ISSN 1977-0626
Úřední věstník
Evropské unie
L 65
České vydání
Právní předpisy
Ročník 66
2. března 2023
|
ISSN 1977-0626 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
L 65 |
|
|
|
||
|
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 66 |
|
|
|
Opravy |
|
|
|
* |
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
|
CS |
Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
|
2.3.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 65/1 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/444
ze dne 16. prosince 2022,
kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 o opatření k zajištění účinného přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace na jednotné evropské tísňové číslo 112
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (1), a zejména na čl. 109 odst. 8 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
V souladu s čl. 109 odst. 8 směrnice (EU) 2018/1972 přijme Komise za účelem zajištění účinného přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace na jednotné evropské tísňové číslo 112 v členských státech akty v přenesené pravomoci, přičemž první takový akt má být přijat do 21. prosince 2022. Tyto akty v přenesené pravomoci mají doplnit čl. 109 odst. 2, 5 a 6 směrnice o opatřeních nezbytných k zajištění slučitelnosti, interoperability, kvality, spolehlivosti a kontinuity tísňové komunikace v Unii, pokud jde o řešení týkající se informací o místě, kde se volající nachází, přístupu pro koncové uživatele se zdravotním postižením a směrování na nejvhodnější centrum tísňové komunikace (PSAP). |
|
(2) |
Tísňová komunikace je důležitým prvkem pro zajištění veřejné bezpečnosti, ochrany a zdraví. Již více než 30 let se občané Unie spoléhají na přístup k tísňovým službám prostřednictvím jednotného evropského tísňového čísla 112. V digitálním světě by jim to mělo být umožněno i nadále. Občané by měli mít prospěch z komplexního a včasného poskytování kontextových informací nezbytných pro řešení tísňových situací. Vysoká úroveň konektivity, na kterou je zaměřena digitální transformace Evropy, jak se odráží v rozhodnutí, kterým se zavádí program Cesta k digitální dekádě do roku 2030 (2), přináší technologický přechod na technologie elektronických komunikačních služeb využívaných občany, zejména osobami se zdravotním postižením. Přechod od technologií s přepojováním okruhů k technologiím s přepojováním paketů v sítích elektronických komunikací spouští zavádění hlasových služeb prostřednictvím pevných a mobilních řízených technologií VoIP založených na IP multimediálním subsystému, jako je Voice over Long Term Evolution (VoLTE), Voice over New Radio (VoNR v 5G) a Voice over Wi-Fi (VoWiFi). Technologie s přepojováním paketů umožňují také služby založené na textu a videu, jako jsou textové služby v reálném čase a úplná konverzace. Tyto komunikační služby založené na protokolu IP nemohou být podporovány staršími sítěmi s přepojováním okruhů, jako jsou sítě 2G a 3G, které jsou v procesu vyřazování z provozu. Proto je třeba přejít i v případě tísňové komunikace na technologie s přepojováním paketů. Cílem tohoto nařízení je zajistit, aby v tomto transformačním procesu byla zajištěna kvalita a spolehlivost tísňové komunikace. |
|
(3) |
Cílem tísňových služeb je zabránit mimořádným událostem, zmírnit je nebo zvládnout jejich následky prostřednictvím zásahů při mimořádných událostech. Doba potřebná k zásahu má zásadní vliv na výsledek mimořádných událostí. Účinný zásah při mimořádné události vyžaduje rychlou mobilizaci záchranných služeb, které by mohly účinně řešit mimořádnou událost, a rychlý příjezd na místo zásahu. |
|
(4) |
Cílem tísňové komunikace je umožnit koncovým uživatelům přístup k tísňovým službám, aby mohli požádat o pomoc v nouzi a získat ji od tísňových služeb. Ačkoli je tísňová komunikace nastavena mezi koncovým uživatelem a centrem PSAP, mělo by být zpracování přijatých informací a předání požadavku tísňovým službám úkolem nejvhodnějšího centra PSAP, čímž se zajistí přístup k tísňovým službám. V závislosti na vnitrostátní organizaci systémů center PSAP a tísňových služeb se mohou centra PSAP a tísňové služby překrývat nebo být samostatnými subjekty. |
|
(5) |
Aby byl umožněn přístup k tísňovým službám, měla by účinná tísňová komunikace zajistit jak včasnou komunikaci mezi koncovým uživatelem a nejvhodnějším centrem PSAP, tak včasné zpřístupnění kontextových informací, včetně informací o poloze volajícího. Kontextové informace přispívají k popisu mimořádné události, například fyzické prostředí, stav a schopnosti zasahujících osob, lokalizace události atd. Dostupnost a přesnost kontextových informací umožňuje včasné určení vhodných zásahových prostředků a rychlý příjezd na místo zásahu, např. je-li k dispozici přesná lokalizace volajícího. Tyto informace mohou být předány tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace koncovým uživatelem nebo mohou být získány automaticky ze zařízení koncového uživatele nebo ze sítě. |
|
(6) |
Poloha volajícího je jedním z nejdůležitějších typů kontextových informací spojených s tísňovou komunikací a má velký vliv na její účinnost. Přesnost a spolehlivost informací o poloze volajícího ovlivňuje dobu potřebnou k určení místa mimořádné události a příjezd tísňových služeb na místo. |
|
(7) |
Směrnice (EU) 2018/1972 vyžaduje, aby příslušné regulační orgány stanovily kritéria přesnosti a spolehlivosti lokalizace volajícího. Tato kritéria představují minimální úrovně přesnosti a spolehlivosti informací o poloze volajícího, které musí být zavedeny na území členského státu prostřednictvím technologií získaných ze sítě a z telefonního zařízení. Podle judikatury Evropského soudního dvora (3) by kritéria měla v rámci technických možností zajistit, aby poloha koncového uživatele byla lokalizována tak spolehlivě a přesně, jak je to nezbytné k tomu, aby tísňové služby mohly koncovému uživateli užitečně pomoci. Kombinace těchto technologií zajišťuje, že i v případech, kdy systémy získávání informací o poloze z telefonních zařízení selžou při předávání informací o poloze volajícího nejvhodnějšímu centru PSAP, mohou se tísňové služby spolehnout na určení polohy ze sítě, aby mohly užitečně pomoci koncovému uživateli, a to v souladu s kritérii přesnosti a spolehlivosti určení polohy volajícího, která stanoví členské státy. Kritéria pro určení polohy volajícího, která neumožňují stanovit minimální úrovně přesnosti a spolehlivosti, mohou vést k tomu, že zavedení služeb nezajistí, aby záchranné služby dostávaly informace o poloze volajícího, které by mohly účinně využít. Mělo by být na členských státech, aby posoudily kombinovaný účinek technicky proveditelných řešení lokalizace volajícího a stanovily minimální kritéria pro přesnost a spolehlivost lokalizace volajícího, která by v případě jejich zavedení umožnila záchranným službám užitečně zasáhnout. Užitečnost přesnosti informací o poloze volajícího se může lišit v závislosti na oblasti, ze které tísňová komunikace pochází (např. město nebo venkov), a mohla by se odpovídajícím způsobem odrazit v souboru kritérií. Aby byl v rámci Unie zajištěn harmonizovaný přístup ke stanovení kritérií přesnosti a spolehlivosti, který zajistí minimální úroveň informací o souvislostech, je nezbytné vymezit parametry, které by měly příslušné regulační orgány při stanovování těchto kritérií zohlednit. Kromě toho je důležité připomenout, že podle zásady loajální spolupráce stanovené v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii mají příslušné regulační orgány vzájemně spolupracovat při stanovování kritérií přesnosti a spolehlivosti informací o tom, kde se volající nachází, prostřednictvím konzultace se Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) nebo s jinými příslušnými fóry, která mají v tomto ohledu pravomoc poskytovat pokyny s cílem zajistit plnou účinnost čl. 109 odst. 6 směrnice (EU) 2018/1972. |
|
(8) |
Přesnost informací o poloze volajícího lze vyjádřit jako maximální poloměr oblasti vyhledávání, který je oznámen tísňovým službám. Doba zásahu při mimořádných událostech by se mohla výrazně zkrátit, pokud budou nejvhodnějšímu centru PSAP k dispozici přesné a spolehlivé informace o poloze volajícího získané ze sítě a z telefonního zařízení, zejména v případech, kdy koncoví uživatelé žádající o tísňovou pomoc nejsou schopni svou polohu určit. U pevných sítí by proto členské státy měly vyjádřit minimální úroveň přesnosti, která má být na jejich území zavedena, jako informace o poloze volajícího vztahující se k fyzické adrese koncového bodu sítě, například odkazem na konkrétní adresu ulice, bytu, podlaží nebo podobnou informaci. U mobilních sítí by měly být minimální úrovně přesnosti vyjádřeny v metrech, aby se uvedl maximální poloměr horizontální oblasti vyhledávání, který je předložen tísňovým službám pro účely zásahu. Pokud je to možné a technicky proveditelné, mělo by být kritérium výškové nebo vertikální přesnosti vyjádřeno také v metrech. Členské státy by měly posoudit, zda je možné tyto parametry uplatnit na poskytovatele interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, kteří jsou nezávislí na síti, pokud se používají v pevných nebo mobilních sítích. |
|
(9) |
Spolehlivost lokalizace volajícího by se měla týkat dvou aspektů informací o poloze volajícího: stanovení a přenos. Spolehlivost informací o poloze volajícího by měla být stanovena na základě statistických měření, která ukazují, s jakou úspěšností se skutečná poloha zařízení, které je původcem tísňové komunikace, shoduje s fyzickou oblastí uvedenou na základě informací o poloze volajícího. Tísňová komunikace by měla umožnit získání informací o poloze volajícího předávaných jak ze sítě, tak z telefonního zařízení, jsou-li k dispozici. Spolehlivost informací o poloze volajícího pro tísňové služby by měla být stanovena jako kombinovaný účinek těchto dvou technologií. Spolehlivost přenosu informací o poloze volajícího by měla být vyjádřena jako úspěšnost technického řešení přenosu informací o poloze volajícího na nejvhodnější centrum PSAP. Úspěšnost závisí na možnostech sítě předat informace v případě lokalizace volajícího ze sítě nebo na interoperabilitě telefonního zařízení a síťových zdrojů, které umožňují přenos v případě lokalizace volajícího odvozené z telefonního zařízení, a také na schopnostech nejvhodnějšího centra PSAP tyto informace přijímat. |
|
(10) |
Aby Komise mohla sledovat kritéria pro určení polohy volajícího stanovená v souladu s tímto nařízením, měly by členské státy podat zprávu o přijetí kritérií a vysvětlit, jak zohlednily parametry stanovené v tomto nařízení. |
|
(11) |
Směrnice (EU) 2018/1972 vyžaduje, aby byl přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace pro koncové uživatele se zdravotním postižením rovnocenný přístupu ostatních koncových uživatelů. Zásada rovnocennosti znamená, že koncoví uživatelé se zdravotním postižením by měli mít možnost přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace nabízející funkci na stejné úrovni, jako mají ostatní koncoví uživatelé, zejména voláním na tísňové číslo 112 prostřednictvím hlasových služeb. Vzhledem k tomu, že neexistuje jednotné chápání požadavků na funkční rovnocennost, měly by být stanoveny požadavky, které kopírují funkce tísňové komunikace využívané jinými koncovými uživateli, zejména hlasovými službami. Pokud členské státy nejsou z technických důvodů schopny splnit požadavky na funkční rovnocennost stanovené tímto nařízením, měly by Komisi informovat o konkrétních důvodech, proč to není možné. Členské státy by měly Komisi informovat o tom, kdy technické provedení povinných způsobů přístupu k tísňovým službám nevyžaduje nebo neumožňuje použití jednotného evropského tísňového čísla 112 a o tom, jak je zajištěno, aby bylo dosaženo stejné nebo vyšší informovanosti koncových uživatelů se zdravotním postižením, pokud jde o tyto způsoby přístupu k tísňovým službám. |
|
(12) |
Aby mohla Komise sledovat slučitelnost, kvalitu, spolehlivost, interoperabilitu a kontinuitu způsobů přístupu k tísňovým službám pro koncové uživatele se zdravotním postižením, měly by členské státy informovat o způsobech přístupu k tísňovým službám, které jsou v jejich jurisdikci stanoveny pro koncové uživatele se zdravotním postižením, včetně těch, kteří využívají roamingové služby. Zpráva by měla obsahovat první posouzení souladu nahlášených způsobů přístupu s požadavky na funkční rovnocennost v souladu s tímto nařízením. Přechod na sítě AIPN umožní zavedení nových, dostupných komunikačních služeb, jako jsou textové služby v reálném čase a služby úplné konverzace. Členské státy by proto měly informovat o problémech s interoperabilitou, slučitelností nebo kontinuitou, které se vyskytly při zavádění těchto služeb, zejména u koncových uživatelů využívajících roaming. Vnitrostátní regulační orgány nebo jiné příslušné orgány by měly za účelem splnění své povinnosti podle článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/612 (4) informovat BEREC o způsobech přístupu k tísňovým službám, které jsou v jejich členském státě nařízeny a které je technicky možné využít pro zákazníky využívající roaming, případně stanovit technické důvody nedostupnosti tísňových komunikačních služeb pro koncové uživatele využívající roaming, pokud jsou tyto služby pro domácí koncové uživatele dostupné. První zpráva a údaje získané v následujících letech umožní Komisi posoudit nutnost přijetí dalších opatření k řešení těchto otázek, včetně mandátů pro vypracování norem. |
|
(13) |
Tísňová komunikace a informace o poloze volajícího musí být směrovány na nejvhodnější centrum PSAP, aby bylo možné tísňovou komunikaci řádně přijmout a vyřídit. Účinné směrování tísňové komunikace by mělo být zajištěno i v souvislosti s technologickým přechodem z technologií s přepojováním okruhů na technologie s přepojováním paketů. Nejvhodnější centrum PSAP obvykle určuje členský stát na základě územní příslušnosti k tísňové komunikaci nebo příslušnosti k určitému typu komunikace, například středisko tísňového volání vybavené pro zpracování textové komunikace v reálném čase nebo komunikace ve znakovém jazyce. Interpersonální komunikační služby poskytované prostřednictvím technologií s přepojováním paketů, které poskytují hlas, text – včetně textu v reálném čase – a video, mohou být směrovány v doméně veřejné sítě nebo v doméně PSAP. V závislosti na vnitrostátní organizaci center PSAP může být nutné, aby se tísňová komunikace dostávající se do systému centra PSAP prostřednictvím veřejných sítí dále směrovala přes doménu centra PSAP, aby se dostala k nejvhodnějšímu středisku tísňového volání. Aby byla zaručena dostupnost účinné tísňové komunikace ve prospěch všech koncových uživatelů, měly by členské státy zajistit včasné směrování všech typů tísňové komunikace a informací o poloze volajícího, které jsou na jejich území povinné, na nejvhodnější centrum PSAP. |
|
(14) |
Účinnost přístupu k tísňovým službám závisí na včasnosti předání kontextových informací tísňovým službám. Členské státy by měly zajistit, aby nejvhodnější centrum PSAP, na které je tísňová komunikace směrována, bylo technicky schopné včas předat tísňovým službám kontextové informace od okamžiku, kdy jsou tyto služby tímto centrem upozorněny. Podle vnitrostátní organizace center PSAP může nejvhodnější centrum PSAP posoudit užitečnost kontextových údajů a filtrovat informace, které mají být poskytnuty tísňovým službám. |
|
(15) |
Aby Komise mohla sledovat účinnost směrování na nejvhodnější centrum PSAP, měly by členské státy podávat zprávy o výkonnosti směrování tísňových komunikací na nejvhodnější centrum PSAP z hlediska jejich včasnosti, a to i při použití hlasových, textových nebo video služeb. |
|
(16) |
Zajištění bezproblémového přístupu k tísňovým službám bez předchozí registrace pro koncové uživatele, včetně koncových uživatelů se zdravotním postižením, kteří cestují v jiném členském státě, nemusí být pod výhradní kontrolou členského státu a vyžadovalo by dodržování společně dohodnutých požadavků na interoperabilitu. Aniž je dotčeno zavedení textových služeb a služeb úplné konverzace v reálném čase podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 (5), mělo by být možné zavést přístup k tísňovým službám prostřednictvím hlasových a textových služeb nebo služeb s pomocí videozáznamu přes mobilní aplikace. Mobilní aplikace mohou umožnit přenos obsažných kontextových údajů na nejvhodnější centrum PSAP. Po stažení a instalaci mobilní aplikace může koncový uživatel komunikovat s nejvhodnějším centrem PSAP v celé Unii, pokud to umožňují společné požadavky na interoperabilitu a pokud poskytovatelé mobilních aplikací a vnitrostátní systémy center PSAP tyto požadavky splňují. Členské státy by měly v dobré víře spolupracovat s Komisí s cílem určit společné požadavky na interoperabilitu, jejichž zavedení by umožnilo používat takovou tísňovou komunikaci s nejvhodnějším centrem PSAP prostřednictvím mobilních aplikací v celé Unii. |
|
(17) |
Systémy PSAP, které byly vyvinuty pro příjem a zpracování komunikace s přepojováním okruhů, nemusí být schopny přijímat, vyřizovat a zpracovávat všechny funkce tísňové komunikace iniciované prostřednictvím technologie přepojování paketů. V zájmu zajištění transparentnosti vůči příslušným zúčastněným stranám, zejména poskytovatelům služeb elektronických komunikací a sítí, jakož i v zájmu zajištění soudržné a včasné modernizace systémů center PSAP na svém území by členské státy měly připravit plán modernizace schopností svých systémů center PSAP přijímat, vyřizovat a zpracovávat tísňová volání poskytovaná prostřednictvím technologií s přepojováním paketů. Plán by měl obsahovat předpokládaný časový harmonogram a datum zavedení nových způsobů přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace díky technologiím s přepojováním paketů, ať už jsou tyto služby umožněny v hlavní síti jako interpersonální komunikační služby založené na číslech, nebo jsou zavedeny prostřednictvím mobilní aplikace. Plán by měl obsahovat informace o časovém harmonogramu modernizace schopností systémů PSAP s ohledem na povinnosti stanovené ve směrnici (EU) 2019/882 a v ní stanovené zákonné lhůty. To se týká zejména vhodného přijímání tísňové komunikace na jednotné evropské tísňové číslo 112 nejvhodnějším centrem PSAP, a to použitím synchronizovaného hlasu a textu (včetně textu v reálném čase), nebo je-li je poskytováno video, hlasu, textu (včetně textu v reálném čase) a videa, které jsou synchronizovány jako úplná konverzace. Případně by měl být uveden očekávaný právní mandát k zavedení tísňové komunikace prostřednictvím technologií s přepojováním paketů podle vnitrostátních právních předpisů. Plán by měl odkazovat na průběžné milníky, například konzultace s veřejností a zúčastněnými stranami, legislativní opatření, testování interoperability, kontinuity a spolehlivosti, veřejné zakázky atd. Členské státy by měly plán poskytnout Komisi a informovat o jeho provádění. Členské státy by rovněž měly informovat o problémech s interoperabilitou a kontinuitou, které se vyskytly v souvislosti s poskytováním elektronických komunikačních služeb používaných pro přístup k tísňovým službám, aby Komise mohla posoudit nutnost přijetí dalších opatření, včetně mandátů pro standardizaci, která by tyto nedostatky řešila. |
|
(18) |
Pravidelné a strukturované shromažďování informací od členských států o několika aspektech týkajících se účinnosti služeb tísňové komunikace v Unii je nezbytné, aby Komise mohla sledovat jejich provádění a dodržování povinností stanovených v článku 109 směrnice (EU) 2018/1972, doplněné tímto nařízením. Po první zprávě podle tohoto nařízení by členské státy měly Komisi poskytnout aktualizované informace, jak je vyžadováno v rámci každého shromažďování údajů, které Komise zahájí pro účely plnění své povinnosti podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě podle čl. 109 odst. 4 směrnice (EU) 2018/1972. |
|
(19) |
Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací bylo konzultováno v souladu s čl. 109 odst. 8 směrnice (EU) 2018/1972 a vydalo stanovisko dne 14. října 2022. |
|
(20) |
V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (6) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne 15. listopadu 2022, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA 1
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Toto nařízení stanoví opatření k zajištění účinného přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace s ohledem na řešení informací o poloze volajícího, přístup pro koncové uživatele se zdravotním postižením a směrování na nejvhodnější centrum PSAP.
Článek 2
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
|
1) |
„účinnou tísňovou komunikací“ tísňová komunikace ve smyslu čl. 2 bodu 38 směrnice (EU) 2018/1972, která zajišťuje:
|
|
2) |
„kontextovými informacemi“ informace předávané prostřednictvím tísňové komunikace koncovým uživatelem nebo odvozené a automaticky získané ze zařízení koncového uživatele nebo příslušné sítě, aby bylo možné včas určit zásahové prostředky a rychlý příjezd tísňových služeb na místo zásahu. |
KAPITOLA 2
INFORMACE O POLOZE VOLAJÍCÍHO
Článek 3
1. Při stanovování kritérií pro přesnost a spolehlivost informací o poloze volajícího podle čl. 109 odst. 6 směrnice (EU) 2018/1972 příslušné regulační orgány v rámci technických možností zajistí, aby poloha koncového uživatele byla určena tak spolehlivě a přesně, jak je to nezbytné k tomu, aby tísňové služby mohly koncovému uživateli přivolat pomoc. Příslušné regulační orgány stanoví kritéria s ohledem na parametry uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.
2. Pokud jde o pevné sítě:
|
a) |
kritérium přesnosti pro informace o poloze volajícího se vyjadřuje jako informace týkající se fyzické adresy koncového bodu sítě; |
|
b) |
kritérium spolehlivosti informací o poloze volajícího se vyjadřuje jako úspěšnost technického řešení nebo kombinace technických řešení při stanovení a přenosu informací o poloze volajícího na nejvhodnější centrum PSAP odpovídající kritériu přesnosti v procentech. |
3. Pokud jde o mobilní sítě:
|
a) |
kritérium přesnosti informací o poloze volajícího se vyjadřuje v metrech. Případné kritérium výškové nebo vertikální přesnosti se vyjadřuje rovněž v metrech; |
|
b) |
kritérium spolehlivosti informací o poloze volajícího se vyjadřuje jako úspěšnost technického řešení nebo kombinace technických řešení při stanovení a přenosu oblasti vyhledávání na nejvhodnějšího centrum PSAP odpovídající kritériu přesnosti v procentech. |
KAPITOLA 3
PŘÍSTUP K TÍSŇOVÝM SLUŽBÁM PRO KONCOVÉ UŽIVATELE SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
Článek 4
Při zavádění způsobů přístupu ke službám tísňového volání prostřednictvím tísňové komunikace pro koncové uživatele se zdravotním postižením členské státy zajistí, aby byly v závislosti na technické proveditelnosti splněny následující požadavky na funkční rovnocennost:
|
a) |
tísňová komunikace umožňuje obousměrnou interaktivní komunikaci mezi koncovým uživatelem se zdravotním postižením a centrem PSAP; |
|
b) |
tísňová komunikace je koncovým uživatelům se zdravotním postižením cestujícím do jiného členského státu dostupná bezproblémově a bez předchozí registrace; |
|
c) |
tísňová komunikace je poskytována koncovým uživatelům se zdravotním postižením zdarma; |
|
d) |
tísňová komunikace je neprodleně směrována na nejvhodnější centrum PSAP, které je kvalifikováno a vybaveno pro odpovídající přijetí a zpracování tísňové komunikace od koncových uživatelů se zdravotním postižením; |
|
e) |
pro tísňovou komunikaci koncových uživatelů se zdravotním postižením je zajištěna stejná úroveň přesnosti a spolehlivosti informací o poloze volajícího jako pro tísňová volání ostatních koncových uživatelů; |
|
f) |
koncovým uživatelům se zdravotním postižením bylo umožněno dosáhnout alespoň stejné úrovně informovanosti o způsobech přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace na číslo 112 jako ostatním koncovým uživatelům, a to buď prostřednictvím návrhu způsobů přístupu, nebo prostřednictvím opatření na zvýšení informovanosti. |
KAPITOLA 4
SMĚROVÁNÍ NA NEJVHODNĚJŠÍ CENTRUM TÍSŇOVÉ KOMUNIKACE
Článek 5
Členské státy zajistí, aby tísňová komunikace a informace o poloze volajícího byly neprodleně směrovány na nejvhodnější centrum PSAP, které je technicky schopné upozornit a předat kontextové informace tísňovým službám.
Článek 6
Pro účely zajištění technické proveditelnosti bezproblémového přístupu k tísňovým službám podle čl. 4 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, aniž je dotčeno provádění směrnice (EU) 2019/882, spolupracují členské státy s Komisí na určení společných požadavků na interoperabilitu, které umožňují tísňové spojení s nejvhodnějším centrem PSAP prostřednictvím mobilní aplikace kdekoli v Unii.
KAPITOLA 5
PODÁVÁNÍ ZPRÁV
Článek 7
1. Členské státy pravidelně podávají Komisi zprávy o výkonnosti směrování na nejvhodnější centrum PSAP podle článku 5, které je zavedeno pro tísňovou komunikaci a informace o poloze volajícího.
2. Členské státy připraví a předloží Komisi nejpozději do 5. listopadu 2023 plán modernizace vnitrostátního systému PSAP, aby bylo možné přijímat, vyřizovat a zpracovávat tísňovou komunikaci prostřednictvím technologie přepojování paketů. Plán uvádí termín očekávaného zavedení hlasové, textové nebo s pomocí videozáznamu zprostředkované tísňové komunikace prostřednictvím technologií s přepojováním paketů. Plán musí rovněž obsahovat orientační termín, do kdy budou centra PSAP připravena takovou tísňovou komunikaci přijímat. Členské státy poskytnou aktualizované informace o provádění průběžných milníků plánu v souladu s článkem 8.
Článek 8
1. Členské státy podají Komisi zprávu nejpozději do 5. března 2024:
|
a) |
kritéria přesnosti a spolehlivosti informací o poloze volajícího vyjádřená podle parametrů uvedených v článku 3; |
|
b) |
způsoby přístupu ke službám tísňového volání prostřednictvím tísňové komunikace, které mají používat koncoví uživatelé se zdravotním postižením, včetně těch, kteří využívají roamingové služby, a posouzení jejich souladu s požadavky na funkční rovnocennost podle článku 5. |
2. Členské státy poskytnou Komisi informace uvedené v tomto článku a v článku 7, aniž jsou dotčeny původní lhůty v nich stanovené, v rámci každého shromažďování údajů, které Komise zahájí pro účely plnění své povinnosti podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě podle čl. 109 odst. 4 směrnice (EU) 2018/1972.
KAPITOLA 6
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 9
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 16. prosince 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36.
(2) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zavádí program Cesta k digitální dekádě do roku 2030 (Úř. věst. L 323, 19.12.2022, s. 4).
(3) Věc C 417/18; Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 5. září 2019, AW a další v. Lietuvos valstybė.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/612 ze dne 6. dubna 2022 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 115, 13.4.2022, s. 1).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
|
2.3.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 65/9 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/445
ze dne 23. února 2023,
kterým se schvalují změny specifikace chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení („Colli Bolognesi Classico Pignoletto“ (CHOP))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na článek 99 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Komise přezkoumala žádost o schválení změn specifikace chráněného označení původu „Colli Bolognesi Classico Pignoletto“, kterou podala Itálie v souladu s článkem 105 nařízení (EU) č. 1308/2013. Změny zahrnují změnu názvu z „Colli Bolognesi Classico Pignoletto“ na „Colli Bolognesi Pignoletto“. |
|
(2) |
Komise v souladu s čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 zveřejnila žádost o schválení změny specifikace v Úředním věstníku Evropské unie (2). |
|
(3) |
Komise neobdržela žádné námitky podle článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013. |
|
(4) |
Změna specifikace by proto měla být v souladu s článkem 99 nařízení (EU) č. 1308/2013 schválena. |
|
(5) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Colli Bolognesi Classico Pignoletto“ (CHOP) se schvaluje.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 23. února 2023.
Za Komisi,
jménem předsedkyně,
Janusz WOJCIECHOWSKI
člen Komise
|
2.3.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 65/11 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/446
ze dne 27. února 2023,
kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2018/2019, pokud jde o některé rostliny k pěstování druhů Ligustrum delavayanum a Ligustrum japonicum pocházející ze Spojeného království, a prováděcí nařízení (EU) 2020/1213, pokud jde o fytosanitární opatření pro dovoz uvedených rostlin k pěstování na území Unie
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (1), a zejména na čl. 42 odst. 4 třetí pododstavec uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019 (2) stanoví na základě předběžného posouzení rizik seznam vysoce rizikových rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů. |
|
(2) |
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2018 (3) stanoví zvláštní pravidla týkající se postupu, který je třeba dodržovat při provádění posouzení rizik podle čl. 42 odst. 4 nařízení (EU) 2016/2031 u vysoce rizikových rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů. |
|
(3) |
Na základě předběžného posouzení bylo 34 rodů a jeden druh rostlin k pěstování pocházejících ze třetích zemí předběžně zařazeno na seznam v prováděcím nařízení (EU) 2018/2019 jako vysoce rizikové rostliny. Uvedený seznam zahrnuje rod Ligustrum L. |
|
(4) |
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1213 (4) stanoví fytosanitární opatření pro dovoz některých rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které byly vyňaty z přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/2019, ale u nichž dosud nebyla plně posouzena fytosanitární rizika, na území Unie. Důvodem je, že jeden nebo několik škodlivých organismů, pro nějž jsou uvedené rostliny hostitelskými rostlinami, dosud nejsou zařazeny na seznam karanténních škodlivých organismů pro Unii v prováděcím nařízení Komise (EU) 2019/2072 (5), ale po dalším úplném posouzení rizik mohou splňovat podmínky pro zařazení. |
|
(5) |
Dne 3. prosince 2021 předložilo Spojené království (6) Komisi žádost o vývoz do Unie týkající se velkých topiárních stálezelených rostlin druhu Ligustrum delavayanum naroubovaných na podnožích Ligustrum japonicum pěstovaných v květináčích, které jsou až 20 let staré a s maximálním průměrem 18 cm u paty kmene. Uvedená žádost byla podpořena příslušnou technickou dokumentací. |
|
(6) |
Dne 28. září 2022 přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) vědecké stanovisko týkající se posouzení rizik pro rostliny k pěstování druhu Ligustrum delavayanum a rostliny k pěstování Ligustrum japonicum v pěstebním substrátu, které jsou až 20 let staré a s maximálním průměrem 18 cm u paty kmene, bez ohledu na to, zda jsou, či nejsou roubovány (dále jen „příslušné rostliny“) (7). Úřad identifikoval organismy Bemisia tabaci, Diaprepes abbreviatus, Epiphyas postvittana a Scirtothrips dorsalis jako škodlivé organismy relevantní pro uvedené rostliny a odhadl pravděpodobnost, že daná komodita je těchto škodlivých organismů prostá. |
|
(7) |
Na základě uvedeného stanoviska se má za to, že fytosanitární riziko vyplývající z dovozu příslušných rostlin na území Unie je sníženo na přijatelnou úroveň, jsou-li uplatněna vhodná opatření k řešení rizika škodlivých organismů souvisejících s uvedenými rostlinami a jsou-li splněny odpovídající zvláštní požadavky přílohy VII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072. |
|
(8) |
Opatření popsaná Spojeným královstvím v technické dokumentaci se považují za dostatečná ke snížení rizika vyplývajícího z dovozu příslušných rostlin na území Unie na přijatelnou úroveň. Uvedená opatření by proto měla být přijata jako fytosanitární dovozní požadavky s cílem zajistit fytosanitární ochranu území Unie před dovozem příslušných rostlin. |
|
(9) |
Příslušné rostliny by proto již neměly být považovány za vysoce rizikové rostliny. |
|
(10) |
Prováděcí nařízení (EU) 2018/2019 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
|
(11) |
Organismus Bemisia tabaci je uveden na seznamu v příloze III prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 jako karanténní škodlivý organismus pro chráněné zóny a organismus Scirtothrips dorsalis je uveden na seznamu v příloze II zmíněného prováděcího nařízení jako karanténní škodlivý organismus pro Unii. |
|
(12) |
Organismus Diaprepes abbreviatus dosud není zařazen na seznam karanténních škodlivých organismů pro Unii v prováděcím nařízení (EU) 2019/2072, a proto opatření pro uvedený škodlivý organismus vycházejí z opatření popsaných Spojeným královstvím v dokumentaci. Jakmile bude k dispozici úplné posouzení rizik uvedeného škodlivého organismu, bude stanoveno, zda uvedený škodlivý organismus splňuje podmínky pro zařazení na seznam v příloze II prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 a zda příslušné rostliny splňují podmínky pro zařazení na seznam v příloze VII uvedeného nařízení spolu s příslušnými opatřeními. |
|
(13) |
Prováděcí nařízení (EU) 2020/1213 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
|
(14) |
Organismus Epiphyas postvittana není zařazen na seznam karanténních škodlivých organismů pro Unii. Tento škodlivý organismus se vyskytuje v řadě členských států a neuplatňují se žádná úřední opatření pro jeho regulaci. Kromě toho se dopad tohoto škodlivého organismu v Unii nepovažuje za významný. Proto nejsou s ohledem na uvedený škodlivý organismus nutné žádné požadavky na dovoz. |
|
(15) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha prováděcího nařízení (EU) 2018/2019 se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.
Článek 2
Příloha prováděcího nařízení (EU) 2020/1213 se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 27. února 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019 ze dne 18. prosince 2018, kterým se stanoví předběžný seznam vysoce rizikových rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů ve smyslu článku 42 nařízení (EU) 2016/2031 a seznam rostlin, pro něž nejsou za účelem dovozu do Unie vyžadována rostlinolékařská osvědčení ve smyslu článku 73 uvedeného nařízení (Úř. věst. L 323, 19.12.2018, s. 10).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2018 ze dne 18. prosince 2018, kterým se stanoví zvláštní pravidla týkající se postupu, který je třeba dodržovat při provádění posouzení rizik u vysoce rizikových rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů ve smyslu čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (Úř. věst. L 323, 19.12.2018, s. 7).
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1213 ze dne 21. srpna 2020 o fytosanitárních opatřeních pro dovoz některých rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které byly vyňaty z přílohy prováděcího nařízení (EU) 2018/2019, do Unie (Úř. věst. L 275, 24.8.2020, s. 5).
(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019 (Úř. věst. L 319, 10.12.2019, s. 1).
(6) V souladu s Dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s čl. 5 odst. 4 Protokolu o Irsku/Severním Irsku ve spojení s přílohou 2 uvedeného protokolu, nezahrnují pro účely této přílohy odkazy na Spojené království Severní Irsko.
(7) EFSA PLH Panel (komise EFSA pro zdraví rostlin), 2022. Scientific Opinion on the commodity risk assessment of Ligustrum delavayanum topiary plants grafted on Ligustrum japonicum from the UK. EFSA Journal 2022;20(11):7593.
PŘÍLOHA I
V tabulce v bodě 1 přílohy prováděcího nařízení (EU) 2018/2019 se text ve druhém sloupci „Popis“ u položky pro Ligustrum L. nahrazuje tímto:
„ Ligustrum L., kromě až dvacetiletých rostlin k pěstování druhů Ligustrum delavayanum a Ligustrum japonicum v pěstebním substrátu, s maximálním průměrem 18 cm u paty kmene, pocházejících ze Spojeného království.“
PŘÍLOHA II
V tabulce v příloze prováděcího nařízení (EU) 2020/1213 se za položku „Nanejvýš dvouleté bezlisté rostliny Juglans regia L. k pěstování, s obnaženými kořeny a s maximálním průměrem 2 cm u paty kmene“ vkládá nová položka, která zní:
|
Rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty |
Kód KN |
Třetí země původu |
Opatření |
||||||||||||||
|
„Až dvacetileté rostliny k pěstování druhů Ligustrum delavayanum a Ligustrum japonicum v pěstebním substrátu, s maximálním průměrem 18 cm u paty kmene, pocházejících ze Spojeného království. |
ex 0602 10 90 |
Spojené království |
|
|
2.3.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 65/16 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/447
ze dne 1. března 2023,
kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 a příloha nařízení Komise (EU) č. 231/2012, pokud jde o použití glukosylovaných steviol-glykosidů jako sladidla
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (1), a zejména na čl. 10 odst. 3 a článek 14 uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata (2), a zejména na čl. 7 odst. 5 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 stanoví seznam potravinářských přídatných látek Unie schválených pro použití v potravinách a podmínky jejich použití. |
|
(2) |
Nařízení Komise (EU) č. 231/2012 (3) stanoví specifikace pro potravinářské přídatné látky uvedené v přílohách II a III nařízení (ES) č. 1333/2008. |
|
(3) |
Tyto seznamy lze aktualizovat v souladu s jednotným postupem uvedeným v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1331/2008 buď z podnětu Komise, nebo na základě podání žádosti. |
|
(4) |
V lednu 2019 byla podána žádost o povolení glukosylovaných steviol-glykosidů jako nové potravinářské přídatné látky pro použití jako sladidlo. Tato žádost byla zpřístupněna členským státům na základě článku 4 nařízení (ES) č. 1331/2008. |
|
(5) |
Glukosylované steviol-glykosidy se vyrábějí enzymatickou biokonverzí s použitím cyklomaltodextrin-glukanotransferázy, která katalyzuje převod glukózy ze škrobu do směsí obohacených jedním nebo více individuálními steviol-glykosidy z purifikovaných extraktů z listů rostliny Stevia rebaudiana. Sestávají ze směsi glukosylovaných steviol-glykosidů, které obsahují 1–20 dalších glukózových jednotek vázaných na mateřské steviol-glykosidy. Ve srovnání s jinými povolenými sladidly, včetně steviol-glykosidů ze stévie (E 960a), mají vylepšený profil sladkosti. |
|
(6) |
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) posoudil bezpečnost glukosylovaných steviol-glykosidů a dne 15. prosince 2021 vydal své stanovisko (4). Úřad dospěl k závěru, že metabolismus glukosylovaných steviol-glykosidů je dostatečně podobný metabolismu již povolených steviol-glykosidů, a proto bylo možno toxikologickými údaji, které již dříve posoudil pro steviol-glykosidy (E 960a), doložit jejich bezpečnost jako potravinářské přídatné látky. Na základě údajů poskytnutých úřadu a za zamýšlených podmínek použití nevzbuzuje enzym cyklomaltodextrin-glukanotransferáza (EC 2.4.1.19) získaný z geneticky nemodifikovaného kmene Anoxybacillus caldiproteolyticus a určený k použití při výrobě modifikovaných steviol-glykosidů žádné obavy z hlediska bezpečnosti (5). Úřad dospěl k závěru, že při stejných navrhovaných použitích a množstvích použití jako v případě steviol-glykosidů (E 960a – 960c) používaných jako sladidla nepředstavuje použití glukosylovaných steviol-glykosidů jako potravinářské přídatné látky žádné bezpečnostní riziko. |
|
(7) |
Je proto vhodné povolit potravinářskou přídatnou látku „glukosylované steviol-glykosidy“ (E 960d) jako sladidlo v kategoriích potravin, pro něž jsou v současné době povoleny steviol-glykosidy (E 960a – 960c), a ve stejných maximálních množstvích. |
|
(8) |
Specifikace pro potravinářskou přídatnou látku glukosylované steviol-glykosidy by měly být při jejím prvním zařazení na seznam potravinářských přídatných látek Unie stanovený v příloze II nařízení (ES) č. 1333/2008 zahrnuty do nařízení (EU) č. 231/2012. |
|
(9) |
Nařízení (ES) č. 1333/2008 a (EU) č. 231/2012 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. |
|
(10) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.
Článek 2
Příloha nařízení (EU) č. 231/2012 se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 1. března 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16.
(2) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 1.
(3) Nařízení Komise (EU) č. 231/2012 ze dne 9. března 2012, kterým se stanoví specifikace pro potravinářské přídatné látky uvedené v přílohách II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 (Úř. věst. L 83, 22.3.2012, s. 1).
(4) EFSA Journal 2022;20(2):7066.
(5) EFSA Journal 2022;20(1):7004.
PŘÍLOHA I
Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 se mění takto:
|
a) |
V části B se v bodě 2 „Sladidla“ za zápis pro E 960c vkládá nový zápis, který zní:
|
|
b) |
V části C se v bodě 5 „Ostatní přídatné látky, jejichž regulace může být kombinována“ písmeno v) nahrazuje tímto:
|
|
c) |
část E se mění takto:
|
PŘÍLOHA II
V příloze nařízení (EU) č. 231/2012 se za zápis pro potravinářskou přídatnou látku E 960c(iv) vkládá nový zápis, který zní:
„E 960d GLUKOSYLOVANÉ STEVIOL-GLYKOSIDY
|
Synonyma |
|
||
|
Definice |
Směs větších glykosidů steviolu získaných glukosylací steviol-glykosidů extrahovaných z listů rostliny Stevia rebaudiana Bertoni. Směs se skládá z glukosylovaných steviol-glykosidů a zbytkových mateřských steviol-glykosidů z listů stévie. Glukosylované steviol-glykosidy se vyrábějí ošetřením steviol-glykosidů extrahovaných z listů stévie a škrobu vhodného k lidské spotřebě pomocí cyklomaltodextrin-glukanotransferázy (EC 2.4.1.19) získané z geneticky nemodifikovaného kmene Anoxybacillus caldiproteolyticus St-88. Enzym převádí glukózové jednotky ze škrobu do steviol-glykosidů. Výsledný materiál se zahřeje a ošetří aktivním uhlím za účelem odstranění enzymu, poté prochází adsorpční/desorpční pryskyřicí za účelem odstranění zbytkového hydrolyzovaného škrobu (dextrinu), načež následuje čištění a příprava konečného produktu za použití postupů, které mohou zahrnovat odbarvování, koncentraci a sprejové sušení. |
||
|
Chemický název |
Steviolbiosid: kyselina 13-[(2-O-β-D-glukopyranosyl-β-D-glukopyranosyl)oxy]kaur-16-en-18-ová Rubusosid: β-D-glukopyranosylester kyseliny 13-β-D-glukopyranosyloxykaur-16-en-18-ové Dulkosid A: β-D-glukopyranosylester kyseliny 13-[(2-O-α–L-rhamnopyranosyl-β–D-glukopyranosyl)oxy]kaur-16-en-18-ové Steviosid: β-D-glukopyranosylester kyseliny 13-[(2-O-β-D-glukopyranosyl-β-D-glukopyranosyl)oxy]kaur-16-en-18-ové Rebaudiosid A: β-D-glukopyranosylester kyseliny 13-[(2-O-β-D-glukopyranosyl-3-O-β-D-glukopyranosyl-β-D-glukopyranosyl)oxy]kaur-16-en-18-ové Rebaudiosid B: kyselina 13-[(2-O-β–D-glukopyranosyl-3-O-β–D-glukopyranosyl-β-D-glukopyranosyl)oxy]kaur-16-en-18-ová Rebaudiosid C: β-D-glukopyranosylester kyseliny 13-[(2-O-α–L-rhamnopyranosyl-3-O-β–D-glukopyranosyl-β-D-glukopyranosyl)oxy]kaur-16-en-18-ové Rebaudiosid D: 2-O-β-D-glukopyranosyl-β-D-glukopyranosylester kyseliny 13-[(2-O-β-D-glukopyranosyl-3-O-β-D-glukopyranosyl-β-D-glukopyranosyl)oxy]kaur-16-en-18-ové Rebaudiosid E: 2-O-β-D-glukopyranosyl-β-D-glukopyranosylester kyseliny 13-[(2-O-β-D-glukopyranosyl-β-D-glukopyranosyl)oxy]kaur-16-en-18-ové Rebaudiosid F: β-D-glukopyranosylester kyseliny 13[(2-O-β-D-xylofurananosyl-3-O-β-D-glukopyranosyl-β-D-glukopyranosyl)oxy]kaur-16-en-18-ové Rebaudiosid M: 2-O-β-D-glukopyranosyl-3-O-β-D-glukopyranosyl-β-D-glukopyranosylester kyseliny 13-[(2-O-β-D-glukopyranosyl-3-O-β-D-glukopyranosyl-β-D-glukopyranosyl)oxy]kaur-16-en-18-ové A jejich glukosylované deriváty (1–20 přidaných glukózových jednotek) |
||
|
Molekulární vzorec |
Triviální název |
Chemický vzorec |
Konverzní faktor |
|
|
n-glukosylovaný steviolbiosid |
C(32+n*6)H(50+n*10)O(13+n*5) |
|
|
n-glukosylovaný rubusosid |
C(32+n*6)H(50+n*10)O(13+n*5) |
|
|
|
n-glukosylovaný dulkosid A |
C(38+n*6)H(60+n*10)O(17+n*5) |
|
|
|
n-glukosylovaný steviosid |
C(38+n*6)H(60+n*10)O(18+n*5) |
|
|
|
n-glukosylovaný rebaudiosid A |
C(44+n*6)H(70+n*10)O(23+n*5) |
|
|
|
n-glukosylovaný rebaudiosid B |
C(38+n*6)H(60+n*10)O(18+n*5) |
|
|
|
n-glukosylovaný rebaudiosid C |
C(44+n*6)H(70+n*10)O(22+n*5) |
|
|
|
n-glukosylovaný rebaudiosid D |
C(50+n*6)H(80+n*10)O(28+n*5) |
|
|
|
n-glukosylovaný rebaudiosid E |
C(44+n*6)H(70+n*10)O(23+n*5) |
|
|
|
n-glukosylovaný rebaudiosid F |
C(43+n*6)H(68+n*10)O(22+n*5) |
|
|
|
n-glukosylovaný rebaudiosid M |
C(56+n*6)H(90+n*10)O(33+n*5) |
|
|
|
n: počet glukózových jednotek enzymaticky přidaných do mateřského steviol-glykosidu (n = 1–20) Typický konverzní faktor pro směsi glukosylovaných steviol-glykosidů = 0,20 (na sušině bez dextrinu) |
|||
|
|
Steviol |
C20H30O3 |
1,00 |
|
|
Steviolbiosid |
C32H50O13 |
0,50 |
|
Rubusosid |
C32H50O13 |
0,50 |
|
|
Dulkosid A |
C38H60O17 |
0,40 |
|
|
Steviosid |
C38H60O18 |
0,40 |
|
|
Rebaudiosid A |
C44 H70 O23 |
0,33 |
|
|
Rebaudiosid B |
C38 H60 O18 |
0,40 |
|
|
Rebaudiosid C |
C44H70O22 |
0,34 |
|
|
Rebaudiosid D |
C50H80O28 |
0,29 |
|
|
Rebaudiosid E |
C44H70O23 |
0,33 |
|
|
Rebaudiosid F |
C43H68O22 |
0,34 |
|
|
Rebaudiosid M |
C56H90O33 |
0,25 |
|
|
Relativní molekulová hmotnost a č. CAS |
Triviální název |
Číslo CAS |
Molekulová hmotnost (g/mol) |
|
n-glukosylovaný steviolbiosid |
není k dispozici |
642,73+n*162,15 |
|
|
n-glukosylovaný rubusosid |
není k dispozici |
642,73+n*162,15 |
|
|
n-glukosylovaný dulkosid A |
není k dispozici |
788,87+n*162,15 |
|
|
n-glukosylovaný steviosid |
není k dispozici |
804,88+n*162,15 |
|
|
n-glukosylovaný rebaudiosid A |
není k dispozici |
967,01+n*162,15 |
|
|
n-glukosylovaný rebaudiosid B |
není k dispozici |
804,88+n*162,15 |
|
|
n-glukosylovaný rebaudiosid C |
není k dispozici |
951,02+n*162,15 |
|
|
n-glukosylovaný rebaudiosid D |
není k dispozici |
1129,15+n*162,15 |
|
|
n-glukosylovaný rebaudiosid E |
není k dispozici |
967,01+n*162,15 |
|
|
n-glukosylovaný rebaudiosid F |
není k dispozici |
936,99+n*162,15 |
|
|
n-glukosylovaný rebaudiosid M |
není k dispozici |
1291,30+n*162,15 |
|
|
Steviol |
|
318,46 |
|
|
Steviolbiosid |
41093-60-1 |
642,73 |
|
|
Rubusosid |
64849-39-4 |
642,73 |
|
|
Dulkosid A |
64432-06-0 |
788,87 |
|
|
Steviosid |
57817-89-7 |
804,88 |
|
|
Rebaudiosid A |
58543-16-1 |
967,01 |
|
|
Rebaudiosid B |
58543-17-2 |
804,88 |
|
|
Rebaudiosid C |
63550-99-2 |
951,02 |
|
|
Rebaudiosid D |
63279-13-0 |
1 129,15 |
|
|
Rebaudiosid E |
63279-14-1 |
967,01 |
|
|
Rebaudiosid F |
438045-89-7 |
936,99 |
|
|
Rebaudiosid M |
1220616-44-3 |
1 291,30 |
|
|
Obsah |
Ne méně než 95 % všech steviol-glykosidů sestávajících z výše uvedených steviol-glykosidů a jejich glukosylovaných derivátů (1–20 přidaných glukózových jednotek) na sušině bez dextrinu. |
||
|
Popis |
Bílý až světle žlutý prášek, přibližně 100krát až 200krát sladší než sacharóza (při 5 % ekvivalenci sacharózy). |
||
|
Identifikace |
|||
|
Rozpustnost |
Rozpustný ve vodě |
||
|
pH |
Mezi 4,5 a 7,0 (roztok 1:100) |
||
|
Čistota |
|||
|
Celkový obsah popela |
Ne více než 1 % |
||
|
Úbytek hmotnosti sušením |
Ne více než 6 % (105 °C, 2 hodiny) |
||
|
Zbytková rozpouštědla |
Ne více než 200 mg/kg methanolu Ne více než 3 000 mg/kg ethanolu |
||
|
Arzen |
Ne více než 0,015 mg/kg |
||
|
Olovo |
Ne více než 0,1 mg/kg |
||
|
Kadmium |
Ne více než 0,1 mg/kg |
||
|
Rtuť |
Ne více než 0,1 mg/kg |
||
|
Mikrobiologická kritéria |
|||
|
Celkový počet (aerobních) mikroorganismů |
Ne více než 1 000 CFU/g |
||
|
Kvasinky a plísně |
Ne více než 200 CFU/g |
||
|
E. coli |
Negativní v 1 g |
||
|
Salmonella |
Negativní v 25 g“. |
||
|
2.3.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 65/28 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/448
ze dne 1. března 2023,
kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2018/574 o technických normách pro zavedení a provoz systému sledovatelnosti tabákových výrobků
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES (1), a zejména na čl. 15 odst. 11 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/574 (2) stanoví pravidla pro zavedení a provoz systému sledovatelnosti tabákových výrobků. Cílem tohoto systému sledovatelnosti je poskytnout členským státům a Komisi účinný nástroj, který umožní sledování a vyhledávání tabákových výrobků v celé Unii a identifikaci podvodných činností, které vedou k tomu, že se ke spotřebitelům dostávají nezákonné výrobky. |
|
(2) |
V tomto ohledu hrají provozní pravidla systému sledovatelnosti důležitou úlohu pro dosažení toho, aby Komise a členské státy obdržely údaje, které potřebují k zajištění řádného fungování systému sledovatelnosti tabákových výrobků a kontroly uplatňování právních předpisů v oblasti sledovatelnosti tabákových výrobků, jakož i k prosazování těchto právních předpisů. |
|
(3) |
Systém sledovatelnosti zavedený v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2018/574 začal shromažďovat údaje o pohybu tabákových výrobků a údaje o transakcích dne 20. května 2019. Zkušenosti s jeho prováděním dále prokázaly význam vysoké kvality, přesnosti, úplnosti a srovnatelnosti údajů, které je třeba včas zaznamenat a předat do systému. |
|
(4) |
Ve své zprávě o uplatňování směrnice 2014/40/EU ze dne 20. května 2021 (3) Komise zdůraznila, že členské státy a Komise mají značné problémy s kvalitou údajů o sledovatelnosti, například pokud jde o čísla týkající se daně z přidané hodnoty, informace o výrobních strojích nebo informace o posledním pohybu výrobků do maloobchodních prodejen. Zejména by měla být změněna stávající definice strojů tak, aby odrážela různé konfigurace strojů používané v tomto odvětví a řešila zjištěnou špatnou kvalitu informací o strojích. Zpráva rovněž dospěla k závěru, že kvalita údajů má i nadále zásadní význam pro prosazování právních předpisů týkajících se sledovatelnosti tabákových výrobků a pro plné dosažení cílů systému sledovatelnosti. |
|
(5) |
Diskuse mezi Komisí a členskými státy, které pravidelně probíhají v rámci podskupiny odborníků pro sledovatelnost a bezpečnostní prvky, dále ukázaly, že plně funkční a úspěšný systém sledovatelnosti mohou zajistit pouze spolehlivé, úplné a kvalitní údaje. Pro účely monitorování a využívání těchto údajů musí mít členské státy a Komise k dispozici účinné analytické nástroje a technická řešení, zejména nezbytná rozhraní, jež jim umožní přistupovat k údajům uchovávaným v systému úložišť a dotazovat se na ně. |
|
(6) |
Na základě získaných zkušeností a znalostí je třeba změnit některá technická pravidla stanovená prováděcím nařízením (EU) 2018/574 s cílem usnadnit vykazovaní ze strany všech subjektů zapojených do obchodu s tabákovými výrobky, posílit osvědčené postupy, pokud jde o správu a analýzu údajů, a následně zlepšit fungování systému sledovatelnosti tabákových výrobků. Tato technická pravidla se týkají provozu různých složek systému úložišť, úkolů a postupů, které mají vydavatelé identifikátorů dodržovat, jakož i vykazovacích činností hospodářských subjektů a technických nástrojů, které mají členské státy k dispozici v souvislosti s jejich povinnostmi v oblasti prosazování práva, zejména všech přístupových rozhraní, včetně rozhraní pro mobilní kontroly. |
|
(7) |
Změny se zabývají řadou výjimek a zvláštních případů, k nimž došlo po spuštění systému sledovatelnosti, včetně přítomnosti hospodářských subjektů, které se podílejí výhradně na nelogistických obchodních operacích, zapojení subjektů ze zemí mimo EU do dodavatelského řetězce EU, existence zařízení kombinujících maloobchodní a jiné než maloobchodní funkce, případů ztracených identifikátorů, případů zpětného získání odcizeného zboží, incidentů v oblasti informačních technologií, které vyžadují opětovné zpracování údajů, a přítomnosti atypických neobchodních destinací, jako jsou laboratoře nebo zařízení pro nakládání s odpady. Samotný provoz systému sledovatelnosti rovněž napomohl k získání lepší představy o velikosti souborů údajů uchovávaných a zpracovávaných v systému úložišť, což si zase vyžádá určité změny pravidel týkajících se možností a vlastností systému úložišť a úkolů poskytovatele sekundárního úložiště. |
|
(8) |
Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2018/574 stanoví postupy pro výběr provozovatelů primárních a sekundárních úložišť. Aby byl zajištěn jednotný způsob, jakým jsou Komisi předkládána oznámení o totožnosti navrhovaného poskytovatele ze strany skupiny podniků, dovozců a výrobců ze zemí mimo Unii a jsou podepisovány příslušné smlouvy o uchovávání údajů, je vhodné dále vyjasnit některá pravidla týkající se předkládání oznámení a podpisu smluv o uchovávání údajů. Kromě toho vzhledem ke skutečnosti, že rozšíření systému sledovatelnosti tabákových výrobků na všechny tabákové výrobky, které předpokládá čl. 15 odst. 13 směrnice 2014/40/EU, může vést k vyššímu počtu těchto oznámení a smluv o uchovávání údajů, je rovněž nezbytné stanovit další podrobnosti postupu schvalování změn klíčových prvků smluv o uchovávání údajů, včetně výslovné možnosti, aby Komise takové změny automaticky schválila. |
|
(9) |
Je rovněž vhodné změnit období, během něhož musí být smlouvy mezi každým poskytovatelem primárního úložiště a poskytovatelem sekundárního úložiště podepsány a předloženy Komisi, aby bylo zajištěno, že tyto subjekty budou mít dostatek času na splnění svých povinností. Pokud jde o požadavky, které se vztahují na postup ukončení smluvního vztahu mezi Komisí a poskytovatelem sekundárního úložiště, je nezbytné stanovit další podrobnosti o výpovědní době, kterou musí poskytovatel sekundárního úložiště dodržet, aby byla v systému plně zajištěna kontinuita činnosti a nepřerušený tok údajů. |
|
(10) |
Protokol o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky k Rámcové úmluvě Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (4), který stanoví soubor opatření, jež mají jeho smluvní strany přijmout za účelem odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, vstoupil v platnost dne 25. září 2018. Je vhodné, aby byl systém sledovatelnosti zavedený v EU aktualizován s ohledem na technický vývoj týkající se zavedení globálního systému sledování a vyhledávání. |
|
(11) |
Prováděcí nařízení (EU) 2018/574 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
|
(12) |
Některá ustanovení tohoto nařízení by se měla začít používat později než k datu jeho vstupu v platnost, aby se vydavatelé identifikátorů, poskytovatelé služeb úložišť a prostředků k ověření neoprávněné manipulace a další hospodářské subjekty mohli připravit na požadavky zavedené těmito ustanoveními. |
|
(13) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v článku 25 směrnice 2014/40/EU, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Prováděcí nařízení (EU) 2018/574 se mění takto:
|
1) |
Článek 2 se nahrazuje tímto: „Článek 2 Definice Pro účely tohoto nařízení se vedle definicí uvedených v článku 2 směrnice 2014/40/EU použijí tyto definice:
|
|
2) |
V článku 3 se odstavec 9 nahrazuje tímto: „9. Vydavatel identifikátorů může stanovit a účtovat poplatky hospodářským subjektům za generování a vydávání jedinečných identifikátorů. Poplatky mají být nediskriminační, založené na nákladech a úměrné počtu jedinečných identifikátorů vygenerovaných a vydaných hospodářským subjektům s ohledem na způsob dodání. Poplatky mohou odrážet všechny fixní a variabilní náklady vzniklé vydavateli identifikátorů při plnění požadavků, které se na něj vztahují podle tohoto nařízení.“ |
|
3) |
V článku 7 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Postup uvedený v odstavci 1 musí být chráněn prostředkem k ověření neoprávněné manipulace dodaným a nainstalovaným nezávislou třetí stranou, která příslušným členským státům a Komisi předloží prohlášení, že instalovaný prostředek splňuje požadavky tohoto nařízení. Záznam generovaný tímto prostředkem musí poskytnout důkaz o správné aplikaci a čitelnosti každého jedinečného identifikátoru na úrovni jednotkového balení. Prostředek musí zajistit, aby bylo zaznamenáno jakékoli opomenutí v postupu označování uvedeném v článku 6.“ |
|
4) |
V článku 8 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Vydavatelé identifikátorů odpovídají za vygenerování kódu sestávajícího z prvků uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c). Vydavatelé identifikátorů vypracují a zveřejní pokyny pro kódování a dekódování jedinečných identifikátorů na úrovni jednotkových balení v souladu s přílohou III.“ |
|
5) |
Článek 9 se mění takto:
|
|
6) |
V článku 11 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Vydavatelé identifikátorů odpovídají za vygenerování kódu sestávajícího z prvků uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c). Vydavatelé identifikátorů vypracují a zveřejní pokyny pro kódování a dekódování jedinečných identifikátorů na úrovni skupinových balení.“ |
|
7) |
Článek 14 se mění takto:
|
|
8) |
Článek 15 se mění takto:
|
|
9) |
Článek 16 se mění takto:
|
|
10) |
V článku 17 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Všechny informace předložené vydavateli identifikátorů v souladu s čl. 16 odst. 2 a příslušné identifikační kódy tvoří součást rejstříku, který příslušný vydavatel identifikátorů vytvoří, spravuje a udržuje aktualizovaný. Příslušný vydavatel identifikátorů uchovává záznamy o informacích uložených v rejstříku po dobu, po kterou je systém sledovatelnosti funkční.“ |
|
11) |
Článek 18 se mění takto:
|
|
12) |
V článku 19 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Všechny informace předložené vydavateli identifikátorů v souladu s čl. 18 odst. 2 a příslušné identifikační kódy tvoří součást rejstříku, který příslušný vydavatel identifikátorů vytvoří, spravuje a udržuje aktualizovaný. Příslušný vydavatel identifikátorů uchovává záznamy o informacích uložených v rejstříku po dobu, po kterou je systém sledovatelnosti funkční.“ |
|
13) |
V článku 20 se doplňuje nový odstavec 5, který zní: „5. Vydavatelé identifikátorů poskytnou hospodářským subjektům a provozovatelům prvních maloobchodních prodejen zabezpečenou on-line službu, která jim umožní nahlížet do rejstříků uvedených v odstavci 1, pokud jde o jejich vlastní identifikační kódy hospodářského subjektu, zařízení a stroje. Tato služba zahrnuje bezpečný postup umožňující hospodářským subjektům a provozovatelům prvních maloobchodních prodejen znovu si vyžádat své identifikační kódy hospodářského subjektu.“ |
|
14) |
Článek 21 se mění takto:
|
|
15) |
V čl. 25 odst. 1 se písmeno g) nahrazuje tímto:
|
|
16) |
Článek 27 se mění takto:
|
|
17) |
Článek 28 se mění takto:
|
|
18) |
V článku 29 se doplňují nové odstavce 5 a 6, které znějí: „5. Výrobci a dovozci, kteří mají pochybnosti o správném fungování svých primárních úložišť, mají možnost prostřednictvím konzultace s provozovatelem routeru ověřit u routeru, zda byly zprávy týkající se konečného odeslání produktů z jejich fyzického držení, které jsou zasílány do primárních úložišť, předány správně. Provozovatel routeru může stanovit denní limit pro využívání této funkce. 6. Poskytovatel sekundárního úložiště stanoví podmínky pro používání sekundárního úložiště a routeru, včetně zásad přiměřeného využívání, a sdělí je hospodářským subjektům a poskytovatelům služeb IT. Podmínky zaručují právo hospodářských subjektů používat sekundární úložiště a router v souladu se svými obchodními potřebami a brání opakovaným případům nedbalého používání.“ |
|
19) |
Článek 30 se nahrazuje tímto: „Článek 30 Náklady na systém úložišť 1. Všechny běžné náklady spojené se systémem úložišť podle čl. 24 odst. 1, včetně nákladů, které vyplývají z jeho zřízení, provozu a údržby, nesou výrobci a dovozci tabákových výrobků. Tyto náklady musí být spravedlivé, opodstatněné a přiměřené:
2. Příslušné běžné náklady na zřízení, provoz a údržbu sekundárního úložiště a routeru se přenesou na výrobce a dovozce tabákových výrobků prostřednictvím nákladů, které jim účtují poskytovatelé primárních úložišť. 3. Veškeré mimořádné náklady související s operacemi opětovného zpracování uvedenými v čl. 28 odst. 4 účtované poskytovatelem sekundárního úložiště poskytovateli primárního úložiště, který podal žádost, musí být spravedlivé, opodstatněné a přiměřené poskytnutým službám. Poskytovatel sekundárního úložiště však sám nese veškeré mimořádné náklady na operace opětovného zpracování uvedené v čl. 28 odst. 4 v rozsahu, v jakém je odpovědný za příčiny, které k tomuto opětovnému zpracování vedly.“ |
|
20) |
Článek 32 se mění takto:
|
|
21) |
V článku 33 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Odpovědnost za zaznamenávání a předávání informací uvedených v odstavci 2 nese hospodářský subjekt, který působí jako prodejce. Za tímto účelem se při všech vykazovacích činnostech používá identifikační kód tohoto hospodářského subjektu. Tyto informace mohou rovněž předávat poskytovatelé služeb IT jménem hospodářského subjektu, který je prodejcem tabákových výrobků.“ |
|
22) |
Článek 34 se mění takto:
|
|
23) |
Ustanovení čl. 36 odst. 1 písm. a) se nahrazuje tímto:
|
|
24) |
Vkládá se nový článek 36a, který zní: „Článek 36a Kvalita údajů 1. Členské státy mohou vydávat zprávy o nedostatečné kvalitě údajů vykazovaných hospodářskými subjekty do systému úložišť. Tyto zprávy se zašlou dotčeným hospodářským subjektům a uvedou se v nich příklady nesprávného vykazování. 2. Členské státy vyžadují, aby vydavatelé identifikátorů prováděli kontroly adres a jiných elektronicky ověřitelných údajů, které do systému prostřednictvím vydavatelů identifikátorů poskytují hospodářské subjekty a provozovatelé prvních maloobchodních prodejen.“ |
|
25) |
Přílohy I a II se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení. |
|
26) |
Příloha III se doplňuje v souladu s přílohou tohoto nařízení. |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 1 se použije ode dne 21. prosince 2023.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 1. března 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 1.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/574 ze dne 15. prosince 2017 o technických normách pro zavedení a provoz systému sledovatelnosti tabákových výrobků (Úř. věst. L 96, 16.4.2018, s. 7).
(3) Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o uplatňování směrnice 2014/40/EU týkající se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků, COM(2021) 249 final.
(4) Protokol o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky k Rámcové úmluvě Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (Úř. věst. L 268, 1.10.2016, s. 1).
PŘÍLOHA
Prováděcí nařízení (EU) 2018/574 se mění takto:
|
1) |
Příloha I se mění takto:
|
|
2) |
Příloha II se mění takto:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
3) |
Doplňuje se příloha III, která zní: „PŘÍLOHA III Struktura jedinečného identifikátoru na úrovni jednotkového balení
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Opravy
|
2.3.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 65/58 |
Oprava prováděcí směrnice Komise (EU) 2022/1647 ze dne 23. září 2022, kterou se mění směrnice 2003/90/ES, pokud jde o odchylku pro ekologické odrůdy druhů zemědělských rostlin vhodných pro ekologickou produkci
Strana 47, čl. 1 bod 1 písm. b) (kterým se mění čl. 1 odst. 3 směrnice 2003/90/ES) první pododstavec:
místo:
„Odchylně od prvního pododstavce, pokud jde o uniformitu, mohou ekologické odrůdy vhodné pro ekologickou produkci, které patří k druhům uvedeným v příloze IV části A, splňovat místo toho podmínky uvedené v části B zmíněné přílohy.“,
má být:
„Odchylně od prvního pododstavce, pokud jde o uniformitu, mohou ekologické odrůdy vhodné pro ekologickou produkci, které patří k druhům uvedeným v příloze V části A, splňovat místo toho podmínky uvedené v části B zmíněné přílohy.“.