ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 209

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 66
24. srpna 2023


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1653 ze dne 17. srpna 2023 o zápisu názvu do rejstříku zeměpisných označení lihovin (Borzag pálinka)

1

 

 

III   Jiné akty

 

 

EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR

 

*

Rozhodnutí Stálého výboru států ESVO č. 1/2022/SC ze dne 8. prosince 2022 o postupu pro vydávání žádostí o normalizaci evropským normalizačním organizacím [2023/1654]

3

 

*

Rozhodnutí Stálého výboru států ESVO č. 2/2022/SC ze dne 16. prosince 2022 týkající se stávající kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika podle článku 133 a norského oznámení o stanovení nebo upravení kapitálové rezervy pro J-SVI podle článku 131 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, jak je začleněna do Dohody o EHP rozhodnutím Smíšeného výboru č. 79/2019 a pozdějšími změnami [2023/1655]

5

 

 

Opravy

 

*

Oprava rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/482 ze dne 22. března 2021, kterým se mění rozhodnutí 2013/184/SZBP o omezujících opatřeních vůči Myanmaru/Barmě ( Úř. věst. L 99 I, 22.3.2021 )

8

 

*

Oprava prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2023/1623 ze dne 3. srpna 2023, kterým se stanoví hodnoty týkající se výkonnosti výrobců a sdružení výrobců nových osobních automobilů a nových lehkých užitkových vozidel za kalendářní rok 2021 a hodnoty, které mají být použity pro výpočet cílů pro specifické emise od roku 2025 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631, a kterým se opravuje prováděcí rozhodnutí (EU) 2022/2087 ( Úř. věst. L 200, 10.8.2023 )

9

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

24.8.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 209/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1653

ze dne 17. srpna 2023

o zápisu názvu do rejstříku zeměpisných označení lihovin („Borzag pálinka“)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 ze dne 17. dubna 2019 o definici, popisu, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin, ochraně zeměpisných označení lihovin, používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a o zrušení nařízení (ES) č. 110/2008 (1), a zejména na čl. 30 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Žádost o zápis názvu „Borzag pálinka“ předložená Maďarskem byla v souladu s čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2019/787 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Komise neobdržela žádnou námitku podle čl. 27 odst. 1 nařízení (EU) 2019/787.

(3)

Název „Borzag pálinka“ by tudíž měl být zapsán jako zeměpisné označení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zeměpisné označení „Borzag pálinka“ se zapisuje do rejstříku. V souladu s čl. 30 odst. 4 nařízení (EU) 2019/787 se tímto nařízením přiznává názvu „Borzag pálinka“ ochrana podle článku 21 nařízení (EU) 2019/787.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. srpna 2023.

Za Komisi,

jménem předsedkyně,

Janusz WOJCIECHOWSKI

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 156, 3.5.2023, s. 23.


III Jiné akty

EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR

24.8.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 209/3


ROZHODNUTÍ STÁLÉHO VÝBORU STÁTŮ ESVO č. 1/2022/SC

ze dne 8. prosince 2022

o postupu pro vydávání žádostí o normalizaci evropským normalizačním organizacím [2023/1654]

STÁLÝ VÝBOR STÁTŮ ESVO,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012, které bylo rozhodnutím Smíšeného výboru EHP č. 9/2014 ze dne 14. února 2014 začleněno do Dohody o EHP,

s ohledem na čl. 1 písm. e) protokolu 1 k Dohodě o Stálém výboru států ESVO,

vzhledem k tomu, že je nezbytné zavést postup pro zjednodušení vydávání žádostí o normalizaci evropským normalizačním organizacím,

ROZHODL TAKTO:

Článek 1

Přijímá se postup pro vydávání žádostí o normalizaci evropským normalizačním organizacím, jak je popsán v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 8. prosince 2022.

Za Stálý výbor

předseda

Kristján Andri STEFÁNSSON

generální tajemník

Henri GÉTAZ


PŘÍLOHA

Postup pro vydávání žádostí o normalizaci evropským normalizačním organizacím CEN, CENELEC a ETSI

1.   

Žádosti o normalizaci jsou mechanismem, kterým Evropská komise (dále jen „ES“) a Stálý výbor států ESVO (dále jen „stálý výbor“) žádají evropské normalizační organizace (1), aby vypracovaly a přijaly evropské normy na podporu evropských politik a právních předpisů, jak je popsáno v čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (2) o evropské normalizaci.

2.   

Nařízení (EU) č. 1025/2012 bylo začleněno do Dohody o EHP v roce 2014 (3). Ustanovení čl. 1 písm. e) protokolu 1 k Dohodě o Stálém výboru států ESVO stanoví, že úkol vydávat mandáty (žádosti o normalizaci) evropským normalizačním organizacím vykonává stálý výbor.

3.   

Stálý výbor deleguje pravomoc vydávat žádosti o normalizaci na pracovní skupinu pro technické překážky obchodu (dále jen „pracovní skupina pro technické překážky obchodu“).

4.   

Jakmile GŘ GROW (4) oznámí sekretariátu ESVO žádost o normalizaci, zašle ji pracovní skupině pro technické překážky obchodu, v kopii Výboru pro technické překážky obchodu, a požádá státy ESVO EHP, aby žádost do dvou týdnů výslovně schválily.

5.   

Jakmile pracovní skupina pro technické překážky schválí žádost o normalizaci jménem stálého výboru, sekretariát zašle dopis s žádostí o normalizaci příslušným evropským normalizačním organizacím. Dopis zašle ředitel nebo zástupce ředitele odboru pro vnitřní trh v sekretariátu ESVO jménem stálého výboru.

6.   

Sekretariát zašle podvýboru I a stálému výboru výroční zprávu o žádostech o normalizaci vydaných za předchozí rok.


(1)  CEN, CENELEC a ETSI.

(2)  Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12.

(3)  Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 9/2014 ze dne 14. února 2014 (Úř. věst. L 211, 17.7.2014, s. 13).

(4)  Generální ředitelka Evropské komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky.


24.8.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 209/5


ROZHODNUTÍ STÁLÉHO VÝBORU STÁTŮ ESVO č. 2/2022/SC

ze dne 16. prosince 2022

týkající se stávající kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika podle článku 133 a norského oznámení o stanovení nebo upravení kapitálové rezervy pro J-SVI podle článku 131 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, jak je začleněna do Dohody o EHP rozhodnutím Smíšeného výboru č. 79/2019 a pozdějšími změnami (1) [2023/1655]

STÁLÝ VÝBOR STÁTŮ ESVO,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na bod 14 přílohy IX této dohody,

s ohledem na stanovisko Evropské rady pro systémová rizika (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 131 odst. 6 písm. b) směrnice 2013/36/EU musí příslušné nebo pověřené orgány přinejmenším jednou ročně přezkoumat sazby kapitálových rezerv pro jiné systémově významné instituce (dále jen „J-SVI“), které mají být udržovány. Podle odst. 12 druhého pododstavce uvedeného článku musí příslušné nebo pověřené orgány rovněž jednou ročně přezkoumat určení J-SVI, kterým je taková sazba kapitálových rezerv uložena. Podle čl. 131 odst. 7 uvedené směrnice, jak je začleněna do Dohody o EHP, musí příslušné nebo pověřené orgány před stanovením nebo úpravou sazby kapitálové rezervy pro J-SVI uvědomit Evropskou radu pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a ESRB tato oznámení neprodleně předá Stálému výboru států ESVO, Evropskému orgánu pro bankovnictví a příslušným a pověřeným orgánům dotčených smluvních stran EHP.

(2)

Podle čl. 131 odst. 15 směrnice o kapitálových požadavcích ve spojení s odst. 5a třetím pododstavcem uvedeného článku musí Stálý výbor států ESVO povolit makroobezřetnostní opatření ve státě ESVO EHP, která vedou ke kombinované sazbě kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika a sazbě kapitálové rezervy pro JSVI, která je vyšší než 5 % příslušného objemu rizikové expozice pro danou úvěrovou instituci a množinu nebo podmnožinu expozic. Podle týchž článků směrnice o kapitálových požadavcích má ESRB poskytnout Stálému výboru států ESVO do šesti týdnů od obdržení oznámení podle čl. 131 odst. 7 uvedené směrnice stanovisko k tomu, zda je kombinovaná sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika a sazba kapitálové rezervy pro J-SVI vhodná.

(3)

Dne 5. listopadu 2020 oznámilo norské ministerstvo financí ESRB podle čl. 133 odst. 11 směrnice 2013/36/EU v platném znění pro Norsko a v Norsku ke dni 1. ledna 2020 (3) svůj záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 4,5 % použitelnou na úvěrové instituce. Dne 4. prosince 2020 přijala ESRB doporučení Evropské rady pro systémová rizika ze dne 4. prosince 2020 týkající se norského oznámení o jeho záměru stanovit sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika v souladu s článkem 133 směrnice (EU) 2013/36/EU (ESRB/2020/14), v němž doporučila, aby navrhovaná sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, která má být uplatňována v Norsku, byla považována za odůvodněnou, vhodnou, přiměřenou, účinnou a účelnou ve vztahu k riziku, na něž se norské ministerstvo financí zaměřuje. S přihlédnutím k výše uvedenému doporučení ESRB přijal Stálý výbor států ESVO dne 4. prosince 2020 doporučení Stálého výboru států ESVO č. 1/2020/SC, v němž nedoporučil žádné změny oznámeného opatření.

(4)

Dne 30. září 2022 zaslalo norské ministerstvo financí ESRB formální oznámení o svém záměru požadovat od některých institucí, aby udržovaly kapitálovou rezervu pro J-SVI tvořenou kmenovým kapitálem tier 1 v souladu s článkem 131 směrnice o kapitálových požadavcích. Sekretariát ESRB potvrdil přijetí oznámení dne 4. října 2022 a dne 27. října 2022 jej předal Stálému výboru států ESVO v souladu s čl. 131 odst. 5a směrnice o kapitálových požadavcích.

(5)

Oznámená kapitálová rezerva pro J-SVI se bude vztahovat na tři domácí úvěrové instituce, z nichž jedna je dceřiným podnikem, jehož mateřská společnost je usazena v jiné zemi Evropského hospodářského prostoru. Dvě z těchto úvěrových institucí budou podléhat kapitálové rezervě pro J-SVI ve výši 1 % a jedna bude podléhat kapitálové rezervě ve výši 2 %.

(6)

Norské ministerstvo financí určilo tyto úvěrové instituce jako J-SVI podle těchto kritérií: i) celková aktiva jako podíl na hrubém domácím produktu Norska (HDP) a/nebo ii) úvěry soukromému nefinančnímu sektoru jako podíl celkových úvěrů soukromému nefinančnímu sektoru v Norsku. Tato kritéria jsou uvedena jako nepovinné ukazatele v příloze 2 pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví ke kritériím pro určení podmínek použití čl. 131 odst. 3 směrnice o kapitálových požadavcích ve vztahu k posuzování J-SVI (4).

(7)

Vzhledem k tomu, že kombinovaná sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 4,5 % a navrhované kapitálové rezervy pro J-SVI povedou k sazbě kapitálové rezervy vyšší než 5 %, poskytla ESRB Stálému výboru států ESVO dne 15. listopadu 2022 stanovisko k navrhovanému opatření.

(8)

Ve svém stanovisku a doprovodné poznámce k posouzení ESRB přezkoumává rizika řešená prostřednictvím navrhovaného opatření a konstatuje, že rizika vedoucí k úpravě kapitálových rezerv pro J-SVI vyplývají ze zvláště důležité úlohy, kterou hrají systémově významné finanční instituce v norském hospodářství.

(9)

ESRB shledává, že kapitálové rezervy pro J-SVI, s přihlédnutím k tomu, že jsou kumulativní s kapitálovou rezervou pro krytí systémového rizika, jsou účinné a přiměřené. V tomto ohledu bere ESRB v úvahu, že kapitálové rezervy pro J-SVI jsou kumulativní s kapitálovou rezervou pro krytí systémového rizika. Konstatuje, že cílem kapitálových rezerv pro J-SVI je zvýšit schopnost absorbovat ztráty systémově nejvýznamnějších finančních institucí v Norsku, a tím snížit rizika pro finanční stabilitu vyplývající z toho, že se tyto instituce dostanou do potíží. S ohledem na důležitost systémově významných finančních institucí v norském finančním systému na základě jejich velikosti v poměru k velikosti norského hospodářství a jejich podílu na trhu s úvěry soukromému nefinančnímu sektoru ESRB dochází k závěru, že opatření je přiměřené.

(10)

Ačkoli ESRB konstatuje, že se některá rizika, která kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika řeší, zřejmě překrývají s odůvodněním pro stanovení kapitálové rezervy pro J-SVI, dospěla k závěru, že navrhované opatření je k řešení zjištěných rizik vhodné, nemá neúměrně nepříznivé účinky na finanční stabilitu v Norsku ani v EHP a neočekává se, že by představovalo nebo vytvářelo překážku bránící řádnému fungování vnitřního trhu. ESRB však poznamenává, že pokyny EBA k tomuto tématu obsahují jiné ukazatele než ty, které se týkají velikosti – jak je používají norské orgány – což by mohlo mít dopad na reciprocitu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika. Stálý výbor států ESVO konstatuje, že pokyny EBA pro určování J-SVI rovněž obsahují ukazatele týkající se významu pro hospodářství, významu přeshraničních činností a propojenosti s finančním systémem. Tyto ukazatele se částečně překrývají s ukazateli používanými norským ministerstvem financí k odůvodnění kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika. ESRB dále poukazuje na to, že norské orgány zdůraznily, že kalibrace kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika zohlednila požadavky na J-SVI.

(11)

Stálý výbor států ESVO po přezkoumání oznámení norského ministerstva financí ze dne 30. září 2022 a s přihlédnutím ke stanovisku ESRB dospěl k závěru, že kombinace oznámené sazby kapitálové rezervy pro J-SVI pro dotčené úvěrové instituce a kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika pro dotčené expozice a úvěrové instituce nemá neúměrně nepříznivé účinky na celý finanční systém jiných smluvních stran EHP ani na jeho části ani na EHP jako celek a nepředstavuje ani nevytváří překážku bránící řádnému fungování vnitřního trhu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Norské ministerstvo financí je oprávněno uplatňovat sazby kapitálových rezerv pro J-SVI, jejichž výsledkem je, že kombinovaná sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika a sazba kapitálové rezervy pro J-SVI přesahuje 5 % příslušného objemu rizikové expozice pro následující úvěrové instituce, a to po dobu až jednoho roku počínaje dnem 16. prosince 2022, pokud jsou nadále splněny podmínky pro uplatňování těchto sazeb kapitálových rezerv pro krytí systémového rizika a pro J-SVI.

Úvěrová instituce

Kombinovaná sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika a sazba kapitálové rezervy pro J-SVI

DNB Bank ASA

6,5 %

Kommunalbanken AS

5,5 %

Nordea Eiendomskreditt AS

5,5 %

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno norskému ministerstvu financí, Finansdepartementet, Akersgata 40, 0180 Oslo, Norsko.

V Bruselu dne 16. prosince 2022.

Za Stálý výbor států ESVO

předseda

Kristján Andri STEFÁNSSON

Za sekretariát ESVO

generální tajemník

Henri GÉTAZ


(1)  Toto rozhodnutí bylo před zveřejněním opraveno Stálým výborem států ESVO opravou ze dne 2. února 2023.

(2)  Stanovisko Evropské rady pro systémová rizika ze dne 15. listopadu 2022 týkající se stávající kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika podle článku 133 a norského oznámení o stanovení nebo upravení kapitálové rezervy pro J-SVI podle článku 131 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi (ESRB/2022/8).

(3)  Před začleněním směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/878 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu, do Dohody o EHP rozhodnutím Smíšeného výboru č. 383/2021.

(4)  EBA/GL/2014/10.


Opravy

24.8.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 209/8


Oprava rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/482 ze dne 22. března 2021, kterým se mění rozhodnutí 2013/184/SZBP o omezujících opatřeních vůči Myanmaru/Barmě

( Úřední věstník Evropské unie L 99I ze dne 22. března 2021 )

Strana 37, čl. 1 bod 1:

místo:

„Rozhodnutí Rady 2013/184/SZBP o omezujících opatřeních vůči Myanmaru/Barmě.“,

má být:

„Rozhodnutí Rady 2013/184/SZBP ze dne 22. dubna 2013 o omezujících opatřeních vůči Myanmaru/Barmě.“.


24.8.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 209/9


Oprava prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2023/1623 ze dne 3. srpna 2023, kterým se stanoví hodnoty týkající se výkonnosti výrobců a sdružení výrobců nových osobních automobilů a nových lehkých užitkových vozidel za kalendářní rok 2021 a hodnoty, které mají být použity pro výpočet cílů pro specifické emise od roku 2025 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631, a kterým se opravuje prováděcí rozhodnutí (EU) 2022/2087

( Úřední věstník Evropské unie L 200 ze dne 10. srpna 2023 )

Strana 25, příloha I, část A, tabulka 1, sloupec C, řádek „Volkswagen“:

místo:

„1 090 43-431“,

má být:

„1 090 431“.