1.8.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 193/1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/1577

ze dne 20. dubna 2023,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku u pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému nebo komoditnímu riziku a pro zacházení s těmito pozicemi pro účely regulačních požadavků na zpětné testování a požadavku na přiřazování zisků a ztrát podle přístupu založeného na alternativních interních modelech

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 325 odst. 9 třetí pododstavec, čl. 325bf odst. 9 třetí pododstavec a čl. 325bg odst. 4 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vzhledem k různým měřítkům hodnoty použitelným pro pozice v investičním portfoliu je nezbytné upřesnit, zda by instituce měly použít účetní hodnotu nebo reálnou hodnotu těchto pozic jako základ pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku u pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému riziku, komoditnímu riziku nebo obojímu riziku v souladu s alternativním standardizovaným přístupem nebo přístupem založeným na alternativních interních modelech stanovenými v části třetí hlavě IV kapitole 1a a kapitole 1b nařízení (EU) č. 575/2013.

(2)

Jelikož hodnota pozic v investičním portfoliu není určována pouze faktory tržního rizika, nemělo by se od institucí vyžadovat, aby pro výpočet kapitálových požadavků k měnovému riziku podle alternativního standardizovaného přístupu prováděly denní oceňování těchto pozic. Namísto toho by instituce měly do hodnoty těchto pozic použitých jako základ pro výpočet promítnout pouze ty změny, které jsou spojeny se složkami měnového rizika těchto pozic.

(3)

Aby byla zajištěna soudržnost s účetními postupy, měly by instituce jako základ pro výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku použít poslední dostupnou účetní hodnotu pozice v investičním portfoliu v souladu s alternativním standardizovaným přístupem. Za vhodný základ pro výpočet kapitálových požadavků se však rovněž považuje reálná hodnota těchto pozic. Pokud instituce oceňují všechny své pozice v investičním portfoliu reálnou hodnotou alespoň čtvrtletně, měly by mít možnost používat jako základ pro tento výpočet reálnou hodnotu namísto poslední dostupné účetní hodnoty.

(4)

Aby se omezilo případné zkreslení měnového rizika v investičním portfoliu, měla by být četnost, s jakou jsou instituce povinny aktualizovat základ použitý k zohlednění změn faktorů měnového rizika, měsíční. Tato četnost je přiměřená, zejména ve srovnání s denní četností, s jakou jsou instituce povinny aktualizovat faktory měnového rizika podle přístupu založeného na alternativních interních modelech.

(5)

Vzhledem k tomu, že některé měnové pozice v investičním portfoliu mohou pocházet z nepeněžních položek, jejichž hodnota není aktualizována ke každému dni vykázání tak, aby odrážela změny směnného kurzu, je nezbytné stanovit zvláštní zacházení s cílem harmonizovat výpočet kapitálových požadavků k měnovému riziku u těchto položek v souladu s metodou založenou na citlivostech stanovenou v části třetí hlavě IV kapitole 1a oddílu 2 nařízení (EU) č. 575/2013.

(6)

V souladu s mezinárodními účetními standardy jsou instituce při výpočtu kapitálových požadavků obecně povinny oceňovat své finanční nástroje nesoucí komoditní riziko reálnou hodnotou. Pokud však instituce fyzicky drží komoditu a nevyužívá reálnou hodnotu této pozice pro účely účetnictví, měla by se jako základ pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku použít reálná hodnota této pozice, neboť zajišťuje přesné a jednoduché uplatňování alternativního standardizovaného přístupu. Použití reálné hodnoty jako základu kromě toho umožňuje institucím přesně uznat účinky zajištění a diverzifikace u pozic držených v investičním portfoliu a pozic držených v obchodním portfoliu. Tento základ by měl být aktualizován každý měsíc, čímž se zajistí přiměřený přístup, zejména ve srovnání s denní četností, s jakou jsou instituce povinny aktualizovat faktory komoditního rizika podle přístupu založeného na alternativních interních modelech.

(7)

Zastřešující regulační rámec pro oceňování pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému nebo komoditnímu riziku v rámci přístupu založeného na alternativních interních modelech by měl být uveden do souladu s regulačním rámcem v rámci alternativního standardizovaného přístupu vzhledem k tomu, že by mohly existovat obchodní útvary, jejichž pozice jsou v jednom čtvrtletí kapitalizovány pomocí alternativního standardizovaného přístupu a v jiném čtvrtletí pomocí přístupu založeného na alternativních interních modelech. Je však nezbytné stanovit, že na rozdíl od alternativního standardizovaného přístupu vyžaduje přístup založený na alternativních interních modelech výpočet denních údajů.

(8)

Pro účely požadavků na zpětné testování a na přiřazování zisků a ztrát, stanovených v článcích 325bf a 325bg nařízení (EU) č. 575/2013 v rámci přístupu založeného na alternativních interních modelech, je nezbytné upřesnit, jakým způsobem mají instituce vypočítávat skutečné a hypotetické změny hodnoty portfolia, zejména ve vztahu k hodnotě svých pozic v investičním portfoliu. V zájmu řešení specifických charakteristik pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému nebo komoditnímu riziku je proto nezbytné upřesnit, jak by se na tyto pozice mělo použít nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2059 (2).

(9)

Aby byl zajištěn soulad s rozsahem rizik zachycených v modelu měření rizika, měly by skutečné a hypotetické změny hodnoty portfolia obecně odrážet pouze změny související s faktory tržního rizika. Jelikož by však mohlo být obtížné izolovat změny týkající se měnového a komoditního rizika u pozic v investičním portfoliu vystavených komoditnímu riziku a u pozic v investičním portfoliu, které se nemění lineárně s pohyby směnného kurzu, měly by mít instituce možnost zohlednit ve skutečných a hypotetických změnách hodnoty portfolia změny týkající se všech složek, které určují hodnotu těchto pozic v investičním portfoliu.

(10)

Ustanovení tohoto nařízení jsou úzce propojena, neboť se všechna týkají zacházení s pozicemi v investičním portfoliu, které jsou vystaveny měnovému riziku, komoditnímu riziku nebo obojímu riziku. K zajištění soudržnosti těchto ustanovení, která by měla vstoupit v platnost současně, a za účelem usnadnění přístupu k těmto ustanovením a uceleného pohledu na tato ustanovení osobám, jimž jsou uloženy povinnosti v nich stanovené, je vhodné zahrnout všechna tato ustanovení do jediného nařízení.

(11)	Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(12)

K návrhům regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku u pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému riziku v souladu s alternativním standardizovaným přístupem

1. Při výpočtu kapitálových požadavků u pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému riziku podle metody založené na citlivostech v souladu s částí třetí hlavou IV kapitolou 1a oddílem 2 nařízení (EU) č. 575/2013 použijí instituce jako základ poslední dostupnou účetní hodnotu těchto pozic.

2. Odchylně od odstavce 1 mohou instituce použít poslední dostupnou reálnou hodnotu pozice v investičním portfoliu, která je vystavena měnovému riziku, za předpokladu, že oceňují všechny své pozice v investičním portfoliu reálnou hodnotou alespoň čtvrtletně. Pokud instituce tuto odchylku používají, uplatňují ji důsledně na všechny pozice v investičním portfoliu vystavené měnovému riziku.

3. Instituce aktualizují poslední dostupnou hodnotu, která se používá jako základ pro výpočet kapitálových požadavků k měnovému riziku v souladu s odstavci 1 a 2, alespoň jednou za měsíc, a to zohledněním změn hodnoty faktorů měnového rizika.

4. Instituce určí měnu, v níž je položka denominována, jako cizí měnu, jejíž znehodnocení vůči jejich vykazovací měně by vedlo k nejvyššímu znehodnocení položky, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)	položka není oceněna reálnou hodnotou;

b)	položka je vystavena riziku znehodnocení v důsledku měnového rizika;

c)	účetní hodnota položky není aktualizována ke každému dni vykázání tak, aby odrážela změny směnného kurzu mezi cizí měnou a vykazovací měnou.

Pokud instituce vypočítávají kapitálové požadavky k tržnímu riziku na konsolidovaném základě, určí měnu, v níž je položka denominována, jako vykazovací měnu instituce, která tuto položku vykazuje ve své individuální účetní závěrce, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)	položka není oceněna reálnou hodnotou;

b)	položka je vystavena riziku znehodnocení v důsledku měnového rizika;

c)	vykazovací měna instituce se liší od vykazovací měny instituce, která tuto položku vykazuje ve své individuální účetní závěrce;

d)	účetní hodnota položky není aktualizována ke každému dni vykázání, aby odrážela změny směnného kurzu mezi cizí měnou a vykazovací měnou instituce, která tuto položku vykazuje ve své individuální účetní závěrce.

5. Hodnota citlivosti na měnové riziko delta vypočtená v souladu s čl. 325r odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013 odpovídající položkám uvedeným v odstavci 4 tohoto článku se rovná hodnotě, kterou tyto položky mají v měně denominace určené v souladu s uvedeným odstavcem, vynásobené spotovým směnným kurzem mezi měnou denominace a vykazovací měnou instituce.

Článek 2

Výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku u pozic v investičním portfoliu vystavených komoditnímu riziku v souladu s alternativním standardizovaným přístupem

Při výpočtu kapitálových požadavků u pozic v investičním portfoliu vystavených komoditnímu riziku podle metody založené na citlivostech v souladu s částí třetí hlavou IV kapitolou 1a oddílem 2 nařízení (EU) č. 575/2013 použijí instituce jako základ poslední dostupnou reálnou hodnotu těchto pozic.

Instituce oceňují tyto pozice reálnou hodnotou alespoň jednou za měsíc.

Článek 3

Výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku u pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému riziku v souladu s přístupem založeným na alternativních interních modelech

1. Při výpočtu kapitálových požadavků u pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému riziku v souladu s přístupem založeným na alternativních interních modelech stanoveným v části třetí hlavě IV kapitole 1b nařízení (EU) č. 575/2013 použijí instituce jako základ poslední dostupnou účetní hodnotu těchto pozic.

3. Instituce aktualizují poslední dostupnou hodnotu, která se používá jako základ pro výpočet kapitálových požadavků k měnovému riziku v souladu s odstavci 1 a 2, jednou denně, a to zohledněním změn hodnoty faktorů měnového rizika.

4. Při každodenní aktualizaci poslední dostupné hodnoty pozice v investičním portfoliu instituce aktualizují hodnotu všech rizikových faktorů u pozice, pro kterou použily výjimku stanovenou v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci.

5. Při výpočtu rizikového ukazatele očekávaného deficitu podle článku 325bb nařízení (EU) č. 575/2013 a rizikového ukazatele zátěžového scénáře podle článku 325bk uvedeného nařízení ve vztahu k pozicím v investičním portfoliu vystaveným měnovému riziku použijí instituce scénáře budoucích šoků nebo extrémní scénáře budoucího šoku pouze na rizikové faktory, které patří do obecné kategorie rizikových faktorů cizích měn uvedené v čl. 325bd odst. 1 uvedeného nařízení.

6. Instituce ve svém modelu měření rizika zachycují riziko znehodnocení v důsledku změn příslušných směnných kurzů představované položkami, které jsou tomuto riziku vystaveny, pokud tyto položky nejsou oceňovány reálnou hodnotou a jejich účetní hodnoty nejsou aktualizovány ke každému dni vykázání tak, aby odrážely změny směnného kurzu mezi cizí měnou a vykazovací měnou instituce, která tuto položku vykazuje ve své individuální účetní závěrce.

Článek 4

Výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku u pozic v investičním portfoliu vystavených komoditnímu riziku nebo komoditnímu i měnovému riziku v souladu s přístupem založeným na alternativních interních modelech

1. Při výpočtu kapitálových požadavků u pozic v investičním portfoliu vystavených komoditnímu riziku nebo komoditnímu i měnovému riziku v souladu s přístupem založeným na alternativních interních modelech stanoveným v části třetí hlavě IV kapitole 1b nařízení (EU) č. 575/2013 použijí instituce jako základ poslední dostupnou reálnou hodnotu těchto pozic. Instituce oceňují tyto pozice reálnou hodnotou každý den.

2. Co se týče pozic v investičním portfoliu vystavených pouze komoditnímu riziku, použijí instituce při výpočtu rizikového ukazatele očekávaného deficitu podle článku 325bb nařízení (EU) č. 575/2013 nebo rizikového ukazatele zátěžového scénáře podle článku 325bk uvedeného nařízení scénáře budoucích šoků nebo extrémní scénáře budoucího šoku pouze na rizikové faktory, které patří do obecné kategorie rizikových faktorů komodit uvedené v čl. 325bd odst. 1 uvedeného nařízení.

3. Co se týče pozic v investičním portfoliu vystavených komoditnímu riziku i měnovému riziku, použijí instituce při výpočtu rizikového ukazatele očekávaného deficitu podle článku 325bb nařízení (EU) č. 575/2013 nebo rizikového ukazatele zátěžového scénáře podle článku 325bk uvedeného nařízení scénáře budoucích šoků nebo extrémní scénáře budoucího šoku na rizikové faktory, které patří do obecných kategorií rizikových faktorů komodit nebo cizích měn uvedených v čl. 325bd odst. 1 uvedeného nařízení.

Článek 5

Výpočet hypotetických a skutečných změn hodnoty portfolia, které se týkají pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému nebo komoditnímu riziku nebo komoditnímu i měnovému riziku v souladu s článkem 325bf a článkem 325bg nařízení (EU) č. 575/2013

1. Odchylně od článků 1 až 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/2059 instituce, které vypočítávají hypotetické a skutečné změny hodnoty portfolia uvedené v článcích 325bf a 325bg nařízení (EU) č. 575/2013 ve vztahu k pozici v investičním portfoliu, která je vystavena měnovému riziku, vypočítají hodnotu této pozice v investičním portfoliu na konci dne následujícího po výpočtu výše hodnoty v riziku podle článku 325bf uvedeného nařízení tak, že použijí hodnotu této pozice v investičním portfoliu z konce předchozího dne a aktualizují složku odrážející měnové riziko dané pozice.

Pokud se hodnota pozice v investičním portfoliu nemění lineárně s pohyby směnného kurzu, který se na ni vztahuje, mohou instituce vypočítat hodnotu této pozice v investičním portfoliu na konci dne následujícího po výpočtu výše hodnoty v riziku podle článku 325bf nařízení (EU) č. 575/2013 s použitím hodnoty této pozice v investičním portfoliu z konce předchozího dne a aktualizací všech složek, které instituce používá k ocenění této pozice v investičním portfoliu.

Pokud instituce použijí druhý pododstavec, uplatňují jej důsledně na všechny pozice v obchodním útvaru, jež se nemění lineárně s pohyby směnného kurzu, který se na tyto pozice vztahuje.

2. Odchylně od článků 1 až 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/2059 instituce, které vypočítávají hypotetické a skutečné změny hodnoty portfolia uvedené v článcích 325bf a 325bg nařízení (EU) č. 575/2013 ve vztahu k pozici v investičním portfoliu, která je vystavena komoditnímu riziku nebo komoditnímu i měnovému riziku, vypočítají hodnotu této pozice v investičním portfoliu na konci dne následujícího po výpočtu výše hodnoty v riziku podle článku 325bf uvedeného nařízení v souladu s jednou z těchto metod:

a)	instituce použijí hodnotu této pozice v investičním portfoliu z konce předchozího dne a aktualizují pouze složky odrážející měnové a komoditní riziko;

b)	instituce použijí hodnotu této pozice v investičním portfoliu z konce předchozího dne a aktualizují všechny složky, které instituce používá k ocenění této pozice v investičním portfoliu.

Pokud instituce použijí první pododstavec, uplatňují jej důsledně na všechny pozice vystavené komoditnímu riziku v obchodním útvaru.

3. Instituce použijí odstavce 1 a 2 pouze na pozice v investičním portfoliu, které jsou zahrnuty jak do portfolia v den výpočtu výše hodnoty v riziku podle článku 325bf nařízení (EU) č. 575/2013, tak do portfolia v den následující po výpočtu této výše hodnoty v riziku.

Článek 6

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. dubna 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2059 ze dne 14. června 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s ohledem na regulační technické normy upřesňující technické podrobnosti požadavků na zpětné testování a přiřazování zisků a ztrát podle článků 325bf a 325bg nařízení (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 276, 26.10.2022, s. 47).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

1.8.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 193/7

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/1578

ze dne 20. dubna 2023,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy upřesňující požadavky na interní metodiku nebo externí zdroje používané v interních modelech rizika selhání k odhadování pravděpodobností selhání a ztrátovosti ze selhání

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 325bp odst. 12 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 325bp odst. 5 písm. e) a odst. 6 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 musí instituce, které neobdržely svolení odhadovat pro účely výpočtu svého kapitálového požadavku k úvěrovému riziku pravděpodobnosti selhání nebo ztrátovost ze selhání v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 3 oddílem 1 uvedeného nařízení, k odhadování pravděpodobností selhání a ztrátovosti ze selhání pro účely výpočtu svého kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle článku 325bl uvedeného nařízení vypracovat interní metodiku nebo používat externí zdroje. Aby se zajistily rovné podmínky pro všechny instituce v Unii, měly by se na takové interní metodiky vztahovat stejné požadavky jako na metodiky používané institucemi, jež svolení odhadovat pravděpodobnosti selhání nebo ztrátovost ze selhání v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 3 uvedeného nařízení obdržely. Mohou však existovat případy, kdy instituce pro účely výpočtu svého kapitálového požadavku k tržnímu riziku nemohou využít externí zdroje údajů ani reálně nemohou použít své modely v souladu s požadavky stanovenými v části třetí hlavě II kapitole 3 uvedeného nařízení z toho důvodu, že jim chybí vstupní údaje nebo by to vyžadovalo neúměrné úsilí. Je tudíž nezbytné stanovit zvláštní požadavky, které umožní, aby interní metodiky používané institucemi pro účely výpočtu kapitálového požadavku k tržnímu riziku nebo části těchto metodik všechny takové případy odpovídajícím způsobem pokrývaly. Tyto zvláštní požadavky by měly zajistit obezřetně formulované výsledky. Zároveň by měly odpovídat specifickým potřebám z hlediska včasnosti a flexibility, což se mimo jiné týká situací, kdy jsou pozice u některých emitentů tak malé, že nevyžadují komplexní metodiku, a je tedy vhodnější metodika jednodušší.

(2)

Uvedené zvláštní požadavky by měly být uplatňovány, pouze je-li to nutné, tedy pouze pokud instituce nemohou využít externí zdroje údajů ani reálně nemohou použít modely splňující požadavky stanovené v části třetí hlavě II kapitole 3 nařízení (EU) č. 575/2013. Měly by proto být stanoveny podmínky, při jejichž splnění bude jisté, že pro odhad pravděpodobností selhání a ztrátovosti ze selhání neexistují žádné jiné zdroje a že případy, v nichž instituce nemohou využít externí zdroje údajů ani reálně nemohou použít své modely, nepředstavují při zohlednění požadavků stanovených v čl. 325bn odst. 1 uvedeného nařízení nadměrnou část jejich portfolia. Instituce by tyto podmínky měly dostatečně často posuzovat s cílem zohlednit případné změny, mimo jiné změny v dostupnosti externích zdrojů údajů, a to s přihlédnutím k četnosti, s níž jsou vykazovány kapitálové požadavky k tržnímu riziku.

(3)	Aby instituce mohly zohlednit charakteristiky pozic u různých emitentů, včetně důležitosti a doby držení těchto pozic, měly by mít možnost vypracovat interní metodiky pro odhad pravděpodobností selhání a ztrátovosti ze selhání, které by sestávaly z různých částí zaměřených na tyto různé pozice.

(4)

Je nutné zajistit, aby riziko selhání jednotlivých emitentů bylo kryto dostatečným kapitálem. Odhady pravděpodobností selhání a ztrátovosti ze selhání vycházející z interní metodiky nebo její části by proto měly být s přihlédnutím k dalším metodikám a zdrojům, jež instituce používají, dostatečně konzervativní. Za tímto účelem je třeba stanovit podmínky, které dostatečnou konzervativnost odhadů pravděpodobností selhání a ztrátovosti ze selhání zaručí. Zejména by měly být pro případy, kdy instituce nemohou využít externí zdroje údajů ani reálně nemohou použít své modely, stanoveny limity možných hodnot odhadů pravděpodobností selhání a ztrátovosti ze selhání.

(5)

Instituce, které k odhadování pravděpodobností selhání a ztrátovosti ze selhání používají externí zdroje, by měly v rámci validace interního modelu rizika selhání provádět pravidelný přezkum provedených odhadů, aby zajistily, že jsou tyto odhady stále přiměřené jejich portfoliím. Instituce, jež používají více externích zdrojů, by měly určit pořadí těchto externích zdrojů, aby zajistily celkovou konzistentnost jejich používání v interním modelu rizika selhání. Instituce používající externí zdroje k odhadování pravděpodobností selhání navíc musí v některých případech před vlastním provedením odhadů pravděpodobností selhání provést řadu kroků a postupů. Je proto nezbytné stanovit požadavky, jež zajistí, aby metodika používaná k provádění odhadů pravděpodobností selhání na základě externích zdrojů byla koncepčně správná a zajišťovala přesné, konzistentní a nezkreslené odhady.

(6)

Instituce musí podle čl. 325bp odst. 11 nařízení (EU) č. 575/2013 dokumentovat své interní modely tak, aby jejich předpoklady ohledně korelací a dalších prvků modelovacího postupu byly pro příslušné orgány transparentní. Aby příslušné orgány mohly snáze zajistit dodržování tohoto požadavku, je třeba upřesnit, jak se má tento obecný požadavek na dokumentaci v souvislosti s interními metodikami nebo externími zdroji, které jsou používány v interním modelu rizika selhání k odhadování pravděpodobností selhání a ztrátovosti ze selhání, uplatňovat.

(7)	Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(8)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Požadavky na interní metodiku pro odhadování pravděpodobností selhání

1. Interní metodika instituce nebo její část používaná k odhadování pravděpodobností selhání v souladu s čl. 325bp odst. 5 písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013 musí splňovat stejné požadavky jako metodiky používané institucemi, jež obdržely svolení odhadovat pravděpodobnosti selhání v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 3 uvedeného nařízení.

2. Odchylně od odstavce 1 musí interní metodika instituce nebo její část pro odhadování pravděpodobností selhání splňovat příslušné požadavky stanovené v odstavci 3 nebo 4, jestliže jsou u daného emitenta splněny čtvrtletně všechny tyto podmínky:

a)	pro odhad pravděpodobnosti selhání dotčeného emitenta již nejsou k dispozici žádné externí zdroje splňující požadavky stanovené v článku 2;

použití interní metodiky nebo její části splňující požadavky stanovené v odstavci 1:

i)	není možné z důvodu nedostatku vstupních údajů o dotčeném emitentovi nebo

ii)	je u dotčeného emitenta neúměrné důležitosti nebo době držení příslušných pozic na základě strategie obchodování přijaté pro takové pozice;

hodnota „m“ vypočtená podle vzorce uvedeného v odstavci 5 odpovídá některé z těchto možností:

i)	je rovna 10 % nebo nižší;

ii)

je vyšší než 10 % a instituce provede všechny tyto kroky:

1)	instituce prověří, zda jsou k dispozici další externí zdroje splňující požadavky stanovené v článku 2, a na základě takových zdrojů sníží hodnotu „m“ na hodnotu 10 % nebo nižší;

2)	instituce provede analýzu citlivosti a analýzu scénářů, aby posoudila kvalitativní a kvantitativní spolehlivost interní metodiky nebo její části.

Pokud jde o analýzu citlivosti uvedenou v písm. c) bodě ii) podbodě 2, posoudí instituce citlivost kapitálových požadavků vypočtených v souladu s čl. 325bn odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 ve vztahu ke všem pozicím v obchodním portfoliu podle článku 325bl uvedeného nařízení. Instituce provede posouzení tak, že emitentům, na něž se v okamžiku výpočtu vztahuje interní metodika nebo její část splňující příslušné požadavky stanovené v odstavci 3 nebo 4, přiřadí jeden ratingový stupeň nad a jeden ratingový stupeň pod ratingovým stupněm použitým ke splnění požadavků stanovených v uvedených odstavcích.

3. Jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 2, přiřadí se v rámci interní metodiky instituce nebo její části emitentovi odhad pravděpodobnosti selhání, který je roven maximální výši následujících hodnot nebo vyšší:

a)	nejvyšší pravděpodobnost selhání přiřazovaná emitentům pozic, kteří jsou emitenty investičního stupně a u nichž nejsou splněny podmínky stanovené v odstavci 2, v rámci interního modelu instituce pro riziko selhání;

b)	rovnoměrně vážený průměr pravděpodobností selhání přiřazených emitentům pozic, u nichž nejsou splněny podmínky stanovené v odstavci 2, v rámci interního modelu instituce pro riziko selhání.

Pro účely písmene b) mohou instituce z výpočtu rovnoměrně váženého průměru pravděpodobností selhání vyloučit emitenty v selhání, pokud mohou zaručit, že u těchto emitentů nejsou splněny podmínky stanovené v odstavci 2.

4. Odchylně od odstavce 3, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 2 a kapitálové požadavky k riziku selhání se sníží v závislosti na zvýšení hodnoty pravděpodobnosti selhání přiřazené danému emitentovi, přiřadí se tomuto emitentovi v rámci interní metodiky instituce nebo její části odhad pravděpodobnosti selhání, který je roven hodnotě přiřazené v souladu s odst. 3 písm. b) nebo nižší.

5. Pro účely odst. 2 písm. c) instituce vypočítají hodnotu „m“ podle tohoto vzorce:

kde:

DRC(plný rozsah)	=	kapitálové požadavky vypočtené v souladu s čl. 325bn odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 pro plný rozsah pozic v obchodním portfoliu uvedených v článku 325bl uvedeného nařízení;
DRC(další metodiky a externí zdroje)	=	kapitálové požadavky vypočtené v souladu s čl. 325bn odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 výhradně ve vztahu k pozicím v obchodním portfoliu uvedeným v článku 325bl uvedeného nařízení, u jejichž emitentů nejsou splněny podmínky stanovené v odstavci 2.

Článek 2

Požadavky na externí zdroje pro odhadování pravděpodobností selhání

1. Pokud instituce používají externí zdroje k odhadování pravděpodobností selhání v souladu s čl. 325bp odst. 5 písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013, provádějí v souladu s čl. 325bj odst. 2 a čl. 325bp odst. 7 uvedeného nařízení v pravidelných intervalech validaci odhadů pravděpodobností selhání používaných v interním modelu rizika selhání.

2. Instituce získávají odhady pravděpodobností selhání na základě externích zdrojů pomocí metodiky, která je koncepčně správná a splňuje požadavky stanovené v odstavci 4.

3. Instituce, jež používají více externích zdrojů, určí pořadí těchto externích zdrojů.

4. Předtím než instituce použijí minimální úroveň pravděpodobnosti selhání uvedenou v čl. 325bp odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013, zajistí, aby metodika podle odstavce 2 tohoto článku splňovala všechny tyto požadavky:

metodika na základě použité ratingové stupnice dlužníků, přičemž tato stupnice může být i spojitá, poskytuje odhady pravděpodobností selhání odpovídajících příslušnému horizontu uvedenému v čl. 325bp odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013, které splňují všechny tyto podmínky:

i)	na základě provedené analýzy očekávaného rozpětí chyb jsou odhady pravděpodobností selhání považovány v případě všech stupňů dlužníků za přesné;

ii)	odhady pravděpodobností selhání jsou u všech stupňů dlužníků konzistentní;

iii)	odhady pravděpodobností selhání umožňují smysluplné rozlišení rizika a striktně se zvyšují v závislosti na snížení úvěruschopnosti dlužníka;

iv)	pro stupně dlužníků není stanovována nulová hodnota odhadů pravděpodobností selhání pouze na základě skutečnosti, že u daného stupně dlužníka nebyla v minulosti zaznamenána žádná selhání;

pokud se v rámci metodiky odhady pravděpodobností selhání neodvozují v kombinaci s aktuálními tržními cenami, provedou instituce analýzu případných pozorovaných rozdílů mezi takovými odhady a odhady odvozenými v kombinaci s aktuálními tržními cenami podle čl. 325bp odst. 5 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 3

Požadavky na interní metodiku pro odhadování ztrátovosti ze selhání

1. Interní metodika instituce nebo její část používaná k odhadování ztrátovosti ze selhání v souladu s čl. 325bp odst. 6 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 musí splňovat stejné požadavky jako metodiky používané institucemi, jež obdržely svolení odhadovat ztrátovost ze selhání v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 3 uvedeného nařízení.

2. Odchylně od odstavce 1 musí interní metodika instituce nebo její část pro odhadování ztrátovosti ze selhání splňovat příslušné požadavky stanovené v odstavci 3 nebo 4, jestliže jsou ve vztahu k dané pozici splněny čtvrtletně všechny tyto podmínky:

a)	pro odhad ztrátovosti ze selhání u dotčené pozice již nejsou k dispozici žádné externí zdroje splňující požadavky stanovené v článku 4;

použití interní metodiky nebo její části splňující požadavky stanovené v odstavci 1:

i)	není možné z důvodu nedostatku vstupních údajů o dotčené pozici nebo

ii)	je neúměrné důležitosti nebo době držení dotčené pozice na základě strategie obchodování přijaté pro tuto pozici;

hodnota „m“ vypočtená podle vzorce uvedeného v odstavci 5 odpovídá některé z těchto možností:

i)	je rovna 10 % nebo nižší;

ii)	je vyšší než 10 % a instituce prověří, zda jsou k dispozici další externí zdroje splňující požadavky stanovené v článku 4, a na základě takových zdrojů sníží hodnotu „m“ na hodnotu 10 % nebo nižší.

3. Jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 2, přiřadí se v rámci interní metodiky instituce nebo její části pozici odhad ztrátovosti ze selhání, který je roven následujícím hodnotám nebo vyšší:

a)	75 % u pozic v podřízených dluzích;

b)	45 % u pozic v prioritních nezajištěných dluzích;

c)	11,25 % u pozic v krytých dluhopisech;

d)	25 % u všech ostatních pozic.

4. Odchylně od odstavce 3, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 2 a kapitálové požadavky k riziku selhání se sníží v závislosti na zvýšení hodnoty ztrátovosti ze selhání přiřazené dané pozici, přiřadí se této pozici v rámci interní metodiky instituce nebo její části odhad ztrátovosti ze selhání, který je roven hodnotám stanoveným v odstavci 3 nebo nižší.

5. Pro účely odst. 2 písm. c) instituce vypočítají hodnotu „m“ podle vzorce uvedeného v čl. 1 odst. 5, kde výraz DRC (další metodiky a externí zdroje) představuje kapitálové požadavky vypočtené v souladu s čl. 325bn odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 výhradně ve vztahu k pozicím v obchodním portfoliu uvedeným v článku 325bl uvedeného nařízení, u nichž nejsou splněny podmínky stanovené v odstavci 2.

Článek 4

Požadavky na externí zdroje pro odhadování ztrátovosti ze selhání

1. Pokud instituce používají externí zdroje k odhadování ztrátovosti ze selhání v souladu s čl. 325bp odst. 6 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, provádějí v souladu s čl. 325bj odst. 2 a čl. 325bp odst. 7 uvedeného nařízení v pravidelných intervalech validaci odhadů ztrátovosti ze selhání používaných v interním modelu rizika selhání.

2. Instituce, jež používají více externích zdrojů, určí pořadí těchto externích zdrojů.

Článek 5

Dokumentace

1. Instituce, jejichž interní metodika nebo její část splňuje podmínky stanovené v čl. 1 odst. 2 nebo čl. 3 odst. 2, dokumentují v souvislosti se všemi emitenty a pozicemi, na něž se uvedené články vztahují, všechny tyto údaje:

údaje o tom, že nejsou k dispozici žádné externí zdroje, které by splňovaly příslušné požadavky stanovené v článku 2, pro odhad pravděpodobností selhání dotčených emitentů nebo že nejsou k dispozici žádné externí zdroje, které by splňovaly příslušné požadavky stanovené v článku 4, pro odhad ztrátovosti ze selhání u dotčených pozic;

údaje o tom, že použití interní metodiky splňující požadavky stanovené v čl. 1 odst. 1 pro odhadování pravděpodobností selhání dotčených emitentů nebo požadavky stanovené v čl. 3 odst. 1 pro odhadování ztrátovosti ze selhání u dotčených pozic by nebylo možné z důvodu nedostatku vstupních údajů nebo že by bylo neúměrné důležitosti nebo době držení daných pozic podle strategie obchodování přijaté pro tyto emitenty nebo pozice;

c)	hodnoty „m“ vypočtené podle vzorců uvedených v čl. 1 odst. 5 a čl. 3 odst. 5.

2. Instituce vedou aktualizovaný seznam externích zdrojů údajů používaných pro účely článků 2 a 4, který obsahuje všechny tyto prvky:

a)	popis metodik používaných k získání odhadů pravděpodobností selhání na základě externích zdrojů v souladu s čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 2;

dokumentaci a související zdůvodnění v případech, kdy instituce při započítávání očekávaných úvěrových ztrát a odhadů pravděpodobností selhání, které byly získány na základě externích zdrojů, u expozic v rámci interního modelu rizika selhání za účelem zajištění řádného řízení úvěrového rizika, které schválilo vrcholné vedení, zjistila rozdílné podmínky, informace nebo předpoklady;

c)	popis metodik používaných k získání odhadů ztrátovosti ze selhání na základě externích zdrojů v souladu s čl. 4 odst. 1;

d)	výsledky validací provedených v souladu s čl. 2 odst. 1 a čl. 4 odst. 1;

e)	pořadí používaných externích zdrojů v souladu s čl. 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 2.

Pro účely písmene a), existují-li rozdíly mezi takovými odhady pravděpodobností selhání a odhady používanými v interních metodikách institucí pro řízení rizik a nejsou-li tyto rozdíly způsobeny požadavky stanovenými v čl. 325bp odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013, uvedou se tyto rozdíly v popisu metodik.

Pro účely písmene c), existují-li rozdíly mezi takovými odhady ztrátovosti ze selhání a odhady používanými v interních metodikách institucí pro řízení rizik a nejsou-li tyto rozdíly způsobeny požadavky stanovenými v čl. 325bp odst. 6 nařízení (EU) č. 575/2013, uvedou se tyto rozdíly v popisu metodik.

Článek 6

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech.

V Bruselu dne 20. dubna 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

1.8.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 193/14

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1579

ze dne 31. července 2023,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2379, pokud jde o statistiku cen v zemědělství

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2379 ze dne 23. listopadu 2022 o statistice zemědělských vstupů a výstupů, změně nařízení Komise (ES) č. 617/2008 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1165/2008, (ES) č. 543/2009 a (ES) č. 1185/2009 a směrnice Rady 96/16/ES (1), a zejména na čl. 5 odst. 10 a čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (EU) 2022/2379 stanoví integrovaný rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky, pokud jde o zemědělské vstupy a výstupy.

(2)	Je nezbytné upřesnit požadavky na údaje pro vypracovávání statistiky zemědělských vstupů a výstupů, pokud jde o ceny v zemědělství, aby bylo možné vypracovávat srovnatelné údaje mezi členskými státy a dosáhnout harmonizace.

(3)

Podle čl. 5 odst. 10 nařízení (EU) 2022/2379 mají prováděcí akty vymezující soubory údajů, které mají být předány Komisi, stanovit v příslušných případech technické prvky údajů, které se mají poskytnout, jako je seznam proměnných, popisy proměnných, jednotky zjišťování, metodická pravidla, která se mají použít, a lhůty pro předání údajů.

(4)	Jelikož regionální rozměr je nezbytný pouze u některých proměnných, je nutné stanovit proměnné, u kterých je požadován.

(5)	Referenční období uvedená v článku 9 nařízení (EU) 2022/2379 by měla být dále upřesněna.

(6)	Aby se získávaly spolehlivé a srovnatelné výsledky od všech členských států, požaduje se společný metodický rámec pro sestavování statistiky cen v zemědělství.

(7)	Indexy cen v zemědělství jsou nezbytnými základními údaji pro souhrnné zemědělské účty, jak je uvedeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 (2), a proto by jednotky zjišťování měly spadat do oblasti působnosti uvedeného nařízení.

(8)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro Evropský statistický systém zřízeného článkem 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (3),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Požadavky na údaje

Členské státy poskytují údaje z oblasti statistiky cen v zemědělství uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2022/2379 v podobě souborů souhrnných údajů. Údaje se předávají Komisi (Eurostatu) na požadované zeměpisné úrovni.

Článek 2

Soubory údajů

Obsah souborů údajů je uveden:

v příloze I pro téma i), indexy cen v zemědělství, pro tato dílčí témata

i)	předběžné a konečné indexy;

ii)	váhy a indexy přepočtené na nový základ;

v příloze II pro téma ii), absolutní ceny vstupů, pro tato dílčí témata

hnojiva;

ii)

krmivo;

iii)

energie;

v příloze III pro téma iii), ceny zemědělské půdy a nájemné, pro tato dílčí témata

i)	ceny zemědělské půdy;

ii)	nájemné za zemědělskou půdu.

Pro každý soubor údajů se v oddíle I stanoví:

a)	popis obsahu údajů;

b)	proměnné, které se mají poskytovat na vnitrostátní a případně regionální úrovni;

c)	lhůty pro předání údajů Komisi (Eurostatu);

d)	referenční období.

Pro každý soubor údajů se v oddíle II stanoví:

a)	popis měrných jednotek;

b)	technické požadavky týkající se proměnných.

Článek 3

Metodické specifikace

Metodické specifikace týkající se jednotlivých souborů údajů v přílohách I, II a III jsou uvedeny v příloze IV.

Článek 4

Jednotky zjišťování

Jednotkami zjišťování pro statistiku témat „indexy cen v zemědělství“ a „absolutní ceny vstupů“ jsou jednotky odvětví zemědělství obchodující se zbožím a službami nebo jejich protistrany v transakcích. Odvětví zemědělství se skládá ze zemědělských podniků, skupin producentů vína a olivového oleje a specializovaných jednotek, které těmto podnikům poskytují stroje, materiály a pracovní síly pro provádění smluvních prací.

Jednotkami zjišťování pro téma „ceny zemědělské půdy a nájemné“ jsou především osoby nebo podniky, které se podílejí na transakcích prodeje nebo pronájmu půdy pro zemědělské využití, včetně poskytovatelů služeb.

Článek 5

Popisy

Pro účely tohoto nařízení se použijí popisy pojmů stanovené v příloze V.

Článek 6

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2025.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 31. července 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 315, 7.12.2022, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství (Úř. věst. L 33, 5.2.2004, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

PŘÍLOHA I

INDEXY CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ

SOUBOR ÚDAJŮ 1

Indexy cen v zemědělství

Oblast:	c.	Statistika cen v zemědělství
Téma:	i.	Indexy cen v zemědělství
Dílčí témata:	i.1	Předběžné a konečné indexy
	i.2	Váhy a indexy přepočtené na nový základ

Oddíl I

Obsah údajů

Tyto údaje poskytují indexy cen v zemědělství, které představují změny cen zemědělských produktů a vstupů v členském státě během referenčního období ve srovnání se základním rokem, jakož i údaje nezbytné pro přepočet těchto indexů na nový základ. Jedná se o: váhy (váhové hodnoty) a indexy přepočtené na nový základ.

Produkt nebo vstup

Četnost

Jednou za čtvrtletí

Jednou za rok

Jednou za pět let

Referenční období

1. čtvrtletí

2. čtvrtletí

3. čtvrtletí

4. čtvrtletí

Rok N

Rok B

Lhůty

15. květen roku N

15. srpen roku N

15. listopad roku N

15. únor roku N+1

15. listopad roku N

1. březen roku N+1

15. červenec roku N+1

30. září roku B+3

31. prosinec roku B+3

Zemědělské produkty

OBILOVINY (včetně osiva)

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Pšenice a špalda

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Pšenice obecná a špalda

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Pšenice tvrdá

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Žito a ozimé směsky

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ječmen

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Krmný ječmen

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Sladovnický ječmen

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Oves a letní obilné směsky

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Kukuřice na zrno

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Rýže

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní obiloviny

AI, QI

QW, AW

QI, AI

TECHNICKÉ PLODINY

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Olejnatá semena a olejnaté plody (včetně osiva)

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Řepka a řepice na semeno

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Slunečnice

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Sója

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní olejniny

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Bílkovinné plodiny (včetně osiva)

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Surový tabák

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Řepa cukrovka

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní technické plodiny

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Přadné plodiny

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Chmel

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní technické plodiny: ostatní

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

PÍCNINY

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Kukuřice na zeleno

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Krmné okopaniny (včetně krmné řepy)

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní pícniny

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Seno

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Sláma

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Siláž

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní pícniny: ostatní

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

ZELENINA A ZAHRADNICKÉ PRODUKTY

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Čerstvá zelenina (včetně melounů)

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Květák

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Rajčata

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní čerstvá zelenina

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Zelí

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Locika setá

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Špenát

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Okurky

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Mrkev

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Cibule

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Čerstvé fazole

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Čerstvé luskoviny

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Čerstvý hrách

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní čerstvá zelenina: ostatní

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Sazenice a květiny

AI, QI

QW, AW

QI, AI

BRAMBORY (včetně sadby)

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Konzumní brambory

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Rané brambory

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Pozdní brambory

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Sadbové brambory

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní brambory

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

OVOCE

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Čerstvé ovoce

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Jablka pro přímou spotřebu

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Hrušky pro přímou spotřebu

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Broskve

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní čerstvé ovoce

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Třešně a višně

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Švestky

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Jahody

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ořechy a sušené ovoce

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ořechy

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Sušené ovoce

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní čerstvé ovoce: ostatní

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Citrusové plody

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Sladké pomeranče

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Mandarinky

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Citróny a limety

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní citrusové plody

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ovoce subtropického a tropického klimatického pásma

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Hrozny vinné révy

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Hrozny stolní

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní hrozny vinné révy, čerstvé

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Olivy

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Olivy stolní

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní olivy

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

VÍNO

AI, QI

QW, AW

QI, AI

CHOP a CHZO

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

CHOP

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

CHZO

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Jiná vína než vína s CHOP a CHZO

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

OLIVOVÝ OLEJ

AI, QI

QW, AW

QI, AI

OSTATNÍ ROSTLINNÉ PRODUKTY

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Rostlinné materiály používané zejména k pletení

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Osivo

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní rostlinné produkty: ostatní

AI, QI

QW, AW

QI, AI

PLODINY CELKEM, včetně ovoce a zeleniny

AI, QI

QW, AW

QI, AI

PLODINY CELKEM, kromě ovoce a zeleniny

AI, QI

QW, AW

QI, AI

ZVÍŘATA

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Živý skot

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Skot kromě telat

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Telata

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Živá prasata

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Živí koně, osli, muly a mezci

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Živé ovce a kozy

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Živá drůbež

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Kur domácí (druh)

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní drůbež

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní zvířata

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

ŽIVOČIŠNÉ PRODUKTY

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Mléko nebo syrové mléko

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Syrové kravské mléko

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní druhy mléka

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Vejce

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní živočišné produkty

AI, QI

QW, AW

QI, AI

CELKEM ZVÍŘATA

AI, QI

QW, AW

QI, AI

ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBKY CELKEM, včetně ovoce a zeleniny

AI, QI

QW, AW

QI, AI

ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBKY CELKEM, kromě ovoce a zeleniny

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Výrobky a služby spotřebovávané v zemědělství (vstup 1)

VÝROBKY A SLUŽBY V SOUČASNOSTI SPOTŘEBOVÁVANÉ V ZEMĚDĚLSTVÍ (VSTUP 1)

AI, QI

QW, AW

QI, AI

OSIVO A SADEBNÍ MATERIÁL

AI, QI

QW, AW

QI, AI

ENERGIE: MAZIVA

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Elektřina

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Paliva pro vytápění

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Motorová paliva

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Maziva a jiné energetické produkty než elektřina a topná a motorová paliva

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

HNOJIVA A POMOCNÉ PŮDNÍ LÁTKY

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Jednosložková hnojiva

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Dusíkatá hnojiva

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Fosforečná hnojiva

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Draselná hnojiva

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Vícesložková hnojiva

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Hnojiva NP

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Hnojiva PK

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Hnojiva NPK

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní hnojiva, pomocné půdní látky

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Fungicidy a baktericidy

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Insekticidy a akaricidy

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Herbicidy, desikanty a přípravky proti mechům

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní přípravky na ochranu rostlin

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

VETERINÁRNÍ NÁKLADY

AI, QI

QW, AW

QI, AI

KRMIVA PRO ZVÍŘATA

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Krmné suroviny

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Obiloviny a vedlejší produkty mletí

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Pokrutiny

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Produkty živočišného původu

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní krmné suroviny

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Krmné směsi

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Krmné směsi pro telata

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Krmné směsi pro skot kromě telat

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Krmné směsi pro prasata

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Krmné směsi pro drůbež

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní krmné směsi

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

ÚDRŽBA MATERIÁLŮ

AI, QI

QW, AW

QI, AI

ÚDRŽBA BUDOV

AI, QI

QW, AW

QI, AI

OSTATNÍ VÝROBKY A SLUŽBY

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Výrobky a služby přispívající do zemědělských investic (vstup 2)

VÝROBKY A SLUŽBY PŘISPÍVAJÍCÍ DO ZEMĚDĚLSKÝCH INVESTIC (VSTUP 2)

AI, QI

QW, AW

QI, AI

MATERIÁLY

AI, QI

QW, AW

QI, AI

STROJE A OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Půdní frézy (rotovátory) a další dvoukolová zařízení

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Stroje a zařízení pro pěstování

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Stroje a zařízení pro sklizeň

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Zemědělské stroje a zařízení

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Zemědělské stroje a zařízení pro rostlinnou výrobu

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Zemědělské stroje a zařízení pro živočišnou výrobu

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní zemědělské stroje a zařízení

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

PŘEPRAVNÍ PROSTŘEDKY

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Traktory

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

Ostatní vozidla

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

BUDOVY

AI, QI

QW, AW

QI, AI

ZEMĚDĚLSKÉ STAVBY (NEBYTOVÉ)

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

OSTATNÍ ČINNOSTI S VÝJIMKOU ZLEPŠENÍ PŮDY (JINÉ BUDOVY, STRUKTURY ATD.)

—

AI, QI

QW, AW

QI, AI

OSTATNÍ

AI, QI

QW, AW

QI, AI

VSTUPY CELKEM (VSTUP 1 + VSTUP 2)

AI, QI

QW, AW

QI, AI

N	:	Kalendářní rok, ke kterému se údaje vztahují
B	:	Základní rok
AI	:	Roční indexy, B = 100
QI	:	Čtvrtletní indexy, B = 100
AW	:	Roční váhové hodnoty (v milionech národní měny)
QW	:	Čtvrtletní váhové hodnoty (v milionech národní měny)

Zeměpisná úroveň

vnitrostátní úroveň

Oddíl II

Popis měrných jednotek

Indexy cen v zemědělství: index nastavený na 100 pro základní rok

Váhové hodnoty: v milionech národní měny

Technické požadavky týkající se proměnných

Podrobné metodické specifikace, které se mají použít, jsou uvedeny v příloze IV.

Roční index kategorie je váženým průměrem čtyř odpovídajících čtvrtletních indexů téže kategorie. Pro stanovení tohoto výsledku se používají čtvrtletní váhové hodnoty.

Agregované indexy jsou výsledkem váženého průměru podrobnějších indexů na další úrovni klasifikace, vážených podle jejich váhových hodnot.

Indexy se každých pět let přepočítají na nový základ tak, aby bylo možné přepočítat indexy cen v zemědělství s ohledem na ceny a váhové hodnoty nového základního roku (roky končící číslicí 0 nebo 5).

PŘÍLOHA II

ABSOLUTNÍ CENY VSTUPŮ

SOUBOR ÚDAJŮ 1

Hnojiva

Oblast:	c.	Statistika cen v zemědělství
Téma:	ii.	Absolutní ceny vstupů
Dílčí téma:	ii.1	Hnojiva

Oddíl I

Obsah údajů

Tento soubor údajů se vztahuje k průměrným nákupním cenám hnojivých výrobků a k souvisejícím váhovým hodnotám za konkrétní zemi.

Hnojivý výrobek a jeho forma			Lhůta
Hnojivý výrobek a jeho forma			31. května roku N+1	31. prosinec roku B+1
Dusíkatá hnojiva
	Síran amonný 16–26 % (AS)	Granulovaná	AP	AW
	Síran amonný 16–26 % (AS)	Krystalizovaná	AP	AW
	Dusičnan amonno-vápenatý 22–32 % (CAN)	Všechny formy	AP	AW
	Dusičnan amonný (AN) 28–38 %	Granulovaná	AP	AW
	Dusičnan amonný (AN-24S) 20–30 % N+S	Granulovaná	AP	AW
	Močovina (AUS) 46 %	Granulovaná	AP	AW
	Močovina (AUS) 46 %	Prilovaná	AP	AW
	Dusičnan amonný s močovinou (UAN) 27–37 %	Roztok	AP	AW
	Dusičnan amonný s močovinou + S (UAN-26S) 22–32 % N+S	Roztok	AP	AW
Fosforečná hnojiva
	Jednoduchý superfosfát (SSP) pod 25 %	Všechny formy	AP	AW
	Trojitý superfosfát (TSP) nad 40 %	Všechny formy	AP	AW
Draselná hnojiva
	Chlorid draselný (KCl) 55–65 %	Granulovaná/zhutněná	AP	AW
	Chlorid draselný (KCl) 55–65 %	Prilovaná	AP	AW
	Síran draselný (K2SO4) 45–55 %	Všechny formy	AP	AW

N	:	Kalendářní rok, ke kterému se údaje vztahují
AP	:	Roční průměrná cena (v národní měně za tunu obsahu živin)
B	:	Rok, ke kterému se vztahují váhové hodnoty (končící na „0“ nebo „5“)
AW	:	Váhové hodnoty za konkrétní zemi (v milionech národní měny)

Zeměpisná úroveň

vnitrostátní úroveň

Referenční období

kalendářní rok

Oddíl II

Popis měrných jednotek

Cena: V národní měně za metrickou tunu obsahu živin v hnojivém výrobku, konkrétně ekvivalentů dusíku (N), fosfátu (P2O5) nebo oxidu draselného (K2O) pro dusíkatá, fosforečná a draselná hnojiva, výpočet podle obecných metodických specifikací v příloze IV.

Váhové hodnoty za konkrétní zemi: v milionech národní měny

Technické požadavky týkající se proměnných

Ceny se vztahují na transakce s minimálně pěti tunami hnojivého výrobku dodaného zdarma do zemědělského podniku.

Váhové hodnoty za konkrétní zemi jsou vnitrostátní hodnoty všech transakcí zaznamenaných pro každý hnojivý výrobek.

SOUBOR ÚDAJŮ 2

Krmivo

Oblast:	c.	Statistika cen v zemědělství
Téma:	ii.	Absolutní ceny vstupů
Dílčí téma:	ii.2	Krmivo

Oddíl I

Obsah údajů

Tento soubor údajů se vztahuje k nákupním cenám krmiv a k souvisejícím váhovým hodnotám za konkrétní zemi.

Krmivo	Lhůta
Krmivo	31. května roku N+1	31. prosinec roku B+1
Krmné suroviny
Krmná pšenice	AP	AW
Krmný ječmen	AP	AW
Oves	AP	AW
Kukuřice na zrno	AP	AW
Pšeničné otruby	AP	AW
Sójová moučka	AP	AW
Cukrovarské řízky sušené	AP	AW
Luční seno	AP	AW
Sušená vojtěška	AP	AW
Obilná sláma	AP	AW
Tritikale	AP	AW
Slunečnicový extrahovaný šrot (moučka)	AP	AW
Řepkový šrot	AP	AW
Třtinová melasa	AP	AW

N	:	Kalendářní rok, ke kterému se údaje vztahují
AP	:	Roční průměrná cena (v národní měně)
B	:	Rok, ke kterému se vztahují váhové hodnoty (končící na „0“ nebo „5“)
AW	:	Váhové hodnoty za konkrétní zemi (v milionech národní měny)

Zeměpisná úroveň

vnitrostátní úroveň

Referenční období

kalendářní rok

Oddíl II

Popis měrných jednotek

Roční průměrná cena:	V národní měně za metrickou tunu krmné suroviny.
Váhové hodnoty za konkrétní zemi:	v milionech národní měny

Technické požadavky týkající se proměnných

Ceny se vztahují na transakce s minimálně pěti tunami krmiva dodaného zdarma do zemědělského podniku.

SOUBOR ÚDAJŮ 3

Energie

Oblast:	c.	Statistika cen v zemědělství
Téma:	ii.	Absolutní ceny vstupů
Dílčí téma:	ii.3	Energie

Oddíl I

Obsah údajů

Tento soubor údajů se vztahuje k nákupním cenám energetických produktů používaných v zemědělství a k souvisejícím váhovým hodnotám za konkrétní zemi.

Energetický produkt	Lhůta
Energetický produkt	31. května roku N+1	31. prosinec roku B+1
Elektřina	AP	AW
Topný plynový olej	AP	AW
Zbytkový topný olej	AP	AW
Motorový benzin	AP	AW
Motorová nafta	AP	AW

N	:	Kalendářní rok, ke kterému se údaje vztahují
AP	:	Roční průměrná cena
B	:	Rok, ke kterému se vztahují váhové hodnoty (končící na „0“ nebo „5“)
AW	:	Váhové hodnoty za konkrétní zemi (v milionech národní měny)

Referenční období

kalendářní rok

Zeměpisná úroveň

vnitrostátní úroveň

Oddíl II

Popis měrných jednotek

Elektřina:	v národní měně za 1 000 kWh
Ostatní ceny energií:	v národní měně za 100 l

Technické požadavky týkající se proměnných

Podrobné metodické specifikace, které se mají použít, jsou uvedeny v příloze IV.

Ceny se vztahují na transakce, při nichž je dodávka následující:

—	topný plynový olej: volně ložený, pro 1 000 l

—	zbytkový topný olej: volně ložený, pro 5 000 l

—	motorový benzin: u benzinového čerpadla; pro drobné nákupy volně loženého motorového benzínu do zásobníku kupujícího

—	motorová nafta: volně ložená v zásobníku kupujícího, nejméně 1 000 l

PŘÍLOHA III

CENY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY A NÁJEMNÉ

SOUBOR ÚDAJŮ 1

Ceny zemědělské půdy

Oblast:	c.	Statistika cen v zemědělství
Téma:	iii.	Ceny zemědělské půdy a nájemné
Dílčí téma:	iii.1	Ceny zemědělské půdy

Oddíl I

Obsah údajů

Tyto údaje se vztahují k průměrné prodejní ceně zemědělské půdy, jak se odráží v transakcích v členských státech v průběhu referenčního roku.

Kategorie zemědělské půdy		Lhůta
Kategorie zemědělské půdy		30. září roku N+1
Orná půda		AP
	Zavlažovatelná orná půda	AP
	Nezavlažovatelná orná půda	AP
Trvalé travní porosty		AP

N	:	Kalendářní rok, ke kterému se údaje vztahují
AP	:	Roční průměrná cena

Referenční období

kalendářní rok

Zeměpisná úroveň

vnitrostátní a regionální úroveň

Oddíl II

Popis měrných jednotek

Národní měna za hektar zemědělské půdy.

Technické požadavky týkající se proměnných

Další platné technické požadavky jsou uvedeny v podrobných metodických specifikacích v příloze IV.

SOUBOR ÚDAJŮ 2

Nájemné za zemědělskou půdu

Oblast:	c.	Statistika cen v zemědělství
Téma:	iii.	Ceny zemědělské půdy a nájemné
Dílčí téma:	iii.2	Nájemné za zemědělskou půdu

Oddíl I

Obsah údajů

Soubor údajů se vztahuje k průměrné ceně za pronájem zemědělské půdy za kalendářní rok.

Kategorie zemědělské půdy		Lhůta
Kategorie zemědělské půdy		31. prosinec roku N+1
Orná půda a trvalé travní porosty		AR
	Orná půda	AR
	Trvalé travní porosty	AR

N	:	Kalendářní rok, ke kterému se údaje vztahují
AR	:	Roční průměrná cena za pronájem

Zeměpisná úroveň

vnitrostátní a regionální úroveň

Referenční období

kalendářní rok

Oddíl II

Popis měrných jednotek

Národní měna za hektar zemědělské půdy.

Technické požadavky týkající se proměnných

Další platné technické požadavky jsou uvedeny v podrobných metodických specifikacích v příloze IV.

PŘÍLOHA IV

METODICKÉ SPECIFIKACE

1. Sestavení

1.1. Sestavování indexů cen v zemědělství (API)

1.1.1.

API jsou „indexy Laspeyresova typu“. Jedná se o cenový index, který měří průměrnou změnu cen z ceny za základní období na cenu za pozdější období, přičemž se používají podíly hodnot (váhy) ze základního období.

Index Laspeyresova typu je definován jako:

cena výrobku i se označuje pi, množství tohoto výrobku qi. Index porovnává cenu běžného období t a cenu základního období (0).

1.1.2.

Pro sestavení celého souboru indexů se sestavují pouze podrobné indexy s odkazem na absolutní ceny p0 a pt. Agregované indexy se sestavují z podrobných indexů nebo z již agregovaných indexů. Tato agregace používá přímo dělitele ze vzorce Laspeyresova indexu

jako váhu pro výpočet průměru těchto indexů. Členské státy sestavují čtvrtletní a roční váhové hodnoty pro podrobné a agregované indexy.

1.1.3.

Váhová hodnota agregovaného indexu je součtem váhových hodnot indexů, které se na něm podílejí. Váhová hodnota indexu za rok je součtem jeho váhových hodnot za čtyři čtvrtletí daného roku.

1.1.4.

Členské státy poskytnou Komisi (Eurostatu) API pro produkty a vstupy, jak jsou definovány v příloze I, s ohledem na ustanovení oddílu 3 této přílohy.

1.1.5.

Váhové hodnoty a ceny nevyžadovaných produktů definovaných v bodech 3.1.2 až 3.1.5 této přílohy se zaznamenávají společně s váhovými hodnotami a cenami jiného produktu, který je na stejné hierarchické úrovni v příloze I a podílí se na stejném agregátu.

1.1.6.

Aby se snížila možná volatilita hodnot vykazovaných za základní rok, může si každý členský stát zvolit delší období, pokud: 1) pro všechny indexy cen v zemědělství se používá stejné období, 2) indexy se vytvářejí a zveřejňují za použití společného referenčního období pro index (základní rok = 100) a 3) je zachován soulad se souhrnným zemědělským účtem (SZÚ).

1.1.7.

API se vztahuje na transakce s výrobky odvětví zemědělství ve smyslu definice v článku 4.

1.2. Sestavení absolutních cen v zemědělství pro potřeby na úrovni EU

1.2.1.

Členské státy poskytnou Komisi (Eurostatu) absolutní ceny v zemědělství pro potřeby EU, které zahrnují konkrétní vstupy v oblasti cen energie, hnojiv a krmiv, jak jsou uvedeny v příloze II. Tyto informace zahrnují roční průměrné ceny vybraných vstupů a každých pět let jejich roční váhové hodnoty.

1.3. Sestavení statistiky cen zemědělské půdy a nájemného

1.3.1.

Členské státy musí kontrolovat kvalitu jednotlivých informací, aby se zabránilo zahrnutí transakcí pro jiné než zemědělské účely a jiných transakcí, které nejsou v souladu s předpisy.

1.3.2.

Cena půdy a nájemné na úrovni NUTS 0 a NUTS 1 se vypočítávají jako průměry průměrné ceny nebo nájemného v regionech (NUTS 2) vážené podle příslušných oblastí (NUTS 2) pro každou kategorii půdy uvedenou v příloze III. Informace o plochách se poskytují na základě nejnovějších údajů z nařízení (EU) 2018/1091 o integrované statistice zemědělských podniků nebo z jakéhokoli jiného vhodného zdroje, přednostně na úrovni EU.

1.3.3.

Cena za druh půdy uvedený v příloze III se nestanovuje, pokud tento druh půdy zaujímá méně než 5 % využívané zemědělské plochy.

1.3.4.

Rozčlenění orné půdy se neprovádí, pokud zavlažovatelná orná půda zaujímá méně než 15 % využívané zemědělské plochy.

1.3.5.

Pokud se cena zavlažovatelné orné půdy výrazně neliší od ceny nezavlažovatelné půdy, rozčlenění zavlažovatelné a nezavlažovatelné orné půdy se neprovádí. Cena zavlažovatelné orné půdy vyšší o více než 50 % než cena nezavlažovatelné orné půdy se považuje za významnou.

1.3.6.

Pokud se cena trvalých travních porostů výrazně neliší od ceny orné půdy, cena trvalých travních porostů se nestanovuje. Cena orné půdy vyšší o více než 50 % než cena trvalých travních porostů se považuje za významnou.

1.3.7.

Pokud dostupné transakce nerozlišují nájemné v členění na ornou půdu a trvalé travní porosty nebo pokud neexistuje dostatek transakcí pro stanovení reprezentativních specifických cen nájemného, rozčlenění výsledných cen nájemného na ornou půdu a trvalé travní porosty se neprovádí.

1.3.8.

Pro účely sestavení statistiky cen zemědělské půdy a nájemného se v případě, že je k dispozici méně než deset způsobilých transakcí s půdou, považují příslušné statistiky za nedostatečně kvalitní. V takovém případě členský stát informuje Komisi. Způsobilé transakce jsou ty, jež jsou prováděny v souvislosti s ornou půdou a trvalými travními porosty a které se týkají ploch bez staveb nebo výsadby a jsou určeny k zemědělskému využití. Transakce prováděné mezi osobami, které jsou příbuzné, nejsou způsobilé.

2. Srovnatelnost

2.1.1.

Aby bylo možné považovat indexy za srovnatelné, musí veškeré rozdíly mezi členskými státy na libovolné úrovni podrobnosti odrážet pouze rozdíly ve změnách cen či struktuře výdajů.

2.1.2.

Veškeré indexy, které se odchylují od koncepcí nebo metod popsaných v oddíle 1.1 této přílohy, se považují za srovnatelné, pokud se v průměru za jeden rok systematicky neliší o více než 0,5 procentního bodu od indexů sestavených podle koncepcí a metod popsaných v oddíle 1.1 této přílohy.

3. Oblast sledování

3.1.1.

Absolutní ceny v zemědělství shromážděné členskými státy pro sestavení API musí být reprezentativní na úrovni členských států.

3.1.2.

Indexy produktů představující méně než jedno procento celkové váhové hodnoty zemědělských produktů členského státu a indexy vstupů představující méně než jedno procento celkové váhové hodnoty vstupů členského státu se nevyžadují, pokud nespadají pod ustanovení bodu 3.1.3 nebo 3.1.4.

3.1.3.

Roční indexy se předávají pro produkty a vstupy, jejichž hodnoty jsou součástí programu předávání údajů stanoveného v příloze II nařízení (ES) č. 138/2004 a jsou považovány za statisticky významné pro členský stát, jak stanoví bod 2.055 přílohy I uvedeného nařízení.

3.1.4.

Celkové váhové hodnoty nevyžadovaných produktů, jak jsou definovány v bodech 3.1.1 a 3.1.2 této přílohy, nemohou tvořit více než pět procent celkových váhových hodnot produktů členského státu nebo v případě nevyžadovaných vstupů celkových váhových hodnot vstupů. Pokud je součet váhových hodnot pro indexy, které splňují podmínky popsané v bodě 3.1.2 této přílohy, vyšší než pět procent, může si členský stát vybrat produkty a vstupy, pro které se indexy předávají.

3.1.5.

Čtvrtletní váhové hodnoty vztahující se k indexu produktu musí v příslušných případech zohledňovat sezónnost, pokud jeho váhová hodnota představuje více než jedno procento celkové váhové hodnoty zemědělského produktu.

3.1.6.

Členské státy mohou dobrovolně předávat čtvrtletní váhové hodnoty indexů vstupů.

3.1.7.

Absolutní ceny vstupů shromážděné členskými státy pro potřeby EU, jak je požadováno v tématu „ii. absolutní ceny vstupů“, musí být reprezentativní pro nákupy vstupů zemědělských podniků na úrovni členských států.

3.1.8.

Členský stát nemusí sestavovat a předávat absolutní ceny uvedené v souboru údajů 1 v příloze II, pokud jeho nákupy představují méně než jedno procento celkových nákupů hnojiv daným členským státem.

3.1.9.

Členský stát nemusí sestavovat a předávat absolutní ceny uvedené v souboru údajů 2 v příloze II, pokud jeho nákupy představují méně než jedno procento celkových nákupů krmiv daným členským státem.

3.1.10.

Členský stát nemusí sestavovat a předávat absolutní ceny uvedené v souboru údajů 3 v příloze II, pokud jeho nákupy představují méně než jedno procento celkových nákupů energie daným členským státem.

3.1.11.

Členské státy informují Komisi (Eurostat) o procentních podílech uvedených v bodech 3.1.8, 3.1.9 a 3.1.10 před zasláním váhových hodnot.

3.1.12.

Ceny zemědělské půdy a nájemné shromažďované členskými státy musí být reprezentativní na regionální úrovni (NUTS 2). Pokud na této úrovni není k dispozici dostatek transakcí, jsou dotčené údaje přesto součástí agregace na širší geografickou úroveň.

4. Metodologické zprávy

4.1.1.

V souladu s čl. 10 odst. 6 nařízení (EU) 2022/2379 poskytují členské státy Komisi (Eurostatu) samostatné metodologické zprávy k dílčímu tématu „váhy a indexy přepočítané na nový základ“, které obsahují:

—	soupisy zdrojů údajů, definic a metod použitých při sestavování API,

—	popis vypracování váhových hodnot API, posouzení a zpracování indexů, na které se nevztahuje úplná vykazovací povinnost, a posouzení sezónnosti.

4.1.2.

Pokud členský stát hodlá zavést podstatnou změnu metody tvorby souboru statistik cen v zemědělství nebo jeho částí, uvědomí o tom Komisi (Eurostat) nejpozději tři měsíce před tím, než taková změna vstoupí v platnost. Členské státy předloží Komisi (Eurostatu) vyčíslení dopadu této změny.

5. Sestavování indexů do roku 2028

Indexy budou sestavovány na základě dostupných váhových hodnot pro rok 2020 až do konce přepočítání na nový základ v roce 2025 (31. prosince 2028).

PŘÍLOHA V

POPISY

Pro účely této přílohy se použijí tyto definice:

1)	„zemědělským výrobcem“ se rozumí zemědělský podnik nebo jiný podnik, který se podílí na odvětví zemědělství, jak je vymezeno v nařízení (ES) č. 138/2004;

2)	„zemědělskými produkty“ se rozumí výrobky a služby, které jsou výsledkem zemědělské činnosti zemědělských výrobců;

3)	„zemědělskými vstupy“ (nebo „prostředky zemědělské výroby“) se rozumí výrobky a služby nezbytné pro výrobu zemědělských produktů;

4)	„ornou půdou“ se rozumí půda pravidelně obdělávaná (pomocí orby nebo podmítky), obvykle v systému střídání plodin;

5)	„zavlažovatelnou ornou půdou“ se rozumí plocha orné půdy, kterou lze v případě potřeby zavlažovat v referenčním roce za použití běžně dostupného vybavení a množství vody;

6)	„nezavlažovatelnou ornou půdou“ se rozumí plocha orné půdy, kterou nelze zavlažovat z důvodu nedostatečného přístupu k vodě pro zavlažování;

„trvalými travními porosty“ se rozumí půda trvale sloužící (v několika po sobě jdoucích letech, obvykle nejméně po dobu pěti let) k pěstování zelené píce a rostlin pro krmné nebo energetické účely, která není zahrnuta do systému střídání plodin v zemědělském podniku. Trvalý travní porost je založen buď s použitím agrotechnických postupů (osev), nebo přirozeným procesem (přirozená vlastní obnova porostu). Travní porosty mohou být využívány pro pastvu hospodářských zvířat, sklízeny na siláž a na seno nebo k výrobě energie z obnovitelných zdrojů.

8)	„zemědělskou půdou“ se rozumí půda, kterou zemědělské podniky využívají k zemědělské produkci nebo která je dočasně mimo produkci;

9)	„vlastníkem zemědělské půdy“ se rozumí každý vlastník zemědělské půdy bez ohledu na to, zda vykonává hospodářskou činnost, a pokud ji vykonává, bez ohledu na to, jakou hospodářskou činnost vykonává;

10)	„cenami zemědělských produktů“ se rozumí ceny, které zemědělský výrobce obdrží za zemědělské produkty dodané na místo výrobce, bez odpočitatelné DPH a subvencí, včetně daní z výrobků nebo poplatků;

11)	„cenami zemědělských vstupů“ se rozumí ceny, které zemědělský výrobce platí za vstupy dodané na místo výroby, bez vratné DPH a subvencí na produkty, včetně všech ostatních daní z produktů;

12)

„cenou zemědělské půdy“ se rozumí cena zaplacená za nabytí vlastnictví zemědělské půdy k zemědělskému využití, bez odpočitatelné DPH, nákladů na převod vlastnictví (poplatky právníkům, registrační daně, daně z nemovitostí a další poplatky), nároků souvisejících s půdou, peněžní náhrady, kterou zemědělci obdrželi za prodej/nákup zemědělské plochy, hodnoty případných staveb a převodů dědictví, avšak včetně dalších daní a poplatků. Transakce mezi příbuznými jsou vyloučeny;

13)

„nájemným za zemědělskou půdu“ se rozumí hodnota, kterou zemědělský podnik dohodl s vlastníkem půdy za nájem půdy k zemědělskému využití během jednoho roku, včetně souvisejících odvodů/daňových poplatků a naturálních plateb (oceněných cenou běžného roku), a bez nároků souvisejících s půdou, odpočitatelné DPH, nájmů budov nebo obydlí nacházejících se na půdě a jakýchkoli jiných výdajů souvisejících s jiným majetkem než se zemědělskou půdou (výdaje na běžnou údržbu budov, pojištění budov, odpisy budov, nájemné placené za profesionální využití nebytových budov atd.);

14)	„indexy cen v zemědělství“ (API) se rozumí srovnatelné cenové indexy vytvořené každým členským státem pro zemědělské produkty i zemědělské vstupy;

15)	„podrobný index API“ představuje nejpodrobnější úroveň indexů v klasifikaci API;

16)	„agregovaný index API“ je výsledkem vážené agregace podrobných API;

17)	„předběžným odhadem indexů API“ se rozumí API poskytované členskými státy, které jsou založeny na předběžných nebo částečných informacích a v případě potřeby na vhodném modelování, takže mohou být poskytnuty dříve, než je jinak požadováno;

18)	„základní rok“ je kalendářní rok, za který jsou použity ceny k výpočtu API. Indexy API jsou indexy Laspeyresova typu, jak je popsáno v příloze IV, které porovnávají ceny s cenami základního roku, přičemž tyto ceny základního roku jsou stanoveny na 100 indexových bodů;

19)

„váhové hodnoty“ jsou hodnoty výdajů nebo příjmů v průběhu základního roku:

Příjmy, které výrobce obdržel za výrobky skutečně prodané zákazníkům, se používají jako váhy v indexech cen zemědělských produktů.

zemědělských jednotek pro mezispotřebu, se používají jako váhy v indexech cen vstupů;Výdaje zemědělců na nákup výrobních prostředků (výrobků a služeb i investičních statků), včetně rostlinných produktů od jiných

20)	„objemem“ se rozumí hodnota vydělená cenou;

21)	„sezónností“ se rozumí výrazné rozdíly v cenách a objemech mezi čtyřmi čtvrtletími, které mají každý rok stejný průběh. Čtvrtletní sezónní ceny mají na ročních cenách nerovnoměrný podíl;

22)	„roční index“ je vážený průměr čtyř čtvrtletních indexů aktuálního roku vážený čtvrtletními váhovými hodnotami příslušného základního roku;

23)

„absolutními cenami v zemědělství pro sestavení API“ se rozumí údaje zahrnující:

a)	tržní ceny zemědělských produktů a nákupní ceny vstupů, které je třeba počítat čtvrtletně jako indexy v souladu s tímto nařízením; to neomezuje použití jiných informací dostatečné kvality pro sestavení API;

b)	charakteristiky, které určují cenu zemědělských produktů a vstupů, jako je hmotnost transakce, datum, balení nebo jiné relevantní charakteristiky produktu, které ovlivňují cenu;

24)

„podstatnou změnou metody tvorby“ se rozumí změna ve sběru nebo sestavování údajů, která podle odhadů ovlivní roční nebo čtvrtletní míru změny daného indexu:

1)	více než 0,5 procentního bodu pro index API zemědělských výrobků celkem, který se vypočítá jako vážený průměr všech podrobných indexů API pro produkty, nebo

2)	více než 0,5 procentního bodu pro index API vstupů celkem, který se vypočítá jako vážený průměr všech podrobných indexů API pro vstupy;

25)	„nákupními hodnotami absolutních cen vstupů“ se rozumí výdaje, které zemědělci vynaložili na nákup daného vstupního produktu během roku;

26)	„chlorid draselný“ se označuje také jako muriat z potaše;

27)	„síran draselný“ se označuje také jako síran z potaše;

28)

„energetické“ vstupy, jejichž ceny se berou v úvahu, jsou popsány jako:

—	elektrická energie dodávaná dodavatelem zemědělskému výrobci a používaná pro zemědělskou výrobu.

—	Topný plynový olej používaný k vytápění skleníků a jiných zemědělských budov.

—	Zbytkový topný olej s viskozitou 3 500 St používaný jako palivo ve velkých výtopnách nebo sušárnách.

—	Motorový benzin používaný jako palivo v motorových vozidlech, traktorech, zemědělských vozidlech atd. s benzinovými motory, obvykle s oktanovým číslem nižším než 95, bezolovnatý.

—	Motorová nafta používaná jako motorové palivo v motorových vozidlech, traktorech a zemědělských strojích atd. se vznětovými motory, s přibližně 50–55 CN.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 193

České vydání	Právní předpisy	Ročník 66 1. srpna 2023

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1577 ze dne 20. dubna 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku u pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému nebo komoditnímu riziku a pro zacházení s těmito pozicemi pro účely regulačních požadavků na zpětné testování a požadavku na přiřazování zisků a ztrát podle přístupu založeného na alternativních interních modelech ( 1 )	1
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1578 ze dne 20. dubna 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy upřesňující požadavky na interní metodiku nebo externí zdroje používané v interních modelech rizika selhání k odhadování pravděpodobností selhání a ztrátovosti ze selhání ( 1 )	7
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1579 ze dne 31. července 2023, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2379, pokud jde o statistiku cen v zemědělství ( 1 )	14