1.   Tato směrnice stanoví společná opatření pro minimální efektivní zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v podobě:

2.   Členské státy se mohou rozhodnout uplatňovat kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, na jejímž základě se vypočítává a hradí dorovnávací daň z nadměrného zisku všech nízce zdaněných členských subjektů, jež se nacházejí v jejich jurisdikci, podle této směrnice.

1.   Tato směrnice se vztahuje na členské subjekty nacházející se v členském státě, které jsou členy nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s ročními výnosy ve výši 750 000 000 EUR nebo více, včetně výnosů vyloučených subjektů uvedených v odstavci 3, v konsolidované účetní závěrce nejvyššího mateřského subjektu nejméně ve dvou ze čtyř účetních období bezprostředně předcházejících rozhodnému účetnímu období.

2.   Je-li jedno nebo více ze čtyř účetních období uvedených v odstavci 1 delší nebo kratší než 12 měsíců, upraví se prahová hodnota výnosů uvedená v daném odstavci poměrně pro každé z těchto účetních období.

3.   Tato směrnice se nevztahuje na tyto subjekty (dále jen „vyloučené subjekty“):

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se může podávající členský subjekt v souladu s čl. 45 odst. 1 rozhodnout, že nebude se subjektem uvedeným v písmenech b) a c) uvedeného pododstavce zacházet jako s vyloučeným subjektem.

1.   Pro účely této směrnice se místo, kde se nachází subjekt, který není průtokovým subjektem, určí jako jurisdikce, v níž je subjekt považován za daňového rezidenta na základě místa vedení, místa založení nebo podobných kritérií.

Nelze-li na základě prvního pododstavce určit místo, kde se subjekt, který není průtokovým subjektem, nachází, má se za to, že se nachází v jurisdikci, v níž byl založen.

2.   Průtokový subjekt se považuje za subjekt bez státní příslušnosti, ledaže by byl nejvyšším mateřským subjektem nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny nebo by byl povinen uplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů v souladu s články 5, 6, 7 a 8, přičemž v takovém případě se má za to, že se nachází v jurisdikci, v níž byl založen.

3.   Místo, kde se nachází stálá provozovna ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. a), se určí jako jurisdikce, v níž je s ní zacházeno jako se stálou provozovnou a v níž podléhá dani podle použitelné smlouvy týkající se daní.

Místo, kde se nachází stálá provozovna ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. b), se určí jako jurisdikce, v níž na základě své podnikatelské přítomnosti podléhá stálá provozovna zdanění na čistém základě.

Místo, kde se nachází stálá provozovna ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. c), se určí jako jurisdikce, v níž je stálá provozovna umístěna.

Má se za to, že stálá provozovna ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. d) je bez státní příslušnosti.

4.   Pokud se členský subjekt nachází ve dvou jurisdikcích a tyto jurisdikce mají uzavřenu použitelnou smlouvu týkající se daní, má se za to, že se tento členský subjekt nachází v jurisdikci, v níž je podle takové smlouvy pokládán za daňového rezidenta.

Pokud použitelná smlouva týkající se daní vyžaduje, aby příslušné orgány dosáhly vzájemné dohody o tom, kde je členský subjekt daňovým rezidentem, a žádné dohody nebylo dosaženo, použije se odstavec 5.

Pokud podle použitelné smlouvy týkající se daní neexistuje žádná úleva týkající se dvojího zdanění, protože členský subjekt je daňovým rezidentem v obou smluvních stranách této smlouvy týkající se daní, použije se odstavec 5.

5.   Pokud se členský subjekt nachází ve dvou jurisdikcích a tyto jurisdikce nemají uzavřenu použitelnou smlouvu týkající se daní, má se za to, že tento členský subjekt se nachází v té jurisdikci, která za dané účetní období vyměřila vyšší částku zahrnutých daní.

Pro účely výpočtu částky zahrnutých daní podle prvního pododstavce se nezohlední částka daně zaplacená v souladu s režimem daně z příjmů ovládaných zahraničních společností.

Je-li částka zahrnutých daní splatných v obou jurisdikcích stejná nebo nulová, má se za to, že se členský subjekt nachází v jurisdikci, v níž má vyšší částku vyloučení příjmů na základě ekonomické podstaty vypočítanou na úrovni subjektu v souladu s článkem 28.

Je-li částka vyloučení příjmů na základě ekonomické podstaty v obou jurisdikcích stejná nebo nulová, má se za to, že členský subjekt je bez státní příslušnosti, ledaže by byl nejvyšším mateřským subjektem, přičemž v takovém případě se má za to, že se nachází v jurisdikci, v níž byl založen.

6.   Pokud se v důsledku použití odstavců 4 a 5 mateřský subjekt nachází v jurisdikci, v níž nepodléhá kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, má se za to, že podléhá kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů druhé jurisdikce, pokud použitelná smlouva týkající se daní použití takového pravidla nezakazuje.

7.   Změní-li členský subjekt v průběhu účetního období místo, kde se nachází, pak se má za to, že se nachází v jurisdikci, která byla podle tohoto článku považována za místo, kde se nachází, na začátku uvedeného účetního období.

1.   Členské státy zajistí, aby nejvyšší mateřský subjekt, jenž je členským subjektem nacházejícím se v členském státě, podléhal za dané účetní období ve vztahu ke svým nízce zdaněným členským subjektům, které se nacházejí v jiné jurisdikci nebo které jsou bez státní příslušnosti, dorovnávací dani („dorovnávací daň podle pravidla pro zahrnutí příjmů“).

2.   Pokud se členský subjekt, jenž je nejvyšším mateřským subjektem nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, nachází v členském státě, který je jurisdikcí s nízkým zdaněním, zajistí členské státy, aby uvedený subjekt podléhal za dané účetní období dorovnávací dani podle pravidla pro zahrnutí příjmů ve vztahu k sobě a všem nízce zdaněným členským subjektům dané skupiny nacházejícím se v tomtéž členském státě.

1.   Členské státy zajistí, aby střední mateřský subjekt nacházející se v členském státě a držený nejvyšším mateřským subjektem, který se nachází v jurisdikci třetí země, podléhal za dané účetní období ve vztahu ke svým nízce zdaněným členským subjektům, které se nacházejí v jiné jurisdikci nebo které jsou bez státní příslušnosti, dorovnávací dani podle pravidla pro zahrnutí příjmů.

2.   Pokud se střední mateřský subjekt nachází v členském státě, který je jurisdikcí s nízkým zdaněním, a je držen nejvyšším mateřským subjektem, který se nachází v jurisdikci třetí země, zajistí členské státy, aby uvedený střední mateřský subjekt podléhal za dané účetní období dorovnávací dani podle pravidla pro zahrnutí příjmů ve vztahu k sobě a svým nízce zdaněným členským subjektům nacházejícím se v tomtéž členském státě.

3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí v případě, že:

1.   Členské státy zajistí, aby střední mateřský subjekt nacházející se v členském státě a držený nejvyšším mateřským subjektem, jenž je vyloučeným subjektem, podléhal za dané účetní období ve vztahu ke svým nízce zdaněným členským subjektům, které se nacházejí v jiné jurisdikci nebo které jsou bez státní příslušnosti, dorovnávací dani podle pravidla pro zahrnutí příjmů.

2.   Pokud se střední mateřský subjekt nachází v členském státě, který je jurisdikcí s nízkým zdaněním, a je držen nejvyšším mateřským subjektem, jenž je vyloučeným subjektem, zajistí členské státy, aby uvedený střední mateřský subjekt a všechny nízce zdaněné členské subjekty dané skupiny nacházející se v tomtéž členském státě za dané účetní období podléhaly dorovnávací dani podle pravidla pro zahrnutí příjmů.

3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, pokud se jiný střední mateřský subjekt nachází v jurisdikci, v níž za dané účetní období podléhá kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, a přímo či nepřímo vlastní kontrolní podíl ve středním mateřském subjektu uvedeném v odstavcích 1 a 2.

1.   Členské státy zajistí, aby částečně vlastněný mateřský subjekt, který se nachází v členském státě, podléhal za dané účetní období ve vztahu ke svým nízce zdaněným členským subjektům, které se nacházejí v jiné jurisdikci nebo které jsou bez státní příslušnosti, dorovnávací dani podle pravidla pro zahrnutí příjmů.

2.   Pokud se částečně vlastněný mateřský subjekt nachází v členském státě, který je jurisdikcí s nízkým zdaněním, zajistí členské státy, aby uvedený částečně vlastněný subjekt podléhal za dané účetní období dorovnávací dani podle pravidla pro zahrnutí příjmů ve vztahu k sobě a svým nízce zdaněným členským subjektům nacházejícím se v tomtéž členském státě.

3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, pokud jsou všechny vlastnické podíly částečně vlastněného mateřského subjektu přímo či nepřímo drženy jiným částečně vlastněným mateřským subjektem, který podléhá za dané účetní období kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů.

1.   Dorovnávací daň podle pravidla pro zahrnutí příjmů splatná mateřským subjektem ve vztahu k nízce zdaněnému členskému subjektu podle čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 1, čl. 7 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 se rovná dorovnávací dani nízce zdaněného členského subjektu, která se vypočítá podle článku 27, vynásobené přidělitelným podílem mateřského subjektu na takové dorovnávací dani za dané účetní období.

2.   Přidělitelný podíl mateřského subjektu na dorovnávací dani ve vztahu k nízce zdaněnému členskému subjektu je dán poměrem vlastnického podílu mateřského subjektu na kvalifikovaném příjmu nízce zdaněného členského subjektu. Tento poměr se rovná kvalifikovanému příjmu nízce zdaněného členského subjektu za dané účetní období sníženému o částku tohoto příjmu přiřaditelnou vlastnickým podílům drženým jinými vlastníky a vydělenému kvalifikovaným příjmem nízce zdaněného členského subjektu za dané účetní období.

Částka kvalifikovaného příjmu přiřaditelná vlastnickým podílům v nízce zdaněném členském subjektu drženým jinými vlastníky je částka, která by byla považována za přidělitelnou těmto vlastníkům podle zásad přijatelného účetního standardu použitého v konsolidované účetní závěrce nejvyššího mateřského subjektu, pokud by se čistý příjem nízce zdaněného členského subjektu rovnal jeho kvalifikovanému příjmu a:

3.   Vedle částky přidělené mateřskému subjektu v souladu s odstavcem 1 tohoto článku zahrnuje dorovnávací daň podle pravidla pro zahrnutí příjmů splatná mateřským subjektem podle čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 za dané účetní období v souladu s článkem 27:

1.   Členské státy se mohou rozhodnout uplatňovat kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň.

Pokud se členský stát, v němž se nacházejí členské subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, rozhodne uplatňovat kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, podléhají této vnitrostátní dorovnávací dani za dané účetní období všechny nízce zdaněné členské subjekty této nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny v tomto členském státě.

V rámci kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně mohou být vnitrostátní nadměrné zisky nízce zdaněných členských subjektů vypočítány na základě přijatelného účetního standardu nebo schváleného účetního standardu povoleného oprávněným účetním orgánem a upraveny tak, aby nedocházelo k podstatnému narušení hospodářské soutěže, a nikoli na základě účetního standardu používaného v konsolidované účetní závěrce.

2.   Pokud se mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny nachází v členském státě a jeho přímo či nepřímo držené členské subjekty nacházející se buď v tomto členském státě, nebo v jiné jurisdikci podléhají v uvedených jurisdikcích za dané účetní období kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani, sníží se částka jakékoli dorovnávací daně vypočítané podle článku 27 a splatné tímto mateřským subjektem v souladu s články 5 až 8 případně až na nulovou výši o částku kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně splatné buď uvedeným mateřským subjektem, nebo uvedenými členskými subjekty.

Bez ohledu na první pododstavec platí, že pokud byla kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň za určité účetní období vypočítána v souladu s přijatelným účetním standardem nejvyššího mateřského subjektu nebo s mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS nebo IFRS ve znění přijatém Unií podle nařízení (ES) č. 1606/2002), nevypočítá se ve vztahu k členským subjektům uvedené nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny nacházejícím se v uvedeném členském státě za dané účetní období žádná dorovnávací daň v souladu s článkem 27. Tímto pododstavcem není dotčen výpočet jakékoli dodatečné dorovnávací daně podle článku 29 v případě, že členský stát neuplatní kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň k výběru jakékoli dodatečné dorovnávací daně vyplývající z článku 29.

3.   Pokud není částka kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně za určité účetní období zaplacena během čtyř účetních období následujících po účetním období, v němž byla splatná, přičte se částka nezaplacené kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně k dorovnávací dani pro jurisdikci vypočtené podle čl. 27 odst. 3 a nemůže ji již vybrat členský stát, který učinil rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku.

4.   Členské státy, které se rozhodnou uplatňovat kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, oznámí své rozhodnutí Komisi do čtyř měsíců od přijetí vnitrostátních právních a správních předpisů, jimiž se kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň zavádí. Toto rozhodnutí je platné po dobu tří let a během této doby je nelze zrušit. Na konci každého tříletého období se rozhodnutí automaticky prodlužuje, pokud je členský stát nezruší. Zrušení rozhodnutí se oznámí Komisi nejpozději čtyři měsíce před koncem daného tříletého období.

1.   Pokud se nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nachází v jurisdikci třetí země, která neuplatňuje kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů, nebo pokud je nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků vyloučeným subjektem, zajistí členské státy, aby členské subjekty nacházející se v Unii podléhaly v členském státě, v němž se nacházejí, úpravě, jež se rovná částce dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělené tomuto členskému státu za dané účetní období v souladu s článkem 14.

Za tímto účelem může mít taková úprava podobu buď dorovnávací daně splatné uvedenými členskými subjekty, nebo odepření odpočtu ze zdanitelných příjmů uvedených členských subjektů, které vede k částce daňového závazku nezbytného k výběru částky dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělené uvedenému členskému státu.

2.   Pokud členský stát uplatní úpravu podle odstavce 1 tohoto článku v podobě odepření odpočtu ze zdanitelných příjmů, použije se tato úprava v co největší možné míře ve vztahu ke zdaňovacímu období, v němž končí účetní období, za které byla částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk vypočtena a přidělena členskému státu v souladu s článkem 14.

Jakákoli částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk, která zůstává splatná za určité účetní období v důsledku uplatnění odepření odpočtu ze zdanitelných příjmů za dané účetní období, se v nezbytném rozsahu převede do dalšího období a za každé následující účetní období podléhá úpravě podle odstavce 1 až do úplného zaplacení částky dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělené uvedenému členskému státu za dané účetní období.

3.   Tento článek se nevztahuje na členské subjekty, které jsou investičními subjekty.

1.   Pokud se nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nachází v jurisdikci třetí země s nízkým zdaněním, zajistí členské státy, aby členské subjekty nacházející se v Unii podléhaly v členském státě, v němž se nacházejí, úpravě, jež se rovná částce dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělené tomuto členskému státu za dané účetní období v souladu s článkem 14.

Za tímto účelem může mít taková úprava podobu buď dorovnávací daně splatné uvedenými členskými subjekty, nebo odepření odpočtu ze zdanitelných příjmů uvedených členských subjektů, které vede k částce daňového závazku nezbytného k výběru částky dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělené uvedenému členskému státu.

První pododstavec se nepoužije, pokud se na nejvyšší mateřský subjekt v jurisdikci třetí země s nízkým zdaněním vztahuje kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů ve vztahu k němu a jeho nízce zdaněným členským subjektům nacházejícím se v této jurisdikci.

2.   Pokud členský stát uplatní úpravu podle odstavce 1 tohoto článku v podobě odepření odpočtu ze zdanitelných příjmů, použije se tato úprava v co největší možné míře ve vztahu ke zdaňovacímu období, v němž končí účetní období, ve kterém byla částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk vypočtena a přidělena členskému státu v souladu s článkem 14.

Jakákoli částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk, která zůstává splatná za určité účetní období v důsledku odepření odpočtu ze zdanitelných příjmů za dané účetní období, se v nezbytném rozsahu převede do dalšího období a za každé následující účetní období podléhá úpravě podle odstavce 1 až do úplného zaplacení částky dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělené uvedenému členskému státu za dané účetní období.

3.   Tento článek se nevztahuje na členské subjekty, které jsou investičními subjekty.

1.   Částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělená členskému státu se vypočítá vynásobením celkové dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk stanovené podle odstavce 2 procentním podílem podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk pro daný členský stát stanoveným podle odstavce 5.

2.   Celková dorovnávací daň podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk za dané účetní období se rovná součtu dorovnávacích daní vypočítaných pro každý nízce zdaněný členský subjekt nadnárodní skupiny podniků za dané účetní období v souladu s článkem 27 s výhradou úprav stanovených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku.

3.   Dorovnávací daň podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk nízce zdaněného členského subjektu se rovná nule, pokud jsou v daném účetním období všechny vlastnické podíly nejvyššího mateřského subjektu v takovém nízce zdaněném členském subjektu drženy přímo nebo nepřímo jedním nebo více mateřskými subjekty, které jsou povinny uplatnit vůči uvedenému nízce zdaněnému členskému subjektu za dané účetní období kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů.

4.   Pokud se nepoužije odstavec 3, dorovnávací daň podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk nízce zdaněného členského subjektu se sníží o přidělitelný podíl mateřského subjektu na dorovnávací dani tohoto nízce zdaněného členského subjektu, která je vyměřena podle kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí příjmů.

5.   Procentní podíl členského státu podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk se pro každé účetní období a každou nadnárodní skupinu podniků vypočítá podle následujícího vzorce:

kde:

6.   Počtem zaměstnanců je počet zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky všech členských subjektů nacházejících se v příslušné jurisdikci, včetně nezávislých dodavatelů za předpokladu, že se podílejí na běžných provozních činnostech členského subjektu.

Hmotná aktiva zahrnují hmotná aktiva všech členských subjektů, které se nacházejí v příslušné jurisdikci, avšak nezahrnují hotovost nebo peněžní ekvivalenty ani nehmotná nebo finanční aktiva.

7.   Zaměstnanci, jejichž mzdové náklady jsou zahrnuty v samostatných finančních výkazech stálé provozovny podle čl. 18 odst. 1 s úpravami podle čl. 18 odst. 2, se přiřazují jurisdikci, v níž se nachází stálá provozovna.

Hmotná aktiva zahrnutá do samostatných finančních výkazů stálé provozovny podle čl. 18 odst. 1 s úpravami podle čl. 18 odst. 2 se přiřazují jurisdikci, v níž se nachází stálá provozovna.

Počet zaměstnanců a hmotná aktiva přiřazená jurisdikci stálé provozovny se nezohledňují v počtu zaměstnanců a hmotných aktivech v jurisdikci hlavního subjektu.

Počet zaměstnanců a čistá účetní hodnota hmotných aktiv držených investičním subjektem jsou z prvků vzorce uvedeného v odstavci 5 vyloučeny.

Počet zaměstnanců a čistá účetní hodnota hmotných aktiv průtokového subjektu jsou z prvků vzorce uvedeného v odstavci 5 vyloučeny, pokud nejsou přiřazeny stálé provozovně, nebo neexistuje-li stálá provozovna, členským subjektům, které se nacházejí v jurisdikci, v níž byl průtokový subjekt založen.

8.   Odchylně od odstavce 5 se procentní podíl určité jurisdikce podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk pro určitou nadnárodní skupinu podniků považuje v daném účetním období za nulový, pokud částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přiřazená této jurisdikci v předchozím účetním období nevedla k tomu, že členské subjekty této nadnárodní skupiny podniků nacházející se v uvedené jurisdikci mají dodatečný hotovostní daňový náklad, který se celkově rovná částce dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk za uvedené předchozí účetní období přidělené uvedené jurisdikci.

Počet zaměstnanců a čistá účetní hodnota hmotných aktiv členských subjektů nadnárodní skupiny podniků, které se nacházejí v jurisdikci s nulovým procentním podílem podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk za dané účetní období, jsou vyloučeny z prvků vzorce pro přidělení celkové dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk této nadnárodní skupině podniků za dané účetní období.

9.   Odstavec 8 se pro dané účetní období nepoužije, pokud všechny jurisdikce s kvalifikovaným pravidlem pro nedostatečně zdaněný zisk platným pro dané účetní období mají pro nadnárodní skupinu podniků za dané účetní období nulový procentní podíl podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk.

1.   Kvalifikovaný příjem nebo ztráta členského subjektu se vypočítají promítnutím úprav uvedených v článcích 16 až 19 do čistého účetního příjmu nebo ztráty členského subjektu za účetní období před konsolidačními úpravami za účelem eliminace transakcí uvnitř skupiny, jak je stanoveno v účetním standardu použitém při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu.

2.   Není-li určení čistého účetního příjmu nebo ztráty členského subjektu na základě přijatelného účetního standardu nebo schváleného účetního standardu použitého při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu rozumně proveditelné, mohou být čistý účetní příjem nebo ztráta členského subjektu za účetní období určeny za použití jiného přijatelného účetního standardu nebo schváleného účetního standardu za předpokladu, že:

3.   Pokud nejvyšší mateřský subjekt nesestavuje konsolidovanou účetní závěrku v souladu s přijatelným účetním standardem podle čl. 3 bodu 6 písm. c), upraví se konsolidovaná účetní závěrka nejvyššího mateřského subjektu tak, aby nedošlo k podstatnému narušení hospodářské soutěže.

4.   Pokud nejvyšší mateřský subjekt nesestavuje konsolidovanou účetní závěrku podle čl. 3 bodu 6 písm. a), b) a c), považuje se za konsolidovanou účetní závěrku nejvyššího mateřského subjektu podle čl. 3 bodu 6 písm. d) taková účetní závěrka, která by byla sestavena, kdyby byl nejvyšší mateřský subjekt povinen sestavovat tuto konsolidovanou účetní závěrku v souladu s:

5.   Uplatňuje-li členský stát nebo jurisdikce třetí země kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, mohou být čistý účetní příjem nebo ztráta členských subjektů, které se nacházejí v uvedeném členském státě nebo jurisdikci třetí země, stanoveny v souladu s přijatelným účetním standardem nebo schváleným účetním standardem, který se liší od účetního standardu použitého při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu, pokud jsou tento čistý účetní příjem nebo ztráta upraveny tak, aby se zabránilo jakémukoli podstatnému narušení hospodářské soutěže.

6.   Pokud použití zvláštní zásady nebo postupu podle souboru obecně uznávaných účetních zásad vede k podstatnému narušení hospodářské soutěže, upraví se účetní zpracování jakékoli položky nebo transakce, na které se tato zásada nebo postup vztahuje, tak, aby bylo v souladu s postupem požadovaným pro danou položku nebo transakci podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS nebo IFRS ve znění přijatém Unií podle nařízení (ES) č. 1606/2002).

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

2.   Aby se určil kvalifikovaný příjem nebo ztráta, upraví se čistý účetní příjem nebo ztráta členského subjektu o částku těchto položek:

3.   Podávající členský subjekt se může rozhodnout, že členský subjekt smí částkou, která je povolena jako odpočet při výpočtu jeho zdanitelného příjmu v místě, kde se nachází, nahradit částku zaúčtovanou v jeho finančních výkazech jako náklady nebo výdaje takového členského subjektu, které byly kompenzovány na základě akcií.

Nebyla-li možnost využití akciových opcí uplatněna, částka nákladů nebo výdajů na kompenzaci na základě akcií, která byla odečtena od čistého účetního příjmu nebo ztráty členského subjektu za účelem výpočtu jeho kvalifikovaného příjmu nebo ztráty za všechna předchozí účetní období, se zahrne v účetním období, v němž platnost této možnosti vypršela.

Pokud část nákladů nebo výdajů na kompenzace na základě akcií byla vykázána ve finančních výkazech členského subjektu v účetních obdobích předcházejících účetnímu období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, zahrne se do výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu za dané účetní období částka rovnající se rozdílu mezi celkovou částkou nákladů nebo výdajů na kompenzace na základě akcií, která byla odečtena za účelem výpočtu jeho kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v těchto předchozích účetních obdobích, a celkovou částkou nákladů nebo výdajů na kompenzace na základě akcií, která by byla odečtena pro účely výpočtu jeho kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v těchto předchozích účetních obdobích, pokud by v těchto účetních obdobích bylo uvedené rozhodnutí učiněno.

Rozhodnutí se činí v souladu s čl. 45 odst. 1 a vztahuje se shodně na všechny členské subjekty nacházející se ve stejné jurisdikci pro období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, a pro všechna následující účetní období.

V účetním období, v němž je rozhodnutí zrušeno, se do výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu zahrne částka neuhrazených nákladů nebo výdajů na kompenzace na základě akcií odečtená v návaznosti na uvedené rozhodnutí, která přesahuje vzniklé účetní náklady.

4.   Jakákoli transakce mezi členskými subjekty nacházejícími se v různých jurisdikcích, která není zaznamenána ve stejné výši na finančních účtech obou členských subjektů nebo která není v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek, se upraví tak, aby byla ve stejné výši a byla v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek.

Ztráta z prodeje nebo jiného převodu aktiva mezi dvěma členskými subjekty nacházejícími se ve stejné jurisdikci, která není zaznamenána v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek, se upraví na základě zásady obvyklých tržních podmínek, pokud je uvedená ztráta zahrnuta do výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty.

Pro účely tohoto odstavce se zásadou obvyklých tržních podmínek rozumí zásada, podle níž musí být transakce mezi členskými subjekty zaznamenávány podle podmínek, které by byly dosaženy při srovnatelných transakcích a za srovnatelných okolností mezi nezávislými podniky.

5.   Kvalifikované vratné daňové zápočty podle čl. 3 bodu 38 se při výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu považují za příjem. Nekvalifikované vratné daňové zápočty se při výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu nepovažují za příjem.

6.   Podávající členský subjekt se může rozhodnout, že zisky a ztráty z aktiv a pasiv vykazovaných v konsolidované účetní závěrce za účetní období v reálné hodnotě nebo podle pravidel pro snížení hodnoty mohou být pro účely výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty stanoveny na základě realizačního principu.

Zisky nebo ztráty, které vyplývají z účtování aktiva nebo pasiva v reálné hodnotě nebo podle pravidel pro snížení hodnoty, jsou z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu podle prvního pododstavce vyloučeny.

Účetní hodnotou aktiva nebo pasiva pro účely stanovení zisku nebo ztráty podle prvního pododstavce je účetní hodnota v době, kdy bylo aktivum pořízeno nebo vzniklo pasivum, nebo hodnota k prvnímu dni účetního období, v němž bylo dané rozhodnutí učiněno, podle toho, co nastane později.

Rozhodnutí se činí v souladu s čl. 45 odst. 1 a vztahuje se na všechny členské subjekty, které se nacházejí v jurisdikci, ve vztahu k níž je rozhodnutí učiněno, pokud se podávající členský subjekt nerozhodne omezit rozhodnutí pouze na hmotná aktiva členských subjektů nebo na investiční subjekty.

V účetním období, v němž je rozhodnutí zrušeno, se při výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členských subjektů částka rovnající se rozdílu mezi reálnou a účetní hodnotou aktiva nebo pasiva k prvnímu dni účetního období, v němž bylo rozhodnutí zrušeno, určená na základě uvedeného rozhodnutí, buď přičte, pokud reálná hodnota převyšuje účetní hodnotu, nebo odečte, pokud účetní hodnota převyšuje reálnou hodnotu.

7.   Podávající členský subjekt se může rozhodnout, že kvalifikovaný příjem nebo ztráta členského subjektu nacházejícího se v určité jurisdikci, které vyplývají ze zcizení místních hmotných aktiv nacházejících se v této jurisdikci tímto členským subjektem ve prospěch jiných třetích osob, než jsou členové skupiny, v daném účetním období, budou upraveny podle tohoto odstavce. Pro účely tohoto odstavce se místními hmotnými aktivy rozumí nemovitý majetek nacházející se ve stejné jurisdikci jako členský subjekt.

Čistý zisk plynoucí ze zcizení místních hmotných aktiv podle prvního pododstavce v účetním období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, se započte proti případné čisté ztrátě členského subjektu nacházejícího se v uvedené jurisdikci vyplývající ze zcizení místních hmotných aktiv podle prvního pododstavce v účetním období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, a ve čtyřech účetních obdobích předcházejících tomuto účetnímu období („pětileté období“). Čistý zisk se nejprve započte proti případné čisté ztrátě, která vznikla v prvním účetním období pětiletého období. Veškerá zbytková částka čistého zisku se převádí do dalšího období a započte se proti případným čistým ztrátám, které vznikly v následujících účetních obdobích pětiletého období.

Zbytková částka čistého zisku, která zůstane po uplatnění druhého pododstavce, se pro účely výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty každého členského subjektu nacházejícího se v této jurisdikci, který dosáhl čistého zisku ze zcizení místních hmotných aktiv podle prvního pododstavce v účetním období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, rovnoměrně rozloží na celé pětileté období. Zbytková částka čistého zisku přiřazená členskému subjektu je úměrná čistému zisku tohoto členského subjektu vydělenému čistým ziskem všech členských subjektů.

Pokud žádný z členských subjektů v určité jurisdikci nedosáhl čistého zisku ze zcizení místních hmotných aktiv podle prvního pododstavce v účetním období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, rozdělí se zbytková částka čistého zisku uvedená ve třetím pododstavci rovnoměrně mezi všechny členské subjekty v této jurisdikci a rovnoměrně se rozloží na celé pětileté období pro účely výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty každého z těchto členských subjektů.

Veškeré úpravy podle tohoto odstavce pro účetní období předcházející účetnímu období, v němž je rozhodnutí učiněno, podléhají úpravám v souladu s čl. 29 odst. 1. Toto rozhodnutí se činí každoročně v souladu s čl. 45 odst. 2.

8.   Jakékoli náklady související s ujednáním o financování, kdy jeden nebo více členských subjektů poskytují úvěr jednomu nebo více dalším členským subjektům téže skupiny, nebo do nich jinak investují („ujednání o financování uvnitř skupiny“), se při výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu neberou v úvahu, pokud jsou splněny tyto podmínky:

9.   Nejvyšší mateřský subjekt se může rozhodnout, že použije postup účetní konsolidace k eliminaci příjmů, nákladů, zisků a ztrát z transakcí mezi členskými subjekty nacházejícími se ve stejné jurisdikci a zahrnutými do skupiny daňové konsolidace pro účely výpočtu čistého kvalifikovaného příjmu nebo ztráty těchto členských subjektů.

Toto rozhodnutí se činí v souladu s čl. 45 odst. 1.

V účetním období, v němž je rozhodnutí učiněno nebo zrušeno, se provedou příslušné úpravy tak, aby položky kvalifikovaného příjmu nebo ztráty nebyly v důsledku takového rozhodnutí nebo jeho zrušení zohledněny více než jednou nebo opomenuty.

10.   Pojišťovna vyloučí z výpočtu svého kvalifikovaného příjmu nebo ztráty jakoukoli částku účtovanou pojistníkům za daně zaplacené pojišťovnou v souvislosti s výnosy pojistníků. Pojišťovna zahrne do výpočtu svého kvalifikovaného příjmu nebo ztráty veškeré výnosy pojistníků, které nejsou zohledněny v jejím čistém účetním příjmu nebo ztrátě v rozsahu, v jakém se odpovídající zvýšení nebo snížení závazků vůči pojistníkům odráží v jejím čistém účetním příjmu nebo ztrátě.

11.   Jakákoli částka, která je vykázána jako snížení vlastního kapitálu členského subjektu a je výsledkem rozdělení zisku, které bylo nebo má být uskutečněno v souvislosti s nástrojem vydaným tímto členským subjektem v souladu s obezřetnostními regulačními požadavky („vedlejší kapitál tier 1“), se při výpočtu jeho kvalifikovaného přijmu nebo ztráty považuje za náklad.

Částka, která je vykázána jako zvýšení vlastního kapitálu členského subjektu a která je výsledkem rozdělení zisku, která byla nebo má být přijata v souvislosti s vedlejším kapitálem tier 1 drženým členským subjektem, se zahrne do výpočtu jeho kvalifikovaného příjmu nebo ztráty.

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

2.   Příjem z mezinárodní lodní dopravy a kvalifikovaný vedlejší příjem z mezinárodní lodní dopravy členského subjektu jsou vyloučeny z výpočtu jeho kvalifikovaného příjmu nebo ztráty, pokud tento členský subjekt prokáže, že strategické nebo obchodní řízení všech dotčených lodí je skutečně prováděno z jurisdikce, v níž se členský subjekt nachází.

3.   Pokud je při výpočtu příjmu z mezinárodní lodní dopravy a kvalifikovaného vedlejšího příjmu z mezinárodní lodní dopravy výsledkem ztráta, je tato ztráta vyloučena z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty tohoto členského subjektu.

4.   Souhrnný kvalifikovaný vedlejší příjem z mezinárodní lodní dopravy všech členských subjektů, které se nacházejí v určité jurisdikci, nesmí překročit 50 % příjmů uvedených členských subjektů z mezinárodní lodní dopravy.

5.   Náklady vzniklé členskému subjektu, které jsou přímo přiřaditelné jeho činnostem v mezinárodní lodní dopravě uvedeným v odst. 1 písm. a) a kvalifikovaným vedlejším činnostem v mezinárodní lodní dopravě uvedeným v odst. 1 písm. b), se pro účely výpočtu čistého příjmu z mezinárodní lodní dopravy a čistého kvalifikovaného vedlejšího příjmu z mezinárodní lodní dopravy členského subjektu přiřadí k těmto činnostem.

Náklady vzniklé členskému subjektu, které nepřímo vyplývají z jeho činností v mezinárodní lodní dopravě a z kvalifikovaných vedlejších činností v mezinárodní lodní dopravě, se pro účely výpočtu příjmu z mezinárodní lodní dopravy a kvalifikovaného vedlejšího příjmu z mezinárodní lodní dopravy členského subjektu odečtou od výnosů členského subjektu z těchto činností na základě jeho výnosů z těchto činností v poměru k jeho celkovým výnosům.

6.   Při výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu jsou vyloučeny veškeré přímé a nepřímé náklady přiřazené k jeho příjmu z mezinárodní lodní dopravy a kvalifikovanému vedlejšímu příjmu z mezinárodní lodní dopravy v souladu s odstavcem 5.

1.   Je-li členský subjekt stálou provozovnou ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. a), b) nebo c), je jeho čistým účetním příjmem nebo ztrátou čistý příjem nebo ztráta vykázané v samostatných finančních výkazech stálé provozovny.

Nesestavuje-li stálá provozovna samostatné finanční výkazy, za její čistý účetní příjem nebo ztrátu se považuje částka, která by byla zohledněna v jejích samostatných finančních výkazech, kdyby byly sestaveny samostatně a v souladu s účetním standardem použitým při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu.

2.   Je-li členský subjekt stálou provozovnou ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. a) nebo b), upraví se jeho čistý účetní příjem nebo ztráta tak, aby odrážely pouze částky a položky příjmů a nákladů, které mu lze přiřadit v souladu s použitelnou smlouvou týkající se daní nebo vnitrostátním právem jurisdikce, v níž se nachází, bez ohledu na výši příjmů podléhajících dani a výši daňově uznatelných nákladů v této jurisdikci.

Je-li členský subjekt stálou provozovnou ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. c), upraví se jeho čistý účetní příjem nebo ztráta tak, aby odrážely pouze částky a položky příjmů a nákladů, které mu lze přiřadit v souladu s článkem 7 modelové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku, v platném znění.

3.   Je-li členský subjekt stálou provozovnou ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. d), jeho čistý účetní příjem nebo ztráta se vypočítá na základě částek a položek příjmů, které jsou vyňaty ze zdanění v jurisdikci, v níž se nachází hlavní subjekt, a které lze přiřadit k operacím prováděným mimo tuto jurisdikci, a částek a položek nákladů, které nejsou odečteny pro daňové účely v jurisdikci, kde se nachází hlavní subjekt, a které lze přiřadit k těmto operacím.

4.   S výjimkou ustanovení odstavce 5 se čistý účetní příjem nebo ztráta stálé provozovny nezohledňují při stanovení kvalifikovaného příjmu nebo ztráty hlavního subjektu.

5.   S kvalifikovanou ztrátou stálé provozovny se zachází jako s nákladem hlavního subjektu pro účely výpočtu jeho kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v rozsahu, v jakém je ztráta stálé provozovny při výpočtu vnitrostátního zdanitelného příjmu tohoto hlavního subjektu považována za náklad a není započtena oproti položce vnitrostátního zdanitelného příjmu, která podléhá dani podle právních předpisů jak jurisdikce hlavního subjektu, tak jurisdikce stálé provozovny.

S kvalifikovaným příjmem, který následně získá stálá provozovna, se zachází jako s kvalifikovaným příjmem hlavního subjektu až do výše kvalifikované ztráty, se kterou se dříve podle prvního pododstavce zacházelo jako s nákladem hlavního subjektu.

1.   Čistý účetní příjem nebo ztráta členského subjektu, který je průtokovým subjektem, se sníží o částku, kterou lze přidělit jeho vlastníkům, kteří nejsou subjekty skupiny a kteří drží svůj vlastnický podíl v tomto průtokovém subjektu přímo nebo prostřednictvím řetězce daňově transparentních subjektů, s výjimkou případů, kdy:

2.   Čistý účetní příjem nebo ztráta členského subjektu, který je průtokovým subjektem, se sníží o čistý účetní příjem nebo ztrátu, které jsou přiděleny jinému členskému subjektu.

3.   Pokud průtokový subjekt zcela nebo částečně vykonává činnost prostřednictvím stálé provozovny, jeho čistý účetní příjem nebo ztráta, které zbydou po uplatnění odstavce 1 tohoto článku, se přidělí této stálé provozovně v souladu s článkem 18.

4.   Není-li daňově transparentní subjekt nejvyšším mateřským subjektem, přidělí se čistý účetní příjem nebo ztráta průtokového subjektu, které zbydou po uplatnění odstavců 1 a 3, jeho vlastnickým členským subjektům v poměru podle jejich vlastnických podílů v tomto průtokovém subjektu.

5.   Je-li průtokový subjekt daňově transparentním subjektem, jenž je nejvyšším mateřským subjektem nebo reverzním hybridním subjektem, přidělí se čistý účetní příjem nebo ztráta průtokového subjektu, které zbydou po uplatnění odstavců 1 a 3, danému nejvyššímu mateřskému subjektu nebo reverznímu hybridnímu subjektu.

6.   Odstavce 3, 4 a 5 se použijí samostatně na každý vlastnický podíl v průtokovém subjektu.

1.   Mezi zahrnuté daně členského subjektu patří:

2.   Mezi zahrnuté daně členského subjektu nepatří:

3.   Zahrnuté daně z jakéhokoli čistého zisku nebo ztráty vyplývajících ze zcizení místních hmotných aktiv podle čl. 16 odst. 7 prvního pododstavce v účetním období, ve kterém je učiněno rozhodnutí zmíněné v uvedeném pododstavci, jsou vyloučeny z výpočtu zahrnutých daní.

1.   Upravené zahrnuté daně členského subjektu za účetní období se určí tak, že se součet stávajících daňových nákladů vykázaných do jeho čistého účetního příjmu nebo ztráty ve vztahu k zahrnutým daním za dané účetní období upraví:

2.   Položky připočítávané k zahrnutým daním členského subjektu za dané účetní období zahrnují:

3.   Položky odečítané od zahrnutých daní členského subjektu za dané účetní období zahrnují:

4.   Je-li částka zahrnuté daně popsána v odstavcích 1 až 3 ve více než jednom písmenu, zohlední se pro účely výpočtu upravených zahrnutých daní pouze jednou.

5.   Pokud v účetním období neexistuje v určité jurisdikci čistý kvalifikovaný příjem a výše upravených zahrnutých daní pro tuto jurisdikci je záporná a nižší než částka rovnající se čisté kvalifikované ztrátě vynásobené minimální daňovou sazbou („očekávané upravené zahrnuté daně“), považuje se částka rovnající se rozdílu mezi částkou upravených zahrnutých daní a částkou očekávaných upravených zahrnutých daní za dodatečnou dorovnávací daň za uvedené účetní období. Částka dodatečné dorovnávací daně se přidělí jednotlivým členským subjektům v dané jurisdikci v souladu s čl. 29 odst. 3.

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

2.   Nepřesahuje-li daňová sazba uplatňovaná pro účely výpočtu odloženého daňového nákladu minimální daňovou sazbu, celková částka úpravy odložené daně, která má být připočtena k upraveným zahrnutým daním členského subjektu za dané účetní období podle čl. 21 odst. 1 písm. b), je odložený daňový náklad vykázaný v jeho finančních výkazech ve vztahu k zahrnutým daním, s výhradou úprav podle odstavců 3 až 6 tohoto článku.

Přesahuje-li daňová sazba uplatňovaná pro účely výpočtu odloženého daňového nákladu minimální daňovou sazbu, celková částka úpravy odložené daně, která má být připočtena k upraveným zahrnutým daním členského subjektu za dané účetní období podle čl. 21 odst. 1 písm. b), je odložený daňový náklad vykázaný v jeho finančních výkazech ve vztahu k zahrnutým daním přepočítaný podle minimální daňové sazby, s výhradou úprav podle odstavců 3 až 6 tohoto článku.

3.   Celková částka úpravy odložené daně se zvýší o:

4.   Pokud za dané účetní období nebyla ve finančních výkazech vykázána odložená daňová pohledávka ze ztráty, protože nejsou splněna kritéria pro uznání, celková částka úpravy odložené daně se sníží o částku, o kterou by se snížila celková částka úpravy odložené daně, pokud by odložená daňová pohledávka ze ztráty za účetní období byla vykázána.

5.   Celková částka úpravy odložené daně nezahrnuje:

6.   Pokud byla odložená daňová pohledávka, kterou lze přiřadit kvalifikované ztrátě členského subjektu, vykázána v účetním období na základě nižší sazby, než je minimální daňová sazba, může být ve stejném účetním období přepočítána podle minimální daňové sazby, je-li daňový poplatník schopen prokázat, že odloženou daňovou pohledávku lze přiřadit kvalifikované ztrátě.

Je-li postupem podle prvního pododstavce odložená daňová pohledávka zvýšena, celková částka úpravy o odložené daně se odpovídajícím způsobem sníží.

7.   Odložený daňový závazek, který není vypořádaný a jehož částka není uhrazena během pěti následujících účetních období, bude opětovně zachycen v rozsahu, v jakém byl zohledněn v celkové částce úpravy odložené daně členského subjektu.

Částka opětovně zachyceného odloženého daňového závazku stanovená pro stávající účetní období se považuje za snížení zahrnutých daní v pátém účetním období předcházejícím stávajícímu účetnímu období a efektivní daňová sazba a dorovnávací daň za toto účetní období se přepočítají v souladu s čl. 29 odst. 1. Opětovně zachyceným odloženým daňovým závazkem za stávající účetní období je částka zvýšení v kategorii odloženého daňového závazku, která byla zahrnuta do celkové částky úpravy odložené daně v pátém účetním období předcházejícím stávajícímu účetnímu období a která nebyla vypořádána do konce posledního dne stávajícího účetního období.

8.   Odchylně od odstavce 7 platí, že pokud odložený daňový závazek představuje výjimku z opětovného zachycení časově rozlišených položek, jeho opětovné zachycení se neprovádí ani když není vypořádán nebo uhrazen během pěti následujících let. Výjimka z opětovného zachycení časově rozlišených položek odpovídá částce vzniklých daňových nákladů, které lze přiřadit změnám souvisejících odložených daňových závazků, pokud jde o tyto položky:

1.   Odchylně od článku 22 může podávající členský subjekt učinit pro určitou jurisdikci rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty, podle něhož se pro každé účetní období, v němž v dané jurisdikci existuje čistá kvalifikovaná ztráta, stanoví odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty. Za tímto účelem se odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty rovná čisté kvalifikované ztrátě za účetní období pro danou jurisdikci vynásobené minimální daňovou sazbou.

Rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty nelze učinit pro jurisdikci se způsobilým systémem daně z rozděleného zisku podle článku 40.

2.   Odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty stanovená podle odstavce 1 se použije v jakémkoli následujícím účetním období, v němž pro danou jurisdikci existuje čistý kvalifikovaný příjem, ve výši rovnající se čistému kvalifikovanému příjmu vynásobenému minimální daňovou sazbou, nebo dostupné částce odložené daňové pohledávky z kvalifikované ztráty, je-li tato částka nižší.

3.   Odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty stanovená podle odstavce 1 se sníží o částku, která se použije pro dané účetní období, a zůstatek se převede do následujících účetních období.

4.   V případě zrušení rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty se jakákoli zbývající odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty stanovená podle odstavce 1 sníží na nulu k prvnímu dni prvního účetního období, ve kterém již rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty neplatí.

5.   Rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty se podává spolu s prvním informačním přehledem uvedeným v článku 44 k dorovnávací dani nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, který zahrnuje jurisdikci, pro kterou se rozhodnutí provádí.

6.   Pokud rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty podle tohoto článku učiní průtokový subjekt, který je nejvyšším mateřským subjektem nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, vypočte se odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty podle kvalifikované ztráty průtokového subjektu po snížení podle čl. 38 odst. 3.

1.   Stálé provozovně se přidělí částka zahrnutých daní, které jsou zahrnuty do finančních výkazů členského subjektu a týkají se kvalifikovaného příjmu nebo ztráty této stálé provozovny.

2.   Vlastnickému členskému subjektu se přidělí částka zahrnutých daní, které jsou zahrnuty do finančních výkazů daňově transparentního subjektu a týkají se kvalifikovaného příjmu nebo ztráty přidělených danému vlastnickému členskému subjektu v souladu s čl. 19 odst. 4.

3.   Členskému subjektu se přidělí částka zahrnutých daní, které jsou zahrnuty do finančních výkazů jeho přímých nebo nepřímých vlastnických členských subjektů v rámci režimu daně z příjmů ovládaných zahraničních společností, podle jejich podílu na příjmech dané ovládané zahraniční společnosti.

4.   Členskému subjektu, který je hybridním subjektem, se přidělí částka zahrnutých daní, které jsou zahrnuty do finančních výkazů jeho vlastnického členského subjektu a týkají se kvalifikovaného příjmu hybridního subjektu.

„Hybridním subjektem“ se rozumí subjekt, s nímž se pro účely daně z příjmu zachází jako se samostatnou osobou v jurisdikci, v níž se nachází, ale jako s daňově transparentním subjektem v jurisdikci, v níž se nachází jeho vlastník.

5.   Členskému subjektu, který v průběhu daného účetního období provedl rozdělení zisku, se přidělí částka zahrnutých daní vykázaných ve finančních výkazech jeho přímých vlastnických členských subjektů ve vztahu k tomuto rozdělení.

6.   Členský subjekt, kterému byly přiděleny zahrnuté daně podle odstavců 3 a 4 v souvislosti s pasivními příjmy, zahrne tyto zahrnuté daně do svých upravených zahrnutých daní v částce rovnající se zahrnutým daním přiděleným v souvislosti s těmito pasivními příjmy.

Odchylně od prvního pododstavce zahrne členský subjekt uvedený v prvním pododstavci do svých upravených zahrnutých daní částku, která je výsledkem vynásobení procentní sazby dorovnávací daně pro danou jurisdikci částkou pasivních příjmů tohoto členského subjektu zahrnutých do režimu daně z příjmu ovládaných zahraničních společností nebo pravidla daňové transparentnosti, je-li tento výsledek nižší než částka určená podle prvního pododstavce. Pro účely tohoto pododstavce se procentní sazba dorovnávací daně pro danou jurisdikci určí bez ohledu na zahrnuté daně, které ve vztahu k těmto pasivním příjmům vznikly vlastnickému členskému subjektu.

Zahrnuté daně vlastnického členského subjektu vzniklé v souvislosti s takovými pasivními příjmy, které zbydou po uplatnění tohoto odstavce, se nepřidělují podle odstavců 3 a 4.

Pro účely tohoto odstavce se „pasivními příjmy“ rozumí následující příjmové položky zahrnuté do kvalifikovaného příjmu v rozsahu, v jakém vlastnický členský subjekt podléhal dani v režimu daně z příjmů ovládaných zahraničních společností nebo v důsledku vlastnického podílu v hybridním subjektu:

7.   Pokud se s kvalifikovaným příjmem stálé provozovny zachází jako s kvalifikovaným příjmem hlavního subjektu v souladu s čl. 18 odst. 5, veškeré zahrnuté daně vznikající v jurisdikci, v níž se stálá provozovna nachází, a související s tímto příjmem se považují za zahrnuté daně hlavního subjektu ve výši nepřesahující daný příjem vynásobený nejvyšší sazbou daně z běžných příjmů v jurisdikci, v níž se nachází hlavní subjekt.

1.   Pokud členský subjekt zaznamená úpravu svých zahrnutých daní za předchozí účetní období ve svých finančních výkazech, považuje se taková úprava za úpravu zahrnutých daní v účetním období, v němž je úprava provedena, ledaže se úprava vztahuje k účetnímu období, ve kterém došlo v dané jurisdikci ke snížení zahrnutých daní.

Dojde-li k snížení zahrnutých daní, které byly zahrnuty do upravených zahrnutých daní členského subjektu za předchozí účetní období, efektivní daňová sazba a dorovnávací daň za toto účetní období se přepočítají v souladu s čl. 29 odst. 1, přičemž jsou upravené zahrnuté daně sníženy o částku snížení zahrnutých daní. Kvalifikovaný příjem za dané účetní období a jakákoli předchozí účetní období se odpovídajícím způsobem upraví.

Podávající členský subjekt se může každoročně rozhodnout v souladu s čl. 45 odst. 2, že nepodstatné snížení zahrnutých daní bude považovat za úpravu zahrnutých daní v účetním období, v němž se úprava provádí. Nepodstatným snížením zahrnutých daní je úhrnné snížení upravených zahrnutých daní stanovených pro danou jurisdikci za dané účetní období o méně než 1 000 000 EUR.

2.   Pokud je použitelná vnitrostátní daňová sazba snížena pod minimální daňovou sazbu a následkem tohoto snížení vznikají odložené daňové náklady, zachází se s částkou výsledných odložených daňových nákladů jako s úpravou závazku členského subjektu z titulu zahrnutých daní, které jsou zohledněny podle článku 21 za předchozí účetní období.

3.   Pokud byly odložené daňové náklady zohledněny při sazbě nižší, než je minimální daňová sazba, a použitelná daňová sazba se později zvýší, částka odložených daňových nákladů, která z takového zvýšení vyplývá, se po zaplacení považuje za úpravu závazku členského subjektu z titulu zahrnutých daní uplatňovaných za předchozí účetní období v souladu s článkem 21.

Úprava podle prvního pododstavce nesmí překročit částku rovnající se odloženým daňovým nákladům přepočítaným podle minimální daňové sazby.

4.   Není-li více než 1 000 000 EUR z částky vzniklé členskému subjektu jako stávající daňové náklady a zahrnuté do upravených zahrnutých daní za určité účetní období uhrazeno do tří let po skončení daného účetního období, efektivní daňová sazba a dorovnávací daň za účetní období, ve kterém byla nezaplacená částka uplatněna jako zahrnutá daň, se přepočítají v souladu s čl. 29 odst. 1, přičemž se tato nezaplacená částka vyloučí z upravených zahrnutých daní.

1.   Efektivní daňová sazba nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny se vypočítá pro každé účetní období a pro každou jurisdikci za předpokladu, že existuje čistý kvalifikovaný příjem v dané jurisdikci, podle tohoto vzorce:

kde upravenými zahrnutými daněmi členských subjektů je součet upravených zahrnutých daní všech členských subjektů, které se nacházejí v jurisdikci, určených v souladu s kapitolou IV.

2.   Čistý kvalifikovaný příjem nebo ztráta členských subjektů v dané jurisdikci za účetní období se určí podle tohoto vzorce:

kde:

3.   Z výpočtu efektivní daňové sazby v souladu s odstavcem 1 a z výpočtu čistého kvalifikovaného příjmu v souladu s odstavcem 2 jsou vyloučeny upravené zahrnuté daně a kvalifikovaný příjem nebo ztráta členských subjektů, které jsou investičními subjekty.

4.   Efektivní daňová sazba každého členského subjektu bez státní příslušnosti se za každé účetní období vypočítá odděleně od efektivní daňové sazby všech ostatních členských subjektů.

1.   Pokud je efektivní daňová sazba jurisdikce, v níž se nacházejí členské subjekty, nižší než minimální daňová sazba pro dané účetní období, vypočítá nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina dorovnávací daň zvlášť pro každý ze svých členských subjektů, jehož kvalifikovaný příjem je zahrnut do výpočtu čistého kvalifikovaného příjmu dané jurisdikce. Dorovnávací daň se vypočítá na úrovni příslušné jurisdikce.

2.   Procentní sazbou dorovnávací daně pro určitou jurisdikci za dané účetní období je případná kladná hodnota rozdílu v procentních bodech vypočtená podle tohoto vzorce:

kde efektivní daňovou sazbou je sazba vypočtená v souladu s článkem 26.

3.   Dorovnávací daní pro danou jurisdikci za dané účetní období je případná kladná hodnota vypočtená podle tohoto vzorce:

kde:

4.   Nadměrným ziskem pro danou jurisdikci za dané účetní období uvedeným v odstavci 3 je případná kladná hodnota vypočtená podle tohoto vzorce:

kde:

5.   Dorovnávací daň členského subjektu za stávající účetní období se vypočítá podle tohoto vzorce:

kde:

6.   Je-li dorovnávací daň pro danou jurisdikci výsledkem přepočtu podle čl. 29 odst. 1 a v dané jurisdikci není za účetní období vykázán čistý kvalifikovaný příjem, přidělí se dorovnávací daň každému členskému subjektu na základě vzorce uvedeného v odstavci 5 tohoto článku, a to podle kvalifikovaných příjmů členských subjektů v účetních obdobích, pro která jsou provedeny přepočty podle čl. 29 odst. 1.

7.   Dorovnávací daň každého členského subjektu bez státní příslušnosti se za každé účetní období vypočítá odděleně od dorovnávací daně všech ostatních členských subjektů.

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

2.   Pokud se podávající členský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny nerozhodne v souladu s čl. 45 odst. 2 neuplatňovat za účetní období vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty, čistý kvalifikovaný příjem pro jurisdikci se pro účely výpočtu dorovnávací daně sníží o částku, která se rovná součtu vyňaté částky mzdových nákladů uvedené v odstavci 3 tohoto článku a vyňaté částky hmotných aktiv uvedené v odstavci 4 tohoto článku pro každý členský subjekt, který se nachází v dané jurisdikci.

3.   Vyňatá částka mzdových nákladů členského subjektu nacházejícího se v jurisdikci se rovná 5 % jeho způsobilých mzdových nákladů způsobilých zaměstnanců, kteří vykonávají činnost pro nadnárodní skupinu podniků nebo velkou vnitrostátní skupinu v této jurisdikci, s výjimkou způsobilých mzdových nákladů, které jsou:

4.   Vyňatá částka hmotných aktiv členského subjektu nacházejícího se v jurisdikci se rovná 5 % účetní hodnoty způsobilých hmotných aktiv nacházejících se v dané jurisdikci, s výjimkou:

5.   Pro účely odstavce 4 se účetní hodnotou způsobilých hmotných aktiv rozumí průměr účetních hodnot způsobilých hmotných aktiv na začátku a na konci účetního období, jak jsou vykázány pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu, snížený o kumulované odpisy, amortizaci a vyčerpání a zvýšený o jakoukoli částku přiřaditelnou kapitalizaci mzdových nákladů.

6.   Pro účely odstavců 3 a 4 jsou způsobilými mzdovými náklady a způsobilými hmotnými aktivy členského subjektu, který je stálou provozovnou, náklady a aktiva zahrnuté do samostatných finančních výkazů tohoto subjektu v souladu s čl. 18 odst. 1 a 2 za předpokladu, že se tyto způsobilé mzdové náklady a tato způsobilá hmotná aktiva nacházejí ve stejné jurisdikci jako stálá provozovna.

Pro účely způsobilých mzdových nákladů a způsobilých aktiv hlavního subjektu se nepřihlíží ke způsobilým mzdovým nákladům a způsobilým hmotným aktivům stálé provozovny.

Pokud byl příjem stálé provozovny zcela nebo zčásti vyloučen podle čl. 19 odst. 1 a čl. 38 odst. 5, způsobilé mzdové náklady a způsobilá hmotná aktiva takové stálé provozovny jsou ve stejném poměru vyloučeny z výpočtů podle tohoto článku týkajících se nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny.

7.   Způsobilé mzdové náklady způsobilých zaměstnanců vyplacené průtokovým subjektem a způsobilá hmotná aktiva vlastněná průtokovým subjektem, které nejsou přiděleny podle odstavce 6, se přidělí :

Všechny ostatní způsobilé mzdové náklady a způsobilá hmotná aktiva průtokového subjektu jsou z výpočtu vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny vyloučeny.

8.   Vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty každého členského subjektu bez státní příslušnosti se za každé účetní období vypočítá odděleně od vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty všech ostatních členských subjektů.

9.   Vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty vypočtené podle tohoto článku nezahrnuje vyňatou částku mzdových nákladů ani vyňatou částku hmotných aktiv členských subjektů, které jsou investičními subjekty v dané jurisdikci.

1.   Pokud podle čl. 11 odst. 3, čl. 16 odst. 7, čl. 22 odst. 6, čl. 25 odst. 1 a 4 a čl. 40 odst. 5 úprava zahrnutých daní nebo kvalifikovaného příjmu nebo ztráty vede k přepočtu efektivní daňové sazby a dorovnávací daně nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny za předchozí účetní období, přepočítá se efektivní daňová sazba a dorovnávací daň v souladu s pravidly stanovenými v článcích 26, 27 a 28. Každá částka přírůstkové dorovnávací daně vyplývající z takového přepočtu se považuje za dodatečnou dorovnávací daň pro účely čl. 27 odst. 3 za účetní období, v němž se provádí přepočet.

2.   Pokud pro danou jurisdikci za účetní období existuje dodatečná dorovnávací daň, avšak neexistuje čistý kvalifikovaný příjem, kvalifikovaným příjmem každého z členských subjektů, které se nacházejí v dané jurisdikci, je částka rovnající se dorovnávací dani přidělené těmto členským subjektům podle čl. 27 odst. 5 a 6 a vydělené minimální daňovou sazbou.

3.   Existuje-li splatná dodatečná dorovnávací daň podle čl. 21 odst. 5, kvalifikovaným příjmem každého členského subjektu, který se nachází v dané jurisdikci, je částka rovnající se dorovnávací dani přidělené tomuto členskému subjektu a vydělené minimální daňovou sazbou. Přidělení se provede poměrným dílem pro každý členský subjekt na základě tohoto vzorce:

Dodatečná dorovnávací daň se přidělí pouze členským subjektům, které vykážou částku upravené zahrnuté daně, která je nižší než nula a nižší než kvalifikovaný příjem nebo ztráta těchto členských subjektů po jejich vynásobení minimální daňovou sazbou.

4.   Pokud je členskému subjektu přidělena dodatečná dorovnávací daň v souladu s tímto článkem a čl. 27 odst. 5 a 6, považuje se pro účely kapitoly II tento členský subjekt za nízce zdaněný členský subjekt.

1.   Odchylně od článků 26 až 29 a článku 31 se podávající členský subjekt může rozhodnout, že se splatná dorovnávací daň za členské subjekty nacházející se v určité jurisdikci za účetní období rovná nule, pokud v tomto účetním období:

Toto rozhodnutí se činí každoročně v souladu s čl. 45 odst. 2.

2.   Průměrným kvalifikovaným výnosem nebo průměrným kvalifikovaným příjmem nebo ztrátou podle odstavce 1 je průměr kvalifikovaných výnosů nebo kvalifikovaných příjmů nebo ztrát členských subjektů, které se nacházejí v dané jurisdikci, za dané účetní období a dvě předchozí účetní období.

Pokud se v prvním nebo druhém předchozím účetním období, nebo v obou, v dané jurisdikci nenacházejí žádné členské subjekty s kvalifikovaným výnosem nebo kvalifikovanou ztrátou, vyloučí se takové účetní období z výpočtu průměrného kvalifikovaného výnosu nebo průměrného kvalifikovaného příjmu nebo ztráty pro danou jurisdikci.

3.   Kvalifikovaným výnosem členských subjektů nacházejících se v určité jurisdikci za určité účetní období je součet veškerých výnosů členských subjektů, které se nacházejí v této jurisdikci, snížených nebo zvýšených o úpravu provedenou v souladu s kapitolou III.

4.   Kvalifikovaným příjmem nebo ztrátou členských subjektů nacházejících se v určité jurisdikci za určité účetní období je čistý kvalifikovaný příjem nebo ztráta této jurisdikce vypočtené v souladu s čl. 26 odst. 2.

5.   Vyloučení de minimis uvedené v odstavcích 1 až 4 se nevztahuje na členské subjekty bez státní příslušnosti a investiční subjekty. Výnosy a kvalifikovaný příjem nebo ztráta těchto subjektů jsou z výpočtu vyloučení de minimis vyloučeny.

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

2.   Výpočet efektivní daňové sazby a dorovnávací daně pro určitou jurisdikci v souladu s kapitolami III až VII ve vztahu k členům podskupiny v menšinovém vlastnictví se použije, jako by každá podskupina v menšinovém vlastnictví byla samostatnou nadnárodní skupinou podniků nebo velkou vnitrostátní skupinou.

Upravené zahrnuté daně a kvalifikovaný příjem nebo ztráta členů podskupiny v menšinovém vlastnictví jsou vyloučeny z určení zbytkové částky efektivní daňové sazby nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny vypočtené v souladu s čl. 26 odst. 1 a z čistého kvalifikovaného příjmu vypočteného v souladu s čl. 26 odst. 2.

3.   Efektivní daňová sazba a dorovnávací daň členského subjektu v menšinovém vlastnictví, který není členem podskupiny v menšinovém vlastnictví, se vypočítá individuálně pro daný subjekt v souladu s kapitolami III až VII.

Upravené zahrnuté daně a kvalifikovaný příjem nebo ztráta členského subjektu v menšinovém vlastnictví jsou vyloučeny z určení zbytkové částky efektivní daňové sazby nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny vypočtené v souladu s čl. 26 odst. 1 a z čistého kvalifikovaného příjmu vypočteného v souladu s čl. 26 odst. 2.

Tento odstavec se nevztahuje na členský subjekt v menšinovém vlastnictví, který je investičním subjektem.

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

2.   Pokud se v kterémkoli z posledních čtyř po sobě jdoucích účetních období bezprostředně předcházejících rozhodnému účetnímu období spojí v rámci fúze dvě nebo více skupin do jediné skupiny, má se za to, že prahové hodnoty konsolidovaných výnosů nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny uvedené v článku 2 je pro každé účetní období před fúzí dosaženo, pokud součet výnosů zahrnutých do každé z jejich konsolidovaných účetních závěrek za dané účetní období činí 750 000 000 EUR nebo více.

3.   Pokud se v rozhodném účetním období spojí v rámci fúze subjekt, který není členem skupiny („cílový subjekt“), se subjektem nebo skupinou („nabývající subjekt“) a cílový subjekt nebo nabývající subjekt nesestavily v žádném z posledních čtyř po sobě jdoucích účetních období bezprostředně předcházejících rozhodnému účetnímu období konsolidovanou účetní závěrku, má se za to, že prahové hodnoty konsolidovaných výnosů nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny je pro dané účetní období dosaženo, pokud součet výnosů zahrnutých do každé z jejich účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek za dané účetní období činí 750 000 000 EUR nebo více.

4.   Pokud dojde k rozdělení jedné nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny v působnosti této směrnice na dvě nebo více skupin (každá z nich jako „rozdělená skupina“), má se za to, že prahové hodnoty konsolidovaných výnosů rozdělené skupiny je dosaženo:

1.   Pokud se subjekt („cílový subjekt“) během účetního období („akviziční rok“) stane nebo přestane být členským subjektem nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny v důsledku převodu přímých nebo nepřímých vlastnických podílů v něm nebo se stane nejvyšším mateřským subjektem nové skupiny, považuje se pro účely této směrnice za člena nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny za předpokladu, že část jeho aktiv, pasiv, příjmů, nákladů a peněžních toků je zahrnuta po jednotlivých řádcích do konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu v akvizičním roce.

Efektivní daňová sazba a dorovnávací daň cílového subjektu se vypočítají v souladu s odstavci 2 až 8.

2.   V akvizičním roce zohlední nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina pouze čistý účetní příjem nebo ztrátu a upravené zahrnuté daně cílového subjektu, které jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu pro účely této směrnice.

3.   V akvizičním roce nabytí a v každém následujícím účetním období jsou kvalifikovaný příjem nebo ztráta a upravené zahrnuté daně cílového subjektu založeny na historické účetní hodnotě jeho aktiv a pasiv.

4.   V akvizičním roce nabytí se při výpočtu způsobilých mzdových nákladů cílového subjektu podle čl. 28 odst. 3 zohlední pouze náklady, které jsou vykázány v konsolidované účetní závěrce nejvyššího mateřského subjektu.

5.   Výpočet účetní hodnoty způsobilých hmotných aktiv cílového subjektu podle čl. 28 odst. 4 se případně upraví úměrně době, po kterou byl cílový subjekt během akvizičního roku členem nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny.

6.   S výjimkou odložené daňové pohledávky z kvalifikované ztráty podle článku 23 zohlední nabývající nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky cílového subjektu převáděné mezi nadnárodními skupinami podniků nebo velkými vnitrostátními skupinami stejným způsobem a ve stejném rozsahu, jako kdyby nabývající nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina ovládala cílový subjekt v okamžiku, kdy takové pohledávky a závazky vznikly.

7.   S odloženými daňovými závazky cílového subjektu, které byly dříve zahrnuty do jeho celkové částky úpravy odložené daně, se zachází pro účely čl. 22 odst. 7 jako s vypořádanými zcizující nadnárodní skupinou podniků nebo velkou vnitrostátní skupinou a jako s podcházejícími od nabývající nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny v akvizičním roce, s výjimkou toho, že v tomto případě má jakékoli následné snížení zahrnutých daní podle čl. 22 odst. 7 účinky v roce, v němž je částka opětovně zachycena.

8.   Je-li cílový subjekt během akvizičního roku nabytí mateřským subjektem a subjektem ve dvou nebo více nadnárodních skupinách podniků nebo velkých vnitrostátních skupinách, použije pravidlo pro zahrnutí příjmů na své přidělitelné podíly dorovnávací daně nízce zdaněných členských subjektů samostatně pro každou z nadnárodních skupin podniků nebo velkých vnitrostátních skupin.

9.   Odchylně od odstavců 1 až 8 se nabytí nebo zcizení kontrolního podílu v cílovém subjektu považují za nabytí nebo zcizení aktiv a pasiv, jestliže jurisdikce, v níž se cílový subjekt nachází, nebo v případě daňově transparentního subjektu jurisdikce, v níž se nacházejí aktiva, zachází s nabytím nebo zcizením tohoto kontrolního podílu stejným nebo podobným způsobem jako s nabytím nebo zcizením aktiv a pasiv a ukládá prodávajícímu zahrnutou daň na základě rozdílu mezi daňovým základem a protiplněním zaplaceným výměnou za kontrolní podíl nebo reálnou hodnotou aktiv a pasiv.

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

2.   Členský subjekt, který zcizí aktiva a pasiva (dále jen „zcizující členský subjekt“), zahrne zisk nebo ztrátu vyplývající z takového zcizení do výpočtu svého kvalifikovaného příjmu nebo ztráty.

Členský subjekt, který nabývá aktiva a pasiva (dále jen „nabývající členský subjekt“), určí svůj kvalifikovaný příjem nebo ztrátu na základě své účetní hodnoty nabytých aktiv a pasiv stanovené podle účetního standardu použitého při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu.

3.   Odchylně od odstavce 2, je-li zcizení nebo nabytí aktiv a pasiv provedeno v souvislosti s reorganizací:

4.   Odchylně od odstavců 2 a 3 je-li zcizení aktiv a pasiv provedeno v rámci reorganizace, která má pro zcizující členský subjekt za následek nekvalifikovaný zisk nebo ztrátu:

5.   Podávající členský subjekt se může rozhodnout, že v případech, kdy je členský subjekt pro daňové účely v jurisdikci, v níž se nachází, povinen nebo oprávněn upravit základ svých aktiv a výši svých pasiv na reálnou hodnotu, může tento členský subjekt:

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

2.   Mateřský subjekt, který drží přímo či nepřímo vlastnický podíl ve společném podniku nebo v přidružené osobě společného podniku, uplatní pravidlo pro zahrnutí příjmů ve vztahu ke svému přidělitelnému podílu na dorovnávací dani tohoto společného podniku nebo této přidružené osoby společného podniku v souladu s články 5 až 10.

3.   Dorovnávací daň společného podniku a jeho přidružených osob (společně jako „skupina společných podniků“) se vypočte v souladu s kapitolami III až VII, jako kdyby se jednalo o členské subjekty samostatné nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny a jako kdyby byl společný podnik nejvyšším mateřským subjektem dané skupiny.

4.   Dorovnávací daň splatná skupinou společných podniků se sníží o přidělitelný podíl každého mateřského subjektu na dorovnávací dani podle odstavce 2 každého člena skupiny společných podniků podle odstavce 3. Případná zbývající částka dorovnávací daně se připočte k celkové částce dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk v souladu s čl. 14 odst. 2.

Pro účely tohoto odstavce se „dorovnávací daní splatnou skupinou společných podniků“ rozumí přidělitelný podíl mateřského subjektu na dorovnávací dani skupiny společných podniků.

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

2.   Pokud jsou subjekty a členské subjekty dvou nebo více skupin součástí nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty, považují se subjekty a členské subjekty každé skupiny za členy jedné nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty.

Subjekt, který není vyloučeným subjektem uvedeným v čl. 2 odst. 3, se považuje za členský subjekt, pokud je konsolidován po jednotlivých řádcích nadnárodní skupinou podniků nebo velkou vnitrostátní skupinou s více mateřskými subjekty, nebo pokud jsou jeho kontrolní podíly drženy subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty.

3.   Konsolidovanou účetní závěrkou nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty je kombinovaná konsolidovaná účetní závěrka, která je uvedena v definici svázané struktury nebo uspořádání s dvojí kótací v odstavci 1, sestavená na základě přijatelného účetního standardu, který se považuje za účetní standard nejvyššího mateřského subjektu.

4.   Nejvyšší mateřské subjekty jednotlivých skupin, které tvoří nadnárodní skupinu podniků nebo velkou vnitrostátní skupinu s více mateřskými subjekty, jsou nejvyššími mateřskými subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty.

Při uplatňování této směrnice ve vztahu k nadnárodní skupině podniků nebo velké vnitrostátní skupině s více mateřskými subjekty se podle potřeby veškeré odkazy na nejvyšší mateřský subjekt použijí, jako by se jednalo o odkazy na více nejvyšších mateřských subjektů.

5.   Mateřské subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty nacházející se v členském státě, včetně každého nejvyššího mateřského subjektu, uplatní pravidlo pro zahrnutí příjmů v souladu s články 5 až 10 ve vtahu ke svému přidělitelnému podílu na dorovnávací dani nízce zdaněných členských subjektů.

6.   Členské subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty nacházející se v členském státě uplatní pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk v souladu s články 12, 13 a 14, přičemž zohlední dorovnávací daň každého nízce zdaněného členského subjektu, který je členem této nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty.

7.   Nejvyšší mateřské subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty musí předkládat informační přehled k dorovnávací dani v souladu s článkem 44, pokud nejmenují jediný určený podávající subjekt ve smyslu čl. 44 odst. 3 písm. b). Tento přehled zahrnuje informace o každé ze skupin, které tvoří nadnárodní skupinu podniků nebo velkou vnitrostátní skupinu s více mateřskými subjekty.

1.   Kvalifikovaný příjem průtokového subjektu, který je nejvyšším mateřským subjektem, se pro účetní období sníží o částku kvalifikovaného příjmu, kterou lze přiřadit držiteli vlastnického podílu („držitel podílu“) v průtokovém subjektu za předpokladu, že:

2.   Kvalifikovaný příjem průtokového subjektu, který je nejvyšším mateřským subjektem, se pro účetní období rovněž sníží o částku kvalifikovaného příjmu přidělenou držiteli podílu v průtokovém subjektu za předpokladu, že držitelem podílu je:

3.   Kvalifikovaná ztráta průtokového subjektu, který je nejvyšším mateřským subjektem, se pro účetní období sníží o částku kvalifikované ztráty, kterou lze přiřadit držiteli podílu v průtokovém subjektu.

První pododstavec se nepoužije v rozsahu, v jakém držitel podílu není oprávněn tuto ztrátu použít pro výpočet svého zdanitelného příjmu.

4.   Zahrnuté daně průtokového subjektu, který je nejvyšším mateřským subjektem, se sníží úměrně k částce kvalifikovaného příjmu snížené v souladu s odstavci 1 a 2.

5.   Odstavce 1 až 4 se použijí na stálou provozovnu, jejímž prostřednictvím průtokový subjekt, který je nejvyšším mateřským subjektem, zcela nebo částečně vykonává svou činnost nebo jejímž prostřednictvím je zcela nebo částečně vykonávána činnost daňově transparentního subjektu, pokud je vlastnický podíl nejvyššího mateřského subjektu v tomto daňově transparentním subjektu držen přímo nebo prostřednictvím řetězce daňově transparentních subjektů.

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

2.   Nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny podléhající režimu odčitatelných dividend sníží pro účetní období svůj kvalifikovaný příjem případně až na nulovou výši o částku, která je rozdělována jako odčitatelná dividenda do dvanácti měsíců od konce účetního období, za předpokladu, že:

3.   Nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny podléhající režimu odčitatelných dividend také pro účetní období sníží svůj kvalifikovaný příjem případně až na nulovou výši o částku, kterou rozděluje jako odčitatelnou dividendu do dvanácti měsíců od konce účetního období, za předpokladu, že příjemcem je:

4.   Výše zahrnutých daní nejvyššího mateřského subjektu kromě daní, u nichž byl povolen odpočet dividend, se sníží úměrně k částce kvalifikovaného příjmu snížené v souladu s odstavci 2 a 3.

5.   Pokud nejvyšší mateřský subjekt drží přímo nebo prostřednictvím řetězce členských subjektů, které podléhají režimu odčitatelných dividend, vlastnický podíl v jiném takovém členském subjektu, použijí se odstavce 2, 3 a 4 na jakýkoli jiný členský subjekt nacházející se v jurisdikci nejvyššího mateřského subjektu, který podléhá režimu odčitatelných dividend, a to v rozsahu, v jakém je jeho kvalifikovaný příjem nejvyšším mateřským subjektem dále rozdělen příjemcům, kteří splňují požadavky stanovené v odstavcích 2 a 3.

6.   Pro účely odstavce 2 se dividenda rozdělovaná zásobovacím družstvem považuje za dividendu podléhající dani u příjemce, pokud tato dividenda snižuje odčitatelné výdaje nebo náklady v rámci výpočtu zdanitelného příjmu nebo ztráty příjemce.

1.   Podávající členský subjekt se může rozhodnout, že u sebe nebo jiného členského subjektu podléhajícího způsobilému systému daně z rozděleného zisku zahrne částku určenou jako daň ze zisku považovaného za rozdělený v souladu s odstavcem 2 do upravených zahrnutých daní tohoto členského subjektu za dané účetní období.

Toto rozhodnutí se činí každoročně v souladu s čl. 45 odst. 2 a vztahuje se na všechny členské subjekty, které se nacházejí v určité jurisdikci.

2.   Částka daně ze zisku považovaného za rozdělený se rovná nižší z těchto částek:

3.   V případě rozhodnutí podle odstavce 1 se pro každé účetní období, ve kterém se toto rozhodnutí uplatní, zřídí účet pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený. Částka daně ze zisku považovaného za rozdělený stanovená v souladu s odstavcem 2 v dané jurisdikci se připíše na účet pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený za účetní období, ve kterém byl účet zřízen.

Na konci každého následujícího účetního období se zůstatky na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený zřízených v předchozích účetních obdobích chronologicky snižují případně až na nulovou výši o daně zaplacené členskými subjekty v daném účetním období ve vztahu ke skutečnému rozdělení nebo tomu, které je za rozdělení považováno.

Případná zbytková částka na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený zbývající po uplatnění druhého pododstavce se sníží případně až na nulovou výši o částku rovnající se součinu čisté kvalifikované ztráty za danou jurisdikci a minimální daňové sazby.

4.   Případná zbytková částka součinu čisté kvalifikované ztráty a minimální daňové sazby, která za danou jurisdikci zbývá po uplatnění odst. 3 třetího pododstavce, se převede do následujících účetních období a snižuje případnou zbytkovou částku na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený zbývající po uplatnění odstavce 3.

5.   Případný zůstatek na účtu pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený k poslednímu dni čtvrtého účetního období po účetním období, ve kterém byl tento účet zřízen, se použije ke snížení upravených zahrnutých daní stanovených dříve za dané účetní období. Efektivní daňová sazba a dorovnávací daň za dané účetní období se náležitě přepočítá v souladu s čl. 29 odst. 1.

6.   Daně, které jsou zaplaceny během účetního období v souvislosti se skutečným rozdělením nebo tím, které je za rozdělení považováno, se nezahrnují do upravených zahrnutých daní v rozsahu, v jakém snižují částku na účtu pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený v souladu s odstavci 3 a 4.

7.   Pokud členský subjekt, na nějž se vztahuje rozhodnutí podle odstavce 1, opustí nadnárodní skupinu podniků nebo velkou vnitrostátní skupinu nebo pokud jsou v podstatě všechna jeho aktiva převedena na osobu, která není členským subjektem téže nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny nacházejícím se ve stejné jurisdikci, bude jakýkoli zůstatek na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený v předchozích účetních obdobích, v nichž byl takový účet zřízen, použit ke snížení upravených zahrnutých daní pro každé z těchto účetních období v souladu s čl. 29 odst. 1.

Případná dodatečná splatná částka dorovnávací daně se vynásobí následujícím poměrem pro účely stanovení dodatečné dorovnávací daně splatné v příslušné jurisdikci:

kde:

1.   Je-li členský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny investičním subjektem, který není daňově transparentním subjektem a který neučinil rozhodnutí podle článků 42 a 43, vypočítá se efektivní daňová sazba tohoto investičního subjektu odděleně od efektivní daňové sazby pro jurisdikci, v níž se nachází.

2.   Efektivní daňová sazba investičního subjektu uvedeného v odstavci 1 se rovná podílu jeho upravených zahrnutých daní a částky rovnající se přidělitelnému podílu nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na kvalifikovaném příjmu nebo ztrátě tohoto investičního subjektu.

Pokud se v určité jurisdikci nachází více než jeden investiční subjekt, vypočítá se jejich efektivní daňová sazba tak, že se sloučí jejich upravené zahrnuté daně, jakož i přidělitelný podíl nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na jejich kvalifikovaném příjmu nebo ztrátě.

3.   Upravené zahrnuté daně investičního subjektu uvedeného v odstavci 1 tvoří upravené zahrnuté daně, které lze přiřadit přidělitelnému podílu nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na kvalifikovaném příjmu investičního subjektu, a zahrnuté daně přidělené investičnímu subjektu v souladu s článkem 24. Upravené zahrnuté daně investičního subjektu nezahrnují žádné zahrnuté daně vzniklé investičnímu subjektu, které jsou přiřaditelné příjmům, jež nejsou součástí přidělitelného podílu nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na příjmech investičního subjektu.

4.   Dorovnávací daň investičního subjektu uvedeného v odstavci 1 je částka rovnající se součinu procentní sazby dorovnávací daně investičního subjektu a částky rovnající se rozdílu mezi přidělitelným podílem nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na kvalifikovaném příjmu investičního subjektu a částkou vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty vypočtenou pro investiční subjekt.

Procentní sazba dorovnávací daně investičního subjektu se rovná kladnému rozdílu mezi minimální daňovou sazbou a efektivní daňovou sazbou tohoto investičního subjektu.

Pokud se v určité jurisdikci nachází více než jeden investiční subjekt, vypočítá se jejich efektivní daňová sazba tak, že se sloučí částky jejich vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty, jakož i přidělitelný podíl nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na jejich kvalifikovaném příjmu nebo ztrátě.

Vyloučení příjmu investičního subjektu na základě ekonomické podstaty se určí v souladu s čl. 28 odst. 1 až 7. Způsobilé mzdové náklady způsobilých zaměstnanců a způsobilá hmotná aktiva, které se pro takový investiční subjekt zohlední, se sníží v poměru k přidělitelnému podílu nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na kvalifikovaném příjmu investičního subjektu vydělenému celkovým kvalifikovaným příjmem takového investičního subjektu.

5.   Pro účely tohoto článku se přidělitelný podíl nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na kvalifikovaném příjmu nebo ztrátě investičního subjektu stanoví v souladu s článkem 9 s přihlédnutím pouze k podílům, které nejsou předmětem rozhodnutí v souladu s články 42 nebo 43.

1.   Pro účely tohoto článku se „pojišťovacím investičním subjektem“ rozumí subjekt, který by byl považován za investiční fond ve smyslu čl. 3 bodu 31 nebo za subjekt investování do nemovitostí ve smyslu čl. 3 bodu 32, pokud by nebyl založen v souvislosti se závazky vyplývajícími z pojistné smlouvy nebo smlouvy o anuitě, a pokud by nebyl zcela vlastněn subjektem, který podléhá regulaci v jurisdikci, v níž se nachází, jako pojišťovna.

2.   Podávající členský subjekt se může rozhodnout, že členský subjekt, který je investičním subjektem nebo pojišťovacím investičním subjektem, bude považován za daňově transparentní subjekt, pokud vlastnický členský subjekt podléhá v jurisdikci, v níž se nachází, dani na základě reálné tržní hodnoty nebo podobného režimu založeného na ročních změnách reálné hodnoty jeho vlastnických podílů v tomto subjektu a daňová sazba použitelná na takový příjem vlastnického členského subjektu se rovná minimální daňové sazbě nebo ji přesahuje.

3.   Má se za to, že členský subjekt, který nepřímo vlastní vlastnický podíl v investičním subjektu nebo pojišťovacím investičním subjektu prostřednictvím přímého vlastnického podílu v jiném investičním subjektu nebo pojišťovacím investičním subjektu, podléhá dani na základě reálné tržní hodnoty nebo podobného režimu ve vztahu ke svému nepřímému vlastnickému podílu v prvně uvedeném subjektu nebo pojišťovacím investičním subjektu, pokud podléhá dani na základě reálné tržní hodnoty nebo podobného režimu ve vztahu ke svému přímému vlastnickému podílu v druhém uvedeném subjektu nebo pojišťovacím investičním subjektu.

4.   Rozhodnutí podle odstavce 2 tohoto článku se činí v souladu s čl. 45 odst. 1.

V případě zrušení rozhodnutí se jakýkoli zisk nebo ztráta ze zcizení aktiva nebo pasiva drženého investičním subjektem nebo pojišťovacím investičním subjektem určí na základě reálné tržní hodnoty aktiva nebo pasiva k prvnímu dni roku, kdy ke zrušení rozhodnutí dojde.

1.   Podávající členský subjekt se může rozhodnout, že vlastnický členský subjekt investičního subjektu použije ve vztahu ke svému vlastnickému podílu v investičním subjektu metodu zdanitelného rozdělení zisku za předpokladu, že vlastnický členský subjekt není investičním subjektem a lze rozumně předpokládat, že bude podléhat dani z rozděleného zisku vypláceného investičním subjektem při daňové sazbě, která se rovná minimální daňové sazbě nebo ji převyšuje.

2.   V rámci metody zdanitelného rozdělení zisku se rozdělený zisk a zisk považovaný za rozdělený z kvalifikovaného příjmu investičního subjektu zahrnou do kvalifikovaného příjmu vlastnického členského subjektu, který rozdělení zisku obdržel, nejedná-li se o investiční subjekt.

Částka zahrnutých daní vzniklých investičnímu subjektu, která je započitatelná proti daňovému závazku vlastnického členského subjektu vyplývajícímu z rozdělení zisku ze strany investičního subjektu, se zahrne do kvalifikovaného příjmu a upravených zahrnutých daní vlastnického členského subjektu, který rozdělený zisk obdržel.

Podíl vlastnického členského subjektu na nerozděleném čistém kvalifikovaném příjmu investičního subjektu uvedeném v odstavci 3, který vznikl ve třetím roce předcházejícím danému účetnímu období („rozhodný rok“), se považuje za kvalifikovaný příjem tohoto investičního subjektu za dané účetní období. Částka rovnající se součinu tohoto kvalifikovaného příjmu a minimální daňové sazby se pro účely kapitoly II považuje za dorovnávací daň nízce zdaněného členského subjektu za dané účetní období.

Kvalifikovaný příjem nebo ztráta investičního subjektu a upravené zahrnuté daně přiřaditelné tomuto příjmu za dané účetní období jsou vyloučeny z výpočtu efektivní daňové sazby v souladu s kapitolou V a s čl. 41 odst. 1 až 4 s výjimkou částky zahrnutých daní podle druhého pododstavce tohoto odstavce.

3.   Nerozděleným čistým kvalifikovaným příjmem investičního subjektu za rozhodný rok je částka kvalifikovaného příjmu tohoto investičního subjektu za rozhodný rok snížená případně až na nulovou výši o:

Nerozdělený čistý kvalifikovaný příjem investičního subjektu se nesnižuje o rozdělený zisk nebo zisk považovaný za rozdělený, o který již byl snížen nerozdělený čistý kvalifikovaný příjem tohoto investičního subjektu za předchozí rozhodný rok při použití prvního pododstavce písm. b).

Nerozdělený čistý kvalifikovaný příjem investičního subjektu se nesnižuje o částku kvalifikovaných ztrát, o kterou již byl snížen nerozdělený čistý kvalifikovaný příjem tohoto investičního subjektu za předchozí rozhodný rok při použití prvního pododstavce písm. c).

4.   Pro účely tohoto článku dochází k tomu, že je zisk považován za rozdělený, v okamžiku, kdy je přímý nebo nepřímý vlastnický podíl v investičním subjektu převeden na subjekt, který nepatří do nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, a rovná se podílu na nerozděleném čistém kvalifikovaném příjmu, který lze přiřadit tomuto vlastnickému podílu v den převodu a je stanoven bez ohledu na to, že je zisk považován za rozdělený.

5.   Rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku se činí v souladu s čl. 45 odst. 1.

V případě zrušení rozhodnutí se podíl vlastnického členského subjektu na nerozděleném čistém kvalifikovaném příjmu investičního subjektu za rozhodný rok na konci účetního období předcházejícího účetnímu období, kdy je zrušení provedeno, považuje za kvalifikovaný příjem investičního subjektu za dané účetní období. Částka rovnající se součinu takového kvalifikovaného příjmu a minimální daňové sazby se pro účely kapitoly II považuje za dorovnávací daň nízce zdaněného členského subjektu za dané účetní období.

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

2.   Členský subjekt, který se nachází v členském státě, podá informační přehled k dorovnávací dani svému správci daně v souladu s odstavcem 5.

Tento přehled může jménem členského subjektu podat určený místní subjekt.

3.   Odchylně od odstavce 2 nemá členský subjekt povinnost podat svému správci daně informační přehled k dorovnávací dani, pokud tento přehled již byl v souladu s požadavky stanovenými v odstavci 5 podán:

4.   Použije-li se odstavec 3, oznámí členský subjekt nacházející se v členském státě nebo určený místní subjekt jeho jménem správci daně totožnost subjektu, který podává informační přehled k dorovnávací dani, jakož i jurisdikci, v níž se subjekt nachází.

5.   Informační přehled k dorovnávací dani se podává ve standardní šabloně a obsahuje tyto informace týkající se nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny:

6.   Odchylně od odstavce 5, pokud se členský subjekt nachází v členském státě a nejvyšší mateřský subjekt v jurisdikci třetí země, která uplatňuje pravidla považovaná podle článku 52 za rovnocenná pravidlům této směrnice, podá členský subjekt nebo určený místní subjekt informační přehled k dorovnávací dani obsahující tyto informace:

7.   Informační přehled k dorovnávací dani uvedený v odstavcích 5 a 6 a veškerá související oznámení se podávají správci daně členského státu, ve kterém se členský subjekt nachází, nejpozději do patnácti měsíců od posledního dne vykazovaného účetního období.

1.   Rozhodnutí uvedená v čl. 2 odst. 3 druhém pododstavci, čl. 16 odst. 3, 6 a 9 a článcích 42 a 43 jsou platná po dobu pěti let počínaje rokem, v němž je rozhodnutí učiněno. Rozhodnutí se automaticky obnovuje, pokud jej podávající členský subjekt na konci pětiletého období nezruší. Zrušení rozhodnutí je platné po dobu pěti let počínaje koncem roku, v němž ke zrušení došlo.

2.   Rozhodnutí uvedená v čl. 16 odst. 7, čl. 22 odst. 1 písm. b), čl. 25 odst. 1, čl. 28 odst. 2, čl. 30 odst. 1 a čl. 40 odst. 1 jsou platná po dobu jednoho roku. Rozhodnutí se automaticky obnovuje, pokud jej podávající členský subjekt na konci roku nezruší.

3.   Rozhodnutí uvedená v čl. 2 odst. 3 druhém pododstavci, čl. 16 odst. 3, 6, 7 a 9, čl. 22 odst. 1 písm. b), čl. 25 odst. 1, čl. 28 odst. 2, čl. 30 odst. 1, čl. 40 odst. 1 a článcích 42 a 43 se činí u správce daně členského státu, ve kterém se nachází podávající členský subjekt.

1.   Pro účely tohoto článku se „přechodným obdobím“ pro určitou jurisdikci rozumí první účetní období, ve kterém nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina spadá ve vztahu k dané jurisdikci do oblasti působnosti této směrnice.

2.   Při určování efektivní daňové sazby pro určitou jurisdikci v přechodném období a pro každé následující účetní období vezme nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina v úvahu veškeré odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky zohledněné nebo vykázané ve finančních výkazech všech členských subjektů v dané jurisdikci za přechodné období.

Odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky se zohlední při minimální daňové sazbě nebo použitelné vnitrostátní daňové sazbě podle toho, která z nich je nižší. Odložená daňová pohledávka, která byla vykázána při daňové sazbě nižší, než je minimální daňová sazba, však může být zohledněna při minimální daňové sazbě, pokud je daňový poplatník schopen prokázat, že odložená daňová pohledávka je přiřaditelná kvalifikované ztrátě.

K dopadu úpravy ocenění nebo úpravy účetního vykázání v souvislosti s odloženou daňovou pohledávkou se nepřihlíží.

3.   Odložené daňové pohledávky vyplývající z položek vyloučených z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v souladu s kapitolou III se z výpočtu uvedeného v odstavci 2 vyloučí, pokud tyto odložené daňové pohledávky vznikly v rámci transakce, která se uskutečnila po 30. listopadu 2021.

4.   V případě převodu aktiv mezi členskými subjekty po 30. listopadu 2021 a před začátkem přechodného období je základ nabytých aktiv s výjimkou zásob založen na účetní hodnotě převáděných aktiv zcizujícího členského subjektu při zcizení, přičemž na tomto základě se určí odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky.

1.   Pro účely čl. 28 odst. 3 se hodnota 5 % pro každé účetní období začínající od 31. prosince následujících kalendářních let nahrazuje hodnotami stanovenými v této tabulce:

2.   Pro účely čl. 28 odst. 4 se hodnota 5 % pro každé účetní období začínající od 31. prosince následujících kalendářních let nahrazuje hodnotami stanovenými v této tabulce:

1.   Dorovnávací daň splatná nejvyšším mateřským subjektem nacházejícím se v členském státě v souladu s čl. 5 odst. 2 nebo středním mateřským subjektem nacházejícím se v členském státě v souladu s čl. 7 odst. 2, pokud je nejvyšší mateřský subjekt vyloučeným subjektem, se sníží na nulu:

2.   Pokud se nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nachází v jurisdikci třetí země, sníží se dorovnávací daň splatná členským subjektem nacházejícím se v členském státě v souladu s čl. 14 odst. 2 v prvních pěti letech počáteční fáze mezinárodní činnosti této nadnárodní skupiny podniků na nulu bez ohledu na požadavky stanovené v kapitole V.

3.   Má se za to, že nadnárodní skupina podniků je v počáteční fázi své mezinárodní činnosti, pokud v daném účetním období:

Pro účely prvního pododstavce písm. b) se „referenční jurisdikcí“ rozumí jurisdikce, v níž mají členské subjekty nadnárodní skupiny podniků nejvyšší součet celkové hodnoty hmotných aktiv v účetním období, v němž nadnárodní skupina podniků poprvé spadá do oblasti působnosti této směrnice. Celkovou hodnotou hmotných aktiv v jurisdikci se rozumí součet čisté účetní hodnoty veškerých hmotných aktiv všech členských subjektů nadnárodní skupiny podniků, které se nacházejí v dané jurisdikci.

4.   Pětileté období uvedené v odst. 1 písm. a) a odstavci 2 začíná běžet od začátku účetního období, v němž nadnárodní skupina podniků poprvé spadá do oblasti působnosti této směrnice.

Pro nadnárodní skupiny podniků, které v okamžiku vstupu této směrnice v platnost spadají do oblasti její působnosti, začíná pětileté období uvedené v odst. 1 písm. a) dnem 31. prosince 2023.

Pro nadnárodní skupiny podniků, které v okamžiku vstupu této směrnice v platnost spadají do oblasti její působnosti, začíná pětileté období uvedené v odstavci 2 dne 31. prosince 2024.

Pro velké vnitrostátní skupiny, které v okamžiku vstupu této směrnice v platnost spadají do oblasti její působnosti, začíná pětileté období uvedené v odst. 1 písm. b) dne 31. prosince 2023.

5.   Určený podávající subjekt uvedený v článku 44 informuje správce daně členského státu, v němž se nachází, o zahájení počáteční fáze mezinárodní činnosti nadnárodní skupiny podniků.

1.   Odchylně od článků 5 až 14 se mohou členské státy, v nichž se nenachází více než dvanáct nejvyšších mateřských subjektů skupin, které spadají do působnosti této směrnice, rozhodnout neuplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů a pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk po šest po sobě jdoucích účetních období začínajících od 31. prosince 2023. Členské státy, které se takto rozhodnou, oznámí tuto skutečnost Komisi do 31. prosince 2023.

2.   Pokud se nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nachází v členském státě, který učinil rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku, členské státy jiné než ten, v němž se tento nejvyšší mateřský subjekt nachází, zajistí, aby se na členské subjekty této nadnárodní skupiny podniků v členském státě, v němž se nacházejí, vztahovala v souladu s článkem 14 částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělená tomuto členskému státu pro účetní období začínající od 31. prosince 2023.

Nejvyšší mateřský subjekt podle prvního pododstavce jmenuje určený podávající subjekt v členském státě jiném, než je členský stát, v němž se nejvyšší mateřský subjekt nachází, nebo jestliže nadnárodní skupina podniků nemá členský subjekt v jiném členském státě, jmenuje určený podávající subjekt v jurisdikci třetí země, která pro vykazované účetní období uzavřela kvalifikovanou dohodu příslušných orgánů s členským státem, v němž se nejvyšší mateřský subjekt nachází.

V takovém případě určený podávající subjekt podá informační přehled k dorovnávací dani v souladu s požadavky čl. 44 odst. 5. Členské subjekty, jež se nacházejí v členském státě, který učinil rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku, poskytnou určenému podávajícímu subjektu informace nezbytné pro dosažení souladu s čl. 44 odst. 5 a jsou osvobozeny od povinnosti podávat informační přehled podle čl. 44 odst. 2.

3.   Procentní podíl podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk stanovený pro členský stát, který učinil rozhodnutí podle odstavce 1, se pro dané účetní období považuje za nulový.

1.   Právní rámec zavedený ve vnitrostátním právu jurisdikce třetí země se považuje za rovnocenný kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů stanovenému v kapitole II a nepovažuje se za režim daně z příjmů ovládaných zahraničních společností, pokud splňuje tyto podmínky:

2.   Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 53 s cílem určit seznam jurisdikcí třetích zemí, jež ve svém vnitrostátním právu zavedly právní rámec, který je v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 1 tohoto článku považován za rovnocenný kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, a uvedený seznam aktualizovat v návaznosti na následné posouzení právního rámce zavedeného jurisdikcí třetí země v jejím vnitrostátním právu.

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené článku 52 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 23. prosince 2022.

3.   Rada může přenesení pravomoci uvedené v článku 52 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 52 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jí byl tento akt oznámen, nebo pokud Rada před uplynutím této lhůty informuje Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1.   Pokud jde o níže uvedené celní kvóty, Nový Zéland a Unie se dohodly na těchto změnách závazků:

2.   Pokud jde o níže uvedené celní kvóty, Nový Zéland a Unie se dohodly na těchto změnách závazků s cílem usnadnit použití některých celních kvót:

3.   Pokud jde o ostatní celní kvóty, pro něž má Nový Zéland vyjednávací nebo konzultační práva podle článku XXVIII GATT 1994, Nový Zéland souhlasí s navrhovanými závazky týkajícími se celních kvót uvedenými v dokumentu G/SECRET/42/Add.2, které Unie přijala po vystoupení Spojeného království, s výhradou případných úprav vyplývajících z článku 4 níže.

1.   Strany uznávají, že Unie v důsledku vystoupení Spojeného království z Unie sděleného členům WTO nadále vede jednání a konzultace s ostatními členy WTO, kteří mají vyjednávací nebo konzultační práva podle článku XXVIII GATT 1994.

2.   Na základě těchto jednání a konzultací může Unie zvážit změnu podílů a množství nebo jiných podmínek stanovených v článku 3 nebo v dokumentu G/SECRET/42/Add.2. Jakoukoli takovou změny předchozího závazu Unie týkajícího se celních kvót uvedených v článku 3 výše, k němuž má Nový Zéland vyjednávací nebo konzultační právo, konzultuje Unie s Novým Zélandem s cílem nalézt vzájemně uspokojivý výsledek předtím, než k ní přistoupí, aniž jsou dotčena práva každé strany podle článku XXVIII GATT 1994.

1.   Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem následujícím po dni, kdy si strany navzájem oznámí dokončení svých vnitřních právních postupů k tomuto účelu nezbytných.

2.   Toto ujednání představuje mezinárodní dohodu mezi Unií a Novým Zélandem, a to i pro účely čl. XXVIII odst. 3 písm. a) a b) GATT 1994.

3.   Tato dohoda je vyhotovena ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, irském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k této dohodě své podpisy.

„Výjimka uvedená v prvním pododstavci přestane platit od 1. ledna 2026.“

1.   Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 611/2014 se s účinkem ode dne 1. ledna 2023 zrušuje.

Nadále se však použije, pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými před 1. lednem 2023 v rámci režimu podpory uvedeného v článcích 29, 30 a 31 nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/1366 se s účinkem ode dne 1. ledna 2023 zrušuje.

Nadále se však použije, pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými před 1. lednem 2023 v rámci režimu podpory uvedeného v článcích 55, 56 a 57 nařízení (EU) č. 1308/2013.

3.   Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1149 se s účinkem ode dne 16. října 2023 zrušuje.

Nadále se však použije, pokud jde o:

1.   Prováděcí nařízení (EU) č. 615/2014 se s účinkem ode dne 1. ledna 2023 zrušuje.

Nadále se však použije, pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými před 1. lednem 2023 v rámci režimu podpory uvedeného v článcích 29, 30 a 31 nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Prováděcí nařízení (EU) 2015/1368 se s účinkem ode dne 1. ledna 2023 zrušuje.

Nadále se však použije, pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými před 1. lednem 2023 v rámci režimu podpory uvedeného v článcích 55, 56 a 57 nařízení (EU) č. 1308/2013.

3.   Prováděcí nařízení (EU) 2016/1150 se s účinkem ode dne 16. října 2023 zrušuje.

Nadále se však použije, pokud jde o:

4.   Nařízení (EU) č. 738/2010 se s účinkem ode dne 1. ledna 2023 zrušuje.

Nadále se však použije, pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené před 1. lednem 2023 v rámci režimu podpory uvedeného v článcích 58, 59 a 60 nařízení (EU) č. 1308/2013.

1.   Beta-laktoglobulin z kravského mléka (β-laktoglobulin) se povoluje k uvedení na trh v Unii.

Beta-laktoglobulin z kravského mléka (β-laktoglobulin) se zařadí na seznam Unie pro nové potraviny stanovený v prováděcím nařízení (EU) 2017/2470.

2.   Příloha prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

1.   Mrazem vysušená prášková forma mycelií Antrodia camphorata se povoluje k uvedení na trh v Unii.

Mrazem vysušená prášková forma mycelií Antrodia camphorata se zařazuje na seznam Unie pro nové potraviny stanovený v prováděcím nařízení (EU) 2017/2470.

2.   Příloha prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.