ISSN 1977-0626
Úřední věstník
Evropské unie
L 63
České vydání
Právní předpisy
Ročník 66
28. února 2023
|
ISSN 1977-0626 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
L 63 |
|
|
|
||
|
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 66 |
|
Obsah |
|
I Legislativní akty |
Strana |
|
|
|
NAŘÍZENÍ |
|
|
|
* |
|
|
|
II Nelegislativní akty |
|
|
|
|
MEZINÁRODNÍ DOHODY |
|
|
|
* |
||
|
|
|
ROZHODNUTÍ |
|
|
|
* |
||
|
|
* |
||
|
|
* |
|
CS |
Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
I Legislativní akty
NAŘÍZENÍ
|
28.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 63/1 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/435
ze dne 27. února 2023,
kterým se mění nařízení (EU) 2021/241, pokud jde o kapitoly REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost, a nařízení (EU) č. 1303/2013, (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/1755 a směrnice 2003/87/ES
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec, čl. 177 první pododstavec, čl. 192 odst. 1, čl. 194 odst. 2 a čl. 322 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
s ohledem na stanovisko Účetního dvora (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Od přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (dále jen „nástroj“), ovlivňují bezprecedentní geopolitické události, k nimž došlo v důsledku útočné války Ruska proti Ukrajině, a jejich přímé a nepřímé zhoršení dopadů krize způsobené onemocněním COVID-19 značným způsobem společnost a ekonomiku Unie, její obyvatele a její hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Zejména je jasnější než kdy dříve, že energetická bezpečnost a nezávislost Unie jsou nepostradatelné pro úspěšné, udržitelné a inkluzivní oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19, neboť jsou rovněž významnými faktory přispívajícími k odolnosti ekonomiky Unie. |
|
(2) |
Vzhledem k přímé spojitosti mezi udržitelným oživením, budováním odolnosti a energetické bezpečnosti Unie a snižováním její závislosti na fosilních palivech, zejména z Ruska, a vzhledem k úloze Unie ve spravedlivé a inkluzivní transformaci je výše uvedený nástroj vhodným způsobem přispívajícím k reakci Unie na tyto nově se objevující výzvy. Tak je tomu i s ohledem na právní předpisy Unie v oblasti klimatu a životního prostředí a na mezinárodní závazky Unie, zejména Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (5). |
|
(3) |
Hlavy států a předsedové vlád ve Versailleském prohlášení ze dne 10. a 11. března 2022 vyzvali Komisi, aby do konce května téhož roku navrhla plán REPowerEU na postupné odstranění závislosti Unie na dovozu ruských fosilních paliv, což bylo následně zopakováno v závěrech Evropské rady ze zasedání ve dnech 24. a 25. března 2022. Tohoto cíle by mělo být dosaženo mnohem dříve než v roce 2030 způsobem, který bude v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, uvedenou ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019, a cíli v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050 zakotvenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (6). |
|
(4) |
Měla by se posílit schopnost nástroje podporovat reformy a investice určené na diverzifikaci dodávek energie, zejména fosilních paliv, jakož i zvyšovat odolnost, zabezpečení a udržitelnost energetického systému Unie, čímž nástroj přispívá k cenové dostupnosti energie a posiluje strategickou autonomii Unie i její otevřenou ekonomiku. K dosažení těchto cílů musí Unie zvýšit energetickou účinnost, spolehlivost a odolnost přenosových a distribučních sítí, podporovat flexibilitu soustavy, minimalizovat přetížení, mimo jiné prostřednictvím zvýšení kapacity sítě a kapacity pro skladování elektřiny, podpořit digitalizaci a zajistit odolné dodavatelské řetězce, kybernetickou bezpečnost a ochranu veškeré infrastruktury a její adaptaci na změnu klimatu a zároveň snížit strategickou energetickou závislost. |
|
(5) |
Aby se maximalizovala doplňkovost, konzistentnost a soudržnost politik a opatření přijatých Unií a členskými státy na podporu nezávislosti, zabezpečení a udržitelnosti dodávek energie pro Unii, měly by být tyto reformy a investice v oblasti energetiky stanoveny ve zvláštní „kapitole REPowerEU“ plánů pro oživení a odolnost. |
|
(6) |
Inkluzivní účinný přechod na zelenou energii a rychlé snížení závislosti na energii z fosilních paliv vyžadují opatření pro zvýšení energetické účinnosti a úspor v budovách a související kritické energetické infrastruktuře a rychlejší dekarbonizaci průmyslových odvětví. Je nezbytné urychleně zvýšit investice do opatření v oblasti energetické účinnosti, jako je zavádění udržitelných a účinných řešení v oblasti vytápění a chlazení, která představují účinná řešení některých z nejnaléhavějších problémů v oblasti dodávek energie a nákladů na energii. Proto by měly být podporovány rovněž reformy a investice zvyšující energetickou účinnost, vedoucí k dekarbonizaci průmyslu – mimo jiné využíváním nízkouhlíkových paliv, jako je nízkouhlíkový vodík, a zaváděním vodíku z obnovitelných zdrojů a dalších obnovitelných paliv nebiologického původu – a zvyšující úspory energie ekonomik členských států v souladu s cíli a právním rámcem Unie v oblasti energetiky a klimatu. Komise by měla zejména vybízet členské státy, aby do své kapitoly REPowerEU zahrnuly opatření na podporu dekarbonizace průmyslu. |
|
(7) |
Postupné ukončování závislosti na dovozu fosilních paliv z Ruska by mělo podle očekávání vést ke snížení celkové energetické závislosti Unie. Kapitoly REPowerEU by měly přispět ke zvýšení a posílení strategické autonomie Unie, aniž by se nadměrně zvýšila její závislost na dovozu surovin ze třetích zemí. |
|
(8) |
Při přípravě plánů pro oživení a odolnost a kapitol REPowerEU by členské státy měly koordinovat své hospodářské politiky tak, aby dosáhly cílů hospodářské, sociální a územní soudržnosti stanovených v článku 174 Smlouvy, zaměřujíce se na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, přičemž by zvláštní pozornost měla být věnována vzdáleným, okrajovým a izolovaným oblastem a ostrovům, které se již potýkají s jinými obtížemi. |
|
(9) |
Aby se maximalizoval rozsah reakce Unie, měly by mít všechny členské státy, které po vstupu tohoto nařízení v platnost, předloží plán pro oživení a odolnost, ve kterém požádají o dodatečné financování ve formě půjček nebo – v souladu s novými pravidly, která budou vytvořena podle tohoto pozměňujícího nařízení – z dražeb povolenek v rámci systému pro obchodování s emisemi podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (7) a z převodů z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1755 (8), povinnost zahrnout do svého plánu pro oživení a odolnost kapitolu REPowerEU. V souladu se stávajícími možnostmi podle nařízení (EU) 2021/241 týkajícími se předkládání plánu pro oživení a odolnost a s cílem zajistit řádnou přípravu kapitol REPowerEU mohou členské státy před předložením upraveného plánu pro oživení a odolnost předložit návrh kapitoly REPowerEU. Nemělo by docházet ke zbytečné administrativní zátěži. |
|
(10) |
Kapitoly REPowerEU by měly zahrnovat nové reformy a investice zahájené od 1. února 2022, přispívající k cílům plánu REPowerEU a řešící krizi způsobenou nedávnými geopolitickými událostmi. Opatření, která jsou zahrnuta do některého z již přijatých prováděcích rozhodnutí Rady a která přispívají k cílům plánu REPowerEU, však mohou být do kapitoly REPowerEU zahrnuta, pokud se po aktualizaci maximálního finančního příspěvku na dotčený členský stát vztahuje snížení jeho maximálního finančního příspěvku. V tomto případě by členský stát měl mít možnost zahrnout toto opatření do své kapitoly REPowerEU až do výše odhadovaných nákladů, která se rovná snížení maximálního finančního příspěvku. |
|
(11) |
Členský stát by měl mít možnost zahrnout do své kapitoly REPowerEU rozšířenou část opatření obsažených v již přijatém prováděcím rozhodnutí Rady spolu s odpovídajícími milníky a cíli. Toto rozšíření by mělo přinést podstatné zlepšení z hlediska úrovně ambicí daných opatření, jak se odráží v koncepci nebo úrovni odpovídajících milníků a cílů, a současně by mělo vycházet z opatření obsažených v již přijatém prováděcím rozhodnutí Rady. |
|
(12) |
Členský stát by měl svou kapitolu REPowerEU předložit ve formě dodatku ke svým plánům pro oživení a odolnost. Kapitola REPowerEU by měla obsahovat vysvětlení, jak jsou opatření v ní obsažená v souladu s úsilím dotčeného členského státu o dosažení cílů plánu REPowerEU se zohledněním opatření, obsažených v některém z již přijatých prováděcích rozhodnutí Rady, jakož i vysvětlení celkového přínosu těchto opatření a dalších doplňkových nebo doprovodných opatření financovaných na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie k cílům plánu REPowerEU. |
|
(13) |
Kapitoly REPowerEU by měly mimo jiné přispět ke zvýšení podílu udržitelných a obnovitelných zdrojů energie ve skladbě zdrojů energie a k odstranění úzkých míst energetické infrastruktury. Pokud jde o infrastrukturu pro zemní plyn, měly by reformy a investice kapitol REPowerEU, jejichž účelem je diverzifikace dodávek mimo Rusko, vycházet z potřeb, které jsou aktuálně identifikovány na základě posouzení provedeného a odsouhlaseného Evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav, zřízenou v duchu solidarity ohledně bezpečnosti dodávek, a měly by zohledňovat strategické potřeby dotčených členských států v oblasti energetické bezpečnosti a posílená opatření připravenosti, mimo jiné v oblasti skladování energie, přijatá s cílem přizpůsobit se novým geopolitickým hrozbám, aniž by byl narušen dlouhodobý příspěvek k zelené transformaci. |
|
(14) |
Mělo by být doplněno vhodné posuzovací kritérium, které by Komisi sloužilo jako základ pro posuzování reforem a investic v kapitolách REPowerEU a které by zajistilo, že tyto reformy a investice jsou vhodné pro dosažení specifických cílů REPowerEU. Aby Komise mohla posoudit příslušný plán pro oživení a odolnost podle tohoto nového posuzovacího kritéria kladně, mělo by být vyžadováno hodnocení A. |
|
(15) |
Vzhledem ke stávajícím nedostatkům v oblasti pracovních sil a dovedností investice do infrastruktury a technologií samy o sobě nepostačují k tomu, aby se snížila závislost na fosilních palivech. V tomto kontextu je již možné použít zdroje na změnu kvalifikace a prohlubování dovedností lidí a na to, aby byla pracovní síla ještě více vybavena zelenými dovednostmi, jakož i na výzkum a vývoj inovativních řešení souvisejících se zelenou transformací. Členské státy se vyzývají, aby dále investovaly do změny kvalifikace a prohlubování dovedností, zejména pokud jde o zelené a související digitální dovednosti a technologie, s cílem zajistit, aby nikdo nebyl během zelené transformace opomenut. Pokud určitý členský stát do své kapitoly REPowerEU zahrne opatření týkající se změny kvalifikace a prohlubování dovedností lidí, měla by Komise zvážit, zda taková opatření významně přispívají k podpoře rekvalifikace pracovní síly se zaměřením na zelené a související digitální dovednosti. |
|
(16) |
S ohledem na hospodářský a sociální dopad současné energetické krize, při níž trvale vysoké a volatilní ceny energie zhoršují dopad krize způsobené onemocněním COVID-19 tím, že dále zvyšují finanční zátěž pro spotřebitele, zejména ty nejzranitelnější, včetně domácností s nízkými příjmy a zranitelné podniky včetně mikropodniků a malých a středních podniků, a při dodržení zásad evropského pilíře sociálních práv, by mělo být umožněno zahrnout do kapitol REPowerEU rovněž opatření, která pomohou strukturálně řešit situace energetické chudoby, a to prostřednictvím dlouhodobých reforem a investic. Reformy a investice, jejichž cílem je řešit energetickou chudobu, by měly poskytnout vyšší úroveň finanční podpory programům energetické účinnosti, mimo jiné prostřednictvím specializovaných finančních nástrojů, politik v oblasti čisté energie a programů zaměřených na snížení poptávky po energii v těch domácnostech a podnicích, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, které v důsledku vysokých účtů za energii čelí závažným obtížím. |
|
(17) |
Opatření ke snížení poptávky po energii přijatá členskými státy by měla vytvářet pobídky k investicím do úspor energie. |
|
(18) |
Použitím nového režimu kapitol REPowerEU by neměly být dotčeny žádné další právní požadavky podle nařízení (EU) 2021/241, není-li stanoveno jinak. |
|
(19) |
Plán pro oživení a odolnost, včetně kapitoly REPowerEU, by měl přispívat k účinnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, včetně doporučení pro jednotlivé země přijatých v rámci cyklu evropského semestru 2022, která se týkají mimo jiné energetických výzev, jimž členské státy čelí. |
|
(20) |
Účinný přechod na zelenou energii a snížení energetické závislosti vyžaduje významné digitální investice. S ohledem na nařízení (EU) 2021/241 by členské státy měly poskytnout vysvětlení, jak mají opatření obsažená v plánu pro oživení a odolnost, včetně opatření v kapitole REPowerEU, přispět k digitální transformaci a k řešení výzev, které z ní vyplývají, a zda odpovídají částce přispívající k plnění digitálního cíle na základě metodiky pro digitální označování. Reformy a investice uvedené v kapitole REPowerEU by však vzhledem k nebývalé naléhavosti a důležitosti energetických výzev, jimž Unie čelí, neměly být zohledněny při výpočtu celkových finančních prostředků plánu přidělených pro účely uplatnění požadavku digitálního cíle stanoveného v nařízení (EU) 2021/241. Členské státy by však měly usilovat o to, aby do kapitoly REPowerEU byla v maximální možné míře zahrnuta opatření, která přispívají k digitálnímu cíli, založeném na metodice pro digitální označování. |
|
(21) |
Některými z hlavních překážek zavádění energie z obnovitelných zdrojů jsou zdlouhavé správní postupy. Mezi tyto překážky patří složitost příslušných pravidel pro výběr lokalit a správní schvalování projektů, složitost a doba trvání posuzování dopadu projektů na životní prostředí, otázky připojení k síti a personální omezení na straně orgánů udělujících povolení nebo provozovatelů sítí. K zajištění toho, aby Unie dosáhla svých cílů v oblasti energetiky a klimatu, je nezbytné další zjednodušení a urychlení postupů udělování správních povolení pro obnovitelné zdroje energie a související infrastrukturu elektrické sítě. V rámci evropského semestru 2022 byla členským státům poskytnuta doporučení s cílem urychlit zavádění energie z obnovitelných zdrojů. Jak bylo oznámeno ve sdělení Komise ze dne 18. května 2022 nazvaném „Plán REPowerEU“, navrhla Komise změnu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (9) o obnovitelných zdrojích energie s cílem zavést rychlejší povolovací proces pro obnovitelné zdroje energie. Kromě toho nařízení Rady (EU) 2022/2577 (10), kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů, zavedlo dočasná mimořádná pravidla. |
|
(22) |
Podle čl. 18 odst. 4 písm. q) nařízení (EU) 2021/241 by členské státy měly poskytnout shrnutí konzultačního procesu vedeného v souladu s vnitrostátním právním rámcem s místními a regionálními orgány, sociálními partnery a dalšími relevantními zúčastněnými stranami, jichž se provádění plánu pro oživení a odolnost týká. Tato konzultace by měla být doplněna, aby zohlednila reformy a investice, které mají být zahrnuty do potenciální kapitoly REPowerEU tak, aby zúčastněným stranám poskytla dostatek času na reakci a zároveň zajistila rychlé dokončení kapitoly REPowerEU dotčeným členským státem. Aktualizované shrnutí by mělo uvádět konzultované zúčastněné strany, vysvětlit výsledek doplňkové konzultace a nastínit, jak byly příspěvky získané od zúčastněných stran zohledněny v kapitolách REPowerEU. |
|
(23) |
Uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (11) (dále jen „zásada „významně nepoškozovat“) má zásadní význam pro zajištění toho, aby reformy a investice prováděné jako součást oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19 byly prováděny udržitelně. Měla by se i nadále vztahovat na reformy a investice podporované nástrojem, a to s jednou cílenou výjimkou, která bude chránit bezprostřední zájmy Unie týkající se energetické bezpečnosti. S ohledem na cíl diverzifikace dodávek energie mimo ruské dodavatele by reformy a investice uvedené v těch kapitolách REPowerEU, které jsou nezbytné ke zdokonalení energetické infrastruktury a zařízení, aby byly uspokojeny bezprostřední potřeby v oblasti bezpečnosti dodávek plynu, měly být způsobilé pro finanční podporu v rámci nástroje, i když nejsou v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“. Ropná infrastruktura a zařízení jsou z kapitoly REPowerEU obecně vyloučeny. Odchylně lze do kapitoly REPowerEU členského státu, na který se do dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost vztahuje mimořádná dočasná odchylka podle čl. 3m odst. 4 nařízení Rady (EU) č. 833/2014 (12), zařadit ropnou infrastrukturu a zařízení nezbytná pro uspokojení bezprostředních potřeb v oblasti bezpečnosti dodávek, a to z důvodu jeho specifické závislosti na surové ropě a zeměpisné situace. Komise by měla posoudit, zda jsou opatření, která mají řešit bezprostřední potřeby v oblasti bezpečnosti dodávek energie, způsobilá pro výjimku ze zásady „významně nepoškozovat“. Pro účely tohoto posouzení by Komise měla mimo jiné zvážit rizika efektu uzamčení a nedostupnosti čistších, technologicky a ekonomicky proveditelných alternativ, které by mohly být zavedeny ve srovnatelné lhůtě. Toto posouzení by mělo být přiměřené s ohledem na naléhavost dosažení cílů plánu REPowerEU. V případě pochybností by Komise měla mít možnost požádat členské státy, aby poskytly relevantní informace na podporu posouzení. Hodnocení čistších alternativ by mělo být provedeno v přiměřených mezích. |
|
(24) |
Veškerá opatření v plánech pro oživení a odolnost by měla být prováděna v souladu s použitelnými právními předpisy v oblasti životního prostředí na úrovni Unie a vnitrostátní úrovni, zejména pokud jde o posuzování vlivů na životní prostředí a ochranu přírody. V případě opatření využívajících výjimku ze zásady „významně nepoškozovat“ by členské státy měly vynaložit uspokojivé úsilí k omezení možného poškození environmentálních cílů ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852, je-li to proveditelné, a ke zmírnění újmy prostřednictvím jiných opatření, včetně opatření obsažených v kapitole REPowerEU. |
|
(25) |
Kapitoly REPowerEU by měly být v souladu s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu členských států a s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119. |
|
(26) |
Vzhledem k Zelené dohodě pro Evropu jakožto evropské strategii udržitelného růstu a k důležitosti boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů má tento nástroj přispět k začleňování opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti a k dosažení celkového cíle 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Za tímto účelem by opatření podporovaná v rámci tohoto nástroje, která jsou zahrnuta do plánů pro oživení a odolnost členských států, měla přispívat k zelené transformaci, včetně zachování biologické rozmanitosti, nebo k řešení výzev, které z této transformace vyplývají, a měla by na základě metodiky pro sledování klimatu stanovené v příloze VI nařízení (EU) 2021/241 odpovídat částce, která představuje alespoň 37 % celkových finančních prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost a alespoň 37 % celkových odhadovaných nákladů na opatření obsažená v kapitole REPowerEU. Tato metodika by měla být odpovídajícím způsobem použita na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené ve výše zmíněné příloze. Pokud s tím dotčený členský stát a Komise souhlasí, mělo by být možné zvýšit koeficienty podpory klimatických cílů u jednotlivých investic až na 40 nebo 100 %, jak je vysvětleno v plánu pro oživení a odolnost, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která věrohodně zvyšují jejich účinek na klimatické cíle. Za tímto účelem by mělo být možné zvýšit koeficienty podpory klimatických cílů u jednotlivých investic až na celkem 3 % finančních prostředků přidělených v rámci plánu pro oživení a odolnost. Tento nástroj by měl podporovat činnosti, které plně respektují klimatické a environmentální standardy a priority Unie a zásadu „významně nepoškozovat“. |
|
(27) |
Členské státy by měly v relevantních případech zahrnout do kapitol REPowerEU opatření, která mají přeshraniční rozměr nebo dopad na více zemí, jak je uvedeno v nejnovějším posouzení potřeb vypracovaném Komisí, což mimo jiné přispěje k vytváření evropské přidané hodnoty. Mělo by být rovněž zohledněno, že opatření prováděná v jednom členském státě by mohla mít vedlejší účinky na jiné členské státy. Komise by měla co nejdříve usnadnit spolupráci mezi členskými státy, aby vypracovaly opatření s přeshraničním rozměrem nebo s dopadem na více zemí, která by měla být zahrnuta do kapitol REPowerEU. Členské státy by měly usilovat o zajištění toho, aby uvedená opatření představovala částku, která bude odpovídat alespoň 30 % odhadovaných nákladů na opatření v kapitole REPowerEU. Kromě opatření, která mají přeshraniční rozměr nebo dopad na více zemí, by měla být za opatření s přeshraničním rozměrem nebo s dopadem na více zemí považována opatření na vnitrostátní úrovni, která přispívají k zabezpečení dodávek energie v Unii jako celku v souladu s cíli plánu REPowerEU, zejména pokud jde o odstranění stávajících úzkých míst při přenosu, distribuci a skladování energie, která byla identifikována v nejnovějším posouzení potřeb vypracovaném Komisí, čímž se zvýší potenciál pro přeshraniční toky mezi členskými státy. Za opatření s pozitivním přeshraničním dopadem by měla být rovněž považována opatření snižující závislost na fosilních palivech a snižující poptávku po energii, neboť dále uvolňují kapacitu nebo dodávky pro jiné členské státy. |
|
(28) |
Mělo by být doplněno vhodné posuzovací kritérium, které by Komisi sloužilo jako základ pro posuzování přeshraničního rozměru reforem a investic obsažených v kapitole REPowerEU nebo dopadu těchto reforem a investic na více zemí. |
|
(29) |
K zajištění toho, aby členské státy využívaly dostupné finanční prostředky, by jim měly být poskytnuty další pobídky k tomu, aby žádaly o podporu v podobě půjčky, přičemž je třeba dodržovat zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti. Za tímto účelem by měly členské státy Komisi nejpozději 30 dnů od vstupu tohoto nařízení v platnost jasně sdělit, zda hodlají podat žádost o půjčku. Komise by měla současně předložit Evropskému parlamentu a Radě za stejných podmínek a bez zbytečného odkladu přehled záměrů vyjádřených členskými státy a návrh dalšího postupu pro rozdělení dostupných zdrojů. Sdělením záměru by neměla být dotčena možnost členských států požádat o podporu v podobě půjčky do 31. srpna 2023 v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2021/241, a to i v případě žádostí převyšujících 6,8 % hrubého národního důchodu (HND), jsou-li splněny příslušné podmínky. Sdělením záměru by neměla být dotčena ani možnost, aby Komise po přijetí relevantního prováděcího rozhodnutí Rady uzavřela příslušnou dohodu o půjčce. |
|
(30) |
Členské státy se vyzývají, aby kapitoly REPowerEU předložily co nejdříve a nejlépe do dvou měsíců od vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost. V souladu s čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 by Komise měla do dvou měsíců posoudit upravený plán pro oživení a odolnost předložené členským státem a předložit návrh prováděcího rozhodnutí Rady. Vzhledem k naléhavosti výzev, jimž členské státy čelí, by Komise měla posouzení upravených plánů pro oživení a odolnost dokončit bez zbytečného odkladu. |
|
(31) |
Kromě toho by měly být poskytnuty nové zvláštní zdroje finančních prostředků, aby se podnítila vysoká úroveň ambicí u reforem a investic, které budou zahrnuty do kapitoly REPowerEU. |
|
(32) |
Nařízením Rady (EU) 2022/1854 (13) se zavádí dočasný solidární příspěvek od společností a stálých provozoven v Unii, působících v odvětvích surové ropy, zemního plynu, uhlí a rafinace, který se uplatní ve všech členských státech. Členské státy se vyzývají, aby část výnosů z tohoto dočasného příspěvku soudržným způsobem použily na podporu synergií a doplňkovosti s reformami a investicemi ve svých kapitolách REPowerEU na financování opatření prováděných na vnitrostátní úrovni v souladu s cíli plánu REPowerEU. |
|
(33) |
Současná hospodářská a geopolitická situace vyžaduje, aby Unie mobilizovala dostupné zdroje pro rychlou diverzifikaci dodávek energie pro Unii a snížení závislosti na fosilních palivech před rokem 2030. V této souvislosti by směrnice 2003/87/ES měla umožnit výjimečné zpeněžení části povolenek z Inovačního fondu a povolenek přidělených členským státům v dražbě, s výjimkou povolenek rozdělených pro účely solidarity, růstu a propojení, a měla by nasměrovat výnosy na reformy a investice přispívající k plnění cílů plánu REPowerEU v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Dražba povolenek z Inovačního fondu a povolenek přidělených členským státům by měla být rovněž předsunuta. Část povolenek v rezervě tržní stability, která by jinak byla zneplatněna, by měla být použita k doplnění Inovačního fondu. |
|
(34) |
V souvislosti s intervencí Unie v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie v důsledku útočné války Ruska proti Ukrajině by měla malým a středním podnikům, které jsou zvýšením cen energie obzvláště postiženy, jakož i zranitelným domácnostem, od 1. února 2022 pomoci s uhrazením jejich nákladů na energie cílená výjimečná dočasná opatření v rámci politiky soudržnosti na období 2014–2020 stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (14), a to prostřednictvím flexibilního využívání zdrojů Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti. Tato podpora je plně v souladu s cíli plánu REPowerEU. |
|
(35) |
Zejména EFRR by měl být výjimečně využit k poskytování podpory na provozní kapitál pro malé a střední podniky, které jsou zvýšením cen energie obzvláště postiženy. Podpora malým a středním podnikům, které jsou zvýšením cen energie obzvláště postiženy, by měla být přiměřená a být v souladu s použitelnými pravidly pro státní podporu. Dále by měl být ESF výjimečně využit k poskytování podpory zranitelným domácnostem ve smyslu vnitrostátních předpisů s cílem pomoci jim pokrýt náklady na spotřebu energie, a to i v případech, že nejsou uplatňována opatření na zvýšení zaměstnatelnosti podporovaných osob tj. aktivní opatření. Jedná se o výjimečná opatření, která jsou nezbytně nutná k řešení energetické krize vyvolané útočnou válkou Ruska proti Ukrajině. Zajišťují, aby podporované osoby měly přístup k základním službám, a tím rovněž přispívají k vytvoření dobrých zdravotních podmínek nezbytných pro účast na trhu práce. Podpora z EFRR, ESF a Fondu soudržnosti může být poskytována zaměnitelně. Kromě ESF by mělo být možné využít na podporu opatření pro udržení pracovních míst prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby a rovnocenných režimů, včetně podpory pro osoby samostatně výdělečně činné, rovněž EFRR a Fond soudržnosti. Cílem těchto programů je chránit zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné před rizikem nezaměstnanosti. Zdroje vyčleněné na tyto programy mají být použity výhradně na podporu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných. Unijní podpora pro tyto režimy zkrácené pracovní doby a rovnocenné režimy by měla být časově omezena. Pro uvedené tři druhy podpory by rovněž mělo být možné využívat zdroje REACT-EU uvedené v článku 92a nařízení (EU) č. 1303/2013 s cílem posílit pokračující úsilí členských států o odolné oživení jejich ekonomik po krizi způsobené onemocněním COVID-19. |
|
(36) |
Zvláštní programovací opatření by měla umožnit, aby zdroje byly plánovány výhradně v rámci vyhrazených prioritních os a přispívaly ke konkrétním investičním prioritám. S cílem poskytnout členským státům významnou podporu v jejich úsilí o omezení dopadů energetické krize by členské státy měly mít možnost výjimečně využívat míru spolufinancování ve výši 100 %, která se bude vztahovat na vyhrazené prioritní osy operačních programů poskytující výhradně tuto podporu do konce programového období 2014–2020. Tato omezená a cílená opatření by měla doplňovat strukturální intervence v politice soudržnosti podporující výrobu čisté energie a energetickou účinnost. Aby se zohlednila rozpočtová omezení Unie, měly by být platby Komise na tyto operace v rámci vyčleněných priorit v roce 2023 omezeny na 5 000 000 000 EUR. |
|
(37) |
S cílem zajistit členským státům a regionům dostatečnou flexibilitu při řešení nově vznikajících výzev by nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (15) mělo členským státům poskytnout možnost vyžádat si až 7,5 % zdrojů v rámci EFRR, Evropského sociálního fondu plus a Fondu soudržnosti jakožto příspěvek na cíle REPowerEU. Mělo by být umožněno, aby tyto fondy poskytovaly podporu na cíle REPowerEU, pokud tato podpora spadá do oblasti působnosti dotčeného fondu, přispívá k jeho specifickým cílům a je v souladu s pravidly stanovenými v nařízení (EU) 2021/1060 a v příslušných nařízeních pro jednotlivé fondy, včetně zásady „významně nepoškozovat“. |
|
(38) |
Členské státy by měly mít možnost převést do Nástroje pro oživení a odolnost celý svůj prozatímní příděl ze zdrojů rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu nebo část tohoto přídělu. Krize způsobená onemocněním COVID-19, kterou ještě prohloubilo ohrožení energetické bezpečnosti Unie, zhoršila negativní dopady vystoupení Spojeného království z Unie pociťované v členských státech, včetně jejich regionů a místních komunit, a v odvětvích, a to zejména v těch, která jsou vystoupením Spojeného království zasažena nejvíce. Opatření, která mají být financována z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu, a reformy a investice, které mají být financovány v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, mohou sloužit podobným účelům a mít podobný obsah. Cílem rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu i uvedeného nástroje je v konečném důsledku zmírnit negativní dopady na hospodářskou, sociální a územní soudržnost. V této souvislosti mohou reformy a investice v rámci nástroje, i když jsou primárně zaměřeny na řešení hospodářských důsledků pandemie, přispívat rovněž k boji proti nepředvídaným a nepříznivým důsledkům v členských státech a v odvětvích, které jsou brexitem zasaženy nejvíce. V neposlední řadě se prostředky na závazky a prostředky na platby v rámci rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu i nástroje zapisují nad rámec stropů stanovených ve víceletém finančním rámci. Podle tohoto scénáře a s ohledem na narušení celosvětového trhu s energií způsobené nedávným geopolitickým vývojem je vhodné poskytnout členským státům flexibilitu tím, že budou umožněny převody z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu do nástroje, což umožní plnit cíle jich obou a v konečném důsledku povede k hospodářské, sociální a územní soudržnosti. |
|
(39) |
Vyplácení dodatečných finančních prostředků členským státům pokrývajících kapitolu REPowerEU v jejich plánech pro oživení a odolnost by se podle pravidel nástroje mělo uskutečnit do konce roku 2026. |
|
(40) |
Žádost předložená v plánu pro oživení a odolnost o zvláštní finanční prostředky, včetně přídělu z dražby povolenek v rámci systému pro obchodování s emisemi podle směrnice 2003/87/ES, převodů zdrojů z EFRR, Evropského sociálního fondu nebo Fondu soudržnosti, které se řídí článkem 26 nařízení (EU) 2021/1060, a převodů zdrojů z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu, pro opatření obsažená v kapitole REPowerEU, by měla zohledňovat větší finanční potřebou spojenou s reformami a investicemi obsaženými v uvedené kapitole. |
|
(41) |
K zajištění toho, aby byla finanční podpora předsunuta, a mohla tak lépe reagovat na současnou energetickou krizi, by mělo být umožněno na žádost členského státu, která má být předložena společně s kapitolou REPowerEU v upraveném plánu pro oživení a odolnost, vyplatit částku dodatečného financování potřebnou k financování opatření kapitoly REPowerEU v podobě dvou plateb předběžného financování. Komise by měla v maximální možné míře provést první platbu předběžného financování do dvou měsíců od přijetí právního závazku pro účely nařízení (EU) 2021/241, a druhou platbu předběžného financování do 12 měsíců od vstupu v platnost prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje posouzení plánu pro oživení a odolnost, včetně kapitoly REPowerEU Uvedené platby by měly být prováděny podle dostupných zdrojů, zejména podle dostupnosti finančních prostředků z účtu Next Generation EU, finančních prostředků schválených v ročním rozpočtu Unie a příjmů získaných z dražby povolenek v rámci sytému pro obchodování s emisemi podle směrnice 2003/87/ES a podle uskutečněného předchozího převodu zdrojů z programů v rámci sdíleného řízení, bude-li vyžádán. |
|
(42) |
Aby byly dodrženy stropy plateb uvedené ve víceletém finančním rámci, mělo by být pro platby odpovídající předběžnému financování pro částky převedené podle nařízení (EU) 2021/1060 stanoveno zastropování. |
|
(43) |
Komise by měla sledovat provádění reforem a investic uvedených v kapitole REPowerEU a jejich příspěvek k dosažení cílů REPowerEU a poskytovat o tom informace, zejména prostřednictvím výměn informací během dialogu o oživení a odolnosti, prostřednictvím podávání zpráv ve srovnávacím přehledu oživení a odolnosti a prostřednictvím zvláštního oddílu výroční zprávy, která má být předložena Evropskému parlamentu a Radě. |
|
(44) |
Nedávné geopolitické události značně ovlivnily ceny energie, potravin a stavebních materiálů a rovněž způsobily nedostatky v globálních dodavatelských řetězcích, vedly ke zvýšení inflace a vyvolaly nové výzvy, včetně rizika energetické chudoby a vyšších životních nákladů. Tyto výzvy mohou vyžadovat reakci. Je možné, že tento vývoj bude mít přímý dopad na schopnost provádět opatření v plánech pro oživení a odolnost. Nakolik mohou členské státy prokázat, že tento vývoj činí určitý milník nebo cíl, ať už zcela, nebo zčásti, nedosažitelným, mělo by být možné se na tyto situace odvolat jako na objektivní okolnosti podle nařízení (EU) 2021/241. Nakolik mohou členské státy krom toho prokázat, že dosažení určitého milníku nebo cíle je v rozporu s dosažením cílů plánu REPowerEU, mělo by být možné odvolat se i na tyto situace jako na objektivní okolnosti podle uvedeného nařízení. Žádná žádost o změny by kromě toho neměla ohrozit celkové provádění plánů pro oživení a odolnost, včetně reformního a investičního úsilí členských států. |
|
(45) |
Nařízení (EU) 2021/241, (EU) č. 1303/2013, (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/1755 a směrnice 2003/87/EC by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny. |
|
(46) |
Aby bylo možné urychleně začít uplatňovat opatření stanovená v tomto nařízení, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny nařízení (EU) 2021/241
Nařízení (EU) 2021/241 se mění takto:
|
1) |
V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. V souladu se šesti pilíři uvedenými v článku 3 tohoto nařízení, se soudržností a synergiemi, jež vytvářejí, a v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 je obecným cílem tohoto nástroje podpořit hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie tím, že zlepší odolnost, připravenost na krize, přizpůsobivost a potenciál růstu členských států, zmírní sociální a hospodářský dopad krize, zejména na ženy, přispěje k provádění evropského pilíře sociálních práv, podpoří zelenou transformaci, přispěje ke splnění klimatických cílů Unie do roku 2030, které jsou stanoveny v čl. 2 bodě 11 nařízení (EU) 2018/1999, splní cíl dosažení klimatické neutrality Unie do roku 2050 a digitální transformace a zvýší odolnost, bezpečnost a udržitelnost energetického systému Unie nezbytným snížením závislosti na fosilních palivech a diverzifikací dodávek energie na úrovni Unie, mimo jiné zvyšováním využívání obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a kapacit pro ukládání energie, čímž přispěje ke vzestupné hospodářské a sociální konvergenci, obnoví a podpoří udržitelný růst a integraci ekonomik Unie, posílí tvorbu vysoce kvalitních pracovních míst a přispěje ke strategické autonomii Unie při otevřené ekonomice a vytváření evropské přidané hodnoty.“ |
|
2) |
V článku 5 se odstavec 2 nahrazuje tímto:: „2. Z tohoto nástroje se podporují pouze opatření, která dodržují zásadu „významně nepoškozovat“, která se použije rovněž na opatření v kapitolách REPowerEU, nestanoví-li toto nařízení jinak.“ |
|
3) |
Článek 14 se mění takto:
|
|
4) |
V článku 17 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Opatření zahájená od 1. února 2020 jsou způsobilá za předpokladu, že splňují požadavky stanovené v tomto nařízení. Nové reformy a investice uvedené v čl. 21c odst. 1 jsou způsobilé pouze tehdy, pokud jsou zahájeny v období od 1. února 2022.“ |
|
5) |
V článku 18 se odstavec 4 mění takto:
|
|
6) |
Čl. 19 odst. 3 se mění takto:
|
|
7) |
V čl. 20 odst. 5 se vkládá nové písmeno, které zní:
|
|
8) |
Za kapitolu III se vkládá nová kapitola, která zní: „ KAPITOLA IIIa REPOWER EU Článek 21a Příjmy ze systému pro obchodování s emisemi podle směrnice 2003/87/ES 1. Pro provádění tohoto nařízení je k dispozici jakožto dodatečná nevratná finanční podpora v rámci nástroje částka 20 000 000 000 EUR v běžných cenách získaná v souladu s článkem 10e směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (*1) a určená ke zvýšení odolnosti energetického systému Unie snížením závislosti na fosilních palivech a diverzifikací dodávek energie na úrovni Unie. Jak je stanoveno v článku 10e směrnice 2003/87/ES, tyto částky představují vnější účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 5 finančního nařízení. 2. Podíl z přidělené částky uvedené v odstavci 1, který je k dispozici pro každý členský stát, se vypočítá na základě ukazatelů stanovených v metodice obsažené v příloze IVa. 3. Částka uvedená v odstavci 1 se přidělí výhradně na opatření uvedená v článku 21c, s výjimkou opatření uvedených v čl. 21c odst. 3 písm. a). Může pokrývat rovněž výdaje uvedené v čl. 6 odst. 2. 4. Prostředky na závazky pokrývající částku uvedenou v odstavci 1 se poskytnou automaticky až do výše této částky od 1. března 2023. 5. Každý členský stát může Komisi předložit žádost o přidělení částky nepřesahující jeho podíl tak, že do svého plánu zahrne reformy a investice uvedené v článku 21c a uvede jejich odhadované náklady. 6. Prováděcí rozhodnutí Rady přijaté podle čl. 20 odst. 1 stanoví částku příjmů uvedených v odstavci 1 tohoto článku přidělenou členskému státu po předložení žádosti podle odstavce 5 tohoto článku. Odpovídající částka se vyplácí ve splátkách v závislosti na dostupných finančních prostředcích v souladu s článkem 24, jakmile dotčený členský stát uspokojivě splní milníky a cíle určené v souvislosti s prováděním opatření uvedených v článku 21c. Článek 21b Zdroje z programů spravovaných ve sdíleném řízení na podporu cílů plánu REPowerEU 1. Členské státy mohou podle nařízení o společných ustanoveních pro období 2021-2027 v rámci jim přidělených zdrojů požádat o podporu cílů uvedených v čl. 21c odst. 3 tohoto nařízení z programů podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu plus nebo Fondu soudržnosti podle podmínek stanovených v článku 26a nařízení o společných ustanoveních pro období 2021-2027 a v nařízeních pro jednotlivé fondy. Uvedená podpora se provádí v souladu s nařízením o společných ustanoveních pro období 2021-2027 a nařízeními pro jednotlivé fondy. 2. Zdroje lze převést podle článku 4a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1755 (*2) na podporu opatření uvedených v článku 21c tohoto nařízení. Článek 21c Kapitola REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost 1. Plán pro oživení a odolnost předložený Komisi po 1. březnu 2023, který vyžaduje využití dodatečných finančních prostředků podle článků 14, 21a nebo 21b, musí obsahovat kapitolu REPowerEU obsahující opatření a jejich příslušné milníky a cíle. Opatřeními v kapitole REPowerEU mohou být buď nové reformy a investice zahájené v období od 1. února 2022, nebo rozšířená část reforem a investic zahrnutých do již přijatého prováděcího rozhodnutí Rady pro dotčený členský stát. 2. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy, na něž se vztahuje snížení maximálního finančního příspěvku podle čl. 11 odst. 2, do kapitol REPowerEU zahrnout rovněž opatření obsažená v již přijatých prováděcích rozhodnutích Rady, aniž by je rozšířily, a to až do výše odhadovaných nákladů, která se rovná danému snížení maximálního finančního příspěvku. 3. Cílem reforem a investic uvedených v kapitole REPowerEU je přispět k dosažení alespoň jednoho z následujících cílů:
4. Kapitola REPowerEU by měla dále obsahovat vysvětlení toho, jak opatření uvedené kapitoly odpovídají úsilí dotčeného členského státu o dosažení cílů uvedených v odstavci 3 při zohlednění opatření obsažených v již přijatém prováděcím rozhodnutí Rady, jakož i vysvětlení celkového přínosu těchto opatření a dalších doplňkových nebo doprovodných opatření financovaných na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie k uvedeným cílům. 5. Odhadované náklady na reformy a investice v kapitole REPowerEU se nezohlední při výpočtu celkových finančních prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost podle čl. 18 odst. 4 písm. f) a čl. 19 odst. 3 písm. f). 6. Odchylně od čl. 5 odst. 2, čl. 17 odst. 4, čl. 18 odst. 4 písm. d) a čl. 19 odst. 3 písm. d) se zásada „významně nepoškozovat“ nepoužije na reformy a investice, uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku, pokud Komise kladně posoudí, že jsou splněny tyto požadavky:
7. Při posuzování podle odstavce 6 postupuje Komise v úzké spolupráci s dotčeným členským státem. Komise může vznášet připomínky nebo požadovat doplňující informace. Dotčený členský stát poskytne požadované doplňující informace. 8. Příjmy uvolněné v souladu s čl. 21a nesmějí přispívat k reformám a investicím podle odst. 3 písm. a) tohoto článku. 9. Celkové odhadované náklady na opatření, která jsou předmětem kladného posouzení ze strany Komise podle odstavce 6, nepřekročí 30 % celkových odhadovaných nákladů na opatření obsažená v kapitole REPowerEU. Článek 21d Předběžné financování REPowerEU 1. K plánu pro oživení a odolnost obsahujícímu kapitolu REPowerEU může být připojena žádost o předběžné financování. Pokud Rada přijme do 31. prosince 2023 prováděcí rozhodnutí uvedené v čl. 20 odst. 1 a čl. 21 odst. 2, vyplatí Komise až dvě platby předběžného financování v celkové výši až 20 % dodatečného financování požadovaného dotčeným členským státem na financování kapitoly REPowerEU podle článků 7, 12, 14, 21a a 21b, při dodržení zásady rovného zacházení mezi členskými státy a zásady proporcionality. 2. Pokud jde o zdroje převedené za podmínek stanovených v článku 26 nařízení (EU) 2021/1060, nepřekročí žádný z obou souborů plateb předběžného financování 1 000 000 000 EUR. 3. Odchylně od čl. 116 odst. 1 finančního nařízení provede Komise platbu předběžného financování v maximální možné míře podle dostupných zdrojů následujícím způsobem:
4. Platba předběžného financování pro zdroje uvedené v odstavci 2 se provede po obdržení informací od všech členských států o tom, zda mají v úmyslu požádat o předběžné financování těchto zdrojů, a v případě potřeby poměrným dílem, aby byl dodržen celkový strop ve výši 1 000 000 000 EUR. 5. V případě předběžného financování podle odstavce 1 se finanční příspěvek uvedený v čl. 20 odst. 5 písm. a) a případně výše půjčky, která má být vyplacena podle čl. 20 odst. 5 písm. h), poměrně upraví. (*1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32)." (*2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1755 ze dne 6. října 2021, kterým se vytváří rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu (Úř. Věst. L 357, 8.10.2021, s. 1).“ " |
|
9) |
V článku 23 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Jakmile Rada přijme prováděcí rozhodnutí uvedené v čl. 20 odst. 1, Komise uzavře s dotčeným členským státem dohodu představující individuální právní závazek ve smyslu finančního nařízení. Právní závazek pro každý členský stát nepřekročí celkovou částku finančního příspěvku uvedenou v čl. 11 odst. 1 písm. a) na roky 2021 a 2022, aktualizovaného finančního příspěvku uvedeného v čl. 11 odst. 2 na rok 2023 a částku vypočtenou podle čl. 21a odst. 2.“ |
|
10) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 25a Transparentnost konečných příjemců 1. Každý členský stát vytvoří snadno použitelný a veřejný portál obsahující údaje o 100 konečných příjemcích, kteří dostávají nejvyšší částku finančních prostředků na provádění opatření v rámci tohoto nástroje. Členské státy aktualizují uvedené údaje dvakrát ročně. 2. V případě konečných příjemců uvedených v odstavci 1 se zveřejní tyto informace:
3. Informace uvedené v čl. 38 odst. 3 finančního nařízení se nezveřejňují. 4. Pokud jsou osobní údaje zveřejněny, dotčené členské státy informace uvedené v odstavci 2 odstraní dva roky od konce rozpočtového roku, v němž byly finanční prostředky vyplaceny konečnému příjemci. 5. Komise centralizuje veřejné portály členských států a zveřejní údaje uvedené v odstavci 1 ve srovnávacím přehledu oživení a odolnosti podle článku 30.“ |
|
11) |
V čl. 26 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní:
|
|
12) |
V článku 29 se první odstavec nahrazuje tímto: „1. Komise sleduje provádění tohoto nástroje a měří dosahování cílů stanovených v článku 4, včetně provádění reforem a investic v kapitolách REPowerEU a jejich příspěvek k cílům uvedeným v čl. 21c odst. 3. Monitorování provádění probíhá cíleně a je přiměřené vzhledem k činnostem prováděným v rámci nástroje.“ |
|
13) |
V článku 30 se třetí odstavec nahrazuje tímto: „3. Srovnávací přehled rovněž zachycuje pokrok při provádění plánů pro oživení a odolnost ve vztahu ke společným ukazatelům uvedeným v čl. 29 odst. 4. Obsahuje rovněž informace o pokroku v provádění opatření obsažených v kapitolách REPower a jejich příspěvek k cílům uvedeným v čl. 21c odst. 3 a informace o snížení dovozu fosilních paliv do Unie a diverzifikaci dodávek energie.“ |
|
14) |
Článek 31 se mění takto:
|
|
15) |
V článku 32 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Hodnotící zpráva posoudí zejména míru dosažení cílů, účinnost využití zdrojů a evropskou přidanou hodnotu. Rovněž zváží trvalou relevantnost všech cílů a opatření a posoudí provádění kapitol REPowerEU a jejich příspěvky k cílům uvedeným v čl. 21c odst. 3.“ |
|
16) |
Znění obsažené v příloze I tohoto nařízení se vkládá jako příloha IVa. |
|
17) |
Příloha V se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení. |
Článek 2
Změny nařízení (EU) č. 1303/2013
V nařízení (EU) č. 1303/2013 se vkládá nový článek, který zní:
„Článek 25b
Mimořádná opatření pro využívání fondů na podporu malých a středních podniků, které jsou obzvláště postiženy zvýšením cen energie, zranitelných domácností a režimů zkrácené pracovní doby a rovnocenných režimů
1. Jako výjimečné opatření nezbytně nutné k řešení energetické krize vyplývající z dopadu útočné války Ruska proti Ukrajině může EFRR podporovat financování provozního kapitálu ve formě grantů malým a středním podnikům, které jsou obzvláště postiženy zvýšením cen energie v rámci investiční priority uvedené v čl. 5 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) č. 1301/213. Malé a střední podniky, které jsou obzvláště postiženy zvýšením cen energie, jsou podniky způsobilé pro získání podpory na dodatečné náklady v důsledku mimořádně prudkého zvýšení cen zemního plynu a elektřiny podle dočasného krizového rámce pro opatření státní podpory.
Jako další výjimečné opatření nezbytně nutné k řešení energetické krize vyplývající z dopadu útočné války Ruska proti Ukrajině může ESF podporovat zranitelné domácnosti s cílem pomoci jim pokrýt jejich náklady na spotřebu energie, a to i bez odpovídajících aktivních opatření v rámci investiční priority uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) bodu iv) nařízení (EU) č. 1304/2013.
2. Operace poskytující podporu uvedenou v odstavci 1 mohou být financovány buď z EFRR, nebo z ESF na základě pravidel platných pro druhý fond. Kromě toho, pokud tyto operace přispívají k jedné z investičních priorit uvedených v odstavci 1, mohou být financovány Fondem soudržnosti na základě pravidel platných pro EFRR nebo ESF. Kromě toho mohou EFRR a Fond soudržnosti financovat přístup na trh práce zachováním pracovních míst pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, a to prostřednictvím režimu zkrácené pracovní doby a rovnocenných režimů, a to na základě pravidel platných pro ESF v rámci investiční priority uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu v) nařízení (EU) č. 1304/2013.
3. Operace poskytující podporu uvedenou v odstavcích 1 a 2 se plánují výhradně v rámci nové vyhrazené prioritní osy. Vyhrazená prioritní osa může zahrnovat financování z EFRR a ESF z různých kategorií regionů a z Fondu soudržnosti. Podpora poskytovaná ze zdrojů REACT-EU ve smyslu článku 92a se plánuje v rámci samostatné vyhrazené prioritní osy přispívající k investiční prioritě uvedené v čl. 92b odst. 9 třetím pododstavci.
Částky přidělené na vyhrazené prioritní osy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce nepřekročí 10 % celkových zdrojů EFRR, ESF a Fondu soudržnosti, včetně zdrojů REACT-EU v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost přidělených dotčenému členskému státu na programové období 2014–2020, jak je stanoveno v příslušných prováděcích aktech Komise. Odchylně od čl. 120 odst. 3 prvního a druhého pododstavce se na vyhrazenou prioritní osu nebo osy použije míra spolufinancování ve výši 100 %.
4. Žádosti o změnu stávajícího operačního programu předložené členským státem s cílem zavést vyhrazenou prioritní osu nebo osy uvedené v odstavci 3 musí být řádně odůvodněny a musí k nim být připojen revidovaný program. Prvky uvedené v čl. 96 odst. 2 písm. b) bodech v) a vii) se v popisu prioritní osy nebo os v revidovaném operačním programu nevyžadují.
5. Odchylně od čl. 65 odst. 9 jsou výdaje na operace na podporu financování provozního kapitálu ve formě grantů v malých a středních podnicích, které jsou obzvláště postiženy zvýšením cen energie, jakož i na operace poskytující podporu zranitelným domácnostem s cílem pomoci jim pokrýt náklady na spotřebu energie a režim zkrácené pracovní doby a rovnocenné režimy, způsobilé od 1. února 2022. Na tyto operace a režimy se nepoužije čl. 65 odst. 6.
6. Odchylně od čl. 125 odst. 3 písm. b) mohou být pro podporu z EFRR, ESF nebo Fondu soudržnosti před schválením revidovaného programu vybrány operace podporující financování provozního kapitálu ve formě grantů pro malé a střední podniky, které jsou obzvláště postiženy zvýšením cen energie, jakož i operace poskytující podporu zranitelným domácnostem s cílem pomoci jim pokrýt jejich náklady na spotřebu energie, režim zkrácené pracovní doby a rovnocenné režimy.
7. V případě operací podporujících financování provozního kapitálu ve formě grantů pro malé a střední podniky, které jsou obzvláště postiženy zvýšením cen energie, prováděných mimo programovou oblast, ale v rámci členského státu, se použije pouze čl. 70 odst. 2 první pododstavec písm. d). Odchylně od čl. 70 odst. 4 se čl. 70 odst. 2 první pododstavec písm. d) použije i na operace podporované z ESF, které poskytují podporu zranitelným domácnostem s cílem pomoci jim pokrýt jejich náklady na spotřebu energie, a na režim zkrácené pracovní doby a rovnocenné režimy prováděné mimo programovou oblast, ale v rámci členského státu.
8. Celkové platby Komise členským státům z EFRR, ESF a Fondu soudržnosti, s výjimkou zdrojů REACT-EU na vyhrazené priority uvedené v odstavci 3, v roce 2023 nepřekročí 5 000 000 000 EUR. Částky se vyplácejí v závislosti na dostupných finančních prostředcích v rámci stropů víceletého finančního rámce na období 2014-2020.
9. Tento článek se nepoužije na programy v rámci cíle Evropské územní spolupráce.“
Článek 3
Změny nařízení (EU) 2021/1060
Nařízení (EU) 2021/1060 se mění takto:
|
1) |
V čl. 22 odst. 3 písm. g) se bod i) nahrazuje tímto:
(*3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).“ " |
|
2) |
V článku 24 se doplňuje nový odstavec, který zní: „8. U programů podporovaných z EFRR, ESF+ nebo Fondu soudržnosti může členský stát předložit změnu programu v souladu s tímto článkem, v níž požaduje, aby byla do programu zahrnuta opatření přispívající k cílům uvedeným v čl. 21c odst. 3 nařízení (EU) 2021/241, pokud tato podpora přispívá k plnění specifických cílů dotčeného fondu stanovených v nařízeních pro jednotlivé fondy. Částky požadované na tato opatření se plánují v rámci specifického cíle v souladu s nařízeními pro jednotlivé fondy a zahrnují se mezi priority. Tyto částky nesmí celkově překročit limit 7,5 % původního vnitrostátního přídělu pro každý fond.“ |
|
3) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 26a Podpora cílů uvedených v čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) 2021/241 1. Členské státy, které předloží Komisi v souladu s nařízením (EU) 2021/241 plán pro oživení a odolnost obsahující kapitolu REPowerEU, mohou prostřednictvím změny programu v souladu s článkem 24 tohoto nařízení požádat, aby až 7,5 % jejich původního vnitrostátního přídělu v rámci EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti bylo zahrnuto mezi priority přispívající k cílům stanoveným v čl. 21c odst. 3 nařízení (EU) 2021/241, pokud tato podpora přispívá k plnění specifických cílů dotčeného fondu stanovených v nařízeních pro jednotlivé fondy. Možností předložit takovou žádost by neměla být dotčena možnost převodu zdrojů podle článku 26 tohoto nařízení. 2. Zdroje, které členské státy požadují podle tohoto článku, se použijí v souladu s tímto nařízením a s nařízeními pro jednotlivé fondy. 3. V žádostech o změnu programu se uvede celková částka zdrojů přispívajících k cílům uvedeným v čl. 21c odst. 3 nařízení (EU) 2021/241 za každý rok podle fondu a případně podle kategorie regionu.“ |
|
4) |
Příloha V se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení. |
Článek 4
Změny nařízení (EU) 2021/1755
V nařízení (EU) 2021/1755 se vkládá nový článek, který zní:
„Článek 4a
Převod do Nástroje pro oživení a odolnost
1. Do 1. března 2023 mohou členské státy podat Komisi odůvodněnou žádost o převod všech částek prozatímního přídělu stanoveného v prováděcím aktu Komise podle čl. 4 odst. 5 nebo jejich části do Nástroje pro oživení a odolnost vytvořeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (*4). Je-li žádost o převod schválena, změní Komise prováděcí akt tak, aby zohledňoval upravené částky po provedení převodů.
2. Pokud se převod týká splátek, které již byly nebo mají být vyplaceny jako předběžné financování, Komise odpovídajícím způsobem změní prováděcí akt uvedený v čl. 9 odst. 1 pro dotčený členský stát. Ve vhodných případech Komise v souladu s finančním nařízením získá zpět všechny splátky z let 2021 a 2022 nebo jejich část, které byly uvedenému členskému státu vyplaceny jako předběžné financování. V takovém případě se zpětně získané částky převedou do Nástroje pro oživení a odolnost výhradně ve prospěch dotčeného členského státu.
3. Pokud se členský stát rozhodne převést do Nástroje pro oživení a odolnost celý svůj prozatímní příděl nebo jeho část v souladu s tímto článkem, částky, které mají být vynaloženy pro účely uvedené v čl. 4 odst. 4 prvním pododstavci, se úměrně sníží.
4. Pokud se členský stát rozhodne převést do Nástroje pro oživení a odolnost celý svůj prozatímní příděl, čl. 10 odst. 1 se nepoužije.
5. Ustanovení čl. 10 odst. 2 se nepoužije na částky převedené do Nástroje pro oživení a odolnost.“
Článek 5
Změny směrnice 2003/87/ES
Ve směrnici 2003/87/ES se vkládá nový článek, který zní:
„Článek 10e
Nástroj pro oživení a odolnost
1. Coby mimořádné a jednorázové opatření se do 31. srpna 2026 povolenky vydražené podle odstavců 2 a 3 tohoto článku draží, dokud celková výše výnosů získaných z těchto dražeb nedosáhne 20 miliard EUR. Tyto výnosy se poskytnou Nástroji pro oživení a odolnost, zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (*5), a jsou vynakládány v souladu s ustanoveními uvedeného nařízení.
2. Odchylně od čl. 10a odst. 8 se do 31. srpna 2026 část povolenek uvedených v daném odstavci vydraží na podporu plnění cílů uvedených v čl. 21c odst. 3 písm. b) až f) nařízení (EU) 2021/241, dokud výše výnosů získaných z těchto dražeb nedosáhne 12 miliard EUR.
3. Do 31. srpna 2026 se určitý počet povolenek z množství, které by jinak bylo členskými státy vydraženo v období od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2030 podle čl. 10 odst. 2 písm. a), vydraží na podporu plnění cílů uvedených v čl. 21c odst. 3 písm. b) až f) nařízení (EU) 2021/241, dokud výše výnosů získaných z těchto dražeb nedosáhne 8 miliard EUR. Tyto povolenky se v zásadě vydraží ve stejných ročních objemech během relevantního období.
4. Odchylně od čl. 1 odst. 5a rozhodnutí (EU) 2015/1814 se do 31. prosince 2030 použije 27 milionů nepřidělených povolenek v rezervě tržní stability z celkového množství, které by jinak bylo v tomto období zneplatněno, na podporu inovací podle čl. 10a odst. 8 prvního pododstavce této směrnice.
5. Komise zajistí, aby povolenky, které mají být vydražené podle odstavců 2 a 3, a to případně i pro platby předběžného financování v souladu s článkem 21d nařízení (EU) 2021/241, byly draženy v souladu se zásadami a postupy stanovenými v čl. 10 odst. 4 této směrnice a v souladu s článkem 24 nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 (*6) s cílem zajistit v období 2023–2026 odpovídající objem zdrojů Inovačního fondu. Lhůta pro dražbu uvedená v tomto článku se přezkoumá jeden rok po jejím zahájení s ohledem na dopad dražeb stanovených v tomto článku na trh a cenu uhlíku.
6. Evropská investiční banka je dražitelem povolenek, které mají být draženy podle tohoto článku na dražební platformě jmenované podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) č. 1031/2010, a výnosy získané z dražeb poskytne Komisi.
7. Výnosy získané z dražeb těchto povolenek představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (*7).
Článek 6
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 27. února 2023.
Za Evropský parlament
předsedkyně
R. METSOLA
Za Radu
předsedkyně
J. ROSWALL
(1) Úř. věst. C 486, 21.12.2022, s. 185.
(2) Úř. věst. C 333, 1.9.2022, s. 5.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. února 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. února 2023.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).
(5) Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1755 ze dne 6. října 2021, kterým se vytváří rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu (Úř. věst. L 357, 8.10.2021, s. 1).
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
(10) Nařízení Rady (EU) 2022/2577 ze dne 22. prosince 2022, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 335, 29.12.2022, s. 36).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).
(12) Nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 229, 31.7.2014, s. 1).
(13) Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie (Úř. věst. L 261 I, 7.10.2022, s. 1).
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).
PŘÍLOHA I
V nařízení (EU) 2021/241 se vkládá nová příloha, která zní:
„PŘÍLOHA IVa
„Tato příloha stanoví metodiku pro výpočet přiděleného podílu zdrojů ve formě dodatečné nevratné finanční podpory v rámci nástroje podle čl. 21a odst. 1, který je pro jednotlivé členské státy k dispozici. Metoda zohledňuje pro každý členský stát:
|
— |
počet obyvatel, |
|
— |
převrácenou hodnotu HDP na obyvatele, |
|
— |
cenový deflátor tvorby hrubého fixního kapitálu; |
|
— |
podíl fosilních paliv na hrubé domácí spotřebě energie. |
Aby se zabránilo nadměrné koncentraci zdrojů:
|
— |
převrácená hodnota HDP na obyvatele je omezena na nejvýše 160 % váženého průměru Unie; |
|
— |
převrácená hodnota HDP na obyvatele je omezena na nejvýše 55 % váženého průměru Unie, pokud je HDP na obyvatele dotčeného členského státu vyšší než 130 % průměru EU-27; |
|
— |
minimální přidělený podíl je stanoven na 0,15 %; |
|
— |
maximální přidělený podíl je stanoven na 13,80 %. |
Klíč ρi pro příspěvky uplatněný na částku uvedenou v čl. 21a odst. 1 je vymezen takto:
kde členské státy i až z jsou členské státy, které využívají minimální přidělený podíl, a členské státy i až q jsou členské státy, které využívají maximální přidělený podíl.
kde 
kde 
kde 
Přitom platí, že (1):
|
— |
popi,2021 – celkový počet obyvatel v členském státě i v roce 2021; |
|
— |
popEU,2021 – celkový počet obyvatel v členských státech EU-27 v roce 2021; |
|
— |
|
|
— |
|
|
— |
|
|
— |
|
|
— |
|
|
— |
|
Použití metodiky na částku uvedenou v čl. 21a odst. 1 povede k následujícímu podílu a částce pro jednotlivé členské státy:
|
Členský stát |
Podíl jako % celkové hodnoty |
Částka (v tisících eur v běžných cenách) |
|
Belgie |
1,41 % |
282 139 |
|
Bulharsko |
2,40 % |
480 047 |
|
Česko |
3,41 % |
681 565 |
|
Dánsko |
0,65 % |
130 911 |
|
Německo |
10,45 % |
2 089 555 |
|
Estonsko |
0,42 % |
83 423 |
|
Irsko |
0,45 % |
89 598 |
|
Řecko |
3,85 % |
769 222 |
|
Španělsko |
12,93 % |
2 586 147 |
|
Francie |
11,60 % |
2 320 955 |
|
Chorvatsko |
1,35 % |
269 441 |
|
Itálie |
13,80 % |
2 760 000 |
|
Kypr |
0,26 % |
52 487 |
|
Lotyšsko |
0,62 % |
123 983 |
|
Litva |
0,97 % |
194 020 |
|
Lucembursko |
0,15 % |
30 000 |
|
Maďarsko |
3,51 % |
701 565 |
|
Malta |
0,15 % |
30 000 |
|
Nizozemsko |
2,28 % |
455 042 |
|
Rakousko |
1,05 % |
210 620 |
|
Polsko |
13,80 % |
2 760 000 |
|
Portugalsko |
3,52 % |
704 420 |
|
Rumunsko |
7,00 % |
1 399 326 |
|
Slovinsko |
0,58 % |
116 910 |
|
Slovensko |
1,83 % |
366 959 |
|
Finsko |
0,56 % |
112 936 |
|
Švédsko |
0,99 % |
198 727 |
|
EU27 |
100,00 % |
20 000 000 |
(1) Veškeré údaje v nařízení pocházejí z Eurostatu. Nejzazším datem pro historické údaje použité pro uplatnění klíče pro příspěvky v této příloze je 20. září 2022. Fosilní paliva zahrnují pevná fosilní paliva, vyrobené plyny, rašelinu a rašelinné produkty, ropné břidlice a ropné písky, ropu a ropné produkty (kromě složky tvořené biopalivy), zemní plyn a neobnovitelný odpad.
PŘÍLOHA II
Příloha V nařízení (EU) 2021/241 se mění takto:
|
1) |
V oddíle 2 v bodě 2.5 se první pododstavec nahrazuje tímto:
|
|
2) |
V oddíle 2 se doplňují nové body, které zní:
|
|
3) |
Oddíl 3 se mění takto:
|
PŘÍLOHA III
Příloha V nařízení (EU) 2021/1060 se mění takto:
|
1) |
Znění v bodě 3 se nahrazuje tímto : „Odkaz: čl. 22 odst. 3 písm. g) body i), ii) a iii), čl. 112 odst. 1, 2 a 3 a články 14, 26 a 26a nařízení o společných ustanoveních.“ |
|
2) |
Bod 3.1 se mění takto :
|
(*1) Použije se pouze na změny programu v souladu s články 14, 26 a 26a s výjimkou doplňkových převodů do FST v souladu s článkem 27 nařízení o společných ustanoveních. Převody nemají vliv na roční rozpis finančních prostředků členského státu na úrovni VFR.
II Nelegislativní akty
MEZINÁRODNÍ DOHODY
|
28.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 63/28 |
Druhý dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě o posílené spolupráci a zpřístupňování elektronických důkazů
Preambule
ČLENSKÉ STÁTY RADY EVROPY A DALŠÍ SMLUVNÍ STÁTY ÚMLUVY o počítačové kriminalitě (ETS č. 185, dále jen „úmluva“), která byla otevřena k podpisu v Budapešti dne 23. listopadu 2001, signatáři tohoto protokolu,
MAJÍCE NA PAMĚTI rozsah a dopad úmluvy ve všech regionech světa;
PŘIPOMÍNAJÍCE, že úmluva je již doplněna dodatkovým protokolem týkajícím se kriminalizace činů rasistické a xenofobní povahy páchaných prostřednictvím počítačových systémů (ETS č. 189), který byl otevřen k podpisu ve Štrasburku dne 28. ledna 2003 (dále jen „první protokol“), pokud jde o použití mezi smluvními stranami tohoto protokolu;
BEROUCE V ÚVAHU platné smlouvy Rady Evropy o spolupráci v trestních věcech, jakož i ostatní dohody a ujednání o spolupráci v trestních věcech mezi smluvními stranami úmluvy;
ZOHLEDŇUJÍCE také Úmluvu o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (ETS č. 108), ve znění opravy pozměňujícího protokolu (CETS č. 223), který byl otevřen k podpisu ve Štrasburku dne 10. října 2018, a v jejichž případě platí, že jakýkoli stát může být přizván k tomu, aby k dané úmluvě a protokolu přistoupil;
UZNÁVAJÍCE rostoucí míru využívání informačních a komunikačních technologií, včetně internetových služeb a narůstající kyberkriminality, která je hrozbou pro demokracii, právní stát a kterou mnoho členských států považuje za hrozbu také pro lidská práva;
ROVNĚŽ UZNÁVAJÍCE rostoucí počet obětí kyberkriminality a důležitost dosažení spravedlnosti pro tyto oběti;
PŘIPOMÍNAJÍCE, že vlády mají odpovědnost za ochranu společnosti a osob proti trestné činnosti nejen offline, ale i online, mimo jiné prostřednictvím účinného vyšetřování trestných činů a trestního stíhání;
UVĚDOMUJÍCE SI, že důkazy o trestných činech jsou stále častěji ukládány v elektronické formě v počítačových systémech zahraničních, vícerých nebo neznámých jurisdikcí, a věříce, že k zákonnému získání takových důkazů jsou nutná další opatření, aby bylo možno účinně reagovat v rámci trestního soudnictví a prosazovat právní stát;
UZNÁVAJÍCE potřebu lepší a účinnější spolupráce mezi státy a soukromým sektorem a v této souvislosti i potřebu větší transparentnosti nebo právní jistoty pro poskytovatele služeb a ostatní subjekty, pokud jde o okolnosti, za nichž mohou odpovídat na přímé žádosti, které jsou podávány orgány v jiných smluvních stranách činnými v trestním řízení a které se týkají zpřístupnění elektronických údajů;
USILUJÍCE tudíž o další posílení spolupráce v oblasti kyberkriminality a shromažďování důkazů v elektronické formě o trestném činu pro účely konkrétního vyšetřování trestných činů nebo pro účely trestního řízení prostřednictvím dalších nástrojů souvisejících s účinnější vzájemnou pomocí a jinými formami spolupráce mezi příslušnými orgány, prostřednictvím spolupráce při mimořádných událostech a přímé spolupráce mezi příslušnými orgány, poskytovateli služeb a dalšími subjekty, které mají ve svém držení nebo pod svou kontrolou podstatné informace;
VĚŘÍCE, že efektivní přeshraniční spolupráci pro účely trestního soudnictví, mimo jiné mezi veřejným a soukromým sektorem, napomáhají účinné podmínky a záruky týkající se ochrany lidských práv a základních svobod;
UZNÁVAJÍCE, že shromažďování elektronických důkazů pro účely vyšetřování trestných činů se často týká osobních údajů, a uznávajíce požadavek v mnoha smluvních stranách chránit soukromí a osobní údaje, aby byly splněny jejich ústavní a mezinárodní závazky; a
MAJÍCE NA PAMĚTI potřebu zajistit, aby účinná opatření v oblasti trestního soudnictví týkající se kyberkriminality a shromažďování důkazů v elektronické formě podléhala podmínkám a zárukám, jež zajistí odpovídající ochranu lidských práv a základních svobod, včetně práv vyplývajících ze závazků, které státy přijaly v rámci příslušných mezinárodních nástrojů pro lidská práva, jako je Úmluva Rady Evropy z roku 1950 o ochraně lidských práv a základních svobod (ETS č. 5), Mezinárodní pakt Spojených národů o občanských a politických právech z roku 1966, Africká charta lidských práv a práv národů z roku 1981, Americká úmluva o lidských právech z roku 1969 a další mezinárodní úmluvy o lidských právech,
SE DOHODLY TAKTO:
Kapitola I
Společná ustanovení
Článek 1
Účel
Účelem tohoto protokolu je doplnit:
|
a) |
úmluvu mezi smluvními stranami tohoto protokolu a |
|
b) |
první protokol mezi smluvními stranami tohoto protokolu, které jsou rovněž smluvními stranami prvního protokolu. |
Článek 2
Oblast působnosti
1. Nestanoví-li tento protokol jinak, opatření v něm popsaná se použijí:
|
a) |
mezi smluvními stranami úmluvy, které jsou smluvními stranami tohoto protokolu, na konkrétní vyšetřování trestných činů nebo řízení související s trestnými činy, jež se týkají počítačových systémů a údajů, a na shromažďování důkazů v elektronické formě o trestném činu; a |
|
b) |
mezi smluvními stranami prvního protokolu, které jsou smluvními stranami tohoto protokolu, na konkrétní vyšetřování trestných činů nebo řízení související s trestnými činy podle prvního protokolu. |
2. Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k provádění závazků stanovených v tomto protokolu.
Článek 3
Definice
1. Na tento protokol se vztahují definice uvedené v článku 1 a čl. 18 odst. 3 úmluvy.
2. Pro účely tohoto protokolu se dále rozumí:
|
a) |
„ústředním orgánem“ orgán nebo orgány určené podle smlouvy o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, jež jsou v platnosti mezi dotčenými stranami nebo, nejsou-li k dispozici, orgán nebo orgány určené smluvní stranou podle čl. 27 odst. 2 písm. a) úmluvy; |
|
b) |
„příslušným orgánem“ justiční, správní nebo jiný donucovací orgán, který je vnitrostátními právními předpisy oprávněn k nařízení, schválení či výkonu opatření podle tohoto protokolu za účelem shromažďování nebo vyhotovování důkazů v souvislosti s konkrétními vyšetřováními trestných činů nebo s trestními řízeními; |
|
c) |
„mimořádnou událostí“ situace, v níž je podstatně a bezprostředně ohrožen život nebo bezpečnost jakékoli fyzické osoby; |
|
d) |
„osobními údaji“ informace týkající se identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby; |
|
e) |
„předávající stranou“ smluvní strana předávající údaje v reakci na žádost nebo jakožto součást společného vyšetřovacího týmu, nebo pro účely kapitoly II oddílu 2 smluvní strana, na jejímž území se nachází předávající poskytovatel služeb nebo subjekt poskytující služby registrace jména domény. |
Článek 4
Jazyk
1. Žádosti, příkazy a doprovodné informace předkládané smluvní straně se vyhotoví v jazyce, jenž je přijatelný pro dožádanou stranu nebo smluvní stranu, která obdržela oznámení podle čl. 7 odst. 5, nebo se k nim připojí překlad do tohoto jazyka.
2. Příkazy podle článku 7 a žádosti podle článku 6 a jakékoliv doprovodné informace:
|
a) |
se předkládají v jazyce druhé smluvní strany, v němž je poskytovatel služeb nebo subjekt akceptuje v rámci srovnatelného vnitrostátního postupu; |
|
b) |
se předkládají v jiném jazyce, který je pro poskytovatele služeb nebo subjekt přijatelný; nebo |
|
c) |
se doplní překladem do jednoho z jazyků podle odst. 2 písm. a) nebo b). |
Kapitola II
Opatření pro posílenou spolupráci
Článek 5
Obecné zásady vztahující se na kapitolu II
1. Smluvní strany v souladu s ustanoveními této kapitoly spolupracují v co nejvyšší možné míře.
2. Oddíl 2 této kapitoly tvoří články 6 a 7. Stanoví postupy posilující přímou spolupráci s poskytovateli a subjekty na území jiné smluvní strany. Oddíl 2 platí bez ohledu na to, zda existuje, či neexistuje smlouva o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, jež jsou v platnosti mezi dotčenými smluvními stranami.
3. Oddíl 3 této kapitoly tvoří články 8 a 9. Stanoví postupy k posílení mezinárodní spolupráce mezi orgány, pokud jde o zpřístupnění uložených počítačových údajů. Oddíl 3 se použije bez ohledu na to, zda existuje, či neexistuje smlouva o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, jež jsou v platnosti mezi dožadující a dožádanou smluvní stranou.
4. Oddíl 4 této kapitoly tvoří článek 10. Stanoví postupy týkající se mimořádné vzájemné pomoci. Oddíl 4 se použije bez ohledu na to, zda existuje, či neexistuje smlouva o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, jež jsou v platnosti mezi dožadující a dožádanou smluvní stranou.
5. Oddíl 5 této kapitoly tvoří články 11 a 12. Oddíl 5 se použije, pokud neexistuje žádná smlouva o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, jež jsou v platnosti mezi dožadující a dožádanou smluvní stranou. Ustanovení oddílu 5 se nepoužije, pokud taková smlouva nebo ujednání existuje, s výjimkou čl. 12 odst. 7. Dotčené smluvní strany však mohou vzájemně stanovit, aby byla namísto toho použita ustanovení oddílu 5, pokud to smlouva nebo ujednání nezakazuje.
6. Je-li v souladu s ustanoveními tohoto protokolu dožádané smluvní straně povoleno podmínit spolupráci existencí oboustranné trestnosti, považuje se tato podmínka za splněnou, jestliže je chování, na němž je založen trestný čin, v souvislosti s nímž se žádá o pomoc, trestným činem podle jejích právních předpisů, a to bez ohledu na to, zda její právní předpisy řadí trestný čin do stejné kategorie trestných činů nebo zda pojmenovávají tento trestný čin stejnou terminologií jako dožadující smluvní strana.
7. Ustanovení v této kapitole neomezují spolupráci mezi smluvními stranami ani mezi smluvními stranami a poskytovateli služeb nebo jinými subjekty na základě jiných použitelných dohod, ujednání, postupů či vnitrostátních právních předpisů.
Článek 6
Žádost o informace týkající se registrace jména domény
1. Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k tomu, aby byly její příslušné orgány oprávněny – pro účely konkrétních vyšetřování trestných činů nebo trestních řízení – požádat subjekt poskytující služby v oblasti registrace jmen domén na území jiné smluvní strany o informace, které má tento subjekt ve svém držení nebo pod svou kontrolou, s cílem identifikovat či kontaktovat držitele registrace jména domény.
2. Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k tomu, aby subjektu na jejím území bylo povoleno zpřístupnit takové informace v reakci na žádost podle odstavce 1, a to za přiměřených podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy.
3. Žádost podle odstavce 1 obsahuje:
|
a) |
datum vydání žádosti a totožnost a kontaktní údaje příslušného orgánu, který ji vydává; |
|
b) |
jméno domény, o níž jsou vyžadovány informace, a podrobný seznam požadovaných informací, včetně konkrétních prvků údajů; |
|
c) |
prohlášení o tom, že žádost je vydána na základě tohoto protokolu a že potřeba těchto informací vznikla, protože jsou relevantní pro konkrétní vyšetřování trestného činu nebo trestní řízení, a že budou použity pouze pro uvedené konkrétní vyšetřování trestného činu nebo trestní řízení; a |
|
d) |
časový rámec, v němž se zpřístupní informace a jakékoli další zvláštní procesní pokyny, a způsob, jímž toho bude dosaženo. |
4. Je-li to pro subjekt přijatelné, může smluvní strana podle odstavce 1 předložit žádost v elektronické formě. Může být vyžadována vhodná úroveň zabezpečení a autentizace.
5. Nebude-li subjekt uvedený v odstavci 1 spolupracovat, může po něm dožadující smluvní strana požadovat, aby zdůvodnil, proč dané informace nezveřejní. Dožadující smluvní strana může usilovat o konzultaci se smluvní stranou, v níž se subjekt nachází, aby určila dostupná opatření k získání informací.
6. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení či kdykoli jindy sdělí každá smluvní strana generálnímu tajemníkovi Rady Evropy orgán určený za účelem konzultace podle odstavce 5.
7. Generální tajemník Rady Evropy zřídí a vede aktualizovaný seznam orgánů určených smluvními stranami podle odstavce 6. Každá smluvní strana zajistí, aby údaje, které na seznam poskytla, byly vždy správné.
Článek 7
Zpřístupnění informací o účastníkovi
1. Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k tomu, aby byly její příslušné orgány oprávněny k vydání příkazu, jenž má být předložen přímo poskytovateli služeb na území jiné smluvní strany, za účelem zpřístupnění specifikovaných, uložených informací o účastníkovi, které má uvedený poskytovatel služeb ve svém držení nebo pod svou kontrolou, potřebuje-li vydávající smluvní strana tyto informace o účastníkovi ke konkrétním vyšetřováním trestných činů nebo trestním řízením.
|
2. |
|
3. Příkaz podle odstavce 1 obsahuje:
|
a) |
vydávající orgán a datum vydání; |
|
b) |
prohlášení, že je příkaz vydán na základě tohoto protokolu; |
|
c) |
název a adresu poskytovatele (poskytovatelů) služeb, jemuž (jimž) má být určen; |
|
d) |
trestný čin (trestné činy), který (které) je (jsou) předmětem vyšetřování nebo trestního řízení; |
|
e) |
orgán, který žádá o konkrétní informace o účastníkovi, není-li jím vydávající orgán; a |
|
f) |
podrobný popis požadovaných konkrétních informací o účastníkovi. |
4. K příkazu podle odstavce 1 se přiloží tyto doplňující informace:
|
a) |
vnitrostátní právní důvody, které opravňují orgán k vydání příkazu; |
|
b) |
odkaz na právní předpisy a použitelné sankce za trestný čin, který je předmětem vyšetřování nebo stíhání; |
|
c) |
kontaktní údaje orgánu, jemuž má poskytovatel služeb předat informace o účastníkovi, od něhož může žádat další informace nebo mu jinak odpovědět; |
|
d) |
časový rámec, v němž se mají předat informace o účastníkovi, a způsob, jímž toho bude dosaženo; |
|
e) |
zda již bylo požádáno o uchování údajů, včetně data uchování a případného referenčního čísla; |
|
f) |
jakékoli zvláštní procesní pokyny; |
|
g) |
v příslušných případech prohlášení, že již bylo učiněno souběžné oznámení podle odstavce 5; a |
|
h) |
jakékoli další informace, které mohou pomoci při zpřístupňování informací o účastníkovi. |
|
5. |
|
6. Je-li to pro poskytovatele služeb přijatelné, může smluvní strana předložit příkaz podle odstavce 1 a doplňující informace podle odstavce 4 v elektronické formě. Smluvní strana může poskytnout oznámení a dodatečné informace podle odstavce 5 v elektronické formě. Může být vyžadována vhodná úroveň zabezpečení a autentizace.
7. Informuje-li poskytovatel služeb orgán uvedený v odst. 4 písm. c) o tom, že nezpřístupní požadované informace o účastníkovi, nebo pokud nezpřístupní informace o účastníkovi v reakci na příkaz podle odstavce 1 během třiceti dnů od přijetí příkazu či v časové lhůtě stanovené v odst. 4 písm. d), podle toho, která lhůta je delší, mohou příslušné orgány vydávající smluvní strany poté usilovat o vymáhání příkazu pouze článkem 8 nebo jinými formami vzájemné pomoci. Smluvní strany mohou po poskytovateli služeb požadovat, aby zdůvodnil, proč odmítl zpřístupnit informace o účastníkovi, které byly předmětem příkazu.
8. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může smluvní strana prohlásit, že vydávající smluvní strana musí požádat poskytovatele služeb o zpřístupnění informací o účastníkovi před tím, než o to požádá podle článku 8, ledaže by vydávající smluvní strana poskytla rozumné vysvětlení, proč tak neučinila.
9. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení si může smluvní strana:
|
a) |
vyhradit právo tento článek neuplatňovat, nebo |
|
b) |
v případě, že by zpřístupnění určitých druhů přístupových čísel bylo podle tohoto článku v rozporu se základními zásadami jejího vnitrostátního právního systému, může si vyhradit právo tento článek na taková čísla neuplatňovat, |
Článek 8
Provedení příkazů jiné smluvní strany, pokud jde o urychlené vyhotovení informací o účastníkovi a provozních údajů
1. Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k tomu, aby byly její příslušné orgány oprávněny k vydání příkazu, který má být předložen jako součást žádosti jiné smluvní straně s cílem přimět poskytovatele služeb na území dožádané smluvní strany k tomu, aby poskytl specifikované a uložené:
|
a) |
informace o účastníkovi a |
|
b) |
provozní údaje, |
jež má uvedený poskytovatel ve svém držení nebo pod svou kontrolou a které smluvní strana potřebuje ke konkrétním vyšetřováním trestných činů nebo trestním řízením.
2. Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k provedení příkazu podle odstavce 1, který předložila dožadující smluvní strana.
3. Ve své žádosti předloží dožadující smluvní strana dožádané smluvní straně příkaz podle odstavce 1, podpůrné informace a jakékoli zvláštní procesní pokyny.
|
a) |
Příkaz obsahuje:
|
|
b) |
Podpůrné informace, které se poskytnou dožádané smluvní straně s cílem pomoci této straně příkaz provést a které se poskytovateli služeb nezpřístupní bez souhlasu dožadující smluvní strany, obsahují:
|
|
c) |
Dožadující smluvní strana může požádat dožádanou smluvní stranu o plnění zvláštních procesních pokynů. |
4. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení či kdykoli jindy může smluvní strana prohlásit, že jsou k provedení příkazů podle odstavce 1 vyžadovány dodatečné podpůrné informace.
5. Dožádaná smluvní strana přijme žádosti v elektronické formě. Před přijetím žádosti může vyžadovat vhodnou úroveň zabezpečení a autentizace.
|
6. |
|
7. Nemůže-li dožádaná smluvní strana požadovaným způsobem vyhovět pokynům podle odst. 3 písm. c), informuje o tom neprodleně dožadující smluvní stranu a v příslušném případě uvede veškeré podmínky, za kterých by mohla pokynům vyhovět, na základě čehož dožadující smluvní strana určí, zda by přesto měla být žádost vyřízena.
8. Dožádaná smluvní strana může odmítnout vyřízení žádosti z důvodů uvedených v čl. 25 odst. 4 nebo čl. 27 odst. 4 úmluvy nebo může stanovit podmínky, které považuje za nezbytné k tomu, aby bylo vyřízení žádosti umožněno. Dožádaná smluvní strana může odložit vyřízení žádostí z důvodů uvedených v čl. 27 odst. 5 úmluvy. Dožádaná smluvní strana co nejdříve zašle dožadující smluvní straně oznámení týkající se odmítnutí, podmínek nebo odložení. Dožádaná smluvní strana rovněž oznámí dožadující smluvní straně další okolnosti, které pravděpodobně značně zpozdí vyřízení žádosti. Na tento článek se použije čl. 28 odst. 2 písm. b) úmluvy.
|
9. |
|
10. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení každá smluvní strana generálnímu tajemníkovi Rady Evropy sdělí a aktualizuje kontaktní údaje orgánů určených k:
|
a) |
předložení příkazu podle tohoto článku a |
|
b) |
přijetí příkazu podle tohoto článku. |
11. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může smluvní strana prohlásit, že vyžaduje, aby jí žádosti jiných smluvních stran podle tohoto článku byly předloženy ústředním orgánem dožadující smluvní strany nebo jiným takovým orgánem, který dotčené smluvní strany vzájemně stanovily.
12. Generální tajemník Rady Evropy zřídí a vede aktualizovaný seznam orgánů určených smluvními stranami podle odstavce 10. Každá smluvní strana zajistí, aby údaje, které na seznam poskytla, byly vždy správné.
13. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení si smluvní strana může vyhradit právo neuplatňovat tento článek na provozní údaje.
Článek 9
Urychlené zpřístupnění uložených počítačových údajů v případě mimořádné události
|
1. |
|
2. Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k tomu, aby podle odstavce 1:
|
a) |
bylo jejím orgánům umožněno požadovat údaje od poskytovatele služeb na jejím území na základě žádosti podle odstavce 1; |
|
b) |
bylo poskytovateli služeb na jejím území umožněno zpřístupňovat požadované údaje jejím orgánům v reakci na žádost podle odst. 2 písm. a) a |
|
c) |
bylo jejím orgánům umožněno poskytovat požadované údaje dožadující smluvní straně. |
3. V žádosti podle odstavce 1 se uvádí:
|
a) |
příslušný orgán požadující údaje a datum, kdy byla žádost vydána; |
|
b) |
prohlášení, že je žádost vydána na základě tohoto protokolu; |
|
c) |
název a adresa poskytovatele (poskytovatelů) služeb, který (kteří) má (mají) požadované údaje ve svém držení nebo pod svou kontrolou; |
|
d) |
trestný čin (trestné činy), který (které) je (jsou) předmětem vyšetřování nebo trestního řízení, a odkaz na příslušná právní ustanovení a použitelné sankce; |
|
e) |
dostatek skutečností k prokázání mimořádné události a jakým způsobem s ní požadované údaje souvisejí; |
|
f) |
podrobný popis požadovaných údajů; |
|
g) |
jakékoli zvláštní procesní pokyny a |
|
h) |
jakékoli jiné informace, které mohou pomoci zpřístupňování požadovaných údajů. |
4. Dožádaná smluvní strana přijme žádost v elektronické formě. Smluvní strana může rovněž přijmout žádost podanou ústně a může vyžadovat potvrzení v elektronické formě. Před přijetím žádosti může vyžadovat vhodnou úroveň zabezpečení a autentizace.
5. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může smluvní strana prohlásit, že vyžaduje, aby dožadující smluvní strany po vyřízení žádosti předložily žádost a jakékoli doplňující informace zaslané na její podporu, a to ve formátu a kanálem, který může zahrnovat vzájemnou pomoc, jak stanoví dožádaná smluvní strana.
6. Dožádaná smluvní strana informuje dožadující smluvní stranu o svém rozhodnutí ohledně žádosti podle odstavce 1 na základě urychleného postupu a v příslušném případě uvede jakékoli podmínky, za kterých by údaje poskytla, včetně jakýchkoli jiných způsobů spolupráce, které mohou být k dispozici.
|
7. |
|
Článek 10
Mimořádná vzájemná pomoc
1. Každá smluvní strana může požádat o vzájemnou pomoc na základě urychleného postupu, pokud se domnívá, že nastala mimořádná událost. Kromě dalších požadovaných náležitostí obsahuje žádost podle tohoto článku popis skutečností, které prokazují mimořádnou událost a to, jakým způsobem s ní požadovaná pomoc souvisí.
2. Dožádaná smluvní strana přijme tuto žádost v elektronické formě. Před přijetím žádosti může vyžadovat vhodnou úroveň zabezpečení a autentizace.
3. Dožádaná smluvní strana může na základě urychleného postupu požádat o doplňující informace, aby mohla žádost posoudit. Dožadující smluvní strana poskytne takové doplňující informace na základě urychleného postupu.
4. Jakmile bude dožádaná smluvní strana přesvědčena, že nastala mimořádná událost a jsou splněny další požadavky na vzájemnou pomoc, odpoví na žádost na základě urychleného postupu.
5. Každá smluvní strana zajistí, aby pro účely reakce na žádost podle tohoto článku byla 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu dostupná osoba z jejího ústředního orgánu nebo jiných orgánů odpovědných za reakci na žádosti o vzájemnou pomoc.
6. Ústřední orgán nebo jiné orgány odpovědné za vzájemnou pomoc dožadující a dožádané smluvní strany mohou vzájemně stanovit, že výsledky vyřízení žádosti podle tohoto článku nebo předběžná kopie žádosti mohou být poskytnuty dožadující smluvní straně prostřednictvím jiného kanálu, než který byl použit v případě žádosti.
7. Neexistuje-li žádná smlouva o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, jež jsou v platnosti mezi dožadující a dožádanou smluvní stranou, použije se na tento článek čl. 27 odst. 2 písm. b) a odst. 3 až 8 a čl. 28 odst. 2 až 4 úmluvy.
8. Existuje-li taková smlouva nebo ujednání, tento článek bude doplněn o ustanovení takové smlouvy nebo takového ujednání, ledaže dotčené smluvní strany místo toho vzájemně stanoví uplatnění některých či veškerých ustanovení úmluvy uvedených v odstavci 7 tohoto článku.
9. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může každá smluvní strana prohlásit, že žádosti mohou být rovněž posílány přímo jejím justičním orgánům, nebo prostřednictvím kanálů Mezinárodní organizace kriminální policie (INTERPOL) nebo jejímu kontaktnímu místu fungujícímu 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu, zřízenému podle článku 35 úmluvy. Ve všech těchto případech se prostřednictvím ústředního orgánu dožadující smluvní strany zároveň zašle kopie ústřednímu orgánu dožádané smluvní strany. Pokud je žádost poslána přímo justičnímu orgánu dožádané smluvní strany a tento orgán nemá pravomoc žádost vyřizovat, předá žádost příslušnému vnitrostátnímu orgánu a uvědomí o tom přímo dožadující smluvní stranu.
Článek 11
Videokonference
1. Dožadující smluvní strana může požádat a dožádaná smluvní strana může povolit, aby svědectví a výpovědi svědka či znalce byly zaznamenávány pomocí videokonference. Dožadující smluvní strana a dožádaná smluvní strana spolu podle potřeby prokonzultují – v zájmu vyřešení jakýchkoli sporů, které mohou vyvstat v souvislosti s vyřizováním žádosti – mimo jiné tyto otázky: která smluvní strana předsedá; orgány a osoby, které budou přítomny; zda jedna nebo obě smluvní strany od svědků či znalců přijímá konkrétní přísahy, uděluje jim varování nebo dává pokyny; způsob vyslýchání svědků či znalců; způsob, jakým se řádně zajišťují práva svědků či znalců; posouzení nároků na výsadu či imunitu; řízení námitek k otázkám či odpovědím a to, zda jedna či obě smluvní strany zajišťují překladatelské, tlumočnické a transkripční služby.
|
2. |
|
3. Dožádaná smluvní strana poskytující pomoc podle tohoto článku usiluje o přítomnost osoby, jejíž svědectví či výpověď jsou vyžadovány. V příslušných případech dožádaná smluvní strana může v mezích svých právních předpisů přijmout nezbytná opatření k tomu, aby uložila svědkovi či znalci povinnost předstoupit v dožádané smluvní straně v určený čas a na určeném místě.
4. Použijí se postupy související s provedením videokonference, které určila dožadující smluvní strana, ledaže by byly neslučitelné s vnitrostátními právními předpisy dožádané smluvní strany. V případě neslučitelnosti, nebo pokud nebyl daný postup určen dožadující smluvní stranou, použije dožádaná smluvní strana postup podle svých vnitrostátních právních přepisů, pokud dožadující a dožádaná smluvní strana vzájemně nestanovily jinak.
5. Aniž je dotčena jakákoliv soudní pravomoc podle vnitrostátního práva dožadující smluvní strany, v případě, že během videokonference svědek či znalec:
|
a) |
podá úmyslně nepravdivou výpověď, ačkoli této osobě dožádaná smluvní strana v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy uložila povinnost vypovídat pravdivě; |
|
b) |
odmítne podat výpověď, ačkoli této osobě dožádaná smluvní strana v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy uložila povinnost podat výpověď nebo |
|
c) |
se dopustí jiného pochybení, které je v průběhu takových řízení zakázáno podle vnitrostátních právních předpisů dožádané smluvní strany, |
vztahují se na tuto osobu v dožádané smluvní straně stejné sankce, jako kdyby k takovému činu došlo během vnitrostátního řízení.
|
6. |
|
7. Na základě vzájemné dohody mezi dožadující a dožádanou smluvní stranou lze:
|
a) |
ustanovení tohoto článku použít pro účely audiokonferencí; |
|
b) |
použít technologii videokonference pro slyšení nebo jiné účely, než jsou uvedeny v odstavci 1, včetně pro účely identifikace osob nebo předmětů. |
8. Rozhodne-li se dožádaná smluvní strana povolit výslech podezřelé či obviněné osoby, může vyžadovat zvláštní podmínky a záruky, pokud jde o přijímání svědectví či výpovědi od takové osoby, nebo poskytování oznámení této osobě či uplatňování procesních opatření na tuto osobu.
Článek 12
Společné vyšetřovací týmy a společná vyšetřování
1. Vzájemnou dohodou mohou příslušné orgány dvou a více smluvních stran na svém území založit a vést společný vyšetřovací tým, aby byla usnadněna vyšetřování trestných činů nebo trestní řízení, pokud je posílená spolupráce považována za zvláště užitečnou. Příslušné orgány jsou určeny dotčenými smluvními stranami.
2. Postupy a podmínky upravující fungování společných vyšetřovacích týmů, například jejich zvláštní účel, složení, funkce, doba trvání a jakékoli prodloužení jejich trvání, umístění, organizace, podmínky shromažďování, předávání a používání informací či důkazů, podmínky důvěrnosti a podmínky zapojení zúčastněných orgánů smluvní strany do vyšetřovacích činností probíhajících na území jiné smluvní strany, budou stanoveny dohodou mezi těmito příslušnými orgány.
3. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může smluvní strana prohlásit, že její ústřední orgán musí být buď signatářem dohody, kterou se tým zřizuje, anebo s ní musí vyjádřit souhlas jiným způsobem.
4. Tyto příslušné a zúčastněné orgány komunikují přímo, ledaže by smluvní strany vzájemně stanovily jiné vhodné komunikační kanály, pokud mimořádné okolnosti vyžadují centrálnější koordinaci.
5. Je-li na území jedné z dotčených smluvních stran nezbytné přijmout vyšetřovací opatření, mohou zúčastněné orgány uvedené smluvní strany požádat své vlastní orgány, aby tato opatření přijaly, aniž by druhé smluvní strany musely předložit žádost o vzájemnou pomoc. Tato opatření jsou prováděna orgány uvedené smluvní strany na jejím území za podmínek, které se podle vnitrostátního práva použijí na vnitrostátní vyšetřování.
6. Použití informací nebo důkazů, které zúčastněné orgány jedné smluvní strany poskytnou zúčastněným orgánům jiných dotčených smluvních stran, lze odmítnout nebo omezit způsobem stanoveným v dohodě popsané v odstavcích 1 a 2. Pokud uvedená dohoda nestanoví podmínky pro odmítnutí nebo omezení použití, mohou smluvní strany použít poskytnuté informace či důkazy:
|
a) |
k účelům, pro něž byla dohoda uzavřena; |
|
b) |
k odhalování, vyšetřování a stíhání jiných trestných činů než těch, pro něž byla dohoda uzavřena, a to po předchozím souhlasu orgánů, které informace či důkazy poskytují. Souhlas se však nepožaduje, pokud základní právní zásady smluvní strany, která tyto informace či důkazy používá, vyžadují, aby tyto informace a důkazy zpřístupnila za účelem ochrany práva obviněné osoby v rámci trestního řízení. V takovém případě uvedené orgány bez zbytečného odkladu zašlou oznámení orgánům, které tyto informace či důkazy poskytly, nebo |
|
c) |
k předcházení mimořádné události. V takovém případě zúčastněné orgány, které informace či důkazy obdržely, bez zbytečného odkladu učiní oznámení zúčastněným orgánům, které informace či důkazy poskytly, pokud vzájemně nestanoví jinak. |
7. Jestliže neexistuje dohoda uvedená v odstavcích 1 a 2, lze společné vyšetřování vést na základě vzájemně dohodnutých podmínek případ od případu. Tento odstavec se použije bez ohledu na to, zda existuje, či neexistuje smlouva o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, jež jsou v platnosti mezi dotčenými smluvními stranami.
Kapitola III
Podmínky a záruky
Článek 13
Podmínky a záruky
V souladu s článkem 15 úmluvy každá smluvní strana zajistí, aby založení, implementace a používání pravomocí a postupů stanovených v tomto protokolu podléhalo podmínkám a zárukám stanoveným podle jejích vnitrostátních právních předpisů, které poskytnou přiměřenou ochranu lidských práv a svobod.
Článek 14
Ochrana osobních údajů
1. Oblast působnosti
|
a) |
Není-li v odst. 1 písm. b) a c) stanoveno jinak, zpracovává každá smluvní strana osobní údaje, které obdrží v rámci tohoto protokolu, v souladu s odstavci 2 až 15 tohoto článku. |
|
b) |
Pokud je v okamžiku přijetí osobních údajů podle tohoto protokolu pro předávající a přijímající smluvní stranu vzájemně závazná mezinárodní dohoda, která zavádí mezi oběma stranami komplexní rámec pro ochranu osobních údajů – vztahující se na předávání osobních údajů pro účely prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů – a která stanoví, že zpracování osobních údajů podle této dohody splňuje požadavky právních předpisů dotčených stran v oblasti ochrany údajů, podmínky takové dohody se – v případě opatření spadajících do oblasti působnosti takové dohody – použijí na osobní údaje obdržené podle protokolu namísto odstavců 2 až 15, pokud se dotčené smluvní strany nedohodnou jinak. |
|
c) |
Pokud není pro předávající a přijímající stranu vzájemně závazná dohoda popsaná v odst. 1 písm. b), mohou vzájemně stanovit, že se předání osobních údajů podle tohoto protokolu může uskutečnit na základě jiných dohod či ujednání mezi dotčenými smluvními stranami namísto odstavců 2 až 15. |
|
d) |
Každá smluvní strana má za to, že zpracování osobních údajů podle odst. 1 písm. a) a b) splňuje požadavky jejího právního rámce na ochranu osobních údajů pro mezinárodní předávání osobních údajů a žádné další oprávnění k předání není podle uvedeného právního rámce vyžadováno. Smluvní strana může odmítnout předávání údajů jiné smluvní straně podle tohoto protokolu nebo mu zabránit pouze z důvodu ochrany údajů v rámci podmínek stanovených v odstavci 15, pokud se použije odst. 1 písm. a); nebo v rámci podmínek dohody či ujednání podle odst. 1 písm. b), nebo c), pokud se použije jeden z těchto odstavců. |
|
e) |
Žádné ustanovení tohoto článku nebrání smluvní straně, aby uplatnila silnější záruky na zpracování osobních údajů – prováděné jejími vlastními orgány – obdržených podle tohoto protokolu. |
2. Účel a použití
|
a) |
Smluvní strana, která obdržela osobní údaje, zpracovává tyto údaje pro účely popsané v článku 2. Osobní údaje dále nezpracovává pro neslučitelné účely, ani je dále nezpracovává, pokud to není povoleno podle vnitrostátního právního rámce. Tímto článkem není dotčena ta možnost, aby předávající smluvní strana stanovila v konkrétním případě dodatečné podmínky podle tohoto protokolu, avšak mezi tyto podmínky nepatří obecné podmínky ochrany údajů. |
|
b) |
Přijímající smluvní strana podle svého vnitrostátního právního rámce zajistí, aby požadované a zpracovávané osobní údaje byly v souvislosti s účely daného zpracování relevantní a aby nebyly nepřiměřené. |
3. Kvalita a integrita
Každá smluvní strana přijme přiměřená opatření k zajištění toho, aby byly osobní údaje uchovávány s takovou přesností a úplností a aby byly tak aktuální, jak je nezbytné a vhodné k jejich zákonnému zpracování s ohledem na účely, pro něž jsou zpracovávány.
4. Citlivé údaje
Zpracování osobních údajů smluvní stranou, které odhalují rasový či etnický původ, politické názory nebo náboženské či jiné přesvědčení, nebo členství v odborových organizacích, genetických údajů, biometrických údajů, které se považují za citlivé vzhledem k souvisejícím rizikům, nebo osobních údajů o zdravotním stavu nebo o sexuálním životě se provede pouze při vhodných zárukách, které ochrání proti riziku neoprávněného nepříznivého vlivu vyplývajícího z použití takových údajů, zejména proti nezákonné diskriminaci.
5. Lhůty pro uchovávání údajů
Každá smluvní strana uchovává osobní údaje pouze tak dlouho, jak to bude nezbytné a vhodné vzhledem k účelům zpracování údajů podle odstavce 2. Aby byla tato povinnost splněna, stanoví smluvní strana ve svých vnitrostátních právních rámcích konkrétní doby uchovávání nebo pravidelné přezkumy toho, zda je další uchovávání údajů potřebné.
6. Automatizovaná rozhodnutí
Rozhodnutí, která se značně nepříznivě dotýkají příslušných zájmů fyzické osoby, na niž se osobní údaje vztahují, nesmí být založena pouze na automatizovaném zpracování osobních údajů; výjimkou jsou situace, kdy to umožňuje vnitrostátní právo a kdy existují vhodné záruky, mezi něž patří možnost lidského zásahu.
7. Bezpečnost údajů a bezpečnostní incidenty
|
a) |
Každá smluvní strana zajistí, aby měla zavedena vhodná technologická, fyzická a organizační opatření na ochranu osobních údajů, zejména proti ztrátě, náhodnému nebo neoprávněnému přístupu, zpřístupnění, pozměnění nebo zničení (dále jen „bezpečnostní incident“). |
|
b) |
Při zjištění bezpečnostního incidentu, s nímž je spojeno značné riziko fyzické či nefyzické újmy hrozící fyzickým osobám nebo druhé smluvní straně, posoudí přijímající smluvní strana bezodkladně pravděpodobnost a rozsah újmy a neprodleně podnikne náležité kroky k jejímu zmírnění. Součástí takového opatření je oznámení předávajícímu orgánu, nebo pro účely kapitoly II oddílu 2 orgánu či orgánům určeným podle odst. 7 písm. c). Oznámení však může zahrnovat vhodná omezení, pokud jde o další předávání oznámení; může být pozdrženo nebo od něj lze upustit, pokud by takové oznámení mohlo ohrozit národní bezpečnost, nebo může být pozdrženo, pokud by takové oznámení mohlo ohrozit opatření k zajištění veřejné bezpečnosti. Součástí opatření rovněž může být oznámení dotčené fyzické osobě, ledaže smluvní strana přijala vhodná opatření, aby značné riziko již nehrozilo. Oznámení fyzické osobě může být pozdrženo nebo od něj lze upustit na základě podmínek stanovených v odst. 12 písm. a) bodě i). Smluvní strana, která obdržela oznámení, může požádat o konzultaci a dodatečné informace týkající se incidentu a reakce na něj. |
|
c) |
V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení sdělí každá smluvní strana generálnímu tajemníkovi Rady Evropy orgán či orgány, které mají podle odst. 7 písm. b) obdržet oznámení pro účely kapitoly II oddílu 2: poskytnuté informace mohou být následně upraveny. |
8. Vedení záznamů
Každá smluvní strana vede záznamy nebo má zavedeny jiné vhodné prostředky k prokázání toho, jakým způsobem se v konkrétním případě přistupuje k osobním údajům fyzické osoby, jak se používají a zpřístupňují.
9. Další sdílení údajů v rámci smluvní strany
|
a) |
Pokud orgán smluvní strany poskytne osobní údaje původně obdržené podle tohoto protokolu jinému orgánu uvedené smluvní strany, zpracuje je tento jiný orgán v souladu s tímto článkem, s výhradou odst. 9 písm. b). |
|
b) |
Bez ohledu na odst. 9 písm. a) může smluvní strana, která učinila výhradu podle článku 17, poskytnout osobní údaje, které obdržela, jednotlivým státům, které ji tvoří, nebo podobným územním jednotkám, za předpokladu, že má uvedená smluvní strana zavedena opatření, aby přijímající orgány mohly nadále účinně chránit údaje tak, že poskytnou takovou úroveň ochrany, jež je srovnatelná s úrovní, kterou poskytuje tento článek. |
|
c) |
Pokud existují náznaky nevhodného provádění tohoto odstavce, může předávající smluvní strana požádat o konzultaci a příslušné informace, které se těchto náznaků týkají. |
10. Další předávání údajů do jiného státu nebo mezinárodní organizaci
|
a) |
Přijímající smluvní strana může předat osobní údaje jinému státu nebo mezinárodní organizaci pouze s předchozím oprávněním předávajícího orgánu, nebo pro účely kapitoly II oddílu 2 orgánu či orgánům určeným podle odst. 10 písm. b). |
|
b) |
V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení sdělí každá smluvní strana generálnímu tajemníkovi Rady Evropy orgán či orgány, které poskytnou oprávnění pro účely kapitoly II oddílu 2; poskytnuté informace mohou být následně upraveny. |
11. Transparentnost a oznámení
|
a) |
Každá smluvní strana vydá oznámení – zveřejněním obecných oznámení nebo učiněním osobního oznámení fyzické osobě, jejíž osobní údaje byly shromážděny, – s ohledem na:
|
|
b) |
Smluvní strana může podmínit jakýkoli požadavek osobního oznámení přiměřenými omezeními podle svého vnitrostátního právního rámce v souladu s podmínkami stanovenými v odst. 12 písm. a) bodě i). |
|
c) |
Vyžaduje-li vnitrostátní právní rámec předávající smluvní strany, aby bylo fyzické osobě, jejíž údaje jsou poskytovány jiné smluvní straně, podáno osobní oznámení, přijme předávající smluvní strana opatření, aby druhá smluvní strana byla v okamžiku předání o tomto požadavku a příslušných kontaktních údajích informována. Osobní oznámení se neposkytne, pokud druhá smluvní strana požádala, aby poskytnutí údajů zůstalo důvěrné, platí-li podmínky pro omezení stanovené v odst. 12 písm. a) bodě i). Jakmile přestanou tato omezení platit a osobní oznámení lze poskytnout, přijme druhá smluvní strana opatření, aby byla předávající smluvní strana informována. Pokud převádějící smluvní strana ještě informována nebyla, má právo podat žádosti přijímající smluvní straně, která převádějící smluvní stranu informuje o tom, zda omezení zachovat. |
12. Přístup a oprava
|
a) |
Každá smluvní strana zajistí, aby jakákoli fyzická osoba, jejíž osobní údaje byly obdrženy podle tohoto protokolu, byla oprávněna požadovat a získat v souladu s postupy stanovenými v jejím vnitrostátním právním rámci a bez zbytečného odkladu:
|
|
b) |
Je-li přístup či oprava zamítnuta nebo omezena, zašle smluvní strana bez zbytečného odkladu fyzické osobě písemnou odpověď, kterou lze zaslat i elektronicky, a informuje tuto osobu o zamítnutí nebo omezení. Uvede důvody, proč došlo k tomuto zamítnutí či omezení, a sdělí informace o dostupných možnostech zjednání nápravy. Veškeré výdaje, které vznikly při získávání přístupu, by měly být omezeny na to, co je opodstatněné, a nikoliv nepřiměřené. |
13. Soudní a mimosoudní ochrana
Každá smluvní strana má zavedenu účinnou soudní a mimosoudní ochranu ke zjednání nápravy v případě porušení tohoto článku.
14. Dohled
Každá smluvní strana zřídí jeden nebo více veřejných orgánů, které samostatně či společně vykonávají funkce a pravomoci nezávislého a účinného dohledu s ohledem na opatření stanovená v tomto článku. Funkce a pravomoci těchto orgánů, které jednají samostatně či společně, zahrnují vyšetřovací pravomoci, pravomoc přijímat stížnosti a schopnost zjednat nápravu.
15. Konzultace a pozastavení
Smluvní strana může pozastavit předávání osobních údajů jiné smluvní straně, pokud má podstatný důkaz, že druhá smluvní strana soustavně nebo závažně porušuje podmínky tohoto článku nebo že závažné porušení hrozí. Předávání nepozastaví bez patřičného oznámení a ani jej nepozastaví dříve, než dotčené smluvní strany přistoupí ke konzultacím vedeným v přiměřeném časovém úseku, které nevyústí v žádné řešení. Smluvní strana však může dočasně pozastavit předávání v případě soustavného nebo závažného porušování, které představuje podstatné a bezprostřední ohrožení života či bezpečnosti fyzické osoby nebo poškození její dobré pověsti nebo či peněžní újmu. V takovém případě to oznámí druhé smluvní straně a bezprostředně poté s ní zahájí konzultaci. Pokud konzultace nevedla k řešení, může druhá smluvní strana recipročně pozastavit předávání, má-li podstatný důkaz o tom, že pozastavení pozastavující stranou bylo v rozporu s podmínkami tohoto odstavce. Pozastavující smluvní strana může pozastavení zrušit, jakmile bude porušení ospravedlňující pozastavení napraveno; jakékoliv reciproční pozastavení se v tom okamžiku ruší. S veškerými osobními údaji předanými před tímto pozastavením je třeba i nadále zacházet v souladu s tímto protokolem.
Kapitola IV
Závěrečná ustanovení
Článek 15
Účinky tohoto protokolu
|
1. |
|
2. Na tento protokol se použije čl. 39 odst. 3 úmluvy.
Článek 16
Podpis a vstup v platnost
1. Tento protokol je otevřen k podpisu smluvním stranám úmluvy, které mohou vyjádřit svůj souhlas s tím, aby byly vázány buď prostřednictvím:
|
a) |
podpisu bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení nebo |
|
b) |
podpisu s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení, s následnou ratifikací, přijetím nebo schválením. |
2. Ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení se uloží u generálního tajemníka Rady Evropy.
3. Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců po dni, ke kterému vyjádřilo pět smluvních stran úmluvy svůj souhlas s tím, že budou tímto protokolem vázány, v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku.
4. S ohledem na jakoukoli smluvní stranu úmluvy, která následně vyjádřila svůj souhlas s tím, že bude tímto protokolem vázána, vstupuje tento protokol v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců po dni, ke kterému vyjádřila smluvní strana úmluvy svůj souhlas s tím, že bude tímto protokolem vázána, v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku.
Článek 17
Federální doložka
1. Federální stát si může vyhradit právo převzít závazky podle tohoto protokolu v souladu se svými základními zásadami, jež upravují vztah mezi jeho ústřední vládou a jednotlivými státy, které daný federální stát tvoří, nebo jinými podobnými územními jednotkami, za předpokladu:
|
a) |
že se protokol použije na ústřední vládu federálního státu; |
|
b) |
že taková výhrada nemá vliv na povinnosti zajistit spolupráci, o kterou žádají jiné smluvní strany v souladu s ustanoveními kapitoly II; a |
|
c) |
že se ustanovení článku 13 použijí na jednotlivé státy, které daný federální stát tvoří, nebo jiné podobné územní jednotky. |
2. Jiná smluvní strana může bránit orgánům, poskytovatelům nebo subjektům na svém území v tom, aby spolupracovaly v reakci na žádosti nebo příkazy, které předložil přímo stát, jenž je jednou ze složek federálního státu, nebo jiná podobná územní jednotka federálního státu, který učinil výhradu podle odstavce 1, ledaže by uvedený federální stát oznámil generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, že daný stát, jenž je jednou ze složek federálního státu, nebo jiná podobná územní jednotka uplatňuje závazky tohoto protokolu, jež jsou pro uvedený federální stát použitelné. Generální tajemník Rady Evropy zřídí a vede aktualizovaný seznam takových oznámení.
3. Jiná smluvní strana nebrání orgánům, poskytovatelům nebo subjektům na svém území v tom, aby spolupracovaly se státem, který je jednou ze složek federálního státu, nebo s podobnou územní jednotkou z důvodu výhrady podle odstavce 1, pokud byly příkaz nebo žádost předloženy prostřednictvím ústřední vlády nebo pokud byla za účasti ústřední vlády uzavřena dohoda o společném vyšetřovacím týmu podle článku 12. V těchto situacích stanoví ústřední vláda splnění použitelných závazků protokolu za předpokladu, že se s ohledem na ochranu osobních údajů poskytnutých jednotlivým státům, které daný federální stát tvoří, nebo podobným územním jednotkám, použijí pouze podmínky čl. 14 odst. 9, nebo v příslušném případě podmínky dohody nebo ujednání popsaných v čl. 14 odst. 1 písm. b) nebo c).
4. Pokud jde o ustanovení tohoto protokolu, jehož uplatňování spadá do pravomoci jednotlivých států, které daný federální stát tvoří, nebo jiných podobných územních jednotek, jež nejsou podle ústavního systému federace povinny přijímat legislativní opatření, ústřední vláda informuje příslušné orgány těchto států o uvedených ustanoveních společně se svým kladným stanoviskem a vybídne je, aby podnikly náležité kroky k jejich provedení.
Článek 18
Územní působnost
1. Tento protokol se použije na jedno či více území uvedených v prohlášení, které učinila smluvní strana podle čl. 38 odst. 1 až 2 úmluvy, pokud toto prohlášení nebylo odvoláno podle čl. 38 odst. 3.
2. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může smluvní strana prohlásit, že se tento protokol nepoužije na jedno nebo více území uvedených v prohlášení smluvní strany podle čl. 38 odst. 1 a/nebo 2 úmluvy.
3. Prohlášení podle odstavce 2 tohoto článku může být s ohledem na kterékoli území uvedené v takovém prohlášení odvoláno oznámením určeným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Odvolání nabývá účinku prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců po datu, kdy takové oznámení generální tajemník obdrží.
Článek 19
Výhrady a prohlášení
1. Při podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může kterákoli smluvní strana úmluvy v písemném oznámení určeném generálnímu tajemníkovi Rady Evropy prohlásit, že využije výhrady (výhrad) stanovené (stanovených) v čl. 7 odst. 9 písm. a) a b), čl. 8 odst. 13 a článku 17 tohoto protokolu. Žádné jiné výhrady nelze učinit.
2. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může kterákoli smluvní strana úmluvy v písemném oznámení určeném generálnímu tajemníkovi Rady Evropy učinit prohlášení podle čl. 7 odst. 2 písm. b) a odst. 8; čl. 8 odst. 11; čl. 9 odst. 1 písm. b) a odst. 5; čl. 10 odst. 9; čl. 12 odst. 3 a čl. 18 odst. 2 tohoto protokolu.
3. Kterákoli smluvní strana úmluvy může v písemném oznámení určeném generálnímu tajemníkovi Rady Evropy učinit jakékoli (jakákoli) prohlášení, oznámení či sdělení podle čl. 7 odst. 5 písm. a) a e); čl. 8 odst. 4 a odst. 10 písm. a) a b); čl. 14 odst. 7 písm. c) a odst. 10 písm. b) a čl. 17 odst. 2 tohoto protokolu v souladu s podmínkami v něm stanovenými.
Článek 20
Stav a odvolání výhrad
1. Smluvní strana, která učinila výhradu v souladu s čl. 19 odst. 1 takovou výhradu zcela nebo částečně odvolá, jakmile to okolnosti dovolí. Takové odvolání nabývá účinku dnem, kdy generální tajemník Rady Evropy dané, jemu určené oznámení obdrží. Pokud je v oznámení uvedeno, že odvolání výhrady má nabýt účinku k datu, které je v oznámení upřesněno, a toto datum je pozdější než datum, kdy generální tajemník oznámení obdržel, odvolání nabude účinku k tomuto pozdějšímu datu.
2. Generální tajemník Rady Evropy se může pravidelně dotazovat smluvních stran, které učinily jednu či více výhrad v souladu s čl. 19 odst. 1, jaké jsou vyhlídky na odvolání takové (takových) výhrady (výhrad).
Článek 21
Změny
1. Změny tohoto protokolu může navrhnout jakákoli smluvní strana tohoto protokolu a generální tajemník Rady Evropy je sdělí členským státům Rady Evropy, smluvním stranám a signatářům úmluvy, jakož i všem státům, které byly přizvány, aby přistoupily k úmluvě.
2. Veškeré změny navrhované smluvní stranou se sdělí Evropskému výboru pro problémy kriminality (CDPC), který předloží Výboru ministrů své stanovisko k navrhované změně.
3. Výbor ministrů zváží navrhovanou změnu a stanovisko, které předložil výbor CDPC, a po konzultaci se smluvními stranami úmluvy může tuto změnu přijmout.
4. Text každé změny přijaté Výborem ministrů v souladu s odstavcem 3 se předá smluvním stranám tohoto protokolu k přijetí.
5. Jakákoli změna přijatá v souladu s odstavcem 3 vstoupí v platnost třicátým dnem poté, co všechny smluvní strany tohoto protokolu informovaly generálního tajemníka o jejím přijetí.
Článek 22
Urovnání sporů
Na tento protokol se použije článek 45 úmluvy.
Článek 23
Porady smluvních stran a hodnocení provádění
1. Na tento protokol se použije článek 46 úmluvy.
2. Smluvní strany pravidelně hodnotí účinné používání a provádění ustanovení tohoto protokolu. Obdobně se použije článek 2 jednacího řádu Výboru k Úmluvě o počítačové kriminalitě, v revidovaném znění z 16. října 2020. Pět let po vstupu tohoto protokolu v platnost smluvní strany nejprve přezkoumají postupy uvedeného článku, které se použijí na tento protokol, a tyto postupy mohou na základě konsenzu upravit.
3. Přezkum článku 14 započne, jakmile deset smluvních stran úmluvy vyjádří svůj souhlas s tím, aby byly tímto protokolem vázány.
Článek 24
Výpověď
1. Kterákoli smluvní strana může tento protokol kdykoli vypovědět oznámením určeným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.
2. Taková výpověď nabude účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců po datu, kdy oznámení generální tajemník obdrží.
3. Výpověď úmluvy smluvní stranou tohoto protokolu znamená výpověď tohoto protokolu.
4. S informacemi či důkazy předanými před datem účinnosti výpovědi je třeba i nadále zacházet v souladu s tímto protokolem.
Článek 25
Oznámení
Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady Evropy, smluvním stranám a signatářům úmluvy, jakož i všem státům, které byly přizvány, aby přistoupily k úmluvě:
|
a) |
každý podpis; |
|
b) |
uložení jakýchkoli ratifikačních listin, listin o přijetí nebo listin o schválení; |
|
c) |
každé datum vstupu tohoto protokolu v platnost v souladu s čl. 16 odst. 3 a 4; |
|
d) |
každé prohlášení nebo každou výhradu v souladu s článkem 19 nebo odvolání výhrad podle článku 20; |
|
e) |
každý jiný akt, oznámení nebo sdělení týkající se tohoto protokolu. |
Na důkaz čehož připojili níže podepsaní, řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.
Ve Štrasburku dne 12. května 2022 v angličtině a francouzštině, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jediném vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá všem členským státům Rady Evropy, smluvním stranám a signatářům úmluvy, jakož i všem státům, které byly přizvány, aby přistoupily k úmluvě, ověřené kopie.
ROZHODNUTÍ
|
28.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 63/48 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2023/436
ze dne 14. února 2023,
kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropské unie ratifikovaly Druhý dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě o posílené spolupráci a zpřístupňování elektronických důkazů
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 16 a čl. 82 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 6 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Dne 6. června 2019 zmocnila Rada Komisi, aby se jménem Unie účastnila jednání o druhém dodatkovém protokolu k Úmluvě Rady Evropy o počítačové kriminalitě (CETS č. 185) (dále jen „úmluva o počítačové kriminalitě“). |
|
(2) |
Druhý dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě o posílené spolupráci a zpřístupňování elektronických důkazů (dále jen „protokol“) byl přijat Výborem ministrů Rady Evropy dne 17. listopadu 2021 a očekává se, že dne 12. května 2022 bude otevřen k podpisu. |
|
(3) |
Ustanovení protokolu spadají do oblasti, na níž se ve velké míře vztahují společná pravidla ve smyslu čl. 3 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně nástrojů k usnadnění justiční spolupráce v trestních věcech, které zajišťují minimální standardy procesních práv, jakož i záruky na ochranu údajů a soukromí. |
|
(4) |
Komise rovněž předložila legislativní návrh nařízení o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech, jakož i návrh směrnice, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro jmenování právních zástupců za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení, jimiž se zavádí závazné přeshraniční evropské předávací a uchovávací příkazy, které mají být určeny přímo zástupci poskytovatele služeb v jiném členském státě. |
|
(5) |
Svou účastí na jednáních o protokolu Komise zajistila jeho soulad s příslušnými společnými pravidly Unie. |
|
(6) |
K zajištění slučitelnosti protokolu s právem a politikami Unie je zapotřebí řada výhrad, prohlášení, oznámení a sdělení ve vztahu k protokolu. Některé další jsou důležité pro zajištění jednotného provádění protokolu členskými státy Unie, které jsou stranami protokolu (dále jen „členské státy, které jsou stranami“), ve vztahu k třetím zemím, které jsou stranami protokolu (dále jen „třetí země, které jsou stranami“), a pro jeho účinné provádění. |
|
(7) |
Výhradami, prohlášeními, oznámeními a sděleními, k nimž členské státy dostávají pokyny uvedené v příloze tohoto rozhodnutí, nejsou dotčeny žádné jiné výhrady nebo prohlášení, které by si mohly přát vznést nebo učinit jednotlivě, jestliže to protokol dovoluje. |
|
(8) |
Členské státy, které v okamžiku podpisu nevznesly výhrady či neučinily prohlášení, oznámení a sdělení v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí, by tak měly učinit při uložení své listiny o ratifikaci přijetí nebo schválení protokolu. |
|
(9) |
Členské státy by po ratifikaci, přijetí nebo schválení protokolu měly navíc zohledňovat další komentáře uvedené v příloze tohoto rozhodnutí. |
|
(10) |
Protokol stanoví rychlá řízení, která zlepšují přeshraniční přístup k elektronickým důkazům, a vysokou úroveň záruk. Proto jeho vstup v platnost přispěje k boji proti počítačové kriminalitě a jiným formám trestné činnosti na celosvětové úrovni tím, že usnadní spolupráci mezi členskými státy, které jsou stranami protokolu, a třetími zeměmi, které jsou stranami protokolu, zajistí vysokou úroveň ochrany fyzických osob a vyřeší kolizi norem. |
|
(11) |
Protokol stanoví vhodné záruky v souladu s požadavky na mezinárodní předávání osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (2) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (3). Jeho vstup v platnost tedy přispěje k prosazování standardů Unie pro ochranu údajů na celosvětové úrovni, usnadní toky údajů mezi členskými státy, které jsou stranami protokolu, a třetími zeměmi, které jsou stranami protokolu, a zajistí, aby členské státy, které jsou stranami protokolu, plnily své povinnosti v souladu s pravidly Unie pro ochranu údajů. |
|
(12) |
Kromě toho rychlý vstup protokolu v platnost rovněž potvrdí úlohu úmluvy o počítačové kriminalitě coby hlavního mnohostranného rámce v boji proti počítačové kriminalitě. |
|
(13) |
Unie nemůže protokol ratifikovat, neboť stranami protokolu mohou být pouze státy. |
|
(14) |
Členské státy by proto měly být zmocněny k ratifikaci protokolu, jednajíce společně v zájmu Unie. |
|
(15) |
V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (4) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne 21. ledna 2022. |
|
(16) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. |
|
(17) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. |
|
(18) |
Závaznými zněními protokolu jsou znění anglické a francouzské, která byla přijata Výborem ministrů Rady Evropy dne 17. listopadu 2021, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Členské státy se zmocňují, aby v zájmu Unie ratifikovaly Druhý dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě o posílené spolupráci a zpřístupňování elektronických důkazů (dále jen „protokol“) (5).
Článek 2
1. Členské státy ratifikující protokol, které při jeho podpisu nevznesly výhrady či neučily prohlášení, oznámení nebo sdělení, jak jsou uvedeny v oddílech 1 až 3 přílohy tohoto rozhodnutí, tak učiní při uložení své listiny o ratifikaci přijetí nebo schválení protokolu.
2. Členské státy po ratifikaci, přijetí nebo schválení protokolu navíc zohledňují další komentáře uvedené v oddílu 4 přílohy tohoto rozhodnutí.
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
Článek 4
Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 5
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 14. února 2023.
Za Radu
předsedkyně
E. SVANTESSON
(1) Souhlas ze dne 17. ledna 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(5) Viz strana 28 v tomto čísle Úředního věstníku.
PŘÍLOHA
Tato příloha uvádí výhrady, prohlášení, oznámení, sdělení a komentáře podle článku 2.
1. Výhrady
Podle čl. 19 odst. 1 protokolu může strana prohlásit, že využije jednu nebo více výhrad stanovených v některých článcích protokolu.
Podle čl. 7 odst. 9 písm. a) protokolu si může strana vyhradit právo neuplatňovat článek 7 (Zpřístupnění informací o účastníkovi). Členské státy tuto výhradu nevznesou.
Podle čl. 7 odst. 9 písm. b) protokolu si může strana za stanovených podmínek vyhradit právo neuplatňovat článek 7 na některé druhy přístupových čísel. Členské státy mohou tuto výhradu vznést, avšak pouze v souvislosti s jinými přístupovými čísly, než jsou přístupová čísla nezbytná pro jediný účel identifikace uživatele.
Podle čl. 8 odst. 9 písm. a) protokolu si může strana vyhradit právo neuplatňovat článek 8 (Provedení příkazů jiné smluvní strany, pokud jde o urychlené vyhotovení informací o účastníkovi a provozních údajů) na provozní údaje. Členské státy se vyzývají, aby tuto výhradu nevznášely.
Pokud čl. 19 odst. 1 protokolu poskytuje základ pro další výhrady, jsou členské státy oprávněny takové výhrady zvážit a vznést.
2. Prohlášení
Podle čl. 19 odst. 2 protokolu může strana učinit prohlášení podle některých článků protokolu.
Podle čl. 7 odst. 2 písm. b) protokolu může strana s ohledem na příkazy vydané poskytovatelům služeb na jejím území učinit toto prohlášení:
„Příkaz podle čl. 7 odst. 1 musí být vydán žalobcem nebo jiným justičním orgánem nebo pod jejich dohledem, nebo musí být vydán jiným způsobem pod nezávislým dohledem.“
Členské státy učiní s ohledem na příkazy vydané poskytovatelům služeb na jejich území prohlášení uvedené v druhém odstavci tohoto oddílu.
Podle čl. 9 (Urychlené zpřístupnění uložených počítačových údajů v případě mimořádné události) odst. 1 písm. b) protokolu může strana prohlásit, že nebude vyřizovat žádosti podle odst. 1 písm. a) uvedeného článku, v nichž se požaduje pouze zpřístupnění informací o účastníkovi. Členské státy se vyzývají, aby takové prohlášení nečinily.
Pokud čl. 19 odst. 2 protokolu poskytuje základ pro další prohlášení, jsou členské státy oprávněny taková prohlášení zvážit a učinit.
3. Prohlášení, oznámení nebo sdělení
Podle čl. 19 odst. 3 protokolu má strana učinit prohlášení, oznámení nebo sdělení podle některých článků protokolu.
Podle čl. 7 odst. 5 písm. a) protokolu může strana oznámit generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, že pokud je podle odstavce 1 uvedeného článku vydán příkaz poskytovateli služeb na jejím území, vyžaduje tato strana v každém případě nebo za vymezených okolností souběžné oznámení příkazu, doplňující informace a shrnutí skutečností, které souvisejí s vyšetřováním nebo řízením. V souladu s tím učiní členské státy generálnímu tajemníkovi Rady Evropy toto oznámení:
„Pokud je podle čl. 7 odst. 1 vydán příkaz poskytovateli služeb na území [členského státu], [členský stát] vyžaduje v každém případě souběžné oznámení příkazu, doplňující informace a shrnutí skutečností, jež souvisejí s vyšetřováním nebo řízením.“
V souladu s čl. 7 odst. 5 písm. e) protokolu členské státy určí jediný příslušný orgán, který bude přijímat oznámení podle čl. 7 odst. 5 písm. a) protokolu a provádět činnosti popsané v čl. 7 odst. 5 písm. b), c) a d) protokolu, a při prvním oznámení generálnímu tajemníkovi Rady Evropy podle čl. 7 odst. 5 písm. a) protokolu mu sdělí kontaktní údaje uvedeného orgánu.
Podle čl. 8 odst. 4 protokolu může strana prohlásit, že k provedení příkazů podle odstavce 1 uvedeného článku jsou vyžadovány dodatečné podpůrné informace. V souladu s tím učiní členské státy toto prohlášení:
„K provedení příkazů podle čl. 8 odst. 1 jsou vyžadovány dodatečné podpůrné informace. Vyžadované dodatečné podpůrné informace budou záviset na okolnostech příkazu a souvisejícího šetření nebo řízení.“
V souladu s čl. 8 odst. 10 písm. a) a b) protokolu členské státy sdělí a aktualizují kontaktní údaje orgánů určených k předložení příkazu podle článku 8 protokolu a orgánů určených k přijetí příkazu podle článku 8 protokolu. Členské státy, jež se účastní posílené spolupráce zavedené nařízením Rady (EU) 2017/1939 (1), kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, zařadí tento úřad v mezích výkonu jeho pravomocí stanovených v článcích 22, 23 a 25 uvedeného nařízení mezi orgány, které sdělují podle čl. 8 odst. 10 písm. a) a b) protokolu, a učiní tak koordinovaně.
V souladu s tím učiní členské státy toto prohlášení:
„V souladu s čl. 8 odst. 10 [členský stát] jako členský stát Evropské unie účastnící se posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce určuje tento úřad při výkonu jeho pravomocí stanovených v článcích 22, 23 a 25 nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, příslušným orgánem.“
V souladu s čl. 14. odst. 7 písm. c) protokolu sdělí členské státy generálnímu tajemníkovi Rady Evropy orgán či orgány, které mají podle čl. 14 odst. 7 písm. c) protokolu obdržet oznámení v souvislosti s bezpečnostním incidentem pro účely kapitoly II oddílu 2 protokolu.
V souladu s čl. 14. odst. 10 písm. b) protokolu sdělí členské státy generálnímu tajemníkovi Rady Evropy orgán či orgány, které poskytnou oprávnění pro účely kapitoly II oddílu 2 protokolu v souvislosti s dalším předáváním údajů obdržených podle protokolu do jiného státu nebo mezinárodní organizaci.
Pokud čl. 19 odst. 3 protokolu poskytuje základ pro další prohlášení, oznámení nebo sdělení, jsou členské státy oprávněny tato prohlášení, oznámení nebo sdělení zvážit a učinit.
4. Další komentáře
Členské státy, jež se účastní posílené spolupráce zavedené nařízením (EU) 2017/1939zajistí, aby Úřad evropského veřejného žalobce mohl při výkonu svých pravomocí stanovených v článcích 22, 23 a 25 uvedeného nařízení usilovat o spolupráci v rámci protokolu stejným způsobem jako vnitrostátní žalobci těchto členských států.
Pokud jde o uplatňování článku 7 protokolu, zejména v souvislosti s určitými druhy přístupových čísel, mohou členské státy příkazy podle uvedeného článku podrobit kontrole žalobcem nebo jiným justičním orgánem, pokud jejich příslušný orgán obdrží souběžné oznámení příkazu před zpřístupněním požadovaných informací ze strany poskytovatele.
V souladu s čl. 14 odst. 11 písm. c) protokolu členské státy zajistí, aby přijímající smluvní strana byla při předávání údajů pro účely protokolu informována o tom, že jejich vnitrostátní právní rámec vyžaduje podání osobního oznámení fyzické osobě, jejíž údaje jsou poskytovány.
Pokud jde o mezinárodní předávání údajů na základě Dohody mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií o ochraně osobních informací v souvislosti s prevencí, vyšetřováním, odhalováním a stíháním trestných činů (2) (dále jen „zastřešující dohoda“), členské státy pro účely čl. 14 odst. 1 písm. b) protokolu sdělí příslušným orgánům Spojených států, že se zastřešující dohoda použije na vzájemné předávání osobních údajů podle protokolu mezi příslušnými orgány. Členské státy však vezmou v úvahu, že zastřešující dohoda by měla být doplněna dodatečnými zárukami, které zohledňují jedinečné požadavky na předávání elektronických důkazů přímo poskytovateli služeb oproti předávání elektronických důkazů mezi orgány podle protokolu. Členské státy učiní příslušným orgánům Spojených států následující sdělení:
„Pro účely čl. 14 odst. 1 písm. b) Druhého dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o počítačové kriminalitě (dále jen „protokol“) má [členský stát] za to, že na vzájemné předávání osobních údajů mezi příslušnými orgány podle protokolu se vztahuje Dohoda mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií o ochraně osobních informací v souvislosti s prevencí, vyšetřováním, odhalováním a stíháním trestných činů (dále jen „zastřešující dohoda“). Na předávání mezi poskytovateli služeb a orgány podle protokolu se zastřešující dohoda vztahuje pouze v kombinaci s další zvláštní dohodou ve smyslu čl. 3 odst. 1 zastřešující dohody, která řeší jedinečné požadavky na předávání elektronických důkazů přímo poskytovateli služeb oproti předávání mezi orgány. Neexistuje-li taková zvláštní dohoda o předávání, může se toto předávání uskutečnit podle protokolu, přičemž v takovém případě se použije čl. 14 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 14 odst. 2 až 15 protokolu.“
Členské státy zajistí, že čl. 14 odst. 1 písm. c) protokolu uplatňují pouze v případě, že Evropská komise v souvislosti s dotčenou třetí zemí přijala podle článku 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (3) či podle článku 36 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (4) rozhodnutí o odpovídající ochraně, které zahrnuje předmětné předávání údajů, nebo na základě jiné dohody, která poskytuje přiměřené záruky ochrany údajů podle čl. 46 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2016/679 nebo podle čl. 37 odst. 1 písm. a) směrnice (EU) 2016/680.
(1) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(2) Úř. věst. L 336, 10.12.2016, s. 3.
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).
|
28.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 63/54 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2023/437
ze dne 22. února 2023
týkající se žádosti o registraci evropské občanské iniciativy s názvem „Za důstojné přijímání migrantů v Evropě“ podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/788
(oznámeno pod číslem C(2023) 1121)
(Pouze anglické znění je závazné)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/788 ze dne 17. dubna 2019 o evropské občanské iniciativě (1), a zejména na čl. 6 odst. 2 a 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Komisi byla dne 30. prosince 2022 předložena žádost o registraci evropské občanské iniciativy s názvem „Za důstojné přijímání migrantů v Evropě“. |
|
(2) |
Organizátoři formulovali cíle iniciativy takto: „Zacházení s migranty v Evropské unii (EU) příliš často nerespektuje zásady lidské důstojnosti, což je jedna ze základních hodnot Unie. Hlavním důvodem je dle našeho názoru přetrvávající nedostatečnost evropských pravidel a malá solidarita mezi členskými státy. Vzhledem k tomu, že Unie představuje „prostor svobody, bezpečnosti a práva, v němž jsou respektována základní práva“, my – evropští občané – vyzýváme EU, aby zajistila důstojné přijímání migrantů od okamžiku, kdy vstoupí na její území, v souladu se základními právy, která každému člověku přiznává Listina základních práv EU a mezinárodní právo. Ve snaze přispět k tomuto cíli vyzýváme v rámci rozvoje společné azylové politiky k přijetí nařízení, která by: 1) zavedla nový mechanismus rozdělování žadatelů o azyl v EU na základě jejich svobodné vůle a účinné solidarity mezi členskými státy (revize dublinského nařízení); 2) zajistila v členských státech závaznost standardů pro přijímání migrantů, pokud jde o potraviny, zdravotní péči, bydlení, vzdělávání a práci, jež by žadatelům o azyl zaručily důstojné životní podmínky, které budou srovnatelné v celé Unii.“ |
|
(3) |
Další podrobnosti o předmětu, cílech a souvislostech jsou uvedeny v příloze iniciativy. Organizátoři tvrdí, že navzdory neustálému úsilí Komise o zlepšení nefunkčního azylového a migračního režimu je stále zapotřebí přijmout řadu legislativních i politických změn jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni, aby bylo zajištěno důstojné zacházení se všemi migranty. Za prvé žádají Komisi, aby prostřednictvím revize nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 (2) zřídila nový mechanismus rozdělování žadatelů o azyl v Unii s cílem vyvážit sdílení přijímání žadatelů o azyl v EU, přičemž by se jako nové kritérium zohledňovala přání žadatelů o azyl a stanovil by se závazný solidární relokační mechanismus mezi členskými státy s cílem napravit nepoměrné rozmístění. Za druhé vyzývají k přijetí nařízení o podmínkách přijímání žadatelů o azyl v EU s cílem zaručit jim důstojnou životní úroveň a srovnatelné životní podmínky v celé Unii, které by vyžadovalo, aby členské státy plně respektovaly základní práva, zajišťovalo, aby materiální podmínky přijímání žadatelů o azyl byly v souladu s operačními standardy a ukazateli vypracovanými Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu (EASO), zaručovalo práva dítěte, usnadňovalo přístup k zaměstnání a stanovilo nouzové přijímací plány. |
|
(4) |
Kromě toho byl předložen doplňující dokument s informacemi o souvislostech navrhované občanské iniciativy. |
|
(5) |
Pokud jde o cíle iniciativy, Komise má na základě čl. 78 odst. 2 Smlouvy pravomoc předložit návrh právního aktu, který by zavedl nový mechanismus rozdělování žadatelů o azyl a zajistil v členských státech závaznost určitých standardů přijímání migrantů. |
|
(6) |
Z těchto důvodů nespadá žádná část iniciativy zjevně mimo rámec pravomocí Komise, které ji opravňují předložit návrh právního aktu Unie pro účely provedení Smluv. |
|
(7) |
Tímto závěrem není dotčeno posouzení, zda by byly v tomto případě splněny konkrétní hmotněprávní podmínky, které Komise potřebuje k tomu, aby jednala, včetně dodržování zásad proporcionality a subsidiarity a slučitelnosti se základními právy. |
|
(8) |
Skupina organizátorů dostatečně prokázala, že splňuje požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2019/788, a určila kontaktní osoby v souladu s čl. 5 odst. 3 prvním pododstavcem uvedeného nařízení. |
|
(9) |
Iniciativa není zjevně zneužívající, bezdůvodná nebo šikanózní ani není zjevně v rozporu s hodnotami Unie uvedenými v článku 2 Smlouvy o Evropské unii či právy obsaženými v Listině základních práv Evropské unie. |
|
(10) |
Iniciativa s názvem „Za důstojné přijímání migrantů v Evropě“ by proto měla být registrována. |
|
(11) |
Závěr, jenž stanoví, že jsou splněny podmínky pro registraci podle čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) 2019/788, však neznamená, že Komise jakýmkoli způsobem potvrzuje věcnou správnost obsahu iniciativy, za kterou nese výlučnou odpovědnost skupina organizátorů iniciativy. Obsah iniciativy vyjadřuje pouze názory skupiny organizátorů a v žádném případě nelze mít za to, že vyjadřuje názory Komise, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Evropská občanská iniciativa s názvem „Za důstojné přijímání migrantů v Evropě“ je registrována.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno skupině organizátorů občanské iniciativy s názvem „Za důstojné přijímání migrantů v Evropě“, kterou jakožto kontaktní osoby zastupují paní Stéphanie POPPE a paní Pascale HÖGER.
V Bruselu dne 22. února 2023.
Za Komisi
Věra JOUROVÁ
místopředsedkyně
(1) Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 55.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).
|
28.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 63/56 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2023/438
ze dne 24. února 2023,
kterým se povoluje odchylka požadovaná některými členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o použití jiných prostředků než metod elektronického zpracování dat pro výměnu a uchovávání informací pro verzi 2 systému kontroly při dovozu 2
(oznámeno pod číslem C(2023) 1174)
(Pouze dánské, estonské, francouzské, chorvatské, německé, nizozemské, polské, rumunské, řecké a švédské znění je závazné)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (1), a zejména na čl. 6 odst. 4 ve spojení s čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení,
po konzultaci s Výborem pro celní kodex,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013 se veškeré výměny informací mezi celními orgány navzájem a mezi hospodářskými subjekty a celními orgány a uchovávání těchto informací, jak jsou vyžadovány celními předpisy, mají uskutečňovat prostřednictvím elektronického zpracování dat. Za tímto účelem a v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013 vypracovává Komise obecné požadavky týkající se údajů. |
|
(2) |
Ustanovení čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) č. 952/2013 umožňuje, aby Komise ve výjimečných případech přijala rozhodnutí, jimiž jednomu nebo několika členským státům povolí odchýlit se od používání metod elektronického zpracování dat pro výměnu a uchovávání informací, pokud je taková odchylka odůvodněna zvláštní situací žádajícího členského státu a je udělena na omezenou dobu. |
|
(3) |
Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 (2) zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (dále jen „pracovní program“). Pracovní program uvádí elektronické systémy, které mají být vyvinuty, a data, k nimž mají být tyto systémy zprovozněny. Tento program mimo jiné stanoví prováděcí a zaváděcí období pro systém kontroly při dovozu 2 (dále jen „systém ICS2“) v souladu s čl. 6 odst. 1 a články 16, 46, 47 a 127 až 132 nařízení (EU) č. 952/2013. |
|
(4) |
Kromě toho čl. 278 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 952/2013 stanoví lhůtu, do níž lze k provádění ustanovení týkajících se vstupních souhrnných celních prohlášení a analýzy rizik v souvislosti se vstupem zboží na celní území Unie přechodně použít jiné prostředky než metody elektronického zpracování dat. |
|
(5) |
V souladu s pracovním programem mají být členské státy připraveny od 1. března 2023 zavést vnitrostátní vstupní systém jako vnitrostátní složku verze 2 systému ICS2 za účelem výměny a uchovávání vstupních souhrnných celních prohlášení shromážděných od hospodářských subjektů pro zboží přepravované letecky a poskytnout hospodářským subjektům možnost připojit se k systému v časovém úseku pro uvedení do provozu trvajícím do 2. října 2023 a ode dne jejich připojení podávat vstupní souhrnná celní prohlášení pomocí tohoto systému. |
|
(6) |
Nastaly však tři závažné a částečně nepředvídané okolnosti, které mají významný dopad na zdroje členských států a představují pro ně dodatečné výzvy: pandemie COVID-19 způsobila značné zpoždění vývoje IT ve Francii, Nizozemsku, Rakousku a Řecku. Vystoupení Spojeného království z Evropské unie a z toho vyplývající prudký nárůst počtu celních prohlášení mělo za následek nutnost přerozdělení zdrojů a priorit u Francie a Nizozemska. Finanční důsledky ruské invaze na Ukrajinu, pokud jde o celní činnosti sousedních nebo zeměpisně blízkých zemí, situaci dále zhoršily a vyžádaly si dodatečné zdroje v Rakousku. Jak uvedly Belgie, Dánsko, Estonsko, Francie, Chorvatsko, Lucembursko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko a Švédsko, na schopnost členských států dodržet lhůty měly významný dopad zejména obtíže při zadávání veřejných zakázek a pořádání nabídkových řízení, jakož i rozpočtové a personální problémy vyplývající z výše uvedených okolností. |
|
(7) |
Tyto zvláštní okolnosti způsobily významná zpoždění v probíhajícím vývoji v oblasti IT a zabránily některým členským státům dokončit zavádění IT prostředků pro složku vnitrostátního vstupního systému u verze 2 systému ICS2 do 1. března 2023. Proto dne 16. května 2022 Estonsko, dne 19. května 2022 Nizozemsko, dne 25. května 2022 Rumunsko, dne 3. června 2022 Řecko, dne 7. června 2022 Francie, dne 23. září 2022 Dánsko, dne 28. října 2022 Rakousko, dne 15. prosince 2022 Švédsko, dne 19. prosince 2022 Belgie, dne 22. prosince 2022 Lucembursko, dne 23. prosince 2022 Chorvatsko a dne 23. ledna 2023 Polsko požádaly o použití jiných způsobů výměny a uchovávání informací než metod elektronického zpracování dat v souladu s čl. 6 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 952/2013. |
|
(8) |
V souladu s čl. 6 odst. 4 třetím pododstavcem výše uvedeného nařízení by tyto odchylky neměly ovlivnit výměnu informací mezi členským státem, kterému jsou určeny, a jinými členskými státy, ani výměnu a uchovávání informací v jiných členských státech pro účely uplatňování celních předpisů. Belgie, Dánsko, Estonsko, Francie, Chorvatsko, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko a Švédsko mají v rámci procesu podávání zpráv o pokroku stanoveného v článku 278a nařízení (EU) č. 952/2013 informovat Komisi o pokroku dosaženém při zavádění vnitrostátního vstupního systému u verze 2 systému ICS2 ve vztahu ke zboží přepravovanému letecky. Je třeba zajistit oznamování a sdílení informací o vnitrostátním plánování, jak je uvedeno v článku 4 prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/2151. |
|
(9) |
Vzhledem k významu systému ICS2 při zavádění integrovaného přístupu EU k posílení řízení rizik v oblasti cel a k zajištění bezpečnosti a zabezpečení před příchodem zboží při současném usnadnění volného toku zákonného obchodu a vzhledem k povaze a složitosti systému ICS2 mají změny nezbytné pro sladění s požadavky celního kodexu Unie dopad i na jiné související nebo závislé informační systémy. Doba trvání odchylky by proto měla být omezena na naprosté minimum. S ohledem na tuto skutečnost a na dopady výjimečných okolností, které způsobily zpoždění v probíhajícím vývoji informačních technologií u verze 2 systému ICS2 v členských státech, a na současný stav tohoto vývoje by výjimka měla trvat nejdéle do 30. června 2023, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. Členské státy mohou do 30. června 2023 používat jiné prostředky pro výměnu a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat v rámci společné složky verze 2 elektronického systému podle článku 182 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (3) (dále jen systém „ICS2“) za předpokladu, že používání jiných prostředků než metod elektronického zpracování dat nemá vliv na výměnu informací mezi členským státem a jinými členskými státy ani na výměnu a uchovávání informací v jiných členských státech pro účely uplatňování celních předpisů.
2. Pro účely splnění podmínky stanovené v odstavci 1 použijí členské státy elektronický systém uvedený v čl. 36 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2015/2447 (dále jen „CRMS“) za účelem výměny těchto informací:
|
a) |
celní orgány členských států, kterým byly údaje vstupního souhrnného celního prohlášení sděleny prostřednictvím systému ICS2, jak je uvedeno v čl. 186 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2015/2447, sdělí výsledky své analýzy rizik celnímu úřadu prvního vstupu v členském státě, kterému je udělena odchylka stanovená v odstavci 1; |
|
b) |
celní úřad prvního vstupu uvedený v čl. 186 odst. 7 prvním pododstavci nařízení (EU) 2015/2447 sdělí doporučení ke kontrole zboží celnímu úřadu členského státu, kterému je udělena odchylka stanovená v odstavci 1, uvedenému v čl. 186 odst. 7 druhém pododstavci nařízení (EU) 2015/2447; |
|
c) |
celní úřad členského státu uvedený v čl. 186 odst. 7 druhém pododstavci nařízení (EU) 2015/2447, kterému je udělena odchylka stanovená v odstavci 1, sdělí rozhodnutí o kontrole zboží uvedeného v písmenu b) všem celním úřadům, kterých se pohyb zboží potenciálně týká; |
|
d) |
celní úřad členského státu, kterému je udělena odchylka stanovená v odstavci 1, sdělí výsledky kontroly, kterou provedl, jiným celním orgánům členských států v souladu s čl. 186 odst. 7a nařízení (EU) 2015/2447. |
Článek 2
Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. března 2023 do 30. června 2023.
Článek 3
Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království, Dánskému království, Estonské republice, Řecké republice, Francouzské republice, Chorvatské republice, Lucemburskému velkovévodství, Nizozemskému království, Polské republice, Rakouské republice, Rumunsku a Švédskému království.
V Bruselu dne 24. února 2023.
Za Komisi
Paolo GENTILONI
člen Komise
(1) Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.
(2) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 168).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).
