(1)

Podle nejnovějších údajů nebylo v roce 2022 schopno udržet své domovy dostatečně vytápěné přibližně 40 milionů Evropanů ve všech členských státech, což představuje 9,3 % obyvatel Unie. Jedná se o prudký nárůst oproti roku 2021, kdy se ve stejné situaci nacházelo 6,9 % obyvatel (1). U osob v nižších příjmových kategoriích se tento podíl více než zdvojnásobil. Tato čísla dokládají závažnost situace a jsou výzvou pro tvůrce politik k tomu, aby přijali opatření a řešili základní příčiny energetické chudoby v rámci spravedlivé transformace, která zajistí, že nikdo nebude opomenut.

(2)

Energetická chudoba je jev, který má více rozměrů. V mnoha případech je tato situace způsobena především třemi základními příčinami, které souvisejí s vysokými výdaji na energii v poměru k rozpočtu domácnosti, nízkou úrovní příjmů a vysokou energetickou náročností budov a nízkou energetickou účinností spotřebičů. Situaci domácnosti mohou dále ovlivnit geografické a klimatické faktory, charakteristiky domácnosti, gender, zdravotní stav a specifické energetické a dopravní potřeby domácnosti. Náchylnější k energetické chudobě a jejím dopadům jsou proto rovněž domácnosti s vyššími energetickými potřebami, mezi něž patří rodiny s dětmi, osoby se zdravotním postižením a starší osoby. Energetickou chudobou také trpí obzvláště ženy, zejména ženy samoživitelky a starší ženy, a to v důsledku strukturálních nerovností v rozdělování příjmů, socioekonomickém postavení a genderových rozdílů v poskytování péče.

(3)

Vysoké ceny energií ovlivňují trhy Unie s energií od poloviny roku 2021. Stále více lidí má potíže s placením účtů za energii. To se netýká pouze občanů s nízkými příjmy a sociálně slabých občanů, kteří vynakládali na energii nepoměrně vyšší část svých příjmů, ale také mnoha občanů se středními příjmy. Unie jednala jednotně v rámci příslušného evropského rámce a mezinárodních závazků, aby evropským občanům usnadnila situaci. Přesto však přetrvává potřeba dalších cílených opatření na vnitrostátní úrovni.

(4)

Evropský pilíř sociálních práv, který společně vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017 (2), a cíle udržitelného rozvoje OSN (3) přijaté v roce 2015 řadí energii mezi základní služby, k nimž má každý právo na přístup. Osobám v nouzi musí být k dispozici pomoc pro přístup k těmto službám. Pilíř také odkazuje na právo na vhodnou pomoc a ochranu před nuceným vystěhováním z domova (4).

(5)

Zelená dohoda pro Evropu (5) zdůrazňuje, že transformace musí být spravedlivá a inkluzivní, musí stavět na první místo občany a věnovat zvláštní pozornost podpoře regionů, odvětví, pracovníků, domácností a spotřebitelů, kteří se při této transformaci budou potýkat s největšími problémy. Sdělení Komise „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“  (6) navíc zdůrazňuje, že provádění Zelené dohody pro Evropu poskytne Unii nástroje k tomu, aby mohla vynakládat větší úsilí, pokud jde o vzestupnou konvergenci, sociální spravedlnost a společnou prosperitu.

(6)

Doporučení (EU) 2020/1563 (7) a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (8) poskytují pokyny týkající se energetické chudoby, jakož i definice toho, co představuje značné množství domácností postižených energetickou chudobou. Doporučení stanovilo soubor třinácti ukazatelů energetické chudoby, z nichž si členské státy mohou vybrat ty ukazatele, které jsou k dispozici a relevantní pro jejich kontext, aby zjistily energetickou chudobu na svém území a zohlednily její různé aspekty a pomocí alternativních souborů údajů zohlednily místní situaci, jako je nadměrné topení v létě, gender a etnický původ, a společně porovnaly údaje o příjmech a spotřebě energie s cílem pochopit problémy domácností trpících energetickou chudobou spojené s cenovou dostupností.

(7)

Doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu (9) připomíná, že spravedlnost a solidarita jsou určujícími zásadami politik Unie v oblasti ekologické transformace a jsou nezbytným předpokladem široké a trvalé podpory této transformace ze strany veřejnosti.

(8)

Cíle stanovené v evropském pilíři sociálních práv, v cílech udržitelného rozvoje, v Zelené dohodě pro Evropu, v doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace a v doporučení Komise týkajícím se energetické chudoby poskytují rámec pro identifikaci energetické chudoby v členských státech, a to tím, že je kladen důraz na zásady přístupu k energii, inkluzivity, spravedlnosti a na zásadu, že nikdo nemá být opomenut. Všechny tyto zásady se vztahují na domácnosti postižené energetickou chudobou. Energie je základní službou, u níž jsou v EU největší rozdíly, pokud jde o přístup k ní (10).

(9)

Pojem energetické chudoby byl zaveden v roce 2009 směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (11) a od té doby byl rozšířen v argumentaci spravedlivé transformace energetiky. Nejnovější právní vývoj, který s sebou přinesl balíček „Fit for 55“ (12), představuje komplexní přístup k řešení základních příčin energetické chudoby. Balíček zavedl první celounijní definici energetické chudoby ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 (13) spolu s ustanoveními o upřednostňování opatření v oblasti energetické účinnosti a renovace budov u skupin postižených energetickou chudobou a dalších zranitelných skupin.

(10)

Energetická chudoba se týká všech členských států. Proto čl. 3 odst. 3 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (14) vyžaduje, aby členské státy zjistily počet občanů trpících energetickou chudobou, stanovily cíl snížit tento počet, pokud je značný, a popsaly politiky a opatření týkající se energetické chudoby ve svých konečných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu. Členské státy musely tyto informace poprvé předložit v roce 2019.

(11)

Zakotvení definice energetické chudoby ve vnitrostátním právu je prvním krokem k uznání a identifikaci problému a jeho širších souvislostí. Podpoří všechny příslušné subjekty při navrhování správných opatření k řešení energetické chudoby na místní, regionální, celostátní a unijní úrovni s ohledem na kombinaci jejích tří hlavních příčin, tj. nízkých příjmů, vyšších účtů za energii a nízké energetické účinnosti.

(12)

Pojem energetické chudoby souvisí s pojmem zranitelných zákazníků, ale liší se od něj. Článek 28 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 (15) a čl. 3 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (16)členským státům ukládají, aby definovaly pojem zranitelných zákazníků, který může odkazovat k energetické chudobě, jakož i k dalším kritériím, jako je kritická závislost na elektrických zařízeních ze zdravotních důvodů a věk.

(13)

Osmnáct členských států zahrnulo energetickou chudobu do svých stávajících vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu jako samostatný jev, nicméně podrobné údaje o definicích, jasném měření a přímých politikách týkajících se energetické chudoby má přibližně polovina členských států (17).

(14)

Po členských státech se požaduje, aby do června 2024 aktualizovaly své vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu. V této činnosti a při řešení energetické chudoby by měly být na vnitrostátní úrovni podporovány prostřednictvím balíčků účinných politik a dalších pokynů, které by doplnily doporučení Komise (EU) 2020/1563.

(15)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 (18) byl zřízen Sociální klimatický fond, jehož úkolem je řešit možné negativní distribuční dopady vyplývající z rozšíření nového systému EU pro obchodování s emisemi na odvětví stavebnictví a silniční dopravy a malá průmyslová odvětví (ETS2) v souladu se směrnicí 2003/87/ES (19) a zabránit těmto dopadům. Cílem Sociálního klimatického fondu je poskytovat členským státům finanční prostředky na podporu zranitelných domácností, včetně domácností postižených energetickou chudobou, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy, kteří jsou obzvláště ovlivněni energetickou a dopravní chudobou, a to podporou investic do zvýšení energetické účinnosti a přístupu k mobilitě a dopravě s nulovými a nízkými emisemi. Pro uvolnění finančních prostředků mají členské státy do června 2025 předložit své sociální klimatické plány a zároveň navázat na aktualizace svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu z roku 2024.

(16)

Aktualizace vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a vytvoření sociálních klimatických plánů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 je pro členské státy příležitostí, jak zohlednit nejen vyšší ambice právního rámce Unie, pokud jde o cíle v oblasti energetiky a klimatu, ale také podpořit spravedlnost a poskytnout stabilní rámec pro snižování energetické chudoby.

(17)

Pro zjištění počtu osob trpících energetickou chudobou je klíčové shromažďování údajů o vhodných ukazatelích. Volitelné ad hoc moduly evropské statistiky v oblasti příjmů, sociálního začlenění a životních podmínek, jako je statistika z roku 2023 ohledně neschopnosti udržet v létě v bytech a domech příjemný chlad a schopnosti domácnosti dovolit si doma dostatečnou úroveň spotřeby energie nebo statistika v oblasti energetické účinnosti z roku 2024, mohou poskytnout další užitečné údaje relevantní pro zjištění počtu domácností postižených energetickou chudobou v celostátním nebo regionálním kontextu. Vzhledem k rostoucí pravděpodobnosti vln veder v důsledku změny klimatu by informace týkající se schopnosti domácností uspokojovat všechny domácí energetické potřeby umožnily přijímat lepší a cílenější politiky a poskytly prostor pro boj proti vedrům a dalším klimatickým nebezpečím, jakož i proti dopadům energetické chudoby.

(18)

V některých členských státech se energetická chudoba řeší především z pohledu cenové dostupnosti, a to pomocí režimů podpory pro zranitelné domácnosti, které se zabývají cenovou nedostupností bydlení a energie a jsou poskytovány například formou daňových úlev, sociálních tarifů, energetických poukázek nebo příspěvků na vytápění. Všechna cenová opatření mění mezní náklady na spotřebu energie. Tyto režimy jsou důležité v době krize a potřebné v případě, že chybí strukturální zlepšení, ale neposkytují základ pro strukturální zlepšení ve prospěch zranitelných domácností. Mohou snížit pobídky ke snižování spotřeby energie a k investování do energeticky účinných opatření. Příjmová opatření rovněž přinášejí okamžitou úlevu, aniž by přímo měnila mezní náklady na spotřebu energie, ale dlouhodobě neovlivňují poptávku po energii. Proto by měla být upřednostňována opatření, která posilují postavení domácností postižených energetickou chudobou a zranitelných domácností a umožňují jim, aby samy podnikly kroky ke zlepšení svého způsobu života v oblasti energetické účinnosti a spotřeby energie z obnovitelných zdrojů.

(19)

Při řešení energetické chudoby domácností používají členské státy kombinaci přístupů a opatření, které se liší dopadem na konečné spotřebitele: opatření cenové podpory cílí přímo na konečnou cenu energie; režimy příjmové podpory zachovávají signál tržních cen a jako takové stále poskytují pobídky ke snižování spotřeby energie a zároveň zvyšují cenovou dostupnost spotřeby energie, a strukturálnější opatření, která řeší dlouhodobou cenovou dostupnost energetických systémů. Strukturální opatření jsou taková opatření, která řeší energetickou chudobu v jejích základních příčinách prostřednictvím investic do energetické účinnosti nebo obnovitelných zdrojů energie. Mají dlouhodobé dopady a podporují cíl Unie, kterým je spravedlivá transformace energetiky. Proto by měla být upřednostňována spolu s příslušnými doplňkovými sociálními opatřeními. Cílem opatření přijatých členskými státy by rovněž mělo být diverzifikovat energetické možnosti zákazníků a zároveň zabránit tomu, aby zranitelní zákazníci zůstali závislí na fosilních palivech, zejména na fosilním plynu, uhlí a ropě, čímž by byli vystaveni riziku, že budou muset v průběhu transformace čelit rostoucím síťovým a administrativním nákladům. Řešení energetické chudoby a zajištění spravedlivé transformace proto zásadně závisí na zvolené kombinaci politik.

(20)

Během energetické krize se v celé Unii v důsledku potřeby chránit spotřebitele před vysokými a kolísavými cenami energií začaly více využívat příjmové a cenové nástroje. Většina opatření však nebyla dostatečně cílená. Opatření příjmové podpory sice představují cennou záchrannou sociální síť, lze je rychle uvést do praxe, a pokud jsou cílená, mohou postiženým domácnostem poskytnout okamžitou pomoc, ale pravděpodobně nebudou mít po skončení období vyplácení nebo uplatňování strukturální dopad a mohou vytvořit riziko vzniku závislosti na fosilních palivech a na dotacích. Představují také riziko snížení veřejného financování strukturálnějších opatření náročných na kapitál, jako jsou renovace budov.

(21)

Přístup k energii je v Unii zajištěn právním rámcem EU a spotřebitelé mají k dispozici univerzální službu, zejména v případě elektřiny. Kromě podpory cenové dostupnosti pro osoby v nouzi zavedla většina členských států na ochranu spotřebitele v případě selhání dodavatele režim dodavatele poslední instance. V zájmu další ochrany spotřebitelů a zajištění kontinuity dodávek jsou členské státy vybízeny, aby zajistily dodavatele poslední instance.

(22)

Podle čl. 10 odst. 11 směrnice (EU) 2019/944 dodavatelé zákazníky v domácnostech s dostatečným předstihem před plánovaným odpojením náležitě informují o alternativních opatřeních k odpojení. Zranitelní zákazníci by měli být odpovídajícím způsobem chráněni před odpojením elektřiny a neměli by se dostat do situace, která by je nutila odpojit se. Za účelem zajištění přístupu k energii pro ty nejzranitelnější by členské státy měly být vybízeny k tomu, aby v této oblasti vycházely z osvědčených postupů v celé Unii.

(23)

Energetickou chudobu je vzhledem k její komplexní povaze třeba řešit jako multidisciplinární problém, který vyžaduje víceodvětvový přístup zahrnující především, ale nejen odvětví energetiky a sociální politiky, přičemž je třeba mít na paměti zcela konkrétní právní povinnosti v právních předpisech týkajících se energetiky a klimatu. Systém řízení energetické chudoby by tedy měl umožnit mezisektorovou a vertikální spolupráci napříč celostátními, regionálními a místními strukturami správy a řízení, jakož i širší konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami a sociálními partnery z různých odvětví za účelem přispění k informovanému rozhodování. V tomto směru by se mohl zvážit i víceúrovňový dialog o energetice a klimatu podle článku 11 nařízení (EU) 2018/1999.

(24)

Síla středisek pro sledování energetické chudoby spočívá v tom, že spojují všechny klíčové aktéry a rozvíjejí meziodvětvové porozumění situaci energetické chudoby na všech úrovních. Jako taková jsou multidisciplinárním nástrojem řízení, který může sloužit jako majákový projekt pro další oblasti politiky. Tato střediska mohou rovněž sloužit jako platforma pro zúčastněné strany k zapojení do celostátní a místní diskuse, a to poskytnutím klíčových poznatků o problému energetické chudoby a navržením politických iniciativ.

(25)

Praxe ukázala, že důvěra je jedním z klíčových prvků úspěšného zapojení domácností postižených energetickou chudobou, a to jak při identifikování, tak při oslovování příjemců režimů podpory.

(26)

Účinná komunikace a sdílení informací uživatelsky přívětivým způsobem hrají při řešení energetické chudoby zásadní roli. Domácnosti postižené energetickou chudobou mají různé potřeby a možnosti zapojení a případně omezený přístup k relevantním informacím. Účinnými nástroji mohou být sítě energetického poradenství nebo jednotná kontaktní místa, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2023/1791, spolu s návrhy na energetickou náročnost budov. Tyto nástroje by měly být snadno dostupné a přizpůsobené potřebám nízkopříjmových domácností, které jsou zranitelné nebo postižené energetickou chudobou, a mohly by být poskytovány také prostřednictvím pracovníků sociální péče a zdravotnických služeb nebo jiných pracovníků v první linii, kteří jsou v pravidelném přímém kontaktu s těmito skupinami obyvatel.

(27)

V balíčku Fit for 55 a sdělení „REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“ (20) Komise jasně uvedla, že opatření v oblasti energetické účinnosti, včetně odvětví stavebnictví, jsou účinnými opatřeními na posílení postavení a ochranu domácností trpících energetickou chudobou a zranitelných domácností. Zlepšení energetické náročnosti budov může zmírnit potenciální negativní sociální dopady a maximalizovat sociální přínosy, zejména pokud jde o zlepšení životních podmínek v budovách s nejvyšší energetickou náročností a snížení energetické chudoby nebo dokonce její prevenci.

(28)

Upřednostňování energetické účinnosti je klíčovou zásadou zakotvenou v právu Unie. Právním základem pro její uplatňování je článek 3 směrnice (EU) 2023/1791. Zlepšování energetické účinnosti je zásadní pro řešení energetické chudoby a zlepšuje životní podmínky lidí a obyvatel.

(29)

Upřednostňování renovace budov s nejvyšší energetickou náročností umožňuje přímo řešit energetickou chudobu, protože v těchto budovách obvykle žijí lidé postižení energetickou chudobou a zranitelné osoby. Díky energetické renovaci lze podstatně snížit potřebu energie na vytápění a chlazení v domácnostech, a v důsledku toho si obyvatelé mohou dovolit správné vnitřní prostředí s nižšími účty za energii, což přispívá k tomu, aby se domácnosti vymanily z energetické chudoby. Kromě toho může rostoucí počet energetických renovací budov vytvořit a zachovat pracovní místa, která nepřímo přispívají k blahobytu obyvatelstva. Nový evropský Bauhaus (21) je iniciativa Unie, jejímž cílem je pomoci realizovat Zelenou dohodu pro Evropu upřednostňováním energetické účinnosti, cenové dostupnosti a inkluzivnosti.

(30)

Pozitivní účinky renovace budov, včetně vlivu na životní podmínky, lze maximalizovat prostřednictvím integrovaných, participativních a oblastně zaměřených přístupů, pokud je energetická renovace v oblastech postižených energetickou chudobou zahrnuta do širších programů sociálního začleňování a obnovy měst. Rozdělené pobídky mohou být překážkou renovace budov také proto, že nájemci nemají při rozhodování o úpravách bytů stejné možnosti jako jejich majitelé. Vyskytují se v případech, kdy z výhod transakce nebo investice nemá přímý prospěch subjekt, který nese náklady transakce nebo investice.

(31)

Zranitelné domácnosti musí být chráněny před vyššími náklady na bydlení, které mohou nastat po renovaci a skončit vystěhováním, vysídlením a gentrifikací. Proto je zásadní, aby členské státy pečlivě sledovaly celkovou skladbu svých politik a jejich přímé nebo nepřímé negativní dopady na zranitelné domácnosti. Opatření na ochranu nájemců před negativními a nežádoucími dopady mohou zahrnovat podmíněnou finanční podporu renovačních prací, která zabrání vystěhování nájemců, daňové pobídky pro pronajímatele, finanční podporu na úhradu dluhů na nájemném nebo splátkový kalendář pro chudší domácnosti, omezení zvyšování nájemného v případě, že vlastník obdrží veřejnou finanční podporu, nebo legislativní opatření zajišťující rovnováhu mezi zvyšováním nájemného a úsporami energie dosaženými renovací. Zásadním krokem je také prosazování právního rámce v oblasti ochrany nájemců a řešení problémů pronajímatelů, jakož i přístup k informacím o právu na bydlení a právech nájemců na ochranu před vystěhováním.

(32)

Zásady energetické účinnosti se vztahují i na energeticky účinné domácí spotřebiče, které mohou přispět ke značným úsporám energie. Normy pro energetickou účinnost uplatňované prostřednictvím pravidel ekodesignu a označování energetickými štítky mohou domácnostem v Unii přinést velké úspory energie.

(33)

Inteligentní měřicí systémy, které podporují přesné odečty téměř v reálném čase, umožňují spotřebitelům sledovat skutečnou spotřebu energie v průběhu dne a mohou pomoci identifikovat osoby trpící energetickou chudobou. Tímto způsobem pomáhají spotřebitelům převzít kontrolu nad jejich energetickým chováním a upravit spotřebu tak, aby udrželi své náklady pod kontrolou, a zároveň díky nim končí odhadované zálohy a stížnosti na zpětné účtování. To je nesmírně důležité pro domácnosti postižené energetickou chudobou, které se často potýkají s přísnějšími finančními omezeními a čelí neúměrnému dopadu výkyvů cen energií. Domácnosti trpící energetickou chudobou by neměly být vyloučeny z přístupu k inteligentním technologiím, které by jim pomohly snížit nebo lépe řídit jejich spotřebu energie a také by pro ně uvolnily příležitosti k využití výhod plynoucích z probíhajícího pokroku v oblasti energetických technologií a digitalizace.

(34)

Dekarbonizace energetického systému postupným vyřazováním fosilních paliv a jejich nahrazováním obnovitelnými zdroji energie je klíčová pro boj Unie proti změně klimatu. Ruská invaze na Ukrajinu a prudký nárůst cen energií ukazují, jak naléhavý je rychlejší odklon od zemního plynu pro vytápění domácností a že během tohoto odklonu budou domácnosti postižené energetickou chudobou potřebovat zvláštní pozornost a podporu. Zelená dohoda pro Evropu stanoví zásadu, že nikdo nesmí být opomenut, což je v této souvislosti nesmírně důležité. Podpora domácností postižených energetickou chudobou při přechodu z fosilních paliv na levnější obnovitelné zdroje energie je ústředním prvkem řešení energetické chudoby. To je uvedeno také v čl. 23 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (22), který požaduje, aby členské státy zajistily dostupnost energie z obnovitelných zdrojů pro všechny spotřebitele, zejména pro ty, kteří žijí v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech a kteří by jinak nemuseli mít dostatečný počáteční kapitál k využití těchto opatření.

(35)

Energie z obnovitelných zdrojů je pro spotřebitele cenově dostupnější, pokud k ní mají přímý přístup. Kolektivní systémy vlastní spotřeby mohou překonat omezenou schopnost domácností postižených energetickou chudobou získat přístup k energii z obnovitelných zdrojů a stát se aktivními – jako spotřebitelé současně vyrábějící elektřinu (tzv. „prozumenti“). Být prozumentem a účastnit se kolektivních systémů vlastní spotřeby přináší širší nefinanční výhody, jako je posílení postavení, nové dovednosti a sociální začlenění pro jednotlivce, jakož i důvěra a vzájemné propojení pro komunitu.

(36)

Kolektivní systémy vlastní spotřeby zahrnují energetické komunity a systémy sdílení energie. Komise podporuje pokračující účinné provádění právních předpisů Unie v oblasti energetických komunit v členských státech a navrhuje (23) zvláštní ustanovení o sdílení energie. Významnou roli při zpřístupňování kolektivních systémů vlastní spotřeby domácnostem postiženým energetickou chudobou hrají obce, zejména v případech, kdy by vstup do nich jinak znamenal finanční požadavky a složité administrativní postupy a náklady.

(37)

Aby bylo možné diagnostikovat, navrhnout, zavést a provádět opatření k řešení energetické chudoby, musí být tvůrci politik na všech úrovních informováni o základních příčinách energetické chudoby svých voličů a musí jim rozumět. Evropský rok dovedností 2023 (24) a pakt pro dovednosti jako součást Evropské agendy dovedností (25) poskytují členům paktu příležitost získat vhodné pokyny pro rozvoj dovedností. Poradenské centrum pro energetickou chudobu financované Unií (26) poskytuje on-line a cílené školení a podporu zúčastněným stranám, včetně místních samospráv, v oblasti energetické chudoby. Práce centra na ukazatelích je rovněž užitečná pro členské státy při výběru a tvorbě ukazatelů na vnitrostátní a místní úrovni (27).

(38)

Pracovníci, kteří jsou v přímém a pravidelném kontaktu s lidmi ohroženými energetickou chudobou, jako jsou pracovníci ve zdravotnictví, školství nebo sociální pracovníci, jakož i energetičtí poradci, by navíc měli mít dovednosti, které jim umožní identifikovat energetickou chudobu a domácnostem trpícím energetickou chudobou poskytovat rady a informace. Tyto informace mohou zahrnovat rady týkající se základních opatření ke snížení spotřeby energie, vysvětlení účtů za energie, poradenství v oblasti bydlení a práv nájemců na ochranu před vystěhováním nebo toho, kde získat další rady či podporu.

(39)

Otázka dovedností se týká i spotřebitelů jako takových. Aby mohli spotřebitelé využívat výhod ekologické transformace energetiky, potřebují pobídky a dovednosti k aktivnějšímu zacházení s energií na základě vyšší energetické a digitální gramotnosti a v souladu s jejich energetickými potřebami i cíli v oblasti snižování spotřeby energie. To vyžaduje dovednosti, jako je používání inteligentních měřidel a využívání flexibility na straně poptávky a obnovitelných zdrojů energie. V této souvislosti je třeba věnovat zvláštní pozornost zranitelným domácnostem a domácnostem postiženým energetickou chudobou, kterým je třeba pomoci zvýšit energetickou, finanční a digitální gramotnost a překonat obtížnější výchozí pozici, a to i v kontextu zavádění inovativních technologií. Některé skupiny, včetně skupin v nájemních bytech, v sociálním bydlení nebo v dalších druzích nevlastnického bydlení, mohou mít omezené možnosti přijmout vhodná opatření.

(40)

K řešení energetické chudoby je k dispozici financování. Na začleňování cílů v oblasti klimatu by mělo být vynaloženo nejméně 30 % z celkové výše rozpočtu Unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 (28) a z celkové částky Nástroje Evropské unie na podporu oživení (29) a nejméně 37 % z celkové částky Nástroje pro oživení a odolnost (30) . V této souvislosti existuje velký prostor pro financování strukturálních opatření k řešení energetické chudoby. Zejména v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 vyčlenily členské státy významný podíl prostředků na opatření v oblasti energetické účinnosti, včetně renovace budov. Při revizi plánů a zařazení kapitol REPowerEU hraje energetická chudoba důležitou úlohu jako jeden ze šesti cílů, k jejichž dosažení by měly reformy a investice přispět. Významné investice na zavádění opatření v oblasti energetické účinnosti, včetně opatření zaměřených na řešení energetické chudoby, poskytují rovněž Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti (31).

(41)

Fond pro spravedlivou transformaci (32) jako součást mechanismu pro spravedlivou transformaci přispívá k financování opatření v oblasti energetické účinnosti na územích, která čelí vážným socioekonomickým problémům vyplývajícím z procesu transformace za účelem dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030. Na mnohých z těchto území se nachází více větších oblastí trpících energetickou chudobou. Energetická chudoba je navíc způsobilá pro financování z vnitrostátních příjmů v rámci systému Unie pro obchodování s povolenkami na emise, který byl zřízen směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (33), a z přídělů v rámci Modernizačního fondu (34) a prostřednictvím připravovaného Sociálního klimatického fondu.

(42)

Komise řídí projekty zaměřené na řešení energetické chudoby v rámci programu Horizont Evropa a Programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) (35). Kromě toho prostřednictvím poradenského centra pro energetickou chudobu financovaného Unií poskytuje technickou pomoc obcím při diagnostice energetické chudoby a plánování a provádění cílených místních opatření. V rámci Nástroje pro technickou podporu (36) Komise podporuje členské státy, které o to požádají, v jejich úsilí o navrhování a provádění reforem, včetně reforem v oblasti energetické chudoby, renovace budov a vypracování sociálních klimatických plánů.

(43)

Strukturální opatření, zejména opatření pro přístup k energetické účinnosti, renovaci budov nebo energii z obnovitelných zdrojů, vyžadují v souladu s článkem 28 směrnice (EU) 2023/1791 značné počáteční a průběžné financování. Je důležité, aby veřejné výdaje a systémy financování byly přiměřeně přizpůsobeny, aby podporovaly zranitelné domácnosti trpící energetickou chudobou, mobilizovaly další soukromé investice, propagovaly úvěrové produkty v oblasti energetické účinnosti a poskytovaly veřejné záruky. Členské státy by rovněž měly přizpůsobit své plány a programy financované z fondů Unie tak, aby se zaměřovaly na zranitelné domácnosti trpící energetickou chudobou, a zároveň vytvořit synergie napříč celou Unií a mezi vnitrostátními, regionálními a místními plány a programy.

(44)

Vzhledem k tomu, že domácnosti postižené energetickou chudobou nemají vlastní zdroje a mají omezený přístup ke komerčním úvěrům, čelí překážkám v přístupu k financování investic. Tyto domácnosti proto potřebují veřejnou finanční podporu, která může mít podobu přímé dotace předem, přímé platby za práce spojené s energetickou účinností nebo renovací, veřejné půjčky, která domácnostem umožní splácet veřejnou investici, protože ušetří na svých účtech za energii, půjčky s nulovým až nízkým úrokem, nebo jakýkoli jiný inovativní způsob financování, který jim pomůže financovat práce na energetické renovaci,