(1)

Vonné látky jsou organické sloučeniny s charakteristickými, obvykle příjemnými pachy. Často se používají v parfémech a jiných parfémovaných kosmetických přípravcích, ale také v mnoha dalších výrobcích, jako jsou detergenty, změkčovadla textilií a jiné výrobky pro domácnost.

(2)

Kontaktní alergie je celoživotní změněná specifická reaktivita imunitního systému člověka. Po opětovné expozici dostatečnému množství alergenu se může rozvinout ekzém (alergická kontaktní dermatitida). Pokud již byla daná osoba senzibilizována na alergen, postačuje k vyvolání příznaků alergie mnohem nižší koncentrace. Procentní podíl populace alergické na alergenní vonné látky v Unii lze odhadnout na 1–9 % (2).

(3)

Existují různá opatření, jež mají chránit celou populaci před rozvojem alergií na vonné látky (primární prevence) a citlivé jedince před vývojem příznaků alergie (sekundární prevence).

(4)

Pro účely primární prevence může postačovat omezení alergenních vonných látek. U citlivých osob se však mohou objevit příznaky, pokud jsou vystaveny nižším koncentracím alergenu, než jsou nejvyšší povolené úrovně. Jako opatření sekundární prevence je proto důležité poskytovat informace o přítomnosti jednotlivých alergenních vonných látek v kosmetických přípravcích, aby se citlivé osoby mohly vyhnout kontaktu s látkou, na kterou jsou alergické.

(5)

V souladu s čl. 19 odst. 1 písm. g) nařízení (ES) č. 1223/2009 smí být kosmetický přípravek dodáván na trh Unie pouze tehdy, je-li na obalu uveden seznam přísad. Uvedený článek navíc stanoví, že parfémové a aromatické kompozice a jejich suroviny se v seznamu přísad uvádějí slovy „parfum“ nebo „aroma“ a jsou doplněny o látky, jejichž přítomnost musí být vyznačena ve sloupci „Jiné“ v příloze III uvedeného nařízení. V současné době se musí v seznamu přísad uvádět 24 (individuálně označených) alergenních vonných látek zmíněných v položkách 45 a 67 až 92 přílohy III nařízení (ES) č. 1223/2009.

(6)

V reakci na žádost Komise o aktualizaci seznamu individuálně označených alergenních vonných látek přijal Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (VVBS) na svém plenárním zasedání ve dnech 26. a 27. června 2012 stanovisko (3). Potvrdil, že alergenní vonné látky uvedené v položkách 45 a 67–92 přílohy III nařízení (ES) č. 1223/2009 jsou stále relevantní. Kromě toho identifikoval dalších 56 alergenních vonných látek, které jednoznačně způsobují alergie u lidí a v současné době individuální označování nevyžadují.

(7)

S ohledem na stanovisko VVBS lze dospět k závěru, že používání zmíněných dalších alergenních vonných látek identifikovaných výborem VVBS představuje potenciální riziko pro lidské zdraví a že je nezbytné spotřebitele o přítomnosti uvedených alergenních vonných látek informovat. Proto by měla být do přílohy III nařízení (ES) č. 1223/2009 zavedena povinnost uvedené alergenní vonné látky individuálně označovat, pokud jejich koncentrace překročí 0,001 % v přípravcích, které se neoplachují, a 0,01 % v přípravcích, které se oplachují. Kromě toho by vonné látky, jako jsou prehapteny a prohapteny, které se mohou oxidací vzduchu nebo bioaktivací přeměnit na známé kontaktní alergeny, měly být považovány za ekvivalentní alergenním vonným látkám a měly by podléhat stejným omezením a dalším regulačním požadavkům.

(8)

V zájmu jednotnosti a jasnosti je rovněž nezbytné aktualizovat některé stávající položky týkající se alergenních vonných látek v příloze III nařízení (ES) č. 1223/2009 sladěním obecných názvů látek s názvy obsaženými v nejnovější verzi seznamu názvů přísad podle společné nomenklatury uvedeného v článku 33 zmíněného nařízení a seskupením podobných látek do jedné položky. Kromě toho, existuje-li pro určitou látku více obecných názvů přísad, mělo by být v požadavku na individuální označování stanoveno, který název má být v seznamu přísad uvedeném v čl. 19 odst. 1 písm. g) použit, aby bylo označování jednodušší a spotřebitelsky vstřícnější a aby se usnadnila práce hospodářských subjektů a vnitrostátních orgánů.

(9)

V zájmu úplnosti a jasnosti je rovněž nezbytné aktualizovat některé stávající položky týkající se alergenních vonných látek v příloze III nařízení (ES) č. 1223/2009 přidáním izomerů a doplněním a změnou příslušných čísel CAS a ES, čímž se usnadní činnost hospodářských subjektů a vnitrostátních orgánů.

(10)

Vzhledem k tomu, že aktualizace seznamu alergenních vonných látek pravděpodobně povede k tomu, že položky v příloze III nařízení (ES) č. 1223/2009 budou kombinovat stávající a nová omezení, je nezbytné stanovit, že hospodářské subjekty by měly na jedné straně nadále uplatňovat stávající omezení a na straně druhé by jim měla být poskytnuta přiměřená lhůta na to, aby vyhověly omezením novým.

(11)

Pokud jde o nová omezení, hospodářským subjektům by měla být poskytnuta přiměřená lhůta, aby se jim mohly přizpůsobit tím, že provedou nezbytné úpravy ve složení přípravků a nezbytné úpravy nádob, aby se zajistilo, že na trh budou uváděny pouze kosmetické přípravky, které splňují nové požadavky. Hospodářským subjektům by také měla být poskytnuta přiměřená lhůta, aby mohly z trhu stáhnout kosmetické přípravky, které uvedené nové požadavky nesplňují a které byly na trh uvedeny před začátkem použitelnosti nových ustanovení o označování. Vzhledem k poměrně nízkému a stabilnímu procentnímu podílu spotřebitelů, u nichž se rozvine alergická kontaktní dermatitida, velkému počtu nových alergenních vonných látek, které mají být individuálně označeny, a značnému počtu dotčených kosmetických přípravků by přechodné období mělo činit 3 roky, resp. 5 let.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro kosmetické přípravky,

(1)

V souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 byla žádost Francie o zápis názvů: „Pancetta de l'Ile de Beauté / Panzetta de l'Ile de Beauté“ (CHZO-FR-02427) (2), „Saucisson sec de l’Ile de Beauté / Salciccia de l'Ile de Beauté“ (PGI-FR-02431) (3), „Bulagna de l’Ile de Beauté“ (PGI-FR-02429)) (4) a „Figatelli de l'Ile de Beauté / Figatellu de l'Ile de Beauté“ (PGI-FR-02432) (5) jako chráněná zeměpisná označení (CHZO) zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

(2)

Proti výše uvedeným žádostem byly podány tři námitky, a to z Itálie, Španělska a od jedné mezinárodní organizace se sídlem ve Švýcarsku.

(3)

Poté, co Komise ověřila přípustnost odůvodněných prohlášení o námitce, vyzvala v souladu s čl. 51 odst. 3 nařízení (EU) č. 1151/2012 strany, které vznesly námitky, aby vedly náležité konzultace s cílem dosáhnout dohody.

(4)

Francie a strany, které vznesly námitky, konzultace ukončily, aniž by dohody dosáhly. Komise by proto měla s přihlédnutím k výsledkům těchto konzultací rozhodnout o zápisu v souladu s postupem stanoveným v čl. 52 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1151/2012.

(5)

Strany, které vznesly námitky, se především odvolávaly na nedodržení podmínek žádostí o CHZO: „Pancetta de l’Ile de Beauté / Panzetta de l’Ile de Beauté“, „Saucisson sec de l’Ile de Beauté / Salciccia de l’Ile de Beauté“, „Bulagna de l’Ile de Beauté“ a „Figatelli de l’Ile de Beauté / Figatellu de l’Ile de Beauté“ stanovených v článku 5 nařízení (EU) č. 1151/2012.

V tomto ohledu strany, které vznesly námitky, tvrdily, že požadavky stanovené v definici chráněného zeměpisného označení podle výše uvedeného článku nejsou splněny, protože podle jejich názoru výrobky, na které se vztahují tyto žádosti o CHZO, nemají žádné specifické vlastnosti, které by mohly být spojeny s dotyčnou zeměpisnou oblastí. Bylo rovněž upozorněno na údajné průmyslové metody výroby, jako je uzení, používané pro dotyčné uzenářské výrobky, což by podle stran, které vznesly námitky, dále prokázalo neexistenci vazby na zeměpisnou oblast.

(6)

Kromě toho strany, které vznesly námitky, tvrdily, že v rozporu s požadavky čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 nebyl v době podání žádostí o CHZO název „Ile de Beauté“ používán v obchodním styku.

(7)

Strany, které vznesly námitky, dále poukazovaly na možné porušení pravidel homonymie obsažených v čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 1151/2012 s ohledem na stávající CHOP z Korsiky: „Lonzo de Corse / Lonzo de Corse – Lonzu“, „Jambon sec de Corse / Jambon sec de Corse – Prisuttu“ a „Coppa de Corse / Coppa de Corse – Coppa di Corsica“. Za tímto účelem se strany, které vznesly námitky, ptaly, zda s ohledem na specifický cíl sledovaný výše uvedeným článkem může homonymie existovat pouze v případě totožných výrazů, nebo také v případě výrazů, které jsou synonymní.

(8)

Strany, které vznesly námitky, dále tvrdily, že navrhovaný zápis CHZO by ohrozil existenci výše uvedených CHOP, jak je stanoveno v čl. 10 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012. V této souvislosti upozornili na skutečnost, že názvy čtyř žádostí o CHZO se vztahují na produkty vyráběné v zeměpisné oblasti, která je téměř totožná s oblastí jiných uzenářských výrobků, jejichž názvy jsou již uznány jako výše uvedená CHOP. Ačkoli se názvy čtyř dotčených žádostí o CHZO zdají být z lexikálního hlediska odlišné od výše uvedených názvů CHOP, spotřebitelé běžně chápou „Ile de Beauté“ jako synonymum pro „Corse“ (Korsika), které je součástí těchto názvů CHOP.

V důsledku toho mohou mít spotřebitelé podle stran, které vznesly námitky, mylný dojem, že existuje souvislost mezi „Pancetta de l’Ile de Beauté / Panzetta de l’Ile de Beauté“, „Saucisson sec de l’Ile de Beauté / Salciccia de l’Ile de Beauté“, „Bulagna de l’Ile de Beauté“ a „Figatelli de l’Ile de Beauté / Figatellu de l’Ile de Beauté“ a zapsanými CHOP: „Lonzo de Corse / Lonzo de Corse – Lonzu“, „Jambon sec de Corse / Jambon sec de Corse – Prisuttu“ a „Coppa de Corse / Coppa de Corse – Coppa di Corsica“. Podle názoru stran, které vznesly námitky, může k záměně dojít spíše s ohledem na skutečnost, že všechny produkty označené jako výše uvedená CHZO a CHOP patří do stejné kategorie výrobků (uzeniny).

(9)

Komise posoudila argumenty předložené stranami, které vznesly námitky, s ohledem na ustanovení nařízení (EU) č. 1151/2012 a zohlednila výsledky příslušných konzultací vedených mezi žadatelem a stranami, které vznesly námitky.

(10)

Pokud jde o údajné nedodržení podmínek žádostí o CHZO stanovených v článku 5 nařízení (EU) č. 1151/2012 v souvislosti s tím, že nemají specifické vlastnosti, které by mohly být spojeny s dotčenou zeměpisnou oblastí, je třeba zvážit následující skutečnosti:

(11)

Pokud jde o tvrzení, že neexistuje žádný důkaz o předchozím nebo obchodním používání názvu „Ile de Beauté“ pro dotčené uzenářské výrobky, je třeba zopakovat, že čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 1151/2012 nevyžaduje ani nepředpokládá žádnou konkrétní délku předchozího používání názvů, které mají být chráněny.

Žadatel upozornil na zavedené používání názvů CHZO v posledních letech a poukázal na různé komunikační nebo marketingové aktivity, které byly od roku 2015 vyvinuty na podporu používání těchto názvů.

Vzhledem k výše uvedenému je třeba považovat podmínku pro používání názvu v obchodním styku uvedenou v čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 1151/2012 za splněnou.

(12)

Pokud jde o tvrzení týkající se údajného nebo možného porušení čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 1151/2012 v případě zápisu dotčených názvů CHZO, je třeba tato tvrzení zamítnout, neboť situace v projednávané věci nespadá do působnosti uvedeného ustanovení, které stanoví pravidla výhradně pro částečná nebo celá homonyma. Homonyma jsou běžně chápána jako slova se stejným pravopisem nebo výslovností, ale s odlišným významem a původem. „Ile de Beauté“ a „Corse / Corsica“ se zjevně píší i vyslovují odlišně, a proto je nelze považovat za homonyma. Části názvů, které se týkají druhů uzenin v názvech CHZO a CHOP, jsou také zcela odlišné. Názvy CHZO navržené k zápisu tak nejsou ani zcela, ani částečně homonymní se zapsanými názvy CHOP Lonzo de Corse / Lonzo de Corse – Lonzu“, „Jambon sec de Corse / Jambon sec de Corse – Prisuttu“ a „Coppa de Corse / Coppa de Corse – Coppa di Corsica“.

(13)

Pokud jde o argumenty stran, které vznesly námitky, že by navrhovaný zápis CHZO ohrozil existenci výše uvedených CHOP, jak je stanoveno v čl. 10 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012, Komise se domnívá, že riziko takového negativního účinku je nepravděpodobné. Názvy CHZO, na které se vztahují tyto žádosti, se dostatečně liší od zapsaných názvů CHOP, jakož i od výrobků, které jsou s nimi spojeny. Jejich koexistence na trhu by tedy nebyla pro spotřebitele zavádějící ani by neměla negativní dopad na chráněné CHOP.

„Ile de Beauté“ je totiž obvyklá perifráze, která zejména pro francouzské spotřebitele znamená Korsiku, a výraz „Ile de Beauté“ se používá pro označení Korsiky, zejména na webových stránkách věnovaných cestovnímu ruchu. Proto lze tyto dva pojmy považovat v myslích spotřebitelů za synonyma.

Z lexikálního hlediska, jak je vysvětleno výše, je však záměna v mysli spotřebitele nepravděpodobná. Zvažované názvy CHZO i CHOP jsou složené názvy označující místo původu a druh výrobku. Konkrétní pojmy pancetta/panzetta, saucisson sec / salciccia, bulagna nebo figatelli/figatellu jsou spojeny se specifickými druhy uzenin, které se liší od výrobků označovaných jako lonzo/lonzu, jambon sec / prisuttu nebo coppa. Průměrný spotřebitel, i když není odborníkem na druhy uzenin, by měl být schopen dojít k závěru, že různé termíny označují různé výrobky, které mají různé vlastnosti.

Vizuální aspekty a forma, v níž jsou výrobky nabízeny na trhu (prezentace výrobku konečnému spotřebiteli – vzhled, velikost, tvary atd.), hrají rovněž zásadní roli při rozlišování mezi výrobky.

Vzhledem k rozdílům mezi výrobky s CHZO a CHOP a mezi jejich názvy se Komise domnívá, že zápis čtyř zvažovaných názvů CHZO by neměl negativní dopad na výrobky spojené s názvy CHOP „Lonzo de Corse / Lonzo de Corse – Lonzu“, „Jambon sec de Corse / Jambon sec de Corse – Prisuttu“ a „Coppa de Corse / Coppa de Corse – Coppa di Corsica“. Oba tyto výrobky, jak s CHZO, tak s CHOP, by mohly existovat vedle sebe, protože spotřebitelé by byli schopni je na trhu rozlišit a vědomě se rozhodovat při nákupu. To v důsledku vede k závěru, že zápis navrhovaných názvů CHZO by nevyvolal účinek uvedený v čl. 10 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012.

(14)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je třeba názvy „Pancetta de l'Ile de Beauté / Panzetta de l'Ile de Beauté“, „Saucisson sec de l'Ile de Beauté / Salciccia de l'Ile de Beauté“, „Bulagna de l'Ile de Beauté“ a „Figatelli de l'Ile de Beauté / Figatellu de l'Ile de Beauté“ zapsat do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro politiku jakosti zemědělských produktů,

(1)

V souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 byla žádost Spojeného království o zápis názvu „Gower Salt Marsh Lamb“ jako chráněného označení původu (CHOP) zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Dne 8. března 2022 obdržela Komise od Francie oznámení o námitce. Tuto námitku postoupila Komise dne 10. března 2022 Spojenému království. Dne 6. května 2022 předložila Francie Komisi odůvodněné prohlášení o námitce.

(3)

Poté, co Komise ověřila přípustnost odůvodněného prohlášení o námitce, vyzvala v souladu s čl. 51 odst. 3 nařízení (EU) č. 1151/2012 dopisem ze dne 30. června 2022 Spojené království a Francii, aby vedly náležité konzultace s cílem dosáhnout dohody.

(4)

Dne 28. září 2022 Komise na žádost Spojeného království prodloužila lhůtu pro konzultace o jeden měsíc. Spojené království a Francie konzultace ukončily, aniž by dohody dosáhly.

(5)

Komise by proto měla s přihlédnutím k výsledkům těchto konzultací rozhodnout o zápisu v souladu s postupem stanoveným v čl. 52 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1151/2012.

(6)

Hlavní argumenty Francie uvedené v odůvodněném prohlášení o námitce a v jednáních vedených se Spojeným královstvím lze shrnout následovně.

(7)

Francie požadovala, aby bylo v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 1151/2012 upřesněno, zda je povoleno zmrazení masa. Strana podávající námitky uvedla, že pokud by bylo zmrazení povoleno, mohlo by to destabilizovat trh dvou francouzských produktů s CHOP, „Prés-salés de la baie de Somme“ a „Prés-salés du Mont-Saint-Michel“, které jsou na trhu dostupné pouze od července do listopadu, a vedlo by to k nekalé hospodářské soutěži. Specifikace těchto produktů zakazují zmrazování a rozmrazování masa.

(8)

Kromě toho strana podávající námitku tvrdila, že do jednotného dokumentu by měla být doplněna ustanovení definující slaniska, která jsou uvedena ve specifikaci produktu, protože souvislost mezi produktem uváděným jako CHOP a vymezenou zeměpisnou oblastí musí být v jednotném dokumentu definována v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. c) bodem ii) nařízení (EU) č. 1151/2012.

(9)

Spojené království upřesnilo, že maso by mělo být pokud možno prodáváno a konzumováno v čerstvém stavu, ačkoli může být i zmrazeno. Jakmile je maso zmrazeno, musí být prodáno jako zmrazené. Specifikace produktu a jednotný dokument byly odpovídajícím způsobem změněny.

(10)

Spojené království rovněž zahrnulo mapy a souřadnice GPS vymezující slaniska do jednotného dokumentu.

(11)

Francie považovala tyto změny za nedostačující k uspokojení svých požadavků, a dále požádala o vysvětlení ohledně období, během něhož je zmrazený produkt dostupný na trhu. Pokud jde o definici slanisek, požadovala, aby byly do jednotného dokumentu zahrnuty některé části specifikace produktu, zejména podrobná definice „slaniska“ a související zvláštní požadavky.

(12)

Komise posoudila argumenty uvedené v odůvodněném prohlášení o námitce podaném Francií na základě ustanovení nařízení (EU) č. 1151/2012 a s přihlédnutím k výsledkům náležitých konzultací vedených mezi žadatelem a stranou, která vznesla námitky, a dospěla k těmto závěrům.

(13)

Pokud jde o údajný nesoulad žádosti o CHOP s podmínkami stanovenými v čl. 7 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 1151/2012, zmrazení masa není samo o sobě metodou získání produktu. Ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 1151/2012 nevyžaduje zahrnutí zvláštního pravidla o možnosti zmrazit maso ani dobu, během které může být produkt prodáván zmrazený. Žadatel se může rozhodnout, zda taková pravidla uvede. V návaznosti na námitky se žadatel rozhodl režim zmrazeného produktu specifikovat. Pravidla pro zmrazení produktu jsou pro popis produktu relevantní.

Vzhledem k výše uvedenému by podmínka uvedená v čl. 7 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 1151/2012 měla být považována za splněnou.

(14)

Pokud jde o tvrzení týkající se údajného nesouladu s čl. 8 odst. 1 písm. c) bodem ii) nařízení (EU) č. 1151/2012, jednotný dokument správně a vyčerpávajícím způsobem popisuje „souvislost mezi produktem a zeměpisným prostředím nebo zeměpisným původem“.

Vlastnosti a kvalita produktu jsou ovlivněny dvěma klíčovými faktory, včetně přirozené stravy jehňat, která spásají jedinečnou slanomilnou vegetaci na severním pobřeží poloostrova Gower. V jednotném dokumentu se dále uvádí, že na slaniskách roste jedinečná škála halofilních rostlin, mezi nimiž převládají společenstva slanomilných rostlin ve střední a vyšší části slanisek s výrazným zastoupením dvou typů stanovišť uvedených v příloze 1 směrnice EU o ochraně přírodních stanovišť: atlantské slané louky a porosty slanorožce (Salicornia spp.) a dalších jednoletých rostlin kolonizujících bahno a písek. V reakci na tvrzení Francie žadatel rovněž vložil do jednotného dokumentu mapu a souřadnice GPS, které znázorňují oblast pokrytou těmito slanisky.

Jednotný dokument je souhrnem specifikace produktu. Další prvky, které strana podávající námitku požaduje, nejsou pro pochopení metody produkce zásadní.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem by měly být požadavky čl. 8 odst. 1 písm. c) bodu ii) uvedeného nařízení považovány za splněné.

(15)

V rámci konzultací mezi stranami byly změněny jak jednotný dokument, tak specifikace produktu. Jelikož výše uvedené změny nejsou považovány za podstatné, Komise žádost v souladu s čl. 51 odst. 4 nařízení (EU) č. 1151/2012 znovu nepřezkoumala a dospěla k závěru, že všechny podmínky pro zápis byly splněny.

(16)

S ohledem na výše uvedené by název „Gower Salt Marsh Lamb“ měl být zapsán do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. Konsolidovaná verze jednotného dokumentu by měla být zveřejněna pouze pro informaci.

(17)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro politiku jakosti zemědělských produktů,

(1)

Cílem Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) je projevit solidaritu a podporovat důstojné a udržitelné zaměstnání v Unii tím, že se poskytne podpora propuštěným pracovníkům a osobám samostatně výdělečně činným, kteří přestali vykonávat svou činnost kvůli rozsáhlým restrukturalizačním událostem, a pomáhat jim, aby se mohli co nejdříve nastoupit do důstojného a udržitelného zaměstnání.

(2)

EFG nepřekročí maximální roční částku 186 milionů EUR (v cenách roku 2018), jak je stanoveno v článku 8 nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (3).

(3)

V nařízení (EU) 2021/691 je stanoveno, že na technickou pomoc z podnětu Komise lze každoročně použít nejvýše 0,5 % z roční maximální částky EFG.

(4)

Tato pomoc je nezbytná ke splnění povinností při provádění EFG, jak je stanoveno v článku 11 nařízení (EU) 2021/691, zejména pokud jde o monitorování a shromažďování údajů, jakož i o komunikační činnosti a činnosti zvyšující viditelnost EFG.

(5)

Z EFG by proto měly být uvolněny prostředky na poskytnutí částky 190 000 EUR na technickou pomoc z podnětu Komise.

(1)

Funkční období jednoho ze současných zástupců výkonné ředitelky Europolu skončí dne 31. července 2023. Je tudíž nutné jmenovat nového zástupce výkonné ředitelky Europolu.

(2)

V rozhodnutí správní rady Europolu ze dne 1. května 2017 se stanoví pravidla pro výběr, prodloužení funkčního období nebo odvolání výkonného ředitele a zástupců výkonného ředitele Europolu.

(3)

V souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) rozhodnutí správní rady Europolu ze dne 1. května 2017 je jedno z pracovních míst zástupce výkonné ředitelky Europolu považováno za volné ode dne 1. listopadu 2022. Oznámení o volném pracovním místě zástupce výkonného ředitele Europolu bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 31. října 2022 (2).

(4)

V souladu s čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) 2016/794 sestavila výběrová komise, kterou stanovila správní rada (dále jen „výběrová komise“), užší seznam kandidátů. Výběrová komise vypracovala řádně odůvodněnou zprávu a předložila ji správní radě dne 13. března 2023.

(5)

Na základě zprávy výběrové komise a v souladu s nařízením (EU) 2016/794 a s rozhodnutím správní rady ze dne 1. května 2017 vydala správní rada dne 22. března 2023 ke jmenování nového zástupce výkonné ředitelky Europolu odůvodněné stanovisko, v němž Radě navrhla užší seznam tří kandidátů vhodných na toto pracovní místo.

(6)

Dne 24. dubna 2023 Rada vybrala jako nového zástupce výkonné ředitelky Europolu pana Ștefana-Andreje LINȚU a o svém výběru informovala Výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci pro účely čl. 54 odst. 2 čtvrtého pododstavce nařízení (EU) 2016/794.

(7)

Dne 23. května 2023 předstoupil pan Ștefan-Andrei LINȚĂ před Výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Dne 1. června 2023 vydal uvedený výbor v souladu s čl. 54 odst. 2 čtvrtým pododstavcem nařízení (EU) 2016/794 své stanovisko,

(1)

Podle čl. 300 odst. 3 Smlouvy se má Výbor regionů skládat ze zástupců regionálních a místních samosprávných celků, kteří buď mají volební mandát v některém regionálním nebo místním samosprávném celku, nebo jsou politicky odpovědní volenému shromáždění.

(2)

Dne 10. prosince 2019 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2019/2157 (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2020 do 25. ledna 2025.

(3)

Po skončení vnitrostátního mandátu, na jehož základě byl pan Peter KURZ jmenován, se od 3. srpna 2023 uvolní jedno místo náhradníka Výboru regionů.

(4)

Německá vláda navrhla pana Wolframa LEIBEHO, který je zástupcem místního samosprávného celku a má volební mandát v místním samosprávném celku, Oberbürgermeister der Stadt Trier (starosta města Trevír), jako náhradníka Výboru regionů na období od 1. září 2023 do konce stávajícího funkčního období, tedy do 25. ledna 2025,

(1)

Dopisem, který Komise zaevidovala dne 10. listopadu 2022, požádalo Německo o povolení zvláštního opatření odchylujícího se od článků 218 a 232 směrnice 2006/112/ES, aby mohlo zavést povinnou elektronickou fakturaci pro všechny transakce uskutečňované mezi osobami povinnými k dani usazenými na území Německa (dále jen „zvláštní opatření“).

(2)

Německo dopisem, který Komise zaevidovala dne 8. února 2023, upřesnilo, že požadovaným datem vstupu zvláštního opatření v platnost je 1. leden 2025.

(3)

V souladu s čl. 395 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2006/112/ES předala Komise dopisy ze dne 22. února 2023 žádost podanou Německem ostatním členským státům. Dopisem ze dne 23. února 2023 Komise uvědomila Německo, že má k dispozici veškeré informace nezbytné pro posouzení žádosti.

(4)

Německo má v úmyslu zavést zvláštní opatření jako první krok při zavádění systému vykazování založeného na transakcích. Takový systém vykazování by byl přínosem v boji proti podvodům a daňovým únikům v oblasti daně z přidané hodnoty (DPH). Umožnil by daňovým orgánům dříve odhalit řetězce podvodů s DPH. Rovněž by daňovým orgánům umožnil včasné a automatické ověřování souladu mezi přiznanou a splatnou DPH. Systém vykazování založený na transakcích by umožnil včasné odhalení a kontrolu takových nesrovnalostí. Kromě toho Německo očekává, že díky včasnému přístupu k fakturačním údajům by daňové orgány nemusely vyžadovat faktury byrokratickou cestou, což by urychlilo a usnadnilo boj proti podvodům s DPH.

(5)

Německo se domnívá, že zavedení zvláštního opatření by pro osoby povinné k dani nebylo příliš zatěžující, protože v mnoha odvětvích hospodářství v Německu je elektronická fakturace již běžnou praxí a v oblasti zadávání veřejných zakázek je její používání povinné. Navíc by zvláštní opatření přinášelo osobám povinným k dani užitek v důsledku digitalizace procesů a snížení jejich administrativní zátěže. Používání elektronických faktur by konečně přineslo dlouhodobé úspory díky zrušení papírových faktur, čímž by se snížily náklady na vystavování, zasílání, zpracovávání a uchovávání faktur.

(6)

Dne 8. prosince 2022 přijala Komise návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o pravidla DPH pro digitální věk. Komise navrhuje změnit článek 218 a zrušit článek 232 směrnice 2006/112/ES. Je tedy možné, že směrnice pozměňující uvedneé články bude přijata, což by členským státům umožnilo zavést povinnou elektronickou fakturaci a odstranilo by nutnost žádat o další zvláštní opatření odchylující se od směrnice 2006/112/ES. Od data, od kterého by členské státy měly povinnost používat vnitrostátní předpisy, jimiž se provádějí ustanovení směrnice pozměňující uvedené články, by se toto rozhodnutí mělo přestat uplatňovat.

(7)

Vzhledem k široké oblasti působnosti zvláštního opatření a jeho novosti je důležité vyhodnotit jeho dopad na boj proti podvodům a daňovým únikům v oblasti DPH a na osoby povinné k dani. Proto pokud se Německo bude domnívat, že je nezbytné prodloužit platnost zvláštního opatření, mělo by Komisi společně s žádostí o prodloužení předložit zprávu, včetně posouzení zvláštního opatření, pokud jde o jeho účinnost v boji proti podvodům a daňovým únikům v oblasti DPH a při zjednodušení výběru DPH.

(8)

Zvláštním opatřením by nemělo být dotčeno právo zákazníků obdržet papírové faktury v případě transakcí uvnitř Společenství.

(9)

Zvláštní opatření by mělo být časově omezeno, aby bylo možné posoudit, zda je s ohledem na své cíle přiměřené a účinné.

(10)

Zvláštní opatření je přiměřené sledovaným cílům, neboť je omezené časově i svou působností. Zvláštní opatření navíc nevede ke vzniku rizika, že by se podvodná činnost přesunula do jiných odvětví nebo jiných členských států.

(11)

Zvláštní opatření nebude mít negativní vliv na celkovou výši daňových příjmů vybraných ve fázi konečné spotřeby a nebude mít nepříznivý dopad na vlastní zdroje Unie pocházející z DPH,

(1)

Prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2015/1401 (2) bylo Itálii do 31. prosince 2017 povoleno požadovat, aby daň z přidané hodnoty (DPH) splatná za dodání zboží a poskytnutí služeb orgánům veřejné moci byla těmito orgány zaplacena na zvláštní vázaný bankovní účet správce (dále jen „zvláštní opatření“). Zvláštní opatření představovalo odchylku od článků 206 a 226 směrnice 2006/112/ES, pokud jde o pravidla pro placení a fakturaci DPH.

(2)

Prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2017/784 (3) bylo Itálii povoleno uplatňovat zvláštní opatření do 30. června 2020 a oblast působnosti zvláštního opatření byla rozšířena tak, aby zahrnovala dodávky pro určité společnosti, které jsou kontrolovány orgány veřejné moci, a pro společnosti kotované na burze, jež jsou zařazeny na index Financial Times Stock Exchange Milano Indice di Borsa (FTSE MIB). Platnost zvláštního opatření byla následně prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2020/1105 prodloužena do 30. června 2023 (4).

(3)

Dopisem, který Komise zaevidovala dne 26. září 2022, požádala Itálie o povolení pokračovat v uplatňování zvláštního opatření do 31. prosince 2026. Dopisem, který Komise zaevidovala dne 8. května 2023, Itálie požádala, aby oblast působnosti zvláštního opatření byla od 1. července 2025 omezena na dodání zboží a poskytnutí služeb orgánům veřejné moci a některým společnostem kontrolovaným orgány veřejné moci.

(4)

Komise dopisem ze dne 11. května 2023 předala v souladu s čl. 395 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2006/112/ES žádost Itálie ostatním členským státům. Dopisem ze dne 12. května 2023 uvědomila Komise Itálii, že má k dispozici všechny údaje nezbytné k posouzení žádosti.

(5)

Zvláštní opatření je součástí balíčku opatření, který Itálie zavedla s cílem bojovat proti daňovým podvodům a daňovým únikům. Tento balíček opatření, včetně povinnosti elektronické fakturace, která je povolena prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2018/593 (5), nahradil jiná kontrolní opatření a umožňuje italským správcům daně křížově ověřovat různé operace deklarované osobami povinnými k dani a monitorovat jejich platby DPH.

(6)

Itálie má za to, že v kontextu balíčku zavedených opatření zkracuje povinná elektronická fakturace dobu, kterou daňové orgány potřebují k tomu, aby se dozvěděly o existenci potenciálního případu daňového podvodu či úniku. Itálie má nicméně rovněž za to, že při neexistenci mechanismu oddělených plateb, který byl zaveden zvláštním opatřením, by po provedení křížové kontroly mohlo být vymáhání splatné DPH od osob povinných k dani dopouštějících se daňových úniků nebo podvodů nemožné, protože by se tyto osoby povinné k dani mohly v mezičase dostat do platební neschopnosti. Mechanismus oddělených plateb jakožto opatření ex ante se totiž ukázal být vysoce účinným a doplňujícím povinnou elektronickou fakturaci, která je opatřením ex post.

(7)

Itálie se opakovaně zavázala, že nebude usilovat o obnovení zvláštního opatření, jakmile bude plně proveden balíček opatření. Itálie se však domnívá, že vzhledem k účinnosti zvláštního opatření a jeho synergii s ostatními uplatňovanými opatřeními, zejména s povinností elektronické fakturace, by mělo být zvláštní opatření prodlouženo, aby se v Itálii omezil celkový schodek mezi očekávaným výnosem z DPH a skutečně vybranou částkou. Itálie nicméně v zájmu dodržení svého závazku postupně ukončit zvláštní opatření upravila svou žádost tak, aby od 1. července 2025 bylo z oblasti působnosti zvláštního opatření vyloučeno dodávání zboží a poskytování služeb společnostem kotovaným na burze, jež jsou zařazeny na index FTSE MIB. Tato lhůta umožní osobám povinným k dani, kterých se omezení rozsahu zvláštního opatření týká, provést příslušné provozní úpravy. Italskému správci daně současně umožní sledovat účinnost zvláštního opatření a náležitě vyhodnotit případná alternativní opatření.

(8)

Jedním z dopadů zvláštního opatření je, že dodavatelé jakožto osoby povinné k dani nemohou započítat DPH placenou na vstupu oproti DPH obdržené z dodání zboží/poskytnutí služeb. Tito dodavatelé mohou být neustále v úvěrové pozici a mohli by potřebovat požádat daňové orgány o skutečné vrácení DPH zaplacené na vstupu. Podle informací, které Itálie předložila, mají osoby povinné k dani, které provádějí transakce, jež podléhají zvláštnímu opatření, v rozsahu přeplatku vyplývajícího z těchto transakcí nárok na přednostní vyplacení příslušných přeplatků DPH. Tato praxe znamená, že žádosti o vrácení daně související se zvláštním opatřením jsou vyřizovány přednostně, a to jak v průběhu předběžného šetření, tak při výplatě splatných částek při neprioritním vracení daně.

(9)

Požadovaná další odchylka by měla být časově omezena, aby bylo možné posoudit, zda je zvláštní opatření přiměřené a účinné. Povolení uplatňovat zvláštní opatření by tedy mělo být prodlouženo do 30. června 2026. To by poskytlo dostatek času pro posouzení účinnosti opatření prováděných Itálií s cílem snížit daňové úniky v dotčených odvětvích.

(10)

Pro zajištění nezbytných následných kroků v rámci zvláštního opatření, a zejména posouzení dopadu na vracení DPH osobám povinným k dani, na které se zvláštní opatření vztahuje, by Itálie měla mít povinnost předložit do září 2024 Komisi zprávu. Tato zpráva by se měla věnovat celkové situaci, a zejména průměrné době potřebné pro vrácení DPH osobám povinným k dani, a účinnosti zvláštního opatření a jakýchkoli jiných opatření prováděných Itálií s cílem snížit daňové úniky v dotčených odvětvích. Uvedená zpráva by měla rovněž obsahovat seznam těchto opatření společně s datem jejich vstupu v platnost.

(11)

Zvláštní opatření je úměrné sledovaným cílům, protože je časově omezené a vztahuje se pouze na odvětví, která představují značná rizika, pokud jde o daňové úniky. Zvláštní opatření navíc nevyvolává riziko, že by se daňové úniky přesunuly do jiných odvětví nebo do jiných členských států.

(12)

Zvláštní opatření nebude mít negativní vliv na celkovou výši daňových příjmů vybranou ve fázi konečné spotřeby a nebude mít žádný nepříznivý dopad na vlastní zdroje Unie pocházející z DPH.

(13)

Aby bylo zajištěno, že bude dosaženo cílů sledovaných zvláštním opatřením, včetně nepřetržitého uplatňování zvláštního opatření, a byla poskytnuta právní jistota, pokud jde o zdaňovací období, je vhodné, aby bylo povolení k prodloužení platnosti zvláštního opatření uděleno s účinkem ode dne 1. července 2023. Vzhledem k tomu, že Itálie dne 26. září 2022 požádala o povolení i nadále uplatňovat zvláštní opatření a pokračovala v uplatňování právního režimu stanoveného ve svém vnitrostátním právu na základě prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/784 ode dne 1. července 2023, jsou oprávněná očekávání dotčených osob řádně respektována.

(14)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/784 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Dopisem, který Komise zaevidovala dne 14. ledna 2022, Rumunsko požádalo o povolení zvláštního opatření odchylujícího se od článků 178, 218 a 232 směrnice 2006/112/ES za účelem zavedení povinné elektronické fakturace pro všechna plnění uskutečněná mezi osobami povinnými k dani usazenými na území Rumunska (dále jen „zvláštní opatření“). Zvláštní opatření se požadovalo na období od 1. července 2022 do 31. prosince 2025.

(2)

Dopisem, který Komise zaevidovala dne 30. září 2022, informovalo Rumunsko Komisi, že požadovaná odchylka od článku 178 směrnice 2006/112/ES již není nutná. Rumunsko dále požádalo, aby bylo povolení namísto původně požadovaného období uděleno na období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2026.

(3)

V souladu s čl. 395 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2006/112/ES předala Komise dopisy ze dne 8. prosince 2022 žádost podanou Rumunskem ostatním členským státům. Dopisem ze dne 9. prosince 2022 Komise uvědomila Rumunsko, že má k dispozici veškeré informace nezbytné pro posouzení žádosti.

(4)

Rumunsko tvrdí, že povinná elektronická fakturace pro plnění mezi osobami povinnými k dani usazenými v Rumunsku spolu s povinností oznamovat údaje o těchto plněních daňovým orgánům by byl přínosem v boji proti podvodům a daňovým únikům v oblasti daně z přidané hodnoty (DPH). Daňovým orgánům by umožnila včasné a automatické ověřování souladu mezi přiznanou a splatnou DPH. Takové automatické ověřování by významně zlepšilo analytické schopnosti rumunských daňových orgánů. Zavedení povinné elektronické fakturace by dále bylo účinným nástrojem pro sledování podvodných řetězců v oblasti DPH v reálném čase a daňovým orgánům by umožnilo přijmout okamžitá opatření k identifikaci a zastavení osob povinných k dani, kteří se těchto podvodů účastní.

(5)

Rumunsko se domnívá, že zavedení zvláštního opatření by pro osoby povinné k dani přinášelo užitek prostřednictvím digitalizace fakturací a snížení administrativní zátěže a zároveň by zajistilo spravedlivé konkurenční prostředí pro osoby povinné k dani. Digitalizace fakturací by pro osoby povinné k dani znamenala rychlejší platby, úspory nákladů na zasílání, rychlé a levné zpracování fakturačních údajů a snížení nákladů na archivaci. Zavedení zvláštního opatření by vedlo k odstranění stávající povinnosti podávat zprávy o domácích dodávkách, čímž by se snížila administrativní zátěž osob povinných k dani.

(6)

Dne 8. prosince 2022 přijala Komise návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o pravidla DPH pro digitální věk. Komise navrhuje změnit článek 218 a zrušit článek 232 směrnice 2006/112/ES. Je tedy možné, že směrnice pozměňující uvedneé články bude přijata, což by členským státům umožnilo zavést povinnou elektronickou fakturaci a odstranilo by nutnost žádat o další zvláštní opatření odchylující se od směrnice 2006/112/ES za účelem zavedení systémů vykazování založených na transakcích. Od data, od kterého by členské státy měly povinnost používat vnitrostátní předpisy, jimiž se provádějí ustanovení směrnice pozměňující uvedené články, by se toto rozhodnutí mělo přestat uplatňovat.

(7)

Vzhledem k široké oblasti působnosti zvláštního opatření a jeho novosti je důležité vyhodnotit jeho dopad na boj proti podvodům a daňovým únikům v oblasti DPH a na osoby povinné k dani. Proto pokud se Rumunsko bude domnívat, že je nezbytné prodloužit platnost zvláštního opatření, mělo by Komisi společně s žádostí o prodloužení předložit zprávu obsahující posouzení zvláštního opatření, pokud jde o jeho účinnost v boji proti podvodům a daňovým únikům v oblasti DPH a při zjednodušení výběru DPH.

(8)

Zvláštním opatřením by nemělo být dotčeno právo zákazníků obdržet papírové faktury v případě plnění uvnitř Společenství.

(9)

Zvláštní opatření by mělo být časově omezeno, aby bylo možné posoudit, zda je s ohledem na své cíle přiměřené a účinné.

(10)

Zvláštní opatření je přiměřené sledovaným cílům, neboť je omezené časově i svou působností. Zvláštní opatření navíc nevede ke vzniku rizika, že by se podvodná činnost přesunula do jiných odvětví nebo jiných členských států.

(11)

Zvláštní opatření nebude mít negativní vliv na celkovou výši daňových příjmů vybranou ve fázi konečné spotřeby a nebude mít nepříznivý dopad na vlastní zdroje Unie pocházející z DPH,

(1)

Africký mor prasat je infekční virová nákaza postihující chovaná a volně žijící prasata a může mít závažný dopad na dotčenou populaci zvířat a ziskovost chovu, což narušuje přemísťování zásilek uvedených zvířat a produktů z těchto zvířat v rámci Unie, jakož i vývoz do třetích zemí.

(2)

V případě ohnisek afrického moru prasat u volně žijících prasat hrozí vážné riziko, že se daná nákaza rozšíří na jiná volně žijící prasata a do zařízení pro chovaná prasata.

(3)

Nařízením Komise v přenesené pravomoci 2020/687 (2) se doplňují pravidla pro tlumení nákaz uvedených na seznamu podle čl. 9 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2016/429 a klasifikovaných jako nákazy kategorie A, B a C v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/1882 (3). Zejména články 63 až 66 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 stanoví některá opatření, která mají být přijata v případě úředního potvrzení ohniska nákazy kategorie A u volně žijících zvířat, včetně afrického moru prasat u volně žijících prasat. Uvedená ustanovení zejména stanoví zřízení pásma infekce a zákazy přemísťování volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu a produktů živočišného původu z těchto zvířat.

(4)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/594 (4) stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat. Zejména v případě ohniska uvedené nákazy u volně žijících prasat v oblasti členského státu stanoví čl. 3 písm. b) uvedeného prováděcího nařízení vymezení pásma infekce v souladu s článkem 63 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687. Kromě toho článek 6 uvedeného prováděcího nařízení stanoví, že tato oblast má být zařazena na seznam v části II přílohy I uvedeného nařízení jako uzavřené pásmo II a že pásmo infekce vymezené v souladu s článkem 63 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 má být neprodleně upraveno tak, aby zahrnovalo alespoň uzavřené pásmo II. Zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat stanovená v prováděcím nařízení (EU) 2023/594 zahrnují mimo jiné zákazy přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřených pásmech II a produktů z těchto zvířat mimo uvedená uzavřená pásma.

(5)

Chorvatsko informovalo Komisi o potvrzení jednoho ohniska afrického moru prasat u volně žijícího prasete v Karlovacké župě dne 13. července 2023. V souladu s tím příslušný orgán uvedeného členského státu zřídil pásmo infekce v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a prováděcím nařízením (EU) 2023/594.

(6)

Aby se předešlo jakémukoli zbytečnému narušení obchodu uvnitř Unie a zamezilo neopodstatněným překážkám pro obchod ze strany třetích zemí, je nutné ve spolupráci s Chorvatskem určit na úrovni Unie pásmo infekce v souvislosti s africkým morem prasat v uvedeném členském státě.

(7)

Aby se zabránilo dalšímu šíření afrického moru prasat do doby, než bude oblast Chorvatska zasažená nedávnými ohnisky u volně žijících prasat zařazena na seznam v části II přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2023/594 jako uzavřené pásmo II, měla by se zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat stanovená v uvedené části, která se použijí na přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřených pásmech II a produktů z těchto zvířat mimo uvedená pásma, vztahovat rovněž na přemísťování uvedených zásilek z infikovaného pásma vymezeného Chorvatskem v návaznosti na uvedené nedávné ohnisko, a to nad rámec opatření stanovených v článcích 63 až 66 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687.

(8)

Uvedené pásmo infekce by proto mělo být zařazeno na seznam v příloze tohoto rozhodnutí a mělo by podléhat zvláštním opatřením k tlumení afrického moru prasat, která se použijí na uzavřená pásma II stanovená v prováděcím nařízení (EU) 2023/594. Vzhledem k této nové epizootologické situaci, pokud jde o africký mor prasat, a vzhledem ke zvýšenému bezprostřednímu riziku dalšího šíření nákazy by však přemísťování zásilek chovaných prasat a produktů z těchto zvířat z pásma infekce do jiných členských států a do třetích zemí nemělo být povoleno v souladu s uvedeným prováděcím nařízením. Doba trvání tohoto vymezení pásem by měla být rovněž stanovena v tomto rozhodnutí.

(9)

V zájmu zmírnění rizik vyplývajících z nedávného ohniska afrického moru prasat u volně žijících prasat v Chorvatsku by proto toto rozhodnutí mělo stanovit, že přemísťování zásilek prasat chovaných v pásmu infekce a produktů z těchto zvířat do jiných členských států a třetích zemí by nemělo být Chorvatskem povoleno až do data skončení platnosti tohoto rozhodnutí.

(10)

Vzhledem k naléhavosti epizootologické situace v Unii, pokud jde o šíření afrického moru prasat, je důležité, aby se opatření stanovená v tomto prováděcím rozhodnutí začala uplatňovat co nejdříve.

(11)

Do vydání stanoviska Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva by proto pásmo infekce v Chorvatsku mělo být neprodleně zřízeno a zařazeno na seznam v příloze tohoto rozhodnutí a měla by být stanovena doba trvání uvedeného pásma.

(12)

Toto rozhodnutí bude přezkoumáno na příštím zasedání Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Podle čl. 25 odst. 2 směrnice (EU) 2017/2397 mají členské státy spolehlivě a neprodleně zaznamenávat osvědčení o kvalifikaci, plavecké služební knížky a lodní deníky do databází Komise za účelem uplatňování, prosazování a hodnocení směrnice (EU) 2017/2397, zajištění bezpečnosti a snadnosti plavby, jakož i pro statistické účely a v zájmu snazší výměny informací mezi orgány uplatňujícími uvedenou směrnici. Za tímto účelem zřídila Komise přijetím nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/473 (2) Evropskou databázi posádek (dále jen „ECDB“) pro osvědčení o kvalifikaci a plavecké služební knížky a Evropskou databázi trupů plavidel (dále jen „EHDB“) pro lodní deníky.

(2)

Ustanovení čl. 25 odst. 2 směrnice (EU) 2017/2397 a článku 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/473 dále stanoví zahrnutí informací týkajících se osvědčení o kvalifikaci, plaveckých služebních knížek a lodních deníků uznaných podle čl. 10 odst. 2 směrnice (EU) 2017/2397 do databází Komise. Ustanovení čl. 10 odst. 2 směrnice (EU) 2017/2397 se týká osvědčení o kvalifikaci, plaveckých služebních knížek a lodních deníků vydaných v souladu s Předpisem pro posádky lodí plujících na Rýně (3), který je platný na vnitrozemských vodních cestách Unie, jsou-li požadavky uvedených předpisů totožné s požadavky směrnice (EU) 2017/2397 a uznává-li vydávající třetí země ve své jurisdikci doklady Unie podle směrnice (EU) 2017/2397.

(3)

Švýcarsko vydává osvědčení o kvalifikaci, plavecké služební knížky nebo lodní deníky na základě Předpisu pro posádky lodí plujících na Rýně podle požadavků shodných s požadavky směrnice (EU) 2017/2397 a přijímá odpovídající dokumenty Unie ve své jurisdikci, tak aby švýcarská osvědčení o kvalifikaci platila na vnitrozemských vodních cestách Unie podle čl. 10 odst. 2 směrnice (EU) 2017/2397.

(4)

Podle článku 2.01 Předpisu pro posádky lodí plujících na Rýně, který byl přijat v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2022/1912 (4), má Švýcarsko rovněž povinnost zahrnout každé osvědčení o kvalifikaci, plaveckou služební knížku a lodní deník vydané příslušným orgánem a údaje v nich obsažené do vnitrostátního rejstříku, který má být veden podle článku 25 směrnice (EU) 2017/2397, a propojit své vnitrostátní rejstříky s rejstříkem vedeným Komisí v souladu s požadavky nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/473.

(5)

Dne 20. října 2021 předložilo Švýcarsko Komisi žádost o přístup do databází Komise.

(6)

V souladu s čl. 25 odst. 4 směrnice (EU) 2017/2397 může být orgánům ve třetích zemích, které vydávají osvědčení o kvalifikaci, plavecké služební knížky nebo lodní deníky na základě Předpisu pro posádky lodí plujících na Rýně, umožněn přístup do databáze, je-li to nezbytné pro účely uvedené v čl. 25 odst. 2 směrnice (EU) 2017/2397, pokud jsou splněny požadavky na ochranu údajů podle článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (5), třetí země neomezuje členským státům nebo Komisi přístup do své příslušné databáze a pokud Komise zajistí, aby třetí země nepředala údaje jiné třetí zemi nebo mezinárodní organizaci bez výslovného písemného souhlasu Komise a za podmínek stanovených Komisí.

(7)

Komise uznala, že Švýcarsko poskytuje odpovídající úroveň ochrany údajů (6). Švýcarsko dále oficiálním dopisem ujistilo, že umožní přístup do svých příslušných databází a že nebude předávat žádné údaje jiné třetí zemi nebo mezinárodní organizaci bez výslovného písemného povolení Komise a za podmínek stanovených Komisí.

(8)

Přístup k databázím Komise musí být konečně nezbytný pro účely uvedené v čl. 25 odst. 2 směrnice (EU) 2017/2397, tj. uplatňování, prosazování a hodnocení uvedené směrnice, zajištění bezpečnosti a snadnosti plavby, jakož i pro statistické účely a v zájmu snazší výměny informací mezi příslušnými orgány.

(9)

Vzhledem k tomu, že členové posádky se švýcarskou kvalifikací pravidelně působí na vnitrozemských vodních cestách Unie a že osvědčení o kvalifikaci, plavecké služební knížky nebo lodní deníky vydané Švýcarskem musí splňovat požadavky shodné s požadavky směrnice (EU) 2017/2397, je pro uplatňování, prosazování a hodnocení směrnice (EU) 2017/2397 a současné zajištění nepřetržité bezpečné a legální plavby na vnitrozemských vodních cestách Unie nezbytná výměna příslušných informací mezi členskými státy a Švýcarskem. Udělení přístupu do ECDB a EHDB Švýcarsku navíc umožní Komisi vést úplný rejstřík příslušných údajů o posádkách, a přispívat tak statistickým účelům. Pro účely uvedené v čl. 25 odst. 2 směrnice (EU) 2017/2397 je proto nezbytné poskytnout přístup k ECDB a EHDB příslušným švýcarským orgánům.

(10)

Komise se po posouzení žádosti Švýcarska domnívá, že je vhodné poskytnout švýcarským orgánům přístup k ECDB a EHDB,

(1)

Dne 31. března 2020 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2020/472, kterým zřídila a zahájila vojenskou operaci Evropské unie ve Středomoří (EUNAVFOR MED IRINI) na období do 31. března 2021.

(2)

V čl. 8 odst. 3 rozhodnutí (SZBP) 2020/472 se stanoví, že bez ohledu na uvedené období se zmocnění k operaci má opětovně potvrdit každé čtyři měsíce a že Politický a bezpečnostní výbor má operaci prodloužit, pokud použití námořních prostředků operace nevyvolává ve vztahu k migraci efekt přitažlivosti, jenž je potvrzen podloženými důkazy shromážděnými podle kritérií stanovených v operačním plánu.

(3)

Dne 20. března 2023 Rada přijala rozhodnutí (SZBP) 2023/653 (2), kterým byla operace prodloužena do 31. března 2025, a to na základě stejného postupu pro opětovné potvrzení.

(4)

Velitel operace podával měsíční zprávy o faktorech podněcujících migraci.

(5)

Je třeba opětovně potvrdit zmocnění k operaci na jedenáctou čtyřměsíční část období jejího mandátu a operace by měla být odpovídajícím způsobem prodloužena,

1.

2.