|
ISSN 1977-0626 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
L 228 |
|
|
||
|
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 66 |
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
|
CS |
Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
|
15.9.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 228/1 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/1768
ze dne 14. července 2023,
kterým se stanoví podrobná pravidla pro osvědčování a prohlášení, pokud jde o systémy uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a složky uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (1), a zejména na čl. 47 odst. 1 a čl. 62 odst. 13 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení (EU) 2018/1139 stanoví společné hlavní požadavky na zajištění vysoké a jednotné úrovně bezpečnosti civilního letectví v Unii a toho, aby integrita systémů a složek a jejich výkonnost v souvislosti s bezpečností odpovídala jejich zamýšlenému účelu. Interoperabilita systémů uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb (ATM/ANS) a složek ATM/ANS by měla zajistit hladký a bezporuchový provoz evropské sítě uspořádání letového provozu (EATMN). |
|
(2) |
Měly by být stanoveny podrobné specifikace, aby se zajistil soulad s hlavními požadavky; kdykoli je to možné, měly by se uvedené podrobné specifikace opírat o uznávané odvětvové normy organizací pro tvorbu norem, které zohledňují současný stav techniky a osvědčené postupy projektování. Projektování a výroba systémů ATM/ANS a složek ATM/ANS by měly být prováděny s ohledem na požadavky na vydávání osvědčení a prohlášení o souladu návrhu a v souladu s podrobnými specifikacemi vydanými Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“). |
|
(3) |
Je vhodné zavést různé metody atestace pro posuzování shody s požadavky stanovenými v příloze tohoto nařízení a s podrobnými specifikacemi systémů ATM/ANS a složek ATM/ANS. Přísnější metody atestace by se měly používat, pokud jde o bezpečný provoz letadel a o vybavení, které je kritické z hlediska interoperability a bezpečnosti sítě EATMN. |
|
(4) |
V rámci ATM/ANS jsou služby řízení letového provozu (ATC) nejdůležitější, pokud jde o bezpečnostní rizika spojená s navigací letadel, zejména kvůli vydávání pokynů k zajištění rozstupu mezi letadly a zabránění srážkám. Poskytovatelé ATC mají nejúplnější přehled o bezpečnosti vzdušného prostoru. Nejkritičtější vybavení ATM/ANS, tedy vybavení podporující ATC, by proto měla podléhat přísnějším metodám atestace, konkrétně osvědčování. |
|
(5) |
Vybavení ATM/ANS, které podporuje komunikaci letadlo-země, vydává přímé pokyny letadlům a mělo by rovněž podléhat osvědčování. |
|
(6) |
Komunikační, přehledové a navigační služby jsou využívány přímo letovými provozními službami k zajištění bezpečné navigace letadel, uvedené tři služby však nemají úplný přehled o provozu a aktivně neovlivňují rozstup mezi letadly. V důsledku toho hrají méně kritickou roli. Systémy ATM/ANS a složky ATM/ANS, které je podporují, by měly podléhat méně přísné metodě atestace, a to prohlášení o souladu návrhu. |
|
(7) |
A konečně ostatní méně kritické systémy a vybavení ATM/ANS, které podporují meteorologické služby, letecké informační služby, služby uspořádání vzdušného prostoru a služby uspořádání toku letového provozu, by měly podléhat nejméně přísné metodě atestace, a to prohlášení o prokázání souladu. |
|
(8) |
Kromě manažerské kontroly bezpečnostních rizik služeb a funkcí, které podporují, je možné rozhodovat o kritičnosti systémů ATM/ANS a složek ATM/ANS podle dalších kritérií. |
|
(9) |
Proto by měly být stanoveny tři různé úrovně požadavků a podrobných specifikací, a to: i) osvědčování agenturou, což je nejpřísnější úroveň; ii) prohlášení schválené organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení ATM/ANS, což je střední úroveň a iii) prohlášení o prokázání souladu od poskytovatele služeb ATM/ANS, který integruje vybavení ATM/ANS do svého funkčního systému, jak je definováno v prováděcím nařízení Komise (EU) 2017/373 (2), nebo na žádost poskytovatele služeb ATM/ANS od schválené organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení ATM/ANS. |
|
(10) |
V souladu s čl. 29 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 (3) byla Agentura Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA) pověřena řízením evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS), včetně využívání složky EGNOS, které zahrnuje mimo jiné podporu certifikačního a normalizačního úsilí. |
|
(11) |
Podle nařízení (EU) 2021/696 jsou za projektování systému EGNOS a jeho vybavení odpovědné jak EUSPA, tak Evropská kosmická agentura (ESA). Agentura by měla dohlížet na prohlášení o souladu návrhu vybavení EGNOS v souladu se zvláštními ujednáními, která mají být uzavřena s EUSPA. Uvedená ujednání se mají týkat technických, administrativních a finančních aspektů, jako je požadavek konzultovat EUSPA, pokud jde o vypracování podrobných specifikací, dohledu agentury EASA nad prohlášeními o souladu návrhu systému EGNOS a výměny údajů o dodržování příslušných standardů a doporučených postupů (SARP) Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) mezi oběma agenturami. Uvedená ujednání mají zajistit úroveň bezpečnosti a interoperability rovnocennou požadavkům tohoto nařízení. |
|
(12) |
Na některých odlehlých územích mimo evropský region ICAO (EUR), jak je definován v evropském (EUR) letovém navigačním plánu ICAO, svazek I (dokument 7754), s nízkým objemem provozu a kde tento vzdušný prostor hraničí pouze se vzdušným prostorem, za který odpovídá poskytovatel ATM/ANS ze třetí země, může být použití metod osvědčování certifikace a prohlášení o shodě návrhu zařízení ATM/ANS náročné nebo dokonce neproveditelné vzhledem k jejich specifickým potřebám v oblasti bezpečnosti a interoperability. V takových případech se pro vybavení ATM/ANS, která používají poskytovatelé ATM/ANS v odlehlých oblastech mimo region ICAO EUR, považuje za vhodné stanovit odchylky od požadavků na osvědčování nebo prohlášení, jimž taková vybavení ATM/ANS podléhají. Namísto toho k zajištěno bezpečného a interoperabilního poskytování ATM/ANS musí poskytovatel ATM/ANS v daném regionu zajistit splnění příslušných specifikací vydáním prohlášení o prokázání souladu. |
|
(13) |
Je nezbytné zajistit hladký přechod na nový regulační rámec stanovený tímto nařízením a zajistit, aby byla v Unii zachována vysoká a jednotná úroveň bezpečnosti civilního letectví. Je proto nezbytné poskytnout odvětví projektování a výroby systémů ATM/ANS a složek ATM/ANS a agentuře a správním orgánům členských států dostatek času, aby se tomuto novému rámci přizpůsobily. Je vhodné, aby se na vybavení ATM/ANS, které je v provozu a které bylo atestováno podle předchozího rámce, pohlíželo, jako by mu byla vydána osvědčení nebo prohlášení vydaná podle nového rámce během přechodného období, pokud agentura nestanoví, že takové vybavení nezajišťuje úroveň bezpečnosti a interoperability požadovanou nařízením (EU) 2018/1139. |
|
(14) |
Během přechodného období by mělo být v souvislosti s každým novým systémem ATM/ANS a složkou ATM/ANS uvedenou do provozu příslušnému úřadu uvedeného poskytovatele služeb ATM/ANS definovanému v čl. 4 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2017/373 předloženo prohlášení o prokázání souladu vydané poskytovatelem služeb ATM/ANS, který vybavení integruje do svého funkčního systému, nebo na požádání projekční a výrobní organizací, která vybavení navrhuje a vyrábí. |
|
(15) |
Po uplynutí přechodného období by měla být za osvědčování a přijímání prohlášení týkajících se některých vybavení ATM/ANS odpovědná výhradně agentura; je proto vhodné, aby agentura vyhodnotila informace o souladu předložené vnitrostátním orgánům podle předchozího rámce dříve, než začne takové vybavení ATM/ANS spadat do působnosti agentury. Vnitrostátní orgány by proto měly tyto informace agentuře zpřístupnit. Po vyhodnocení agenturou by mělo být vybavení ATM/ANS považováno za vybavení, kterému bylo vydáno osvědčení nebo prohlášení o souladu. Vyhodnocení musí být zveřejněno na základě rozhodnutí výkonného ředitele agentury. |
|
(16) |
Opatření stanovená tímto nařízením vycházejí ze stanoviska č. 01/2023 vydaného Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví v souladu s čl. 75 odst. 2 písm. b) a c) a čl. 76 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Toto nařízení stanoví společné technické požadavky a správní postupy pro osvědčování a prohlášení o souladu návrhu systémů ATM/ANS a složek ATM/ANS. Toto nařízení stanoví pravidla pro:
|
a) |
identifikaci systémů ATM/ANS a složek ATM/ANS podléhajících osvědčování, prohlášení o souladu návrhu nebo prohlášení o prokázání souladu; |
|
b) |
vydávání osvědčení pro systémy ATM/ANS a složky ATM/ANS; |
|
c) |
vydávání prohlášení o souladu návrhu systémů ATM/ANS a složek ATM/ANS organizacemi zapojenými do projektování nebo výroby systémů ATM/ANS a složek ATM/ANS a schválenými v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/1769 (4), aby měly právo taková prohlášení o souladu návrhu vydávat; |
|
d) |
vydávání prohlášení o prokázání souladu pro systémy ATM/ANS a složky ATM/ANS poskytovateli služeb ATM/ANS, jimž bylo uděleno osvědčení v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/373, nebo organizacemi zapojenými do jejich projektování nebo výroby schválenými v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2023/1769; |
|
e) |
vydávání příkazů pro vybavení ATM/ANS agenturou. |
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
|
1) |
„vybavením ATM/ANS“ složky ATM/ANS ve smyslu čl. 3 bodu 6 nařízení (EU) 2018/1139 a systémy ATM/ANS ve smyslu čl. 3 bodu 7 uvedeného nařízení, s výjimkou palubních složek, na něž se vztahuje nařízení Komise (EU) č. 748/2012 (5); |
|
2) |
„příkazem pro vybavení ATM/ANS“ dokument vydaný agenturou, který nařizuje opatření, jež mají poskytovatelé služeb ATM/ANS provést na vybavení ATM/ANS s cílem řešit zjištěný nebezpečný a/nebo nezabezpečený stav a obnovit výkonnost a interoperabilitu uvedeného vybavení ATM/ANS, pokud z důkazů vyplývá, že bezpečnost, zabezpečení, výkonnost nebo interoperabilita uvedeného konkrétního vybavení mohou být jinak ohroženy; |
|
3) |
„Evropskou sítí uspořádání letového provozu (EATMN)“ soubor systémů uvedených v bodě 3.1 přílohy VIII nařízení (EU) 2018/1139, který umožňuje poskytování letových navigačních služeb v Unii, včetně rozhraní na hranicích s třetími zeměmi; |
|
4) |
„funkčním systémem“ kombinace postupů, lidských zdrojů a vybavení, včetně hardwaru a softwaru, uspořádaných tak, aby plnily určitou funkci v kontextu služeb ATM/ANS a zajišťování jiných funkcí sítě ATM. |
Článek 3
Příslušný orgán
1. Příslušným orgánem odpovědným za vydávání osvědčení pro vybavení ATM/ANS v souladu s článkem 4, za přijímání prohlášení o souladu návrhu vybavení ATM/ANS vydaných v souladu s článkem 5 a za dozor nad osvědčeními a prohlášeními je agentura. Za uvedeným účelem agentura splňuje požadavky stanovené v příloze I.
2. Příslušným orgánem odpovědným za dozor nad prohlášením o prokázání souladu vydaným poskytovatelem služeb ATM/ANS v souladu s článkem 6 je stejný příslušný orgán jako orgán odpovědný za osvědčování a dozor nad uvedeným poskytovatelem služeb ATM/ANS.
Článek 4
Osvědčování vybavení ATM/ANS
1. Osvědčení podle přílohy II se vydává tomuto vybavení ATM/ANS:
|
a) |
vybavení podporujícímu komunikaci mezi řídícím a pilotem; |
|
b) |
vybavení podporujícímu služby řízení letového provozu (ATC), pokud umožňuje rozstup mezi letadly nebo předcházení srážkám. |
2. Osvědčení uvedené v odstavci 1 vydává agentura.
3. Osvědčení uvedené v odstavci 1 se vydává na neomezenou dobu. Zůstává v platnosti neomezeně s výjimkou případů, kdy:
|
a) |
držitel osvědčení již nesplňuje požadavky tohoto nařízení nebo |
|
b) |
pokud jde o vybavení ATM/ANS, neexistuje platné schválení organizace vydané agenturou v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2023/1769 nebo |
|
c) |
vybavení ATM/ANS již není v souladu se svou certifikační předpisovou základnou podle bodu ATM/ANS.EQMT.CERT.025 přílohy II nebo |
|
d) |
se držitel osvědčení vzdal nebo bylo agenturou zrušeno. |
Je-li osvědčení vydáno v papírové podobě, po vzdání se uvedeného osvědčení nebo jeho zrušení se neprodleně vrátí agentuře.
4. Odchylně od odstavce 1 se nevyžaduje, aby bylo vydáno osvědčení pro vybavení ATM/ANS, které se používá výhradně v omezeném úseku vzdušného prostoru mimo region ICAO EUR s provozem malého objemu a v případě, že daný úsek vzdušného prostoru hraničí pouze se vzdušným prostorem, za nějž je odpovědná třetí země. V takovém případě se pro vybavení ATM/ANS vydá prohlášení o prokázání souladu v souladu s článkem 6.
Článek 5
Prohlášení o souladu návrhu vybavení ATM/ANS
1. Prohlášení o souladu návrhu, jak je stanoveno v příloze III, se v případě, že generuje, přijímá a přenáší údaje a/nebo signály ve vesmírném prostoru za účelem zajištění bezpečné a interoperabilní letecké navigace, vydává tomuto vybavení ATM/ANS:
|
a) |
vybavení podporujícímu komunikaci typu země-země; |
|
b) |
vybavení podporujícímu navigaci nebo přehled. |
2. Prohlášení o souladu návrhu vydávají organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení ATM/ANS a schválené v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2023/1769.
3. Prohlášení o souladu návrhu vybavení ATM/ANS se vydávají na dobu neomezenou. Prohlášení zůstávají v platnosti, pokud nebyla zrušena jejich registrace v souladu s bodem DPO.AR.C.015 písm. g) bodem 6 přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2023/1769 v důsledku jedné z těchto skutečností:
|
a) |
vybavení ATM/ANS již není v souladu s podrobnými specifikacemi, které umožnily vydání prohlášení; |
|
b) |
vydavatel prohlášení již nesplňuje použitelné požadavky prováděcího nařízení (EU) 2023/1769 nebo se svého schválení vzdal, pozastavil je nebo je zrušil; |
|
c) |
prokázalo se, že vybavení ATM/ANS způsobuje nepřijatelné riziko nebo vede k nepřijatelné výkonnosti v provozu; |
|
d) |
organizace zrušila prohlášení o souladu návrhu. |
4. Odchylně od odstavce 1 se pro vybavení ATM/ANS, které se používá výhradně v omezeném úseku vzdušného prostoru mimo region ICAO EUR s provozem malého objemu a v případě, že daný úsek vzdušného prostoru hraničí pouze se vzdušným prostorem, za nějž je odpovědná třetí země, vydání prohlášení o souladu návrhu nevyžaduje. V takovém případě se pro vybavení ATM/ANS vydá prohlášení o prokázání souladu v souladu s článkem 6.
5. Pokud jde o vybavení ATM/ANS systému Evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS), prohlášení o souladu návrhu, jak je stanoveno v příloze III tohoto nařízení, vydává Agentura Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA) zřízená nařízením (EU) 2021/696, která se považuje za organizaci zapojenou do projektování nebo výroby vybavení EGNOS.
6. Body ATM/ANS.EQMT.DEC.005 a ATM/ANS.EQMT.DEC.045 přílohy III se na EUSPA nepoužijí. EUSPA zajistí, aby agentura měla přístup k důkazům od různých subjektů zapojených do projektování a výroby vybavení ATM/ANS systému EGNOS s cílem určit trvalý soulad s použitelnými technickými specifikacemi, na jejichž základě bylo učiněno prohlášení o vybavení ATM/ANS v souladu s přílohou III.
Článek 6
Prohlášení o prokázání souladu
1. Prohlášení o prokázání souladu se vydává tomuto vybavení ATM/ANS:
|
a) |
vybavení, které nepodléhá osvědčování podle článku 4 ani prohlášení o souladu podle článku 5 a |
|
b) |
podporuje letové provozní služby, komunikační, navigační nebo přehledové služby, uspořádání vzdušného prostoru, uspořádání toku letového provozu, letecké informační služby nebo meteorologické služby. |
Prohlášení o prokázání souladu potvrzuje, že vybavení ATM/ANS vyhovuje podrobným specifikacím vydaným agenturou v souladu s čl. 76 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1139.
2. Prohlášení o prokázání souladu pro vybavení ATM/ANS vydává poskytovatel služeb ATM/ANS, který integruje takové vybavení ATM/ANS do svého funkčního systému, nebo, na žádost poskytovatele ATM/ANS, organizace zapojená do projektování nebo výroby takového vybavení ATM/ANS schválená v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2023/1769.
3. Prohlášení o prokázání souladu pro vybavení ATM/ANS se vydává na neomezenou dobu. Zůstává v platnosti, pokud nenastane některá z těchto situací:
|
a) |
vybavení ATM/ANS již není v souladu s hlavními požadavky stanovenými v příloze VIII a případně v příloze VII nařízení (EU) 2018/1139; |
|
b) |
poskytovatel služeb ATM/ANS již nesplňuje použitelné požadavky prováděcího nařízení (EU) 2017/373 nebo se vzdal osvědčení vydaného v souladu s článkem 6 prováděcího nařízení (EU) 2017/373 nebo byla platnost osvědčení pozastavena či zrušena; |
|
c) |
poskytovatel služeb ATM/ANS zrušil prohlášení o prokázání souladu nebo byla přijata vynucovací opatření podle bodu ATM/ANS.AR.C.050 písm. e) přílohy II prováděcího nařízení (EU) 2017/373. |
Článek 7
Přechodná ustanovení
1. Na vybavení ATM/ANS, která mají prohlášení ES vydaná v souladu s články 5 nebo 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 (6) a která byla uvedena do provozu před datem vstupu tohoto nařízení v platnost, se použijí tato přechodná ustanovení:
|
a) |
vybavení ATM/ANS, které spadá do kategorie vybavení ATM/ANS, jež vyžaduje osvědčování v souladu s článkem 4, se považuje za vybavení, kterému bylo vydáno osvědčení v souladu s článkem 4, pokud agentura na základě hodnocení uvedeného v odstavci 2 neurčí, že takové vybavení ATM/ANS nezajišťuje úroveň bezpečnosti, zabezpečení, výkonnosti a interoperability rovnocennou úrovni požadované nařízením (EU) 2018/1139 a tímto nařízením; |
|
b) |
vybavení ATM/ANS, které spadá do kategorie vybavení ATM/ANS, u nějž se vyžaduje prohlášení v souladu s článkem 5, se považuje za vybavení, u nějž bylo vydáno prohlášení o souladu návrhu v souladu s článkem 5, pokud agentura na základě hodnocení uvedeného v odstavci 2 neurčí, že takové vybavení ATM/ANS nezajišťuje úroveň bezpečnosti, zabezpečení, výkonnosti a interoperability rovnocennou úrovni požadované nařízením (EU) 2018/1139 a tímto nařízením; |
|
c) |
pokud jde o vybavení ATM/ANS, které podléhá prohlášení o prokázání souladu podle článku 6, zůstávají prohlášení ES o ověření systémů, která byla vydána nebo uznána podle článku 6 nařízení (ES) č. 552/2004, v platnosti po neomezenou dobu a považují se za prohlášení o prokázání souladu podle článku 6. |
2. Agentura vyhodnotí vybavení ATM/ANS uvedené v odst. 1 písm. a) a b) do pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost a výsledky uvedeného hodnocení zveřejní. Za uvedeným účelem poskytnou příslušné úřady, které odpovídají za udělování osvědčení poskytovatelům služeb ATM/ANS a provádění dohledu nad nimi, uvedené v čl. 4 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2017/373 agentuře příslušné informace, které toto hodnocení usnadní. Cílem uvedeného hodnocení je určit, zda příslušné vybavení ATM/ANS zajišťuje úroveň bezpečnosti, zabezpečení, výkonnosti a interoperability rovnocennou úrovni požadované nařízením (EU) 2018/1139 a tímto nařízením. Výsledek hodnocení se zveřejní a veškerá opatření ke změně vybavení ATM/ANS zjištěná hodnocením se uplatní po pěti letech ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost bez ohledu na skutečné datum provedení hodnocení, pokud hodnocení neodhalí nedostatek, který by mohl mít nežádoucí účinek na bezpečnost. V případě, že je zjištěn nedostatek, který může mít nežádoucí účinek, jsou neprodleně uplatněna veškerá opatření ke změně vybavení ATM/ANS, která byla zjištěna při hodnocení. Po pěti letech ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost se má za to, že vybavení ATM/ANS uvedená v odst. 1 písm. a) až b) splňují požadavky tohoto nařízení.
3. Vybavení ATM/ANS, které podléhá osvědčování v souladu s článkem 4 nebo prohlášení v souladu s článkem 5, může být uvedeno do provozu ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost do dne 12. září 2028 na základě prohlášení o prokázání souladu učiněného v souladu s článkem 6. Ode dne 13. září 2028 se na taková vybavení ATM/ANS použijí tato ustanovení:
|
a) |
vybavení ATM/ANS, které spadá do kategorie vybavení ATM/ANS, jež vyžaduje osvědčování v souladu s článkem 4 a pro něž poskytovatel služeb ATM/ANS vydal prohlášení o prokázání souladu, se považuje za vybavení, kterému bylo vydáno osvědčení v souladu s článkem 4, pokud agentura na základě hodnocení uvedeného v odstavci 4 neurčí, že takové vybavení ATM/ANS nezajišťuje úroveň bezpečnosti, zabezpečení, výkonnosti a interoperability rovnocennou úrovni požadované nařízením (EU) 2018/1139 a tímto nařízením; |
|
b) |
vybavení ATM/ANS, které spadá do kategorie vybavení ATM/ANS, jež vyžaduje prohlášení o souladu návrhu v souladu s článkem 5, a pro něž poskytovatel služeb ATM/ANS vydal prohlášení o prokázání souladu, se považuje za vybavení, pro něž bylo vydáno prohlášení o souladu návrhu v souladu s článkem 5, pokud agentura na základě hodnocení uvedeného v odstavci 4 neurčí, že takové vybavení ATM/ANS nezajišťuje úroveň bezpečnosti, zabezpečení, výkonnosti a interoperability rovnocennou úrovni požadované nařízením (EU) 2018/1139 a tímto nařízením. |
4. Agentura vyhodnotí vybavení ATM/ANS uvedené v odstavci 3 nejpozději do dne 12. září 2030. Za uvedeným účelem poskytnou příslušné úřady, které odpovídají za udělování osvědčení poskytovatelům služeb ATM/ANS a provádění dohledu nad nimi, uvedené v čl. 4 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2017/373 agentuře příslušné informace, které toto hodnocení usnadní. Cílem uvedeného hodnocení je určit, zda konkrétní vybavení ATM/ANS splňuje úroveň bezpečnosti, zabezpečení, výkonnosti a interoperability rovnocennou úrovni požadované nařízením (EU) 2018/1139 a tímto nařízením.
Článek 8
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 14. července 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 ze dne 1. března 2017, kterým se stanoví společné požadavky na poskytovatele služeb v oblasti uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu a dohled nad nimi, zrušují nařízení (ES) č. 482/2008, prováděcí nařízení (EU) č. 1034/2011, (EU) č. 1035/2011 a (EU) 2016/1377 a mění nařízení (EU) č. 677/2011 (Úř. věst. L 62, 8.3.2017, s. 1).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 69).
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1769 ze dne 12. září 2023, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy pro schvalování organizací zapojených do projektování nebo výroby systémů a složek uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb a mění prováděcí nařízení (EU) 2023/203 (Viz strana 19 v tomto čísle Úředního věstníku.).
(5) Nařízení Komise (EU) č. 748/2012 ze dne 3. srpna 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací (Úř. věst. L 224, 21.8.2012, s. 1).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26).
PŘÍLOHA I
POŽADAVKY NA AGENTURU
(Část ATM/ANS.EQMT.AR)
HLAVA A
VŠEOBECNÉ POŽADAVKY (ATM/ANS.EQMT.AR.A)
ATM/ANS.EQMT.AR.A.001 Oblast působnosti
Tato příloha stanoví požadavky na agenturu týkající se podmínek pro provádění osvědčování a dalších nezbytných činností k zajištění účinného dozoru nad vybavením ATM/ANS a podmínky a postupy pro akreditaci kvalifikovaných subjektů ze strany agentury.
ATM/ANS.EQMT.AR.A.020 Zadávání úkolů kvalifikovaným subjektům
|
a) |
Pokud se agentura rozhodne přidělit úkoly související s osvědčováním zařízení ATM/ANS, na něž se vztahuje toto nařízení, schvalováním nebo průběžným dohledem nad organizacemi, na něž se vztahuje prováděcí nařízení (EU) 2023/1769, kvalifikovaným subjektům, zajistí, aby s kvalifikovaným subjektem (kvalifikovanými subjekty) uzavřela a zaevidovala dohodu schválenou oběma stranami této dohody na příslušné úrovni řízení, která jasně vymezuje:
|
|
b) |
Agentura zajistí, aby proces interního auditu a proces řízení bezpečnostních rizik požadovaný v bodě DPO.AR.B.001 písm. a) bodě 5 prováděcího nařízení (EU) 2023/1769 zahrnovaly všechny úkoly, které kvalifikovaný subjekt vykonává (kvalifikované subjekty vykonávají) jejím jménem. |
|
c) |
Pokud jde o schvalování a dozor nad dodržováním bodu DPO.OR.B.001 písm. d) prováděcího nařízení (EU) 2023/1769 ze strany organizace, může agentura přidělit úkoly kvalifikovaným subjektům podle písmene a) nebo jakémukoli příslušnému orgánu odpovědnému za bezpečnost informací nebo kybernetickou bezpečnost v Unii. Při přidělování úkolů agentura zajistí, že:
|
ATM/ANS.EQMT.AR.A.030 Příkaz pro vybavení ATM/ANS
|
a) |
Agentura vydá příkaz pro vybavení ATM/ANS, pokud:
|
|
b) |
Příkaz pro vybavení ATM/ANS obsahuje alespoň tyto informace:
|
ATM/ANS.EQMT.AR.A.035 Podrobné specifikace pro soulad návrhu vybavení
|
a) |
Agentura vypracuje a zpřístupní podrobné specifikace, které mohou organizace použít k prokázání souladu s příslušnými hlavními požadavky stanovenými v příloze VIII a případně v příloze VII nařízení (EU) 2018/1139, když:
|
|
b) |
Podrobné specifikace uvedené v písmenu a) uvádějí projekční normy, které zohledňují současný stav techniky a osvědčené postupy projektování a vycházejí z cenných získaných zkušeností, vědeckého a technického pokroku a nejlepších dostupných důkazů a analýz, pokud jde o vybavení ATM/ANS. |
HLAVA B — OSVĚDČOVÁNÍ, DOZOR A VYNUCOVÁNÍ
(ATM/ANS.EQMT.AR.B)
ATM/ANS.EQMT.AR.B.001 Certifikační předpisová základna vybavení ATM/ANS
|
a) |
Agentura stanoví certifikační předpisovou základnu vybavení ATM/ANS a oznámí ji žadateli o osvědčení vybavení ATM/ANS. Certifikační předpisová základna sestává z:
|
|
b) |
Případné zahrnutí dalších rysů, vlastností nebo funkcí, které do certifikační předpisové základny původně zahrnuty nebyly, schvaluje agentura. |
ATM/ANS.EQMT.AR.B.005 Zvláštní podmínky
|
a) |
Agentura stanoví dodatečné požadavky na vybavení ATM/ANS, které se nazývají „zvláštní podmínky“, pokud se související použitelné podrobné specifikace nepovažují za přiměřené z důvodu jedné z těchto skutečností:
|
|
b) |
Zvláštní podmínky obsahují normy v oblasti bezpečnosti, výkonnosti, zabezpečení a interoperability, které agentura považuje za nezbytné k zajištění toho, aby byla příslušná úroveň výkonnosti vybavení ATM/ANS rovnocenná úrovni požadované použitelnými podrobnými specifikacemi. |
ATM/ANS.EQMT.AR.B.010 Míra zapojení
|
a) |
Agentura určí míru svého zapojení do činností a údajů pro prokazování souladu souvisejících s žádostí o vydání osvědčení nebo o jeho změny. Stanoví tak na základě posouzení smysluplných skupin činností a údajů pro prokazování souladu v rámci certifikačního programu. Posouzení se týká všech těchto bodů:
Zváží alespoň tyto prvky:
|
|
b) |
Agentura oznámí žadateli svou míru zapojení a aktualizuje ji, pokud to je odůvodněno informacemi, které mají znatelný dopad na riziko posouzené dříve podle písmene a). Agentura oznámí žadateli jakoukoli změnu míry zapojení. |
ATM/ANS.EQMT.AR.B.015 Vydání osvědčení vybavení ATM/ANS
|
a) |
Agentura vydá osvědčení vybavení ATM/ANS, pokud:
|
|
b) |
Osvědčení vybavení ATM/ANS obsahuje provozní omezení, přehled o trvalé vhodnosti, použitelnou certifikační předpisovou základnu pro vybavení ATM/ANS, s níž agentura zaznamenává soulad, a veškeré další podmínky nebo omezení předepsaná v příslušných podrobných specifikacích a zvláštních podmínkách. |
ATM/ANS.EQMT.AR.B.020 Úvodní dozorové šetření k prohlášení o souladu návrhu vybavení ATM/ANS
|
a) |
Po obdržení prohlášení o souladu návrhu vybavení ATM/ANS od organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení ATM/ANS schválené agenturou v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2023/1769 agentura ověří, zda jsou splněny tyto požadavky:
|
|
b) |
Prohlášení o souladu návrhu vybavení ATM/ANS obsahuje provozní omezení, přehled o trvalé vhodnosti, použitelné podrobné specifikace, s nimiž nichž organizace prokázala soulad, a veškeré další podmínky nebo omezení stanovené v příslušných podrobných specifikacích a zvláštních podmínkách. |
|
c) |
Pokud prohlášení není v souladu s právy organizace nebo obsahuje informace, které naznačují nesoulad s použitelnými podrobnými specifikacemi a zvláštními podmínkami, agentura dotčené organizaci nesoulad oznámí a vyžádá si další informace, nápravná opatření a důkazy o nich. |
|
d) |
Pokud jsou splněny požadavky uvedené v písmenech a) a b), agentura potvrdí přijetí prohlášení. |
ATM/ANS.EQMT.AR.B.025 Registrace prohlášení o souladu návrhu vybavení ATM/ANS
Agentura zaregistruje prohlášení o souladu návrhu vybavení ATM/ANS ve vhodné databázi za předpokladu, že:
|
a) |
deklarant prohlásil soulad návrhu vybavení ATM/ANS v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.DEC.010; |
|
b) |
deklarant se zavázal převzít povinnosti stanovené v příloze III; |
|
c) |
neexistují žádné nevyřešené problémy v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.AR.B.020. |
ATM/ANS.EQMT.AR.B.030 Změny prohlášení
|
a) |
Po obdržení oznámení o změnách v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.DEC.020 agentura ověří úplnost oznámení v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.AR.B.020. |
|
b) |
Pokud má změna (mají změny) vliv na jakýkoli aspekt prohlášení, které je zaregistrováno v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.AR.B.025, aktualizuje agentura rejstřík. |
|
c) |
Po dokončení činností požadovaných v písmenech a) a b) agentura potvrdí přijetí oznámení organizaci zapojené do projektování nebo výroby vybavení ATM/ANS. |
Příloha II
OSVĚDČENÍ VYBAVENÍ ATM/ANS
(Část ATM/ANS.EQMT.CERT)
ATM/ANS.EQMT.CERT.001 Oblast působnosti
Tato příloha stanoví postupy pro vydávání osvědčení vybavení ATM/ANS v souladu s článkem 4 a práva a povinnosti žadatele o uvedená osvědčení a jejich držitele.
ATM/ANS.EQMT.CERT.005 Způsobilost
Každá fyzická nebo právnická osoba, která prokázala svou projekční způsobilost v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.CERT.010 nebo je v procesu jejího prokazování, může podat žádost o vydání osvědčení vybavení ATM/ANS za podmínek stanovených v této příloze.
ATM/ANS.EQMT.CERT.010 Prokazování způsobilosti
Žadatel o osvědčení vybavení ATM/ANS je držitelem schválení organizace k projektování vydaného agenturou v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2023/1769, které se vztahuje na příslušné vybavení ATM/ANS.
ATM/ANS.EQMT.CERT.015 Žádost o osvědčení vybavení ATM/ANS
|
a) |
Žádost o osvědčení vybavení ATM/ANS nebo o jeho změny se podává formou a způsobem stanoveným agenturou. |
|
b) |
Žádost o osvědčení vybavení ATM/ANS zahrnuje alespoň:
|
|
c) |
Po prvním podání agentuře žadatel aktualizuje certifikační program, pokud dojde ke změnám certifikačního projektu, které mají vliv na některé z ustanovení písm. b) bodu 2 podbodů i) až vii). |
|
d) |
Žádost o vydání osvědčení vybavení ATM/ANS je platná po dobu pěti let, ledaže žadatel v době podání žádosti prokáže, že k prokázání souladu potřebuje delší dobu, a agentura s prodloužením uvedené doby souhlasí. |
|
e) |
V případě, že osvědčení vybavení ATM/ANS nebylo vydáno nebo je zřejmé, že nebude vydáno ve lhůtě stanovené v písmenu d), může žadatel:
|
ATM/ANS.EQMT.CERT.020 Změny, které vyžadují vydání nového osvědčení vybavení ATM/ANS
Schválená projekční organizace, která navrhuje změny vybavení ATM/ANS, požádá o vydání nového osvědčení, pokud jsou změny návrhu nebo funkcí uvedeného vybavení ATM/ANS tak rozsáhlé, že je nutné provést úplné šetření souladu s použitelnou certifikační předpisovou základnou.
ATM/ANS.EQMT.CERT.025 Prokazování souladu s certifikační předpisovou základnou vybavení ATM/ANS
|
a) |
Poté, co agentura přijme certifikační program, prokáže žadatel soulad s certifikační předpisovou základnou vybavení ATM/ANS, jak ji agentura stanovila a oznámila žadateli v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.AR.B.001, a předloží agentuře prostředky, jejichž pomocí byl takový soulad prokázán. |
|
b) |
Žadatel o osvědčení vybavení ATM/ANS aktualizuje certifikační program o aktualizovanou certifikační předpisovou základnu v případě, že agentura určí, že je to pro žadatele nutné po prvním podání v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.CERT.015. |
|
c) |
Žadatel hlásí agentuře veškeré potíže nebo události, k nimž během průběhu procesu prokazování souladu dojde a které mohou mít podstatný účinek na posouzení podle bodu ATM/ANS.EQMT.CERT.015 písm. b) bodu 2 podbodu vi) nebo na certifikační program nebo mohou jiným způsobem vyžadovat změnu míry zapojení agentury, která byla již dříve žadateli oznámena v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.AR.B.010 písm. b). |
|
d) |
Žadatel v dokumentech o souladu podle certifikačního programu zaznamená prokázání souladu. |
|
e) |
Po dokončení všech činností prokazování souladu v souladu s certifikačním programem, včetně všech kontrol a zkoušek provedených v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.CERT.040, žadatel prohlásí a předloží ve formě a způsobem stanoveným agenturou, že:
|
|
f) |
Žadatel prokáže, že rysy, vlastnosti nebo funkce, které nejsou součástí certifikační předpisové základny, nemají žádný rušivý nebo nežádoucí vliv na vhodnost vybavení ATM/ANS pro jeho zamýšlené použití. |
ATM/ANS.EQMT.CERT.030 Způsoby prokazování souladu
|
a) |
Agentura vypracuje přijatelné způsoby prokazování souladu, které lze používat k prokázání souladu s nařízením (EU) 2018/1139 a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě. |
|
b) |
K prokazování souladu s tímto nařízením lze používat alternativní způsoby prokazování souladu. |
ATM/ANS.EQMT.CERT.035 Návrh vybavení ATM/ANS
|
a) |
Návrh vybavení ATM/ANS se skládá z:
|
|
b) |
Každý návrh je odpovídajícím způsobem označen. |
ATM/ANS.EQMT.CERT.040 Kontrola a zkoušení
|
a) |
Než dojde v rámci prokazování souladu požadovaného podle bodu ANS.EQMT.CERT.025 ke zkouškám, žadatel ověří:
|
|
b) |
Na základě ověřování provedeného v souladu s písmenem a) žadatel vyhotoví prohlášení o ověření, v němž uvede jakékoli potenciální neshody spolu s odůvodněním, proč tyto neshody neovlivní výsledky zkoušek, a umožní agentuře provést jakoukoli kontrolu, bude-li ji agentura považovat za nutnou k ověření platnosti uvedeného prohlášení. |
|
c) |
Žadatel agentuře umožní:
|
|
d) |
Pro všechny zkoušky a kontroly, jichž byla agentura svědkem:
|
ATM/ANS.EQMT.CERT.045 Vedení záznamů
Kromě toho, že se na něj vztahují požadavky systému řízení na vedení záznamů nebo požadavky s ním související, držitel osvědčení agentuře zpřístupní všechny významné konstrukční informace, výkresy a zkušební protokoly, včetně záznamů o kontrolách a zaznamenaných zkouškách, a uchovává je, aby poskytl informace nezbytné k zajištění trvalého souladu.
ATM/ANS.EQMT.CERT.050 Příručky
Držitel osvědčení vybavení ATM/ANS zpracuje, udržuje a aktualizuje originály všech příruček požadovaných použitelnou certifikační předpisovou základnou a na vyžádání poskytne kopie agentuře.
ATM/ANS.EQMT.CERT.055 Pokyny pro údržbu
|
a) |
Držitel osvědčení vybavení ATM/ANS poskytne všem známým uživatelům alespoň jednu sadu úplných pokynů pro údržbu, která obsahuje popisné údaje a prováděcí pokyny vypracované v souladu s použitelnou certifikační předpisovou základnou, a na požádání je zpřístupní každé další osobě, od níž se požaduje vyhovět některému z těchto pokynů pro údržbu. |
|
b) |
Změny pokynů pro údržbu se zpřístupní všem známým uživatelům a na požádání se zpřístupní každé osobě, od níž se požaduje vyhovět některému z těchto pokynů pro údržbu. Agentuře se předloží program, který ukazuje, jak jsou změny pokynů pro údržbu zpřístupněny všem známým uživatelům. |
ATM/ANS.EQMT.CERT.060 Změny certifikační předpisové základny vybavení ATM/ANS
|
a) |
Agentura schválí všechny změny, jakmile držitel osvědčení prokáže, že změny a oblasti, kterých se změny týkají, jsou v souladu s certifikační předpisovou základnou, jak ji stanovila agentura v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.AR.B.001. |
|
b) |
Odchylně od písmene a) jsou změny v rozsahu práv organizace na základě schváleného postupu řízení změn řízeny schválenou projekční organizací a jsou omezeny na konkrétní konfiguraci (konfigurace) vybavení ATM/ANS, kterých se změny týkají. |
|
c) |
Za uvedeným účelem má držitel osvědčení vybavení ATM/ANS zaveden systém, který určuje rozsah změn vybavení ATM/ANS jako „nevýznamný“ a „významný“. |
|
d) |
Změny se vydávají s prohlášením v souladu s bodem DPO.OR.C.001 písm. b) bodem 2 přílohy II (část DPO.OR) prováděcího nařízení (EU) 2023/1769. |
ATM/ANS.EQMT.CERT.065 Příkaz pro vybavení ATM/ANS
Pokud je vydán příkaz pro vybavení ATM/ANS k nápravě stavu uvedeného v bodě ATM/ANS.EQMT.AR.A.030 písm. b), držitel osvědčení vybavení ATM/ANS, pokud agentura v případě potřeby naléhavých opatření nestanoví jinak:
|
a) |
navrhne vhodné nápravné opatření a předloží podrobnosti uvedeného návrhu agentuře ke schválení; |
|
b) |
po schválení agenturou zpřístupní všem známým uživatelům vybavení ATM/ANS a dotčeným příslušným orgánům a případně na požádání každé osobě, od níž se požaduje vyhovět příkazu pro vybavení ATM/ANS, příslušné popisné údaje a prováděcí pokyny. |
ATM/ANS.EQMT.CERT.070 Kontroly prováděné agenturou
Každá organizace, která je držitelem osvědčení vydaného agenturou podle této přílohy, na žádost agentury:
|
a) |
umožní agentuře přístup k jakémukoli zařízení, vybavení, dokumentu, záznamu, údajům, procesu, postupu nebo jakémukoli jinému materiálu a umožní agentuře přezkoumat jakékoli hlášení, provést jakoukoli kontrolu a provést jakoukoli zkoušku nebo být svědkem jakékoli zkoušky, která je nezbytná k ověření souladu organizace s použitelnými požadavky této přílohy; |
|
b) |
pokud fyzická nebo právnická osoba zaměstnává partnery, dodavatele nebo subdodavatele, uzavře s nimi ujednání, která zajistí, že k nim bude mít agentura přístup a může provést šetření podle písmene a). |
Příloha III
PROHLÁŠENÍ O SOULADU NÁVRHU VYBAVENÍ ATM/ANS
(Část ATM/ANS.EQMT.DEC)
ATM/ANS.EQMT.DEC.001 Oblast působnosti
Tato příloha stanoví postupy pro prohlášení o souladu návrhu vybavení ATM/ANS a práva a povinnosti organizací zapojených do projektování vybavení ATM/ANS, které jsou oprávněny vydávat prohlášení.
ATM/ANS.EQMT.DEC.005 Způsobilost a prokazování souladu
Organizace zapojená do projektování vybavení ATM/ANS prokáže svou způsobilost prohlásit soulad návrhu určitého vybavení ATM/ANS tím, že je držitelem schválení organizace vydaného agenturou v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2023/1769, jak je uvedeno v podmínkách schválení organizace.
ATM/ANS.EQMT.DEC.010 Prohlášení o souladu návrhu vybavení ATM/ANS
Schválená organizace předloží agentuře datované a podepsané prohlášení o souladu návrhu určitého vybavení ATM/ANS. Prohlášení obsahuje nejméně tyto informace:
|
a) |
popis návrhu včetně všech konfigurací; |
|
b) |
jmenovitou výkonnost vybavení, je-li to vhodné, buď přímo, nebo odkazem na jiné doplňující doklady; |
|
c) |
prohlášení o prokázání souladu osvědčující, že vybavení splňuje použitelné specifikace, a případně seznam specifikací prohlášení a zvláštních podmínek; |
|
d) |
odkaz na příslušné podpůrné důkazy, včetně zkušebních protokolů; |
|
e) |
odkaz na příslušné příručky pro provoz, nastavení a údržbu; |
|
f) |
úrovně souladu v případech, kdy specifikace prohlášení dovolují různé úrovně souladu; |
|
g) |
případně seznam odchylek. |
ATM/ANS.EQMT.DEC.015 Způsoby prokazování souladu
|
a) |
Agentura vypracuje přijatelné způsoby prokazování souladu, které lze používat k prokázání souladu s nařízením (EU) 2018/1139 a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě. |
|
b) |
K prokazování souladu s tímto nařízením lze používat alternativní způsoby prokazování souladu. |
ATM/ANS.EQMT.DEC.020 Změny v prohlášení o návrhu vybavení ATM/ANS
|
a) |
Schválená organizace zapojená do projektování vybavení ATM/ANS může provádět změny návrhu, které spadají do rozsahu práv schválené organizace. V tomto případě si změněné vybavení ponechá své původní kusovníkové číslo. |
|
b) |
Jakákoli změna v návrhu, která spadá do rozsahu práv schválené organizace a která je natolik rozsáhlá, že vyžaduje úplné šetření podle bodu ATM/ANS.EQMT.AR.B.020 za účelem zjištění jejího souladu, vyžaduje přidělení nového označení modelu vybavení. |
ATM/ANS.EQMT.DEC.025 Vedení záznamů
Kromě požadavků systému řízení na vedení záznamů nebo požadavků s ním souvisejících jsou agentuře zpřístupněny a uchovávány všechny významné konstrukční informace, výkresy a zkušební protokoly, včetně záznamů o kontrolách zkoušeného vybavení, aby byly k dispozici informace nezbytné k zajištění trvalé vhodnosti vybavení ATM/ANS.
ATM/ANS.EQMT.DEC.030 Příručky
Organizace zapojená do projektování vybavení ATM/ANS, která učinila prohlášení, zpracuje, udržuje a aktualizuje originály všech příruček uvedených v prohlášení a na vyžádání poskytne kopie agentuře.
ATM/ANS.EQMT.DEC.035 Pokyny pro údržbu
|
a) |
Projekční organizace, která učinila prohlášení, poskytne všem známým uživatelům alespoň jednu sadu úplných pokynů pro údržbu, která obsahuje popisné údaje a prováděcí pokyny vypracované v souladu se specifikacemi použitelnými na vybavení ATM/ANS, na něž se prohlášení vztahuje, a na požádání je zpřístupní každé další osobě, od níž se požaduje vyhovět některé z podmínek těchto pokynů pro údržbu. |
|
b) |
Změny pokynů pro údržbu se zpřístupní všem známým uživatelům a na požádání se zpřístupní každé osobě, od níž se požaduje vyhovět některému z těchto pokynů pro údržbu. Na požádání se agentuře předloží program, který ukazuje, jak jsou změny pokynů pro údržbu zpřístupněny všem známým uživatelům. |
ATM/ANS.EQMT.DEC.040 Příkaz pro vybavení ATM/ANS
Pokud je vydán příkaz pro vybavení ATM/ANS k nápravě stavu uvedeného v bodě ATM/ANS.EQMT.AR.A.030 písm. b), deklarant souladu návrhu vybavení ATM/ANS, pokud agentura v případě potřeby naléhavých opatření nestanoví jinak:
|
a) |
navrhne vhodné nápravné opatření a předloží podrobnosti uvedeného návrhu agentuře ke schválení; |
|
b) |
po schválení agenturou zpřístupní všem známým uživatelům vybavení a případně dotčeným příslušným orgánům a na vyžádání každé osobě, od níž se požaduje vyhovět příkazu pro vybavení ATM/ANS, příslušné popisné údaje a prováděcí pokyny. |
ATM/ANS.EQMT.DEC.045 Kontroly prováděné agenturou
Každá organizace, která je oprávněna vydávat prohlášení v souladu s tímto nařízením, na žádost agentury:
|
a) |
umožní agentuře přístup k jakémukoli zařízení, vybaveni, dokumentu, záznamu, údajům, procesu, postupu nebo jakémukoli jinému materiálu a umožní agentuře přezkoumat jakékoli hlášení, provést jakoukoli kontrolu a provést jakoukoli zkoušku nebo být svědkem jakékoli zkoušky, která je nezbytná k ověření souladu a trvalého souladu organizace s použitelnými požadavky této přílohy; |
|
b) |
pokud fyzická nebo právnická osoba využívá partnery, dodavatele nebo subdodavatele, uzavře s nimi ujednání, která zajistí, že k nim bude mít agentura přístup a může provést šetření podle písmene a). |
|
15.9.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 228/19 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1769
ze dne 12. září 2023,
kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy pro schvalování organizací zapojených do projektování nebo výroby systémů a složek uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2023/203
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (1), a zejména na čl. 43 odst. 1 a čl. 62 odst. 15 písm. c) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
S ohledem na cíle a zásady stanovené v článcích 1 a 4 nařízení (EU) 2018/1139, a zejména na povahu a riziko dotčené činnosti, by se od organizací, které jsou zapojeny do projektování nebo výroby systémů uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb (ATM/ANS) a složek ATM/ANS, mělo vyžadovat, aby byly držiteli osvědčení. |
|
(2) |
K zajištění jednotného provádění a dodržování hlavních požadavků uvedených v článku 40 nařízení (EU) 2018/1139 při poskytování služeb ATM/ANS by toto nařízení mělo stanovit pravidla a postupy pro vydávání, udržování, změny, omezování, pozastavování nebo rušení osvědčení pro organizace zapojené do projektování nebo výroby systémů ATM/ANS a složek ATM/ANS, jakož i práva a povinnosti držitelů osvědčení. |
|
(3) |
Posuzování shody vybavení pro ATM/ANS stanovené v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768 (2) [Úřad pro publikace: vložte odkaz na akt v přenesené pravomoci o certifikaci vybavení pro ATM/ANS v Úředním věstníku – C(2023)4705] závisí na povaze a riziku služby ATM/ANS nebo na funkčnosti konkrétního vybavení pro ATM/ANS a vychází ze stávajících metodik a osvědčených postupů. Uvedené nařízení stanoví tři různé typy posuzování shody, konkrétně: certifikaci určitého vybavení pro ATM/ANS agenturou; prohlášení schválené organizace, která je zapojena do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS, a prohlášení o souladu vydané poskytovatelem ATM/ANS nebo schválenou organizací, která je zapojena do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS. |
|
(4) |
Typický životní cyklus vybavení pro ATM/ANS sestává z různých fází: projektování, výroby, instalace, provozu, údržby a vyřazení z provozu. Za některé z těchto fází je obvykle odpovědný poskytovatel ATM/ANS, zatímco za jiné fáze jsou odpovědné organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS. Proto by měly být stanoveny společné požadavky na schvalování organizací, které jsou zapojeny do projektování nebo výroby určitého vybavení pro ATM/ANS používaného při poskytování ATM/ANS, zejména těch, které jsou uvedeny v bodě 3.1 přílohy VIII nařízení (EU) 2018/1139, a na dozor nad těmito organizacemi. |
|
(5) |
Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) je odpovědná za všechny úkoly příslušného orgánu týkající se certifikace a prohlášení pro systémy ATM/ANS a složky ATM/ANS (dále jen „vybavení pro ATM/ANS“), včetně dozoru a prosazování. Aby byla zajištěna konzistentnost a posuzování na základě rizik a aby se mimo jiné zabránilo duplicitě a administrativní zátěži, jakož i aby se podpořila účinnost postupů certifikace a dozoru, měla by tyto funkce v oblasti dozoru a prosazování vykonávat agentura. Pro účely certifikace nebo přezkumu prohlášení o vybavení pro ATM/ANS je nezbytné, aby agentura dohlížela rovněž na postupy zavedené projekčními a výrobními organizacemi, včetně případné certifikace těchto organizací. Agentura by proto měla být odpovědná za schvalování organizací zapojených do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS a zároveň za certifikaci vybavení pro ATM/ANS. |
|
(6) |
Pravomoc agentury k certifikaci projekčních nebo výrobních organizací by měla rovněž umožnit nediskriminační a harmonizovaný přístup ke všem projekčním nebo výrobním organizacím, které žádají o osvědčení podle tohoto nařízení. Vybavení pro ATM/ANS uvedené na trh v Unii může být používáno ve všech členských státech a pro všechny druhy služeb bez ohledu na to, zda je používáno poskytovateli ATM/ANS působícími v jednom či více členských státech. Organizace zapojené do projektování a výroby nelze kategorizovat na základě jejich budoucího katalogu vybavení, které se bude používat na místní úrovni nebo na úrovni Unie. Stejnou zásadu je třeba dodržovat i při přidělování úkolů v oblasti certifikace a dozoru agentuře. |
|
(7) |
V souladu s čl. 29 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 (3) byla Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) pověřena řízením využívání evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS), jak je stanoveno v článku 44 uvedeného nařízení. Využívání systému EGNOS zahrnuje mimo jiné podporu certifikačních a normalizačních činností. Agentura EUSPA neprovádí sama všechny úkoly související s využíváním systému EGNOS a spoléhá se na odborné znalosti jiných subjektů, zejména Evropské kosmické agentury (ESA), pokud jde o činnosti související s rozvojem systémů, projektováním a vývojem částí pozemního segmentu. Agentura EUSPA by proto měla být v kontextu tohoto nařízení považována za rovnocennou projekční nebo výrobní organizaci. |
|
(8) |
Podle úloh a odpovědností agentur EUSPA a ESA vymezených v nařízení (EU) 2021/696 neexistuje jediný subjekt odpovědný za projektování systému EGNOS a jeho vybavení, a proto neexistuje jediná projekční a výrobní organizace, kterou by mohla agentura EASA schválit. |
|
(9) |
Specifičnost uspořádání pro projektování systému EGNOS proto vyžaduje zvláštní prostředky k prokázání souladu s hlavními požadavky stanovenými v nařízení (EU) 2018/1139, přičemž je třeba vzít v úvahu, že systém EGNOS je multimodální služba, která by měla splňovat i příslušné regulační požadavky na jiná odvětví. |
|
(10) |
Obě agentury by měly spolupracovat na zajištění souladu systému EGNOS s příslušnými normami ICAO tak, aby příslušná opatření zajistila úroveň bezpečnosti a interoperability rovnocennou úrovni, která vyplývá z plného uplatňování požadavků na projektování a výrobu podle tohoto nařízení. Spolupráce bude zahrnovat také konzultace s agenturou EUSPA při vypracovávání podrobných specifikací. |
|
(11) |
Toto nařízení náležitě zohledňuje obsah hlavního plánu ATM a technologické možnosti v něm obsažené. |
|
(12) |
Agentura vypracovala návrh prováděcích pravidel a předložila je Komisi se stanoviskem č. 01/2023 v souladu s čl. 75 odst. 2 písm. b) a c) a čl. 76 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139. |
|
(13) |
Pro optimální využití stávajících zdrojů a odborných znalostí může agentura při plnění svých úkolů v oblasti osvědčování, dozoru a prosazování podle tohoto nařízení požádat o administrativní podporu příslušné vnitrostátní orgány. Tato administrativní podpora by neměla představovat přenesení pravomocí nebo odpovědnosti za úkoly. |
|
(14) |
Za účelem zahrnutí organizací pro projektování a výrobu vybavení pro ATM/ANS do oblasti řízení rizik bezpečnosti informací s možným dopadem na bezpečnost letectví by mělo být změněno prováděcí nařízení (EU) 2023/203. |
|
(15) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v čl. 127 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví technické požadavky a správní postupy pro schvalování organizací zapojených do projektování nebo výroby systémů ATM/ANS a složek ATM/ANS, které podléhají certifikaci podle článku 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768 nebo prohlášení o souladu návrhu podle článku 5 uvedeného nařízení.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto prováděcího nařízení se použijí tyto definice:
|
1) |
„vybavením pro ATM/ANS“ se rozumí složky ATM/ANS podle definice v čl. 3 bodu 6 nařízení (EU) 2018/1139 a systémy ATM/ANS podle definice v čl. 3 bodu 7 uvedeného nařízení, s výjimkou palubních složek, na něž se vztahuje nařízení Komise (EU) č. 748/2012 (4); |
|
2) |
„příkazem týkajícím se vybavení pro ATM/ANS“ se rozumí dokument vydaný agenturou, který nařizuje opatření, jež mají poskytovatelé ATM/ANS provést na vybavení pro ATM/ANS s cílem řešit zjištěný nebezpečný a/nebo nezabezpečený stav a obnovit výkonnost a interoperabilitu uvedeného vybavení pro ATM/ANS, pokud z důkazů vyplývá, že bezpečnost, zabezpečení, výkonnost nebo interoperabilita uvedeného konkrétního vybavení mohou být jinak ohroženy. |
Článek 3
Požadavky na příslušný orgán
1. Pro účely tohoto nařízení je příslušným orgánem odpovědným za vydávání schválení organizacím zapojeným do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS a za dozor nad těmito organizacemi a prosazování s ohledem na tyto organizace agentura.
2. Při provádění certifikace, šetření, inspekcí, auditů a dalších monitorovacích činností nezbytných k zajištění účinného dozoru nad organizacemi zapojenými do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS, na něž se vztahuje toto nařízení, plní agentura podrobné požadavky stanovené v příloze I (část DPO.AR). Agentura může při výkonu svých funkcí podle tohoto nařízení požádat příslušné vnitrostátní orgány o administrativní podporu při plnění úkolů souvisejících s certifikací, dozorem a prosazováním.
Článek 4
Organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS
1. Organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS, které podléhá certifikaci podle článku 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768 nebo prohlášení o souladu návrhu podle článku 5 uvedeného nařízení, prokáže svou způsobilost jako organizace pro projektování nebo výrobu vybavení pro ATM/ANS v souladu s přílohou II (část DPO.OR).
2. Má se za to, že organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) splňují požadavky přílohy II tohoto nařízení, pokud prokáží soulad s nařízením (EU) 2021/696 a s normami řízení, projektování a kvality vztahujícími se na systém EGNOS podle uvedeného nařízení. Tyto organizace nemusí být schváleny agenturou.
Agentura Evropské unie pro kosmický program v roli projekční nebo výrobní organizace zajistí, aby ostatní organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení pro systém EGNOS dodržovaly postupy projektování a výroby, které povedou k úrovni bezpečnosti a interoperability odpovídající příloze II (část DPO.OR).
Článek 5
Změny prováděcího nařízení (EU) 2023/203 (5)
Prováděcí nařízení (EU) 2023/203 se mění takto:
|
1) |
v čl. 2 odst. 1 se doplňuje nové písmeno j), které zní:
(*1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1769 ze dne 12. září 2023, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy pro schvalování organizací zapojených do projektování nebo výroby systémů a složek uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2023/203 (Úř. věst. L 228, XX.9.2023, s. 19).“ " |
|
2) |
v čl. 6 odst. 1 se doplňuje nové písmeno h), které zní:
|
Článek 6
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 12. září 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768 ze dne 14. července 2023, kterým se stanoví podrobná pravidla pro osvědčování a prohlášení, pokud jde o systémy uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a složky uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 69).
(4) Nařízení Komise (EU) č. 748/2012 ze dne 3. srpna 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací (Úř. věst. L 224, 21.8.2012, s. 1).
(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/203 ze dne 27. října 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139, pokud jde o požadavky na řízení rizik v oblasti bezpečnosti informací s možným dopadem na bezpečnost letectví pro organizace, na které se vztahují nařízení Komise (EU) č. 1321/2014, (EU) č. 965/2012, (EU) č. 1178/2011, (EU) 2015/340, prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 a (EU) 2021/664, a pro příslušné orgány, na které se vztahují nařízení Komise (EU) č. 748/2012, (EU) č. 1321/2014, (EU) č. 965/2012, (EU) č. 1178/2011, (EU) 2015/340 a (EU) č. 139/2014, prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 a (EU) 2021/664, a kterým se mění nařízení Komise (EU) č. 1178/2011, (EU) č. 748/2012, (EU) č. 965/2012, (EU) č. 139/2014, (EU) č. 1321/2014, (EU) 2015/340 a prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 a (EU) 2021/664 (Úř. věst. L 31, 2.2.2023, s. 1).
PŘÍLOHA I
POŽADAVKY NA AGENTURU
(Část DPO.AR)
HLAVA A OBECNÉ POŽADAVKY (DPO.AR.A)
DPO.AR.A.001 Oblast působnosti
Tato příloha stanoví požadavky na správu a systémy řízení agentury pro úkoly projekčních nebo výrobních organizací týkající se certifikace, dozoru a prosazování, pokud agentura plní své úkoly a povinnosti.
DPO.AR.A.010 Okamžitá reakce na problém v oblasti bezpečnosti, zabezpečení a interoperability
|
a) |
Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 (1), jakož i akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty přijaté na jeho základě, zavede agentura systém pro náležité shromažďování, analýzu a šíření informací o bezpečnosti, zabezpečení a interoperabilitě. |
|
b) |
Po obdržení informací uvedených v písmenu a) přijme agentura vhodná opatření k řešení zjištěných problémů v oblasti bezpečnosti, zabezpečení nebo interoperability, včetně vydání příkazů týkajících se vybavení pro ATM/ANS v souladu s bodem ATM/ANS.EQMT.AR.A.030 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768. |
|
c) |
Opatření přijatá podle písmene b) se neprodleně oznámí dotčené organizaci, která je povinna se jimi řídit, a to podle bodu DPO.OR.A.035. Oznámí se rovněž příslušným orgánům dotčených poskytovatelů ATM/ANS. |
DPO.AR.A.015 Okamžitá reakce na incident nebo zranitelnost v oblasti bezpečnosti informací s dopadem na bezpečnost letectví
|
a) |
Agentura zavede systém, který bude vhodným způsobem shromažďovat, analyzovat a šířit informace týkající se incidentů a zranitelností v oblasti bezpečnosti informací s potenciálním dopadem na bezpečnost letectví, které organizace nahlásí. Tato činnost se provádí v koordinaci s dalšími příslušnými orgány odpovědnými za bezpečnost informací nebo kybernetickou bezpečnost v členském státě s cílem zvýšit koordinaci a kompatibilitu systémů podávání hlášení. |
|
b) |
Po obdržení informací uvedených v písmenu a) přijme agentura odpovídající opatření k řešení potenciálního dopadu incidentu nebo zranitelnosti v oblasti bezpečnosti informací na bezpečnost letectví. |
|
c) |
Opatření přijatá podle písmene b) se neprodleně oznámí všem osobám nebo organizacím, které se jimi musí řídit podle nařízení (EU) 2018/1139 a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě. Agentura oznámí tato opatření rovněž příslušným orgánům dotčených členských států. |
HLAVA B ŘÍZENÍ (DPO.AR.B)
DPO.AR.B.001 Systém řízení
|
a) |
Agentura zavede a udržuje systém řízení, který zahrnuje minimálně tyto prvky:
|
|
b) |
Agentura určí pro každou oblast činnosti zahrnutou do systému řízení jednu nebo více osob, které ponesou hlavní odpovědnost za řízení příslušného úkolu či příslušných úkolů. |
|
c) |
Agentura zavede postupy pro svou účast na vzájemné výměně veškerých nezbytných informací s dalšími příslušnými orgány uvedenými v článku 4 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/373 (2) a poskytne jim pomoc nebo je o ni požádá, včetně veškerých informací získaných z povinného a dobrovolného hlášení událostí, jak vyžaduje bod DPO.OR.A.045; |
|
d) |
Systém řízení zavedený a udržovaný agenturou musí být v souladu s přílohou I (část IS.AR) prováděcího nařízení (EU) 2023/203, aby bylo zajištěno řádné řízení rizik v oblasti bezpečnosti informací, která mohou mít dopad na bezpečnost letectví. |
DPO.AR.B.010 Změny systému řízení
|
a) |
Agentura má zaveden systém umožňující zjišťování změn, které ovlivňují její schopnost plnit úkoly a povinnosti stanovené v nařízení (EU) 2018/1139 a v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech přijatých na jeho základě. Tento systém umožňuje agentuře přijímat náležitá opatření k zajištění toho, aby systém řízení byl trvale vyhovující a efektivní. |
|
b) |
Agentura aktualizuje svůj systém řízení tak, aby byl včas přizpůsobován veškerým změnám nařízení (EU) 2018/1139 a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě, s cílem zajistit účinné provádění jejího systému řízení. |
DPO.AR.B.015 Vedení záznamů
|
a) |
Agentura zřídí a udržuje systém vedení záznamů, který umožňuje patřičné uchovávání, zpřístupňování a spolehlivou sledovatelnost:
|
|
b) |
Agentura vede seznam všech osvědčení, která vydala, a všech prohlášení, která zaregistrovala. |
|
c) |
Všechny záznamy uvedené v písmenech a) a b) jsou ukládány způsobem, který zajišťuje jejich ochranu před poškozením, pozměňováním a odcizením, a uchovávají se po dobu nejméně pěti let poté, co skončí platnost oprávnění a osvědčení nebo co je prohlášení staženo, a podléhají použitelným právním předpisům o ochraně osobních údajů. |
HLAVA C CERTIFIKACE, DOZOR A PROSAZOVÁNÍ (DPO.AR.C)
DPO.AR.C.001 Vydávání oprávnění organizacím zapojeným do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS
|
a) |
Po obdržení žádosti o vydání oprávnění organizaci, která je zapojena do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS, agentura ověří, zda organizace splňuje požadavky stanovené v přílohách II a III nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768 a v příloze II tohoto nařízení. |
|
b) |
Před vydáním oprávnění se všemi příslušnými informacemi uvedenými v dodatku 1 této přílohy může agentura vyžadovat provedení auditů, inspekcí nebo posouzení, jež považuje za nezbytné. |
|
c) |
Oprávnění se vydává na dobu neurčitou. Práva a rozsah činností, k jejichž vykonávání je organizace oprávněna, jsou specifikovány v rámci podmínek, které jsou připojeny k oprávnění.
|
|
d) |
Schválení se nevydá, pokud nález úrovně 1 uvedený v bodu DPO.AR.C.015 zůstává otevřený. Ve výjimečných případech organizace posoudí a podle potřeby zmírní nález (nálezy) kromě nálezů úrovně 1 a agentura před vydáním schválení schválí plán nápravných opatření pro uzavření nálezu či nálezů. |
|
e) |
Každou změnu oprávnění a jeho podmínek schvaluje agentura. |
DPO.AR.C.005 Program dozoru
|
a) |
Agentura vypracuje a každoročně aktualizuje program dozoru, který zohledňuje zvláštní povahu organizací, nad nimiž vykonává dozor, složitost jejich činností a výsledky minulých činností v oblasti certifikace nebo dozoru a vychází z posouzení souvisejících rizik. Program dozoru zahrnuje audity, které:
|
|
b) |
Agentura může podle potřeby rozhodnout o změně cíle a rozsahu naplánovaných auditů včetně přezkumu dokumentů a dalších auditů. |
|
c) |
Agentura rozhodne o tom, která opatření, prvky, služby, funkce, fyzická místa a činnosti mají být předmětem auditu v určeném časovém rámci. |
|
d) |
Připomínky a zjištění z auditu vydané v souladu s bodem DPO.AR.C.015 musí být doloženy. |
|
e) |
Zjištění jsou podložena důkazy a identifikována z hlediska platných požadavků a souvisejících prováděcích opatření, na jejichž základě byl audit proveden. |
|
f) |
O auditu se vypracuje zpráva, která obsahuje podrobnosti o zjištěních a připomínkách a která se předá příslušné organizaci. |
DPO.AR.C.010 Změny v systému řízení bezpečnosti informací
|
a) |
V případě změn řízených a oznámených agentuře v souladu s postupem stanoveným v bodě IS.I.OR.255 písm. a) přílohy II (část IS.I.OR) prováděcího nařízení (EU) 2023/203 zahrne agentura přezkum těchto změn do svého programu průběžného dozoru v souladu se zásadami stanovenými v bodě DPO.AR.C.005 této přílohy. Je-li zjištěn jakýkoli nesoulad, oznámí to agentura organizaci, vyžádá si další změny a jedná v souladu s bodem DPO.AR.C.015 této přílohy. |
|
b) |
Pokud jde o další změny vyžadující žádost o oprávnění podle bodu IS.I.OR.255 písm. b) přílohy II (část IS.I.OR) prováděcího nařízení (EU) 2023/203:
|
DPO.AR.C.015 Nálezy, nápravná opatření a donucovací opatření
|
a) |
Pokud agentura během šetření, dozoru nebo jakýmkoli jiným způsobem zjistí, že postup nebo příručka vyžadované tímto nařízením nebo osvědčení či prohlášení vydané v souladu s tímto nařízením nesplňují příslušné požadavky tohoto nařízení, vydá nález, aniž jsou dotčena další opatření vyžadovaná nařízením (EU) 2018/1139. |
|
b) |
Agentura má zaveden systém, který:
|
|
c) |
K vydání nálezu úrovně 1 přistoupí agentura poté, co zjistí významný nesoulad s certifikační základnou ATM/ANS podle bodu ATM/ANS.EQMT.AR.B.001 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768, který může vést k výskytům nekontrolovaného nesouladu a možnému nebezpečnému stavu. Nález úrovně 1 zahrnuje mimo jiné:
|
|
d) |
Agentura vydá nález úrovně 2, pokud zjistí porušení či nedodržení některého z následujících bodů:
který není klasifikován jako nález úrovně 1. |
|
e) |
Je-li zjištěn nález, agentura tento nález, aniž jsou dotčena další opatření vyžadovaná nařízením (EU) 2018/1139 a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě, písemně sdělí dotčené organizaci a požádá ji, aby přijala nápravná opatření k odstranění zjištěného nesouladu.
|
|
f) |
V případech, které nevyžadují nálezy úrovně 1 nebo úrovně 2, může agentura vznést připomínky. |
|
g) |
Agentura:
|
|
h) |
Po přijetí donucovacích opatření podle písmene g) je agentura oznámí adresátovi, uvede jejich odůvodnění a informuje adresáta o jeho právu na odvolání. |
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 a zrušení směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES, nařízení Komise (ES) č. 1321/2007 a nařízení Komise (ES) č. 1330/2007 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 18).
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 ze dne 1. března 2017, kterým se stanoví společné požadavky na poskytovatele služeb v oblasti uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu a dohled nad nimi, zrušují nařízení (ES) č. 482/2008, prováděcí nařízení (EU) č. 1034/2011, (EU) č. 1035/2011 a (EU) 2016/1377 a mění nařízení (EU) č. 677/2011 (Úř. věst. L 62, 8.3.2017, s. 1).
Dodatek 1
SPECIFIKACE OPRÁVNĚNÍ ORGANIZACE, KTERÁ JE ZAPOJENA DO PROJEKTOVÁNÍ NEBO VÝROBY VYBAVENÍ PRO ATM/ANS
Oprávnění musí uvádět:
|
a) |
agenturu jako příslušný orgán, který vydává oprávnění; |
|
b) |
jméno a poštovní adresu žadatele; |
|
c) |
rozsah činnosti žadatele; |
|
d) |
místo, kde mají být činnosti prováděny; |
|
e) |
související práva, pro která byl žadatel schválen; |
|
f) |
prohlášení o shodě a souladu žadatele s platnými požadavky; |
|
g) |
datum vydání a platnost oprávnění; |
|
h) |
dodatečné podmínky nebo omezení, jež jsou s ním spojeny. |
PŘÍLOHA II
POŽADAVKY NA ORGANIZACE, KTERÉ JSOU ZAPOJENY DO PROJEKTOVÁNÍ NEBO VÝROBY VYBAVENÍ PRO ATM/ANS
(Část DPO.OR)
HLAVA A OBECNÉ POŽADAVKY (DPO.OR.A)
DPO.OR.A.001 Oblast působnosti
Tato příloha stanoví společné požadavky, pokud jde o práva a povinnosti žadatele o oprávnění organizace k projektování nebo výrobě vybavení pro ATM/ANS a držitele tohoto oprávnění.
DPO.OR.A.005 Předpoklady
Každá fyzická nebo právnická osoba, která prokázala nebo hodlá prokázat svou schopnost projektovat nebo vyrábět vybavení pro ATM/ANS v souladu s bodem DPO.OR.A.010, může požádat o oprávnění organizace k projektování nebo výrobě za podmínek stanovených v této příloze.
DPO.OR.A.010 Žádost projekční nebo výrobní organizace o oprávnění a prokázání způsobilosti
|
a) |
Žádost projekční nebo výrobní organizace o oprávnění se podává formou a způsobem stanoveným agenturou. |
|
b) |
Pro získání oprávnění musí organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS splňovat požadavky stanovené v tomto nařízení, pokud se tyto požadavky vztahují na projektování nebo výrobu systémů ATM/ANS a složek ATM/ANS, které organizace provádí nebo hodlá provádět. |
DPO.OR.A.015 Výklad organizace
|
a) |
Organizace, která je zapojena do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS, vytvoří a vede výklad organizace, který obsahuje tyto informace:
|
|
b) |
Výklad organizace se podle potřeby mění tak, aby zůstával aktuálním popisem organizace, a jeho kopie včetně změn se předávají agentuře. |
|
c) |
Žádost o schválení změny uvedené v bodě DPO.OR.B.005 této přílohy musí být založena na předložení navrhovaných změn výkladu organizace. |
DPO.OR.A.025 Doba platnosti a zachování platnosti oprávnění organizace a příslušná práva
|
a) |
Oprávnění organizace zůstává v platnosti po neomezenou dobu za předpokladu, že:
|
|
b) |
Poté, co se organizace vzdala oprávnění, nebo byla jeho platnost zrušena, musí být oprávnění neprodleně vráceno agentuře, bylo-li vydáno v papírové podobě. |
|
c) |
Držitel oprávnění organizace může v rámci podmínek svého oprávnění a podle příslušných postupů systému řízení projektování:
|
DPO.OR.A.030 Umožňování inspekcí a auditů a spolupráce
|
a) |
Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS umožňuje inspekce a audity prováděné agenturou nebo kvalifikovaným subjektem, který jedná jejím jménem, a poskytuje nezbytnou součinnost za účelem účinného a efektivního výkonu pravomocí. |
|
b) |
Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS spolupracuje s poskytovateli ATM/ANS, kteří používají její vybavení pro ATM/ANS, a podporuje je v postupu prokazování souladu dotčeným příslušným orgánům. |
DPO.OR.A.035 Nálezy a nápravná opatření
Poté, co od agentury obdržela oznámení o nálezech, organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS:
|
a) |
zjistí hlavní příčinu neshody; |
|
b) |
vytvoří plán nápravných opatření; |
|
c) |
prokáže agentuře, že plní tento plán nápravných opatření ve lhůtě navržené a schválené agenturou, jak je stanoveno v bodě DPO.AR.C.015 písm. e) podbodu (2). |
DPO.OR.A.040 Okamžitá reakce na problém v oblasti bezpečnosti, zabezpečení a interoperability
Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS provede veškerá bezpečnostní a ochranná opatření, včetně příkazů týkajících se vybavení pro ATM/ANS, jež agentura přijala v souladu s body DPO.AR.A.010 a DPO.AR.A.015.
DPO.OR.A.045 Poruchy, nesprávné činnosti a závady
|
a) |
Držitel oprávnění vydaného v souladu s tímto nařízením musí:
|
|
b) |
U organizací, které mají hlavní místo obchodní činnosti v členském státě, musí systém zavedený podle písm. a) podbodu (1) obsahovat ustanovení o hlášení událostí a následných opatřeních, která splňují požadavky nařízení (EU) č. 376/2014 a (EU) 2018/1139 a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jejich základě. |
|
c) |
Držitel oprávnění nahlásí agentuře veškeré poruchy, nesprávné činnosti, závady nebo jiné události, o nichž se dozvěděl a které měly nebo mohou mít za následek nebezpečný nebo nezabezpečený stav, či nedostatečnou výkonnost. |
|
d) |
V případě držitelů oprávnění, kteří nemají hlavní místo obchodní činnosti v členském státě, se hlášení podávají ve formě a způsobem stanoveným agenturou, a to co nejdříve, každopádně však nejpozději do 72 hodin poté, co se osoba nebo organizace dozvěděla o konkrétní události, pokud tomu nebrání mimořádné okolnosti. |
|
e) |
Držitel oprávnění prošetří událost, která byla nahlášena podle písmene c), včetně nedostatků, jež vedly k této události, a podá agentuře zprávu o výsledcích svého šetření a o veškerých opatřeních, která hodlá přijmout nebo navrhuje přijmout k nápravě těchto nedostatků. |
DPO.OR.A.050 Přenositelnost oprávnění
Oprávnění organizace je nepřenosné, s výjimkou případů, kdy dojde ke změně vlastnictví organizace.
HLAVA B ŘÍZENÍ (DPO.OR.B)
DPO.OR.B.001 Systém řízení
|
a) |
Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS zavede a udržuje systém řízení, který zahrnuje:
|
|
b) |
Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS, zdokumentuje všechny klíčové procesy systému řízení, včetně postupu pro seznámení pracovníků s jejich povinnostmi a postupu pro změnu těchto procesů. |
|
c) |
Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS, zavede v rámci svého systému řízení funkci, která sleduje soulad s platnými požadavky a přiměřenost zavedených postupů. Součástí sledování souladu je systém poskytování zpětné vazby odpovědnému vedoucímu pracovníkovi ohledně nálezů, který zajistí, aby byla v případě potřeby účinným způsobem provedena nápravná opatření. |
|
d) |
Systém řízení je úměrný velikosti organizace, která je zapojena do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS, a složitosti jejích činností a zohledňuje možná nebezpečí a související rizika spojená s těmito činnostmi. |
|
e) |
Kromě systému řízení uvedeného v písmenu a) organizace, která je zapojena do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS, zavede, uplatňuje a udržuje systém řízení bezpečnosti informací v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2023/203, aby zajistila řádné řízení rizik v oblasti bezpečnosti informací, která mohou mít dopad na bezpečnost letectví. |
DPO.OR.B.005 Řízení změn
|
a) |
Po vydání oprávnění organizace musí být veškeré významné změny systému řízení před zavedením schváleny agenturou, ledaže je taková změna oznámena a řízena v souladu s postupem schváleným agenturou. Organizace předloží agentuře žádost o povolení, v níž prokáže soustavné plnění platných požadavků. |
|
b) |
Veškeré změny vybavení pro ATM/ANS musí být před provedením oznámeny agentuře a schváleny, ledaže je taková změna řízena v souladu s postupem řízení změn schváleným agenturou. Tento postup řízení změn definuje klasifikaci změn vybavení pro ATM/ANS a popisuje, jak budou tyto změny oznamovány a řízeny. |
DPO.OR.B.010 Požadavky na provozní prostory
Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS zajistí, aby její zařízení a vybavení, včetně zkušebních zařízení a vybavení, byla přiměřená a vhodná k provádění a řízení všech jejích úkolů a činností v souladu s platnými požadavky.
DPO.OR.B.015 Smluvní činnosti
|
a) |
Smluvní činnosti zahrnují veškeré činnosti, které spadají do rozsahu činnosti organizace v souladu s podmínkami osvědčení a které jsou prováděny jinými organizacemi, a to buď na základě vlastního osvědčení k provádění této činnosti, nebo, pokud toto osvědčení nemají, pod dohledem takové organizace. Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS zajistí, aby v případě, že uzavírá smlouvy nebo nakupuje jakoukoliv část svých činností od externích organizací, byla smluvní nebo případně koupená činnost v souladu s platnými požadavky. |
|
b) |
Pokud organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS uzavírá smlouvu na jakoukoli část svých činností s organizací, která sama nemá v souladu s tímto nařízením k provádění takové činnosti osvědčení, zajistí, aby smluvní organizace pracovala pod její dohledem. Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS zajistí, aby byl agentuře umožněn přístup do smluvní organizace s cílem ověřit trvalý soulad s použitelnými požadavky podle tohoto nařízení. |
DPO.OR.B.020 Požadavky na personál
|
a) |
Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS jmenuje odpovědného vedoucího pracovníka, který má pravomoc k zajištění toho, aby veškeré činnosti mohly být financovány a prováděny v souladu s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Odpovědný vedoucí pracovník nese odpovědnost za vytvoření a udržování účinného systému řízení. |
|
b) |
Musí být vymezeny rovněž pravomoci, povinnosti a odpovědnosti jmenovaných představitelů, zejména vedoucích pracovníků odpovědných za bezpečnost, kvalitu, zabezpečení, finance a lidské zdroje. |
DPO.OR.B.025 Vedení záznamů
|
a) |
Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS vytvoří systém vedení záznamů, který umožňuje dostatečné ukládání záznamů a spolehlivou dohledatelnost všech jejích činností a který zahrnuje zejména všechny prvky uvedené v bodě DPO.OR.B.001. |
|
b) |
Formát a doba uchovávání záznamů uvedených v písmenu a) musí být stanoveny v postupech systému řízení organizace. |
|
c) |
Záznamy jsou ukládány způsobem, který zajišťuje jejich ochranu před poškozením, pozměňováním a odcizením. |
|
d) |
Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS vede rejstřík zavedeného vybavení pro ATM/ANS. |
HLAVA C TECHNICKÉ POŽADAVKY (DPO.OR.C)
DPO.OR.C.001 Organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS
|
a) |
Žadatel o oprávnění organizace pro projektování nebo výrobu vybavení pro ATM/ANS a držitel tohoto oprávnění je podle potřeby oprávněn:
|
|
b) |
Pokud jde o projekční činnosti, organizace zapojené do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS:
|
|
c) |
Pokud jde o výrobní činnosti, organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS:
|
|
d) |
Kromě písmene c) je organizace zapojená do výroby vybavení pro ATM/ANS oprávněna v rámci podmínek oprávnění určit, že každé hotové vybavení pro ATM/ANS je v souladu s příslušnými konstrukčními údaji a ve stavu umožňujícím bezpečný provoz, a to před vydáním formuláře agentury EASA o uvolnění, v němž se uvádí, že vybavení pro ATM/ANS bylo vyrobeno v souladu s příslušnými požadavky tohoto nařízení a s příslušnými konstrukčními údaji. |
|
e) |
Formulář agentury EASA o uvolnění uvedený v písmenu d) pro každé vyrobené vybavení pro ATM/ANS obsahuje alespoň tyto informace:
|
DPO.OR.C.005 Koordinace
Organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS, zajistí:
|
a) |
uspokojivou koordinaci mezi projekčními a výrobními činnostmi, případně s příslušnými opatřeními; |
|
b) |
podle potřeby uspokojivou koordinaci s příslušnými poskytovateli ATM/ANS a leteckými podniky a jejich náležitou podporu, pokud jde o trvalou vhodnost vybavení pro ATM/ANS. |
DPO.OR.C.010 Příkazy týkající se vybavení pro ATM/ANS
Pokud agentura vydá příkaz týkající se vybavení pro ATM/ANS podle bodu ATM/ANS.EQMT.CERT.065 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768, organizace zapojená do projektování nebo výroby vybavení pro ATM/ANS:
|
a) |
navrhne vhodné nápravné opatření a předloží je spolu s podrobnostmi agentuře ke schválení; |
|
b) |
po schválení návrhu uvedeného v písmenu a) agenturou zpřístupní všem známým uživatelům nebo vlastníkům vybavení pro ATM/ANS příslušné popisné údaje a pokyny k provedení a na požádání je poskytne rovněž všem osobám, které jsou povinny splnit příkaz týkající se vybavení pro ATM/ANS. |
|
15.9.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 228/39 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1770
ze dne 12. září 2023,
kterým se stanoví ustanovení týkající se vybavení letadel požadovaného k užívání vzdušného prostoru jednotného evropského nebe a provozní pravidla související s užíváním vzdušného prostoru jednotného evropského nebe a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 29/2009 a prováděcí nařízení (EU) č. 1206/2011, (EU) č. 1207/2011 a (EU) č. 1079/2012
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (1), a zejména na čl. 44 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Podle čl. 140 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1139 se prováděcí pravidla přijatá na základě zrušeného nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 (2) upraví v souladu s ustanoveními nařízení (EU) 2018/1139 nejpozději do dne 12. září 2023. |
|
(2) |
Provozní postupy pro užívání vzdušného prostoru a požadované vybavení letadel by měly být v rámci vzdušného prostoru jednotného evropského nebe uplatňovány jednotně v souladu se základními požadavky stanovenými v bodě 1 přílohy VIII nařízení (EU) 2018/1139, aby bylo dosaženo interoperability a bezpečného provozu. Tyto požadavky by proto měly být uloženy provozovatelům letadel, pokud provozují lety ve směru do vzdušného prostoru jednotného evropského nebe, v rámci tohoto vzdušného prostoru nebo ve směru z něj. |
|
(3) |
Aby byla zajištěna kontinuita provozu letadel s komunikačním, navigačním a přehledovým vybavením pro užívání vzdušného prostoru jednotného evropského nebe, mělo by toto nařízení vycházet z příslušných prováděcích pravidel přijatých na základě nařízení (ES) č. 552/2004 s nezbytnými úpravami. |
|
(4) |
Konkrétně nařízení Komise (ES) č. 29/2009 (3), prováděcí nařízení (EU) č. 1206/2011 (4), (EU) č. 1207/2011 (5) a (EU) č. 1079/2012 (6) obsahují podrobná ustanovení týkající se provozních pravidel souvisejících s užíváním vzdušného prostoru a vybavením letadel. Nařízení (ES) č. 29/2009 a prováděcí nařízení (EU) č. 1206/2011, (EU) č. 1207/2011 a (EU) č. 1079/2012 by proto měla být zrušena. |
|
(5) |
Je-li to možné, měly by být stávající požadavky vyplývající z uvedených nařízení převzaty do tohoto nařízení, aby byla respektována oprávněná očekávání provozovatelů letadel a poskytovatelů služeb ATM/ANS, kterých se tyto požadavky týkají. |
|
(6) |
Je vhodné, aby se tyto požadavky i nadále vztahovaly na provozovatele letadel, kteří se podílejí na všeobecném letovém provozu ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe, a to ve všech fázích letu a na pohybové ploše letiště, s výjimkou letadel uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) 2018/1139. Členské státy by měly být odpovědné za zajištění toho, aby provoz těchto letadel bral patřičný ohled na bezpečnost všech ostatních letadel. Členské státy se však mohou rozhodnout, že na dotyčná letadla budou uplatňovat toto nařízení. |
|
(7) |
V souladu s oblastí působnosti nařízení (ES) č. 29/2009 by toto nařízení mělo stanovit stejné výjimky z požadavků na datová spojení, jaké jsou uděleny podle prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/2012 (7). |
|
(8) |
V čl. 14 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 1079/2012 byly stanoveny výjimky z povinnosti provozovat letadlo, u něhož se vyžaduje vybavení rádiem s možností rozestupu kanálů 8,33 kHz. Toto nařízení by nemělo stávající výjimky měnit. |
|
(9) |
Při vypracování požadavků v tomto nařízení byl náležitě zohledněn obsah hlavního plánu ATM a kapacity v oblasti komunikačních, navigačních a přehledových služeb v něm obsažené. |
|
(10) |
Evropská agentura pro bezpečnost letectví ve svém stanovisku 01/2023 vypracovala a předložila Komisi návrh prováděcích pravidel v souladu s čl. 75 odst. 2 písm. b) a c) a čl. 76 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139. |
|
(11) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 127 nařízení (EU) 2018/1139, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Toto nařízení stanoví provozní pravidla týkající se užívání vzdušného prostoru a požadavky na vybavení letadel nezbytné pro bezpečný a jednotný provoz ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe.
2. Toto nařízení se vztahuje na provozovatele letadel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) bodech i) a ii) a čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2018/1139, jež se podílejí na všeobecném letovém provozu a provozují lety ve směru do vzdušného prostoru jednotného evropského nebe, v rámci tohoto vzdušného prostoru nebo ve směru z něj.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto prováděcího nařízení se použijí tyto definice:
|
(1) |
„stanovištěm řízení letového provozu“ (stanovištěm ATC) se rozumí obecný pojem s různými významy: oblastní středisko řízení, přibližovací stanoviště řízení nebo letištní řídící věž; |
|
(2) |
„službou datovým spojem“ se rozumí soubor operací souvisejících s řízením letového provozu s podporou komunikace datovým spojem letadlo-země, které mají jednoznačně stanovený provozní cíl a začínají a končí provozní událostí; |
|
(3) |
„provozem s posunutou nosnou“ se rozumí případ, kdy určené provozní pokrytí nelze zajistit jen jedním pozemním vysílačem a kdy za účelem minimalizace problému s interferencí jsou signály ze dvou nebo více pozemních vysílačů posunuty (offset) od jmenovitých středních kmitočtů kanálů. |
Článek 3
Vybavení letadla a provozní pravidla
Provozovatelé letadel zajistí, aby jejich letadla byla vybavena a provozována v souladu s pravidly a postupy stanovenými v příloze I (část COM) a příloze II (část SUR).
Článek 4
Způsoby dodržování předpisů
1. Agentura stanoví přijatelné způsoby průkazu („AMC“), které lze používat k prokazování souladu s tímto nařízením, nařízením (EU) 2018/1139 a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jejich základě.
2. K prokázání souladu s tímto nařízením lze používat i alternativní způsoby průkazu.
3. Příslušné úřady zavedou systém, jehož prostřednictvím je možné soustavně hodnotit, zda přijatelné způsoby průkazu používané těmito úřady nebo organizacemi, nad nimiž tyto úřady vykonávají dozor, jsou v souladu s nařízením (EU) 2018/1139 a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě.
4. Příslušné úřady informují agenturu o veškerých přijatelných způsobech průkazu, které fyzické nebo právnické osoby, nad nimiž vykonávají dozor, nebo úřady samy používají k prokazování souladu s tímto nařízením.
Článek 5
Zrušení
Nařízení (ES) č. 29/2009 a prováděcí nařízení (EU) č. 1206/2011, (EU) č. 1207/2011 a (EU) č. 1079/2012 se zrušují.
Článek 6
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 12. září 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26).
(3) Nařízení Komise (ES) č. 29/2009 ze dne 16. ledna 2009, kterým se stanoví požadavky na služby datovým spojem pro jednotné evropské nebe (Úř. věst. L 13, 17.1.2009, s. 3).
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1206/2011 ze dne 22. listopadu 2011, kterým se stanoví požadavky na identifikaci letadla pro účely přehledu v jednotném evropském nebi (Úř. věst. L 305, 23.11.2011, s. 23).
(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1207/2011 ze dne 22. listopadu 2011, kterým se stanoví požadavky na výkonnost a interoperabilitu přehledu v jednotném evropském nebi (Úř. věst. L 305, 23.11.2011, s. 35).
(6) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1079/2012 ze dne 16. listopadu 2012, kterým se stanoví požadavky na rozestup kanálů hlasové komunikace pro jednotné evropské nebe (Úř. věst. L 320, 17.11.2012, s. 14).
(7) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2012 ze dne 29. listopadu 2019 o výjimkách podle článku 14 nařízení Komise (ES) č. 29/2009, kterým se stanoví požadavky na služby datovým spojem pro jednotné evropské nebe (Úř. věst. L 312, 3.12.2019, s. 95).
PŘÍLOHA I
Komunikace
(Část COM)
AUR.COM.1001 Předmět
Tato část stanoví požadavky na vybavení letadel a provozní pravidla s ohledem na užívání vzdušného prostoru zahrnující platné požadavky na služby datovým spojem a na rozestup kanálů hlasové komunikace.
HLAVA 1 – SLUŽBY DATOVÝM SPOJEM
AUR.COM.2001 Oblast působnosti
Tato hlava se vztahuje pouze na lety provozované v rámci všeobecného letového provozu v souladu s pravidly pro let podle přístrojů ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe nad FL 285, s výjimkou vzdušného prostoru, který není součástí EUR regionu Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), a horní letové informační oblasti (UIR) Finska severně od 61°30′ a UIR Švédska severně od 61°30‘.
AUR.COM.2005 Požadavky na vybavení letadla
|
1. |
Provozovatel letadla:
|
|
2. |
Podbod 1 se nevztahuje na:
|
AUR.COM.2010 Provozní postupy a školení v oblasti služeb datovým spojem
Provozovatelé letadel přijmou nezbytná opatření, kterými zajistí, že:
|
a) |
jejich provozní postupy jsou v souladu s touto hlavou a jsou zohledněny v jejich provozních příručkách a |
|
b) |
pracovníci obsluhující zařízení pro datový spoj jsou řádně seznámeni s touto hlavou a absolvovali dostatečný výcvik pro výkon své pracovní funkce. |
HLAVA 2 – ROZESTUP KANÁLŮ HLASOVÉ KOMUNIKACE
AUR.COM.3001 Oblast působnosti
Tato hlava se vztahuje pouze na lety provozované v rámci všeobecného letového provozu ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe, který je součástí EUR regionu ICAO, a kde jsou poskytovány hlasové radiokomunikační služby vzduch-země a země-země v kmitočtovém pásmu 117,975–137 MHz. Z oblasti působnosti jsou vyloučeny letová informační oblast (FIR)/UIR Kanárských ostrovů.
AUR.COM.3005 Požadavky na vybavení letadla
|
1) |
Provozovatelé letadel zajistí, aby veškerá zařízení pro hlasovou komunikaci uvedená do provozu po dni 17. listopadu 2013 měla možnost rozestupu kanálů 8,33 kHz a byla schopna naladit se na kanály s rozestupem 25 kHz. |
|
2) |
Výjimky z povinnosti provozovat letadlo, u něhož se vyžaduje vybavení rádiem s možností rozestupu kanálů 8,33 kHz, v případech, které mají omezený dopad na síť, udělené členskými státy podle čl. 14 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 1079/2012, které byly oznámeny Komisi, zůstávají v platnosti. |
Dodatek I
Výjimky uvedené v písmenu e) AUR.COM.2005 (2)
|
Typ/série/model letadla |
Výrobce |
Označení typu ICAO |
|
Všechny AN-12 |
Antonov |
AN12 |
|
AN-124 100 |
Antonov |
A124 |
|
Všechny IL-76 |
Iljušin |
IL76 |
|
Všechny A300 |
Airbus |
A30B A306 A3ST |
|
Všechny A310 |
Airbus |
A310 |
|
A-319/-320/-321 s prvním osvědčením letové způsobilosti vydaným od 1. ledna 1995 do 5. července 1999 včetně |
Airbus |
A319 A320 A321 |
|
Všechny A340 |
Airbus |
A342 A343 A345 A346 |
|
A318-112 |
Airbus |
A318 |
|
AVROLINER (RJ-100) |
AVRO |
RJ1H |
|
AVROLINER (RJ-85) |
AVRO |
RJ85 |
|
BA146-301 |
British Aerospace |
B463 |
|
B717-200 |
Boeing |
B712 |
|
B737-300 |
Boeing |
B733 |
|
B737-400 |
Boeing |
B734 |
|
B737-500 |
Boeing |
B735 |
|
B747-400 |
Boeing |
B744 |
|
B757-200 |
Boeing |
B752 |
|
B757-300 |
Boeing |
B753 |
|
B767-200 |
Boeing |
B762 |
|
B767-300 |
Boeing |
B763 |
|
B767-400 |
Boeing |
B764 |
|
MD-82 |
Boeing |
MD82 |
|
MD-83 |
Boeing |
MD83 |
|
Všechny MD-11 |
Boeing |
MD11 |
|
CL-600-2B19 (CRJ100/200/440) |
Bombardier |
CRJ1/CRJ2 |
|
Dornier 328-100 |
Dornier |
D328 |
|
Dornier 328-300 |
Dornier |
J328 |
|
Fokker 70 |
Fokker |
F70 |
|
Fokker 100 |
Fokker |
F100 |
|
Série King Air (90/100/200/300) |
Beechcraft |
BE9L BE20 B350 |
|
Hercules L-382-G-44K-30 |
Lockheed |
C130 |
|
SAAB 2000/SAAB SF2000 |
SAAB |
SB20 |
Dodatek II
Výjimky uvedené v písmenu f) AUR.COM.2005 (2)
|
Typ/série/model letadla |
Výrobce |
Označení typu ICAO |
|
Série A330 200/300 |
Airbus |
A332/A333 |
|
Global Express/5000 BD-700-1A10/1A11 |
Bombardier |
GLEX/GL5T |
|
CL-600-2C10 (CRJ-700) |
Bombardier |
CRJ7 |
|
C525C, CJ4 |
Cessna |
C25C |
|
C560XL (Citation XLS+) |
Cessna |
C56X |
|
Všechny Falcon 2000 |
Dassault |
F2TH |
|
Všechny Falcon 900 |
Dassault |
F900 |
|
EMB-500 (Phenom 100) |
Embraer |
E50P |
|
EMB-505 (Phenom 300) |
Embraer |
E55P |
|
EMB-135BJ (Legacy 600) |
Embraer |
E35L |
|
EMB-135EJ (Legacy 650) |
Embraer |
E35L |
|
EMB-145 (135/140/145) |
Embraer |
E135 E145, E45X |
|
PC-12 |
Pilatus |
PC12 |
PŘÍLOHA II
Přehled
(Část SUR)
AUR.SUR.1001 Předmět
Tato část stanoví požadavky na vybavení letadel a provozní pravidla s ohledem na užívání vzdušného prostoru zahrnující příslušné požadavky na přehled.
HLAVA 1 – ZÁVISLÝ KOOPERATIVNÍ PŘEHLED
AUR.SUR.2001 Oblast působnosti
|
1) |
Tato hlava se vztahuje pouze na lety provozované v rámci všeobecného letového provozu v souladu s pravidly pro let podle přístrojů ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe, který je součástí EUR regionu Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). |
|
2) |
Bez ohledu na podbod (1) se bod AUR.SUR.2015 vztahuje na všechny lety provozované v rámci všeobecného letového provozu. |
AUR.SUR.2005 Požadavky na vybavení letadla
|
1. |
Provozovatelé letadel zajistí, aby:
|
|
2. |
Ustanovení podbodu 1 písm. b) a c) se nevztahují na letadla, která patří do jedné z těchto kategorií:
|
|
3. |
Provozovatelé letadel s individuálním osvědčením letové způsobilosti vydaným poprvé přede dnem 7. prosince 2020 musí splnit požadavky stanovené v podbodu 1 písm. b) a c) za těchto podmínek:
|
|
4. |
Provozovatelé letadel zajistí, aby letadla vybavená v souladu s podbody 1, 2 a 3 a s maximální certifikovanou vzletovou hmotností převyšující 5 700 kg nebo se schopností maximální cestovní pravé vzdušné rychlosti větší než 250 uzlů byla provozována s anténním systémem umožňujícím výběr. |
AUR.SUR.2010 Nefunkční odpovídač
V případě letadel, u nichž schopnost odpovídačů splňovat požadavky stanovené v podbodu 1 písm. b) a c) bodu AUR.SUR.2005 dočasně nefunguje, jsou provozovatelé letadel oprávněni provozovat uvedená letadla po dobu nejvýše tří po sobě následujících dnů.
AUR.SUR.2015 ICAO 24bitová adresa letadla vybaveného odpovídačem
Provozovatelé letadel zajistí, aby na palubě letadel, která provozují, pracovaly všechny odpovídače módu S s ICAO 24bitovou adresou letadla, která odpovídá registraci, již přidělil stát, v němž je letadlo registrováno.
AUR.SUR.2020 Provozní postupy a školení v oblasti přehledu
Provozovatelé letadel přijmou nezbytná opatření, kterými zajistí, že:
|
a) |
jejich provozní postupy jsou v souladu s touto hlavou a jsou zohledněny v jejich provozních příručkách a |
|
b) |
pracovníci obsluhující přehledové vybavení byli řádně seznámeni s touto hlavou a absolvovali dostatečný výcvik pro výkon své pracovní funkce. |
|
15.9.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 228/49 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1771
ze dne 12. září 2023,
kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2017/373, pokud jde o systémy uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb a jejich složky, a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 1032/2006, (ES) č. 633/2007 a (ES) č. 262/2009
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (1), a zejména na čl. 43 odst. 1 písm. a), e) a f), čl. 44 odst. 1 písm. a) a čl. 62 odst. 15 písm. a) a c) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Podle čl. 140 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1139 se prováděcí pravidla přijatá na základě zrušeného nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 (2) upraví v souladu s ustanoveními nařízení (EU) 2018/1139 nejpozději do dne 12. září 2023. |
|
(2) |
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 (3) stanoví společné požadavky na poskytování služeb v oblasti uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb („ATM/ANS“) a dalších funkcí sítě uspořádání letového provozu (dále jen „funkce sítě ATM“) pro všeobecný letový provoz a dohled nad nimi. |
|
(3) |
V souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/1769 (4) podléhají systémy a složky ATM/ANS (dále jen „vybavení pro ATM/ANS“) certifikaci nebo prohlášení ze strany organizací zapojených do projektování a výroby vybavení pro ATM/ANS. Pro zajištění řádné instalace, testování na místě a bezpečného uvedení tohoto vybavení do provozu a dohledu nad ním by mělo být prováděcí nařízení (EU) 2017/373 pozměněno tak, aby zahrnovalo nezbytné požadavky vztahující se na poskytovatele ATM/ANS a jejich příslušné úřady. |
|
(4) |
K zajištění kontinuity požadavků na používání vybavení pro ATM/ANS by změny prováděcího nařízení (EU) 2017/373 měly vycházet z příslušných prováděcích pravidel přijatých na základě zrušeného nařízení (ES) č. 552/2004 s nezbytnými úpravami. |
|
(5) |
Konkrétně nařízení Komise (ES) č. 1032/2006 (5) stanoví požadavky na automatické systémy pro výměnu letových údajů pro účely oznamování, koordinace a předávání letů mezi stanovišti řízení letového provozu; nařízení Komise (ES) č. 633/2007 (6) stanoví požadavky použití protokolu pro přenos zpráv o letu pro účely oznamování, koordinace a předávání letů mezi stanovišti řízení letového provozu a nařízení Komise (ES) č. 262/2009 (7) stanoví požadavky na koordinované přidělování a užívání dotazovacích kódů režimu S pro jednotné evropské nebe. Tyto požadavky by měly být zohledněny v prováděcím nařízení (EU) 2017/373. |
|
(6) |
Požadavky týkající se komunikace vzduch-země s využitím rozestupu kanálů 8,33 kHz, které jsou stanoveny v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 1079/2012 (8), se nevztahují na služby poskytované ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe mimo evropský (EUR) region Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), jak je definován v evropském (EUR) navigačním plánu ICAO, svazku I (dokument 7754), ani ve FIR/UIR Kanárských ostrovů, neboť místní podmínky neodůvodnily dostatečně jejich použitelnost jako nezbytnou. Toto nařízení by mělo stanovit stejnou oblast působnosti. |
|
(7) |
V čl. 14 odst. 2 prováděcího nařízení č. 1079/2012 byly stanoveny výjimky z povinnosti převést všechny přidělené kmitočty na rozestup kanálů 8,33 kHz. Toto nařízení by nemělo stávající výjimky měnit. |
|
(8) |
Požadavky týkající se přidělování dotazovacích kódů režimu S, které jsou stanoveny v nařízení Komise (ES) č. 262/2009, se nevztahují na služby poskytované ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe mimo evropský (EUR) region ICAO vzhledem k místnímu nízkému objemu provozu a geografické poloze, kdy vzdušný prostor hraničí pouze se vzdušným prostorem, za který odpovídají poskytovatelé ATM/ANS ze třetích zemí, což odůvodňuje odlišná místní ujednání o koordinaci s okolními státy mimo EU. Toto nařízení by mělo stanovit stejnou oblast působnosti. |
|
(9) |
Prováděcí nařízení (EU) 2017/373 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno a nařízení (ES) č. 1032/2006, (ES) č. 633/2007 a (ES) č. 262/2009 by měla být zrušena. |
|
(10) |
Při vypracování požadavků v tomto nařízení byl náležitě zohledněn obsah hlavního plánu ATM a kapacity v oblasti komunikačních, navigačních a přehledových služeb v něm obsažené. |
|
(11) |
Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví navrhla ve svém stanovisku č. 01/2023 (9) opatření v souladu s čl. 75 odst. 2 písm. b) a c) a čl. 76 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139. |
|
(12) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 127 nařízení (EU) 2018/1139, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny prováděcího nařízení (EU) 2017/373
Prováděcí nařízení (EU) 2017/373 se mění takto:
|
1) |
článek 2 se mění takto:
|
|
2) |
v článku 3 se vkládá nový odstavec 6a, který zní: „6a. Členské státy zajistí, aby použití pozemního vysílače provozovaného v členském státě nevytvářelo škodlivé rušení na jiných přehledových systémech.“ |
|
3) |
vkládají se nové články 3e a 3f, které znějí: „Článek 3e Přidělování kódů dotazovače režimu S 1. Členské státy zajistí, aby změny přidělení dotazovacích kódů plynoucí z aktualizace plánu přidělování dotazovacích kódů byly sděleny příslušným provozovatelům režimu S v jejich pravomoci do čtrnácti kalendářních dní po přijetí aktualizovaného plánu přidělování. 2. Členské státy zpřístupní ostatním členským státům nejméně jednou za každých šest měsíců pomocí systému přidělování dotazovacích kódů aktuální záznam o přidělování a užívání dotazovacího kódu způsobilými dotazovači režimu S v rámci jejich oblasti působnosti. 3. Pokud existuje překrytí mezi pokrytím dotazovače režimu S umístěného v oblasti působnosti členského státu a pokrytím dotazovače režimu S umístěného v oblasti působnosti třetí země, dotyčný členský stát:
4. Členský stát oznámí poskytovatelům letových provozních služeb spadajícím do jeho pravomoci dotazovače režimu S pracující v působnosti třetí země, pokud nebylo koordinováno přidělování dotazovacích kódů režimu S. 5. Členské státy zkontrolují platnost žádostí o dotazovací kódy, které obdrží od provozovatelů režimu S, dříve než dotazovací kódy zpřístupní ke koordinaci pomocí systému přidělování dotazovacích kódů, jak je stanoveno v bodě 15 přílohy IV prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/123 (*1). 6. Členské státy zajistí, aby provozovatelé režimu S, jiní než poskytovatelé přehledových služeb, splňovali požadavky bodu CNS.TR.205 v příloze VIII. 7. Požadavky stanovené v odstavcích 1 až 6 se nevztahují na vzdušný prostor jednotného evropského nebe, který není součástí evropského (EUR) regionu Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Článek 3f Užívání vzdušného prostoru jednotného evropského nebe 1. V souvislosti s ochranou spektra členské státy zajistí, aby odpovídač sekundárního přehledového radaru na palubě všech letadel přelétávajících přes členský stát nebyl vystavován nadměrnému počtu dotazů, které jsou vysílány pozemními dotazovači přehledového radaru a které buď vyvolávají odpovědi, nebo odpovědi nevyvolávají, ale mají dostatečný výkon na to, aby překročily minimální prahovou úroveň přijímače odpovídače sekundárního přehledového radaru. V případě neshody mezi členskými státy ohledně nezbytných opatření předloží dotyčné členské státy záležitost Komisi, aby přijala opatření. 2. Členské státy zajistí, aby byla veškerá přidělení kmitočtů pro hlasovou komunikaci převedena na rozestup kanálů 8,33 kHz. Požadavky na převod se nevztahují na přidělení kmitočtů:
3. Požadavky stanovené v odstavci 2 se nevztahují na vzdušný prostor jednotného evropského nebe, který není součástí evropského (EUR) regionu ICAO, ani na letovou informační oblast (FIR)/horní letovou informační oblast (UIR) Kanárských ostrovů. 4. Výjimky z povinnosti zajistit, aby byla veškerá přidělení kmitočtů převedena na rozestup kanálů 8,33 kHz, v případech, které mají omezený dopad na síť, udělené členskými státy podle čl. 14 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 1079/2012, které byly oznámeny Komisi, zůstávají v platnosti. 5. Členské státy stanoví a případně zveřejní ve vnitrostátních leteckých informačních příručkách postupy pro odbavování letadel, která nejsou vybavena:
(*1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/123 ze dne 24. ledna 2019, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro funkce sítě uspořádání letového provozu (ATM) a zrušuje nařízení Komise (EU) č. 677/2011 (Úř. věst. L 28, 31.1.2019, s. 1).“ " |
|
4) |
Přílohy I, II, III, IV, VIII, IX, X a XII se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení. |
Článek 2
Zrušení
Nařízení (ES) č. 1032/2006, (ES) č. 633/2007 a (ES) č. 262/2009 se zrušují.
Článek 3
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 12. září 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 ze dne 1. března 2017, kterým se stanoví společné požadavky na poskytovatele služeb v oblasti uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu a dohled nad nimi, zrušují nařízení (ES) č. 482/2008, prováděcí nařízení (EU) č. 1034/2011, (EU) č. 1035/2011 a (EU) 2016/1377 a mění nařízení (EU) č. 677/2011 (Úř. věst. L 62, 8.3.2017, s. 1).
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1769 ze dne 12. září 2023, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy pro schvalování organizací zapojených do projektování nebo výroby systémů a složek uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb a mění prováděcí nařízení (EU) 2023/203 (viz strana 19 v tomto Úředním věstníku).
(5) Nařízení Komise (ES) č. 1032/2006 ze dne 6. července 2006, kterým se stanoví požadavky na automatické systémy pro výměnu letových údajů pro účely oznamování, koordinace a předávání letů mezi stanovišti řízení letového provozu (Úř. věst. L 186, 7.7.2006, s. 27).
(6) Nařízení Komise (ES) č. 633/2007 ze dne 7. června 2007, kterým se stanoví požadavky použití protokolu pro přenos zpráv o letu pro účely oznamování, koordinace a předávání letů mezi stanovišti řízení letového provozu (Úř. věst. L 146, 8.6.2007, s. 7).
(7) Nařízení Komise (ES) č. 262/2009 ze dne 30. března 2009, kterým se stanoví požadavky na koordinované přidělování a užívání dotazovacích kódů režimu S pro jednotné evropské nebe (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 20).
(8) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1079/2012 ze dne 16. listopadu 2012, kterým se stanoví požadavky na rozestup kanálů hlasové komunikace pro jednotné evropské nebe (Úř. věst. L 320, 17.11.2012, s. 14).
(9) https://www.easa.europa.eu/document-library/opinions
PŘÍLOHA
Přílohy I, II, III, IV, VIII, IX, X a XII prováděcího nařízení (EU) 2017/373 se mění takto:
|
1) |
Příloha I se mění takto:
|
|
2) |
Příloha II se mění takto:
|
|
3) |
Příloha III se mění takto:
|
|
4) |
Příloha IV se mění takto:
|
|
5) |
V příloze VIII hlavě B se doplňuje nový oddíl 2, který zní: „ ODDÍL 2 Technické požadavky na poskytovatele přehledových služeb CNS.TR.205 Přidělování a užívání dotazovacích kódů režimu S
|
|
6) |
V příloze IX se bod ATFM.TR.100 nahrazuje tímto: „ ATFM.TR.100 Pracovní metody a provozní postupy poskytovatelů uspořádání toku letového provozu Poskytovatel uspořádání toku letového provozu musí být schopen prokázat, že jeho pracovní metody a provozní postupy jsou v souladu s nařízeními Komise (EU) č. 255/2010 (*5) a (EU) 2019/123. (*5) Nařízení Komise (EU) č. 255/2010 ze dne 25. března 2010, kterým se stanoví společná pravidla uspořádání toku letového provozu (Úř. věst. L 80, 26.3.2010, s. 10).“ " |
|
7) |
V příloze X se bod ASM.TR.100 nahrazuje tímto: „ ASM.TR.100 Pracovní metody a provozní postupy pro poskytovatele zajišťující uspořádání vzdušného prostoru Poskytovatel uspořádání vzdušného prostoru musí být schopen prokázat, že jeho pracovní metody a provozní postupy jsou v souladu s nařízeními Komise (ES) č. 2150/2005 (*6) a (EU) 2019/123. (*6) Nařízení Komise (ES) č. 2150/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví společná pravidla pro pružné užívání vzdušného prostoru (Úř. věst. L 342, 24.12.2005, s. 20).“ " |
|
8) |
Příloha XII se mění takto:
|
(*1) Nařízení Komise (EU) č. 748/2012 ze dne 3. srpna 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací (Úř. věst. L 224, 21.8.2012, s. 1).“;
(*2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1768 ze dne 14. července 2023, kterým se stanoví podrobná pravidla pro osvědčování a prohlášení, pokud jde o systémy uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a složky uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb (Úř. věst. L 228, 15.9.2023, s. 1)“;
(*3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1769 ze dne 12. září 2023, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy pro schvalování organizací zapojených do projektování nebo výroby systémů a složek uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb a mění prováděcí nařízení (EU) 2023/203 (Úř. věst. L 228, 15.9.2023, s. 19)“;
(*4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1770 ze dne 12. září 2023, kterým se stanoví ustanovení týkající se vybavení letadel požadovaného k užívání vzdušného prostoru jednotného evropského nebe a provozní pravidla související s užíváním vzdušného prostoru jednotného evropského nebe a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 29/2009 a prováděcí nařízení (EU) č. 1206/2011, (EU) č. 1207/2011 a (EU) č. 1079/2012 (Úř. věst. L 228 of 15.9.2023, s. 39) “ ;
(*5) Nařízení Komise (EU) č. 255/2010 ze dne 25. března 2010, kterým se stanoví společná pravidla uspořádání toku letového provozu (Úř. věst. L 80, 26.3.2010, s. 10).“
(*6) Nařízení Komise (ES) č. 2150/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví společná pravidla pro pružné užívání vzdušného prostoru (Úř. věst. L 342, 24.12.2005, s. 20).“ ‘
|
15.9.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 228/73 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1772
ze dne 12. září 2023,
kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 923/2012, pokud jde o provozní pravidla týkající se používání systémů a složek uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1033/2006
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (1), a zejména na článek 31 a čl. 44 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Podle čl. 140 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1139 se prováděcí pravidla přijatá na základě zrušeného nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 (2) upraví v souladu s ustanoveními nařízení (EU) 2018/1139 nejpozději do dne 12. září 2023. |
|
(2) |
Nařízení Komise (ES) č. 1033/2006 (3) stanoví požadavky na postupy pro letové plány v předletové fázi pro jednotné evropské nebe. |
|
(3) |
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 (4) stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace. |
|
(4) |
K zajištění kontinuity požadavků na používání vybavení pro uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb (dále jen „ATM/ANS“) ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe by mělo být prováděcí nařízení (EU) č. 923/2012 pozměněno tak, aby zahrnovalo příslušné požadavky na plánování letů obsažené v nařízení (ES) č. 1033/2006, které se tímto nařízením zrušuje. |
|
(5) |
Jelikož je manažer struktury vzdušného prostoru pověřen úkoly týkajícími se zpracování letového plánu v předletové fázi, mělo by se prováděcí nařízení (EU) č. 923/2012 vztahovat i na manažera struktury vzdušného prostoru. |
|
(6) |
Je nezbytné, aby všichni uživatelé při předkládání letových plánů dodržovali provozní příručky vypracované a udržované manažerem struktury vzdušného prostoru. |
|
(7) |
Stálé letové plány se již v EUR regionu nepoužívají, a proto by měly být veškeré odkazy na tyto letové plány odstraněny. |
|
(8) |
Požadavky týkající se postupů pro letové plány v předletové fázi pro jednotné evropské nebe, které jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 1033/2006, se nevztahují na služby poskytované ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe mimo evropský (EUR) region Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), jak je definován v evropském (EUR) navigačním plánu ICAO, svazku I (dokument 7754), a to vzhledem k místnímu nízkému objemu provozu a geografické poloze, kdy vzdušný prostor hraničí pouze se vzdušným prostorem, za který odpovídají poskytovatelé ATM/ANS ze třetích zemí, což odůvodňuje odlišná místní ujednání o koordinaci s okolními státy mimo EU. |
|
(9) |
Nařízení (ES) č. 1033/2006 by proto mělo být zrušeno a prováděcí nařízení (EU) č. 923/2012 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
|
(10) |
Pozměněné požadavky stanovené v tomto nařízení náležitě zohlednily obsah hlavního plánu uspořádání letového provozu a kapacity v oblasti komunikačních, navigačních a přehledových služeb v něm obsažené. |
|
(11) |
Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví navrhla ve svém stanovisku č. 01/2023 (5) opatření v souladu s čl. 75 odst. 2 písm. b) a c) a čl. 76 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139. |
|
(12) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 127 nařízení (EU) 2018/1139, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny prováděcího nařízení (EU) č. 923/2012
Prováděcí nařízení (EU) č. 923/2012 se mění takto:
|
1) |
v článku 1 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Toto nařízení se vztahuje také na příslušné úřady členských států, na poskytovatele letových navigačních služeb, manažera struktury vzdušného prostoru, provozovatele letišť a na pozemní personál podílející se na leteckém provozu.“ |
|
2) |
článek 2 se mění takto:
|
|
3) |
příloha se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení. |
Článek 2
Zrušení
Nařízení (ES) č. 1033/2006 se zrušuje.
Článek 3
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 12. září 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26).
(3) Nařízení Komise (ES) č. 1033/2006 ze dne 4. července 2006, kterým se stanoví požadavky na postupy pro letové plány v předletové fázi pro jednotné evropské nebe (Úř. věst. L 186, 7.7.2006, s. 46).
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 ze dne 26. září 2012, kterým se stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace a kterým se mění prováděcí nařízení (ES) č. 1035/2011 a nařízení (ES) č. 1265/2007, (ES) č. 1794/2006, (ES) č. 730/2006, (ES) č. 1033/2006 a (EU) č. 255/2010 (Úř. věst. L 281, 13.10.2012, s. 1).
(5) https://www.easa.europa.eu/document-library/opinions
PŘÍLOHA
Příloha prováděcího nařízení (EU) č. 923/2012 se mění takto:
|
1) |
Bod SERA.2001 se nahrazuje tímto: „ SERA.2001 Předmět Aniž jsou dotčena ustanovení bodu SERA.1001, vztahuje se tato příloha na uživatele vzdušného prostoru a letadla:
|
|
2) |
Bod SERA.4001 se mění takto:
|
|
3) |
Bod SERA.4005 se nahrazuje tímto: „ SERA.4005 Obsah letového plánu
|
|
4) |
Bod SERA.4010 se nahrazuje tímto: „ SERA.4010 Vyplňování letového plánu
(*1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1770 ze dne 12. září 2023, kterým se stanoví pravidla pro vybavení letadel potřebné k užívání vzdušného prostoru jednotného evropského nebe a provozní pravidla související s užíváním vzdušného prostoru jednotného evropského nebe a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 29/2009 a prováděcí nařízení (EU) č. 1206/2011, (EU) č. 1207/2011 a (EU) č. 1079/2012 (Úř. věst. L 228, XX.9.2023, s. 39).“;" |
|
5) |
Vkládá se nový bod SERA.4013, který zní: „ SERA.4013 Přijetí letového plánu
|
|
6) |
Bod SERA.4015 se nahrazuje tímto: „ SERA.4015 Změny v letovém plánu
|
|
7) |
Doplňuje se nový oddíl 15, který zní: „ ODDÍL 15 Postupy komunikace datovým spojem mezi řídícím letového provozu a pilotem (CPDLC) SERA.15001 Zahájení komunikace datovým spojem a selhání zahájení komunikace
SERA.15005 Navázání CPDLC
SERA.15010 Předání CPDLC
SERA.15015 Vytváření zpráv CPDLC
SERA.15020 Odpovědi na zprávy CPDLC
SERA.15025 Oprava zpráv CPDLC
SERA.15030 Postupy komunikace řídícího letového provozu datovým spojem pro případy nouze, nebezpečí a poruchy vybavení pro CPDLC
SERA.15035 Plánované vypnutí systému CPDLC
SERA.15040 Přerušení používání žádostí CPDLC
SERA.15045 Použití CPDLC v případě selhání hlasové komunikace letadlo-země Existence spojení CPDLC mezi stanovištěm letových provozních služeb a letadlem by neměla bránit pilotovi a příslušnému řídícímu letového provozu v zahájení a provedení všech požadovaných postupů v případě selhání hlasové komunikace letadlo-země. SERA.15050 Testování CPDLC Pokud by testování CPDLC s letadlem mohlo ovlivnit poskytování letových provozních služeb tomuto letadlu, musí být takové testování předem zkoordinováno.“ |
|
8) |
Doplňuje se nový dodatek 6, který zní: „Dodatek 6 VYPLŇOVÁNÍ LETOVÉHO PLÁNU 1. ICAO Vzor formuláře letového plánu
2. Pokyny k vyplňování formuláře letového plánu 2.1. Všeobecně Dodržujte přesně předepsaný formát a způsob uvádění údajů. Údaje začněte uvádět do první volné kolonky. Nevyplněné kolonky ponechte prázdné. Časové údaje uvádějte v UTC čtyřmi číslicemi. Celkovou vypočítanou dobu letu uvádějte čtyřmi číslicemi (hodiny a minuty). Stínovanou plochu předcházející poli 3 vyplňují služby ATS a COM, pokud nebyla odpovědnost za sestavování zpráv letových plánů delegována. 2.2. Pokyny pro uvádění údajů ATS Vyplňte pole 7 až 18, a požaduje-li to příslušný úřad nebo je-li to jinak nezbytné, vyplňte také pole 19, jak je uvedeno níže. UVEĎTE jednu z následujících identifikací letadla, nepřesahující 7 alfanumerických znaků a neobsahující pomlčky nebo symboly:
UVEĎTE jedno z následujících písmen k označení kategorie pravidel letu, kterými se pilot zamýšlí řídit:
V poli 15 stanovte bod nebo body, ve kterých se plánuje změna pravidel letu.
UVEĎTE jedno z následujících písmen k označení druhu letu, pokud to příslušný úřad požaduje:
Uveďte status letu za zkratku STS v poli 18, nebo pokud je nutné upozornit na jiné důvody pro zvláštní zacházení ze strany ATS, uveďte důvod za značku RMK v poli 18.
UVEĎTE počet letadel, je-li vyšší než jedna.
UVEĎTE příslušné označení, jak je uvedeno v dokumentu č. 8643, Aircraft Type Designators, EBO, nebylo-li takové označení přiděleno, nebo v případě skupinových letů sestávajících z více než jednoho typu, VEĎTE ZZZZ a v poli 18 UVEĎTE zkratku TYP/, za níž následuje počet (počty) a typ(y) letadel.
UVEĎTE lomítko a za ním jedno z následujících písmen k označení kategorie turbulence v úplavu:
Schopnosti zahrnují následující prvky:
UVEĎTE jedno písmeno následovně:
UVEĎTE jedno nebo více z následujících písmen k označení provozuschopného COM/NAV/přibližovacího vybavení a jeho schopností, které jsou k dispozici:
Jakékoli alfanumerické znaky, které nejsou uvedeny výše, jsou rezervovány.
NEBO
SSR módy A a C
SSR mód S
ADS-B
ADS-C
Alfanumerické znaky neuvedené výše jsou rezervovány.
UVEĎTE ZZZZ a v poli 18 UVEĎTE:
UVEĎTE AFIL a v poli 18 UVEĎTE zkratku DEP/a za ní čtyřpísmennou směrovací značku ICAO stanoviště ATS, od kterého je možné obdržet doplňující údaje letového plánu. PAK BEZ MEZERY UVEĎTE u letového plánu podaného před odletem předpokládaný čas zahájení pojíždění (EOBT), nebo u letového plánu obdrženého z letadla za letu skutečný nebo předpokládaný čas přeletu prvního bodu na trati, ke kterému se letový plán vztahuje. UVEĎTE první cestovní rychlost podle písmene a) a první cestovní hladinu podle písmene b) bez mezery mezi nimi.
UVEĎTE pravou vzdušnou rychlost pro první nebo celou cestovní část letu vyjádřenou:
UVEĎTE plánovanou cestovní hladinu pro první část trati nebo pro celou letěnou trať vyjádřenou jako:
Lety po označených trasách ATS
PAK
NÁSLEDOVANÝ V KAŽDÉM PŘÍPADĚ
Lety mimo označené tratě ATS
POUŽÍVEJTE VÝHRADNĚ výrazy podle bodů 1) až 5) níže a ODDĚLTE každou položku mezerou.
Kódové označení tratě nebo části tratě, jak je to vhodné, kódové označení standardní odletové nebo příletové tratě (např. BCN1, Bl, R14, UB10, KODAP2 A).
Kódové označení (2 až 5 znaků) přidělené bodu (např. LN, MAY, HADDY), nebo, není-li kódové označení přiděleno, použijte jeden z následujících způsobů:
Bod, ve kterém je plánováno zahájit změnu rychlosti (5 % TAS nebo 0,01 Mach nebo větší) nebo změnu hladiny, vyjádřený přesně podle bodu 2) výše, za nímž následuje lomítko a cestovní rychlost a cestovní hladina vyjádřené přesně jako v písmenech a) a b) výše, bez mezery mezi nimi, i když se změní třeba jen jedna z těchto hodnot.
Bod, ve kterém je plánována změna pravidel letu, vyjádřený přesně podle bodu 2) nebo 3) výše, po němž následuje mezera a jeden z těchto výrazů: VFR, při přechodu z IFR na VFR IFR, při přechodu z VFR na IFR
Písmeno C následované lomítkem, PAK bod, ve kterém je plánováno zahájení cestovního stoupání, vyjádřený přesně podle bodu 2) výše, po němž následuje lomítko; PAK rychlost, která má být udržována během cestovního stoupání, vyjádřená přesně podle písmena a) výše, po níž následují dvě hladiny určující vrstvu, která má být obsazena během cestovního stoupání, přičemž každá hladina je vyjádřena přesně podle písmena b) výše, nebo hladina, nad kterou je plánováno cestovní stoupání, po níž následují písmena PLUS bez mezery mezi nimi.
PAK BEZ MEZERY
Pomlčky nebo lomítka by se měly používat pouze tak, jak je předepsáno níže.
Kombinace alfanumerických znaků, které nejsou uvedeny výše, jsou rezervovány.
Vytrvalost letu
2.3 Podán kým
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(*1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1770 ze dne 12. září 2023, kterým se stanoví pravidla pro vybavení letadel potřebné k užívání vzdušného prostoru jednotného evropského nebe a provozní pravidla související s užíváním vzdušného prostoru jednotného evropského nebe a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 29/2009 a prováděcí nařízení (EU) č. 1206/2011, (EU) č. 1207/2011 a (EU) č. 1079/2012 (Úř. věst. L 228, XX.9.2023, s. 39).“;“
|
15.9.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 228/94 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1773
ze dne 17. srpna 2023,
kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956, pokud jde o oznamovací povinnosti pro účely mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích během přechodného období
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (1), a zejména na čl. 35 odst. 7 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení (EU) 2023/956 stanoví oznamovací povinnosti pro účely mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (dále jen „CBAM“) během přechodného období od 1. října 2023 do 31. prosince 2025. |
|
(2) |
Během přechodného období mají dovozci nebo nepřímí celní zástupci oznamovat množství dovezeného zboží, přímé a nepřímé emise obsažené v tomto zboží a veškeré ceny uhlíku splatné za tyto emise včetně cen uhlíku splatných za emise obsažené v příslušných prekurzorových materiálech. |
|
(3) |
První zpráva by měla být podána ohledně zboží dovezeného ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023, a to do 31. ledna 2024. Poslední zpráva by měla být podána ohledně zboží dovezeného ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025, a to do 31. ledna 2026. |
|
(4) |
Komise má pro tyto požadavky na podávání zpráv přijmout prováděcí pravidla. |
|
(5) |
Požadavky na podávání zpráv by měly být omezeny na nezbytné minimum, aby se v přechodném období co nejvíce snížila zátěž dovozců a aby se po jeho skončení usnadnilo bezproblémové zavedení požadavků na prohlášení CBAM. |
|
(6) |
Podrobná pravidla výpočtu emisí obsažených v dováženém zboží by měla v souladu s přílohou IV nařízení (EU) 2023/956 vycházet z metodiky, která se uplatňuje v rámci systému obchodování s emisemi u zařízení nacházejících se v EU a která je stanovena zejména v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/2066 (2). Zásady stanovování emisí obsažených ve zboží uvedeném v příloze I nařízení (EU) 2023/956 by měly být zaměřeny na to, aby byly u jednotlivých kategorií zboží určeny příslušné výrobní procesy a byly monitorovány přímé a nepřímé emise z těchto výrobních procesů. Při oznamování během přechodného období by rovněž měly být zohledněny stávající normy a postupy stanovené příslušnými právními předpisy Unie. Při oznamování týkajícím se výroby vodíku a jeho derivátů by měla být zohledněna směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (3). |
|
(7) |
Pro stanovování údajů, které mají být poskytovány za účelem plnění oznamovacích povinností, by se měly používat hranice systému výrobních procesů, včetně údajů o emisích na úrovni zařízení, emisí přiřazených výrobním procesům a emisí obsažených ve zboží. Dovozci a nepřímí celní zástupci by v zájmu plnění oznamovacích povinností měli zajistit, aby měli k dispozici potřebné informace od provozovatelů zařízení. Aby své oznamovací povinnosti byli schopni plnit, měli by tyto informace dostávat včas. Uvedené informace by měly obsahovat standardní emisní faktory, které se použijí při výpočtu přímých obsažených emisí, zejména emisní faktory paliv a emisní faktory procesů a referenční faktory účinnosti pro výrobu elektřiny a tepla. |
|
(8) |
Vykazované období začíná 1. října 2023, a dovozci a nepřímí celní zástupci tudíž mají jen omezenou dobu na zabezpečení toho, aby oznamovací povinnosti byly dodržovány. Je možné zajistit synergie se systémy monitorování a vykazování, které již používají provozovatelé ze třetích zemí. Na určitou dobu, a sice do konce roku 2024, by proto měla být povolena přechodná odchylka od metod výpočtů určených pro účely vykazování obsažených emisí. Tato flexibilita by se měla uplatnit, pokud provozovatel ve třetí zemi podléhá systému povinného monitorování a vykazování, jenž je spojen se systémem stanovování ceny uhlíku, či jiným systémům povinného monitorování a vykazování nebo pokud emise ze zařízení monitoruje například v rámci projektu snižování emisí. |
|
(9) |
Oznamující deklaranti, kteří by nebyli schopni od provozovatelů ze třetích zemí získat všechny informace, jež jsou potřeba ke stanovení skutečných emisí obsažených v dovezeném zboží podle metodiky stanovené v příloze III tohoto nařízení, by po omezenou dobu, a sice do 31. července 2024, měli mít možnost používat ke stanovení přímých obsažených emisí alternativní metodu, na niž uvedou odkaz. |
|
(10) |
Oznamovací povinnosti by rovněž měly poskytnout určitou flexibilitu v tom smyslu, že by bylo možné určit v zařízeních výrobní kroky, při nichž nevzniká významná část přímých emisí obsažených v dováženém zboží. Obvykle by se jednalo o závěrečné kroky výroby navazujících výrobků z oceli nebo hliníku. V takovém případě by měla být povolena odchylka od stanovených oznamovacích povinností, v jejímž rámci by v zařízeních u výrobních kroků, jejichž podíl na přímých emisích nepřekračuje 20 % celkových emisí obsažených v dováženém zboží, mohly být vykazovány odhadované hodnoty. Uvedená prahová hodnota by měla zajistit dostatečnou flexibilitu pro malé provozovatele ve třetích zemích. |
|
(11) |
Jedním z cílů přechodného období je shromáždit údaje k tomu, aby mohla být v prováděcím aktu podle čl. 7 odst. 7 nařízení (EU) 2023/956 dále upřesněna metodika pro výpočet obsažených nepřímých emisí po skončení tohoto období. V souvislosti s tím by vykazování nepřímých emisí během přechodného období mělo být otevřené a koncipované tak, aby bylo možné vybrat nejvhodnější hodnotu z hodnot uvedených v oddíle 4.3 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956. Vykazování nepřímých emisí by však nemělo zahrnovat vykazování založené na průměrném emisním faktoru rozvodné sítě Unie, neboť tato hodnota je Komisi již známa. |
|
(12) |
Údaje shromážděné během přechodného období by měly posloužit jako podklad pro zprávy, které má Komise předložit podle čl. 30 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2023/956. Tyto údaje by po skončení přechodného období rovněž měly pomoci stanovit jedinečnou metodiku monitorování, vykazování a ověřování. Posouzení shromážděných údajů by mělo být využito zejména v rámci práce Komise na úpravě metodiky, která se bude uplatňovat po uplynutí přechodného období. |
|
(13) |
Orientační rozsah pokut, jež mají být ukládány oznamujícím deklarantům, kteří nedodrží oznamovací povinnosti, by měl vycházet ze standardních hodnot poskytnutých a zveřejněných Komisí na přechodné období pro obsažené emise, které nebyly vykázány. Orientační maximální rozsah by měl být v souladu s pokutami podle čl. 16 odst. 3 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (4) a současně by se mělo přihlédnout k tomu, že v přechodném období jsou povinnosti omezeny na oznamování údajů. Kritéria, která mají příslušné orgány používat při stanovování skutečné výše pokuty, by měla vycházet ze závažnosti a délky trvání nesplnění oznamovací povinnosti. Komise by měla monitorovat zprávy CBAM, aby bylo možné provést orientační posouzení informací požadovaných příslušnými orgány a zajistit soudržnost uplatňovaných pokut. |
|
(14) |
Aby bylo zajištěno účinné plnění oznamovacích povinností, měla by Komise zřídit elektronickou databázi – přechodný rejstřík CBAM, v němž by se shromažďovaly informace oznámené během přechodného období. Přechodný rejstřík CBAM by měl posloužit jako základ pro zřízení rejstříku CBAM podle článku 14 nařízení (EU) 2023/956. |
|
(15) |
Přechodný rejstřík CBAM by měl sloužit jako systém pro podávání a správu zpráv CBAM oznamujících deklarantů, včetně kontrol, orientačních posouzení a postupů přezkumu. V zájmu zajištění přesného posuzování oznamovacích povinností by měl být přechodný rejstřík CBAM interoperabilní se stávajícími celními systémy. |
|
(16) |
V zájmu zajištění účinného a jednotného systému oznamování by měly být stanoveny technické postupy pro zajištění fungování přechodného rejstříku CBAM, jako jsou postupy pro vývoj, testování a uvedení do provozu i postupy pro údržbu a případné změny elektronických systémů, ochranu údajů, aktualizaci údajů, omezení zpracování údajů, vlastnictví systémů a zabezpečení. Tyto postupy by měly být slučitelné se zásadou záměrné a standardní ochrany údajů podle článku 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (5) a článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (6), jakož i se zabezpečením zpracování podle článku 33 nařízení (EU) 2018/1725 a článku 32 nařízení 2016/679. |
|
(17) |
Aby byla zajištěna nepřetržitá kontinuita oznamování údajů, je důležité stanovit alternativní řešení pro případ dočasného selhání elektronických systémů pro oznamování údajů. Za tímto účelem by Komise měla pro CBAM vypracovat plán kontinuity provozu. |
|
(18) |
Aby byl zabezpečen přístup do přechodného rejstříku CBAM, měl by se pro řízení postupu autentizace a ověřování přístupu oznamujících deklarantů používat systém jednotné správy uživatelů a digitálního podpisu (UUM&DS) podle článku 16 prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/1070 (7). |
|
(19) |
Pro účely identifikace oznamujících deklarantů a vytvoření seznamu oznamujících deklarantů s jejich registračními a identifikačními čísly hospodářských subjektů (čísly EORI) by měl být přechodný rejstřík CBAM interoperabilní se systémem registrace a identifikace hospodářských subjektů uvedeným v článku 30 prováděcího nařízení (EU) 2023/1070. |
|
(20) |
Informace o zboží uvedeném v příloze I nařízení (EU) 2023/956 požadované pro účely kontroly a podávání zpráv by měly poskytovat vnitrostátní systémy podle prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 (8). |
|
(21) |
Při poskytování informací o dováženém zboží uvedeném v příloze I nařízení (EU) 2023/956 by se měla používat identifikace dováženého zboží pomocí jeho zařazení v kombinované nomenklatuře („KN“) stanovené v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (9) a ustanovení prováděcího nařízení (EU) 2023/1070 týkající se uchovávání informací. |
|
(22) |
Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů. Osobní údaje hospodářských subjektů a jiných osob zpracovávané elektronickými systémy by měly být omezeny na soubor údajů uvedený v příloze I tohoto nařízení. Pokud je pro účely prováděcího nařízení nezbytné zpracovávat osobní údaje, mělo by se tak dít v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů. V tomto ohledu by se na jakékoli zpracování osobních údajů orgány členských států mělo vztahovat nařízení (EU) 2016/679 a vnitrostátní požadavky na ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Na zpracování osobních údajů Komisí by se mělo vztahovat nařízení (EU) 2018/1725. Osobní údaje by se měly uchovávat ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší, než je potřebné pro účely, pro které jsou zpracovávány. Doba uchovávání údajů v případě přechodného rejstříku CBAM je v tomto ohledu omezena na pět let od přijetí příslušné zprávy CBAM. |
|
(23) |
V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne 28. července 2023. |
|
(24) |
Vzhledem k tomu, že první vykazované období začíná 1. října 2023, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve. |
|
(25) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru pro CBAM, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT A DEFINICE
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví pravidla pro oznamovací povinnosti stanovené v článku 35 nařízení (EU) 2023/956, které se vztahují na zboží podle přílohy I uvedeného nařízení dovážené na celní území Unie během přechodného období od 1. října 2023 do 31. prosince 2025 (dále jen „přechodné období“).
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
|
1) |
„oznamujícím deklarantem“ jakákoli z těchto osob:
|
|
2) |
„slevou“ jakákoli částka v peněžní nebo jiné formě, o niž je před zaplacením ceny uhlíku nebo po něm snížena částka, kterou má zaplatit nebo již zaplatila osoba povinná k platbě ceny uhlíku. |
KAPITOLA II
PRÁVA A POVINNOSTI OZNAMUJÍCÍCH DEKLARANTŮ TÝKAJÍCÍ SE OZNAMOVÁNÍ
Článek 3
Oznamovací povinnosti oznamujících deklarantů
1. Každý oznamující deklarant poskytne na základě údajů podle přílohy III tohoto nařízení, které mu případně sdělí provozovatel, následující informace o zboží uvedeném v příloze I nařízení (EU) 2023/956, které bylo dovezeno v průběhu čtvrtletí, za něž se zpráva CBAM podává:
|
a) |
množství dovezeného zboží vyjádřené v případě elektřiny v megawatthodinách a v případě ostatního zboží v tunách; |
|
b) |
druh zboží označený kódem KN. |
2. Každý oznamující deklarant uvede ve zprávách CBAM následující informace týkající se emisí obsažených ve zboží uvedeném v příloze I nařízení (EU) 2023/956, jak je uvedeno v příloze I tohoto nařízení:
|
a) |
zemi původu dovezeného zboží; |
|
b) |
tyto údaje o zařízení, v němž bylo zboží vyrobeno:
|
|
c) |
výrobní postupy definované v oddíle 3 přílohy II tohoto nařízení, které byly použity a ze kterých je patrná technologie použitá k výrobě zboží, a informace o specifických parametrech stanovených v oddíle 2 přílohy IV, na jejichž základě jsou u uvedeného zvoleného výrobního postupu stanoveny obsažené přímé emise; |
|
d) |
specifické přímé emise obsažené v daném zboží, které se stanoví převodem přímých emisí přiřazených příslušným výrobním procesům na emise specifické pro dané zboží vyjádřené v CO2 ekv. na tunu v souladu s oddíly F a G přílohy III tohoto nařízení; |
|
e) |
požadavky na vykazování uvedené v oddíle 2 přílohy IV tohoto nařízení, které mají vliv na emise obsažené ve zboží; |
|
f) |
je-li dovezeným zbožím elektřina, uvede oznamující deklarant tyto informace:
|
|
g) |
u zboží z oceli identifikační číslo příslušné ocelárny, v níž byla vyrobena konkrétní dávka surovin, je-li tato informace známa. |
3. Každý oznamující deklarant uvede ve zprávách CBAM následující informace týkající se specifických obsažených nepřímých emisí, jak je uvedeno v příloze I tohoto nařízení:
|
a) |
spotřebu elektřiny na tunu vyrobeného zboží v příslušném výrobním procesu vyjádřenou v megawatthodinách; |
|
b) |
informaci, zda deklarant vykazuje skutečné emise nebo standardní hodnoty poskytnuté a zveřejněné Komisí pro přechodné období v souladu s oddílem D přílohy III tohoto nařízení; |
|
c) |
příslušný emisní faktor spotřebované elektřiny; |
|
d) |
množství specifických obsažených nepřímých emisí, které se stanoví převodem obsažených nepřímých emisí přiřazených příslušným výrobním procesům na nepřímé emise specifické pro dané zboží vyjádřené v CO2 ekv. na tunu v souladu s oddíly F a G přílohy III tohoto nařízení. |
4. Pokud se pravidla uplatněná při stanovení údajů liší od pravidel stanovování údajů uvedených v příloze III tohoto nařízení, poskytne oznamující deklarant doplňující informace o metodickém základu pravidel, která byla ke stanovení obsažených emisí použita, a jeho popis. Popsaná pravidla vedou k obdobnému rozsahu a obdobné přesnosti údajů o emisích, což se vztahuje mimo jiné i na hranice systémů, monitorované výrobní procesy, emisní faktory a další metody použité při výpočtech a vykazování.
5. Oznamující deklarant může požádat provozovatele, aby pro účely oznámení použil elektronickou šablonu poskytnutou Komisí, a v hlášení uvede údaje podle oddílů 1 a 2 přílohy IV.
Článek 4
Výpočet obsažených emisí
1. Specifické emise obsažené ve zboží vyrobeném v určitém zařízení se pro účely čl. 3 odst. 2 stanoví pomocí jedné z následujících metod, které vycházejí z volby metodiky monitorování v souladu s oddílem B.2 přílohy III tohoto nařízení:
|
a) |
stanovení emisí ze zdrojových toků na základě údajů o činnosti získaných pomocí měřicích systémů a výpočtových faktorů z laboratorních analýz nebo standardních hodnot; |
|
b) |
stanovení emisí ze zdrojů emisí pomocí kontinuálního měření koncentrace příslušného skleníkového plynu ve spalinách a měření toku spalin. |
2. Odchylně od odstavce 1 lze do 31. prosince 2024 specifické emise obsažené ve zboží vyrobeném v určitém zařízení stanovit pomocí jedné z následujících metod monitorování a vykazování, pokud vedou k obdobnému rozsahu a obdobné přesnosti údajů o emisích jako metody stanovené v uvedeném odstavci:
|
a) |
systém stanovování ceny uhlíku uplatňovaný v místě, kde se zařízení nachází, nebo |
|
b) |
systém povinného monitorování emisí uplatňovaný v místě, kde se zařízení nachází, nebo |
|
c) |
systém monitorování emisí v zařízení, který může zahrnovat ověřování akreditovaným ověřovatelem. |
3. Odchylně od odstavců 1 a 2 může oznamující deklarant do 31. července 2024 v případě každého dovozu zboží, u nějž nedisponuje všemi informacemi uvedenými v čl. 3 odst. 2 a 3, použít ke stanovení emisí jiné metody včetně standardních hodnot poskytnutých a zveřejněných Komisí pro přechodné období nebo jiných standardních hodnot uvedených v příloze III. V takových případech oznamující deklarant ve zprávách CBAM uvede metodiku, která byla při stanovení těchto hodnot použita, a odkaz na ni.
Článek 5
Použití odhadovaných hodnot
Odchylně od článku 4 mohou být emise, které představují až 20 % celkových emisí obsažených ve složeném zboží, založeny na odhadech zpřístupněných provozovateli zařízení.
Článek 6
Shromažďování a oznamování údajů o aktivním zušlechťovacím styku
1. U zboží propuštěného do režimu aktivního zušlechťovacího styku a následně do volného oběhu jako stejné zboží nebo jako zušlechtěné výrobky uvede oznamující deklarant ve zprávách CBAM za čtvrtletí následující po čtvrtletí, v němž došlo k vyřízení celního režimu v souladu s článkem 257 nařízení (EU) č. 952/2013, tyto informace:
|
a) |
množství zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956, které bylo v daném období propuštěno z režimu aktivního zušlechťovacího styku do volného oběhu; |
|
b) |
obsažené emise odpovídající množství zboží, které bylo v daném období propuštěno z režimu aktivního zušlechťovacího styku do volného oběhu, uvedenému v písmenu a); |
|
c) |
zemi původu zboží uvedeného v písmenu a), je-li známa; |
|
d) |
zařízení, v nichž bylo zboží uvedené v písmenu a) vyrobeno, jsou-li známa; |
|
e) |
množství zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, jehož výsledkem jsou zušlechtěné výrobky, které byly v daném období propuštěny do volného oběhu; |
|
f) |
obsažené emise odpovídající zboží, které bylo použito k výrobě daného množství zušlechtěných výrobků uvedených v písmenu e); |
|
g) |
pokud celní orgány upustí od povinnosti předložit vyúčtování režimu v souladu s článkem 175 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (11), oznamující deklarant tuto skutečnost uvede. |
2. Vykazování a výpočet obsažených emisí uvedených v odst. 1 písm. b) a f) se provádí v souladu s články 3, 4 a 5.
3. Odchylně od odstavce 2, jsou-li zušlechtěné výrobky nebo zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku propuštěny do volného oběhu v souladu s čl. 170 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, vypočítají se obsažené emise uvedené v odst. 1 písm. b) a f) na základě váženého průměru emisí obsažených v celkovém množství zboží z téže kategorie zboží podléhajícího CBAM vymezené v příloze II tohoto nařízení, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku od 1. října 2023.
Obsažené emise uvedené v prvním pododstavci se vypočítají takto:
|
a) |
obsažené emise uvedené v odst. 2 písm. b) představují celkové emise obsažené ve zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku a je předmětem dovozu, a |
|
b) |
obsažené emise uvedené v odst. 2 písm. f) představují celkové emise obsažené ve zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku a použito pro účely jedné nebo více zušlechťovacích operací, vynásobené množstevními procenty zušlechtěných výrobků, které byly těmito operacemi získány a jsou předmětem dovozu. |
Článek 7
Oznamování informací týkajících se splatné ceny uhlíku
1. V příslušných případech oznamující deklarant uvede ve zprávách CBAM tyto informace týkající se ceny uhlíku splatné v zemi původu za obsažené emise:
|
a) |
druh výrobku označený kódem KN; |
|
b) |
typ ceny uhlíku; |
|
c) |
zemi, v níž je cena uhlíku splatná; |
|
d) |
formu slevy nebo jinou formu náhrady dostupnou v dané zemi, která by vedla ke snížení dotčené ceny uhlíku; |
|
e) |
výši splatné ceny uhlíku, popis nástroje pro stanovení ceny uhlíku a možné mechanismy náhrady; |
|
f) |
příslušná ustanovení právního aktu, který stanoví cenu uhlíku, slevu nebo jiné formy příslušné náhrady, včetně kopie tohoto právního aktu; |
|
g) |
množství dotčených obsažených přímých nebo nepřímých emisí; |
|
h) |
množství obsažených emisí, na něž se vztahuje jakákoli sleva nebo jiná forma náhrady včetně případného přidělení bezplatných povolenek. |
2. Peněžní částky podle odst. 1 písm. e) se přepočítají na eura na základě průměrných směnných kurzů z roku předcházejícího roku, v němž má být zpráva podána. Průměrné roční směnné kurzy vycházejí z kotací zveřejněných Evropskou centrální bankou. U měn, pro které Evropská centrální banka kotaci nezveřejňuje, jsou průměrné roční směnné kurzy založeny na veřejně dostupných informacích o efektivních směnných kurzech. Průměrné roční směnné kurzy uvede Komise v přechodném rejstříku CBAM.
Článek 8
Podávání zpráv CBAM
1. Od 1. října 2023 do 31. prosince 2025 podá oznamující deklarant nejpozději jeden měsíc po skončení každého čtvrtletí zprávu CBAM za dané čtvrtletí prostřednictvím přechodného rejstříku CBAM.
2. V přechodném rejstříku CBAM oznamující deklarant předloží informace a uvede, zda:
|
a) |
zprávu CBAM podává dovozce vlastním jménem a na vlastní účet; |
|
b) |
zprávu CBAM podává nepřímý celní zástupce jménem dovozce. |
3. Pokud nepřímý celní zástupce nesouhlasí s tím, že bude plnit oznamovací povinnosti dovozce podle tohoto nařízení, oznámí dovozci povinnost dodržovat požadavky stanovené tímto nařízení. Toto oznámení obsahuje informace uvedené v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) 2023/956.
4. Zprávy CBAM obsahují informace uvedené v příloze I tohoto nařízení.
5. Zprávě CBAM je po podání prostřednictvím přechodného rejstříku CBAM přiděleno jedinečné ID zprávy.
Článek 9
Změny a opravy zpráv CBAM
1. Oznamující deklarant může provést změny podané zprávy CBAM do dvou měsíců od konce čtvrtletí, ke kterému se zpráva vztahuje.
2. Odchylně od odstavce 1 může oznamující deklarant provést změny zpráv CBAM za první dvě vykazovaná období až do termínu pro podání třetí zprávy CBAM.
3. Na odůvodněnou žádost oznamujícího deklaranta příslušný orgán tomuto deklarantovi po posouzení žádosti v příslušných případech umožní, aby zprávu CBAM po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 a do jednoho roku od konce čtvrtletí, ke kterému se zpráva vztahuje, podal znovu nebo opravil. Opětovné podání zprávy CBAM, která byla opravena, nebo případně oprava zprávy CBAM se provedou nejpozději jeden měsíc od jejich schválení příslušným orgánem.
4. Příslušné orgány odůvodní případné zamítnutí žádosti uvedené v odstavci 3 a informují oznamujícího deklaranta o právu na odvolání.
5. Zprávu CBAM nelze změnit v případě probíhajícího sporu. Lze ji nahradit zprávou, v níž se zohlední výsledek daného sporu.
KAPITOLA III
SPRÁVA SOUVISEJÍCÍ S PODÁVÁNÍM ZPRÁV CBAM
Článek 10
Přechodný rejstřík CBAM
1. Přechodný rejstřík CBAM je standardizovaná a zabezpečená elektronická databáze, jež obsahuje společné prvky údajů pro podávání zpráv během přechodného období a pro zajištění přístupu, vyřizování případů a důvěrnosti.
2. Přechodný rejstřík CBAM umožňuje komunikaci, kontroly a výměnu informací mezi Komisí, příslušnými orgány, celními orgány a oznamujícími deklaranty v souladu s kapitolou V.
Článek 11
Kontroly zpráv CBAM a využívání informací Komisí
1. Během přechodného období a tři měsíce poté, co má být podána poslední zpráva CBAM, může Komise provádět kontroly zpráv CBAM za účelem posouzení, zda oznamující deklaranti plní oznamovací povinnosti.
2. K plnění úkolů stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2023/956 Komise použije přechodný rejstřík CBAM a informace obsažené v tomto rejstříku.
Článek 12
Orientační posouzení Komisí
1. Pro orientační účely předává Komise členským státům seznam oznamujících deklarantů usazených v daném členském státě, u nichž má důvody se domnívat, že nesplnili povinnost podat zprávu CBAM.
2. Pokud se Komise domnívá, že některá zpráva CBAM neobsahuje všechny informace podle článků 3 až 7 nebo že je neúplná nebo nesprávná podle článku 13, poskytne příslušnému orgánu v členském státě, v němž je oznamující deklarant usazen, orientační posouzení dotčené zprávy CBAM.
Článek 13
Neúplné nebo nesprávné zprávy CBAM
1. Zpráva CBAM se považuje za neúplnou, pokud oznamující deklarant neuvedl všechny údaje v souladu s přílohou I tohoto nařízení.
2. Zpráva CBAM se považuje za nesprávnou v kterémkoli z těchto případů:
|
a) |
údaje nebo informace uvedené v předložené zprávě nejsou v souladu s požadavky stanovenými v článcích 3 až 7 a v příloze III tohoto nařízení; |
|
b) |
oznamující deklarant uvedl nesprávné údaje a informace; |
|
c) |
oznamující deklarant řádně neodůvodnil použití jiných pravidel vykazování, než která jsou uvedena v příloze III tohoto nařízení. |
Článek 14
Posuzování zpráv CBAM a využívání informací příslušnými orgány
1. Příslušný orgán členského státu, v němž je oznamující deklarant usazen, zahájí přezkum a posoudí údaje, informace, seznam oznamujících deklarantů poskytnutý Komisí a orientační posouzení uvedené v článku 12 do tří měsíců od předání tohoto seznamu nebo orientačního posouzení.
2. K plnění úkolů stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2023/956 příslušné orgány použijí přechodný rejstřík CBAM a informace obsažené v tomto rejstříku.
3. Během přechodného období i po jeho skončení mohou příslušné orgány zahájit postup opravy v kterémkoli z těchto případů:
|
a) |
zpráva CBAM je neúplná nebo nesprávná; |
|
b) |
zpráva CBAM nebyla podána. |
4. Zahájí-li příslušný orgán postup opravy, uvědomí oznamujícího deklaranta o tom, že probíhá přezkum zprávy a že jsou požadovány dodatečné informace. Do žádosti o dodatečné informace příslušný orgán zahrne informace požadované podle článků 3 až 7. Oznamující deklarant dodatečné informace předloží prostřednictvím přechodného rejstříku CBAM.
5. Příslušný orgán nebo jiný orgán, který je stanoven příslušným orgánem, uděluje oprávnění k přístupu do přechodného rejstříku CBAM a spravuje registraci na vnitrostátní úrovni, přičemž bere v úvahu číslo EORI v souladu s technickým postupem stanoveným v článku 20.
Článek 15
Důvěrnost
1. Na veškerá rozhodnutí příslušných orgánů a na veškeré informace, které jsou důvěrné nebo jsou poskytovány jako důvěrné a které příslušný orgán získal při plnění svých povinností v souvislosti s oznamováním podle tohoto nařízení, se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství. Tyto informace nesmí příslušný orgán zveřejnit bez výslovného souhlasu osoby nebo orgánu, které je poskytly.
Odchylně od prvního pododstavce mohou být tyto informace zveřejněny bez souhlasu v případech stanovených tímto nařízením a v případech, kdy je příslušný orgán povinen nebo oprávněn tyto informace zveřejnit podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.
2. Příslušné orgány mohou sdělovat důvěrné informace uvedené v odstavci 1 celním orgánům Unie.
3. Při veškerém zveřejňování nebo sdělování informací uvedených v odstavcích 1 a 2 jsou dodržovány příslušné předpisy týkající se ochrany údajů.
KAPITOLA IV
VYMÁHÁNÍ
Článek 16
Pokuty
1. Členské státy uplatní pokuty v těchto případech:
|
a) |
oznamující deklarant nepodnikl kroky nezbytné ke splnění povinnosti podat zprávu CBAM nebo |
|
b) |
zpráva CBAM je nesprávná nebo neúplná podle článku 13 a oznamující deklarant poté, co příslušný orgán zahájil postup opravy v souladu s čl. 14 odst. 4, nepodnikl kroky nezbytné k její opravě. |
2. Výše pokuty činí 10–50 EUR za tunu nevykázaných emisí. Pokuty se zvyšují v souladu s evropským indexem spotřebitelských cen.
3. Při stanovování skutečné výše pokuty za nevykázané emise, která se vypočítá na základě standardních hodnot poskytnutých a zveřejněných Komisí pro přechodné období, příslušné orgány zohlední tyto faktory:
|
a) |
rozsah neoznámených informací; |
|
b) |
nevykázané množství dovezeného zboží a nevykázané emise související s tímto zbožím; |
|
c) |
ochotu oznamujícího deklaranta vyhovět žádostem o informace nebo opravit zprávu CBAM; |
|
d) |
úmyslné či nedbalostní jednání oznamujícího deklaranta; |
|
e) |
jednání oznamujícího deklaranta, pokud jde o plnění oznamovacích povinností, v minulosti; |
|
f) |
úroveň spolupráce oznamujícího deklaranta na zjednání nápravy porušení povinností; |
|
g) |
skutečnost, zda oznamující deklarant dobrovolně přijal opatření, aby již v budoucnu k podobnému porušení povinností nedošlo. |
4. Pokud byly podány více než dvě neúplné nebo nesprávné zprávy ve smyslu článku 13 po sobě nebo pokud neplnění oznamovacích povinností trvá déle než šest měsíců, uplatní se vyšší pokuty.
KAPITOLA V
TECHNICKÉ ASPEKTY PŘECHODNÉHO REJSTŘÍKU CBAM
ODDÍL 1
Úvod
Článek 17
Rozsah centrálního systému
1. Přechodný rejstřík CBAM je interoperabilní se:
|
a) |
systémem jednotné správy uživatelů a digitálního podpisu (UUM&DS) podle článku 16 prováděcího nařízení (EU) 2023/1070 pro účely registrace uživatelů a správy přístupu pro Komisi, členské státy a oznamující deklaranty; |
|
b) |
systémem registrace a identifikace hospodářských subjektů (systém EORI) podle článku 30 prováděcího nařízení (EU) 2023/1070 pro účely ověřování a získávání informací o totožnosti hospodářských subjektů, pokud jde o údaje uvedené v příloze V tohoto nařízení; |
|
c) |
systémem dohledu podle článku 99 prováděcího nařízení (EU) 2023/1070, který byl vyvinut v rámci projektu Surveillance 3 (SURV3) podle kodexu, pro účely získávání informací o celních dovozních prohlášeních ke zboží uvedenému v příloze I nařízení (EU) 2023/956 pro potřeby kontrol zpráv CBAM a souladu; |
|
d) |
systémem TARIC podle nařízení (EHS) č. 2658/87. |
2. Přechodný rejstřík CBAM je interoperabilní s decentralizovanými systémy, jež byly vyvinuty nebo aktualizovány podle prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/2151, pro účely získávání informací o celních dovozních prohlášeních ke zboží uvedenému v příloze I nařízení (EU) 2023/956, které jsou uvedeny v přílohách VI a VII tohoto nařízení, a pro potřeby kontrol zpráv CBAM a zajištění toho, že oznamující deklaranti splní oznamovací povinnosti, pokud tyto informace nejsou dostupné v systému SURV3.
Článek 18
Kontaktní místa pro elektronické systémy
Komise a členské státy určí kontaktní místa pro jednotlivé elektronické systémy podle článku 17 tohoto nařízení pro účely výměny informací s cílem zajistit koordinovaný vývoj, provoz a údržbu těchto elektronických systémů.
Komise a členské státy si navzájem sdělí podrobnosti o těchto kontaktních místech a neprodleně se informují o jakýchkoli změnách těchto údajů.
ODDÍL 2
Přechodný rejstřík CBAM
Článek 19
Struktura přechodného rejstříku CBAM
Přechodný rejstřík CBAM se skládá z těchto společných složek (dále jen „společné složky“):
|
a) |
obchodního portálu CBAM (CBAM TP); |
|
b) |
portálu příslušných orgánů CBAM (CBAM CAP) se dvěma oddělenými částmi:
|
|
c) |
správy přístupu uživatelů CBAM; |
|
d) |
backendových služeb rejstříku CBAM (CBAM BE); |
|
e) |
veřejné stránky vyhrazené mechanismu CBAM na internetových stránkách portálu Europa. |
Článek 20
Podmínky spolupráce v rámci přechodného rejstříku CBAM
1. Komise navrhne podmínky spolupráce, dohodu o úrovni služeb a plán zabezpečení, které předloží ke schválení příslušným orgánům. Komise bude přechodný rejstřík CBAM provozovat v souladu s dohodnutými podmínkami.
2. Přechodný rejstřík CBAM se použije, pokud jde o zprávy CBAM a záznamy o dovozních prohlášeních, k nimž se tyto zprávy vztahují.
Článek 21
Správa přístupu uživatelů CBAM
1. Autentizace a ověřování přístupu oznamujících deklarantů v případě zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956 pro účely přístupu ke složkám rejstříku CBAM se provádí za použití systému UUM&DS podle čl. 17 odst. 1 písm. a).
2. Komise zajišťuje autentizační služby, které uživatelům přechodného rejstříku CBAM umožňují bezpečný přístup do tohoto rejstříku.
3. Komise používá systém UUM&DS k udělování oprávnění k přístupu do přechodného rejstříku CBAM svým zaměstnancům a ke zmocňování příslušných orgánů k vydávání jejich oprávnění.
4. Příslušné orgány používají systém UUM&DS k udělování oprávnění k přístupu do přechodného rejstříku CBAM svým zaměstnancům a oznamujícím deklarantům usazeným v daném členském státě.
5. Příslušný orgán se může rozhodnout, že bude k poskytování nezbytného pověření pro přístup do přechodného rejstříku CBAM používat systém správy identity a přístupu zřízený v daném členském státě podle článku 26 tohoto nařízení (vnitrostátní celní systém eIDAS).
Článek 22
Obchodní portál CBAM
1. Obchodní portál CBAM je jedinečným místem vstupu do přechodného rejstříku CBAM pro oznamující deklaranty. Portál je přístupný přes internet.
2. Obchodní portál CBAM je interoperabilní s backendovými službami rejstříku CBAM.
3. Oznamující deklaranti obchodní portál CBAM používají k:
|
a) |
podávání zpráv CBAM přes internetové rozhraní nebo mezisystémové rozhraní a |
|
b) |
přijímání oznámení, která se týkají plnění jejich povinností v rámci CBAM. |
4. Obchodní portál CBAM obsahuje funkce, pomocí nichž si oznamující deklaranti mohou ukládat informace o zařízeních ve třetích zemích a o obsažených emisích pro pozdější opětovné použití.
5. Přístup do obchodního portálu CBAM je spravován výhradně prostřednictvím správy přístupu CBAM podle článku 26.
Článek 23
Portál příslušných orgánů CBAM (CBAM CAP) pro vnitrostátní příslušné orgány, do jejichž působnosti CBAM spadá (CBAM CAP/N)
1. Portál příslušných orgánů CBAM pro vnitrostátní příslušné orgány je jedinečným místem vstupu do přechodného rejstříku CBAM pro tyto příslušné orgány. Portál je přístupný přes internet.
2. Portál příslušných orgánů CBAM pro vnitrostátní příslušné orgány je interoperabilní s backendovými službami rejstříku CBAM prostřednictvím interní sítě Komise.
3. Příslušné orgány portál příslušných orgánů CBAM pro vnitrostátní příslušné orgány používají k plnění úkolů stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2023/956.
4. Přístup do portálu příslušných orgánů CBAM pro vnitrostátní příslušné orgány je spravován výhradně prostřednictvím správy přístupu CBAM podle článku 26.
Článek 24
Portál příslušných orgánů CBAM (CBAM CAP) pro Komisi (CBAM CAP/C)
1. Portál příslušných orgánů CBAM pro Komisi je jedinečným místem vstupu do přechodného rejstříku CBAM pro Komisi. Portál je přístupný přes interní síť Komise a přes internet.
2. Portál příslušných orgánů CBAM pro Komisi je interoperabilní s backendovými službami rejstříku CBAM prostřednictvím interní sítě Komise.
3. Komise portál příslušných orgánů CBAM pro Komisi používá k plnění úkolů stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2023/956.
4. Přístup do portálu příslušných orgánů CBAM pro Komisi je spravován výhradně prostřednictvím správy přístupu CBAM podle článku 26.
Článek 25
Backendové služby rejstříku CBAM (CBAM BE)
1. Backendové služby rejstříku CBAM zajišťují vyřízení všech žádostí, které podají:
|
a) |
oznamující deklaranti prostřednictvím obchodního portálu CBAM; |
|
b) |
příslušné orgány prostřednictvím portálu příslušných orgánů CBAM/N; |
|
c) |
Komise prostřednictvím portálu příslušných orgánů CBAM/C. |
2. Backendové služby rejstříku CBAM zajišťují centrální ukládání a správu veškerých informací, které jsou do přechodného rejstříku CBAM zaneseny. Tím je zaručena stálost, integrita a soudržnost těchto informací.
3. Backendové služby rejstříku CBAM spravuje Komise.
4. Přístup k backendovým službám rejstříku CBAM je spravován výhradně prostřednictvím správy přístupu CBAM podle článku 26.
Článek 26
Systém správy přístupu
Komise zřídí systém správy přístupu za účelem ověřování žádostí o přístup, které předloží oznamující deklaranti a jiné osoby v rámci systému UUM&DS podle čl. 17 odst. 1 písm. a), propojením systémů správy identity a přístupu členských států a EU podle článku 27.
Článek 27
Systém administrativní správy
Komise zřídí systém administrativní správy s cílem spravovat autentizaci a oprávnění a identifikační údaje oznamujících deklarantů a jiných osob pro účely umožnění přístupu do elektronických systémů.
Článek 28
Systémy správy identity a přístupu členských států
Členské státy zřídí systémy správy identity a přístupu nebo použijí stávající systémy správy identity a přístupu za účelem zajištění:
|
a) |
bezpečné registrace a uchovávání identifikačních údajů oznamujících deklarantů a jiných osob; |
|
b) |
bezpečné výměny podepsaných a zašifrovaných identifikačních údajů oznamujících deklarantů a jiných osob. |
ODDÍL 3
Fungování elektronických systémů a školení v jejich používání
Článek 29
Vývoj, testování, uvedení do provozu a správa elektronických systémů
1. Společné složky přechodného rejstříku CBAM jsou vyvíjeny, testovány, uváděny do provozu a spravovány Komisí a mohou být testovány členskými státy. Příslušný orgán členského státu, v němž je oznamující deklarant usazen, sděluje Komisi rozhodnutí týkající se pokut spolu s příslušným výsledkem postupu udělování pokut prostřednictvím elektronických systémů vyvinutých na vnitrostátní úrovni v souvislosti s vymáháním a sankcemi nebo prostřednictvím jiných prostředků.
2. Komise v úzké spolupráci s členskými státy navrhuje a udržuje společné specifikace rozhraní se složkami elektronických systémů vyvinutých na vnitrostátní úrovni.
3. V příslušných případech Komise v úzké spolupráci s členskými státy a s výhradou přezkumu členskými státy stanoví společné technické specifikace za účelem jejich včasného zavedení do praxe. Členské státy a v příslušných případech Komise se zapojí do vývoje systémů a jejich uvádění do provozu. Komise a členské státy rovněž spolupracují s oznamujícími deklaranty a dalšími zúčastněnými stranami.
Článek 30
Údržba a změny elektronických systémů
1. Komise provádí údržbu společných složek a členské státy provádějí údržbu svých vnitrostátních složek.
2. Komise zajišťuje nepřetržitý provoz elektronických systémů.
3. Komise může společné složky elektronických systémů změnit za účelem nápravy nesprávného fungování, přidání nových funkcí nebo změny funkcí stávajících.
4. Komise informuje členské státy o změnách a aktualizacích společných složek.
5. Komise zveřejní informace o změnách a aktualizacích elektronických systémů uvedených v odstavcích 3 a 4.
Článek 31
Dočasné selhání elektronických systémů
1. V případě dočasného selhání přechodného rejstříku CBAM předloží oznamující deklaranti a jiné osoby informace vyžadované za účelem splnění požadovaných formalit způsobem stanoveným Komisí, a to i jinými způsoby, než jsou metody elektronického zpracování údajů.
2. Komise informuje členské státy a oznamující deklaranty o nedostupnosti elektronických systémů v důsledku dočasného selhání.
3. Komise připraví pro CBAM plán kontinuity provozu, na němž se dohodne s členskými státy. V případě dočasného selhání přechodného rejstříku CBAM Komise vyhodnotí, zda jsou splněny podmínky pro jeho aktivaci.
Článek 32
Podpora školení zaměřeného na používání společných složek a jejich fungování
Komise podpoří členské státy, pokud jde o používání společných složek elektronických systémů a jejich fungování, tím, že poskytne vhodné školicí materiály.
ODDÍL 4
Ochrana údajů, správa údajů a vlastnictví a zabezpečení elektronických systémů
Článek 33
Ochrana osobních údajů
1. Osobní údaje zaznamenané v přechodném rejstříku CBAM a složkách elektronických systémů vyvinutých na vnitrostátní úrovni se zpracovávají pro účely provádění nařízení (EU) 2023/956 s ohledem na specifické cíle těchto databází stanovené v tomto nařízení. Účely, pro které by mohly být osobní údaje zpracovány, jsou tyto:
|
a) |
účely autentizace a správa přístupu; |
|
b) |
monitorování, kontroly a přezkum zpráv CBAM; |
|
c) |
sdělení a oznámení; |
|
d) |
dodržování předpisů a soudní řízení; |
|
e) |
fungování IT infrastruktury, včetně interoperability s decentralizovanými systémy podle tohoto nařízení; |
|
f) |
statistiky a přezkum fungování nařízení (EU) 2023/956 a tohoto nařízení. |
2. Vnitrostátní dozorové orgány členských států v oblasti ochrany osobních údajů a evropský inspektor ochrany údajů spolupracují v souladu s článkem 62 nařízení (EU) 2018/1725 s cílem zajistit koordinovaný dozor nad zpracováním osobních údajů zaznamenaných v přechodném rejstříku CBAM a složkách elektronických systémů vyvinutých na vnitrostátní úrovni.
3. Ustanoveními tohoto článku není dotčeno právo na opravu osobních údajů v souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2016/679.
Článek 34
Omezení přístupu k údajům a zpracování údajů
1. K údajům zaznamenaným v přechodném rejstříku CBAM oznamujícím deklarantem může přistupovat nebo je může jinak zpracovávat tento oznamující deklarant. Rovněž k nim mohou přistupovat a jinak je zpracovávat Komise a příslušné orgány.
2. Pokud jsou zjištěny incidenty a problémy v provozních procesech při poskytování služeb systémů, v nichž Komise působí jako zpracovatel údajů, může mít Komise v rámci těchto procesů přístup k údajům pouze za účelem vyřešení registrovaného incidentu nebo problému. Komise zajistí důvěrnost těchto údajů.
Článek 35
Vlastnictví systému
Vlastníkem systému, pokud jde o přechodný rejstřík CBAM, je Komise.
Článek 36
Zabezpečení systému
1. Zabezpečení přechodného rejstříku CBAM zajišťuje Komise.
2. Pro tyto účely Komise a členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem:
|
a) |
zabránit všem nepovolaným osobám v přístupu k zařízení používanému ke zpracování údajů; |
|
b) |
zabránit zadávání údajů a konzultaci, změně a mazání údajů nepovolanými osobami; |
|
c) |
odhalovat činnosti uvedené v písmenech a) a b). |
3. Komise a členské státy se navzájem informují o veškerých činnostech, které mohou mít za následek narušení zabezpečení přechodného rejstříku CBAM nebo podezření na takové narušení.
4. Komise a členské státy vytvoří pro přechodný rejstřík CBAM plány zabezpečení.
Článek 37
Správce přechodného rejstříku CBAM
V případě přechodného rejstříku CBAM a v souvislosti se zpracováním osobních údajů jednají Komise a členské státy jako společní správci dle definice v čl. 4 bodě 7 nařízení (EU) 2016/679 a dle definice v čl. 3 bodě 8 nařízení (EU) 2018/1725.
Článek 38
Doba uchovávání údajů
1. Za účelem dosažení cílů stanovených tímto nařízením a nařízením (EU) 2023/956, a zejména jeho článkem 30, je doba uchovávání údajů v přechodném rejstříku CBAM omezena na pět let od přijetí příslušné zprávy CBAM.
2. Bez ohledu na odstavec 1, bylo-li podáno odvolání nebo bylo-li zahájeno soudní řízení týkající se údajů uložených v přechodném rejstříku CBAM, jsou tyto údaje uchovávány do ukončení odvolacího nebo soudního řízení a použijí se pouze pro účely těchto řízení.
Článek 39
Posouzení elektronických systémů
Komise a členské státy provádějí posouzení složek, za něž jsou odpovědné, a zejména analyzují zabezpečení a integritu uvedených složek a důvěrnost údajů zpracovávaných v rámci těchto složek.
Komise a členské státy se navzájem informují o výsledcích uvedených posouzení.
Článek 40
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. srpna 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 52.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012 (Úř. věst. L 334, 31.12.2018, s. 1).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (nařízení EU o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(7) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1070 ze dne 1. června 2023 o technických postupech pro vývoj, údržbu a používání elektronických systémů pro výměnu a uchovávání informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (Úř. věst. L 143, 2.6.2023, s. 65).
(8) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 168).
(9) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (TARIC) (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).
(11) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).
PŘÍLOHA I
Informace uváděné ve zprávách CBAM
Oznamující deklarant podávající zprávu CBAM v této zprávě dodrží strukturu, která je uvedena v tabulce 1 v této příloze a nastavena v přechodném rejstříku CBAM, a uvede podrobné informace podle tabulky 2 v této příloze.
Tabulka 1
Struktura zprávy CBAM
|
Zpráva CBAM |
|
Datum vystavení zprávy |
|
ID návrhu zprávy |
|
ID zprávy |
|
Vykazované období |
|
Rok |
|
--Oznamující deklarant |
|
----Adresa |
|
--Zástupce (*1) |
|
----Adresa |
|
--Dovozce (*1) |
|
----Adresa |
|
--Příslušný orgán |
|
--Podpisy |
|
----Potvrzení zprávy |
|
----Typ příslušné metodiky vykazování |
|
--Poznámky |
|
--Dovezené zboží podléhající CBAM |
|
Číslo zbožové položky |
|
----Zástupce (*1) |
|
------Adresa |
|
----Dovozce (*1) |
|
------Adresa |
|
----Kód komodity |
|
Kód položky harmonizovaného systému |
|
Kód kombinované nomenklatury |
|
------Podrobnosti o komoditě |
|
----Země původu |
|
----Dovezené množství v jednotlivých celních režimech |
|
------Režim |
|
--------Informace o režimu aktivního zušlechťovacího styku |
|
------Oblast dovozu |
|
------Množství zboží (v jednotlivých režimech) |
|
------Množství zboží (režim aktivního zušlechťovacího styku) |
|
------Zvláštní odkazy týkající se zboží |
|
----Množství zboží (dovezené) |
|
----Celkové emise vztahující se k dovezenému zboží |
|
----Podklady (ke zboží) |
|
------Přílohy |
|
----Poznámky |
|
----Emise vztahující se ke zboží podléhajícímu CBAM |
|
Pořadové číslo emisí |
|
Země výroby |
|
------Obchodní firma zařízení |
|
--------Adresa |
|
--------Kontaktní údaje |
|
------Zařízení |
|
--------Adresa |
|
------Množství zboží (vyrobené) |
|
------Emise ze zařízení |
|
------Přímé obsažené emise |
|
------Nepřímé obsažené emise |
|
------Metoda výroby a kvalifikační parametry |
|
--------Parametry, na jejichž základě byly stanoveny přímé emise |
|
--------Parametry, na jejichž základě byly stanoveny nepřímé emise |
|
------Podklady (k vymezení emisí) |
|
--------Přílohy |
|
------Splatná cena uhlíku |
|
--------Zboží zahrnuté do splatné ceny uhlíku |
|
----------Množství zboží (zahrnuté) |
|
------Poznámky |
Tabulka 2
Podrobné požadavky na informace, které mají být uváděny ve zprávě CBAM
|
Zpráva CBAM |
|
Datum vystavení zprávy |
|
ID návrhu zprávy |
|
ID zprávy |
|
Vykazované období |
|
Rok |
|
Dovezené zboží celkem |
|
Emise celkem |
|
--Oznamující deklarant |
|
Identifikační číslo |
|
Jméno/název |
|
Úloha |
|
----Adresa |
|
Členský stát usazení |
|
Dílčí zeměpisný celek |
|
Obec |
|
Ulice |
|
Další řádek ulice |
|
Číslo |
|
Poštovní směrovací číslo |
|
P.O. Box |
|
--Zástupce (*2) |
|
Identifikační číslo |
|
Jméno/název |
|
----Adresa |
|
Členský stát usazení |
|
Dílčí zeměpisný celek |
|
Obec |
|
Ulice |
|
Další řádek ulice |
|
Číslo |
|
Poštovní směrovací číslo |
|
P.O. Box |
|
--Dovozce (*2) |
|
Identifikační číslo |
|
Jméno/název |
|
----Adresa |
|
Členský stát nebo země usazení |
|
Dílčí zeměpisný celek |
|
Obec |
|
Ulice |
|
Další řádek ulice |
|
Číslo |
|
Poštovní směrovací číslo |
|
P.O. Box |
|
--Příslušný orgán |
|
Referenční číslo |
|
--Podpisy |
|
----Potvrzení zprávy |
|
Souhrnné potvrzení údajů uvedených ve zprávě |
|
Potvrzení o použití údajů |
|
Datum podpisu |
|
Místo podpisu |
|
Podpis |
|
Pozice podepisující osoby |
|
----Typ příslušné metodiky vykazování |
|
Jiná příslušná metodika vykazování |
|
--Poznámky |
|
Doplňující informace |
|
--Dovezené zboží podléhající CBAM |
|
Číslo zbožové položky |
|
----Zástupce (*2) |
|
Identifikační číslo |
|
Jméno/název |
|
------Adresa |
|
Členský stát usazení |
|
Dílčí zeměpisný celek |
|
Obec |
|
Ulice |
|
Další řádek ulice |
|
Číslo |
|
Poštovní směrovací číslo |
|
P.O. Box |
|
----Dovozce (*2) |
|
Identifikační číslo |
|
Jméno/název |
|
------Adresa |
|
Členský stát nebo země usazení |
|
Dílčí zeměpisný celek |
|
Obec |
|
Ulice |
|
Další řádek ulice |
|
Číslo |
|
Poštovní směrovací číslo |
|
P.O. Box |
|
----Kód komodity |
|
Kód položky harmonizovaného systému |
|
Kód kombinované nomenklatury |
|
------Podrobnosti o komoditě |
|
Popis zboží |
|
----Země původu |
|
Kód země |
|
-----Dovezené množství v jednotlivých celních režimech |
|
Pořadové číslo |
|
------Režim |
|
Požadovaný režim |
|
Předchozí režim |
|
Informace o režimu aktivního zušlechťovacího styku |
|
Členský stát, v němž bylo vydáno povolení k propuštění do režimu aktivního zušlechťovacího styku |
|
Zproštění povinnosti předložit vyúčtování režimu aktivního zušlechťovacího styku |
|
Povolení |
|
Začátek souhrnného období |
|
Konec souhrnného období |
|
Termín pro předložení vyúčtování režimu |
|
------Oblast dovozu |
|
Oblast dovozu |
|
------Množství zboží (v jednotlivých režimech) |
|
Čistá hmotnost |
|
Doplňkové jednotky |
|
Druh měrné jednotky |
|
------Množství zboží (režim aktivního zušlechťovacího styku) |
|
Čistá hmotnost |
|
Doplňkové jednotky |
|
Druh měrné jednotky |
|
------Zvláštní odkazy týkající se zboží |
|
Doplňující informace |
|
----Množství zboží (dovezené) |
|
Čistá hmotnost |
|
Doplňkové jednotky |
|
Druh měrné jednotky |
|
----Celkové emise vztahující se k dovezenému zboží |
|
Emise vztahující se ke zboží na jednotku produktu |
|
Celkové emise vztahující se ke zboží |
|
Přímé emise vztahující se ke zboží |
|
Nepřímé emise vztahující se ke zboží |
|
Druh měrné jednotky emisí |
|
----Podklady (ke zboží) |
|
Pořadové číslo |
|
Typ |
|
Země vydání dokumentu |
|
Referenční číslo |
|
Pořadové číslo řádku dokumentu |
|
Název vydávajícího orgánu |
|
Začátek doby platnosti |
|
Konec doby platnosti |
|
Popis |
|
------Přílohy |
|
Název souboru |
|
Jednotný identifikátor zdroje |
|
Rozšíření MIME (Multipurpose Internet Mail Extensions) |
|
Vložený binární objekt |
|
----Poznámky |
|
Doplňující informace |
|
----Emise vztahující se ke zboží podléhajícímu CBAM |
|
Pořadové číslo emisí |
|
Země výroby |
|
------Obchodní firma zařízení |
|
ID provozovatele |
|
Jméno/název provozovatele |
|
--------Adresa |
|
Kód země |
|
Dílčí zeměpisný celek |
|
Obec |
|
Ulice |
|
Další řádek ulice |
|
Číslo |
|
Poštovní směrovací číslo |
|
P.O. Box |
|
--------Kontaktní údaje |
|
Jméno/název |
|
Telefonní číslo |
|
|
|
------Zařízení |
|
ID zařízení |
|
Název zařízení |
|
Hospodářská činnost |
|
--------Adresa |
|
Země usazení |
|
Dílčí zeměpisný celek |
|
Obec |
|
Ulice |
|
Další řádek ulice |
|
Číslo |
|
Poštovní směrovací číslo |
|
P.O. Box |
|
Číslo pozemku nebo parcely |
|
UNLOCODE |
|
Zeměpisná šířka |
|
Zeměpisná délka |
|
Typ souřadnic |
|
------Množství zboží (vyrobené) |
|
Čistá hmotnost |
|
Doplňkové jednotky |
|
Druh měrné jednotky |
|
------Emise ze zařízení |
|
Celkové emise ze zařízení |
|
Přímé emise ze zařízení |
|
Nepřímé emise ze zařízení |
|
Druh měrné jednotky emisí |
|
------Přímé obsažené emise |
|
Způsob stanovení |
|
Způsob stanovení (elektřina) |
|
Typ příslušné metodiky vykazování |
|
Příslušná metodika vykazování |
|
Specifické (přímé) obsažené emise |
|
Jiný zdroj |
|
Zdroj emisního faktoru (elektřiny) |
|
Emisní faktor |
|
Dovezená elektřina |
|
Celkové emise obsažené v dovezené elektřině |
|
Druh měrné jednotky |
|
Zdroj hodnoty emisního faktoru |
|
Odůvodnění |
|
Splnění podmínky |
|
------Nepřímé obsažené emise |
|
Způsob stanovení |
|
Zdroj emisního faktoru |
|
Emisní faktor |
|
Specifické (nepřímé) obsažené emise |
|
Druh měrné jednotky |
|
Spotřebovaná elektřina |
|
Zdroj elektřiny |
|
Zdroj hodnoty emisního faktoru |
|
------Metoda výroby a kvalifikační parametry |
|
Pořadové číslo |
|
ID metody |
|
Název metody |
|
Identifikační číslo příslušné ocelárny |
|
Doplňující informace |
|
--------Parametry, na jejichž základě byly stanoveny přímé emise |
|
Pořadové číslo |
|
ID parametru |
|
Název parametru |
|
Popis |
|
Druh hodnoty parametru |
|
Hodnota parametru |
|
Doplňující informace |
|
--------Parametry, na jejichž základě byly stanoveny nepřímé emise |
|
Pořadové číslo |
|
ID parametru |
|
Název parametru |
|
Popis |
|
Druh hodnoty parametru |
|
Hodnota parametru |
|
Doplňující informace |
|
------Podklady (k vymezení emisí) |
|
Pořadové číslo |
|
Typ dokumentu o emisích |
|
Země vydání dokumentu |
|
Referenční číslo |
|
Pořadové číslo řádku dokumentu |
|
Název vydávajícího orgánu |
|
Začátek doby platnosti |
|
Konec doby platnosti |
|
Popis |
|
--------Přílohy |
|
Název souboru |
|
Jednotný identifikátor zdroje |
|
Rozšíření MIME (Multipurpose Internet Mail Extensions) |
|
Vložený binární objekt |
|
------Splatná cena uhlíku |
|
Pořadové číslo |
|
Druh nástroje |
|
Popis a název právního aktu |
|
Výše splatné ceny uhlíku |
|
Měna |
|
Směnný kurz |
|
Částka (v EUR) |
|
Kód země |
|
--------Zboží zahrnuté do splatné ceny uhlíku |
|
Pořadové číslo |
|
Druh zahrnutého zboží |
|
Kód KN zahrnutého zboží |
|
Množství zahrnutých emisí |
|
Množství, na něž se vztahují bezplatné povolenky, jakákoli sleva nebo jiná forma náhrady |
|
Doplňkové informace |
|
Doplňující informace |
|
----------Množství zboží (zahrnuté) |
|
Čistá hmotnost |
|
Doplňkové jednotky |
|
Druh měrné jednotky |
|
------Poznámky |
|
Pořadové číslo |
|
Doplňující informace |
(*1) Poznámka: Zástupci/dovozci jsou zaznamenáni buď na úrovni zprávy CBAM, nebo na úrovni dovezeného zboží podléhajícího CBAM, podle toho, zda má příslušné dovezené zboží podléhající CBAM stejné nebo jiné zástupce/dovozce.
(*2) Poznámka: Zástupci/dovozci jsou zaznamenáni buď na úrovni zprávy CBAM, nebo na úrovni dovezeného zboží podléhajícího CBAM, podle toho, zda má příslušné dovezené zboží podléhající CBAM stejné nebo jiné zástupce/dovozce.
PŘÍLOHA II
Definice a výrobní postupy zboží
1. Definice
Pro účely této přílohy a příloh III, IV, VIII a IX se rozumí:
|
0) |
„údaji o činnosti“ množství paliva či materiálů spotřebovaných nebo vyrobených prostřednictvím určitého procesu, který je relevantní z hlediska metodiky založené na výpočtu, vyjádřené v terajoulech, případně jako hmotnost v tunách nebo (v případě plynů) jako objem v normálních metrech krychlových; |
|
1) |
„úrovní činnosti“ množství zboží vyrobeného v rámci hranic výrobního procesu (vyjádřené v případě elektřiny v MWh nebo v případě ostatního zboží v tunách); |
|
2) |
„vykazovaným obdobím“ období, které se provozovatel zařízení rozhodl použít jako referenční období pro stanovení obsažených emisí; |
|
3) |
„zdrojovým tokem“ podle okolností:
|
|
4) |
„zdrojem emisí“ samostatně identifikovatelná část zařízení nebo proces v rámci zařízení, z nichž jsou uvolňovány příslušné skleníkové plyny; |
|
5) |
„nejistotou“ parametr související s výsledkem určování množství, který charakterizuje rozptyl hodnot, jež by mohly být důvodně přiřazeny danému množství, včetně vlivů systematických i náhodných činitelů, vyjádřený v procentech a charakterizující interval spolehlivosti kolem střední hodnoty zahrnující 95 % z odvozených hodnot, s přihlédnutím k asymetrii rozptýlení hodnot; |
|
6) |
„výpočtovými faktory“ výhřevnost, emisní faktor, předběžný emisní faktor, oxidační faktor, konverzní faktor, obsah uhlíku nebo podíl biomasy; |
|
7) |
„emisemi ze spalování“ emise skleníkových plynů vznikající při exotermické reakci paliva s kyslíkem; |
|
8) |
„emisním faktorem“ průměrná míra emisí skleníkového plynu vzhledem k údajům o činnosti zdrojového toku za předpokladu úplné oxidace v případě spalování a kompletní konverze u všech ostatních chemických reakcí; |
|
9) |
„oxidačním faktorem“ zlomkem vyjádřený poměr uhlíku zoxidovaného na CO2 v důsledku spalování k celkovému uhlíku obsaženému v palivu, přičemž je oxid uhelnatý (CO) emitovaný do ovzduší považován za molární ekvivalent množství CO2; |
|
10) |
„konverzním faktorem“ zlomkem vyjádřený poměr uhlíku emitovaného jako CO2 k celkovému uhlíku obsaženému ve zdrojovém toku před zahájením procesu, při němž dochází k emisím, přičemž je oxid uhelnatý (CO) emitovaný do ovzduší považován za molární ekvivalent množství CO2; |
|
11) |
„přesností“ blízkost shody mezi výsledkem měření a skutečnou hodnotou měřené veličiny nebo referenční hodnotou stanovenou empiricky pomocí mezinárodně uznávaných a vysledovatelných kalibračních materiálů a standardních metod, s přihlédnutím jak k náhodným, tak i systematickým činitelům; |
|
12) |
„kalibrací“ soubor úkonů, kterými se za specifikovaných podmínek stanoví vztahy mezi hodnotami, které jsou indikovány měřicím přístrojem nebo měřicím systémem, nebo hodnotami reprezentovanými fyzickou mírou nebo referenčním materiálem a odpovídajícími hodnotami množství, které jsou realizovány pomocí referenční normy; |
|
13) |
výrazem „konzervativní“ skutečnost, že je definován soubor předpokladů sloužící k zajištění toho, že nedojde k podhodnocování vykazovaných emisí nebo nadhodnocování výroby tepla, elektřiny nebo zboží; |
|
14) |
„biomasou“ biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství, včetně rostlinných a živočišných látek, z lesnictví a souvisejících odvětví, včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových a komunálních odpadů biologického původu; |
|
15) |
„odpadem“ jakákoli látka nebo předmět, kterých se držitel zbavuje nebo má v úmyslu se zbavit, nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil, vyjma látek, jež byly záměrně upraveny nebo znehodnoceny tak, aby odpovídaly této definici; |
|
16) |
„zbytkem“ látka, která není konečným produktem, jenž má být přímo vyroben ve výrobním procesu; nejedná se o primární cíl výrobního procesu a proces nebyl záměrně upraven pro jeho výrobu; |
|
17) |
„zbytky ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví“ zbytky, které pocházejí přímo ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví a které nezahrnují zbytky ze souvisejících odvětví nebo zpracování; |
|
18) |
„zákonnou metrologickou kontrolou“ kontrola měření v oblasti použití měřicího přístroje provedená orgánem veřejné správy nebo regulátorem z důvodů veřejného zájmu, ochrany veřejného zdraví, bezpečnosti, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, vybírání daní a poplatků, ochrany spotřebitelů a poctivého obchodování; |
|
19) |
„činnostmi týkajícími se toku dat“ činnosti související se získáváním a zpracováním údajů a nakládáním s údaji, které jsou třeba k vytvoření výkazu emisí z údajů o primárním zdroji; |
|
20) |
„měřicím systémem“ kompletní soubor měřicích přístrojů a jiných zařízení, jako je vybavení k odběru vzorků a zařízení na zpracování údajů, používaných ke stanovení proměnných, např. údajů o činnosti, obsahu uhlíku, výhřevnosti nebo emisního faktoru emisí skleníkových plynů; |
|
21) |
„výhřevností“ určité množství energie uvolněné jako teplo v okamžiku, kdy dojde k úplnému spálení paliva nebo materiálu za přítomnosti kyslíku při standardních podmínkách, snížené o teplo vzniklé vypařováním vytvořené vody; |
|
22) |
„emisemi z procesů“ emise skleníkových plynů jiné než emise ze spalování vznikající v důsledku zamýšlených i nezamýšlených reakcí mezi látkami nebo jejich přeměny, jejichž hlavním účelem není výroba tepla, včetně těchto procesů:
|
|
23) |
„dávkou“ množství paliva nebo materiálu podrobeného reprezentativnímu odběru vzorků a charakterizovaného a přemisťovaného v rámci jedné nakládky nebo kontinuálně po určitou dobu; |
|
24) |
„směsným palivem“ palivo, které obsahuje biomasu i fosilní uhlík; |
|
25) |
„směsným materiálem“ materiál, který obsahuje biomasu i fosilní uhlík; |
|
26) |
„předběžným emisním faktorem“ předpokládaný celkový emisní faktor paliva nebo materiálu založený na obsahu uhlíku v podílu biomasy a fosilní části před jeho vynásobením fosilní částí tak, aby vznikl emisní faktor; |
|
27) |
„fosilní částí“ poměr fosilního a anorganického uhlíku k celkovému obsahu uhlíku v palivu nebo materiálu, vyjádřený zlomkem; |
|
28) |
„podílem biomasy“ poměr uhlíku pocházejícího z biomasy k celkovému obsahu uhlíku v palivu nebo materiálu, vyjádřený zlomkem; |
|
29) |
„kontinuálním měřením emisí“ soubor činností, které mají za cíl stanovit hodnotu množství pomocí pravidelného měření, přičemž se používají buď měření v komíně, nebo extrakční metody, při nichž je měřicí přístroj umístěn v blízkosti komína; nezahrnují se metodiky měření založené na shromažďování jednotlivých vzorků z komína; |
|
30) |
„vlastním CO2“ CO2, který je součástí zdrojového toku; |
|
31) |
„fosilním uhlíkem“ anorganický a organický uhlík, který není biomasou; |
|
32) |
„bodem měření“ zdroj emisí, u něhož se pro měření emisí používají systémy kontinuálního měření (CEMS), či průřez potrubním systémem, u něhož se tok CO2 stanoví pomocí systémů kontinuálního měření; |
|
33) |
„fugitivními emisemi“ nepravidelné nebo nezamýšlené emise z nelokalizovaných zdrojů nebo ze zdrojů, které jsou natolik různorodé či nepatrné, že je není možné jednotlivě monitorovat; |
|
34) |
„standardními podmínkami“ teplota 273,15 K a tlakové podmínky 101 325 Pa, jimiž se definují normální metry krychlové (Nm3); |
|
35) |
„zástupnými údaji“ roční hodnoty, které jsou prokázané empiricky nebo odvozené z uznávaných pramenů a které provozovatel používá místo souboru údajů pro zajištění úplného vykazování, pokud v platné metodice monitorování není možné generovat všechny požadované údaje nebo faktory; |
|
36) |
„měřitelným teplem“ čistý tok tepla dopravovaný prostřednictvím zjistitelných potrubí nebo vedení pomocí prostředku pro přenos tepla, jako je zejména pára, horký vzduch, voda, ropa, tekuté kovy a soli, pro něž je nebo by mohl být instalován měřič tepla; |
|
37) |
„měřičem tepla“ měřidlo tepla nebo jakékoliv jiné zařízení sloužící k měření a zaznamenávání množství vyrobené tepelné energie na základě objemových průtoků a teplot; |
|
38) |
„neměřitelným teplem“ jiné teplo než teplo měřitelné; |
|
39) |
„odpadním plynem“ plyn obsahující plynné skupenství částečně zoxidovaného uhlíku za standardních podmínek, který je výsledkem kteréhokoli z procesů uvedených v bodě 22; |
|
40) |
„výrobním procesem“ chemický nebo fyzikální proces prováděný v částech zařízení za účelem výroby zboží náležícího do určité souhrnné kategorie zboží vymezené v tabulce 1 v oddíle 2 této přílohy a jeho specifické hranice systému určené z hlediska vstupů, výstupů a odpovídajících emisí; |
|
41) |
„výrobním postupem“ konkrétní technologie, která se používá ve výrobním procesu k výrobě zboží náležícího do určité souhrnné kategorie zboží; |
|
42) |
„souborem údajů“ jeden druh údajů, buď na úrovni zařízení, nebo případně podle okolností na úrovni výrobního procesu, a sice některý z těchto:
|
|
43) |
„minimálními požadavky“ metody monitorování, v jejichž rámci se provádějí minimální úkony povolené pro stanovení údajů, na jejichž základě jsou získány údaje o emisích přijatelné pro účely nařízení (EU) 2023/956; |
|
44) |
„doporučenými zlepšeními“ metody monitorování, které prokazatelně zajišťují větší přesnost údajů nebo menší výskyt chybných údajů, než pokud se uplatňují pouze minimální požadavky, a jejichž volba je dobrovolná; |
|
45) |
„nepřesností“ opomenutí, zkreslení nebo chyba v údajích vykázaných provozovatelem, s výjimkou nejistoty přípustné u měření a laboratorních analýz; |
|
46) |
„závažnou nepřesností“ nepřesnost, která podle názoru ověřovatele překračuje sama o sobě nebo ve spojení s jinými nepřesnostmi úroveň závažnosti nebo která by mohla negativně ovlivnit hodnocení výkazu provozovatele příslušným orgánem; |
|
47) |
„přiměřeným ujištěním“ vysoká, nikoli však absolutní úroveň ujištění kladně vyjádřená v ověřovacím posudku a udávající, zda výkaz provozovatele, který je předmětem ověření, neobsahuje závažnou nepřesnost; |
|
48) |
„způsobilým systémem monitorování, vykazování a ověřování“ systémy monitorování, vykazování a ověřování v místě, kde se zařízení nachází, pro účely systému stanovování ceny uhlíku nebo systémů povinného monitorování emisí nebo systému monitorování emisí v zařízení, který může zahrnovat ověřování akreditovaným ověřovatelem, v souladu s čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení. |
2. Zařazení kódů KN do souhrnných kategorií zboží
V tabulce 1 v této příloze jsou vymezeny souhrnné kategorie zboží pro jednotlivé kódy KN uvedené v příloze I nařízení (EU) 2023/956. Tyto kategorie slouží k vymezení hranic systému výrobních procesů pro účely stanovení obsažených emisí, které odpovídají zboží uvedenému v příloze I nařízení (EU) 2023/956.
Tabulka 1
Zařazení kódů KN do souhrnných kategorií zboží
|
Kód KN |
Souhrnná kategorie zboží |
Skleníkový plyn |
||
|
Cement |
|
|
||
|
2507 00 80 – Jiné kaolinitické jíly |
Kalcinovaný jíl |
Oxid uhličitý |
||
|
2523 10 00 – Cementové slínky |
Cementový slínek |
Oxid uhličitý |
||
|
2523 21 00 – Bílý portlandský cement, též uměle barvený 2523 29 00 – Ostatní portlandský cement 2523 90 00 – Ostatní hydraulické cementy |
Cement |
Oxid uhličitý |
||
|
2523 30 00 – Hlinitanový cement |
Hlinitanový cement |
Oxid uhličitý |
||
|
Elektřina |
|
|
||
|
2716 00 00 – Elektrická energie |
Elektřina |
Oxid uhličitý |
||
|
Hnojiva |
|
|
||
|
2808 00 00 – Kyselina dusičná; směs kyseliny sírové a dusičné (nitrační směs) |
Kyselina dusičná |
Oxid uhličitý a oxid dusný |
||
|
3102 10 – Močovina, též ve vodném roztoku |
Močovina |
Oxid uhličitý |
||
|
2814 – Amoniak (čpavek) bezvodý nebo ve vodném roztoku |
Amoniak (čpavek) |
Oxid uhličitý |
||
|
2834 21 00 – Dusičnany draslíku 3102 – Minerální nebo chemická hnojiva dusíkatá až na: 3102 10 (močovina) 3105 – Minerální nebo chemická hnojiva obsahující dva nebo tři z hnojivých prvků: dusík, fosfor a draslík; ostatní hnojiva
|
Smíšená hnojiva |
Oxid uhličitý a oxid dusný |
||
|
Železo a ocel |
|
|
||
|
2601 12 00 – Aglomerované železné rudy a koncentráty, jiné než kyzové výpražky (výpalky) |
Aglomerovaná ruda |
Oxid uhličitý |
||
|
7201 – Surové železo a vysokopecní zrcadlovina v houskách, ingotech nebo jiných primárních formách Do této kategorie mohou být zahrnuty některé produkty čísla 7205 (granule a prášky ze surového železa, vysokopecní zrcadloviny, železa nebo oceli). |
Surové železo |
Oxid uhličitý |
||
|
7202 1 – Feromangan |
FeMn |
Oxid uhličitý |
||
|
7202 4 – Ferochrom |
FeCr |
Oxid uhličitý |
||
|
7202 6 – Feronikl |
FeNi |
Oxid uhličitý |
||
|
7203 – Produkty ze železa získané přímou redukcí železné rudy a jiné houbovité železo |
Přímo redukované železo (DRI) |
Oxid uhličitý |
||
|
7206 – Železo a nelegovaná ocel v ingotech nebo v jiných primárních formách (kromě železa čísla 7203 ) 7207 – Polotovary ze železa nebo nelegované oceli 7218 – Nerezavějící ocel v ingotech nebo v jiných primárních formách; polotovary z nerezavějící oceli 7224 – Ostatní legovaná ocel v ingotech nebo v jiných primárních formách; polotovary z ostatní legované oceli |
Surová ocel |
Oxid uhličitý |
||
|
7205 – Granule a prášky ze surového železa, vysokopecní zrcadloviny, železa nebo oceli (pokud nejsou zahrnuty do kategorie „surové železo“) 7208 – Ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, o šířce 600 mm nebo větší, válcované za tepla, neplátované, nepokovené ani nepotažené 7209 – Ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, o šířce 600 mm nebo větší, válcované za studena (úběrem za studena), neplátované, nepokovené ani nepotažené 7210 – Ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, o šířce 600 mm nebo větší, plátované, pokovené nebo potažené 7211 – Ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, o šířce menší než 600 mm, neplátované, nepokovené ani nepotažené 7212 – Ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, o šířce menší než 600 mm, plátované, pokovené nebo potažené 7213 – Tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích, ze železa nebo nelegované oceli 7214 – Ostatní tyče a pruty ze železa nebo nelegované oceli, po kování, válcování, tažení nebo protlačování za tepla již dále neopracované, avšak včetně těch, které byly po válcování krouceny 7215 – Ostatní tyče a pruty ze železa nebo nelegované oceli 7216 – Úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli 7217 – Dráty ze železa nebo nelegované oceli 7219 – Ploché válcované výrobky z nerezavějící oceli, o šířce 600 mm nebo větší 7220 – Ploché válcované výrobky z nerezavějící oceli, o šířce menší než 600 mm 7221 – Tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích, z nerezavějící oceli 7222 – Ostatní tyče a pruty z nerezavějící oceli; úhelníky, tvarovky a profily z nerezavějící oceli 7223 – Dráty z nerezavějící oceli 7225 – Ploché válcované výrobky z ostatní legované oceli, o šířce 600 mm nebo větší 7226 – Ploché válcované výrobky z ostatní legované oceli, o šířce menší než 600 mm 7227 – Tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích, z ostatní legované oceli 7228 – Ostatní tyče a pruty z ostatní legované oceli; úhelníky, tvarovky a profily z ostatní legované oceli; duté vrtné tyče a pruty z legované nebo nelegované oceli 7229 – Dráty z ostatní legované oceli 7301 – Štětovnice ze železa nebo oceli, též vrtané, ražené nebo vyrobené ze sestavených prvků; svařované úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo oceli 7302 – Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí ze železa nebo oceli: kolejnice, přídržné kolejnice a ozubnice, hrotovnice, srdcovky, přestavné tyče výměny a ostatní přejezdová zařízení, pražce (příčné pražce), kolejnicové spojky, kolejnicové stoličky, klíny kolejnicových stoliček, podkladnice (kořenové desky), kolejnicové přídržky, úložné desky výhybky, kleštiny (táhla) a jiný materiál speciálně přizpůsobený pro spojování nebo upevňování kolejnic 7303 – Trouby, trubky a duté profily z litiny 7304 – Trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli 7305 – Ostatní trouby a trubky (například svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), s kruhovým příčným průřezem, s vnějším průměrem převyšujícím 406,4 mm, ze železa nebo oceli 7306 – Ostatní trouby, trubky a duté profily (například s netěsným švem nebo svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), ze železa nebo oceli 7307 – Příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena, nátrubky), ze železa nebo oceli 7308 – Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky), ze železa nebo oceli; desky, tyče, úhelníky, tvarovky, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli, připravené pro použití v konstrukcích 7309 – Nádrže, cisterny, kádě a podobné nádoby pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), ze železa nebo oceli, o objemu převyšujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením 7310 – Cisterny, sudy, barely, plechovky, krabice a podobné nádoby, pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), ze železa nebo oceli, o objemu nepřesahujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením 7311 – Nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn, ze železa nebo oceli 7318 – Šrouby a vruty, svorníky (maticové šrouby), matice, vrtule (do pražců), háky se závitem, nýty, závlačky, příčné klíny, podložky (včetně pružných podložek) a podobné výrobky, ze železa nebo oceli 7326 – Ostatní výrobky ze železa nebo oceli |
Výrobky ze železa nebo oceli |
Oxid uhličitý |
||
|
Hliník |
|
|
||
|
7601 – Netvářený (surový) hliník |
Netvářený (surový) hliník |
Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky |
||
|
7603 – Hliníkový prášek a šupiny (vločky) 7604 – Hliníkové tyče, pruty a profily 7605 – Hliníkové dráty 7606 – Hliníkové desky, plechy a pásy, o tloušťce převyšující 0,2 mm 7607 – Hliníkové fólie (též potištěné nebo na podložce z papíru, kartónu, lepenky, plastů nebo na podobném podkladovém materiálu), o tloušťce (s výjimkou jakékoliv podložky) nepřesahující 0,2 mm 7608 – Hliníkové trouby a trubky 7609 00 00 – Hliníkové příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena a nátrubky) 7610 – Hliníkové konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky); hliníkové desky, tyče, profily, trubky a podobné výrobky, připravené pro použití v konstrukcích 7611 00 00 – Hliníkové nádrže, cisterny, kádě a podobné nádoby pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), o objemu převyšujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením 7612 – Hliníkové sudy, barely, plechovky, krabice nebo podobné nádoby (včetně pevných nebo stlačitelných válcovitých (trubkovitých) zásobníků), pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), o objemu nepřesahujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením 7613 00 00 – Hliníkové nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn 7614 – Splétaná lanka, kabely, splétané pásy a podobné výrobky, z hliníku, elektricky neizolované 7616 – Ostatní výrobky z hliníku |
Výrobky z hliníku |
Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky |
||
|
Chemické látky |
|
|
||
|
2804 10 000 – Vodík |
Vodík |
Oxid uhličitý |
3. VÝROBNÍ POSTUPY, HRANICE SYSTÉMŮ A PŘÍSLUŠNÉ PREKURZORY
3.1 Meziodvětvová pravidla
Pro stanovení úrovně činnosti (vyrobeného množství) zboží, která se použije jako jmenovatel v rovnicích 50 a 51 (oddíl F.1 přílohy III), se použijí pravidla monitorování uvedená v oddíle F.2 přílohy III.
Pokud se v jednom zařízení používá k výrobě zboží zahrnutého do téhož kódu KN několik výrobních postupů a pokud jsou těmto výrobním postupům přiřazeny samostatné výrobní procesy, vypočítají se emise obsažené v tomto zboží zvlášť pro každý výrobní postup.
V rámci monitorování přímých emisí se monitorují všechny zdroje emisí a zdrojové toky spojené s výrobním procesem, přičemž se v příslušných případech zohlední specifické požadavky stanovené v oddílech 3.2 až 3.19 této přílohy a pravidla stanovená v příloze III.
Provádí-li se zachycování CO2, uplatní se pravidla uvedená v oddíle B.8.2 přílohy III.
Za účelem monitorování nepřímých emisí se stanoví celková spotřeba elektřiny v každém výrobním procesu v rámci hranic systému vymezených v souladu s oddíly 3.2 až 3.19 této přílohy a v příslušných případech v souladu s oddílem A.4 přílohy III. Příslušný emisní faktor elektřiny se stanoví v souladu s oddílem D.2 přílohy III.
Jsou-li uvedeny příslušné prekurzory, vztahují se k odpovídajícím souhrnným kategoriím zboží.
3.2 Kalcinovaný jíl
3.2.1 Zvláštní ustanovení
Nekalcinovaným jílům zahrnutým do kódu KN 2507 00 80 se přiřadí nulové obsažené emise. Tyto jíly je třeba do zprávy CBAM zahrnout, avšak od jejich výrobce se nevyžadují žádné další informace. Následující ustanovení se vztahují pouze na kalcinované jíly zahrnuté do uvedeného kódu KN.
3.2.2 Výrobní postup
Monitorování přímých emisí u kalcinovaného jílu zahrnuje:
|
— |
všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobními procesy, jako je příprava, mísení, sušení a kalcinování surovin a čištění spalin, |
|
— |
emise CO2 ze spalování paliv a v příslušných případech také ze surovin. |
Příslušné prekurzory: žádné.
3.3 Cementový slínek
3.3.1 Zvláštní ustanovení
Nerozlišuje se mezi šedým a bílým cementovým slínkem.
3.3.2 Výrobní postup
Monitorování přímých emisí u cementového slínku zahrnuje:
|
— |
kalcinaci vápence a dalších uhličitanů obsažených v surovinách, konvenční fosilní paliva pecí, alternativní fosilní paliva pecí a suroviny, spalování biomasy (např. paliv vyrobených z odpadu), ostatní paliva, která nejsou používána k vytápění pece, obsah neuhličitanového uhlíku ve vápenci a břidlici nebo alternativní suroviny, jako je polétavý popílek používaný v surové moučce v peci a suroviny používané k čištění spalin, |
|
— |
použijí se doplňující ustanovení oddílu B.9.2 přílohy III. |
Příslušné prekurzory: žádné.
3.4 Cement
3.4.1 Zvláštní ustanovení
Žádná.
3.4.2 Výrobní postup
Monitorování přímých emisí u cementu zahrnuje:
|
— |
veškeré emise CO2 ze spalování paliv, pokud se využívá k sušení materiálů. |
Příslušné prekurzory:
|
— |
cementový slínek, |
|
— |
kalcinovaný jíl, pokud se v procesu používá. |
3.5 Hlinitanový cement
3.5.1 Zvláštní ustanovení
Žádná.
3.5.2 Výrobní postup
Monitorování přímých emisí u hlinitanového cementu zahrnuje:
|
— |
veškeré emise CO2 ze spalování paliv přímo či nepřímo spojeného s daným procesem, |
|
— |
emise z procesů případně pocházející z uhličitanů obsažených v surovinách a emise z procesů čištění spalin. |
Příslušné prekurzory: žádné.
3.6 Vodík
3.6.1 Zvláštní ustanovení
Týká se pouze výroby čistého vodíku nebo směsí vodíku s dusíkem, které lze použít při výrobě amoniaku. Nevztahuje se na výrobu syntetického plynu nebo vodíku v rafinériích nebo zařízeních na výrobu organických chemických látek, pokud se vodík používá výhradně v rámci těchto zařízení a nepoužívá se k výrobě zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956.
3.6.2 Výrobní postupy
3.6.2.1 Parní reformování a částečná oxidace
Monitorování přímých emisí u těchto výrobních postupů zahrnuje:
|
— |
všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou vodíku a čištění spalin, |
|
— |
veškerá paliva používaná ve výrobním procesu vodíku bez ohledu na jejich energetické či jiné využití a paliva používaná pro jiné spalovací procesy, též za účelem produkce horké vody nebo páry. |
Příslušné prekurzory: žádné.
3.6.2.2 Elektrolýza vody
Monitorování přímých emisí u tohoto výrobního postupu v příslušných případech zahrnuje:
|
— |
veškeré emise z použití paliv přímo či nepřímo spojeného s výrobním procesem vodíku a z čištění spalin. |
Nepřímé emise: je-li vyrobený vodík certifikován jako vyhovující nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1184 (1), lze pro elektřinu použít emisní faktor nula. Ve všech ostatních případech se uplatní pravidla týkající se nepřímých obsažených emisí (oddíl D přílohy III).
Příslušné prekurzory: žádné.
Přiřazení emisí produktům: pokud je kyslík, který je vyroben jako vedlejší produkt, vypuštěn, přiřadí se všechny emise výrobního procesu vodíku. Pokud se kyslík vyrobený jako vedlejší produkt použije v jiných výrobních procesech v rámci zařízení nebo se prodá a pokud se přímé nebo nepřímé emise nerovnají nule, přiřadí se emise daného výrobního procesu vodíku na základě molárních podílů podle této rovnice:
kde:
|
|
jsou přímé nebo nepřímé emise přiřazené vodíku vyrobenému ve vykazovaném období, vyjádřené v tunách CO2, |
|
Em total |
jsou přímé nebo nepřímé emise z celého výrobního procesu za vykazované období, vyjádřené v tunách CO2, |
|
|
je hmotnost kyslíku, který byl ve vykazovaném období prodán nebo použit v rámci zařízení, vyjádřená v tunách, |
|
|
je hmotnost kyslíku vyrobeného ve vykazovaném období, vyjádřená v tunách, |
|
|
je hmotnost vodíku vyrobeného ve vykazovaném období, vyjádřená v tunách, |
|
|
je molární hmotnost O2 (31,998 kg/kmol) a |
|
|
je molární hmotnost H2 (2,016 kg/kmol). |
3.6.2.3 Elektrolytická výroba chloru a hydroxidu a výroba chlorečnanů
Monitorování přímých emisí u těchto výrobních postupů v příslušných případech zahrnuje:
|
— |
veškeré emise z použití paliv přímo či nepřímo spojeného s výrobním procesem vodíku a z čištění spalin. |
Nepřímé emise: je-li vyrobený vodík certifikován jako vyhovující nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1184, lze pro elektřinu použít emisní faktor nula. Ve všech ostatních případech se uplatní pravidla týkající se nepřímých obsažených emisí (oddíl D přílohy III).
Příslušné prekurzory: žádné.
Přiřazení emisí produktům: jelikož je vodík v tomto výrobním procesu považován za vedlejší produkt, přiřadí se pouze molární podíl z celkového procesu části vodíku prodané nebo použité jako prekurzor v rámci zařízení. Pokud se přímé nebo nepřímé emise nerovnají nule, přiřadí se emise výrobního procesu použitému nebo prodanému vodíku podle těchto rovnic:
elektrolytická výroba chloru a hydroxidu:
výroba chlorečnanu sodného:
kde:
|
|
jsou přímé nebo nepřímé emise přiřazené vodíku, který byl ve vykazovaném období prodán nebo použit jako prekurzor, vyjádřené v tunách CO2, |
|
Em total |
jsou přímé nebo nepřímé emise z výrobního procesu za vykazované období, vyjádřené v tunách CO2, |
|
|
je hmotnost vodíku, který byl ve vykazovaném období prodán nebo použit jako prekurzor, vyjádřená v tunách, |
|
|
je hmotnost vodíku vyrobeného ve vykazovaném období, vyjádřená v tunách, |
|
|
je hmotnost chloru vyrobeného ve vykazovaném období, vyjádřená v tunách, |
|
m NaOH,prod |
je hmotnost hydroxidu sodného (louhu sodného) vyrobeného ve vykazovaném období, vyjádřená v tunách 100 % NaOH, |
|
|
je hmotnost chlorečnanu sodného vyrobeného ve vykazovaném období, vyjádřená v tunách 100 % NaClO3, |
|
|
je molární hmotnost H2 (2,016 kg/kmol), |
|
|
je molární hmotnost Cl2 (70,902 kg/kmol), |
|
M NaOH |
je molární hmotnost NaOH (39,997 kg/kmol) a |
|
|
je molární hmotnost NaClO3 (106,438 kg/kmol). |
3.7 Amoniak (čpavek)
3.7.1 Zvláštní ustanovení
Amoniak ve vodném roztoku i bezvodý amoniak se vykazují společně jako 100 % amoniak.
Pokud se CO2 z výroby amoniaku použije jako surovina pro výrobu močoviny nebo jiných chemických látek, použije se oddíl B.8.2 písm. b) přílohy III. Jestliže je podle uvedeného oddílu povoleno CO2 odečíst a vedlo by to k záporným specifickým přímým emisím obsaženým v amoniaku, je hodnota specifických přímých emisí obsažených v amoniaku nula.
3.7.2 Výrobní postupy
3.7.2.1 Haberův–Boschův proces s parním reformováním zemního plynu nebo bioplynu
Monitorování přímých emisí u tohoto výrobního postupu zahrnuje:
|
— |
veškerá paliva přímo či nepřímo spojená s výrobou amoniaku a materiály používané k čištění spalin, |
|
— |
monitorují se všechna paliva bez ohledu na to, zda slouží jako energetický, nebo jiný vstup, |
|
— |
v případě použití bioplynu se použijí ustanovení oddílu B.3.3 přílohy III, |
|
— |
pokud se v procesu používá vodík z jiných výrobních postupů, považuje se za prekurzor s vlastními obsaženými emisemi. |
Příslušné prekurzory: samostatně vyrobený vodík, pokud se v procesu používá.
3.7.2.2 Haberův–Boschův proces se zplyňováním uhlí nebo jiných paliv
Tento postup se uplatňuje v případech, kdy se vodík vyrábí zplyňováním uhlí, těžkých rafinérských paliv či jiných fosilních surovin. Vstupním materiálem může být i biomasa, v jejímž případě se zohlední ustanovení oddílu B.3.3 přílohy III.
Monitorování přímých emisí u tohoto výrobního postupu zahrnuje:
|
— |
veškerá paliva přímo či nepřímo spojená s výrobou amoniaku a materiály používané k čištění spalin, |
|
— |
každý palivový vstup se monitoruje jako jeden tok paliva bez ohledu na to, zda slouží jako energetický, nebo jiný vstup, |
|
— |
pokud se v procesu používá vodík z jiných výrobních postupů, považuje se za prekurzor s vlastními obsaženými emisemi. |
Příslušné prekurzory: samostatně vyrobený vodík, pokud se v procesu používá.
3.8 Kyselina dusičná
3.8.1 Zvláštní ustanovení
Množství vyrobené kyseliny dusičné se monitoruje a vykazuje jako 100 % kyselina dusičná.
3.8.2 Výrobní postup
Monitorování přímých emisí u kyseliny dusičné zahrnuje:
|
— |
CO2 z veškerých paliv přímo či nepřímo spojených s výrobou kyseliny dusičné a z materiálů používaných k čištění spalin, |
|
— |
emise N2O ze všech zdrojů emitujících N2O z výrobního procesu včetně nesnížených i snížených emisí. Z monitorování jsou vyloučeny emise N2O ze spalování paliv. |
Příslušné prekurzory: amoniak (ve formě 100 % amoniaku).
3.9 Močovina
3.9.1 Zvláštní ustanovení
Pokud CO2 použitý při výrobě močoviny pochází z výroby amoniaku, odečte se coby prekurzor močoviny od emisí obsažených v amoniaku, umožňují-li takový odpočet ustanovení oddílu 3.7 této přílohy. Pokud se však jako prekurzor použije amoniak vyrobený bez přímých emisí fosilního CO2, lze použitý CO2 odečíst od přímých emisí ze zařízení, které tento CO2 vyprodukovalo, jestliže je výroba močoviny definována v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle čl. 12 odst. 3b směrnice 2003/87/ES jako případ, kdy je CO2 trvale chemicky vázán a nemůže při běžném použití, včetně veškeré běžné činnosti, ke které dochází po skončení životnosti produktu, uniknout do atmosféry. Pokud by takový odpočet vedl k záporným specifickým přímým emisím obsaženým v močovině, je hodnota specifických přímých emisí obsažených v močovině nula.
3.9.2 Výrobní postup
Monitorování přímých emisí u močoviny zahrnuje:
|
— |
CO2 z veškerých paliv přímo či nepřímo spojených s výrobou močoviny a z materiálů používaných k čištění spalin, |
|
— |
pokud je CO2 přijat z jiného zařízení jako vstup do procesu, považuje se přijatý CO2, který není vázán v močovině, za emisi, jestliže již nebyl započítán jako emise ze zařízení, v němž byl vyprodukován, v rámci způsobilého systému monitorování, vykazování a ověřování. |
Příslušné prekurzory: amoniak (ve formě 100 % amoniaku).
3.10 Smíšená hnojiva
3.10.1 Zvláštní ustanovení
Tento oddíl se vztahuje na výrobu všech druhů hnojiv obsahujících dusík včetně dusičnanu amonného, dusičnanu amonno-vápenatého, síranu amonného, fosforečnanu amonného, roztoků dusičnanu amonného a močoviny, jakož i hnojiv na bázi dusíku a fosforu (NP), hnojiv na bázi dusíku a draslíku (NK) a hnojiv na bázi dusíku, fosforu a draslíku (NPK). Zahrnuty jsou všechny druhy operací, jako je mísení, neutralizace, granulace či prilování, bez ohledu na to, zda probíhá pouze fyzické mísení, nebo chemické reakce.
Množství různých sloučenin dusíku obsažených v konečném produktu se zaznamenává v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 (2):
|
— |
obsah dusíku (N) ve formě amonia (NH4 +), |
|
— |
obsah dusíku (N) ve formě dusičnanu (NO3 –), |
|
— |
obsah dusíku (N) ve formě močoviny, |
|
— |
obsah dusíku (N) v jiných (organických) formách. |
Přímé i nepřímé emise z výrobních procesů vztahujících se k této souhrnné kategorii zboží lze stanovit za celé vykazované období a přiřadit všem smíšeným hnojivům poměrně na tunu konečného produktu. Obsažené emise se vypočítají zvlášť pro každou třídu hnojiv, přičemž se zohlední příslušná hmotnost použitých prekurzorů a použijí se průměrné emise obsažené v každém z prekurzorů za vykazované období.
3.10.2 Výrobní postup
Monitorování přímých emisí u smíšených hnojiv zahrnuje:
|
— |
CO2 z veškerých paliv přímo či nepřímo spojených s výrobou hnojiv, jako jsou paliva používaná v sušárnách a paliva používaná k ohřevu vstupních materiálů, a z materiálů používaných k čištění spalin. |
Příslušné prekurzory:
|
— |
amoniak (ve formě 100 % amoniaku), pokud se v procesu používá, |
|
— |
kyselina dusičná (ve formě 100 % kyseliny dusičné), pokud se v procesu používá, |
|
— |
močovina, pokud se v procesu používá, |
|
— |
smíšená hnojiva (zejména soli obsahující amonium nebo dusičnany), pokud se v procesu používají. |
3.11 Aglomerovaná ruda
3.11.1 Zvláštní ustanovení
Tato souhrnná kategorie zboží zahrnuje všechny typy výroby pelet ze železné rudy (za účelem prodeje pelet i přímého použití v tomtéž zařízení) a výroby aglomerátu. V rozsahu kódu KN 2601 12 00 mohou být zahrnuty také železné rudy používané jako prekurzory pro ferochrom (FeCr), feromangan (FeMn) nebo feronikl (FeNi).
3.11.2 Výrobní postup
Monitorování přímých emisí u aglomerované rudy zahrnuje:
|
— |
CO2 z procesních materiálů, jako je vápenec a další uhličitany či rudy obsahující uhličitanové sloučeniny, |
|
— |
CO2 z veškerých paliv včetně koksu a odpadních plynů, jako je koksárenský plyn, vysokopecní plyn či konvertorový plyn, přímo či nepřímo spojených s daným výrobním procesem a z materiálů používaných k čištění spalin. |
Příslušné prekurzory: žádné.
3.12 FeMn (feromangan), FeCr (ferochrom) a FeNi (feronikl)
3.12.1 Zvláštní ustanovení
Tento proces zahrnuje pouze výrobu slitin, které jsou označeny kódy KN 7202 1, 7202 4 a 7202 6. Ostatní železné materiály s významným obsahem slitin, jako je vysokopecní zrcadlovina, v něm zahrnuty nejsou. Niklové surové železo je zahrnuto, pokud je obsah niklu vyšší než 10 %.
Pokud jsou odpadní plyny nebo jiné spaliny emitovány bez snížení emisí, je oxid uhelnatý (CO) obsažený v odpadním plynu považován za molární ekvivalent emisí CO2.
3.12.2 Výrobní postup
Monitorování přímých emisí u FeMn, FeCr a FeNi zahrnuje:
|
— |
emise CO2 způsobené palivovými vstupy bez ohledu na to, zda mají tyto vstupy energetické, nebo jiné využití, |
|
— |
emise CO2 ze vstupů do procesu, jako je vápenec, a z čištění spalin, |
|
— |
emise CO2 ze spotřeby elektrod nebo elektrodových past, |
|
— |
uhlík, který zůstává v produktu nebo ve struskách či odpadech, se zohlední pomocí metody hmotnostní bilance v souladu s oddílem B.3.2 přílohy III. |
Příslušné prekurzory: aglomerovaná ruda, pokud se v procesu používá.
3.13 Surové železo
3.13.1 Zvláštní ustanovení
Tato souhrnná kategorie zboží zahrnuje nelegované surové železo z vysoké pece i legované surové železo (např. vysokopecní zrcadlovinu) bez ohledu na fyzickou formu (např. ingoty, granule). Niklové surové železo je zahrnuto, pokud je obsah niklu nižší než 10 %. V integrovaných ocelárnách představuje tekuté surové železo („tekutý kov“) přímo nalévané do kyslíkového konvertoru produkt, který odděluje výrobní proces surového železa od výrobního procesu surové oceli. Pokud zařízení surové železo neprodává ani nepřemisťuje do jiných zařízení, není třeba emise z výroby surového železa monitorovat samostatně. Může být definován společný výrobní proces zahrnující výrobu surové oceli a při dodržení pravidel uvedených v oddíle A.4 přílohy III i další navazující výrobu.
3.13.2 Výrobní postupy
3.13.2.1 Výroba ve vysoké peci
Monitorování přímých emisí u tohoto výrobního postupu zahrnuje:
|
— |
CO2 z paliv a redukčních činidel, jako je koks, koksový prach, uhlí, topné oleje, plastový odpad, zemní plyn, dřevný odpad či dřevěné uhlí, a z odpadních plynů, jako je koksárenský plyn, vysokopecní plyn či konvertorový plyn, |
|
— |
v případě použití biomasy se zohlední ustanovení oddílu B.3.3 přílohy III, |
|
— |
CO2 z procesních materiálů, jako je vápenec, magnezit a jiné uhličitany či rudy obsahující uhličitanové sloučeniny; materiály používané k čištění spalin, |
|
— |
uhlík, který zůstává v produktu nebo ve struskách či odpadech, se zohlední pomocí metody hmotnostní bilance v souladu s oddílem B.3.2 přílohy III. |
Příslušné prekurzory:
|
— |
aglomerovaná ruda, |
|
— |
surové železo nebo přímo redukované železo z jiných zařízení nebo výrobních procesů, pokud se v procesu používají, |
|
— |
FeMn, FeCr, FeNi, pokud se v procesu používají, |
|
— |
vodík, pokud se v procesu používá. |
3.13.2.2 Redukční tavení
Monitorování přímých emisí u tohoto výrobního postupu zahrnuje:
|
— |
CO2 z paliv a redukčních činidel, jako je koks, koksový prach, uhlí, topné oleje, plastový odpad, zemní plyn, dřevný odpad, dřevěné uhlí, odpadní plyny z procesu či konvertorový plyn atd., |
|
— |
v případě použití biomasy se zohlední ustanovení oddílu B.3.3 přílohy III, |
|
— |
CO2 z procesních materiálů, jako je vápenec, magnezit a jiné uhličitany či rudy obsahující uhličitanové sloučeniny; materiály používané k čištění spalin, |
|
— |
uhlík, který zůstává v produktu nebo ve struskách či odpadech, se zohlední pomocí metody hmotnostní bilance v souladu s oddílem B.3.2 přílohy III. |
Příslušné prekurzory:
|
— |
aglomerovaná ruda, |
|
— |
surové železo nebo přímo redukované železo z jiných zařízení nebo výrobních procesů, pokud se v procesu používají, |
|
— |
FeMn, FeCr, FeNi, pokud se v procesu používají, |
|
— |
vodík, pokud se v procesu používá. |
3.14 Přímo redukované železo (DRI)
3.14.1 Zvláštní ustanovení
Je definován pouze jeden výrobní postup, ačkoli v závislosti na technologii mohou být využívány rudy s různými vlastnostmi, které mohou vyžadovat peletizaci nebo slinování, a různá redukční činidla (zemní plyn, různá fosilní paliva nebo biomasa, vodík). Z tohoto důvodu mohou být příslušnými prekurzory aglomerovaná ruda nebo vodík. Příslušnými produkty mohou být železná houba, železo briketované za horka (HBI) nebo jiné formy přímo redukovaného železa, mimo jiné i přímo redukované železo, které se okamžitě dodává do elektrických obloukových pecí nebo jiných navazujících procesů.
Pokud zařízení přímo redukované železo neprodává ani nepřemisťuje do jiných zařízení, není třeba emise z výroby přímo redukovaného železa monitorovat samostatně. Může být použit společný výrobní proces zahrnující výrobu oceli a při dodržení pravidel uvedených v oddíle A.4 přílohy III i další navazující výrobu.
3.14.2 Výrobní postup
Monitorování přímých emisí u tohoto výrobního postupu zahrnuje:
|
— |
CO2 z paliv a redukčních činidel, jako je zemní plyn, topné oleje, odpadní plyny z procesu či konvertorový plyn atd.; |
|
— |
v případě použití bioplynu nebo jiných forem biomasy se zohlední ustanovení oddílu B.3.3 přílohy III, |
|
— |
CO2 z procesních materiálů, jako je vápenec, magnezit a jiné uhličitany či rudy obsahující uhličitanové sloučeniny; materiály používané k čištění spalin, |
|
— |
uhlík, který zůstává v produktu nebo ve struskách či odpadech, se zohlední pomocí metody hmotnostní bilance v souladu s oddílem B.3.2 přílohy III. |
Příslušné prekurzory:
|
— |
aglomerovaná ruda, pokud se v procesu používá, |
|
— |
vodík, pokud se v procesu používá, |
|
— |
surové železo nebo přímo redukované železo z jiných zařízení nebo výrobních procesů, pokud se v procesu používají, |
|
— |
FeMn, FeCr, FeNi, pokud se v procesu používají. |
3.15 Surová ocel
3.15.1 Zvláštní ustanovení
Hranice systému zahrnují všechny činnosti a jednotky nezbytné pro získání surové oceli:
|
— |
pokud je v procesu výchozím materiálem tekutý kov (tekuté surové železo), zahrnují hranice systému základní kyslíkový konvertor, vakuové odplynění, sekundární metalurgii, oduhličení argonem a kyslíkem/vakuové oduhličení kyslíkem, kontinuální lití nebo odlévání ingotů, v příslušných případech válcování za tepla nebo kování a všechny nezbytné pomocné činnosti, jako jsou přesuny, opětovný ohřev a čištění spalin, |
|
— |
pokud se v procesu používá elektrická oblouková pec, zahrnují hranice systému všechny příslušné činnosti a jednotky, jako je samotná elektrická oblouková pec, sekundární metalurgie, vakuové odplynění, oduhličení argonem a kyslíkem/vakuové oduhličení kyslíkem, kontinuální lití nebo odlévání ingotů, v příslušných případech válcování za tepla nebo kování a všechny nezbytné pomocné činnosti, jako jsou přesuny, ohřev surovin a zařízení, opětovný ohřev a čištění spalin, |
|
— |
k této souhrnné kategorii zboží náleží pouze primární válcování za tepla a hrubé tvarování kováním, kterými se získávají polotovary s kódy KN 7207, 7218 a 7224. Všechny ostatní procesy válcování a kování jsou přiřazeny k souhrnné kategorii zboží „výrobky ze železa nebo oceli“. |
3.15.2 Výrobní postupy
3.15.2.1 Výroba oceli zásaditým kyslíkovým procesem
Monitorování přímých emisí u tohoto výrobního postupu zahrnuje:
|
— |
CO2 z paliv, jako je uhlí, zemní plyn, topné oleje, odpadní plyny, jako například vysokopecní plyn, koksárenský plyn či konvertorový plyn, atd., |
|
— |
CO2 z procesních materiálů, jako je vápenec, magnezit a jiné uhličitany či rudy obsahující uhličitanové sloučeniny; materiály používané k čištění spalin, |
|
— |
uhlík vstupující do procesu ve formě šrotu, slitin, grafitu atd. a uhlík, který zůstává v produktu nebo ve struskách či odpadech, se zohlední pomocí metody hmotnostní bilance v souladu s oddílem B.3.2 přílohy III. |
Příslušné prekurzory:
|
— |
surové železo, přímo redukované železo, pokud se v procesu používají, |
|
— |
FeMn, FeCr, FeNi, pokud se v procesu používají, |
|
— |
surová ocel z jiných zařízení nebo výrobních procesů, pokud se v procesu používá. |
3.15.2.2 Elektrická oblouková pec
Monitorování přímých emisí u tohoto výrobního postupu zahrnuje:
|
— |
CO2 z paliv, jako je uhlí, zemní plyn a topné oleje, a z odpadních plynů, jako je vysokopecní plyn, koksárenský plyn či konvertorový plyn, |
|
— |
CO2 ze spotřeby elektrod a elektrodových past, |
|
— |
CO2 z procesních materiálů, jako je vápenec, magnezit a jiné uhličitany či rudy obsahující uhličitanové sloučeniny; materiály používané k čištění spalin, |
|
— |
uhlík vstupující do procesu například ve formě šrotu, slitin a grafitu a uhlík, který zůstává v produktu nebo ve struskách či odpadech, se zohlední pomocí metody hmotnostní bilance v souladu s oddílem B.3.2 přílohy III. |
Příslušné prekurzory:
|
— |
surové železo, přímo redukované železo, pokud se v procesu používají, |
|
— |
FeMn, FeCr, FeNi, pokud se v procesu používají, |
|
— |
surová ocel z jiných zařízení nebo výrobních procesů, pokud se v procesu používá. |
3.16 Výrobky ze železa nebo oceli
3.16.1 Zvláštní ustanovení
Při dodržení pravidel uvedených v oddíle A.4 přílohy III a v oddílech 3.11 až 3.15 této přílohy se výrobní proces u výrobků ze železa nebo oceli může vztahovat na tyto případy:
|
— |
hranice systému zahrnují v rámci jednoho procesu všechny kroky v integrované ocelárně, od výroby surového železa nebo přímo redukovaného železa přes výrobu surové oceli a polotovarů až po výrobu konečných výrobků z oceli s kódy KN uvedenými v oddíle 2 této přílohy, |
|
— |
hranice systému zahrnují výrobu surové oceli, polotovarů a konečných výrobků z oceli s kódy KN uvedenými v oddíle 2 této přílohy, |
|
— |
hranice systému zahrnují výrobu konečných výrobků z oceli s kódy KN uvedenými v oddíle 2 této přílohy, při níž se jako výchozí materiál používají surová ocel, polotovary nebo jiné konečné výrobky z oceli s kódy KN uvedenými v oddíle 2, které byly získány z jiných zařízení nebo byly vyrobeny v tomtéž zařízení, avšak v rámci samostatného výrobního procesu. |
Při monitorování výrobních procesů v zařízení nesmí dojít k dvojímu započtení nebo k výskytu nedostatků. Do výrobního procesu jsou v případě „výrobků ze železa nebo oceli“ zahrnuty tyto výrobní kroky:
|
— |
všechny kroky výroby zboží zařazeného do kódů KN uvedených v oddíle 2 této přílohy v rámci souhrnné kategorie zboží „výrobky ze železa nebo oceli“, které jsou stanoveny v oddílech 3.11 až 3.15 této přílohy a uplatňují se v daném zařízení a které ještě nejsou zahrnuty v samostatných výrobních procesech pro surové železo, přímo redukované železo nebo surovou ocel, |
|
— |
všechny výrobní kroky, které se uplatňují v daném zařízení a v nichž je výchozím materiálem surová ocel, například: opětovné ohřívání, přetavování, odlévání, válcování za tepla, válcování za studena, kování, moření, žíhání, pokovování, potahování, galvanizace, tažení drátu, řezání, svařování, konečná úprava. |
U výrobků, které obsahují více než 5 % hmotnostních jiných materiálů, jako jsou například izolační materiály v případě výrobků s kódem KN 7309 00 30, se jako hmotnost vyrobeného zboží vykáže pouze hmotnost železa nebo oceli.
3.16.2 Výrobní postup
Monitorování přímých emisí u výrobků ze železa nebo oceli zahrnuje:
|
— |
veškeré emise CO2 ze spalování paliv a emise z procesů čištění spalin související s výrobními kroky, které se uplatňují v daném zařízení a k nimž například patří: opětovné ohřívání, přetavování, odlévání, válcování za tepla, válcování za studena, kování, moření, žíhání, pokovování, potahování, galvanizace, tažení drátu, řezání, svařování a konečná úprava výrobků ze železa nebo oceli. |
Příslušné prekurzory:
|
— |
surová ocel, pokud se v procesu používá, |
|
— |
surové železo, přímo redukované železo, pokud se v procesu používají, |
|
— |
FeMn, FeCr, FeNi, pokud se v procesu používají, |
|
— |
výrobky ze železa nebo oceli, pokud se v procesu používají. |
3.17 Netvářený (surový) hliník
3.17.1 Zvláštní ustanovení
Tato souhrnná kategorie zboží zahrnuje nelegovaný i legovaný hliník ve fyzických formách typických pro netvářené kovy, jako jsou ingoty, ploštiny, předvalky nebo granule. V případě integrovaných závodů na výrobu hliníku je zahrnut i tekutý hliník, který se přímo dodává do výroby výrobků z hliníku. Pokud zařízení netvářený hliník neprodává ani nepřemisťuje do jiných zařízení, není třeba emise z výroby netvářeného hliníku monitorovat samostatně. Může být definován společný výrobní proces zahrnující netvářený hliník a při dodržení pravidel uvedených v oddíle A.4 přílohy III další procesy výroby výrobků z hliníku.
3.17.2 Výrobní postupy
3.17.2.1 Primární (elektrolytické) tavení
Monitorování přímých emisí u tohoto výrobního postupu zahrnuje:
|
— |
emise CO2 ze spotřeby elektrod nebo elektrodových past, |
|
— |
emise CO2 z veškerých používaných paliv (používaných například k sušení a předehřívání surovin, zahřívání elektrolytických článků či k ohřevu potřebnému pro odlévání), |
|
— |
emise CO2 z čištění spalin a v příslušných případech z uhličitanu sodného nebo vápence, |
|
— |
emise zcela fluorovaných uhlovodíků způsobené anodovými efekty, monitorované v souladu s oddílem B.7 přílohy III. |
Příslušné prekurzory: žádné.
3.17.2.2 Sekundární tavení (recyklace)
Při sekundárním tavení (recyklaci) hliníku se jako hlavní vstupní materiál používá hliníkový šrot. Pokud je však přidán netvářený hliník z jiných zdrojů, považuje se za prekurzor. Pokud kromě toho produkt tohoto procesu obsahuje více než 5 % legujících prvků, započítá se při výpočtu emisí obsažených v tomto produktu hmotnost legujících prvků jako hmotnost netvářeného hliníku z primárního tavení.
Monitorování přímých emisí u tohoto výrobního postupu zahrnuje:
|
— |
emise CO2 z veškerých paliv používaných při sušení a předehřívání surovin, v tavicích pecích, při přípravném zpracování šrotu, jako je odstraňování povlaků a odolejování, a při spalování souvisejících zbytků a z paliv potřebných k odlévání ingotů, předvalků nebo ploštin, |
|
— |
emise CO2 z veškerých paliv používaných při souvisejících činnostech, jako je zpracování stěru a rekuperace strusky, |
|
— |
emise CO2 z čištění spalin a v příslušných případech z uhličitanu sodného nebo vápence. |
Příslušné prekurzory:
|
— |
netvářený hliník z jiných zdrojů, pokud se v procesu používá. |
3.18 Výrobky z hliníku
3.18.1 Zvláštní ustanovení
Při dodržení pravidel uvedených v oddíle A.4 přílohy III a v oddíle 3.17 této přílohy se výrobní proces u výrobků z hliníku může vztahovat na tyto případy:
|
— |
hranice systému zahrnují v rámci jednoho procesu všechny kroky v integrovaném závodě na výrobu hliníku, od výroby netvářeného hliníku přes výrobu polotovarů až po výrobu výrobků z hliníku s kódy KN uvedenými v oddíle 2 této přílohy, |
|
— |
hranice systému zahrnují výrobu výrobků z hliníku s kódy KN uvedenými v oddíle 2 této přílohy, při níž se jako výchozí materiál používají polotovary nebo jiné výrobky z hliníku s kódy KN uvedenými v oddíle 2, které byly získány z jiných zařízení nebo byly vyrobeny v tomtéž zařízení, avšak v rámci samostatného výrobního procesu. |
Při monitorování výrobních procesů v zařízení nesmí dojít k dvojímu započtení nebo k výskytu nedostatků. Do výrobního procesu jsou v případě „výrobků z hliníku“ zahrnuty tyto výrobní kroky:
|
— |
všechny kroky výroby zboží zařazeného do kódů KN uvedených v oddíle 2 této přílohy v rámci souhrnné kategorie zboží „výrobky z hliníku“, které jsou stanoveny v oddíle 3.17 této přílohy a uplatňují se v daném zařízení a které ještě nejsou zahrnuty v samostatných výrobních procesech pro netvářený hliník, |
|
— |
všechny výrobní kroky, které se uplatňují v daném zařízení a v nichž je výchozím materiálem netvářený hliník, například: opětovné ohřívání, přetavování, odlévání, válcování, protlačování, kování, potahování, galvanizace, tažení drátu, řezání, svařování, konečná úprava. |
Pokud výrobek obsahuje více než 5 % hmotnostních legujících prvků, započítá se při výpočtu emisí obsažených v tomto výrobku hmotnost legujících prvků jako hmotnost netvářeného hliníku z primárního tavení.
U výrobků, které obsahují více než 5 % hmotnostních jiných materiálů, jako jsou například izolační materiály v případě výrobků s kódem KN 7611 00 00, se jako hmotnost vyrobeného zboží vykáže pouze hmotnost hliníku.
3.18.2 Výrobní postup
Monitorování přímých emisí u výrobků z hliníku zahrnuje:
|
— |
veškeré emise CO2 ze spotřeby paliva v rámci procesů tvarování výrobků z hliníku a z čištění spalin. |
Příslušné prekurzory:
|
— |
netvářený hliník, pokud se ve výrobním procesu používá (jsou-li známy příslušné údaje, oddělí se primární a sekundární hliník), |
|
— |
výrobky z hliníku, pokud se ve výrobním procesu používají. |
3.19 Elektřina
3.19.1 Zvláštní ustanovení
U elektřiny se monitorují a vykazují pouze přímé emise. Emisní faktor elektřiny se stanoví v souladu s oddílem D.2 přílohy III.
3.19.2 Výrobní postupy
Monitorování přímých emisí u elektřiny zahrnuje:
|
— |
veškeré emise ze spalování a emise z procesů čištění spalin. |
Příslušné prekurzory: žádné.
(1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1184 ze dne 10. února 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 stanovením unijní metodiky, v níž jsou vymezena podrobná pravidla pro výrobu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy (Úř. věst. L 157, 20.6.2023, s. 11).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 ze dne 5. června 2019, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 a zrušuje nařízení (ES) č. 2003/2003 (Úř. věst. L 170, 25.6.2019, s. 1).
PŘÍLOHA III
Pravidla stanovení údajů včetně údajů o emisích na úrovni zařízení, emisích přiřazených výrobním procesům a emisích obsažených ve zboží
A. Zásady
A.1 Celkový přístup
|
1. |
Za účelem stanovení emisí obsažených ve zboží uvedeném v příloze I nařízení (EU) 2023/956 se provedou tyto činnosti:
|
|
2. |
Pokud provozovatel nemůže adekvátně stanovit skutečné údaje pro jeden nebo více souborů údajů metodami uvedenými v oddíle A.3 této přílohy a pokud není k dispozici žádná jiná metoda, kterou by bylo možné nedostatky v údajích odstranit, mohou být za podmínek stanovených v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení použity standardní hodnoty poskytnuté a zveřejněné Komisí pro přechodné období. V tom případě se připojí stručné odůvodnění, proč nebyly použity skutečné údaje. |
|
3. |
Monitorování probíhá po celé vykazované období, čímž je zajištěno, že se v co největší možné míře předejde nereprezentativním údajům vyplývajícím z krátkodobých výkyvů ve výrobních procesech a nedostatkům v údajích. Standardním vykazovaným obdobím je kalendářní rok. Provozovatel si však namísto toho může zvolit jednu z těchto možností:
Emise obsažené ve zboží se vypočítají jako průměr za zvolené vykazované období. |
|
4. |
V případě emisí, které vznikají mimo hranice zařízení určující výpočet obsažených emisí, se použijí údaje za poslední dostupné vykazované období získané od dodavatele dotčeného vstupu (např. elektřiny, tepla, prekurzoru). Emise vznikající mimo hranice zařízení zahrnují:
|
|
5. |
Údaje o emisích za celé vykazované období se vyjádří v tunách CO2 ekv. a zaokrouhlí se na celé tuny.
Všechny parametry použité k výpočtu emisí se zaokrouhlí tak, aby obsahovaly všechny významné číslice pro účely výpočtu a vykazování emisí. Specifické přímé a nepřímé obsažené emise se vyjádří v tunách CO2 ekv. na tunu zboží a zaokrouhlí se tak, aby obsahovaly všechny významné číslice, nejvýše však pět číslic za desetinnou čárkou. |
A.2 Zásady monitorování
Pro monitorování skutečných údajů na úrovni zařízení a pro soubory údajů nezbytné pro přiřazení emisí příslušnému zboží platí tyto zásady:
|
1. |
Úplnost: metodika monitorování zahrnuje všechny parametry, které jsou nezbytné pro stanovení emisí obsažených ve zboží uvedeném v příloze I nařízení (EU) 2023/956 podle metod a vzorců uvedených v této příloze:
|
|
2. |
Konzistentnost a srovnatelnost: monitorování a vykazování musí být dlouhodobě konzistentní a srovnatelné. Za tímto účelem se zvolené metody zanesou do písemné dokumentace metodiky monitorování, aby bylo zajištěno jejich konzistentní používání. Změny metodiky se provádějí pouze v objektivně odůvodněných případech. Mezi relevantní důvody patří:
|
|
3. |
Transparentnost: údaje, které jsou předmětem monitorování, včetně předpokladů, odkazů, údajů o činnosti, emisních faktorů, výpočtových faktorů, údajů o emisích obsažených v zakoupených prekurzorech, měřitelném teplu a elektřině, standardních hodnot obsažených emisí, informací o splatné ceně uhlíku a jakýchkoli jiných údajů relevantních pro účely této přílohy, se získávají, zaznamenávají, shromažďují, analyzují a dokumentují transparentním způsobem, který umožňuje mimo jiné nezávislým třetím stranám, jako jsou akreditovaní ověřovatelé, stanovení údajů o emisích reprodukovat. Všechny změny metodiky jsou zaznamenány v dokumentaci. Úplné a transparentní záznamy všech údajů relevantních pro stanovení emisí obsažených ve vyráběném zboží včetně nezbytných podkladů jsou v zařízení uchovávány alespoň po dobu čtyř let po skončení vykazovaného období. Tyto záznamy mohou být zpřístupněny oznamujícímu deklarantovi. |
|
4. |
Přesnost: zvolená metodika monitorování zajistí, aby stanovení emisí nebylo systematicky ani vědomě nepřesné. Jakýkoli případný zdroj nepřesností musí být identifikován a pokud možno co nejvíce omezen. Dále je nutné dbát na to, aby byla u výpočtů a měření emisí zajištěna co nejvyšší možná přesnost. Pokud se vyskytly nedostatky v údajích nebo se očekává, že jim nelze předejít, použijí se jako náhradní údaje konzervativní odhady. Údaje o emisích jsou založeny na konzervativních odhadech také v těchto případech:
|
|
5. |
Úplnost metodiky: zvolená metodika monitorování poskytuje přiměřenou záruku toho, že vykazované údaje o emisích jsou úplné. Emise se stanovují pomocí vhodných metodik monitorování uvedených v této příloze. Vykazované údaje o emisích nesmějí obsahovat závažné nepřesnosti, musí být nepředpojaté při výběru a předkládání informací a musí poskytovat důvěryhodný a vyvážený přehled o emisích obsažených ve zboží vyráběném v daném zařízení. |
|
6. |
Mohou být provedena volitelná opatření ke zvýšení kvality vykazovaných údajů, zejména co se týče toku dat a kontrolních činností v souladu s oddílem H této přílohy. |
|
7. |
Nákladová efektivnost: při výběru metodiky monitorování se porovnávají přínosy plynoucí z vyšší přesnosti a dodatečné náklady. Cílem monitorování a vykazování emisí je nejvyšší dosažitelná přesnost, pokud není technicky neproveditelná nebo není spojena s neúměrně vysokými náklady. |
|
8. |
Neustálé zlepšování: je nutné pravidelně kontrolovat, zda je možné metodiky monitorování zlepšit. Pokud je prováděno ověřování údajů o emisích, zváží se provedení doporučení ke zlepšení, která jsou případně obsažena v ověřovacích zprávách, v přiměřeném časovém rámci, pokud by zlepšení nebylo spojeno s neúměrně vysokými náklady nebo nebylo technicky neproveditelné. |
A.3 Metody představující nejlepší dostupný zdroj údajů
|
1. |
Zastřešující zásadou ve vztahu ke stanovování emisí obsažených ve zboží i k souborům údajů, z nichž se při něm vychází, jako jsou například emise spojené s jednotlivými zdrojovými toky či zdroji emisí nebo množství měřitelného tepla, je, že vždy musí být vybrán nejlepší dostupný zdroj údajů. Pro tyto účely platí následující hlavní zásady:
|
|
2. |
Metody nepřímého stanovení: není-li pro požadovaný soubor údajů k dispozici žádná metoda přímého stanovení, zejména v případech, kdy je třeba stanovit čisté měřitelné teplo, jež jde do různých výrobních procesů, může být použita metoda nepřímého stanovení, například:
|
|
3. |
K určení nejlepších dostupných zdrojů údajů se vybere ten zdroj údajů, který se nachází nejvýše v pořadí uvedeném v bodě 1 a který je již v zařízení dostupný. Je-li však technicky proveditelné použít zdroj údajů, který se v pořadí nachází výše, aniž by tím vznikly neúměrně vysoké náklady, použije se bez zbytečného odkladu tento lepší zdroj údajů. Pokud jsou pro tentýž soubor údajů dostupné různé zdroje údajů, které jsou v pořadí uvedeném v bodě 1 na stejné úrovni, vybere se ten zdroj údajů, který zajistí nejjasnější tok dat s nejnižším inherentním rizikem a kontrolním rizikem, pokud jde o nepřesnosti. |
|
4. |
Zdroje údajů vybrané podle bodu 3 se použijí pro stanovování a vykazování obsažených emisí. |
|
5. |
V rozsahu, v jakém je to proveditelné, aniž by vznikly neúměrně vysoké náklady, se pro účely kontrolního systému podle oddílu H této přílohy určí další zdroje údajů nebo metody stanovování souborů údajů, které umožní potvrzení zdrojů údajů podle bodu 3. Případné zvolené zdroje údajů se zanesou do dokumentace metodiky monitorování. |
|
6. |
Doporučená zlepšení: za účelem vylepšení metod monitorování je třeba pravidelně, avšak alespoň jednou za rok kontrolovat, zda nejsou k dispozici nové zdroje údajů. V případě, že jsou takové nové zdroje údajů považovány za přesnější v souladu s pořadím uvedeným v bodě 1, zanesou se do dokumentace metodiky monitorování a co nejdříve se začnou používat. |
|
7. |
Technická proveditelnost: v případě tvrzení, že použití určité metodiky stanovení není technicky proveditelné, musí být tato skutečnost odůvodněna v dokumentaci metodiky monitorování. Tato skutečnost je opětovně posuzována v rámci pravidelných kontrol podle bodu 6. Odůvodnění je založeno na skutečnosti, zda má zařízení technické zdroje schopné plnit potřeby navrhovaného zdroje údajů nebo metody monitorování, které lze pro účely této přílohy zavést v požadované době. Tyto technické zdroje zahrnují dostupnost požadovaných technik a technologií. |
|
8. |
Neúměrně vysoké náklady: v případě tvrzení, že použití určité metodiky stanovení souboru údajů je spojeno s neúměrně vysokými náklady, musí být tato skutečnost odůvodněna v dokumentaci metodiky monitorování. Tato skutečnost je opětovně posuzována v rámci pravidelných kontrol podle bodu 6. Nepřiměřená povaha nákladů se určí následujícím způsobem.
Náklady na stanovení určitého souboru údajů se považují za neúměrně vysoké, pokud provozovatelův odhad nákladů převyšuje přínos určité metodiky stanovení. Za tímto účelem se přínos vypočítá vynásobením faktoru zlepšení a referenční ceny 20 EUR za tunu CO2 ekv., přičemž náklady v příslušných případech zahrnují příslušnou dobu amortizace založenou na ekonomické životnosti zařízení. Faktor zlepšení představuje:
U měření souvisejícího se zlepšením metodiky zařízení v oblasti monitorování se nemá za to, že je spojeno s neúměrně vysokými náklady, až do souhrnné výše 2 000 EUR za rok. |
A.4 Dělení zařízení na výrobní procesy
Zařízení se rozdělí na výrobní procesy s hranicemi systému zajišťujícími, aby mohly být monitorovány příslušné vstupy, výstupy a emise v souladu s oddíly B až E této přílohy a aby mohly být přímé a nepřímé emise přiřazeny skupinám zboží, které jsou vymezeny v oddíle 2 přílohy II, podle pravidel uvedených v oddíle F této přílohy.
Zařízení se rozdělí na výrobní procesy takto:
|
a) |
pro každou ze souhrnných kategorií zboží vymezených v oddíle 2 přílohy II, která je pro dané zařízení relevantní, se definuje jediný výrobní proces; |
|
b) |
odchylně od písmene a) jsou definovány samostatné výrobní procesy pro jednotlivé výrobní postupy, pokud se v tomtéž zařízení používají u téže souhrnné kategorie zboží různé výrobní postupy podle oddílu 3 přílohy II nebo pokud se provozovatel sám rozhodne, že bude různé zboží nebo skupiny zboží monitorovat samostatně. Výrobní procesy lze rovněž definovat ještě členitěji, je-li to v souladu se způsobilým systémem monitorování, vykazování a ověřování, který se na dané zařízení vztahuje; |
|
c) |
odchylně od písmene a) může být výroba prekurzorů a složeného zboží zahrnuta do společného výrobního procesu, pokud se alespoň část příslušných prekurzorů složeného zboží vyrábí ve stejném zařízení jako toto složené zboží a pokud se příslušné prekurzory nepřemisťují z tohoto zařízení za účelem prodeje nebo použití v jiných zařízeních. V tomto případě se neprovádí samostatný výpočet emisí obsažených v prekurzorech; |
|
d) |
lze uplatnit tyto odvětvové odchylky od písmene a):
|
|
e) |
pokud část zařízení slouží k výrobě zboží, které není uvedeno v příloze I nařízení (EU) 2023/956, je doporučeným zlepšením monitorovat tuto část jako jeden další výrobní proces za účelem potvrzení úplnosti údajů o celkových emisích ze zařízení. |
B. Monitorování přímých emisí na úrovni zařízení
B.1 Úplnost zdrojových toků a zdrojů emisí
Provozovatel musí jasně znát hranice zařízení a výrobních procesů v zařízení, přičemž tyto hranice musí být vymezeny v dokumentaci metodiky monitorování a musí zohledňovat požadavky pro konkrétní odvětví uvedené v oddíle 2 přílohy II a v oddíle B.9 této přílohy. Použijí se tyto zásady:
|
1. |
zahrnuty jsou minimálně všechny příslušné zdroje emisí a zdrojové toky, z nichž jsou vypouštěny emise skleníkových plynů a které jsou přímo či nepřímo spojeny s výrobou zboží uvedeného v oddíle 2 přílohy II; |
|
2. |
doporučeným zlepšením je zahrnout veškeré zdroje emisí a zdrojové toky v celém zařízení, aby bylo možné provádět kontroly věrohodnosti a kontrolovat energetickou a emisní účinnost zařízení jako celku; |
|
3. |
zahrnuty jsou veškeré emise z běžného provozu i neobvyklých událostí včetně nabíhání, odstavování a havarijních situací za vykazované období; |
|
4. |
vyloučeny jsou emise z pojízdných strojů používaných pro dopravní účely. |
B.2 Volba metodiky monitorování
Použije se jedna z těchto metodik:
|
1. |
metodika založená na výpočtu, která spočívá ve stanovování emisí ze zdrojových toků na základě údajů o činnosti získaných pomocí měřicích systémů a dalších parametrů z laboratorních analýz nebo standardních hodnot. Metodiku založenou na výpočtu lze provádět podle standardní metody nebo metody hmotnostní bilance; |
|
2. |
metodika založená na měření, která spočívá ve stanovování emisí ze zdrojů emisí pomocí kontinuálního měření koncentrace příslušného skleníkového plynu ve spalinách a měření toku spalin. |
Odchylně mohou být za podmínek stanovených v čl. 4 odst. 2 a 3 a článku 5 tohoto nařízení použity i jiné metodiky.
Zvolí se metodika monitorování, která poskytuje nejpřesnější a nejspolehlivější výsledky, pokud není v požadavcích pro konkrétní odvětví podle oddílu B.9 stanoveno, že musí být použita jedna konkrétní metodika. Použitá metodika monitorování může být kombinací metodik, v jejímž rámci jsou různé části emisí ze zařízení monitorovány podle jiné ze dvou použitelných metodik.
V dokumentaci metodiky monitorování musí být jasně uvedeno:
|
a) |
pro který zdrojový tok je použita standardní metoda založená na výpočtu nebo metoda hmotnostní bilance, a to včetně podrobného popisu stanovení jednotlivých příslušných parametrů uvedených v oddíle B.3.4 této přílohy; |
|
b) |
pro který zdroj emisí je použita metodika založená na měření, a to včetně popisu všech příslušných prvků uvedených v oddíle B.6 této přílohy; |
|
c) |
důkazy v podobě vhodného schématu zařízení a popisu procesů v zařízení, že nedochází k dvojímu započtení emisí ze zařízení ani k nedostatkům v údajích o těchto emisích. |
Emise ze zařízení se stanoví takto:
kde:
|
EmInst |
jsou (přímé) emise ze zařízení vyjádřené v tunách CO2 ekv., |
|
Emcalc,i |
jsou emise ze zdrojového toku i stanovené podle metodiky založené na výpočtu, vyjádřené v tunách CO2 ekv., |
|
Emmeas,j |
jsou emise ze zdroje emisí j stanovené podle metodiky založené na měření, vyjádřené v tunách CO2 ekv., a |
|
Emother,k |
jsou emise stanovené jinou metodou za použití indexu k, vyjádřené v tunách CO2 ekv. |
B.3 Vzorce a parametry pro účely metodiky založené na výpočtu pro oxid uhličitý (CO2)
B.3.1 Standardní metoda
Emise se vypočítají zvlášť pro každý zdrojový tok takto:
B.3.1.1 Emise ze spalování
Emise ze spalování se vypočítají standardní metodou takto:
kde:
|
Emi |
jsou emise (t CO2) způsobené palivem i, |
|
EFi |
je emisní faktor (t CO2/TJ) paliva i, |
|
ADi |
jsou údaje o činnosti (TJ) paliva i vypočítané jako |
|
FQi |
je spotřebované množství (t nebo m3) paliva i, |
|
NCVi |
je výhřevnost (TJ/t nebo TJ/m3) paliva i, |
|
OFi |
je oxidační faktor (bezrozměrný) paliva i vypočítaný jako |
|
Cash |
je uhlík obsažený v popílku a v prachu z čištění spalin a |
|
Ctotal |
je celkový uhlík obsažený ve spáleném palivu. |
Za účelem snížení náročnosti monitorování lze vždy použít konzervativní předpoklad, že OF = 1.
Pakliže to povede k vyšší přesnosti, může být standardní metoda pro emise ze spalování upravena takto:
|
a) |
údaje o činnosti se vyjádří jako množství paliva (tj. v t nebo m3); |
|
b) |
emisní faktor EF se vyjádří v t CO2/t paliva nebo případně v t CO2/m3 paliva a |
|
c) |
z výpočtu lze vypustit výhřevnost NCV. Doporučeným zlepšením však je výhřevnost vykazovat, aby bylo možné kontrolovat konzistentnost a monitorovat energetickou účinnost celého výrobního procesu. |
Pokud se má emisní faktor paliva i vypočítat na základě analýz obsahu uhlíku a výhřevnosti, použije se tato rovnice:
Pokud se má emisní faktor materiálu nebo paliva vyjádřený v t CO2/t vypočítat na základě analýzy obsahu uhlíku, použije se tato rovnice:
kde:
|
f |
je poměr molárních hmotností CO2 a C: f = 3,664 t CO2/t C. |
Jelikož emisní faktor biomasy je při splnění kritérií uvedených v oddíle B.3.3 nula, může být tato skutečnost zohledněna u směsných paliv (tj. paliv, která obsahují fosilní složku i složku z biomasy) takto:
kde:
|
EFpre,i |
je předběžný emisní faktor paliva i (tj. emisní faktor za předpokladu, že se jedná o čistě fosilní palivo) a |
|
BFi |
je podíl biomasy (bezrozměrný) paliva i. |
U fosilních paliv a v případě, že podíl biomasy není znám, se použije konzervativní hodnota BFi nula.
B.3.1.2 Emise z procesů
Emise z procesů se vypočítají standardní metodou takto:
kde:
|
ADj |
jsou údaje o činnosti (t materiálu) materiálu j, |
|
EFj |
je emisní faktor (t CO2/t) materiálu j a |
|
CFj |
je konverzní faktor (bezrozměrný) materiálu j. |
Za účelem snížení náročnosti monitorování lze vždy použít konzervativní předpoklad, že CFj = 1.
V případě směsných materiálů, které jsou použity jako vstup do procesu a které obsahují anorganické i organické formy uhlíku, může provozovatel:
|
1. |
buď stanovit celkový předběžný emisní faktor pro směsný materiál pomocí analýzy celkového obsahu uhlíku (CCj ) a za použití konverzního faktoru a v příslušných případech podílu biomasy a výhřevnosti souvisejících s celkovým obsahem uhlíku, nebo |
|
2. |
stanovit organický a anorganický obsah odděleně a považovat je za dva samostatné zdrojové toky. |
Pro emise z rozkladu uhličitanů se s ohledem na dostupné měřicí systémy pro údaje o činnosti a metody pro stanovení emisního faktoru zvolí pro každý zdrojový tok ta z následujících dvou metod, která poskytuje přesnější výsledky:
|
— |
metoda A (založená na vstupu): emisní faktor, konverzní faktor a údaje o činnosti se vztahují k množství materiálu ve vstupu do procesu. Použijí se standardní emisní faktory čistých uhličitanů uvedené v tabulce 3 v příloze VIII při zohlednění složení materiálu určeného v souladu s oddílem B.5 této přílohy, |
|
— |
metoda B (založená na výstupu): emisní faktor, konverzní faktor a údaje o činnosti se vztahují k množství výstupů z procesu. Použijí se standardní emisní faktory oxidů kovů po dekarbonizaci uvedené v tabulce 4 v příloze VIII při zohlednění složení příslušného materiálu určeného v souladu s oddílem B.5 této přílohy. |
Pro jiné emise CO2 z procesů, než jsou emise z uhličitanů, se použije metoda A.
B.3.2 Metoda hmotnostní bilance
Množství CO2 vztahující se k jednotlivým zdrojovým tokům se vypočítá na základě obsahu uhlíku v jednotlivých materiálech, přičemž se nerozlišuje mezi palivy a procesními materiály. Uhlík, který není emitován a opouští zařízení v produktech, se zohlední ve zdrojových tocích na výstupu, jejichž údaje o činnosti jsou tudíž záporné.
Emise odpovídající jednotlivým zdrojovým tokům se vypočítají takto:
kde:
|
ADk |
jsou údaje o činnosti (t) materiálu k; u výstupů je hodnota ADk záporná, |
|
f |
je poměr molárních hmotností CO2 a C: f = 3,664 t CO2/t C a |
|
CCk |
je obsah uhlíku v materiálu k (bezrozměrný a kladný). |
Pokud se obsah uhlíku v palivu k počítá pomocí emisního faktoru vyjádřeného v t CO2/TJ, použije se tato rovnice:
Pokud se obsah uhlíku v materiálu nebo palivu k počítá pomocí emisního faktoru vyjádřeného v t CO2/t, použije se tato rovnice:
U směsných paliv, tj. paliv obsahujících fosilní složku i složku z biomasy, nebo směsných materiálů lze při splnění kritérií stanovených v oddíle B.3.3 zohlednit podíl biomasy takto:
kde:
|
CCpre,k |
je předběžný obsah uhlíku v palivu k (tj. emisní faktor za předpokladu, že se jedná o čistě fosilní palivo) a |
|
BFk |
je podíl biomasy paliva k (bezrozměrný). |
U fosilních paliv nebo materiálů a v případě, že podíl biomasy není znám, se použije konzervativní hodnota BF nula. Je-li biomasa použita jako vstupní materiál nebo palivo a výstupní materiály obsahují uhlík, započítá se podíl biomasy do celkové hmotnostní bilance konzervativně, a sice tak, že podíl biomasy v celkovém uhlíku ve výstupech nesmí přesáhnout celkový podíl biomasy obsažený ve vstupních materiálech a palivech, pokud provozovatel nedoloží vyšší podíl biomasy ve výstupních materiálech pomocí metody „trace the atom“, tedy „sledování atomů“, (stechiometrická metoda) nebo pomocí analýzy 14C.
B.3.3 Kritéria, která musí být splněna, aby byla hodnota emisí z biomasy nula
Pokud je biomasa použita jako palivo pro spalování, splňuje kritéria uvedená v tomto oddíle. Pokud biomasa použitá pro spalování tato kritéria nesplňuje, je obsah uhlíku v této biomase považován za fosilní uhlík.
|
1. |
Biomasa splňuje kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10 směrnice (EU) 2018/2001. |
|
2. |
Odchylně od předchozího bodu splňuje biomasa obsažená v odpadech a zbytcích jiných, než jsou zbytky ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví, nebo vyrobená z těchto odpadů a zbytků pouze kritéria stanovená v čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001. Tento bod se použije rovněž na odpady a zbytky, které jsou nejprve zpracovány na produkt, než jsou dále zpracovány na paliva. |
|
3. |
Elektřina, vytápění a chlazení vyrobené z tuhého komunálního odpadu nepodléhají kritériím stanoveným v čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001. |
|
4. |
Kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10 směrnice (EU) 2018/2001 se použijí bez ohledu na zeměpisný původ biomasy. |
|
5. |
Soulad s kritérii stanovenými v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10 směrnice (EU) 2018/2001 se posoudí v souladu s článkem 30 a čl. 31 odst. 1 uvedené směrnice. |
B.3.4 Příslušné parametry
Pro každý zdrojový tok se v souladu s vzorci uvedenými v oddílech B.3.1 až B.3.3 této přílohy stanoví tyto parametry:
|
1. |
standardní metoda – spalování:
|
|
2. |
standardní metoda – emise z procesů:
|
|
3. |
hmotnostní bilance:
|
B.4 Požadavky na údaje o činnosti
B.4.1 Kontinuální měření nebo měření v dávkách
Pokud je nutné stanovit množství paliv nebo materiálů, včetně zboží nebo meziproduktů, za vykazované období, lze zvolit některou z následujících metod, která se zanese do dokumentace metodiky monitorování:
|
1. |
metoda založená na kontinuálním měření u procesu, v němž se materiál spotřebovává nebo vyrábí; |
|
2. |
metoda založená na agregaci údajů z měření samostatně (v dávkách) dodaných nebo vyrobených množství s přihlédnutím k příslušné změně zásob. Pro tyto účely platí, že:
|
Pokud by stanovení množství zásob přímým měřením nebylo technicky možné nebo by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady, může být proveden odhad těchto množství na základě jedné z následujících možností:
|
1. |
údaje za předchozí roky korelované s příslušnými úrovněmi činnosti za vykazované období; |
|
2. |
zdokumentované postupy a příslušné údaje uvedené v auditovaných finančních výkazech za vykazované období. |
Pokud by stanovení množství produktů, materiálů nebo paliv za celé vykazované období nebylo technicky proveditelné nebo by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady, může být zvolen další nejvhodnější den pro oddělení vykazovaného období od toho následujícího. Je nutné provést odpovídající sladění s požadovaným vykazovaným obdobím. Odchylky, které se vztahují na jednotlivé produkty, materiály nebo paliva, musí být řádně zaznamenány, aby mohly být základem hodnoty reprezentativní pro dané vykazované období a mohly být důsledně zváženy vzhledem k následujícímu roku.
B.4.2 Kontrola provozovatele nad měřicími systémy
Upřednostňovanou metodou stanovení množství produktů, materiálů nebo paliv je, že provozovatel zařízení použije měřicí systémy pod vlastní kontrolou. Měřicí systémy mimo vlastní kontrolu provozovatele, zejména jsou-li pod kontrolou dodavatele materiálu nebo paliva, mohou být použity v těchto případech:
|
1. |
provozovatel nedisponuje vlastním měřicím systémem pro stanovení příslušného souboru údajů; |
|
2. |
stanovení souboru údajů vlastním měřicím systémem provozovatele není technicky proveditelné nebo by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady; |
|
3. |
provozovatel má důkaz, že měřicí systém mimo jeho kontrolu poskytuje spolehlivější výsledky a je méně náchylný k riziku nepřesností. |
Případné použití měřicích systémů mimo vlastní kontrolu provozovatele se vztahuje na tyto zdroje údajů:
|
1) |
množství uvedené na fakturách vydaných obchodním partnerem za předpokladu, že se mezi dvěma nezávislými obchodními partnery uskuteční obchodní transakce; |
|
2) |
přímý odečet údajů z měřicích systémů. |
B.4.3 Požadavky na měřicí systémy
Musí existovat důkladná znalost nejistoty spojené s měřením množství paliv a materiálů, včetně vlivu pracovního prostředí a v příslušných případech nejistoty stanovení zásob. Je třeba zvolit měřicí přístroje, které zajišťují co nejnižší nejistotu bez toho, aby vznikaly neúměrně vysoké náklady, a které jsou podle příslušných technických norem a požadavků vhodné pro prostředí, v němž se budou používat. Jsou-li dostupné, upřednostní se přístroje podléhající zákonné metrologické kontrole. V tom případě může být jako hodnota nejistoty použita maximální dovolená chyba v provozu, kterou připouští příslušné vnitrostátní právní předpisy ohledně zákonné metrologické kontroly pro příslušný úkol měření.
Je-li nutné měřicí přístroj nahradit kvůli závadě nebo kvůli tomu, že je při kalibraci zjištěno, že již nejsou splněny příslušné požadavky, nahradí se přístrojem, jenž ve srovnání se stávajícím přístrojem zajišťuje stejnou nebo lepší úroveň nejistoty.
B.4.4 Doporučené zlepšení
Za doporučené zlepšení se pokládá dosáhnout nejistoty měření, která je úměrná celkovým emisím ze zdrojového toku nebo zdroje emisí v tom smyslu, že nejnižší nejistota připadá na největší části emisí. Pro orientační účely by nejistota spojená s ročními emisemi vyššími než 500 000 t CO2 měla být za celé vykazované období s přihlédnutím k případné změně zásob 1,5 % nebo lepší. U ročních emisí do 10 000 t CO2 je přijatelná nejistota nižší než 7,5 %.
B.5 Požadavky na výpočtové faktory pro CO2
B.5.1 Metody stanovení výpočtových faktorů
Pro stanovení výpočtových faktorů, které vyžaduje metodika založená na výpočtu, lze zvolit některou z těchto metod:
|
1. |
použití standardních hodnot; |
|
2. |
použití zástupných údajů vycházejících z empirických korelací mezi příslušným výpočtovým faktorem a jinými vlastnostmi, které jsou lépe přístupné pro účely měření; |
|
3. |
použití hodnot založených na laboratorní analýze. |
Výpočtové faktory se stanoví v souladu se stavem použitým pro příslušné údaje o činnosti s uvedením stavu paliva či materiálu, v němž byly palivo či materiál zakoupeny nebo použity v procesu způsobujícím emise před tím, než jsou vysušeny nebo jinak zpracovány pro laboratorní analýzu. Pokud jsou s tím spojeny neúměrně vysoké náklady nebo pokud lze dosáhnout vyšší přesnosti, mohou být údaje o činnosti a výpočtové faktory důsledně vykazovány s uvedením stavu, v němž jsou prováděny laboratorní analýzy.
B.5.2 Příslušné standardní hodnoty
Standardní hodnoty typu I se použijí pouze tehdy, pokud pro daný parametr a materiál nebo palivo není dostupná žádná standardní hodnota typu II.
Standardními hodnotami typu I jsou:
|
a) |
standardní faktory uvedené v příloze VIII; |
|
b) |
standardní faktory uvedené v nejnovějších pokynech IPCC pro inventury skleníkových plynů (1); |
|
c) |
hodnoty, které jsou založeny na dříve provedených laboratorních analýzách a které nejsou starší než pět let a jsou považovány za reprezentativní pro dané palivo nebo daný materiál. |
Standardními hodnotami typu II jsou:
|
a) |
standardní faktory použité zemí, v níž se zařízení nachází, pro podání poslední národní inventury sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu; |
|
b) |
hodnoty zveřejněné vnitrostátními výzkumnými institucemi, orgány veřejné správy, normalizačními organizacemi, statistickými úřady atd. pro účely více rozčleněného vykazování emisí než podle předchozího písmene; |
|
c) |
hodnoty uvedené a zaručené dodavatelem paliva nebo materiálu, pokud existují důkazy, že obsah uhlíku vykazuje 95 % interval spolehlivosti s odchylkou ne více než 1 %; |
|
d) |
stechiometrické hodnoty pro obsah uhlíku a související hodnoty uváděné v literatuře pro výhřevnost čisté látky; |
|
e) |
hodnoty, které jsou založeny na dříve provedených laboratorních analýzách a které nejsou starší než dva roky a jsou považovány za reprezentativní pro dané palivo nebo daný materiál. |
Aby byla zajištěna dlouhodobá konzistentnost, zanesou se veškeré používané standardní hodnoty do dokumentace metodiky monitorování a změní se, pouze pokud existují důkazy, že nová hodnota je pro používané palivo nebo používaný materiál vhodnější a reprezentativnější než hodnota předchozí. Pokud dochází ke změně standardních hodnot každý rok, uvede se v dokumentaci metodiky monitorování namísto dané hodnoty příslušný oficiální zdroj této hodnoty.
B.5.3 Zavedení korelací pro stanovení zástupných údajů
Zástupný údaj pro obsah uhlíku nebo emisní faktor může být odvozen na základě následujících parametrů v kombinaci s empirickou korelací stanovenou alespoň jednou za rok v souladu s požadavky na laboratorní analýzy uvedenými v oddíle B.5.4 této přílohy:
|
a) |
měření hustoty daných kapalných či plynných paliv, včetně těch, která jsou běžná v rafinériích nebo při výrobě oceli; |
|
b) |
výhřevnost daných typů uhlí. |
Korelace musí splňovat požadavky správné průmyslové praxe a může se použít jen pro ty zástupné hodnoty, pro něž byla zavedena.
B.5.4 Požadavky na laboratorní analýzy
Pokud jsou vyžadovány laboratorní analýzy pro stanovení vlastností (např. obsahu vody, čistoty, koncentrace, obsahu uhlíku, podílu biomasy, výhřevnosti, hustoty) produktů, materiálů, paliv nebo odpadních plynů nebo pro zavedení korelací mezi parametry pro účely nepřímého stanovení požadovaných údajů, splňují tyto analýzy požadavky stanovené v tomto oddíle.
Výsledek všech analýz se použije pouze pro dodací lhůtu nebo dávku paliva či materiálu, u nichž byl proveden odběr vzorků považovaných za reprezentativní. Ke stanovení určitého parametru se s ohledem na tento parametr použijí výsledky všech provedených analýz.
B.5.4.1 Použití norem
Všechny analýzy, odběry vzorků, kalibrace a ověření pro stanovení výpočtových faktorů jsou prováděny pomocí metod založených na příslušných normách ISO. Pokud nejsou tyto normy k dispozici, vycházejí dané metody z příslušných norem EN nebo vnitrostátních norem nebo požadavků stanovených v rámci způsobilého systému monitorování, vykazování a ověřování. Pokud neexistují žádné příslušné zveřejněné normy, mohou být použity vhodné návrhy norem, pokyny týkající se osvědčených postupů v odvětví nebo jiné vědecky doložené metodiky, které omezují chyby v odběru vzorků a měření.
B.5.4.2 Doporučení týkající se plánu odběru vzorků a minimální četnosti analýz
Analýzy příslušných paliv a materiálů se provádějí s minimální četností uvedenou v tabulce 1 v této příloze. S jinou četností lze analýzy provádět v těchto případech:
|
a) |
příslušná minimální četnost není v tabulce uvedena; |
|
b) |
v rámci způsobilého systému monitorování, vykazování a ověřování je pro tentýž druh materiálu nebo paliva stanovena jiná minimální četnost analýz; |
|
c) |
minimální četnost uvedená v tabulce 1 v této příloze by byla spojena s neúměrně vysokými náklady; |
|
d) |
na základě historických údajů, včetně analytických hodnot pro příslušná paliva nebo příslušné materiály ve vykazovaném období, které bezprostředně předchází aktuálnímu vykazovanému období, lze prokázat, že jakákoliv odchylka v analytických hodnotách pro příslušné palivo či příslušný materiál nepřesahuje 1/3 nejistoty stanovení údajů o činnosti příslušného paliva či materiálu. |
V případech, kdy je zařízení v provozu pouze po část roku nebo kdy jsou palivo či materiály dodávány v dávkách, jež se spotřebovávají po dobu delší než jedno vykazované období, lze zvolit přiměřenější harmonogram analýz, a to za předpokladu, že výsledná nejistota je srovnatelná s nejistotou podle posledního písmene předchozího pododstavce.
Tabulka 1
Minimální četnost analýz
|
Palivo/materiál |
Minimální četnost analýz |
|
Zemní plyn |
Nejméně jednou za týden |
|
Ostatní plyny, zejména syntetický plyn a procesní plyny, jako například rafinérský směsný plyn, koksárenský plyn, vysokopecní plyn, konvertorový plyn a plyn z ložisek ropy a zemního plynu |
Nejméně jednou za den – pomocí vhodných postupů v různých denních dobách |
|
Topné oleje (například lehký, střední, těžký topný olej, bitumen) |
Každých 20 000 tun paliva a nejméně šestkrát za rok |
|
Uhlí, koksovatelné uhlí, koks, ropný koks, rašelina |
Každých 20 000 tun paliva/materiálu a nejméně šestkrát za rok |
|
Ostatní paliva |
Každých 10 000 tun paliva a nejméně čtyřikrát za rok |
|
Nezpracovaný tuhý odpad (čistě fosilní nebo směsný odpad fosilní a z biomasy) |
Každých 5 000 tun odpadu a nejméně čtyřikrát za rok |
|
Tekutý odpad, předzpracovaný tuhý odpad |
Každých 10 000 tun odpadu a nejméně čtyřikrát za rok |
|
Karbonátové nerosty (včetně vápence a dolomitu) |
Každých 50 000 tun materiálu a nejméně čtyřikrát za rok |
|
Jíly a břidlice |
Množství materiálu odpovídající 50 000 tunám emisí CO2 a nejméně čtyřikrát za rok |
|
Ostatní materiály (primární produkty, meziprodukty a konečné produkty) |
V závislosti na druhu materiálu a variabilitě, množství materiálu odpovídající 50 000 tunám emisí CO2 a nejméně čtyřikrát za rok |
Vzorky musí být reprezentativní pro celou dávku nebo dodací lhůtu, u nichž byl proveden jejich odběr. Aby byla zajištěna reprezentativnost, musí se vzít v úvahu heterogennost daného materiálu a všechny ostatní příslušné aspekty, jako je dostupné vybavení k odběru vzorků, možné oddělení fází nebo lokální distribuce velikostí částic, stálost vzorků atd. Metoda odběru vzorků se stanoví v dokumentaci metodiky monitorování.
Za doporučené zlepšení se pokládá použít pro každý příslušný materiál nebo každé příslušné palivo samostatný plán odběru vzorků, který odpovídá příslušným normám a obsahuje příslušné informace o metodikách přípravy vzorků, včetně údajů o vymezení odpovědnosti, místech, četnosti a množství, a metodikách uložení a přepravy vzorků.
B.5.4.3 Doporučení týkající se laboratoří
Laboratoře využívané k provádění analýz pro stanovení výpočtových faktorů musí být pro příslušné analytické metody akreditovány podle normy ISO/IEC 17025. Neakreditované laboratoře mohou být ke stanovení výpočtových faktorů využity, pouze pokud existují důkazy, že využití akreditovaných laboratoří není technicky proveditelné nebo by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady a že daná neakreditovaná laboratoř je dostatečně způsobilá. Laboratoř je považována za dostatečně způsobilou, splňuje-li všechny tyto podmínky:
|
1. |
je hospodářsky nezávislá na provozovateli nebo je alespoň organizačně chráněna před vlivem vedoucích pracovníků zařízení; |
|
2. |
při požadovaných analýzách uplatňuje příslušné normy; |
|
3. |
zaměstnává zaměstnance způsobilé ke konkrétním přiděleným úkolům; |
|
4. |
náležitě řídí odběr vzorků a jejich přípravu, včetně kontroly jejich celistvosti; |
|
5. |
pravidelně vhodnými metodami, mimo jiné pravidelnou účastí v programech zkoušení odborné způsobilosti, používáním analytických metod u certifikovaných referenčních materiálů nebo vzájemným porovnáváním výsledků s akreditovanou laboratoří, zajišťuje kvalitu kalibrace, odběrů vzorků a analytických metod; |
|
6. |
náležitě spravuje vybavení mimo jiné tím, že udržuje a provádí postupy kalibrace, nastavení, údržby a oprav vybavení a vede o nich záznamy. |
B.5.5 Doporučené metody stanovení výpočtových faktorů
Za doporučené zlepšení se pokládá používat standardní hodnoty pouze pro zdrojové toky, které odpovídají méně významnému množství emisí, a pro všechny významné zdrojové toky používat laboratorní analýzy. V následujícím přehledu jsou příslušné metody uvedeny v pořadí, v jakém se zvyšuje kvalita údajů:
|
1. |
standardní hodnoty typu I; |
|
2. |
standardní hodnoty typu II; |
|
3. |
korelace pro stanovení zástupných údajů; |
|
4. |
analýzy, které jsou prováděny mimo kontrolu provozovatele například dodavatelem paliva nebo materiálu a které jsou uvedeny v dokladech o koupi bez dalších informací o použitých metodách; |
|
5. |
analýzy prováděné v neakreditovaných laboratořích nebo prováděné v akreditovaných laboratořích, avšak za použití zjednodušených metod odběru vzorků; |
|
6. |
analýzy prováděné v akreditovaných laboratořích za použití osvědčených postupů odběru vzorků. |
B.6 Požadavky na metodiku založenou na měření v případě oxidu uhličitého (CO2) a oxidu dusného (N2O)
B.6.1 Obecná ustanovení
Metodika založená na měření vyžaduje použití systému kontinuálního měření emisí nainstalovaného ve vhodném bodě měření.
V případě monitorování emisí N2O musí být metodika založená na měření používána povinně. V případě CO2 se použije, pouze pokud existují důkazy, že vede k přesnějším údajům než metodika založená na výpočtu. Uplatní se požadavky týkající se nejistoty měřicích systémů podle oddílu B.4.3 této přílohy.
Oxid uhelnatý (CO) emitovaný do ovzduší je považován za molární ekvivalent množství CO2.
Pokud je v jednom zařízení několik zdrojů emisí, které nelze měřit jako jeden zdroj, provozovatel měří emise z těchto zdrojů odděleně a sečtením výsledků tohoto měření získá celkové množství emisí daného plynu za vykazované období.
B.6.2 Metoda a výpočet
B.6.2.1 Emise za vykazované období (roční emise)
Celkové emise ze zdroje emisí za vykazované období se stanoví na základě součtu všech hodinových hodnot naměřených koncentrací skleníkových plynů za vykazované období vynásobených hodinovými hodnotami toku spalin, přičemž tyto hodinové hodnoty představují průměr všech výsledků jednotlivých měření za příslušnou provozní hodinu; použije se tento vzorec:
kde:
|
GHG Emtotal |
jsou celkové roční emise skleníkových plynů v tunách, |
|
GHG conchourly,i |
jsou hodinové koncentrace emisí skleníkových plynů v g/Nm3 v toku spalin naměřené během provozu za hodinu nebo kratší referenční období i, |
|
Vhourly,i |
je objem spalin v Nm3 za jednu hodinu nebo kratší referenční období i stanovený na základě integrovaného průtoku za dané referenční období a |
|
HoursOp |
je celkový počet hodin (nebo kratších referenčních období), po které se používá metodika založená na měření, včetně hodin, za které byly údaje nahrazeny v souladu s oddílem B.6.2.6 této přílohy. |
Index i se vztahuje k jednotlivé provozní hodině (nebo jednotlivým referenčním obdobím).
Hodinový průměr pro jednotlivé naměřené parametry se před dalším zpracováním vypočítá s využitím všech bodů měření dostupných pro danou hodinu. Pokud lze generovat údaje za kratší referenční období bez dalších nákladů, použijí se tato období ke stanovení ročních emisí.
B.6.2.2 Stanovení koncentrace skleníkových plynů
Koncentrace posuzovaného skleníkového plynu ve spalinách se stanoví kontinuálním měřením v reprezentativním bodě pomocí některého z následujících způsobů:
|
— |
přímé měření koncentrace skleníkového plynu, |
|
— |
nepřímé měření: v případě vysoké koncentrace ve spalinách lze koncentraci skleníkového plynu vypočítat pomocí nepřímého měření koncentrace s přihlédnutím k naměřeným hodnotám koncentrace všech ostatních složek i toku plynu podle tohoto vzorce: |
kde:
|
conci |
je koncentrace složky i plynu. |
B.6.2.3 Emise CO2 z biomasy
Jakékoli množství CO2 pocházející z biomasy, které splňuje kritéria uvedená v oddíle B.3.3 této přílohy, lze v příslušných případech odečíst od celkově naměřených emisí CO2, pokud je ke stanovení množství emisí CO2 z biomasy použita některá z těchto metod:
|
1. |
metodika založená na výpočtu, včetně metodik zahrnujících analýzy a odběr vzorků podle normy ISO 13833 (Stacionární zdroje emisí – Stanovení poměru oxidu uhličitého z biomasy (biogenní původ) a z fosilních paliv – Radiouhlíková metoda); |
|
2. |
jiná metoda založená na relevantní normě, včetně ISO 18466 (Stacionární zdroje emisí – Bilanční určení podílu biogenního CO2 ve spalinách); |
|
3. |
jiná metoda přípustná v rámci způsobilého systému monitorování, vykazování a ověřování. |
B.6.2.4 Stanovení emisí CO2 ekv. na základě N2O
V případě měření N2O se celkové roční emise N2O ze všech zdrojů emisí (měřeno v tunách na tři desetinná místa) převedou na roční emise CO2 ekv. (zaokrouhlené na tuny) pomocí následujícího vzorce a hodnot potenciálu globálního oteplování (GWP) uvedených v příloze VIII:
CO2 ekv. [t] = N2Oannual[t] × GWPN2O (rovnice 18)
kde:
|
N2Oannual |
jsou celkové roční emise N2O vypočítané v souladu s oddílem B.6.2.1 této přílohy. |
B.6.2.5 Stanovení toku spalin
Tok spalin lze stanovit některou z těchto metod:
|
— |
výpočet na základě vhodné hmotnostní bilance s přihlédnutím ke všem významným parametrům na vstupní straně, které u emisí CO2 zahrnují alespoň množství vstupního materiálu, tok vstupního vzduchu a účinnost procesu, a na výstupní straně, které zahrnují alespoň výstup produktu a koncentrace kyslíku (O2), oxidu siřičitého (SO2) a oxidů dusíku (NOx), |
|
— |
stanovení na základě kontinuálního měření toku v reprezentativním bodě. |
B.6.2.6 Řešení nedostatků v měření
Je-li zařízení pro kontinuální měření určitého parametru mimo kontrolu, mimo rozsah nebo mimo provoz po určitou část hodiny nebo referenčního období, vypočítá se související hodinový průměr poměrným dílem ke zbývajícím bodům měření pro danou hodinu nebo kratší referenční období, je-li k dispozici alespoň 80 % maximálního počtu bodů měření určitého parametru.
Pokud je k dispozici méně než 80 % maximálního počtu bodů měření určitého parametru, použijí se následující metody.
|
— |
V případě určitého parametru přímo naměřeného v podobě koncentrace se použije zástupná hodnota jako součet průměrné koncentrace a dvojnásobku její směrodatné odchylky podle této rovnice: |
kde:
|
|
je aritmetický průměr koncentrace konkrétního parametru za celé vykazované období nebo v případě, že jsou při ztrátě údajů použity zvláštní okolnosti, za příslušné období zohledňující tyto zvláštní okolnosti a |
|
σ c |
je nejlepší odhad směrodatné odchylky koncentrace konkrétního parametru za celé vykazované období nebo v případě, že jsou při ztrátě údajů použity zvláštní okolnosti, za příslušné období zohledňující tyto zvláštní okolnosti. |
Pokud nelze vykazované období použít ke stanovení těchto zástupných hodnot z důvodu podstatných technických změn v zařízení, zvolí se jiný dostatečně reprezentativní časový rámec pro stanovení průměrné a směrodatné odchylky, pokud možno v délce alespoň šesti měsíců.
|
— |
V případě jiného parametru, než je koncentrace, se zástupné hodnoty stanoví pomocí vhodného modelu založeného na hmotnostní bilanci nebo energetické bilance procesu. Tento model se ověří pomocí zbývajících naměřených parametrů metodiky založené na měření a údajů získaných při běžných pracovních podmínkách, přičemž se vezme v úvahu stejná doba trvání jako při nedostatku v údajích. |
B.6.3 Požadavky na kvalitu
Všechna měření jsou prováděna pomocí metod založených na těchto normách:
|
1. |
ISO 20181:2023 Stacionární zdroje emisí – Prokazování kvality automatizovaných měřicích systémů; |
|
2. |
ISO 14164:1999 Stacionární zdroje emisí – Stanovení objemového průtoku toků plynu v potrubí – Automatizovaná metoda; |
|
3. |
ISO 14385-1:2014 Stacionární zdroje emisí – Skleníkové plyny – Část 1: Kalibrace automatizovaných měřicích systémů; |
|
4. |
ISO 14385-2:2014 Stacionární zdroje emisí – Skleníkové plyny – Část 2: Průběžná kontrola kvality automatizovaných měřicích systémů; |
|
5. |
dalších příslušných normách ISO, zejména normě ISO 16911-2 (Stacionární zdroje emisí – Manuální a automatizované stanovení rychlosti proudění a průtoku plynu v potrubí). |
Pokud neexistují žádné příslušné zveřejněné normy, použijí se vhodné návrhy norem, pokyny týkající se osvědčených postupů v odvětví nebo jiné vědecky doložené metodiky, které omezují chyby v odběru vzorků a měření.
Musí být zváženy všechny příslušné aspekty systému kontinuálního měření, včetně umístění vybavení, kalibrace, měření, zajištění kvality a kontroly kvality.
Laboratoře provádějící měření, kalibraci a příslušná hodnocení vybavení pro systémy kontinuálního měření musí být pro příslušné analytické metody nebo činnosti kalibrace akreditovány podle normy ISO/IEC 17025. Pokud laboratoř tuto akreditaci nemá, musí být zajištěna dostatečná způsobilost v souladu s oddílem B.5.4.3 této přílohy.
B.6.4 Potvrzení výpočtů
Množství emisí CO2 stanovené pomocí metodiky založené na měření se potvrdí na základě výpočtu ročních emisí jednotlivých skleníkových plynů pro stejné zdroje emisí a zdrojové toky. Za tímto účelem mohou být požadavky stanovené v oddílech B.4 až B.6 této přílohy v příslušných případech zjednodušeny.
B.6.5 Minimální požadavky na kontinuální měření emisí
Minimálním požadavkem je, aby byla u emisí skleníkových plynů z konkrétního zdroje emisí dosažena nejistota 7,5 % za celé vykazované období. U méně významných zdrojů emisí nebo za výjimečných okolností lze připustit nejistotu 10 %. Doporučeným zlepšením je dosáhnout nejistoty 2,5 % alespoň u zdrojů emisí, které emitují více než 100 000 tun fosilního CO2 ekv. za vykazované období.
B.7 Požadavky na stanovování emisí zcela fluorovaných uhlovodíků
Do monitorování se zahrnou emise zcela fluorovaných uhlovodíků (PFC), které pocházejí z anodových efektů, včetně fugitivních emisí zcela fluorovaných uhlovodíků. Emise, které nejsou spojeny s anodovými efekty, se stanoví na základě metod odhadu v souladu s osvědčenými postupy v odvětví, a zejména s pokyny, které zpřístupnil Mezinárodní institut pro hliník (International Aluminium Institute).
Emise PFC se vypočítají z emisí, které jsou měřitelné v potrubí nebo komíně („emise z bodových zdrojů“), a z fugitivních emisí pomocí účinnosti zachycování potrubí:
emise PFC (celkem) = emise PFC (potrubí)/účinnost zachycování(rovnice 20)
Účinnost zachycování se měří, jsou-li stanoveny emisní faktory specifické pro dané zařízení.
Emise CF4 a C2F6 emitované potrubím nebo komínem se vypočítají pomocí některé z těchto metod:
|
1. |
metoda A, při níž je zaznamenáván počet minut anodového efektu na elektrolyzér a den; |
|
2. |
metoda B, při níž je zaznamenáváno přepětí anodového efektu. |
B.7.1 Výpočetní metoda A – metoda směrnice
Pro stanovení emisí PFC se použijí tyto rovnice:
emise CF4 (t) = AEM × (SEFCF4/1 000) × PrAl (rovnice 21)
emise C2F6 (t) = emise CF4 × FC2F6 (rovnice 22)
kde:
|
AEM |
jsou minuty anodového efektu/elektrolyzér–den, |
|
SEFCF4 |
je faktor směrnice emisí vyjádřený v [(kg CF4/t vyrobeného Al)/(minuty anodového efektu/elektrolyzér–den)]. Tam, kde se používají různé typy elektrolyzérů, je možné použít různé SEF, |
|
PrAl |
je produkce primárního hliníku (t) ve vykazovaném období a |
|
FC2F6 |
je hmotnostní podíl C2F6 (t C2F6/t CF4). |
Hodnota minut anodového efektu na elektrolyzér–den vyjadřuje frekvenci anodových efektů (počet anodových efektů/elektrolyzér–den) vynásobenou průměrnou dobou trvání anodových efektů (minuty anodového efektu/výskyt):
AEM = frekvence × průměrná doba trvání(rovnice 23)
Emisní faktor: emisní faktor pro CF4 (faktor směrnice emisí, SEFCF4) vyjadřuje množství (kg) CF4 emitovaného na tunu hliníku vyrobeného na minutu anodového efektu na elektrolyzér–den. Emisní faktor (hmotnostní podíl FC2F6) C2F6 vyjadřuje množství (kg) emitovaného C2F6 v poměru k množství (kg) emitovaného CF4.
Minimální požadavek: použijí se emisní faktory specifické pro jednotlivé technologie, které jsou uvedeny v tabulce 2 v této příloze.
Doporučené zlepšení: emisní faktory specifické pro dané zařízení se pro CF4 a C2F6 stanoví na základě kontinuálních nebo přerušovaných měření v terénu. Pro stanovení těchto emisních faktorů se použijí osvědčené postupy v odvětví, zejména nejnovější pokyny zpřístupněné Mezinárodním institutem pro hliník. Emisní faktor rovněž zohlední emise spojené s neanodovými efekty. Jednotlivé emisní faktory se stanoví s maximální nejistotou ± 15 %. Emisní faktory se stanoví minimálně každé tři roky nebo dříve, pokud je to nezbytné vzhledem k příslušným změnám v zařízení. Příslušné změny zahrnují změnu rozložení doby trvání anodového efektu nebo změnu řídicího algoritmu ovlivňujícího kombinaci typů anodových efektů nebo povahu rutiny ukončení anodového efektu.
Tabulka 2
Emisní faktory specifické pro jednotlivé technologie vztažené k údajům o činnosti pro metodu směrnice
|
Technologie |
Emisní faktor pro CF4 (SEFCF4) [(kg CF4/t Al)/(minuty anodového efektu/elektrolyzér–den)] |
Emisní faktor pro C2F6 (FC2F6) (t C2F6/t CF4) |
|
Starší technologie PFPB (PFPB L) |
0,122 |
0,097 |
|
Moderní technologie PFPB (PFPB M) |
0,104 |
0,057 |
|
Moderní technologie PFPB bez plně automatizovaných strategií zhášení anodového efektu pro účely emisí PFC (PFPB MW) |
– (*1) |
– (*1) |
|
Technologie CWPB |
0,143 |
0,121 |
|
Technologie SWPB |
0,233 |
0,280 |
|
Søderbergova technologie – VSS |
0,058 |
0,086 |
|
Søderbergova technologie – HSS |
0,165 |
0,077 |
B.7.2 Výpočetní metoda B – metoda přepětí
Pro metodu přepětí se použijí tyto rovnice:
emise CF4 (t) = OVC × (AEO/CE) × PrAl × 0,001(rovnice 24)
emise C2F6 (t) = emise CF4 × FC2F6 (rovnice 25)
kde:
|
OVC |
je koeficient přepětí („emisní faktor“) vyjádřený v kg CF4 na tunu vyrobeného hliníku na mV přepětí, |
|
AEO |
je přepětí anodového efektu na elektrolyzér (mV) stanovené jako integrál (čas × napětí nad cílovým napětím) děleno čas (doba trvání) sběru údajů, |
|
CE |
je průměrná proudová účinnost výroby hliníku (%), |
|
PrAl |
je roční produkce primárního hliníku (t) a |
|
FC2F6 |
je hmotnostní podíl C2F6 (t C2F6/t CF4). |
AEO/CE (přepětí anodového efektu/proudová účinnost) vyjadřuje časově integrované průměrné přepětí anodového efektu (mV přepětí) na průměrnou proudovou účinnost (%).
Minimální požadavek: použijí se emisní faktory specifické pro jednotlivé technologie, které jsou uvedeny v tabulce 3 v této příloze.
Doporučené zlepšení: pro CF4 [(kg CF4/t Al)/(mV)] a C2F6 (t C2F6/t CF4) se použijí emisní faktory specifické pro dané zařízení stanovené na základě kontinuálních nebo přerušovaných měření v terénu. Pro stanovení těchto emisních faktorů se použijí osvědčené postupy v odvětví, zejména nejnovější pokyny zpřístupněné Mezinárodním institutem pro hliník. Jednotlivé emisní faktory se stanoví s maximální nejistotou ± 15 %. Emisní faktory se stanoví minimálně každé tři roky nebo dříve, pokud je to nezbytné vzhledem k příslušným změnám v zařízení. Příslušné změny zahrnují změnu rozložení doby trvání anodového efektu nebo změnu řídicího algoritmu ovlivňujícího kombinaci typů anodových efektů nebo povahu rutiny ukončení anodového efektu.
Tabulka 3
Emisní faktory specifické pro jednotlivé technologie vztažené k údajům o činnosti přepětí
|
Technologie |
Emisní faktor pro CF4 [(kg CF4/t Al)/mV] |
Emisní faktor pro C2F6 (t C2F6/t CF4) |
|
Technologie CWPB |
1,16 |
0,121 |
|
Technologie SWPB |
3,65 |
0,252 |
B.7.3 Stanovení emisí CO2 ekv.
Emise CO2 ekv. se vypočítají z emisí CF4 a C2F6 následujícím způsobem pomocí potenciálů globálního oteplování uvedených v příloze VIII.
emise PFC (t CO2 ekv.) = emise CF4 (t) × GWPCF4 + emise C2F6 (t) × GWPC2F6 (rovnice 26)
B.8 Požadavky na přemisťování CO2 mezi zařízeními
B.8.1 CO2 obsažený v plynech („vlastní CO2 “)
Vlastní CO2, který je přemístěn do zařízení, a to i jako součást zemního plynu, odpadního plynu (včetně vysokopecního plynu nebo koksárenského plynu) či vstupů do procesu (včetně syntetického plynu), se zahrne do emisního faktoru pro tento zdrojový tok.
Pokud je vlastní CO2 přemístěn ze zařízení jako součást zdrojového toku do jiného zařízení, není považován za emise ze zařízení, z něhož pochází. Pokud je však vlastní CO2 emitován (např. je vypuštěn nebo spálen) nebo přemístěn do subjektů, které nemonitorují emise pro účely tohoto nařízení nebo způsobilého systému monitorování, vykazování a ověřování, je považován za emise ze zařízení, z něhož pochází.
B.8.2 Způsobilost pro odečtení uloženého nebo použitého CO2
Oxid uhličitý (CO2), který pochází z fosilního uhlíku a ze spalování či procesů vedoucích ke vzniku emisí z procesů nebo který je dovezen z jiných zařízení, a to i ve formě vlastního CO2, lze v následujících případech vykázat jako CO2, který nebyl emitován:
|
1. |
CO2 je použit v zařízení nebo je ze zařízení přemístěn do některého z těchto subjektů:
|
|
2. |
CO2 je použit v zařízení nebo je ze zařízení přemístěn do subjektu, který monitoruje emise pro účely tohoto nařízení nebo způsobilého systému monitorování, vykazování a ověřování, za účelem výroby produktů, v nichž je uhlík pocházející z CO2 trvale chemicky vázán a nemůže při běžném použití, včetně veškeré běžné činnosti, ke které dochází po skončení životnosti produktu, uniknout do atmosféry, jak je stanoveno v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle čl. 12 odst. 3b směrnice 2003/87/ES. |
CO2 přemístěný do jiného zařízení za účely uvedenými v bodech 1 a 2 může být vykázán jako neemitovaný pouze v rozsahu, v jakém je v celém spotřebitelském řetězci dotčenému úložišti nebo zařízení, v němž je CO2 použit, i dopravcům doloženo, jaká část z celkového množství CO2 přemístěného z původního zařízení byla skutečně uložena nebo použita k výrobě chemicky stabilních produktů.
Pokud je CO2 použit k účelům uvedeným v bodech 1 a 2 v tomtéž zařízení, použijí se metody monitorování uvedené v částech 21 až 23 přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2018/2066.
B.8.3 Pravidla monitorování pro přemisťování CO2
V dokumentaci metodiky monitorování musí být jasně uvedeny totožnost a kontaktní údaje osoby odpovědné za přijímající zařízení nebo subjekty. Množství CO2 považovaného za neemitovaný se uvede v hlášení podle přílohy IV.
V dokumentaci metodiky monitorování musí být jasně uvedeny totožnost a kontaktní údaje osoby odpovědné za zařízení nebo subjekty, ze kterých byl CO2 přijat. Množství přijatého CO2 se uvede v hlášení podle přílohy IV.
Pro stanovení množství CO2 přemístěného z jednoho zařízení do druhého se použije metodika založená na měření. Pro stanovení množství CO2 trvale chemicky vázaného v produktech se použije metodika založená na výpočtu, nejlépe s využitím hmotnostní bilance. Použité chemické reakce a všechny příslušné stechiometrické faktory se zanesou do dokumentace metodiky monitorování.
B.9 Požadavky pro konkrétní odvětví
B.9.1 Doplňující pravidla pro spalovací jednotky
Emise ze spalování zahrnují veškeré emise CO2 ze spalování paliv obsahujících uhlík, včetně odpadů, nezávisle na jakékoli jiné klasifikaci těchto emisí nebo paliv. Pokud není jasné, zda materiál slouží jako palivo, nebo jako vstup do procesu, např. při redukci kovových rud, jsou emise z tohoto materiálu monitorovány stejným způsobem jako emise ze spalování. V úvahu se vezmou všechny stacionární spalovací jednotky včetně kotlů, hořáků, turbín, topných těles, vysokých pecí, spalovacích zařízení, kalcinačních, vypalovacích a jiných pecí, sušiček, stacionárních motorů, palivových článků, spalovacích jednotek CLC (chemical looping combustion), flér a termických nebo katalytických dodatečných spalovačů.
Do monitorování jsou dále zahrnuty emise CO2 z procesů čištění spalin, zejména emise CO2 z vápence nebo jiných uhličitanů používaných k odsiřování a podobným způsobům čištění a z močoviny používané v jednotkách pro odstraňování NOx.
B.9.1.1 Odsiřování a jiné druhy vypírky kyselého plynu
Emise CO2 z procesů použití uhličitanů pro vypírku kyselého plynu z proudu spalin se vypočítají na základě spotřebovaného uhličitanu (metoda A). V případě odsiřování může být výpočet založen i na množství vyrobeného sádrovce (metoda B). V tom případě je emisním faktorem stechiometrický poměr suchého sádrovce (CaSO4 × 2H2O) k emitovanému CO2: 0,2558 t CO2/t sádrovce.
B.9.1.2 Odstraňování NOx
Pokud je močovina použita jako redukční činidlo v jednotce pro odstraňování NOx, vypočítají se emise CO2 z procesů jejího použití metodou A pomocí emisního faktoru založeného na stechiometrickém poměru 0,7328 t CO2/t močoviny.
B.9.1.3 Monitorování flér
Do výpočtu emisí z flérování se zahrne běžný provoz i ostatní situace (odstavování, najíždění a ukončování provozu, jakož i nouzové stavy). Rovněž se zahrne vlastní CO2 ve flérovaných plynech.
Pokud přesnější monitorování není technicky proveditelné nebo by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady, použije se referenční emisní faktor 0,00393 t CO2/Nm3, odvozený ze spalování čistého ethanu použitého jako konzervativní zástupný indikátor flérovaných plynů.
Doporučeným zlepšením je stanovit emisní faktory specifické pro dané zařízení tak, že se odvodí z odhadu molekulové hmotnosti flérového toku pomocí modelování procesu založeného na standardních průmyslových modelech. Posouzením relativních poměrů a molekulové hmotnosti každého z přispívajících toků se odvodí vážená roční průměrná hodnota pro molekulovou hmotnost flérovaného plynu.
U údajů o činnosti je přípustná vyšší nejistota měření než v případě ostatních spalovaných paliv.
B.9.2 Doplňující pravidla pro emise z výroby cementového slínku
B.9.2.1 Doplňující pravidla pro metodu A (založenou na vstupu)
Pokud je ke stanovení emisí z procesů použita metoda A (založená na vstupu do pece), použijí se tato zvláštní pravidla:
|
— |
pokud prach z cementářské pece (CKD) nebo prach z bypassu opustí pecní systém, nepovažuje se související množství surovin za vstup do procesu. Emise z CKD se vypočítají zvlášť v souladu s oddílem B.9.2.3 této přílohy, |
|
— |
může být charakterizována buď surová moučka jako celek, nebo oddělené vstupní materiály, a to tak, aby nedošlo k dvojímu započtení nebo k vynechání v důsledku vrácených nebo vynechaných materiálů. Pokud jsou údaje o činnosti stanoveny na základě vyrobeného slínku, lze čisté množství surové moučky stanovit pomocí empirického poměru surové moučky/slínku specifického pro dané místo. Tento poměr se aktualizuje alespoň jednou za rok podle pokynů týkajících se osvědčených postupů v odvětví. |
B.9.2.2 Doplňující pravidla pro metodu B (založenou na výstupu)
Pokud je ke stanovení emisí z procesů použita metoda B (založená na výstupu výroby slínku), použijí se následující zvláštní pravidla.
Údaje o činnosti se stanoví jako výroba slínku (t) během vykazovaného období jedním z těchto způsobů:
|
— |
přímé vážení slínku, |
|
— |
na základě dodávek cementu, pomocí materiálové bilance, která bere v úvahu expedici slínku, dodávky slínku, jakož i změnu zásob slínku, podle tohoto vzorce: |
kde:
|
Cliprod |
je množství vyrobeného slínku vyjádřené v tunách, |
|
Cemdeliv |
je množství dodávek cementu vyjádřené v tunách, |
|
CemSV |
je změna zásob cementu vyjádřená v tunách, |
|
CCR |
je poměr slínku k cementu (počet tun slínku na jednu tunu cementu), |
|
Clis |
je množství dodaného slínku vyjádřené v tunách, |
|
Clid |
je množství expedovaného slínku vyjádřené v tunách a |
|
CliSV |
je velikost změny zásob slínku vyjádřená v tunách. |
Poměr slínku k cementu se buď odvodí zvlášť pro každý z různých produktů cementu na základě laboratorních analýz v souladu s ustanoveními oddílu B.5.4, nebo se vypočítá z rozdílu dodávek cementu a změn zásob a všech materiálů použitých jako přísady do cementu, včetně prachu z bypassu a prachu z cementářské pece.
Jako minimální požadavek pro stanovení emisního faktoru se použije standardní hodnota 0,525 t CO2/t slínku.
B.9.2.3 Emise vztahující se k odpadnímu prachu
K emisím se přičtou emise CO2 z procesů pocházející z prachu z bypassu nebo prachu z cementářské pece (CKD) opouštějícího pecní systém s korekcí o poměr částečné kalcinace CKD.
Minimální požadavek: použije se emisní faktor 0,525 t CO2/t prachu.
Doporučené zlepšení: emisní faktor (EF) se stanoví alespoň jednou za rok v souladu s ustanoveními oddílu B.5.4 této přílohy a podle tohoto vzorce:
kde:
|
EFCKD |
je emisní faktor částečně kalcinovaného prachu z cementářské pece (t CO2/t CKD), |
|
EFCli |
je emisní faktor slínku specifický pro dané zařízení (t CO2/t slínku) a |
|
d |
je stupeň kalcinace prachu z cementářské pece (uvolněný CO2 jako procento celkového množství uhličitanového CO2 obsaženého v materiálové směsi). |
B.9.3 Doplňující pravidla pro emise z výroby kyseliny dusičné
B.9.3.1 Obecná pravidla měření N2O
Emise N2O se stanoví pomocí metodiky založené na měření. Koncentrace N2O ve spalinách z každého zdroje emisí se měří v reprezentativním bodě za zařízením na snižování emisí NOx/N2O, pokud se takové zařízení používá. Použijí se techniky, pomocí nichž je možné provádět měření koncentrací N2O ze všech zdrojů emisí za podmínek snižovaných i nesnižovaných emisí. Pokud je to nezbytné, jsou všechna měření přizpůsobena bázi suchého plynu a důsledně vykázána.
B.9.3.2 Stanovení toku spalin
Pro monitorování toku spalin se použije metoda hmotnostní bilance stanovená v oddíle B.6.2.5 této přílohy, pokud to není technicky neproveditelné. V takovém případě lze použít alternativní metodu, včetně jiné metody hmotnostní bilance, která je založena na významných parametrech, jako je vstupní dávka čpavku, nebo stanovení toku na základě kontinuálního měření toku emisí.
Tok spalin se vypočítá podle tohoto vzorce:
Vflue gas flow [Nm3/h] = Vair × (1 – O2,air)/(1 – O2,flue gas)(rovnice 29)
kde:
|
Vair |
je celkový tok vstupního vzduchu v Nm3/h za standardních podmínek, |
|
O2,air |
je objem podílu O2 v suchém vzduchu (= 0,2095) a |
|
O2,flue gas |
je objem podílu O2 ve spalinách. |
|
Vair |
se vypočítá jako součet všech toků vzduchu, které vstupují do jednotky na výrobu kyseliny dusičné, zejména primárního a sekundárního vstupního vzduchu a v příslušných případech vstupního vzduchu pro účely těsnění. |
Všechna měření se přizpůsobí bázi suchého plynu a důsledně se vykážou.
B.9.3.3 Koncentrace kyslíku (O2)
Pokud je to nezbytné pro výpočet toku spalin v souladu s oddílem B.9.3.2 této přílohy, je provedeno měření koncentrací kyslíku ve spalinách, přičemž musí být splněny požadavky stanovené v oddíle B.6.2.2 této přílohy. Všechna měření se přizpůsobí bázi suchého plynu a důsledně se vykážou.
C. Toky tepla
C.1 Pravidla stanovení čistého měřitelného tepla
C.1.1 Zásady
Všechna specifikovaná množství měřitelného tepla se vždy vztahují k čistému množství měřitelného tepla stanoveného jako tepelný obsah (entalpie) toku tepla přenášeného do procesu spotřebovávajícího teplo nebo k externímu uživateli, od něhož se odečte tepelný obsah zpětného toku.
Procesy spotřebovávající teplo nezbytné pro fungování výroby a distribuce tepla, jako jsou odvzdušňovače, úprava přídavné vody a pravidelné vypouštění, se zohlední v účinnosti tepelného systému a zahrnou se do stanovení emisí obsažených ve zboží.
Je-li stejné tepelné médium používáno v několika po sobě následujících procesech a spotřeba tepla začíná na různých úrovních teploty, stanoví se množství tepla spotřebovaného v každém procesu spotřebovávajícím teplo zvlášť, pokud tyto procesy nepatří do celkového výrobního procesu téhož zboží. S opětovným ohřevem prostředku pro přenos tepla mezi po sobě následujícími procesy spotřebovávajícími teplo se nakládá jako s dodatečnou výrobou tepla.
Pokud se teplo používá k zajištění chlazení prostřednictvím procesu absorpčního chlazení, považuje se tento proces chlazení za proces spotřebovávající teplo.
C.1.2 Metodika stanovení čistého množství měřitelného tepla
Za účelem výběru zdrojů údajů pro vyčíslení energetických toků v souladu s oddílem A.4 této přílohy se zváží následující metody pro stanovení čistého množství měřitelného tepla:
C.1.2.1 Metoda č. 1: Použití měření
Při této metodě jsou měřeny všechny příslušné parametry, zejména teplota, tlak a stav přenášeného i vraceného tepelného média. V případě páry se stav média vztahuje na její nasycení nebo stupeň přehřátí. Dále je měřen (objemový) průtok média pro přenos tepla. Na základě naměřených hodnot jsou stanoveny entalpie a měrný objem média pro přenos tepla s použitím vhodných parních tabulek nebo inženýrského softwaru.
Hmotnostní průtok média se vypočítá jako
kde:
|
|
je hmotnostní průtok v kg/s, |
|
|
je objemový průtok v m3/s a |
|
v |
je měrný objem v m3/kg. |
Jelikož se má za to, že hmotnostní průtok přenášeného a vraceného média je stejný, vypočítá se průtok tepla pomocí rozdílu entalpie přenášeného toku a zpětného toku takto:
kde:
|
|
je průtok tepla v kJ/s, |
|
hflow |
je entalpie přenášeného toku v kJ/kg, |
|
hreturn |
je entalpie zpětného toku v kJ/kg a |
|
|
je hmotnostní průtok v kg/s. |
V případě, že je jako médium pro přenos tepla použita pára nebo horká voda a kondenzát se nevrací, nebo pokud není možné provést odhad entalpie vráceného kondenzátu, stanoví se hodnota hreturn na základě teploty 90 °C.
Je-li známo, že hmotnostní průtoky nejsou stejné, použije se tento postup:
|
a) |
pokud je doloženo, že kondenzát zůstává v produktu (např. při procesech se „vstřikováním páry“), příslušné množství entalpie kondenzátu se neodečítá; |
|
b) |
pokud je známo, že médium pro přenos tepla se ztratilo (např. v důsledku úniků nebo odtoku kanalizací), odhad příslušného hmotnostního toku se odečte od hmotnostního toku přeneseného média pro přenos tepla. |
Pro stanovení ročního čistého toku tepla z výše uvedených údajů se podle měřicího zařízení a zpracování údajů, jež jsou k dispozici, použije jeden z těchto způsobů:
|
a) |
stanovení ročních průměrných hodnot parametrů, jež stanoví roční průměrnou entalpii přeneseného a vráceného tepelného média, vynásobených celkovým ročním hmotnostním tokem s použitím rovnice 31; |
|
b) |
stanovení hodinových hodnot toku tepla a sečtení těchto hodnot za roční celkovou dobu provozu tepelného systému. V závislosti na systému zpracování údajů lze hodinové hodnoty v příslušných případech nahradit jinými časovými intervaly. |
C.1.2.2 Metoda č. 2: Výpočet náhradní hodnoty na základě naměřené účinnosti
Množství čistého měřitelného tepla se stanoví na základě palivových vstupů a naměřené účinnosti souvisejících s výrobou tepla:
kde:
|
Q |
je množství tepla vyjádřené v TJ, |
|
ηΗ |
je naměřená účinnost výroby tepla, |
|
EIn |
je energetický vstup z paliv, |
|
ADi |
jsou roční údaje o činnosti (tj. spotřebovaná množství) paliv i a |
|
NCVi |
je výhřevnost paliv i. |
Hodnota ηΗ se buď změří za přiměřeně dlouhou dobu, jež dostatečně zohledňuje různé zátěžové stavy zařízení, nebo se převezme z dokumentace výrobce. V této souvislosti se následujícím způsobem zohlední konkrétní část křivky zatížení s použitím ročního faktoru zatížení:
kde:
|
LF |
je faktor zatížení, |
|
EIn |
je energetický vstup stanovený pomocí rovnice 33 za vykazované období a |
|
EMax |
je maximální palivový vstup, pokud jednotka vyrábějící teplo běžela při 100 % jmenovité zátěži po celý kalendářní rok. |
Účinnost se stanoví na základě situace, v níž je vrácen všechen kondenzát. Pro vrácený kondenzát je předpokládána teplota 90 °C.
C.1.2.3 Metoda č. 3: Výpočet náhradní hodnoty na základě referenční účinnosti
Tato metoda je stejná jako metoda č. 3, avšak v rovnici 32 se používá referenční účinnost 70 % (ηRef,H = 0,7).
C.1.3 Zvláštní pravidla
Pokud zařízení spotřebovává měřitelné teplo vyrobené při jiných exotermických chemických procesech, než je spalování, například při výrobě amoniaku nebo kyseliny dusičné, stanoví se toto množství spotřebovaného tepla odděleně od jiného měřitelného tepla a této spotřebě tepla se přiřadí nulové emise CO2 ekv.
Aby nedošlo k dvojímu započtení v případě, že se měřitelné teplo získává zpět z neměřitelného tepla, které je vyprodukováno z paliv a použito ve výrobních procesech, poté co je neměřitelné teplo použito (např. z výfukových plynů), odečte se od palivového vstupu příslušné množství čistého měřitelného tepla vydělené referenční účinností 90 %.
C.2 Stanovení emisního faktoru palivové směsi vztahujícího se k měřitelnému teplu
Pokud výrobní proces spotřebovává měřitelné teplo vyrobené v rámci zařízení, stanoví se emise související s výrobou tepla pomocí některé z následujících metod.
C.2.1 Emisní faktor měřitelného tepla vyrobeného v zařízení jiným způsobem než prostřednictvím kogenerace
U měřitelného tepla vyrobeného spalováním paliv v rámci daného zařízení, s výjimkou tepla vyrobeného prostřednictvím kogenerace, se stanoví emisní faktor příslušné palivové směsi a emise, které lze přiřadit výrobnímu procesu, se vypočítají jako:
EmHeat = EFmix · Qconsumed/η(rovnice 35)
kde:
|
EmHeat |
jsou emise z výrobního procesu související s výrobou tepla vyjádřené v t CO2, |
|
EFmix |
je emisní faktor příslušné palivové směsi vyjádřený v t CO2/TJ, v příslušných případech včetně emisí z čištění spalin, |
|
Qconsumed |
je množství měřitelného tepla spotřebovaného ve výrobním procesu vyjádřené v TJ a |
|
η |
je účinnost procesu výroby tepla. |
|
EFmix |
se vypočítá jako: |
EFmix = (Σ ADi · NCVi · EFi + EmFGC)/(Σ ADi · NCVi)(rovnice 36)
kde:
|
ADi |
jsou roční údaje o činnosti (tj. spotřebovaná množství) paliv i použitých k výrobě měřitelného tepla vyjádřené v tunách nebo v Nm3, |
|
NCVi |
je výhřevnost paliv i vyjádřená v TJ/t nebo v TJ/Nm3, |
|
EFi |
jsou emisní faktory paliv i vyjádřené v t CO2/TJ a |
|
EmFGC |
jsou emise z procesů čištění spalin vyjádřené v t CO2. |
Pokud je součástí použité palivové směsi odpadní plyn a jeho emisní faktor je vyšší než standardní emisní faktor zemního plynu uvedený v tabulce 1 v příloze VIII, použije se při výpočtu EFmix místo emisního faktoru odpadního plynu tento standardní emisní faktor.
C.2.2 Emisní faktor měřitelného tepla vyrobeného v zařízení prostřednictvím kogenerace
Pokud se měřitelné teplo a elektřina vyrábějí prostřednictvím kogenerace (tj. kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET)), stanoví se příslušné emise přiřazené měřitelnému teplu a elektřině podle tohoto oddílu. Pravidla týkající se elektřiny se v příslušných případech použijí i na výrobu mechanické energie.
Emise z kogenerační jednotky se stanoví takto:
kde:
|
EmCHP |
jsou emise z kogenerační jednotky za vykazované období vyjádřené v t CO2, |
|
ADi |
jsou roční údaje o činnosti (tj. spotřebovaná množství) paliv i použitých pro jednotku KVET vyjádřené v tunách nebo v Nm3, |
|
NCVi |
je výhřevnost paliv i vyjádřená v TJ/t nebo v TJ/Nm3, |
|
EFi |
jsou emisní faktory paliv i vyjádřené v t CO2/TJ a |
|
EmFGC |
jsou emise z procesů čištění spalin vyjádřené v t CO2. |
Energetický vstup do jednotky KVET se vypočítá podle rovnice 33. Příslušná průměrná účinnost výroby tepla a výroby elektřiny (nebo v příslušných případech mechanické energie) za vykazované období se vypočítá takto:
kde:
|
ηheat |
je průměrná účinnost výroby tepla za vykazované období (bezrozměrná), |
|
Qnet |
je čisté množství tepla vyrobeného kogenerační jednotkou ve vykazovaném období vyjádřené v TJ, stanovené v souladu s oddílem C.1.2, |
|
EIn |
je energetický vstup stanovený pomocí rovnice 33, vyjádřený v TJ, |
|
ηel |
je průměrná účinnost výroby elektřiny za vykazované období (bezrozměrná) a |
|
Eel |
je čistá výroba elektřiny kogenerační jednotkou ve vykazovaném období vyjádřená v TJ. |
Pokud stanovení účinností ηheat a ηel není technicky proveditelné nebo by bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady, použijí se hodnoty založené na technické dokumentaci (nominální hodnoty) zařízení. Pokud žádné takové hodnoty nejsou k dispozici, použijí se konzervativní standardní hodnoty ηheat = 0,55 a ηel = 0,25.
Faktory přiřazení pro teplo a elektřinu z KVET se vypočítají takto:
kde:
|
FCHP,Heat |
je faktor přiřazení pro teplo (bezrozměrný), |
|
FCHP,El |
je faktor přiřazení pro elektřinu (nebo v příslušných případech mechanickou energii) (bezrozměrný), |
|
ηref, heat |
je referenční účinnost výroby tepla v samostatném ohřívači vody (bezrozměrná) a |
|
ηref,el |
je referenční účinnost výroby elektřiny bez kogenerace (bezrozměrná). |
Příslušné referenční hodnoty účinnosti pro jednotlivá paliva jsou uvedeny v příloze IX.
Konkrétní emisní faktor měřitelného tepla souvisejícího s KVET, který má být použit pro přiřazení emisí souvisejících s výrobou tepla výrobním procesům, se vypočítá jako:
EFCHP,Heat = EmCHP · FCHP,Heat/Qnet (rovnice 42)
kde:
|
EFCHP, heat |
je emisní faktor pro výrobu měřitelného tepla v kogenerační jednotce vyjádřený v t CO2/TJ a |
|
Qnet |
je čisté teplo vyrobené kogenerační jednotkou vyjádřené v TJ. |
Konkrétní emisní faktor elektřiny související s KVET, který má být použit pro přiřazení nepřímých emisí výrobním procesům, se vypočítá jako:
EFCHP,El = EmCHP · FCHP,El/EEl,prod (rovnice 43)
kde:
|
EEl,prod |
je elektřina vyrobená jednotkou KVET. |
Pokud je součástí použité palivové směsi odpadní plyn a jeho emisní faktor je vyšší než standardní emisní faktor zemního plynu uvedený v tabulce 1 v příloze VIII, použije se při výpočtu EFmix místo emisního faktoru odpadního plynu tento standardní emisní faktor.
C.2.3 Emisní faktor měřitelného tepla vyrobeného mimo zařízení
Pokud výrobní proces spotřebovává měřitelné teplo vyrobené mimo zařízení, stanoví se emise související s výrobou tepla pomocí některé z následujících metod.
|
1. |
Pokud zařízení vyrábějící měřitelné teplo podléhá způsobilému systému monitorování, vykazování a ověřování nebo pokud provozovatel zařízení spotřebovávajícího měřitelné teplo zajistí pomocí příslušných ustanovení ve smlouvě o dodávkách tepla, aby bylo v zařízení vyrábějícím teplo prováděno monitorování emisí v souladu s touto přílohou, stanoví se emisní faktor měřitelného tepla pomocí příslušných rovnic uvedených v oddíle C.2.1 nebo C.2.2 na základě údajů o emisích poskytnutých provozovatelem zařízení, v němž se měřitelné teplo vyrábí. |
|
2. |
Pokud metoda podle bodu 1 není k dispozici, použije se standardní hodnota, která vychází ze standardního emisního faktoru paliva, které se v daném průmyslovém odvětví v dané zemi používá nejběžněji, a z předpokladu účinnosti kotle 90 %. |
D. ELEKTŘINA
D.1 Výpočet emisí souvisejících s elektřinou
Emise související s výrobou nebo spotřebou elektřiny pro účely výpočtu obsažených emisí v souladu s oddílem F.1 se vypočítají podle této rovnice:
kde:
|
Em el |
jsou emise související s vyrobenou nebo spotřebovanou elektřinou vyjádřené v t CO2, |
|
E el |
je vyrobená nebo spotřebovaná elektřina vyjádřená v MWh nebo v TJ a |
|
EF el |
je použitý emisní faktor pro elektřinu vyjádřený v t CO2/MWh nebo v t CO2/TJ. |
D.2 Pravidla stanovení emisního faktoru elektřiny jako dovezeného zboží
Pro stanovení specifických skutečných emisí obsažených v elektřině, která je dovezeným zbožím, se v souladu s oddílem 2 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956 použijí pouze přímé emise.
Emisní faktor pro výpočet specifických skutečných emisí obsažených v elektřině se stanoví takto:
|
a) |
použije se standardní hodnota specifická pro třetí zemi, skupinu třetích zemí nebo region ve třetí zemi stanovená jako příslušný emisní faktor CO2 podle oddílu D.2.1 této přílohy; |
|
b) |
pokud žádná specifická standardní hodnota podle písmena a) není k dispozici, použije se emisní faktor CO2 platný v EU podle oddílu D.2.2 této přílohy; |
|
c) |
pokud oznamující deklarant na základě oficiálních a veřejných informací v dostatečné míře prokáže, že emisní faktor CO2 ve třetí zemi, skupině třetích zemí nebo regionu ve třetí zemi, odkud byla elektřina dovezena, je nižší než příslušné hodnoty podle písmen a) a b), a pokud jsou splněny podmínky stanovené v oddíle D.2.3 této přílohy, stanoví se požadované nižší hodnoty na základě poskytnutých dostupných a spolehlivých údajů; |
|
d) |
oznamující deklarant může pro výpočet emisí obsažených v dovezené elektřině místo standardních hodnot použít skutečné obsažené emise, pokud jsou splněna kumulativní kritéria stanovená v oddíle 5 písm. a) až d) přílohy IV nařízení (EU) 2023/956, přičemž je výpočet založen na údajích stanovených podle této přílohy výrobcem elektřiny a vypočítaných podle oddílu D.2.3 této přílohy. |
D.2.1 Emisní faktor CO2 založený na specifických standardních hodnotách
Použijí se emisní faktory CO2 ve třetí zemi, skupině třetích zemí nebo regionu ve třetí zemi, a to na základě nejlepších údajů, které má Komise k dispozici, podle oddílu 4.2.1 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956. Pro účely tohoto nařízení jsou tyto emisní faktory CO2 založeny na údajích od Mezinárodní energetické agentury (IEA) a Komise je uvede v přechodném rejstříku CBAM.
D.2.2 Emisní faktor CO2 platný v EU
Použije se emisní faktor CO2 pro Unii podle oddílu 4.2.2 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956. Pro účely tohoto nařízení je emisní faktor CO2 pro Unii založen na údajích od Mezinárodní energetické agentury (IEA) a Komise jej uvede v přechodném rejstříku CBAM.
D.2.3 Emisní faktor CO2 založený na spolehlivých údajích předložených oznamujícím deklarantem
Pro účely oddílu D.2 písm. c) této přílohy poskytne oznamující deklarant soubory údajů z alternativních úředních zdrojů, včetně vnitrostátních statistik, za období pěti let končící dva roky před oznámením.
Aby byl zohledněn dopad politik dekarbonizace, jako je zvyšování výroby energie z obnovitelných zdrojů, a klimatických podmínek, jako jsou například obzvláště studené roky, na roční dodávky elektřiny v dotčených zemích, vypočítá oznamující deklarant emisní faktor CO2 na základě váženého průměru emisního faktoru CO2 za období pěti let končící dva roky před oznámením.
Za tímto účelem vypočítá oznamující deklarant roční emisní faktory CO2 jednotlivých technologií využívajících fosilní paliva a příslušnou hrubou výrobu elektřiny těmito jednotlivými technologiemi v dané třetí zemi, která je schopna vyvážet elektřinu do EU, podle této rovnice:
kde:
|
Em el,y |
je roční emisní faktor CO2 pro všechny technologie využívající fosilní paliva v daném roce ve třetí zemi schopné vyvážet elektřinu do EU, |
|
E el,y |
je celková hrubá výroba elektřiny všemi technologiemi využívajícími fosilní paliva v daném roce, EF i je emisní faktor CO2 pro každou technologii „i“ využívající fosilní paliva a |
|
E el,i,y |
je hrubá roční výroba elektřiny každou technologií „i“ využívající fosilní paliva. |
Oznamující deklarant vypočítá emisní faktor CO2 jako klouzavý průměr za příslušné roky počínaje aktuálním rokem minus dva roky podle této rovnice:
kde:
|
Em el |
je emisní faktor CO2 získaný jako klouzavý průměr emisních faktorů CO2 za období předchozích pěti let, počínaje aktuálním rokem minus dva roky po aktuální rok minus šest let, |
|
Em el,y |
je emisní faktor CO2 pro každý rok „i“, |
|
i |
je index proměnné pro posuzované roky a |
|
y |
je aktuální rok. |
D.2.4 Emisní faktor CO2 založený na skutečných emisích CO2 ze zařízení
Podle oddílu 5 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956 může oznamující deklarant pro výpočet emisí obsažených v dovezené elektřině místo standardních hodnot použít skutečné obsažené emise, pokud jsou splněna kumulativní kritéria stanovená v písmenech a) až d) uvedeného oddílu.
D.3 Pravidla stanovení množství elektřiny použité při výrobě jiného zboží než elektřiny
Pro účely stanovení obsažených emisí se měření množství elektřiny vztahuje na činný výkon a nikoli na zdánlivý výkon (komplexní výkon). Je měřena pouze složka činný výkon a k jalovému výkonu se nepřihlíží.
U výroby elektřiny se úroveň činnosti vztahuje k čisté elektřině opouštějící hranice systému elektrárny nebo kogenerační jednotky po odečtení interně spotřebované elektřiny.
D.4 Pravidla stanovení nepřímých emisí obsažených v elektřině jako vstupu do výroby jiného zboží než elektřiny
V přechodném období se emisní faktory pro elektřinu stanoví na základě:
|
a) |
buď průměrného emisního faktoru elektrické rozvodné sítě země původu vycházejícího z údajů od Mezinárodní energetické agentury (IEA), které Komise uvede v přechodném rejstříku CBAM, nebo |
|
b) |
jiného emisního faktoru elektrické rozvodné sítě země původu vycházejícího z veřejně dostupných údajů vyjadřujících buď průměrný emisní faktor, nebo emisní faktor CO2 podle oddílu 4.3 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956. |
Odchylně od písmen a) a b) lze v případech uvedených v oddílech D.4.1 až D.4.3 použít skutečné emisní faktory pro elektřinu.
D.4.1 Emisní faktor elektřiny vyrobené v zařízení jiným způsobem než prostřednictvím kogenerace
U elektřiny vyrobené spalováním paliv v rámci daného zařízení, s výjimkou elektřiny vyrobené prostřednictvím kogenerace, se emisní faktor elektřiny EFEl stanoví na základě příslušné palivové směsi a emise, které lze přiřadit výrobě elektřiny, se vypočítají jako:
EFEl = (Σ ADi · NCVi · EFi + EmFGC)/Elprod (rovnice 47)
kde:
|
ADi |
jsou roční údaje o činnosti (tj. spotřebovaná množství) paliv i použitých k výrobě elektřiny vyjádřené v tunách nebo v Nm3, |
|
NCVi |
je výhřevnost paliv i vyjádřená v TJ/t nebo v TJ/Nm3, |
|
EFi |
jsou emisní faktory paliv i vyjádřené v t CO2/TJ, |
|
EmFGC |
jsou emise z procesů čištění spalin vyjádřené v t CO2 a |
|
Elprod |
je čisté množství vyrobené elektřiny vyjádřené v MWh. Může do něj být zahrnuto množství elektřiny vyrobené z jiných zdrojů, než je spalování paliv. |
Pokud je součástí použité palivové směsi odpadní plyn a jeho emisní faktor je vyšší než standardní emisní faktor zemního plynu uvedený v tabulce 1 v příloze VIII, použije se při výpočtu EFEl místo emisního faktoru odpadního plynu tento standardní emisní faktor.
D.4.2 Emisní faktor elektřiny vyrobené v zařízení prostřednictvím kogenerace
Emisní faktor výroby elektřiny prostřednictvím kogenerace se stanoví podle oddílu C.2.2 této přílohy.
D.4.3 Emisní faktor elektřiny vyrobené mimo zařízení
|
1. |
Pokud je elektřina odebírána ze zdroje s přímou technickou vazbou na zařízení a pokud jsou k dispozici všechny příslušné údaje, stanoví se emisní faktor této elektřiny dle konkrétního případu podle oddílu D.4.1 nebo D.4.2. |
|
2. |
Pokud je elektřina odebírána od výrobce elektřiny na základě smlouvy o nákupu elektřiny, lze použít emisní faktor pro elektřinu stanovený dle konkrétního případu v souladu s oddílem D.4.1 nebo D.4.2, je-li sdělen výrobcem elektřiny provozovateli a zpřístupněn podle přílohy IV. |
E. Monitorování prekurzorů
Pokud jsou v popisu výrobních postupů pro výrobní procesy definované pro dané zařízení uvedeny příslušné prekurzory, stanoví se za účelem výpočtu celkových emisí obsažených ve vyrobeném složeném zboží v souladu s oddílem G této přílohy množství každého prekurzoru, který byl v rámci výrobních procesů v zařízení spotřebován.
Odchylně od předchozího odstavce se v případě, že výroba a použití prekurzoru spadají do téhož výrobního procesu, stanoví pouze množství dalšího použitého prekurzoru, který byl získán z jiných zařízení nebo z jiných výrobních procesů.
Použité množství a vlastnosti emisí se stanoví zvlášť pro každé zařízení, z něhož byl prekurzor získán. Metody použité ke stanovení požadovaných údajů se zanesou do dokumentace metodiky monitorování zařízení, přičemž se použijí následující ustanovení:
|
1. |
Pokud byl prekurzor vyroben v rámci daného zařízení, avšak v jiném výrobním procesu, jenž mu byl přiřazen podle pravidel uvedených v oddíle A.4 této přílohy, soubory údajů, které mají být stanoveny, obsahují:
|
|
2. |
Pokud byl prekurzor získán z jiného zařízení, soubory údajů, které mají být stanoveny, obsahují:
Zařízení vyrábějící prekurzor poskytne příslušné informace, a to nejlépe pomocí elektronické šablony uvedené v čl. 3 odst. 5 a v příloze IV. |
|
3. |
U každého množství prekurzoru, pro který byly obdrženy údaje podle bodu 2, jež jsou neúplné nebo neprůkazné, lze za podmínek stanovených v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení použít příslušné standardní hodnoty poskytnuté a zveřejněné Komisí pro přechodné období. |
F. Pravidla přiřazování emisí ze zařízení příslušnému zboží
F.1 Metody výpočtu
Pro účely přiřazení emisí ze zařízení příslušnému zboží se emise, vstupy a výstupy přiřadí výrobním procesům definovaným v souladu s oddílem A.4 této přílohy v případě přímých emisí pomocí rovnice 48 a v případě nepřímých emisí pomocí rovnice 49, přičemž se pro parametry uvedené v příslušné rovnici použijí celkové hodnoty za celé vykazované období. Přiřazené přímé a nepřímé emise se poté převedou na specifické přímé a nepřímé emise obsažené ve zboží, které je výsledkem daného výrobního procesu, pomocí rovnic 50 a 51.
(rovnice 48)
Je-li vypočítaná hodnota AttrEm Dir záporná, použije se jako výsledná hodnota nula.
kde:
|
AttrEm Dir |
jsou přímé emise přiřazené danému výrobnímu procesu za celé vykazované období, vyjádřené v t CO2 ekv., |
|
AttrEm indir |
jsou nepřímé emise přiřazené danému výrobnímu procesu za celé vykazované období, vyjádřené v t CO2 ekv., |
|
DirEm * |
jsou emise, které lze výrobnímu procesu přiřadit přímo, stanovené za vykazované období na základě pravidel uvedených v oddíle B této přílohy a těchto pravidel: |
Měřitelné teplo: Pokud jsou paliva spotřebovávána na výrobu měřitelného tepla, které se spotřebovává mimo posuzovaný výrobní proces nebo které se používá ve více než jednom výrobním procesu (např. v případech dovozu z jiných zařízení nebo vývozu do jiných zařízení), emise z těchto paliv se nezapočítají do emisí z daného výrobního procesu, které lze přiřadit přímo, ale přičtou se k parametru EmH,import, aby nedošlo k dvojímu započtení.
Odpadní plyny:
Do parametru DirEm* se započtou emise způsobené odpadními plyny, které byly vyprodukovány a zcela spotřebovány v rámci téhož výrobního procesu.
Do parametru DirEm* se v celém rozsahu započtou emise ze spalování odpadních plynů, které byly vyvezeny z výrobního procesu, bez ohledu na to, kde byly tyto plyny spotřebovány. Pro vývoz odpadních plynů se však vypočítá parametr WGcorr,export.
K emisím ze spalování odpadních plynů, které byly dovezeny z jiných výrobních procesů, se u parametru DirEm* nepřihlíží. Namísto toho se vypočítá parametr WGcorr,import,
|
Em H,imp |
jsou emise odpovídající množství měřitelného tepla dovezeného do výrobního procesu, stanovené za vykazované období na základě pravidel uvedených v oddíle C této přílohy a těchto pravidel: |
Emise související s měřitelným teplem dováženým do výrobního procesu zahrnují teplo dovážené z jiných zařízení, teplo dovážené z jiných výrobních procesů v rámci téhož zařízení a teplo přijímané z technické jednotky (např. elektrocentrály v zařízení nebo komplexnější parní sítě s několika jednotkami vyrábějícími teplo), která dodává teplo do více než jednoho výrobního procesu.
Emise z měřitelného tepla se vypočítají podle tohoto vzorce:
kde:
|
EFheat |
je emisní faktor pro výrobu měřitelného tepla stanovený v souladu s oddílem C.2 této přílohy, vyjádřený v t CO2/TJ a |
|
Qimp |
je čisté teplo dovezené do výrobního procesu a spotřebované v tomto procesu vyjádřené v TJ, |
|
Em H,exp |
jsou emise odpovídající množství měřitelného tepla vyvezeného z výrobního procesu, stanovené za vykazované období na základě pravidel uvedených v oddíle C této přílohy. U vyváženého tepla se použijí buď emise z dané známé palivové směsi v souladu s oddílem C.2, nebo – pokud konkrétní palivová směs není známa – standardní emisní faktor paliva, které se v dané zemi a daném průmyslovém odvětví používá nejběžněji, za předpokladu účinnosti kotle 90 %. |
Teplo získávané zpět z procesů využívajících elektřinu a z výroby kyseliny dusičné se nezapočítá,
|
WG corr,imp |
jsou přímé emise přiřazené výrobnímu procesu, v němž se spotřebovávají odpadní plyny dovezené z jiných výrobních procesů, s korekcí pro vykazované období podle tohoto vzorce: |
kde:
|
VWG |
je objem dovezeného odpadního plynu, |
|
NCVWG |
je výhřevnost dovezeného odpadního plynu a |
|
EFNG |
je standardní emisní faktor zemního plynu uvedený v příloze VIII, |
|
WG corr,exp |
jsou emise odpovídající množství odpadních plynů vyvezených z výrobního procesu, stanovené za vykazované období na základě pravidel uvedených v oddíle B této přílohy a tohoto vzorce: |
kde:
|
VWG,exp |
je objem odpadního plynu vyvezeného z výrobního procesu, |
|
NCVWG |
je výhřevnost odpadního plynu, |
|
EFNG |
je standardní emisní faktor zemního plynu uvedený v příloze VIII a |
|
Corrη |
je faktor vyjadřující rozdíl mezi účinností užití odpadního plynu a účinností užití referenčního paliva, kterým je zemní plyn. Standardní hodnota je Corrη = 0,667, |
|
Em el,prod |
jsou emise odpovídající množství elektřiny vyrobené v rámci hranic výrobního procesu, stanovené za vykazované období na základě pravidel uvedených v oddíle D této přílohy, |
|
Em el,cons |
jsou emise odpovídající množství elektřiny spotřebované v rámci hranic výrobního procesu, stanovené za vykazované období na základě pravidel uvedených v oddíle D této přílohy, |
|
SEE g,Dir |
jsou specifické přímé emise obsažené ve zboží g, vyjádřené v t CO2 ekv. na tunu, platné pro vykazované období, |
|
SEE g,Indir |
jsou specifické nepřímé emise obsažené ve zboží g, vyjádřené v t CO2 ekv. na tunu, platné pro vykazované období, |
|
AL g |
je úroveň činnosti zboží g, tj. množství zboží g vyrobeného ve vykazovaném období v daném zařízení, stanovená v tunách v souladu s oddílem F.2 této přílohy. |
F.2 Metodika monitorování úrovní činnosti
Úroveň činnosti výrobního procesu se vypočítá jako celková hmotnost veškerého zboží, které je uvedeno v příloze I nařízení (EU) 2023/956 a náleží do souhrnné kategorie zboží podle oddílu 2 přílohy II, k níž se výrobní proces váže, a které výrobní proces opustí během vykazovaného období. Pokud jsou výrobní procesy definovány tak, že je do nich zahrnuta i výroba prekurzorů, zamezí se dvojímu započtení tím, že se započítají pouze konečné produkty, které opustily hranice systému daného výrobního procesu. Zohlední se všechna zvláštní ustanovení týkající se daného výrobního procesu nebo výrobního postupu uvedená v oddíle 3 přílohy II. Pokud se v jednom zařízení používá k výrobě zboží zahrnutého do téhož kódu KN několik výrobních postupů a pokud jsou těmto výrobním postupům přiřazeny samostatné výrobní procesy, vypočítají se emise obsažené v tomto zboží zvlášť pro každý výrobní postup.
V úvahu se vezme pouze zboží, které lze prodat nebo přímo použít jako prekurzor v jiném výrobním procesu. Do stanovení úrovně činnosti se nezahrnou výrobky neodpovídající normě, vedlejší produkty, odpad a šrot vyrobené ve výrobním procesu, a to bez ohledu na to, zda jsou vráceny do výrobních procesů, dodány do jiných zařízení nebo odstraněny. Pokud tudíž vstoupí do jiného výrobního procesu, přiřadí se jim nulové obsažené emise.
Při stanovování úrovní činnosti musí být splněny požadavky na měření stanovené v oddíle B.4 této přílohy.
F.3 Metody monitorování požadované pro přiřazení emisí výrobním procesům
F.3.1 Zásady přiřazování údajů výrobním procesům
|
1. |
Metody zvolené pro přiřazování souborů údajů výrobním procesům musí být zaneseny v dokumentaci metodiky monitorování. Tyto metody se pravidelně přezkoumávají, aby tam, kde je to možné, byla zvýšena kvalita údajů v souladu s oddílem A této přílohy. |
|
2. |
Pokud nejsou k dispozici údaje pro konkrétní soubor údajů za každý výrobní proces, zvolí se vhodná metoda pro stanovení požadovaných údajů pro každý jednotlivý výrobní proces. Za tímto účelem se uplatní některá z následujících zásad podle toho, která z nich poskytuje přesnější výsledky:
|
|
3. |
Pokud k výsledkům měření přispívá několik měřicích přístrojů různé kvality, může se k rozdělení údajů na úrovni zařízení týkajících se množství materiálů, paliva, měřitelného tepla nebo elektřiny na jednotlivé výrobní procesy použít některá z těchto metod:
|
F.3.2 Postup pro sledování kódů KN u zboží a prekurzorů
Pro účely správného přiřazování údajů výrobním procesům zařízení vede seznam všeho zboží a všech prekurzorů, které jsou v zařízení vyráběny, a prekurzorů, které jsou získávány mimo zařízení, a jejich příslušných kódů KN. Na základě tohoto seznamu:
|
1. |
se produkty a údaje o jejich roční výrobě přiřadí výrobním procesům v souladu se souhrnnými kategoriemi zboží uvedenými v oddíle 2 přílohy II; |
|
2. |
se tyto informace zohlední pro přiřazení vstupů, výstupů a emisí zvlášť výrobním procesům. |
Za tímto účelem se zavede, zdokumentuje, provádí a udržuje postup pro pravidelnou kontrolu toho, zda zboží a prekurzory vyráběné v daném zařízení odpovídají kódům KN použitým při zavádění dokumentace metodiky monitorování. Tento postup dále obsahuje ustanovení umožňující určit, zda zařízení vyrábí nové zboží, a zajistit, aby byl pro tento nový produkt určen příslušný kód KN a byl doplněn na seznam zboží pro účely přiřazování souvisejících vstupů, výstupů a emisí příslušnému výrobnímu procesu.
F.4 Další pravidla pro přiřazování přímých emisí
|
1. |
Emise ze zdrojových toků nebo zdrojů emisí, jež slouží pouze jednomu výrobnímu procesu, se přiřadí v plném rozsahu tomuto procesu. Je-li použita hmotnostní bilance, odečtou se odcházející zdrojové toky v souladu s oddílem B.3.2 této přílohy. Aby se zamezilo dvojímu započtení, zdrojové toky, jež jsou přeměněny na odpadní plyny, s výjimkou odpadních plynů vyprodukovaných a zcela spotřebovaných v rámci téhož výrobního procesu, se přiřadí podle rovnic 53 a 54. Nezbytné monitorování výhřevnosti a objemu příslušného odpadního plynu se provádí podle pravidel uvedených v oddílech B.4 a B.5 této přílohy. |
|
2. |
Pouze v případě, kdy zdrojové toky nebo zdroje emisí slouží více než jednomu výrobnímu procesu, se uplatní tyto metody přiřazení přímých emisí:
|
F.5 Další pravidla pro přiřazování emisí z měřitelného tepla
Uplatní se obecné zásady výpočtů uvedené v oddíle F.1 této přílohy. Příslušné toky tepla se stanoví v souladu s oddílem C.1 této přílohy a emisní faktor měřitelného tepla se stanoví podle oddílu C.2 této přílohy.
Pokud jsou ztráty měřitelného tepla stanoveny odděleně od množství použitých ve výrobních procesech, připočítají se emise související s těmito tepelnými ztrátami v poměru k emisím ze všech výrobních procesů, v nichž se měřitelné teplo vyrobené v daném zařízení používá, aby se zajistilo, že bude výrobním procesům přiřazeno 100 % množství čistého měřitelného tepla vyrobeného v daném zařízení nebo daným zařízením dovezeného či vyvezeného, jakož i množství tepla přeneseného mezi výrobními procesy bez vynechání nebo dvojího započtení.
G. VÝPOČET SPECIFICKÝCH EMISÍ OBSAŽENÝCH VE SLOŽENÉM ZBOŽÍ
Specifické obsažené emise SEE g vztahující se ke složenému zboží g se v souladu s přílohou IV nařízení (EU) 2023/956 vypočítají takto:
kde:
|
SEE g |
jsou specifické přímé nebo nepřímé emise obsažené ve (složeném) zboží g, vyjádřené v t CO2 ekv. na tunu zboží g, |
|
AttrEm g |
jsou přímé nebo nepřímé emise přiřazené výrobnímu procesu, jehož výsledkem je zboží g, stanovené v souladu s oddílem F.1 této přílohy za vykazované období, vyjádřené v t CO2 ekv., |
|
AL g |
je úroveň činnosti výrobního procesu, jehož výsledkem je zboží g, stanovená v souladu s oddílem F.2 této přílohy za vykazované období, vyjádřená v tunách, |
|
EE InpMat |
jsou přímé nebo nepřímé emise obsažené ve všech prekurzorech, které jsou uvedeny jako příslušné prekurzory u výrobního procesu zboží g v oddíle 3 přílohy II a které byly spotřebovány během vykazovaného období, vyjádřené v t CO2 ekv., |
|
M i |
je hmotnost prekurzoru i použitého ve výrobním procesu, jehož výsledkem je zboží g, během vykazovaného období, vyjádřená v tunách prekurzoru i a |
|
SEE i |
jsou specifické přímé nebo nepřímé emise obsažené v prekurzoru i, vyjádřené v t CO2 ekv. na tunu prekurzoru i. |
Při tomto výpočtu se zohlední pouze prekurzory, které nejsou zahrnuty do stejného výrobního procesu jako zboží g. Pokud byl tentýž prekurzor získán z různých zařízení, považuje se prekurzor pocházející z každého jednotlivého zařízení za samostatný prekurzor.
Má-li samotný prekurzor i prekurzory, zohlední se tyto prekurzory nejprve pomocí téže metody výpočtu za účelem výpočtu emisí obsažených v prekurzoru i a až poté se použijí k výpočtu emisí obsažených ve zboží g. Tato metoda se rekurzivně uplatní na všechny prekurzory, které jsou složeným zbožím.
Parametr Mi se vztahuje k celkové hmotnosti prekurzoru, který je potřeba k výrobě množství ALg . Zahrnuje i množství prekurzoru, která nejsou obsažena ve výsledném složeném zboží, ale v případě jejich úniku, oddělení, spálení, chemické úpravy apod. v rámci výrobního procesu tento proces opustí jako vedlejší produkty, šrot, zbytky, odpad nebo emise.
Za účelem poskytnutí údajů, které lze použít nezávisle na úrovních činnosti, se pro každý prekurzor i stanoví specifická hmotnostní spotřeba mi , která se uvede v hlášení podle přílohy IV:
Specifické emise obsažené ve složeném zboží g lze tedy vyjádřit jako:
kde:
|
ae g |
jsou specifické přímé nebo nepřímé emise přiřazené výrobnímu procesu, jehož výsledkem je zboží g, vyjádřené v t CO2 ekv. na tunu zboží g, což odpovídá specifickým obsaženým emisím bez emisí obsažených v prekurzorech: |
|
m i |
je specifická hmotnostní spotřeba prekurzoru i použitého ve výrobním procesu, jehož výsledkem je jedna tuna zboží g, vyjádřená v tunách prekurzoru i na tunu zboží g (je tedy bezrozměrná) a |
|
SEE i |
jsou specifické přímé nebo nepřímé emise obsažené v prekurzoru i, vyjádřené v t CO2 ekv. na tunu prekurzoru i. |
H. VOLITELNÁ OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ KVALITY ÚDAJŮ
|
1. |
Určí se zdroje rizika chyb v toku dat z primárních údajů do konečných údajů uváděných v hlášení podle přílohy IV. Vytvoří se, zdokumentuje, provádí a udržuje účinný kontrolní systém, aby bylo zajištěno, že hlášení vyplývající z činností týkajících se toku dat neobsahují nepřesnosti a jsou v souladu s dokumentací metodiky monitorování a s touto přílohou.
Posouzení rizika podle prvního pododstavce je na požádání zpřístupněno Komisi a příslušnému orgánu. Pokud se provozovatel rozhodne používat v souladu s doporučenými zlepšeními ověřování, zpřístupní posouzení rizika také pro účely ověřování. |
|
2. |
Pro účely posouzení rizika se vytvoří, zdokumentují, provádí a udržují písemné postupy pro činnosti týkající se toku dat a pro kontrolní činnosti a odkazy na tyto postupy se uvedou v dokumentaci metodiky monitorování. |
|
3. |
Kontrolní činnosti podle odstavce 2 v příslušných případech obsahují:
|
|
4. |
Pro účely bodu 3 písm. a) je zajištěna kalibrace všech příslušných měřicích zařízení, jejich nastavení a kontrola v pravidelných intervalech i před použitím, včetně kontroly podle příslušných norem pro měření porovnatelných s mezinárodními normami pro měření, pokud jsou k dispozici, a přiměřených zjištěným rizikům.
Pokud součásti měřicích systémů nelze kalibrovat, uvedou se tyto součásti v dokumentaci metodiky monitorování a zavedou se alternativní kontrolní činnosti. Je-li zjištěno, že zařízení nesplňuje požadovanou výkonnost, přijmou se neprodleně nezbytná nápravná opatření. |
|
5. |
Pro účely bodu 3 písm. d) se pravidelně přezkoumávají a ověřují údaje pocházející z činností týkajících se toku dat uvedených v bodě 2. Toto přezkoumání a ověření údajů zahrnuje:
|
|
6. |
Pro účely bodu 3 písm. e) je zajištěno, že pokud se zjistí, že činnosti týkající se toku dat nebo kontrolní činnosti účinně nefungují nebo nedodržují pravidla stanovená v dokumentaci ohledně postupů pro tyto činnosti, přijmou se neprodleně nápravná opatření a dotčené údaje se opraví. |
|
7. |
Pro účely bodu 3 písm. f), pokud jsou jedna nebo více činností týkajících se toku dat nebo kontrolních činností uvedených v bodě 1 zajišťovány externě mimo zařízení, provádějí se všechny tyto postupy:
|
|
8. |
Účinnost kontrolního systému se monitoruje, mimo jiné prostřednictvím vnitřních přezkumů a na základě zohlednění zjištění ověřovatele, pokud je ověřování používáno.
Pokud se zjistí, že kontrolní systém není účinný nebo neodpovídá zjištěným rizikům, zajistí se zlepšení kontrolního systému a v příslušných případech se odpovídajícím způsobem aktualizuje dokumentace metodiky monitorování, včetně základních písemných postupů pro činnosti týkající se toku dat, posouzení rizika a kontrolní činnosti. |
|
9. |
Doporučené zlepšení: provozovatel může dobrovolně nechat údaje o emisích ze zařízení a údaje o specifických emisích obsažených ve zboží, které byly shromážděny v souladu s přílohou IV, ověřit nezávislým ověřovatelem akreditovaným podle normy ISO 14065 nebo v souladu s pravidly způsobilého systému monitorování, vykazování a ověřování, který se na dané zařízení vztahuje. |
(1) Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC): pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů.
(*1) Zařízení musí faktor stanovit vlastním měřením. Pokud to není technicky proveditelné nebo by to bylo spojeno s neúměrně vysokými náklady, použijí se hodnoty uplatňované v rámci metodiky pro technologii CWPB.
PŘÍLOHA IV
Obsah doporučeného hlášení provozovatelů zařízení oznamujícím deklarantům
1. OBSAH ŠABLONY HLÁŠENÍ O ÚDAJÍCH O EMISÍCH
Obecné informace
|
1. |
Údaje o zařízení:
|
|
2. |
Výrobní procesy a výrobní postupy použité u jednotlivých souhrnných kategorií zboží uvedených v tabulce 1 v příloze II. |
|
3. |
U každého zboží se uvedou buď samostatně pro každý kód KN, nebo společně pro danou souhrnnou kategorii zboží podle oddílu 2 přílohy II tyto údaje:
|
Doporučené zlepšení obecných informací
|
1. |
Celkové emise ze zařízení včetně:
|
|
2. |
Bilance měřitelného tepla, odpadních plynů a elektřiny, které byly dovezeny, vyrobeny, spotřebovány a vyvezeny. |
|
3. |
Množství všech prekurzorů získaných z jiných zařízení a v nich obsažené specifické přímé i nepřímé emise. |
|
4. |
Množství prekurzoru použitého v jednotlivých výrobních procesech, kromě prekurzorů vyrobených v tomtéž zařízení. |
|
5. |
Informace, jak byly vypočítány přímé a nepřímé emise přiřazené jednotlivým výrobním procesům. |
|
6. |
Úroveň činnosti jednotlivých výrobních procesů a emise přiřazené těmto procesům. |
|
7. |
Seznam veškerého příslušného vyrobeného zboží podle kódů KN, včetně prekurzorů, které nejsou zahrnuty v samostatných výrobních procesech. |
|
8. |
Stručný popis zařízení, hlavních výrobních procesů v zařízení, všech výrobních procesů, jež nejsou zahrnuty pro účely CBAM, a hlavních prvků použité metodiky monitorování a informace o tom, zda byla uplatněna pravidla způsobilého systému monitorování, vykazování a ověřování a jaká byla přijata opatření ke zvýšení kvality údajů, zejména zda byla použita nějaká forma ověřování. |
|
9. |
V příslušných případech informace o emisním faktoru pro elektřinu uvedeném ve smlouvě o nákupu elektřiny. |
2. PARAMETRY PRO KONKRÉTNÍ ODVĚTVÍ, KTERÉ SE UVEDOU V HLÁŠENÍ
|
Souhrnná kategorie zboží |
Požadavek na vykazování ve zprávě CBAM |
||||||||||
|
Kalcinovaný jíl |
|
||||||||||
|
Cementový slínek |
|
||||||||||
|
Cement |
|
||||||||||
|
Hlinitanový cement |
|
||||||||||
|
Vodík |
|
||||||||||
|
Močovina |
|
||||||||||
|
Kyselina dusičná |
|
||||||||||
|
Amoniak (čpavek) |
|
||||||||||
|
Smíšená hnojiva |
|
||||||||||
|
Aglomerovaná ruda |
|
||||||||||
|
Surové železo |
|
||||||||||
|
FeMn (feromangan) |
|
||||||||||
|
FeCr (ferochrom) |
|
||||||||||
|
FeNi (feronikl) |
|
||||||||||
|
Přímo redukované železo (DRI) |
|
||||||||||
|
Surová ocel |
|
||||||||||
|
Výrobky ze železa nebo oceli |
|
||||||||||
|
Netvářený (surový) hliník |
|
||||||||||
|
Výrobky z hliníku |
|
PŘÍLOHA V
ÚDAJE ZE SYSTÉMU EORI
V tabulce 1 jsou uvedeny údaje o hospodářských subjektech dostupné v systému hospodářských subjektů, který je interoperabilní s přechodným rejstříkem CBAM.
Tabulka 1
Údaje ze systému EORI
|
Systém hospodářských subjektů EORI |
|
Identifikační údaje klienta |
|
Země EORI + vnitrostátní číslo EORI |
|
Země EORI |
|
Datum začátku platnosti EORI |
|
Datum skončení platnosti EORI |
|
Celní údaje klienta |
|
Krátké jméno/krátký název EORI |
|
Celé jméno/celý název EORI |
|
Jazyk EORI |
|
Datum zahájení podnikatelské činnosti EORI |
|
Typ osoby EORI |
|
Ekonomická činnost EORI |
|
Seznam adres sídel EORI |
|
Adresy sídel |
|
Adresa EORI |
|
Jazyk EORI |
|
Jméno/název EORI |
|
Usazení v unii |
|
Datum začátku platnosti adresy EORI |
|
Datum skončení platnosti adresy EORI |
|
Identifikační číslo pro DPH nebo daňové identifikační číslo (DIČ) |
|
Identifikační číslo pro DPH nebo DIČ |
|
Vnitrostátní identifikační kód + identifikační číslo pro DPH nebo DIČ Zřetězte zemi s vnitrostátním identifikačním kódem |
|
Právní postavení EORI |
|
Jazyk dokumentu prokazujícího právního postavení EORI |
|
Právní postavení EORI |
|
Datum začátku platnosti a skončení platnosti právního postavení EORI |
|
Seznam kontaktních údajů |
|
Kontaktní údaje |
|
Adresa kontaktní osoby EORI |
|
Jazyk kontaktní osoby EORI |
|
Celé jméno/celý název kontaktní osoby EORI |
|
Jméno/název kontaktní osoby EORI |
|
Souhlas se zveřejněním |
|
|
|
Popis polí obsahujících adresu |
|
Ulice a číslo domu |
|
Poštovní směrovací číslo |
|
Obec |
|
Kód země |
|
Seznam údajů týkajících se komunikace |
|
Typ komunikace |
PŘÍLOHA VI
Doplňkové požadavky na údaje o režimu aktivního zušlechťovacího styku
V tabulce 1 jsou uvedeny údaje z decentralizovaných celních systémů, které jsou interoperabilní s přechodným rejstříkem CBAM v souladu s článkem 17 tohoto nařízení.
Tabulka 1
Doplňující informace týkající se režimu aktivního zušlechťovacího styku
|
Údaje požadované celními orgány po vyúčtování režimu aktivního zušlechťovacího styku, pokud oznamující deklarant není zproštěn povinnosti vyúčtování předložit |
|
Vydávající země |
|
Referenční číslo záznamu údajů |
|
Číslo verze záznamu údajů |
|
Status verze záznamu údajů |
|
Datum začátku vykazovaného období |
|
Datum konce vykazovaného období |
|
Celní úřad vykonávající dohled (celní úřad vykonávající dohled nad režimem aktivního zušlechťovacího styku) |
|
Referenční číslo povolení režimu aktivního zušlechťovacího styku |
|
Identifikační číslo dovozce/držitel povolení režimu aktivního zušlechťovacího styku |
|
Země dovozce |
|
Identifikátor zbožové položky (pořadové číslo) |
|
Kód položky harmonizovaného systému |
|
Kód kombinované nomenklatury |
|
Popis zboží |
|
Kód požadovaného režimu |
|
Kód předchozího režimu |
|
Kód země původu |
|
Kód země určení |
|
Země odeslání |
|
Čistá hmotnost |
|
Druh měrných jednotek |
|
Doplňkové jednotky |
|
Statistická hodnota |
|
Čistá hmotnost výrobku použitého ve zušlechtěných výrobcích propuštěných do volného oběhu |
|
Čistá hmotnost výrobků propuštěných do volného oběhu pod stejným kódem komodity |
|
Identifikační číslo a status zástupce |
|
Druh dopravy na hranici |
PŘÍLOHA VII
Údaje z vnitrostátních systémů
V tabulce 1 jsou uvedeny údaje z decentralizovaných systémů, které jsou interoperabilní s přechodným rejstříkem CBAM v souladu s článkem 17 tohoto nařízení.
Tabulka 1
|
Údaje z vnitrostátních systémů |
|
Vydavatel |
|
Referenční číslo záznamu údajů |
|
Číslo verze záznamu údajů |
|
Status verze záznamu údajů |
|
Číslo dovozního prohlášení |
|
Číslo zbožové položky v prohlášení |
|
Datum přijetí prohlášení |
|
Kód požadovaného režimu |
|
Kód předchozího režimu |
|
Kód země původu |
|
Kód země preferenčního původu |
|
Kód země určení |
|
Země odeslání |
|
Pořadové číslo kvóty |
|
Popis zboží |
|
Kód položky harmonizovaného systému |
|
Kód kombinované nomenklatury |
|
Kód TARIC |
|
Čistá hmotnost |
|
Statistická hodnota |
|
Doplňkové jednotky |
|
Druh prohlášení |
|
Druh dodatkového prohlášení |
|
Formát |
|
Identifikační číslo dovozce |
|
Země dovozce |
|
Identifikační číslo příjemce |
|
Identifikační číslo deklaranta |
|
Identifikační číslo držitele povolení |
|
Typ povolení držitele |
|
Referenční číslo povolení |
|
Identifikační číslo zástupce |
|
Druh dopravy na hranici |
|
Druh dopravy ve vnitrozemí |
PŘÍLOHA VIII
Standardní faktory používané při monitorování přímých emisí na úrovni zařízení
1. EMISNÍ FAKTORY PALIV VZTAHUJÍCÍ SE K HODNOTÁM VÝHŘEVNOSTI
Tabulka 1
Emisní faktory paliv vztažené k výhřevnosti a výhřevnost na hmotnost paliva
|
Popis druhů paliva |
Emisní faktor (t CO2/TJ) |
Výhřevnost (TJ/Gg) |
Zdroj |
|
Ropa |
73,3 |
42,3 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Orimulsion |
77,0 |
27,5 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Kapalná paliva ze zemního plynu |
64,2 |
44,2 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Motorový benzin |
69,3 |
44,3 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Petrolej (jiný než letecký) |
71,9 |
43,8 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Ropa z břidlic |
73,3 |
38,1 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Plynový olej/motorová nafta |
74,1 |
43,0 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Zbytkový topný olej |
77,4 |
40,4 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Zkapalněný ropný plyn |
63,1 |
47,3 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Ethan |
61,6 |
46,4 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Nafta |
73,3 |
44,5 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Asfalt |
80,7 |
40,2 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Maziva |
73,3 |
40,2 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Ropný koks |
97,5 |
32,5 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Suroviny rafinérií |
73,3 |
43,0 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Rafinérský plyn |
57,6 |
49,5 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Parafínové vosky |
73,3 |
40,2 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Lakový benzin a sulfobromftalein |
73,3 |
40,2 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Ostatní ropné výrobky |
73,3 |
40,2 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Antracit |
98,3 |
26,7 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Koksovatelné uhlí |
94,6 |
28,2 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Ostatní bituminózní uhlí |
94,6 |
25,8 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Sub-bituminózní uhlí |
96,1 |
18,9 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Lignit |
101,0 |
11,9 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Ropné břidlice a dehtové písky |
107,0 |
8,9 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Brikety |
97,5 |
20,7 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Koksárenský a hnědouhelný koks |
107,0 |
28,2 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Plynárenský koks |
107,0 |
28,2 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Černouhelný dehet |
80,7 |
28,0 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Energoplyn |
44,4 |
38,7 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Koksárenský plyn |
44,4 |
38,7 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Vysokopecní plyn |
260 |
2,47 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Plyn z kyslíkových ocelářských pecí |
182 |
7,06 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Zemní plyn |
56,1 |
48,0 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Průmyslové odpady |
143 |
nepoužije se |
pokyny IPCC 2006 |
|
Odpadní oleje |
73,3 |
40,2 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Rašelina |
106,0 |
9,76 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Odpadní pneumatiky |
85,0 (1) |
nepoužije se |
Světová podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj – Iniciativa pro udržitelný rozvoj v cementářství (WBCSD CSI) |
|
Oxid uhelnatý |
155,2 (2) |
10,1 |
J. Falbe a M. Regitz, Römpp Chemie Lexikon, Stuttgart, 1995 |
|
Methan |
54,9 (3) |
50,0 |
J. Falbe a M. Regitz, Römpp Chemie Lexikon, Stuttgart, 1995 |
Tabulka 2
Emisní faktory paliv vztažené k výhřevnosti a výhřevnost na hmotnost materiálu z biomasy
|
Materiál z biomasy |
Předběžný emisní faktor [t CO2/TJ] |
Výhřevnost [GJ/t] |
Zdroj |
|
Dřevo/dřevný odpad (vzduchosuché (4)) |
112 |
15,6 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Sulfitové louhy (černý louh) |
95,3 |
11,8 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Ostatní primární tuhá biomasa |
100 |
11,6 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Dřevěné uhlí |
112 |
29,5 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Biobenzin |
70,8 |
27,0 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Bionafta |
70,8 |
37,0 |
pokyny IPCC 2006 (5) |
|
Ostatní kapalná biopaliva |
79,6 |
27,4 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Skládkový plyn (6) |
54,6 |
50,4 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Kalový plyn (4) |
54,6 |
50,4 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Ostatní bioplyn (4) |
54,6 |
50,4 |
pokyny IPCC 2006 |
|
Komunální odpad (podíl biomasy) (4) |
100 |
11,6 |
pokyny IPCC 2006 |
2. Emisní faktory vztahující se k emisím z procesů
Tabulka 3
Stechiometrický emisní faktor pro emise z procesů rozkladu uhličitanů (metoda A)
|
Uhličitan |
Emisní faktor (t CO2/t uhličitanu) |
||||||||||||||||||
|
CaCO3 |
0,440 |
||||||||||||||||||
|
MgCO3 |
0,522 |
||||||||||||||||||
|
Na2CO3 |
0,415 |
||||||||||||||||||
|
BaCO3 |
0,223 |
||||||||||||||||||
|
Li2CO3 |
0,596 |
||||||||||||||||||
|
K2CO3 |
0,318 |
||||||||||||||||||
|
SrCO3 |
0,298 |
||||||||||||||||||
|
NaHCO3 |
0,524 |
||||||||||||||||||
|
FeCO3 |
0,380 |
||||||||||||||||||
|
Obecně |
Emisní faktor = [M(CO2)]/{Y * [M(x)] + Z * [M(CO3 2-)]}
|
Tabulka 4
Stechiometrický emisní faktor pro emise z procesů rozkladu uhličitanů založeného na oxidech kovů alkalických zemin (metoda B)
|
Oxid |
Emisní faktor (t CO2/t oxidu) |
||||||||||||||||||||||||
|
CaO |
0,785 |
||||||||||||||||||||||||
|
MgO |
1,092 |
||||||||||||||||||||||||
|
BaO |
0,287 |
||||||||||||||||||||||||
|
Obecně: XYOZ |
Emisní faktor = [M(CO2)]/{Y * [M(x)] + Z * [M(O)]}
|
Tabulka 5
Emisní faktory pro emise z procesů pocházející z jiných materiálů (výroba železa nebo oceli a zpracování železných kovů) (8)
|
Vstupní nebo výstupní materiál |
Obsah uhlíku (t C/t) |
Emisní faktor (t CO2/t) |
|
Přímo redukované železo (DRI) |
0,0191 |
0,07 |
|
Elektrická oblouková pec – uhlíkové elektrody |
0,8188 |
3,00 |
|
Elektrická oblouková pec – uhlík obsažený ve vsázce |
0,8297 |
3,04 |
|
Železo briketované za horka |
0,0191 |
0,07 |
|
Plyn z kyslíkových ocelářských pecí |
0,3493 |
1,28 |
|
Ropný koks |
0,8706 |
3,19 |
|
Surové železo |
0,0409 |
0,15 |
|
Železo / železný šrot |
0,0409 |
0,15 |
|
Ocel / ocelový šrot |
0,0109 |
0,04 |
3. POTENCIÁL GLOBÁLNÍHO OTEPLOVÁNÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ JINÝCH NEŽ CO2
Tabulka 6
Potenciály globálního oteplování
|
Plyn |
Potenciál globálního oteplování |
|
N2O |
265 t CO2 ekv./t N2O |
|
CF4 |
6 630 t CO2 ekv./t CF4 |
|
C2F6 |
11 100 t CO2 ekv./t C2F6 |
(1) Tato hodnota je předběžným emisním faktorem, tj. před případným použitím podílu biomasy.
(2) Založeno na výhřevnosti 10,12 TJ/t.
(3) Založeno na výhřevnosti 50,01 TJ/t.
(4) U uvedeného emisního faktoru se předpokládá obsah vody ve dřevě přibližně 15 %. Čerstvé dřevo může mít obsah vody až 50 %. Ke stanovení výhřevnosti (NCV) zcela suchého dřeva se použije tato rovnice:
kde NCVdry
je výhřevnost absolutního suchého materiálu, w je obsah vody (hmotnostní podíl) a
(5) Hodnota výhřevnosti je převzata z přílohy III směrnice (EU) 2018/2001.
(6) U skládkového plynu, kalového plynu a ostatního bioplynu se standardní hodnoty vztahují k čistému biomethanu. K získání správných standardních hodnot je vyžadována korekce obsahu methanu v daném plynu.
(7) V pokynech IPCC jsou rovněž uvedeny hodnoty pro fosilní část komunálního odpadu: emisní faktor = 91,7 t CO2/TJ, výhřevnost = 10 GJ/t.
(8) Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z r. 2006.
PŘÍLOHA IX
Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla
Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla v níže uvedených tabulkách se zakládají na výhřevnosti a standardních atmosférických podmínkách ISO (teplota prostředí 15 °C, 1,013 baru, relativní vlhkost 60 %).
Tabulka 1
Referenční faktory účinnosti pro výrobu elektřiny
|
Kategorie |
Druh paliva |
Rok výstavby |
|||
|
Před r. 2012 |
2012–2015 |
Od r. 2016 |
|||
|
Pevné |
S1 |
Černé uhlí včetně antracitu, bituminózní uhlí, subbituminózní uhlí, koks, polokoks a ropný koks |
44,2 |
44,2 |
44,2 |
|
S2 |
Lignit, lignitové brikety, ropa z břidlic |
41,8 |
41,8 |
41,8 |
|
|
S3 |
Rašelina, rašelinové brikety |
39,0 |
39,0 |
39,0 |
|
|
S4 |
Suchá biomasa včetně dřeva a jiné pevné biomasy včetně dřevěných pelet a briket, suché dřevní štěpky, čistého a suchého odpadního dřeva, ořechových skořápek a olivových či jiných pecek |
33,0 |
33,0 |
37,0 |
|
|
S5 |
Jiná pevná biomasa včetně veškerého dřeva nezahrnutého do kategorie S4 a černý a hnědý louh |
25,0 |
25,0 |
30,0 |
|
|
S6 |
Komunální a průmyslový odpad (neobnovitelný) a obnovitelný/biologicky rozložitelný odpad |
25,0 |
25,0 |
25,0 |
|
|
Kapalné |
L7 |
Těžký topný olej, plynový olej/motorová nafta, ostatní ropné produkty |
44,2 |
44,2 |
44,2 |
|
L8 |
Biokapaliny včetně biomethanolu, bioethanolu, biobutanolu, bionafty a jiných |
44,2 |
44,2 |
44,2 |
|
|
L9 |
Odpadní kapaliny včetně biologicky rozložitelného a neobnovitelného odpadu (včetně loje, tuku a mláta) |
25,0 |
25,0 |
29,0 |
|
|
Plynné |
G10 |
Zemní plyn, LPG, LNG a biomethan |
52,5 |
52,5 |
53,0 |
|
G11 |
Plyny z rafinace, vodíkový a syntetický plyn |
44,2 |
44,2 |
44,2 |
|
|
G12 |
Bioplyn z anaerobní digesce, skládkování a čištění odpadních vod |
42,0 |
42,0 |
42,0 |
|
|
G13 |
Koksárenský plyn, vysokopecní plyn, důlní plyn a jiné získávané plyny (mimo rafinérského plynu) |
35,0 |
35,0 |
35,0 |
|
|
Jiné |
O14 |
Odpadní teplo (včetně výfukových plynů z vysokoteplotních procesů, produktu exotermických chemických reakcí) |
|
|
30,0 |
Tabulka 2
Referenční faktory účinnosti pro výrobu tepla
|
Kategorie |
Druh paliva |
Rok výstavby |
||||||
|
Před r. 2016 |
Od r. 2016 |
|||||||
|
Horká voda |
Pára (1) |
Přímé využití výfukových plynů (2) |
Horká voda |
Pára (1) |
Přímé využití výfukových plynů (2) |
|||
|
Pevné |
S1 |
Černé uhlí včetně antracitu, bituminózní uhlí, subbituminózní uhlí, koks, polokoks a ropný koks |
88 |
83 |
80 |
88 |
83 |
80 |
|
S2 |
Lignit, lignitové brikety, ropa z břidlic |
86 |
81 |
78 |
86 |
81 |
78 |
|
|
S3 |
Rašelina, rašelinové brikety |
86 |
81 |
78 |
86 |
81 |
78 |
|
|
S4 |
Suchá biomasa včetně dřeva a jiné pevné biomasy včetně dřevěných pelet a briket, suché dřevní štěpky, čistého a suchého odpadního dřeva, ořechových skořápek a olivových či jiných pecek |
86 |
81 |
78 |
86 |
81 |
78 |
|
|
S5 |
Jiná pevná biomasa včetně veškerého dřeva nezahrnutého do kategorie S4 a černý a hnědý louh |
80 |
75 |
72 |
80 |
75 |
72 |
|
|
S6 |
Komunální a průmyslový odpad (neobnovitelný) a obnovitelný/biologicky rozložitelný odpad |
80 |
75 |
72 |
80 |
75 |
72 |
|
|
Kapalné |
L7 |
Těžký topný olej, plynový olej/motorová nafta, ostatní ropné produkty |
89 |
84 |
81 |
85 |
80 |
77 |
|
L8 |
Biokapaliny včetně biomethanolu, bioethanolu, biobutanolu, bionafty a jiných |
89 |
84 |
81 |
85 |
80 |
77 |
|
|
L9 |
Odpadní kapaliny včetně biologicky rozložitelného a neobnovitelného odpadu (včetně loje, tuku a mláta) |
80 |
75 |
72 |
75 |
70 |
67 |
|
|
Plynné |
G10 |
Zemní plyn, LPG, LNG a biomethan |
90 |
85 |
82 |
92 |
87 |
84 |
|
G11 |
Plyny z rafinace, vodíkový a syntetický plyn |
89 |
84 |
81 |
90 |
85 |
82 |
|
|
G12 |
Bioplyn z anaerobní digesce, skládkování a čištění odpadních vod |
70 |
65 |
62 |
80 |
75 |
72 |
|
|
G13 |
Koksárenský plyn, vysokopecní plyn, důlní plyn a jiné získávané plyny (mimo rafinérského plynu) |
80 |
75 |
72 |
80 |
75 |
72 |
|
|
Jiné |
O14 |
Odpadní teplo (včetně výfukových plynů z vysokoteplotních procesů, produktu exotermických chemických reakcí) |
– |
– |
– |
92 |
87 |
– |
(1) Pokud parní zařízení nezohledňují ve výpočtu účinnosti tepla v rámci kogenereace návratnost kondenzátu, navýší se hodnoty účinnosti pro páru uvedené v tabulce o 5 procentních bodů.
(2) Hodnoty pro přímé využití výfukových plynů se použijí při teplotě 250 °C nebo vyšší.
|
15.9.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 228/196 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1774
ze dne 14. září 2023,
kterým se opravují některá jazyková znění přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (1), a zejména na čl. 10 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Italské a nizozemské znění přílohy II nařízení (ES) č. 1333/2008 obsahuje nesprávný překlad výrazu v části E v položkách týkajících se kategorie potravin 17.1, který omezuje rozsah výrobků, v nichž lze používat určité potravinářské přídatné látky. |
|
(2) |
Italské a nizozemské znění přílohy II nařízení (ES) č. 1333/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem opraveno. Ostatní jazyková znění nejsou dotčena. |
|
(3) |
Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanovisky Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva vydanými dne 17. dubna 2018 a dne 10. března 2021, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
(netýká se českého znění)
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 14. září 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
|
15.9.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 228/197 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1775
ze dne 14. září 2023
o změně prováděcího nařízení (EU) 2018/330, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1), a zejména na čl. 14 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky podléhá konečnému antidumpingovému clu uloženému prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/330 (2). |
|
(2) |
Společnost Zhejiang Tsingshan Steel Pipe, Co. Ltd, Lishui, s doplňkovým kódem TARIC (3) B 263, která podléhá celní sazbě 56,9 % pro spolupracující výrobce nezařazené do vzorku, informovala dne 10. ledna 2023 Komisi, že změnila svůj název na Tsingshan Steel Pipe, Co. Ltd, Lishui. |
|
(3) |
Společnost Komisi požádala o potvrzení, že tato změna názvu nemá vliv na její právo využívat sazbu antidumpingového cla, která se na ni vztahovala pod jejím předchozím názvem. |
|
(4) |
Komise předložené informace prověřila a dospěla k závěru, že tato změna názvu byla řádně zaregistrována u příslušných orgánů a neměla za následek žádný nový vztah s jinými skupinami společností, které Komise nešetřila. |
|
(5) |
Tato změna názvu proto nemá vliv na zjištění uvedená v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/330, a zejména na sazbu antidumpingového cla, která se na tuto společnost vztahuje. Důkazy obsažené ve spisu rovněž potvrdily, že tato změna názvu byla použitelná ke dni 21. září 2022, kdy změnu registrace podniku schválil úřad pro regulaci trhu okresu Čching-tchien (Qingtian County Administration for Market Regulation). |
|
(6) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2018/330 se mění takto:
|
„Zhejiang Tsingshan Steel Pipe, Co. Ltd, Lishui |
B 263” |
se nahrazuje tímto:
|
„Tsingshan Steel Pipe, Co. Ltd, Lishui |
B 263” |
2. Doplňkový kód TARIC B 263, dříve přidělený společnosti Zhejiang Tsingshan Steel Pipe, Co. Ltd, Lishui, se ode dne 21. září 2022 použije pro společnost Tsingshan Steel Pipe, Co. Ltd, Lishui. Jakékoliv konečné clo zaplacené z dovozu výrobků vyrobených společností Tsingshan Steel Pipe, Co. Ltd, Lishui nad rámec antidumpingového cla stanoveného v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/330, pokud jde o společnost Zhejiang Tsingshan Steel Pipe, Co. Ltd, Lishui, se vrátí nebo promine v souladu s platnými celními předpisy.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 14. září 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.
(2) Úř. věst. L 63, 6.3.2018, s. 15.
(3) Integrovaný sazebník Evropské unie.
|
15.9.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 228/199 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1776
ze dne 14. září 2023
o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
1. POSTUP
1.1. Předchozí šetření a platná opatření
|
(1) |
Na základě šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada prováděcím nařízením Rady (EU) č. 457/2011 (2) konečná antidumpingová opatření na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“). |
|
(2) |
Evropská komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1171 (3) opětovně uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“). |
|
(3) |
V současnosti platná opatření mají podobu pevně stanoveného cla ve výši 415 EUR/t na veškerý dovoz z ČLR s výjimkou tří spolupracujících čínských vyvážejících výrobců, jejichž vývoz podléhá minimální dovozní ceně ve výši 1 153 EUR/t. |
|
(4) |
Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných opatření (4) obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. |
|
(5) |
Tuto žádost podaly dne 31. března 2022 společnosti Borealis Agrolinz Melamine GmbH, OCI Nitrogen BV a Grupa Azoty Zaklady Azotowe Pulawy SA (dále jen „žadatelé“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího melamin ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. |
1.2. Zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti
|
(6) |
Po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení Komise zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 1. července 2022 zahájila přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření uložených na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“). |
1.3. Období přezkumného šetření a posuzované období
|
(7) |
Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2021 do 30. června 2022 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2019 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“). |
1.4. Zúčastněné strany
|
(8) |
V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v ČLR, orgány ČLR, známé dovozce, uživatele a obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti. |
|
(9) |
Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. O slyšení nepožádala žádná ze zúčastněných stran. |
1.5. Tvrzení k zahájení přezkumu
|
(10) |
Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz kovů, minerálů a chemikálií (dále jen „Čínská obchodní komora“) předložila další připomínky k žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti nebo k aspektům týkajícím se zahájení tohoto šetření, jak je uvedeno v bodě 5.2 oznámení o zahájení přezkumu. |
|
(11) |
Čínská obchodní komora předložila připomínky týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, existence podstatných zkreslení v ČLR a výběru vhodné reprezentativní země. Těmito připomínkami se zabývají oddíly 3.2.2, 3.2.2.1 a 3.2.2.2 níže. |
|
(12) |
Čínská obchodní komora dále tvrdila, že žádost obsahuje nesprávně vypočtené dumpingové rozpětí. V této souvislosti Čínská obchodní komora tvrdila, že žadatelé sice početně zjistili běžnou hodnotu pro dvě různé výrobní technologie používané v ČLR, ale nezohlednili různé výrobní procesy (např. rozdíly mezi plně integrovanými výrobci melaminu a výrobci používajícími nakupovanou močovinu) a různé suroviny (melamin vyráběný ze zemního plynu nebo uhlí jako dvě potenciální výchozí suroviny). Pokud jde o vývozní cenu, podle Čínské obchodní komory žadatelé nesprávně použili ceny melaminu pocházejícího z ČLR při vývozu do třetích zemí, neboť tyto ceny byly ovlivněny situací na příslušných místních trzích, a tudíž nebyly reprezentativní pro rozhodnutí o cenách pro vývoz do Unie. |
|
(13) |
Komise poukázala na to, že Čínská obchodní komora nezjistila žádné skutečné chyby ve výpočtu dumpingového rozpětí. Pouze tvrdila, že informace použité k početnímu zjištění běžné hodnoty jsou nedostatečné, neboť nezahrnují všechny potenciální výrobní procesy a suroviny použité při výrobě. V tomto ohledu Komise provedla přezkum žádosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení a dospěla k závěru, že požadavky na zahájení přezkumu před pozbytím platnosti byly splněny, tj. že existovaly dostatečné důkazy pro zahájení řízení. Podle čl. 5 odst. 2 základního nařízení musí žádost obdobně obsahovat takové informace, jaké jsou žadatelům rozumně dostupné. Právní standard důkazů požadovaných pro účely zahájení přezkumu („dostatečné“ důkazy) se liší od toho, co je nezbytné pro účely předběžného nebo konečného zjištění existence dumpingu. Důkazy, které nejsou kvantitativně nebo kvalitativně dostatečné k odůvodnění předběžného nebo konečného zjištění existence dumpingu, mohou přesto postačovat k odůvodnění zahájení šetření (6). |
|
(14) |
Pokud jde o vývozní cenu, Komise dále uvedla, že s ohledem na úvahy vysvětlené ve 13. bodě odůvodnění se žadatelé nedopustili chyby, když se při zjišťování obnovení dumpingu opírali o vývozní ceny do třetích zemí v situaci, kdy se vývozní cena do Unie řídí minimální dovozní cenou. |
|
(15) |
Komise proto zamítla tvrzení Čínské obchodní komory o nesprávně vypočteném dumpingovém rozpětí uvedeném v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. |
|
(16) |
Čínská obchodní komora dále uvedla, že tvrzení týkající se pravděpodobnosti obnovení dumpingu v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti jsou neopodstatněná. Čínská obchodní komora se zabývala zejména existencí volné kapacity v ČLR a úrovní vývozních cen do třetích zemí. |
|
(17) |
V tomto ohledu Čínská obchodní komora tvrdila, že žadatelé nesprávně předpokládali, že by čínští výrobci v případě pozbytí platnosti opatření mobilizovali svou velkou volnou kapacitu. Podle Čínské obchodní komory by další výrobci potřebovali několikaleté přechodné období, aby splnili technické požadavky zákazníků v Unii a získali zkušenosti s obchodními postupy v Unii. Kromě toho Čínská obchodní komora tvrdila, že jedna z čínských společností uvedených v žádosti staví nový závod pouze proto, aby nahradila svou stávající výrobní kapacitu. Čínská obchodní komora proto požádala Komisi, aby ověřila přesnost, spolehlivost a pravděpodobnost plánovaného zvýšení výrobní kapacity uvedeného v žádosti (7). |
|
(18) |
Čínská obchodní komora navíc kritizovala předpoklad žadatelů, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínští výrobci by přesměrovali svůj levný vývoz ze třetích zemí na trh Unie za stejnou cenu. Podle Čínské obchodní komory žadatelé nevysvětlili, proč jsou čínské vývozní ceny do třetích zemí spolehlivým ukazatelem budoucích vývozních cen do Unie. Sdružení dále uvedlo, že čínští výrobci budou prodávat za stávající vysoké vývozní ceny do Unie i v případě ukončení opatření a že neopustí již rozvinuté spolehlivé vývozní trhy třetích zemí. |
|
(19) |
Komise uvedla, že Čínská obchodní komora nepředložila žádné důkazy na podporu svých tvrzení týkajících se volné kapacity ani vývozní ceny do třetích zemí. Naopak vývoj dovozu výrobků pocházejících z ČLR v období 2018–2021, jak ukazuje tabulka 9 žádosti, poukázal na skutečnost, že v závislosti na ceně na trhu Unie jsou čínští výrobci schopni a ochotni buď mobilizovat svou volnou kapacitu, nebo přesměrovat svůj vývoz ze třetích zemí do Unie. Na závěr Komise poznamenala, že analýza předložená žadateli v žádosti musí být rovněž přezkoumána z hlediska požadavků na dostatečné důkazy stanovených v čl. 11 odst. 2 a čl. 5 odst. 2 základního nařízení. Při posuzování žádosti dospěla Komise k závěru, že analýza volné kapacity v ČLR a vývozních cen do třetích zemí představuje dostatečný důkaz o pravděpodobnosti obnovení dumpingu pro účely žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. |
|
(20) |
Komise proto zamítla tvrzení Čínské obchodní komory týkající se analýzy pravděpodobnosti obnovení dumpingu, která je součástí žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. |
|
(21) |
Čínská obchodní komora dále předložila připomínky týkající se pravděpodobnosti obnovení újmy. V tomto ohledu Čínská obchodní komora odkázala na tvrzení, která žadatelé uvedli v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Čínská obchodní komora se nejprve pokusila vyvrátit význam zvýšení podílu čínského dovozu na trhu z 5 % na 6 % v letech 2018–2021, jak je shrnuto v tabulce č. 14 žádosti. Za druhé Čínská obchodní komora tvrdila, že jakýkoli rozdíl mezi prodejními cenami výrobního odvětví Unie a čínskými dovozními cenami byl způsoben rozdílem ve vzniklých výrobních nákladech. Za třetí Čínská obchodní komora zpochybnila, že by se míra zisku výrobců v Unii mohla dostat do záporných hodnot, pokud by ceny výrobního odvětví Unie klesly na stejnou úroveň, na které jsou čínské dovozní ceny. |
|
(22) |
Komise uvedla, že žadatel pouze poukázal na skutečnost, že objem dovozu z Číny se zvyšuje, což se skutečně v letech 2018–2021 dělo, aniž by zdůraznil význam tohoto zvýšení. Komise však také uvedla, že stejná tabulka ukazuje, že nárůst je podstatně výraznější, pokud se jako výchozí bod použije rok 2019 nebo 2020. Tvrzení Čínské obchodní komory bylo proto zamítnuto. Pokud jde o tvrzení o jakémkoli rozdílu mezi prodejními cenami výrobního odvětví Unie a čínskými dovozními cenami, Komise zaprvé uvedla, že tvrzení Čínské obchodní komory nebylo podloženo žádnými důkazy o výrobních nákladech čínských vyvážejících výrobců a zadruhé že výrobní náklady melaminu jsou určovány zejména náklady na močovinu, které jsou zase určovány zejména náklady na zemní plyn. Močovina i zemní plyn jsou komodity, jejichž ceny jsou na světových trzích, pokud nedochází k narušení ze strany státu, do značné míry vyrovnané. Tvrzení bylo proto zamítnuto. Pokud jde o třetí tvrzení, Komise uvedla, že vzhledem k tomu, že výrobní náklady výrobců v Unii byly přibližně na stejné úrovni jako čínské dovozní ceny nebo vyšší, mohla by se míra zisku výrobců v Unii skutečně dostat do záporných hodnot nebo v nejlepším případě pouze na hranici ziskovosti, pokud by ceny výrobního odvětví Unie klesly na stejnou úroveň, na které jsou čínské dovozní ceny. |
1.6. Výběr vzorku
|
(23) |
V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může přistoupit k výběru reprezentativního vzorku zúčastněných stran. |
1.6.1. Výběr vzorku výrobců v Unii
|
(24) |
V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek tří výrobců v Unii, kteří se nacházejí ve třech různých členských státech. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii v období od 1. července 2021 do 30. června 2022, který výrobci v Unii uvedli v rámci analýzy hodnocení stavu před zahájením přezkumu. Tento vzorek představoval 82 % odhadované výroby obdobného výrobku v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k jejímu předběžnému vzorku vyjádřily. Neobdržela žádné připomínky a vzorek tak byl pro výrobní odvětví Unie považován za reprezentativní. |
1.6.2. Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení
|
(25) |
Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Přihlásil se pouze jeden dovozce, který není ve spojení, a to společnost Borghi SpA, Grandate/Itálie. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný, a požádala společnost Borghi SpA o vyplnění dotazníku pro dovozce, kteří nejsou ve spojení. Společnost Borghi SpA však vyplněný dotazník nepředložila. |
1.6.3. Výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR
|
(26) |
Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala stálou misi Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem. |
|
(27) |
Jeden výrobce v dotčené zemi, společnost Xinjiang Xinlianxin Energy Chemical Co., Ltd. (dále jen „Xinjiang XLX“) poskytla požadované informace a souhlasila se zařazením do vzorku. V období přezkumného šetření tento výrobce představoval méně než 3 % celkového dovozu melaminu pocházejícího z ČLR. |
|
(28) |
Vzhledem k nízké úrovni spolupráce považovala Komise za vhodné uplatnit na nedostatečně spolupracující vyvážející výrobce v ČLR článek 18 základního nařízení a založit svá zjištění platná pro celou zemi na pravděpodobnosti přetrvání a/nebo obnovení dumpingu a újmy na dostupných údajích. |
|
(29) |
V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byly úvahy Komise projednány se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a s orgány dotčené země. Kromě toho Komise informovala společnost Xinjiang XLX, že z důvodů administrativních úspor nemusí Komise zjišťovat nedostatky a ověřovat odpovědi na dotazník. Jakékoli informace poskytnuté danou společností však mohou být v případě potřeby použity jako dostupné údaje. Nebyly vzneseny žádné připomínky. |
1.7. Odpovědi na dotazník
|
(30) |
Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. |
|
(31) |
Komise zaslala dotazníky jednomu spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, jednomu dovozci, který není ve spojení a který se přihlásil v průběhu výběru vzorku, a všem známým uživatelům melaminu. Všechny příslušné dotazníky byly v den zahájení přezkumu zpřístupněny na internetových stránkách GŘ pro obchod (8). V průběhu šetření zaslala Komise žadatelům dotazník, v němž požadovala makroekonomické údaje o výrobním odvětví Unie. |
|
(32) |
Odpovědi na dotazník poskytl jeden spolupracující vyvážející výrobce, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku, žadatelé, jeden dovozce, který není ve spojení, a tři uživatelé. |
1.8. Ověření
|
(33) |
Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. |
|
(34) |
Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách následujících společností: výrobci v Unii:
|
|
(35) |
Dálková křížová kontrola informací použitých v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti pro početní zjištění běžné hodnoty byla provedena online u tohoto výrobce v Unii:
|
1.9. Následný postup
|
(36) |
Dne 14. června 2023 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit. |
|
(37) |
Připomínky byly obdrženy od společnosti Xinjiang XLX a od Čínské obchodní komory. Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Výrobci v Unii zařazení do vzorku uvítali závěr Komise a nepředložili žádné další připomínky. Žádná ze stran nepožádala o slyšení. |
2. VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU, A OBDOBNÝ VÝROBEK
2.1. Výrobek, který je předmětem přezkumu
|
(38) |
Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, je melamin (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódu KN 2933 61 00. |
|
(39) |
Melamin je bílý krystalický prášek vyráběný převážně z močoviny a používá se zejména k výrobě laminátů, pryskyřic, lepidel na dřevo, tvarovacích směsí a při zpracování papíru/textilu. |
2.2. Dotčený výrobek
|
(40) |
Výrobkem dotčeným tímto šetřením je výrobek, který je předmětem přezkumu (viz 38. bod odůvodnění) pocházející z Číny. |
2.3. Obdobný výrobek
|
(41) |
Jak vyplývá z šetření, které vedlo k uložení platných opatření (9), mají následující výrobky stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:
Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. |
3. DUMPING
3.1. Úvodní poznámky
|
(42) |
Během posuzovaného období dovoz melaminu z ČLR pokračoval. V první polovině posuzovaného období byl jeho objem nižší než v období původního šetření (tj. od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009). Ve druhé polovině posuzovaného období se však objem dovozu značně zvýšil a výrazně překročil objem zaznamenaný v období původního šetření. V období přezkumného šetření byl dovoz melaminu z ČLR téměř čtyřikrát vyšší než v období původního šetření. Zároveň byl ve srovnání s obdobím přezkumného šetření předchozího přezkumu opatření před pozbytím platnosti osminásobný. |
|
(43) |
Podle Eurostatu (databáze Comext) představoval dovoz melaminu z ČLR v období přezkumného šetření přibližně 15 % trhu Unie (viz tabulka č. 3), v porovnání s 6,5 % podílem na trhu během původního šetření a 2 % podílem během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti. V absolutních číslech se objem dovozu melaminu pocházejícího z ČLR nejprve snížil ze 17 434 tun v období původního šetření na 7 938 tun v období přezkumného šetření původního přezkumu před pozbytím platnosti, aby se v období přezkumného šetření současného přezkumu opatření před pozbytím platnosti opět zvýšil na 64 673 tun. |
|
(44) |
Jak je uvedeno v 27. bodě odůvodnění, při šetření spolupracoval pouze jeden výrobce z ČLR, který představoval méně než 3 % dovozu dotčeného výrobku během období přezkumného šetření. Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k této velmi omezené úrovni spolupráce může použít článek 18 základního nařízení týkající se zjištění ohledně určení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení. |
|
(45) |
V souladu s článkem 18 základního nařízení byla proto zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na informacích obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, snadno dostupných informacích od tureckých výrobců výrobků v hodnotovém řetězci amoniaku, informacích od Tureckého statistického úřadu, Generálního ředitelství vodovodů a kanalizací města Kocaeli a Global Trade Atlas. |
3.2. Přetrvávání dumpingu v průběhu období přezkumného šetření
3.2.1. Postup pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení u dovozu melaminu pocházejícího z ČLR
|
(46) |
Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s ČLR prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. |
|
(47) |
S cílem získat informace, které považovala pro své šetření za nezbytné s ohledem na údajná podstatná zkreslení, zaslala Komise čínské vládě dotazník. Kromě toho v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie. Od čínské vlády nebyla na dotazník obdržena žádná odpověď. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. |
|
(48) |
Připomínkami, které předložila Čínská obchodní komora, se zabývá oddíl 3.2.2.1. |
|
(49) |
V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být nezbytné, aby pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot zvolila vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Rovněž upřesnila, že možnou reprezentativní třetí zemí pro ČLR je v tomto případě Turecko, ale že v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení prozkoumá i další možné vhodné země. |
|
(50) |
Komise vydala dne 24. února 2023 poznámku týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty (dále jen „poznámka ke zdrojům“). |
|
(51) |
V poznámce ke zdrojům Komise informovala zúčastněné strany, že při neexistenci spolupráce bude muset vycházet z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. Volba reprezentativní země byla založena na informacích obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací, které považovala za vhodné podle příslušných kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a základního nařízení v souladu s čl. 18 odst. 5 základního nařízení. |
|
(52) |
V poznámce ke zdrojům Komise rovněž zúčastněné strany informovala o svém záměru použít Turecko jako reprezentativní zemi a o příslušných zdrojích, které zamýšlí použít pro stanovení běžné hodnoty, a to s Tureckem jako reprezentativní zemí. |
|
(53) |
V poznámce ke zdrojům Komise zúčastněné strany informovala, že vzhledem k neexistenci spolupráce bude vycházet z ostatních přímých nákladů a výrobních režijních nákladů na základě informací týkajících se výrobního odvětví Unie uvedených v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti. |
|
(54) |
Dále informovala zúčastněné strany, že na základě veřejně dostupných informací stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk tří tureckých výrobců výrobků v hodnotovém řetězci amoniaku, a to společností Ege Gübre Sanayii A.Ş., Tekfen Holding A.Ş. a Bagfaş Bandirma Gübre Fabrikalari A.Ş. |
|
(55) |
Komise prostřednictvím poznámky ke zdrojům vyzvala zúčastněné strany, aby se ke zdrojům a tomu, zda je Turecko vhodné jako reprezentativní země, vyjádřily a navrhly i jiné země, pokud poskytnou dostatečné informace o příslušných kritériích. |
|
(56) |
Komise obdržela připomínky Čínské obchodní komory. Sdružení nadále tvrdilo, že Komise by měla použít odpověď na dotazník společnosti Xinjiang XLX jako dostupný údaj, zohlednit různé výrobní procesy a suroviny pro početní zjištění běžné hodnoty, a rovněž kritizovalo nezkreslené hodnoty některých vstupů, prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Tyto připomínky jsou uvedeny v oddílech 3.2.2.2, 3.2.2.3.1, 3.2.2.3.2 a 3.2.2.3.5 tohoto nařízení. |
3.2.2. Běžná hodnota
|
(57) |
V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“ . |
|
(58) |
Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. |
|
(59) |
Jak je podrobněji vysvětleno níže, Komise ve stávajícím šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k neexistenci spolupráce čínské vlády a smysluplné spolupráce vyvážejících výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné. |
|
(60) |
V souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení byla běžná hodnota zjištěna početně. V žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti žadatelé početně zjistili běžnou hodnotu pro dvě výrobní technologie, technologii Tsinghua používanou výhradně v ČLR a technologii společnosti Eurotecnica používanou v ČLR, ale také výrobci v Unii. Pro účely tohoto šetření omezila Komise svá zjištění na technologii společnosti Eurotecnica, u níž bylo možné provést řádnou křížovou kontrolu seznamu výrobních faktorů a jejich spotřebního množství u žadatelů, kteří poskytli informace pro žádost o přezkum opatření před pozbytím platnosti. Komise měla za to, že běžná hodnota početně zjištěná na základě průměrných množství spotřeby, která vycházela z brožury výrobce zařízení používaného ve výrobním procesu, jak bylo uvedeno v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti, je z hlediska míry vytížení pro účely celostátních zjištění reprezentativnější než individuální spotřeba jednoho spolupracujícího vyvážejícího výrobce dosažená v jeho specifických provozních podmínkách. |
3.2.2.1.
3.2.2.1.1. Úvod
|
(61) |
Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování existence podstatných zkreslení se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:
|
|
(62) |
Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil. |
|
(63) |
V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“. |
|
(64) |
Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o ČLR (dále jen „zpráva“) (10), která obsahuje informace o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako jsou chemické látky). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Žádost také obsahovala některé relevantní důkazy doplňující zprávu. |
|
(65) |
Konkrétněji žádost s odkazem na zprávu uváděla, že strukturální zkreslení v mnoha čínských průmyslových odvětvích přispěla k obzvláště nízkým nákladům na zemní plyn a k zásahům státu na trhu s močovinou, jednou z hlavních složek melaminu. Nízká cena zemního plynu umožnila výrobcům melaminu vyrábět výrobek, který je předmětem přezkumu, za uměle nízké náklady. V žádosti jsou dále uvedeny různé druhy státních zásahů na trhu s močovinou, jako je existence přísných dovozních kvót na močovinu, vysoké vývozní daně během hlavní sezóny, osvobození domácího prodeje močoviny od DPH a strategické vytváření zásob močoviny čínskou vládou prostřednictvím státního systému hnojiv. Kromě toho bylo v žádosti poukázáno na různá zjištění Spojených států týkající se zásahů čínské vlády ve prospěch čínského odvětví melaminu, jako jsou preferenční půjčky, programy týkající se daně z příjmu, daňové programy týkající se osvobození od cla, slevy na DPH, osvobození od správních poplatků, vládní ustanovení a několik grantů, jakož i programy vývozních subvencí pro trh s melaminem, které zjistily orgány Spojených států. Žádost dále poukázala na to, že politiky čínské vlády, jako například ty, jež jsou podrobně popsány ve 14. národním pětiletém plánu, potvrdily pokračující angažovanost státu v petrochemickém a chemickém odvětví, které je klasifikováno jako „průmyslový pilíř národní ekonomiky“, stejně jako předchozí pětileté plány, jako například Poradní stanoviska k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu, která odkazují na socialistické tržní hospodářství jako na zastřešující princip a cíl usilující o vytvoření čínských národních šampionů. Kromě toho žádost s odkazem na zprávu upozornila na podstatná zkreslení způsobená nedostatečným využíváním práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví, jakož i přístupu ke kapitálu prostřednictvím finančního systému. Podle žádosti budou mít tyto politiky na odvětví melaminu pravděpodobně rušivý dopad. |
|
(66) |
Komise prozkoumala, zda kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání podstatných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu týkající se příslušného odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR. |
3.2.2.1.2. Podstatná zkreslení týkající se domácích cen a nákladů v ČLR
|
(67) |
Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí ČLR. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“. Ekonomika ve státním vlastnictví je považována za „vedoucí sílu národního hospodářství“ a stát je pověřen „zajišťovat její konsolidaci a růst“ (11). Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (12). |
|
(68) |
Podle čínských právních předpisů se navíc socialistické tržní hospodářství rozvíjí pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje. Za stávající první větu uvedeného ustanovení: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny.“ (13) To dokládá nezpochybnitelnou a stále rostoucí kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem ČLR. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejichž hranicích probíhá volné působení tržních sil. |
|
(69) |
Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (14). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, a to i na úrovni právního prostředí. |
|
(70) |
Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní cíle týkající se výstupů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.2.2.1.5 níže) (15). |
|
(71) |
Zadruhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat vládním cílům průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu daného projektu (viz též oddíl 3.2.2.1.8 níže) (16). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, nýbrž na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (17). |
|
(72) |
Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (18). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (19). |
|
(73) |
Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (20). |
3.2.2.1.3. Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení: skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny
|
(74) |
Podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást ekonomiky ČLR. |
|
(75) |
Analýza největších čínských výrobců melaminu, konkrétně společností Henan Zhongyuan Dahua Co., Ltd (21)., Henan Haohua Junhua Co., Ltd. (22), Sichuan Golden-Elephant Sincerity Chemical Co., Ltd (23). a Xinjiang Xinlianxin Chemical Energy Co., Ltd (24)., poukazuje na výrazné zásahy státu. Zatímco společnost Henan Zhongyuan Dahua Co., Ltd., je státním podnikem (SOE), který je plně ve vlastnictví skupiny Henan Energy and Chemical Industry Group (státní podnik pod dohledem Komise Státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu (SASAC) (25)), čínská vláda si ponechává 35 % podíl ve společnosti Henan Haohua Junhua Co., Ltd., (26) který je v držení společnosti Sinochem Holding, státního podniku pod dohledem komise SASAC, prostřednictvím jeho dceřiné společnosti Haohua Chemical Co. Sinochem Holding. (27) Kromě formálního vlastnictví mohou státní orgány kontrolovat a dohlížet na společnosti i prostřednictvím neformálních kanálů, jak ukazuje příklad soukromé společnosti vyrábějící melamin Sichuan Golden-Elephant Sincerity Co., Ltd. (28), která podle veřejných zdrojů obdržela finanční podporu prostřednictvím preferenční půjčky od Správy tržního dohledu města Mej-šan a Centrální pobočky Čínské lidové banky ve městě Mej-šan (29)„na podporu kvalitního rozvoje, stabilizace ekonomiky a stabilizace tržních subjektů“ (30). Spolupracující vyvážející výrobce, společnost Xinjiang XLX (31), na svých internetových stránkách rovněž zdůrazňuje, že „pod politickým vedením a s významnou podporou autonomní oblasti, státu, okresního stranického výboru a vlády dosáhla společnost Xinlianxin skokového rozvoje a byla také svědkem významných úspěchů v oblasti rozvoje našeho okresu […] pod silným vedením ústředního výboru strany v čele se soudruhem Si Ťin-pchingem a za plné podpory autonomní oblasti, okresu, okresního výboru a vlády (32)“. Kromě toho vzhledem k tomu, že zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se staly normou i v soukromých podnicích (33) a že si Komunistická strana Číny činí nárok na vedení prakticky všech aspektů hospodářství země, má vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny v podnicích navíc za následek to, že hospodářské subjekty podléhají kontrole a politickému dohledu vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány. |
|
(76) |
To je patrné i na úrovni Čínské federace petrochemického a chemického průmyslu, odvětvového průmyslového sdružení. Podle článku 3 jejích stanov tato organizace „přijímá odborné vedení, dohled a řízení ze strany subjektů pověřených registrací a řízením, subjektů pověřených budováním strany, jakož i příslušných správních útvarů pověřených řízením odvětví“ (34). |
|
(77) |
V důsledku toho je i soukromým výrobcům v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají strategickému dohledu a pokynům, jak je rovněž uvedeno níže v oddíle 3.2.2.1.5. |
3.2.2.1.4. Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení: přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady
|
(78) |
Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva, (35) avšak dalším významným kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státních, tak v soukromých. Podle práva obchodních společností v ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (36)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (37), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (38). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (39). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, a dodavatelů jejich vstupů. |
|
(79) |
Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (40), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích. Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“, a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci.“ Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o něj (41). |
|
(80) |
Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí je v odvětví melaminu běžné. A skutečně, předsedové představenstev společností Henan Zhongyuan Dahua Co., Ltd., Henan Haohua Junhua Co., Ltd., Sichuan Golden Elephant Sincerity Co., Ltd. a Xinjiang Xin Lian Xin Chemical Energy Co., Ltd. jsou zároveň tajemníky stranických výborů ve svých společnostech. |
|
(81) |
Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl 3.2.2.1.8 níže), jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (42). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví melaminu a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady. |
3.2.2.1.5. Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení: veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil
|
(82) |
Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (43). |
|
(83) |
Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu. |
|
(84) |
Zaprvé, ve 14. pětiletém plánu pro suroviny (44) je uvedeno, že „se výrazně zlepší intenzivní rozvoj chemických průmyslových parků, čímž vznikne skupina petrochemických průmyslových základen“ (45). Plán dále vyzývá dané odvětví, aby „přísně kontrolovalo novou výrobní kapacitu močoviny“, jedné z hlavních složek melaminu, a „zvýšilo normy pro odstranění zastaralé výrobní kapacity a použilo komplexní normy na podporu ukončení zastaralé výrobní kapacity v souladu s právními předpisy“ (46). Kromě toho „všechny místní orgány musí posílit dodržování tohoto plánu a začlenit jeho hlavní obsah a hlavní projekty do svých klíčových místních úkolů. Petrochemické a chemické odvětví, […] formulují konkrétní prováděcí stanoviska zaměřená na cíle a úkoly tohoto plánu a zohledňující skutečné podmínky panující ve výše uvedených odvětvích“ (47). Kromě toho je ve 14. pětiletém plánu ekologického rozvoje průmyslu (48) uvedeno, že „v odvětvích, jako je výroba močoviny, by měly být nové kapacity přísně kontrolovány“ (49). To je v souladu s Katalogem pokynů pro strukturální přizpůsobení průmyslu na rok 2019 (50), který uvádí zařízení na výrobu močoviny mezi zařízeními, která „mají být odstraněna“, a tedy pod kontrolou (51). Na úrovni provincie 14. pětiletý plán provincie Ťiang-su týkající se špičkového rozvoje chemického průmyslu (52) uvádí záměr místních orgánů „pokračovat v kontrole nových výrobních kapacit v nadbytečných odvětvích, jako je rafinace ropy, močovina, fosforečnan amonný, kaustická soda, polyvinylchlorid, uhličitan sodný, karbid vápenatý a žlutý fosfor“ (53). Ve 14. pětiletém plánu provincie Šan-tung týkajícím se rozvoje chemického průmyslu (54) se uvádí, že je třeba „zlepšit přidanou hodnotu a zušlechtění výrobků a urychlit vytvoření systému chemického průmyslu na bázi uhlí se třemi hlavními kategoriemi: chemické látky obsahující kyslík na bázi uhlí, chemické meziprodukty na bázi uhlí a nové chemické materiály na bázi uhlí“, jakož i „zaměřit se na rozvoj průmyslového řetězce čistých chemických látek na bázi uhlí“. (55) |
|
(85) |
Kromě toho jsou v Poradních stanoviscích k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu (56) vyčísleny další parametry plánovaného rozvoje tohoto odvětví: „Do roku 2025 bude petrochemický a chemický průmysl v podstatě tvořit vysoce kvalitní model rozvoje se silnými domácími inovačními schopnostmi, strukturálním uspořádáním, ekologickým, bezpečným a nízkouhlíkovým rozvojem. Výrazně se také zlepší možnosti zajištění špičkových výrobků, dojde k významnému posílení klíčové konkurenceschopnosti a budou podniknuty rozhodné kroky směrem k soběstačnosti a sebezdokonalování na vysoké úrovni“ (57) a několik cílů pro chemické odvětví: „[d]ále se zvýší úroveň koncentrace velkoobjemové výroby chemických látek a míra využití kapacity dosáhne více než 80 % […], bude zřízeno přibližně 70 parků chemického průmyslu s konkurenčními výhodami“ (58). Je rovněž zdůrazněna nutnost: „posílit koordinaci fiskální, finanční, regionální, investiční, dovozní a vývozní, energetické, ekologické a cenové politiky a dalších politik s průmyslovými politikami“ a také „ [p]lně využít úlohu národní platformy pro spolupráci průmyslu a finančního sektoru a podpořit propojení bank a podniků a spolupráci průmyslu a finančního sektoru“ (59). |
|
(86) |
Oznámení Národní komise pro rozvoj a reformy o dobré práci při uzavírání a plnění střednědobých a dlouhodobých smluv týkajících se uhlí v roce 2021 (60) dále požaduje, aby příslušné tržní subjekty: „posilovaly budování sebekázně daného odvětví. Všechna příslušná průmyslová sdružení by měla vést podniky k posílení sebekázně, plnění požadavků střednědobých a dlouhodobých smluv, přičemž nesmí podepisovat nespravedlivé smlouvy tím, že využijí situace nabídky a poptávky na trhu a dominantního postavení daného odvětví. Velké podniky by měly jít příkladem a vědomě regulovat svá rozhodnutí o podpisu smluv“ (61). Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy. |
|
(87) |
Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví melaminu. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil. |
3.2.2.1.6. Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení: neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví
|
(88) |
Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v ČLR, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (62). |
|
(89) |
Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR (63). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (64). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (65). |
|
(90) |
Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví melaminu. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit. |
|
(91) |
S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví. |
3.2.2.1.7. Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení: zkreslené mzdové náklady
|
(92) |
V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, neboť pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. ČLR neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (66). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (67). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám pro místní obyvatele dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (68). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR. |
|
(93) |
Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se popsaný čínský systém pracovního práva netýkal odvětví melaminu. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém). |
3.2.2.1.8. Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení: přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu
|
(94) |
Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR se vyznačuje různými zkresleními. |
|
(95) |
Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (69), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státní podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (70) a – opět stejně jako u nefinančních státních podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (71). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (72). |
|
(96) |
Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu. |
|
(97) |
Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (73). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (74). |
|
(98) |
Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (75). |
|
(99) |
K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (76). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné. |
|
(100) |
Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají obvyklým komerčním reakcím. |
|
(101) |
Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (77). Oficiální sdělovací prostředky v ČLR nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“. (78) Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu. |
|
(102) |
Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k prudkému nárůstu úvěrů se selháním, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny. |
|
(103) |
V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních. |
|
(104) |
Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních. |
3.2.2.1.9. Systémová povaha popsaných zkreslení
|
(105) |
Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v oddílech 3.2.2.1.2 až 3.2.2.1.5, jakož i v části I zprávy platí po celé zemi a napříč hospodářskými odvětvími. Totéž platí o popisu výrobních faktorů, jak je uvedeno výše v oddílech 3.2.2.1.6 až 3.2.2.1.8 a v části II zprávy. |
|
(106) |
Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci melaminu tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. |
|
(107) |
V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I. a II. zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku. |
|
(108) |
Komise obdržela připomínky od Čínské obchodní komory, která zastupuje tři čínské výrobce melaminu, společnosti Sichuan Golden-Elephant Sincerity Chemicals Co., Ltd., Shandong Holitech Chemical Industry Co., Ltd. a Henan Junhua Development Ltd (79). |
|
(109) |
Zaprvé, Čínská obchodní komora uvedla, že čl. 2 odst. 2 antidumpingové dohody Světové obchodní organizace (WTO) (dále jen „antidumpingová dohoda“) neuznává koncept podstatných zkreslení. Kromě toho, i kdyby koncept podstatných zkreslení spadal pod čl. 2 odst. 2 antidumpingové dohody, což podle názoru Čínské obchodní komory neplatí, početní zjištění běžné hodnoty provedené EU by muselo být rovněž v souladu s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody a s jeho výkladem, který poskytl Odvolací orgán ve věci EU – bionafta (Argentina) (DS473). Početní zjištění běžné hodnoty by tedy podle Čínské obchodní komory bylo přípustné pouze v situacích, kdy nedochází k prodeji obdobného výrobku v „běžném obchodním styku“ nebo při „zvláštní situaci na trhu“. Údajná podstatná zkreslení ve vyvážející zemi by proto musela spadat do jedné z těchto kategorií, aby Komise mohla pokračovat v přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Podle názoru Čínské obchodní komory tomu tak není, neboť metodika podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení umožňuje početní zjištění běžné hodnoty i v případě zjištění podstatných zkreslení, a nikoli v souladu s koncepty uvedenými v článku 2.2 antidumpingové dohody. Čínská obchodní komora dále uvedla, že antidumpingová dohoda neobsahuje žádný článek, který by umožňoval použít pro účely stanovení běžné hodnoty údaje ze třetí země, které by odpovídajícím způsobem neodrážely ceny nebo úroveň nákladů v zemi původu. Běžná hodnota v antidumpingových šetřeních musí být stanovena na základě prodejních cen nebo nákladů společností v zemi původu nebo alespoň na základě cen nebo nákladů, které mohou odrážet úroveň cen nebo nákladů v zemi původu. V tomto ohledu Čínská obchodní komora poukázala zejména na zprávu panelu WTO ve věci EU – Metodiky úpravy nákladů II (Rusko) (DS494) jako na příklad úspěšného právního napadení slučitelnosti metodiky WTO s čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Ze všech výše uvedených důvodů se Čínská obchodní komora domnívala, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v souladu s antidumpingovou dohodou a neměl by být v tomto případě použit. |
|
(110) |
Pokud jde o argumenty Čínské obchodní komory týkající se slučitelnosti metodiky WTO s čl. 2 odst. 6a základního nařízení, Komise se domnívá, že ustanovení čl. 2 odst. 6a jsou plně v souladu se závazky Evropské unie v rámci WTO a s judikaturou citovanou Čínskou obchodní komorou. Komise nejprve podotýká, že existence podstatných zkreslení činí náklady a ceny ve vyvážející zemi nevhodnými pro početní zjištění běžné hodnoty. Za těchto okolností čl. 2 odst. 6a základního nařízení předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu. Zpráva WTO o věci EU – bionafta se navíc nezabývala použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení, ale konkrétního ustanovení čl. 2 odst. 5 základního nařízení. V každém případě právo WTO, jak je vykládáno Odvolacím orgánem ve věci EU – bionafta, připouští použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je taková úprava nezbytná a odůvodněná. Kromě toho se ve zprávě panelu v souvislosti se sporem EU – Metodiky úpravy nákladů II výslovně uvádí, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení nespadají do oblasti působnosti sporu. Komise dále připomíná, že jak EU, tak Ruská federace se odvolaly proti zjištěním panelu, která nejsou konečná, a proto podle ustálené judikatury WTO nemají v systému WTO právní postavení, neboť nebyla schválena Orgánem pro řešení sporů na základě rozhodnutí členů WTO. Argumenty Čínské obchodní komory proto nemohly být přijaty. |
|
(111) |
Za druhé, pokud jde o důkazy prokazující existenci podstatných zkreslení, Čínská obchodní komora tvrdila, že žadatelé neposkytli dostatečné důkazy k odůvodnění jakýchkoli zjištění o „podstatných zkresleních“ v čínském odvětví melaminu, a že vlastní analýza Komise provedená v průběhu šetření by proto vyžadovala podstatně pádnější odůvodnění, minimálně doplnění tvrzení výrobního odvětví Unie, které podle Čínské obchodní komory nebylo možné ověřit vzhledem k jejich obecné povaze a nedostatečnému citování výchozích zdrojů. Jako příklad Čínská obchodní komora uvádí skutečnost, že v odkazu výrobního odvětví Unie na 14. pětiletý plán se pouze uvádí, že jeho „cílem je vytvořit čínské národní šampiony“. Podobně Čínská obchodní komora kritizuje odkaz výrobního odvětví Unie na Poradní stanoviska k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu. Podle Čínské obchodní komory jsou Poradní stanoviska řídícím dokumentem, který nestanoví závazná pravidla a který navíc uvádí řadu cílů, jež výrobní odvětví Unie nezmiňuje, včetně cílů „plně uplatnit rozhodující úlohu trhu při přidělování zdrojů, lépe zohlednit úlohu vlády“ a „vytvořit tržně orientované, legalizované a internacionalizované podnikatelské prostředí […], podpořit efektivní globální přidělování výrobních zdrojů a posílit koordinaci předcházejících a následujících fází průmyslového řetězce a propojený rozvoj mezi souvisejícími odvětvími“. V této souvislosti Čínská obchodní komora poukázala na paralelu mezi Poradními stanovisky a současnými iniciativami průmyslové politiky EU. |
|
(112) |
Čínská obchodní komora v tomto kontextu rovněž zdůraznila, že zpráva již není aktuální, zejména vzhledem k tomu, že jak v EU, tak v Číně došlo od jejího zveřejnění k významnému hospodářskému vývoji. Čínská obchodní komora poukázala na povinnost Komise podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení zprávu pravidelně aktualizovat a uvedla, že opakované otrocké odkazy na zprávu – ať už ze strany výrobního odvětví EU nebo obsažené ve zjištění Komise – by nebyly přiměřené. Čínská obchodní komora v této souvislosti odkázala na rozhodnutí Odvolacího orgánu WTO ve věci USA – vyrovnávací opatření (DS437), v němž se uvádí, že tvrzení o zkreslení cen musí být posuzováno případ od případu a musí být prokázáno a náležitě vysvětleno ve zprávě vyšetřujícího orgánu. |
|
(113) |
Pokud jde o argumenty Čínské obchodní komory týkající se analýzy dostatečnosti důkazů, Komise nesouhlasila. Zaprvé, pokud jde o údajnou nedostatečnost důkazů v podání(ch) výrobního odvětví Unie, v průběhu tohoto šetření Komise skutečně shromáždila další informace k doplnění dostupných zdrojů, včetně žádosti a zprávy, s cílem ověřit tvrzení učiněná při zahájení šetření a v konečném důsledku určit, zda v odvětví melaminu existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Výsledky šetření Komise jsou uvedeny v 67. až 104. bodě odůvodnění a zúčastněné strany mají možnost se k nim dále vyjádřit. Pokud jde o dostatečnost důkazů ve fázi zahájení řízení, Komise v každém případě připomíná, že bod 4.1 oznámení o zahájení přezkumu odkazoval na řadu prvků čínského trhu s melaminem s cílem doložit, že trh byl ovlivněn zkresleními. Komise se domnívá, že důkazy uvedené v oznámení o zahájení přezkumu byly dostatečné k tomu, aby odůvodnily zahájení šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Zatímco ke zjištění skutečné existence podstatných zkreslení a následnému použití metodiky předepsané v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení dochází až v okamžiku poskytnutí konečných informací, čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení stanoví povinnost shromažďovat údaje nezbytné pro použití dané metodiky, pokud bylo na tomto základě zahájeno šetření. V tomto případě považovala Komise důkazy předložené v žádosti za dostatečné k zahájení šetření na tomto základě. Komise proto přijala opatření nezbytná k umožnění použití metodiky podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení pro případ, že by se během šetření potvrdila existence podstatných zkreslení. |
|
(114) |
Zadruhé, pokud jde o argument týkající se čínských politických dokumentů, Komise zdůrazňuje, že čínské hospodářství se řídí spletitou sítí pětiletých plánů, které ovlivňují rozhodnutí veřejných orgánů na všech úrovních. V rozporu s argumentem Čínské obchodní komory Komise považuje pětileté plány za závazné dokumenty, neboť v národním 14. pětiletém plánu je například celá jedna kapitola věnována „zlepšení mechanismu provádění plánování“, kde se uvádí, že: „Pokud jde o závazné ukazatele, velké technické projekty a úkoly v oblasti veřejných služeb, ochrany životního prostředí, bezpečnosti a dalších oblastech uvedených v tomto plánu, je třeba vyjasnit úkoly jednotlivých subjektů a požadavky na harmonogram, rozdělit veřejné zdroje, řídit a kontrolovat společenské zdroje a zajistit dokončení podle harmonogramu. Pokud jde o očekávané ukazatele a úkoly v oblasti průmyslového rozvoje a strukturálních změn stanovené v tomto plánu, je nezbytné se při jejich dosažení spoléhat především na úlohu účastníků trhu. Vlády na všech úrovních musí vytvořit příznivé politické, institucionální a právní prostředí.“ (80) Kromě toho se v Poradních stanoviscích k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu také poukazuje na konkrétní zásahy státu, a to v návaznosti na argument zahrnutý v žádosti, v němž se uvádí, že čínské podniky by měly „urychlit transformaci a modernizaci tradičních průmyslových odvětví a intenzivně rozvíjet nové chemické materiály a čisté chemické látky. Urychlit digitální transformaci daného odvětví, zlepšit úroveň vnitřní bezpečnosti a čisté výroby, urychlit transformaci kvality, účinnosti a výkonu petrochemického průmyslu a podpořit pokrok Číny z velké petrochemické země na silnou petrochemickou zemi“ (81). |
|
(115) |
Zatřetí, pokud jde o údajnou podobnost současných průmyslových politik EU s politikami v Číně, Komise nepovažovala tento bod za relevantní v souvislosti s posouzením existence podstatných zkreslení v Číně v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení. |
|
(116) |
Za čtvrté, pokud jde o tvrzení týkající se zastaralosti důkazů obsažených ve zprávě, Komise uvedla, že zpráva je komplexní dokument založený na rozsáhlých objektivních důkazech, včetně právních a správních předpisů a dalších oficiálních politických dokumentů zveřejněných čínskými orgány, zpráv třetích stran z mezinárodních organizací, akademických studií a článků akademických pracovníků a dalších spolehlivých nezávislých zdrojů. Vzhledem k tomu, že tato zpráva byla zveřejněna již v prosinci 2017, měla každá zúčastněná strana dostatek příležitostí ji vyvrátit, doplnit nebo se vyjádřit k ní a k důkazům, na nichž je založena, přičemž žádná ze stran nepředložila argumenty nebo důkazy vyvracející zdroje a informace obsažené ve zprávě. |
|
(117) |
Zapáté, pokud jde o případ USA – vyrovnávací opatření (Čína), Komise připomíná, že se netýkal použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, který je příslušným právním základem pro stanovení běžné hodnoty v tomto šetření. Daný spor se týkal odlišné skutkové situace a výkladu Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. |
|
(118) |
V neposlední řadě Komise připomněla, že čínská vláda měla příležitost vyjádřit se k údajným zkreslením popsaným ve zprávě a v přezkumu opatření před pozbytím platnosti a předložit důkazy proti daným tvrzením. Jak je vysvětleno ve 47. bodě odůvodnění, čínská vláda neodpověděla na příslušný dotazník, a proto Komise založila svá zjištění o existenci podstatných zkreslení na čínském trhu na dostupných údajích podle článku 18 základního nařízení. |
|
(119) |
Po poskytnutí informací Čínská obchodní komora zopakovala své argumenty a výslovně odkázala na své předchozí podání. Společnost Xinjiang XLX navíc předložila stejné argumenty jako Čínská obchodní komora. |
|
(120) |
Zaprvé, Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX trvaly na tom, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v souladu s právem WTO a konkrétně s článkem 2.2 antidumpingové dohody, a kritizovaly Komisi za to, že nevysvětlila, jak je její jednání při uplatňování čl. 2 odst. 6a základního nařízení v souladu s odůvodněním uvedeným v několika konzistentních rozhodnutích Odvolacího orgánu WTO, která shledala, že podobné postupy EU a dalších členů při početním zjišťování běžné hodnoty nejsou v souladu s povinnostmi podle článku 2.2 antidumpingové dohody. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX navíc Komisi požádaly, aby neodmítala jejich argumentaci pouze tvrzením, že WTO připouští použití údajů ze třetí země, ale aby vysvětlila, jak Komise provedla úpravu požadovanou v článku 2.2 antidumpingové dohody, aby dospěla k výrobním nákladům „v zemi původu“. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX v této souvislosti odkázaly na zjištění Odvolacího orgánu ve sporech EU – bionafta (Argentina) (DS473) a Ukrajina – antidumpingová opatření na dusičnan amonný (DS493). Pokud tedy Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě výrobních nákladů v Turecku bez jakékoli úpravy nebo vysvětlení, jak byly tyto údaje nakonec upraveny tak, aby odrážely výrobní náklady v zemi původu – Číně, Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX tvrdily, že metodika, kterou Komise použila v tomto šetření, není slučitelná s povinnostmi EU podle článku 2.2 antidumpingové dohody. Podle Čínské obchodní komory a společnosti Xinjiang XLX je tedy na Komisi, aby zásadně revidovala svou metodiku výpočtu běžné hodnoty a související závěry. |
|
(121) |
Tyto argumenty nelze přijmout. Jak Komise připomněla výše ve 110. bodě odůvodnění, judikatura Odvolacího orgánu, na kterou se odvolává Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX, se netýká použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Argument, že metodika Komise pro početní zjištění běžné hodnoty podle uvedeného článku by nebyla slučitelná s právem WTO s ohledem na odůvodnění Odvolacího orgánu, proto není na místě. V tomto ohledu Komise nejen odmítá argumenty stran, ale vyjadřuje svůj právní názor, že ustanovení čl. 2 odst. 6a jsou plně v souladu se závazky Unie v rámci WTO. Komise proto nemůže souhlasit s Čínskou obchodní komorou a společností Xinjiang XLX, pokud jde o jejich žádost o revizi metodiky stanovené v čl. 2 odst. 6a základního nařízení. |
|
(122) |
Zadruhé, Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX považovaly odůvodnění Komise týkající se podstatných zkreslení a souvisejících důkazů, na které Komise odkazuje, za nedostatečné. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX konkrétně vyjádřily své znepokojení nad tím, že se Komise i nadále v podstatné míře spoléhá na zprávu, která byla zveřejněna v prosinci 2017 a která již není aktuální, vzhledem k tomu, že světová ekonomika, včetně zejména ekonomiky EU i Číny, zažívá značné hospodářské otřesy a byly v ní již provedeny důležité politické a strukturální změny, jejichž cílem je přizpůsobit se novým domácím a globálním podmínkám. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX v této souvislosti poukázaly na to, že vlastní průmyslová strategie EU přijatá v březnu 2020 musela být aktualizována již v květnu 2021, aby byly zohledněny nové „krizové“ okolnosti. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX se proto domnívaly, že prvky popsané ve zprávě jako relevantní pro zjištění podstatných zkreslení musí být nyní znovu přezkoumány a aktualizovány a musí být učiněny nové konkrétní závěry, zda zůstávají v platnosti i v současné situaci. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX v této souvislosti odkázaly rovněž na čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení, podle něhož je Komise mimo jiné povinna zprávu pravidelně aktualizovat. |
|
(123) |
Kromě toho, pokud jde o „Poradní stanoviska k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu“, Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX uvedly, že Komise nezohlednila skutečnost, že i) tento dokument představuje pokyny, nikoli závazné nařízení, které stanoví podrobné povinnosti nebo pravidla pro dotčená odvětví, a že ii) obsahuje záměry nebo cíle – cíle, jako je „plně uplatnit rozhodující úlohu trhu při přidělování zdrojů, lépe zohlednit úlohu vlády“ nebo „vytvořit tržně orientované, legalizované a internacionalizované podnikatelské prostředí“, což je v rozporu se závěry Komise o zkresleních. Podobně, pokud jde o pětileté plány, které Komise citovala, Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX zpochybnily výklad Komise ohledně systému plánů v Číně a poukázaly na to, že tyto pětileté plány nejsou pro rozhodování veřejných orgánů závazné, ale že se snaží určit příslušné odpovědné strany, zatímco úloha vlád je samostatně specifikována v cíli „vytvořit tržně orientované, legalizované a internacionalizované podnikatelské prostředí“, což je úloha vlád všude ve světě včetně EU. Ve stejném duchu Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang zopakovaly argument, že Poradní stanoviska k podpoře vysoce kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu ponechávají na čínských podnicích, aby přijaly vhodná opatření k transformaci a modernizaci tohoto odvětví podobným způsobem, jako je tomu v průmyslových politikách EU. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX dále uvedly, že se Komise nezabývala výše uvedeným argumentem, a sice že podle zjištění Odvolacího orgánu ve věci USA – vyrovnávací opatření musí být existence zkreslení cen vyplývajícího ze zásahu státu zjištěna a odpovídajícím způsobem vysvětlena vyšetřujícím orgánem v jeho zprávě. Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX toto chápou jako požadavek, aby Komise předložila aktuální faktické údaje a podrobnou analýzu údajných zásahů čínské vlády, které ovlivňují trh a chování na úrovni výrobců. A konečně Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX zdůraznily své stanovisko, že Komise je povinna předložit důkazy o konkrétním vládním výkonu jakýchkoli údajných pravomocí spočívajícím v zásahu na trhu s melaminem, který by vedl ke skutečnému a prokazatelnému zkreslení cen příslušných výrobců melaminu, a že odkazy Komise na čínské vládní plány, poradní stanoviska nebo jiné čínské vládní politické iniciativy nelze považovat za skutečné vládní zásahy. |
|
(124) |
Tyto argumenty nelze přijmout. Pokud jde o to, že se Komise opírá o danou zprávu a o skutečnost, že tato zpráva byla zveřejněna v roce 2017, Komise opakuje svůj postoj vysvětlený ve 116. bodě odůvodnění. Komise navíc připomíná, že zjištění týkající se existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení není podmíněno existencí zprávy, natož dnem jejího zveřejnění. Komise dále konstatuje, že základní axiomy čínského hospodářství, jako je paradigma socialistického tržního hospodářství, systém plánování nebo vedoucí postavení Komunistické strany Číny v ekonomice – ve spojení s přítomností strany v jednotlivých tržních subjektech, která zahrnuje pravomoc zasahovat do manažerských rozhodnutí – se od zveřejnění zprávy nezměnily, naopak se pravděpodobně projevily ještě výrazněji. Ačkoli zjištění uvedená ve zprávě zůstávají z velké části platná, Komise je v tomto šetření v každém případě doplnila dalšími důkazy, jak je podrobně popsáno například v 76., 77., 79., 80. a 84. až 86. bodě odůvodnění. Vzhledem k výše uvedenému je rovněž argument Čínské obchodní komory a společnosti Xinjiang XLX týkající se povinnosti Komise aktualizovat zprávu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení neopodstatněný, neboť Komise skutečně zkoumala relevantní okolnosti týkající se existence podstatných zkreslení konkrétně pro účely tohoto šetření, přičemž zohlednila nejnovější dostupné důkazy (82). |
|
(125) |
Pokud jde o paralely, které Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX spatřují mezi čínskými politickými dokumenty a průmyslovými strategiemi EU, Komise konstatuje, že dotčené strany neuvádějí žádné další argumenty kromě tvrzení, že průmyslová politika EU je údajně relevantní v souvislosti s posouzením podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení v Číně. Komise proto opakuje svůj postoj vyjádřený již ve 115. bodě odůvodnění. |
|
(126) |
Pokud jde o soubor argumentů k otázkám, do jaké míry čínské politické dokumenty, na které Komise odkazuje, jako jsou dokumenty citované v 84. až 86. bodě odůvodnění, představují pokyny, do jaké míry vede povaha čínského systému plánování a hospodářského uspořádání k závazným rozhodnutím orgánů veřejné moci a do jaké míry ponechává daný politický dokument na jednotlivých podnicích, aby přijaly vhodná opatření, Komise konstatuje, že Čínská obchodní komora a společnost Xinjiang XLX neberou v úvahu jednoznačné požadavky obsažené v příslušných čínských politických dokumentech, které mají přijímající orgány dodržet, jak je popsáno například v 84. bodě odůvodnění. V kombinaci s existencí konkrétních číselně vyjádřených cílů, jak by se mělo odvětví vyvíjet (83), zůstává do značné míry irelevantní, zda si jednotlivé tržní subjekty mohou za účelem dosažení stanovených politických záměrů a rozvojových cílů zvolit příslušné metody, a tedy tyto politické cíle sledovat efektivním, „tržním“ způsobem. Komise dále připomíná struktury zavedené v Číně pro komplexní prostředí vládních zásahů do hospodářství, které jsou podrobně popsány v oddílech 3.2.2.1.1 až 3.2.2.1.9. V takovém prostředí se jednotlivé tržní subjekty, jako je společnost Xinjiang XLX, stejně jako průmyslová sdružení, zavazují, že zůstanou věrni Komunistické straně Číny a rozvojovým cílům stanoveným stranou/státem (84), a na oplátku mohou očekávat podporu při svém podnikání, též prostřednictvím daňové, finanční, investiční, územní a jiné politiky ze strany státních orgánů, státem kontrolovaných bank atd. Státní orgány proto uplatňují svou moc při formování trhu s melaminem, a to i v rámci jednotlivých hospodářských subjektů. Tento závěr platí bez ohledu na konkrétní právní povahu jednotlivých politických dokumentů, jako jsou například Poradní stanoviska k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu. |
|
(127) |
Pokud jde o odkaz Čínské obchodní komory a společnosti Xinjiang XLX na zjištění Odvolacího orgánu ve věci USA – vyrovnávací opatření, Komise podotýká, že tímto argumentem se již zabývala v 117. bodě odůvodnění. |
|
(128) |
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byly argumenty Čínské obchodní komory a společnosti Xinjiang XLX zamítnuty. |
3.2.2.1.10. Závěr
|
(129) |
Analýza uvedená v oddílech 3.2.2.1.2 až 3.2.2.1.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů k zásahům ČLR do svého hospodářství obecně, jakož i do odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, ukázala, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. |
|
(130) |
Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl. |
3.2.2.2.
|
(131) |
Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:
|
|
(132) |
Jak je vysvětleno v 50. bodě odůvodnění, Komise vydala poznámku ke zdrojům, v níž popsala skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a informovala zúčastněné strany o svém záměru použít v tomto případě, jestliže se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko. |
|
(133) |
Komise v poznámce ke zdrojům vysvětlila, že vzhledem k neexistenci spolupráce bude muset vycházet z dostupných skutečností podle článku 18 základního nařízení. Volba reprezentativní země byla založena na informacích obsažených v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací považovanými za vhodné podle příslušných kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a základního nařízení v souladu s čl. 18 odst. 5 základního nařízení, včetně dovozních statistik, vnitrostátních statistik reprezentativní země, zdrojů informací o trhu, poplatků účtovaných ze strany dodavatelů veřejných služeb v reprezentativní zemi a finančních údajů výrobců v reprezentativní zemi. |
|
(134) |
Pokud jde o výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, žadatelé v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti posuzovali sedm zemí (Indie, Írán, Japonsko, Katar, Rusko, Trinidad a Tobago a Spojené státy americké), kde se melamin vyráběl (87). |
|
(135) |
Pokud jde o úroveň hospodářského rozvoje, pouze Rusko se v období přezkumného šetření kvalifikovalo jako země na podobné úrovni rozvoje jako ČLR. Vzhledem k nedávnému geopolitickému a hospodářskému vývoji v Rusku spolu s platnými sankcemi, jakož i ke skutečnosti, že se Rusko rozhodlo od dubna 2022 nezveřejňovat podrobné údaje o dovozu a vývozu, se však Komise nedomnívala, že by Rusko představovalo vhodnou reprezentativní zemi. |
|
(136) |
Proto žadatelé určili Turecko jako zemi, která je na podobné úrovni hospodářského rozvoje jako ČLR a kde výroba spadá do stejné obecné kategorie výrobků, tj. výrobků v hodnotovém řetězci amoniaku, jehož součástí je i melamin (88). |
|
(137) |
Pokud jde o dostupnost relevantních veřejných údajů v reprezentativní zemi, byly podle žádosti údaje o důležitých výrobních faktorech v případě Turecka snadno dostupné. Kromě toho byly pro stejnou obecnou kategorii výrobků veřejně dostupné příslušné údaje o prodejních, správních a režijních nákladech a zisku. Žadatelé identifikovali jednoho výrobce v téže obecné kategorii výrobků, společnost Ege Gübre Sanayii A.Ş. (dále jen „Ege Gübre“). V poznámce ke zdrojům Komise určila dva další výrobce v téže obecné kategorii výrobků, společnosti Tekfen Holding A.Ş. (dále jen „Tekfen“) a Bagfaş Bandirma Gübre Fabrikalari A.Ş. (dále jen „Bagfas“). Všechny tři společnosti byly výrobci dusíkatých hnojiv (89), jejich finanční údaje za období přezkumného šetření byly veřejně dostupné a v tomto období byly tyto společnosti ziskové. |
|
(138) |
Ve svých připomínkách k poznámce týkající se zdrojů Čínská obchodní komora uvedla, že by Komise měla zohlednit různé výrobní procesy a suroviny používané při výrobě melaminu. Čínská obchodní komora dále tvrdila, že Komise by měla jako dostupné údaje použít odpovědi společnosti Xinjiang XLX uvedené v dotazníku. |
|
(139) |
Komise uvedla, že vzhledem k absenci spolupráce ze strany čínských výrobců melaminu používajících různé výrobní procesy a suroviny, na něž odkazuje Čínská obchodní komora, založila svá zjištění na dostupných údajích. Jak je vysvětleno v 60. bodě odůvodnění, Komise v tomto případě považovala za vhodnější založit svá zjištění spíše na informacích uvedených v žádosti než na údajích jediné čínské společnosti. Kromě toho Komise skutečně použila některé prvky z odpovědi čínského výrobce uvedené v dotazníku jako dostupné údaje. Tato tvrzení byla proto zamítnuta. |
3.2.2.3.
|
(140) |
S ohledem na všechny informace uvedené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a po analýze připomínek zúčastněných stran byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory, jejich zdroje a nezkreslené hodnoty: Tabulka 1 Výrobní faktory melaminu
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
3.2.2.3.1. Suroviny
|
(141) |
Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla (91) a náklady na přepravu (92). Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace (dále jen „země, které nejsou členy WTO“), uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (93). |
|
(142) |
Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.2.2.1 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR a zemí, které nejsou členy WTO, do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní. |
|
(143) |
Komise zkoumala, zda vstupy, u nichž byly jako zdroj nezkreslených nákladů použity dovozní statistiky, podléhaly v Turecku vývozním omezením, která by mohla potenciálně zkreslit domácí ceny, a tudíž i dovozní ceny (94). Komise zjistila, že Turecko v období přezkumného šetření neuplatnilo žádná vývozní omezení na vývoz močoviny a amoniaku. |
|
(144) |
Komise dále zkoumala, zda mohly být dovozní ceny zkresleny dovozem z ČLR a ze zemí, které nejsou členy WTO. (95). Komise zjistila, že v období přezkumného šetření pocházelo méně než 14,5 % dovozu močoviny z ČLR a ze zemí, které nejsou členy WTO. Pokud jde o amoniak, podíl dovozu pocházejícího z ČLR a ze zemí, které nejsou členy WTO, nepřesáhl v období přezkumného šetření 0,01 %. Komise proto dospěla k závěru, že dovozní ceny pravděpodobně nebyly ovlivněny dovozem z ČLR a zemí, které nejsou členy WTO. |
|
(145) |
Ve svých připomínkách k poznámce ke zdrojům Čínská obchodní komora tvrdila, že ke stanovení nezkreslených nákladů na suroviny v Turecku by Komise neměla použít dovozní ceny, neboť tyto ceny byly ovlivněny různými faktory, např. dovezeným množstvím či vzdáleností od země původu, a tudíž neodrážely domácí ceny surovin v Turecku. |
|
(146) |
Komise s tím nesouhlasila. Dovážené suroviny si na tureckém trhu cenově konkurují s domácími surovinami. Komise se proto domnívala, že vážená průměrná dovozní cena dostatečně odráží domácí cenu surovin v Turecku. |
|
(147) |
Kromě toho Čínská obchodní komora ve svých připomínkách k poznámce ke zdrojům uvedla, že pokud by Komise nadále používala dovozní ceny jako zástupný indikátor domácích cen surovin v reprezentativní zemi, měla by snížit jejich hodnotu o hodnotu námořní přepravy a pojištění zahrnutou v dovozních statistikách zaznamenaných na úrovni CIF. |
|
(148) |
Komise s tím nesouhlasila. Jak je uvedeno ve 146. bodě odůvodnění, dovozní ceny odrážejí úroveň cen převládající na domácím trhu reprezentativní země. Celkové náklady na surovinu, které nese výrobce v reprezentativní zemi, však zahrnují veškeré náklady vynaložené na pořízení suroviny a její přepravu k bráně závodu. To je také situace, kdy si ceny dovážených a domácích surovin konkurují. Proto byla dovozní cena surovin na úrovni CIF dále zvýšena o příslušné dovozní clo a náklady na přepravu v reprezentativní zemi, jak je uvedeno ve 141. bodě odůvodnění. |
|
(149) |
V neposlední řadě Čínská obchodní komora ve svých připomínkách k poznámce ke zdrojům tvrdila, že vážená průměrná dovozní cena močoviny není vhodnou referenční hodnotou, a měla by být proto upravena z těchto tří důvodů:
|
|
(150) |
Pokud jde o vývoj dovozní ceny močoviny v Turecku, Komise zjistila, že dokonale kopíruje vývoj dovozní ceny močoviny na pěti největších trzích dovážejících močovinu (Indie, Brazílie, USA, Evropská unie, Austrálie), které představují 60 % světového dovozu močoviny (99). Dovozní cena močoviny na těchto pěti trzích nejprve mírně poklesla v roce 2020, poté během roku 2021 a během období přezkumného šetření stabilně rostla. V období přezkumného šetření dosáhla více než dvojnásobku hodnoty z roku 2019. |
|
(151) |
Komise proto dospěla k závěru, že dovozní cena močoviny do Turecka zkreslená nebyla. Spíše kopírovala celosvětové cenové trendy týkající se močoviny. |
|
(152) |
Pokud jde o dovozní cenu močoviny pocházející z USA, Komise uvedla, že příliš vysoká jednotková cena se týkala pouze 8 kg z téměř 2 milionů tun močoviny dovezené do Turecka během období přezkumného šetření. Neměla tedy žádný vliv na váženou průměrnou dovozní cenu použitou jako referenční hodnota pro nezkreslenou hodnotu močoviny. |
|
(153) |
Pokud jde o dovoz pocházející z Kataru, který podléhá antidumpingovým clům v Indii, Komise uvedla, že zaprvé Čínská obchodní komora neposkytla žádný důkaz o tom, že by zjištění o dumpingu učiněná indickými orgány měla být rozšířena na vývoz z Kataru do Turecka. Zadruhé se opatření uložená Indií týkala melaminu, a nikoli močoviny, tj. dotčené suroviny. |
|
(154) |
V návaznosti na úvahy uvedené ve 150. až 153. bodě odůvodnění Komise zamítla tvrzení Čínské obchodní komory popsaná ve 149. bodě odůvodnění. |
|
(155) |
Po poskytnutí konečných informací Čínská obchodní komora zopakovala, že dovoz z Kataru by měl být vyloučen z výpočtu nezkreslených nákladů na močovinu, jelikož vývoz z Kataru podléhal antidumpingovým opatřením v Indii. Komora odkázala na přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření týkajících se dovozu některého příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z nerezavějící oceli, též dokončeného, pocházejícího z Čínské lidové republiky, v němž Komise zamítla Malajsii jako potenciální reprezentativní zemi z důvodu, že USA zavedly antidumpingová opatření na dovoz tohoto příslušenství pocházejícího z Malajsie (100). |
|
(156) |
Zaprvé, Komise uvedla, že každé šetření musí být posouzeno na základě své vlastní podstaty a rozhodnutí přijaté v rámci jednoho šetření nevytváří precedens, který by byl všeobecně platný pro veškerá jiná následná šetření. Zadruhé, v případě, na který Čínská obchodní komora odkázala, byla Malajsie považována za jednu z potenciálních reprezentativních zemí. Zjištění o dumpingu provedená jinou jurisdikcí byla relevantní, neboť rozhodnutí o cenách výrobců příslušenství v Malajsii, ovlivněná jejich dumpingovým chováním, mohla zkreslit jejich prodejní, správní a režijní náklady a úroveň ziskovosti. V tomto případě nebyl Katar použit jako zdroj finančních údajů, tj. prodejních, správních a režijních nákladů a nezkresleného zisku. Byl pouze jednou ze zemí původu močoviny dovážené do Turecka a jako takový přispěl k hodnotě nezkreslených nákladů na močovinu. Z toho vyplývá, že obě situace byly naprosto rozdílné. Nic nenasvědčovalo tomu (a stěžovatelé nepředložili v tomto smyslu žádná tvrzení), že údajné dumpingové chování na třetím trhu by mělo zkreslující účinek na ceny vývozů močoviny z Kataru do Turecka. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
|
(157) |
Po poskytnutí konečných informací Čínská obchodní komora dále zopakovala, že by Komise měla odečíst námořní přepravu a pojištění od dovozní ceny surovin. Podle Čínské obchodní komory Komise nevysvětlila, proč dovozní ceny odrážely cenovou úroveň převládající na domácím trhu reprezentativní země. V tomto ohledu Čínská obchodní komora tvrdila, že náklady nesené společností v reprezentativní zemi zahrnují pouze náklady na suroviny a vnitrostátní přepravu. |
|
(158) |
Komise s tím nesouhlasila. Když výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, v reprezentativní zemi posuzuje, zda by měl získávat surovinu od domácího či zahraničního dodavatele, porovná celkové náklady na surovinu u brány své továrny. V případě suroviny dodané domácím dodavatelem v reprezentativní zemi tyto celkové náklady obvykle zahrnují cenu suroviny a vnitrostátní přepravu. Pokud surovinu dodává zahraniční dodavatel, celkové náklady obvykle zahrnují cenu suroviny, vnitrostátní přepravu ve vyvážející zemi, manipulaci a nakládku (tj. cenu na úrovni FOB), námořní přepravu a pojištění (tj. cenu na úrovni CIF, která je k dispozici v dovozních statistikách), dovozní clo (tj. cenu franko) a vnitrostátní přepravu. Výrobce v reprezentativní zemi se obecně rozhodne odebírat ze zahraničí pouze tehdy, je-li dovozní cena na bráně jeho továrny konkurenceschopná v porovnání s cenou domácího dodavatele. Komise se proto domnívala, že dovozní ceny surovin na úrovni CIF, tj. včetně námořní přepravy a pojištění, byly vhodným zástupným ukazatelem cen těchto surovin na domácím trhu (na úrovni EXW) v reprezentativní zemi. Komise proto toto tvrzení zamítla. |
3.2.2.3.2. Energetika/veřejné služby
|
(159) |
Komise měla v úmyslu použít průměrné ceny elektřiny platné pro průmyslové uživatele ve druhé polovině roku 2021 a v první polovině roku 2022, jak je zveřejnil Turecký statistický úřad (101). Komise použila sazby platné pro spotřebitelské pásmo 70 000 až 150 000 MWh. Ke stanovení příslušného spotřebitelského pásma použila Komise jako dostupné údaje spotřebu elektřiny vykázanou společností Xinjiang XLX. |
|
(160) |
Ceny elektřiny vykázané Tureckým statistickým úřadem zahrnovaly všechny daně. Komise proto z ceny elektřiny vykázané ve vnitrostátních statistikách odečetla DPH ve výši 18 %. |
|
(161) |
Komise měla v úmyslu použít průměrné ceny zemního plynu platné pro průmyslové uživatele ve druhé polovině roku 2021 a v první polovině roku 2022, jak je zveřejnil Turecký statistický úřad (102). Komise použila sazby platné pro spotřebitelské pásmo 26 100 000 až 104 000 000 m3. Ke stanovení příslušného spotřebitelského pásma použila Komise jako dostupné údaje spotřebu zemního plynu vykázanou společností Xinjiang XLX. |
|
(162) |
Měrnou jednotkou použitou v tureckých statistikách byl metr krychlový. Spotřeba uvedená v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti však byla měřena v gigajoulech (GJ). Komise použila konverzní koeficient 0,0373 GJ/m3, aby dospěla k nezkresleným nákladům na jeden gigajoule v Turecku. |
|
(163) |
Ceny zemního plynu vykázané Tureckým statistickým úřadem zahrnovaly všechny daně. Komise proto z ceny zemního plynu vykázané ve vnitrostátních statistikách odečetla DPH ve výši 18 %. |
|
(164) |
Ke stanovení nezkreslených nákladů na vodní páru použila Komise přístup použitý v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti. Žadatelé stanovili nezkreslené náklady na vodní páru tak, že vynásobili nezkreslené náklady na zemní plyn koeficientem založeným na empirickém vztahu mezi náklady na zemní plyn a náklady na vodní páru zjištěným žadateli. |
|
(165) |
Komise použila platné ceny vody v Turecku, které průmyslovým uživatelům účtuje Generální ředitelství vodovodů a kanalizací města Kocaeli (103), jež je odpovědné za dodávky vody, odvod a čištění odpadních vod v provincii Kocaeli. Platné ceny byly snadno dostupné na internetových stránkách daného tureckého orgánu. |
|
(166) |
Ve svých připomínkách k poznámce ke zdrojům Čínská obchodní komora tvrdila, že náklady na elektřinu a zemní plyn v Turecku byly zkreslené, neboť během období přezkumného šetření značně rostly. Čínská obchodní komora tvrdila, že zvýšení cen energií bylo způsobeno tlakem na ceny zemního plynu v důsledku nevyprovokované a neodůvodněné útočné války Ruska proti Ukrajině, přičemž citovala zprávu Melamine (Evropa), kterou 23. března 2022 zveřejnila organizace Independent Commodity Intelligence Services (dále jen „ICIS“) (104). |
|
(167) |
Komise nejprve uvedla, že zpráva, kterou citovala Čínská obchodní komora, neposkytla žádnou komplexní analýzu vývoje cen energií v Evropě, zejména ve srovnání s ČLR. Pouze zmínila rostoucí ceny zemního plynu v souvislosti s jednáními o cenách melaminu ve druhém čtvrtletí roku 2022, tj. v posledním čtvrtletí období přezkumného šetření. |
|
(168) |
Kromě toho nevyprovokovaná a neodůvodněná útočná válka Ruska proti Ukrajině narušila energetické trhy na celém světě (105). Trend rostoucích cen energie v Turecku by proto jako takový mohl být jen stěží považován za ojedinělý případ, který by se vztahoval pouze na turecký trh. |
|
(169) |
Ačkoli původně stanovené nezkreslené náklady na elektřinu a zemní plyn představovaly pouze 5 % početně zjištěné běžné hodnoty, nezkreslené náklady na vodní páru souvisely s náklady na zemní plyn a činily 15 % početně zjištěné běžné hodnoty. |
|
(170) |
Komise proto dále zkoumala vývoj cen energií placených průmyslovými uživateli v Turecku. Nezkreslené náklady na elektřinu byly původně stanoveny na úrovni 0,65 CNY/kWh a na zemní plyn na úrovni 80,91 CNY/GJ. |
|
(171) |
Komise zjistila, že v období přezkumného šetření rostly ceny elektřiny a zemního plynu tempem, které výrazně převyšovalo již tak vysokou míru inflace (78,6 % (106)) v Turecku. Ceny energií vzrostly zejména v první polovině roku 2022, kdy byly náklady na elektřinu 3,5krát vyšší a na zemní plyn šestkrát vyšší než v první polovině roku 2021. |
|
(172) |
Vzhledem k významnému podílu elektřiny, zemního plynu a vodní páry na početně zjištěné běžné hodnotě proto Komise považovala za vhodné upravit původně stanovené nezkreslené náklady na elektřinu a zemní plyn. Jako výchozí bod použila Komise ceny elektřiny a zemního plynu platné pro turecké průmyslové uživatele v druhé polovině roku 2021 a tyto tarify zvýšila v souladu s růstem cen energií zjištěným společností Xinjiang XLX (107), aby určila referenční hodnotu pro první polovinu roku 2022. Následně Komise vypočítala průměrné nezkreslené náklady na elektřinu, plyn a vodní páru za použití skutečných cen platných v Turecku ve druhé polovině roku 2021 a upravených hodnot pro první polovinu roku 2022. Po těchto úpravách klesl podíl elektřiny, zemního plynu a vodní páry na početně zjištěné běžné hodnotě na 15 %. |
3.2.2.3.3. Pracovní síla
|
(173) |
V žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti žadatelé použili informace o odměnách kvalifikovaných (inženýr v průmyslovém odvětví) a nekvalifikovaných pracovníků (tovární dělník) v Turecku, které zveřejnil Institut pro ekonomický výzkum (Economic Research Institute) (108). Informace dostupné ve veřejné verzi žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti nebo na příslušných internetových stránkách však neumožnily potvrdit období, na které se údaje vztahují. Referenční hodnota, kterou žadatelé použili, navíc zahrnovala pouze odměny, ale žádné dodatečné náklady práce, např. příspěvky na sociální zabezpečení. |
|
(174) |
Komise se proto rozhodla použít informace o nákladech práce v příslušném průmyslovém odvětví, které jsou k dispozici od Tureckého statistického úřadu (109). Komise použila nejnovější hodinové náklady práce (110) zaznamenané v oddíle 20 – Výroba chemických látek a chemických přípravků Statistické klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství (NACE Rev. 2) (111). Vzhledem k tomu, že nejnovější údaje se týkaly pouze roku 2020, upravila Komise náklady práce pomocí indexu nákladů práce použitelného na výrobní odvětví ve třetím a čtvrtém čtvrtletí 2021 a v prvním a druhém čtvrtletí 2022 (112), jak jej zveřejnil Turecký statistický úřad. |
3.2.2.3.4. Vedlejší produkty
|
(175) |
Podle informací uvedených v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti se při výrobě melaminu získává pouze jeden vedlejší produkt, amoniak. Ke stanovení jeho nezkreslené ceny Komise k průměrné dovozní ceně do Turecka rovněž připočetla dovozní cla a vnitřní náklady na přepravu podle stejné metodiky jako u surovin. |
|
(176) |
Amoniak získaný jako vedlejší produkt se znovu zavádí do výrobního procesu v závodě na výrobu močoviny. Podle žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti je účinnost takového amoniaku v závodě na výrobu močovinu nižší než účinnost amoniaku původně vyrobeného pro použití v závodě na výrobu močoviny. Žadatelé proto snížili nezkreslenou hodnotu vedlejšího produktu o procentní podíl na základě svých předchozích zkušeností. Komise použila stejný korekční koeficient. |
3.2.2.3.5. Výrobní režijní náklady, prodejní, správní a režijní náklady a zisk
|
(177) |
Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „[p]očetně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech. |
|
(178) |
V žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti žadatelé odhadli fixní náklady na základě fixních nákladů vzniklých jednomu ze žadatelů při výrobě jedné tuny melaminu. Odhadované fixní náklady byly upraveny směrem dolů, aby odrážely rozdíl v úrovni rozvoje mezi Tureckem a členským státem, v němž sídlí žadatel. |
|
(179) |
Komise zahrnula tyto fixní náklady do výpočtu nezkreslených výrobních nákladů jako výrobní režijní náklady podle metodiky použité žadateli. Skutečná hodnota fixních nákladů byla aktualizována na základě ověřené odpovědi na dotazník předložené žadatelem uvedené ve 178. bodě odůvodnění a upravena o rozdíl v úrovni hospodářského rozvoje. |
|
(180) |
Jak je vysvětleno ve 137. bodě odůvodnění, v Turecku nebyli žádní výrobci melaminu. Proto byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoveny na základě finančních údajů tří tureckých výrobců ve stejné obecné kategorii výrobků. V tomto šetření se jedná o výrobce výrobků v hodnotovém řetězci amoniaku, jejichž součástí je i melamin, konkrétně výrobce dusíkatých hnojiv. |
|
(181) |
Komise použila finanční údaje za období přezkumného šetření zveřejněné společnostmi Ege Gübre (113), Tekfen (114) a Bagfaş (115) na jejich internetových stránkách nebo prostřednictvím on-line platformy pro zveřejňování informací. Pokud byly k dispozici, vycházela Komise z údajů vykázaných pro segment, který je nejblíže výrobku, který je předmětem přezkumu. K výnosům a nákladům z investičních činností se nepřihlíželo. |
|
(182) |
U všech tří společností byly k dispozici finanční údaje za období přezkumného šetření. Kromě toho byly všechny tři společnosti v období přezkumného šetření ziskové. Komise proto za účelem stanovení nezkreslených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku v reprezentativní zemi vypočítala vážený průměr prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. |
|
(183) |
Použitelný vážený průměr prodejních, správních a režijních nákladů a zisku byl stanoven jako procentní podíl nákladů na prodané zboží ve výši 16,5 % pro prodejní, správní a režijní náklady a 21,6 % pro zisk. |
|
(184) |
Ve svých připomínkách k poznámce ke zdrojům Čínská obchodní komora tvrdila, že dusíkatá hnojiva představují výrobky, které se liší od melaminu, mají odlišné fyzikální a chemické vlastnosti, odlišné konečné použití a odlišné cílové zákazníky. Proto by měly být použity finanční údaje výrobců melaminu v Turecku. Pokud takové údaje nejsou k dispozici, měla by se Komise vrátit k prodejním, režijním a správním nákladům a zisku žadatelů jakožto skutečných výrobců melaminu. A konečně, pokud by Komise trvala na použití finančních údajů daných tureckých společností, měly by být zohledněny pouze prodejní, správní a režijní náklady a zisk společnosti Tekfen, neboť finanční údaje zbývajících dvou společností nebyly auditovány. |
|
(185) |
Komise uvedla, že dusíkatá hnojiva vyráběná v hodnotovém řetězci amoniaku lze považovat za výrobky ve stejné obecné kategorii výrobků. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk výrobců v Unii nemohly být v tomto případě použity vzhledem k rozdílné úrovni hospodářského rozvoje mezi ČLR a Unií. Konečně Komise ani Čínská obchodní komora nemohly určit, zda finanční údaje společností Ege Gübre a Bagfaş byly předmětem auditu, či nikoli. Vzhledem k tomu, že v tomto šetření vycházela Komise z finančních údajů společností, které ve skutečnosti nevyráběly výrobek, který je předmětem přezkumu, byl vážený průměr všech tří výrobců považován za vhodnější a reprezentativnější. |
|
(186) |
Komise proto zamítla tvrzení Čínské obchodní komory týkající se nezkreslených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. |
|
(187) |
Po poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora zopakovaly, že Komise by měla při stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku vyloučit společnosti Ege Gübre a Bagfaş, neboť není jasné, zda byly účetní závěrky obou společností auditovány. |
|
(188) |
V tomto ohledu Komise provedla další šetření a mohla potvrdit, že finanční údaje obou společností, Ege Gübre (116) a Bagfaş (117), byly v obdobích použitých ke stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku auditovány. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
3.2.2.4.
|
(189) |
Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. |
|
(190) |
Vzhledem k tomu, že melamin je komodita bez dalších typů výrobku, byla běžná hodnota početně zjištěna pouze pro jeden výrobek (typ). |
|
(191) |
Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k neexistenci smysluplné spolupráce ze strany vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací poskytnutých žadateli v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti o použití každého výrobního faktoru při výrobě melaminu za použití technologie společnosti Eurotecnica. |
|
(192) |
Nezkreslené výrobní náklady byly sníženy o nezkreslenou hodnotu vedlejšího produktu upravenou směrem dolů o ztrátu účinnosti (viz 175. a 176. bod odůvodnění). |
|
(193) |
Komise poté k nezkresleným nákladům zpracování připočetla výrobní režijní náklady, aby dospěla k nezkresleným výrobním nákladům. V žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti žadatelé vykázali výrobní režijní náklady jako fixní náklady. Hodnota fixních nákladů byla aktualizována v souladu s odpovědí příslušného žadatele na dotazník týkající se újmy a upravena směrem dolů o rozdíl v úrovni hospodářského rozvoje. |
|
(194) |
Dále Komise k nezkresleným výrobním nákladům připočetla nezkreslené prodejní, správní a režijní náklady ve výši 16,5 % a zisk ve výši 21,6 % (viz 180. až 183. bod odůvodnění). |
|
(195) |
A konečně Komise rovněž zjistila, že v ČLR byla daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) uplatňovaná na vývoz melaminu (13 %) vrácena pouze částečně (10 %). Rozdíl mezi DPH, která byla nebo má být zaplacena, a vrácenou DPH zvýšil náklady výrobců v ČLR při výrobě melaminu na vývoz. Komise proto k nezkreslené hodnotě melaminu stanovené v souladu s 191. až 194. bodem odůvodnění připočetla další 3 %. |
|
(196) |
Na základě toho Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. |
3.2.3. Vývozní cena
|
(197) |
Vzhledem k neexistenci smysluplné spolupráce ze strany vyvážejících výrobců z ČLR byla vývozní cena veškerého dovozu melaminu stanovena na základě údajů Eurostatu o dovozu, které byly zaznamenány na úrovni CIF a upraveny na úroveň ceny ze závodu odečtením nákladů na námořní přepravu, pojištění a vnitrostátní přepravu v ČLR. |
|
(198) |
Průměrné náklady na námořní přepravu a pojištění byly stanoveny na základě analýzy dovozních statistik dostupných v GTA (118). Komise stanovila hodnotu námořní přepravy a pojištění jako rozdíl mezi jednotkovou dovozní cenou melaminu pocházejícího z ČLR v Unii (zaznamenanou na úrovni CIF) a jednotkovou vývozní cenou melaminu vyváženého z ČLR do Unie (zaznamenanou na úrovni FOB) v období přezkumného šetření. |
|
(199) |
Vnitrostátní přeprava v ČLR vycházela ze zprávy o ČLR od Doing Business (119). |
3.2.4. Srovnání a dumpingová rozpětí
|
(200) |
Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a vývozní cenu jako cenu ze závodu, jak je stanoveno výše. Na základě toho činí vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením 40 %. |
|
(201) |
Komise proto vyvodila závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával. |
3.3. Pravděpodobnost přetrvání dumpingu
|
(202) |
V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by došlo ke zrušení opatření. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR a atraktivita trhu Unie. |
3.3.1. Výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR
|
(203) |
Vzhledem k neexistenci spolupráce vycházela Komise při stanovení výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR z informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti (120). Roční výrobní kapacita byla odhadnuta na základě výrobní kapacity v roce 2020 a projektů zaměřených na zvýšení kapacity probíhajících v roce 2021, jak uvedli žadatelé (121). Kromě toho Komise na základě informací zveřejněných společností Eurotecnica (122) identifikovala další projekty zaměřené na zvýšení kapacity (nezahrnuté ve zprávě CEH). Roční výrobní kapacita dostupná již v období přezkumného šetření ve výši [2 600 000–2 800 000] tun se proto v nadcházejících letech pravděpodobně zvýší na [3 000 000–3 200 000] tun. |
|
(204) |
Využití kapacity bylo v období přezkumného šetření odhadnuto na [40–45] % a očekává se, že do roku 2025 vzroste na [45–55] % (123). V důsledku toho objem výroby v období přezkumného šetření činil [1 040 000–1 260 000] tun a do roku 2025 se pravděpodobně zvýší na [1 350 000–1 760 000] tun. |
|
(205) |
Volná kapacita v ČLR tak v období přezkumného šetření činila více než 1 500 000 tun a mohla by v blízké budoucnosti kolísat mezi 1 400 000 a 1 600 000 tunami. To je téměř čtyřnásobek spotřeby v Unii v období přezkumného šetření. |
|
(206) |
Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že čínští vyvážející výrobci mají značné volné kapacity, které by mohly být mobilizovány pro vývoz do Unie, což velmi zvyšuje pravděpodobnost vývozu za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti. |
3.3.2. Atraktivita trhu Unie
|
(207) |
Za účelem určení míry atraktivity trhu Unie Komise porovnala čínské vývozní ceny do Unie s vývozními cenami na trhy třetích zemí, zkoumala velikost trhu Unie a stávající opatření uložená třetími zeměmi, které na své trhy čínský melamin nepouští. |
|
(208) |
Vzhledem k neexistenci smysluplné spolupráce použila Komise pro čínský vývoz v rámci podokruhu HS 2933 61 (melamin) statistiky dostupné v GTA (124), aby porovnala čínské vývozní ceny do Unie s vývozními cenami na trhy třetích zemí, jakož i s průměrnou prodejní cenou výrobců v Unii na trhu Unie. |
|
(209) |
V období přezkumného šetření vyvezli čínští výrobci 588 tisíc tun melaminu, tj. přibližně polovinu své odhadované výroby. Nejdůležitějšími třetími zeměmi pro vývoz byly Indie (14 %), Turecko (12 %), Rusko (8 %), Brazílie (8 %), Vietnam (6 %) a Thajsko (6 %). |
|
(210) |
Vážená průměrná cena čínského vývozu (na úrovni FOB) do Unie v období přezkumného šetření byla o 10 % vyšší než vážená průměrná vývozní cena do šesti největších vývozních destinací uvedených ve 209. bodě odůvodnění. Kromě toho byla vývozní cena do Unie až o 12 % vyšší než vývozní cena do Indie, druhého nejvýznamnějšího vývozního trhu (po Unii, s 15 % podílem). |
|
(211) |
Komise dále upravila čínské vývozní ceny na trhy třetích zemí uvedené ve 209. bodě odůvodnění (na úrovni FOB) na úroveň CIF v Unii tím, že přičetla průměrné náklady na námořní přepravu a pojištění z ČLR do Unie (viz 198. bod odůvodnění). Tyto vývozní ceny do třetích zemí byly o 27 % nižší než průměrná prodejní cena výrobců v Unii na trhu Unie. Pokud by byla opatření zrušena, čínský vyvážející výrobce by byl motivován vyvážet do Unie za ceny vyšší, než jsou ceny účtované odběratelům ve třetích zemích, avšak nižší než prodejní cena výrobců v Unii, což by vyvíjelo další tlak na cenu v Unii. |
|
(212) |
Kromě toho spotřeba v Unii v období přezkumného šetření činila přibližně 430 tisíc tun, a představovala tak [35–40] % odhadované výroby melaminu v ČLR. |
|
(213) |
Dovoz pocházející z ČLR měl ve druhé polovině posuzovaného období významný podíl na trhu Unie. Podíl na trhu se zvýšil zejména v roce 2021 (6,4 %) a v období přezkumného šetření (14,9 %). Tento vývoj souvisí s prudkým nárůstem cen melaminu na trhu Unie, což ukazuje, že kombinace velikosti trhu Unie a cen přitahuje příliv čínského melaminu, u něhož bylo zjištěno, že byl v období přezkumného šetření vyvážen za dumpingové ceny. |
|
(214) |
A konečně dva trhy třetích zemí – USA a Euroasijská hospodářská unie (dále jen „EAHU“) – zachovaly opatření na ochranu obchodu částečně nebo zcela v platnosti, přičemž své trhy pro dovoz z ČLR částečně nebo zcela uzavřely. USA v roce 2015 uložily antidumpingová a vyrovnávací opatření na dovoz melaminu pocházejícího z ČLR a v roce 2021 prodloužily jejich platnost o dalších pět let (125). Čínský vývoz melaminu do USA podléhá celostátnímu antidumpingovému clu ve výši 363,31 % a zbytkovému antisubvenčnímu clu ve výši 154,58 %. V dubnu 2022 uložila EAHU konečné antidumpingové clo na melamin z ČLR v rozmezí od 15,22 % do 19,08 % (126). |
|
(215) |
USA a Rusko (jako největší člen EAHU) představovaly v roce 2020 [3-5] % celosvětové spotřeby melaminu (127). Vzhledem k přísnosti opatření čínští výrobci melaminu téměř zcela ukončili vývoz do USA; v období přezkumného šetření činil vývoz pouze 80 tun a v předchozích letech posuzovaného období dokonce méně než 50 tun. Po uložení opatření ze strany EAHU klesl průměrný měsíční objem čínského vývozu melaminu do regionu z 3 900 tun v období přezkumného šetření (3 360 tun v roce 2021, 2 200 tun v roce 2020, 2 950 tun v roce 2019) na přibližně 230 tun ve druhé polovině roku 2022. |
|
(216) |
Jak je uvedeno ve 214. a 215. bodě odůvodnění, nápravná opatření v oblasti obchodu měla odrazující účinek na čínský vývoz melaminu do USA a Ruska. Je pravděpodobné, že by se čínští výrobci pokusili kompenzovat ztrátu dvou vývozních trhů hledáním nových vývozních příležitostí v Unii, pokud by opatření, která jsou v současné době předmětem přezkumu, byla ukončena. |
|
(217) |
Komise proto dospěla k závěru, že trh Unie by pravděpodobně přilákal zvýšený objem dumpingového dovozu melaminu pocházejícího z ČLR, a to z těchto důvodů:
|
|
(218) |
Po poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora poukázaly na to, že zjištění vyšší čínské vývozní ceny do Unie ve srovnání se třetími zeměmi bylo věcně správné, avšak ne konkrétně u vývozu melaminu. Tvrdily, že vyšší vývozní ceny do Unie odrážejí obecně vyšší prodejní ceny v Unii v důsledku vyšších výrobních nákladů souvisejících s náklady práce, náklady na energie a náklady na ochranu životního prostředí. Nižší úroveň hospodářského rozvoje třetí země by navíc neumožňovala vysokou vývozní cenu. |
|
(219) |
Komise uvedla, že ať byly důvody pro vyšší vývozní cenu do Unie jakékoli, nijak se tím nezměnila skutečnost, že čínští výrobci melaminu byli schopni účtovat na trhu Unie vyšší cenu ve srovnání s ostatními významnými vývozními trhy, a dosáhnout tak vyšší ziskovosti prodeje. Komise dospěla k závěru, že dotčené strany nepředložily žádné argumenty, které by zvrátily její zjištění, že vyšší čínská vývozní cena do Unie je ukazatelem atraktivity trhu Unie. Připomínky stran ve skutečnosti potvrdily zjištění Komise v tomto ohledu. |
|
(220) |
Po poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora dále uvedly, že čínští výrobci melaminu nemají zájem přesměrovat svůj vývoz ze třetích zemí do Unie. Čínští výrobci si údajně v průběhu let vytvořili solidní vývozní trhy v řadě třetích zemí a neopustili by stávající zákazníky na těchto trzích, mimo jiné z důvodu diverzifikace rizika. I kdyby část vývozu byla přesměrována do Unie, výrobci by nebyli motivováni snižovat své vývozní ceny do Unie. |
|
(221) |
Komise uvedla, že dotčené strany nepředložily na podporu svých tvrzení žádné důkazy. Má za to, že zaměření se na trh s vyššími cenami by bylo zdravým obchodním rozhodnutím. Čínští výrobci by ve skutečnosti byli schopni zvýšit své vývozní ceny (ve srovnání s vývozními cenami do třetích zemí) a zároveň zůstat pod cenami v Unii, což by jim poskytlo konkurenční výhodu. Komise toto tvrzení zamítla. |
|
(222) |
Po poskytnutí konečných informací navíc společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora potvrdily, že trh Unie je pro čínské výrobce melaminu atraktivní, pokud jde o jeho velikost. |
|
(223) |
Dotčené strany rovněž nesouhlasily s tím, že uzavření trhů USA a EAHU/Rusko po uložení antidumpingových opatření příslušnými jurisdikcemi by vedlo ke zvýšení vývozu do Unie. Poukázaly na skutečnost, že i poté, co USA přijaly v roce 2015 daná opatření, zůstal objem čínského vývozu do Unie poměrně nízký. |
|
(224) |
Komise uvedla, že v době přijetí opatření ze strany USA byl trh Unie již chráněn minimální dovozní cenou a/nebo pevně stanoveným zbytkovým clem. Kromě toho převládající mezinárodní ceny melaminu v daném období (128) nevytvořily pro čínské výrobce příležitost proniknout na trh Unie, aby tak nahradili ztrátu trhu USA. Jakmile se mezinárodní cena melaminu zvýšila výrazně nad úroveň minimální dovozní ceny (2021 a období přezkumného šetření), čínský vývoz melaminu do Unie prudce vzrostl. Období 2021 a období přezkumného šetření ve skutečnosti simulují situaci, kdy se na dovoz melaminu pocházejícího z ČLR neuplatňují žádná antidumpingová opatření, konkrétně na tři hlavní vyvážející výrobce, na které se vztahuje minimální dovozní cena. |
|
(225) |
Komise proto dospěla k závěru, že uložení opatření ze strany USA nevedlo k okamžitému zvýšení vývozu do Unie v důsledku nízké mezinárodní ceny melaminu v uvedeném období, což umožnilo ochránit trh Unie prostřednictvím minimální dovozní ceny a/nebo pevně stanoveného zbytkového cla. Komise proto potvrdila svá zjištění týkající se atraktivity trhu Unie po uzavření trhů USA a EAHU/Rusko. |
3.3.3. Závěr týkající se pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu
|
(226) |
S ohledem na svá zjištění o přetrvávání dumpingu během období přezkumného šetření, jak je uvedeno v 201. bodě odůvodnění, a pravděpodobném vývoji vývozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, jak je vysvětleno v 202. až 217. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz z ČLR by vedlo k přetrvání dumpingu. |
4. ÚJMA
4.1. Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii
|
(227) |
Na základě informací uvedených v žádosti vyráběli obdobný výrobek během období přezkumného šetření tři žadatelé a dva další výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Dva další výrobci v Unii, BASF AG, Ludwigshafen/Německo a S.C. Azomures S.A., Targu Mures/Rumunsko, se nevyjádřili. |
|
(228) |
Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na 382 186 tun. Tento údaj byl vypočten na základě odpovědí na dotazníky od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a odpovědí na dotazník týkající se makroukazatelů, které předložili žadatelé. |
|
(229) |
Jak je uvedeno v 24. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možného přetrvávání újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku. Výrobci v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, představovali přibližně 82 % celkové odhadované výroby obdobného výrobku v Unii. Třemi výrobci zařazenými do vzorku jsou žadatelé. |
4.2. Spotřeba v Unii
|
(230) |
Komise stanovila spotřebu v Unii na základě: a) údajů žadatelů o prodeji obdobného výrobku výrobního odvětví Unie, které byly částečně porovnány s údaji od výrobců v Unii zařazených do vzorku o objemu prodeje, a b) dovozu výrobku, který je předmětem šetření, do Unie ze všech třetích zemí, jak je uvedeno v databázi Comext (Eurostat). |
|
(231) |
Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto: Tabulka 2 Spotřeba v Unii (v tunách)
|
||||||||||||||||||||
|
(232) |
Přezkum ukázal, že spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 11 %. Spotřeba v Unii byla v roce 2020 negativně ovlivněna vypuknutím pandemie COVID-19, ale během roku 2021 a během období přezkumného šetření se opět výrazně zvýšila. |
4.3. Dovoz z dotčené země
4.3.1. Objem dovozu z dotčené země a jeho podíl na trhu
|
(233) |
Objem dovozu z dotčené země Komise stanovila na základě statistik Eurostatu, jak je řádně vysvětleno ve 229. bodě odůvodnění. Čínský podíl na trhu byl stanoven srovnáním dovozu se spotřebou v Unii, jak je uvedeno v tabulce 2. |
|
(234) |
Dovoz z ČLR se vyvíjel takto: Tabulka 3 Objem dovozu a jeho podíl na trhu
|
||||||||||||||||||||||||||||||
|
(235) |
Objem dovozu z Číny mezi lety 2019 a 2020 výrazně poklesl o 82 %, což lze vysvětlit zastavením výroby v Číně po vypuknutí pandemie COVID-19 a prudkým poklesem spotřeby v Unii. Objem čínského dovozu se v roce 2021 exponenciálně zvýšil více než čtyřnásobně v porovnání s objemem dovezeným v roce 2019. Objem dovozu se v období přezkumného šetření opět výrazně zvýšil, a to více než dvojnásobně v porovnání s objemem dovezeným v roce 2021. |
|
(236) |
Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora tvrdily, že nárůst čínského dovozu do Unie byl způsoben nedostatkem dodávek na úrovni výrobního odvětví Unie v kombinaci s vysokou poptávkou uživatelů, která se projevila po odeznění pandemie COVID-19, tj. v roce 2021 a v období přezkumného šetření. Výrobní odvětví Unie proto nebylo schopno uspokojit tuto poptávku a uživatelé se museli přeorientovat na dovoz z Číny. Společnost Xinjiang XLX dodala, že výrobní odvětví Unie v uvedeném období navíc podstatně zvýšilo ceny a že uživatelé proto museli hledat alternativní zdroje zásobování. |
|
(237) |
Komise uvedla, že volná kapacita výrobců v Unii zařazených do vzorku činila v každém jednotlivém roce posuzovaného období nejméně 80 000 tun (viz tabulka 6), což jasně přesahuje celkový objem dovozu z Číny do Unie (viz tabulka 3). Z toho vyplývá, že výrobní odvětví Unie bylo jistě schopno nahradit celkový zaznamenaný dovoz z Číny a následně v posuzovaném období uspokojit poptávku na trhu Unie v tomto rozsahu. Pokud jde o ceny účtované výrobním odvětvím Unie, Komise uvedla, že toto zvýšení cen uplatňované výrobním odvětvím Unie bylo zcela v souladu s tržními signály v kontextu vysoké poptávky a významného zvýšení nákladů, jak bylo zaznamenáno v roce 2021 a v období přezkumného šetření. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta. |
4.3.2. Ceny dovozu z Číny a cenové podbízení.
4.3.2.1.
|
(238) |
Komise stanovila průměrné ceny dovozu z Číny na základě statistik Eurostatu. |
|
(239) |
Vážená průměrná cena dovozu z Číny do Unie se vyvíjela takto: Tabulka 4 Dovozní ceny (v EUR za tunu)
|
||||||||||||||||||||
|
(240) |
Průměrné ceny dovozu melaminu z Číny se během posuzovaného období zvýšily o 93 %, což ukazuje, že čínští výrobci částečně následovali obecně pozitivní cenový trend na trhu Unie, jak ukazuje tabulka 8. |
4.3.2.2.
|
(241) |
Vzhledem k tomu, že vývozní ceny jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce nemohly být považovány za reprezentativní, neboť příslušné vývozní množství představovalo méně než 3 % celkového vývozu z Číny do Unie během období přezkumného šetření (viz 27. bod odůvodnění), stanovila Komise cenové podbízení srovnáním a) vážených průměrných statistických cen dovozu z ČLR během období přezkumného šetření, jak je vysvětleno ve 196. bodě odůvodnění, stanovených na základě cen CIF, s příslušnou úpravou o smluvní celní sazbu, antidumpingové clo (129) a náklady po dovozu, a b) vážených průměrných prodejních cen tří výrobců v Unii účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravených na úroveň ceny ze závodu. Takto vypočtené rozpětí cenového podbízení činilo 12,6 %. |
4.4. Objem a ceny dovozu ze třetích zemí
|
(242) |
Komise stanovila objem a ceny dovozu ze třetích zemí podle stejné metodiky jako v případě ČLR (viz oddíl 4.3.1). |
|
(243) |
Objem dovozu ze třetích zemí se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto: Tabulka 5 Dovoz ze třetích zemí
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(244) |
Nejvýznamnějšími zdroji dovozu mimo Čínu byly Katar, Trinidad a Tobago a Japonsko. Dovoz z každé z těchto zemí se během posuzovaného období snížil nejméně o 7 % a až o 45 %, zatímco celkový dovoz ze třetích zemí kromě Číny se snížil o 26 %. |
|
(245) |
V období přezkumného šetření byly průměrné dovozní ceny dvou zemí jiných než Čína, jejichž individuální tržní podíl během období přezkumného šetření překračoval 2 %, tj. Kataru (7,3 %) a Trinidadu a Tobaga (3 %), o více než 200 EUR za tunu vyšší než průměrné dovozní ceny z ČLR. |
|
(246) |
Společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora tvrdily, že výše uvedená tabulka ukazuje, že Komise neposoudila úlohu ruského dovozu melaminu do Unie. Ruský dovoz byl až do vypuknutí nevyprovokované a neodůvodněné útočné války Ruska proti Ukrajině významný a poté, jak tvrdí společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora, byl ruský dovoz nahrazen dovozem z Číny, což je faktor, který by rovněž vysvětloval nárůst čínského dovozu od daného okamžiku. |
|
(247) |
Komise s tím nesouhlasila. Dovoz z Ruska skutečně individuálně posoudila jako součást dovozu z „ostatních třetích zemí“ (viz tabulka 5). Ruský dovoz však není ve výše uvedené tabulce uveden zvlášť, neboť třemi vývozními zeměmi s nejvyšším objemem vývozu do Unie mimo dotčenou zemi během období přezkumného šetření byly Katar, Trinidad a Tobago a Japonsko. Podíl Ruska na trhu činil v období přezkumného šetření 1,4 % a během posuzovaného období byl nejvyšší v roce 2020, kdy dosáhl 4,3 %. Ztráta podílu Ruska na trhu od daného roku, kdy dosáhl maxima, (minus 2,9 procentního bodu) je tak zastíněna zvýšením podílu Číny na trhu (plus 14,6 procentního bodu). Tvrzení, že ztráta podílu ruského dovozu na trhu významně přispěla ke zvýšení podílu čínského dovozu na trhu, bylo proto zamítnuto. |
|
(248) |
Po poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora uvedly, že průměrné ceny čínského dovozu během období přezkumného šetření byly vyšší než odpovídající ceny z Japonska a Ruska a že všechny vyvážející země v roce 2021 a v období přezkumného šetření do značné míry následovaly trend rostoucích cen. |
|
(249) |
Komise souhlasila s tím, že průměrné ceny dovozu z Japonska a Ruska byly podle údajů Eurostatu skutečně nižší než průměrné ceny dovozu z Číny během období přezkumného šetření. Jejich společný podíl na trhu ve výši 3,2 % však byl mnohem nižší než podíl dovozu z Číny. Komise dále uvedla, že dotčené strany nevznesly žádná tvrzení vycházející z těchto skutečností. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
|
(250) |
Na základě výše uvedených skutečností, tj. vývoje objemu dovozu ze třetích zemí a cen dovozu z nejdůležitějších zdrojů mimo Čínu, dospěla Komise k závěru, že dovoz ze třetích zemí neměl na výrobní odvětví Unie poškozující účinek. |
4.5. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie
4.5.1. Obecné poznámky
|
(251) |
V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období. |
|
(252) |
Pro účely vyhodnocení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů a informací obsažených v odpovědích žadatelů na dotazník a řádně je porovnala s informacemi uvedenými v žádosti a v odpovědích výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník a se statistikami Eurostatu. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. |
|
(253) |
Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu. |
|
(254) |
Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové prodejní ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál. |
4.5.2. Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity
|
(255) |
Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto: Tabulka 6 Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(256) |
V posuzovaném období se výroba výrobního odvětví Unie snížila o 5 %. Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie zůstala v posuzovaném období téměř stabilní, s mírným poklesem o 2 %. V důsledku toho došlo ke snížení využití kapacity o 4 %. |
4.5.3. Objem prodeje a podíl na trhu
|
(257) |
Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto: Tabulka 7 Objem prodeje a podíl na trhu
|
||||||||||||||||||||||||||||||
|
(258) |
Objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se od roku 2019 do roku 2021 zvýšil o 12 %, ale mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření klesl o 9 procentních bodů na 3 % nad úrovní roku 2019. |
|
(259) |
Od roku 2019 do roku 2020 mohlo výrobní odvětví Unie zvýšit svůj podíl na trhu o 10 % a zaplnit mezeru, která vznikla po pandemii COVID-19 v důsledku nižšího množství dovozu z Číny (viz 234. bod odůvodnění a tabulka 3). Mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření přišlo výrobní odvětví Unie o významný podíl na trhu, téměř o 12 procentních bodů, a ve srovnání s rokem 2019 ztratilo výrobní odvětví Unie v období přezkumného šetření 4,8 procentního bodu podílu na trhu. |
4.5.4. Růst
|
(260) |
V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila o 11 % (viz tabulka 2), zatímco objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se zvýšil o 8 % (viz tabulka 7). V důsledku toho objem prodeje výrobního odvětví Unie v absolutních číslech rostl, ale v relativním vyjádření zaznamenal pokles. Jinými slovy, výrobní odvětví Unie nemohlo těžit z růstu trhu ve stejném rozsahu jako dovoz z Číny. |
4.5.5. Ceny a činitele, které ovlivňují vývoj cen
|
(261) |
Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, a jednotkové výrobní náklady se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto: Tabulka 8 Prodejní ceny v Unii a výrobní náklady
|
||||||||||||||||||||||||||||||
|
(262) |
Po poklesu o 8 % mezi lety 2019 a 2020 vzrostly jednotkové výrobní náklady exponenciálně na úroveň, která byla v období přezkumného šetření o 130 % vyšší než v roce 2019. Tento prudký nárůst výrobních nákladů byl způsoben velmi strmým nárůstem cen plynu počínaje rokem 2021. |
|
(263) |
Prodejní ceny se vyvíjely podobně. Mezi roky 2019 a 2020 klesly jednotkové prodejní ceny po hospodářském útlumu v souvislosti s pandemií COVID-19 o 19 %. Mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření však jednotkové prodejní ceny vzrostly trojnásobně. |
4.5.6. Zaměstnanost a produktivita
|
(264) |
Zaměstnanost a produktivita a průměrné náklady práce u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto: Tabulka 9 Zaměstnanost a produktivita
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(265) |
Během posuzovaného období se průměrné náklady práce zvýšily o 7 %. Počet zaměstnanců a produktivita práce zůstaly během posuzovaného období stabilní. Výrobní odvětví Unie během celého posuzovaného období zaměstnávalo téměř 650 zaměstnanců, přičemž výstup na zaměstnance činil přibližně 500 tun. |
4.5.7. Zásoby
|
(266) |
Stav zásob výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto: Tabulka 10 Zásoby
|
||||||||||||||||||||||||||||||
|
(267) |
Stav zásob se během posuzovaného období značně lišil. V období přezkumného šetření byla úroveň zásob o 19 % vyšší než v roce 2019. To je další známkou toho, že výrobní odvětví Unie mělo ke konci posuzovaného období stále větší potíže s prodejem své produkce vzhledem k dramaticky rostoucímu dovozu z Číny. |
4.5.8. Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál
|
(268) |
Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě výrobců v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto: Tabulka 11 Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
(269) |
Komise stanovila zisk výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje melaminu odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Takto zjištěná ziskovost vzrostla z 8 % v roce 2019 na 17,3 % v období přezkumného šetření. V roce 2020 bylo výrobní odvětví Unie v důsledku hospodářského útlumu způsobeného pandemií COVID-19 silně ztrátové, následně se však rychle a výrazně zotavilo. |
|
(270) |
Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Vývoj peněžního toku během posuzovaného období byl kladný, přičemž peněžní tok generovaný z jeho obchodní činnosti byl v období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2019 o 155 % vyšší. |
|
(271) |
Úroveň investic výrobního odvětví Unie vykazovala během posuzovaného období klesající tendenci (–13 % mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření). Jak je vidět výše v rámci využití kapacity (tabulka 6), výrobní odvětví Unie nepociťuje potřebu okamžitě investovat do nové výrobní kapacity. |
|
(272) |
Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech čisté účetní hodnoty investic a její trend sledoval trend analyzované míry ziskovosti. |
|
(273) |
Žádný z výrobců v Unii zařazených do vzorku neuvedl, že by zaznamenal potíže se získáváním kapitálu. Jak ukazuje tabulka 11, disponibilní peněžní tok značně převýšil uskutečněné investice s tím, že rok 2020 byl v tomto ohledu jedinou výjimkou. |
4.5.9. Závěr ohledně situace výrobního odvětví Unie
|
(274) |
V kontextu rostoucí spotřeby zvýšilo výrobní odvětví Unie v posuzovaném období objem prodeje. Výrobní odvětví Unie však v roce 2021 a v období přezkumného šetření ztratilo významné podíly na trhu, které získala ČLR, v důsledku čehož byl jeho podíl na trhu na konci posuzovaného období téměř o 5 procentních bodů nižší než na začátku posuzovaného období. Vzhledem k výjimečně příznivým podmínkám na trhu v Unii způsobeným obnovením poptávky stagnující v důsledku pandemie COVID-19 v roce 2020 byly ceny v Unii výrazně vyšší než minimální dovozní ceny, jimž podléhají vyvážející výrobci spolupracující v původním šetření. To okamžitě vedlo k obnovení vysokého objemu dovozu od těchto vyvážejících výrobců. Tento dovoz vykazoval výrazně nižší ceny, než byly ceny výrobního odvětví Unie. |
|
(275) |
Zatímco výrobní odvětví Unie tak přišlo o významný podíl na trhu, který získala Čína, jeho finanční ukazatele tímto prudkým nárůstem čínského dovozu neutrpěly, neboť v roce 2021 a v první polovině roku 2022 mohlo stále dosáhnout mimořádně dobrých cen. Zisky výrobního odvětví Unie zůstaly na zdravé úrovni a v období přezkumného šetření dosáhly vrcholu, což ukazuje, že výrobci v Unii byli schopni zohlednit zvýšení nákladů ve svých prodejních cenách. Za těchto okolností platná opatření poskytla minimální úroveň v době, kdy byly ceny ještě stále nižší (v letech 2019 a 2020), a zajistila tak rovné podmínky na trhu Unie s melaminem. Když ceny následně dosáhly nebývale vysoké úrovně, která nebyla pozorována od původního šetření, přišlo výrobní odvětví Unie o významný podíl na trhu, ale nadále dosahovalo zdravých zisků. Daná opatření ve skutečnosti nevyloučila čínské výrobce z trhu Unie, zejména když ceny prudce rostly, a proto byli tito výrobci nadále na trhu přítomni a měli z rostoucí spotřeby prospěch. |
|
(276) |
Celkově se většina ukazatelů újmy, jako je výroba, prodej, zaměstnanost, ziskovost a peněžní tok, vyvíjela pozitivně a/nebo byla na uspokojivé úrovni. Některé ukazatele však naznačují méně příznivou situaci výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie zejména přišlo o podíly na trhu ve prospěch čínského dovozu. Stejně tak celková míra výroby a využití kapacity během posuzovaného období klesly a stav zásob se zvýšil. |
|
(277) |
Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie celkově neutrpělo v posuzovaném období podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. |
5. PRAVDĚPODOBNOST OBNOVENÍ ÚJMY V PŘÍPADĚ ZRUŠENÍ OPATŘENÍ
|
(278) |
Jelikož Komise dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu (viz 276. bod odůvodnění), posoudila v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení, zda je pravděpodobné, že dojde k obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z Číny, pokud by daná opatření pozbyla platnosti. |
|
(279) |
V tomto ohledu Komise při posuzování atraktivity trhu Unie a pravděpodobného dopadu dovozu z Číny, pokud by opatření pozbyla platnosti, vycházela z informací poskytnutých spolupracujícími stranami a veškerých dalších informací obsažených ve spisu o výrobní kapacitě a volné kapacitě v Číně. |
|
(280) |
Jak je uvedeno ve 204. a 205. bodě odůvodnění, disponuje Čína značnou volnou kapacitou, která představuje přibližně čtyřnásobek roční spotřeby v Unii. Kromě toho, jak je uvedeno ve 216. bodě odůvodnění, je trh Unie vzhledem k svým cenám a velikosti atraktivní pro čínské výrobce. Na základě toho je velmi pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření povede ke zvýšení čínského vývozu do Unie. |
|
(281) |
Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX a Čínská obchodní komora tvrdily, že Komise neprovedla žádnou analýzu pravděpodobného rozsahu jakéhokoli zvýšení čínského vývozního prodeje do Unie ani pravděpodobného časového rámce, během něhož má k takovému zvýšení dojít, ačkoli oba faktory by měly přímý vliv na rozsah jakékoli výsledné újmy. |
|
(282) |
Komise připomněla, že v souladu s čl. 11 odst. 2 není nutné stanovit rozsah přetrvávající nebo obnovené újmy. Stačí prokázat, že je pravděpodobné, že taková újma bude přetrvávat nebo bude obnovena. |
|
(283) |
Čínská obchodní komora dodala, že se Komise nezabývala jejími dříve předloženými připomínkami, které přímo odkazují na skutečnost, že je nepravděpodobné, že by čínští výrobci s novou nebo zvýšenou kapacitou mohli tuto kapacitu rychle nebo snadno využít a začít vyvážet na trh Unie. Čínská obchodní komora rovněž odkázala na své připomínky týkající se pravděpodobnosti obnovení dumpingu, které by podle ní rovněž vyvrátily obavy ohledně nového dovozu z Číny v důsledku čínského přesměrování z jiných stávajících vývozních trhů nebo z uzavření jiných trhů v důsledku uložení antidumpingových opatření. |
|
(284) |
Komise objasnila, že se zabývala všemi vznesenými připomínkami. Pokud se připomínky týkaly jak pravděpodobnosti přetrvání dumpingu tak obnovení újmy, zabývala se jimi v oddíle 3.3 výše a platily obdobně pro obnovení újmy. Pokud jde o připomínky, které Čínská obchodní komora předložila v rámci zahájení řízení, Komise odkazuje na protiargumenty uvedené výše v 22. bodě odůvodnění. |
|
(285) |
Komise nicméně potvrdila, že celkové volné kapacity v Číně, jak je uvedeno ve 202. až 204. bodě odůvodnění, jsou takového rozsahu, že pokud by opatření pozbyla platnosti, obnovení újmy je pravděpodobné. |
|
(286) |
Pokud jde o tvrzení Čínské obchodní komory, které mělo vyvrátit obavy ohledně nového dovozu z Číny, Komise odkázala na svůj protiargument uvedený v oddíle 3.3 (220. bodě odůvodnění). |
|
(287) |
Komise analyzovala pravděpodobné účinky takového zvýšení dovozu tím, že přezkoumala jeho pravděpodobnou cenovou úroveň, pokud by opatření pozbyla platnosti. V tomto ohledu považovala Komise, pokud jde o Čínu, úrovně dovozních cen během období přezkumného šetření za přiměřený základ, neboť čínský dovoz měl v období přezkumného šetření významný podíl na trhu ve výši 14,9 %. Na základě výše uvedeného a jak je vysvětleno ve 240. bodě odůvodnění, zjistila Komise výrazné podbízení cen výrobního odvětví Unie o 12,6 %. Toto cenové podbízení by bylo ještě vyšší, konkrétně 15,6 %, pokud by se k vývozní ceně nepřipočítalo platné antidumpingové clo. |
|
(288) |
Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX tvrdila, že Komise by se neměla opírat o úroveň cenového podbízení vypočtenou pro posuzované období, aby odůvodnila pravděpodobnost obnovení újmy, protože ceny výrobního odvětví Unie byly od roku 2021 mimořádně vysoké, což následně vedlo k tomu, že cenové podbízení bylo vyšší, než by bylo bez takto vysoké cenové hladiny. |
|
(289) |
Komise připomněla, že pojem cenové podbízení, jak je používán při antidumpingových šetřeních podle základního nařízení, je svou povahou objektivní a spočívá v prostém srovnání skutečných cen výrobního odvětví Unie a vývozních cen z dotčené země, které jsou v odůvodněných případech řádně upravené. Tvrzení společnosti Xinjiang XLX navíc nebylo ani dále doloženo, ani vyčísleno, a proto bylo zamítnuto. |
|
(290) |
Pokud jde o objem a ceny dovozu z Číny, Komise dále uvedla, že podle nejnovějších statistických údajů Eurostatu objem čínského dovozu nadále výrazně rostl, zatímco ceny tohoto dovozu začaly výrazně klesat. (130) V devíti měsících následujících po období přezkumného šetření, tj. od 1. července 2022 do 31. března 2023, dosáhl objem čínského vývozu do Unie úrovně 93 345 tun, což je při extrapolaci na 12 měsíců o 92,4 % více než v období přezkumného šetření (131), za průměrnou cenu 1 585 EUR, což je o 28,8 % méně než v období přezkumného šetření. |
|
(291) |
Kromě toho Komise za stejná období analyzovala vývoj dovozu také z jiných třetích zemí než z Číny. Dovoz z jiných zemí než z Číny činil v devíti měsících následujících po období přezkumného šetření 61 668 tun, což při extrapolaci na 12 měsíců představuje nárůst o 12,2 % ve srovnání s obdobím přezkumného šetření (132). Průměrné ceny dovozu ze třetích zemí klesly ve srovnání s obdobím přezkumného šetření o 20,4 % na 1 931 EUR/t, což je stále výrazně více než průměrná cena z Číny. |
|
(292) |
V důsledku toho se v devíti měsících následujících po období přezkumného šetření dovoz z ČLR dramaticky zvýšil a jeho ceny výrazně poklesly, a to v mnohem větší míře než dovoz ze třetích zemí. |
|
(293) |
Po poskytnutí konečných informací společnost Xinjiang XLX tvrdila, že analýza Komise týkající se faktorů, které se projevily po skončení posuzovaného období, byla nedostatečná, neboť nezohlednila dopad pokračující energetické krize v Unii a tržní dopady nevyprovokované a neodůvodněné útočné války Ruska proti Ukrajině. |
|
(294) |
Komise připomněla, že v první řadě není povinna provádět žádnou analýzu faktorů újmy, které se projevily po skončení posuzovaného období. V tomto šetření se tak rozhodla učinit, pokud jde o objem a ceny dovozu z dotčené země, aby doplnila závěry učiněné s ohledem na analýzu všech relevantních faktorů újmy během posuzovaného období. Komise v každém případě uvedla, že energetickými zdroji jsou komodity obchodované za ceny na světovém trhu. Ceny energií by proto ovlivnily tyto výrobce rovněž na celosvětové úrovni, a to do té míry, do jaké výrobci melaminu platili nezkreslené ceny na světovém trhu. |
|
(295) |
Dne 23. května 2023 předložili žadatelé podrobnosti týkající se vývoje ukazatelů újmy po skončení období přezkumného šetření (133). Poskytnuté údaje ukázaly okamžitý významný negativní dopad dalšího silného nárůstu dovozu z ČLR a jeho podílu na trhu při rychle klesajících cenách na situaci výrobního odvětví Unie. Tyto údaje zejména ukázaly, že to vedlo k velmi výraznému poklesu objemu prodeje a silnému stlačení cen, což vedlo ke ztrátě podílu na trhu a ziskovosti výrobního odvětví Unie. |
|
(296) |
Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k dalšímu výraznému navýšení dumpingového dovozu z Číny za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy. |
6. ZÁJEM UNIE
6.1. Úvod
|
(297) |
V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování daných opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů. |
|
(298) |
Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení předložily svá stanoviska. |
|
(299) |
Na základě toho Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a pravděpodobnosti obnovení újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat. |
6.2. Zájem výrobního odvětví Unie
|
(300) |
Jak je uvedeno ve 276. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie již podstatnou újmu nepociťuje. Jak je však uvedeno ve 295. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie by nebylo schopno vyrovnat se se zrušením daných opatření, neboť by to pravděpodobně vedlo k výraznému nárůstu dovozu z Číny s nižšími cenami, než jsou ceny výrobního odvětví Unie. Zrušení opatření by proto ohrozilo dlouhodobou finanční životaschopnost tohoto výrobního odvětví. Zachování opatření je proto v zájmu výrobního odvětví Unie. |
6.3. Zájem dovozců a uživatelů, kteří nejsou ve spojení
|
(301) |
Všichni známí dovozci a uživatelé, kteří nejsou ve spojení, byli informováni o zahájení přezkumu. |
|
(302) |
Jeden dovozce v Itálii, který není ve spojení, odpověděl na formulář pro výběr vzorku, ale neposkytl úplnou odpověď na dotazník. |
|
(303) |
Odpovědi na dotazník poskytli tři uživatelé. Souhrnné celkové nákupy těchto uživatelů, včetně nákupů od výrobců v Unii, dovozu z Číny a dovozu z jiných zemí, představovaly pouze přibližně 3 % celkové spotřeby. Pouze jeden z dotčených uživatelů nakupoval melamin z Číny a tento dovoz představoval v období přezkumného šetření pouze 1–4 % (z důvodu zachování důvěrnosti je uvedeno rozpětí hodnot) celkového dovozu do Unie z ČLR. Na základě těchto objemů nákupů nebylo možné považovat spolupráci poskytnutou danými uživateli za reprezentativní pro všechny uživatele. |
|
(304) |
Jejich odpovědi však byly analyzovány. Konkrétní uživatel, který rovněž nakupoval malé objemy z Číny, ve své odpovědi neposkytl potřebné klíčové údaje, jako jsou nákupní ceny z Číny, prodejní ceny výrobků s obsahem melaminu a jména zákazníků. Na tomto základě nebylo možné vyvodit žádný jiný smysluplný závěr než ten, že společnost měla velmi dobrý zisk a že nákup melaminu, a to jak z Unie (velký objem), tak z jiných zemí, pro ni představoval pouze malou část nákladů na suroviny (< 5 %). Odpovědi dalších dvou uživatelů na dotazník nebylo možné smysluplně analyzovat, neboť předložili pouze požadované tabulky, ale neodpověděli na ostatní otázky. |
|
(305) |
Jeden z těchto uživatelů vyzval k tomu, aby platnost antidumpingových opatření prodloužena nebyla, neboť výrobní kapacity v Unii byly omezené, současná úroveň cen melaminu ohrožovala odvětví dřevotřískových desek, a proto by dovoz mohl stabilizovat cenovou situaci a zabezpečit zásobování. Komise toto tvrzení zamítla. Platná opatření nezabraňují dovozu z Číny, což prokazuje čínský podíl na trhu v roce 2021 a v období přezkumného šetření. |
|
(306) |
Proto Komise dospěla k závěru, že nic nenasvědčovalo tomu, že by zachování opatření mělo negativní dopad na uživatele a/nebo dovozce, který by převážil nad pozitivním dopadem daných opatření. |
6.4. Závěr ohledně zájmu Unie
|
(307) |
Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody prokazující, že zachování opatření uložených na dovoz melaminu pocházejícího z Číny není v zájmu Unie. |
7. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ
|
(308) |
Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu, pravděpodobnosti obnovení újmy a zájmu Unie, by antidumpingová opatření týkající se melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky měla být zachována. |
|
(309) |
Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních minimálních dovozních cen. Společnosti, na něž se vztahují minimální dovozní ceny, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“. |
|
(310) |
I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné k uplatnění minimálních dovozních cen, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití minimálních dovozních cen odůvodněné v souladu s celními předpisy. |
|
(311) |
Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících minimální dovozní ceny, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit minimální dovozní ceny a následně uložit celostátní clo. |
|
(312) |
Minimální dovozní ceny stanovené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Číny a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. |
|
(313) |
Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (134). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace prokazující, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. |
|
(314) |
Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Všem stranám byla rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly vyjádřit ke zveřejněným informacím a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Podání a připomínky byly náležitě vzaty v úvahu. |
|
(315) |
S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (135), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce. |
|
(316) |
Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 vydal kladné stanovisko, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz melaminu, v současnosti kódu KN 2933 61 00, pocházejícího z Čínské lidové republiky.
2. Sazby konečného antidumpingového cla použitelné na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:
|
Společnost |
Minimální dovozní cena (EUR/t čisté hmotnosti produktu) |
Clo (EUR/t čisté hmotnosti produktu) |
Doplňkový kód TARIC |
|
Sichuan Golden-Elephant Sincerity Chemical Co., Ltd |
1 153 |
|
A 986 |
|
Shandong Holitech Chemical Industry Co., Ltd |
1 153 |
|
A 987 |
|
Henan Junhua Development Company Ltd |
1 153 |
|
A 988 |
|
Všechny ostatní společnosti |
— |
415 |
A 999 |
3. U jednotlivě vyjmenovaných výrobců se částka konečného antidumpingového cla platná pro výrobek popsaný v odstavci 1 rovná rozdílu mezi minimální dovozní cenou a čistou cenou s dodáním na hranice Unie před proclením ve všech případech, kdy je tato cena nižší než minimální dovozní cena. U těchto jednotlivě vyjmenovaných výrobců se clo nevybírá, pokud se čistá cena s dodáním na hranice Unie před proclením rovná minimální dovozní ceně nebo je vyšší.
4. Použití minimálních dovozních cen stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) melaminu prodávaného na vývoz do Evropské unie, na nějž se vztahuje tato faktura, byl vyroben společností (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v Čínské lidové republice. Prohlašuji, že informace uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.
5. U jednotlivě vyjmenovaných výrobců a v případech, kdy dojde k poškození zboží před jeho propuštěním do volného oběhu, a kdy je proto cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena, za účelem určení celní hodnoty v souladu s článkem 131 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (136) poměrným způsobem upravena, se výše uvedená minimální dovozní cena sníží o procentní podíl, který odpovídá poměrné úpravě ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena. Splatné clo se potom rovná rozdílu mezi sníženou minimální dovozní cenou a sníženou čistou cenou s dodáním na hranice Unie před proclením.
6. U všech ostatních společností a v případech, kdy dojde k poškození zboží před jeho propuštěním do volného oběhu, a kdy je proto cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena, za účelem určení celní hodnoty v souladu s článkem 131 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 poměrným způsobem upravena, se výše antidumpingového cla vypočteného na základě odstavce 2 sníží o procentní podíl, který odpovídá poměrné úpravě ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena.
Článek 2
Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 14. září 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.
(2) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 457/2011 ze dne 10. května 2011 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 124, 13.5.2011, s. 2).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1171 ze dne 30. června 2017 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 170, 1.7.2017, s. 62).
(4) Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 396, 30.9.2021, s. 12).
(5) Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření uložených na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 252, 1.7.2022, s. 6).
(6) Rozsudek Tribunálu ze dne 11. července 2017, Viraj Profiles Ltd v. Rada Evropské unie, T-67/14, ECLI:EU:T:2017:481, bod 98.
(7) Viz bod 103 a obrázek 1 žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti.
(8) https://tron.trade.ec.europa.eu/investigations/case-view?caseId=2609
(9) Viz poznámka pod čarou 2.
(10) Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu, 20. prosince 2017, SWD(2017) 483 final/2.
(11) Zpráva, kapitola 2, s. 6-7.
(12) Zpráva, kapitola 2, s. 10.
(13) Dostupné na: www.npc.gov.cn/englishnpc/constitution2019/201911/1f65146fb6104dd3a2793875d19b5b29.shtml (vyhledáno dne 2. května 2022).
(14) Zpráva, kapitola 2, s. 20–21.
(15) Zpráva, kapitola 3, s. 41, 73–74.
(16) Zpráva, kapitola 6, s. 120–121.
(17) Zpráva – kapitola 6, s. 122–135.
(18) Zpráva, kapitola 7, s. 167–168.
(19) Zpráva, kapitola 8, s. 169–170, 200–201.
(20) Zpráva, kapitola 2, s. 15–16; Zpráva, kapitola 4, s. 50, 84; Zpráva, kapitola 5, s. 108–109.
(21) Viz: http://www.hnzydhjt.com/ (vyhledáno dne 2. května 2023).
(22) Viz: https://www.sohu.com/a/427199857_120109837 (vyhledáno dne 2. května 2023).
(23) Viz: http://scaffi.com/news/2492.html (vyhledáno dne 2. května 2023).
(24) Viz: https://www.hnxlx.com.cn/About/subcompany/cid/155/id/87?btwaf=23932495 (vyhledáno dne 2. května 2023).
(25) Viz: https://aiqicha.baidu.com/company_detail_30432795595614 (vyhledáno dne 2. května 2023).
(26) Viz: https://aiqicha.baidu.com/company_detail_31950371346728 (vyhledáno dne 2. května 2023).
(27) Tamtéž.
(28) Viz: http://www.jxgf.com/ (vyhledáno dne 2. května 2023).
(29) Viz: https://sichuan.scol.com.cn/ggxw/202209/58612536.html (vyhledáno dne 2. května 2023).
(30) Viz: https://www.sohu.com/a/575647079_120952561 (vyhledáno dne 2. května 2023).
(31) Viz: http://www.xjxlx.com.cn/ (vyhledáno dne 2. května 2023).
(32) Viz: http://www.xjxlx.com.cn/News/detail/fid/3/cid/470/id/5404.html (vyhledáno dne 2. května 2023).
(33) Viz například článek 33 stanov Komunistické strany Číny, článek 19 čínského zákona o obchodních společnostech nebo Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (viz níže).
(34) Viz: http://www.cpcif.org.cn/detail/40288043661e27fb01661e386a3f0001?e=1 (vyhledáno dne 2. května 2023).
(35) Zpráva, kapitola 5, s. 100–101.
(36) Zpráva, kapitola 2, s. 26.
(37) Viz například: Blanchette, J. – Xi’s Gamble: The Race to Consolidate Power and Stave off Disaster“ (Risk prezidenta Si Ťin-Pchinga: Boj o upevnění moci a odvrácení katastrofy); Foreign Affairs, sv. 100, č. 4, červenec/srpen 2021, s. 10–19.
(38) Zpráva, kapitola 2, s. 31–32.
(39) Dostupné na: https://www.reuters.com/article/us-china-congress-companies-idUSKCN1B40JU (vyhledáno dne 2. května 2023).
(40) Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru. Dostupné zde: www.gov.cn/zhengce/2020-09/15/content_5543685.htm (vyhledáno dne 15. listopadu 2022).
(41) Financial Times (2020). „Chinese Communist Party asserts greater control over private enterprise“ (Komunistická strana Číny prosazuje větší kontrolu nad soukromým podnikem), dostupné na: https://on.ft.com/3mYxP4j (vyhledáno dne 2. května 2023).
(42) Zpráva, kapitoly 14.1 až 14.3.
(43) Zpráva, kapitola 4, s. 41–42, 83.
(44) 14. pětiletý plán pro suroviny. Dostupné na: https://www.miit.gov.cn/zwgk/zcwj/wjfb/tz/art/2021/art_2960538d19e34c66a5eb8d01b74cbb20.html (vyhledáno dne 2. května 2023).
(45) Tamtéž, oddíl II.3.
(46) Tamtéž, oddíl IV.I.
(47) Tamtéž, oddíl VIII.1.
(48) 14. pětiletý plán pro ekologický rozvoj průmyslu. Dostupné na: http://www.gov.cn/zhengce/zhengceku/2021-12/03/content_5655701.htm (miit.gov.cn) (vyhledáno dne 2. května 2023).
(49) Tamtéž, oddíl III.2.
(50) Viz oddíl I.1.39, jakož i oddíl I.1.56 přílohy Katalogu pokynů, dostupné na: www.gov.cn/xinwen/2019-11/06/5449193/files/26c9d25f713f4ed5b8dc51ae40ef37af.pdf (vyhledáno dne 2. května 2023).
(51) Oddíl III Katalogu pokynů.
(52) 14. pětiletý plán provincie Ťiang-su týkající se špičkového rozvoje chemického průmyslu. Dostupné na: https://huanbao.bjx.com.cn/news/20210906/1175114.shtml (vyhledáno dne 2. května 2023).
(53) Tamtéž, oddíl 2.2.2.
(54) 14. pětiletý plán provincie Šan-tung týkající se rozvoje chemického průmyslu. Dostupné na: https://huanbao.bjx.com.cn/news/20211201/1191133.shtml (vyhledáno dne 2. května 2023).
(55) Tamtéž, oddíl III.4.
(56) Poradní stanovisko k podpoře vysoce kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu je k dispozici na adrese: Dostupné na: http://www.gov.cn/zhengce/zhengceku/2022-04/08/content_5683972.htm#msdynttrid=WRmyf07ph0z74SHmXoOLKjRWl09BdZ4lGdYp9fiI9xU (vyhledáno dne 2. května 2023).
(57) Tamtéž, oddíl I.3.
(58) Tamtéž.
(59) Tamtéž, oddíl VIII.
(60) Oznámení o dobré práci při uzavírání a plnění střednědobých a dlouhodobých smluv týkajících se uhlí v roce 2021. Dostupné na: http://www.gov.cn/zhengce/zhengceku/2020-12/09/content_5568450.htm (vyhledáno dne 2. května 2023).
(61) Tamtéž.
(62) Zpráva, kapitola 6, s. 138-149.
(63) Zpráva, kapitola 9, s. 216.
(64) Zpráva, kapitola 9, s. 213–215.
(65) Zpráva, kapitola 9, s. 209–211.
(66) Zpráva, kapitola 13, s. 332–337.
(67) Zpráva, kapitola 13, s. 336.
(68) Zpráva, kapitola 13, s. 337–341.
(69) Zpráva, kapitola 6, s. 114–117.
(70) Zpráva, kapitola 6, s. 119.
(71) Zpráva, kapitola 6, s. 120.
(72) Zpráva, kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.
(73) Viz oficiální politický dokument čínské regulační komise pro bankovnictví a pojišťovnictví ze dne 28. srpna 2020: Tříletý akční plán pro zlepšení vedení podniků v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví (2020–2022), dostupný na adrese: http://www.cbirc.gov.cn/cn/view/pages/ItemDetail.html?docId=925393&itemId=928 (vyhledáno dne 2. května 2023). V plánu se vyzývá k „ dalšímu uskutečňování ducha obsaženého v zásadním projevu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga o postupu reformy správy a řízení společností ve finančním sektoru“ . Oddíl II tohoto plánu navíc prosazuje podporu organického začlenění vedoucího postavení strany do správy a řízení společností: „ integraci vedoucího postavení strany do správy a řízení společnosti provedeme systematičtěji, jednotněji a na základě postupů […] Než představenstvo nebo vrcholové vedení rozhodne o důležitých provozních záležitostech a záležitostech týkajících se vedení, musí je projednat stranický výbor.“
(74) Viz Oznámení o metodě hodnocení výkonnosti bank čínské regulační komise pro bankovnictví a pojišťovnictví, vydané dne 15. prosince 2020. Dostupné na: http://jrs.mof.gov.cn/gongzuotongzhi/202101/t20210104_3638904.htm (naposledy zobrazeno dne 2. května 2023).
(75) Viz pracovní dokument MMF Resolving China’s Corporate Debt Problem (Řešení problému zadlužení podniků v Číně), autoři: Wojciech Maliszewski, Serkan Arslanalp, John Caparusso, José Garrido, Si Guo, Joong Shik Kang, W. Raphael Lam, T. Daniel Law, Wei Liao, Nadia Rendak, Philippe Wingender, Jiangyan, říjen 2016, WP/16/203.
(76) Zpráva, kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.
(77) Viz OECD (2019), OECD Economic Surveys: China 2019 (Ekonomické přehledy OECD: Čína 2019), OECD Publishing, Paříž, s. 29. Dostupné na: https://doi.org/10.1787/eco_surveys-chn-2019-en (vyhledáno dne 2. května 2023).
(78) Viz: http://www.gov.cn/xinwen/2020-04/20/content_5504241.htm (vyhledáno dne 2. května 2023).
(79) Henan Haohua Junhua vlastní 81 % společnosti Henan Junhua Development. Viz https://aiqicha.baidu.com/company_detail_31229783116721 (naposledy zobrazeno 5. června 2023).
(80) 14. pětiletý plán národního hospodářského a sociálního rozvoje a dlouhodobé cíle do roku 2035. Dostupné na: http://www.gov.cn/xinwen/2021-03/13/content_5592681.htm (vyhledáno dne 2. května 2023).
(81) Tamtéž, oddíl 1.1.
(82) Tento přístup potvrdil Tribunál v rozsudku ze dne 21. června 2023, Guangdong Haomei New Materials a Guangdong King Metal Light Alloy Technology v. Komise, T-326/21, EU:T:2023:347, bod. 104.
(83) Viz například 85. bod odůvodnění.
(84) Viz 75. a 76. bod odůvodnění.
(85) Veřejně přístupná data Světové banky – vyšší střední příjem. Dostupné na https://data.worldbank.org/income-level/upper-middle-income (naposledy zobrazeno dne 3. července 2023).
(86) Pokud se výrobek, který je předmětem přezkumu, v žádné zemi s obdobnou úrovní rozvoje nevyrábí, lze zvážit výrobu výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu.
(87) Odstavce 59 a 60 a tabulka 1 žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti.
(88) Bod 5.2.3 žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti.
(89) Výchozími surovinami při výrobě melaminu a dusíkatých hnojiv jsou zemní plyn nebo uhlí. Zemní plyn nebo uhlí se používají k výrobě amoniaku. Amoniak lze dále zpracovávat na močovinu nebo kyselinu dusičnou. Kyselina dusičná se používá k výrobě dusičnanu amonného, což je dusíkaté hnojivo. Lze ji dále mísit a vyrábět z ní jiné druhy dusíkatých hnojiv, např. dusičnan amonný s močovinou („UAN“; dusičnan amonný smíchaný s močovinou) nebo dusičnan amonno-vápenatý („CAN“; dusičnan amonný smíchaný s vápníkem z vápence). Močovinu s přídavkem amoniaku lze rovněž použít k výrobě melaminu. Dusíkatá hnojiva, močovinu a melamin často vyrábějí tytéž vertikálně integrované společnosti.
(90) Dostupné na https://connect.ihsmarkit.com/gta/home (naposledy zobrazeno 6. února 2023).
(91) International Trade Centre, Market Access Map. (Mezinárodní obchodní centrum, Mapa přístupu na trh.) Dostupné na https://www.macmap.org/en/query/customs-duties (naposledy zobrazeno 5. dubna 2023).
(92) Doing Business 2020. Ekonomický profil Turecka, s. 51. Dostupné na https://archive.doingbusiness.org/content/dam/doingBusiness/country/t/turkey/TUR.pdf (naposledy zobrazeno 9. února 2023). Trading across Borders methodology. (Metodika obchodování přes hranice.) Dostupné na https://archive.doingbusiness.org/en/methodology/trading-across-borders (naposledy zobrazeno 9. února 2023).
(93) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33). Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze k stanovení běžné hodnoty použít domácí ceny v uvedených zemích.
(94) Global Trade Alert. Dostupné na https://www.globaltradealert.org/data_extraction (naposledy zobrazeno 6. února 2023).
(95) Ázerbájdžán, Bělorusko, Severní Korea, Turkmenistán, Uzbekistán.
(96) Čínská obchodní komora použila databázi OSN Comtrade.
(97) Viz příloha III k poznámce ke zdrojům.
(98) Viz https://www.dgtr.gov.in/anti-dumping-cases/anti-dumping-investigation-concerning-imports-melamine-originating-or-exported (naposledy zobrazeno 5. dubna 2023).
(99) Statistiky dovozu získané z GTA jsou dostupné na adrese https://connect.ihsmarkit.com/gta/home (naposledy zobrazeno 4. dubna 2023).
(100) 103. bod odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/809 ze dne 13. dubna 2023, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některého příslušenství (fitinků) pro trouby a trubky, pro svařování na tupo, z nerezavějící oceli, též dokončeného, pocházejícího z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 101, 14.4.2023, s. 22).
(101) Elektrik ve Doğal Gaz Fiyatları, I. Dönem: Ocak-Haziran 2022 (Electricity and Natural Gas Prices, First Semester: January-June 2022) (Ceny elektřiny a zemního plynu, první pololetí: leden-červen 2022), tabulka 1. Dostupné na https://data.tuik.gov.tr/Bulten/Index?p=Elektrik-ve-Dogal-Gaz-Fiyatlari-I.-Donem:-Ocak-Haziran-2022-45567 (naposledy zobrazeno 20. ledna 2023).
(102) Elektrik ve Doğal Gaz Fiyatları, I. Dönem: Ocak-Haziran 2022 (Electricity and Natural Gas Prices, First Semester: January-June 2022) (Ceny elektřiny a zemního plynu, první pololetí: leden-červen 2022), tabulka 3. Dostupné na https://data.tuik.gov.tr/Bulten/Index?p=Elektrik-ve-Dogal-Gaz-Fiyatlari-I.-Donem:-Ocak-Haziran-2022-45567 (naposledy zobrazeno 20. ledna 2023).
(103) Dostupné na https://www.isu.gov.tr/sufiyatlari/ (naposledy zobrazeno 30. ledna 2023).
(104) Viz https://www.icis.com/explore/commodities/chemicals/melamine/ (naposledy zobrazeno 11. dubna 2023).
(105) Viz například https://www.weforum.org/agenda/2022/11/russia-ukraine-invasion-global-energy-crisis/ (naposledy zobrazeno 9. června 2023); https://blogs.worldbank.org/developmenttalk/energy-shock-could-sap-global-growth-years (naposledy zobrazeno 9. června 2023); https://www.reuters.com/business/energy/year-russia-turbocharged-global-energy-crisis-2022-12-13/ (naposledy zobrazeno 9. června 2023).
(106) Index spotřebitelských cen, březen 2023, tabulka 2. Dostupné na https://data.tuik.gov.tr/Bulten/Index?p=Consumer-Price-Index-March-2023-49652&dil=2 (naposledy zobrazeno 11. dubna 2023).
(107) Komise uznává, že vývoj cen energií pozorovaný společností Xinjiang XLX vycházel ze zkreslených nákladů a cen. Vzhledem k tomu, že cílem tohoto přezkumu opatření před pozbytím platnosti není vypočítat přesné dumpingové rozpětí, ale zjistit, zda dumping přetrvával, Komise považovala za přijatelné použít zvýšení cen energií, které zaznamenala společnost Xinjiang XLX, jako konzervativní zástupný indikátor pro úpravu nezkreslených nákladů na elektřinu a zemní plyn.
(108) Dostupné na https://www.erieri.com/salary (naposledy zobrazeno 6. února 2023).
(109) Dostupné na https://data.tuik.gov.tr/Kategori/GetKategori?p=istihdam-issizlik-ve-ucret-108&dil=2 (naposledy zobrazeno 6. února 2023).
(110) Tabulka Měsíční průměrné náklady práce a jejich složky podle ekonomických činností, rok 2020, dostupná na adrese https://data.tuik.gov.tr/Kategori/GetKategori?p=istihdam-issizlik-ve-ucret-108&dil=2 (naposledy zobrazeno 6. února 2023).
(111) Statistická klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství dostupná na https://ec.europa.eu/eurostat/documents/3859598/5902521/KS-RA-07-015-EN.PDF (naposledy zobrazeno 6. února 2023).
(112) Tabulka Indexy nákladů práce (2015 = 100) je k dostupná na adrese https://data.tuik.gov.tr/Kategori/GetKategori?p=istihdam-issizlik-ve-ucret-108&dil=2 (naposledy zobrazeno 6. února 2023).
(113) Dostupné na http://www.egegubre.com.tr/mali.html (naposledy zobrazeno 7. února 2023).
(114) Dostupné na https://www.tekfen.com.tr/en/financial-statements-4-22 (naposledy zobrazeno 7. února 2023).
(115) Dostupné na https://www.kap.org.tr/en/sirket-finansal-bilgileri/4028e4a240f2ef4701410810f53601c4 (naposledy zobrazeno 7. února 2023).
(116) Viz zprávy o auditu za období od 1. ledna do 31. prosince 2021 a od 1. ledna do 30. června 2022, které jsou k dispozici na internetových stránkách https://www.kap.org.tr/Bildirim/1004178 a https://www.kap.org.tr/tr/Bildirim/1056023 (naposledy zobrazeno 28. června 2023).
(117) Viz zprávy o auditu za období od 1. ledna do 31. prosince 2021 a od 1. ledna do 30. června 2022, které jsou k dispozici na internetových stránkách https://www.kap.org.tr/Bildirim/1007098 a https://www.kap.org.tr/tr/Bildirim/1057306 (naposledy zobrazeno 28. června 2023).
(118) Dostupné na https://connect.ihsmarkit.com/gta/home (naposledy zobrazeno 22. února 2023).
(119) Ekonomický profil Číny. Doing Business 2020, s. 84, 88. Dostupné na https://archive.doingbusiness.org/content/dam/doingBusiness/country/c/china/CHN.pdf (naposledy zobrazeno 22. února 2023).
(120) Oddíl 5.3.1, přílohy 8.1 a 8.2 žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Přílohy 8.1 a 8.2 obsahují Příručku o ekonomice chemických látek – Melamin 2020(dále jen „zpráva CEH“) a příslušný pracovní sešit s údaji. Vzhledem k tomu, že se na zprávu CEH vztahují autorská práva třetích osob, hodnoty obsažené ve zprávě a v pracovním sešitu s údaji jsou uvedeny v rozpětích.
(121) Příloha 8.2 žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Viz tabulky Čína – Výrobci a Čína – Dodatečná kapacita.
(122) Seznam referencí 2023. Dostupné na https://www.eurotecnica.it/images/PDF/reflist.pdf (naposledy zobrazeno 12. dubna 2023).
(123) Příloha 8.2 žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Viz tabulka Čína – poptávka po dodávkách.
(124) Dostupné na https://connect.ihsmarkit.com/gta/home (naposledy zobrazeno 12. dubna 2023).
(125) Melamin z Čínské lidové republiky: Nařízení o antidumpingovém a vyrovnávacím clu. Dostupné na https://www.federalregister.gov/documents/2015/12/28/2015-32632/melamine-from-the-peoples-republic-of-china-antidumping-duty-and-countervailing-duty-orders (naposledy zobrazeno 10. května 2023).
(126) Oznámení Odboru pro ochranu vnitřního trhu Eurasijské hospodářské komise „O uplatnění antidumpingových opatření vůči melaminu pocházejícímu z Čínské lidové republiky a dováženému na celní území Eurasijské hospodářské unie“. Dostupné na http://www.eurasiancommission.org/ru/act/trade/podm/investigations/PublicDocuments/AD34_notice_dated05042022.pdf (naposledy zobrazeno 10. května 2023).
(127) Příloha 8.2 žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti. Viz tabulky Světová spotřeba melaminu podle regionů a Spotřeba melaminu ve střední a východní Evropě podle zemí.
(128) Například čínské vývozní ceny na šest hlavních vývozních trhů se v letech 2015 a 2016 pohybovaly v rozmezí přibližně 750 EUR/t až 850 EUR/t. Zdroj: Databáze Global Trade Atlas. Dostupné na https://my.ihs.com/ (naposledy zobrazeno 28. června 2023).
(129) Pokud jde o přidané antidumpingové clo, opatření spočívají v minimálních dovozních cenách pro tři vyvážející výrobce a v pevně stanoveném specifickém clu pro všechny ostatní vyvážející výrobce. Dovoz tří stran s minimálními dovozními cenami, pokud byl vyšší než minimální cena, byl osvobozen od antidumpingového cla, zatímco antidumpingová cla vztahující se na dovoz těchto stran za ceny nižší než minimální dovozní ceny se lišila v závislosti na čisté hodnotě faktury před dovozem. Existoval také dovoz od jiných vyvážejících výrobců, na který se vztahovalo zbytkové specifické clo ve výši 415 EUR za tunu. S ohledem na tento smíšený obraz byla výše připočtených antidumpingových cel stanovena na základě údajů o dovozu melaminu oznámených členskými státy podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení, neboť tento soubor údajů zahrnoval uhrazené částky.
(130) Úplná extrakce je k dispozici v TRON t23.002667.
(131) 93 345/(9/12) = 124 459. 124 459/64 673 = 192,4 %.
(132) 61 668/(9/12) = 82 223. 82 223/73 288 = 112,2 %.
(133) Odkaz na TRON: t23.002400 ze dne 23. května 2023.
(134) European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate G, Rue de la Loi 170, 1040 Bruxelles/Brussel, Belgique/België.
(135) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(136) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).
|
15.9.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 228/247 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1777
ze dne 14. září 2023
o zavedení zpětné kontroly Unie dovozu ethanolu z obnovitelných zdrojů pro palivo
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 ze dne 11. března 2015 o společných pravidlech dovozu (1), a zejména na článek 10 uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (2), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,
po konzultaci Výboru pro ochranná opatření a společná pravidla vývozu,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Podle článku 10 nařízení (EU) 2015/478 může být zavedena kontrola Unie, pokud vývoj dovozu produktu hrozí způsobit újmu výrobcům Unie a pokud to vyžaduje zájem Unie. Článek 7 nařízení (EU) 2015/755 umožňuje zavést kontrolu, pokud to vyžadují zájmy Unie. Zpětná kontrola, která vyžaduje, aby každý členský stát předal údaje o dovozu Evropské komisi krátce po uskutečnění skutečného dovozu, může být zavedena podle obou nařízení podle čl. 10 odst. 1 písm. a) a čl. 7 odst. 1 písm. a). |
|
(2) |
Na základě informací, které má Komise k dispozici, se dovoz ethanolu z obnovitelných zdrojů pro palivo v poslední době výrazně zvýšil. |
|
(3) |
Dovoz bioethanolu pro palivo ze všech zemí původu se v letech 2021 až 2022 zvýšil o téměř 80 % (pokud neexistují kódy TARIC, jsou tyto objemy založeny na úplných kódech KN a mohou zahrnovat i jiné druhy bioethanolu). Nejdůležitějšími zeměmi vývozu z hlediska objemu v roce 2022 byly Brazílie, Spojené státy, Spojené království a Peru. |
|
(4) |
Dodatečná analýza založená na extrapolovaných údajích TARIC pro tři nejreprezentativnější kódy KN (tj. více než 90 % dovozu na úrovni TARIC) ukázala, že dovoz bioethanolu pro pohonné hmoty se v letech 2021 až 2022 zvýšil o 45 %. Kromě toho byl v prvních pěti měsících roku 2023 ve srovnání se stejným obdobím roku 2022 zaznamenán nárůst o dalších 43,5 %. |
|
(5) |
Třemi největšími zeměmi vývozu do Unie na tomto extrapolovaném základě jsou Spojené státy, Brazílie a Peru. Čtvrtou nejdůležitější zemí z hlediska dováženého množství je Pákistán, který v letech 2021 až 2022 vykazoval nejvyšší nárůst dovozu, a to o 179 %. Ve stejném období se dovoz ze Spojených států zvýšil o 96 % a z Brazílie o 37 %. Dovoz z Peru se o 13 % snížil. |
|
(6) |
Trh EU se vzhledem ke svým vysokým cenám jeví jako velmi atraktivní. Dovozní ceny z Brazílie a Spojených států jsou o více než 15 % nižší než ceny EU (3). Navíc mají obě země velmi velké výrobní kapacity. |
|
(7) |
Jak ukazuje tabulka níže, Spojené státy a Brazílie produkují mnohem více, než je jejich vlastní domácí spotřeba, což znamená, že mají nadměrnou kapacitu pro vývozní trhy. Spotřeba v EU činí přibližně 4,6 milionu tun a výrobci v USA a Brazílii mají celkovou nadměrnou kapacitu 5,5 milionu tun, která je k dispozici pro vývoz, a jsou tudíž schopni uspokojit poptávku v Unii. Tabulka 1 Výroba a spotřeba v roce 2022
|
|
(8) |
Tento růst dovozu se časově shoduje s 10 % poklesem podílu výrobního odvětví EU na trhu. Poměr dovozu ve srovnání s výrobou v EU vzrostl z 21 % v roce 2021 na 39 % v roce 2022. |
|
(9) |
Připomíná se, že zpětná kontrola dovozu ethanolu z obnovitelných zdrojů pro palivo („bioethanol“) byla poprvé zavedena v listopadu 2020 prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/1628 (4). Nařízením byly zavedeny některé kódy TARIC na dobu jednoho roku. |
|
(10) |
Platnost prováděcího nařízení (EU) 2020/1628 skončila dne 4. listopadu 2021, a proto byly kódy v celním systému deaktivovány. V roce 2021 se dovoz bioethanolu snížil, a proto v té době neexistoval žádný důvod k prodloužení kontroly. |
|
(11) |
Na základě nedávných trendů dovozu ethanolu z obnovitelných zdrojů pro palivo, velkých dostupných výrobních kapacit, zejména v USA a Brazílii, jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění, a nižší úrovně cen dovozu do Unie se však mohou škodlivé účinky na výrobce v Unii v blízké budoucnosti dále zhoršit. |
|
(12) |
Jak uvedlo výrobní odvětví Unie, od čtvrtého čtvrtletí 2021 se většina hospodářských ukazatelů zhoršuje a vykazují známky újmy, kterou utrpěli výrobci v EU zařazení do vzorku v období od 4. čtvrtletí 2021 do třetího čtvrtletí 2022:
|
|
(13) |
V zájmu Unie by proto dovoz ethanolu z obnovitelných zdrojů pro palivo měl podléhat zpětné kontrole Unie, aby bylo možné ještě před vydáním úředních statistik dovozu získat podrobné statistické údaje umožňující rychlou analýzu vývoje dovozu ze všech třetích zemí. Aby bylo možné řešit zranitelnost trhu Unie s ethanolem z obnovitelných zdrojů pro palivo a zjišťovat náhlé změny na světových trzích, jsou zapotřebí včasné údaje o obchodu. |
|
(14) |
Vzhledem k tomu, že ethanol pro palivo lze zařadit do různých čísel KN obsahujících jiné produkty, měly by být vytvořeny zvláštní kódy TARIC, aby bylo zajištěno odpovídající sledování omezené pouze na příslušný výrobek. Oblast působnosti zpětné kontroly zahrnuje výrobky uvedené na seznamu v příloze tohoto nařízení. |
|
(15) |
Aby bylo možné řádně sledovat vývoj dovozu a zabránit tomu, aby byly příslušné kódy TARIC znovu deaktivovány, měla by být zavedena zpětná kontrola po dobu tří let, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Dovoz ethanolu z obnovitelných zdrojů pro palivo, který je uveden v příloze tohoto nařízení, podléhá zpětné kontrole Unie v souladu s nařízením (EU) 2015/478 a (EU) 2015/755.
2. Klasifikace výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, je založena na TARIC. Původ výrobků, na které se vztahuje toto nařízení, se určuje v souladu s článkem 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (5).
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení se použije od prvního dne po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a zůstává v platnosti tři roky.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 14. září 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 83, 27.3.2015, s. 16.
(2) Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33.
(3) Údaje poskytl evropský průmysl.
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1628 ze dne 3. listopadu 2020 o zavedení zpětné kontroly Unie dovozu ethanolu z obnovitelných zdrojů pro palivo (Úř. věst. L 366, 4.11.2020, s. 12).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).
PŘÍLOHA
Seznam výrobků podléhajících zpětné kontrole Unie
Dotčeným výrobkem, který podléhá zpětné kontrole, je ethanol z obnovitelných zdrojů pro palivo, tj. ethylalkohol vyráběný ze zemědělských produktů (jak jsou uvedeny v seznamu v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie), denaturovaný či nedenaturovaný s výjimkou produktů s obsahem vody převyšujícím 0,3 % (m/m) měřeno v souladu s normou EN 15376, avšak včetně ethylalkoholu vyráběného ze zemědělských produktů (jak jsou uvedeny v seznamu v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie) ve směsi s benzinem o obsahu ethylalkoholu převyšujícím 10 % (v/v), určený pro použití v palivu. Dotčený výrobek zahrnuje rovněž ethylalkohol vyráběný ze zemědělských produktů (jak jsou uvedeny v seznamu v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie) obsažený v terc-butyl(ethyl)etheru (ETBE).
Definice výrobku je omezena výhradně na ethanol z obnovitelných zdrojů pro použití v palivu. Nevztahuje se tedy na syntetický ethanol a ethanol z obnovitelných zdrojů pro jiné účely než pro použití v palivu, tj. k průmyslovému použití a výrobě nápojů.
Dotčený výrobek v současnosti spadá pod tyto kódy KN a TARIC:
|
Kódy KN |
Rozšíření kódů TARIC |
|
ex 2207 10 00 |
11 |
|
ex 2207 20 00 |
11 |
|
ex 2208 90 99 |
11 |
|
ex 2710 12 21 |
10 |
|
ex 2710 12 25 |
10 |
|
ex 2710 12 31 |
10 |
|
ex 2710 12 41 |
10 |
|
ex 2710 12 45 |
10 |
|
ex 2710 12 49 |
10 |
|
ex 2710 12 50 |
10 |
|
ex 2710 12 70 |
10 |
|
ex 2710 12 90 |
10 |
|
ex 2909 19 10 |
10 |
|
ex 3814 00 10 |
10 |
|
ex 3814 00 90 |
70 |
|
ex 3820 00 00 |
10 |
|
ex 3824 99 92 |
66 |
ROZHODNUTÍ
|
15.9.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 228/251 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2023/1778
ze dne 12. září 2023
o některých dočasných mimořádných opatřeních v souvislosti s africkým morem prasat ve Švédsku
(oznámeno pod číslem (2023) 6246)
(Pouze švédské znění je závazné)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 259 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Africký mor prasat je infekční virová nákaza postihující chovaná a volně žijící prasata a může mít závažný dopad na dotčenou populaci zvířat a ziskovost chovu, což narušuje přemísťování zásilek uvedených zvířat a produktů z těchto zvířat v rámci Unie, jakož i vývoz do třetích zemí. |
|
(2) |
V případě ohnisek afrického moru prasat u volně žijících prasat hrozí vážné riziko, že se daná nákaza rozšíří na jiná volně žijící prasata a do zařízení pro chovaná prasata. |
|
(3) |
Nařízením Komise v přenesené pravomoci 2020/687 (2) se doplňují pravidla pro tlumení nákaz uvedených na seznamu podle čl. 9 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2016/429 a klasifikovaných jako nákazy kategorie A, B a C v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/1882 (3). Zejména články 63 až 66 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 stanoví některá opatření, která mají být přijata v případě úředního potvrzení ohniska nákazy kategorie A u volně žijících zvířat, včetně afrického moru prasat u volně žijících prasat. Uvedená ustanovení zejména stanoví zřízení pásma infekce a zákazy přemísťování volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu a produktů živočišného původu z těchto zvířat. |
|
(4) |
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/594 (4) stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat. Zejména v případě ohniska uvedené nákazy u volně žijících prasat v oblasti členského státu stanoví čl. 3 písm. b) uvedeného prováděcího nařízení vymezení pásma infekce v souladu s článkem 63 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687. Kromě toho článek 6 uvedeného prováděcího nařízení stanoví, že tato oblast má být zařazena na seznam v části II přílohy I uvedeného nařízení jako uzavřené pásmo II a že pásmo infekce vymezené v souladu s článkem 63 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 má být neprodleně upraveno tak, aby zahrnovalo alespoň uzavřené pásmo II. Zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat stanovená v prováděcím nařízení (EU) 2023/594 zahrnují mimo jiné zákazy přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřených pásmech II a produktů z těchto zvířat mimo uvedená uzavřená pásma. |
|
(5) |
Švédsko informovalo Komisi o potvrzení jednoho ohniska afrického moru prasat u volně žijících prasat v obci Fagersta dne 6. září 2023. V souladu s tím příslušný orgán uvedeného členského státu zřídil pásmo infekce v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a prováděcím nařízením (EU) 2023/594. |
|
(6) |
Aby se předešlo jakémukoli zbytečnému narušení obchodu uvnitř Unie a zamezilo neopodstatněným překážkám pro obchod ze strany třetích zemí, je nutné ve spolupráci se Švédskem určit na úrovni Unie pásmo infekce v souvislosti s africkým morem prasat v uvedeném členském státě. |
|
(7) |
Aby se zabránilo dalšímu šíření afrického moru prasat do doby, než bude oblast Švédska zasažená nedávnými ohnisky u volně žijících prasat zařazena na seznam v části II přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2023/594 jako uzavřené pásmo II, měla by se zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat stanovená v uvedené části, která se použijí na přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřených pásmech II a produktů z těchto zvířat mimo uvedená pásma, vztahovat rovněž na přemísťování uvedených zásilek z infikovaného pásma vymezeného Švédskem v návaznosti na uvedené nedávné ohnisko, a to nad rámec opatření stanovených v článcích 63 až 66 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687. |
|
(8) |
Uvedené pásmo infekce by proto mělo být zařazeno na seznam v příloze tohoto rozhodnutí a mělo by podléhat zvláštním opatřením k tlumení afrického moru prasat, která se použijí na uzavřená pásma II stanovená v prováděcím nařízení (EU) 2023/594. Vzhledem k této nové epizootologické situaci, pokud jde o africký mor prasat, a vzhledem ke zvýšenému bezprostřednímu riziku dalšího šíření nákazy by však přemísťování zásilek chovaných prasat a produktů z těchto zvířat z pásma infekce do jiných členských států a do třetích zemí nemělo být povoleno v souladu s uvedeným prováděcím nařízením. Doba trvání tohoto vymezení pásem by měla být rovněž stanovena v tomto rozhodnutí. |
|
(9) |
V zájmu zmírnění rizik vyplývajících z nedávného ohniska afrického moru prasat u volně žijících prasat ve Švédsku by proto toto rozhodnutí mělo stanovit, že přemísťování zásilek prasat chovaných v pásmu infekce a produktů z těchto zvířat do jiných členských států a třetích zemí by nemělo být Švédskem povoleno až do data skončení platnosti tohoto rozhodnutí. |
|
(10) |
Vzhledem k naléhavosti epizootologické situace v Unii, pokud jde o šíření afrického moru prasat, je důležité, aby se opatření stanovená v tomto prováděcím rozhodnutí začala uplatňovat co nejdříve. |
|
(11) |
Do vydání stanoviska Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva by proto pásmo infekce ve Švédsku mělo být neprodleně zřízeno a zařazeno na seznam v příloze tohoto rozhodnutí a měla by být stanovena doba trvání uvedeného pásma. |
|
(12) |
Toto rozhodnutí bude přezkoumáno na příštím zasedání Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Švédsko zajistí, aby bylo okamžitě vymezeno pásmo infekce v souvislosti s africkým morem prasat v souladu s článkem 63 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a čl. 3 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2023/594 a aby toto pásmo zahrnovalo přinejmenším oblasti uvedené v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Švédsko zajistí, aby se zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat použitelná na uzavřená pásma II stanovená v prováděcím nařízení (EU) 2023/594 použila v oblastech uvedených jako pásmo infekce v příloze tohoto rozhodnutí vedle opatření stanovených v článcích 63 až 66 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687.
Článek 3
Švédsko zajistí, aby nebylo povoleno přemísťování zásilek prasat chovaných v oblastech uvedených na seznamu v příloze jako pásmo infekce a produktů z těchto zvířat do jiných členských států a do třetích zemí.
Článek 4
Toto rozhodnutí se použije do 6. prosince 2023.
Článek 5
Toto rozhodnutí je určeno Švédskému království.
V Bruselu dne 12. září 2023.
Za Komisi
Stella KYRIAKIDES
členka Komise
(1) Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu (Úř. věst. L 174, 3.6.2020, s. 64).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 ze dne 3. prosince 2018 o uplatňování některých pravidel pro prevenci a tlumení nákaz na kategorie nákaz uvedených na seznamu a o stanovení seznamu druhů a skupin druhů, které představují značné riziko šíření zmíněných nákaz uvedených na seznamu (Úř. věst. L 308, 4.12.2018, s. 21).
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/594 ze dne 16. března 2023, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat a zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2021/605 (Úř. věst. L 79, 17.3.2023, s. 65).
PŘÍLOHA
|
Oblasti vymezené jako pásmo infekce ve Švédsku podle článku 1 |
Datum ukončení platnosti |
||||||||||||||||
|
Kraj Västmanland:
Kraj Dalarna:
|
6. 12. 2023 |