12.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 177/1

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1441

ze dne 10. července 2023

o podrobných pravidlech pro vedení řízení Komisí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (1), a zejména na čl. 47 odst. 1 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem pro zahraniční subvence,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 1 nařízení (EU) 2022/2560 uvedené nařízení umožňuje provádět šetření zahraničních subvencí, které narušují vnitřní trh, a tato narušení napravovat. Je nezbytné stanovit konkrétní pravidla a postupy týkající se mimo jiné předkládání oznámení podle článků 21 a 29 nařízení (EU) 2022/2560, provádění dotazování a poskytování ústních prohlášení podle článků 13, 14 a 15 nařízení (EU) 2022/2560, předkládání závazků podle článků 25 a 31 nařízení (EU) 2022/2560 a podrobností zveřejňování informací a práva na obhajobu podniku, který je předmětem šetření, podle článku 42 nařízení (EU) 2022/2560.

(2)

Podle článku 20 nařízení (EU) 2022/2560 musí osoby a podniky oznamovat určitá velká spojení zahrnující podstatné zahraniční finanční příspěvky předtím, než je spojení uskutečněno. Článek 29 nařízení (EU) 2022/2560 vyžaduje oznámení zahraničních finančních příspěvků v souvislosti se zadávacími řízeními, která přesahují určité prahové hodnoty před zadáním zakázky. Nesplnění oznamovací povinnosti má mimo jiné za následek, že dotčené osobě nebo podniku mohou být uloženy pokuty a penále. Je proto nutné přesně definovat strany odpovědné za předložení oznámení a obsah informací, které mají být v oznámení uvedeny.

(3)

Je na osobách nebo podnicích uvedených v čl. 21 odst. 3 a čl. 29 odst. 5 nařízení (EU) 2022/2560, aby Komisi poskytly v plném rozsahu a přesně skutečnosti a okolnosti, které jsou významné pro přijetí rozhodnutí o oznamovaném spojení nebo zahraničních finančních příspěvcích v souvislosti se zadávacím řízením.

(4)	V zájmu zjednodušení oznámení a posuzování ze strany Komise by v přílohách tohoto nařízení měly být stanoveny standardizované formuláře. Mohou být nahrazeny elektronickými formuláři, v nichž jsou požadovány tytéž informace.

(5)

V souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2560 by Komise měla v případech, kdy má na základě předběžného přezkumu dostatek informací o tom, že podniku byla poskytnuta zahraniční subvence, která narušuje vnitřní trh, zahájit hloubkové šetření, aby mohla shromáždit další informace k posouzení existence zahraniční subvence a jejích skutečných nebo možných rušivých účinků. Je nezbytné stanovit pravidla týkající se lhůt, v nichž může podnik, který je předmětem šetření, a další osoby, včetně členských států a třetí země, která zahraniční subvenci poskytla, předložit své připomínky k rozhodnutí Komise zahájit hloubkové šetření v souladu s čl. 40 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560.

(6)

Podle čl. 13 odst. 7 nařízení (EU) 2022/2560 se může Komise při provádění šetření dotazovat jakékoli fyzické nebo právnické osoby, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření. Při respektování potřeby zajistit právní spravedlnost a transparentnost by Komise měla před dotazováním fyzických nebo právnických osob, které s dotazováním souhlasí, tyto osoby informovat o právním základu dotazování. Osoby, s nimiž se dotazování provádí, by měly být rovněž informovány o účelu dotazování a měly by mít možnost vyjádřit se k záznamu tohoto dotazování. Komise by měla stanovit lhůtu, ve které jí může dotazovaná osoba sdělit případné připomínky k záznamu dotazování.

(7)

Podle čl. 14 odst. 2 písm. c) a článku 15 nařízení (EU) 2022/2560 může Komise při provádění inspekcí v rámci Unie nebo mimo ni požádat kteréhokoli zástupce nebo pracovníka podniku nebo sdružení podniků o vysvětlení skutečností nebo dokumentů týkajících se předmětu a účelu inspekce a zaznamenat odpovědi. Zaznamenaná ústní prohlášení by měla být k dispozici zplnomocněnému zástupci podniku nebo sdružení podniků. V případě vysvětlení poskytnutých neoprávněným pracovníkem by měl podnik nebo sdružení podniků dostat příležitost vyjádřit se k zaznamenaným vysvětlením.

(8)

Podle čl. 13 odst. 5 nařízení (EU) 2022/2560 jsou členské státy povinny poskytnout Komisi veškeré informace nezbytné k provádění šetření podle uvedeného nařízení. Aby bylo zajištěno, že Komise bude mít v rámci zadávacích řízení všechny tyto informace k dispozici, měla by se tato povinnost také vztahovat na veřejné zadavatele nebo zadavatele odpovědné za příslušné zadávací řízení.

(9)

Aby Komise mohla provést řádné posouzení pro účely přijetí rozhodnutí se závazky, které nabídl podnik, který je předmětem šetření, s cílem napravit narušení vnitřního trhu, měl by být stanoven postup navrhování závazků podle čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2560 a lhůty pro navrhování závazků podle článků 25 a 31 nařízení (EU) 2022/2560.

(10)

V zájmu zajištění transparentnosti může Komise v příslušných případech v aktech ukončujících hloubkové šetření podle článku 11 nařízení (EU) 2022/2560 uložit povinnost týkající se podávání zpráv a transparentnosti podle čl. 7 odst. 5 a článku 8 nařízení (EU) 2022/2560. Tyto povinnosti by měly Komisi umožnit odhalit případné narušení vnitřního trhu nebo sledovat provádění jejích aktů přijatých podle nařízení (EU) 2022/2560. Je proto nezbytné vyjasnit formu, obsah a procedurální náležitosti těchto povinností.

(11)

Podle čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 by v souladu se zásadou dodržování práva na obhajobu měl podnik, který je předmětem šetření, dostat předtím, než Komise přijme rozhodnutí podle článků 11, 12, 17, 18, čl. 25 odst. 3, článků 26, 31 nebo 33 nařízení (EU) 2022/2560, příležitost předložit své připomínky ke všem důvodům, na jejichž základě má Komise v úmyslu přijmout rozhodnutí. V souladu s čl. 42 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2560 je nezbytné stanovit pravidla pro rozsah, v jakém by měl být podniku, který je předmětem šetření, umožněn přístup ke spisu Komise. Zatímco podnik, který je předmětem šetření, by měl mít vždy právo získat od Komise nedůvěrné znění všech dokumentů uvedených v odůvodnění, přístup ke všem dokumentům ve spisu Komise bez jakýchkoli úprav by měl být umožněn omezenému počtu určených externích právních nebo ekonomických poradců nebo externích technických odborníků jménem podniku, který je předmětem šetření, za podmínek, které budou stanoveny v rozhodnutí Komise. Tento přístup by měl být v určitých situacích omezen, včetně případů, kdy by zveřejnění určitých dokumentů poškodilo jejich poskytovatele nebo kdy převažují jiné zájmy.

(12)

Podle čl. 42 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2560 by Komise měla při poskytování přístupu ke spisu zajistit ochranu obchodního tajemství a dalších důvěrných informací. Je proto nezbytné stanovit podrobná pravidla, která Komisi umožní požádat osoby a podniky, které předkládají nebo předložily informace, včetně dokumentů, aby ve svých podáních nebo s ohledem na informace v souhrnném oznámení nebo rozhodnutí označily obchodní tajemství nebo důvěrné informace, a která rovněž Komisi umožní rozhodnout o nakládání s určitými informacemi v případě neshody ohledně důvěrnosti.

(13)	Jelikož oznámení s sebou přinášejí zákonné lhůty stanovené v nařízení (EU) 2022/2560, měly by být rovněž stanoveny podmínky pro tyto lhůty a určen den, kdy oznámení nabývají účinnosti. Měl by být určen zejména počátek a konec lhůt a okolnosti, které mají za následek pozastavení již započaté lhůty.

(14)

Předávání dokumentů Komisi a ze strany Komise by s ohledem na vývoj informačních a komunikačních technologií a přínos tohoto předávání pro životní prostředí mělo v zásadě probíhat prostřednictvím digitálních prostředků. Podle čl. 47 odst. 1 písm. a), b) a h) nařízení (EU) 2022/2560 by se toto mělo vztahovat zejména na oznámení, odpovědi na žádosti o informace, připomínky k důvodům, na jejichž základě hodlá Komise přijmout své rozhodnutí určené podniku, který je předmětem šetření, jakož i na závazky nabídnuté oznamujícími stranami.

(15)	V zájmu transparentnosti a právní jistoty by toto nařízení mělo vstoupit v platnost před zahájením uplatňování nařízení (EU) 2022/2560,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

V souladu s čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 stanoví toto nařízení podrobná pravidla týkající se:

1)	formy, obsahu a procedurálních náležitostí oznámení o spojení podniků;

2)	formy, obsahu a procedurálních náležitostí oznámení o zahraničních finančních příspěvcích a prohlášení o neobdržení zahraničního finančního příspěvku v souvislosti se zadávacími řízeními;

3)	procedurálních náležitostí pro ústní prohlášení podle čl. 13 odst. 7, čl. 14 odst. 2 písm. c) a článku 15 nařízení (EU) 2022/2560;

4)	podrobných pravidel pro zveřejňování informací, přístup ke spisu a důvěrné informace podle článků 42 a 43 nařízení (EU) 2022/2560;

5)	formy, obsahu a procedurálních náležitostí požadavků na transparentnost;

6)	podrobných pravidel pro výpočet lhůt;

7)	procedurálních náležitostí a lhůt pro navrhování závazků podle článků 25 a 31 nařízení (EU) 2022/2560.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)	„oznamujícími stranami“ se pro účely oznámení o spojení podniků rozumí osoby nebo podniky, které jsou povinny předkládat oznámení podle čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2560;

2)	„jinými zúčastněnými osobami“ se pro účely oznámení o spojení podniků rozumí osoby, které se na navrhovaném spojení podílejí jinak než oznamující strany, například prodávající a podnik nebo jeho část, která je cílem spojení;

„oznamujícími stranami“ se pro účely oznámení a prohlášení týkajících se zahraničních finančních příspěvků při zadávacích řízeních rozumí všechny hospodářské subjekty, skupiny hospodářských subjektů, hlavní subdodavatelé a hlavní dodavatelé, na které se vztahuje oznamovací povinnost v souladu s čl. 29 odst. 5 nařízení (EU) 2022/2560;

4)	„pracovními dny“ se rozumí všechny dny kromě sobot, nedělí a dnů pracovního volna Komise, jak jsou zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.

KAPITOLA II

OZNÁMENÍ

Článek 3

Osoby oprávněné předkládat oznámení a prohlášení

1. Oznámení o spojení podniků podle článku 21 nařízení (EU) 2022/2560 předkládají oznamující strany uvedené v čl. 2 bodě 1. Každá oznamující strana odpovídá za správnost jí poskytnutých informací.

2. Oznámení a prohlášení v rámci zadávacího řízení předkládá veřejnému zadavateli nebo zadavateli hospodářský subjekt nebo v případě skupin hospodářských subjektů, hlavních subdodavatelů a hlavních dodavatelů hlavní dodavatel nebo hlavní koncesionář uvedený v čl. 29 odst. 6 nařízení (EU) 2022/2560 svým jménem a jménem všech oznamujících stran uvedených v čl. 2 odst. 3. Každá oznamující strana odpovídá pouze za správnost informací souvisejících se zahraničními finančními příspěvky, které jí byly poskytnuty.

3. Pokud oznámení nebo prohlášení podepisují zmocnění externí zástupci osob nebo podniků, předloží tito zástupci písemný doklad o tom, že jsou zmocněni jednat.

Článek 4

Předběžné oznámení o spojení podniků

1. Oznámení o spojení podniků podle článku 21 nařízení (EU) 2022/2560 se předkládají na formuláři pro oznamování spojení uvedeném v příloze I. Společná oznámení podle čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2560 se předkládají na jednom formuláři.

2. Formulář pro oznamování spojení a veškeré podpůrné dokumenty se předkládají Komisi v souladu s článkem 25.

3. Oznámení se předkládají v jednom z úředních jazyků Unie. Pokud se Komise a oznamující strany nedohodnou jinak, je jazyk oznámení rovněž jazykem řízení, jakož i jakéhokoli následného správního řízení před Komisí podle nařízení (EU) 2022/2560 týkajícího se téhož spojení podniků. Podpůrné dokumenty se předkládají v původním jazyce. Pokud původní jazyk dokumentu není jedním z úředních jazyků Unie, přiloží se překlad do jazyka řízení.

4. Komise může na základě písemné žádosti osvobodit žádající oznamující stranu od povinnosti poskytnout ve formuláři oznámení stanoveném v příloze I jakékoli informace, včetně dokumentů, nebo od jakéhokoli jiného požadavku ve formuláři oznámení, který by se takových informací týkal.

5. Komise neprodleně písemně potvrdí oznamujícím stranám, že obdržela oznámení a jakoukoli odpověď na dopis zaslaný Komisí podle čl. 6 odst. 2 a 3.

Článek 5

Oznámení a prohlášení o zahraničních finančních příspěvcích v souvislosti se zadávacími řízeními

1. Oznámení o zahraničních finančních příspěvcích v souvislosti se zadávacími řízeními se v souladu s čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 podávají veřejnému zadavateli nebo zadavateli odpovědnému za příslušné zadávací řízení za použití formuláře uvedeného v příloze II, a to na jednom formuláři obsahujícím informace o všech oznamujících stranách, které se účastní jedné nabídky nebo žádosti o účast.

2. Pokud nebyl při zadávacích řízeních, která dosahují prahových hodnot uvedených v čl. 28 odst. 1 písm. a) a čl. 28 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560, oznamujícím stranám v posledních třech letech poskytnut třetí zemí žádný finanční příspěvek, které podléhá oznamovací povinnosti, musí tyto strany místo oznámení předložit prohlášení. Prohlášení musí být veřejnému zadavateli nebo zadavateli odpovědnému za příslušné zadávací řízení předloženo způsobem předepsaným v části 7 úvodu a v oddíle 7 přílohy II, a to na jednom formuláři. V souladu s čl. 4 odst. 3 a čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 nemusí být v prohlášení uvedeny zahraniční finanční příspěvky, jejichž celková výše za každou třetí zemi je nižší než výše podpory de minimis podle čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1407/2013 za období tří po sobě jdoucích let předcházejících prohlášení.

3. Oznámení, včetně veškerých podpůrných dokumentů, nebo prohlášení předává veřejný zadavatel nebo zadavatel Komisi v souladu s článkem 26.

4. Oznámení a prohlášení se veřejnému zadavateli nebo zadavateli předkládají v jednom z úředních jazyků Unie. Pokud se Komise a oznamující strany nedohodnou jinak, je jazyk oznámení nebo prohlášení rovněž jazykem řízení, jakož i jakéhokoli následného správního řízení před Komisí podle nařízení (EU) 2022/2560 týkajícího se téhož zadávacího řízení. Podpůrné dokumenty se předkládají v původním jazyce. Pokud původní jazyk některého dokumentu není jedním z úředních jazyků Unie, přiloží se překlad do jazyka řízení.

5. Komise může na základě písemné žádosti oznamujících stran a po informování veřejného zadavatele nebo zadavatele odpovědného za zadávací řízení osvobodit žádající oznamující stranu od povinnosti poskytnout ve formuláři oznámení stanoveném v příloze II jakékoli informace, včetně dokumentů, nebo od jakéhokoli jiného požadavku ve formuláři oznámení, který by se takových informací týkal.

6. Komise bezodkladně písemně potvrdí přijetí oznámení nebo prohlášení a každé odpovědi na dopis zaslaný Komisí podle čl. 7 odst. 1 a 3 veřejnému zadavateli nebo zadavateli odpovědnému za zadávací řízení, přičemž kopii potvrzení zašle oznamujícím stranám nebo jejich zmocněným externím zástupcům.

Článek 6

Datum nabytí účinku oznámení v případě spojování podniků

1. Podle čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 je dnem nabytí účinku oznámení den, kdy Komise obdrží úplné oznámení.

2. Pokud Komise zjistí, že informace včetně dokumentů obsažených v oznámení jsou neúplné, neprodleně o tom písemně informuje oznamující strany nebo jejich zmocněné externí zástupce. V těchto případech nabývá oznámení účinku dnem, kdy Komise obdrží úplné informace.

3. Po tomto oznámení sdělí oznamující strany neprodleně Komisi veškeré relevantní informace, včetně podstatných změn skutečností, které by oznamující strany musely oznámit, kdyby tyto informace v době oznámení znaly nebo měly znát. Pokud by tyto informace mohly mít významný vliv na posouzení oznámeného spojení ze strany Komise, může Komise považovat oznámení za účinné až ode dne, kdy příslušné informace obdrží. Komise o tom neprodleně písemně informuje oznamující strany nebo jejich zástupce.

4. Pro účely tohoto článku se oznámení, které obsahuje nesprávné nebo zavádějící informace, považuje za neúplné.

Článek 7

Datum nabytí účinku oznámení a prohlášení o zahraničních finančních příspěvcích v souvislosti se zadávacími řízeními

1. V otevřených zadávacích řízeních ve smyslu článku 27 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (2) nabývají oznámení a prohlášení účinku dnem, kdy je Komise obdrží. Ve vícefázových zadávacích řízeních nabývá účinku oznámení nebo prohlášení předložené ve fázi podání žádosti o účast, jakož i aktualizované oznámení nebo aktualizované prohlášení předložené ve fázi podání konečné nabídky podle čl. 29 odst. 1 poslední věty nařízení (EU) 2022/2560 dnem, kdy je Komise obdrží. Pokud však Komise zjistí, že informace, včetně dokumentů, obsažené v obdrženém oznámení nebo prohlášení jsou neúplné, neprodleně o tom písemně informuje oznamující strany nebo jejich zmocněné externí zástupce. V těchto případech nabývá oznámení nebo prohlášení účinku dnem, kdy Komise obdrží úplné informace podle čl. 29 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2560.

2. Pokud příslušný veřejný zadavatel nebo zadavatel uplatní svá práva podle čl. 56 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU nebo čl. 76 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (3), a to požádat o upřesnění oznámení, prohlášení, aktualizovaného oznámení nebo aktualizovaného prohlášení podle čl. 29 odst. 1 poslední věty a čl. 29 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2560, a rozhodne o odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast pro nedostatek upřesnění, jestliže nebyly řádně poskytnuty, pak se oznámení nebo prohlášení nepovažuje za učiněné ani předané Komisi.

3. Po předložení oznámení, prohlášení, aktualizovaného oznámení nebo aktualizovaného prohlášení sdělí oznamující strany neprodleně Komisi veškeré nové relevantní informace, včetně změn skutečností, které by oznamující strany musely oznámit, kdyby tyto informace znaly nebo měly znát v době předložení úplného oznámení nebo prohlášení nebo aktualizovaného oznámení nebo aktualizovaného prohlášení. Pokud by tyto informace mohly mít významný vliv na posouzení Komise, může Komise považovat oznámení, prohlášení, aktualizované oznámení nebo aktualizované prohlášení za účinné až ode dne, kdy příslušné informace obdrží. Komise neprodleně písemně informuje o datu nabytí účinku oznamující strany oznámení v souvislosti se zadávacími řízeními nebo jejich externí zástupce, jakož i příslušného veřejného zadavatele nebo zadavatele.

4. Pro účely tohoto článku, a aniž jsou dotčeny články 17, 29 a 33 nařízení (EU) 2022/2560, se oznámení, které obsahuje nesprávné nebo zavádějící informace, považuje za neúplné.

KAPITOLA III

ŠETŘENÍ KOMISE

Článek 8

Lhůta pro předložení připomínek po zahájení hloubkového šetření

1. Pokud Komise zahájí hloubkové šetření podle čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2560, stanoví Komise lhůtu, v níž mohou podnik, který je předmětem šetření, jakákoli jiná fyzická nebo právnická osoba, členské státy a třetí země, která zahraniční subvenci poskytla, předložit své písemné připomínky a která za běžných okolností nepřekročí jeden měsíc ode dne, kdy byl podnik, který je předmětem šetření, o rozhodnutí informován, nebo ve všech ostatních případech ode dne zveřejnění souhrnného oznámení rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie. Připomínky se předkládají v souladu s články 25 a 26.

2. V řádně odůvodněných případech může Komise lhůtu stanovenou v odstavci 1 prodloužit.

3. Pokud podání obsahuje důvěrné informace, předloží předkládající osoba s důvěrným zněním podání současně i znění, které důvěrné není.

Článek 9

Dotazování

1. Pokud Komise provádí dotazování osoby v souladu s čl. 13 odst. 7 nařízení (EU) 2022/2560, uvede na začátku dotazování právní základ a účel dotazování a informuje dotazovanou osobu, že o dotazování provede záznam.

2. Dotazování prováděné podle čl. 13 odst. 7 nařízení (EU) 2022/2560 může být zaznamenáno v jakékoli podobě.

3. Kopie zaznamenané podoby dotazování se poskytne osobě, s níž bylo dotazování prováděno, aby se k ní mohla ve lhůtě stanovené Komisí vyjádřit.

Článek 10

Ústní prohlášení během inspekcí

1. Pokud úředníci nebo jiné doprovázející osoby pověřené Komisí žádají oprávněné externí zástupce nebo pracovníky podniku nebo sdružení podniků o vysvětlení podle čl. 14 odst. 2 písm. c) nebo článku 15 nařízení (EU) 2022/2560, mohou být tato vysvětlení doložena v jakékoli podobě.

2. Po inspekci se dotčenému podniku nebo sdružení podniků poskytne kopie veškeré dokumentace pořízené podle odstavce 1.

3. Jestliže některý zaměstnanec podniku nebo sdružení podniků, který není nebo nebyl ze strany podniku nebo sdružení podniků oprávněn podat vysvětlení jménem podniku nebo sdružení, Komisi vysvětlení podal, stanoví Komise lhůtu, během které může podnik nebo sdružení podniků předat Komisi jakoukoliv změnu vysvětlení podaného tímto zaměstnancem. Změny se doplní do vysvětlení doložených podle odstavce 1.

Článek 11

Informace od veřejných zadavatelů a zadavatelů odpovědných za zadávací řízení

1. Povinnost členských států podle čl. 13 odst. 5 nařízení (EU) 2022/2560 poskytnout Komisi na její žádost veškeré informace nezbytné k provedení šetření podle nařízení (EU) 2022/2560 se vztahuje zejména na veřejné zadavatele a zadavatele odpovědné za příslušná zadávací řízení, kteří mají informace týkající se šetření.

2. Příslušný veřejný zadavatel nebo zadavatel předá Komisi spolu s oznámením kopie dokumentů použitých při přípravě zadávací dokumentace, včetně případného průzkumu a interního rozpočtu pro danou veřejnou zakázku, pokud jsou k dispozici, jakož i kopie veškerých dalších dokumentů, které příslušný veřejný zadavatel nebo zadavatel považuje pro šetření za zásadní. Pokud oznamující strany předloží informace podle oddílu 4 přílohy II, předá příslušný veřejný zadavatel nebo zadavatel rovněž kopie všech předložených nabídek týkajících se daného zadávacího řízení. Pokud nabídky ještě nebyly předloženy nebo nejsou v době oznámení k dispozici, předají se kopie Komisi, jakmile budou k dispozici. Pokud příslušný veřejný zadavatel nebo zadavatel nepředá nebo není schopen předat Komisi kopie všech dokumentů, které jsou pro šetření relevantní, požádá jej Komise o předání kopií konkrétních dokumentů, které jsou pro šetření Komise relevantní.

Článek 12

Předložení informací o nepřiměřeně výhodné nabídce

1. V rozsahu, v jakém je oznamující strany neposkytly již ve svém oznámení předloženém podle článku 29 nařízení (EU) 2022/2560, se odůvodnění a související podpůrné dokumenty uvedené ve formuláři stanoveném v příloze II, které se týkají posouzení nepřiměřeně výhodné povahy nabídky, předkládají Komisi ve lhůtách a ve formátu stanoveném v článku 8 a mohou být předloženy během předběžného přezkumu.

2. Pokud se oznamující strany rozhodnou využít možnosti podat odůvodnění, přiloží k tomuto podání veškeré související podpůrné dokumenty uvedené ve formuláři stanoveném v příloze II, aby své tvrzení doložily.

3. Při poskytování podpůrných dokumentů podnik, který je předmětem šetření, určí veškeré informace, které považuje za důvěrné, řádně odůvodní svůj požadavek na důvěrnost a poskytne samostatné znění, které důvěrné není.

KAPITOLA IV

ZÁVAZKY, TRANSPARENTNOST A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Článek 13

Lhůty pro předložení závazků v rámci oznámených spojení

1. Pokud jde o spojení oznámená Komisi podle článku 21 nařízení (EU) 2022/2560, závazky nabízené pro účely rozhodnutí, které má být přijato podle čl. 25 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) 2022/2560 se Komisi předloží nejpozději 65 pracovních dnů ode dne zahájení hloubkového šetření podle čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560.

2. Pokud je podle čl. 24 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2560 prodloužena lhůta pro přijetí rozhodnutí podle čl. 25 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2560, pak se lhůta pro předložení závazků v délce 65 pracovních dnů automaticky prodlouží o stejný počet pracovních dnů.

3. Za výjimečných okolností může Komise závazky posoudit, i když byly nabídnuty po uplynutí příslušné lhůty pro jejich předložení, jak je stanovena v tomto článku. Při rozhodování o tom, zda za těchto okolností zohlednit nabídnuté závazky, přihlédne Komise zejména k potřebě splnit požadavky postupu projednávání ve výboru uvedeného v čl. 48 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560.

Článek 14

Lhůty pro předložení závazků v rámci šetření v souvislosti se zadávacími řízeními

1. Pokud jde o zahraniční finanční příspěvky oznámené Komisi v souvislosti se zadávacími řízeními podle čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560, závazky nabídnuté dotčenými hospodářskými subjekty podle čl. 31 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 se Komisi předloží nejpozději do 50 pracovních dnů ode dne zahájení hloubkového šetření. V závislosti na jejich rozsahu a po konzultaci s veřejným zadavatelem nebo zadavatelem lze závazky, které Komise obdržela, považovat za řádně odůvodněný výjimečný případ pro prodloužení lhůty pro přijetí rozhodnutí o ukončení hloubkového šetření ve smyslu čl. 30 odst. 5 nařízení (EU) 2022/2560.

2. Za výjimečných okolností může Komise zohlednit závazky nabídnuté po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1. Při rozhodování o tom, zda za těchto okolností zohlednit nabídnuté závazky, přihlédne Komise zejména k potřebě splnit požadavky postupu projednávání ve výboru uvedeného v čl. 48 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560.

Článek 15

Postup pro předkládání závazků

1. Závazky nabídnuté podnikem, který je předmětem šetření, se předloží Komisi v souladu s článkem 25 pro rozhodnutí podle čl. 25 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) 2022/2560 nebo v souladu s článkem 26 pro rozhodnutí podle čl. 31 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560.

2. Při nabízení závazků podnik, který je předmětem šetření, zároveň určí veškeré informace, které považuje za důvěrné, tento požadavek na důvěrnost řádně odůvodní a poskytne samostatné znění závazků, které není důvěrné.

3. V řízeních podle kapitol 3 a 4 nařízení (EU) 2022/2560 podepisují závazky oznamující strany a všechny jiné zúčastněné osoby, kterým závazky ukládají povinnosti.

Článek 16

Transparentnost a podávání zpráv

V příslušných případech může Komise rozhodnutím vydaným na základě hloubkového šetření podle článku 11 nařízení (EU) 2022/2560 uložit podniku povinnost transparentnosti a povinnost podávání zpráv podle čl. 7 odst. 5 a článku 8 nařízení (EU) 2022/2560. Tyto povinnosti mohou souviset s poskytováním informací týkajících se některé z těchto situací:

a)	zahraniční finanční příspěvky obdržené během stanoveného období počínaje dnem následujícím po dni přijetí rozhodnutí o uložení této povinnosti;

b)	účast ve spojeních nebo v zadávacích řízeních (pokud podnik, který je předmětem šetření, podává nabídku v otevřeném řízení nebo žádost o účast ve vícefázovém zadávacím řízení) během stanoveného období počínaje dnem následujícím po dni přijetí rozhodnutí o uložení této povinnosti;

provádění rozhodnutí se závazky přijatého podle čl. 11 odst. 3, čl. 25 odst. 3 písm. a) nebo čl. 31 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560, rozhodnutí s nápravnými opatřeními přijatého podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560, rozhodnutí o zákazu spojení přijatého podle čl. 25 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) 2022/2560 nebo rozhodnutí zakazujícího zadání zakázky přijatého podle čl. 31 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560.

KAPITOLA V

PŘEDKLÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK

Článek 17

Předkládání připomínek

1. Pokud Komise podle čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 informuje podnik, který je předmětem šetření, o důvodech, na jejichž základě hodlá přijmout své rozhodnutí, stanoví lhůtu nejméně deseti pracovních dnů, ve které může tento podnik předložit písemné připomínky. Komise není povinna zohledňovat písemná vyjádření obdržená po uplynutí této lhůty.

2. Podnik, který je předmětem šetření, předloží Komisi v souladu s články 25 a 26 veškeré písemné připomínky, jakož i příslušné dokumenty potvrzující skutečnosti uvedené v těchto připomínkách.

3. Pokud Komise podle čl. 42 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560 přijme prozatímní rozhodnutí o předběžných opatřeních, stanoví lhůtu, ve které může podnik, který je předmětem šetření, předložit k tomuto rozhodnutí písemné připomínky. Jakmile podnik, který je předmětem šetření, předloží své připomínky, přijme Komise konečné rozhodnutí o předběžných opatřeních, kterým prozatímní rozhodnutí zruší, změní nebo potvrdí. Pokud podnik, který je předmětem šetření, nepředloží písemné připomínky ve lhůtě stanovené Komisí, prozatímní rozhodnutí se stane po uplynutí dané lhůty konečným.

4. V případě potřeby a na základě odůvodněné žádosti předložené podnikem, který je předmětem šetření, může Komise před uplynutím původní lhůty prodloužit lhůty stanovené v souladu s odstavci 1 a 3.

KAPITOLA VI

POUŽITÍ INFORMACÍ A NAKLÁDÁNÍ S DŮVĚRNÝMI INFORMACEMI

Článek 18

Použití informací Komisí

1. Podle čl. 43 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 může poskytovatel informací souhlasit s tím, že Komise bude oprávněna použít informace získané podle uvedeného nařízení k jiným účelům, než pro které byly tyto informace původně Komisí získány.

2. Pokud poskytovatel informací poskytne Komisi výjimku podle čl. 43 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560, uvede, které konkrétní informace umožňuje použít pro účely jiné, než pro které byly získány, a zdůvodní, proč by tyto informace byly pro tyto jiné účely relevantní, a to i při uplatnění jiných aktů Unie.

3. Pokud Komise požádá poskytovatele informací o poskytnutí výjimky podle čl. 43 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560, uvede Komise informace, kterých se tato žádost týká, a účely, pro které hodlá tyto informace použít. Účely použití těchto informací ze strany Komise nesmí být jiné, než ty, které Komise uvedla a které poskytovatel odsouhlasil.

Článek 19

Označování a ochrana důvěrných informací

1. Nestanoví-li článek 20 tohoto nařízení a článek 42 nařízení (EU) 2022/2560 jinak, a aniž je dotčen odstavec 6, Komise nezveřejní informace, včetně dokumentů, ani k nim neposkytne přístup, pokud obsahují obchodní tajemství nebo jiné důvěrné informace.

2. Při žádosti o informace podle článku 13 nařízení (EU) 2022/2560, při dotazování osoby podle čl. 13 odst. 7 nařízení (EU) 2022/2560 nebo při žádosti o ústní vysvětlení během inspekcí podle článků 14 a 15 nařízení (EU) 2022/2560 informuje Komise tyto osoby, podniky nebo sdružení podniků, že poskytnutím informací Komisi souhlasí s tím, že k těmto informacím může být poskytnut přístup podle článku 20. Pokud Komise obdrží informace od poskytovatelů informací jiným způsobem, informuje tyto poskytovatele informací, že přístup k jimi poskytnutým informacím může být poskytnut podle článku 20.

3. Aniž jsou dotčeny články 8 a 15, může Komise ve stanovené lhůtě požádat poskytovatele informací, kteří poskytují dokumenty nebo jiné informace podle nařízení (EU) 2022/2560, aby:

a)	označili dokumenty nebo části dokumentů či jiné informace, které podle nich obsahují obchodní tajemství nebo jiné důvěrné informace;

b)	označili osoby, ve vztahu k nimž jsou tyto dokumenty nebo jiné informace považovány za důvěrné;

c)	doložili svá tvrzení o obchodním tajemství a jiných důvěrných informacích, a to pro každý dokument nebo jeho část či jinou informaci;

d)	poskytli Komisi nedůvěrné znění dokumentů nebo jejich částí nebo jiných informací, v němž jsou obchodní tajemství a jiné důvěrné informace upraveny jasným a srozumitelným způsobem;

e)	poskytli stručný, nedůvěrný a jasný popis každé upravené informace.

4. Komise požádá podnik, který je předmětem šetření, aby ve stanovené lhůtě určil části souhrnného oznámení podle článku 40 nařízení (EU) 2022/2560 nebo rozhodnutí podle článků 11, 25 a 31 nařízení (EU) 2022/2560, které podle jeho názoru obsahují obchodní tajemství nebo jiné důvěrné informace, a to před zveřejněním souhrnného oznámení nebo rozhodnutí. Pokud jsou označena obchodní tajemství nebo jiné důvěrné informace, podnik, který je předmětem šetření, toto označení odůvodní ve lhůtě stanovené Komisí.

5. Pokud poskytovatel informací nebo podnik, který je předmětem šetření, neoznačí informace, které považuje za důvěrné, v souladu s požadavky stanovenými v odstavcích 3 a 4, může Komise předpokládat, že dotyčné informace neobsahují důvěrné informace.

6. Pokud se Komise domnívá, že určité informace, o nichž poskytovatel informací nebo podnik, který je předmětem šetření, tvrdí, že jsou důvěrné, mohou být zveřejněny, a to buď proto, že tyto informace nepředstavují obchodní tajemství nebo jiné důvěrné informace, nebo proto, že existuje převažující zájem na jejich zveřejnění, informuje poskytovatele informací nebo podnik, který je předmětem šetření, o svém záměru tyto informace zveřejnit. Pokud poskytovatel informací nebo podnik, který je předmětem šetření, vznese námitky do pěti pracovních dnů poté, co byl informován o úmyslech Komise, může Komise přijmout rozhodnutí, v němž stanoví datum, po němž budou informace zpřístupněny, nebo v případě odstavce 4 zveřejněny v souhrnném oznámení nebo v rozhodnutí. Tento den musí být nejméně pět pracovních dní od data oznámení rozhodnutí Komise. Rozhodnutí se oznámí dotčené fyzické nebo právnické osobě.

7. Tento článek nebrání Komisi, aby v nezbytném rozsahu využila a zveřejnila informace prokazující existenci zahraniční subvence narušující hospodářskou soutěž.

KAPITOLA VII

PŘÍSTUP KE SPISU

Článek 20

Přístup ke spisu Komise a použití dokumentů

1. Poté, co Komise informuje podnik, který je předmětem šetření, o důvodech, na jejichž základě hodlá přijmout určité rozhodnutí, může podnik, který je předmětem šetření, požádat o přístup ke spisu Komise podle čl. 42 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2560.

2. Právo nahlížet do spisu Komise se nevztahuje na:

a)	interní dokumenty Komise;

b)	interní dokumenty orgánů členských států nebo třetích zemí, včetně orgánů pro hospodářskou soutěž a veřejných zadavatelů nebo zadavatelů;

c)	korespondenci mezi Komisí a orgány členských států nebo třetích zemí, včetně orgánů pro hospodářskou soutěž a veřejných zadavatelů nebo zadavatelů;

d)	korespondenci mezi orgány členských států a mezi členskými státy a třetími zeměmi.

3. Při poskytování přístupu ke spisu poskytne Komise podniku, který je předmětem šetření, nedůvěrné znění všech dokumentů uvedených v odůvodnění, na jehož základě hodlá přijmout rozhodnutí.

4. Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 5, Komise rovněž poskytne přístup ke všem dokumentům ve svém spisu, a to bez jakýchkoli úprav z důvodu zachování důvěrnosti, a za podmínek zpřístupnění, které budou stanoveny v rozhodnutí Komise. Podmínky zpřístupnění se stanoví v souladu s následujícím:

a)	Přístup k dokumentům podle tohoto odstavce se umožní pouze omezenému počtu určených externích právních a ekonomických poradců a externích technických odborníků pověřených podnikem, který je předmětem šetření, jejichž jména byla Komisi předem sdělena.

b)	Určení externí právní a ekonomičtí poradci a externí techničtí odborníci musí být podniky, zaměstnanci podniků nebo být v postavení srovnatelném s postavením zaměstnanců podniků. Všichni jsou vázáni podmínkami zpřístupnění;

Osoby uvedené na seznamu určených externích právních a ekonomických poradců a externích technických odborníků nesmějí být ke dni rozhodnutí Komise, kterým se stanoví podmínky zpřístupnění, v pracovním poměru k podniku, který je předmětem šetření, ani součástí jeho vedení, ani v postavení srovnatelném s postavením zaměstnance nebo vedoucího pracovníka podniku, který je předmětem šetření. Pokud určený externí právní nebo ekonomický poradce nebo externí technický odborník následně vstoupí do takového poměru s podnikem, který je předmětem šetření, a to buď v průběhu šetření, nebo během tří let od skončení šetření Komise, určený externí právní nebo ekonomický poradce nebo externí technický odborník a podnik, který je předmětem šetření, neprodleně informují Komisi o podmínkách daného poměru. Určený externí právní nebo ekonomický poradce nebo externí technický odborník rovněž poskytne Komisi ujištění, že již nemá přístup k informacím nebo dokumentům obsaženým ve spisu, do nějž nahlížel v souladu s tímto odstavcem, a které Komise neposkytla podniku, který je předmětem šetření. Komisi rovněž poskytne ujištění, že bude i nadále dodržovat požadavky uvedené v písmenech d) a e) tohoto odstavce.

d)	Určení externí právní a ekonomičtí poradci a externí techničtí odborníci nesmí zpřístupnit žádný z poskytnutých dokumentů ani jejich obsah žádné fyzické nebo právnické osobě, která není vázána podmínkami zpřístupnění.

e)	Určení externí právní a ekonomičtí poradci a externí techničtí odborníci nesmí použít žádný z poskytnutých dokumentů ani jejich obsah jinak než pro účely uvedené v odstavci 10 níže.

5. Komise v podmínkách zpřístupnění stanoví technické prostředky zpřístupnění a dobu jeho trvání. Zpřístupnění pro určené právní a ekonomické poradce a technické odborníky může být provedeno elektronickými prostředky nebo (v případě některých nebo všech dokumentů) pouze v prostorách Komise. Za výjimečných okolností může Komise rozhodnout, že poskytne přístup podle podmínek zpřístupnění uvedených v odstavci 4 k určitým dokumentům nebo že poskytne přístup k částečně upraveným dokumentům, pokud dospěje k názoru, že újma, kterou by poskytovatel informací pravděpodobně utrpěl zveřejněním za daných podmínek zpřístupnění, by převážila nad významem zveřejnění pro výkon práva na obhajobu. Aniž je dotčen odstavec 2, Komise provede podobné posouzení důležitosti zveřejnění, když zvažuje, zda je nutné, aby zveřejnila nebo částečně zveřejnila korespondenci mezi Komisí a orgány veřejné správy členských států nebo třetích zemí a jiné druhy citlivých dokumentů poskytnutých orgány veřejné správy členských států nebo třetích zemí. Před zveřejněním takové korespondence nebo dokumentů Komise konzultuje orgány členského státu nebo třetí země.

6. Určení externí právní a ekonomičtí poradci a externí techničtí odborníci uvedení v odst. 4 písm. a) mohou do jednoho týdne od obdržení přístupu ke spisu podle podmínek zpřístupnění předložit Komisi odůvodněnou žádost o přístup k nedůvěrnému znění kteréhokoli dokumentu ve spisu Komise, jenž podniku, který je předmětem šetření, dosud nebyl poskytnut podle odstavce 3, s cílem zpřístupnit tento dokument podniku, který je předmětem šetření. Nebo mohou podat odůvodněnou žádost o rozšíření podmínek zpřístupnění na další určené externí právní a ekonomické poradce nebo externí technické odborníky. Takový dodatečný přístup k nedůvěrnému znění dokumentů nebo rozšíření na další osoby lze udělit pouze výjimečně a za předpokladu, že se prokáže, že je pro podnik, který je předmětem šetření, zásadní pro řádný výkon jeho práva na obhajobu.

7. Pro účely použití odstavce 5 nebo 6 může Komise požádat poskytovatele informací, který předložil příslušné dokumenty, o poskytnutí nedůvěrné verze dokumentů podle čl. 19 odst. 3.

8. Pokud Komise usoudí, že některá ze žádostí podle odstavce 6 je opodstatněná s ohledem na potřebu zajistit, aby podnik, který je předmětem šetření, mohl účinně vykonávat svá práva na obhajobu, mu buď zpřístupní nedůvěrnou verzi dokumentu, nebo přijme rozhodnutí, kterým rozšíří podmínky zpřístupnění dotčených dokumentů.

9. Kdykoli v průběhu řízení může Komise místo způsobu zpřístupnění spisu podle odstavce 4 – nebo v kombinaci s ním – zpřístupnit některé nebo všechny dokumenty, jejichž obsah byl upraven podle čl. 19 odst. 3, s cílem zabránit nepřiměřenému zdržení nebo administrativní zátěži.

10. Informace získané prostřednictvím přístupu ke spisu se použijí pouze pro účely příslušných řízení v rámci uplatňování nařízení (EU) 2022/2560.

KAPITOLA VIII

LHŮTY

Článek 21

Lhůty

1. Lhůty uvedené v nařízení (EU) 2022/2560 nebo v tomto nařízení nebo stanovené Komisí podle těchto nařízení se vypočítají v souladu s nařízením Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 (4) a se zvláštními pravidly stanovenými v odstavci 2 tohoto článku a v článku 22. V případě rozporu jsou rozhodující ustanovení tohoto nařízení.

2. Lhůty začínají běžet v pracovní den následující po události, na niž odkazuje příslušné ustanovení nařízení (EU) 2022/2560 nebo tohoto nařízení.

Článek 22

Uplynutí lhůt

1. Lhůta vypočtená v pracovních dnech končí uplynutím svého posledního pracovního dne.

2. Lhůta stanovená Komisí v podobě konkrétního kalendářního data končí uplynutím stanoveného dne.

Článek 23

Pozastavení lhůt v případě spojování podniků

1. Komise může pozastavit lhůty uvedené v čl. 24 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2022/2560, podle čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) 2022/2560, nebo na základě některého z těchto důvodů:

a)	informace, které Komise žádala podle čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560 od oznamujících stran nebo jiných zúčastněných osob, nejsou poskytnuty nebo nejsou poskytnuty v plném znění ve lhůtě stanovené Komisí;

informace, které Komise žádala podle čl. 13 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2560 od jiných podniků nebo sdružení podniků, nejsou poskytnuty nebo nejsou poskytnuty v plném znění ve lhůtě stanovené Komisí kvůli okolnostem, za které nese odpovědnost jedna z oznamujících stran nebo z kterýchkoli jiných zúčastněných osob;

jedna z oznamujících stran nebo z kterýchkoli jiných zúčastněných osob se odmítla podrobit inspekci, kterou má provést Komise na základě čl. 14 odst. 1 a která byla nařízena rozhodnutím podle čl. 14 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2560, nebo odmítla spolupracovat při provádění této inspekce v souladu s čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560;

d)	oznamující strany nesdělily Komisi relevantní informace, včetně změn skutečností takového druhu, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 3.

2. Pokud Komise podle odstavce 1 pozastaví lhůtu uvedenou v čl. 24 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2022/2560, pozastaví se lhůta v případech uvedených v:

odst. 1 písm. a) a b) na dobu od konce lhůty stanovené v žádosti o informace do obdržení úplných a správných požadovaných informací nebo do okamžiku, kdy Komise informuje oznamující strany nebo jiné zúčastněné osoby o tom, že s ohledem na výsledky probíhajícího přezkumu nebo s ohledem na vývoj trhu již nejsou požadované informace nezbytné;

odst. 1 písm. c) na dobu od neúspěšného pokusu provést inspekci do skutečného dokončení inspekce nařízené rozhodnutím nebo do okamžiku, kdy Komise informuje oznamující strany nebo jiné zúčastněné osoby o tom, že s ohledem na výsledky probíhajícího šetření nebo s ohledem na vývoj trhu již není nařízená inspekce nezbytná;

odst. 1 písm. d) na dobu od okamžiku, kdy měla Komise obdržet příslušné informace, včetně změn skutečností, do okamžiku, kdy Komise obdrží úplné a správné informace, nebo do okamžiku, kdy Komise informuje oznamující strany o tom, že s ohledem na výsledky probíhajícího šetření nebo s ohledem na vývoj trhu již ony informace nejsou nezbytné.

3. Pozastavení lhůty začíná pracovní den následující po dni, ve kterém došlo k události způsobující pozastavení. Končí uplynutím dne, kdy důvod pro pozastavení odpadne. Pokud tento den není pracovním dnem, pozastavení lhůty končí uplynutím následujícího pracovního dne.

4. Komise v přiměřené době zpracuje všechny údaje, které obdržela v rámci šetření a které ji dovedly k závěru, že požadované informace nebo nařízená inspekce již nejsou nezbytné ve smyslu odst. 2 písm. a), b) a c).

Článek 24

Pozastavení lhůt při předběžných přezkumech v souvislosti se zadávacími řízeními

Pokud Komise pozastaví lhůtu pro předběžný přezkum podle čl. 30 odst. 6 nařízení (EU) 2022/2560, začíná toto pozastavení běžet následující pracovní den po uplynutí lhůty 20 pracovních dnů. Končí uplynutím dne, kdy bylo Komisi předloženo úplné aktualizované oznámení. Pokud tento den není pracovním dnem, pozastavení lhůty končí uplynutím následujícího pracovního dne.

KAPITOLA IX

PŘEDÁVÁNÍ A PODPIS DOKUMENTŮ

Článek 25

Předávání a podpis dokumentů v případě spojování podniků

1. Předávání dokumentů Komisi a od Komise podle nařízení (EU) 2022/2560 a tohoto nařízení se uskutečňuje digitálními prostředky, s výjimkou případů, kdy Komise výjimečně povolí použití prostředků uvedených v odstavcích 6 a 7.

2. Je-li vyžadován podpis, musí být dokumenty předkládané Komisi digitálními prostředky podepsány za použití alespoň jednoho kvalifikovaného elektronického podpisu, který splňuje požadavky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (5).

3. Technické specifikace týkající se způsobů předávání a podpisu mohou být zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie a zpřístupněny na internetových stránkách Generálního ředitelství Komise pro hospodářskou soutěž.

4. S výjimkou formuláře obsaženého v příloze I se všechny dokumenty předané Komisi digitálními prostředky v pracovní den považují za obdržené v den, kdy byly zaslány, za předpokladu, že z časového razítka potvrzení o přijetí vyplývá, že byly obdrženy v tento den. Formulář obsažený v příloze I, jenž je předán Komisi digitálními prostředky v pracovní den, se považuje za obdržený v den, kdy byl zaslán, za předpokladu, že z časového razítka potvrzení o přijetí vyplývá, že byl obdržen v tento den před začátkem nebo během úředních hodin uvedených na internetových stránkách GŘ pro hospodářskou soutěž. Formulář obsažený v příloze I, jenž je předán Komisi digitálními prostředky v pracovní den po skončení úředních hodin uvedených na internetových stránkách GŘ pro hospodářskou soutěž, se považuje za obdržený následující pracovní den. Všechny dokumenty zaslané Komisi elektronicky v jiný než pracovní den se považují za obdržené následující pracovní den.

5. Dokumenty předané Komisi elektronicky se nepovažují za obdržené, pokud dokumenty nebo jejich části:

a)	jsou nefunkční nebo nepoužitelné (poškozené);

b)	obsahují viry, malware nebo jiné hrozby;

c)	obsahují elektronické podpisy, jejichž platnost nemůže Komise ověřit.

Komise neprodleně informuje odesílatele, pokud nastane některá z okolností uvedených v písmenech a), b) nebo c).

6. Dokumenty zaslané Komisi doporučenou poštou se považují za obdržené v den jejich doručení na adresu uvedenou na internetových stránkách Generálního ředitelství Komise pro hospodářskou soutěž.

7. Dokumenty předané Komisi osobně se považují za obdržené v den, kdy dorazí na adresu zveřejněnou na internetových stránkách Generálního ředitelství Komise pro hospodářskou soutěž, pokud je to Komisí potvrzeno v potvrzení o přijetí.

Článek 26

Předávání a podpis dokumentů v souvislosti se zadávacími řízeními (oznámení a z moci úřední)

1. Předávání dokumentů v souvislosti se zadávacími řízeními Komisi a od Komise podle nařízení (EU) 2022/2560 a tohoto nařízení se uskutečňuje digitálními prostředky, s výjimkou případů, kdy Komise výjimečně povolí použití prostředků uvedených v odstavcích 5 a 6.

2. Při řízeních týkajících se zahraničních subvencí v souvislosti se zadávacími řízeními není povinné používání kvalifikovaného elektronického podpisu splňujícího požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 910/2014. Oznámení nebo prohlášení podepíší všechny oznamující strany, které mají oznamovací povinnost v souvislosti s oznámeními v rámci zadávacího řízení.

4. Při podepisování dokumentů a jejich předávání Komisi v souvislosti se zadávacími řízeními se obdobně použije čl. 25 odst. 4 a 5.

5. Dokumenty zaslané Komisi doporučenou poštou se považují za obdržené v den jejich doručení na adresu uvedenou na internetových stránkách Generálního ředitelství Komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky.

6. Dokumenty předané Komisi osobně se považují za obdržené v den, kdy dorazí na adresu zveřejněnou na internetových stránkách Generálního ředitelství Komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, pokud je to Komisí potvrzeno v potvrzení o přijetí.

KAPITOLA X

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 27

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. července 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 330, 23.12.2022, s. 1.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(4) Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).

PŘÍLOHA I

FORMULÁŘ FS-CO PRO OZNAMOVÁNÍ SPOJENÍ PODLE NAŘÍZENÍ (EU) 2022/2560

Obsah

Účel formuláře FS-CO

Druhy informací vyžadovaných ve formuláři FS-CO

Informace, které nejsou přiměřeně dostupné

Informace, které nejsou nezbytné pro posouzení případu Komisí

Kontakty ve fázi před oznámením a žádosti o výjimku

Požadavek na správnost a úplnost oznámení

Jak oznamovat

Důvěrnost a osobní údaje

Definice a pokyny pro účely tohoto formuláře FS-CO

1. ODDÍL 1:

Popis spojení podniků

2. ODDÍL 2:

Informace o stranách

3. ODDÍL 3:

Podrobnosti o spojení, vlastnictví a kontrole

4. ODDÍL 4:

Prahové hodnoty oznamovací povinnosti

5. ODDÍL 5:

Zahraniční finanční příspěvky

6. ODDÍL 6:

Dopad zahraničních finančních příspěvků v rámci spojení podniků na vnitřní trh

7. ODDÍL 7:

Možné pozitivní účinky

8. ODDÍL 8:

Podpůrná dokumentace

9. ODDÍL 9:

Potvrzení

ÚVOD

1. Účel formuláře FS-CO

Tento formulář FS-CO upřesňuje informace, které musí oznamující strana (strany) poskytnout, když Komisi předkládá (předkládají) oznámení o navrhovaném spojení v rámci systému Unie pro kontrolu zahraničních subvencí. Systém Unie pro kontrolu zahraničních subvencí je stanoven v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 (1) a v prováděcím nařízení Komise (EU) 2023/1441 o podrobných pravidlech pro vedení řízení Komisí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (dále jen „prováděcí nařízení“) (2), jehož je tento formulář FS-CO přílohou.

2. Druhy informací vyžadovaných ve formuláři FS-CO

Ve formuláři FS-CO se vyžadují tyto informace:

a)	Základní informace, které jsou v zásadě nezbytné pro posouzení všech spojení (oddíly 1 až 4).

Informace o zahraničních finančních příspěvcích, které strany obdržely podle čl. 20 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2022/2560 (oddíl 5). Podle oddílu 5 formuláře FS-CO se zejména požadují podrobné informace o každém zahraničním finančním příspěvku ve výši 1 milionu EUR nebo vyšší, který byl poskytnut stranám spojení v průběhu tří let před uzavřením dohody, oznámením veřejné nabídky převzetí nebo nabytím kontrolního podílu a který může spadat do některé z kategorií uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) až d) nařízení (EU) 2022/2560. V souvislosti s ostatními zahraničními finančními příspěvky formulář FS-CO vyžaduje přehled různých druhů finančních příspěvků ve výši 1 milionu EUR nebo vyšší, které byly oznamující straně (stranám) poskytnuty v průběhu tří let před uzavřením dohody, veřejné nabídky převzetí nebo nabytím kontrolního podílu v souladu s pokyny uvedenými v tabulce 1. Komise si může v jednotlivých případech vyžádat podrobnější informace o kterémkoli z druhů finančních příspěvků uvedených v odpovědích na otázky v oddíle 5 a v tabulce 1, nebo o jakýchkoli jiných zahraničních finančních příspěvcích, které strana (strany) spojení obdržela (obdržely). V každém případě musí být pro účely určení toho, zda je dosaženo prahové hodnoty oznamovací povinnosti podle čl. 20 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2022/2560, zohledněny všechny zahraniční finanční příspěvky poskytnuté stranám spojení v průběhu tří let před uzavřením dohody, oznámením veřejné nabídky převzetí nebo nabytím kontrolního podílu bez ohledu na to, zda jsou o nich požadovány informace podle oddílu 5.

c)	Informace nezbytné pro posouzení, zda zahraniční finanční příspěvky v rámci spojení mohou narušit vnitřní trh ve smyslu článku 4 nebo 5 nařízení (EU) 2022/2560 (jak ve vztahu k procesu nabytí, tak k činnostem, které budou účastníci spojení vykonávat) (oddíl 6).

d)	Informace o možných pozitivních účincích zahraničních subvencí (oddíl 7).

e)	Podpůrná dokumentace (oddíl 8).

Aby mohlo být oznámení považováno za úplné, musí být v zásadě poskytnuty informace požadované v oddílech 1 až 6 a v oddíle 8. Naproti tomu je na oznamující straně (stranách), aby se rozhodla (rozhodly), zda poskytne (poskytnou) informace požadované podle oddílu 7, který se zabývá informacemi o možných pozitivních účincích zahraničních subvencí na rozvoj příslušné subvencované hospodářské činnosti na vnitřním trhu, jakož i o dalších pozitivních účincích ve vztahu k příslušným politickým cílům.

Žádnou z informací požadovaných ve formuláři FS-CO není dotčena možnost Komise vyžádat si v žádosti o informace další informace.

3. Informace, které nejsou přiměřeně dostupné

V případě, že určité informace požadované tímto formulářem FS-CO nejsou oznamující straně (stranám) zčásti nebo zcela přiměřeně dostupné, může (mohou) oznamující strana (strany) požádat, aby Komise netrvala na povinnosti poskytnout příslušné informace nebo na jakémkoli jiném požadavku ve formuláři FS-CO, který se týká těchto informací. Tato žádost by měla být předložena v souladu s pokyny v bodech (9)–(11) tohoto úvodu.

4. Informace, které nejsou nezbytné pro posouzení případu Komisí

Podle čl. 4 odst. 4 prováděcího nařízení nemusí Komise trvat na povinnosti poskytnout v oznámení konkrétní informace, včetně dokumentů, ani na jakémkoli jiném požadavku ve formuláři FS-CO týkajícím se těchto informací, pokud Komise nepovažuje splnění takových povinností či požadavků za nezbytné pro její posouzení případu.

Oznamující strana (strany) může (mohou) požádat Komisi, aby netrvala na povinnosti poskytnout příslušné informace nebo na jakémkoli jiném požadavku ve formuláři FS-CO, který se týká těchto informací. Tato žádost by měla být předložena v souladu s pokyny pro žádosti o výjimku stanovenými v bodech (9)–(11) tohoto úvodu.

5. Kontakty ve fázi před oznámením a žádosti o výjimku

Oznamující strana (strany) se vybízí (vybízejí), aby se v dostatečném předstihu před předložením oznámení zapojila (zapojily) do jednání ve fázi před oznámením, nejlépe na základě návrhu oznámení. Možnost kontaktů ve fázi před oznámením je služba, kterou Komise oznamující straně (stranám) nabízí na dobrovolném základě za účelem přípravy předběžného přezkumu zahraniční subvence v souvislosti se spojením. Kontakty ve fázi před oznámením, byť nepovinné, mohou být jako takové nesmírně cenné jak pro oznamující stranu (strany), tak pro Komisi, neboť pomáhají určit mimo jiné přesné množství informací požadovaných v oznámení, zejména pokud jde o informace, které mají být poskytnuty podle oddílu 5 a tabulky 1, a pro zajištění úplnosti oznámení. Kontakty ve fázi před oznámením mohou navíc vést k omezení požadovaných informací.

V průběhu kontaktů ve fázi před oznámením může oznamující strana (strany) požádat o výjimku z povinnosti předložit určité informace požadované tímto formulářem. Komise žádost o výjimku posoudí, pokud bude splněna jedna z těchto podmínek:

Oznamující strana (strany) řádně odůvodní, proč nejsou příslušné informace přiměřeně dostupné. Oznamující strana (strany) by měla (měly) v příslušných případech a v možném rozsahu poskytnout nejlepší odhady chybějících údajů a uvést zdroje těchto odhadů nebo uvést, odkud by Komise mohla získat požadované informace, které oznamující strana (strany) nemá (nemají) k dispozici.

b)	Oznamující strana (strany) řádně odůvodní, proč nejsou příslušné informace nezbytné pro posouzení případu.

10.

Žádosti o výjimku by měly být během fáze před oznámením předloženy písemně, nejlépe v samotném návrhu oznámení (na začátku příslušného oddílu nebo pododdílu). Komise se bude zabývat žádostmi o výjimku během fáze před oznámením v souvislosti s přezkumem návrhu oznámení.

11.

Případné uznání ze strany Komise, že konkrétní informace požadované v tomto formuláři FS-CO mohou být z oznámení vynechány, Komisi nijak nebrání v tom, aby si tyto informace vyžádala kdykoli během řízení, zejména prostřednictvím žádosti o informace podle článku 13 nařízení (EU) 2022/2560.

6. Požadavek na správnost a úplnost oznámení

12.

Jak je vysvětleno v bodech (2)–(4) tohoto úvodu, aby mohlo být oznámení považováno za úplné, musí být v zásadě ve všech případech poskytnuty informace požadované v oddílech 1 až 6 a v oddíle 8. Všechny požadované informace musí být poskytnuty v příslušných oddílech a musí být správné a úplné.

13.

Především je třeba vzít na vědomí, že:

a)	Lhůta 25 pracovních dnů stanovená v čl. 24 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2022/2560 začíná běžet následující pracovní den po obdržení úplného oznámení. Má se tím zajistit, aby byla Komise schopna posoudit oznamované spojení podniků ve lhůtách pevně stanovených v nařízení (EU) 2022/2560.

b)	Oznamující strana (strany) by měly při přípravě oznámení zkontrolovat, že kontaktní jména a čísla (zejména e-mailové adresy) poskytnutá Komisi jsou uvedena přesně a jsou relevantní a aktuální.

Požadované kontaktní údaje musí být uvedeny ve formátu předepsaném Generálním ředitelstvím Komise pro hospodářskou soutěž (dále jen „GŘ pro hospodářskou soutěž“) na jeho internetových stránkách. Pro řádný postup šetření je nezbytné, aby byly kontaktní údaje uvedeny přesně. Za tímto účelem musí být poskytnuté e-mailové adresy personalizované a přiřazené konkrétním kontaktním osobám, a nesmí se tedy jednat o obecné firemní e-mailové schránky (např. info@, hello@). Jsou-li poskytnuty nevhodné kontaktní údaje, může Komise prohlásit oznámení za neúplné.

d)	Podpůrná dokumentace podle oddílu 8 musí být předložena spolu se souhrnnou tabulkou ve formátu předepsaném GŘ pro hospodářskou soutěž na jeho internetových stránkách.

e)	V souladu s čl. 6 odst. 4 prováděcího nařízení budou nesprávné nebo zavádějící informace předložené v oznámení nebo poskytnuté spolu s oznámením mít za následek, že oznámení bude považováno za neúplné pro účely stanovení data nabytí účinku oznámení.

Podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560 mohou být podniku, který úmyslně nebo z nedbalosti poskytne nesprávné nebo zavádějící informace, uloženy pokuty až do výše 1 % jeho celkového obratu. Kromě toho může Komise podle čl. 18 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2022/2560 zrušit své rozhodnutí o spojení, pokud bylo založeno na neúplných, nesprávných nebo zavádějících informacích.

7. Jak oznamovat

14.

Oznámení se předkládají v jednom z úředních jazyků Unie. Názvy oznamujících stran se rovněž uvádějí v původním jazyce. Informace požadované v tomto formuláři FS-CO musí být uvedeny v souladu se strukturou oddílů a pododdílů, přičemž v příslušných případech musí být připojena podpůrná dokumentace. Předložené oznámení musí obsahovat podepsané potvrzení podle oddílu 9. Pokud se informace uvedené ve dvou různých oddílech částečně (nebo zcela) překrývají, lze použít křížové odkazy.

15.

Oznámení musí podepsat osoby, které jsou podle zákona zmocněny jednat jménem každé z oznamujících stran, nebo jeden či více zmocněných zástupců oznamující strany (oznamujících stran). K oznámení musí být připojeny příslušné plné moci (nebo písemný doklad o oprávnění jednat). Technické specifikace a pokyny týkající se oznámení (včetně podpisů) jsou k dispozici na internetových stránkách GŘ pro hospodářskou soutěž.

16.

Při vyplňování oddílů 5, 6 a 7 tohoto formuláře FS-CO se oznamující strana (strany) vyzývá (vyzývají), aby zvážila (zvážily), zda je v zájmu přehlednosti nejvhodnější uvést tyto oddíly v číselném pořadí, nebo zda je lze seskupit pro každý jednotlivý zahraniční finanční příspěvek (nebo skupinu zahraničních finančních příspěvků).

17.

V zájmu srozumitelnosti lze určité informace uvést v přílohách. Je však nezbytné, aby všechny podstatné informace byly uvedeny v hlavní části oznámení. Veškeré předložené přílohy musí být použity pouze k doplnění informací uvedených v hlavní části oznámení a pokud jsou poskytnuty doplňující informace v příloze, musí to být v hlavní části jasně uvedeno.

18.

Podpůrné dokumenty se předkládají v původním jazyce; pokud tento jazyk není úředním jazykem Unie, musí být připojen překlad do jazyka řízení (čl. 4 odst. 3 prováděcího nařízení).

8. Důvěrnost a osobní údaje

19.

Článek 339 Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“) a čl. 43 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560 vyžadují, aby Komise, její úředníci a jiní zaměstnanci nevyzrazovali informace, které jsou profesním tajemstvím a které získali při uplatňování nařízení (EU) 2022/2560. Stejná zásada musí také platit pro ochranu důvěrnosti informací mezi oznamujícími stranami.

20.

Pokud se oznamující strana (strany) domnívá (domnívají), že by jejich zájmy byly poškozeny, pokud by kterékoli informace, které má (mají) poskytnout, byly zveřejněny nebo jinak zpřístupněny jiným stranám, měla (měly) by tyto informace předložit odděleně a každou stranu jasně označit slovem „Důvěrné“. Oznamující strana (strany) by rovněž měla (měly) uvést důvody, proč by tyto informace neměly být zpřístupněny nebo zveřejněny.

21.

V případě fúzí nebo nabytí společné kontroly nebo v jiných případech, kdy oznámení vypracovává více než jedna strana, je možné předložit obchodní tajemství v samostatné obálce a v oznámení na ně uvést odkaz jako na přílohu. Aby mohlo být oznámení považováno za úplné, musí v něm být uvedeny všechny tyto přílohy.

22.

Veškeré osobní údaje poskytnuté v oznámení nebo spolu s ním budou zpracovány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (3).

9. Definice a pokyny pro účely tohoto formuláře FS-CO

23.

Pro účely této přílohy se použijí tyto definice:

„oznamující strana (strany)“: v souladu s čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2560 se v případě fúze tento pojem vztahuje na všechny strany fúze nebo v případě získání kontroly na všechny podniky nebo osoby, které získávají výhradní nebo společnou kontrolu nad celým podnikem nebo několika celými podniky nebo nad částmi podniku nebo několika podniků;

b)	„cíl (cíle)“: všechny podniky nebo části podniku, v nichž se nabývá kontrolní podíl (včetně společného podniku) nebo které jsou předmětem veřejné nabídky převzetí. Tento pojem nezahrnuje prodávajícího (prodávající);

c)	„strana/strany spojení“: oznamující strana (strany) dle definice v písmenu a) a cíl dle definice v písmenu b).

24.

Není-li uvedeno jinak:

Pojem „oznamující strana (strany)“ zahrnuje i) všechny podniky, které jsou výhradně nebo společně, přímo nebo nepřímo, ovládány „oznamující stranou (stranami)“ v souladu s čl. 20 odst. 5 a 6 nařízení (EU) 2022/2560, ii) všechny podniky nebo osoby, které výhradně nebo společně, přímo nebo nepřímo, ovládají „oznamující stranu (strany)“, a iii) podniky ovládané podniky uvedenými v bodě ii).

Pojem „cíl (cíle)“ zahrnuje všechny podniky, které jsou výhradně nebo společně, přímo nebo nepřímo kontrolovány „cílem (cíli)“ v souladu s čl. 20 odst. 5 a 6 nařízení (EU) 2022/2560. Naopak tento pojem nezahrnuje podniky a osoby, které po uskutečnění spojení již nebudou „cíl (cíle)“ kontrolovat, ať už výhradně, nebo společně, přímo, nebo nepřímo (např. prodávající v případě získání kontroly).

25.

Veškeré požadované finanční údaje musí být uvedeny v eurech na základě průměrných směnných kurzů platných pro dané roky nebo jiná dotčená období.

ODDÍL 1

Popis spojení podniků

1.1.

Uveďte shrnutí spojení s uvedením stran spojení, postupu nabytí (např. zda oznamující strana (strany) byla (byly) vybrána (vybrány) na základě výběrového řízení), povahy spojení (např. fúze, získání společné nebo výhradní kontroly nebo vytvoření společného podniku), strategického a ekonomického odůvodnění spojení a činností stran spojení.

ODDÍL 2

Informace o stranách

2.1.

Informace o stranách spojení

U každé ze stran spojení uveďte:

2.1.1.

název podniku (název podniku se rovněž uvádí v původním jazyce);

2.1.2.

jeho roli ve spojení (fúzující strana/nabývající strana/cíl/nově vytvořený společný podnik);

2.1.3.

jméno, adresu, telefonní číslo a e-mailovou adresu a funkci příslušné kontaktní osoby; uvedenou adresou musí být doručovací adresa, na kterou mohou být doručeny dokumenty, zejména rozhodnutí Komise a ostatní procesní písemnosti, a uvedená kontaktní osoba musí být osobou oprávněnou přijímat zásilky;

2.1.4.

je-li jmenován jeden či více zmocněných externích zástupců podniku, zástupce či zástupci, jimž mohou být doručeny dokumenty, zejména rozhodnutí Komise a ostatní procesní písemnosti:

2.1.4.1.

jméno, adresu, telefonní číslo a e-mailovou adresu a funkci každého zástupce a

2.1.4.2.

písemný doklad o tom, že každý zástupce je oprávněn jednat za danou stranu spojení (podle vzoru plné moci, který je k dispozici na internetových stránkách GŘ pro hospodářskou soutěž).

2.2.

Povaha podnikatelské činnosti každé ze stran

U každé strany spojení popište povahu jejího podnikání.

ODDÍL 3:

Podrobnosti o spojení, vlastnictví a kontrole

Informace vyžadované v tomto oddíle mohou být doloženy pomocí organizačních schémat nebo diagramů, jež znázorňují strukturu vlastnictví a kontroly stran spojení před uskutečněním spojení a po něm.

3.1.

Popište povahu oznamovaného spojení s odkazem na příslušná kritéria uvedená v nařízení (EU) 2022/2560:

3.1.1.

Uveďte podniky nebo osoby, které v konečném důsledku výhradně nebo společně, přímo nebo nepřímo kontrolují oznamující stranu (strany), a popište strukturu vlastnictví a kontroly stran spojení před uskutečněním spojení.

3.1.2.

Vysvětlete, zda navrhované spojení představuje:

i)	fúzi ve smyslu čl. 20 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2022/2560;

ii)	nabytí výhradní nebo společné kontroly ve smyslu čl. 20 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2022/2560 nebo

iii)	vytvoření společného podniku ve smyslu čl. 20 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560.

3.1.3.

Vysvětlete, jak se spojení uskuteční (např. uzavřením dohody, oznámením veřejné nabídky převzetí atd.).

3.1.4.

S odkazem na článek 21 nařízení (EU) 2022/2560 uveďte, ke které z následujících událostí došlo v době oznámení:

i)	byla uzavřena dohoda;

ii)	byl získán kontrolní podíl;

iii)	byla oznámena veřejná nabídka převzetí nebo úmysl učinit veřejnou nabídku převzetí nebo

iv)	oznamující strana (strany) a prodávající (podle okolností) prokázaly záměr v dobré víře uzavřít dohodu.

3.1.5.

Uveďte předpokládané datum všech významných událostí, které mají vést k dokončení spojení.

3.1.6.

Vysvětlete strukturu vlastnictví a kontroly cíle nebo podniku, který je výsledkem spojení.

3.2.

Popište hospodářské důvody spojení.

3.3.

Uveďte hodnotu transakce (kupní cenu nebo případně hodnotu všech dotčených aktiv); upřesněte, zda se vyplácí v podobě vlastního kapitálu, hotovosti nebo jiných aktiv. Uveďte také hodnotu podniku cíle a vysvětlete, jak byla tato hodnota podniku vypočtena (4).

3.4.

Uveďte všechny zdroje financování (dluh, vlastní kapitál, hotovost, aktiva atd.) použité k financování transakce.

3.5.

Pokud je celá akvizice nebo její část financována prostřednictvím dluhu:

3.5.1.

u každého dluhového nástroje uveďte věřitele;

3.5.2.

uveďte všechny záruky a zajištění spojené s každým dluhovým nástrojem.

3.6.

Pokud je celá akvizice nebo její část financována prostřednictvím vlastního kapitálu:

3.6.1.

uveďte totožnost podniků, které upisují/kupují akcie;

3.6.2.

uveďte veškeré podmínky spojené s financováním vlastního kapitálu.

3.7.

Potvrďte, zda oznamující strana (strany) v průběhu posledních tří let nabyla (nabyly) kontrolu, která byla oznámena Evropské komisi podle nařízení (EU) 2022/2560 nebo podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (5).

3.8.

Uveďte seznam nabytí kontroly uskutečněných oznamující stranou (oznamujícími stranami) v průběhu posledních tří let, která byla oznámena podle pravidel pro kontrolu spojování podniků vnitrostátnímu orgánu pro hospodářskou soutěž v Unii.

ODDÍL 4:

Prahové hodnoty oznamovací povinnosti

4.1.

Uveďte v příslušných případech obrat za předchozí účetní období (6) za každý z podniků uvedených v čl. 20 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) 2022/2560 (7):

4.1.1.

v případě fúze: pro každý z podniků účastnících se fúze;

4.1.2.

v případě získání kontroly: cíl, včetně společného podniku v případě získání společné kontroly.

Údaje o obratu je nutno poskytnout vyplněním vzorové tabulky Komise, která je k dispozici na internetových stránkách GŘ pro hospodářskou soutěž.

Tyto údaje o obratu by se měly vypočítat v souladu s čl. 22 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560. V souladu s čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560, pokud spojení sestává z nabytí částí jednoho nebo více podniků, bez ohledu na to, zda mají právní subjektivitu, či nikoli, se z obratu prodávajícího bere v úvahu pouze obrat související s částmi, které jsou předmětem spojení.

4.2.

Byly podnikům uvedeným v čl. 20 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2022/2560 v průběhu tří let před uzavřením dohody (8), oznámením veřejné nabídky převzetí nebo nabytím kontrolního podílu poskytnuty od třetích zemí finanční příspěvky v celkové souhrnné výši více než 50 milionů EUR?

☐

ano

☐

ODDÍL 5:

Zahraniční finanční příspěvky

5.1.

Uveďte, zda byly každé oznamující straně nebo cíli v průběhu tří let před uzavřením dohody, oznámením veřejné nabídky převzetí nebo nabytím kontrolního podílu poskytnuty jednotlivě jakékoli zahraniční finanční příspěvky ve výši 1 milionu EUR nebo vyšší, které mohou spadat do některé z kategorií uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) až d) nařízení (EU) 2022/2560:

5.1.1.

Za účelem určení toho, zda byl zahraniční finanční příspěvek poskytnut podniku, který byl v potížích, ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2022/2560, uveďte, zda byla kdykoli v průběhu tří let před uzavřením dohody, oznámením veřejné nabídky převzetí nebo nabytím kontrolního podílu splněna některá z těchto podmínek:

5.1.1.1.

Je podnik společností s ručením omezeným, kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny upsaného základního kapitálu?

Oznamující strana (strany)

☐

ano

☐

Cíl

☐

ano

☐

5.1.1.2.

Je podnik společností, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti a kde v důsledku kumulovaných ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny jejího kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti?

Oznamující strana (strany)

☐

ano

☐

Cíl

☐

ano

☐

5.1.1.3.

Je podnik předmětem kolektivního úpadkového řízení nebo splňuje kritéria stanovená ve vnitrostátních právních předpisech pro to, aby vůči němu bylo na žádost jeho věřitelů zahájeno kolektivní úpadkové řízení?

Oznamující strana (strany)

☐

ano

☐

Cíl

☐

ano

☐

5.1.1.4.

V případě, že dotyčný podnik není malým nebo středním podnikem (9):

5.1.1.4.1.

byl účetní poměr dluhu společnosti k vlastnímu kapitálu v uplynulých dvou letech vyšší než 7,5?

5.1.1.4.2.

byl poměr úrokového krytí EBITDA (10) společnosti v uplynulých dvou letech nižší než 1,0?

Oznamující strana (strany)

☐

ano

☐

Cíl

☐

ano

☐

5.1.1.5.

Pokud byla odpověď na některou z otázek v oddílech 5.1.1.1 až 5.1.1.4 ve vztahu k některé ze stran spojení „ano“, uveďte, zda v období, kdy byl dotyčný podnik v potížích, obdržel zahraniční finanční příspěvky, které mohly přispět k obnovení jeho dlouhodobé životaschopnosti (včetně dočasné pomoci v oblasti likvidity určené k podpoře tohoto obnovení životaschopnosti) nebo k udržení této strany při životě po krátkou dobu potřebnou k vypracování plánu restrukturalizace nebo likvidace.

Oznamující strana (strany)

☐

ano

☐

Cíl

☐

ano

☐

5.1.1.6.

Pokud byla odpověď na některou z otázek v oddílech 5.1.1.1 až 5.1.1.4 ve vztahu k některé ze stran spojení „ano“, uveďte, zda je k dispozici plán restrukturalizace, který může vést k dlouhodobé životaschopnosti této strany, a zda tento plán restrukturalizace zahrnuje významný vlastní příspěvek oznamující strany, cíle nebo jiné strany spojení, a uveďte podrobnosti o tomto plánu.

5.1.1.7.

Pokud byla odpověď na některou z otázek v oddílech 5.1.1.1 až 5.1.1.4 „ano“, tuto odpověď zdůvodněte, včetně odkazů v této odpovědi na podpůrné dokumenty, které mají být předloženy v přílohách (tyto dokumenty mohou mimo jiné zahrnovat poslední výkazy zisků a ztrát oznamující strany nebo cíle spolu s rozvahami nebo rozhodnutí soudu o zahájení kolektivního úpadkového řízení vůči společnosti nebo dokumenty poskytující důkaz, že jsou splněna kritéria pro zahájení úpadkového řízení na návrh věřitelů podle vnitrostátního práva obchodních společností atd.).

5.1.2.

Zahraniční finanční příspěvek ve formě neomezené záruky za dluhy nebo závazky podniku, tj. bez jakéhokoli omezení výše nebo doby trvání této záruky (čl. 5 odst. 1 písm. b)).

Oznamující strana (strany)

☐

ano

☐

Cíl

☐

ano

☐

5.1.3.

Opatření na financování vývozu, které není v souladu s Ujednáním OECD o státem podporovaných vývozních úvěrech (čl. 5 odst. 1 písm. c)).

Oznamující strana (strany)

☐

ano

☐

Cíl

☐

ano

☐

5.1.4.

Zahraniční finanční příspěvek přímo usnadňující spojení podniků (čl. 5 odst. 1 písm. d)).

Oznamující strana (strany)

☐

ano

☐

Cíl

☐

ano

☐

5.2.

U každého zahraničního finančního příspěvku ve výši 1 milionu EUR nebo vyšší, který byl byl jednotlivě poskytnut každé ze stran spojení v průběhu tří let před uzavřením dohody, oznámením veřejné nabídky převzetí nebo nabytím kontrolního podílu a který může spadat do některé z kategorií uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) až a d) nařízení (EU) 2022/2560, uveďte následující informace a poskytněte podpůrné dokumenty:

5.2.1.

Forma finančního příspěvku (např. půjčka, osvobození od daně, kapitálová injekce, daňová pobídka, věcný příspěvek atd.).

5.2.2.

Třetí země, která finanční příspěvky poskytla. Uveďte rovněž veřejný orgán nebo subjekt, které finanční příspěvky poskytly.

5.2.3.

Výše každého finančního příspěvku.

5.2.4.

Účel a ekonomické důvody poskytnutí finančního příspěvku dané straně

5.2.5.

Zda jsou s finančními příspěvky a jejich využitím spojeny nějaké podmínky.

5.2.6.

Popište hlavní prvky a charakteristiky těchto finančních příspěvků (např. úrokové sazby a dobu trvání v případě půjčky).

5.2.7.

Uveďte, zda finanční příspěvek skýtá nebo bude skýtat podniku, kterému byl zahraniční finanční příspěvek poskytnut, nebo kterékoli jiné straně spojení výhodu ve smyslu článku 3 nařízení (EU) 2022/2560 (11). Vysvětlete proč, s odkazem na podpůrné dokumenty uvedené v oddíle 8.

5.2.8.

Vysvětlete, zda je finanční příspěvek právně nebo fakticky omezen ve smyslu článku 3 nařízení (EU) 2022/2560 na určité podniky nebo odvětví (12). Vysvětlete proč, s odkazem na podpůrné dokumenty uvedené v oddíle 8.

5.3.

Poskytněte přehled zahraničních finančních příspěvků ve výši 1 milionu EUR nebo vyšší, které byly poskytnuty oznamující straně (oznamujícím stranám) v průběhu tří let před uzavřením dohody, oznámením veřejné nabídky převzetí nebo nabytím kontrolního podílu a které nespadají do žádné z kategorií uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) až e) nařízení (EU) 2022/2560, a to podle vzoru a pokynů uvedených v tabulce 1.

ODDÍL 6

Dopad zahraničních finančních příspěvků v rámci spojení podniků na vnitřní trh

6.1.

Dochází ke spojení v rámci strukturovaného nabídkového řízení? Pokud ano:

6.1.1.

Uveďte podrobný popis nabídkového řízení.

6.1.2.

Uveďte popis profilu každého z ostatních uchazečů, o kterých víte (např. zda se jedná o soukromé kapitálové společnosti nebo průmyslové podniky).

6.2.

Vysvětlete, jaké jsou jednotlivé linie podnikání nebo činností cíle. spolu s vysvětlením kategorií výrobků a/nebo služeb nabízených v každém z nich a jakým zákazníkům. Vysvětlete, zda oznamující strana (strany) působí ve stejných nebo souvisejících činnostech nebo liniích podnikání a popište je.

6.3.

U každé z linií podnikání nebo činností popsaných v oddíle 6.2 za cíl a oznamující stranu (strany) uveďte:

6.3.1.

obrat dosažený na celosvětové úrovni a na úrovni Unie u dané linie podnikání nebo činnosti;

6.3.2.

procentní podíl obratu dosaženého v Unii na celkovém obratu podniku u dané linie podnikání nebo činnosti.

6.4.

U každého z finančních příspěvků, pro které byly poskytnuty dodatečné informace podle oddílu 5.2 výše, vysvětlete, zda a jak může finanční příspěvek zlepšit konkurenční postavení stran spojení na vnitřním trhu. Při vyplňování tohoto oddílu uveďte povahu, výši a použití nebo účel finančního příspěvku.

6.5.

Uveďte, zda spojení v Unii vedlo k oznámení v oblasti kontroly spojování podniků (na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni), a pokud ano, uveďte stav každého z těchto řízení v době tohoto oznámení.

6.6.

Uveďte, zda spojení v Unii vedlo k jiným podáním u regulačních orgánů (např. řízení v rámci prověřování přímých zahraničních investic na vnitrostátní úrovni), a pokud ano, uveďte stav každého z těchto řízení v době oznámení.

Kontaktní údaje

6.7.

Uveďte kontaktní údaje pěti největších konkurentů cíle, kteří působí v Unii.

6.8.

Pokud spojení podniků vyvolalo v Unii řízení o kontrole spojování podniků (na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni), uveďte veškeré kontaktní údaje konkurentů poskytnuté v souvislosti s tímto řízením (těmito řízeními) o kontrole spojování podniků.

ODDÍL 7

Možné pozitivní účinky

7.1.

Případně uveďte a doložte možné pozitivní účinky na rozvoj příslušné subvencované hospodářské činnosti na vnitřním trhu. Rovněž uveďte a odůvodněte jakékoli další pozitivní účinky zahraniční subvence, například obecnější pozitivní účinky ve vztahu k příslušným cílům politiky, zejména cílům Unie, a uveďte, kdy a kde se tyto účinky projevily nebo se jejich projevení očekává. Popište každý z těchto pozitivních účinků.

ODDÍL 8

Podpůrná dokumentace

Pro každou stranu spojení předložte:

8.1.	Kopie veškerých podpůrných dokumentů týkajících se finančních příspěvků, které mohou spadat do některé z kategorií čl. 5 odst. 1 písm. a) až d) nařízení (EU) 2022/2560 podle oddílu 5.1.

8.2.

Kopie následujících dokumentů, které vypracoval nebo obdržel kterýkoli člen představenstva, správní rady nebo dozorčí rady, nebo pro něj byly vypracovány:

analýzy, zprávy, studie, průzkumy, prezentace a veškeré srovnatelné dokumenty, které pojednávají o účelu, využití a ekonomickém odůvodnění zahraničních finančních příspěvků, které mohou spadat do některé z kategorií uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) až d) nařízení (EU) 2022/2560. Předložte tytéž dokumenty, jež vypracoval subjekt poskytující zahraniční finanční příspěvek nebo které pro něj byly vypracovány nebo které obdržel, pokud je máte k dispozici nebo jsou veřejně dostupné;

b)	analýzy, zprávy, studie, průzkumy, prezentace a veškeré srovnatelné dokumenty za účelem posouzení nebo rozboru spojení s ohledem na jeho odůvodnění (včetně dokumentů, kde se daná transakce projednává ve vztahu k potenciálním alternativním akvizicím);

v případě, že oznamující straně pomáhali externí poradci při hloubkové prověrce prováděné u cíle pro účely spojení, předložte shrnutí, závěry nebo zprávy vypracované těmito poradci jako součást této hloubkové prověrky, jakož i veškeré dokumenty, v nichž se posuzuje nebo projednává hodnota transakce.

8.3.	Adresu internetových stránek, pokud existují, na nichž jsou k dispozici poslední roční účetní závěrky nebo výroční zprávy stran spojení, nebo pokud takové stránky neexistují, kopie posledních ročních účetních závěrek a výročních zpráv stran spojení.

ODDÍL 9

Potvrzení

Oznámení musí končit tímto potvrzením, které musí být podepsáno všemi oznamujícími stranami nebo jejich jménem:

„ Oznamující strana nebo strany potvrzují, že podle jejich nejlepšího vědomí a svědomí jsou informace uvedené v tomto oznámení pravdivé, správné a úplné, že byly poskytnuty úplné a pravé kopie dokumentů vyžadovaných formulářem FS-CO, že všechny odhady jsou označeny jako odhady a byly provedeny co nejpřesněji na základě souvisejících skutečností a že všechny vyjádřené názory jsou upřímné.

Jsou si vědomy ustanovení článku 26 nařízení (EU) 2022/2560 o pokutách a penále.“

Datum:

[podepisující osoba 1]

Jméno:

Organizace:

Funkce:

Adresa:

Telefonní číslo:

E-mail:

[„elektronický podpis“/podpis]

[případná podepisující osoba 2]

Jméno:

Organizace:

Funkce:

Adresa:

Telefonní číslo:

E-mail:

[„elektronický podpis“/podpis]

Tabulka 1

Pokyny k poskytování informací o zahraničních finančních příspěvcích, které nespadají do žádné z kategorií uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) až e) (oddíl 5.3)

Poskytněte přehled zahraničních finančních příspěvků ve výši 1 milionu EUR nebo vyšší, které byly poskytnuty každou třetí zemí oznamující straně (oznamujícím stranám) v průběhu tří let před uzavřením dohody, oznámením veřejné nabídky převzetí nebo nabytím kontrolního podílu a které nespadají do žádné z kategorií uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) až e) nařízení (EU) 2022/2560, a to podle níže uvedeného vzoru a pokynů.

A. Informace, které mají být zahrnuty do tabulky

Seskupte jednotlivé finanční příspěvky podle třetích zemí a druhů, jako je přímý grant, úvěr/finanční nástroj/vratné zálohy, daňové zvýhodnění, záruka, nástroj rizikového kapitálu, kapitálová intervence, odpis dluhu, příspěvky poskytnuté na nehospodářské činnosti podniku (viz 16. bod odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560) nebo jiné.

Uveďte pouze ty země, u nichž odhadovaná celková částka všech finančních příspěvků poskytnutých v průběhu tří let před uzavřením dohody, oznámením veřejné nabídky převzetí nebo nabytím kontrolního podílu (vypočtená podle bodu (5)) činí 45 milionů EUR nebo více.

U každého druhu finančního příspěvku uveďte stručný popis účelu finančních příspěvků a subjektů, které je poskytly.

Vyčíslete odhadovanou celkovou částku finančních příspěvků poskytnutých každou třetí zemí v průběhu tří let před uzavřením dohody, oznámením veřejné nabídky převzetí nebo nabytím kontrolního podílu ve formě rozpětí, jak je uvedeno v poznámkách k tabulce níže. Pro výpočet této částky je důležité následující:

a)	Zohledněte zahraniční finanční příspěvky, které spadají do kategorií uvedených v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 a o nichž byly poskytnuty informace v rámci oddílů 5.1 a 5.2.

b)	Neberte v úvahu zahraniční finanční příspěvky vyloučené podle bodů 6 a 7 níže.

B. Výjimky

V tabulce nemusíte uvádět informace o těchto zahraničních finančních příspěvcích:

odklady placení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení, daňové amnestie a daňové prázdniny, jakož i běžná, obecně platná pravidla pro odpisy a převod ztrát do dalších období. Pokud jsou tato opatření omezena například na určitá odvětví, regiony nebo podniky (či některé jejich druhy), je třeba je uvést;

uplatnění daňových úlev za účelem zamezení dvojího zdanění v souladu s ustanoveními dvoustranných nebo mnohostranných dohod o zamezení dvojího zdanění, jakož i jednostranné daňové úlevy pro zamezení dvojího zdanění uplatněné podle vnitrostátních daňových předpisů, pokud se řídí stejnou logikou a podmínkami jako ustanovení dvoustranných nebo mnohostranných dohod;

c)	poskytnutí/nákupy zboží/služeb (s výjimkou finančních služeb) za tržních podmínek v rámci běžného obchodního styku, například poskytnutí//nákupy zboží nebo služeb na základě soutěžního, transparentního a nediskriminačního nabídkového řízení;

d)	zahraniční finanční příspěvky, jejichž jednotlivá částka je nižší než 1 milion EUR.

V případě nabytí kontroly nebo založení společných podniků investičním fondem nebo právním subjektem ovládaným investičním fondem nebo prostřednictvím investičního fondu nemusíte zahrnout zahraniční finanční příspěvky poskytnuté jiným investičním fondům, jež jsou sice spravovány stejnou investiční společností, ale které většinově – měřeno podle práva na podíl na zisku – vlastní jiní investoři, (nebo poskytnuté portfoliovým společnostem ovládaným těmito jinými fondy), pokud můžete prokázat, že jsou kumulativně splněny tyto podmínky:

fond, který ovládá nabývající subjekt, musí podléhat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů (13) nebo rovnocenným právním předpisům třetí země, pokud jde o obezřetnostní a organizační pravidla a pravidla chování, včetně požadavků zaměřených na ochranu investorů, a

neexistují žádné nebo existují jen omezené hospodářské a obchodní transakce mezi fondem, který ovládá nabývající subjekt, a jinými investičními fondy (a společnostmi ovládanými těmito fondy) spravovanými stejnou investiční společností. V tomto ohledu musíte předložit Komisi důkazy o všech takových hospodářských a obchodních transakcích, které se mohly uskutečnit v průběhu tří let před uzavřením dohody, oznámením veřejné nabídky převzetí nebo nabytím kontrolního podílu. Hospodářské a obchodní transakce zahrnují mimo jiné prodej majetku (včetně vlastnictví společností), půjčky, úvěrové linky nebo záruky.

Strana X

Třetí země

Druh finančního příspěvku (*1)

Stručný popis účelu finančního příspěvku a subjektu, který jej poskytl (*2)

Země A

Druh 1

Druh 2

Druh 3

Druh 4

…

Odhad celkových finančních příspěvků poskytnutých zemí A: […] EUR (*3)

Země B

Druh 1

Druh 2

Druh 3

Druh 4

…

Odhad celkových finančních příspěvků poskytnutých zemí B: […] EUR (*3)

Země C

…

Pozn.:

uveďte samostatnou tabulku pro každou z oznamujících stran. Třetí země a pokud možno i druhy příspěvků by měly být seřazeny podle celkové výše zahraničního finančního příspěvku od nejvyššího po nejnižší.

C. Další informace

Zahraniční finanční příspěvky, které mohou být relevantní pro posouzení každého spojení, mohou záviset na řadě faktorů, jako jsou příslušná odvětví nebo činnosti, druh finančních příspěvků nebo jiná specifika případu. S ohledem na tato specifika si Komise může vyžádat další informace, pokud to považuje za nezbytné pro své posouzení.

(1) Úř. věst. L 330, 23.12.2022, s. 1.

(2) Úř. věst. L 177, 12.7.2023, s. 1.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39). Viz také prohlášení o ochraně osobních údajů týkající se šetření v oblasti hospodářské soutěže na adrese: https://ec.europa.eu/competition-policy/index/privacy-policy-competition-investigations_en

(4) Pro účely tohoto formuláře FS-CO se hodnotou podniku měří celková hodnota společnosti a do jejího výpočtu by měla být zahrnuta tržní kapitalizace cíle, ale také krátkodobý a dlouhodobý dluh a veškeré peněžní prostředky nebo jejich ekvivalenty v rozvaze cíle.

(5) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

(6) Výpočet obratu viz článek 22 nařízení (EU) 2022/2560.

(7) Podle čl. 20 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) 2022/2560 je nutné, aby alespoň jeden z podniků účastnících se fúze, nabývaný podnik nebo společný podnik byl „usazen v Unii“. Pojem „usazen v Unii“ je třeba chápat v souladu s judikaturou Soudního dvora a zahrnuje založení dceřiné společnosti v Unii, jakož i stálých provozoven v Unii (viz rozsudky ve věcech C-230/14, Weltimmo, body 29 a 30; C-39/13, C-40/13 a C-41/13, SCA Group Holding a další, body 24, 25, 26, 27 a C-196/87, Steymann, bod 16).

(8) Zahraniční finanční příspěvek by se měl považovat za poskytnutý od okamžiku, kdy příjemce získá nárok na obdržení zahraničního finančního příspěvku. Skutečné vyplacení zahraničního finančního příspěvku není nezbytnou podmínkou k tomu, aby zahraniční finanční příspěvek spadal do oblasti působnosti nařízení (EU) 2022/2560.

(9) Malé a střední podniky jsou definovány v příloze I nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(10) „Earnings before interest, taxes, depreciation and amortisation“, tzn. zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací.

(11) Finanční příspěvek by měl být považován za příspěvek skýtající výhodu pro podnik, pokud by takovou výhodu nebylo možné získat za běžných tržních podmínek. Podrobnější informace o tom, jak posoudit existenci výhody, jsou uvedeny v 13. bodě odůvodnění nařízení (EU) 2022/2560.

(12) Výhoda by měla být poskytnuta jednomu nebo více podnikům nebo odvětvím. Specifičnost zahraniční subvence by mohla být stanovena právně nebo fakticky.

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(*1) Určete finanční příspěvky a seskupte je podle druhu: jako je přímý grant, úvěr/finanční nástroj/vratné zálohy, daňové zvýhodnění, záruka, nástroj rizikového kapitálu, kapitálová intervence, odpis dluhu, příspěvky poskytnuté na nehospodářské činnosti podniku (viz 16. bod odůvodnění nařízení 2022/2560) nebo jiné.

(*2) Stručný popis účelu finančních příspěvků zahrnutých do jednotlivých druhů a popis poskytujícího subjektu (subjektů). Například „ osvobození od daně na výrobu výrobku A a výzkumné a vývojové činnosti “, „ několik úvěrů u státem vlastněných bank na účel X “, „ několik finančních opatření u státních investičních agentur na pokrytí provozních nákladů/na výzkumné a vývojové činnosti “, „ veřejná kapitálová injekce ve společnosti X “.

(*3) Použijte tyto rozsahy: „ 45–100 milionů EUR “, „ > 100 až 500 milionů EUR “, „ > 500 až 1 000 milionů EUR “ a „ více než 1 000 milionů EUR “.

PŘÍLOHA II

FORMULÁŘ FS-PP PRO OZNAMOVÁNÍ FINANČNÍCH PŘÍSPĚVKŮ V SOUVISLOSTI SE ZADÁVACÍMI ŘÍZENÍMI PODLE NAŘÍZENÍ (EU) 2022/2560

Obsah

Účel formuláře FS-PP

Definice a pokyny pro účely tohoto formuláře FS-PP

Druhy informací vyžadovaných ve formuláři FS-PP

Informace, které nejsou přiměřeně dostupné

Informace, které nejsou nezbytné pro posouzení případu Komisí

Kontakty ve fázi před oznámením a žádosti o výjimku

Požadavek na správnost a úplnost oznámení nebo prohlášení

Jak oznamovat?

Důvěrnost a osobní údaje

1. ODDÍL 1:

Popis zadávacího řízení

2. ODDÍL 2:

Informace o oznamující straně (stranách)

3. ODDÍL 3:

Zahraniční finanční příspěvky

4. ODDÍL 4:

Odůvodnění neexistence nepřiměřeně výhodné nabídky

5. ODDÍL 5:

Možné pozitivní účinky

6. ODDÍL 6:

Podpůrná dokumentace

7. ODDÍL 7:

Prohlášení

8. ODDÍL 8:

Potvrzení

ÚVOD

1. Účel formuláře FS-PP

Tento formulář FS-PP upřesňuje informace, které musí oznamující strana (strany) poskytnout, když Komisi předkládá (předkládají) oznámení nebo prohlášení o zahraničních finančních příspěvcích v souvislosti se zadávacím řízením, na které se vztahuje systém Unie pro kontrolu zahraničních subvencí. Systém Unie pro kontrolu zahraničních subvencí je stanoven v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 (1) a v prováděcím nařízení Komise (EU) 2023/1441 o podrobných pravidlech pro vedení řízení Komisí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (dále jen „prováděcí nařízení“) (2), jehož je tento formulář FS-PP přílohou.

2. Definice a pokyny pro účely tohoto formuláře FS-PP

Pro účely této přílohy se rozumí:

a)	„oznamující stranou (stranami)“ v souladu s čl. 29 odst. 5 nařízení (EU) 2022/2560 všechny hospodářské subjekty, skupiny hospodářských subjektů, hlavní subdodavatelé a hlavní dodavatelé, na které se vztahuje oznamovací povinnost v souladu s čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560;

b)	„hlavním dodavatelem“ ve smyslu směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (3) a 2014/25/EU (4) nebo „hlavním koncesionářem“ ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (5) hospodářský subjekt, který zajišťuje předložení oznámení nebo prohlášení jménem všech oznamujících stran.

Není-li uvedeno jinak, pojem „oznamující strana (strany)“ zahrnuje všechny její (jejich) dceřiné společnosti bez obchodní samostatnosti a všechny její (jejich) holdingové společnosti ve smyslu čl. 28 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2022/2560.

Požadované finanční údaje musí být uvedeny v eurech na základě průměrných směnných kurzů platných pro dané roky nebo jiná dotčená období.

3. Druhy informací vyžadovaných ve formuláři FS-PP

Pokud alespoň jedna z oznamujících stran obdržela zahraniční finanční příspěvek podléhající oznamovací povinnosti v souladu s čl. 28 odst. 1 a 2 a čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560, podává (podávají) oznamující strana (strany) pouze oznámení. Oznámení se podává na jednom formuláři na základě níže uvedených prvků.

Naopak v případě, že žádná z oznamujících stran neobdržela zahraniční finanční příspěvek podléhající oznamovací povinnosti v souladu s čl. 28 odst. 1 a 2 a čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560, podává (podávají) oznamující strana (strany) pouze prohlášení. Prohlášení se podává na jednom formuláři na základě níže uvedených prvků.

Komise si může v jednotlivých případech vyžádat podrobnější informace o kterémkoli z druhů finančních příspěvků uvedených v odpovědích na otázky v oddíle 3 a tabulce 1, nebo o jakýchkoli jiných zahraničních finančních příspěvcích, které oznamující strana (strany) obdržela (obdržely). V každém případě musí být pro účely určení toho, zda je dosaženo prahové hodnoty oznamovací povinnosti podle čl. 28 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2022/2560, zohledněny všechny zahraniční finanční příspěvky poskytnuté oznamující straně (stranám) v průběhu tří let před oznámením bez ohledu na to, zda jsou o nich požadovány informace podle oddílu 3.

Ve formuláři FS-PP se vyžadují tyto informace:

OZNÁMENÍ ZAHRANIČNÍCH FINANČNÍCH PŘÍSPĚVKŮ

i.	V případě oznámení zahraničních finančních příspěvků podle kapitoly 4 nařízení (EU) 2022/2560 je obvykle třeba vyplnit všechny oddíly a jejich příslušná pole s výjimkou oddílu 7 (Prohlášení).

ii.	Oddíl 1 musí obsahovat souhrnný popis zadávacího řízení.

iii.	Oddíl 2 musí obsahovat informace o oznamující straně (stranách).

iv.

Oddíl 3 musí obsahovat podrobné informace o zahraničním finančním příspěvku (příspěvcích). Podle oddílu 3 se zejména požadují podrobné informace o každém zahraničním finančním příspěvku ve výši 1 milionu EUR nebo vyšší, který byl poskytnut oznamujícím stranám v průběhu tří let před oznámením a který může spadat do některé z kategorií uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) až c) a e) nařízení (EU) 2022/2560. V souvislosti s ostatními zahraničními finančními příspěvky formulář FS-PP vyžaduje, aby oznamující strana (strany) uvedla (uvedly) přehled různých druhů finančních příspěvků poskytnutých oznamující straně (stranám) v souladu s pokyny uvedenými v tabulce 1.

v.	Oddíl 4 může obsahovat vysvětlení toho, že nabídka není nepřiměřeně výhodná.

vi.	V oddíle 5 lze případně uvést a zdůvodnit možné pozitivní účinky subvencí na rozvoj příslušné subvencované hospodářské činnosti, jakož i další pozitivní účinky ve vztahu k příslušným cílům politiky.

vii.	V oddíle 6 jsou uvedeny podpůrné dokumenty.

viii.

Oddíl 8 musí obsahovat podepsané potvrzení, že poskytnuté informace jsou pravdivé, správné a úplné a že oznamující strana (strany) je si vědoma (jsou si vědomy) ustanovení o pokutách.

PROHLÁŠENÍ O NEEXISTENCI ZAHRANIČNÍCH FINANČNÍCH PŘÍSPĚVKŮ, KTERÉ PODLÉHAJÍ OZNAMOVACÍ POVINNOSTI:

i.	Pokud oznamující straně (stranám) nebyly v posledních třech letech poskytnuty žádné finanční příspěvky ze zahraničí, které podléhají oznamovací povinnosti, je třeba vyplnit pouze oddíly 1, 2 a 8 formuláře FS-PP, jakož i zvláštní oddíl 7, zatímco ostatní oddíly musí být ponechány nevyplněné.

ii.	Žádnou z informací požadovaných ve formuláři FS-PP není dotčena možnost Komise požádat v žádosti o informace o další informace.

4. Informace, které nejsou přiměřeně dostupné

V případě, že určité informace požadované tímto formulářem FS-PP nejsou oznamující straně (stranám) zčásti nebo zcela přiměřeně dostupné, může (mohou) oznamující strana (strany) požádat, aby Komise netrvala na povinnosti poskytnout příslušné informace nebo na jakémkoli jiném požadavku ve formuláři FS-PP, který se týká těchto informací. Tato žádost by měla být předložena v souladu s pokyny v bodech 13–15 tohoto úvodu.

5. Informace, které nejsou nezbytné pro posouzení případu Komisí

10)

Podle čl. 5 odst. 5 prováděcího nařízení nemusí Komise trvat na povinnosti poskytnout v oznámení konkrétní informace, včetně dokumentů, ani na jakémkoli jiném požadavku ve formuláři FS-PP týkajícím se těchto informací, pokud Komise nepovažuje splnění takových povinností či požadavků za nezbytné pro její posouzení případu.

11)

Oznamující strana (strany) může (mohou) požádat Komisi, aby netrvala na povinnosti poskytnout příslušné informace nebo na jakémkoli jiném požadavku ve formuláři FS-PP, který se týká těchto informací. Tato žádost by měla být předložena v souladu s pokyny pro žádosti o výjimku stanovenými v bodech 13–15 úvodu tohoto formuláře FS-PP.

6. Kontakty ve fázi před oznámením a žádosti o výjimku

12)

Oznamující straně (stranám) se doporučuje, aby se v dostatečném předstihu před předložením oznámení zapojila (zapojily) do jednání ve fázi před oznámením, nejlépe na základě návrhu formuláře FS-PP. Možnost kontaktů před předložením oznámení je služba, kterou Komise oznamující straně (stranám) nabízí na dobrovolném základě za účelem přípravy předběžného přezkumu zahraničních subvencí v souvislosti se zveřejněným zadávacím řízením. Kontakty ve fázi před oznámením, byť nepovinné, mohou být jako takové cenné jak pro oznamující stranu (strany), tak pro Komisi, neboť pomáhají určit mimo jiné přesné množství informací požadovaných v oznámení, zejména pokud jde o informace, které mají být poskytnuty podle oddílu 3 a tabulky 1, a pro zajištění úplnosti oznámení. Kontakty ve fázi před oznámením mohou navíc vést k výraznému omezení požadovaných informací. Pokud existuje více než jedna oznamující strana (jako jediný hospodářský subjekt) nebo skupina oznamujících stran (jako členové téhož konsorcia), přičemž každá oznamující strana nebo skupina hodlá předložit jinou nabídku v témže zadávacím řízení, musí být jednání ve fázi před oznámením vedena s každou oznamující stranou nebo jejich skupinami samostatně a v plné důvěrnosti, aby v daném zadávacím řízení byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž.

13)

V průběhu kontaktů ve fázi před oznámením může (mohou) oznamující strana (strany) požádat o výjimku z povinnosti předložit určité informace požadované tímto formulářem. Komise žádost o výjimku posoudí, pokud bude splněna jedna z těchto podmínek:

b)	Oznamující strana (strany) řádně odůvodní, proč nejsou příslušné informace nezbytné pro posouzení případu.

14)

15)

Případné uznání ze strany Komise, že jakékoli konkrétní informace požadované v tomto formuláři FS-PP mohou být z oznámení vynechány, Komisi nijak nebrání v tom, aby si tyto informace vyžádala kdykoli během řízení, zejména prostřednictvím žádosti o informace podle článku 13 nařízení (EU) 2022/2560.

7. Požadavek na správnost a úplnost oznámení nebo prohlášení

16)

Informace požadované v oddílech 1 až 3, 6 a 8 musí být poskytnuty v případě oznámení zahraničních finančních příspěvků, a jsou proto podmínkou úplného oznámení. Všechny požadované informace musí být uvedeny v příslušných oddílech formuláře FS-PP a musí být správné a úplné.

17)

V případě prohlášení, že nebyly přijaty žádné finanční příspěvky ze zahraničí, které podléhají oznamovací povinnosti, musí být poskytnuty informace požadované v oddílech 1, 2, 7 a 8, a jsou tedy podmínkou úplného prohlášení. Všechny požadované informace musí být uvedeny v příslušném oddíle formuláře FS-PP a musí být správné a úplné.

18)

Především je třeba vzít na vědomí, že:

a)	Lhůta 20 pracovních dnů stanovená v čl. 30 odst. 2 a 6 nařízení (EU) 2022/2560 začíná běžet následující pracovní den po obdržení úplného oznámení. Má se tím zajistit, aby byla Komise schopna posoudit oznámené zahraniční finanční příspěvky ve lhůtách pevně stanovených v nařízení (EU) 2022/2560.

b)	Oznamující strana (strany) musí při přípravě oznámení zkontrolovat, že kontaktní jména a čísla (zejména e-mailové adresy) poskytnutá Komisi jsou uvedena přesně a jsou relevantní a aktuální.

Prohlášení lze předložit pouze v případě, že všechny oznamující strany prohlašují, že jim v posledních třech letech nebyly poskytnuty žádné finanční příspěvky ze zahraničí, které jsou předmětem oznamovací povinnosti. Pokud byly alespoň jedné z oznamujících stran poskytnuty finanční příspěvky ze zahraničí, které jsou předmětem oznamovací povinnosti, považuje se podání za oznámení pro účely tohoto prováděcího nařízení.

Požadované kontaktní údaje oznamujících stran musí být uvedeny ve formátu předepsaném Generálním ředitelstvím Komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (GŘ GROW) na jeho internetových stránkách (6). Pro řádný postup přezkumu je nezbytné, aby byly kontaktní údaje uvedeny přesně. Za tímto účelem by poskytnuté e-mailové adresy neměly být personalizované a přiřazené ke konkrétním kontaktním osobám, ale měly by být použity funkční firemní e-mailové schránky týmu odpovědného za oznámení. Jsou-li poskytnuty nevhodné kontaktní údaje, může Komise prohlásit oznámení za neúplné.

e)	Podpůrná dokumentace podle oddílu 6 musí být předložena spolu se souhrnnou tabulkou ve formátu předepsaném GŘ GROW na jeho internetových stránkách.

f)	V souladu s čl. 7 odst. 4 prováděcího nařízení budou nesprávné nebo zavádějící informace předložené v oznámení nebo poskytnuté spolu s oznámením mít za následek, že oznámení bude považováno za neúplné pro účely stanovení data nabytí účinku oznámení.

Podle čl. 29 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2560, pokud oznámení přiložené k nabídce nebo žádosti o účast zůstane neúplné i přes žádost Komise o jeho doplnění, měla by Komise přijmout rozhodnutí, kterým požádá veřejného zadavatele nebo zadavatele, aby přijal rozhodnutí o odmítnutí takové nesprávné nabídky nebo žádosti o účast.

Podle čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560 mohou být dotčeným hospodářským subjektům, které úmyslně nebo z nedbalosti poskytnou nesprávné nebo zavádějící informace, uloženy pokuty až do výše 1 % jejich celkového obratu. Kromě toho může Komise podle čl. 18 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2022/2560 zrušit své rozhodnutí, pokud bylo založeno na neúplných, nesprávných nebo zavádějících informacích.

8. Jak oznamovat?

19)

Oznámení se předkládají v jednom z úředních jazyků Unie. Názvy oznamujících stran se rovněž uvádějí v původním jazyce. Informace požadované v tomto formuláři FS-PP musí být uvedeny v souladu se strukturou oddílů a pododdílů, přičemž v příslušných případech musí být připojena podpůrná dokumentace. Předložené oznámení musí obsahovat potvrzení podle oddílu 8. Pokud se informace uvedené ve dvou různých oddílech částečně (nebo zcela) překrývají, lze použít křížové odkazy.

20)

Oznámení musí podepsat osoby, které jsou podle zákona zmocněny jednat jménem každé z oznamujících stran, nebo jeden či více zmocněných zástupců oznamující strany (oznamujících stran). K oznámení musí být připojeny příslušné plné moci (nebo písemný doklad o oprávnění jednat). Technické specifikace a pokyny týkající se oznámení jsou k dispozici na internetových stránkách Generálního ředitelství Komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky.

21)

Při vyplňování oddílu 3 tohoto formuláře FS-PP se oznamující strana (strany) vyzývá (vyzývají), aby zvážila (zvážily), zda je v zájmu přehlednosti nejvhodnější uvést informace v těchto oddílech v číselném pořadí, nebo zda lze tyto informace seskupit pro každý jednotlivý zahraniční finanční příspěvek (nebo skupinu zahraničních finančních příspěvků).

22)

23)

Podpůrné dokumenty se předkládají v původním jazyce; pokud tento jazyk není úředním jazykem Unie, musí být připojen překlad do jazyka řízení (čl. 5 odst. 4 prováděcího nařízení).

9. Důvěrnost a osobní údaje

24)

Článek 339 Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“) a čl. 43 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560 vyžadují, aby Komise, její úředníci a jiní zaměstnanci nevyzrazovali informace, které jsou profesním tajemstvím a které získali při uplatňování uvedeného nařízení. Stejná zásada musí také platit pro ochranu důvěrnosti informací mezi oznamujícími stranami.

25)

Pokud se oznamující strana (strany) domnívá (domnívají), že by jejich zájmy byly poškozeny, pokud by kterékoli informace, které má (mají) poskytnout, byly zveřejněny nebo jinak zpřístupněny jiným stranám, včetně ostatních hospodářských subjektů, s nimiž oznámení podává, a příslušného veřejného zadavatele nebo zadavatele, měla (měly) by tyto informace předložit příslušnému veřejnému zadavateli nebo zadavateli odděleně a každou stranu jasně označit slovem „Důvěrné“. Za tímto účelem lze předložit samostatný zašifrovaný archiv dokumentů a klíč poskytnout Komisi zvlášť. Oznamující strany by měly rovněž uvést důvody, proč by tyto informace neměly být zpřístupněny nebo zveřejněny.

26)

V případech, kdy oznámení vypracovává více než jedna oznamující strana, je možné předložit obchodní tajemství v samostatné obálce a v oznámení na ně uvést odkaz jako na přílohu. Aby mohlo být oznámení považováno za úplné, musí v něm být uvedeny všechny tyto přílohy.

27)

Veškeré osobní údaje poskytnuté v oznámení nebo spolu s ním budou zpracovány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (7).

ODDÍL 1

Popis zadávacího řízení

1.1.

Uveďte odkaz na zveřejněný dokument s výzvou k účasti v tomto řízení na internetových stránkách Tenders Electronic Daily (TED) i na jiných platformách a shrnutí zadávacího řízení.

1.2.

Pokud oznamující strana (strany) používá (používají) jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky (ESPD), měla by být povinnost poskytnout shrnutí zadávacího řízení splněna vyplněním části I přílohy 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/7 (8).

1.3.

Pokud oznamující strana (strany) předkládá (předkládají) své informace prostřednictvím osvědčení ESPD, měl by být oddíl 1 tohoto formuláře FS-PP importován přímo z osvědčení ESPD do formuláře FS-PP pomocí digitální služby poskytované Komisí. Pokud tato služba není k dispozici, měl by veřejný zadavatel nebo zadavatel zaslat Komisi oznámení spolu s vyplněnou částí I přílohy 2 osvědčení ESPD.

1.4.

Pokud oznamující strana (strany) nepředkládá (nepředkládají) své informace prostřednictvím osvědčení ESPD, musí být tento oddíl vyplněn s informacemi požadovanými v části I přílohy 2 osvědčení ESPD.

1.5.

Pokud oznamující strana (strany) předloží své informace prostřednictvím osvědčení ESPD pouze částečně, musí být chybějící prvky z části I přílohy 2 části osvědčení ESPD poskytnuty v tomto oddíle.

ODDÍL 2

Informace o oznamující straně (stranách)

2.1.

V případě, že oznamující strana (strany) používá (používají) osvědčení ESPD, lze povinnost poskytnout informace o oznamující straně (oznamujících stranách) splnit poskytnutím části II přílohy 2 prováděcího nařízení (EU) 2016/7, kterým se zavádí standardní formulář osvědčení ESPD. Osvědčení ESPD se vyplňuje pro všechny hospodářské subjekty, které se účastní nabídkového řízení nebo žádosti o účast, a také pro subdodavatele, na jejichž kapacity se spoléhá při plnění kritérií výběru. Subdodavatelé, kteří nejsou „hlavními subdodavateli“ ve smyslu čl. 29 odst. 5 nařízení (EU) 2022/2560, tuto část formuláře vyplňovat nemusí. Subdodavatelé, kteří jsou „hlavními subdodavateli“ ve smyslu čl. 29 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560, ale jejichž kapacita není využita v souladu s článkem 63 směrnice 2014/24/EU nebo článkem 79 směrnice 2014/25/EU, musí tento oddíl vyplnit ručně.

2.2.

Pokud oznamující strana (strany) předkládá (předkládají) své informace prostřednictvím osvědčení ESPD, bude tato část formuláře FS-PP importována přímo z osvědčení ESPD do tohoto formuláře FS-PP pomocí digitální služby poskytované Komisí. Pokud tato služba není k dispozici, musí veřejný zadavatel nebo zadavatel zaslat Komisi toto oznámení spolu s vyplněnou částí II přílohy 2 předloženého osvědčení ESPD.

2.3.

2.4.

Pokud oznamující strana (strany) předloží své informace prostřednictvím osvědčení ESPD pouze částečně, musí být chybějící prvky z části II přílohy 2 části osvědčení ESPD poskytnuty v tomto oddíle.

2.5.

Uveďte svou e-mailovou adresu nebo jedinečný identifikátor používaný pro účet EU Login, který bude sloužit ke komunikaci.

ODDÍL 3

Zahraniční finanční příspěvky

3.1.

Posouzení, zda v zadávacím řízení dochází k narušení hospodářské soutěže zahraničními subvencemi, se provádí na základě posouzení ukazatelů narušení hospodářské soutěže (9) a posouzení, zda se ve vztahu k dotčeným stavebním pracím, dodávkám nebo službám jedná o nepřiměřeně výhodnou nabídku (10). V tomto oddíle by oznamující strana (strany) měla (měly) vykazovat pouze zahraniční finanční příspěvky spadající do oblasti působnosti čl. 5 odst. 1 písm. a) až c) a e) nařízení (EU) 2022/2560, které s největší pravděpodobností naruší vnitřní trh. Pokud jde o zahraniční finanční příspěvky, které nespadají do těchto kategorií, viz bod 3.3 tohoto oddílu a tabulka 1. V případě zadávacích řízení, která dosahují prahových hodnot uvedených v čl. 28 odst. 1 písm. a) a čl. 28 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560, v nichž byly oznamující straně (stranám) v průběhu tří let před oznámením poskytnuty zahraniční finanční příspěvky podléhající oznamovací povinnosti podle čl. 28 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2022/2560, uveďte, zda byly každé z oznamujících stran v průběhu tří let před oznámením jednotlivě poskytnuty (11) zahraniční finanční příspěvky ve výši 1 milionu EUR nebo vyšší, které mohou spadat do některé z kategorií uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) až c) a e) nařízení (EU) 2022/2560:

3.1.1.

Aby bylo možné určit, zda byl zahraniční finanční příspěvek poskytnut podniku, který byl v potížích, ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2022/2560, uveďte, zda byla kdykoli v průběhu tří let před oznámením splněna některá z těchto podmínek:

3.1.1.1.

Je oznamující strana společností s ručením omezeným, kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny upsaného základního kapitálu?

☐

ano

☐

3.1.1.2.

Je oznamující strana společností, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti a kde v důsledku kumulovaných ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny jejího kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti?

☐

ano

☐

3.1.1.3.

Je oznamující strana předmětem kolektivního úpadkového řízení nebo splňuje kritéria stanovená ve vnitrostátních právních předpisech pro to, aby vůči ní bylo na žádost jejích věřitelů zahájeno kolektivní úpadkové řízení?

☐

ano

☐

3.1.1.4.

V případě, že dotyčná oznamující strana není malým nebo středním podnikem (12):

3.1.1.4.1.

byl účetní poměr dluhu oznamující strany k vlastnímu kapitálu v uplynulých dvou letech vyšší než 7,5

3.1.1.4.2.

byl poměr úrokového krytí EBITDA (13) oznamující strany v uplynulých dvou letech nižší než 1,0?

☐

ano

☐

3.1.1.5.

Pokud byla odpověď na některou z otázek v oddílech 3.1.1.1 až 3.1.1.4 ve vztahu k některé z oznamujících stran „ano“, uveďte, zda v období, kdy byl dotyčný podnik v potížích, obdržel zahraniční finanční příspěvky, které mohly přispět k obnovení jeho dlouhodobé životaschopnosti (včetně dočasné pomoci v oblasti likvidity určené k podpoře tohoto obnovení životaschopnosti) nebo k udržení této strany při životě po krátkou dobu potřebnou k vypracování plánu restrukturalizace nebo likvidace.

Oznamující strana (strany)

☐

ano

☐

3.1.1.6.

Pokud byla odpověď na některou z otázek v oddílech 3.1.1.1 až 3.1.1.4 ve vztahu k některé z oznamujících stran „ano“, uveďte, zda je k dispozici plán restrukturalizace, který může vést k dlouhodobé životaschopnosti této strany, a zda tento plán restrukturalizace zahrnuje významný vlastní příspěvek oznamující strany, a uveďte podrobnosti o tomto plánu.

3.1.1.7.

Pokud byla odpověď na některou z otázek v bodech 3.1.1.1 až 3.1.1.4 „ano“, tuto odpověď zdůvodněte, včetně odkazů v této odpovědi na podpůrné důkazy nebo dokumenty, které mají být předloženy v přílohách (tyto dokumenty mohou mimo jiné zahrnovat poslední výkazy zisků a ztrát oznamující strany spolu s rozvahami nebo rozhodnutí soudu o zahájení kolektivního úpadkového řízení vůči společnosti nebo dokumenty poskytující důkaz, že jsou splněna kritéria pro zahájení úpadkového řízení na návrh věřitelů podle vnitrostátního práva obchodních společností atd.).

3.1.2.

Zahraniční finanční příspěvek ve formě neomezené záruky za dluhy nebo závazky podniku, tj. bez jakéhokoli omezení výše nebo doby trvání této záruky (čl. 5 odst. 1 písm. b)).

☐

ano

☐

3.1.3.

Opatření na financování vývozu, které není v souladu s Ujednáním OECD o státem podporovaných vývozních úvěrech (čl. 5 odst. 1 písm. c)).

☐

ano

☐

3.1.4.

Zahraniční finanční příspěvek, který umožňuje podniku podat nepřiměřeně výhodnou nabídku, na jejímž základě by mu mohla být zadána relevantní zakázka (čl. 5 odst. 1 písm. e)).

☐

ano

☐

3.2.

U každého zahraničního finančního příspěvku ve výši 1 milionu EUR nebo vyšší, který byl poskytnut oznamujícím stranám v průběhu tří let před oznámením a který může spadat do některé z kategorií uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) až c) a e) nařízení (EU) 2022/2560, uveďte následující informace a poskytněte podpůrné dokumenty:

3.2.1.

Forma finančního příspěvku (např. půjčka, osvobození od daně, kapitálová injekce, daňová pobídka, věcný příspěvek atd.).

3.2.2.

Třetí země, která finanční příspěvky poskytla. Uveďte rovněž veřejný orgán nebo subjekt, které finanční příspěvky poskytly.

3.2.3.

Výše každého finančního příspěvku.

3.2.4.

Účel a ekonomické důvody poskytnutí finančního příspěvku dané straně

3.2.5.

Zda jsou s finančními příspěvky a jejich využitím spojeny nějaké podmínky.

3.2.6.

Popište hlavní prvky a charakteristiky těchto finančních příspěvků (např. úrokové sazby a dobu trvání v případě půjčky).

3.2.7.

Vysvětlete, zda finanční příspěvek skýtá nebo bude skýtat podniku, kterému byl zahraniční finanční příspěvek poskytnut, výhodu ve smyslu článku 3 nařízení (EU) 2022/2560. Vysvětlete proč, s odkazem na podpůrné dokumenty uvedené v oddíle 6.

3.2.8.

Vysvětlete, zda je finanční příspěvek právně nebo fakticky omezen ve smyslu článku 3 nařízení (EU) 2022/2560 na určité podniky nebo odvětví (14). Vysvětlete proč, s odkazem na podpůrné dokumenty uvedené v oddíle 6.

3.2.9.

Vysvětlete, zda je zahraniční finanční příspěvek poskytnutý pouze na provozní náklady (15) spojen výhradně s danou veřejnou zakázkou.

3.3.

Poskytněte přehled zahraničních finančních příspěvků ve výši 1 milionu EUR nebo vyšší, které byly poskytnuty oznamujícím stranám v průběhu tří let před oznámením a které nespadají do žádné z kategorií uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) až e) nařízení (EU) 2022/2560, a to podle vzoru a pokynů uvedených v tabulce 1.

ODDÍL 4

Odůvodnění neexistence nepřiměřeně výhodné nabídky

4.1.

Existují v případě jakéhokoli zahraničního finančního příspěvku, který umožňuje podniku podat nepřiměřeně výhodnou nabídku, na jejímž základě by mu mohla být zadána relevantní zakázka (čl. 5 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2022/2560), nějaké faktory, které lze uvést, aby se prokázalo, že nabídka není nepřiměřeně výhodná přímo či nepřímo z důvodu obdrženého finančního příspěvku (obdržených finančních příspěvků), včetně faktorů uvedených v čl. 69 odst. 2 směrnice 2014/24/EU nebo čl. 84 odst. 2 směrnice 2014/25/EU?

4.2.

Tyto faktory se mohou týkat zejména:

4.2.1.

ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod;

4.2.2.

zvolených technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má uchazeč k dispozici pro dodání výrobků, poskytnutí služeb nebo provedení stavebních prací;

4.2.3.

originality stavebních prací, dodávek nebo služeb navrhovaných uchazečem;

4.2.4.

dodržování příslušných povinností v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva;

4.2.5.

dodržování povinností týkajících se využití subdodavatele.

ODDÍL 5

Možné pozitivní účinky

5.1.

Případně uveďte a doložte možné pozitivní účinky na rozvoj příslušné subvencované hospodářské činnosti na vnitřním trhu. Rovněž uveďte a odůvodněte jakékoli další pozitivní účinky zahraničních subvencí, například obecnější pozitivní účinky ve vztahu k příslušným cílům politiky, zejména cílům Unie, a uveďte, kdy a kde se tyto účinky projevily nebo se jejich projevení očekává. Popište každý z těchto pozitivních účinků.

ODDÍL 6

Podpůrná dokumentace

Pro každou oznamující stranu předložte:

6.1.	Kopie veškerých podpůrných úředních dokumentů týkajících se finančních příspěvků, které mohou spadat do některé z kategorií čl. 5 odst. 1 písm. a) až c) a e) nařízení (EU) 2022/2560 podle oddílu 3.1.

6.2.

Kopie následujících dokumentů, které vypracoval nebo obdržel kterýkoli člen představenstva, správní rady nebo dozorčí rady, nebo pro něj byly vypracovány: analýzy, zprávy, studie, průzkumy, prezentace a veškeré srovnatelné dokumenty, které pojednávají o účelu, využití a ekonomickém odůvodnění zahraničních finančních příspěvků, které mohou spadat do některé z kategorií uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) až c) a e) nařízení (EU) 2022/2560. Předložte tytéž dokumenty, jež vypracoval subjekt poskytující zahraniční finanční příspěvek nebo které pro něj byly vypracovány nebo které obdržel, pokud je máte k dispozici nebo jsou veřejně dostupné.

6.3.	Adresu internetových stránek, pokud existují, na nichž jsou k dispozici poslední roční účetní závěrky nebo výroční zprávy oznamující strany (oznamujících stran), nebo pokud takové stránky neexistují, kopie posledních ročních účetních závěrek a výročních zpráv.

6.4.

Pokud oznamující strana (strany) poskytne (poskytnou) odůvodnění neexistence nepřiměřeně výhodné nabídky vyplněním oddílu 4 tohoto formuláře, musí rovněž předložit dokumentaci za období tří let předcházejících oznámení, která uvedené skutečnosti dokládá. Tato dokumentace může podle potřeby mimo jiné obsahovat:

a.	daňová přiznání za období, které je předmětem přezkumu, včetně kopií přiznání k dani z příjmů právnických osob a přiznání k DPH;

b.	podnikatelské plány a průzkum trhu, které jsou podkladem pro rozhodnutí o účasti v zadávacím řízení.

ODDÍL 7

Prohlášení

7.1.

V souladu s bodem 6 úvodu v případě zadávání veřejných zakázek, které dosahují prahových hodnot uvedených v čl. 28 odst. 1 písm. a) a čl. 28 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560, kdy oznamující straně (stranám) nebyly v posledních třech letech poskytnuty žádné zahraniční finanční příspěvky podléhající oznamovací povinnosti podle čl. 28 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2022/2560, je třeba vyplnit oddíly 1, 2 a 8 tohoto formuláře, jakož i tento oddíl, obsahující toto prohlášení:

„ Žádná z oznamujících stran neobdržela zahraniční finanční příspěvky podléhající oznamovací povinnosti podle kapitoly 4 nařízení (EU) 2022/2560. “

7.2.

V souladu s povinností stanovenou v čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 musí oznamující strana (strany) uvést všechny přijaté zahraniční finanční příspěvky. Tato povinnost se vztahuje na všechny zahraniční finanční příspěvky, které nepodléhají oznamovací povinnosti v souladu s čl. 28 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2022/2560 a které byly obdrženy v průběhu posledních tří let předcházejících prohlášení.

7.3.

Avšak zahraniční finanční příspěvky nepodléhající oznamovací povinnosti, jejichž hodnota je nižší než 1 milion EUR, ale vyšší než hodnota uvedená v bodě 7.4 níže, za poslední tři roky předcházející prohlášení mohou být vykázány jako celková souhrnná částka bez uvedení jejich hodnoty, a to za použití tabulky 2. Na žádost Komise musí být tyto zahraniční finanční příspěvky vykázány jednotlivě.

7.4.

V souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2560 nemusí být v prohlášení uvedeny zahraniční finanční příspěvky, jejichž celková výše za každou třetí zemi je nižší než výše podpory de minimis podle čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 (16) za období tří po sobě jdoucích let předcházejících prohlášení.

ODDÍL 8

Potvrzení

8.1.

Oznámení musí být zakončeno tímto potvrzením, které musí být podepsáno každou oznamující stranou:

8.2.

„Oznamující strana (strany) potvrzuje (potvrzují), že podle jejich nejlepšího vědomí a svědomí jsou informace uvedené v tomto oznámení nebo prohlášení pravdivé, správné a úplné, že byly poskytnuty úplné a pravé kopie dokumentů vyžadovaných formulářem FS-PP, že všechny odhady jsou označeny jako odhady a byly provedeny co nejpřesněji na základě souvisejících skutečností a že všechny vyjádřené názory jsou upřímné.

8.3.	Jsou si vědomy ustanovení článku 33 nařízení (EU) 2022/2560 o pokutách a penále.“

Datum:

[podepisující osoba 1]

Jméno:

Organizace:

Funkce:

Adresa:

Telefonní číslo:

E-mail:

[„elektronický podpis“/podpis]

[případná podepisující osoba 2, opakujte tolikrát, kolik je oznamujících stran]

Jméno:

Organizace:

Funkce:

Adresa:

Telefonní číslo:

E-mail:

[„elektronický podpis“/podpis]

Tabulka 1

Pokyny k poskytování informací o zahraničních finančních příspěvcích, které nespadají do žádné z kategorií uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) až e) (oddíl 3.3)

Tato tabulka se používá k poskytnutí přehledu zahraničních finančních příspěvků ve výši 1 milionu EUR nebo vyšší, které byly poskytnuty oznamujícím stranám každou třetí zemí v průběhu tří let před oznámením a které nespadají do žádné z kategorií uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) až e) nařízení (EU) 2022/2560, a to podle níže uvedeného vzoru a pokynů. Bod A objasňuje, které informace je třeba do tabulky zahrnout, a bod B objasňuje, které informace nemají být zahrnuty.

A. Informace, které mají být zahrnuty do tabulky

Uveďte pouze ty země, u nichž odhadovaná celková částka všech finančních příspěvků za každou zemi poskytnutých v průběhu tří let před oznámením (vypočtená podle bodu 5) činí 4 miliony EUR nebo více.

U každého druhu finančního příspěvku uveďte stručný popis účelu finančních příspěvků a subjektů, které je poskytly.

Vyčíslete odhadovanou celkovou částku finančních příspěvků poskytnutých každou třetí zemí v průběhu tří let před oznámením ve formě rozpětí, jak je uvedeno v poznámkách k tabulce níže. Pro výpočet této částky je důležité následující:

a)	Zohledněte zahraniční finanční příspěvky, které spadají do kategorií uvedených v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2560 a o nichž byly poskytnuty informace v rámci oddílů 3.1 a 3.2.

b)	Neberte v úvahu zahraniční finanční příspěvky vyloučené podle bodů 6 a 7 níže.

B. Výjimky

V tabulce nemusíte uvádět popis těchto zahraničních finančních příspěvků:

odklady placení daní a/nebo příspěvků na sociální zabezpečení, daňové amnestie a daňové prázdniny, jakož i běžná, obecně platná pravidla pro odpisy a převod ztrát do dalších období. Pokud jsou tato opatření omezena například na určitá odvětví, regiony nebo podniky (či některé jejich druhy), je třeba je uvést;

uplatnění daňových úlev za účelem zamezení dvojího zdanění v souladu s ustanoveními dvoustranných nebo mnohostranných dohod o zamezení dvojího zdanění, jakož i jednostranné daňové úlevy pro zamezení dvojího zdanění uplatněné podle vnitrostátních daňových předpisů, pokud se řídí stejnou logikou jako ustanovení dvoustranných nebo mnohostranných dohod;

c)	poskytnutí/nákupy zboží/služeb (s výjimkou finančních služeb) za tržních podmínek v rámci běžného obchodního styku, například poskytnutí//nákupy zboží nebo služeb na základě soutěžního, transparentního a nediskriminačního nabídkového řízení;

zahraniční finanční příspěvky, jejichž jednotlivá částka je nižší než 1 milion EUR.

Třetí země

Druh finančního příspěvku (*1)

Stručný popis účelu finančního příspěvku a subjektu, který jej poskytl (*2)

Země A

Druh 1

Druh 2

Druh 3

Druh 4

…

Celkové odhadované finanční příspěvky poskytnuté zemí A: […] EUR (*3)

Země B

Druh 1

Druh 2

Druh 3

Druh 4

…

Celkové odhadované finanční příspěvky poskytnuté zemí B: […] EUR (*3)

Země C

…

Pozn.:

C. Další informace

Zahraniční finanční příspěvky, které mohou být relevantní pro posouzení každé veřejné zakázky, mohou záviset na řadě faktorů, jako jsou příslušná odvětví nebo činnosti, druh finančních příspěvků nebo jiná specifika případu. S ohledem na tato specifika si Komise může vyžádat další informace, pokud to považuje za nezbytné pro své posouzení.

Tabulka 2

Pro vykazování zahraničních finančních příspěvků, jejichž hodnota je nižší než 1 milion EUR a vyšší než hodnota uvedená v oddíle 7.4

Třetí země	Stručný popis finančních příspěvků
Země A
Země B
Země C
…

(1) Úř. věst. L 330, 23.12.2022, s. 1.

(2) Úř. věst. L 177, 12.7.2023, s. 1.

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s.243).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).

(6) Viz: https://single-market-economy.ec.europa.eu/single-market/public-procurement/foreign-subsidies-regulation a postupujte podle instrukcí.

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39). Viz také prohlášení o ochraně osobních údajů týkající se šetření v oblasti hospodářské soutěže na adrese: https://ec.europa.eu/competition-policy/index/privacy-policy-competition-investigations_en

(8) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/7 ze dne 5. ledna 2016, kterým se zavádí standardní formulář jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky (Úř. věst. L 3, 6.1.2016, s. 16).

(9) Článek 4 nařízení (EU) 2022/2560.

(10) Článek 27 nařízení (EU) 2022/2560.

(11) Finanční příspěvek by se měl považovat za poskytnutý od okamžiku, kdy příjemce získá právní nárok na jeho obdržení. Skutečné vyplacení finančního příspěvku není nezbytnou podmínkou k tomu, aby finanční příspěvek spadal do oblasti působnosti nařízení (EU) 2022/2560.

(12) Malé a střední podniky jsou definovány v příloze I nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(13) „Earnings before interest, taxes, depreciation and amortisation“, tzn. zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací. Tento ukazatel se vypočítá jako EBITDA/splátky úroků.

(14) Výhoda by měla být poskytnuta jednomu nebo více podnikům nebo odvětvím. Specifičnost zahraniční subvence by mohla být stanovena právně nebo fakticky.

(15) Například osobní náklady, materiál, energie, údržba, nájemné, administrativa.

(16) Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1).

(*3) Použijte tyto rozsahy: „ 45–100 milionů EUR “, „ > 100–500 milionů EUR “, „ > 500–1 000 milionů EUR “ a „ více než 1 000 milionů EUR “.

12.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 177/45

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1442

ze dne 11. července 2023,

kterým se mění příloha I nařízení (EU) č. 10/2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami, pokud jde o změny povolení látek a přidání nových látek

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 druhý pododstavec písm. a), d), e), h) a i), čl. 11 odst. 3 a čl. 12 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (EU) č. 10/2011 (2) stanoví zvláštní pravidla, pokud jde o materiály a předměty z plastů určené pro styk s potravinami. Příloha I nařízení (EU) č. 10/2011 konkrétně stanoví seznam povolených látek Unie, které mohou být záměrně použity při výrobě materiálů a předmětů z plastů určených pro styk s potravinami.

(2)

Od poslední změny nařízení (EU) č. 10/2011 zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) další vědecká stanoviska týkající se nových látek, které je možno používat v materiálech určených pro styk s potravinami, i použití již povolených látek. Kromě toho byly odhaleny určité nejasnosti spojené s uplatňováním nařízení. Aby se zaručilo, že nařízení (EU) č. 10/2011 zohledňuje vědecký a technický pokrok, zejména nejnovější zjištění úřadu, a aby se odstranily pochybnosti, pokud jde o jeho správné uplatňování, mělo by být nařízení změněno.

(3)

Látka „dřevná moučka a vlákna, neupravená“ (materiál pro styk s potravinami č. 96, dále jen „dřevo“) je v současné době povolena jako přísada v materiálech z plastů určených pro styk s potravinami na základě posouzení Vědeckým výborem pro potraviny, který dospěl k závěru, že dřevná moučka a vlákna jsou inertní materiály. Ve svém stanovisku (3) z listopadu 2019 však úřad nemohl potvrdit důvody tohoto závěru. Uvedl, že dřevo jako takové nelze považovat za inertní, protože obsahuje mnoho látek s nízkou molekulovou hmotností. Kromě toho stanovisko neuvádí žádné podmínky, za kterých lze použití dřeva v plastech považovat za bezpečné, a konstatuje, že vzhledem k chemickým rozdílům ve složení rostlinných materiálů je třeba bezpečnost látek migrujících z těchto materiálů posuzovat případ od případu, přičemž je třeba kromě druhu zohlednit také původ, zpracování, úpravu pro dosažení kompatibility s hostitelským polymerem a posouzení migrace složek s nízkou molekulovou hmotností do potravin. Vzhledem k tomu, že stávající povolení dřeva tyto aspekty nezohledňuje, a nemůže tedy dostatečně zohlednit bezpečné použití této látky v plastech, a úřad nestanovil jiná omezení, která by přesto zajistila bezpečné použití této látky v plastech, mělo by být povolení zrušeno.

(4)

Na žádost Komise přijal úřad dne 29. dubna 2020 vědecké stanovisko (4), v němž přezkoumává 451 látek uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 10/2011, pro které není stanoven specifický migrační limit (dále jen „SML“) podle čl. 11 odst. 1 uvedeného nařízení. Úřad usoudil, že 284 z těchto látek je třeba přehodnotit, aby bylo možné určit, zda je třeba stanovit specifický migrační limit, a zařadil je do tří prioritních skupin. Tři látky byly zařazeny do „skupiny s vysokou prioritou“. Pokud jde o tyto tři látky, o styrenu (materiál pro styk s potravinami č. 193) je známo, že se široce používá, a již je předmětem přehodnocení a u látky vinyl-dodekanoát, vinyl-laurát (materiál pro styk s potravinami č. 436) poskytl uživatel úřadu dodatečné údaje, které ukázaly, že její přehodnocení bude mít nižší prioritu. Poté, co byla třetí látka, kyselina salicylová, kyselina 2-hydroxybenzoová (materiál pro styk s potravinami č. 121), zařazena na seznam látek s vysokou prioritou a poté, co útvary Komise konzultovaly se zúčastněnými stranami případné zrušení jejího povolení, se však na Komisi ani na úřad neobrátil žádný uživatel. Úřad však nemůže hodnotit používání látky, aniž by byl znám uživatel, neboť má zohlednit zamýšlené podmínky použití materiálu nebo předmětu, v němž by byla látka použita, a tyto informace může poskytnout pouze uživatel. Navíc, pokud by byly tyto informace poskytnuty, do značné míry by určovaly rozsah jakéhokoli budoucího povolení, které by bylo pravděpodobně omezenější než současné rozsahově širší povolení. Protože není známo žádné konkrétní použití ani uživatel kyseliny salicylové, kyseliny 2-hydroxybenzoové a vzhledem k nejistotě ohledně podmínek použití, za nichž by použití této látky bylo v souladu s nařízením (ES) č. 1935/2004, je vhodné stávající povolení kyseliny salicylové, kyseliny 2-hydroxybenzoové zrušit.

(5)

Na základě stanovisek úřadu přijatých v roce 2005 (5) je pět látek ze skupiny obecně známé jako „ftaláty“, konkrétně materiál pro styk s potravinami č. 157 („DBP“), materiál pro styk s potravinami č. 159 („BBP“), materiál pro styk s potravinami č. 283 „DEHP“), materiál pro styk s potravinami č. 728 („DINP“) a materiál pro styk s potravinami č. 729 („DIDP“) povoleno jako přídatné látky pro použití jako změkčovadla a technické pomocné materiály v plastových materiálech pro styk s potravinami, na které se vztahují zvláštní omezení použití a migrační limity.

(6)

V návaznosti na stanovisko Evropské agentury pro chemické látky (dále jen „ECHA“) z roku 2017 k návrhům na omezení některých z těchto ftalátů (6) požádala Komise úřad, aby opětovně posoudil riziko pro veřejné zdraví, které představují ftaláty, jež jsou povoleny k použití v plastových materiálech pro styk s potravinami. Úřad následně dne 18. září 2019 přijal vědecké stanovisko (7), v němž potvrdil jednotlivé tolerovatelné denní příjmy stanovené ve svých stanoviscích z roku 2005 pro všech pět ftalátů, avšak pouze prozatímně (t-TDI), a to z důvodu řady omezení a nejistot souvisejících s posouzením, které by se měly v budoucnu řešit.

(7)

Na základě společného mechanismu účinku, který je základem účinků látek DBP, BBP a DEHP na reprodukci, úřad rovněž stanovil nový prozatímní skupinový tolerovatelný denní příjem (t-TDI), přičemž zohlednil relativní účinnost těchto látek. Úřad dále považoval za vhodné zahrnout látku DINP do prozatímního skupinového tolerovatelného denního příjmu (t-TDI) jako konzervativní přístup založený na jejích přechodných účincích na hladinu testosteronu u plodu a zároveň zohlednit vyšší účinnost látky DINP na játra. Úřad stanovil prozatímní skupinový tolerovatelný denní příjem (t-TDI) pro látky DBP, BBP, DEHP a DINP ve výši 50 mikrogramů na kilogram tělesné hmotnosti (μg/kg TH) vyjádřený jako ekvivalentní síla látky DEHP. Úřad nezahrnul látku DIDP do prozatímního skupinového tolerovatelného denního příjmu (t-TDI) a stanovil individuální prozatímní tolerovatelný denní příjem ve výši 150 μg/kg TH na základě účinků na játra, což je v souladu s jeho zjištěními z roku 2005.

(8)

S cílem dále charakterizovat riziko provedl úřad v rámci téhož stanoviska posouzení dietární expozice. Přestože nebyl schopen konkrétně určit podíl plastových materiálů pro styk s potravinami, odhadl dietární expozice pro všech pět ftalátů, které představují odhady nejhorší možné expozice ze zdrojů materiálů pro styk s potravinami. Na základě souhrnného posouzení dietární expozice pro látky DBP, BBP, DEHP a DINP dospěl úřad k závěru, že dietární expozice představuje až 14 % prozatímního skupinového tolerovatelného denního příjmu (t-TDI) 50 μg/kg TH u průměrného spotřebitele a až 23 % předběžného skupinového tolerovatelného příjmu u spotřebitelů s vysokou spotřebou. Odhady pro látku DIDP ukazují, že dietární expozice je hluboko pod t-TDI 150 μg/kg TH pro spotřebitele s průměrnou i vysokou spotřebou.

(9)

Úřad dále zvážil expozici spotřebitelů dalším ftalátům, zejména 1,2-bis(2-methylpropyl)benzen-1,2-dikarboxylátu (diisobutyl-ftalátu neboli „DIBP“; materiál pro styk s potravinami č. 1085; číslo CAS 84-69-5), který není povolen jako přísada do plastových materiálů pro styk s potravinami, ale může v nich být přítomen v menším množství jako nečistota nebo v důsledku použití jako technický pomocný materiál ve výrobním procesu některých typů plastů. Úřad uvedl, že látka DIBP významně zvyšuje celkovou expozici a riziko ftalátů pro spotřebitele a že tato expozice spolu s jejím účinkem na reprodukci by osobou odpovědnou za řízení rizik měla být rovněž zohledněna. Úřad dále uvedl, že spotřebitelé jsou ftalátům vystaveni i z jiných zdrojů než ze stravy. Významný podíl na celkové expozici ftalátům má jejich přítomnost ve spotřebních předmětech a stavebních hmotách a následný kožní kontakt s nimi, jakož i vdechování vzduchu a prachu ve vnitřním prostředí.

(10)

Aby se zohlednil prozatímní skupinový tolerovatelný denní příjem (t-TDI) pro látky DBP, BBP a DEHP a úvahy úřadu týkající se látky DIBP a aby se zejména zajistilo, že expozice těmto ftalátům z plastových materiálů pro styk s potravinami nepřekročí předběžný skupinový tolerovatelný denní příjem (t-TDI), je třeba stanovit nový celkový specifický migrační limit (dále jen „SML(T)“). V zájmu přehlednosti a zjednodušení, zejména při určování shody nebo při provádění úředních kontrol v případech, kdy byl použit pouze jeden z těchto ftalátů, by však měly být vedle SML(T) zachovány i jednotlivé SML pro povolené ftaláty.

(11)

Ačkoli úřad do prozatímního skupinového tolerovatelného denního příjmu (t-TDI) zahrnul i látku DINP, SML(T) byl dříve stanoven pro látku DINP společně s látkou DIDP, protože se jedná o směsi, které se chemicky překrývají a v případě společného výskytu je nelze analyticky rozlišit. Přestože od zavedení SML(T) došlo k pokroku v analytických metodách, je třeba provést další validaci, aby příslušné orgány mohly při úředních kontrolách látky DINP a DIDP rutinně rozlišovat. Je proto vhodné zachovat samostatný SML(T) pro sumu látek DINP a DIDP a zakázat používání látky DINP společně s látkami DBP, BBP a DEHP, jakož i s látkou DIBP, pokud může být použita jako technický pomocný materiál, aby se předešlo jakékoli možné souběžné expozici stejnému plastovému materiálu pro styk s potravinami.

(12)

Vzhledem k tomu, že se očekává, že souhrnná expozice materiálu pro styk s potravinami i jinému zdroji než materiálu pro styk s potravinami se bude pohybovat v řádu t-TDI a že v potravinářském výrobním řetězci může docházet k hromadění v důsledku migrace ze zařízení na zpracování potravin i z obalů potravin, a s ohledem na značnou míru nejistoty, pokud jde o současné odhady expozice, je vhodné u látek DBP, BBP, DEHP a DINP v plastových materiálech pro styk s potravinami zohlednit expozici pomocí alokačního faktoru ve výši 20 %. S ohledem na potřebu zachovat SML(T) také pro látky DINP a DIDP je vhodné při stanovení SML(T) a jednotlivých SML použít tento alokační faktor pro všech pět ftalátů.

(13)

Látka diethyl-[[[3,5-bis(1,1-dimethylethyl)-4-hydroxyfenyl]methyl]fosfonát] (materiál pro styk s potravinami č. 1007) je v současné době povolena pro použití až do 0,2 % (hmot.) na základě konečné hmotnosti polymeru v procesu polymerizace při výrobě polyethylentereftalátu (dále jen „PET“). V návaznosti na žádost o rozšíření použití této látky přijal úřad dne 26. ledna 2022 příznivé vědecké stanovisko (8) k jejímu použití v množství do 0,1 % hmot. na základě konečné hmotnosti polymeru v procesu polymerizace při výrobě polyethylen 2,5-furandikarboxylátu (dále jen „PEF“). Úřad dospěl k závěru, že při použití tohoto množství nebyla zjištěna migrace látky v důsledku jejího začlenění do polyesterového řetězce. Vzhledem k tomuto začlenění není rovněž důvod předpokládat, že při použití v PEF na úrovni 0,2 % hmot. by migrace látky byla podstatně vyšší. Vzhledem k tomu, že bezpečné použití látky vyplývá z jejího plného začlenění do polymeru, a v zájmu jednotnosti a jednoduchosti je vhodné rozšířit stávající povolení pro použití této látky v PET na úrovni 0,2 % hmot. také na výrobu PEF.

(14)

Nařízením Komise (EU) 2019/1338 (9) byla povolena látka poly((R)-3-hydroxybutyrát-ko-(R)-3-hydroxyhexanoát) (dále jen „PHBH“, materiál pro styk s potravinami č. 1059). Specifikace povoleného použití této látky však podle všeho vyžaduje upřesnění. Vzhledem k tomu, že látka PHBH je makromolekula získaná mikrobiální fermentací a nařízení (EU) č. 10/2011 vyžaduje, aby bylo uvedeno, že makromolekula je touto fermentací získána, je třeba do specifikace PHBH doplnit odkaz na tuto výrobní metodu. Kromě toho povolení umožňuje fázi krátkého zahřátí, aniž stanovuje maximální teplotu. Tato absence maximální teploty by mohla umožnit zahřívání při teplotách vyšších, než jaké předpokládá stanovisko úřadu, na jehož základě byla látka povolena a které odkazuje na podmínky plnění za tepla, které nařízení (EU) č. 10/2011 stanoví jako teplotu nepřesahující 100 °C v okamžiku plnění. Dále je ve stanovisku uvedeno, že plast vyrobený s použitím této látky má teplotu tání v rozmezí 120–150 °C. Absence maximální teploty navíc znamená, že není jasné, jaké zkušební podmínky by měly být použity k ověření souladu s nařízením (EU) č. 10/2011, pokud jde o specifikaci týkající se „fáze krátkého zahřátí“. Specifikace by proto měla být upřesněna uvedením podmínky použití, která nepřekračuje teplotní podmínky předpokládané ve stanovisku.

(15)

Úřad přijal příznivé vědecké stanovisko (10) k používání látky trifenylfosfát, polymer s α-hydro-ω-hydroxypoly[oxy(methyl-1,2-ethanediylem)], C10–C16 alkylestery (materiál pro styk s potravinami č. 1076) jako přísady v maximální koncentraci 0,025 % hmot. v kopolymerech akrylonitril-butadien-styrenu (ABS). Úřad dospěl k závěru, že používání této látky nepředstavuje pro spotřebitele bezpečnostní riziko, pokud se používá jako přísada v maximální koncentraci 0,025 % hmot. v materiálech a předmětech z ABS určených k jednorázovému nebo opakovanému použití ve styku s vodnatými, kyselými a alkoholickými potravinami a potravinami ve formě emulze typu olej ve vodě na dlouhodobé skladování při pokojové teplotě a při nižší než pokojové teplotě a pokud její migrace nepřesahuje 0,05 mg/kg potraviny. Vzhledem k tomu, že zkoušky migrace byly provedeny, aby se pokrylo použití ve styku se všemi druhy potravin, je vhodné povolit použití této přísady při výrobě materiálů a předmětů z ABS, které přicházejí do styku se všemi potravinami, a to při jakémkoli použití při pokojové teplotě a při nižší než pokojové teplotě, a stanovit migrační limit v souladu se stanoviskem úřadu.

(16)

Dne 19. září 2019 přijal úřad příznivé vědecké stanovisko (11) k používání látky tris(2-ethylhexyl)benzen-1,2,4-trikarboxylát (materiál pro styk s potravinami č. 1078, číslo CAS 3319-31-1), jako přísady (změkčovadla) v materiálech pro styk s potravinami z poly(vinylchloridu) (dále jen „PVC“). Úřad v tomto stanovisku dospěl k závěru, že použití materiálu pro styk s potravinami č. 1078 celkově nepředstavuje bezpečnostní riziko, pokud se používá při výrobě měkčeného PVC. Proto je vhodné tuto látku odpovídajícím způsobem povolit. Závěr úřadu je však podmíněn tím, že migrace látky nepřesahuje 5 mg/kg potraviny. Úřad dále uvedl, že vzhledem k dodatečným podílům z jiných zdrojů, které mohou zvýšit expozici z plastových materiálů pro styk s potravinami, by se mělo zvážit použití alokačního faktoru. Vzhledem k tomu, že v případě této látky nejsou k dispozici přímo naměřené údaje o expozici celé populace ze všech zdrojů, je vhodné uplatnit alokační faktor 20 %, dokud nebudou poskytnuty příslušné vědecké údaje. Úřad dále ve svém stanovisku uvedl, že jeho hodnocení se nevztahuje na použití této látky ve styku s „kojeneckou výživou“. Proto nebylo prokázano, že by použití této látky ve styku s „kojeneckou výživou“ splňovalo požadavky článku 3 nařízení (ES) č. 1935/2004. Povolení této látky by proto mělo být podmíněno omezením její migrace na 1 mg/kg potraviny a omezením, které zabrání jejímu styku s potravinami určenými pro kojence. V zájmu srozumitelnosti a souladu s podobnými omezeními je vhodné odkázat na definici „kojence“ stanovenou v čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 (12).

(17)

Vzhledem k tomu, že skupinové omezení č. 32 v tabulce 2 v příloze I nařízení (EU) č. 10/2011 stanoví SML(T) pro změkčovadla a že materiál pro styk s potravinami č. 1078 je rovněž změkčovadlo, je vhodné uplatnit toto skupinové omezení i na uvedenou látku. Aby se zabránilo jakýmkoli pochybnostem o povaze tohoto skupinového omezení, je vhodné uvést, že se týká změkčovadel.

(18)

V návaznosti na žádost o povolení používání látky (2,2′,2″-nitrilotriethanol-chloristan, sodná sůl), dimer (materiál pro styk s potravinami č. 1080) jako přísady v pevném PVC pro opakované použití v lahvích určených pro styk s vodou přijal úřad dne 29. dubna 2020 k tomuto použití příznivé vědecké stanovisko (13). Úřad dospěl k závěru, že použití této látky by bylo bezpečné, pokud by přišla do styku s vodou a kyselými vodnatými potravinami, jako jsou ovocné šťávy, protože ve vodě i v kyselých vodnatých potravinách se látka (2,2′,2″-nitrilotriethanol-chloristan, sodná sůl), dimer plně rozštěpí na 2,2′,2″-nitrilotriethanol a chloristan. Tyto dvě látky jsou již zařazeny na seznam povolených látek Unie, 2,2‘,2″-nitrilotriethanol jako materiál pro styk s potravinami č. 793 s migračním limitem 0,05 mg/kg a chloristan jako materiál pro styk s potravinami č. 822 s migračním limitem 0,002 mg/kg. Úřad dospěl k závěru, že tyto limity by se měly vztahovat i na materiál pro styk s potravinami č. 1080, protože pokud se látka používá v plastech ve styku s vodou a kyselými vodnatými potravinami, je její bezpečnost plně pod kontrolou prostřednictvím migračních limitů stanovených pro tyto dvě látky v důsledku jejího rozštěpení. Úřad dále potvrdil, že migrace materiálu pro styk s potravinami č. 822 by měla být vyjádřena jako chloristan (14). Je proto vhodné stanovit v tabulce 2 v příloze I nařízení (EU) č. 10/2011 dvě skupinová omezení, přičemž v jedné skupině bude zahrnut materiál pro styk s potravinami č. 1080 spolu s materiálem pro styk s potravinami č. 793 a ve druhé skupině materiál pro styk s potravinami č. 822 vyjádřený jako chloristan. Je proto vhodné odpovídajícím způsobem změnit materiály pro styk s potravinami č. 793 a 822 a zařadit látku (2,2′,2″-nitrilotriethanol-chloristan, sodná sůl), dimer (materiál pro styk s potravinami č. 1080) jako přísadu na seznam povolených látek Unie s omezením, že by se měla používat pouze ve styku s potravinami zařazenými do kategorie potravin s referenčním číslem 01.01.A v tabulce 2 v příloze III, která zahrnuje vodu a kyselé vodnaté potraviny, které posuzuje úřad.

(19)

V návaznosti na žádost o povolení používání látky N,N-bis(2-hydroxyethyl)stearylamin částečně esterifikovaný nasycenými mastnými kyselinami C16/C18 (materiál pro styk s potravinami č. 1081) jako přísady v materiálech z plastů určených pro styk s potravinami ve styku se suchými potravinami, kyselými potravinami a alkoholickými nápoji při skladování do šesti měsíců při teplotě okolí přijal úřad k uvedenému použití částečně příznivé vědecké stanovisko (15). Úřad v rámci svého hodnocení zohlednil údaje o migraci poskytnuté žadatelem za účelem zkoušky podmínek skladování přesahujícího šest měsíců při pokojové teplotě a při nižší než pokojové teplotě. Úřad dospěl k závěru, že N,N-bis(2-hydroxyethyl)stearylamin nepředstavuje pro spotřebitele bezpečnostní riziko, pokud se používá v maximální koncentraci 2 % (hmot.) ve všech polymerech určených pouze pro styk se suchými potravinami, za předpokladu, že migrace sumy N,N-bis(2-hydroxyethyl)stearylaminu a jeho mono- a diesteru, vypočtená jako N,N-bis(2-hydroxyethyl)stearylamin, kam by podle úřadu měla být zahrnuta také migrace mono- a diesteru N,N-bis(2-hydroxyethyl)stearylaminu, nepřekročí SML(T) pro materiály pro styk s potravinami č. 19 a 20. Proto je vhodné povolit použití této látky v maximální koncentraci 2 % (hmot.) pro výrobu plastových materiálů pro styk s potravinami určených pouze pro styk se suchými potravinami při pokojové teplotě a měla by být zahrnuta do skupinového omezení stanoveného pro materiály pro styk s potravinami č. 19 a 20.

(20)

Úřad se však rovněž domníval, že poskytnuté údaje neumožňují posoudit bezpečnost materiálu určeného pro styk s potravinami č. 1081 při styku s kyselými potravinami a alkoholickými nápoji, a uvedl, že migrace by byla vysoká zejména při styku s tučnými potravinami. Proto je vhodné zmírnit předvídatelné riziko, že by spotřebitelé používali plast s obsahem této látky při styku s jinými než suchými potravinami. Za tímto účelem by se tato látka měla používat pouze v případech, kdy ji provozovatelé potravinářských podniků využívají k balení potravin. Úřad dále uvedl, že migrace se může zvyšovat při nižším stupni esterifikace a v případě větší tloušťky plastového materiálu, v němž je použita, může překročit migrační limity a že význam mohou mít i další parametry, jako je polarita polymeru. Proto je vhodné v poznámce k ověření shody uvést, že existuje riziko překročení migračních limitů na základě tloušťky materiálu, polarity polymeru a stupně esterifikace samotné látky.

(21)

Úřad přijal příznivé vědecké stanovisko (16) k používání látky kyselina fosforečná, směsné estery s 2-hydroxyethylmethakrylátem (materiál pro styk s potravinami č. 1082) v kompozitech na bázi polymethylmethakrylátu určených pro opakovaný styk se všemi druhy potravin. Úřad dospěl k závěru, že tato látka nepředstavuje pro spotřebitele bezpečnostní riziko, pokud se používá jako komonomer v maximální koncentraci 0,35 % hmot. a za předpokladu, že její migrace nepřekročí 0,05 mg/kg potraviny, vyjádřeno jako suma mono-, di- a triesterů kyseliny fosforečné a mono-, di-, tri- a tetraesterů kyseliny difosforečné. Ačkoli úřad odkazuje na použití této látky v „kompozitech“, může tento pojem zahrnovat i materiály, které nejsou polymery, a tudíž nejsou plasty ve smyslu nařízení (EU) č. 10/2011. Je proto vhodné povolit používání této výchozí látky při výrobě polymethylmethakrylátu v maximální koncentraci 0,35 % hmot. a stanovit migrační limit podle stanoviska úřadu.

(22)

Úřad přijal příznivé vědecké stanovisko (17) k používání výchozí látky benzofenon-3,3′,4,4′-tetrakarboxdianhydrid (dále jen „BTDA“) (materiál pro styk s potravinami č. 1083). Úřad dospěl k závěru, že používání látky BTDA nepředstavuje pro spotřebitele bezpečnostní riziko, pokud se použije v maximální koncentraci 43 % jako komonomer při výrobě polyimidů pro opakovaný styk s kyselými a mastnými potravinami při teplotách do 250 °C, pokud migrace látky BTDA nepřekročí 0,05 mg/kg. Vzhledem k tomu, že zkoušky specifické migrace, na jejichž základě dospěl úřad k příznivému závěru ohledně používání této látky, byly provedeny za podmínek opakovaného použití s kyselinou octovou (simulant B) a olivovým olejem (simulant D2) a úřad konstatoval, že by tato látka nevzbuzovala obavy ani v případě neopakovaného použití, je vhodné povolit použití této výchozí látky při výrobě polyimidů v maximální koncentraci 43 % hmot. polymeru ve styku s potravinami, pro které jsou v tabulce 2 v příloze III nařízení (EU) č. 10/2011 stanoveny pouze simulanty B a/nebo D2 při teplotách do 250 °C, a pokud toto použití podléhá migračnímu limitu 0,05 mg/kg potraviny.

(23)

Aby se provozovatelé mohli přizpůsobit změnám některých stávajících povolení stanovených v tomto nařízení, je vhodné stanovit, že materiály a předměty z plastů, které jsou v souladu s nařízením (EU) č. 10/2011 ve znění platném před vstupem tohoto nařízení v platnost, mohou být poprvé uvedeny na trh na přechodné období 18 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost a zůstat na trhu až do vyčerpání zásob. Výroba konečných materiálů a předmětů z plastů však obvykle zahrnuje dodávky několika meziproduktů z výroby a látek od jiných provozovatelů. V zájmu bezpečnosti spotřebitelů by se mělo přejít k plnému souladu s tímto nařízením co nejefektivněji a s co nejmenším zpožděním. Provozovatelé vyrábějící meziprodukty a látky, které ještě nejsou v souladu s tímto nařízením, by proto měli mít povinnost informovat uživatele těchto výrobků již do devíti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost o tom, že tyto výrobky, jak byly poskytnuty, nelze použít k výrobě materiálů a předmětů z plastů, které mají být uvedeny na trh po uplynutí přechodného období 18 měsíců.

(24)

Tímto nařízením se ruší povolení pro látky „dřevná moučka a vlákna, neupravená“ (materiál pro styk s potravinami č. 96) a kyselina salicylová, kyselina 2-hydroxybenzoová (materiál pro styk s potravinami č. 121), protože nelze stanovit, zda jsou uvedená povolení v současném znění v souladu s nařízením (EU) č. 1935/2004, neboť by bylo nutné poskytnout informace o konkrétních látkách nebo konkrétních způsobech použití daných látek, aby se zajistilo, že uvedená povolení nepřekračují rámec toho, co je bezpečné. Aby se však zajistil hladký přechod na případná omezenější povolení v případě, že se provozovatelé, kteří tyto látky vyráběli nebo používali před vstupem tohoto nařízení v platnost, domnívají, že některá zvláštní použití jsou v souladu s nařízením (EU) č. 1935/2004, je vhodné povolit uvádění materiálů a předmětů z plastů vyrobených s použitím těchto látek na trh za předpokladu, že žádost o povolení těchto zvláštních použití bude podána v přiměřené lhůtě po vstupu tohoto nařízení v platnost. Pokud jde o neupravenou dřevnou moučku a vlákna, vzhledem k tomu, že úřad ve svém stanovisku ke dřevu uvedl, že materiály podobné dřevu je třeba posuzovat případ od případu, konkrétně podle druhu, měla by se taková žádost vztahovat na určitý druh dřeva.

(25)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny přílohy I nařízení (EU) č. 10/2011

Příloha I nařízení (EU) č. 10/2011 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Přechodná opatření

1. Materiály a předměty z plastů, které jsou v souladu s nařízením (EU) č. 10/2011 ve znění platném před vstupem tohoto nařízení v platnost a které byly poprvé uvedeny na trh přede dnem 1. února 2025, mohou na trhu zůstat do vyčerpání zásob.

2. V případě, že meziprodukt z výroby materiálů a předmětů z plastů nebo látka určená k výrobě takového výrobku, materiálu nebo předmětu, který je v souladu s nařízením (EU) č. 10/2011 ve znění platném před vstupem tohoto nařízení v platnost a který je poprvé uveden na trh po dni 1. května 2024, není v souladu s tímto nařízením, v prohlášení o shodě, které je pro tuto látku nebo výrobek k dispozici, se uvede, že není v souladu se stávajícími pravidly a že může být použit/a pouze při výrobě materiálů a předmětů z plastů, které mají být uvedeny na trh přede dnem 1. února 2025.

3. Materiály a předměty z plastů vyrobené za použití kyseliny salicylové, kyseliny 2-hydroxybenzoové (materiál pro styk s potravinami č. 121) nebo vyrobené z neupravené dřevné moučky nebo vláken z určitých druhů dřeva mohou být poprvé uvedeny na trh i po dni 1. února 2025, pokud jsou splněny následující podmínky:

a)	žádost o povolení uvedené látky nebo uvedené neupravené dřevné moučky nebo vláken z určitého druhu dřeva byla předložena příslušnému orgánu v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 1935/2004 přede dnem 1. srpna 2024;

b)	používání uvedené látky nebo uvedené neupravené moučky nebo vláken z určitého druhu dřeva k výrobě materiálu nebo předmětu z plastu a jejich používání je omezeno na zamýšlené podmínky použití popsané v žádosti;

c)	informace poskytnuté úřadu v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1935/2004 obsahují prohlášení, že žádost je žádostí podle tohoto odstavce, a

d)	úřad považuje žádost za platnou.

4. Materiály a předměty z plastů vyrobené s použitím uvedené látky nebo neupravené dřevné moučky nebo vláken, které jsou předmětem žádosti, se pak mohou nadále používat, dokud žadatel svou žádost nestáhne nebo dokud Komise nepřijme rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí povolení k používání uvedené látky nebo dřevné moučky nebo vláken podle čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 1935/2004.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. července 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4.

(2) Nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami (Úř. věst. L 12, 15.1.2011, s. 1).

(3) EFSA Journal 2019; 17(11):5902.

(4) EFSA Journal 2020; 18(6):6124.

(5) EFSA Journal 2005; 3(9):242; EFSA Journal 2005; 3(9):241; EFSA Journal 2005; 3(9):243 ; EFSA Journal 2005; 3(9):244, 1–18; EFSA Journal 2005; 3(9):245

(6) Stanovisko Výboru pro posuzování rizik (RAC) a Výboru pro socioekonomickou analýzu (SEAC) agentury ECHA k dokumentaci podle přílohy XV, v níž se navrhuje omezení čtyř ftalátů (DEHP, BBP, DBP, DIBP); ECHA/RAC/RES-O-0000001412-86-140/F a ECHA/SEAC/RES-O-0000001412-86-154/F. K dispozici na internetové adrese https://echa.europa.eu/documents/10162/a265bf86-5fbd-496b-87b4-63ff238de2f7

(7) EFSA Journal 2019; 17(12):5838.

(8) Doi: 10.2903/j.efsa.2022.7172

(9) Nařízení Komise (EU) 2019/1338 ze dne 8. srpna 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 10/2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami (Úř. věst. L 209, 9.8.2019, s. 5).

(10) EFSA Journal (2021); 19(8):6786.

(11) EFSA Journal 2019; 17(10):5864; úřad ve svém stanovisku odkazuje na látku „tris(2-ethylhexyl) trimelitát“, zatímco toto nařízení odkazuje na její název podle IUPAC „tris(2-ethylhexyl)benzen-1,2,4-trikarboxylát“.

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnic Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 35).

(13) EFSA Journal 2020; 18(5):6046.

(14) Vědecká komise pro materiály určené pro styk s potravinami, enzymy a pomocné látky, zápis z 19. zasedání pracovní skupiny pro materiály určené pro styk s potravinami 2018–2021, 30. září 2020, bod 7 odst. 1.

(15) EFSA Journal (2020); 18(3):6047.

(16) EFSA Journal (2020); 18(5):6120.

(17) EFSA Journal (2020); 18(7):6183.

PŘÍLOHA

Příloha I nařízení (EU) č. 10/2011 se mění takto:

V bodě 1 se tabulka 1 mění takto:

a)	položka 96 pro dřevnou moučku a vlákna, neupravená a položka 121 pro kyselinu salicylovou, kyselinu 2-hydroxybenzoovou se zrušují;

položka 157 pro dibutyl-ftalát se nahrazuje tímto:

„157

74880

0000084-74-2

dibutyl-ftalát („DBP“)

ano

0,12

(32)

(36)

K použití pouze jako:

a)	změkčovadlo v materiálech a předmětech pro opakované použití přicházejících do styku s beztukovými potravinami;

b)	technický pomocný materiál v polyolefinech v koncentracích do 0,05 % (hmot.) v konečném výrobku.

(7)“

položka 159 pro benzyl-butyl-ftalát se nahrazuje tímto:

„159

74560

0000085-68-7

benzyl-butyl-ftalát („BBP“)

ano

(32)

(36)

K použití pouze jako:

a)	změkčovadlo v materiálech a předmětech pro opakované použití;

b)	změkčovadlo v materiálech a předmětech na jedno použití přicházejících do styku s beztukovými potravinami kromě počáteční kojenecké výživy a pokračovací kojenecké výživy (*);

c)	technický pomocný materiál v koncentracích do 0,1 % (hmot.) v konečném výrobku.

(7)“

položka 283 pro bis(2-ethylhexyl)-ftalát se nahrazuje tímto:

„283

74640

0000117-81-7

bis(2-ethylhexyl)-ftalát („DEHP“)

ano

0,6

(32)

(36)

K použití pouze jako:

a)	změkčovadlo v materiálech a předmětech pro opakované použití přicházejících do styku s beztukovými potravinami;

b)	technický pomocný materiál v koncentracích do 0,1 % (hmot.) v konečném výrobku.

(7)“

položka 728 pro dialkyl-ftaláty s nasycenými rozvětvenými primárními alkyly C8–C10 obsahujícími více než 60 % alkylů C9 se nahrazuje tímto:

„728

75100

0068515-48-0 0028553-12-0

dialkyl-ftaláty s nasycenými rozvětvenými primárními alkyly C8–C10 obsahujícími více než 60 % alkylů C9 („DINP“)

ano

(26)

(32)

K použití pouze jako:

a)	změkčovadlo v materiálech a předmětech pro opakované použití;

b)	změkčovadlo v materiálech a předmětech na jedno použití přicházejících do styku s beztukovými potravinami kromě počáteční kojenecké výživy a pokračovací kojenecké výživy (*);

c)	technický pomocný materiál v koncentracích do 0,1 % (hmot.) v konečném výrobku.

Nesmí se používat v kombinaci s materiály určenými pro styk s potravinami č. 157, 159, 283 nebo 1085.

(7)“

položka 793 pro 2,2‘,2″-nitrilotriethanol se nahrazuje tímto:

„793

94000

0000102-71-6

2,2‘,2″-nitrilotriethanol

ano

(37)“

položka 822 pro kyselinu chloristou, soli se nahrazuje tímto:

„822

71983

14797-73-0

kyselina chloristá, soli (chloristan)

ano

(38)“

položka 1007 pro diethyl-[[[3,5-bis(1,1-dimethylethyl)-4-hydroxyfenyl]methyl]fosfonát] se nahrazuje tímto:

„1007

976-56-7

diethyl-[[[3,5-bis(1,1-dimethylethyl)-4-hydroxyfenyl]methyl]fosfonát]

ano

K použití pouze do 0,2 % (hmot.) na základě konečné hmotnosti polymeru v procesu polymerizace při výrobě polyethylentereftalátu („PET“) a polyethylen 2,5-furandikarboxylátu) („PEF“)“

položka 1059 pro poly((R)-3-hydroxybutyrát-ko-(R)-3-hydroxyhexanoát) se nahrazuje tímto:

„1059

147398-31-0

poly((R)-3-hydroxybutyrát-ko-(R)-3-hydroxyhexanoát) („PHBH“)

ano

(35)

Tato látka je makromolekula získaná mikrobiální fermentací.

K použití pouze při teplotních podmínkách, které nepřekračují podmínky definované v bodě 2.1.4 písm. d) přílohy V. Migrace všech oligomerů s molekulovou hmotností nižší než 1 000 Da nepřekročí 5,0 mg/kg potraviny.

(23)“

položka 1076 pro trifenylfosfát, polymer s α-hydro-ω-hydroxypoly[oxy(methyl-1,2-ethanediylem)], C10–C16 alkylestery se nahrazuje tímto:

„1076

1227937-46-3

trifenylfosfát, polymer s α-hydro-ω-hydroxypoly[oxy(methyl-1,2-ethanediylem)], C10–16 alkylestery

ano

0,05

K použití pouze jako:

přísada v maximální koncentraci 0,2 % hmot. v materiálech a předmětech z houževnatého polystyrenu určených pro styk s potravinami při pokojové teplotě a při nižší než pokojové teplotě, včetně plnění za tepla a/nebo zahřátí na 100 °C po dobu až dvou hodin. Nesmí se používat ve styku s potravinami, pro které příloha III stanoví simulanty C a/nebo D1;

b)	přísada v maximální koncentraci 0,025 % hmot. v materiálech z akrylonitril-butadien-styrenu (ABS) pro použití při pokojové teplotě a při nižší než pokojové teplotě.“

na konec tabulky 1 se v číselném pořadí vkládají tyto položky:

„1078	3319-31-1	tris(2-ethylhexyl)benzen-1,2,4-trikarboxylát	ano	ne	ne	1	(32)	K použití pouze jako změkčovadlo při výrobě měkčeného poly(vinylchloridu). Nepoužívat ve styku s potravinami určenými pro kojence (*).
1080	156157-97-0	(2,2′,2″-nitrilotriethanol-chloristan, sodná sůl), dimer	ano	ne	ne		(37) (38)	K použití pouze v pevném poly(vinylchloridu) ve styku s potravinami zařazenými do kategorie potravin s referenčním číslem 01.01.A v tabulce 2 přílohy III.
1081	—	N,N-bis(2-hydroxyethyl)stearylamin částečně esterifikovaný nasycenými mastnými kyselinami C16/C18	ano	ne	ne		(7)	K použití pouze v maximální koncentraci 2 % (hmot.) v materiálech a předmětech z plastů určených k tomu, aby do nich provozovatelé potravinářských podniků balili suché potraviny, pro které tabulka 2 přílohy III stanoví simulant E.	(30)
1082	52628-03-2	kyselina fosforečná, směsné estery s 2-hydroxyethylmethakrylátem	ne	ano	ne	0,05		K použití pouze v maximální koncentraci 0,35 % (hmot.) k výrobě polymethylmethakrylátu. SML vyjádřený jako suma mono-, di- a triesterů kyseliny fosforečné a mono-, di-, tri- a tetraesterů kyseliny difosforečné.
1083	2421-28-5	benzofenon-3,3‘,4,4’-tetrakarboxdianhydrid („BTDA“)	ne	ano	ne	0,05		K použití pouze v maximální koncentraci 43 % (hmot.) jako komonomer při výrobě polyimidů pro použití ve styku s potravinami, pro které jsou v tabulce 2 přílohy III stanoveny pouze simulanty B a/nebo D2 při teplotách do 250 °C.“

„(*)		Kojenec, počáteční kojenecká výživa a pokračovací kojenecká výživa podle definice v čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnic Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 35).“.

V bodě 2 se tabulka 2 mění takto:

položka 7 se nahrazuje tímto:

„7

1081

1,2

Vyjádřeno jako terciární amin.“

položka 26 se nahrazuje tímto:

„26

728

729

1,8

Vyjádřeno jako suma těchto látek.“

položka 32 se nahrazuje tímto:

„32

138

140

157

159

207

242

283

532

670

728

729

775

783

797

798

810

815

1078

1085*

Vyjádřeno jako suma těchto látek (změkčovadel).

Diisobutyl-ftalát, materiál pro styk s potravinami č. 1085, se synonymy 1,2-bis(2-methylpropyl)benzen-1,2-dikarboxylát nebo „DIBP“ a číslem CAS 84-69-5 není v tabulce 1 uveden jako povolená látka. Může se však vyskytovat společně s jinými ftaláty v důsledku použití jako pomocná látka pro polymeraci a je zařazen do skupinových omezení s určením materiál pro styk s potravinami č. 1085.“

doplňují se nové položky, které znějí:

„36

157

159

283

1085*

0,6

Suma dibutyl-ftalátu (DBP), diisobutyl-ftalátu (DIBP), benzyl-butyl-ftalátu (BBP) a bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP) vyjádřená jako ekvivalent DEHP za použití následující rovnice: DBP*5 + DIBP*4 + BBP*0,1 + DEHP*1.

*	Viz poznámka k materiálu pro styk s potravinami č. 1085 na řádku 32.

793

1080

0,05

Vyjádřeno jako suma 2,2‘,2″-nitrilotriethanolu a hydrochloridového aduktu vyjádřeného jako 2,2‘,2″-nitrilotriethanol.

822

1080

0,002

Vyjádřeno jako chloristan – platí poznámka 4 v tabulce 3.“

V bodě 3 v tabulce 3 se doplňuje následující položka:

„(30)

Existuje riziko překročení migračních limitů; migrace se zvyšuje s tloušťkou plastu, v němž je látka obsažena, a s klesající polaritou polymeru a snižujícím se stupněm esterifikace samotné látky.“

12.7.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 177/63

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1444

ze dne 11. července 2023,

kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo z dovozu hlavičkových plochých profilů pocházejících z Čínské lidové republiky a Turecka

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (dále jen „základní nařízení“) (1), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s členskými státy,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

1.1. Zahájení

(1)

Dne 14. listopadu 2022 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu hlavičkových plochých profilů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“ nebo „ČLR“) a Turecka (dále jen „dotčené země“) na základě článku 5 základního nařízení. Komise zveřejnila oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 30. září 2022 společnost Laminados Losal S.A.U. (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem odvětví Unie vyrábějícího hlavičkové ploché profily ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a z něj vyplývající podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

1.2. Evidence dovozu

(3)

Podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení by Komise měla během období předběžného poskytování informací celně evidovat dovoz, který je předmětem antidumpingového šetření, pokud nemá dostatečné důkazy ve smyslu článku 5 o tom, že požadavky podle čl. 10 odst. 4 písm. c) nebo d) základního nařízení nejsou splněny.

(4)	Žadatel o evidenci dovozu nepožádal a Komise zjistila, že požadavky podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení nebyly splněny. Kromě výše dovozu, která způsobila újmu během období šetření, nedošlo poté k dalšímu podstatnému nárůstu dovozu.

(5)

Z důvodů uvedených níže v oddíle 4.3.1 se Komise rozhodla dovoz z dotčených zemí pro účely analýzy popsané v bodech odůvodnění výše sloučit. Analýza údajů získaných z kontrolní databáze a údajů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci v dotčených zemích ukázala, že kumulativní objem dovozu z dotčených zemí se během prvních čtyř celých měsíců po zahájení šetření (tj. od prosince 2022 do března 2023) snížil o 2 % ve srovnání se stejnými měsíci během období šetření. Průměrný měsíční dovoz z dotčených zemí během prvních čtyř měsíců po zahájení šetření klesl o 15 % ve srovnání s průměrným měsíčním dovozem během období šetření. Komise proto během období předběžného poskytování informací nepodrobila dovoz hlavičkových plochých profilů evidenci podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení.

1.3. Zúčastněné strany

(6)

V oznámení o zahájení řízení Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se jí přihlásily a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise informovala o zahájení šetření žadatele, známé vyvážející výrobce, orgány v ČLR a Turecku, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je, aby jej zúčastnili.

(7)	Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení před Komisí a/nebo úředníkem pro slyšení v obchodních řízeních.

1.4. Připomínky k zahájení řízení

(8)	Po zahájení řízení byly obdrženy připomínky od vlády Turecka, tureckého vyvážejícího výrobce Özkan Demir Çelik Sanayi A.Ş (dále jen „Özkan Demir“), uživatele v Unii Fincantieri S.p.A (dále jen „Fincantieri“) a dovozce, který není ve spojení, společnosti Baglietto s.r.l. (dále jen „Baglietto“).

(9)

Turecká vláda a společnost Fincantieri mimo jiné tvrdily, že podnět se příliš opírá o důvěrné informace, zejména pokud jde o úroveň podrobnosti týkající se mikroekonomických ukazatelů výrobního odvětví Unie, jakož i o některé přílohy podnětu. Obě strany tvrdily, že verze, která není důvěrná, proto není dostatečná k tomu, aby strany mohly poskytnout smysluplné připomínky k ukazatelům újmy a tvrzením uvedeným v podnětu.

(10)

Článek 19 základního nařízení umožňuje chránit důvěrné informace v situaci, kdy by jejich zveřejnění znamenalo významnou soutěžní výhodu pro konkurenta nebo by mělo významný nepříznivý vliv na poskytovatele informací nebo osobu, od níž poskytovatel informací tyto informace získal. Jelikož se podnět týká informací pouze jednoho výrobce v Unii nebo informací tohoto výrobce v Unii v kombinaci s veřejně dostupnými informacemi a statistikami, poskytl žadatel z důvodu zachování důvěrnosti příslušné číselné údaje ve smysluplných rozpětích. Stejně tak žadatel poskytl verzi příloh, která nemá důvěrný charakter, a smysluplné shrnutí poskytnutých údajů. Komise se proto domnívala, že znění podnětu, které nemá důvěrnou povahu a je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí, obsahuje všechny zásadní důkazy a shrnutí důvěrných údajů, která nemají důvěrnou povahu a umožňují zúčastněným stranám řádně uplatnit jejich právo na obhajobu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(11)

Jak turecká vláda, tak společnost Fincantieri nesouhlasily s tím, aby v analýze újmy byly zahrnuty údaje společnosti Laminorul S.A. (dále jen „Laminorul“), rumunského výrobce hlavičkových plochých profilů, který během posuzovaného období zkrachoval a ukončil výrobu. Podle informací, které má Komise k dispozici, společnost Laminorul po jejím úpadku převzala jiná společnost, která však výrobu hlavičkových plochých profilů neobnovila. Podle turecké vlády a společnosti Fincantieri neměly být údaje dostupné pro společnost Laminorul zahrnuty do údajů uvedených v podnětu, protože tato společnost zkrachovala a hlavičkové ploché profily již nevyrábí. Společnost Laminorul proto neměla být v podnětu považována za součást výrobního odvětví Unie.

(12)

Komise však měla za to, že společnost Laminorul byla v posuzovaném období stále součástí výrobního odvětví Unie, i když ne po celé období. Z tohoto důvodu žadatel správně zahrnul údaje společnosti Laminorul do podnětu a prokázal, že přesně odrážejí situaci výrobního odvětví Unie v příslušných obdobích. Údaje uvedené ve stížnosti navíc ukázaly, že většina ukazatelů vykazuje podobné trendy, a to jak se zahrnutím, tak bez zahrnutí společnosti Laminorul do analýzy. Komise v každém případě ve své analýze za posuzované období v tomto nařízení uvedla případný vliv údajů společnosti Laminorul na stav újmy výrobního odvětví Unie.

(13)	Turecká vláda a společnost Özkan Demir předložily připomínky k několika jednotlivým ukazatelům újmy uvedeným v podnětu a tvrdily, že některé ukazatele nepoukazují na situaci způsobující újmu výrobnímu odvětví Unie nebo že újma mohla být způsobena jinými faktory než dovozem z dotčených zemí.

(14)

V této souvislosti Komise připomněla znění čl. 5 odst. 2 základního nařízení, podle něhož podnět musí obsahovat informace o vývoji objemu dovozu označeného za dumpingový, o účinku tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Unie a o následném dopadu dovozu na výrobní odvětví Unie, doložené příslušnými (nikoli nutně všemi) činiteli. Tyto informace, které poukazovaly na existenci újmy a příčinnou souvislost s dovozem z dotčených zemí, podnět obsahoval. Komise proto usoudila, že podnět obsahuje dostatečné důkazy nasvědčující existenci újmy a příčinné souvislosti, a proto tvrzení zamítla.

(15)	Další konkrétní připomínky týkající se újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie, které přímo nesouvisely se zahájením řízení, jsou uvedeny v příslušných oddílech níže (oddíly 4, 5 a 7).

1.5. Výběr vzorku

(16)	V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohlo být nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

Výběr vzorku výrobců v Unii

(17)

Vzhledem k omezenému počtu výrobců hlavičkových plochých profilů v Unii Komise v oznámení o zahájení řízení oznámila, že dotazníky zpřístupní pouze dvěma známým výrobcům v Unii. Z těchto dvou výrobců poskytla odpověď na dotazník pouze společnost Laminados Losal, S.A.U. (žadatel). Druhý výrobce v Unii, společnost Olifer s.p.l., (dále jen „Olifer“), jehož podíl na výrobě v Unii je [15–25] %, se během šetření nepřihlásil. Komise se tedy neuchýlila k výběru vzorku, ale použila údaje žadatele a podle potřeby odhadla údaje pro společnosti Olifer a Laminorul, jak je vysvětleno ve 147. bodě odůvodnění.

Výběr vzorku dovozců

(18)	Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(19)	Jen jeden dovozce, který není ve spojení, poskytl požadované informace a souhlasil se zařazením do vzorku. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

Výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR

(20)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo anebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(21)	Požadované informace poskytl jeden vyvážející výrobce v ČLR, společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd., který souhlasil rovněž se zařazením do vzorku. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

Výběr vzorku vyvážejících výrobců v Turecku

(22)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Turecku, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala zastoupení Turecka při Evropské unii, aby našlo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(23)	Požadované informace poskytl jeden vyvážející výrobce v Turecku, společnost Özkan Demir, který souhlasil rovněž se zařazením do vzorku. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

1.6. Odpovědi na dotazník a inspekce na místě

(24)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Odpověď neobdržela. Komise proto informovala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii o svém záměru použít dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(25)	Komise zveřejnila on-line (3) dotazníky pro vyvážející výrobce, dovozce, kteří nejsou ve spojení, a výrobce v Unii.

(26)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobce v Unii

—	Laminados Losal S.A.U., Gernika, Španělsko

Uživatel

—	Fincantieri S.p.A, Monfalcone a Terst, Itálie

Vyvážející výrobce v Turecku

—	Özkan Demir Çelik Sanayi A.Ş, Aliağa/İzmir, Turecko

(27)

Vzhledem k rozšíření onemocnění COVID-19 a zavedeným opatřením omezujícím volný pohyb provedla Komise křížovou kontrolu na dálku u následujícího čínského vyvážejícího výrobce:

—	Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd., ČLR

1.7. Období šetření a posuzované období

(28)	Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2021 do 30. září 2022 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2019 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2. VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM ŠETŘENÍ, DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1. Výrobek, který je předmětem šetření

(29)

Výrobkem, který je předmětem šetření, jsou nelegované hlavičkové ploché profily o šířce do 204 mm (dále jen „hlavičkové ploché profily“). Hlavičkové ploché profily se používají zejména v loďařském průmyslu pro výrobu ocelových rámů výletních lodí, trajektů, vojenských plavidel a obchodních lodí. Hlavičkové ploché profily lze rovněž použít při stavbě těžebních plošin a tramvajových kolejnic, ale v Unii se toto použití hlavičkových plochých profilů týká pouze marginálních množství (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

2.2. Dotčený výrobek

(30)	Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření a pochází z Čínské lidové republiky a Turecka, v současnosti kódu KN ex 7216 50 91 (kód TARIC 7216509110) (dále jen „dotčený výrobek“).

2.3. Obdobný výrobek

(31)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

—	dotčený výrobek při vývozu do Unie,

—	výrobek, který je předmětem šetření, vyráběný a prodávaný na domácím trhu ČLR a Turecka a

—	výrobek, který je předmětem šetření, vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(32)	Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

2.4. Tvrzení týkající se definice výrobku

(33)	Ve vztahu k definici výrobku nebyly obdrženy žádné námitky.

3. DUMPING

3.1. Čína

3.1.1. Postup pro stanovení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení

(34)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s Čínou byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(35)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě hlavičkových plochých profilů. Příslušné informace předložil jeden vyvážející výrobce, společnost Changshu Longteng Special Steel Co, Ltd. Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala navíc čínské vládě dotazník.

(36)

Navíc Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení šetření vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení šetření v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. Komise vyzvala čínskou vládu, aby předložila své připomínky k použití článku 18. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(37)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy je pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot možnou vhodnou reprezentativní třetí zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Turecko. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(38)

Dne 24. ledna 2023 informovala Komise poznámkou (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. Na základě údajů poskytnutých společností Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd., jediným spolupracujícím vyvážejícím výrobcem dotčeného výrobku se sídlem v ČLR, poskytla Komise v uvedené poznámce seznam všech výrobních faktorů, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie, které se používají při výrobě hlavičkových plochých profilů. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko. K první poznámce obdržela Komise připomínky od vyvážejícího výrobce Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd.

(39)

Dne 3. dubna 2023 a po analýze obdržených připomínek a dodatečných informací poskytnutých společností Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. informovala Komise druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, a to s Tureckem jako reprezentativní zemí. Rovněž zúčastněné strany informovala, že správní, prodejní a režijní náklady a zisk stanoví na základě údajů výrobce v reprezentativní zemi, konkrétně společnosti Kocaer Çelik Sanayi. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily, a obdržela připomínky od společnosti Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd.

(40)	Po analýze připomínek a informací obdržených ke druhé poznámce dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí, z níž budou získány nezkreslené ceny a náklady pro určení běžné hodnoty. Základní důvody této volby jsou podrobně popsány v oddíle 3.4 níže.

3.1.2. Běžná hodnota

(41)	V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(42)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(43)	Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

3.1.2.1. Existence podstatných zkreslení

(44)	V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR (4) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(45)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (5). Komise především dospěla k závěru, že v odvětví oceli, kde je ocel hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, přetrvává nejen značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (6), ale čínská vláda rovněž může zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (7). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (8). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (9). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (10), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (11).

(46)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v podnětu a v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství ČLR pro účely šetření na ochranu obchodu (12) (dále jen „zpráva“), který vychází z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně hlavičkových plochých profilů. Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(47)	V podnětu bylo uvedeno, že čínské hospodářství jako celek je značně ovlivňováno různými všestrannými zásahy čínské vlády nebo jiných veřejných orgánů na různých úrovních státní správy a trhu, a vzhledem k tomu nelze domácí ceny a náklady čínského ocelářského průmyslu při tomto šetření použít.

(48)

Konkrétně podnět poukazoval na to, že v kontextu doktríny „socialistického tržního hospodářství“ zakotvené v ústavě ČLR, všudypřítomnosti Komunistické strany Číny a jejího vlivu na hospodářství prostřednictvím strategických plánovacích iniciativ – jako je 13. a 14. pětiletý plán – mají státní zásahy čínské vlády různé formy, a to správní, finanční a regulační.

(49)

V podnětu byly uvedeny příklady prvků naznačujících existenci zkreslení uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) první až šesté odrážce základního nařízení. S odkazem na předchozí šetření Komise v odvětví oceli, na zprávu a další zdroje žadatel uvedl, že:

—

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu. Při vysoké míře zásahů státu v ocelářském průmyslu, která se odráží ve 13. pětiletém plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu, a vysokém podílu státem vlastněných podniků v tomto odvětví je dokonce i soukromým výrobcům oceli bráněno působit za tržních podmínek. Trh s ocelí, a tedy i odvětví výroby hlavičkových plochých profilů, je tak ve značné míře zásobován podniky působícími na základě vlastnictví, kontroly a politického dohledu čínských orgánů;

—

Ocelářský průmysl je čínskou vládou považován za zásadní odvětví čínské ekonomiky, základní kámen státu, a jako takový představuje zvláště podporované odvětví. Důsledky politiky čínské vlády pro dané odvětví a zkreslení, jež z ní vyplývají, pravděpodobně nejlépe dokládá současný problém nadměrné kapacity;

—

téměř polovina všech společností v čínském ocelářském odvětví jsou státem vlastněné podniky, přičemž čtyři z deseti největších světových výrobců oceli se řadí právě do této kategorie, díky čemuž tyto státem vlastněné podniky hrají na trhu s ocelí dominantní úlohu. V důsledku toho dochází v ocelářském odvětví, konkrétně v odvětví stavby ocelových plavidel a výroby hlavičkových plochých profilů, k významným státním zásahům do nákladů na suroviny, což vede ke zkreslení cen oceli. Ve 13. pětiletém plánu byla stavba ocelových plavidel označena za strategické odvětví, které má být podporováno čínskou vládou. Vzhledem k tomu, že většina hlavičkových plochých profilů se vyrábí pro odvětví stavby ocelových plavidel a v tomto odvětví se také používá, lze odvětví výroby hlavičkových plochých profilů považovat za strategické pro čínskou vládu, a proto je státem podporováno. Stížnost dále poukazuje na to, že dvě nejdůležitější loděnice v Číně, konkrétně China State Shipbuilding Corporation a China Shipbuilding Industry Corporation, jsou státem vlastněné podniky. Obě spadají pod dohled komise Státní rady pro kontrolu a správu majetku ve vlastnictví státu (dále jen „SASAC“), a proto se na ně vztahují veřejná opatření a politiky zvýhodňující domácí výrobce;

—

Čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank, které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Jejich úvěrová politika totiž musí být v souladu s cíli průmyslové politiky čínské vlády, a nikoliv primárně posuzovat hospodářské podmínky a výhody daného projektu.

—	Jak bylo uvedeno v předchozích šetřeních Komise týkajících se oceli, na čínském trhu dochází k výrazným zásahům státu, které vedou k narušení mezd v ocelářském odvětví, a také k nedostatkům v čínských právních předpisech upravujících úpadek a vlastnictví.

(50)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení anebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(51)

Konkrétně v odvětví výrobku, který je předmětem šetření a který představuje pododvětví ocelářského průmyslu, přetrvává značná míra vlastnictví čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Vzhledem k tomu, že čínští vývozci výrobku, který je předmětem šetření, nespolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců v soukromém a státním vlastnictví.

(52)

Šetření však potvrdilo, že dva největší výrobci v odvětví oceli, společnosti Angang Steel Group (dále jen „Ansteel“) a China Baowu Steel Group (dále je „Baowu“), jsou buď plně ve vlastnictví státu, nebo v nich stát vlastní kontrolní podíl. Kromě toho některé klíčové společnosti vyrábějící hlavičkové ploché profily, jako například Hebei Jitai Special Steel Group Co., Ltd., Suqian Nangang Jinxin Rolling Co., Ltd. a Hebei Jingye Group Co. Ltd., podléhají zásahům ze strany státu. Společnost Hebei Jitai Special Steel Group Co., Ltd., zcela vlastněná dceřiná společnost soukromé společnosti Tangshan Baigong Industry Development co (13)., mezi své cíle řadí „přispívat k rozvoji společnosti, pokroku doby a vlasti“ (14). Společnost Suqian Nangang Jinxin Rolling Co., Ltd. navíc vlastní a ovládá společnost Nanjing Steel, což je státní podnik spadající pod společnost Nanjing SASAC (15). V případě společnosti Hebei Jingye Group Co. Ltd. byly pod vedením zástupce tajemníka stranického výboru skupiny organizovány různé aktivity zaměřené na budování ČKS (16).

(53)

Kromě toho vzhledem k tomu, že zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se staly normou i v soukromých společnostech (17), přičemž Komunistická strana Číny si činí nárok na vedení u prakticky všech aspektů hospodářství země, vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech fakticky vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, vezmeme-li v úvahu, jak dalece jsou státní a stranické struktury v ČLR vzájemně propojeny.

(54)

To lze pozorovat i na úrovni Čínského sdružení výrobců železa a oceli (dále jen „CISA“). Podle článku 3 svých stanov se sdružení CISA „řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny“ a „akceptuje obchodní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů odpovědných za registraci a řízení, subjektů odpovědných za budování strany, jakož i příslušných správních oddělení odpovědných za řízení odvětví“ (18) .

(55)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví oceli podléhají politickému dohledu a pokynům. Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví oceli potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem toho je návrh hlavního stanoviska ministerstva průmyslu a informačních technologií týkajícího se podpory vysoce kvalitního rozvoje ocelářského průmyslu, který vyzývá k dalšímu upevnění průmyslové základny a výraznému zlepšení úrovně modernizace průmyslového řetězce (19), nebo 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin, podle něhož se toto odvětví bude „držet kombinace vedoucího postavení na trhu a vládní podpory“ a bude „kultivovat skupinu předních společností s vedoucím postavením v oblasti ekologie a klíčovou konkurenceschopností“ (20), nebo 14. pětiletý plán rozvoje odvětví ocelového šrotu, k jehož hlavním cílům patří „neustále zvyšovat podíl využití ocelového šrotu a do konce 14. pětiletého plánu dosáhnout komplexního podílu šrotu v celostátní výrobě oceli 30 %.“ (21) Pokud jde konkrétně o výrobek, který je předmětem šetření, provincie Šan-tung a Ťiang-su zveřejnily své 14. pětileté plány rozvoje odvětví stavby lodí a zařízení pro námořní inženýrství, které výslovně podporují odvětví stavby lodí a související ocelářskou výrobu, jako například výrobu hlavičkových plochých profilů (22).

(56)

Podobné příklady záměru čínských úřadů dohlížet na rozvoj ocelářského odvětví a řídit jej lze pozorovat i v jiných provinciích, například v provincii Che-pej, která plánuje „soustavně uskutečňovat skupinový rozvoj organizací, urychlit reformu smíšeného vlastnictví státních podniků, zaměřit se na podporu meziregionálních fúzí a reorganizaci soukromých železářských a ocelářských podniků a usilovat o vytvoření jedné až dvou velkých skupin světové úrovně, tří až pěti velkých skupin s vnitrostátním vlivem jako podpory“ a „dále rozšiřovat recyklační a oběhové kanály ocelového šrotu, posilovat třídění a klasifikaci ocelového šrotu“ (23) . Vliv státu lze pozorovat rovněž na úrovni obcí, například v akčním plánu města Tchang-šan v provincii Che-pej pro železo a ocel 1 + 3 na rok 2022, podle něhož mají různé obecní subjekty za úkol „podporovat spojenectví a reorganizaci podniků s podobnými výrobky v regionu“, například dvou velkých ocelářských skupin Shougang (Jingtang, Qiangang) a Tangsteel New District, „vyhledávat finanční instituce a vést je k tomu, aby poskytovaly železářským a ocelářským podnikům úvěry s nízkým úrokem, které jim umožní přejít na nová průmyslová odvětví, a zároveň […] poskytovat dotace ve formě slev na úrokové sazbě“ a také „podporovat optimalizaci struktury výrobků“ tím, že budou „novým šampionům mezi výrobními podniky a výrobky na vnitrostátní úrovni […] poskytovat 1 milion RMB, resp. 500 000 RMB, a novým šampionům mezi výrobními podniky a výrobky na úrovni provincií [poskytovat] 300 000 RMB, resp. 100 000 RMB“ (24).

(57)

Podobně prováděcí plán provincie Chenan pro transformaci a modernizaci ocelářského průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu předpokládá „výstavbu specializovaných základen výroby oceli“, což znamená „vybudování šesti velkých specializovaných základen výroby oceli v An-jangu, Ťi-jüanu, Pching-ting-šanu, Sin-jangu, Šang-čchiou, Čou-kchou atd. a zajištění rozšíření, intenzifikace a specializace tohoto průmyslu. V rámci těchto základen se bude do roku 2025 řízená kapacita výroby surového železa v An-jangu pohybovat pod hranicí 14 milionů tun a řízená kapacita výroby surové oceli pod hranicí 15 milionů tun.“ (25)

(58)

Šetření dále potvrdilo, že čínská vláda ovlivňuje ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, což svědčí o existenci osobních propojení mezi výrobci hlavičkových plochých profilů a Komunistickou stranou Číny. Například předseda představenstva spolupracujícího vyvážejícího výrobce Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. zastává současně funkci tajemníka stranického výboru podniku (26). Kromě toho společnost podepsala strategickou dohodu se státem vlastněným podnikem Jiangsu Huaneng, dceřinou společností ze 100 % vlastněnou podnikem Huaneng, což je státní podnik spadající pod ústřední komisi SASAC (27), a podepsala dohodu o záměru prohloubit spolupráci s pobočkou Jiangsu Export-Import Bank of China, což naznačuje finanční podporu ze strany státu (28). To, že městský výbor Komunistické strany Číny zasahuje do činnosti společnosti Longteng, je patrné i z následujícího článku zveřejněného na internetových stránkách města Changshu: „Stranický výbor dopravního úřadu bude dále prohlubovat činnost v oblasti párování. Díky stranickému vedení zajistí užší a hlubší spolupráci se spárovanými podniky, aby se politické výhody plynoucí z budování strany ve smyslu vzájemné podpory a vzájemné propagace lépe přeměnily ve výhody v oblasti rozvoje a konkrétní činy ve prospěch obyčejných lidí. Společně dosáhneme v Dlouhém pochodu nové éry nových výsledků, nového pokroku a nových vítězství.“ (29) Podobně předseda představenstva společnosti Suqian Nangang Jinxin Rolling Co., Ltd. i její mateřské společnosti Nanjing Steel současně zastává funkci tajemníka stranického výboru. (30)

(59)

Kromě toho jsou v odvětví výrobku, který je předmětem šetření, zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Šetřením byly zjištěny politické dokumenty, z nichž vyplývá, že výrobní odvětví má z vládních pokynů a zásahů do výrobku, který je předmětem šetření, v rámci odvětví oceli prospěch.

(60)

Ocelářský průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví (31). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. Podle 14. pětiletého plánu vyčlenila čínská vláda ocelářský průmysl pro transformaci a modernizaci, jakož i pro optimalizaci a restrukturalizaci (32). Také 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, který se týká i ocelářského průmyslu, uvádí toto odvětví jako „základ reálné ekonomiky“ a „klíčové odvětví, které formuje mezinárodní konkurenční výhodu Číny“ a stanoví řadu cílů a pracovních metod, které by řídily rozvoj ocelářského sektoru v období 2021–2025, jako je modernizace technologie, zlepšení struktury sektoru (v neposlední řadě pomocí další koncentrace podniků) nebo digitální transformace (33).

(61)

Další důležitou surovinou používanou k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, je železná ruda. Železná ruda je také uvedena ve 14. pětiletém plánu rozvoje odvětví surovin, v němž stát plánuje „racionálně rozvíjet domácí nerostné zdroje. Posílit průzkum železné rudy […], zavést preferenční daňovou politiku, podpořit zavádění moderních technologií a zařízení s cílem snížit produkci tuhého těžebního odpadu.“ (34) V provinciích, jako je Che-pej, úřady předpokládají pro toto odvětví následující: „subvence slev na investice do nových projektů; průzkum a vedení finančních institucí k poskytování půjček s nízkým úrokem železářským a ocelářským podnikům pro přechod na nová odvětví a vláda bude zároveň poskytovat subvence na slevy.“ (35) Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavních surovin používaných k výrobě hlavičkových plochých profilů. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

(62)

Stávající šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví oceli podle 45. bodu odůvodnění výše neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(63)

Odvětví oceli, jak je uvedeno v 45. bodě odůvodnění, je rovněž dotčeno zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení. Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví oceli, včetně výrobců hlavičkových plochých profilů, nepodléhal čínskému systému pracovního práva. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě hlavičkových plochých profilů nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR) (36).

(64)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví oceli, jak je uvedeno ve 45. bodě odůvodnění, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(65)

Komise konečně připomíná, že k výrobě hlavičkových plochých profilů je zapotřebí široká škála vstupů. Když výrobci hlavičkového plochého profilu tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(66)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny hlavičkového plochého profilu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale ovlivněny jsou navíc i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože na tvorbu jejich cen mají vliv významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(67)

Čínská vláda neuvedla v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku. Společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. však ve svém podání ze dne 6. února 2023 tvrdila, že tvrzení o významných zkresleních by se neměla stát předem stanoveným závěrem a že Komise by měla nejprve ověřit údajná zkreslení a rozhodnout, zda jsou významná, a teprve poté vyhledat údaje o běžné hodnotě z alternativních zdrojů. Podle názoru společnosti však Komise předčasně začala hledat alternativní zdroje běžné hodnoty již v rané fázi šetření.

(68)

Tuto argumentaci nelze přijmout. Jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení, Komise ve fázi zahájení řízení usoudila, že existují dostatečné důkazy podle čl. 5 odst. 9 základního nařízení nasvědčující tomu, že v důsledku podstatných zkreslení, která ovlivňují ceny a náklady, je použití domácích cen a nákladů v ČLR nevhodné, což odůvodňuje zahájení šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise v této souvislosti připomněla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení musí být strany, které jsou předmětem šetření, neprodleně po zahájení informovány o příslušných zdrojích, které Komise hodlá použít pro účely určení běžné hodnoty. Argument společnosti Longteng, že Komise by měla hledat alternativní zdroje běžné hodnoty až po zjištění existence podstatného zkreslení, se proto zdá být založen na nesprávném výkladu základního nařízení. V každém případě Komise v průběhu tohoto šetření shromažďovala další informace, aby doplnila dostupné zdroje s cílem ověřit tvrzení vznesená ve fázi zahájení a nakonec potvrdit, zda v odvětví hlavičkových plochých profilů dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení, aniž by dospěla k předem stanoveným závěrům týkajícím se podstatných zkreslení, jak tvrdí společnost Longteng. Ačkoli tato rozhodnutí budou učiněna až v konečné fázi šetření, prozatímní výsledky šetření Komise jsou uvedeny ve 44. až 67. bodě odůvodnění a zúčastněné strany mají možnost se k nim dále vyjádřit.

3.1.2.2. Reprezentativní země

Obecné poznámky

(69)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

—	úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v ČLR. Za tímto účelem použila Komise země s hrubým národním důchodem na obyvatele, který je podle databáze Světové banky (37) podobný jako v ČLR,

—	výroba výrobku, který je předmětem šetření, v dané zemi,

—	dostupnost relevantních veřejných údajů v reprezentativní zemi.

—	Je-li reprezentativních třetích zemí více, dostala případně přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(70)

Jak je vysvětleno v 38. a 39. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty: první poznámku o výrobních faktorech ze dne 24. ledna 2023 a druhou poznámku o výrobních faktorech ze dne 3. dubna 2023. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce o výrobních faktorech Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru použít v tomto případě jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

Úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v Číně

(71)

V první poznámce o výrobních faktorech určila Komise Turecko a Rusko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni Číny, tj. všechny jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření. K zemím uvedeným v této poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky.

(72)

Ve druhé poznámce Komise v návaznosti na připomínky obdržené od spolupracujícího vyvážejícího výrobce, společnosti Changshu Longteng Special Steel Co, Ltd., k první poznámce uvedla, že pro stanovení následujících výrobních faktorů byla zvažována Malajsie: dusík, kyslík a vápenec. K zemím uvedeným v této poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky.

Dostupnost relevantních veřejných údajů v reprezentativní zemi

(73)	V první poznámce Komise uvedla, že u zemí označených jako země, kde se výrobek, který je předmětem šetření, vyrábí, tj. u Ruska a Turecka, je třeba dále ověřit dostupnost veřejných údajů, zejména pokud jde o veřejné finanční údaje výrobců výrobku, který je předmětem šetření.

(74)	Pokud jde o Rusko, finanční výkazy jediné společnosti, která byla v první poznámce označena za výrobce, a to společnosti JSC „Omutninsk Metallurgical Plant“, nebyly snadno dostupné. Komise proto dospěla k závěru, že v řízení nemůže použít údaje této společnosti.

(75)	Kromě toho byly údaje z ruských dovozních statistik dostupné do ledna 2022, a pokrývaly tak pouze jednu třetinu období šetření.

(76)	Komise proto dospěla k závěru, že Rusko nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi pro toto šetření.

(77)

Pokud jde o Turecko, Komise zjistila snadno dostupné finanční výkazy pouze jednoho výrobce výrobku, který je předmětem šetření, avšak ten byl v roce 2021 ztrátový. Ačkoli finanční výkazy spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Turecku, společnosti Özkan Demir, byly snadno dostupné ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení, společnost byla v roce 2021 ztrátová, a proto nemohla být použita ke stanovení běžné hodnoty. Kromě této společnosti proto Komise zjistila snadno dostupné finanční výkazy výrobců výrobku stejné obecné kategorie a/nebo odvětví v potenciálních reprezentativních zemích, které vykazovaly přiměřenou úroveň ziskovosti za období, které se částečně překrývalo s obdobím šetření. Tito výrobci byli uvedeni buď v podnětu, nebo v seznamu výrobců, kteří vyrábějí výrobky kódu KN 7216 50 91„hlavičkové ploché profily“, který zahrnuje jak šetřený výrobek „nelegovaný hlavičkový plochý profil o šířce do 204 mm“, jak je definován v oznámení o zahájení řízení, tak všechny ostatní typy hlavičkových plochých profilů. Komise rovněž zkontrolovala seznam výrobců s těmi, které poskytly turecké orgány ve fázi před zahájením šetření.

(78)	S ohledem na výše uvedené úvahy se Komise domnívala, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí.

(79)

Společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. ve svých připomínkách k první poznámce poukázala na to, že někteří z tureckých výrobců uvedených na seznamu nejsou vyhovující, protože u čtyř z pěti výrobců byly k dispozici pouze konsolidované finanční výkazy, a proto nemohly odrážet skutečné prodejní, správní a režijní náklady a ziskové rozpětí výrobce hlavičkových plochých profilů. Podle společnosti Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. byly navíc prodejní, správní a režijní náklady a zisk vypočtené na základě dostupných údajů těchto pěti výrobců nepřiměřeně vysoké. A konečně společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. tvrdila, že Komise by při určování referenční hodnoty některých surovin (tj. vápence a kyslíku) neměla brát v úvahu Turecko.

(80)

S ohledem na výše uvedené úvahy Komise znovu přezkoumala prodejní, správní a režijní náklady a zisky vykázané čtyřmi z pěti určených výrobců oceli v Turecku a shledala je nepřiměřeně vysokými. Komise proto tyto společnosti nezohlednila a rozhodla se pro finanční údaje za rok 2022 (tj. za období částečně se překrývající s obdobím šetření) použít prodejní, správní a režijní náklady a ziskové rozpětí vykázané pouze jedním z tureckých výrobců, a to společností Kocaer Çelik Sanayi. V návaznosti na druhou poznámku společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. tvrdila, že společnosti Kocaer Çelik Sanayi vznikly mimořádně vysoké finanční výdaje, o nichž nebylo možné zjistit podrobnosti. Kromě toho společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. tvrdila, že se s tak vysokými finančními výdaji nesetkala.

(81)

Komise vybrala společnost, jejíž finanční výkazy jsou snadno dostupné a vykazují přiměřenou výši prodejních, správních a režijních nákladů a ziskového rozpětí pro odvětví výroby oceli, a použila prodejní, správní a režijní náklady a zisk společnosti Kocaer Çelik Sanayi v Turecku. Prodejní, správní a režijní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží (dále jen „COGS“) a uplatněné na nezkreslené výrobní náklady činily 10,98 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a uplatněný na nezkreslené výrobní náklady činil 8,8 %. Komise použila konsolidované údaje, protože to byly jediné veřejně dostupné údaje. Komise navíc nepovažovala tyto procentní podíly za nepřiměřeně vysoké, ale spíše za odpovídající nákladům a ziskům v tomto typu odvětví. Kromě toho jsou tyto procentní podíly v souladu s procentními podíly použitými v předchozích šetřeních týkajících se ocelářského průmyslu, jako například s ohledem na ocelové stožáry pro větrné elektrárny (38) a ocel s organickým povlakem (39). Komise neměla k dispozici žádné informace, které by svědčily o opaku.

(82)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky ani žádné jiné snadno dostupné údaje, proto Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že zdroje, které navrhla pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jsou nezkreslené a přiměřené ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) posledního pododstavce základního nařízení.

Úroveň sociální a environmentální ochrany

(83)	Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

Závěr

(84)	S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Turecko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

Zdroje použité ke stanovení nezkreslených nákladů

(85)	Komise v první poznámce uvedla výrobní faktory, jako jsou suroviny, energie a pracovní síla, používané vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem šetření.

(86)

Za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použila Komise ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních faktorů, zejména surovin, databázi Global Trade Atlas (40) (dále jen „GTA“) a publikaci Metal Bulletin (41). Dále Komise uvedla, že ke stanovení nákladů na pracovní sílu (42) a energii (43) použije údaje Tureckého statistického úřadu a k určení nákladů na vodu (44) použije statistické údaje Generálního ředitelství Izmir Metropolitan Municipality.

(87)	Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily a navrhly veřejně dostupné informace o nezkreslených hodnotách pro každý z výrobních faktorů uvedených ve zmíněné poznámce.

(88)

Společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. ve svých připomínkách k první poznámce tvrdila, že dovozní ceny ferochromu v Turecku se liší v závislosti na poměru hmotnosti uhlíku a chromu. Komise ověřila skutečný hmotnostní poměr uhlíku a chromu používaný společností Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. V tomto ohledu se Komise rozhodla ke stanovení odpovídajících nákladů na ferochrom použít nezávislé referenční hodnoty pro světový kovozpracující a těžební průmysl (ceny agentury Fastmarkets), které jsou uvedeny v publikaci Metal Bulletin a které odrážejí různé poměry hmotnosti uhlíku a chromu.

(89)

V návaznosti na první poznámku společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. rovněž tvrdila, že průměrné turecké ceny některých surovin (tj. kyslíku a vápence) nelze použít z důvodu nízkého objemu dovozu. Kromě toho Komise na základě odpovědi na dotazník společnosti Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. identifikovala další výrobní faktor, tj. dusík, který byl v období šetření rovněž dovážen do Turecka v nereprezentativním množství.

(90)

Následně Komise přezkoumala objem dovozu do Thajska, Malajsie, Brazílie a Mexika, jelikož tyto země mají podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako Čína a byly již považovány za reprezentativní země v několika nedávných předchozích šetřeních v odvětví oceli týkajících se například ocelových kol (45), plochých za tepla válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli (46), ocelových stožárů pro větrné elektrárny (47), oceli s organickým povlakem (48) nebo potrubních tvarovek ze železa nebo oceli (49). Komise zjistila, že po vyloučení dovozu z ČLR a z těchto zemí, které nejsou členy WTO, dovážela během období šetření dostatečně reprezentativní množství všech tří dotčených výrobních faktorů pouze Malajsie. Na tomto základě Komise ve druhé poznámce sdělila, že při výpočtu běžné hodnoty hodlá použít náklady na tyto vstupy založené na dovozu do Malajsie.

(91)	Ve druhé poznámce Komise následně aktualizovala seznam výrobních faktorů na základě připomínek stran a informací předložených spolupracujícím vyvážejícím výrobcem v odpovědi na dotazník.

(92)

Společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. v návaznosti na druhou poznámku tvrdila, že objem dovozu dusíku a kyslíku z Malajsie a objem dovozu argonu z Turecka nejsou reprezentativní, neboť objemy dovozu jsou výrazně nižší než skutečná spotřeba těchto surovin. Společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. dále uvedla, že každá z těchto surovin je v některých dodavatelských zemích nabízena za nepřiměřeně vysoké jednotkové ceny a s vysokými náklady na dopravu.

(93)

Komise toto tvrzení zamítla, protože reprezentativnost objemů dovozu byla posuzována na základě absolutního množství objemů dovozu. Skutečnost, že tyto objemy nedosahovaly stejné úrovně jako spotřeba těchto surovin vyvážejícího výrobce, nic nezměnila na závěru, že absolutní objemy těchto dovozů byly považovány za reprezentativní.

(94)

V druhé poznámce Komise také informovala zúčastněné strany, že vzhledem k velkému počtu výrobních faktorů u spolupracujícího vyvážejícího výrobce, který poskytl úplné informace, a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky souhrnně zařazeny pod „spotřební materiál“. Dále Komise informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

Nezkreslené náklady a referenční hodnoty

Výrobní faktory

(95)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory hlavičkových plochých profilů

Výrobní faktor	Kód HS	Zdroj údajů, které Komise hodlá použít	Nezkreslená hodnota
Suroviny
Vápenec	252100	údaje z GTA pro Malajsii	0,243 RMB/kg
Železná ruda	260111	údaje z GTA pro Turecko	0,83 RMB/kg
Aglomerovaná železná ruda	260112	údaje z GTA pro Turecko	1,28 RMB/kg
Uhlí	270111	údaje z GTA pro Turecko	1,53 RMB/kg
Koks/práškový koks	270400	údaje z GTA pro Turecko	3,35 RMB/kg
Práškový uhlík	280300	údaje z GTA pro Turecko	10,08 RMB/kg
Čistý turmalín	284910	údaje z GTA pro Turecko	8,67 RMB/kg
Feromangan	720211	údaje z GTA pro Turecko	10,68 RMB/kg
Ferosilicium	720221	údaje z GTA pro Turecko	15,86 RMB/kg
Silikomangan	720230	údaje z GTA pro Turecko	11,76 RMB/kg
Ferochrom	720241	MB-FEC-0005	8,97 RMB/kg
Feromolybden	720270	údaje z GTA pro Turecko	160,64 RMB/kg
Ferotitan	720291	údaje z GTA pro Turecko	43,32 RMB/kg
Ferovanad	720292	údaje z GTA pro Turecko	190,12 RMB/kg
Feroniob	720293	údaje z GTA pro Turecko	176,27 RMB/kg
Feroaluminium	720299	údaje z GTA pro Turecko	19,24 RMB/kg
Ocelový šrot	720410	údaje z GTA pro Turecko	2,15 RMB/kg
Hliník	760110	údaje z GTA pro Turecko	19,67 RMB/kg
Argon	280421	údaje z GTA pro Turecko	7,30 RMB/m3
Dusík	280430	údaje z GTA pro Malajsii	5,85 RMB/m3
Kyslík	280440	údaje z GTA pro Malajsii	2,46 RMB/m3
Náklady na vodu		Cena vody účtovaná průmyslovým uživatelům městským úřadem Izmir Metropolitan Municipality	8,25 RMB/m3
Pracovní síla
Náklady práce		Turecký statistický úřad (na základě průměrných hodinových nákladů práce ve výrobním sektoru)	37,03 RMB/hodina
Energie
Elektřina		Turecký statistický úřad – cena elektřiny pro průmyslové uživatele	0,60 RMB/kWh
Zemní plyn		Turecký statistický úřad – cena plynu pro průmyslové uživatele	2,75 RMB/m3

3.1.2.3. Suroviny

(96)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do Turecka a pro dusík, kyslík a vápenec cenu dovozu do Malajsie, jak jsou uvedeny v databázi GTA, a pro ferochrom použila nezávislé referenční hodnoty uvedené v publikaci Metal Bulletin, k nimž byla připočtena dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (50). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.3.1 výše dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu do reprezentativní země z Číny a zemí bez tržního hospodářství Komise zjistila, že dovoz hlavních surovin z jiných třetích zemí zůstal reprezentativní.

(97)	U omezeného počtu surovin se Komise odchýlila od výše popsané metodiky.

(98)	Jak je uvedeno v 88. bodě odůvodnění, Komise se při stanovení referenční hodnoty pro ferochrom rozhodla použít ceny uvedené v publikaci Metal Bulletin (ceny agentury Fastmarkets).

(99)	Jak je uvedeno v 90. bodě odůvodnění, v případě vápence, dusíku a kyslíku se Komise rozhodla použít náklady na tyto vstupy založené na dovozu do Malajsie, s vyloučením dovozu z ČLR a zemí, které nejsou členy WTO.

(100)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci při dodávkách surovin, jako procentní podíl na skutečných nákladech na tyto suroviny, a poté uplatnila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejícího výrobce a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených dopravních nákladů na suroviny při dodání do závodu společnosti.

(101)

U řady výrobních faktorů představovaly skutečné náklady spolupracujícího vyvážejícího výrobce v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl (souhrnně okolo 3,3 %) celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá pro tyto výrobní faktory neměla významný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno v 94. bodě odůvodnění.

Pracovní síla

(102)

Komise použila statistické údaje zveřejněné Tureckým statistickým úřadem (51). Tento úřad zveřejňuje podrobné informace o nákladech práce v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise stanovila referenční hodnotu na základě průměrných hodinových nákladů práce za rok 2020 pro hospodářskou činnost „Výroba základních kovů“ s kódem NACE 24 podle klasifikace NACE Rev. 2. Tyto hodnoty byly dále upraveny o inflaci pomocí indexu domácích spotřebitelských cen (52), aby odrážely náklady v období šetření.

Energie

(103)

Komise použila průměrné ceny elektřiny a plynu pro průmyslové uživatele v Turecku zveřejněné Tureckým statistickým úřadem (53) za období od července 2021 do června 2022 bez DPH.

Voda

(104)

Komise použila sazbu za vodu účtovanou Generálním ředitelstvím Izmir Metropolitan Municipality, které je odpovědné za dodávky vody, odvádění a čištění odpadních vod v Izmir Metropolitan Municipality, kde se nachází zastupující společnost výrobku, který je předmětem šetření. Na základě těchto informací lze určit sazby platné pro dané odvětví a jako referenční hodnota se použije průměrná měsíční sazba za období šetření bez DPH (54).

(105)

Pokud jde o vodu, společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. se domnívala, že použitá referenční hodnota, tj. náklady na vodu v Izmiru, není reprezentativní, protože společnost Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd. se nachází ve venkovské oblasti se snadným přístupem k vodě, a proto náklady na vodu společnosti Changshu Longteng Special Steel Co. nelze srovnávat s náklady na vodu v turistickém městě v Turecku.

(106)

Komise jako referenční hodnotu použila sazbu za vodu pro průmyslové využití v regionu, kde se nachází výrobce šetřeného výrobku, společnost Kocaer Çelik Sanayi, v Turecku. Vybraný region má navíc dobře rozvinutou průmyslovou základnu. Komise tudíž toto tvrzení zamítla.

Náklady na výrobní režii, správní, prodejní a režijní náklady a zisk

(107)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „zahrnuje početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(108)

Výrobní režie spolupracujícího vyvážejícího výrobce byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vynaložených vyvážejícím výrobcem. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(109)

Pro zjištění nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk vycházela Komise z finančních údajů společnosti Kocaer Çelik Sanayi za rok 2022, zjištěných z databáze Orbis.

3.1.3. Výpočet

(110)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(111)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise uplatnila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních faktorů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tyto míry spotřeby poskytnuté spolupracujícím vyvážejícím výrobcem byly potvrzeny během křížových kontrol na dálku. Faktory použití vynásobila Komise nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi nebo jinými nezkreslenými náklady na jednotku uvedenými v tabulce výše.

(112)

Za druhé, aby Komise dospěla k celkovým nezkresleným výrobním nákladům, použila náklady na výrobní režii. Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly navýšeny o náklady na spotřební materiál uvedené ve 101. bodě odůvodnění a následně vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých každému z vyvážejících výrobců. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(113)

Nakonec Komise připočetla prodejní, správní a režijní náklady a zisk, které byly vyjádřeny jako procento z nákladů na prodané zboží a použity na nezkreslené celkové výrobní náklady (tj. správní, prodejní a režijní náklady činily 10,98 % a zisk činil 8,8 %).

(114)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

3.1.4. Vývozní cena

(115)

Spolupracující vyvážející výrobce vyvážel do Unie přímo nezávislým odběratelům.

(116)

Proto byla vývozní cena cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

3.1.5. Srovnání

(117)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu spolupracujícího vyvážejícího výrobce na základě ceny ze závodu podle typu výrobku.

(118)

Tam, kde to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Úpravy byly provedeny u nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, nákladů na cla, nákladů na úvěry a na bankovní poplatky.

3.1.6. Dumpingové rozpětí

(119)

Podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení v případě vyvážejícího výrobce Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku.

(120)

V tomto případě byla úroveň spolupráce vysoká, protože vývoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce představoval veškerý dovoz během období šetření. Společnost Changshu Longteng Special Steel Co. tvrdila, že v ČLR existuje další vyvážející výrobce dotčeného výrobku. Žádná další společnost se však nepřihlásila a Komise ve statistikách dovozu nezjistila žádné další vývozy. Na základě toho považovala Komise za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na stejné úrovni jako na úrovni spolupracující společnosti.

(121)

Na tomto základě je prozatímní vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením stanoveno takto:

Společnost	Prozatímní dumpingové rozpětí
Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd.	14,7 %
Všechny ostatní společnosti	14,7 %

3.2. Turecko

3.2.1. Běžná hodnota

(122)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje společnosti Özkan Demir reprezentativní. Prodej na domácím trhu je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % jeho celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie během období šetření. V tomto ohledu byl proto celkový objem prodeje obdobného výrobku společnosti Özkan Demir na domácím trhu reprezentativní.

(123)

Komise následně určila u vyvážejícího výrobce s reprezentativním domácím prodejem typy výrobku prodávané na domácím trhu, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(124)

Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného společností Özkan Demir na domácím trhu, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie. Komise zjistila, že u malého počtu typů výrobku, které byly vyvezeny do Unie během období šetření, nedošlo k žádnému domácímu prodeji, nebo byl prodej tohoto typu výrobku na domácím trhu nižší než 5 % objemu, a tudíž nebyl reprezentativní.

(125)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(126)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

a)	objem prodeje typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo tyto náklady přesahující představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku a

b)	vážená průměrná prodejní cena uvedeného typu výrobku se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.

(127)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.

(128)

Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:

a)	objem ziskového prodeje tohoto typu výrobku představuje nejvýše 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu; nebo

b)	vážená průměrná cena tohoto typu výrobku je nižší než jednotkové výrobní náklady.

(129)

Z analýzy domácího prodeje vyplynulo, že [50–70] % domácího prodeje bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než výrobní náklady.

(130)

U typů výrobků, jejichž prodej byl celkově ziskový, byla běžná hodnota vypočtena buď jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období šetření (126. a 127. bod odůvodnění), nebo jako vážený průměr pouze ziskového prodeje (128. bod odůvodnění) v závislosti na objemu ziskového prodeje.

(131)

Pokud jde o typy výrobku, jejichž prodej na domácím trhu 1) byl celkově neziskový nebo 2) nebyl žádný nebo byl nedostatečný, a pokud nebyly k dispozici žádné konkrétní informace o tržních cenách typů výrobků, které společnost Özkan Demir na domácím trhu neprodává, Komise vypočítala běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(132)

Běžná hodnota byla vypočítána tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci během období šetření, byly připočteny tyto položky:

a)	vážené průměrné prodejní, správní a režijní náklady vzniklé spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci během období šetření u domácího prodeje obdobného výrobku v běžném obchodním styku; a

b)	vážený průměrný zisk dosažený během období šetření spolupracujícím vyvážejícím výrobcem při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(133)

U typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají v reprezentativním množství, byly přičteny průměrné prodejní, správní a režijní náklady a zisk z běžných obchodních transakcí s těmito typy na domácím trhu. Co se týče typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají vůbec, byly připočteny vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk ze všech běžných obchodních transakcí na domácím trhu.

3.2.2. Vývozní cena

(134)

Vyvážející výrobce vyvážel do Unie přímo nezávislým odběratelům.

(135)

Proto byla vývozní cena cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

3.2.3. Srovnání

(136)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejícího výrobce na základě ceny ze závodu.

(137)

Tam, kde to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy týkající se výdajů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a na balení, úvěrových nákladů a bankovních poplatků, provizí, slev a dalších příspěvků.

(138)

Komise během období šetření zjistila problémy s přepočtem měny. Ustanovení čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení stanoví, že by datem prodeje mělo být datum vystavení faktury a že datum smlouvy, objednávky nebo potvrzení objednávky lze použít v případě, jestliže jsou tyto doklady pro zjištění věcných prodejních podmínek vhodnější. Za prvé, Komise vzala do úvahy kolísání směnného kurzu turecké liry (a celkový výrazný pokles vůči euru (55)). Za druhé, Komise zvážila praktiky tureckého vyvážejícího výrobce při stanovování cen, s jejichž použitím byly věcné podmínky prodeje vypořádány v okamžiku objednávky, a nikoli v den vystavení faktury, a to jak v případě prodeje na domácím trhu (56), tak v případě prodeje na vývoz. Komise proto pro přepočet běžné hodnoty a vývozní ceny na turecké liry použila směnný kurz platný v den objednávky.

3.2.4. Dumpingové rozpětí

(139)

U spolupracujícího vyvážejícího výrobce Komise v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku.

(140)

Na základě toho činí prozatímní vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením 13,6 %.

(141)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, vzhledem k tomu, že vývoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce představoval veškerý vývoz z Turecka do Unie během období šetření, neboť z šetření vyplynulo, že se jednalo o jediného vyvážejícího výrobce dotčeného výrobku. Na základě toho považovala Komise za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na stejné úrovni jako na úrovni spolupracující společnosti.

(142)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

Společnost	Prozatímní dumpingové rozpětí
Türkiye Özkan Demir Çelik Sanayi A.Ş	13,6 %
Všechny ostatní společnosti	13,6 %

4. ÚJMA

4.1. Definice výrobního odvětví Unie a výroba v Unii

(143)

Podle informací, které má Komise k dispozici, vyráběli obdobný výrobek v Unii do roku 2020 tři výrobci a po zbytek posuzovaného období a období šetření dva výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(144)

Komise nemohla zveřejnit údaje týkající se objemu dovozu, podílu na trhu a dovozních cen z ČLR a Turecka, jelikož se jedná o citlivé údaje o trhu, které jsou podle článku 19 základního nařízení důvěrné vzhledem k omezenému počtu stran působících na trhu Unie (dva výrobci v Unii, jeden vyvážející výrobce z Turecka a jeden vyvážející výrobce z Číny). Zveřejnění těchto informací by mohlo stranám umožnit zpětný výpočet důvěrných údajů specifických pro danou společnost. Komise proto tyto informace poskytla v rozmezích a indexech, které poskytly všem zúčastněným stranám dostatek smysluplných informací, aby mohly pochopit analýzu a závěry Komise a předložit v tomto ohledu připomínky. Údaje byly rovněž poskytnuty ve formě smysluplných trendů, aby všechny zúčastněné strany mohly hájit své zájmy. Komise nemohla zveřejnit metodu vytvoření rozmezí, protože by to stranám umožnilo získat přesná čísla z těchto rozmezí.

(145)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně [15 000–18 000] tun. Komise stanovila výrobu v Unii na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako jsou informace poskytnuté žadatelem, odhady uvedené v podnětu a statistické údaje Eurostatu. Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění, žadatel byl jediným spolupracujícím výrobcem v Unii, který představoval [75–85] % celkové výroby obdobného výrobku v Unii v období šetření.

4.2. Spotřeba v Unii

(146)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu celkového prodeje hlavičkových plochých profilů výrobního odvětví Unie v Unii a celkového dovozu ze třetích zemí do Unie. Metodika odhadu dovozu je podrobně vysvětlena v oddíle 4.3.2 níže.

(147)

Jak je rovněž vysvětleno v 11. a 12. bodě odůvodnění, v posuzovaném období existovali v Unii tři výrobci: Losal (žadatel), Olifer a Laminorul. Společnost Olifer při šetření nespolupracovala a společnost Laminorul požádala v roce 2019 o prohlášení konkurzu. Objemy prodeje společností Olifer a Laminorul v Unii během posuzovaného období proto vycházely z odhadu uvedeného v podnětu (57). Společnost Laminorul prodávala hlavičkové ploché profily v Unii během posuzovaného období pouze v letech 2019 a 2020, což představovalo přibližně [18–22] % resp. [4–7] % celkového prodeje výrobku, který je předmětem šetření, výrobním odvětvím Unie v uvedených letech. Pokud jde o prodej v roce 2021 a v období šetření, byl veškerý prodej výrobního odvětví Unie považován za prodej výrobku, který je předmětem šetření. V předchozích letech se mělo za to, že 75 % prodeje společnosti Laminorul se týká výrobku, který je předmětem šetření, zatímco zbývajících 25 % prodeje se týká hlavičkových plochých profilů větších šířek, na které se nevztahuje definice výrobku. Komise se domnívala, že tyto předpoklady založené na znalostech trhu žadatele poskytují přiměřený odhad, který byl potřebný k výpočtu spotřeby Unie. Objemy prodeje žadatele byly získány z jeho odpovědí na dotazník a ověřeny na místě.

(148)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

2019

2020

2021

Období šetření

Celková spotřeba v Unii

[70 000 –75 000 ]

[42 000 –46 000 ]

[44 000 –48 000 ]

[47 000 –51 000 ]

Index (2019 = 100)

100

Zdroj:

Podnět, odpověď žadatele na dotazník, spolupracující vyvážející výrobci a Eurostat

(149)

Během posuzovaného období se spotřeba v Unii snížila o 32 %. Po počátečním výrazném poklesu o 40 % v roce 2020 spotřeba v následujících letech opět mírně vzrostla. Pokles v roce 2020 se časově shodoval s rokem, kdy byla Unie nejvíce zasažena pandemií COVID-19, a lze jej z velké části přičíst souvisejícím „omezením volného pohybu osob“, kdy byly dočasně uzavřeny továrny výrobců i uživatelů hlavičkových plochých profilů. Kromě toho, jak je vysvětleno ve 29. bodě odůvodnění, se hlavičkové ploché profily používají především v lodním průmyslu. Dotčený výrobek se v Unii většinou používá při výrobě výletních lodí a jiných luxusních plavidel, jakož i vojenských plavidel. Jedním z důsledků pandemie COVID-19 bylo zpomalení objednávek a výroby luxusních plavidel, což mělo na výrobu hlavičkových plochých profilů významný dopad. Ačkoli se spotřeba od roku 2020 zvýšila, stále zdaleka nedosahuje úrovně před pandemií.

4.3. Dovoz z dotčených zemí

4.3.1. Souhrnné posouzení účinků dovozu z dotčených zemí

(150)

Komise zkoumala, zda by dovoz hlavičkových plochých profilů pocházejících z dotčených zemí měl být posuzován souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(151)

Dumpingové rozpětí stanovené s ohledem na dovoz z Číny a Turecka bylo vyšší než úroveň považovaná za nepatrnou podle čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Objem dovozu z každé jednotlivé dotčené země nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení. Podíl na trhu v období šetření činil [4,0–6,0] %, respektive [53,0–58,0] %.

(152)

Podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovým dovozem z Číny a Turecka a obdobným výrobkem byly podobné. Přesněji řečeno, dovážené výrobky soutěžily mezi sebou navzájem i s hlavičkovými plochými profily vyráběnými v Unii, protože musí splňovat stejné technické normy a musí být certifikovány stejnými institucemi, aby byly způsobilé pro zamýšlené konečné použití. Hlavičkové ploché profily pocházející ze všech zdrojů se prodávají prostřednictvím stejných prodejních kanálů a podobným kategoriím zákazníků. Výrobci lodí používají stejné hlavičkové ploché profily ke stejnému účelu a rozlišují pouze technické aspekty výrobku (např. šířka, délka, jakost oceli atd.), nikoli původ výrobku.

(153)

Proto byla splněna všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení a dovoz z Číny a Turecka byl pro účely stanovení újmy posouzen souhrnně.

4.3.2. Objem dovozu z dotčených zemí a jeho podíl na trhu

(154)

Komise stanovila objem dovozu z Číny a Turecka na základě ověřených údajů spolupracujících vyvážejících výrobců. Ověřené údaje těchto výrobců byly považovány za přesnější než údaje Eurostatu, protože Eurostat vykazuje veškeré dovážené výrobky kódu KN pro hlavičkové ploché profily. Tento kód zahrnuje rovněž hlavičkové ploché profily s rozměry, které nespadají do definice výrobku v rámci tohoto šetření.

(155)

Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě podílu tohoto dovozu na celkové spotřebě v Unii. Jak je vysvětleno ve 146. bodě odůvodnění, spotřeba v Unii byla založena na objemu prodeje hlavičkových plochých profilů výrobního odvětví Unie v Unii a celkového dovozu ze třetích zemí do Unie. Objem dovozu z jiných třetích zemí, jak je rovněž uvedeno v tabulce 3 níže, byl stanoven na základě údajů Eurostatu. Při odhadu, která část těchto dovozů se týkala dotčeného výrobku, se Komise řídila předpoklady vysvětlenými v oddíle C.1.1.1 podnětu. Žadatel odhadl, že v letech 2019 a 2020 se 25 % dovozu ze Spojeného království týkalo výrobku, který je předmětem šetření, a v ostatních letech, kdy známý výrobce ve Spojeném království rozšířil svůj sortiment hlavičkových plochých profilů, to bylo 45 %. Žadatel dále odhadl, že 75 % dovozu ze všech ostatních zemí se týkalo výrobku, který je předmětem šetření. Na základě dostupných informací považovala Komise tyto předpoklady za přiměřený odhad dovozu výrobku, který je předmětem šetření.

(156)

Dovoz do Unie z dotčených zemí se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

2019

2020

2021

Období šetření

Objem dovozu z ČLR

[1 200 –1 600 ]

[800 –1 200 ]

[2 800 –3 200 ]

[2 000 –2 400 ]

Index

100

204

151

Objem dovozu z Turecka

[37 000 –41 000 ]

[23 000 –27 000 ]

[24 000 –28 000 ]

Index

100

Objem dovozu z dotčených zemí

[38 200 –42 600 ]

[23 800 –28 200 ]

[26 800 –31 200 ]

[26 000 –30 400 ]

Index

100

Podíl ČLR na trhu (v %)

[1,1 –3,1 ]

[1,4 –3,4 ]

[6,0 –8,0 ]

[4,0 –6,0 ]

Index

100

113

324

223

Podíl Turecka na trhu (v %)

[53,0 –58,0 ]

[57,0 –62,0 ]

[55,0 –60,0 ]

[53,0 –58,0 ]

Index

100

107

104

Podíl dotčených zemí na trhu (v %)

[54,1 –61,1 ]

[58,4 –65,4 ]

[61,0 –68,0 ]

[57,0 –64,0 ]

Index

100

107

112

104

Zdroj:

Podnět, odpovědi žadatele na dotazník, spolupracující vyvážející výrobci a Eurostat

(157)

Objem dovozu z dotčených zemí se mezi rokem 2019 a obdobím šetření snížil o 30 %, přičemž v roce 2020 prudce poklesl a poté se do období šetření částečně zotavil. Zároveň se jejich podíl na trhu zvýšil o 4 %. Pokles objemu dovozu z dotčených zemí se časově shodoval s poklesem spotřeby Unie o 32 % ve stejném období, jak je vysvětleno ve 149. bodě odůvodnění. Vzhledem k tomu, že dotčené země si v době klesající spotřeby dokázaly zachovat svůj podíl na trhu, ba dokonce jej zvýšit, bylo toto zvýšení podílu na trhu na úkor ostatních účastníků trhu, zejména výrobního odvětví Unie. Během období šetření se podíl dotčených zemí na trhu ve srovnání s rokem 2021 opět snížil o osm procent, ale zůstal na vyšší úrovni, než jaký byl jejich podíl na trhu v roce 2019. Tento pokles podílu dotčených zemí na trhu do značné míry souvisel s výrazným zvýšením prodeje žadatele jednomu důležitému zákazníkovi během období šetření. Informace, které má Komise k dispozici, však neprokázaly, že by tento nárůst byl strukturální nebo že by tento trend pokračoval i po skončení období šetření.

4.3.3. Ceny dovozu z dotčených zemí, cenové podbízení a stlačování cen

(158)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě ověřených údajů spolupracujících vyvážejících výrobců v souladu se stanovením objemu dovozu, jak je vysvětleno ve 154. až 155. bodě odůvodnění. Cenové podbízení u dovážených výrobků bylo stanoveno na základě údajů od spolupracujících vyvážejících výrobců a spolupracujícího výrobce v Unii.

(159)

Vážená průměrná cena dovozu do Unie z dotčených zemí se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

2019

2020

2021

Období šetření

ČLR

[800 –900 ]

[850 –1 000 ]

[1 000 –1 200 ]

Index

100

108

133

Turecko

[700 –800 ]

[850 –1 000 ]

[1 000 –1 200 ]

Index

100

119

139

Zdroj:

Spolupracující vyvážející výrobci

(160)

Dovozní ceny se v případě Číny zvýšily o 33 % a v případě Turecka o 39 %. Tento nárůst byl do značné míry způsoben zvýšením cen surovin a energií v důsledku pandemie COVID-19 a později během období šetření také probíhající válkou na Ukrajině. Během posuzovaného období však prodejní ceny v Unii vzrostly ještě více, a to o 46 %.

(161)

Cenové podbízení během období šetření zjistila Komise srovnáním:

1)	vážených průměrných prodejních cen jednotlivých typů výrobku spolupracujícího výrobce v Unii pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie, upravených na úroveň cen ze závodu; a

2)	odpovídajících vážených průměrných cen jednotlivých typů výrobku z dovozu spolupracujících vyvážejících výrobců z Číny a Turecka účtovaných prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě cen CIF (náklady, pojištění a přepravné) s příslušnou úpravou o náklady po dovozu.

(162)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu spolupracujícího výrobce v Unii v období šetření. Ukázalo se, že dovážené výrobky vykazují na trhu Unie vážené průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 6,5 % v případě Číny a 11,1 % v případě Turecka.

(163)

Komise navíc zjistila existenci stlačení cen. Jak ukazuje tabulka 8, výrobní odvětví Unie skutečně prodávalo během celého období šetření pod výrobními náklady. V důsledku značného cenového tlaku způsobeného levným dumpingovým dovozem bylo výrobnímu odvětví Unie zabráněno zvýšit své prodejní ceny, aby dosáhlo ziskové situace, což vedlo ke ztrátám během celého posuzovaného období. Komise zejména zjistila prodej pod cenou ve výši 21,7 % u Číny a 30,0 % u Turecka.

4.4. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.4.1. Obecné poznámky

(164)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzeny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(165)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v podnětu a ověřených údajů spolupracujícího výrobce v Unii. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii, kteří v posuzovaném období vyráběli a prodávali dotčený výrobek na trhu Unie. Jak je vysvětleno ve 147. bodě odůvodnění, na počátku posuzovaného období existovali tři výrobci v Unii, z nichž v průběhu období šetření zůstali pouze dva, a to z důvodu úpadku společnosti Laminorul. Mikroekonomické ukazatele Komise posuzovala na základě údajů obsažených v odpovědi na dotazník od spolupracujícího výrobce v Unii. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní, zejména proto, že spolupracující výrobce v Unii představoval v období šetření více než 75 % celkové výroby v Unii.

(166)

Posuzovanými makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(167)

Posuzovanými mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

4.4.2. Makroekonomické ukazatele

4.4.2.1. Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(168)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

2019

2020

2021

Období šetření

Objem výroby (v tunách)

[25 000 –30 000 ]

[12 500 –15 500 ]

[13 500 –17 000 ]

[15 000 –18 000 ]

Index

100

Výrobní kapacita (v tunách)

[65 000 –85 000 ]

[48 000 –63 000 ]

[39 000 –52 000 ]

Index

100

Využití kapacity (v %)

[33 –39 ]

[22 –27 ]

[30 –36 ]

[32 –38 ]

Index

100

Zdroj:

Podnět a ověřené údaje žadatele

(169)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížil. Částečně to bylo způsobeno výše uvedeným úpadkem společnosti Laminorul, ale také objemy výroby dvou zbývajících společností vykázaly v roce 2020 prudký pokles (58). Ačkoli se objem výroby v následujících letech opět zvýšil, během období šetření stále zdaleka nedosahoval objemu výroby v roce 2019. Tento pokles během posuzovaného období je rovněž v souladu s poklesem spotřeby v Unii v průběhu stejných let.

(170)

Výrobní kapacita se během posuzovaného období rovněž snížila v důsledku úpadku společnosti Laminorul. Výrobní kapacita dvou zbývajících společností zůstala během posuzovaného období stabilní. Míra využití kapacity se však během posuzovaného období o 2 % snížila, a to po prudkém poklesu v roce 2020 způsobeném snížením spotřeby a souvisejícího objemu výroby v důsledku pandemie COVID-19, jak je vysvětleno ve 149. bodě odůvodnění. U zbývajících dvou společností se míra využití kapacity mezi rokem 2019 a obdobím šetření ještě více snížila. (59)

4.4.2.2. Objem prodeje a podíl na trhu

(171)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

2019

2020

2021

Období šetření

Objem prodeje na trhu Unie (v tunách)

[25 000 –29 000 ]

[11 000 –15 000 ]

[12 000 –16 000 ]

[15 000 –19 000 ]

Index

100

Podíl na trhu (v %)

[35 –40 ]

[27 –32 ]

[28 –33 ]

[32 –37 ]

Index

100

Zdroj:

Podnět, odpovědi žadatele na dotazník, spolupracující vyvážející výrobci a Eurostat

(172)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se během posuzovaného období snížil o 38 %, přičemž v roce 2020 prudce poklesl, načež se do období šetření částečně zotavil. Ve stejném období se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o 9 %. Klesající trend objemu prodeje, i když o něco méně strmý, je patrný i při pohledu na samotné dvě zbývající společnosti, ačkoli v roce 2021 a v období šetření opět získaly určitý podíl na trhu (60). Pokles podílu na trhu a objemu prodeje v Unii v roce 2020 odpovídal úpadku společnosti Laminorul. Ačkoli se spotřeba v Unii, objem dovozu a prodeje v roce 2020 snížily v důsledku dopadu pandemie COVID-19, jak je vysvětleno ve 149. bodě odůvodnění, část objemu prodeje dříve přičítána společnosti Laminorul byla nahrazena dovozem, nikoli prodejem jiných výrobců v Unii. To je zřejmé z údajů obsažených v tabulkách 3 a 6, které ukazují, že podíl Číny a Turecka na trhu se v roce 2020 zvýšil, zatímco výrobní odvětví Unie svůj podíl na trhu ztratilo. Po roce 2020 dokázalo výrobní odvětví Unie získat část ztraceného podílu na trhu zpět, nedosáhlo však úrovně před rokem 2020.

4.4.2.3. Růst

(173)

Jak je vysvětleno ve 169. a 170. bodě odůvodnění, objem výroby a míra využití kapacity výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížily, což vedlo k vyšším fixním nákladům na jednotku výroby. Současně se poptávka po hlavičkových plochých profilech v roce 2020 výrazně snížila, načež se až do období šetření mírně zotavovala. V souvislosti s poklesem spotřeby ztratilo výrobní odvětví Unie značný objem prodeje a podíl na trhu. Některé objemy prodeje a podíl na trhu se mu podařilo znovu získat pouze na úkor prodejních cen, které zůstaly trvale nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie, jak je vysvětleno níže v oddíle 4.4.3.1. Proto se také zhoršily vyhlídky výrobního odvětví Unie na růst.

4.4.2.4. Zaměstnanost a produktivita

(174)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

2019

2020

2021

Období šetření

Počet zaměstnanců

[250 –300 ]

[130 –160 ]

Index

100

Produktivita (v tunách na zaměstnance)

[100 –110 ]

[95 –105 ]

[103 –113 ]

[115 –125 ]

Index

100

103

115

Zdroj:

Podnět, ověřené údaje žadatele a databáze Orbis van Dijk ()

(175)

Zaměstnanost v tomto odvětví vykazovala podobný trend jako výroba a spotřeba na trhu Unie a během posuzovaného období prudce klesla o 48 %. To bylo způsobeno zejména úpadkem společnosti Laminorul, ale zaměstnanost se snížila i u žadatele, ačkoli se od svého minima v roce 2020 do období šetření mírně zotavila (62). Tento pokles se odvíjel od klesajícího trendu pozorovaného u spotřeby v Unii v roce 2020 a jejího částečného oživení až do období šetření.

(176)

Současně se produktivita od roku 2019 do období šetření zvýšila o 15 %. Tento údaj je však ovlivněn skutečností, že společnost Laminorul v roce 2019 propustila velkou část svých zaměstnanců, ale přesto měla v roce 2019 (a v menší míře i v roce 2020) ještě obrat. Produktivita dvou zbývajících výrobců v Unii se během posuzovaného období snížila (63). Klesající produktivita dvou zbývajících výrobců v Unii poukazuje na zvýšení nákladů práce na jednu tunu vyrobených hlavičkových plochých profilů.

4.4.2.5. Velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(177)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčených zemí byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(178)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

4.4.3. Mikroekonomické ukazatele

4.4.3.1. Ceny a faktory ovlivňující ceny

(179)

Průměrné jednotkové prodejní ceny spolupracujícího výrobce v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

2019

2020

2021

Období šetření

Průměrná jednotková prodejní cena v Unii (v EUR za tunu)

[850 –950 ]

[1 000 –1 150 ]

[1 200 –1 400 ]

Index

100

118

146

Jednotkové výrobní náklady (v EUR za tunu)

[950 –1 050 ]

[1 100 –1 250 ]

[1 300 –1 500 ]

Index

100

121

141

Zdroj:

Ověřené údaje žadatele

(180)

Průměrné prodejní ceny spolupracujícího výrobce v Unii se v posuzovaném období zvýšily o 46 %, zatímco jednotkové výrobní náklady se ve stejném období zvýšily o něco méně, a to o 41 %. Po celé posuzované období však byly prodejní ceny trvale nižší než průměrné výrobní náklady. To znamená, že výrobce v Unii nedokázal zvýšit své prodejní ceny na takovou úroveň, aby pokryl zvýšené výrobní náklady.

(181)

Prodej obdobného výrobku na trhu Unie byl založen buď na rámcových smlouvách s odběrateli, které stanovily množství a ceny na následující období (od jednoho roku do několika měsíců), nebo vycházel z kotací a spotových cen. Spolupracující výrobce v Unii měl proto při novém projednávání smluv nebo poskytování cenových nabídek možnost zvýšit prodejní ceny v souvislosti s rostoucími cenami surovin a energie. V posuzovaném období se mu to však nepodařilo v potřebném rozsahu, neboť cenový tlak ze strany dovozu, který pokračoval ve vysokých objemech, byl značný. To vedlo k trvalé ztrátovosti spolupracujícího výrobce v Unii, jak je vysvětleno v oddíle 4.4.3.4 níže.

4.4.3.2. Náklady práce

(182)

Průměrné náklady práce spolupracujícího výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

2019

2020

2021

Období šetření

Průměrné náklady práce na zaměstnance (v EUR)

[48 000 –53 000 ]

[45 000 –50 000 ]

[53 000 –58 000 ]

Index

100

112

Zdroj:

Ověřené údaje žadatele

(183)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se během posuzovaného období zvýšily o 12 %. Důvodem bylo snížení počtu zaměstnanců, aniž by došlo k podobnému snížení fixních nákladů.

4.4.3.3. Zásoby

(184)

Úroveň zásob spolupracujícího výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

2019

2020

2021

Období šetření

Konečný stav zásob (v tunách)

[2 000 –2 500 ]

[1 600 –2 100 ]

[2 000 –2 500 ]

[2 300 –2 800 ]

Index

100

104

117

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby

[11 –14 ]

[14 –17 ]

[15 –18 ]

[16 –19 ]

Index

100

129

136

141

Zdroj:

Ověřené údaje žadatele

(185)

Zásoby se nejdříve v roce 2020 snížily o 18 % a poté se po zbytek posuzovaného období zvyšovaly, až dosáhly úrovně o 17 % vyšší než v roce 2019. Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby se během celého posuzovaného období zvyšoval a dosáhl 16 až 19 % roční výroby. Tato situace měla negativní dopad na finanční situaci spolupracujícího výrobce v Unii.

4.4.3.4. Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

(186)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u spolupracujícího výrobce v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

2019

2020

2021

Období šetření

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje)

[(–11 )–(–7 )]

[(–10,5 )–(–6,5 )]

[(–10 )–(–6 )]

[(–6 )–(–3 )]

Index

- 100

-94

-91

-46

Peněžní tok (v EUR)

[700 000 – 800 000 ]

[(– 700 000 ) – (– 600 000 )]

[(–1 700 000 ) – (–1 400 000 )]

[25 000 – 30 000 ]

Index

100

-84

- 208

Investice (v EUR)

[1 000 000 – 1 200 000 ]

[1 250 000 – 1 450 000 ]

[600 000 – 700 000 ]

[650 000 – 750 000 ]

Index

100

122

Návratnost investic (v %)

[(–51 )–(–46 )]

[(–28 )–(–23 )]

[(–26 )–(–21 )]

[(–18 )–(–13 )]

Index

- 100

-53

-51

-35

Zdroj:

Ověřené údaje žadatele

(187)

Komise stanovila ziskovost spolupracujícího výrobce v Unii tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Spolupracujícímu výrobci v Unii se během posuzovaného období podařilo snížit své ztráty, nicméně i tak zůstal po celé období ztrátový. Skutečnost, že v období šetření své ztráty v porovnání s předchozími roky snížil, byla do značné míry způsobena jeho zvýšenou schopností, spojenou s přizpůsobením jeho obchodní strategie, opakovaně vyjednávat a přizpůsobovat své ceny zvýšeným nákladům na energii a suroviny. Avšak vzhledem k přetrvávajícímu cenovému tlaku ze strany levného dovozu z dotčených zemí, který během posuzovaného období dokonce dokázal zvýšit svůj již tak vysoký podíl na trhu, se spolupracujícímu výrobci v Unii nepodařilo promítnout do cen pro své odběratele všechny náklady.

(188)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku byl až do období šetření klesající, přičemž v letech 2020 a 2021 byl peněžní tok záporný, a během období šetření opět rostl, přičemž v průběhu celého posuzovaného období došlo k celkovému poklesu o 96 %. Tento negativní trend ukázal, že spolupracující výrobce v Unii se potýkal s obtížemi při samofinancování svých činností, což bylo dalším ukazatelem jeho zhoršující se finanční situace.

(189)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech z čisté účetní hodnoty investic. Spolupracující výrobce v Unii průběžně investoval do zlepšení efektivity svých výrobních zařízení, například do pořízení nových tryskacích a lakovacích strojů, které umožňují provádět ty části výrobního procesu, které byly dříve zadávány externím dodavatelům, čímž se zvyšuje efektivita a zkracují dodací lhůty. Jeho schopnost investovat však byla vzhledem k jeho trvale ztrátové situaci omezená. Kromě toho návratnost investic, ačkoli se v průběhu posuzovaného období zlepšovala, zůstala po celé období záporná. Spolupracující výrobce v Unii proto nebyl schopen dosáhnout dostatečného zisku, aby pokryl své investice.

(190)

Schopnost spolupracujícího výrobce v Unii získat kapitál byla ovlivněna jeho nepříznivou finanční situací. Přetrvávající ztráty a čistý peněžní tok poukazovaly na vážné obavy, pokud jde o jeho likviditu a schopnost získat kapitál k financování své provozní činnosti a potřebných investic.

4.4.4. Závěr ohledně újmy

(191)

Výrobní odvětví Unie utrpělo během celého posuzovaného období újmu. Trvale ztrátová situace výrobního odvětví Unie po celé toto období odpovídala významnému objemu dovozu z dotčených zemí za ceny nižší, než jsou výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Jak je uvedeno v oddíle 4.3.3, ceny výrobního odvětví Unie byly výrazně podbízené a stlačené dovozem z dotčených zemí.

(192)

V období celkového poklesu spotřeby v Unii a po částečném oživení po počátečním významném poklesu prodeje hlavičkových plochých profilů v Unii v roce 2020 převýšil nárůst objemu dovozu z dotčených zemí nárůst objemu prodeje v Unii na trhu Unie. Po počátečním poklesu o 35 % v roce 2020 se objem dovozu z dotčených zemí zvýšil na úroveň 70 % objemu dovozu z roku 2019. Objem prodeje výrobního odvětví Unie zaznamenal počáteční pokles o 53 % a zotavil se na úroveň pouze 62 % objemu prodeje z roku 2019.

(193)

Současně se zvýšily prodejní ceny jak pro výrobní odvětví Unie, tak pro obě dotčené země. Zatímco však výrobní odvětví Unie nedokázalo trvale zvyšovat svou cenovou úroveň tak, aby dosáhlo ziskového stavu, rozdíl mezi prodejními cenami výrobního odvětví Unie a dovozními cenami z obou dotčených zemí se zvyšoval. Ceny v Unii se během posuzovaného období zvýšily o 46 %, zatímco dovozní ceny z ČLR se během stejného období zvýšily o 33 % a z Turecka o 39 %. To mělo za následek, že navzdory zvýšení cen dovozu i prodeje v Unii vyvíjely ceny dovozu z obou dotčených zemí na prodejní ceny výrobního odvětví Unie rostoucí cenový tlak. V důsledku toho bylo výrobní odvětví Unie nuceno pokračovat v prodeji se ztrátou a mezi rokem 2019 a obdobím šetření ztratilo svůj podíl na trhu ve prospěch dotčených zemí. Přestože výrobní odvětví Unie během období šetření znovu získalo část svého ztraceného podílu na trhu, tento podíl nedosáhl úrovně z roku 2019. Jak je vysvětleno ve 157. bodě odůvodnění, zvýšení podílu na trhu během období šetření nemělo strukturální povahu, ale do značné míry souviselo s dočasným zvýšením objednávek od konkrétního zákazníka.

(194)

Téměř všechny ukazatele újmy vykazovaly během celého posuzovaného období celkově negativní trend. Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity se v souladu s poklesem objemu prodeje a podílu na trhu výrazně zhoršily. Zpočátku se ukazatele v roce 2020 vyvíjely negativně, což bylo způsobeno především pandemií COVID-19 a úpadkem společnosti Laminorul, jak je vysvětleno ve 149., 160., 170. a 172. bodě odůvodnění. Od roku 2020 se Unie dokázala do určité míry zotavit, protože poptávka po hlavičkových plochých profilech a spotřeba v Unii v důsledku pandemie COVID-19 opět vzrostly. Ačkoli však ukazatele újmy vykazovaly od roku 2020 zlepšení, během období šetření se všechny nacházely stále hluboko pod úrovní před rokem 2020. Vzhledem k tomu, že přetrvával vysoký objem dumpingového dovozu z dotčených zemí za ceny, jež jsou nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie, a vysoký podíl tohoto dovozu na trhu, se výrobní odvětví Unie nedokázalo zotavit v míře nezbytné k tomu, aby dosáhlo stabilní a ziskové finanční situace.

(195)

Během posuzovaného období se čisté investice snížily o 36 %, přičemž návratnost investic zůstala záporná. Peněžní tok během posuzovaného období drasticky kolísal a od roku 2020 byl převážně záporný nebo se blížil nule. To ovlivnilo schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svůj provoz.

(196)

Počet zaměstnanců se ve stejném období snížil o 48 %, což bylo z velké části způsobeno úpadkem společnosti Laminorul v roce 2020, ale podobný klesající trend byl patrný i u ostatních výrobců v Unii. Současně se snížila produktivita (pokud se neberou v úvahu prodeje společnosti Laminorul, jak je vysvětleno v 176. bodě odůvodnění), což vedlo k vyšším nákladům práce na jednu tunu hlavičkových plochých profilů.

(197)

Jak je uvedeno výše, hospodářské ukazatele, jako je ziskovost, peněžní tok a návratnost investic, byly během posuzovaného období záporné. To ovlivnilo schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat provoz, provádět nezbytné investice a opatřit si kapitál, což bránilo jeho růstu a dokonce ohrožovalo jeho přežití.

(198)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

5. PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

(199)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými činiteli. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčených zemí, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito faktory byly dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, pandemie COVID-19 ovlivňující spotřebu Unie, zvýšení cen energií a údajná nedostatečná diverzifikace výrobků.

5.1. Účinky dumpingového dovozu

(200)

Komise zkoumala vývoj objemu dovozu z dotčených zemí a jeho dopad na výrobní odvětví Unie, jak vyžaduje čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

5.1.1. Objem dumpingového dovozu z dotčených zemí a jeho podíl na trhu

(201)

Množství dovozu z dotčených zemí se během posuzovaného období snížilo o 30 %. Tento pokles, jak je vysvětleno v 157. bodě odůvodnění, se shodoval s podobným poklesem spotřeby v Unii, který byl způsoben zejména pandemií COVID-19 a následným poklesem poptávky po stavbě lodí a souvisejících vstupech, jako jsou hlavičkové ploché profily. Jak je však vysvětleno ve 192. až 193. bodě odůvodnění, zjištěný nárůst objemu dovozu po roce 2020 byl větší než nárůst objemu prodeje v Unii ve stejném období.

(202)

V roce 2020 ztratilo výrobní odvětví Unie svůj podíl na trhu, zejména z důvodu zániku společnosti Laminorul. Jak je uvedeno v tabulkách 3 a 6, podíl na trhu, který dříve držela společnost Laminorul, připadl částečně Turecku a Číně. Dotčené země v letech 2019 až 2021 neustále zvyšovaly svůj podíl na trhu. Během období šetření dotčené země opětovně ztratily část svého podílu na trhu, který získaly v předchozích letech, ve prospěch výrobního odvětví Unie. I když se však výrobnímu odvětví Unie podařilo získat zpět část svého podílu na trhu, který ztratilo v roce 2020, dosud teto podíl nedosáhl úrovně před rokem 2020. Podíl dovozu z dotčených zemí na trhu se zvýšil z [54,1–61,1] % v roce 2019 na [57,0–64,0] % v období šetření, tj. o 4 %, zatímco výrobní odvětví Unie ve stejném období podíl na trhu ztratilo. V důsledku toho došlo k významnému nárůstu dumpingového dovozu ve smyslu čl. 3 odst. 3 základního nařízení.

5.1.2. Cena dumpingového dovozu z dotčených zemí a cenový účinek

(203)

Kromě toho se tento dovoz během celého posuzovaného období uskutečňoval za ceny významně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Ačkoli výrobní odvětví Unie bylo schopno v průběhu posuzovaného období zvýšit své ceny, aby částečně pokrylo zvýšené ceny surovin a vstupů, nedokázalo zvýšit své ceny v plném rozsahu nezbytném k pokrytí svých výrobních nákladů. Ačkoli dovozní ceny z Číny i z Turecka se během posuzovaného období rovněž zvyšovaly, rostly v menší míře než ceny výrobního odvětví Unie a začínaly na nižší cenové úrovni. Průměrná dovozní cena z Číny i Turecka byla ve skutečnosti trvale nižší, než činily výrobní náklady výrobního odvětví Unie po celé posuzované období.

(204)

Cenový tlak vyvíjený levným dovozem z Číny i z Turecka způsobil, že výrobní odvětví Unie nemělo jinou možnost než se řídit tímto nastavením cen, aby se pokusilo znovu získat objem prodeje, který ztratilo v roce 2020, v období snížené spotřeby a rostoucích výrobních nákladů. Přestože se výrobnímu odvětví Unie v období šetření podařilo zvýšit objem prodeje po roce 2020 na 62 % úrovně z roku 2019, nedokázalo tohoto zvýšení dosáhnout ve stejném rozsahu, v jakém se zvýšila spotřeba Unie (která v období šetření činila 68 % úrovně z roku 2019) a dovoz z dotčených zemí (na 70 % úrovně z roku 2019). To následně vedlo k tomu, že spolupracující výrobce v Unii byl po celé posuzované období trvale ve ztrátové situaci. Podobný negativní vývoj vykázaly ve stejném období i další finanční ukazatele, jako je návratnost investic a peněžní tok. Přestože se návratnost investic během posuzovaného období zlepšila, zůstala po celou dobu trvale záporná, zatímco peněžní tok se v období šetření vrátil pouze na 4 % úrovně z roku 2019.

5.1.3. Příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a Turecka a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie

(205)

Zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie se časově shodovalo s významnou přítomností dumpingového dovozu z dotčených zemí. V souvislosti se zmenšujícím se trhem měl zvýšený podíl dovozu z dotčených zemí na trhu v kombinaci s jeho nízkými průměrnými prodejními cenami negativní dopad na finanční situaci výrobního odvětví Unie. Přestože se výrobní odvětví Unie dokázalo až do období šetření do určité míry z poklesu objemu prodeje a podílu na trhu, k němuž došlo v roce 2020, zotavit, nedokázalo zvýšit své prodejní ceny natolik, aby plně pokryly výrazně zvýšené výrobní náklady, a to z důvodu zvýšeného dumpingového dovozu dotčeného výrobku z dotčených zemí. Levný dovoz z dotčených zemí tak způsobil stlačování cen.

(206)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise předběžně stanovila, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dumpingovým dovozem z dotčených zemí ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. Tato újma měla účinky jak na objem, tak na ceny.

5.2. Vliv dalších faktorů

5.2.1. Dovoz z třetích zemí

(207)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

Země

2019

2020

2021

Období šetření

Spojené království

Objem (v tunách)

[2 000 – 2 400 ]

[2 800 – 3 200 ]

[1 000 – 1 400 ]

[1 700 – 2 100 ]

Index

100

140

Podíl na trhu (v %)

[2,0 –4,0 ]

[5,0 –7,0 ]

[1,5 –3,5 ]

[2,5 –4,5 ]

Průměrná cena

[700 – 800 ]

[650 – 750 ]

[800 – 950 ]

[1 150 – 1 350 ]

Index

100

110

167

Jiné třetí země

Objem (v tunách)

[0 –10 ]

[300 – 600 ]

[200 – 500 ]

[100 – 400 ]

Index

100

11 295

8 086

6 324

Podíl na trhu (v %)

[0,0 –0,5 ]

[1,0 –1,5 ]

[0,5 –1,0 ]

[0,3 –0,8 ]

Průměrná cena

[1 100 – 1 200 ]

[700 – 850 ]

[1 100 – 1 300 ]

Index

100

101

104

Celkový dovoz ze všech třetích zemí kromě dotčených zemí

Objem (v tunách)

[2 000 – 2 400 ]

[3 100 – 3 800 ]

[1 200 – 1 900 ]

[1 800 – 2 500 ]

Index

100

162

Podíl na trhu (v %)

[2,0 –4,5 ]

[6,0 –8,5 ]

[2,0 –4,5 ]

[2,8 –5,3 ]

Průměrná cena

[700 – 800 ]

[800 – 950 ]

[1 150 – 1 350 ]

Index

100

109

165

Zdroj:

Podnět, odpovědi žadatele na dotazník, spolupracující vyvážející výrobci a Eurostat

(208)

Jedinou další třetí zemí, ze které se v posuzovaném období do Unie dovážely významné objemy hlavičkových plochých profilů, bylo Spojené království. Hlavičkové ploché profily vyráběné ve Spojeném království však představovaly výrobek, který byl předmětem šetření, pouze částečně. Společnost British Steel, jediný známý výrobce hlavičkových plochých profilů ve Spojeném království, vyráběla v roce 2019 pouze hlavičkové ploché profily o šířce 200 mm a více, od roku 2020 o šířce 180 mm a více a v současné době také o šířce 160 mm a více (64). Jak je vysvětleno ve 154. bodě odůvodnění, statistické informace o hlavičkových plochých profilech, které má Eurostat za posuzované období k dispozici, zahrnují všechny velikosti hlavičkových plochých profilů, nikoli pouze výrobek, který je předmětem šetření. Na základě informací uvedených v podnětu Komise odhadla část objemu dovozu zaznamenaného Eurostatem, která se týkala dotčeného výrobku v jednotlivých letech.

(209)

Jak je uvedeno ve 157. a 172. bodě odůvodnění, dovoz z dotčených zemí i objem prodeje výrobního odvětví Unie v roce 2020 výrazně poklesly a v následujících letech došlo k částečnému zotavení. Současně se dovoz ze Spojeného království v roce 2020 zvýšil o 40 %, v roce 2021 klesl na pouhou polovinu objemu z roku 2019 a následně se opět zvýšil na úroveň o 16 % nižší než v roce 2019. Spolupracující uživatel vysvětlil, že výrobce ve Spojeném království vyrábí hlavičkové ploché profily (a vyváží je) nepravidelně a pouze tehdy, když nevyužívá svou výrobní kapacitu pro jiné výrobky.

(210)

Zjištěné nárůsty a poklesy objemů dovozu ze Spojeného království neodpovídaly souběžnému poklesu a nárůstu dovozu z dotčených zemí ani prodejům výrobního odvětví Unie. Kromě toho byly dovozní ceny ze Spojeného království výrazně nad úrovní cen dovozu hlavičkových plochých profilů z dotčených zemí a blížily se cenám výrobního odvětví Unie během období šetření.

(211)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a s ohledem na vysoký objem dovozu za nízké ceny z dotčených zemí ve srovnání s dovozem z jiných třetích zemí Komise předběžně dospěla k závěru, že dovoz z jiných třetích zemí nezmírnil příčinnou souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z dotčených zemí.

5.2.2. Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(212)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka č. 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii

2019

2020

2021

Období šetření

Objem vývozu (v tunách)

[1 700 – 2 100 ]

[1 600 – 2 000 ]

[800 – 1 000 ]

[300 – 500 ]

Index

100

Průměrná cena (v EUR/t)

[800 – 900 ]

[700 – 800 ]

[1 200 – 1 350 ]

0 (*1)

Index

100

161

0 (*1)

Zdroj:

Eurostat, podnět a ověřené údaje žadatele týkající se objemů vývozu, průměrná cena u žadatele

(213)

Vývoz výrobního odvětví Unie se od roku 2019 neustále snižoval, až v období šetření dosáhl zanedbatelného objemu. Jako jednu z příčin tohoto snížení výrobní odvětví Unie uvedlo celosvětový pokles spotřeby v důsledku pandemie COVID-19, jakož i konkurenci zejména tureckého levného vývozu, který probíhal nejen na domácím trhu, ale i na trzích třetích zemí.

(214)

Vývoz tvořil pouze malou část celkového prodeje výrobního odvětví Unie, přičemž v roce 2019 představoval [5–9] % jeho výroby a během období šetření se snížil na [3–1] %. Ačkoli tedy pokles vývozní výkonnosti mohl přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, jak rovněž tvrdila vláda Turecka ve svých připomínkách k zahájení řízení, dospěla Komise předběžně k závěru, že vzhledem k vysokému podílu prodeje v Unii ve srovnání s prodejem na vývoz během celého posuzovaného období nezmírnil pokles prodeje na vývoz příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

5.2.3. Pandemie COVID-19 a snížená spotřeba

(215)

Vláda Turecka a společnosti Özkan a Fincantieri ve svých připomínkách k zahájení řízení poukázaly na skutečnost, že pandemie COVID-19 a souběžný pokles spotřeby přispěly k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nebo ji přímo způsobily. Jak ukazuje tabulka 2, spotřeba hlavičkových plochých profilů v Unii se během posuzovaného období snížila o 32 %, což opravdu souviselo zejména s pandemií COVID-19, jak je uvedeno v 149. bodě odůvodnění. Současně však ještě více poklesl prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie, a to o 38 %. Situace působící újmu způsobená významným objemem dovozu za ceny nižší, než jsou výrobní náklady výrobního odvětví Unie, navíc existovala již v roce 2019, přičemž pandemie COVID-19 začala mít dopad až od roku 2020. Proto by pandemie COVID-19 a z ní vyplývající pokles spotřeby hlavičkových plochých profilů v Unii měly být v roce 2020 považovány spíše za zhoršující faktor než za příčinu situace způsobující újmu výrobnímu odvětví Unie.

(216)

Na tomto základě Komise předběžně dospěla k závěru, že vývoj spotřeby v Unii nezmírnil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

5.2.4. Zvýšení cen energie

(217)

Turecká vláda tvrdila, že zvýšení cen energií od konce roku 2021, a zejména v roce 2022 v důsledku vojenské agrese Ruské federace vůči Ukrajině, ovlivnilo situaci žadatele, která mu působila újmu, a nemělo by být přičítáno dovozu z dotčených zemí.

(218)

Jak však vyplývá z tabulky 8, výrobní odvětví Unie dokázalo od roku 2021 do období šetření zvýšit své prodejní ceny z [1 000–1 150] EUR na [1 200–1 400] EUR. Tento nárůst o přibližně 24 % převýšil nárůst výrobních nákladů ve stejném období, což naznačuje, že zvýšení nákladů nebo cen energie mohlo být přeneseno na odběratele. Přesto však výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit své prodejní ceny tak, aby plně pokryly jeho celkové výrobní náklady, a to v důsledku cenového tlaku, který vyvíjel přetrvávající levný dovoz z dotčených zemí.

(219)

Jak je vysvětleno ve 163., 180. a 181. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie nedokázalo během celého posuzovaného období přiměřeně upravit své prodejní ceny tak, aby dosáhlo ziskového stavu. Vzhledem k tomu, že tento trend byl pozorován po dlouhou dobu, nelze jej vysvětlit pouze zvýšením nákladů na energii v období šetření. Tato nemožnost upravit prodejní ceny se časově shoduje s nárůstem podílu dumpingového dovozu z dotčených zemí na trhu na významné úrovni cenového podbízení, což stlačilo prodejní ceny výrobního odvětví Unie, a výrobní odvětví Unie se tak nemohlo vrátit do ziskové situace.

(220)

Komise proto předběžně dospěla k závěru, že vývoj cen energie nemůže být příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

5.2.5. Diverzifikace produktů

(221)

Společnost Özkan tvrdila, že újma způsobená výrobnímu odvětví Unie byla částečně způsobena skutečností, že v odvětví stavby lodí je běžnou praxí nakupovat všechny různé velikosti a typy hlavičkových plochých profilů pro daný projekt z jednoho a téhož zdroje, což usnadňuje jejich dohledatelnost. Jelikož výrobní odvětví Unie vyrábělo pouze hlavičkové ploché profily do šířky 204 mm, nemělo podle společnosti Özkan soutěžní výhodu, kterou měla společnost Özkan, neboť vyráběla hlavičkové ploché profily všech velikostí.

(222)

Komise však nenašla žádné důkazy o údajné praxi výrobců lodí nakupovat veškeré hlavičkové ploché profily z jednoho zdroje, a ani společnost Özkan takové důkazy nepředložila. Naopak, spolupracující uživatel i dovozce, který není ve spojení, poskytli vyjádření, v nichž poukázali na nutnost zajistit diverzifikovaný zdroj dodávek a nespoléhat se pouze na jednoho dodavatele. Uživatel rovněž uvedl, že obvykle nakupuje hlavičkové ploché profily na sklad, že veškeré hlavičkové ploché profily stejné velikosti mohou být používány zaměnitelně nezávisle na jejich zdroji a že nákupy nejsou vázány na konkrétní projekt.

(223)

Kromě toho výrobní odvětví Unie v posledních letech investovalo do diverzifikace výrobků tím, že během posuzovaného období rozšířilo svou nabídku velikostí hlavičkových plochých profilů. V této souvislosti společnost Fincantieri ve svých připomínkách poukázala na pasáž v podnětu, kde žadatel uvedl, že „je levnější vyrábět zboží do nominální šířky 180 mm“. Společnost Fincantieri proto zpochybnila rozhodnutí žadatele investovat do výroby větších rozměrů a tvrdila, že to přispělo ke slabým ziskům výrobního odvětví Unie.

(224)

V rozporu s výše uvedeným však z podnětu i z ověřených údajů žadatele vyplynulo, že výroba větších rozměrů hlavičkových plochých profilů je hospodárnější, neboť vyžaduje méně válcování a je časově efektivnější. V bodě 1.3 stížnosti se rovněž uvádí, že „menší velikost hlavičkového plochého profilu znamená vyšší náklady“. To by svědčilo o tom, že diverzifikační strategie výrobního odvětví Unie v minulosti měla pro jeho ziskovost spíše pozitivní přínos, než že by přispěla k utrpěné újmě.

(225)

Komise proto předběžně dospěla k závěru, že údajná nedostatečná diverzifikace typů hlavičkových plochých profilů výrobním odvětvím Unie není taková, aby oslabila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

5.3. Závěr týkající se příčinné souvislosti

(226)

Mezi rokem 2019 a obdobím šetření došlo k celkovému zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie. Toto zhoršení bylo obzvláště výrazné v roce 2020, poté se situace až do období šetření do určité míry zlepšila. Na konci dotčeného období však bylo výrobní odvětví Unie nadále ztrátové a nedokázalo se zotavit na úroveň před rokem 2020. Tyto negativní okolnosti se časově shodovaly se zvýšeným podílem dovozu hlavičkových plochých profilů z dotčených zemí na trhu, který se uskutečňoval za dumpingové ceny, jež se během posuzovaného období zvýšily, ale méně než ceny výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno v oddíle 5.1 výše.

(227)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Dopady dovozu z jiných třetích zemí, vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie, pandemie COVID-19 ovlivňující spotřebu v Unii, zvýšení cen energie a údajné nedostatečné diverzifikace výrobků na nepříznivý vývoj výrobního odvětví Unie, pokud jde o objem výroby, prodejní ceny a ziskovost, byly pouze omezené.

(228)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, nejsou dostatečné k oslabení příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

6. ÚROVEŇ OPATŘENÍ

(229)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

6.1. Rozpětí újmy

(230)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(231)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčených zemí, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(232)

Spolupracující výrobce v Unii byl po celé posuzované období ztrátový. Žadatel navrhl cílový zisk ve výši 7,4 %, a to na základě zisku dosaženého u jiných produktových řad v roce 2019. Komise však měla za to, že tyto jiné produktové řady se týkaly závěsů na automobily a speciálních profilů, což jsou dražší, složitější výrobky a výrobky specializované pro konkrétní zákazníky. Ziskové rozpětí bylo proto v souladu s čl. 7 odst. 2 písm. c) základního nařízení předběžně stanoveno na 6 %.

(233)

Na základě toho se cena, která nepůsobí újmu, rovná částce [1 300] – [1 600] EUR za jednu tunu hlavičkových plochých profilů, což je výsledkem uplatnění výše uvedeného ziskového rozpětí 6 % na výrobní náklady spolupracujícího výrobce v Unii během období šetření.

(234)

Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčených zemích, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie spolupracujícím výrobcem v Unii, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(235)

Úroveň pro odstranění újmy pro „všechny ostatní společnosti“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti (viz 120. bod odůvodnění pro ČLR a 141. bod odůvodnění pro Turecko).

Země	Společnost	Prozatímní dumpingové rozpětí (v %)	Prozatímní rozpětí újmy (v %)
ČLR	Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd.	14,7	21,7
	Všechny ostatní společnosti	14,7	21,7
Turecko	Türkiye Özkan Demir Çelik Sanayi A.Ş	13,6	30,0
	Všechny ostatní společnosti	13,6	30,0

6.2. Závěr ohledně úrovně opatření

(236)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být prozatímní antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

Země	Společnost	Prozatímní antidumpingové clo
Čínská lidová republika	Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd.	14,7
	Všechny ostatní společnosti	14,7
Turecko	Türkiye Özkan Demir Çelik Sanayi A.Ş	13,6
	Všechny ostatní společnosti	13,6

7. ZÁJEM UNIE

(237)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 2 odst. 7 základního nařízení, zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení zájmů všech různých účastníků, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

7.1. Zájem výrobního odvětví Unie

(238)

V Unii působí dvě společnosti vyrábějící hlavičkové ploché profily. Přímo zaměstnávají [130–160] pracovníků a sídlí ve Španělsku a Itálii. V roce 2019 působil v Unii ještě jeden výrobce, a to v Rumunsku. V důsledku toho byl celkový počet přímých zaměstnanců ve výrobě hlavičkových plochých profilů v roce 2019 téměř dvojnásobný oproti počtu zaměstnanců v období šetření.

(239)

Šetření prokázalo, že výrobnímu odvětví Unie byla dumpingovým dovozem z dotčených zemí během období šetření způsobena podstatná újma. Uložení opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo udržet si podíl na trhu, zvýšit výrobu a využití kapacity, zvýšit ceny tak, aby pokryly výrobní náklady, a dosáhnout úrovně ziskovosti, kterou lze očekávat za běžných podmínek hospodářské soutěže. Tím by se výrobní odvětví Unie vrátilo k udržitelnému stavu a mohlo by provádět budoucí investice.

(240)

Neuložení opatření by pravděpodobně vedlo k další ztrátě podílu na trhu a zhoršení ziskovosti, která byla již v posuzovaném období negativní. To by mohlo způsobit další uzavírání výrobních zařízení a propouštění, čímž by byla ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie. Tato skutečnost je obzvláště důležitá vzhledem k tomu, že v současné době zbývají pouze dva výrobci v Unii, kteří jsou malými a středními podniky.

(241)

Komise proto dospěla k předběžnému závěru, že uložení prozatímních antidumpingových opatření na dovoz hlavičkových plochých profilů pocházejících z dotčených zemí by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

7.2. Zájem uživatelů a dovozců, kteří nejsou ve spojení

(242)

Během šetření se přihlásil pouze jeden dovozce, který není ve spojení a který poskytl odpovědi na dotazník, a to společnost Baglietto. Bohužel i přes několikerou revizi odpovědi na dotazník bylo množství informací, které zůstaly neúplné, včetně popisné části odpovědi, takového rozsahu, že odpověď byla příliš nedostatečná na to, aby mohla být v šetření přijata. Dovozce souhlasil s tím, že místo toho předloží vyjádření k újmě a zájmu Unie. Společnost Baglietto se ve svém vyjádření postavila proti antidumpingovým opatřením, neboť tvrdila, že tato opatření by omezila dostupnost hlavičkových plochých profilů v Unii, a mohla by tak na trhu Unie vytvořit duopolní nebo monopolní situaci.

(243)

Přihlásili se také dva uživatelé, kteří předložili odpovědi na dotazník. Odpověď jednoho uživatele byla příliš neúplná na to, aby mohla být v rámci šetření přijata, zatímco odpověď uživatele Fincantieri byla přijata a ověřena na místě. Společnost Fincantieri je největší loďařskou společností v Unii, a proto je jedním z nejdůležitějších uživatelů výrobku, který je předmětem šetření.

(244)

Společnost Fincantieri za prvé tvrdila, že uložení antidumpingových opatření by prakticky znamenalo uzavření trhu vůči dovozu hlavičkových plochých profilů a způsobilo by riziko nedostatku dodávek, zejména v případě hlavičkových plochých profilů o šířce 160–200 mm, které vyrábí pouze jeden výrobce v Unii. Za druhé uživatel tvrdil, že uložení opatření by zhoršilo nedostupnost na trhu Unie. Podle společnosti Fincantieri nemá výrobní odvětví Unie dostatečnou kapacitu, aby uspokojilo potřebu celého odvětví stavby lodí. Dodávky výrobního odvětví Unie se navíc během období šetření potýkaly se zpožděním a logistickými problémy, což společnost Fincantieri donutilo přistoupit k dovozu z dotčených zemí. Za třetí společnost Fincantieri uvedla, že kromě dotčených zemí neexistují žádní jiní spolehliví alternativní dodavatelé hlavičkových plochých profilů.

(245)

Kromě dovozce a uživatele rovněž turecká vláda tvrdila, že uložení antidumpingových opatření by vedlo k monopolnímu postavení na trhu Unie. Zároveň turecká vláda poukázala na stávající ochranná opatření na dovoz výrobků z oceli, včetně hlavičkových plochých profilů, která podle jejího názoru chrání výrobní odvětví Unie již dostatečně.

(246)

Hlavní argumenty předložené uživatelem, dovozcem a tureckou vládou se v podstatě týkaly skutečnosti, že se strany obávají rizika nedostatku dodávek a monopolní situace na trhu Unie v případě, že budou uložena antidumpingová opatření. Cílem a zamýšleným účinkem uložení antidumpingových opatření však nikdy není uzavření trhu Unie pro dovoz ze třetích zemí. Cílem je odstranit účinky dumpingu působícího újmu, které narušují obchod, a obnovit tak hospodářskou soutěž a rovné podmínky pro výrobce v Unii. Skutečnost, že výrobní odvětví Unie nepracovalo po celé posuzované období na plnou kapacitu, naznačuje, že výrobci v Unii mohli na trhu Unie prodávat více hlavičkových plochých profilů.

(247)

Kromě toho nic nenasvědčovalo tomu, že by dovozci nebo uživatelé nebyli schopni absorbovat zvýšení cen, které by vyplývalo z uložení antidumpingových opatření. Informace poskytnuté společností Baglietto neumožnily určit schopnost dovozců absorbovat navrhované antidumpingové clo.

(248)

Z ověřených údajů a vyjádření spolupracujícího uživatele však jasně vyplynulo, že zvýšené náklady na hlavičkové ploché profily by nebyly na úkor uživatelů. Hlavičkové ploché profily z dotčených zemí představovaly méně než 10 % celkových nákupů hlavičkových plochých profilů uživateli v období šetření. Náklady na hlavičkové ploché profily navíc představovaly zanedbatelnou část celkových výrobních nákladů společnosti Fincantieri (méně než 0,5 %) u všech výrobků, které hlavičkové ploché profily obsahují. Proto se očekává, že jakýkoli dopad zvýšených nákladů na hlavičkové ploché profily na značné ziskové rozpětí společnosti Fincantieri bude velmi omezený.

(249)

Pokud jde o možný nedostatek zdrojů dodávek, v případě, že by antidumpingová opatření nebyla uložena, bylo by to na úkor finanční situace výrobního odvětví Unie a mohlo by to vést k tomu, že dva zbývající výrobci v Unii přehodnotí své investiční strategie a zaměří se na jiné, v současné době ziskovější výrobní linky, čímž by fakticky ukončili výrobu hlavičkových plochých profilů v Unii.

(250)

Za těchto okolností by se dovozci a uživatelé hlavičkových plochých profilů v Unii stali plně závislými na dovozu ze třetích zemí, které se podle všech stran týkaly v podstatě pouze Číny a Turecka. Aby nedošlo k závislosti na dovozu pouze od velmi omezeného počtu dodavatelů ze třetích zemí, je i nadále nutné zajistit diverzifikované zdroje dodávek, včetně zdrojů dodávek v rámci Unie. Uložení antidumpingových cel, které by pro výrobce v Unii obnovilo hospodářskou soutěž a rovné podmínky, by zajistilo diverzifikaci a možnost volby zdroje dodávek, kterou všechny strany požadovaly.

(251)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla tvrzení týkající se možného nedostatku zdrojů dodávek a možné duopolní/monopolní situace předběžně zamítnuta.

(252)

Jak je uvedeno ve 245. bodě odůvodnění, vláda Turecka uvedla další argument, že výrobní odvětví Unie je již chráněno prostřednictvím ochranných opatření, která jsou v současné době zavedena vůči výrobkům z oceli, včetně hlavičkových plochých profilů (65). Ochranná opatření jsou však dočasná a mají jiný důvod a cíl než antidumpingová opatření. Proto bylo toto tvrzení týkající se ochranných opatření předběžně zamítnuto.

7.3. Závěr ohledně zájmu Unie

(253)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz hlavičkových plochých profilů pocházejících z Číny a Turecka v této fázi šetření není v zájmu Unie.

8. PROZATÍMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(254)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(255)

Na dovoz hlavičkových plochých profilů pocházejících z Čínské lidové republiky a Turecka by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingové rozpětí (viz 229. až 236. bod odůvodnění výše). Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(256)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF na hranici Unie před proclením měly být následující:

Země	Společnost	Prozatímní antidumpingové clo
Čínská lidová republika	Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd.	14,7 %
	Všechny ostatní společnosti	14,7 %
Turecko	Türkiye Özkan Demir Çelik Sanayi A.Ş	13,6 %
	Všechny ostatní společnosti	13,6 %

(257)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

9. INFORMOVÁNÍ V PROZATÍMNÍ FÁZI ŠETŘENÍ

(258)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tato informace byla rovněž zveřejněna na internetových stránkách GŘ TRADE. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(259)

Turecký vyvážející výrobce Özkan Demir uvedl, že objem domácího prodeje byl chybně zaokrouhlen, což vedlo k vyššímu dumpingovému rozpětí. Po analýze Komise toto tvrzení přijala a chybu opravila použitím nezaokrouhlených údajů. To vedlo ke změně prozatímního antidumpingového rozpětí ze 14,3 % na 13,6 %.

(260)

Připomínky rovněž předložil čínský vyvážející výrobce Changshu Longteng, avšak tyto připomínky nesouvisely s přesností výpočtů. Tyto připomínky budou proto projednány v konečné fázi šetření.

10. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(261)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby ve stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(262)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Na dovoz nelegovaných hlavičkových plochých profilů o šířce do 204 mm, v současnosti kódu KN ex 7216 50 91 (kód TARIC 7216509110), pocházejících z Čínské lidové republiky a Turecka, se ukládá prozatímní antidumpingové clo.

2. Sazby prozatímního antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie, před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Země	Společnost	Prozatímní antidumpingové clo	Doplňkový kód TARIC
Čínská lidová republika	Changshu Longteng Special Steel Co., Ltd.	14,7 %	899J
Čínská lidová republika	Všechny ostatní společnosti	14,7 %	8999
Turecko	Türkiye Özkan Demir Çelik Sanayi A.Ş	13,6 %	899K
Turecko	Všechny ostatní společnosti	13,6 %	8999

3. Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii podléhá složení jistoty odpovídající výši prozatímního cla.

4. Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech.

Článek 2

1. Zúčastněné strany předloží Komisi své písemné připomínky k tomuto nařízení do 15 kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

2. Zúčastněné strany, které chtějí požádat o slyšení u Komise, tak učiní do 5 kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3. Zúčastněné strany, které chtějí požádat o slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních, tak mohou učinit do 5 kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Úředník pro slyšení může přezkoumat žádosti podané mimo tuto lhůtu a může případně rozhodnout o jejich přijetí.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. července 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2) Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu hlavičkového plochého profilu pocházejícího z Čínské lidové republiky a Turecka (Úř. věst. C 431, 14.11.2022, s. 11).

(3) https://tron.trade.ec.europa.eu/investigations/case-view?caseId=2640.

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2068 ze dne 26. října 2022, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruské federace na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, ps. 149); Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/191 ze dne 16. února 2022 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 36, 17.2.2022, s. 1); prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/95 ze dne 24. ledna 2022, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířené na dovoz některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli odesílaných z Tchaj-wanu, Indonésie, Šrí Lanky a Filipín, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z těchto zemí, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 16, 25.1.2022, s. 36); prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2239 ze dne 15. prosince 2021 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých velkokapacitních ocelových stožárů pro větrné elektrárny pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 450, 16.12.2021, s. 59); prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/635 ze dne 16. dubna 2021, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Běloruska, Čínské lidové republiky a Ruska na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (OJ L 132, 19.4.2021, s. 145).

(5) Viz prováděcí nařízení (EU) 2022/2068, 80. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/191, 208. bod odůvodnění, prováděcí nařízení (EU) 2022/95, 59. bod odůvodnění, prováděcí nařízení (EU) 2021/2239, 67.–74. bod odůvodnění, prováděcí nařízení (EU) 2021/635, 149.–150. bod odůvodnění.

(6) Viz prováděcí nařízení (EU) 2022/2068, 64. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/191, 192. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/95, 46. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2021/2239, 67.–74. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2021/635, 115.–118. bod odůvodnění.

(7) Viz prováděcí nařízení (EU) 2022/2068, 66. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/191, 193.–194. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/95, 47. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2021/2239, 67.–74. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2021/635, 119.–122. bod odůvodnění. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva, avšak dalším kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak státních, tak soukromých. Podle práva obchodních společností v ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny posílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a řídily se stranickou disciplínou. V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí. Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců výrobku, který je předmětem šetření, a dodavatelů vstupů.

(8) Viz prováděcí nařízení (EU) 2022/2068, 68. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/191, 195.–201. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/95, 48.–52. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2021/2239, 67.–74. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2021/635, 123.–129. bod odůvodnění.

(9) Viz prováděcí nařízení (EU) 2022/2068, 74. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/191, 202. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/95, 53. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2021/2239, 67.–74. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2021/635, 130.–133. bod odůvodnění.

(10) Viz prováděcí nařízení (EU) 2022/2068, 75. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/191, 203. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/95, 54. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2021/2239, 67.–74. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2021/635, 134.–135. bod odůvodnění.

(11) Viz prováděcí nařízení (EU) 2022/2068, 76. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/191, 204. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2022/95, 55. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2021/2239, 67.–74. bod odůvodnění; prováděcí nařízení (EU) 2021/635, 136.–145. bod odůvodnění.

(12) Pracovní dokument útvarů Komise SWD (2017) 483 final/ 2, 20. 12. 2017, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/transparency/documents-register/detail?ref=SWD(2017)483&lang = en.

(13) Hebei Jitai Special Steel Group Co., Ltd. (nedatováno). Baidu, k dispozici na adrese: https://baike.baidu.com/item/%E6%B2%B3%E5%8C%97%E5%90%89%E6%B3%B0%E7%89%B9%E9%92%A2%E9%9B%86%E5%9B%A2%E6%9C%89%E9%99%90%E5%85%AC%E5%8F%B8/4599958 (vyhledáno dne 3. dubna 2023).

(14) Study the century-old party history and move forward with your head held high (Seznamte se se stoletou historií strany a jděte vpřed s hlavou vztyčenou) – společnost Tangshan Baigong Industrial Development Co., Ltd. při návštěvě pamětní síně Li Dazhao. (2021, 17. června). Tsuniversal, k dispozici na: https://www.tsuniversal.com/news/74.html (vyhledáno dne 3. dubna 2023).

(15) Suqian Nangang Jinxin Rolling Co., Ltd. (nedatováno). QCC, k dispozici na adrese: https://www.qcc.com/firm/e466e01d6e0994f2d8c8736a6d7e4da7.html (vyhledáno dne 3. dubna 2023).

(16) Stranický výbor skupiny Jingye v roce 2022 ocenil vyspělé stranické pobočky a příkladné členy strany. (2023, 3. března). Skupina Jingye Group, k dispozici na adrese: http://www.hbjyjt.com/content/?2085.html (vyhledáno dne 3. dubna 2023).

(17) Viz například článek 33 stanov Komunistické strany Číny, článek 19 čínského zákona o obchodních společnostech nebo Pokyny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru vydané Generální kanceláří úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny v roce 2020.

(18) K dispozici na adrese: http://www.chinaisa.org.cn/gxportal/xfgl/portal/content.html?articleId=5b2ddec5eba936fba45d7bd801b09f6ff30d867762906011672eaeda213c54ac&columnId=0227750914a0f2a722c5b71b220e0aa19ceb0ee2cd7a7e325a35f6591cdbf66a (vyhledáno dne 3. dubna 2023).

(19) Viz: https://www.miit.gov.cn/jgsj/ycls/gzdt/art/2020/art_8fc2875eb24744f591bfd946c126561f.html (vyhledáno dne 3. dubna 2023).

https://www.miit.gov.cn/jgsj/ycls/gzdt/art/2020/art_8fc2875eb24744f591bfd946c126561f.html (vyhledáno dne 3. dubna 2023).

(20) Viz 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, oddíl IV, pododdíl 3.

(21) Viz 14. pětiletý plán rozvoje odvětví ocelového šrotu, oddíl II, pododdíl 1.

(22) Viz 14. pětiletý plán rozvoje odvětví stavby lodí a zařízení pro námořní inženýrství provincie Šan-tung, dostupný na adrese:http://gxt.shandong.gov.cn/art/2022/3/29/art_103885_10301690.html (vyhledáno dne 4. dubna 2023) a 14. pětiletý plán rozvoje odvětví stavby lodí a zařízení pro námořní inženýrství v provincii Ťiang-su, dostupný na adrese: https://gxt.jiangsu.gov.cn/art/2022/3/22/art_6197_10385582.html (vyhledáno dne 4. dubna 2023).

(23) Viz tříletý akční plán rozvoje klastrů v řetězci ocelářského průmyslu provincie Che-pej, kapitola I, oddíl 3; k dispozici na adrese: https://huanbao.bjx.com.cn/news/20200717/1089773.shtml (vyhledáno dne 3. dubna 2023).

(24) „Lidová vláda města Tchang-šan vydala akční plán „1 + 3“ pro ocelářský průmysl města Tchang-šan“. (2022, 6. června). Čínské sdružení výrobců železa a oceli, k dispozici na adrese: http://www.chinaisa.org.cn/gxportal/xfgl/portal/content.html?articleId=e2bb5519aa49b566863081d57aea9dfdd59e1a4f482bb7acd243e3ae7657c70b&columnId=3683d857cc4577e4cb75f76522b7b82cda039ef70be46ee37f9385ed3198f68a (vyhledáno dne 3. dubna 2023).

(25) Viz prováděcí plán provincie Chenan pro transformaci a modernizaci ocelářského průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu, kapitola II, oddíl 3; k dispozici na adrese: https://huanbao.bjx.com.cn/news/20211210/1192881.shtml (vyhledáno dne 3. dubna 2023)

(26) Liming, C. (2018, 2. prosince). Rozhovor s Ji Bingyuanem, předsedou, generálním ředitelem a stranickým tajemníkem společnosti Longteng Special Steel.

(27) „Společnosti Longteng Special Steel a Huaneng Jiangsu dosáhly strategické spolupráce“. (2021, 22. června). Sina Finance App. https://finance.sina.com.cn/money/future/indu/2021-06-22/doc-ikqcfnca2450921.shtml (vyhledáno dne 3. dubna 2023).

(28) „Export-Import Bank of China Jiangsu Branch podepsala s lidovou vládou města Changshu „Dohodu o prohloubení spolupráce“.“ (2021, 26. března). JSCHINA, k dispozici na adrese: https://jsnews.jschina.com.cn/xhh/news/202103/t20210326_2753645.shtml (vyhledáno dne 3. dubna 2023).

(29) „Stranický výbor dopravního úřadu a společnost Longteng Special Steel uspořádaly slavnostní akt podpisu smlouvy o budování strany.“ (2020, 5. srpna). Vláda města Changshu, k dispozici na: http://www.changshu.gov.cn/zgcs/c100297/202008/03d86105d1b24c0093db89f968f834f7.shtml (vyhledáno dne 3. dubna 2023).

(30) Huang Yixin. (nedatováno). Aiqicha Baidu, k dispozici na adrese: https://aiqicha.baidu.com/person?personId=4736c00788016f6251d98eb690072596 (vyhledáno dne 3. dubna 2023).

(31) Zpráva, část III, kapitola 14, s. 346 a násl.

(32) Viz 14. pětiletý plán národního hospodářského a sociálního rozvoje Čínské lidové republiky a Dlouhodobé cíle do roku 2035, část III, článek VIII, k dispozici na adrese: https://cset.georgetown.edu/publication/china-14th-five-year-plan/ (vyhledáno dne 3. dubna 2023).

(33) Viz zejména oddíly I a II 14. pětiletého plánu rozvoje odvětví surovin.

(34) Viz 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, s. 22.

(35) Viz akční plán města Tchang-šan v provincii Che-pej pro železo a ocel 1 + 3 na rok 2022, kapitola 4, oddíl 2; k dispozici na adrese: http://www.chinaisa.org.cn/gxportal/xfgl/portal/content.html?articleId=e2bb5519aa49b566863081d57aea9dfdd59e1a4f482bb7acd243e3ae7657c70b&columnId=3683d857cc4577e4cb75f76522b7b82cda039ef70be46ee37f9385ed3198f68a (vyhledáno dne 3. dubna 2023).

(36) Viz prováděcí nařízení (EU) 2021/635, 134. až 135. bod odůvodnění, a prováděcí nařízení (EU) 2020/508, 143.–144. bod odůvodnění.

(37) World Bank Open Data – Upper Middle Income (Otevřené údaje Světové banky – vyšší střední příjmy) https://data.worldbank.org/income-level/upper-middle-income

(38) Úř. věst. L 450, 16.12.2021, s. 59.

(39) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/687 ze dne 2. května 2019, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 116, 3.5.2019, s. 5).

(40) https://www.gtis.com/gta

(41) https://xml.metalbulletin.com/mb-index.html

(42) https://data.tuik.gov.tr/Bulten/In$dex?p=Labour-Cost-Statistics-2020-37495

(43) https://data.tuik.gov.tr/Bulten/Index?p=Electricity-and-Natural-Gas-Prices-Period-I:-January-June,-202245567

(44) https://www.izsu.gov.tr/YuklenenDosyalar/AtikSuTarifeleri

(45) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/353 ze dne 3. března 2020 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz ocelových kol pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 65, 4.3.2020, s. 9).

(46) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1408 ze dne 6. října 2020, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností se vybírá prozatímní clo na dovoz některých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků pocházejících z Indonésie, Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (Úř. věst. L 325, 7.10.2020, s. 26).

(47) Úř. věst. L 450, 16.12.2021, s. 59.

(48) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/687 ze dne 2. května 2019, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 116, 3.5.2019, s. 5).

(49) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/95 ze dne 24. ledna 2022, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířené na dovoz některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli odesílaných z Tchaj-wanu, Indonésie, Šrí Lanky a Filipín, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z těchto zemí, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 16, 25.1.2022, s. 36).

(50) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33). Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze domácí ceny v uvedených zemích použít pro účely stanovení běžné hodnoty.

(51) https://data.tuik.gov.tr/Bulten/Index?p=Labour-Cost-Statistics-2020-37495

(52) https://data.tuik.gov.tr/Bulten/Index?p=Consumer-Price-Index-January-2023-49655.

(53) https://data.tuik.gov.tr/Bulten/Index?p=Electricity-and-Natural-Gas-Prices-Period-I:-January-June,-2022-45567

(54) https://www.izsu.gov.tr/YuklenenDosyalar/AtikSuTarifeleri/Tarifeler_01092022.jpg.

(55) Z 1 eura = 10,6809 turecké liry v prvním měsíci období šetření (říjen 2021) na 1 euro = 18,1465 turecké liry v posledním měsíci období šetření (tj. celkově +70 %). Zdroje: Evropská centrální banka, Generální ředitelství pro rozpočet, Pacific Exchange Rate Service.

(56) Domácí prodej se uskutečnil v cizí měně.

(57) Přílohy F.7.9 a H.9.1 podnětu.

(58) Tento trend rovněž potvrzuje tabulka 5 odpovědi žadatele na dotazník pro výrobce v Unii ve verzi pro kontrolu zúčastněných stran (dokument Tron t22.006788).

(59) Tento trend rovněž potvrzuje tabulka 7 odpovědi žadatele na dotazník pro výrobce v Unii ve verzi pro kontrolu zúčastněných stran (dokument Tron t22.006788).

(60) Tento trend rovněž potvrzuje tabulka 12 odpovědi žadatele na dotazník pro výrobce v Unii ve verzi pro kontrolu zúčastněných stran (dokument Tron t22.006788).

(61) Databáze Orbis, Bureau Van Dijk (https://orbis.bvdinfo.com).

(62) Tento trend rovněž potvrzuje tabulka 29 odpovědi žadatele na dotazník pro výrobce v Unii ve verzi pro kontrolu zúčastněných stran (dokument Tron t22.006788).

(63) Tento trend byl potvrzen také v souhrnné tabulce odpovědí žadatele na dotazník pro výrobce v Unii ve verzi pro kontrolu zúčastněných stran (dokument Tron t22.006788).

(64) Viz příloha F.7.8 podnětu, která je k dispozici v otevřeném spisu, a brožura společnosti British Steel týkající se hlavičkového plochého profilu, která je k dispozici zde: https://britishsteel.co.uk/what-we-do/special-profiles/bulb-flats/ (naposledy navštíveno dne 14. dubna 2023).

(*1) Žadatel během období šetření neuskutečnil žádný vývoz

(65) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/978 ze dne 23. června 2022, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/159 o zavedení konečného ochranného opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 167, 24.6.2022, s. 58).

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 177

České vydání	Právní předpisy	Ročník 66 12. července 2023

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1441 ze dne 10. července 2023 o podrobných pravidlech pro vedení řízení Komisí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh	1
	*	Nařízení Komise (EU) 2023/1442 ze dne 11. července 2023, kterým se mění příloha I nařízení (EU) č. 10/2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami, pokud jde o změny povolení látek a přidání nových látek ( 1 )	45
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1443 ze dne 11. července 2023 o obnovení povolení přípravku Lactiplantibacillus plantarum DSM 19457 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat a o zrušení prováděcího nařízení (EU) č. 1065/2012 ( 1 )	59
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1444 ze dne 11. července 2023, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo z dovozu hlavičkových plochých profilů pocházejících z Čínské lidové republiky a Turecka	63
		AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU
	*	Rozhodnutí smíšeného výboru zřízeného podle Evropsko-středomořské letecké dohody mezi Evropskou Unií a jejími členskými státy na jedné straně a vládou Státu Izrael na straně druhé č. 1/2023 ze dne 4. července 2023, kterým se nahrazuje příloha IV Evropsko-středomořské letecké dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a vládou Státu Izrael na straně druhé [2023/1445]	107