(1)

Nařízení (EU) 2016/429 stanoví, že zásilky zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu musejí pocházet ze třetí země nebo území či jejich oblasti nebo jednotky uvedených na seznamu v souladu s čl. 230 odst. 1 zmíněného nařízení, aby mohly vstoupit do Unie.

(2)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 (2) stanoví veterinární požadavky, které musí zásilky některých druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu z třetích zemí nebo území či jejich oblastí nebo (v případě živočichů pocházejících z akvakultury) jednotek splňovat, aby mohly vstoupit do Unie.

(3)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/404 (3) stanoví seznamy třetích zemí nebo území nebo jejich oblastí či jednotek, z nichž je povolen vstup druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu, které spadají do oblasti působnosti nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/692, do Unie.

(4)

Konkrétně přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 stanoví seznamy třetích zemí nebo území nebo jejich oblastí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže, resp. čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie.

(5)

Spojené království oznámilo Komisi dvě ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků (HPAI) u drůbeže v hrabstvích Východní Sussex a Lincolnshire v Anglii, která byla dne 18. května 2023 a dne 24. května 2023 potvrzena laboratorní analýzou (RT-PCR).

(6)

V návaznosti na uvedená nedávná ohniska HPAI veterinární orgány Spojeného království vymezily uzavřená pásma kolem postižených hospodářství v okruhu nejméně 10 km a zavedly politiku depopulace s cílem tlumit přítomnost HPAI a omezit šíření uvedené nákazy.

(7)

Spojené království předložilo Komisi informace o epizootologické situaci na svém území a o opatřeních, která přijalo s cílem zabránit dalšímu šíření HPAI.

(8)

Komise uvedené informace vyhodnotila. Komise se domnívá, že s ohledem na veterinární situaci v oblastech, na něž se vztahují omezení stanovená veterinárními orgány Spojeného království, by měl být v zájmu ochrany nákazového statusu Unie pozastaven vstup do Unie pro zásilky drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře z dotčených oblastí.

(9)

Kanada, Chile, Spojené království a Spojené státy předložily aktualizované informace týkající se situací, které vedly k pozastavení vstupu některých produktů do Unie.

(10)

Kanada navíc předložila aktualizované informace o epizootologické situaci na svém území v souvislosti s osmi ohnisky HPAI v hospodářstvích s chovem drůbeže v provinciích Ontario (2), Quebec (5) a Saskatchewan (1), která byla potvrzena mezi 26. zářím 2022 a 18. dubnem 2023.

(11)

Chile navíc předložilo aktualizované informace o epizootologické situaci na svém území v souvislosti s pěti ohnisky HPAI v hospodářstvích s chovem drůbeže v regionech Valparaíso (4) a O'Higgins (1), která byla potvrzena mezi 12. březnem 2023 a 20. dubnem 2023.

(12)

Spojené království navíc předložilo aktualizované informace o epizootologické situaci na svém území v souvislosti s jedním ohniskem HPAI v hospodářstvích s chovem drůbeže v hrabství Yorkshire v Anglii ve Spojeném království, které bylo potvrzeno dne 13. dubna 2023.

(13)

Spojené státy navíc předložily aktualizované informace o epizootologické situaci na svém území v souvislosti se 11 ohnisky HPAI v hospodářstvích s chovem drůbeže ve státech Kalifornie (1), Iowa (2), Mississippi (1), Nebraska (1), New York (1), Pensylvánie (3), Jižní Dakota (1), Washington (1), která byla potvrzena mezi 12. prosincem 2022 a 19. dubnem 2023.

(14)

Kanada, Chile, Spojené království a Spojené státy rovněž předložily informace o opatřeních, která přijaly s cílem zabránit dalšímu šíření HPAI. V návaznosti na uvedená ohniska zmíněné nákazy Kanada, Chile, Spojené království a Spojené státy zejména zavedly politiku depopulace za účelem tlumení a omezení šíření uvedené nákazy a rovněž v návaznosti na provedení politiky depopulace dokončily nezbytná čisticí a dezinfekční opatření v infikovaných hospodářstvích s chovem drůbeže na svých územích.

(15)

Komise vyhodnotila informace předložené Kanadou, Chile, Spojeným královstvím a Spojenými státy. Komise se domnívá, že Kanada, Chile, Spojené království a Spojené státy poskytly odpovídající záruky, že veterinární situace, která vedla k pozastavení, již nepředstavuje hrozbu pro zdraví zvířat nebo veřejné zdraví v Unii, a že by proto měl být znovu povolen vstup drůbežích komodit do Unie z oblastí dotčených zemí, z nichž byl vstup do Unie pozastaven.

(16)

Přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 by proto měly být změněny, aby zohledňovaly stávající epizootologickou situaci, pokud jde o HPAI v Kanadě, Chile, Spojeném království a Spojených státech.

(17)

S ohledem na stávající epizootologickou situaci v Kanadě, Chile, Spojeném království a Spojených státech, pokud jde o HPAI, a na vážné riziko zavlečení této nákazy do Unie by změny příloh V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404, jež mají být provedeny tímto nařízením, měly nabýt účinku co nejdříve.

(18)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Dne 20. září 2016 přijala Rada nařízení (EU) 2016/1686.

(2)

Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN zřízený podle rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1267(1999), 1989(2011) a 2253(2015) doplnil dne 26. dubna 2023 na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření, dvě osoby.

(3)

Dne 3. května 2023 byly tyto osoby doplněny do přílohy I nařízení Rady (ES) č. 881/2002 (2).

(4)

Vzhledem k tomu, že jedna z těchto osob byla již zařazena na seznam podle nařízení (EU) 2016/1686, měla by být tato osoba z přílohy I uvedeného nařízení vyňata.

(5)

Nařízení (EU) 2016/1686 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Článek 43 nařízení (EU) 2022/2065 vyžaduje, aby Komise účtovala poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů roční poplatky za dohled, jejichž celková výše má pokrýt veškeré odhadované náklady, které Komisi v souvislosti s úkoly v oblasti dohledu podle uvedeného nařízení vzniknou, jak je lze přiměřeně určit předem.

2)

Náklady, které mají být odhadnuty pro účely poplatků za dohled účtovaných v roce „n“, by měly být stanoveny s přihlédnutím ke všem lidským zdrojům, které má Komise zaměstnat v roce „n+1“ k plnění úkolů uvedených v čl. 43 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2065, včetně úředníků, dočasných a smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků. Vzhledem k tomu, že se odhad týká budoucích nákladů, měl by vycházet z průměrných nákladů vyjádřených v přepočtu na plné pracovní úvazky zvýšených o průměrné použitelné sociální příspěvky a provozní výdaje související s těmito lidskými zdroji. Tyto provozní výdaje by proto měly zahrnovat průměrné náklady vzniklé za účelem zřízení a zprovoznění oddělení zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky působící v oblasti IT a fyzické infrastruktury Komise, například tak, jak je pravidelně stanoví útvary Komise v souvislosti s výpočtem průměrných nákladů na zaměstnance pro účely legislativních finančních výkazů.

3)

Kromě výše uvedených nákladů na lidské zdroje musí Komise rovněž odhadnout další provozní a správní výdaje, které konkrétně souvisejí s plněním úkolů uvedených v čl. 43 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2065, jako jsou studie, najímání odborníků, průzkumy, služební cesty, organizace zasedání nebo vývoj či používání specifického softwaru nebo nástrojů či služeb IT. Roční odhad celkové výše nákladů by měl navíc zohlednit rozdíl mezi odhadovanými náklady a náklady vzniklými v předchozím roce, který vyplývá z výroční zprávy přijaté Komisí.

4)

Celkovou výši nákladů, kterou Komise každoročně odhadne, by měli nést poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů prostřednictvím poplatků za dohled účtovaných za určené služby podléhající poplatku za dohled v každém kalendářním roce. Aby se zajistil soulad s rozhodnutími o určení podle čl. 33 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2065, měl by být pojem poskytovatel určené služby nebo určených služeb označen odkazem na adresáta nebo adresáty souvisejícího rozhodnutí nebo souvisejících rozhodnutí o určení podle čl. 33 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2065. Pokud je rozhodnutí přijaté podle čl. 33 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2065 určeno více než jedné právnické osobě, měli by všichni adresáti uvedeného rozhodnutí nést společnou a nerozdílnou odpovědnost za zaplacení poplatku za dohled s ohledem na tuto službu nebo tyto služby.

5)

Služby, které mají být započítány v daném roce „n“, by měly zahrnovat služby, na něž se již vztahují povinnosti vztahující se na velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače na začátku roku, jakož i služby, u nichž rozhodnutí o určení nebo rozhodnutí o ukončení určení nabude účinku během uvedeného kalendářního roku, s přihlédnutím k tomu, že rozhodnutí u obou kategorií nabývají účinku čtyři měsíce po svém oznámení poskytovateli podle čl. 33 odst. 6 nařízení (EU) 2022/2065. Tato lhůta by měla být vypočtena v souladu s obecnými pravidly stanovenými v nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 (2), kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny.

6)

Komise by měla stanovit celkovou výši poplatku za dohled, který má být každoročně účtován každému poskytovateli, a to nejprve stanovením základní částky za určenou službu. Základní částka za službu by měla vyplynout z vydělení celkových ročních nákladů odhadovaných pro rok „n+1“ všemi určenými službami započítanými v roce „n“. Ke stanovení základní částky je třeba vzít v úvahu počet dnů určení v roce „n“. Za druhé, aby se zajistila úměrnost jednotlivých poplatků za dohled s ohledem na velikost určené služby vyplývající z průměrného měsíčního počtu aktivních příjemců v Unii, měla by Komise základní částku upravit pomocí koeficientu úměrného počtu aktivních příjemců vyplývajícímu z dostupných informací.

7)

Podle čl. 43 odst. 5 nařízení (EU) 2022/2065 nesmí žádný poskytovatel určené služby nebo určených služeb zaplatit celkovou částku poplatku za dohled převyšující jeho ekonomickou kapacitu, konkrétně více než 0,05 % jeho celosvětového ročního čistého příjmu. Odkaz na čistý příjem, který zahrnuje celkové příjmy snížené o náklady poskytovatele, by měl zajistit, aby byla zohledněna platební schopnost poskytovatele, a to i v případě ztrátových poskytovatelů. Za účelem určení tohoto limitu v souladu s platnými standardy účetního výkaznictví je třeba odkázat na pojem celkového celosvětového zisku v předchozím účetním období, který bude stanoven na základě nejlepších dostupných údajů poskytovatele vyplývajících z účetní závěrky, jak byly sděleny Komisi. Proto by měl být uveden odkaz na mezinárodní standardy účetního výkaznictví použitelné v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (3), pokud je dotčený poskytovatel používá, nebo alternativně na účetní závěrky sestavené v souladu s požadavky na vykazování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (4). Pokud se na dotčeného poskytovatele nevztahují ani mezinárodní standardy účetního výkaznictví, ani směrnice 2013/34/EU, měl by být uveden odkaz na jakýkoli jiný přijatelný standard výkaznictví třetí země platný pro tohoto poskytovatele, jako je například standard výkaznictví třetí země, který je považován za rovnocenný mezinárodním standardům účetního výkaznictví, nebo jakýkoli jiný standard výkaznictví třetí země, který lze považovat za obecně přijatelný pro účely jiných právních předpisů Unie. Pokud má poskytovatel konsolidovanou účetní závěrku, konsolidovaný celosvětový zisk skupiny, do níž patří, nejlépe odráží jeho ekonomickou kapacitu platit poplatek za dohled vzhledem k tomu, že finanční zdroje skupiny jsou tomuto poskytovateli k dispozici, aby nesl celkovou výši poplatku účtovaného za veškeré určené služby poskytované uvedeným poskytovatelem.

8)

Pokud základní částka účtovaná danému poskytovateli nebo součet příslušných základních částek v případě, že daný poskytovatel poskytuje více než jednu určenou službu, překročí maximální celkový limit, měl by být konečný poplatek za dohled účtovaný tomuto poskytovateli odpovídajícím způsobem snížen. S cílem zajistit, aby v každém případě byly celkové roční náklady hrazeny prostřednictvím poplatků za dohled vybíraných za všechny určené služby, by zbytková částka, která nebyla účtována poskytovatelům s ohledem na uplatňování maximálního celkového limitu, měla být hrazena zbývajícími poskytovateli pod limitem, a to úměrně základnímu vzorci pro rozdělování. Rozdělování zbytkových částek mezi ostatní poskytovatele určených služeb by po uplatnění maximálního celkového limitu mělo pokračovat, dokud nezůstane žádná zbytková částka.

9)

V souladu s čl. 43 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2065 má Komise každý rok přijmout jednotlivé prováděcí akty, v nichž stanoví individuální výši poplatku za dohled, jenž má být účtován každému poskytovateli za určenou službu nebo určené služby, na něž se vztahuje povinnost zaplatit poplatek za dohled během daného kalendářního roku. Každoroční postup pro účtování poplatku by proto měl být organizován tak, aby tyto prováděcí akty byly přijaty poté, co budou stanoveny celkové roční náklady, které budou základem pro výpočet celkové výše poplatků za dohled, jež mají být účtovány, jak je uvedeno v přípravném dokumentu Komise připojeném k návrhu rozpočtu podle čl. 41 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (5), kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie. Jednotlivé prováděcí akty mohou být navíc přijaty až po určitém datu, kdy lze stanovit počet a velikost určených služeb, na něž se vztahují poplatky za dohled. Tento postup by měl rovněž zohledňovat ekonomickou kapacitu, pokud jde o zisky příslušných poskytovatelů, jak byla určena na základě informací poskytnutých dotčeným poskytovatelem. Předběžná výše poplatku, který má být účtován, by navíc měla být sdělena dotčenému poskytovateli před přijetím prováděcího rozhodnutí Komise, aby se mu poskytla příležitost předložit připomínky, které mají být při konečném určení poplatku za dohled zohledněny. Po zvážení předložených připomínek by Komise měla přijmout odpovídající prováděcí akt, kterým se stanoví jednotlivé poplatky za dohled splatné jako pohledávky podle článku 98 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, jež maj být zaplaceny do konce téhož kalendářního roku tak, aby byly k dispozici zdroje potřebné na pokrytí odhadovaných nákladů na další rok.

10)

Nezaplacení ve lhůtě stanovené prováděcími akty by mělo vést k vymáhání nezaplacené částky spolu s úrokem z prodlení při sazbě Evropské centrální banky pro refinancování zvýšené o 3,5 % v souladu s čl. 99 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

11)

S cílem zajistit odpovědnost a transparentnost vzniklých nákladů a příjmů vybíraných Komisí za úkoly v oblasti dohledu prováděné podle nařízení (EU) 2022/2065 by Komise měla každoročně podávat zprávu Evropskému parlamentu a Radě a tuto zprávu zveřejnit na svých internetových stránkách. Aby se navíc zajistil soulad mezi odhadem nákladů a konkrétními náklady na dohled, které byly za daný rok skutečně vynaloženy, měla by zpráva konkrétně porovnávat příslušné částky na základě skutečně provedených plateb v příslušném období pro každou dotčenou kategorii nákladů uvedenou v čl. 43 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2065, jakož i veškeré výdajové závazky přijaté během uvedeného roku, a to i v návaznosti na jakékoli soudní rozhodnutí vydané v daném roce. Jakýkoli rozdíl mezi odhadovanou částkou a skutečně vzniklými náklady by neměl ovlivnit výši poplatků za dohled účtovaných za příslušný rok, ale měl by být zohledněn v příštím odhadu, a to buď odečtením přebytku z celkových nákladů odhadovaných na rok „n+2“, nebo přičtením schodku k celkovým nákladům odhadovaným na rok „n+2“.

12)

Odhad nákladů by měl určit náklady, které mají vzniknout v následujícím kalendářním roce, aby se zajistilo, že Komisi budou předem poskytnuty dostatečné zdroje. V období od vstupu nařízení (EU) 2022/2065 v platnost do 1. ledna 2024 již Komise vynaložila nebo plánovala náklady podle čl. 43 odst. 2 uvedeného nařízení, které nemohly být pokryty žádným předchozím poplatkem za dohled, a proto musely být obecně pokryty jinými prostředky stanovenými ve schváleném rozpočtu Unie na rok 2023. Pro účely stanovení celkových poplatků, které mají být účtovány v roce 2023, by proto k nákladům odhadovaným na rok 2024 mohly být připočteny pouze náklady, které ještě nejsou kryty stávajícími prostředky v souhrnném rozpočtu Unie na rok 2023, a to v souladu s informacemi uvedenými v přehledu přiloženém k odhadu. Za účelem stanovení přebytku nebo schodku, který má být zohledněn v následujícím odhadu, by proto první zpráva Evropskému parlamentu a Radě měla zohlednit pouze náklady vzniklé v roce 2022 od vstupu nařízení (EU) 2022/2065 v platnost a v roce 2023, které ještě nebyly kryty stávajícími prostředky,

1)

„určenou službou“ zprostředkovatelská služba určená jako velmi velká online platforma nebo velmi velký internetový vyhledávač podle čl. 33 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2065;

2)

„poskytovatelem určené služby nebo určených služeb“ poskytovatel, jemuž je adresováno jedno nebo více rozhodnutí Komise o určení velmi velké online platformy nebo velmi velkého internetového vyhledávače podle čl. 33 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2065;

3)

„základní částkou“ částka vypočtená pro každou určenou službu v souladu s článkem 4 a před uplatněním maximálního celkového limitu uvedeného v článku 5.

a)

veškeré služby, které k 1. lednu daného roku již podléhaly povinnostem vyplývajícím z kapitoly III oddílu 5 nařízení (EU) 2022/2065 v souladu s čl. 33 odst. 6 uvedeného nařízení, včetně veškerých služeb, u nichž se ukončení určení stane použitelným podle čl. 33 odst. 6 uvedeného nařízení po uvedeném dni;

b)

veškeré služby, na které se v období od 1. ledna do 31. prosince daného roku začnou vztahovat povinnosti vyplývající z kapitoly III oddílu 5 nařízení (EU) 2022/2065 v souladu s čl. 33 odst. 6 uvedeného nařízení.

(1)

Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „dohoda o vystoupení“) byla uzavřena jménem Unie rozhodnutím Rady (EU) 2020/135 (2) a vstoupila v platnost dnem 1. února 2020. Přechodné období uvedené v článku 126 dohody o vystoupení, během něhož se na Spojené království a ve Spojeném království nadále uplatňovalo právo Unie v souladu s článkem 127 dohody o vystoupení (dále jen „přechodné období“), skončilo dne 31. prosince 2020.

(2)

Protokol o Irsku/Severním Irsku (dále jen „protokol“) je nedílnou součástí dohody o vystoupení.

(3)

Podle čl. 6 odst. 3 dohody o vystoupení a čl. 5 odst. 3 a 4 protokolu se celní předpisy vymezené v čl. 5 bodě 2 nařízení (EU) č. 952/2013 a akty Unie, které je doplňují nebo provádějí, použijí na Spojené království a ve Spojeném království s ohledem na Severní Irsko po skončení přechodného období.

(4)

V důsledku toho se v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (3) musí na zboží dovážené do Severního Irska z jiné části Spojeného království vztahovat celní prohlášení se datovým souborem stanoveným pro zboží propuštěné do volného oběhu ve sloupci H1 přílohy B tohoto nařízení, které obsahuje více než 80 datových prvků.

(5)

Aby se zohlednily zvláštní okolnosti v Severním Irsku, měly by být hospodářským subjektům (dále jen „důvěryhodní obchodníci“) schváleným podle článků 9 až 11 rozhodnutí č. 1/2023 smíšeného výboru zřízeného Dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (4) (dále jen „rozhodnutí č. 1/2023“) zjednodušeny celní formality v případě dovozu zboží, u něhož se má za to, že nehrozí, že bude následně přemístěno do Unie samostatně nebo jako součást jiného zboží ve smyslu čl. 5 odst. 1 a 2 protokolu („zboží, u něhož nehrozí, že bude následně přemístěno do Unie“) do Severního Irska z jiné části Spojeného království prostřednictvím přímé přepravy. Za tímto účelem by měl být vypracován datový soubor se supersníženými požadavky (H8) pro propuštění tohoto zboží do volného oběhu.

(6)

Je nezbytné stanovit podmínky pro to, aby důvěryhodní obchodníci mohli využívat celní zjednodušení spočívající v zápisu do záznamů deklaranta při přepravě zboží, u něhož nehrozí, že bude následně přemístěno do Unie, do Severního Irska z jiné části Spojeného království prostřednictvím přímé přepravy, a to i v případě, že důvěryhodní obchodníci nesplňují všechna kritéria stanovená v článku 39 nařízení (EU) č. 952/2013.

(7)

Aby se zjednodušil pohyb zboží, u něhož nehrozí, že bude následně přemístěno do Unie a které je neobchodní povahy a je zasláno v balících přímou přepravou soukromou osobou z jiné části Spojeného království soukromé osobě s bydlištěm v Severním Irsku, nebo zboží, u něhož nehrozí, že bude následně přemístěno do Unie a které je zasláno v balících prostřednictvím přepravce registrovaného v souladu s články 12 a 13 rozhodnutí č. 1/2023 (dále jen „schválený přepravce“) hospodářským subjektem usazeným ve Spojeném království soukromé osobě s bydlištěm v Severním Irsku, je vhodné upustit od určitých celních formalit pro toto zboží.

(8)

Aby se rovněž zjednodušil pohyb zboží zaslaného v balících, které jsou v souladu s článkem 203 kodexu vráceny hospodářskému subjektu usazenému v Severním Irsku soukromou osobou z jiné části Spojeného království prostřednictvím schváleného přepravce, je vhodné upustit od určitých celních formalit pro toto zboží, neboť se vrací beze změny do Severního Irska.

(9)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

v článku 1 se doplňují nové body 55 a 56, které znějí:

(*1)  Rozhodnutí Smíšeného výboru zřízeného Dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii č. 1/2023 ze dne 24 března 2023, kterým se stanoví ujednání týkající se Windsorského rámce [2023/819] (Úř. věst. L 102, 17.4.2023, s. 61)."

(*2)   Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.“;"

2)

v čl. 104 odst. 1 se doplňují nová písmena r), s) a t), která znějí:

3)

v článku 138 se doplňují nová písmena k), l) a m), která znějí:

4)

v článku 141 se odstavec 1 mění takto:

5)

v článku 142 se v písmeni c) doplňuje nový bod iii), který zní:

6)

vkládá se nový článek 143b, který zní:

(*3)  Protokol o Irsku/Severním Irsku k Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7).“;"

7)

v článku 150 se vkládá nový odstavec 1a, který zní:

8)

příloha B se mění v souladu s přílohou I;

9)

doplňuje se nová příloha 52-02 uvedená v příloze II tohoto nařízení;

10)

doplňuje se nová příloha 52-03 uvedená v příloze III tohoto nařízení.

(1)

Nařízení Rady (EU) 2023/194 (2) stanoví kvóty na rok 2023.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky kranase ve vodách Unie oblasti 8c plavidly plujícími pod vlajkou Portugalska nebo plavidly v něm registrovanými kvótu přidělenou na rok 2023 vyčerpaly.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

(1)

V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 Komise přezkoumala žádost Francie o schválení změny specifikace chráněného zeměpisného označení „Moutarde de Bourgogne“ zapsaného do rejstříku podle nařízení Komise (ES) č. 1131/2009 (2).

(2)

Protože daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (3).

(3)

Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být změna specifikace schválena,

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury připojené k nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (2), je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze tohoto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel by mělo být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky obsažené v příloze zařazeno do kódu KN uvedeného ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby držitel mohl závazné informace o sazebním zařazení zboží dotčeného tímto nařízením, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po určitou dobu podle čl. 34 odst. 9 nařízení (EU) č. 952/2013. Tato doba by měla být stanovena na tři měsíce.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

(1)

Záznamy 28, 29 a 30 v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 zakazují uvádět na trh a používat pro prodej široké veřejnosti látky klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (dále též jen „CMR“), kategorií 1 A nebo 1B, a zařazené v dodatcích 1 až 6 uvedené přílohy a směsi obsahující tyto látky v množství přesahujícím stanovené koncentrace.

(2)

Látky klasifikované jako CMR jsou uvedeny v části 3 přílohy VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (2).

(3)

Dodatky 2 a 6 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 by měly být změněny tak, aby odrážely novou klasifikaci látek jako CMR v nařízení (ES) č. 1272/2008, ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/692 (3). Látky nově klasifikované jako CMR kategorie 1 A a 1B je tudíž vhodné začlenit do dodatku 2 a 6 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006.

(4)

Nová klasifikace látek v nařízení (ES) č. 1272/2008 se použije ode dne 1. prosince 2023. Omezení zavedené tímto nařízením, pokud jde o látky klasifikované nařízením (EU) 2022/692 jako látky CMR kategorie 1 A nebo 1B, by se proto mělo použít od téhož data. Datum použitelnosti nebrání subjektům, aby omezení týkající se látek CMR kategorie 1 A nebo 1B uvedených v příloze nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/692 uplatňovaly dříve.

(5)

V příloze VI části 3 nařízení (ES) č. 1272/2008 je uvedena řada záznamů pro skupiny látek. V některých případech existují požadavky na klasifikaci pro určité látky spadající do skupinového záznamu. V takových případech je v příloze VI části 3 nařízení (ES) č. 1272/2008 uveden pro látku zvláštní záznam a u skupinového záznamu je uvedena poznámka „s výjimkou […] uvedených jinde v této příloze“. Začlenění těchto látek do dodatků 1 až 6 přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 proto musí odrážet tuto poznámku odkazující na přílohu VI nařízení (ES) č. 1272/2008. Zdá se však, že text v záznamech s indexovými čísly 033-005-00-1, 050-008-00-3, 082-001-00-6, 609-026-00-2 a 650-017-00-8 místo na přílohu VI nařízení (ES) č. 1272/2008 odkazuje na přílohu nařízení (ES) č. 1907/2006. Uvedené záznamy by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(6)

Nařízení (ES) č. 1907/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 133 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006,

(1)

Dne 23. dubna 2019 předložila společnost Lysoform Dr. Hans Rosemann GmbH v souladu s čl. 43 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012 a článkem 4 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 414/2013 (2) Evropské agentuře pro chemické látky (dále jen „agentura“) žádost o povolení stejného jednotlivého biocidního přípravku, jak je uveden v článku 1 zmíněného nařízení, s názvem „Superficid express“, který je typem přípravku 2 a 4, jak jsou popsány v příloze V nařízení (EU) č. 528/2012. Žádost byla zaznamenána v registru biocidních přípravků (dále jen „registr“) pod číslem BC-FD051101-74. V žádosti byla rovněž zmíněna žádost týkající se příslušné referenční kategorie biocidních přípravků „Knieler & Team Propanol Family“, která byla v registru zaznamenána pod číslem BC-AQ050985-22.

(2)

Stejný jednotlivý biocidní přípravek „Superficid express“ obsahuje jako účinné látky propan-1-ol a propan-2-ol, které jsou zařazeny na seznam schválených účinných látek vypracovaný na úrovni Unie, na nějž se odkazuje v čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 528/2012, pro typy přípravků 2 a 4.

(3)

Dne 8. prosince 2021 předložila agentura v souladu s článkem 6 prováděcího nařízení (EU) č. 414/2013 Komisi stanovisko (3) a návrh souhrnu vlastností biocidního přípravku (dále jen „souhrn vlastností přípravku“) pro přípravek „Superficid express“.

(4)

Stanovisko obsahuje závěr, že navrhované rozdíly mezi stejným jednotlivým biocidním přípravkem a příslušným referenčním biocidním přípravkem se týkají pouze informací, jež mohou podléhat administrativní změně v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 354/2013 (4), a že na základě posouzení příslušné referenční kategorie biocidních přípravků „Knieler & Team Propanol Family“ a s výhradou shody s návrhem souhrnu vlastností přípravku splňuje tento stejný jednotlivý biocidní přípravek podmínky stanovené v čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012.

(5)

Dne 24. října 2022 agentura Komisi předala návrh souhrnu vlastností přípravku ve všech úředních jazycích Unie v souladu s čl. 44 odst. 4 nařízení (EU) č. 528/2012.

(6)

Komise souhlasí se stanoviskem agentury a domnívá se tedy, že je vhodné udělit povolení Unie pro stejný jednotlivý biocidní přípravek „Superficid express“.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

(1)

Organismus Spodoptera frugiperda (Smith) (dále jen „dotčený škodlivý organismus“) je uveden na seznamu v části A přílohy II prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 (2) jako škodlivý organismus, jehož výskyt není na území Unie znám. Rovněž je uveden jako prioritní škodlivý organismus v příloze nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1702 (3).

(2)

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/638 (4) zavádí mimořádná opatření proti zavlékání škodlivého organismu Spodoptera frugiperda (Smith) do Unie a jeho rozšiřování na území Unie.

(3)

Od přijetí prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/638 se dotčený škodlivý organismus nadále rychle šířil po celém světě a přibližoval se k území Unie. V lednu 2023 byl jeho výskyt úředně potvrzen na Kypru.

(4)

Počet případů nesouladu s právními předpisy Unie, pokud jde o výskyt dotčeného škodlivého organismu na dovážených komoditách, je i nadále vysoký a roste také počet rostlinných druhů, u nichž je dotčený škodlivý organismus zachycen.

(5)

Vzhledem k pokračujícímu šíření dotčeného škodlivého organismu, jeho nedávnému zjištění na území Unie a případům nesouladu s právními předpisy Unie při obchodu s některými rostlinami jsou zapotřebí opatření na ochranu Unie před uvedeným škodlivým organismem.

(6)

Některé rostliny (dále jen „dotčené rostliny“) by proto měly být uvedeny v tomto nařízení a měly by podléhat zvláštním požadavkům. Seznam dotčených rostlin by měl zahrnovat druhy rostlin, jejichž dovoz do Unie byl spojen s nesouladem s právními předpisy Unie, pokud jde o výskyt dotčeného škodlivého organismu.

(7)

Členské státy by měly provádět každoroční průzkumy výskytu dotčeného škodlivého organismu na základě přístupu založeného na posouzení rizik v souladu s nejnovějšími vědeckými a technickými informacemi a na základě karty průzkumu výskytu škodlivého organismu Spodoptera frugiperda (5) (Pest Survey Card on Spodoptera frugiperda) zveřejněné Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“). Aby byl zajištěn lepší přehled o výskytu dotčeného škodlivého organismu, uvádí příloha I tohoto nařízení seznam hostitelských rostlin dotčeného škodlivého organismu, které by měly být předmětem průzkumu.

(8)

Členské státy by měly vypracovat a průběžně aktualizovat pohotovostní plán pro dotčený škodlivý organismus v souladu s nařízením (EU) 2016/2031. K dosažení harmonizovaného přístupu mezi členskými státy je nezbytné přijmout zvláštní prováděcí pravidla k článku 25 uvedeného nařízení, pokud jde o pohotovostní plány pro dotčený škodlivý organismus, a zajistit, aby plán obsahoval všechny prvky potřebné v případě nových zjištění dotčeného škodlivého organismu.

(9)

K eradikaci dotčeného škodlivého organismu a k zamezení jeho šíření na území Unie by měly členské státy stanovit vymezená území sestávající ze zamořené zóny a z nárazníkové zóny a přijmout eradikační opatření. Nárazníková zóna by měla být široká nejméně 5 km a maximálně 100 km, neboť tak velký rozsah je vhodný s ohledem na migrační kapacitu dotčeného škodlivého organismu, výskyt hostitelských rostlin a zeměpisné charakteristiky oblasti.

(10)

V případě izolovaných zjištění dotčeného škodlivého organismu by však stanovení vymezeného území nemělo být vyžadováno, pokud lze dotčený škodlivý organismus z uvedených rostlin odstranit a pokud existují důkazy, že uvedené rostliny byly zamořeny před vstupem do dané oblasti nebo že se jedná o izolované zjištění, u něhož se neočekává, že povede k usídlení dotčeného škodlivého organismu, nebo zjištění na stanovišti produkce s fyzickou izolací proti dotčenému škodlivému organismu nebo ve skleníku v oblastech, kde se škodlivý organismus nemůže usídlit venku. To je nejpřiměřenější přístup v případě, že průzkumy provedené v dané oblasti potvrdí nepřítomnost dotčeného škodlivého organismu.

(11)

Aby se zabránilo dalšímu šíření dotčeného škodlivého organismu do zbývajících částí území Unie, měly by být průzkumy nárazníkových zón prováděny každoročně v nejvhodnějším čase roku a s dostatečnou intenzitou. Ke zrušení vymezení by mělo dojít po průzkumech trvajících dostatečně dlouhou dobu, aby se potvrdila nepřítomnost dotčeného škodlivého organismu.

(12)

Příslušné orgány v zamořených zónách by měly přijmout zvláštní eradikační opatření za účelem eradikace dotčeného škodlivého organismu. Uvedená opatření zahrnují ochranná opatření k eradikaci dotčeného škodlivého organismu a přemísťování půdy ze zamořeného území.

(13)

Vzhledem k tomu, že dotčený škodlivý organismus byl zjištěn na území Unie, je odůvodněné stanovit zvláštní požadavky na přemísťování dotčených rostlin z vymezených území.

(14)

V tomto nařízení by měly být uvedeny zvláštní požadavky na dovoz do Unie v případě plodů Capsicum L., Momordica L., Solanum aethiopicum L., Solanum macrocarpon L. a Solanum melongena L. a rostlin Zea mays L. a rovněž ustanovení týkající se povinností členských států provádět průzkum uložených prováděcím rozhodnutím (EU) 2018/638. To je nezbytné pro zlepšení jasnosti a právní jistoty, pokud jde o uplatňování všech časových požadavků týkajících se dotčeného škodlivého organismu. Ze stejného důvodu by uvedené prováděcí rozhodnutí mělo být zrušeno a mělo by být nahrazeno tímto nařízením.

(15)

Fytosanitární riziko dotčeného škodlivého organismu není dosud plně posouzeno, protože škála jeho dotčených rostlin zůstává nejistá. Je třeba jej doplnit na základě současného zjištění na území Unie a jeho rozšiřování a usídlení ve třetích zemích. Toto nařízení by se proto mělo použít do 31. prosince 2025, aby se umožnilo další hodnocení a přezkum rozsahu dotčených rostlin, případů nesouladu s právními předpisy Unie, pokud jde o dotčený škodlivý organismus, a účinnosti opatření přijatých na území Unie.

(16)

Rostliny Asparagus officinalis L., jiné než stonky pokryté po celou dobu života zeminou, živý pyl, rostlinné tkáňové kultury a semena, by měly být uvedeny v části A přílohy XI prováděcího nařízení (EU) 2019/2072. To je nezbytné pro dosažení souladu s čl. 72 odst. 1 písm. c) a e) nařízení (EU) 2016/2031, který stanoví příslušný seznam rostlin, na něž se vztahují ustanovení uvedená ve zmíněných písmenech.

(17)

Aby bylo možné řešit riziko dotčeného škodlivého organismu co nejdříve, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Ustanovení týkající se pohotovostních plánů by se mělo použít ode dne 1. srpna 2023.

(18)

Požadavky týkající se dovozu dotčených rostlin do Unie a jejich přemísťování z vymezených území do zbývajících částí území Unie by se měly použít ode dne 1. července 2023, aby měly příslušné orgány, provozovatelé podniků a třetí země dostatek času přizpůsobit se požadavkům vyplývajícím z uvedených ustanovení.

(19)

Požadavky týkající se dovozu rostlin Asparagus officinalis L., jiných než stonků pokrytých po celou dobu života zeminou, živého pylu, rostlinných tkáňových kultur a semen, do Unie by se měly použít ode dne 1. září 2023. To je nezbytné k tomu, aby měly příslušné orgány třetích zemí dostatek času na provedení příslušných průzkumů zaměřených na výskyt dotčeného škodlivého organismu na uvedených rostlinách.

(20)

Články 3 a 4 prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/638 týkající se dovozu dotčených rostlin do Unie by se proto měly nadále používat do 30. června 2023, aby se zabránilo vzniku právní mezery a zajistilo se, že dovoz příslušných rostlin do Unie nadále podléhá příslušným požadavkům proti výskytu dotčeného škodlivého organismu.

(21)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

1)

„dotčeným škodlivým organismem“ organismus Spodoptera frugiperda (Smith);

2)

„dotčenými rostlinami“:

3)

„hostitelskými rostlinami“ rostliny uvedené v příloze I.