29.3.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 91/17

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2023/695

ze dne 27. března 2023,

kterým se stanoví formát zprávy o stavu a trendech, pokud jde o druhy volně žijících ptáků, podle článku 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (směrnice o ochraně ptáků)

(oznámeno pod číslem C(2023) 1889)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (1), a zejména na čl. 12 odst. 1 druhý pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle čl. 12 odst. 1 směrnice 2009/147/ES musí členské státy každých šest let předložit Komisi zprávu o provádění opatření přijatých podle uvedené směrnice a o hlavních dopadech těchto opatření.

(2)

Tato zpráva má obsahovat zejména informace o stavu a trendech, pokud jde o druhy volně žijících ptáků, jež jsou chráněny podle směrnice 2009/147/ES, o hrozbách a tlacích, kterým jsou vystaveny, o opatřeních pro jejich zachování a o přínosu sítě zvláště chráněných oblastí k cílům stanoveným v článku 2 uvedené směrnice.

(3)	Formát této zprávy má odpovídat formátu zprávy uvedené v čl. 17 odst. 1 směrnice Rady 92/43/EHS (2).

(4)

Podklady pro usnadnění jednotného používání formátu zprávy v celé Unii, včetně seznamů kódů, technických pokynů a formátů datových souborů pro předávání informací, jsou členským státům k dispozici online na referenčním portálu pro účely článku 12 (dále jen „referenční portál pro článek 12), který spravuje Evropská agentura pro životní prostředí.

(5)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku zřízeného podle čl. 16 odst. 1 směrnice 2009/147/ES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Formát zprávy podle čl. 12 odst. 1 směrnice 2009/147/ES je uveden v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 27. března 2023.

Za Komisi

Virginijus SINKEVIČIUS

člen Komise

(1) Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7.

(2) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

PŘÍLOHA

FORMÁT ZPRÁVY PODLE ČLÁNKU 12 SMĚRNICE 2009/147/ES (SMĚRNICE O OCHRANĚ PTÁKŮ)

Formát zprávy podle článku 12 má dvě hlavní části:

—	část A – obecný formát zprávy, který poskytuje přehled informací o provádění směrnice 2009/147/ES a o obecných opatřeních přijatých podle této směrnice,

—	část B – formát zprávy o stavu a trendech druhů ptáků, včetně informací o tlacích, ochranných opatřeních pro zachování těchto druhů a o pokrytí zvláště chráněných oblastí.

Formát zprávy se vyplňuje podle pokynů uvedených ve vysvětlivkách. Další pokyny lze nalézt na internetu na „referenčním portálu pro článek 12“ (Article 12 reference portal).

Hlavní oddíly formátu zprávy podle článku 12

Část A – obecný formát zprávy

Tuto část je třeba vyplnit jednou, a to za celý členský stát

1.	Hlavní úspěchy při provádění směrnice 2009/147/ES

2.	Zdroje obecných informací o provádění směrnice 2009/147/ES

3.	Výzkum a činnosti nezbytné pro ochranu, udržitelné využívání populací ptáků a pro péči o ně (článek 10 směrnice 2009/147/ES)

4.	Nepůvodní druhy ptáků (článek 11 směrnice 2009/147/ES)

Část B – formát zprávy o stavu a trendech druhů ptáků

Tuto část je třeba vyplnit za všechny příslušné druhy ptáků v daném členském státě v souladu s pokyny uvedenými ve vysvětlivkách a příslušnými kontrolními seznamy na internetovém „referenčním portálu pro článek 12“.

1.	Informace o druhu

Období

3.	Velikost populace

4.	Trend početnosti populace

5.	Mapa a rozsah hnízdního rozšíření

6.	Trend hnízdního rozšíření

7.	Hlavní tlaky a hrozby

8.	Ochranná opatření

9.	Pokrytí sítě Natura 2000 (zvláště chráněných oblastí)

10.	Pokrok v činnostech souvisejících s mezinárodními akčními plány na ochranu druhů, plány péče a stručnými prohlášeními o péči

11.	Informace týkající se druhů uvedených v příloze II směrnice 2009/147/ES

ČÁST A – OBECNÝ FORMÁT ZPRÁVY

ČLENSKÝ STÁT

Použijte kód podle seznamu na referenčním portálu

1	Hlavní úspěchy při provádění Směrnice 2009/147/ES

Volný text

—	Hlavní úspěchy Stručně popište hlavní úspěchy dosažené při provádění směrnice 2009/147/ES během vykazovaného období, se zvláštním důrazem na síť zvláště chráněných oblastí.

—

Příklad dosaženého úspěchu

Popište stručně alespoň jeden úspěšný případ, je-li k dispozici. Může se týkat jakéhokoli druhu volně žijících ptáků, který během sledovaného období vykazuje skutečné zlepšení, tj. rostoucí krátkodobý trend početnosti populace (rozmnožování/hnízdění nebo zimování) bez ohledu na jeho dlouhodobý trend anebo stabilní/kolísavý krátkodobý trend početnosti populace navzdory klesajícímu dlouhodobému trendu.

Popsaná zlepšení by měla vycházet z ochranných opatření a měla by se týkat aktuálního vykazovaného období, ale mohou zahrnovat i opatření, která byla zahájena dříve.

Pokud si členský stát přeje přidat další dokumentaci nad rámec toho, co je požadováno v tomto formátu, uveďte tuto dokumentaci jako přílohu spolu s názvy souborů na konci tohoto pole obsahujícího volný text a nahrajte příslušné soubory spolu s ostatními částmi zprávy do mechanismu podávání zpráv agentury EEA. Je-li to možné, uveďte překlad do angličtiny.

1.1	Text v národním jazyce

Maximálně 2–3 strany

1.2	Překlad do anglického jazyka Nepovinné

1.3	Název, kód a období druhu / poddruhu, který figuruje v dosažených úspěších

a)	Kód a název druhu ptáka

Období

2	Zdroje obecných informací o provádění směrnice 2009/147/ES

Uveďte internetovou adresu (internetové adresy) vnitrostátních informačních zdrojů, kde lze požadované informace nalézt, nebo vysvětlete, jak se lze k těmto informacím dostat.

2.1	Obecné informace o směrnici 2009/147/ES

URL/text

2.2	Informace o síti Natura 2000 (síti zvláště chráněných oblastí)

URL/text

2.3	Programy monitorování (čl. 4 odst. 1 a článek 10 směrnice 2009/147/ES)

URL/text

2.4	Ochrana druhů (články 5 až 8 směrnice 2009/147/ES)

URL/text

2.5	Provedení směrnice ve vnitrostátním právu (právní texty)

URL/text

3	Výzkum a činnosti nezbytné pro ochranu, udržitelné využívání populací ptáků a pro péči o ně (článek 10 směrnice 2009/147/ES)

Níže uveďte nejnovější aktivity. Další informace ve formě volného textu, které jsou relevantní z hlediska provádění článku 10, lze uvést v oddíle 1 (hlavní úspěchy).

3.1	Národní atlas ptáků

3.1.1

Název

3.1.2

Rok vydání

3.1.3

Odkaz na webové stránky a/nebo bibliografický odkaz

URL/text

3.2	Přehled celostátního monitorování ptáků

Pokud byl zveřejněn více než jeden přehled, opakujte pole 3.2.1 až 3.2.3.

3.2.1

Název nebo podobné označení a krátký popis

Zahrnuté druhy, hlavní výsledky atd.

3.2.2

Rok vydání

3.2.3

Odkaz na webové stránky a/nebo bibliografický odkaz

URL/text

3.3	Národní červený seznam ohrožených druhů ptáků

3.3.1

Název

3.3.2

Rok vydání

3.3.3

Odkaz na webové stránky a/nebo bibliografický odkaz

URL/text

3.4	Další publikace celounijního významu (např. vnitrostátní přehled opatření na ochranu ohrožených druhů)

Je-li více než jedna publikace, opakujte pole 3.4.1 až 3.4.3; uveďte maximálně deset publikací

3.4.1

Název nebo podobné označení a krátký popis

Zahrnuté druhy, hlavní výsledky atd.

3.4.2

Rok vydání

3.4.3

Odkaz na webové stránky a/nebo bibliografický odkaz

URL/text

4	Nepůvodní druhy ptáků (článek 11 směrnice 2009/147/ES)

Zpráva o druzích ptáků, které se ve volné přírodě na evropském území členských států přirozeně nevyskytují a které byly během vykazovaného období vysazeny. Pole 4.1 až 4.5 opakujte podle potřeby pro jednotlivé hlášené druhy.

4.1	Vědecký název druhu

4.2	Poddruhová jednotka

Je-li relevantní

4.3	Hlavní obsah právního rozhodnutí o vysazení

Volný text; uveďte odůvodnění, počet jedinců a dobu trvání povolení

4.4	Konzultace s Komisí

Datum

4.5	Doplňující informace Nepovinné

Další relevantní informace, které doplňují údaje požadované v polích 4.1 až 4.4

Volný text

ČÁST B – FORMÁT ZPRÁVY O STAVU A TRENDECH DRUHŮ PTÁKŮ

1	Informace o druhu

1.1	Členský stát

Použijte kód podle seznamu na referenčním portálu

1.2

Kód druhu

Vyberte kód ze seznamu druhů ptáků na referenčním portálu

1.3	Kód EURING

Vyberte kód ze seznamu druhů ptáků na referenčním portálu

1.4	Vědecký název druhu

Vyberte druh ze seznamu druhů ptáků na referenčním portálu

1.5	Poddruhová populace

V případě potřeby vyberte jinou populaci (podle seznamu druhů ptáků na referenčním portálu)

1.6	Alternativní vědecký název druhu

Nepovinné

Vědecký název používaný na vnitrostátní úrovni, pokud se liší od názvu v bodě 1.4

1.7	Obecný název Nepovinné

V národním jazyce

Období

2.1

Období

Zvolte období, ve kterém byly údaje, které ve zprávě uvádíte, shromážděny: rozmnožování / zimování / tah (podle seznamu druhů ptáků)

2.2	První hlášení

Uveďte, zda je tento druh vykazován poprvé (s výjimkou situací, kdy mezi vykazovanými obdobími došlo ke změně názvu nebo kódu druhu)

☐

ANO

☐

2.3	Doplňující informace

Uveďte povahu prvního hlášení. Jakékoli další doplňující informace jsou nepovinné.

3	Velikost populace

3.1	Rok nebo období

Rok nebo období, kdy byla velikost populace naposledy stanovena

3.2	Velikost populace

Jednotka

Hnízdící páry / jedinci / jiná (podle seznamu druhů ptáků na referenčním portálu)

Minimum

Počet (neupravený, tj. nezaokrouhlený). Uveďte interval (b, c) a/nebo nejlepší jednotlivou hodnotu (d)

Maximum

Počet (neupravený, tj. nezaokrouhlený). Uveďte interval (b, c) a/nebo nejlepší jednotlivou hodnotu (d)

d)	Nejlepší jednotlivá hodnota

Počet (neupravený, tj. nezaokrouhlený). Uveďte interval (b, c) a/nebo nejlepší jednotlivou hodnotu (d)

3.3	Typ odhadu

Nejlepší odhad / víceletý průměr / 95% interval spolehlivosti / minimum

3.4	Velikost populace Použitá metoda

Vyberte jednu z těchto metod:

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje

3.5

Zdroje

Uveďte bibliografické odkazy, odkazy na internetové stránky, kontaktní údaje na odborníky atd.

Volný text

3.6	Změna a důvod změny (od předchozí zprávy)

Došlo ke změně mezi vykazovanými obdobími? Pokud ano, lze zvolit více než jednu z možností b) až f)

a)	ne, nedošlo k žádné změně

b)	ano, v důsledku skutečné změny

c)	ano, díky lepším znalostem či přesnějším údajům

d)	ano, z důvodu použití jiné metody

e)	ano, ale povaha změny není známa

f)	ano, z jiných důvodů

Hlavní příčinou změny je (vyberte jeden z níže uvedených důvodů):

a)	skutečná změna

b)	lepší znalosti nebo přesnější údaje

c)	použití jiné metody

d)	neznámý důvod

e)	jiné důvody

3.7	Doplňující informace Nepovinné

Další relevantní informace, které doplňují údaje požadované v polích 3.1 až 3.6

Volný text

4	Trend početnosti populace

4.1	Krátkodobý trend (posledních dvanáct let)

4.1.1

Krátkodobý trend

Období

Klouzavé časové období dvanácti let nebo období co nejbližší tomuto období, např. pro vykazované období 2019–2024 je to období 2013–2024

4.1.2

Krátkodobý trend

Směr

Vyberte jednu z těchto možností:

stabilní

kolísavý

rostoucí

klesající

nejistý

neznámý

4.1.3

Krátkodobý trend

Velikost

Minimum

Procentuální změna za období uvedené v poli 4.1.1 Uveďte interval (a, b) a/nebo nejlepší jednotlivou hodnotu (c)

Maximum

Procentuální změna za období uvedené v poli 4.1.1 Uveďte interval (a, b) a/nebo nejlepší jednotlivou hodnotu (c)

c)	Nejlepší jednotlivá hodnota

Procentuální změna za období uvedené v poli 4.1.1 Uveďte interval (a, b) a/nebo nejlepší jednotlivou hodnotu (c)

4.1.4

Krátkodobý trend

Použitá metoda

Vyberte jednu z těchto metod:

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje

4.1.5

Zdroje

Uveďte bibliografické odkazy, odkazy na internetové stránky, kontaktní údaje na odborníky atd.

Volný text.

4.2	Dlouhodobý trend (přibližně od roku 1980)

4.2.1

Dlouhodobý trend

Období

Období přibližně od roku 1980 do konce vykazovaného období

4.2.2

Dlouhodobý trend

Směr

Vyberte jednu z těchto možností:

stabilní

kolísavý

rostoucí

klesající

nejistý

neznámý

4.2.3

Dlouhodobý trend

Velikost

Minimum

Procentuální změna za období uvedené v poli 4.2.1 Uveďte interval (a, b) a/nebo nejlepší jednotlivou hodnotu (c)

Maximum

Procentuální změna za období uvedené v poli 4.2.1 Uveďte interval (a, b) a/nebo nejlepší jednotlivou hodnotu (c)

c)	Nejlepší jednotlivá hodnota

Procentuální změna za období uvedené v poli 4.2.1 Uveďte interval (a, b) a/nebo nejlepší jednotlivou hodnotu (c)

4.2.4

Dlouhodobý trend

Použitá metoda

Vyberte jednu z těchto metod:

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje

4.2.5

Zdroje

Uveďte bibliografické odkazy, odkazy na internetové stránky, kontaktní údaje na odborníky atd.

Volný text

4.3	Doplňující informace

Nepovinné

Další relevantní informace, které doplňují údaje požadované v polích 4.1 a 4.2

Volný text

5	Mapa a rozsah hnízdního rozšíření

5.1	Citlivé druhy

Poskytnuté prostorové informace se týkají druhu (nebo poddruhové populace), který je považován za „citlivý“

☐

ANO

☐

5.2	Rok nebo období

Rok nebo období, kdy bylo hnízdní rozšíření naposledy stanoveno

5.3	Mapa hnízdního rozšíření

Předložte mapu spolu s příslušnými metadaty podle technických specifikací uvedených ve vysvětlivkách. Standardem pro vyznačení rozšíření druhů jsou buňky souřadnicové sítě systému ETRS89 o rozměrech 10 × 10 km, projekce LAEA (EPSG:3035).

5.4	Rozsah hnízdního rozšíření

Celková plocha hnízdního rozšíření v km2

5.5	Hnízdní rozšíření Použitá metoda

Vyberte jednu z těchto metod:

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje

5.6	Doplňkové mapy Nepovinné

Členský stát může předložit doplňkovou mapu, která se odchyluje od standardního podání uvedeného v poli 5.3, a/nebo mapu znázorňující rozsah výskytu druhu

5.7

Zdroje

Uveďte bibliografické odkazy, odkazy na internetové stránky, kontaktní údaje na odborníky atd.

5.8	Doplňující informace Nepovinné

Další relevantní informace, které doplňují údaje požadované v polích 5.1 až 5.7

Volný text

6	Trend hnízdního rozšíření

6.1	Krátkodobý trend (posledních dvanáct let)

6.1.1

Krátkodobý trend

Období

Klouzavé časové období dvanácti let nebo období co nejbližší tomuto období, např. pro vykazované období 2019–2024 je to období 2013–2024

6.1.2

Krátkodobý trend

Směr

Vyberte jednu z těchto možností:

stabilní

kolísavý

rostoucí

klesající

nejistý

neznámý

6.1.3

Krátkodobý trend

Velikost

Minimum

Procentuální změna za období uvedené v poli 6.1.1 Uveďte interval (a, b) a/nebo nejlepší jednotlivou hodnotu (c)

Maximum

Procentuální změna za období uvedené v poli 6.1.1 Uveďte interval (a, b) a/nebo nejlepší jednotlivou hodnotu (c)

c)	Nejlepší jednotlivá hodnota

Procentuální změna za období uvedené v poli 6.1.1 Uveďte interval (a, b) a/nebo nejlepší jednotlivou hodnotu (c)

6.1.4

Krátkodobý trend

Použitá metoda

Vyberte jednu z těchto metod:

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje

6.1.5

Zdroje

Uveďte bibliografické odkazy, odkazy na internetové stránky, kontaktní údaje na odborníky atd.

Volný text

6.2	Dlouhodobý trend (přibližně od roku 1980)

6.2.1

Dlouhodobý trend

Období

Období přibližně od roku 1980 do konce vykazovaného období

6.2.2

Dlouhodobý trend

Směr

Vyberte jednu z těchto možností:

stabilní

kolísavý

rostoucí

klesající

nejistý

neznámý

6.2.3

Dlouhodobý trend

Velikost

Minimum

Procentuální změna za období uvedené v poli 6.2.1 Uveďte interval (a, b) a/nebo nejlepší jednotlivou hodnotu (c)

Maximum

Procentuální změna za období uvedené v poli 6.2.1 Uveďte interval (a, b) a/nebo nejlepší jednotlivou hodnotu (c)

c)	Nejlepší jednotlivá hodnota

Procentuální změna za období uvedené v poli 6.2.1 Uveďte interval (a, b) a/nebo nejlepší jednotlivou hodnotu (c)

6.2.4

Dlouhodobý trend

Použitá metoda

Vyberte jednu z těchto metod:

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje

6.2.5

Zdroje

Uveďte bibliografické odkazy, odkazy na internetové stránky, kontaktní údaje na odborníky atd.

Volný text

6.3	Doplňující informace Nepovinné

Další relevantní informace, které doplňují údaje požadované v polích 6.1 a 6.2

Volný text

7	Hlavní tlaky a hrozby

7.1	Charakterizace tlaků

Tlak

Vypište maximálně dvacet tlaků podle seznamu kódů uvedeného na referenčním portálu a u každého tlaku vyplňte body b) až g).

b)	Časové vymezení

☐	v minulosti, ale nyní je díky opatřením pozastaven

☐

probíhá

☐	probíhá a pravděpodobně bude probíhat i v budoucnu

☐	pouze v budoucnu

c)	Rozsah (podíl zasažené populace)

Vyplňte u kategorií „probíhá“ a „probíhá a pravděpodobně bude probíhat i v budoucnu“:

☐	celá > 90 %

☐	většina 50–90 %

☐	menšina < 50 %

d)	Vliv (na populaci nebo stanoviště druhu)

Vyplňte u kategorií „probíhá“ a „probíhá a pravděpodobně bude probíhat i v budoucnu“:

☐	velký vliv

☐	střední vliv

☐

malý vliv

e)	Místo (kde tlak primárně působí)

☐	v rámci členského státu

☐	jinde v EU

☐

mimo EU

☐	v EU i mimo ni

☐

neznámé

f)	Invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii

Vyplňte, pokud je vybrán tlak „invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii“. Vyberte z příslušného seznamu druhů (viz referenční portál pro článek 12)

g)	Ostatní invazní nepůvodní druhy

Nepovinné

Vyplňte, pokud je vybrán tlak „ostatní invazní nepůvodní druhy – jiné než druhy s významným dopadem na Unii“. Vyberte z databáze EASIN (viz referenční portál pro článek 12)

7.2	Použité metody Nepovinné

Vyberte jednu z těchto metod:

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje

7.3	Zdroje informací

Nepovinné

Jsou-li k dispozici, uveďte zdroje informací (URL, metadata), které pomáhají doložit přítomnost tlaků

7.4	Doplňující informace Nepovinné

Další relevantní informace, které doplňují údaje požadované v poli 7.1

Volný text

8	Ochranná opatření

8.1	Stav opatření

Jsou opatření nezbytná?

☐

ANO

☐

Pokud ANO, uveďte stav opatření (vyberte pouze jednu možnost):

a)	opatření jsou stanovena, ale žádné z nich zatím nebylo přijato

b)	je potřeba opatření, ale nelze je stanovit

c)	byla přijata část stanovených opatření

d)	byla přijata většina stanovených opatření, příp. všechna stanovená opatření

8.2	Rozsah přijatých opatření

Vyplňte v případě volby „c) byla přijata část stanovených opatření“ nebo „d) byla přijata většina stanovených opatření, příp. všechna stanovená opatření“ (pole 8.1):

Tato opatření mají dopad na (vyberte pouze jednu možnost)

< 50 %

b)	50–90 % nebo

> 90 %

populace

8.3	Hlavní účel přijatých opatření

Uveďte hlavní účel(y) přijatých opatření:

a)	zachování současného rozšíření, populace a/nebo stanoviště druhu

b)	zvětšení současného rozšíření druhu

c)	zvětšení velikosti populace a/nebo zlepšení dynamiky populace (zvýšení úspěšnosti reprodukce, snížení úmrtnosti, zlepšení věkové/pohlavní struktury)

d)	obnova stanoviště druhu

B.	Je-li výše zvoleno více možností, uveďte zde hlavní (primární) účel (tj. vyberte pouze jednu možnost): zachování současného stavu / rozšíření areálu / zvýšení, zlepšení populace / obnova stanoviště

8.4	Umístění opatření

Uveďte umístění přijatých opatření (uveďte pouze jednu možnost):

a)	pouze v rámci sítě Natura 2000

b)	v rámci sítě Natura 2000 i mimo ni

c)	pouze mimo síť Natura 2000

8.5	Odezva na opatření

(když opatření začnou neutralizovat tlak(y) a přinášet pozitivní účinky)

Uveďte časový rámec odezvy na opatření (s ohledem na hlavní účel uvedený v poli 8.3) – (uveďte pouze jednu možnost):

a)	krátkodobá odezva (v rámci aktuálního vykazovaného období, např. 2019–2024)

b)	střednědobá odezva (během následujících dvou vykazovaných období, např. 2025–2036)

c)	dlouhodobá odezva (např. po roce 2036)

8.6	Seznam hlavních ochranných opatření

Uveďte maximálně dvacet opatření s použitím seznamu kódů uvedeného na referenčním portálu pro článek 12

8.7	Doplňující informace Nepovinné

Další relevantní informace, které doplňují údaje požadované v polích 8.1 až 8.6

Volný text

9	Pokrytí sítě Natura 2000 (zvláště chráněných oblastí)

Vykazují se údaje za všechny druhy uvedené v příloze I a druhy neuvedené v příloze I směrnice 2009/147/ES, které jsou podnětem pro vyhlášení zvláště chráněné oblasti (měl by se použít seznam druhů ptáků na referenčním portálu)

9.1	Velikost populace v rámci sítě Natura 2000 (sítě zvláště chráněných oblastí)

(na vnitrostátní úrovni, se zahrnutím všech lokalit, kde se daný druh vyskytuje)

Jednotka

Použijte stejnou jednotku jako v poli 3.2 písm. a)

Minimum

Počet (neupravený, tj. nezaokrouhlený). Uveďte interval (b, c) a/nebo nejlepší jednotlivou hodnotu (d)

Maximum

Počet (neupravený, tj. nezaokrouhlený). Uveďte interval (b, c) a/nebo nejlepší jednotlivou hodnotu (d)

d)	Nejlepší jednotlivá hodnota

Počet (neupravený, tj. nezaokrouhlený). Uveďte interval (b, c) a/nebo nejlepší jednotlivou hodnotu (d)

9.2	Typ odhadu

Nejlepší odhad / víceletý průměr / 95% interval spolehlivosti / minimum

9.3	Velikost populace v rámci sítě Použitá metoda

Vyberte jednu z těchto metod:

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje

9.4	Krátkodobý trend velikosti populace uvnitř sítě Směr

Krátkodobý trend velikosti populace uvnitř sítě v období uvedeném v poli 4.1.1 Vyberte jednu z těchto možností:

stabilní

kolísavý

rostoucí

klesající

nejistý

neznámý

9.5	Krátkodobý trend velikosti populace uvnitř sítě Použitá metoda

Vyberte jednu z těchto metod:

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje

9.6	Doplňující informace Nepovinné

Další relevantní informace, které doplňují údaje požadované v polích 9.1 až 9.5

Volný text

10	Pokrok v činnostech souvisejících s mezinárodními akčními plány na ochranu druhů (SAP), plány péče (MP) a stručnými prohlášeními o péči (BMS)

Vyplní se na úrovni druhu nebo poddruhu

10.1	Typ mezinárodního plánu

SAP/MP/BMS (je třeba použít seznam druhů na referenčním portálu, které mají SAP/MP/BMS; lze vybrat více plánů)

10.2	Byl přijat vnitrostátní plán spojený s mezinárodním akčním plánem na ochranu druhů (SAP) / plánem péče (MP) / stručným prohlášením o péči (BMS)?

☐

ANO

☐

10.3	Posouzení účinnosti akčních plánů na ochranu druhů (SAP) u celosvětově ohrožených druhů

Uveďte, zda stav druhu na vnitrostátní úrovni (z hlediska počtu a rozšíření) (vyberte pouze jednu možnost):

a)	směřuje k dosažení cílů/úkolů plánu

b)	zůstává beze změny

c)	nadále se zhoršuje a vzdaluje se od cílů/úkolů plánu

10.4	Posouzení účinnosti plánů péče (MP) u lovných druhů, které nemají status ochrany

Uveďte, zda stav druhu na vnitrostátní úrovni (z hlediska počtu a rozšíření) (vyberte pouze jednu možnost):

a)	zlepšuje se

b)	zůstává beze změny

c)	nadále se zhoršuje

10.5	Zdroje dalších informací

Odkazy na webové stránky (např. na vnitrostátní plán), zveřejněné zprávy atd.

Volný text

11	Informace týkající se druhů uvedených v příloze II směrnice 2009/147/ES

Vyplní se na úrovni druhu nebo poddruhu

11.1	Je tento druh v daném státě loven?

Je tento druh v daném státě loven?

☐

ANO

☐

Pokud ano, pokračujte ve vyplňování polí 11.2 až 11.4.

11.2	Množství úlovků

Uveďte vnitrostátní statistiku úlovků za vykazované období

Jednotka

Jedinci

b)	Sezóna lovu

(nepovinné)

Uveďte, zda se tyto informace týkají zimující nebo tažné populace (pokud není vyplněno, předpokládá se, že se mezi zimní populací a tažnou populací nerozlišuje)

c)	Statistika / počty (u jednotlivců)

Uveďte statistiku za jednotlivé lovecké sezóny nebo za jednotlivé roky (pokud se sezóna nepoužívá) spadající do vykazovaného období.

Sezóna/rok 1

Sezóna/rok 2

Sezóna/rok 3

Sezóna/rok 4

Sezóna/rok 5

Sezóna/rok 6

Min. (neupravené, tj. nezaokrouhlené)

Max. (neupravené, tj. nezaokrouhlené)

Neznámé

11.3	Množství úlovků Použitá metoda

Vyberte jednu z těchto metod:

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje

11.4	Doplňující informace Nepovinné

Další relevantní informace, které doplňují údaje požadované v polích 11.1 až 11.3

Volný text

Vysvětlivky

pomůcka k vyplnění formátu zprávy podle článku 12 směrnice 2009/147/ES (směrnice o ochraně ptáků)

OBSAH

Úvod

ČÁST A

OBECNÝ FORMÁT ZPRÁVY

Členský stát

Hlavní úspěchy při provádění směrnice 2009/147/ES

1.1.

Text v národním jazyce

1.2.

Překlad do anglického jazyka (nepovinný)

1.3.

Název, kód a období druhu / poddruhu, který figuruje v dosažených úspěších

Zdroje obecných informací o provádění směrnice 2009/147/ES

2.1.

Obecné informace o směrnici 2009/147/ES

2.2.

Informace o síti Natura 2000 (síti zvláště chráněných oblastí)

2.3.

Programy monitorování (čl. 4 odst. 1 a článek 10 směrnice 2009/147/ES)

2.4.

Ochrana druhů (články 5 až 8 směrnice 2009/147/ES)

2.5.

Provedení směrnice ve vnitrostátním právu (právní texty)

Výzkum a činnosti nezbytné pro ochranu, udržitelné využívání populací ptáků a pro péči o ně (článek 10 směrnice 2009/147/ES)

3.1.

Národní atlas ptáků

3.2.

Přehled celostátního monitorování ptáků

3.3.

Národní červený seznam ohrožených druhů ptáků

3.4.

Další publikace celounijního významu (např. vnitrostátní přehled opatření na ochranu ohrožených druhů)

Nepůvodní druhy ptáků (článek 11 směrnice 2009/147/ES)

4.1.

Vědecký název druhu

4.2.

Poddruhová jednotka

4.3.

Hlavní obsah právního rozhodnutí o vysazení

4.4.

Konzultace s Komisí

4.5.

Doplňující informace (nepovinné)

ČÁST B

FORMÁT ZPRÁVY O STAVU A TRENDECH DRUHŮ PTÁKŮ (ČLÁNEK 12 SMĚRNICE 2009/147/ES)

Druhy, které je nutno vykazovat

Vysvětlivky k vyplnění formátu zprávy o stavu a trendech druhů ptáků

Informace o druhu

1.1.

Členský stát

1.2.

Kód druhu

1.3.

Kód EURING

1.4.

Vědecký název druhu

1.5.

Poddruhová populace

1.6.

Alternativní vědecký název druhu (nepovinné)

1.7.

Obecný název (nepovinné)

Období

2.1.

Období

2.2.

První hlášení

2.3.

Doplňující informace

Velikost populace

3.1.

Rok nebo období

3.2.

Velikost populace

3.3.

Typ odhadu

3.4.

Použitá metoda

3.5.

Zdroje

3.6.

Změna a důvod změny (od předchozí zprávy)

3.7.

Doplňující informace (nepovinné)

Trend početnosti populace

4.1.

Krátkodobý trend (posledních dvanáct let)

4.1.1.

Období pro krátkodobý trend

4.1.2.

Směr krátkodobého trendu

4.1.3.

Velikost krátkodobého trendu

4.1.4.

Krátkodobý trend – použitá metoda

4.1.5.

Zdroje

4.2.

Dlouhodobý trend (přibližně od roku 1980)

4.2.1.

Období pro dlouhodobý trend

4.2.2.

Směr dlouhodobého trendu

4.2.3.

Velikost dlouhodobého trendu

4.2.4.

Dlouhodobý trend – použitá metoda

4.2.5.

Zdroje

4.3.

Doplňující informace (nepovinné)

Mapa a rozsah hnízdního rozšíření

5.1.

Citlivé druhy

5.2.

Rok nebo období

5.3.

Mapa hnízdního rozšíření

5.4.

Rozsah hnízdního rozšíření

5.5.

Použitá metoda

5.6.

Doplňkové mapy (nepovinné)

5.7.

Zdroje

5.8.

Doplňující informace (nepovinné)

Trend hnízdního rozšíření

6.1.

Krátkodobý trend (posledních 12 let)

6.1.1.

Období pro krátkodobý trend

6.1.2.

Směr krátkodobého trendu

6.1.3.

Velikost krátkodobého trendu

6.1.4.

Krátkodobý trend – použitá metoda

6.1.5.

Zdroje

6.2.

Dlouhodobý trend (přibližně od roku 1980)

6.2.1.

Období pro dlouhodobý trend

6.2.2.

Směr dlouhodobého trendu

6.2.3.

Velikost dlouhodobého trendu

6.2.4.

Dlouhodobý trend – použitá metoda

6.2.5.

Zdroje

6.3.

Doplňující informace (nepovinné)

Hlavní tlaky a hrozby

7.1.

Charakterizace tlaků

7.2.

Použité metody (nepovinné)

7.3.

Zdroje informací (nepovinné)

7.4.

Doplňující informace (nepovinné)

Ochranná opatření

8.1.

Stav opatření

8.2.

Rozsah přijatých opatření

8.3.

Hlavní účel přijatých opatření

8.4.

Umístění opatření

8.5.

Odezva na opatření

8.6.

Seznam hlavních ochranných opatření

8.7.

Doplňující informace (nepovinné)

Pokrytí sítě Natura 2000 (zvláště chráněných oblastí)

9.1.

Velikost populace v rámci sítě Natura 2000 (sítě zvláště chráněných oblastí)

9.2.

Typ odhadu

9.3.

Velikost populace v rámci sítě – použitá metoda

9.4.

Krátkodobý trend velikosti populace v rámci sítě – směr

9.5.

Krátkodobý trend velikosti populace v rámci sítě – použitá metoda

9.6.

Doplňující informace (nepovinné)

10.

Pokrok v činnostech souvisejících s mezinárodními akčními plány na ochranu druhů (SAP), plány péče (MP) a stručnými prohlášeními o péči (BMS)

10.1.

Typ mezinárodního plánu

10.2.

Byl přijat vnitrostátní plán spojený s mezinárodním akčním plánem na ochranu druhů (SAP) / plánem péče (MP) / stručným prohlášením o péči (BMS)?

10.3.

Posouzení účinnosti akčních plánů na ochranu druhů (SAP) u celosvětově ohrožených druhů

10.4.

Posouzení účinnosti plánů péče (MP) u lovných druhů, které nemají status ochrany

10.5.

Zdroje dalších informací

11.

Informace týkající se druhů uvedených v příloze II (článek 7 směrnice 2009/147/ES)

11.1.

Je tento druh v daném státě loven?

11.2.

Množství úlovků

11.3.

Množství úlovků – použitá metoda

11.4.

Doplňující informace (nepovinné)

Odkazy

Úvod

Ústředním prvkem provádění a úspěchu směrnice 2009/147/ES je dobrá úroveň informací o stavu a trendech, pokud jde o druhy ptáků, jak vyžaduje článek 12 uvedené směrnice. Je potřeba, aby údaje a informace byly uvedeny ve strukturovaném a porovnatelném formátu, který Komisi umožní jejich souhrnné zpracování a analýzu. Právním základem pro poskytování údajů ve strukturovaném formátu je čl. 12 odst. 1 druhý pododstavec.

Tento dokument obsahuje informace a pokyny k vyplnění jednotlivých datových polí formátu zprávy podle článku 12 (část A a část B). Skládá se především z popisu informací, které mají být v jednotlivých polích vykazovány, a ze základních požadavků, které mají vykazované informace splňovat.

Podrobnější popisy pojmů a metod pro vykazované informace jsou uvedeny v pokynech, které nejsou součástí tohoto prováděcího aktu. Kromě toho je na internetovém „referenčním portálu pro článek 12“ k dispozici další dokumentace, která by měla být použita pro správné vyplnění formátu zprávy.

Referenční portál pro článek 12

Referenční portál obsahuje dokumentaci týkající se informací poskytovaných ve formátech zpráv podle článku 12 směrnice 2009/147/ES.

Obsahuje:

—	formát zprávy spolu s vysvětlivkami a pokyny,

—	referenční materiály, např. seznamy druhů ptáků, seznam tlaků a hrozeb, seznam ochranných opatření a evropské souřadnicové sítě (systému ETRS s buňkami 10 × 10 km), které by měly být použity pro mapování rozšíření,

—	příklady, které názorně objasňují informace uvedené v pokynech.

ČÁST A

OBECNÝ FORMÁT ZPRÁVY

Obecná zpráva má stručný strukturovaný formát, jehož cílem je shrnout nejdůležitější fakta a údaje o obecném provádění směrnice 2009/147/ES, včetně odkazů na zdroje podrobnějších informací.

Od každého členského státu se očekává, že vypracuje jednu obecnou zprávu pokrývající celé evropské území členského státu.

Ve volných textových polích lze použít jakýkoli úřední jazyk EU. Doporučuje se však používat angličtinu.

Veškeré internetové adresy vyplňované v polích zprávy by měly být uvedeny celé, včetně počátečního „http://“, případně „https://“.

Členský stát

Členské státy by měly vybrat svůj dvoupísmenný kód, který je jim přidělen dle normy ISO 3166 a který je v souladu se seznamem uvedeným na referenčním portálu pro článek 12. Nepředkládejte samostatné obecné zprávy vypracované za nižší než národní jednotky.

1. HLAVNÍ ÚSPĚCHY PŘI PROVÁDĚNÍ SMĚRNICE 2009/147/ES

Účelem tohoto oddílu je informovat o hlavních úspěších dosažených při provádění směrnice 2009/147/ES, včetně sítě zvláště chráněných oblastí, v členském státě během sledovaného období. Informace by měly být uvedeny především v národním jazyce (pole 1.1), pokud možno s překladem do anglického jazyka (nepovinné pole 1.2).

1.1. Text v národním jazyce

Hlavní úspěchy:

Stručně popište hlavní úspěchy dosažené při provádění směrnice o ochraně ptáků během vykazovaného období, se zvláštním důrazem na síť zvláště chráněných oblastí. To může zahrnovat například:

—	prokázané přínosy pro různé druhy,

—	zkušenosti s novými nebo zdokonalenými postupy péče,

—	pozitivní změny v přijímání ochrany biologické rozmanitosti veřejností,

—	zlepšení spolupráce mezi úřady, ochránci přírody a dalšími zájmovými skupinami,

—	klíčové případy prosazování práva,

—	iniciativy, které spojují zřizování lokalit sítě Natura 2000 a místní ekonomiku,

—	opatření přijatá s cílem minimalizovat dopad invazních druhů na původní druhy ptáků, a to v souladu s nařízením (EU) č. 1143/2014 o invazních nepůvodních druzích (1),

—	informace doplňující údaje uvedené v oddíle 3 o výzkumu a činnostech nezbytných pro ochranu, udržitelné využívání populací ptáků a pro péči o ně. To může zahrnovat návrhy na naléhavý výzkum, který vyžaduje koordinaci na úrovni EU (např. prostřednictvím financování z programu LIFE),

—	přijatá opatření a jejich účinek (výsledky),

—	faktory úspěchu, výhled do budoucna a úlohu sítě Natura 2000.

Příklad dosaženého úspěchu

Uvedení „příběhu o dosaženém úspěchu“ (pokud je k dispozici) poskytuje členskému státu příležitost předvést příklad, jak směrnice funguje v jeho zemi. Každý příklad dosaženého úspěchu by měl být založen na taxonu, u něhož je během vykazovaného období zaznamenáno skutečné zlepšení, tj. rostoucí krátkodobý trend početnosti populace (rozmnožování/hnízdění nebo zimování) projevující se bez ohledu na jeho dlouhodobý trend, či stabilní/kolísavý krátkodobý trend početnosti populace, jenž se ukazuje i přes klesající dlouhodobý trend. Popsaná zlepšení by měla vycházet z ochranných opatření a měla by se týkat aktuálního vykazovaného období, ale mohou zahrnovat i opatření, která byla zahájena dříve.

Navrhovaná struktura:

—	uvedení druhu/období

—	základní informace o druhu, dosavadní vývoj a jeho příčiny (tlaky atd.), výzvy v oblasti ochrany

—	přijatá opatření a jejich účinek (výsledky)

—	úloha sítě Natura 2000 (je-li to relevantní)

—	faktory úspěchu

—	výhled do budoucna

Text by měl zabírat maximálně dvě až tři strany. Pokud si členský stát přeje k požadované dokumentaci přidat další dokumenty, měl by tyto přílohy a jejich názvy uvést na konci tohoto pole a příslušné soubory nahrát spolu s ostatními částmi zprávy do mechanismu podávání zpráv agentury EEA.

1.2. Překlad do anglického jazyka (nepovinný)

Toto pole je nepovinné a slouží k překladu informací uvedených v poli 1.1 do anglického jazyka (pokud byly vykázány v jiném jazyce).

1.3. Název, kód a období druhu / poddruhu, který figuruje v dosažených úspěších

Toto pole se vyplní v případě, že se použije příběh popisující příklad dosaženého úspěchu, který má vyzdvihnout hlavní úspěchy dosažené při provádění směrnice a popsané v poli 1.1. Lze vybrat více druhů.

Vyplňte:

a)	kód a název druhu ptáka

období

2. ZDROJE OBECNÝCH INFORMACÍ O PROVÁDĚNÍ SMĚRNICE 2009/147/ES

Účelem tohoto oddílu je nasměrovat zájemce z řad veřejnosti na zdroje informací, které se týkají směrnice 2009/147/ES a sítě zvláště chráněných oblastí v příslušném členském státě. Obecně jsou vyžadovány pouze odkazy na internetové adresy. Nicméně v případech, kdy je potřeba vysvětlit, jak se ke zdroji informací dostat, např. v případě, kdy existuje více zdrojů informací, lze použít i volný text. Měla by být vyplněna všechna následující pole.

2.1. Obecné informace o směrnici 2009/147/ES

Uveďte odkazy na obecné informace o směrnici (např. národní portál poskytující znění směrnic EU o ochraně přírody).

2.2. Informace o síti Natura 2000 (síti zvláště chráněných oblastí)

Uveďte odkazy na obecné informace o síti zvláště chráněných oblastí (např. online databáze lokalit sítě Natura 2000, publikace pojednávající o této síti).

2.3. Programy monitorování (čl. 4 odst. 1 a článek 10 směrnice 2009/147/ES)

Uveďte odkazy na obecné informace o monitorování (např. portál představující celostátní program(y) monitorování, pokyny pro monitorování).

2.4. Ochrana druhů (články 5 až 8 směrnice 2009/147/ES)

Uveďte odkazy na obecné informace o ochraně druhů.

2.5. Provedení směrnice ve vnitrostátním právu (právní texty)

Uveďte odkazy na obecné informace o provedení směrnice ve vnitrostátním právu.

3. VÝZKUM A ČINNOSTI NEZBYTNÉ PRO OCHRANU, UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ POPULACÍ PTÁKŮ A PRO PÉČI O NĚ (ČLÁNEK 10 SMĚRNICE 2009/147/ES)

Tento oddíl se týká povinnosti podle čl. 10 odst. 2 směrnice 2009/147/ES, která od členských států vyžaduje, aby Komisi zaslaly veškeré informace nezbytné pro přijetí odpovídajících opatření ke koordinaci výzkumu a dalších činností nezbytných pro ochranu, využívání populací původních druhů ptáků a pro péči o ně. Další informace ve formě volného textu, které jsou relevantní z hlediska provádění článku 10 směrnice 2009/147/ES, lze uvést v oddíle 1 (hlavní úspěchy). Požadované informace se omezují na:

3.1. Národní atlas ptáků

Uveďte název nejnovějšího národního atlasu ptáků (pole 3.1.1) s informací o roce vydání (pole 3.1.2) a odkaz na webové stránky nebo bibliografický odkaz (pole 3.1.3).

3.2. Přehled celostátního monitorování ptáků

Uveďte název nebo podobné označení a krátký popis přehledů celostátního monitorování ptáků zveřejněných během vykazovaného období, obsahující sledované druhy, hlavní výsledky atd. (pole 3.2.1), v délce textu maximálně 500 znaků. Uveďte informace o roce vydání (pole 3.2.2) a odkaz na webové stránky nebo bibliografický odkaz (pole 3.2.3). Pokud byl zveřejněn více než jeden přehled, měla by se pole 3.2.1 až 3.2.3 vyplnit opakovaně.

3.3. Národní červený seznam ohrožených druhů ptáků

Uveďte název nejnovějších národních červených seznamů ohrožených druhů ptáků (pole 3.3.1) s informací o roce vydání (pole 3.3.2) a odkaz na webové stránky nebo bibliografický odkaz (pole 3.3.3).

3.4. Další publikace celounijního významu (např. vnitrostátní přehled opatření na ochranu ohrožených druhů)

Uveďte název nebo podobné označení a krátký popis dalších publikací, které jsou významné z hlediska celé EU (např. vnitrostátní přehled opatření na ochranu ohrožených druhů) a které byly vydány během vykazovaného období nebo v nedávné době, obsahující publikované druhy, hlavní výsledky atd. (pole 3.4.1), v délce textu maximálně 500 znaků. Uveďte informace o roce vydání (pole 3.4.2) a odkaz na webové stránky nebo bibliografický odkaz (pole 3.4.3). Pokud byl zveřejněn více než jeden přehled, měla by se pole 3.4.1 až 3.4.3 vyplnit opakovaně, přičemž by se mělo uvést maximálně deset publikací.

Obecnější informace o provádění článku 10 směrnice 2009/147/ES lze uvést ve volném textovém poli „Hlavní úspěchy při provádění směrnice 2009/147/ES“ v oddíle 1.

4. NEPŮVODNÍ DRUHY PTÁKŮ (ČLÁNEK 11 SMĚRNICE 2009/147/ES)

Tento oddíl se týká povinnosti vyplývající z článku 11 směrnice 2009/147/ES, podle níž „[č]lenské státy dbají, aby vysazování druhů ptáků, jež se ve volné přírodě na evropském území členských států nevyskytují, nepříznivě neovlivnilo místní rostliny a živočichy. V této souvislosti konzultují s Komisí“.

Pokud během vykazovaného období nebylo konzultováno, rozhodnuto nebo provedeno žádné vysazení podle článku 11, tento oddíl se nevyplní.

Každý druh by měl být nahlášen takto:

4.1. Vědecký název druhu

Uveďte vědecký název druhu.

4.2. Poddruhová jednotka

V relevantních případech uveďte popis poddruhové populace.

4.3. Hlavní obsah právního rozhodnutí o vysazení

Uveďte hlavní obsah právního rozhodnutí o vysazení (volný text; maximálně 250 znaků), včetně informací o odůvodnění, počtu jedinců a době trvání veškerých povolení.

4.4. Konzultace s Komisí

Uveďte datum konzultace s Komisí.

4.5. Doplňující informace (nepovinné)

V nepovinném poli 4.5 lze uvést doplňující informace týkající se oddílu 4.

ČÁST B

FORMÁT ZPRÁVY O STAVU A TRENDECH DRUHŮ PTÁKŮ (ČLÁNEK 12 SMĚRNICE 2009/147/ES)

Druhy, které je nutno vykazovat

Taxonomie a nomenklatura

Taxonomie a nomenklatura, které by měly být použity v seznamu druhů pro účely článku 12 (dostupném na referenčním portálu), odrážejí taxonomii a nomenklaturu použité v Seznamu ptáků Evropské unie (dále též jen „Seznam ptáků EU“ (2)). Do verze Seznamu ptáků EU zveřejněné v srpnu 2015 a aktualizované v roce 2018 byly zapracovány taxonomické a nomenklaturní změny navržené v průvodci a seznamu ptáků od autorů del Hoyo & Collar vydaném v roce 2014 (3) a příslušné změny obsažené v průvodci a seznamu od stejných autorů vydaném v roce 2016. Budou prováděny taxonomické aktualizace, aby byl zachován soulad s taxonomickými odkazy, které sleduje Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN).

Obecně se požaduje, aby byly informace vykazovány především na úrovni druhu, protože to je taxonomická jednotka, na niž je odkazováno v celém znění směrnice, jakož i jednotka, která byla použita v předchozích komplexních posouzeních stavu ptáků v EU. V menšině případů jsou však požadovány zprávy o „poddruhových jednotkách“, tj. poddruzích nebo samostatných populacích, jejichž stav je obzvláštního významu a/nebo je relevantní z hlediska postupů (např. v souvislosti se zařazením poddruhů do příloh směrnice). Kompletní odůvodnění vysvětlující, které poddruhové populace by měly být vykazovány samostatně, naleznete v pokynech, jež obsahují technické pokyny k pojmům a definicím. Pro zjednodušení se ve většině případů uvedených níže používá termín „druh“, a to i v případech, kdy se vztahuje i na poddruhové jednotky.

Pravidelně se vyskytující druhy

Členské státy by měly podávat zprávy o všech „pravidelně se vyskytujících“ hnízdících druzích (i když jsou jejich populace malé nebo považované za „nepatrné“), aby bylo možné sestavit celounijní přehled o velikosti a trendu početnosti jejich populací. Druh lze považovat za pravidelně se vyskytující například tehdy, pokud se rozmnožoval ve čtyřech nebo více letech v rámci šestiletého vykazovaného období. Druhy, které se vyskytují méně pravidelně, by měly být rovněž uvedeny, pokud jejich celostátní populace v letech, kdy se v daném státě vyskytují, mohou představovat významný podíl (např. > 1 %) celkové populace v EU, nebo pokud se dříve vyskytovaly pravidelněji (viz též kapitola „Vyhynulé druhy“ níže). Podobná kritéria by se měla použít pro příslušné zimující a tažné druhy (viz níže). Pravidelně se vyskytující druhy jsou označeny kódem výskytu PRE v seznamu druhů ptáků pro účely článku 12 na referenčním portálu.

Druhy ptáků vyskytující se v období zimování a během tahu

Hlavní zimující druhy

Členské státy by dále měly podávat zprávy o některých klíčových zimujících druzích – zejména o stěhovavých vodních ptácích, jako je lovné ptactvo (kachny, husy a labutě) a brodiví ptáci (bahňáci), kteří jsou v EU v zimě výrazně hojnější a/nebo jejichž velikost a trend početnosti populace se lépe sleduje v zimě (kdy se shromažďují ve velkém počtu na relativně malém počtu míst). U těchto druhů může být posouzení stavu jejich populace v EU založeno především (nebo v některých případech dokonce zcela) na údajích o jejich zimujících populacích, a proto jsou od všech členských států, kde tyto druhy pravidelně zimují (viz též výše uvedená kapitola „Pravidelně se vyskytující druhy“), požadovány zimní zprávy. Další informace o důvodech, které vedly k určení podskupiny druhů, u nichž je předložení zimních zpráv povinné, jsou uvedeny v technických pokynech k pojmům a definicím.

Druhy, které jsou podnětem pro vyhlášení zvláště chráněné oblasti (včetně druhů uvedených v příloze I) a druhy uvedené v příloze II směrnice 2009/147/ES, které se vyskytují v období zimování a během tahu

Zimní zprávy jsou dále vyžadovány u řady dalších pravidelně zimujících druhů, jež nesplňují výše uvedená kritéria, ale jsou uvedeny v příloze I směrnice nebo jsou uvedeny/určeny členskými státy jako druhy, které jsou vzhledem ke svému výskytu v zimě podnětem pro vyhlášení zvláště chráněné oblasti v dané zemi. Ve všech těchto případech poskytují zimní zprávy důležité informace týkající se provádění směrnice na vnitrostátní úrovni, i když uváděné údaje o velikosti a trendu početnosti populace nelze vždy použít pro celkové posouzení zimující populace v EU.

Obecně se od členských států nevyžaduje, aby podávaly zprávy o velikosti nebo trendu početnosti populací druhů během jejich tahu (tj. při migraci do/z jejich hnízdišť a zimovišť), protože vnitrostátní údaje o velikosti a trendu početnosti populace je obtížné agregovat na úrovni EU bez podrobných doplňujících informací, které by umožnily interpretaci potřebnou při případném dvojím započítání.

Zprávy za období tahu jsou však vyžadovány u některých klíčových stěhovavých druhů, o nichž by jinak nebyly podány důležité informace. Patří mezi ně:

—	druhy uvedené v příloze I směrnice 2009/147/ES,

—	jiné stěhovavé druhy, jejichž výskyt během tahu je podnětem pro vyhlášení zvláště chráněné oblasti v dané zemi (4) (jak je uvedeno v seznamu druhů na referenčním portálu).

V těchto případech poskytují (zjednodušené) zprávy za období tahu důležité informace, které by jinak nebyly jinde zachyceny, například informace o velikosti migrujících populací druhů, jež jsou podnětem pro vyhlášení zvláště chráněné oblasti, nebo údaje o vnitrostátních tlacích a hrozbách pro klíčové stěhovavé druhy.

Od členských států se očekává, že budou podávat zprávy o zimujících druzích uvedených v příloze II, s výjimkou stálých (nestěhovavých) druhů, u nichž se vyžaduje pouze zpráva o hnízdění. Zjednodušené zprávy za období tahu jsou vyžadovány rovněž u tažných druhů uvedených v příloze II, které v dané zemi nezimují ani se v ní nerozmnožují.

Více informací o podávání zpráv u těchto konkrétních skupin druhů naleznete v

tabulce 2: Oddíly formátu zprávy o druzích, které se vyplňují za období rozmnožování/hnízdění, zimování a tahu pro různé kategorie druhů ptáků.

Zatoulané a příležitostné druhy

Zatoulaní nebo „náhodní“ ptáci jsou ti, kteří se zatoulali daleko mimo svůj obvyklý hnízdní, zimovací nebo migrační areál. V Seznamu ptáků EU se v kategorii A „zatoulaný“ objevuje více než 300 druhů a několik dalších se pravidelně vyskytuje v některých částech EU, ale v jiných členských státech pouze jako zatoulané druhy. Vzhledem k tomu, že výskyt zatoulaných ptáků je nepředvídatelný a pravděpodobně je do značné míry odrazem vnějších faktorů (klimatické podmínky v hlavních migračních obdobích, trendy mimo území EU atd.), jejich zařazení ve zprávách podle článku 12 se nevyžaduje. Totéž platí pro „příležitostné“ druhy, které se mohou nacházet blíže svému obvyklému areálu, ale jejichž výskyt v daném členském státě a/nebo ročním období není pravidelný nebo stabilní (viz výše uvedená kapitola „Pravidelně se vyskytující druhy“).

Nově přilétající druhy

V některých případech nemusí druh ještě pravidelně hnízdit nebo zimovat, ale je pravděpodobné – např. na základě novějších vzorců výskytu nebo podobných trendů v sousedních zemích – že se chystá usadit nebo se z něj stává pravidelný návštěvník. V těchto případech se členské státy vyzývají, aby podaly zprávu o daných druzích, a to i v případě, kdy není možné uvést podrobnosti ve všech příslušných oddílech a polích níže. U druhů uvedených v celostátním seznamu s výskytem „ARR“ – což znamená, že se v členském státu usadily během období pro krátkodobý trend – budou kontroly „QA/QC“ u některých polí zmírněny (např. pole 4.2.1 „Období pro dlouhodobý trend“). Pokud druh není ještě zahrnut v seznamu druhů pro příslušný členský stát, může být přidán při předložení národní zprávy o mechanismu podávání zpráv.

Viz též pole 4.1.3 „Velikost krátkodobého trendu“, kde jsou uvedeny pokyny ke specifické otázce vykazování velikosti trendu od počáteční velikosti populace rovné nule (tj. nově přilétající druhy).

Vyhynulé druhy

Druhy, které v dané zemi vyhynuly před rokem 1980 (tj. přibližně v době, kdy byla přijata / vstoupila v platnost směrnice 2009/147/ES), by neměly být do zprávy zařazeny, ledaže by v této zemi probíhal projekt jejich opětovného vysazení. Zprávy by však měly být poskytnuty u druhů, které se v dané zemi dříve pravidelně vyskytovaly, ale od roku 1980 zde vyhynuly (tj. druhy uvedené v celostátním seznamu s výskytem „EXBA“). To se týká i druhů, u nichž byl poslední záznam (i kdyby se jednalo o pouhého jedince) v členském státě zaznamenán po datu, kdy směrnice vstoupila v platnost; tyto druhy se dříve v členském státě vyskytovaly trvale/pravidelně.

Ve zvláštním případě bývalých hnízdících druhů, které se již pravidelně nerozmnožují, ale stále se vyskytují během období rozmnožování (např. jako nepároví jedinci), by členské státy měly tyto druhy i nadále považovat za „pravidelně se vyskytující“ (5), zejména pokud jejich status (např. zařazení do přílohy I směrnice 2009/147/ES a/nebo obecná vzácnost) znamená, že pokračující přítomnost malého počtu jedinců může být stále předmětem širšího zájmu.

Druhy, které se v dané zemi v malém počtu uhnízdily, ale trvale se zde neusídlily, a tudíž v celostátním měřítku opět vymizely, a to vše od roku 1980, by se měly považovat za příležitostné druhy a není nutno je vykazovat.

I když u druhu uvedeného jako „EXBA“ nebude vždy možné vyplnit všechny příslušné oddíly a pole, je důležité zachytit rok, kdy druh v celostátním měřítku vyhynul (nebo se přestal pravidelně vyskytovat, pokud vyhynutí nebylo jednoznačné (6)), a přibližnou velikost jeho vnitrostátní populace (a případně hnízdního areálu) přibližně v roce 1980, aby bylo možné zohlednit rozsah a rychlost jeho úbytku (podrobnější pokyny k uvedení informací o velikosti trendu u druhů, které vyhynuly během období, za něž je trend sledován, naleznete také ve vysvětlivkách k poli 4.1.3 „Velikost krátkodobého trendu“).

Nepůvodní populace

Kromě vykazování „ptáků přirozeně se vyskytujících ve volné přírodě“, jak je uvedeno v článku 1 směrnice, se požaduje také podávání zpráv o všech populacích tří převážně vysazených druhů uvedených v příloze II směrnice (Branta canadensis (7) , Meleagris gallopavo a Phasianus colchicus (8)) a o populacích volně žijících ptáků Columba livia. Podávání zpráv o jiných nepůvodních druzích (včetně druhů uvedených v kategorii C Seznamu ptáků EU (9)) je nepovinné, ale doporučuje se v případech, kdy se v členském státě nachází nepůvodní populace druhu, který se přirozeně vyskytuje jinde v EU (a je tedy v Seznamu ptáků EU uveden v kategorii A „původní“/„běžný“), nebo v případě, že druh představuje hrozbu pro původní populace/druhy (např. jedná-li se o druh uvedený v seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii (10): Oxyura jamaicensis, Alopochen aegyptiaca, Threskiornis aethiopicus, Corvus splendens, Pycnonotus cafer a Acridotheres tristis).

Tabulka 1:

Přehled druhů, které by měly být vykazovány ve zprávě, v členění podle kategorií výskytu a kódů druhů uvedených v seznamu ptáků pro účely článku 12

Kód výskytu / kód druhu (ze seznamu pro účely článku 12 na referenčním portálu)	Popis	Zařazení do zprávy
PRE	Pravidelný výskyt	Povinné
ARR	Nově přilétající	Nepovinné, ale doporučeno
EXBA	Druhy vyhynulé po roce 1980	Povinné
např.A115-X	X označuje nepůvodní subpopulaci druhu	Nepovinné, ale doporučeno. Povinné vykázání ve zprávě POUZE u druhů A044-X Branta canadensis, A115-X Phasianus colchicus, A460-X Meleagris gallopavo (nepůvodní populace) a A206-X Columba livia (volně žijící populace).

Vysvětlivky k vyplnění formátu zprávy o stavu a trendech druhů ptáků

Formát zprávy by měl být vyplněn za každý druh a za každé období spadající pod kritéria uvedená v tabulce 2. Druhy, které mají být vykazovány, jsou uvedeny v seznamu pro účely článku 12.

U některých členských států by měl být předložen samostatný formát zprávy za nižší územní jednotky, než je stát. To platí pro Azory (Portugalsko), Madeiru (Portugalsko) a Kanárské ostrovy (Španělsko). Předchozí posouzení na úrovni EU ukázala, že mnohé populace ptáků v Makaronésii mají velmi odlišný stav a trendy než populace na Pyrenejském poloostrově, a proto bylo od vykazovaného období 2008–2012 zavedeno oddělené vykazování pro jednotlivá dílčí území.

Formát zprávy o stavu a trendech druhů ptáků („zpráva o druzích“) obsahuje těchto jedenáct oddílů:

Hlášení v souvislosti s obdobím

Informace o druhu

Období

Velikost populace

Trend početnosti populace

Mapa a rozsah hnízdního rozšíření

Trend hnízdního rozšíření

Hlavní tlaky a hrozby

Ochranná opatření

Pokrytí sítě Natura 2000 (zvláště chráněných oblastí)

Hlášení na úrovni druhů/poddruhů

10)

Pokrok v činnostech souvisejících s mezinárodními akčními plány na ochranu druhů (SAP), plány péče (MP) a stručnými prohlášeními o péči (BMS)

11)

Informace týkající se druhů uvedených v příloze II směrnice 2009/147/ES

Tabulka 2:

Oddíly formátu zprávy o druzích, které se vyplňují za období rozmnožování/hnízdění, zimování a tahu pro různé kategorie druhů ptáků (včetně druhů uvedených v příloze I a II směrnice 2009/147/ES a dalších stěhovavých druhů, které jsou podnětem pro vyhlášení zvláště chráněné oblasti (ZCHO))

Příloha I a podnět pro ZCHO Rozmnožování/hnízdění (včetně stálého)

Příloha I a podnět pro ZCHO Zimování

Příloha I a podnět pro ZCHO Tah

Příloha II Rozmnožování/hnízdění (včetně stálého)

Příloha II Zimování

Příloha II Tah

Jiné hnízdění

Jiné klíčové zimování

Hlášení v souvislosti s obdobím

1.	Informace o druhu

Období

3.	Velikost populace

je-li podnětem pro ZCHO (*1)

4.	Trend početnosti populace

nepovinné

5.	Mapa a rozsah hnízdního rozšíření

–

6.	Trend hnízdního rozšíření

–

7.	Hlavní tlaky a hrozby

je-li důvodem pro ZCHO (*1)

–

8.	Ochranná opatření

je-li důvodem pro ZCHO (*1)

–

9.	Pokrytí zvláště chráněných oblastí v rámci sítě Natura 2000

je-li podnětem pro ZCHO

–

Hlášení na úrovni druhů

10.	Pokrok v plnění akčních plánů a plánů péče

je-li relevantní

11.	Informace týkající se přílohy II

jsou-li uvedeny v příloze II

–

Hlášení za období „hnízdění/rozmnožování“, „zimování“ a „tahu“ v tabulce 2 odpovídají období zvolenému v oddíle 2 formátu zprávy.

Další vysvětlení k výskytu druhů, který má být zahrnut do zprávy, naleznete výše v oddíle „Druhy, které je nutno vykazovat“.

U stálých druhů uvedených v příloze I směrnice 2009/147/ES se požaduje pouze jedna zpráva založená na údajích z období rozmnožování (zpráva o hnízdění), ale tlaky a hrozby a ochranná opatření (uváděné v oddílech 7 a 8) by se měly uvádět za celý rok, nikoli pouze ve vztahu k období rozmnožování.

U druhů uvedených v příloze I a jiných druhů uvedených ve směrnici 2009/147/ES, které jsou podnětem pro vyhlášení zvláště chráněné oblasti, jež mají v členském státě v jednotlivých obdobích rozmnožování/hnízdění, zimování a/nebo tahu odlišné populace, by měly být vypracovány samostatné zprávy za jednotlivá uvedená období, jak je uvedeno na seznamu v článku 12.

U stálých druhů uvedených v příloze II se vyžaduje pouze předložení zprávy za období rozmnožování/hnízdění.

U druhů s mezinárodními (11) akčními plány na ochranu druhů (SAP), plány péče (MP) nebo stručnými prohlášeními o péči (BMS) (jak je uvedeno v seznamu druhů na referenčním portálu) by se měl vyplnit oddíl 10.

Není sice nutné, aby veškeré údaje použité ve zprávě byly shromážděny v průběhu vykazovaného období, ale zpráva by měla poskytovat informace, které jsou pro vykazované období (např. 2019–2024) relevantní. A dále je třeba dodat, že ačkoli není pro jednotlivé přílohy a období povinné vyplnit všechny oddíly formátu zprávy, důrazně se doporučuje tak učinit v případě, že jsou tyto informace k dispozici.

Doporučuje se, aby veškeré informace uvedené formou volného textu byly napsány v anglickém jazyce, což usnadní jejich zpracování při analýze za celou EU i jejich zpřístupnění širšímu okruhu čtenářů.

1. INFORMACE O DRUHU

Oddíl 1 by měl být vyplněn pro všechny pravidelně se vyskytující druhy uvedené na referenčním portálu v seznamu ptáků pro účely článku 12.

1.1. Členský stát

Členské státy by měly použít příslušný kód země ze seznamu na referenčním portálu. Ve většině případů to bude jednoduše dvoupísmenný kód podle normy ISO 3166 přidělený vašemu členskému státu. Pro několik členských států platí samostatné vykazování za územní jednotky nižší než stát (s ohledem na stav konkrétních druhů nebo populací v odlišných zeměpisných oblastech) a v případě Azor (Portugalsko), Madeiry (Portugalsko) a Kanárských ostrovů (Španělsko) by se měl použít příslušný čtyřpísmenný kód pro nižší územní jednotku, jak je uvedeno na referenčním portálu.

1.2. Kód druhu

Členské státy by měly používat kódy druhů uvedené v seznamu druhů (a seznamu kódů) na referenčním portálu. V případě potřeby lze přidělit nové kódy. Další informace o seznamu kódů druhů a případných změnách naleznete na referenčním portálu.

1.3. Kód EURING

Členské státy by měly používat kódy EURING uvedené v seznamu druhů (a seznamu kódů) na referenčním portálu. Jedinečné kódy EURING, které jsou pro účely koordinace kroužkování evropských ptáků přiděleny téměř všem druhům ptáků (a několika poddruhům), jež jsou v Evropě původní, se široce používají (12).

1.4. Vědecký název druhu

Členské státy by měly používat vědecké názvy uvedené v seznamu druhů na referenčním portálu, který nyní z velké části odráží nomenklaturu a taxonomii přijaté v nejnovější verzi Seznamu ptáků Evropské unie (13). V malém počtu případů obsahuje položka vědeckého názvu anglický výraz „all others“, který znamená, že daná taxonomická jednotka zahrnuje všechny zbývající (původní) poddruhy, které nejsou v přílohách směrnice výslovně uvedeny (např. „ Accipiter gentilis all others“ cf. „ Accipiter gentilis arrigonii “ uvedený v příloze I směrnice 2009/147/ES). Budou prováděny taxonomické aktualizace, aby byl zachován soulad s taxonomickými odkazy, které sleduje Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN).

1.5. Poddruhová populace

Členské státy by měly v příslušných případech používat popisy poddruhů populací uvedené v seznamu druhů na referenčním portálu. V mnoha případech jsou názvy poddruhových populací spojeny se stručnými popisy, které se používají k identifikaci jednotlivých migrujících populací druhů, na něž se vztahuje Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků. V jiných případech upřesňují taxonomické nebo nomenklaturní zpracování uplatněné v seznamu nebo pomáhají rozlišit vysazené populace druhů, které jsou původní v jiných částech EU.

1.6. Alternativní vědecký název druhu (nepovinné)

Pokud se vědecký název uvedený v poli 1.4 liší od vědeckého názvu, jenž se v dané zemi běžně používá, mohou členské státy uvést alternativní název.

1.7. Obecný název (nepovinné)

Pokud si členské státy přejí uvést obecný název druhu (nebo poddruhu), který se v jejich zemi používá, mohou tak učinit zde. To by mohlo být užitečné v případě, že bude návrh zprávy rozesílán k připomínkám osobám, které nemusí být obeznámeny s vědeckým názvem, nebo při komunikaci o zprávě s veřejností.

2. OBDOBÍ

2.1. Období

Vyberte období, během něhož byla shromážděna většina vykazovaných údajů, a vyberte z možností „rozmnožování/hnízdění“, „zimování“ a „tah“.

2.2. První hlášení

Je-li druh v členském státě vykazován poprvé, měla by tato skutečnost být uvedena zde. Pole pro první hlášení lze použít v případech, kdy je druh nově vykazován nebo je vykazován v období, které dosud nebylo vykazováno. Toto pole není určeno pro případy, kdy byl aktualizován taxonomický název druhu. Některá pole ve formátu hlášení nemusejí být u druhů, jež jsou vykazovány poprvé, použitelná, např. při uvádění změny a důvodu změny provedené od posledního vykazovaného období. První hlášení lze v tomto poli označit volbou „Ano“.

2.3. Doplňující informace

Toto pole umožňuje členským státům uvést formou volného textu jakékoli informace, které považují za důležité. Je-li druh vykazován poprvé, vysvětlete proč (tj. zda se jedná o nově zaznamenaný druh, nebo jiný důvod). Jakékoli další doplňující informace v tomto oddíle jsou nepovinné.

3. VELIKOST POPULACE

3.1. Rok nebo období

Uveďte rok nebo období, ve kterém byla velikost populace naposledy stanovena: RRRR (pro rok) a RRRR–RRRR (pro období, rok–rok).

Mnohé zprávy budou obsahovat období, neboť velikost populací mnoha druhů se běžně odhaduje v průběhu projektů prováděných pro národní atlas, které obvykle sestávají z několikaleté práce v terénu. V mnoha případech bude práce v terénu přesahovat hranice aktuálního vykazovaného období. Vykazovaný rok nebo období by mělo zahrnovat skutečné období, během něhož byly údaje shromážděny.

V některých případech bude velikost populace odhadnuta na základě úplného sčítání druhů nebo soupisu, které se uskutečnily v dřívějším vykazovaném období, ale které byly aktualizovány na základě výsledků pravidelného monitorování či s využitím údajů z online systémů pro sběr dat z terénu. Uváděný rok nebo období by mělo být rokem, k němuž se vztahuje uváděný odhad velikosti populace.

3.2. Velikost populace

Členské státy by měly používat jednotky velikosti populace (pole 3.2 písm. a) „Jednotka“), které jsou pro jednotlivé kombinace druh – období uvedeny v seznamu druhů. Aby bylo možné vypočítat celkovou velikost populace každého druhu v EU, měly by všechny členské státy vykazovat vnitrostátní údaje za použití stejné jednotky velikosti populace. U převážné většiny hnízdících druhů by se počty měly uvádět v jednotkách hnízdících párů („p“), přičemž je třeba vzít v úvahu, že odhady u mnoha druhů, včetně mnoha běžných a rozšířených, jsou v praxi často založeny na počtu obsazených teritorií (např. zpívajících samců) v období rozmnožování/hnízdění. Je-li velikost hnízdní populace uváděna jako počet hnízdících párů, ale údaje jsou odvozeny z primárních údajů shromážděných v terénu s použitím jiné jednotky (např. zjevně obsazená hnízda u některých mořských ptáků), lze tyto informace uvést v poli 3.7 „Doplňující informace“.

V malé menšině případů, které se týkají druhů s neobvyklou/komplikovanou rozmnožovací biologií nebo skrytým chováním, jsou pro vykazování velikosti populace namísto párů vhodnější jiné jednotky, například hnízdící samice („bfemales“) nebo tokající samci („cmales“). Mezi tyto druhy patří někteří motáci, chřástalovití, dropovití a tetřevovití. Jednotky, které by se měly používat pro vykazování velikosti populace těchto druhů, jsou uvedeny v seznamu druhů na referenčním portálu.

Ve zprávách za období „zimování“ a „tahu“ by se velikost populace měla uvádět podle potřeby s použitím jednotek „jedinci“ („i“).

Pro vykazování hodnot velikosti populace jsou k dispozici tři pole: „b) Minimum“, „c) Maximum“ a „d) Nejlepší jednotlivá hodnota“. Počet použitých polí se bude lišit podle povahy informací o velikosti populace, které jsou pro daný druh k dispozici (viz níže), ale měl by se řídit jednou z těchto logických kombinací: b) a c), jen d), nebo b), c) a d).

Pokud neexistuje přesný odhad velikosti populace a odhady jsou k dispozici pouze jako rozpětí (tj. minimum–maximum), měly by být tyto dvě hodnoty uvedeny v polích b) a c). Členské státy se vyzývají, aby uváděly věrohodnou minimální a maximální velikost populace, a to i u druhů, o nichž mají málo poznatků, aby se minimalizovala nejistota přenášená do odhadu celkové velikosti a trendů početnosti populace EU (což zahrnuje „vážené průměrování“ podle velikostí vnitrostátních populací), ale pokud to není možné, lze přesto v poli 3.2 písm. d) uvést dolní hranici (nejlépe s doplňující poznámkou v poli 3.7, např. „Maximální velikost populace pravděpodobně nepřekročí 100 000 párů.“), přičemž v poli 3.3 „Typ odhadu“ se zvolí „minimum“.

Je-li populace velmi dobře monitorována (a často, ale ne vždy, je relativně malá), může být k dispozici jediná přesná hodnota a v takovém případě ji lze uvést v poli d). V jiných případech může být k dispozici rozmezí (minimum–maximum) a průměrná nebo „nejpravděpodobnější“ hodnota, a v takovém případě je lze uvést všechny v polích b), c) a d).

V situaci, kdy je známa pouze minimální (nebo maximální) hodnota velikosti populace (např. na základě odborného posudku), je třeba ji zadat do pole d) „Nejlepší jednotlivá hodnota“, a nikoli do polí b) „Minimum“ nebo c) „Maximum“. Vysvětlení lze uvést v poli 3.7 (Doplňující informace).

Pokud existují základní neupravené údaje a/nebo přesné odhady, měly by být na úrovni členských států uváděny bez zaokrouhlování; případné zaokrouhlení bude v případě potřeby provedeno později na úrovni EU.

Pokud druh po roce 1980 v celostátním měřítku vyhynul (tj. jeho výskyt je v celostátním seznamu uveden jako „EXBA“), měla by být v poli d) uvedena hodnota „0“ a v poli 3.7 by měl být v ideálním případě uveden také údaj o době vyhynutí (např. „ Poslední hnízdění zaznamenáno v roce 1998. “). Není-li jasné, zda druh v celostátním měřítku vyhynul, nebo se stále ještě vyskytuje ve velmi malém počtu, lze v poli b) zadat hodnotu „0“ a v poli c) uvést např. hodnotu „1“.

3.3. Typ odhadu

Vyberte nejvhodnější popis typu odhadu velikosti populace uvedeného v poli 3.2. Pokud byly vyplněny hodnoty ve všech polích 3.2 písm. b), c) a d), vyberte kategorii, která údaje nejlépe vystihuje (často je to „víceletý průměr“ nebo „95% interval spolehlivosti“). Další podrobnosti o možnostech jsou uvedeny níže:

—

nejlepší odhad – nejlepší dostupný jednotlivý údaj (včetně případů, kdy je k dispozici pouze maximální hodnota velikosti populace) nebo interval odvozený například ze sčítání populace, souboru údajů z lokalit, odhadu založeného na hustotě populace a údajích o rozšíření nebo odborném posudku, u něhož však nebyly vypočteny 95% meze spolehlivosti. Zda nejlepší odhad vychází z údajů z monitorování, extrapolace nebo odborného posudku, lze uvést v poli 3.4,

—	víceletý průměr – průměrná hodnota (a interval, tj. nejhorší a nejlepší roční odhad), pokud byla velikost populace odhadnuta za několik let během vykazovaného období (jak je uvedeno v poli 3.1),

—	95% interval spolehlivosti – odhady odvozené z výběrových průzkumů nebo modelu, pro něž lze vypočítat 95% meze spolehlivosti (jak je uvedeno v polích 3.2 písm. b) a 3.2 písm. c)) pro nejlepší jednotlivou hodnotu (uvedenou v poli 3.2 písm. d)),

—

minimum – v případech, kdy není k dispozici dostatek údajů, na jejichž základě by bylo možné poskytnout byť jen volně ohraničený odhad, ale kdy je známo, že velikost populace je vyšší než určitá hodnota, nebo kdy uváděné intervalové odhady vycházejí z výběrového průzkumu nebo monitorovacího projektu, ale pravděpodobně podhodnocují skutečnou velikost populace.

Pokud jsou uvedeny hodnoty ohraničující interval (pole 3.2 písm. b) „Minimum“ a 3.2 písm. c) „Maximum“) a zároveň jednotlivá hodnota (pole 3.2 písm. d) „Nejlepší jednotlivá hodnota“), mělo by pole 3.3 „Typ odhadu“ odpovídat nejpřesnějšímu odhadu. Tato skutečnost by měla být uvedena v poli 3.7 „Doplňující informace“.

3.4. Použitá metoda

Toto pole slouží k upřesnění metodiky použité pro odhad velikosti populace v poli 3.2. Vyberte jednu z těchto kategorií:

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad (např. z výběrových průzkumů většiny známého rozšíření);

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů (např. z výběrových průzkumů v malé části areálu rozšíření, s použitím modelů založených na údajích o hustotě/početnosti a rozšíření, nebo ze stávajícího odhadu aktualizovaného pomocí údajů o trendech);

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů;

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje.

Pokud jsou uvedeny hodnoty ohraničující interval (pole 3.2 písm. b) „Minimum“ a 3.2 písm. c) „Maximum“) a zároveň jednotlivá hodnota (pole 3.2 písm. d) „Nejlepší jednotlivá hodnota“), měla by použitá metoda odpovídat nejpřesnějšímu odhadu. Tato skutečnost by měla být uvedena v poli 3.7 „Doplňující informace“.

3.5. Zdroje

Aby byla k údajům vykázaným v polích 3.1 až 3.4 výše vytvořena nezbytná auditní stopa, uveďte podrobnosti o klíčových odkazech nebo jiných zdrojích informací použitých k vyplnění těchto polí. Mezi tyto zdroje mohou patřit například publikované články, nepublikované údaje uložené v databázích, webové stránky a odborné pracovní skupiny. Je žádoucí poskytnout dostatek informací, aby každý, kdo zprávu přezkoumává (nebo ji bude za šest či dvanáct let aktualizovat), byl schopen porozumět, odkud údaje uvedené ve zprávě pocházejí.

3.6. Změna a důvod změny (od předchozí zprávy)

Toto pole se používá k uvedení informace, zda od předchozího vykazovaného období došlo ke změně velikosti vykazované populace, a pokud ano, pak i k popisu povahy této změny.

Pokud došlo ke změně, uveďte, která z následujících možností b) až f) platí (je možné odpovědět „Ano“ na více než jednu z těchto možností) (14):

a)	ne, nedošlo k žádné změně

b)	ano, v důsledku skutečné změny

c)	ano, díky lepším znalostem nebo přesnějším údajům

d)	ano, z důvodu použití jiné metody (15) (včetně taxonomické změny)

e)	ano, ale povaha změny není známa

f)	ano, z jiných důvodů

Nakonec je třeba uvést, zda příčinou jednotlivých rozdílů je především (vyberte jednu možnost):

a)	skutečná změna

b)	lepší znalosti nebo přesnější údaje

c)	použití jiné metody

d)	neznámá příčina

e)	jiné důvody

Pokud si členský stát přeje uvést další informace, může tak učinit v poli 3.7 „Doplňující informace“. Je-li zaškrtnuto políčko „ano, z jiných důvodů“, je třeba jej dále upřesnit v poli „Doplňující informace“. Toto pole by se mělo používat pouze ve velmi omezených případech.

3.7. Doplňující informace (nepovinné)

Toto nepovinné pole lze použít k uvedení doplňujících informací ve formě volného textu, které se týkají údajů poskytnutých pro posouzení velikosti populace v polích 3.1 až 3.6, jako jsou podrobnosti o všech konverzních faktorech použitých k přepočtu terénních odhadů velikosti populace na hnízdící páry (viz text vztahující se k poli 3.2) nebo jiné důvody pro změnu (pole 3.6). Například pokud členský stát v důsledku změny metod vykazuje stejnou velikost populace jako v předchozí zprávě, přestože došlo ke skutečné změně, lze zde tuto skutečnost rovněž uvést.

4. TREND POČETNOSTI POPULACE

4.1. Krátkodobý trend (posledních dvanáct let)

Pole 4.1.1 až 4.1.5 slouží k poskytnutí informací o krátkodobém trendu ve velikosti populace, který vychází z dvanáctiletého období.

4.1.1. Období pro krátkodobý trend

Období pro krátkodobé trendy je dvanáct let (což odpovídá přibližně dvěma cyklům podávání zpráv). U zpráv za období 2019–2024 to znamená, že se jedná o období 2013–2024 nebo o období, které se mu co nejvíce blíží. Je povolena určitá flexibilita, takže ačkoli by se trendy v ideálním případě vykazovaly za období 2013–2024, budou akceptovány například údaje z let 2010–2021, pokud se k průzkumům učiněným v těchto letech vztahují nejlepší dostupné údaje nebo pokud by díky použití dřívějšího konečného bodu časového rozmezí mohla být vnitrostátní zpráva podle článku 12 předložena bez prodlení. Je však třeba vzít na vědomí, že vzhledem k tomu, že k odhadu celkového trendu na úrovni EU je nutno vnitrostátní trendy sloučit, budou všechny vykázané trendy, které nebudou vycházet z „ideálního“ období pro daný trend, podle potřeby extrapolovány nebo „ořezány“ (více informací naleznete v technických pokynech k pojmům a definicím). U nově přilétajících druhů by se trendy měly v ideálním případě vykazovat s počátečním rokem, který je shodný s rokem, kdy se druh v daném státě poprvé uhnízdil/vyskytl; např. pokud byl druh poprvé pozorován jako hnízdící v roce 2018, pak by v případě vykazovaného období 2019–2024 bylo období pro krátkodobý trend 2018–2024.

4.1.2. Směr krátkodobého trendu

Uveďte, zda trend početnosti populace v období uvedeném v poli 4.1.1 byl (lze vybrat pouze jednu možnost):

stabilní

kolísavý

rostoucí

klesající

nejistý

neznámý

Rozlišení „stabilních“ trendů od mírně „rostoucích“ nebo „klesajících“ bude záviset na povaze informací, které jsou pro daný druh k dispozici jako podklad pro stanovení těchto trendů. Jsou-li k dispozici statisticky spolehlivé údaje z monitorování, mělo by být možné rozlišit (a tedy i vykázat) relativně mírný – ale statisticky významný – nárůst nebo pokles (např. pokud se 95% intervaly spolehlivosti změny nepřekrývají s nulou). Na druhou stranu, je-li přiřazení kategorie směru trendu založeno na méně spolehlivých údajích (nebo na odborném posudku), měla by se pro rozlišení „stabilního“ trendu od „rostoucího“ nebo „klesajícího“ trendu použít určitá prahová hodnota (celková změna o 10 % za období trendu). V obou případech se členským státům doporučuje, aby v poli 4.3 „Doplňující informace“ uvedly příslušné vysvětlující/dodatečné informace (např. „Krátkodobý trend za období 2013–2024 vycházející z údajů získaných na základě celostátního společného programu monitorování ptáků činil –0,4 % (s 95% intervalem spolehlivosti: = –1,1 % a +0,4 % za rok), takže změna za celé období činila –4 % (95% interval spolehlivosti: –11 % a +4 %), a proto je zařazen do kategorie „stabilní“.“). Další pokyny naleznete v technických pokynech k pojmům a definicím.

Kategorie „kolísavý“ se vztahuje na druhy, jejichž průměrná úroveň populace se během období trendu výrazně nezměnila, ale které se vyznačují velkými meziročními výkyvy v početnosti, někdy o jeden až dva řády. Mezi druhy, které obvykle vykazují takovou dynamiku, patří boreální a arktické hnízdící druhy, jako jsou některé sovy a křivky, jejichž početnost je úzce spojena s dostupností potravy, která se vyznačuje cyklickými vrcholy a poklesy, ale tato kategorie se může vztahovat i na druhy, které jsou zvláště ovlivněny nepříznivými nebo proměnlivými klimatickými podmínkami. Členské státy se žádají, aby omezily používání této kategorie na druhy, které vykazují meziroční nárůst/pokles populace o ≥ 50 %. To se týká mimo jiné druhů, o nichž se celkově soudí, že hnízdí nebo zimují „pravidelně“ (např. spíše častěji), ale přesto se nemusejí vyskytovat každým rokem.

Kategorie „nejistý“ by měla být použita v případech, kdy je k dispozici určité množství údajů z monitorování, ale tyto údaje nejsou dostatečné pro spolehlivé rozlišení mezi dvěma nebo více směry trendu, např. mezi kolísavým nebo klesajícím. To může být způsobeno malým výběrem pro pozorování a/nebo tím, že programy monitorování byly zavedeny teprve relativně nedávno. Další podrobnosti, např. o dostupných údajích a/nebo odborném posudku odvozujícím pravděpodobný „skutečný“ trend, lze uvést v poli 4.3 „Doplňující informace“. Trendy získané z vnitrostátních programů monitorování běžných druhů ptáků, které jsou například v programu TRIM (16) zařazeny do kategorie „nejisté“, by měly být vykazovány s použitím této kategorie (nikoliv „kolísavý“). Další pokyny naleznete v technických pokynech k pojmům a definicím.

Kategorie trendu „neznámý“ by se měla používat pouze v případech, kdy nejsou k dispozici žádné informace o vnitrostátním trendu druhu – ať už kvantitativní, nebo kvalitativní. Nicméně i v těchto případech budou mít vnitrostátní odborníci často představu o pravděpodobnějších scénářích vývoje – nebo alespoň o pravděpodobných „hranicích“ případného nárůstu nebo poklesu – a jakýkoli takový údaj (17) může být při posuzování stavu populace na úrovni EU stále velmi užitečný.

Další pokyny týkající se trendů početnosti populace jsou uvedeny v technických pokynech k pojmům a definicím.

4.1.3. Velikost krátkodobého trendu

Pokud je v poli 4.1.2 vybráno „rostoucí“, „klesající“ nebo „nejistý“, uveďte celkovou procentuální změnu velikosti populace za období trendu uvedené v poli 4.1.1.

Vyberte z těchto možností:

Minimum

Maximum

Nejlepší jednotlivá hodnota

—	Je-li pro vyjádření velikosti k dispozici pouze interval (např. 20–30 %), měly by být tyto dvě hodnoty uvedeny v polích „a) „Minimum“ a „b) Maximum“.

—	Je-li k dispozici přesný údaj (např. 27 %), měl by být uveden v poli „c) Nejlepší jednotlivá hodnota“.

—	Je-li k dispozici průměrný nebo „nejpravděpodobnější“ trend spolu s 95% mezemi spolehlivosti, lze všechny tyto tři hodnoty uvést v bodech c), a) a b).

—	V situaci, kdy je známa pouze minimální (nebo maximální) hodnota (např. na základě odborného posudku), je třeba ji zadat do pole „Nejlepší jednotlivá hodnota“, a nikoli do polí „a) Minimum“ nebo „b) Maximum“.

—

U všech velikostí, které vykazují negativní trend, by se měly uvádět záporné hodnoty velikosti (tj. měly by obsahovat znaménko „–“), a to včetně případů, kdy je směr již označen jako „klesající“. Ovšem aby se předešlo zbytečnému zadávání údajů, u pozitivních trendů není nutné uvádět znaménko „+“ (tj. velikost trendu „15“ se považuje za +15 %). V případě negativních trendů upozorňujeme, že pole „Minimum“ a „Maximum“ se matematicky vztahují k minimálním a maximálním hodnotám (nikoli k minimálním a maximálním poklesům).

Ve zvláštním případě druhů, které se během období trendu uhnízdily nebo usadily (např. druhy, které jsou v celostátním seznamu druhů uvedeny jako nově přilétající („ARR“)), by se velikost nárůstu populace měla vypočítat na základě velikosti populace v počátečním roce (18). Například je-li vykazováno období 2019–2024 a druh se poprvé uhnízdil (jeden pár) v roce 2018, ale hnízdní populace v roce 2024 činí osm párů, mělo by být v poli 4.1.1 uvedeno „2018–2024“, v poli 4.1.2 by mělo být vybráno „rostoucí“ a v poli 4.1.3 písm. c) by mělo být uvedeno „700“ (tj. procentuální nárůst z jednoho na osm). V ideálním případě by měla být v poli 4.3 „Doplňující informace“ uvedena také doplňující poznámka potvrzující rok uhnízdění a počáteční velikost populace (např. „Druh se poprvé uhnízdil (jeden pár) v roce 2018.“).

Naproti tomu u druhů, které během období trendu v dané zemi vyhynuly, neposkytuje pouhé uvedení poklesu o 100 % všechny informace potřebné k posouzení relativního významu poklesu (jedná-li se např. o poklesy na nulu z počátečních velikostí populací 1 nebo 100, oba představují poklesy o 100 %). V příkladu druhu, který měl v roce 2014 hnízdní populaci 10 párů, ale v roce 2021 jako hnízdící druh vyhynul, se do pole 4.1.1 uvede „2014–2021“, v poli 4.1.2 se vybere „klesající“, v poli 4.1.3 písm. c) se uvede „–100“ a do pole 4.3 „Doplňující informace“ by se měla přidat doplňující poznámka uvádějící velikost populace v roce 2014 (např. „ Druh poklesl z deseti hnízdících párů v roce 2014 do stavu vyhynutí hnízdícího druhu v roce 2021. “).

Ačkoli u trendů vykazovaných jako „stabilní“ nebo „kolísavý“ (19) není velikost trendu povinná, lze ji rovněž uvést v poli 4.1.3. Veškeré další relevantní vysvětlující/doplňující informace, jako například intervaly spolehlivosti „stabilních“ trendů nebo další podrobnosti o kolísání, lze uvést v poli 4.3 „Doplňující informace“.

4.1.4. Krátkodobý trend – použitá metoda

Vyberte jednu z těchto kategorií:

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad (např. porovnání dvou odhadů velikosti populace pocházejících z úplných sčítání nebo specializovaný monitoring populace s dobrou statistickou silou);

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů (např. trendy odvozené z údajů získaných pouze z relativně malého vzorku populace, nebo založené na nedostatečném vzorku, nebo trendy extrapolované z některých jiných měření);

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů;

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje.

Vybrat lze pouze jednu kategorii; pokud byly údaje shromážděny z různých zdrojů, vyberte kategorii pro nejdůležitější zdroj údajů.

Pole „Použitá metoda“ se vztahuje jak na směr krátkodobého trendu (pole 4.1.2), tak na velikost trendu (4.1.3), protože tato dvě pole jsou součástí jednoho hodnocení a měla by se zde zohlednit obě.

4.1.5. Zdroje

Aby byla k údajům vykázaným v polích 4.1.1 až 4.1.4 výše vytvořena nezbytná auditní stopa, uveďte podrobnosti o klíčových odkazech nebo jiných zdrojích informací použitých k vyplnění těchto polí. Mezi tyto zdroje mohou patřit například publikované články, nepublikované údaje uložené v databázích, webové stránky a odborné pracovní skupiny. Je žádoucí poskytnout dostatek informací, aby každý, kdo zprávu přezkoumává (nebo ji bude za šest či dvanáct let aktualizovat), byl schopen porozumět, odkud údaje uvedené ve zprávě pocházejí.

4.2. Dlouhodobý trend (přibližně od roku 1980)

4.2.1. Období pro dlouhodobý trend

Ideálním obdobím pro vykazování dlouhodobých trendů je období přibližně od roku 1980 (kdy byla směrnice 2009/147/ES přijata, resp. kdy vstoupila v platnost) do přibližně posledního roku vykazovaného období. Existuje zde však určitá flexibilita, a proto pokud členský stát provedl vnitrostátní sčítání populace (například) v letech 1980, 1995, 2015 a 2020, měl by se pro vykazované období 2019–2024 uvést trend za období 1980–2020. U druhů, které se usadily po roce 1980, by se v ideálním případě měly trendy vykazovat s počátečním rokem, kdy se druh poprvé uhnízdil/objevil, např. pokud byl druh poprvé pozorován jako hnízdící v roce 2000, pak by období pro dlouhodobý trend začínalo rokem 2000. U nově přilétajících druhů by počáteční datum spadalo do posledních dvou vykazovaných období (tj. u vykazovaného období 2019–2024 by spadalo do období mezi lety 2013 až 2024, viz též text k poli 4.1.1).

Členským státům, které nemají k dispozici údaje z programu monitorování populací před rokem 2000, se doporučuje, aby čerpaly z jiných potenciálních zdrojů informací o trendech, jako jsou dvě vydání publikace Birds in Europe (Ptáci v Evropě) (20), která uvádí pásmové odhady trendů početnosti národních populací (plus podpůrné odkazy) pro většinu druhů za období 1970–1990 a 1990–2000.

4.2.2. Směr dlouhodobého trendu

Viz pole 4.1.2 výše týkající se směru krátkodobého trendu.

Je-li přiřazení kategorie směru trendu založeno na méně spolehlivých údajích (nebo na odborném posudku), měla by se pro rozlišení „stabilního“ trendu od „rostoucího“ nebo „klesajícího“ trendu použít určitá prahová hodnota (celková změna o 20 % za období dlouhodobého trendu) (v poli 4.1.2 se pro krátkodobý trend používá prahová hodnota 10 %).

Další pokyny týkající se trendů početnosti populace jsou uvedeny v technických pokynech k pojmům a definicím.

4.2.3. Velikost dlouhodobého trendu

Viz pole 4.1.3 výše týkající se velikosti krátkodobého trendu.

4.2.4. Dlouhodobý trend – použitá metoda

Viz pole 4.1.4 výše týkající se metody použité pro krátkodobý trend.

4.2.5. Zdroje

Viz pole 4.1.5 výše.

4.3. Doplňující informace (nepovinné)

Tento oddíl lze použít k uvedení doplňujících informací ve formě volného textu, které se vztahují k údajům poskytnutým pro posouzení trendů početnosti populace v polích 4.1 a 4.2 (viz text k předchozím polím obsahující příklady).

5. MAPA A ROZSAH HNÍZDNÍHO ROZŠÍŘENÍ

Pro většinu členských států EU již existují národní atlasy hnízdících ptáků a v roce 2020 byl zveřejněn nový Evropský atlas hnízdících ptáků (European Breeding Bird Atlas, neboli „EBBA2“) (21). Naproti tomu jen málo zemí vydalo národní atlasy zimních ptáků a mnoho druhů ptáků se v zimě beztak mnohem více přesunuje. Proto nejsou požadovány žádné údaje o zimním rozšíření.

5.1. Citlivé druhy

Některé druhy jsou obzvláště zranitelné z důvodu pronásledování, nezákonného zabíjení nebo sběru, a proto by mohly čelit skutečně zvýšenému riziku pro jejich ochranu nebo péči o ně, pokud by byly zveřejněny podrobné informace o jejich rozšíření. V menšině případů mohou členské státy zastávat názor, že určitý druh může být vystaven riziku, je-li zveřejněno jeho rozšíření v požadovaném standardním měřítku sítě 10 × 10 km (viz pole 5.3). Pokud jsou informace o rozšíření, jež jsou vykazovány v souladu se specifikacemi v poli 5.3, považovány za „citlivé“, lze to uvést zaškrtnutím „Ano“ v tomto poli.

Je-li druh označen jako „citlivý“, Komise a agentura EEA jeho rozšíření nezveřejní (například umístěním této informace ve veřejně dostupné databázi nebo na internetových stránkách).

5.2. Rok nebo období

Zadejte rok (např. 2021) nebo období (např. 2019–2023), kdy bylo hnízdní rozšíření naposledy určeno. Mnohé zprávy budou obsahovat období, neboť rozšíření mnoha druhů se běžně mapuje v průběhu projektů prováděných pro národní atlas, které obvykle sestávají z několikaleté práce v terénu. Vykazovaný rok nebo období by mělo zahrnovat skutečné období, během něhož byly údaje shromážděny.

Pokud neexistují aktuální informace z atlasu, členské státy se vyzývají, aby uvedly aktuálnější údaje, a to tak, že přemapují vnitrostátní rozšíření pomocí jiných údajů, jako jsou výsledky každoročních programů monitorování, údaje získané z internetu a z vnitrostátních nebo regionálních průzkumů. V takových případech se mapa rozšíření vypracuje na základě údajů z předchozího vykazovaného období nebo s využitím starších údajů o rozšíření, které byly aktualizovány na základě výsledků pravidelného monitorování, nebo s využitím údajů z on-line systémů pro sběr dat. Rok nebo období uvedené ve zprávě by měly být rokem nebo obdobím, k němuž se vztahuje vykazované rozšíření.

5.3. Mapa hnízdního rozšíření

Předložte mapu rozšíření spolu s příslušnými metadaty (projekce, datum, měřítko). Standardem jsou buňky souřadnicové sítě systému ETRS89 o rozměrech 10 × 10 km v projekci LAEA (EPSG:3035) (22). Soubor údajů o rozšíření je tvořen buňkami sítě o rozteči 10 km, kde je zaznamenáno nebo je pravděpodobné hnízdění (viz pokyny níže pro mapování rozšíření druhu); použití atributových údajů k vyznačení přítomnosti nebo nepřítomnosti druhu v buňce sítě není povoleno. Období, za které byly údaje o rozšíření shromážděny, by mělo být součástí metadat podle pokynů infrastruktury INSPIRE (23). Technické specifikace map rozšíření jsou uvedeny na referenčním portálu.

Členské státy nebo malá území, jako jsou Kanárské ostrovy, Madeira nebo Azory, mohou používat mapy se souřadnicovou sítí 1 × 1 km. Tyto údaje budou pro vizualizaci na evropské úrovni agregovány do sítě 10 × 10 km.

Souřadnicové sítě pro jednotlivé členské státy jsou k dispozici ke stažení na referenčním portálu.

Mapa by měla v jednotlivých buňkách sítě zobrazovat hnízdní výskyt (tj. přítomnost či nepřítomnost) druhu. Obecně by měly být zahrnuty pouze ty buňky sítě, kde je hnízdní výskyt „potvrzený“, „pravděpodobný“ nebo „možný"; definice hnízdních kategorií a kódů jsou uvedeny v tabulce 2 v „Metodice“ nového Evropského atlasu hnízdících ptáků (24). V případech, kdy je známo, že pokrytí průzkumem a dostupnost údajů jsou nedostatečné, mohou být na základě odborných znalostí nebo modelování zahrnuty i buňky, u nichž se předpokládá, že se v nich hnízdící populace (zejména běžných druhů) nacházejí. V těchto případech lze v poli 5.8 „Doplňující informace“ uvést další informace týkající se spolehlivosti údajů.

5.4. Rozsah hnízdního rozšíření

Uveďte celkovou plochu současného rozšíření v členském státě v km2. Ve většině případů se jedná o počet obsazených čtverců 10 × 10 km vynásobený 100. Plochu rozšíření by měly představovat buňky souřadnicové sítě (10 × 10 km nebo 1 × 1 km), které se nacházejí zcela nebo částečně v rámci členského státu (tj. buňky protnuté hranicemi členského státu by měly být započítány celé).

U druhů, jejichž výskyt je omezen jen na určité místo, je možné uvést plochu rozšíření s jemnějším rozlišením; například u druhů omezených na jednu lokalitu je areálem rozšíření plocha lokality, kde se druh vyskytuje, což může být i několik hektarů.

5.5. Použitá metoda

Toto pole slouží k upřesnění metodiky použité pro výpočet rozsahu hnízdního rozšíření v poli 5.4. Vyberte jednu z těchto kategorií:

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje

Pokud byly údaje shromážděny z různých zdrojů, vyberte kategorii pro nejdůležitější zdroj údajů.

Volba „d) nedostatečné nebo žádné dostupné údaje“ by měla být v poli „Použitá metoda“ zvolena v případech, kdy mapa rozšíření (získaná komplexním mapováním, modelováním či extrapolací nebo výjimečně odbornou interpretací), z níž vychází odhadovaná plocha rozšíření, pokrývá méně než 75 % předpokládaného skutečného rozšíření druhu a k vyplnění této mezery v odhadu plochy rozšíření nebyly použity žádné další údaje (tj. výsledná mapa je ve srovnání s předpokládaným rozšířením druhu neúplná, a proto je plocha rozšíření podhodnocena).

5.6. Doplňkové mapy (nepovinné)

Toto pole je určeno pro případy, kdy si členský stát přeje předložit další mapu odlišnou od standardní mapy předkládané v rámci pole 5.3. Upozorňujeme, že toto pole je nepovinné a nenahrazuje potřebu uvést mapu v poli 5.3.

Zde lze vykázat mapy s jiným rozlišením než 10 × 10 km nebo s jinými souřadnicovými sítěmi, než je síť ETRS89 LAEA (EPSG:3035).

5.7. Zdroje

Aby byla k údajům vykázaným v polích 5.1 až 5.6 výše vytvořena nezbytná auditní stopa, uveďte podrobnosti o klíčových odkazech nebo jiných zdrojích informací použitých k vyplnění těchto polí. Mezi tyto zdroje mohou patřit například publikované články, nepublikované údaje uložené v databázích, webové stránky a odborné pracovní skupiny. Je žádoucí poskytnout dostatek informací, aby každý, kdo zprávu přezkoumává (nebo ji bude za šest či dvanáct let aktualizovat), byl schopen porozumět, odkud údaje uvedené ve zprávě pocházejí.

5.8. Doplňující informace (nepovinné)

Tento oddíl lze použít k uvedení doplňujících informací ve formě volného textu (maximálně 500 znaků), které se vztahují k údajům v polích 5.1 až 5.7 poskytnutým pro posouzení hnízdního rozšíření.

6. TREND HNÍZDNÍHO ROZŠÍŘENÍ

6.1. Krátkodobý trend (posledních 12 let)

Pole 6.1.1 až 6.1.5 slouží k poskytnutí informací o krátkodobých trendech v hnízdním rozšíření vycházejících z dvanáctiletého období. Pokud údaje pro krátkodobý trend chybí nebo nejsou známy, obvykle se doporučuje využít odborný posudek nebo jiné zdroje údajů, např. v případě, kdy novější studie specifické pro daný druh poskytují náhled na nedávné trendy, nebo v případě velmi vzácných/lokálně se vyskytujících hnízdících druhů, kdy znalost bývalých/existujících hnízdišť umožňuje jednoduché srovnání (např. v roce 2013 bylo zaznamenáno hnízdění na třech lokalitách a na stejných třech lokalitách se vyskytovalo ještě v roce 2024 nebo okolo roku 2024, takže krátkodobý trend rozšíření je v podstatě stabilní), lze směr trendu odborně posoudit na základě těchto informací.

6.1.1. Období pro krátkodobý trend

Období pro krátkodobé trendy je dvanáct let (dva cykly podávání zpráv). U zpráv za období 2019–2024 to znamená, že se jedná o období 2013–2024 nebo o období, které se mu co nejvíce blíží. Je povolena určitá flexibilita, takže ačkoli by se trendy v ideálním případě vykazovaly za období 2013–2024, budou akceptovány i jiné údaje uváděné za jiné, ale srovnatelné časové období (např. 2009–2023), pokud se nejlepší dostupné údaje vztahují k průzkumům provedeným v těchto letech. U nově přilétajících druhů, by se v ideálním případě měly trendy vykazovat s počátečním rokem, kdy se druh poprvé uhnízdil, např. pokud byl druh poprvé pozorován jako hnízdící v roce 2018, pak by období pro krátkodobý trend pro vykazované období 2019–2024 bylo 2018–2024. Použité období uveďte v tomto poli.

6.1.2. Směr krátkodobého trendu

Uveďte, zda trend rozšíření v období uvedeném v poli 4.1.1 byl (lze vybrat pouze jednu možnost):

stabilní

kolísavý

rostoucí

klesající

nejistý

neznámý

Další pokyny k interpretaci a použití těchto kategorií směru trendu jsou uvedeny v textu k poli 4.1.2 Směr krátkodobého trendu v populaci. Do kategorie „kolísavý“ bude pravděpodobně spadat menší množství trendů rozšíření, než je tomu u trendů početnosti populace, ale přesto může být vhodná například v případech, kdy je vnitrostátní rozšíření (pravidelně se vyskytujícího) druhu silně ovlivněno sezónními podmínkami na jiných místech (např. vysychání oblíbených mokřadních lokalit dále na jih).

6.1.3. Velikost krátkodobého trendu

Pokud je v poli 6.1.2 vybráno „rostoucí“, „klesající“ nebo „nejistý“, uveďte celkovou procentuální změnu rozsahu rozšíření za období trendu uvedené v poli 6.1.1.

Vyberte z těchto možností:

Minimum

Maximum

Nejlepší jednotlivá hodnota

—	Je-li k dispozici pouze interval (např. 20–30 %), měly by být tyto dvě hodnoty uvedeny v polích „a) „Minimum“ a „b) Maximum“.

—	Je-li k dispozici přesný údaj (např. 27 %), měl by být uveden v poli „c) Nejlepší jednotlivá hodnota“.

—	Je-li k dispozici průměrný nebo „nejpravděpodobnější“ trend spolu s 95% mezemi spolehlivosti, lze všechny tyto tři hodnoty uvést v bodech c), a) a b).

—

V situaci, kdy je známa pouze minimální (nebo maximální) hodnota (např. na základě odborného posudku), je třeba ji zadat do pole „Nejlepší jednotlivá hodnota“, a nikoli do polí „a) Minimum“ nebo „b) Maximum“. U všech velikostí, které vykazují negativní trend, by se měly uvádět záporné hodnoty velikosti (tj. měly by obsahovat znaménko „–“), a to včetně případů, kdy je směr již označen jako „klesající“. Ovšem aby se předešlo zbytečnému zadávání údajů, u pozitivních trendů není nutné uvádět znaménko „+“ (tj. velikost trendu „15“ se považuje za +15 %). V případě negativních trendů upozorňujeme, že pole „Minimum“ a „Maximum“ se matematicky vztahují k minimálním a maximálním hodnotám (nikoli k minimálním a maximálním poklesům).

U „stabilního“ nebo „kolísavého“ trendu lze rovněž uvést velikost trendu, je-li k dispozici.

Viz související text k poli 4.1.3 Krátkodobý trend – velikost populace, kde jsou uvedeny konkrétní případy druhů, které se během období trendu v dané zemi buď usadily, nebo zde vyhynuly.

6.1.4. Krátkodobý trend – použitá metoda

Toto pole slouží k upřesnění metodiky použité pro výpočet velikosti krátkodobého trendu. Vyberte jednu z těchto kategorií:

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad (např. porovnání dvou map rozšíření založených na přesných údajích o rozšíření nebo specializovaný monitoring rozšíření druhu s dobrou statistickou silou);

založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů (např. trendy odvozené z údajů o výskytu shromážděných pro jiné účely nebo z údajů shromážděných pouze z části zeměpisného areálu rozšíření stanoviště nebo trendy založené na měření některých jiných prediktorů rozšíření stanoviště, jako jsou změny krajinného pokryvu);

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů;

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje.

6.1.5. Zdroje

Aby byla k údajům vykázaným v polích 6.1.1 až 6.1.4 výše vytvořena nezbytná auditní stopa, uveďte podrobnosti o klíčových odkazech nebo jiných zdrojích informací použitých k vyplnění těchto polí. Mezi tyto zdroje mohou patřit například publikované články, nepublikované údaje uložené v databázích, webové stránky a odborné pracovní skupiny. Je žádoucí poskytnout dostatek informací, aby každý, kdo zprávu přezkoumává (nebo ji bude za šest či dvanáct let aktualizovat), byl schopen porozumět, odkud údaje uvedené ve zprávě pocházejí.

6.2. Dlouhodobý trend (přibližně od roku 1980)

6.2.1. Období pro dlouhodobý trend

Ideálním obdobím pro vykazování dlouhodobých trendů je období přibližně od roku 1980 (kdy byla směrnice o ptácích přijata, resp. kdy vstoupila v platnost) do přibližně posledního roku vykazovaného období. Existuje zde však určitá flexibilita, a proto pokud členský stát provedl vnitrostátní průzkumy pro národní atlas (například) v letech 1980, 1995, 2015 a 2020, měl by se pro vykazované období 2019–2024 uvést trend za období 1980–2020.

U druhů, které se usadily po roce 1980, by se v ideálním případě měly trendy vykazovat s počátečním rokem, kdy se druh poprvé uhnízdil; např. pokud byl druh poprvé pozorován jako hnízdící v roce 2000, pak by období pro dlouhodobý trend začínalo rokem 2000. U nově přilétajících druhů by počáteční datum spadalo do posledních dvou vykazovaných období (tj. u vykazovaného období 2019–2024 by spadalo do období mezi lety 2013 až 2024, viz též text k poli 6.1.1).

Členské státy, které nemají k dispozici údaje o trendech rozšíření před rokem 2000, mohou čerpat z původního atlasu EBCC (25) nebo z atlasu Birds in Europe (26), který uvádí pásmové odhady trendů rozšíření jednotlivých druhů v jednotlivých zemích v letech 1970 až 1990.

6.2.2. Směr dlouhodobého trendu

Viz pole 6.1.2 výše týkající se směru krátkodobého trendu.

6.2.3. Velikost dlouhodobého trendu

Viz pole 6.1.3 týkající se velikosti krátkodobého trendu.

6.2.4. Dlouhodobý trend – použitá metoda

Viz pole 6.1.4 týkající se metody použité pro krátkodobý trend.

6.2.5. Zdroje

Viz pole 6.1.5.

6.3. Doplňující informace (nepovinné)

Tento oddíl lze použít k uvedení doplňujících informací ve formě volného textu (maximálně 500 znaků), které se vztahují k údajům v polích 6.1 a 6.2 poskytnutým pro posouzení trendů hnízdního rozšíření. Členský stát může například chtít vykázat informace o geografických změnách v rozšíření (krátkodobých nebo dlouhodobých) nebo o fragmentaci rozšíření, i když nejsou vykazovány žádné změny v celkovém rozsahu rozšíření.

7. HLAVNÍ TLAKY A HROZBY

Tento oddíl je určen k zachycení informací o hlavních faktorech, které způsobují úbytek jednotlivých druhů, snižují jejich početnost nebo omezují jejich areály rozšíření. Měl by se vyplnit pro všechny pravidelně se vyskytující druhy (uvedené v seznamu ptáků pro účely článku 12) spadající do těchto skupin:

—	druhy uvedené v příloze I směrnice 2009/147/ES,

—	hnízdící a zimující druhy uvedené v příloze II směrnice 2009/147/ES,

—	všechny ostatní stěhovavé druhy, které jsou podnětem pro vyhlášení zvláště chráněné oblasti v dané zemi.

Členské státy se vyzývají, aby poskytly tyto informace o všech zbývajících druzích, o nichž jsou informace k dispozici.

Další informace týkající se podávání zpráv za jednotlivá období hnízdění, zimování nebo tahu druhů uvedených v příloze I směrnice 2009/147/ES a dalších druhů, které jsou podnětem pro vyhlášení zvláště chráněné oblasti, naleznete v

tabulce 2: Oddíly formátu zprávy o druzích, které se vyplňují za období rozmnožování/hnízdění, zimování a tahu pro různé kategorie druhů ptáků.

Tlaky působí v aktuálním vykazovaném období a mají dopad na dlouhodobou životaschopnost druhu nebo jeho stanoviště; hrozby jsou budoucí/předvídatelné dopady (během následujících dvou vykazovaných období), které mohou ovlivnit dlouhodobou životaschopnost druhu a/nebo jeho stanoviště (viz tabulka 3). Hrozby nejsou uváděny samostatně; je pochopitelné, že tlak, který je vykazován s časovým určením „probíhá a pravděpodobně bude probíhat i v budoucnu“, je jak tlakem, tak hrozbou, zatímco tlak s časovým určením „pouze v budoucnu“ je pouze hrozbou. Hrozby by měly představovat ty problémy, které jsou považovány za přiměřeně pravděpodobné (např. na základě aktuálních hlášených tlaků nebo předvídatelných rozvojových projektů). Definice tlaků a hrozeb je uvedena v tabulce 3 níže.

Tabulka č. 3:

Definice tlaku a hrozby (v souvislosti s podáváním zpráv podle článku 12)

	Období působení / definice	Časový rámec
Tlak	Působí nyní a/nebo během (části nebo celého) aktuálního vykazovaného období.	Aktuální šestileté vykazované období.
Hrozba	Faktory, jejichž působení se očekává v budoucnu po skončení aktuálního vykazovaného období.	Budoucí dvě vykazovaná období, tj. během dvanácti let následujících po konci aktuálního vykazovaného období.

7.1. Charakterizace tlaků

Uveďte seznam tlaků: vyjmenujte maximálně dvacet tlaků. Seznam tlaků je k dispozici na referenčním portálu.

Pro každý taxon ptáků:

a)	vyberte maximálně dvacet položek pro tlaky s použitím kódu na druhé úrovni hierarchicky sestaveného seznamu. Seznam tlaků a hrozeb je k dispozici na referenčním portálu;

pro každý tlak uveďte časové vymezení, což je časový rámec, ve kterém tlak působí.

Časové vymezení
v minulosti, ale nyní je díky opatřením pozastaven	Týká se vykázání tlaků, které byly v určitém okamžiku aktuálního vykazovaného období pozastaveny. Je-li vybrána tato kategorie, není třeba vyplňovat pole pro rozsah a vliv.
probíhá	Týká se vykázání tlaků, které probíhají ve vykazovaném období, tj. není prokázáno, že by byly pozastaveny z důvodu opatření.
probíhá a pravděpodobně bude probíhat i v budoucnu	Týká se vykázání jak tlaků, tak hrozeb. Je-li vybrána tato kategorie, není třeba vyplňovat pole pro rozsah a vliv u té části záznamu, která se týká hrozby, ale pouze pro tu část, která se týká tlaku.
pouze v budoucnu	Týká se vykázání hrozeb. Je-li vybrána tato kategorie, není třeba vyplňovat pole pro rozsah a vliv.

u každého z nich uveďte podíl populace, na kterou tlak působí (rozsah) – „celá > 90 %“, „většina 50–90 %“ nebo „menšina < 50 %“.

Rozsah (podíl zasažené populace)* (* vyplňuje se pouze, je-li vybráno časové vymezení „probíhá“ nebo „probíhá a pravděpodobně bude probíhat i v budoucnu“. I když druhá z těchto kategorií zahrnuje také hrozby, vykazování „rozsahu“ a „vlivu“ se týká pouze tlaků.)
celá > 90 %	tlakem je zasaženo více než 90 % populace vykazované v daném členském státě
většina 50–90 %	tlakem je zasaženo 50 až 90 % populace vykazované v daném členském státě
menšina < 50 %	tlakem je zasaženo méně než 50 % populace vykazované v daném členském státě

označte vliv na populaci nebo stanoviště druhu – „velký vliv“, „střední vliv“ nebo „malý vliv“. Vliv udává, do jaké míry tlak ovlivňuje úbytek populace nebo stanoviště druhu.

Vliv (na populaci nebo stanoviště druhu)* (* vyplňuje se pouze, je-li vybráno časové vymezení „probíhá“ nebo „probíhá a pravděpodobně bude probíhat i v budoucnu“. I když druhá z těchto kategorií zahrnuje také hrozby, vykazování „rozsahu“ a „vlivu“ se týká pouze tlaků.)
velký vliv	Uvedený tlak je velmi významným faktorem, který přispívá k úbytku populace nebo stanoviště druhu. Jedná se o významný přímý nebo bezprostřední vliv na populaci.
střední vliv	Uvedený tlak přispívá k úbytku populace nebo stanoviště druhu, ale nejedná se o tlak s velkým nebo malým vlivem. Má středně silný přímý/bezprostřední nebo nepřímý vliv na populaci.
malý vliv	Uvedený tlak přispívá k úbytku populace nebo stanoviště druhu, i když není hlavním faktorem a působí v kombinaci s jinými tlaky a/nebo faktory.

uveďte místo, kde tlak primárně působí. Měla by být vybrána pouze jedna možnost.

Místo* (* vyberte možnost odpovídající místu, kde tlak primárně působí)
v rámci členského státu	Vybírá se u tlaků, které působí uvnitř členského státu, nebo které působí uvnitř i vně členského státu, ale na vnitrostátní populaci ptáků mají přibližně stejný dopad
jinde v EU	Pokud tlak působí především jinde v EU (ale může působit i uvnitř členského státu)
mimo EU	Pokud je známo, že tlak působí převážně mimo členské státy EU
v EU i mimo ni	Pokud tlak působí v členských státech EU i mimo ně
neznámé	Místo, kde tlak působí, není známo

Celkový dopad tlaku, zachycený v polích s časovým vymezením, rozsahem a vlivem, by měl odrážet vliv tlaku na trendy druhu.

Jsou-li mezi tlaky vybrány invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii, je povinné uvést názvy těchto druhů v poli f). Pro tyto druhy bude k dispozici rozbalovací seznam. Seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii naleznete na referenčním portálu pro článek 12. Pokud se tlak týká kategorie „ostatní invazní nepůvodní druhy – jiné než druhy s významným dopadem na Unii“, je uvedení názvů těchto druhů v poli g) nepovinné. Vyberte z databáze EASIN (viz referenční portál pro článek 12). V obou případech lze vybrat více druhů.

Pokud si členský stát přeje uvést přesnější informace o povaze určitého tlaku, může je uvést v poli 7.4 „Doplňující informace“.

Podrobnější pokyny k vykazování tlaků/hrozeb jsou uvedeny v pokynech a v poznámkách k seznamu tlaků a hrozeb, který je k dispozici na referenčním portálu.

7.2. Použité metody (nepovinné)

Nepovinné pole „Použité metody“ slouží k poskytnutí obecných informací pro vykazování tlaků a není vyžadováno pro konkrétní tlaky. Pokud se pro konkrétní tlak používá určitá metodika, lze tyto informace uvést v poli 7.4 „Doplňující informace“.

Vyberte jednu z těchto kategorií:

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad;

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů;

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů;

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje.

Vybrat lze pouze jednu kategorii; pokud byly údaje shromážděny z různých zdrojů, vyberte kategorii pro nejdůležitější zdroj údajů.

7.3. Zdroje informací (nepovinné)

Aby byla k údajům vykázaným v poli 7.1 výše vytvořena nezbytná auditní stopa, může členský stát uvést podrobnosti o klíčových odkazech nebo jiných zdrojích, které jsou podkladem pro informace o vykazovaných tlacích. Mezi tyto zdroje mohou patřit například publikované články, nepublikované údaje uložené v databázích, webové stránky a odborné pracovní skupiny. Pokud byl v poli uveden odborný posudek 7.2, lze jej dále rozvést v tomto poli. Je žádoucí poskytnout dostatek informací, aby každý, kdo zprávu přezkoumává (nebo ji bude za šest či dvanáct let aktualizovat), byl schopen porozumět, odkud údaje uvedené ve zprávě pocházejí.

7.4. Doplňující informace (nepovinné)

Pokud si členský stát přeje uvést další informace o určitých tlacích (např. odhady roční úmrtnosti způsobené určitým tlakem, např. nezákonným zabíjením) nebo metodiku, lze je uvést v tomto poli.

8. OCHRANNÁ OPATŘENÍ

Členské státy se žádají, aby popsaly nejdůležitější ochranná opatření přijatá pro druhy, u nichž jsou tyto informace vyžadovány (viz

tabulka 2: Oddíly formátu zprávy o druzích, které se vyplňují za období rozmnožování/hnízdění, zimování a tahu pro různé kategorie druhů ptáků). Členské státy se rovněž vyzývají, aby tyto informace poskytly i pro všechny zbývající druhy, pokud jsou k dispozici.

8.1. Stav opatření

Vyberte, zda jsou opatření nezbytná či nikoliv. Pokud je odpověď „Ano“, pokračujte výběrem z těchto možností (lze vybrat pouze jednu možnost):

a)	opatření jsou stanovena, ale žádné z nich zatím nebylo přijato;

b)	je potřeba opatření, ale nelze je stanovit;

c)	byla přijata část stanovených opatření;

d)	byla přijata většina stanovených opatření, příp. všechna stanovená opatření.

8.2. Rozsah přijatých opatření

Pokud byla přijata část stanovených opatření (volba 8.1 písm. c)) nebo byla přijata většina stanovených opatření, příp. všechna stanovená opatření (volba 8.1 písm. d)), uveďte rozsah těchto opatření, tj. podíl populace, na kterou mají dopad:

< 50 %

50–90 %

> 90 %

Posouzení by mělo být provedeno v obecné rovině.

8.3. Hlavní účel přijatých opatření

Uveďte hlavní účel přijatých opatření. Tato část by měla být vyplněna pouze v případě, že byla přijata ochranná opatření (tzn. když pole 8.1 písm. c) „byla přijata část stanovených opatření“ nebo pole 8.1 písm. d) „byla přijata většina stanovených opatření, příp. všechna stanovená opatření“ má příznak „Ano“). Lze určit několik účelů:

a)	zachování současného rozšíření, populace a/nebo stanoviště druhu;

b)	zvětšení současného rozšíření druhu;

c)	zvětšení velikosti populace a/nebo zlepšení dynamiky populace (zvýšení úspěšnosti reprodukce, snížení úmrtnosti, zlepšení věkové/pohlavní struktury);

d)	obnova stanoviště druhu.

Uveďte, zda hlavním účelem přijatých opatření je (lze vybrat pouze jednu možnost):

—	zachování současného stavu;

—	zvětšení rozšíření;

—	zvýšení velikosti nebo zlepšení stavu populace;

—	obnova stanoviště.

Smyslem tohoto pole není popsat účinek opatření, ale spíše zamýšlený cíl provedených opatření. Odpověď je dále rozvedena v poli 8.5 níže.

8.4. Umístění opatření

Uveďte, kde se opatření většinou provádějí. Tato část by měla být vyplněna pouze v případě, že byla přijata ochranná opatření (tzn. když pole 8.1 písm. c) „byla přijata část stanovených opatření“ nebo pole 8.1 písm. d) „byla přijata většina stanovených opatření, příp. všechna stanovená opatření“ má příznak „Ano“) – (lze vybrat pouze jednu možnost):

a)	pouze v rámci sítě Natura 2000;

b)	v rámci sítě Natura 2000 i mimo ni;

c)	pouze mimo síť Natura 2000.

Toto pole by mělo zachycovat, kde je hlavní těžiště ochranných opatření. Zvolte proto možnost a), pokud se veškerá ochranná opatření nebo jejich převážná většina omezují na síť Natura 2000, možnost b), pokud je zhruba stejná snaha provádět opatření v rámci sítě Natura 2000 i mimo ni, a možnost c), pokud jsou všechna opatření nebo jejich převážná většina prováděny mimo síť Natura 2000.

8.5. Odezva na opatření

Uveďte odhad, kdy začnou nebo mají začít opatření, která mají neutralizovat tlak a přinést pozitivní účinky (s ohledem na hlavní účel opatření uvedený v poli 8.3). Vyberte jednu z možností:

a)	krátkodobá odezva (v rámci aktuálního vykazovaného období, např. 2019–2024);

b)	střednědobá odezva (během následujících dvou vykazovaných období, např. 2025–2036);

c)	dlouhodobá odezva (např. po roce 2036).

8.6. Seznam hlavních ochranných opatření

Vyjmenujte maximálně dvacet ochranných opatření. Členské státy by měly použít kódy uvedené na referenčním portálu.

Podrobnější pokyny k používání ochranných opatření jsou uvedeny v technických pokynech k pojmům a definicím a v poznámkách k seznamu ochranných opatření, který je k dispozici na referenčním portálu.

8.7. Doplňující informace (nepovinné)

Zde lze uvést další informace, které pomohou porozumět informacím o ochranných opatřeních.

9. POKRYTÍ SÍTĚ NATURA 2000 (ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH OBLASTÍ)

Tento oddíl je určen k zachycení informací o pokrytí sítě Natura 2000 (zvláště chráněných oblastí) u jednotlivých druhů. Podle článku 4 směrnice jsou členské státy povinny označit nejvhodnější území pro určité druhy jako zvláště chráněné oblasti. Aby bylo možné posoudit rozsah pokrytí sítě zvláště chráněných oblastí pro příslušné jednotlivé druhy na úrovni EU, měly by členské státy vykázat velikost (a krátkodobý trend) populace, která se vyskytuje v rámci jejich vnitrostátní sítě zvláště chráněných oblastí.

Tento oddíl by měl být vyplněn pouze v případě druhů uvedených v příloze I směrnice 2009/147/ES a dalších stěhovavých druhů, které jsou v dané zemi podnětem k vyhlášení zvláště chráněné oblasti, jak je uvedeno v seznamu druhů na referenčním portálu.

tabulce 2: Oddíly formátu zprávy o druzích, které se vyplňují za období rozmnožování/hnízdění, zimování a tahu pro různé kategorie druhů ptáků.

Viz základní informace v technických pokynech k pojmům a definicím.

9.1. Velikost populace v rámci sítě Natura 2000 (sítě zvláště chráněných oblastí)

Uveďte odhad celkové velikosti populace, která se nachází v celé vnitrostátní síti zvláště chráněných oblastí ve stejném roce nebo období, jak je uvedeno v poli 3.1. Podrobnosti o tom, jak vyplnit pole a), b), c) a/nebo d) naleznete výše ve vysvětlivkách k poli 3.2 Velikost populace.

Aby se předešlo nadhodnoceným číslům, může být nutné, aby členské státy u některých zimujících druhů, které se častěji přesunují, upravily celkovou velikost populace v rámci sítě Natura 2000 směrem dolů, čímž se zohlední významné přesuny jedinců mezi zvláště chráněnými oblastmi, jak tomu může být například u různých druhů hus, které zimují v severozápadní Evropě.

9.2. Typ odhadu

Vyberte jednu z těchto možností:

—

—	víceletý průměr – průměrná hodnota (a interval), pokud byla velikost populace odhadnuta za několik let během sledovaného období,

—	95% interval spolehlivosti – odhady odvozené z výběrových průzkumů nebo modelu, pro něž lze vypočítat 95% meze spolehlivosti (jak je uvedeno v polích 9.1 písm. b) a 9.1 písm. c)),

—

minimum – v případech, kdy není k dispozici dostatek údajů, na jejichž základě by bylo možné poskytnout byť jen volně ohraničený odhad velikosti populace, ale kdy je známo, že velikost populace je vyšší než určitá hodnota, nebo kdy uváděný interval vychází z výběrového průzkumu nebo monitorovacího projektu, ale pravděpodobně podhodnocuje skutečnou velikost populace.

Postupujte podle stejných pokynů jako u pole 3.3 „Typ odhadu“ pro velikost populace.

9.3. Velikost populace v rámci sítě – použitá metoda

Vyberte jednu z těchto možností (obdoba pole 3.4 „Použitá metoda“):

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad;

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů;

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů;

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje.

Postupujte podle stejných pokynů jako u pole 3.4 „Použitá metoda“ pro velikost populace.

9.4. Krátkodobý trend velikosti populace v rámci sítě – směr

Stejně jako v poli 4.1.2 „Směr krátkodobého trendu“ uveďte, zda byl trend početnosti populace v síti zvláště chráněných oblastí v období krátkodobého trendu (jak je uvedeno v poli 4.1.1) (lze vybrat pouze jednu možnost):

stabilní

kolísavý

rostoucí

klesající

nejistý

neznámý

Další pokyny k interpretaci a použití těchto kategorií směru trendu jsou uvedeny v popisu k poli 4.1.2 „Směr krátkodobého trendu“.

9.5. Krátkodobý trend velikosti populace v rámci sítě – použitá metoda

Vyberte, která z následujících možností nejlépe vystihuje metodu použitou k posouzení směru krátkodobého trendu (podle pole 4.1.4 „Krátkodobý trend – použitá metoda“):

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad;

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů;

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů;

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje.

Vybrat lze pouze jednu kategorii; pokud byly údaje shromážděny z různých zdrojů, vyberte kategorii pro nejdůležitější zdroj údajů.

Postupujte podle stejných pokynů jako u pole 4.1.4 „Krátkodobý trend – použitá metoda“.

9.6. Doplňující informace (nepovinné)

Tento oddíl lze použít k uvedení doplňujících informací ve formě volného textu (maximálně 500 znaků), které se vztahují k údajům v polích 9.1 až 9.5.

Níže uvedené informace pro oddíl 10 „Pokrok v činnostech souvisejících s mezinárodními akčními plány na ochranu druhů (SAP), plány péče (MP) a stručnými prohlášeními o péči (BMS)“ a oddíl 11 „Informace týkající se druhů uvedených v příloze II“ je třeba uvést pro každý taxon za všechna příslušná období.

10. POKROK V ČINNOSTECH SOUVISEJÍCÍCH S MEZINÁRODNÍMI AKČNÍMI PLÁNY NA OCHRANU DRUHŮ (SAP), PLÁNY PÉČE (MP) A STRUČNÝMI PROHLÁŠENÍMI O PÉČI (BMS)

Tento oddíl má zachytit informace o činnostech členských států týkajících se nejohroženějších druhů ptáků v EU, pro které byly vypracovány mezinárodní (nebo mnohostranné (27)) akční plány na ochranu druhů nebo stručná prohlášení o péči, a zaměřených rovněž na soubor lovných druhů, které jsou v EU považovány za druhy ve špatném stavu a pro které byly vypracovány plány péče (28). Mezi vykazované informace patří i činnosti vykonané v rámci plánů přijatých jinými mezinárodními organizacemi, jichž je EU signatářem, jako je Bernská úmluva (29), Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA) (30) a Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) (31).

Od 90. let 20. století byly na ochranu mnoha těchto druhů vynaloženy značné prostředky EU (např. prostřednictvím projektů programu LIFE), a proto se členské státy žádají, aby shrnuly, co učinily na vnitrostátní úrovni pro provádění těchto plánů a zlepšení stavu příslušných druhů. Seznam příslušných taxonů s uvedením typu plánu je k dispozici na referenčním portálu. Tento oddíl se vyplňuje na úrovni druhu nebo poddruhu.

10.1. Typ mezinárodního plánu

Použijte typ mezinárodního plánu (akční plán na ochranu druhů (SAP), plán péče (MP) nebo stručné prohlášení o péči (BMS)) uvedený na referenčním portálu v seznamu taxonů spolu s mezinárodními/mnohostrannými plány.

10.2. Byl přijat vnitrostátní plán spojený s mezinárodním akčním plánem na ochranu druhů (SAP) / plánem péče (MP) / stručným prohlášením o péči (BMS)?

Vyberte „Ano“ nebo „Ne“. V případě odpovědi „Ano“ uveďte odkaz na webové stránky (a/nebo bibliografický odkaz) na vnitrostátní plán v poli 10.5 „Zdroje dalších informací“ níže. Pole 10.3 a 10.4 se vyplňují bez ohledu na to, zda je zde vybráno „Ano“ nebo „Ne“.

10.3. Posouzení účinnosti akčních plánů na ochranu druhů (SAP) u celosvětově ohrožených druhů

Toto pole slouží k poskytnutí informací o vnitrostátním stavu druhu (z hlediska velikosti populace a areálu/rozšíření) ve vztahu k cílům stanoveným v akčních plánech na ochranu druhů (SAP) / stručných prohlášeních o péči (BMS). Seznam druhů se SAP a BMS, pro které je třeba toto pole vyplnit, je uveden na referenčním portálu v seznamu taxonů spolu s mezinárodními/mnohostrannými plány (32). Podrobnější seznam včetně cílů, které je třeba při posuzování u jednotlivých druhů zohlednit, je uveden na referenčním portálu.

Některé plány uvádějí různé krátkodobé a dlouhodobé cíle. Například pro druh Clanga clanga (= Aquila clanga) jsou v akčním plánu uvedeny tyto cíle týkající se buď rozšíření, nebo velikosti populace:

a)	„v krátkodobém horizontu zastavit pokles velikosti populace a ochránit všechna stávající hřadoviště, hnízdiště a zimoviště“;

b)	„v dlouhodobém horizontu zajistit rozšíření a početnost evropské populace orla volavého a obnovit jeho areál rozšíření na úroveň z roku 1920“.

Pokud bylo dosaženo krátkodobého cíle (např. stabilizace velikosti populace) nebo došlo k pokroku v plnění cíle, měla by být vybrána možnost „a) směřuje k dosažení cílů/úkolů plánu“.

Některé plány obsahují cíle, které nejsou přímo vyjádřeny jako zvýšení/stabilizace populace nebo areálu rozšíření, ale například snížení úmrtnosti způsobené určitými tlaky nebo ochrana/obnova určitých klíčových lokalit. Účinnost plánu by měla být posuzována s ohledem na dopad těchto opatření na velikost/rozšíření populace. Například pokud bylo obnoveno několik klíčových lokalit druhu (krátkodobý cíl byl splněn) při současném dlouhodobém cíli stabilizovat populaci druhu, ale velikost populace stále klesá (s nezměněnou mírou), měla by být vybrána možnost „b) zůstává beze změny“.

Vyberte jednu z těchto možností:

a)	směřuje k dosažení cílů/úkolů plánu;

b)	zůstává beze změny;

c)	nadále se zhoršuje a vzdaluje se od cílů/úkolů plánu.

10.4. Posouzení účinnosti plánů péče (MP) u lovných druhů, které nemají status ochrany

Toto pole je určeno pro lovné druhy, které nemají status ochrany. Slouží k poskytování informací o jejich stavu (z hlediska velikosti populace a rozšíření) na vnitrostátní úrovni ve vztahu k cílům stanoveným v plánech péče. Seznam druhů s plány péče (MP), pro které je třeba toto pole vyplnit, je uveden na referenčním portálu v seznamu taxonů spolu s mezinárodními/mnohostrannými plány (33). Podrobnější seznam včetně cílů, které je třeba při posuzování u jednotlivých druhů zohlednit, je uveden na referenčním portálu.

Vyberte jednu z těchto možností (postupujte podle stejných pokynů jako u pole 10.3):

a)	zlepšuje se;

b)	zůstává beze změny;

c)	nadále se zhoršuje.

10.5. Zdroje dalších informací

V tomto poli by členské státy měly uvést odkazy na příslušné webové stránky, internetové a/nebo bibliografické odkazy na příslušné publikace (např. vnitrostátní plán), kontaktní údaje odpovědných organizací atd.

11. INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE DRUHŮ UVEDENÝCH V PŘÍLOZE II (ČLÁNEK 7 SMĚRNICE 2009/147/ES)

Tento oddíl se vyplňuje na úrovni druhu nebo poddruhu.

11.1. Je tento druh v daném státě loven?

Ne všechny druhy uvedené v příloze II směrnice 2009/147/ES jsou loveny ve všech (příslušných) členských státech. Zde uveďte, zda je daný druh ve vaší zemi (34) skutečně loven. V případě odpovědi „Ano“ vyplňte níže uvedená pole 11.2 až 11.4.

Toto pole uvádí, zda je druh v praxi loven na vnitrostátní úrovni. Například pokud není druh klasifikován jako lovný podle vnitrostátních/regionálních právních předpisů (takže jej nelze lovit) nebo pokud existuje trvalý zákaz (u lovných druhů), měla by odpověď znít „Ne“. Další informace lze uvést v poli 11.4 „Doplňující informace“.

11.2. Množství úlovků

Uveďte celostátní statistiky úlovků (v počtu jedinců) za rok nebo za loveckou sezónu, a to za šest let vykazovaného období: v poli 11.2 písm. a) uveďte jednotku (jedinci) a pokračujte vyplněním pole 11.2 písm. b), je-li to relevantní (tj. lovecká sezóna, nepovinné), a 11.2 písm. c) s uvedením informací za loveckou sezónu nebo za rok (pokud se lovecká sezóna nepoužívá). Pro vykazované období 2019–2024 je první loveckou sezónou 2018/2019 (začíná na podzim 2018 a končí na jaře 2019); šestá sezóna je 2023/2024. Je-li známa přesná hodnota, uveďte ji do polí „minimum“ i „maximum“. Je-li k dispozici pouze minimální hodnota, měla by se uvést pouze do pole „Min.“, je-li k dispozici pouze maximální hodnota, měla by se uvést pouze do pole „Max.“. K dispozici je také možnost „neznámé“.

V případech, kdy jsou statistické údaje o úlovcích k dispozici pouze pro skupinu druhů bez spolehlivého členění na jednotlivé druhy, je potřeba odhadnout podíl každého druhu (např. 50–90 % úlovků připadajících na dominantní druh a 0–5 % připadajících na ostatní druhy) a uvést jej jako hodnoty „Min.“ a „Max.“ v poli 11.2. V poli 11.4 „Doplňující informace“ by mělo být uvedeno příslušné vysvětlení (např. „Statistika úlovků (min–max) byla získána pro skupinu druhů ([druh 1], [druh 2], [druh x]), ale více než 90 % se pravděpodobně týká druhů v této zprávě“). „Použitá metoda“ (pole 11.3) by měla odrážet skutečnost, že uvedená čísla jsou ve skutečnosti přibližná, a měla by tedy být vybrána jedna z možností „b)“ nebo „c)“.

11.3. Množství úlovků – použitá metoda

Vyberte, která z následujících možností nejlépe vystihuje metodu použitou k uvedení statistik lovu:

a)	úplný průzkum nebo statisticky spolehlivý odhad;

b)	založená především na extrapolaci z omezeného množství údajů;

c)	založená především na odborném posudku při velmi omezeném množství údajů;

d)	nedostatečné nebo žádné dostupné údaje.

11.4. Doplňující informace (nepovinné)

Uveďte odkazy na webové stránky nebo bibliografické odkazy na klíčové zdroje informací použité k vyplnění polí v oddíle 11, včetně podrobností o všech vnitrostátních zprávách nebo online databázích. Lze zde rovněž uvést jakékoli další informace týkající se statistik úlovků, například informace týkající se validačních kontrol kvality a přesnosti údajů, nebo jsou-li shromažďovány další demografické údaje (např. prostřednictvím průzkumů křídel (wing survey)). Mohou se uvést i jakékoli nedávné změny v metodách průzkumu nebo informačních nástrojích.

Odkazy

BirdLife International (2004), Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status. BirdLife International (BirdLife Conservation Series No. 12), Cambridge, Spojené království.

del Hoyo, J. & Collar, N. J. (2014), HBW and BirdLife International Illustrated Checklist of the Birds of the World. Volume 1: Non-passerines. Lynx Edicions, Barcelona.

Hagemeijer, E. J. M. & Blair, M., eds. (1997), The EBCC Atlas of European Breeding Birds: their distribution and abundance. T & A D Poyser, Londýn.

Sokos, C. & Birtsas, P. (2014), The last indigenous black-necked pheasant population in Europe. G@lliformed 8: 13–22.

Tucker, G. M. & Heath, M. F. (1994), Birds in Europe: their conservation status. BirdLife International (BirdLife Conservation Series No. 3), Cambridge, Spojené království.

(1) http://ec.europa.eu/environment/nature/invasivealien/index_en.htm

(2) Viz http://ec.europa.eu/environment/nature/conservation/wildbirds/eu_species/index_en.htm.

(3) del Hoyo, J. & Collar, N. J. (2014), HBW and BirdLife International Illustrated Checklist of the Birds of the World. Volume 1: Non-passerines. Lynx Edicions, Barcelona.

(4) Podle ustanovení čl. 4 odst. 2.

(5) Měly by se uvést i další podrobnosti, např. v poli 3.7 „Doplňující informace“ lze uvést informaci: „Od roku 2008 není druh potvrzen jako hnízdící, ale v období rozmnožování jsou stále pravidelně zaznamenáváni jeden nebo dva nepároví jedinci“.

(6) Mnohé případy vyhynutí druhu v jednotlivých zemích budou vyžadovat určitý stupeň odborného posouzení či interpretace, protože je často těžší potvrdit nepřítomnost druhu než jeho přítomnost.

(7) Volně žijící jedinci druhu Branta canadensis (z Grónska nebo Severní Ameriky) se mohou v EU vyskytovat také jako zatoulaní ptáci, ale ve výše uvedené kategorii je pozornost zaměřena na vysazené populace.

(8) Ačkoli některé zdroje naznačují, že všechny populace druhu Phasianus colchicus na západ od Kavkazu jsou výsledkem vysazování (některé možná již 1300 let př. n. l.; viz Hagemeijer & Blair, 1997), jiní tvrdí, že zbývající populace v Řecku a bývalá populace v Bulharsku je, resp. byla skutečně původní (např. Sokos & Birtsas, 2014).

(9) Viz http://ec.europa.eu/environment/nature/conservation/wildbirds/eu_species/index_en.htm.

(10) Viz https://ec.europa.eu/environment/nature/invasivealien/list/index_en.htm.

(*1) * plus nepovinné u tažných druhů, které nejsou podnětem pro vyhlášení ZCHO a jsou uvedeny v příloze II.

(11) Nebo alespoň „mnohostrannými“ (několik plánů SAP a BMS se týká taxonů, které jsou endemické v jediné zemi).

(12) https://euring.org/data-and-codes/euring-codes

(13) http://ec.europa.eu/environment/nature/conservation/wildbirds/eu_species/index_en.htm

(14) Je běžným jevem, že vzácný druh přitahuje zvýšenou pozornost. V důsledku toho po něm pátrá a nachází jej více lidí, což vede k revizi odhadu velikosti populace, který se pak často výrazně navyšuje. Nicméně na základě analýz údajů z lokalit se spolehlivými historickými trendy může být přesto zřejmé, že druh ve skutečnosti ubývá. V takovém případě by měla být vybrána možnost „lepší znalosti nebo přesnější údaje“ uvedená výše. Pole 3.7 „Doplňující informace“ umožňuje členskému státu uvést další podrobnosti o tom, proč se odhad velikosti populace zvýšil, i když je v oddíle 3 uveden pokles velikosti populace.

(15) Do kategorie „jiná metoda“ spadá mimo jiné zpřesněná interpretace nebo oprava chyb v interpretaci podkladových údajů.

(16) Trends and Indices for Monitoring data (freeware): využívají jej mnohé programy monitorování běžných druhů ptáků k analýze údajů z vnitrostátních průzkumů (viz https://pecbms.info/methods/software/).

(17) Například poznámka v poli 4.3 „Doplňující informace“, která by mohla znít: „O krátkodobém trendu nejsou k dispozici spolehlivé informace, ale nepředpokládá se, že by v průběhu ideálního období trendu tento trend vzrostl nebo poklesl o více než 30 %.“

(18) Abyste se vyhnuli problému výpočtu procenta ze základní hodnoty nula.

(19) Všechny tyto trendy jsou při odhadu trendu na úrovni EU považovány za celkově beze změny.

(20) Tucker, G. M. & Heath, M. F. (1994), Birds in Europe: their conservation status. BirdLife International (BirdLife Conservation Series No. 3), Cambridge, Spojené království.

BirdLife International (2004), Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status. BirdLife International (BirdLife Conservation Series No. 12), Cambridge, Spojené království.

(21) https://ebba2.info/

(22) Evropský terestrický referenční systém 1989; Lambertova azimutální plochojevná projekce s parametry: zeměpisná šířka počátečního bodu 52°N, zeměpisná délka počátečního bodu 10°E, posun severních souřadnic 3 210 000,0 m, posun východních souřadnic 4 321 000,0 m (na základě EPSG 3035). Počáteční bod souřadnicové sítě se počítá z 0mN 0mE projekce: http://www.eionet.europa.eu/gis.

(23) Pro období 2019–2024 budou další podrobnosti pro sladění s infrastrukturou INSPIRE uvedeny v příslušné příručce pro poskytování prostorových dat.

(24) https://ebba2.info/about/methodology/

(25) Hagemeijer, E. J. M. & Blair, M., eds. (1997), The EBCC Atlas of European Breeding Birds: their distribution and abundance. T & A D Poyser, Londýn.

(26) Tucker, G. M. & Heath, M. F. (1994), Birds in Europe: their conservation status. BirdLife International (BirdLife Conservation Series No. 3), Cambridge, Spojené království.

(27) V několika případech se SAP/BMS týká druhu nebo poddruhu, který je endemický v jediné zemi.

(28) Informace k akčním plánům na ochranu druhů a stručným prohlášením o péči naleznete na internetové adrese http://ec.europa.eu/environment/nature/conservation/wildbirds/action_plans/index_en.htm a informace k plánům péče naleznete na internetové adrese http://ec.europa.eu/environment/nature/conservation/wildbirds/hunting/managt_plans_en.htm.

(29) https://www.coe.int/en/web/bern-convention/

(30) https://www.unep-aewa.org/en

(31) https://www.cms.int

(32) V seznamu taxonů s mezinárodními nebo mnohostrannými plány (včetně BMS) jsou některé z uvedených druhů (např. Falco naumanni) v současnosti hodnoceny jako celosvětově neohrožené, ale v době, kdy byl vypracován návrh plánu, byly považovány za ohrožené nebo u nich byly problémy s ochranou, jež vyžadovaly koordinovanou akci.

(33) Některé z uvedených druhů mají nyní v rámci EU status „chráněný“ (např. Netta rufina), ale v minulosti byly na úrovni EU nebo v zeměpisném měřítku plánu (např. smluvní strany dohody AEWA) považovány za nechráněné nebo u nich byly problémy s ochranou, jež vyžadovaly koordinovanou akci.

(34) Případně v nižší územní jednotce než stát.

29.3.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 91/66

ROZHODNUTÍ REGIONÁLNÍHO ŘÍDÍCÍHO VÝBORU DOPRAVNÍHO SPOLEČENSTVÍ č. 2021/05

o revizi přílohy I Smlouvy o založení Dopravního společenství [2023/697]

REGIONÁLNÍ ŘÍDÍCÍ VÝBOR DOPRAVNÍHO SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Dopravního společenství, a zejména na čl. 20 odst. 3 písm. a) uvedené smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 20 odst. 3 písm. a) Smlouvy o založení Dopravního společenství, pokud jde o nové právně závazné akty Evropské unie, regionální řídící výbor Dopravního společenství přijme mimo jiné rozhodnutí, kterými se reviduje příloha I Smlouvy o založení Dopravního společenství za účelem začlenění těchto aktů do uvedené smlouvy.

(2)

Od podpisu Smlouvy o založení Dopravního společenství dne 9. října 2017 byl přijat značný počet nových právních aktů Evropské unie v oblastech, na něž se vztahuje Smlouva o založení Dopravního společenství, zatímco jiné právní akty byly zrušeny. Příloha I by proto měla být revidována tak, aby odrážela tyto změny.

(3)	V zájmu právní jasnosti a zjednodušení je vhodné nahradit přílohy I.1, s výjimkou map orientačního rozšíření TEN-T na západní Balkán (hlavní a globální sítě), až I.7 Smlouvy o založení Dopravního společenství zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Přílohy I.1, s výjimkou map orientačního rozšíření TEN-T na západní Balkán (hlavní a globální sítě), až I.7 Smlouvy o založení Dopravního společenství se nahrazují zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Sarajevu dne 28. června 2021.

Za regionální řídící výbor

předseda

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA I

PRAVIDLA PRO ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ ZÁLEŽITOSTI

„PŘÍLOHA I.1

PRAVIDLA PRO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU TVOŘÍCÍ JIHOVÝCHODOEVROPSKOU HLAVNÍ SÍŤ

„Použitelná ustanovení“ následujících aktů Evropské unie jsou použitelná v souladu se smlouvou a přílohou II o horizontálních úpravách, pokud není v této příloze nebo v protokolech I až VI uvedeno jinak. V případě potřeby jsou dále stanoveny zvláštní úpravy pro jednotlivé akty.

Následující akty Evropské unie odkazují na nejnovější znění těchto aktů, jak byly naposledy změněny.

Oblast právní úpravy

Právní předpisy

Rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/758 ze dne 4. února 2016, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013, pokud jde o úpravu přílohy III uvedeného nařízení (Úř. věst. L 126, 14.5.2016, s. 3).

Infrastruktura pro alternativní paliva

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).

„PŘÍLOHA I.2

PRAVIDLA PRO ŽELEZNIČNÍ DOPRAVU

Následující akty Evropské unie odkazují na nejnovější znění těchto aktů, jak byly naposledy změněny.

Oblast právní úpravy	Právní předpisy
Přístup na trh	Nařízení č. 11 o odstranění diskriminace v oblasti přepravních sazeb a podmínek, kterým se provádí čl. 79 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství (Úř. věst. 52, 16.8.1960, s. 1121). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2370 ze dne 14. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2012/34/EU, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici a správu a řízení železniční infrastruktury (Úř. věst. L 352, 23.12.2016, s. 1). Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2075 ze dne 4. září 2017, kterým se nahrazuje příloha VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 295, 14.11.2017, s. 69). Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 869/2014 ze dne 11. srpna 2014 o nových službách v osobní železniční dopravě (Úř. věst. L 239, 12.8.2014, s. 1). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/10 ze dne 6. ledna 2015 o kritériích pro žadatele o přidělení kapacity železniční infrastruktury a o zrušení prováděcího nařízení (EU) č. 870/2014 (Úř. věst. L 3, 7.1.2015, s. 34). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/171 ze dne 4. února 2015 o některých aspektech postupu vydávání licencí železničním podnikům (Úř. věst. L 29, 5.2.2015, s. 3). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/429 ze dne 13. března 2015, kterým se stanoví pravidla zohledňování nákladů způsobených emisemi hluku (Úř. věst. L 70, 14.3.2015, s. 36). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/909 ze dne 12. června 2015 o způsobech výpočtu nákladů přímo vynaložených na provoz železniční dopravy (Úř. věst. L 148, 13.6.2015, s. 17). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1100 ze dne 7. července 2015 o povinnosti členských států předkládat zprávy v rámci sledování železničního trhu (Úř. věst. L 181, 9.7.2015, s. 1). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/545 ze dne 7. dubna 2016 o postupech a kritériích týkajících se rámcových dohod pro přidělování kapacity železniční infrastruktury (Úř. věst. L 94, 8.4.2016, s. 1). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2177 ze dne 22. listopadu 2017 o přístupu k zařízením služeb a k službám souvisejícím s železniční dopravou (Úř. věst. L 307, 23.11.2017, s. 1). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1795 ze dne 20. listopadu 2018, kterým se stanoví postup a kritéria pro provedení testu hospodářské vyváženosti podle článku 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU (Úř. věst. L 294, 21.11.2018, s. 5). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 22). Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/500 ze dne 22. března 2018 o souladu návrhu na zřízení alpsko-západobalkánského koridoru pro železniční nákladní dopravu s článkem 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 (Úř. věst. L 82, 26.3.2018, s. 13). Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/491 ze dne 21. března 2018 o souladu společného návrhu na rozšíření severomořsko-středomořského koridoru pro železniční nákladní dopravu předloženého dotčenými členskými státy s článkem 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 (Úř. věst. L 81, 23.3.2018, s. 23). Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/300 ze dne 11. ledna 2018 o souladu společného návrhu týkajícího se rozšíření Atlantického koridoru pro železniční nákladní dopravu předloženého dotčenými členskými státy s článkem 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 (Úř. věst. L 56, 28.2.2018, s. 60). Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/178 ze dne 31. ledna 2017, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2015/1111 o souladu společného návrhu týkajícího se rozšíření Severomořsko-baltského koridoru pro železniční nákladní dopravu předloženého dotčenými členskými státy s článkem 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu (Úř. věst. L 28, 2.2.2017, s. 71). Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/177 ze dne 31. ledna 2017 o souladu společného návrhu na zřízení tzv. „jantarového“ koridoru pro železniční nákladní dopravu s článkem 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 (Úř. věst. L 28, 2.2.2017, s. 69). Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/1111 ze dne 7. července 2015 o souladu společného návrhu týkajícího se rozšíření Severomořsko-baltského koridoru pro železniční nákladní dopravu předloženého dotčenými členskými státy s článkem 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu (Úř. věst. L 181, 9.7.2015, s. 82).
Vystavování osvědčení a licencí strojvedoucích	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES ze dne 23. října 2007 o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 51). Nařízení Komise (EU) 2019/554 ze dne 5. dubna 2019, kterým se mění příloha VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství (Úř. věst. L 97, 8.4.2019, s. 1). Nařízení Komise (EU) č. 36/2010 ze dne 3. prosince 2009 o vzorech Společenství pro licenci strojvedoucího, doplňková osvědčení, ověřené opisy doplňkových osvědčení a formuláře žádosti o licenci strojvedoucího podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES (Úř. věst. L 13, 19.1.2010, s. 1). Rozhodnutí Komise 2010/17/ES ze dne 29. října 2009 o přijetí základních parametrů pro rejstříky licencí strojvedoucích a doplňkových osvědčení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/59/ES (Úř. věst. L 8, 13.1.2010, s. 17). Rozhodnutí Komise 2011/765/EU ze dne 22. listopadu 2011 o kritériích pro uznávání školicích středisek zapojených do školení strojvedoucích, o kritériích pro uznávání zkoušejících strojvedoucích a o kritériích pro organizaci zkoušek v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES (Úř. věst. L 314, 29.11.2011, s. 36).
Interoperabilita	Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/545 ze dne 4. dubna 2018, kterým se stanoví praktická pravidla pro postup povolování železničních vozidel a typu železničních vozidel v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 (Úř. věst. L 90, 6.4.2018, s. 66). Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1474 ze dne 8. června 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797, pokud jde o konkrétní cíle pro vypracování, přijetí a přezkum technických specifikací pro interoperabilitu (Úř. věst. L 210, 15.8.2017, s. 5). Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1614 ze dne 25. října 2018, kterým se stanoví specifikace registrů vozidel uvedených v článku 47 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 a kterým se mění a zrušuje rozhodnutí Komise 2007/756/ES (Úř. věst. L 268, 26.10.2018, s. 53). Rozhodnutí Komise 2009/965/ES ze dne 30. listopadu 2009 o referenčním dokumentu uvedeném v čl. 27 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního systému ve Společenství (Úř. věst. L 341, 22.12.2009, s. 1). Nařízení Komise (EU) č. 1299/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technických specifikacích pro interoperabilitu subsystému infrastruktura železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 1). Nařízení Komise (EU) č. 1300/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technických specifikacích pro interoperabilitu týkajících se přístupnosti železničního systému Unie pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 110). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/772 ze dne 16. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1300/2014, pokud jde o soupis aktiv s cílem určit překážky a bariéry bránící přístupnosti, poskytovat informace uživatelům a monitorovat a vyhodnocovat pokrok v oblasti přístupnosti (Úř. věst. L 139I, 27.5.2019, s. 1). Nařízení Komise (EU) č. 1301/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému energie železničního systému v Unii (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 179). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/868 ze dne 13. června 2018, kterým se mění nařízení (EU) č. 1301/2014 a nařízení (EU) č. 1302/2014, pokud jde o ustanovení o systému měření energie a systému sběru údajů (Úř. věst. L 149, 14.6.2018, s. 16). Nařízení Komise (EU) č. 1302/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému kolejová vozidla – lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 228). Nařízení Komise (EU) č. 1303/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se „bezpečnosti v železničních tunelech“ železničního systému Evropské unie (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 394). Nařízení Komise (EU) č. 1304/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla – hluk“, kterou se mění rozhodnutí 2008/232/ES a zrušuje rozhodnutí 2011/229/EU (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 421). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/774 ze dne 16. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1304/2014, pokud jde o uplatňování technické specifikace pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla – hluk“ na stávající nákladní vozy (Úř. věst. L 139I, 27.5.2019, s. 89). Nařízení Komise (EU) č. 1305/2014 ze dne 11. prosince 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Využití telematiky v nákladní dopravě“ železničního systému Evropské unie a o zrušení rozhodnutí (ES) č. 62/2006 (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 438). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/278 ze dne 23. února 2018, kterým se mění příloha nařízení (EU) č. 1305/2014, pokud jde o strukturu zpráv, model údajů a zpráv a provozní databázi vozů a intermodálních jednotek, a kterým se přijímá norma IT pro komunikační vrstvu společného rozhraní (Úř. věst. L 54, 24.2.2018, s. 11). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/778 ze dne 16. května 2019, kterým se mění nařízení Komise (EU) č. 1305/2014, pokud jde o správu řízení změn (Úř. věst. L 139I, 27.5.2019, s. 356). Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/665/EU ze dne 4. října 2011 o evropském registru povolených typů železničních vozidel (Úř. věst. L 64, 8.10.2011, s. 32). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/777 ze dne 16. května 2019 o společných specifikacích registru železniční infrastruktury a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/880/EU (Úř. věst. L 139I, 27.5.2019, s. 312). Rozhodnutí Komise 2012/757/EU ze dne 14. listopadu 2012 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii a o změně rozhodnutí 2007/756/ES (Úř. věst. L 345, 15.12.2012, s. 1). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/773 ze dne 16. května 2019 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí 2012/757/EU (Úř. věst. L 139I, 27.5.2019, s. 5). Nařízení Komise (EU) č. 454/2011 ze dne 5. května 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „využití telematiky v osobní dopravě“ transevropského železničního systému (Úř. věst. L 123, 12.5.2011, s. 11). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/250 ze dne 12. února 2019 o vzorech ES prohlášení a certifikátů pro železniční prvky interoperability a subsystémy, o vzoru prohlášení o shodě s povoleným typem železničního vozidla a o postupech ES ověřování subsystémů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 201/2011 (Úř. věst. L 42, 13.2.2019, s. 9). Nařízení Komise (EU) 2016/919 ze dne 27. května 2016 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů „Řízení a zabezpečení“ železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 158, 15.6.2016, s. 1). Nařízení Komise (EU) č. 321/2013 ze dne 13. března 2013 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla – nákladní vozy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí Komise 2006/861/ES (Úř. věst. L 104, 12.4.2013, s. 1). Rozhodnutí Komise 2010/713/EU ze dne 9. listopadu 2010 o modulech pro postupy posuzování shody, vhodnosti pro použití a ES ověřování, které mají být použity v technických specifikacích pro interoperabilitu přijatých na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES (Úř. věst. L 319, 4.12.2010, s. 1). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/776 ze dne 16. května 2019, kterým se mění nařízení Komise (EU) č. 321/2013, (EU) č. 1299/2014, (EU) č. 1301/2014, (EU) č. 1302/2014, (EU) č. 1303/2014 a (EU) 2016/919 a prováděcí rozhodnutí Komise 2011/665/EU, pokud jde o soulad se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 a provádění konkrétních cílů stanovených v rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1474 (Úř. věst. L 139I, 27.5.2019, s. 108). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/387 ze dne 9. března 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 321/2013, (EU) č. 1302/2014 a (EU) 2016/919, pokud jde o rozšíření oblasti použití a prodloužení přechodných fází (Úř. věst. L 73, 10.3.2020, s. 6). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/424 ze dne 19. března 2020 o předkládání informací Komisi ohledně neuplatnění technických specifikací pro interoperabilitu v souladu se směrnicí (EU) 2016/797 (Úř. věst. L 84, 20.3.2020, s. 20).
Agentura Evropské unie pro železnice	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 1). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/867 ze dne 13. června 2018, kterým se stanoví jednací řád odvolacího senátu (odvolacích senátů) Agentury Evropské unie pro železnice (Úř. věst. L 149, 14.6.2018, s. 3). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/764 ze dne 2. května 2018 o poplatcích a platbách splatných Agentuře Evropské unie pro železnice a o podmínkách jejich úhrady (Úř. věst. L 129, 25.5.2018, s. 68).
Bezpečnost železnic	Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016 o bezpečnosti železnic (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 102). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/763 ze dne 9. dubna 2018, kterým se stanoví praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 653/2007 (Úř. věst. L 129, 25.5.2018, s. 49). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/779 ze dne 16. května 2019, kterým se přijímají podrobná ustanovení o systému udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a zrušuje nařízení Komise (EU) č. 445/2011 (Úř. věst. L 139I, 27.5.2019, s. 360). Nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 ze dne 9. prosince 2010 o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti železnic (Úř. věst. L 326, 10.12.2010, s. 11). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/762 ze dne 8. března 2018, kterým se stanoví společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 a (EU) č. 1169/2010 (Úř. věst. L 129, 25.5.2018, s. 26). Nařízení Komise (EU) č. 1169/2010 ze dne 10. prosince 2010 o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody s požadavky pro získání schválení z hlediska bezpečnosti železnic (Úř. věst. L 327, 11.12.2010, s. 13). Nařízení Komise (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé infrastruktury po získání osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti a subjekty odpovědné za údržbu (Úř. věst. L 320, 17.11.2012, s. 8). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/761 ze dne 16. února 2018, kterým se stanoví společné bezpečnostní metody pro dohled vykonávaný vnitrostátními bezpečnostními orgány po vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 1077/2012 (Úř. věst. L 129, 25.5.2018, s. 16). Rozhodnutí Komise 2009/460/ES ze dne 5. června 2009 o přijetí společné bezpečnostní metody posuzování stupně dosažení bezpečnostních cílů podle článku 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES (Úř. věst. L 150, 13.6.2009, s. 11). Doporučení Komise (EU) 2019/780 ze dne 16. května 2019 o praktických opatřeních pro vydávání schválení z hlediska bezpečnosti provozovatelům infrastruktury (Úř. věst. L 139I, 27.5.2019, s. 390).
Pozemní přeprava nebezpečných věcí	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13).
Přepravitelná tlaková zařízení	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU ze dne 16. června 2010 o přepravitelných tlakových zařízeních a o zrušení směrnic Rady 76/767/EHS, 84/525/EHS, 84/526/EHS, 84/527/EHS a 1999/36/ES (Úř. věst. L 165, 30.6.2010, s. 1).
Sociální oblast – pracovní doba	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9). Směrnice Rady 2005/47/ES ze dne 18. července 2005 o dohodě mezi Společenstvím evropských železnic (CER) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) o některých aspektech pracovních podmínek mobilních pracovníků poskytujících interoperabilní přeshraniční služby v železniční dopravě – Dohoda mezi Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a Společenstvím evropských železnic (CER) o některých aspektech pracovních podmínek mobilních pracovníků poskytujících interoperabilní přeshraniční služby (Úř. věst. L 195, 27.7.2005, s. 15).
Práva cestujících	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14).
Elektronické informace o nákladní dopravě	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1056 ze dne 15. července 2020 o elektronických informacích o nákladní dopravě (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 33).

„PŘÍLOHA I.3

PRAVIDLA PRO SILNIČNÍ DOPRAVU

Následující akty Evropské unie odkazují na nejnovější znění těchto aktů, jak byly naposledy změněny.

Oblast právní úpravy	Právní předpisy
Infrastruktura pro výběr poplatků za užívání pozemních komunikací – roční daně z vozidel	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (Úř. věst. L 187, 20.7.1999, s. 42).
Přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1055 ze dne 15. července 2020, kterým se mění nařízení (ES) č. 1071/2009, (ES) č. 1072/2009 a (EU) č. 1024/2012 za účelem jejich přizpůsobení vývoji v odvětví silniční dopravy (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 17). (Viz však článek 4 nařízení (EU) 2020/1055 ke dni vstupu v platnost nebo použitelnosti)
Sociální ustanovení – doba řízení a doby odpočinku	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1). Nařízení Komise (EU) č. 581/2010 ze dne 1. července 2010 o stanovení maximálních časových úseků pro stahování příslušných údajů z přístroje ve vozidle a z karty řidiče (Úř. věst. L 168, 2.7.2010, s. 16). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1054 ze dne 15. července 2020, kterým se mění nařízení (ES) č. 561/2006, pokud jde o minimální požadavky na maximální denní a týdenní dobu řízení, minimální přestávky v řízení a týdenní doby odpočinku, a nařízení (EU) č. 165/2014, pokud jde o určování polohy pomocí tachografů (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 1).
Tachograf	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/68 ze dne 21. ledna 2016 o společných postupech a specifikacích nezbytných pro propojení elektronických rejstříků karet řidiče (Úř. věst. L 15, 22.1.2016, s. 51). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/799 ze dne 18. března 2016, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014, kterým se stanoví požadavky na konstrukci, zkoušení, montáž, provoz a opravy tachografů a jejich součástí (Úř. věst. L 139, 26.5.2016, s. 1). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/502 ze dne 28. února 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/799, kterým se stanoví požadavky na konstrukci, zkoušení, montáž, provoz a opravy tachografů a jejich součástí (Úř. věst. L 85, 28.3.2018, s. 1). Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě (Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 8). (Viz však článek 46 nařízení (EU) č. 165/2014) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1054 ze dne 15. července 2020, kterým se mění nařízení (ES) č. 561/2006, pokud jde o minimální požadavky na maximální denní a týdenní dobu řízení, minimální přestávky v řízení a týdenní doby odpočinku, a nařízení (EU) č. 165/2014, pokud jde o určování polohy pomocí tachografů (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 1).
Prosazování právních předpisů v sociální oblasti	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35), ve znění: směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1057 ze dne 15. července 2020, kterou se stanoví zvláštní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnice 96/71/ES a 2014/67/EU, a kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 49). (Viz však článek 9 směrnice (EU) 2020/1057 o provedení)
Formulář potvrzení o činnostech	Rozhodnutí Komise 2007/230/ES ze dne 12. dubna 2007 o formuláři o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě (Úř. věst. L 99, 14.4.2007, s. 14).
Pracovní doba	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 35).
Přepravitelná tlaková zařízení	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU ze dne 16. června 2010 o přepravitelných tlakových zařízeních a o zrušení směrnic Rady 76/767/EHS, 84/525/EHS, 84/526/EHS, 84/527/EHS a 1999/36/ES (Úř. věst. L 165, 30.6.2010, s. 1).
Technické prohlídky	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU ze dne 3. dubna 2014 o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a o zrušení směrnice 2009/40/ES (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 51).
Silniční kontroly	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/47/EU ze dne 3. dubna 2014 o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných v Unii a o zrušení směrnice 2000/30/ES (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 134).
Omezovače rychlosti	Směrnice Rady 92/6/EHS ze dne 10. února 1992 o montáži a použití omezovačů rychlosti u určitých kategorií motorových vozidel ve Společenství (Úř. věst. L 57, 2.3.1992, s. 27).
Bezpečnostní pásy	Směrnice Rady 91/671/EHS ze dne 16. prosince 1991 o povinném používání bezpečnostních pásů a dětských zádržných systémů ve vozidlech (Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 26).
Zrcátka	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/38/ES ze dne 11. července 2007 o dovybavení těžkých nákladních vozidel registrovaných ve Společenství zrcátky (Úř. věst. L 184, 14.7.2007, s. 25).
Registrační doklady	Směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel (Úř. věst. L 138, 1.6.1999, s. 57). Směrnice Rady 2006/103/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice v oblasti dopravní politiky (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 344).
Školení řidičů	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července 2003 o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a směrnice Rady 91/439/EHS a zrušení směrnice Rady 76/914/EHS (Úř. věst. L 226, 10.9.2003, s. 4). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/645 ze dne 18. dubna 2018, kterou se mění směrnice 2003/59/ES o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a směrnice 2006/126/ES o řidičských průkazech (Úř. věst. L 112, 2.5.2018, s. 29).
Řidičský průkaz	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských průkazech (Úř. věst. L 403, 30.12.2006, s. 18). Nařízení Komise (EU) č. 383/2012 ze dne 4. května 2012, kterým se stanoví technické požadavky týkající se řidičských průkazů, které zahrnují paměťové médium (mikročip) (Úř. věst. L 120, 5.5.2012, s. 1).
Přeshraniční výměna informací	Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu (Úř. věst. L 68, 13.3.2015, s. 9).
Pozemní přeprava nebezpečných věcí	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13).
Kontroly při silniční přepravě nebezpečných věcí	Směrnice Rady 95/50/ES ze dne 6. října 1995 o jednotných postupech kontroly při silniční přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 249, 17.10.1995, s. 35).
Tunely	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě (Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s. 39).
Řízení bezpečnosti silniční infrastruktury	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (Úř. věst. L 319, 29.11.2008, s. 59).
Rozměry a hmotnost vozidel	Směrnice Rady 96/53/ES ze dne 25. července 1996, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz (Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 59).
Práva cestujících	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1).
Čistá vozidla a/nebo infrastruktura pro alternativní paliva	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých silničních vozidel na podporu nízkoemisní mobility (Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).
Inteligentní dopravní systémy	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1). Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/453/EU ze dne 13. července 2011 o přijetí pokynů k podávání zpráv členskými státy na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU (Úř. věst. L 193, 23.7.2011, s. 48). Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/209 ze dne 12. února 2016 o žádosti o normalizaci týkající se inteligentních dopravních systémů (ITS) v městských oblastech podané evropským normalizačním organizacím na podporu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (Úř. věst. L 39, 16.2.2016, s. 48). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 305/2013 ze dne 26. listopadu 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU, pokud jde o harmonizované poskytování interoperabilní služby eCall v celé Unii (Úř. věst. L 91, 3.4.2013, s. 1). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 885/2013 ze dne 15. května 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU o inteligentních dopravních systémech, pokud jde o poskytování informačních služeb týkajících se bezpečných a chráněných parkovacích míst pro nákladní a užitková vozidla (Úř. věst. L 247, 18.9.2013, s. 1). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 886/2013 ze dne 15. května 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU, pokud jde o údaje a postupy pro poskytování minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu uživatelům, pokud možno bezplatně (Úř. věst. L 247, 18.9.2013, s. 6). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/962 ze dne 18. prosince 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU, pokud jde o poskytování informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase v celé EU (Úř. věst. L 157, 23.6.2015, s. 21). Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 585/2014/EU ze dne 15. května 2014 o zavedení interoperabilní služby eCall v celé EU (Úř. věst. L 164, 3.6.2014, s. 6).
Systémy pro výběr mýtného	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 124). Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii (Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 45). Rozhodnutí Komise 2009/750/ES ze dne 6. října 2009 o definici evropské služby elektronického mýtného a jejích technických prvků (Úř. věst. L 268, 13.10.2009, s. 11).
Schvalování typu	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dohledu nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 1). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 52).
Elektronické informace o nákladní dopravě	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1056 ze dne 15. července 2020 o elektronických informacích o nákladní dopravě (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 33). (v rozsahu relevantním pro akty spadající do oblasti působnosti této přílohy) (1)

„PŘÍLOHA I.4

PRAVIDLA PRO NÁMOŘNÍ DOPRAVU

Následující akty Evropské unie odkazují na nejnovější znění těchto aktů, jak byly naposledy změněny.

Oblast právní úpravy	Právní předpisy
Námořní politika	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).
Přístup na trh	Nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 ze dne 7. prosince 1992 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž) (Úř. věst. L 364, 12.12.1992, s. 7). Nařízení Rady (EHS) č. 4055/86 ze dne 22. prosince 1986 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi (Úř. věst. L 378, 31.12.1986, s. 1). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 789/2004 ze dne 21. dubna 2004 o přeregistrování nákladních a osobních lodí v rámci Společenství a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 613/91 (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 19). Nařízení Rady (EHS) č. 4058/86 ze dne 22. prosince 1986 o koordinovaném postupu k zajištění volného přístupu k nákladu v zaoceánské dopravě (Úř. věst. L 378, 31.12.1986, s. 21).
Mezinárodní vztahy	Nařízení Rady (EHS) č. 4057/86 ze dne 22. prosince 1986 o nekalých cenových praktikách v námořní dopravě (Úř. věst. L 378, 31.12.1986, s. 14).
Mezinárodní dohody	Rozhodnutí Rady 2012/22/EU ze dne 12. prosince 2011 o přistoupení Evropské unie k Protokolu z roku 2002 k Athénské úmluvě o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 1974 s výjimkou jeho článků 10 a 11 (Úř. věst. L 8, 12.1.2012, s. 1). Rozhodnutí Rady 2012/23/EU ze dne 12. prosince 2011 o přistoupení Evropské unie k Protokolu z roku 2002 k Athénské úmluvě o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 1974, pokud jde o jeho články 10 a 11 (Úř. věst. L 8, 12.1.2012, s. 13).
Subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí – uznané subjekty	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 47). Rozhodnutí Komise 2009/491/ES ze dne 16. června 2009 o kritériích pro rozhodování o tom, kdy lze činnost subjektu jednajícího jménem státu vlajky považovat za nepřijatelné ohrožení bezpečnosti a životního prostředí (Úř. věst. L 162, 25.6.2009, s. 6). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11). Nařízení Komise (EU) č. 788/2014 ze dne 18. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro ukládání pokut a penále a zrušení uznání subjektů pověřených inspekcemi a prohlídkami lodí podle článků 6 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 (Úř. věst. L 214, 19.7.2014, s. 12).
Stát vlajky	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/21/ES ze dne 23. dubna 2009 o souladu s požadavky na stát vlajky (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 132).
Státní přístavní inspekce	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57).
Kontrola provozu plavidel	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).
Mezinárodní předpis pro řízení bezpečnosti	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 336/2006 ze dne 15. února 2006 o provádění Mezinárodního předpisu pro řízení bezpečnosti ve Společenství a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3051/95 (Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 1).
Ohlašovací formality	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/65/EU ze dne 20. října 2010 o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států nebo odplouvajících z nich a o zrušení směrnice 2002/6/ES (Úř. věst. L 283, 29.10.2010, s. 1).
Lodní výstroj	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146).
Osobní lodě	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/25/ES ze dne 14. dubna 2003 o zvláštních požadavcích na stabilitu osobních lodí typu ro-ro (Úř. věst. L 123, 17.5.2003, s. 22). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 392/2009 ze dne 23. dubna 2009 o odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři v případě nehod (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 24). Směrnice Rady 98/41/ES ze dne 18. června 1998 o registraci osob na palubách osobních lodí provozujících dopravu do přístavů členských států Společenství nebo z nich (Úř. věst. L 188, 2.7.1998, s. 35). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES ze dne 6. května 2009 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (Úř. věst. L 163, 25.6.2009, s. 1). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2110 ze dne 15. listopadu 2017 o systému inspekcí pro zajištění bezpečného provozu plavidel typu ro-ro pro přepravu cestujících a vysokorychlostních osobních plavidel v liniové dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES a zrušení směrnice Rady 1999/35/ES (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 61).
Bezpečnost rybářských plavidel	Směrnice Rady 97/70/ES ze dne 11. prosince 1997, kterou se stanoví harmonizovaný bezpečnostní režim pro rybářská plavidla o délce nejméně 24 metrů (Úř. věst. L 34, 9.2.1998, s. 1).
Ropné tankery	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 530/2012 ze dne 13. června 2012 o urychleném zavádění požadavků dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce u ropných tankerů s jednoduchým trupem (Úř. věst. L 172, 30.6.2012, s. 3).
Lodě přepravující hromadné náklady	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/96/ES ze dne 4. prosince 2001, kterou se stanoví harmonizované požadavky a postupy pro bezpečnou nakládku a vykládku lodí přepravujících hromadné náklady (Úř. věst. L 13, 16.1.2002, s. 9).
Vyšetřování nehod	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 114). Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 651/2011 ze dne 5. července 2011, kterým se přijímá jednací řád rámce stálé spolupráce zavedeného členskými státy ve spolupráci s Komisí podle článku 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES (Úř. věst. L 177, 6.7.2011, s. 18). Nařízení Komise (EU) č. 1286/2011 ze dne 9. prosince 2011, kterým se přijímá společná metodika vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí vypracovaná podle čl. 5 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES (Úř. věst. L 328, 10.12.2011, s. 36).
Pojištění	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/20/ES ze dne 23. dubna 2009 o pojištění majitelů lodí pro námořní nároky (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 128).
Znečištění z lodí	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí, včetně trestních sankcí, za protiprávní jednání v oblasti znečišťování (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 11).
Lodní odpad	Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 116).
Organické sloučeniny cínu	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 782/2003 ze dne 14. dubna 2003 o zákazu organických sloučenin cínu na plavidlech (Úř. věst. L 115, 9.5.2003, s. 1).
Námořní bezpečnost	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 ze dne 31. března 2004 o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení (Úř. věst. L 129, 29.4.2004, s. 6). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/65/ES ze dne 26. října 2005 o zvýšení zabezpečení přístavů (Úř. věst. L 310, 25.11.2005, s. 28). Nařízení Komise (ES) č. 324/2008 ze dne 9. dubna 2008, kterým se stanoví revidované postupy provádění inspekcí Komise v oblasti námořní bezpečnosti (Úř. věst. L 98, 10.4.2008, s. 5).
Výcvik námořníků	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES ze dne 19. listopadu 2008 o minimální úrovni výcviku námořníků (Úř. věst. L 323, 3.12.2008, s. 33). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1159 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice 2008/106/ES o minimální úrovni výcviku námořníků a zrušuje směrnice 2005/45/ES o vzájemném uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných členskými státy (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 94).
Sociální aspekty	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/54/EU ze dne 20. listopadu 2013 o některých povinnostech státu vlajky ohledně souladu s Úmluvou o práci na moři z roku 2006 a jejího prosazování (Úř. věst. L 329, 10.12.2013, s. 1). Směrnice Rady 1999/63/ES ze dne 21. června 1999 o dohodě o úpravě pracovní doby námořníků uzavřené mezi Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Federací odborů pracovníků v dopravě v Evropské unii (FST) (Úř. věst. L 167, 2.7.1999, s. 33). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/95/ES ze dne 13. prosince 1999 o uplatňování ustanovení o pracovní době námořníků na palubách plavidel, která využívají přístavy Společenství (Úř. věst. L 14, 20.1.2000, s. 29). Směrnice Rady 2009/13/ES ze dne 16. února 2009, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006, uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a kterou se mění směrnice 1999/63/ES (Úř. věst. L 124, 20.5.2009, s. 30). Směrnice Rady 92/29/EHS ze dne 31. března 1992 o minimálních bezpečnostních a zdravotních předpisech pro zlepšení lékařské péče na palubách plavidel (Úř. věst. L 113, 30.4.1992, s. 19).
Práva cestujících	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1).
Přepravitelná tlaková zařízení	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU ze dne 16. června 2010 o přepravitelných tlakových zařízeních a o zrušení směrnic Rady 76/767/EHS, 84/525/EHS, 84/526/EHS, 84/527/EHS a 1999/36/ES (Úř. věst. L 165, 30.6.2010, s. 1).
Evropská agentura pro námořní bezpečnost	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1).
Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) a kterým se mění nařízení o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí (Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1).
Přístavní služby	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/352 ze dne 15. února 2017, kterým se zřizuje rámec pro poskytování přístavních služeb a stanoví společná pravidla pro finanční transparentnost přístavů (Úř. věst. L 57, 3.3.2017, s. 1).
Jednotný námořní portál	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1239 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje evropské prostředí jednotného námořního portálu a zrušuje směrnice 2010/65/EU (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 64).
Životní prostředí	Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 ze dne 11. května 2016 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 58). Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/253 ze dne 16. února 2015, kterým se stanoví pravidla pro odběr vzorků a podávání zpráv podle směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech (Úř. věst. L 41, 17.2.2015, s. 55).

„PŘÍLOHA I.5

PRAVIDLA PRO VNITROZEMSKOU VODNÍ DOPRAVU

Následující akty Evropské unie odkazují na nejnovější znění těchto aktů, jak byly naposledy změněny.

Oblast právní úpravy	Právní předpisy
Přístup na trh	Nařízení Rady (ES) č. 1356/96 ze dne 8. července 1996 o společných pravidlech, která se vztahují na přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách mezi členskými státy s cílem zavedení svobody poskytování těchto přepravních služeb (Úř. věst. L 175, 13.7.1996, s. 7). Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91 ze dne 16. prosince 1991, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského státu (Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 1). Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 ze dne 29. března 1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství (Úř. věst. L 90, 2.4.1999, s. 1). Směrnice Rady 96/75/ES ze dne 19. listopadu 1996 o systémech pronájmu plavidel a tvorby cen ve vnitrostátní a mezinárodní vnitrozemské vodní dopravě ve Společenství (Úř. věst. L 304, 27.11.1996, s. 12). Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se stanoví podmínky přístupu k režimu podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně (Úř. věst. L 280, 22.10.1985, s. 4).
Přístup k povolání	Směrnice Rady 87/540/EHS ze dne 9. listopadu 1987 o přístupu k povolání provozovatele nákladní dopravy po vnitrozemských vodních cestách ve vnitrostátní a mezinárodní dopravě a o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a ostatních dokladů formální způsobilosti pro toto povolání (Úř. věst. L 322, 12.11.1987, s. 20). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2397 ze dne 12. prosince 2017 o uznávání odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě a o zrušení směrnic Rady 91/672/EHS a 96/50/ES (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 53). Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/12 ze dne 2. srpna 2019, kterou se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2397, pokud jde o normy způsobilosti a odpovídající znalosti a dovednosti, normy pro praktické zkoušky a pro schvalování simulátorů a normy zdravotní způsobilosti (Úř. věst. L 6, 10.1.2020, s. 15). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/473 ze dne 20. ledna 2020, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2397, pokud jde o normy pro databáze Unie pro osvědčení o kvalifikaci, plavecké služební knížky a lodní deníky (Úř. věst. L 100, 1.4.2020, s. 1). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/182 ze dne 14. ledna 2020 o vzorech v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě (Úř. věst. L 38, 11.2.2020, s. 1).
Osvědčení vůdců plavidel	Směrnice Rady 91/672/EHS ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách (Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 29). Směrnice Rady 96/50/ES ze dne 23. července 1996 o harmonizaci podmínek pro získání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství (Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 31).
Bezpečnost/technické požadavky	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/100/ES ze dne 16. září 2009 o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby (Úř. věst. L 259, 2.10.2009, s. 8). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 118). Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/970 ze dne 18. dubna 2018, kterou se mění přílohy II, III a V směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby (Úř. věst. L 174, 10.7.2018, s. 15). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1668 ze dne 26. června 2019, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby (Úř. věst. L 256, 7.10.2019, s. 1). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/474 ze dne 20. ledna 2020 o Evropské databázi trupů plavidel (Úř. věst. L 100, 1.4.2020, s. 12). Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/1122 ze dne 28. července 2020 o uznání společnosti DNV GL AS za klasifikační společnost pro plavidla vnitrozemské plavby v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 (Úř. věst. L 245, 30.7.2020, s. 15). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU ze dne 16. června 2010 o přepravitelných tlakových zařízeních a o zrušení směrnic Rady 76/767/EHS, 84/525/EHS, 84/526/EHS, 84/527/EHS a 1999/36/ES (Úř. věst. L 165, 30.6.2010, s. 1).
Pozemní přeprava nebezpečných věcí	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13).
Říční informační služby	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 152). Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 909/2013 ze dne 10. září 2013 o technických specifikacích pro systém k zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu (vnitrozemský ECDIS) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES (Úř. věst. L 258, 28.9.2013, s. 1). Nařízení Komise (ES) č. 416/2007 ze dne 22. března 2007 o technických specifikacích pro zprávy vůdcům plavidel podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství (Úř. věst. L 105, 23.4.2007, s. 88). Nařízení Komise (ES) č. 414/2007 ze dne 13. března 2007 o technických pokynech pro plánování, zavádění a provozování říčních informačních služeb (RIS) podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství (Úř. věst. L 105, 23.4.2007, s. 1). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2032 ze dne 20. listopadu 2018, kterým se mění nařízení (ES) č. 416/2007 o technických specifikacích pro zprávy vůdcům plavidel (Úř. věst. L 332, 28.12.2018, s. 1). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1973 ze dne 7. prosince 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 909/2013 o technických specifikacích pro systém k zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu (vnitrozemský ECDIS) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES (Úř. věst. L 324, 19.12.2018, s. 1). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/838 ze dne 20. února 2019 o technických specifikacích pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel a o zrušení nařízení (ES) č. 415/2007 (Úř. věst. L 138, 24.5.2019, s. 31). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1744 ze dne 17. září 2019 o technických specifikacích pro systém elektronických zpráv pro vnitrozemskou plavbu a o zrušení nařízení (EU) č. 164/2010 (Úř. věst. L 273, 25.10.2019, s. 1).
Životní prostředí (kvalita ovzduší) a změna klimatu	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 88). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 ze dne 14. září 2016 o požadavcích na mezní hodnoty emisí plynných a tuhých znečišťujících látek a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích, o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 a (EU) č. 167/2013 a o změně a zrušení směrnice 97/68/ES (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 53).
Práva cestujících	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1).
Elektronické informace o nákladní dopravě	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1056 ze dne 15. července 2020 o elektronických informacích o nákladní dopravě (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 33).
Pracovní doba	Směrnice Rady 2014/112/EU ze dne 19. prosince 2014, kterou se provádí Evropská dohoda o úpravě některých aspektů úpravy pracovní doby v odvětví vnitrozemské vodní dopravy uzavřená Evropským svazem vnitrozemské plavby (EBU), Evropskou organizací lodních kapitánů (ESO) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) (Úř. věst. L 367, 23.12.2014, s. 86).

„PŘÍLOHA I.6

PRAVIDLA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRO ODVĚTVÍ DOPRAVY

Následující akty Evropské unie odkazují na nejnovější znění těchto aktů, jak byly naposledy změněny.

Oblast právní úpravy	Právní předpisy
Posuzování vlivů	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, ve znění směrnice 2014/52/EU (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1). a Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států z roku 1991 (úmluva z Espoo). Všechny záměry uvedené v příloze I směrnice EIA, které spadají do oblasti působnosti Smlouvy, podléhají posouzení vlivů na životní prostředí v souladu s ustanoveními EU o posuzování vlivů na životní prostředí. U všech záměrů uvedených v příloze II směrnice EIA, které spadají do oblasti působnosti Smlouvy, se určí, zda mají podléhat posouzení vlivů na životní prostředí v souladu s ustanoveními EU o posuzování vlivů na životní prostředí. Přeshraniční aspekty by navíc měly být řešeny v souladu s požadavky úmluvy z Espoo. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30). a Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k úmluvě z Espoo (protokol o SEA). Všechny plány a programy v oblasti dopravy podléhají v příslušných případech posouzení vlivů na životní prostředí v souladu s ustanoveními směrnice o SEA a protokolu o SEA k úmluvě z Espoo. Pokud je pravděpodobné, že provedení plánu nebo programu bude mít významný přeshraniční vliv na životní prostředí, nebo požaduje-li to strana, které se to může významně dotýkat, měla by se uskutečnit přeshraniční konzultace podle ustanovení protokolu o SEA (článek 10) a/nebo směrnice o SEA (článek 7).
Ochrana	Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7). Pokud bude mít projekt pravděpodobně vliv na lokality významné pro ochranu přírody, provede se odpovídající posouzení důsledků pro ochranu přírody, které je rovnocenné posouzení stanovenému v článku 6 směrnice 92/43/EHS. Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).
Paliva, kvalita ovzduší a změna klimatu	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 ze dne 11. května 2016 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 58).
Vodní politika	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1). Všechny dopravní projekty v oblasti plavby spadající do oblasti působnosti této smlouvy by měly být koncipovány a realizovány v souladu s čl. 4 odst. 7 směrnice 2000/60/ES. Všechny dopravní projekty v oblasti plavby spadající do oblasti působnosti této smlouvy by měly být v příslušných případech prováděny v souladu se společným prohlášením o vnitrozemské plavbě a environmentální udržitelnosti v povodí řeky Dunaje přijatým Mezinárodní komisí pro ochranu Dunaje, Dunajskou komisí a Sávskou komisí.
Hluk	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí – prohlášení Komise v dohodovacím výboru ke směrnici o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12).

„PŘÍLOHA I.7

PRAVIDLA ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK PRO ODVĚTVÍ DOPRAVY

Následující akty Evropské unie odkazují na nejnovější znění těchto aktů, jak byly naposledy změněny.

Oblast právní úpravy	Právní předpisy
Přezkumné řízení	Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 33). Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (Úř. věst. L 76, 23.3.1992, s. 14).
Zadávací řízení	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243). Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1986 ze dne 11. listopadu 2015, kterým se stanoví standardní formuláře pro uveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 842/2011 (Úř. věst. L 296, 12.11.2015, s. 1).
Veřejné služby	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2338 ze dne 14. prosince 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 1370/2007, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 22).

“

(1) Oblast působnosti viz článek 2 nařízení (EU) 2020/1056. Směrnice 92/106/EHS a nařízení (ES) č. 1072/2009 nejsou v této příloze uvedeny. Rozsah, v jakém se nařízení (EU) 2020/1056 vztahuje na aspekty související s těmito akty, není relevantní.

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/689 ze dne 20. března 2023, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek Bacillus subtilis (Cohn 1872) kmen QST 713, Bacillus thuringiensis subsp. aizawai kmeny ABTS-1857 a GC-91, Bacillus thuringiensis subsp. israeliensis (sérotyp H-14) kmen AM65-52, Bacillus thuringiensis subsp. kurstaki kmeny ABTS 351, PB 54, SA 11, SA12 a EG 2348, Beauveria bassiana kmeny ATCC 74040 a GHA, klodinafop, Cydia pomonella granulovirus (CpGV), cyprodinil, dichlorprop-P, fenpyroximát, fosetyl, malathion, mepanipyrim, metkonazol, metrafenon, pirimikarb, pyridaben, pyrimethanil, rimsulfuron, spinosad, Trichoderma asperellum (dříve T. harzianum) kmeny ICC012, T25 a TV1, Trichoderma atroviride (dříve T. harzianum) kmen T11, Trichoderma gamsii (dříve T. viride) kmen ICC080, Trichoderma harzianum kmeny T-22 a ITEM 908, triklopyr, trinexapak, tritikonazol a ziram ( 1 )	1
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/690 ze dne 22. března 2023 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Kangra tea (CHZO))	7
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/691 ze dne 22. března 2023 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Komiški rogač (CHZO))	8
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/692 ze dne 28. března 2023, kterým se mění rozhodnutí 2010/452/SZBP o Pozorovatelské misi Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia)	9
	*	Rozhodnutí Komise (EU) 2023/693 ze dne 27. března 2023, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2017/1214, (EU) 2017/1215, (EU) 2017/1216, (EU) 2017/1217, (EU) 2017/1218, (EU) 2017/1219 a (EU) 2018/680, pokud jde o dobu platnosti kritérií ekoznačky EU a souvisejících požadavků na posuzování a ověřování (oznámeno pod číslem C(2023) 1886) ( 1 )	11
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2023/694 ze dne 22. března 2023 o žádosti o registraci evropské občanské iniciativy s názvem End The Horse Slaughter Age (Konec jatkům koní) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/788 (oznámeno pod číslem C(2023) 1839)	15
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2023/695 ze dne 27. března 2023, kterým se stanoví formát zprávy o stavu a trendech, pokud jde o druhy volně žijících ptáků, podle článku 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (směrnice o ochraně ptáků) (oznámeno pod číslem C(2023) 1889)	17
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2023/696 ze dne 27. března 2023, kterým se vyhovuje žádosti předložené Italskou republikou podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ohledně neuplatňování bodu 7.4.2.1 přílohy nařízení Komise (EU) 2016/919 u deseti vozidel ETR675 do 30. června 2024 (oznámeno pod číslem C(2023) 1916)	63
		AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU
	*	Rozhodnutí regionálního řídícího výboru Dopravního společenství č. 2021/05 o revizi přílohy I Smlouvy o založení Dopravního společenství [2023/697]	66
	*	Rozhodnutí specializovaného výboru pro koordinaci sociálního zabezpečení zřízeného podle čl. 8 odst. 1 písm. p) Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé č. 1/2023 ze dne 10. března 2023 o používání systému elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení pro přenos údajů mezi institucemi nebo styčnými místy [2023/698]	89

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 91

České vydání	Právní předpisy	Ročník 66 29. března 2023