(1)

Polovodiče jsou základem každého digitálního zařízení i digitální transformace Unie – od chytrých telefonů a automobilů přes kritické aplikace a infrastruktury v oblasti zdravotní péče, energetiky, komunikací a automatizace až po většinu ostatních průmyslových odvětví. Jelikož polovodiče mají pro digitální ekonomiku zásadní význam, jsou rovněž významnými faktory umožňujícími udržitelnost a zelenou transformaci, čímž přispívají k plnění cílů uvedených ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“. Ačkoli polovodiče mají zásadní význam pro fungování současné ekonomiky a společnosti a odvětví obrany a bezpečnosti, byla Unie svědkem bezprecedentního narušení jejich dodávek, jehož dopady jsou značné. Současné přerušení dodávek tak v tomto směru odhalilo dlouhodobé slabiny, zejména silnou závislost na třetích zemích v oblasti výroby a vývoje čipů. Za udržení silné, konkurenceschopné a udržitelné průmyslové základny Unie, podporující inovace napříč celou škálou čipů, nesou odpovědnost v první řadě členské státy.

(2)

Měl by proto být vytvořen rámec pro zvýšení odolnosti Unie v oblasti polovodičových technologií, který by zvýšil kapacitu unijního odvětví polovodičových technologií snížením závislosti, posílením digitální suverenity, podporou investic, posílením schopností, bezpečnosti, přizpůsobivosti a odolnosti dodavatelského řetězce polovodičů v Unii a zvýšil spolupráci členských států, Komise a strategických mezinárodních partnerů.

(3)

Tento rámec sleduje dva obecné cíle. Prvním cílem je zajistit podmínky nezbytné pro konkurenceschopnost a inovační kapacitu Unie a zajistit, aby se průmysl přizpůsobil strukturálním změnám, k nimž dochází v důsledku rychlých inovačních cyklů a potřeby udržitelnosti, jakož i posílit celounijní ekosystém polovodičů na vnitřním trhu se sdílenými znalostmi, odborností, zdroji a společnými přednostmi. Druhým cílem, který je samostatný, ale doplňuje první, je zlepšit fungování vnitřního trhu stanovením jednotného právního rámce Unie pro zvýšení unijní dlouhodobé odolnosti a schopnosti inovovat a zabezpečit dodávky polovodičových technologií, a to v zájmu posílení odolnosti vůči narušením.

(4)

Je nezbytné přijmout opatření k vybudování kapacit a posílení unijního ekosystému polovodičů v souladu s čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Tato opatření by neměla vyžadovat harmonizaci vnitrostátních právních a správních předpisů. V tomto ohledu by Unie měla posílit konkurenceschopnost a odolnost technologické a průmyslové základny polovodičů a zároveň posílit inovační kapacitu svého ekosystému polovodičů v celé Unii, snížit závislost na omezeném počtu podniků ze třetích zemí a na mimounijních zeměpisných oblastech a posílit svou schopnost navrhovat a vyrábět, pouzdřit, opětovně používat a recyklovat pokročilé polovodiče. Iniciativa Čipy pro Evropu (dále jen „iniciativa“) zřízená tímto nařízením by měla uvedené cíle podpořit tím, že překoná mezeru, která v Evropě existuje mezi pokročilými výzkumnými a inovačními schopnostmi a jejich udržitelným průmyslovým využitím. Iniciativa by měla podpořit budování kapacit s cílem umožnit navrhování, výrobu a integraci systémů v oblasti polovodičových technologií nové generace a měla by zvýšit spolupráci mezi klíčovými aktéry v celé Unii, přičemž by současně měla posílit evropské dodavatelské a hodnotové řetězce v oblasti polovodičů, sloužit klíčovým průmyslovým odvětvím a vytvářet nové trhy.

(5)

Polovodiče jsou všudypřítomné, a jejich nedávný nedostatek tudíž přímo či nepřímo nepříznivě zasáhl podniky v celé Unii a měl výrazné hospodářské důsledky. Hospodářský a společenský dopad měl za následek zvýšené povědomí veřejnosti a hospodářských subjektů, jež se promítlo do tlaku na členské státy, aby se v otázce polovodičů zabývaly případy strategické závislosti. Odvětví polovodičů se zároveň vyznačuje vzájemnou závislostí v celém hodnotovém řetězci, přičemž v žádné fázi hodnotového řetězce nedominuje žádná konkrétní zeměpisná oblast. Tato přeshraniční povaha je dále posílena skutečností, že polovodičové výrobky působí jako faktor podporující navazující průmyslová odvětví. Výroba polovodičů je někdy soustředěna v určitých regionech, avšak uživatelská odvětví jsou rozmístěna po celé Unii. Vzhledem k těmto skutečnostem lze bezpečnost dodávek polovodičů a odolnost ekosystému polovodičů nejlépe zajistit prostřednictvím harmonizačních právních předpisů Unie na základě článku 114 Smlouvy o fungování EU. Je zapotřebí jednotný, soudržný regulační rámec harmonizující určité podmínky, na jejichž základě budou hospodářské subjekty realizovat konkrétní projekty, které k zabezpečení dodávek polovodičů a k odolnosti unijního ekosystému polovodičů přispívají. Kromě toho by měl být zřízen koordinovaný mechanismus pro monitorování, strategické mapování, předcházení krizím a reakci na ně, díky němuž bude možné reagovat na problémy se zásobováním, předcházet překážkám bránícím jednotě vnitřního trhu a zamezit rozdílným způsobům reakce ze strany členských států.

(6)

Posílení kritické infrastruktury a bezpečnosti Unie, jakož i jejího vedoucího postavení v oblasti technologií vyžaduje vyspělé čipy vyrobené za použití špičkových technologií, zejména pro strategická odvětví, která by obstála i v budoucnu.

(7)

Dosažení těchto cílů by mělo být podpořeno systémem řízení. Na úrovni Unie by toto nařízení mělo zřídit Evropskou radu pro polovodiče, složenou ze zástupců členských států a předsedanou Komisí, jež umožní hladké, účinné a harmonizované provádění tohoto nařízení, spolupráci a výměnu informací. Evropská rada pro polovodiče by měla Komisi poskytovat poradenství a podporu v konkrétních otázkách, včetně důsledného provádění tohoto nařízení, usnadňování vzájemné spolupráce členských států a výměny informací o záležitostech souvisejících s tímto nařízením. Evropská rada pro polovodiče by měla rovněž poskytovat Komisi poradenství v oblasti mezinárodní spolupráce týkající se polovodičů. Evropská rada pro polovodiče by měla pro účely plnění svých úkolů podle jednotlivých kapitol tohoto nařízení pořádat samostatná zasedání. Různých zasedání se mohou v různém složení účastnit zástupci na vysoké úrovni a Komise může zřídit podskupiny.

(8)

Vzhledem ke globalizované povaze dodavatelského řetězce polovodičů je důležitým prvkem pro dosažení odolnosti unijního polovodičového ekosystému mezinárodní spolupráce se třetími zeměmi. Akce prováděné podle tohoto nařízení by tedy měly Unii umožnit hrát jakožto centrum excelence větší úlohu v lépe fungujícím globálním a vzájemně provázaném ekosystému polovodičů. Za tímto účelem by Evropská rada pro polovodiče měla poskytovat Komisi poradenství v záležitostech týkajících se koordinace uvedeného úsilí a posílení spolupráce v rámci globálního hodnotového řetězce polovodičů mezi Unií a třetími zeměmi a případně by měla zohlednit názory Průmyslové aliance pro procesory a polovodičové technologie a dalších zúčastněných stran.

(9)

V souladu s mezinárodními závazky a příslušnými procesními požadavky by Unie a členské státy mohly, a to i v rámci diplomacie, rozvinout užší vztahy s mezinárodními strategickými partnery, kteří mají výhody v odvětví polovodičů, v zájmu hledání řešení pro lepší zabezpečení dodávek a řešení případů budoucích narušení dodavatelského řetězce polovodičů, jako jsou narušení vyplývající z omezení vývozu ze třetích zemí, s cílem určit dostupnost surovin a meziproduktů. To může případně zahrnovat koordinaci na příslušných mezinárodních fórech, uzavírání obchodních a investičních dohod či jiné diplomatické snahy v souladu s příslušnými procesními požadavky nebo spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami.

(10)

Na základě závazku uspokojování potřeby pracovní síly v celém dodavatelském řetězci polovodičů by Komise měla zajistit synergie se stávajícími programy Unie a měla by podporovat a pobízet členské státy při vytváření iniciativ, které přispívají k výměně akademických znalostí s mezinárodními strategickými partnery.

(11)

Jasným cílem Unie je podporovat mezinárodní spolupráci a výměnu znalostí založenou na zájmech Unie, vzájemných výhodách, mezinárodních závazcích a v co největší možné míře na reciprocitě. Porušení práv duševního vlastnictví, neoprávněné zveřejnění obchodního tajemství nebo únik citlivých vznikajících technologií v odvětví polovodičů by však mohly ohrozit bezpečnostní zájmy Unie. V této souvislosti Komise zkoumá konkrétní návrhy na posílení rámců Unie pro investice a kontrolu vývozu. Kromě toho by Unie a její členské státy v souladu s příslušnými procesními požadavky měly spolupracovat se strategickými partnery na posílení společného vedoucího postavení v oblasti technologií a průmyslu.

(12)

Odvětví polovodičů se vyznačuje velmi vysokými náklady na vývoj a inovace a velmi vysokými náklady na výstavbu nejmodernějších zařízení pro testování a ověřování, která podporují průmyslovou výrobu. To má přímý dopad na konkurenceschopnost a inovační kapacitu výrobního odvětví Unie i na zabezpečení dodávek a odolnost unijního ekosystému polovodičů. S ohledem na nedávné zkušenosti s nedostatkem polovodičů v Unii a po celém světě a vzhledem k rychlému vývoji technologických výzev a inovačních cyklů, které ovlivňují hodnotový řetězec polovodičů, je nezbytné zřízením této iniciativy posílit stávající silné stránky Unie, a zvýšit tak její konkurenceschopnost, odolnost a kapacity v oblasti výzkumu a inovací.

(13)

Za udržení silné, konkurenceschopné, udržitelné a inovativní průmyslové základny Unie nesou odpovědnost v první řadě členské státy. Povaha a rozsah výzev v oblasti výzkumu a inovací v odvětví polovodičů však vyžadují společný postup na unijní úrovni.

(14)

Unie a její členské státy by měly lépe koordinovat své snahy a společně investovat, aby Unii v oblasti polovodičových technologií zajistily výzkumné a inovační kapacity, které potřebuje, aby si udržela vedoucí pozice v investicích do výzkumu a průmyslu a aby dokázala překonat stávající mezeru mezi výzkumem a vývojem na jedné straně a výrobou na straně druhé. Současné výzvy unijního ekosystému polovodičů vyžadují dosažení rozsáhlé kapacity a vyžadují společné úsilí členských států, přičemž Unie má vývoj a zavádění velké kapacity podporovat. Toto společné úsilí zahrnuje poskytování finančních zdrojů v souladu s ambicemi iniciativy na podporu vývoje a široké dostupnosti inovativních kapacit a rozsáhlých digitálních infrastruktur A zahrnuje virtuální návrhářskou platformu, pilotní linky, včetně kvantových čipů, a šíření znalostí, dovedností a kompetencí ve prospěch celého ekosystému polovodičů. Za tímto účelem by Unie a členské státy měly zohlednit cíle souběžné zelené a digitální transformace. V tomto ohledu nabízejí polovodičová zařízení a výrobní procesy významné příležitosti ke snížení environmentálního, a zejména uhlíkového dopadu průmyslových odvětví, čímž přispívají například k ambicím sdělení Komise ze dne 14. července 2021 nazvaného „Fit for 55: plnění cíle EU v oblasti klimatu do roku 2030 na cestě ke klimatické neutralitě“, Nástroje pro oživení a odolnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4) a sdělení Komise ze dne 18. května 2022 nazvaného „Plán REPowerEU“. Iniciativa by měla napříč všemi složkami a akcemi v co největší možné míře začlenit a maximalizovat výhody využívání polovodičových technologií jako významného faktoru umožňujícího přechod k udržitelnosti, který může vést ke vzniku nových výrobků a k účinnějšímu, efektivnějšímu, čistšímu a trvalejšímu využívání zdrojů, včetně energie a materiálů potřebných pro výrobu a celý životní cyklus polovodičů.

(15)

K dosažení svého obecného cíle a za účelem řešení problémů současného polovodičového ekosystému na straně nabídky i poptávky by iniciativa měla sestávat z pěti operačních cílů. Za prvé by iniciativa měla v zájmu podpory unijní kapacity pro navrhování čipů podporovat kroky vedoucí k vybudování virtuální návrhářské platformy, která by byla přístupná v celé Unii. Virtuální návrhářská platforma by měla propojit komunity návrhářských studií, začínajících podniků, malých a středních podniků a dodavatelů duševního vlastnictví a dodavatelů nástrojů a výzkumné a technologické organizace, a poskytnout tak virtuální prototypová řešení založená na společném vývoji technologií.

(16)

Za druhé by iniciativa měla v zájmu vytvoření základny pro posilování zabezpečení dodávek a unijního ekosystému polovodičů podporovat vylepšování stávajících a vývoj nových pokročilých pilotních linek, a umožnit tak vývoj a zavádění špičkových polovodičových technologií a polovodičových technologií nové generace. Pilotní linky by měly průmyslu poskytnout zařízení pro testování, experimentování a ověřování polovodičových technologií a koncepcí návrhu systému na vyšších úrovních technologické připravenosti, tj. mezi úrovněmi 3 a 8, s cílem co nejvíce snižovat dopady na životní prostředí. Je nezbytné, aby do pilotních linek spolu s členskými státy a soukromým sektorem investovala i Unie, má-li být možné řešit stávající strukturální problémy a selhání trhu v případech, kdy taková zařízení nejsou v Unii k dispozici, což brání rozvinutí inovačního potenciálu a globální konkurenceschopnosti Unie.

(17)

Za třetí by iniciativa měla podporovat akce zahrnující mimo jiné knihovny návrhů pro kvantové čipy, zařízení pro testování a ověřování kvantových čipů vyráběných pilotními linkami, a to v zájmu rychlejšího inovativního vývoje kvantových čipů a souvisejících polovodičových technologií, jež usnadňují vývoj odvětví polovodičů, včetně těch, které jsou založeny na polovodičovém materiálu nebo integrované fotonice.

(18)

Za čtvrté, s cílem podpořit využívání polovodičových technologií, poskytnout přístup k návrhářským zařízením a pilotním linkám a řešit chybějící dovednosti v celé Unii, by iniciativa měla poskytnout členským státům možnost zřídit alespoň jedno centrum kompetencí pro polovodiče v každém členském státě, a to formou rozšíření stávajících zařízení nebo budování zařízení nových. Přístup k veřejně financované infrastruktuře, jako jsou pilotní a testovací zařízení, a k centrům kompetencí by měl být umožněn široké škále uživatelů, přičemž velkým podnikům by měl být poskytován transparentním a nediskriminačním způsobem a za tržních podmínek (nebo na základě nákladů a přiměřené marže) a malé a střední podniky a akademické instituce mohou využívat přednostního přístupu nebo snížených cen. Takto může přístup, poskytnutý i pro mezinárodní výzkum a obchodním partnerům, vést k širšímu vzájemnému obohacování a získávání know-how a excelence a zároveň přispět k pokrytí nákladů.

(19)

Za páté by Komise v úzké spolupráci se skupinou Evropské investiční banky a s dalšími zapojenými partnery, jako jsou národní podpůrné banky a instituce, měla vytvořit speciální investiční nástroj na podporu oblasti polovodičů jako součást činností podporujících investice a označovaných souhrnně „fond pro čipy“, což by mělo vést k nabídce kapitálových i dluhových řešení, včetně nástroje kombinování zdrojů spadajícího pod fond InvestEU, který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (5). Činnost „fondu pro čipy“ by měla podpořit vývoj dynamického a odolného polovodičového ekosystému tím, že zvýší dostupnost prostředků na podporu růstu začínajících podniků a malých a středních podniků i investic napříč hodnotovým řetězcem, a to i pro další společnosti v polovodičovém hodnotovém řetězci. V tomto ohledu by měla být poskytnuta podpora a jasné pokyny, zejména malým a středním podnikům, s cílem pomoci jim v procesu podávání žádostí. V této souvislosti poskytne Evropská rada pro inovace vysoce rizikovým inovátorům určujícím směřování trhu další specializovanou podporu prostřednictvím grantů a kapitálových investic.

(20)

S cílem překonat omezení současného nejednotného postupu v oblasti veřejných a soukromých investic, usnadnit integraci, vzájemné obohacování a návratnost investic do probíhajících programů a prosazovat společnou strategickou vizi Unie pro polovodiče jako prostředek, kterým se realizuje ambice Unie a členských států zajistit si vedoucí úlohu v digitální ekonomice, by iniciativa měla usnadnit koordinaci a vést k užším synergiím mezi stávajícími programy financování na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, k lepší koordinaci a spolupráci s průmyslem a klíčovými zúčastněnými stranami ze soukromého sektoru a k dalším společným investicím s členskými státy. Realizační struktura iniciativy je navržena tak, aby sdružovala zdroje Unie, členských států a třetích zemí přidružených ke stávajícím programům Unie, stejně jako soukromého sektoru. Iniciativa tedy může uspět jedině na základě kolektivního úsilí členských států a Unie zaměřeného jak na podporu vysokých kapitálových nákladů, tak na podporu široké dostupnosti zdrojů pro virtuální navrhování, testování a pilotní provoz a šíření znalostí, dovedností a kompetencí. Cíle iniciativy, zejména činnosti „fondu pro čipy“, by také měly být, je-li to z hlediska specifických rysů dotčených akcí vhodné, podpořeny nástrojem kombinování zdrojů fondu InvestEU.

(21)

Podpora z iniciativy by měla být využívána k tomu, aby přiměřeným nákladově efektivním způsobem řešila selhání trhu nebo ne zcela optimální investiční situace způsobené vysokou kapitálovou náročností, vysokým rizikem a složitým prostředím ekosystému polovodičů a akce prováděné v rámci iniciativy by neměly zdvojovat ani vytěsňovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít pro celou Unii jasnou přidanou hodnotu.

(22)

Hlavní realizací iniciativy by měl být pověřen společný podnik pro čipy zřízený nařízením Rady (EU) 2021/2085 (6) (dále jen „společný podnik pro čipy“).

(23)

Iniciativa by měla být podložena důkladnými znalostmi a měla by posilovat synergie s akcemi, které jsou v současné době podporovány Unií a členskými státy prostřednictvím programů a akcí v oblasti polovodičového výzkumu a inovací a v oblasti vývoje části dodavatelského řetězce, zejména rámcovým programem pro výzkum a inovace Horizont Evropa, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (7) (Horizont Evropa), a programem Digitální Evropa, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (8), s cílem posílit do roku 2030 úlohu Unie jako globálního hráče na poli polovodičových technologií a jejich využití a zároveň zvýšit globální podíl Unie na jejich výrobě v souladu se sdělením Komise ze dne 9. března 2021 nazvaným „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“. Kromě toho se očekává mobilizace soukromých investic, které doplní financování iniciativy a přispějí k dosažení jejích cílů. Iniciativa by tyto činnosti doplňovala úzkou spoluprací s dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, mezi něž spadá i Průmyslová aliance pro procesory a polovodičové technologie.

(24)

Aby byly umožněny synergie mezi programy Unie a členských států, měly by pracovní programy společného podniku pro čipy v rámci iniciativy v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. k) a čl. 137 písm. aa) nařízení (EU) 2021/2085 jasně rozlišovat mezi akcemi na podporu výzkumu a inovací v oblasti polovodičů a opatřeními zaměřenými na vývoj částí dodavatelského řetězce, aby byla zajištěna odpovídající účast veřejných a soukromých subjektů.

(25)

S cílem snazšího provádění konkrétních akcí podporovaných iniciativou, jako jsou virtuální návrhářské platformy nebo pilotní linky, je nezbytné stanovit jako možnost nový právní nástroj – evropské konsorcium pro čipovou infrastrukturu (dále jen „konsorcium ECIC“). Konsorcium ECIC by mělo mít právní subjektivitu. To znamená, že při podávání žádostí o financování konkrétních akcí z této iniciativy může být žadatelem samotné konsorcium ECIC, a nikoliv jednotlivé subjekty, které jej tvoří. Nicméně podle čl. 134 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2085 by výzvy k předkládání návrhů v rámci iniciativy měly být otevřeny různým právním formám spolupráce a dalším účastníkům a výběr návrhů na financování by neměl být založen na konkrétní právní formě spolupráce. Hlavním cílem konsorcia ECIC je podpořit efektivní a strukturální spolupráci právních subjektů, včetně výzkumných a technologických organizací, průmyslu a členských států. Na činnosti konsorcia ECIC by se měli podílet alespoň tři členové, a sice členské státy, veřejné nebo soukromé právní subjekty alespoň ze tří členských států nebo jejich kombinace, s cílem dosáhnout širokého zastoupení z celé Unie. Díky své právní subjektivitě by konsorcium ECIC mělo dostatečnou nezávislost pro stanovení zásad týkajících se členství, řízení, financování, rozpočtu, podmínek výběru finančních a věcných příspěvků od jednotlivých členů, jakož i koordinace, správy duševního vlastnictví a pracovních postupů. Členové konsorcia ECIC by měli mít plnou flexibilitu při určování použitelného práva, sídla a hlasovacích práv. Výběr veřejných a soukromých právních subjektů provádějících pracovní plán konsorcia ECIC by měl být spravedlivý, transparentní a otevřený. Aby byl zajištěn spravedlivý a rovný přístup k účasti, mělo by být konsorcium ECIC po celou dobu své existence otevřeno novým členům, jako jsou členské státy a veřejné nebo soukromé právní subjekty. Zejména členské státy by měly mít možnost připojit se ke konsorciu ECIC kdykoli jako řádní členové nebo jako pozorovatelé, zatímco jiné veřejné nebo soukromé právní subjekty by měly mít možnost se kdykoli připojit za spravedlivých a přiměřených podmínek vymezených ve stanovách konsorcia ECIC. Rada správních orgánů společného podniku pro čipy by měla mít možnost otevřenost konsorcia ECIC kdykoli ověřit a v případě potřeby doporučit přijetí určitých nápravných opatření. Zřízení konsorcia ECIC by nemělo znamenat zřízení nového subjektu Unie. Mělo by zaplnit mezery v souboru nástrojů, jimiž Unie disponuje pro kombinaci financování z členských států, unijního rozpočtu a soukromých investic pro účely realizace konkrétních akcí podporovaných iniciativou. Komise by neměla být přímo členem konsorcia ECIC.

(26)

Konsorcium ECIC, jehož členy nejsou soukromé subjekty, bude uznávané jako mezinárodní subjekt ve smyslu čl. 143 odst. 1 písm. g) a čl. 151 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2006/112/ES (9) a jako mezinárodní organizace ve smyslu čl. 11 odst. 1 písm. b) směrnice Rady (EU) 2020/262 (10). Konsorcium ECIC, mezi jehož členy patří soukromé subjekty, by nemělo být v tomto smyslu uznáno jako mezinárodní subjekt či mezinárodní organizace.

(27)

Výzkum a vývoj v rámci Unie stále více čelí praktikám zaměřeným na zneužití důvěrných informací, obchodního tajemství a chráněných údajů, jako jsou krádeže duševního vlastnictví, nucené transfery technologií a ekonomická špionáž. Aby se zabránilo nepříznivým dopadům na zájmy Unie a cíle iniciativy, je nezbytné přijmout přístup, který zajistí ochranu přístupu k citlivým informacím nebo výsledkům a jejich využívání, včetně údajů a know-how, bezpečnosti a převodu vlastnictví výsledků, jakož i obsahu chráněného právy duševního vlastnictví vytvořeného v souvislosti s akcemi podporovanými iniciativou nebo v důsledku těchto akcí. K zajištění této ochrany se musí veškerá opatření podporovaná iniciativou a financovaná z programů Horizont Evropa a Digitální Evropa řídit příslušnými ustanoveními uvedených programů, například pokud jde o účast subjektů usazených ve třetích zemích přidružených k programu, grantové dohody, vlastnictví a ochranu, bezpečnost, využívání a šíření, převod a udělování licencí a přístupová práva. Při provádění uvedených programů je možné přijmout zvláštní ustanovení, zejména pokud jde o omezení převodů a udělování licencí v souladu s čl. 40 odst. 4 nařízení (EU) 2021/695 a omezení účasti právních subjektů usazených ve specifikovaných přidružených nebo jiných třetích zemích s ohledem na strategická aktiva, zájmy, autonomii nebo z bezpečnostních důvodů Unie a jejích členských států v souladu s čl. 22 odst. 5 nařízení (EU) 2021/695 a čl. 12 odst. 6 nařízení (EU) 2021/694. Kromě toho by se nakládání s citlivými informacemi, bezpečnost, důvěrnost, ochrana obchodního tajemství a práva duševního vlastnictví měly řídit právními předpisy Unie, včetně směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 (11)a 2004/48/ES, (12)a vnitrostátními právními předpisy. Komise a členské státy mohou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 (13) chránit transfery technologií z důvodů souvisejících s unijními a národními bezpečnostními zájmy v souvislosti s investicemi do zařízení spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(28)

Aby byl usnadněn přístup k technickým odborným poznatkům a zajištěno šíření znalostí v celé Unii a aby byly podpořeny různé iniciativy v oblasti dovedností, měla by být zřízena síť kompetenčních center. Za tímto účelem by měl společný podnik pro čipy stanovit postup pro zřizování kompetenčních center, včetně kritérií výběru, jakož i další podrobnosti k provádění úkolů a funkcí uvedených v tomto nařízení. Kompetenční centra tvořící síť by měla být vybrána společným podnikem pro čipy a měla by mít značnou všeobecnou autonomii při stanovování organizace, složení a pracovních postupů. Jejich organizace, složení a pracovní postupy by však měly být v souladu s cíli tohoto nařízení a iniciativy a přispívat k jejich plnění.

(29)

Kompetenční centra by měla přispívat k tomu, aby si Unie udržela vedoucí postavení v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a schopností v oblasti navrhování čipů, a to tak, že se zaměří na podporu výzkumu, vývoje, inovací a navrhování a současně budou klást důraz na výrobu. K dosažení tohoto cíle má zásadní význam podpora lidského potenciálu a dovedností prostřednictvím vzdělávání v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) až po postdoktorandskou úroveň. Kompetenční centra by měla zejména poskytovat služby zúčastněným stranám v oblasti polovodičů včetně začínajících podniků a malých a středních podniků. Jedná se například o usnadnění přístupu k pilotním linkám a k virtuální návrhářské platformě, poskytování odborné přípravy a rozvoje dovedností, podpora při hledání investorů, využívání existujících místních kompetencí nebo navazování kontaktů s příslušnými vertikálními strukturami. Tyto služby by měly být poskytovány otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem. Každé kompetenční centrum by mělo být připojeno k evropské síti kompetenčních center pro polovodiče, být její součástí a fungovat jako přístupový bod k jiným uzlům této sítě. V tomto ohledu by měly být maximalizovány synergie s již existujícími strukturami podobné povahy, jako jsou evropská centra pro digitální inovace zřízená v rámci programu Digitální Evropa. Členské státy by například mohly určit některé z již existujících evropských center pro digitální inovace, které se zaměřuje na polovodiče, jako kompetenční centrum pro účely tohoto nařízení, pokud nebude porušen zákaz dvojího financování.

(30)

Návrh čipu je zásadní pro zavádění jakýchkoli inovací a funkčnosti do elektronických řešení přizpůsobených různým aplikacím a potřebám uživatelů polovodičů. Jako takový je základem hodnotového řetězce polovodičů, a proto má podpora rozšiřování schopností v oblasti navrhování čipů v Unii zásadní význam. Aby byla uznána klíčová úloha návrhářských center a jejich přínos pro evropskou excelenci v oblasti pokročilého vývoje čipů prostřednictvím nabídek služeb nebo posilováním dovedností a schopností v oblasti navrhování v Unii, měla by mít Komise možnost udělit označení „návrhářské centrum excelence“. Vzhledem k tomu, že jsou taková centra excelence důležitá pro fungování odolného ekosystému polovodičů, měla by být považována za předmět veřejného zájmu. Pokud jsou tato návrhářská centra excelence malými a středními podniky, mělo by být členským státům umožněno přiměřeným způsobem uplatňovat podpůrná opatření s cílem přispět k odolnosti unijního ekosystému polovodičů. Tím není dotčena pravomoc Komise v oblasti státní podpory podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, ani na základě sdělení Komise ze dne 19. října 2022 nazvaného „Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací“, je-li to relevantní. Cílem rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací je usnadnit činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, které by v důsledku selhání trhu bez veřejné podpory nebyly realizovány. V tomto ohledu mohou členské státy na základě rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací za určitých podmínek poskytnout podnikům a výzkumné obci nezbytné pobídky k provádění těchto důležitých činností a investic v této oblasti. Podle rámce pravidel státní podpory pro výzkum, vývoj a inovace lze u podpory na výzkumné a vývojové projekty středních podniků povolit maximální intenzitu podpory až do výše 80 % a pro malé podniky až 90 %. Aby se maximalizovaly synergie, měly by mít kompetenční centra zřízená v rámci iniciativy, která se zaměřují na nejmodernější návrh čipu, možnost požádat o udělení označení centra excelence. Zároveň by mohly členské státy jako svého kandidáta na kompetenční centrum vybrat návrhářské centrum excelence.

(31)

Pro snazší vybudování nezbytných výrobních a souvisejících návrhářských schopností, a v důsledku i pro zajištění zabezpečení dodávek a zvýšení odolnosti unijního ekosystému polovodičů a v Unii, může být vhodná veřejná podpora, nebude-li jejím důsledkem narušení vnitřního trhu. V tomto ohledu je nezbytné harmonizovat určité podmínky, na jejichž základě budou hospodářské subjekty realizovat na úrovni Unie konkrétní projekty, které přispívají k dosažení cílů tohoto nařízení, přičemž je třeba rozlišit dva typy zařízení, a to: integrovaná výrobní zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče. Rozlišovacím faktorem pro kvalifikaci jako jeden z typů zařízení by měl být obchodní model. Otevřené továrny EU na polovodiče nabízejí výrobní kapacitu jiným podnikům. Integrovaná výrobní zařízení uskutečňují výrobu pro vlastní komerční účely a kromě výroby by mohly do svého obchodního modelu začlenit i další články dodavatelského řetězce, jako jsou navrhování a prodej výrobků.

(32)

Integrovaná výrobní zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče by měly nabízet schopnost vyrábět polovodiče nebo zařízení nebo klíčové komponenty používané převážně při výrobě polovodičů, které by byly v Unii první svého druhu a přispívaly by k bezpečnosti dodávek a odolnosti ekosystému polovodičů na vnitřním trhu. Určujícím faktorem pro to, aby zařízení bylo považováno za první svého druhu, je uvedení inovativního prvku na vnitřní trh, který obnáší výrobní postupy nebo konečný výrobek a může být založen na nových nebo již existujících výrobních technologiích. Relevantními inovativními prvky by mohly být výrobní technologie nebo materiál na podložky nebo přístupy, které vedou ke zlepšení výpočetního výkonu či jiných výkonnostních atributů, energetické účinnosti, úrovně zabezpečení, bezpečnosti nebo spolehlivosti, a dále integrace nových funkcí, jako je umělá inteligence, paměťová kapacita atd. Příkladem inovací je rovněž integrace různých procesů, která vede ke zvýšení efektivity, nebo automatizace pouzdření a montáže. Pokud jde o přínosy pro životní prostředí, inovativní prvky zahrnují kvantifikovatelné snížení množství používané energie, vody nebo chemických látek nebo zvýšení recyklovatelnosti materiálů. Uvedené inovativní prvky se mohou týkat jak zavedených výrobních technologií, tak i špičkových technologií. Mělo by se jednat o inovace, které dosud v Unii v podstatě neexistují a ani se neplánují. Například obdobné inovace v oblasti výzkumu a vývoje nebo ve výrobě v malém měřítku by nemusely nezbytně bránit následné kvalifikaci zařízení, které je jakožto zařízení první svého druhu. Jak instalace nového, tak i podstatně modernizovaného zařízení, by mohla vést k jeho kvalifikaci jakožto zařízení, které je první svého druhu.

(33)

Pokud otevřené továrny EU na polovodiče nabízí výrobní kapacitu podnikům, které nejsou spřízněny s provozovatelem zařízení, měly by otevřené továrny EU na polovodiče stanovit, realizovat a zachovávat přiměřené a efektivní funkční rozdělení, aby předešly výměně důvěrných informací mezi interní a externí výrobou. To by se mělo týkat všech informací získaných během navrhování a výrobních procesů front-endu nebo back-endu.

(34)

Aby bylo zařízení kvalifikováno jako integrované výrobní zařízení nebo otevřená továrna EU na polovodiče, mělo by mít jeho zřízení jasný pozitivní dopad a vedlejší účinky nad rámec podniku nebo dotčeného členského státu na hodnotový řetězec polovodičů v Unii ve střednědobém až dlouhodobém horizontu s cílem zajistit zabezpečení dodávek a odolnost ekosystému polovodičů a přispět k souběžné zelené a digitální transformaci Unie. Pro účely kvalifikace určitého zařízení jakožto integrovaného výrobního zařízení nebo otevřené továrny EU na polovodiče lze brát v úvahu různé činnosti zaměřené na vytváření pozitivních vedlejších účinků. Jako příklady lze uvést poskytování přístupu k výrobním zařízením za tržní poplatek, poskytování sad pro modelování Process Design Kit menším návrhářským společnostem nebo virtuální návrhářské platformě, šíření výsledků činnosti v oblasti výzkumu a vývoje, zapojení do výzkumné spolupráce s evropskými univerzitami a výzkumnými ústavy, spolupráci s vnitrostátními orgány nebo s institucemi činnými v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v zájmu přispění k rozvoji dovedností, přispívání k výzkumným projektům celoevropských rozměrů nebo nabídku cílených možností podpory pro začínající podniky a malé a střední podniky. Za jeden z ukazatelů jednoznačně pozitivního dopadu integrovaných výrobních zařízení či otevřených továren EU na polovodiče na hodnotový řetězec polovodičů v Unii by měl být považován dopad na několik členských států, a to i z hlediska cílů soudržnosti.

(35)

Je důležité, aby integrovaná výrobní zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče nepodléhaly extrateritoriálnímu uplatňování závazků veřejné služby třetích zemí způsobem, který by mohl ohrozit možnost využívat jejich infrastrukturu, software, služby, zařízení, majetek, zdroje, duševní vlastnictví nebo know-how, které jsou potřebné ke splnění povinností spojených s přednostními objednávkami podle tohoto nařízení, k čemuž by se tato zařízení a tyto továrny měly zavázat.

(36)

S ohledem na rychlý vývoj polovodičových technologií a v zájmu posílení budoucí průmyslové konkurenceschopnosti Unie by integrovaná výrobní zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče měly v Unii investovat do soustavných inovací s cílem dosáhnout konkrétního pokroku v oblasti polovodičových technologií nebo připravit technologie nové generace. V tomto kontextu by integrovaná výrobní zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče měly být oprávněny testovat vývojové novinky a experimentovat s nimi prostřednictvím preferenčního přístupu k pilotním linkám, které zřídí iniciativa, a to na základě urychlených žádostí o jejich služby. Jakýkoli preferenční přístup by neměl vylučovat ani bránit efektivnímu přístupu jiných zainteresovaných podniků, zejména začínajících podniků a malých a středních podniků, k pilotním linkám za spravedlivých podmínek.

(37)

S ohledem na význam kvalifikované pracovní síly s náležitými dovednostmi pro dosažení cílů tohoto nařízení by integrovaná výrobní zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče měly podporovat přísun talentů v Unii rozvíjením a zaváděním vzdělávacích a kvalifikačních školení a zvětšováním rezervy kvalifikovaných pracovníků s náležitými dovednostmi.

(38)

Pro účely jednotného a transparentního postupu uznávání statusu integrovaného výrobního zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče by Komise měla rozhodnutí o udělení tohoto statusu přijímat na základě posouzení žádosti jednotlivých podniků nebo konsorcia několika podniků. Status by měl být dostupný jak pro instalaci nového zařízení na výrobu polovodičů, tak pro významné rozšíření či inovativní přestavbu stávajícího zařízení na výrobu polovodičů. Komise by měla ve svém posouzení zohlednit, jak jsou jeden nebo více členských států, kde žadatel zamýšlí svá zařízení zřídit, připraveny podpořit jejich zřizování, čímž zohlední důležitost koordinované společné realizace plánovaného zařízení. Kromě toho by Komise mohla při posuzování proveditelnosti podnikatelského plánu přihlédnout k celkovým výsledkům žadatele.

(39)

Vzhledem k právům, která se s uznáním za integrovaná výrobní zařízení nebo za otevřené továrny EU na polovodiče pojí, by Komise měla monitorovat, zda zařízení, jimž byl tento status udělen, nadále splňují požadavky stanovené tímto nařízením. Pro případ, kdy tyto požadavky již nadále splňovány nejsou, by Komise měla mít právo předmětný status přezkoumat a v případě potřeby zrušit spolu s právy, jež se ke statusu pojí. Rozhodnutí o zrušení statusu by mělo být vždy přijato až po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče a mělo by být vždy řádně odůvodněno. V tomto ohledu by podnik provozující integrované výrobní zařízení nebo otevřenou továrnu EU na polovodiče měl mít možnost proaktivně požádat o přezkum doby platnosti statusu nebo prováděcích plánů v případech, kdy by na jeho schopnost splňovat kritéria mohly mít dopad nepředvídané vnější okolnosti, jako jsou vážná narušení s přímým hospodářským dopadem na uznané zařízení. Aby byla zohledněna skutečnost, že většina práv je udělována v době zřízení, měla by zařízení i v případě zrušení statusu nadále podléhat povinnosti vyhovět přednostním objednávkám, a to po dobu zbývající do uplynutí platnosti statusu.

(40)

Vzhledem k významu integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče pro zajištění zabezpečení dodávek a umožnění fungování odolného ekosystému polovodičů by se na ně mělo nahlížet jako na předmět veřejného zájmu. Zajištění zabezpečení dodávek polovodičů je důležité také pro digitalizaci, která umožňuje zelenou transformaci mnoha dalších odvětví. S cílem přilákat investice do odvětví polovodičů v Unii a přispět k zabezpečení dodávek polovodičů a odolnosti unijního ekosystému polovodičů mohou členské státy uplatnit podpůrná opatření, včetně pobídek, a poskytnout integrovaným výrobním zařízením a otevřeným továrnám EU na polovodiče správní podporu během vnitrostátního procesu udělování povolení. Tím není dotčena pravomoc Komise v oblasti státní podpory podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, je-li to relevantní. Aby bylo zajištěno správné a efektivní uplatňování pravidel státní podpory, uznala již Komise ve svém sdělení ze dne 8. února 2022 nazvaném „Akt o čipech pro Evropu“, že je třeba poskytnutí státní podpory výrobním zařízením na pokročilé polovodiče posuzovat individuálně s cílem zajistit zabezpečení dodávek a odolnost dodavatelského řetězce v Unii a zároveň vyvolat významné pozitivní dopady na širší ekonomiku. V zájmu urychlení rozhodovacího procesu budou postupy uznávání integrovaných výrobních zařízení nebo otevřených továren EU na polovodiče a případné postupy schvalování státní podpory rovněž prováděny souběžně. Členské státy by měly podporovat zřizování integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče v souladu s právem Unie. Při poskytování podpůrných opatření integrovaným výrobním zařízením a otevřeným továrnám EU na polovodiče by měly mít členské státy možnost zvážit stanovení nediskriminačních požadavků týkajících se ochrany duševního vlastnictví a bezpečnosti, včetně kybernetické bezpečnosti, a důvěrnosti, a mohly by doporučit zmírňující opatření k řešení specifických rizik souvisejících s vměšováním, nucenými transfery technologií a krádeží duševního vlastnictví subjekty ze třetích zemí.

(41)

S cílem podpořit dosažení nezbytných souvisejících schopností v oblasti navrhování mohou členské státy poskytovat podporu na tyto činnosti v souladu s pravidly státní podpory založenými na článcích 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, včetně rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací nebo nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (14).

(42)

Je nezbytné, aby integrovaná výrobní zařízení a otevřené továrny EU na polovodiče byly zřizovány co nejrychleji a zároveň aby administrativní zátěž byla co nejmenší. Z tohoto důvodu by členské státy měly vyřizovat žádosti týkající se plánování, výstavby a provozu integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče co nejrychleji. Členské státy by měly být oprávněny jmenovat orgán, který bude usnadňovat a koordinovat postupy udělování povolení a který může jmenovat koordinátora, který bude sloužit jako jednotné kontaktní místo pro projekt. Kromě toho, je-li to nezbytné pro povolení odchylky podle směrnice Rady 92/43/EHS (15) a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (16), lze zřízení a provoz těchto zařízení považovat za převažující nebo nadřazený veřejný zájem ve smyslu uvedených směrnic, pokud jsou splněny ostatní podmínky uvedených směrnic. Tímto ustanovením není dotčena použitelnost nebo provádění jiných právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí.

(43)

Inovativní technologicky vyspělé podniky jsou ve stále větší míře vystaveny praktikám zaměřeným na zneužívání důvěrných informací, obchodního tajemství a chráněných údajů, jako jsou krádeže duševního vlastnictví, neoprávněné kopírování, nucené transfery technologií, ekonomická špionáž nebo porušování požadavků na důvěrnost, a to jak v rámci Unie, tak zejména ze zemí mimo Unii. K vyššímu riziku těchto praktik přispívá nejnovější vývoj, jako je častější zajišťování služeb nebo činností externě, delší globální hodnotové řetězce a větší využívání informačních a komunikačních technologií. Neoprávněné získání, využití nebo zpřístupnění důvěrných informací, obchodního tajemství a chráněných údajů poškozuje schopnost původce získat výnosy z využívání výsledků svého úsilí o inovace. Aby byla zajištěna ochrana důvěrných informací, obchodního tajemství a chráněných údajů, mělo by být toto nařízení prováděno způsobem, který plně respektuje unijní a mezinárodní rámec pro ochranu údajů a duševního vlastnictví a prosazování těchto práv, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES (17), směrnic 2004/48/ES a (EU) 2016/943 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 (18). Za účelem dalšího řešení klíčových rizik dodavatelského řetězce mohou členské státy využít možnost provádět koordinovaná posouzení bezpečnostních rizik kritických dodavatelských řetězců, která jsou prováděna pro sítě 5G v souladu s doporučením Komise (EU) 2019/534 (19), jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 (20), s cílem určit pro jednotlivá odvětví relevantní hrozby a zranitelná místa a určit opatření, plány na jejich zmírnění a osvědčené postupy pro boj proti kritickým závislostem, potenciálním jednotlivým bodům selhání, hrozbám, zranitelným místům a dalším rizikům spojeným s dodavatelským řetězcem.

(44)

Vnitřnímu trhu by velmi prospěly společné normy pro ekologické, udržitelně vyráběné, důvěryhodné a bezpečné čipy. Budoucí chytrá zařízení, systémy a platformy pro konektivitu budou muset využívat pokročilé polovodičové čipy a budou muset splňovat požadavky na ekologii, důvěryhodnost a kybernetickou bezpečnost, které budou do značné míry záviset na vlastnostech technologie, na níž jsou postaveny. Za tímto účelem by Unie měla vypracovat referenční certifikační postupy a vyžadovat po průmyslu, aby jí poskytl součinnost při vývoji takových postupů pro konkrétní odvětví a technologie, které by mohly mít velký sociální dopad.

(45)

S ohledem na tuto skutečnost by Komise měla po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče a s náležitým zapojením zúčastněných stran určit odvětví a výrobky, které jsou na polovodičových technologiích závislé nebo je ve velké míře využívají a které potřebují certifikované ekologické, důvěryhodné a bezpečné čipy. Určení těchto odvětví a výrobků by mohlo podnítit přijetí evropských a mezinárodních norem pro řízení rizik.

(46)

Vzhledem ke složitosti dodavatelského řetězce polovodičů a riziku jejich budoucího nedostatku by mělo toto nařízení poskytovat nástroje pro koordinovaný přístup ke strategickému mapování a monitorování odvětví polovodičů a k účinnému řešení možných narušení trhu přiměřeným způsobem.

(47)

Cílem strategického mapování odvětví polovodičů by měla být analýza silných a slabých stránek Unie v globálních odvětvích polovodičů s cílem poskytnout základ pro opatření k zabezpečení dodávek a odolnosti unijního ekosystému polovodičů. Za tímto účelem by strategické mapování mělo určit faktory, jako jsou klíčové produkty a kritické infrastruktury na vnitřním trhu, které jsou závislé na dodávkách polovodičů, hlavní uživatelská odvětví a jejich současné a očekávané potřeby, klíčové segmenty dodavatelského řetězce polovodičů v Unii, technologické charakteristiky, závislost na technologiích a poskytovatelích ze třetích zemí a překážky v odvětví polovodičů v Unii, současné a očekávané potřeby v oblasti dovedností a přístupu ke kvalifikované pracovní síle a případně potenciální dopad opatření souboru nástrojů pro mimořádné situace. Strategické mapování by mělo být založeno na veřejně a komerčně dostupných údajích a v případě potřeby na základě informací obdržených na základě dobrovolných žádostí o informace adresovaných podnikům po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče.

(48)

Aby bylo možné předvídat budoucí narušení hodnotového řetězce polovodičů v Unii v jeho různých fázích a narušení obchodu v Unii a připravit se na ně, měla by Komise, s pomocí Evropské rady pro polovodiče a na základě výsledků strategického mapování vymezit a vyvinout seznam indikátorů včasného varování. Mezi tyto indikátory může patřit neobvyklé prodloužení dodacích lhůt, dostupnost surovin, meziproduktů a lidského kapitálu potřebných pro výrobu polovodičů nebo vhodné výrobní vybavení, předpokládaná poptávka po polovodičích na trzích Unie a na světových trzích, prudké nárůsty cen přesahující běžné kolísání cen, vliv nehod, útoků, přírodních katastrof nebo jiných závažných událostí, vliv obchodních politik, cel, vývozních omezení, obchodních překážek a jiných opatření souvisejících s obchodem a vliv uzavření podniků, přenesení činnosti (offshoring) nebo akvizice klíčových účastníků trhu. Monitorovací činnosti Komise by se měly zaměřovat na tyto indikátory včasného varování.

(49)

Vzhledem k tomu, že hodnotové řetězce polovodičů jsou složité, rychle se vyvíjejí a jsou těsně provázány s různými dalšími aktéry, je nezbytné, aby se k monitorování přistupovalo koordinovaně za účelem zvýšení schopnosti zmírnit rizika, která mohou negativně ovlivnit dodávky polovodičů, a za účelem lepšího chápání dynamiky hodnotových řetězců polovodičů. Komise by měla po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče monitorovat hodnotový řetězec polovodičů, zaměřit se přitom na indikátory včasného varování a určovat osvědčené postupy pro zmírnění rizik a pro větší transparentnost hodnotového řetězce polovodičů, a sice takovým způsobem, který by podnikům, zejména malým a středním podnikům, nepřinášel přílišnou administrativní zátěž.

(50)

Aby se minimalizovala zátěž pro podniky, které na monitorování reagují, a aby bylo zajištěno, že získané informace lze shromažďovat smysluplně, měla by Komise pro veškeré shromažďování informací stanovit standardizované a bezpečné prostředky. Tyto prostředky by měly zajistit, aby s veškerými shromážděnými informacemi bylo nakládáno jako s důvěrnými, čímž se zajistí obchodní tajemství a kybernetická bezpečnost.

(51)

Relevantní zjištění, včetně informací poskytnutých relevantními zúčastněnými stranami a průmyslovými sdruženími, by měla být poskytnuta Evropské radě pro polovodiče, aby byla umožněna průběžná výměna informací a aby bylo možné začlenit informace do přehledu o monitorování hodnotových řetězců polovodičů.

(52)

Aby bylo možno tyto činnosti monitorovat, měly by příslušné vnitrostátní orgány členských států sestavit kontaktní seznam všech relevantních podniků působících v rámci dodavatelského řetězce polovodičů, usazených na území jejich členského státu. Tento seznam by měl umožnit identifikaci vhodných respondentů v případě dobrovolných žádostí o informace. Tento seznam však nemusí být vyčerpávající. Při nakládání s kontaktním seznamem by měla být plně dodržována příslušná pravidla důvěrnosti.

(53)

Dostupnost odpovídajících lidských, finančních a technických zdrojů by umožnila efektivní plnění úkolů podle tohoto nařízení a přispěla by k dosažení cílů v něm stanovených. Komise by proto měla optimálně využívat zdroje, aby mohla účinně plnit své povinnosti a vykonávat své pravomoci podle tohoto nařízení, aniž by byl dotčen rozpočtový proces a její správní autonomie.

(54)

Má se za to, že některé podniky, které poskytují služby či zboží v oblasti polovodičů, mají zásadní význam pro efektivní dodavatelský řetězec polovodičů v unijním ekosystému polovodičů, a to kvůli počtu podniků v Unii, které jsou závislé na jejich výrobcích, z důvodu jejich podílu na trhu Unie či celosvětovém trhu, jejich významu pro zajištění dostatečné úrovně dodávek a kvůli možnému dopadu přerušení dodávek jejich výrobků či služeb. Členské státy by ve spolupráci s Komisí měly tyto klíčové účastníky trhu na svém území identifikovat.

(55)

Podle článku 4 nařízení (EU) 2019/452 mohou členské státy a Komise při posuzování, zda přímá zahraniční investice může ovlivnit bezpečnost či veřejný pořádek, vzít v úvahu její možný vliv na kritické technologie a zboží dvojího užití ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Rady (ES) č. 428/2009 (21), a to včetně polovodičů.

(56)

Členské státy by měly konkrétně zvážit integritu činností prováděných klíčovými účastníky trhu. Na tyto záležitosti by dané členské státy mohly upozorňovat Evropskou radu pro polovodiče.

(57)

Pokud příslušné vnitrostátní orgány získají informace o riziku vážného narušení dodávek polovodičů nebo konkrétní a spolehlivé informace o tom, že dochází ke vzniku jakéhokoli jiného rizikového faktoru nebo události, měly by na to upozornit Komisi, aby bylo možno předvídat potenciální narušení dodávek. K zajištění koordinovaného přístupu by Komise měla v případě, že se dozví o riziku vážného narušení dodávek polovodičů nebo získá konkrétní a spolehlivé informace o tom, že dochází ke vzniku jakéhokoli jiného rizikového faktoru nebo události, po upozornění mezinárodních partnerů svolat mimořádné zasedání Evropské rady pro polovodiče s cílem projednat závažnost narušení a možné zahájení postupu pro aktivaci fáze řešení krize a otázku, zda může být vhodné, nezbytné a přiměřené, aby členské státy jako preventivní opatření přistoupily ke koordinovanému společnému nákupu a aby za účelem určení, přípravy a případné koordinace takových preventivních opatření zahájily dialog se zúčastněnými stranami. Evropská rada pro polovodiče a Komise by v rámci tohoto dialogu měly brát zřetel na názory zúčastněných stran hodnotového řetězce polovodičů. Komise by se měla účastnit konzultací a spolupracovat s příslušnými třetími zeměmi s cílem společně řešit narušení dodavatelského řetězce v souladu s mezinárodními závazky, aniž by byly dotčeny procedurální náležitosti.

(58)

Fáze řešení polovodičové krize by měla být aktivována na základě konkrétního, vážného a spolehlivého prokázání krize. Polovodičová krize nastává v případě, že dojde k vážnému narušení dodávek polovodičů nebo k vytvoření závažných překážek obchodu s polovodiči v rámci Unie, což způsobuje významný nedostatek polovodičů, meziproduktů nebo surovin či zpracovaných materiálů, a tento významný nedostatek brání dodávkám, opravám a údržbě základních výrobků používaných v kritických odvětvích, například lékařském a diagnostickém vybavení, a to do té míry, že by mohl mít vážné škodlivé účinky na fungování kritických odvětví vzhledem k jejich dopadu na společnost, ekonomiku a bezpečnost Unie.

(59)

Aby byla zajištěna pružná a efektivní reakce na takovouto krizi v oblasti polovodičů, měla by Komise, pokud se dozví o možné krizi v oblasti polovodičů, provést posouzení, zda jsou splněny podmínky pro aktivaci fáze řešení krize. Pokud toto posouzení poskytne konkrétní, závažné a spolehlivé důkazy o polovodičové krizi, měla by mít Komise možnost předložit Radě návrh na aktivaci fáze řešení krize na předem stanovenou dobu trvání nejvýše 12 měsíců, přičemž přihlédne ke stanovisku Evropské rady pro polovodiče. Komise by měla posoudit, nakolik je nutné dobu fáze řešení prodloužit nebo dříve ukončit, a pokud by taková nutnost byla zjištěna, měla by tento postup zahájit, přičemž přihlédne ke stanovisku Evropské rady pro polovodiče.

(60)

Vzhledem k citlivé povaze aktivace fáze řešení krize a potenciálních opatření, která mohou být v reakci na ni přijata, včetně možného významného dopadu takových opatření na soukromé podniky v Unii, by pravomoc přijmout prováděcí akty za účelem aktivace, prodloužení a ukončení fáze řešení krize v oblasti polovodičů měla být svěřena Radě.

(61)

Ve fázi řešení krize je nezbytná úzká spolupráce mezi Komisí a členskými státy a koordinace veškerých vnitrostátních opatření přijatých v souvislosti s dodavatelským řetězcem polovodičů, aby bylo možné řešit narušení s nezbytnou soudržností, odolností a účinností. Za tímto účelem by se měla v případě potřeby konat mimořádná zasedání Evropské rady pro polovodiče. Jakákoli přijatá opatření by měla být přísně omezena pouze na dobu trvání fáze řešení krize.

(62)

Aby mohla Unie na polovodičovou krizi reagovat rychle, účinně a koordinovaně, je nezbytné, aby byly Komisi a prostřednictvím Evropské rady pro polovodiče i členským státům zasílány včasné a aktuální informace o vývoji provozní situace a aby byla zajištěna možnost přijetí efektivních opatření k zajištění dodávek polovodičů do zasažených kritických odvětví. Vhodná, účinná a přiměřená opatření by měla být stanovena a realizována v okamžiku, kdy je aktivována fáze řešení krize, aniž by byla dotčena případná trvající mezinárodní spolupráce s příslušnými partnery s cílem zmírnit vznikající krizovou situaci. V případě potřeby by si Komise měla vyžádat informace od podniků v rámci dodavatelského řetězce polovodičů. Dále by v nutných a vhodných případech měla být Komise oprávněna požadovat od integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče, aby přijaly a upřednostnily objednávku produktů relevantních pro krizi, a jednat jako centrální zadavatel, pokud ji k tomu pověří členské státy. Komise by měla tato opatření omezit pouze na určitá kritická odvětví. Evropská rada pro polovodiče by rovněž mohla posuzovat vhodná a efektivní opatření a poskytovat v tomto ohledu poradenství. Dále by Evropská rada pro polovodiče mohla poskytovat poradenství ohledně nezbytnosti zavedení ochranných opatření podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/479 (22). Užití veškerých mimořádných opatření by mělo být přiměřené a omezené na to, co je nezbytné pro vyřešení krize v oblasti polovodičů, je-li to v nejlepším zájmu Unie. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o přijatých opatřeních a důvodech, které k jejich přijetí vedly. Komise by mohla po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče vydat další pokyny k provádění a používání mimořádných opatření.

(63)

Některá odvětví mají zásadní význam pro řádné fungování vnitřního trhu. Pro účely tohoto nařízení jsou těmito kritickými odvětvími odvětví uvedená v příloze tohoto nařízení. Tento seznam by se měl omezit na odvětví a pododvětví uvedená v příloze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 (23) ve znění platném ke dni 19. září 2023 s doplněním odvětví obrany a bezpečnosti vzhledem k jejich důležité úloze při zajišťování zásadních společenských funkcí. Některá opatření by měla být přijímána pouze za účelem zajištění dodávek do kritických odvětví. Komise může omezit mimořádná opatření na některá z těchto odvětví nebo na jejich určité části, pokud polovodičová krize narušila, nebo pokud hrozí, že naruší jejich provoz.

(64)

Účelem vyžádání informací od podniků v rámci dodavatelského řetězce polovodičů, které jsou usazeny v Unii, ve fázi řešení krize je umožnit přesné posouzení krize v oblasti polovodičů nebo vymezit a připravit případná zmírňující nebo mimořádná opatření na unijní nebo vnitrostátní úrovni. Takové informace mohou zahrnovat potenciální i skutečnou výrobní kapacitu a aktuální primární příčiny narušení a překážky. Tyto aspekty mohou zahrnovat typické a aktuální skutečné zásoby výrobků relevantních pro krizi ve výrobních zařízeních na území Unie, jakož i ve výrobních zařízeních ve třetích zemích, kde tyto podniky provozují svou činnost nebo s nimiž mají uzavřenu smlouvu nebo od nichž nakupují, dále typickou a aktuální skutečnou průměrnou dodací lhůtu nejběžněji vyráběných produktů, očekávaný objem výroby na následující tři měsíce v každém výrobním zařízení v Unii nebo důvody, které brání naplnění výrobní kapacity. Takovéto informace by měly být omezeny na to, co je nezbytné k posouzení povahy krize v odvětví polovodičů nebo možných zmírňujících nebo mimořádných opatření na unijní nebo vnitrostátní úrovni. Žádosti o informace by neměly obnášet poskytnutí informací, jejichž zpřístupnění je v rozporu se zájmy národní bezpečnosti členských států. Konkrétní informace, jež mají být předmětem žádosti, mohou být vypracovány na základě předchozího doporučení reprezentativního počtu příslušných podniků prostřednictvím dobrovolných konzultací ve spolupráci s Evropskou radou pro polovodiče. Každá žádost by měla být přiměřená, mít na zřeteli oprávněné cíle podniku a vyžadované náklady a úsilí, jež je potřeba vynaložit na zpřístupnění údajů, a měla by stanovit vhodné lhůty pro poskytnutí požadovaných informací. Podniky by měly mít povinnost žádosti vyhovět a může jim být udělena pokuta, pokud žádosti nevyhoví nebo poskytnou nesprávné informace. Veškeré získané informace by měly být použity výhradně pro účely tohoto nařízení a měly by podléhat pravidlům důvěrnosti. Aby bylo zajištěno plné zapojení členských států, v nichž má podnik své výrobní místo, měla by Komise neprodleně předat kopii žádosti o informace příslušnému vnitrostátnímu orgánu, a pokud o to příslušný vnitrostátní orgán požádá, sdílet s tímto orgánem získané informace zabezpečenými prostředky. Pokud podnik obdrží ze třetí země žádost o informace týkající se jeho činností v oblasti polovodičů, měl by o tom informovat Komisi, aby mohla posoudit, zda je žádost Komise o informace odůvodněná.

(65)

Za účelem zajištění, aby kritická odvětví byla v době krize nadále v provozu a pouze pokud je to nutné a přiměřené pro uvedený účel, by měla mít Komise možnost jako krajní řešení uložit integrovaným výrobním zařízením a otevřeným továrnám EU na polovodiče povinnost přijímat a upřednostnit objednávky výrobků relevantních pro krizi. Potenciálními příjemci přednostních objednávek by měly být subjekty z kritických odvětví nebo podniky dodávající do kritických odvětví, jejichž činnosti jsou v důsledku nedostatku narušeny nebo jim narušení hrozí. Aby bylo zajištěno, že přednostní objednávky budou uplatňovány pouze v nezbytných případech, měly by být omezeny na příjemce, kteří se nedostatku nemohli vyhnout, i když zavedli opatření ke zmírnění rizik, například prostřednictvím svých nákupů, a nemohli zmírnit dopad nedostatku jinými prostředky, jako je využití stávajících zásob. Uvedená povinnost může být rozšířena i na zařízení na výrobu polovodičů, která takovou možnost akceptovala v souvislosti se získáním veřejné podpory, bylo-li účelem takové veřejné podpory zajištění schopnosti zvýšit výrobní kapacitu. Rozhodnutí o přednostní objednávce by mělo být přijato v souladu se všemi platnými právními závazky Unie a s ohledem na okolnosti případu. Povinnost přednostního vyřízení objednávky by měla mít přednost před jakoukoli povinností plnění podle soukromého nebo veřejného práva, přičemž by měla zohledňovat oprávněné cíle podniků a náklady a úsilí potřebné pro jakoukoli změnu výrobní sekvence. Každá přednostní objednávka by měla být zadána za spravedlivou a přiměřenou cenu. Výpočet takové ceny může být proveden z průměrných tržních cen v posledních letech, u nichž by mělo být jakékoli zvýšení odůvodněno, například s ohledem na inflaci nebo zvýšení nákladů na energii. Podnikům může být uložena pokuta, pokud povinnosti spojené s přednostními objednávkami nesplní.

(66)

V případě zařízení, která vyřizují přednostní objednávku, může být pro Komisi, jíž je nápomocna Evropská rada pro polovodiče, a pro členské státy přínosná výměna osvědčených postupů týkajících se vyřizování takových objednávek, včetně osvědčených správních postupů.

(67)

Dotčený podnik by měl být povinen přednostní objednávku přijmout a vyřídit přednostně. Aby bylo zajištěno, že přednostní objednávky odpovídají kapacitě a výrobnímu portfoliu příslušného zařízení, měla by Komise dotčenému zařízení poskytnout příležitost vyjádřit se k proveditelnosti a podrobnostem dané přednostní objednávky. Komise by neměla přednostní objednávku podat, není-li příslušné zařízení schopno takovou objednávku splnit, ani když ji upřednostní, ať již z důvodu nedostatečné potenciální nebo skutečné výrobní kapacity, nebo z technických důvodů, nebo pokud toto zařízení daný výrobek nedodává či danou službu neposkytuje nebo pokud by předmětná objednávka pro tento podnik znamenala nepřiměřenou ekonomickou zátěž a přinesla mu mimořádné obtíže, včetně zásadního rizika týkajícího se kontinuity podnikání.

(68)

Aby byl zajištěn transparentní a jasný rámec pro zadávání přednostních objednávek, měla by být Komise zmocněna k přijetí prováděcího aktu, jímž zavede praktická a provozní ustanovení. Tento prováděcí akt by měl obsahovat ochranná opatření, jimiž bude zajištěno, aby byly přednostní objednávky zadávány v souladu se zásadami nezbytnosti a proporcionality, například mechanismus zohledňující stávající objednávky a mechanismus zajišťující, aby objem přednostních objednávek nepřekročil nezbytnou mez.

(69)

Pokud nastane zvláštní situace, kdy podnik působící v rámci dodavatelského řetězce polovodičů v Unii obdrží od třetí země žádost o přednostní objednávku, měl by podnik o takové žádosti informovat Komisi, aby bylo možné posoudit, v případě významného dopadu na zabezpečení dodávek do kritických odvětví a pokud jsou za daných okolností případu splněny další požadavky nezbytnosti, přiměřenosti a zákonnosti, zda má Komise rovněž uplatnit povinnost přednostní objednávky.

(70)

Vzhledem k důležitosti zajištění zabezpečení dodávek do kritických odvětví, která plní zásadní společenské funkce, by se s dodržováním povinnosti provádět přednostní objednávky neměla pojit odpovědnost za škodu vůči třetím stranám za jakékoli porušení smluvních povinností, které může vyplývat z nezbytných dočasných změn provozních procesů dotčeného výrobce, a to v omezeném rozsahu, v jakém bylo porušení smluvních povinností nezbytné pro dodržení nařízeného přednostního vyřízení objednávky. Podniky, jichž by se mohly přednostní objednávky týkat, by s touto možností měly počítat v podmínkách svých obchodních smluv. Touto výjimkou z odpovědnosti není dotčena odpovědnost za vadné výrobky podle směrnice Rady 85/374/EHS (24), aniž je dotčena použitelnost jiných ustanovení.

(71)

Povinnost upřednostnit výrobu určitých výrobků respektuje podstatu svobody podnikání a smluvní volnosti podle článku 16 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a práva na vlastnictví podle článku 17 Listiny a nezasahuje nepřiměřeným způsobem do uvedených práv a svobod. Jakékoli omezení těchto práv v tomto nařízení bude v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny stanoveno zákonem, bude respektovat podstatu těchto práv a svobod a bude v souladu se zásadou proporcionality.

(72)

V případě aktivace fáze řešení krize by mohly dva nebo více členských států společně pověřit Komisi, aby v souladu se stávajícími pravidly a postupy Unie využila svou kupní sílu, sdružila jejich poptávku a ve veřejném zájmu zadala jejich jménem veřejnou zakázku. Společné nákupy by měly sloužit pouze k řešení případů narušení dodavatelského řetězce polovodičů během krize. Toto pověření by mohlo Komisi zmocnit k uzavírání dohod o nákupu výrobků důležitých pro řešení krize pro některá kritická odvětví. Komise by měla po konzultaci s Evropskou radou pro polovodiče posoudit užitečnost, nezbytnost a přiměřenost každé žádosti. Pokud se rozhodne žádosti nevyhovět, měla by o tom s uvedením důvodů informovat dotčené členské státy a Evropskou radu pro polovodiče. Podrobnosti postupu by měly být stanoveny v dohodě mezi Komisí a zúčastněnými členskými státy, včetně uvedení důvodů pro použití společného nákupního mechanismu a převzetí závazků. Taková dohoda může vymezit počet smluv, jež mají být uzavřeny, a podmínky společného nákupu, jako jsou ceny, dodací lhůty, množství a doložky o účasti nebo neúčasti. V rámci společného nákupu může být podepsána jedna smlouva pokrývající potřeby všech členských států nebo více smluv, z nichž každá pokrývá potřeby jednoho nebo více členských států. Zúčastněné členské státy by dále měly mít právo jmenovat zástupce, kteří budou poskytovat poradenství a konzultace v průběhu zadávacích řízení a při sjednávání kupních smluv. Šíření, používání nebo další prodej zakoupených produktů by měly zůstat v pravomoci zúčastněných členských států.

(73)

Během krize nedostatku polovodičů by mohla nastat situace, kdy bude nutné, aby Unie zvážila ochranná opatření. Evropská rada pro polovodiče by měla mít možnost vyjádřit své názory, které Komisi umožní posoudit, zda situace na trhu představuje zásadní nedostatek základních produktů podle nařízení (EU) 2015/479.

(74)

Na Evropskou radu pro polovodiče by se měl vztahovat institucionální rámec pro expertní skupiny, včetně pravidel transparentnosti pro daný subjekt a jeho podskupiny, aniž je dotčeno toto nařízení. Evropská rada pro polovodiče by měla Komisi poskytovat poradenství a součinnost v konkrétních záležitostech. Mezi tyto záležitosti by mělo patřit poskytování poradenství ohledně iniciativy radě správních orgánů společného podniku pro čipy, výměny informací o fungování integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče; projednávání a příprava určení konkrétních odvětví a technologií s potenciálně velkým společenským dopadem a bezpečnostním významem, které potřebují certifikaci pro důvěryhodné produkty, a řešení koordinovaného monitorování a reakce na krize. Dále by Evropská rada pro polovodiče měla zajistit důsledné uplatňování tohoto nařízení a usnadňovat vzájemnou spolupráci členských států a výměnu informací o záležitostech souvisejících s tímto nařízením. Mezi Evropskou radou pro polovodiče a Komisí by měla rovněž probíhat výměna názorů týkající se nejlepších způsobů, jak zajistit účinnou ochranu a prosazování práv duševního vlastnictví, důvěrných informací a obchodního tajemství, a to s náležitým zapojením zúčastněných stran ve vztahu k odvětví polovodičů. Evropská rada pro polovodiče by měla podporovat Komisi v mezinárodní spolupráci v souladu s mezinárodními závazky. Měla by sloužit jako fórum pro diskusi mimo jiné o tom, jak posílit spolupráci v rámci globálního hodnotového řetězce polovodičů, aniž by byla dotčena práva Evropského parlamentu a Rady podle Smluv. Za tímto účelem by Evropská rada pro polovodiče měla zohlednit názory Průmyslové aliance pro procesory a polovodičové technologie a dalších zúčastněných stran. Kromě toho by Evropská rada pro polovodiče měla koordinovat činnost, spolupracovat a vyměňovat si informace s ostatními strukturami Unie pro reakci na krize a připravenost na krize s cílem zajistit soudržný a koordinovaný přístup Unie, pokud jde o opatření pro reakci na krize a připravenost na krize v oblasti polovodičů.

(75)

Evropské radě pro polovodiče by měl předsedat zástupce Komise. Alespoň jednoho zástupce na vysoké úrovni by do Evropské rady pro polovodiče měl nominovat každý členský stát. Jednotná kontaktní místa by mohla také jmenovat různé zástupce v souvislosti s různými úkoly Evropské rady pro polovodiče, například podle toho, která část tohoto nařízení se má projednávat na zasedáních Evropské rady pro polovodiče. Aby bylo možné přijímat důležité informace o činnostech Evropské rady pro polovodiče a náležitě zapojit zúčastněné strany, měl by být předseda oprávněn zřizovat podskupiny a měl by mít právo stanovit pracovní postupy tím, že bude ad hoc zvát k účasti na zasedáních odborníky a pozorovatele nebo do podskupin zvát jako pozorovatele zúčastněné strany, zejména organizace zastupující zájmy polovodičového průmyslu v Unii, jako je například Průmyslová aliance pro procesory a polovodičové technologie.

(76)

Evropská rada pro polovodiče by měla pořádat samostatná zasedání pro plnění svých úkolů týkajících se iniciativy a úkolů týkajících se zabezpečení dodávek a zajištění odolnosti polovodičů, jakož i monitorování a reakce na krize. Členské státy by v rámci Evropské rady pro polovodiče měly usilovat o zajištění účinné a efektivní spolupráce. Předseda Evropské rady pro polovodiče by měl usnadňovat komunikaci mezi Evropskou radou pro polovodiče a dalšími orgány, úřady, agenturami a odbornými a poradními skupinami Unie. Vzhledem k významu dodávek polovodičů pro ostatní odvětví a z toho vyplývající potřebě koordinace by předseda měl zajistit účast dalších orgánů a institucí Unie jako pozorovatelů na zasedáních Evropské rady pro polovodiče, bude-li to relevantní a vhodné v souvislosti s mechanismem monitorování a reakce na krize zřízeným podle tohoto nařízení. V zájmu pokračování a využití práce navazující na provádění doporučení Komise (EU) 2022/210 (25) by Evropská rada pro polovodiče měla plnit úkoly Evropské expertní skupiny pro polovodiče. Po zahájení činnosti Evropské rady pro polovodiče by měla být tato expertní skupina rozpuštěna.

(77)

Při uplatňování a prosazování tohoto nařízení hrají klíčovou úlohu členské státy. V tomto ohledu by měl každý členský stát určit jeden nebo více příslušných vnitrostátních orgánů pro účely účinného provádění tohoto nařízení a zajistit, aby tyto orgány měly odpovídající pravomoci a zdroje. Členské státy by měly mít možnost určit stávající orgán nebo orgány. V zájmu zvýšení organizační efektivity v členských státech a stanovení oficiálního kontaktního místa pro styk s veřejností a dalšími partnery na úrovni Unie a členských států, včetně Komise a Evropské rady pro polovodiče, by měl každý členský stát v rámci jednoho z orgánů, které určil jako příslušný orgán podle tohoto nařízení, určit jednotné vnitrostátní kontaktní místo odpovědné za koordinaci otázek souvisejících s tímto nařízením a přeshraniční spolupráci s příslušnými orgány ostatních členských států.

(78)

K zajištění důvěryhodné a konstruktivní spolupráce příslušných orgánů na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni by měly všechny strany zapojené do uplatňování tohoto nařízení respektovat důvěrnost informací a údajů získaných při plnění svých úkolů, aby byla chráněna zejména práva duševního vlastnictví, citlivé obchodní informace a obchodní tajemství. Veškeré informace získané z žádosti o uznání jako integrované výrobní zařízení nebo otevřená továrna EU na polovodiče, v kontextu žádostí o informace nebo na základě oznamovacích povinností podle tohoto nařízení, by měly být použity výhradně pro účely tohoto nařízení a měly by podléhat profesnímu tajemství v souladu s článkem 339 Smlouvy o fungování EU, jakož i vnitřním předpisům Komise pro bezpečné nakládání s údaji, především rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 (26). Komise a příslušné orgány členských států, jejich úředníci, pracovníci a další osoby pracující pod dohledem těchto orgánů, jakož i úředníci a státní zaměstnanci dalších orgánů členských států by měli zajistit důvěrnost informací, které získali v rámci výkonu svých úkolů a činností. To by se mělo vztahovat i na Evropskou radu pro polovodiče a Výbor pro polovodiče zřízený tímto nařízením. V případě potřeby by Komise měla mít možnost přijímat prováděcí akty, které upřesní praktická opatření pro nakládání s důvěrnými informacemi v souvislosti se shromažďováním informací.

(79)

Dodržování povinností uložených tímto nařízením by mělo být vymahatelné udělováním pokut a penále. Za tímto účelem by měly být stanoveny přiměřené výše pokut za nedodržení povinností souvisejících s žádostmi o informace a za nedodržení oznamovacích povinností podle tohoto nařízení, přičemž by měly být zohledněny různé úrovně závažnosti nedodržení obou druhů povinností a stanoveny odlišné maximální hodnoty pro malé a střední podniky. Kromě toho by měla být stanovena penále za nedodržení povinnosti přijmout a vyřídit přednostní objednávky, přičemž tato penále by měla být přiměřená a měla by vycházet z cenových hladin na trhu za posledních 90 dnů s tím, že by měly být stanoveny odlišné stropové hodnoty pro malé a střední podniky. Kromě promlčecích lhůt pro vymáhání pokut a penále by měly platit i promlčecí lhůty pro vymáhání sankcí. Kromě toho by Komise měla dát dotčenému podniku nebo reprezentativním organizacím podniků právo vyjádřit se.

(80)

S ohledem na technologické změny a vývoj na trhu, za účelem zajištění účinného provádění a hodnocení iniciativy a s cílem stanovit podrobná pravidla pro označení pro návrhářská centra excelence by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU akty, kterými se mění toto nařízení, pokud jde o akce podporované iniciativou v souladu s cíli iniciativy a pokud jde o měřitelné ukazatele pro monitorování provádění iniciativy a podávání zpráv o pokroku při plnění jejích cílů, a kterými se doplňuje toto nařízení stanovením postupu pro podávání žádostí, požadavků a podmínek pro udělení, monitorování a odnímání označení pro návrhářská centra excelence. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (27). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(81)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o výběr konsorcií ECIC tak, aby bylo dosaženo cílů iniciativy, ke stanovení praktických a provozních ustanovení týkajících se fungování přednostních objednávek a ke stanovení praktických ustanovení pro nakládání s důvěrnými informacemi. Uvedené pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011 (28).

(82)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení rámce pro posílení ekosystému polovodičů na úrovni Unie, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale může jej být z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(83)

S cílem umožnit co nejrychlejší zahájení uplatňování tohoto nařízení za účelem dosažení jeho cílů by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve,

(1)

Nařízení Rady (EU) 2021/2085 (3) zřizuje společné podniky v rámci rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (4) (dále jen „Horizont Evropa“), včetně společného podniku pro klíčové digitální technologie.

(2)

Společný podnik pro klíčové digitální technologie se soustředí na jasně vymezená témata, která evropským průmyslovým odvětvím umožňují společně navrhovat, vyrábět a využívat nejinovativnější technologie v oblasti elektronických součástí a systémů.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1781 (5) stanoví rámec ke zvýšení kapacity Unie v oblasti polovodičových technologií a pro posílení unijního ekosystému polovodičů snížením závislosti, posílením digitální suverenity, podporou investic, posílením schopností, bezpečnosti, přizpůsobivosti a odolnosti dodavatelského řetězce polovodičů v Unii a zvýšením spolupráce členských států, Komise a mezinárodních strategických partnerů. Za účelem vytvoření podmínek nezbytných pro posílení průmyslové inovační kapacity Unie se zřizuje uvedeným nařízením iniciativa Čipy pro Evropu (dále jen „iniciativa“). Aby bylo zajištěno jednotné provádění iniciativy, měla by radě správních orgánů zřízené článkem 131 nařízení (EU) 2021/2085 poskytovat poradenství Evropská rada pro polovodiče zřízená článkem 28 daného nařízení.

(4)

Činnosti podporované v rámci iniciativy by měly být financovány z programu Horizont Evropa a z programu Digitální Evropa, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (6), a měly by být prováděny v souladu s pravidly uvedených programů.

(5)

Cílem iniciativy je posílit konkurenceschopnost a odolnost technologické a průmyslové základny polovodičů a zároveň posílit inovační kapacitu svého ekosystému polovodičů v celé Unii, snížit závislost na omezeném počtu podniků ze třetích zemí a na mimounijních zeměpisných oblastech a posílit svou schopnost navrhovat a vyrábět, pouzdřit, opětovně používat a recyklovat pokročilé polovodiče. Tyto cíle by měla iniciativa podpořit tím, že dojde k překlenutí mezery mezi pokročilými kapacitami Unie v oblasti výzkumu a inovací a jejich udržitelným průmyslovým využíváním. Iniciativa by měla podpořit budování kapacit s cílem umožnit navrhování, výrobu a integraci systémů v oblasti polovodičových technologií nové generace a zvýšit spolupráci mezi klíčovými aktéry v celé Unii, přičemž by současně měla posílit unijní dodavatelské a hodnotové řetězce v oblasti polovodičů, sloužit klíčovým průmyslovým odvětvím a vytvářet nové trhy.

(6)

Operační cíle iniciativy uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. a) až d) nařízení (EU) 2023/1781 (dále jen „operační cíle 1 až 4“) by měly být prováděny prostřednictvím akcí, které by měly vycházet ze silné znalostní základny získané společným podnikem pro elektronické součásti a systémy pro vedoucí postavení Evropy (ECSEL), zřízeným nařízením Rady (EU) č. 561/2014 (7), který byl nahrazen společným podnikem pro klíčové digitální technologie. Společný podnik pro klíčové digitální technologie by měl být přejmenován na společný podnik pro čipy a pověřen poskytováním finanční podpory akcím v rámci iniciativy financovaným prostřednictvím jakéhokoli nástroje nebo postupu stanoveného v programu Horizont Evropa nebo v programu Digitální Evropa. Po celou dobu trvání společného podniku pro čipy by mělo být na iniciativu vyhrazeno až 2,875 miliardy EUR, z toho 1,450 miliardy EUR na činnosti v oblasti budování kapacit pro operační cíle 1 až 4 a 1,425 miliardy EUR na výzkumné a inovační činnosti související s operačními cíli 1 až 4. Kromě toho by mělo být 1,3 miliardy EUR věnováno na výzkumné a inovační činnosti, které nejsou zahrnuty do iniciativy.

(7)

Činnosti financované společným podnikem pro čipy by měly být zahrnuty do jediného pracovního programu, který by měla přijmout správní rada společného podniku pro čipy zřízená v souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2085 (dále jen „správní rada“). Pracovní program by měl obsahovat dvě části. První část by měla zahrnovat pododdíl o činnostech v oblasti budování kapacit pro operační cíle 1 až 4 a pododdíl o výzkumných a inovačních činnostech souvisejících s provozními cíli 1 až 4. Druhá část by měla být věnována výzkumným a inovačním činnostem, které nejsou zahrnuty do iniciativy.

(8)

Veškeré výzkumné a inovační činnosti, včetně činností souvisejících s iniciativou, by měly být financovány z programu Horizont Evropa za účelem provádění strategického programu výzkumu a inovací, jak je vymezen v čl. 2 bodu 12 nařízení (EU) 2021/2085. Pododdíl věnovaný činnostem v oblasti budování kapacit by měl být financován prostřednictvím programu Digitální Evropa.

(9)

Pracovní program by měl zahrnovat podmínky pro přístup k veřejně financované infrastruktuře, jako jsou pilotní a testovací zařízení, a k centrům kompetencí, které zajistí otevřenost široké škále uživatelů, přičemž velkým podnikům musí být umožněn transparentním a nediskriminačním způsobem a za tržních podmínek (nebo na základě nákladů a přiměřené marže) a současně přednostní přístup nebo snížené ceny pro malé a střední podniky a akademické instituce.

(10)

S cílem zajistit relevantnost činností stanovených v pracovním programu pro průmysl by měla rada správních orgánů před vypracováním pracovního programu nastínit konkrétní části a příslušné pododdíly, včetně odhadů příslušných výdajů, a to s přihlédnutím k doporučením členů ze soukromého sektoru a případně k poradenství Evropské rady pro polovodiče a příspěvkům dalších příslušných zúčastněných stran. Za tímto účelem by rada správních orgánů měla zahrnovat pouze Komisi a členské státy. Následně by měl výkonný ředitel společného podniku pro čipy na základě tohoto nástinu a strategického programu výzkumu a inovací připravit pracovní program jak pro konkrétní části, tak pro příslušné pododdíly a odhady příslušných výdajů.

(11)

Přípravy pracovního programu by se měli účastnit všichni zástupci správní rady v rámci příslušných diskusí a měli by dostávat potřebné informace. Pro pododdíl o činnostech v oblasti budování kapacit té části pracovního programu, která se týká provádění iniciativy, by hlasovací práva při hlasování správní rady o přijetí pracovního programu měla být omezena pouze na Komisi a členské státy; pokud jde o pododdíl týkající se výzkumných a inovačních činností v části pracovního programu věnované provádění iniciativy, Komise a členské státy by měly disponovat 45 % hlasů a členové ze soukromého sektoru 10 %. Pro tu část pracovního programu, která se týká výzkumných a inovačních činností, které nejsou zahrnuty do iniciativy, by hlasovací práva měla být rozdělena mezi Komisi, zúčastněné státy a soukromé členy rovnoměrně. V případě, že nelze dospět k rozhodnutí o jedné ze dvou částí pracovního programu, by měl být přijat pracovní program zahrnující pouze tu část, u níž bylo dosaženo kladného rozhodnutí.

(12)

Za výběr projektů by měla odpovídat rada správních orgánů. Při výběru projektů týkajících se provádění iniciativy by rada správních orgánů měla zahrnovat pouze Komisi a členské státy.

(13)

Výzvy k předkládání projektů v rámci iniciativy by měly být otevřeny různým právním formám spolupráce a dalším účastníkům a výběr projektů k financování by neměl být založen na konkrétní právní formě spolupráce. S cílem usnadnit provádění konkrétních akcí v rámci iniciativy, jako jsou návrhářská platforma nebo pilotní linky, může být v souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2023/1781 zřízeno evropské konsorcium pro čipovou infrastrukturu (díle jen „konsorcium ECIC“). Konsorcium ECIC má zahrnovat alespoň tři členy, kterými mohou být členské státy nebo veřejné nebo soukromé právní subjekty z nejméně tří členských států nebo jejich kombinace, přičemž se usiluje o široké zastoupení z celé Unie.

(14)

Vzhledem k tomu, že činnosti podporované v rámci iniciativy a prováděné společným podnikem pro čipy jsou financovány z programu Horizont Evropa a programu Digitální Evropa, měl by být finanční příspěvek Unie do společného podniku pro čipy odpovídajícím způsobem navýšen. Administrativní náklady společného podniku pro čipy by měly být rovněž zvýšeny v souladu s nárůstem provozních úkolů. Účastnící se státy by neměly přispívat na administrativní náklady. Soukromí členové by neměli přispívat na dodatečné administrativní náklady společného podniku pro čipy, neboť jejich hlasovací práva v části pracovního programu věnované iniciativě jsou omezena na výzkumné a inovační činnosti.

(15)

Zúčastněným státům by mělo být výjimečně umožněno vykazovat finanční příspěvky poskytnuté od 8. února 2022 za předpokladu, že odpovídající vnitrostátní činnosti jsou v souladu zejména s pravidly tohoto nařízení a s cílem posílit stávající a rozvíjet nové pokročilé pilotní linky v celé Unii, vzhledem k tomu, že některé zúčastněné státy začaly provádět uvedené činnosti v oblasti budování kapacit již poté, co Komise předložila návrh nařízení (EU) 2023/1781, a to z důvodu politické naléhavosti vytvářející potřebu reagovat na závažnost krize způsobené nedostatkem čipů. Související náklady na tyto činnosti by měly být za určitých podmínek způsobilé, zejména pokud jsou projekty hodnoceny a vybírány společným podnikem pro čipy.

(16)

Poskytování finanční podpory činnostem z programu Digitální Evropa by mělo být v souladu s nařízením (EU) 2021/694.

(17)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení společného podniku pro čipy, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale může jej být z důvodu jeho rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(18)

Nařízení (EU) 2021/2085 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(19)

S cílem umožnit co nejrychlejší zahájení uplatňování tohoto nařízení za účelem dosažení jeho cílů by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve,

1)

v celém nařízení v pojmu společný podnik pro klíčové technologie se slova „pro klíčové digitální technologie“ nahrazují slovy „pro čipy“;

2)

v článku 2 se body 2, 3 a 4 nahrazují tímto:

3)

v článku 3 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

4)

v čl. 4 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Společný podnik pro čipy rovněž přispívá k obecnému cíli uvedenému v čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1781 (*1), k operačním cílům uvedeným v čl. 4 odst. 2 písm. a) až d) nařízení (EU) 2023/1781 (dále jen „operační cíle 1 až 4“), jakož i k obecným cílům programu Digitální Evropa uvedeným v čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2021/694.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1781 ze dne 13. září 2023, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů a mění nařízení (EU) 2021/694 (akt o čipech) (Úř. věst. L 229, 18.9.2023, s 1).“;"

5)

v článku 10 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

6)

v čl. 12 odst. 1 se druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

„Kromě kritérií stanovených v článku 22 nařízení o programu Horizont Evropa nebo, v případě společného podniku pro čipy, v článku 18 nařízení (EU) 2021/694 může pracovní program v příloze obsahovat kritéria způsobilosti týkající se vnitrostátních právních subjektů.

Každý zúčastněný stát pověří společný podnik hodnocením návrhů podle nařízení o programu Horizont Evropa, a případně podle nařízení (EU) 2021/694.“;

7)

v článku 29 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

8)

článek 126 se mění takto:

9)

článek 128 se nahrazuje tímto:

10)

v článku 129 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto:

11)

v článku 133 se vkládá nový odstavec, který zní:

12)

vkládá se nový článek, který zní:

13)

článek 134 se nahrazuje tímto:

14)

vkládá se nový článek, který zní:

15)

článek 136 se mění takto:

16)

článek 137 se mění takto:

17)

článek 141 se nahrazuje tímto:

(1)

Maximální limity reziduí (MLR) pro denatonium-benzoát, diuron, etoxazol, methomyl a teflubenzuron byly stanoveny v příloze II nařízení (ES) č. 396/2005.

(2)

Platnost schválení účinné látky denatonium-benzoát skončila dne 30. listopadu 2020 (2) a nebyla předložena žádost o obnovení jejího schválení. Veškerá stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující zmíněnou účinnou látku byla zrušena. Pro tuto látku neexistují žádné maximální limity reziduí stanovené Codexem (dále jen „CXL“) ani přípustné odchylky pro dovoz. MLR pro denatonium-benzoát ve všech produktech jsou stanoveny na mezi stanovitelnosti. V souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 396/2005 ve spojení s čl. 14 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení je proto vhodné zrušit MLR stanovené pro dotčenou látku v příloze II nařízení (ES) č. 396/2005. MLR pro denatonium-benzoát u všech produktů by měly být stanoveny na mezi stanovitelnosti specifické pro každý produkt v příloze V nařízení (ES) č. 396/2005 v souladu s čl. 18 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení.

(3)

Platnost schválení účinné látky diuron skončila dne 30. září 2020 a nebyla předložena žádost o obnovení jejího schválení. Veškerá stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující zmíněnou účinnou látku byla zrušena. Pro uvedenou látku neexistují žádné CXL nebo přípustné odchylky pro dovoz. MLR pro diuron u všech produktů jsou v současné době stanoveny na mezi stanovitelnosti specifické pro každý produkt. V souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 396/2005 ve spojení s čl. 14 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení je proto vhodné zrušit MLR stanovené pro dotčenou látku v příloze II nařízení (ES) č. 396/2005. MLR pro diuron u všech produktů by měly být stanoveny na mezi stanovitelnosti specifické pro každý produkt v příloze V nařízení (ES) č. 396/2005 v souladu s čl. 18 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení. Aby se předešlo pochybnostem, měly by být vypuštěny příslušné poznámky pod čarou uvádějící nedostatek informací o pokusech týkajících se reziduí.

(4)

Schválení účinné látky etoxazol bylo obnoveno prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/2105 (3) se zvláštním ustanovením, že členské státy povolí používání přípravků na ochranu rostlin pouze u okrasných rostlin ve stálých sklenících. Veškerá stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující uvedenou účinnou látku pro použití u jedlých plodin byla zrušena. V rámci postupu pro obnovení schválení uvedené účinné látky zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) závěr o vzájemném hodnocení (4), v němž vysvětlil, že vzhledem k nedostatečným údajům nelze vyloučit rizika pro lidské zdraví vyplývající z konzumace jedlých plodin ošetřených etoxazolem. Stávající MLR založené na CXL proto nelze potvrdit jako bezpečné pro spotřebitele a nelze je zachovat. V souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 396/2005 ve spojení s čl. 14 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení je proto vhodné zrušit MLR stanovené pro dotčenou látku v příloze II nařízení (ES) č. 396/2005. MLR pro etoxazol u všech produktů by měly být stanoveny na mezi stanovitelnosti specifické pro každý produkt v příloze V nařízení (ES) č. 396/2005 v souladu s čl. 18 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení. Aby se předešlo pochybnostem, poznámka pod čarou uvádějící nedostatek informací o analytických metodách by navíc měla být vypuštěna.

(5)

Platnost schválení účinné látky methomyl skončila dne 31. srpna 2019, protože nebyla předložena žádost o obnovení jejího schválení. Veškerá stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující zmíněnou účinnou látku byla zrušena. MLR pro methomyl u kumquatů/kumkvátů a okurek nakládaček byly založeny na CXL, u nichž úřad potvrdil, že jsou bezpečné pro spotřebitele (5). Uvedené MLR by proto měly být v příloze II nařízení (ES) č. 396/2005 zachovány na stávajících úrovních v souladu s čl. 14 odst. 2 písm. e) nařízení (ES) č. 396/2005. Stávající MLR pro methomyl u salátu, fazolí (suchých), sójových bobů, bavlníkových semen, kukuřice a ovsa byly založeny na CXL, u nichž úřad dospěl k závěru, že nejsou dostatečně podloženy údaji, neboť chybí údaje o metabolismu methomylu u listových plodin, luštěnin a olejnatých semen (6). Uvedené MLR by proto měly být sníženy na meze stanovitelnosti specifické pro každý produkt v příloze II nařízení (ES) č. 396/2005. U všech ostatních produktů, u nichž byly MLR založeny na použitích v EU, která již nejsou povolena, je vhodné MLR snížit na meze stanovitelnosti specifické pro každý produkt v příloze II nařízení (ES) č. 396/2005 v souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 396/2005 ve spojení s čl. 14 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení. Aby se předešlo pochybnostem, měly by být vypuštěny poznámky pod čarou uvádějící nedostatek informací o pokusech týkajících se reziduí a o metabolismu plodin.

(6)

Platnost schválení účinné látky teflubenzuron skončila dne 30. listopadu 2019, protože nebyla předložena žádost o obnovení jejího schválení. MLR pro teflubenzuron u grapefruitů a mandarinek vycházejí z žádostí Brazílie o přípustné odchylky pro dovoz, které úřad potvrdil jako bezpečné pro spotřebitele (7). MLR pro teflubenzuron u pomerančů, citronů, kyselých lajm, hroznů, papájí, rajčat, okurek salátových, okurek nakládaček, melounů cukrových, slunečnicových semen, sójových bobů a kávových zrn vyplývají z uplatňování hodnot CXL, které úřad potvrdil jako bezpečné pro spotřebitele (8). Uvedené MLR by proto měly být v příloze II nařízení (ES) č. 396/2005 zachovány na stávajících úrovních v souladu s čl. 14 odst. 2 písm. e) nařízení (ES) č. 396/2005. U všech ostatních produktů, u nichž byly MLR založeny na použitích v EU, která již nejsou povolena, je vhodné MLR snížit na meze stanovitelnosti specifické pro každý produkt v příloze II nařízení (ES) č. 396/2005 v souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 396/2005 ve spojení s čl. 14 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení.

(7)

Komise konzultovala potřebu přizpůsobit některé meze stanovitelnosti s referenčními laboratořemi Evropské unie pro rezidua pesticidů. Pro všechny účinné látky, na které se vztahuje toto nařízení, navrhly zmíněné laboratoře analyticky dosažitelné meze stanovitelnosti specifické pro každý produkt.

(8)

Nové MLR byly konzultovány prostřednictvím Světové obchodní organizace s obchodními partnery Unie a jejich připomínky byly zohledněny.

(9)

Nařízení (ES) č. 396/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Pokud jde o účinné látky denatonium-benzoát, diuron, methomyl a teflubenzuron, nemělo by se toto nařízení v zájmu běžného uvádění na trh, zpracování a spotřeby produktů vztahovat na produkty, které byly vyprodukovány v Unii nebo do Unie dovezeny před datem použitelnosti nových MLR a u kterých je na základě dostupných informací zachována vysoká úroveň ochrany spotřebitele.

(11)

Před tím, než se nové MLR stanou použitelnými, je třeba poskytnout členským státům, třetím zemím a provozovatelům potravinářských podniků přiměřené období, které jim umožní přizpůsobit se požadavkům, které ze změny MLR vyplývají.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,