sítěmi, v případě konkrétních obvodů, které tvořily 461 cílových oblastí, tomu tak nebylo. Naproti tomu rozhodnutí komise CMT je založeno na analýze na úrovni obcí a klasifikuje oblast jako „šedé místo“, pokud má obec stávající pokrytí širokopásmovým připojením pro 50 % nebo více obyvatel (jakkoli některé obvody v dané obci vykazují nižší pokrytí).

(147)

Komise proto dospěla k závěru, že podpora byla nezbytná pro podporu rozvoje dotčených hospodářských činností a přinesla podstatné zlepšení ve venkovských „bílých“ místech s nedostatečnou dostupností sítí ve smyslu pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009, které by trh sám o sobě nezajistil. Opatření tedy řešilo selhání trhu v cílových oblastech.

(148)

Podpora musela být vhodným politickým nástrojem k řešení problému neexistence tržních dodávek v důsledku selhání trhu.

(149)

Jak potvrdila analýza trhu a konzultace s dotčenými zúčastněnými stranami, které vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha provedla před zahájením zadávacího řízení, problémem všech 461 dotčených cílových oblastí bylo, že neměly žádné širokopásmové pokrytí a že účastníci trhu neplánovali v těchto oblastech poskytovat základní širokopásmové služby v následujících třech až čtyřech letech po konzultacích.

(150)

Podle Španělského království nevedla regulace ex ante k dostatečným investicím pro zmenšení „digitální propasti“ v těchto cílových oblastech regionu.

(151)

Regulace ex ante sice může usnadnit účinnou hospodářskou soutěž, zejména na výrobkových a zeměpisných trzích, kde je podnik označen za podnik s významnou tržní silou, nebyla by však dostatečným nástrojem, který by umožnil poskytování širokopásmových služeb v cílových oblastech projektu. Tyto oblasti se vyznačovaly neexistencí širokopásmových sítí a komerčních investičních plánů a nedostupností maloobchodních širokopásmových služeb, neboť se předpokládalo, že vlastní rentabilita investic v těchto oblastech bude mimořádně nízká vzhledem k velmi rozptýlené poloze mnoha cílových oblastí a velmi malému počtu jejich obyvatel, který činí v průměru pouze 35 osob.

(152)

Stejně tak mohou k rozšíření širokopásmového připojení pozitivně přispět opatření na straně poptávky ve prospěch širokopásmových služeb (např. poukázky pro koncové uživatele), která by měla být podporována jako alternativa nebo doplněk jiných veřejných opatření. V daném případě však taková opatření nemohla vyřešit nedostatečné poskytování širokopásmového připojení, protože infrastrukturu bylo třeba teprve vybudovat a počet obyvatel cílových oblastí byl tak malý, že opatření na straně poptávky nemohla přilákat soukromé investice do základní širokopásmové infrastruktury ve 461 cílových oblastech.

(153)

Vzhledem k tomu, že rentabilita zavádění a provozování základní širokopásmové sítě v cílových oblastech byla považována za zápornou, neviděla vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha žádnou alternativu k poskytnutí veřejných prostředků za účelem zajištění maloobchodních služeb v cílových oblastech.

(154)

Komise proto dospěla k závěru, že státní podpora byla vhodným politickým nástrojem k řešení selhání trhu v těchto oblastech.

(155)

Podpora je považována za přiměřenou, pokud je její výše omezena na nezbytné minimum a pokud jsou minimalizována možná narušení hospodářské soutěže. Při posuzování přiměřenosti opatření v „bílých“ místech ve smyslu pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009 bylo třeba splnit několik podmínek, aby se minimalizovala státní podpora a možná narušení hospodářské soutěže:

(156)

Členské státy by měly jasně stanovit, kterých zeměpisných oblastí se bude dotyčné podpůrné opatření týkat (57). Tím, že souběžně provedou analýzu podmínek a struktury hospodářské soutěže existujících v dané oblasti a povedou konzultace se všemi zúčastněnými stranami dotčenými příslušným opatřením, členské státy minimalizují narušení hospodářské soutěže se stávajícími poskytovateli a se subjekty, které mají připraveny investiční plány pro blízkou budoucnost, a umožní těmto investorům plánovat jejich činnost.

(157)

Komise v rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 19. července 2017 vyjádřila pochybnosti ohledně mapování, které provedla vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha. Pochybnosti se týkaly: i) řádnosti konzultací se zúčastněnými stranami, které vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha provedla před zahájením opatření, včetně skutečnosti, že stěžovatel nebyl konzultován; a ii) správnosti kategorizace 461 cílových oblastí opatření jako „bílých míst“ ve smyslu pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009 s ohledem na zjištění komise CMT v jejím rozhodnutí ze dne 23. června 2011 (viz 48. bod odůvodnění výše a 30. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). V návaznosti na důkladné šetření má však Komise za to, že vážné pochybnosti, které předběžně vyjádřila, byly rozptýleny.

(158)

Pokud jde o konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami, Komise se domnívá, že vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha provedla analýzu trhu týkající se stávajících širokopásmových sítí v regionu Castilla-La Mancha a jasně určila oblasti bez širokopásmových sítí a maloobchodních širokopásmových služeb způsobem, který je v souladu s pokyny k širokopásmovým sítím z roku 2009 (viz 12. bod odůvodnění výše).

(159)

Za prvé analýza trhu provedená vládou autonomní oblasti Castilla-La Mancha vycházela z informací získaných v rámci dvoustranných konzultací se všemi provozovateli širokopásmového připojení, o nichž vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha věděla, že v regionu působí. Informace získané při těchto dvoustranných konzultacích umožnily zmapovat stávající infrastrukturu a poskytly údaje o plánech provozovatelů širokopásmového připojení na zavádění infrastruktury v následujících třech až čtyřech letech.

(160)

Za druhé vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha analyzovala všechny roční územní plány zavádění sítí, které v předchozích letech předložili provozovatelé sítí registrovaní u komise CMT. Tato analýza odhalila, že v cílových oblastech neexistují žádní stávající poskytovatelé a že žádný poskytovatel nemá v těchto oblastech investiční plány pro blízkou budoucnost. Příslušné cílové oblasti pak byly specifikovány v oznámení o zahájení zadávacího řízení a jeho přílohách (58).

(161)

Ačkoli v pokynech k širokopásmovým sítím z roku 2009 nebyly definovány přesné požadavky na důkladné konzultace se všemi zúčastněnými stranami, kterých se opatření týká, v odvětví byla v té době zavedena praxe, kterou Komise akceptovala, a to vést přímé a individuální konzultace se známými provozovateli týkající se jejich stávající infrastruktury a budoucích plánů zavádění. Tento přístup byl v jiných rozhodnutích Komise považován za dostatečný k tomu, aby nebyly vzneseny námitky (59). Vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha kontaktovala všechny provozovatele elektronických komunikací, o nichž věděla, že v regionu působí (tj. společnosti, které jsou u komise CMT registrovány jako provozovatelé elektronických komunikací a poskytují pravidelné zprávy o zavádění). Veřejná konzultace, kterou vyžadují pozdější pokyny k širokopásmovým sítím z roku 2013 (60), nebyla podle pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009 povinná, aby bylo opatření prohlášeno za slučitelné s vnitřním trhem.

(162)

Za třetí vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha nebyla povinna stěžovatele před zveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení konzultovat jako zúčastněnou stranu. Stěžovatel byl vládě autonomní oblasti Castilla-La Mancha znám, ale pouze jako poskytovatel podpory pro vysílací a televizní služby. Stěžovatel nebyl registrován u komise CMT jako provozovatel elektronických komunikací a nikdy jako takový provozovatel nevyvíjel činnost (viz oddíl 2.8 výše). Nebyl tedy žádný důvod, aby vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha konzultovala předmětný projekt se stěžovatelem.

(163)

Komise proto dospěla k závěru, že původní pochybnosti vyjádřené v rozhodnutí o zahájení řízení byly rozptýleny a že podrobné mapování a analýza pokrytí provedené vládou autonomní oblasti Castilla-La Mancha jsou v souladu s pokyny k širokopásmovým sítím z roku 2009.

(164)

Přístup založený na otevřeném zadávacím řízení zajišťuje transparentnost pro všechny investory, kteří se chtějí ucházet o realizaci subvencovaného projektu (61). Rovné a nediskriminační zacházení se všemi účastníky je nezbytnou podmínkou otevřeného zadávacího řízení.

(165)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila pochybnosti, zda bylo zadávací řízení v souladu s ustanoveními pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009, pokud jde o transparentnost. Měla za to, že kritéria pro udělení zakázky, která použila vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha, se do značné míry opírala o subjektivní kritéria hodnocení (viz 48. bod odůvodnění výše a 31. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(166)

Na základě formálního vyšetřovacího řízení Komise zjistila, že výzva k podání nabídky byla v Úředním věstníku autonomní oblasti Castilla-La Mancha zveřejněna dne 13. května 2010 a že nabídku mohly předložit všechny podniky registrované jako provozovatelé elektronických komunikací u komise CMT (viz 11. bod odůvodnění výše).

(167)

Kritéria pro udělení zakázky, která vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha použila, byla podrobně uvedena a vysvětlena ve „Zvláštních administrativních specifikacích“ a „Zvláštních technických specifikacích“, aby byla tudíž vymezena předem, tj. před zveřejněním výzvy k podání nabídky. Vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha zvolila metodu „hospodářsky nejvýhodnější nabídky“ namísto metody nejnižší ceny, která je u složitějších a větších projektů běžnou praxí. Kritéria pro udělení zakázky stanovila systém bodového hodnocení s maximem 100 bodů. Celkem 64 bodů bylo možné získat splněním „objektivních kritériích“, jako je počet dalších domácností pokrytých novou sítí, kvalita nabízených maloobchodních služeb, výše potřebných finančních prostředků atd. Celkem 36 bodů bylo možné získat na základě „subjektivních kritérií“, u nichž vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha hodnotila i) navrhované technologické řešení; ii) navrhovanou infrastrukturu a řešení problémů; iii) navrhovanou míru pomoci a podpory ze strany uchazeče v procesu navrácení sítě vládě autonomní oblasti Castilla-La Mancha po uplynutí platnosti smlouvy; iv) případnou závaznou nabídku na odkoupení sítě od vlády autonomní oblasti Castilla-La Mancha po uplynutí platnosti smlouvy a v) úroveň podrobnosti, kterou uchazeč použil ve svém plánu navrácení sítě (viz 15. bod odůvodnění výše).

(168)

Váhy přidělené jednotlivým kritériím pro udělení zakázky byly jasně stanoveny ve „Zvláštních administrativních specifikacích“, kde byl uveden maximální počet bodů, které bylo možné získat za každé kritérium a dílčí kritérium pro udělení zakázky (viz 16. bod odůvodnění výše).

(169)

Komise konstatuje, že „subjektivní kritéria“ jsou ve skutečnosti kvalitativní kritéria, která souvisejí s předmětem řízení a týkají se technických a funkčních vlastností budoucí sítě, údržby, řízení atd. Použití takových kritérií je podle pravidel pro zadávání veřejných zakázek přípustné, pokud je váha každého kritéria stanovena předem a je transparentní, tak jako v projednávaném případě.

(170)

Kromě toho byla všechna kritéria, včetně „subjektivních kritérií“, spojena s předmětem zadávacího řízení a uvedena v zadávací dokumentaci. „Subjektivní kritéria“ se nejeví jako nevhodná vzhledem k tomu, že vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha se měla stát vlastníkem budoucí základní širokopásmové infrastruktury a po uplynutí platnosti smlouvy týkající se dané zakázky měla pravděpodobně převzít provoz sítě.

(171)

Proto se má za to, že „subjektivní kritéria“, která vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha použila, byla dostatečně transparentní, aby je vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha použila objektivním, konkrétním a jednotným způsobem.

(172)

Komise proto dospěla k závěru, že vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha vybrala příjemce v otevřeném zadávacím řízení v souladu s ustanoveními pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009 o transparentnosti.

(173)

Za účelem snížení výše přiznávané podpory by měl v otevřeném zadávacím řízení při obdobných, pokud ne identických kvalitativních podmínkách, účastník s nejnižší požadovanou podporou v zásadě získat více prioritních bodů v rámci celkového posouzení jeho nabídky (62). V rámci ekonomicky nejvýhodnější nabídky se však zohledňuje několik kritérií, nejen nejnižší nabídková cena. Pro účely určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky by zadavatel měl předem vymezit váhu, kterou bude mít každé zvolené kritérium.

(174)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila pochybnosti, zda bylo zadávací řízení v souladu s ustanoveními pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009, pokud jde o požadavky na ekonomicky nejvýhodnější nabídku, a tvrdila, že kritériu pro udělení zakázky, kterým byla výše podpory požadovaná uchazečem, byla přiřazena příliš nízká váha (pouze 10 ze 100 bodů, tj. pouze 10 % celkového kritéria pro udělení zakázky), a tudíž kritérium neumožňovalo, aby nabídky odpovídaly tržní hodnotě (viz 48. bod odůvodnění výše a 31. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(175)

Vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha předem upřesnila a sdělila kritéria pro udělení zakázky a relativní váhu, kterou každému z nich přiřadí (viz 15. a 16. bod odůvodnění výše).

(176)

Dvě z pěti nabídek podaných v otevřeném zadávacím řízení splnily technické požadavky stanovené v zadávací dokumentaci a vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha je posoudila ve výběrovém řízení (Telecom CLM a Telefónica S.A.; viz 22. bod odůvodnění výše). Nabídka společnosti Telecom CLM obdržela celkem 76,13 ze 100 bodů (44,93 bodu za „objektivní kritéria“ a 31,2 bodu za „subjektivní kritéria“), zatímco nabídka společnosti Telefónica obdržela celkem 46,22 ze 100 bodů (26,07 bodu za „objektivní kritéria“ a 20,15 bodu za „subjektivní kritéria“) (viz 25. a 26. bod odůvodnění výše). Nabídka společnosti Telecom CLM požadovala nižší částku podpory než nabídka společnosti Telefónica, a proto získala za toto kritérium více bodů (1,76 z 10 oproti 0,00 z 10) (viz 23. a 26. bod odůvodnění výše).

(177)

Podle studií, které vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha provedla před zahájením projektu, nebylo pravděpodobné, že by dostupný rozpočet podpory ve výši 16 milionů EUR stačil na pokrytí všech povinných a nepovinných cílových oblastí (viz 13. bod odůvodnění výše). Bylo proto nepravděpodobné, že by se kritérium požadované výše podpory stalo důležitým nebo rozhodujícím faktorem pro posouzení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, neboť se očekávalo, že většina uchazečů, ne-li všichni, bude požadovat plnou výši dostupné podpory.

(178)

Vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha nakonec zakázku udělila uchazeči, který v nabídce požadoval nejnižší částku podpory. Vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha rovněž udělila tomuto uchazeči nejvyšší počet bodů za kritérium výše požadované podpory (1,76 z 10 oproti 0 z 10). Jakákoli vyšší váha tohoto kritéria pro udělení zakázky by byla pouze ve prospěch příjemce.

(179)

Komise proto již nezastává názor, že relativně nízká váha, která byla přisouzena kritériu výše požadované podpory, způsobila nerovné nebo diskriminační zacházení ve vztahu k opatření nebo zvýšila částku nakonec poskytnuté podpory. Komise dospěla k závěru, že posouzení ekonomicky nejvýhodnější nabídky provedené vládou autonomní oblasti Castilla-La Mancha bylo v souladu s pokyny k širokopásmovým sítím z roku 2009.

(180)

Vzhledem k tomu, že širokopásmové služby lze poskytovat v různých síťových infrastrukturách založených na kabelových, bezdrátových, satelitních a mobilních technologiích, neměly by členské státy upřednostňovat žádnou konkrétní technologii nebo síťovou platformu, pokud nemohou prokázat, že pro to existuje objektivní důvod (63). Uchazeči by měli mít právo navrhnout zajištění požadovaných širokopásmových služeb pomocí libovolné technologie nebo kombinace technologií, které považují za nejvhodnější.

(181)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila pochybnosti o tom, zda projekt splňuje podmínky pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009 týkající se technologické neutrality, a tvrdila, že vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha zřejmě zaměřila projekt na konkrétní bezdrátovou technologii, neboť rozpočet vypočítala na základě nákladů na zavedení bezdrátové sítě, a nepřímo podpořila využití stávající infrastruktury konkrétní technologie (viz 48. bod odůvodnění výše a 32. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Komise během formálního šetření zjistila tyto skutečnosti:

(182)

Komise proto na základě informací získaných během formálního vyšetřovacího řízení dospěla k závěru, že zadávací dokumentace byla technologicky neutrální, a projekt tudíž splňoval podmínky pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009 týkající se požadavku technologické neutrality.

(183)

Podle pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009 by členské státy měly, pokud je to možné, předkladatele nabídek vybízet k využití dostupné stávající infrastruktury, aby se zabránilo zbytečnému zdvojování zdrojů a souvisejícímu plýtvání (65). Kvůli omezení hospodářského dopadu na stávající provozovatele sítí by tito provozovatelé měli dostat příležitost zpřístupnit oznámenému projektu svou infrastrukturu.

(184)

Vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha nabídla všem uchazečům možnost využít stávající infrastrukturu pro DTT v rámci předložení nabídek. Současně nebyli uchazeči povinni využít infrastrukturu pro DTT. Provozovatelé sítí mohli volně využívat svou vlastní stávající infrastrukturu. Například společnost Telefónica podala nabídku, která se z velké části opírala o její vlastní stávající infrastrukturu. Nabídka společnosti Telefónica byla shledána způsobilou a byla přijata do výběrového řízení.

(185)

Možnost využít stávající infrastrukturu pro DTT nezvýhodňovala společnost Telecom CLM jako jednoho z vlastníků části této infrastruktury, protože všichni jednotliví vlastníci infrastruktury pro DTT (tj. řada různých obcí, společnost Telecom CLM a soukromá společnost Abertis Telecom S.A.) byli povinni poskytnout přístup k této infrastruktuře poskytovateli sítě pro účely budoucího zavedení základní širokopásmové sítě. Společnosti Telecom CLM neposkytovala výhodu ani skutečnost, že provozovala celou síť pro DTT v daném regionu, neboť pro základní širokopásmovou síť bylo možné znovu použít pouze pasivní infrastrukturu, kterou využívala síť pro DTT, a nikoli samotná zařízení pro DTT, na která byly poskytnuty dřívější podpory a byla instalována na této pasivní infrastruktuře a provozováno společností Telecom CLM (viz také 217. bod odůvodnění).

(186)

Komise dospěla k závěru, že projekt splnil podmínky pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009, pokud jde o požadavek zohlednit využití stávající infrastruktury.

(187)

Uložení povinnosti umožnit třetím stranám účinný velkoobchodní přístup k subvencované širokopásmové infrastruktuře je nezbytnou součástí každého státního opatření, kterým se financuje vybudování nové širokopásmové infrastruktury (66).

(188)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila pochybnosti o tom, zda projekt splňuje podmínky pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009 týkající se velkoobchodního přístupu a tvorby cen za velkoobchodní přístup, a tvrdila, že opatření nebylo řádně navrženo, protože komise CMT následně zjistila, že po udělení zakázky společnosti Telecom CLM byly ceny za velkoobchodní přístup nabízené společností Telecom CLM příliš vysoké (viz 48. bod odůvodnění výše a 33. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(189)

Zadávací dokumentace ukládala vítěznému uchazeči povinnost zajistit alespoň jeden propojovací bod, aby provozovatelé sítí třetích stran mohli síť využívat k poskytování základních širokopásmových služeb koncovým uživatelům na maloobchodní úrovni. V bodě 4.2 „Zvláštních technických specifikací“ vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha uložila uchazečům povinnost, aby nabízeli velkoobchodní přístupové služby a zajistili, aby ostatní provozovatelé elektronických komunikací byli schopni poskytovat koncovým uživatelům v cílových oblastech na maloobchodní úrovni základní širokopásmové služby stejné kvality, spolehlivosti a dostupnosti, jak bylo požadováno ve „Zvláštních technických specifikacích“ (viz 18. bod odůvodnění výše). Zadávací dokumentace tak uložila povinnost zajistit účinný velkoobchodní přístup třetích stran k infrastruktuře.

(190)

Nabídka společnosti Telecom CLM počítala se zřízením propojovacího bodu v Toledu a obsahovala podmínky pro poskytování přístupu k bitovému toku k síti provozovatelům sítí z řad třetích stran (viz 25. bod odůvodnění výše). Velkoobchodní přístup nabízený společností Telecom CLM nebyl časově omezen. Umožnil provozovatelům z řad třetích stran konkurovat společnosti Telecom CLM na maloobchodní úrovni, čímž posílil možnost volby a hospodářskou soutěž v cílových oblastech a zároveň zabránil vytvoření monopolního postavení společnosti Telecom CLM v oblasti místních služeb.

(191)

Pro zajištění účinného velkoobchodního přístupu a minimalizaci možného narušení hospodářské soutěže je zásadní zabránit nadměrným velkoobchodním cenám nebo naopak predátorským cenám či cenovému tlaku ze strany vybraného uchazeče. Velkoobchodní ceny za přístup by měly vycházet z průměru zveřejněných (regulovaných) velkoobchodních cen, které jsou účtovány v jiných srovnatelných částech dané země nebo Unie, ve kterých probíhá intenzivnější hospodářská soutěž, nebo pokud uvedené zveřejněné ceny nejsou k dispozici, z cen, které byly již stanoveny či schváleny VRO pro dotčené trhy nebo služby (67).

(192)

Společnost Telecom CLM zpočátku nabízela velkoobchodní přístup k bitovému toku v síti za 34,50 EUR, zatímco její vlastní maloobchodní ceny pro koncové uživatele činily 37,50 EUR (viz 39. bod odůvodnění výše).

(193)

Komise CMT ve svém rozhodnutí ze dne 23. června 2011 dospěla k závěru, že nabízené velkoobchodní ceny za přístup stanovené společností Telecom CLM se příliš blíží cenám, které společnost Telecom CLM hodlá za své základní širokopásmové služby účtovat koncovým uživatelům na maloobchodní úrovni. Komise CMT rovněž konstatovala, že tyto velkoobchodní ceny za přístup jsou vyšší než ostatní velkoobchodní ceny za přístup k přístup k bitovému toku v odvětví (viz 39. bod odůvodnění výše). Kromě toho komise CMT zjistila, že by nebylo možné, aby kterýkoli provozovatel sítě z řad třetích stran, který by si od společnosti Telecom CLM koupil přístup k základní širokopásmové síti na velkoobchodní úrovni, dosahoval zisku z poskytování základních širokopásmových služeb na maloobchodní úrovni koncovým uživatelům v rámci hospodářské soutěže se společností Telecom CLM (viz 37. bod odůvodnění výše). Komise CMT proto požadovala, aby společnost Telecom CLM snížila své velkoobchodní ceny za přístup. V důsledku toho společnost Telecom CLM do 29. července 2011 snížila své nabízené velkoobchodní ceny za přístup o více než 30 % (viz 39. a 40. bod odůvodnění výše). Vzhledem k tomu, že nová cena odpovídá průměrným cenám za přístup k bitovému toku, které jsou ve Španělsku účtovány, komise CMT novou velkoobchodní cenu za přístup ve výši 23,70 EUR v cílových oblastech schválila (viz 39. bod odůvodnění výše).

(194)

Komise konstatuje, že nedostatky týkající se velkoobchodní ceny za přístup byly v pozměněné smlouvě vyřešeny dříve, než mohly způsobit narušení hospodářské soutěže. Za prvé společnost Telecom CLM provedla snížení svých velkoobchodních cen za přístup o více než 30 % v červenci 2011, tj. více než rok před zahájením provozu základní širokopásmové sítě v září 2012. Počáteční vysoké velkoobchodní ceny za přístup proto neměly žádný dopad na hospodářskou soutěž. Přístup třetích stran k síti byl možný až od září 2012, kdy již platily snížené ceny.

(195)

Komise dospěla k závěru, že pozměněné velkoobchodní ceny za přístup, jak je schválila komise CMT, byly v souladu s průměrnými zveřejněnými velkoobchodními cenami, byly účtovány v jiných oblastech Španělského království, kde existuje intenzivnější hospodářská soutěž. Nová velkoobchodní cena za přístup k bitovému toku nabídnutá společností Telecom CLM a schválená komisí CMT proto napodobovala tržní podmínky a zajišťovala účinný velkoobchodní přístup, čímž minimalizovala možné narušení hospodářské soutěže.

(196)

Projekt ve znění pozdějších změn proto splnil podmínky pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009, pokud jde o požadavek na poskytnutí účinného velkoobchodního přístupu třetím stranám a pokud jde o ceny.

(197)

Aby se zajistilo, že vybraný uchazeč nezíská nepřiměřeně vysokou náhradu, pokud poptávka po širokopásmovém připojení v cílové oblasti vzroste nad předpokládanou úroveň, měly by členské státy do smlouvy s vybraným uchazečem zahrnout mechanismus zpětných plateb (68).

(198)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila pochybnosti o tom, zda projekt splňuje podmínky pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009 týkající se mechanismu zpětného vyžádání, který má zamezit nepřiměřeně vysoké náhradě, a tvrdila, že opatření nebylo řádně navrženo, protože původně nebyl mechanismus zpětného vyžádání v zakázce zadané společnosti Telecom CLM obsažen a vláda autonomní oblasti Castilla-La Mancha jej zavedla po zásahu komise CMT (viz 48. bod odůvodnění výše a 33. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(199)

Zakázka udělená společnosti Telecom CLM neobsahovala mechanismus zpětného vyžádání. Tento mechanismus však byl do smlouvy mezi vládou autonomní oblasti Castilla-La Mancha a společností Telecom CLM zaveden po šetření komise CMT a schválení mechanismu zpětného vyžádání komisí CMT s účinností od 1. června 2012 (viz 41.–43. bod odůvodnění výše), tj. předtím, než společnost Telecom CLM začala provozovat základní širokopásmovou síť (viz 27. bod odůvodnění výše). Komise má za to, že zpětné vyžádání doplněné do smlouvy zajistilo minimalizaci výše podpory.

(200)

Komise proto dospěla k závěru, že původně chybějící mechanismus zpětného vyžádání nemohl mít žádný dopad na hospodářskou soutěž, neboť byl do smlouvy zaveden dlouho předtím, než společnost Telecom CLM mohla z provozování základní širokopásmové sítě dosáhnout jakéhokoli zisku.

(201)

Projekt ve znění pozdějších změn proto splnil i podmínky pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009, pokud jde o požadavek zařazení mechanismu zpětného vyžádání do smlouvy s příjemcem.

(202)

S ohledem na úvahy uvedené výše ve 156. až 201. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že dotčená státní podpora a potenciální narušení hospodářské soutěže byly v rámci opatření omezeny na nezbytné minimum.

(203)

Ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU vyžaduje posouzení případných negativních dopadů na hospodářskou soutěž a obchod na relevantních výrobkových trzích, tj. v tomto případě v oblasti zavádění a provozování základní širokopásmové sítě a poskytování širokopásmových služeb, včetně internetové telefonie / VoIP, na maloobchodní úrovni koncovým uživatelům.

(204)

Vzhledem k tomu, že cílovými oblastmi opatření byla „bílá“ místa ve smyslu pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009, tj. oblasti bez širokopásmového přístupu, je nepravděpodobné, že by opatření mělo významné negativní účinky na hospodářskou soutěž v důsledku zavedení a provozu podporované základní širokopásmové sítě v těchto oblastech. V cílových oblastech nepůsobili stávající provozovatelé širokopásmových sítí, kteří by mohli být zaváděním sítě ovlivněni, a žádný provozovatel neplánoval vstup na trh v blízkém časovém horizontu.

(205)

Teoreticky mohlo dojít k tomu, že by soukromé subjekty na trhu snížily své budoucí investice do širokopásmových sítí v cílových oblastech nebo se rozhodly nevstupovat na trhy v cílových oblastech z důvodu zavádění a provozu podporované základní širokopásmové sítě, Komise však v tomto smyslu neobdržela žádné informace.

(206)

Pokud jde o účinek na obchod, žádné informace, které má Komise k dispozici, nenaznačují, že by opatření mělo významný negativní vedlejší účinek na ostatní členské státy.

(207)

Pečlivě navržené opatření státní podpory by mělo zajistit, aby byla celková vyváženost účinků opatření kladná, a to tím, že zabrání tomu, aby podmínky obchodu měnily v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(208)

Opatření zavedené vládou autonomní oblasti Castilla-La Mancha přispělo k rozvoji hospodářských činností zavádění a provozování základní širokopásmové sítě v cílových oblastech a zajistilo koncovým uživatelům, kteří dosud neměli širokopásmový přístup, dostupnost širokopásmových služeb s rychlostí stahování alespoň 2 Mb/s a odesílání 512 Kb/s (viz 126. bod odůvodnění výše). Dále zajistilo, že spotřebitelům a podnikům byla nabídnuta IP telefonie / VoIP (viz 126. bod odůvodnění výše) a dvakrát byl zvýšen výkon sítě, nejprve na rychlost stahování alespoň 5 Mb/s ode dne 28. dubna 2014 a poté na rychlost stahování alespoň 10 Mb/s ode dne 4. května 2018 (viz 134. bod odůvodnění výše). Opatření tak podporovalo a prosazovalo územní, sociální a hospodářskou soudržnost a přispělo k dosažení cíle digitální agendy, kterým je zajištění širokopásmového přístupu pro všechny obyvatele do roku 2013 (viz 139. bod odůvodnění výše).

(209)

Kromě toho opatření vzhledem k povinnosti příjemce zajistit velkoobchodní přístup mělo pozitivní účinky nejen na koncové uživatele, ale také na hospodářskou soutěž v cílových oblastech.

(210)

Opatření dále řešilo selhání trhu (viz oddíl 5.3.5 výše) v tom smyslu, že bez podpory by nedošlo k zavedení širokopásmové sítě a poskytování maloobchodních širokopásmových služeb koncovým uživatelům v cílových oblastech do zahájení provozu podporované základní širokopásmové sítě v září 2012.

(211)

Opatření bylo rovněž přiměřené (viz oddíl 5.3.7 výše). Jeho koncepce zajistila, aby se omezilo na nezbytné minimum a aby byly omezeny jeho případné negativní účinky na hospodářskou soutěž a obchod na trzích v oblasti výstavby a provozování základních širokopásmových sítí a poskytování základních širokopásmových služeb, včetně internetové telefonie / VoIP, koncovým uživatelům na maloobchodní úrovni. Opatření mělo zabránit vytěsňování soukromých investic a jeho účinky se omezily na cílové oblasti, tj. obvody obcí v regionu Castilla-La Mancha s průměrným počtem 35 obyvatel, kde koncoví uživatelé neměli přístup k širokopásmovému připojení a kde soukromí investoři bez podpory nehodlali investovat.

(212)

Komise si není vědoma žádných negativních účinků opatření, které by mohly nepřiměřeně ovlivnit podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem (viz oddíl 5.3.8 výše).

(213)

Komise dospěla k závěru, že udělení zakázky společnosti Telecom CLM bylo objektivně odůvodněné cílem vyřešit nedostatečnou dostupnost základních širokopásmových služeb ve 461 cílových oblastech, tj. v odlehlých obvodech mnoha různých obcí, které byly rozptýleny v celém regionu Castilla-La Mancha.

(214)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a k celkovým charakteristikám opatření a uplatněným ochranným opatřením převažuje pozitivní dopad podpory na rozvoj dotčených hospodářských činností nad případnými negativními účinky na hospodářskou soutěž a obchod. Celkově bylo opatření v souladu s cíli čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU a neovlivnilo hospodářskou soutěž v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(215)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla, že v souladu se zásadou stanovenou ve věci Deggendorf (69) je třeba při posuzování slučitelnosti opatření zohlednit skutečnost, že společnost Telecom CLM dosud nevrátila podporu, která byla rozhodnutím Komise ve věci státní podpory SA.27408 (70) prohlášena za neslučitelnou s vnitřním trhem. Komise se domnívala, že vzhledem k tomu, že vítězná nabídka společnosti Telecom CLM se opírala o využití stávající sítě pro DTT, která byla zavedena s využitím protiprávní státní podpory, byla tato protiprávní podpora pravděpodobně rozhodující i pro udělení zakázky společnosti Telecom CLM v tomto případě (viz 48. bod odůvodnění výše a 37. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).

(216)

Rozhodnutí Komise ve věci státní podpory SA.27408 potvrdil Soudní dvůr v roce 2018 (71). Podle informací, které má dnes Komise k dispozici, však společnost Telecom CLM do 18. srpna 2022 zcela splatila podporu, která byla výše uvedeným rozhodnutím Komise prohlášena za neslučitelnou s vnitřním trhem.

(217)

V každém případě se Komise rovněž domnívá, že protiprávní státní podpora poskytnutá a vyplacená společnosti Telecom CLM za účelem přechodu na technologii pro DTT v regionu Castilla-La Mancha nevedla k rozhodující výhodě pro získání zakázky v projednávané věci. Formální šetření ukázalo, že společnost Telecom CLM využila pro zavedení bezdrátové základní širokopásmové sítě pouze pasivní infrastrukturu stávající sítě pro DTT, tj. přenosová střediska. Tato pasivní infrastruktura pro zemské televizní vysílání však v regionu Castilla-La Mancha z velké části existovala již před přechodem z analogového na digitální televizní vysílání. Celkem se skládala z přibližně 500 přenosových středisek, z nichž společnost Telecom CLM vlastnila 138 (viz 33. bod odůvodnění výše). Společnost Telecom CLM vybudovala z protiprávní státní podpory ve věci státní podpory SA.27408 pouze 20 dalších přenosových středisek, stala se vlastníkem pouze šesti a pouze jedno z těchto dalších přenosových středisek znovu použila pro základní širokopásmovou síť v projednávané věci (viz 33. bod odůvodnění a poznámka pod čarou č. 15). Aby společnost Telecom CLM získala přístup ke zbytku pasivní infrastruktury pro DTT, musela postupovat stejně jako kterýkoli jiný zainteresovaný provozovatel ze strany třetích osob, tj. získat přístup k této infrastruktuře od vlastníků těchto vysílacích středisek. Společnost Telecom CLM protiprávní podporu na přechod na zemské digitální televizní vysílání použila převážně na vybavení stávající pasivní infrastruktury aktivními zařízeními pro DTT (viz 33. bod odůvodnění výše). Tato aktivní zařízení pro DTT však nelze znovu použít pro poskytování základních širokopásmových služeb. Proto byla částka protiprávní podpory, kterou společnost Telecom CLM obdržela v rámci režimu pro DTT, jež je předmětem věci týkající se státní podpory SA.27408, a která je relevantní pro toto opatření, omezena na náklady na výstavbu jednoho dalšího přenosového střediska, které je ve vlastnictví společnosti Telecom CLM a které je znovu využíváno pro základní širokopásmovou síť, jež je předmětem projednávané věci.

(218)

Kromě toho byla celá stávající infrastruktura pro DTT, včetně dalších vysílacích středisek vybudovaných s pomocí protiprávní podpory, poskytnuta všem uchazečům, nejen společnosti Telecom CLM. Čtyři z pěti uchazečů totiž spoléhali na využití stávající sítě pro DTT (viz 21. bod odůvodnění výše).

(219)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že protiprávní státní podpora, na kterou se vztahuje rozhodnutí ve věci státní podpory SA.27408 a kterou společnost Telecom CLM obdržela, jí neposkytla rozhodující výhodu v zadávacím řízení týkajícím se zakázky v rámci tohoto opatření. Protiprávní podpora v rámci věci státní podpory SA.27408 tudíž nevedla k diskriminaci v zadávacím řízení.

(220)

Komise dospěla k závěru, že Španělské království protiprávně provedlo opatření ve prospěch společnosti Telecom CLM v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Formální vyšetřovací řízení však rozptýlilo pochybnosti vyjádřené v rozhodnutí o zahájení řízení ze dne 19. července 2017 ohledně slučitelnosti podpory a prokázalo, že požadavky pokynů k širokopásmovým sítím z roku 2009 byly splněny. Udělení zakázky společnosti Telecom CLM v srpnu 2010, ve znění pozdějších změn, bylo proto slučitelné s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU,