(1)

V závěrech Evropské rady z 19. a 20. prosince 2013 byly uvítány přípravy na další generaci družicové komunikace v rámci státní správy prostřednictvím úzké spolupráce mezi členskými státy, Komisí a Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Družicová komunikace v rámci státní správy též byla označena za jeden z prvků Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie z června 2016. Družicová komunikace v rámci státní správy by měla přispět k reakci EU na hybridní hrozby a poskytovat podporu námořní bezpečnostní strategii EU a politice EU pro arktickou oblast.

(2)

V závěrech Evropské rady z 21. a 22. března 2019 bylo zdůrazněno, že EU musí dále pokročit při rozvíjení konkurenceschopné, bezpečné, inkluzivní a etické digitální ekonomiky se špičkovou konektivitou.

(3)

Ve sdělení Komise ze dne 22. února 2021 nazvaném „Akční plán pro synergie mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem“ se uvádí, že cílem plánu je „umožnit přístup k vysokorychlostnímu připojení pro všechny v Evropě a poskytnout odolný systém připojení, který umožní Evropě zůstat ve spojení, ať se stane cokoli“.

(4)

Rada ve Strategickém kompasu pro bezpečnost a obranu, který přijala dne 21. března 2022, uznává, že kosmická infrastruktura Unie a jejích členských států přispívá k naší odolnosti a poskytuje klíčové služby, které nahrazují nebo doplňují pozemní infrastrukturu pro telekomunikace. Vyzývá proto Unii, aby pracovala na návrhu globálního zabezpečeného kosmického komunikačního systému Unie.

(5)

Jednou ze složek Kosmického programu Unie zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 (2) je družicová komunikace v rámci státní správy GOVSATCOM, která má zajistit dlouhodobou dostupnost spolehlivých, bezpečných, rozšiřitelných a nákladově efektivních služeb družicové komunikace pro uživatele složky GOVSATCOM. Nařízení (EU) 2021/696 předpokládá, že v první fázi složky GOVSATCOM přibližně do roku 2025 bude stávající kapacita sdružena a sdílena prostřednictvím centra složky GOVSATCOM. V této souvislosti má Komise pořídit kapacity pro složku GOVSATCOM od členských států, které mají vnitrostátní systémy a kosmické kapacity, a od komerčních družicových komunikačních systémů nebo poskytovatelů služeb, přičemž by měla zohlednit zásadní bezpečnostní zájmy Unie.

V této první fázi mají být služby složky GOVSATCOM zaváděny postupně s ohledem na rozšiřování možností infrastruktury centra složky GOVSATCOM. Tento přístup rovněž vychází z předpokladu, že pokud během první fáze podrobná analýza budoucí nabídky a poptávky ukáže, že to není pro pokrytí vyvíjející se poptávky dostačující, bude nezbytné přejít do druhé fáze a vytvořit na zakázku další kosmickou infrastrukturu nebo kapacity prostřednictvím spolupráce se soukromým sektorem, například s unijními provozovateli družic.

(6)

Dne 22. března 2017 schválil Politický a bezpečnostní výbor Rady dokument Hlavní potřeby civilních a vojenských uživatelů v oblasti družicové komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM), který zpracovala Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a prostřednictvím něhož byly sloučeny požadavky vojenských uživatelů určených Evropskou obrannou agenturou ve společném personálním cíli přijatém v roce 2013 a potřeby civilních uživatelů shromážděné Komisí. Z následných analýz provedených Komisí vyplynulo, že současná nabídka družicové komunikace Unie založená na kapacitách od členských států s vnitrostátními systémy a soukromém sektoru nemůže uspokojit určité nové potřeby ze strany státní správy, které vyžadují řešení s vyšší bezpečností, nízkým zpožděním a globálním pokrytím. Tyto potřeby by měly být pravidelně sledovány a přehodnocovány.

(7)

Technický pokrok v poslední době umožnil vznik komunikačních konstelací na negeostacionární oběžné dráze (NGSO), které postupně nabízejí vysokorychlostní služby konektivity s nízkým zpožděním. Existuje tudíž příležitost řešit vyvíjející se potřeby vládou schválených uživatelů vývojem a zaváděním další infrastruktury, neboť v současné době je v Unii možné žádat o notifikace volných kmitočtových pásem v rámci Mezinárodní telekomunikační unie, která jsou nezbytná pro poskytování požadovaných služeb. Pokud tyto notifikace volných kmitočtových pásem nebudou využity, stanou se bezpředmětnými a kmitočty budou přiděleny jiným subjektům. Vzhledem k tomu, že kmitočty a orbitální sloty jsou stále vzácnějším zdrojem, měla by Komise prostřednictvím otevřeného a transparentního procesu s členskými státy využít této příležitosti a uzavřít s členskými státy poskytujícími notifikace volných kmitočtových pásem zvláštní licenční dohody za účelem poskytování služeb státní správy na základě státní infrastruktury. Za získání práv k notifikacím volných kmitočtových pásem, která jsou nezbytná pro poskytování komerčních služeb, odpovídá soukromý sektor.

(8)

Subjekty státní správy Unie stále více poptávají zabezpečené a spolehlivé služby kosmické družicové komunikace, zejména pak proto, že jsou nejschůdnější možností v situacích, kdy chybí pozemní komunikační systémy nebo kdy jsou narušeny či nejsou spolehlivé. Cenově dostupný a nákladově efektivní přístup k družicové komunikaci je nezbytný také v oblastech, kde neexistuje pozemní infrastruktura, mimo jiné nad oceány, ve vzdušném prostoru, ve vzdálených regionech a tam, kde se pozemní infrastruktura potýká se závažnými výpadky nebo kde jí nelze v krizových situacích důvěřovat. Družicová komunikace může zvýšit celkovou odolnost komunikačních sítí například tím, že nabízí alternativu v případě fyzických nebo kybernetických útoků na místní pozemní infrastruktuře, nehod nebo přírodních či člověkem způsobených katastrof.

(9)

Unie by měla zajistit poskytování odolných, globálních, bezpečných, chráněných, nepřetržitých, zaručených a flexibilních řešení družicové komunikace pro vyvíjející se potřeby a požadavky státní správy, postavených na technologické a průmyslové základně Unie, aby se zvýšila odolnost operací členských států a orgánů Unie.

(10)

Proto je důležité zavést nový program, konkrétně Program Unie pro bezpečnou konektivitu (dále jen „program“), který bude zajišťovat infrastrukturu Unie pro družicovou a multiorbitální komunikaci k využívání ze strany státní správy, současně s tím integrovat a doplňovat stávající a budoucí vnitrostátní a evropské kapacity v rámci složky GOVSATCOM a dále rozvíjet a postupně integrovat iniciativu Evropská kvantová komunikační infrastruktura (EuroQCI) do systému bezpečné konektivity.

(11)

Program by měl uspokojit nové potřeby státní správy, pokud jde o řešení s vyšší bezpečností, nízkým zpožděním a globálním pokrytím. Měl by zajistit poskytování a dlouhodobou dostupnost celosvětového nepřetržitého přístupu k bezpečným, autonomním, spolehlivým a nákladově efektivním družicovým komunikačním službám státní správy, které by podporovaly odolnost a ochranu kritické infrastruktury, získávání povědomí o situaci, vnější činnosti, krizové řízení a také aplikace, které mají pro hospodářství, bezpečnost a obranu Unie a členských států zásadní význam, a to prostřednictvím specializované státní infrastruktury, která by integrovala a doplňovala kapacity GOVSATCOMu. Program by měl navíc prioritizovat poskytování služeb státní správy a rovněž umožnit poskytování komerčních služeb evropským soukromým sektorem s přihlédnutím k průzkumu trhu, včetně konzultací s vládou schválenými uživateli, a to prostřednictvím komerční infrastruktury.

(12)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 (3) stanoví řadu obecných a dílčích cílů na podporu rozvoje odolných, bezpečných, výkonných a udržitelných digitálních infrastruktur v Unii, včetně digitálního cíle Komise a členských států dosáhnout toho, aby do roku 2030 všichni měli gigabitové připojení. Program by měl umožnit konektivitu občanů a podniků v celé Unii a na celém světě, mimo jiné i tím, že poskytne cenově dostupný vysokorychlostní širokopásmový přístup, který může pomoci odstranit komunikační mrtvé zóny a zvýšit soudržnost v celé Unii, včetně jejích nejvzdálenějších regionů, venkovských, okrajových, odlehlých a izolovaných oblastí a ostrovů. Družicové služby nemohou v současné době nahradit výkonnost pozemních sítí, ale mohou překlenout digitální propast, a dokonce případně přispět k obecným cílům směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (4).

(13)

Program by se proto měl skládat z činností v oblasti vymezení, koncepce, vývoje, ověřování a souvisejících činností v oblasti zavádění za účelem výstavby počáteční kosmické a pozemní infrastruktury potřebné k poskytování prvních služeb státní správy. Program by pak měl zahrnovat činnosti v oblasti postupného zavádění zaměřené na dokončení kosmické i pozemní infrastruktury potřebné pro poskytování pokročilých služeb státní správy, které v současnosti nejsou k dispozici a přesahují stav techniky stávajících evropských služeb družicové komunikace. Kromě toho by měl program podporovat rozvoj uživatelských koncových zařízení schopných využívat vyspělé komunikační služby. Činnosti v oblasti využívání by měly být zahájeny co nejdříve poskytnutím prvních služeb státní správy, k němuž by mělo dojít do roku 2024, aby bylo možné co nejdříve uspokojit potřeby vládou schválených uživatelů. Program by pak měl zahrnovat činnosti v oblasti zavádění zaměřené na dokončení kosmické i pozemní infrastruktury potřebné k dosažení plné operační schopnosti do roku 2027. Poskytování služeb státní správy, provoz, údržba a neustálé zlepšování kosmické a pozemní infrastruktury po jejím zavedení, jakož i vývoj budoucích generací služeb státní správy, by měly být součástí činností souvisejících s využíváním.

(14)

V červnu 2019 členské státy podepsaly prohlášení o Evropské kvantové komunikační infrastruktuře (EuroQCI) (dále jen „prohlášení“), v němž se zavázaly spolupracovat s Komisí a s podporou ESA na vývoji kvantové komunikační infrastruktury pokrývající celou Unii. V souladu s tímto prohlášením je cílem EuroQCI zavést certifikovanou zabezpečenou kvantovou komunikační infrastrukturu typu end-to-end, která umožní přenos a ukládání informací a dat a bude schopna propojit kritické veřejné komunikační prostředky v celé Unii. Program přispěje ke splnění cílů prohlášení tím, že vytvoří kosmickou a pozemní infrastrukturu EuroQCI integrovanou do státní infrastruktury programu, a také tím, že bude rozvíjet a zavádět terestriální infrastrukturu EuroQCI, jež bude ve vlastnictví členských států. Kosmická, pozemní a terestriální infrastruktura EuroQCI by měla být v rámci programu vyvinuta ve dvou hlavních fázích, a to ve fázi předběžného ověřování, která by mohla zahrnovat vývoj a ověřování několika různých technologií a komunikačních protokolů, a ve fázi plného zavedení, zahrnující vhodná řešení pro konektivitu mezi družicemi a přenos dat mezi družicemi a pozemní a terestriální infrastrukturou.

(15)

Jednou z hlavních funkcí EuroQCI bude umožnit kvantovou distribuci kryptografických klíčů (QKD). Technologie a produkty QKD nejsou dosud dostatečně vyspělé na to, aby bylo možné je využívat k ochraně utajovaných informací EU. Stále je třeba vyřešit hlavní otázky týkající se zabezpečení QKD, jako je normalizace protokolů QKD, analýza vedlejších kanálů a metodika hodnocení. Program by proto měl podporovat EuroQCI a umožnit začlenění schválených kryptografických prostředků do infrastruktury, až budou k dispozici.

(16)

V zájmu uspokojivé ochrany utajovaných informací EU by měla být primárním řešením pro boj proti hrozbám, které kvantová výpočetní technika představuje, kombinace konvenčních řešení, postkvantové kryptografie a případně QKD v hybridních přístupech. Program by proto měl tyto přístupy používat pro účely zajišťování nejmodernější kryptografie i distribuce klíčů.

(17)

Za účelem rozšíření kapacit Unie v oblasti družicové komunikace by měla infrastruktura programu vycházet z infrastruktury vyvinuté pro účely složky GOVSATCOM, integrovat ji a doplňovat ji. Pozemní infrastruktura programu by měla být založena zejména na centrech složky GOVSATCOM, jelikož bude postupně rozšiřována na základě potřeb uživatelů prostřednictvím dalších prostředků pozemního segmentu, včetně těch, jimiž chtějí členské státy přispět dodatečně, a to na základě provozních a bezpečnostních požadavků.

(18)

Program by měl zlepšit bezpečnou konektivitu v zeměpisných oblastech strategického zájmu, jako je Afrika a Arktida, jakož i Baltské moře, Černé moře, Středomoří a Atlantik. Služby poskytované v rámci programu by rovněž měly přispívat ke geopolitické odolnosti tím, že nabízejí další konektivitu v souladu s politickými cíli v těchto regionech a se společným sdělením Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. prosince 2021 nazvaným „Global Gateway“.

(19)

Aniž by byly dotčeny komunikační služby, družice postavené pro účely programu by mohly být vybaveny subsystémy, včetně užitečného zatížení, jež mohou pomoci zvýšit kapacitu a služby složek Kosmického programu Unie, a tím umožnit rozvoj dalších nekomunikačních služeb, o nichž rozhodne výbor pro program v příslušném složení stanovený v nařízení (EU) 2021/696 a které budou prováděny za podmínek uvedených v tomto nařízení. Pokud se náležitě prokáže, že složky Kosmického programu Unie s ohledem na potřeby uživatelů a rozpočtová omezení jsou přínosem, mohly by být tyto subsystémy vyvíjeny tak, aby nabízely alternativní služby určování polohy, navigace a času doplňující systém Galileo, zajišťovaly vysílání zpráv evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) s nižším zpožděním, poskytovaly kosmické senzory pro pozorování vesmíru a podporovaly rozšíření stávajících možností programu Copernicus, zejména pro služby v oblasti mimořádných událostí a civilní bezpečnosti. Kromě toho by tyto subsystémy mohly poskytovat nekomunikační služby členským státům pod podmínkou, že to nebude mít dopad na bezpečnost a rozpočet programu.

(20)

S ohledem na význam, jaký má pro program jeho pozemní státní infrastruktura, a na dopad této infrastruktury na jeho bezpečnost by umístění této infrastruktury měla určit Komise v souladu s obecnými bezpečnostními požadavky a na základě otevřeného a transparentního procesu s cílem zajistit vyvážené rozdělení mezi členské státy. Do zavádění pozemní státní infrastruktury programu, která rovněž integruje infrastrukturu vyvinutou v rámci složky GOVSATCOM, by mohla být zapojena Agentura Evropské unie pro Kosmický program (dále jen „agentura“), nebo ve vhodných případech a v oblasti její působnosti ESA.

(21)

Pro bezpečnost Unie a jejích členských států a pro zajištění bezpečnosti a integrity státních služeb je zásadní, aby kosmické prostředky programu byly vypouštěny z území Unie. Ve výjimečných, řádně odůvodněných případech by mělo být možné, aby k jejich vypouštění docházelo na území třetí země. Kromě toho by těžké, střední a malé nosné rakety a mikrorakety mohly poskytnout dodatečnou flexibilitu, která umožní rychlé rozmístění kosmických prostředků.

(22)

Je důležité, aby Unie vlastnila veškeré hmotné i nehmotné prostředky související se státní infrastrukturou vyvinutou v rámci tohoto programu, s výjimkou terestriální infrastruktury EuroQCI, a zároveň zajistila dodržování Listiny základních práv Evropské unie, včetně článku 17 této listiny. Přestože by tyto prostředky byly ve vlastnictví Unie, mělo by být možné, aby Unie v souladu s tímto nařízením a v případech, kdy je to na základě posouzení jednotlivých případů považováno za vhodné, tyto prostředky zpřístupnila třetím stranám nebo je zcizila.

(23)

Celounijní iniciativy, jako je iniciativa pro bezpečnou konektivitu, vznikají za široké účasti inovativních malých a středních podniků, začínajících podniků a velkých podniků z kosmického odvětví na začátku a na konci hodnotového řetězce v celé Unii. V posledních letech vnesli někteří aktéři do kosmického odvětví výzvy, zejména začínající podniky a malé a střední podniky, které vyvinuly inovativní, tržně orientované kosmické technologie a aplikace, někdy s různými obchodními modely. Aby byla zajištěna konkurenceschopnost kosmického ekosystému Unie, měl by tento program maximalizovat využívání inovativních a přelomových technologií i nových obchodních modelů vyvinutých evropským kosmickým ekosystémem, včetně „New Space“, zejména ze strany malých a středních podniků, společností se střední tržní kapitalizací a začínajících podniků, které vyvíjejí nové tržně orientované kosmické technologie a aplikace, a zároveň by se měl vztahovat na všechny segmenty celého kosmického hodnotového řetězce.

(24)

Je nezbytné prostřednictvím vhodného zadávání veřejných zakázek a agregace zakázek na služby podporovat investice soukromého sektoru, a tak snižovat nejistotu a zajistit dlouhodobou viditelnost a předvídatelnost potřeb služeb veřejného sektoru. Pro zajištění konkurenceschopnosti evropského kosmického průmyslu v budoucnu by měl tento program rovněž přispívat k rozvoji vyspělých dovedností v oblastech souvisejících s vesmírem, podporovat vzdělávání a odbornou přípravu a prosazovat rovné příležitosti a posílení postavení žen s cílem plně využít potenciál občanů Unie v této oblasti.

(25)

Program by měl v souladu s cíli stanovenými ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ co nejvíce minimalizovat svůj dopad na životní prostředí. Zatímco kosmické prostředky samy o sobě při používání skleníkové plyny nevypouštějí, jejich výroba a související pozemní zařízení dopad na životní prostředí mají. Měla by být přijata opatření ke zmírnění tohoto dopadu. Za tímto účelem by zadávání veřejných zakázek v rámci programu mělo zahrnovat zásady a opatření týkající se udržitelnosti, jako jsou ustanovení o minimalizaci a kompenzaci emisí skleníkových plynů vznikajících při vývoji, výrobě a zavádění infrastruktury a opatření k předcházení světelnému znečištění, jako je dopad na pozemní astronomická pozorování.

(26)

Vzhledem k rostoucímu počtu kosmických objektů a kosmické tříště na oběžné dráze by nová evropská konstelace měla rovněž splňovat kritéria kosmické udržitelnosti a být příkladem osvědčených postupů v řízení kosmického provozu a pozorování a sledování vesmíru (SST), aby se snížilo množství vyprodukované kosmické tříště, zabránilo rozlomení na oběžné dráze a kolizím na oběžné dráze a aby se zajistila vhodná opatření pro kosmické objekty na konci jejich životnosti. Jelikož oprávněné obavy ohledně ochrany kosmického prostředí jsou projednávány na mezinárodních fórech, jako např. ve Výboru OSN pro mírové využívání kosmického prostoru, je nanejvýš důležité, aby se Unie v oblasti kosmické udržitelnosti postavila do čela. Zakázky zadávané v rámci programu by měly zajistit, aby zavedená technologie umožňovala co nejvyšší standardy, pokud jde o udržitelnost, energetickou účinnost a účinné využívání zdrojů.

(27)

Provozní požadavky na služby státní správy by měly vycházet z posouzení potřeb vládou schválených uživatelů a zároveň by měly zohledňovat kapacity aktuální tržní nabídky. Při posuzování těchto požadavků je nutné co nejvíce využívat aktuální tržní možnosti. Na základě těchto provozních požadavků v kombinaci s obecnými bezpečnostními požadavky a vyvíjející se poptávkou po službách státní správy by mělo být vytvořeno portfolio služeb státní správy. Toto portfolio služeb by mělo stanovit použitelný základní scénář pro služby státní správy. Rovněž by mělo určit kategorie služeb, které doplňují portfolio služeb GOVSATCOM stanovené v rámci nařízení (EU) 2021/696. Komise by měla zajistit soulad a soudržnost provozních a bezpečnostních požadavků mezi složkou GOVSATCOM a programem. S cílem zachovat co možná nejlepší vyvážení poptávky po službách a jejich nabídky by se portfolio služeb státní správy mělo určit v roce 2023 a mělo by být možné ho na základě uvedených provozních a bezpečnostních požadavků a po konzultaci členských států pravidelně aktualizovat.

(28)

Družicová komunikace je zdroj omezený kapacitou, kmitočtem a zeměpisným pokrytím družic. Aby byl tudíž program nákladově efektivní a využíval úspor z rozsahu, měl by optimalizovat soulad mezi nabídkou a poptávkou po službách státní správy a bránit nadměrné kapacitě. Vzhledem k tomu, že se poptávka i potenciální nabídka v průběhu času mění, měla by Komise sledovat potřeby a portfolio služeb státní správy upravit, kdykoli se to ukáže jako nezbytné.

(29)

Členské státy, Rada, Komise a ESVČ, jakož i agentury a subjekty Unie by měly mít možnost stát se účastníky programu, pokud se rozhodnou udělit oprávnění uživatelům služeb státní správy nebo poskytnout kapacity, prostory nebo zařízení. Vzhledem k tomu, že je na členských státech, aby rozhodly o tom, zda udělí oprávnění vnitrostátním uživatelům služeb státní správy, neměly by být členské státy povinny přispívat k programu nebo hostit infrastrukturu programu.

(30)

Každý účastník programu by měl jmenovat příslušný orgán pro bezpečnou konektivitu, který bude sledovat, zda uživatelé a další vnitrostátní subjekty, jež hrají v programu určitou úlohu, dodržují platná pravidla a bezpečnostní postupy stanovené v obecných bezpečnostních požadavcích. Účastníci programu mohou funkce tohoto orgánu svěřit některému stávajícímu orgánu.

(31)

Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích (5), včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů.

(32)

Cíle programu jsou v souladu a doplňují se s cíli jiných programů Unie, zejména programu Horizont Evropa zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (6) a rozhodnutím Rady (EU) 2021/764 (7), programu Digitální Evropa zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (8), Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (9), Nástroje pro propojení Evropy zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 (10), a zejména Kosmického programu Unie.

(33)

Program Horizont Evropa vyčlení vyhrazený podíl svých složek klastru „Digitální oblast, průmysl a vesmír“ na činnosti v oblasti výzkumu a inovací související s vývojem a ověřováním systému bezpečné konektivity, včetně potenciálních technologií, které by byly vyvinuty v rámci kosmického ekosystému včetně „New Space“. Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI) přidělí vyhrazený podíl svých prostředků v rámci programu Globální Evropa na činnosti související s provozem systému bezpečné konektivity a celosvětovým poskytováním služeb, které umožní nabízet řadu služeb mezinárodním partnerům. Kosmický program Unie vyčlení vyhrazený podíl složky GOVSATCOM na činnosti související s vývojem centra složky GOVSATCOM, které bude součástí pozemní infrastruktury systému bezpečné konektivity. Financování vyplývající z těchto programů by mělo být prováděno v souladu s pravidly těchto programů.

(34)

Vzhledem k neoddělitelným důsledkům pro bezpečnost Unie a jejích členských států má program rovněž společné cíle a zásady s Evropským obranným fondem zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 (11). Část finančních prostředků z Evropského obranného fondu by proto měla být poskytnuta na financování činností v rámci programu, zejména činností souvisejících s rozmístěním jeho infrastruktury.

(35)

Za účelem úspěšného uplatňování programu je nutné zajistit, aby na něj byly k dispozici dostatečné prostředky. Členské státy by měly mít možnost přispívat svými odbornými schopnostmi, know-how a pomocí, zejména v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, nebo, je-li to vhodné a možné, tím, že programu poskytují údaje, informace, služby a infrastrukturu, které se nacházejí na jejich území. Mělo by být možné poskytnout programu v souladu s příslušnými dohodami dodatečné finanční nebo věcné příspěvky od třetích stran, včetně agentur a subjektů Unie, členských států, třetích zemí účastnících se programu nebo mezinárodních organizací.

(36)

Na program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (12) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(37)

V souladu s čl. 191 odst. 3 finančního nařízení nesmějí být tytéž náklady za žádných okolností financovány z rozpočtu Unie dvakrát.

(38)

Komise by měla mít případně a je-li to nezbytné možnost využít technické pomoci některých externích subjektů, pokud jsou zachovány bezpečnostní zájmy Unie. Tutéž technickou pomoc by měly mít možnost využívat při plnění úkolů, které jim byly svěřeny na základě tohoto nařízení, i jiné subjekty zapojené do veřejné správy programu.

(39)

Smlouvy na veřejné zakázky uzavřené v rámci tohoto programu na činnosti financované z programu by měly splňovat pravidla Unie. V uvedeném kontextu by Unie měla rovněž odpovídat za vymezení cílů, které mají být v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek sledovány.

(40)

Program využívá komplexní a neustále se vyvíjející technologie. Z využívání takových technologií plyne pro smlouvy na veřejné zakázky uzavírané v rámci tohoto programu nejistota a riziko, jelikož uvedené zakázky zahrnují dlouhodobé závazky k poskytování zařízení nebo služeb. Proto jsou vedle pravidel stanovených ve finančním nařízení zapotřebí zvláštní opatření týkající se veřejných zakázek. Mělo by tudíž být možné určit minimální úroveň subdodávek. Pokud jde o minimální úroveň subdodávek, prioritu by pokud možno měly mít začínající podniky a malé a střední podniky, zejména s cílem umožnit jim přeshraniční účast.

(41)

Za účelem splnění cílů programu je důležité, aby bylo možné ve vhodných případech využít kapacit nabízených veřejnými a soukromými subjekty Unie činnými v oblasti vesmíru a aby bylo možné pracovat na mezinárodní úrovni se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Z tohoto důvodu je nezbytné stanovit možnost využívat všechny příslušné nástroje a metody řízení stanovené Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a finančním nařízením a společná zadávací řízení.

(42)

Nejvhodnějším modelem provádění, jímž lze zajistit dosažení cílů programu, je spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Ta by měla umožnit stavět na stávající technologické a průmyslové základně družicové komunikace Unie, včetně soukromých prostředků, a poskytovat robustní a inovativní služby státní správy a umožnit soukromým partnerům doplnit infrastrukturu programu o další možnosti nabízet komerční služby za tržních podmínek prostřednictvím dalších vlastních investic. Tím by se měly dále optimalizovat náklady na zavádění a provoz, protože by se náklady na vývoj a zavádění složek společných pro státní i komerční infrastrukturu sdílely, jakož i provozní náklady, a to díky tomu, že by se umožnila vysoká míra vzájemného využívání kapacit. Rovněž by se měly stimulovat inovace v evropském kosmickém ekosystému včetně „New Space“, protože by tak veřejní a soukromí partneři mohli sdílet rizika výzkumu a vývoje.

(43)

Pro účely provádění programu by se koncese, veřejné zakázky na dodávky, služby a stavební práce nebo smíšené zakázky měly řídit hlavními zásadami. Tyto zakázky by měly stanovit jasné rozdělení úkolů a odpovědností mezi veřejnými a soukromými partnery, včetně jasného rozdělení rizik mezi ně, aby se zajistilo, že dodavatelé převezmou odpovědnost za důsledky veškerých pochybení, za něž nesou odpovědnost. V uvedených zakázkách by mělo být zajištěno, aby nedocházelo k nadměrnému odměňování dodavatelů za poskytování služeb státní správy, mělo by být umožněno, aby soukromý sektor poskytoval komerční služby, a měla by být zajištěna náležitá prioritizace potřeb vládou schválených uživatelů. V zakázkách by mělo být zajištěno, aby byly při poskytování služeb založených na komerční infrastruktuře chráněny základní zájmy Unie a obecné a specifické cíle programu. Proto je důležité, aby byla zavedena opatření na ochranu těchto základních zájmů a cílů. Komise by zejména měla mít možnost přijmout nezbytná opatření k zajištění kontinuity služeb v případě, že dodavatel není schopen plnit své povinnosti.

Zakázky by měly obsahovat odpovídající záruky, aby se mimo jiné zabránilo střetům zájmů a možným narušením hospodářské soutěže vyplývajícím z poskytování komerčních služeb, nepatřičné diskriminaci nebo jakýmkoli jiným skrytým nepřímým výhodám. Tyto záruky mohou zahrnovat oddělené účetnictví pro služby státní správy a pro komerční služby, včetně zřízení subjektu, který je strukturálně a právně oddělen od vertikálně integrovaného provozovatele služeb státní správy, jakož i zajištění otevřeného, spravedlivého, přiměřeného a nediskriminačního přístupu k infrastruktuře nezbytné pro poskytování komerčních služeb. Proto by stávající poskytovatelé terestriálních služeb měli mít k dispozici komerční služby za transparentních a nediskriminačních podmínek. Zakázky by měly podporovat účast začínajících podniků a malých a středních podniků v celém hodnotovém řetězci a napříč členskými státy.

(44)

Důležitým cílem programu je zajistit bezpečnost Unie a členských států a posílit odolnost všech klíčových technologií a hodnotových řetězců při zachování otevřené ekonomiky. Tento cíl vyžaduje v konkrétních případech stanovení podmínek způsobilosti a účasti, aby byla zajištěna ochrana integrity, bezpečnosti a odolnosti provozních systémů Unie. To by nemělo ohrozit potřebu konkurenceschopnosti a nákladové efektivnosti.

(45)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (13) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (14), (Euratom, ES) č. 2185/96 (15) a (EU) 2017/1939 (16) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (17).

V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce Úřadu evropského veřejného žalobce podle nařízení (EU) 2017/1939 nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí strany podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(46)

Aby byla zajištěna ochrana finančních zájmů Unie, je nezbytné požadovat, aby třetí země udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(47)

V zájmu optimalizace efektivity a dopadu programu by měla být přijata opatření na podporu používání a rozvoje otevřených norem, technologií s otevřeným zdrojovým kódem a interoperability v architektuře systému bezpečné konektivity. Otevřenější koncepce takového systému by mohla umožnit lepší synergie s jinými složkami Kosmického programu Unie nebo vnitrostátními službami a aplikacemi, optimalizovat náklady tím, že se zabrání zdvojování při vývoji téže technologie, a zvýšit spolehlivost, podpořit inovace a využívat přínosů široké hospodářské soutěže.

(48)

Řádná veřejná správa programu vyžaduje jasné rozdělení odpovědnosti a úkolů mezi jednotlivé zapojené subjekty, aby se zabránilo zbytečnému překrývání činností a omezila se překročení nákladů a zpoždění. Všichni aktéři veřejné správy programu by měli v oblasti své působnosti a v souladu se svými úkoly podporovat dosažení cílů programu.

(49)

Členské státy jsou v oblasti vesmíru aktivní již dlouho. Mají systémy, infrastrukturu, vnitrostátní agentury a subjekty působící v této oblasti. Proto mohou k programu významně přispět, zejména k jeho provádění. Mohly by spolupracovat s Unií na propagaci služeb a aplikací programu a zajistit soudržnost mezi příslušnými vnitrostátními iniciativami a programem. Komise by mohla mít možnost mobilizovat prostředky, které mají členské státy k dispozici, využívat jejich pomoci a s výhradou vzájemně dohodnutých podmínek by mohla členské státy pověřit úkoly při provádění programu. Ve vhodných případech by členské státy měly usilovat o zajištění soudržnosti a doplňkovosti svých plánů pro oživení a odolnost s programem. Členské státy by mimo to měly učinit veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany pozemní infrastruktury umístěné na jejich územích. Kromě toho by členské státy měly mít možnost zajistit, aby kmitočty nezbytné pro program byly dostupné a aby byly chráněny na takové úrovni, která umožní plný rozvoj a využívání aplikací, jež jsou na nabízených službách založeny, v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU (18). Kmitočty, které má program k dispozici, by neměly mít na program žádný finanční dopad.

(50)

V souladu s článkem 17 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a jakožto prosazovatel obecného zájmu Unie je Komise odpovědná za provádění programu, nese celkovou odpovědnost a propaguje jeho využití. V zájmu optimalizace zdrojů a pravomocí různých zúčastněných stran by Komise měla mít v řádně odůvodněných případech možnost svěřit určité úkoly jiným subjektům. Komise by měla stanovit hlavní technické a provozní požadavky nezbytné k provádění systémů a rozvoji služeb. Měla by tak učinit po konzultaci s odborníky z členských států, uživateli a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami z veřejného či soukromého sektoru. A konečně, v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o fungování EU nemá výkon pravomoci Unie za následek, že by členským státům bylo bráněno ve výkonu jejich příslušných pravomocí. V zájmu řádného využívání finančních prostředků Unie je však vhodné, aby Komise v co největší míře zajistila soulad činností prováděných v rámci programu s činnostmi členských států, aniž by docházelo ke zbytečnému zdvojování úsilí.

(51)

Článek 154 finančního nařízení stanoví, že na základě výsledků předběžného posouzení se může Komise spoléhat na systémy a postupy osob nebo subjektů pověřených vynakládáním finančních prostředků Unie. V případě potřeby by měly být v příslušné dohodě o přiznání příspěvku vymezeny konkrétní úpravy těchto systémů a postupů (dohledová opatření), jakož i ujednání o stávajících smlouvách.

(52)

Vzhledem k celosvětovému pokrytí má program silný mezinárodní rozměr. Mezinárodní partneři, jejich vlády a občané budou příjemci řady služeb programu, což bude mít přínos pro mezinárodní spolupráci Unie a členských států s těmito partnery. V záležitostech týkajících se programu by Komise mohla v oblasti své působnosti a jménem Unie koordinovat činnosti na mezinárodní scéně.

(53)

Na základě zkušeností získaných v minulých letech v oblasti řízení, provozu a poskytování služeb souvisejících se složkami Kosmického programu Unie Galileo a EGNOS je agentura nejvhodnějším subjektem, který pod dohledem Komise plní úkoly související s provozem státní infrastruktury a poskytováním služeb státní správy. Za tímto účelem by proto měla rozvíjet další relevantní kapacity. Poskytováním služeb státní správy by tedy měla být pověřena agentura a mělo by být možné ji pověřit celým provozním řízením státní infrastruktury nebo jeho částí.

(54)

V souvislosti s bezpečností a vzhledem ke svým zkušenostem v této oblasti by agentura měla být prostřednictvím své Komise pro bezpečnostní akreditaci odpovědná za zajištění bezpečnostní akreditace služeb státní správy a infrastruktury. Kromě toho, s výhradou operační připravenosti agentury, zejména pokud jde o odpovídající úroveň lidských zdrojů, by agentura měla plnit úkoly, které jí byly svěřeny Komisí. Je-li to možné, měla by agentura využít svých odborných znalostí, například v rámci činností evropského globálního družicového navigačního systému (EGNSS). V situaci, kdy Komise agenturu pověřuje úkoly, by měly být poskytnuty odpovídající lidské, administrativní a finanční zdroje, aby agentura mohla v plném rozsahu provádět své úkoly a poslání.

(55)

Za účelem zajištění provozu státní infrastruktury a usnadnění poskytování služeb státní správy by mělo být agentuře umožněno svěřit prostřednictvím dohod o přiznání příspěvku konkrétní činnosti jiným subjektům v rámci jejich příslušných oblastí odpovědnosti a za podmínek nepřímého řízení, které se vztahují na Komisi, jak je stanoveno ve finančním nařízení.

(56)

ESA je mezinárodní organizací s rozsáhlými odbornými znalostmi v oblasti vesmíru, včetně družicové komunikace, a je proto důležitým partnerem při provádění různých aspektů kosmické politiky Unie. V tomto ohledu by ESA měla být schopna poskytnout Komisi odborné znalosti, a to i pro přípravu specifikací a provádění technických aspektů programu. Za tímto účelem by ESA měla být pověřena dohledem nad vývojem a ověřováním činností v rámci programu a může podporovat hodnocení smluv uzavřených v souvislosti s prováděním programu.

(57)

Vzhledem k významu činností souvisejících s vesmírem pro hospodářství Unie a život občanů Unie by dosažení a zachování vysokého stupně bezpečnosti mělo být jednou z hlavních priorit programu, zejména za účelem ochrany zájmů Unie a jejích členských států, a to i v souvislosti s utajovanými a jinými citlivými neutajovanými informacemi.

(58)

Vzhledem ke specifickým odborným znalostem ESVČ a k jejím pravidelným kontaktům s orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi by ESVČ měla být schopna být Komisi nápomocna při provádění některých úkolů týkajících se bezpečnosti programu v oblasti vnějších vztahů v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU (19).

(59)

Aniž je dotčena výhradní odpovědnost členských států v oblasti národní bezpečnosti, jak stanoví čl. 4 odst. 2 Smlouvy o EU, a právo členských států chránit podstatné zájmy své bezpečnosti v souladu s článkem 346 Smlouvy o fungování EU, měla by být v zájmu bezproblémového provádění programu zřízena zvláštní správa bezpečnosti. Tato správa by se měla zakládat na třech hlavních zásadách. Zaprvé je nezbytně nutné, aby byly v co největší míře zohledněny rozsáhlé a jedinečné zkušenosti členských států v oblasti bezpečnosti. Zadruhé, s cílem předejít střetům zájmů a jakýmkoli nedostatkům při uplatňování bezpečnostních pravidel, by provozní funkce měly být odděleny od funkcí týkajících se bezpečnostní akreditace. Zatřetí, subjekt odpovědný za řízení veškeré infrastruktury programu nebo její části je rovněž nejvhodnější pro to, aby řídil bezpečnost úkolů, jež mu byly svěřeny. Bezpečnost programu by měla vycházet ze zkušeností nabytých v minulých letech při provádění Kosmického programu Unie. Řádná správa bezpečnosti rovněž vyžaduje, aby úlohy byly vhodným způsobem rozděleny mezi různé aktéry. Vzhledem k tomu, že za program je odpovědná Komise, měla by společně s členskými státy určit, aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti, obecné bezpečnostní požadavky použitelné na program. Zejména v oblasti utajovaných informací by správa bezpečnosti programu měla odrážet příslušné úlohy a oblasti působnosti Rady a členských států při hodnocení a schvalování kryptografických prostředků na ochranu utajovaných informací EU.

(60)

Kybernetická a fyzická bezpečnost infrastruktury programu, a to na zemi i ve vesmíru, stejně jako její fyzická redundance, je klíčem k zajištění kontinuity služeb a provozu systému. Při stanovování obecných bezpečnostních požadavků by proto měla být řádně zohledněna potřeba chránit systém a jeho služby před kybernetickými útoky a hrozbami pro družice, včetně využívání nových technologií, a prostřednictvím podpory reakce na takovéto kybernetické útoky a podpory následné obnovy.

(61)

Po provedení analýzy rizik a hrozeb by Komise měla případně určit strukturu pro monitorování bezpečnosti. Touto strukturou pro monitorování bezpečnosti by měl být subjekt reagující na pokyny vypracované v rámci působnosti rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/698 (20).

(62)

Aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti, měli by Komise a vysoký představitel, každý z nich ve své příslušné oblasti působnosti, zajistit bezpečnost programu v souladu s tímto nařízením a v příslušných případech s rozhodnutím (SZBP) 2021/698.

(63)

Služby státní správy poskytované v rámci programu budou využívány státními subjekty Unie v rámci misí, které jsou důležité z hlediska bezpečnosti a obrany, stejně jako ochrany kritické infrastruktury. Proto by tyto služby a infrastruktura měly podléhat bezpečnostní akreditaci.

(64)

Je nezbytné, aby se činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace prováděly na základě kolektivní odpovědnosti za bezpečnost Unie a jejích členských států způsobem usilujícím o dosažení konsenzu a zapojení všech, jichž se otázka bezpečnosti týká, a aby byl zaveden postup pro soustavné monitorování rizik. Rovněž je nezbytné, aby technickou stránku činností v oblasti bezpečnostní akreditace prováděli odborníci, kteří mají řádnou kvalifikaci v oblasti akreditace komplexních systémů a kteří prošli bezpečnostní prověrkou na odpovídající úrovni.

(65)

Podle článku 17 Smlouvy o EU je Komise odpovědná za řízení programů, jímž mohou být v souladu s pravidly stanovenými ve finančním nařízení dále pověřeny třetí strany v rámci nepřímého řízení. V této souvislosti je nezbytné, aby Komise zajistila, že úkoly prováděné třetími stranami při provádění programu v rámci nepřímého řízení neohrožují bezpečnost programu, zejména pokud jde o kontrolu utajovaných informací. Je proto třeba vyjasnit, že pokud Komise pověří ESA plněním úkolů v rámci programu, příslušné dohody o přiznání příspěvku zajistí, aby utajované informace vytvořené ESA byly považovány za utajované informace EU v souladu s rozhodnutím Rady 2013/488/EU (21) a rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 (22), vytvořené z pověření Komise.

(66)

Služby státní správy programu by rovněž mohly být využívány pro úkoly a operace v oblasti bezpečnosti a operace prováděné subjekty Unie a členských států. Proto jsou v zájmu ochrany základních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států zapotřebí opatření, která zajistí nezbytnou úroveň nezávislosti na třetích stranách (třetích zemích a subjektech ze třetích zemí) a která se vztahují na všechny prvky programu. Taková opatření by mohlo zahrnovat kosmické a pozemní technologie na úrovni složek, subsystémů a systémů, výrobní odvětví, vlastníky a provozovatele kosmických systémů a fyzické umístění pozemních složek systémů.

(67)

Členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti, jakož i země evropské politiky sousedství a další třetí země se mohou programu účastnit pouze na základě dohody, která bude uzavřena v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU.

(68)

Podle rozhodnutí Rady (EU) 2021/1764 (23) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích nebo územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(69)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (24) by měl být program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento program účinky. Hodnocení programu by mělo zohlednit zjištění hodnocení Kosmického programu Unie týkajícího se složky GOVSATCOM provedeného v rámci nařízení (EU) 2021/696.

(70)

Za účelem zajištění trvalé přiměřenosti ukazatelů pro podávání zpráv o postupu programu, jakož i rámce pro monitorování a hodnocení programu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu přílohy tohoto nařízení ohledně ukazatelů, pokud jde o doplnění tohoto nařízení ustanoveními o vytvoření rámce pro monitorování a hodnocení a pokud jde o doplnění tohoto nařízení upřesněním charakteristik databáze kosmických prostředků programu, jakož i metodiky a postupů pro její udržování a aktualizaci. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(71)

V zájmu řádné veřejné správy a vzhledem k synergiím mezi programem a složkou GOVSATCOM by měl výbor pro program zřízený v rámci nařízení (EU) 2021/696 ve složení GOVSATCOM sloužit rovněž jako výbor pro účely tohoto programu. Pro záležitosti týkající se bezpečnosti programu by měl programový výbor zasedat ve zvláštním složení pro bezpečnost.

(72)

Vzhledem k tomu, že řádná veřejná správa vyžaduje jednotnost řízení programu, rychlejší přijímání rozhodnutí a rovný přístup k informacím, mohli by mít zástupci subjektů pověřených úkoly spojenými s tímto programem možnost podílet se na činnostech výboru pro program zřízeného podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (25) jako pozorovatelé. Ze stejných důvodů by se na pracích výboru pro program, s výhradou bezpečnostních omezení a v souladu s ustanoveními takové dohody, měli mít možnost podílet i zástupci třetích zemí a mezinárodních organizací, které uzavřely s Unií mezinárodní dohodu týkající se programu. Zástupci subjektů pověřených úkoly spojenými s tímto programem, třetích zemí a mezinárodních organizací nejsou oprávněni účastnit se hlasování výboru pro program. Podmínky účasti pozorovatelů a účastníků ad hoc by měly být stanoveny v jednacím řádu výboru pro program.

(73)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se přijímání podrobných pravidel pro poskytování služeb státní správy, provozních požadavků na služby státní správy, portfolia služeb státní správy, rozhodnutí o příspěvcích v souvislosti s dohodami o přiznání příspěvku a pracovními programy, jakož i stanovení dalších požadavků na účast třetích zemí a mezinárodních organizací v programu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(74)

Služby státní správy založené na státní infrastruktuře by měly být vládou schváleným uživatelům zpravidla poskytovány bezplatně. Kapacita pro tyto služby je však omezená. Pokud Komise po analýze dospěje k závěru, že jsou kapacity nedostatečné, měla by mít možnost přijmout v řádně odůvodněných případech, kdy poptávka převyšuje přístupovou kapacitu, jako součást těchto podrobných pravidel pro poskytování služeb cenovou politiku, aby odpovídala nabídce služeb i poptávce po nich. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se přijetí cenové politiky. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(75)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se stanovování opatření nezbytných ke stanovení umístění center náležejících k pozemní státní infrastruktuře. Při výběru tohoto umístění by Komise měla zohlednit provozní a bezpečnostní požadavky, jakož i stávající infrastrukturu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(76)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se určení obecných bezpečnostních požadavků. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Členské státy by měly mít možnost vykonávat maximální kontrolu nad obecnými bezpečnostními požadavky programu. Při přijímání prováděcích aktů v oblasti bezpečnosti programu by Komisi měl být nápomocen výbor pro program zasedající ve zvláštním složení pro bezpečnost. Vzhledem k citlivosti bezpečnostních otázek by předseda výboru pro program měl usilovat o nalezení řešení, která mají ve výboru pro program co nejširší podporu. Komise by neměla přijímat prováděcí akty stanovující obecné bezpečnostní požadavky programu v případech, kdy výbor pro program nevydá žádné stanovisko. Je-li zapojení výboru pro program ve složení pro bezpečnost stanoveno jinak, mělo by k tomuto zapojení dojít v souladu s jednacím řádem výboru pro program.

(77)

Program doplňuje stávající Kosmický program Unie tím, že integruje a rozšiřuje jeho cíle a opatření k vytvoření systému bezpečné konektivity Unie ve vesmíru. Hodnocení programu by mělo tuto skutečnost zohlednit.

(78)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků akce, která přesahuje finanční a technické možnosti jednotlivých členských států, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(79)

Program by měl být zaveden na období pěti let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (26).

(80)

S cílem umožnit co nejrychlejší zahájení provádění tohoto nařízení za účelem dosažení jeho cílů by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve,

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/127 (2) stanoví mimo jiné zvláštní požadavky týkající se složení, které se vztahují na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu vyrobenou z hydrolyzovaných bílkovin. Stanoví, že počáteční a pokračovací kojenecká výživa vyrobená z hydrolyzovaných bílkovin musí splňovat požadavky týkající se obsahu bílkovin, zdroje bílkovin a zpracování bílkovin, jakož i nezbytných a podmíněně nezbytných aminokyselin a L-karnitinu stanovené v bodě 2.3 přílohy I a v bodě 2.3 přílohy II uvedeného nařízení.

(2)

Jak je uvedeno v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/127, Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ve svém stanovisku týkajícím se základního složení počáteční a pokračovací kojenecké výživy ze dne 24. července 2014 (3) uvedl, že bezpečnost a vhodnost každé konkrétní výživy obsahující hydrolyzované bílkoviny musí být stanovena klinickým hodnocením u cílové populace. Úřad doposud kladně hodnotil dvě hydrolyzované bílkoviny používané v počáteční a pokračovací kojenecké výživě. Složení uvedených dvou hydrolyzovaných bílkovin odpovídá požadavkům, jež jsou v současnosti stanoveny v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/127. Uvedené požadavky lze nicméně aktualizovat, aby bylo možné uvést na trh výživu vyrobenou z hydrolyzovaných bílkovin s odlišným složením, než mají bílkoviny, které již byly kladně hodnoceny, na základě individuálního hodnocení jejich bezpečnosti a vhodnosti úřadem.

(3)

Dne 6. února 2019 Komise obdržela žádost společnosti meyer.science GmbH podanou jménem společnosti HIPP-Werk Georg Hipp OHG a společnosti Arla Foods Ingredients, aby úřad provedl hodnocení bezpečnosti a vhodnosti počáteční a pokračovací kojenecké výživy vyrobené z hydrolyzovaných bílkovin, jejíž složení neodpovídá požadavkům stanoveným v bodě 2.3 přílohy I a v bodě 2.3 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/127.

(4)

Na žádost Komise vydal úřad dne 9. března 2022 vědecké stanovisko týkající se výživové bezpečnosti a vhodnosti této počáteční a pokračovací kojenecké výživy (4). Úřad v uvedeném stanovisku dospěl k závěru, že daná hydrolyzovaná bílkovina je z výživového hlediska bezpečným a vhodným zdrojem bílkovin pro použití v počáteční a pokračovací kojenecké výživě, pod podmínkou, že výživa, v níž se tato bílkovina použije, bude obsahovat alespoň 0,45 g/100 kJ (1,9 g/100 kcal) bílkovin a bude splňovat ostatní kritéria pro složení stanovená v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/127 a požadavky na obsah aminokyselin uvedené v oddíle A přílohy III uvedeného nařízení.

(5)

S ohledem na závěry úřadu je vhodné povolit uvedení počáteční a pokračovací kojenecké výživy vyrobené z dané hydrolyzované bílkoviny na trh. Požadavky na hydrolyzované bílkoviny stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/127 by proto měly být aktualizovány a upraveny tak, aby zahrnovaly rovněž požadavky týkající se uvedené hydrolyzované bílkoviny.

(6)

Přílohy I, II a III nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/127 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

(7)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/127 se na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu vyrobenou z hydrolyzovaných bílkovin použije ode dne 22. února 2022. Aby mohla být počáteční a pokračovací kojenecká výživa vyrobená z hydrolyzované bílkoviny v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení uvedena na trh bez zbytečného prodlení, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve,

(1)

Lotyšské znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 (2) obsahuje chyby v názvu a v 1. bodě odůvodnění, pokud jde o pravidla pro zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhně, ve 2. bodě odůvodnění, pokud jde o schvalování líhní, a v 11. bodě odůvodnění, pokud jde o líhně ptáků chovaných v zajetí a líhně drůbeže. Uvedené nařízení obsahuje rovněž několik chyb, které ovlivňují oblast působnosti těchto ustanovení: v čl. 1 odst. 3, pokud jde o líhně ptáků chovaných v zajetí; v čl. 1 odst. 3 druhém pododstavci písm. b), pokud jde o násadová vejce z líhní; v čl. 1 odst. 6 písm. b), pokud jde o požadavky na informace týkající se příslušného orgánu, pokud jde o registry líhní; v čl. 1 odst. 9, pokud jde o registrované nebo schválené líhně; v části II hlavě I název kapitoly 2, pokud jde o líhně; v článku 7 název a úvodní věta, pokud jde o požadavky na udělení schválení líhní, z nichž mají být násadová vejce drůbeže nebo jednodenní kuřata přemísťována do jiného členského státu; v článku 18 název a úvodní věta, pokud jde o registry zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhně; v části II hlavě III název kapitoly 2, pokud jde o líhně; v článku 33 název, úvodní věta a písmeno a), pokud jde o povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele líhní; v příloze I části 3 název, pokud jde o požadavky na udělení schválení líhním; v příloze I části 3 bodě 1 návětí a písmena a) a b), pokud jde o požadavky ohledně izolace a opatření biologické bezpečnosti týkající se líhní; v příloze I části 3 bodě 2 návětí a písmeno b), pokud jde o požadavky ohledně dozoru týkající se líhní; v příloze I části 3 bodě 3 návětí a písmena a), c) a f), pokud jde o požadavky ohledně zařízení a vybavení týkající se líhní; v příloze I části 3 bodě 5 návětí a písm. a) podbod i), pokud jde o požadavky ohledně dohledu ze strany příslušného orgánu týkající se líhní; v příloze I části 4 bodě 1 písm. a) podbod ii), pokud jde o požadavky ohledně izolace a opatření biologické bezpečnosti týkající se zařízení, v nichž je chována drůbež; v příloze I části 4 bod 2 písm. b), pokud jde o požadavky ohledně dozoru týkající se zařízení, v nichž je chována drůbež; v příloze I části 4 bod 3 písm. b) podbod iii) a bod 3 písm. e), pokud jde o požadavky ohledně zařízení a vybavení týkající se zařízení, v nichž je chována drůbež; v příloze II název, pokud jde o program mikrobiologické kontroly v líhních a program dozoru nad nákazami v zařízeních, v nichž je chována drůbež, a v líhních; v příloze II části 1 název, pokud jde o program mikrobiologické kontroly v líhních; v příloze II části 2 název, pokud jde o program dozoru nad nákazami v líhních a v zařízeních, v nichž je chována drůbež; v příloze II části 2 bod 2.4 písm. b) návětí a podbod iv), pokud jde o požadavky ohledně vzorkování; v příloze II části 2 bod 2.5 písm. b) první věta a podbody i) a ii), pokud jde o požadavky ohledně harmonogramu a četnosti odběru vzorků.

(2)

Lotyšské znění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 by proto mělo být odpovídajícím způsobem opraveno. Ostatní jazyková znění nejsou dotčena,

(1)

Dne 17. ledna 2019 uložila Komise prováděcím nařízením (EU) 2019/73 (dále jen „původní nařízení“) konečné antidumpingové clo na dovoz elektrických jízdních kol (dále jen „dotčený výrobek“) pocházejících z Čínské lidové republiky („ČLR“) do Unie.

(2)

V původním šetření byl v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2016/1036 pro účely šetření vyvážejících výrobců v Čínské lidové republice proveden výběr vzorku.

(3)

Vyvážejícím výrobcům z Čínské lidové republiky zařazeným do vzorku Komise uložila individuální sazby antidumpingového cla na dovoz elektrických jízdních kol v rozsahu od 10,3 % do 62,1 %. Spolupracujícím vyvážejícím výrobcům nezařazeným do vzorku (s výjimkou společností, na něž se vztahuje sazba souběžného vyrovnávacího cla pro všechny ostatní společnosti – prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/72 (3)) byla uložena vážená průměrná celní sazba ve výši 24,2 %. Tito spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku jsou uvedeni v příloze I původního nařízení. Ostatním spolupracujícím společnostem nezařazeným do vzorku (podléhajícím sazbě souběžného vyrovnávacího cla pro všechny ostatní společnosti – prováděcí nařízení (EU) 2019/72) byla uložena vážená průměrná celní sazba ve výši 16,2 %. Tyto společnosti jsou uvedeny v příloze II původního nařízení. Kromě toho byla uložena celostátní celní sazba ve výši 70,1 % na elektrická jízdní kola od společností v Čínské lidové republice, které se buď nepřihlásily, nebo nespolupracovaly při antidumpingovém šetření, ale spolupracovaly v souběžném antisubvenčním šetření (společnosti uvedené v příloze III původního nařízení).

(4)

Podle čl. 1 odst. 6 původního nařízení lze odstavec 2 uvedeného článku pozměnit vložením nového vyvážejícího výrobce do příslušné přílohy se spolupracujícími společnostmi, které nebyly zařazeny do vzorku, a na něž se proto vztahuje příslušná vážená průměrná sazba antidumpingového cla, pokud tento nový vyvážející výrobce v Čínské lidové republice předloží Komisi dostatek důkazů o tom, že:

(5)

Společnost Zhejiang Jollo Technology Co., Ltd, (dále jen „žadatel“) předložila Komisi žádost o udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, a tudíž požaduje, aby se na ni vztahovala celní sazba platná pro spolupracující společnosti v Čínské lidové republice nezařazené do vzorku, na něž se vztahuje sazba souběžného vyrovnávacího cla pro všechny ostatní společnosti, tj. 16,2 %, přičemž tvrdila, že splňuje všechny tři podmínky stanovené v čl. 1 odst. 6 původního nařízení.

(6)

Pro účely rozhodnutí o tom, zda žadatel splňuje podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce podle čl. 1 odst. 6 původního nařízení (dále jen „podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce“), Komise žadateli nejprve zaslala dotazník s žádostí o poskytnutí důkazů o tom, že splňuje podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce. Žadatel poskytl odpověď na dotazník.

(7)

Komise se snažila ověřit veškeré informace, které považovala pro rozhodnutí o tom, zda žadatel splňuje podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, za nezbytné.

(8)

Pokud jde o podmínku stanovenou v čl. 1 odst. 6 původního nařízení, aby žadatel nevyvážel do Unie dotčený výrobek během období šetření, na němž jsou opatření založena, tj. od 1. října 2016 do 30. září 2017 (dále jen „období původního šetření“), Komise během šetření zjistila, že žadatel nemohl během uvedeného období do Unie vyvážet elektrická jízdní kola, neboť předložil důkazy o tom, že k jeho založení došlo v roce 2021.

(9)

Pokud jde o podmínku stanovenou v čl. 1 odst. 6 původního nařízení, aby žadatel nebyl ve spojení s žádným vývozcem nebo výrobcem, na které se vztahují antidumpingová opatření uložená původním nařízením, Komise v průběhu šetření zjistila, že žadatel není ve spojení s žádným vývozcem nebo výrobcem v Čínské lidové republice, na které se vztahují antidumpingová opatření uložená původním nařízením a kteří mohli spolupracovat při původním šetření.

(10)

Pokud jde o podmínku stanovenou v čl. 1 odst. 6 původního nařízení, aby žadatel po skončení období původního šetření buď skutečně vyvezl dotčený výrobek do Unie, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek jeho značné množství do Unie vyvézt, Komise v průběhu šetření zjistila, že žadatel na základě předložených písemných dokladů po skončení období šetření skutečně vyvážel elektrická jízdní kola do Unie. Žadatel předložil dokumentaci o prodeji pro transakce do Španělska (červen 2021) a Itálie (srpen 2022).

(11)

Komise tedy dospěla k závěru, že žadatel předmětnou podmínku stanovenou v čl. 1 odst. 6 původního nařízení splňuje.

(12)

Žadatel tudíž splňuje všechny tři podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 6 původního nařízení, a žádost by proto měla být přijata. V důsledku toho by se na žadatele mělo vztahovat antidumpingové clo ve výši 16,2 % pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku v rámci původního šetření a sazba souběžného vyrovnávacího cla pro všechny ostatní společnosti – prováděcí nařízení (EU) 2019/72.

(13)

Žadatel a výrobní odvětví Unie byli informováni o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se považuje za vhodné přiznat společnosti Zhejiang Jollo Technology Co., Ltd, sazbu antidumpingového cla platnou pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku v rámci původního šetření.

(14)

Stranám byla poskytnuta možnost předložit připomínky. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(15)

Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036,

(1)

Dovoz bionafty pocházející z Argentiny podléhá konečným vyrovnávacím clům uloženým prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/244 (2) (dále jen „původní šetření“).

(2)

Společnost Oleaginosa Moreno Hermanos SACIFI y A (dále jen „žadatel“), argentinský vyvážející výrobce (3), doplňkový kód TARIC C497, podléhající individuální sazbě vyrovnávacího cla ve výši 25,0 %, informovala dne 23. května 2022 Komisi, že změnila svůj název na Viterra Argentina S.A.

(3)

Společnost měla za to, že změna názvu nemá vliv na její práva využívat individuální sazbu vyrovnávacího cla, která se na ni vztahovala pod jejím předchozím názvem, a požádala Komisi, aby tuto skutečnost potvrdila.

(4)

Evropské sdružení výrobců bionafty (EBB) s žadatelem nesouhlasilo a tvrdilo, že společnost podstoupila složitější strukturální změnu, která ovlivnila její právo nadále využívat úroveň opatření stanovenou v původním šetření.

(5)

Komise shromážděné informace a důkazy předložené žadatelem prověřila a dospěla k závěru, že tato změna názvu byla řádně zaregistrována u příslušných orgánů a neměla za následek žádný nový vztah s jinými skupinami společností, které Komise v původním šetření neprošetřovala.

(6)

Důkazy ve spisu potvrdily tvrzení žadatele, že změna názvu byla schválena Veřejným obchodním rejstříkem Argentiny dne 3. května 2022 a Federální správou veřejných příjmů dne 1. července 2022. Komise shledala, že tato změna názvu proto nemá vliv na zjištění uvedená v prováděcím nařízení (EU) 2019/244, a zejména na sazbu vyrovnávacího cla, která se na tuto společnost vztahuje.

(7)

Na základě výše uvedených skutečností by změna názvu měla nabýt účinku dnem, kdy společnost oficiálně působila pod novým názvem, tj. dnem 1. července 2022.

(8)

Odvětví Unie (EBB) ve svých vyjádřeních k poskytnutí informací zopakovalo své argumenty, které původně uvedlo k žádosti o změně názvu. Odvětví Unie tvrdilo, že za změnou názvu se skrývá komplexnější strukturální změna, že žadatel zvýšil své aktivity týkající se bionafty prostřednictvím různých akvizic, změnil generálního ředitele, stal se vůdčím subjektem v odvětví zemědělství v Argentině, a byl nějak ve spojení s jiným dotčeným vyvážejícím výrobcem, který se dostal do úpadku.

(9)

Odvětví připomenulo, že na všichny vyvážející výrobce v Argentině se vztahuje cenový závazek, podle něhož musí dodržovat minimální dovozní cenu a vyvážet bionaftu do Unie pod limitní hodnotou objemu, která se každý rok pro celou zemi reviduje.

(10)

Komise výše uvedená tvrzení přezkoumala a poznamenává, že odvětví neposkytlo dostatek důkazů, jež by tato tvrzení dokládaly. Komise nenašla důkazy svědčící o vlivu žadatelových aktivit v odvětví zemědělství nebo jeho údajného zvýšení výrobní kapacity na již existující opatření. Pouhá změna názvu neumožní žadateli vyvážet větší objemy do Unie nebo prodávat pod minimální cenou periodicky stanovovanou Komisí, a tudíž nemůže ovlivnit nebo oslabit již existující opatření. Tvrzení odvětví Unie nemohla být zohledněna, a byla proto zamítnuta.

(11)

Vzhledem k úvahám obsaženým v předchozích bodech odůvodnění považovala Komise za vhodné změnit prováděcí nařízení (EU) 2019/244 tak, aby odráželo změněný název společnosti, které byl dříve přidělen doplňkový kód TARIC C497.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 (4),

(1)

V návaznosti na antidumpingové šetření podle článku 5 základního nařízení, přijala Komise dne 2. května 2017 prováděcí nařízení (EU) 2017/763 (2) o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz určitého typu lehkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky (dále jen „dotčená země“) do Unie (dále jen „sporné nařízení“). Opatření měla podobu pevných celních sazeb: 104,46 EUR na tunu čisté hmotnosti pro skupinu Hansol i pro všechny ostatní společnosti.

(2)

Skupina Hansol (společnosti Hansol Paper Co. Ltd. a Hansol Artone Paper Co. Ltd.) (dále jen „Hansol“) napadla sporné nařízení u Tribunálu. Dne 2. dubna 2020 vydal Tribunál rozsudek ve věci T-383/17, kterým zrušil prováděcí nařízení (EU) 2017/763 v rozsahu, v němž se týkalo skupiny Hansol. Dne 11. června 2020 podala Komise kasační opravný prostředek proti rozsudku Tribunálu (věc C-260/20 P). Dne 12. května 2022 Soudní dvůr kasační opravný prostředek zamítl.

(3)

Tribunál dospěl k závěru, že se Komise dopustila chyby při stanovení běžné hodnoty alespoň u jednoho typu výrobku prodávaného společností Hansol Artone Paper Co. Ltd. (dále jen „Artone“). Vzhledem k tomu, že neexistoval domácí prodej tohoto typu výrobku, Komise podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení početně zjistila běžnou hodnotu pro společnost Artone na základě jejích výrobních nákladů. Společnost Hansol Paper Co. Ltd. (dále jen „Hansol Paper“) vykazovala reprezentativní domácí prodej tohoto typu výrobku v běžném obchodním styku, a tudíž Tribunál konstatoval, že Komise měla jako běžnou hodnotu použít domácí prodejní cenu této strany podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení.

(4)

Tribunál rovněž dospěl k závěru, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení při vážení prodeje rolí jumbo v Evropské unii nezávislým odběratelům ve srovnání s prodejem zpracovatelům ve spojení za účelem zpracování na malé role. Komise použila toto vážení s cílem řádně zohlednit celkové dumpingové chování skupiny Hansol, přičemž skupině Hansol bylo na její žádost přiznáno osvobození tří z jejích zpracovatelů ve spojení od povinnosti vyplnit dotazník. Tribunál konstatoval, že Komise tím, že nezohlednila určitý objem dalšího prodeje společnosti Schades Nordic, jednoho z těchto tří zpracovatelů ve spojení v Unii, podcenila váhu prodeje rolí jumbo skupiny Hansol nezávislým odběratelům, u něhož existovalo výrazně nižší dumpingové rozpětí než u prodeje zpracovatelům ve spojení za účelem dalšího prodeje ve formě malých rolí nezávislým obchodníkům. Komise proto porušila čl. 2 odst. 11 základního nařízení, jelikož výpočty provedené Komisí neodrážely plný rozsah dumpingu, který praktikovala skupina Hansol.

(5)

Tribunál závěrem konstatoval, že chyba při vážení popsaná ve 4. bodě odůvodnění měla vliv i na výpočet rozpětí cenového podbízení a újmy, jelikož Komise pro tento výpočet použila stejné vážení. Dospěl proto k závěru, že Komise porušila čl. 3 odst. 2 a 3 základního nařízení.

(6)

Soudní dvůr tato zjištění potvrdil (5).

(7)

Podle článku 266 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) jsou orgány Unie povinny přijmout opatření vyplývající z rozsudků soudů Evropské unie. V případě zrušení aktu přijatého orgány Unie v rámci správního řízení, jako je v tomto případě antidumpingové šetření, spočívá zajištění souladu s rozsudkem Tribunálu v nahrazení zrušeného aktu novým aktem, ve kterém je odstraněna protiprávnost zjištěná Tribunálem (6).

(8)

Podle judikatury Tribunálu a Soudního dvora lze v postupu nahrazení zrušeného aktu pokračovat od okamžiku, kdy nastala protiprávnost (7). To zejména znamená, že za situace, kdy je akt, kterým je správní řízení ukončeno, zrušen, nemá fakt, že tento akt byl zrušen, nutně vliv na přípravné úkony, jako je zahájení antidumpingového řízení. Například když je zrušeno nařízení, které ukládá konečná antidumpingová opatření, zůstává řízení nadále otevřeno, protože s výjimkou případů, kdy k protiprávnosti došlo v zahajovací fázi řízení, byl z právního řádu Unie odstraněn pouze akt, jímž se řízení uzavírá (8). Obnovení správního řízení s opětovným uložením antidumpingových cel na dovoz, který se uskutečnil během období uplatňování zrušeného nařízení, nelze chápat tak, že je v rozporu s pravidlem zákazu zpětné účinnosti (9).

(9)

V projednávané věci Tribunál zrušil sporné nařízení, pokud jde o skupinu Hansol, z důvodů uvedených v 3. až 5. bodě odůvodnění.

(10)

Zjištění v rámci sporného nařízení, která nebyla napadena, nebo která byla napadena, ale byla Tribunálem zamítnuta nebo Tribunálem nebyla posouzena, a nevedla proto ke zrušení sporného nařízení, zůstávají plně v platnosti (10).

(11)

V návaznosti na rozsudek Soudního dvora ve věci C-260/20 P se Komise rozhodla částečně opětovně zahájit antidumpingové šetření týkající se dovozu určitého typu lehkého termografického papíru, které vedlo k přijetí sporného nařízení, a pokračovat v šetření od bodu, kde k nesrovnalostem došlo. Dne 30. června 2022 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno oznámení (dále jen „oznámení o opětovném zahájení šetření“) (11). Opětovné zahájení šetření bylo ve svém rozsahu omezeno na provedení rozsudku Soudního dvora, pokud jde o skupinu Hansol.

(12)

Komise současně rozhodla o zavedení celní evidence dovozu určitého typu lehkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky a vyráběného skupinou Hansol (12) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) a požádala vnitrostátní celní orgány, aby předtím, než rozhodnou o jakýchkoli žádostech o vrácení a prominutí antidumpingových cel, pokud jde o dovoz výrobků skupiny Hansol, počkaly na vyhlášení příslušného prováděcího nařízení Komise, kterým se opětovně ukládají cla.

(13)

Komise o opětovném zahájení šetření informovala zúčastněné strany a vyzvala je, aby se vyjádřily.

(14)

Komise obdržela připomínky od skupiny Hansol a Evropské asociace výrobců termografického papíru (dále jen „ETPA“) a jejích členů.

(15)

Skupina Hansol upozornila, že Komise se v nařízení o celní evidenci opírala o rozsudky Tribunálu ve věcech T-440/20 a T-441/20 („Jindal Saw“) (13), aby dospěla k závěru, že celní evidence je nástrojem, který umožňuje následné uplatnění opatření na dovoz ode dne zahájení celní evidence. Skupina Hansol uvedla, že tyto rozsudky dosud nejsou pravomocné a že se na aktuální situaci nevztahují, neboť ve věci T-383/17 Tribunál konstatoval, že nařízení je protiprávní, zatímco ve věcech T-440/20 a T-441/20 k tomuto závěru nedospěl. Rovněž tvrdila, že ve věci Jindal Saw byla dotčená společnost Jindal Saw jedním z několika vyvážejících výrobců a jednalo se o několik zemí, zatímco skupina Hansol je v této věci, jež se týká pouze Koreje, jediným vyvážejícím výrobcem. Na tomto základě skupina Hansol uvedla, že Komise se tudíž nemůže dovolávat rozsudků za účelem zpětného výběru konečného závazku k zaplacení antidumpingového cla na dovoz dotčeného výrobku vyráběného skupinou Hansol.

(16)

Pokud jde o skutečnost, že proti rozsudku ve věci Jindal Saw lze ještě podat kasační opravný prostředek, asociace ETPA uvedla, že tyto rozsudky opakují dlouhodobě ustálenou judikaturu. Asociace ETPA rovněž zpochybnila rozdíly mezi rozsudky ve věci Jindal Saw a ve věci T-383/17, které skupina Hansol uvádí, neboť ve výroku rozsudků ve věcech T-300/16 a T-301/16 (věcech předcházejících rozsudkům T-440/20 a T-441/20, kterými byla zrušena původní nařízení ve věci Jindal Saw) stejně jako ve věci T-383/17 Tribunál zrušil napadené nařízení v celém rozsahu, pokud se týká žalobkyně. Podle asociace ETPA skutečnost, že rozsudek zrušil sporné nařízení pouze ve vztahu ke skupině Hansol, rovněž znamená, že v rozporu s tvrzením skupiny Hansol je uvedené nařízení stále součástí právního řádu Unie.

(17)

V tomto ohledu Komise upozornila, že skutečnost, že rozsudek ve věci T-440/20 nebyl v době zveřejnění nařízení o celní evidenci dosud pravomocný, neznamená, že v tomto případě nebyla celní evidence možná. Tribunál v této věci podpořil postup Komise spočívající ve vedení celní evidence při provádění rozsudků, čímž podpořil skutečnost, že Komise v takových situacích skutečně může vést celní evidenci dovozu. Tribunál uvedl, že článek 14 základního nařízení, který zmocňuje Komisi požadovat po vnitrostátních orgánech, aby přijaly vhodná opatření k zavedení celní evidence dovozu, má obecnou platnost. Tribunál konkrétně konstatoval, že „čl. 14 odst. 5 uvedeného nařízení nepodléhá žádnému omezení, pokud jde o okolnosti, za nichž je Komise oprávněna požadovat od vnitrostátních celních orgánů, aby vedly celní evidenci zboží“. Dále Tribunál uvedl, že „pokud by Komise byla zbavena práva použít celní evidence v rámci řízení o opětovném uložení konečného antidumpingového cla, může to narušit účinnost nařízení, jež mohou vést k takovému opětovnému uložení cla“. Rozsudek mezitím nabyl právní moci. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(18)

Pokud jde o tvrzení skupiny Hansol, že sporné nařízení již není platné, neboť skupina Hansol, ve vztahu k níž bylo nařízení zrušeno, je jediným vyvážejícím výrobcem, kterého se nařízení týkalo, Komise, aniž by se zabývala právní relevantností tohoto tvrzení, uvedla, že toto tvrzení je věcně nesprávné. Skutečnost, že v období šetření nebyli zjištěni žádní další výrobci z Korejské republiky vyvážející do Unie, neznamená, že se prováděcí nařízení (EU) 2017/763 vztahuje pouze na skupinu Hansol. Ve sporném nařízení Komise uložila cla i dalším vyvážejícím výrobcům prostřednictvím zbytkového cla (14). Tribunál navíc zrušil napadené nařízení pouze „v rozsahu, v němž se týká společnosti Hansol Paper Co. Ltd.“. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(19)

Skupina Hansol dále vyslovila obavu, že Komise možná nebude správně vykládat způsob, jakým má provést opravu vážení. Skupina Hansol tvrdila, že podle rozsudku Tribunálu by se procentní podíl dalšího prodeje rolí jumbo společností Schades Ltd. na celkovém prodeji rolí jumbo společností Hansol Paper, Artone a obchodníka ve spojení Hansol Europe obchodníkovi ve spojení Schades Ltd. měl použít na množství prodeje rolí jumbo zpracovatelům ve spojení (Schades Nordic, Heipa a R+S) za účelem dalšího prodeje. Výsledné množství by se mělo přičíst k množství prodeje rolí jumbo (přímému i nepřímému) použitému pro výpočet dumpingového rozpětí a odečíst od množství prodeje rolí jumbo společnostem Schades Nordic, Heipa a R+S za účelem zpracování. Na tomto základě skupina Hansol provedla přepočet vážení mezi přímým a nepřímým prodejem rolí jumbo nezávislým odběratelům a prodejem zpracovatelům ve spojení za účelem dalšího prodeje ve formě malých rolí nezávislým odběratelům. Asociace ETPA upozornila, že během šetření byla vedle společnosti Schades Ltd. jediným zpracovatelem ve spojení se skupinou Hansol, který rovněž uskutečňoval další prodej rolí jumbo, společnost Schades Nordic, a že již z tohoto důvodu by takový přístup nebyl v souladu s důkazy, které měla Komise k dispozici. Rovněž zdůraznila, že ačkoli Tribunál zjistil určité chyby v přístupu, který Komise zaujala v původním šetření, neuložil metodu pro revidovaný výpočet vah a objasnil, že je na Komisi, aby rozhodla, jaká opatření jsou vhodná k zajištění souladu s rozsudkem.

(20)

V souvislosti s touto otázkou Komise poznamenala, že metoda navržená skupinou Hansol se zásadně liší od metody, kterou Komise použila při výpočtu dumpingu pro sporné nařízení. Při tomto výpočtu, který stanovil dumpingová rozpětí skupiny Hansol, Komise vyčíslila celkový přímý a nepřímý prodej rolí jumbo odběratelům, kteří nejsou ve spojení, který uskutečnila skupina Hansol jako celek, jak v odpovědích na dotazník uvedly jednotlivé subjekty skupiny ve svých tabulkách prodeje. Na tomto základě Komise stanovila váhu tohoto prodeje ve srovnání s vahou prodeje rolí jumbo pro zpracování na malé role. Návrh skupiny Hansol použít vypočtený podíl dalšího prodeje rolí jumbo společností Schades Ltd. v porovnání s celkovým objemem nákupu společnosti Schades Ltd. na ostatní tři zpracovatele ve spojení je zásadně odlišnou a méně přesnou metodou vzhledem k objemům dalšího prodeje rolí jumbo tří zpracovatelů ve spojení, kteří neodpověděli na dotazník, jak uvedla skupina Hansol v průběhu řízení.

(21)

Komise dále upřesnila, že ačkoli Tribunál shledal, že Komise se dopustila chyby, když do výpočtu nezahrnula objemy dalšího prodeje rolí jumbo, které v řízení uvedla společnost Schades Nordic (15), tato chyba nezpochybnila metodiku Komise jako takovou. Komise proto striktně dodržela rozsudek Tribunálu, když metodiku pro stanovení příslušné váhy ponechala beze změny, s výjimkou toho, že nyní připočítala objemy rolí jumbo prodaných společnostmi Schades Nordic, Heipa a R+S, jak Tribunál požadoval. Tento výpočet byl dále vysvětlen v omezeném sdělení týkajícím se konkrétní společnosti.

(22)

U dvou typů výrobků vyvážených společností Artone do Unie Komise při výpočtu dumpingu stanovila početně zjištěnou běžnou hodnotu, jelikož neexistoval reprezentativní domácí prodej této strany. V bodě 148 a bodech 152 až 158 rozsudku ve věci T-383/17 a v bodech 79 a 85 rozsudku ve věci C-260/20 P soudy Evropské unie konstatovaly, že jak ze znění, tak ze systematiky čl. 2 odst. 1 prvního pododstavce základního nařízení vyplývá, že pro určení běžné hodnoty je třeba upřednostnit cenu, která je nebo má být skutečně zaplacena v běžném obchodním styku. Pokud vývozce neprodává obdobný výrobek na domácím trhu, je třeba běžnou hodnotu stanovit přednostně na základě cen jiných prodejců nebo výrobců, a nikoli na základě výrobních nákladů dotyčné společnosti.

(23)

Jeden ze dvou typů výrobku uvedených v 22. bodě odůvodnění byl skutečně prodáván na domácím trhu v reprezentativním množství a v běžném obchodním styku společností Hansol Paper, která je ve spojení, a Tribunál proto konstatoval, že Komise při výpočtu běžné hodnoty pro společnost Artone porušila čl. 2 odst. 1 základního nařízení.

(24)

Komise proto revidovala výpočet běžné hodnoty pro tento typ výrobku tak, že v případě tohoto typu výrobku nahradila početně zjištěnou běžnou hodnotu prodeje společnosti Artone běžnou hodnotou prodeje společnosti Hansol Paper.

(25)

Ani u druhého typu výrobku vyváženého společností Artone, pro který byla běžná hodnota zjištěna početně, nevykazovala společnost Hansol Paper reprezentativní domácí prodej. Objem prodeje společnosti Hansol Paper na domácím trhu se skutečně pohyboval hluboko pod 5 % prahovou hodnotou stanovenou v čl. 2 odst. 2 základního nařízení. V důsledku toho a podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota tohoto typu výrobku zjištěna početně také pro společnost Hansol Paper. Vzhledem k neexistenci reprezentativních prodejních cen v běžném obchodním styku u jiných prodejců nebo výrobců ve vyvážející zemi bylo zachováno určení běžné hodnoty pro tento typ výrobku u společnosti Artone.

(26)

V rámci šetření, které vedlo ke spornému nařízení, obdržela Komise odpovědi na dotazník od společností Hansol, Artone, Hansol Europe (obchodníka ve spojení v Unii) a Schades UK Ltd., obchodníka/zpracovatele ve spojení se sídlem v Unii. Tři zpracovatelé se sídlem v Unii a ve spojení se skupinou Hansol, tj. společnosti Schades Nordic, Heipa a R+S, požádali o výjimku z povinnosti vyplnit dotazník pro společnosti ve spojení s vyvážejícím výrobcem (příloha I dotazníku). Tyto strany zpracovávaly dotčený výrobek pro další prodej v malých rolích nezávislým odběratelům. Komise přijala jejich žádost o osvobození, která byla založena na neexistenci nebo omezeném objemu prodeje dotčeného výrobku těmito stranami.

(27)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení je Komise povinna při výpočtu dumpingového rozpětí zohlednit všechny vývozní obchody do Unie. S cílem zahrnout do výpočtu dumpingu významný objem prodeje skupiny Hansol zpracovatelům ve spojení, kteří byli osvobozeni od vyplnění dotazníku, Komise rozšířila výsledky výpočtu dumpingu za použití váženého dumpingového rozpětí vypočteného na základě ověřených odpovědí na dotazník, které poskytly společnosti Hansol Paper, Artone, Hansol Europe a Schades UK Ltd. Za tím účelem Komise přiřadila dumpingovému rozpětí stanovenému pro přímý prodej a prodej dotčeného výrobku prostřednictvím společností ve spojení váhu 15 % až 25 % a dumpingovému rozpětí stanovenému pro prodej zpracovatelům ve spojení za účelem dalšího prodeje v malých rolích subjektům, které nejsou ve spojení, váhu mezi 75 % a 85 % (16).

(28)

Tribunál a Soudní dvůr dospěly k závěru, že Komise porušila čl. 2 odst. 11 a čl. 9 odst. 4 základního nařízení. Konstatovaly, že použité vážení bylo zatíženo zjevnou chybou, neboť nebyl zohledněn určitý objem dotčeného výrobku dále prodaného společností Schades Nordic. Objem přímého a nepřímého prodeje dotčeného výrobku byl tedy při výpočtu váhového koeficientu podhodnocen, a proto se do výpočtů nepromítl celý rozsah dumpingu (17).

(29)

S ohledem na zjištění soudů Evropské unie shrnutá v 28. bodě odůvodnění Komise přezkoumala výpočet vah. Při tomto přezkumu k objemu přímého a nepřímého prodeje dotčeného výrobku použitého pro tento výpočet připočetla objem dalšího prodeje rolí jumbo skupiny Hansol prostřednictvím společnosti Schades Nordic, který skupina Hansol uvedla v průběhu šetření. Váha přímého a nepřímého prodeje dotčeného výrobku skupiny Hansol v porovnání s celkovým prodejem do Unie se následně zvýšila o 0,7 procentního bodu, přičemž váha prodeje skupiny zpracovatelům ve spojení za účelem dalšího prodeje v malých rolích stranám, které nejsou ve spojení, se o stejný procentní podíl snížila.

(30)

Komise přepočítala dumpingové rozpětí pro skupinu Hansol tak, že nahradila početně zjištěnou běžnou hodnotu jednoho typu výrobku prodávaného společností Artone běžnou hodnotou založenou na domácí prodejní ceně tohoto typu výrobku dosažené společností Hansol Paper, jak je vysvětleno v 24. bodě odůvodnění, a revidovala váhu stanovených dumpingových rozpětí pro oba druhy prodeje, jak je vysvětleno v 29. bodě odůvodnění.

(31)

Na tomto základě bylo revidované konečné vážené průměrné dumpingové rozpětí skupiny Hansol vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením sníženo z 10,3 % na 10,2 %.

(32)

Ve sporném nařízení byla stejná váha, jaká byla použita na dumpingová rozpětí pro přímý a nepřímý prodej dotčeného výrobku na jedné straně a pro prodej zpracovatelům ve spojení za účelem dalšího prodeje ve formě malých rolí subjektům, které nejsou ve spojení, na straně druhé, použita také k výpočtu rozpětí cenového podbízení skupiny Hansol.

(33)

Soudy Evropské unie zjistily, že chyba ovlivňující výpočet vážení prodeje ovlivnila také výpočet cenového podbízení a posouzení dopadu dumpingového dovozu na obdobné výrobky výrobního odvětví Unie (18).

(34)

Pokud jde o výpočet cenového podbízení, Komise provedla rozsudek Soudního dvora tak, že použila revidované váhové sazby, jak je vysvětleno v 29. bodě odůvodnění, také na rozpětí cenového podbízení pro přímý a nepřímý prodej dotčeného výrobku na jedné straně a pro prodej zpracovatelům ve spojení za účelem dalšího prodeje ve formě malých rolí subjektům, které nejsou ve spojení, na straně druhé.

(35)

Výsledkem srovnání vyjádřeným jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření bylo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 9,3 %.

(36)

Rozpětí cenového podbízení zjištěné během šetření, které vedlo ke spornému nařízení, činilo 9,4 %. Vzhledem k nepodstatnému rozdílu mezi tímto rozpětím a revidovaným rozpětím cenového podbízení dospěla Komise k závěru, že tato změna neodůvodňuje potřebu přehodnotit analýzu újmy nebo příčinné souvislosti. Proto potvrdila zjištění v tomto ohledu shrnutá v oddílech 4 a 5 nařízení o uložení prozatímních opatření (19) a ve 102. bodě odůvodnění dotčeného nařízení.

(37)

Dne 14. listopadu 2022 Komise informovala všechny zúčastněné strany o výše uvedených zjištěních, na jejichž základě hodlala podle skutečností shromážděných a předložených ve vztahu k původnímu šetření navrhnout opětovné uložení antidumpingového cla na dovoz určitého typu lehkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky a vyráběného skupinou Hansol a upravit zbytkové clo. Po poskytnutí konečných informací byly obdrženy připomínky od skupiny Hansol, asociace ETPA a vlády Korejské republiky (dále jen „korejská vláda“).

(38)

Korejská vláda vyjádřila své obavy ohledně způsobu, jakým Komise provedla rozsudky soudů Evropské unie, neboť měla za to, že revidované výpočty dumpingu plně nenapravují chyby, které tyto rozsudky zjistily. Korejská vláda však dále neupřesnila, v jakém smyslu se měla Komise dopustit chyby.

(39)

Asociace ETPA důrazně podpořila zamýšlený postup Komise.

(40)

Skupina Hansol ve svých připomínkách k poskytnutí informací uvedla, že Komise neopravila chybu týkající se výpočtu běžné hodnoty. Skupina Hansol rovněž tvrdila, že Komise neopravila chybu týkající se vážení, kterou zjistil Tribunál a potvrdil Soudní dvůr.

(41)

Skupina Hansol uvedla, že souhlasí s tím, že Komise provedla rozsudky soudů Evropské unie tak, že pro srovnání s vývozní cenou společnosti Artone použila domácí prodejní cenu společnosti Hansol Paper pro typ výrobku, který tato strana prodávala na domácím trhu v reprezentativním množství a v běžném obchodním styku (viz 23. až 24. bod odůvodnění). Skupina Hansol však nesouhlasila s tím, že Komise, jak je vysvětleno v 25. bodě odůvodnění, tak neučinila v případě jiného typu výrobku, který společnost Artone neprodávala na domácím trhu.

(42)

Skupina Hansol tvrdila, že Komise měla přesto použít prodejní ceny společnosti Hansol Paper pro tento typ výrobku, dále uváděný také jako „typ výrobku X“ (skutečné číslo typu výrobku je důvěrné). Argumentovala tím, že Tribunál rozhodl, že Komise by měla „přednostně“ použít prodejní ceny jiných stran, pokud jsou k dispozici. V tomto ohledu tvrdila, že všechny domácí prodeje typu výrobku X skupiny Hansol byly ziskové, a proto se početně zjištěná běžná hodnota společnosti Hansol Paper u tohoto typu výrobku rovná běžné hodnotě založené na prodejních cenách. Jelikož se početně zjištěná běžná hodnota rovnala prodejní ceně, skupina Hansol tvrdila, že Komise byla povinna použít prodejní cenu společnosti Hansol Paper.

(43)

Komise s tím nesouhlasila. Nejprve objasnila, že Tribunál potvrdil, že podle čl. 2 odst. 3 prvního pododstavce základního nařízení, pokud obdobné výrobky v běžném obchodním styku nejsou prodávány vůbec nebo jen v neuspokojivém množství, odchýlí se Komise od zásady použití prodejních cen ke zjištění běžné hodnoty a určí běžnou hodnotu na základě cen jiných prodejců nebo výrobců, nebo pokud tyto ceny nejsou k dispozici, vypočítá běžnou hodnotu na základě výrobních nákladů. V bodě 150 rozsudku ve věci T-383/17 Tribunál upřesnil, že prodej v neuspokojivém množství zahrnuje situaci, kdy prodej obdobného výrobku ve vyvážející zemi představuje méně než 5 % objemu prodeje dotčeného výrobku do Unie. Tribunál proto potvrdil, že za těchto okolností Komise nepoužije domácí prodejní ceny (20). V tomto případě představoval objem domácího prodeje typu výrobku X společnosti Hansol Paper méně než 1 % prodeje tohoto typu výrobku do Unie, což je výrazně pod 5 % prahovou hodnotou uvedenou v čl. 2 odst. 2 základního nařízení, a proto byla běžná hodnota tohoto typu výrobku Komisí zjištěna početně. Rovněž připomněl, že skupina Hansol během šetření nikdy netvrdila, že Komise neměla u tohoto typu výrobku v případě společnosti Hansol Paper zjišťovat běžnou hodnotu početně. Vzhledem k tomu, že neexistoval žádný jiný spolupracující výrobce a Komise početně zjistila běžnou hodnotu typu výrobku X pro společnost Hansol Paper, jak je vysvětleno výše, a nebyla tedy k dispozici žádná alternativní prodejní cena tohoto typu výrobku na domácím trhu, stanovila Komise početně zjištěnou běžnou hodnotu typu výrobku X pro společnost Artone.

(44)

Zadruhé, pouhá skutečnost, že početně zjištěná běžná hodnota daného typu výrobku je totožná s jeho prodejní cenou, z této hodnoty nečiní běžnou hodnotu založenou na prodejních cenách. Běžná hodnota stanovená podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení je početně zjištěná běžná hodnota. Pro účely výpočtu dumpingu proto nelze tuto početně zjištěnou běžnou hodnotu použít ke srovnání s vývozními cenami ostatních stran, neboť to neumožňuje žádné ustanovení základního nařízení. Tvrzení skupiny Hansol, že rozsudky soudů Evropské unie zavazují Komisi použít domácí prodejní cenu společnosti Hansol Paper při výpočtu dumpingu společnosti Artone pro daný konkrétní typ výrobku, bylo proto zamítnuto.

(45)

Skupina Hansol dále uvedla, že Komise nepochopila správně metodu, kterou měla přijmout k opravě chyby vážení. Dovolávala se bodu 86 rozsudku ve věci T-383/17 a bodu 64 rozsudku ve věci C-260/20 P a tvrdila, že Komise měla podíl prodeje společnosti Schades UK Ltd. bez zpracování zohlednit v prodeji skupiny Hansol ostatním obchodníkům ve spojení, a nikoli pouze přičíst objem prodeje společnosti Schades Nordic bez zpracování k přímému a nepřímému prodeji skupiny Hansol nezávislým odběratelům. Skupina Hansol rovněž uvedla, že pokud by Tribunál měl za to, že Komise opraví chybu vážení, jak je vysvětleno v 29. bodě odůvodnění, nedospěl by vzhledem k omezenému dopadu k závěru, že chyba vážení mohla ovlivnit výpočet cenového podbízení a posouzení dopadu dumpingového dovozu na obdobné výrobky výrobního odvětví Unie.

(46)

Na úvod je třeba připomenout, že tvrzení skupiny Hansol naznačuje, že Komise použila výběr vzorku, tj. že použila čl. 17 odst. 1 základního nařízení, když se rozhodla použít údaje společnosti Schades UK Ltd. k výpočtu dumpingového rozpětí pro prodej dotčeného výrobku zpracovatelům ve spojení. Komise uvedla, že v bodech 63 až 69 rozsudku ve věci T-383/17 Tribunál toto tvrzení zamítl. Komise se skutečně rozhodla vypočítat dumpingové rozpětí z prodeje skupiny Hansol dalším třem zpracovatelům ve spojení na základě údajů o vývozních cenách, které uvedla společnost Schades UK Ltd, protože ji považovala za společnost, jež může poskytnout nejpřesnější údaje o většině prodeje skupiny Hansol zpracovatelům ve spojení v Unii za účelem následného dalšího prodeje ve formě malých rolí odběratelům, kteří nejsou ve spojení (21). Pro účely výpočtu dumpingu skupiny Hansol měla Komise za to, že společnost Schades UK byla jediným zpracovatelem ve spojení se skupinou Hansol, který dotčený výrobek dále prodával nezávislým odběratelům. Tento závěr považovaly soudy Evropské unie za nesprávný s ohledem na dostupné důkazy ve spisu týkající se společnosti Schades Nordic.

(47)

Komise skutečně uvedla, že skupina Hansol v původním šetření oznámila Komisi, že společnost Schades Nordic dále prodala [170–190] tun bez zpracování nezávislým odběratelům. Rovněž uvedla, že další dva zpracovatelé ve spojení, kteří byli osvobozeni od poskytnutí odpovědí na dotazník, tedy společnosti Heipa a R+S, neměli žádný další prodej bez zpracování (22). Skupina Hansol nepředložila žádné důkazy o prodeji rolí jumbo společnostem Heipa nebo R+S. Tvrzení skupiny Hansol bylo proto v přímém rozporu s informacemi, které poskytla během šetření.

(48)

V rozsudku ve věci C-260/20 P Soudní dvůr jasně uvedl, že Komise nemůže vyloučit informace poskytnuté zúčastněnými stranami pouze na základě toho, že byly poskytnuty mimo rámec odpovědí na antidumpingový dotazník (23). Komise se po obnovení šetření tímto zjištěním řídila, neboť vzala na vědomí informace poskytnuté skupinou Hansol v rámci šetření o dalším prodeji rolí jumbo společnostmi Schades Nordic, Heipa a R+S. Vzhledem k tomu, že skupina Hansol uvedla, že společnosti Heipa a R+S nevykázaly žádný další prodej dotčeného výrobku, nebylo třeba provádět žádné opravy, pokud jde o objemy stanovené pro tyto strany.

(49)

Kromě toho skupina Hansol založila své tvrzení, že Komise měla použít poměrnou část prodeje společnosti Schades UK Ltd. bez zpracování na další tři obchodníky ve spojení se společností Hansol, zejména na textu bodu 86 rozsudku ve věci T-383/17, který zní: „(…) je třeba upozornit, že Komise se rozhodla použít údaje společnosti Schades (UK Ltd) pro výpočet dumpingového rozpětí u prodejů uskutečněných žalobkyní ostatním třem zpracovatelům ve spojení.(…)“. V tomto ohledu rovněž odkázala na toto vyjádření Soudního dvora v bodě 64 rozsudku ve věci C-260/20 P: „Jak […] vyplývá z bodů 85 a 86 napadeného rozsudku, Komise se rozhodla použít údaje společnosti Schades pro výpočet dumpingového rozpětí z prodejů společnosti Hansol třem ostatním zpracovatelům ve spojení. (…) Jelikož Komise věděla, že společnost Schades dále prodávala určitá množství dotčeného výrobku nezávislým zákazníkům bez zpracování, měl Tribunál za to, že tuto situaci měla promítnout do výše prodejů dotčených výrobků ostatním zpracovatelům ve spojení. (…)“.

(50)

Komise měla za to, že skupina Hansol vyjádření soudů Evropské unie pochopila nesprávně. Údaje společnosti Schades UK Ltd. byly skutečně použity k výpočtu dumpingového rozpětí u prodejů skupiny Hansol třem ostatním zpracovatelům ve spojení, neboť dumpingové rozpětí stanovené pro prodeje rolí jumbo společnosti Schades UK Ltd. ke zpracování na malé role bylo použito na příslušné objemy ke zpracování korejského původu prodané uvedeným třem ostatním zpracovatelům ve spojení. V bodě 64 však Soudní dvůr uvedl, že vypovídací povaha údajů společnosti Schades UK Ltd. „vůbec nevylučuje, aby byl výpočet založený na těchto údajích chybný vzhledem k nezohlednění všech relevantních údajů v tomto ohledu“. Jinými slovy, Soudní dvůr dospěl k závěru, že použití společnosti Schades UK Ltd. jako reprezentativní společnosti pro prodej skupiny Hansol ostatním zpracovatelům ve spojení neznamená, že by Komise mohla pominout důkazy ve spisu, pokud jde o prodej rolí jumbo nezávislým odběratelům, které uvedla společnost Schades Nordic. Nepožadoval, aby Komise zohlednila nebo rozšířila stejný podíl prodeje společnosti Schades Ltd. bez zpracování na prodej skupiny Hansol ostatním obchodníkům ve spojení. To by bylo v rozporu se skutečnými důkazy ve spisu, které skupina Hansol nezpochybnila. Při obnovení šetření Komise na rozdíl od předchozího šetření plně zohlednila množství rolí jumbo prodaných zpracovatelům v Unii ve spojení se skupinou Hansol, kteří role jumbo dále prodávali bez zpracování.

(51)

Právě u [170–190] tun dalšího prodeje dotčeného výrobku nezávislým odběratelům společností Schades Nordic zjistily Tribunál a Soudní dvůr chybu, neboť Komise nezohlednila tento další prodej, který skupina Hansol oznámila v řízení jiným způsobem než prostřednictvím odpovědi na dotazník. Jak je vysvětleno v 29. bodě odůvodnění, tato chyba byla opravena tak, že k objemu přímého a nepřímého prodeje dotčeného výrobku byl připočten objem dalšího prodeje rolí jumbo skupiny Hansol prostřednictvím společnosti Schades Nordic, který skupina Hansol uvedla v průběhu šetření. Žádné další úpravy nebylo třeba provádět, protože skupina Hansol oznámila, že zpracovatelé Heipa a R+S neuskutečnili žádný další prodej dotčeného výrobku nezávislým odběratelům.

(52)

V neposlední řadě Komise odmítla tvrzení, že by skutečnost, že oprava provedená Komisí má malý dopad pouze na rozpětí cenového podbízení a nemá žádný dopad na analýzu újmy a příčinné souvislosti, dokazovala, že Komise rozsudky soudů Evropské unie pochopila nesprávně. V rozsudku Tribunálu se uvádí, že „nelze vyloučit“, že chyba Komise mohla mít dopad, a nikoli že měla dopad na analýzu újmy a příčinné souvislosti (24). Obdobně Soudní dvůr v bodě 62 uvedl: „Skutečnost, že s ohledem na uvedené údaje bylo přinejmenším možné, že Komise přičetla příliš velkou poměrnou váhu prodejům zpracovatelům ve spojení za účelem zpracování na malé role, čímž zvýšila skutečný dumping uskutečňovaný společností Hansol, postačovala ke zpochybnění spolehlivosti a objektivity posouzení dumpingu společnosti Hansol Komisí“. Skutečnost, že oprava vážení měla malý dopad na revidované cenové podbízení, proto nedokazuje nic jiného, než že chyba zjištěná Tribunálem byla nepodstatná. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(53)

Chyba při vážení prodeje, kterou zjistil Tribunál a potvrdil Soudní dvůr, ovlivnila také výpočet rozpětí újmy. Komise provedla rozsudky soudů Evropské unie tak, že použila revidované váhové sazby, jak je vysvětleno v 29. bodě odůvodnění, také na rozpětí cenového podbízení pro přímý a nepřímý prodej dotčeného výrobku na jedné straně a pro prodej zpracovatelům ve spojení za účelem dalšího prodeje ve formě malých rolí subjektům, které nejsou ve spojení, na straně druhé.

(54)

Výsledkem srovnání bylo rozpětí újmy u společnosti Hansol ve výši 36,9 %, zatímco rozpětí újmy zjištěné během šetření, které vedlo ke spornému nařízení, činilo 37 % (25). Vzhledem k tomu, že opětovně stanovené dumpingové rozpětí je nižší než rozpětí újmy, by v souladu s platnými pravidly měla být sazba antidumpingového cla stanovena na úrovni dumpingové sazby. Opětovně uložená sazba antidumpingového cla pro skupinu Hansol tudíž činí 10,2 %.

(55)

Komise připomněla, že antidumpingové clo bylo uloženo jako pevná částka v eurech na tunu čisté hmotnosti. Revidovaná sazba konečného cla ve výši 10,2 % představuje pevnou celní sazbu 103,16 EUR na tunu čisté hmotnosti.

(56)

Komise rovněž připomněla, že v tomto případě byla úroveň spolupráce vysoká, protože dovoz skupiny Hansol představoval celkový vývoz do Unie v období šetření. Proto bylo zbytkové antidumpingové clo stanoveno na úrovni spolupracující společnosti. V důsledku toho byla sazba konečného zbytkového cla, která se vztahuje na všechny ostatní společnosti, upravena na pevnou celní sazbu ve výši 103,16 EUR na tunu čisté hmotnosti.

(57)

Revidovaná výše antidumpingového cla se uplatní bez časového přerušení od vstupu sporného nařízení v platnost (konkrétně od 4. května 2017). Celním orgánům se ukládá, aby vybíraly příslušnou částku cla uloženého na dovoz týkající se výrobků skupiny Hansol a vrátily jakoukoli převyšující částku, která byla dosud vybrána, v souladu s příslušnými celními předpisy.

(58)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (26), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(59)

Na základě výše uvedených skutečností považovala Komise za vhodné znovu uložit konečné antidumpingové clo na dovoz určitého typu lehkého termografického papíru o hmotnosti 65 g/m2 nebo nižší; v rolích o šířce 20 cm nebo více, o hmotnosti role (včetně papíru) 50 kg nebo více a průměru role (včetně papíru) 40 cm nebo více (dále jen „role jumbo“); také s podkladovým nátěrem na jedné nebo na obou stranách; potažený termosenzitivní látkou na jedné nebo na obou stranách; také s povrchovým nátěrem, v současnosti kódů KN ex 4809 90 00, ex 4811 90 00, ex 4816 90 00 a ex 4823 90 85 (kódy TARIC: 4809900010, 4811900010, 4816900010, 4823908520), pocházející z Korejské republiky, ve formě pevné celní sazby ve výši 103,16 EUR na tunu.

(60)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

(1)

Africký mor prasat je infekční virová nákaza postihující chovaná a volně žijící prasata a může mít závažný dopad na dotčenou populaci zvířat a ziskovost chovu, což narušuje přemísťování zásilek uvedených zvířat a produktů z nich v rámci Unie, jakož i vývoz do třetích zemí.

(2)

Nařízení (EU) 2016/429 zavádí legislativní rámec pro prevenci a tlumení nákaz zvířat, které se mohou přenášet na zvířata nebo na člověka. Africký mor prasat spadá pod definici nákazy uvedené na seznamu ve zmíněném nařízení a vztahují se na něj pravidla pro prevenci a tlumení nákaz v něm stanovená. Kromě toho příloha prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882 (2) uvádí africký mor prasat na seznamu jako nákazu kategorie A, D a E postihující čeleď prasatovitých (Suidae), přičemž nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 (3) doplňuje pravidla pro tlumení nákaz kategorie A, B a C, která jsou stanovena v nařízení (EU) 2016/429, včetně opatření k tlumení afrického moru prasat.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (4) stanoví veterinární pravidla pro vedlejší produkty živočišného původu s cílem předcházet rizikům pro zdraví zvířat, která v souvislosti s uvedenými vedlejšími produkty vznikají, a snižovat je na minimum. Pro vedlejší produkty živočišného původu, které spadají do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1069/2009, stanoví některá veterinární pravidla rovněž nařízení Komise (EU) č. 142/2011 (5), a to včetně pravidel týkajících se požadavků na osvědčování pro přemísťování zásilek vedlejších produktů živočišného původu v Unii. Uvedená nařízení nezahrnují všechny dílčí podrobnosti a aspekty v souvislosti s rizikem šíření afrického moru prasat prostřednictvím vedlejších produktů živočišného původu získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III a vedlejších produktů živočišného původu získaných z volně žijících prasat z uzavřených pásem I, II a III. Je proto vhodné stanovit v tomto nařízení zvláštní opatření k tlumení této nákazy týkající se uvedených vedlejších produktů živočišného původu a přemísťování zásilek takových vedlejších produktů živočišného původu z uzavřených pásem I, II a III.

(4)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 (6) bylo přijato v rámci nařízení (EU) 2016/429 a stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat, která mají členské státy uvedené na seznamu v příloze I zmíněného nařízení po omezenou dobu uplatňovat v uzavřených pásmech I, II a III uvedených na seznamu ve zmíněné příloze. Pravidla stanovená v uvedeném prováděcím nařízení byla co nejvíce sladěna s mezinárodními normami, jako jsou normy stanovené v kapitole 15.1 „Nákaza způsobená virem afrického moru prasat“ Kodexu zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (7) (kodex WOAH).

(5)

Toto nařízení by mělo rovněž stanovit regionalizovaný přístup, který by se měl uplatňovat vedle opatření k tlumení nákazy stanovených v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, a součástí tohoto přístupu by měl být seznam uzavřených pásem členských států, v nichž se objevila ohniska nákazy afrického moru prasat nebo které jsou vzhledem k blízkosti těmto ohniskům rizikové (dále jen „dotčené členské státy“). Uvedená uzavřená pásma by měla být rozlišena podle epizootologické situace afrického moru prasat a stupně rizika a měla by být klasifikována jako uzavřená pásma I, II a III, přičemž jako uzavřené pásmo III by měly být klasifikovány oblasti, kde je stupeň rizika šíření uvedené nákazy nejvyšší a kde má nákazová situace u chovaných prasat největší dynamiku. Tato uzavřená pásma by kromě toho měla být uvedena na seznamu v příloze I tohoto nařízení, přičemž by měly být zohledněny informace poskytnuté příslušnými orgány dotčených členských států ohledně nákazové situace, vědecky podložené zásady a kritéria pro zeměpisné vymezení regionalizace v důsledku afrického moru prasat a pokyny Unie týkající se afrického moru prasat dohodnuté s členskými státy v rámci Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva a veřejně dostupné na internetových stránkách Komise (8), jakož i stupeň rizika šíření afrického moru prasat a celková epizootologická situace afrického moru prasat v dotčeném členském státě a v příslušném případě rovněž v sousedních členských státech nebo třetích zemích. Kromě toho veškeré následné změny hranic uzavřených pásem I, II a III uvedených v příloze I tohoto nařízení by měly mít podobné opodstatnění, jaké mělo zařazení těchto pásem na seznam, a měly by zohledňovat mezinárodní normy, jako je kodex WOAH, a uvádět zjištění, že nákaza se v daném pásmu nebo v dané zemi neobjevila po dobu nejméně dvanácti měsíců. V určitých situacích by uvedené období mělo být s přihlédnutím k odůvodnění poskytnutému příslušným orgánem dotčeného členského státu a k vědecky podloženým zásadám a kritériím pro zeměpisné vymezení regionalizace v důsledku afrického moru prasat a k pokynům dostupným na úrovni Unie zkráceno na tři měsíce.

(6)

Od data přijetí prováděcího nařízení (EU) 2021/605 se epizootologická situace v Unii vyvíjela a v členských státech byly o epizootologii afrického moru prasat získány nové zkušenosti a poznatky. S ohledem na tento vývoj a s cílem zabránit šíření této nákazy v Unii je proto vhodné stávající zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat stanovená v uvedeném prováděcím nařízení přezkoumat a upravit. Zvláštní opatření k tlumení nákazy stanovená v tomto nařízení by proto měla zohlednit zkušenosti získané při uplatňování prováděcího nařízení (EU) 2021/605.

(7)

Prováděcí nařízení (EU) 2021/605 stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat, která se obecně vztahují na přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III a produktů z nich mimo uvedená uzavřená pásma. Přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III a produktů z nich v rámci uzavřených pásem však rovněž představuje riziko v souvislosti s šířením této nákazy a přispívá k dlouhodobému přetrvávání nákazy v těchto uzavřených pásmech. S ohledem na epizootologickou situaci afrického moru prasat v dotčených členských státech je proto vhodné stanovit zvláštní zákazy a opatření ke zmírnění rizik pro přemísťování zásilek chovaných prasat v rámci uvedených uzavřených pásem a odpovídajícím způsobem rozšířit oblast působnosti stávajících zvláštních opatření k tlumení nákazy stanovených v pravidlech Unie.

(8)

V minulosti byla v zájmu zajištění účinné a rychlé reakce na nově vznikající rizika, jako je potvrzení ohniska afrického moru prasat v členském státě nebo oblasti dříve prostých nákazy, přijata jednotlivá prováděcí rozhodnutí Komise, aby se v příslušném případě na úrovni Unie rychle určilo v případě ohnisek afrického moru prasat u chovaných prasat uzavřené pásmo, které zahrnovalo ochranné pásmo a pásmo dozoru, nebo v případě ohniska této nákazy u volně žijících prasat pásmo infekce, jak je stanoveno v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687. V zájmu zajištění jasnosti a transparentnosti pravidel Unie je vhodné, aby po potvrzení ohniska afrického moru prasat u chovaných nebo volně žijících prasat v členském státě nebo oblasti dříve prostých nákazy byly dotčené oblasti na úrovni Unie označeny jako ochranná pásma a pásma dozoru nebo v případě volně žijících prasat jako pásmo infekce a uvedeny na seznamu v příloze II tohoto nařízení s uvedením doby trvání této regionalizace. V zájmu zajištění územní kontinuity uzavřených pásem pro chovaná nebo volně žijící prasata by mělo být ve zvláštních situacích a s ohledem na posouzení rizik v příslušném případě rovněž možné uvést po potvrzení ohniska afrického moru prasat oblasti dříve prosté nákazy jako uzavřená pásma II nebo III v příloze I tohoto nařízení namísto uvedení těchto pásem v příloze II tohoto nařízení.

(9)

S ohledem na vývoj epizootologické situace afrického moru prasat u volně žijících prasat v Unii by se zvláštní opatření k tlumení nákazy, včetně příslušných odchylek, použitelná pro uzavřená pásma II stanovená v tomto nařízení, měla použít také v pásmech infekce uvedených na seznamu v příloze II tohoto nařízení, a to vedle opatření stanovených v článcích 63 až 66 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687. Vzhledem k bezprostřednímu riziku dalšího šíření této nákazy zjištěné u volně žijících prasat by však nemělo být povolováno přemísťování zásilek chovaných prasat a produktů z nich z pásem infekce uvedených na seznamu v příloze II tohoto nařízení do jiných členských států a do třetích zemí.

(10)

V čl. 16 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2021/605 se stanoví za určitých podmínek odchylka od požadavku na odolné ohrazení pro některá zařízení pro chovaná prasata po dobu tří měsíců od potvrzení prvního ohniska afrického moru prasat v uvedeném členském státě. S ohledem na specifickou situaci v členských státech, kdy tato odolná ohrazení nemohou být z technických a administrativních důvodů postavena v krátké době, je vhodné v tomto nařízení stanovit prodloužené období šesti měsíců, aby se zajistilo řádné provádění zvláštních pravidel k tlumení afrického moru prasat v členském státě nebo oblasti dříve prostých nákazy.

(11)

Články 166 a 167 nařízení (EU) 2016/429 vyžadují, aby zásilky produktů živočišného původu ze suchozemských zvířat produkovaných nebo zpracovaných v zařízeních, potravinářských podnicích nebo pásmech, na která se vztahují mimořádná opatření nebo omezení přemísťování, byly doprovázeny příslušnými veterinárními osvědčeními. Článek 19 prováděcího nařízení (EU) 2021/605 stanoví povinnosti provozovatelů týkající se veterinárních osvědčení pro přemísťování zásilek čerstvého masa a masných výrobků, včetně střívek, získaných z prasat z uzavřených pásem I, II a III a uvádí seznam zásilek, u nichž může být veterinární osvědčení pro přemísťování určitých zásilek z uvedených uzavřených pásem nahrazeno označením zdravotní nezávadnosti nebo identifikačním označením. Aby bylo zajištěno provádění zvláštních pravidel pro tlumení afrického moru prasat, je nezbytné stanovit v tomto nařízení upravená ustanovení týkající se seznamu zařízení, u nichž může příslušný orgán dotčeného členského státu nahradit veterinární osvědčení pro přemísťování určitých zásilek označením zdravotní nezávadnosti nebo identifikačním označením.

(12)

V článku 10 prováděcího nařízení (EU) 2021/605 se stanoví zvláštní zákazy v souvislosti s přemísťováním zásilek zárodečných produktů získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II a III mimo uvedená uzavřená pásma. Kromě toho článek 31 uvedeného prováděcího nařízení stanoví zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek zárodečných produktů získaných z prasat chovaných v uzavřeném pásmu II z uvedeného uzavřeného pásma na území téhož členského státu. S ohledem na vysokou úroveň opatření biologické bezpečnosti zavedených ve schválených zařízeních zacházejících se zárodečnými produkty by toto nařízení mělo stanovit zvláštní podmínky pro odchylky povolující přemísťování zásilek zárodečných produktů získaných z prasat chovaných v uzavřeném pásmu III z uvedeného uzavřeného pásma na území téhož členského státu. Kromě jiných podmínek by mělo být takové přemísťování povoleno příslušným orgánem dotčeného členského státu, pouze pokud byli dárcovští samci a dárcovské samice chováni ve schválených zařízeních zacházejících se zárodečnými produkty od narození nebo po dobu nejméně tří měsíců před odběrem zárodečných produktů, jak je stanoveno v kodexu WOAH. Na základě kodexu WOAH je rovněž vhodné stanovit povinnost alespoň jednou ročně testovat na africký mor prasat všechna chovaná prasata ve schválených zařízeních zacházejících se zárodečnými produkty, která mají povolení pro přemísťování zásilek zárodečných produktů z uzavřeného pásma III.

(13)

Článek 14 prováděcího nařízení (EU) 2021/605 stanoví obecné podmínky pro odchylky od zvláštních zákazů v souvislosti s přemísťováním zásilek prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III mimo uvedená pásma. V čl. 14 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení se odkazuje na obecnou podmínku stanovenou v čl. 28 odst. 2 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, která vyžaduje, aby se všechna povolená přemístění v ochranném pásmu prováděla výhradně po určených trasách. S ohledem na další opatření ke zmírnění rizik, která jsou zavedena pro přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III podle tohoto nařízení, a s cílem předcházet nadbytečným omezením, by měl být odkaz na obecné podmínky pro udělování odchylek od zákazů v ochranném pásmu podle článku 28 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 nahrazen odkazem na obecné podmínky pro udělování odchylek od zákazů týkajících se pásma dozoru podle článku 43 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci, který mimo jiné vyžaduje, aby všechna povolená přemístění byla prováděna s upřednostněním hlavních silnic nebo železnic.

(14)

Článek 35 prováděcího nařízení (EU) 2021/605 stanoví zvláštní podmínky pro povolování přemísťování zásilek materiálů kategorie 3 získaných z prasat chovaných v uzavřených pásmech II mimo uvedená uzavřená pásma v rámci téhož členského státu za účelem zpracování vedlejších produktů živočišného původu tlakovou sterilizací nebo některými alternativními metodami, výroby krmiv pro zvířata v zájmovém chovu a přeměny vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů na bioplyn či kompost, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1069/2009. S ohledem na účinnost příslušných metod zpracování pro zmírnění rizik afrického moru prasat je vhodné v tomto nařízení rovněž stanovit zvláštní podmínky pro povolování přemísťování zásilek materiálů kategorie 3 získaných z prasat chovaných v uzavřeném pásmu III mimo uvedené uzavřené pásmo v rámci téhož členského státu za účelem zpracování vedlejších produktů živočišného původu tlakovou sterilizací nebo některými alternativními metodami, výroby krmiv pro zvířata v zájmovém chovu a přeměny vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů na bioplyn či kompost.

(15)

Článek 44 prováděcího nařízení (EU) 2021/605 stanoví zvláštní označení zdravotní nezávadnosti nebo v příslušném případě identifikační označení pro některé produkty živočišného původu. Tyto produkty by měly být označeny zvláštním označením zdravotní nezávadnosti nebo v příslušném případě identifikačním označením, které nejsou oválné a nelze je zaměnit s označením zdravotní nezávadnosti nebo identifikačním označením stanoveným v čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (9). S ohledem na pravidla stanovená v uvedeném nařízení a za účelem účinného uplatňování zvláštních pravidel pro tlumení afrického moru prasat, která se týkají přemísťování některých zásilek čerstvého masa a masných výrobků získaných z chovaných nebo volně žijících prasat v uzavřených pásmech nebo z nich, a v zájmu jasnosti by měla být v tomto nařízení stanovena konkrétní podoba zvláštních označení, což poskytne ucelený soubor technických opatření k tlumení uvedené nákazy. Kromě toho by mělo být zavedeno přechodné období pro harmonizovanou podobu těchto zvláštních označení, aby se zohlednila specifická situace příslušných orgánů a provozovatelů potravinářských podniků v členských státech postižených africkým morem prasat, kteří musí přijmout nezbytná opatření k zajištění souladu s tímto nařízením.

(16)

Zkušenosti získané v boji proti africkému moru prasat v Unii svědčí o tom, že k prevenci šíření této nákazy v zařízeních pro chovaná prasata je nutné přijmout určitá opatření ke zmírnění rizik a posílená opatření biologické bezpečnosti. Tato opatření by měla být stanovena v příloze III tohoto nařízení a měla by se vztahovat na zařízení, která podléhají odchylkám stanoveným pro přemísťování zásilek prasat chovaných v uzavřených pásmech I, II a III.

(17)

Od data přijetí prováděcího nařízení (EU) 2021/605 se epizootologická situace v Unii v souvislosti s africkým morem prasat v několika členských státech dále vyvíjela, zejména v populacích volně žijících prasat, které hrály významnou roli při přenosu a přetrvávání viru v Unii. Navzdory tomu, že členské státy přijaly opatření k tlumení nákazy v souladu s pravidly Unie, jsou volně žijící prasata i nadále hlavním zdrojem přenosu a přetrvávání této nákazy v Unii. Ohniska uvedené nákazy u prasat představují riziko i pro členské státy, které jsou uvedené nákazy prosté, a to v důsledku pohybu volně žijících prasat nebo v důsledku šíření nákazy člověkem prostřednictvím infikovaných materiálů. S ohledem na současnou epizootologickou situaci v Unii, pokud jde o africký mor prasat, by členské státy měly přijmout dobře koordinovaná a jednotná opatření k tlumení nákazy. Uplatnění zvláštních opatření k tlumení nákazy před zavlečením afrického moru prasat bylo doporučeno také prostřednictvím vědeckých doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) v jeho vědeckém stanovisku ze dne 12. června 2018 k africkému moru prasat u divokých prasat (10) a ve vědecké zprávě ze dne 18. prosince 2019 o epizootologických analýzách týkajících se afrického moru prasat v Evropské unii (11).

(18)

Aby se zabránilo šíření afrického moru prasat volně žijícími prasaty, je proto nezbytné, aby členské státy přijaly dobře koordinovaná opatření, která zabrání zdvojování úsilí. Toto nařízení by proto mělo členským státům stanovit povinnost vypracovat národní akční plány pro volně žijící prasata, aby se zabránilo šíření afrického moru prasat v Unii, a to zajištěním koordinovaného a jednotného přístupu ve všech členských státech (dále jen „národní akční plány“). Minimální požadavky na národní akční plány by měly zohledňovat vědecká doporučení úřadu EFSA, zejména pokud jde o preventivní opatření ke snížení a stabilizaci hustoty výskytu divokých prasat před zavlečením této nákazy, pasivní dozor, opatření biologické bezpečnosti při lovu volně žijících prasat, aby byl zajištěn harmonizovaný přístup v členských státech. Tyto národní akční plány a roční výsledky jejich provádění by měly být předkládány Komisi a ostatním členským státům.

(19)

Opatření pro hospodaření s volně žijícími prasaty přijatá v rámci národních akčních plánů by měla být v příslušném případě slučitelná s pravidly Unie v oblasti životního prostředí, včetně požadavků na ochranu přírody, stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (12) a směrnici Rady 92/43/EHS (13).

(20)

S cílem zohlednit nedávný vývoj epizootologické situace afrického moru prasat v Unii a nové zkušenosti a poznatky získané v Unii a s cílem aktivně snižovat rizika spojená s šířením této nákazy by měla být v tomto nařízení stanovena revidovaná a rozšířená zvláštní pravidla pro tlumení nákazy. Prováděcí nařízení (EU) 2021/605 by proto mělo být zrušeno a nahrazeno tímto nařízením.

(21)

Prováděcí nařízení (EU) 2021/605 se použije do dne 20. dubna 2028. S ohledem na současnou epizootologickou situaci afrického moru prasat v Unii je nezbytné zachovat zvláštní opatření k tlumení nákazy stanovená v tomto nařízení až do uvedeného data.

(22)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,