(1)

Nařízení Rady (EU) 2023/194 (1) stanoví pro rok 2023 rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace. Celkové přípustné odlovy (TAC) a opatření funkčně spojená s TAC stanovená nařízením (EU) 2023/194 by měly být změněny tak, aby zohledňovaly výsledky konzultací se třetími zeměmi.

(2)

Nařízení (EU) 2023/194 stanoví prozatímní kvótu Unie pro tresku obecnou (Gadus morhua) ve vodách Svalbardu a mezinárodních vodách podoblasti Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) 1 a divize ICES 2b na období od 1. ledna 2023 do 31. března 2023. Aby mohly rybolovné činnosti pokračovat, je nezbytné nahradit tuto prozatímní kvótu Unie konečnou kvótou Unie pro uvedenou populaci na rok 2023. Rada by proto měla stanovit kvótu Unie pro tresku obecnou ve vodách Svalbardu a v mezinárodních vodách podoblasti ICES 1 a divize ICES 2b na základě referenčního TAC pro tresku obecnou v severovýchodní Arktidě a historických rybolovných práv Unie. Konečná kvóta Unie pro tresku obecnou ve vodách Svalbardu a mezinárodních vodách podoblasti ICES 1 a divize ICES 2b na rok 2023 by měla být stanovena na úrovni 15 629 tun, což odpovídá procentnímu podílu uvedenému v odst. 3 písm. a) politické dohody mezi Unií a Norskem ve vztahu k rybolovu v podoblastech ICES 1 a 2. Kvóty Unie pro tresku obecnou ve vodách Svalbardu a v mezinárodních vodách podoblasti ICES 1 a divize ICES 2b by měly být členským státům přiděleny v souladu s rozhodnutím Rady 87/277/EHS (2) s výhradou nezbytných úprav v důsledku vystoupení Spojeného království z Unie stanovených v příloze 36(E) Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (3).

(3)

Nařízení (EU) 2023/194 stanoví prozatímní kvótu Unie pro platýse černého (Reinhardtius hippoglossoides) v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 2 na období od 1. ledna 2023 do 31. března 2023. Aby mohly rybolovné činnosti pokračovat, je nezbytné nahradit tuto prozatímní kvótu Unie konečnou kvótou Unie pro uvedenou populaci na rok 2023. Konečná kvóta Unie pro platýse černého v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 2 na rok 2023 by měla být stanovena na úrovni 1 711 tun. Úroveň uvedené kvóty Unie odpovídá 9,25 % celkového přípustného odlovu pro platýse černého v podoblastech ICES 1 a 2 na rok 2023, jak Unie navrhla v rámci Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku, totiž 18 494 tun v souladu s doporučením ICES.

(4)

Nařízení (EU) 2023/194 nestanoví rybolovná práva pro okouníky rodu Sebastes v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 2 na rok 2023. Aby mohl být rybolov této populace zahájen, jakmile bude dne 1. července 2023 zahájena příslušná rybářská sezóna, měla by být kvóta Unie pro okouníky rodu Sebastes v mezinárodních vodách v podoblastech ICES 1 a 2 stanovena na základě průměru tří nejvyšších ročních úlovků okouníků rodu Sebastes v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 2 v období let 2013 až 2022.

(5)

Nařízení (EU) 2023/194 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Rybolovná práva stanovená v nařízení (EU) 2023/194 se použijí od 1. ledna 2023. Ustanovení zavedená tímto nařízením týkající se rybolovných práv by se tudíž měla rovněž použít od 1. ledna 2023. Touto zpětnou působností nejsou dotčeny zásady právní jistoty a ochrany legitimního očekávání, jelikož dotčená rybolovná práva jsou zvýšena, nebo dosud nebyla vyčerpána. Jelikož je naléhavě nutné zamezit přerušení rybolovných činností, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

Žádost o zápis názvu „Suruç Narı“ předložená Tureckem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Suruç Narı“ zapsán do rejstříku,

(1)

Žádost o zápis názvu „Haricot de Soissons“ předložená Francií byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Haricot de Soissons“ zapsán do rejstříku,

(1)

Přílohy I a II nařízení (ES) č. 1925/2006 stanoví seznam vitaminů a minerálních látek, jakož i jejich formy, které mohou být přidávány do potravin.

(2)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/16 (2) bylo povoleno uvedení nikotinamidu ribosidu chloridu na trh jako nové potraviny pro použití v doplňcích stravy podle definice v článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES (3) pro dospělou populaci.

(3)

Vzhledem k tomu, že se původní povolení této látky jako nové potraviny stanovené v prováděcím nařízení (EU) 2020/16 týkalo pouze doplňků stravy, byla tato látka nařízením Komise (EU) 2021/418 (4) zařazena na seznam uvedený v příloze II směrnice 2002/46/ES. V návaznosti na žádost o rozšíření použití nikotinamidu ribosidu chloridu jako nové potraviny tak, aby bylo zahrnuto i její použití pro výživové účely jakožto zdroje niacinu, zejména v náhradách jídla, požádala Komise Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“), aby k takovému rozšíření použití vydal stanovisko v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 (5) a na základě výsledku uvedeného posouzení vyhodnotil v kontextu nařízení (ES) č. 1925/2006 bezpečnost a biologickou dostupnost uvedené látky při jejím přidání do dotčených potravin. Dne 14. září 2021 přijal úřad vědecké stanovisko k rozšíření použití nikotinamidu ribosidu chloridu jako nové potraviny (6).

(4)

Z uvedeného stanoviska vyplývá, že použití nikotinamidu ribosidu chloridu v potravinách jakožto zdroje niacinu nepředstavuje za předpokladu splnění určitých podmínek bezpečnostní riziko. Uvedené podmínky jsou stanoveny v povolení této látky podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/1160 (7).

(5)

V souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1925/2006 smějí být do potravin přidávány pouze vitaminy a/nebo minerální látky uvedené v příloze I ve formě uvedené v příloze II zmíněného aktu. Na základě kladného stanoviska úřadu a povolení jako nové potraviny, jak je stanoveno v prováděcím nařízení (EU) 2022/1160, by měl být nikotinamid ribosid chlorid zařazen do přílohy II nařízení (ES) č. 1925/2006 jako forma niacinu.

(6)

Byla konzultována poradní skupina pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a rostlin a její připomínky byly vzaty v úvahu.

(7)

Nařízení (ES) č. 1925/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení (EHS) č. 2821/71 zmocňuje Komisi, aby prostřednictvím nařízení použila čl. 101 odst. 3 Smlouvy na některé kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě spadajících do působnosti čl. 101 odst. 1 Smlouvy, jejichž předmětem je výzkum a vývoj výrobků nebo postupů až po stadium průmyslového použití, a využití výsledků, včetně ustanovení o právech duševního vlastnictví.

(2)

Podle ustanovení čl. 179 odst. 2 Smlouvy má Unie podporovat podniky, včetně malých a středních podniků, v jejich činnosti v oblasti výzkumu a technologického rozvoje vysoké úrovně a podporovat jejich snahy o vzájemnou spolupráci. Spolupráce mezi podniky v oblasti výzkumu a vývoje může přispět k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu (3).

(3)

Nařízení Komise (EU) č. 1217/2010 (4) definuje kategorie dohod o výzkumu a vývoji, které podle Komise zpravidla splňují podmínky stanovené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy. Platnost uvedeného nařízení skončí dne 30. června 2023. Vzhledem k celkově pozitivním zkušenostem s používáním uvedeného nařízení a výsledkům jeho hodnocení je vhodné přijmout nové nařízení o blokových výjimkách.

(4)

Toto nařízení má usnadnit výzkum a vývoj a zároveň účinně chránit hospodářskou soutěž. Toto nařízení má rovněž zajistit přiměřenou právní jistotu podnikům. Plnění těchto cílů by mělo brát v úvahu potřebu v nejvyšší možné míře zjednodušit správní dozor a právní rámec.

(5)

Do určité úrovně tržní síly lze pro použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy obecně předpokládat, že kladné účinky dohod o výzkumu a vývoji převáží nad všemi zápornými účinky na hospodářskou soutěž.

(6)

Pro použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy formou nařízení není nutné definovat dohody, na které by se mohl vztahovat čl. 101 odst. 1 Smlouvy. Při individuálním posouzení dohod podle čl. 101 odst. 1 Smlouvy je nutné vzít v úvahu několik faktorů, zejména strukturu relevantního trhu.

(7)

Spolupráce v oblasti společného nebo placeného výzkumu a vývoje a v oblasti využívání výsledků s největší pravděpodobností přispěje k podpoře technického a hospodářského pokroku, pokud budou strany přispívat schopnostmi, aktivy nebo činnostmi, které se doplňují.

(8)

Obecně lze očekávat, že spotřebitelé budou mít ze zvýšeného objemu a efektivity výzkumu a vývoje prospěch díky zavádění nových nebo zlepšených výrobků, technologií nebo postupů, rychlejšímu uvádění těchto výrobků, technologií nebo postupů na trh nebo snížení cen, které přinesou nové nebo zlepšené výrobky, technologie nebo postupy.

(9)

Společné využívání výsledků může mít různé formy, jako je výroba a distribuce výrobků nebo použití technologií nebo postupů nebo postoupení práv duševního vlastnictví nebo udělení licence k těmto právům nebo sdělení know-how nutného pro takovou výrobu nebo použití, které významně přispívají k technickému nebo hospodářskému pokroku.

(10)

Pro zdůvodnění výjimky zavedené tímto nařízením by se mělo společné využívání týkat výrobků (včetně zboží a služeb), technologií nebo postupů, pro které je využití výsledků výzkumu a vývoje nezbytné.

(11)

Všechny strany by se navíc měly v dohodě o výzkumu a vývoji dohodnout, že budou mít všechny plný přístup ke konečným výsledkům společného výzkumu a vývoje, včetně veškerých vzniklých práv duševního vlastnictví a know-how, pro účely dalšího výzkumu a vývoje a pro účely využívání, a to jakmile budou konečné výsledky k dispozici. Přístup k výsledkům by neměl být obecně omezen, pokud jde o využití výsledků pro účely dalšího výzkumu a vývoje. Pokud však strany v souladu s tímto nařízením svá práva na využívání omezí, zejména pokud se na oblast využívání specializují, může být přístup k výsledkům pro účely využívání příslušným způsobem omezen. Pokud se navíc výzkumu a vývoje budou účastnit akademické instituce, výzkumné ústavy nebo podniky provádějící výzkum a vývoj jako komerční službu, aniž by se aktivně účastnily využívání výsledků, mohou se dohodnout na použití výsledků výzkumu a vývoje výhradně pro účely dalšího výzkumu a vývoje.

(12)

V závislosti na svých schopnostech a obchodních potřebách se mohou strany na spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje účastnit nerovným dílem. Aby tedy bylo možno zohlednit a vynahradit rozdíly v hodnotě a povaze podílů jednotlivých stran, smí dohoda o výzkumu a vývoji využívající výjimku zavedenou tímto nařízením stanovit, že jedna strana vynahradí jiné straně získání přístupu k výsledkům pro účely dalšího výzkumu a vývoje nebo využívání. Tato náhrada by však neměla být natolik vysoká, aby přístupu fakticky bránila.

(13)

V případech, kde dohoda o výzkumu a vývoji společné využívání výsledků nestanoví, by si strany měly na základě dohody o výzkumu a vývoji udělit vzájemný přístup ke svému dosavadnímu know-how, pokud je toto know-how nezbytné pro účely využívání výsledků ostatními stranami. Jakákoliv účtovaná náhrada (např. licenční poplatky) by neměla být natolik vysoká, aby ostatním stranám v přístupu k know-how fakticky bránila.

(14)

Výjimka zavedená tímto nařízením by měla být omezena na dohody o výzkumu a vývoji, které neumožňují podnikům vyloučit hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části výrobků, technologií nebo postupů tímto dotčených. Z blokové výjimky je proto nutné vyloučit dohody mezi konkurenty, jejichž celkový podíl na trhu výrobků, technologií nebo postupů, které mohou být pomocí výsledků výzkumu a vývoje zlepšeny, zastoupeny nebo nahrazeny, v době uzavření dohody přesahuje určitou úroveň.

(15)

Pokud jedna strana financuje několik projektů výzkumu a vývoje prováděných konkurenty v souvislosti s týmiž výrobky, technologiemi nebo postupy, nelze vyloučit, že mohou vzniknout účinky uzavření trhu škodlivé pro hospodářskou soutěž, zejména pokud tato strana vůči třetím stranám získá výlučné právo na využívání výsledků. Proto, pokud jde o dohody o placeném výzkumu a vývoji, by měla být výhoda výjimky zavedené tímto nařízením omezena na dohody, v jejichž rámci celkový podíl všech stran účastnících se těchto spojených dohod na trhu, to znamená financující strany a všech stran, které výzkum a vývoj provádějí, nepřesahuje určitou úroveň.

(16)

Na výjimku zavedenou tímto nařízením by se však neměl vztahovat práh podílu na trhu v případě, že strany dohody o výzkumu a vývoji nejsou konkurenčními podniky, pokud jde o výrobky, technologie nebo postupy, které mohou být zlepšeny, zastoupeny nebo nahrazeny výrobky, technologiemi nebo postupy vzniklými na základě této dohody. Patří sem například dohody týkající se vývoje výrobků, technologií nebo postupů, které by vytvořily zcela novou poptávku, nebo výzkumu a vývoje, který úzce nesouvisí s konkrétním výrobkem, technologií nebo postupem nebo ještě není zaměřen na konkrétní cíl.

(17)

Nelze se domnívat, že se na dohody o výzkumu a vývoji buď vztahuje čl. 101 odst. 1 Smlouvy, nebo že nesplňují podmínky čl. 101 odst. 3 Smlouvy, jakmile je překročen práh podílu na trhu stanovený v tomto nařízení nebo nejsou splněny jiné podmínky stanovené tímto nařízením. V takových případech musí být podle článku 101 Smlouvy provedeno individuální posouzení dohody o výzkumu a vývoji.

(18)

Aby bylo zajištěno zachování účinné hospodářské soutěže během společného využívání výsledků společného nebo placeného výzkumu a vývoje, mělo by být stanoveno, že bloková výjimka přestane platit, pokud celkový podíl stran na trhu výrobků, technologií nebo postupů vzniklých tímto výzkumem a vývojem přesáhne určitou úroveň. Výjimka by však měla bez ohledu na podíly stran na trhu být po určité období po zahájení společného využívání i nadále použitelná v očekávání stabilizace jejich podílů na trhu, zejména po zavedení zcela nového výrobku, a měla by zaručovat minimální období návratnosti příslušných investic.

(19)

Výjimka zavedená tímto nařízením by se neměla vztahovat na dohody obsahující omezení, která nejsou nezbytná k dosažení kladných účinků vzniklých na základě dohod o výzkumu a vývoji. V zásadě by dohody obsahující určité typy přísných omezení zaměřených proti hospodářské soutěži, například omezení svobody stran provádět výzkum a vývoj v oblasti, která nesouvisí s dohodou, stanovení cen účtovaných třetím stranám, omezení výroby nebo prodeje a omezení pasivního prodeje výrobků, technologií nebo postupů vzniklých společným nebo placeným výzkumem a vývojem, měly být z výhod výjimky zavedené tímto nařízením vyloučeny, bez ohledu na podíl stran na trhu. V této souvislosti omezení oblasti použití neznamenají omezení výroby nebo prodeje a nezakládají omezení z hlediska území nebo zákazníků.

(20)

Prahy podílu na trhu, vyloučená výjimka pro určité dohody a podmínky stanovené tímto nařízením obvykle zajišťují, že dohody, na které se vztahuje bloková výjimka, neumožňují stranám vyloučit hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části výrobků, technologií nebo procesů tímto dotčených.

(21)

Dohody mezi podniky, které nejsou konkurenčními dodavateli výrobků, technologií nebo postupů, jež mohou být pomocí výsledků výzkumu a vývoje zlepšeny, zastoupeny nebo nahrazeny, a které splňují podmínky tohoto nařízení, vyloučí účinnou hospodářskou soutěž v oblasti inovací pouze za výjimečných okolností. Je proto vhodné umožnit, aby takové dohody mohly využívat výjimky zavedené tímto nařízením bez ohledu na podíl na trhu, a případné výjimečné případy řešit odejmutím výhody výjimky zavedené tímto nařízením. Výjimkou pro tyto dohody podle tohoto nařízení není dotčeno posouzení z hlediska hospodářské soutěže u dohod o výzkumu a vývoji, které nesplňují podmínky tohoto nařízení, nebo dohod, u nichž byla výhoda výjimky zavedené tímto nařízením odejmuta.

(22)

V tomto nařízení by měly být uvedeny typické situace, ve kterých lze podle článku 29 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (5) považovat za vhodné výhodu výjimky zavedené tímto nařízením odejmout.

(23)

Vzhledem k tomu, že jsou dohody o výzkumu a vývoji často dlouhodobé povahy, zejména pokud se spolupráce rozšíří i na využívání výsledků, měla by být doba platnosti tohoto nařízení stanovena na dvanáct let,

a)

omezení svobody stran provádět výzkum a vývoj nezávisle nebo ve spolupráci se třetími stranami:

b)

omezení výroby nebo prodeje s výjimkou:

c)

stanovení cen při prodeji smluvních výrobků nebo udělování licencí na smluvní technologie třetím stranám, s výjimkou stanovení cen účtovaných přímým zákazníkům nebo stanovení licenčních poplatků účtovaných přímým nabyvatelům licence v případě, že společné využívání výsledků:

d)

omezení území, na kterém smí strany pasivně prodávat smluvní výrobky nebo udělovat licence na smluvní technologie, nebo omezení zákazníků, kterým smí strany pasivně prodávat smluvní výrobky nebo udělovat licence na smluvní technologie, s výjimkou požadavku udělovat výlučné licence na výsledky výzkumu a vývoje jiné straně;

e)

omezení aktivního prodeje smluvních výrobků nebo smluvních technologií v rámci území nebo zákazníkům, kteří nebyli stranám výlučně přiděleni formou specializace v oblasti využívání;

f)

požadavek odmítnout uspokojit poptávku od zákazníků nacházejících se na území stran nebo od zákazníků jiným způsobem rozdělených mezi stranami formou specializace v oblasti využívání, pokud by tito zákazníci smluvní výrobky uváděli na trh na dalších územích v rámci vnitřního trhu;

g)

požadavek ztížit uživatelům nebo dalším prodejcům získávání smluvních výrobků od jiných dalších prodejců na vnitřním trhu.

(1)

Nařízení (EHS) č. 2821/71 zmocňuje Komisi, aby prostřednictvím nařízení použila čl. 101 odst. 3 Smlouvy na některé kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě spadajících do působnosti čl. 101 odst. 1 Smlouvy, jejichž předmětem je specializace, včetně dohod nezbytných pro dosažení této specializace.

(2)

Nařízení Komise (EU) č. 1218/2010 (3) definuje kategorie specializačních dohod, které podle Komise zpravidla splňují podmínky stanovené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy. Platnost uvedeného nařízení skončí dne 30. června 2023. Vzhledem k celkově pozitivním zkušenostem s používáním uvedeného nařízení a výsledkům jeho hodnocení je vhodné přijmout nové nařízení o blokových výjimkách.

(3)

Toto nařízení by mělo zajistit účinnou ochranu hospodářské soutěže a zajistit přiměřenou právní jistotu podnikům. Plnění těchto cílů by mělo brát v úvahu potřebu v nejvyšší možné míře zjednodušit správní dozor a právní rámec.

(4)

Pro použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy prostřednictvím nařízení není nutné definovat dohody, na které by se mohl vztahovat čl. 101 odst. 1 Smlouvy. Při individuálním posouzení dohod podle čl. 101 odst. 1 Smlouvy je nutné vzít v úvahu několik faktorů, zejména strukturu relevantního trhu.

(5)

Je třeba omezit výhodu výjimky zavedené tímto nařízením na dohody, u nichž se lze s dostatečnou jistotou domnívat, že splňují podmínky uvedené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy. Do určité úrovně tržní síly lze pro použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy obecně předpokládat, že kladné účinky specializačních dohod převáží nad všemi zápornými účinky na hospodářskou soutěž.

(6)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na dohody týkající se výroby zboží a přípravy služeb. Příprava služeb představuje činnosti prováděné před poskytnutím služeb zákazníkům (například spolupráce při vytváření nebo provozování platformy, jejímž prostřednictvím bude služba poskytována). Poskytování služeb zákazníkům do působnosti tohoto nařízení nespadá, s výjimkou případů, kdy se strany dohodnou na společném poskytování služeb připravených v rámci specializační dohody.

(7)

Specializační dohody s největší pravděpodobností přispějí ke zlepšení výroby zboží nebo přípravy služeb a jejich distribuce, pokud mají strany schopnosti, aktiva nebo provádějí činnosti, které se doplňují, neboť v takovém případě jim dohoda umožní soustředit se na výrobu určitého zboží nebo přípravu určitých služeb, a tak pracovat efektivněji a dodávat výrobky levněji. Je pravděpodobné, že při účinné hospodářské soutěži získají spotřebitelé na přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících.

(8)

Tyto výhody mohou za prvé plynout z dohod, kterými se jedna nebo více stran zcela nebo částečně vzdávají výroby určitého zboží nebo přípravy určitých služeb ve prospěch jiné strany nebo stran („jednostranná specializace“), za druhé z dohod, kterými se dvě nebo více stran zcela nebo částečně vzdávají výroby určitého, ale odlišného zboží nebo přípravy určitých, ale odlišných služeb ve prospěch jiné strany nebo stran („reciproční specializace“), a za třetí z dohod, kterými se dvě nebo více stran zavazují společně vyrábět určité zboží nebo připravovat určité služby („společná výroba“).

(9)

Použití tohoto nařízení na jednostranné a reciproční specializační dohody by mělo být omezeno na případy, kdy strany působí na stejném trhu výrobku. Není však nutné, aby strany působily na stejném zeměpisném trhu. Kromě toho by koncept jednostranné a reciproční specializace neměl vyžadovat, aby strana omezila kapacitu, stačí, když strany sníží objem své výroby.

(10)

Aby bylo zajištěno, že bude dosaženo výhod specializace, aniž by jedna ze stran zcela opustila trh navazující na výrobu, mělo by se toto nařízení vztahovat na jednostranné a reciproční specializační dohody pouze tehdy, obsahují-li dodavatelské a nákupní závazky. Dodavatelské a nákupní závazky mohou, ale nemusí mít výhradní povahu.

(11)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na dohody o společné výrobě, jež uzavřely strany, které již působí na stejném trhu výrobku, ale také strany, které na trh výrobku hodlají vstoupit prostřednictvím dohody o společné výrobě. Koncept dohody o společné výrobě by neměl vyžadovat, aby strany omezily své individuální činnosti týkající se výroby zboží nebo přípravy služeb mimo působnost předpokládaného společného ujednání.

(12)

Lze předpokládat, že pokud podíl stran na relevantním trhu výrobků, které jsou předmětem specializační dohody, nepřesáhne určitou úroveň, poskytne tato dohoda obecně hospodářský přínos v podobě úspor z rozsahu nebo ze struktury či v podobě lepších výrobních technologií, zatímco spotřebitelům poskytne přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících.

(13)

Pokud se u výrobků, na které se specializační dohoda vztahuje, jedná o polotovary, které jedna nebo více stran zcela nebo částečně používá interně jako vstup pro vlastní výrobu navazujících výrobků, jež jsou těmito stranami následně prodávány na trhu, měla by být výjimka plynoucí z tohoto nařízení rovněž podmíněna tím, že podíl stran na relevantním trhu těchto navazujících výrobků nepřekročí určitou úroveň. V takovém případě by zohlednění podílu stran na trhu pouze na úrovni polotovarů opomíjelo případné riziko uzavření trhu nebo zvýšení ceny vstupů pro konkurenty na úrovni navazujících výrobků.

(14)

Nelze se domnívat, že se na specializační dohody buď vztahuje čl. 101 odst. 1 Smlouvy, nebo že nesplňují podmínky čl. 101 odst. 3 Smlouvy, jakmile je překročen práh podílu na trhu stanovený v tomto nařízení nebo nejsou splněny jiné podmínky stanovené tímto nařízením. V takových případech musí být podle článku 101 Smlouvy provedeno individuální posouzení specializační dohody.

(15)

Výjimka zavedená tímto nařízením by se neměla vztahovat na dohody obsahující omezení, která nejsou nezbytná k dosažení kladných účinků vzniklých na základě specializačních dohod. V zásadě by dohody obsahující určité typy přísných omezení zaměřených proti hospodářské soutěži, například stanovení cen účtovaných třetím stranám, omezení výroby nebo prodeje a rozdělení trhů nebo zákazníků, měly být z výhod výjimky zavedené tímto nařízením vyloučeny, bez ohledu na podíl stran na trhu.

(16)

Práh podílu na trhu, vyloučená výjimka pro určité dohody a podmínky stanovené tímto nařízením obvykle zajišťují, že dohody, na které se vztahuje bloková výjimka, neumožňují stranám vyloučit hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části zboží nebo služeb tímto dotčených.

(17)

V tomto nařízení by měly být uvedeny typické situace, ve kterých lze podle článku 29 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (4) považovat za vhodné výhodu výjimky zavedené tímto nařízením odejmout.

(18)

V zájmu snadnějšího uzavírání specializačních dohod, které mohou mít vliv na strukturu stran, by měla být doba platnosti tohoto nařízení stanovena na dvanáct let,

a)

podíly na trhu se vypočítají na základě hodnoty prodejů na trhu; pokud nejsou údaje o hodnotě prodejů na trhu k dispozici, lze použít odhady odvozené od jiných spolehlivých informací o trhu, včetně objemů prodeje na trhu;

b)

podíly na trhu se vypočítají na základě údajů týkajících se předchozího kalendářního roku, nebo pokud předchozí kalendářní rok není pro postavení stran na relevantním trhu (relevantních trzích) reprezentativní, vypočítají se podíly na trhu jako průměr podílů stran na trhu za poslední tři předchozí kalendářní roky;

c)

podíl podniků uvedených v čl. 1 odst. 2 bodě 5) na trhu se rozdělí stejným dílem mezi podniky mající jedno nebo více práv nebo pravomocí uvedených v čl. 1 odst. 2 bodě 1);

d)

pokud podíly na trhu uvedené v článku 3 zpočátku nepřesahují 20 %, ale následně vzrostou nad tuto hranici alespoň na jednom z relevantních trhů, výjimka zavedená v článku 2 se nadále použije po dobu dvou po sobě jdoucích kalendářních let následujících po roce, v němž byl práh 20 % poprvé překročen.

a)

stanovení cen při prodeji výrobků specializace třetím stranám s výjimkou stanovení cen účtovaných přímým zákazníkům v rámci společné distribuce;

b)

omezení výroby nebo prodeje s výjimkou:

c)

rozdělení trhů nebo zákazníků.

(1)

Maximální limity reziduí (MLR) pro cyantraniliprol byly stanoveny v příloze II nařízení (ES) č. 396/2005.

(2)

U cyantraniliprolu používaného v Kanadě a ve Spojených státech amerických k ošetření brambor, „tropické kořenové a hlíznaté zeleniny“, „tykvovitých s nejedlou slupkou“, zelí pekingského/pe-tsai, ostatní košťálové zeleniny listové, „salátu a ostatních salátových rostlin“, „špenátu a podobné zeleniny (listů)“ (kromě špenátu), petrželové nati a drobných olejnatých semen (tj. lněných semen, makových semen, sezamových semen, hořčičných semen, dýňových semen, semen světlice barvířské, semen brutnáku lékařského, semen lničky seté, konopných semen a semen skočce obecného) byla podána žádost o přípustné odchylky pro dovoz podle čl. 6 odst. 2 a 4 nařízení (ES) č. 396/2005. Žadatel poskytl údaje prokazující, že povolená použití uvedené látky k ošetření těchto plodin v Kanadě a ve Spojených státech amerických vedou k reziduím přesahujícím MLR uvedené v nařízení (ES) č. 396/2005 a že je zapotřebí MLR zvýšit, aby se zabránilo vzniku překážek obchodu pro dovoz uvedených plodin do Unie. Druhá žádost podle čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 396/2005 o změnu stávajícího MLR byla podána pro meruňky.

(3)

V souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 396/2005 dotčený členský stát obě uvedené žádosti vyhodnotil a hodnotící zprávy byly předány Komisi.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) žádosti a hodnotící zprávy posoudil, přičemž zkoumal zejména rizika pro spotřebitele a v příslušném případě pro zvířata, a k navrhovaným MLR vydal odůvodněné stanovisko (2). Toto stanovisko úřad předal žadatelům, Komisi a členským státům a zpřístupnil jej veřejnosti.

(5)

U cyantraniliprolu v meruňkách, bramborách, „tropické kořenové a hlíznaté zelenině“, „tykvovitých s nejedlou slupkou“, zelí pekingském/pe-tsai, ostatní košťálové zelenině listové, čekance štěrbáku/endivii, „špenátu a podobné zelenině (listech)“ (kromě špenátu) a petrželové nati dospěl úřad k závěru, že je nezbytné, aby subjekty, které se zabývají řízením rizika, provedly další posouzení, neboť některé informace o toxicitě rozkladných produktů cyantraniliprolu ve zpracovaných produktech nebyly k dispozici. Jelikož úřad dospěl k závěru, že expozice spotřebitelů těmto rozkladným produktům je nízká a že bezpečnostní rozpětí je široké, je vhodné navrhnout stanovení MLR, které úřad pro cyantraniliprol odvodil, ve všech uvedených produktech.

(6)

U cyantraniliprolu v locice seté dospěl úřad k závěru, že je nezbytné, aby subjekty, které se zabývají řízením rizika, provedly další posouzení, pokud jde o výběr souboru údajů pro odvození MLR. Na základě informací poskytnutých úřadem je vhodné navrhnout stanovení MLR pro cyantraniliprol v locice seté ve výši 15 mg/kg na základě údajů o reziduích v listových salátech.

(7)

V případě všech ostatních změn MLR požadovaných žadateli u cyantraniliprolu dospěl úřad k závěru, že všechny požadavky na úplnost poskytnutých údajů byly splněny a že změny MLR, o které žadatelé žádají, jsou přijatelné, pokud jde o bezpečnost spotřebitelů, na základě hodnocení expozice spotřebitelů pro 27 konkrétních evropských skupin spotřebitelů. V tomto posouzení úřad zohlednil nejnovější údaje o toxikologických vlastnostech dané látky. Ani dlouhodobá expozice dotčené látce prostřednictvím konzumace všech potravinářských produktů, které ji mohou obsahovat, ani krátkodobá expozice v důsledku vysoké konzumace příslušných produktů neprokázaly riziko, že by mohl být překročen přijatelný denní příjem nebo akutní referenční dávka.

(8)

Na základě odůvodněného stanoviska úřadu a s přihlédnutím k relevantním faktorům uvedeným v čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 396/2005 splňují navržené změny MLR požadavky uvedeného článku.

(9)

Nařízení (ES) č. 396/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Dne 13. prosince 2022 přijala Komise pro Codex Alimentarius nové maximální limity reziduí stanovené Codexem (CXL) pro acetamiprid, bixafen, chlorthalonil, klofentezin, klothianidin, cyprodinil, difenokonazol, ethiprol, fenhexamid, fenpikoxamid, fenpyroximát, fluensulfon, fluopyram, flutianil, imazalil, isoprothiolan, isoxaflutol, mandipropamid, metkonazol, methopren, methoxyfenozid, prothiokonazol, pydiflumetofen, pyrasulfotol, pyraziflumid, chinoxyfen, spinetoram, spiropidion, tebukonazol, thiamethoxam, trifloxystrobin a trinexapak-ethyl (2).

(2)

Maximální limity reziduí (MLR) pro uvedené látky byly stanoveny v přílohách II, III a V nařízení (ES) č. 396/2005 s výjimkou ethiprolu, fluensulfonu a pydiflumetofenu, pro které nebyly stanoveny žádné zvláštní MLR, ani tyto látky nebyly zahrnuty v příloze IV nařízení (ES) č. 396/2005, a proto se používá standardní hodnota 0,01 mg/kg stanovená v čl. 18 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení.

(3)

V souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (3) platí, že pokud existují nebo se právě dokončují mezinárodní normy, vezmou se při vytváření nebo přizpůsobení potravinového práva v úvahu, s výjimkou případů, kdy by tyto normy nebo dotyčné části těchto norem byly neúčinným nebo nevhodným prostředkem pro dosažení oprávněných cílů potravinového práva, případů vědecky odůvodněných nebo případů, kdy by tyto normy zajišťovaly úroveň ochrany jinou, než je úroveň považovaná v Unii za odpovídající. Kromě toho má Unie v souladu s čl. 13 písm. e) uvedeného nařízení podporovat soulad mezinárodních technických norem a potravinového práva a současně zajišťovat, aby nedocházelo ke snížení vysoké úrovně ochrany přijaté v Unii.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) posoudil rizika pro spotřebitele a vypracoval vědeckou zprávu (4). V případech, kdy úřad zjistil potenciální riziko pro zdraví spotřebitelů, Unie předložila Výboru Codexu pro rezidua pesticidů výhrady (5) , (6) k navrhovaným CXL. Tak tomu bylo i v případě těchto kombinací pesticidů/produktů: acetamiprid (všechny produkty), chlorthalonil (všechny produkty), klofentezin (všechny produkty), klothianidin (všechny produkty), difenokonazol (všechny produkty), ethiprol (všechny produkty), fenpyroximát (citrony a kyselé lajmy, pomelo a grapefruity), fluensulfon (všechny produkty), imazalil (všechny produkty), isoprothiolan (všechny produkty), metkonazol (všechny produkty), methopren (všechny produkty), prothiokonazol (všechny produkty), pydiflumetofen (všechny produkty), pyrasulfotol (všechny produkty), pyraziflumid (všechny produkty), chinoxyfen (všechny produkty), spinetoram (zelený a černý čaj), spiropidion (všechny produkty), tebukonazol (všechny produkty), thiamethoxam (všechny produkty), trifloxystrobin (všechny produkty) a trinexapak-ethyl (všechny produkty).

(5)

CXL, k nimž Unie nepředložila Výboru Codexu pro rezidua pesticidů výhradu, jelikož úřad neidentifikoval rizika pro spotřebitele v Unii, lze proto považovat za bezpečné. To je případ určitých CXL pro bixafen, cyprodinil, fenhexamid, fenpikoxamid, fenpyroximát, flutianil, isoxaflutol, mandipropamid, methoxyfenozid a spinetoram. Tyto CXL by proto měly být zahrnuty do nařízení (ES) č. 396/2005, s výjimkou případů, kdy se týkají produktů, které nejsou uvedeny v příloze I zmíněného nařízení, nebo kdy jsou na nižší úrovni než stávající MLR. Proto by se neměly měnit MLR pro fluopyram.

(6)

Na základě vědecké zprávy úřadu a s přihlédnutím k relevantním faktorům uvedeným v čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 396/2005 splňují příslušné změny MLR požadavky uvedeného článku.

(7)

Nařízení (ES) č. 396/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,