PŘÍLOHA

V seznamu uvedeném v oddílu A („Osoby“) přílohy Ia nařízení (ES) č. 1183/2005 se zrušují tyto položky:

„8.	Emmanuel Ramazani SHADARY;

9.	Kalev MUTONDO“.

PŘÍLOHA

Metodika pro stanovení úspor emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku

A.   METODIKA

1.

Emise skleníkových plynů z výroby a používání kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy nebo recyklovaných paliv s obsahem uhlíku se vypočtou takto: E = e i + e p + e td + e u – e ccs, kde: E = celkové emise z používání paliva (g CO2eq/MJ paliva) e i = e pružné vstupy + e pevné vstupy – e předchozí použití: emise z dodávky vstupů (g CO2eq/MJ paliva) e pružné vstupy = emise z pružných vstupů (g CO2eq/MJ paliva) e pevné vstupy = emise z pevných vstupů (g CO2eq/MJ paliva) e předchozí použití = emise ze stávajícího používání nebo rozpadu vstupů (g CO2eq/MJ paliva) e p = emise ze zpracování (g CO2eq/MJ paliva) e td = emise z přepravy a distribuce (g CO2eq/MJ paliva) e u = emise ze spalování paliva při jeho konečném užití (g CO2eq/MJ paliva) e ccs = úspory emisí ze zachycování a geologického ukládání uhlíku (g CO2eq/MJ paliva) Emise z výroby strojů a zařízení se neberou v úvahu. Intenzita emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy nebo recyklovaných paliv s obsahem uhlíku se určí vydělením celkových emisí z procesu týkajících se každého prvku vzorce celkovým množstvím paliva získaného z tohoto procesu a vyjádří se v gramech ekvivalentu CO2 na MJ paliva (g CO2eq/MJ paliva). Je-li palivo směsí kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy, recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a jiných paliv, považují se všechny druhy (paliv) za paliva se stejnou intenzitou emisí. Výjimkou z tohoto pravidla je případ společného zpracování, kdy kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku pouze částečně nahrazují konvenční vstup procesu. V takové situaci se při výpočtu intenzity emisí skleníkových plynů na poměrném základě energetické hodnoty vstupů rozlišuje mezi: — částí procesu, která je založena na konvenčním vstupu, a — částí procesu, která je založena na kapalných a plynných palivech z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku, za předpokladu, že části procesu jsou jinak totožné. Obdobné rozlišení mezi procesy se použije v případě, kdy se kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku zpracovávají společně s biomasou. Intenzita emisí skleníkových plynů se může vypočítat jako průměr za celou výrobu paliv, která se uskutečnila v období nejvýše jednoho kalendářního měsíce, ale může se vypočítat i pro kratší časové intervaly. Je-li jako vstup, který zvyšuje výhřevnost paliva nebo meziproduktů, použita elektřina, která je podle metodiky stanovené ve směrnici (EU) 2018/2001 klasifikována jako elektřina vyrobená zcela z obnovitelných zdrojů, musí být časový interval v souladu s požadavky na časovou korelaci. Hodnoty intenzity emisí skleníkových plynů vypočtené pro jednotlivé časové intervaly je pak možné v příslušných případech použít k výpočtu průměrné intenzity emisí skleníkových plynů za období až jednoho měsíce za předpokladu, že jednotlivé hodnoty vypočtené pro každé časové období splňují minimální hodnotu úspor ve výši 70 %.

2.

Úspory emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy nebo z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku se vypočtou takto: Úspory = (EF – E)/E F, kde: E = celkové emise z používání kapalného a plynného paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaného v odvětví dopravy nebo recyklovaného paliva s obsahem uhlíku. EF = celkové emise z referenčního fosilního paliva. Pro všechna kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku činí celkové emise z referenčního fosilního paliva 94 g CO2eq/MJ.

3.

Nelze-li výstup procesu v plném rozsahu klasifikovat jako kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy nebo recyklovaná paliva s obsahem uhlíku, stanoví se jejich příslušné podíly na celkovém výstupu takto: a) podíl kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy se určí vydělením příslušného vstupu energie z obnovitelných zdrojů do procesu celkovými příslušnými vstupy energie do procesu; b) podíl recyklovaného paliva s obsahem uhlíku se určí vydělením příslušného vstupu energie do procesu, který je klasifikován jako zdroj pro výrobu recyklovaných paliv s obsahem uhlíku, celkovými příslušnými vstupy energie do procesu. Příslušnou energií pro materiálové vstupy je spodní výhřevnost materiálového vstupu, který vstupuje do molekulární struktury paliva (1). U vstupů elektřiny, které se používají ke zvýšení výhřevnosti paliva nebo meziproduktu, je příslušnou energií energie elektřiny. U průmyslových odpadních plynů je to energie těchto odpadních plynů na základě jejich spodní výhřevnosti. V případě tepla, které se používá ke zvýšení výhřevnosti paliva nebo meziproduktu, je příslušnou energií užitečná energie tepla, které se použije k syntéze paliva. Užitečné teplo je celková tepelná energie vynásobená účinností Carnotova cyklu, jak je definována v příloze V části C bodě 1 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001. Ostatní vstupy se berou v úvahu pouze při určování intenzity emisí z daného paliva.

4.

Při určování emisí z dodávek vstupů se rozlišuje mezi pružnými a pevnými vstupy. Pevné vstupy jsou takové, jejichž dodávku nelze zvýšit za účelem uspokojení vyšší poptávky. Proto jsou všechny vstupy klasifikované jako zdroj uhlíku pro výrobu recyklovaných paliv s obsahem uhlíku pevné, stejně jako výstupy vyráběné v pevném poměru pomocí přidruženého procesu (2) a představující méně než 10 % ekonomické hodnoty výstupu. Představují-li 10 % nebo více ekonomické hodnoty, jsou považovány za pružné. Pružné vstupy jsou v zásadě takové, jejichž dodávku lze zvýšit za účelem uspokojení vyšší poptávky. Do této kategorie spadají ropné produkty z rafinerií, neboť rafinerie mohou měnit poměr svých produktů.

5.

Elektřině, kterou lze podle čl. 27 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001 klasifikovat jako elektřinu vyrobenou zcela z obnovitelných zdrojů, se přiřadí nulové emise skleníkových plynů.

6.

Během každého kalendářního roku se použije jedna z následujících tří alternativních metod pro přiřazení hodnot emisí skleníkových plynů elektřině odebrané z rozvodné sítě, která není klasifikována jako vyrobená zcela z obnovitelných zdrojů podle čl. 27 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001 a používá se k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku: a) hodnoty emisí skleníkových plynů se přiřadí podle části C této přílohy. Tím není dotčeno posouzení podle pravidel státní podpory; b) hodnoty emisí skleníkových plynů se přiřadí v závislosti na počtu hodin plného zatížení zařízení vyrábějícího kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku. Je-li počet hodin plného zatížení roven počtu hodin, pro něž byla v předchozím kalendářním roce, pro který jsou k dispozici spolehlivé údaje, zařízeními vyrábějícími elektřinu z obnovitelných zdrojů nebo jadernými elektrárnami stanovena marginální cena elektřiny, nebo je-li tento počet hodin nižší, přiřadí se elektřině odebrané z rozvodné sítě použité v procesu výroby kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku nulová hodnota emisí skleníkových plynů (v g CO2eq/MJ). Je-li tento počet hodin plného zatížení překročen, elektřině z rozvodné sítě použité při procesu výroby kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku se přiřadí hodnota emisí skleníkových plynů ve výši 183 g CO2eq/MJ; nebo c) lze použít hodnotu emisí skleníkových plynů marginální jednotky vyrábějící elektřinu v době výroby kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy v dané nabídkové zóně, pokud vnitrostátní provozovatel přenosové soustavy tuto informaci zveřejní. Pokud se použije metoda stanovená v písmeni b), použije se rovněž na elektřinu, která se používá k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a která je klasifikována jako vyrobená zcela z obnovitelných zdrojů podle čl. 27 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001.

7.

Emise skleníkových plynů z pružných vstupů získaných z přidruženého procesu se určí na základě údajů z vlastního procesu výroby. To zahrnuje veškeré emise vznikající v důsledku jejich výroby v rámci celého dodavatelského řetězce (včetně emisí vznikajících při získávání primární energie potřebné k výrobě, zpracování a přepravě daných vstupů). Emise ze spalování související s obsahem uhlíku v palivových vstupech se nezahrnují (3). Emise skleníkových plynů z pružných vstupů, které nejsou získány z přidruženého procesu, se však určí na základě hodnot uvedených v části B této přílohy. Není-li vstup uveden v seznamu, je možné informace o intenzitě emisí čerpat z nejnovější verze zprávy JEC-WTW, databáze ECOINVENT, oficiálních zdrojů, jako je IPCC, IEA nebo vláda, z jiných revidovaných zdrojů, jako jsou databáze E3 a GEMIS, a z recenzovaných publikací.

8.

Dodavatel každého vstupu, s výjimkou těch, u nichž jsou hodnoty převzaty z části B této přílohy, vypočítá intenzitu emisí (4) daného vstupu podle postupů uvedených v tomto dokumentu a tuto hodnotu oznámí dalšímu stupni výroby nebo výrobci konečného paliva. Stejné pravidlo platí i pro dodavatele vstupů v předcházející části dodavatelského řetězce.

9.

Emise z pevných vstupů zahrnují emise vzniklé v důsledku odklonu od předchozího nebo alternativního využívání těchto vstupů. Tyto emise zohledňují ztráty produkce elektřiny, tepla nebo produktů, které byly dříve vyráběny za použití daných vstupů, jakož i veškeré emise způsobené dalším zpracováním daných vstupů a přepravou. Použijí se tato pravidla: a) emise přiřazené dodávkám pevných vstupů se stanoví vynásobením ztráty produkce elektřiny, tepla nebo jiných produktů příslušným emisním faktorem. V případě úbytku výroby elektřiny se uplatní emisní faktory na výrobu elektřiny z rozvodné sítě v zemi, kde k odklonu došlo, stanovené podle příslušné metodiky uvedené v bodech 5 nebo 6. V případě materiálu, u něhož došlo k odklonu od předchozího využívání, se emise přiřazené náhradnímu materiálu vypočtou stejně jako u materiálových vstupů v této metodice. Během prvních 20 let od zahájení výroby kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy nebo recyklovaných paliv s obsahem uhlíku se ztráta produkce elektřiny, tepla a materiálu určí na základě průměrného množství elektřiny a tepla, které bylo vyrobeno z daného pevného vstupu za poslední tři roky před zahájením výroby kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy nebo recyklovaných paliv s obsahem uhlíku. Po 20 letech výroby se úbytek výroby elektřiny, tepla nebo jiných produktů určí na základě norem minimální energetické náročnosti předpokládaných v příslušných závěrech o nejlepší dostupné technologii (BAT). Není-li pro daný proces k dispozici nejlepší dostupná technologie, vychází se při odhadu ztráty produkce ze srovnatelného procesu, při kterém se používá nejmodernější technologie; b) v případě pevných vstupů, které jsou meziprodukty v průmyslových procesech, jako je koksárenský plyn, vysokopecní plyn v ocelárnách nebo rafinérský plyn v ropných rafinériích, pokud nelze přímo měřit účinek odklonu od jejich využívání za účelem výroby paliva, se emise vzniklé v důsledku odklonu využívání vstupů stanoví na základě simulací provozu zařízení před jeho úpravou na výrobu recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a po ní. Způsobila-li úprava zařízení snížení výstupu některých produktů, zahrnou se do emisí přiřazených danému pevnému vstupu též emise spojené s nahrazením ztráty daných produktů; c) jsou-li v daném procesu využívány pevné vstupy z nových zařízení, jako je nová ocelárna využívající vlastní vysokopecní plyn k výrobě recyklovaných paliv s obsahem uhlíku, bere se v úvahu dopad odklonu využívání daného vstupu od nejekonomičtějšího alternativního využití. Následně se důsledky emisí vypočtou podle norem minimální energetické náročnosti předpokládaných v příslušných závěrech o BAT. U průmyslových procesů, u nichž není BAT k dispozici, se ušetřené emise vypočítají na základě srovnatelného procesu, při kterém se používá nejmodernější technologie.

10.

Emise ze stávajícího použití nebo rozpadu zahrnují všechny emise ze stávajícího použití nebo rozpadu daného vstupu, které se nevyprodukují, když se daný vstup použije pro výrobu paliva. Tyto emise zahrnují ekvivalent CO2 uhlíku obsaženého v chemickém složení paliva, který by jinak byl emitován do atmosféry jako CO2. Patří sem i CO2, který byl zachycen a začleněn do daného paliva, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek: a) CO2 byl zachycen z činnosti uvedené v příloze I směrnice 2003/87/ES, byl zohledněn během předchozí fáze výroby v rámci účinného systému stanovování cen uhlíku a je zahrnut do chemického složení paliva před rokem 2036. Toto datum se v jiných případech než v případě CO2 pocházejícího ze spalování paliv pro výrobu elektrické energie prodlužuje do roku 2041, nebo b) CO2 byl zachycen ze vzduchu, nebo c) zachycený CO2 pochází z výroby nebo spalování biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy, která splňují kritéria udržitelnosti a úspory skleníkových plynů, a za zachycení CO2 nebyly získány kredity za úspory emisí v důsledku zachycení a náhrady CO2 stanovené v přílohách V a VI směrnice (EU) 2018/2001, nebo d) zachycený CO2 pochází ze spalování kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy nebo recyklovaných paliv s obsahem uhlíku, která splňují kritéria úspory skleníkových plynů stanovená v čl. 25 odst. 2 a čl. 28 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001 a v tomto nařízení, nebo e) zachycený CO2 pochází z geologického zdroje CO2 a dříve se uvolňoval přirozenou cestou. Zachycený CO2 pocházející z paliva, které je záměrně spalováno za konkrétním účelem produkce CO2, a CO2, za jehož zachycení byl získán emisní kredit podle jiných ustanovení právních předpisů, se nezahrnuje. Emise spojené se vstupy, jako je elektřina, teplo a spotřební materiály používané v procesu zachycování CO2, se zahrnují do výpočtu emisí přiřazovaných vstupům.

11.

Data stanovená v bodě 10 písm. a) budou předmětem přezkumu s ohledem na provádění celounijního cíle v oblasti klimatu pro rok 2040 stanoveného v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1119 v odvětvích, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES.

12.

Emise ze zpracování zahrnují přímé emise do ovzduší ze samotného zpracování, ze zpracování odpadu a z úniků.

13.

Emise ze spalování daného paliva se vztahují k celkovým emisím ze spalování používaného paliva.

14.

Skleníkové plyny zohledňované ve výpočtech emisí a jejich ekvivalenty oxidu uhličitého jsou tytéž jako v příloze V části C, bod 4 směrnice (EU) 2018/2001.

15.

Vzniká-li při procesu více druhotných produktů, jako jsou paliva nebo chemické výrobky, jakož i druhotné energetické produkty, jako je teplo, elektřina nebo mechanická energie vyvážené ze zařízení, emise skleníkových plynů se těmto druhotným produktům přiřadí za použití těchto přístupů takto: a) přiřazení se provádí na konci procesu, při kterém vznikají druhotné produkty. Přiřazené emise zahrnují emise ze samotného procesu, jakož i emise připadající na vstupy daného procesu; b) takto přiřazované emise se počítají e i plus všechny podíly e p, e td a e ccs, které se vztahují na výrobní kroky až do výrobního kroku, ve kterém vznikají předmětné druhotné produkty, včetně tohoto kroku. Je-li vstup procesu sám o sobě druhotným produktem jiného procesu, provede se nejprve přiřazení v tomto jiném procesu, aby se určily emise, které mají být přiřazeny předmětnému vstupu; c) pokud některé zařízení v rámci příslušného projektu zpracovává pouze jeden z druhotných produktů daného projektu, pak se emise z tohoto zařízení v plné výši přiřadí tomuto druhotnému produktu; d) umožňuje-li daný proces měnit poměr vyráběných druhotných produktů, provede se přiřazení na základě fyzikální kauzality určením dopadu zvýšení výstupů pouze jednoho druhotného produktu na emise procesu při zachování ostatních výstupů na konstantní úrovni; e) je-li poměr produktů pevný a všechny druhotné produkty jsou paliva, elektřina nebo teplo, provede se přiřazení podle energetického obsahu. Pokud se přiřazení týká vyváženého tepla na základě energetického obsahu, lze zohlednit pouze užitečnou část tepla, jak je definována v příloze V části C bodě 16 směrnice (EU) 2018/2001; f) je-li poměr produktů pevný a některými druhotnými produkty jsou materiály bez energetického obsahu, provede se přiřazení podle ekonomické hodnoty daných druhotných produktů. Uvažovanou ekonomickou hodnotou je průměrná hodnota produktů při dodání k bráně závodu za poslední tři roky. Nejsou-li tyto údaje k dispozici, odhadne se hodnota z cen komodit po odečtení nákladů na přepravu a skladování (5).

16.

Emise z přepravy a distribuce zahrnují emise ze skladování a distribuce konečných paliv. Emise přiřazené vstupům e i zahrnují emise ze související přepravy a skladování.

17.

Pokud proces výroby kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy nebo recyklovaných paliv s obsahem uhlíku produkuje emise uhlíku, které jsou trvale uloženy v souladu se směrnicí 2009/31/ES o geologickém ukládání oxidu uhličitého, je možné je přiřadit produktům tohoto procesu jako snížení emisí v rámci e ccs . V rámci e p bude rovněž nutné zohlednit emise vznikající v důsledku provozu skladovacího zařízení (včetně přepravy oxidu uhličitého).

B.   „STANDARDNÍ HODNOTY“ INTENZITY EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Z PRUŽNÝCH VSTUPŮ

Intenzita emisí skleníkových plynů z jiných vstupů než elektřiny je uvedena v tabulce níže:

	Celkové emise g CO2eq/MJ	Emise předchozí fáze g CO2eq/MJ	Emise ze spalování g CO2eq/MJ
Zemní plyn	66,0	9,7	56,2
Nafta	95,1	21,9	73,2
Benzin	93,3	19,9	73,4
Těžký topný olej	94,2	13,6	80,6
Metanol	97,1	28,2	68,9
Černé uhlí	112,3	16,2	96,1
Lignit	116,7	1,7	115,0

	g CO2eq/kg
Amoniak	2 351,3
Chlorid vápenatý (CaCl2)	38,8
Cyklohexan	723,0
Kyselina chlorovodíková (HCl)	1 061,1
Maziva	947,0
Síran hořečnatý (MgSO4)	191,8
Dusík	56,4
Kyselina fosforečná (H3PO4)	3 124,7
Hydroxid draselný (KOH)	419,1
Čistý CaO pro procesy	1 193,2
Uhličitan sodný (Na2CO3)	1 245,1
Chlorid sodný (NaCl)	13,3
Hydroxid sodný (NaOH)	529,7
Methoxid sodný (Na(CH3O))	2 425,5
SO2	53,3
Kyselina sírová (H2SO4)	217,5
Močovina	1 846,6

C.   INTENZITA EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ Z ELEKTŘINY

Intenzita emisí skleníkových plynů z elektřiny se stanoví na úrovni zemí nebo na úrovni nabídkových zón. Intenzitu emisí skleníkových plynů z elektřiny lze stanovit pouze na úrovni nabídkových zón, pokud jsou potřebné údaje veřejně dostupné. Při výpočtu uhlíkové náročnosti elektřiny vyjádřené v g CO2 eq/kWh elektřiny se zohlední všechny potenciální primární zdroje energie pro výrobu elektřiny, druh elektrárny, účinnost přeměny a vlastní spotřeba elektřiny v elektrárně.

Při výpočtu se zohlední všechny emise vyjádřené v ekvivalentu uhlíku související se spalováním a dodávkami paliv používaných k výrobě elektřiny. To závisí na množství různých paliv používaných v zařízeních na výrobu elektřiny a na emisních faktorech ze spalování paliv a emisních faktorech paliv z předchozích fází výroby.

Skleníkové plyny jiné než CO2 se přepočítávají na CO2eq vynásobením jejich potenciálu globálního oteplování (GWP) ve vztahu k CO2 v časovém horizontu 100 let, jak je stanoveno v příloze V části C bodě 4 směrnice (EU) 2018/2001. Emise CO2 ze spalování paliv z biomasy se vzhledem k jejich biogennímu původu nezapočítávají, započítávají se však emise CH4 a N2O.

Pro výpočet emisí skleníkových plynů ze spalování paliv se použijí standardní emisní faktory IPCC pro stacionární spalování v energetických odvětvích (IPCC 2006). Emise z předchozích fází výroby zahrnují emise ze všech procesů a fází potřebných k přípravě paliva na výrobu energie; vznikají při získávání, rafinaci a přepravě paliva použitého k výrobě elektřiny.

Kromě toho se zohlední všechny předchozí emise z pěstování, sklizně, sběru, zpracování a přepravy biomasy. S rašelinou a složkami odpadních materiálů, které jsou fosilního původu, se zachází jako s fosilním palivem.

Paliva používaná pro hrubou výrobu elektřiny v elektrárnách vyrábějících pouze elektřinu se určují na základě výroby elektřiny a účinnosti přeměny na elektřinu. V případě kombinované výroby tepla a elektřiny se paliva použitá na výrobu tepla v kombinované výrobě tepla a elektřiny započítávají s ohledem na alternativní výrobu tepla s průměrnou celkovou účinností 85 %, zatímco zbytek se přiřazuje výrobě elektřiny.

U jaderných elektráren se předpokládá účinnost přeměny z jaderného tepla 33 % nebo se použijí údaje poskytnuté Eurostatem nebo podobným akreditovaným zdrojem.

S výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, mezi něž patří vodní, solární, větrná a geotermální energie, nejsou spojena žádná paliva. Emise z výstavby, vyřazování z provozu a nakládání s odpady zařízení na výrobu elektřiny se nezohledňují. Emise vyjádřené v ekvivalentu uhlíku spojené s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů (větrné, solární, vodní a geotermální) se tedy považují za nulové.

Emise vyjádřené v ekvivalentu CO2 z hrubé výroby elektřiny zahrnují emise z předchozích fází výroby ze zprávy JEC WTW v5 (Prussi et al, 2020) uvedené v tabulce 3 a standardní emisní faktory pro stacionární spalování z pokynů IPCC pro národní inventury skleníkových plynů (IPCC 2006) uvedené v tabulkách 1 a 2. Emise z předchozích fází výroby za účelem dodávky použitého paliva se vypočtou za použití emisních faktorů z předchozích fází výroby JEC WTW v5 (Prussi et al, 2020).

Výpočet uhlíkové náročnosti elektřiny se provádí podle vzorce:

kde:	e gross_prod	=	emise vyjádřené v ekvivalentu CO2
	=	emisní faktory z předchozích fází výroby vyjádřené v ekvivalentu CO2
	=	emisní faktory ze spalování paliv vyjádřené v ekvivalentu CO2
B i	=	spotřeba paliva na výrobu elektřiny
	=	paliva použitá pro výrobu elektřiny

Množství čisté výroby elektřiny je určeno hrubou výrobou elektřiny, vlastní spotřebou elektřiny v elektrárně a ztrátami elektřiny v přečerpávacích elektrárnách.

kde:	E net	=	čistá výroba elektřiny
E gross	=	hrubá výroba elektřiny
E own	=	vlastní interní spotřeba elektřiny v elektrárně
E pump	=	elektřina pro přečerpávání

Uhlíková náročnost čisté vyrobené elektřiny jsou celkové emise skleníkových plynů z výroby nebo používání čisté elektřiny:

kde: CI – emise z výroby elektřiny vyjádřené v ekvivalentu CO2

Údaje o výrobě elektřiny a spotřebě paliva

Údaje o výrobě elektřiny a spotřebě paliva se čerpají z údajů a statistik Mezinárodní energetické agentury (IEA), které poskytují informace o energetických bilancích a elektřině vyrobené s použitím různých paliv, např. z internetových stránek IEA, část Údaje a statistiky („Energy Statistics Data Browser“) (6).

Pro členské státy EU jsou podrobnější údaje Eurostatu, které lze použít místo výše uvedených zdrojů. Pokud je intenzita emisí skleníkových plynů stanovena na úrovni nabídkových zón, použijí se údaje z oficiálních vnitrostátních statistik se stejnou mírou podrobnosti jako údaje IEA. Jako údaje o spotřebě paliva se použijí dostupné údaje na nejvyšší možné úrovni podrobnosti, která je k dispozici z vnitrostátních statistik: pevná fosilní paliva, vyrobené plyny, rašelina a rašelinové produkty, ropná břidlice a ropné písky, ropa a ropné produkty, zemní plyn, obnovitelné zdroje energie a biopaliva, neobnovitelný odpad a jaderná energie. Obnovitelné zdroje energie a biopaliva zahrnují biopaliva, obnovitelný komunální odpad, vodní energii, energii z oceánů, geotermální, větrnou a solární energii a tepelná čerpadla.

Vstupní údaje ze zdrojů v literatuře

Tabulka 1

Standardní emisní faktory pro spalování ve stacionárních zařízeních [g/MJ paliva v čisté výhřevnosti].

Palivo	CO2	CH4	N2O
Tuhá fosilní paliva
Antracit	98,3	0,001	0,0015
Koksovatelné uhlí	94,6	0,001	0,0015
Ostatní bituminózní uhlí	94,6	0,001	0,0015
Sub-bituminózní uhlí	96,1	0,001	0,0015
Lignit	101	0,001	0,0015
Brikety	97,5	0,001	0,0015
Černouhelný metalurgický koks	107	0,001	0,0015
Plynárenský koks	107	0,001	0,0001
Černouhelný dehet	80,7	0,001	0,0015
Hnědouhelné brikety	97,5	0,001	0,0015
Vyrobené plyny
Energoplyn	44,4	0,001	0,0001
Koksárenský plyn	44,4	0,001	0,0001
Vysokopecní plyn	260	0,001	0,0001
Ostatní získávané plyny	182	0,001	0,0001
Rašelina a rašelinové produkty	106	0,001	0,0015
Ropná břidlice a ropné písky	73,3	0,003	0,0006
Ropa a ropné produkty
Surová ropa	73,3	0,003	0,0006
Kapalná paliva ze zemního plynu	64,2	0,003	0,0006
Suroviny rafinérií	73,3	0,003	0,0006
Aditiva a okysličovadla	73,3	0,003	0,0006
Jiné uhlovodíky	73,3	0,003	0,0006
Rafinérský plyn	57,6	0,001	0,0001
Ethan	61,6	0,001	0,0001
Zkapalněný ropný plyn	63,1	0,001	0,0001
Motorový benzin	69,3	0,003	0,0006
Letecký benzin	70	0,003	0,0006
Tryskové palivo benzinového typu	70	0,003	0,0006
Tryskové palivo petrolejového typu	71,5	0,003	0,0006
Ostatní petrolej	71,5	0,003	0,0006
Nafta	73,3	0,003	0,0006
Plynový olej a motorová nafta	74,1	0,003	0,0006
Topný olej	77,4	0,003	0,0006
Lakový benzin a sulfobromftalein	73,3	0,003	0,0006
Maziva	73,3	0,003	0,0006
Asfalt	80,7	0,003	0,0006
Ropný koks	97,5	0,003	0,0006
Parafínové vosky	73,3	0,003	0,0006
Ostatní ropné produkty	73,3	0,003	0,0006
Zemní plyn	56,1	0,001	0,0001
Odpad
Průmyslový odpad (neobnovitelný)	143	0,03	0,004
Neobnovitelný komunální odpad	91,7	0,03	0,004
Pozn.: hodnoty musí být vynásobeny faktory GWP stanovenými v příloze V části C bodě 4 směrnice (EU) 2018/2001. Zdroj: IPCC, 2006

Tabulka 2

Standardní emisní faktory pro stacionární spalování paliv z biomasy [g/MJ paliva v čisté výhřevnosti]

Palivo	CO2	CH4	N2O
Primární tuhá biopaliva	0	0,03	0,004
Dřevěné uhlí	0	0,2	0,004
Bioplyny	0	0,001	0,0001
Obnovitelný komunální odpad	0	0,03	0,004
Čistý biobenzin	0	0,003	0,0006
Směsný biobenzin	0	0,003	0,0006
Čisté bionafty	0	0,003	0,0006
Směsné bionafty	0	0,003	0,0006
Čistý biologický letecký petrolej	0	0,003	0,0006
Směsný biologický letecký petrolej	0	0,003	0,0006
Ostatní kapalná biopaliva	0	0,003	0,0006
Zdroj: IPCC, 2006

Tabulka 3

Emisní faktory z předcházejících fází výroby paliva [g CO2eq/MJ paliva v čisté výhřevnosti]

Palivo	Emisní faktor
Černé uhlí	15,9
Hnědé uhlí	1,7
Rašelina	0
Svítiplyn	0
Ropné produkty	11,6
Zemní plyn	12,7
Pevná biopaliva	0,7
Kapalná biopaliva	46,8
Průmyslový odpad	0
Komunální odpad	0
Bioplyny	13,7
Jaderné palivo	1,2
Zdroj: JEC WTW v5

Tabulka A obsahuje hodnoty intenzity emisí skleníkových plynů z elektřiny na úrovni jednotlivých zemí v Evropské unii. Pokud se intenzita emisí skleníkových plynů z elektřiny stanoví na úrovni země, použijí se tyto hodnoty pro elektřinu získávanou v Evropské unii, dokud nebudou k dispozici novější údaje pro stanovení intenzity emisí z elektřiny (7).

Tabulka A

Intenzita emisí z elektřiny v Evropské unii v roce 2020

Země	Intenzita emisí z vyrobené elektřiny (g CO2eq/MJ)
Rakousko	39,7
Belgie	56,7
Bulharsko	119,2
Kypr	206,6
Česko	132,5
Německo	99,3
Dánsko	27,1
Estonsko	139,8
Řecko	125,2
Španělsko	54,1
Finsko	22,9
Francie	19,6
Chorvatsko	55,4
Maďarsko	72,9
Irsko	89,4
Itálie	92,3
Lotyšsko	39,4
Litva	57,7
Lucembursko	52,0
Malta	133,9
Nizozemsko	99,9
Polsko	196,5
Portugalsko	61,6
Rumunsko	86,1
Slovensko	45,6
Slovinsko	70,1
Švédsko	4,1
Zdroj: JRC, 2022

---

(1)  U materiálových vstupů obsahujících vodu se za spodní výhřevnost považuje spodní výhřevnost suché části materiálového vstupu (tj. bez zohlednění energie potřebné k odpaření vody). Kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy, která jsou využívána jako meziprodukt pro výrobu konvenčních paliv, se neberou v úvahu.

(2)  Přidruženými procesy jsou procesy, které probíhají ve stejném průmyslovém areálu, nebo procesy pro dodávání vstupů prostřednictvím k tomu určené dodavatelské infrastruktury nebo procesy, jejichž prostřednictvím je dodávána více než polovina energie ze všech vstupů určených pro výrobu kapalného a plynného paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaného v odvětví dopravy nebo recyklovaného paliva s obsahem uhlíku.

(3)  Je-li uhlíková náročnost převzata z tabulky v části B, emise ze spalování se nezohledňují. Je to proto, že emise ze spalování jsou započítány do zpracování nebo do emisí ze spalování konečného paliva.

(4)  V souladu s bodem 6 intenzita emisí nezahrnuje emise spojené s obsahem uhlíku dodávaného vstupu.

(5)  Je třeba poznamenat, že záleží na relativních hodnotách druhotných produktů, takže obecná inflace nepředstavuje problém.

(6)  Příklad: https://www.iea.org/data-and-statistics/data-tools/energy-statistics-data-browser?country=GERMANY&energy=Coal&year=202

(7)  Evropská komise bude pravidelně zpřístupňovat aktualizované údaje.

PŘÍLOHA

Podpora usilující o dosažení univerzální platnosti a účinné provádění Mezinárodní úmluvy o potlačování činů jaderného terorismu

Shrnutí

Souvislosti

Mezinárodní úmluva o potlačování činů jaderného terorismu (ICSANT) z roku 2005 je jedním z 19 mezinárodních právních nástrojů pro boj proti terorismu, které mají zásadní význam pro mezinárodní mír a bezpečnost. Od března 2023 má úmluva ICSANT 120 smluvních stran, což znamená, že více než jedna třetina světa ještě není úmluvou chráněna. Aby bylo možné dosáhnout plného potenciálu úmluvy a zabránit vzniku nestřežených útočišť a mezer v právních předpisech, zůstává univerzální platnost klíčovým cílem. Přistoupení k úmluvě je však pouze prvním nezbytným krokem, zásadní význam má také její účinné provádění (po stránce legislativní i technické).

Přistoupení k úmluvě ICSANT vyžaduje přijetí nezbytných vnitrostátních prováděcích právních předpisů, aby se zajistilo, že všechny požadavky stanovené v úmluvě budou odpovídajícím způsobem provedeny ve vnitrostátních právních systémech. Tím je zajištěno komplexní právní pokrytí trestných činů souvisejících s jadernými nebo jinými radioaktivními materiály, včetně teroristických činů, jakož i mechanismy pro předcházení takovému jednání a reakci na něj.

První projekt mezi Evropskou unií a Organizací spojených národů nazvaný Podpora usilující o dosažení univerzální platnosti a účinné provádění Mezinárodní úmluvy o potlačování činů jaderného terorismu byl zahájen v roce 2019 a bude dokončen v červnu 2023. Projekt představuje důležité mnohostranné partnerství v oblasti bezpečnosti, které slouží k řešení přetrvávající hrozby získání nebo použití jaderného nebo jiného radioaktivního materiálu nestátními subjekty pro účely teroristické nebo jiné trestné činnosti. To je obzvláště důležité v době, kdy se na celém světě zvýšila politická pozornost věnovaná otázce jaderného zabezpečení.

Odůvodnění projektu

Úmluva ICSANT zůstává velmi důležitá nejen pro země, které disponují jaderným materiálem a mají programy zaměřené na jadernou energii, ale i pro všechny ostatní země, neboť se vztahuje i na další radioaktivní materiály běžně používané mimo jiné v lékařství, průmyslu a zemědělství. Je proto nezbytné nadále prosazovat a podporovat všeobecnou platnost a účinné provádění úmluvy a za tímto účelem prokazovat, že pro všechny státy je přínosné k úmluvě ISCANT přistoupit a předcházet teroristickému a jinému trestnému jednání nestátních aktérů souvisejícímu s jadernými či jinými radioaktivními materiály a takové jednání zakázat. V tomto ohledu budou Evropská unie a Organizace spojených národů opět spolupracovat na novém projektu s názvem Podpora usilující o dosažení univerzální platnosti a účinné provádění Mezinárodní úmluvy o potlačování činů jaderného terorismu.

Cíle projektu

Cílem projektu je zabránit existenci nestřežených útočišť pro osoby, které páchají nebo se snaží spáchat teroristické nebo jiné trestné činy související s jadernými nebo jinými radioaktivními materiály, a to prostřednictvím podpory směřující k dosažení univerzální platnosti a účinnému provádění úmluvy ICSANT.

Doba trvání projektu

1. července 2023 až 30. června 2026 (36 měsíců).

Zeměpisný rozsah projektu

Globální, regionální, celostátní.

Projektový přístup

Tento projekt bude provádět útvar pro předcházení terorismu (TPB) Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) prostřednictvím svého programu pro předcházení chemickému, biologickému, radiologickému a jadernému (CBRN) terorismu a Úřad OSN pro boj proti terorismu (UNOCT) prostřednictvím programu svého Střediska OSN pro boj proti terorismu (UNCCT), který je zaměřen na předcházení teroristickým činům za použití zbraní hromadného ničení/chemickému, biologickému, radiologickému a jadernému terorismu a reakci na ně (WMD/CBRN), a v úzké spolupráci s příslušnými místními kancelářemi a případně mezinárodními a nevládními organizacemi, včetně delegací Evropské unie, iniciativy týkající se středisek excelence Evropské unie pro zmírňování chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik (EU CBRN CoE), Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), Výzkumného institutu OSN pro otázky meziregionálního zločinu a trestní spravedlnosti (UNICRI), Úřadu OSN pro otázky odzbrojení (UNODA) a skupiny odborníků výboru Rady bezpečnosti OSN zřízeného podle rezoluce 1540 (2004).

Projekt bude rozdělen do dvou složek, z nichž jednu bude provádět Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) a druhou Úřad OSN pro boj proti terorismu/Středisko OSN pro boj proti terorismu (UNOCT/UNCCT) v souladu se svými mandáty a odbornými znalostmi. Z toho důvodu bude některé výstupy a činnosti projektu provádět UNODC a jiné UNOCT/UNCCT. V některých případech budou zapojeny oba subjekty.

Projekt bude vycházet z činností prováděných během projektu stanoveného v rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1939 ze dne 10. prosince 2018 a z nástrojů, které byly v rámci tohoto projektu vyvinuty.

Projekt bude prováděn v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a s globální strategií OSN pro boj proti terorismu, v nichž se důrazně upozorňuje na to, že veškerá opatření pro boj proti terorismu musí být v souladu s mezinárodními závazky v oblasti lidských práv. Do projektu budou začleněny stávající mezinárodní normy a standardy v oblasti lidských práv (jak jsou obsaženy v úmluvách, obyčejovém právu a dalších nástrojích).

Projekt bude prováděn způsobem zohledňujícím genderové hledisko, přičemž k genderovým aspektům se bude přihlížet v průběhu celého projektu. V rámci projektu se budou prosazovat genderové aspekty, do jeho metodiky bude začleněn genderový rozměr a v co největší míře budou zajištěny rovné příležitosti pro zapojení spolupracovníků ženského i mužského pohlaví do všech akcí projektu, s důrazem na přínosy začleňování státních úřednic do vnitrostátních institucí. Veškeré údaje o zpětné vazbě, shromažďované prostřednictvím průzkumů a testů prováděných před konáním seminářů a po jejich skončení, budou rozčleněny podle pohlaví, aby bylo možné v zachytit rámci projektu hledisko úřednic a podávat o něm zprávy. Údaje shromažďované a vykazované v rámci ukazatelů týkajících se projektu budou rozčleněny podle pohlaví.

UNODC a UNOCT budou podle potřeby koordinovat provádění svých příslušných činností.

Kdykoli bude k provádění činností zapotřebí externí odborné poradenství, UNODC a UNOCT se budou snažit zapojit odborníky z členských států Evropské unie.

Projekt bude zahrnovat spolupráci s mezinárodním společenstvím a vnitrostátními orgány, mimo jiné s parlamenty, ministerstvy spravedlnosti a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, s cílem podpořit dosažení univerzální platnosti úmluvy ICSANT, zvýšit viditelnost, pokud jde o význam přistoupení k úmluvě, a budovat kapacity pro její účinné provádění.

Výsledky projektu

Výsledek 1: vyšší počet států, jež zvažují přistoupení k úmluvě ISCANT, zahájí procesy směřující k přistoupení či k úmluvě přistoupí, a lepší informovanost o této úmluvě a obeznámenost s ní na straně příjemců (vnitrostátní tvůrci politik a subjekty s rozhodovací pravomocí, včetně poslanců parlamentu), jakož i v rámci mezinárodních fór. Podle potřeby se využívá součinnosti s dalšími příslušnými mezinárodními právními nástroji (Úmluva o fyzické ochraně jaderných materiálů (CPPNM), Změna Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů (AKTPNM), rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1540).

Výsledek 2: lepší vnitrostátní právní předpisy a posílení kapacity úředníků v oblasti trestního soudnictví a dalších vnitrostátních zúčastněných stran v přijímajících zemích, pokud jde o vyšetřování, stíhání a rozhodování v případech, v nichž je úmluva ICSANT relevantním prvkem.

Výsledek 3: posílené politiky, praxe a postupy umožňující předcházet hrozbám ze strany nestátních aktérů, včetně teroristů, kteří pořizují, mají v držení nebo používají jaderné či jiné radioaktivní materiály, a tyto hrozby odhalovat a reagovat na ně, jakož i lepší znalost a pochopení hrozby radiologického a jaderného terorismu a jiných trestných činností souvisejících s těmito materiály.

Výsledek 4: posílení vnitrostátní a mezinárodní spolupráce v rámci smluvních stran a mezi nimi, včetně výměny informací, zaměřené na navržení a přijetí účinných a praktických opatření v zájmu účinného provádění úmluvy.

Výstupy a činnosti projektu

Výsledek 1: vyšší počet států, jež zvažují přistoupení k úmluvě ISCANT, zahájí procesy směřující k přistoupení či k úmluvě přistoupí, a lepší informovanost o této úmluvě a obeznámenost s ní na straně příjemců (vnitrostátní tvůrci politik a subjekty s rozhodovací pravomocí, včetně poslanců parlamentu), jakož i v rámci mezinárodních fór. Podle potřeby se využívá součinnosti s dalšími příslušnými mezinárodními právními nástroji (Úmluva o fyzické ochraně jaderných materiálů (CPPNM), Změna Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů (AKTPNM), rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1540).

Výstup 1.1:   Prosazování významu dosažení univerzální platnosti a účinného provádění úmluvy ICSANT prostřednictvím viditelnosti a prosazování příslušných akcí a příspěvku k nim

Aktivita 1.1.1:   Zahájení projektu a prezentace výsledků předchozí činnosti (UNODC/UNOCT)

UNODC a UNOCT/UNCCT uspořádají zahájení projektu ve Vídni a v New Yorku a při této příležitosti přizvou zástupce místních stálých misí členských států. Provádějící subjekty se budou snažit zapojit zástupce z klíčových členských států, a to jak z Evropské unie, tak z členských států, v nichž se nacházejí cílové regiony, s cílem vzbudit zájem o tento druhý projekt, podpořit dynamiku a usnadnit jeho provádění na vnitrostátní a regionální úrovni. Tyto akce rovněž poskytnou možnost sdílet výsledky a poznatky získané z předchozího projektu.

Aktivita 1.1.2:    Šíření výsledků Studie o důvodech a výzvách, jež členským státům OSN brání v přistoupení k úmluvě ICSANT, a o nástrojích pro její účinné provádění (UNOCT)

UNOCT/UNCCT uspořádají tři zasedání na podporu a šíření výsledků Studie o důvodech a výzvách, jež členským státům OSN brání v přistoupení k úmluvě ICSANT, a o nástrojích pro její účinné provádění vyvinutých během projektu ICSANT, který bude dokončen v červnu 2023. Studie přinese hlubší porozumění důvodům a výzvám, jež členským státům brání v přistoupení k úmluvě ICSANT, a bude obsahovat řadu doporučení týkajících se možností, jak zajistit navýšení počtu stran úmluvy a její účinné provádění. UNOCT/UNCCT budou v rámci navazujících činností spolupracovat zejména s klíčovými členskými státy, pro něž by výsledky a pokyny obsažené ve studii mohly být přínosné.

Aktivita 1.1.3:   Viditelnost a prosazování akcí souvisejících s úmluvou ICSANT pořádaných jinými organizacemi a příspěvek k nim (UNODC/UNOCT)

UNODC a UNOCT/UNCCT budou v rámci svých mandátů a podle potřeby přispívat odbornými znalostmi a prosazovat úmluvu ICSANT a svou činnost prováděnou v rámci projektu na příslušných mezinárodních fórech, jako jsou akce týkající se těchto nástrojů, subjektů a aktivit nebo organizované těmito nástroji, subjekty a aktivitami či v jejich rámci:

—	mezinárodní právní rámce, mimo jiné Úmluva o fyzické ochraně jaderných materiálů a její změna, rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1540 (2004), Smlouva o nešíření jaderných zbraní;

—

mezinárodní organizace, mimo jiné MAAE, Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol), Výzkumný institut OSN pro otázky meziregionálního zločinu a trestní spravedlnosti (UNICRI), Výzkumný institut OSN pro otázky odzbrojení (UNIDIR), Úřad OSN pro otázky odzbrojení (UNODA), Úřad OSN pro právní otázky (OLA);

—	občanská společnost, včetně nevládních organizací;

—	mezinárodní iniciativy, mimo jiné střediska excelence EU v oblasti CBRN, globální partnerství proti šíření zbraní a materiálů hromadného ničení, iniciativa za omezení jaderné hrozby a globální pakt OSN pro koordinaci boje proti terorismu.

Výstup 1.2:   Podpora přistoupení k úmluvě ICSANT a navýšení počtu jejích stran, podpora a posílení součinnosti s dalšími příslušnými mezinárodními právními nástroji

Aktivita 1.2.1:   Podpora přistoupení prostřednictvím návštěv jednotlivých zemí (UNODC)

UNODC uspořádá osm návštěv ve státech, které dosud nejsou stranami úmluvy ICSANT a pro něž by na základě analýzy tohoto úřadu a jeho předchozí angažovanosti byly osobní konzultace v hlavním městě nejvíce přínosné, přičemž bude vycházet ze své rozsáhlé informační činnosti zaměřené na dosažení univerzální platnosti úmluvy a využije svou rozsáhlou síť místních kanceláří. UNODC by měl do návštěv jednotlivých zemí případně zapojit příslušné vnitrostátní zúčastněné strany včetně poslanců parlamentu.

Aktivita 1.2.2:   Podpora přistoupení prostřednictvím spolupráce s vnitrostátními parlamenty členských států, které nejsou smluvními stranami úmluvy ICSANT (UNOCT)

UNOCT/UNCCT uspořádají tři vnitrostátní akce s cílem společně se obrátit s výzvou na parlamenty členských států, které dosud nejsou smluvními stranami úmluvy. K účasti na informačních akcích budou přizváni i zástupci dalších příslušných zúčastněných stran včetně ministerstva zahraničních věcí, ministerstva spravedlnosti, jaderných regulačních orgánů a donucovacích orgánů. Vnitrostátní akce se zaměří na význam úmluvy ICSANT pro posílení jaderného zabezpečení, doplňkovost a součinnost s jinými mezinárodními právními nástroji, přínosy přistoupení k úmluvě a rizika neúčasti, osvědčené postupy při jejím provádění a hrozbu terorismu souvisejícího s jaderným a radioaktivním materiálem. UNOCT/UNCCT budou v součinnosti s programem UNOCT pro zapojení parlamentů do předcházení terorismu a boje proti němu (kanceláří programu v Dohá) úzce spolupracovat s mezinárodními a regionálními parlamentními organizacemi s cílem podpořit přistoupení k úmluvě.

Aktivita 1.2.3:   Podpora přistoupení prostřednictvím regionálních seminářů (UNODC)

V zájmu posílení udržitelnosti úsilí o dosažení univerzální platnosti vynaloženého v rámci prvního projektu EU ICSANT uspořádá UNODC čtyři pokračovací virtuální regionální, meziregionální a subregionální pracovní semináře pro tvůrce politik a činitele s rozhodovací pravomocí ze států, které dosud nejsou stranami úmluvy ICSANT (tři v angličtině a jeden ve francouzštině).

Virtuální pracovní semináře budou vycházet z činností prováděných podle předchozího rozhodnutí Rady s cílem zajistit udržitelnost. Před semináři a v jejich průběhu budou podle potřeby využity příslušné materiály vypracované v rámci projektu, jako jsou moduly pro e-learning a školicí příručky a elektronické informační materiály (které jsou již k dispozici ve všech šesti úředních jazycích OSN). Semináře budou kromě úmluvy ICSANT zaměřeny i na součinnost s Úmluvou o fyzické ochraně jaderných materiálů a změnou této úmluvy, jakož i s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1540 (2004) a podle potřeby budou zapojeny příslušné zúčastněné strany (např. MAAE). UNODC vyzve členské státy, aby mezi kandidáty na virtuální semináře zahrnuly poslance parlamentu.

Aktivita 1.2.4:   Druhý společný seminář MAAE a UNODC na podporu dosažení všeobecné platnosti úmluvy ICSANT a Změny Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů (UNODC)

Na základě úspěšné první společné akce konané ve dnech 11. a 12. listopadu 2021 uspořádá UNODC společně s MAAE druhou akci tohoto druhu. Akce se bude konat ve Vídni (Rakousko).

Aktivita 1.2.5:   Podpora přistoupení prostřednictvím doprovodné akce na vysoké úrovni během Mezinárodní konference MAAE o jaderném zabezpečení, která se bude konat v roce 2024 (UNODC)

V návaznosti na úspěšnou doprovodnou akci, kterou UNODC uspořádal v roce 2020 během Mezinárodní konference MAAE o jaderném zabezpečení (ICONS), uspořádá UNODC v roce 2024 v rakouské Vídni akci na vysoké úrovni. Konference je klíčovým setkáním pro oblast jaderného zabezpečení, která se skládá ze zasedání ministrů a z vědeckého a technického programu, obsahuje tedy jak politické diskuse na vysoké úrovni, tak souběžná technická jednání. Poslední konference, která se konala v roce 2020, se zúčastnilo více než 57 ministrů a více než 2 000 odborníků z více než 130 zemí a 35 mezinárodních organizací.

Aktivita 1.2.6:   Podpora přistoupení prostřednictvím doprovodné akce na vysoké úrovni během Týdne boje proti terorismu v New Yorku (UNOCT)

UNOCT/UNCCT uspořádají akci na vysoké úrovni, která se bude konat v průběhu Týdne boje proti terorismu v rámci OSN v New Yorku – sledovaného setkání, jehož se každé dva roky účastní zástupci členských států a mezinárodních partnerů v oblasti boje proti terorismu.

Aktivita 1.2.7:   Doprovodná akce o lidskoprávním rozměru při provádění úmluvy ICSANT (UNODC/UNOCT)

UNODC a UNOCT uspořádají doprovodnou akci věnovanou ustanovením o lidských právech v úmluvě ICSANT. Mezi pozvanými řečníky bude zvláštní zpravodaj pro podporu a ochranu lidských práv a základních svobod v rámci boje proti terorismu a zástupci dalších mezivládních a nevládních organizací. Tato akce bude mimo jiné vycházet z osnov právního vzdělávání UNODC v oblasti boje proti terorismu č. 4 na téma Lidská práva a reakce trestního soudnictví na terorismus, jakož i osnov právního vzdělávání UNODC v oblasti boje proti terorismu č. 1 na téma Boj proti terorismu v mezinárodním právním kontextu.

Výsledek 2: lepší vnitrostátní právní předpisy a posílení kapacity úředníků v oblasti trestního soudnictví a dalších vnitrostátních zúčastněných stran v přijímajících zemích, pokud jde o vyšetřování, stíhání a rozhodování v případech, v nichž je úmluva ICSANT relevantním prvkem.

Výstup 2.1:   Legislativní pomoc poskytovaná žádajícím státům

Aktivita 2.1.1:   Příslušná legislativní pomoc s cílem zajistit uplatňování ustanovení úmluvy ICSANT a umožnit uplatňování práva pracovníky v první linii, donucovacími orgány, státními zástupci a soudnictvím (UNODC)

UNODC poskytne žádajícím státům příslušnou legislativní pomoc prostřednictvím dokumentárních přezkumů, a to na požádání a v případě potřeby, na základě společných vzorových trestněprávních ustanovení UNODC-IAEA v oblasti boje proti jadernému terorismu, dotazníku sebehodnocení vypracovaného UNODC a zveřejněného na internetových stránkách úmluvy ICSANT v rámci UNODC, manuálu UNODC o vzájemné právní pomoci a vydávání a příručky UNODC pro žádosti o vzájemnou právní pomoc, osvědčených postupů UNODC zjištěných prostřednictvím souboru vnitrostátních prováděcích předpisů k článku 2 úmluvy ICSANT, jakož i nástrojů, které má UNODC vyvinout v rámci výstupu 2.3. UNODC nabídne příjemcům možnost předložit poslancům navrhované legislativní změny.

Výstup 2.2:   Posílení schopnosti vnitrostátních systémů trestního soudnictví předcházet trestným činům souvisejícím s úmluvou ICSANT, odhalovat je, potlačovat, vyšetřovat, stíhat a rozhodovat o nich

Úřad UNODC uspořádá pět (5) celostátních seminářů pro absolventy středisek justičního vzdělávání a odborné přípravy a deset (10) webinářů o různých aspektech uplatňování úmluvy ICSANT. UNODC bude vycházet z dlouholetých, prokázaných odborných znalostí v dané oblasti vypracovaných v rámci jeho programu předcházení terorismu v oblasti CBRN v souladu s mandátem, který UNODC udělilo Valné shromáždění OSN.

Aktivita 2.2.1:   Celostátní semináře pro střediska justičního vzdělávání a odborné přípravy (UNODC)

UNODC uspořádá pět (5) seminářů pro střediska justičního vzdělávání a odborné přípravy ve státech, které jsou stranami úmluvy, s cílem posílit jejich schopnost účinně provádět úmluvu ICSANT a zvyšovat povědomí o této úmluvě. Na seminářích bude mimo jiné představen manuál o fiktivních případech souvisejících s trestnými činy podle úmluvy ICSANT a další materiály vypracované UNODC, včetně materiálů vypracovaných v rámci výstupu 2.3, a bude uplatňována metodika typu „školení školitelů“ s cílem zajistit udržitelnost.

Aktivita 2.2.2:   Série webinářů (UNODC)

UNODC uspořádá deset (10) webinářů o různých klíčových aspektech úmluvy ICSANT, jako je mimo jiné jurisdikce, vydání, lidská práva a uchovávání důkazů. Webináře budou probíhat v několika jazycích. Budou na ně přizvány další mezinárodní subjekty, jako jsou mimo jiné MAAE, INTERPOL, Střediska excelence EU v oblasti CBRN a Výbor 1540. Záznamy z webináře budou k dispozici online, aby byla zajištěna udržitelnost. Pozvání k účasti na stálých misích podnítí účast příslušných vnitrostátních zúčastněných stran, včetně poslanců.

Výstup 2.3:   Vývoj, aktualizace, rozšíření nebo specializace nástrojů technické pomoci

Aktivita 2.3.1:   Internetové stránky úmluvy ICSANT (UNODC)

Internetové stránky úmluvy ICSANT (UNODC) (unodc.org/icsant) se staly referenčním bodem pro odborníky z praxe po celém světě, neboť obsahují všechny dostupné zdroje týkající se úmluvy, včetně její procesní historie, stavu dodržování úmluvy, analytických článků, souboru vnitrostátních prováděcích předpisů, nástrojů pro budování kapacit a související technické a legislativní pomoci UNODC. Od jejich spuštění v září 2021 navštívilo internetové stránky více než 10 000 uživatelů. UNODC bude udržovat a pravidelně aktualizovat internetové stránky ve všech úředních jazycích OSN (angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština a španělština) a bude do nich zanášet údaje. Na internetových stránkách budou například umístěny všechny nové vypracované nástroje, zprávy o akcích a další vnitrostátní právní předpisy, kterými se provádí článek 2 úmluvy ICSANT.

Kromě toho budou na internetových stránkách umístěny databáze orgánů určených pro úmluvu ICSANT (podle výstupu 4.1).

Aktivita 2.3.2:   Specializované nástroje technické pomoci (UNODC)

Úřad UNODC vypracuje a zveřejní v tištěné a elektronické podobě na internetových stránkách úmluvy ICSANT (UNODC) (unodc.org/icsant) dodatečné a specializované nástroje technické pomoci týkající se ICSANT ve všech šesti úředních jazycích OSN. Materiály budou zahrnovat:

—	soubory nástrojů k různým aspektům úmluvy ICSANT (např. jurisdikce, lidská práva, zabavení a ochrana materiálu mimo regulační kontrolu a mezinárodní spolupráce)

—	soubor nástrojů pro synergie s Úmluvou o fyzické ochraně jaderných materiálů (CPPNM) a změnou této úmluvy

—	soubor nástrojů pro synergie s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1540 (2004)

—	soubor nástrojů pro vzorová trestněprávní ustanovení týkajících se trestných činů uvedených v úmluvě ICSANT, CPPNM a změně této úmluvy, vypracovaný společně MAAE a UNODC

Aktivita 2.3.3:   Video o procesní historii a hlavních ustanoveních úmluvy ICSANT (UNODC)

UNODC vytvoří video s vysvětlením procesní historie a hlavních ustanovení úmluvy ICSANT. Video bude obsahovat svědectví několika států, které jsou stranami úmluvy, a dalších zúčastněných stran, které zajistí geografickou a genderovou vyváženost, přičemž zdůrazní význam úmluvy ICSANT. Video bude k dispozici ve všech šesti úředních jazycích OSN na internetových stránkách úmluvy ICSANT (UNODC) (unodc.org/icsant).

Výsledek 3: Posílené politiky, praxe a postupy umožňující předcházet hrozbám ze strany nestátních aktérů, včetně teroristů, kteří pořizují, mají v držení nebo používají jaderné či jiné radioaktivní materiály, a tyto hrozby odhalovat a reagovat na ně, jakož i lepší znalost a pochopení hrozby radiologického a jaderného terorismu a jiných trestných činností souvisejících s těmito materiály.

Výstup 3.1:   Posílení schopnosti členských států předcházet získávání, držení nebo používání jaderného nebo jiného radioaktivního materiálu, odhalovat jej a reagovat na něj

UNOCT/UNCCT uspořádá čtyři (4) regionální workshopy a table-top cvičení s cílem vybudovat kapacity členských států v boji proti jadernému terorismu v Africe, Střední Asii a na Kavkaze a v jihovýchodní a východní Evropě. Regionální workshopy a table-top cvičení posílí kapacitu členských států v oblasti odhalování, forenzních věd, reakce a zmírňování radiologického a jaderného terorismu, včetně použití přizpůsobené metodiky, která vnitrostátním orgánům pomůže účinně provádět úmluvu ICSANT a posílit mezinárodní spolupráci, čímž se prokáže, že je důležité být smluvní stranou úmluvy. Workshopy podpoří určení regionálních šampionů a výměnu osvědčených postupů jih-jih. Kromě toho bude výběr zemí založen mimo jiné na zjištěních a závěrech společného globálního posouzení hrozeb nestátních subjektů a jejich možného použití chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů ze strany UNOCT/UNCCT-INTERPOL.

Aktivita 3.1.1:   Regionální workshopy a table-top cvičení za účelem budování kapacit členských států v boji proti jadernému terorismu (UNOCT)

UNOCT/UNCCT uspořádá čtyři (4) regionální workshopy a table-top cvičení zaměřená na budování kapacit v těchto oblastech:

Boj proti radiologickému a jadernému terorismu se zaměřením na odhalování s cílem vybudovat kapacity v oblasti detekce se zaměřením na identifikaci a uplatňování osvědčených postupů pro detekci radiologických/jaderných materiálů pomocí informací a nástrojů přispívajících k budování kapacit v boji proti radiologickému a jadernému terorismu, pokud jde o řízení bezpečnosti hranic.

Boj proti radiologickému a jadernému terorismu se zaměřením na forenzní vědu s cílem vybudovat kapacity v oblasti detekce forenzních věd se zaměřením na prokázání významu jaderné forenzní vědy, koordinaci mezi agenturami, přispění k budování kapacit v boji proti radiologickému a jadernému terorismu.

Boj proti radiologickému a jadernému terorismu se zaměřením na reakci a zmírňování s cílem vybudovat kapacity v oblasti reakce a zmírňování se zaměřením na schopnost účinně, včas a koordinovaně reagovat na teroristické incidenty zahrnující jaderný nebo jiný radioaktivní materiál jako základní prvek rámce jaderného zabezpečení.

Výstup 3.2.   Lepší znalost a chápání hrozby radiologického a jaderného terorismu ze strany členských států

UNOCT/UNCCT uspořádá čtyři (4) prezenční cílená vnitrostátní školení pro čtyři (4) členské státy s cílem vybudovat kapacity pro boj proti radiologickému a jadernému terorismu. Odborná příprava posílí kapacity členských států mimo jiné za účelem pochopení rizika a hrozby, vypracování protiopatření, uskutečnění reakce na incidenty a identifikace a ochrany kritické infrastruktury a klíčových zdrojů. Pokud jde o tyto činnosti, UNOCT/UNCCT bude těžit z rozsáhlých zkušeností s portfoliem odborné přípravy vyvinutým a prováděným v rámci globálního programu pro prevenci a reakci na zbraně hromadného ničení/chemický, biologický, radiologický a jaderný terorismus, v rámci něhož bylo vyškoleno více než 1 500 úředníků.

Aktivita 3.2.1:   Vnitrostátní prezenční výcvik v oblasti boje proti radiologickému a jadernému terorismu (UNOCT)

UNOCT/UNCCT bude spolupracovat s členskými státy při určování vhodné odborné přípravy v oblasti boje proti terorismu, v souladu s jejich prioritami a potřebami, takto:

Vnitrostátní odborná příprava – základní kurz o radiologických a jaderných hrozbách, který pracovníkům umožní účinně reagovat na radiologickou a jadernou scénu a poskytne doporučení zásahovým složkám, aby byly schopny pracovat v prostředí, které obsahuje potenciálně nebezpečné radiologické a jaderné látky.

Vnitrostátní odborná příprava – mírně pokročilý kurz o radiologických a jaderných hrozbách, jehož součástí budou relevantní témata související s radiologickými a jadernými hrozbami. Bude zahrnovat praktickou instruktáž a cvičení a vyvrcholí realistickými scénáři zahrnujícími odhalování a zákaz radiologického obchodování, identifikaci radiologického nebo jaderného materiálu na místě činu a rozpoznání radiologických a jaderných rizik a důkazů.

Vnitrostátní odborná příprava – pokročilý kurz o radiologických a jaderných hrozbách, který se podrobněji zabývá radiologickými a jadernými hrozbami, se zvláštním důrazem na zařízení na radiologické rozptylování a improvizovaná jaderná zařízení.

Vnitrostátní odborná příprava – kurz o radiologických a jaderných protiopatřeních prezentující multiinstitucionální přístup, který se zaměřuje na rozvoj protiopatření proti radiologickým a jaderným hrozbám a na společnou reakci na radiologické a jaderné incidenty ze strany klíčových vnitrostátních agentur, včetně donucovacích orgánů, celních orgánů, bezpečnostních agentur, zásahových složek v první linii, zpravodajských služeb, veřejného zdraví, regulačních orgánů, průmyslu atd.

Vnitrostátní odborná příprava – kurz o ochraně kritické infrastruktury zaměřený na odvětví, která mohou být přímo napadena, jako jsou jaderné elektrárny, jaderné výzkumné reaktory, lokality obsahující rádiové zdroje, dopravní uzly, jakož i odvětví, na něž se mohou zaměřit nestátní subjekty s cílem získat citlivé a kontrolované technologie.

Výsledek 4: Posílení vnitrostátní a mezinárodní spolupráce v rámci stran úmluvy a mezi nimi, včetně výměny informací, zaměřené na navržení a přijetí účinných a praktických opatření v zájmu účinného provádění úmluvy.

Výstup 4.1:   Snadnější výměna informací podle požadavků úmluvy ICSANT

S účinností od 3. října 2022 Úřad OSN pro právní záležitosti (OLA) jakožto poskytovatel služeb depozitáře generálního tajemníka pro tuto úmluvu oficiálně pověřil UNODC – s ohledem na jeho mandát, úlohu a odborné znalosti v souvislosti s úmluvou ICSANT – přijímáním a šířením oznámení o určení orgánů od států, které jsou podle čl. 7 odst. 4 stranami úmluvy. Veškerá oznámení tohoto druhu se tedy zasílají na tuto e-mailovou adresu: unodc-icsant@un.org. Obdržená oznámení se zveřejní na internetových stránkách UNODC ICSANT a – s výhradou dalšího přesunu z UNODC na OLA – na internetové stránce Sbírky smluv OSN.

Aktivita 4.1.1:   Kampaň vybízející státy, které jsou stranami úmluvy ICSANT, aby určily příslušný orgán a styčné místo podle čl. 7 odst. 4 úmluvy (UNODC)

UNODC bude provádět osvětové činnosti zaměřené na podporu států, které jsou již smluvními stranami úmluvy ICSANT, aby splnily povinnost stanovenou v čl. 7 odst. 4, který vyžaduje, aby státy, které jsou stranami úmluvy, informovaly OSN o svých příslušných orgánech a kontaktních místech odpovědných za zasílání a přijímání informací souvisejících s úmluvou ICSANT. Činnosti budou zahrnovat zasílání dopisů příslušným stálým misím s žádostí, aby splnily své povinnosti podle čl. 7 odst. 4; vedení dvoustranných jednání; přípravu letáků a dalších informačních materiálů ve všech šesti úředních jazycích OSN.

Aktivita 4.1.2:   Zasedání příslušných vnitrostátních orgánů a kontaktních míst v rámci úmluvy ICSANT (UNODC)

UNODC uspořádá první zasedání těchto příslušných orgánů a kontaktních míst ve třetím roce projektu, a sice ve Vídni (Rakousko). Zasedání bude mimo jiné zahrnovat simulované koordinační cvičení a školení o tom, jak být účinným kontaktním místem podle čl. 7 odst. 4. Toto zasedání se zaměří na vnitrostátní kontaktní místa a další příslušné vnitrostátní zúčastněné strany.

Aktivita 4.1.3:   Virtuální brífinky v rámci úmluvy ICSANT pro stávající justiční a bezpečnostní sítě (UNODC)

Na základě sítí dlouhodobé spolupráce tvořených bezpečnostními a soudními kontaktními místy zřízenými UNODC v různých regionech světa (např. pro oblast Sahelu, pro Blízký východ a severní Afriku či pro Indický oceán) bude UNODC poskytovat technické brífinky online a virtuálně spolupracovat s těmito sítěmi za použití metodiky typu „školení školitelů“. Kontaktní místa těchto dlouhodobých sítí pravidelně spolupracují prostřednictvím analýzy operačních výzev, sdílení osvědčených postupů v reakci na tyto výzvy a projednávání příslušných případů.

Výstup 4.2:   Cílové skupiny na regionální úrovni využívají osvědčené postupy a poznatky získané při připojení se k úmluvě ICSANT a při jejím provádění ke zvýšení účinného provádění úmluvy ICSANT a jaderného zabezpečení.

Aktivita 4.2.1:   Zasedání komunity odborníků (UNOCT)

UNOCT/UNCCT uspořádá čtyři (4) zasedání na podporu vnitrostátní spolupráce odborníků v radiologické a jaderné oblasti a odborníků na boj proti terorismu s cílem posílit sdílení zpravodajských informací, jakož i koordinaci mezi agenturami. Na těchto zasedáních se setkají komunity odborníků se zástupci protiteroristických agentur, celních orgánů, zásahových složek v první linii, zpravodajských služeb, soudnictví, donucovacích orgánů, politických/rozhodovacích orgánů, úředníků v oblasti veřejného zdraví, jaderných regulačních orgánů atd. Tato zasedání umožní komunitám odborníků určit nedostatky, výzvy a získané poznatky a sdílet osvědčené postupy týkající se výměny informací, sdílení zpravodajských informací a mezinárodní spolupráce. Tato společenství budou podporovat spolupráci a koordinaci zúčastněných stran relevantních pro účinné provádění úmluvy ICSANT a jaderného zabezpečení a budou těžit z platformy UNOCT pro propojení a učení. Tento inovativní online nástroj pro budování kapacit, který byl spuštěn v říjnu 2021, sdružuje členské státy, soukromý sektor, akademickou obec, analytická střediska, výzkumné ústavy a občanskou společnost s cílem posílit poskytování osobní technické pomoci. Platforma je jedinečným virtuálním nástrojem, který překonává překážky, jako jsou náklady, zeměpisné vzdálenosti a pandemická omezení, tím, že zpřístupňuje zdroje různým zúčastněným stranám a odborníkům z praxe pro boj proti terorismu a předcházení násilnému extremismu a boj proti němu kdykoli a kdekoli.

PŘÍLOHA

V seznamu uvedeném v oddílu A („Osoby“) přílohy II rozhodnutí 2010/788/SZBP se zrušují tyto položky: