ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 228

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 66
15. září2023


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768 ze dne 14. července 2023, kterým se stanoví podrobná pravidla pro osvědčování a prohlášení, pokud jde o systémy uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a složky uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1769 ze dne 12. září 2023, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy pro schvalování organizací zapojených do projektování nebo výroby systémů a složek uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2023/203

19

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1770 ze dne 12. září 2023, kterým se stanoví ustanovení týkající se vybavení letadel požadovaného k užívání vzdušného prostoru jednotného evropského nebe a provozní pravidla související s užíváním vzdušného prostoru jednotného evropského nebe a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 29/2009 a prováděcí nařízení (EU) č. 1206/2011, (EU) č. 1207/2011 a (EU) č. 1079/2012

39

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1771 ze dne 12. září 2023, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2017/373, pokud jde o systémy uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb a jejich složky, a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 1032/2006, (ES) č. 633/2007 a (ES) č. 262/2009

49

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1772 ze dne 12. září 2023, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 923/2012, pokud jde o provozní pravidla týkající se používání systémů a složek uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1033/2006

73

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1773 ze dne 17. srpna 2023, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956, pokud jde o oznamovací povinnosti pro účely mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích během přechodného období ( 1 )

94

 

*

Nařízení Komise (EU) 2023/1774 ze dne 14. září 2023, kterým se opravují některá jazyková znění přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách ( 1 )

196

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1775 ze dne 14. září 2023 o změně prováděcího nařízení (EU) 2018/330, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

197

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1776 ze dne 14. září 2023 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

199

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1777 ze dne 14. září 2023 o zavedení zpětné kontroly Unie dovozu ethanolu z obnovitelných zdrojů pro palivo

247

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2023/1778 ze dne 12. září 2023 o některých dočasných mimořádných opatřeních v souvislosti s africkým morem prasat ve Švédsku (oznámeno pod číslem (2023) 6246)  ( 1 )

251

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

15.9.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/1768

ze dne 14. července 2023,

kterým se stanoví podrobná pravidla pro osvědčování a prohlášení, pokud jde o systémy uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a složky uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (1), a zejména na čl. 47 odst. 1 a čl. 62 odst. 13 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2018/1139 stanoví společné hlavní požadavky na zajištění vysoké a jednotné úrovně bezpečnosti civilního letectví v Unii a toho, aby integrita systémů a složek a jejich výkonnost v souvislosti s bezpečností odpovídala jejich zamýšlenému účelu. Interoperabilita systémů uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb (ATM/ANS) a složek ATM/ANS by měla zajistit hladký a bezporuchový provoz evropské sítě uspořádání letového provozu (EATMN).

(2)

Měly by být stanoveny podrobné specifikace, aby se zajistil soulad s hlavními požadavky; kdykoli je to možné, měly by se uvedené podrobné specifikace opírat o uznávané odvětvové normy organizací pro tvorbu norem, které zohledňují současný stav techniky a osvědčené postupy projektování. Projektování a výroba systémů ATM/ANS a složek ATM/ANS by měly být prováděny s ohledem na požadavky na vydávání osvědčení a prohlášení o souladu návrhu a v souladu s podrobnými specifikacemi vydanými Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“).

(3)

Je vhodné zavést různé metody atestace pro posuzování shody s požadavky stanovenými v příloze tohoto nařízení a s podrobnými specifikacemi systémů ATM/ANS a složek ATM/ANS. Přísnější metody atestace by se měly používat, pokud jde o bezpečný provoz letadel a o vybavení, které je kritické z hlediska interoperability a bezpečnosti sítě EATMN.

(4)

V rámci ATM/ANS jsou služby řízení letového provozu (ATC) nejdůležitější, pokud jde o bezpečnostní rizika spojená s navigací letadel, zejména kvůli vydávání pokynů k zajištění rozstupu mezi letadly a zabránění srážkám. Poskytovatelé ATC mají nejúplnější přehled o bezpečnosti vzdušného prostoru. Nejkritičtější vybavení ATM/ANS, tedy vybavení podporující ATC, by proto měla podléhat přísnějším metodám atestace, konkrétně osvědčování.

(5)

Vybavení ATM/ANS, které podporuje komunikaci letadlo-země, vydává přímé pokyny letadlům a mělo by rovněž podléhat osvědčování.

(6)

Komunikační, přehledové a navigační služby jsou využívány přímo letovými provozními službami k zajištění bezpečné navigace letadel, uvedené tři služby však nemají úplný přehled o provozu a aktivně neovlivňují rozstup mezi letadly. V důsledku toho hrají méně kritickou roli. Systémy ATM/ANS a složky ATM/ANS, které je podporují, by měly podléhat méně přísné metodě atestace, a to prohlášení o souladu návrhu.

(7)

A konečně ostatní méně kritické systémy a vybavení ATM/ANS, které podporují meteorologické služby, letecké informační služby, služby uspořádání vzdušného prostoru a služby uspořádání toku letového provozu, by měly podléhat nejméně přísné metodě atestace, a to prohlášení o prokázání souladu.

(8)

Kromě manažerské kontroly bezpečnostních rizik služeb a funkcí, které podporují, je možné rozhodovat o kritičnosti systémů ATM/ANS a složek ATM/ANS podle dalších kritérií.

(9)

Proto by měly být stanoveny tři různé úrovně požadavků a podrobných specifikací, a to: i) osvědčování agenturou, což je nejpřísnější úroveň; ii) prohlášení schválené organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení ATM/ANS, což je střední úroveň a iii) prohlášení o prokázání souladu od poskytovatele služeb ATM/ANS, který integruje vybavení ATM/ANS do svého funkčního systému, jak je definováno v prováděcím nařízení Komise (EU) 2017/373 (2), nebo na žádost poskytovatele služeb ATM/ANS od schválené organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení ATM/ANS.

(10)

V souladu s čl. 29 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 (3) byla Agentura Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA) pověřena řízením evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS), včetně využívání složky EGNOS, které zahrnuje mimo jiné podporu certifikačního a normalizačního úsilí.

(11)

Podle nařízení (EU) 2021/696 jsou za projektování systému EGNOS a jeho vybavení odpovědné jak EUSPA, tak Evropská kosmická agentura (ESA). Agentura by měla dohlížet na prohlášení o souladu návrhu vybavení EGNOS v souladu se zvláštními ujednáními, která mají být uzavřena s EUSPA. Uvedená ujednání se mají týkat technických, administrativních a finančních aspektů, jako je požadavek konzultovat EUSPA, pokud jde o vypracování podrobných specifikací, dohledu agentury EASA nad prohlášeními o souladu návrhu systému EGNOS a výměny údajů o dodržování příslušných standardů a doporučených postupů (SARP) Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) mezi oběma agenturami. Uvedená ujednání mají zajistit úroveň bezpečnosti a interoperability rovnocennou požadavkům tohoto nařízení.

(12)

Na některých odlehlých územích mimo evropský region ICAO (EUR), jak je definován v evropském (EUR) letovém navigačním plánu ICAO, svazek I (dokument 7754), s nízkým objemem provozu a kde tento vzdušný prostor hraničí pouze se vzdušným prostorem, za který odpovídá poskytovatel ATM/ANS ze třetí země, může být použití metod osvědčování certifikace a prohlášení o shodě návrhu zařízení ATM/ANS náročné nebo dokonce neproveditelné vzhledem k jejich specifickým potřebám v oblasti bezpečnosti a interoperability. V takových případech se pro vybavení ATM/ANS, která používají poskytovatelé ATM/ANS v odlehlých oblastech mimo region ICAO EUR, považuje za vhodné stanovit odchylky od požadavků na osvědčování nebo prohlášení, jimž taková vybavení ATM/ANS podléhají. Namísto toho k zajištěno bezpečného a interoperabilního poskytování ATM/ANS musí poskytovatel ATM/ANS v daném regionu zajistit splnění příslušných specifikací vydáním prohlášení o prokázání souladu.

(13)

Je nezbytné zajistit hladký přechod na nový regulační rámec stanovený tímto nařízením a zajistit, aby byla v Unii zachována vysoká a jednotná úroveň bezpečnosti civilního letectví. Je proto nezbytné poskytnout odvětví projektování a výroby systémů ATM/ANS a složek ATM/ANS a agentuře a správním orgánům členských států dostatek času, aby se tomuto novému rámci přizpůsobily. Je vhodné, aby se na vybavení ATM/ANS, které je v provozu a které bylo atestováno podle předchozího rámce, pohlíželo, jako by mu byla vydána osvědčení nebo prohlášení vydaná podle nového rámce během přechodného období, pokud agentura nestanoví, že takové vybavení nezajišťuje úroveň bezpečnosti a interoperability požadovanou nařízením (EU) 2018/1139.

(14)

Během přechodného období by mělo být v souvislosti s každým novým systémem ATM/ANS a složkou ATM/ANS uvedenou do provozu příslušnému úřadu uvedeného poskytovatele služeb ATM/ANS definovanému v čl. 4 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2017/373 předloženo prohlášení o prokázání souladu vydané poskytovatelem služeb ATM/ANS, který vybavení integruje do svého funkčního systému, nebo na požádání projekční a výrobní organizací, která vybavení navrhuje a vyrábí.

(15)

Po uplynutí přechodného období by měla být za osvědčování a přijímání prohlášení týkajících se některých vybavení ATM/ANS odpovědná výhradně agentura; je proto vhodné, aby agentura vyhodnotila informace o souladu předložené vnitrostátním orgánům podle předchozího rámce dříve, než začne takové vybavení ATM/ANS spadat do působnosti agentury. Vnitrostátní orgány by proto měly tyto informace agentuře zpřístupnit. Po vyhodnocení agenturou by mělo být vybavení ATM/ANS považováno za vybavení, kterému bylo vydáno osvědčení nebo prohlášení o souladu. Vyhodnocení musí být zveřejněno na základě rozhodnutí výkonného ředitele agentury.

(16)

Opatření stanovená tímto nařízením vycházejí ze stanoviska č. 01/2023 vydaného Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví v souladu s čl. 75 odst. 2 písm. b) a c) a čl. 76 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví společné technické požadavky a správní postupy pro osvědčování a prohlášení o souladu návrhu systémů ATM/ANS a složek ATM/ANS. Toto nařízení stanoví pravidla pro:

a)

identifikaci systémů ATM/ANS a složek ATM/ANS podléhajících osvědčování, prohlášení o souladu návrhu nebo prohlášení o prokázání souladu;

b)

vydávání osvědčení pro systémy ATM/ANS a složky ATM/ANS;

c)

vydávání prohlášení o souladu návrhu systémů ATM/ANS a složek ATM/ANS organizacemi zapojenými do projektování nebo výroby systémů ATM/ANS a složek ATM/ANS a schválenými v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/1769 (4), aby měly právo taková prohlášení o souladu návrhu vydávat;

d)

vydávání prohlášení o prokázání souladu pro systémy ATM/ANS a složky ATM/ANS poskytovateli služeb ATM/ANS, jimž bylo uděleno osvědčení v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/373, nebo organizacemi zapojenými do jejich projektování nebo výroby schválenými v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2023/1769;

e)

vydávání příkazů pro vybavení ATM/ANS agenturou.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„vybavením ATM/ANS“ složky ATM/ANS ve smyslu čl. 3 bodu 6 nařízení (EU) 2018/1139 a systémy ATM/ANS ve smyslu čl. 3 bodu 7 uvedeného nařízení, s výjimkou palubních složek, na něž se vztahuje nařízení Komise (EU) č. 748/2012 (5);

2)

„příkazem pro vybavení ATM/ANS“ dokument vydaný agenturou, který nařizuje opatření, jež mají poskytovatelé služeb ATM/ANS provést na vybavení ATM/ANS s cílem řešit zjištěný nebezpečný a/nebo nezabezpečený stav a obnovit výkonnost a interoperabilitu uvedeného vybavení ATM/ANS, pokud z důkazů vyplývá, že bezpečnost, zabezpečení, výkonnost nebo interoperabilita uvedeného konkrétního vybavení mohou být jinak ohroženy;

3)

„Evropskou sítí uspořádání letového provozu (EATMN)“ soubor systémů uvedených v bodě 3.1 přílohy VIII nařízení (EU) 2018/1139, který umožňuje poskytování letových navigačních služeb v Unii, včetně rozhraní na hranicích s třetími zeměmi;

4)

„funkčním systémem“ kombinace postupů, lidských zdrojů a vybavení, včetně hardwaru a softwaru, uspořádaných tak, aby plnily určitou funkci v kontextu služeb ATM/ANS a zajišťování jiných funkcí sítě ATM.

Článek 3

Příslušný orgán

1.   Příslušným orgánem odpovědným za vydávání osvědčení pro vybavení ATM/ANS v souladu s článkem 4, za přijímání prohlášení o souladu návrhu vybavení ATM/ANS vydaných v souladu s článkem 5 a za dozor nad osvědčeními a prohlášeními je agentura. Za uvedeným účelem agentura splňuje požadavky stanovené v příloze I.

2.   Příslušným orgánem odpovědným za dozor nad prohlášením o prokázání souladu vydaným poskytovatelem služeb ATM/ANS v souladu s článkem 6 je stejný příslušný orgán jako orgán odpovědný za osvědčování a dozor nad uvedeným poskytovatelem služeb ATM/ANS.

Článek 4

Osvědčování vybavení ATM/ANS

1.   Osvědčení podle přílohy II se vydává tomuto vybavení ATM/ANS:

a)

vybavení podporujícímu komunikaci mezi řídícím a pilotem;

b)

vybavení podporujícímu služby řízení letového provozu (ATC), pokud umožňuje rozstup mezi letadly nebo předcházení srážkám.

2.   Osvědčení uvedené v odstavci 1 vydává agentura.

3.   Osvědčení uvedené v odstavci 1 se vydává na neomezenou dobu. Zůstává v platnosti neomezeně s výjimkou případů, kdy:

a)

držitel osvědčení již nesplňuje požadavky tohoto nařízení nebo

b)

pokud jde o vybavení ATM/ANS, neexistuje platné schválení organizace vydané agenturou v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2023/1769 nebo

c)

vybavení ATM/ANS již není v souladu se svou certifikační předpisovou základnou podle bodu ATM/ANS.EQMT.CERT.025 přílohy II nebo

d)

se držitel osvědčení vzdal nebo bylo agenturou zrušeno.

Je-li osvědčení vydáno v papírové podobě, po vzdání se uvedeného osvědčení nebo jeho zrušení se neprodleně vrátí agentuře.

4.   Odchylně od odstavce 1 se nevyžaduje, aby bylo vydáno osvědčení pro vybavení ATM/ANS, které se používá výhradně v omezeném úseku vzdušného prostoru mimo region ICAO EUR s provozem malého objemu a v případě, že daný úsek vzdušného prostoru hraničí pouze se vzdušným prostorem, za nějž je odpovědná třetí země. V takovém případě se pro vybavení ATM/ANS vydá prohlášení o prokázání souladu v souladu s článkem 6.

Článek 5

Prohlášení o souladu návrhu vybavení ATM/ANS

1.   Prohlášení o souladu návrhu, jak je stanoveno v příloze III, se v případě, že generuje, přijímá a přenáší údaje a/nebo signály ve vesmírném prostoru za účelem zajištění bezpečné a interoperabilní letecké navigace, vydává tomuto vybavení ATM/ANS:

a)

vybavení podporujícímu komunikaci typu země-země;

b)

vybavení podporujícímu navigaci nebo přehled.

2.   Prohlášení o souladu návrhu vydávají organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení ATM/ANS a schválené v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2023/1769.

3.   Prohlášení o souladu návrhu vybavení ATM/ANS se vydávají na dobu neomezenou. Prohlášení zůstávají v platnosti, pokud nebyla zrušena jejich registrace v souladu s bodem DPO.AR.C.015 písm. g) bodem 6 přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2023/1769 v důsledku jedné z těchto skutečností:

a)

vybavení ATM/ANS již není v souladu s podrobnými specifikacemi, které umožnily vydání prohlášení;

b)

vydavatel prohlášení již nesplňuje použitelné požadavky prováděcího nařízení (EU) 2023/1769 nebo se svého schválení vzdal, pozastavil je nebo je zrušil;

c)

prokázalo se, že vybavení ATM/ANS způsobuje nepřijatelné riziko nebo vede k nepřijatelné výkonnosti v provozu;

d)

organizace zrušila prohlášení o souladu návrhu.

4.   Odchylně od odstavce 1 se pro vybavení ATM/ANS, které se používá výhradně v omezeném úseku vzdušného prostoru mimo region ICAO EUR s provozem malého objemu a v případě, že daný úsek vzdušného prostoru hraničí pouze se vzdušným prostorem, za nějž je odpovědná třetí země, vydání prohlášení o souladu návrhu nevyžaduje. V takovém případě se pro vybavení ATM/ANS vydá prohlášení o prokázání souladu v souladu s článkem 6.

5.   Pokud jde o vybavení ATM/ANS systému Evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS), prohlášení o souladu návrhu, jak je stanoveno v příloze III tohoto nařízení, vydává Agentura Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA) zřízená nařízením (EU) 2021/696, která se považuje za organizaci zapojenou do projektování nebo výroby vybavení EGNOS.

6.   Body ATM/ANS.EQMT.DEC.005 a ATM/ANS.EQMT.DEC.045 přílohy III se na EUSPA nepoužijí. EUSPA zajistí, aby agentura měla přístup k důkazům od různých subjektů zapojených do projektování a výroby vybavení ATM/ANS systému EGNOS s cílem určit trvalý soulad s použitelnými technickými specifikacemi, na jejichž základě bylo učiněno prohlášení o vybavení ATM/ANS v souladu s přílohou III.

Článek 6

Prohlášení o prokázání souladu

1.   Prohlášení o prokázání souladu se vydává tomuto vybavení ATM/ANS:

a)

vybavení, které nepodléhá osvědčování podle článku 4 ani prohlášení o souladu podle článku 5 a

b)

podporuje letové provozní služby, komunikační, navigační nebo přehledové služby, uspořádání vzdušného prostoru, uspořádání toku letového provozu, letecké informační služby nebo meteorologické služby.

Prohlášení o prokázání souladu potvrzuje, že vybavení ATM/ANS vyhovuje podrobným specifikacím vydaným agenturou v souladu s čl. 76 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1139.

2.   Prohlášení o prokázání souladu pro vybavení ATM/ANS vydává poskytovatel služeb ATM/ANS, který integruje takové vybavení ATM/ANS do svého funkčního systému, nebo, na žádost poskytovatele ATM/ANS, organizace zapojená do projektování nebo výroby takového vybavení ATM/ANS schválená v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2023/1769.

3.   Prohlášení o prokázání souladu pro vybavení ATM/ANS se vydává na neomezenou dobu. Zůstává v platnosti, pokud nenastane některá z těchto situací:

a)

vybavení ATM/ANS již není v souladu s hlavními požadavky stanovenými v příloze VIII a případně v příloze VII nařízení (EU) 2018/1139;

b)

poskytovatel služeb ATM/ANS již nesplňuje použitelné požadavky prováděcího nařízení (EU) 2017/373 nebo se vzdal osvědčení vydaného v souladu s článkem 6 prováděcího nařízení (EU) 2017/373 nebo byla platnost osvědčení pozastavena či zrušena;

c)

poskytovatel služeb ATM/ANS zrušil prohlášení o prokázání souladu nebo byla přijata vynucovací opatření podle bodu ATM/ANS.AR.C.050 písm. e) přílohy II prováděcího nařízení (EU) 2017/373.

Článek 7

Přechodná ustanovení

1.   Na vybavení ATM/ANS, která mají prohlášení ES vydaná v souladu s články 5 nebo 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 (6) a která byla uvedena do provozu před datem vstupu tohoto nařízení v platnost, se použijí tato přechodná ustanovení:

a)

vybavení ATM/ANS, které spadá do kategorie vybavení ATM/ANS, jež vyžaduje osvědčování v souladu s článkem 4, se považuje za vybavení, kterému bylo vydáno osvědčení v souladu s článkem 4, pokud agentura na základě hodnocení uvedeného v odstavci 2 neurčí, že takové vybavení ATM/ANS nezajišťuje úroveň bezpečnosti, zabezpečení, výkonnosti a interoperability rovnocennou úrovni požadované nařízením (EU) 2018/1139 a tímto nařízením;

b)

vybavení ATM/ANS, které spadá do kategorie vybavení ATM/ANS, u nějž se vyžaduje prohlášení v souladu s článkem 5, se považuje za vybavení, u nějž bylo vydáno prohlášení o souladu návrhu v souladu s článkem 5, pokud agentura na základě hodnocení uvedeného v odstavci 2 neurčí, že takové vybavení ATM/ANS nezajišťuje úroveň bezpečnosti, zabezpečení, výkonnosti a interoperability rovnocennou úrovni požadované nařízením (EU) 2018/1139 a tímto nařízením;

c)

pokud jde o vybavení ATM/ANS, které podléhá prohlášení o prokázání souladu podle článku 6, zůstávají prohlášení ES o ověření systémů, která byla vydána nebo uznána podle článku 6 nařízení (ES) č. 552/2004, v platnosti po neomezenou dobu a považují se za prohlášení o prokázání souladu podle článku 6.

2.   Agentura vyhodnotí vybavení ATM/ANS uvedené v odst. 1 písm. a) a b) do pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost a výsledky uvedeného hodnocení zveřejní. Za uvedeným účelem poskytnou příslušné úřady, které odpovídají za udělování osvědčení poskytovatelům služeb ATM/ANS a provádění dohledu nad nimi, uvedené v čl. 4 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2017/373 agentuře příslušné informace, které toto hodnocení usnadní. Cílem uvedeného hodnocení je určit, zda příslušné vybavení ATM/ANS zajišťuje úroveň bezpečnosti, zabezpečení, výkonnosti a interoperability rovnocennou úrovni požadované nařízením (EU) 2018/1139 a tímto nařízením. Výsledek hodnocení se zveřejní a veškerá opatření ke změně vybavení ATM/ANS zjištěná hodnocením se uplatní po pěti letech ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost bez ohledu na skutečné datum provedení hodnocení, pokud hodnocení neodhalí nedostatek, který by mohl mít nežádoucí účinek na bezpečnost. V případě, že je zjištěn nedostatek, který může mít nežádoucí účinek, jsou neprodleně uplatněna veškerá opatření ke změně vybavení ATM/ANS, která byla zjištěna při hodnocení. Po pěti letech ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost se má za to, že vybavení ATM/ANS uvedená v odst. 1 písm. a) až b) splňují požadavky tohoto nařízení.

3.   Vybavení ATM/ANS, které podléhá osvědčování v souladu s článkem 4 nebo prohlášení v souladu s článkem 5, může být uvedeno do provozu ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost do dne 12. září 2028 na základě prohlášení o prokázání souladu učiněného v souladu s článkem 6. Ode dne 13. září 2028 se na taková vybavení ATM/ANS použijí tato ustanovení:

a)

vybavení ATM/ANS, které spadá do kategorie vybavení ATM/ANS, jež vyžaduje osvědčování v souladu s článkem 4 a pro něž poskytovatel služeb ATM/ANS vydal prohlášení o prokázání souladu, se považuje za vybavení, kterému bylo vydáno osvědčení v souladu s článkem 4, pokud agentura na základě hodnocení uvedeného v odstavci 4 neurčí, že takové vybavení ATM/ANS nezajišťuje úroveň bezpečnosti, zabezpečení, výkonnosti a interoperability rovnocennou úrovni požadované nařízením (EU) 2018/1139 a tímto nařízením;

b)

vybavení ATM/ANS, které spadá do kategorie vybavení ATM/ANS, jež vyžaduje prohlášení o souladu návrhu v souladu s článkem 5, a pro něž poskytovatel služeb ATM/ANS vydal prohlášení o prokázání souladu, se považuje za vybavení, pro něž bylo vydáno prohlášení o souladu návrhu v souladu s článkem 5, pokud agentura na základě hodnocení uvedeného v odstavci 4 neurčí, že takové vybavení ATM/ANS nezajišťuje úroveň bezpečnosti, zabezpečení, výkonnosti a interoperability rovnocennou úrovni požadované nařízením (EU) 2018/1139 a tímto nařízením.

4.   Agentura vyhodnotí vybavení ATM/ANS uvedené v odstavci 3 nejpozději do dne 12. září 2030. Za uvedeným účelem poskytnou příslušné úřady, které odpovídají za udělování osvědčení poskytovatelům služeb ATM/ANS a provádění dohledu nad nimi, uvedené v čl. 4 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2017/373 agentuře příslušné informace, které toto hodnocení usnadní. Cílem uvedeného hodnocení je určit, zda konkrétní vybavení ATM/ANS splňuje úroveň bezpečnosti, zabezpečení, výkonnosti a interoperability rovnocennou úrovni požadované nařízením (EU) 2018/1139 a tímto nařízením.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. července 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 ze dne 1. března 2017, kterým se stanoví společné požadavky na poskytovatele služeb v oblasti uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu a dohled nad nimi, zrušují nařízení (ES) č. 482/2008, prováděcí nařízení (EU) č. 1034/2011, (EU) č. 1035/2011 a (EU) 2016/1377 a mění nařízení (EU) č. 677/2011 (Úř. věst. L 62, 8.3.2017, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 69).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1769 ze dne 12. září 2023, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy pro schvalování organizací zapojených do projektování nebo výroby systémů a složek uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb a mění prováděcí nařízení (EU) 2023/203 (Viz strana 19 v tomto čísle Úředního věstníku.).

(5)  Nařízení Komise (EU) č. 748/2012 ze dne 3. srpna 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací (Úř. věst. L 224, 21.8.2012, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26).


PŘÍLOHA I

POŽADAVKY NA AGENTURU

(Část ATM/ANS.EQMT.AR)

HLAVA A

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY (ATM/ANS.EQMT.AR.A)

ATM/ANS.EQMT.AR.A.001 Oblast působnosti

Tato příloha stanoví požadavky na agenturu týkající se podmínek pro provádění osvědčování a dalších nezbytných činností k zajištění účinného dozoru nad vybavením ATM/ANS a podmínky a postupy pro akreditaci kvalifikovaných subjektů ze strany agentury.

ATM/ANS.EQMT.AR.A.020 Zadávání úkolů kvalifikovaným subjektům

a)

Pokud se agentura rozhodne přidělit úkoly související s osvědčováním zařízení ATM/ANS, na něž se vztahuje toto nařízení, schvalováním nebo průběžným dohledem nad organizacemi, na něž se vztahuje prováděcí nařízení (EU) 2023/1769, kvalifikovaným subjektům, zajistí, aby s kvalifikovaným subjektem (kvalifikovanými subjekty) uzavřela a zaevidovala dohodu schválenou oběma stranami této dohody na příslušné úrovni řízení, která jasně vymezuje:

1)

úkoly, jež mají být prováděny;

2)

prohlášení, zprávy a záznamy, které mají být poskytovány;

3)

technické podmínky, které mají být při výkonu úkolů plněny;

4)

související míru odpovědnosti;

5)

ochranu informací získaných při provádění úkolů.

b)

Agentura zajistí, aby proces interního auditu a proces řízení bezpečnostních rizik požadovaný v bodě DPO.AR.B.001 písm. a) bodě 5 prováděcího nařízení (EU) 2023/1769 zahrnovaly všechny úkoly, které kvalifikovaný subjekt vykonává (kvalifikované subjekty vykonávají) jejím jménem.

c)

Pokud jde o schvalování a dozor nad dodržováním bodu DPO.OR.B.001 písm. d) prováděcího nařízení (EU) 2023/1769 ze strany organizace, může agentura přidělit úkoly kvalifikovaným subjektům podle písmene a) nebo jakémukoli příslušnému orgánu odpovědnému za bezpečnost informací nebo kybernetickou bezpečnost v Unii. Při přidělování úkolů agentura zajistí, že:

1)

jsou kvalifikovaným subjektem nebo příslušným orgánem koordinovány a zohledněny všechny aspekty týkající se bezpečnosti letectví;

2)

výsledky schvalovacích a dozorových činností prováděných kvalifikovaným subjektem nebo příslušným orgánem jsou začleněny do celkové osvědčovací a dozorové dokumentace organizace;

3)

její vlastní systém řízení bezpečnosti informací zavedený v souladu s bodem DPO.AR.B.001 písm. d) prováděcího nařízení (EU) 2023/1769 pokrývá všechny úkoly osvědčování a průběžného dozoru prováděné jejím jménem.

ATM/ANS.EQMT.AR.A.030 Příkaz pro vybavení ATM/ANS

a)

Agentura vydá příkaz pro vybavení ATM/ANS, pokud:

1)

agentura určila nebezpečný, nezabezpečený, nedostatečně výkonný nebo neinteroperabilní stav v důsledku nedostatku vybavení a

2)

je pravděpodobné, že takový stav existuje nebo se objeví u dalšího vybavení ATM/ANS.

b)

Příkaz pro vybavení ATM/ANS obsahuje alespoň tyto informace:

1)

identifikaci nebezpečného, nezabezpečeného, nedostatečně výkonného nebo neinteroperabilního stavu;

2)

postižené vybavení ATM/ANS;

3)

požadované (požadovaná) opatření a jeho (jejich) zdůvodnění;

4)

dobu pro splnění požadovaného (požadovaných) opatření;

5)

datum vstupu v platnost.

ATM/ANS.EQMT.AR.A.035 Podrobné specifikace pro soulad návrhu vybavení

a)

Agentura vypracuje a zpřístupní podrobné specifikace, které mohou organizace použít k prokázání souladu s příslušnými hlavními požadavky stanovenými v příloze VIII a případně v příloze VII nařízení (EU) 2018/1139, když:

1)

žádají o osvědčování vybavení ATM/ANS v souladu s článkem 4;

2)

prohlašují soulad návrhu vybavení ATM/ANS v souladu s článkem 5;

3)

činí prohlášení o prokázání souladu v souladu s článkem 6.

b)

Podrobné specifikace uvedené v písmenu a) uvádějí projekční normy, které zohledňují současný stav techniky a osvědčené postupy projektování a vycházejí z cenných získaných zkušeností, vědeckého a technického pokroku a nejlepších dostupných důkazů a analýz, pokud jde o vybavení ATM/ANS.

HLAVA B — OSVĚDČOVÁNÍ, DOZOR A VYNUCOVÁNÍ

(ATM/ANS.EQMT.AR.B)

ATM/ANS.EQMT.AR.B.001 Certifikační předpisová základna vybavení ATM/ANS

a)

Agentura stanoví certifikační předpisovou základnu vybavení ATM/ANS a oznámí ji žadateli o osvědčení vybavení ATM/ANS. Certifikační předpisová základna sestává z:

1)

podrobné certifikační specifikace vydané agenturou v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.AR.A.035, které se použijí na vybavení ATM/ANS ke dni podání žádosti o uvedené osvědčení, ledaže:

i)

se žadatel rozhodne vyhovět nebo je povinen vyhovět v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.CERT.015 písm. e) podrobným certifikačním specifikacím, které se staly použitelnými po datu podání žádosti, v takovém případě agentura zahrne do certifikační předpisové základny vybavení ATM/ANS veškeré další certifikační specifikace, které s tím přímo souvisejí; nebo

ii)

agentura přijme jakoukoli alternativu ke stanovené podrobné certifikační specifikaci, které nelze vyhovět a k níž byly nalezeny kompenzační faktory, které poskytují rovnocennou úroveň bezpečnosti nebo zajišťují rovnocennost s použitelnými certifikačními specifikacemi; a

2)

veškerých zvláštních podmínek předepsaných agenturou v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.AR.B.005.

b)

Případné zahrnutí dalších rysů, vlastností nebo funkcí, které do certifikační předpisové základny původně zahrnuty nebyly, schvaluje agentura.

ATM/ANS.EQMT.AR.B.005 Zvláštní podmínky

a)

Agentura stanoví dodatečné požadavky na vybavení ATM/ANS, které se nazývají „zvláštní podmínky“, pokud se související použitelné podrobné specifikace nepovažují za přiměřené z důvodu jedné z těchto skutečností:

1)

vybavení ATM/ANS má nové nebo neobvyklé konstrukční rysy vzhledem k postupům projektování, na nichž jsou založeny použitelné certifikační specifikace;

2)

zamýšlené použití vybavení ATM/ANS je neobvyklé;

3)

zkušenosti s jinými podobným vybavením ATM/ANS v provozu, která mají podobné konstrukční rysy, nebo s nově zjištěnými riziky prokázaly, že mohou vzniknout nežádoucí stavy;

4)

prostředí v místě instalace fyzicky znemožňuje splnění určitých požadavků použitelných podrobných specifikací.

b)

Zvláštní podmínky obsahují normy v oblasti bezpečnosti, výkonnosti, zabezpečení a interoperability, které agentura považuje za nezbytné k zajištění toho, aby byla příslušná úroveň výkonnosti vybavení ATM/ANS rovnocenná úrovni požadované použitelnými podrobnými specifikacemi.

ATM/ANS.EQMT.AR.B.010 Míra zapojení

a)

Agentura určí míru svého zapojení do činností a údajů pro prokazování souladu souvisejících s žádostí o vydání osvědčení nebo o jeho změny. Stanoví tak na základě posouzení smysluplných skupin činností a údajů pro prokazování souladu v rámci certifikačního programu.

Posouzení se týká všech těchto bodů:

1)

pravděpodobnosti nezjištěného nesouladu s certifikační předpisovou základnou;

2)

možného dopadu uvedeného nesouladu na bezpečnost, zabezpečení, specifikace služeb a fungování vybavení ATM/ANS.

Zváží alespoň tyto prvky:

i)

nové nebo neobvyklé rysy certifikačního projektu, včetně provozních a organizačních aspektů a aspektů správy znalostí;

ii)

složitost návrhu a/nebo prokázání souladu;

iii)

kritičnost návrhu nebo technologie, související rizika v oblasti bezpečnosti, zabezpečení nebo souladu služeb a fungování vybavení ATM/ANS, včetně toho, co bylo zjištěno u podobných návrhů;

iv)

výkonnost a zkušenost žadatele v dotčené oblasti.

b)

Agentura oznámí žadateli svou míru zapojení a aktualizuje ji, pokud to je odůvodněno informacemi, které mají znatelný dopad na riziko posouzené dříve podle písmene a). Agentura oznámí žadateli jakoukoli změnu míry zapojení.

ATM/ANS.EQMT.AR.B.015 Vydání osvědčení vybavení ATM/ANS

a)

Agentura vydá osvědčení vybavení ATM/ANS, pokud:

1)

žadatel prokázal soulad s bodem ATM/ANS.EQMT.CERT.015;

2)

agentura nezjistila žádný nesoulad s certifikační předpisovou základnou vybavení ATM/ANS na základě činností prokazování souladu stanovených v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.AR.B.010;

3)

nebyl zjištěn žádný rys nebo vlastnost, které by mohly způsobit, že vybavení nebude bezpečné pro zamýšlené použití.

b)

Osvědčení vybavení ATM/ANS obsahuje provozní omezení, přehled o trvalé vhodnosti, použitelnou certifikační předpisovou základnu pro vybavení ATM/ANS, s níž agentura zaznamenává soulad, a veškeré další podmínky nebo omezení předepsaná v příslušných podrobných specifikacích a zvláštních podmínkách.

ATM/ANS.EQMT.AR.B.020 Úvodní dozorové šetření k prohlášení o souladu návrhu vybavení ATM/ANS

a)

Po obdržení prohlášení o souladu návrhu vybavení ATM/ANS od organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení ATM/ANS schválené agenturou v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2023/1769 agentura ověří, zda jsou splněny tyto požadavky:

1)

deklarant má právo prohlásit soulad návrhu v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.DEC.005;

2)

prohlášení obsahuje všechny informace uvedené v bodě ATM/ANS.EQMT.DEC.010;

3)

prohlášení neobsahuje informace, které naznačují nesoulad s použitelnými požadavky přílohy III, a nebyl zjištěn žádný rys nebo vlastnost, které by mohly způsobit, že vybavení ATM/ANS nebude bezpečné pro zamýšlené použití.

b)

Prohlášení o souladu návrhu vybavení ATM/ANS obsahuje provozní omezení, přehled o trvalé vhodnosti, použitelné podrobné specifikace, s nimiž nichž organizace prokázala soulad, a veškeré další podmínky nebo omezení stanovené v příslušných podrobných specifikacích a zvláštních podmínkách.

c)

Pokud prohlášení není v souladu s právy organizace nebo obsahuje informace, které naznačují nesoulad s použitelnými podrobnými specifikacemi a zvláštními podmínkami, agentura dotčené organizaci nesoulad oznámí a vyžádá si další informace, nápravná opatření a důkazy o nich.

d)

Pokud jsou splněny požadavky uvedené v písmenech a) a b), agentura potvrdí přijetí prohlášení.

ATM/ANS.EQMT.AR.B.025 Registrace prohlášení o souladu návrhu vybavení ATM/ANS

Agentura zaregistruje prohlášení o souladu návrhu vybavení ATM/ANS ve vhodné databázi za předpokladu, že:

a)

deklarant prohlásil soulad návrhu vybavení ATM/ANS v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.DEC.010;

b)

deklarant se zavázal převzít povinnosti stanovené v příloze III;

c)

neexistují žádné nevyřešené problémy v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.AR.B.020.

ATM/ANS.EQMT.AR.B.030 Změny prohlášení

a)

Po obdržení oznámení o změnách v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.DEC.020 agentura ověří úplnost oznámení v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.AR.B.020.

b)

Pokud má změna (mají změny) vliv na jakýkoli aspekt prohlášení, které je zaregistrováno v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.AR.B.025, aktualizuje agentura rejstřík.

c)

Po dokončení činností požadovaných v písmenech a) a b) agentura potvrdí přijetí oznámení organizaci zapojené do projektování nebo výroby vybavení ATM/ANS.


Příloha II

OSVĚDČENÍ VYBAVENÍ ATM/ANS

(Část ATM/ANS.EQMT.CERT)

ATM/ANS.EQMT.CERT.001 Oblast působnosti

Tato příloha stanoví postupy pro vydávání osvědčení vybavení ATM/ANS v souladu s článkem 4 a práva a povinnosti žadatele o uvedená osvědčení a jejich držitele.

ATM/ANS.EQMT.CERT.005 Způsobilost

Každá fyzická nebo právnická osoba, která prokázala svou projekční způsobilost v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.CERT.010 nebo je v procesu jejího prokazování, může podat žádost o vydání osvědčení vybavení ATM/ANS za podmínek stanovených v této příloze.

ATM/ANS.EQMT.CERT.010 Prokazování způsobilosti

Žadatel o osvědčení vybavení ATM/ANS je držitelem schválení organizace k projektování vydaného agenturou v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2023/1769, které se vztahuje na příslušné vybavení ATM/ANS.

ATM/ANS.EQMT.CERT.015 Žádost o osvědčení vybavení ATM/ANS

a)

Žádost o osvědčení vybavení ATM/ANS nebo o jeho změny se podává formou a způsobem stanoveným agenturou.

b)

Žádost o osvědčení vybavení ATM/ANS zahrnuje alespoň:

1)

předběžné popisné údaje o vybavení ATM/ANS a jeho zamýšlené použití;

2)

certifikační program pro prokazování souladu v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.CERT.025, který se skládá z těchto částí:

i)

podrobného popisu návrhu, včetně všech konfigurací, k jejichž certifikaci má dojít;

ii)

navrhované vlastnosti a omezení vybavení;

iii)

zamýšlené použití vybavení ATM/ANS;

iv)

návrh výchozí certifikační předpisové základny, včetně použitelných podrobných certifikačních specifikací, navrhovaných zvláštních podmínek, navrhovaných rovnocenných bezpečnostních zjištění, jakož i navrhovaných způsobů prokazování souladu a případně navrhovaných odchylek, vypracovaný v souladu s požadavky a možnostmi stanovenými v bodě ATM/ANS.EQMT.AR.B.001;

v)

návrh na roztřídění certifikačního programu do smysluplných skupin činností a údajů pro prokazování souladu, a to včetně návrhu způsobů prokazování souladu a souvisejících dokumentů pro prokazování souladu;

vi)

návrh na posouzení smysluplných skupin činností a údajů pro prokazování souladu z hlediska pravděpodobnosti nezjištěného nesouladu s požadavky certifikační předpisové základny a potenciálního dopadu uvedeného nesouladu na vybavení ATM/ANS; navrhované posouzení přihlíží alespoň k prvkům uvedeným v bodě ATM/ANS.EQMT.AR.B.010 písm. a) bodě 2 podbodech i) až iv); na základě tohoto posouzení obsahuje žádost návrh míry zapojení agentury do ověřování činností a údajů pro prokazování souladu;

vii)

plán projektu včetně hlavních milníků.

c)

Po prvním podání agentuře žadatel aktualizuje certifikační program, pokud dojde ke změnám certifikačního projektu, které mají vliv na některé z ustanovení písm. b) bodu 2 podbodů i) až vii).

d)

Žádost o vydání osvědčení vybavení ATM/ANS je platná po dobu pěti let, ledaže žadatel v době podání žádosti prokáže, že k prokázání souladu potřebuje delší dobu, a agentura s prodloužením uvedené doby souhlasí.

e)

V případě, že osvědčení vybavení ATM/ANS nebylo vydáno nebo je zřejmé, že nebude vydáno ve lhůtě stanovené v písmenu d), může žadatel:

1)

podat novou žádost a vyhovět požadavkům certifikační předpisové základny, jak je agentura stanovila a oznámila v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.AR.B.001, a to k datu podání nové žádosti; nebo

2)

požádat o prodloužení lhůty stanovené v písmenu d) a navrhnout nové datum vydání osvědčení; v takovém případě žadatel vyhoví požadavkům certifikační předpisové základny, jak je agentura stanovila a oznámila v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.AR.B.001, a to k datu, které žadatel zvolí; uvedené datum však nesmí předcházet novému datu, které žadatel navrhl jako nové datum vydání osvědčení, o více než pět let u žádosti o vydání osvědčení vybavení ATM/ANS.

ATM/ANS.EQMT.CERT.020 Změny, které vyžadují vydání nového osvědčení vybavení ATM/ANS

Schválená projekční organizace, která navrhuje změny vybavení ATM/ANS, požádá o vydání nového osvědčení, pokud jsou změny návrhu nebo funkcí uvedeného vybavení ATM/ANS tak rozsáhlé, že je nutné provést úplné šetření souladu s použitelnou certifikační předpisovou základnou.

ATM/ANS.EQMT.CERT.025 Prokazování souladu s certifikační předpisovou základnou vybavení ATM/ANS

a)

Poté, co agentura přijme certifikační program, prokáže žadatel soulad s certifikační předpisovou základnou vybavení ATM/ANS, jak ji agentura stanovila a oznámila žadateli v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.AR.B.001, a předloží agentuře prostředky, jejichž pomocí byl takový soulad prokázán.

b)

Žadatel o osvědčení vybavení ATM/ANS aktualizuje certifikační program o aktualizovanou certifikační předpisovou základnu v případě, že agentura určí, že je to pro žadatele nutné po prvním podání v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.CERT.015.

c)

Žadatel hlásí agentuře veškeré potíže nebo události, k nimž během průběhu procesu prokazování souladu dojde a které mohou mít podstatný účinek na posouzení podle bodu ATM/ANS.EQMT.CERT.015 písm. b) bodu 2 podbodu vi) nebo na certifikační program nebo mohou jiným způsobem vyžadovat změnu míry zapojení agentury, která byla již dříve žadateli oznámena v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.AR.B.010 písm. b).

d)

Žadatel v dokumentech o souladu podle certifikačního programu zaznamená prokázání souladu.

e)

Po dokončení všech činností prokazování souladu v souladu s certifikačním programem, včetně všech kontrol a zkoušek provedených v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.CERT.040, žadatel prohlásí a předloží ve formě a způsobem stanoveným agenturou, že:

1)

prokázal soulad s certifikační předpisovou základnou, jak ji stanovila a oznámila agentura, podle certifikačního programu, který agentura přijala v souladu s písmenem a);

2)

nebyl zjištěn žádný rys nebo vlastnost, které by mohly způsobit, že vybavení ATM/ANS nebude vhodné pro zamýšlené použití.

f)

Žadatel prokáže, že rysy, vlastnosti nebo funkce, které nejsou součástí certifikační předpisové základny, nemají žádný rušivý nebo nežádoucí vliv na vhodnost vybavení ATM/ANS pro jeho zamýšlené použití.

ATM/ANS.EQMT.CERT.030 Způsoby prokazování souladu

a)

Agentura vypracuje přijatelné způsoby prokazování souladu, které lze používat k prokázání souladu s nařízením (EU) 2018/1139 a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě.

b)

K prokazování souladu s tímto nařízením lze používat alternativní způsoby prokazování souladu.

ATM/ANS.EQMT.CERT.035 Návrh vybavení ATM/ANS

a)

Návrh vybavení ATM/ANS se skládá z:

1)

výkresů a specifikací a seznamů uvedených výkresů a specifikací nezbytných k přesnému stanovení konfigurace a konstrukčních rysů, jejichž vyhovění certifikační předpisové základně je prokazováno;

2)

informací o procesech a o metodách výroby a montáže vybavení nezbytných pro zajištění shody vybavení ATM/ANS;

3)

schválené části pokynů s omezeními pro trvalou vhodnost, jak je definována v použitelných podrobných certifikačních specifikacích;

4)

veškerých dalších údajů, které umožňují porovnáním určit vhodnost návrhu.

b)

Každý návrh je odpovídajícím způsobem označen.

ATM/ANS.EQMT.CERT.040 Kontrola a zkoušení

a)

Než dojde v rámci prokazování souladu požadovaného podle bodu ANS.EQMT.CERT.025 ke zkouškám, žadatel ověří:

1)

pro zkoušený vzorek, že:

i)

se standardní části, prvky, konfigurace, kódování a procesy shodují se specifikacemi navrhovaného návrhu;

ii)

se vyvinuté vybavení ATM/ANS shoduje s navrhovaným návrhem;

iii)

se výrobní postupy, stavba a montáž dostatečně shodují s jejich přesným vymezením v navrhovaném návrhu vybavení, a

2)

pro zkušební a měřicí vybavení používané ke zkouškám, že je pro danou zkoušku dostatečné a odpovídajícím způsobem kalibrované.

b)

Na základě ověřování provedeného v souladu s písmenem a) žadatel vyhotoví prohlášení o ověření, v němž uvede jakékoli potenciální neshody spolu s odůvodněním, proč tyto neshody neovlivní výsledky zkoušek, a umožní agentuře provést jakoukoli kontrolu, bude-li ji agentura považovat za nutnou k ověření platnosti uvedeného prohlášení.

c)

Žadatel agentuře umožní:

1)

přezkoumat veškeré údaje a informace související s prokázáním souladu;

2)

být svědkem jakékoli zkoušky nebo kontroly provedené za účelem prokázání souladu nebo ji provést.

d)

Pro všechny zkoušky a kontroly, jichž byla agentura svědkem:

1)

žadatel předloží agentuře prohlášení o ověření v souladu s písmenem b);

2)

u zkoušeného vzorku ani u zkušebního a měřicího vybavení nesmí být mezi okamžikem vyhotovení prohlášení o ověření stanoveným v písmenu b) a okamžikem, kdy je zkoušený vzorek poskytnut agentuře ke zkoušce nebo je jí dosvědčovaný, provedena žádná změna, která ovlivní platnost prohlášení o ověření.

ATM/ANS.EQMT.CERT.045 Vedení záznamů

Kromě toho, že se na něj vztahují požadavky systému řízení na vedení záznamů nebo požadavky s ním související, držitel osvědčení agentuře zpřístupní všechny významné konstrukční informace, výkresy a zkušební protokoly, včetně záznamů o kontrolách a zaznamenaných zkouškách, a uchovává je, aby poskytl informace nezbytné k zajištění trvalého souladu.

ATM/ANS.EQMT.CERT.050 Příručky

Držitel osvědčení vybavení ATM/ANS zpracuje, udržuje a aktualizuje originály všech příruček požadovaných použitelnou certifikační předpisovou základnou a na vyžádání poskytne kopie agentuře.

ATM/ANS.EQMT.CERT.055 Pokyny pro údržbu

a)

Držitel osvědčení vybavení ATM/ANS poskytne všem známým uživatelům alespoň jednu sadu úplných pokynů pro údržbu, která obsahuje popisné údaje a prováděcí pokyny vypracované v souladu s použitelnou certifikační předpisovou základnou, a na požádání je zpřístupní každé další osobě, od níž se požaduje vyhovět některému z těchto pokynů pro údržbu.

b)

Změny pokynů pro údržbu se zpřístupní všem známým uživatelům a na požádání se zpřístupní každé osobě, od níž se požaduje vyhovět některému z těchto pokynů pro údržbu. Agentuře se předloží program, který ukazuje, jak jsou změny pokynů pro údržbu zpřístupněny všem známým uživatelům.

ATM/ANS.EQMT.CERT.060 Změny certifikační předpisové základny vybavení ATM/ANS

a)

Agentura schválí všechny změny, jakmile držitel osvědčení prokáže, že změny a oblasti, kterých se změny týkají, jsou v souladu s certifikační předpisovou základnou, jak ji stanovila agentura v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.AR.B.001.

b)

Odchylně od písmene a) jsou změny v rozsahu práv organizace na základě schváleného postupu řízení změn řízeny schválenou projekční organizací a jsou omezeny na konkrétní konfiguraci (konfigurace) vybavení ATM/ANS, kterých se změny týkají.

c)

Za uvedeným účelem má držitel osvědčení vybavení ATM/ANS zaveden systém, který určuje rozsah změn vybavení ATM/ANS jako „nevýznamný“ a „významný“.

d)

Změny se vydávají s prohlášením v souladu s bodem DPO.OR.C.001 písm. b) bodem 2 přílohy II (část DPO.OR) prováděcího nařízení (EU) 2023/1769.

ATM/ANS.EQMT.CERT.065 Příkaz pro vybavení ATM/ANS

Pokud je vydán příkaz pro vybavení ATM/ANS k nápravě stavu uvedeného v bodě ATM/ANS.EQMT.AR.A.030 písm. b), držitel osvědčení vybavení ATM/ANS, pokud agentura v případě potřeby naléhavých opatření nestanoví jinak:

a)

navrhne vhodné nápravné opatření a předloží podrobnosti uvedeného návrhu agentuře ke schválení;

b)

po schválení agenturou zpřístupní všem známým uživatelům vybavení ATM/ANS a dotčeným příslušným orgánům a případně na požádání každé osobě, od níž se požaduje vyhovět příkazu pro vybavení ATM/ANS, příslušné popisné údaje a prováděcí pokyny.

ATM/ANS.EQMT.CERT.070 Kontroly prováděné agenturou

Každá organizace, která je držitelem osvědčení vydaného agenturou podle této přílohy, na žádost agentury:

a)

umožní agentuře přístup k jakémukoli zařízení, vybavení, dokumentu, záznamu, údajům, procesu, postupu nebo jakémukoli jinému materiálu a umožní agentuře přezkoumat jakékoli hlášení, provést jakoukoli kontrolu a provést jakoukoli zkoušku nebo být svědkem jakékoli zkoušky, která je nezbytná k ověření souladu organizace s použitelnými požadavky této přílohy;

b)

pokud fyzická nebo právnická osoba zaměstnává partnery, dodavatele nebo subdodavatele, uzavře s nimi ujednání, která zajistí, že k nim bude mít agentura přístup a může provést šetření podle písmene a).


Příloha III

PROHLÁŠENÍ O SOULADU NÁVRHU VYBAVENÍ ATM/ANS

(Část ATM/ANS.EQMT.DEC)

ATM/ANS.EQMT.DEC.001 Oblast působnosti

Tato příloha stanoví postupy pro prohlášení o souladu návrhu vybavení ATM/ANS a práva a povinnosti organizací zapojených do projektování vybavení ATM/ANS, které jsou oprávněny vydávat prohlášení.

ATM/ANS.EQMT.DEC.005 Způsobilost a prokazování souladu

Organizace zapojená do projektování vybavení ATM/ANS prokáže svou způsobilost prohlásit soulad návrhu určitého vybavení ATM/ANS tím, že je držitelem schválení organizace vydaného agenturou v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2023/1769, jak je uvedeno v podmínkách schválení organizace.

ATM/ANS.EQMT.DEC.010 Prohlášení o souladu návrhu vybavení ATM/ANS

Schválená organizace předloží agentuře datované a podepsané prohlášení o souladu návrhu určitého vybavení ATM/ANS. Prohlášení obsahuje nejméně tyto informace:

a)

popis návrhu včetně všech konfigurací;

b)

jmenovitou výkonnost vybavení, je-li to vhodné, buď přímo, nebo odkazem na jiné doplňující doklady;

c)

prohlášení o prokázání souladu osvědčující, že vybavení splňuje použitelné specifikace, a případně seznam specifikací prohlášení a zvláštních podmínek;

d)

odkaz na příslušné podpůrné důkazy, včetně zkušebních protokolů;

e)

odkaz na příslušné příručky pro provoz, nastavení a údržbu;

f)

úrovně souladu v případech, kdy specifikace prohlášení dovolují různé úrovně souladu;

g)

případně seznam odchylek.

ATM/ANS.EQMT.DEC.015 Způsoby prokazování souladu

a)

Agentura vypracuje přijatelné způsoby prokazování souladu, které lze používat k prokázání souladu s nařízením (EU) 2018/1139 a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě.

b)

K prokazování souladu s tímto nařízením lze používat alternativní způsoby prokazování souladu.

ATM/ANS.EQMT.DEC.020 Změny v prohlášení o návrhu vybavení ATM/ANS

a)

Schválená organizace zapojená do projektování vybavení ATM/ANS může provádět změny návrhu, které spadají do rozsahu práv schválené organizace. V tomto případě si změněné vybavení ponechá své původní kusovníkové číslo.

b)

Jakákoli změna v návrhu, která spadá do rozsahu práv schválené organizace a která je natolik rozsáhlá, že vyžaduje úplné šetření podle bodu ATM/ANS.EQMT.AR.B.020 za účelem zjištění jejího souladu, vyžaduje přidělení nového označení modelu vybavení.

ATM/ANS.EQMT.DEC.025 Vedení záznamů

Kromě požadavků systému řízení na vedení záznamů nebo požadavků s ním souvisejících jsou agentuře zpřístupněny a uchovávány všechny významné konstrukční informace, výkresy a zkušební protokoly, včetně záznamů o kontrolách zkoušeného vybavení, aby byly k dispozici informace nezbytné k zajištění trvalé vhodnosti vybavení ATM/ANS.

ATM/ANS.EQMT.DEC.030 Příručky

Organizace zapojená do projektování vybavení ATM/ANS, která učinila prohlášení, zpracuje, udržuje a aktualizuje originály všech příruček uvedených v prohlášení a na vyžádání poskytne kopie agentuře.

ATM/ANS.EQMT.DEC.035 Pokyny pro údržbu

a)

Projekční organizace, která učinila prohlášení, poskytne všem známým uživatelům alespoň jednu sadu úplných pokynů pro údržbu, která obsahuje popisné údaje a prováděcí pokyny vypracované v souladu se specifikacemi použitelnými na vybavení ATM/ANS, na něž se prohlášení vztahuje, a na požádání je zpřístupní každé další osobě, od níž se požaduje vyhovět některé z podmínek těchto pokynů pro údržbu.

b)

Změny pokynů pro údržbu se zpřístupní všem známým uživatelům a na požádání se zpřístupní každé osobě, od níž se požaduje vyhovět některému z těchto pokynů pro údržbu. Na požádání se agentuře předloží program, který ukazuje, jak jsou změny pokynů pro údržbu zpřístupněny všem známým uživatelům.

ATM/ANS.EQMT.DEC.040 Příkaz pro vybavení ATM/ANS

Pokud je vydán příkaz pro vybavení ATM/ANS k nápravě stavu uvedeného v bodě ATM/ANS.EQMT.AR.A.030 písm. b), deklarant souladu návrhu vybavení ATM/ANS, pokud agentura v případě potřeby naléhavých opatření nestanoví jinak:

a)

navrhne vhodné nápravné opatření a předloží podrobnosti uvedeného návrhu agentuře ke schválení;

b)

po schválení agenturou zpřístupní všem známým uživatelům vybavení a případně dotčeným příslušným orgánům a na vyžádání každé osobě, od níž se požaduje vyhovět příkazu pro vybavení ATM/ANS, příslušné popisné údaje a prováděcí pokyny.

ATM/ANS.EQMT.DEC.045 Kontroly prováděné agenturou

Každá organizace, která je oprávněna vydávat prohlášení v souladu s tímto nařízením, na žádost agentury:

a)

umožní agentuře přístup k jakémukoli zařízení, vybaveni, dokumentu, záznamu, údajům, procesu, postupu nebo jakémukoli jinému materiálu a umožní agentuře přezkoumat jakékoli hlášení, provést jakoukoli kontrolu a provést jakoukoli zkoušku nebo být svědkem jakékoli zkoušky, která je nezbytná k ověření souladu a trvalého souladu organizace s použitelnými požadavky této přílohy;

b)

pokud fyzická nebo právnická osoba využívá partnery, dodavatele nebo subdodavatele, uzavře s nimi ujednání, která zajistí, že k nim bude mít agentura přístup a může provést šetření podle písmene a).


15.9.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/19


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1769

ze dne 12. září 2023,

kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy pro schvalování organizací zapojených do projektování nebo výroby systémů a složek uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2023/203

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (1), a zejména na čl. 43 odst. 1 a čl. 62 odst. 15 písm. c) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

S ohledem na cíle a zásady stanovené v článcích 1 a 4 nařízení (EU) 2018/1139, a zejména na povahu a riziko dotčené činnosti, by se od organizací, které jsou zapojeny do projektování nebo výroby systémů uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb (ATM/ANS) a složek ATM/ANS, mělo vyžadovat, aby byly držiteli osvědčení.

(2)

K zajištění jednotného provádění a dodržování hlavních požadavků uvedených v článku 40 nařízení (EU) 2018/1139 při poskytování služeb ATM/ANS by toto nařízení mělo stanovit pravidla a postupy pro vydávání, udržování, změny, omezování, pozastavování nebo rušení osvědčení pro organizace zapojené do projektování nebo výroby systémů ATM/ANS a složek ATM/ANS, jakož i práva a povinnosti držitelů osvědčení.

(3)

Posuzování shody vybavení pro ATM/ANS stanovené v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768 (2) [Úřad pro publikace: vložte odkaz na akt v přenesené pravomoci o certifikaci vybavení pro ATM/ANS v Úředním věstníku – C(2023)4705] závisí na povaze a riziku služby ATM/ANS nebo na funkčnosti konkrétního vybavení pro ATM/ANS a vychází ze stávajících metodik a osvědčených postupů. Uvedené nařízení stanoví tři různé typy posuzování shody, konkrétně: certifikaci určitého vybavení pro ATM/ANS agenturou; prohlášení schválené organizace, která je zapojena do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS, a prohlášení o souladu vydané poskytovatelem ATM/ANS nebo schválenou organizací, která je zapojena do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS.

(4)

Typický životní cyklus vybavení pro ATM/ANS sestává z různých fází: projektování, výroby, instalace, provozu, údržby a vyřazení z provozu. Za některé z těchto fází je obvykle odpovědný poskytovatel ATM/ANS, zatímco za jiné fáze jsou odpovědné organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS. Proto by měly být stanoveny společné požadavky na schvalování organizací, které jsou zapojeny do projektování nebo výroby určitého vybavení pro ATM/ANS používaného při poskytování ATM/ANS, zejména těch, které jsou uvedeny v bodě 3.1 přílohy VIII nařízení (EU) 2018/1139, a na dozor nad těmito organizacemi.

(5)

Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) je odpovědná za všechny úkoly příslušného orgánu týkající se certifikace a prohlášení pro systémy ATM/ANS a složky ATM/ANS (dále jen „vybavení pro ATM/ANS“), včetně dozoru a prosazování. Aby byla zajištěna konzistentnost a posuzování na základě rizik a aby se mimo jiné zabránilo duplicitě a administrativní zátěži, jakož i aby se podpořila účinnost postupů certifikace a dozoru, měla by tyto funkce v oblasti dozoru a prosazování vykonávat agentura. Pro účely certifikace nebo přezkumu prohlášení o vybavení pro ATM/ANS je nezbytné, aby agentura dohlížela rovněž na postupy zavedené projekčními a výrobními organizacemi, včetně případné certifikace těchto organizací. Agentura by proto měla být odpovědná za schvalování organizací zapojených do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS a zároveň za certifikaci vybavení pro ATM/ANS.

(6)

Pravomoc agentury k certifikaci projekčních nebo výrobních organizací by měla rovněž umožnit nediskriminační a harmonizovaný přístup ke všem projekčním nebo výrobním organizacím, které žádají o osvědčení podle tohoto nařízení. Vybavení pro ATM/ANS uvedené na trh v Unii může být používáno ve všech členských státech a pro všechny druhy služeb bez ohledu na to, zda je používáno poskytovateli ATM/ANS působícími v jednom či více členských státech. Organizace zapojené do projektování a výroby nelze kategorizovat na základě jejich budoucího katalogu vybavení, které se bude používat na místní úrovni nebo na úrovni Unie. Stejnou zásadu je třeba dodržovat i při přidělování úkolů v oblasti certifikace a dozoru agentuře.

(7)

V souladu s čl. 29 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 (3) byla Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) pověřena řízením využívání evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS), jak je stanoveno v článku 44 uvedeného nařízení. Využívání systému EGNOS zahrnuje mimo jiné podporu certifikačních a normalizačních činností. Agentura EUSPA neprovádí sama všechny úkoly související s využíváním systému EGNOS a spoléhá se na odborné znalosti jiných subjektů, zejména Evropské kosmické agentury (ESA), pokud jde o činnosti související s rozvojem systémů, projektováním a vývojem částí pozemního segmentu. Agentura EUSPA by proto měla být v kontextu tohoto nařízení považována za rovnocennou projekční nebo výrobní organizaci.

(8)

Podle úloh a odpovědností agentur EUSPA a ESA vymezených v nařízení (EU) 2021/696 neexistuje jediný subjekt odpovědný za projektování systému EGNOS a jeho vybavení, a proto neexistuje jediná projekční a výrobní organizace, kterou by mohla agentura EASA schválit.

(9)

Specifičnost uspořádání pro projektování systému EGNOS proto vyžaduje zvláštní prostředky k prokázání souladu s hlavními požadavky stanovenými v nařízení (EU) 2018/1139, přičemž je třeba vzít v úvahu, že systém EGNOS je multimodální služba, která by měla splňovat i příslušné regulační požadavky na jiná odvětví.

(10)

Obě agentury by měly spolupracovat na zajištění souladu systému EGNOS s příslušnými normami ICAO tak, aby příslušná opatření zajistila úroveň bezpečnosti a interoperability rovnocennou úrovni, která vyplývá z plného uplatňování požadavků na projektování a výrobu podle tohoto nařízení. Spolupráce bude zahrnovat také konzultace s agenturou EUSPA při vypracovávání podrobných specifikací.

(11)

Toto nařízení náležitě zohledňuje obsah hlavního plánu ATM a technologické možnosti v něm obsažené.

(12)

Agentura vypracovala návrh prováděcích pravidel a předložila je Komisi se stanoviskem č. 01/2023 v souladu s čl. 75 odst. 2 písm. b) a c) a čl. 76 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139.

(13)

Pro optimální využití stávajících zdrojů a odborných znalostí může agentura při plnění svých úkolů v oblasti osvědčování, dozoru a prosazování podle tohoto nařízení požádat o administrativní podporu příslušné vnitrostátní orgány. Tato administrativní podpora by neměla představovat přenesení pravomocí nebo odpovědnosti za úkoly.

(14)

Za účelem zahrnutí organizací pro projektování a výrobu vybavení pro ATM/ANS do oblasti řízení rizik bezpečnosti informací s možným dopadem na bezpečnost letectví by mělo být změněno prováděcí nařízení (EU) 2023/203.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v čl. 127 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví technické požadavky a správní postupy pro schvalování organizací zapojených do projektování nebo výroby systémů ATM/ANS a složek ATM/ANS, které podléhají certifikaci podle článku 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768 nebo prohlášení o souladu návrhu podle článku 5 uvedeného nařízení.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto prováděcího nařízení se použijí tyto definice:

1)

„vybavením pro ATM/ANS“ se rozumí složky ATM/ANS podle definice v čl. 3 bodu 6 nařízení (EU) 2018/1139 a systémy ATM/ANS podle definice v čl. 3 bodu 7 uvedeného nařízení, s výjimkou palubních složek, na něž se vztahuje nařízení Komise (EU) č. 748/2012 (4);

2)

„příkazem týkajícím se vybavení pro ATM/ANS“ se rozumí dokument vydaný agenturou, který nařizuje opatření, jež mají poskytovatelé ATM/ANS provést na vybavení pro ATM/ANS s cílem řešit zjištěný nebezpečný a/nebo nezabezpečený stav a obnovit výkonnost a interoperabilitu uvedeného vybavení pro ATM/ANS, pokud z důkazů vyplývá, že bezpečnost, zabezpečení, výkonnost nebo interoperabilita uvedeného konkrétního vybavení mohou být jinak ohroženy.

Článek 3

Požadavky na příslušný orgán

1.   Pro účely tohoto nařízení je příslušným orgánem odpovědným za vydávání schválení organizacím zapojeným do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS a za dozor nad těmito organizacemi a prosazování s ohledem na tyto organizace agentura.

2.   Při provádění certifikace, šetření, inspekcí, auditů a dalších monitorovacích činností nezbytných k zajištění účinného dozoru nad organizacemi zapojenými do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS, na něž se vztahuje toto nařízení, plní agentura podrobné požadavky stanovené v příloze I (část DPO.AR). Agentura může při výkonu svých funkcí podle tohoto nařízení požádat příslušné vnitrostátní orgány o administrativní podporu při plnění úkolů souvisejících s certifikací, dozorem a prosazováním.

Článek 4

Organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS

1.   Organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS, které podléhá certifikaci podle článku 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768 nebo prohlášení o souladu návrhu podle článku 5 uvedeného nařízení, prokáže svou způsobilost jako organizace pro projektování nebo výrobu vybavení pro ATM/ANS v souladu s přílohou II (část DPO.OR).

2.   Má se za to, že organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) splňují požadavky přílohy II tohoto nařízení, pokud prokáží soulad s nařízením (EU) 2021/696 a s normami řízení, projektování a kvality vztahujícími se na systém EGNOS podle uvedeného nařízení. Tyto organizace nemusí být schváleny agenturou.

Agentura Evropské unie pro kosmický program v roli projekční nebo výrobní organizace zajistí, aby ostatní organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení pro systém EGNOS dodržovaly postupy projektování a výroby, které povedou k úrovni bezpečnosti a interoperability odpovídající příloze II (část DPO.OR).

Článek 5

Změny prováděcího nařízení (EU) 2023/203 (5)

Prováděcí nařízení (EU) 2023/203 se mění takto:

1)

v čl. 2 odst. 1 se doplňuje nové písmeno j), které zní:

„j)

schválené organizace zapojené do projektování nebo výroby systémů a složek ATM/ANS, na které se vztahuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1769 (*1).

(*1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1769 ze dne 12. září 2023, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy pro schvalování organizací zapojených do projektování nebo výroby systémů a složek uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2023/203 (Úř. věst. L 228, XX.9.2023, s. 19).“ "

2)

v čl. 6 odst. 1 se doplňuje nové písmeno h), které zní:

„h)

pokud jde o organizace uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. j), příslušný úřad určený v souladu s čl. 3 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2023/1769“.

Článek 6

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. září 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768 ze dne 14. července 2023, kterým se stanoví podrobná pravidla pro osvědčování a prohlášení, pokud jde o systémy uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a složky uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 69).

(4)  Nařízení Komise (EU) č. 748/2012 ze dne 3. srpna 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací (Úř. věst. L 224, 21.8.2012, s. 1).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/203 ze dne 27. října 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139, pokud jde o požadavky na řízení rizik v oblasti bezpečnosti informací s možným dopadem na bezpečnost letectví pro organizace, na které se vztahují nařízení Komise (EU) č. 1321/2014, (EU) č. 965/2012, (EU) č. 1178/2011, (EU) 2015/340, prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 a (EU) 2021/664, a pro příslušné orgány, na které se vztahují nařízení Komise (EU) č. 748/2012, (EU) č. 1321/2014, (EU) č. 965/2012, (EU) č. 1178/2011, (EU) 2015/340 a (EU) č. 139/2014, prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 a (EU) 2021/664, a kterým se mění nařízení Komise (EU) č. 1178/2011, (EU) č. 748/2012, (EU) č. 965/2012, (EU) č. 139/2014, (EU) č. 1321/2014, (EU) 2015/340 a prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 a (EU) 2021/664 (Úř. věst. L 31, 2.2.2023, s. 1).


PŘÍLOHA I

POŽADAVKY NA AGENTURU

(Část DPO.AR)

HLAVA A   OBECNÉ POŽADAVKY (DPO.AR.A)

DPO.AR.A.001   Oblast působnosti

Tato příloha stanoví požadavky na správu a systémy řízení agentury pro úkoly projekčních nebo výrobních organizací týkající se certifikace, dozoru a prosazování, pokud agentura plní své úkoly a povinnosti.

DPO.AR.A.010   Okamžitá reakce na problém v oblasti bezpečnosti, zabezpečení a interoperability

a)

Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 (1), jakož i akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty přijaté na jeho základě, zavede agentura systém pro náležité shromažďování, analýzu a šíření informací o bezpečnosti, zabezpečení a interoperabilitě.

b)

Po obdržení informací uvedených v písmenu a) přijme agentura vhodná opatření k řešení zjištěných problémů v oblasti bezpečnosti, zabezpečení nebo interoperability, včetně vydání příkazů týkajících se vybavení pro ATM/ANS v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.AR.A.030 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768.

c)

Opatření přijatá podle písmene b) se neprodleně oznámí dotčené organizaci, která je povinna se jimi řídit, a to podle bodu DPO.OR.A.035. Oznámí se rovněž příslušným orgánům dotčených poskytovatelů ATM/ANS.

DPO.AR.A.015   Okamžitá reakce na incident nebo zranitelnost v oblasti bezpečnosti informací s dopadem na bezpečnost letectví

a)

Agentura zavede systém, který bude vhodným způsobem shromažďovat, analyzovat a šířit informace týkající se incidentů a zranitelností v oblasti bezpečnosti informací s potenciálním dopadem na bezpečnost letectví, které organizace nahlásí. Tato činnost se provádí v koordinaci s dalšími příslušnými orgány odpovědnými za bezpečnost informací nebo kybernetickou bezpečnost v členském státě s cílem zvýšit koordinaci a kompatibilitu systémů podávání hlášení.

b)

Po obdržení informací uvedených v písmenu a) přijme agentura odpovídající opatření k řešení potenciálního dopadu incidentu nebo zranitelnosti v oblasti bezpečnosti informací na bezpečnost letectví.

c)

Opatření přijatá podle písmene b) se neprodleně oznámí všem osobám nebo organizacím, které se jimi musí řídit podle nařízení (EU) 2018/1139 a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě. Agentura oznámí tato opatření rovněž příslušným orgánům dotčených členských států.

HLAVA B   ŘÍZENÍ (DPO.AR.B)

DPO.AR.B.001   Systém řízení

a)

Agentura zavede a udržuje systém řízení, který zahrnuje minimálně tyto prvky:

1)

zdokumentované zásady a postupy pro popis organizace, způsobů a metod k zajištění souladu s nařízením (EU) 2018/1139 a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě, které jsou nutné k provádění úkolů v oblasti certifikace, dozoru a prosazování; postupy jsou aktualizovány a slouží jako základní pracovní dokumenty agentury pro všechny související úkoly;

2)

dostatečný počet zaměstnanců k plnění jejích úkolů a povinností podle tohoto nařízení; je zaveden systém plánování dostupnosti pracovníků, aby bylo zajištěno řádné plnění všech souvisejících úkolů;

3)

pracovníky, kteří mají kvalifikaci k vykonávání zadaných úkolů, a nezbytné znalosti a zkušenosti a absolvovali vstupní a udržovací výcvik, takže je zajištěna jejich trvalá odborná způsobilost;

4)

odpovídající provozní a kancelářské prostory umožňující vykonávání těchto přidělených úkolů;

5)

funkci pro sledování souladu systému řízení s příslušnými požadavky a vhodnosti postupů, včetně zavedení vnitřního auditu a postupu řízení bezpečnostních rizik; funkce sledování souladu zahrnuje systém pro poskytování zpětné vazby o zjištěních auditu vrcholnému vedení agentury, aby bylo zajištěno provedení potřebných nápravných opatření;

6)

osobu nebo skupinu osob, které jsou v konečném důsledku odpovědné vrcholovému vedení agentury za funkci sledování souladu.

b)

Agentura určí pro každou oblast činnosti zahrnutou do systému řízení jednu nebo více osob, které ponesou hlavní odpovědnost za řízení příslušného úkolu či příslušných úkolů.

c)

Agentura zavede postupy pro svou účast na vzájemné výměně veškerých nezbytných informací s dalšími příslušnými orgány uvedenými v článku 4 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/373 (2) a poskytne jim pomoc nebo je o ni požádá, včetně veškerých informací získaných z povinného a dobrovolného hlášení událostí, jak vyžaduje bod DPO.OR.A.045;

d)

Systém řízení zavedený a udržovaný agenturou musí být v souladu s přílohou I (část IS.AR) prováděcího nařízení (EU) 2023/203, aby bylo zajištěno řádné řízení rizik v oblasti bezpečnosti informací, která mohou mít dopad na bezpečnost letectví.

DPO.AR.B.010   Změny systému řízení

a)

Agentura má zaveden systém umožňující zjišťování změn, které ovlivňují její schopnost plnit úkoly a povinnosti stanovené v nařízení (EU) 2018/1139 a v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech přijatých na jeho základě. Tento systém umožňuje agentuře přijímat náležitá opatření k zajištění toho, aby systém řízení byl trvale vyhovující a efektivní.

b)

Agentura aktualizuje svůj systém řízení tak, aby byl včas přizpůsobován veškerým změnám nařízení (EU) 2018/1139 a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě, s cílem zajistit účinné provádění jejího systému řízení.

DPO.AR.B.015   Vedení záznamů

a)

Agentura zřídí a udržuje systém vedení záznamů, který umožňuje patřičné uchovávání, zpřístupňování a spolehlivou sledovatelnost:

1)

dokumentovaných zásad a postupů uplatňovaných v systému řízení;

2)

výcviku, kvalifikace a oprávnění pracovníků v souladu s požadavky bodu DPO.AR.B.001 písm. a) podbodu (3);

3)

zadaných úkolů, které musí zahrnovat náležitosti požadované bodem ATM/ANS.EQMT.AR.A.020 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768, a podrobné údaje o zadaných úkolech;

4)

postupu schvalování, pokud jde o organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS, postup certifikace a registraci prohlášení o souladu návrhu vybavení pro ATM/ANS a průběžný dozor, včetně:

i)

žádostí o vydání oprávnění;

ii)

oprávnění vydaných organizacím zapojeným do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS, včetně souvisejících práv a jejich změn;

iii)

vydaných osvědčení vybavení pro ATM/ANS, včetně všech jejich změn, které vydala;

iv)

všech platných prohlášení o souladu návrhu vybavení pro ATM/ANS, která zaregistrovala;

v)

programu agentury pro průběžný dozor, včetně všech záznamů o hodnocení, auditech a inspekcích;

vi)

kopie programu dozoru, v němž jsou uvedena data, kdy mají audity proběhnout a kdy byly audity provedeny;

vii)

kopií veškeré úřední korespondence;

viii)

doporučení pro vydání nebo pokračování platnosti osvědčení nebo pokračování registrace prohlášení, podrobností o nálezech a opatřeních přijatých organizacemi k jejich uzavření, včetně data uzavření každé položky, donucovacích opatření a připomínek;

ix)

veškerých zpráv o hodnoceních, auditech nebo inspekcích;

x)

kopií všech příruček, postupů a procesů nebo manuálů organizace a jejich změn;

xi)

kopií jakýchkoli jiných dokumentů schválených agenturou;

5)

oznámení a hodnocení alternativních způsobů průkazu souladu navržených organizacemi zapojenými do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS a posouzení těchto alternativních způsobů průkazu souladu;

6)

bezpečnostních informací, příkazů týkajících se vybavení pro ATM/ANS a následných opatření;

7)

použití ustanovení o pružnosti podle čl. 76 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1139.

b)

Agentura vede seznam všech osvědčení, která vydala, a všech prohlášení, která zaregistrovala.

c)

Všechny záznamy uvedené v písmenech a) a b) jsou ukládány způsobem, který zajišťuje jejich ochranu před poškozením, pozměňováním a odcizením, a uchovávají se po dobu nejméně pěti let poté, co skončí platnost oprávnění a osvědčení nebo co je prohlášení staženo, a podléhají použitelným právním předpisům o ochraně osobních údajů.

HLAVA C   CERTIFIKACE, DOZOR A PROSAZOVÁNÍ (DPO.AR.C)

DPO.AR.C.001   Vydávání oprávnění organizacím zapojeným do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS

a)

Po obdržení žádosti o vydání oprávnění organizaci, která je zapojena do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS, agentura ověří, zda organizace splňuje požadavky stanovené v přílohách II a III nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768 a v příloze II tohoto nařízení.

b)

Před vydáním oprávnění se všemi příslušnými informacemi uvedenými v dodatku 1 této přílohy může agentura vyžadovat provedení auditů, inspekcí nebo posouzení, jež považuje za nezbytné.

c)

Oprávnění se vydává na dobu neurčitou. Práva a rozsah činností, k jejichž vykonávání je organizace oprávněna, jsou specifikovány v rámci podmínek, které jsou připojeny k oprávnění.

1)

Pokud jde o organizaci, která je zapojena do projektování vybavení pro ATM/ANS, podmínky stanoví druh projekčních prací a kategorie vybavení pro ATM/ANS, pro něž má organizace oprávnění, a práva, která může vykonávat.

2)

Pokud jde o organizaci, která je zapojena do výroby vybavení pro ATM/ANS, podmínky stanoví rozsah práce a vybavení pro ATM/ANS nebo kategorie vybavení, případně obojí, pro které je držitel osvědčení oprávněn práva vykonávat.

d)

Schválení se nevydá, pokud nález úrovně 1 uvedený v bodu DPO.AR.C.015 zůstává otevřený. Ve výjimečných případech organizace posoudí a podle potřeby zmírní nález (nálezy) kromě nálezů úrovně 1 a agentura před vydáním schválení schválí plán nápravných opatření pro uzavření nálezu či nálezů.

e)

Každou změnu oprávnění a jeho podmínek schvaluje agentura.

DPO.AR.C.005   Program dozoru

a)

Agentura vypracuje a každoročně aktualizuje program dozoru, který zohledňuje zvláštní povahu organizací, nad nimiž vykonává dozor, složitost jejich činností a výsledky minulých činností v oblasti certifikace nebo dozoru a vychází z posouzení souvisejících rizik. Program dozoru zahrnuje audity, které:

1)

se vztahují na všechny oblasti potenciálního zájmu se zaměřením na oblasti, v nichž byly v minulosti zjištěny problémy;

2)

se vztahují na všechny organizace, osvědčení a prohlášení, nad nimiž agentura vykonává dozor;

3)

se vztahují na prostředky, které organizace používají k zajištění způsobilosti svých pracovníků;

4)

zaručují, že jsou audity prováděny způsobem odpovídajícím úrovni rizika, které představují činnosti organizace;

5)

zaručují, že se u organizací pod jejím dozorem uplatňuje plánovací cyklus dozoru, který není delší než 24 měsíců.

Jsou-li důkazy o tom, že se výkonnost dané organizace z hlediska bezpečnosti snížila, může se plánovací cyklus dozoru zkrátit.

Plánovací cyklus dozoru se může prodloužit nejvýše na dobu 36 měsíců, pokud agentura dojde k závěru, že během předchozích 24 měsíců:

i)

dotyčná organizace soustavně prokazovala, že dodržuje požadavky týkající se řízení změn podle bodu DPO.OR.B.005;

ii)

nebyly zjištěny žádné nálezy úrovně 1 uvedené v bodu DPO.AR.C.015;

iii)

všechna nápravná opatření uvedená v bodu DPO.AR.C.015 byla provedena ve lhůtě, kterou schválila nebo prodloužila agentura, v souladu s bodem DPO.AR.C.015.

Jestliže organizace kromě bodů i), ii) a iii) zavedla účinný systém průběžných hlášení agentuře, pokud jde o dodržování právních předpisů, který byl schválen, lze plánovací cyklus dozoru prodloužit, a to nejvýše na dobu 48 měsíců;

6)

zajišťují následnou kontrolu provádění nápravných opatření uvedených v bodu DPO.AR.C.015;

7)

jsou předmětem konzultace s dotčenými organizacemi a následného oznámení;

8)

v případě potřeby uvádějí plánovaný interval inspekcí různých míst.

b)

Agentura může podle potřeby rozhodnout o změně cíle a rozsahu naplánovaných auditů včetně přezkumu dokumentů a dalších auditů.

c)

Agentura rozhodne o tom, která opatření, prvky, služby, funkce, fyzická místa a činnosti mají být předmětem auditu v určeném časovém rámci.

d)

Připomínky a zjištění z auditu vydané v souladu s bodem DPO.AR.C.015 musí být doloženy.

e)

Zjištění jsou podložena důkazy a identifikována z hlediska platných požadavků a souvisejících prováděcích opatření, na jejichž základě byl audit proveden.

f)

O auditu se vypracuje zpráva, která obsahuje podrobnosti o zjištěních a připomínkách a která se předá příslušné organizaci.

DPO.AR.C.010   Změny v systému řízení bezpečnosti informací

a)

V případě změn řízených a oznámených agentuře v souladu s postupem stanoveným v bodě IS.I.OR.255 písm. a) přílohy II (část IS.I.OR) prováděcího nařízení (EU) 2023/203 zahrne agentura přezkum těchto změn do svého programu průběžného dozoru v souladu se zásadami stanovenými v bodě DPO.AR.C.005 této přílohy. Je-li zjištěn jakýkoli nesoulad, oznámí to agentura organizaci, vyžádá si další změny a jedná v souladu s bodem DPO.AR.C.015 této přílohy.

b)

Pokud jde o další změny vyžadující žádost o oprávnění podle bodu IS.I.OR.255 písm. b) přílohy II (část IS.I.OR) prováděcího nařízení (EU) 2023/203:

(1)

po obdržení žádosti o změnu agentura před vydáním oprávnění zkontroluje, zda organizace splňuje příslušné požadavky;

(2)

agentura stanoví podmínky, za nichž může organizace během provádění změny fungovat;

(3)

dojde-li agentura k závěru, že organizace splňuje platné požadavky, změnu schválí.

DPO.AR.C.015   Nálezy, nápravná opatření a donucovací opatření

a)

Pokud agentura během šetření, dozoru nebo jakýmkoli jiným způsobem zjistí, že postup nebo příručka vyžadované tímto nařízením nebo osvědčení či prohlášení vydané v souladu s tímto nařízením nesplňují příslušné požadavky tohoto nařízení, vydá nález, aniž jsou dotčena další opatření vyžadovaná nařízením (EU) 2018/1139.

b)

Agentura má zaveden systém, který:

1)

analyzuje nálezy z hlediska jejich významu pro bezpečnost a interoperabilitu;

2)

určí vhodná donucovací opatření, včetně pozastavení nebo zrušení oprávnění a osvědčení;

3)

vydává příkazy na základě rizika, které představuje nedodržování předpisů ze strany organizace.

c)

K vydání nálezu úrovně 1 přistoupí agentura poté, co zjistí významný nesoulad s certifikační základnou ATM/ANS podle bodu ATM/ANS.EQMT.AR.B.001 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768, který může vést k výskytům nekontrolovaného nesouladu a možnému nebezpečnému stavu.

Nález úrovně 1 zahrnuje mimo jiné:

1)

vyhlášení provozních postupů, které představují významné riziko pro činnost organizace;

2)

získání nebo zachování platnosti oprávnění organizace předložením padělaných podpůrných dokladů;

3)

důkazy o neoprávněném (nezákonném) postupu nebo používání oprávnění organizace podvodným způsobem;

4)

neurčení odpovědného vedoucího.

d)

Agentura vydá nález úrovně 2, pokud zjistí porušení či nedodržení některého z následujících bodů:

i)

příslušných požadavků nařízení (EU) 2018/1139;

ii)

aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na základě nařízení (EU) 2018/1139;

iii)

postupů a příruček podle nařízení (EU) 2018/1139, nebo

iv)

schválení vydaného v souladu s nařízením (EU) 2018/1139,

který není klasifikován jako nález úrovně 1.

e)

Je-li zjištěn nález, agentura tento nález, aniž jsou dotčena další opatření vyžadovaná nařízením (EU) 2018/1139 a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě, písemně sdělí dotčené organizaci a požádá ji, aby přijala nápravná opatření k odstranění zjištěného nesouladu.

1)

V případě nálezů úrovně 1 agentura neprodleně přijme vhodná donucovací opatření a případně může oprávnění omezit, pozastavit nebo zrušit, a to zcela, nebo částečně, dokud organizace nepřijme úspěšná nápravná opatření.

2)

V případě nálezu úrovně 2 agentura:

i)

poskytne dotyčné organizaci lhůtu k provedení nápravných opatření, která odpovídá povaze nálezu, a to v rámci plánu nápravných opatření;

ii)

posoudí organizací navržený plán nápravných opatření a plán jejich provádění, a dojde-li při tomto posouzení k závěru, že postačují k odstranění nesouladu, schválí je.

3)

Pokud organizace v případě nálezu úrovně 2 nepředloží plán nápravných opatření, který je pro agenturu s ohledem na nález přijatelný, nebo pokud organizace neprovede nápravná opatření ve lhůtě, kterou agentura přijala nebo prodloužila, může být nález povýšen na nález úrovně 1, přičemž se provedou kroky v souladu s písm. e) podbodem (1).

f)

V případech, které nevyžadují nálezy úrovně 1 nebo úrovně 2, může agentura vznést připomínky.

g)

Agentura:

1)

pozastaví platnost osvědčení, pokud na základě oprávněných důvodů usoudí, že je to nezbytné k zabránění věrohodnému ohrožení bezpečnosti, zabezpečení, výkonnosti nebo interoperability vybavení pro ATM/ANS;

2)

vydá příkaz týkající se vybavení pro ATM/ANS podle podmínek bodu ATM/ANS.EQMT.AR.A.030 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768;

3)

pozastaví, zruší nebo omezí platnost osvědčení, pokud je takové opatření vyžadováno podle písmene c);

4)

přijme okamžitá a vhodná opatření nezbytná k omezení nebo zákazu činnosti organizace nebo fyzické či právnické osoby, pokud na základě oprávněných důvodů usoudí, že je to nezbytné k zabránění věrohodnému ohrožení vybavení pro ATM/ANS;

5)

nezaregistruje prohlášení o souladu návrhu, dokud nejsou vyřešeny nálezy z úvodního dozorového šetření;

6)

dočasně nebo trvale zruší registraci prohlášení o souladu návrhu, pokud na základě oprávněných důvodů usoudí, že je to nezbytné k zabránění věrohodnému ohrožení bezpečnosti, zabezpečení, výkonnosti nebo interoperability vybavení pro ATM/ANS;

7)

přijme veškerá další donucovací opatření, která jsou nezbytná k zajištění nápravy jakéhokoli nesouladu s hlavními požadavky přílohy VIII a případně přílohy VII nařízení (EU) 2018/1139 a s touto přílohou, a v případě potřeby ke zmírnění jeho důsledků.

h)

Po přijetí donucovacích opatření podle písmene g) je agentura oznámí adresátovi, uvede jejich odůvodnění a informuje adresáta o jeho právu na odvolání.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 a zrušení směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES, nařízení Komise (ES) č. 1321/2007 a nařízení Komise (ES) č. 1330/2007 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 18).

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 ze dne 1. března 2017, kterým se stanoví společné požadavky na poskytovatele služeb v oblasti uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu a dohled nad nimi, zrušují nařízení (ES) č. 482/2008, prováděcí nařízení (EU) č. 1034/2011, (EU) č. 1035/2011 a (EU) 2016/1377 a mění nařízení (EU) č. 677/2011 (Úř. věst. L 62, 8.3.2017, s. 1).


Dodatek 1

SPECIFIKACE OPRÁVNĚNÍ ORGANIZACE, KTERÁ JE ZAPOJENA DO PROJEKTOVÁNÍ NEBO VÝROBY VYBAVENÍ PRO ATM/ANS

Oprávnění musí uvádět:

a)

agenturu jako příslušný orgán, který vydává oprávnění;

b)

jméno a poštovní adresu žadatele;

c)

rozsah činnosti žadatele;

d)

místo, kde mají být činnosti prováděny;

e)

související práva, pro která byl žadatel schválen;

f)

prohlášení o shodě a souladu žadatele s platnými požadavky;

g)

datum vydání a platnost oprávnění;

h)

dodatečné podmínky nebo omezení, jež jsou s ním spojeny.


PŘÍLOHA II

POŽADAVKY NA ORGANIZACE, KTERÉ JSOU ZAPOJENY DO PROJEKTOVÁNÍ NEBO VÝROBY VYBAVENÍ PRO ATM/ANS

(Část DPO.OR)

HLAVA A   OBECNÉ POŽADAVKY (DPO.OR.A)

DPO.OR.A.001   Oblast působnosti

Tato příloha stanoví společné požadavky, pokud jde o práva a povinnosti žadatele o oprávnění organizace k projektování nebo výrobě vybavení pro ATM/ANS a držitele tohoto oprávnění.

DPO.OR.A.005   Předpoklady

Každá fyzická nebo právnická osoba, která prokázala nebo hodlá prokázat svou schopnost projektovat nebo vyrábět vybavení pro ATM/ANS v souladu s bodem DPO.OR.A.010, může požádat o oprávnění organizace k projektování nebo výrobě za podmínek stanovených v této příloze.

DPO.OR.A.010   Žádost projekční nebo výrobní organizace o oprávnění a prokázání způsobilosti

a)

Žádost projekční nebo výrobní organizace o oprávnění se podává formou a způsobem stanoveným agenturou.

b)

Pro získání oprávnění musí organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS splňovat požadavky stanovené v tomto nařízení, pokud se tyto požadavky vztahují na projektování nebo výrobu systémů ATM/ANS a složek ATM/ANS, které organizace provádí nebo hodlá provádět.

DPO.OR.A.015   Výklad organizace

a)

Organizace, která je zapojena do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS, vytvoří a vede výklad organizace, který obsahuje tyto informace:

1)

prohlášení podepsané odpovědným vedoucím pracovníkem potvrzující, že bude trvale dodržován výklad organizace a všechny související příručky stanovující vyhovění organizace požadavkům;

2)

titul(y) a jméno(a) klíčového(ých) vedoucího(ch) pracovníka(ů) podle bodu DPO.OR.B.020;

3)

povinnosti a odpovědnosti vedoucího(ch) pracovníka(ů), včetně záležitostí, o nichž smí přímo jednat jménem organizace s agenturou;

4)

organizační schéma znázorňující povinnosti a sféry odpovědnosti vedoucích pracovníků v celé organizaci, včetně přímé odpovědnosti odpovědného vedoucího pracovníka;

5)

obecný popis fondu pracovních sil v organizaci;

6)

obecný popis zařízení rozmístěných na jednotlivých místech uvedených v oprávnění organizace;

7)

obecný popis rozsahu prací organizace vztahující se k podmínkám oprávnění;

8)

postup(y) pro ověření a prokázání toho, že návrh vybavení pro ATM/ANS nebo jeho změny jsou v souladu s příslušnými podrobnými specifikacemi a požadavky stanovenými nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768 a že případně neobsahuje žádné nebezpečné nebo nezabezpečené prvky;

9)

případně postup pro vypracování a vedení technických údajů a záznamů pro každý model každého kusu vybavení pro ATM/ANS, pro něž bylo vydáno osvědčení nebo prohlášení o souladu návrhu podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768;

10)

postup(y) pro oznamování organizačních změn agentuře;

11)

postup změn výkladu organizace;

12)

popis systému řízení a postupů organizace, ať už přímo, nebo prostřednictvím odkazu;

13)

popis řízení dodavatelů a postupu (postupů) dohledu nad dodavateli podle bodu DPO.OR.B.015 této přílohy, ať už přímo, nebo prostřednictvím odkazu.

b)

Výklad organizace se podle potřeby mění tak, aby zůstával aktuálním popisem organizace, a jeho kopie včetně změn se předávají agentuře.

c)

Žádost o schválení změny uvedené v bodě DPO.OR.B.005 této přílohy musí být založena na předložení navrhovaných změn výkladu organizace.

DPO.OR.A.025   Doba platnosti a zachování platnosti oprávnění organizace a příslušná práva

a)

Oprávnění organizace zůstává v platnosti po neomezenou dobu za předpokladu, že:

1)

organizace nadále dodržuje nařízení (EU) 2018/1139 a akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty přijaté na jeho základě;

2)

organizace se oprávnění nevzdala nebo agentura nepozastavila jeho platnost ani je nezrušila.

b)

Poté, co se organizace vzdala oprávnění, nebo byla jeho platnost zrušena, musí být oprávnění neprodleně vráceno agentuře, bylo-li vydáno v papírové podobě.

c)

Držitel oprávnění organizace může v rámci podmínek svého oprávnění a podle příslušných postupů systému řízení projektování:

1)

klasifikovat změny vybavení pro ATM/ANS jako „významné“ nebo „nevýznamné“;

2)

schvalovat nevýznamné změny osvědčení a/nebo prohlášení týkajících se vybavení pro ATM/ANS, která byla vydána podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768;

3)

schvalovat některé významné změny osvědčení vybavení pro ATM/ANS, jež bylo vydáno podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768;

4)

vydávat prohlášení o souladu návrhu vybavení pro ATM/ANS podle článku 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768 a

5)

vydávat prohlášení o souladu vybavení pro ATM/ANS podle článku 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768.

DPO.OR.A.030   Umožňování inspekcí a auditů a spolupráce

a)

Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS umožňuje inspekce a audity prováděné agenturou nebo kvalifikovaným subjektem, který jedná jejím jménem, a poskytuje nezbytnou součinnost za účelem účinného a efektivního výkonu pravomocí.

b)

Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS spolupracuje s poskytovateli ATM/ANS, kteří používají její vybavení pro ATM/ANS, a podporuje je v postupu prokazování souladu dotčeným příslušným orgánům.

DPO.OR.A.035   Nálezy a nápravná opatření

Poté, co od agentury obdržela oznámení o nálezech, organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS:

a)

zjistí hlavní příčinu neshody;

b)

vytvoří plán nápravných opatření;

c)

prokáže agentuře, že plní tento plán nápravných opatření ve lhůtě navržené a schválené agenturou, jak je stanoveno v bodě DPO.AR.C.015 písm. e) podbodu (2).

DPO.OR.A.040   Okamžitá reakce na problém v oblasti bezpečnosti, zabezpečení a interoperability

Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS provede veškerá bezpečnostní a ochranná opatření, včetně příkazů týkajících se vybavení pro ATM/ANS, jež agentura přijala v souladu s body DPO.AR.A.010 a DPO.AR.A.015.

DPO.OR.A.045   Poruchy, nesprávné činnosti a závady

a)

Držitel oprávnění vydaného v souladu s tímto nařízením musí:

1)

zřídit a udržovat systém shromažďování, prověřování a analýzy hlášení a informací o poruchách, nesprávných činnostech, závadách nebo jiných událostech, které mají nebo by mohly mít nepříznivé účinky na zachování souladu vybavení pro ATM/ANS s příslušnými požadavky;

2)

informovat všechny známé uživatele dotčeného vybavení pro ATM/ANS a na požádání všechny osoby pověřené podle jiných souvisejících předpisů o systému zřízeném podle podbodu (1) a o způsobu podávání takových hlášení a poskytování informací o poruchách, nesprávných činnostech, závadách nebo jiných událostech.

b)

U organizací, které mají hlavní místo obchodní činnosti v členském státě, musí systém zavedený podle písm. a) podbodu (1) obsahovat ustanovení o hlášení událostí a následných opatřeních, která splňují požadavky nařízení (EU) č. 376/2014 a (EU) 2018/1139 a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jejich základě.

c)

Držitel oprávnění nahlásí agentuře veškeré poruchy, nesprávné činnosti, závady nebo jiné události, o nichž se dozvěděl a které měly nebo mohou mít za následek nebezpečný nebo nezabezpečený stav, či nedostatečnou výkonnost.

d)

V případě držitelů oprávnění, kteří nemají hlavní místo obchodní činnosti v členském státě, se hlášení podávají ve formě a způsobem stanoveným agenturou, a to co nejdříve, každopádně však nejpozději do 72 hodin poté, co se osoba nebo organizace dozvěděla o konkrétní události, pokud tomu nebrání mimořádné okolnosti.

e)

Držitel oprávnění prošetří událost, která byla nahlášena podle písmene c), včetně nedostatků, jež vedly k této události, a podá agentuře zprávu o výsledcích svého šetření a o veškerých opatřeních, která hodlá přijmout nebo navrhuje přijmout k nápravě těchto nedostatků.

DPO.OR.A.050   Přenositelnost oprávnění

Oprávnění organizace je nepřenosné, s výjimkou případů, kdy dojde ke změně vlastnictví organizace.

HLAVA B   ŘÍZENÍ (DPO.OR.B)

DPO.OR.B.001   Systém řízení

a)

Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS zavede a udržuje systém řízení, který zahrnuje:

1)

jasně vymezené povinnosti a sféry odpovědnosti v rámci celé organizace, včetně přímé odpovědnosti odpovědného vedoucího pracovníka;

2)

popis celkové filozofie a zásad organizace, které souhrnně tvoří politiku, podepsaný odpovědným vedoucím pracovníkem;

3)

způsoby ověřování výkonnosti organizace s ohledem na ukazatele výkonnosti a výkonnostní cíle systému řízení;

4)

postup identifikace změn v organizaci a souvislostí, v rámci kterých působí, které mohou ovlivnit zavedené procesy, postupy a produkty, a v případě potřeby změnit systém řízení tak, aby vyhovoval těmto změnám;

5)

postup pro určení rozsahu změn vybavení pro ATM/ANS a souvisejícího rizika;

6)

postup pro přezkum systému řízení, zjišťování příčin nedostatečné výkonnosti systému řízení, určení důsledků takové podprůměrné výkonnosti a odstranění nebo zmírnění těchto příčin;

7)

postup, který zajišťuje, že jsou pracovníci organizace odborně připraveni a jsou způsobilí k plnění svých povinností bezpečným, účinným, soustavným a udržitelným způsobem; v této souvislosti organizace stanoví zásady pro nábor a výcvik svých pracovníků;

8)

formální prostředky komunikace, což zajišťuje, že všichni pracovníci organizace jsou plně obeznámeni se systémem řízení, který umožňuje předávání kritických informací a umožňuje vysvětlit, proč jsou konkrétní opatření přijata a proč jsou zaváděny nebo měněny postupy;

9)

pokud jde o projektové činnosti, postupy pro:

i)

projektování vybavení pro ATM/ANS a pro změny jeho návrhu;

ii)

ujištění, že návrh vybavení pro ATM/ANS nebo změny jeho návrhu jsou v souladu s platnými specifikacemi, včetně nezávislé kontroly průkazu souladu, na jejímž základě organizace předkládá agentuře prohlášení o souladu a související dokumentaci;

iii)

ověření přijatelnosti prvků vybavení pro ATM/ANS navržených smluvními organizacemi uvedenými v bodě DPO.OR.B.015 nebo úkolů provedených těmito organizacemi;

iv)

ujištění, že počet pracovníků podílejících se na projektování vybavení pro ATM/ANS je dostatečný, pracovníci jsou odborně připravení a jsou způsobilí a jsou oprávněni plnit jim přidělené povinnosti;

v)

úzkou a účinnou koordinaci mezi odděleními a v rámci jednotlivých oddělení;

10)

pokud jde o výrobní činnosti, postupy pro:

i)

vydávání a schvalování dokumentů nebo jejich změn;

ii)

audity hodnocení a kontrolu smluvních organizací uvedených v bodě DPO.OR.B.015;

iii)

ověřování, zda vstupní materiály a vybavení, včetně dodávky nových položek nebo položek používaných odběrateli vybavení pro ATM/ANS, vyhovují příslušným konstrukčním údajům;

iv)

ověřování, zda vybavení ATM/ANS odpovídá příslušným konstrukčním údajům;

v)

identifikaci a sledovatelnost;

vi)

organizační procesy;

vii)

kontroly a zkoušení;

viii)

kalibraci nástrojů a zkušebních zařízení;

ix)

kontrolu neshodných položek;

x)

koordinaci se žadatelem o schválení návrhu nebo držitelem tohoto schválení;

xi)

vyplňování a uchovávání záznamů o provedených pracích;

xii)

vydávání dokladů o způsobilosti;

xiii)

manipulaci, skladování a balení vybavení pro ATM/ANS.

b)

Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS, zdokumentuje všechny klíčové procesy systému řízení, včetně postupu pro seznámení pracovníků s jejich povinnostmi a postupu pro změnu těchto procesů.

c)

Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS, zavede v rámci svého systému řízení funkci, která sleduje soulad s platnými požadavky a přiměřenost zavedených postupů. Součástí sledování souladu je systém poskytování zpětné vazby odpovědnému vedoucímu pracovníkovi ohledně nálezů, který zajistí, aby byla v případě potřeby účinným způsobem provedena nápravná opatření.

d)

Systém řízení je úměrný velikosti organizace, která je zapojena do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS, a složitosti jejích činností a zohledňuje možná nebezpečí a související rizika spojená s těmito činnostmi.

e)

Kromě systému řízení uvedeného v písmenu a) organizace, která je zapojena do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS, zavede, uplatňuje a udržuje systém řízení bezpečnosti informací v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2023/203, aby zajistila řádné řízení rizik v oblasti bezpečnosti informací, která mohou mít dopad na bezpečnost letectví.

DPO.OR.B.005   Řízení změn

a)

Po vydání oprávnění organizace musí být veškeré významné změny systému řízení před zavedením schváleny agenturou, ledaže je taková změna oznámena a řízena v souladu s postupem schváleným agenturou. Organizace předloží agentuře žádost o povolení, v níž prokáže soustavné plnění platných požadavků.

b)

Veškeré změny vybavení pro ATM/ANS musí být před provedením oznámeny agentuře a schváleny, ledaže je taková změna řízena v souladu s postupem řízení změn schváleným agenturou. Tento postup řízení změn definuje klasifikaci změn vybavení pro ATM/ANS a popisuje, jak budou tyto změny oznamovány a řízeny.

DPO.OR.B.010   Požadavky na provozní prostory

Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS zajistí, aby její zařízení a vybavení, včetně zkušebních zařízení a vybavení, byla přiměřená a vhodná k provádění a řízení všech jejích úkolů a činností v souladu s platnými požadavky.

DPO.OR.B.015   Smluvní činnosti

a)

Smluvní činnosti zahrnují veškeré činnosti, které spadají do rozsahu činnosti organizace v souladu s podmínkami osvědčení a které jsou prováděny jinými organizacemi, a to buď na základě vlastního osvědčení k provádění této činnosti, nebo, pokud toto osvědčení nemají, pod dohledem takové organizace. Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS zajistí, aby v případě, že uzavírá smlouvy nebo nakupuje jakoukoliv část svých činností od externích organizací, byla smluvní nebo případně koupená činnost v souladu s platnými požadavky.

b)

Pokud organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS uzavírá smlouvu na jakoukoli část svých činností s organizací, která sama nemá v souladu s tímto nařízením k provádění takové činnosti osvědčení, zajistí, aby smluvní organizace pracovala pod její dohledem. Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS zajistí, aby byl agentuře umožněn přístup do smluvní organizace s cílem ověřit trvalý soulad s použitelnými požadavky podle tohoto nařízení.

DPO.OR.B.020   Požadavky na personál

a)

Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS jmenuje odpovědného vedoucího pracovníka, který má pravomoc k zajištění toho, aby veškeré činnosti mohly být financovány a prováděny v souladu s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Odpovědný vedoucí pracovník nese odpovědnost za vytvoření a udržování účinného systému řízení.

b)

Musí být vymezeny rovněž pravomoci, povinnosti a odpovědnosti jmenovaných představitelů, zejména vedoucích pracovníků odpovědných za bezpečnost, kvalitu, zabezpečení, finance a lidské zdroje.

DPO.OR.B.025   Vedení záznamů

a)

Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS vytvoří systém vedení záznamů, který umožňuje dostatečné ukládání záznamů a spolehlivou dohledatelnost všech jejích činností a který zahrnuje zejména všechny prvky uvedené v bodě DPO.OR.B.001.

b)

Formát a doba uchovávání záznamů uvedených v písmenu a) musí být stanoveny v postupech systému řízení organizace.

c)

Záznamy jsou ukládány způsobem, který zajišťuje jejich ochranu před poškozením, pozměňováním a odcizením.

d)

Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS vede rejstřík zavedeného vybavení pro ATM/ANS.

HLAVA C   TECHNICKÉ POŽADAVKY (DPO.OR.C)

DPO.OR.C.001   Organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS

a)

Žadatel o oprávnění organizace pro projektování nebo výrobu vybavení pro ATM/ANS a držitel tohoto oprávnění je podle potřeby oprávněn:

1)

být držitelem osvědčení k projektování vybavení pro ATM/ANS nebo požádat o jeho vydání;

2)

vydat prohlášení o souladu návrhu vybavení pro ATM/ANS;

3)

na žádost poskytovatele ATM/ANS vydat prohlášení o souladu vybavení pro ATM/ANS.

b)

Pokud jde o projekční činnosti, organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS:

1)

případně vydá prohlášení o souladu návrhu vybavení pro ATM/ANS;

2)

poskytuje údaje a informace, včetně pokynů, v rámci své odpovědnosti podle podmínek oprávnění stanovených agenturou;

3)

pro každý model každého kusu, pro který bylo vydáno prohlášení o vybavení pro ATM/ANS, vypracuje a udržuje aktualizovaný soubor úplných technických údajů a záznamů.

c)

Pokud jde o výrobní činnosti, organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS:

1)

vyrábí každý celek tak, aby bylo zajištěno, že hotové vybavení pro ATM/ANS je v souladu s konstrukčními údaji a je bezpečné pro zástavbu;

2)

pro každý model každého kusu, pro který bylo vydáno prohlášení o vybavení pro ATM/ANS, vypracuje a udržuje aktualizovaný soubor úplných technických údajů a záznamů;

3)

zpracuje, udržuje a aktualizuje originály všech příruček vyžadovaných příslušnými specifikacemi prohlášení pro konkrétní vybavení;

4)

zpřístupní uživatelům vybavení pro ATM/ANS a na požádání agentuře pokyny pro zachování vhodnosti, které jsou nezbytné pro užívání a údržbu vybavení pro ATM/ANS, a změny těchto pokynů;

5)

označí každý celek;

6)

trvale splňuje příslušné požadavky stanovené v tomto nařízení.

d)

Kromě písmene c) je organizace zapojená do výroby vybavení pro ATM/ANS oprávněna v rámci podmínek oprávnění určit, že každé hotové vybavení pro ATM/ANS je v souladu s příslušnými konstrukčními údaji a ve stavu umožňujícím bezpečný provoz, a to před vydáním formuláře agentury EASA o uvolnění, v němž se uvádí, že vybavení pro ATM/ANS bylo vyrobeno v souladu s příslušnými požadavky tohoto nařízení a s příslušnými konstrukčními údaji.

e)

Formulář agentury EASA o uvolnění uvedený v písmenu d) pro každé vyrobené vybavení pro ATM/ANS obsahuje alespoň tyto informace:

1)

popis vybavení pro ATM/ANS;

2)

číslo části vybavení pro ATM/ANS;

3)

sériové číslo vybavení pro ATM/ANS;

4)

prohlášení, že vybavení pro ATM/ANS bylo vyrobeno v souladu s příslušnými konstrukčními údaji a je ve stavu umožňujícím bezpečný provoz;

5)

odkaz na osvědčení nebo prohlášení o souladu návrhu.

DPO.OR.C.005   Koordinace

Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS, zajistí:

a)

uspokojivou koordinaci mezi projekčními a výrobními činnostmi, případně s příslušnými opatřeními;

b)

podle potřeby uspokojivou koordinaci s příslušnými poskytovateli ATM/ANS a leteckými podniky a jejich náležitou podporu, pokud jde o trvalou vhodnost vybavení pro ATM/ANS.

DPO.OR.C.010   Příkazy týkající se vybavení pro ATM/ANS

Pokud agentura vydá příkaz týkající se vybavení pro ATM/ANS podle bodu ATM/ANS.EQMT.CERT.065 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768, organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS:

a)

navrhne vhodné nápravné opatření a předloží je spolu s podrobnostmi agentuře ke schválení;

b)

po schválení návrhu uvedeného v písmenu a) agenturou zpřístupní všem známým uživatelům nebo vlastníkům vybavení pro ATM/ANS příslušné popisné údaje a pokyny k provedení a na požádání je poskytne rovněž všem osobám, které jsou povinny splnit příkaz týkající se vybavení pro ATM/ANS.


15.9.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/39


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1770

ze dne 12. září 2023,

kterým se stanoví ustanovení týkající se vybavení letadel požadovaného k užívání vzdušného prostoru jednotného evropského nebe a provozní pravidla související s užíváním vzdušného prostoru jednotného evropského nebe a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 29/2009 a prováděcí nařízení (EU) č. 1206/2011, (EU) č. 1207/2011 a (EU) č. 1079/2012

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (1), a zejména na čl. 44 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 140 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1139 se prováděcí pravidla přijatá na základě zrušeného nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 (2) upraví v souladu s ustanoveními nařízení (EU) 2018/1139 nejpozději do dne 12. září 2023.

(2)

Provozní postupy pro užívání vzdušného prostoru a požadované vybavení letadel by měly být v rámci vzdušného prostoru jednotného evropského nebe uplatňovány jednotně v souladu se základními požadavky stanovenými v bodě 1 přílohy VIII nařízení (EU) 2018/1139, aby bylo dosaženo interoperability a bezpečného provozu. Tyto požadavky by proto měly být uloženy provozovatelům letadel, pokud provozují lety ve směru do vzdušného prostoru jednotného evropského nebe, v rámci tohoto vzdušného prostoru nebo ve směru z něj.

(3)

Aby byla zajištěna kontinuita provozu letadel s komunikačním, navigačním a přehledovým vybavením pro užívání vzdušného prostoru jednotného evropského nebe, mělo by toto nařízení vycházet z příslušných prováděcích pravidel přijatých na základě nařízení (ES) č. 552/2004 s nezbytnými úpravami.

(4)

Konkrétně nařízení Komise (ES) č. 29/2009 (3), prováděcí nařízení (EU) č. 1206/2011 (4), (EU) č. 1207/2011 (5) a (EU) č. 1079/2012 (6) obsahují podrobná ustanovení týkající se provozních pravidel souvisejících s užíváním vzdušného prostoru a vybavením letadel. Nařízení (ES) č. 29/2009 a prováděcí nařízení (EU) č. 1206/2011, (EU) č. 1207/2011 a (EU) č. 1079/2012 by proto měla být zrušena.

(5)

Je-li to možné, měly by být stávající požadavky vyplývající z uvedených nařízení převzaty do tohoto nařízení, aby byla respektována oprávněná očekávání provozovatelů letadel a poskytovatelů služeb ATM/ANS, kterých se tyto požadavky týkají.

(6)

Je vhodné, aby se tyto požadavky i nadále vztahovaly na provozovatele letadel, kteří se podílejí na všeobecném letovém provozu ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe, a to ve všech fázích letu a na pohybové ploše letiště, s výjimkou letadel uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) 2018/1139. Členské státy by měly být odpovědné za zajištění toho, aby provoz těchto letadel bral patřičný ohled na bezpečnost všech ostatních letadel. Členské státy se však mohou rozhodnout, že na dotyčná letadla budou uplatňovat toto nařízení.

(7)

V souladu s oblastí působnosti nařízení (ES) č. 29/2009 by toto nařízení mělo stanovit stejné výjimky z požadavků na datová spojení, jaké jsou uděleny podle prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/2012 (7).

(8)

V čl. 14 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 1079/2012 byly stanoveny výjimky z povinnosti provozovat letadlo, u něhož se vyžaduje vybavení rádiem s možností rozestupu kanálů 8,33 kHz. Toto nařízení by nemělo stávající výjimky měnit.

(9)

Při vypracování požadavků v tomto nařízení byl náležitě zohledněn obsah hlavního plánu ATM a kapacity v oblasti komunikačních, navigačních a přehledových služeb v něm obsažené.

(10)

Evropská agentura pro bezpečnost letectví ve svém stanovisku 01/2023 vypracovala a předložila Komisi návrh prováděcích pravidel v souladu s čl. 75 odst. 2 písm. b) a c) a čl. 76 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 127 nařízení (EU) 2018/1139,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví provozní pravidla týkající se užívání vzdušného prostoru a požadavky na vybavení letadel nezbytné pro bezpečný a jednotný provoz ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe.

2.   Toto nařízení se vztahuje na provozovatele letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) bodech i) a ii) a čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2018/1139, jež se podílejí na všeobecném letovém provozu a provozují lety ve směru do vzdušného prostoru jednotného evropského nebe, v rámci tohoto vzdušného prostoru nebo ve směru z něj.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto prováděcího nařízení se použijí tyto definice:

(1)

„stanovištěm řízení letového provozu“ (stanovištěm ATC) se rozumí obecný pojem s různými významy: oblastní středisko řízení, přibližovací stanoviště řízení nebo letištní řídící věž;

(2)

„službou datovým spojem“ se rozumí soubor operací souvisejících s řízením letového provozu s podporou komunikace datovým spojem letadlo-země, které mají jednoznačně stanovený provozní cíl a začínají a končí provozní událostí;

(3)

„provozem s posunutou nosnou“ se rozumí případ, kdy určené provozní pokrytí nelze zajistit jen jedním pozemním vysílačem a kdy za účelem minimalizace problému s interferencí jsou signály ze dvou nebo více pozemních vysílačů posunuty (offset) od jmenovitých středních kmitočtů kanálů.

Článek 3

Vybavení letadla a provozní pravidla

Provozovatelé letadel zajistí, aby jejich letadla byla vybavena a provozována v souladu s pravidly a postupy stanovenými v příloze I (část COM) a příloze II (část SUR).

Článek 4

Způsoby dodržování předpisů

1.   Agentura stanoví přijatelné způsoby průkazu („AMC“), které lze používat k prokazování souladu s tímto nařízením, nařízením (EU) 2018/1139 a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jejich základě.

2.   K prokázání souladu s tímto nařízením lze používat i alternativní způsoby průkazu.

3.   Příslušné úřady zavedou systém, jehož prostřednictvím je možné soustavně hodnotit, zda přijatelné způsoby průkazu používané těmito úřady nebo organizacemi, nad nimiž tyto úřady vykonávají dozor, jsou v souladu s nařízením (EU) 2018/1139 a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě.

4.   Příslušné úřady informují agenturu o veškerých přijatelných způsobech průkazu, které fyzické nebo právnické osoby, nad nimiž vykonávají dozor, nebo úřady samy používají k prokazování souladu s tímto nařízením.

Článek 5

Zrušení

Nařízení (ES) č. 29/2009 a prováděcí nařízení (EU) č. 1206/2011, (EU) č. 1207/2011 a (EU) č. 1079/2012 se zrušují.

Článek 6

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. září 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26).

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 29/2009 ze dne 16. ledna 2009, kterým se stanoví požadavky na služby datovým spojem pro jednotné evropské nebe (Úř. věst. L 13, 17.1.2009, s. 3).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1206/2011 ze dne 22. listopadu 2011, kterým se stanoví požadavky na identifikaci letadla pro účely přehledu v jednotném evropském nebi (Úř. věst. L 305, 23.11.2011, s. 23).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1207/2011 ze dne 22. listopadu 2011, kterým se stanoví požadavky na výkonnost a interoperabilitu přehledu v jednotném evropském nebi (Úř. věst. L 305, 23.11.2011, s. 35).

(6)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1079/2012 ze dne 16. listopadu 2012, kterým se stanoví požadavky na rozestup kanálů hlasové komunikace pro jednotné evropské nebe (Úř. věst. L 320, 17.11.2012, s. 14).

(7)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2012 ze dne 29. listopadu 2019 o výjimkách podle článku 14 nařízení Komise (ES) č. 29/2009, kterým se stanoví požadavky na služby datovým spojem pro jednotné evropské nebe (Úř. věst. L 312, 3.12.2019, s. 95).


PŘÍLOHA I

Komunikace

(Část COM)

AUR.COM.1001   Předmět

Tato část stanoví požadavky na vybavení letadel a provozní pravidla s ohledem na užívání vzdušného prostoru zahrnující platné požadavky na služby datovým spojem a na rozestup kanálů hlasové komunikace.

HLAVA 1 –   SLUŽBY DATOVÝM SPOJEM

AUR.COM.2001   Oblast působnosti

Tato hlava se vztahuje pouze na lety provozované v rámci všeobecného letového provozu v souladu s pravidly pro let podle přístrojů ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe nad FL 285, s výjimkou vzdušného prostoru, který není součástí EUR regionu Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), a horní letové informační oblasti (UIR) Finska severně od 61°30′ a UIR Švédska severně od 61°30‘.

AUR.COM.2005   Požadavky na vybavení letadla

1.

Provozovatel letadla:

a)

zajistí, aby všechna letadla, která provozuje, byla schopna provozovat následující služby datovým spojem:

i)

schopnost zahájení přenosu dat datovým spojem;

ii)

služba řízení letového provozu (ATC) pro řízení komunikace;

iii)

služba ATC pro letová povolení a informace;

iv)

služba ATC pro kontrolu mikrofonu;

b)

přijme náležitá opatření s cílem umožnit výměnu dat mezi svými letadly, která jsou vybavena funkcí datového spoje, a všemi stanovišti ATC, která mohou řídit lety, které provozuje, s patřičným přihlédnutím k možným omezením pokrytí spojeným s použitou komunikační technologií.

2.

Podbod 1 se nevztahuje na:

a)

letadla s individuálním osvědčením letové způsobilosti vydaným poprvé přede dnem 1. ledna 1995;

b)

letadla s individuálním osvědčením letové způsobilosti vydaným poprvé přede dnem 1. ledna 2018 a vybavená před uvedeným datem zařízením pro datový spoj zajišťujícím interoperabilitu aplikací ATS v síti letadlo-země letadlového komunikačního adresního a oznamovacího systému (ACARS), jež se používá především tam, kde není použitelná radiolokační kontrola;

c)

letadla s osvědčenou maximální kapacitou míst k sezení 19 nebo méně a s maximální osvědčenou vzletovou hmotností 45 359 kg (100 000 liber) nebo méně a s prvním individuálním osvědčením letové způsobilosti vydaným přede dnem 5. února 2020;

d)

letadla provozovaná za účelem zkoušek, dodávky nebo údržby nebo s prvky pro datový spoj dočasně nefunkčními za podmínek uvedených v příslušném seznamu minimálního vybavení;

e)

kombinace typů a modelů letadel uvedené v dodatku I;

f)

kombinace typů a modelů letadel uvedené v dodatku II, jejichž individuální osvědčení letové způsobilosti bylo poprvé vydáno přede dnem 5. února 2020.

AUR.COM.2010   Provozní postupy a školení v oblasti služeb datovým spojem

Provozovatelé letadel přijmou nezbytná opatření, kterými zajistí, že:

a)

jejich provozní postupy jsou v souladu s touto hlavou a jsou zohledněny v jejich provozních příručkách a

b)

pracovníci obsluhující zařízení pro datový spoj jsou řádně seznámeni s touto hlavou a absolvovali dostatečný výcvik pro výkon své pracovní funkce.

HLAVA 2 –   ROZESTUP KANÁLŮ HLASOVÉ KOMUNIKACE

AUR.COM.3001   Oblast působnosti

Tato hlava se vztahuje pouze na lety provozované v rámci všeobecného letového provozu ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe, který je součástí EUR regionu ICAO, a kde jsou poskytovány hlasové radiokomunikační služby vzduch-země a země-země v kmitočtovém pásmu 117,975–137 MHz. Z oblasti působnosti jsou vyloučeny letová informační oblast (FIR)/UIR Kanárských ostrovů.

AUR.COM.3005   Požadavky na vybavení letadla

1)

Provozovatelé letadel zajistí, aby veškerá zařízení pro hlasovou komunikaci uvedená do provozu po dni 17. listopadu 2013 měla možnost rozestupu kanálů 8,33 kHz a byla schopna naladit se na kanály s rozestupem 25 kHz.

2)

Výjimky z povinnosti provozovat letadlo, u něhož se vyžaduje vybavení rádiem s možností rozestupu kanálů 8,33 kHz, v případech, které mají omezený dopad na síť, udělené členskými státy podle čl. 14 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 1079/2012, které byly oznámeny Komisi, zůstávají v platnosti.


Dodatek I

Výjimky uvedené v písmenu e) AUR.COM.2005 (2)

Typ/série/model letadla

Výrobce

Označení typu ICAO

Všechny AN-12

Antonov

AN12

AN-124 100

Antonov

A124

Všechny IL-76

Iljušin

IL76

Všechny A300

Airbus

A30B

A306

A3ST

Všechny A310

Airbus

A310

A-319/-320/-321 s prvním osvědčením letové způsobilosti vydaným od 1. ledna 1995 do 5. července 1999 včetně

Airbus

A319

A320

A321

Všechny A340

Airbus

A342

A343

A345

A346

A318-112

Airbus

A318

AVROLINER (RJ-100)

AVRO

RJ1H

AVROLINER (RJ-85)

AVRO

RJ85

BA146-301

British Aerospace

B463

B717-200

Boeing

B712

B737-300

Boeing

B733

B737-400

Boeing

B734

B737-500

Boeing

B735

B747-400

Boeing

B744

B757-200

Boeing

B752

B757-300

Boeing

B753

B767-200

Boeing

B762

B767-300

Boeing

B763

B767-400

Boeing

B764

MD-82

Boeing

MD82

MD-83

Boeing

MD83

Všechny MD-11

Boeing

MD11

CL-600-2B19 (CRJ100/200/440)

Bombardier

CRJ1/CRJ2

Dornier 328-100

Dornier

D328

Dornier 328-300

Dornier

J328

Fokker 70

Fokker

F70

Fokker 100

Fokker

F100

Série King Air (90/100/200/300)

Beechcraft

BE9L

BE20

B350

Hercules L-382-G-44K-30

Lockheed

C130

SAAB 2000/SAAB SF2000

SAAB

SB20


Dodatek II

Výjimky uvedené v písmenu f) AUR.COM.2005 (2)

Typ/série/model letadla

Výrobce

Označení typu ICAO

Série A330 200/300

Airbus

A332/A333

Global Express/5000

BD-700-1A10/1A11

Bombardier

GLEX/GL5T

CL-600-2C10 (CRJ-700)

Bombardier

CRJ7

C525C, CJ4

Cessna

C25C

C560XL (Citation XLS+)

Cessna

C56X

Všechny Falcon 2000

Dassault

F2TH

Všechny Falcon 900

Dassault

F900

EMB-500 (Phenom 100)

Embraer

E50P

EMB-505 (Phenom 300)

Embraer

E55P

EMB-135BJ (Legacy 600)

Embraer

E35L

EMB-135EJ (Legacy 650)

Embraer

E35L

EMB-145 (135/140/145)

Embraer

E135

E145, E45X

PC-12

Pilatus

PC12


PŘÍLOHA II

Přehled

(Část SUR)

AUR.SUR.1001   Předmět

Tato část stanoví požadavky na vybavení letadel a provozní pravidla s ohledem na užívání vzdušného prostoru zahrnující příslušné požadavky na přehled.

HLAVA 1 –   ZÁVISLÝ KOOPERATIVNÍ PŘEHLED

AUR.SUR.2001   Oblast působnosti

1)

Tato hlava se vztahuje pouze na lety provozované v rámci všeobecného letového provozu v souladu s pravidly pro let podle přístrojů ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe, který je součástí EUR regionu Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

2)

Bez ohledu na podbod (1) se bod AUR.SUR.2015 vztahuje na všechny lety provozované v rámci všeobecného letového provozu.

AUR.SUR.2005   Požadavky na vybavení letadla

1.

Provozovatelé letadel zajistí, aby:

a)

letadla byla vybavena provozuschopnými odpovídači sekundárního přehledového radaru, které splňují tyto podmínky:

i)

mají na palubě funkce módu S pro základní přehled (elementary surveillance – ELS);

ii)

mají kontinuitu dostatečnou na to, aby nepředstavovaly provozní riziko;

b)

letadla s maximální certifikovanou vzletovou hmotností převyšující 5 700 kg nebo se schopností maximální cestovní pravé vzdušné rychlosti větší než 250 uzlů, s individuálním osvědčením letové způsobilosti vydaným poprvé dne 7. června 1995 nebo po tomto datu, byla vybavena provozuschopnými odpovídači sekundárního přehledového radaru, které splňují tyto podmínky:

i)

kromě funkcí uvedených v písm. a) bodě i) mají funkce pro využití automatického závislého přehledového systému – vysílání (ADS-B) rozšířeného dotazovacího signálu (extended squitter, ES) 1 090 Mhz z pohledu vysílání z letadla;

ii)

mají kontinuitu dostatečnou na to, aby nepředstavovaly provozní riziko;

c)

letadla s pevnými křídly s maximální certifikovanou vzletovou hmotností převyšující 5 700 kg nebo se schopností maximální cestovní pravé vzdušné rychlosti větší než 250 uzlů, s individuálním osvědčením letové způsobilosti vydaným poprvé dne 7. června 1995 nebo po tomto datu, byla vybavena provozuschopnými odpovídači sekundárního přehledového radaru, které splňují tyto podmínky:

i)

kromě funkcí uvedených v písm. a) podbodu i) a písm. b) podbodu i) mají na palubě funkce módu S pro zdokonalený přehled (enhanced surveillance – EHS);

ii)

mají kontinuitu dostatečnou na to, aby nepředstavovaly provozní riziko.

2.

Ustanovení podbodu 1 písm. b) a c) se nevztahují na letadla, která patří do jedné z těchto kategorií:

a)

letadla, jejichž let je realizován za účelem provedení údržby;

b)

letadla, jejichž let je realizován za účelem vývozu;

c)

letadla, jejichž provoz skončí do dne 31. října 2025.

3.

Provozovatelé letadel s individuálním osvědčením letové způsobilosti vydaným poprvé přede dnem 7. prosince 2020 musí splnit požadavky stanovené v podbodu 1 písm. b) a c) za těchto podmínek:

a)

přede dnem 7. prosince 2020 zavedli program modernizace, který prokazuje soulad s podbodem 1 písm. b) a c);

b)

uvedená letadla nevyužila žádné finanční prostředky Unie poskytnuté za účelem uvedení těchto letadel do souladu s požadavky stanovenými v podbodu 1 písm. b) a c).

4.

Provozovatelé letadel zajistí, aby letadla vybavená v souladu s podbody 1, 2 a 3 a s maximální certifikovanou vzletovou hmotností převyšující 5 700 kg nebo se schopností maximální cestovní pravé vzdušné rychlosti větší než 250 uzlů byla provozována s anténním systémem umožňujícím výběr.

AUR.SUR.2010   Nefunkční odpovídač

V případě letadel, u nichž schopnost odpovídačů splňovat požadavky stanovené v podbodu 1 písm. b) a c) bodu AUR.SUR.2005 dočasně nefunguje, jsou provozovatelé letadel oprávněni provozovat uvedená letadla po dobu nejvýše tří po sobě následujících dnů.

AUR.SUR.2015   ICAO 24bitová adresa letadla vybaveného odpovídačem

Provozovatelé letadel zajistí, aby na palubě letadel, která provozují, pracovaly všechny odpovídače módu S s ICAO 24bitovou adresou letadla, která odpovídá registraci, již přidělil stát, v němž je letadlo registrováno.

AUR.SUR.2020   Provozní postupy a školení v oblasti přehledu

Provozovatelé letadel přijmou nezbytná opatření, kterými zajistí, že:

a)

jejich provozní postupy jsou v souladu s touto hlavou a jsou zohledněny v jejich provozních příručkách a

b)

pracovníci obsluhující přehledové vybavení byli řádně seznámeni s touto hlavou a absolvovali dostatečný výcvik pro výkon své pracovní funkce.


15.9.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/49


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1771

ze dne 12. září 2023,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2017/373, pokud jde o systémy uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb a jejich složky, a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 1032/2006, (ES) č. 633/2007 a (ES) č. 262/2009

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (1), a zejména na čl. 43 odst. 1 písm. a), e) a f), čl. 44 odst. 1 písm. a) a čl. 62 odst. 15 písm. a) a c) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 140 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1139 se prováděcí pravidla přijatá na základě zrušeného nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 (2) upraví v souladu s ustanoveními nařízení (EU) 2018/1139 nejpozději do dne 12. září 2023.

(2)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 (3) stanoví společné požadavky na poskytování služeb v oblasti uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb („ATM/ANS“) a dalších funkcí sítě uspořádání letového provozu (dále jen „funkce sítě ATM“) pro všeobecný letový provoz a dohled nad nimi.

(3)

V souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/1769 (4) podléhají systémy a složky ATM/ANS (dále jen „vybavení pro ATM/ANS“) certifikaci nebo prohlášení ze strany organizací zapojených do projektování a výroby vybavení pro ATM/ANS. Pro zajištění řádné instalace, testování na místě a bezpečného uvedení tohoto vybavení do provozu a dohledu nad ním by mělo být prováděcí nařízení (EU) 2017/373 pozměněno tak, aby zahrnovalo nezbytné požadavky vztahující se na poskytovatele ATM/ANS a jejich příslušné úřady.

(4)

K zajištění kontinuity požadavků na používání vybavení pro ATM/ANS by změny prováděcího nařízení (EU) 2017/373 měly vycházet z příslušných prováděcích pravidel přijatých na základě zrušeného nařízení (ES) č. 552/2004 s nezbytnými úpravami.

(5)

Konkrétně nařízení Komise (ES) č. 1032/2006 (5) stanoví požadavky na automatické systémy pro výměnu letových údajů pro účely oznamování, koordinace a předávání letů mezi stanovišti řízení letového provozu; nařízení Komise (ES) č. 633/2007 (6) stanoví požadavky použití protokolu pro přenos zpráv o letu pro účely oznamování, koordinace a předávání letů mezi stanovišti řízení letového provozu a nařízení Komise (ES) č. 262/2009 (7) stanoví požadavky na koordinované přidělování a užívání dotazovacích kódů režimu S pro jednotné evropské nebe. Tyto požadavky by měly být zohledněny v prováděcím nařízení (EU) 2017/373.

(6)

Požadavky týkající se komunikace vzduch-země s využitím rozestupu kanálů 8,33 kHz, které jsou stanoveny v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 1079/2012 (8), se nevztahují na služby poskytované ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe mimo evropský (EUR) region Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), jak je definován v evropském (EUR) navigačním plánu ICAO, svazku I (dokument 7754), ani ve FIR/UIR Kanárských ostrovů, neboť místní podmínky neodůvodnily dostatečně jejich použitelnost jako nezbytnou. Toto nařízení by mělo stanovit stejnou oblast působnosti.

(7)

V čl. 14 odst. 2 prováděcího nařízení č. 1079/2012 byly stanoveny výjimky z povinnosti převést všechny přidělené kmitočty na rozestup kanálů 8,33 kHz. Toto nařízení by nemělo stávající výjimky měnit.

(8)

Požadavky týkající se přidělování dotazovacích kódů režimu S, které jsou stanoveny v nařízení Komise (ES) č. 262/2009, se nevztahují na služby poskytované ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe mimo evropský (EUR) region ICAO vzhledem k místnímu nízkému objemu provozu a geografické poloze, kdy vzdušný prostor hraničí pouze se vzdušným prostorem, za který odpovídají poskytovatelé ATM/ANS ze třetích zemí, což odůvodňuje odlišná místní ujednání o koordinaci s okolními státy mimo EU. Toto nařízení by mělo stanovit stejnou oblast působnosti.

(9)

Prováděcí nařízení (EU) 2017/373 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno a nařízení (ES) č. 1032/2006, (ES) č. 633/2007 a (ES) č. 262/2009 by měla být zrušena.

(10)

Při vypracování požadavků v tomto nařízení byl náležitě zohledněn obsah hlavního plánu ATM a kapacity v oblasti komunikačních, navigačních a přehledových služeb v něm obsažené.

(11)

Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví navrhla ve svém stanovisku č. 01/2023 (9) opatření v souladu s čl. 75 odst. 2 písm. b) a c) a čl. 76 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 127 nařízení (EU) 2018/1139,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny prováděcího nařízení (EU) 2017/373

Prováděcí nařízení (EU) 2017/373 se mění takto:

1)

článek 2 se mění takto:

a)

bod 3) se nahrazuje tímto:

„3)

‚manažerem struktury vzdušného prostoru‘ se rozumí subjekt pověřený úkoly nezbytnými pro výkon funkcí uvedených v článku 6 nařízení (ES) č. 551/2004“;

b)

doplňují se nové body 9), 10), 11), 12) a 13), které znějí:

„9)

‚dotazovačem režimu S’ se rozumí systém složený z antény a elektroniky, který podporuje adresování jednotlivých letadel pomocí režimu „Select“ (volba) (‚režim S’);

10)

‚způsobilým dotazovačem režimu S’ se rozumí dotazovač režimu S, pro který je splněna nejméně jedna z následujících podmínek:

a)

dotazovač se pro pořizování cílů režimu S spoléhá alespoň částečně na režim S dotazů a odpovědí na všechna volání;

b)

dotazovač blokuje pořízené cíle režimu S v odpovědi na všechny dotazy volání režimu S, a to trvale nebo přerušovaně, v celém svém pokrytí nebo v jeho části, nebo

c)

dotazovač používá vícemístné komunikační protokoly pro aplikace datového spoje;

11)

‚provozovatelem režimu S’ se rozumí osoba, organizace nebo podnik, který provozuje dotazovač režimu S nebo nabízí jeho provozování, včetně:

a)

poskytovatelů přehledových služeb;

b)

výrobců dotazovačů režimu S;

c)

provozovatelů letišť;

d)

výzkumných zařízení;

e)

jakéhokoli jiného subjektu oprávněného provozovat dotazovač režimu S;

12)

‚škodlivým rušením‘ se rozumí rušení, které brání dosažení požadavků na výkon;

13)

‚plánem přidělování dotazovacích kódů‘ se rozumí poslední schválený úplný soubor přidělení dotazovacích kódů;“

2)

v článku 3 se vkládá nový odstavec 6a, který zní:

„6a.   Členské státy zajistí, aby použití pozemního vysílače provozovaného v členském státě nevytvářelo škodlivé rušení na jiných přehledových systémech.“

;

3)

vkládají se nové články 3e a 3f, které znějí:

„Článek 3e

Přidělování kódů dotazovače režimu S

1.   Členské státy zajistí, aby změny přidělení dotazovacích kódů plynoucí z aktualizace plánu přidělování dotazovacích kódů byly sděleny příslušným provozovatelům režimu S v jejich pravomoci do čtrnácti kalendářních dní po přijetí aktualizovaného plánu přidělování.

2.   Členské státy zpřístupní ostatním členským státům nejméně jednou za každých šest měsíců pomocí systému přidělování dotazovacích kódů aktuální záznam o přidělování a užívání dotazovacího kódu způsobilými dotazovači režimu S v rámci jejich oblasti působnosti.

3.   Pokud existuje překrytí mezi pokrytím dotazovače režimu S umístěného v oblasti působnosti členského státu a pokrytím dotazovače režimu S umístěného v oblasti působnosti třetí země, dotyčný členský stát:

a)

zajistí, aby třetí země byla informována o bezpečnostních požadavcích souvisejících s přidělováním a užíváním dotazovacích kódů;

b)

přijme nezbytná opatření pro koordinaci užívání dotazovacích kódů s danou třetí zemí.

4.   Členský stát oznámí poskytovatelům letových provozních služeb spadajícím do jeho pravomoci dotazovače režimu S pracující v působnosti třetí země, pokud nebylo koordinováno přidělování dotazovacích kódů režimu S.

5.   Členské státy zkontrolují platnost žádostí o dotazovací kódy, které obdrží od provozovatelů režimu S, dříve než dotazovací kódy zpřístupní ke koordinaci pomocí systému přidělování dotazovacích kódů, jak je stanoveno v bodě 15 přílohy IV prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/123 (*1).

6.   Členské státy zajistí, aby provozovatelé režimu S, jiní než poskytovatelé přehledových služeb, splňovali požadavky bodu CNS.TR.205 v příloze VIII.

7.   Požadavky stanovené v odstavcích 1 až 6 se nevztahují na vzdušný prostor jednotného evropského nebe, který není součástí evropského (EUR) regionu Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

Článek 3f

Užívání vzdušného prostoru jednotného evropského nebe

1.   V souvislosti s ochranou spektra členské státy zajistí, aby odpovídač sekundárního přehledového radaru na palubě všech letadel přelétávajících přes členský stát nebyl vystavován nadměrnému počtu dotazů, které jsou vysílány pozemními dotazovači přehledového radaru a které buď vyvolávají odpovědi, nebo odpovědi nevyvolávají, ale mají dostatečný výkon na to, aby překročily minimální prahovou úroveň přijímače odpovídače sekundárního přehledového radaru. V případě neshody mezi členskými státy ohledně nezbytných opatření předloží dotyčné členské státy záležitost Komisi, aby přijala opatření.

2.   Členské státy zajistí, aby byla veškerá přidělení kmitočtů pro hlasovou komunikaci převedena na rozestup kanálů 8,33 kHz. Požadavky na převod se nevztahují na přidělení kmitočtů:

a)

která zůstanou v rozestupu kanálů 25 kHz u těchto kmitočtů:

1)

tísňového kmitočtu (121,5 MHz);

2)

pomocného kmitočtu pro účely pátrání a záchrany (123,1 MHz);

3)

kmitočtů VKV číslicového spoje (VDL) přidělených k použití ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe;

4)

kmitočtů letadlového komunikačního adresního a oznamovacího systému (ACARS) (131,525 MHz, 131,725 MHz a 131,825 MHz);

b)

je-li používán provoz s posunutou nosnou v rozestupu kanálů 25 kHz.

3.   Požadavky stanovené v odstavci 2 se nevztahují na vzdušný prostor jednotného evropského nebe, který není součástí evropského (EUR) regionu ICAO, ani na letovou informační oblast (FIR)/horní letovou informační oblast (UIR) Kanárských ostrovů.

4.   Výjimky z povinnosti zajistit, aby byla veškerá přidělení kmitočtů převedena na rozestup kanálů 8,33 kHz, v případech, které mají omezený dopad na síť, udělené členskými státy podle čl. 14 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 1079/2012, které byly oznámeny Komisi, zůstávají v platnosti.

5.   Členské státy stanoví a případně zveřejní ve vnitrostátních leteckých informačních příručkách postupy pro odbavování letadel, která nejsou vybavena:

a)

odpovídači sekundárního přehledového radaru režimu S;

b)

rádii s možností rozestupu kanálů 8,33 kHz.

(*1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/123 ze dne 24. ledna 2019, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro funkce sítě uspořádání letového provozu (ATM) a zrušuje nařízení Komise (EU) č. 677/2011 (Úř. věst. L 28, 31.1.2019, s. 1).“ "

4)

Přílohy I, II, III, IV, VIII, IX, X a XII se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1032/2006, (ES) č. 633/2007 a (ES) č. 262/2009 se zrušují.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. září 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 ze dne 1. března 2017, kterým se stanoví společné požadavky na poskytovatele služeb v oblasti uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu a dohled nad nimi, zrušují nařízení (ES) č. 482/2008, prováděcí nařízení (EU) č. 1034/2011, (EU) č. 1035/2011 a (EU) 2016/1377 a mění nařízení (EU) č. 677/2011 (Úř. věst. L 62, 8.3.2017, s. 1).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1769 ze dne 12. září 2023, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy pro schvalování organizací zapojených do projektování nebo výroby systémů a složek uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb a mění prováděcí nařízení (EU) 2023/203 (viz strana 19 v tomto Úředním věstníku).

(5)  Nařízení Komise (ES) č. 1032/2006 ze dne 6. července 2006, kterým se stanoví požadavky na automatické systémy pro výměnu letových údajů pro účely oznamování, koordinace a předávání letů mezi stanovišti řízení letového provozu (Úř. věst. L 186, 7.7.2006, s. 27).

(6)  Nařízení Komise (ES) č. 633/2007 ze dne 7. června 2007, kterým se stanoví požadavky použití protokolu pro přenos zpráv o letu pro účely oznamování, koordinace a předávání letů mezi stanovišti řízení letového provozu (Úř. věst. L 146, 8.6.2007, s. 7).

(7)  Nařízení Komise (ES) č. 262/2009 ze dne 30. března 2009, kterým se stanoví požadavky na koordinované přidělování a užívání dotazovacích kódů režimu S pro jednotné evropské nebe (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 20).

(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1079/2012 ze dne 16. listopadu 2012, kterým se stanoví požadavky na rozestup kanálů hlasové komunikace pro jednotné evropské nebe (Úř. věst. L 320, 17.11.2012, s. 14).

(9)  https://www.easa.europa.eu/document-library/opinions


PŘÍLOHA

Přílohy I, II, III, IV, VIII, IX, X a XII prováděcího nařízení (EU) 2017/373 se mění takto:

1)

Příloha I se mění takto:

a)

vkládá se nový bod 30a), který zní:

„30a)

‚vybavením pro ATM/ANS‘ se rozumí složky ATM/ANS definované v čl. 3 bodu 6 nařízení (EU) 2018/1139 a systémy ATM/ANS definované v čl. 3 bodu 7 uvedeného nařízení, s výjimkou palubních složek, na něž se vztahuje nařízení Komise (EU) č. 748/2012 (*1);

(*1)  Nařízení Komise (EU) č. 748/2012 ze dne 3. srpna 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací (Úř. věst. L 224, 21.8.2012, s. 1).“;"

b)

vkládá se nový bod 34a), který zní:

„34a)

‚hranicí‘ se rozumí podélná nebo svislá rovina, která vymezuje vzdušný prostor, v němž stanoviště ATC poskytuje letové provozní služby;“

c)

vkládají se nové body 39a) a 39b), které znějí:

„39a)

‚koordinačními údaji‘ se rozumějí údaje pro pracovníky ATS související s postupy oznamování, koordinace a předávání letů a s postupy při civilně-vojenské koordinaci;

39b)

‚koordinačním bodem‘ se rozumí bod na hranici nebo v blízkosti hranice, kterou využívají stanoviště ATC a na kterou se odkazuje při postupu koordinace;“

d)

vkládá se nový bod 40a), který zní:

„40a)

‚službou datovým spojem‘ se rozumí soubor operací souvisejících s řízením letového provozu s podporou komunikace datovým spojem letadlo-země, které mají jednoznačně stanovený provozní cíl a začátek a konec provozní události;“

e)

vkládá se nový bod 46a), který zní:

„46a)

‚způsobilým dotazovacím kódem‘ se rozumí kterýkoli kód z množiny kódů II a SI s výjimkou:

a)

kódu II 0;

b)

dotazovacích kódů vyhrazených pro vojenské subjekty včetně mezivládních organizací, zejména pro řízení a přidělování v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy;“

f)

vkládá se nový bod 47a), který zní:

„47a)

‚předpokládanými údaji‘ se rozumí koordinační bod, předpokládaný čas letadla a předpokládaná letová hladina letadla nad bodem předání;“

g)

vkládá se nový bod 62a), který zní:

„62a)

‚prováděcí posloupností‘ se rozumí časově omezená posloupnost provádění přidělování dotazovacích kódů, kterou musí provozovatelé režimu S dodržet, aby se vyhnuli přechodným konfliktům dotazovacích kódů;“

h)

vkládá se nový bod 73a), který zní:

„73a)

‚vyrozuměným stanovištěm‘ se rozumí stanoviště ATC, které obdrželo oznámení;“

i)

vkládá se nový bod 81a), který zní:

„81a)

‚přijímacím stanovištěm‘ se rozumí stanoviště řízení letového provozu, kterému je zasílána zpráva;“

j)

bod 88) se nahrazuje tímto:

„88)

‚příkazem k zajištění bezpečnosti‘ se rozumí dokument vydaný či přijatý příslušným úřadem, kterým se:

1)

nařizuje provést opatření ve funkčním systému nebo kterým se stanoví omezení provozního používání tohoto systému s cílem obnovit bezpečnost v případě, že se prokáže, že by jinak mohla být snížena bezpečnost letectví, nebo

2)

nařizuje provést opatření u vybavení pro ATM/ANS, na něž se vztahuje prohlášení o souladu vydané podle článku 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768 (*2), s cílem řešit zjištěný nebezpečný nebo nezabezpečený stav, případně obojí, a obnovit výkonnost a interoperabilitu tohoto vybavení pro ATM/ANS v případě, že se prokáže, že by jinak mohla být snížena bezpečnost, zabezpečení, výkonnost nebo interoperabilita tohoto konkrétního vybavení.

(*2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768 ze dne 14. července 2023, kterým se stanoví podrobná pravidla pro osvědčování a prohlášení, pokud jde o systémy uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a složky uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb (Úř. věst. L 228, 15.9.2023, s. 1)“;"

k)

vkládají se nové body 107a) a 107b), které znějí:

„107a)

‚pracovním místem‘ se rozumí místo na pracovišti, vybavené technickým zařízením, prostřednictvím kterého pracovník letových provozních služeb vykonává činnost související s jeho funkcí;

107b)

‚výstrahou‘ se rozumí zpráva zobrazená na pracovním místě, pokud dojde k selhání automatizovaného postupu koordinace;“;

2)

Příloha II se mění takto:

a)

v bodě ATM/ANS.AR.A.020 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

Příslušný úřad bez zbytečného odkladu informuje agenturu v případě jakýchkoli závažných problémů s prováděním příslušných ustanovení nařízení (EU) 2018/1139 a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě nebo nařízení (ES) č. 549/2004, (ES) č. 550/2004 a (ES) č. 551/2004, která se vztahují na poskytovatele služeb.“;

b)

bod ATM/ANS.AR.A.030 se nahrazuje tímto:

ATM/ANS.AR.A.030 Příkazy k zajištění bezpečnosti

a)

Příslušný úřad vydá příkaz k zajištění bezpečnosti, pokud zjistil, že nastala některá z těchto situací:

1)

nebezpečný stav ve funkčním systému, jenž vyžaduje okamžité přijetí opatření;

2)

nebezpečný, nezabezpečený, nedostatečně výkonný nebo neinteroperabilní stav vybavení, na něž se vztahuje prohlášení o souladu vydané podle článku 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768, a je pravděpodobné, že tento stav existuje nebo nastane u jiného vybavení pro ATM/ANS.

b)

Příkaz k zajištění bezpečnosti je předán dotčeným poskytovatelům ATM/ANS a obsahuje přinejmenším tyto informace:

1)

identifikaci nebezpečného stavu;

2)

identifikaci dotčeného funkčního systému;

3)

požadovaná opatření a jejich zdůvodnění;

4)

termín, dokdy mají být požadovaná opatření dokončena;

5)

datum vstupu v platnost.

c)

Do jednoho měsíce od vydání předá příslušný úřad kopii příkazu k zajištění bezpečnosti agentuře a všem ostatním dotčeným příslušným úřadům.

d)

Příslušný úřad ověří, zda poskytovatelé ATM/ANS plní příkazy k zajištění bezpečnosti a případně příkazy týkající se vybavení pro ATM/ANS.“;

c)

v bodě ATM/ANS.AR.C.005 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

V rámci bodu ATM/ANS.AR.B.001 písm. a) podbodu (1) stanoví příslušný úřad postup, aby ověřil, zda:

1)

poskytovatelé služby plní použitelné požadavky stanovené v přílohách III až XIII a veškeré použitelné podmínky připojené k osvědčení ještě předtím, než je jim toto osvědčení vydáno. Osvědčení se vydávají v souladu s dodatkem 1 k této příloze;

2)

jsou plněny veškeré povinnosti související s bezpečností, které jsou uvedeny v ustavujícím aktu vydaném v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 550/2004;

3)

jsou soustavně plněny platné požadavky na poskytovatele služeb, kteří jsou pod jeho dohledem;

4)

jsou plněny cíle týkající se bezpečnosti, zabezpečení a interoperability, platné požadavky a další podmínky uvedené v prohlášení o souladu vybavení pro ATM/ANS; technická a výkonnostní omezení a podmínky uvedené v osvědčeních vybavení pro ATM/ANS a/nebo prohlášeních o vybavení pro ATM/ANS a bezpečnostní opatření, včetně příkazů týkajících se vybavení pro ATM/ANS, jež vydala agentura v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.AR.A.030 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768;

5)

jsou plněny příkazy k zajištění bezpečnosti a prováděna nápravná a donucovací opatření.“;

d)

bod ATM/ANS.AR.C.050 se mění takto:

i)

písmena c), d), e) a f) se nahrazují tímto:

„c)

Příslušný úřad klasifikuje nález úrovně 1, pokud zjistí, že jsou závažným způsobem porušovány použitelné požadavky nařízení (EU) 2018/1139 a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě, jakož i nařízení (ES) č. 549/2004, (ES) č. 550/2004 a (ES) č. 551/2004 a jejich prováděcích pravidel, že nejsou dodržovány postupy a příručky poskytovatele ATM/ANS, podmínky osvědčení, ustavující akt, je-li použitelný, nebo obsah prohlášení, přičemž tato porušení představují značné riziko pro bezpečnost letů nebo jiným způsobem zpochybňují schopnost poskytovatele služeb pokračovat v činnosti.

Nález úrovně 1 zahrnuje mimo jiné tyto případy:

1)

poskytovatel služeb stanovil provozní postupy a/nebo poskytoval službu způsobem, který vytváří vážné riziko pro bezpečnost letu;

2)

poskytovatel služeb dosáhl platnosti svého osvědčení nebo jeho prodloužení předložením padělaných dokladů;

3)

poskytovatel služeb postupoval prokazatelně neoprávněným (nezákonným) způsobem nebo své osvědčení používal podvodným způsobem;

4)

není určen odpovědný vedoucí.

d)

Příslušný úřad vydá nález úrovně 2, pokud zjistí, že jsou jakýmkoli jiným způsobem porušovány použitelné požadavky nařízení (EU) 2018/1139 a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě, jakož i nařízení (ES) č. 549/2004, (ES) č. 550/2004 a (ES) č. 551/2004 a jejich prováděcích pravidel, že nejsou dodržovány postupy a příručky poskytovatele ATM/ANS nebo podmínky osvědčení nebo obsah prohlášení.

e)

Je-li v rámci dohledu nebo jiným způsobem zjištěn nález, příslušný úřad sdělí nález písemně dotčenému poskytovateli služeb a požádá jej, aby provedl nápravné opatření, kterým zjištěné případy neshody odstraní, aniž jsou tím dotčena jakákoli dodatečná opatření požadovaná nařízením (EU) 2018/1139 a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě, jakož i nařízeními (ES) č. 549/2004, (ES) č. 550/2004 a (ES) č. 551/2004 a jejich prováděcími pravidly.

1)

V případě nálezu úrovně 1 přijme příslušný úřad okamžité a odpovídající kroky a je-li to vhodné, může zcela nebo zčásti omezit, pozastavit nebo zrušit osvědčení a zároveň zaručit kontinuitu služeb za předpokladu, že není ohrožena bezpečnost, a v případě, že jde o manažera struktury vzdušného prostoru, o tom informuje Komisi. Přijatá opatření závisejí na rozsahu nálezu a zůstávají v platnosti, dokud poskytovatel ATM/ANS nepřijme úspěšná nápravná opatření.

2)

V případě nálezu úrovně 2 příslušný úřad:

i)

poskytne poskytovateli služeb lhůtu k provedení nápravného opatření, které bude zahrnuto do plánu opatření a bude odpovídat povaze nálezu;

ii)

posoudí navržená nápravná opatření a plán jejich provádění předložené poskytovatelem služeb a dojde-li při tomto posouzení k závěru, že postačují k odstranění nesouladu, schválí je.

3)

Pokud v případě nálezu úrovně 2 poskytovatel služeb nepředloží plán nápravných opatření, který je pro příslušný úřad s ohledem na nález přijatelný, nebo pokud poskytovatel služeb neprovede nápravné opatření ve lhůtě přijaté či prodloužené příslušným úřadem, nález může být povýšen na nález úrovně 1, přičemž se provedou kroky v souladu s bodem 1.

f)

Pokud příslušný úřad zjistí, že poskytovatel ATM/ANS začleňuje vybavení pro ATM/ANS do svého funkčního systému, aniž by zajistil soulad s bodem ATM/ANS.OR.A.045 písm. g), přijme s náležitým ohledem na potřebu zajistit bezpečnost a kontinuitu provozu veškerá opatření nezbytná k omezení oblasti použití dotčeného vybavení pro ATM/ANS nebo jeho používání poskytovatelům ATM/ANS pod svým dohledem zakáže.“;

ii)

se doplňuje nové písmeno g), které zní:

„g)

V případech, které nevyžadují nálezy úrovně 1 a 2, může příslušný úřad vydat připomínky.“

3)

Příloha III se mění takto:

a)

v bodě ATM/ANS.OR.A.045 se doplňují nová písmena g) až j), která znějí:

„g)

Před začleněním vybavení pro ATM/ANS do funkčního systému poskytovatel ATM/ANS zajistí, aby:

1)

novému nebo upravenému vybavení pro ATM/ANS udělila agentura osvědčení v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768 a toto vybavení bylo vyrobeno schválenou projekční nebo výrobní organizací podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/1769 (*3), nebo

2)

pro nové nebo upravené vybavení pro ATM/ANS vydala prohlášení schválená projekční organizace podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768 a toto vybavení bylo vyrobeno schválenou projekční nebo výrobní organizací podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/1769, nebo

3)

pro nové nebo upravené vybavení pro ATM/ANS bylo vydáno prohlášení o souladu podle čl. 6 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768, nebo

4)

pokud vybavení pro ATM/ANS nepodléhá posouzení shody podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768, bylo ověřeno, že konkrétní vybavení pro ATM/ANS splňuje příslušné specifikace a kvalifikace.

h)

Poskytovatel ATM/ANS zajistí, aby bylo ověřeno, že vybavení pro ATM/ANS odpovídá specifikacím výrobce vybavení, včetně instalace a zkoušky či zkoušek na místě.

i)

Před uvedením vybavení pro ATM/ANS do provozu poskytovatel ATM/ANS zajistí, aby upravený funkční systém, do něhož je toto vybavení pro ATM/ANS začleněno, splňoval všechny platné požadavky, a určí všechny odchylky a omezení.

j)

Pokud poskytovatel ATM/ANS uvede vybavení pro ATM/ANS do provozu, zajistí, aby bylo vybavení pro ATM/ANS nebo upravené vybavení používáno v souladu s podmínkami použití a s případnými omezeními a aby splňovalo všechny platné požadavky.

(*3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1769 ze dne 12. září 2023, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy pro schvalování organizací zapojených do projektování nebo výroby systémů a složek uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb a mění prováděcí nařízení (EU) 2023/203 (Úř. věst. L 228, 15.9.2023, s. 19)“;"

b)

bod ATM/ANS.OR.A.060 se nahrazuje tímto:

ATM/ANS.OR.A.060 Okamžitá reakce na bezpečnostní problém

a)

Poskytovatel služeb provede veškerá bezpečnostní opatření včetně příkazů k zajištění bezpečnosti, která mu stanoví příslušný úřad v souladu s bodem ATM/ANS.AR.A.025 písm. c).

Je-li vydán příkaz k zajištění bezpečnosti za účelem nápravy stavu uvedeného v prohlášení o souladu, které bylo vydáno podle článku 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768, musí poskytovatel ATM/ANS, pokud příslušný orgán v případě potřeby naléhavých opatření nestanoví jinak:

1)

navrhnout vhodná nápravná opatření a předložit podrobnosti tohoto návrhu příslušnému úřadu ke schválení;

2)

po schválení příslušným úřadem tato opatření dodržovat.“;

c)

v bodě ATM/ANS.OR.B.005 písm. a) se doplňuje nový podbod (8), který zní:

„(8)

postup, který zajistí, že návrh vybavení pro ATM/ANS nebo změny jeho návrhu, na něž se vztahuje článek 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768, odpovídají platným specifikacím, včetně funkce nezávislé kontroly prokázání souladu, na jejímž základě poskytovatel ATM/ANS vydá prohlášení o souladu a související dokumentaci o souladu.“;

d)

bod ATM/ANS.OR.D.025 se mění takto:

1)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

Manažer struktury vzdušného prostoru předkládá Komisi a agentuře výroční zprávu o své činnosti. Tato zpráva se vztahuje na jeho provozní výkonnost, jakož i na významné činnosti a vývoj zejména v oblasti bezpečnosti.“;

2)

v písmenu d) se podbod (3) nahrazuje tímto:

„(3)

v případě manažera struktury vzdušného prostoru údaj o jeho výkonnosti ve srovnání s výkonnostními cíli stanovenými ve strategickém plánu sítě, přičemž se skutečná výkonnost porovná s výkonností stanovenou v operačním plánu sítě, a to za použití výkonnostních ukazatelů stanovených v operačním plánu sítě;“;

4)

Příloha IV se mění takto:

a)

bod ATS.OR.400 se nahrazuje tímto:

ATS.OR.400 Letecká pohyblivá služba (komunikace letadlo-země) – obecná ustanovení

a)

Poskytovatel letových provozních služeb používá v komunikaci letadlo-země pro účely letových provozních služeb hlasový nebo datový spoj či obojí.

b)

Je-li hlasová komunikace vzduch-země založena na rozestupu kanálů 8,33 kHz, poskytovatel letových provozních služeb zajistí, aby:

1)

veškerá zařízení pro hlasovou komunikaci vzduch-země měla možnost rozestupu kanálů 8,33 kHz a byla schopna naladit se na kanály s rozestupem 25 kHz;

2)

veškerá přidělení kmitočtů pro hlasovou komunikaci měla rozestup kanálů 8,33 kHz;

3)

postupy použitelné pro letadla vybavená rádii s možností rozestupu kanálů 8,33 kHz a pro letadla, která takovým zařízením vybavena nejsou, s výhradou předání mezi stanovišti letových provozních služeb, byly uvedeny v dohodách mezi těmito stanovišti ATS;

4)

letadla, která nejsou vybavena rádii s možností rozestupu kanálů 8,33 kHz, mohla být používána za předpokladu, že je lze bezpečně provozovat v rámci kapacitních omezení systému řízení letového provozu v případě přidělení kmitočtů v pásmu UKV nebo kmitočtů s rozestupem 25 kHz, a

5)

každoročně sdělil členskému státu, který jej určil, své plány pro provoz státních letadel, která nejsou vybavena rádiem s možností rozestupu kanálů 8,33 kHz, přičemž zohlední kapacitní omezení související s postupy, které členské státy zveřejní ve svých vnitrostátních leteckých informačních příručkách.

c)

Je-li pro poskytování služby řízení letového provozu používána přímá obousměrná hlasová komunikace nebo komunikace datovým spojem mezi řídícím a pilotem, zajistí poskytovatel letových provozních služeb na všech těchto komunikačních kanálech letadlo-země záznamová zařízení.

d)

Je-li pro poskytování letové informační služby, včetně letištní letové informační služby (AFIS), používána přímá obousměrná hlasová komunikace nebo komunikace datovým spojem letadlo-země, zajistí poskytovatel letových provozních služeb na všech těchto komunikačních kanálech letadlo-země záznamová zařízení, pokud příslušný úřad nestanoví jinak.“;

b)

bod ATS.OR.415 se nahrazuje tímto:

ATS.OR.415 Letecká pohyblivá služba (komunikace letadlo-země) – oblastní služba řízení

Poskytovatel letových provozních služeb zajistí, aby:

a)

komunikační zařízení letadlo-země umožňovala obousměrnou komunikaci mezi stanovištěm poskytujícím oblastní službu řízení a vhodně vybavenými letadly letícími kdekoli v rámci řízené oblasti nebo řízených oblastí a

b)

komunikační zařízení letadlo-země umožňovala obousměrnou komunikaci mezi stanovištěm poskytujícím oblastní službu řízení a vhodně vybavenými letadly letícími ve vzdušném prostoru uvedeném v bodě AUR.COM.2001 prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/1770 (*4), k provozování služeb datovým spojem uvedených v bodu AUR.COM.2005 písm. a) podbodu (1) uvedeného prováděcího nařízení.

(*4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1770 ze dne 12. září 2023, kterým se stanoví ustanovení týkající se vybavení letadel požadovaného k užívání vzdušného prostoru jednotného evropského nebe a provozní pravidla související s užíváním vzdušného prostoru jednotného evropského nebe a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 29/2009 a prováděcí nařízení (EU) č. 1206/2011, (EU) č. 1207/2011 a (EU) č. 1079/2012 (Úř. věst. L 228 of 15.9.2023, s. 39);"

c)

bod ATS.OR.430 se nahrazuje tímto:

ATS.OR.430 Letecká pevná služba (komunikace země-země) – obecně

a)

Poskytovatel letových provozních služeb zajistí, aby se v rámci komunikace země-země pro účely letových provozních služeb používala komunikace přímým rozhovorem nebo datovým spojem či obojí.

b)

Je-li komunikace pro účely koordinace řízení letového provozu podporována automatizací, poskytovatel letových provozních služeb zajistí, aby:

1)

byly zavedeny příslušné prostředky pro automatický příjem, ukládání, zpracování, získávání a zobrazení a vysílání příslušných letových informací;

2)

selhání nebo anomálie této automatické koordinace byly zřetelně prezentovány řídícímu nebo řídícím letového provozu odpovědnému/odpovědným za koordinaci letů na předávajícím stanovišti;

3)

výstrahy týkající se výměny systémových informací byly poskytovány příslušným pracovním místům;

4)

informace o příslušných postupech výměny systémových informací byly poskytovány řídícím letového provozu;

5)

řídící letového provozu měli k dispozici prostředky k úpravě vyměňovaných letových informací.“;

d)

vkládá se nový bod ATS.OR.446, který zní:

ATS.OR.446 Přehledová data

a)

Poskytovatelé letových provozních služeb nesmí používat údaje z dotazovačů režimu S, za jejichž provoz odpovídá třetí země, pokud přidělení kódu dotazovače nebylo koordinováno.

b)

Poskytovatelé letových provozních služeb zajistí, aby byly zavedeny nezbytné funkce, které řídícím letového provozu umožní stanovit individuální identifikaci letadla pomocí identifikace letadla sestupným spojem, jak je podrobně uvedeno v dodatku 1.

c)

Poskytovatelé letových provozních služeb zajistí plynulost provozu v rámci vzdušného prostoru spadajícího do jejich pravomoci a na hranici s přilehlými vzdušnými prostory uplatněním příslušných minimálních požadavků na rozstupy mezi letadly.“;

e)

v bodě ATS.TR.230 se doplňuje nové písmeno c), které zní:

„c)

Koordinace předávání řízení mezi stanovišti, která poskytují oblastní službu řízení v rámci EUR regionu ICAO, nebo pokud je tak dohodnuto s jinými stanovišti řízení letového provozu nebo mezi nimi, je podporována automatizovanými postupy definovanými v dodatku 2.“;

f)

doplňují se nové dodatky 1 a 2, které znějí:

„Dodatek 1

Individuální identifikace letadla pomocí identifikace letadla sestupným spojem podle bodu ATS.OR.446 písm. b)

Funkce identifikace letadla sestupným spojem se používá k individuální identifikaci letadla takto:

a)

Poskytovatel letových provozních služeb oznámí manažerovi struktury vzdušného prostoru části vzdušného prostoru, v nichž je individuální identifikace letadla stanovena pomocí identifikace letadla sestupným spojem.

b)

Kód viditelnosti SSR A1000 se přidělí letadlům, u nichž je individuální identifikace letadla stanovena pomocí identifikace letadla sestupným spojem.

c)

S výjimkou případů, kdy platí jedna z podmínek uvedených v písmenu d), se odlétajícím letadlům nebo letadlům, u nichž je podle písmena g) požadována změna kódu, přidělí kód viditelnosti SSR A1000 za těchto podmínek:

1)

identifikace letadel sestupným spojem se shoduje s odpovídajícím zápisem v letovém plánu pro dané letadlo;

2)

manažer struktury vzdušného prostoru oznámil, že dané letadlo je způsobilé k přidělení kódu viditelnosti SSR A1000.

d)

Kód viditelnosti SSR A1000 se letadlům uvedeným v písmenu c) nepřidělí, pokud platí některá z následujících podmínek:

1)

poskytovatel letových navigačních služeb, který zažívá neplánované výpadky pozemních přehledových snímačů, zavedl nouzová opatření, která vyžadují, aby letadlům byly přiděleny individuální kódy SSR;

2)

výjimečná vojenská nouzová opatření vyžadují, aby poskytovatelé letových navigačních služeb přidělili letadlům individuální kódy SSR;

3)

letadla, která jsou způsobilá k přidělení kódu viditelnosti SSR A1000 stanoveného v souladu s písmenem c), vystoupí nebo jsou jinak odkloněna z části vzdušného prostoru uvedeného v písmenu a).

e)

Letadlům, kterým není přidělen kód viditelnosti SSR A1000 stanovený v souladu s písmenem c), se přidělí kód SSR, který je v souladu se seznamem přidělených kódů schváleným členskými státy v koordinaci se třetími zeměmi.

f)

Po přidělení kódu SSR letadlu je třeba při nejbližší příležitosti ověřit a potvrdit, že kód SSR nastavený pilotem se shoduje s kódem přiděleným letu.

g)

Kódy SSR přidělené letadlům, které se převádějí od poskytovatelů letových navigačních služeb v sousedních státech, se automaticky kontrolují, aby se zjistilo, zda lze tyto přidělené kódy zachovat v souladu se seznamem přidělených kódů schváleným členskými státy v koordinaci se třetími zeměmi.

h)

Se sousedními poskytovateli letových navigačních služeb, kteří stanoví individuální identifikaci letadla pomocí individuálních kódů SSR, se zavedou formální ujednání, která obsahují alespoň:

1)

závazek vůči sousedním poskytovatelům letových navigačních služeb převádět letadla s ověřenými individuálními kódy SSR přidělenými v souladu se seznamem přidělených kódů schváleným členskými státy v koordinaci se třetími zeměmi;

2)

povinnost oznámit přijímajícím stanovištím veškeré zjištěné nesrovnalosti v provozu palubních složek přehledových systémů;

i)

Poskytovatelé letových provozních služeb zajistí, aby přidělování individuálních kódů SSR v souladu se seznamem přidělených kódů schváleným členskými státy v koordinaci se třetími zeměmi za účelem stanovení individuální identifikace letadla vyhovovalo těmto požadavkům:

1)

kódy SSR jsou automaticky přidělovány letadlům v souladu se seznamem přidělených kódů schváleným členskými státy v koordinaci se třetími zeměmi;

2)

kódy SSR přidělené letadlům, které se převádějí od poskytovatelů letových navigačních služeb v sousedních státech, se kontrolují, aby se zjistilo, zda lze tyto přidělené kódy zachovat v souladu se seznamem přidělených kódů schváleným členskými státy v koordinaci se třetími zeměmi;

3)

kódy SSR jsou rozděleny do různých kategorií, aby bylo možné diferencované přidělování kódů;

4)

kódy SSR z různých kategorií uvedených v podbodu (3) jsou přidělovány podle směru letů;

5)

k vícenásobnému přidělení téhož kódu SSR najednou dochází u letů provozovaných ve vzájemně si neodporujících směrech;

6)

řídící letového provozu jsou automaticky informováni, pokud dojde k neúmyslnému dvojímu přidělení kódu SSR.

Dodatek 2

Postupy, které je třeba zavést pro účely automatizované koordinace podle bodu ATS.TR.230 písm. b)

A.

Povinné postupy, jež musí být zavedeny mezi stanovišti, která poskytují oblastní službu řízení, nebo pokud je tak dohodnuto s jinými stanovišti řízení letového provozu nebo mezi nimi, jsou tyto:

a)

Oznámení

1)

Letové informace podléhající postupu oznámení obsahují přinejmenším:

i)

identifikaci letadla;

ii)

mód a kód SSR (je-li k dispozici);

iii)

letiště odletu;

iv)

předpokládané údaje;

v)

cílové letiště;

vi)

číslo a typ letadla;

vii)

druh letu;

viii)

palubní vybavení a jeho status.

2)

Informace „palubní vybavení a jeho status“ zahrnují alespoň snížená minima vertikálního rozstupu (RVSM) a možnost rozestupu kanálů 8,33 kHz. Podle koordinačních dohod mohou být zahrnuty další položky.

3)

Postup poskytování informací se provádí nejméně jednou pro každý způsobilý let s plánovaným přeletem hranice, pokud tento let nepodléhá před odletem postupu oznámení a koordinace.

4)

Podmínky pro poskytování informací o letech přes hranice musí být v souladu s koordinačními dohodami.

5)

Pokud nelze postup poskytování informací provést do vzájemně dohodnutého času před zahájením postupu počáteční koordinace, musí být zahrnut do procesu počáteční koordinace.

6)

Pokud se postup poskytování informací provádí, probíhá před postupem počáteční koordinace.

7)

Postup poskytování informací se provádí znovu pokaždé, když před zahájením postupu počáteční koordinace dojde ke změně některého z následujících údajů:

i)

koordinační bod;

ii)

předpokládaný kód SSR v bodu předání řízení;

iii)

cílové letiště;

iv)

typ letadla;

v)

palubní vybavení a jeho status.

8)

Pokud je zjištěn nesoulad mezi vyslanými údaji a odpovídajícími údaji v přijímacím systému nebo pokud žádné takové informace nejsou k dispozici, což by vedlo k potřebě nápravných opatření při příjmu údajů následující počáteční koordinace, musí být informace o tomto nesouladu předána k vyřešení příslušnému pracovnímu místu řídícího letového provozu.

9)

Časová kritéria pro zahájení postupu oznámení:

i)

Postup oznámení musí být zahájen v parametrem určený počet minut před předpokládaným časem dosažení koordinačního bodu.

ii)

Parametr/parametry oznámení musí být zahrnut/zahrnuty v koordinační dohodě mezi dotčenými jednotkami ATC.

iii)

Parametr/parametry oznámení může/mohou být určen/určeny pro každý z koordinačních bodů.

b)

Počáteční koordinace

1)

U letů podléhajících počáteční koordinaci jsou dohodnuté podmínky předání letu provozně závazné pro obě stanoviště řízení letového provozu, není-li koordinace zrušena nebo opravena.

2)

Informace o letu, který podléhá postupu počáteční koordinace, obsahují alespoň:

i)

identifikaci letadla;

ii)

mód a kód SSR;

iii)

letiště odletu;

iv)

předpokládané údaje;

v)

cílové letiště;

vi)

číslo a typ letadla;

vii)

druh letu;

viii)

palubní vybavení a jeho status.

3)

Informace „palubní vybavení a jeho status“ zahrnují alespoň snížená minima vertikálního rozstupu (RVSM) a možnost rozestupu kanálů 8,33 kHz. V souladu se vzájemnou dohodou na základě koordinační dohody mohou být zahrnuty další položky.

4)

Postup počáteční koordinace se provádí pro všechny způsobilé lety s plánovaným přeletem hranic.

5)

Podmínky pro počáteční koordinaci letů přes hranice musí být v souladu s koordinačními dohodami.

6)

Pokud již postup počáteční koordinace nebyl zahájen manuálně, musí se zahájit automaticky v souladu s písemnými dohodami:

i)

ve vzájemnou dohodou určeném čase před předpokládaným časem dosažení koordinačního bodu nebo

ii)

v čase, kdy let dosáhne vzájemně dohodnuté vzdálenosti od koordinačního bodu.

7)

Postup počáteční koordinace pro let se provede pouze jednou, pokud není zahájen postup zrušení koordinace.

8)

Po zrušení postupu koordinace smí být postup počáteční koordinace znovu zahájen se stejným stanovištěm.

9)

Dokončení postupu počáteční koordinace včetně potvrzení přijímajícím stanovištěm bude poskytnuto předávajícímu stanovišti – let je pak považován za „koordinovaný“.

10)

Pokud při postupu počáteční koordinace nedojde k potvrzení jejího dokončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde na pracovním místě řídícího letového provozu odpovědném za koordinaci letu na předávajícím stanovišti k výstraze.

11)

Informace o počáteční koordinaci se poskytnou příslušnému pracovnímu místu řídícího letového provozu přijímacího stanoviště.

c)

Oprava koordinace

1)

Postup opravy koordinace zajistí přidružení k dříve koordinovanému letu.

2)

U letů podléhajících postupu opravy koordinace jsou dohodnuté podmínky předání letu provozně závazné pro obě stanoviště řízení letového provozu, pokud není koordinace zrušena nebo podmínky nejsou dále opraveny.

3)

Postup opravy koordinace poskytne tyto letové informace, pokud došlo k jejich změně:

i)

mód a kód SSR;

ii)

předpokládaný čas a letovou hladinu;

iii)

palubní vybavení a jeho status.

4)

Je-li to vzájemně dohodnuto, budou údaje opravy koordinace obsahovat následující informace, pokud byly změněny:

i)

koordinační bod;

ii)

trať.

5)

K postupu opravy koordinace může dojít jednou nebo dvakrát na stanovišti, na kterém je let v tomto okamžiku koordinován.

6)

Postup opravy koordinace se provede, když:

i)

se předpokládaný čas v koordinačním bodu liší od dříve poskytnutého údaje o více než vzájemně dohodnutou hodnotu;

ii)

se hladina/hladiny předání, kód SSR nebo palubní vybavení a jeho status liší od dříve poskytnutých údajů.

7)

Je-li to vzájemně dohodnuto, provede se postup opravy koordinace, jakmile dojde k jakékoli změně:

i)

koordinačního bodu;

ii)

tratě.

8)

Informace o dokončení postupu opravy koordinace včetně potvrzení přebírajícím stanovištěm se poskytnou předávajícímu stanovišti.

9)

Pokud při postupu opravy koordinace nedojde k potvrzení jejího dokončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde na pracovním místě řídícího letového provozu odpovědném za koordinaci letu předávajícího stanoviště k výstraze.

10)

Postup opravy koordinace se provede bezprostředně po příslušném zadání nebo aktualizaci údajů.

11)

Postup opravy koordinace přestane být možný, jakmile uplyne vzájemně dohodnutý čas nebo je dosažena vzájemně dohodnutá vzdálenost od bodu předání řízení v souladu s koordinační dohodou.

12)

Informace o opravě koordinace se poskytnou příslušnému pracovnímu místu řídícího letového provozu přijímajícího stanoviště.

13)

Nedojde-li k potvrzení, že postupy opravy koordinace byly dokončeny v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, zahájí předávající stanoviště ústní koordinaci.

d)

Zrušení koordinace

1)

Postup zrušení koordinace zajistí přidružení k předchozímu oznámení nebo k postupu koordinace, který je rušen.

2)

Zrušení postupu koordinace provede stanoviště koordinující let, když:

i)

v koordinační posloupnosti již není žádné přijímající stanoviště;

ii)

letový plán je předávajícím stanovištěm zrušen a koordinace již není relevantní;

iii)

z předchozího stanoviště je přijata informace o zrušení koordinace týkající se tohoto letu.

3)

K postupu zrušení koordinace může dojít na stanovišti pro oznámený let v případě, že:

i)

v koordinační posloupnosti již není žádné přijímající stanoviště;

ii)

letový plán je předávajícím stanovištěm zrušen a koordinace již není relevantní;

iii)

z předávajícího stanoviště je přijato zrušení koordinace týkající se tohoto letu;

iv)

došlo ke zpoždění letu na trati a opravený předpokládaný údaj nelze stanovit automaticky.

4)

Informace o ukončení postupu zrušení koordinace včetně potvrzení přijímajícího stanoviště se poskytnou předávajícímu stanovišti.

5)

Pokud při postupu zrušení koordinace nebude potvrzeno její ukončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde na pracovním místě řídícího letového provozu odpovědném za koordinaci letu k výstraze.

6)

Informace o zrušení koordinace se poskytnou příslušnému pracovnímu místu řídícího letového provozu daného stanoviště nebo stanovišti, s nímž byla koordinace zrušena.

7)

Nedojde-li k potvrzení, že postup zrušení koordinace byl dokončen v rámci příslušných požadavků na kvalitu služby, zahájí předávající stanoviště ústní koordinaci.

e)

Základní letové údaje

1)

Informace podléhající postupu základních letových údajů obsahují alespoň:

i)

identifikaci letadla;

ii)

mód a kód SSR.

2)

Veškeré další informace poskytované postupem základních letových údajů podléhají vzájemné dohodě.

3)

Postup zpracování základních letových údajů se provádí automaticky pro každý způsobilý let.

4)

Kritéria způsobilosti pro základní letové údaje musí být v souladu s koordinačními dohodami.

5)

Informace o dokončení postupu zpracování základních letových údajů včetně potvrzení z přijímajícího stanoviště se poskytnou stanovišti poskytujícímu údaje.

6)

Pokud při postupu zpracování základních letových údajů nedojde k potvrzení jeho dokončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde na příslušném pracovním místě řídícího letového provozu stanoviště poskytujícího údaje k výstraze.

f)

Změna základních letových údajů

1)

Postup změny základních letových údajů se přičlení k údajům o letu, pro který byly předtím zpracovány základní letové údaje.

2)

Jakékoli další informace týkající se zpracování změn základních letových údajů a souvisejících kritérií pro jejich poskytnutí podléhají vzájemné dohodě.

3)

Postup zpracování změn základních letových údajů se provede pouze pro let, který byl dříve oznámen postupem zpracování základních letových údajů.

4)

Postup zpracování změn základních letových údajů se zahájí automaticky v souladu se vzájemně dohodnutými kritérii.

5)

Informace o dokončení postupu změny základních letových údajů včetně potvrzení z přijímajícího stanoviště se poskytnou stanovišti poskytujícímu údaje.

6)

Pokud při postupu zpracování změn základních letových údajů nedojde k potvrzení jeho dokončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde na příslušném pracovním místě řídícího letového provozu stanoviště poskytujícího údaje k výstraze.

7)

Informace o změně základních letových údajů se poskytnou příslušnému pracovnímu místu řídícího letového provozu přijímajícího stanoviště.

B.

Pokud se dotčená stanoviště dohodnou na provedení oznámení před odletem, postupuje se při změně kmitočtu nebo při ručním převzetí spojení a přenosu takto:

a)

Oznámení a koordinace před odletem

1)

Informace podléhající postupu oznámení a koordinace před odletem obsahují alespoň:

i)

identifikaci letadla;

ii)

mód a kód SSR (je-li k dispozici);

iii)

letiště odletu;

iv)

předpokládaný čas vzletu nebo předpokládané údaje na základě vzájemné dohody;

v)

cílové letiště;

vi)

číslo a typ letadla.

2)

Informace, které se oznamují a koordinují před odletem z řídícího stanoviště koncové řízené oblasti (TMA) nebo ACC, obsahují:

i)

druh letu;

ii)

palubní vybavení a jeho status.

3)

Informace „palubní vybavení a jeho status“ zahrnují alespoň snížená minima vertikálního rozstupu (RVSM) a možnost rozestupu kanálů 8,33 kHz.

4)

Informace „palubní vybavení a jeho status“ mohou v souladu se vzájemnou dohodou na základě koordinační dohody obsahovat další položky.

5)

Postup oznámení a koordinace před odletem se provádí jednou nebo vícekrát pro každý způsobilý let s plánovaným přeletem hranice, pokud by doba letu od odletu do dosažení koordinačního bodu byla příliš krátká na provedení postupů počáteční koordinace nebo oznámení.

6)

Kritéria způsobilosti pro oznámení letů přes hranice nebo předletovou koordinaci letů musí být v souladu s koordinační dohodou.

7)

Postupy oznámení a koordinace před odletem se znovu provádějí vždy, když dojde ke změně jakékoli položky údajů, které podléhají předchozímu procesu oznámení nebo koordinace před odletem.

8)

Informace o dokončení postupu oznámení nebo koordinace před odletem včetně potvrzení z přijímacího stanoviště se poskytnou předávajícímu stanovišti.

9)

Pokud při postupu oznámení nebo koordinace před odletem nedojde k potvrzení jejich dokončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde na pracovním místě řídícího letového provozu předávajícího stanoviště, odpovědném za oznámení nebo koordinaci letu, k výstraze.

10)

Informace o oznámení nebo koordinaci před odletem se poskytnou příslušnému pracovišti řídícího letového provozu daného stanoviště.

b)

Změna kmitočtu

1)

Informace podléhající postupu změny kmitočtu obsahují identifikaci letadla a všechny následující údaje, pokud jsou k dispozici:

i)

oznámení o uvolnění;

ii)

povolená letová hladina;

iii)

stanovený kurz/stanovená trať nebo povolení přímé trati;

iv)

stanovená rychlost;

v)

stanovená rychlost stoupání/klesání.

2)

Pokud je vzájemně dohodnuto, údaje o změně kmitočtu obsahují:

i)

aktuální polohu na trati;

ii)

přikázaný kmitočet.

3)

Postup změny kmitočtu zahajuje manuálně předávající řídící letového provozu.

4)

Informace o dokončení postupu změny kmitočtu včetně potvrzení přijímajícího stanoviště se poskytnou předávajícímu stanovišti ATC.

5)

Pokud při postupu změny kmitočtu nedojde k potvrzení jejího dokončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde na příslušném pracovním místě ATC předávajícího stanoviště k výstraze.

6)

Informace o změně kmitočtu se neprodleně poskytne přebírajícímu řídícímu letového provozu.

c)

Ruční převzetí spojení a přenosu

1)

Informace podléhající ručnímu převzetí spojení a přenosu obsahují alespoň identifikaci letadla.

2)

Postup ručního převzetí spojení a přenosu zahajuje přijímající stanoviště, jakmile je navázáno spojení.

3)

Informace o dokončení postupu ručního převzetí spojení a přenosu včetně potvrzení z předávajícího stanoviště se poskytnou přejímajícímu stanovišti ATC.

4)

Pokud při postupu ručního převzetí spojení a přenosu nedojde k potvrzení jeho dokončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde na příslušném pracovním místě řídícího letového provozu přijímajícího stanoviště ATC k výstraze.

5)

Informace o ručním převzetí spojení a přenosu se neprodleně poskytnou řídícímu letového provozu předávajícího stanoviště.

d)

Oznámení o zamýšleném přeletu

1)

Informace podléhající postupu oznámení o zamýšleném přeletu obsahují alespoň:

i)

identifikaci letadla;

ii)

mód a kód SSR;

iii)

číslo a typ letadla;

iv)

identifikaci příslušného sektoru;

v)

přeletovou trať včetně předpokládaných časů a letových hladin pro každý bod na trati.

2)

Postup oznámení o zamýšleném přeletu zahajuje manuálně řídící letového provozu nebo se zahajuje automaticky, jak je popsáno v koordinační dohodě.

3)

Informace o dokončení postupu oznámení o zamýšleném přeletu včetně potvrzení z daného stanoviště se poskytnou oznamujícímu stanovišti.

4)

Pokud při postupu oznámení o zamýšleném přeletu nedojde k potvrzení jeho dokončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde na oznamujícím stanovišti k výstraze.

5)

Informace oznámení o zamýšleném přeletu se poskytnou příslušnému pracovnímu místu řídícího letového provozu daného stanoviště.

e)

Žádost o povolení přeletu

1)

Informace podléhající postupu žádosti o povolení přeletu obsahují alespoň:

i)

identifikaci letadla;

ii)

mód a kód SSR;

iii)

číslo a typ letadla;

iv)

identifikaci příslušného sektoru;

v)

přeletovou trať včetně předpokládaných časů a letových hladin pro každý bod na trati.

2)

Pokud je vzájemně dohodnuto, žádost o povolení přeletu obsahuje palubní vybavení a jeho status.

3)

Informace „palubní vybavení a jeho status“ zahrnují alespoň RVSM a v souladu se vzájemnou dohodou mohou obsahovat další položky.

4)

Zpracování žádosti o povolení k přeletu je na uvážení řídícího letového provozu v souladu s podmínkami uvedenými v koordinační dohodě.

5)

Informace o dokončení postupu žádosti o povolení k přeletu včetně potvrzení stanovištěm přijímajícím žádost se poskytnou stanovišti, které o povolení žádá.

6)

Pokud při postupu žádosti o povolení k přeletu nedojde k potvrzení jeho dokončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde na příslušném pracovním místě řídícího letového provozu stanoviště žádajícího o povolení k výstraze.

7)

Informace o žádosti o povolení k přeletu se poskytnou příslušnému pracovnímu místu řídícího letového provozu stanoviště přijímajícího žádost.

8)

Na postup žádostí o povolení k přeletu se odpovídá některým z následujících způsobů:

i)

přijetím navrhované tratě/podrobných údajů o přeletu vzdušným prostorem;

ii)

protinávrhem obsahujícím jinou trať/podrobné údaje o přeletu, jak je uvedeno v oddíle 6;

iii)

odmítnutím navrhované tratě/podrobných údajů o přeletu vzdušným prostorem.

9)

Pokud není operativní odpověď přijata do uplynutí vzájemně dohodnuté doby, dojde na pracovním místě řídícího letového provozu stanoviště, které žádá, k výstraze.

f)

Protinávrh přeletu

1)

Postup protinávrhu přeletu se přičlení k letu, který předtím podléhal koordinaci.

2)

Informace podléhající postupu protinávrhu přeletu obsahují alespoň:

i)

identifikaci letadla;

ii)

kurz přeletu včetně předpokládaných časů a letových hladin pro každý bod na trati.

3)

Protinávrh obsahuje nově navrženou letovou hladinu a/nebo trať.

4)

Informace o dokončení postupu protinávrhu přeletu včetně potvrzení stanovištěm, které podalo původní návrh, se poskytnou stanovišti, které podává protinávrh.

5)

Pokud při postupu protinávrhu přeletu nedojde k potvrzení jeho dokončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde na příslušném pracovním místě řídícího letového provozu stanoviště podávajícího protinávrh k výstraze.

6)

Informace o protinávrhu přeletu se poskytnou příslušnému pracovnímu místu řídícího letového provozu stanoviště, které podalo původní návrh.

7)

Po potvrzení úspěšného zpracování informací o protinávrhu přeletu stanovištěm, které podalo původní návrh, následuje operativní odpověď ze stanoviště, které podalo původní žádost.

8)

Operativní odpovědí na protinávrh přeletu je jeho přijetí, případně odmítnutí.

9)

Pokud není operativní odpověď přijata do uplynutí vzájemně dohodnuté doby, vydá se na příslušném pracovním místě řídícího letového provozu stanoviště podávajícího protinávrh výstraha.

g)

Zrušení přeletu

1)

Postup zrušení přeletu se přičlení k předchozímu postupu oznámení nebo koordinace, který je rušen.

2)

Stanoviště odpovídající za let zahájí postup zrušení přeletu v jednom z těchto případů:

i)

let, který byl oznámen prostřednictvím postupu předání základních letových údajů, nyní nevstoupí do vzdušného prostoru vyrozuměného stanoviště nebo již není předmětem zájmu vyrozuměného stanoviště;

ii)

k přeletu nedojde na trati uvedené v informacích oznámení o zamýšleném přeletu;

iii)

k přeletu nedojde podle vyjednaných podmínek nebo podle podmínek dohodnutých po provedené koordinaci týkající se přeletu vzdušným prostorem.

3)

V souladu s koordinační dohodou je postup zrušení přeletu automatický, nebo jej manuálně uvede do činnosti řídící letového provozu.

4)

Informace o dokončení postupu zrušení přeletu včetně potvrzení z vyrozuměného stanoviště/ze stanoviště, které podává žádost, se poskytnou stanovišti, které ruší přelet.

5)

Pokud při postupu zrušení přeletu nedojde k potvrzení jeho dokončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde na příslušném pracovním místě stanoviště rušícího přelet k výstraze.

6)

Informace o zrušení přeletu se poskytnou příslušnému pracovnímu místu řídícího letového provozu vyrozuměného stanoviště nebo stanoviště, které podává žádost.

C.

Mezi stanovišti, která poskytují oblastní službu řízení potřebnou k provozování služeb datovým spojem podle bodu AUR.COM.2005 písm. a) podbodu 1) prováděcího nařízení (EU) 2023/1770, nebo pokud je tak dohodnuto s jinými stanovišti nebo mezi nimi, se automatizací podpoří tyto postupy:

a)

Předávání přihlašovacích údajů

1)

Informace podléhající postupu předávání přihlašovacích údajů obsahují alespoň:

i)

identifikaci letadla;

ii)

letiště odletu;

iii)

cílové letiště;

iv)

typ přihlášení;

v)

parametry přihlášení.

2)

Pro každý let s plánovaným přeletem hranice přihlášený přes datový spoj se provede jeden postup předávání přihlašovacích údajů.

3)

Postup předávání přihlašovacích údajů se zahájí v dřívějším z určených časů anebo co nejdříve po něm, v souladu s koordinačními dohodami, a to na základě:

i)

parametrem stanoveným počtem minut před předpokládaným časem dosažení koordinačního bodu;

ii)

v čase, kdy let dosáhne vzájemně dohodnuté vzdálenosti od koordinačního bodu.

4)

Kritéria způsobilosti pro postup předávání přihlašovacích údajů musí být v souladu s koordinačními dohodami.

5)

Předané přihlašovací údaje musí být obsaženy v odpovídajících letových informacích přijímajícího stanoviště.

6)

Status přihlášení letu se může zobrazit na příslušném pracovním místě řídícího letového provozu přijímajícího stanoviště.

7)

Informace o dokončení postupu předávání přihlašovacích údajů včetně potvrzení od přijímajícího stanoviště se poskytnou předávajícímu stanovišti.

8)

Pokud nebude potvrzeno dokončení postupu předávání přihlašovacích údajů v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde k vyslání požadavku na kontakt s letadlem datovým spojem.

b)

Oznamování následujícímu systému

1)

Informace podléhající postupu oznamování následujícímu systému obsahují nejméně:

i)

identifikaci letadla;

ii)

letiště odletu;

iii)

cílové letiště.

2)

Pro každý způsobilý let s plánovaným přeletem hranice se provede jeden postup oznamování následujícímu systému.

3)

Postup oznamování následujícímu systému se zahájí poté, co bude palubním systémem přijata žádost o data vyslaná letadlu následujícím systémem.

4)

Po úspěšném zpracování informací oznámených následujícímu systému vyšle přijímající stanoviště letadlu požadavek na zahájení „komunikace datovým spojem mezi řídícím a pilotem“ (controller pilot data link communication, CPDLC).

5)

Pokud nebudou informace oznámené následujícímu systému přijaty v čase určeném vzájemnou dohodou, uplatní přijímající stanoviště místní postupy pro zahájení spojení s letadlem datovým spojem.

6)

Informace o dokončení postupu oznamování následujícímu systému včetně potvrzení z přijímajícího stanoviště se poskytnou předávajícímu stanovišti.

7)

Pokud nebude potvrzeno dokončení postupu oznamování následujícímu systému v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde na předávajícím stanovišti k zahájení místních postupů.

5)

V příloze VIII hlavě B se doplňuje nový oddíl 2, který zní:

ODDÍL 2

Technické požadavky na poskytovatele přehledových služeb

CNS.TR.205 Přidělování a užívání dotazovacích kódů režimu S

a)

Poskytovatel přehledových služeb provozuje způsobilý dotazovač režimu S používající způsobilý dotazovací kód pouze tehdy, pokud pro tento účel obdržel od příslušného členského státu přidělení dotazovacího kódu.

b)

Poskytovatel přehledových služeb, který má v úmyslu provozovat nebo provozuje způsobilý dotazovač režimu S, pro který nebylo poskytnuto přidělení dotazovacího kódu, podá příslušnému členskému státu žádost o dotazovací kód, která obsahuje minimálně tyto klíčové položky:

1)

jedinečný odkaz na žádost od příslušného členského státu;

2)

úplné podrobné údaje o zástupci členského státu odpovědného za koordinaci přidělování dotazovacích kódů režimu S;

3)

úplné podrobné údaje o kontaktním bodu provozovatele režimu S pro záležitosti přidělování dotazovacích kódů režimu S;

4)

název dotazovače režimu S;

5)

užívání dotazovače režimu S (provozní nebo zkušební);

6)

umístění dotazovače režimu S;

7)

plánované datum prvního přenosu režimu S dotazovače režimu S;

8)

požadované pokrytí režimu S;

9)

specifické provozní požadavky;

10)

funkce kódu SI;

11)

funkce provozu kódů II/SI;

12)

funkce mapy pokrytí.

c)

Poskytovatel přehledových služeb dodržuje klíčové položky přidělení dotazovacích kódů, které obdržel, včetně minimálně následujících položek:

1)

odpovídající odkaz na žádost od příslušného členského státu;

2)

jedinečný odkaz na přidělení od služby přidělování dotazovacích kódů;

3)

nahrazené odkazy na přidělení podle požadavků;

4)

přidělený dotazovací kód;

5)

omezení pokrytí přehledu o provozu a blokování ve formě sektorových rozsahů nebo mapy pokrytí režimu S;

6)

prováděcí období, během kterého musí být přidělení zaregistrováno v dotazovači režimu S určeném v žádosti;

7)

prováděcí posloupnost, jež musí být dodržena;

8)

volitelně a ve spojení s dalšími alternativami: klastrové doporučení;

9)

specifická provozní omezení, jak je požadováno.

d)

Poskytovatel přehledových služeb informuje dotčený členský nejméně každých šest měsíců o veškerých změnách plánování instalace nebo provozního stavu způsobilých dotazovačů režimu S ohledně jakýchkoli klíčových položek přidělení dotazovacích kódů uvedených v písmenu c).

e)

Poskytovatel přehledových služeb zajistí, aby každý z jeho dotazovačů režimu S používal výhradně svůj přidělený dotazovací kód.“

6)

V příloze IX se bod ATFM.TR.100 nahrazuje tímto:

ATFM.TR.100 Pracovní metody a provozní postupy poskytovatelů uspořádání toku letového provozu

Poskytovatel uspořádání toku letového provozu musí být schopen prokázat, že jeho pracovní metody a provozní postupy jsou v souladu s nařízeními Komise (EU) č. 255/2010 (*5) a (EU) 2019/123.

(*5)  Nařízení Komise (EU) č. 255/2010 ze dne 25. března 2010, kterým se stanoví společná pravidla uspořádání toku letového provozu (Úř. věst. L 80, 26.3.2010, s. 10).“ "

7)

V příloze X se bod ASM.TR.100 nahrazuje tímto:

ASM.TR.100 Pracovní metody a provozní postupy pro poskytovatele zajišťující uspořádání vzdušného prostoru

Poskytovatel uspořádání vzdušného prostoru musí být schopen prokázat, že jeho pracovní metody a provozní postupy jsou v souladu s nařízeními Komise (ES) č. 2150/2005 (*6) a (EU) 2019/123.

(*6)  Nařízení Komise (ES) č. 2150/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví společná pravidla pro pružné užívání vzdušného prostoru (Úř. věst. L 342, 24.12.2005, s. 20).“ "

8)

Příloha XII se mění takto:

a)

Bod NM.TR.100 se nahrazuje tímto:

NM.TR.100 Pracovní metody a provozní postupy manažera struktury vzdušného prostoru

Manažer struktury vzdušného prostoru musí být schopen prokázat, že jeho pracovní metody a provozní postupy jsou v souladu s nařízeními (EU) č. 255/2010 a (EU) 2019/123.“;

b)

doplňuje se nový oddíl 2, který zní:

ODDÍL 2

Technické požadavky na provádění funkcí sítě uspořádání letového provozu (funkce sítě)

NM.TR.105 Přidělování a užívání dotazovacích kódů režimu S

a)

Manažer struktury vzdušného prostoru má zaveden postup zajišťující, že systém přidělování dotazovacích kódů:

1)

zkontroluje žádosti o dotazovací kódy z hlediska souladu s dohodami, které se týkají formátu a údajů;

2)

zkontroluje žádosti o dotazovací kódy z hlediska úplnosti, přesnosti a včasnosti;

3)

během maximálně šesti kalendářních měsíců od podání žádosti:

i)

provede simulace aktualizace plánu přidělování dotazovacích kódů na základě projednávaných žádostí;

ii)

připraví navrženou aktualizaci plánu přidělování dotazovacích kódů ke schválení členskými státy, jichž se týká;

iii)

zajistí, aby navržená aktualizace plánu přidělování dotazovacích kódů splňovala v nejvyšší možné míře provozní požadavky žádostí o dotazovací kódy, jak je popsáno klíčovými položkami v podbodech (7), (8) a (9) uvedených v písmenu b) bodu CNS.TR.205;

iv)

aktualizuje plán přidělování dotazovacích kódů a sdělí jej členským státům okamžitě po jeho schválení, aniž jsou tím dotčeny vnitrostátní postupy komunikace informací o dotazovačích režimu S provozovaných vojenským sektorem.

b)

Manažer struktury vzdušného prostoru přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že vojenské jednotky, které provozují způsobilé dotazovače režimu S na jakémkoli jiném dotazovacím kódu než na kódu II 0 a jiných kódech vyhrazených pro vojenské řízení, dodržovaly požadavky na přidělování a používání dotazovacích kódů režimu S.

c)

Manažer struktury vzdušného prostoru přijme nezbytná opatření, aby zajistil, aby vojenské jednotky provozující dotazovače režimu S na kódu II 0 nebo jiných dotazovacích kódech vyhrazených pro vojenské řízení monitorovaly výhradní užívání těchto dotazovacích kódů, aby tak zabránily nekoordinovanému užívání kteréhokoli způsobilého dotazovacího kódu.

d)

Manažer struktury vzdušného prostoru přijme nezbytná opatření, aby zajistil, aby přidělování a užívání dotazovacích kódů pro vojenské jednotky nemělo škodlivý dopad na bezpečnost všeobecného letového provozu.

NM.TR.110 Označování letů, které jsou způsobilé pro individuální identifikaci pomocí funkce identifikace letadla

a)

Manažer struktury vzdušného prostoru na základě části vzdušného prostoru deklarované podle dodatku 1 k bodu ATS.OR.446 písm. b) tohoto nařízení a letových plánů podaných podle bodu SERA.4013 prováděcího nařízení (EU) č. 923/2012 posoudí způsobilost letu pro přidělení kódu viditelnosti SSR A1000.

b)

Manažer struktury vzdušného prostoru sdělí všem dotčeným stanovištím letových provozních služeb lety, které jsou způsobilé pro používání kódu viditelnosti SSR A1000.“


(*1)  Nařízení Komise (EU) č. 748/2012 ze dne 3. srpna 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací (Úř. věst. L 224, 21.8.2012, s. 1).“;

(*2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768 ze dne 14. července 2023, kterým se stanoví podrobná pravidla pro osvědčování a prohlášení, pokud jde o systémy uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a složky uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb (Úř. věst. L 228, 15.9.2023, s. 1)“;

(*3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1769 ze dne 12. září 2023, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy pro schvalování organizací zapojených do projektování nebo výroby systémů a složek uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb a mění prováděcí nařízení (EU) 2023/203 (Úř. věst. L 228, 15.9.2023, s. 19)“;

(*4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1770 ze dne 12. září 2023, kterým se stanoví ustanovení týkající se vybavení letadel požadovaného k užívání vzdušného prostoru jednotného evropského nebe a provozní pravidla související s užíváním vzdušného prostoru jednotného evropského nebe a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 29/2009 a prováděcí nařízení (EU) č. 1206/2011, (EU) č. 1207/2011 a (EU) č. 1079/2012 (Úř. věst. L 228 of 15.9.2023, s. 39);

(*5)  Nařízení Komise (EU) č. 255/2010 ze dne 25. března 2010, kterým se stanoví společná pravidla uspořádání toku letového provozu (Úř. věst. L 80, 26.3.2010, s. 10).“

(*6)  Nařízení Komise (ES) č. 2150/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví společná pravidla pro pružné užívání vzdušného prostoru (Úř. věst. L 342, 24.12.2005, s. 20).“ ‘


15.9.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/73


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1772

ze dne 12. září 2023,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 923/2012, pokud jde o provozní pravidla týkající se používání systémů a složek uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1033/2006

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (1), a zejména na článek 31 a čl. 44 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 140 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1139 se prováděcí pravidla přijatá na základě zrušeného nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 (2) upraví v souladu s ustanoveními nařízení (EU) 2018/1139 nejpozději do dne 12. září 2023.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1033/2006 (3) stanoví požadavky na postupy pro letové plány v předletové fázi pro jednotné evropské nebe.

(3)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 (4) stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace.

(4)

K zajištění kontinuity požadavků na používání vybavení pro uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb (dále jen „ATM/ANS“) ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe by mělo být prováděcí nařízení (EU) č. 923/2012 pozměněno tak, aby zahrnovalo příslušné požadavky na plánování letů obsažené v nařízení (ES) č. 1033/2006, které se tímto nařízením zrušuje.

(5)

Jelikož je manažer struktury vzdušného prostoru pověřen úkoly týkajícími se zpracování letového plánu v předletové fázi, mělo by se prováděcí nařízení (EU) č. 923/2012 vztahovat i na manažera struktury vzdušného prostoru.

(6)

Je nezbytné, aby všichni uživatelé při předkládání letových plánů dodržovali provozní příručky vypracované a udržované manažerem struktury vzdušného prostoru.

(7)

Stálé letové plány se již v EUR regionu nepoužívají, a proto by měly být veškeré odkazy na tyto letové plány odstraněny.

(8)

Požadavky týkající se postupů pro letové plány v předletové fázi pro jednotné evropské nebe, které jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 1033/2006, se nevztahují na služby poskytované ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe mimo evropský (EUR) region Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), jak je definován v evropském (EUR) navigačním plánu ICAO, svazku I (dokument 7754), a to vzhledem k místnímu nízkému objemu provozu a geografické poloze, kdy vzdušný prostor hraničí pouze se vzdušným prostorem, za který odpovídají poskytovatelé ATM/ANS ze třetích zemí, což odůvodňuje odlišná místní ujednání o koordinaci s okolními státy mimo EU.

(9)

Nařízení (ES) č. 1033/2006 by proto mělo být zrušeno a prováděcí nařízení (EU) č. 923/2012 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Pozměněné požadavky stanovené v tomto nařízení náležitě zohlednily obsah hlavního plánu uspořádání letového provozu a kapacity v oblasti komunikačních, navigačních a přehledových služeb v něm obsažené.

(11)

Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví navrhla ve svém stanovisku č. 01/2023 (5) opatření v souladu s čl. 75 odst. 2 písm. b) a c) a čl. 76 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 127 nařízení (EU) 2018/1139,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny prováděcího nařízení (EU) č. 923/2012

Prováděcí nařízení (EU) č. 923/2012 se mění takto:

1)

v článku 1 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Toto nařízení se vztahuje také na příslušné úřady členských států, na poskytovatele letových navigačních služeb, manažera struktury vzdušného prostoru, provozovatele letišť a na pozemní personál podílející se na leteckém provozu.“

;

2)

článek 2 se mění takto:

a)

vkládá se nový bod 19a, který zní:

„19a.

„identifikací letadla“ se rozumí skupina písmen, číslic nebo jejich kombinace, která je buď totožná s volacím znakem letadla, nebo je jeho kódovaným ekvivalentem, který se má používat v obousměrném spojení „letadlo – země“, a která se používá k identifikaci letadla při pozemním spojení letových provozních služeb;“

b)

vkládá se nový bod 69a, který zní:

„69a.

„předpokládaným datem zahájení pojíždění“ se rozumí předpokládané datum, kdy se letadlo začne pohybovat v souvislosti s odletem;“

c)

vkládá se nový bod 89b, který zní:

„89b.

„Integrovaným systémem zpracování předložených letových plánů“ (dále jen ‚IFPS‘) se rozumí systém v rámci evropské sítě řízení letového provozu, jehož prostřednictvím se centralizovaná služba zpracování a distribuce letových plánů, zabývající se přijímáním, potvrzováním a distribucí letových plánů, poskytuje v rámci vzdušného prostoru, na který se vztahuje toto nařízení;“

d)

vkládá se nový bod 96a, který zní:

„96a.

„manažerem struktury vzdušného provozu“ se rozumí subjekt pověřený úkoly nezbytnými pro výkon funkcí uvedených v článku 6 nařízení (ES) č. 551/2004;“

e)

vkládá se nový bod 97a, který zní:

„97a.

„NOTAM“ se rozumí oznámení rozšiřované telekomunikačními prostředky obsahující informace o zřízení, stavu nebo změně kteréhokoli leteckého zařízení, služby nebo postupů, nebo o nebezpečí, jejichž včasná znalost je nezbytná pro pracovníky, kteří se zabývají letovým provozem;“

f)

vkládá se nový bod 99a, který zní:

„99a.

„předkladatelem letového plánu“ se rozumí osoba nebo organizace, včetně pilotů, provozovatelů a zástupců jednajících jejich jménem a stanovišť ATS, předkládající letové plány a všechny související aktualizující zprávy Integrovanému systému zpracování předložených letových plánů (IFPS);“

g)

vkládá se nový bod 100a, který zní:

„100a.

„předletovou fází“ se rozumí období od prvního předložení letového plánu do prvního vydání letového povolení;“

3)

příloha se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1033/2006 se zrušuje.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. září 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26).

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 1033/2006 ze dne 4. července 2006, kterým se stanoví požadavky na postupy pro letové plány v předletové fázi pro jednotné evropské nebe (Úř. věst. L 186, 7.7.2006, s. 46).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 ze dne 26. září 2012, kterým se stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace a kterým se mění prováděcí nařízení (ES) č. 1035/2011 a nařízení (ES) č. 1265/2007, (ES) č. 1794/2006, (ES) č. 730/2006, (ES) č. 1033/2006 a (EU) č. 255/2010 (Úř. věst. L 281, 13.10.2012, s. 1).

(5)  https://www.easa.europa.eu/document-library/opinions


PŘÍLOHA

Příloha prováděcího nařízení (EU) č. 923/2012 se mění takto:

1)

Bod SERA.2001 se nahrazuje tímto:

SERA.2001 Předmět

Aniž jsou dotčena ustanovení bodu SERA.1001, vztahuje se tato příloha na uživatele vzdušného prostoru a letadla:

a)

provádějící lety do Unie, v rámci Unie a z Unie;

b)

se státními značkami a poznávacími značkami členského státu Unie a provádějící lety v jakémkoli vzdušném prostoru v rozsahu, který není v rozporu s pravidly zveřejněnými daným státem, který má pravomoc nad přelétávaným územím.“

2)

Bod SERA.4001 se mění takto:

a)

písmena c) a d) se nahrazují tímto:

„c)

Letový plán se musí:

1)

před odletem předložit:

i)

manažerovi struktury vzdušného prostoru přímo, nebo prostřednictvím ohlašovny letových provozních služeb v souladu s provozními příručkami obsahujícími nezbytné pokyny a informace vypracované a udržované manažerem struktury vzdušného prostoru, pokud má být let provozován v souladu s pravidly IFR pro část tratě nebo celou trať letu ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe, nebo

ii)

ohlašovně letových provozních služeb v ostatních případech;

2)

vyslat za letu příslušnému stanovišti letových provozních služeb nebo řídící radiostanici letadlo–země.

d)

Pokud příslušný úřad nestanovil pro vnitrostátní lety VFR kratší lhůtu, letový plán na let, při kterém se mají přeletět mezinárodní hranice nebo kterému má být poskytována služba řízení letového provozu nebo letová poradní služba, se musí předložit takto:

1)

nejdéle 120 hodin před předpokládaným časem zahájení pojíždění;

2)

nejméně tři hodiny před předpokládaným časem zahájení pojíždění u letů, které mohou podléhat opatřením k uspořádání toku letového provozu;

3)

nejméně 60 minut před odletem u všech ostatních letů, na něž se nevztahuje podbod 2), nebo

4)

pokud se předkládá za letu, v takovém čase, který zajistí jeho přijetí příslušným stanovištěm ATS nejméně deset minut před tím, než letadlo dosáhne:

i)

zamýšleného bodu vstupu do řízené oblasti nebo poradního vzdušného prostoru, nebo

ii)

bodu křižování letové cesty nebo poradní tratě.“;

b)

doplňují se nová písmena e) a f), která znějí:

„e)

U letů provozovaných částečně nebo zcela v souladu s pravidly IFR, které vstupují do prostoru odpovědnosti stanoviště letových provozních služeb a pro které předtím nebyl od manažera struktury vzdušného prostoru obdržen žádný letový plán, předá dotyčné stanoviště manažerovi struktury vzdušného prostoru informace o identifikaci letadla, typu letadla, místu vstupu do jeho prostoru odpovědnosti, čase a letové hladině v tomto místě, trati a cílovém letišti letu.

f)

Požadavky stanovené v písmenech c), d) a e) se nepoužijí ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe, který není součástí EUR regionu ICAO.“

3)

Bod SERA.4005 se nahrazuje tímto:

SERA.4005 Obsah letového plánu

a)

Letový plán musí obsahovat veškeré informace, které příslušný úřad považuje za relevantní, pokud jde o:

1)

identifikaci letadla;

2)

pravidla letu a druh letu;

3)

počet a typ(y) letadel a kategorie turbulence v úplavu;

4)

vybavení a schopnosti letadla;

5)

letiště nebo provozní místo odletu;

6)

předpokládané datum a čas zahájení pojíždění;

7)

cestovní rychlost (rychlosti);

8)

cestovní hladinu (hladiny);

9)

trať, na které se má letět;

10)

cílové letiště nebo provozní místo určení a celkovou předpokládanou dobu letu;

11)

náhradní letiště nebo provozní místo (místa);

12)

vytrvalost letu;

13)

celkový počet osob na palubě;

14)

nouzové a záchranné vybavení, včetně balistického padákového záchranného systému;

15)

další informace.

b)

V letových plánech podávaných za letu se jako letiště nebo provozní místo odletu uvede místo, z něhož lze získat doplňující informace o letu, jsou-li požadovány. Namísto předpokládaného času zahájení pojíždění se dále uvede čas nad prvním bodem tratě, k níž se letový plán vztahuje.“

4)

Bod SERA.4010 se nahrazuje tímto:

SERA.4010 Vyplňování letového plánu

a)

Letový plán musí případně obsahovat informace o příslušných položkách uvedených v bodě SERA.4005 písm. a) podbodech 1) až 11), které se týkají celé trati nebo její části, pro kterou se letový plán podává.

b)

Provozovatelé letadel, předkladatelé letových plánů a stanoviště letových provozních služeb, jež se řídí nezbytnými pokyny uvedenými v bodě SERA.4001 písm. c) podbodu 1) podpodbodu i), dodržují:

1)

pokyny pro vyplnění formuláře letového plánu uvedené v dodatku 6;

2)

veškerá omezení uvedená v příslušných leteckých informačních příručkách.

c)

Provozovatelé letadel nebo zástupci jednající jejich jménem, kteří mají v úmyslu provozovat let ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe na celé trati nebo její části v souladu s pravidly IFR, vloží do příslušné položky letového plánu odpovídající označení vybavení letadla, které je k dispozici na palubě, a jeho schopnosti v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/1770 (*1), jak je požadováno v bodě SERA.4005 písm. a) podbodu 4).

d)

Provozovatelé letadel, která nejsou vybavena v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/1770 a která mají být provozována ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe, uvedou v příslušných položkách letového plánu odpovídající označení vybavení letadla, které je k dispozici na palubě, a jeho schopnosti a případné výjimky podle bodu SERA.4005 písm. a) podbodu 4) resp. bodu SERA.4005 písm. a) podbodu 15). Letový plán musí navíc obsahovat informace o všech ostatních položkách, je-li tak předepsáno příslušným úřadem nebo považuje-li to osoba, která letový plán podává, za nezbytné z jiných důvodů.

(*1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1770 ze dne 12. září 2023, kterým se stanoví pravidla pro vybavení letadel potřebné k užívání vzdušného prostoru jednotného evropského nebe a provozní pravidla související s užíváním vzdušného prostoru jednotného evropského nebe a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 29/2009 a prováděcí nařízení (EU) č. 1206/2011, (EU) č. 1207/2011 a (EU) č. 1079/2012 (Úř. věst. L 228, XX.9.2023, s. 39).“;"

5)

Vkládá se nový bod SERA.4013, který zní:

SERA.4013 Přijetí letového plánu

a)

Manažer struktury vzdušného prostoru pro část tratě provozovanou podle pravidel IFR a ohlašovna letových provozních služeb přijmou nezbytná opatření, aby zajistili, že při přijetí letového plánu nebo při jeho změnách je letový plán:

1)

v souladu s platnými dohodami, které se týkají formátu a údajů;

2)

úplný a v maximální možné míře přesný;

3)

v případě potřeby přijatelný pro letové provozní služby a

4)

přijat, nebo jsou přijaty i změny v něm provedené, což je oznámeno předkladateli letového plánu.

b)

Stanoviště ATC zpřístupní manažerovi struktury vzdušného prostoru všechny potřebné změny týkající se klíčových položek tratě nebo letové hladiny v letovém plánu, jak je uvedeno v bodě SERA.4005 písm. a) podbodech 1) až 10), které by mohly ovlivnit bezpečné provedení letu, pro letové plány a související aktualizační zprávy, které předtím obdržela od manažera struktury vzdušného prostoru. Bez koordinace s provozovatelem letadla nesmí stanoviště ATC v předletové fázi provést žádné jiné změny letového plánu nebo jej zrušit.

c)

Manažer struktury vzdušného prostoru oznámí všem dotčeným stanovištím ATS přijatý letový plán a všechny přijaté změny položek letového plánu v předletové fázi uvedených v bodě SERA.4005 písm. a) podbodech 1) až 10) a související aktualizující zprávy.

d)

Manažer struktury vzdušného prostoru oznámí provozovateli letadla všechny nezbytné změny letového plánu provedené v předletové fázi, které se týkají položek uvedených v bodě SERA.4005 písm. a) podbodech 1) až 10) souvisejících s tratí nebo letovou hladinou, které by mohly ovlivnit bezpečné provedení letu, pro letové plány a související aktualizující zprávy, které obdržel dříve.

e)

Předkladatel letového plánu, který není provozovatelem ani pilotem, zabezpečí, aby podmínky přijetí letového plánu a jakýchkoli potřebných změn těchto podmínek oznámených manažerem struktury vzdušného prostoru pro část letu provozovanou podle pravidel IFR nebo ohlašovnami letových provozních služeb byly k dispozici provozovateli letadla nebo pilotovi, který letový plán předložil.

f)

Provozovatel letadla zajistí, aby podmínky přijetí letového plánu a veškeré jeho nezbytné změny oznámené manažerem struktury vzdušného prostoru nebo ohlašovnou letových provozních služeb předkladateli letového plánu byly začleněny do plánovaného provedení letu a byly oznámeny pilotovi.

g)

Provozovatel letadla se před provedením letu musí přesvědčit, že obsah původního letového plánu odpovídá zamýšlenému letu.

h)

Manažer struktury vzdušného prostoru zpracovává a rozesílá informace o možnosti nastavení rozestupu kanálů 8,33 kHz, které obdržel v letových plánech.

i)

Požadavky stanovené v písmenech a) až h) se nepoužijí ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe, který není součástí EUR regionu ICAO EUR.“

6)

Bod SERA.4015 se nahrazuje tímto:

SERA.4015 Změny v letovém plánu

a)

Všechny změny letového plánu podaného na let IFR nebo na let VFR provozovaný jako řízený let musí být ohlášeny:

1)

během předletové fáze manažerovi struktury vzdušného prostoru u letů, které mají být provozovány podle pravidel IFR na celé trati nebo její části, a co nejdříve ohlašovnám letových provozních služeb;

2)

během letu, s výhradou ustanovení bodu SERA.8020 písm. b), příslušnému stanovišti letových provozních služeb.

Na ostatní lety VFR se musí příslušnému stanovišti letových provozních služeb oznámit co nejdříve význačné změny letového plánu.

b)

V případě zpoždění o 30 minut nad předpokládaný čas zahájení pojíždění u řízeného letu nebo zpoždění o 1 hodinu u neřízeného letu, pro který byl předložen letový plán, musí být letový plán změněn, nebo musí být předložen nový letový plán a starý letový plán zrušen, podle toho, co je použitelné. U každého letu provozovaného podle pravidel IFR musí být zpoždění delší než 15 minut oznámeno manažerovi struktury vzdušného prostoru.

c)

V případě změny vybavení letadla a stavu jeho způsobilosti pro daný let zašlou provozovatelé letadel nebo zástupci, kteří jednají jejich jménem, manažerovi struktury vzdušného prostoru nebo ohlašovnám letových provozních služeb zprávu o změně s odpovídajícím označením vloženým do příslušné položky formuláře letového plánu.

d)

Informace předložené před odletem týkající se vytrvalosti letu nebo celkového počtu osob na palubě, které byly v čase odletu nesprávné, se považují za význačné změny letového plánu a jako takové se musí oznamovat.

e)

Požadavky stanovené v písmenech a) až d) se nepoužijí ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe, který není součástí EUR regionu ICAO.“

7)

Doplňuje se nový oddíl 15, který zní:

ODDÍL 15

Postupy komunikace datovým spojem mezi řídícím letového provozu a pilotem (CPDLC)

SERA.15001 Zahájení komunikace datovým spojem a selhání zahájení komunikace

a)

Přihlašovací adresa související se stanovištěm letových provozních služeb se zveřejňuje ve vnitrostátních leteckých informačních příručkách.

b)

Po přijetí platného požadavku na zahájení komunikace datovým spojem od letadla, které se blíží k oblasti služby datovým spojem nebo se v ní nachází, přijme stanoviště letových provozních služeb tento požadavek, a pokud jej může spojit s letovým plánem, naváže s letadlem spojení.

c)

Poskytovatel letových provozních služeb stanoví postupy pro co nejrychlejší řešení selhání zahájení komunikace datovým spojem.

d)

Provozovatel letadla stanoví postupy pro co nejrychlejší řešení selhání zahájení komunikace datovým spojem.

SERA.15005 Navázání CPDLC

a)

CPDLC musí být navázáno dostatečně včas, aby bylo zajištěno, že letadlo komunikuje se správným stanovištěm řízení letového provozu.

b)

Informace o tom, kdy a případně kde by měly systémy letadlo-země navázat CPDLC, se zveřejňují v leteckých informačních oběžnících nebo příručkách.

c)

Pilot musí být schopen kdykoli během poskytování služby identifikovat stanoviště řízení letového provozu, které službu řízení letového provozu poskytuje.

SERA.15010 Předání CPDLC

a)

Při předávání CPDLC musí být spolu s CPDLC současně předáno i hlasové spojení.

b)

Pokud je letadlo předáváno stanovištěm řízení letového provozu, které může využívat CPDLC, na stanoviště řízení letového provozu, kde CPDLC k dispozici není, musí být ukončení CPDLC provedeno současně s předáním hlasového spojení.

c)

Řídící letového provozu musí být při pokusu o předání CPDLC, který vede ke změně oprávněného systému pro přenos údajů, informován, pokud existují záznamy komunikace datovým spojem, pro něž nebyla přijata odpověď ve formě zprávy o ukončení. Pokud se řídící letového provozu rozhodne předat letadlo bez odpovědi pilota na jakoukoli nevyřízenou zprávu či zprávy vzestupným spojem, přejde zpět na hlasovou komunikaci, aby vyjasnil případné nejasnosti související s nevyřízenými zprávami vzestupným spojem.

SERA.15015 Vytváření zpráv CPDLC

a)

Text zpráv CPDLC sestává z prvků standardních zpráv, otevřené řeči nebo zkratek a kódů. Pokud lze délku textu zkrátit použitím vhodných zkratek a kódů, je třeba se používání otevřené řeči vyhnout. Nepodstatná slova a fráze, jako jsou zdvořilostní výrazy, se nepoužívají.

b)

Řídící letového provozu a pilot sestavují zprávy CPDLC pomocí prvků standardních zpráv, prvků zpráv ve volném textu nebo kombinace obojího. Řídící letového provozu nebo piloti se vyvarují používání prvků zpráv ve volném textu.

c)

Pokud zavedený soubor zpráv CPDLC neuvádí zvláštní okolnosti, může příslušný úřad po konzultaci s provozovateli a dalšími poskytovateli letových provozních služeb rozhodnout, že je přijatelné používání prvků zpráv ve volném textu. V takových případech příslušný úřad stanoví formát zobrazení, zamýšlené použití a příznaky pro každý prvek zpráv ve volném textu.

d)

Složení zprávy CPDLC nesmí přesáhnout pět prvků zprávy, z nichž pouze dva mohou obsahovat proměnnou „traťové povolení“.

e)

Vytváření víceprvkových zpráv CPDLC:

1)

Pokud víceprvková zpráva CPDLC vyžaduje odpověď, musí se odpověď vztahovat na všechny prvky zprávy.

2)

Jestliže pilot nemůže postupovat v souladu se zprávou o povolení, která sestává z jediného prvku, nebo s kteroukoli částí víceprvkové zprávy, musí vyslat odpověď „NEJSEM SCHOPEN“ pro celou zprávu.

3)

Řídící letového provozu musí odpovědět zprávou „NEJSEM SCHOPEN“, která platí pro všechny prvky žádosti, jestliže nemůže vydat povolení pro žádný prvek jednoprvkové nebo víceprvkové žádosti o povolení. Platné(á) povolení se neopakuje(í).

4)

Jestliže žádosti o povolení obsahující více prvků lze vyhovět pouze částečně, řídící letového provozu odpoví zprávou „NEJSEM SCHOPEN“, která se vztahuje na všechny prvky žádosti, a je-li to vhodné, uvede důvod a/nebo informaci, kdy lze povolení očekávat.

5)

Pokud lze vyhovět všem prvkům jednoprvkové nebo víceprvkové žádosti o povolení, odpoví řídící letového provozu povoleními odpovídajícími každému prvku žádosti. Tato odpověď je zahrnuta do jediné zprávy vzestupným spojem.

6)

Pokud zpráva CPDLC obsahuje více než jeden prvek zprávy a příznak odpovědi na zprávu je „Y“, musí tato jediná zpráva odpovědi obsahovat odpovídající počet odpovědí ve stejném pořadí.

SERA.15020 Odpovědi na zprávy CPDLC

a)

Nestanoví-li příslušný úřad jinak, nepožaduje se, aby byly zprávy CPDLC hlasově zopakovány.

b)

Pokud řídící letového provozu nebo pilot komunikuje prostřednictvím CPDLC, musí být odpověď obvykle zaslána prostřednictvím CPDLC, s výjimkou případů, kdy je nutná oprava odeslané zprávy CPDLC. Pokud řídící letového provozu nebo pilot využívá hlasové komunikace, musí odpověď obvykle přijít hlasovou komunikací.

SERA.15025 Oprava zpráv CPDLC

a)

Je-li považováno za nutné opravit zprávu CPDLC nebo je zapotřebí obsah zprávy vyjasnit, řídící letového provozu a pilot použijí nejvhodnější dostupné prostředky k opravě detailů nebo k objasnění.

b)

Je-li k opravě zprávy CPDLC, pro kterou dosud nebyla přijata provozní odpověď, použita hlasová komunikace, musí vysílání řídícího letového provozu nebo pilota předcházet fráze: „NEBERTE V ÚVAHU ZPRÁVU (typ zprávy) MEZERA“ – následovaná správným povolením, instrukcí, informací nebo žádostí.

c)

Pokud nemá být uvedená a identifikovaná zpráva CPDLC brána v úvahu, je věnována pozornost jejímu frázování tak, aby se zabránilo jakékoli nejednoznačnosti s vydáním s tím spojeného opraveného povolení, instrukce, informace nebo žádosti.

d)

Jestliže zpráva CPDLC, na kterou se požaduje provozní odpověď, je následně projednávána hlasovou komunikací, musí být pro zajištění správné synchronizace dialogu CPDLC vyslána příslušná odpověď ve formě uzavírací zprávy CPDLC. To je možné zajistit buď výslovnou instrukcí příjemci zprávy cestou hlasové komunikace, aby ukončil dialog, nebo tím, že se systému umožní automaticky dialog ukončit.

SERA.15030 Postupy komunikace řídícího letového provozu datovým spojem pro případy nouze, nebezpečí a poruchy vybavení pro CPDLC

a)

Jakmile řídící letového provozu nebo pilot obdrží výstrahu, že došlo k selhání jednotlivé zprávy v rámci komunikace datovým spojem mezi řídícím letového provozu a pilotem, použije řídící letového provozu nebo pilot podle potřeby jeden z následujících postupů:

1)

hlasovou komunikací potvrdit postupy, které budou použity s ohledem na související dialog, a informaci uvést frází: „CPDLC MESSAGE FAILURE“ (PORUCHA ZPRÁVY CPDLC);

2)

pomocí komunikace datovým spojem mezi řídícím letového provozu a pilotem obnovit zprávu v rámci komunikace datovým spojem mezi řídícím a pilotem, která selhala.

b)

Řídící letového provozu, kteří požadují vyslat informaci týkající se kompletní poruchy pozemního systému komunikace datovým spojem mezi řídícím letového provozu a pilotem všem stanicím, které ji mohou zachytit, by měli takové vysílání uvést všeobecným voláním „ALL STATIONS CPDLC FAILURE“ (VŠEM STANICÍM PORUCHA CPDLC) následovaným identifikací volající stanice.

c)

Pokud dojde k poruše komunikace datovým spojem mezi řídícím letového provozu a pilotem a komunikace přejde na hlasovou, považují se všechny nevyřízené zprávy CPDLC za neodeslané a celková výměna těchto nevyřízených správ by se měla znovu zahájit pomocí hlasové komunikace.

d)

Dojde-li k poruše komunikace datovým spojem mezi řídícím letového provozu a pilotem, je však obnovena ještě před tím, než nastane potřeba hlasové komunikace, považují se všechny nevyřízené zprávy za neodeslané a celková výměna těchto nevyřízených zpráv se znovu zahájí prostřednictvím CPDLC.

SERA.15035 Plánované vypnutí systému CPDLC

a)

Pokud je plánováno vypnutí komunikační sítě nebo pozemního systému CPDLC, musí být zveřejněn NOTAM, který informuje všechny dotčené strany o době vypnutí a v případě potřeby o kmitočtech, které mají být použity pro hlasovou komunikaci.

b)

Letadla udržující spojení se stanovišti ATC musí být upozorněna hlasovou komunikací nebo prostřednictvím CPDLC na jakékoli zamýšlené vypnutí služby CPDLC.

SERA.15040 Přerušení používání žádostí CPDLC

a)

Pokud řídící letového provozu požaduje, aby všechny stanice nebo určitý let neposílaly žádosti CPDLC po omezený časový úsek, použije se tato fráze: ((call sign) or ALL STATIONS) STOP SENDING CPDLC REQUESTS [UNTIL ADVISED] [(reason)] ((volací značka) nebo VŠEM STANICÍM) ZASTAVTE ZASÍLÁNÍ ŽÁDOSTÍ CPDLC [DO ODVOLÁNÍ] [(důvod)].

b)

Opětovné zahájení normálního provozu CPDLC se oznamuje pomocí následující fráze: ((call sign) or ALL STATIONS) RESUME NORMAL CPDLC OPERATIONS ((volací značka) nebo VŠEM STANICÍM) POKRAČUJTE V BĚŽNÉM PROVOZU CPDLC.

SERA.15045 Použití CPDLC v případě selhání hlasové komunikace letadlo-země

Existence spojení CPDLC mezi stanovištěm letových provozních služeb a letadlem by neměla bránit pilotovi a příslušnému řídícímu letového provozu v zahájení a provedení všech požadovaných postupů v případě selhání hlasové komunikace letadlo-země.

SERA.15050 Testování CPDLC

Pokud by testování CPDLC s letadlem mohlo ovlivnit poskytování letových provozních služeb tomuto letadlu, musí být takové testování předem zkoordinováno.“

8)

Doplňuje se nový dodatek 6, který zní:

„Dodatek 6

VYPLŇOVÁNÍ LETOVÉHO PLÁNU

1.   ICAO Vzor formuláře letového plánu

Image 1

2.   Pokyny k vyplňování formuláře letového plánu

2.1.   Všeobecně

Dodržujte přesně předepsaný formát a způsob uvádění údajů.

Údaje začněte uvádět do první volné kolonky. Nevyplněné kolonky ponechte prázdné.

Časové údaje uvádějte v UTC čtyřmi číslicemi.

Celkovou vypočítanou dobu letu uvádějte čtyřmi číslicemi (hodiny a minuty).

Stínovanou plochu předcházející poli 3 vyplňují služby ATS a COM, pokud nebyla odpovědnost za sestavování zpráv letových plánů delegována.

2.2.   Pokyny pro uvádění údajů ATS

Vyplňte pole 7 až 18, a požaduje-li to příslušný úřad nebo je-li to jinak nezbytné, vyplňte také pole 19, jak je uvedeno níže.

UVEĎTE jednu z následujících identifikací letadla, nepřesahující 7 alfanumerických znaků a neobsahující pomlčky nebo symboly:

a)

Označení ICAO provozovatele letadla následované označením letu (např. KLM511, NGA213, JTR25), pokud letadlo při radiotelefonii použije volací znak sestávající z telefonního označení ICAO provozovatele následovaného označením letu (např. KLM511, NIGERIA 213, JESTER 25); nebo

b)

značka státní příslušnosti nebo společná a rejstříková značka letadla (např. EIAKO, 4XBCD, N2567GA), pokud:

1)

volací znak letadla užívaný při radiotelefonním spojení je shodný s poznávací značkou letadla (např. CGAJS), nebo předchází-li tomuto volacímu znaku telefonní označení ICAO provozovatele letadla (např. BLIZZARD CGAJS);

2)

letadlo není vybaveno rádiem.

Pravidla letu

UVEĎTE jedno z následujících písmen k označení kategorie pravidel letu, kterými se pilot zamýšlí řídit:

I

v případě, že je zamýšleno provést celý let podle pravidel IFR; nebo

V

v případě, že je zamýšleno provést celý let podle pravidel VFR; nebo

Y

v případě zahájení letu podle pravidel IFR, po kterém bude následovat jedna nebo více navazujících změn pravidel pro let; nebo

Z

v případě zahájení letu podle pravidel VFR, po kterém bude následovat jedna nebo více navazujících změn pravidel pro let.

V poli 15 stanovte bod nebo body, ve kterých se plánuje změna pravidel letu.

Druh letu

UVEĎTE jedno z následujících písmen k označení druhu letu, pokud to příslušný úřad požaduje:

S

v případě pravidelné letecké dopravy;

N

v případě nepravidelné letecké dopravy;

G

v případě všeobecného letectví;

M

v případě vojenského letu;

X

v případě jiných než výše uvedených kategorií.

Uveďte status letu za zkratku STS v poli 18, nebo pokud je nutné upozornit na jiné důvody pro zvláštní zacházení ze strany ATS, uveďte důvod za značku RMK v poli 18.

Počet letadel (1 nebo 2 znaky)

UVEĎTE počet letadel, je-li vyšší než jedna.

Typ letadla (2 až 4 znaky)

UVEĎTE příslušné označení, jak je uvedeno v dokumentu č. 8643, Aircraft Type Designators, EBO, nebylo-li takové označení přiděleno, nebo v případě skupinových letů sestávajících z více než jednoho typu, VEĎTE ZZZZ a v poli 18 UVEĎTE zkratku TYP/, za níž následuje počet (počty) a typ(y) letadel.

Kategorie turbulence v úplavu (1 znak)

UVEĎTE lomítko a za ním jedno z následujících písmen k označení kategorie turbulence v úplavu:

J

SUPER – k označení typu letadla takto stanoveného v nejnovějším vydání dokumentu ICAO č. 8643, Aircraft Type Designators;

H

TĚŽKÁ – k označení typu letadla s maximální schválenou vzletovou hmotností 136 000 kg nebo vyšší, s výjimkou typů letadel uvedených v dokumentu ICAO č. 8643 v kategorii SUPER (J);

M

STŘEDNÍ – k označení typu letadla s maximální schválenou vzletovou hmotností nižší než 136 000 kg, ale vyšší než 7 000 kg;

L

LEHKÁ – k označení typu letadla s maximální schválenou vzletovou hmotností 7 000 kg nebo nižší.

Schopnosti zahrnují následující prvky:

a)

přítomnost příslušného provozuschopného vybavení na palubě letadla;

b)

vybavení a schopnosti odpovídající kvalifikaci letové posádky a

c)

případně oprávnění od příslušného úřadu.

Vybavení pro radiové spojení, navigační a přibližovací prostředky a schopnosti

UVEĎTE jedno písmeno následovně:

N

jestliže na palubě není žádný COM/NAV/přibližovací prostředek pro letěnou trať nebo není-li toto vybavení provozuschopné, nebo

S

jestliže je na palubě standardní provozuschopné COM/NAV/přibližovací vybavení pro letěnou trať, a/nebo

UVEĎTE jedno nebo více z následujících písmen k označení provozuschopného COM/NAV/přibližovacího vybavení a jeho schopností, které jsou k dispozici:

A

systém pro přistání GBAS

J7

CPDLC FANS 1/A SATCOM (Iridium)

B

LPV (APV s SBAS)

K

MLS

C

Loran C

L

ILS

D

DME

M1

ATC SATVOICE (INMARSAT)

E1

FMC WPR ACARS

M2

ATC SATVOICE (MTSAT)

E2

D-FIS ACARS

M3

ATC SATVOICE (Iridium)

E3

PDC ACARS

O

VOR

G

GNSS. Pokud je některá část letu plánována podle pravidel IFR, odkazuje na přijímač GNSS, který je v souladu s přílohou 10 svazku I ICAO

P1

CPDLC RCP 400

P2

CPDLC RCP240

P3

SATVOICE RCP 400

H

HF RTF

P4-P9

Rezervováno pro RCP

I

Inerční navigace

R

PBN schválena

J1

CPDLC ATN VDL Mód 2

T

TACAN

J2

CPDLC FANS 1/A HFDL

U

UHF RTF

J3

CPDLC FANS 1/A VDL Mód A

V

VHF RTF

J4

CPDLC FANS 1/A VDL Mód 2

W

RVSM schválena

J5

CPDLC FANS 1/A SATCOM (INMARSAT)

X

MNPS schváleny

J6

CPDLC FANS 1/A

SATCOM (MTSAT)

Y

VHF s možností rozestupu kanálů 8,33 kHz

Z

jiné vybavení nebo jiné schopnosti

Jakékoli alfanumerické znaky, které nejsou uvedeny výše, jsou rezervovány.

Přehledové vybavení a schopnosti

UVEĎTE

N , pokud na trati, po které se má letět, není na palubě žádné přehledové vybavení, nebo vybavení není provozuschopné;

NEBO

UVEĎTE

jeden nebo více z následujících deskriptorů do maximální délky 20 znaků k popisu provozuschopného přehledového vybavení na palubě a/nebo poskytovaných schopností:

SSR módy A a C

A

odpovídač – mód A (4 číslice – 4 096 kódů)

C

odpovídač – mód A (4 číslice – 4 096 kódů) a mód C

SSR mód S

E

odpovídač – mód S zahrnující schopnost hlásit identifikaci letadla, tlakovou nadmořskou výšku a schopnost „extended squitter“ (rozšířený dotazovací signál) (ADS-B)

H

odpovídač – mód S zahrnující schopnost hlásit identifikaci letadla, tlakovou nadmořskou výšku a schopnost zdokonaleného přehledu („enhanced surveillance“)

I

odpovídač – mód S zahrnující schopnost hlásit identifikaci letadla, ale bez schopnosti hlásit tlakovou nadmořskou výšku

L

odpovídač – mód S zahrnující schopnost hlásit identifikaci letadla, tlakovou nadmořskou výšku, schopnost „extended squitter“ (ADS-B) a schopnost zdokonaleného přehledu

P

odpovídač – mód S zahrnující schopnost hlásit tlakovou nadmořskou výšku, ale bez schopnosti hlásit identifikaci letadla

S

odpovídač – mód S zahrnující schopnost hlásit jak tlakovou nadmořskou výšku, tak identifikaci letadla

X

odpovídač – mód S bez schopnosti hlásit jak identifikaci letadla, tak tlakovou nadmořskou výšku

ADS-B

B1

ADS-B s vyhrazenou schopností 1 090 MHz ADS-B „out“

B2

ADS-B s vyhrazenou schopností 1 090 MHz ADS-B „out“ a „in“

U1

schopnost ADS-B „out“ používající UAT

U2

schopnost ADS-B „out“ a „in“ používající UAT

V1

schopnost ADS-B „out“ používající VDL Mód 4

V2

schopnost ADS-B „out“ a „in“ používající VDL Mód 4

ADS-C

D1

ADS-C se schopnostmi FANS 1/A

G1

ADS-C se schopnostmi ATN

Alfanumerické znaky neuvedené výše jsou rezervovány.

UVEĎTE

čtyřpísmennou směrovací značku ICAO letiště odletu, jak je uvedeno v dokumentu č. 7910, Location Indicators,

NEBO

nemá-li letiště přidělenou směrovací značku,

UVEĎTE ZZZZ a v poli 18 UVEĎTE:

zkratku DEP/a za ní název a polohu letiště odletu, nebo

zkratku DEP/… a za ní první traťový bod nebo rádiové návěstidlo, pokud letadlo nevzlétá z letiště,

NEBO

je-li letový plán přijat z letadla za letu,

UVEĎTE AFIL a v poli 18 UVEĎTE zkratku DEP/a za ní čtyřpísmennou směrovací značku ICAO stanoviště ATS, od kterého je možné obdržet doplňující údaje letového plánu.

PAK BEZ MEZERY

UVEĎTE u letového plánu podaného před odletem předpokládaný čas zahájení pojíždění (EOBT), nebo u letového plánu obdrženého z letadla za letu skutečný nebo předpokládaný čas přeletu prvního bodu na trati, ke kterému se letový plán vztahuje.

UVEĎTE první cestovní rychlost podle písmene a) a první cestovní hladinu podle písmene b) bez mezery mezi nimi.

PAK

za šipkou UVEĎTE popis tratě podle písmene c).

a)

Cestovní rychlost (maximálně 5 znaků)

UVEĎTE pravou vzdušnou rychlost pro první nebo celou cestovní část letu vyjádřenou:

v kilometrech za hodinu, označenou písmenem K, po němž následují 4 číslice (např. K0830), nebo

v uzlech, označenou písmenem N, po němž následují 4 číslice (např. N0485), nebo

pravým Machovým číslem, pokud je tak předepsáno příslušným úřadem, zaokrouhleným na nejbližší setinu Machova čísla, označenou písmenem M, po němž následují 3 číslice (např. M082).

b)

Cestovní hladina (maximálně 5 znaků)

UVEĎTE plánovanou cestovní hladinu pro první část trati nebo pro celou letěnou trať vyjádřenou jako:

letová hladina označená písmenem F, po němž následují 3 číslice (např. F085; F330), nebo

pokud tak stanoví příslušný úřad, standardní metrická hladina v desítkách metrů označená písmenem S, po němž následují 4 číslice (např. S1130), nebo

nadmořská výška ve stovkách stop označená písmenem A, po němž následují 3 číslice (např. A045; A100), nebo

nadmořská výška v desítkách metrů označená písmenem M, po němž následují 4 číslice (např. M0840), nebo

písmena VFR pro neřízené lety VFR.

c)

Trať (včetně změn rychlosti, hladiny a/nebo pravidel letu)

Lety po označených trasách ATS

UVEĎTE,

pokud se letiště odletu nachází na trati ATS nebo se na ni napojuje, označení první tratě ATS,

NEBO

pokud se letiště odletu nenachází na trati ATS ani se na ni nenapojuje, písmena DCT, po nichž následuje bod vstupu na první trať ATS a za ním označení tratě ATS,

PAK

UVEĎTE

každý bod, ve kterém je buď plánováno zahájení změny rychlosti a/nebo hladiny, nebo je plánována změna tratě ATS a/nebo změna pravidel letu,

NÁSLEDOVANÝ V KAŽDÉM PŘÍPADĚ

 

označením další části tratě ATS, i když je shodná s označením předcházející části,

NEBO

zkratkou DCT v případě, že let k dalšímu bodu bude proveden mimo označenou trať, pokud nejsou oba body určeny zeměpisnými souřadnicemi.

Lety mimo označené tratě ATS

UVEĎTE

body obvykle vzdálené od sebe ne více než 30 minut doby letu nebo 370 km (200 NM), včetně každého bodu, nad nímž se plánuje změna rychlosti nebo hladiny, změna tratě nebo změna pravidel letu,

NEBO,

je-li tak požadováno příslušným(i) úřadem (úřady),

DEFINUJTE

trať letů provozovaných převážně ve směru východ-západ mezi 70° N a 70° S vzhledem k význačným bodům, které tvoří průsečíky rovnoběžek s poledníky, s dělením po půl nebo po celém stupni zeměpisné šířky a po 10 stupních zeměpisné délky. Pro lety prováděné v prostorech mimo tyto zeměpisné šířky se musí tratě určovat význačnými body tvořenými průsečíky rovnoběžek s poledníky, přičemž se obvykle používá dělení po 20 stupních zeměpisné délky. Vzdálenost mezi význačnými body nesmí pokud možno přesáhnout jednu hodinu letu. Další význačné body se uvedou, pokud se to jeví jako nezbytné.

 

Pro lety provozované převážně ve směru sever-jih určete tratě vzhledem k význačným bodům, které jsou tvořeny průsečíky poledníků a rovnoběžek, s dělením po jednom stupni zeměpisné délky a 5 stupních zeměpisné šířky.

UVEĎTE

zkratku DCT mezi body, které po sobě následují, pokud oba body nejsou určeny zeměpisnými souřadnicemi nebo směrem a vzdáleností.

POUŽÍVEJTE VÝHRADNĚ výrazy podle bodů 1) až 5) níže a ODDĚLTE každou položku mezerou.

Image 2

Kódové označení tratě nebo části tratě, jak je to vhodné, kódové označení standardní odletové nebo příletové tratě (např. BCN1, Bl, R14, UB10, KODAP2 A).

Image 3

Kódové označení (2 až 5 znaků) přidělené bodu (např. LN, MAY, HADDY),

nebo, není-li kódové označení přiděleno, použijte jeden z následujících způsobů:

pouze stupně (7 znaků):

2 číslice udávající zeměpisnou šířku ve stupních, po nichž následuje písmeno „N“ (sever) nebo „S“ (jih), následované 3 číslicemi udávajícími zeměpisnou délku ve stupních, po nichž následuje písmeno „E“ (východ) nebo „W“ (západ). V případě potřeby se k doplnění na požadovaný počet číslic vkládají nuly (např. 46N078 W),

stupně a minuty (11 znaků):

4 číslice udávající zeměpisnou šířku ve stupních a desítkách a jednotkách minut, po nichž následuje písmeno „N“ (sever) nebo „S“ (jih), následované 5 číslicemi udávajícími zeměpisnou délku ve stupních a desítkách a jednotkách minut, po nichž následuje písmeno „E“ (východ) nebo „W“ (západ). V případě potřeby se k doplnění na požadovaný počet číslic vkládají nuly (např. 4620N07805 W),

směr a vzdálenost od význačného bodu:

Označení význačného bodu, následuje údaj o magnetickém směru od tohoto bodu vyjádřený ve stupních formou 3 číslic a údaj o vzdálenosti od tohoto bodu formou 3 číslic udávajících námořní míle. V oblastech vysoké zeměpisné šířky, kde je příslušným úřadem stanoveno, že vyjádření v magnetických stupních je nepraktické, lze použít zeměpisné stupně. V případě potřeby se k doplnění na požadovaný počet číslic vkládají nuly – např. bod 180° magnetických ve vzdálenosti 40 námořních mil od VOR „DUB“ by měl být uveden jako DUB180040.

Image 4

Bod, ve kterém je plánováno zahájit změnu rychlosti (5 % TAS nebo 0,01 Mach nebo větší) nebo změnu hladiny, vyjádřený přesně podle bodu 2) výše, za nímž následuje lomítko a cestovní rychlost a cestovní hladina vyjádřené přesně jako v písmenech a) a b) výše, bez mezery mezi nimi, i když se změní třeba jen jedna z těchto hodnot.

Příklady:

LN/N0284A045

MAY/N0305Fl80

HADDY/N0420F330

4602N07805 W/N0500F350

46N078 W/M082F330

DUB180040/N0350M0840

Image 5

Bod, ve kterém je plánována změna pravidel letu, vyjádřený přesně podle bodu 2) nebo 3) výše, po němž následuje mezera a jeden z těchto výrazů:

VFR, při přechodu z IFR na VFR

IFR, při přechodu z VFR na IFR

Příklady:

LN VFR

LN/N0284A050 IFR

Image 6

Písmeno C následované lomítkem, PAK bod, ve kterém je plánováno zahájení cestovního stoupání, vyjádřený přesně podle bodu 2) výše, po němž následuje lomítko; PAK rychlost, která má být udržována během cestovního stoupání, vyjádřená přesně podle písmena a) výše, po níž následují dvě hladiny určující vrstvu, která má být obsazena během cestovního stoupání, přičemž každá hladina je vyjádřena přesně podle písmena b) výše, nebo hladina, nad kterou je plánováno cestovní stoupání, po níž následují písmena PLUS bez mezery mezi nimi.

Příklady:

C/48N050 W/M082F290F350

C/48N050 W/M082F290PLUS

C/52N050 W/M220F580F620

Letiště určení a celková vypočítaná doba letu (8 znaků)

UVEĎTE

čtyřpísmennou směrovací značku ICAO letiště určení, jak je uvedeno v dokumentu č. 7910, Location Indicators,

NEBO,

nemá-li letiště přidělenou směrovací značku,

UVEĎTE

ZZZZ a v poli 18 UVEĎTE zkratku DEST/, za níž následuje název a poloha letiště.

PAK BEZ MEZERY

UVEĎTE

celkovou vypočítanou dobu letu.

Náhradní letiště určení

UVEĎTE

čtyřpísmennou(é) značku(y) ICAO nejvýše dvou náhradních letišť určení, jak je uvedeno v dokumentu č. 7910, Location Indicators, oddělené mezerou,

NEBO,

nebyla-li náhradnímu (náhradním) letišti (letištím) určení směrovací značka přidělena,

UVEĎTE

ZZZZ a v poli 18 UVEĎTE zkratku ALTN/a za ní název a polohu náhradního (náhradních) letiště (letišť) určení.

Pomlčky nebo lomítka by se měly používat pouze tak, jak je předepsáno níže.

UVEĎTE

0 (nulu), pokud nejsou k dispozici žádné jiné informace,

NEBO,

jakékoli jiné nezbytné informace v níže uvedeném pořadí s použitím příslušné zkratky vybrané z níže uvedených zkratek, následované lomítkem a informací, která má být uvedena:

STS/

Důvod pro zvláštní zacházení ze strany ATS, např. pátrací a záchranná mise:

 

ALTRV:

let uskutečňovaný v souladu s vymezením nadmořské výšky;

 

ATFMX:

let se schválenou výjimkou z opatření ATFM příslušným úřadem;

 

FFR:

hašení požáru;

 

FLTCK:

letové ověřování za účelem kalibrace navigačních zařízení;

 

HAZMAT:

let přepravující nebezpečný materiál;

 

HEAD:

let se statusem přepravy hlavy státu;

 

HOSP:

sanitní let ohlášený zdravotnickými úřady;

 

HUM:

let uskutečňovaný v rámci humanitární mise;

 

MARSA:

let, za jehož rozestup od vojenského letadla přebírá odpovědnost vojenský subjekt;

 

MEDEVAC:

zdravotnická pohotovostní evakuace v případě ohrožení života;

 

NONRVSM:

let bez schopnosti RVSM, jehož provedení je zamýšleno ve vzdušném prostoru RVSM;

 

SAR:

let, který se účastní pátrací a záchranné mise, a

 

STATE:

let zapojený do vojenských, celních nebo policejních služeb.

 

Další důvody pro zvláštní zacházení ze strany ATS se označují zkratkou „RMK/“.

PBN/

Označení schopností RNAV a/nebo RNP. Uveďte tolik níže uvedených označení, kolik se jich týká daného letu, nejvýše však 8 údajů, tj. celkem nejvýše 16 znaků.


SPECIFIKACE RNAV

A1

RNAV 10 (RNP 10)

C1

RNAV 2 všechny povolené senzory

 

 

C2

RNAV 2 GNSS

B1

RNAV 5 všechny povolené senzory

C3

RNAV 2 DME/DME

B2

RNAV 5 GNSS

C4

RNAV 2 DME/DME/IRU

B3

RNAV 5 DME/DME

 

 

B4

RNAV 5 VOR/DME

D1

RNAV 1 všechny povolené senzory

B5

RNAV 5 INS nebo IRS

D2

RNAV 1 GNSS

B6

RNAV 5 LORANC

D3

RNAV 1 DME/DME

 

 

D4

RNAV 1 DME/DME/IRU


SPECIFIKACE RNP

L1

RNP 4

S1

RNP APCH

 

 

S2

RNP APCH s BARO-VNAV

O1

Základní RNP 1 všechny povolené senzory

 

 

O2

Základní RNP 1 GNSS

T1

RNP AR APCH s RF (vyžadováno zvláštní povolení)

O3

Základní RNP 1 DME/DME

T2

RNP AR APCH bez RF (vyžadováno zvláštní povolení)

O4

Základní RNP 1 DME/DME/IRU

 

 

Kombinace alfanumerických znaků, které nejsou uvedeny výše, jsou rezervovány.

NAV/

Význačné údaje týkající se navigačního vybavení, jiné než uvedené v PBN/, podle požadavků příslušného úřadu.

 

Za tuto zkratku uveďte rozšíření GNSS, přičemž jednotlivé metody rozšíření oddělte mezerou, např. NAV/GBAS SBAS.

 

Uveďte EURPRNAV, pokud je letadlo schválené pro provoz P-RNAV závislé při určování polohy výhradně na VOR/DME.

COM/

Uveďte vybavení a schopnosti spojení, které nejsou uvedeny v poli 10 a).

DAT/

Uveďte vybavení a schopnosti datové komunikace, které nejsou uvedeny v poli 10 a), nebo „CPDLCX“ pro označení udělené výjimky z požadavku na vybavení CPDLC-ATN-B1.

SUR/

Uveďte přehledové vybavení a schopnosti, které nejsou uvedeny v poli 10 b). Uveďte tolik specifikací RSP, kolik se jich vztahuje k danému letu, a použijte označení bez mezery. Více specifikací RSP se oddělí mezerou. Příklad: RSP180 RSP400.

 

Vložte EUADSBX, EUEHSX, EUELSX nebo jejich kombinaci pro označení udělených výjimek z požadavku na vybavení odpovídači SSR módu S nebo vysílači ADS-B.

DEP/

Název a poloha letiště odletu, pokud je v poli 13 uvedeno ZZZZ, nebo stanoviště ATS, od kterého lze obdržet doplňující údaje letového plánu, je-li v poli 13 uvedeno AFIL. Pro letiště, která nejsou uvedena v příslušné letecké informační příručce, uveďte polohu takto:

 

4 číslicemi udávajícími zeměpisnou šířku ve stupních a desítkách a jednotkách minut, po nichž následuje „N“ (sever) nebo „S“ (jih), po nichž následuje 5 číslic udávajících zeměpisnou délku ve stupních a desítkách a jednotkách minut, za nimiž následuje „E“ (východ) nebo „W“ (západ). V případě potřeby se k doplnění na požadovaný počet číslic vkládají nuly, např. 4620N07805 W (11 znaků).

NEBO,

Směr a vzdálenost od nejbližšího význačného bodu následovně:

 

označení význačného bodu následované směrem od tohoto bodu formou 3 číslic udávajících magnetické stupně, následovaným vzdáleností od tohoto bodu formou 3 číslic udávajících námořní míle. V oblastech vysoké zeměpisné šířky, kde je příslušným úřadem stanoveno, že vyjádření v magnetických stupních je nepraktické, lze použít zeměpisné stupně. V případě potřeby se k doplnění na požadovaný počet číslic vkládají nuly, např. bod 180° magnetických ve vzdálenosti 40 námořních mil od VOR „DUB“ by měl být uveden jako DUB180040.

NEBO,

První traťový bod (název nebo LAT/LONG) nebo rádiové návěstidlo, pokud letadlo nevzlétá z letiště.

DEST/

Název a poloha letiště určení, pokud je v poli 16 uvedeno ZZZZ. Pro letiště, která nejsou uvedena v příslušné letecké informační příručce, uveďte polohu jako LAT/LONG nebo jako směr a vzdálenost od nejbližšího význačného bodu, jak je popsáno výše pod DEP/.

DOF/

Datum odletu ve formě 6 číslic (RRMMDD, kde RR je rok, MM je měsíc a DD je den).

REG/

Značka státní příslušnosti nebo společná a rejstříková značka letadla, pokud je odlišná od identifikace letadla v poli 7.

EET/

Význačné body nebo označení hranic FIR a sečtené odhadované uplynulé doby od vzletu pro tyto body nebo hranice FIR, pokud je tak stanoveno na základě dohod o oblastní letové navigaci, nebo příslušným úřadem.

Příklady:

EET/CAP0745 XYZ0830

 

EET/EINN0204

SEL/

Kód SELCAL pro takto vybavené letadlo.

TYP/

Pokud je v poli 9 uvedeno ZZZZ, typ letadla, kterému v případě potřeby předchází bez mezery počet letadel; je-li uvedeno více typů, oddělí se mezerou.

Příklad:

TYP/2F15 5F5 3B2

CODE/

Adresa letadla (vyjádřená ve formě alfanumerického kódu sestávajícího ze šesti znaků), pokud tak požaduje příslušný úřad. Příklad: „F00001“ je nejnižší číslo adresy letadla obsažené ve zvláštním bloku spravovaném ICAO.

DLE/

Traťové zpoždění nebo vyčkávání – uveďte význačný(é) traťový(é) bod(y), kde je plánováno, že dojde ke zpoždění, následovaný(é) dobou trvání zpoždění ve formě 4 číslic udávajících hodiny a minuty (hhmm).

Příklad:

DLE/MDG0030

OPR/

Označení ICAO nebo název provozovatele letadla, pokud se liší od identifikace letadla v poli 7.

ORGN/

Osmipísmenná adresa AFTN nebo jiné vhodné kontaktní údaje předkladatele v případech, kdy by předkladatel letového plánu nemusel být snadno identifikován, jak je požadováno příslušným úřadem.

PER/

Údaje o výkonu letadla označené jedním písmenem, jak je uvedeno v dokumentu „Postupy pro letové navigační služby – Provoz letadel (PANS-OPS, dokument č. 8168), svazek I – Letové postupy, je-li tak předepsáno příslušným úřadem.

ALTN/

Název náhradního letiště (náhradních letišť) určení, pokud je v poli 16 uvedeno ZZZZ. Pro letiště, která nejsou uvedena v příslušné letecké informační příručce, uveďte polohu jako LAT/LONG nebo jako směr a vzdálenost od nejbližšího význačného bodu, jak je popsáno výše pod DEP/.

RALT/

Čtyřpísmenné(á) označení ICAO náhradního letiště na trati, jak je uvedeno v dokumentu č. 7910, Location Indicators, nebo název (názvy) náhradního letiště (náhradních letišť), pokud označení není přiděleno. Pro letiště, která nejsou uvedena v příslušné letecké informační příručce, uveďte polohu jako LAT/LONG nebo jako směr a vzdálenost od nejbližšího význačného bodu, jak je popsáno výše pod DEP/.

TALT/

Čtyřpísmenné(á) označení ICAO náhradního letiště při vzletu, jak je uvedeno v dokumentu č. 7910, Location Indicators, nebo název náhradního letiště, pokud označení není přiděleno. Pro letiště, která nejsou uvedena v příslušné letecké informační příručce, uveďte polohu jako LAT/LONG nebo jako směr a vzdálenost od nejbližšího význačného bodu, jak je popsáno výše pod DEP/.

RIF/

Podrobné údaje o trati na změněné letiště určení, po nichž následuje čtyřpísmenná směrovací značka ICAO daného letiště. Změněná trať je předmětem opětovného povolení za letu.

Příklady:

RIF/DTA HEC KLAX

 

RIF/ESP G94 CLA YPPH

RVR/

Požadavek na minimální dráhovou dohlednost pro daný let vyjádřený 3 číslicemi.

RFP/

Uvedení počtu nahrazujících letových plánů ve formátu „Q“, za kterým následuje 1 číslice udávající opakování náhrady.

Příklady:

RFP/Q2.

RMK/

Veškeré další poznámky v otevřené řeči, pokud je příslušný úřad požaduje nebo se považují za nezbytné.

Vytrvalost letu

Po E/

UVEĎTE skupinu 4 číslic udávající množství paliva v hodinách a minutách.

Počet osob na palubě

Po P/

UVEĎTE celkový počet osob (cestujících a posádky) na palubě, pokud to vyžaduje příslušný úřad. UVEĎTE TBN (bude oznámeno), není-li celkový počet osob v době podání znám.

Nouzové a záchranné vybavení

R/

(RÁDIO) ZAŠKRTNĚTE U, pokud UHF na kmitočtu 243,0 MHz není k dispozici.

ZAŠKRTNĚTE V, pokud VHF na kmitočtu 121,5 MHz není k dispozici.

ZAŠKRTNĚTE E, pokud nouzový polohový vysílač (ELT) není k dispozici.

S/(ZÁCHRANNÉ VYBAVENÍ)

ZAŠKRTNĚTE všechna označení, není-li záchranné vybavení.

ZAŠKRTNĚTE P, není-li polární záchranné vybavení.

ZAŠKRTNĚTE D, není-li pouštní záchranné vybavení.

ZAŠKRTNĚTE M, není-li námořní záchranné vybavení.

ZAŠKRTNĚTE J, není-li záchranné vybavení pro džungli.

J/(VESTY)

ZAŠKRTNĚTE všechna označení, nejsou-li záchranné vesty.

ZAŠKRTNĚTE L, nejsou-li záchranné vesty vybaveny světly.

ZAŠKRTNĚTE F, nejsou-li záchranné vesty světélkující.

ZAŠKRTNĚTE U nebo V nebo jako v R/výše, jsou-li vesty vybaveny rádiem, nebo obojí, nejsou-li vesty vybaveny rádiem.

D/(ČLUNY)

(POČET)

ZAŠKRTNĚTE označení D a C, pokud nejsou ve vybavení čluny, nebo

UVEĎTE počet člunů; a

(KAPACITY) – UVEĎTE celkovou kapacitu všech člunů vyjádřenou počtem osob, a

(ZÁKRYT) – ZAŠKRTNĚTE označení C, pokud čluny nejsou zakryté, a

(BARVA) – UVEĎTE barvu člunů, pokud jsou na palubě.

A/(BARVA LETADLA A OZNAČENÍ)

UVEĎTE barvu letadla a jeho význačné značení.

N/(POZNÁMKY)

ZAŠKRTNĚTE označení N, pokud nejsou k dispozici žádné poznámky, nebo UVEĎTE jakékoli jiné záchranné vybavení a jakékoli další poznámky týkající se záchranného vybavení.

C/(PILOT)

UVEĎTE jméno velitele letadla.

2.3   Podán kým

UVEĎTE

název stanoviště, instituce nebo osoby, která letový plán podává.


(*1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1770 ze dne 12. září 2023, kterým se stanoví pravidla pro vybavení letadel potřebné k užívání vzdušného prostoru jednotného evropského nebe a provozní pravidla související s užíváním vzdušného prostoru jednotného evropského nebe a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 29/2009 a prováděcí nařízení (EU) č. 1206/2011, (EU) č. 1207/2011 a (EU) č. 1079/2012 (Úř. věst. L 228, XX.9.2023, s. 39).“;“


15.9.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/94


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1773

ze dne 17. srpna 2023,

kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956, pokud jde o oznamovací povinnosti pro účely mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích během přechodného období

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (1), a zejména na čl. 35 odst. 7 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2023/956 stanoví oznamovací povinnosti pro účely mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (dále jen „CBAM“) během přechodného období od 1. října 2023 do 31. prosince 2025.

(2)

Během přechodného období mají dovozci nebo nepřímí celní zástupci oznamovat množství dovezeného zboží, přímé a nepřímé emise obsažené v tomto zboží a veškeré ceny uhlíku splatné za tyto emise včetně cen uhlíku splatných za emise obsažené v příslušných prekurzorových materiálech.

(3)

První zpráva by měla být podána ohledně zboží dovezeného ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023, a to do 31. ledna 2024. Poslední zpráva by měla být podána ohledně zboží dovezeného ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025, a to do 31. ledna 2026.

(4)

Komise má pro tyto požadavky na podávání zpráv přijmout prováděcí pravidla.

(5)

Požadavky na podávání zpráv by měly být omezeny na nezbytné minimum, aby se v přechodném období co nejvíce snížila zátěž dovozců a aby se po jeho skončení usnadnilo bezproblémové zavedení požadavků na prohlášení CBAM.

(6)

Podrobná pravidla výpočtu emisí obsažených v dováženém zboží by měla v souladu s přílohou IV nařízení (EU) 2023/956 vycházet z metodiky, která se uplatňuje v rámci systému obchodování s emisemi u zařízení nacházejících se v EU a která je stanovena zejména v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/2066 (2). Zásady stanovování emisí obsažených ve zboží uvedeném v příloze I nařízení (EU) 2023/956 by měly být zaměřeny na to, aby byly u jednotlivých kategorií zboží určeny příslušné výrobní procesy a byly monitorovány přímé a nepřímé emise z těchto výrobních procesů. Při oznamování během přechodného období by rovněž měly být zohledněny stávající normy a postupy stanovené příslušnými právními předpisy Unie. Při oznamování týkajícím se výroby vodíku a jeho derivátů by měla být zohledněna směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (3).

(7)

Pro stanovování údajů, které mají být poskytovány za účelem plnění oznamovacích povinností, by se měly používat hranice systému výrobních procesů, včetně údajů o emisích na úrovni zařízení, emisí přiřazených výrobním procesům a emisí obsažených ve zboží. Dovozci a nepřímí celní zástupci by v zájmu plnění oznamovacích povinností měli zajistit, aby měli k dispozici potřebné informace od provozovatelů zařízení. Aby své oznamovací povinnosti byli schopni plnit, měli by tyto informace dostávat včas. Uvedené informace by měly obsahovat standardní emisní faktory, které se použijí při výpočtu přímých obsažených emisí, zejména emisní faktory paliv a emisní faktory procesů a referenční faktory účinnosti pro výrobu elektřiny a tepla.

(8)

Vykazované období začíná 1. října 2023, a dovozci a nepřímí celní zástupci tudíž mají jen omezenou dobu na zabezpečení toho, aby oznamovací povinnosti byly dodržovány. Je možné zajistit synergie se systémy monitorování a vykazování, které již používají provozovatelé ze třetích zemí. Na určitou dobu, a sice do konce roku 2024, by proto měla být povolena přechodná odchylka od metod výpočtů určených pro účely vykazování obsažených emisí. Tato flexibilita by se měla uplatnit, pokud provozovatel ve třetí zemi podléhá systému povinného monitorování a vykazování, jenž je spojen se systémem stanovování ceny uhlíku, či jiným systémům povinného monitorování a vykazování nebo pokud emise ze zařízení monitoruje například v rámci projektu snižování emisí.

(9)

Oznamující deklaranti, kteří by nebyli schopni od provozovatelů ze třetích zemí získat všechny informace, jež jsou potřeba ke stanovení skutečných emisí obsažených v dovezeném zboží podle metodiky stanovené v příloze III tohoto nařízení, by po omezenou dobu, a sice do 31. července 2024, měli mít možnost používat ke stanovení přímých obsažených emisí alternativní metodu, na niž uvedou odkaz.

(10)

Oznamovací povinnosti by rovněž měly poskytnout určitou flexibilitu v tom smyslu, že by bylo možné určit v zařízeních výrobní kroky, při nichž nevzniká významná část přímých emisí obsažených v dováženém zboží. Obvykle by se jednalo o závěrečné kroky výroby navazujících výrobků z oceli nebo hliníku. V takovém případě by měla být povolena odchylka od stanovených oznamovacích povinností, v jejímž rámci by v zařízeních u výrobních kroků, jejichž podíl na přímých emisích nepřekračuje 20 % celkových emisí obsažených v dováženém zboží, mohly být vykazovány odhadované hodnoty. Uvedená prahová hodnota by měla zajistit dostatečnou flexibilitu pro malé provozovatele ve třetích zemích.

(11)

Jedním z cílů přechodného období je shromáždit údaje k tomu, aby mohla být v prováděcím aktu podle čl. 7 odst. 7 nařízení (EU) 2023/956 dále upřesněna metodika pro výpočet obsažených nepřímých emisí po skončení tohoto období. V souvislosti s tím by vykazování nepřímých emisí během přechodného období mělo být otevřené a koncipované tak, aby bylo možné vybrat nejvhodnější hodnotu z hodnot uvedených v oddíle 4.3 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956. Vykazování nepřímých emisí by však nemělo zahrnovat vykazování založené na průměrném emisním faktoru rozvodné sítě Unie, neboť tato hodnota je Komisi již známa.

(12)

Údaje shromážděné během přechodného období by měly posloužit jako podklad pro zprávy, které má Komise předložit podle čl. 30 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2023/956. Tyto údaje by po skončení přechodného období rovněž měly pomoci stanovit jedinečnou metodiku monitorování, vykazování a ověřování. Posouzení shromážděných údajů by mělo být využito zejména v rámci práce Komise na úpravě metodiky, která se bude uplatňovat po uplynutí přechodného období.

(13)

Orientační rozsah pokut, jež mají být ukládány oznamujícím deklarantům, kteří nedodrží oznamovací povinnosti, by měl vycházet ze standardních hodnot poskytnutých a zveřejněných Komisí na přechodné období pro obsažené emise, které nebyly vykázány. Orientační maximální rozsah by měl být v souladu s pokutami podle čl. 16 odst. 3 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (4) a současně by se mělo přihlédnout k tomu, že v přechodném období jsou povinnosti omezeny na oznamování údajů. Kritéria, která mají příslušné orgány používat při stanovování skutečné výše pokuty, by měla vycházet ze závažnosti a délky trvání nesplnění oznamovací povinnosti. Komise by měla monitorovat zprávy CBAM, aby bylo možné provést orientační posouzení informací požadovaných příslušnými orgány a zajistit soudržnost uplatňovaných pokut.

(14)

Aby bylo zajištěno účinné plnění oznamovacích povinností, měla by Komise zřídit elektronickou databázi – přechodný rejstřík CBAM, v němž by se shromažďovaly informace oznámené během přechodného období. Přechodný rejstřík CBAM by měl posloužit jako základ pro zřízení rejstříku CBAM podle článku 14 nařízení (EU) 2023/956.

(15)

Přechodný rejstřík CBAM by měl sloužit jako systém pro podávání a správu zpráv CBAM oznamujících deklarantů, včetně kontrol, orientačních posouzení a postupů přezkumu. V zájmu zajištění přesného posuzování oznamovacích povinností by měl být přechodný rejstřík CBAM interoperabilní se stávajícími celními systémy.

(16)

V zájmu zajištění účinného a jednotného systému oznamování by měly být stanoveny technické postupy pro zajištění fungování přechodného rejstříku CBAM, jako jsou postupy pro vývoj, testování a uvedení do provozu i postupy pro údržbu a případné změny elektronických systémů, ochranu údajů, aktualizaci údajů, omezení zpracování údajů, vlastnictví systémů a zabezpečení. Tyto postupy by měly být slučitelné se zásadou záměrné a standardní ochrany údajů podle článku 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (5) a článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (6), jakož i se zabezpečením zpracování podle článku 33 nařízení (EU) 2018/1725 a článku 32 nařízení 2016/679.

(17)

Aby byla zajištěna nepřetržitá kontinuita oznamování údajů, je důležité stanovit alternativní řešení pro případ dočasného selhání elektronických systémů pro oznamování údajů. Za tímto účelem by Komise měla pro CBAM vypracovat plán kontinuity provozu.

(18)

Aby byl zabezpečen přístup do přechodného rejstříku CBAM, měl by se pro řízení postupu autentizace a ověřování přístupu oznamujících deklarantů používat systém jednotné správy uživatelů a digitálního podpisu (UUM&DS) podle článku 16 prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/1070 (7).

(19)

Pro účely identifikace oznamujících deklarantů a vytvoření seznamu oznamujících deklarantů s jejich registračními a identifikačními čísly hospodářských subjektů (čísly EORI) by měl být přechodný rejstřík CBAM interoperabilní se systémem registrace a identifikace hospodářských subjektů uvedeným v článku 30 prováděcího nařízení (EU) 2023/1070.

(20)

Informace o zboží uvedeném v příloze I nařízení (EU) 2023/956 požadované pro účely kontroly a podávání zpráv by měly poskytovat vnitrostátní systémy podle prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 (8).

(21)

Při poskytování informací o dováženém zboží uvedeném v příloze I nařízení (EU) 2023/956 by se měla používat identifikace dováženého zboží pomocí jeho zařazení v kombinované nomenklatuře („KN“) stanovené v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (9) a ustanovení prováděcího nařízení (EU) 2023/1070 týkající se uchovávání informací.

(22)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů. Osobní údaje hospodářských subjektů a jiných osob zpracovávané elektronickými systémy by měly být omezeny na soubor údajů uvedený v příloze I tohoto nařízení. Pokud je pro účely prováděcího nařízení nezbytné zpracovávat osobní údaje, mělo by se tak dít v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů. V tomto ohledu by se na jakékoli zpracování osobních údajů orgány členských států mělo vztahovat nařízení (EU) 2016/679 a vnitrostátní požadavky na ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Na zpracování osobních údajů Komisí by se mělo vztahovat nařízení (EU) 2018/1725. Osobní údaje by se měly uchovávat ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší, než je potřebné pro účely, pro které jsou zpracovávány. Doba uchovávání údajů v případě přechodného rejstříku CBAM je v tomto ohledu omezena na pět let od přijetí příslušné zprávy CBAM.

(23)

V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne 28. července 2023.

(24)

Vzhledem k tomu, že první vykazované období začíná 1. října 2023, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve.

(25)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru pro CBAM,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro oznamovací povinnosti stanovené v článku 35 nařízení (EU) 2023/956, které se vztahují na zboží podle přílohy I uvedeného nařízení dovážené na celní území Unie během přechodného období od 1. října 2023 do 31. prosince 2025 (dále jen „přechodné období“).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„oznamujícím deklarantem“ jakákoli z těchto osob:

a)

dovozce, který podává celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu vlastním jménem a na vlastní účet;

b)

osoba, která je držitelem povolení k podání celního prohlášení podle čl. 182 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (10) a která deklaruje dovoz zboží;

c)

nepřímý celní zástupce jmenovaný v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 952/2013, který podává celní prohlášení v případě, že je dovozce usazen mimo Unii nebo že tento nepřímý celní zástupce souhlasil, že bude plnit oznamovací povinnosti, v souladu s článkem 32 nařízení (EU) 2023/956;

2)

„slevou“ jakákoli částka v peněžní nebo jiné formě, o niž je před zaplacením ceny uhlíku nebo po něm snížena částka, kterou má zaplatit nebo již zaplatila osoba povinná k platbě ceny uhlíku.

KAPITOLA II

PRÁVA A POVINNOSTI OZNAMUJÍCÍCH DEKLARANTŮ TÝKAJÍCÍ SE OZNAMOVÁNÍ

Článek 3

Oznamovací povinnosti oznamujících deklarantů

1.   Každý oznamující deklarant poskytne na základě údajů podle přílohy III tohoto nařízení, které mu případně sdělí provozovatel, následující informace o zboží uvedeném v příloze I nařízení (EU) 2023/956, které bylo dovezeno v průběhu čtvrtletí, za něž se zpráva CBAM podává:

a)

množství dovezeného zboží vyjádřené v případě elektřiny v megawatthodinách a v případě ostatního zboží v tunách;

b)

druh zboží označený kódem KN.

2.   Každý oznamující deklarant uvede ve zprávách CBAM následující informace týkající se emisí obsažených ve zboží uvedeném v příloze I nařízení (EU) 2023/956, jak je uvedeno v příloze I tohoto nařízení:

a)

zemi původu dovezeného zboží;

b)

tyto údaje o zařízení, v němž bylo zboží vyrobeno:

1)

kód OSN pro obchodní a dopravní lokality (UN/LOCODE) přidělený dané lokalitě;

2)

obchodní firmu zařízení, adresu zařízení a její anglický přepis;

3)

zeměpisné souřadnice hlavního zdroje emisí v zařízení;

c)

výrobní postupy definované v oddíle 3 přílohy II tohoto nařízení, které byly použity a ze kterých je patrná technologie použitá k výrobě zboží, a informace o specifických parametrech stanovených v oddíle 2 přílohy IV, na jejichž základě jsou u uvedeného zvoleného výrobního postupu stanoveny obsažené přímé emise;

d)

specifické přímé emise obsažené v daném zboží, které se stanoví převodem přímých emisí přiřazených příslušným výrobním procesům na emise specifické pro dané zboží vyjádřené v CO2 ekv. na tunu v souladu s oddíly F a G přílohy III tohoto nařízení;

e)

požadavky na vykazování uvedené v oddíle 2 přílohy IV tohoto nařízení, které mají vliv na emise obsažené ve zboží;

f)

je-li dovezeným zbožím elektřina, uvede oznamující deklarant tyto informace:

1)

emisní faktor stanovený v souladu s oddílem D přílohy III tohoto nařízení a vyjádřený v tunách CO2 ekv. na MWh (megawatthodinu), který byl pro elektřinu použit;

2)

zdroj údajů nebo metodu použité ke stanovení emisního faktoru elektřiny v souladu s oddílem D přílohy III tohoto nařízení;

g)

u zboží z oceli identifikační číslo příslušné ocelárny, v níž byla vyrobena konkrétní dávka surovin, je-li tato informace známa.

3.   Každý oznamující deklarant uvede ve zprávách CBAM následující informace týkající se specifických obsažených nepřímých emisí, jak je uvedeno v příloze I tohoto nařízení:

a)

spotřebu elektřiny na tunu vyrobeného zboží v příslušném výrobním procesu vyjádřenou v megawatthodinách;

b)

informaci, zda deklarant vykazuje skutečné emise nebo standardní hodnoty poskytnuté a zveřejněné Komisí pro přechodné období v souladu s oddílem D přílohy III tohoto nařízení;

c)

příslušný emisní faktor spotřebované elektřiny;

d)

množství specifických obsažených nepřímých emisí, které se stanoví převodem obsažených nepřímých emisí přiřazených příslušným výrobním procesům na nepřímé emise specifické pro dané zboží vyjádřené v CO2 ekv. na tunu v souladu s oddíly F a G přílohy III tohoto nařízení.

4.   Pokud se pravidla uplatněná při stanovení údajů liší od pravidel stanovování údajů uvedených v příloze III tohoto nařízení, poskytne oznamující deklarant doplňující informace o metodickém základu pravidel, která byla ke stanovení obsažených emisí použita, a jeho popis. Popsaná pravidla vedou k obdobnému rozsahu a obdobné přesnosti údajů o emisích, což se vztahuje mimo jiné i na hranice systémů, monitorované výrobní procesy, emisní faktory a další metody použité při výpočtech a vykazování.

5.   Oznamující deklarant může požádat provozovatele, aby pro účely oznámení použil elektronickou šablonu poskytnutou Komisí, a v hlášení uvede údaje podle oddílů 1 a 2 přílohy IV.

Článek 4

Výpočet obsažených emisí

1.   Specifické emise obsažené ve zboží vyrobeném v určitém zařízení se pro účely čl. 3 odst. 2 stanoví pomocí jedné z následujících metod, které vycházejí z volby metodiky monitorování v souladu s oddílem B.2 přílohy III tohoto nařízení:

a)

stanovení emisí ze zdrojových toků na základě údajů o činnosti získaných pomocí měřicích systémů a výpočtových faktorů z laboratorních analýz nebo standardních hodnot;

b)

stanovení emisí ze zdrojů emisí pomocí kontinuálního měření koncentrace příslušného skleníkového plynu ve spalinách a měření toku spalin.

2.   Odchylně od odstavce 1 lze do 31. prosince 2024 specifické emise obsažené ve zboží vyrobeném v určitém zařízení stanovit pomocí jedné z následujících metod monitorování a vykazování, pokud vedou k obdobnému rozsahu a obdobné přesnosti údajů o emisích jako metody stanovené v uvedeném odstavci:

a)

systém stanovování ceny uhlíku uplatňovaný v místě, kde se zařízení nachází, nebo

b)

systém povinného monitorování emisí uplatňovaný v místě, kde se zařízení nachází, nebo

c)

systém monitorování emisí v zařízení, který může zahrnovat ověřování akreditovaným ověřovatelem.

3.   Odchylně od odstavců 1 a 2 může oznamující deklarant do 31. července 2024 v případě každého dovozu zboží, u nějž nedisponuje všemi informacemi uvedenými v čl. 3 odst. 2 a 3, použít ke stanovení emisí jiné metody včetně standardních hodnot poskytnutých a zveřejněných Komisí pro přechodné období nebo jiných standardních hodnot uvedených v příloze III. V takových případech oznamující deklarant ve zprávách CBAM uvede metodiku, která byla při stanovení těchto hodnot použita, a odkaz na ni.

Článek 5

Použití odhadovaných hodnot

Odchylně od článku 4 mohou být emise, které představují až 20 % celkových emisí obsažených ve složeném zboží, založeny na odhadech zpřístupněných provozovateli zařízení.

Článek 6

Shromažďování a oznamování údajů o aktivním zušlechťovacím styku

1.   U zboží propuštěného do režimu aktivního zušlechťovacího styku a následně do volného oběhu jako stejné zboží nebo jako zušlechtěné výrobky uvede oznamující deklarant ve zprávách CBAM za čtvrtletí následující po čtvrtletí, v němž došlo k vyřízení celního režimu v souladu s článkem 257 nařízení (EU) č. 952/2013, tyto informace:

a)

množství zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956, které bylo v daném období propuštěno z režimu aktivního zušlechťovacího styku do volného oběhu;

b)

obsažené emise odpovídající množství zboží, které bylo v daném období propuštěno z režimu aktivního zušlechťovacího styku do volného oběhu, uvedenému v písmenu a);

c)

zemi původu zboží uvedeného v písmenu a), je-li známa;

d)

zařízení, v nichž bylo zboží uvedené v písmenu a) vyrobeno, jsou-li známa;

e)

množství zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, jehož výsledkem jsou zušlechtěné výrobky, které byly v daném období propuštěny do volného oběhu;

f)

obsažené emise odpovídající zboží, které bylo použito k výrobě daného množství zušlechtěných výrobků uvedených v písmenu e);

g)

pokud celní orgány upustí od povinnosti předložit vyúčtování režimu v souladu s článkem 175 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (11), oznamující deklarant tuto skutečnost uvede.

2.   Vykazování a výpočet obsažených emisí uvedených v odst. 1 písm. b) a f) se provádí v souladu s články 3, 4 a 5.

3.   Odchylně od odstavce 2, jsou-li zušlechtěné výrobky nebo zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku propuštěny do volného oběhu v souladu s čl. 170 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, vypočítají se obsažené emise uvedené v odst. 1 písm. b) a f) na základě váženého průměru emisí obsažených v celkovém množství zboží z téže kategorie zboží podléhajícího CBAM vymezené v příloze II tohoto nařízení, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku od 1. října 2023.

Obsažené emise uvedené v prvním pododstavci se vypočítají takto:

a)

obsažené emise uvedené v odst. 2 písm. b) představují celkové emise obsažené ve zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku a je předmětem dovozu, a

b)

obsažené emise uvedené v odst. 2 písm. f) představují celkové emise obsažené ve zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku a použito pro účely jedné nebo více zušlechťovacích operací, vynásobené množstevními procenty zušlechtěných výrobků, které byly těmito operacemi získány a jsou předmětem dovozu.

Článek 7

Oznamování informací týkajících se splatné ceny uhlíku

1.   V příslušných případech oznamující deklarant uvede ve zprávách CBAM tyto informace týkající se ceny uhlíku splatné v zemi původu za obsažené emise:

a)

druh výrobku označený kódem KN;

b)

typ ceny uhlíku;

c)

zemi, v níž je cena uhlíku splatná;

d)

formu slevy nebo jinou formu náhrady dostupnou v dané zemi, která by vedla ke snížení dotčené ceny uhlíku;

e)

výši splatné ceny uhlíku, popis nástroje pro stanovení ceny uhlíku a možné mechanismy náhrady;

f)

příslušná ustanovení právního aktu, který stanoví cenu uhlíku, slevu nebo jiné formy příslušné náhrady, včetně kopie tohoto právního aktu;

g)

množství dotčených obsažených přímých nebo nepřímých emisí;

h)

množství obsažených emisí, na něž se vztahuje jakákoli sleva nebo jiná forma náhrady včetně případného přidělení bezplatných povolenek.

2.   Peněžní částky podle odst. 1 písm. e) se přepočítají na eura na základě průměrných směnných kurzů z roku předcházejícího roku, v němž má být zpráva podána. Průměrné roční směnné kurzy vycházejí z kotací zveřejněných Evropskou centrální bankou. U měn, pro které Evropská centrální banka kotaci nezveřejňuje, jsou průměrné roční směnné kurzy založeny na veřejně dostupných informacích o efektivních směnných kurzech. Průměrné roční směnné kurzy uvede Komise v přechodném rejstříku CBAM.

Článek 8

Podávání zpráv CBAM

1.   Od 1. října 2023 do 31. prosince 2025 podá oznamující deklarant nejpozději jeden měsíc po skončení každého čtvrtletí zprávu CBAM za dané čtvrtletí prostřednictvím přechodného rejstříku CBAM.

2.   V přechodném rejstříku CBAM oznamující deklarant předloží informace a uvede, zda:

a)

zprávu CBAM podává dovozce vlastním jménem a na vlastní účet;

b)

zprávu CBAM podává nepřímý celní zástupce jménem dovozce.

3.   Pokud nepřímý celní zástupce nesouhlasí s tím, že bude plnit oznamovací povinnosti dovozce podle tohoto nařízení, oznámí dovozci povinnost dodržovat požadavky stanovené tímto nařízení. Toto oznámení obsahuje informace uvedené v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) 2023/956.

4.   Zprávy CBAM obsahují informace uvedené v příloze I tohoto nařízení.

5.   Zprávě CBAM je po podání prostřednictvím přechodného rejstříku CBAM přiděleno jedinečné ID zprávy.

Článek 9

Změny a opravy zpráv CBAM

1.   Oznamující deklarant může provést změny podané zprávy CBAM do dvou měsíců od konce čtvrtletí, ke kterému se zpráva vztahuje.

2.   Odchylně od odstavce 1 může oznamující deklarant provést změny zpráv CBAM za první dvě vykazovaná období až do termínu pro podání třetí zprávy CBAM.

3.   Na odůvodněnou žádost oznamujícího deklaranta příslušný orgán tomuto deklarantovi po posouzení žádosti v příslušných případech umožní, aby zprávu CBAM po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 a do jednoho roku od konce čtvrtletí, ke kterému se zpráva vztahuje, podal znovu nebo opravil. Opětovné podání zprávy CBAM, která byla opravena, nebo případně oprava zprávy CBAM se provedou nejpozději jeden měsíc od jejich schválení příslušným orgánem.

4.   Příslušné orgány odůvodní případné zamítnutí žádosti uvedené v odstavci 3 a informují oznamujícího deklaranta o právu na odvolání.

5.   Zprávu CBAM nelze změnit v případě probíhajícího sporu. Lze ji nahradit zprávou, v níž se zohlední výsledek daného sporu.

KAPITOLA III

SPRÁVA SOUVISEJÍCÍ S PODÁVÁNÍM ZPRÁV CBAM

Článek 10

Přechodný rejstřík CBAM

1.   Přechodný rejstřík CBAM je standardizovaná a zabezpečená elektronická databáze, jež obsahuje společné prvky údajů pro podávání zpráv během přechodného období a pro zajištění přístupu, vyřizování případů a důvěrnosti.

2.   Přechodný rejstřík CBAM umožňuje komunikaci, kontroly a výměnu informací mezi Komisí, příslušnými orgány, celními orgány a oznamujícími deklaranty v souladu s kapitolou V.

Článek 11

Kontroly zpráv CBAM a využívání informací Komisí

1.   Během přechodného období a tři měsíce poté, co má být podána poslední zpráva CBAM, může Komise provádět kontroly zpráv CBAM za účelem posouzení, zda oznamující deklaranti plní oznamovací povinnosti.

2.   K plnění úkolů stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2023/956 Komise použije přechodný rejstřík CBAM a informace obsažené v tomto rejstříku.

Článek 12

Orientační posouzení Komisí

1.   Pro orientační účely předává Komise členským státům seznam oznamujících deklarantů usazených v daném členském státě, u nichž má důvody se domnívat, že nesplnili povinnost podat zprávu CBAM.

2.   Pokud se Komise domnívá, že některá zpráva CBAM neobsahuje všechny informace podle článků 3 až 7 nebo že je neúplná nebo nesprávná podle článku 13, poskytne příslušnému orgánu v členském státě, v němž je oznamující deklarant usazen, orientační posouzení dotčené zprávy CBAM.

Článek 13

Neúplné nebo nesprávné zprávy CBAM

1.   Zpráva CBAM se považuje za neúplnou, pokud oznamující deklarant neuvedl všechny údaje v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

2.   Zpráva CBAM se považuje za nesprávnou v kterémkoli z těchto případů:

a)

údaje nebo informace uvedené v předložené zprávě nejsou v souladu s požadavky stanovenými v článcích 3 až 7 a v příloze III tohoto nařízení;

b)

oznamující deklarant uvedl nesprávné údaje a informace;

c)

oznamující deklarant řádně neodůvodnil použití jiných pravidel vykazování, než která jsou uvedena v příloze III tohoto nařízení.

Článek 14

Posuzování zpráv CBAM a využívání informací příslušnými orgány

1.   Příslušný orgán členského státu, v němž je oznamující deklarant usazen, zahájí přezkum a posoudí údaje, informace, seznam oznamujících deklarantů poskytnutý Komisí a orientační posouzení uvedené v článku 12 do tří měsíců od předání tohoto seznamu nebo orientačního posouzení.

2.   K plnění úkolů stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2023/956 příslušné orgány použijí přechodný rejstřík CBAM a informace obsažené v tomto rejstříku.

3.   Během přechodného období i po jeho skončení mohou příslušné orgány zahájit postup opravy v kterémkoli z těchto případů:

a)

zpráva CBAM je neúplná nebo nesprávná;

b)

zpráva CBAM nebyla podána.

4.   Zahájí-li příslušný orgán postup opravy, uvědomí oznamujícího deklaranta o tom, že probíhá přezkum zprávy a že jsou požadovány dodatečné informace. Do žádosti o dodatečné informace příslušný orgán zahrne informace požadované podle článků 3 až 7. Oznamující deklarant dodatečné informace předloží prostřednictvím přechodného rejstříku CBAM.

5.   Příslušný orgán nebo jiný orgán, který je stanoven příslušným orgánem, uděluje oprávnění k přístupu do přechodného rejstříku CBAM a spravuje registraci na vnitrostátní úrovni, přičemž bere v úvahu číslo EORI v souladu s technickým postupem stanoveným v článku 20.

Článek 15

Důvěrnost

1.   Na veškerá rozhodnutí příslušných orgánů a na veškeré informace, které jsou důvěrné nebo jsou poskytovány jako důvěrné a které příslušný orgán získal při plnění svých povinností v souvislosti s oznamováním podle tohoto nařízení, se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství. Tyto informace nesmí příslušný orgán zveřejnit bez výslovného souhlasu osoby nebo orgánu, které je poskytly.

Odchylně od prvního pododstavce mohou být tyto informace zveřejněny bez souhlasu v případech stanovených tímto nařízením a v případech, kdy je příslušný orgán povinen nebo oprávněn tyto informace zveřejnit podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.

2.   Příslušné orgány mohou sdělovat důvěrné informace uvedené v odstavci 1 celním orgánům Unie.

3.   Při veškerém zveřejňování nebo sdělování informací uvedených v odstavcích 1 a 2 jsou dodržovány příslušné předpisy týkající se ochrany údajů.

KAPITOLA IV

VYMÁHÁNÍ

Článek 16

Pokuty

1.   Členské státy uplatní pokuty v těchto případech:

a)

oznamující deklarant nepodnikl kroky nezbytné ke splnění povinnosti podat zprávu CBAM nebo

b)

zpráva CBAM je nesprávná nebo neúplná podle článku 13 a oznamující deklarant poté, co příslušný orgán zahájil postup opravy v souladu s čl. 14 odst. 4, nepodnikl kroky nezbytné k její opravě.

2.   Výše pokuty činí 10–50 EUR za tunu nevykázaných emisí. Pokuty se zvyšují v souladu s evropským indexem spotřebitelských cen.

3.   Při stanovování skutečné výše pokuty za nevykázané emise, která se vypočítá na základě standardních hodnot poskytnutých a zveřejněných Komisí pro přechodné období, příslušné orgány zohlední tyto faktory:

a)

rozsah neoznámených informací;

b)

nevykázané množství dovezeného zboží a nevykázané emise související s tímto zbožím;

c)

ochotu oznamujícího deklaranta vyhovět žádostem o informace nebo opravit zprávu CBAM;

d)

úmyslné či nedbalostní jednání oznamujícího deklaranta;

e)

jednání oznamujícího deklaranta, pokud jde o plnění oznamovacích povinností, v minulosti;

f)

úroveň spolupráce oznamujícího deklaranta na zjednání nápravy porušení povinností;

g)

skutečnost, zda oznamující deklarant dobrovolně přijal opatření, aby již v budoucnu k podobnému porušení povinností nedošlo.

4.   Pokud byly podány více než dvě neúplné nebo nesprávné zprávy ve smyslu článku 13 po sobě nebo pokud neplnění oznamovacích povinností trvá déle než šest měsíců, uplatní se vyšší pokuty.

KAPITOLA V

TECHNICKÉ ASPEKTY PŘECHODNÉHO REJSTŘÍKU CBAM

ODDÍL 1

Úvod

Článek 17

Rozsah centrálního systému

1.   Přechodný rejstřík CBAM je interoperabilní se:

a)

systémem jednotné správy uživatelů a digitálního podpisu (UUM&DS) podle článku 16 prováděcího nařízení (EU) 2023/1070 pro účely registrace uživatelů a správy přístupu pro Komisi, členské státy a oznamující deklaranty;

b)

systémem registrace a identifikace hospodářských subjektů (systém EORI) podle článku 30 prováděcího nařízení (EU) 2023/1070 pro účely ověřování a získávání informací o totožnosti hospodářských subjektů, pokud jde o údaje uvedené v příloze V tohoto nařízení;

c)

systémem dohledu podle článku 99 prováděcího nařízení (EU) 2023/1070, který byl vyvinut v rámci projektu Surveillance 3 (SURV3) podle kodexu, pro účely získávání informací o celních dovozních prohlášeních ke zboží uvedenému v příloze I nařízení (EU) 2023/956 pro potřeby kontrol zpráv CBAM a souladu;

d)

systémem TARIC podle nařízení (EHS) č. 2658/87.

2.   Přechodný rejstřík CBAM je interoperabilní s decentralizovanými systémy, jež byly vyvinuty nebo aktualizovány podle prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/2151, pro účely získávání informací o celních dovozních prohlášeních ke zboží uvedenému v příloze I nařízení (EU) 2023/956, které jsou uvedeny v přílohách VI a VII tohoto nařízení, a pro potřeby kontrol zpráv CBAM a zajištění toho, že oznamující deklaranti splní oznamovací povinnosti, pokud tyto informace nejsou dostupné v systému SURV3.

Článek 18

Kontaktní místa pro elektronické systémy

Komise a členské státy určí kontaktní místa pro jednotlivé elektronické systémy podle článku 17 tohoto nařízení pro účely výměny informací s cílem zajistit koordinovaný vývoj, provoz a údržbu těchto elektronických systémů.

Komise a členské státy si navzájem sdělí podrobnosti o těchto kontaktních místech a neprodleně se informují o jakýchkoli změnách těchto údajů.

ODDÍL 2

Přechodný rejstřík CBAM

Článek 19

Struktura přechodného rejstříku CBAM

Přechodný rejstřík CBAM se skládá z těchto společných složek (dále jen „společné složky“):

a)

obchodního portálu CBAM (CBAM TP);

b)

portálu příslušných orgánů CBAM (CBAM CAP) se dvěma oddělenými částmi:

1)

částí pro vnitrostátní příslušné orgány (CBAM CAP/N) a

2)

částí pro Komisi (CBAM CAP/C);

c)

správy přístupu uživatelů CBAM;

d)

backendových služeb rejstříku CBAM (CBAM BE);

e)

veřejné stránky vyhrazené mechanismu CBAM na internetových stránkách portálu Europa.

Článek 20

Podmínky spolupráce v rámci přechodného rejstříku CBAM

1.   Komise navrhne podmínky spolupráce, dohodu o úrovni služeb a plán zabezpečení, které předloží ke schválení příslušným orgánům. Komise bude přechodný rejstřík CBAM provozovat v souladu s dohodnutými podmínkami.

2.   Přechodný rejstřík CBAM se použije, pokud jde o zprávy CBAM a záznamy o dovozních prohlášeních, k nimž se tyto zprávy vztahují.

Článek 21

Správa přístupu uživatelů CBAM

1.   Autentizace a ověřování přístupu oznamujících deklarantů v případě zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956 pro účely přístupu ke složkám rejstříku CBAM se provádí za použití systému UUM&DS podle čl. 17 odst. 1 písm. a).

2.   Komise zajišťuje autentizační služby, které uživatelům přechodného rejstříku CBAM umožňují bezpečný přístup do tohoto rejstříku.

3.   Komise používá systém UUM&DS k udělování oprávnění k přístupu do přechodného rejstříku CBAM svým zaměstnancům a ke zmocňování příslušných orgánů k vydávání jejich oprávnění.

4.   Příslušné orgány používají systém UUM&DS k udělování oprávnění k přístupu do přechodného rejstříku CBAM svým zaměstnancům a oznamujícím deklarantům usazeným v daném členském státě.

5.   Příslušný orgán se může rozhodnout, že bude k poskytování nezbytného pověření pro přístup do přechodného rejstříku CBAM používat systém správy identity a přístupu zřízený v daném členském státě podle článku 26 tohoto nařízení (vnitrostátní celní systém eIDAS).

Článek 22

Obchodní portál CBAM

1.   Obchodní portál CBAM je jedinečným místem vstupu do přechodného rejstříku CBAM pro oznamující deklaranty. Portál je přístupný přes internet.

2.   Obchodní portál CBAM je interoperabilní s backendovými službami rejstříku CBAM.

3.   Oznamující deklaranti obchodní portál CBAM používají k:

a)

podávání zpráv CBAM přes internetové rozhraní nebo mezisystémové rozhraní a

b)

přijímání oznámení, která se týkají plnění jejich povinností v rámci CBAM.

4.   Obchodní portál CBAM obsahuje funkce, pomocí nichž si oznamující deklaranti mohou ukládat informace o zařízeních ve třetích zemích a o obsažených emisích pro pozdější opětovné použití.

5.   Přístup do obchodního portálu CBAM je spravován výhradně prostřednictvím správy přístupu CBAM podle článku 26.

Článek 23

Portál příslušných orgánů CBAM (CBAM CAP) pro vnitrostátní příslušné orgány, do jejichž působnosti CBAM spadá (CBAM CAP/N)

1.   Portál příslušných orgánů CBAM pro vnitrostátní příslušné orgány je jedinečným místem vstupu do přechodného rejstříku CBAM pro tyto příslušné orgány. Portál je přístupný přes internet.

2.   Portál příslušných orgánů CBAM pro vnitrostátní příslušné orgány je interoperabilní s backendovými službami rejstříku CBAM prostřednictvím interní sítě Komise.

3.   Příslušné orgány portál příslušných orgánů CBAM pro vnitrostátní příslušné orgány používají k plnění úkolů stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2023/956.

4.   Přístup do portálu příslušných orgánů CBAM pro vnitrostátní příslušné orgány je spravován výhradně prostřednictvím správy přístupu CBAM podle článku 26.

Článek 24

Portál příslušných orgánů CBAM (CBAM CAP) pro Komisi (CBAM CAP/C)

1.   Portál příslušných orgánů CBAM pro Komisi je jedinečným místem vstupu do přechodného rejstříku CBAM pro Komisi. Portál je přístupný přes interní síť Komise a přes internet.

2.   Portál příslušných orgánů CBAM pro Komisi je interoperabilní s backendovými službami rejstříku CBAM prostřednictvím interní sítě Komise.

3.   Komise portál příslušných orgánů CBAM pro Komisi používá k plnění úkolů stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2023/956.

4.   Přístup do portálu příslušných orgánů CBAM pro Komisi je spravován výhradně prostřednictvím správy přístupu CBAM podle článku 26.

Článek 25

Backendové služby rejstříku CBAM (CBAM BE)

1.   Backendové služby rejstříku CBAM zajišťují vyřízení všech žádostí, které podají:

a)

oznamující deklaranti prostřednictvím obchodního portálu CBAM;

b)

příslušné orgány prostřednictvím portálu příslušných orgánů CBAM/N;

c)

Komise prostřednictvím portálu příslušných orgánů CBAM/C.

2.   Backendové služby rejstříku CBAM zajišťují centrální ukládání a správu veškerých informací, které jsou do přechodného rejstříku CBAM zaneseny. Tím je zaručena stálost, integrita a soudržnost těchto informací.

3.   Backendové služby rejstříku CBAM spravuje Komise.

4.   Přístup k backendovým službám rejstříku CBAM je spravován výhradně prostřednictvím správy přístupu CBAM podle článku 26.

Článek 26

Systém správy přístupu

Komise zřídí systém správy přístupu za účelem ověřování žádostí o přístup, které předloží oznamující deklaranti a jiné osoby v rámci systému UUM&DS podle čl. 17 odst. 1 písm. a), propojením systémů správy identity a přístupu členských států a EU podle článku 27.

Článek 27

Systém administrativní správy

Komise zřídí systém administrativní správy s cílem spravovat autentizaci a oprávnění a identifikační údaje oznamujících deklarantů a jiných osob pro účely umožnění přístupu do elektronických systémů.

Článek 28

Systémy správy identity a přístupu členských států

Členské státy zřídí systémy správy identity a přístupu nebo použijí stávající systémy správy identity a přístupu za účelem zajištění:

a)

bezpečné registrace a uchovávání identifikačních údajů oznamujících deklarantů a jiných osob;

b)

bezpečné výměny podepsaných a zašifrovaných identifikačních údajů oznamujících deklarantů a jiných osob.

ODDÍL 3

Fungování elektronických systémů a školení v jejich používání

Článek 29

Vývoj, testování, uvedení do provozu a správa elektronických systémů

1.   Společné složky přechodného rejstříku CBAM jsou vyvíjeny, testovány, uváděny do provozu a spravovány Komisí a mohou být testovány členskými státy. Příslušný orgán členského státu, v němž je oznamující deklarant usazen, sděluje Komisi rozhodnutí týkající se pokut spolu s příslušným výsledkem postupu udělování pokut prostřednictvím elektronických systémů vyvinutých na vnitrostátní úrovni v souvislosti s vymáháním a sankcemi nebo prostřednictvím jiných prostředků.

2.   Komise v úzké spolupráci s členskými státy navrhuje a udržuje společné specifikace rozhraní se složkami elektronických systémů vyvinutých na vnitrostátní úrovni.

3.   V příslušných případech Komise v úzké spolupráci s členskými státy a s výhradou přezkumu členskými státy stanoví společné technické specifikace za účelem jejich včasného zavedení do praxe. Členské státy a v příslušných případech Komise se zapojí do vývoje systémů a jejich uvádění do provozu. Komise a členské státy rovněž spolupracují s oznamujícími deklaranty a dalšími zúčastněnými stranami.

Článek 30

Údržba a změny elektronických systémů

1.   Komise provádí údržbu společných složek a členské státy provádějí údržbu svých vnitrostátních složek.

2.   Komise zajišťuje nepřetržitý provoz elektronických systémů.

3.   Komise může společné složky elektronických systémů změnit za účelem nápravy nesprávného fungování, přidání nových funkcí nebo změny funkcí stávajících.

4.   Komise informuje členské státy o změnách a aktualizacích společných složek.

5.   Komise zveřejní informace o změnách a aktualizacích elektronických systémů uvedených v odstavcích 3 a 4.

Článek 31

Dočasné selhání elektronických systémů

1.   V případě dočasného selhání přechodného rejstříku CBAM předloží oznamující deklaranti a jiné osoby informace vyžadované za účelem splnění požadovaných formalit způsobem stanoveným Komisí, a to i jinými způsoby, než jsou metody elektronického zpracování údajů.

2.   Komise informuje členské státy a oznamující deklaranty o nedostupnosti elektronických systémů v důsledku dočasného selhání.

3.   Komise připraví pro CBAM plán kontinuity provozu, na němž se dohodne s členskými státy. V případě dočasného selhání přechodného rejstříku CBAM Komise vyhodnotí, zda jsou splněny podmínky pro jeho aktivaci.

Článek 32

Podpora školení zaměřeného na používání společných složek a jejich fungování

Komise podpoří členské státy, pokud jde o používání společných složek elektronických systémů a jejich fungování, tím, že poskytne vhodné školicí materiály.

ODDÍL 4

Ochrana údajů, správa údajů a vlastnictví a zabezpečení elektronických systémů

Článek 33

Ochrana osobních údajů

1.   Osobní údaje zaznamenané v přechodném rejstříku CBAM a složkách elektronických systémů vyvinutých na vnitrostátní úrovni se zpracovávají pro účely provádění nařízení (EU) 2023/956 s ohledem na specifické cíle těchto databází stanovené v tomto nařízení. Účely, pro které by mohly být osobní údaje zpracovány, jsou tyto:

a)

účely autentizace a správa přístupu;

b)

monitorování, kontroly a přezkum zpráv CBAM;

c)

sdělení a oznámení;

d)

dodržování předpisů a soudní řízení;

e)

fungování IT infrastruktury, včetně interoperability s decentralizovanými systémy podle tohoto nařízení;

f)

statistiky a přezkum fungování nařízení (EU) 2023/956 a tohoto nařízení.

2.   Vnitrostátní dozorové orgány členských států v oblasti ochrany osobních údajů a evropský inspektor ochrany údajů spolupracují v souladu s článkem 62 nařízení (EU) 2018/1725 s cílem zajistit koordinovaný dozor nad zpracováním osobních údajů zaznamenaných v přechodném rejstříku CBAM a složkách elektronických systémů vyvinutých na vnitrostátní úrovni.

3.   Ustanoveními tohoto článku není dotčeno právo na opravu osobních údajů v souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2016/679.

Článek 34

Omezení přístupu k údajům a zpracování údajů

1.   K údajům zaznamenaným v přechodném rejstříku CBAM oznamujícím deklarantem může přistupovat nebo je může jinak zpracovávat tento oznamující deklarant. Rovněž k nim mohou přistupovat a jinak je zpracovávat Komise a příslušné orgány.

2.   Pokud jsou zjištěny incidenty a problémy v provozních procesech při poskytování služeb systémů, v nichž Komise působí jako zpracovatel údajů, může mít Komise v rámci těchto procesů přístup k údajům pouze za účelem vyřešení registrovaného incidentu nebo problému. Komise zajistí důvěrnost těchto údajů.

Článek 35

Vlastnictví systému

Vlastníkem systému, pokud jde o přechodný rejstřík CBAM, je Komise.

Článek 36

Zabezpečení systému

1.   Zabezpečení přechodného rejstříku CBAM zajišťuje Komise.

2.   Pro tyto účely Komise a členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem:

a)

zabránit všem nepovolaným osobám v přístupu k zařízení používanému ke zpracování údajů;

b)

zabránit zadávání údajů a konzultaci, změně a mazání údajů nepovolanými osobami;

c)

odhalovat činnosti uvedené v písmenech a) a b).

3.   Komise a členské státy se navzájem informují o veškerých činnostech, které mohou mít za následek narušení zabezpečení přechodného rejstříku CBAM nebo podezření na takové narušení.

4.   Komise a členské státy vytvoří pro přechodný rejstřík CBAM plány zabezpečení.

Článek 37

Správce přechodného rejstříku CBAM

V případě přechodného rejstříku CBAM a v souvislosti se zpracováním osobních údajů jednají Komise a členské státy jako společní správci dle definice v čl. 4 bodě 7 nařízení (EU) 2016/679 a dle definice v čl. 3 bodě 8 nařízení (EU) 2018/1725.

Článek 38

Doba uchovávání údajů

1.   Za účelem dosažení cílů stanovených tímto nařízením a nařízením (EU) 2023/956, a zejména jeho článkem 30, je doba uchovávání údajů v přechodném rejstříku CBAM omezena na pět let od přijetí příslušné zprávy CBAM.

2.   Bez ohledu na odstavec 1, bylo-li podáno odvolání nebo bylo-li zahájeno soudní řízení týkající se údajů uložených v přechodném rejstříku CBAM, jsou tyto údaje uchovávány do ukončení odvolacího nebo soudního řízení a použijí se pouze pro účely těchto řízení.

Článek 39

Posouzení elektronických systémů

Komise a členské státy provádějí posouzení složek, za něž jsou odpovědné, a zejména analyzují zabezpečení a integritu uvedených složek a důvěrnost údajů zpracovávaných v rámci těchto složek.

Komise a členské státy se navzájem informují o výsledcích uvedených posouzení.

Článek 40

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. srpna 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 52.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012 (Úř. věst. L 334, 31.12.2018, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (nařízení EU o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(7)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1070 ze dne 1. června 2023 o technických postupech pro vývoj, údržbu a používání elektronických systémů pro výměnu a uchovávání informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (Úř. věst. L 143, 2.6.2023, s. 65).

(8)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 168).

(9)  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (TARIC) (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(11)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).


PŘÍLOHA I

Informace uváděné ve zprávách CBAM

Oznamující deklarant podávající zprávu CBAM v této zprávě dodrží strukturu, která je uvedena v tabulce 1 v této příloze a nastavena v přechodném rejstříku CBAM, a uvede podrobné informace podle tabulky 2 v této příloze.

Tabulka 1

Struktura zprávy CBAM

Zpráva CBAM

Datum vystavení zprávy

ID návrhu zprávy

ID zprávy

Vykazované období

Rok

--Oznamující deklarant

----Adresa

--Zástupce  (*1)

----Adresa

--Dovozce  (*1)

----Adresa

--Příslušný orgán

--Podpisy

----Potvrzení zprávy

----Typ příslušné metodiky vykazování

--Poznámky

--Dovezené zboží podléhající CBAM

Číslo zbožové položky

----Zástupce  (*1)

------Adresa

----Dovozce  (*1)

------Adresa

----Kód komodity

Kód položky harmonizovaného systému

Kód kombinované nomenklatury

------Podrobnosti o komoditě

----Země původu

----Dovezené množství v jednotlivých celních režimech

------Režim

--------Informace o režimu aktivního zušlechťovacího styku

------Oblast dovozu

------Množství zboží (v jednotlivých režimech)

------Množství zboží (režim aktivního zušlechťovacího styku)

------Zvláštní odkazy týkající se zboží

----Množství zboží (dovezené)

----Celkové emise vztahující se k dovezenému zboží

----Podklady (ke zboží)

------Přílohy

----Poznámky

----Emise vztahující se ke zboží podléhajícímu CBAM

Pořadové číslo emisí

Země výroby

------Obchodní firma zařízení

--------Adresa

--------Kontaktní údaje

------Zařízení

--------Adresa

------Množství zboží (vyrobené)

------Emise ze zařízení

------Přímé obsažené emise

------Nepřímé obsažené emise

------Metoda výroby a kvalifikační parametry

--------Parametry, na jejichž základě byly stanoveny přímé emise

--------Parametry, na jejichž základě byly stanoveny nepřímé emise

------Podklady (k vymezení emisí)

--------Přílohy

------Splatná cena uhlíku

--------Zboží zahrnuté do splatné ceny uhlíku

----------Množství zboží (zahrnuté)

------Poznámky


Tabulka 2

Podrobné požadavky na informace, které mají být uváděny ve zprávě CBAM

Zpráva CBAM

Datum vystavení zprávy

ID návrhu zprávy

ID zprávy

Vykazované období

Rok

Dovezené zboží celkem

Emise celkem

--Oznamující deklarant

Identifikační číslo

Jméno/název

Úloha

----Adresa

Členský stát usazení

Dílčí zeměpisný celek

Obec

Ulice

Další řádek ulice

Číslo

Poštovní směrovací číslo

P.O. Box

--Zástupce  (*2)

Identifikační číslo

Jméno/název

----Adresa

Členský stát usazení

Dílčí zeměpisný celek

Obec

Ulice

Další řádek ulice

Číslo

Poštovní směrovací číslo

P.O. Box

--Dovozce  (*2)

Identifikační číslo

Jméno/název

----Adresa

Členský stát nebo země usazení

Dílčí zeměpisný celek

Obec

Ulice

Další řádek ulice

Číslo

Poštovní směrovací číslo

P.O. Box

--Příslušný orgán

Referenční číslo

--Podpisy

----Potvrzení zprávy

Souhrnné potvrzení údajů uvedených ve zprávě

Potvrzení o použití údajů

Datum podpisu

Místo podpisu

Podpis

Pozice podepisující osoby

----Typ příslušné metodiky vykazování

Jiná příslušná metodika vykazování

--Poznámky

Doplňující informace

--Dovezené zboží podléhající CBAM

Číslo zbožové položky

----Zástupce  (*2)

Identifikační číslo

Jméno/název

------Adresa

Členský stát usazení

Dílčí zeměpisný celek

Obec

Ulice

Další řádek ulice

Číslo

Poštovní směrovací číslo

P.O. Box

----Dovozce  (*2)

Identifikační číslo

Jméno/název

------Adresa

Členský stát nebo země usazení

Dílčí zeměpisný celek

Obec

Ulice

Další řádek ulice

Číslo

Poštovní směrovací číslo

P.O. Box

----Kód komodity

Kód položky harmonizovaného systému

Kód kombinované nomenklatury

------Podrobnosti o komoditě

Popis zboží

----Země původu

Kód země

-----Dovezené množství v jednotlivých celních režimech

Pořadové číslo

------Režim

Požadovaný režim

Předchozí režim

Informace o režimu aktivního zušlechťovacího styku

Členský stát, v němž bylo vydáno povolení k propuštění do režimu aktivního zušlechťovacího styku

Zproštění povinnosti předložit vyúčtování režimu aktivního zušlechťovacího styku

Povolení

Začátek souhrnného období

Konec souhrnného období

Termín pro předložení vyúčtování režimu

------Oblast dovozu

Oblast dovozu

------Množství zboží (v jednotlivých režimech)

Čistá hmotnost

Doplňkové jednotky

Druh měrné jednotky

------Množství zboží (režim aktivního zušlechťovacího styku)

Čistá hmotnost

Doplňkové jednotky

Druh měrné jednotky

------Zvláštní odkazy týkající se zboží

Doplňující informace

----Množství zboží (dovezené)

Čistá hmotnost

Doplňkové jednotky

Druh měrné jednotky

----Celkové emise vztahující se k dovezenému zboží

Emise vztahující se ke zboží na jednotku produktu

Celkové emise vztahující se ke zboží

Přímé emise vztahující se ke zboží

Nepřímé emise vztahující se ke zboží

Druh měrné jednotky emisí

----Podklady (ke zboží)

Pořadové číslo

Typ

Země vydání dokumentu

Referenční číslo

Pořadové číslo řádku dokumentu

Název vydávajícího orgánu

Začátek doby platnosti

Konec doby platnosti

Popis

------Přílohy

Název souboru

Jednotný identifikátor zdroje

Rozšíření MIME (Multipurpose Internet Mail Extensions)

Vložený binární objekt

----Poznámky

Doplňující informace

----Emise vztahující se ke zboží podléhajícímu CBAM

Pořadové číslo emisí

Země výroby

------Obchodní firma zařízení

ID provozovatele

Jméno/název provozovatele

--------Adresa

Kód země

Dílčí zeměpisný celek

Obec

Ulice

Další řádek ulice

Číslo

Poštovní směrovací číslo

P.O. Box

--------Kontaktní údaje

Jméno/název

Telefonní číslo

E-mail

------Zařízení

ID zařízení

Název zařízení

Hospodářská činnost

--------Adresa

Země usazení

Dílčí zeměpisný celek

Obec

Ulice

Další řádek ulice

Číslo

Poštovní směrovací číslo

P.O. Box

Číslo pozemku nebo parcely

UNLOCODE

Zeměpisná šířka

Zeměpisná délka

Typ souřadnic

------Množství zboží (vyrobené)

Čistá hmotnost

Doplňkové jednotky

Druh měrné jednotky

------Emise ze zařízení

Celkové emise ze zařízení

Přímé emise ze zařízení

Nepřímé emise ze zařízení

Druh měrné jednotky emisí

------Přímé obsažené emise

Způsob stanovení

Způsob stanovení (elektřina)

Typ příslušné metodiky vykazování

Příslušná metodika vykazování

Specifické (přímé) obsažené emise

Jiný zdroj

Zdroj emisního faktoru (elektřiny)

Emisní faktor

Dovezená elektřina

Celkové emise obsažené v dovezené elektřině

Druh měrné jednotky

Zdroj hodnoty emisního faktoru

Odůvodnění

Splnění podmínky

------Nepřímé obsažené emise

Způsob stanovení

Zdroj emisního faktoru

Emisní faktor

Specifické (nepřímé) obsažené emise

Druh měrné jednotky

Spotřebovaná elektřina

Zdroj elektřiny

Zdroj hodnoty emisního faktoru

------Metoda výroby a kvalifikační parametry

Pořadové číslo

ID metody

Název metody

Identifikační číslo příslušné ocelárny

Doplňující informace

--------Parametry, na jejichž základě byly stanoveny přímé emise

Pořadové číslo

ID parametru

Název parametru

Popis

Druh hodnoty parametru

Hodnota parametru

Doplňující informace

--------Parametry, na jejichž základě byly stanoveny nepřímé emise

Pořadové číslo

ID parametru

Název parametru

Popis

Druh hodnoty parametru

Hodnota parametru

Doplňující informace

------Podklady (k vymezení emisí)

Pořadové číslo

Typ dokumentu o emisích

Země vydání dokumentu

Referenční číslo

Pořadové číslo řádku dokumentu

Název vydávajícího orgánu

Začátek doby platnosti

Konec doby platnosti

Popis

--------Přílohy

Název souboru

Jednotný identifikátor zdroje

Rozšíření MIME (Multipurpose Internet Mail Extensions)

Vložený binární objekt

------Splatná cena uhlíku

Pořadové číslo

Druh nástroje

Popis a název právního aktu

Výše splatné ceny uhlíku

Měna

Směnný kurz

Částka (v EUR)

Kód země

--------Zboží zahrnuté do splatné ceny uhlíku

Pořadové číslo

Druh zahrnutého zboží

Kód KN zahrnutého zboží

Množství zahrnutých emisí

Množství, na něž se vztahují bezplatné povolenky, jakákoli sleva nebo jiná forma náhrady

Doplňkové informace

Doplňující informace

----------Množství zboží (zahrnuté)

Čistá hmotnost

Doplňkové jednotky

Druh měrné jednotky

------Poznámky

Pořadové číslo

Doplňující informace


(*1)   Poznámka: Zástupci/dovozci jsou zaznamenáni buď na úrovni zprávy CBAM, nebo na úrovni dovezeného zboží podléhajícího CBAM, podle toho, zda má příslušné dovezené zboží podléhající CBAM stejné nebo jiné zástupce/dovozce.

(*2)   Poznámka: Zástupci/dovozci jsou zaznamenáni buď na úrovni zprávy CBAM, nebo na úrovni dovezeného zboží podléhajícího CBAM, podle toho, zda má příslušné dovezené zboží podléhající CBAM stejné nebo jiné zástupce/dovozce.


PŘÍLOHA II

Definice a výrobní postupy zboží

1.   Definice

Pro účely této přílohy a příloh III, IV, VIII a IX se rozumí:

0)

„údaji o činnosti“ množství paliva či materiálů spotřebovaných nebo vyrobených prostřednictvím určitého procesu, který je relevantní z hlediska metodiky založené na výpočtu, vyjádřené v terajoulech, případně jako hmotnost v tunách nebo (v případě plynů) jako objem v normálních metrech krychlových;

1)

„úrovní činnosti“ množství zboží vyrobeného v rámci hranic výrobního procesu (vyjádřené v případě elektřiny v MWh nebo v případě ostatního zboží v tunách);

2)

„vykazovaným obdobím“ období, které se provozovatel zařízení rozhodl použít jako referenční období pro stanovení obsažených emisí;

3)

„zdrojovým tokem“ podle okolností:

a)

konkrétní druh paliva, surovina nebo produkt způsobující emise příslušných skleníkových plynů v jednom nebo více zdrojích emisí v důsledku jejich spotřeby nebo produkce;

b)

konkrétní druh paliva, surovina nebo produkt, které obsahují uhlík a jsou zahrnuty do výpočtu emisí skleníkových plynů pomocí metody hmotnostní bilance;

4)

„zdrojem emisí“ samostatně identifikovatelná část zařízení nebo proces v rámci zařízení, z nichž jsou uvolňovány příslušné skleníkové plyny;

5)

„nejistotou“ parametr související s výsledkem určování množství, který charakterizuje rozptyl hodnot, jež by mohly být důvodně přiřazeny danému množství, včetně vlivů systematických i náhodných činitelů, vyjádřený v procentech a charakterizující interval spolehlivosti kolem střední hodnoty zahrnující 95 % z odvozených hodnot, s přihlédnutím k asymetrii rozptýlení hodnot;

6)

„výpočtovými faktory“ výhřevnost, emisní faktor, předběžný emisní faktor, oxidační faktor, konverzní faktor, obsah uhlíku nebo podíl biomasy;

7)

„emisemi ze spalování“ emise skleníkových plynů vznikající při exotermické reakci paliva s kyslíkem;

8)

„emisním faktorem“ průměrná míra emisí skleníkového plynu vzhledem k údajům o činnosti zdrojového toku za předpokladu úplné oxidace v případě spalování a kompletní konverze u všech ostatních chemických reakcí;

9)

„oxidačním faktorem“ zlomkem vyjádřený poměr uhlíku zoxidovaného na CO2 v důsledku spalování k celkovému uhlíku obsaženému v palivu, přičemž je oxid uhelnatý (CO) emitovaný do ovzduší považován za molární ekvivalent množství CO2;

10)

„konverzním faktorem“ zlomkem vyjádřený poměr uhlíku emitovaného jako CO2 k celkovému uhlíku obsaženému ve zdrojovém toku před zahájením procesu, při němž dochází k emisím, přičemž je oxid uhelnatý (CO) emitovaný do ovzduší považován za molární ekvivalent množství CO2;

11)

„přesností“ blízkost shody mezi výsledkem měření a skutečnou hodnotou měřené veličiny nebo referenční hodnotou stanovenou empiricky pomocí mezinárodně uznávaných a vysledovatelných kalibračních materiálů a standardních metod, s přihlédnutím jak k náhodným, tak i systematickým činitelům;

12)

„kalibrací“ soubor úkonů, kterými se za specifikovaných podmínek stanoví vztahy mezi hodnotami, které jsou indikovány měřicím přístrojem nebo měřicím systémem, nebo hodnotami reprezentovanými fyzickou mírou nebo referenčním materiálem a odpovídajícími hodnotami množství, které jsou realizovány pomocí referenční normy;

13)

výrazem „konzervativní“ skutečnost, že je definován soubor předpokladů sloužící k zajištění toho, že nedojde k podhodnocování vykazovaných emisí nebo nadhodnocování výroby tepla, elektřiny nebo zboží;

14)

„biomasou“ biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství, včetně rostlinných a živočišných látek, z lesnictví a souvisejících odvětví, včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových a komunálních odpadů biologického původu;

15)

„odpadem“ jakákoli látka nebo předmět, kterých se držitel zbavuje nebo má v úmyslu se zbavit, nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil, vyjma látek, jež byly záměrně upraveny nebo znehodnoceny tak, aby odpovídaly této definici;

16)

„zbytkem“ látka, která není konečným produktem, jenž má být přímo vyroben ve výrobním procesu; nejedná se o primární cíl výrobního procesu a proces nebyl záměrně upraven pro jeho výrobu;

17)

„zbytky ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví“ zbytky, které pocházejí přímo ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví a které nezahrnují zbytky ze souvisejících odvětví nebo zpracování;

18)

„zákonnou metrologickou kontrolou“ kontrola měření v oblasti použití měřicího přístroje provedená orgánem veřejné správy nebo regulátorem z důvodů veřejného zájmu, ochrany veřejného zdraví, bezpečnosti, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, vybírání daní a poplatků, ochrany spotřebitelů a poctivého obchodování;

19)

„činnostmi týkajícími se toku dat“ činnosti související se získáváním a zpracováním údajů a nakládáním s údaji, které jsou třeba k vytvoření výkazu emisí z údajů o primárním zdroji;

20)

„měřicím systémem“ kompletní soubor měřicích přístrojů a jiných zařízení, jako je vybavení k odběru vzorků a zařízení na zpracování údajů, používaných ke stanovení proměnných, např. údajů o činnosti, obsahu uhlíku, výhřevnosti nebo emisního faktoru emisí skleníkových plynů;

21)

„výhřevností“ určité množství energie uvolněné jako teplo v okamžiku, kdy dojde k úplnému spálení paliva nebo materiálu za přítomnosti kyslíku při standardních podmínkách, snížené o teplo vzniklé vypařováním vytvořené vody;

22)

„emisemi z procesů“ emise skleníkových plynů jiné než emise ze spalování vznikající v důsledku zamýšlených i nezamýšlených reakcí mezi látkami nebo jejich přeměny, jejichž hlavním účelem není výroba tepla, včetně těchto procesů:

a)

chemická, elektrolytická nebo pyrometalurgická redukce sloučenin kovů v rudách, koncentrátech a druhotných surovinách;

b)

odstraňování nečistot z kovů a sloučenin kovů;

c)

rozklad uhličitanů včetně uhličitanů používaných k čištění spalin;

d)

chemické syntézy produktů a meziproduktů, při nichž se na reakci podílí materiál obsahující uhlík;

e)

použití přísad nebo surovin obsahujících uhlík;

f)

chemická nebo elektrolytická redukce oxidů polokovů či oxidů nekovů, jako jsou oxidy křemíku a fosfáty;

23)

„dávkou“ množství paliva nebo materiálu podrobeného reprezentativnímu odběru vzorků a charakterizovaného a přemisťovaného v rámci jedné nakládky nebo kontinuálně po určitou dobu;

24)

„směsným palivem“ palivo, které obsahuje biomasu i fosilní uhlík;

25)

„směsným materiálem“ materiál, který obsahuje biomasu i fosilní uhlík;

26)

„předběžným emisním faktorem“ předpokládaný celkový emisní faktor paliva nebo materiálu založený na obsahu uhlíku v podílu biomasy a fosilní části před jeho vynásobením fosilní částí tak, aby vznikl emisní faktor;

27)

„fosilní částí“ poměr fosilního a anorganického uhlíku k celkovému obsahu uhlíku v palivu nebo materiálu, vyjádřený zlomkem;

28)

„podílem biomasy“ poměr uhlíku pocházejícího z biomasy k celkovému obsahu uhlíku v palivu nebo materiálu, vyjádřený zlomkem;

29)

„kontinuálním měřením emisí“ soubor činností, které mají za cíl stanovit hodnotu množství pomocí pravidelného měření, přičemž se používají buď měření v komíně, nebo extrakční metody, při nichž je měřicí přístroj umístěn v blízkosti komína; nezahrnují se metodiky měření založené na shromažďování jednotlivých vzorků z komína;

30)

„vlastním CO2“ CO2, který je součástí zdrojového toku;

31)

„fosilním uhlíkem“ anorganický a organický uhlík, který není biomasou;

32)

„bodem měření“ zdroj emisí, u něhož se pro měření emisí používají systémy kontinuálního měření (CEMS), či průřez potrubním systémem, u něhož se tok CO2 stanoví pomocí systémů kontinuálního měření;

33)

„fugitivními emisemi“ nepravidelné nebo nezamýšlené emise z nelokalizovaných zdrojů nebo ze zdrojů, které jsou natolik různorodé či nepatrné, že je není možné jednotlivě monitorovat;

34)

„standardními podmínkami“ teplota 273,15 K a tlakové podmínky 101 325 Pa, jimiž se definují normální metry krychlové (Nm3);

35)

„zástupnými údaji“ roční hodnoty, které jsou prokázané empiricky nebo odvozené z uznávaných pramenů a které provozovatel používá místo souboru údajů pro zajištění úplného vykazování, pokud v platné metodice monitorování není možné generovat všechny požadované údaje nebo faktory;

36)

„měřitelným teplem“ čistý tok tepla dopravovaný prostřednictvím zjistitelných potrubí nebo vedení pomocí prostředku pro přenos tepla, jako je zejména pára, horký vzduch, voda, ropa, tekuté kovy a soli, pro něž je nebo by mohl být instalován měřič tepla;

37)

„měřičem tepla“ měřidlo tepla nebo jakékoliv jiné zařízení sloužící k měření a zaznamenávání množství vyrobené tepelné energie na základě objemových průtoků a teplot;

38)

„neměřitelným teplem“ jiné teplo než teplo měřitelné;

39)

„odpadním plynem“ plyn obsahující plynné skupenství částečně zoxidovaného uhlíku za standardních podmínek, který je výsledkem kteréhokoli z procesů uvedených v bodě 22;

40)

„výrobním procesem“ chemický nebo fyzikální proces prováděný v částech zařízení za účelem výroby zboží náležícího do určité souhrnné kategorie zboží vymezené v tabulce 1 v oddíle 2 této přílohy a jeho specifické hranice systému určené z hlediska vstupů, výstupů a odpovídajících emisí;

41)

„výrobním postupem“ konkrétní technologie, která se používá ve výrobním procesu k výrobě zboží náležícího do určité souhrnné kategorie zboží;

42)

„souborem údajů“ jeden druh údajů, buď na úrovni zařízení, nebo případně podle okolností na úrovni výrobního procesu, a sice některý z těchto:

a)

množství paliva či materiálů spotřebovaných nebo vyrobených prostřednictvím určitého výrobního procesu, který je relevantní z hlediska metodiky založené na výpočtu, vyjádřené v terajoulech, případně jako hmotnost v tunách nebo v případě plynů včetně odpadních plynů jako objem v normálních metrech krychlových;

b)

výpočtový faktor;

c)

čisté množství měřitelného tepla a příslušné parametry nezbytné pro stanovení tohoto množství, a zejména:

hmotnostní tok prostředku pro přenos tepla a

entalpie přeneseného a vráceného prostředku pro přenos tepla stanovená na základě složení, teploty, tlaku a nasycení;

d)

množství neměřitelného tepla stanovené na základě příslušného množství paliv použitých k výrobě tepla a na základě výhřevnosti palivové směsi;

e)

množství elektřiny;

f)

množství CO2 přemístěného mezi zařízeními;

g)

množství prekurzorů získaných mimo zařízení a jejich příslušné parametry, jako je země původu, použitý výrobní postup, specifické přímé a nepřímé emise a splatná cena uhlíku;

h)

parametry, které jsou relevantní z hlediska splatné ceny uhlíku;

43)

„minimálními požadavky“ metody monitorování, v jejichž rámci se provádějí minimální úkony povolené pro stanovení údajů, na jejichž základě jsou získány údaje o emisích přijatelné pro účely nařízení (EU) 2023/956;

44)

„doporučenými zlepšeními“ metody monitorování, které prokazatelně zajišťují větší přesnost údajů nebo menší výskyt chybných údajů, než pokud se uplatňují pouze minimální požadavky, a jejichž volba je dobrovolná;

45)

„nepřesností“ opomenutí, zkreslení nebo chyba v údajích vykázaných provozovatelem, s výjimkou nejistoty přípustné u měření a laboratorních analýz;

46)

„závažnou nepřesností“ nepřesnost, která podle názoru ověřovatele překračuje sama o sobě nebo ve spojení s jinými nepřesnostmi úroveň závažnosti nebo která by mohla negativně ovlivnit hodnocení výkazu provozovatele příslušným orgánem;

47)

„přiměřeným ujištěním“ vysoká, nikoli však absolutní úroveň ujištění kladně vyjádřená v ověřovacím posudku a udávající, zda výkaz provozovatele, který je předmětem ověření, neobsahuje závažnou nepřesnost;

48)

„způsobilým systémem monitorování, vykazování a ověřování“ systémy monitorování, vykazování a ověřování v místě, kde se zařízení nachází, pro účely systému stanovování ceny uhlíku nebo systémů povinného monitorování emisí nebo systému monitorování emisí v zařízení, který může zahrnovat ověřování akreditovaným ověřovatelem, v souladu s čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení.

2.   Zařazení kódů KN do souhrnných kategorií zboží

V tabulce 1 v této příloze jsou vymezeny souhrnné kategorie zboží pro jednotlivé kódy KN uvedené v příloze I nařízení (EU) 2023/956. Tyto kategorie slouží k vymezení hranic systému výrobních procesů pro účely stanovení obsažených emisí, které odpovídají zboží uvedenému v příloze I nařízení (EU) 2023/956.

Tabulka 1

Zařazení kódů KN do souhrnných kategorií zboží

Kód KN

Souhrnná kategorie zboží

Skleníkový plyn

Cement

 

 

2507 00 80 – Jiné kaolinitické jíly

Kalcinovaný jíl

Oxid uhličitý

2523 10 00 – Cementové slínky

Cementový slínek

Oxid uhličitý

2523 21 00 – Bílý portlandský cement, též uměle barvený

2523 29 00 – Ostatní portlandský cement

2523 90 00 – Ostatní hydraulické cementy

Cement

Oxid uhličitý

2523 30 00 – Hlinitanový cement

Hlinitanový cement

Oxid uhličitý

Elektřina

 

 

2716 00 00 – Elektrická energie

Elektřina

Oxid uhličitý

Hnojiva

 

 

2808 00 00 – Kyselina dusičná; směs kyseliny sírové a dusičné (nitrační směs)

Kyselina dusičná

Oxid uhličitý a oxid dusný

3102 10 – Močovina, též ve vodném roztoku

Močovina

Oxid uhličitý

2814 – Amoniak (čpavek) bezvodý nebo ve vodném roztoku

Amoniak (čpavek)

Oxid uhličitý

2834 21 00 – Dusičnany draslíku

3102 – Minerální nebo chemická hnojiva dusíkatá

až na: 3102 10 (močovina)

3105 – Minerální nebo chemická hnojiva obsahující dva nebo tři z hnojivých prvků: dusík, fosfor a draslík; ostatní hnojiva

až na: 3105 60 00 – Minerální nebo chemická hnojiva obsahující dva hnojivé prvky: fosfor a draslík

Smíšená hnojiva

Oxid uhličitý a oxid dusný

Železo a ocel

 

 

2601 12 00 – Aglomerované železné rudy a koncentráty, jiné než kyzové výpražky (výpalky)

Aglomerovaná ruda

Oxid uhličitý

7201 – Surové železo a vysokopecní zrcadlovina v houskách, ingotech nebo jiných primárních formách

Do této kategorie mohou být zahrnuty některé produkty čísla 7205 (granule a prášky ze surového železa, vysokopecní zrcadloviny, železa nebo oceli).

Surové železo

Oxid uhličitý

7202 1 – Feromangan

FeMn

Oxid uhličitý

7202 4 – Ferochrom

FeCr

Oxid uhličitý

7202 6 – Feronikl

FeNi

Oxid uhličitý

7203 – Produkty ze železa získané přímou redukcí železné rudy a jiné houbovité železo

Přímo redukované železo (DRI)

Oxid uhličitý

7206 – Železo a nelegovaná ocel v ingotech nebo v jiných primárních formách (kromě železa čísla 7203 )

7207 – Polotovary ze železa nebo nelegované oceli

7218 – Nerezavějící ocel v ingotech nebo v jiných primárních formách; polotovary z nerezavějící oceli

7224 – Ostatní legovaná ocel v ingotech nebo v jiných primárních formách; polotovary z ostatní legované oceli

Surová ocel

Oxid uhličitý

7205 – Granule a prášky ze surového železa, vysokopecní zrcadloviny, železa nebo oceli (pokud nejsou zahrnuty do kategorie „surové železo“)

7208 – Ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, o šířce 600  mm nebo větší, válcované za tepla, neplátované, nepokovené ani nepotažené

7209 – Ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, o šířce 600  mm nebo větší, válcované za studena (úběrem za studena), neplátované, nepokovené ani nepotažené

7210 – Ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, o šířce 600  mm nebo větší, plátované, pokovené nebo potažené

7211 – Ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, o šířce menší než 600  mm, neplátované, nepokovené ani nepotažené

7212 – Ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, o šířce menší než 600  mm, plátované, pokovené nebo potažené

7213 – Tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích, ze železa nebo nelegované oceli

7214 – Ostatní tyče a pruty ze železa nebo nelegované oceli, po kování, válcování, tažení nebo protlačování za tepla již dále neopracované, avšak včetně těch, které byly po válcování krouceny

7215 – Ostatní tyče a pruty ze železa nebo nelegované oceli

7216 – Úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli

7217 – Dráty ze železa nebo nelegované oceli

7219 – Ploché válcované výrobky z nerezavějící oceli, o šířce 600  mm nebo větší

7220 – Ploché válcované výrobky z nerezavějící oceli, o šířce menší než 600  mm

7221 – Tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích, z nerezavějící oceli

7222 – Ostatní tyče a pruty z nerezavějící oceli; úhelníky, tvarovky a profily z nerezavějící oceli

7223 – Dráty z nerezavějící oceli

7225 – Ploché válcované výrobky z ostatní legované oceli, o šířce 600  mm nebo větší

7226 – Ploché válcované výrobky z ostatní legované oceli, o šířce menší než 600  mm

7227 – Tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích, z ostatní legované oceli

7228 – Ostatní tyče a pruty z ostatní legované oceli; úhelníky, tvarovky a profily z ostatní legované oceli; duté vrtné tyče a pruty z legované nebo nelegované oceli

7229 – Dráty z ostatní legované oceli

7301 – Štětovnice ze železa nebo oceli, též vrtané, ražené nebo vyrobené ze sestavených prvků; svařované úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo oceli

7302 – Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí ze železa nebo oceli: kolejnice, přídržné kolejnice a ozubnice, hrotovnice, srdcovky, přestavné tyče výměny a ostatní přejezdová zařízení, pražce (příčné pražce), kolejnicové spojky, kolejnicové stoličky, klíny kolejnicových stoliček, podkladnice (kořenové desky), kolejnicové přídržky, úložné desky výhybky, kleštiny (táhla) a jiný materiál speciálně přizpůsobený pro spojování nebo upevňování kolejnic

7303 – Trouby, trubky a duté profily z litiny

7304 – Trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli

7305 – Ostatní trouby a trubky (například svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), s kruhovým příčným průřezem, s vnějším průměrem převyšujícím 406,4  mm, ze železa nebo oceli

7306 – Ostatní trouby, trubky a duté profily (například s netěsným švem nebo svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), ze železa nebo oceli

7307 – Příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena, nátrubky), ze železa nebo oceli

7308 – Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky), ze železa nebo oceli; desky, tyče, úhelníky, tvarovky, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli, připravené pro použití v konstrukcích

7309 – Nádrže, cisterny, kádě a podobné nádoby pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), ze železa nebo oceli, o objemu převyšujícím 300  l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

7310 – Cisterny, sudy, barely, plechovky, krabice a podobné nádoby, pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), ze železa nebo oceli, o objemu nepřesahujícím 300  l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

7311 – Nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn, ze železa nebo oceli

7318 – Šrouby a vruty, svorníky (maticové šrouby), matice, vrtule (do pražců), háky se závitem, nýty, závlačky, příčné klíny, podložky (včetně pružných podložek) a podobné výrobky, ze železa nebo oceli

7326 – Ostatní výrobky ze železa nebo oceli

Výrobky ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

Hliník

 

 

7601 – Netvářený (surový) hliník

Netvářený (surový) hliník

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7603 – Hliníkový prášek a šupiny (vločky)

7604 – Hliníkové tyče, pruty a profily

7605 – Hliníkové dráty

7606 – Hliníkové desky, plechy a pásy, o tloušťce převyšující 0,2  mm

7607 – Hliníkové fólie (též potištěné nebo na podložce z papíru, kartónu, lepenky, plastů nebo na podobném podkladovém materiálu), o tloušťce (s výjimkou jakékoliv podložky) nepřesahující 0,2  mm

7608 – Hliníkové trouby a trubky

7609 00 00 – Hliníkové příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena a nátrubky)

7610 – Hliníkové konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky); hliníkové desky, tyče, profily, trubky a podobné výrobky, připravené pro použití v konstrukcích

7611 00 00 – Hliníkové nádrže, cisterny, kádě a podobné nádoby pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), o objemu převyšujícím 300  l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

7612 – Hliníkové sudy, barely, plechovky, krabice nebo podobné nádoby (včetně pevných nebo stlačitelných válcovitých (trubkovitých) zásobníků), pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), o objemu nepřesahujícím 300  l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

7613 00 00 – Hliníkové nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn

7614 – Splétaná lanka, kabely, splétané pásy a podobné výrobky, z hliníku, elektricky neizolované

7616 – Ostatní výrobky z hliníku

Výrobky z hliníku

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

Chemické látky

 

 

2804 10 000 – Vodík

Vodík

Oxid uhličitý

3.   VÝROBNÍ POSTUPY, HRANICE SYSTÉMŮ A PŘÍSLUŠNÉ PREKURZORY

3.1   Meziodvětvová pravidla

Pro stanovení úrovně činnosti (vyrobeného množství) zboží, která se použije jako jmenovatel v rovnicích 50 a 51 (oddíl F.1 přílohy III), se použijí pravidla monitorování uvedená v oddíle F.2 přílohy III.

Pokud se v jednom zařízení používá k výrobě zboží zahrnutého do téhož kódu KN několik výrobních postupů a pokud jsou těmto výrobním postupům přiřazeny samostatné výrobní procesy, vypočítají se emise obsažené v tomto zboží zvlášť pro každý výrobní postup.

V rámci monitorování přímých emisí se monitorují všechny zdroje emisí a zdrojové toky spojené s výrobním procesem, přičemž se v příslušných případech zohlední specifické požadavky stanovené v oddílech 3.2 až 3.19 této přílohy a pravidla stanovená v příloze III.

Provádí-li se zachycování CO2, uplatní se pravidla uvedená v oddíle B.8.2 přílohy III.

Za účelem monitorování nepřímých emisí se stanoví celková spotřeba elektřiny v každém výrobním procesu v rámci hranic systému vymezených v souladu s oddíly 3.2 až 3.19 této přílohy a v příslušných případech v souladu s oddílem A.4 přílohy III. Příslušný emisní faktor elektřiny se stanoví v souladu s oddílem D.2 přílohy III.

Jsou-li uvedeny příslušné prekurzory, vztahují se k odpovídajícím souhrnným kategoriím zboží.

3.2   Kalcinovaný jíl

3.2.1   Zvláštní ustanovení

Nekalcinovaným jílům zahrnutým do kódu KN 2507 00 80 se přiřadí nulové obsažené emise. Tyto jíly je třeba do zprávy CBAM zahrnout, avšak od jejich výrobce se nevyžadují žádné další informace. Následující ustanovení se vztahují pouze na kalcinované jíly zahrnuté do uvedeného kódu KN.

3.2.2   Výrobní postup

Monitorování přímých emisí u kalcinovaného jílu zahrnuje:

všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními procesy, jako je příprava, mísení, sušení a kalcinování surovin a čištění spalin,

emise CO2 ze spalování paliv a v příslušných případech také ze surovin.

Příslušné prekurzory: žádné.

3.3   Cementový slínek

3.3.1   Zvláštní ustanovení

Nerozlišuje se mezi šedým a bílým cementovým slínkem.

3.3.2   Výrobní postup

Monitorování přímých emisí u cementového slínku zahrnuje:

kalcinaci vápence a dalších uhličitanů obsažených v surovinách, konvenční fosilní paliva pecí, alternativní fosilní paliva pecí a suroviny, spalování biomasy (např. paliv vyrobených z odpadu), ostatní paliva, která nejsou používána k vytápění pece, obsah neuhličitanového uhlíku ve vápenci a břidlici nebo alternativní suroviny, jako je polétavý popílek používaný v surové moučce v peci a suroviny používané k čištění spalin,

použijí se doplňující ustanovení oddílu B.9.2 přílohy III.

Příslušné prekurzory: žádné.

3.4   Cement

3.4.1   Zvláštní ustanovení

Žádná.

3.4.2   Výrobní postup

Monitorování přímých emisí u cementu zahrnuje:

veškeré emise CO2 ze spalování paliv, pokud se využívá k sušení materiálů.

Příslušné prekurzory:

cementový slínek,

kalcinovaný jíl, pokud se v procesu používá.

3.5   Hlinitanový cement

3.5.1   Zvláštní ustanovení

Žádná.

3.5.2   Výrobní postup

Monitorování přímých emisí u hlinitanového cementu zahrnuje:

veškeré emise CO2 ze spalování paliv přímo či nepřímo spojeného s daným procesem,

emise z procesů případně pocházející z uhličitanů obsažených v surovinách a emise z procesů čištění spalin.

Příslušné prekurzory: žádné.

3.6   Vodík

3.6.1   Zvláštní ustanovení

Týká se pouze výroby čistého vodíku nebo směsí vodíku s dusíkem, které lze použít při výrobě amoniaku. Nevztahuje se na výrobu syntetického plynu nebo vodíku v rafinériích nebo zařízeních na výrobu organických chemických látek, pokud se vodík používá výhradně v rámci těchto zařízení a nepoužívá se k výrobě zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956.

3.6.2   Výrobní postupy

3.6.2.1   Parní reformování a částečná oxidace

Monitorování přímých emisí u těchto výrobních postupů zahrnuje:

všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou vodíku a čištění spalin,

veškerá paliva používaná ve výrobním procesu vodíku bez ohledu na jejich energetické či jiné využití a paliva používaná pro jiné spalovací procesy, též za účelem produkce horké vody nebo páry.

Příslušné prekurzory: žádné.

3.6.2.2   Elektrolýza vody

Monitorování přímých emisí u tohoto výrobního postupu v příslušných případech zahrnuje:

veškeré emise z použití paliv přímo či nepřímo spojeného s výrobním procesem vodíku a z čištění spalin.

Nepřímé emise: je-li vyrobený vodík certifikován jako vyhovující nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1184 (1), lze pro elektřinu použít emisní faktor nula. Ve všech ostatních případech se uplatní pravidla týkající se nepřímých obsažených emisí (oddíl D přílohy III).

Příslušné prekurzory: žádné.

Přiřazení emisí produktům: pokud je kyslík, který je vyroben jako vedlejší produkt, vypuštěn, přiřadí se všechny emise výrobního procesu vodíku. Pokud se kyslík vyrobený jako vedlejší produkt použije v jiných výrobních procesech v rámci zařízení nebo se prodá a pokud se přímé nebo nepřímé emise nerovnají nule, přiřadí se emise daného výrobního procesu vodíku na základě molárních podílů podle této rovnice:

Formula
(rovnice 1)

kde:

Formula

jsou přímé nebo nepřímé emise přiřazené vodíku vyrobenému ve vykazovaném období, vyjádřené v tunách CO2,

Em total

jsou přímé nebo nepřímé emise z celého výrobního procesu za vykazované období, vyjádřené v tunách CO2,

Formula

je hmotnost kyslíku, který byl ve vykazovaném období prodán nebo použit v rámci zařízení, vyjádřená v tunách,

Formula

je hmotnost kyslíku vyrobeného ve vykazovaném období, vyjádřená v tunách,

Formula

je hmotnost vodíku vyrobeného ve vykazovaném období, vyjádřená v tunách,

Formula

je molární hmotnost O2 (31,998 kg/kmol) a

Formula

je molární hmotnost H2 (2,016 kg/kmol).

3.6.2.3   Elektrolytická výroba chloru a hydroxidu a výroba chlorečnanů

Monitorování přímých emisí u těchto výrobních postupů v příslušných případech zahrnuje:

veškeré emise z použití paliv přímo či nepřímo spojeného s výrobním procesem vodíku a z čištění spalin.

Nepřímé emise: je-li vyrobený vodík certifikován jako vyhovující nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1184, lze pro elektřinu použít emisní faktor nula. Ve všech ostatních případech se uplatní pravidla týkající se nepřímých obsažených emisí (oddíl D přílohy III).

Příslušné prekurzory: žádné.

Přiřazení emisí produktům: jelikož je vodík v tomto výrobním procesu považován za vedlejší produkt, přiřadí se pouze molární podíl z celkového procesu části vodíku prodané nebo použité jako prekurzor v rámci zařízení. Pokud se přímé nebo nepřímé emise nerovnají nule, přiřadí se emise výrobního procesu použitému nebo prodanému vodíku podle těchto rovnic:

elektrolytická výroba chloru a hydroxidu:

Formula
(rovnice 2)

výroba chlorečnanu sodného:

Formula
(rovnice 3)

kde:

Formula

jsou přímé nebo nepřímé emise přiřazené vodíku, který byl ve vykazovaném období prodán nebo použit jako prekurzor, vyjádřené v tunách CO2,

Em total

jsou přímé nebo nepřímé emise z výrobního procesu za vykazované období, vyjádřené v tunách CO2,

Formula

je hmotnost vodíku, který byl ve vykazovaném období prodán nebo použit jako prekurzor, vyjádřená v tunách,

Formula

je hmotnost vodíku vyrobeného ve vykazovaném období, vyjádřená v tunách,

Formula

je hmotnost chloru vyrobeného ve vykazovaném období, vyjádřená v tunách,

m NaOH,prod

je hmotnost hydroxidu sodného (louhu sodného) vyrobeného ve vykazovaném období, vyjádřená v tunách 100 % NaOH,

Formula

je hmotnost chlorečnanu sodného vyrobeného ve vykazovaném období, vyjádřená v tunách 100 % NaClO3,

Formula

je molární hmotnost H2 (2,016 kg/kmol),

Formula

je molární hmotnost Cl2 (70,902 kg/kmol),

M NaOH

je molární hmotnost NaOH (39,997 kg/kmol) a

Formula

je molární hmotnost NaClO3 (106,438 kg/kmol).

3.7   Amoniak (čpavek)

3.7.1   Zvláštní ustanovení

Amoniak ve vodném roztoku i bezvodý amoniak se vykazují společně jako 100 % amoniak.

Pokud se CO2 z výroby amoniaku použije jako surovina pro výrobu močoviny nebo jiných chemických látek, použije se oddíl B.8.2 písm. b) přílohy III. Jestliže je podle uvedeného oddílu povoleno CO2 odečíst a vedlo by to k záporným specifickým přímým emisím obsaženým v amoniaku, je hodnota specifických přímých emisí obsažených v amoniaku nula.

3.7.2   Výrobní postupy

3.7.2.1   Haberův–Boschův proces s parním reformováním zemního plynu nebo bioplynu

Monitorování přímých emisí u tohoto výrobního postupu zahrnuje:

veškerá paliva přímo či nepřímo spojená s výrobou amoniaku a materiály používané k čištění spalin,

monitorují se všechna paliva bez ohledu na to, zda slouží jako energetický, nebo jiný vstup,

v případě použití bioplynu se použijí ustanovení oddílu B.3.3 přílohy III,

pokud se v procesu používá vodík z jiných výrobních postupů, považuje se za prekurzor s vlastními obsaženými emisemi.

Příslušné prekurzory: samostatně vyrobený vodík, pokud se v procesu používá.

3.7.2.2   Haberův–Boschův proces se zplyňováním uhlí nebo jiných paliv

Tento postup se uplatňuje v případech, kdy se vodík vyrábí zplyňováním uhlí, těžkých rafinérských paliv či jiných fosilních surovin. Vstupním materiálem může být i biomasa, v jejímž případě se zohlední ustanovení oddílu B.3.3 přílohy III.

Monitorování přímých emisí u tohoto výrobního postupu zahrnuje:

veškerá paliva přímo či nepřímo spojená s výrobou amoniaku a materiály používané k čištění spalin,

každý palivový vstup se monitoruje jako jeden tok paliva bez ohledu na to, zda slouží jako energetický, nebo jiný vstup,

pokud se v procesu používá vodík z jiných výrobních postupů, považuje se za prekurzor s vlastními obsaženými emisemi.

Příslušné prekurzory: samostatně vyrobený vodík, pokud se v procesu používá.

3.8   Kyselina dusičná

3.8.1   Zvláštní ustanovení

Množství vyrobené kyseliny dusičné se monitoruje a vykazuje jako 100 % kyselina dusičná.

3.8.2   Výrobní postup

Monitorování přímých emisí u kyseliny dusičné zahrnuje:

CO2 z veškerých paliv přímo či nepřímo spojených s výrobou kyseliny dusičné a z materiálů používaných k čištění spalin,

emise N2O ze všech zdrojů emitujících N2O z výrobního procesu včetně nesnížených i snížených emisí. Z monitorování jsou vyloučeny emise N2O ze spalování paliv.

Příslušné prekurzory: amoniak (ve formě 100 % amoniaku).

3.9   Močovina

3.9.1   Zvláštní ustanovení

Pokud CO2 použitý při výrobě močoviny pochází z výroby amoniaku, odečte se coby prekurzor močoviny od emisí obsažených v amoniaku, umožňují-li takový odpočet ustanovení oddílu 3.7 této přílohy. Pokud se však jako prekurzor použije amoniak vyrobený bez přímých emisí fosilního CO2, lze použitý CO2 odečíst od přímých emisí ze zařízení, které tento CO2 vyprodukovalo, jestliže je výroba močoviny definována v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle čl. 12 odst. 3b směrnice 2003/87/ES jako případ, kdy je CO2 trvale chemicky vázán a nemůže při běžném použití, včetně veškeré běžné činnosti, ke které dochází po skončení životnosti produktu, uniknout do atmosféry. Pokud by takový odpočet vedl k záporným specifickým přímým emisím obsaženým v močovině, je hodnota specifických přímých emisí obsažených v močovině nula.

3.9.2   Výrobní postup

Monitorování přímých emisí u močoviny zahrnuje:

CO2 z veškerých paliv přímo či nepřímo spojených s výrobou močoviny a z materiálů používaných k čištění spalin,

pokud je CO2 přijat z jiného zařízení jako vstup do procesu, považuje se přijatý CO2, který není vázán v močovině, za emisi, jestliže již nebyl započítán jako emise ze zařízení, v němž byl vyprodukován, v rámci způsobilého systému monitorování, vykazování a ověřování.

Příslušné prekurzory: amoniak (ve formě 100 % amoniaku).

3.10   Smíšená hnojiva

3.10.1   Zvláštní ustanovení

Tento oddíl se vztahuje na výrobu všech druhů hnojiv obsahujících dusík včetně dusičnanu amonného, dusičnanu amonno-vápenatého, síranu amonného, fosforečnanu amonného, roztoků dusičnanu amonného a močoviny, jakož i hnojiv na bázi dusíku a fosforu (NP), hnojiv na bázi dusíku a draslíku (NK) a hnojiv na bázi dusíku, fosforu a draslíku (NPK). Zahrnuty jsou všechny druhy operací, jako je mísení, neutralizace, granulace či prilování, bez ohledu na to, zda probíhá pouze fyzické mísení, nebo chemické reakce.

Množství různých sloučenin dusíku obsažených v konečném produktu se zaznamenává v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 (2):

obsah dusíku (N) ve formě amonia (NH4 +),

obsah dusíku (N) ve formě dusičnanu (NO3 ),

obsah dusíku (N) ve formě močoviny,

obsah dusíku (N) v jiných (organických) formách.

Přímé i nepřímé emise z výrobních procesů vztahujících se k této souhrnné kategorii zboží lze stanovit za celé vykazované období a přiřadit všem smíšeným hnojivům poměrně na tunu konečného produktu. Obsažené emise se vypočítají zvlášť pro každou třídu hnojiv, přičemž se zohlední příslušná hmotnost použitých prekurzorů a použijí se průměrné emise obsažené v každém z prekurzorů za vykazované období.

3.10.2   Výrobní postup

Monitorování přímých emisí u smíšených hnojiv zahrnuje:

CO2 z veškerých paliv přímo či nepřímo spojených s výrobou hnojiv, jako jsou paliva používaná v sušárnách a paliva používaná k ohřevu vstupních materiálů, a z materiálů používaných k čištění spalin.

Příslušné prekurzory:

amoniak (ve formě 100 % amoniaku), pokud se v procesu používá,

kyselina dusičná (ve formě 100 % kyseliny dusičné), pokud se v procesu používá,

močovina, pokud se v procesu používá,

smíšená hnojiva (zejména soli obsahující amonium nebo dusičnany), pokud se v procesu používají.

3.11   Aglomerovaná ruda

3.11.1   Zvláštní ustanovení

Tato souhrnná kategorie zboží zahrnuje všechny typy výroby pelet ze železné rudy (za účelem prodeje pelet i přímého použití v tomtéž zařízení) a výroby aglomerátu. V rozsahu kódu KN 2601 12 00 mohou být zahrnuty také železné rudy používané jako prekurzory pro ferochrom (FeCr), feromangan (FeMn) nebo feronikl (FeNi).

3.11.2   Výrobní postup

Monitorování přímých emisí u aglomerované rudy zahrnuje:

CO2 z procesních materiálů, jako je vápenec a další uhličitany či rudy obsahující uhličitanové sloučeniny,

CO2 z veškerých paliv včetně koksu a odpadních plynů, jako je koksárenský plyn, vysokopecní plyn či konvertorový plyn, přímo či nepřímo spojených s daným výrobním procesem a z materiálů používaných k čištění spalin.

Příslušné prekurzory: žádné.

3.12   FeMn (feromangan), FeCr (ferochrom) a FeNi (feronikl)

3.12.1   Zvláštní ustanovení

Tento proces zahrnuje pouze výrobu slitin, které jsou označeny kódy KN 7202 1, 7202 4 a 7202 6. Ostatní železné materiály s významným obsahem slitin, jako je vysokopecní zrcadlovina, v něm zahrnuty nejsou. Niklové surové železo je zahrnuto, pokud je obsah niklu vyšší než 10 %.

Pokud jsou odpadní plyny nebo jiné spaliny emitovány bez snížení emisí, je oxid uhelnatý (CO) obsažený v odpadním plynu považován za molární ekvivalent emisí CO2.

3.12.2   Výrobní postup

Monitorování přímých emisí u FeMn, FeCr a FeNi zahrnuje:

emise CO2 způsobené palivovými vstupy bez ohledu na to, zda mají tyto vstupy energetické, nebo jiné využití,

emise CO2 ze vstupů do procesu, jako je vápenec, a z čištění spalin,

emise CO2 ze spotřeby elektrod nebo elektrodových past,

uhlík, který zůstává v produktu nebo ve struskách či odpadech, se zohlední pomocí metody hmotnostní bilance v souladu s oddílem B.3.2 přílohy III.

Příslušné prekurzory: aglomerovaná ruda, pokud se v procesu používá.

3.13   Surové železo

3.13.1   Zvláštní ustanovení

Tato souhrnná kategorie zboží zahrnuje nelegované surové železo z vysoké pece i legované surové železo (např. vysokopecní zrcadlovinu) bez ohledu na fyzickou formu (např. ingoty, granule). Niklové surové železo je zahrnuto, pokud je obsah niklu nižší než 10 %. V integrovaných ocelárnách představuje tekuté surové železo („tekutý kov“) přímo nalévané do kyslíkového konvertoru produkt, který odděluje výrobní proces surového železa od výrobního procesu surové oceli. Pokud zařízení surové železo neprodává ani nepřemisťuje do jiných zařízení, není třeba emise z výroby surového železa monitorovat samostatně. Může být definován společný výrobní proces zahrnující výrobu surové oceli a při dodržení pravidel uvedených v oddíle A.4 přílohy III i další navazující výrobu.

3.13.2   Výrobní postupy

3.13.2.1   Výroba ve vysoké peci

Monitorování přímých emisí u tohoto výrobního postupu zahrnuje:

CO2 z paliv a redukčních činidel, jako je koks, koksový prach, uhlí, topné oleje, plastový odpad, zemní plyn, dřevný odpad či dřevěné uhlí, a z odpadních plynů, jako je koksárenský plyn, vysokopecní plyn či konvertorový plyn,

v případě použití biomasy se zohlední ustanovení oddílu B.3.3 přílohy III,

CO2 z procesních materiálů, jako je vápenec, magnezit a jiné uhličitany či rudy obsahující uhličitanové sloučeniny; materiály používané k čištění spalin,

uhlík, který zůstává v produktu nebo ve struskách či odpadech, se zohlední pomocí metody hmotnostní bilance v souladu s oddílem B.3.2 přílohy III.

Příslušné prekurzory:

aglomerovaná ruda,

surové železo nebo přímo redukované železo z jiných zařízení nebo výrobních procesů, pokud se v procesu používají,

FeMn, FeCr, FeNi, pokud se v procesu používají,

vodík, pokud se v procesu používá.

3.13.2.2   Redukční tavení

Monitorování přímých emisí u tohoto výrobního postupu zahrnuje:

CO2 z paliv a redukčních činidel, jako je koks, koksový prach, uhlí, topné oleje, plastový odpad, zemní plyn, dřevný odpad, dřevěné uhlí, odpadní plyny z procesu či konvertorový plyn atd.,

v případě použití biomasy se zohlední ustanovení oddílu B.3.3 přílohy III,

CO2 z procesních materiálů, jako je vápenec, magnezit a jiné uhličitany či rudy obsahující uhličitanové sloučeniny; materiály používané k čištění spalin,

uhlík, který zůstává v produktu nebo ve struskách či odpadech, se zohlední pomocí metody hmotnostní bilance v souladu s oddílem B.3.2 přílohy III.

Příslušné prekurzory:

aglomerovaná ruda,

surové železo nebo přímo redukované železo z jiných zařízení nebo výrobních procesů, pokud se v procesu používají,

FeMn, FeCr, FeNi, pokud se v procesu používají,

vodík, pokud se v procesu používá.

3.14   Přímo redukované železo (DRI)

3.14.1   Zvláštní ustanovení

Je definován pouze jeden výrobní postup, ačkoli v závislosti na technologii mohou být využívány rudy s různými vlastnostmi, které mohou vyžadovat peletizaci nebo slinování, a různá redukční činidla (zemní plyn, různá fosilní paliva nebo biomasa, vodík). Z tohoto důvodu mohou být příslušnými prekurzory aglomerovaná ruda nebo vodík. Příslušnými produkty mohou být železná houba, železo briketované za horka (HBI) nebo jiné formy přímo redukovaného železa, mimo jiné i přímo redukované železo, které se okamžitě dodává do elektrických obloukových pecí nebo jiných navazujících procesů.

Pokud zařízení přímo redukované železo neprodává ani nepřemisťuje do jiných zařízení, není třeba emise z výroby přímo redukovaného železa monitorovat samostatně. Může být použit společný výrobní proces zahrnující výrobu oceli a při dodržení pravidel uvedených v oddíle A.4 přílohy III i další navazující výrobu.

3.14.2   Výrobní postup

Monitorování přímých emisí u tohoto výrobního postupu zahrnuje:

CO2 z paliv a redukčních činidel, jako je zemní plyn, topné oleje, odpadní plyny z procesu či konvertorový plyn atd.;

v případě použití bioplynu nebo jiných forem biomasy se zohlední ustanovení oddílu B.3.3 přílohy III,

CO2 z procesních materiálů, jako je vápenec, magnezit a jiné uhličitany či rudy obsahující uhličitanové sloučeniny; materiály používané k čištění spalin,

uhlík, který zůstává v produktu nebo ve struskách či odpadech, se zohlední pomocí metody hmotnostní bilance v souladu s oddílem B.3.2 přílohy III.

Příslušné prekurzory:

aglomerovaná ruda, pokud se v procesu používá,

vodík, pokud se v procesu používá,

surové železo nebo přímo redukované železo z jiných zařízení nebo výrobních procesů, pokud se v procesu používají,

FeMn, FeCr, FeNi, pokud se v procesu používají.

3.15   Surová ocel

3.15.1   Zvláštní ustanovení

Hranice systému zahrnují všechny činnosti a jednotky nezbytné pro získání surové oceli:

pokud je v procesu výchozím materiálem tekutý kov (tekuté surové železo), zahrnují hranice systému základní kyslíkový konvertor, vakuové odplynění, sekundární metalurgii, oduhličení argonem a kyslíkem/vakuové oduhličení kyslíkem, kontinuální lití nebo odlévání ingotů, v příslušných případech válcování za tepla nebo kování a všechny nezbytné pomocné činnosti, jako jsou přesuny, opětovný ohřev a čištění spalin,

pokud se v procesu používá elektrická oblouková pec, zahrnují hranice systému všechny příslušné činnosti a jednotky, jako je samotná elektrická oblouková pec, sekundární metalurgie, vakuové odplynění, oduhličení argonem a kyslíkem/vakuové oduhličení kyslíkem, kontinuální lití nebo odlévání ingotů, v příslušných případech válcování za tepla nebo kování a všechny nezbytné pomocné činnosti, jako jsou přesuny, ohřev surovin a zařízení, opětovný ohřev a čištění spalin,

k této souhrnné kategorii zboží náleží pouze primární válcování za tepla a hrubé tvarování kováním, kterými se získávají polotovary s kódy KN 7207, 7218 a 7224. Všechny ostatní procesy válcování a kování jsou přiřazeny k souhrnné kategorii zboží „výrobky ze železa nebo oceli“.

3.15.2   Výrobní postupy

3.15.2.1   Výroba oceli zásaditým kyslíkovým procesem

Monitorování přímých emisí u tohoto výrobního postupu zahrnuje:

CO2 z paliv, jako je uhlí, zemní plyn, topné oleje, odpadní plyny, jako například vysokopecní plyn, koksárenský plyn či konvertorový plyn, atd.,

CO2 z procesních materiálů, jako je vápenec, magnezit a jiné uhličitany či rudy obsahující uhličitanové sloučeniny; materiály používané k čištění spalin,

uhlík vstupující do procesu ve formě šrotu, slitin, grafitu atd. a uhlík, který zůstává v produktu nebo ve struskách či odpadech, se zohlední pomocí metody hmotnostní bilance v souladu s oddílem B.3.2 přílohy III.

Příslušné prekurzory:

surové železo, přímo redukované železo, pokud se v procesu používají,

FeMn, FeCr, FeNi, pokud se v procesu používají,

surová ocel z jiných zařízení nebo výrobních procesů, pokud se v procesu používá.

3.15.2.2   Elektrická oblouková pec

Monitorování přímých emisí u tohoto výrobního postupu zahrnuje:

CO2 z paliv, jako je uhlí, zemní plyn a topné oleje, a z odpadních plynů, jako je vysokopecní plyn, koksárenský plyn či konvertorový plyn,

CO2 ze spotřeby elektrod a elektrodových past,

CO2 z procesních materiálů, jako je vápenec, magnezit a jiné uhličitany či rudy obsahující uhličitanové sloučeniny; materiály používané k čištění spalin,

uhlík vstupující do procesu například ve formě šrotu, slitin a grafitu a uhlík, který zůstává v produktu nebo ve struskách či odpadech, se zohlední pomocí metody hmotnostní bilance v souladu s oddílem B.3.2 přílohy III.

Příslušné prekurzory:

surové železo, přímo redukované železo, pokud se v procesu používají,

FeMn, FeCr, FeNi, pokud se v procesu používají,

surová ocel z jiných zařízení nebo výrobních procesů, pokud se v procesu používá.

3.16   Výrobky ze železa nebo oceli

3.16.1   Zvláštní ustanovení

Při dodržení pravidel uvedených v oddíle A.4 přílohy III a v oddílech 3.11 až 3.15 této přílohy se výrobní proces u výrobků ze železa nebo oceli může vztahovat na tyto případy:

hranice systému zahrnují v rámci jednoho procesu všechny kroky v integrované ocelárně, od výroby surového železa nebo přímo redukovaného železa přes výrobu surové oceli a polotovarů až po výrobu konečných výrobků z oceli s kódy KN uvedenými v oddíle 2 této přílohy,

hranice systému zahrnují výrobu surové oceli, polotovarů a konečných výrobků z oceli s kódy KN uvedenými v oddíle 2 této přílohy,

hranice systému zahrnují výrobu konečných výrobků z oceli s kódy KN uvedenými v oddíle 2 této přílohy, při níž se jako výchozí materiál používají surová ocel, polotovary nebo jiné konečné výrobky z oceli s kódy KN uvedenými v oddíle 2, které byly získány z jiných zařízení nebo byly vyrobeny v tomtéž zařízení, avšak v rámci samostatného výrobního procesu.

Při monitorování výrobních procesů v zařízení nesmí dojít k dvojímu započtení nebo k výskytu nedostatků. Do výrobního procesu jsou v případě „výrobků ze železa nebo oceli“ zahrnuty tyto výrobní kroky:

všechny kroky výroby zboží zařazeného do kódů KN uvedených v oddíle 2 této přílohy v rámci souhrnné kategorie zboží „výrobky ze železa nebo oceli“, které jsou stanoveny v oddílech 3.11 až 3.15 této přílohy a uplatňují se v daném zařízení a které ještě nejsou zahrnuty v samostatných výrobních procesech pro surové železo, přímo redukované železo nebo surovou ocel,

všechny výrobní kroky, které se uplatňují v daném zařízení a v nichž je výchozím materiálem surová ocel, například: opětovné ohřívání, přetavování, odlévání, válcování za tepla, válcování za studena, kování, moření, žíhání, pokovování, potahování, galvanizace, tažení drátu, řezání, svařování, konečná úprava.

U výrobků, které obsahují více než 5 % hmotnostních jiných materiálů, jako jsou například izolační materiály v případě výrobků s kódem KN 7309 00 30, se jako hmotnost vyrobeného zboží vykáže pouze hmotnost železa nebo oceli.

3.16.2   Výrobní postup

Monitorování přímých emisí u výrobků ze železa nebo oceli zahrnuje:

veškeré emise CO2 ze spalování paliv a emise z procesů čištění spalin související s výrobními kroky, které se uplatňují v daném zařízení a k nimž například patří: opětovné ohřívání, přetavování, odlévání, válcování za tepla, válcování za studena, kování, moření, žíhání, pokovování, potahování, galvanizace, tažení drátu, řezání, svařování a konečná úprava výrobků ze železa nebo oceli.

Příslušné prekurzory:

surová ocel, pokud se v procesu používá,

surové železo, přímo redukované železo, pokud se v procesu používají,

FeMn, FeCr, FeNi, pokud se v procesu používají,

výrobky ze železa nebo oceli, pokud se v procesu používají.

3.17   Netvářený (surový) hliník

3.17.1   Zvláštní ustanovení

Tato souhrnná kategorie zboží zahrnuje nelegovaný i legovaný hliník ve fyzických formách typických pro netvářené kovy, jako jsou ingoty, ploštiny, předvalky nebo granule. V případě integrovaných závodů na výrobu hliníku je zahrnut i tekutý hliník, který se přímo dodává do výroby výrobků z hliníku. Pokud zařízení netvářený hliník neprodává ani nepřemisťuje do jiných zařízení, není třeba emise z výroby netvářeného hliníku monitorovat samostatně. Může být definován společný výrobní proces zahrnující netvářený hliník a při dodržení pravidel uvedených v oddíle A.4 přílohy III další procesy výroby výrobků z hliníku.

3.17.2   Výrobní postupy

3.17.2.1   Primární (elektrolytické) tavení

Monitorování přímých emisí u tohoto výrobního postupu zahrnuje:

emise CO2 ze spotřeby elektrod nebo elektrodových past,

emise CO2 z veškerých používaných paliv (používaných například k sušení a předehřívání surovin, zahřívání elektrolytických článků či k ohřevu potřebnému pro odlévání),

emise CO2 z čištění spalin a v příslušných případech z uhličitanu sodného nebo vápence,

emise zcela fluorovaných uhlovodíků způsobené anodovými efekty, monitorované v souladu s oddílem B.7 přílohy III.

Příslušné prekurzory: žádné.

3.17.2.2   Sekundární tavení (recyklace)

Při sekundárním tavení (recyklaci) hliníku se jako hlavní vstupní materiál používá hliníkový šrot. Pokud je však přidán netvářený hliník z jiných zdrojů, považuje se za prekurzor. Pokud kromě toho produkt tohoto procesu obsahuje více než 5 % legujících prvků, započítá se při výpočtu emisí obsažených v tomto produktu hmotnost legujících prvků jako hmotnost netvářeného hliníku z primárního tavení.

Monitorování přímých emisí u tohoto výrobního postupu zahrnuje:

emise CO2 z veškerých paliv používaných při sušení a předehřívání surovin, v tavicích pecích, při přípravném zpracování šrotu, jako je odstraňování povlaků a odolejování, a při spalování souvisejících zbytků a z paliv potřebných k odlévání ingotů, předvalků nebo ploštin,

emise CO2 z veškerých paliv používaných při souvisejících činnostech, jako je zpracování stěru a rekuperace strusky,

emise CO2 z čištění spalin a v příslušných případech z uhličitanu sodného nebo vápence.

Příslušné prekurzory:

netvářený hliník z jiných zdrojů, pokud se v procesu používá.

3.18   Výrobky z hliníku

3.18.1   Zvláštní ustanovení

Při dodržení pravidel uvedených v oddíle A.4 přílohy III a v oddíle 3.17 této přílohy se výrobní proces u výrobků z hliníku může vztahovat na tyto případy:

hranice systému zahrnují v rámci jednoho procesu všechny kroky v integrovaném závodě na výrobu hliníku, od výroby netvářeného hliníku přes výrobu polotovarů až po výrobu výrobků z hliníku s kódy KN uvedenými v oddíle 2 této přílohy,

hranice systému zahrnují výrobu výrobků z hliníku s kódy KN uvedenými v oddíle 2 této přílohy, při níž se jako výchozí materiál používají polotovary nebo jiné výrobky z hliníku s kódy KN uvedenými v oddíle 2, které byly získány z jiných zařízení nebo byly vyrobeny v tomtéž zařízení, avšak v rámci samostatného výrobního procesu.

Při monitorování výrobních procesů v zařízení nesmí dojít k dvojímu započtení nebo k výskytu nedostatků. Do výrobního procesu jsou v případě „výrobků z hliníku“ zahrnuty tyto výrobní kroky:

všechny kroky výroby zboží zařazeného do kódů KN uvedených v oddíle 2 této přílohy v rámci souhrnné kategorie zboží „výrobky z hliníku“, které jsou stanoveny v oddíle 3.17 této přílohy a uplatňují se v daném zařízení a které ještě nejsou zahrnuty v samostatných výrobních procesech pro netvářený hliník,

všechny výrobní kroky, které se uplatňují v daném zařízení a v nichž je výchozím materiálem netvářený hliník, například: opětovné ohřívání, přetavování, odlévání, válcování, protlačování, kování, potahování, galvanizace, tažení drátu, řezání, svařování, konečná úprava.

Pokud výrobek obsahuje více než 5 % hmotnostních legujících prvků, započítá se při výpočtu emisí obsažených v tomto výrobku hmotnost legujících prvků jako hmotnost netvářeného hliníku z primárního tavení.

U výrobků, které obsahují více než 5 % hmotnostních jiných materiálů, jako jsou například izolační materiály v případě výrobků s kódem KN 7611 00 00, se jako hmotnost vyrobeného zboží vykáže pouze hmotnost hliníku.

3.18.2   Výrobní postup

Monitorování přímých emisí u výrobků z hliníku zahrnuje:

veškeré emise CO2 ze spotřeby paliva v rámci procesů tvarování výrobků z hliníku a z čištění spalin.

Příslušné prekurzory:

netvářený hliník, pokud se ve výrobním procesu používá (jsou-li známy příslušné údaje, oddělí se primární a sekundární hliník),

výrobky z hliníku, pokud se ve výrobním procesu používají.

3.19   Elektřina

3.19.1   Zvláštní ustanovení

U elektřiny se monitorují a vykazují pouze přímé emise. Emisní faktor elektřiny se stanoví v souladu s oddílem D.2 přílohy III.

3.19.2   Výrobní postupy

Monitorování přímých emisí u elektřiny zahrnuje:

veškeré emise ze spalování a emise z procesů čištění spalin.

Příslušné prekurzory: žádné.


(1)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1184 ze dne 10. února 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 stanovením unijní metodiky, v níž jsou vymezena podrobná pravidla pro výrobu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy (Úř. věst. L 157, 20.6.2023, s. 11).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 ze dne 5. června 2019, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 a zrušuje nařízení (ES) č. 2003/2003 (Úř. věst. L 170, 25.6.2019, s. 1).


PŘÍLOHA III

Pravidla stanovení údajů včetně údajů o emisích na úrovni zařízení, emisích přiřazených výrobním procesům a emisích obsažených ve zboží

A.   Zásady

A.1   Celkový přístup

1.

Za účelem stanovení emisí obsažených ve zboží uvedeném v příloze I nařízení (EU) 2023/956 se provedou tyto činnosti:

a)

na základě souhrnných kategorií zboží vymezených v oddíle 2 přílohy II a příslušných výrobních postupů uvedených v oddíle 3 přílohy II se při zohlednění pravidel stanovení hranic systému výrobních procesů podle oddílu A.4 této přílohy určí výrobní procesy, které se vztahují ke zboží vyráběnému v daném zařízení;

b)

na úrovni zařízení, v němž se zboží vyrábí, jsou podle metod uvedených v oddíle B této přílohy monitorovány přímé emise skleníkových plynů stanovených pro dané zboží v příloze II;

c)

pokud se do zařízení dováží měřitelné teplo nebo se v něm vyrábí, spotřebovává či se z něj vyváží, jsou podle metod uvedených v oddíle C této přílohy monitorovány čisté toky tepla a emise spojené s výrobou tohoto tepla;

d)

pro účely monitorování nepřímých emisí obsažených ve vyráběném zboží je podle metod uvedených v oddíle D.1 této přílohy monitorována spotřeba elektřiny v příslušných výrobních procesech. Pokud se elektřina vyrábí v rámci zařízení nebo ve zdroji s přímou technickou vazbou na zařízení, jsou monitorovány emise spojené s touto výrobou elektřiny za účelem stanovení emisního faktoru této elektřiny. Pokud zařízení odebírá elektřinu ze sítě, stanoví se emisní faktor této elektřiny podle oddílu D.2.3 této přílohy. Monitoruje se rovněž jakékoli množství elektřiny přenášené mezi výrobními procesy nebo vyvážené ze zařízení;

e)

přímé emise v zařízeních, v nichž dochází k výrobě a spotřebě tepla, výrobě a spotřebě elektřiny a jakýmkoli příslušným tokům odpadních plynů, se přiřadí výrobním procesům, které jsou spojeny s vyráběným zbožím, podle pravidel uvedených v oddíle F této přílohy. Tyto přiřazené emise se poté použijí k výpočtu specifických přímých a nepřímých emisí obsažených ve vyrobeném zboží podle oddílu F této přílohy;

f)

pokud jsou v oddíle 3 přílohy II u zboží vyráběného v daných zařízeních uvedeny příslušné prekurzory a jedná se tedy o „složené zboží“, stanoví se emise obsažené v příslušném prekurzoru podle oddílu E této přílohy a přičtou se k emisím obsaženým ve vyráběném složeném zboží podle pravidel uvedených v oddíle G této přílohy. Jsou-li složeným zbožím i samotné prekurzory, uvedený postup se rekurzivně opakuje pro všechny dotyčné prekurzory.

2.

Pokud provozovatel nemůže adekvátně stanovit skutečné údaje pro jeden nebo více souborů údajů metodami uvedenými v oddíle A.3 této přílohy a pokud není k dispozici žádná jiná metoda, kterou by bylo možné nedostatky v údajích odstranit, mohou být za podmínek stanovených v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení použity standardní hodnoty poskytnuté a zveřejněné Komisí pro přechodné období. V tom případě se připojí stručné odůvodnění, proč nebyly použity skutečné údaje.

3.

Monitorování probíhá po celé vykazované období, čímž je zajištěno, že se v co největší možné míře předejde nereprezentativním údajům vyplývajícím z krátkodobých výkyvů ve výrobních procesech a nedostatkům v údajích. Standardním vykazovaným obdobím je kalendářní rok. Provozovatel si však namísto toho může zvolit jednu z těchto možností:

a)

musí-li zařízení plnit požadavky v rámci způsobilého systému monitorování, vykazování a ověřování, lze použít vykazované období tohoto systému, pokud jeho délka činí alespoň tři měsíce;

b)

účetní období provozovatele, pokud toto období zajišťuje vyšší kvalitu údajů než použití kalendářního roku.

Emise obsažené ve zboží se vypočítají jako průměr za zvolené vykazované období.

4.

V případě emisí, které vznikají mimo hranice zařízení určující výpočet obsažených emisí, se použijí údaje za poslední dostupné vykazované období získané od dodavatele dotčeného vstupu (např. elektřiny, tepla, prekurzoru). Emise vznikající mimo hranice zařízení zahrnují:

a)

nepřímé emise v případě, že je elektřina odebírána ze sítě;

b)

emise z elektřiny a tepla dovážených z jiných zařízení;

c)

přímé a nepřímé emise obsažené v prekurzorech získaných z jiných zařízení.

5.

Údaje o emisích za celé vykazované období se vyjádří v tunách CO2 ekv. a zaokrouhlí se na celé tuny.

Všechny parametry použité k výpočtu emisí se zaokrouhlí tak, aby obsahovaly všechny významné číslice pro účely výpočtu a vykazování emisí.

Specifické přímé a nepřímé obsažené emise se vyjádří v tunách CO2 ekv. na tunu zboží a zaokrouhlí se tak, aby obsahovaly všechny významné číslice, nejvýše však pět číslic za desetinnou čárkou.

A.2   Zásady monitorování

Pro monitorování skutečných údajů na úrovni zařízení a pro soubory údajů nezbytné pro přiřazení emisí příslušnému zboží platí tyto zásady:

1.

Úplnost: metodika monitorování zahrnuje všechny parametry, které jsou nezbytné pro stanovení emisí obsažených ve zboží uvedeném v příloze I nařízení (EU) 2023/956 podle metod a vzorců uvedených v této příloze:

a)

přímé emise na úrovni zařízení zahrnují emise ze spalování a emise z procesů;

b)

přímé obsažené emise zahrnují emise přiřazené příslušnému výrobnímu procesu v souladu s oddílem F této přílohy na základě přímých emisí v zařízení, emisí souvisejících s příslušnými toky tepla a emisí souvisejících s materiálovými toky mezi hranicemi systému procesů, včetně případných odpadních plynů. Přímé obsažené emise dále zahrnují přímé emise obsažené v příslušných prekurzorech;

c)

nepřímé emise na úrovni zařízení zahrnují emise související se spotřebou elektřiny v zařízení;

d)

nepřímé obsažené emise zahrnují nepřímé emise vztahující se ke zboží vyráběnému v zařízení a nepřímé emise obsažené v příslušných prekurzorech;

e)

pro každý parametr se zvolí vhodná metoda v souladu s oddílem A.3 této přílohy, přičemž se zajistí, aby nedocházelo k dvojímu započtení ani k nedostatkům v údajích.

2.

Konzistentnost a srovnatelnost: monitorování a vykazování musí být dlouhodobě konzistentní a srovnatelné. Za tímto účelem se zvolené metody zanesou do písemné dokumentace metodiky monitorování, aby bylo zajištěno jejich konzistentní používání. Změny metodiky se provádějí pouze v objektivně odůvodněných případech. Mezi relevantní důvody patří:

a)

změny konfigurace zařízení, používané technologie, vstupních materiálů a paliv nebo vyráběného zboží;

b)

je třeba zavést nové zdroje údajů nebo metody monitorování, neboť došlo ke změně obchodních partnerů odpovědných za údaje, které jsou v rámci metodiky monitorování využívány;

c)

je možné dosáhnout větší přesnosti údajů, zjednodušení toků dat nebo vylepšení kontrolního systému.

3.

Transparentnost: údaje, které jsou předmětem monitorování, včetně předpokladů, odkazů, údajů o činnosti, emisních faktorů, výpočtových faktorů, údajů o emisích obsažených v zakoupených prekurzorech, měřitelném teplu a elektřině, standardních hodnot obsažených emisí, informací o splatné ceně uhlíku a jakýchkoli jiných údajů relevantních pro účely této přílohy, se získávají, zaznamenávají, shromažďují, analyzují a dokumentují transparentním způsobem, který umožňuje mimo jiné nezávislým třetím stranám, jako jsou akreditovaní ověřovatelé, stanovení údajů o emisích reprodukovat. Všechny změny metodiky jsou zaznamenány v dokumentaci.

Úplné a transparentní záznamy všech údajů relevantních pro stanovení emisí obsažených ve vyráběném zboží včetně nezbytných podkladů jsou v zařízení uchovávány alespoň po dobu čtyř let po skončení vykazovaného období. Tyto záznamy mohou být zpřístupněny oznamujícímu deklarantovi.

4.

Přesnost: zvolená metodika monitorování zajistí, aby stanovení emisí nebylo systematicky ani vědomě nepřesné. Jakýkoli případný zdroj nepřesností musí být identifikován a pokud možno co nejvíce omezen. Dále je nutné dbát na to, aby byla u výpočtů a měření emisí zajištěna co nejvyšší možná přesnost.

Pokud se vyskytly nedostatky v údajích nebo se očekává, že jim nelze předejít, použijí se jako náhradní údaje konzervativní odhady. Údaje o emisích jsou založeny na konzervativních odhadech také v těchto případech:

a)

oxid uhelnatý (CO) emitovaný do ovzduší je vypočítán jako molární ekvivalent množství CO2;

b)

není-li možné stanovit obsah biomasy v materiálech nebo palivech, jsou všechny emise z biomasy v hmotnostních bilancích a u přemístěného CO2 považovány za emise z fosilního uhlíku.

5.

Úplnost metodiky: zvolená metodika monitorování poskytuje přiměřenou záruku toho, že vykazované údaje o emisích jsou úplné. Emise se stanovují pomocí vhodných metodik monitorování uvedených v této příloze. Vykazované údaje o emisích nesmějí obsahovat závažné nepřesnosti, musí být nepředpojaté při výběru a předkládání informací a musí poskytovat důvěryhodný a vyvážený přehled o emisích obsažených ve zboží vyráběném v daném zařízení.

6.

Mohou být provedena volitelná opatření ke zvýšení kvality vykazovaných údajů, zejména co se týče toku dat a kontrolních činností v souladu s oddílem H této přílohy.

7.

Nákladová efektivnost: při výběru metodiky monitorování se porovnávají přínosy plynoucí z vyšší přesnosti a dodatečné náklady. Cílem monitorování a vykazování emisí je nejvyšší dosažitelná přesnost, pokud není technicky neproveditelná nebo není spojena s neúměrně vysokými náklady.

8.

Neustálé zlepšování: je nutné pravidelně kontrolovat, zda je možné metodiky monitorování zlepšit. Pokud je prováděno ověřování údajů o emisích, zváží se provedení doporučení ke zlepšení, která jsou případně obsažena v ověřovacích zprávách, v přiměřeném časovém rámci, pokud by zlepšení nebylo spojeno s neúměrně vysokými náklady nebo nebylo technicky neproveditelné.

A.3   Metody představující nejlepší dostupný zdroj údajů

1.

Zastřešující zásadou ve vztahu ke stanovování emisí obsažených ve zboží i k souborům údajů, z nichž se při něm vychází, jako jsou například emise spojené s jednotlivými zdrojovými toky či zdroji emisí nebo množství měřitelného tepla, je, že vždy musí být vybrán nejlepší dostupný zdroj údajů. Pro tyto účely platí následující hlavní zásady:

a)

upřednostňovány jsou metody monitorování popsané v této příloze. Pokud v ní pro určitý soubor údajů není popsána žádná metoda monitorování nebo by popsaná metoda monitorování byla spojena s neúměrně vysokými náklady nebo nebyla technicky proveditelná, lze za podmínek stanovených v čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení použít metody monitorování z jiného způsobilého systému monitorování, vykazování a ověřování, pokud zahrnují požadovaný soubor údajů. Pokud takové metody nejsou k dispozici, nejsou technicky proveditelné nebo by byly spojeny s neúměrně vysokými náklady, mohou být použity nepřímé metody stanovení souboru údajů podle bodu 2. Pokud takové metody nejsou k dispozici, nejsou technicky proveditelné nebo by byly spojeny s neúměrně vysokými náklady, lze za podmínek stanovených v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení použít standardní hodnoty poskytnuté a zveřejněné Komisí pro přechodné období;

b)

metody přímého i nepřímého stanovení se považují za vhodné, pokud je zajištěno, aby všechna měření, analýzy, odběry vzorků, kalibrace a ověření pro stanovení určitého souboru údajů byly prováděny pomocí metod definovaných v příslušných normách EN nebo ISO. Pokud nejsou takové normy k dispozici, mohou být použity vnitrostátní normy. Pokud neexistují žádné příslušné zveřejněné normy, použijí se vhodné návrhy norem, pokyny týkající se osvědčených postupů v odvětví nebo jiné vědecky doložené metodiky, které omezují chyby v odběru vzorků a měření;

c)

v rámci jedné metody uvedené v písmenu a) jsou upřednostňovány měřicí přístroje nebo laboratorní analýzy, které jsou pod kontrolou provozovatele, před měřicími přístroji nebo analýzami, které jsou pod kontrolou jiného právního subjektu, jako jsou v souvislosti s vyráběným zbožím například dodavatel paliva či materiálů nebo obchodní partneři;

d)

vyberou se takové měřicí přístroje, které při použití vykazují nejnižší nejistotu, aniž by vznikaly neúměrně vysoké náklady. Upřednostňovány jsou přístroje podléhající zákonné metrologické kontrole, avšak kromě případů, kdy jsou k dispozici jiné přístroje, které při použití poskytují významně nižší nejistotu. Přístroje se používají pouze v prostředí, které odpovídá jejich specifikaci použití;

e)

pokud se využívají laboratorní analýzy nebo pokud laboratoře provádějí zpracování vzorků, kalibrace, ověření metod nebo činnosti související s kontinuálním měřením emisí, uplatní se požadavky uvedené v oddíle B.5.4.3 této přílohy.

2.

Metody nepřímého stanovení: není-li pro požadovaný soubor údajů k dispozici žádná metoda přímého stanovení, zejména v případech, kdy je třeba stanovit čisté měřitelné teplo, jež jde do různých výrobních procesů, může být použita metoda nepřímého stanovení, například:

a)

výpočet založený na známém chemickém nebo fyzikálním procesu, s použitím vhodných uznávaných hodnot pro chemické a fyzikální vlastnosti příslušných látek získaných z literatury, případně příslušných stechiometrických faktorů a termodynamických vlastností, např. reakčních entalpií;

b)

výpočet založený na konstrukčních údajích daného zařízení, jako je energetická účinnost technických jednotek nebo vypočítaná spotřeba energie na jednotku produktu;

c)

korelace založené na empirických zkouškách ke stanovení odhadovaných hodnot pro požadovaný soubor údajů získaných z nekalibrovaného zařízení nebo založené na údajích zdokumentovaných ve výrobních protokolech. Za tímto účelem je třeba zajistit, aby tento korelační vztah splňoval podmínky správné technické praxe a aby se používal jen pro stanovení hodnot, pro něž byl zaveden. Platnost takových korelačních vztahů se vyhodnocuje alespoň jednou za rok.

3.

K určení nejlepších dostupných zdrojů údajů se vybere ten zdroj údajů, který se nachází nejvýše v pořadí uvedeném v bodě 1 a který je již v zařízení dostupný. Je-li však technicky proveditelné použít zdroj údajů, který se v pořadí nachází výše, aniž by tím vznikly neúměrně vysoké náklady, použije se bez zbytečného odkladu tento lepší zdroj údajů. Pokud jsou pro tentýž soubor údajů dostupné různé zdroje údajů, které jsou v pořadí uvedeném v bodě 1 na stejné úrovni, vybere se ten zdroj údajů, který zajistí nejjasnější tok dat s nejnižším inherentním rizikem a kontrolním rizikem, pokud jde o nepřesnosti.

4.

Zdroje údajů vybrané podle bodu 3 se použijí pro stanovování a vykazování obsažených emisí.

5.

V rozsahu, v jakém je to proveditelné, aniž by vznikly neúměrně vysoké náklady, se pro účely kontrolního systému podle oddílu H této přílohy určí další zdroje údajů nebo metody stanovování souborů údajů, které umožní potvrzení zdrojů údajů podle bodu 3. Případné zvolené zdroje údajů se zanesou do dokumentace metodiky monitorování.

6.

Doporučená zlepšení: za účelem vylepšení metod monitorování je třeba pravidelně, avšak alespoň jednou za rok kontrolovat, zda nejsou k dispozici nové zdroje údajů. V případě, že jsou takové nové zdroje údajů považovány za přesnější v souladu s pořadím uvedeným v bodě 1, zanesou se do dokumentace metodiky monitorování a co nejdříve se začnou používat.

7.

Technická proveditelnost: v případě tvrzení, že použití určité metodiky stanovení není technicky proveditelné, musí být tato skutečnost odůvodněna v dokumentaci metodiky monitorování. Tato skutečnost je opětovně posuzována v rámci pravidelných kontrol podle bodu 6. Odůvodnění je založeno na skutečnosti, zda má zařízení technické zdroje schopné plnit potřeby navrhovaného zdroje údajů nebo metody monitorování, které lze pro účely této přílohy zavést v požadované době. Tyto technické zdroje zahrnují dostupnost požadovaných technik a technologií.

8.

Neúměrně vysoké náklady: v případě tvrzení, že použití určité metodiky stanovení souboru údajů je spojeno s neúměrně vysokými náklady, musí být tato skutečnost odůvodněna v dokumentaci metodiky monitorování. Tato skutečnost je opětovně posuzována v rámci pravidelných kontrol podle bodu 6. Nepřiměřená povaha nákladů se určí následujícím způsobem.

Náklady na stanovení určitého souboru údajů se považují za neúměrně vysoké, pokud provozovatelův odhad nákladů převyšuje přínos určité metodiky stanovení. Za tímto účelem se přínos vypočítá vynásobením faktoru zlepšení a referenční ceny 20 EUR za tunu CO2 ekv., přičemž náklady v příslušných případech zahrnují příslušnou dobu amortizace založenou na ekonomické životnosti zařízení.

Faktor zlepšení představuje:

a)

zlepšení odhadované nejistoty měření, vyjádřené v procentech, vynásobené odhadovanými souvisejícími emisemi za vykazované období. Souvisejícími emisemi se rozumí:

1)

přímé emise způsobené dotčeným zdrojovým tokem nebo zdrojem emisí;

2)

emise přiřazené množství měřitelného tepla;

3)

nepřímé emise související s množstvím dotčené elektřiny;

4)

emise obsažené ve vyrobeném materiálu nebo ve spotřebovaném prekurzoru;

b)

1 % souvisejících emisí, pokud nedošlo ke zlepšení nejistoty měření.

U měření souvisejícího se zlepšením metodiky zařízení v oblasti monitorování se nemá za to, že je spojeno s neúměrně vysokými náklady, až do souhrnné výše 2 000 EUR za rok.

A.4   Dělení zařízení na výrobní procesy

Zařízení se rozdělí na výrobní procesy s hranicemi systému zajišťujícími, aby mohly být monitorovány příslušné vstupy, výstupy a emise v souladu s oddíly B až E této přílohy a aby mohly být přímé a nepřímé emise přiřazeny skupinám zboží, které jsou vymezeny v oddíle 2 přílohy II, podle pravidel uvedených v oddíle F této přílohy.

Zařízení se rozdělí na výrobní procesy takto:

a)

pro každou ze souhrnných kategorií zboží vymezených v oddíle 2 přílohy II, která je pro dané zařízení relevantní, se definuje jediný výrobní proces;

b)

odchylně od písmene a) jsou definovány samostatné výrobní procesy pro jednotlivé výrobní postupy, pokud se v tomtéž zařízení používají u téže souhrnné kategorie zboží různé výrobní postupy podle oddílu 3 přílohy II nebo pokud se provozovatel sám rozhodne, že bude různé zboží nebo skupiny zboží monitorovat samostatně. Výrobní procesy lze rovněž definovat ještě členitěji, je-li to v souladu se způsobilým systémem monitorování, vykazování a ověřování, který se na dané zařízení vztahuje;

c)

odchylně od písmene a) může být výroba prekurzorů a složeného zboží zahrnuta do společného výrobního procesu, pokud se alespoň část příslušných prekurzorů složeného zboží vyrábí ve stejném zařízení jako toto složené zboží a pokud se příslušné prekurzory nepřemisťují z tohoto zařízení za účelem prodeje nebo použití v jiných zařízeních. V tomto případě se neprovádí samostatný výpočet emisí obsažených v prekurzorech;

d)

lze uplatnit tyto odvětvové odchylky od písmene a):

1)

pokud se v témže zařízení vyrábí dva nebo více druhů zboží ze souhrnných kategorií zboží „aglomerovaná ruda“, „surové železo“, „FeMn“, „FeCr“, „FeNi“, „přímo redukované železo (DRI)“, „surová ocel“ nebo „výrobky ze železa nebo oceli“, mohou být obsažené emise monitorovány a vykazovány tak, že je definován jeden společný výrobní proces pro všechny tyto druhy zboží;

2)

pokud se v témže zařízení vyrábí dva nebo více druhů zboží ze skupin „netvářený (surový) hliník“ nebo „výrobky z hliníku“, mohou být obsažené emise monitorovány a vykazovány tak, že je definován jeden společný výrobní proces pro všechny tyto druhy zboží;

3)

v případě výroby smíšených hnojiv mohou být monitorování a vykazování týkající se příslušného výrobního procesu zjednodušeny tak, že se stanoví jednotná hodnota obsažených emisí na tunu dusíku, který je ve smíšených hnojivech obsažen, a to bez ohledu na jeho chemickou formu (amonium, dusičnan nebo močovina);

e)

pokud část zařízení slouží k výrobě zboží, které není uvedeno v příloze I nařízení (EU) 2023/956, je doporučeným zlepšením monitorovat tuto část jako jeden další výrobní proces za účelem potvrzení úplnosti údajů o celkových emisích ze zařízení.

B.   Monitorování přímých emisí na úrovni zařízení

B.1   Úplnost zdrojových toků a zdrojů emisí

Provozovatel musí jasně znát hranice zařízení a výrobních procesů v zařízení, přičemž tyto hranice musí být vymezeny v dokumentaci metodiky monitorování a musí zohledňovat požadavky pro konkrétní odvětví uvedené v oddíle 2 přílohy II a v oddíle B.9 této přílohy. Použijí se tyto zásady:

1.

zahrnuty jsou minimálně všechny příslušné zdroje emisí a zdrojové toky, z nichž jsou vypouštěny emise skleníkových plynů a které jsou přímo či nepřímo spojeny s výrobou zboží uvedeného v oddíle 2 přílohy II;

2.

doporučeným zlepšením je zahrnout veškeré zdroje emisí a zdrojové toky v celém zařízení, aby bylo možné provádět kontroly věrohodnosti a kontrolovat energetickou a emisní účinnost zařízení jako celku;

3.

zahrnuty jsou veškeré emise z běžného provozu i neobvyklých událostí včetně nabíhání, odstavování a havarijních situací za vykazované období;

4.

vyloučeny jsou emise z pojízdných strojů používaných pro dopravní účely.

B.2   Volba metodiky monitorování

Použije se jedna z těchto metodik:

1.

metodika založená na výpočtu, která spočívá ve stanovování emisí ze zdrojových toků na základě údajů o činnosti získaných pomocí měřicích systémů a dalších parametrů z laboratorních analýz nebo standardních hodnot. Metodiku založenou na výpočtu lze provádět podle standardní metody nebo metody hmotnostní bilance;

2.

metodika založená na měření, která spočívá ve stanovování emisí ze zdrojů emisí pomocí kontinuálního měření koncentrace příslušného skleníkového plynu ve spalinách a měření toku spalin.

Odchylně mohou být za podmínek stanovených v čl. 4 odst. 2 a 3 a článku 5 tohoto nařízení použity i jiné metodiky.

Zvolí se metodika monitorování, která poskytuje nejpřesnější a nejspolehlivější výsledky, pokud není v požadavcích pro konkrétní odvětví podle oddílu B.9 stanoveno, že musí být použita jedna konkrétní metodika. Použitá metodika monitorování může být kombinací metodik, v jejímž rámci jsou různé části emisí ze zařízení monitorovány podle jiné ze dvou použitelných metodik.

V dokumentaci metodiky monitorování musí být jasně uvedeno:

a)

pro který zdrojový tok je použita standardní metoda založená na výpočtu nebo metoda hmotnostní bilance, a to včetně podrobného popisu stanovení jednotlivých příslušných parametrů uvedených v oddíle B.3.4 této přílohy;

b)

pro který zdroj emisí je použita metodika založená na měření, a to včetně popisu všech příslušných prvků uvedených v oddíle B.6 této přílohy;

c)

důkazy v podobě vhodného schématu zařízení a popisu procesů v zařízení, že nedochází k dvojímu započtení emisí ze zařízení ani k nedostatkům v údajích o těchto emisích.

Emise ze zařízení se stanoví takto:

Formula
(rovnice 4)

kde:

EmInst

jsou (přímé) emise ze zařízení vyjádřené v tunách CO2 ekv.,

Emcalc,i

jsou emise ze zdrojového toku i stanovené podle metodiky založené na výpočtu, vyjádřené v tunách CO2 ekv.,

Emmeas,j

jsou emise ze zdroje emisí j stanovené podle metodiky založené na měření, vyjádřené v tunách CO2 ekv., a

Emother,k

jsou emise stanovené jinou metodou za použití indexu k, vyjádřené v tunách CO2 ekv.

B.3   Vzorce a parametry pro účely metodiky založené na výpočtu pro oxid uhličitý (CO2)

B.3.1   Standardní metoda

Emise se vypočítají zvlášť pro každý zdrojový tok takto:

B.3.1.1   Emise ze spalování

Emise ze spalování se vypočítají standardní metodou takto:

Formula
(rovnice 5)

kde:

Emi

jsou emise (t CO2) způsobené palivem i,

EFi

je emisní faktor (t CO2/TJ) paliva i,

ADi

jsou údaje o činnosti (TJ) paliva i vypočítané jako

Formula
(rovnice 6)

FQi

je spotřebované množství (t nebo m3) paliva i,

NCVi

je výhřevnost (TJ/t nebo TJ/m3) paliva i,

OFi

je oxidační faktor (bezrozměrný) paliva i vypočítaný jako

Formula
(rovnice 7)

Cash

je uhlík obsažený v popílku a v prachu z čištění spalin a

Ctotal

je celkový uhlík obsažený ve spáleném palivu.

Za účelem snížení náročnosti monitorování lze vždy použít konzervativní předpoklad, že OF = 1.

Pakliže to povede k vyšší přesnosti, může být standardní metoda pro emise ze spalování upravena takto:

a)

údaje o činnosti se vyjádří jako množství paliva (tj. v t nebo m3);

b)

emisní faktor EF se vyjádří v t CO2/t paliva nebo případně v t CO2/m3 paliva a

c)

z výpočtu lze vypustit výhřevnost NCV. Doporučeným zlepšením však je výhřevnost vykazovat, aby bylo možné kontrolovat konzistentnost a monitorovat energetickou účinnost celého výrobního procesu.

Pokud se má emisní faktor paliva i vypočítat na základě analýz obsahu uhlíku a výhřevnosti, použije se tato rovnice:

Formula
(rovnice 8)

Pokud se má emisní faktor materiálu nebo paliva vyjádřený v t CO2/t vypočítat na základě analýzy obsahu uhlíku, použije se tato rovnice:

Formula
(rovnice 9)

kde:

f

je poměr molárních hmotností CO2 a C: f = 3,664 t CO2/t C.

Jelikož emisní faktor biomasy je při splnění kritérií uvedených v oddíle B.3.3 nula, může být tato skutečnost zohledněna u směsných paliv (tj. paliv, která obsahují fosilní složku i složku z biomasy) takto:

Formula
(rovnice 10)

kde:

EFpre,i

je předběžný emisní faktor paliva i (tj. emisní faktor za předpokladu, že se jedná o čistě fosilní palivo) a

BFi

je podíl biomasy (bezrozměrný) paliva i.

U fosilních paliv a v případě, že podíl biomasy není znám, se použije konzervativní hodnota BFi nula.

B.3.1.2   Emise z procesů

Emise z procesů se vypočítají standardní metodou takto:

Formula
(rovnice 11)

kde:

ADj

jsou údaje o činnosti (t materiálu) materiálu j,

EFj

je emisní faktor (t CO2/t) materiálu j a

CFj

je konverzní faktor (bezrozměrný) materiálu j.

Za účelem snížení náročnosti monitorování lze vždy použít konzervativní předpoklad, že CFj  = 1.

V případě směsných materiálů, které jsou použity jako vstup do procesu a které obsahují anorganické i organické formy uhlíku, může provozovatel:

1.

buď stanovit celkový předběžný emisní faktor pro směsný materiál pomocí analýzy celkového obsahu uhlíku (CCj ) a za použití konverzního faktoru a v příslušných případech podílu biomasy a výhřevnosti souvisejících s celkovým obsahem uhlíku, nebo

2.

stanovit organický a anorganický obsah odděleně a považovat je za dva samostatné zdrojové toky.

Pro emise z rozkladu uhličitanů se s ohledem na dostupné měřicí systémy pro údaje o činnosti a metody pro stanovení emisního faktoru zvolí pro každý zdrojový tok ta z následujících dvou metod, která poskytuje přesnější výsledky:

metoda A (založená na vstupu): emisní faktor, konverzní faktor a údaje o činnosti se vztahují k množství materiálu ve vstupu do procesu. Použijí se standardní emisní faktory čistých uhličitanů uvedené v tabulce 3 v příloze VIII při zohlednění složení materiálu určeného v souladu s oddílem B.5 této přílohy,

metoda B (založená na výstupu): emisní faktor, konverzní faktor a údaje o činnosti se vztahují k množství výstupů z procesu. Použijí se standardní emisní faktory oxidů kovů po dekarbonizaci uvedené v tabulce 4 v příloze VIII při zohlednění složení příslušného materiálu určeného v souladu s oddílem B.5 této přílohy.

Pro jiné emise CO2 z procesů, než jsou emise z uhličitanů, se použije metoda A.

B.3.2   Metoda hmotnostní bilance

Množství CO2 vztahující se k jednotlivým zdrojovým tokům se vypočítá na základě obsahu uhlíku v jednotlivých materiálech, přičemž se nerozlišuje mezi palivy a procesními materiály. Uhlík, který není emitován a opouští zařízení v produktech, se zohlední ve zdrojových tocích na výstupu, jejichž údaje o činnosti jsou tudíž záporné.

Emise odpovídající jednotlivým zdrojovým tokům se vypočítají takto:

Formula
(rovnice 12)

kde:

ADk

jsou údaje o činnosti (t) materiálu k; u výstupů je hodnota ADk záporná,

f

je poměr molárních hmotností CO2 a C: f = 3,664 t CO2/t C a

CCk

je obsah uhlíku v materiálu k (bezrozměrný a kladný).

Pokud se obsah uhlíku v palivu k počítá pomocí emisního faktoru vyjádřeného v t CO2/TJ, použije se tato rovnice:

Formula
(rovnice 13)

Pokud se obsah uhlíku v materiálu nebo palivu k počítá pomocí emisního faktoru vyjádřeného v t CO2/t, použije se tato rovnice:

Formula
(rovnice 14)

U směsných paliv, tj. paliv obsahujících fosilní složku i složku z biomasy, nebo směsných materiálů lze při splnění kritérií stanovených v oddíle B.3.3 zohlednit podíl biomasy takto:

Formula
(rovnice 15)

kde:

CCpre,k

je předběžný obsah uhlíku v palivu k (tj. emisní faktor za předpokladu, že se jedná o čistě fosilní palivo) a

BFk

je podíl biomasy paliva k (bezrozměrný).

U fosilních paliv nebo materiálů a v případě, že podíl biomasy není znám, se použije konzervativní hodnota BF nula. Je-li biomasa použita jako vstupní materiál nebo palivo a výstupní materiály obsahují uhlík, započítá se podíl biomasy do celkové hmotnostní bilance konzervativně, a sice tak, že podíl biomasy v celkovém uhlíku ve výstupech nesmí přesáhnout celkový podíl biomasy obsažený ve vstupních materiálech a palivech, pokud provozovatel nedoloží vyšší podíl biomasy ve výstupních materiálech pomocí metody „trace the atom“, tedy „sledování atomů“, (stechiometrická metoda) nebo pomocí analýzy 14C.

B.3.3   Kritéria, která musí být splněna, aby byla hodnota emisí z biomasy nula

Pokud je biomasa použita jako palivo pro spalování, splňuje kritéria uvedená v tomto oddíle. Pokud biomasa použitá pro spalování tato kritéria nesplňuje, je obsah uhlíku v této biomase považován za fosilní uhlík.

1.

Biomasa splňuje kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10 směrnice (EU) 2018/2001.

2.

Odchylně od předchozího bodu splňuje biomasa obsažená v odpadech a zbytcích jiných, než jsou zbytky ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví, nebo vyrobená z těchto odpadů a zbytků pouze kritéria stanovená v čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001. Tento bod se použije rovněž na odpady a zbytky, které jsou nejprve zpracovány na produkt, než jsou dále zpracovány na paliva.

3.

Elektřina, vytápění a chlazení vyrobené z tuhého komunálního odpadu nepodléhají kritériím stanoveným v čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001.

4.

Kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10 směrnice (EU) 2018/2001 se použijí bez ohledu na zeměpisný původ biomasy.

5.

Soulad s kritérii stanovenými v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10 směrnice (EU) 2018/2001 se posoudí v souladu s článkem 30 a čl. 31 odst. 1 uvedené směrnice.

B.3.4   Příslušné parametry

Pro každý zdrojový tok se v souladu s vzorci uvedenými v oddílech B.3.1 až B.3.3 této přílohy stanoví tyto parametry:

1.

standardní metoda – spalování:

minimální požadavek: množství paliva (t nebo m3), emisní faktor (t CO2/t nebo t CO2/m3),

doporučené zlepšení: množství paliva (t nebo m3), výhřevnost (TJ/t nebo TJ/m3), emisní faktor (t CO2/TJ), oxidační faktor, podíl biomasy, důkazy o tom, že kritéria podle oddílu B.3.3 jsou splněna;

2.

standardní metoda – emise z procesů:

minimální požadavek: údaje o činnosti (t nebo m3), emisní faktor (t CO2/t nebo t CO2/m3),

doporučené zlepšení: údaje o činnosti (t nebo m3), emisní faktor (t CO2/t nebo t CO2/m3), konverzní faktor;

3.

hmotnostní bilance:

minimální požadavek: množství materiálu (t), obsah uhlíku (t C/t materiálu),

doporučené zlepšení: množství materiálu (t), obsah uhlíku (t C/t materiálu), výhřevnost (TJ/t), podíl biomasy, důkazy o tom, že kritéria podle oddílu B.3.3 jsou splněna.

B.4   Požadavky na údaje o činnosti

B.4.1   Kontinuální měření nebo měření v dávkách

Pokud je nutné stanovit množství paliv nebo materiálů, včetně zboží nebo meziproduktů, za vykazované období, lze zvolit některou z následujících metod, která se zanese do dokumentace metodiky monitorování:

1.

metoda založená na kontinuálním měření u procesu, v němž se materiál spotřebovává nebo vyrábí;

2.

metoda založená na agregaci údajů z měření samostatně (v dávkách) dodaných nebo vyrobených množství s přihlédnutím k příslušné změně zásob. Pro tyto účely platí, že:

a)

množství paliva nebo materiálu spotřebované během vykazovaného období se vypočítá jako množství paliva nebo materiálu dovezené během vykazovaného období, minus vyvezené množství paliva či materiálu, plus množství zásob paliva či materiálu na začátku vykazovaného období, minus množství zásob paliva či materiálu na konci vykazovaného období;

b)

úrovně výroby zboží nebo meziproduktů se vypočítají jako množství vyvezené během vykazovaného období, minus dovezené množství, minus množství zásob produktu či materiálu na začátku vykazovaného období, plus množství zásob produktu či materiálu na konci vykazovaného období. Aby se zamezilo dvojímu započtení, odečtou se od úrovní výroby produkty výrobního procesu vrácené do téhož výrobního procesu.

Pokud by stanovení množství zásob přímým měřením nebylo technicky možné nebo by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady, může být proveden odhad těchto množství na základě jedné z následujících možností:

1.

údaje za předchozí roky korelované s příslušnými úrovněmi činnosti za vykazované období;

2.

zdokumentované postupy a příslušné údaje uvedené v auditovaných finančních výkazech za vykazované období.

Pokud by stanovení množství produktů, materiálů nebo paliv za celé vykazované období nebylo technicky proveditelné nebo by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady, může být zvolen další nejvhodnější den pro oddělení vykazovaného období od toho následujícího. Je nutné provést odpovídající sladění s požadovaným vykazovaným obdobím. Odchylky, které se vztahují na jednotlivé produkty, materiály nebo paliva, musí být řádně zaznamenány, aby mohly být základem hodnoty reprezentativní pro dané vykazované období a mohly být důsledně zváženy vzhledem k následujícímu roku.

B.4.2   Kontrola provozovatele nad měřicími systémy

Upřednostňovanou metodou stanovení množství produktů, materiálů nebo paliv je, že provozovatel zařízení použije měřicí systémy pod vlastní kontrolou. Měřicí systémy mimo vlastní kontrolu provozovatele, zejména jsou-li pod kontrolou dodavatele materiálu nebo paliva, mohou být použity v těchto případech:

1.

provozovatel nedisponuje vlastním měřicím systémem pro stanovení příslušného souboru údajů;

2.

stanovení souboru údajů vlastním měřicím systémem provozovatele není technicky proveditelné nebo by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady;

3.

provozovatel má důkaz, že měřicí systém mimo jeho kontrolu poskytuje spolehlivější výsledky a je méně náchylný k riziku nepřesností.

Případné použití měřicích systémů mimo vlastní kontrolu provozovatele se vztahuje na tyto zdroje údajů:

1)

množství uvedené na fakturách vydaných obchodním partnerem za předpokladu, že se mezi dvěma nezávislými obchodními partnery uskuteční obchodní transakce;

2)

přímý odečet údajů z měřicích systémů.

B.4.3   Požadavky na měřicí systémy

Musí existovat důkladná znalost nejistoty spojené s měřením množství paliv a materiálů, včetně vlivu pracovního prostředí a v příslušných případech nejistoty stanovení zásob. Je třeba zvolit měřicí přístroje, které zajišťují co nejnižší nejistotu bez toho, aby vznikaly neúměrně vysoké náklady, a které jsou podle příslušných technických norem a požadavků vhodné pro prostředí, v němž se budou používat. Jsou-li dostupné, upřednostní se přístroje podléhající zákonné metrologické kontrole. V tom případě může být jako hodnota nejistoty použita maximální dovolená chyba v provozu, kterou připouští příslušné vnitrostátní právní předpisy ohledně zákonné metrologické kontroly pro příslušný úkol měření.

Je-li nutné měřicí přístroj nahradit kvůli závadě nebo kvůli tomu, že je při kalibraci zjištěno, že již nejsou splněny příslušné požadavky, nahradí se přístrojem, jenž ve srovnání se stávajícím přístrojem zajišťuje stejnou nebo lepší úroveň nejistoty.

B.4.4   Doporučené zlepšení

Za doporučené zlepšení se pokládá dosáhnout nejistoty měření, která je úměrná celkovým emisím ze zdrojového toku nebo zdroje emisí v tom smyslu, že nejnižší nejistota připadá na největší části emisí. Pro orientační účely by nejistota spojená s ročními emisemi vyššími než 500 000 t CO2 měla být za celé vykazované období s přihlédnutím k případné změně zásob 1,5 % nebo lepší. U ročních emisí do 10 000 t CO2 je přijatelná nejistota nižší než 7,5 %.

B.5   Požadavky na výpočtové faktory pro CO2

B.5.1   Metody stanovení výpočtových faktorů

Pro stanovení výpočtových faktorů, které vyžaduje metodika založená na výpočtu, lze zvolit některou z těchto metod:

1.

použití standardních hodnot;

2.

použití zástupných údajů vycházejících z empirických korelací mezi příslušným výpočtovým faktorem a jinými vlastnostmi, které jsou lépe přístupné pro účely měření;

3.

použití hodnot založených na laboratorní analýze.

Výpočtové faktory se stanoví v souladu se stavem použitým pro příslušné údaje o činnosti s uvedením stavu paliva či materiálu, v němž byly palivo či materiál zakoupeny nebo použity v procesu způsobujícím emise před tím, než jsou vysušeny nebo jinak zpracovány pro laboratorní analýzu. Pokud jsou s tím spojeny neúměrně vysoké náklady nebo pokud lze dosáhnout vyšší přesnosti, mohou být údaje o činnosti a výpočtové faktory důsledně vykazovány s uvedením stavu, v němž jsou prováděny laboratorní analýzy.

B.5.2   Příslušné standardní hodnoty

Standardní hodnoty typu I se použijí pouze tehdy, pokud pro daný parametr a materiál nebo palivo není dostupná žádná standardní hodnota typu II.

Standardními hodnotami typu I jsou:

a)

standardní faktory uvedené v příloze VIII;

b)

standardní faktory uvedené v nejnovějších pokynech IPCC pro inventury skleníkových plynů (1);

c)

hodnoty, které jsou založeny na dříve provedených laboratorních analýzách a které nejsou starší než pět let a jsou považovány za reprezentativní pro dané palivo nebo daný materiál.

Standardními hodnotami typu II jsou:

a)

standardní faktory použité zemí, v níž se zařízení nachází, pro podání poslední národní inventury sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu;

b)

hodnoty zveřejněné vnitrostátními výzkumnými institucemi, orgány veřejné správy, normalizačními organizacemi, statistickými úřady atd. pro účely více rozčleněného vykazování emisí než podle předchozího písmene;

c)

hodnoty uvedené a zaručené dodavatelem paliva nebo materiálu, pokud existují důkazy, že obsah uhlíku vykazuje 95 % interval spolehlivosti s odchylkou ne více než 1 %;

d)

stechiometrické hodnoty pro obsah uhlíku a související hodnoty uváděné v literatuře pro výhřevnost čisté látky;

e)

hodnoty, které jsou založeny na dříve provedených laboratorních analýzách a které nejsou starší než dva roky a jsou považovány za reprezentativní pro dané palivo nebo daný materiál.

Aby byla zajištěna dlouhodobá konzistentnost, zanesou se veškeré používané standardní hodnoty do dokumentace metodiky monitorování a změní se, pouze pokud existují důkazy, že nová hodnota je pro používané palivo nebo používaný materiál vhodnější a reprezentativnější než hodnota předchozí. Pokud dochází ke změně standardních hodnot každý rok, uvede se v dokumentaci metodiky monitorování namísto dané hodnoty příslušný oficiální zdroj této hodnoty.

B.5.3   Zavedení korelací pro stanovení zástupných údajů

Zástupný údaj pro obsah uhlíku nebo emisní faktor může být odvozen na základě následujících parametrů v kombinaci s empirickou korelací stanovenou alespoň jednou za rok v souladu s požadavky na laboratorní analýzy uvedenými v oddíle B.5.4 této přílohy:

a)

měření hustoty daných kapalných či plynných paliv, včetně těch, která jsou běžná v rafinériích nebo při výrobě oceli;

b)

výhřevnost daných typů uhlí.

Korelace musí splňovat požadavky správné průmyslové praxe a může se použít jen pro ty zástupné hodnoty, pro něž byla zavedena.

B.5.4   Požadavky na laboratorní analýzy

Pokud jsou vyžadovány laboratorní analýzy pro stanovení vlastností (např. obsahu vody, čistoty, koncentrace, obsahu uhlíku, podílu biomasy, výhřevnosti, hustoty) produktů, materiálů, paliv nebo odpadních plynů nebo pro zavedení korelací mezi parametry pro účely nepřímého stanovení požadovaných údajů, splňují tyto analýzy požadavky stanovené v tomto oddíle.

Výsledek všech analýz se použije pouze pro dodací lhůtu nebo dávku paliva či materiálu, u nichž byl proveden odběr vzorků považovaných za reprezentativní. Ke stanovení určitého parametru se s ohledem na tento parametr použijí výsledky všech provedených analýz.

B.5.4.1   Použití norem

Všechny analýzy, odběry vzorků, kalibrace a ověření pro stanovení výpočtových faktorů jsou prováděny pomocí metod založených na příslušných normách ISO. Pokud nejsou tyto normy k dispozici, vycházejí dané metody z příslušných norem EN nebo vnitrostátních norem nebo požadavků stanovených v rámci způsobilého systému monitorování, vykazování a ověřování. Pokud neexistují žádné příslušné zveřejněné normy, mohou být použity vhodné návrhy norem, pokyny týkající se osvědčených postupů v odvětví nebo jiné vědecky doložené metodiky, které omezují chyby v odběru vzorků a měření.

B.5.4.2   Doporučení týkající se plánu odběru vzorků a minimální četnosti analýz

Analýzy příslušných paliv a materiálů se provádějí s minimální četností uvedenou v tabulce 1 v této příloze. S jinou četností lze analýzy provádět v těchto případech:

a)

příslušná minimální četnost není v tabulce uvedena;

b)

v rámci způsobilého systému monitorování, vykazování a ověřování je pro tentýž druh materiálu nebo paliva stanovena jiná minimální četnost analýz;

c)

minimální četnost uvedená v tabulce 1 v této příloze by byla spojena s neúměrně vysokými náklady;

d)

na základě historických údajů, včetně analytických hodnot pro příslušná paliva nebo příslušné materiály ve vykazovaném období, které bezprostředně předchází aktuálnímu vykazovanému období, lze prokázat, že jakákoliv odchylka v analytických hodnotách pro příslušné palivo či příslušný materiál nepřesahuje 1/3 nejistoty stanovení údajů o činnosti příslušného paliva či materiálu.

V případech, kdy je zařízení v provozu pouze po část roku nebo kdy jsou palivo či materiály dodávány v dávkách, jež se spotřebovávají po dobu delší než jedno vykazované období, lze zvolit přiměřenější harmonogram analýz, a to za předpokladu, že výsledná nejistota je srovnatelná s nejistotou podle posledního písmene předchozího pododstavce.

Tabulka 1

Minimální četnost analýz

Palivo/materiál

Minimální četnost analýz

Zemní plyn

Nejméně jednou za týden

Ostatní plyny, zejména syntetický plyn a procesní plyny, jako například rafinérský směsný plyn, koksárenský plyn, vysokopecní plyn, konvertorový plyn a plyn z ložisek ropy a zemního plynu

Nejméně jednou za den – pomocí vhodných postupů v různých denních dobách

Topné oleje (například lehký, střední, těžký topný olej, bitumen)

Každých 20 000  tun paliva a nejméně šestkrát za rok

Uhlí, koksovatelné uhlí, koks, ropný koks, rašelina

Každých 20 000  tun paliva/materiálu a nejméně šestkrát za rok

Ostatní paliva

Každých 10 000  tun paliva a nejméně čtyřikrát za rok

Nezpracovaný tuhý odpad (čistě fosilní nebo směsný odpad fosilní a z biomasy)

Každých 5 000  tun odpadu a nejméně čtyřikrát za rok

Tekutý odpad, předzpracovaný tuhý odpad

Každých 10 000  tun odpadu a nejméně čtyřikrát za rok

Karbonátové nerosty (včetně vápence a dolomitu)

Každých 50 000  tun materiálu a nejméně čtyřikrát za rok

Jíly a břidlice

Množství materiálu odpovídající 50 000  tunám emisí CO2 a nejméně čtyřikrát za rok

Ostatní materiály (primární produkty, meziprodukty a konečné produkty)

V závislosti na druhu materiálu a variabilitě, množství materiálu odpovídající 50 000  tunám emisí CO2 a nejméně čtyřikrát za rok

Vzorky musí být reprezentativní pro celou dávku nebo dodací lhůtu, u nichž byl proveden jejich odběr. Aby byla zajištěna reprezentativnost, musí se vzít v úvahu heterogennost daného materiálu a všechny ostatní příslušné aspekty, jako je dostupné vybavení k odběru vzorků, možné oddělení fází nebo lokální distribuce velikostí částic, stálost vzorků atd. Metoda odběru vzorků se stanoví v dokumentaci metodiky monitorování.

Za doporučené zlepšení se pokládá použít pro každý příslušný materiál nebo každé příslušné palivo samostatný plán odběru vzorků, který odpovídá příslušným normám a obsahuje příslušné informace o metodikách přípravy vzorků, včetně údajů o vymezení odpovědnosti, místech, četnosti a množství, a metodikách uložení a přepravy vzorků.

B.5.4.3   Doporučení týkající se laboratoří

Laboratoře využívané k provádění analýz pro stanovení výpočtových faktorů musí být pro příslušné analytické metody akreditovány podle normy ISO/IEC 17025. Neakreditované laboratoře mohou být ke stanovení výpočtových faktorů využity, pouze pokud existují důkazy, že využití akreditovaných laboratoří není technicky proveditelné nebo by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady a že daná neakreditovaná laboratoř je dostatečně způsobilá. Laboratoř je považována za dostatečně způsobilou, splňuje-li všechny tyto podmínky:

1.

je hospodářsky nezávislá na provozovateli nebo je alespoň organizačně chráněna před vlivem vedoucích pracovníků zařízení;

2.

při požadovaných analýzách uplatňuje příslušné normy;

3.

zaměstnává zaměstnance způsobilé ke konkrétním přiděleným úkolům;

4.

náležitě řídí odběr vzorků a jejich přípravu, včetně kontroly jejich celistvosti;

5.

pravidelně vhodnými metodami, mimo jiné pravidelnou účastí v programech zkoušení odborné způsobilosti, používáním analytických metod u certifikovaných referenčních materiálů nebo vzájemným porovnáváním výsledků s akreditovanou laboratoří, zajišťuje kvalitu kalibrace, odběrů vzorků a analytických metod;

6.

náležitě spravuje vybavení mimo jiné tím, že udržuje a provádí postupy kalibrace, nastavení, údržby a oprav vybavení a vede o nich záznamy.

B.5.5   Doporučené metody stanovení výpočtových faktorů

Za doporučené zlepšení se pokládá používat standardní hodnoty pouze pro zdrojové toky, které odpovídají méně významnému množství emisí, a pro všechny významné zdrojové toky používat laboratorní analýzy. V následujícím přehledu jsou příslušné metody uvedeny v pořadí, v jakém se zvyšuje kvalita údajů:

1.

standardní hodnoty typu I;

2.

standardní hodnoty typu II;

3.

korelace pro stanovení zástupných údajů;

4.

analýzy, které jsou prováděny mimo kontrolu provozovatele například dodavatelem paliva nebo materiálu a které jsou uvedeny v dokladech o koupi bez dalších informací o použitých metodách;

5.

analýzy prováděné v neakreditovaných laboratořích nebo prováděné v akreditovaných laboratořích, avšak za použití zjednodušených metod odběru vzorků;

6.

analýzy prováděné v akreditovaných laboratořích za použití osvědčených postupů odběru vzorků.

B.6   Požadavky na metodiku založenou na měření v případě oxidu uhličitého (CO2) a oxidu dusného (N2O)

B.6.1   Obecná ustanovení

Metodika založená na měření vyžaduje použití systému kontinuálního měření emisí nainstalovaného ve vhodném bodě měření.

V případě monitorování emisí N2O musí být metodika založená na měření používána povinně. V případě CO2 se použije, pouze pokud existují důkazy, že vede k přesnějším údajům než metodika založená na výpočtu. Uplatní se požadavky týkající se nejistoty měřicích systémů podle oddílu B.4.3 této přílohy.

Oxid uhelnatý (CO) emitovaný do ovzduší je považován za molární ekvivalent množství CO2.

Pokud je v jednom zařízení několik zdrojů emisí, které nelze měřit jako jeden zdroj, provozovatel měří emise z těchto zdrojů odděleně a sečtením výsledků tohoto měření získá celkové množství emisí daného plynu za vykazované období.

B.6.2   Metoda a výpočet

B.6.2.1   Emise za vykazované období (roční emise)

Celkové emise ze zdroje emisí za vykazované období se stanoví na základě součtu všech hodinových hodnot naměřených koncentrací skleníkových plynů za vykazované období vynásobených hodinovými hodnotami toku spalin, přičemž tyto hodinové hodnoty představují průměr všech výsledků jednotlivých měření za příslušnou provozní hodinu; použije se tento vzorec:

Formula
(rovnice 16)

kde:

GHG Emtotal

jsou celkové roční emise skleníkových plynů v tunách,

GHG conchourly,i

jsou hodinové koncentrace emisí skleníkových plynů v g/Nm3 v toku spalin naměřené během provozu za hodinu nebo kratší referenční období i,

Vhourly,i

je objem spalin v Nm3 za jednu hodinu nebo kratší referenční období i stanovený na základě integrovaného průtoku za dané referenční období a

HoursOp

je celkový počet hodin (nebo kratších referenčních období), po které se používá metodika založená na měření, včetně hodin, za které byly údaje nahrazeny v souladu s oddílem B.6.2.6 této přílohy.

Index i se vztahuje k jednotlivé provozní hodině (nebo jednotlivým referenčním obdobím).

Hodinový průměr pro jednotlivé naměřené parametry se před dalším zpracováním vypočítá s využitím všech bodů měření dostupných pro danou hodinu. Pokud lze generovat údaje za kratší referenční období bez dalších nákladů, použijí se tato období ke stanovení ročních emisí.

B.6.2.2   Stanovení koncentrace skleníkových plynů

Koncentrace posuzovaného skleníkového plynu ve spalinách se stanoví kontinuálním měřením v reprezentativním bodě pomocí některého z následujících způsobů:

přímé měření koncentrace skleníkového plynu,

nepřímé měření: v případě vysoké koncentrace ve spalinách lze koncentraci skleníkového plynu vypočítat pomocí nepřímého měření koncentrace s přihlédnutím k naměřeným hodnotám koncentrace všech ostatních složek i toku plynu podle tohoto vzorce:

Formula
(rovnice 17)

kde:

conci

je koncentrace složky i plynu.

B.6.2.3   Emise CO2 z biomasy

Jakékoli množství CO2 pocházející z biomasy, které splňuje kritéria uvedená v oddíle B.3.3 této přílohy, lze v příslušných případech odečíst od celkově naměřených emisí CO2, pokud je ke stanovení množství emisí CO2 z biomasy použita některá z těchto metod:

1.

metodika založená na výpočtu, včetně metodik zahrnujících analýzy a odběr vzorků podle normy ISO 13833 (Stacionární zdroje emisí – Stanovení poměru oxidu uhličitého z biomasy (biogenní původ) a z fosilních paliv – Radiouhlíková metoda);

2.

jiná metoda založená na relevantní normě, včetně ISO 18466 (Stacionární zdroje emisí – Bilanční určení podílu biogenního CO2 ve spalinách);

3.

jiná metoda přípustná v rámci způsobilého systému monitorování, vykazování a ověřování.

B.6.2.4   Stanovení emisí CO2 ekv. na základě N2O

V případě měření N2O se celkové roční emise N2O ze všech zdrojů emisí (měřeno v tunách na tři desetinná místa) převedou na roční emise CO2 ekv. (zaokrouhlené na tuny) pomocí následujícího vzorce a hodnot potenciálu globálního oteplování (GWP) uvedených v příloze VIII:

CO2 ekv. [t] = N2Oannual[t] × GWPN2O (rovnice 18)

kde:

N2Oannual

jsou celkové roční emise N2O vypočítané v souladu s oddílem B.6.2.1 této přílohy.

B.6.2.5   Stanovení toku spalin

Tok spalin lze stanovit některou z těchto metod:

výpočet na základě vhodné hmotnostní bilance s přihlédnutím ke všem významným parametrům na vstupní straně, které u emisí CO2 zahrnují alespoň množství vstupního materiálu, tok vstupního vzduchu a účinnost procesu, a na výstupní straně, které zahrnují alespoň výstup produktu a koncentrace kyslíku (O2), oxidu siřičitého (SO2) a oxidů dusíku (NOx),

stanovení na základě kontinuálního měření toku v reprezentativním bodě.

B.6.2.6   Řešení nedostatků v měření

Je-li zařízení pro kontinuální měření určitého parametru mimo kontrolu, mimo rozsah nebo mimo provoz po určitou část hodiny nebo referenčního období, vypočítá se související hodinový průměr poměrným dílem ke zbývajícím bodům měření pro danou hodinu nebo kratší referenční období, je-li k dispozici alespoň 80 % maximálního počtu bodů měření určitého parametru.

Pokud je k dispozici méně než 80 % maximálního počtu bodů měření určitého parametru, použijí se následující metody.

V případě určitého parametru přímo naměřeného v podobě koncentrace se použije zástupná hodnota jako součet průměrné koncentrace a dvojnásobku její směrodatné odchylky podle této rovnice:

Formula
(rovnice 19)

kde:

Formula

je aritmetický průměr koncentrace konkrétního parametru za celé vykazované období nebo v případě, že jsou při ztrátě údajů použity zvláštní okolnosti, za příslušné období zohledňující tyto zvláštní okolnosti a

σ c

je nejlepší odhad směrodatné odchylky koncentrace konkrétního parametru za celé vykazované období nebo v případě, že jsou při ztrátě údajů použity zvláštní okolnosti, za příslušné období zohledňující tyto zvláštní okolnosti.

Pokud nelze vykazované období použít ke stanovení těchto zástupných hodnot z důvodu podstatných technických změn v zařízení, zvolí se jiný dostatečně reprezentativní časový rámec pro stanovení průměrné a směrodatné odchylky, pokud možno v délce alespoň šesti měsíců.

V případě jiného parametru, než je koncentrace, se zástupné hodnoty stanoví pomocí vhodného modelu založeného na hmotnostní bilanci nebo energetické bilance procesu. Tento model se ověří pomocí zbývajících naměřených parametrů metodiky založené na měření a údajů získaných při běžných pracovních podmínkách, přičemž se vezme v úvahu stejná doba trvání jako při nedostatku v údajích.

B.6.3   Požadavky na kvalitu

Všechna měření jsou prováděna pomocí metod založených na těchto normách:

1.

ISO 20181:2023 Stacionární zdroje emisí – Prokazování kvality automatizovaných měřicích systémů;

2.

ISO 14164:1999 Stacionární zdroje emisí – Stanovení objemového průtoku toků plynu v potrubí – Automatizovaná metoda;

3.

ISO 14385-1:2014 Stacionární zdroje emisí – Skleníkové plyny – Část 1: Kalibrace automatizovaných měřicích systémů;

4.

ISO 14385-2:2014 Stacionární zdroje emisí – Skleníkové plyny – Část 2: Průběžná kontrola kvality automatizovaných měřicích systémů;

5.

dalších příslušných normách ISO, zejména normě ISO 16911-2 (Stacionární zdroje emisí – Manuální a automatizované stanovení rychlosti proudění a průtoku plynu v potrubí).

Pokud neexistují žádné příslušné zveřejněné normy, použijí se vhodné návrhy norem, pokyny týkající se osvědčených postupů v odvětví nebo jiné vědecky doložené metodiky, které omezují chyby v odběru vzorků a měření.

Musí být zváženy všechny příslušné aspekty systému kontinuálního měření, včetně umístění vybavení, kalibrace, měření, zajištění kvality a kontroly kvality.

Laboratoře provádějící měření, kalibraci a příslušná hodnocení vybavení pro systémy kontinuálního měření musí být pro příslušné analytické metody nebo činnosti kalibrace akreditovány podle normy ISO/IEC 17025. Pokud laboratoř tuto akreditaci nemá, musí být zajištěna dostatečná způsobilost v souladu s oddílem B.5.4.3 této přílohy.

B.6.4   Potvrzení výpočtů

Množství emisí CO2 stanovené pomocí metodiky založené na měření se potvrdí na základě výpočtu ročních emisí jednotlivých skleníkových plynů pro stejné zdroje emisí a zdrojové toky. Za tímto účelem mohou být požadavky stanovené v oddílech B.4 až B.6 této přílohy v příslušných případech zjednodušeny.

B.6.5   Minimální požadavky na kontinuální měření emisí

Minimálním požadavkem je, aby byla u emisí skleníkových plynů z konkrétního zdroje emisí dosažena nejistota 7,5 % za celé vykazované období. U méně významných zdrojů emisí nebo za výjimečných okolností lze připustit nejistotu 10 %. Doporučeným zlepšením je dosáhnout nejistoty 2,5 % alespoň u zdrojů emisí, které emitují více než 100 000 tun fosilního CO2 ekv. za vykazované období.

B.7   Požadavky na stanovování emisí zcela fluorovaných uhlovodíků

Do monitorování se zahrnou emise zcela fluorovaných uhlovodíků (PFC), které pocházejí z anodových efektů, včetně fugitivních emisí zcela fluorovaných uhlovodíků. Emise, které nejsou spojeny s anodovými efekty, se stanoví na základě metod odhadu v souladu s osvědčenými postupy v odvětví, a zejména s pokyny, které zpřístupnil Mezinárodní institut pro hliník (International Aluminium Institute).

Emise PFC se vypočítají z emisí, které jsou měřitelné v potrubí nebo komíně („emise z bodových zdrojů“), a z fugitivních emisí pomocí účinnosti zachycování potrubí:

emise PFC (celkem) = emise PFC (potrubí)/účinnost zachycování(rovnice 20)

Účinnost zachycování se měří, jsou-li stanoveny emisní faktory specifické pro dané zařízení.

Emise CF4 a C2F6 emitované potrubím nebo komínem se vypočítají pomocí některé z těchto metod:

1.

metoda A, při níž je zaznamenáván počet minut anodového efektu na elektrolyzér a den;

2.

metoda B, při níž je zaznamenáváno přepětí anodového efektu.

B.7.1   Výpočetní metoda A – metoda směrnice

Pro stanovení emisí PFC se použijí tyto rovnice:

emise CF4 (t) = AEM × (SEFCF4/1 000) × PrAl (rovnice 21)

emise C2F6 (t) = emise CF4 × FC2F6 (rovnice 22)

kde:

AEM

jsou minuty anodového efektu/elektrolyzér–den,

SEFCF4

je faktor směrnice emisí vyjádřený v [(kg CF4/t vyrobeného Al)/(minuty anodového efektu/elektrolyzér–den)]. Tam, kde se používají různé typy elektrolyzérů, je možné použít různé SEF,

PrAl

je produkce primárního hliníku (t) ve vykazovaném období a

FC2F6

je hmotnostní podíl C2F6 (t C2F6/t CF4).

Hodnota minut anodového efektu na elektrolyzér–den vyjadřuje frekvenci anodových efektů (počet anodových efektů/elektrolyzér–den) vynásobenou průměrnou dobou trvání anodových efektů (minuty anodového efektu/výskyt):

AEM = frekvence × průměrná doba trvání(rovnice 23)

Emisní faktor: emisní faktor pro CF4 (faktor směrnice emisí, SEFCF4) vyjadřuje množství (kg) CF4 emitovaného na tunu hliníku vyrobeného na minutu anodového efektu na elektrolyzér–den. Emisní faktor (hmotnostní podíl FC2F6) C2F6 vyjadřuje množství (kg) emitovaného C2F6 v poměru k množství (kg) emitovaného CF4.

Minimální požadavek: použijí se emisní faktory specifické pro jednotlivé technologie, které jsou uvedeny v tabulce 2 v této příloze.

Doporučené zlepšení: emisní faktory specifické pro dané zařízení se pro CF4 a C2F6 stanoví na základě kontinuálních nebo přerušovaných měření v terénu. Pro stanovení těchto emisních faktorů se použijí osvědčené postupy v odvětví, zejména nejnovější pokyny zpřístupněné Mezinárodním institutem pro hliník. Emisní faktor rovněž zohlední emise spojené s neanodovými efekty. Jednotlivé emisní faktory se stanoví s maximální nejistotou ± 15 %. Emisní faktory se stanoví minimálně každé tři roky nebo dříve, pokud je to nezbytné vzhledem k příslušným změnám v zařízení. Příslušné změny zahrnují změnu rozložení doby trvání anodového efektu nebo změnu řídicího algoritmu ovlivňujícího kombinaci typů anodových efektů nebo povahu rutiny ukončení anodového efektu.

Tabulka 2

Emisní faktory specifické pro jednotlivé technologie vztažené k údajům o činnosti pro metodu směrnice

Technologie

Emisní faktor pro CF4 (SEFCF4)

[(kg CF4/t Al)/(minuty anodového efektu/elektrolyzér–den)]

Emisní faktor pro C2F6 (FC2F6)

(t C2F6/t CF4)

Starší technologie PFPB (PFPB L)

0,122

0,097

Moderní technologie PFPB (PFPB M)

0,104

0,057

Moderní technologie PFPB bez plně automatizovaných strategií zhášení anodového efektu pro účely emisí PFC (PFPB MW)

 (*1)

 (*1)

Technologie CWPB

0,143

0,121

Technologie SWPB

0,233

0,280

Søderbergova technologie – VSS

0,058

0,086

Søderbergova technologie – HSS

0,165

0,077

B.7.2   Výpočetní metoda B – metoda přepětí

Pro metodu přepětí se použijí tyto rovnice:

emise CF4 (t) = OVC × (AEO/CE) × PrAl × 0,001(rovnice 24)

emise C2F6 (t) = emise CF4 × FC2F6 (rovnice 25)

kde:

OVC

je koeficient přepětí („emisní faktor“) vyjádřený v kg CF4 na tunu vyrobeného hliníku na mV přepětí,

AEO

je přepětí anodového efektu na elektrolyzér (mV) stanovené jako integrál (čas × napětí nad cílovým napětím) děleno čas (doba trvání) sběru údajů,

CE

je průměrná proudová účinnost výroby hliníku (%),

PrAl

je roční produkce primárního hliníku (t) a

FC2F6

je hmotnostní podíl C2F6 (t C2F6/t CF4).

AEO/CE (přepětí anodového efektu/proudová účinnost) vyjadřuje časově integrované průměrné přepětí anodového efektu (mV přepětí) na průměrnou proudovou účinnost (%).

Minimální požadavek: použijí se emisní faktory specifické pro jednotlivé technologie, které jsou uvedeny v tabulce 3 v této příloze.

Doporučené zlepšení: pro CF4 [(kg CF4/t Al)/(mV)] a C2F6 (t C2F6/t CF4) se použijí emisní faktory specifické pro dané zařízení stanovené na základě kontinuálních nebo přerušovaných měření v terénu. Pro stanovení těchto emisních faktorů se použijí osvědčené postupy v odvětví, zejména nejnovější pokyny zpřístupněné Mezinárodním institutem pro hliník. Jednotlivé emisní faktory se stanoví s maximální nejistotou ± 15 %. Emisní faktory se stanoví minimálně každé tři roky nebo dříve, pokud je to nezbytné vzhledem k příslušným změnám v zařízení. Příslušné změny zahrnují změnu rozložení doby trvání anodového efektu nebo změnu řídicího algoritmu ovlivňujícího kombinaci typů anodových efektů nebo povahu rutiny ukončení anodového efektu.

Tabulka 3

Emisní faktory specifické pro jednotlivé technologie vztažené k údajům o činnosti přepětí

Technologie

Emisní faktor pro CF4

[(kg CF4/t Al)/mV]

Emisní faktor pro C2F6

(t C2F6/t CF4)

Technologie CWPB

1,16

0,121

Technologie SWPB

3,65

0,252

B.7.3   Stanovení emisí CO2 ekv.

Emise CO2 ekv. se vypočítají z emisí CF4 a C2F6 následujícím způsobem pomocí potenciálů globálního oteplování uvedených v příloze VIII.

emise PFC (t CO2 ekv.) = emise CF4 (t) × GWPCF4 + emise C2F6 (t) × GWPC2F6 (rovnice 26)

B.8   Požadavky na přemisťování CO2 mezi zařízeními

B.8.1   CO2 obsažený v plynech („vlastní CO2 “)

Vlastní CO2, který je přemístěn do zařízení, a to i jako součást zemního plynu, odpadního plynu (včetně vysokopecního plynu nebo koksárenského plynu) či vstupů do procesu (včetně syntetického plynu), se zahrne do emisního faktoru pro tento zdrojový tok.

Pokud je vlastní CO2 přemístěn ze zařízení jako součást zdrojového toku do jiného zařízení, není považován za emise ze zařízení, z něhož pochází. Pokud je však vlastní CO2 emitován (např. je vypuštěn nebo spálen) nebo přemístěn do subjektů, které nemonitorují emise pro účely tohoto nařízení nebo způsobilého systému monitorování, vykazování a ověřování, je považován za emise ze zařízení, z něhož pochází.

B.8.2   Způsobilost pro odečtení uloženého nebo použitého CO2

Oxid uhličitý (CO2), který pochází z fosilního uhlíku a ze spalování či procesů vedoucích ke vzniku emisí z procesů nebo který je dovezen z jiných zařízení, a to i ve formě vlastního CO2, lze v následujících případech vykázat jako CO2, který nebyl emitován:

1.

CO2 je použit v zařízení nebo je ze zařízení přemístěn do některého z těchto subjektů:

a)

zařízení, v němž jsou monitorovány emise pro účely tohoto nařízení nebo způsobilého systému monitorování, vykazování a ověřování, za účelem zachycování CO2;

b)

zařízení nebo přepravní sítě, v nichž jsou monitorovány emise pro účely tohoto nařízení nebo způsobilého systému monitorování, vykazování a ověřování, za účelem dlouhodobého geologického uložení CO2;

c)

úložiště, v němž jsou monitorovány emise pro účely tohoto nařízení nebo způsobilého systému monitorování, vykazování a ověřování, za účelem dlouhodobého geologického uložení.

2.

CO2 je použit v zařízení nebo je ze zařízení přemístěn do subjektu, který monitoruje emise pro účely tohoto nařízení nebo způsobilého systému monitorování, vykazování a ověřování, za účelem výroby produktů, v nichž je uhlík pocházející z CO2 trvale chemicky vázán a nemůže při běžném použití, včetně veškeré běžné činnosti, ke které dochází po skončení životnosti produktu, uniknout do atmosféry, jak je stanoveno v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle čl. 12 odst. 3b směrnice 2003/87/ES.

CO2 přemístěný do jiného zařízení za účely uvedenými v bodech 1 a 2 může být vykázán jako neemitovaný pouze v rozsahu, v jakém je v celém spotřebitelském řetězci dotčenému úložišti nebo zařízení, v němž je CO2 použit, i dopravcům doloženo, jaká část z celkového množství CO2 přemístěného z původního zařízení byla skutečně uložena nebo použita k výrobě chemicky stabilních produktů.

Pokud je CO2 použit k účelům uvedeným v bodech 1 a 2 v tomtéž zařízení, použijí se metody monitorování uvedené v částech 21 až 23 přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2018/2066.

B.8.3   Pravidla monitorování pro přemisťování CO2

V dokumentaci metodiky monitorování musí být jasně uvedeny totožnost a kontaktní údaje osoby odpovědné za přijímající zařízení nebo subjekty. Množství CO2 považovaného za neemitovaný se uvede v hlášení podle přílohy IV.

V dokumentaci metodiky monitorování musí být jasně uvedeny totožnost a kontaktní údaje osoby odpovědné za zařízení nebo subjekty, ze kterých byl CO2 přijat. Množství přijatého CO2 se uvede v hlášení podle přílohy IV.

Pro stanovení množství CO2 přemístěného z jednoho zařízení do druhého se použije metodika založená na měření. Pro stanovení množství CO2 trvale chemicky vázaného v produktech se použije metodika založená na výpočtu, nejlépe s využitím hmotnostní bilance. Použité chemické reakce a všechny příslušné stechiometrické faktory se zanesou do dokumentace metodiky monitorování.

B.9   Požadavky pro konkrétní odvětví

B.9.1   Doplňující pravidla pro spalovací jednotky

Emise ze spalování zahrnují veškeré emise CO2 ze spalování paliv obsahujících uhlík, včetně odpadů, nezávisle na jakékoli jiné klasifikaci těchto emisí nebo paliv. Pokud není jasné, zda materiál slouží jako palivo, nebo jako vstup do procesu, např. při redukci kovových rud, jsou emise z tohoto materiálu monitorovány stejným způsobem jako emise ze spalování. V úvahu se vezmou všechny stacionární spalovací jednotky včetně kotlů, hořáků, turbín, topných těles, vysokých pecí, spalovacích zařízení, kalcinačních, vypalovacích a jiných pecí, sušiček, stacionárních motorů, palivových článků, spalovacích jednotek CLC (chemical looping combustion), flér a termických nebo katalytických dodatečných spalovačů.

Do monitorování jsou dále zahrnuty emise CO2 z procesů čištění spalin, zejména emise CO2 z vápence nebo jiných uhličitanů používaných k odsiřování a podobným způsobům čištění a z močoviny používané v jednotkách pro odstraňování NOx.

B.9.1.1   Odsiřování a jiné druhy vypírky kyselého plynu

Emise CO2 z procesů použití uhličitanů pro vypírku kyselého plynu z proudu spalin se vypočítají na základě spotřebovaného uhličitanu (metoda A). V případě odsiřování může být výpočet založen i na množství vyrobeného sádrovce (metoda B). V tom případě je emisním faktorem stechiometrický poměr suchého sádrovce (CaSO4 × 2H2O) k emitovanému CO2: 0,2558 t CO2/t sádrovce.

B.9.1.2   Odstraňování NOx

Pokud je močovina použita jako redukční činidlo v jednotce pro odstraňování NOx, vypočítají se emise CO2 z procesů jejího použití metodou A pomocí emisního faktoru založeného na stechiometrickém poměru 0,7328 t CO2/t močoviny.

B.9.1.3   Monitorování flér

Do výpočtu emisí z flérování se zahrne běžný provoz i ostatní situace (odstavování, najíždění a ukončování provozu, jakož i nouzové stavy). Rovněž se zahrne vlastní CO2 ve flérovaných plynech.

Pokud přesnější monitorování není technicky proveditelné nebo by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady, použije se referenční emisní faktor 0,00393 t CO2/Nm3, odvozený ze spalování čistého ethanu použitého jako konzervativní zástupný indikátor flérovaných plynů.

Doporučeným zlepšením je stanovit emisní faktory specifické pro dané zařízení tak, že se odvodí z odhadu molekulové hmotnosti flérového toku pomocí modelování procesu založeného na standardních průmyslových modelech. Posouzením relativních poměrů a molekulové hmotnosti každého z přispívajících toků se odvodí vážená roční průměrná hodnota pro molekulovou hmotnost flérovaného plynu.

U údajů o činnosti je přípustná vyšší nejistota měření než v případě ostatních spalovaných paliv.

B.9.2   Doplňující pravidla pro emise z výroby cementového slínku

B.9.2.1   Doplňující pravidla pro metodu A (založenou na vstupu)

Pokud je ke stanovení emisí z procesů použita metoda A (založená na vstupu do pece), použijí se tato zvláštní pravidla:

pokud prach z cementářské pece (CKD) nebo prach z bypassu opustí pecní systém, nepovažuje se související množství surovin za vstup do procesu. Emise z CKD se vypočítají zvlášť v souladu s oddílem B.9.2.3 této přílohy,

může být charakterizována buď surová moučka jako celek, nebo oddělené vstupní materiály, a to tak, aby nedošlo k dvojímu započtení nebo k vynechání v důsledku vrácených nebo vynechaných materiálů. Pokud jsou údaje o činnosti stanoveny na základě vyrobeného slínku, lze čisté množství surové moučky stanovit pomocí empirického poměru surové moučky/slínku specifického pro dané místo. Tento poměr se aktualizuje alespoň jednou za rok podle pokynů týkajících se osvědčených postupů v odvětví.

B.9.2.2   Doplňující pravidla pro metodu B (založenou na výstupu)

Pokud je ke stanovení emisí z procesů použita metoda B (založená na výstupu výroby slínku), použijí se následující zvláštní pravidla.

Údaje o činnosti se stanoví jako výroba slínku (t) během vykazovaného období jedním z těchto způsobů:

přímé vážení slínku,

na základě dodávek cementu, pomocí materiálové bilance, která bere v úvahu expedici slínku, dodávky slínku, jakož i změnu zásob slínku, podle tohoto vzorce:

Formula
(rovnice 27)

kde:

Cliprod

je množství vyrobeného slínku vyjádřené v tunách,

Cemdeliv

je množství dodávek cementu vyjádřené v tunách,

CemSV

je změna zásob cementu vyjádřená v tunách,

CCR

je poměr slínku k cementu (počet tun slínku na jednu tunu cementu),

Clis

je množství dodaného slínku vyjádřené v tunách,

Clid

je množství expedovaného slínku vyjádřené v tunách a

CliSV

je velikost změny zásob slínku vyjádřená v tunách.

Poměr slínku k cementu se buď odvodí zvlášť pro každý z různých produktů cementu na základě laboratorních analýz v souladu s ustanoveními oddílu B.5.4, nebo se vypočítá z rozdílu dodávek cementu a změn zásob a všech materiálů použitých jako přísady do cementu, včetně prachu z bypassu a prachu z cementářské pece.

Jako minimální požadavek pro stanovení emisního faktoru se použije standardní hodnota 0,525 t CO2/t slínku.

B.9.2.3   Emise vztahující se k odpadnímu prachu

K emisím se přičtou emise CO2 z procesů pocházející z prachu z bypassu nebo prachu z cementářské pece (CKD) opouštějícího pecní systém s korekcí o poměr částečné kalcinace CKD.

Minimální požadavek: použije se emisní faktor 0,525 t CO2/t prachu.

Doporučené zlepšení: emisní faktor (EF) se stanoví alespoň jednou za rok v souladu s ustanoveními oddílu B.5.4 této přílohy a podle tohoto vzorce:

Formula
(rovnice 28)

kde:

EFCKD

je emisní faktor částečně kalcinovaného prachu z cementářské pece (t CO2/t CKD),

EFCli

je emisní faktor slínku specifický pro dané zařízení (t CO2/t slínku) a

d

je stupeň kalcinace prachu z cementářské pece (uvolněný CO2 jako procento celkového množství uhličitanového CO2 obsaženého v materiálové směsi).

B.9.3   Doplňující pravidla pro emise z výroby kyseliny dusičné

B.9.3.1   Obecná pravidla měření N2O

Emise N2O se stanoví pomocí metodiky založené na měření. Koncentrace N2O ve spalinách z každého zdroje emisí se měří v reprezentativním bodě za zařízením na snižování emisí NOx/N2O, pokud se takové zařízení používá. Použijí se techniky, pomocí nichž je možné provádět měření koncentrací N2O ze všech zdrojů emisí za podmínek snižovaných i nesnižovaných emisí. Pokud je to nezbytné, jsou všechna měření přizpůsobena bázi suchého plynu a důsledně vykázána.

B.9.3.2   Stanovení toku spalin

Pro monitorování toku spalin se použije metoda hmotnostní bilance stanovená v oddíle B.6.2.5 této přílohy, pokud to není technicky neproveditelné. V takovém případě lze použít alternativní metodu, včetně jiné metody hmotnostní bilance, která je založena na významných parametrech, jako je vstupní dávka čpavku, nebo stanovení toku na základě kontinuálního měření toku emisí.

Tok spalin se vypočítá podle tohoto vzorce:

Vflue gas flow [Nm3/h] = Vair × (1 – O2,air)/(1 – O2,flue gas)(rovnice 29)

kde:

Vair

je celkový tok vstupního vzduchu v Nm3/h za standardních podmínek,

O2,air

je objem podílu O2 v suchém vzduchu (= 0,2095) a

O2,flue gas

je objem podílu O2 ve spalinách.

Vair

se vypočítá jako součet všech toků vzduchu, které vstupují do jednotky na výrobu kyseliny dusičné, zejména primárního a sekundárního vstupního vzduchu a v příslušných případech vstupního vzduchu pro účely těsnění.

Všechna měření se přizpůsobí bázi suchého plynu a důsledně se vykážou.

B.9.3.3   Koncentrace kyslíku (O2)

Pokud je to nezbytné pro výpočet toku spalin v souladu s oddílem B.9.3.2 této přílohy, je provedeno měření koncentrací kyslíku ve spalinách, přičemž musí být splněny požadavky stanovené v oddíle B.6.2.2 této přílohy. Všechna měření se přizpůsobí bázi suchého plynu a důsledně se vykážou.

C.   Toky tepla

C.1   Pravidla stanovení čistého měřitelného tepla

C.1.1   Zásady

Všechna specifikovaná množství měřitelného tepla se vždy vztahují k čistému množství měřitelného tepla stanoveného jako tepelný obsah (entalpie) toku tepla přenášeného do procesu spotřebovávajícího teplo nebo k externímu uživateli, od něhož se odečte tepelný obsah zpětného toku.

Procesy spotřebovávající teplo nezbytné pro fungování výroby a distribuce tepla, jako jsou odvzdušňovače, úprava přídavné vody a pravidelné vypouštění, se zohlední v účinnosti tepelného systému a zahrnou se do stanovení emisí obsažených ve zboží.

Je-li stejné tepelné médium používáno v několika po sobě následujících procesech a spotřeba tepla začíná na různých úrovních teploty, stanoví se množství tepla spotřebovaného v každém procesu spotřebovávajícím teplo zvlášť, pokud tyto procesy nepatří do celkového výrobního procesu téhož zboží. S opětovným ohřevem prostředku pro přenos tepla mezi po sobě následujícími procesy spotřebovávajícími teplo se nakládá jako s dodatečnou výrobou tepla.

Pokud se teplo používá k zajištění chlazení prostřednictvím procesu absorpčního chlazení, považuje se tento proces chlazení za proces spotřebovávající teplo.

C.1.2   Metodika stanovení čistého množství měřitelného tepla

Za účelem výběru zdrojů údajů pro vyčíslení energetických toků v souladu s oddílem A.4 této přílohy se zváží následující metody pro stanovení čistého množství měřitelného tepla:

C.1.2.1   Metoda č. 1: Použití měření

Při této metodě jsou měřeny všechny příslušné parametry, zejména teplota, tlak a stav přenášeného i vraceného tepelného média. V případě páry se stav média vztahuje na její nasycení nebo stupeň přehřátí. Dále je měřen (objemový) průtok média pro přenos tepla. Na základě naměřených hodnot jsou stanoveny entalpie a měrný objem média pro přenos tepla s použitím vhodných parních tabulek nebo inženýrského softwaru.

Hmotnostní průtok média se vypočítá jako

Formula
(rovnice 30)

kde:

Formula

je hmotnostní průtok v kg/s,

Formula

je objemový průtok v m3/s a

v

je měrný objem v m3/kg.

Jelikož se má za to, že hmotnostní průtok přenášeného a vraceného média je stejný, vypočítá se průtok tepla pomocí rozdílu entalpie přenášeného toku a zpětného toku takto:

Formula
(rovnice 31)

kde:

Formula

je průtok tepla v kJ/s,

hflow

je entalpie přenášeného toku v kJ/kg,

hreturn

je entalpie zpětného toku v kJ/kg a

Formula

je hmotnostní průtok v kg/s.

V případě, že je jako médium pro přenos tepla použita pára nebo horká voda a kondenzát se nevrací, nebo pokud není možné provést odhad entalpie vráceného kondenzátu, stanoví se hodnota hreturn na základě teploty 90 °C.

Je-li známo, že hmotnostní průtoky nejsou stejné, použije se tento postup:

a)

pokud je doloženo, že kondenzát zůstává v produktu (např. při procesech se „vstřikováním páry“), příslušné množství entalpie kondenzátu se neodečítá;

b)

pokud je známo, že médium pro přenos tepla se ztratilo (např. v důsledku úniků nebo odtoku kanalizací), odhad příslušného hmotnostního toku se odečte od hmotnostního toku přeneseného média pro přenos tepla.

Pro stanovení ročního čistého toku tepla z výše uvedených údajů se podle měřicího zařízení a zpracování údajů, jež jsou k dispozici, použije jeden z těchto způsobů:

a)

stanovení ročních průměrných hodnot parametrů, jež stanoví roční průměrnou entalpii přeneseného a vráceného tepelného média, vynásobených celkovým ročním hmotnostním tokem s použitím rovnice 31;

b)

stanovení hodinových hodnot toku tepla a sečtení těchto hodnot za roční celkovou dobu provozu tepelného systému. V závislosti na systému zpracování údajů lze hodinové hodnoty v příslušných případech nahradit jinými časovými intervaly.

C.1.2.2   Metoda č. 2: Výpočet náhradní hodnoty na základě naměřené účinnosti

Množství čistého měřitelného tepla se stanoví na základě palivových vstupů a naměřené účinnosti souvisejících s výrobou tepla:

Formula
(rovnice 32)

Formula
(rovnice 33)

kde:

Q

je množství tepla vyjádřené v TJ,

ηΗ

je naměřená účinnost výroby tepla,

EIn

je energetický vstup z paliv,

ADi

jsou roční údaje o činnosti (tj. spotřebovaná množství) paliv i a

NCVi

je výhřevnost paliv i.

Hodnota ηΗ se buď změří za přiměřeně dlouhou dobu, jež dostatečně zohledňuje různé zátěžové stavy zařízení, nebo se převezme z dokumentace výrobce. V této souvislosti se následujícím způsobem zohlední konkrétní část křivky zatížení s použitím ročního faktoru zatížení:

Formula
(rovnice 34)

kde:

LF

je faktor zatížení,

EIn

je energetický vstup stanovený pomocí rovnice 33 za vykazované období a

EMax

je maximální palivový vstup, pokud jednotka vyrábějící teplo běžela při 100 % jmenovité zátěži po celý kalendářní rok.

Účinnost se stanoví na základě situace, v níž je vrácen všechen kondenzát. Pro vrácený kondenzát je předpokládána teplota 90 °C.

C.1.2.3   Metoda č. 3: Výpočet náhradní hodnoty na základě referenční účinnosti

Tato metoda je stejná jako metoda č. 3, avšak v rovnici 32 se používá referenční účinnost 70 % (ηRef,H = 0,7).

C.1.3   Zvláštní pravidla

Pokud zařízení spotřebovává měřitelné teplo vyrobené při jiných exotermických chemických procesech, než je spalování, například při výrobě amoniaku nebo kyseliny dusičné, stanoví se toto množství spotřebovaného tepla odděleně od jiného měřitelného tepla a této spotřebě tepla se přiřadí nulové emise CO2 ekv.

Aby nedošlo k dvojímu započtení v případě, že se měřitelné teplo získává zpět z neměřitelného tepla, které je vyprodukováno z paliv a použito ve výrobních procesech, poté co je neměřitelné teplo použito (např. z výfukových plynů), odečte se od palivového vstupu příslušné množství čistého měřitelného tepla vydělené referenční účinností 90 %.

C.2   Stanovení emisního faktoru palivové směsi vztahujícího se k měřitelnému teplu

Pokud výrobní proces spotřebovává měřitelné teplo vyrobené v rámci zařízení, stanoví se emise související s výrobou tepla pomocí některé z následujících metod.

C.2.1   Emisní faktor měřitelného tepla vyrobeného v zařízení jiným způsobem než prostřednictvím kogenerace

U měřitelného tepla vyrobeného spalováním paliv v rámci daného zařízení, s výjimkou tepla vyrobeného prostřednictvím kogenerace, se stanoví emisní faktor příslušné palivové směsi a emise, které lze přiřadit výrobnímu procesu, se vypočítají jako:

EmHeat = EFmix · Qconsumed(rovnice 35)

kde:

EmHeat

jsou emise z výrobního procesu související s výrobou tepla vyjádřené v t CO2,

EFmix

je emisní faktor příslušné palivové směsi vyjádřený v t CO2/TJ, v příslušných případech včetně emisí z čištění spalin,

Qconsumed

je množství měřitelného tepla spotřebovaného ve výrobním procesu vyjádřené v TJ a

η

je účinnost procesu výroby tepla.

EFmix

se vypočítá jako:

EFmix = (Σ ADi · NCVi · EFi + EmFGC)/(Σ ADi · NCVi)(rovnice 36)

kde:

ADi

jsou roční údaje o činnosti (tj. spotřebovaná množství) paliv i použitých k výrobě měřitelného tepla vyjádřené v tunách nebo v Nm3,

NCVi

je výhřevnost paliv i vyjádřená v TJ/t nebo v TJ/Nm3,

EFi

jsou emisní faktory paliv i vyjádřené v t CO2/TJ a

EmFGC

jsou emise z procesů čištění spalin vyjádřené v t CO2.

Pokud je součástí použité palivové směsi odpadní plyn a jeho emisní faktor je vyšší než standardní emisní faktor zemního plynu uvedený v tabulce 1 v příloze VIII, použije se při výpočtu EFmix místo emisního faktoru odpadního plynu tento standardní emisní faktor.

C.2.2   Emisní faktor měřitelného tepla vyrobeného v zařízení prostřednictvím kogenerace

Pokud se měřitelné teplo a elektřina vyrábějí prostřednictvím kogenerace (tj. kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET)), stanoví se příslušné emise přiřazené měřitelnému teplu a elektřině podle tohoto oddílu. Pravidla týkající se elektřiny se v příslušných případech použijí i na výrobu mechanické energie.

Emise z kogenerační jednotky se stanoví takto:

Formula
(rovnice 37)

kde:

EmCHP

jsou emise z kogenerační jednotky za vykazované období vyjádřené v t CO2,

ADi

jsou roční údaje o činnosti (tj. spotřebovaná množství) paliv i použitých pro jednotku KVET vyjádřené v tunách nebo v Nm3,

NCVi

je výhřevnost paliv i vyjádřená v TJ/t nebo v TJ/Nm3,

EFi

jsou emisní faktory paliv i vyjádřené v t CO2/TJ a

EmFGC

jsou emise z procesů čištění spalin vyjádřené v t CO2.

Energetický vstup do jednotky KVET se vypočítá podle rovnice 33. Příslušná průměrná účinnost výroby tepla a výroby elektřiny (nebo v příslušných případech mechanické energie) za vykazované období se vypočítá takto:

Formula
(rovnice 38)

Formula
(rovnice 39)

kde:

ηheat

je průměrná účinnost výroby tepla za vykazované období (bezrozměrná),

Qnet

je čisté množství tepla vyrobeného kogenerační jednotkou ve vykazovaném období vyjádřené v TJ, stanovené v souladu s oddílem C.1.2,

EIn

je energetický vstup stanovený pomocí rovnice 33, vyjádřený v TJ,

ηel

je průměrná účinnost výroby elektřiny za vykazované období (bezrozměrná) a

Eel

je čistá výroba elektřiny kogenerační jednotkou ve vykazovaném období vyjádřená v TJ.

Pokud stanovení účinností ηheat ηel není technicky proveditelné nebo by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady, použijí se hodnoty založené na technické dokumentaci (nominální hodnoty) zařízení. Pokud žádné takové hodnoty nejsou k dispozici, použijí se konzervativní standardní hodnoty ηheat = 0,55 a ηel = 0,25.

Faktory přiřazení pro teplo a elektřinu z KVET se vypočítají takto:

Formula
(rovnice 40)

Formula
(rovnice 41)

kde:

FCHP,Heat

je faktor přiřazení pro teplo (bezrozměrný),

FCHP,El

je faktor přiřazení pro elektřinu (nebo v příslušných případech mechanickou energii) (bezrozměrný),

ηref, heat

je referenční účinnost výroby tepla v samostatném ohřívači vody (bezrozměrná) a

ηref,el

je referenční účinnost výroby elektřiny bez kogenerace (bezrozměrná).

Příslušné referenční hodnoty účinnosti pro jednotlivá paliva jsou uvedeny v příloze IX.

Konkrétní emisní faktor měřitelného tepla souvisejícího s KVET, který má být použit pro přiřazení emisí souvisejících s výrobou tepla výrobním procesům, se vypočítá jako:

EFCHP,Heat = EmCHP · FCHP,Heat/Qnet (rovnice 42)

kde:

EFCHP, heat

je emisní faktor pro výrobu měřitelného tepla v kogenerační jednotce vyjádřený v t CO2/TJ a

Qnet

je čisté teplo vyrobené kogenerační jednotkou vyjádřené v TJ.

Konkrétní emisní faktor elektřiny související s KVET, který má být použit pro přiřazení nepřímých emisí výrobním procesům, se vypočítá jako:

EFCHP,El = EmCHP · FCHP,El/EEl,prod (rovnice 43)

kde:

EEl,prod

je elektřina vyrobená jednotkou KVET.

Pokud je součástí použité palivové směsi odpadní plyn a jeho emisní faktor je vyšší než standardní emisní faktor zemního plynu uvedený v tabulce 1 v příloze VIII, použije se při výpočtu EFmix místo emisního faktoru odpadního plynu tento standardní emisní faktor.

C.2.3   Emisní faktor měřitelného tepla vyrobeného mimo zařízení

Pokud výrobní proces spotřebovává měřitelné teplo vyrobené mimo zařízení, stanoví se emise související s výrobou tepla pomocí některé z následujících metod.

1.

Pokud zařízení vyrábějící měřitelné teplo podléhá způsobilému systému monitorování, vykazování a ověřování nebo pokud provozovatel zařízení spotřebovávajícího měřitelné teplo zajistí pomocí příslušných ustanovení ve smlouvě o dodávkách tepla, aby bylo v zařízení vyrábějícím teplo prováděno monitorování emisí v souladu s touto přílohou, stanoví se emisní faktor měřitelného tepla pomocí příslušných rovnic uvedených v oddíle C.2.1 nebo C.2.2 na základě údajů o emisích poskytnutých provozovatelem zařízení, v němž se měřitelné teplo vyrábí.

2.

Pokud metoda podle bodu 1 není k dispozici, použije se standardní hodnota, která vychází ze standardního emisního faktoru paliva, které se v daném průmyslovém odvětví v dané zemi používá nejběžněji, a z předpokladu účinnosti kotle 90 %.

D.   ELEKTŘINA

D.1   Výpočet emisí souvisejících s elektřinou

Emise související s výrobou nebo spotřebou elektřiny pro účely výpočtu obsažených emisí v souladu s oddílem F.1 se vypočítají podle této rovnice:

Formula
(rovnice 44)

kde:

Em el

jsou emise související s vyrobenou nebo spotřebovanou elektřinou vyjádřené v t CO2,

E el

je vyrobená nebo spotřebovaná elektřina vyjádřená v MWh nebo v TJ a

EF el

je použitý emisní faktor pro elektřinu vyjádřený v t CO2/MWh nebo v t CO2/TJ.

D.2   Pravidla stanovení emisního faktoru elektřiny jako dovezeného zboží

Pro stanovení specifických skutečných emisí obsažených v elektřině, která je dovezeným zbožím, se v souladu s oddílem 2 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956 použijí pouze přímé emise.

Emisní faktor pro výpočet specifických skutečných emisí obsažených v elektřině se stanoví takto:

a)

použije se standardní hodnota specifická pro třetí zemi, skupinu třetích zemí nebo region ve třetí zemi stanovená jako příslušný emisní faktor CO2 podle oddílu D.2.1 této přílohy;

b)

pokud žádná specifická standardní hodnota podle písmena a) není k dispozici, použije se emisní faktor CO2 platný v EU podle oddílu D.2.2 této přílohy;

c)

pokud oznamující deklarant na základě oficiálních a veřejných informací v dostatečné míře prokáže, že emisní faktor CO2 ve třetí zemi, skupině třetích zemí nebo regionu ve třetí zemi, odkud byla elektřina dovezena, je nižší než příslušné hodnoty podle písmen a) a b), a pokud jsou splněny podmínky stanovené v oddíle D.2.3 této přílohy, stanoví se požadované nižší hodnoty na základě poskytnutých dostupných a spolehlivých údajů;

d)

oznamující deklarant může pro výpočet emisí obsažených v dovezené elektřině místo standardních hodnot použít skutečné obsažené emise, pokud jsou splněna kumulativní kritéria stanovená v oddíle 5 písm. a) až d) přílohy IV nařízení (EU) 2023/956, přičemž je výpočet založen na údajích stanovených podle této přílohy výrobcem elektřiny a vypočítaných podle oddílu D.2.3 této přílohy.

D.2.1   Emisní faktor CO2 založený na specifických standardních hodnotách

Použijí se emisní faktory CO2 ve třetí zemi, skupině třetích zemí nebo regionu ve třetí zemi, a to na základě nejlepších údajů, které má Komise k dispozici, podle oddílu 4.2.1 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956. Pro účely tohoto nařízení jsou tyto emisní faktory CO2 založeny na údajích od Mezinárodní energetické agentury (IEA) a Komise je uvede v přechodném rejstříku CBAM.

D.2.2   Emisní faktor CO2 platný v EU

Použije se emisní faktor CO2 pro Unii podle oddílu 4.2.2 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956. Pro účely tohoto nařízení je emisní faktor CO2 pro Unii založen na údajích od Mezinárodní energetické agentury (IEA) a Komise jej uvede v přechodném rejstříku CBAM.

D.2.3   Emisní faktor CO2 založený na spolehlivých údajích předložených oznamujícím deklarantem

Pro účely oddílu D.2 písm. c) této přílohy poskytne oznamující deklarant soubory údajů z alternativních úředních zdrojů, včetně vnitrostátních statistik, za období pěti let končící dva roky před oznámením.

Aby byl zohledněn dopad politik dekarbonizace, jako je zvyšování výroby energie z obnovitelných zdrojů, a klimatických podmínek, jako jsou například obzvláště studené roky, na roční dodávky elektřiny v dotčených zemích, vypočítá oznamující deklarant emisní faktor CO2 na základě váženého průměru emisního faktoru CO2 za období pěti let končící dva roky před oznámením.

Za tímto účelem vypočítá oznamující deklarant roční emisní faktory CO2 jednotlivých technologií využívajících fosilní paliva a příslušnou hrubou výrobu elektřiny těmito jednotlivými technologiemi v dané třetí zemi, která je schopna vyvážet elektřinu do EU, podle této rovnice:

Formula
(rovnice 45)

kde:

Em el,y

je roční emisní faktor CO2 pro všechny technologie využívající fosilní paliva v daném roce ve třetí zemi schopné vyvážet elektřinu do EU,

E el,y

je celková hrubá výroba elektřiny všemi technologiemi využívajícími fosilní paliva v daném roce, EF i je emisní faktor CO2 pro každou technologii „i“ využívající fosilní paliva a

E el,i,y

je hrubá roční výroba elektřiny každou technologií „i“ využívající fosilní paliva.

Oznamující deklarant vypočítá emisní faktor CO2 jako klouzavý průměr za příslušné roky počínaje aktuálním rokem minus dva roky podle této rovnice:

Formula
(rovnice 46)

kde:

Em el

je emisní faktor CO2 získaný jako klouzavý průměr emisních faktorů CO2 za období předchozích pěti let, počínaje aktuálním rokem minus dva roky po aktuální rok minus šest let,

Em el,y

je emisní faktor CO2 pro každý rok „i“,

i

je index proměnné pro posuzované roky a

y

je aktuální rok.

D.2.4   Emisní faktor CO2 založený na skutečných emisích CO2 ze zařízení

Podle oddílu 5 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956 může oznamující deklarant pro výpočet emisí obsažených v dovezené elektřině místo standardních hodnot použít skutečné obsažené emise, pokud jsou splněna kumulativní kritéria stanovená v písmenech a) až d) uvedeného oddílu.

D.3   Pravidla stanovení množství elektřiny použité při výrobě jiného zboží než elektřiny

Pro účely stanovení obsažených emisí se měření množství elektřiny vztahuje na činný výkon a nikoli na zdánlivý výkon (komplexní výkon). Je měřena pouze složka činný výkon a k jalovému výkonu se nepřihlíží.

U výroby elektřiny se úroveň činnosti vztahuje k čisté elektřině opouštějící hranice systému elektrárny nebo kogenerační jednotky po odečtení interně spotřebované elektřiny.

D.4   Pravidla stanovení nepřímých emisí obsažených v elektřině jako vstupu do výroby jiného zboží než elektřiny

V přechodném období se emisní faktory pro elektřinu stanoví na základě:

a)

buď průměrného emisního faktoru elektrické rozvodné sítě země původu vycházejícího z údajů od Mezinárodní energetické agentury (IEA), které Komise uvede v přechodném rejstříku CBAM, nebo

b)

jiného emisního faktoru elektrické rozvodné sítě země původu vycházejícího z veřejně dostupných údajů vyjadřujících buď průměrný emisní faktor, nebo emisní faktor CO2 podle oddílu 4.3 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956.

Odchylně od písmen a) a b) lze v případech uvedených v oddílech D.4.1 až D.4.3 použít skutečné emisní faktory pro elektřinu.

D.4.1   Emisní faktor elektřiny vyrobené v zařízení jiným způsobem než prostřednictvím kogenerace

U elektřiny vyrobené spalováním paliv v rámci daného zařízení, s výjimkou elektřiny vyrobené prostřednictvím kogenerace, se emisní faktor elektřiny EFEl stanoví na základě příslušné palivové směsi a emise, které lze přiřadit výrobě elektřiny, se vypočítají jako:

EFEl = (Σ ADi · NCVi · EFi + EmFGC)/Elprod (rovnice 47)

kde:

ADi

jsou roční údaje o činnosti (tj. spotřebovaná množství) paliv i použitých k výrobě elektřiny vyjádřené v tunách nebo v Nm3,

NCVi

je výhřevnost paliv i vyjádřená v TJ/t nebo v TJ/Nm3,

EFi

jsou emisní faktory paliv i vyjádřené v t CO2/TJ,

EmFGC

jsou emise z procesů čištění spalin vyjádřené v t CO2 a

Elprod

je čisté množství vyrobené elektřiny vyjádřené v MWh. Může do něj být zahrnuto množství elektřiny vyrobené z jiných zdrojů, než je spalování paliv.

Pokud je součástí použité palivové směsi odpadní plyn a jeho emisní faktor je vyšší než standardní emisní faktor zemního plynu uvedený v tabulce 1 v příloze VIII, použije se při výpočtu EFEl místo emisního faktoru odpadního plynu tento standardní emisní faktor.

D.4.2   Emisní faktor elektřiny vyrobené v zařízení prostřednictvím kogenerace

Emisní faktor výroby elektřiny prostřednictvím kogenerace se stanoví podle oddílu C.2.2 této přílohy.

D.4.3   Emisní faktor elektřiny vyrobené mimo zařízení

1.

Pokud je elektřina odebírána ze zdroje s přímou technickou vazbou na zařízení a pokud jsou k dispozici všechny příslušné údaje, stanoví se emisní faktor této elektřiny dle konkrétního případu podle oddílu D.4.1 nebo D.4.2.

2.

Pokud je elektřina odebírána od výrobce elektřiny na základě smlouvy o nákupu elektřiny, lze použít emisní faktor pro elektřinu stanovený dle konkrétního případu v souladu s oddílem D.4.1 nebo D.4.2, je-li sdělen výrobcem elektřiny provozovateli a zpřístupněn podle přílohy IV.

E.   Monitorování prekurzorů

Pokud jsou v popisu výrobních postupů pro výrobní procesy definované pro dané zařízení uvedeny příslušné prekurzory, stanoví se za účelem výpočtu celkových emisí obsažených ve vyrobeném složeném zboží v souladu s oddílem G této přílohy množství každého prekurzoru, který byl v rámci výrobních procesů v zařízení spotřebován.

Odchylně od předchozího odstavce se v případě, že výroba a použití prekurzoru spadají do téhož výrobního procesu, stanoví pouze množství dalšího použitého prekurzoru, který byl získán z jiných zařízení nebo z jiných výrobních procesů.

Použité množství a vlastnosti emisí se stanoví zvlášť pro každé zařízení, z něhož byl prekurzor získán. Metody použité ke stanovení požadovaných údajů se zanesou do dokumentace metodiky monitorování zařízení, přičemž se použijí následující ustanovení:

1.

Pokud byl prekurzor vyroben v rámci daného zařízení, avšak v jiném výrobním procesu, jenž mu byl přiřazen podle pravidel uvedených v oddíle A.4 této přílohy, soubory údajů, které mají být stanoveny, obsahují:

a.

průměr specifických přímých i nepřímých emisí obsažených v prekurzoru za vykazované období vyjádřený v tunách CO2 ekv. na tunu prekurzoru;

b.

množství prekurzoru spotřebovaného v zařízení v jednotlivých výrobních procesech, pro které je příslušný prekurzor relevantní.

2.

Pokud byl prekurzor získán z jiného zařízení, soubory údajů, které mají být stanoveny, obsahují:

a)

zemi původu dovezeného zboží;

b)

tyto údaje o zařízení, v němž bylo zboží vyrobeno:

jedinečný identifikátor zařízení, je-li k dispozici,

kód OSN pro obchodní a dopravní lokality (UN/LOCODE) přidělený dané lokalitě,

přesnou adresu a její anglický přepis a

zeměpisné souřadnice zařízení;

c)

použitý výrobní postup definovaný v oddíle 3 přílohy II;

d)

hodnoty příslušných specifických parametrů uvedených v oddíle 2 přílohy IV, které jsou vyžadovány pro stanovení obsažených emisí;

e)

průměr specifických přímých i nepřímých emisí obsažených v prekurzoru za poslední dostupné vykazované období vyjádřený v tunách CO2(e) CO2 ekv. na tunu prekurzoru;

f)

začátek a konec vykazovaného období používaného zařízením, z něhož byl prekurzor získán;

g)

v příslušných případech informace o ceně uhlíku splatné za prekurzor.

Zařízení vyrábějící prekurzor poskytne příslušné informace, a to nejlépe pomocí elektronické šablony uvedené v čl. 3 odst. 5 a v příloze IV.

3.

U každého množství prekurzoru, pro který byly obdrženy údaje podle bodu 2, jež jsou neúplné nebo neprůkazné, lze za podmínek stanovených v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení použít příslušné standardní hodnoty poskytnuté a zveřejněné Komisí pro přechodné období.

F.   Pravidla přiřazování emisí ze zařízení příslušnému zboží

F.1   Metody výpočtu

Pro účely přiřazení emisí ze zařízení příslušnému zboží se emise, vstupy a výstupy přiřadí výrobním procesům definovaným v souladu s oddílem A.4 této přílohy v případě přímých emisí pomocí rovnice 48 a v případě nepřímých emisí pomocí rovnice 49, přičemž se pro parametry uvedené v příslušné rovnici použijí celkové hodnoty za celé vykazované období. Přiřazené přímé a nepřímé emise se poté převedou na specifické přímé a nepřímé emise obsažené ve zboží, které je výsledkem daného výrobního procesu, pomocí rovnic 50 a 51.

Formula

(rovnice 48)

Je-li vypočítaná hodnota AttrEm Dir záporná, použije se jako výsledná hodnota nula.

Formula
(rovnice 49)

Formula
(rovnice 50)

Formula
(rovnice 51)

kde:

AttrEm Dir

jsou přímé emise přiřazené danému výrobnímu procesu za celé vykazované období, vyjádřené v t CO2 ekv.,

AttrEm indir

jsou nepřímé emise přiřazené danému výrobnímu procesu za celé vykazované období, vyjádřené v t CO2 ekv.,

DirEm *

jsou emise, které lze výrobnímu procesu přiřadit přímo, stanovené za vykazované období na základě pravidel uvedených v oddíle B této přílohy a těchto pravidel:

Měřitelné teplo: Pokud jsou paliva spotřebovávána na výrobu měřitelného tepla, které se spotřebovává mimo posuzovaný výrobní proces nebo které se používá ve více než jednom výrobním procesu (např. v případech dovozu z jiných zařízení nebo vývozu do jiných zařízení), emise z těchto paliv se nezapočítají do emisí z daného výrobního procesu, které lze přiřadit přímo, ale přičtou se k parametru EmH,import, aby nedošlo k dvojímu započtení.

Odpadní plyny:

Do parametru DirEm* se započtou emise způsobené odpadními plyny, které byly vyprodukovány a zcela spotřebovány v rámci téhož výrobního procesu.

Do parametru DirEm* se v celém rozsahu započtou emise ze spalování odpadních plynů, které byly vyvezeny z výrobního procesu, bez ohledu na to, kde byly tyto plyny spotřebovány. Pro vývoz odpadních plynů se však vypočítá parametr WGcorr,export.

K emisím ze spalování odpadních plynů, které byly dovezeny z jiných výrobních procesů, se u parametru DirEm* nepřihlíží. Namísto toho se vypočítá parametr WGcorr,import,

Em H,imp

jsou emise odpovídající množství měřitelného tepla dovezeného do výrobního procesu, stanovené za vykazované období na základě pravidel uvedených v oddíle C této přílohy a těchto pravidel:

Emise související s měřitelným teplem dováženým do výrobního procesu zahrnují teplo dovážené z jiných zařízení, teplo dovážené z jiných výrobních procesů v rámci téhož zařízení a teplo přijímané z technické jednotky (např. elektrocentrály v zařízení nebo komplexnější parní sítě s několika jednotkami vyrábějícími teplo), která dodává teplo do více než jednoho výrobního procesu.

Emise z měřitelného tepla se vypočítají podle tohoto vzorce:

Formula
(rovnice 52)

kde:

EFheat

je emisní faktor pro výrobu měřitelného tepla stanovený v souladu s oddílem C.2 této přílohy, vyjádřený v t CO2/TJ a

Qimp

je čisté teplo dovezené do výrobního procesu a spotřebované v tomto procesu vyjádřené v TJ,

Em H,exp

jsou emise odpovídající množství měřitelného tepla vyvezeného z výrobního procesu, stanovené za vykazované období na základě pravidel uvedených v oddíle C této přílohy. U vyváženého tepla se použijí buď emise z dané známé palivové směsi v souladu s oddílem C.2, nebo – pokud konkrétní palivová směs není známa – standardní emisní faktor paliva, které se v dané zemi a daném průmyslovém odvětví používá nejběžněji, za předpokladu účinnosti kotle 90 %.

Teplo získávané zpět z procesů využívajících elektřinu a z výroby kyseliny dusičné se nezapočítá,

WG corr,imp

jsou přímé emise přiřazené výrobnímu procesu, v němž se spotřebovávají odpadní plyny dovezené z jiných výrobních procesů, s korekcí pro vykazované období podle tohoto vzorce:

Formula
(rovnice 53)

kde:

VWG

je objem dovezeného odpadního plynu,

NCVWG

je výhřevnost dovezeného odpadního plynu a

EFNG

je standardní emisní faktor zemního plynu uvedený v příloze VIII,

WG corr,exp

jsou emise odpovídající množství odpadních plynů vyvezených z výrobního procesu, stanovené za vykazované období na základě pravidel uvedených v oddíle B této přílohy a tohoto vzorce:

Formula
(rovnice 54)

kde:

VWG,exp

je objem odpadního plynu vyvezeného z výrobního procesu,

NCVWG

je výhřevnost odpadního plynu,

EFNG

je standardní emisní faktor zemního plynu uvedený v příloze VIII a

Corrη

je faktor vyjadřující rozdíl mezi účinností užití odpadního plynu a účinností užití referenčního paliva, kterým je zemní plyn. Standardní hodnota je Corrη = 0,667,

Em el,prod

jsou emise odpovídající množství elektřiny vyrobené v rámci hranic výrobního procesu, stanovené za vykazované období na základě pravidel uvedených v oddíle D této přílohy,

Em el,cons

jsou emise odpovídající množství elektřiny spotřebované v rámci hranic výrobního procesu, stanovené za vykazované období na základě pravidel uvedených v oddíle D této přílohy,

SEE g,Dir

jsou specifické přímé emise obsažené ve zboží g, vyjádřené v t CO2 ekv. na tunu, platné pro vykazované období,

SEE g,Indir

jsou specifické nepřímé emise obsažené ve zboží g, vyjádřené v t CO2 ekv. na tunu, platné pro vykazované období,

AL g

je úroveň činnosti zboží g, tj. množství zboží g vyrobeného ve vykazovaném období v daném zařízení, stanovená v tunách v souladu s oddílem F.2 této přílohy.

F.2   Metodika monitorování úrovní činnosti

Úroveň činnosti výrobního procesu se vypočítá jako celková hmotnost veškerého zboží, které je uvedeno v příloze I nařízení (EU) 2023/956 a náleží do souhrnné kategorie zboží podle oddílu 2 přílohy II, k níž se výrobní proces váže, a které výrobní proces opustí během vykazovaného období. Pokud jsou výrobní procesy definovány tak, že je do nich zahrnuta i výroba prekurzorů, zamezí se dvojímu započtení tím, že se započítají pouze konečné produkty, které opustily hranice systému daného výrobního procesu. Zohlední se všechna zvláštní ustanovení týkající se daného výrobního procesu nebo výrobního postupu uvedená v oddíle 3 přílohy II. Pokud se v jednom zařízení používá k výrobě zboží zahrnutého do téhož kódu KN několik výrobních postupů a pokud jsou těmto výrobním postupům přiřazeny samostatné výrobní procesy, vypočítají se emise obsažené v tomto zboží zvlášť pro každý výrobní postup.

V úvahu se vezme pouze zboží, které lze prodat nebo přímo použít jako prekurzor v jiném výrobním procesu. Do stanovení úrovně činnosti se nezahrnou výrobky neodpovídající normě, vedlejší produkty, odpad a šrot vyrobené ve výrobním procesu, a to bez ohledu na to, zda jsou vráceny do výrobních procesů, dodány do jiných zařízení nebo odstraněny. Pokud tudíž vstoupí do jiného výrobního procesu, přiřadí se jim nulové obsažené emise.

Při stanovování úrovní činnosti musí být splněny požadavky na měření stanovené v oddíle B.4 této přílohy.

F.3   Metody monitorování požadované pro přiřazení emisí výrobním procesům

F.3.1   Zásady přiřazování údajů výrobním procesům

1.

Metody zvolené pro přiřazování souborů údajů výrobním procesům musí být zaneseny v dokumentaci metodiky monitorování. Tyto metody se pravidelně přezkoumávají, aby tam, kde je to možné, byla zvýšena kvalita údajů v souladu s oddílem A této přílohy.

2.

Pokud nejsou k dispozici údaje pro konkrétní soubor údajů za každý výrobní proces, zvolí se vhodná metoda pro stanovení požadovaných údajů pro každý jednotlivý výrobní proces. Za tímto účelem se uplatní některá z následujících zásad podle toho, která z nich poskytuje přesnější výsledky:

a)

v případě, že je zboží vyráběno jedno po druhém ve stejné výrobní lince, vstupy, výstupy a příslušné emise se přiřadí sekvenčně na základě doby využití za rok u každého výrobního procesu;

b)

vstupy, výstupy a příslušné emise se přiřadí na základě hmotnosti či objemu jednotlivého vyráběného zboží nebo odhadů založených na poměru volné reakční entalpie souvisejících chemických reakcí či na základě jiného vhodného distribučního klíče, který lze podepřít důkladnou vědeckou metodikou.

3.

Pokud k výsledkům měření přispívá několik měřicích přístrojů různé kvality, může se k rozdělení údajů na úrovni zařízení týkajících se množství materiálů, paliva, měřitelného tepla nebo elektřiny na jednotlivé výrobní procesy použít některá z těchto metod:

a)

určení rozdělení na základě metody stanovení, jako je dílčí měření, odhad, korelace, používané stejně pro každý výrobní proces. Pokud se součet údajů o výrobních procesech liší od údajů stanovených samostatně pro celé zařízení, použije se jednotný „slaďující faktor“ pro jednotnou opravu, aby se dosáhlo celkového údaje za zařízení, takto:

RecF = DInst/Σ DPP (rovnice 55)

kde:

RecF

je slaďující faktor,

DInst

je hodnota údajů stanovených za zařízení jako celek a

DPP

jsou hodnoty údajů za jednotlivé výrobní procesy.

Údaje za každý výrobní proces se pak opraví takto (DPP,corr je opravená hodnota DPP ):

DPP,corr = DPP × RecF(rovnice 56)

b)

pokud nejsou známy údaje jen o jednom výrobním procesu nebo jsou méně kvalitní než údaje o ostatních výrobních procesech, lze známé údaje o výrobních procesech odečíst od celkových údajů za celé zařízení. Tato metoda je upřednostňována pouze u výrobních procesů, jež přispívají jen malými množstvími k přiřazení údajů v rámci daného zařízení.

F.3.2   Postup pro sledování kódů KN u zboží a prekurzorů

Pro účely správného přiřazování údajů výrobním procesům zařízení vede seznam všeho zboží a všech prekurzorů, které jsou v zařízení vyráběny, a prekurzorů, které jsou získávány mimo zařízení, a jejich příslušných kódů KN. Na základě tohoto seznamu:

1.

se produkty a údaje o jejich roční výrobě přiřadí výrobním procesům v souladu se souhrnnými kategoriemi zboží uvedenými v oddíle 2 přílohy II;

2.

se tyto informace zohlední pro přiřazení vstupů, výstupů a emisí zvlášť výrobním procesům.

Za tímto účelem se zavede, zdokumentuje, provádí a udržuje postup pro pravidelnou kontrolu toho, zda zboží a prekurzory vyráběné v daném zařízení odpovídají kódům KN použitým při zavádění dokumentace metodiky monitorování. Tento postup dále obsahuje ustanovení umožňující určit, zda zařízení vyrábí nové zboží, a zajistit, aby byl pro tento nový produkt určen příslušný kód KN a byl doplněn na seznam zboží pro účely přiřazování souvisejících vstupů, výstupů a emisí příslušnému výrobnímu procesu.

F.4   Další pravidla pro přiřazování přímých emisí

1.

Emise ze zdrojových toků nebo zdrojů emisí, jež slouží pouze jednomu výrobnímu procesu, se přiřadí v plném rozsahu tomuto procesu. Je-li použita hmotnostní bilance, odečtou se odcházející zdrojové toky v souladu s oddílem B.3.2 této přílohy. Aby se zamezilo dvojímu započtení, zdrojové toky, jež jsou přeměněny na odpadní plyny, s výjimkou odpadních plynů vyprodukovaných a zcela spotřebovaných v rámci téhož výrobního procesu, se přiřadí podle rovnic 53 a 54. Nezbytné monitorování výhřevnosti a objemu příslušného odpadního plynu se provádí podle pravidel uvedených v oddílech B.4 a B.5 této přílohy.

2.

Pouze v případě, kdy zdrojové toky nebo zdroje emisí slouží více než jednomu výrobnímu procesu, se uplatní tyto metody přiřazení přímých emisí:

a)

emise ze zdrojových toků nebo zdrojů emisí používaných pro výrobu měřitelného tepla se přiřadí výrobním procesům v souladu s oddílem F.5 této přílohy;

b)

pokud odpadní plyny nejsou použity v rámci téhož výrobního procesu, v němž byly vyprodukovány, přiřadí se emise pocházející z odpadních plynů v souladu s pravidly a rovnicemi uvedenými v oddílu F.1 této přílohy;

c)

pokud se množství zdrojových toků, které lze přiřadit výrobním procesům, stanoví měřením před použitím ve výrobním procesu, uplatní se příslušná metodika v souladu s oddílem F.3.1 této přílohy;

d)

pokud emise ze zdrojových toků nebo zdrojů emisí nelze přiřadit podle jiných metod, přiřadí se na základě korelovaných parametrů, jež už byly výrobním procesům přiřazeny v souladu s oddílem F.3.1 této přílohy. Za tímto účelem se přiřadí množství zdrojových toků a s nimi související emise v poměru k podílu, v němž jsou tyto parametry přiřazeny jednotlivým výrobním procesům. Příslušné parametry zahrnují hmotnost vyrobeného zboží, hmotnost nebo objem spotřebovaného paliva či materiálu, množství vyrobeného neměřitelného tepla, počet provozních hodin nebo známou účinnost zařízení.

F.5   Další pravidla pro přiřazování emisí z měřitelného tepla

Uplatní se obecné zásady výpočtů uvedené v oddíle F.1 této přílohy. Příslušné toky tepla se stanoví v souladu s oddílem C.1 této přílohy a emisní faktor měřitelného tepla se stanoví podle oddílu C.2 této přílohy.

Pokud jsou ztráty měřitelného tepla stanoveny odděleně od množství použitých ve výrobních procesech, připočítají se emise související s těmito tepelnými ztrátami v poměru k emisím ze všech výrobních procesů, v nichž se měřitelné teplo vyrobené v daném zařízení používá, aby se zajistilo, že bude výrobním procesům přiřazeno 100 % množství čistého měřitelného tepla vyrobeného v daném zařízení nebo daným zařízením dovezeného či vyvezeného, jakož i množství tepla přeneseného mezi výrobními procesy bez vynechání nebo dvojího započtení.

G.   VÝPOČET SPECIFICKÝCH EMISÍ OBSAŽENÝCH VE SLOŽENÉM ZBOŽÍ

Specifické obsažené emise SEE g vztahující se ke složenému zboží g se v souladu s přílohou IV nařízení (EU) 2023/956 vypočítají takto:

Formula
(rovnice 57)

Formula
(rovnice 58)

kde:

SEE g

jsou specifické přímé nebo nepřímé emise obsažené ve (složeném) zboží g, vyjádřené v t CO2 ekv. na tunu zboží g,

AttrEm g

jsou přímé nebo nepřímé emise přiřazené výrobnímu procesu, jehož výsledkem je zboží g, stanovené v souladu s oddílem F.1 této přílohy za vykazované období, vyjádřené v t CO2 ekv.,

AL g

je úroveň činnosti výrobního procesu, jehož výsledkem je zboží g, stanovená v souladu s oddílem F.2 této přílohy za vykazované období, vyjádřená v tunách,

EE InpMat

jsou přímé nebo nepřímé emise obsažené ve všech prekurzorech, které jsou uvedeny jako příslušné prekurzory u výrobního procesu zboží g v oddíle 3 přílohy II a které byly spotřebovány během vykazovaného období, vyjádřené v t CO2 ekv.,

M i

je hmotnost prekurzoru i použitého ve výrobním procesu, jehož výsledkem je zboží g, během vykazovaného období, vyjádřená v tunách prekurzoru i a

SEE i

jsou specifické přímé nebo nepřímé emise obsažené v prekurzoru i, vyjádřené v t CO2 ekv. na tunu prekurzoru i.

Při tomto výpočtu se zohlední pouze prekurzory, které nejsou zahrnuty do stejného výrobního procesu jako zboží g. Pokud byl tentýž prekurzor získán z různých zařízení, považuje se prekurzor pocházející z každého jednotlivého zařízení za samostatný prekurzor.

Má-li samotný prekurzor i prekurzory, zohlední se tyto prekurzory nejprve pomocí téže metody výpočtu za účelem výpočtu emisí obsažených v prekurzoru i a až poté se použijí k výpočtu emisí obsažených ve zboží g. Tato metoda se rekurzivně uplatní na všechny prekurzory, které jsou složeným zbožím.

Parametr Mi se vztahuje k celkové hmotnosti prekurzoru, který je potřeba k výrobě množství ALg . Zahrnuje i množství prekurzoru, která nejsou obsažena ve výsledném složeném zboží, ale v případě jejich úniku, oddělení, spálení, chemické úpravy apod. v rámci výrobního procesu tento proces opustí jako vedlejší produkty, šrot, zbytky, odpad nebo emise.

Za účelem poskytnutí údajů, které lze použít nezávisle na úrovních činnosti, se pro každý prekurzor i stanoví specifická hmotnostní spotřeba mi , která se uvede v hlášení podle přílohy IV:

Formula
(rovnice 59)

Specifické emise obsažené ve složeném zboží g lze tedy vyjádřit jako:

Formula
(rovnice 60)

kde:

ae g

jsou specifické přímé nebo nepřímé emise přiřazené výrobnímu procesu, jehož výsledkem je zboží g, vyjádřené v t CO2 ekv. na tunu zboží g, což odpovídá specifickým obsaženým emisím bez emisí obsažených v prekurzorech:

Formula
(rovnice 61)

m i

je specifická hmotnostní spotřeba prekurzoru i použitého ve výrobním procesu, jehož výsledkem je jedna tuna zboží g, vyjádřená v tunách prekurzoru i na tunu zboží g (je tedy bezrozměrná) a

SEE i

jsou specifické přímé nebo nepřímé emise obsažené v prekurzoru i, vyjádřené v t CO2 ekv. na tunu prekurzoru i.

H.   VOLITELNÁ OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ KVALITY ÚDAJŮ

1.

Určí se zdroje rizika chyb v toku dat z primárních údajů do konečných údajů uváděných v hlášení podle přílohy IV. Vytvoří se, zdokumentuje, provádí a udržuje účinný kontrolní systém, aby bylo zajištěno, že hlášení vyplývající z činností týkajících se toku dat neobsahují nepřesnosti a jsou v souladu s dokumentací metodiky monitorování a s touto přílohou.

Posouzení rizika podle prvního pododstavce je na požádání zpřístupněno Komisi a příslušnému orgánu. Pokud se provozovatel rozhodne používat v souladu s doporučenými zlepšeními ověřování, zpřístupní posouzení rizika také pro účely ověřování.

2.

Pro účely posouzení rizika se vytvoří, zdokumentují, provádí a udržují písemné postupy pro činnosti týkající se toku dat a pro kontrolní činnosti a odkazy na tyto postupy se uvedou v dokumentaci metodiky monitorování.

3.

Kontrolní činnosti podle odstavce 2 v příslušných případech obsahují:

a)

zajištění kvality příslušných měřicích zařízení;

b)

zajištění kvality systémů informačních technologií zaručující, že příslušné systémy jsou navrženy, zdokumentovány, testovány, prováděny, kontrolovány a udržovány způsobem, který umožňuje spolehlivé, přesné a včasné zpracování dat na základě rizik zjištěných v rámci posouzení rizika;

c)

oddělení povinností při činnostech týkajících se toku dat a kontrolních činnostech a řízení nezbytných pravomocí;

d)

vnitřní přezkumy a ověřování údajů;

e)

opravy a nápravná opatření;

f)

řízení externě zajišťovaných procesů;

g)

vedení záznamů a dokumentace včetně správy verzí dokumentů.

4.

Pro účely bodu 3 písm. a) je zajištěna kalibrace všech příslušných měřicích zařízení, jejich nastavení a kontrola v pravidelných intervalech i před použitím, včetně kontroly podle příslušných norem pro měření porovnatelných s mezinárodními normami pro měření, pokud jsou k dispozici, a přiměřených zjištěným rizikům.

Pokud součásti měřicích systémů nelze kalibrovat, uvedou se tyto součásti v dokumentaci metodiky monitorování a zavedou se alternativní kontrolní činnosti.

Je-li zjištěno, že zařízení nesplňuje požadovanou výkonnost, přijmou se neprodleně nezbytná nápravná opatření.

5.

Pro účely bodu 3 písm. d) se pravidelně přezkoumávají a ověřují údaje pocházející z činností týkajících se toku dat uvedených v bodě 2. Toto přezkoumání a ověření údajů zahrnuje:

a)

kontrolu úplnosti údajů;

b)

porovnání údajů, které byly stanoveny v průběhu předchozího vykazovaného období, a zejména kontroly souladu na základě časových řad účinnosti příslušných výrobních procesů z hlediska emisí skleníkových plynů;

c)

porovnání údajů a hodnot z různých systémů shromažďování provozních údajů, zejména protokolů o výrobě, údajů o prodeji a stavu zásob příslušného zboží;

d)

porovnání a kontrolu úplnosti údajů na úrovni zařízení a výrobního procesu ve vztahu k příslušnému zboží.

6.

Pro účely bodu 3 písm. e) je zajištěno, že pokud se zjistí, že činnosti týkající se toku dat nebo kontrolní činnosti účinně nefungují nebo nedodržují pravidla stanovená v dokumentaci ohledně postupů pro tyto činnosti, přijmou se neprodleně nápravná opatření a dotčené údaje se opraví.

7.

Pro účely bodu 3 písm. f), pokud jsou jedna nebo více činností týkajících se toku dat nebo kontrolních činností uvedených v bodě 1 zajišťovány externě mimo zařízení, provádějí se všechny tyto postupy:

a)

kontrola kvality externě zajištěných činností týkajících se toku dat a kontrolních činností v souladu s touto přílohou;

b)

stanovení příslušných požadavků na výstupy externě zajištěných procesů a metody používané v těchto procesech;

c)

kontrola kvality výstupů a metod uvedených v písmenu b) tohoto bodu;

d)

zajištění, aby byly externě zajištěné činnosti prováděny tak, aby odpovídaly inherentním a kontrolním rizikům zjištěným v rámci posouzení rizika.

8.

Účinnost kontrolního systému se monitoruje, mimo jiné prostřednictvím vnitřních přezkumů a na základě zohlednění zjištění ověřovatele, pokud je ověřování používáno.

Pokud se zjistí, že kontrolní systém není účinný nebo neodpovídá zjištěným rizikům, zajistí se zlepšení kontrolního systému a v příslušných případech se odpovídajícím způsobem aktualizuje dokumentace metodiky monitorování, včetně základních písemných postupů pro činnosti týkající se toku dat, posouzení rizika a kontrolní činnosti.

9.

Doporučené zlepšení: provozovatel může dobrovolně nechat údaje o emisích ze zařízení a údaje o specifických emisích obsažených ve zboží, které byly shromážděny v souladu s přílohou IV, ověřit nezávislým ověřovatelem akreditovaným podle normy ISO 14065 nebo v souladu s pravidly způsobilého systému monitorování, vykazování a ověřování, který se na dané zařízení vztahuje.

(1)  Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC): pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů.

(*1)  Zařízení musí faktor stanovit vlastním měřením. Pokud to není technicky proveditelné nebo by to bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady, použijí se hodnoty uplatňované v rámci metodiky pro technologii CWPB.


PŘÍLOHA IV

Obsah doporučeného hlášení provozovatelů zařízení oznamujícím deklarantům

1.   OBSAH ŠABLONY HLÁŠENÍ O ÚDAJÍCH O EMISÍCH

Obecné informace

1.

Údaje o zařízení:

a)

jméno/název a kontaktní údaje provozovatele;

b)

název zařízení;

c)

kontaktní údaje zařízení;

d)

jedinečný identifikátor zařízení, je-li k dispozici;

e)

kód OSN pro obchodní a dopravní lokality (UN/LOCODE) přidělený dané lokalitě;

f)

přesná adresa a její anglický přepis;

g)

zeměpisné souřadnice hlavního zdroje emisí v zařízení.

2.

Výrobní procesy a výrobní postupy použité u jednotlivých souhrnných kategorií zboží uvedených v tabulce 1 v příloze II.

3.

U každého zboží se uvedou buď samostatně pro každý kód KN, nebo společně pro danou souhrnnou kategorii zboží podle oddílu 2 přílohy II tyto údaje:

a)

specifické přímé emise obsažené v každém zboží;

b)

informace o kvalitě údajů a použitých metodách, zejména informace, zda byly obsažené emise stanoveny v celém rozsahu na základě monitorování, nebo zda byly použity některé standardní hodnoty poskytnuté a zveřejněné Komisí pro přechodné období;

c)

specifické nepřímé emise obsažené v každém zboží, metoda použitá ke stanovení emisního faktoru a použitý zdroj informací;

d)

emisní faktor použitý pro elektřinu jako dovezené zboží, vyjádřený v tunách CO2 ekv. na MWh, a zdroj údajů nebo metoda použité ke stanovení emisního faktoru elektřiny, pokud nebyl použit emisní faktor uvedený Komisí v přechodném rejstříku CBAM;

e)

pokud jsou místo skutečných údajů o specifických obsažených emisích vykázány standardní hodnoty poskytnuté a zveřejněné Komisí pro přechodné období, připojí se stručné odůvodnění;

f)

v příslušných případech informace pro konkrétní odvětví v souladu s oddílem 2 této přílohy;

g)

v příslušných případech informace o splatné ceně uhlíku. Pokud byly údaje o ceně uhlíku splatné za prekurzory obdrženy od jiných zařízení, uvedou se veškeré ceny uhlíku splatné za tyto prekurzory odděleně podle jednotlivých zemí původu.

Doporučené zlepšení obecných informací

1.

Celkové emise ze zařízení včetně:

a)

údajů o činnosti a výpočtových faktorů pro každý použitý zdrojový tok;

b)

emisí z každého zdroje emisí monitorovaného pomocí metodiky založené na měření;

c)

emisí stanovených jinými metodami;

d)

množství CO2 přijatého z jiných zařízení nebo vyvezeného do jiných zařízení za účelem geologického uložení nebo jako vstup pro produkty, v nichž je CO2 trvale chemicky vázán.

2.

Bilance měřitelného tepla, odpadních plynů a elektřiny, které byly dovezeny, vyrobeny, spotřebovány a vyvezeny.

3.

Množství všech prekurzorů získaných z jiných zařízení a v nich obsažené specifické přímé i nepřímé emise.

4.

Množství prekurzoru použitého v jednotlivých výrobních procesech, kromě prekurzorů vyrobených v tomtéž zařízení.

5.

Informace, jak byly vypočítány přímé a nepřímé emise přiřazené jednotlivým výrobním procesům.

6.

Úroveň činnosti jednotlivých výrobních procesů a emise přiřazené těmto procesům.

7.

Seznam veškerého příslušného vyrobeného zboží podle kódů KN, včetně prekurzorů, které nejsou zahrnuty v samostatných výrobních procesech.

8.

Stručný popis zařízení, hlavních výrobních procesů v zařízení, všech výrobních procesů, jež nejsou zahrnuty pro účely CBAM, a hlavních prvků použité metodiky monitorování a informace o tom, zda byla uplatněna pravidla způsobilého systému monitorování, vykazování a ověřování a jaká byla přijata opatření ke zvýšení kvality údajů, zejména zda byla použita nějaká forma ověřování.

9.

V příslušných případech informace o emisním faktoru pro elektřinu uvedeném ve smlouvě o nákupu elektřiny.

2.   PARAMETRY PRO KONKRÉTNÍ ODVĚTVÍ, KTERÉ SE UVEDOU V HLÁŠENÍ

Souhrnná kategorie zboží

Požadavek na vykazování ve zprávě CBAM

Kalcinovaný jíl

informace, zda je jíl kalcinovaný

Cementový slínek

nepoužije se

Cement

poměr hmotnosti (počtu tun) spotřebovaného cementového slínku k hmotnosti (jedné tuně) vyrobeného cementu (poměr slínku k cementu se vyjádří v procentech)

Hlinitanový cement

nepoužije se

Vodík

nepoužije se

Močovina

čistota (obsah močoviny v % hmotnostních, obsah N v % hmotnostních)

Kyselina dusičná

koncentrace (v % hmotnostních)

Amoniak (čpavek)

koncentrace v případě vodného roztoku

Smíšená hnojiva

informace jinak požadované podle nařízení (EU) 2019/1009:

obsah dusíku (N) ve formě amonia (NH4 +),

obsah N ve formě dusičnanu (NO3 ),

obsah N ve formě močoviny,

obsah N v jiných (organických) formách

Aglomerovaná ruda

nepoužije se

Surové železo

hlavní použité redukční činidlo

obsah Mn, Cr a Ni v % hmotnostních a celkový obsah ostatních legujících prvků v % hmotnostních

FeMn (feromangan)

obsah Mn a uhlíku v % hmotnostních

FeCr (ferochrom)

obsah Cr a uhlíku v % hmotnostních

FeNi (feronikl)

obsah Ni a uhlíku v % hmotnostních

Přímo redukované železo (DRI)

hlavní použité redukční činidlo

obsah Mn, Cr a Ni v % hmotnostních a celkový obsah ostatních legujících prvků v % hmotnostních

Surová ocel

hlavní redukční činidlo prekurzoru, je-li známo

obsah Mn, Cr a Ni v % hmotnostních a celkový obsah ostatních legujících prvků v % hmotnostních

počet tun šrotu použitého na výrobu 1 t surové oceli

podíl šrotu (v %), který tvoří odpad z fáze výroby

Výrobky ze železa nebo oceli

hlavní redukční činidlo použité při výrobě prekurzoru, je-li známo

obsah Mn, Cr a Ni v % hmotnostních a celkový obsah ostatních legujících prvků v % hmotnostních

obsah jiných materiálů než železa a oceli v % hmotnostních, pokud jejich hmotnost činí více než 1–5 % celkové hmotnosti zboží

počet tun šrotu použitého na výrobu 1 t výrobku

podíl šrotu (v %), který tvoří odpad z fáze výroby

Netvářený (surový) hliník

počet tun šrotu použitého na výrobu 1 t výrobku

podíl šrotu (v %), který tvoří odpad z fáze výroby

pokud celkový obsah jiných prvků než hliníku přesahuje 1 %, celkový obsah těchto prvků v procentech

Výrobky z hliníku

počet tun šrotu použitého na výrobu 1 t výrobku

podíl šrotu (v %), který tvoří odpad z fáze výroby

pokud celkový obsah jiných prvků než hliníku přesahuje 1 %, celkový obsah těchto prvků v procentech


PŘÍLOHA V

ÚDAJE ZE SYSTÉMU EORI

V tabulce 1 jsou uvedeny údaje o hospodářských subjektech dostupné v systému hospodářských subjektů, který je interoperabilní s přechodným rejstříkem CBAM.

Tabulka 1

Údaje ze systému EORI

Systém hospodářských subjektů EORI

Identifikační údaje klienta

Země EORI + vnitrostátní číslo EORI

Země EORI

Datum začátku platnosti EORI

Datum skončení platnosti EORI

Celní údaje klienta

Krátké jméno/krátký název EORI

Celé jméno/celý název EORI

Jazyk EORI

Datum zahájení podnikatelské činnosti EORI

Typ osoby EORI

Ekonomická činnost EORI

Seznam adres sídel EORI

Adresy sídel

Adresa EORI

Jazyk EORI

Jméno/název EORI

Usazení v unii

Datum začátku platnosti adresy EORI

Datum skončení platnosti adresy EORI

Identifikační číslo pro DPH nebo daňové identifikační číslo (DIČ)

Identifikační číslo pro DPH nebo DIČ

Vnitrostátní identifikační kód + identifikační číslo pro DPH nebo DIČ Zřetězte zemi s vnitrostátním identifikačním kódem

Právní postavení EORI

Jazyk dokumentu prokazujícího právního postavení EORI

Právní postavení EORI

Datum začátku platnosti a skončení platnosti právního postavení EORI

Seznam kontaktních údajů

Kontaktní údaje

Adresa kontaktní osoby EORI

Jazyk kontaktní osoby EORI

Celé jméno/celý název kontaktní osoby EORI

Jméno/název kontaktní osoby EORI

Souhlas se zveřejněním

 

Popis polí obsahujících adresu

Ulice a číslo domu

Poštovní směrovací číslo

Obec

Kód země

Seznam údajů týkajících se komunikace

Typ komunikace


PŘÍLOHA VI

Doplňkové požadavky na údaje o režimu aktivního zušlechťovacího styku

V tabulce 1 jsou uvedeny údaje z decentralizovaných celních systémů, které jsou interoperabilní s přechodným rejstříkem CBAM v souladu s článkem 17 tohoto nařízení.

Tabulka 1

Doplňující informace týkající se režimu aktivního zušlechťovacího styku

Údaje požadované celními orgány po vyúčtování režimu aktivního zušlechťovacího styku, pokud oznamující deklarant není zproštěn povinnosti vyúčtování předložit

Vydávající země

Referenční číslo záznamu údajů

Číslo verze záznamu údajů

Status verze záznamu údajů

Datum začátku vykazovaného období

Datum konce vykazovaného období

Celní úřad vykonávající dohled (celní úřad vykonávající dohled nad režimem aktivního zušlechťovacího styku)

Referenční číslo povolení režimu aktivního zušlechťovacího styku

Identifikační číslo dovozce/držitel povolení režimu aktivního zušlechťovacího styku

Země dovozce

Identifikátor zbožové položky (pořadové číslo)

Kód položky harmonizovaného systému

Kód kombinované nomenklatury

Popis zboží

Kód požadovaného režimu

Kód předchozího režimu

Kód země původu

Kód země určení

Země odeslání

Čistá hmotnost

Druh měrných jednotek

Doplňkové jednotky

Statistická hodnota

Čistá hmotnost výrobku použitého ve zušlechtěných výrobcích propuštěných do volného oběhu

Čistá hmotnost výrobků propuštěných do volného oběhu pod stejným kódem komodity

Identifikační číslo a status zástupce

Druh dopravy na hranici


PŘÍLOHA VII

Údaje z vnitrostátních systémů

V tabulce 1 jsou uvedeny údaje z decentralizovaných systémů, které jsou interoperabilní s přechodným rejstříkem CBAM v souladu s článkem 17 tohoto nařízení.

Tabulka 1

Údaje z vnitrostátních systémů

Vydavatel

Referenční číslo záznamu údajů

Číslo verze záznamu údajů

Status verze záznamu údajů

Číslo dovozního prohlášení

Číslo zbožové položky v prohlášení

Datum přijetí prohlášení

Kód požadovaného režimu

Kód předchozího režimu

Kód země původu

Kód země preferenčního původu

Kód země určení

Země odeslání

Pořadové číslo kvóty

Popis zboží

Kód položky harmonizovaného systému

Kód kombinované nomenklatury

Kód TARIC

Čistá hmotnost

Statistická hodnota

Doplňkové jednotky

Druh prohlášení

Druh dodatkového prohlášení

Formát

Identifikační číslo dovozce

Země dovozce

Identifikační číslo příjemce

Identifikační číslo deklaranta

Identifikační číslo držitele povolení

Typ povolení držitele

Referenční číslo povolení

Identifikační číslo zástupce

Druh dopravy na hranici

Druh dopravy ve vnitrozemí


PŘÍLOHA VIII

Standardní faktory používané při monitorování přímých emisí na úrovni zařízení

1.   EMISNÍ FAKTORY PALIV VZTAHUJÍCÍ SE K HODNOTÁM VÝHŘEVNOSTI

Tabulka 1

Emisní faktory paliv vztažené k výhřevnosti a výhřevnost na hmotnost paliva

Popis druhů paliva

Emisní faktor (t CO2/TJ)

Výhřevnost (TJ/Gg)

Zdroj

Ropa

73,3

42,3

pokyny IPCC 2006

Orimulsion

77,0

27,5

pokyny IPCC 2006

Kapalná paliva ze zemního plynu

64,2

44,2

pokyny IPCC 2006

Motorový benzin

69,3

44,3

pokyny IPCC 2006

Petrolej (jiný než letecký)

71,9

43,8

pokyny IPCC 2006

Ropa z břidlic

73,3

38,1

pokyny IPCC 2006

Plynový olej/motorová nafta

74,1

43,0

pokyny IPCC 2006

Zbytkový topný olej

77,4

40,4

pokyny IPCC 2006

Zkapalněný ropný plyn

63,1

47,3

pokyny IPCC 2006

Ethan

61,6

46,4

pokyny IPCC 2006

Nafta

73,3

44,5

pokyny IPCC 2006

Asfalt

80,7

40,2

pokyny IPCC 2006

Maziva

73,3

40,2

pokyny IPCC 2006

Ropný koks

97,5

32,5

pokyny IPCC 2006

Suroviny rafinérií

73,3

43,0

pokyny IPCC 2006

Rafinérský plyn

57,6

49,5

pokyny IPCC 2006

Parafínové vosky

73,3

40,2

pokyny IPCC 2006

Lakový benzin a sulfobromftalein

73,3

40,2

pokyny IPCC 2006

Ostatní ropné výrobky

73,3

40,2

pokyny IPCC 2006

Antracit

98,3

26,7

pokyny IPCC 2006

Koksovatelné uhlí

94,6

28,2

pokyny IPCC 2006

Ostatní bituminózní uhlí

94,6

25,8

pokyny IPCC 2006

Sub-bituminózní uhlí

96,1

18,9

pokyny IPCC 2006

Lignit

101,0

11,9

pokyny IPCC 2006

Ropné břidlice a dehtové písky

107,0

8,9

pokyny IPCC 2006

Brikety

97,5

20,7

pokyny IPCC 2006

Koksárenský a hnědouhelný koks

107,0

28,2

pokyny IPCC 2006

Plynárenský koks

107,0

28,2

pokyny IPCC 2006

Černouhelný dehet

80,7

28,0

pokyny IPCC 2006

Energoplyn

44,4

38,7

pokyny IPCC 2006

Koksárenský plyn

44,4

38,7

pokyny IPCC 2006

Vysokopecní plyn

260

2,47

pokyny IPCC 2006

Plyn z kyslíkových ocelářských pecí

182

7,06

pokyny IPCC 2006

Zemní plyn

56,1

48,0

pokyny IPCC 2006

Průmyslové odpady

143

nepoužije se

pokyny IPCC 2006

Odpadní oleje

73,3

40,2

pokyny IPCC 2006

Rašelina

106,0

9,76

pokyny IPCC 2006

Odpadní pneumatiky

85,0  (1)

nepoužije se

Světová podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj – Iniciativa pro udržitelný rozvoj v cementářství (WBCSD CSI)

Oxid uhelnatý

155,2  (2)

10,1

J. Falbe a M. Regitz, Römpp Chemie Lexikon, Stuttgart, 1995

Methan

54,9  (3)

50,0

J. Falbe a M. Regitz, Römpp Chemie Lexikon, Stuttgart, 1995


Tabulka 2

Emisní faktory paliv vztažené k výhřevnosti a výhřevnost na hmotnost materiálu z biomasy

Materiál z biomasy

Předběžný emisní faktor

[t CO2/TJ]

Výhřevnost [GJ/t]

Zdroj

Dřevo/dřevný odpad (vzduchosuché (4))

112

15,6

pokyny IPCC 2006

Sulfitové louhy (černý louh)

95,3

11,8

pokyny IPCC 2006

Ostatní primární tuhá biomasa

100

11,6

pokyny IPCC 2006

Dřevěné uhlí

112

29,5

pokyny IPCC 2006

Biobenzin

70,8

27,0

pokyny IPCC 2006

Bionafta

70,8

37,0

pokyny IPCC 2006 (5)

Ostatní kapalná biopaliva

79,6

27,4

pokyny IPCC 2006

Skládkový plyn (6)

54,6

50,4

pokyny IPCC 2006

Kalový plyn  (4)

54,6

50,4

pokyny IPCC 2006

Ostatní bioplyn  (4)

54,6

50,4

pokyny IPCC 2006

Komunální odpad (podíl biomasy) (4)

100

11,6

pokyny IPCC 2006

2.   Emisní faktory vztahující se k emisím z procesů

Tabulka 3

Stechiometrický emisní faktor pro emise z procesů rozkladu uhličitanů (metoda A)

Uhličitan

Emisní faktor (t CO2/t uhličitanu)

CaCO3

0,440

MgCO3

0,522

Na2CO3

0,415

BaCO3

0,223

Li2CO3

0,596

K2CO3

0,318

SrCO3

0,298

NaHCO3

0,524

FeCO3

0,380

Obecně

Emisní faktor = [M(CO2)]/{Y * [M(x)] + Z * [M(CO3 2-)]}

X

=

kov

M(x)

=

molekulová hmotnost prvku X v (g/mol)

M(CO2)

=

molekulová hmotnost CO2 v (g/mol)

M(CO3 2-)

=

molekulová hmotnost CO3 2- v (g/mol)

Y

=

stechiometrické číslo prvku X

Z

=

stechiometrické číslo CO3 2-


Tabulka 4

Stechiometrický emisní faktor pro emise z procesů rozkladu uhličitanů založeného na oxidech kovů alkalických zemin (metoda B)

Oxid

Emisní faktor (t CO2/t oxidu)

CaO

0,785

MgO

1,092

BaO

0,287

Obecně:

XYOZ

Emisní faktor = [M(CO2)]/{Y * [M(x)] + Z * [M(O)]}

X

=

kov alkalické zeminy nebo alkalický kov

M(x)

=

molekulová hmotnost prvku X v (g/mol)

M(CO2)

=

molekulová hmotnost CO2 v (g/mol)

M(O)

=

molekulová hmotnost O v (g/mol)

Y

=

stechiometrické číslo prvku X

 

=

1 (pro kovy alkalických zemin)

 

=

2 (pro alkalické kovy)

Z

=

stechiometrické číslo O = 1


Tabulka 5

Emisní faktory pro emise z procesů pocházející z jiných materiálů (výroba železa nebo oceli a zpracování železných kovů)  (8)

Vstupní nebo výstupní materiál

Obsah uhlíku

(t C/t)

Emisní faktor

(t CO2/t)

Přímo redukované železo (DRI)

0,0191

0,07

Elektrická oblouková pec – uhlíkové elektrody

0,8188

3,00

Elektrická oblouková pec – uhlík obsažený ve vsázce

0,8297

3,04

Železo briketované za horka

0,0191

0,07

Plyn z kyslíkových ocelářských pecí

0,3493

1,28

Ropný koks

0,8706

3,19

Surové železo

0,0409

0,15

Železo / železný šrot

0,0409

0,15

Ocel / ocelový šrot

0,0109

0,04

3.   POTENCIÁL GLOBÁLNÍHO OTEPLOVÁNÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ JINÝCH NEŽ CO2

Tabulka 6

Potenciály globálního oteplování

Plyn

Potenciál globálního oteplování

N2O

265 t CO2 ekv./t N2O

CF4

6 630  t CO2 ekv./t CF4

C2F6

11 100  t CO2 ekv./t C2F6


(1)  Tato hodnota je předběžným emisním faktorem, tj. před případným použitím podílu biomasy.

(2)  Založeno na výhřevnosti 10,12 TJ/t.

(3)  Založeno na výhřevnosti 50,01 TJ/t.

(4)  U uvedeného emisního faktoru se předpokládá obsah vody ve dřevě přibližně 15 %. Čerstvé dřevo může mít obsah vody až 50 %. Ke stanovení výhřevnosti (NCV) zcela suchého dřeva se použije tato rovnice:

Formula

kde NCVdry je výhřevnost absolutního suchého materiálu, w je obsah vody (hmotnostní podíl) a 

Formula
je entalpie odpařování vody. Pomocí téže rovnice lze z NCVdry zpětně vypočítat výhřevnost (NCV) pro daný obsah vody.

(5)  Hodnota výhřevnosti je převzata z přílohy III směrnice (EU) 2018/2001.

(6)  U skládkového plynu, kalového plynu a ostatního bioplynu se standardní hodnoty vztahují k čistému biomethanu. K získání správných standardních hodnot je vyžadována korekce obsahu methanu v daném plynu.

(7)  V pokynech IPCC jsou rovněž uvedeny hodnoty pro fosilní část komunálního odpadu: emisní faktor = 91,7 t CO2/TJ, výhřevnost = 10 GJ/t.

(8)  Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z r. 2006.


PŘÍLOHA IX

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla v níže uvedených tabulkách se zakládají na výhřevnosti a standardních atmosférických podmínkách ISO (teplota prostředí 15 °C, 1,013 baru, relativní vlhkost 60 %).

Tabulka 1

Referenční faktory účinnosti pro výrobu elektřiny

Kategorie

Druh paliva

Rok výstavby

Před r. 2012

2012–2015

Od r. 2016

Pevné

S1

Černé uhlí včetně antracitu, bituminózní uhlí, subbituminózní uhlí, koks, polokoks a ropný koks

44,2

44,2

44,2

S2

Lignit, lignitové brikety, ropa z břidlic

41,8

41,8

41,8

S3

Rašelina, rašelinové brikety

39,0

39,0

39,0

S4

Suchá biomasa včetně dřeva a jiné pevné biomasy včetně dřevěných pelet a briket, suché dřevní štěpky, čistého a suchého odpadního dřeva, ořechových skořápek a olivových či jiných pecek

33,0

33,0

37,0

S5

Jiná pevná biomasa včetně veškerého dřeva nezahrnutého do kategorie S4 a černý a hnědý louh

25,0

25,0

30,0

S6

Komunální a průmyslový odpad (neobnovitelný) a obnovitelný/biologicky rozložitelný odpad

25,0

25,0

25,0

Kapalné

L7

Těžký topný olej, plynový olej/motorová nafta, ostatní ropné produkty

44,2

44,2

44,2

L8

Biokapaliny včetně biomethanolu, bioethanolu, biobutanolu, bionafty a jiných

44,2

44,2

44,2

L9

Odpadní kapaliny včetně biologicky rozložitelného a neobnovitelného odpadu (včetně loje, tuku a mláta)

25,0

25,0

29,0

Plynné

G10

Zemní plyn, LPG, LNG a biomethan

52,5

52,5

53,0

G11

Plyny z rafinace, vodíkový a syntetický plyn

44,2

44,2

44,2

G12

Bioplyn z anaerobní digesce, skládkování a čištění odpadních vod

42,0

42,0

42,0

G13

Koksárenský plyn, vysokopecní plyn, důlní plyn a jiné získávané plyny (mimo rafinérského plynu)

35,0

35,0

35,0

Jiné

O14

Odpadní teplo (včetně výfukových plynů z vysokoteplotních procesů, produktu exotermických chemických reakcí)

 

 

30,0


Tabulka 2

Referenční faktory účinnosti pro výrobu tepla

Kategorie

Druh paliva

Rok výstavby

Před r. 2016

Od r. 2016

Horká voda

Pára (1)

Přímé využití výfukových plynů (2)

Horká voda

Pára  (1)

Přímé využití výfukových plynů  (2)

Pevné

S1

Černé uhlí včetně antracitu, bituminózní uhlí, subbituminózní uhlí, koks, polokoks a ropný koks

88

83

80

88

83

80

S2

Lignit, lignitové brikety, ropa z břidlic

86

81

78

86

81

78

S3

Rašelina, rašelinové brikety

86

81

78

86

81

78

S4

Suchá biomasa včetně dřeva a jiné pevné biomasy včetně dřevěných pelet a briket, suché dřevní štěpky, čistého a suchého odpadního dřeva, ořechových skořápek a olivových či jiných pecek

86

81

78

86

81

78

S5

Jiná pevná biomasa včetně veškerého dřeva nezahrnutého do kategorie S4 a černý a hnědý louh

80

75

72

80

75

72

S6

Komunální a průmyslový odpad (neobnovitelný) a obnovitelný/biologicky rozložitelný odpad

80

75

72

80

75

72

Kapalné

L7

Těžký topný olej, plynový olej/motorová nafta, ostatní ropné produkty

89

84

81

85

80

77

L8

Biokapaliny včetně biomethanolu, bioethanolu, biobutanolu, bionafty a jiných

89

84

81

85

80

77

L9

Odpadní kapaliny včetně biologicky rozložitelného a neobnovitelného odpadu (včetně loje, tuku a mláta)

80

75

72

75

70

67

Plynné

G10

Zemní plyn, LPG, LNG a biomethan

90

85

82

92

87

84

G11

Plyny z rafinace, vodíkový a syntetický plyn

89

84

81

90

85

82

G12

Bioplyn z anaerobní digesce, skládkování a čištění odpadních vod

70

65

62

80

75

72

G13

Koksárenský plyn, vysokopecní plyn, důlní plyn a jiné získávané plyny (mimo rafinérského plynu)

80

75

72

80

75

72

Jiné

O14

Odpadní teplo (včetně výfukových plynů z vysokoteplotních procesů, produktu exotermických chemických reakcí)

92

87


(1)  Pokud parní zařízení nezohledňují ve výpočtu účinnosti tepla v rámci kogenereace návratnost kondenzátu, navýší se hodnoty účinnosti pro páru uvedené v tabulce o 5 procentních bodů.

(2)  Hodnoty pro přímé využití výfukových plynů se použijí při teplotě 250 °C nebo vyšší.


15.9.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/196


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1774

ze dne 14. září 2023,

kterým se opravují některá jazyková znění přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (1), a zejména na čl. 10 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Italské a nizozemské znění přílohy II nařízení (ES) č. 1333/2008 obsahuje nesprávný překlad výrazu v části E v položkách týkajících se kategorie potravin 17.1, který omezuje rozsah výrobků, v nichž lze používat určité potravinářské přídatné látky.

(2)

Italské a nizozemské znění přílohy II nařízení (ES) č. 1333/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem opraveno. Ostatní jazyková znění nejsou dotčena.

(3)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanovisky Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva vydanými dne 17. dubna 2018 a dne 10. března 2021,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

(netýká se českého znění)

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. září 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16.


15.9.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/197


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1775

ze dne 14. září 2023

o změně prováděcího nařízení (EU) 2018/330, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1), a zejména na čl. 14 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky podléhá konečnému antidumpingovému clu uloženému prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/330 (2).

(2)

Společnost Zhejiang Tsingshan Steel Pipe, Co. Ltd, Lishui, s doplňkovým kódem TARIC (3) B 263, která podléhá celní sazbě 56,9 % pro spolupracující výrobce nezařazené do vzorku, informovala dne 10. ledna 2023 Komisi, že změnila svůj název na Tsingshan Steel Pipe, Co. Ltd, Lishui.

(3)

Společnost Komisi požádala o potvrzení, že tato změna názvu nemá vliv na její právo využívat sazbu antidumpingového cla, která se na ni vztahovala pod jejím předchozím názvem.

(4)

Komise předložené informace prověřila a dospěla k závěru, že tato změna názvu byla řádně zaregistrována u příslušných orgánů a neměla za následek žádný nový vztah s jinými skupinami společností, které Komise nešetřila.

(5)

Tato změna názvu proto nemá vliv na zjištění uvedená v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/330, a zejména na sazbu antidumpingového cla, která se na tuto společnost vztahuje. Důkazy obsažené ve spisu rovněž potvrdily, že tato změna názvu byla použitelná ke dni 21. září 2022, kdy změnu registrace podniku schválil úřad pro regulaci trhu okresu Čching-tchien (Qingtian County Administration for Market Regulation).

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2018/330 se mění takto:

„Zhejiang Tsingshan Steel Pipe, Co. Ltd, Lishui

B 263”

se nahrazuje tímto:

„Tsingshan Steel Pipe, Co. Ltd, Lishui

B 263”

2.   Doplňkový kód TARIC B 263, dříve přidělený společnosti Zhejiang Tsingshan Steel Pipe, Co. Ltd, Lishui, se ode dne 21. září 2022 použije pro společnost Tsingshan Steel Pipe, Co. Ltd, Lishui. Jakékoliv konečné clo zaplacené z dovozu výrobků vyrobených společností Tsingshan Steel Pipe, Co. Ltd, Lishui nad rámec antidumpingového cla stanoveného v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/330, pokud jde o společnost Zhejiang Tsingshan Steel Pipe, Co. Ltd, Lishui, se vrátí nebo promine v souladu s platnými celními předpisy.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. září 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)   Úř. věst. L 63, 6.3.2018, s. 15.

(3)  Integrovaný sazebník Evropské unie.


15.9.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/199


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1776

ze dne 14. září 2023

o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Předchozí šetření a platná opatření

(1)

Na základě šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada prováděcím nařízením Rady (EU) č. 457/2011 (2) konečná antidumpingová opatření na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“).

(2)

Evropská komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1171 (3) opětovně uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(3)

V současnosti platná opatření mají podobu pevně stanoveného cla ve výši 415 EUR/t na veškerý dovoz z ČLR s výjimkou tří spolupracujících čínských vyvážejících výrobců, jejichž vývoz podléhá minimální dovozní ceně ve výši 1 153 EUR/t.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných opatření (4) obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Tuto žádost podaly dne 31. března 2022 společnosti Borealis Agrolinz Melamine GmbH, OCI Nitrogen BV a Grupa Azoty Zaklady Azotowe Pulawy SA (dále jen „žadatelé“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího melamin ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

1.2.   Zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti

(6)

Po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení Komise zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 1. července 2022 zahájila přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření uložených na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

1.3.   Období přezkumného šetření a posuzované období

(7)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2021 do 30. června 2022 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2019 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

1.4.   Zúčastněné strany

(8)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v ČLR, orgány ČLR, známé dovozce, uživatele a obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(9)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. O slyšení nepožádala žádná ze zúčastněných stran.

1.5.   Tvrzení k zahájení přezkumu

(10)

Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz kovů, minerálů a chemikálií (dále jen „Čínská obchodní komora“) předložila další připomínky k žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti nebo k aspektům týkajícím se zahájení tohoto šetření, jak je uvedeno v bodě 5.2 oznámení o zahájení přezkumu.

(11)

Čínská obchodní komora předložila připomínky týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, existence podstatných zkreslení v ČLR a výběru vhodné reprezentativní země. Těmito připomínkami se zabývají oddíly 3.2.2, 3.2.2.1 a 3.2.2.2 níže.

(12)

Čínská obchodní komora dále tvrdila, že žádost obsahuje nesprávně vypočtené dumpingové rozpětí. V této souvislosti Čínská obchodní komora tvrdila, že žadatelé sice početně zjistili běžnou hodnotu pro dvě různé výrobní technologie používané v ČLR, ale nezohlednili různé výrobní procesy (např. rozdíly mezi plně integrovanými výrobci melaminu a výrobci používajícími nakupovanou močovinu) a různé suroviny (melamin vyráběný ze zemního plynu nebo uhlí jako dvě potenciální výchozí suroviny). Pokud jde o vývozní cenu, podle Čínské obchodní komory žadatelé nesprávně použili ceny melaminu pocházejícího z ČLR při vývozu do třetích zemí, neboť tyto ceny byly ovlivněny situací na příslušných místních trzích, a tudíž nebyly reprezentativní pro rozhodnutí o cenách pro vývoz do Unie.

(13)

Komise poukázala na to, že Čínská obchodní komora nezjistila žádné skutečné chyby ve výpočtu dumpingového rozpětí. Pouze tvrdila, že informace použité k početnímu zjištění běžné hodnoty jsou nedostatečné, neboť nezahrnují všechny potenciální výrobní procesy a suroviny použité při výrobě. V tomto ohledu Komise provedla přezkum žádosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení a dospěla k závěru, že požadavky na zahájení přezkumu před pozbytím platnosti byly splněny, tj. že existovaly dostatečné důkazy pro zahájení řízení. Podle čl. 5 odst. 2 základního nařízení musí žádost obdobně obsahovat takové informace, jaké jsou žadatelům rozumně dostupné. Právní standard důkazů požadovaných pro účely zahájení přezkumu („dostatečné“ důkazy) se liší od toho, co je nezbytné pro účely předběžného nebo konečného zjištění existence dumpingu. Důkazy, které nejsou kvantitativně nebo kvalitativně dostatečné k odůvodnění předběžného nebo konečného zjištění existence dumpingu, mohou přesto postačovat k odůvodnění zahájení šetření (6).

(14)

Pokud jde o vývozní cenu, Komise dále uvedla, že s ohledem na úvahy vysvětlené ve 13. bodě odůvodnění se žadatelé nedopustili chyby, když se při zjišťování obnovení dumpingu opírali o vývozní ceny do třetích zemí v situaci, kdy se vývozní cena do Unie řídí minimální dovozní cenou.

(15)

Komise proto zamítla tvrzení Čínské obchodní komory o nesprávně vypočteném dumpingovém rozpětí uvedeném v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(16)

Čínská obchodní komora dále uvedla, že tvrzení týkající se pravděpodobnosti obnovení dumpingu v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti jsou neopodstatněná. Čínská obchodní komora se zabývala zejména existencí volné kapacity v ČLR a úrovní vývozních cen do třetích zemí.

(17)

V tomto ohledu Čínská obchodní komora tvrdila, že žadatelé nesprávně předpokládali, že by čínští výrobci v případě pozbytí platnosti opatření mobilizovali svou velkou volnou kapacitu. Podle Čínské obchodní komory by další výrobci potřebovali několikaleté přechodné období, aby splnili technické požadavky zákazníků v Unii a získali zkušenosti s obchodními postupy v Unii. Kromě toho Čínská obchodní komora tvrdila, že jedna z čínských společností uvedených v žádosti staví nový závod pouze proto, aby nahradila svou stávající výrobní kapacitu. Čínská obchodní komora proto požádala Komisi, aby ověřila přesnost, spolehlivost a pravděpodobnost plánovaného zvýšení výrobní kapacity uvedeného v žádosti (7).

(18)

Čínská obchodní komora navíc kritizovala předpoklad žadatelů, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínští výrobci by přesměrovali svůj levný vývoz ze třetích zemí na trh Unie za stejnou cenu. Podle Čínské obchodní komory žadatelé nevysvětlili, proč jsou čínské vývozní ceny do třetích zemí spolehlivým ukazatelem budoucích vývozních cen do Unie. Sdružení dále uvedlo, že čínští výrobci budou prodávat za stávající vysoké vývozní ceny do Unie i v případě ukončení opatření a že neopustí již rozvinuté spolehlivé vývozní trhy třetích zemí.

(19)

Komise uvedla, že Čínská obchodní komora nepředložila žádné důkazy na podporu svých tvrzení týkajících se volné kapacity ani vývozní ceny do třetích zemí. Naopak vývoj dovozu výrobků pocházejících z ČLR v období 2018–2021, jak ukazuje tabulka 9 žádosti, poukázal na skutečnost, že v závislosti na ceně na trhu Unie jsou čínští výrobci schopni a ochotni buď mobilizovat svou volnou kapacitu, nebo přesměrovat svůj vývoz ze třetích zemí do Unie. Na závěr Komise poznamenala, že analýza předložená žadateli v žádosti musí být rovněž přezkoumána z hlediska požadavků na dostatečné důkazy stanovených v čl. 11 odst. 2 a čl. 5 odst. 2 základního nařízení. Při posuzování žádosti dospěla Komise k závěru, že analýza volné kapacity v ČLR a vývozních cen do třetích zemí představuje dostatečný důkaz o pravděpodobnosti obnovení dumpingu pro účely žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(20)

Komise proto zamítla tvrzení Čínské obchodní komory týkající se analýzy pravděpodobnosti obnovení dumpingu, která je součástí žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(21)

Čínská obchodní komora dále předložila připomínky týkající se pravděpodobnosti obnovení újmy. V tomto ohledu Čínská obchodní komora odkázala na tvrzení, která žadatelé uvedli v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Čínská obchodní komora se nejprve pokusila vyvrátit význam zvýšení podílu čínského dovozu na trhu z 5 % na 6 % v letech 2018–2021, jak je shrnuto v tabulce č. 14 žádosti. Za druhé Čínská obchodní komora tvrdila, že jakýkoli rozdíl mezi prodejními cenami výrobního odvětví Unie a čínskými dovozními cenami byl způsoben rozdílem ve vzniklých výrobních nákladech. Za třetí Čínská obchodní komora zpochybnila, že by se míra zisku výrobců v Unii mohla dostat do záporných hodnot, pokud by ceny výrobního odvětví Unie klesly na stejnou úroveň, na které jsou čínské dovozní ceny.

(22)

Komise uvedla, že žadatel pouze poukázal na skutečnost, že objem dovozu z Číny se zvyšuje, což se skutečně v letech 2018–2021 dělo, aniž by zdůraznil význam tohoto zvýšení. Komise však také uvedla, že stejná tabulka ukazuje, že nárůst je podstatně výraznější, pokud se jako výchozí bod použije rok 2019 nebo 2020. Tvrzení Čínské obchodní komory bylo proto zamítnuto. Pokud jde o tvrzení o jakémkoli rozdílu mezi prodejními cenami výrobního odvětví Unie a čínskými dovozními cenami, Komise zaprvé uvedla, že tvrzení Čínské obchodní komory nebylo podloženo žádnými důkazy o výrobních nákladech čínských vyvážejících výrobců a zadruhé že výrobní náklady melaminu jsou určovány zejména náklady na močovinu, které jsou zase určovány zejména náklady na zemní plyn. Močovina i zemní plyn jsou komodity, jejichž ceny jsou na světových trzích, pokud nedochází k narušení ze strany státu, do značné míry vyrovnané. Tvrzení bylo proto zamítnuto. Pokud jde o třetí tvrzení, Komise uvedla, že vzhledem k tomu, že výrobní náklady výrobců v Unii byly přibližně na stejné úrovni jako čínské dovozní ceny nebo vyšší, mohla by se míra zisku výrobců v Unii skutečně dostat do záporných hodnot nebo v nejlepším případě pouze na hranici ziskovosti, pokud by ceny výrobního odvětví Unie klesly na stejnou úroveň, na které jsou čínské dovozní ceny.

1.6.   Výběr vzorku

(23)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může přistoupit k výběru reprezentativního vzorku zúčastněných stran.

1.6.1.   Výběr vzorku výrobců v Unii

(24)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek tří výrobců v Unii, kteří se nacházejí ve třech různých členských státech. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii v období od 1. července 2021 do 30. června 2022, který výrobci v Unii uvedli v rámci analýzy hodnocení stavu před zahájením přezkumu. Tento vzorek představoval 82 % odhadované výroby obdobného výrobku v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k jejímu předběžnému vzorku vyjádřily. Neobdržela žádné připomínky a vzorek tak byl pro výrobní odvětví Unie považován za reprezentativní.

1.6.2.   Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení

(25)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Přihlásil se pouze jeden dovozce, který není ve spojení, a to společnost Borghi SpA, Grandate/Itálie. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný, a požádala společnost Borghi SpA o vyplnění dotazníku pro dovozce, kteří nejsou ve spojení. Společnost Borghi SpA však vyplněný dotazník nepředložila.

1.6.3.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR

(26)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala stálou misi Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(27)

Jeden výrobce v dotčené zemi, společnost Xinjiang Xinlianxin Energy Chemical Co., Ltd. (dále jen „Xinjiang XLX“) poskytla požadované informace a souhlasila se zařazením do vzorku. V období přezkumného šetření tento výrobce představoval méně než 3 % celkového dovozu melaminu pocházejícího z ČLR.

(28)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce považovala Komise za vhodné uplatnit na nedostatečně spolupracující vyvážející výrobce v ČLR článek 18 základního nařízení a založit svá zjištění platná pro celou zemi na pravděpodobnosti přetrvání a/nebo obnovení dumpingu a újmy na dostupných údajích.

(29)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byly úvahy Komise projednány se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a s orgány dotčené země. Kromě toho Komise informovala společnost Xinjiang XLX, že z důvodů administrativních úspor nemusí Komise zjišťovat nedostatky a ověřovat odpovědi na dotazník. Jakékoli informace poskytnuté danou společností však mohou být v případě potřeby použity jako dostupné údaje. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

1.7.   Odpovědi na dotazník

(30)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(31)

Komise zaslala dotazníky jednomu spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, jednomu dovozci, který není ve spojení a který se přihlásil v průběhu výběru vzorku, a všem známým uživatelům melaminu. Všechny příslušné dotazníky byly v den zahájení přezkumu zpřístupněny na internetových stránkách GŘ pro obchod (8). V průběhu šetření zaslala Komise žadatelům dotazník, v němž požadovala makroekonomické údaje o výrobním odvětví Unie.

(32)

Odpovědi na dotazník poskytl jeden spolupracující vyvážející výrobce, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku, žadatelé, jeden dovozce, který není ve spojení, a tři uživatelé.

1.8.   Ověření

(33)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie.

(34)

Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách následujících společností:

výrobci v Unii:

Borealis Agrolinz Melamine GmbH, Linz, Rakousko;

Grupa Azoty Zaklady Azotowe, Pulawy, Polsko;

OCI Nitrogen B.V., Geleen, Nizozemsko.

(35)

Dálková křížová kontrola informací použitých v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti pro početní zjištění běžné hodnoty byla provedena online u tohoto výrobce v Unii:

OCI Nitrogen B.V., Geleen, Nizozemsko.

1.9.   Následný postup

(36)

Dne 14. června 2023 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(37)

Připomínky byly obdrženy od společnosti Xinjiang XLX a od Čínské obchodní komory. Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Výrobci v Unii zařazení do vzorku uvítali závěr Komise a nepředložili žádné další připomínky. Žádná ze stran nepožádala o slyšení.

2.   VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU, A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Výrobek, který je předmětem přezkumu

(38)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, je melamin (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódu KN 2933 61 00.

(39)

Melamin je bílý krystalický prášek vyráběný převážně z močoviny a používá se zejména k výrobě laminátů, pryskyřic, lepidel na dřevo, tvarovacích směsí a při zpracování papíru/textilu.

2.2.   Dotčený výrobek

(40)

Výrobkem dotčeným tímto šetřením je výrobek, který je předmětem přezkumu (viz 38. bod odůvodnění) pocházející z Číny.

2.3.   Obdobný výrobek

(41)

Jak vyplývá z šetření, které vedlo k uložení platných opatření (9), mají následující výrobky stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

dotčený výrobek při vývozu do Unie,

výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběný a prodávaný na domácím trhu dotčené země (Číny), a

výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   DUMPING

3.1.   Úvodní poznámky

(42)

Během posuzovaného období dovoz melaminu z ČLR pokračoval. V první polovině posuzovaného období byl jeho objem nižší než v období původního šetření (tj. od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009). Ve druhé polovině posuzovaného období se však objem dovozu značně zvýšil a výrazně překročil objem zaznamenaný v období původního šetření. V období přezkumného šetření byl dovoz melaminu z ČLR téměř čtyřikrát vyšší než v období původního šetření. Zároveň byl ve srovnání s obdobím přezkumného šetření předchozího přezkumu opatření před pozbytím platnosti osminásobný.

(43)

Podle Eurostatu (databáze Comext) představoval dovoz melaminu z ČLR v období přezkumného šetření přibližně 15 % trhu Unie (viz tabulka č. 3), v porovnání s 6,5 % podílem na trhu během původního šetření a 2 % podílem během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti. V absolutních číslech se objem dovozu melaminu pocházejícího z ČLR nejprve snížil ze 17 434 tun v období původního šetření na 7 938 tun v období přezkumného šetření původního přezkumu před pozbytím platnosti, aby se v období přezkumného šetření současného přezkumu opatření před pozbytím platnosti opět zvýšil na 64 673 tun.

(44)

Jak je uvedeno v 27. bodě odůvodnění, při šetření spolupracoval pouze jeden výrobce z ČLR, který představoval méně než 3 % dovozu dotčeného výrobku během období přezkumného šetření. Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k této velmi omezené úrovni spolupráce může použít článek 18 základního nařízení týkající se zjištění ohledně určení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(45)

V souladu s článkem 18 základního nařízení byla proto zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na informacích obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, snadno dostupných informacích od tureckých výrobců výrobků v hodnotovém řetězci amoniaku, informacích od Tureckého statistického úřadu, Generálního ředitelství vodovodů a kanalizací města Kocaeli a Global Trade Atlas.

3.2.   Přetrvávání dumpingu v průběhu období přezkumného šetření

3.2.1.   Postup pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení u dovozu melaminu pocházejícího z ČLR

(46)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s ČLR prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(47)

S cílem získat informace, které považovala pro své šetření za nezbytné s ohledem na údajná podstatná zkreslení, zaslala Komise čínské vládě dotazník. Kromě toho v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie. Od čínské vlády nebyla na dotazník obdržena žádná odpověď. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(48)

Připomínkami, které předložila Čínská obchodní komora, se zabývá oddíl 3.2.2.1.

(49)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být nezbytné, aby pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot zvolila vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Rovněž upřesnila, že možnou reprezentativní třetí zemí pro ČLR je v tomto případě Turecko, ale že v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení prozkoumá i další možné vhodné země.

(50)

Komise vydala dne 24. února 2023 poznámku týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty (dále jen „poznámka ke zdrojům“).

(51)

V poznámce ke zdrojům Komise informovala zúčastněné strany, že při neexistenci spolupráce bude muset vycházet z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. Volba reprezentativní země byla založena na informacích obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací, které považovala za vhodné podle příslušných kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a základního nařízení v souladu s čl. 18 odst. 5 základního nařízení.

(52)

V poznámce ke zdrojům Komise rovněž zúčastněné strany informovala o svém záměru použít Turecko jako reprezentativní zemi a o příslušných zdrojích, které zamýšlí použít pro stanovení běžné hodnoty, a to s Tureckem jako reprezentativní zemí.

(53)

V poznámce ke zdrojům Komise zúčastněné strany informovala, že vzhledem k neexistenci spolupráce bude vycházet z ostatních přímých nákladů a výrobních režijních nákladů na základě informací týkajících se výrobního odvětví Unie uvedených v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti.

(54)

Dále informovala zúčastněné strany, že na základě veřejně dostupných informací stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk tří tureckých výrobců výrobků v hodnotovém řetězci amoniaku, a to společností Ege Gübre Sanayii A.Ş., Tekfen Holding A.Ş. a Bagfaş Bandirma Gübre Fabrikalari A.Ş.

(55)

Komise prostřednictvím poznámky ke zdrojům vyzvala zúčastněné strany, aby se ke zdrojům a tomu, zda je Turecko vhodné jako reprezentativní země, vyjádřily a navrhly i jiné země, pokud poskytnou dostatečné informace o příslušných kritériích.

(56)

Komise obdržela připomínky Čínské obchodní komory. Sdružení nadále tvrdilo, že Komise by měla použít odpověď na dotazník společnosti Xinjiang XLX jako dostupný údaj, zohlednit různé výrobní procesy a suroviny pro početní zjištění běžné hodnoty, a rovněž kritizovalo nezkreslené hodnoty některých vstupů, prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Tyto připomínky jsou uvedeny v oddílech 3.2.2.2, 3.2.2.3.1, 3.2.2.3.2 a 3.2.2.3.5 tohoto nařízení.

3.2.2.   Běžná hodnota

(57)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“ .

(58)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(59)

Jak je podrobněji vysvětleno níže, Komise ve stávajícím šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k neexistenci spolupráce čínské vlády a smysluplné spolupráce vyvážejících výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(60)

V souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení byla běžná hodnota zjištěna početně. V žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti žadatelé početně zjistili běžnou hodnotu pro dvě výrobní technologie, technologii Tsinghua používanou výhradně v ČLR a technologii společnosti Eurotecnica používanou v ČLR, ale také výrobci v Unii. Pro účely tohoto šetření omezila Komise svá zjištění na technologii společnosti Eurotecnica, u níž bylo možné provést řádnou křížovou kontrolu seznamu výrobních faktorů a jejich spotřebního množství u žadatelů, kteří poskytli informace pro žádost o přezkum opatření před pozbytím platnosti. Komise měla za to, že běžná hodnota početně zjištěná na základě průměrných množství spotřeby, která vycházela z brožury výrobce zařízení používaného ve výrobním procesu, jak bylo uvedeno v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti, je z hlediska míry vytížení pro účely celostátních zjištění reprezentativnější než individuální spotřeba jednoho spolupracujícího vyvážejícího výrobce dosažená v jeho specifických provozních podmínkách.

3.2.2.1.   Existence podstatných zkreslení

3.2.2.1.1.   Úvod

(61)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování existence podstatných zkreslení se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny;

přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady;

veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil;

neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví;

zkreslené mzdové náklady;

přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu“.

(62)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(63)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(64)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o ČLR (dále jen „zpráva“) (10), která obsahuje informace o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako jsou chemické látky). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Žádost také obsahovala některé relevantní důkazy doplňující zprávu.

(65)

Konkrétněji žádost s odkazem na zprávu uváděla, že strukturální zkreslení v mnoha čínských průmyslových odvětvích přispěla k obzvláště nízkým nákladům na zemní plyn a k zásahům státu na trhu s močovinou, jednou z hlavních složek melaminu. Nízká cena zemního plynu umožnila výrobcům melaminu vyrábět výrobek, který je předmětem přezkumu, za uměle nízké náklady. V žádosti jsou dále uvedeny různé druhy státních zásahů na trhu s močovinou, jako je existence přísných dovozních kvót na močovinu, vysoké vývozní daně během hlavní sezóny, osvobození domácího prodeje močoviny od DPH a strategické vytváření zásob močoviny čínskou vládou prostřednictvím státního systému hnojiv. Kromě toho bylo v žádosti poukázáno na různá zjištění Spojených států týkající se zásahů čínské vlády ve prospěch čínského odvětví melaminu, jako jsou preferenční půjčky, programy týkající se daně z příjmu, daňové programy týkající se osvobození od cla, slevy na DPH, osvobození od správních poplatků, vládní ustanovení a několik grantů, jakož i programy vývozních subvencí pro trh s melaminem, které zjistily orgány Spojených států. Žádost dále poukázala na to, že politiky čínské vlády, jako například ty, jež jsou podrobně popsány ve 14. národním pětiletém plánu, potvrdily pokračující angažovanost státu v petrochemickém a chemickém odvětví, které je klasifikováno jako „průmyslový pilíř národní ekonomiky“, stejně jako předchozí pětileté plány, jako například Poradní stanoviska k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu, která odkazují na socialistické tržní hospodářství jako na zastřešující princip a cíl usilující o vytvoření čínských národních šampionů. Kromě toho žádost s odkazem na zprávu upozornila na podstatná zkreslení způsobená nedostatečným využíváním práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví, jakož i přístupu ke kapitálu prostřednictvím finančního systému. Podle žádosti budou mít tyto politiky na odvětví melaminu pravděpodobně rušivý dopad.

(66)

Komise prozkoumala, zda kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání podstatných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu týkající se příslušného odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

3.2.2.1.2.   Podstatná zkreslení týkající se domácích cen a nákladů v ČLR

(67)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí ČLR. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“. Ekonomika ve státním vlastnictví je považována za „vedoucí sílu národního hospodářství“ a stát je pověřen „zajišťovat její konsolidaci a růst“ (11). Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (12).

(68)

Podle čínských právních předpisů se navíc socialistické tržní hospodářství rozvíjí pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje. Za stávající první větu uvedeného ustanovení: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny.“ (13) To dokládá nezpochybnitelnou a stále rostoucí kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem ČLR. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejichž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(69)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (14). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, a to i na úrovni právního prostředí.

(70)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní cíle týkající se výstupů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.2.2.1.5 níže) (15).

(71)

Zadruhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat vládním cílům průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu daného projektu (viz též oddíl 3.2.2.1.8 níže) (16). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, nýbrž na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (17).

(72)

Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (18). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (19).

(73)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (20).

3.2.2.1.3.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení: skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny

(74)

Podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást ekonomiky ČLR.

(75)

Analýza největších čínských výrobců melaminu, konkrétně společností Henan Zhongyuan Dahua Co., Ltd (21)., Henan Haohua Junhua Co., Ltd. (22), Sichuan Golden-Elephant Sincerity Chemical Co., Ltd (23). a Xinjiang Xinlianxin Chemical Energy Co., Ltd (24)., poukazuje na výrazné zásahy státu. Zatímco společnost Henan Zhongyuan Dahua Co., Ltd., je státním podnikem (SOE), který je plně ve vlastnictví skupiny Henan Energy and Chemical Industry Group (státní podnik pod dohledem Komise Státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu (SASAC) (25)), čínská vláda si ponechává 35 % podíl ve společnosti Henan Haohua Junhua Co., Ltd., (26) který je v držení společnosti Sinochem Holding, státního podniku pod dohledem komise SASAC, prostřednictvím jeho dceřiné společnosti Haohua Chemical Co. Sinochem Holding. (27) Kromě formálního vlastnictví mohou státní orgány kontrolovat a dohlížet na společnosti i prostřednictvím neformálních kanálů, jak ukazuje příklad soukromé společnosti vyrábějící melamin Sichuan Golden-Elephant Sincerity Co., Ltd. (28), která podle veřejných zdrojů obdržela finanční podporu prostřednictvím preferenční půjčky od Správy tržního dohledu města Mej-šan a Centrální pobočky Čínské lidové banky ve městě Mej-šan (29)na podporu kvalitního rozvoje, stabilizace ekonomiky a stabilizace tržních subjektů“ (30). Spolupracující vyvážející výrobce, společnost Xinjiang XLX (31), na svých internetových stránkách rovněž zdůrazňuje, že „pod politickým vedením a s významnou podporou autonomní oblasti, státu, okresního stranického výboru a vlády dosáhla společnost Xinlianxin skokového rozvoje a byla také svědkem významných úspěchů v oblasti rozvoje našeho okresu […] pod silným vedením ústředního výboru strany v čele se soudruhem Si Ťin-pchingem a za plné podpory autonomní oblasti, okresu, okresního výboru a vlády (32)“. Kromě toho vzhledem k tomu, že zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se staly normou i v soukromých podnicích (33) a že si Komunistická strana Číny činí nárok na vedení prakticky všech aspektů hospodářství země, má vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny v podnicích navíc za následek to, že hospodářské subjekty podléhají kontrole a politickému dohledu vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(76)

To je patrné i na úrovni Čínské federace petrochemického a chemického průmyslu, odvětvového průmyslového sdružení. Podle článku 3 jejích stanov tato organizace „přijímá odborné vedení, dohled a řízení ze strany subjektů pověřených registrací a řízením, subjektů pověřených budováním strany, jakož i příslušných správních útvarů pověřených řízením odvětví“ (34).

(77)

V důsledku toho je i soukromým výrobcům v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají strategickému dohledu a pokynům, jak je rovněž uvedeno níže v oddíle 3.2.2.1.5.

3.2.2.1.4.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení: přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady

(78)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva, (35) avšak dalším významným kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státních, tak v soukromých. Podle práva obchodních společností v ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (36)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (37), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (38). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (39). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, a dodavatelů jejich vstupů.

(79)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (40), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích. Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“, a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci.“ Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o něj (41).

(80)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí je v odvětví melaminu běžné. A skutečně, předsedové představenstev společností Henan Zhongyuan Dahua Co., Ltd., Henan Haohua Junhua Co., Ltd., Sichuan Golden Elephant Sincerity Co., Ltd. a Xinjiang Xin Lian Xin Chemical Energy Co., Ltd. jsou zároveň tajemníky stranických výborů ve svých společnostech.

(81)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl 3.2.2.1.8 níže), jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (42). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví melaminu a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

3.2.2.1.5.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení: veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil

(82)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (43).

(83)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu.

(84)

Zaprvé, ve 14. pětiletém plánu pro suroviny (44) je uvedeno, že „se výrazně zlepší intenzivní rozvoj chemických průmyslových parků, čímž vznikne skupina petrochemických průmyslových základen“ (45). Plán dále vyzývá dané odvětví, aby „přísně kontrolovalo novou výrobní kapacitu močoviny“, jedné z hlavních složek melaminu, a  „zvýšilo normy pro odstranění zastaralé výrobní kapacity a použilo komplexní normy na podporu ukončení zastaralé výrobní kapacity v souladu s právními předpisy“ (46). Kromě toho „všechny místní orgány musí posílit dodržování tohoto plánu a začlenit jeho hlavní obsah a hlavní projekty do svých klíčových místních úkolů. Petrochemické a chemické odvětví, […] formulují konkrétní prováděcí stanoviska zaměřená na cíle a úkoly tohoto plánu a zohledňující skutečné podmínky panující ve výše uvedených odvětvích“ (47). Kromě toho je ve 14. pětiletém plánu ekologického rozvoje průmyslu (48) uvedeno, že „v odvětvích, jako je výroba močoviny, by měly být nové kapacity přísně kontrolovány“ (49). To je v souladu s Katalogem pokynů pro strukturální přizpůsobení průmyslu na rok 2019 (50), který uvádí zařízení na výrobu močoviny mezi zařízeními, která „mají být odstraněna“, a tedy pod kontrolou (51). Na úrovni provincie 14. pětiletý plán provincie Ťiang-su týkající se špičkového rozvoje chemického průmyslu (52) uvádí záměr místních orgánů „pokračovat v kontrole nových výrobních kapacit v nadbytečných odvětvích, jako je rafinace ropy, močovina, fosforečnan amonný, kaustická soda, polyvinylchlorid, uhličitan sodný, karbid vápenatý a žlutý fosfor“ (53). Ve 14. pětiletém plánu provincie Šan-tung týkajícím se rozvoje chemického průmyslu (54) se uvádí, že je třeba „zlepšit přidanou hodnotu a zušlechtění výrobků a urychlit vytvoření systému chemického průmyslu na bázi uhlí se třemi hlavními kategoriemi: chemické látky obsahující kyslík na bázi uhlí, chemické meziprodukty na bázi uhlí a nové chemické materiály na bázi uhlí“, jakož i „zaměřit se na rozvoj průmyslového řetězce čistých chemických látek na bázi uhlí“. (55)

(85)

Kromě toho jsou v Poradních stanoviscích k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu (56) vyčísleny další parametry plánovaného rozvoje tohoto odvětví: „Do roku 2025 bude petrochemický a chemický průmysl v podstatě tvořit vysoce kvalitní model rozvoje se silnými domácími inovačními schopnostmi, strukturálním uspořádáním, ekologickým, bezpečným a nízkouhlíkovým rozvojem. Výrazně se také zlepší možnosti zajištění špičkových výrobků, dojde k významnému posílení klíčové konkurenceschopnosti a budou podniknuty rozhodné kroky směrem k soběstačnosti a sebezdokonalování na vysoké úrovni“ (57) a několik cílů pro chemické odvětví: „[d]ále se zvýší úroveň koncentrace velkoobjemové výroby chemických látek a míra využití kapacity dosáhne více než 80 % […], bude zřízeno přibližně 70 parků chemického průmyslu s konkurenčními výhodami“ (58). Je rovněž zdůrazněna nutnost: „posílit koordinaci fiskální, finanční, regionální, investiční, dovozní a vývozní, energetické, ekologické a cenové politiky a dalších politik s průmyslovými politikami“ a také „ [p]lně využít úlohu národní platformy pro spolupráci průmyslu a finančního sektoru a podpořit propojení bank a podniků a spolupráci průmyslu a finančního sektoru“ (59).

(86)

Oznámení Národní komise pro rozvoj a reformy o dobré práci při uzavírání a plnění střednědobých a dlouhodobých smluv týkajících se uhlí v roce 2021 (60) dále požaduje, aby příslušné tržní subjekty: „posilovaly budování sebekázně daného odvětví. Všechna příslušná průmyslová sdružení by měla vést podniky k posílení sebekázně, plnění požadavků střednědobých a dlouhodobých smluv, přičemž nesmí podepisovat nespravedlivé smlouvy tím, že využijí situace nabídky a poptávky na trhu a dominantního postavení daného odvětví. Velké podniky by měly jít příkladem a vědomě regulovat svá rozhodnutí o podpisu smluv“ (61). Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy.

(87)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví melaminu. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

3.2.2.1.6.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení: neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví

(88)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v ČLR, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (62).

(89)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR (63). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (64). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (65).

(90)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví melaminu. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(91)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví.

3.2.2.1.7.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení: zkreslené mzdové náklady

(92)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, neboť pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. ČLR neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (66). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (67). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám pro místní obyvatele dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (68). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(93)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se popsaný čínský systém pracovního práva netýkal odvětví melaminu. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

3.2.2.1.8.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení: přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu

(94)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR se vyznačuje různými zkresleními.

(95)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (69), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státní podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (70) a – opět stejně jako u nefinančních státních podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (71). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (72).

(96)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(97)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (73). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (74).

(98)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (75).

(99)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (76). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(100)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají obvyklým komerčním reakcím.

(101)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (77). Oficiální sdělovací prostředky v ČLR nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“. (78) Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(102)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k prudkému nárůstu úvěrů se selháním, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(103)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(104)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

3.2.2.1.9.   Systémová povaha popsaných zkreslení

(105)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v oddílech 3.2.2.1.2 až 3.2.2.1.5, jakož i v části I zprávy platí po celé zemi a napříč hospodářskými odvětvími. Totéž platí o popisu výrobních faktorů, jak je uvedeno výše v oddílech 3.2.2.1.6 až 3.2.2.1.8 a v části II zprávy.

(106)

Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci melaminu tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(107)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I. a II. zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(108)

Komise obdržela připomínky od Čínské obchodní komory, která zastupuje tři čínské výrobce melaminu, společnosti Sichuan Golden-Elephant Sincerity Chemicals Co., Ltd., Shandong Holitech Chemical Industry Co., Ltd. a Henan Junhua Development Ltd (79).

(109)

Zaprvé, Čínská obchodní komora uvedla, že čl. 2 odst. 2 antidumpingové dohody Světové obchodní organizace (WTO) (dále jen „antidumpingová dohoda“) neuznává koncept podstatných zkreslení. Kromě toho, i kdyby koncept podstatných zkreslení spadal pod čl. 2 odst. 2 antidumpingové dohody, což podle názoru Čínské obchodní komory neplatí, početní zjištění běžné hodnoty provedené EU by muselo být rovněž v souladu s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody a s jeho výkladem, který poskytl Odvolací orgán ve věci EU – bionafta (Argentina) (DS473). Početní zjištění běžné hodnoty by tedy podle Čínské obchodní komory bylo přípustné pouze v situacích, kdy nedochází k prodeji obdobného výrobku v „běžném obchodním styku“ nebo při „zvláštní situaci na trhu“. Údajná podstatná zkreslení ve vyvážející zemi by proto musela spadat do jedné z těchto kategorií, aby Komise mohla pokračovat v přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Podle názoru Čínské obchodní komory tomu tak není, neboť metodika podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení umožňuje početní zjištění běžné hodnoty i v případě zjištění podstatných zkreslení, a nikoli v souladu s koncepty uvedenými v článku 2.2 antidumpingové dohody. Čínská obchodní komora dále uvedla, že antidumpingová dohoda neobsahuje žádný článek, který by umožňoval použít pro účely stanovení běžné hodnoty údaje ze třetí země, které by odpovídajícím způsobem neodrážely ceny nebo úroveň nákladů v zemi původu. Běžná hodnota v antidumpingových šetřeních musí být stanovena na základě prodejních cen nebo nákladů společností v zemi původu nebo alespoň na základě cen nebo nákladů, které mohou odrážet úroveň cen nebo nákladů v zemi původu. V tomto ohledu Čínská obchodní komora poukázala zejména na zprávu panelu WTO ve věci EU – Metodiky úpravy nákladů II (Rusko) (DS494) jako na příklad úspěšného právního napadení slučitelnosti metodiky WTO s čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Ze všech výše uvedených důvodů se Čínská obchodní komora domnívala, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v souladu s antidumpingovou dohodou a neměl by být v tomto případě použit.

(110)

Pokud jde o argumenty Čínské obchodní komory týkající se slučitelnosti metodiky WTO s čl. 2 odst. 6a základního nařízení, Komise se domnívá, že ustanovení čl. 2 odst. 6a jsou plně v souladu se závazky Evropské unie v rámci WTO a s judikaturou citovanou Čínskou obchodní komorou. Komise nejprve podotýká, že existence podstatných zkreslení činí náklady a ceny ve vyvážející zemi nevhodnými pro početní zjištění běžné hodnoty. Za těchto okolností čl. 2 odst. 6a základního nařízení předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu. Zpráva WTO o věci EU – bionafta se navíc nezabývala použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení, ale konkrétního ustanovení čl. 2 odst. 5 základního nařízení. V každém případě právo WTO, jak je vykládáno Odvolacím orgánem ve věci EU – bionafta, připouští použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je taková úprava nezbytná a odůvodněná. Kromě toho se ve zprávě panelu v souvislosti se sporem EU – Metodiky úpravy nákladů II výslovně uvádí, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení nespadají do oblasti působnosti sporu. Komise dále připomíná, že jak EU, tak Ruská federace se odvolaly proti zjištěním panelu, která nejsou konečná, a proto podle ustálené judikatury WTO nemají v systému WTO právní postavení, neboť nebyla schválena Orgánem pro řešení sporů na základě rozhodnutí členů WTO. Argumenty Čínské obchodní komory proto nemohly být přijaty.

(111)

Za druhé, pokud jde o důkazy prokazující existenci podstatných zkreslení, Čínská obchodní komora tvrdila, že žadatelé neposkytli dostatečné důkazy k odůvodnění jakýchkoli zjištění o „podstatných zkresleních“ v čínském odvětví melaminu, a že vlastní analýza Komise provedená v průběhu šetření by proto vyžadovala podstatně pádnější odůvodnění, minimálně doplnění tvrzení výrobního odvětví Unie, které podle Čínské obchodní komory nebylo možné ověřit vzhledem k jejich obecné povaze a nedostatečnému citování výchozích zdrojů. Jako příklad Čínská obchodní komora uvádí skutečnost, že v odkazu výrobního odvětví Unie na 14. pětiletý plán se pouze uvádí, že jeho „cílem je vytvořit čínské národní šampiony“. Podobně Čínská obchodní komora kritizuje odkaz výrobního odvětví Unie na Poradní stanoviska k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu. Podle Čínské obchodní komory jsou Poradní stanoviska řídícím dokumentem, který nestanoví závazná pravidla a který navíc uvádí řadu cílů, jež výrobní odvětví Unie nezmiňuje, včetně cílů „plně uplatnit rozhodující úlohu trhu při přidělování zdrojů, lépe zohlednit úlohu vlády“ a „vytvořit tržně orientované, legalizované a internacionalizované podnikatelské prostředí […], podpořit efektivní globální přidělování výrobních zdrojů a posílit koordinaci předcházejících a následujících fází průmyslového řetězce a propojený rozvoj mezi souvisejícími odvětvími“. V této souvislosti Čínská obchodní komora poukázala na paralelu mezi Poradními stanovisky a současnými iniciativami průmyslové politiky EU.

(112)

Čínská obchodní komora v tomto kontextu rovněž zdůraznila, že zpráva již není aktuální, zejména vzhledem k tomu, že jak v EU, tak v Číně došlo od jejího zveřejnění k významnému hospodářskému vývoji. Čínská obchodní komora poukázala na povinnost Komise podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení zprávu pravidelně aktualizovat a uvedla, že opakované otrocké odkazy na zprávu – ať už ze strany výrobního odvětví EU nebo obsažené ve zjištění Komise – by nebyly přiměřené. Čínská obchodní komora v této souvislosti odkázala na rozhodnutí Odvolacího orgánu WTO ve věci USA – vyrovnávací opatření (DS437), v němž se uvádí, že tvrzení o zkreslení cen musí být posuzováno případ od případu a musí být prokázáno a náležitě vysvětleno ve zprávě vyšetřujícího orgánu.

(113)

Pokud jde o argumenty Čínské obchodní komory týkající se analýzy dostatečnosti důkazů, Komise nesouhlasila. Zaprvé, pokud jde o údajnou nedostatečnost důkazů v podání(ch) výrobního odvětví Unie, v průběhu tohoto šetření Komise skutečně shromáždila další informace k doplnění dostupných zdrojů, včetně žádosti a zprávy, s cílem ověřit tvrzení učiněná při zahájení šetření a v konečném důsledku určit, zda v odvětví melaminu existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Výsledky šetření Komise jsou uvedeny v 67. až 104. bodě odůvodnění a zúčastněné strany mají možnost se k nim dále vyjádřit. Pokud jde o dostatečnost důkazů ve fázi zahájení řízení, Komise v každém případě připomíná, že bod 4.1 oznámení o zahájení přezkumu odkazoval na řadu prvků čínského trhu s melaminem s cílem doložit, že trh byl ovlivněn zkresleními. Komise se domnívá, že důkazy uvedené v oznámení o zahájení přezkumu byly dostatečné k tomu, aby odůvodnily zahájení šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Zatímco ke zjištění skutečné existence podstatných zkreslení a následnému použití metodiky předepsané v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení dochází až v okamžiku poskytnutí konečných informací, čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení stanoví povinnost shromažďovat údaje nezbytné pro použití dané metodiky, pokud bylo na tomto základě zahájeno šetření. V tomto případě považovala Komise důkazy předložené v žádosti za dostatečné k zahájení šetření na tomto základě. Komise proto přijala opatření nezbytná k umožnění použití metodiky podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení pro případ, že by se během šetření potvrdila existence podstatných zkreslení.

(114)

Zadruhé, pokud jde o argument týkající se čínských politických dokumentů, Komise zdůrazňuje, že čínské hospodářství se řídí spletitou sítí pětiletých plánů, které ovlivňují rozhodnutí veřejných orgánů na všech úrovních. V rozporu s argumentem Čínské obchodní komory Komise považuje pětileté plány za závazné dokumenty, neboť v národním 14. pětiletém plánu je například celá jedna kapitola věnována „zlepšení mechanismu provádění plánování“, kde se uvádí, že: „Pokud jde o závazné ukazatele, velké technické projekty a úkoly v oblasti veřejných služeb, ochrany životního prostředí, bezpečnosti a dalších oblastech uvedených v tomto plánu, je třeba vyjasnit úkoly jednotlivých subjektů a požadavky na harmonogram, rozdělit veřejné zdroje, řídit a kontrolovat společenské zdroje a zajistit dokončení podle harmonogramu. Pokud jde o očekávané ukazatele a úkoly v oblasti průmyslového rozvoje a strukturálních změn stanovené v tomto plánu, je nezbytné se při jejich dosažení spoléhat především na úlohu účastníků trhu. Vlády na všech úrovních musí vytvořit příznivé politické, institucionální a právní prostředí.“  (80) Kromě toho se v Poradních stanoviscích k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu také poukazuje na konkrétní zásahy státu, a to v návaznosti na argument zahrnutý v žádosti, v němž se uvádí, že čínské podniky by měly „urychlit transformaci a modernizaci tradičních průmyslových odvětví a intenzivně rozvíjet nové chemické materiály a čisté chemické látky. Urychlit digitální transformaci daného odvětví, zlepšit úroveň vnitřní bezpečnosti a čisté výroby, urychlit transformaci kvality, účinnosti a výkonu petrochemického průmyslu a podpořit pokrok Číny z velké petrochemické země na silnou petrochemickou zemi“ (81).

(115)

Zatřetí, pokud jde o údajnou podobnost současných průmyslových politik EU s politikami v Číně, Komise nepovažovala tento bod za relevantní v souvislosti s posouzením existence podstatných zkreslení v Číně v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(116)

Za čtvrté, pokud jde o tvrzení týkající se zastaralosti důkazů obsažených ve zprávě, Komise uvedla, že zpráva je komplexní dokument založený na rozsáhlých objektivních důkazech, včetně právních a správních předpisů a dalších oficiálních politických dokumentů zveřejněných čínskými orgány, zpráv třetích stran z mezinárodních organizací, akademických studií a článků akademických pracovníků a dalších spolehlivých nezávislých zdrojů. Vzhledem k tomu, že tato zpráva byla zveřejněna již v prosinci 2017, měla každá zúčastněná strana dostatek příležitostí ji vyvrátit, doplnit nebo se vyjádřit k ní a k důkazům, na nichž je založena, přičemž žádná ze stran nepředložila argumenty nebo důkazy vyvracející zdroje a informace obsažené ve zprávě.

(117)

Zapáté, pokud jde o případ USA – vyrovnávací opatření (Čína), Komise připomíná, že se netýkal použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, který je příslušným právním základem pro stanovení běžné hodnoty v tomto šetření. Daný spor se týkal odlišné skutkové situace a výkladu Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

(118)

V neposlední řadě Komise připomněla, že čínská vláda měla příležitost vyjádřit se k údajným zkreslením popsaným ve zprávě a v přezkumu opatření před pozbytím platnosti a předložit důkazy proti daným tvrzením. Jak je vysvětleno ve 47. bodě odůvodnění, čínská vláda neodpověděla na příslušný dotazník, a proto Komise založila svá zjištění o existenci podstatných zkreslení na čínském trhu na dostupných údajích podle článku 18 základního nařízení.

(119)

Po poskytnutí informací Čínská obchodní komora zopakovala své argumenty a výslovně odkázala na své předchozí podání. Společnost Xinjiang XLX navíc předložila stejné argumenty jako Čínská obchodní komora.

(120)

Zaprvé, Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX trvaly na tom, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v souladu s právem WTO a konkrétně s článkem 2.2 antidumpingové dohody, a kritizovaly Komisi za to, že nevysvětlila, jak je její jednání při uplatňování čl. 2 odst. 6a základního nařízení v souladu s odůvodněním uvedeným v několika konzistentních rozhodnutích Odvolacího orgánu WTO, která shledala, že podobné postupy EU a dalších členů při početním zjišťování běžné hodnoty nejsou v souladu s povinnostmi podle článku 2.2 antidumpingové dohody. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX navíc Komisi požádaly, aby neodmítala jejich argumentaci pouze tvrzením, že WTO připouští použití údajů ze třetí země, ale aby vysvětlila, jak Komise provedla úpravu požadovanou v článku 2.2 antidumpingové dohody, aby dospěla k výrobním nákladům „v zemi původu“. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX v této souvislosti odkázaly na zjištění Odvolacího orgánu ve sporech EU – bionafta (Argentina) (DS473) a Ukrajina – antidumpingová opatření na dusičnan amonný (DS493). Pokud tedy Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě výrobních nákladů v Turecku bez jakékoli úpravy nebo vysvětlení, jak byly tyto údaje nakonec upraveny tak, aby odrážely výrobní náklady v zemi původu – Číně, Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX tvrdily, že metodika, kterou Komise použila v tomto šetření, není slučitelná s povinnostmi EU podle článku 2.2 antidumpingové dohody. Podle Čínské obchodní komory a společnosti Xinjiang XLX je tedy na Komisi, aby zásadně revidovala svou metodiku výpočtu běžné hodnoty a související závěry.

(121)

Tyto argumenty nelze přijmout. Jak Komise připomněla výše ve 110. bodě odůvodnění, judikatura Odvolacího orgánu, na kterou se odvolává Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX, se netýká použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Argument, že metodika Komise pro početní zjištění běžné hodnoty podle uvedeného článku by nebyla slučitelná s právem WTO s ohledem na odůvodnění Odvolacího orgánu, proto není na místě. V tomto ohledu Komise nejen odmítá argumenty stran, ale vyjadřuje svůj právní názor, že ustanovení čl. 2 odst. 6a jsou plně v souladu se závazky Unie v rámci WTO. Komise proto nemůže souhlasit s Čínskou obchodní komorou a společností Xinjiang XLX, pokud jde o jejich žádost o revizi metodiky stanovené v čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(122)

Zadruhé, Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX považovaly odůvodnění Komise týkající se podstatných zkreslení a souvisejících důkazů, na které Komise odkazuje, za nedostatečné. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX konkrétně vyjádřily své znepokojení nad tím, že se Komise i nadále v podstatné míře spoléhá na zprávu, která byla zveřejněna v prosinci 2017 a která již není aktuální, vzhledem k tomu, že světová ekonomika, včetně zejména ekonomiky EU i Číny, zažívá značné hospodářské otřesy a byly v ní již provedeny důležité politické a strukturální změny, jejichž cílem je přizpůsobit se novým domácím a globálním podmínkám. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX v této souvislosti poukázaly na to, že vlastní průmyslová strategie EU přijatá v březnu 2020 musela být aktualizována již v květnu 2021, aby byly zohledněny nové „krizové“ okolnosti. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX se proto domnívaly, že prvky popsané ve zprávě jako relevantní pro zjištění podstatných zkreslení musí být nyní znovu přezkoumány a aktualizovány a musí být učiněny nové konkrétní závěry, zda zůstávají v platnosti i v současné situaci. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX v této souvislosti odkázaly rovněž na čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení, podle něhož je Komise mimo jiné povinna zprávu pravidelně aktualizovat.

(123)

Kromě toho, pokud jde o „Poradní stanoviska k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu“, Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX uvedly, že Komise nezohlednila skutečnost, že i) tento dokument představuje pokyny, nikoli závazné nařízení, které stanoví podrobné povinnosti nebo pravidla pro dotčená odvětví, a že ii) obsahuje záměry nebo cíle – cíle, jako je „plně uplatnit rozhodující úlohu trhu při přidělování zdrojů, lépe zohlednit úlohu vlády“ nebo „vytvořit tržně orientované, legalizované a internacionalizované podnikatelské prostředí“, což je v rozporu se závěry Komise o zkresleních. Podobně, pokud jde o pětileté plány, které Komise citovala, Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX zpochybnily výklad Komise ohledně systému plánů v Číně a poukázaly na to, že tyto pětileté plány nejsou pro rozhodování veřejných orgánů závazné, ale že se snaží určit příslušné odpovědné strany, zatímco úloha vlád je samostatně specifikována v cíli „vytvořit tržně orientované, legalizované a internacionalizované podnikatelské prostředí“, což je úloha vlád všude ve světě včetně EU. Ve stejném duchu Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang zopakovaly argument, že Poradní stanoviska k podpoře vysoce kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu ponechávají na čínských podnicích, aby přijaly vhodná opatření k transformaci a modernizaci tohoto odvětví podobným způsobem, jako je tomu v průmyslových politikách EU. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX dále uvedly, že se Komise nezabývala výše uvedeným argumentem, a sice že podle zjištění Odvolacího orgánu ve věci USA – vyrovnávací opatření musí být existence zkreslení cen vyplývajícího ze zásahu státu zjištěna a odpovídajícím způsobem vysvětlena vyšetřujícím orgánem v jeho zprávě. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX toto chápou jako požadavek, aby Komise předložila aktuální faktické údaje a podrobnou analýzu údajných zásahů čínské vlády, které ovlivňují trh a chování na úrovni výrobců. A konečně Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX zdůraznily své stanovisko, že Komise je povinna předložit důkazy o konkrétním vládním výkonu jakýchkoli údajných pravomocí spočívajícím v zásahu na trhu s melaminem, který by vedl ke skutečnému a prokazatelnému zkreslení cen příslušných výrobců melaminu, a že odkazy Komise na čínské vládní plány, poradní stanoviska nebo jiné čínské vládní politické iniciativy nelze považovat za skutečné vládní zásahy.

(124)

Tyto argumenty nelze přijmout. Pokud jde o to, že se Komise opírá o danou zprávu a o skutečnost, že tato zpráva byla zveřejněna v roce 2017, Komise opakuje svůj postoj vysvětlený ve 116. bodě odůvodnění. Komise navíc připomíná, že zjištění týkající se existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení není podmíněno existencí zprávy, natož dnem jejího zveřejnění. Komise dále konstatuje, že základní axiomy čínského hospodářství, jako je paradigma socialistického tržního hospodářství, systém plánování nebo vedoucí postavení Komunistické strany Číny v ekonomice – ve spojení s přítomností strany v jednotlivých tržních subjektech, která zahrnuje pravomoc zasahovat do manažerských rozhodnutí – se od zveřejnění zprávy nezměnily, naopak se pravděpodobně projevily ještě výrazněji. Ačkoli zjištění uvedená ve zprávě zůstávají z velké části platná, Komise je v tomto šetření v každém případě doplnila dalšími důkazy, jak je podrobně popsáno například v 76., 77., 79., 80. a 84. až 86. bodě odůvodnění. Vzhledem k výše uvedenému je rovněž argument Čínské obchodní komory a společnosti Xinjiang XLX týkající se povinnosti Komise aktualizovat zprávu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení neopodstatněný, neboť Komise skutečně zkoumala relevantní okolnosti týkající se existence podstatných zkreslení konkrétně pro účely tohoto šetření, přičemž zohlednila nejnovější dostupné důkazy (82).

(125)

Pokud jde o paralely, které Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX spatřují mezi čínskými politickými dokumenty a průmyslovými strategiemi EU, Komise konstatuje, že dotčené strany neuvádějí žádné další argumenty kromě tvrzení, že průmyslová politika EU je údajně relevantní v souvislosti s posouzením podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení v Číně. Komise proto opakuje svůj postoj vyjádřený již ve 115. bodě odůvodnění.

(126)

Pokud jde o soubor argumentů k otázkám, do jaké míry čínské politické dokumenty, na které Komise odkazuje, jako jsou dokumenty citované v 84. až 86. bodě odůvodnění, představují pokyny, do jaké míry vede povaha čínského systému plánování a hospodářského uspořádání k závazným rozhodnutím orgánů veřejné moci a do jaké míry ponechává daný politický dokument na jednotlivých podnicích, aby přijaly vhodná opatření, Komise konstatuje, že Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX neberou v úvahu jednoznačné požadavky obsažené v příslušných čínských politických dokumentech, které mají přijímající orgány dodržet, jak je popsáno například v 84. bodě odůvodnění. V kombinaci s existencí konkrétních číselně vyjádřených cílů, jak by se mělo odvětví vyvíjet (83), zůstává do značné míry irelevantní, zda si jednotlivé tržní subjekty mohou za účelem dosažení stanovených politických záměrů a rozvojových cílů zvolit příslušné metody, a tedy tyto politické cíle sledovat efektivním, „tržním“ způsobem. Komise dále připomíná struktury zavedené v Číně pro komplexní prostředí vládních zásahů do hospodářství, které jsou podrobně popsány v oddílech 3.2.2.1.1 až 3.2.2.1.9. V takovém prostředí se jednotlivé tržní subjekty, jako je společnost Xinjiang XLX, stejně jako průmyslová sdružení, zavazují, že zůstanou věrni Komunistické straně Číny a rozvojovým cílům stanoveným stranou/státem (84), a na oplátku mohou očekávat podporu při svém podnikání, též prostřednictvím daňové, finanční, investiční, územní a jiné politiky ze strany státních orgánů, státem kontrolovaných bank atd. Státní orgány proto uplatňují svou moc při formování trhu s melaminem, a to i v rámci jednotlivých hospodářských subjektů. Tento závěr platí bez ohledu na konkrétní právní povahu jednotlivých politických dokumentů, jako jsou například Poradní stanoviska k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu.

(127)

Pokud jde o odkaz Čínské obchodní komory a společnosti Xinjiang XLX na zjištění Odvolacího orgánu ve věci USA – vyrovnávací opatření, Komise podotýká, že tímto argumentem se již zabývala v 117. bodě odůvodnění.

(128)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byly argumenty Čínské obchodní komory a společnosti Xinjiang XLX zamítnuty.

3.2.2.1.10.   Závěr

(129)

Analýza uvedená v oddílech 3.2.2.1.2 až 3.2.2.1.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů k zásahům ČLR do svého hospodářství obecně, jakož i do odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, ukázala, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(130)

Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

3.2.2.2.   Reprezentativní země

(131)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

úroveň hospodářského rozvoje je podobná jako v ČLR. Za tímto účelem použila Komise země s hrubým národním důchodem na obyvatele, který je podle databáze Světové banky podobný jako v ČLR (85),

v dané zemi se vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu (86),

Dostupnost relevantních veřejných údajů v reprezentativní zemi.

Je-li reprezentativních třetích zemí více, měla by být případně upřednostněna země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(132)

Jak je vysvětleno v 50. bodě odůvodnění, Komise vydala poznámku ke zdrojům, v níž popsala skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a informovala zúčastněné strany o svém záměru použít v tomto případě, jestliže se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko.

(133)

Komise v poznámce ke zdrojům vysvětlila, že vzhledem k neexistenci spolupráce bude muset vycházet z dostupných skutečností podle článku 18 základního nařízení. Volba reprezentativní země byla založena na informacích obsažených v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací považovanými za vhodné podle příslušných kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a základního nařízení v souladu s čl. 18 odst. 5 základního nařízení, včetně dovozních statistik, vnitrostátních statistik reprezentativní země, zdrojů informací o trhu, poplatků účtovaných ze strany dodavatelů veřejných služeb v reprezentativní zemi a finančních údajů výrobců v reprezentativní zemi.

(134)

Pokud jde o výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, žadatelé v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti posuzovali sedm zemí (Indie, Írán, Japonsko, Katar, Rusko, Trinidad a Tobago a Spojené státy americké), kde se melamin vyráběl (87).

(135)

Pokud jde o úroveň hospodářského rozvoje, pouze Rusko se v období přezkumného šetření kvalifikovalo jako země na podobné úrovni rozvoje jako ČLR. Vzhledem k nedávnému geopolitickému a hospodářskému vývoji v Rusku spolu s platnými sankcemi, jakož i ke skutečnosti, že se Rusko rozhodlo od dubna 2022 nezveřejňovat podrobné údaje o dovozu a vývozu, se však Komise nedomnívala, že by Rusko představovalo vhodnou reprezentativní zemi.

(136)

Proto žadatelé určili Turecko jako zemi, která je na podobné úrovni hospodářského rozvoje jako ČLR a kde výroba spadá do stejné obecné kategorie výrobků, tj. výrobků v hodnotovém řetězci amoniaku, jehož součástí je i melamin (88).

(137)

Pokud jde o dostupnost relevantních veřejných údajů v reprezentativní zemi, byly podle žádosti údaje o důležitých výrobních faktorech v případě Turecka snadno dostupné. Kromě toho byly pro stejnou obecnou kategorii výrobků veřejně dostupné příslušné údaje o prodejních, správních a režijních nákladech a zisku. Žadatelé identifikovali jednoho výrobce v téže obecné kategorii výrobků, společnost Ege Gübre Sanayii A.Ş. (dále jen „Ege Gübre“). V poznámce ke zdrojům Komise určila dva další výrobce v téže obecné kategorii výrobků, společnosti Tekfen Holding A.Ş. (dále jen „Tekfen“) a Bagfaş Bandirma Gübre Fabrikalari A.Ş. (dále jen „Bagfas“). Všechny tři společnosti byly výrobci dusíkatých hnojiv (89), jejich finanční údaje za období přezkumného šetření byly veřejně dostupné a v tomto období byly tyto společnosti ziskové.

(138)

Ve svých připomínkách k poznámce týkající se zdrojů Čínská obchodní komora uvedla, že by Komise měla zohlednit různé výrobní procesy a suroviny používané při výrobě melaminu. Čínská obchodní komora dále tvrdila, že Komise by měla jako dostupné údaje použít odpovědi společnosti Xinjiang XLX uvedené v dotazníku.

(139)

Komise uvedla, že vzhledem k absenci spolupráce ze strany čínských výrobců melaminu používajících různé výrobní procesy a suroviny, na něž odkazuje Čínská obchodní komora, založila svá zjištění na dostupných údajích. Jak je vysvětleno v 60. bodě odůvodnění, Komise v tomto případě považovala za vhodnější založit svá zjištění spíše na informacích uvedených v žádosti než na údajích jediné čínské společnosti. Kromě toho Komise skutečně použila některé prvky z odpovědi čínského výrobce uvedené v dotazníku jako dostupné údaje. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

3.2.2.3.   Nezkreslené náklady a referenční hodnoty a zdroje použité k jejich stanovení

(140)

S ohledem na všechny informace uvedené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a po analýze připomínek zúčastněných stran byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory, jejich zdroje a nezkreslené hodnoty:

Tabulka 1

Výrobní faktory melaminu

Výrobní faktor

Kód zboží v Turecku

Nezkreslená hodnota (v CNY)

Měrná jednotka

Zdroj informací

Suroviny

Močovina

310210

4,41

kg

Databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) (90)

Amoniak

281410

5,91

kg

GTA

Energetika/veřejné služby

Elektrická energie

n/a

0,56

kWh

Turecký statistický úřad

Zemní plyn

n/a

53,58

GJ

Turecký statistický úřad

Pára

n/a

199,04

tuny

Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

Voda

n/a

9,78

m3

Generální ředitelství vodovodů a kanalizací města Kocaeli

Pracovní síla

Kvalifikovaná a nekvalifikovaná pracovní síla

n/a

35,53

hodina

Turecký statistický úřad

Vedlejší produkt

Amoniak

281410

5,89

kg

GTA

3.2.2.3.1.   Suroviny

(141)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla (91) a náklady na přepravu (92). Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace (dále jen „země, které nejsou členy WTO“), uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (93).

(142)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.2.2.1 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR a zemí, které nejsou členy WTO, do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(143)

Komise zkoumala, zda vstupy, u nichž byly jako zdroj nezkreslených nákladů použity dovozní statistiky, podléhaly v Turecku vývozním omezením, která by mohla potenciálně zkreslit domácí ceny, a tudíž i dovozní ceny (94). Komise zjistila, že Turecko v období přezkumného šetření neuplatnilo žádná vývozní omezení na vývoz močoviny a amoniaku.

(144)

Komise dále zkoumala, zda mohly být dovozní ceny zkresleny dovozem z ČLR a ze zemí, které nejsou členy WTO. (95). Komise zjistila, že v období přezkumného šetření pocházelo méně než 14,5 % dovozu močoviny z ČLR a ze zemí, které nejsou členy WTO. Pokud jde o amoniak, podíl dovozu pocházejícího z ČLR a ze zemí, které nejsou členy WTO, nepřesáhl v období přezkumného šetření 0,01 %. Komise proto dospěla k závěru, že dovozní ceny pravděpodobně nebyly ovlivněny dovozem z ČLR a zemí, které nejsou členy WTO.

(145)

Ve svých připomínkách k poznámce ke zdrojům Čínská obchodní komora tvrdila, že ke stanovení nezkreslených nákladů na suroviny v Turecku by Komise neměla použít dovozní ceny, neboť tyto ceny byly ovlivněny různými faktory, např. dovezeným množstvím či vzdáleností od země původu, a tudíž neodrážely domácí ceny surovin v Turecku.

(146)

Komise s tím nesouhlasila. Dovážené suroviny si na tureckém trhu cenově konkurují s domácími surovinami. Komise se proto domnívala, že vážená průměrná dovozní cena dostatečně odráží domácí cenu surovin v Turecku.

(147)

Kromě toho Čínská obchodní komora ve svých připomínkách k poznámce ke zdrojům uvedla, že pokud by Komise nadále používala dovozní ceny jako zástupný indikátor domácích cen surovin v reprezentativní zemi, měla by snížit jejich hodnotu o hodnotu námořní přepravy a pojištění zahrnutou v dovozních statistikách zaznamenaných na úrovni CIF.

(148)

Komise s tím nesouhlasila. Jak je uvedeno ve 146. bodě odůvodnění, dovozní ceny odrážejí úroveň cen převládající na domácím trhu reprezentativní země. Celkové náklady na surovinu, které nese výrobce v reprezentativní zemi, však zahrnují veškeré náklady vynaložené na pořízení suroviny a její přepravu k bráně závodu. To je také situace, kdy si ceny dovážených a domácích surovin konkurují. Proto byla dovozní cena surovin na úrovni CIF dále zvýšena o příslušné dovozní clo a náklady na přepravu v reprezentativní zemi, jak je uvedeno ve 141. bodě odůvodnění.

(149)

V neposlední řadě Čínská obchodní komora ve svých připomínkách k poznámce ke zdrojům tvrdila, že vážená průměrná dovozní cena močoviny není vhodnou referenční hodnotou, a měla by být proto upravena z těchto tří důvodů:

vážená průměrná dovozní cena močoviny v Turecku se během posuzovaného období více než zdvojnásobila v důsledku nevyprovokované a neodůvodněné útočné války Ruska proti Ukrajině (z 264 USD za tunu v roce 2019 na 568 USD za tunu v období přezkumného šetření (96));

dovoz ze Spojených států amerických (dále jen „USA“) zkreslil průměrnou dovozní cenu s výrazně vysokou jednotkovou cenou ve výši přibližně 1 500 CNY/kg. Dovoz z USA by tedy měl být vyloučen (97);

dovoz z Kataru zkreslil průměrnou dovozní cenu, neboť podléhal antidumpingovým opatřením uloženým Indií. Podobně jako v předchozím bodě by měl být vyloučen dovoz z Kataru (98).

(150)

Pokud jde o vývoj dovozní ceny močoviny v Turecku, Komise zjistila, že dokonale kopíruje vývoj dovozní ceny močoviny na pěti největších trzích dovážejících močovinu (Indie, Brazílie, USA, Evropská unie, Austrálie), které představují 60 % světového dovozu močoviny (99). Dovozní cena močoviny na těchto pěti trzích nejprve mírně poklesla v roce 2020, poté během roku 2021 a během období přezkumného šetření stabilně rostla. V období přezkumného šetření dosáhla více než dvojnásobku hodnoty z roku 2019.

(151)

Komise proto dospěla k závěru, že dovozní cena močoviny do Turecka zkreslená nebyla. Spíše kopírovala celosvětové cenové trendy týkající se močoviny.

(152)

Pokud jde o dovozní cenu močoviny pocházející z USA, Komise uvedla, že příliš vysoká jednotková cena se týkala pouze 8 kg z téměř 2 milionů tun močoviny dovezené do Turecka během období přezkumného šetření. Neměla tedy žádný vliv na váženou průměrnou dovozní cenu použitou jako referenční hodnota pro nezkreslenou hodnotu močoviny.

(153)

Pokud jde o dovoz pocházející z Kataru, který podléhá antidumpingovým clům v Indii, Komise uvedla, že zaprvé Čínská obchodní komora neposkytla žádný důkaz o tom, že by zjištění o dumpingu učiněná indickými orgány měla být rozšířena na vývoz z Kataru do Turecka. Zadruhé se opatření uložená Indií týkala melaminu, a nikoli močoviny, tj. dotčené suroviny.

(154)

V návaznosti na úvahy uvedené ve 150. až 153. bodě odůvodnění Komise zamítla tvrzení Čínské obchodní komory popsaná ve 149. bodě odůvodnění.

(155)

Po poskytnutí konečných informací Čínská obchodní komora zopakovala, že dovoz z Kataru by měl být vyloučen z výpočtu nezkreslených nákladů na močovinu, jelikož vývoz z Kataru podléhal antidumpingovým opatřením v Indii. Komora odkázala na přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření týkajících se dovozu některého příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z nerezavějící oceli, též dokončeného, pocházejícího z Čínské lidové republiky, v němž Komise zamítla Malajsii jako potenciální reprezentativní zemi z důvodu, že USA zavedly antidumpingová opatření na dovoz tohoto příslušenství pocházejícího z Malajsie (100).

(156)

Zaprvé, Komise uvedla, že každé šetření musí být posouzeno na základě své vlastní podstaty a rozhodnutí přijaté v rámci jednoho šetření nevytváří precedens, který by byl všeobecně platný pro veškerá jiná následná šetření. Zadruhé, v případě, na který Čínská obchodní komora odkázala, byla Malajsie považována za jednu z potenciálních reprezentativních zemí. Zjištění o dumpingu provedená jinou jurisdikcí byla relevantní, neboť rozhodnutí o cenách výrobců příslušenství v Malajsii, ovlivněná jejich dumpingovým chováním, mohla zkreslit jejich prodejní, správní a režijní náklady a úroveň ziskovosti. V tomto případě nebyl Katar použit jako zdroj finančních údajů, tj. prodejních, správních a režijních nákladů a nezkresleného zisku. Byl pouze jednou ze zemí původu močoviny dovážené do Turecka a jako takový přispěl k hodnotě nezkreslených nákladů na močovinu. Z toho vyplývá, že obě situace byly naprosto rozdílné. Nic nenasvědčovalo tomu (a stěžovatelé nepředložili v tomto smyslu žádná tvrzení), že údajné dumpingové chování na třetím trhu by mělo zkreslující účinek na ceny vývozů močoviny z Kataru do Turecka. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(157)

Po poskytnutí konečných informací Čínská obchodní komora dále zopakovala, že by Komise měla odečíst námořní přepravu a pojištění od dovozní ceny surovin. Podle Čínské obchodní komory Komise nevysvětlila, proč dovozní ceny odrážely cenovou úroveň převládající na domácím trhu reprezentativní země. V tomto ohledu Čínská obchodní komora tvrdila, že náklady nesené společností v reprezentativní zemi zahrnují pouze náklady na suroviny a vnitrostátní přepravu.

(158)

Komise s tím nesouhlasila. Když výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, v reprezentativní zemi posuzuje, zda by měl získávat surovinu od domácího či zahraničního dodavatele, porovná celkové náklady na surovinu u brány své továrny. V případě suroviny dodané domácím dodavatelem v reprezentativní zemi tyto celkové náklady obvykle zahrnují cenu suroviny a vnitrostátní přepravu. Pokud surovinu dodává zahraniční dodavatel, celkové náklady obvykle zahrnují cenu suroviny, vnitrostátní přepravu ve vyvážející zemi, manipulaci a nakládku (tj. cenu na úrovni FOB), námořní přepravu a pojištění (tj. cenu na úrovni CIF, která je k dispozici v dovozních statistikách), dovozní clo (tj. cenu franko) a vnitrostátní přepravu. Výrobce v reprezentativní zemi se obecně rozhodne odebírat ze zahraničí pouze tehdy, je-li dovozní cena na bráně jeho továrny konkurenceschopná v porovnání s cenou domácího dodavatele. Komise se proto domnívala, že dovozní ceny surovin na úrovni CIF, tj. včetně námořní přepravy a pojištění, byly vhodným zástupným ukazatelem cen těchto surovin na domácím trhu (na úrovni EXW) v reprezentativní zemi. Komise proto toto tvrzení zamítla.

3.2.2.3.2.   Energetika/veřejné služby

(159)

Komise měla v úmyslu použít průměrné ceny elektřiny platné pro průmyslové uživatele ve druhé polovině roku 2021 a v první polovině roku 2022, jak je zveřejnil Turecký statistický úřad (101). Komise použila sazby platné pro spotřebitelské pásmo 70 000 až 150 000 MWh. Ke stanovení příslušného spotřebitelského pásma použila Komise jako dostupné údaje spotřebu elektřiny vykázanou společností Xinjiang XLX.

(160)

Ceny elektřiny vykázané Tureckým statistickým úřadem zahrnovaly všechny daně. Komise proto z ceny elektřiny vykázané ve vnitrostátních statistikách odečetla DPH ve výši 18 %.

(161)

Komise měla v úmyslu použít průměrné ceny zemního plynu platné pro průmyslové uživatele ve druhé polovině roku 2021 a v první polovině roku 2022, jak je zveřejnil Turecký statistický úřad (102). Komise použila sazby platné pro spotřebitelské pásmo 26 100 000 až 104 000 000 m3. Ke stanovení příslušného spotřebitelského pásma použila Komise jako dostupné údaje spotřebu zemního plynu vykázanou společností Xinjiang XLX.

(162)

Měrnou jednotkou použitou v tureckých statistikách byl metr krychlový. Spotřeba uvedená v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti však byla měřena v gigajoulech (GJ). Komise použila konverzní koeficient 0,0373 GJ/m3, aby dospěla k nezkresleným nákladům na jeden gigajoule v Turecku.

(163)

Ceny zemního plynu vykázané Tureckým statistickým úřadem zahrnovaly všechny daně. Komise proto z ceny zemního plynu vykázané ve vnitrostátních statistikách odečetla DPH ve výši 18 %.

(164)

Ke stanovení nezkreslených nákladů na vodní páru použila Komise přístup použitý v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti. Žadatelé stanovili nezkreslené náklady na vodní páru tak, že vynásobili nezkreslené náklady na zemní plyn koeficientem založeným na empirickém vztahu mezi náklady na zemní plyn a náklady na vodní páru zjištěným žadateli.

(165)

Komise použila platné ceny vody v Turecku, které průmyslovým uživatelům účtuje Generální ředitelství vodovodů a kanalizací města Kocaeli (103), jež je odpovědné za dodávky vody, odvod a čištění odpadních vod v provincii Kocaeli. Platné ceny byly snadno dostupné na internetových stránkách daného tureckého orgánu.

(166)

Ve svých připomínkách k poznámce ke zdrojům Čínská obchodní komora tvrdila, že náklady na elektřinu a zemní plyn v Turecku byly zkreslené, neboť během období přezkumného šetření značně rostly. Čínská obchodní komora tvrdila, že zvýšení cen energií bylo způsobeno tlakem na ceny zemního plynu v důsledku nevyprovokované a neodůvodněné útočné války Ruska proti Ukrajině, přičemž citovala zprávu Melamine (Evropa), kterou 23. března 2022 zveřejnila organizace Independent Commodity Intelligence Services (dále jen „ICIS“) (104).

(167)

Komise nejprve uvedla, že zpráva, kterou citovala Čínská obchodní komora, neposkytla žádnou komplexní analýzu vývoje cen energií v Evropě, zejména ve srovnání s ČLR. Pouze zmínila rostoucí ceny zemního plynu v souvislosti s jednáními o cenách melaminu ve druhém čtvrtletí roku 2022, tj. v posledním čtvrtletí období přezkumného šetření.

(168)

Kromě toho nevyprovokovaná a neodůvodněná útočná válka Ruska proti Ukrajině narušila energetické trhy na celém světě (105). Trend rostoucích cen energie v Turecku by proto jako takový mohl být jen stěží považován za ojedinělý případ, který by se vztahoval pouze na turecký trh.

(169)

Ačkoli původně stanovené nezkreslené náklady na elektřinu a zemní plyn představovaly pouze 5 % početně zjištěné běžné hodnoty, nezkreslené náklady na vodní páru souvisely s náklady na zemní plyn a činily 15 % početně zjištěné běžné hodnoty.

(170)

Komise proto dále zkoumala vývoj cen energií placených průmyslovými uživateli v Turecku. Nezkreslené náklady na elektřinu byly původně stanoveny na úrovni 0,65 CNY/kWh a na zemní plyn na úrovni 80,91 CNY/GJ.

(171)

Komise zjistila, že v období přezkumného šetření rostly ceny elektřiny a zemního plynu tempem, které výrazně převyšovalo již tak vysokou míru inflace (78,6 % (106)) v Turecku. Ceny energií vzrostly zejména v první polovině roku 2022, kdy byly náklady na elektřinu 3,5krát vyšší a na zemní plyn šestkrát vyšší než v první polovině roku 2021.

(172)

Vzhledem k významnému podílu elektřiny, zemního plynu a vodní páry na početně zjištěné běžné hodnotě proto Komise považovala za vhodné upravit původně stanovené nezkreslené náklady na elektřinu a zemní plyn. Jako výchozí bod použila Komise ceny elektřiny a zemního plynu platné pro turecké průmyslové uživatele v druhé polovině roku 2021 a tyto tarify zvýšila v souladu s růstem cen energií zjištěným společností Xinjiang XLX (107), aby určila referenční hodnotu pro první polovinu roku 2022. Následně Komise vypočítala průměrné nezkreslené náklady na elektřinu, plyn a vodní páru za použití skutečných cen platných v Turecku ve druhé polovině roku 2021 a upravených hodnot pro první polovinu roku 2022. Po těchto úpravách klesl podíl elektřiny, zemního plynu a vodní páry na početně zjištěné běžné hodnotě na 15 %.

3.2.2.3.3.   Pracovní síla

(173)

V žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti žadatelé použili informace o odměnách kvalifikovaných (inženýr v průmyslovém odvětví) a nekvalifikovaných pracovníků (tovární dělník) v Turecku, které zveřejnil Institut pro ekonomický výzkum (Economic Research Institute) (108). Informace dostupné ve veřejné verzi žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti nebo na příslušných internetových stránkách však neumožnily potvrdit období, na které se údaje vztahují. Referenční hodnota, kterou žadatelé použili, navíc zahrnovala pouze odměny, ale žádné dodatečné náklady práce, např. příspěvky na sociální zabezpečení.

(174)

Komise se proto rozhodla použít informace o nákladech práce v příslušném průmyslovém odvětví, které jsou k dispozici od Tureckého statistického úřadu (109). Komise použila nejnovější hodinové náklady práce (110) zaznamenané v oddíle 20 – Výroba chemických látek a chemických přípravků Statistické klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství (NACE Rev. 2) (111). Vzhledem k tomu, že nejnovější údaje se týkaly pouze roku 2020, upravila Komise náklady práce pomocí indexu nákladů práce použitelného na výrobní odvětví ve třetím a čtvrtém čtvrtletí 2021 a v prvním a druhém čtvrtletí 2022 (112), jak jej zveřejnil Turecký statistický úřad.

3.2.2.3.4.   Vedlejší produkty

(175)

Podle informací uvedených v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti se při výrobě melaminu získává pouze jeden vedlejší produkt, amoniak. Ke stanovení jeho nezkreslené ceny Komise k průměrné dovozní ceně do Turecka rovněž připočetla dovozní cla a vnitřní náklady na přepravu podle stejné metodiky jako u surovin.

(176)

Amoniak získaný jako vedlejší produkt se znovu zavádí do výrobního procesu v závodě na výrobu močoviny. Podle žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti je účinnost takového amoniaku v závodě na výrobu močovinu nižší než účinnost amoniaku původně vyrobeného pro použití v závodě na výrobu močoviny. Žadatelé proto snížili nezkreslenou hodnotu vedlejšího produktu o procentní podíl na základě svých předchozích zkušeností. Komise použila stejný korekční koeficient.

3.2.2.3.5.   Výrobní režijní náklady, prodejní, správní a režijní náklady a zisk

(177)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „[p]očetně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(178)

V žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti žadatelé odhadli fixní náklady na základě fixních nákladů vzniklých jednomu ze žadatelů při výrobě jedné tuny melaminu. Odhadované fixní náklady byly upraveny směrem dolů, aby odrážely rozdíl v úrovni rozvoje mezi Tureckem a členským státem, v němž sídlí žadatel.

(179)

Komise zahrnula tyto fixní náklady do výpočtu nezkreslených výrobních nákladů jako výrobní režijní náklady podle metodiky použité žadateli. Skutečná hodnota fixních nákladů byla aktualizována na základě ověřené odpovědi na dotazník předložené žadatelem uvedené ve 178. bodě odůvodnění a upravena o rozdíl v úrovni hospodářského rozvoje.

(180)

Jak je vysvětleno ve 137. bodě odůvodnění, v Turecku nebyli žádní výrobci melaminu. Proto byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoveny na základě finančních údajů tří tureckých výrobců ve stejné obecné kategorii výrobků. V tomto šetření se jedná o výrobce výrobků v hodnotovém řetězci amoniaku, jejichž součástí je i melamin, konkrétně výrobce dusíkatých hnojiv.

(181)

Komise použila finanční údaje za období přezkumného šetření zveřejněné společnostmi Ege Gübre (113), Tekfen (114) a Bagfaş (115) na jejich internetových stránkách nebo prostřednictvím on-line platformy pro zveřejňování informací. Pokud byly k dispozici, vycházela Komise z údajů vykázaných pro segment, který je nejblíže výrobku, který je předmětem přezkumu. K výnosům a nákladům z investičních činností se nepřihlíželo.

(182)

U všech tří společností byly k dispozici finanční údaje za období přezkumného šetření. Kromě toho byly všechny tři společnosti v období přezkumného šetření ziskové. Komise proto za účelem stanovení nezkreslených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku v reprezentativní zemi vypočítala vážený průměr prodejních, správních a režijních nákladů a zisku.

(183)

Použitelný vážený průměr prodejních, správních a režijních nákladů a zisku byl stanoven jako procentní podíl nákladů na prodané zboží ve výši 16,5 % pro prodejní, správní a režijní náklady a 21,6 % pro zisk.

(184)

Ve svých připomínkách k poznámce ke zdrojům Čínská obchodní komora tvrdila, že dusíkatá hnojiva představují výrobky, které se liší od melaminu, mají odlišné fyzikální a chemické vlastnosti, odlišné konečné použití a odlišné cílové zákazníky. Proto by měly být použity finanční údaje výrobců melaminu v Turecku. Pokud takové údaje nejsou k dispozici, měla by se Komise vrátit k prodejním, režijním a správním nákladům a zisku žadatelů jakožto skutečných výrobců melaminu. A konečně, pokud by Komise trvala na použití finančních údajů daných tureckých společností, měly by být zohledněny pouze prodejní, správní a režijní náklady a zisk společnosti Tekfen, neboť finanční údaje zbývajících dvou společností nebyly auditovány.

(185)

Komise uvedla, že dusíkatá hnojiva vyráběná v hodnotovém řetězci amoniaku lze považovat za výrobky ve stejné obecné kategorii výrobků. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk výrobců v Unii nemohly být v tomto případě použity vzhledem k rozdílné úrovni hospodářského rozvoje mezi ČLR a Unií. Konečně Komise ani Čínská obchodní komora nemohly určit, zda finanční údaje společností Ege Gübre a Bagfaş byly předmětem auditu, či nikoli. Vzhledem k tomu, že v tomto šetření vycházela Komise z finančních údajů společností, které ve skutečnosti nevyráběly výrobek, který je předmětem přezkumu, byl vážený průměr všech tří výrobců považován za vhodnější a reprezentativnější.

(186)

Komise proto zamítla tvrzení Čínské obchodní komory týkající se nezkreslených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku.

(187)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora zopakovaly, že Komise by měla při stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku vyloučit společnosti Ege Gübre a Bagfaş, neboť není jasné, zda byly účetní závěrky obou společností auditovány.

(188)

V tomto ohledu Komise provedla další šetření a mohla potvrdit, že finanční údaje obou společností, Ege Gübre (116) a Bagfaş (117), byly v obdobích použitých ke stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku auditovány. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

3.2.2.4.   Výpočet běžné hodnoty

(189)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(190)

Vzhledem k tomu, že melamin je komodita bez dalších typů výrobku, byla běžná hodnota početně zjištěna pouze pro jeden výrobek (typ).

(191)

Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k neexistenci smysluplné spolupráce ze strany vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací poskytnutých žadateli v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti o použití každého výrobního faktoru při výrobě melaminu za použití technologie společnosti Eurotecnica.

(192)

Nezkreslené výrobní náklady byly sníženy o nezkreslenou hodnotu vedlejšího produktu upravenou směrem dolů o ztrátu účinnosti (viz 175. a 176. bod odůvodnění).

(193)

Komise poté k nezkresleným nákladům zpracování připočetla výrobní režijní náklady, aby dospěla k nezkresleným výrobním nákladům. V žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti žadatelé vykázali výrobní režijní náklady jako fixní náklady. Hodnota fixních nákladů byla aktualizována v souladu s odpovědí příslušného žadatele na dotazník týkající se újmy a upravena směrem dolů o rozdíl v úrovni hospodářského rozvoje.

(194)

Dále Komise k nezkresleným výrobním nákladům připočetla nezkreslené prodejní, správní a režijní náklady ve výši 16,5 % a zisk ve výši 21,6 % (viz 180. až 183. bod odůvodnění).

(195)

A konečně Komise rovněž zjistila, že v ČLR byla daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) uplatňovaná na vývoz melaminu (13 %) vrácena pouze částečně (10 %). Rozdíl mezi DPH, která byla nebo má být zaplacena, a vrácenou DPH zvýšil náklady výrobců v ČLR při výrobě melaminu na vývoz. Komise proto k nezkreslené hodnotě melaminu stanovené v souladu s 191. až 194. bodem odůvodnění připočetla další 3 %.

(196)

Na základě toho Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

3.2.3.   Vývozní cena

(197)

Vzhledem k neexistenci smysluplné spolupráce ze strany vyvážejících výrobců z ČLR byla vývozní cena veškerého dovozu melaminu stanovena na základě údajů Eurostatu o dovozu, které byly zaznamenány na úrovni CIF a upraveny na úroveň ceny ze závodu odečtením nákladů na námořní přepravu, pojištění a vnitrostátní přepravu v ČLR.

(198)

Průměrné náklady na námořní přepravu a pojištění byly stanoveny na základě analýzy dovozních statistik dostupných v GTA (118). Komise stanovila hodnotu námořní přepravy a pojištění jako rozdíl mezi jednotkovou dovozní cenou melaminu pocházejícího z ČLR v Unii (zaznamenanou na úrovni CIF) a jednotkovou vývozní cenou melaminu vyváženého z ČLR do Unie (zaznamenanou na úrovni FOB) v období přezkumného šetření.

(199)

Vnitrostátní přeprava v ČLR vycházela ze zprávy o ČLR od Doing Business (119).

3.2.4.   Srovnání a dumpingová rozpětí

(200)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a vývozní cenu jako cenu ze závodu, jak je stanoveno výše. Na základě toho činí vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením 40 %.

(201)

Komise proto vyvodila závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

3.3.   Pravděpodobnost přetrvání dumpingu

(202)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by došlo ke zrušení opatření. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR a atraktivita trhu Unie.

3.3.1.   Výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR

(203)

Vzhledem k neexistenci spolupráce vycházela Komise při stanovení výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR z informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti (120). Roční výrobní kapacita byla odhadnuta na základě výrobní kapacity v roce 2020 a projektů zaměřených na zvýšení kapacity probíhajících v roce 2021, jak uvedli žadatelé (121). Kromě toho Komise na základě informací zveřejněných společností Eurotecnica (122) identifikovala další projekty zaměřené na zvýšení kapacity (nezahrnuté ve zprávě CEH). Roční výrobní kapacita dostupná již v období přezkumného šetření ve výši [2 600 000–2 800 000] tun se proto v nadcházejících letech pravděpodobně zvýší na [3 000 000–3 200 000] tun.

(204)

Využití kapacity bylo v období přezkumného šetření odhadnuto na [40–45] % a očekává se, že do roku 2025 vzroste na [45–55] % (123). V důsledku toho objem výroby v období přezkumného šetření činil [1 040 000–1 260 000] tun a do roku 2025 se pravděpodobně zvýší na [1 350 000–1 760 000] tun.

(205)

Volná kapacita v ČLR tak v období přezkumného šetření činila více než 1 500 000 tun a mohla by v blízké budoucnosti kolísat mezi 1 400 000 a 1 600 000 tunami. To je téměř čtyřnásobek spotřeby v Unii v období přezkumného šetření.

(206)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že čínští vyvážející výrobci mají značné volné kapacity, které by mohly být mobilizovány pro vývoz do Unie, což velmi zvyšuje pravděpodobnost vývozu za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

3.3.2.   Atraktivita trhu Unie

(207)

Za účelem určení míry atraktivity trhu Unie Komise porovnala čínské vývozní ceny do Unie s vývozními cenami na trhy třetích zemí, zkoumala velikost trhu Unie a stávající opatření uložená třetími zeměmi, které na své trhy čínský melamin nepouští.

(208)

Vzhledem k neexistenci smysluplné spolupráce použila Komise pro čínský vývoz v rámci podokruhu HS 2933 61 (melamin) statistiky dostupné v GTA (124), aby porovnala čínské vývozní ceny do Unie s vývozními cenami na trhy třetích zemí, jakož i s průměrnou prodejní cenou výrobců v Unii na trhu Unie.

(209)

V období přezkumného šetření vyvezli čínští výrobci 588 tisíc tun melaminu, tj. přibližně polovinu své odhadované výroby. Nejdůležitějšími třetími zeměmi pro vývoz byly Indie (14 %), Turecko (12 %), Rusko (8 %), Brazílie (8 %), Vietnam (6 %) a Thajsko (6 %).

(210)

Vážená průměrná cena čínského vývozu (na úrovni FOB) do Unie v období přezkumného šetření byla o 10 % vyšší než vážená průměrná vývozní cena do šesti největších vývozních destinací uvedených ve 209. bodě odůvodnění. Kromě toho byla vývozní cena do Unie až o 12 % vyšší než vývozní cena do Indie, druhého nejvýznamnějšího vývozního trhu (po Unii, s 15 % podílem).

(211)

Komise dále upravila čínské vývozní ceny na trhy třetích zemí uvedené ve 209. bodě odůvodnění (na úrovni FOB) na úroveň CIF v Unii tím, že přičetla průměrné náklady na námořní přepravu a pojištění z ČLR do Unie (viz 198. bod odůvodnění). Tyto vývozní ceny do třetích zemí byly o 27 % nižší než průměrná prodejní cena výrobců v Unii na trhu Unie. Pokud by byla opatření zrušena, čínský vyvážející výrobce by byl motivován vyvážet do Unie za ceny vyšší, než jsou ceny účtované odběratelům ve třetích zemích, avšak nižší než prodejní cena výrobců v Unii, což by vyvíjelo další tlak na cenu v Unii.

(212)

Kromě toho spotřeba v Unii v období přezkumného šetření činila přibližně 430 tisíc tun, a představovala tak [35–40] % odhadované výroby melaminu v ČLR.

(213)

Dovoz pocházející z ČLR měl ve druhé polovině posuzovaného období významný podíl na trhu Unie. Podíl na trhu se zvýšil zejména v roce 2021 (6,4 %) a v období přezkumného šetření (14,9 %). Tento vývoj souvisí s prudkým nárůstem cen melaminu na trhu Unie, což ukazuje, že kombinace velikosti trhu Unie a cen přitahuje příliv čínského melaminu, u něhož bylo zjištěno, že byl v období přezkumného šetření vyvážen za dumpingové ceny.

(214)

A konečně dva trhy třetích zemí – USA a Euroasijská hospodářská unie (dále jen „EAHU“) – zachovaly opatření na ochranu obchodu částečně nebo zcela v platnosti, přičemž své trhy pro dovoz z ČLR částečně nebo zcela uzavřely. USA v roce 2015 uložily antidumpingová a vyrovnávací opatření na dovoz melaminu pocházejícího z ČLR a v roce 2021 prodloužily jejich platnost o dalších pět let (125). Čínský vývoz melaminu do USA podléhá celostátnímu antidumpingovému clu ve výši 363,31 % a zbytkovému antisubvenčnímu clu ve výši 154,58 %. V dubnu 2022 uložila EAHU konečné antidumpingové clo na melamin z ČLR v rozmezí od 15,22 % do 19,08 % (126).

(215)

USA a Rusko (jako největší člen EAHU) představovaly v roce 2020 [3-5] % celosvětové spotřeby melaminu (127). Vzhledem k přísnosti opatření čínští výrobci melaminu téměř zcela ukončili vývoz do USA; v období přezkumného šetření činil vývoz pouze 80 tun a v předchozích letech posuzovaného období dokonce méně než 50 tun. Po uložení opatření ze strany EAHU klesl průměrný měsíční objem čínského vývozu melaminu do regionu z 3 900 tun v období přezkumného šetření (3 360 tun v roce 2021, 2 200 tun v roce 2020, 2 950 tun v roce 2019) na přibližně 230 tun ve druhé polovině roku 2022.

(216)

Jak je uvedeno ve 214. a 215. bodě odůvodnění, nápravná opatření v oblasti obchodu měla odrazující účinek na čínský vývoz melaminu do USA a Ruska. Je pravděpodobné, že by se čínští výrobci pokusili kompenzovat ztrátu dvou vývozních trhů hledáním nových vývozních příležitostí v Unii, pokud by opatření, která jsou v současné době předmětem přezkumu, byla ukončena.

(217)

Komise proto dospěla k závěru, že trh Unie by pravděpodobně přilákal zvýšený objem dumpingového dovozu melaminu pocházejícího z ČLR, a to z těchto důvodů:

čínská vývozní cena do Unie byla v období přezkumného šetření vyšší než vývozní cena do třetích zemí,

pokud by byl vývoz do třetích zemí přesměrován do Unie, čínští vyvážející výrobci by byli schopni účtovat vyšší vývozní ceny, přičemž ty by stále byly nižší než prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie, což by mělo za následek dodatečný tlak na ceny,

trh Unie je atraktivní, pokud jde o jeho velikost, která činí přibližně [35–40] % čínské výroby melaminu a představuje hlavní vývozní destinaci v období přezkumného šetření,

po uzavření dvou vývozních trhů poté, co USA a EAHU přijaly nápravná opatření v oblasti obchodu týkající se dovozu melaminu z ČLR, hledají čínští výrobci alternativní vývozní příležitosti.

(218)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora poukázaly na to, že zjištění vyšší čínské vývozní ceny do Unie ve srovnání se třetími zeměmi bylo věcně správné, avšak ne konkrétně u vývozu melaminu. Tvrdily, že vyšší vývozní ceny do Unie odrážejí obecně vyšší prodejní ceny v Unii v důsledku vyšších výrobních nákladů souvisejících s náklady práce, náklady na energie a náklady na ochranu životního prostředí. Nižší úroveň hospodářského rozvoje třetí země by navíc neumožňovala vysokou vývozní cenu.

(219)

Komise uvedla, že ať byly důvody pro vyšší vývozní cenu do Unie jakékoli, nijak se tím nezměnila skutečnost, že čínští výrobci melaminu byli schopni účtovat na trhu Unie vyšší cenu ve srovnání s ostatními významnými vývozními trhy, a dosáhnout tak vyšší ziskovosti prodeje. Komise dospěla k závěru, že dotčené strany nepředložily žádné argumenty, které by zvrátily její zjištění, že vyšší čínská vývozní cena do Unie je ukazatelem atraktivity trhu Unie. Připomínky stran ve skutečnosti potvrdily zjištění Komise v tomto ohledu.

(220)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora dále uvedly, že čínští výrobci melaminu nemají zájem přesměrovat svůj vývoz ze třetích zemí do Unie. Čínští výrobci si údajně v průběhu let vytvořili solidní vývozní trhy v řadě třetích zemí a neopustili by stávající zákazníky na těchto trzích, mimo jiné z důvodu diverzifikace rizika. I kdyby část vývozu byla přesměrována do Unie, výrobci by nebyli motivováni snižovat své vývozní ceny do Unie.

(221)

Komise uvedla, že dotčené strany nepředložily na podporu svých tvrzení žádné důkazy. Má za to, že zaměření se na trh s vyššími cenami by bylo zdravým obchodním rozhodnutím. Čínští výrobci by ve skutečnosti byli schopni zvýšit své vývozní ceny (ve srovnání s vývozními cenami do třetích zemí) a zároveň zůstat pod cenami v Unii, což by jim poskytlo konkurenční výhodu. Komise toto tvrzení zamítla.

(222)

Po poskytnutí konečných informací navíc společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora potvrdily, že trh Unie je pro čínské výrobce melaminu atraktivní, pokud jde o jeho velikost.

(223)

Dotčené strany rovněž nesouhlasily s tím, že uzavření trhů USA a EAHU/Rusko po uložení antidumpingových opatření příslušnými jurisdikcemi by vedlo ke zvýšení vývozu do Unie. Poukázaly na skutečnost, že i poté, co USA přijaly v roce 2015 daná opatření, zůstal objem čínského vývozu do Unie poměrně nízký.

(224)

Komise uvedla, že v době přijetí opatření ze strany USA byl trh Unie již chráněn minimální dovozní cenou a/nebo pevně stanoveným zbytkovým clem. Kromě toho převládající mezinárodní ceny melaminu v daném období (128) nevytvořily pro čínské výrobce příležitost proniknout na trh Unie, aby tak nahradili ztrátu trhu USA. Jakmile se mezinárodní cena melaminu zvýšila výrazně nad úroveň minimální dovozní ceny (2021 a období přezkumného šetření), čínský vývoz melaminu do Unie prudce vzrostl. Období 2021 a období přezkumného šetření ve skutečnosti simulují situaci, kdy se na dovoz melaminu pocházejícího z ČLR neuplatňují žádná antidumpingová opatření, konkrétně na tři hlavní vyvážející výrobce, na které se vztahuje minimální dovozní cena.

(225)

Komise proto dospěla k závěru, že uložení opatření ze strany USA nevedlo k okamžitému zvýšení vývozu do Unie v důsledku nízké mezinárodní ceny melaminu v uvedeném období, což umožnilo ochránit trh Unie prostřednictvím minimální dovozní ceny a/nebo pevně stanoveného zbytkového cla. Komise proto potvrdila svá zjištění týkající se atraktivity trhu Unie po uzavření trhů USA a EAHU/Rusko.

3.3.3.   Závěr týkající se pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu

(226)

S ohledem na svá zjištění o přetrvávání dumpingu během období přezkumného šetření, jak je uvedeno v 201. bodě odůvodnění, a pravděpodobném vývoji vývozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, jak je vysvětleno v 202. až 217. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz z ČLR by vedlo k přetrvání dumpingu.

4.   ÚJMA

4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(227)

Na základě informací uvedených v žádosti vyráběli obdobný výrobek během období přezkumného šetření tři žadatelé a dva další výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Dva další výrobci v Unii, BASF AG, Ludwigshafen/Německo a S.C. Azomures S.A., Targu Mures/Rumunsko, se nevyjádřili.

(228)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na 382 186 tun. Tento údaj byl vypočten na základě odpovědí na dotazníky od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a odpovědí na dotazník týkající se makroukazatelů, které předložili žadatelé.

(229)

Jak je uvedeno v 24. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možného přetrvávání újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku. Výrobci v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, představovali přibližně 82 % celkové odhadované výroby obdobného výrobku v Unii. Třemi výrobci zařazenými do vzorku jsou žadatelé.

4.2.   Spotřeba v Unii

(230)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě: a) údajů žadatelů o prodeji obdobného výrobku výrobního odvětví Unie, které byly částečně porovnány s údaji od výrobců v Unii zařazených do vzorku o objemu prodeje, a b) dovozu výrobku, který je předmětem šetření, do Unie ze všech třetích zemí, jak je uvedeno v databázi Comext (Eurostat).

(231)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

 

2019

2020

2021

Období přezkumného šetření

Celková spotřeba v Unii

390 729

364 168

427 309

432 773

Index (2019 = 100)

100

93

109

111

Zdroj: Eurostat, žadatel

(232)

Přezkum ukázal, že spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 11 %. Spotřeba v Unii byla v roce 2020 negativně ovlivněna vypuknutím pandemie COVID-19, ale během roku 2021 a během období přezkumného šetření se opět výrazně zvýšila.

4.3.   Dovoz z dotčené země

4.3.1.   Objem dovozu z dotčené země a jeho podíl na trhu

(233)

Objem dovozu z dotčené země Komise stanovila na základě statistik Eurostatu, jak je řádně vysvětleno ve 229. bodě odůvodnění. Čínský podíl na trhu byl stanoven srovnáním dovozu se spotřebou v Unii, jak je uvedeno v tabulce 2.

(234)

Dovoz z ČLR se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

 

2019

2020

2021

Období přezkumného šetření

Objem dovozu z ČLR (v tunách)

6 704

1 222

27 270

64 673

Index (2019 = 100)

100

18

407

965

Podíl dovozu z ČLR na trhu

1,7  %

0,3  %

6,4  %

14,9  %

Index (2019 = 100)

100

20

372

871

Zdroj: Eurostat

(235)

Objem dovozu z Číny mezi lety 2019 a 2020 výrazně poklesl o 82 %, což lze vysvětlit zastavením výroby v Číně po vypuknutí pandemie COVID-19 a prudkým poklesem spotřeby v Unii. Objem čínského dovozu se v roce 2021 exponenciálně zvýšil více než čtyřnásobně v porovnání s objemem dovezeným v roce 2019. Objem dovozu se v období přezkumného šetření opět výrazně zvýšil, a to více než dvojnásobně v porovnání s objemem dovezeným v roce 2021.

(236)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora tvrdily, že nárůst čínského dovozu do Unie byl způsoben nedostatkem dodávek na úrovni výrobního odvětví Unie v kombinaci s vysokou poptávkou uživatelů, která se projevila po odeznění pandemie COVID-19, tj. v roce 2021 a v období přezkumného šetření. Výrobní odvětví Unie proto nebylo schopno uspokojit tuto poptávku a uživatelé se museli přeorientovat na dovoz z Číny. Společnost Xinjiang XLX dodala, že výrobní odvětví Unie v uvedeném období navíc podstatně zvýšilo ceny a že uživatelé proto museli hledat alternativní zdroje zásobování.

(237)

Komise uvedla, že volná kapacita výrobců v Unii zařazených do vzorku činila v každém jednotlivém roce posuzovaného období nejméně 80 000 tun (viz tabulka 6), což jasně přesahuje celkový objem dovozu z Číny do Unie (viz tabulka 3). Z toho vyplývá, že výrobní odvětví Unie bylo jistě schopno nahradit celkový zaznamenaný dovoz z Číny a následně v posuzovaném období uspokojit poptávku na trhu Unie v tomto rozsahu. Pokud jde o ceny účtované výrobním odvětvím Unie, Komise uvedla, že toto zvýšení cen uplatňované výrobním odvětvím Unie bylo zcela v souladu s tržními signály v kontextu vysoké poptávky a významného zvýšení nákladů, jak bylo zaznamenáno v roce 2021 a v období přezkumného šetření. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

4.3.2.   Ceny dovozu z Číny a cenové podbízení.

4.3.2.1.   Ceny

(238)

Komise stanovila průměrné ceny dovozu z Číny na základě statistik Eurostatu.

(239)

Vážená průměrná cena dovozu z Číny do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

 

2019

2020

2021

Období přezkumného šetření

Čína

1 155

958

1 627

2 224

Index (2019 = 100)

100

83

141

193

Zdroj: Eurostat

(240)

Průměrné ceny dovozu melaminu z Číny se během posuzovaného období zvýšily o 93 %, což ukazuje, že čínští výrobci částečně následovali obecně pozitivní cenový trend na trhu Unie, jak ukazuje tabulka 8.

4.3.2.2.   Cenové podbízení

(241)

Vzhledem k tomu, že vývozní ceny jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce nemohly být považovány za reprezentativní, neboť příslušné vývozní množství představovalo méně než 3 % celkového vývozu z Číny do Unie během období přezkumného šetření (viz 27. bod odůvodnění), stanovila Komise cenové podbízení srovnáním a) vážených průměrných statistických cen dovozu z ČLR během období přezkumného šetření, jak je vysvětleno ve 196. bodě odůvodnění, stanovených na základě cen CIF, s příslušnou úpravou o smluvní celní sazbu, antidumpingové clo (129) a náklady po dovozu, a b) vážených průměrných prodejních cen tří výrobců v Unii účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravených na úroveň ceny ze závodu. Takto vypočtené rozpětí cenového podbízení činilo 12,6 %.

4.4.   Objem a ceny dovozu ze třetích zemí

(242)

Komise stanovila objem a ceny dovozu ze třetích zemí podle stejné metodiky jako v případě ČLR (viz oddíl 4.3.1).

(243)

Objem dovozu ze třetích zemí se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

Země

 

2019

2020

2021

Období přezkumného šetření

Katar

Objem dovozu (v tunách)

33 941

26 256

35 622

31 725

 

Index (2019 = 100)

100

77

105

93

 

Podíl na trhu (%)

8,7

7,2

8,3

7,3

 

Index (2019 = 100)

100

83

96

84

 

Průměrná cena (EUR/t)

1 011

824

1 548

2 479

 

Index (2019 = 100)

100

81

153

245

Trinidad a Tobago

Objem dovozu (v tunách)

13 719

8 370

14 112

12 507

 

Index (2019 = 100)

100

61

103

91

 

Podíl na trhu (%)

3,5

2,3

3,3

3,0

 

Index (2019 = 100)

100

65

94

84

 

Průměrná cena (EUR/t)

1 091

850

1 572

2 485

 

Index (2019 = 100)

100

78

144

227

Japonsko

Objem dovozu (v tunách)

13 699

9 195

9 499

7 576

 

Index (2019 = 100)

100

67

69

55

 

Podíl na trhu (%)

3,5

2,5

2,2

1,8

 

Index (2019 = 100)

100

72

63

50

 

Průměrná cena (EUR/t)

1 076

912

1 295

2 046

 

Index (2019 = 100)

100

85

120

190

Ostatní třetí země

Objem dovozu (v tunách)

37 825

28 238

22 673

21 480

 

Index (2019 = 100)

100

75

60

57

 

Podíl na trhu (%)

9,7

7,8

5,3

5,0

 

Index (2019 = 100)

100

80

55

51

 

Průměrná cena (EUR/t)

940

816

1 671

2 447

 

Index (2019 = 100)

100

87

178

260

Celkový dovoz bez Číny

Objem dovozu (v tunách)

99 183

72 059

81 907

73 288

 

Index (2019 = 100)

100

73

83

74

 

Podíl na trhu (%)

25,4

19,8

19,2

17,0

 

Index (2019 = 100)

100

78

76

67

 

Průměrná cena (EUR/t)

1 004

835

1 557

2 427

 

Index (2019 = 100)

100

83

155

242

Zdroj: Eurostat

(244)

Nejvýznamnějšími zdroji dovozu mimo Čínu byly Katar, Trinidad a Tobago a Japonsko. Dovoz z každé z těchto zemí se během posuzovaného období snížil nejméně o 7 % a až o 45 %, zatímco celkový dovoz ze třetích zemí kromě Číny se snížil o 26 %.

(245)

V období přezkumného šetření byly průměrné dovozní ceny dvou zemí jiných než Čína, jejichž individuální tržní podíl během období přezkumného šetření překračoval 2 %, tj. Kataru (7,3 %) a Trinidadu a Tobaga (3 %), o více než 200 EUR za tunu vyšší než průměrné dovozní ceny z ČLR.

(246)

Společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora tvrdily, že výše uvedená tabulka ukazuje, že Komise neposoudila úlohu ruského dovozu melaminu do Unie. Ruský dovoz byl až do vypuknutí nevyprovokované a neodůvodněné útočné války Ruska proti Ukrajině významný a poté, jak tvrdí společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora, byl ruský dovoz nahrazen dovozem z Číny, což je faktor, který by rovněž vysvětloval nárůst čínského dovozu od daného okamžiku.

(247)

Komise s tím nesouhlasila. Dovoz z Ruska skutečně individuálně posoudila jako součást dovozu z „ostatních třetích zemí“ (viz tabulka 5). Ruský dovoz však není ve výše uvedené tabulce uveden zvlášť, neboť třemi vývozními zeměmi s nejvyšším objemem vývozu do Unie mimo dotčenou zemi během období přezkumného šetření byly Katar, Trinidad a Tobago a Japonsko. Podíl Ruska na trhu činil v období přezkumného šetření 1,4 % a během posuzovaného období byl nejvyšší v roce 2020, kdy dosáhl 4,3 %. Ztráta podílu Ruska na trhu od daného roku, kdy dosáhl maxima, (minus 2,9 procentního bodu) je tak zastíněna zvýšením podílu Číny na trhu (plus 14,6 procentního bodu). Tvrzení, že ztráta podílu ruského dovozu na trhu významně přispěla ke zvýšení podílu čínského dovozu na trhu, bylo proto zamítnuto.

(248)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora uvedly, že průměrné ceny čínského dovozu během období přezkumného šetření byly vyšší než odpovídající ceny z Japonska a Ruska a že všechny vyvážející země v roce 2021 a v období přezkumného šetření do značné míry následovaly trend rostoucích cen.

(249)

Komise souhlasila s tím, že průměrné ceny dovozu z Japonska a Ruska byly podle údajů Eurostatu skutečně nižší než průměrné ceny dovozu z Číny během období přezkumného šetření. Jejich společný podíl na trhu ve výši 3,2 % však byl mnohem nižší než podíl dovozu z Číny. Komise dále uvedla, že dotčené strany nevznesly žádná tvrzení vycházející z těchto skutečností. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(250)

Na základě výše uvedených skutečností, tj. vývoje objemu dovozu ze třetích zemí a cen dovozu z nejdůležitějších zdrojů mimo Čínu, dospěla Komise k závěru, že dovoz ze třetích zemí neměl na výrobní odvětví Unie poškozující účinek.

4.5.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.5.1.   Obecné poznámky

(251)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(252)

Pro účely vyhodnocení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů a informací obsažených v odpovědích žadatelů na dotazník a řádně je porovnala s informacemi uvedenými v žádosti a v odpovědích výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník a se statistikami Eurostatu. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(253)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(254)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové prodejní ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál.

4.5.2.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(255)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2019

2020

2021

Období přezkumného šetření

Objem výroby (v tunách)

403 513

401 780

396 575

382 187

Index (2019 = 100)

100

100

98

95

Výrobní kapacita (v tunách)

480 383

480 578

477 621

472 494

Index (2019 = 100)

100

100

99

98

Využití kapacity (v %)

84,0

83,6

83,0

80,9

Index (2019 = 100)

100

100

99

96

Zdroj: Žadatelé

(256)

V posuzovaném období se výroba výrobního odvětví Unie snížila o 5 %. Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie zůstala v posuzovaném období téměř stabilní, s mírným poklesem o 2 %. V důsledku toho došlo ke snížení využití kapacity o 4 %.

4.5.3.   Objem prodeje a podíl na trhu

(257)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

 

2019

2020

2021

Období přezkumného šetření

Celkový objem prodeje na trhu Unie – odběratelé, kteří nejsou ve spojení

284 842

290 888

318 133

294 513

Index (2019 = 100)

100

102

112

103

Podíl na trhu (%)

72,9

79,9

74,5

68,1

Index (2019 = 100)

100

110

102

93

Zdroj: Eurostat, žadatelé

(258)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se od roku 2019 do roku 2021 zvýšil o 12 %, ale mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření klesl o 9 procentních bodů na 3 % nad úrovní roku 2019.

(259)

Od roku 2019 do roku 2020 mohlo výrobní odvětví Unie zvýšit svůj podíl na trhu o 10 % a zaplnit mezeru, která vznikla po pandemii COVID-19 v důsledku nižšího množství dovozu z Číny (viz 234. bod odůvodnění a tabulka 3). Mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření přišlo výrobní odvětví Unie o významný podíl na trhu, téměř o 12 procentních bodů, a ve srovnání s rokem 2019 ztratilo výrobní odvětví Unie v období přezkumného šetření 4,8 procentního bodu podílu na trhu.

4.5.4.   Růst

(260)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila o 11 % (viz tabulka 2), zatímco objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se zvýšil o 8 % (viz tabulka 7). V důsledku toho objem prodeje výrobního odvětví Unie v absolutních číslech rostl, ale v relativním vyjádření zaznamenal pokles. Jinými slovy, výrobní odvětví Unie nemohlo těžit z růstu trhu ve stejném rozsahu jako dovoz z Číny.

4.5.5.   Ceny a činitele, které ovlivňují vývoj cen

(261)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, a jednotkové výrobní náklady se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii a výrobní náklady

 

2019

2020

2021

Období přezkumného šetření

Vážená průměrná jednotková prodejní cena v Unii

1 149

928

1 863

2 811

Vážená průměrná jednotková prodejní cena v Unii (Index, 2019 = 100)

100

81

162

245

Jednotkové výrobní náklady

980

906

1 611

2 250

Jednotkové výrobní náklady (Index, 2019 = 100)

100

92

164

230

Zdroj: Výrobci v Unii zařazení do vzorku

(262)

Po poklesu o 8 % mezi lety 2019 a 2020 vzrostly jednotkové výrobní náklady exponenciálně na úroveň, která byla v období přezkumného šetření o 130 % vyšší než v roce 2019. Tento prudký nárůst výrobních nákladů byl způsoben velmi strmým nárůstem cen plynu počínaje rokem 2021.

(263)

Prodejní ceny se vyvíjely podobně. Mezi roky 2019 a 2020 klesly jednotkové prodejní ceny po hospodářském útlumu v souvislosti s pandemií COVID-19 o 19 %. Mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření však jednotkové prodejní ceny vzrostly trojnásobně.

4.5.6.   Zaměstnanost a produktivita

(264)

Zaměstnanost a produktivita a průměrné náklady práce u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Zaměstnanost a produktivita

 

2019

2020

2021

Období přezkumného šetření

Počet zaměstnanců

647

632

642

641

Index (2019 = 100)

100

98

99

99

Produktivita práce (v tunách na zaměstnance)

515

524

508

498

Index (2019 = 100)

100

102

99

97

Průměrné náklady práce na zaměstnance

71 772

73 491

77 431

76 913

Průměrné náklady práce na zaměstnance (Index, 2019 = 100)

100

102

108

107

Zdroj: Žadatelé, výrobci v Unii zařazení do vzorku

(265)

Během posuzovaného období se průměrné náklady práce zvýšily o 7 %. Počet zaměstnanců a produktivita práce zůstaly během posuzovaného období stabilní. Výrobní odvětví Unie během celého posuzovaného období zaměstnávalo téměř 650 zaměstnanců, přičemž výstup na zaměstnance činil přibližně 500 tun.

4.5.7.   Zásoby

(266)

Stav zásob výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

 

2019

2020

2021

Období přezkumného šetření

Konečný stav zásob

20 615

12 151

5 372

24 530

Index (2019 = 100)

100

59

26

119

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby

5,2

3,1

1,4

6,3

Index (2019 = 100)

100

59

26

121

Zdroj: Výrobci v Unii zařazení do vzorku

(267)

Stav zásob se během posuzovaného období značně lišil. V období přezkumného šetření byla úroveň zásob o 19 % vyšší než v roce 2019. To je další známkou toho, že výrobní odvětví Unie mělo ke konci posuzovaného období stále větší potíže s prodejem své produkce vzhledem k dramaticky rostoucímu dovozu z Číny.

4.5.8.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(268)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě výrobců v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2019

2020

2021

Období přezkumného šetření

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (%)

8,0

–4,1

12,3

17,3

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (Index, 2019 = 100)

100

–51

154

216

Peněžní tok

46 403 891

12 158 042

95 868 270

118 352 455

Peněžní tok (Index, 2019 = 100)

100

26

207

255

Investice

42 800 119

25 704 881

32 880 347

33 110 890

Investice (Index, 2019 = 100)

100

60

77

77

Návratnost investic (%)

14,5

–10,2

46,2

88,4

Návratnost investic (Index, 2019 = 100)

100

–70

319

610

Zdroj: Výrobci v Unii zařazení do vzorku

(269)

Komise stanovila zisk výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje melaminu odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Takto zjištěná ziskovost vzrostla z 8 % v roce 2019 na 17,3 % v období přezkumného šetření. V roce 2020 bylo výrobní odvětví Unie v důsledku hospodářského útlumu způsobeného pandemií COVID-19 silně ztrátové, následně se však rychle a výrazně zotavilo.

(270)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Vývoj peněžního toku během posuzovaného období byl kladný, přičemž peněžní tok generovaný z jeho obchodní činnosti byl v období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2019 o 155 % vyšší.

(271)

Úroveň investic výrobního odvětví Unie vykazovala během posuzovaného období klesající tendenci (–13 % mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření). Jak je vidět výše v rámci využití kapacity (tabulka 6), výrobní odvětví Unie nepociťuje potřebu okamžitě investovat do nové výrobní kapacity.

(272)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech čisté účetní hodnoty investic a její trend sledoval trend analyzované míry ziskovosti.

(273)

Žádný z výrobců v Unii zařazených do vzorku neuvedl, že by zaznamenal potíže se získáváním kapitálu. Jak ukazuje tabulka 11, disponibilní peněžní tok značně převýšil uskutečněné investice s tím, že rok 2020 byl v tomto ohledu jedinou výjimkou.

4.5.9.   Závěr ohledně situace výrobního odvětví Unie

(274)

V kontextu rostoucí spotřeby zvýšilo výrobní odvětví Unie v posuzovaném období objem prodeje. Výrobní odvětví Unie však v roce 2021 a v období přezkumného šetření ztratilo významné podíly na trhu, které získala ČLR, v důsledku čehož byl jeho podíl na trhu na konci posuzovaného období téměř o 5 procentních bodů nižší než na začátku posuzovaného období. Vzhledem k výjimečně příznivým podmínkám na trhu v Unii způsobeným obnovením poptávky stagnující v důsledku pandemie COVID-19 v roce 2020 byly ceny v Unii výrazně vyšší než minimální dovozní ceny, jimž podléhají vyvážející výrobci spolupracující v původním šetření. To okamžitě vedlo k obnovení vysokého objemu dovozu od těchto vyvážejících výrobců. Tento dovoz vykazoval výrazně nižší ceny, než byly ceny výrobního odvětví Unie.

(275)

Zatímco výrobní odvětví Unie tak přišlo o významný podíl na trhu, který získala Čína, jeho finanční ukazatele tímto prudkým nárůstem čínského dovozu neutrpěly, neboť v roce 2021 a v první polovině roku 2022 mohlo stále dosáhnout mimořádně dobrých cen. Zisky výrobního odvětví Unie zůstaly na zdravé úrovni a v období přezkumného šetření dosáhly vrcholu, což ukazuje, že výrobci v Unii byli schopni zohlednit zvýšení nákladů ve svých prodejních cenách. Za těchto okolností platná opatření poskytla minimální úroveň v době, kdy byly ceny ještě stále nižší (v letech 2019 a 2020), a zajistila tak rovné podmínky na trhu Unie s melaminem. Když ceny následně dosáhly nebývale vysoké úrovně, která nebyla pozorována od původního šetření, přišlo výrobní odvětví Unie o významný podíl na trhu, ale nadále dosahovalo zdravých zisků. Daná opatření ve skutečnosti nevyloučila čínské výrobce z trhu Unie, zejména když ceny prudce rostly, a proto byli tito výrobci nadále na trhu přítomni a měli z rostoucí spotřeby prospěch.

(276)

Celkově se většina ukazatelů újmy, jako je výroba, prodej, zaměstnanost, ziskovost a peněžní tok, vyvíjela pozitivně a/nebo byla na uspokojivé úrovni. Některé ukazatele však naznačují méně příznivou situaci výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie zejména přišlo o podíly na trhu ve prospěch čínského dovozu. Stejně tak celková míra výroby a využití kapacity během posuzovaného období klesly a stav zásob se zvýšil.

(277)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie celkově neutrpělo v posuzovaném období podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

5.   PRAVDĚPODOBNOST OBNOVENÍ ÚJMY V PŘÍPADĚ ZRUŠENÍ OPATŘENÍ

(278)

Jelikož Komise dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu (viz 276. bod odůvodnění), posoudila v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení, zda je pravděpodobné, že dojde k obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z Číny, pokud by daná opatření pozbyla platnosti.

(279)

V tomto ohledu Komise při posuzování atraktivity trhu Unie a pravděpodobného dopadu dovozu z Číny, pokud by opatření pozbyla platnosti, vycházela z informací poskytnutých spolupracujícími stranami a veškerých dalších informací obsažených ve spisu o výrobní kapacitě a volné kapacitě v Číně.

(280)

Jak je uvedeno ve 204. a 205. bodě odůvodnění, disponuje Čína značnou volnou kapacitou, která představuje přibližně čtyřnásobek roční spotřeby v Unii. Kromě toho, jak je uvedeno ve 216. bodě odůvodnění, je trh Unie vzhledem k svým cenám a velikosti atraktivní pro čínské výrobce. Na základě toho je velmi pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření povede ke zvýšení čínského vývozu do Unie.

(281)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora tvrdily, že Komise neprovedla žádnou analýzu pravděpodobného rozsahu jakéhokoli zvýšení čínského vývozního prodeje do Unie ani pravděpodobného časového rámce, během něhož má k takovému zvýšení dojít, ačkoli oba faktory by měly přímý vliv na rozsah jakékoli výsledné újmy.

(282)

Komise připomněla, že v souladu s čl. 11 odst. 2 není nutné stanovit rozsah přetrvávající nebo obnovené újmy. Stačí prokázat, že je pravděpodobné, že taková újma bude přetrvávat nebo bude obnovena.

(283)

Čínská obchodní komora dodala, že se Komise nezabývala jejími dříve předloženými připomínkami, které přímo odkazují na skutečnost, že je nepravděpodobné, že by čínští výrobci s novou nebo zvýšenou kapacitou mohli tuto kapacitu rychle nebo snadno využít a začít vyvážet na trh Unie. Čínská obchodní komora rovněž odkázala na své připomínky týkající se pravděpodobnosti obnovení dumpingu, které by podle ní rovněž vyvrátily obavy ohledně nového dovozu z Číny v důsledku čínského přesměrování z jiných stávajících vývozních trhů nebo z uzavření jiných trhů v důsledku uložení antidumpingových opatření.

(284)

Komise objasnila, že se zabývala všemi vznesenými připomínkami. Pokud se připomínky týkaly jak pravděpodobnosti přetrvání dumpingu tak obnovení újmy, zabývala se jimi v oddíle 3.3 výše a platily obdobně pro obnovení újmy. Pokud jde o připomínky, které Čínská obchodní komora předložila v rámci zahájení řízení, Komise odkazuje na protiargumenty uvedené výše v 22. bodě odůvodnění.

(285)

Komise nicméně potvrdila, že celkové volné kapacity v Číně, jak je uvedeno ve 202. až 204. bodě odůvodnění, jsou takového rozsahu, že pokud by opatření pozbyla platnosti, obnovení újmy je pravděpodobné.

(286)

Pokud jde o tvrzení Čínské obchodní komory, které mělo vyvrátit obavy ohledně nového dovozu z Číny, Komise odkázala na svůj protiargument uvedený v oddíle 3.3 (220. bodě odůvodnění).

(287)

Komise analyzovala pravděpodobné účinky takového zvýšení dovozu tím, že přezkoumala jeho pravděpodobnou cenovou úroveň, pokud by opatření pozbyla platnosti. V tomto ohledu považovala Komise, pokud jde o Čínu, úrovně dovozních cen během období přezkumného šetření za přiměřený základ, neboť čínský dovoz měl v období přezkumného šetření významný podíl na trhu ve výši 14,9 %. Na základě výše uvedeného a jak je vysvětleno ve 240. bodě odůvodnění, zjistila Komise výrazné podbízení cen výrobního odvětví Unie o 12,6 %. Toto cenové podbízení by bylo ještě vyšší, konkrétně 15,6 %, pokud by se k vývozní ceně nepřipočítalo platné antidumpingové clo.

(288)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX tvrdila, že Komise by se neměla opírat o úroveň cenového podbízení vypočtenou pro posuzované období, aby odůvodnila pravděpodobnost obnovení újmy, protože ceny výrobního odvětví Unie byly od roku 2021 mimořádně vysoké, což následně vedlo k tomu, že cenové podbízení bylo vyšší, než by bylo bez takto vysoké cenové hladiny.

(289)

Komise připomněla, že pojem cenové podbízení, jak je používán při antidumpingových šetřeních podle základního nařízení, je svou povahou objektivní a spočívá v prostém srovnání skutečných cen výrobního odvětví Unie a vývozních cen z dotčené země, které jsou v odůvodněných případech řádně upravené. Tvrzení společnosti Xinjiang XLX navíc nebylo ani dále doloženo, ani vyčísleno, a proto bylo zamítnuto.

(290)

Pokud jde o objem a ceny dovozu z Číny, Komise dále uvedla, že podle nejnovějších statistických údajů Eurostatu objem čínského dovozu nadále výrazně rostl, zatímco ceny tohoto dovozu začaly výrazně klesat. (130) V devíti měsících následujících po období přezkumného šetření, tj. od 1. července 2022 do 31. března 2023, dosáhl objem čínského vývozu do Unie úrovně 93 345 tun, což je při extrapolaci na 12 měsíců o 92,4 % více než v období přezkumného šetření (131), za průměrnou cenu 1 585 EUR, což je o 28,8 % méně než v období přezkumného šetření.

(291)

Kromě toho Komise za stejná období analyzovala vývoj dovozu také z jiných třetích zemí než z Číny. Dovoz z jiných zemí než z Číny činil v devíti měsících následujících po období přezkumného šetření 61 668 tun, což při extrapolaci na 12 měsíců představuje nárůst o 12,2 % ve srovnání s obdobím přezkumného šetření (132). Průměrné ceny dovozu ze třetích zemí klesly ve srovnání s obdobím přezkumného šetření o 20,4 % na 1 931 EUR/t, což je stále výrazně více než průměrná cena z Číny.

(292)

V důsledku toho se v devíti měsících následujících po období přezkumného šetření dovoz z ČLR dramaticky zvýšil a jeho ceny výrazně poklesly, a to v mnohem větší míře než dovoz ze třetích zemí.

(293)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX tvrdila, že analýza Komise týkající se faktorů, které se projevily po skončení posuzovaného období, byla nedostatečná, neboť nezohlednila dopad pokračující energetické krize v Unii a tržní dopady nevyprovokované a neodůvodněné útočné války Ruska proti Ukrajině.

(294)

Komise připomněla, že v první řadě není povinna provádět žádnou analýzu faktorů újmy, které se projevily po skončení posuzovaného období. V tomto šetření se tak rozhodla učinit, pokud jde o objem a ceny dovozu z dotčené země, aby doplnila závěry učiněné s ohledem na analýzu všech relevantních faktorů újmy během posuzovaného období. Komise v každém případě uvedla, že energetickými zdroji jsou komodity obchodované za ceny na světovém trhu. Ceny energií by proto ovlivnily tyto výrobce rovněž na celosvětové úrovni, a to do té míry, do jaké výrobci melaminu platili nezkreslené ceny na světovém trhu.

(295)

Dne 23. května 2023 předložili žadatelé podrobnosti týkající se vývoje ukazatelů újmy po skončení období přezkumného šetření (133). Poskytnuté údaje ukázaly okamžitý významný negativní dopad dalšího silného nárůstu dovozu z ČLR a jeho podílu na trhu při rychle klesajících cenách na situaci výrobního odvětví Unie. Tyto údaje zejména ukázaly, že to vedlo k velmi výraznému poklesu objemu prodeje a silnému stlačení cen, což vedlo ke ztrátě podílu na trhu a ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(296)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k dalšímu výraznému navýšení dumpingového dovozu z Číny za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy.

6.   ZÁJEM UNIE

6.1.   Úvod

(297)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování daných opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(298)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení předložily svá stanoviska.

(299)

Na základě toho Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a pravděpodobnosti obnovení újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

6.2.   Zájem výrobního odvětví Unie

(300)

Jak je uvedeno ve 276. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie již podstatnou újmu nepociťuje. Jak je však uvedeno ve 295. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie by nebylo schopno vyrovnat se se zrušením daných opatření, neboť by to pravděpodobně vedlo k výraznému nárůstu dovozu z Číny s nižšími cenami, než jsou ceny výrobního odvětví Unie. Zrušení opatření by proto ohrozilo dlouhodobou finanční životaschopnost tohoto výrobního odvětví. Zachování opatření je proto v zájmu výrobního odvětví Unie.

6.3.   Zájem dovozců a uživatelů, kteří nejsou ve spojení

(301)

Všichni známí dovozci a uživatelé, kteří nejsou ve spojení, byli informováni o zahájení přezkumu.

(302)

Jeden dovozce v Itálii, který není ve spojení, odpověděl na formulář pro výběr vzorku, ale neposkytl úplnou odpověď na dotazník.

(303)

Odpovědi na dotazník poskytli tři uživatelé. Souhrnné celkové nákupy těchto uživatelů, včetně nákupů od výrobců v Unii, dovozu z Číny a dovozu z jiných zemí, představovaly pouze přibližně 3 % celkové spotřeby. Pouze jeden z dotčených uživatelů nakupoval melamin z Číny a tento dovoz představoval v období přezkumného šetření pouze 1–4 % (z důvodu zachování důvěrnosti je uvedeno rozpětí hodnot) celkového dovozu do Unie z ČLR. Na základě těchto objemů nákupů nebylo možné považovat spolupráci poskytnutou danými uživateli za reprezentativní pro všechny uživatele.

(304)

Jejich odpovědi však byly analyzovány. Konkrétní uživatel, který rovněž nakupoval malé objemy z Číny, ve své odpovědi neposkytl potřebné klíčové údaje, jako jsou nákupní ceny z Číny, prodejní ceny výrobků s obsahem melaminu a jména zákazníků. Na tomto základě nebylo možné vyvodit žádný jiný smysluplný závěr než ten, že společnost měla velmi dobrý zisk a že nákup melaminu, a to jak z Unie (velký objem), tak z jiných zemí, pro ni představoval pouze malou část nákladů na suroviny (< 5 %). Odpovědi dalších dvou uživatelů na dotazník nebylo možné smysluplně analyzovat, neboť předložili pouze požadované tabulky, ale neodpověděli na ostatní otázky.

(305)

Jeden z těchto uživatelů vyzval k tomu, aby platnost antidumpingových opatření prodloužena nebyla, neboť výrobní kapacity v Unii byly omezené, současná úroveň cen melaminu ohrožovala odvětví dřevotřískových desek, a proto by dovoz mohl stabilizovat cenovou situaci a zabezpečit zásobování. Komise toto tvrzení zamítla. Platná opatření nezabraňují dovozu z Číny, což prokazuje čínský podíl na trhu v roce 2021 a v období přezkumného šetření.

(306)

Proto Komise dospěla k závěru, že nic nenasvědčovalo tomu, že by zachování opatření mělo negativní dopad na uživatele a/nebo dovozce, který by převážil nad pozitivním dopadem daných opatření.

6.4.   Závěr ohledně zájmu Unie

(307)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody prokazující, že zachování opatření uložených na dovoz melaminu pocházejícího z Číny není v zájmu Unie.

7.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(308)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu, pravděpodobnosti obnovení újmy a zájmu Unie, by antidumpingová opatření týkající se melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky měla být zachována.

(309)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních minimálních dovozních cen. Společnosti, na něž se vztahují minimální dovozní ceny, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(310)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné k uplatnění minimálních dovozních cen, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití minimálních dovozních cen odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(311)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících minimální dovozní ceny, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit minimální dovozní ceny a následně uložit celostátní clo.

(312)

Minimální dovozní ceny stanovené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Číny a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

(313)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (134). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace prokazující, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(314)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Všem stranám byla rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly vyjádřit ke zveřejněným informacím a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Podání a připomínky byly náležitě vzaty v úvahu.

(315)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (135), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(316)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 vydal kladné stanovisko,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz melaminu, v současnosti kódu KN 2933 61 00, pocházejícího z Čínské lidové republiky.

2.   Sazby konečného antidumpingového cla použitelné na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Společnost

Minimální dovozní cena (EUR/t čisté hmotnosti produktu)

Clo (EUR/t čisté hmotnosti produktu)

Doplňkový kód TARIC

Sichuan Golden-Elephant Sincerity Chemical Co., Ltd

1 153

 

A 986

Shandong Holitech Chemical Industry Co., Ltd

1 153

 

A 987

Henan Junhua Development Company Ltd

1 153

 

A 988

Všechny ostatní společnosti

415

A 999

3.   U jednotlivě vyjmenovaných výrobců se částka konečného antidumpingového cla platná pro výrobek popsaný v odstavci 1 rovná rozdílu mezi minimální dovozní cenou a čistou cenou s dodáním na hranice Unie před proclením ve všech případech, kdy je tato cena nižší než minimální dovozní cena. U těchto jednotlivě vyjmenovaných výrobců se clo nevybírá, pokud se čistá cena s dodáním na hranice Unie před proclením rovná minimální dovozní ceně nebo je vyšší.

4.   Použití minimálních dovozních cen stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) melaminu prodávaného na vývoz do Evropské unie, na nějž se vztahuje tato faktura, byl vyroben společností (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v Čínské lidové republice. Prohlašuji, že informace uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

5.   U jednotlivě vyjmenovaných výrobců a v případech, kdy dojde k poškození zboží před jeho propuštěním do volného oběhu, a kdy je proto cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena, za účelem určení celní hodnoty v souladu s článkem 131 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (136) poměrným způsobem upravena, se výše uvedená minimální dovozní cena sníží o procentní podíl, který odpovídá poměrné úpravě ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena. Splatné clo se potom rovná rozdílu mezi sníženou minimální dovozní cenou a sníženou čistou cenou s dodáním na hranice Unie před proclením.

6.   U všech ostatních společností a v případech, kdy dojde k poškození zboží před jeho propuštěním do volného oběhu, a kdy je proto cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena, za účelem určení celní hodnoty v souladu s článkem 131 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 poměrným způsobem upravena, se výše antidumpingového cla vypočteného na základě odstavce 2 sníží o procentní podíl, který odpovídá poměrné úpravě ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena.

Článek 2

Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. září 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 457/2011 ze dne 10. května 2011 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 124, 13.5.2011, s. 2).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1171 ze dne 30. června 2017 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 170, 1.7.2017, s. 62).

(4)  Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 396, 30.9.2021, s. 12).

(5)  Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření uložených na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 252, 1.7.2022, s. 6).

(6)  Rozsudek Tribunálu ze dne 11. července 2017, Viraj Profiles Ltd v. Rada Evropské unie, T-67/14, ECLI:EU:T:2017:481, bod 98.

(7)  Viz bod 103 a obrázek 1 žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti.

(8)  https://tron.trade.ec.europa.eu/investigations/case-view?caseId=2609

(9)  Viz poznámka pod čarou 2.

(10)  Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu, 20. prosince 2017, SWD(2017) 483 final/2.

(11)  Zpráva, kapitola 2, s. 6-7.

(12)  Zpráva, kapitola 2, s. 10.

(13)  Dostupné na: www.npc.gov.cn/englishnpc/constitution2019/201911/1f65146fb6104dd3a2793875d19b5b29.shtml (vyhledáno dne 2. května 2022).

(14)  Zpráva, kapitola 2, s. 20–21.

(15)  Zpráva, kapitola 3, s. 41, 73–74.

(16)  Zpráva, kapitola 6, s. 120–121.

(17)  Zpráva – kapitola 6, s. 122–135.

(18)  Zpráva, kapitola 7, s. 167–168.

(19)  Zpráva, kapitola 8, s. 169–170, 200–201.

(20)  Zpráva, kapitola 2, s. 15–16; Zpráva, kapitola 4, s. 50, 84; Zpráva, kapitola 5, s. 108–109.

(21)  Viz: http://www.hnzydhjt.com/ (vyhledáno dne 2. května 2023).

(22)  Viz: https://www.sohu.com/a/427199857_120109837 (vyhledáno dne 2. května 2023).

(23)  Viz: http://scaffi.com/news/2492.html (vyhledáno dne 2. května 2023).

(24)  Viz: https://www.hnxlx.com.cn/About/subcompany/cid/155/id/87?btwaf=23932495 (vyhledáno dne 2. května 2023).

(25)  Viz: https://aiqicha.baidu.com/company_detail_30432795595614 (vyhledáno dne 2. května 2023).

(26)  Viz: https://aiqicha.baidu.com/company_detail_31950371346728 (vyhledáno dne 2. května 2023).

(27)  Tamtéž.

(28)  Viz: http://www.jxgf.com/ (vyhledáno dne 2. května 2023).

(29)  Viz: https://sichuan.scol.com.cn/ggxw/202209/58612536.html (vyhledáno dne 2. května 2023).

(30)  Viz: https://www.sohu.com/a/575647079_120952561 (vyhledáno dne 2. května 2023).

(31)  Viz: http://www.xjxlx.com.cn/ (vyhledáno dne 2. května 2023).

(32)  Viz: http://www.xjxlx.com.cn/News/detail/fid/3/cid/470/id/5404.html (vyhledáno dne 2. května 2023).

(33)  Viz například článek 33 stanov Komunistické strany Číny, článek 19 čínského zákona o obchodních společnostech nebo Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (viz níže).

(34)  Viz: http://www.cpcif.org.cn/detail/40288043661e27fb01661e386a3f0001?e=1 (vyhledáno dne 2. května 2023).

(35)  Zpráva, kapitola 5, s. 100–101.

(36)  Zpráva, kapitola 2, s. 26.

(37)  Viz například: Blanchette, J. – Xi’s Gamble: The Race to Consolidate Power and Stave off Disaster“ (Risk prezidenta Si Ťin-Pchinga: Boj o upevnění moci a odvrácení katastrofy); Foreign Affairs, sv. 100, č. 4, červenec/srpen 2021, s. 10–19.

(38)  Zpráva, kapitola 2, s. 31–32.

(39)  Dostupné na: https://www.reuters.com/article/us-china-congress-companies-idUSKCN1B40JU (vyhledáno dne 2. května 2023).

(40)  Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru. Dostupné zde: www.gov.cn/zhengce/2020-09/15/content_5543685.htm (vyhledáno dne 15. listopadu 2022).

(41)  Financial Times (2020). „Chinese Communist Party asserts greater control over private enterprise“ (Komunistická strana Číny prosazuje větší kontrolu nad soukromým podnikem), dostupné na: https://on.ft.com/3mYxP4j (vyhledáno dne 2. května 2023).

(42)  Zpráva, kapitoly 14.1 až 14.3.

(43)  Zpráva, kapitola 4, s. 41–42, 83.

(44)  14. pětiletý plán pro suroviny. Dostupné na: https://www.miit.gov.cn/zwgk/zcwj/wjfb/tz/art/2021/art_2960538d19e34c66a5eb8d01b74cbb20.html (vyhledáno dne 2. května 2023).

(45)  Tamtéž, oddíl II.3.

(46)  Tamtéž, oddíl IV.I.

(47)  Tamtéž, oddíl VIII.1.

(48)  14. pětiletý plán pro ekologický rozvoj průmyslu. Dostupné na: http://www.gov.cn/zhengce/zhengceku/2021-12/03/content_5655701.htm (miit.gov.cn) (vyhledáno dne 2. května 2023).

(49)  Tamtéž, oddíl III.2.

(50)  Viz oddíl I.1.39, jakož i oddíl I.1.56 přílohy Katalogu pokynů, dostupné na: www.gov.cn/xinwen/2019-11/06/5449193/files/26c9d25f713f4ed5b8dc51ae40ef37af.pdf (vyhledáno dne 2. května 2023).

(51)  Oddíl III Katalogu pokynů.

(52)  14. pětiletý plán provincie Ťiang-su týkající se špičkového rozvoje chemického průmyslu. Dostupné na: https://huanbao.bjx.com.cn/news/20210906/1175114.shtml (vyhledáno dne 2. května 2023).

(53)  Tamtéž, oddíl 2.2.2.

(54)  14. pětiletý plán provincie Šan-tung týkající se rozvoje chemického průmyslu. Dostupné na: https://huanbao.bjx.com.cn/news/20211201/1191133.shtml (vyhledáno dne 2. května 2023).

(55)  Tamtéž, oddíl III.4.

(56)  Poradní stanovisko k podpoře vysoce kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu je k dispozici na adrese: Dostupné na: http://www.gov.cn/zhengce/zhengceku/2022-04/08/content_5683972.htm#msdynttrid=WRmyf07ph0z74SHmXoOLKjRWl09BdZ4lGdYp9fiI9xU (vyhledáno dne 2. května 2023).

(57)  Tamtéž, oddíl I.3.

(58)  Tamtéž.

(59)  Tamtéž, oddíl VIII.

(60)  Oznámení o dobré práci při uzavírání a plnění střednědobých a dlouhodobých smluv týkajících se uhlí v roce 2021. Dostupné na: http://www.gov.cn/zhengce/zhengceku/2020-12/09/content_5568450.htm (vyhledáno dne 2. května 2023).

(61)  Tamtéž.

(62)  Zpráva, kapitola 6, s. 138-149.

(63)  Zpráva, kapitola 9, s. 216.

(64)  Zpráva, kapitola 9, s. 213–215.

(65)  Zpráva, kapitola 9, s. 209–211.

(66)  Zpráva, kapitola 13, s. 332–337.

(67)  Zpráva, kapitola 13, s. 336.

(68)  Zpráva, kapitola 13, s. 337–341.

(69)  Zpráva, kapitola 6, s. 114–117.

(70)  Zpráva, kapitola 6, s. 119.

(71)  Zpráva, kapitola 6, s. 120.

(72)  Zpráva, kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.

(73)  Viz oficiální politický dokument čínské regulační komise pro bankovnictví a pojišťovnictví ze dne 28. srpna 2020: Tříletý akční plán pro zlepšení vedení podniků v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví (2020–2022), dostupný na adrese: http://www.cbirc.gov.cn/cn/view/pages/ItemDetail.html?docId=925393&itemId=928 (vyhledáno dne 2. května 2023). V plánu se vyzývá k „ dalšímu uskutečňování ducha obsaženého v zásadním projevu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga o postupu reformy správy a řízení společností ve finančním sektoru“ . Oddíl II tohoto plánu navíc prosazuje podporu organického začlenění vedoucího postavení strany do správy a řízení společností: integraci vedoucího postavení strany do správy a řízení společnosti provedeme systematičtěji, jednotněji a na základě postupů […] Než představenstvo nebo vrcholové vedení rozhodne o důležitých provozních záležitostech a záležitostech týkajících se vedení, musí je projednat stranický výbor.“

(74)  Viz Oznámení o metodě hodnocení výkonnosti bank čínské regulační komise pro bankovnictví a pojišťovnictví, vydané dne 15. prosince 2020. Dostupné na: http://jrs.mof.gov.cn/gongzuotongzhi/202101/t20210104_3638904.htm (naposledy zobrazeno dne 2. května 2023).

(75)  Viz pracovní dokument MMF Resolving China’s Corporate Debt Problem (Řešení problému zadlužení podniků v Číně), autoři: Wojciech Maliszewski, Serkan Arslanalp, John Caparusso, José Garrido, Si Guo, Joong Shik Kang, W. Raphael Lam, T. Daniel Law, Wei Liao, Nadia Rendak, Philippe Wingender, Jiangyan, říjen 2016, WP/16/203.

(76)  Zpráva, kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.

(77)  Viz OECD (2019), OECD Economic Surveys: China 2019 (Ekonomické přehledy OECD: Čína 2019), OECD Publishing, Paříž, s. 29. Dostupné na: https://doi.org/10.1787/eco_surveys-chn-2019-en (vyhledáno dne 2. května 2023).

(78)  Viz: http://www.gov.cn/xinwen/2020-04/20/content_5504241.htm (vyhledáno dne 2. května 2023).

(79)  Henan Haohua Junhua vlastní 81 % společnosti Henan Junhua Development. Viz https://aiqicha.baidu.com/company_detail_31229783116721 (naposledy zobrazeno 5. června 2023).

(80)  14. pětiletý plán národního hospodářského a sociálního rozvoje a dlouhodobé cíle do roku 2035. Dostupné na: http://www.gov.cn/xinwen/2021-03/13/content_5592681.htm (vyhledáno dne 2. května 2023).

(81)  Tamtéž, oddíl 1.1.

(82)  Tento přístup potvrdil Tribunál v rozsudku ze dne 21. června 2023, Guangdong Haomei New Materials a Guangdong King Metal Light Alloy Technology v. Komise, T-326/21, EU:T:2023:347, bod. 104.

(83)  Viz například 85. bod odůvodnění.

(84)  Viz 75. a 76. bod odůvodnění.

(85)  Veřejně přístupná data Světové banky – vyšší střední příjem. Dostupné na https://data.worldbank.org/income-level/upper-middle-income (naposledy zobrazeno dne 3. července 2023).

(86)  Pokud se výrobek, který je předmětem přezkumu, v žádné zemi s obdobnou úrovní rozvoje nevyrábí, lze zvážit výrobu výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu.

(87)  Odstavce 59 a 60 a tabulka 1 žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti.

(88)  Bod 5.2.3 žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti.

(89)  Výchozími surovinami při výrobě melaminu a dusíkatých hnojiv jsou zemní plyn nebo uhlí. Zemní plyn nebo uhlí se používají k výrobě amoniaku. Amoniak lze dále zpracovávat na močovinu nebo kyselinu dusičnou. Kyselina dusičná se používá k výrobě dusičnanu amonného, což je dusíkaté hnojivo. Lze ji dále mísit a vyrábět z ní jiné druhy dusíkatých hnojiv, např. dusičnan amonný s močovinou („UAN“; dusičnan amonný smíchaný s močovinou) nebo dusičnan amonno-vápenatý („CAN“; dusičnan amonný smíchaný s vápníkem z vápence). Močovinu s přídavkem amoniaku lze rovněž použít k výrobě melaminu. Dusíkatá hnojiva, močovinu a melamin často vyrábějí tytéž vertikálně integrované společnosti.

(90)  Dostupné na https://connect.ihsmarkit.com/gta/home (naposledy zobrazeno 6. února 2023).

(91)   International Trade Centre, Market Access Map. (Mezinárodní obchodní centrum, Mapa přístupu na trh.) Dostupné na https://www.macmap.org/en/query/customs-duties (naposledy zobrazeno 5. dubna 2023).

(92)  Doing Business 2020. Ekonomický profil Turecka, s. 51. Dostupné na https://archive.doingbusiness.org/content/dam/doingBusiness/country/t/turkey/TUR.pdf (naposledy zobrazeno 9. února 2023). Trading across Borders methodology. (Metodika obchodování přes hranice.) Dostupné na https://archive.doingbusiness.org/en/methodology/trading-across-borders (naposledy zobrazeno 9. února 2023).

(93)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33). Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze k stanovení běžné hodnoty použít domácí ceny v uvedených zemích.

(94)  Global Trade Alert. Dostupné na https://www.globaltradealert.org/data_extraction (naposledy zobrazeno 6. února 2023).

(95)  Ázerbájdžán, Bělorusko, Severní Korea, Turkmenistán, Uzbekistán.

(96)  Čínská obchodní komora použila databázi OSN Comtrade.

(97)  Viz příloha III k poznámce ke zdrojům.

(98)  Viz https://www.dgtr.gov.in/anti-dumping-cases/anti-dumping-investigation-concerning-imports-melamine-originating-or-exported (naposledy zobrazeno 5. dubna 2023).

(99)  Statistiky dovozu získané z GTA jsou dostupné na adrese https://connect.ihsmarkit.com/gta/home (naposledy zobrazeno 4. dubna 2023).

(100)  103. bod odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/809 ze dne 13. dubna 2023, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některého příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z nerezavějící oceli, též dokončeného, pocházejícího z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 101, 14.4.2023, s. 22).

(101)  Elektrik ve Doğal Gaz Fiyatları, I. Dönem: Ocak-Haziran 2022 (Electricity and Natural Gas Prices, First Semester: January-June 2022) (Ceny elektřiny a zemního plynu, první pololetí: leden-červen 2022), tabulka 1. Dostupné na https://data.tuik.gov.tr/Bulten/Index?p=Elektrik-ve-Dogal-Gaz-Fiyatlari-I.-Donem:-Ocak-Haziran-2022-45567 (naposledy zobrazeno 20. ledna 2023).

(102)  Elektrik ve Doğal Gaz Fiyatları, I. Dönem: Ocak-Haziran 2022 (Electricity and Natural Gas Prices, First Semester: January-June 2022) (Ceny elektřiny a zemního plynu, první pololetí: leden-červen 2022), tabulka 3. Dostupné na https://data.tuik.gov.tr/Bulten/Index?p=Elektrik-ve-Dogal-Gaz-Fiyatlari-I.-Donem:-Ocak-Haziran-2022-45567 (naposledy zobrazeno 20. ledna 2023).

(103)  Dostupné na https://www.isu.gov.tr/sufiyatlari/ (naposledy zobrazeno 30. ledna 2023).

(104)  Viz https://www.icis.com/explore/commodities/chemicals/melamine/ (naposledy zobrazeno 11. dubna 2023).

(105)  Viz například https://www.weforum.org/agenda/2022/11/russia-ukraine-invasion-global-energy-crisis/ (naposledy zobrazeno 9. června 2023); https://blogs.worldbank.org/developmenttalk/energy-shock-could-sap-global-growth-years (naposledy zobrazeno 9. června 2023); https://www.reuters.com/business/energy/year-russia-turbocharged-global-energy-crisis-2022-12-13/ (naposledy zobrazeno 9. června 2023).

(106)  Index spotřebitelských cen, březen 2023, tabulka 2. Dostupné na https://data.tuik.gov.tr/Bulten/Index?p=Consumer-Price-Index-March-2023-49652&dil=2 (naposledy zobrazeno 11. dubna 2023).

(107)  Komise uznává, že vývoj cen energií pozorovaný společností Xinjiang XLX vycházel ze zkreslených nákladů a cen. Vzhledem k tomu, že cílem tohoto přezkumu opatření před pozbytím platnosti není vypočítat přesné dumpingové rozpětí, ale zjistit, zda dumping přetrvával, Komise považovala za přijatelné použít zvýšení cen energií, které zaznamenala společnost Xinjiang XLX, jako konzervativní zástupný indikátor pro úpravu nezkreslených nákladů na elektřinu a zemní plyn.

(108)  Dostupné na https://www.erieri.com/salary (naposledy zobrazeno 6. února 2023).

(109)  Dostupné na https://data.tuik.gov.tr/Kategori/GetKategori?p=istihdam-issizlik-ve-ucret-108&dil=2 (naposledy zobrazeno 6. února 2023).

(110)  Tabulka Měsíční průměrné náklady práce a jejich složky podle ekonomických činností, rok 2020, dostupná na adrese https://data.tuik.gov.tr/Kategori/GetKategori?p=istihdam-issizlik-ve-ucret-108&dil=2 (naposledy zobrazeno 6. února 2023).

(111)  Statistická klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství dostupná na https://ec.europa.eu/eurostat/documents/3859598/5902521/KS-RA-07-015-EN.PDF (naposledy zobrazeno 6. února 2023).

(112)  Tabulka Indexy nákladů práce (2015 = 100) je k dostupná na adrese https://data.tuik.gov.tr/Kategori/GetKategori?p=istihdam-issizlik-ve-ucret-108&dil=2 (naposledy zobrazeno 6. února 2023).

(113)  Dostupné na http://www.egegubre.com.tr/mali.html (naposledy zobrazeno 7. února 2023).

(114)  Dostupné na https://www.tekfen.com.tr/en/financial-statements-4-22 (naposledy zobrazeno 7. února 2023).

(115)  Dostupné na https://www.kap.org.tr/en/sirket-finansal-bilgileri/4028e4a240f2ef4701410810f53601c4 (naposledy zobrazeno 7. února 2023).

(116)  Viz zprávy o auditu za období od 1. ledna do 31. prosince 2021 a od 1. ledna do 30. června 2022, které jsou k dispozici na internetových stránkách https://www.kap.org.tr/Bildirim/1004178 a https://www.kap.org.tr/tr/Bildirim/1056023 (naposledy zobrazeno 28. června 2023).

(117)  Viz zprávy o auditu za období od 1. ledna do 31. prosince 2021 a od 1. ledna do 30. června 2022, které jsou k dispozici na internetových stránkách https://www.kap.org.tr/Bildirim/1007098 a https://www.kap.org.tr/tr/Bildirim/1057306 (naposledy zobrazeno 28. června 2023).

(118)  Dostupné na https://connect.ihsmarkit.com/gta/home (naposledy zobrazeno 22. února 2023).

(119)  Ekonomický profil Číny. Doing Business 2020, s. 84, 88. Dostupné na https://archive.doingbusiness.org/content/dam/doingBusiness/country/c/china/CHN.pdf (naposledy zobrazeno 22. února 2023).

(120)  Oddíl 5.3.1, přílohy 8.1 a 8.2 žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Přílohy 8.1 a 8.2 obsahují Příručku o ekonomice chemických látek – Melamin 2020(dále jen „zpráva CEH“) a příslušný pracovní sešit s údaji. Vzhledem k tomu, že se na zprávu CEH vztahují autorská práva třetích osob, hodnoty obsažené ve zprávě a v pracovním sešitu s údaji jsou uvedeny v rozpětích.

(121)  Příloha 8.2 žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Viz tabulky Čína – VýrobciČína – Dodatečná kapacita.

(122)  Seznam referencí 2023. Dostupné na https://www.eurotecnica.it/images/PDF/reflist.pdf (naposledy zobrazeno 12. dubna 2023).

(123)  Příloha 8.2 žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Viz tabulka Čína – poptávka po dodávkách.

(124)  Dostupné na https://connect.ihsmarkit.com/gta/home (naposledy zobrazeno 12. dubna 2023).

(125)  Melamin z Čínské lidové republiky: Nařízení o antidumpingovém a vyrovnávacím clu. Dostupné na https://www.federalregister.gov/documents/2015/12/28/2015-32632/melamine-from-the-peoples-republic-of-china-antidumping-duty-and-countervailing-duty-orders (naposledy zobrazeno 10. května 2023).

(126)  Oznámení Odboru pro ochranu vnitřního trhu Eurasijské hospodářské komise „O uplatnění antidumpingových opatření vůči melaminu pocházejícímu z Čínské lidové republiky a dováženému na celní území Eurasijské hospodářské unie“. Dostupné na http://www.eurasiancommission.org/ru/act/trade/podm/investigations/PublicDocuments/AD34_notice_dated05042022.pdf (naposledy zobrazeno 10. května 2023).

(127)  Příloha 8.2 žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti. Viz tabulky Světová spotřeba melaminu podle regionůSpotřeba melaminu ve střední a východní Evropě podle zemí.

(128)  Například čínské vývozní ceny na šest hlavních vývozních trhů se v letech 2015 a 2016 pohybovaly v rozmezí přibližně 750 EUR/t až 850 EUR/t. Zdroj: Databáze Global Trade Atlas. Dostupné na https://my.ihs.com/ (naposledy zobrazeno 28. června 2023).

(129)  Pokud jde o přidané antidumpingové clo, opatření spočívají v minimálních dovozních cenách pro tři vyvážející výrobce a v pevně stanoveném specifickém clu pro všechny ostatní vyvážející výrobce. Dovoz tří stran s minimálními dovozními cenami, pokud byl vyšší než minimální cena, byl osvobozen od antidumpingového cla, zatímco antidumpingová cla vztahující se na dovoz těchto stran za ceny nižší než minimální dovozní ceny se lišila v závislosti na čisté hodnotě faktury před dovozem. Existoval také dovoz od jiných vyvážejících výrobců, na který se vztahovalo zbytkové specifické clo ve výši 415 EUR za tunu. S ohledem na tento smíšený obraz byla výše připočtených antidumpingových cel stanovena na základě údajů o dovozu melaminu oznámených členskými státy podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení, neboť tento soubor údajů zahrnoval uhrazené částky.

(130)  Úplná extrakce je k dispozici v TRON t23.002667.

(131)   93 345/(9/12) = 124 459. 124 459/64 673 = 192,4 %.

(132)   61 668/(9/12) = 82 223. 82 223/73 288 = 112,2 %.

(133)  Odkaz na TRON: t23.002400 ze dne 23. května 2023.

(134)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate G, Rue de la Loi 170, 1040 Bruxelles/Brussel, Belgique/België.

(135)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(136)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).


15.9.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/247


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1777

ze dne 14. září 2023

o zavedení zpětné kontroly Unie dovozu ethanolu z obnovitelných zdrojů pro palivo

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 ze dne 11. března 2015 o společných pravidlech dovozu (1), a zejména na článek 10 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (2), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci Výboru pro ochranná opatření a společná pravidla vývozu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 10 nařízení (EU) 2015/478 může být zavedena kontrola Unie, pokud vývoj dovozu produktu hrozí způsobit újmu výrobcům Unie a pokud to vyžaduje zájem Unie. Článek 7 nařízení (EU) 2015/755 umožňuje zavést kontrolu, pokud to vyžadují zájmy Unie. Zpětná kontrola, která vyžaduje, aby každý členský stát předal údaje o dovozu Evropské komisi krátce po uskutečnění skutečného dovozu, může být zavedena podle obou nařízení podle čl. 10 odst. 1 písm. a) a čl. 7 odst. 1 písm. a).

(2)

Na základě informací, které má Komise k dispozici, se dovoz ethanolu z obnovitelných zdrojů pro palivo v poslední době výrazně zvýšil.

(3)

Dovoz bioethanolu pro palivo ze všech zemí původu se v letech 2021 až 2022 zvýšil o téměř 80 % (pokud neexistují kódy TARIC, jsou tyto objemy založeny na úplných kódech KN a mohou zahrnovat i jiné druhy bioethanolu). Nejdůležitějšími zeměmi vývozu z hlediska objemu v roce 2022 byly Brazílie, Spojené státy, Spojené království a Peru.

(4)

Dodatečná analýza založená na extrapolovaných údajích TARIC pro tři nejreprezentativnější kódy KN (tj. více než 90 % dovozu na úrovni TARIC) ukázala, že dovoz bioethanolu pro pohonné hmoty se v letech 2021 až 2022 zvýšil o 45 %. Kromě toho byl v prvních pěti měsících roku 2023 ve srovnání se stejným obdobím roku 2022 zaznamenán nárůst o dalších 43,5 %.

(5)

Třemi největšími zeměmi vývozu do Unie na tomto extrapolovaném základě jsou Spojené státy, Brazílie a Peru. Čtvrtou nejdůležitější zemí z hlediska dováženého množství je Pákistán, který v letech 2021 až 2022 vykazoval nejvyšší nárůst dovozu, a to o 179 %. Ve stejném období se dovoz ze Spojených států zvýšil o 96 % a z Brazílie o 37 %. Dovoz z Peru se o 13 % snížil.

(6)

Trh EU se vzhledem ke svým vysokým cenám jeví jako velmi atraktivní. Dovozní ceny z Brazílie a Spojených států jsou o více než 15 % nižší než ceny EU (3). Navíc mají obě země velmi velké výrobní kapacity.

(7)

Jak ukazuje tabulka níže, Spojené státy a Brazílie produkují mnohem více, než je jejich vlastní domácí spotřeba, což znamená, že mají nadměrnou kapacitu pro vývozní trhy. Spotřeba v EU činí přibližně 4,6 milionu tun a výrobci v USA a Brazílii mají celkovou nadměrnou kapacitu 5,5 milionu tun, která je k dispozici pro vývoz, a jsou tudíž schopni uspokojit poptávku v Unii.

Tabulka 1

Výroba a spotřeba v roce 2022

Rok 2022 (v tunách)

Spojené státy

Brazílie

EU

Produkce

46 210 800

22 549 600

3 970 000

Spotřeba

41 685 000

21 517 400

4 605 200

Nadměrná kapacita

4 525 800

1 032 200

– 635 200

(8)

Tento růst dovozu se časově shoduje s 10 % poklesem podílu výrobního odvětví EU na trhu. Poměr dovozu ve srovnání s výrobou v EU vzrostl z 21 % v roce 2021 na 39 % v roce 2022.

(9)

Připomíná se, že zpětná kontrola dovozu ethanolu z obnovitelných zdrojů pro palivo („bioethanol“) byla poprvé zavedena v listopadu 2020 prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/1628 (4). Nařízením byly zavedeny některé kódy TARIC na dobu jednoho roku.

(10)

Platnost prováděcího nařízení (EU) 2020/1628 skončila dne 4. listopadu 2021, a proto byly kódy v celním systému deaktivovány. V roce 2021 se dovoz bioethanolu snížil, a proto v té době neexistoval žádný důvod k prodloužení kontroly.

(11)

Na základě nedávných trendů dovozu ethanolu z obnovitelných zdrojů pro palivo, velkých dostupných výrobních kapacit, zejména v USA a Brazílii, jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění, a nižší úrovně cen dovozu do Unie se však mohou škodlivé účinky na výrobce v Unii v blízké budoucnosti dále zhoršit.

(12)

Jak uvedlo výrobní odvětví Unie, od čtvrtého čtvrtletí 2021 se většina hospodářských ukazatelů zhoršuje a vykazují známky újmy, kterou utrpěli výrobci v EU zařazení do vzorku v období od 4. čtvrtletí 2021 do třetího čtvrtletí 2022:

Produkce (pokles o 10 %)

Využití kapacity (pokles o 9 %)

Objem prodeje v Unii (pokles o 6 %)

Zásoby (nárůst o 15 %)

Investice (pokles o 44 %)

Ziskovost (pokles o 57 %)

(13)

V zájmu Unie by proto dovoz ethanolu z obnovitelných zdrojů pro palivo měl podléhat zpětné kontrole Unie, aby bylo možné ještě před vydáním úředních statistik dovozu získat podrobné statistické údaje umožňující rychlou analýzu vývoje dovozu ze všech třetích zemí. Aby bylo možné řešit zranitelnost trhu Unie s ethanolem z obnovitelných zdrojů pro palivo a zjišťovat náhlé změny na světových trzích, jsou zapotřebí včasné údaje o obchodu.

(14)

Vzhledem k tomu, že ethanol pro palivo lze zařadit do různých čísel KN obsahujících jiné produkty, měly by být vytvořeny zvláštní kódy TARIC, aby bylo zajištěno odpovídající sledování omezené pouze na příslušný výrobek. Oblast působnosti zpětné kontroly zahrnuje výrobky uvedené na seznamu v příloze tohoto nařízení.

(15)

Aby bylo možné řádně sledovat vývoj dovozu a zabránit tomu, aby byly příslušné kódy TARIC znovu deaktivovány, měla by být zavedena zpětná kontrola po dobu tří let,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Dovoz ethanolu z obnovitelných zdrojů pro palivo, který je uveden v příloze tohoto nařízení, podléhá zpětné kontrole Unie v souladu s nařízením (EU) 2015/478 a (EU) 2015/755.

2.   Klasifikace výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, je založena na TARIC. Původ výrobků, na které se vztahuje toto nařízení, se určuje v souladu s článkem 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (5).

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije od prvního dne po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a zůstává v platnosti tři roky.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. září 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 83, 27.3.2015, s. 16.

(2)   Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33.

(3)  Údaje poskytl evropský průmysl.

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1628 ze dne 3. listopadu 2020 o zavedení zpětné kontroly Unie dovozu ethanolu z obnovitelných zdrojů pro palivo (Úř. věst. L 366, 4.11.2020, s. 12).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).


PŘÍLOHA

Seznam výrobků podléhajících zpětné kontrole Unie

Dotčeným výrobkem, který podléhá zpětné kontrole, je ethanol z obnovitelných zdrojů pro palivo, tj. ethylalkohol vyráběný ze zemědělských produktů (jak jsou uvedeny v seznamu v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie), denaturovaný či nedenaturovaný s výjimkou produktů s obsahem vody převyšujícím 0,3 % (m/m) měřeno v souladu s normou EN 15376, avšak včetně ethylalkoholu vyráběného ze zemědělských produktů (jak jsou uvedeny v seznamu v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie) ve směsi s benzinem o obsahu ethylalkoholu převyšujícím 10 % (v/v), určený pro použití v palivu. Dotčený výrobek zahrnuje rovněž ethylalkohol vyráběný ze zemědělských produktů (jak jsou uvedeny v seznamu v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie) obsažený v terc-butyl(ethyl)etheru (ETBE).

Definice výrobku je omezena výhradně na ethanol z obnovitelných zdrojů pro použití v palivu. Nevztahuje se tedy na syntetický ethanol a ethanol z obnovitelných zdrojů pro jiné účely než pro použití v palivu, tj. k průmyslovému použití a výrobě nápojů.

Dotčený výrobek v současnosti spadá pod tyto kódy KN a TARIC:

Kódy KN

Rozšíření kódů TARIC

ex 2207 10 00

11

ex 2207 20 00

11

ex 2208 90 99

11

ex 2710 12 21

10

ex 2710 12 25

10

ex 2710 12 31

10

ex 2710 12 41

10

ex 2710 12 45

10

ex 2710 12 49

10

ex 2710 12 50

10

ex 2710 12 70

10

ex 2710 12 90

10

ex 2909 19 10

10

ex 3814 00 10

10

ex 3814 00 90

70

ex 3820 00 00

10

ex 3824 99 92

66


ROZHODNUTÍ

15.9.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 228/251


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2023/1778

ze dne 12. září 2023

o některých dočasných mimořádných opatřeních v souvislosti s africkým morem prasat ve Švédsku

(oznámeno pod číslem (2023) 6246)

(Pouze švédské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 259 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Africký mor prasat je infekční virová nákaza postihující chovaná a volně žijící prasata a může mít závažný dopad na dotčenou populaci zvířat a ziskovost chovu, což narušuje přemísťování zásilek uvedených zvířat a produktů z těchto zvířat v rámci Unie, jakož i vývoz do třetích zemí.

(2)

V případě ohnisek afrického moru prasat u volně žijících prasat hrozí vážné riziko, že se daná nákaza rozšíří na jiná volně žijící prasata a do zařízení pro chovaná prasata.

(3)

Nařízením Komise v přenesené pravomoci 2020/687 (2) se doplňují pravidla pro tlumení nákaz uvedených na seznamu podle čl. 9 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2016/429 a klasifikovaných jako nákazy kategorie A, B a C v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/1882 (3). Zejména články 63 až 66 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 stanoví některá opatření, která mají být přijata v případě úředního potvrzení ohniska nákazy kategorie A u volně žijících zvířat, včetně afrického moru prasat u volně žijících prasat. Uvedená ustanovení zejména stanoví zřízení pásma infekce a zákazy přemísťování volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu a produktů živočišného původu z těchto zvířat.

(4)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/594 (4) stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat. Zejména v případě ohniska uvedené nákazy u volně žijících prasat v oblasti členského státu stanoví čl. 3 písm. b) uvedeného prováděcího nařízení vymezení pásma infekce v souladu s článkem 63 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687. Kromě toho článek 6 uvedeného prováděcího nařízení stanoví, že tato oblast má být zařazena na seznam v části II přílohy I uvedeného nařízení jako uzavřené pásmo II a že pásmo infekce vymezené v souladu s článkem 63 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 má být neprodleně upraveno tak, aby zahrnovalo alespoň uzavřené pásmo II. Zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat stanovená v prováděcím nařízení (EU) 2023/594 zahrnují mimo jiné zákazy přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřených pásmech II a produktů z těchto zvířat mimo uvedená uzavřená pásma.

(5)

Švédsko informovalo Komisi o potvrzení jednoho ohniska afrického moru prasat u volně žijících prasat v obci Fagersta dne 6. září 2023. V souladu s tím příslušný orgán uvedeného členského státu zřídil pásmo infekce v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a prováděcím nařízením (EU) 2023/594.

(6)

Aby se předešlo jakémukoli zbytečnému narušení obchodu uvnitř Unie a zamezilo neopodstatněným překážkám pro obchod ze strany třetích zemí, je nutné ve spolupráci se Švédskem určit na úrovni Unie pásmo infekce v souvislosti s africkým morem prasat v uvedeném členském státě.

(7)

Aby se zabránilo dalšímu šíření afrického moru prasat do doby, než bude oblast Švédska zasažená nedávnými ohnisky u volně žijících prasat zařazena na seznam v části II přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2023/594 jako uzavřené pásmo II, měla by se zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat stanovená v uvedené části, která se použijí na přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřených pásmech II a produktů z těchto zvířat mimo uvedená pásma, vztahovat rovněž na přemísťování uvedených zásilek z infikovaného pásma vymezeného Švédskem v návaznosti na uvedené nedávné ohnisko, a to nad rámec opatření stanovených v článcích 63 až 66 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687.

(8)

Uvedené pásmo infekce by proto mělo být zařazeno na seznam v příloze tohoto rozhodnutí a mělo by podléhat zvláštním opatřením k tlumení afrického moru prasat, která se použijí na uzavřená pásma II stanovená v prováděcím nařízení (EU) 2023/594. Vzhledem k této nové epizootologické situaci, pokud jde o africký mor prasat, a vzhledem ke zvýšenému bezprostřednímu riziku dalšího šíření nákazy by však přemísťování zásilek chovaných prasat a produktů z těchto zvířat z pásma infekce do jiných členských států a do třetích zemí nemělo být povoleno v souladu s uvedeným prováděcím nařízením. Doba trvání tohoto vymezení pásem by měla být rovněž stanovena v tomto rozhodnutí.

(9)

V zájmu zmírnění rizik vyplývajících z nedávného ohniska afrického moru prasat u volně žijících prasat ve Švédsku by proto toto rozhodnutí mělo stanovit, že přemísťování zásilek prasat chovaných v pásmu infekce a produktů z těchto zvířat do jiných členských států a třetích zemí by nemělo být Švédskem povoleno až do data skončení platnosti tohoto rozhodnutí.

(10)

Vzhledem k naléhavosti epizootologické situace v Unii, pokud jde o šíření afrického moru prasat, je důležité, aby se opatření stanovená v tomto prováděcím rozhodnutí začala uplatňovat co nejdříve.

(11)

Do vydání stanoviska Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva by proto pásmo infekce ve Švédsku mělo být neprodleně zřízeno a zařazeno na seznam v příloze tohoto rozhodnutí a měla by být stanovena doba trvání uvedeného pásma.

(12)

Toto rozhodnutí bude přezkoumáno na příštím zasedání Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Švédsko zajistí, aby bylo okamžitě vymezeno pásmo infekce v souvislosti s africkým morem prasat v souladu s článkem 63 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a čl. 3 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2023/594 a aby toto pásmo zahrnovalo přinejmenším oblasti uvedené v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Švédsko zajistí, aby se zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat použitelná na uzavřená pásma II stanovená v prováděcím nařízení (EU) 2023/594 použila v oblastech uvedených jako pásmo infekce v příloze tohoto rozhodnutí vedle opatření stanovených v článcích 63 až 66 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687.

Článek 3

Švédsko zajistí, aby nebylo povoleno přemísťování zásilek prasat chovaných v oblastech uvedených na seznamu v příloze jako pásmo infekce a produktů z těchto zvířat do jiných členských států a do třetích zemí.

Článek 4

Toto rozhodnutí se použije do 6. prosince 2023.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno Švédskému království.

V Bruselu dne 12. září 2023.

Za Komisi

Stella KYRIAKIDES

členka Komise


(1)   Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu (Úř. věst. L 174, 3.6.2020, s. 64).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 ze dne 3. prosince 2018 o uplatňování některých pravidel pro prevenci a tlumení nákaz na kategorie nákaz uvedených na seznamu a o stanovení seznamu druhů a skupin druhů, které představují značné riziko šíření zmíněných nákaz uvedených na seznamu (Úř. věst. L 308, 4.12.2018, s. 21).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/594 ze dne 16. března 2023, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat a zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2021/605 (Úř. věst. L 79, 17.3.2023, s. 65).


PŘÍLOHA

Oblasti vymezené jako pásmo infekce ve Švédsku podle článku 1

Datum ukončení platnosti

Kraj Västmanland:

30 % obce Surahammar směrem na východ až po silnici č. 66,

100 % obce Fagersta,

68 % obce Norberg směrem na sever až po silnici č. 270 a č. 68,

6 % obce Skinnskatteberg směrem na jih až po silnici č. 250,

0,4 % obce Västerås směrem na jihovýchod až po silnici č. 685,

12 % obce Sala směrem na východ až po silnici č. 681

Kraj Dalarna:

1 % obcí Avesta směrem na severovýchod až po silnici č. 693,

6 % obcí Smedjebacken směrem na západ až po silnici č. 66

6. 12. 2023