(1)

Podle nařízení (ES) č. 1924/2006 jsou zdravotní tvrzení při označování potravin zakázána, pokud je Komise v souladu s uvedeným nařízením neschválí a nezařadí na seznam schválených tvrzení platných pro Unii.

(2)

Nařízení (ES) č. 1924/2006 rovněž stanoví, že provozovatelé potravinářských podniků mohou podávat žádosti o schválení zdravotních tvrzení u příslušného vnitrostátního orgánu členského státu. Příslušný vnitrostátní orgán postoupí platné žádosti Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA, dále jen „úřad“).

(3)

Jakmile úřad žádost obdrží, neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi a k danému zdravotnímu tvrzení vydá své stanovisko.

(4)

Komise rozhodne o schválení zdravotních tvrzení s ohledem na stanovisko úřadu.

(5)

V návaznosti na žádost Technické univerzity na Kypru, Kyperského mezinárodního institutu pro životní prostředí a veřejné zdraví, předloženou podle čl. 14 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1924/2006 byl úřad požádán o vydání stanoviska k vědeckému zdůvodnění zdravotního tvrzení týkajícího se ekologických potravin a jejich přínosu k ochraně buněk a molekul (lipidů a DNA) v těle před oxidativním poškozením a jejichž cílovou populací jsou zdravé děti ve věku od 3 do 15 let (otázka č. EFSA-Q-2021-00055). Navrhované tvrzení zformuloval žadatel takto: „Ekologické potraviny (nižší úrovně reziduí pesticidů než v konvenčních potravinách) přispívají k ochraně buněk a molekul (lipidů a DNA) v těle před oxidativním poškozením.“

(6)

Dne 20. října 2021 obdržela Komise a členské státy k dotčenému tvrzení vědecké stanovisko (2) úřadu. V dotčeném stanovisku úřad uvedl, že úroveň reziduí pesticidů požadovaná k označení potravin za „ekologické“ nebyla specifikována ani v žádosti, ani ve studiích provedených u lidí a předložených za účelem zdůvodnění dotčeného zdravotního tvrzení, a dospěl k závěru, že na základě předložených údajů není potravina/složka označená za „ekologickou“, která je předmětem zdravotního tvrzení, dostatečně charakterizována, a proto nelze zjistit příčinnou souvislost mezi konzumací ekologických potravin a ochranou buněk a molekul (lipidů a DNA) v těle před oxidačním poškozením. Vzhledem k tomu, že dané zdravotní tvrzení neodpovídá požadavkům stanoveným v nařízení (ES) č. 1924/2006 pro zařazení na seznam schválených zdravotních tvrzení platných pro Unii, nemělo by být schváleno.

(7)

Po zveřejnění dotčeného stanoviska neobdržela Komise žádné připomínky podle čl. 16 odst. 6 nařízení (ES) č. 1924/2006.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Na základě antidumpingového šetření uložila Rada nařízením (ES) č. 1629/2004 konečné antidumpingové clo na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie (dále jen „původní šetření“) (2). Po antisubvenčním šetření uložila Rada nařízením (ES) č. 1628/2004 (3) také konečné vyrovnávací clo na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie.

(2)

Rada na základě částečného prozatímního přezkumu vyrovnávacích opatření provedeného z moci úřední změnila nařízení (ES) č. 1628/2004 a (ES) č. 1629/2004 nařízením (ES) č. 1354/2008 (4).

(3)

V návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení Rada prováděcím nařízením (EU) č. 1186/2010 (5) prodloužila antidumpingová opatření. V návaznosti na přezkum vyrovnávacích opatření před pozbytím platnosti Rada prováděcím nařízením (EU) č. 1185/2010 (6) prodloužila vyrovnávací opatření.

(4)

Na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení prodloužila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingová opatření prováděcím nařízením (EU) 2017/422 (7). Na základě přezkumu vyrovnávacích opatření před pozbytím platnosti Komise prodloužila platnost vyrovnávacích opatření prováděcím nařízením (EU) 2017/421 (8).

(5)

V současné době platná antidumpingová opatření přestavují 9,4 % a 0 % na dovoz jednotlivě vyjmenovaných vývozců a celní sazbu ve výši 8,5 % na dovoz všech ostatních společností z Indie.

(6)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (9) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(7)

Žádost o přezkum podali dne 9. prosince 2021 výrobci v Unii představující přibližně 90 % celkové výroby některých sad uhlíkových elektrod v Unii (dále jen „žadatelé“). Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(8)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 9. března 2022 oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské Unie (10) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie (dále jen „dotčená země“) na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(9)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. března 2022 (11) Komise rovněž zahájila přezkum před pozbytím platnosti konečných antisubvenčních opatření vztahujících se na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie do Unie podle článku 18 nařízení Rady (ES) 2016/1037 (12).

(10)

Šetření pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2018 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise zúčastněné strany vyzvala, aby ji kontaktovaly a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a indické orgány, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(12)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení před Komisí a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohla provést výběr vzorku zúčastněných stran.

(14)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo přibližně 61 % odhadované celkové výroby obdobného výrobku v Unii a 64 % odhadovaného objemu prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Komise neobdržela žádná stanoviska. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(16)

Nepřihlásili se žádní dovozci.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Indii, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise včas obdržela odpověď na výběr vzorku od dvou výrobců sad uhlíkových elektrod v Indii: HEG Limited a Graphite India Limited, a proto nebyl výběr vzorku nutný. Komise se rozhodla prošetřit dva vyvážející výrobce, kteří poskytli požadované informace.

(18)

Při zahájení přezkumu byly dotazníky zpřístupněny v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod (13).

(19)

Vyplněné dotazníky byly obdrženy od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku. Žádný z vyvážejících výrobců neposkytl odpověď na dotazník. Během šetření nepředložil dotazník ani se nepřihlásil žádný uživatel.

(20)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro určení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a výsledné újmy a pro určení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(21)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, jsou uhlíkové elektrody druhu, který se používá v elektrických pecích, o hustotě 1,65 g/cm3 nebo vyšší a o elektrickém odporu 6,0 μΩ.m nebo nižším, a spojníky používané pro tyto elektrody, v současnosti kódů KN ex 8545 11 00 a ex 8545 90 90 (kódy TARIC 8545110010 a 8545909010), ať už dovážené společně, nebo zvlášť (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(22)

Stejně jako bylo zjištěno v původním šetření a v předchozích přezkumech před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(23)

Komise rozhodla, že tyto výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(24)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany Indie, kdyby platné opatření pozbylo platnosti.

(25)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že by pozbytí platnosti současných opatření vedlo k pokračování nebo obnovení dumpingu.

(26)

Jak je uvedeno výše v 19. bodě odůvodnění, odpověď na dotazník neposkytl žádný z vyvážejících výrobců. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany spolupracujících vyvážejících výrobců a v souladu s článkem 18 základního nařízení musela Komise provést analýzu dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(27)

Indické orgány byly řádně informovány, že vzhledem k nedostatečné spolupráci indických vyvážejících výrobců může Komise uplatnit článek 18 základního nařízení. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky.

(28)

Zjištění uvedená v oddílech 3 a 4 byla tedy založena na dostupných údajích. Za tímto účelem byly použity informace uvedené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a statistiky dostupné v databázích Eurostatu a Global Trade Atlas (14) (dále jen „GTA“), jakož i v dalších veřejně dostupných zdrojích.

(29)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s článkem 2 základního nařízení.

(30)

Běžná hodnota byla založena na údajích poskytnutých žadateli, a to společnostmi i) Mordor Intelligence (15) a ii) Valuates Reports (16). Tyto dva zdroje uváděly v období přezkumného šetření podobnou průměrnou cenu sad uhlíkových elektrod na domácím trhu v Indii ve výši 3 788 EUR za tunu na úrovni ceny ze závodu. Tato cena byla porovnána a byla ve stejném období v souladu s odhady provedenými na základě veřejně dostupných cenových tabulek zveřejněných společností SteelMint.com (17), z nichž vyplývá průměrná cena 3 630 EUR za tunu.

(31)

Komise použila průměrnou cenu ze dvou zdrojů poskytnutých žadateli ke stanovení běžné hodnoty ve výši 3 788 EUR za tunu.

(32)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců z Indie byla vývozní cena určena na základě cen CIF v Eurostatu, upravených na úroveň ceny ze závodu. Jak je uvedeno ve 44. bodě odůvodnění, v období přezkumného šetření byl objem dovozu z Indie významný, a ceny proto byly považovány za reprezentativní. Cena CIF ve výši 2 747 EUR za tunu (18) byla upravena s ohledem na náklady na námořní dopravu a pojištění, náklady na vnitrostátní dopravu v Indii a celní odbavování v EU, takže na úrovni ceny ze závodu dosáhla 2 558 EUR za tunu. Úpravy vycházely z údajů OECD (19) a informací uvedených v žádosti o přezkum.

(33)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu stanovenou na základě ceny ze závodu výše uvedeným postupem.

(34)

Na tomto základě vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením činila v případě Indie 44,7 %. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(35)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by došlo k pozbytí platnosti opatření.

(36)

Šetření ukázalo, že během období přezkumného šetření indický dovoz nadále vstupoval na trh Unie za výrazně dumpingové ceny a bylo zachováno jeho množství a podíly na trhu stejně jako v posledních dvou přezkumných šetřeních. Analýza objemu výroby a volné kapacity v Indii, objemu vývozu a cen z Indie na trhy ostatních třetích zemí, stávajících opatření v ostatních třetích zemích a atraktivity trhu Unie uvedená ve 107. až 115. bodě odůvodnění rovněž ukazuje, že je pravděpodobné, že již tak podstatná přítomnost dumpingového vývozu na trhu Unie by se dále zvýšila, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti. Proto byl učiněn závěr, že pokud by opatření pozbyla platnosti, dumping by pravděpodobně přetrvával.

(37)

V období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek v Unii sedm výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(38)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na 219 330 tun. Komise tento údaj stanovila na základě ověřených odpovědí na dotazník obdržených od výrobců v Unii zařazených do vzorku a údajů poskytnutých výrobci nezařazenými do vzorku a žadateli (20). Jak je uvedeno v 14. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 61 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(39)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu prodeje výrobků vytvořených výrobním odvětvím Unie určených pro trh Unie a na základě statistik Eurostatu o objemu dovozu.

(40)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)  (21)

(41)

Spotřeba sad uhlíkových elektrod v Unii v posuzovaném období klesla o 10 %. V roce 2018 byla spotřeba vysoká, což bylo způsobeno vysokou poptávkou ocelářského průmyslu v EU, který se zotavoval z krize v ocelářství. Kromě toho v situaci náhlého zvýšení cen sad uhlíkových elektrod si výrobci oceli vytvářeli jejich zásoby v obavě z dalšího zvýšení cen.

(42)

V roce 2019 klesla výroba oceli v elektrických obloukových pecích ve srovnání s rokem 2018 (podle údajů svazu Eurofer se snížila o 6,6 %). V důsledku toho poptávka po sadách uhlíkových elektrod klesla. Vzhledem k tomu, že cena sad uhlíkových elektrod výrazně klesla, vytváření zásob pro navazující výrobní odvětví již nebylo považováno za nutné, jelikož uživatelé již nebyli dotčeni dalším zvýšením cen. V důsledku toho výrobci oceli své zásoby sad uhlíkových elektrod začali snižovat. Kromě toho dále poklesla poptávka, avšak tentokrát dočasně, a to v roce 2020 po rozšíření onemocnění COVID-19.

(43)

Jak je uvedeno ve 39. bodě odůvodnění, Komise stanovila objem dovozu z Indie na základě statistik Eurostatu. Podíl na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii uvedené ve 40. bodě odůvodnění.

(44)

Dovoz z Indie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(45)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z dotčené země se mezi lety 2019 a 2020 snížil v důsledku poklesu spotřeby v EU a během období přezkumného šetření se zotavil. Celkově se během posuzovaného období objem dovozu zvýšil z 5 802 tun v roce 2018 na 6 540 tun v období přezkumného šetření, tj. o 13 %. Dovoz sad uhlíkových elektrod z Indie představoval přibližně 16 % jejich celkového dovozu do Unie během období přezkumného šetření, což odpovídá 5 % podílu na trhu.

(46)

Celkově se dovoz z Indie a jeho podíl na trhu v posuzovaném období zvýšily. Navzdory poklesu spotřeby v Unii objem dumpingového dovozu z Indie během posuzovaného období nadále rostl (o 13 %), zatímco prodej výrobního odvětví Unie se snížil.

(47)

Průměrná cena dovozu z Indie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Ceny dovozu (v EUR za tunu)

(48)

Průměrná dovozní cena (22) sad uhlíkových elektrod z Indie klesla během posuzovaného období o 80 %, z 13 756 EUR/t v roce 2018 na 2 747 EUR/t v období přezkumného šetření.

(49)

Vzhledem k vysoké celosvětové poptávce po sadách uhlíkových elektrod indické ceny v první polovině posuzovaného období překročily ceny výrobního odvětví Unie, ale poté mezi lety 2018 a 2020 klesly o 60 % a v roce 2020 a v období přezkumného šetření zůstaly trvale nižší než ceny v Unii.

(50)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci indických vyvážejících výrobců Komise stanovila cenové podbízení v období přezkumného šetření na základě porovnání:

(51)

Výsledkem bylo průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 33,2 %. Tyto ceny byly považovány za přiměřený ukazatel možných budoucích cenových úrovní v případě, že by opatření pozbyla platnosti.

(52)

Po poskytnutí informací indická vláda namítla, že rozpětí cenového podbízení vypočtené Komisí není reprezentativní, protože není založeno na skutečných tržních cenách v Unii. Podle názoru indické vlády skutečnost, že prodeje pocházející od společnosti GrafTech Iberica byly uskutečněny na základě dlouhodobých smluv, vedla k uměle vysoké prodejní ceně, která neodpovídá tržní ceně sad uhlíkových elektrod v Unii.

(53)

Komise s tímto hodnocením nesouhlasí. Dlouhodobé smlouvy nejsou neobvyklou obchodní praxí a obchodním rozhodnutím, při nichž se zákazník zaváže k určité cenové úrovni výměnou za jistotu dodávek. Vzhledem k tomu, že dlouhodobé smlouvy byly používány při obchodování na relevantním trhu, jejich přítomnost ve vzorku neznamená, že vzorek není reprezentativní. Dlouhodobé smlouvy se navíc vztahovaly pouze na část prodeje uskutečněného společností GrafTech, zatímco na prodej ostatních dvou ostatních výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření se podobné dlouhodobé smlouvy nevztahovaly. Proto se Komise domnívá, že ačkoli jsou dlouhodobé smlouvy použité společností GrafTech Iberica reprezentativní pro část trhu, celkově neměly na výpočet cenového podbízení významný vliv. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(54)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí pocházel zejména z Číny, Mexika a Ruska.

(55)

Objem dovozu z jiných třetích zemí a dále i podíl na trhu a cenové trendy se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí s výjimkou Indie

(56)

Dopad dovozu z jiných třetích zemí byl analyzován, neboť představoval přibližně 84 % celkového dovozu sad uhlíkových elektrod do Unie během období přezkumného šetření. Navzdory klesající spotřebě se objem dovozu z ostatních třetích zemí zvýšil o 19 % z téměř 29 000 tun v roce 2018 na přibližně 35 000 tun v období přezkumného šetření.

(57)

Dovoz ze třetích zemí částečně sledoval pokles spotřeby v letech 2019 a 2020, avšak rychle se zotavil a v období přezkumného šetření dosáhl nejvyšší úrovně, přičemž ve srovnání s rokem 2018 vzrostl o 19 %. Průměrná cena dovozu z ostatních třetích zemí sledovala celosvětový trend a mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření klesla o 72 %.

(58)

Velkou většinu tohoto dovozu v období přezkumného šetření, tedy 76 %, představoval dovoz z Číny. Objem dovozu z ostatních třetích zemí kromě Číny a Indie se v posuzovaném období zvýšil o 22 %. Objem dovozu sad uhlíkových elektrod z Indie se zvýšil z 5 800 tun v roce 2018 na 6 500 tun během období přezkumného šetření, zatímco z Číny se zvýšil z 22 054 tun v roce 2018 na 26 065 tun během daného období, přičemž podíl na trhu vzrostl o 25 % a 31 %.

(59)

Ve stejném období byly dovozní ceny z Číny nižší než ceny indických vývozců a ceny výrobců v Unii (s výjimkou roku 2018).

(60)

Kromě toho Komise od 7. dubna 2022 (23) ukládá na dovoz sad uhlíkových elektrod z Číny antidumpingové clo (v rozmezí od 23 % do 74,9 %) (24).

(61)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(62)

Jak je uvedeno v 14. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(63)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na antidumpingový dotazník od výrobců zařazených do vzorku, jakož i makroekonomických údajů poskytnutých výrobci nezařazenými do vzorku a žadateli, které byly porovnány s údaji uvedenými v žádosti o přezkum. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů z odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány reprezentativními.

(64)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(65)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál.

(66)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(67)

Po poklesu spotřeby se objem výroby výrobního odvětví Unie mezi lety 2018 a 2020 snížil o 34 % a v období přezkumného šetření se částečně zotavil, přičemž byl stále nižší než v roce 2018. Celkově objem výroby v posuzovaném období poklesl o 13 %.

(68)

Pokles objemu výroby je způsoben poklesem spotřeby a ztrátou objemu prodeje, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, jak je vysvětleno níže v 70. bodě odůvodnění.

(69)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(70)

V průběhu posuzovaného období objem prodeje výrobního odvětví Unie poklesl o 18 %. Do roku 2020 trvale klesal (o 38 %) s tím, že během období přezkumného šetření se zvýšil jen částečně. Tento nárůst však nebyl v souladu s obdobným trendem, který zaznamenala spotřeba v Unii, což vedlo k celkovému poklesu podílu výrobního odvětví Unie na trhu ze 77 % v roce 2018 na 70 % v období přezkumného šetření (minus 9 %), zatímco podíl na trhu, pokud jde o dovoz z Indie, se během stejného období zvýšil o 25 %.

(71)

Během posuzovaného období se spotřeba sad uhlíkových elektrod v EU snížila o 10 %. Tento pokles spotřeby o 15 000 tun zasáhl pouze výrobní odvětví Unie, které přišlo o prodej o objemu 21 000 tun. Ve stejném období objem dumpingového dovozu z Indie, Číny a dalších třetích zemí během posuzovaného období nadále rostl o 13 %, 18 % a 19 %.

(72)

Jak je vysvětleno výše, objem prodeje výrobního odvětví Unie během posuzovaného období přišel o prodej o objemu 21 000 tun, zatímco dovoz se zvýšil o více než 6 200 tun. To vedlo v posuzovaném období ke ztrátě podílu výrobního odvětví Unie na trhu ve výši 9 %. Výrobní odvětví Unie tedy během posuzovaného období nemělo prospěch z žádného růstu.

(73)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(74)

Počet zaměstnanců výrobního odvětví Unie zůstal v posuzovaném období relativně stabilní (v posuzovaném období klesl o 2 %). Vzhledem k poklesu výroby vysvětlenému v oddíle 5.4.2.1 proto produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená jako výstup (v tunách) na zaměstnance, zaznamenala stejný trend a ve stejném období klesla o 11 %.

(75)

Komise v 34. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že dumping ze strany Indie během období přezkumného šetření přetrvával. Komise také dospěla k závěru, že kdyby byla opatření zrušena, dumping ze strany Indie by s velkou pravděpodobností přetrvával.

(76)

Navzdory antidumpingovým opatřením platným od roku 2009 přišlo výrobní odvětví Unie o značný objem prodeje, což se během posuzovaného období projevilo ztrátou podílu na trhu ve výši 9 procentních bodů. Nebylo tedy možné zaznamenat plné zotavení z účinků dřívějšího dumpingu a výrobní odvětví Unie je i nadále vysoce zranitelné vůči poškozujícím účinkům dumpingového dovozu na trhu Unie.

(77)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(78)

Prodejní ceny se mezi lety 2018 a 2019 zvýšily o 13 % a poté v roce 2020 prudce poklesly a v období přezkumného šetření klesly na úroveň o 45 % nižší než v roce 2018.

(79)

Výrobní náklady vzrostly, dosáhly nejvyšší hodnoty v roce 2020 a během období přezkumného šetření začaly klesat. Tento trend je způsoben podstatným zvýšením ceny hlavní suroviny, tj. jehličkového koksu. Cena jehličkového koksu v důsledku zvýšené poptávky vyvolané odvětvím lithium-iontových baterií do roku 2019 trvale a výrazně rostla a až v roce 2020 začala klesat.

(80)

S ohledem na prodejní ceny výrobního odvětví Unie Komise uvedla, že část výroby v Unii (zejména vyráběná společnostmi GrafTech Iberica a GrafTech France) představující přibližně 50 % celkového prodeje a výroby v Unii byla do jisté míry dočasně chráněna před přímou hospodářskou soutěží na trhu, zatímco druhá část (ostatní dva výrobci v Unii zařazení do vzorku) přímo soutěžila s dumpingovým indickým dovozem.

(81)

Tato situace byla způsobena existencí dlouhodobých smluv, které se vztahovaly na prodej sad uhlíkových elektrod pocházejících od společnosti GrafTech Iberica. Tyto dlouhodobé smlouvy byly uzavřeny v návaznosti na období neobvykle vysokých cen v letech 2017–2018. Tyto smlouvy jsou kupními smlouvami typu „odeber nebo zaplať“ (take or pay) se zaručenou úrovní dodávek za stanovené ceny a kupující se zavázal k nákupu dohodnutého objemu za předem pevně určenou cenu, s výhradou různých smluvních práv a povinností. Doba trvání těchto smluv byla tři až pět let. Ukázalo se, že na základě těchto dlouhodobých smluv se během období přezkumného šetření uskutečnila velmi značná část objemu prodeje pocházejícího od společnosti GrafTech Iberica. Šetření neodhalilo, že by se podobné dlouhodobé smlouvy v posuzovaném období vztahovaly na jiného výrobce v Unii. S ohledem na omezenou dobu trvání těchto dlouhodobých smluv Komise konstatovala, že jejich dopad má dočasnou povahu.

(82)

Původ těchto dlouhodobých smluv lze nalézt v období vysoké volatility cen v letech 2017–2018, která trvala až do roku 2019. V těchto letech se celosvětové ceny uhlíkových elektrod výrazně zvýšily. To bylo způsobeno mnoha činiteli, včetně zvýšené celosvětové poptávky. Jako hlavní důvod nárůstu poptávky byl výrobním odvětvím Unie uváděn celosvětový přechod v ocelářském průmyslu od vysokých pecí k elektrickým obloukovým pecím, které používají uhlíkové elektrody. Kromě toho, jak je vysvětleno v 79. bodě odůvodnění, nové konkurování si v oblasti jehličkového koksu (hlavní suroviny používané při výrobě uhlíkových elektrod) s odvětvím lithium-iontových baterií vedlo ke zvýšení nákladů na suroviny, což přispělo ke kolísání cen. Aby se tento problém volatility cen vyřešil, byly sjednány dlouhodobé smlouvy na dodávky výrobku, který je předmětem přezkumu, od společnosti GrafTech Iberica na dobu od tří do pěti let. Základním cílem bylo dosáhnout stabilnějších cen výměnou za stabilní nabídku, kterou požadovali zákazníci.

(83)

Díky platným dlouhodobým smlouvám mohla proto společnost GrafTech Iberica během období přezkumného šetření navzdory obecnému poklesu cen, před nímž nebyl zbytek výrobního odvětví Unie chráněn dlouhodobými smlouvami, uskutečňovat prodej na stabilní úrovni cen ([25–50] % nad průměrnou jednotkovou prodejní cenou v Unii). Na základě dostupných informací, jako jsou objemy prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, které nepodléhaly dlouhodobým smlouvám a pocházely od společnosti GrafTech Iberica, jakož i prodeje dalších dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku Komise odhadla, že průměrná cena na trhu, na kterou se nevztahovaly podmínky dlouhodobých smluv, byla přibližně o [25–50] % nižší než průměrná jednotková prodejní cena v Unii na celkovém trhu. Průměrná prodejní cena v Unii během období přezkumného šetření proto přesně neodráží konkurenční cenovou situaci na trhu Unie, která byla významně ovlivněna levným a dumpingovým dovozem z Indie a Číny.

(84)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(85)

Průměrné náklady práce se během posuzovaného období mírně snížily. Průměrné náklady práce na zaměstnance se celkově snížily o 5 %. Tento trend byl převážně ovlivněn mírným snížením, pokud jde o údaje o zaměstnanosti, jak je vysvětleno v 74. bodě odůvodnění.

(86)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(87)

Zásoby nelze považovat za relevantní ukazatel újmy v tomto odvětví, jelikož výroba a prodej jsou založeny hlavně na objednávkách, a výrobci si proto většinou udržují jen omezené zásoby. Proto je vývoj zásob uváděn jen pro informaci.

(88)

Celkově byly zásoby ovlivněny klesajícími trendy výroby a prodeje výrobního odvětví Unie. Konečný stav zásob vyjádřený jako procentní podíl výroby se v letech 2019 a 2020 výrazně zvýšil (o 54 % a 78 %) a během období přezkumného šetření se částečně snížil. Během posuzovaného období se konečný stav zásob v tunách celkově zvýšil o 25 %.

(89)

Při pohledu na údaje dvou výrobců v Unii, kteří však neuzavřeli dlouhodobé smlouvy, se za stejné období jejich zásoby zvýšily o [35–45] %.

(90)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(91)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(92)

Po předchozím šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti uvedeném v 1. bodě odůvodnění, kdy byla antidumpingová opatření uložena, se situace výrobního odvětví Unie zlepšila a v roce 2018 jeho ziskové rozpětí dosáhlo 75 %, a to v důsledku zvýšení cen uvedeného výše v oddíle 5.4.3.1. Situace se však následně zhoršila a zisková rozpětí se od roku 2018 snížila a dosáhla nejnižší hodnoty v roce 2020 (2 %) a v období přezkumného šetření se částečně zotavila (31 %), což odpovídá poklesu o 58 % během posuzovaného období.

(93)

Příčinou tohoto klesajícího trendu je významné snížení spotřeby v Unii a objemu prodeje, které utrpělo výrobní odvětví Unie ve prospěch dumpingového indického a čínského dovozu, které při uvádění na trh Unie vyvíjely značný cenový tlak, představovaly podbízení vůči výrobnímu odvětví Unie a přinutily jeho část, na kterou se nevztahovaly dlouhodobé smlouvy, snížit úroveň cen, jak je vysvětleno výše v 83. bodě odůvodnění.

(94)

Jak je uvedeno výše, jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku, společnost GrafTech Iberica, prodal většinu svého objemu prodeje na základě dlouhodobých smluv. Výrobky se proto prodávaly za stabilní ceny a během období přezkumného šetření (až do uplynutí platnosti dlouhodobých smluv; značná část vypršela do konce roku 2021, další část do konce roku 2022) byly tyto prodeje stále považovány za částečně chráněné před vnějšími faktory, jako je všeobecný pokles cen.

(95)

U ostatních dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku je však situace odlišná. Bez společnosti GrafTech Iberica představují mikroukazatele odlišný pohled, přičemž ziskovost prodeje v Unii klesla z [+70 – +80] % v roce 2018 na [0 – +10] % v období přezkumného šetření.

(96)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost. Vzhledem ke klesajícímu trendu ziskovosti výrobního odvětví Unie se peněžní tok v posuzovaném období snížil o 68 %.

(97)

Investice se díky stále pozitivnímu peněžnímu toku v posuzovaném období zvýšily o 25 %, což bylo způsobeno zejména úsilím vynaloženým výrobním odvětvím Unie na racionalizaci výroby a zvýšení efektivity a produktivity s cílem vypořádat se s rostoucím levným dovozem. Návratnost investic, která se vyjadřuje jako zisk v procentech čisté účetní hodnoty investic, se však ve stejném období snížila o 79 %, a sledovala tedy stejný trend jako ziskovost.

(98)

Situaci podobnou té, která je vysvětlena výše, lze pozorovat při pohledu na údaje dvou výrobců v Unii, kteří během období přezkumného šetření neuskutečňovali prodej na základě dlouhodobých smluv. Ve stejném období klesla návratnost investic a peněžní tok na [0 + 10] %.

(99)

Vzhledem ke klesající ziskovosti a návratnosti investic bude pro výrobce v Unii zařazené do vzorku stále obtížnější získat kapitál na investice. Jelikož návratnost investic klesá tak rychle, je schopnost výrobců zařazených do vzorku získat v budoucnu kapitál více ohrožena.

(100)

Šetření ukázalo, že opatření umožnila výrobnímu odvětví Unie udržet si po celé posuzované období alespoň částečně významný podíl na trhu. Většina ukazatelů újmy ukázala, že hospodářská situace výrobního odvětví Unie byla obtížná. Jak je vysvětleno výše, tento negativní vývoj lze vysvětlit poklesem spotřeby v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 a dumpingovým dovozem z Číny a Indie, který během téhož období získal podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie, jehož podíl na trhu se snížil. Situaci dále zhoršil prudký nárůst dumpingového dovozu z Číny a Indie. Výrobní odvětví Unie na tyto výzvy reagovalo snížením cen a poklesem zisku, který však byl během posuzovaného období nadále kladný.

(101)

Zejména došlo k poklesu výroby, objemů prodeje a podílů na trhu, jakož i prodejních cen, což mělo negativní účinek na produktivitu i ziskovost. Zvýšený cenový tlak dumpingového dovozu pocházejícího z Indie a Číny přinutil výrobní odvětví Unie snížit prodejní ceny, což mělo negativní účinky na jeho ziskovost, která se během posuzovaného období podstatně snížila. Rychle klesající návratnost investic má negativní dopad na schopnost výrobního odvětví Unie získat kapitál a investice.

(102)

Na druhé straně se výrobnímu odvětví Unie navzdory klesajícímu trendu stále dařilo udržovat velký objem prodeje a významný podíl na trhu. Stejně tak ziskovost zůstala navzdory negativnímu trendu po celé posuzované období kladná. Komise proto dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie bylo v posuzovaném období vystaveno určitým negativním trendům, které ho v roce 2021 přivedly do celkově zranitelné situace, ale během období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(103)

Po poskytnutí informací indická vláda uvedla, že zvýšení cen surovin v důsledku vojenské agrese Ruské federace proti Ukrajině je jedním z hlavních faktorů snížené ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(104)

Toto tvrzení nebylo podloženo žádnými důkazy. Vojenská agrese a související geopolitická situace se vyvinuly až po období přezkumného šetření, od února 2022, a proto neměly na situaci výrobního odvětví Unie v posuzovaném období žádný vliv. Toto tvrzení bylo proto považováno za nepodložené.

(105)

Komise ve 102. bodě odůvodnění učinila závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z Indie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(106)

Aby zjistila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně působené dumpingovým dovozem z Indie, zvážila Komise tyto aspekty: i) objem výroby a volné kapacity v Indii, ii) objem a ceny vývozu z Indie na trhy jiných třetích zemí, iii) stávající opatření v ostatních třetích zemích, iv) atraktivitu trhu Unie a v) pravděpodobné úrovně cen dovozu z Indie a jejich dopad na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(107)

Na základě informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti byla (25) celková indická kapacita výroby sad uhlíkových elektrod odhadnuta na přibližně 160 000 tun, výroba na přibližně 121 000 tun a volná kapacita přibližně na 39 000 tun v období přezkumného šetření. Odhadovaná volná kapacita představovala přibližně 29 % spotřeby Unie během období přezkumného šetření.

(108)

Kromě toho z informací uvedených v žádosti (26) vyplývá, že se očekává, že jeden indický výrobce bude i nadále zvyšovat svou kapacitu, a to o dalších 20 000 tun do začátku roku 2023, čímž se volná kapacita zvýší na 59 000 tun (43 % spotřeby v Unii během období přezkumného šetření). Existuje tedy možnost podstatného zvýšení množství zboží vyváženého do Unie, zejména s ohledem na skutečnost, že nic nenasvědčuje tomu, že by trhy třetích zemí nebo domácí trh byly schopny pojmout jakékoli další výrobky.

(109)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci a tudíž neexistenci jiných spolehlivějších zdrojů informací ke stanovení indického vývozu sad uhlíkových elektrod z Indie do ostatních třetích zemí kromě Unie byla analýza založena na údajích o kódu HS 8545 11 z databáze GTA. Tento kód HS zahrnoval přibližně 82 % indického vývozu do Unie (ve srovnání s údaji Eurostatu o kódu TARIC), přičemž téměř žádný dovoz z Indie do Unie se neuskutečnil pod kódem HS 8545 90. Údaje o kódu HS 8545 11 z databáze GTA byly proto považovány za nejspolehlivější zdroj pro analýzu trhu třetích zemí.

(110)

O společnostech GIL a HEG, které jsou dvěma známými výrobci sad uhlíkových elektrod v Indii, bylo zjištěno, že jsou vysoce orientovány na vývoz a v roce 2021 vyvážely více než 60 % své výroby. Jejich hlavními vývozními trhy byly Turecko, Spojené státy, Unie a Egypt. Celosvětový objem vývozu z Indie se od roku 2018 do období přezkumného šetření celkově snížil o 14 %, zatímco objem vývozu na tři nejvýznamnější vývozní trhy (Turecko, Spojené státy a Egypt) vzrostl o 16 %.

(111)

Analýza vývozních cen do deseti největších vývozních zemí Indie během období přezkumného šetření vykázala, že vývozní cena do Unie na úrovni FOB na indické hranici (2 727 EUR za tunu) byla vyšší než v případě Egypta, Jižní Koreje, Jižní Afriky, Mexika a Spojených arabských emirátů, ale nižší než v případě Turecka, Spojených států, Saúdské Arábie a Indonésie. Avšak vzhledem k vývozním omezením, kterým indické výrobní odvětví čelí, jak je vysvětleno níže v oddíle 6.3, a s ohledem na současnou indickou volnou kapacitu se mělo za to, že indičtí vývozci by byli motivováni přesunout značné množství vývozu ze třetích zemí na atraktivnější trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(112)

V návaznosti na sankce USA vůči Íránu v srpnu 2018 přišla Indie o největší vývozní destinaci sad uhlíkových elektrod (27). Před sankcemi představoval Írán pro Indii jednu z hlavních vývozních destinací sad uhlíkových elektrod s objemem vývozu přibližně 9 000 tun ročně. V roce 2019 se v důsledku sankcí objem vývozu z Indie do Íránu snížil na téměř nulovou hodnotu, která přetrvávala i v následujících letech.

(113)

Euroasijská hospodářská komise navíc prodloužila antidumpingová opatření uložená na dovoz sad uhlíkových elektrod z Indie do září 2023 ve výši 16,04 % v případě společnosti HEG a 32,83 % v případě společnosti GIL a dalších indických výrobců. Ruská federace, jeden z členů Euroasijské hospodářské unie, byla v roce 2019 významným spotřebitelem sad uhlíkových elektrod s roční výrobou oceli v elektrických obloukových pecích v objemu 24 milionů tun. Indický vývoz sad uhlíkových elektrod do Ruska se snížil z přibližně 840 tun v roce 2018 na nulovou hodnotu v letech 2020 a 2021. Vzhledem k již dostupné volné kapacitě to proto omezí potenciálně dostupné vývozní trhy pro indické výrobce a ještě více zvýší atraktivitu trhu Unie, pokud opatření pozbudou platnosti.

(114)

Atraktivita trhu Unie byla prokázána skutečností, že nehledě na platná antidumpingová a vyrovnávací cla přicházely indické sady uhlíkových elektrod na trh Unie i nadále. Během posuzovaného období byla Indie po Číně i nadále druhou nejvýznamnější vyvážející zemí do Unie. Navzdory poklesu mezi lety 2019 a 2020, způsobenému pandemií COVID-19, Indie udržela a zvýšila vývoz do Unie, a to mezi 5 800 tunami v roce 2018 a 6 500 tunami v období přezkumného šetření, a podíly na trhu mezi 4 % v roce 2018 a 5 % v období přezkumného šetření. Jedná se o stejný rozsah objemů vývozu a podílů na trhu v Unii zjištěný během období přezkumného šetření v rámci dvou předchozích přezkumů před pozbytím platnosti. Jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění, indická vývozní cena do Unie byla během období přezkumného šetření výrazně podbízivá vůči cenám na trhu Unie.

(115)

Kromě toho společnost HEG, podle vlastních veřejných prohlášení, považuje Unii za důležitý vývozní trh, na kterém by zvýšila svou přítomnost, pokud budou antidumpingová/antisubvenční opatření zrušena (28).

(116)

V zájmu posouzení dopadu budoucího vývozu na situaci výrobního odvětví Unie měla Komise za to, že cenové úrovně indického vývozu bez antidumpingových cel by byly přiměřeným ukazatelem budoucích cenových úrovní na trhu Unie. Na tomto základě, jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že průměrné rozpětí cenového podbízení u výrobku, který je předmětem přezkumu, činí 33,2 %, a proto se považuje za nejlepší ukazatel pravděpodobné úrovně cen v případě neexistence antidumpingových opatření.

(117)

Vzhledem k intenzivnímu používání a rychlému nahrazování výrobku, který je předmětem přezkumu, mají uživatelé tendenci udržovat značné zásoby jako u komodit. Výrobek, který je předmětem přezkumu, je proto z hlediska ceny citlivý. Prudký nárůst dovozu za nízké ceny by nutil výrobní odvětví Unie dále snižovat ceny, jako je již snižovalo s cílem konkurovat dovozu z Indie a Číny, jak je uvedeno výše v oddíle 5.4.3.1.

(118)

Kromě toho od dubna 2022 podléhá dovoz některých sad uhlíkových elektrod z Číny antidumpingovému clu uvedenému v 58. bodě odůvodnění. Rozsah výrobku dotčeného těmito cly do značné míry zahrnuje výrobek dotčený tímto šetřením, konkrétně kód TARIC 8545110010. Očekává se proto, že čínský podíl na trhu se sníží (z 20 %, v období přezkumného šetření). To dále zvýší atraktivitu trhu Unie pro dumpingový/subvencovaný dovoz z Indie. Vzhledem k současné nebo dokonce pravděpodobné zvýšené volné kapacitě uvedené výše ve 108. bodě odůvodnění a bez konkurence čínských vyvážejících výrobců existuje velká pravděpodobnost, že indičtí vyvážející výrobci by výrazně zvýšili dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(119)

Kromě toho, jak je vysvětleno výše v 81. až 83. bodě odůvodnění, je globální situace výrobního odvětví Unie ovlivněna zvláštní situací společnosti GrafTech Iberica, která je dočasná. Dlouhodobé smlouvy byly ukončeny (do značné míry velká většina platných dlouhodobých smluv již skončila v roce 2022). Platnost některých stávajících dlouhodobých smluv pocházejících od společnosti GrafTech Iberica byla prodloužena na období po roce 2022 o jeden nebo dva roky. Rozšířené dlouhodobé smlouvy se však týkaly pouze menší části celkového prodeje od společnosti GrafTech Iberica. I při zahrnutí prodloužených dlouhodobých smluv se na konci roku 2023 na převážnou většinu objemu prodeje pocházejícího od společnosti GrafTech Iberica již nebudou vztahovat stávající dlouhodobé smlouvy. Tento podíl se na konci roku 2024 ještě zvýší. Komise navíc uvedla, že průměrné prodejní ceny výrobků pocházejících od společnosti GrafTech Iberica v období šetření ve srovnání s rokem 2020 poklesly (a to i při zahrnutí prodeje v rámci dlouhodobých smluv), což naznačuje, že prodeje pocházející od společnosti GrafTech Iberica byly ovlivněny dovozem uhlíkových elektrod z Indie a Číny za nízké ceny. Proto bude společnost GrafTech Iberica nejpozději do konce roku 2023 ve stejné situaci jako ostatní výrobci a bude plně čelit dopadu rostoucího objemu dumpingového dovozu z Indie. To znamená, že pokud by opatření pozbyla platnosti, hospodářská situace výrobního odvětví Unie by se dále zhoršila.

(120)

V případě ztráty ziskovosti by výrobní odvětví Unie nebylo schopno realizovat nezbytné investice. V konečném důsledku by to rovněž vedlo ke ztrátě pracovních míst a riziku uzavření výrobních linek.

(121)

Po poskytnutí informací indická vláda tvrdila, že v tomto případě neexistuje pravděpodobnost obnovení újmy, především proto, že podíl dovozu z Indie na trhu Unie činí pouze 5 % a že jakákoli újma způsobená výrobnímu odvětví Unie je způsobena dovozem z Číny, a nikoli dovozem z Indie. Indická vláda dále uvedla, že nízké dovozní ceny z Indie jsou reakcí na levný dovoz z Číny.

(122)

Při zjišťování, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z Indie, jak je vysvětleno ve 106. bodě odůvodnění, Komise zvážila několik prvků, jako je objem výroby a volná kapacita v Indii, objemy a ceny vývozu z Indie na trhy ostatních třetích zemí, stávající opatření v ostatních třetích zemích, atraktivita trhu Unie a pravděpodobná úroveň cen dovozu z Indie a jeho dopad na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Ve svých připomínkách indická vláda nezpochybnila analýzu ani závěr Komise ohledně žádného z těchto prvků kromě prvku uvedeného ve 125. bodě odůvodnění. V rozporu s tím, co indická vláda naznačila ve svých připomínkách, Komise nezaložila své zjištění ohledně pravděpodobnosti obnovení újmy na podílu dovozu sad uhlíkových elektrod z Indie do Unie na trhu zjištěném během období přezkumného šetření.

(123)

Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(124)

Kromě toho indická vláda tvrdila, že trh Unie není pro indické vyvážející výrobce cenově atraktivní, protože jejich vývozní ceny do Unie jsou nižší než vývozní ceny sad uhlíkových elektrod do jiných třetích zemí.

(125)

Komise ve 111. bodě odůvodnění uznala, že indické vývozní ceny do některých třetích zemí jsou vyšší než vývozní ceny do Unie. Nicméně ceny na některých jiných vývozních trzích, které jsou pro indické vyvážející výrobce důležité, jsou nižší než ceny vývozu do Unie. Kromě toho, jak je vysvětleno v oddílech 6.1 až 6.5 výše, indický vývoz získal v posuzovaném období podíl na trhu Unie. Z výše uvedených důvodů proto Komise dospěla k závěru, že toto tvrzení je neopodstatněné.

(126)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, se vší pravděpodobností by to vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu z Indie za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, a dále by tedy zhoršilo hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie. Je vysoce pravděpodobné, že by to vedlo k obnovení podstatné újmy, v důsledku čehož by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(127)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Při zjišťování zájmu Unie vycházela Komise z vyhodnocení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, distributorů a uživatelů.

(128)

Všem zúčastněným stranám byla dána příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(129)

Výrobní odvětví Unie se skládá z pěti skupin, které v Unii vyrábějí uhlíkové elektrody. Všechny skupiny při šetření plně spolupracovaly. Jak je uvedeno v 14. bodě odůvodnění, Komise vybrala vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek se skládal ze tří výrobců v Unii, kteří poskytli odpovědi na dotazník. Vzorek byl shledán reprezentativním pro výrobní odvětví Unie.

(130)

Jak je uvedeno výše, výrobní odvětví Unie neutrpělo během posuzovaného období podstatnou újmu, ale je v nestabilní situaci, což potvrzují negativní trendy ukazatelů újmy. Odstranění antidumpingových cel by vedlo k pravděpodobnému obnovení podstatné újmy, což by se projevilo v poklesu objemu prodeje a výroby, jakož i podílu na trhu, a vedlo k poklesu ziskovosti a zaměstnanosti.

(131)

Na druhé straně výrobní odvětví Unie prokázalo svoji životaschopnost. Po posledním přezkumu před pozbytím platnosti se mu podařilo zlepšit svou situaci za spravedlivých podmínek na trhu Unie, investovat a provozovat činnost se ziskem převyšujícím cílový zisk stanovený v původním šetření. Pokračování opatření by zabránilo tomu, aby byl trh Unie zaplaven levným dovozem z Indie, a tudíž by výrobnímu odvětví Unie umožnilo zachovat udržitelné ceny a úrovně ziskovosti nezbytné pro budoucí investice.

(132)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že zachování antidumpingových opatření je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(133)

Komise se obrátila na všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, obchodníky a uživatele. Žádná další strana se nepřihlásila.

(134)

Vzhledem k tomu, že dovozci, obchodníci ani uživatelé nespolupracovali, nebyly k dispozici žádné informace o dopadu cel na tyto strany. Původní šetření však odhalilo, že jakýkoliv dopad na jiné zúčastněné strany nebyl takový, aby opatření musela být považována za opatření, která jsou proti zájmu Unie, a stejně tak se i předchozím přezkumem před pozbytím platnosti zjistilo, že zachování opatření by nemělo na situaci těchto stran významný negativní dopad.

(135)

Na základě výše uvedeného Komise dospěla k závěru, že zachování platných antidumpingových opatření by nemělo žádné významné nepříznivé účinky na dovozce, obchodníky ani uživatele.

(136)

Po zveřejnění informací indická vláda tvrdila, že zachování platných antidumpingových opatření není v zájmu Unie. Indická vláda namítala, že skutečnost, že prodej pocházející od společnosti GrafTech Iberica byl uskutečněn na základě dlouhodobých smluv, vedla k uměle a hospodářskou soutěž narušující vysoké prodejní ceně, která nevypovídá o tržní ceně sad uhlíkových elektrod v Unii. Důsledky těchto uměle drahých prodejů by pocítili následní uživatelé v Unii.

(137)

Jak je vysvětleno výše v 53. bodě odůvodnění, dlouhodobé smlouvy jsou nezřídka dobrovolně přijímanou obchodní praxí, v níž se obě strany dohodnou na podmínkách, neboť předpokládají, že budou výhodné. Proto podle názoru Komise nelze dlouhodobé smlouvy a výsledné ceny považovat za protisoutěžní. Jak je navíc vysvětleno ve 119. bodě odůvodnění, do konce roku 2023 skončí platnost většiny dlouhodobých smluv podepsaných společností GrafTech Iberica a společnost GrafTech Iberica bude ve stejné situaci jako ostatní výrobci a bude plně čelit dopadu rostoucího objemu dumpingového dovozu z Indie.

(138)

Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(139)

Kromě toho indická vláda tvrdila, že zachování cel by nebylo v zájmu Unie, protože dopad těchto cel se přenese na zákazníky.

(140)

Toto tvrzení bylo proto považováno za neopodstatněné. Komise posoudila zájem uživatelů ve 134. a 135. bodě odůvodnění a dospěla k závěru, že zachování platných antidumpingových opatření by nemělo na uživatele žádné významné nepříznivé účinky.

(141)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, nezachovat stávající opatření na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Indie.

(142)

Komise na základě závěrů, k nimž dospěla v otázce přetrvání dumpingu z Indie, pravděpodobnosti obnovení újmy způsobené dumpingovým dovozem z Indie a zájmu Unie, konstatuje, že antidumpingová opatření na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie by měla být zachována.

(143)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních antidumpingových cel. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(144)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(145)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(146)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Indie a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na něj vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(147)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (29). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(148)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(149)

S ohledem na článek 109 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 (30), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(150)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

(1)

Po antisubvenčním šetření uložila Rada nařízením (ES) č. 1628/2004 (2) konečné vyrovnávací clo na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie. Po antidumpingovém šetření uložila Rada nařízením (ES) č. 1629/2004 (3) také konečné antidumpingové clo na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie (dále jen „původní šetření“).

(2)

Rada na základě částečného prozatímního přezkumu vyrovnávacích opatření provedeného z moci úřední změnila nařízení (ES) č. 1628/2004 a (ES) č. 1629/2004 nařízením (ES) č. 1354/2008 (4).

(3)

V návaznosti na přezkum vyrovnávacích opatření před pozbytím platnosti Rada prováděcím nařízením (EU) č. 1185/2010 (5) prodloužila vyrovnávací opatření.

(4)

V návaznosti na přezkum vyrovnávacích opatření před pozbytím platnosti prodloužila Evropská komise (dále jen „Komise“) prováděcím nařízením (EU) 2017/421 (6) vyrovnávací opatření.

(5)

Vyrovnávací opatření měla podobu valorického cla s výší sazby 6,3 % a 7,0 % na dovoz od jednotlivě vyjmenovaných vývozců a celní sazby ve výši 7,2 % na dovoz od všech ostatních společností v Indii.

(6)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (7) Komise obdržela žádost o přezkum podle článku 18 základního nařízení.

(7)

Žádost o přezkum podali dne 9. prosince 2021 výrobci v Unii představující přibližně 90 % celkové výroby některých sad uhlíkových elektrod v Unii (dále jen „žadatelé“). Žádost o přezkum byla podána z toho důvodu, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání subvencování a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie. Některé údajné subvenční praktiky byly napadeny již v původním šetření, přičemž přibyly některé další nebo nové subvence, které v původním šetření nebyly zkoumány. S ohledem na čl. 18 odst. 2 základního nařízení připravila Komise zprávu o dostatečnosti důkazů obsahující Komisí vypracované posouzení všech důkazů týkajících se dotčené země, jež má Komise k dispozici a na jejichž základě zahajuje Komise toto šetření. Uvedenou zprávu lze nalézt v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí.

(8)

V souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení oznámila Komise indické vládě před zahájením řízení, že obdržela řádně doloženou žádost o přezkum. Komise vyzvala Indii ke konzultacím s cílem vyjasnit situaci ohledně obsahu žádosti o přezkum a dospět k vzájemně přijatelnému řešení. Indická vláda přijala nabídku ke konzultacím, jež pak následně proběhly dne 3. března 2022. K vzájemně přijatelnému řešení se v rámci těchto konzultací nedospělo.

(9)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 25 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 9. března 2022 oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské Unie (8) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie (dále jen „dotčená země“) na základě článku 18 základního nařízení.

(10)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. března 2022 (9) oznámila Komise rovněž zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (10), pokud jde o platná konečná antidumpingová opatření pro dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie do Unie.

(11)

Šetření pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení subvencování se týkalo období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2018 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se na ni za účelem účasti na šetření obrátily. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a indické orgány, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(13)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení před Komisí a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(14)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohla provést výběr vzorku zúčastněných stran.

(15)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo přibližně 61 % odhadované celkové výroby obdobného výrobku v Unii a 64 % odhadovaného objemu prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Komise neobdržela žádná stanoviska. Vzorek byl tudíž považován za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(17)

Žádní dovozci se nepřihlásili a neposkytli požadované informace.

(18)

Při zahájení přezkumu byly dotazníky zpřístupněny v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod (11).

(19)

Odpovědi na dotazník poskytli tři výrobci v Unii zařazení do vzorku, vláda Indické republiky a jeden indický vyvážející výrobce. Během šetření nepředložil dotazník ani se nepřihlásil žádný uživatel.

(20)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro určení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení subvencování a výsledné újmy a pro určení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 26 základního nařízení byly prováděny v prostorách indické vlády a u těchto společností:

(21)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, jsou uhlíkové elektrody druhu, který se používá v elektrických pecích, o hustotě 1,65 g/cm3 nebo vyšší a o elektrickém odporu 6,0 μΩ.m nebo nižším, a spojníky používané pro tyto elektrody, v současnosti kódů KN ex 8545 11 00 a ex 8545 90 90 (kódy TARIC 8545110010 a 8545909010), ať už dovážené společně, nebo zvlášť (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(22)

Stejně jako bylo zjištěno v původním šetření a v předchozích přezkumech před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(23)

Komise rozhodla, že tyto výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(24)

V souladu s článkem 18 základního nařízení, a jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení přezkumu, Komise zkoumala, zda by pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení subvencování.

(25)

Na základě informací obsažených v žádosti o přezkum, jakož i informací předložených indickou vládou a spolupracujícím vyvážejícím výrobcem byly prošetřeny tyto režimy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

(26)

Režimy AAS, EPCGS a MEIS vycházejí ze zákona o (vývoji a regulaci) zahraničního obchodu z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu k vydávání vyhlášek týkajících se vývozní a dovozní politiky. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o politice zahraničního obchodu, které jsou obvykle každých pět let vydávány Ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány.

(27)

Dokumentem o politice zahraničního obchodu, který se týká období přezkumného šetření, je politika zahraničního obchodu na období 2015–2020 (Foreign Trade Policy, dále jen „FTP 2015–2020“). Dokument FTP 2015–2020 vstoupil v platnost v dubnu 2015 a jeho platnost měla původně vypršet dne 31. března 2020. Kvůli pandemii COVID-19 však byla několikrát prodloužena, přičemž poslední prodloužení trvalo do 31. března 2023. Indická vláda rovněž stanoví postupy pro politiku FTP 2015–2020, a to v příručce postupů na období 2015–2020 (Handbook of Procedures, dále jen „příručka HOP 2015–2020“).

(28)

Komise zjistila, že společnost HEG během období přezkumného šetření využívala režim AAS.

(29)

Podrobný popis tohoto režimu je uveden v bodech 4.03 až 4.24 politiky FTP 2015–2020 a v kapitolách 4.04 až 4.52 příručky HOP 2015–2020 a aktualizované příručky HOP 2015–2020.

(30)

Režim AAS se skládá ze šesti podrežimů týkajících se fyzického vývozu, roční potřeby, dodávek meziproduktů, domnělého vývozu, předběžného příkazu k uvolnění a tuzemského akreditivu back-to-back. Tyto podrežimy se liší mimo jiné rozsahem způsobilosti. Vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci, kteří jsou „vázáni“ na pomocné výrobce, jsou způsobilí pro podrežim AAS pro fyzický vývoz a pro podrežim AAS pro roční potřebu. Vyvážející výrobci poskytující dodávky konečnému vývozci jsou způsobilí pro podrežim AAS pro dodávky meziproduktů. Hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v odstavci 7.02 dokumentu FTP 2015–2020, jako např. dodavatelé subjektu orientovaného na vývoz, jsou způsobilí pro podrežim AAS pro domnělý vývoz. Dodavatelé meziproduktů vyvážejícím výrobcům jsou způsobilí pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podrežimů předběžného příkazu k uvolnění a tuzemského akreditivu back-to-back.

(31)

Režim AAS může být vydán pro tyto podrežimy:

(32)

Bylo zjištěno, že společnost HEG získala úlevu v rámci prvního podrežimu, tj. fyzického vývozu v rámci režimu AAS, během období přezkumného šetření. Proto není nutné zjišťovat napadnutelnost zbývajících nevyužitých podrežimů. Ten je hlavním podrežimem. Umožňuje bezcelní dovoz vstupních materiálů potřebných k výrobě určitého výsledného výrobku určeného na vývoz. Termín „fyzický“ v tomto kontextu znamená, že výrobek určený na vývoz musí opustit území Indie. Povolený dovoz a vývozní povinnost, včetně typu vyváženého výrobku, jsou uvedeny v licenci.

(33)

Pro účely ověření indickými orgány je držitel předběžného povolení ze zákona povinen vést „pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití bezcelně dováženého zboží/zboží nakupovaného z domácích zdrojů“ ve stanoveném formátu (kapitola 4.51 a dodatek 4H nebo 4I příručky HOP I 2015–2020 (12)), tj. registr skutečné spotřeby. Tento registr musí ověřit externí autorizovaný účetní/kontrolor nákladů a provedené práce, který vydá osvědčení o tom, že stanovené registry a příslušné záznamy byly zkontrolovány a že informace předávané podle dodatku 4H jsou po všech stránkách pravdivé a správné.

(34)

Pokud jde o podrežim využívaný během období přezkumného šetření dotčenou společností, tj. fyzický vývoz, jsou povolený dovoz a povinný vývoz pevně stanoveny co do objemu a hodnoty indickou vládou a jsou zaznamenány v povolení. Kromě toho mají v okamžiku dovozu a vývozu státní úředníci do povolení zaznamenávat příslušné transakce. Objem dovozu povolený v rámci režimu AAS je určen indickou vládou na základě standardních norem vstupů a výstupů (Standard Input Output Norms, dále jen „normy SION“), které existují pro většinu výrobků, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu.

(35)

Dovezené vstupní materiály nelze převádět a musí být použity pro výrobu výsledného výrobku na vývoz. Vývozní povinnost musí být splněna v předepsané lhůtě po vydání licence (18 měsíců, lhůtu lze dvakrát prodloužit, pokaždé o šest měsíců).

(36)

Norma SION použitelná na výrobek, který je předmětem přezkumu, byla stanovena indickou vládou v roce 1998 a nebyla do období přezkumného šetření revidována ani upravena. Norma SION proto nepostačuje k účinnému sledování skutečné spotřeby. Indická vláda rovněž neprovedla další šetření na základě skutečných vstupů. U hlavní suroviny, jehličkového koksu (také nazývaného kalcinovaný ropný koks nebo CPC), Komise zjistila významný rozdíl mezi normou SION a skutečnou spotřebou surovin ve společnosti. Norma SION umožňuje poměr 1,3 jehličkového koksu na vyvezenou tunu, zatímco skutečný poměr potřebný pro výrobu je podstatně nižší.

(37)

Šetřením se proto zjistilo, že požadavky na ověřování stanovené indickými orgány nejsou dostatečné k tomu, aby zabránily vzniku výhody.

(38)

Spolupracující vyvážející výrobce vedl určitý registr týkající se výroby a spotřeby. Nebylo však možné ověřit, jaké vstupní materiály (včetně jejich původu) byly při výrobě vyváženého výrobku spotřebovány a v jakém množství. Zejména z důvodu zavedeného systému nebylo možné přesně určit a změřit, zda došlo k nadměrnému prominutí cla, protože surovina je skladována v silech, ve kterých se nachází jehličkový koks dovážený bezcelně spolu s jehličkovým koksem dováženým se clem, aniž jsou jakkoli odděleny. Jakmile je dovezený jehličkový koks uskladněn, není již možné vysledovat zvláštní dovozní poplatek.

(39)

Společnost HEG navíc připustila, že její evidence spotřeby neumožňuje zjistit skutečnou spotřebu bezcelně dovážených surovin a propojit ji s vyrobenými a vyvezenými konečnými výrobky. V důsledku toho nelze podrežim použitý v tomto případě považovat za povolený systém navracení cla.

(40)

Osvobození od dovozního cla je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení; představuje totiž finanční příspěvek indické vlády, neboť snižuje příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné, a zvýhodňuje prošetřovaného vývozce, protože zlepšuje jeho likviditu.

(41)

Kromě toho je fyzický vývoz v rámci režimu AAS ze zákona podmíněn vývozní výkonností, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Bez závazku týkajícího se vývozu nemůže společnost získat výhody na základě tohoto režimu.

(42)

Podrežim využitý v aktuálním případě nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje pravidlům stanoveným v písmeni i) přílohy I, příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Indická vláda neuplatnila účinným způsobem ověřovací systém nebo postup k potvrzení toho, zda byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku a v jakém objemu (příloha II bod 4 základního nařízení a v případě režimů navracení u náhradních vstupů příloha III část II bod 2 základního nařízení). Rovněž se má za to, že normy SION pro výrobek, který je předmětem přezkumu, nebyly dostatečně přesné, a nemohou samy o sobě tvořit systém pro ověřování skutečné spotřeby, protože se jedná o standardní normy, které neumožňují indické vládě ověřovat s dostatečnou přesností, jaká množství vstupů byla při výrobě vyváženého výrobku spotřebovávána. Indická vláda kromě toho neprovedla další přezkoumání na základě skutečných vstupů, ačkoli by takové přezkoumání bylo vzhledem k absenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému potřebné (příloha II bod 5 a příloha III část II bod 3 základního nařízení). To se projevilo také tím, že od svého stanovení v roce 1998 nebyla norma SION nikdy revidována.

(43)

Uvedený podrežim je proto napadnutelný.

(44)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda uvedla, že je zaveden ověřovací mechanismus a že tento mechanismus byl v rámci procesu ověřování řádně prokázán.

(45)

Toto tvrzení Komise zamítla. Jak je vysvětleno v 36. bodě odůvodnění, norma SION, která určuje výši nezdaněných dovážených surovin, nebyla od svého zavedení nikdy revidována a Komise zjistila významný rozpor mezi normou SION a skutečnou spotřebou. Komise dospěla k závěru, že sledování uplatňování normy SION nemůže zajistit, aby nebyly poskytovány nadměrné výhody, pokud výchozí norma SION, která určuje výši nezdaněných dovezených surovin, není dostatečně přesná a tato skutečnost není sledována. Kromě toho Komise zjistila, že u společnosti HEG nebylo možné vysledovat cestu dovážených surovin až po hotové zboží.

(46)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda uvedla, že z oddílu I odstavce 2 přílohy II Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních vyplývá, že systémy snížení nepřímých daní jsou napadnutelné pouze tehdy, pokud poskytují úlevy nad rámec dovozního cla na vstupy spotřebované při výrobě vyváženého výrobku.

(47)

Indická vláda dále tvrdila, že režim AAS není napadnutelným programem, protože neposkytuje nadměrné úlevy od dovozního cla nad rámec cla vyměřeného z dovážených vstupů. To vyplývá z oddílu II přílohy II Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, který obsahuje pokyny pro určení, zda jsou vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku. Ve zprávě panelu ve věci Evropská unie – vyrovnávací opatření vztahující se na některé polyethylentereftaláty z Pákistánu (WT/DS/486) se dále uvádí, že „zásada nadměrné úlevy“ představuje právní normu, která určuje, zda prominutí dovozního cla získané v rámci režimu navracení cla představuje finanční příspěvek.

(48)

Komise v 36. bodě odůvodnění vysvětlila, že zjistila značný rozpor mezi normou SION a skutečnou spotřebou. Jak je vysvětleno v 38. bodě odůvodnění, spolupracující vyvážející výrobce vedl určitý registr týkající se výroby a spotřeby. Nebylo však možné ověřit, jaké vstupní materiály (včetně jejich původu) byly při výrobě vyváženého výrobku spotřebovány a v jakém množství. Zejména u zavedeného systému nebylo možné určit a přesně změřit, zda došlo k nadměrné úlevě. Zjistilo se také, že žádné záznamy, které společnosti vedly, by neumožnily výpočet nadměrné úlevy, takže externí autorizovaný účetní/kontrolor nákladů a provedené práce by v budoucnu nemohl vydat žádné osvědčení. Indická vláda neupřesnila, v jakém ohledu tato nemožnost ověření neodpovídá standardům citovaných oddílů Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

(49)

Komise proto toto tvrzení zamítla.

(50)

Vzhledem k tomu, že neexistují povolené systémy navracení cla a není možné ověřit skutečnou míru spotřeby příslušných vstupů a že neexistují žádné spolehlivé důkazy o opaku, považuje se celková částka prominutého cla (základní clo a celní dávka) za nadměrný odpočet, který by představoval napadnutelnou subvenci podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Poplatky za podání žádosti, které společnost zaplatila, jsou odečteny.

(51)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení Komise tuto výši subvence přepočetla na celkový vývozní obrat společnosti během období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(52)

Subvenční sazba zjištěná u tohoto režimu činila v případě společnosti HEG během období přezkumného šetření celkem 1,66 %.

(53)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda prohlásila, že pokud se Komise rozhodne vyrovnat režim AAS, může být vyrovnána pouze částka přesahující cla, která byla prominuta. Indická vláda tvrdila, že to vyplývá ze zprávy panelu WTO o opatřeních souvisejících s vývozem z Indie [WT/DS541/R], která uvádí, že jakékoli osvobození od nepřímých daní, které nepřevyšuje cla vybíraná z dovážených vstupů spotřebovaných při výrobě vyváženého výrobku, se nepovažuje za napadnutelné. Indická vláda dále tvrdí, že zpráva panelu (WT/DS/486) poskytla právní normu na podporu tohoto rozhodnutí.

(54)

Jak je vysvětleno v 50. bodě odůvodnění, vzhledem k tomu, že neexistují povolené systémy navracení cla a není možné ověřit skutečnou míru spotřeby příslušných vstupů a že neexistují žádné spolehlivé důkazy o opaku, považuje se celková částka prominutého cla (základní clo a celní dávka) za nadměrný odpočet, který by představoval napadnutelnou subvenci. Zpráva panelu WTO o opatřeních souvisejících s vývozem z Indie [WT/DS541/R] neobsahuje definici, která by byla v rozporu s touto úvahou.

(55)

Komise proto toto tvrzení zamítla.

(56)

Komise zjistila, že společnost HEG během období přezkumného šetření využívala režim MEIS.

(57)

Podrobný popis režimu MEIS je uveden v kapitole 3 dokumentu FTP 2015–2020 a aktualizovaného dokumentu FTP 2015–2020 a v kapitole 3 aktualizované příručky HOP 2015–2020. (13)

(58)

Pro tento režim je způsobilý kterýkoli vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník.

(59)

Způsobilé společnosti mohou využívat režim MEIS při vývozu konkrétních výrobků do konkrétních zemí, které jsou rozděleny do skupiny A („tradiční trhy“, včetně všech členských států EU), skupiny B („nově vznikající trhy a trhy, které jsou středem zájmu“) a skupiny C („ostatní trhy“). Země spadající do jednotlivých skupin a seznam výrobků s odpovídajícími zvýhodněnými sazbami jsou uvedeny v dodatku 3B aktualizované příručky HOP 2015–2020.

(60)

Výhoda má formu celního dobropisu, který odpovídá procentnímu podílu hodnoty FOB vývozu. Sazba režimu MEIS pro vývoz sad uhlíkových elektrod do zemí skupiny A během období přezkumného šetření činila 2 %.

(61)

Podle bodu 3.06 dokumentu FTP 2015–2020 se na určité typy vývozu, např. na vývoz dováženého či překládaného zboží, domnělý vývoz, vývoz služeb a vývozní obrat jednotek působících v rámci zvláštních ekonomických zón/subjektů orientovaných na vývoz, tento režim nevztahuje.

(62)

Celní dobropisy v rámci režimu MEIS jsou volně převoditelné a jsou platné po dobu 18 měsíců od data vydání a celní stvrzenky vydané 1. ledna 2016 nebo později jsou platné 24 měsíců od data vydání, jak je to stanovené v bodě 3.13 aktualizované příručky HOP 2015–2020.

(63)

Mohou se použít pro: i) platbu cel na dovoz vstupních materiálů nebo zboží, včetně kapitálových statků; ii) platbu spotřebních daní na opatřování vstupních materiálů nebo zboží z domácích zdrojů, včetně kapitálových statků a plateb, a iii) platbu daně za služby týkající se veřejných zakázek na služby.

(64)

Žádost o poskytnutí výhod na základě režimu MEIS se musí vyplnit online na internetové stránce Generálního ředitelství pro zahraniční obchod. K žádosti online musí být připojena příslušná dokumentace (přepravní doklady, potvrzení banky o uskutečnění platby a doklad o vykládce). Příslušný regionální orgán indické vlády vydá celní dobropis po přezkoumání dokumentů. Pokud vývozce poskytne odpovídající dokumentaci, regionální orgán nemůže rozhodnutí o poskytnutí celních dobropisů nijak ovlivnit.

(65)

Režim MEIS byl ke dni 1. ledna 2021 ukončen. Bylo však zjištěno, že během období přezkumného šetření byly společnosti HEG v rámci režimu MEIS přiznány výhody, neboť režim umožňoval zpětně žádat o výhody za předchozí období až do konce roku 2021.

(66)

Režim MEIS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Celní dobropis v rámci režimu MEIS je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla zaplaceného za kapitálové statky, a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Kromě toho celní dobropis v rámci režimu MEIS poskytuje výhodu vývozci, který nemusí uvedená dovozní cla zaplatit.

(67)

Kromě toho režim MEIS právně závisí na vývozní výkonnosti, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(68)

Tento režim nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Režim nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v písmeni i) přílohy I, příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitému vstupnímu materiálu. Neexistuje režim nebo zavedený postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány v procesu výroby vyváženého výrobku, nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu písmene i) přílohy I a příloh II a III základního nařízení. Vývozce je způsobilý obdržet výhody v rámci režimu MEIS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupní materiály doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen jakýkoli vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály z místních zdrojů a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiály, mají nárok na výhodu poskytovanou v rámci režimu MEIS. Kromě toho může vývozce využít celní dobropisy v rámci režimu MEIS k dovozu kapitálových statků, ačkoliv kapitálové statky nespadají do působnosti povolených režimů navracení cla, jak je uvedeno v písmeni i) přílohy I základního nařízení, protože nejsou spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků. Kromě toho indická vláda neprovedla žádné další šetření na základě faktických vstupních materiálů a transakcí za účelem určení, zda došlo k nepřiměřené platbě.

(69)

Je třeba poznamenat, že režim MEIS skončil k 1. lednu 2021 (14). Do konce roku 2021 však mohly společnosti nadále žádat o dobropisy režimu MEIS pro vývozní transakce uskutečněné v roce 2020. Kromě toho mohou společnosti až do 15. září 2023 využívat dobropis režimu MEIS získaný v roce 2021 k vyrovnání dlužného dovozního cla. Výhody v rámci tohoto režimu byly tedy získány během období přezkumného šetření a budou pokračovat i po ukončení šetření.

(70)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda uvedla, že režim MEIS není napadnutelným programem, protože je určen pouze k vrácení nepřímých daní zaplacených za vstupy spotřebované při výrobě vyváženého zboží. Hodnota celních dobropisů (které jsou přiznány jako výhody v rámci režimu MEIS) dále nepřevyšuje nepřímé daně, které vývozci vznikly. Program MEIS je tedy v souladu s ustanoveními písmen g) a h) přílohy I ve spojení s poznámkou pod čarou 1 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

(71)

V rozporu s tvrzením indické vlády poskytuje režim MEIS nadměrné prominutí cla. Jak je uvedeno v 68. bodě odůvodnění, jde zejména o to, že vývozce nemá žádnou povinnost bezcelně dovezené zboží při výrobním procesu skutečně spotřebovat a výše kreditu není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitým vstupům. Neexistuje žádný systém nebo postup pro potvrzení toho, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány při výrobním procesu vyvážených výrobků. Pouhý záměr vrátit nepřímé daně zaplacené za spotřebované vstupy nenahrazuje potřebu kontroly, zda jsou tyto vstupy skutečně spotřebovány.

(72)

Indická vláda dále uvedla, že ukončila režim MEIS s účinností od 1. ledna 2021 a prodloužení cla by vedlo k vyrovnávacímu programu, v jehož rámci by žádnému vývozci nebyla poskytnuta pomoc. Indická vláda poukázala na skutečnost, že v předchozích šetřeních Komise upustila od vyrovnávacích režimů, které indická vláda zrušila.

(73)

V 69. bodě odůvodnění Komise prokázala, že navzdory ukončení režimu získala společnost HEG během období přezkumného šetření po ukončení režimu výhody. Komise rovněž prokázala, že tyto výhody přetrvávají i po skončení šetření. Žádnou z těchto skutečností indická vláda nezpochybnila.

(74)

Komise proto toto tvrzení zamítla.

(75)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení Komise vypočítala výši napadnutelných subvencí z hlediska výhody poskytnuté příjemci, která byla zjištěna během období přezkumného šetření. V tomto ohledu Komise zjistila, že výhoda je příjemci poskytnuta v okamžiku, kdy společnost obdrží výhodu v rámci tohoto režimu, na základě žádosti společnosti. V tomto okamžiku vydává indická vláda celní dobropis, který je vyvážejícím výrobcem zaúčtován jako pohledávka, kterou může vyvážející výrobce kdykoli vyrovnat. To představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, nemůže indická vláda rozhodnutí o poskytnutí nebo neposkytnutí subvence nijak ovlivnit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, a protože nejsou spolehlivé důkazy svědčící o opaku, považovala Komise za vhodné stanovit výši výhody vyplývající z režimu MEIS jako součet částek obdržených v rámci tohoto režimu v období přezkumného šetření. Komise vzala v úvahu částky v rámci režimu MEIS získané za všechny vývozní transakce společnosti HEG, jelikož společnost vyváží pouze výrobek, který je předmětem přezkumu.

(76)

V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky, které společnosti vznikly v souvislosti se získáním subvence, odečteny od celkové částky subvence, pokud o ni bylo požádáno.

(77)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení Komise tuto výši subvence přepočetla na vývozní obrat společnosti HEG během období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(78)

Subvenční sazba zjištěná u tohoto režimu činila v případě společnosti HEG během období přezkumného šetření celkem 0,87 %.

(79)

Stejně jako v původním šetření a posledním přezkumu Komise zjistila, že společnost HEG získala v rámci režimu EPCGS úlevy, které mohly být během období přezkumného šetření přiřazeny výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícímu z Indie.

(80)

Podrobný popis režimu EPCGS je uveden v kapitole 5 dokumentu FTP 2015–2020 a v kapitole 5 příručky HOP 2015–2020.

(81)

Pro tento režim jsou způsobilí vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci vázaní na pomocné výrobce a poskytovatele služeb.

(82)

Pod podmínkou vývozní povinnosti je společnosti umožněno dovážet kapitálové statky (nové i použité kapitálové statky až 10 let staré) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem indická vláda vydá na požádání a po zaplacení poplatku licenci pro režim EPCGS. Tento režim zajišťuje sníženou sazbu dovozního cla použitelnou na veškeré kapitálové statky dovezené v rámci tohoto režimu. Aby byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezené kapitálové statky během určitého období využity k výrobě určitého množství zboží určeného na vývoz. Podle politiky FTP 2015–2020 a aktualizované politiky FTP 2015–2020 mohou být kapitálové statky dováženy v rámci režimu EPCGS při celní sazbě 0 %. Vývozní povinnost, která představuje šestinásobek ušetřeného cla, musí být splněna během období maximálně šesti let.

(83)

Držitel licence režimu EPCGS může kapitálové statky pořizovat také na domácím trhu. V takovém případě může domácí výrobce kapitálových statků využít výhody bezcelního dovozu dílů nutných pro výrobu těchto kapitálových statků. Nebo může domácí výrobce požádat o výhodu domnělého vývozu s ohledem na dodávku výrobních statků držiteli licence režimu EPCGS.

(84)

Režim EPCGS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť tato úleva snižuje příjmy indické vlády z cla, které by byly jinak splatné. Nadto snížení cla vývozce zvýhodňuje, protože ušetřením cla při dovozu se zlepšuje jeho likvidita.

(85)

Režim EPCGS je navíc ze zákona podmíněn vývozní výkonností, neboť tyto licence nelze získat bez závazku exportovat. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(86)

Režim EPCGS nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Kapitálové statky nejsou zahrnuty do působnosti takových povolených systémů, jak je uvedeno v písmeni i) přílohy I základního nařízení, protože nejsou spotřebovány při výrobě výrobků určených na vývoz.

(87)

Výše napadnutelných subvencí byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dovážených kapitálových statků na dobu odpovídající běžné době amortizace takových kapitálových statků v daném výrobním odvětví. Takto vypočtená částka, která připadá na období přezkumného šetření, byla upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby se zohlednila úplná časová hodnota peněz. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v Indii v průběhu období šetření.

(88)

V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky, které společnosti HEG vznikly v souvislosti se získáním subvence, odečteny od celkové částky subvence, pokud o ni bylo požádáno.

(89)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat výrobku, který je předmětem přezkumu, během období přezkumného šetření (jmenovatel), neboť společnost používala stroje zakoupené v rámci režimu EPCGS pouze pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(90)

Subvenční sazba zjištěná u tohoto režimu činila v případě společnosti HEG během období přezkumného šetření celkem 0,31 %.

(91)

Komise analyzovala přímý převod peněžních prostředků v rámci režimu DDS. Režim DDS vychází z paragrafu 75 celního zákona z roku 1962, z paragrafu 37 zákona o spotřební dani z roku 1944, z paragrafů 93 A a 94 finančního zákona z roku 1994 a z pravidel pro výběr cel, spotřební daně a vracení daní za služby z roku 1995. Sazby navracení jsou pravidelně zveřejňovány.

(92)

Komise zjistila, že společnost HEG používala během období přezkumného šetření režim DDS.

(93)

Právním základem použitelným během období přezkumného šetření byla pravidla pro vracení cel a spotřebních daní z roku 1995 (Custom & Central Excise Duties Drawback Rules 1995, dále jen „pravidla pro režim DDS z roku 1995“) ve znění z roku 2006 (15) a poté nahrazena pravidly pro vracení cel a spotřebních daní z roku 2017 (Customs and Central Excise Duties Drawback Rules, 2017 (16), dále jen „pravidla pro režim DDS z roku 2017“), která vstoupila v platnost dne 1. října 2017. Pravidlo 3 odst. 2 pravidel pro režim DDS z roku 1995 upravuje způsob výpočtu tohoto režimu navracení cla. Pravidlo 12 odst. 1 písm. a) bod ii) uvedených pravidel pro režim DDS upravuje prohlášení, které musí vyvážející výrobci předložit, aby mohli tohoto režimu využít. Tato pravidla zůstala stejná i v pravidlech pro režim DDS z roku 2017 a odpovídají pravidlu 3 odst. 2 a pravidlu 13 odst. 1 písm. a) bodu ii).

(94)

Kromě toho oběžník č. 24/2001 (17) obsahuje konkrétní pokyny, jak uplatňovat pravidlo 3 odst. 2 a prohlášení, že vývozci musí vyrábět podle pravidla 12 odst. 1 písm. a) bodu ii).

(95)

Pravidlo 4 pravidel pro režim DDS z roku 1995 stanoví, že ústřední vláda může upravit částky nebo sazby určené podle pravidla 3. Vláda provedla řadu změn, z nichž poslední, kterými byly revidovány sazby, jsou uvedeny v oznámení č. 95/2018 – CUSTOMS a oznámení č. 07/2020 – CUSTOMS. V důsledku toho pro výrobek, který je předmětem přezkumu, činila sazba DDS 1,6 % hodnoty FOB vyvezených výrobků. Stejná sazba DDS se uplatňuje na sady uhlíkových elektrod vyvážené společností HEG.

(96)

Pro tento režim je způsobilý kterýkoli vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník.

(97)

V rámci tohoto režimu má jakákoli společnost vyvážející způsobilé výrobky nárok obdržet částku odpovídající procentnímu podílu deklarované hodnoty FOB vyvezeného výrobku. Podle pravidla 3 odst. 2 pravidel pro vracení cel a spotřebních daní indická vláda zakládá částku určenou k navrácení na průměrných hodnotách příslušných cel placených celým výrobním odvětvím z dovážených surovin a na průměrném podílu spotřeby výrobního odvětví, přičemž tyto údaje indická vláda shromažďuje od výrobců, které považuje za reprezentativní výrobce způsobilých výrobků na vývoz. Indická vláda dále vyjadřuje částku, která má být vrácena, jako procentní podíl průměrné vývozní hodnoty způsobilých vyvážených výrobků.

(98)

Aby mohla společnost využívat tohoto režimu, musí vyvážet. Jakmile jsou údaje o zásilce zaneseny na celní server (ICEGATE), je zde uvedeno, že vývoz probíhá v rámci režimu DDS a je neodvolatelně stanovena částka DDS. Poté, co přepravní společnost předloží obecné prohlášení o vývozu a celní úřad tento dokument porovná s údaji na přepravním dokladu a zjistí, že se údaje shodují, jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se vrátilo clo, a to buď přímou platbou na bankovní účet vývozce, nebo příkazem k výplatě.

(99)

Vývozce musí rovněž prokázat realizaci příjmů z vývozu prostřednictvím potvrzení banky o uskutečnění platby (Bank Realisation Certificate, dále jen „BRC“). Tento dokument může být poskytnut poté, co byla vyplacena částka navraceného cla; indická vláda však bude vyplacenou částku vymáhat zpět, pokud vývozce potvrzení BRC nepředloží ve stanovené lhůtě.

(100)

Částka navráceného cla může být použita pro jakýkoli účel a v souladu s indickými účetními standardy může být tato částka při splnění vývozní povinnosti zaúčtována do komerčních účtů na akruální bázi jako příjem.

(101)

Příslušné právní předpisy a správní pokyny stanoví, že indická celní správa by neměla požadovat žádný důkaz, že na vývozce žádajícího o vrácení cla se vztahuje nebo bude vztahovat povinnost zaplatit clo z dovozu surovin nezbytných k výrobě vyváženého výrobku. Kromě toho indická vláda během inspekce na místě potvrdila, že společnosti, které by pořizovaly všechny suroviny na domácím trhu, by stále měly prospěch z plné sazby vypočtené podle výše uvedeného pravidla 3 odst. 2 a uplatnily režim DDS se sazbou pro všechna odvětví, kde není nutný žádný důkaz o skutečně zaplacených clech.

(102)

Režim DDS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Takzvaná částka navráceného cla je finančním příspěvkem indické vlády, protože má podobu přímého převodu finančních prostředků ze strany indické vlády. Pokud jde o používání těchto finančních prostředků, nejsou stanovena žádná omezení. Kromě toho částka navráceného cla poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(103)

Sazba navráceného cla u vývozu je stanovena indickou vládou pro jednotlivé výrobky. Třebaže se subvence označuje jako navracení cla, tento režim nemá povahu povoleného systému navracení cla nebo systému navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Tento režim rovněž nevyhovuje pravidlům stanoveným v písmeni i) přílohy I, příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vyplacení peněžních prostředků vývozci v hotovosti není nutně spojeno se skutečným zaplacením dovozních cel na suroviny a není celním dobropisem ke kompenzaci dovozního cla na minulý nebo budoucí dovoz surovin. Navíc neexistuje žádný systém nebo postup pro potvrzení toho, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků a v jakém množství. Indická vláda kromě toho neprovedla další přezkoumání na základě skutečných vstupů, ačkoli by takové přezkoumání bylo vzhledem k absenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému potřebné (příloha II bod 5 a příloha III část II bod 3 základního nařízení). Nebyly předloženy žádné důkazy o existenci souvislosti mezi sazbami navracení a cly zaplacenými za suroviny.

(104)

V důsledku toho platba, která má podobu přímého převodu finančních prostředků ze strany indické vlády po vývozu uskutečněném vývozci, závisí na vývozní výkonnosti, a proto je tento režim považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(105)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se dospělo k závěru, že režim DDS je napadnutelný.

(106)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda prohlásila, že režim DDS není napadnutelný, protože je určen k provádění zásady, že daně by neměly být vyváženy. Uvedené režimy jsou v souladu s oddílem I odstavcem 2 přílohy II Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Navracení nepřímých daní nebo dovozních poplatků překročit nepřekračuje částku těchto daní nebo poplatků skutečně vybraných za vstupy, které jsou spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku. Režim DDS je pouze program, který vrací daně zaplacené z dovozu vstupů použitých při výrobě vyváženého zboží. Vrácení hodnot by se vypočítávalo z procentního podílu hodnoty FOB vývozu, který by se měnil podle vyvezeného zboží.

(107)

Indická vláda rovněž tvrdila, že její databáze jsou využívány k příslušným křížovým kontrolám. Výbor rovněž navštěvuje výrobní jednotky vývozců, aby se z první ruky seznámil s výrobním procesem, a sleduje povahu běžně používaných vstupů a množství plýtvání. Výbor podle potřeby přihlíží také ke zkušenostem v oboru a k širším technickým faktorům. Vrácená částka je průměrná částka cla zaplacená za materiály jakékoli konkrétní třídy nebo popisu zboží použité při výrobě vyváženého zboží ze stanoveného zboží.

(108)

Komise se však nedomnívala, že údajná spojitost mezi sazbami navraceného cla a clem zaplaceným ze surovin postačuje k tomu, aby tento režim byl v souladu s pravidly stanovenými v písmeni i) přílohy I, příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Zejména výše dobropisu nebyla vypočtena ve vztahu ke skutečně použitým vstupům. Navíc neexistoval systém nebo postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály (včetně jejich množství a původu) byly spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku, nebo zda došlo k nepřiměřené platbě dovozního cla ve smyslu písmene i) přílohy I a příloh II a III základního nařízení. Kromě toho indická vláda neprovedla žádné další šetření na základě skutečných vstupů a transakcí za účelem určení, zda došlo k nepřiměřené platbě.

(109)

Komise proto toto tvrzení zamítla.

(110)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení Komise zjistila, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy dojde k vývozní transakci uskutečněné v rámci tohoto režimu. V tomto okamžiku musí indická vláda zaplatit částku navraceného cla, která představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad uvádějící mimo jiné částku navraceného cla, která má být poskytnuta pro danou vývozní transakci, nemůže indická vláda rozhodnutí o udělení subvence nijak ovlivnit.

(111)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, a protože nejsou spolehlivé důkazy svědčící o opaku, Komise považovala se za vhodné stanovit výši výhody vyplývající z režimu DDS jako součet částek navraceného cla získaných za vývozní transakce uskutečněné v rámci tohoto režimu v období přezkumného šetření. Komise vzala v úvahu částky navracení cla získané ze všech vývozních transakcí společnosti HEG, jelikož společnost vyváží pouze výrobek, který je předmětem přezkumu.

(112)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení Komise tuto výši subvence přepočetla na celkový vývozní obrat společnosti během období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(113)

Subvenční sazba zjištěná u tohoto režimu činila v případě společnosti HEG během období přezkumného šetření celkem 1,27 %.

(114)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda tvrdila, že pokud existuje nadměrné navracení, lze vyrovnat pouze toto nadměrné navracení. Indická vláda namítala, že toto tvrzení podporuje zpráva panelu ve věci Evropská unie – vyrovnávací opatření vztahující se na některé polyethylentereftaláty z Pákistánu, WT/DS486/R. Z této zprávy panelu indická vláda citovala část, která obsahuje toto prohlášení: „V souladu s touto připomínkou jsou v příloze III (II) uvedeny pokyny pro vyšetřující orgány, které mají vyšetřujícím orgánům umožnit identifikovat nadměrné úlevy.“

(115)

Zpráva panelu neobsahuje zjištění, která by byla v rozporu se závěrem Komise o tom, jak v tomto případě definovat nadměrné výhody. Jak je popsáno ve 111. bodě odůvodnění, vzhledem k tomu, že neexistovaly žádné důkazy o skutečném procesu ověřování, který by prokazoval opak, ale pouze obecné popisy toho, jak výbor pracuje a stanovuje poměr DDS, považovala Komise za vhodné posoudit výhodu v rámci režimu DDS jako součet částek navráceného cla získaných z vývozních transakcí uskutečněných v rámci tohoto režimu během období přezkumného šetření.

(116)

Komise proto toto tvrzení zamítla.

(117)

Podobně jako režim MEIS vychází režim RODTEP také ze zákona o (vývoji a regulaci) zahraničního obchodu z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Režim RODTEP byl navržen jako nástupce režimu MEIS, ale vzhledem k rozdílům mezi těmito režimy, pokud jde o způsob poskytování výhod, dochází v období, v němž byly oba režimy uplatňovány, k jejich překrývání.

(118)

Komise zjistila, že společnost HEG během období přezkumného šetření využívala režim RODTEP.

(119)

Podrobný popis režimu RODTEP je uveden v kapitole 4 dokumentu FTP 2015–2020 a aktualizovaného dokumentu FTP 2015–2020 a v kapitole 4 aktualizované příručky HOP 2015–2020. Je k dispozici také v oznámení zavádějícím režim RODTEP do politiky FTP 2015–2020 (18).

(120)

Pro tento režim je způsobilý kterýkoli vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník.

(121)

Způsobilé společnosti mohou využívat výhod režimu RODTEP tím, že vyvážejí výrobky, které nejsou vyloučeny podle seznamu v oddíle 4.55 dokumentu FTP 2015–2020 jako v rámci režimu nezpůsobilé dodávky/položky/kategorie. Sady uhlíkových elektrod nebyly podle tohoto seznamu vyloučeny.

(122)

V rámci režimu se poskytuje sleva ve výši oznámeného procentního podílu hodnoty FOB s maximální hodnotou na jednotku vyváženého výrobku. Režim se provádí vydáním částky slevy ve formě převoditelného celního/elektronického dobropisu, který vede v elektronické knize Ústřední rada nepřímých daní a cel (CBIC).

(123)

Elektronické dobropisy lze použít k zaplacení cel na dovoz vstupních materiálů nebo zboží včetně kapitálových statků podle prvního dodatku zákona o celním sazebníku z roku 1975, jako je základní clo.

(124)

Režim RODTEP poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Celní dobropis v rámci režimu RODTEP je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla zaplaceného za kapitálové statky, a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Kromě toho celní dobropis v rámci režimu RODTEP poskytuje výhodu vývozci, který nemusí uvedená dovozní cla zaplatit.

(125)

Kromě toho režim RODTEP právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(126)

Tento režim nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Režim nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v písmeni i) přílohy I, příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat jakékoli bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a výše úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitým vstupům. Neexistuje režim nebo zavedený postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány v procesu výroby vyváženého výrobku, nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu písmene i) přílohy I a příloh II a III základního nařízení. Kromě toho indická vláda neprovedla žádné další šetření na základě faktických vstupních materiálů a transakcí za účelem určení, zda došlo k nepřiměřené platbě.

(127)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda tvrdila, že přezkum před pozbytím platnosti je omezen na prodloužení již platného cla. Nové subvenční režimy, jako je režim RODTEP, proto musí zůstat mimo oblast působnosti tohoto přezkumu.

(128)

Skutečnost, že přezkum před pozbytím platnosti je omezen na prodloužení již platného cla, neomezuje Komisi v tom, aby prošetřovala pouze subvenční režimy, které existovaly v období šetření původního šetření. Pro účely určení, zda během období přezkumného šetření pokračovalo subvencování na vyšší než nepatrné úrovni, vzala Komise v úvahu režim RODTEP, jelikož byl zahrnut do žádosti o přezkum a jednalo se o režim navazující na režim MEIS.

(129)

Indická vláda dále tvrdila, že režim RODTEP není napadnutelný, protože je určen k provádění zásady, že daně by neměly být vyváženy. Uvedené režimy jsou v souladu s oddílem I odstavcem 2 přílohy II Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Navracení nepřímých daní nebo dovozních poplatků překročit nepřekračuje částku těchto daní nebo poplatků skutečně vybraných za vstupy, které jsou spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku. Režim DDS je pouze program, který vrací daně zaplacené z dovozu vstupů použitých při výrobě vyváženého zboží. Vrácené hodnoty by se vypočítávaly z procentního podílu hodnoty FOB vývozu, který by se měnil podle vyvezeného zboží.

(130)

K příslušným křížovým kontrolám jsou využívány databáze indické vlády. Výbor rovněž navštěvuje výrobní jednotky vývozců, aby se z první ruky seznámil s výrobním procesem a sledoval povahu obvykle používaných vstupů a množství plýtvání. Výbor podle potřeby přihlíží také ke zkušenostem v oboru a k širším technickým faktorům. Vrácená částka je průměrná částka cla zaplacená za materiály jakékoli konkrétní třídy nebo popisu zboží použité při výrobě vyváženého zboží ze stanoveného zboží.

(131)

V rozporu s tvrzením indické vlády není režim RODTEP pouze programem, který vrací daně zaplacené z dovozu vstupů použitých při výrobě vyváženého zboží. Jak je popsáno ve 126. bodě odůvodnění, vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat jakékoli bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a výše úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitým vstupům. Neexistuje režim nebo zavedený postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány v procesu výroby vyváženého výrobku, nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu písmene i) přílohy I a příloh II a III základního nařízení. Podrobnosti, které indická vláda popsala ohledně způsobu, jakým výbor určuje sazbu pro režim RODTEP, a křížové kontroly s jejími databankami nejsou proto relevantní, protože to nebrání nadměrnému zvýhodnění.

(132)

Komise proto toto tvrzení zamítla.

(133)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení Komise vypočítala výši napadnutelných subvencí z hlediska výhody poskytnuté příjemci, která byla zjištěna během období přezkumného šetření. V tomto ohledu Komise zjistila, že výhoda je příjemci poskytnuta v okamžiku, kdy společnost obdrží výhodu v rámci tohoto režimu. V daném okamžiku vydala indická vláda celní dobropis, který společnost HEG zaúčtovala jako pohledávku, kterou může společnost HEG kdykoli vyrovnat. To představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, nemůže indická vláda rozhodnutí o poskytnutí nebo neposkytnutí subvence nijak ovlivnit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, a protože neexistovaly spolehlivé důkazy svědčící o opaku, považovala Komise za vhodné stanovit výši výhody vyplývající z režimu RODTEP jako součet částek získaných za vývozní transakce uskutečněné vyvážejícím výrobcem, společností HEG, v rámci tohoto režimu v období přezkumného šetření. Komise vzala v úvahu částky v rámci režimu RODTEP získané za všechny vývozní transakce společnosti HEG, jelikož společnost vyváží pouze výrobek, který je předmětem přezkumu.

(134)

V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky, které spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci HEG vznikly v souvislosti se získáním subvence, odečteny od celkové částky subvence, pokud o ni bylo požádáno.

(135)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení Komise tuto výši subvence přepočetla na vývozní obrat společnosti HEG během období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(136)

Subvenční sazba zjištěná u tohoto režimu činila v případě společnosti HEG během období přezkumného šetření celkem 0,59 %.

(137)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda tvrdila, že pokud existuje nadměrné navracení, lze vyrovnat pouze toto nadměrné navracení. Indická vláda namítala, že toto tvrzení podporuje zpráva panelu ve věci Evropská unie – vyrovnávací opatření vztahující se na některé polyethylentereftaláty z Pákistánu, WT/DS486/R. Z této zprávy panelu indická vláda citovala část, která obsahuje toto prohlášení: „V souladu s touto připomínkou jsou v příloze III (II) uvedeny pokyny pro vyšetřující orgány, které mají vyšetřujícím orgánům umožnit identifikovat nadměrné úlevy.“

(138)

Zpráva panelu neobsahuje závěry, které by Komisi bránily v jejím závěru o tom, jak definovat nadměrné výhody. Jak je popsáno ve 133. bodě odůvodnění, vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy o skutečném procesu ověřování, který by prokazoval opak, ale pouze obecné popisy toho, jak výbor pracuje a stanovuje poměr RODTEP, považovala Komise za vhodné posoudit výhodu v rámci režimu RODTEP jako součet částek navráceného cla získaných z vývozních transakcí uskutečněných v rámci tohoto režimu během období přezkumného šetření.

(139)

Komise proto toto tvrzení zamítla.

(140)

Komise zjistila, že společnost HEG získala v rámci režimu IES výhody, jež mohly být v období přezkumného šetření přiřazeny k výrobku, který je předmětem přezkumu.

(141)

Indická centrální banka oznámila v rámcovém oběžníku DBR.Dir.BC.č. 62/04.02.001/2015–16 ze dne 4. prosince 2015„režim vyrovnání úroků u vývozního úvěru pro vývoz před odesláním a po odeslání zboží“. Platnost režimu IES měla původně vypršet v září 2021. V březnu 2022 však Indická centrální banka oznámila bankám zpětné prodloužení režimu do roku 2024, avšak s nižší sazbou ve výši 2 %.

(142)

Režim IES je k dispozici pro vývoz široké škály výrobků, včetně sad uhlíkových elektrod, bez ohledu na velikost vyvážejícího výrobce a pro vývoz pro mikropodniky a malé a střední podniky.

(143)

Režim IES spravuje Generální ředitelství zahraničního obchodu (DGFT). Režim původně poskytoval kompenzaci 3–5 % úroku za úvěry využité v souvislosti s vývozem v rámci 416 celních položek podle přílohy A a vývozem prováděným mikropodniky a malými a středními podniky napříč všemi kódy ITC (HS).

(144)

V rámcovém oběžníku ze dne 4. prosince 2015 bylo stanoveno, že od prosince 2015 banky sníží úrokovou sazbu účtovanou způsobilým vývozcům podle pokynů pro úrokové sazby záloh o úrokovou sazbu stanovenou indickou vládou. Místní banky obdržely vyrovnávací platbu od Indické centrální banky, aby byly způsobilým společnostem poskytnuty nižší úroky. Vyrovnání úroků je k dispozici od data vyplacení až do data splacení nebo do data, po jehož uplynutí je nesplacený vývozní úvěr po splatnosti. Vyrovnání úroků je však k dispozici způsobilým vývozcům pouze po dobu platnosti režimu.

(145)

Když v březnu 2022 Indická centrální banka oznámila bankám zpětné prodloužení režimu do roku 2024 s nižší sazbou ve výši 2 %, umožnila soukromým bankám zpětně vrátit způsobilým vyvážejícím výrobcům příslušnou vyrovnávací částku za období od října 2021 do března 2022.

(146)

Režim vyrovnávání úroků poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Soukromé banky přímo ze zákona poskytují kompenzaci úroků způsobilým společnostem.

(147)

Režim IES právně závisí na vývozní výkonnosti, neboť tyto kompenzace úroků z úvěru nelze získat bez závazku exportovat. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(148)

Podle čl. 6 písm. b) základního nařízení představuje výhodu, kterou příjemce získal, rozdíl mezi částkou úroků, kterou platí společnost za preferenční úvěr, a částkou, kterou by společnost zaplatila za srovnatelný obchodní úvěr na indickém finančním trhu (konkrétně kompenzaci úroků stanovenou zákonem). Mělo se proto za to, že výše napadnutelných subvencí se rovná výši úroků vztahujících se na období přezkumného šetření, které byly vyrovnány Indickou centrální bankou a které tudíž ušetřila společnost HEG. To zahrnuje rovněž částky, které banky poskytly se zpětnou platností v souvislosti s obdobím přezkumného šetření v důsledku zpětného prodloužení režimu v březnu 2022.

(149)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení Komise tuto výši subvence přepočetla na vývozní obrat společnosti HEG během období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(150)

Subvenční sazba zjištěná u tohoto režimu činila v případě společnosti HEG během období přezkumného šetření celkem 0,71 %.

(151)

Režim povolení bezcelního dovozu (dále jen „DFIA“) je režim osvobození od cla pro dovoz začleněný do vývozu, který je regulován podle kapitoly 4 dokumentu FTP 2015–2020. Režim pokračoval v rámci aktualizovaného dokumentu FTP 2015–2020. Pokud jde o vývoz, na který se vztahuje režim AAS, nemůže společnost současně žádat o výhody v rámci režimu DFIA. Během období přezkumného šetření nebyla zjištěna žádná výhoda poskytnutá společnosti HEG.

(152)

Podle článku 8.1.3 rámcového oběžníku mají úvěruschopní vývozci s dobrými výsledky snadný přístup k vývozním úvěrům za nejlepších podmínek prostřednictvím režimu zlatých karet. Komise nezjistila konkrétní výhody, které by byly společnosti HEG uděleny během období přezkumného šetření a které by mohly být spojeny s režimem zlatých karet.

(153)

Režim držitelů statusu poskytuje výhody vedoucím představitelům podniků, kteří vynikli v mezinárodním obchodu a úspěšně přispěli k zahraničnímu obchodu země. Pro tento režim jsou způsobilí všichni vývozci s kódem dovozu a vývozu za předpokladu, že v běžném účetním období a v předchozích třech rozpočtových obdobích dosáhnou stanovené prahové hodnoty vývozní výkonnosti. Komise nezjistila konkrétní výhody, které by byly společnosti HEG uděleny během období přezkumného šetření a které by mohly být spojeny s režimem držitelů statusu.

(154)

Během období přezkumného šetření využívala společnost HEG financování vývozu před odesláním a po odeslání zboží. Kromě úrokové slevy v rámci režimu vyrovnání úroků, o níž se již pojednává v oddíle 3.3 výše, však Komise nenalezla v případě společnosti HEG zvláštní výhody spojené s financováním vývozu před odesláním a po odeslání zboží.

(155)

Iniciativa pro přístup na trh (MAI) je obecným režimem na podporu vývozu, který je však zaměřen pouze na prováděcí agentury na podporu vývozu a usnadnění přístupu na trh. Nejedná se o přímou interakci s vyvážejícími výrobci, ale s Radou pro podporu vývozu pod dohledem ministerstva obchodu. Vyvážející výrobci mohou nepřímo těžit z náhrady nákladů na činnosti spojené s podporou vývozu. Během období přezkumného šetření však nebyla zjištěna žádná výhoda udělená společnosti HEG.

(156)

Při tomto šetření nespolupracovali vývozci vyrábějící ve státech Karnátaka a Maháráštra. Komise by proto musela založit své závěry na dostupných údajích.

(157)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda uvedla, že Komise zavedla vyrovnávací opatření proti programům z Karnátaky a Maháráštry, a uvedla, že v Maháráštře nejsou žádní výrobci výrobek, který je předmětem přezkumu,

(158)

V rozporu s chápáním indické vlády Komise pro účely tohoto šetření neučinila žádná zjištění týkající se regionálních režimů v Karnátace a Maháráštře.

(159)

Během posledního přezkumu před pozbytím platnosti využívala společnost HEG osvobození od daně z elektřiny, které stát Madhjapradéš poskytl průmyslovým společnostem investujícím do výroby elektřiny pro vlastní spotřebu. Způsobilost společnosti HEG k využívání tohoto režimu vypršela v roce 2016.

(160)

Pokud jde o nakoupenou elektřinu, stížnost uváděla slevu ve výši 2 RS jako možnou výhodu udělenou v rámci regionálních režimů. Faktury za elektřinu přezkoumané ve společnosti vykazovaly rozdíly oproti pravidelným průmyslovým sazbám za elektřinu, včetně slevy uvedené na fakturách. V důsledku toho Komise shromáždila od společnosti a indické vlády dokumenty týkající se sazeb za energii platných pro společnost HEG ve státě Madhjapradéš.

(161)

Z dokumentů a dalších dostupných informací vyplynulo, že regulační komise státu Madhjapradéš byla ustavena vládou tohoto státu oznámením v úředním věstníku ze dne 20. srpna 1998. Zákon o elektřině z roku 2003 (č. 36 z roku 2003) přijatý regionálním parlamentem vstoupil v platnost s účinností od 10. června 2003 a komise se nyní považuje za zřízenou a fungující podle ustanovení zákona o elektřině z roku 2003. Článek 86 zákona o elektřině z roku 2003 stanoví funkce této státní komise:

(162)

Regulační komise pro elektrickou energii státu Madhjapradéš ve svých vyhláškách o sazbách pro maloobchodní dodávky zavedla slevu pro průmyslové spotřebitele s elektrárnami pro vlastní spotřebu. Sleva byla původně vytvořena na období pěti let počínaje účetním obdobím 2016/2017, ale její platnost byla prodloužena až do účetního období 2022/2023. V průběhu období přezkumného šetření bylo ve vyhlášce o sazbách pro maloobchodní dodávky za účetní období 2020–2021 uvedeno, že se na běžnou cenu přírůstkových jednotek elektřiny nakupovaných spotřebitelem z rozvodné sítě uplatní sleva ve výši 2 RS za jednotku, s výhradou snížení spotřeby elektřiny vyrobené pro vlastní spotřebu.

(163)

Kromě toho je ve vyhláškách o sazbách pro maloobchodní dodávky dále uvedena zvláštní sazba pro konkrétní kategorii průmyslových uživatelů s názvem „odvětví s vysokou náročností“, která je nižší než běžná sazba pro průmyslové uživatele (dále jen „snížená sazba za elektřinu“).

(164)

Sleva na elektrárny pro vlastní spotřebu je k dispozici společnostem se sídlem ve státě Madhjapradéš, které v jednom rozpočtovém roce v letech 2016 až 2020 zcela nebo částečně uspokojily svou poptávku po energii prostřednictvím elektráren pro vlastní spotřebu a nyní prodávají vlastní elektřinu do sítě a následně znovu pokrývají svou poptávku po elektřině nákupem ze sítě.

(165)

Snížené sazby elektřiny pro energeticky náročná průmyslová odvětví jsou dostupné pouze pro společnosti se sídlem ve státě Madhjapradéš, které působí jako miniocelárny, miniocelárny s válcovnami/železárny ve stejných prostorách, elektrochemický/elektrotepelný průmysl nebo odvětví výroby feroslitin.

(166)

Slevy a snížené sazby za elektřinu stanoví regulační komise státu Madhjapradéš pro elektřinu v každoroční vyhlášce o sazbách pro maloobchodní dodávky. Státem vlastněný provozovatel sítě, Madhya Pradesh Madhya Kshetra Vidyut Vitaran Co. Ltd (jeden ze čtyř poskytovatelů elektřiny ve veřejném vlastnictví v tomto státě), pak tyto vyhlášky uplatňuje ve svých příslušných vyúčtováních za elektřinu. Kromě elektráren využívaných pro vlastní spotřebu neexistují na trhu s elektřinou ve státě Madhjapradéš žádné soukromé subjekty.

(167)

Vzhledem ke zjištěním ohledně režimů popsaných v oddílech 3.2 a 3.3, která již potvrzují pokračování subvencování na úrovni výrazně vyšší, než je minimální prahová hodnota, dospěla Komise k závěru, že v souvislosti s tímto přezkumem před pozbytím platnosti nebylo nutné dále analyzovat oba režimy (sleva na elektřinu a snížená sazba za elektřinu pro některá průmyslová odvětví), aby bylo možné rozhodnout o pokračování subvencování, které již bylo stanoveno.

(168)

Na základě shromážděných dokumentů a s ohledem na skutečnost, že uplatnění slevy na elektřinu i snížené sazby za elektřinu vede ke snížení ceny o 50 % ve srovnání s běžnou sazbou za elektřinu pro velké průmyslové uživatele ve státě Madhjapradéš, však nelze vyloučit, že spolupracující vyvážející výrobce získal v rámci těchto režimů významnou výhodu.

(169)

Po poskytnutí konečných informací indická vláda uvedla, že šetření tohoto režimu nebylo zahrnuto ani v oznámení o zahájení přezkumu, ani v konzultacích s indickou vládou, jak vyžaduje Dohoda WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

(170)

V souladu se 159. a 160. bodem odůvodnění se Komise domnívala, že se na tento režim vztahuje žádost o přezkum a že případně představuje pokračování předchozího režimu pro elektřinu. Komise však rovněž potvrdila svůj postoj popsaný ve 168. bodě odůvodnění, že pro účely tohoto přezkumu před pozbytím platnosti není nutné oba režimy plně analyzovat. Proto nebylo u těchto režimů stanoveno žádné subvencování.

(171)

Výše napadnutelných subvencí podle základního nařízení, vyjádřené hodnotově, byly u spolupracujícího vyvážejícího výrobce následující:

(172)

Celková výše subvencování je vyšší než nepatrná podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(173)

Bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření spolupracující vyvážející výrobce nadále získával z napadnutelného subvencování od indických orgánů výhody. Bylo zjištěno, že subvencování pokračovalo i na úrovni země, neboť většina režimů je k dispozici na celostátní úrovni pro vývozce sad uhlíkových elektrod.

(174)

Napadnutelné subvenční režimy poskytují opakující se výhody a nic nenasvědčuje tomu, že by tyto režimy byly v dohledné budoucnosti postupně ukončeny nebo že by společnost HEG přestala získávat výhody v rámci těchto režimů. Naopak, vnitrostátní režimy týkající se daní byly během období přezkumného šetření obnoveny jako součást politiky zahraničního obchodu na období 2015–2020, která zůstane v platnosti do března 2023. Kromě toho je třeba připomenout, že uplatňování politiky zahraničního obchodu na období 2015–2020 bylo několikrát prodlouženo, což naznačuje, že následná politika zahraničního obchodu pravděpodobně bude pokračovat v subvencování. Každý vývozce je kromě toho způsobilý k využívání několika subvenčních režimů. Jediná výjimka se týká režimu MEIS, jehož platnost skončila v lednu 2021. Tento režim však byl nahrazen podobným režimem RODTEP, v rámci kterého společnost získala výhody, jak je zdůrazněno v oddíle 3.2.5 výše.

(175)

Obdobně Komise zjistila, že preferenční financování v rámci režimu IES bylo prodlouženo alespoň do roku 2024.

(176)

Šetření ukázalo, že během období přezkumného šetření indický dovoz nadále vstupoval na trh Unie za výrazně dumpingové ceny a zachoval své objemy a podíly na trhu stejně jako v posledních dvou přezkumných šetřeních. Analýza objemu výroby a volné kapacity v Indii, objemu vývozu a cen z Indie na trhy ostatních třetích zemí, stávajících opatření v ostatních třetích zemích a atraktivity trhu Unie uvedená ve 250. až 270. bodě odůvodnění rovněž ukazuje, že je pravděpodobné, že již tak podstatná přítomnost subvencovaného vývozu na trhu Unie by se dále zvýšila, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(177)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a v souladu s čl. 18 odst. 3 základního nařízení dospěla Komise k závěru, že pokud by platná opatření pozbyla platnosti, subvencování by pravděpodobně pokračovalo.

(178)

V období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek v Unii sedm výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(179)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na 219 330 tun. Komise tento údaj stanovila na základě ověřených odpovědí na dotazník obdržených od výrobců v Unii zařazených do vzorku a údajů poskytnutých výrobci nezařazenými do vzorku a žadateli (19). Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 61 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(180)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu prodeje výrobků vytvořených výrobním odvětvím Unie určených pro trh Unie a na základě statistik Eurostatu o objemu dovozu.

(181)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)  (20)

(182)

Spotřeba sad uhlíkových elektrod v Unii v posuzovaném období klesla o 10 %. V roce 2018 byla spotřeba vysoká, což bylo způsobeno vysokou poptávkou ocelářského průmyslu v EU, který se zotavoval z krize v ocelářství. Kromě toho v situaci náhlého zvýšení cen sad uhlíkových elektrod si výrobci oceli vytvářeli jejich zásoby v obavě z dalšího zvýšení cen.

(183)

V roce 2019 klesla výroba oceli v elektrických obloukových pecích ve srovnání s rokem 2018 (podle údajů svazu Eurofer se snížila o 6,6 %). V důsledku toho poptávka po sadách uhlíkových elektrod klesla. Vzhledem k tomu, že cena sad uhlíkových elektrod výrazně klesla, vytváření zásob pro navazující výrobní odvětví již nebylo považováno za nutné, jelikož uživatelé již nebyli dotčeni dalším zvýšením cen. V důsledku toho výrobci oceli své zásoby sad uhlíkových elektrod začali snižovat. Kromě toho dále poklesla poptávka, avšak tentokrát dočasně, a to v roce 2020 po rozšíření onemocnění COVID-19.

(184)

Jak je uvedeno ve 180. bodě odůvodnění, Komise stanovila objem dovozu z Indie na základě statistik Eurostatu. Podíl na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii uvedené ve 181. bodě odůvodnění.

(185)

Dovoz z Indie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(186)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z dotčené země se mezi lety 2019 a 2020 snížil v důsledku poklesu spotřeby v EU a během období přezkumného šetření se zotavil. Celkově se během posuzovaného období objem dovozu zvýšil z 5 802 tun v roce 2018 na 6 540 tun v období přezkumného šetření, tj. o 13 %. Dovoz sad uhlíkových elektrod z Indie představoval přibližně 16 % jejich celkového dovozu do Unie během období přezkumného šetření, což odpovídá 5 % podílu na trhu.

(187)

Celkově se dovoz z Indie a jeho podíl na trhu v posuzovaném období zvýšily. Navzdory poklesu spotřeby v Unii objem dumpingového a subvencovaného dovozu z Indie během posuzovaného období nadále narůstal (o 13 %), zatímco prodej výrobního odvětví Unie se snížil.

(188)

Průměrná cena dovozu z Indie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Ceny dovozu (v EUR za tunu)

(189)

Průměrná dovozní cena (21) sad uhlíkových elektrod z Indie klesla během posuzovaného období o 80 %, z 13 756 EUR/t v roce 2018 na 2 747 EUR/t v období přezkumného šetření.

(190)

Vzhledem k vysoké celosvětové poptávce po sadách uhlíkových elektrod indické ceny v první polovině posuzovaného období překročily ceny výrobního odvětví Unie, ale poté mezi lety 2018 a 2020 klesly o 60 % a v roce 2020 a v období přezkumného šetření zůstaly trvale nižší než ceny v Unii.

(191)

Cenové podbízení v období přezkumného šetření stanovila Komise srovnáním:

(192)

Výsledkem bylo průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 41,1 %.

(193)

Po poskytnutí informací indická vláda namítla, že rozpětí cenového podbízení vypočtené Komisí není reprezentativní, protože není založeno na skutečných tržních cenách v Unii. Podle názoru indické vlády skutečnost, že prodeje pocházející od společnosti GrafTech Iberica byly uskutečněny na základě dlouhodobých smluv, vedla k uměle vysoké prodejní ceně, která neodpovídá tržní ceně sad uhlíkových elektrod v Unii.

(194)

Komise s tímto hodnocením nesouhlasí. Dlouhodobé smlouvy nejsou neobvyklou obchodní praxí a obchodním rozhodnutím, při nichž se zákazník zaváže k určité cenové úrovni výměnou za jistotu dodávek. Vzhledem k tomu, že dlouhodobé smlouvy byly používány při obchodování na relevantním trhu, jejich přítomnost ve vzorku neznamená, že vzorek není reprezentativní. Dlouhodobé smlouvy se navíc vztahovaly pouze na část prodeje uskutečněného společností GrafTech, zatímco na prodej ostatních dvou ostatních výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření se podobné dlouhodobé smlouvy nevztahovaly. Proto se Komise domnívá, že ačkoli jsou dlouhodobé smlouvy použité společností GrafTech Iberica reprezentativní pro část trhu, celkově neměly na výpočet cenového podbízení významný vliv. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(195)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí pocházel zejména z Číny, Mexika a Ruska.

(196)

Objem dovozu z jiných třetích zemí a dále i podíl na trhu a cenové trendy se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí s výjimkou Indie

(197)

Dopad dovozu z jiných třetích zemí byl analyzován, neboť představoval přibližně 84 % celkového dovozu sad uhlíkových elektrod do Unie během období přezkumného šetření. Navzdory klesající spotřebě se objem dovozu z ostatních třetích zemí zvýšil o 19 % z téměř 29 000 tun v roce 2018 na přibližně 35 000 tun v období přezkumného šetření.

(198)

Dovoz ze třetích zemí částečně sledoval pokles spotřeby v letech 2019 a 2020, avšak rychle se zotavil a v období přezkumného šetření dosáhl nejvyšší úrovně, přičemž ve srovnání s rokem 2018 vzrostl o 19 %. Průměrná cena dovozu z ostatních třetích zemí sledovala celosvětový trend a mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření klesla o 72 %.

(199)

Velkou většinu tohoto dovozu v období přezkumného šetření, tedy 76 %, představoval dovoz z Číny. Objem dovozu z ostatních třetích zemí kromě Číny a Indie se v posuzovaném období zvýšil o 22 %. Objem dovozu sad uhlíkových elektrod z Indie se zvýšil z 5 800 tun v roce 2018 na 6 500 tun během období přezkumného šetření a dovoz z Číny se zvýšil z 22 054 tun v roce 2018 na 26 065 tun během období přezkumného šetření, přičemž jejich podíl na trhu vzrostl o 25 % a 31 %.

(200)

Ve stejném období byly dovozní ceny z Číny nižší než ceny indických vývozců a ceny výrobců v Unii (s výjimkou roku 2018).

(201)

Kromě toho Komise od 7. dubna 2022 (22) ukládá na dovoz sad uhlíkových elektrod z Číny antidumpingové clo (v rozmezí od 23 % do 74,9 %) (23).

(202)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(203)

Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(204)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na antidumpingový dotazník od výrobců zařazených do vzorku, jakož i makroekonomických údajů poskytnutých výrobci nezařazenými do vzorku a žadateli, které byly porovnány s údaji uvedenými v žádosti o přezkum. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů z odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány reprezentativními.

(205)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(206)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál.

(207)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(208)

Po poklesu spotřeby se objem výroby výrobního odvětví Unie mezi lety 2018 a 2020 snížil o 34 % a v období přezkumného šetření se částečně zotavil, přičemž byl stále nižší než v roce 2018. Celkově objem výroby v posuzovaném období poklesl o 13 %.

(209)

Pokles objemu výroby je způsoben poklesem spotřeby a ztrátou objemu prodeje, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, jak je vysvětleno níže v 211. bodě odůvodnění.

(210)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(211)

V průběhu posuzovaného období objem prodeje výrobního odvětví Unie poklesl o 18 %. Do roku 2020 trvale klesal (o 38 %) s tím, že během období přezkumného šetření se zvýšil jen částečně. Tento nárůst však nebyl v souladu s obdobným trendem, který zaznamenala spotřeba v Unii, což vedlo k celkovému poklesu podílu výrobního odvětví Unie na trhu ze 77 % v roce 2018 na 70 % v období přezkumného šetření (minus 9 %), zatímco podíl na trhu, pokud jde o dovoz z Indie, se během stejného období zvýšil o 25 %.

(212)

Během posuzovaného období se spotřeba sad uhlíkových elektrod v EU snížila o 10 %. Tento pokles spotřeby o 15 000 tun zasáhl pouze výrobní odvětví Unie, které přišlo o prodej o objemu 21 000 tun. Ve stejném období objem dumpingového dovozu z Indie, Číny a dalších třetích zemí během posuzovaného období nadále rostl o 13 %, 18 % a 19 %.

(213)

Jak je vysvětleno výše, objem prodeje výrobního odvětví Unie během posuzovaného období přišel o prodej o objemu 21 000 tun, zatímco dovoz se zvýšil o více než 6 200 tun. To vedlo v posuzovaném období ke ztrátě podílu výrobního odvětví Unie na trhu ve výši 9 %. Výrobní odvětví Unie tedy během posuzovaného období nemělo prospěch z žádného růstu.

(214)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(215)

Počet zaměstnanců výrobního odvětví Unie zůstal v posuzovaném období relativně stabilní (v posuzovaném období klesl o 2 %). Vzhledem k poklesu výroby vysvětlenému v oddíle 4.4.2.1 proto produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená jako výstup (v tunách) na zaměstnance, zaznamenala stejný trend a ve stejném období klesla o 11 %.

(216)

Ve 177. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že indický dovoz na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za subvencované ceny. Komise rovněž nalezla důkazy o tom, že pokud by opatření pozbyla platnosti, bude subvencování pravděpodobně pokračovat.

(217)

Navzdory vyrovnávacím opatřením platným od roku 2009 přišlo výrobní odvětví Unie o významný objem prodeje, což se během posuzovaného období projevilo ztrátou podílu na trhu ve výši 9 procentních bodů. Nebylo tedy možné zaznamenat plné zotavení z účinků dřívější subvence a výrobní odvětví Unie je i nadále vysoce zranitelné vůči poškozujícím účinkům subvencovaného dovozu na trh Unie.

(218)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(219)

Prodejní ceny se mezi lety 2018 a 2019 zvýšily o 13 % a poté v roce 2020 prudce poklesly a v období přezkumného šetření klesly na úroveň o 45 % nižší než v roce 2018.

(220)

Výrobní náklady vzrostly, dosáhly nejvyšší hodnoty v roce 2020 a během období přezkumného šetření začaly klesat. Tento trend je způsoben podstatným zvýšením ceny hlavní suroviny, tj. jehličkového koksu. Cena jehličkového koksu v důsledku zvýšené poptávky vyvolané odvětvím lithium-iontových baterií do roku 2019 trvale a výrazně rostla a až v roce 2020 začala klesat.

(221)

S ohledem na prodejní ceny výrobního odvětví Unie Komise uvedla, že část výroby v Unii (zejména vyráběná společnostmi GrafTech Iberica a GrafTech France) představující přibližně 50 % celkového prodeje a výroby v Unii byla do jisté míry dočasně chráněna před přímou hospodářskou soutěží na trhu, zatímco druhá část (ostatní dva výrobci v Unii zařazení do vzorku) přímo soutěžila s dumpingovým indickým dovozem.

(222)

Tato situace byla způsobena existencí dlouhodobých smluv, které se vztahovaly na prodej sad uhlíkových elektrod pocházejících od společnosti GrafTech Iberica. Tyto dlouhodobé smlouvy byly uzavřeny v návaznosti na období neobvykle vysokých cen v letech 2017–2018. Tyto smlouvy jsou kupními smlouvami typu „odeber nebo zaplať“ (take or pay) se zaručenou úrovní dodávek za stanovené ceny a kupující se zavázal k nákupu dohodnutého objemu za předem pevně určenou cenu, s výhradou různých smluvních práv a povinností. Doba trvání těchto smluv byla tři až pět let. Ukázalo se, že na základě těchto dlouhodobých smluv se během období přezkumného šetření uskutečnila velmi značná část objemu prodeje pocházejícího od společnosti GrafTech Iberica. Šetření neodhalilo, že by se podobné dlouhodobé smlouvy v posuzovaném období vztahovaly na jiného výrobce v Unii. S ohledem na omezenou dobu trvání těchto dlouhodobých smluv Komise konstatovala, že jejich dopad má dočasnou povahu.

(223)

Původ těchto dlouhodobých smluv lze nalézt v období vysoké volatility cen v letech 2017–2018, která trvala až do roku 2019. V těchto letech se celosvětové ceny uhlíkových elektrod výrazně zvýšily. To bylo způsobeno mnoha činiteli, včetně zvýšené celosvětové poptávky. Jako hlavní důvod nárůstu poptávky byl výrobním odvětvím Unie uváděn celosvětový přechod v ocelářském průmyslu od vysokých pecí k elektrickým obloukovým pecím, které používají uhlíkové elektrody. Kromě toho, jak je vysvětleno v 220. bodě odůvodnění, nové konkurování si v oblasti jehličkového koksu (hlavní suroviny používané při výrobě uhlíkových elektrod) s odvětvím lithium-iontových baterií vedlo ke zvýšení nákladů na suroviny, což přispělo ke kolísání cen. Aby se tento problém volatility cen vyřešil, byly sjednány dlouhodobé smlouvy na dodávky výrobku, který je předmětem přezkumu, od společnosti GrafTech Iberica na dobu od tří do pěti let. Základním cílem bylo dosáhnout stabilnějších cen výměnou za stabilní nabídku, kterou požadovali zákazníci.

(224)

Díky platným dlouhodobým smlouvám mohl proto být prodej společnosti GrafTech Iberica během období přezkumného šetření navzdory obecnému poklesu cen, před nímž nebyl zbytek výrobního odvětví Unie chráněn dlouhodobou smlouvou, udržet stabilní úroveň cen ([25–50] % nad průměrnou jednotkovou prodejní cenou v Unii). Na základě dostupných informací, jako jsou objemy prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, které nepodléhaly dlouhodobým smlouvám a pocházely od společnosti GrafTech Iberica, jakož i prodeje dalších dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku Komise odhadla, že průměrná cena na trhu, na kterou se nevztahovaly podmínky dlouhodobých smluv, byla přibližně o [25–50] % nižší než průměrná jednotková prodejní cena v Unii na celkovém trhu. Průměrná prodejní cena v Unii během období přezkumného šetření proto přesně neodráží konkurenční cenovou situaci na trhu Unie, která byla významně ovlivněna levným a dumpingovým dovozem z Indie a Číny.

(225)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(226)

Průměrné náklady práce se během posuzovaného období mírně snížily. Průměrné náklady práce na zaměstnance se celkově snížily o 5 %. Tento trend byl převážně ovlivněn mírným snížením, pokud jde o údaje o zaměstnanosti, jak je vysvětleno v 215. bodě odůvodnění.

(227)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(228)

Zásoby nelze považovat za relevantní ukazatel újmy v tomto odvětví, jelikož výroba a prodej jsou založeny hlavně na objednávkách, a výrobci si proto většinou udržují jen omezené zásoby. Proto je vývoj zásob uváděn jen pro informaci.

(229)

Celkově byly zásoby ovlivněny klesajícími trendy výroby a prodeje výrobního odvětví Unie. Konečný stav zásob vyjádřený jako procentní podíl výroby se v letech 2019 a 2020 výrazně zvýšil (o 54 % a 78 %) a během období přezkumného šetření se částečně snížil. Během posuzovaného období se konečný stav zásob v tunách celkově zvýšil o 25 %.

(230)

Při pohledu na údaje dvou výrobců v Unii, kteří však neuzavřeli dlouhodobé smlouvy, se za stejné období jejich zásoby zvýšily o [35–45] %.

(231)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic