ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 328

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 65
22. prosince 2022


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Rady (EU) 2022/2523 ze dne 14. prosince 2022 o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v Unii

1

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2022/2524 ze dne 12. prosince 2022 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Novým Zélandem podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změně koncesí u všech celních kvót uvedených v listině CLXXV EU v důsledku vystoupení Spojeného království z Evropské unie jménem Unie

59

 

 

DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A NOVÝM ZÉLANDEM PODLE ČLÁNKU XXVIII VŠEOBECNÉ DOHODY O CLECH A OBCHODU (GATT) 1994 O ZMĚNĚ KONCESÍ U VŠECH CELNÍCH KVÓT UVEDENÝCH V LISTINĚ CLXXV EU V DŮSLEDKU VYSTOUPENÍ SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ Z EVROPSKÉ UNIE

61

 

*

Oznámení o datu vstupu v platnost změny příloh 10-A a 10-B Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou

63

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/2525 ze dne 21. prosince 2022, kterým se provádí nařízení (EU) 2016/44 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi

64

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2526 ze dne 23. září 2022, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, pokud jde o prozatímní uložení odpadní rtuti v kapalné formě ( 1 )

66

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2527 ze dne 17. října 2022, kterým se zrušuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014, kterým se doplňují některá ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a kterým se zavádějí přechodná ustanovení

68

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2528 ze dne 17. října 2022, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 a zrušují nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 611/2014, (EU) 2015/1366 a (EU) 2016/1149 použitelná na režimy podpory v některých zemědělských odvětvích

70

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2529 ze dne 17. října 2022, kterým se zrušuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, a kterým se mění příloha X uvedeného nařízení

74

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2530 ze dne 1. prosince 2022 o zrušení prováděcího nařízení (EU) č. 641/2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky

76

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2531 ze dne 1. prosince 2022, kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 808/2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)

78

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2532 ze dne 1. prosince 2022, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2017/892 a zrušují nařízení (EU) č. 738/2010 a prováděcí nařízení (EU) č. 615/2014, (EU) 2015/1368 a (EU) 2016/1150 použitelná na režimy podpory v některých zemědělských odvětvích

80

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2533 ze dne 15. prosince 2022, kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Miele della Lunigiana (CHOP))

84

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2534 ze dne 21. prosince 2022, kterým se povoluje uvedení beta-laktoglobulinu z kravského mléka (β-laktoglobulin) na trh jako nové potraviny a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2017/2470 ( 1 )

85

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2535 ze dne 21. prosince 2022, kterým se povoluje uvedení mrazem vysušené práškové formy mycelií Antrodia camphorata na trh jako nové potraviny a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2017/2470 ( 1 )

91

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2022/2536 ze dne 12. prosince 2022, o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o uplatňování některých ustanovení rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, rozhodnutí Rady 2008/616/SVV o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, včetně jeho přílohy, a rámcového rozhodnutí Rady 2009/905/SVV o akreditaci poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti

94

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2022/2537 ze dne 12. prosince 2022 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Lichtenštejnským knížectvím o uplatňování některých ustanovení rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, rozhodnutí Rady 2008/616/SVV o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, včetně jeho přílohy, a rámcového rozhodnutí Rady 2009/905/SVV o akreditaci poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti

96

 

*

Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru (SZBP) 2022/2538 ze dne 13. prosince 2022 o jmenování vedoucího mise Evropské unie zaměřené na budování kapacit v Somálsku (EUCAP Somálsko) (EUCAP Somálsko/1/2022)

98

 

*

Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru (SZBP) 2022/2539 ze dne 13. prosince 2022 o jmenování velitele sil EU pro vojenskou operaci Evropské unie v Bosně a Hercegovině a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2022/59 (BiH/34/2022)

99

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2022/2540 ze dne 19. prosince 2022 o jmenování jednoho člena Evropského hospodářského a sociálního výboru, navrženého Belgickým královstvím

101

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2022/2541 ze dne 19. prosince 2022 o jmenování jednoho člena Evropského hospodářského a sociálního výboru, navrženého Spolkovou republikou Německo

103

 

*

Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/2542 ze dne 19. prosince 2022, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1904, kterým se Nizozemsku povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od článku 285 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

105

 

*

Prováděcí rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/2543 ze dne 21. prosince 2022, kterým se provádí rozhodnutí (SZBP) 2015/1333 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi

107

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2022/2544 ze dne 19. prosince 2022, kterým se stanoví opatření pro správu a provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu EU v rámci diverzifikované strategie financování a souvisejících úvěrových operací

109

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2022/2545 ze dne 19. prosince 2022 o stanovení rámce pro přiřazování nákladů souvisejících s výpůjčními operacemi a operacemi řízení dluhu v rámci diverzifikované strategie financování

123

 

*

Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2022/2546 ze dne 16. prosince 2022, kterým se mění rozhodnutí ECB/2010/29 o vydávání eurobankovek (ECB/2022/46)

136

 

 

DOPORUČENÍ

 

*

Doporučení Rady (EU) 2022/2547 ze dne 13. prosince 2022, kterým se mění doporučení (EU) 2022/107 o koordinovaném přístupu za účelem usnadnění bezpečného volného pohybu během pandemie COVID-19 ( 1 )

138

 

*

Doporučení Rady (EU) 2022/2548 ze dne 13. prosince 2022 o koordinovaném přístupu k cestování do Unie během pandemie COVID-19 a o nahrazení doporučení Rady (EU) 2020/912

146

 

 

AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

 

*

Rozhodnutí č. 2/2022 Rady partnerství zřízené Dohodou o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ze dne 21. prosince 2022, pokud jde o druhé a poslední prodloužení přechodného období, během něhož se Spojené království může odchýlit od povinnosti vymazat údaje jmenné evidence cestujících po jejich odjezdu ze Spojeného království [2022/2549]

153

 

*

Rozhodnutí č. 3/2022 Rady partnerství zřízené Dohodou o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ze dne 21. prosince 2022, kterým se sestaví seznam osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci člena rozhodčího tribunálu podle dohody o obchodu a spolupráci [2022/2550]

154

 

*

Rozhodnutí Výboru pro obchod EU–Korea č. 4 ze dne 30. listopadu 2022 o změně příloh 10-A a 10-B Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé [2022/2551]

157

 

 

Opravy

 

*

Oprava nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2400 ze dne 23. listopadu 2022, kterým se mění přílohy IV a V nařízení (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách ( Úř. věst. L 317, 9.12.2022 )

169

 

*

Oprava rozhodnutí Rady (EU) 2022/2353 ze dne 1. prosince 2022 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na posílení kapacit ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny ( Úř. věst. L 311, 2.12.2022 )

170

 

*

Oprava prováděcího nařízení Komise (EU) č. 828/2014 ze dne 30. července 2014 o požadavcích na poskytování informací o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách spotřebitelům ( Úř. věst. L 228, 31.7.2014 )

171

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

SMĚRNICE

22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/1


SMĚRNICE RADY (EU) 2022/2523

ze dne 14. prosince 2022

o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v Unii

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 115 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V posledních letech přijala Unie přelomová opatření na posílení boje proti agresivnímu daňovému plánování na vnitřním trhu. Směrnice proti vyhýbání se daňovým povinnostem stanovily pravidla proti erozi základu daně na vnitřním trhu a přesouvání zisku mimo vnitřní trh. Tato pravidla převedla do práva Unie doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v rámci iniciativy proti erozi základu daně a přesouvání zisku s cílem zajistit, aby zisky nadnárodních podniků byly zdaněny tam, kde je vykonávána ekonomická činnost generující zisk a kde je vytvářena hodnota.

(2)

V rámci pokračujícího úsilí o ukončení daňových praktik nadnárodních podniků, které jim umožňují přesouvat zisky do jurisdikcí, kde nepodléhají žádnému nebo jen velmi nízkému zdanění, OECD dále rozvinula soubor mezinárodních daňových pravidel s cílem zajistit, aby nadnárodní podniky platily spravedlivý podíl daní bez ohledu na to, kde působí. Cílem této významné reformy je zastavit soutěž týkající se sazeb daní z příjmů právnických osob tím, že bude zavedena globální minimální úroveň zdanění. Odstraněním podstatné části výhod přesunu zisků do jurisdikcí s nulovým nebo velmi nízkým zdaněním zajistí reforma zavádějící globální minimální daň rovné podmínky pro podniky po celém světě a umožní jurisdikcím lépe chránit jejich základy daně.

(3)

Tento politický cíl se promítl do dokumentu s názvem Daňové výzvy vyplývající z digitalizace ekonomiky - globální modelová pravidla proti erozi základu daně (druhý pilíř) (dále jen „modelová pravidla OECD“) schváleného 14. prosince 2021 tzv. inkluzivním rámcem OECD/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku, k nimž se členské státy zavázaly. Ve zprávě Evropské radě týkající se daňových otázek, kterou Rada schválila dne 7. prosince 2021, Rada zopakovala, že výrazně podporuje reformu zavádějící globální minimální daň, a zavázala se k rychlému provedení této reformy prostřednictvím práva Unie. V této souvislosti je nezbytné, aby členské státy svůj závazek dosáhnout globální minimální úrovně zdanění účinně splnily.

(4)

V Unii s úzce integrovanými ekonomikami je zásadní, aby byla reforma zavádějící globální minimální daň provedena dostatečně jednotným a koordinovaným způsobem. Vzhledem k rozsahu, podrobnostem a technickým aspektům těchto nových mezinárodních daňových pravidel by roztříštěnosti vnitřního trhu při jejich provádění zabránil pouze společný unijní rámec. Společný unijní rámec, který by byl v souladu se základními svobodami zaručenými Smlouvou o fungování Evropské unie, by navíc daňovým poplatníkům při provádění těchto pravidel poskytl právní jistotu.

(5)

K vytvoření účinného a jednotného rámce pro globální minimální úroveň zdanění na úrovni Unie je nezbytné stanovit pravidla. Tento rámec vytváří systém dvou vzájemně propojených pravidel, společně označovaných rovněž jako pravidla GloBE, jejichž prostřednictvím by měla být vybírána dodatečná daň, zvaná dorovnávací daň, vždy když bude efektivní daňová sazba nadnárodního podniku v dané jurisdikci nižší než 15 %. V takovém případě by se jurisdikce měla považovat za jurisdikci s nízkým zdaněním. Tato dvě provázaná pravidla se nazývají pravidlo pro zahrnutí příjmů a pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk. V rámci tohoto systému by měl mít mateřský subjekt nadnárodního podniku nacházející se v členském státě povinnost uplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů na svůj podíl dorovnávací daně vztahující se k jakémukoli nízce zdaněnému subjektu skupiny bez ohledu na to, zda se tento subjekt nachází v Unii, nebo mimo ni. Pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk by mělo fungovat jako pojistka k pravidlu pro zahrnutí příjmů tím, že umožní přerozdělit zbytkovou částku dorovnávací daně v případech, kdy by mateřské subjekty nemohly vybrat celou částku dorovnávací daně týkající se nízce zdaněných subjektů na základě uplatnění pravidla pro zahrnutí příjmů.

(6)

Je nezbytné provést modelová pravidla OECD dohodnutá členskými státy tak, aby zůstala co nejblíže celosvětové dohodě, aby se zajistilo, že pravidla, která členské státy provedou podle této směrnice, budou kvalifikovaná ve smyslu modelových pravidel OECD. Tato směrnice se věrně řídí obsahem a strukturou modelových pravidel OECD. Aby byl zajištěn soulad s primárním právem Unie, konkrétněji se zásadou svobody usazování, měla by se pravidla této směrnice vztahovat na subjekty, které jsou rezidenty členského státu, jakož i na nerezidentní subjekty mateřského subjektu nacházejícího se v tomto členském státě. Tato směrnice by se rovněž měla vztahovat na velké čistě vnitrostátní skupiny. Právní rámec by tedy byl navržen tak, aby se zabránilo jakémukoli riziku diskriminace mezi přeshraničními a vnitrostátními situacemi. Dorovnávací dani by podléhaly všechny subjekty nacházející se v členském státě s nízkým zdaněním, včetně mateřského subjektu uplatňujícího pravidlo pro zahrnutí příjmů. Stejně tak by dorovnávací dani podléhaly členské subjekty téhož mateřského subjektu, které se nacházejí v jiném členském státě s nízkým zdaněním.

(7)

I když je nezbytné zabránit praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, je třeba vyhnout se nepříznivým dopadům na menší nadnárodní podniky na vnitřním trhu. Z tohoto důvodu by se tato směrnice měla vztahovat pouze na subjekty nacházející se v Unii, které jsou členy nadnárodních skupin podniků nebo velkých vnitrostátních skupin, které dosahují roční prahové hodnoty konsolidovaných výnosů ve výši alespoň 750 000 000 EUR. Tato prahová hodnota by byla v souladu s prahovou hodnotou stávajících mezinárodních daňových pravidel, jako jsou pravidla pro podávání zpráv podle jednotlivých zemí zavedená do směrnice 2011/16/EU (3) směrnicí Rady (EU) 2016/881 (4). Subjekty spadající do působnosti této směrnice se označují jako „členské subjekty“. Některé subjekty by měly být z působnosti této směrnice vyloučeny na základě svého zvláštního účelu a statusu. Vyloučenými subjekty by měly být subjekty, které obvykle nevykonávají obchodní nebo podnikatelskou činnost a vykonávají činnosti v obecném zájmu, jako jsou poskytování veřejné zdravotní péče a vzdělávání nebo výstavba veřejné infrastruktury, a které z těchto důvodů nemusí v členském státě, v němž se nacházejí, podléhat dani. Je proto nezbytné vyjmout z oblasti působnosti této směrnice vládní subjekty, mezinárodní organizace, penzijní fondy a neziskové organizace, včetně organizací sloužících účelům jako je veřejné zdraví. Neziskové organizace by mohly rovněž zahrnovat zdravotní pojišťovny, které neusilují o jiné zisky než ve prospěch veřejné zdravotní péče ani takové zisky nevytvářejí. Investiční fondy a subjekty investování do nemovitostí by měly být z působnosti této směrnice rovněž vyloučeny, pokud jsou na vrcholu vlastnického řetězce, jelikož dosažené příjmy těchto subjektů jsou daněny na úrovni jejich vlastníků.

(8)

Ústředním prvkem systému je nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, který přímo nebo nepřímo vlastní kontrolní podíl ve všech ostatních členských subjektech nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny. Vzhledem k tomu, že se po nejvyšším mateřském subjektu obvykle požaduje konsolidace finančních výkazů všech subjektů nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, nebo pokud tomu tak není, bylo by to požadováno podle přijatelného účetního standardu, má tento subjekt zásadní informace a měl by nejlepší předpoklady k tomu, aby zajistil, že zdanění skupiny v jednotlivých jurisdikcích bude v souladu s dohodnutou minimální daňovou sazbou. Nachází-li se nejvyšší mateřský subjekt v Unii, měla by mu být podle této směrnice uložena primární povinnost uplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů na jeho přidělitelný podíl dorovnávací daně ve vztahu ke všem nízce zdaněným členským subjektům nadnárodní skupiny podniků bez ohledu na to, zda se nacházejí v Unii, nebo mimo ni. Nejvyšší mateřský subjekt velké vnitrostátní skupiny by měl ve vztahu ke svým nízce zdaněným členským subjektům uplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů na celou částku dorovnávací daně.

(9)

Za určitých okolností by se tato povinnost uplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů měla přesunout na nižší úroveň na jiné členské subjekty nadnárodní skupiny podniků nacházející se v Unii. Zaprvé, pokud je nejvyšší mateřský subjekt vyloučeným subjektem nebo pokud se nachází v jurisdikci třetí země, která nezavedla modelová pravidla OECD nebo rovnocenná pravidla, a tudíž neuplatňuje kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů, měly by mít podle této směrnice střední mateřské subjekty umístěné ve vlastnickém řetězci pod nejvyšším mateřským subjektem a nacházející se v Unii povinnost uplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů na svůj přidělitelný podíl dorovnávací daně. Pokud však střední mateřský subjekt, který je povinen pravidlo pro zahrnutí příjmů uplatňovat, vlastní kontrolní podíl v jiném středním mateřském subjektu, měl by pravidlo pro zahrnutí příjmů uplatnit prvně uvedený střední mateřský subjekt.

(10)

Zadruhé, bez ohledu na to, zda se nejvyšší mateřský subjekt nachází v jurisdikci uplatňující kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů, měly by mít podle této směrnice částečně vlastněné mateřské subjekty nacházející se v Unii, které jsou z více než 20 % vlastněny držiteli podílů mimo skupinu, povinnost uplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů na svůj přidělitelný podíl dorovnávací daně. Takové částečně vlastněné mateřské subjekty by však neměly uplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů, pokud jsou zcela vlastněny jiným částečně vlastněným mateřským subjektem, který je povinen pravidlo pro zahrnutí příjmů uplatňovat. Zatřetí, pokud je nejvyšší mateřský subjekt vyloučeným subjektem nebo pokud se nachází v jurisdikci neuplatňující kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů, měly by členské subjekty skupiny uplatňovat pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk na zbytkovou částku dorovnávací daně, na kterou se nevztahuje pravidlo pro zahrnutí příjmů, v poměru dle přidělovacího vzorce založeného na počtu jejich zaměstnanců a hmotných aktivech. Začtvrté, pokud se nejvyšší mateřský subjekt nachází v jurisdikci třetí země uplatňující kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů, měly by členské subjekty nadnárodní skupiny podniků uplatňovat pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk na členské subjekty nacházející se v této jurisdikci třetí země v případech, kdy je tato jurisdikce třetí země jurisdikcí s nízkým zdaněním na základě efektivní daňové sazby všech členských subjektů v této jurisdikci, včetně nejvyššího mateřského subjektu.

(11)

V souladu s politickými cíli reformy zavádějící globální minimální daň, pokud jde o spravedlivou daňovou soutěž mezi jurisdikcemi, by měl výpočet efektivní daňové sazby probíhat na úrovni jurisdikce. Pro účely výpočtu efektivní daňové sazby by tato směrnice měla stanovit společný soubor zvláštních pravidel pro výpočet základu daně, označovaného jako kvalifikovaný příjem nebo ztráta, a pro zaplacené daně, označované jako zahrnuté daně. Výchozím bodem by měly být finanční výkazy používané pro účely konsolidace, které by poté měly být předmětem řady úprav, včetně zohlednění časového rozlišení, aby se zabránilo jakémukoli narušení mezi jurisdikcemi. Kromě toho by měly být kvalifikovaný příjem nebo ztráta a zahrnuté daně určitých subjektů přiděleny jiným relevantním subjektům v rámci nadnárodní skupiny podniků, aby se zajistila neutralita v daňovém zacházení s kvalifikovaným příjmem nebo ztrátou, které mohou být předmětem zahrnutých daní v několika jurisdikcích, a to buď z důvodu povahy těchto subjektů (například průtokové subjekty, hybridní subjekty nebo stálé provozovny), nebo kvůli zvláštnímu daňovému zacházení s příjmy ( například platba dividend nebo režim daně z příjmů ovládaných zahraničních společností). Pokud jde o zahrnuté daně, tato směrnice by měla být vykládána s ohledem na jakékoli další pokyny poskytnuté OECD, které by členské státy měly zohledňovat tak, aby bylo zajištěno jednotné určení zahrnutých daní ve všech členských státech a jurisdikcích třetích zemí.

(12)

Efektivní daňová sazba nadnárodní skupiny podniků v každé jurisdikci, v níž tato skupina vykonává činnost, nebo velké vnitrostátní skupiny by měla být porovnána s dohodnutou minimální daňovou sazbou ve výši 15 %, podle čehož se určí, zda by nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina měly mít povinnost platit dorovnávací daň, a tudíž použít pravidlo pro zahrnutí příjmů nebo pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk. Minimální daňová sazba ve výši 15 % schválená inkluzivním rámcem OECD/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku odráží rovnováhu mezi sazbami daně z příjmů právnických osob po celém světě. V případech, kdy je efektivní daňová sazba nadnárodní skupiny podniků v dané jurisdikci pod minimální daňovou sazbou, měla by být dorovnávací daň rozdělena subjektům v nadnárodní skupině podniků, které jsou povinny odvést tuto daň v souladu s uplatněním pravidla pro zahrnutí příjmů a pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk, aby byla dodržena globálně dohodnutá minimální efektivní sazba ve výši 15 %. V případech, kdy je efektivní daňová sazba velké vnitrostátní skupiny pod minimální daňovou sazbou, měl by nejvyšší mateřský subjekt velké vnitrostátní skupiny použít ve vztahu ke svým nízce zdaněným členským subjektům pravidlo pro zahrnutí příjmů, aby se zajistilo, že tato skupina bude povinna odvést daň ve výši efektivní minimální daňové sazby 15 %.

(13)

Aby mohly členským státům plynout výnosy z dorovnávací daně vybrané od nízce zdaněných členských subjektů, které se nacházejí na jejich území, měly by mít možnost rozhodnout se pro uplatňování systému kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně. Pokud se členské státy rozhodnou uplatňovat kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, aby měly daňové orgány jiných členských států a jurisdikce třetích zemí, jakož i nadnárodní skupiny podniků dostatečnou jistotu, pokud jde o použitelnost kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně na nízce zdaněné členské subjekty v daném členském státě, měly by to oznámit Komisi. Členské subjekty nadnárodní skupiny podniků, které se nacházejí v členském státě, který se rozhodl zavést ve svém vlastním vnitrostátním daňovém systému takovýto systém, by měly dorovnávací daň platit tomuto členskému státu. Tento systém by měl zajistit, aby minimální efektivní zdanění kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členských subjektů byly vypočteny stejným způsobem, jakým se provádí výpočet dorovnávací daně v souladu s touto směrnicí.

(14)

Aby byl zajištěn přiměřený přístup, měla by tato směrnice zohlednit některé konkrétní situace, v nichž jsou snížena rizika eroze základu daně a přesouvání zisku. Tato směrnice by proto měla obsahovat vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty založené na nákladech spojených se zaměstnanci a na hodnotě hmotných aktiv v dané jurisdikci. Toto vyloučení by do určité míry umožnilo řešit situace, kdy nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina vykonává ekonomické činnosti, které vyžadují fyzickou přítomnost v jurisdikci s nízkým zdaněním, neboť v takovém případě by se praktikám eroze základu daně a přesouvání zisku pravděpodobně nedařilo. Měl by být rovněž zvážen zvláštní případ nadnárodních skupin podniků, které se nacházejí v počáteční fázi své mezinárodní činnosti, aby tyto skupiny využívající nízkého zdanění ve své domácí jurisdikci, v níž převážně působí, nebyly odrazovány od rozvoje přeshraniční činnosti. Nízce zdaněné vnitrostátní činnosti těchto nadnárodních skupin podniků by proto měly být z uplatňování pravidel vyloučeny na přechodné období pěti let a za předpokladu, že daná nadnárodní skupina podniků nemá členské subjekty ve více než šesti jurisdikcích. Aby se zajistilo rovné zacházení pro velké vnitrostátní skupiny, měly by být příjmy z jejich činností rovněž vyloučeny na přechodné období pěti let.

(15)

S cílem řešit zvláštní situaci v členských státech, v nichž má sídlo velmi málo skupin a v nichž se nachází tak nízký počet členských subjektů, že by bylo nepřiměřené požadovat od správců daně v těchto členských státech okamžité uplatňování pravidla pro zahrnutí příjmů a pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk, a vzhledem ke statusu společného přístupu pravidel GloBE by bylo dále vhodné umožnit těmto členským státům, aby se rozhodly pravidlo pro zahrnutí příjmů a pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk po omezenou dobu neuplatňovat. Členské státy, které se takto rozhodly, by to měly oznámit Komisi do konce lhůty pro provedení této směrnice.

(16)

Členské státy, které se rozhodnou pravidlo pro zahrnutí příjmů a pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk dočasně neuplatňovat, by měly tuto směrnici ve svém vnitrostátním právu provést způsobem, kterým se zajistí řádné fungování systému globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v Unii. To se týká zejména povinnosti vnitrostátních členských subjektů v těchto členských státech poskytnout informace členským subjektům v jiných členských státech a jurisdikcích třetích zemích, tak aby jiné členské státy a jurisdikce třetích zemí mohly pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk uplatnit. Administrativní zátěž pro správce daně členských států, které se takto rozhodly, by měla být omezena na nejnižší možnou míru při zachování účinného uplatňování této směrnice v celé Unii. Tyto členské státy by proto rovněž měly mít možnost zahájit diskusi s Komisí a požádat o její poradenství a pomoc za účelem nalezení společného pojetí praktických podmínek provedení této směrnice ve vnitrostátním právu.

(17)

Odvětví lodní dopravy tradičně podléhá v členských státech vzhledem ke své velmi nestabilní povaze a dlouhému hospodářskému cyklu alternativním nebo doplňkovým daňovým režimům. Aby logika této politiky nebyla podkopána a aby členské státy mohly i nadále uplatňovat v souvislosti s odvětvím lodní dopravy zvláštní daňové zacházení v souladu s mezinárodní praxí a pravidly státní podpory, měly by být příjmy z lodní dopravy z tohoto systému vyloučeny.

(18)

V zájmu dosažení rovnováhy mezi cíli reformy zavádějící globální minimální daň a administrativní zátěží pro správce daně a daňové poplatníky by tato směrnice měla stanovit vyloučení de minimis pro nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s průměrnými výnosy nižšími než 10 000 000 EUR a průměrným kvalifikovaným příjmem nebo ztrátou nižší než 1 000 000 EUR v určité jurisdikci. Tyto nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny by neměly platit dorovnávací daň, ani když je jejich efektivní daňová sazba v dané jurisdikci nižší než minimální daňová sazba.

(19)

Uplatňování pravidel této směrnice na nadnárodní skupiny podniků a velké vnitrostátní skupiny, které spadají do její působnosti poprvé, by mohlo vést k narušením vyplývajícím z existence daňových atributů, včetně ztrát z předchozích účetních období, nebo z časového rozlišení, a tedy vyžadovat přechodná pravidla k odstranění těchto narušení. V zájmu hladkého přechodu na nový daňový systém by se rovněž mělo uplatnit postupné snižování sazeb pro vyňaté částky mezd a hmotných aktiv v průběhu deseti let.

(20)

Vzhledem k tomu, že nadnárodní skupiny podniků a velké vnitrostátní skupiny by měly platit daň v minimální výši v dané jurisdikci a v daném účetním období, měl by cíl dorovnávací daně spočívat výlučně v zajištění toho, aby zisky těchto skupin v daném účetním období podléhaly dani při minimální efektivní daňové sazbě. Z tohoto důvodu by pravidla týkající se dorovnávací daně neměla fungovat jako daň uvalovaná přímo na příjem určitého subjektu, ale namísto toho by se měla uplatnit na nadměrný zisk v souladu se standardizovaným základem a zvláštním mechanismem výpočtu daně, aby bylo možné identifikovat v rámci dotčených skupin nízce zdaněný příjem a uložit dorovnávací daň, která by efektivní daňovou sazbu určité skupiny u tohoto příjmu přivedla na dohodnutou minimální úroveň daně. Koncepce pravidla pro zahrnutí příjmů a pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk jakožto dorovnávacích daní však dotyčné jurisdikci nebrání v tom, aby uvedená pravidla uplatňovala v rámci systému daně z příjmu právnických osob podle svých vnitrostátních právních předpisů.

(21)

Jak vyplývá z politické dohody dosažené na mezinárodní úrovni, měly by být v pravidlech GloBE zohledněny ty systémy daně z rozděleného zisku, které byly v platnosti ke dni 1. července 2021 nebo dříve, což je datum prvního prohlášení inkluzivního rámce OECD/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku nazvaného „Prohlášení o dvoupilířovém řešení výzev v oblasti zdanění vyplývajících z digitalizace ekonomiky“, v němž bylo dohodnuto zvláštní zacházení se způsobilými systémy daně z rozděleného zisku. To by nemělo bránit tomu, aby byly v určité jurisdikci provedeny změny systému daně z rozděleného zisku, které jsou v souladu s jeho stávající koncepcí.

(22)

Pro účinné uplatňování systému je zásadní, aby byly postupy koordinovány na úrovni skupiny. Bude nezbytné provozovat systém zajišťující plynulý tok informací v rámci nadnárodní skupiny podniků a směrem ke správcům daně, pod které členské subjekty spadají. Primární odpovědnost za podání informačního přehledu k dorovnávací dani by měl nést sám členský subjekt. Této odpovědnosti se však lze zprostit v případě, že nadnárodní skupina podniků k podání informačního přehledu k dorovnávací dani určila jiný subjekt. Může to být buď místní subjekt, nebo subjekt z jiné jurisdikce, která má uzavřenu dohodu mezi příslušnými orgány s členským státem členského subjektu. Informace podané v rámci informačního přehledu k dorovnávací dani by měly správcům daně, pod které členské subjekty spadají, umožnit posoudit správnost daňového závazku členského subjektu, pokud jde o dorovnávací daň nebo případně kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, a to za použití vnitrostátních postupů, včetně podávání vnitrostátních daňových přiznání. Užitečným zdrojem ilustrace a výkladu v tomto ohledu budou další pokyny, které mají být vypracovány v prováděcím rámci pravidel GloBE OECD, a členské státy by se mohly rozhodnout promítnout tyto pokyny do vnitrostátního práva. Vzhledem k úpravám nutným ke splnění stanovených podmínek, které provedení této směrnice vyžaduje, by skupinám, které spadají do působnosti této směrnice poprvé, měla být poskytnuta lhůta 18 měsíců na splnění požadavků na poskytnutí informací.

(23)

Vzhledem k přínosům transparentnosti v oblasti daní je povzbuzující, že daňovým orgánům ve všech zúčastněných jurisdikcích bude předloženo značné množství informací. Nadnárodní skupiny podniků spadající do působnosti této směrnice by měly mít povinnost poskytovat komplexní a podrobné informace o svých ziscích a efektivní daňové sazbě ve všech jurisdikcích, v nichž se nacházejí jejich členské subjekty. Lze očekávat, že takto rozsáhlé podávání zpráv transparentnost zvýší.

(24)

Při provádění této směrnice by členské státy používat modelová pravidla OECD a vysvětlivky a příklady obsažené v dokumentu Daňové výzvy vyplývající z digitalizace ekonomiky – komentář ke globálním modelovým pravidlům proti erozi základu daně (druhý pilíř) vydaném inkluzivním rámcem OECD pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku, jakož i prováděcí rámec pravidel GloBE včetně jeho pravidel „bezpečných přístavů“, jako zdroj ilustrace nebo výkladu s cílem zajistit jednotnost při uplatňování ve všech členských státech, a to v rozsahu, v jakém jsou tyto zdroje v souladu s touto směrnicí a s právem Unie. Tato pravidla „bezpečných přístavů“ by měla být relevantní pro nadnárodní skupiny podniků i pro velké vnitrostátní skupiny.

(25)

Účinnost a spravedlnost reformy zavádějící globální minimální daň do značné míry závisí na jejím celosvětovém provádění. Aby bylo zajištěno řádné vymáhání pravidel podle této směrnice, měly by členské státy uplatňovat přiměřené sankce, zejména vůči subjektům, které neplní své povinnosti podávat informační přehled k dorovnávací dani a platit svůj podíl dorovnávací daně. Při stanovování těchto sankcí by členské státy měly vzít v úvahu zejména nutnost řešit riziko, že určitá nadnárodní skupina podniků nevykáže informace nezbytné pro uplatnění pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk. Za účelem řešení tohoto rizika by členské státy měly stanovit odrazující sankce.

(26)

Zásadní význam bude rovněž mít, aby všichni významní obchodní partneři Unie uplatňovali buď kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů, nebo rovnocenný soubor pravidel pro minimální zdanění. Pokud jde o otázku, zda je pravidlo pro zahrnutí příjmů zavedené jurisdikcí třetí země, která dodržuje globální dohodu, kvalifikovaným pravidlem pro zahrnutí příjmů ve smyslu globální dohody, je vhodné odkázat na posouzení, které má být provedeno na úrovni OECD. Kromě toho je na podporu právní jistoty a účinnosti pravidel pro globální minimální daň důležité dále vymezit podmínky, za nichž lze pravidlům uplatňovaným v jurisdikci třetí země, která neprovede pravidla této globální dohody, přiznat rovnocennost s kvalifikovaným pravidlem pro zahrnutí příjmů. Cílem posouzení rovnocennosti je především vyjasnit a vymezit uplatňování této směrnice ze strany členských států, zejména pokud jde o pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk. Za tímto účelem by tato směrnice měla stanovit, že poté, co OECD provede posouzení, vypracuje Komise posouzení kritérií rovnocennosti na základě určitých specifických parametrů. Určení jurisdikcí třetích zemí, které uplatňují právní rámce považované za rovnocenné kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, by mělo přímo vyplývat z objektivních kritérií stanovených v této směrnici a mělo by se důsledně řídit posouzením OECD. V tomto specifickém kontextu je proto vhodné stanovit možnost přijetí aktu v přenesené pravomoci. S ohledem na rozhodovací proces určený pro daňovou oblast by přijetí aktu v přenesené pravomoci v takto specifickém kontextu zejména nemělo být považováno za precedent pro jiné legislativní nástroje přijímané zvláštním legislativním postupem.

(27)

Je nezbytné zajistit jednotné uplatňování pravidel stanovených v této směrnici ve vztahu k jakékoli jurisdikci třetí země, která neprovádí pravidla globální dohody a které není přiznána rovnocennost jejích vnitrostátních pravidel s kvalifikovaným pravidlem pro zahrnutí příjmů. V této souvislosti je nezbytné vypracovat společnou metodiku pro přidělování částek, které by byly podle pravidel globální dohody považovány za zahrnuté daně, subjektům v rámci nadnárodní skupiny podniků, které by v souladu s pravidly této směrnice podléhaly dorovnávací dani. Za tímto účelem by se členské státy při přidělování těchto zahrnutých daní měly řídit pokyny k prováděcímu rámci pravidel GloBE OECD.

(28)

Za účelem doplnění některých prvků této směrnice, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie akty, jimiž se na základě posouzení Komise určí jurisdikce s vnitrostátním právním rámcem, který lze považovat za rovnocenný kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (5).

(29)

Vzhledem k tomu, že tato směrnice vstoupí v platnost v roce 2022 a lhůta pro provedení členskými státy byla stanovena nejpozději na 31. prosince 2023, bude Unie jednat v souladu s harmonogramem stanoveným v prohlášení o dvoupilířovém řešení výzev v oblasti zdanění vyplývajících z digitalizace ekonomiky schváleném inkluzivním rámcem OECD/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku dne 8. října 2021 (dále jen „prohlášení inkluzivního rámce OECD/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku z října 2021“), podle něhož má být druhý pilíř proveden v právu v roce 2022, aby nabyl účinku v roce 2023, přičemž pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk by nabylo účinku v roce 2024.

(30)

Pravidla této směrnice týkající se uplatňování pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk by se měla použít od roku 2024, aby jurisdikce třetích zemí mohly v první fázi provádění modelových pravidel OECD uplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů.

(31)

Prohlášení inkluzivního rámce OECD/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku z října 2021 stanoví dvoupilířové řešení. Podrobný prováděcí plán uvedený v jeho příloze stanoví harmonogram provádění každého pilíře. Vzhledem k tomu, že cílem této směrnice je provádění druhého pilíře, zatímco práce na prvním pilíři čekají na dokončení, je třeba zajistit, aby byl rovněž proveden první pilíř. Za tímto účelem tato směrnice obsahuje ustanovení, které Komisi ukládá povinnost vypracovat zprávu o pokroku dosaženém v inkluzivním rámci OECD/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku. Uznává se, že pokud to bude Komise považovat za vhodné, může členským státům předložit ke zvážení legislativní návrh na řešení výzev v oblasti zdanění vyplývajících z digitalizace ekonomiky.

(32)

Před koncem každého pololetí počínaje 1. červencem 2022 by Rada měla posoudit situaci, pokud jde o provádění prvního pilíře prohlášení inkluzivního rámce OECD/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku z října 2021.

(33)

Jelikož cíle této směrnice, totiž vytvoření společného rámce pro globální minimální úroveň zdanění v Unii na základě společného přístupu obsaženého v modelových pravidlech OECD, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států jednajících samostatně, neboť nezávislá činnost členských států by dále mohla vést k roztříštěnosti vnitřního trhu, a zároveň je zásadní přijmout řešení, která budou fungovat pro vnitřní trh jako celek, ale spíše jej lze z důvodu rozsahu reformy zavádějící globální minimální daň lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(34)

V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (6) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který předložil formální připomínky dne 10. února 2022. Na zpracovávání osobních údajů prováděné v rámci této směrnice se vztahuje právo na ochranu osobních údajů podle článku 8 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 (7),

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.   Tato směrnice stanoví společná opatření pro minimální efektivní zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v podobě:

a)

pravidla pro zahrnutí příjmů, podle něhož mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny vypočítává a hradí svůj přidělitelný podíl dorovnávací daně ve vztahu k nízce zdaněným členským subjektům dané skupiny; a

b)

pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk, podle něhož má členský subjekt nadnárodní skupiny podniků dodatečný hotovostní daňový náklad, který se rovná jeho podílu dorovnávací daně, která nebyla vyměřena podle pravidla pro zahrnutí příjmů, ve vztahu k nízce zdaněným členským subjektům dané skupiny.

2.   Členské státy se mohou rozhodnout uplatňovat kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, na jejímž základě se vypočítává a hradí dorovnávací daň z nadměrného zisku všech nízce zdaněných členských subjektů, jež se nacházejí v jejich jurisdikci, podle této směrnice.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Tato směrnice se vztahuje na členské subjekty nacházející se v členském státě, které jsou členy nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s ročními výnosy ve výši 750 000 000 EUR nebo více, včetně výnosů vyloučených subjektů uvedených v odstavci 3, v konsolidované účetní závěrce nejvyššího mateřského subjektu nejméně ve dvou ze čtyř účetních období bezprostředně předcházejících rozhodnému účetnímu období.

2.   Je-li jedno nebo více ze čtyř účetních období uvedených v odstavci 1 delší nebo kratší než 12 měsíců, upraví se prahová hodnota výnosů uvedená v daném odstavci poměrně pro každé z těchto účetních období.

3.   Tato směrnice se nevztahuje na tyto subjekty (dále jen „vyloučené subjekty“):

a)

vládní subjekt, mezinárodní organizace, nezisková organizace, penzijní fond, investiční fond, který je nejvyšším mateřským subjektem, nebo subjekt investování do nemovitostí, který je nejvyšším mateřským subjektem;

b)

subjekt, v němž alespoň 95 % hodnoty vlastní jeden nebo více subjektů uvedených v písmenu a), a to přímo nebo prostřednictvím jednoho nebo několika vyloučených subjektů, s výjimkou subjektů penzijních služeb, a který:

i)

působí výhradně nebo téměř výhradně za účelem držení aktiv nebo investování finančních prostředků ve prospěch subjektu nebo subjektů uvedených v písmenu a), nebo

ii)

vykonává výhradně činnosti, které doplňují činnosti vykonávané subjektem nebo subjekty uvedenými v písmenu a);

c)

subjekt, v němž alespoň 85 % hodnoty vlastní, přímo nebo prostřednictvím jednoho či více vyloučených subjektů, jeden nebo více subjektů uvedených v písmenu a), s výjimkou subjektů penzijních služeb, za předpokladu, že v podstatě veškerý jeho příjem pochází z dividend nebo kapitálových zisků či ztrát, které jsou vyloučeny z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v souladu s čl. 16 odst. 2 písm. b) a c).

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se může podávající členský subjekt v souladu s čl. 45 odst. 1 rozhodnout, že nebude se subjektem uvedeným v písmenech b) a c) uvedeného pododstavce zacházet jako s vyloučeným subjektem.

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)

„subjektem“ jakékoli právní uspořádání, které sestavuje samostatné finanční výkazy, nebo jakákoli právnická osoba;

2)

„členským subjektem“:

a)

jakýkoli subjekt, který je součástí nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, a

b)

jakákoli stálá provozovna hlavního subjektu, který je součástí nadnárodní skupiny podniků podle písmene a);

3)

„skupinou“:

a)

soubor subjektů, které jsou spojeny prostřednictvím vlastnictví nebo kontroly dle vymezení v přijatelném účetním standardu pro sestavení konsolidované účetní závěrky nejvyšším mateřským subjektem, včetně veškerých subjektů, které byly případně vyloučeny z konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu pouze z důvodu malé velikosti, významnosti nebo na základě toho, že jsou určeny k prodeji, nebo

b)

subjekt, který má jednu nebo více stálých provozoven, pokud není součástí jiné skupiny ve smyslu písmene a);

4)

„nadnárodní skupinou podniků“ jakákoli skupina, která zahrnuje alespoň jeden subjekt nebo stálou provozovnu, které se nenacházejí v jurisdikci nejvyššího mateřského subjektu;

5)

„velkou vnitrostátní skupinou“ jakákoli skupina, jejíž veškeré členské subjekty se nacházejí ve stejném členském státě;

6)

„konsolidovanou účetní závěrkou“:

a)

účetní závěrka sestavená subjektem v souladu s přijatelným účetním standardem, v níž jsou aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky tohoto subjektu a všech subjektů, v nichž má tento subjekt kontrolní podíl, vykázány tak, jako by je vykazovala jediná hospodářská jednotka;

b)

u skupin vymezených v bodě 3 písm. b) účetní závěrka sestavená subjektem v souladu s přijatelným účetním standardem;

c)

účetní závěrka nejvyššího mateřského subjektu, která není sestavena v souladu s přijatelným účetním standardem a která byla dodatečně upravena tak, aby se zabránilo jakémukoli podstatnému narušení hospodářské soutěže; a

d)

nesestavuje-li nejvyšší mateřský subjekt účetní závěrku podle písmen a), b) nebo c), pak se konsolidovanou účetní závěrkou rozumí účetní závěrka, která by byla sestavena, pokud by byl nejvyšší mateřský subjekt povinen takovou účetní závěrku sestavit v souladu s:

i)

přijatelným účetním standardem, nebo

ii)

jiným účetním standardem a za předpokladu, že tato účetní závěrka byla upravena tak, aby se zabránilo jakémukoli podstatnému narušení hospodářské soutěže;

7)

„účetním obdobím“ účetní období, ve vztahu k němuž nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny sestavuje svoji konsolidovanou účetní závěrku, nebo pokud nejvyšší mateřský subjekt konsolidovanou účetní závěrku nesestavuje, kalendářní rok;

8)

„podávajícím členským subjektem“ subjekt podávající informační přehled k dorovnávací dani v souladu s článkem 44;

9)

„vládním subjektem“ subjekt, který splňuje všechna tato kritéria:

a)

je součástí vlády nebo je zcela ve vlastnictví vlády, včetně jakéhokoli dílčího územního celku nebo jeho místního orgánu;

b)

nevykonává obchodní nebo podnikatelskou činnost a jeho hlavním účelem je:

i)

výkon vládní funkce, nebo

ii)

správa nebo investování aktiv dané vlády nebo jurisdikce prostřednictvím provádění a držení investic, správy aktiv a souvisejících investičních činností pro aktiva dané vlády nebo jurisdikce;

c)

odpovídá vládě za své celkové výsledky a každoročně podává vládě zprávy, a

d)

v případě zrušení jsou jeho aktiva převedena na uvedenou vládu, a pokud vyplácí čistý zisk, je tento vyplacen výhradně uvedené vládě a žádná jeho část neplyne ve prospěch jakékoli soukromé osoby;

10)

„mezinárodní organizací“ jakákoli mezivládní organizace, včetně nadnárodní organizace, nebo jí zcela vlastněná agentura či její zařízení, jež splňuje všechna tato kritéria:

a)

skládá se především z vlád;

b)

má s jurisdikcí, v níž je usazena, uzavřenu platnou dohodu o sídle nebo obdobnou dohodu, například ujednání, která opravňují kanceláře nebo provozovny dotyčné organizace v dané jurisdikci k výsadám a imunitám, a

c)

právní předpisy nebo její statutární dokumenty brání tomu, aby její příjmy plynuly ve prospěch soukromých osob;

11)

„neziskovou organizací“ subjekt, který splňuje všechna tato kritéria:

a)

je zřízen a provozován v jurisdikci, kde se nachází jeho sídlo:

i)

výlučně k náboženským, dobročinným, vědeckým, uměleckým, kulturním, sportovním, vzdělávacím nebo jiným podobným účelům, nebo

ii)

jako profesní organizace, zájmové sdružení, obchodní komora, odborová organizace, zemědělská nebo zahradnická organizace, občanský spolek nebo organizace působící výhradně za účelem podpory sociální péče;

b)

v podstatě veškerý příjem z činností uvedených v písmeni a) je v jurisdikci, kde se nachází jeho sídlo, osvobozen od daně z příjmu;

c)

nemá žádné akcionáře ani členy s vlastnickými nebo majetkovými účastmi na jeho příjmech nebo aktivech;

d)

příjmy nebo aktiva subjektu nesmí být rozděleny soukromé osobě či nedobročinnému subjektu ani použity ve prospěch takovýchto osob, ledaže se tak děje:

i)

v rámci výkonu dobročinných činností subjektu;

ii)

jako platba přiměřené odměny za poskytnuté služby nebo za užívání majetku nebo kapitálu, nebo

iii)

jako platba představující reálnou tržní hodnotu majetku, který si subjekt zakoupil, a

e)

po ukončení, likvidaci nebo zrušení subjektu musí být veškerá jeho aktiva rozdělena nebo vrácena neziskové organizaci nebo vládě (včetně jakéhokoli vládního subjektu) v jurisdikci sídla subjektu, nebo jakémukoli jejímu dílčímu územnímu celku;

f)

neprovozuje obchodní či podnikatelskou činnost, která přímo nesouvisí s účely, pro které byla založena;

12)

„průtokovým subjektem“ subjekt, pokud je daňově transparentní ve vztahu ke svým příjmům, výdajům, ziskům nebo ztrátám v jurisdikci, v níž byl založen, ledaže je daňovým rezidentem v jiné jurisdikci, v níž jeho příjmy nebo zisky podléhají zahrnuté dani.

Za průtokový subjekt se považuje:

a)

daňově transparentní subjekt ve vztahu ke svým příjmům, výdajům, ziskům nebo ztrátám, pokud je daňově transparentní v jurisdikci, v níž se nachází jeho vlastník;

b)

reverzní hybridní subjekt ve vztahu ke svým příjmům, výdajům, ziskům nebo ztrátám, pokud není daňově transparentní v jurisdikci, v níž se nachází jeho vlastník.

Pro účely této definice se daňově transparentním subjektem rozumí subjekt, s jehož příjmy, výdaji, zisky nebo ztrátami je podle právních předpisů jurisdikce nakládáno stejným způsobem, jako kdyby vznikly přímému vlastníkovi tohoto subjektu v poměru k jeho podílu v tomto subjektu.

S vlastnickým podílem v subjektu nebo stálé provozovně, které jsou členským subjektem, se zachází tak, jako by byl držen prostřednictvím daňově transparentní struktury, pokud je tento vlastnický podíl držen nepřímo prostřednictvím řetězce daňově transparentních subjektů.

S členským subjektem, který není daňovým rezidentem a nepodléhá zahrnuté dani ani kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani na základě místa vedení, místa založení nebo podobných kritérií, se zachází jako s průtokovým subjektem a daňově transparentním subjektem ve vztahu k jeho příjmům, výdajům, ziskům nebo ztrátám, pokud:

a)

se jeho vlastníci nacházejí v jurisdikci, která se subjektem zachází jako s daňově transparentním subjektem;

b)

nemá místo podnikání v jurisdikci, v níž byl založen, a

c)

příjmy, výdaje, zisky nebo ztráty nelze přiřadit stálé provozovně;

13)

„stálou provozovnou“:

a)

místo podnikání nebo předpokládané místo podnikání nacházející se v jurisdikci, kde je s nimi zacházeno jako se stálými provozovnami v souladu s použitelnou smlouvou týkající se daní, za předpokladu, že tato jurisdikce zdaňuje příjmy, které jim lze přiřadit, v souladu s ustanovením, jež je obdobné článku 7 modelové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku, v platném znění;

b)

neexistuje-li použitelná smlouva týkající se daní, místo podnikání nebo předpokládané místo podnikání nacházející se v jurisdikci, která zdaňuje příjmy, jež lze přiřadit těmto místům podnikání, v čisté výši podobným způsobem, jakým zdaňuje své vlastní daňové rezidenty;

c)

nemá-li jurisdikce žádný systém daně z příjmu právnických osob, místo podnikání nebo předpokládané místo podnikání nacházející se v této jurisdikci, s nimiž by bylo zacházeno jako se stálými provozovnami v souladu s modelovou smlouvou OECD o daních z příjmu a majetku, v platném znění, za předpokladu, že by tato jurisdikce měla právo zdanit příjmy, které by bylo možné těmto místům podnikání přiřadit, v souladu s článkem 7 uvedené smlouvy, nebo

d)

místo podnikání nebo předpokládané místo podnikání neuvedená v písmenech a) až c), jejichž prostřednictvím je provozována činnost mimo jurisdikci, v níž se nachází subjekt, pokud tato jurisdikce příjmy, jež lze této činnosti přiřadit, osvobozuje od daně;

14)

„nejvyšším mateřským subjektem“:

a)

subjekt, který přímo či nepřímo vlastní kontrolní podíl v jakémkoli jiném subjektu a který není přímo ani nepřímo vlastněn jiným subjektem s kontrolním podílem v tomto subjektu, nebo

b)

hlavní subjekt skupiny ve smyslu bodu 3 písm. b);

15)

„minimální daňovou sazbou“ patnáct procent (15 %);

16)

„dorovnávací daní“ dorovnávací daň vypočítaná pro určitou jurisdikci nebo členský subjekt podle článku 27;

17)

„režimem daně z příjmů ovládaných zahraničních společností“ soubor daňových pravidel jiných, než je kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů, podle nichž se u přímého nebo nepřímého společníka zahraničního subjektu nebo u hlavního subjektu stálé provozovny daní jeho podíl na části či celém příjmu tohoto zahraničního členského subjektu, a to bez ohledu na to, zda je tento příjem společníkovi vyplacen;

18)

„kvalifikovaným pravidlem pro zahrnutí příjmů“ soubor pravidel, který je zaveden ve vnitrostátním právu určité jurisdikce, pokud tato jurisdikce neposkytuje v souvislosti s uvedenými pravidly žádné výhody, a který je:

a)

rovnocenný pravidlům stanoveným v této směrnici, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí v dokumentu nazvaném Daňové výzvy vyplývající z digitalizace ekonomiky – globální modelová pravidla proti globální erozi základu daně (druhý pilíř) (dále jen „modelová pravidla OECD“), podle kterých mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny vypočítává a hradí svůj přidělitelný podíl dorovnávací daně ve vztahu k nízce zdaněným členským subjektům této skupiny;

b)

uplatňován způsobem, jenž je v souladu s pravidly stanovenými touto směrnicí, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí s modelovými pravidly OECD;

19)

„nízce zdaněným členským subjektem“:

a)

členský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, který se nachází v jurisdikci s nízkým zdaněním, nebo

b)

členský subjekt bez státní příslušnosti, který má v účetním období kvalifikovaný příjem a efektivní daňovou sazbu nižší, než je minimální daňová sazba;

20)

„středním mateřským subjektem“ členský subjekt, který přímo či nepřímo vlastní vlastnický podíl v jiném členském subjektu z téže nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny a který není považován za nejvyšší mateřský subjekt, částečně vlastněný mateřský subjekt, stálou provozovnu nebo investiční subjekt;

21)

„kontrolním podílem“ vlastnický podíl v subjektu, na jehož základě je po držiteli podílu vyžadováno nebo by bylo vyžadováno, aby konsolidoval aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky subjektu po jednotlivých řádcích v souladu s přijatelným účetním standardem, má se za to, že kontrolní podíly ve stálých provozovnách drží jejich hlavní subjekt;

22)

„částečně vlastněným mateřským subjektem“ členský subjekt, který přímo nebo nepřímo vlastní vlastnický podíl v jiném členském subjektu téže nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny a pro nějž vlastnické podíly na jeho zisku z více než 20 % drží přímo nebo nepřímo jedna nebo několik osob, jež nejsou členskými subjekty této nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, a nelze ho považovat za nejvyšší mateřský subjekt, stálou provozovnu nebo investiční subjekt;

23)

„vlastnickým podílem“ jakýkoli kapitálový podíl, který přináší práva na zisk, kapitál nebo rezervní fondy subjektu nebo stálé provozovny;

24)

„mateřským subjektem“ nejvyšší mateřský subjekt, který není vyloučeným subjektem, střední mateřský subjektem, nebo částečně vlastněný mateřský subjekt;

25)

„přijatelným účetním standardem“ mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS nebo IFRS ve znění přijatém Unií podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (8)) a obecně uznávané účetní zásady Austrálie, Brazílie, Čínské lidové republiky, členských států Evropské unie, členských států Evropského hospodářského prostoru, Hongkongu (Čína), Indické republiky, Japonska, Kanady, Korejské republiky, Mexika, Nového Zélandu, Ruska, Singapuru, Spojeného království, Spojených států amerických a Švýcarska;

26)

„schváleným účetním standardem“ ve vztahu k subjektu soubor obecně přijatelných účetních zásad povolených oprávněným účetním orgánem v jurisdikci, v níž se tento subjekt nachází. Pro účely této definice se oprávněným účetním orgánem rozumí orgán, který má v dané jurisdikci pravomoc předepisovat, stanovovat nebo přijímat účetní standardy pro účely účetního výkaznictví;

27)

„podstatným narušením hospodářské soutěže“, pokud jde o použití zvláštní zásady nebo postupu podle souboru obecně přijatelných účetních zásad, použití takové zásady nebo postupu, které vede k celkové změně příjmů nebo výdajů o více než 75 000 000 EUR za účetní období v porovnání s částkou, která by byla stanovena uplatněním odpovídající zásady nebo postupu podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS nebo IFRS ve znění přijatém Unií podle nařízení (ES) č. 1606/2002);

28)

„kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daní“ dorovnávací daň, která je zavedena ve vnitrostátních právních předpisech určité jurisdikce, pokud tato jurisdikce neposkytuje v souvislosti s uvedenými pravidly žádné výhody, a která:

a)

upravuje stanovení nadměrných zisků členských subjektů nacházejících se v této jurisdikci v souladu s pravidly stanovenými v této směrnici, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí s modelovými pravidly OECD a použití minimální daňové sazby na tyto nadměrné zisky v dané jurisdikci a v členských subjektech v souladu s pravidly stanovenými v této směrnici, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí s modelovými pravidly OECD a

b)

je uplatňována způsobem, který je v souladu s pravidly stanovenými touto směrnicí, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí s modelovými pravidly OECD;

29)

„čistou účetní hodnotou hmotných aktiv“ průměr počáteční a konečné hodnoty hmotných aktiv po zohlednění kumulovaných odpisů, vyčerpání a znehodnocení, jak jsou zaznamenány v účetní závěrce;

30)

„investičním subjektem“:

a)

investiční fond nebo subjekt investování do nemovitostí;

b)

subjekt, který je alespoň z 95 % vlastněn subjektem uvedeným v písmenu a) přímo nebo prostřednictvím řetězce takových subjektů a který provozuje svou činnost výhradně nebo téměř výhradně za účelem držení aktiv nebo investování finančních prostředků v jejich prospěch, nebo

c)

subjekt, který je alespoň z 85 % své hodnoty vlastněn subjektem uvedeným v písmenu a) za předpokladu, že v podstatě veškerý jeho příjem pochází z dividend nebo kapitálových zisků či ztrát, které jsou vyloučeny z výpočtu kvalifikovaného příjmu či ztrát pro účely této směrnice;

31)

„investičním fondem“ subjekt nebo uspořádání, které splňují všechny tyto podmínky:

a)

jejich účelem je sdružovat finanční nebo nefinanční aktiva od řady investorů, z nichž někteří nejsou propojeni;

b)

investují v souladu se stanovenou investiční politikou;

c)

umožňují investorům snížit transakční, výzkumné a analytické náklady nebo kolektivně rozložit riziko;

d)

jsou primárně určeny k vytváření příjmů nebo zisků z investic nebo k ochraně před konkrétní či obecnou událostí nebo výsledkem;

e)

jejich investoři mají právo na návratnost z aktiv fondu nebo na příjmy získané z těchto aktiv, a to na základě svého vkladu;

f)

investiční fond nebo jeho správa podléhají v jurisdikci, v níž byly zřízeny nebo ve které jsou spravovány, regulačnímu režimu pro investiční fondy, včetně náležitých předpisů v oblasti boje proti praní peněz a ochrany investorů, a

g)

jsou spravovány odborníky v oblasti správy investičních fondů jménem investorů;

32)

„subjektem investování do nemovitostí“ subjekt s velkým množstvím investorů, který má v držení převážně nemovitý majetek a podléhá jediné úrovni zdanění, přičemž je daněn přímo tento subjekt, nebo jeho podílníci, s nejvýše jedním rokem odkladu;

33)

„penzijním fondem“:

a)

subjekt, který byl založen a je provozován v jurisdikci výhradně nebo téměř výhradně za účelem správy nebo poskytování důchodových dávek a doplňkových nebo doprovodných dávek fyzickým osobám, přičemž:

i)

tento subjekt je jako takový regulován uvedenou jurisdikcí nebo jedním z jejích dílčích územních celků nebo místních orgánů, nebo

ii)

uvedené dávky jsou zajištěny nebo jinak chráněny vnitrostátními předpisy a jsou financovány souborem aktiv držených prostřednictvím svěřenského ujednání nebo svěřenským správcem s cílem zajistit splnění odpovídajících důchodových závazků v případě insolvence nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin;

b)

subjekt penzijních služeb;

34)

„subjektem penzijních služeb“ subjekt, který je zřízen a provozován výhradně nebo téměř výhradně za účelem investování finančních prostředků ve prospěch subjektů uvedených v bodě 33 písm. a) nebo za účelem provádění činností, které jsou doplňkové k regulovaným činnostem uvedeným v bodě 33 písm. a), pokud je subjekt penzijních služeb součástí téže skupiny jako subjekty provádějící tyto regulované činnosti;

35)

„jurisdikcí s nízkým zdaněním“ ve vztahu k nadnárodní skupině podniků nebo velké vnitrostátní skupině v kterémkoli účetním období členský stát nebo jurisdikce třetí země, v níž má nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina kvalifikovaný příjem a podléhá efektivní daňové sazbě nižší, než je minimální daňová sazba;

36)

„kvalifikovaným příjmem nebo ztrátou“ čistý účetní příjem nebo ztráta členského subjektu upravené v souladu s pravidly stanovenými v kapitolách III, VI a VII;

37)

„nekvalifikovanou vratnou imputační daní“ jakákoli jiná daň než kvalifikovaná imputační daň vzniklá členskému subjektu nebo jím zaplacená, která:

a)

je vratná skutečnému majiteli dividendy vyplácené takovým členským subjektem v souvislosti s touto dividendou nebo je započitatelná skutečným majitelem proti daňovému závazku, který se nevztahuje k této dividendě, nebo

b)

je vratná vyplácející společnosti po vyplacení dividendy akcionáři.

Pro účely této definice se „kvalifikovanou imputační daní“ rozumí zahrnutá daň vzniklá členskému subjektu, včetně stálé provozovny, nebo jím zaplacená, která je vratná nebo započitatelná ve prospěch skutečného majitele dividendy vyplácené členským subjektem nebo, v případě zahrnuté daně vzniklé stálé provozovně nebo jí zaplacené, dividendy vyplácené hlavním subjektem, pokud je vratka splatná nebo pokud je poskytnut zápočet:

a)

jinou jurisdikcí než tou, která zahrnuté daně uložila;

b)

skutečnému majiteli dividendy, jež podléhá dani v nominální sazbě stejné jako minimální daňová sazba uplatňovaná na dividendy obdržené podle vnitrostátního práva jurisdikce, která členskému subjektu uložila zahrnuté daně, nebo vyšší;

c)

fyzické osobě, která je skutečným majitelem dividendy a je daňovým rezidentem v jurisdikci, jež členskému subjektu uložila zahrnuté daně, a která podléhá dani v nominální sazbě stejné nebo vyšší než standardní daňová sazba uplatňovaná na běžné příjmy, nebo

d)

vládnímu subjektu, mezinárodní organizaci, neziskové organizaci, která je daňovým rezidentem, penzijnímu fondu, který je daňovým rezidentem, investičnímu subjektu, který je daňovým rezidentem a který není součástí nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, nebo životní pojišťovně, která je daňovým rezidentem, pokud je dividenda získána v souvislosti s činnostmi penzijního fondu, který je daňovým rezidentem, a pokud podléhá dani podobně jako dividenda obdržená penzijním fondem.

Pro účely písmene d):

i)

nezisková organizace nebo penzijní fond jsou v určité jurisdikci rezidentem, pokud jsou v ní zřízeny a spravovány;

ii)

investiční subjekt je v určité jurisdikci rezidentem, pokud je v ní zřízen a regulován;

iii)

životní pojišťovna je rezidentem v jurisdikci, v níž se nachází;

38)

„kvalifikovaným vratným daňovým zápočtem“:

a)

vratný daňový zápočet, jenž musí být vyplacen v hotovosti nebo v peněžním ekvivalentu členskému subjektu do čtyř let ode dne, kdy členskému subjektu vzniklo na obdržení takového zápočtu právo podle právních předpisů jurisdikce, která zápočet poskytuje, nebo

b)

je-li daňový zápočet vratný částečně, část vratného daňového zápočtu, která je splatná v hotovosti nebo peněžním ekvivalentu členskému subjektu do čtyř let ode dne, kdy členskému subjektu vzniklo na obdržení části vratného daňového zápočtu právo.

Kvalifikovaný vratný daňový zápočet nezahrnuje žádnou částku započitatelné nebo vratné daně na základě kvalifikované imputační daně nebo nekvalifikované vratné imputační daně;

39)

„nekvalifikovaným vratným daňovým zápočtem“ daňový zápočet, který není kvalifikovaným vratným daňovým zápočtem, ale je zcela nebo zčásti vratný;

40)

„hlavním subjektem“ subjekt, který do své účetní závěrky zahrnuje čistý účetní příjem nebo ztrátu stálé provozovny;

41)

„vlastnickým členským subjektem“ členský subjekt, který přímo či nepřímo vlastní vlastnický podíl v jiném členském subjektu téže nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny;

42)

„způsobilým systémem daně z rozděleného zisku“ systém daně z příjmu právnických osob, který:

a)

ukládá daň z příjmu na zisky pouze tehdy, jsou-li tyto zisky skutečně rozděleny společníkům nebo jsou-li považovány za rozdělené společníkům nebo vzniknou-li společnosti určité náklady, které se nevztahují k obchodní činnosti;

b)

ukládá daň v sazbě, která se rovná minimální daňové sazbě nebo ji převyšuje, a

c)

byl v platnosti dne 1. července 2021 nebo dříve;

43)

„kvalifikovaným pravidlem pro nedostatečně zdaněný zisk“ soubor pravidel, který je zaveden ve vnitrostátních právních předpisech určité jurisdikce, pokud tato jurisdikce neposkytuje v souvislosti s uvedenými pravidly žádné výhody, a který:

a)

je rovnocenný pravidlům stanoveným v této směrnici, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí modelovým pravidlům OECD, podle kterých jurisdikce vybírá svůj přidělitelný podíl dorovnávací daně nadnárodní skupiny podniků, která nebyla vyměřena podle pravidla pro zahrnutí příjmů, ve vztahu k nízce zdaněným členským subjektům uvedené nadnárodní skupiny podniků;

b)

je uplatňován způsobem, který je v souladu s pravidly stanovenými touto směrnicí, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí s modelovými pravidly OECD;

44)

„určeným podávajícím subjektem“ členský subjekt, který není nejvyšším mateřským subjektem a který byl jmenován nadnárodní skupinou podniků nebo velkou vnitrostátní skupinou, aby jejich jménem plnil povinnosti podávat informační přehled uložené článkem 44.

Článek 4

Místo, kde se nachází členský subjekt

1.   Pro účely této směrnice se místo, kde se nachází subjekt, který není průtokovým subjektem, určí jako jurisdikce, v níž je subjekt považován za daňového rezidenta na základě místa vedení, místa založení nebo podobných kritérií.

Nelze-li na základě prvního pododstavce určit místo, kde se subjekt, který není průtokovým subjektem, nachází, má se za to, že se nachází v jurisdikci, v níž byl založen.

2.   Průtokový subjekt se považuje za subjekt bez státní příslušnosti, ledaže by byl nejvyšším mateřským subjektem nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny nebo by byl povinen uplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů v souladu s články 5, 6, 7 a 8, přičemž v takovém případě se má za to, že se nachází v jurisdikci, v níž byl založen.

3.   Místo, kde se nachází stálá provozovna ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. a), se určí jako jurisdikce, v níž je s ní zacházeno jako se stálou provozovnou a v níž podléhá dani podle použitelné smlouvy týkající se daní.

Místo, kde se nachází stálá provozovna ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. b), se určí jako jurisdikce, v níž na základě své podnikatelské přítomnosti podléhá stálá provozovna zdanění na čistém základě.

Místo, kde se nachází stálá provozovna ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. c), se určí jako jurisdikce, v níž je stálá provozovna umístěna.

Má se za to, že stálá provozovna ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. d) je bez státní příslušnosti.

4.   Pokud se členský subjekt nachází ve dvou jurisdikcích a tyto jurisdikce mají uzavřenu použitelnou smlouvu týkající se daní, má se za to, že se tento členský subjekt nachází v jurisdikci, v níž je podle takové smlouvy pokládán za daňového rezidenta.

Pokud použitelná smlouva týkající se daní vyžaduje, aby příslušné orgány dosáhly vzájemné dohody o tom, kde je členský subjekt daňovým rezidentem, a žádné dohody nebylo dosaženo, použije se odstavec 5.

Pokud podle použitelné smlouvy týkající se daní neexistuje žádná úleva týkající se dvojího zdanění, protože členský subjekt je daňovým rezidentem v obou smluvních stranách této smlouvy týkající se daní, použije se odstavec 5.

5.   Pokud se členský subjekt nachází ve dvou jurisdikcích a tyto jurisdikce nemají uzavřenu použitelnou smlouvu týkající se daní, má se za to, že tento členský subjekt se nachází v té jurisdikci, která za dané účetní období vyměřila vyšší částku zahrnutých daní.

Pro účely výpočtu částky zahrnutých daní podle prvního pododstavce se nezohlední částka daně zaplacená v souladu s režimem daně z příjmů ovládaných zahraničních společností.

Je-li částka zahrnutých daní splatných v obou jurisdikcích stejná nebo nulová, má se za to, že se členský subjekt nachází v jurisdikci, v níž má vyšší částku vyloučení příjmů na základě ekonomické podstaty vypočítanou na úrovni subjektu v souladu s článkem 28.

Je-li částka vyloučení příjmů na základě ekonomické podstaty v obou jurisdikcích stejná nebo nulová, má se za to, že členský subjekt je bez státní příslušnosti, ledaže by byl nejvyšším mateřským subjektem, přičemž v takovém případě se má za to, že se nachází v jurisdikci, v níž byl založen.

6.   Pokud se v důsledku použití odstavců 4 a 5 mateřský subjekt nachází v jurisdikci, v níž nepodléhá kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, má se za to, že podléhá kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů druhé jurisdikce, pokud použitelná smlouva týkající se daní použití takového pravidla nezakazuje.

7.   Změní-li členský subjekt v průběhu účetního období místo, kde se nachází, pak se má za to, že se nachází v jurisdikci, která byla podle tohoto článku považována za místo, kde se nachází, na začátku uvedeného účetního období.

KAPITOLA II

PRAVIDLO PRO ZAHRNUTÍ PŘÍJMŮ A PRAVIDLO PRO NEDOSTATEČNĚ ZDANĚNÝ ZISK

Článek 5

Nejvyšší mateřský subjekt v Unii

1.   Členské státy zajistí, aby nejvyšší mateřský subjekt, jenž je členským subjektem nacházejícím se v členském státě, podléhal za dané účetní období ve vztahu ke svým nízce zdaněným členským subjektům, které se nacházejí v jiné jurisdikci nebo které jsou bez státní příslušnosti, dorovnávací dani („dorovnávací daň podle pravidla pro zahrnutí příjmů“).

2.   Pokud se členský subjekt, jenž je nejvyšším mateřským subjektem nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, nachází v členském státě, který je jurisdikcí s nízkým zdaněním, zajistí členské státy, aby uvedený subjekt podléhal za dané účetní období dorovnávací dani podle pravidla pro zahrnutí příjmů ve vztahu k sobě a všem nízce zdaněným členským subjektům dané skupiny nacházejícím se v tomtéž členském státě.

Článek 6

Střední mateřský subjekt v Unii

1.   Členské státy zajistí, aby střední mateřský subjekt nacházející se v členském státě a držený nejvyšším mateřským subjektem, který se nachází v jurisdikci třetí země, podléhal za dané účetní období ve vztahu ke svým nízce zdaněným členským subjektům, které se nacházejí v jiné jurisdikci nebo které jsou bez státní příslušnosti, dorovnávací dani podle pravidla pro zahrnutí příjmů.

2.   Pokud se střední mateřský subjekt nachází v členském státě, který je jurisdikcí s nízkým zdaněním, a je držen nejvyšším mateřským subjektem, který se nachází v jurisdikci třetí země, zajistí členské státy, aby uvedený střední mateřský subjekt podléhal za dané účetní období dorovnávací dani podle pravidla pro zahrnutí příjmů ve vztahu k sobě a svým nízce zdaněným členským subjektům nacházejícím se v tomtéž členském státě.

3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí v případě, že:

a)

nejvyšší mateřský subjekt podléhá za dané účetní období kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, nebo

b)

jiný střední mateřský subjekt se nachází v jurisdikci, v níž podléhá za dané účetní období kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, a přímo či nepřímo vlastní kontrolní podíl ve středním mateřském subjektu.

Článek 7

Střední mateřský subjekt nacházející se v Unii a držený vyloučeným nejvyšším mateřským subjektem

1.   Členské státy zajistí, aby střední mateřský subjekt nacházející se v členském státě a držený nejvyšším mateřským subjektem, jenž je vyloučeným subjektem, podléhal za dané účetní období ve vztahu ke svým nízce zdaněným členským subjektům, které se nacházejí v jiné jurisdikci nebo které jsou bez státní příslušnosti, dorovnávací dani podle pravidla pro zahrnutí příjmů.

2.   Pokud se střední mateřský subjekt nachází v členském státě, který je jurisdikcí s nízkým zdaněním, a je držen nejvyšším mateřským subjektem, jenž je vyloučeným subjektem, zajistí členské státy, aby uvedený střední mateřský subjekt a všechny nízce zdaněné členské subjekty dané skupiny nacházející se v tomtéž členském státě za dané účetní období podléhaly dorovnávací dani podle pravidla pro zahrnutí příjmů.

3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, pokud se jiný střední mateřský subjekt nachází v jurisdikci, v níž za dané účetní období podléhá kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, a přímo či nepřímo vlastní kontrolní podíl ve středním mateřském subjektu uvedeném v odstavcích 1 a 2.

Článek 8

Částečně vlastněný mateřský subjekt v Unii

1.   Členské státy zajistí, aby částečně vlastněný mateřský subjekt, který se nachází v členském státě, podléhal za dané účetní období ve vztahu ke svým nízce zdaněným členským subjektům, které se nacházejí v jiné jurisdikci nebo které jsou bez státní příslušnosti, dorovnávací dani podle pravidla pro zahrnutí příjmů.

2.   Pokud se částečně vlastněný mateřský subjekt nachází v členském státě, který je jurisdikcí s nízkým zdaněním, zajistí členské státy, aby uvedený částečně vlastněný subjekt podléhal za dané účetní období dorovnávací dani podle pravidla pro zahrnutí příjmů ve vztahu k sobě a svým nízce zdaněným členským subjektům nacházejícím se v tomtéž členském státě.

3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, pokud jsou všechny vlastnické podíly částečně vlastněného mateřského subjektu přímo či nepřímo drženy jiným částečně vlastněným mateřským subjektem, který podléhá za dané účetní období kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů.

Článek 9

Přidělení dorovnávací daně podle pravidla pro zahrnutí příjmů

1.   Dorovnávací daň podle pravidla pro zahrnutí příjmů splatná mateřským subjektem ve vztahu k nízce zdaněnému členskému subjektu podle čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 1, čl. 7 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 se rovná dorovnávací dani nízce zdaněného členského subjektu, která se vypočítá podle článku 27, vynásobené přidělitelným podílem mateřského subjektu na takové dorovnávací dani za dané účetní období.

2.   Přidělitelný podíl mateřského subjektu na dorovnávací dani ve vztahu k nízce zdaněnému členskému subjektu je dán poměrem vlastnického podílu mateřského subjektu na kvalifikovaném příjmu nízce zdaněného členského subjektu. Tento poměr se rovná kvalifikovanému příjmu nízce zdaněného členského subjektu za dané účetní období sníženému o částku tohoto příjmu přiřaditelnou vlastnickým podílům drženým jinými vlastníky a vydělenému kvalifikovaným příjmem nízce zdaněného členského subjektu za dané účetní období.

Částka kvalifikovaného příjmu přiřaditelná vlastnickým podílům v nízce zdaněném členském subjektu drženým jinými vlastníky je částka, která by byla považována za přidělitelnou těmto vlastníkům podle zásad přijatelného účetního standardu použitého v konsolidované účetní závěrce nejvyššího mateřského subjektu, pokud by se čistý příjem nízce zdaněného členského subjektu rovnal jeho kvalifikovanému příjmu a:

a)

pokud by mateřský subjekt sestavil konsolidovanou účetní závěrku v souladu s tímto účetním standardem (hypotetická konsolidovaná účetní závěrka);

b)

pokud by mateřský subjekt v nízce zdaněném členském subjektu vlastnil kontrolní podíl, takže by v hypotetické konsolidované účetní závěrce byly veškeré příjmy a náklady nízce zdaněného členského subjektu konsolidovány po jednotlivých řádcích s výnosy a náklady mateřského subjektu;

c)

pokud by veškerý kvalifikovaný příjem nízce zdaněného členského subjektu byl přiřaditelný transakcím s osobami, které nejsou subjekty skupiny, a

d)

pokud by všechny vlastnické podíly, které nejsou přímo ani nepřímo drženy mateřským subjektem, byly v držení jiných osob než subjektů skupiny.

3.   Vedle částky přidělené mateřskému subjektu v souladu s odstavcem 1 tohoto článku zahrnuje dorovnávací daň podle pravidla pro zahrnutí příjmů splatná mateřským subjektem podle čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 za dané účetní období v souladu s článkem 27:

a)

celou částku dorovnávací daně vypočítanou pro tento mateřský subjekt; a

b)

částku dorovnávací daně vypočítanou pro jeho nízce zdaněné subjekty nacházející se v témže členském státě vynásobenou přidělitelným podílem mateřského subjektu na takové dorovnávací dani za dané účetní období.

Článek 10

Mechanismus kompenzace pravidla pro zahrnutí příjmů

Pokud mateřský subjekt nacházející se v členském státě drží vlastnický podíl v nízce zdaněném členském subjektu nepřímo prostřednictvím středního mateřského subjektu nebo částečně vlastněného mateřského subjektu, který pro dané účetní období podléhá kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, sníží se dorovnávací daň splatná podle článků 5 až 8 o částku, která se rovná části přidělitelného podílu prvně uvedeného mateřského subjektu na dorovnávací dani, jež je splatná středním mateřským subjektem nebo částečně vlastněným mateřským subjektem.

Článek 11

Rozhodnutí uplatnit kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň

1.   Členské státy se mohou rozhodnout uplatňovat kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň.

Pokud se členský stát, v němž se nacházejí členské subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, rozhodne uplatňovat kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, podléhají této vnitrostátní dorovnávací dani za dané účetní období všechny nízce zdaněné členské subjekty této nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny v tomto členském státě.

V rámci kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně mohou být vnitrostátní nadměrné zisky nízce zdaněných členských subjektů vypočítány na základě přijatelného účetního standardu nebo schváleného účetního standardu povoleného oprávněným účetním orgánem a upraveny tak, aby nedocházelo k podstatnému narušení hospodářské soutěže, a nikoli na základě účetního standardu používaného v konsolidované účetní závěrce.

2.   Pokud se mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny nachází v členském státě a jeho přímo či nepřímo držené členské subjekty nacházející se buď v tomto členském státě, nebo v jiné jurisdikci podléhají v uvedených jurisdikcích za dané účetní období kvalifikované vnitrostátní dorovnávací dani, sníží se částka jakékoli dorovnávací daně vypočítané podle článku 27 a splatné tímto mateřským subjektem v souladu s články 5 až 8 případně až na nulovou výši o částku kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně splatné buď uvedeným mateřským subjektem, nebo uvedenými členskými subjekty.

Bez ohledu na první pododstavec platí, že pokud byla kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň za určité účetní období vypočítána v souladu s přijatelným účetním standardem nejvyššího mateřského subjektu nebo s mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS nebo IFRS ve znění přijatém Unií podle nařízení (ES) č. 1606/2002), nevypočítá se ve vztahu k členským subjektům uvedené nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny nacházejícím se v uvedeném členském státě za dané účetní období žádná dorovnávací daň v souladu s článkem 27. Tímto pododstavcem není dotčen výpočet jakékoli dodatečné dorovnávací daně podle článku 29 v případě, že členský stát neuplatní kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň k výběru jakékoli dodatečné dorovnávací daně vyplývající z článku 29.

3.   Pokud není částka kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně za určité účetní období zaplacena během čtyř účetních období následujících po účetním období, v němž byla splatná, přičte se částka nezaplacené kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně k dorovnávací dani pro jurisdikci vypočtené podle čl. 27 odst. 3 a nemůže ji již vybrat členský stát, který učinil rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku.

4.   Členské státy, které se rozhodnou uplatňovat kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, oznámí své rozhodnutí Komisi do čtyř měsíců od přijetí vnitrostátních právních a správních předpisů, jimiž se kvalifikovaná vnitrostátní dorovnávací daň zavádí. Toto rozhodnutí je platné po dobu tří let a během této doby je nelze zrušit. Na konci každého tříletého období se rozhodnutí automaticky prodlužuje, pokud je členský stát nezruší. Zrušení rozhodnutí se oznámí Komisi nejpozději čtyři měsíce před koncem daného tříletého období.

Článek 12

Uplatňování pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk v nadnárodní skupině podniků

1.   Pokud se nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nachází v jurisdikci třetí země, která neuplatňuje kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů, nebo pokud je nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků vyloučeným subjektem, zajistí členské státy, aby členské subjekty nacházející se v Unii podléhaly v členském státě, v němž se nacházejí, úpravě, jež se rovná částce dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělené tomuto členskému státu za dané účetní období v souladu s článkem 14.

Za tímto účelem může mít taková úprava podobu buď dorovnávací daně splatné uvedenými členskými subjekty, nebo odepření odpočtu ze zdanitelných příjmů uvedených členských subjektů, které vede k částce daňového závazku nezbytného k výběru částky dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělené uvedenému členskému státu.

2.   Pokud členský stát uplatní úpravu podle odstavce 1 tohoto článku v podobě odepření odpočtu ze zdanitelných příjmů, použije se tato úprava v co největší možné míře ve vztahu ke zdaňovacímu období, v němž končí účetní období, za které byla částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk vypočtena a přidělena členskému státu v souladu s článkem 14.

Jakákoli částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk, která zůstává splatná za určité účetní období v důsledku uplatnění odepření odpočtu ze zdanitelných příjmů za dané účetní období, se v nezbytném rozsahu převede do dalšího období a za každé následující účetní období podléhá úpravě podle odstavce 1 až do úplného zaplacení částky dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělené uvedenému členskému státu za dané účetní období.

3.   Tento článek se nevztahuje na členské subjekty, které jsou investičními subjekty.

Článek 13

Uplatňování pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk v jurisdikci nejvyššího mateřského subjektu

1.   Pokud se nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nachází v jurisdikci třetí země s nízkým zdaněním, zajistí členské státy, aby členské subjekty nacházející se v Unii podléhaly v členském státě, v němž se nacházejí, úpravě, jež se rovná částce dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělené tomuto členskému státu za dané účetní období v souladu s článkem 14.

Za tímto účelem může mít taková úprava podobu buď dorovnávací daně splatné uvedenými členskými subjekty, nebo odepření odpočtu ze zdanitelných příjmů uvedených členských subjektů, které vede k částce daňového závazku nezbytného k výběru částky dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělené uvedenému členskému státu.

První pododstavec se nepoužije, pokud se na nejvyšší mateřský subjekt v jurisdikci třetí země s nízkým zdaněním vztahuje kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů ve vztahu k němu a jeho nízce zdaněným členským subjektům nacházejícím se v této jurisdikci.

2.   Pokud členský stát uplatní úpravu podle odstavce 1 tohoto článku v podobě odepření odpočtu ze zdanitelných příjmů, použije se tato úprava v co největší možné míře ve vztahu ke zdaňovacímu období, v němž končí účetní období, ve kterém byla částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk vypočtena a přidělena členskému státu v souladu s článkem 14.

Jakákoli částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk, která zůstává splatná za určité účetní období v důsledku odepření odpočtu ze zdanitelných příjmů za dané účetní období, se v nezbytném rozsahu převede do dalšího období a za každé následující účetní období podléhá úpravě podle odstavce 1 až do úplného zaplacení částky dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělené uvedenému členskému státu za dané účetní období.

3.   Tento článek se nevztahuje na členské subjekty, které jsou investičními subjekty.

Článek 14

Výpočet a přidělení částky dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk

1.   Částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělená členskému státu se vypočítá vynásobením celkové dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk stanovené podle odstavce 2 procentním podílem podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk pro daný členský stát stanoveným podle odstavce 5.

2.   Celková dorovnávací daň podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk za dané účetní období se rovná součtu dorovnávacích daní vypočítaných pro každý nízce zdaněný členský subjekt nadnárodní skupiny podniků za dané účetní období v souladu s článkem 27 s výhradou úprav stanovených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku.

3.   Dorovnávací daň podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk nízce zdaněného členského subjektu se rovná nule, pokud jsou v daném účetním období všechny vlastnické podíly nejvyššího mateřského subjektu v takovém nízce zdaněném členském subjektu drženy přímo nebo nepřímo jedním nebo více mateřskými subjekty, které jsou povinny uplatnit vůči uvedenému nízce zdaněnému členskému subjektu za dané účetní období kvalifikované pravidlo pro zahrnutí příjmů.

4.   Pokud se nepoužije odstavec 3, dorovnávací daň podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk nízce zdaněného členského subjektu se sníží o přidělitelný podíl mateřského subjektu na dorovnávací dani tohoto nízce zdaněného členského subjektu, která je vyměřena podle kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí příjmů.

5.   Procentní podíl členského státu podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk se pro každé účetní období a každou nadnárodní skupinu podniků vypočítá podle následujícího vzorce:

Formula

kde:

a)

počtem zaměstnanců v členském státě je celkový počet zaměstnanců všech členských subjektů nadnárodní skupiny podniků, které se nacházejí v tomto členském státě;

b)

počtem zaměstnanců ve všech jurisdikcích, uplatňujících pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk je celkový počet zaměstnanců všech členských subjektů nadnárodní skupiny podniků, které se nacházejí v jurisdikci, která má pro dané účetní období zavedeno kvalifikované pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk;

c)

celkovou hodnotou hmotných aktiv v členském státě je součet čisté účetní hodnoty hmotných aktiv všech členských subjektů nadnárodní skupiny podniků, které se nacházejí v daném členském státě;

d)

celkovou hodnotou hmotných aktiv ve všech jurisdikcích uplatňujících pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk je součet čisté účetní hodnoty hmotných aktiv všech členských subjektů nadnárodní skupiny podniků, které se nacházejí v jurisdikci, která má pro dané účetní období zavedeno kvalifikované pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk.

6.   Počtem zaměstnanců je počet zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky všech členských subjektů nacházejících se v příslušné jurisdikci, včetně nezávislých dodavatelů za předpokladu, že se podílejí na běžných provozních činnostech členského subjektu.

Hmotná aktiva zahrnují hmotná aktiva všech členských subjektů, které se nacházejí v příslušné jurisdikci, avšak nezahrnují hotovost nebo peněžní ekvivalenty ani nehmotná nebo finanční aktiva.

7.   Zaměstnanci, jejichž mzdové náklady jsou zahrnuty v samostatných finančních výkazech stálé provozovny podle čl. 18 odst. 1 s úpravami podle čl. 18 odst. 2, se přiřazují jurisdikci, v níž se nachází stálá provozovna.

Hmotná aktiva zahrnutá do samostatných finančních výkazů stálé provozovny podle čl. 18 odst. 1 s úpravami podle čl. 18 odst. 2 se přiřazují jurisdikci, v níž se nachází stálá provozovna.

Počet zaměstnanců a hmotná aktiva přiřazená jurisdikci stálé provozovny se nezohledňují v počtu zaměstnanců a hmotných aktivech v jurisdikci hlavního subjektu.

Počet zaměstnanců a čistá účetní hodnota hmotných aktiv držených investičním subjektem jsou z prvků vzorce uvedeného v odstavci 5 vyloučeny.

Počet zaměstnanců a čistá účetní hodnota hmotných aktiv průtokového subjektu jsou z prvků vzorce uvedeného v odstavci 5 vyloučeny, pokud nejsou přiřazeny stálé provozovně, nebo neexistuje-li stálá provozovna, členským subjektům, které se nacházejí v jurisdikci, v níž byl průtokový subjekt založen.

8.   Odchylně od odstavce 5 se procentní podíl určité jurisdikce podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk pro určitou nadnárodní skupinu podniků považuje v daném účetním období za nulový, pokud částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přiřazená této jurisdikci v předchozím účetním období nevedla k tomu, že členské subjekty této nadnárodní skupiny podniků nacházející se v uvedené jurisdikci mají dodatečný hotovostní daňový náklad, který se celkově rovná částce dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk za uvedené předchozí účetní období přidělené uvedené jurisdikci.

Počet zaměstnanců a čistá účetní hodnota hmotných aktiv členských subjektů nadnárodní skupiny podniků, které se nacházejí v jurisdikci s nulovým procentním podílem podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk za dané účetní období, jsou vyloučeny z prvků vzorce pro přidělení celkové dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk této nadnárodní skupině podniků za dané účetní období.

9.   Odstavec 8 se pro dané účetní období nepoužije, pokud všechny jurisdikce s kvalifikovaným pravidlem pro nedostatečně zdaněný zisk platným pro dané účetní období mají pro nadnárodní skupinu podniků za dané účetní období nulový procentní podíl podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk.

KAPITOLA III

VÝPOČET KVALIFIKOVANÉHO PŘÍJMU NEBO ZTRÁTY

Článek 15

Stanovení kvalifikovaného příjmu nebo ztráty

1.   Kvalifikovaný příjem nebo ztráta členského subjektu se vypočítají promítnutím úprav uvedených v článcích 16 až 19 do čistého účetního příjmu nebo ztráty členského subjektu za účetní období před konsolidačními úpravami za účelem eliminace transakcí uvnitř skupiny, jak je stanoveno v účetním standardu použitém při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu.

2.   Není-li určení čistého účetního příjmu nebo ztráty členského subjektu na základě přijatelného účetního standardu nebo schváleného účetního standardu použitého při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu rozumně proveditelné, mohou být čistý účetní příjem nebo ztráta členského subjektu za účetní období určeny za použití jiného přijatelného účetního standardu nebo schváleného účetního standardu za předpokladu, že:

a)

finanční výkazy členského subjektu jsou vedeny na základě uvedeného účetního standardu;

b)

informace obsažené ve finančních výkazech jsou spolehlivé, a

c)

trvalé rozdíly přesahující částku 1 000 000 EUR, které vyplývají z použití určité zásady nebo standardu, které se liší od účetního standardu použitého při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu, a jejich uplatnění na položky příjmů, nákladů nebo transakcí, se upraví tak, aby odpovídaly postupu požadovanému pro tuto položku v účetním standardu použitém při sestavování konsolidované účetní závěrky.

3.   Pokud nejvyšší mateřský subjekt nesestavuje konsolidovanou účetní závěrku v souladu s přijatelným účetním standardem podle čl. 3 bodu 6 písm. c), upraví se konsolidovaná účetní závěrka nejvyššího mateřského subjektu tak, aby nedošlo k podstatnému narušení hospodářské soutěže.

4.   Pokud nejvyšší mateřský subjekt nesestavuje konsolidovanou účetní závěrku podle čl. 3 bodu 6 písm. a), b) a c), považuje se za konsolidovanou účetní závěrku nejvyššího mateřského subjektu podle čl. 3 bodu 6 písm. d) taková účetní závěrka, která by byla sestavena, kdyby byl nejvyšší mateřský subjekt povinen sestavovat tuto konsolidovanou účetní závěrku v souladu s:

a)

přijatelným účetním standardem nebo

b)

schváleným účetním standardem za předpokladu, že tato konsolidovaná účetní závěrka je upravena tak, aby se zabránilo jakémukoli podstatnému narušení hospodářské soutěže.

5.   Uplatňuje-li členský stát nebo jurisdikce třetí země kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, mohou být čistý účetní příjem nebo ztráta členských subjektů, které se nacházejí v uvedeném členském státě nebo jurisdikci třetí země, stanoveny v souladu s přijatelným účetním standardem nebo schváleným účetním standardem, který se liší od účetního standardu použitého při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu, pokud jsou tento čistý účetní příjem nebo ztráta upraveny tak, aby se zabránilo jakémukoli podstatnému narušení hospodářské soutěže.

6.   Pokud použití zvláštní zásady nebo postupu podle souboru obecně uznávaných účetních zásad vede k podstatnému narušení hospodářské soutěže, upraví se účetní zpracování jakékoli položky nebo transakce, na které se tato zásada nebo postup vztahuje, tak, aby bylo v souladu s postupem požadovaným pro danou položku nebo transakci podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS nebo IFRS ve znění přijatém Unií podle nařízení (ES) č. 1606/2002).

Článek 16

Úpravy za účelem stanovení kvalifikovaného příjmu nebo ztráty

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

a)

„čistým daňovým nákladem“ čistá částka těchto položek:

i)

zahrnuté daně vykázané jako náklad a veškeré stávající a odložené zahrnuté daně, které jsou součástí nákladů na daň z příjmů, včetně zahrnutých daní z příjmů, které jsou vyloučeny z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty;

ii)

odložené daňové pohledávky přiřaditelné ztrátě za účetní období;

iii)

kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně vykázané jako náklad;

iv)

daně vzniklé na základě pravidel této směrnice, nebo v případě jurisdikcí třetích zemí na základě modelových pravidel OECD, vykázané jako náklad, a

v)

nekvalifikované vratné imputační daně vykázané jako náklad;

b)

„vyloučenou dividendou“ dividendy nebo jiné formy rozdělení zisku přijaté nebo vykázané v souvislosti s vlastnickým podílem, s výjimkou dividendy nebo jiné formy rozdělení zisku, které byly přijaty nebo vykázány v souvislosti s:

i)

vlastnickým podílem:

který daná skupina drží v určitém subjektu a z něhož plynou práva na méně než 10 % zisku, kapitálu nebo rezervních fondů nebo hlasovacích práv uvedeného subjektu ke dni rozdělení zisku nebo prodeje („portfoliový podíl“) a

který je ekonomicky vlastněn členským subjektem, který dostává nebo jemuž vznikají dividendy nebo jiné formy rozdělení zisku po dobu kratší než jeden rok ke dni rozdělení zisku;

ii)

vlastnickým podílem v investičním subjektu, který podléhá rozhodnutí podle článku 43;

c)

„vyloučeným kapitálovým ziskem nebo ztrátou“ výnos, zisk nebo ztráta zahrnuté v čistém účetním příjmu nebo ztrátě členského subjektu vyplývající ze:

i)

zisků a ztrát vyplývajících ze změn reálné hodnoty vlastnického podílu, s výjimkou portfoliových podílů;

ii)

zisků nebo ztrát ze zcizení vlastnického podílu, který je zahrnut na základě ekvivalenční metody účetnictví, a

iii)

zisků a ztrát souvisejících se zcizením vlastnického podílu, s výjimkou zcizení portfoliových podílů;

d)

„zahrnutým ziskem nebo ztrátou vyplývajícím z metody přecenění“ čistý zisk nebo ztráta, zvýšené nebo snížené o související zahrnuté daně za účetní období, vyplývající z použití účetní metody nebo praxe, které v případě veškerého majetku, budov a zařízení:

i)

pravidelně upravují účetní hodnotu takového majetku, budov a zařízení na jeho reálnou hodnotu;

ii)

zaznamenávají změny hodnoty v rámci ostatního úplného výsledku hospodaření a

iii)

následně nevykazují vzniklý zisk nebo ztrátu v ostatním úplném výsledku hospodaření prostřednictvím zisku a ztráty;

e)

„asymetrickým kurzovým ziskem nebo ztrátou“ kurzový zisk nebo ztráta subjektu, jejichž účetní a daňové funkční měny se liší, které jsou:

i)

zahrnuty do výpočtu zdanitelného příjmu nebo ztráty členského subjektu a které lze přičíst kolísání směnného kurzu mezi účetní funkční měnou a daňovou funkční měnou členského subjektu;

ii)

zahrnuty do výpočtu čistého účetního příjmu nebo ztráty členského subjektu a které lze přičíst kolísání směnného kurzu mezi účetní funkční měnou a daňovou funkční měnou členského subjektu;

iii)

zahrnuty do výpočtu čistého účetního příjmu nebo ztráty členského subjektu a které lze přičíst kolísání směnného kurzu mezi třetí cizí měnou a účetní funkční měnou členského subjektu a

iv)

přičitatelné kolísání směnného kurzu mezi třetí cizí měnou a daňovou funkční měnou členského subjektu, bez ohledu na to, zda je tento kurzový zisk nebo ztráta zahrnut do zdanitelného příjmu.

Daňová funkční měna je funkční měna používaná k určení zdanitelného příjmu nebo ztráty členského subjektu pro zahrnutou daň v jurisdikci, v níž se nachází. Účetní funkční měna je funkční měna používaná k určení čistého účetního příjmu nebo ztráty členského subjektu. Třetí cizí měna je měna, která není daňovou funkční měnou ani účetní funkční měnou členského subjektu;

f)

„zásadně nepřípustnými náklady“:

i)

náklady vzniklé členskému subjektu v souvislosti s nezákonnými platbami včetně úplatků a nezákonných provizí a

ii)

náklady vzniklé členskému subjektu v souvislosti s pokutami a sankcemi, které dosahují nebo přesahují hodnotu 50 000 EUR nebo rovnocennou částku ve funkční měně, v níž se vypočítává čistý účetní zisk nebo ztráta členského subjektu;

g)

„chybami z předchozího období a změnami účetních zásad“ změna počátečního stavu vlastního kapitálu členského subjektu na začátku účetního období, kterou lze přičíst:

i)

opravě chyby ve stanovení čistého účetního příjmu nebo ztráty v předchozím účetním období, která ovlivnila příjmy nebo náklady, jež lze zahrnout do výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v předchozím účetním období, s výjimkou případů, kdy tato oprava chyby vedla k podstatnému snížení závazku ze zahrnutých daní podle článku 25, a

ii)

změně účetních zásad nebo pravidel, která ovlivnila příjmy nebo náklady zahrnuté do výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty;

h)

„vzniklými penzijními náklady“ rozdíl mezi částkou nákladů na důchodové závazky zahrnutou do čistého účetního příjmu nebo ztráty a částkou příspěvku do penzijního fondu za dané účetní období.

2.   Aby se určil kvalifikovaný příjem nebo ztráta, upraví se čistý účetní příjem nebo ztráta členského subjektu o částku těchto položek:

a)

čisté daňové náklady;

b)

vyloučené dividendy;

c)

vyloučené kapitálové zisky nebo ztráty;

d)

zahrnuté zisky nebo ztráty vyplývající z metody přecenění;

e)

zisky nebo ztráty související se zcizením aktiv a pasiv vyloučené podle článku 35;

f)

asymetrické kurzové zisky nebo ztráty;

g)

zásadně nepřípustné náklady;

h)

chyby z předchozího období a změny účetních zásad a

i)

vzniklé penzijní náklady.

3.   Podávající členský subjekt se může rozhodnout, že členský subjekt smí částkou, která je povolena jako odpočet při výpočtu jeho zdanitelného příjmu v místě, kde se nachází, nahradit částku zaúčtovanou v jeho finančních výkazech jako náklady nebo výdaje takového členského subjektu, které byly kompenzovány na základě akcií.

Nebyla-li možnost využití akciových opcí uplatněna, částka nákladů nebo výdajů na kompenzaci na základě akcií, která byla odečtena od čistého účetního příjmu nebo ztráty členského subjektu za účelem výpočtu jeho kvalifikovaného příjmu nebo ztráty za všechna předchozí účetní období, se zahrne v účetním období, v němž platnost této možnosti vypršela.

Pokud část nákladů nebo výdajů na kompenzace na základě akcií byla vykázána ve finančních výkazech členského subjektu v účetních obdobích předcházejících účetnímu období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, zahrne se do výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu za dané účetní období částka rovnající se rozdílu mezi celkovou částkou nákladů nebo výdajů na kompenzace na základě akcií, která byla odečtena za účelem výpočtu jeho kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v těchto předchozích účetních obdobích, a celkovou částkou nákladů nebo výdajů na kompenzace na základě akcií, která by byla odečtena pro účely výpočtu jeho kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v těchto předchozích účetních obdobích, pokud by v těchto účetních obdobích bylo uvedené rozhodnutí učiněno.

Rozhodnutí se činí v souladu s čl. 45 odst. 1 a vztahuje se shodně na všechny členské subjekty nacházející se ve stejné jurisdikci pro období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, a pro všechna následující účetní období.

V účetním období, v němž je rozhodnutí zrušeno, se do výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu zahrne částka neuhrazených nákladů nebo výdajů na kompenzace na základě akcií odečtená v návaznosti na uvedené rozhodnutí, která přesahuje vzniklé účetní náklady.

4.   Jakákoli transakce mezi členskými subjekty nacházejícími se v různých jurisdikcích, která není zaznamenána ve stejné výši na finančních účtech obou členských subjektů nebo která není v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek, se upraví tak, aby byla ve stejné výši a byla v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek.

Ztráta z prodeje nebo jiného převodu aktiva mezi dvěma členskými subjekty nacházejícími se ve stejné jurisdikci, která není zaznamenána v souladu se zásadou obvyklých tržních podmínek, se upraví na základě zásady obvyklých tržních podmínek, pokud je uvedená ztráta zahrnuta do výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty.

Pro účely tohoto odstavce se zásadou obvyklých tržních podmínek rozumí zásada, podle níž musí být transakce mezi členskými subjekty zaznamenávány podle podmínek, které by byly dosaženy při srovnatelných transakcích a za srovnatelných okolností mezi nezávislými podniky.

5.   Kvalifikované vratné daňové zápočty podle čl. 3 bodu 38 se při výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu považují za příjem. Nekvalifikované vratné daňové zápočty se při výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu nepovažují za příjem.

6.   Podávající členský subjekt se může rozhodnout, že zisky a ztráty z aktiv a pasiv vykazovaných v konsolidované účetní závěrce za účetní období v reálné hodnotě nebo podle pravidel pro snížení hodnoty mohou být pro účely výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty stanoveny na základě realizačního principu.

Zisky nebo ztráty, které vyplývají z účtování aktiva nebo pasiva v reálné hodnotě nebo podle pravidel pro snížení hodnoty, jsou z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu podle prvního pododstavce vyloučeny.

Účetní hodnotou aktiva nebo pasiva pro účely stanovení zisku nebo ztráty podle prvního pododstavce je účetní hodnota v době, kdy bylo aktivum pořízeno nebo vzniklo pasivum, nebo hodnota k prvnímu dni účetního období, v němž bylo dané rozhodnutí učiněno, podle toho, co nastane později.

Rozhodnutí se činí v souladu s čl. 45 odst. 1 a vztahuje se na všechny členské subjekty, které se nacházejí v jurisdikci, ve vztahu k níž je rozhodnutí učiněno, pokud se podávající členský subjekt nerozhodne omezit rozhodnutí pouze na hmotná aktiva členských subjektů nebo na investiční subjekty.

V účetním období, v němž je rozhodnutí zrušeno, se při výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členských subjektů částka rovnající se rozdílu mezi reálnou a účetní hodnotou aktiva nebo pasiva k prvnímu dni účetního období, v němž bylo rozhodnutí zrušeno, určená na základě uvedeného rozhodnutí, buď přičte, pokud reálná hodnota převyšuje účetní hodnotu, nebo odečte, pokud účetní hodnota převyšuje reálnou hodnotu.

7.   Podávající členský subjekt se může rozhodnout, že kvalifikovaný příjem nebo ztráta členského subjektu nacházejícího se v určité jurisdikci, které vyplývají ze zcizení místních hmotných aktiv nacházejících se v této jurisdikci tímto členským subjektem ve prospěch jiných třetích osob, než jsou členové skupiny, v daném účetním období, budou upraveny podle tohoto odstavce. Pro účely tohoto odstavce se místními hmotnými aktivy rozumí nemovitý majetek nacházející se ve stejné jurisdikci jako členský subjekt.

Čistý zisk plynoucí ze zcizení místních hmotných aktiv podle prvního pododstavce v účetním období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, se započte proti případné čisté ztrátě členského subjektu nacházejícího se v uvedené jurisdikci vyplývající ze zcizení místních hmotných aktiv podle prvního pododstavce v účetním období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, a ve čtyřech účetních obdobích předcházejících tomuto účetnímu období („pětileté období“). Čistý zisk se nejprve započte proti případné čisté ztrátě, která vznikla v prvním účetním období pětiletého období. Veškerá zbytková částka čistého zisku se převádí do dalšího období a započte se proti případným čistým ztrátám, které vznikly v následujících účetních obdobích pětiletého období.

Zbytková částka čistého zisku, která zůstane po uplatnění druhého pododstavce, se pro účely výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty každého členského subjektu nacházejícího se v této jurisdikci, který dosáhl čistého zisku ze zcizení místních hmotných aktiv podle prvního pododstavce v účetním období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, rovnoměrně rozloží na celé pětileté období. Zbytková částka čistého zisku přiřazená členskému subjektu je úměrná čistému zisku tohoto členského subjektu vydělenému čistým ziskem všech členských subjektů.

Pokud žádný z členských subjektů v určité jurisdikci nedosáhl čistého zisku ze zcizení místních hmotných aktiv podle prvního pododstavce v účetním období, v němž bylo rozhodnutí učiněno, rozdělí se zbytková částka čistého zisku uvedená ve třetím pododstavci rovnoměrně mezi všechny členské subjekty v této jurisdikci a rovnoměrně se rozloží na celé pětileté období pro účely výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty každého z těchto členských subjektů.

Veškeré úpravy podle tohoto odstavce pro účetní období předcházející účetnímu období, v němž je rozhodnutí učiněno, podléhají úpravám v souladu s čl. 29 odst. 1. Toto rozhodnutí se činí každoročně v souladu s čl. 45 odst. 2.

8.   Jakékoli náklady související s ujednáním o financování, kdy jeden nebo více členských subjektů poskytují úvěr jednomu nebo více dalším členským subjektům téže skupiny, nebo do nich jinak investují („ujednání o financování uvnitř skupiny“), se při výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu neberou v úvahu, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

členský subjekt se nachází v jurisdikci s nízkým zdaněním nebo v jurisdikci, ve které by platilo nízké zdanění, pokud by náklady členskému subjektu nevznikly;

b)

lze důvodně předpokládat, že po očekávanou dobu trvání ujednání o financování uvnitř skupiny bude toto ujednání o financování uvnitř skupiny zvyšovat částku nákladů zohledněných při výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty uvedeného členského subjektu, aniž by to vedlo k odpovídajícímu zvýšení zdanitelného příjmu členského subjektu, který úvěr poskytuje („protistrana“);

c)

protistrana se nachází v jurisdikci, která není jurisdikcí s nízkým zdaněním, nebo v jurisdikci, ve které by neplatilo nízké zdanění, pokud by příjmy související s danými náklady protistraně nevznikly.

9.   Nejvyšší mateřský subjekt se může rozhodnout, že použije postup účetní konsolidace k eliminaci příjmů, nákladů, zisků a ztrát z transakcí mezi členskými subjekty nacházejícími se ve stejné jurisdikci a zahrnutými do skupiny daňové konsolidace pro účely výpočtu čistého kvalifikovaného příjmu nebo ztráty těchto členských subjektů.

Toto rozhodnutí se činí v souladu s čl. 45 odst. 1.

V účetním období, v němž je rozhodnutí učiněno nebo zrušeno, se provedou příslušné úpravy tak, aby položky kvalifikovaného příjmu nebo ztráty nebyly v důsledku takového rozhodnutí nebo jeho zrušení zohledněny více než jednou nebo opomenuty.

10.   Pojišťovna vyloučí z výpočtu svého kvalifikovaného příjmu nebo ztráty jakoukoli částku účtovanou pojistníkům za daně zaplacené pojišťovnou v souvislosti s výnosy pojistníků. Pojišťovna zahrne do výpočtu svého kvalifikovaného příjmu nebo ztráty veškeré výnosy pojistníků, které nejsou zohledněny v jejím čistém účetním příjmu nebo ztrátě v rozsahu, v jakém se odpovídající zvýšení nebo snížení závazků vůči pojistníkům odráží v jejím čistém účetním příjmu nebo ztrátě.

11.   Jakákoli částka, která je vykázána jako snížení vlastního kapitálu členského subjektu a je výsledkem rozdělení zisku, které bylo nebo má být uskutečněno v souvislosti s nástrojem vydaným tímto členským subjektem v souladu s obezřetnostními regulačními požadavky („vedlejší kapitál tier 1“), se při výpočtu jeho kvalifikovaného přijmu nebo ztráty považuje za náklad.

Částka, která je vykázána jako zvýšení vlastního kapitálu členského subjektu a která je výsledkem rozdělení zisku, která byla nebo má být přijata v souvislosti s vedlejším kapitálem tier 1 drženým členským subjektem, se zahrne do výpočtu jeho kvalifikovaného příjmu nebo ztráty.

Článek 17

Vyloučení příjmů z mezinárodní lodní dopravy

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

a)

„příjmy z mezinárodní lodní dopravy“ čistý příjem získaný členským subjektem z následujících činností, pokud přeprava není prováděna po vnitrozemských vodních cestách ve stejné jurisdikci:

i)

mezinárodní lodní přeprava cestujících nebo nákladu, bez ohledu na to, zda je členský subjekt vlastníkem lodi, pronajímá si ji nebo ji má k dispozici jinak;

ii)

mezinárodní lodní přeprava cestujících nebo nákladu na základě dohod o pronájmu lodního prostoru;

iii)

pronájem lodi, jež má být používána pro mezinárodní přepravu cestujících nebo nákladu formou pronájmu s plnou výbavou a posádkou;

iv)

pronájem lodi používané pro mezinárodní přepravu cestujících nebo nákladu jinému členskému subjektu formou pronájmu bez posádky;

v)

účast ve společném fondu, společném podniku nebo mezinárodní provozní agentuře pro mezinárodní lodní přepravu cestujících nebo nákladu a

vi)

prodej lodi užívané k mezinárodní přepravě cestujících nebo nákladu za předpokladu, že loď byla členským subjektem držena pro použití po dobu nejméně jednoho roku;

b)

„kvalifikovaným vedlejším příjmem z mezinárodní lodní dopravy“ čistý příjem získaný členským subjektem z níže uvedených činností, pokud jsou tyto činnosti vykonávány především v souvislosti s mezinárodní lodní přepravou cestujících nebo nákladu:

i)

pronájem lodi bez posádky jinému podniku lodní dopravy, který není členským subjektem, za předpokladu, že doba pronájmu nepřesáhne tři roky

ii)

prodej přepravních dokladů vydaných jinými podniky lodní dopravy pro vnitrostátní úsek mezinárodní plavby;

iii)

pronájem a krátkodobé skladování kontejnerů nebo poplatky za zadržení v případě pozdního vrácení kontejnerů;

iv)

poskytování služeb inženýrů, pracovníků údržby, pracovníků manipulujících s nákladem, zaměstnanců stravovacích služeb a zaměstnanců zákaznických služeb ostatním podnikům lodní dopravy a

v)

příjmy z investiční činnosti, přičemž investiční činnost, ze které příjem plyne, je prováděna jako nedílná součást výkonu činnosti provozování lodí v mezinárodní dopravě.

2.   Příjem z mezinárodní lodní dopravy a kvalifikovaný vedlejší příjem z mezinárodní lodní dopravy členského subjektu jsou vyloučeny z výpočtu jeho kvalifikovaného příjmu nebo ztráty, pokud tento členský subjekt prokáže, že strategické nebo obchodní řízení všech dotčených lodí je skutečně prováděno z jurisdikce, v níž se členský subjekt nachází.

3.   Pokud je při výpočtu příjmu z mezinárodní lodní dopravy a kvalifikovaného vedlejšího příjmu z mezinárodní lodní dopravy výsledkem ztráta, je tato ztráta vyloučena z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty tohoto členského subjektu.

4.   Souhrnný kvalifikovaný vedlejší příjem z mezinárodní lodní dopravy všech členských subjektů, které se nacházejí v určité jurisdikci, nesmí překročit 50 % příjmů uvedených členských subjektů z mezinárodní lodní dopravy.

5.   Náklady vzniklé členskému subjektu, které jsou přímo přiřaditelné jeho činnostem v mezinárodní lodní dopravě uvedeným v odst. 1 písm. a) a kvalifikovaným vedlejším činnostem v mezinárodní lodní dopravě uvedeným v odst. 1 písm. b), se pro účely výpočtu čistého příjmu z mezinárodní lodní dopravy a čistého kvalifikovaného vedlejšího příjmu z mezinárodní lodní dopravy členského subjektu přiřadí k těmto činnostem.

Náklady vzniklé členskému subjektu, které nepřímo vyplývají z jeho činností v mezinárodní lodní dopravě a z kvalifikovaných vedlejších činností v mezinárodní lodní dopravě, se pro účely výpočtu příjmu z mezinárodní lodní dopravy a kvalifikovaného vedlejšího příjmu z mezinárodní lodní dopravy členského subjektu odečtou od výnosů členského subjektu z těchto činností na základě jeho výnosů z těchto činností v poměru k jeho celkovým výnosům.

6.   Při výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu jsou vyloučeny veškeré přímé a nepřímé náklady přiřazené k jeho příjmu z mezinárodní lodní dopravy a kvalifikovanému vedlejšímu příjmu z mezinárodní lodní dopravy v souladu s odstavcem 5.

Článek 18

Přidělení kvalifikovaného příjmu nebo ztráty mezi hlavní subjekt a stálou provozovnu

1.   Je-li členský subjekt stálou provozovnou ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. a), b) nebo c), je jeho čistým účetním příjmem nebo ztrátou čistý příjem nebo ztráta vykázané v samostatných finančních výkazech stálé provozovny.

Nesestavuje-li stálá provozovna samostatné finanční výkazy, za její čistý účetní příjem nebo ztrátu se považuje částka, která by byla zohledněna v jejích samostatných finančních výkazech, kdyby byly sestaveny samostatně a v souladu s účetním standardem použitým při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu.

2.   Je-li členský subjekt stálou provozovnou ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. a) nebo b), upraví se jeho čistý účetní příjem nebo ztráta tak, aby odrážely pouze částky a položky příjmů a nákladů, které mu lze přiřadit v souladu s použitelnou smlouvou týkající se daní nebo vnitrostátním právem jurisdikce, v níž se nachází, bez ohledu na výši příjmů podléhajících dani a výši daňově uznatelných nákladů v této jurisdikci.

Je-li členský subjekt stálou provozovnou ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. c), upraví se jeho čistý účetní příjem nebo ztráta tak, aby odrážely pouze částky a položky příjmů a nákladů, které mu lze přiřadit v souladu s článkem 7 modelové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku, v platném znění.

3.   Je-li členský subjekt stálou provozovnou ve smyslu čl. 3 bodu 13 písm. d), jeho čistý účetní příjem nebo ztráta se vypočítá na základě částek a položek příjmů, které jsou vyňaty ze zdanění v jurisdikci, v níž se nachází hlavní subjekt, a které lze přiřadit k operacím prováděným mimo tuto jurisdikci, a částek a položek nákladů, které nejsou odečteny pro daňové účely v jurisdikci, kde se nachází hlavní subjekt, a které lze přiřadit k těmto operacím.

4.   S výjimkou ustanovení odstavce 5 se čistý účetní příjem nebo ztráta stálé provozovny nezohledňují při stanovení kvalifikovaného příjmu nebo ztráty hlavního subjektu.

5.   S kvalifikovanou ztrátou stálé provozovny se zachází jako s nákladem hlavního subjektu pro účely výpočtu jeho kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v rozsahu, v jakém je ztráta stálé provozovny při výpočtu vnitrostátního zdanitelného příjmu tohoto hlavního subjektu považována za náklad a není započtena oproti položce vnitrostátního zdanitelného příjmu, která podléhá dani podle právních předpisů jak jurisdikce hlavního subjektu, tak jurisdikce stálé provozovny.

S kvalifikovaným příjmem, který následně získá stálá provozovna, se zachází jako s kvalifikovaným příjmem hlavního subjektu až do výše kvalifikované ztráty, se kterou se dříve podle prvního pododstavce zacházelo jako s nákladem hlavního subjektu.

Článek 19

Přidělení kvalifikovaného příjmu nebo ztráty průtokového subjektu

1.   Čistý účetní příjem nebo ztráta členského subjektu, který je průtokovým subjektem, se sníží o částku, kterou lze přidělit jeho vlastníkům, kteří nejsou subjekty skupiny a kteří drží svůj vlastnický podíl v tomto průtokovém subjektu přímo nebo prostřednictvím řetězce daňově transparentních subjektů, s výjimkou případů, kdy:

a)

průtokový subjekt je nejvyšším mateřským subjektem nebo

b)

průtokový subjekt je držen nejvyšším mateřským subjektem uvedeným v písmenu a) přímo nebo prostřednictvím řetězce daňově transparentních subjektů.

2.   Čistý účetní příjem nebo ztráta členského subjektu, který je průtokovým subjektem, se sníží o čistý účetní příjem nebo ztrátu, které jsou přiděleny jinému členskému subjektu.

3.   Pokud průtokový subjekt zcela nebo částečně vykonává činnost prostřednictvím stálé provozovny, jeho čistý účetní příjem nebo ztráta, které zbydou po uplatnění odstavce 1 tohoto článku, se přidělí této stálé provozovně v souladu s článkem 18.

4.   Není-li daňově transparentní subjekt nejvyšším mateřským subjektem, přidělí se čistý účetní příjem nebo ztráta průtokového subjektu, které zbydou po uplatnění odstavců 1 a 3, jeho vlastnickým členským subjektům v poměru podle jejich vlastnických podílů v tomto průtokovém subjektu.

5.   Je-li průtokový subjekt daňově transparentním subjektem, jenž je nejvyšším mateřským subjektem nebo reverzním hybridním subjektem, přidělí se čistý účetní příjem nebo ztráta průtokového subjektu, které zbydou po uplatnění odstavců 1 a 3, danému nejvyššímu mateřskému subjektu nebo reverznímu hybridnímu subjektu.

6.   Odstavce 3, 4 a 5 se použijí samostatně na každý vlastnický podíl v průtokovém subjektu.

KAPITOLA IV

VÝPOČET UPRAVENÝCH ZAHRNUTÝCH DANÍ

Článek 20

Zahrnuté daně

1.   Mezi zahrnuté daně členského subjektu patří:

a)

daně vykázané ve finančních výkazech členského subjektu na základě jeho příjmů nebo zisků, případně jeho podílu na příjmech nebo zisku členského subjektu, v němž drží vlastnický podíl;

b)

daně z rozděleného zisku a zisku považovaného za rozdělený a náklady, které se nevztahují k obchodní činnosti, uložené v rámci způsobilého systému daně z rozděleného zisku;

c)

daně uložené místo obecně použitelné daně z příjmu právnických osob a

d)

daně vybírané s odkazem na nerozdělený zisk a vlastní kapitál společností, včetně daní z více složek založených na příjmech a vlastním kapitálu.

2.   Mezi zahrnuté daně členského subjektu nepatří:

a)

dorovnávací daň vzniklá mateřskému subjektu podle kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí příjmů;

b)

dorovnávací daň vzniklá členskému subjektu v režimu kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně;

c)

daně, které je možné přičíst úpravě provedené členským subjektem v důsledku uplatnění kvalifikovaného pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk;

d)

nekvalifikovaná vratná imputační daň a

e)

daně zaplacené pojišťovnou v souvislosti s výnosy pojistníků.

3.   Zahrnuté daně z jakéhokoli čistého zisku nebo ztráty vyplývajících ze zcizení místních hmotných aktiv podle čl. 16 odst. 7 prvního pododstavce v účetním období, ve kterém je učiněno rozhodnutí zmíněné v uvedeném pododstavci, jsou vyloučeny z výpočtu zahrnutých daní.

Článek 21

Upravené zahrnuté daně

1.   Upravené zahrnuté daně členského subjektu za účetní období se určí tak, že se součet stávajících daňových nákladů vykázaných do jeho čistého účetního příjmu nebo ztráty ve vztahu k zahrnutým daním za dané účetní období upraví:

a)

o čistou částku položek připočítávaných k zahrnutým daním a odečítaných od zahrnutých daní za dané účetní období podle odstavců 2 a 3;

b)

o celkovou částku úpravy odložené daně podle článku 22 a

c)

jakékoli zvýšení nebo snížení zahrnutých daní vykázané do vlastního kapitálu nebo ostatního úplného výsledku hospodaření v souvislosti s částkami zahrnutými do výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty, které budou předmětem daně podle místních daňových předpisů.

2.   Položky připočítávané k zahrnutým daním členského subjektu za dané účetní období zahrnují:

a)

jakoukoli částku zahrnutých daní vykázaných ve finančních výkazech jako náklad do zisku před zdaněním;

b)

jakoukoli částku odložené daňové pohledávky vzniklé z kvalifikované ztráty, která byla použita podle čl. 23 odst. 2;

c)

jakoukoli částku zahrnutých daní související s nejistou daňovou pozicí dříve vyloučenou podle odst. 3 písm. d), která je v daném účetní období zaplacena, a

d)

jakoukoli částku zápočtu nebo náhrady související s kvalifikovaným vratným daňovým zápočtem, která vznikla jako snížení stávajícího daňového nákladu.

3.   Položky odečítané od zahrnutých daní členského subjektu za dané účetní období zahrnují:

a)

částku stávajících daňových nákladů v souvislosti s příjmy vyloučenými z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty podle kapitoly III;

b)

jakoukoli částku zápočtu nebo náhrady související s nekvalifikovaným vratným daňovým zápočtem, která nebyla vykázána jako snížení stávajícího daňového nákladu;

c)

jakoukoli částku zahrnutých daní vrácenou nebo započtenou členskému subjektu, se kterou se ve finančních výkazech nezacházelo jako s úpravou stávajících daňových nákladů, s výjimkou případů, kdy se vztahuje ke kvalifikovanému vratnému daňovému zápočtu;

d)

částku stávajících daňových nákladů, která souvisí s nejistou daňovou pozicí, a

e)

jakoukoli částku stávajících daňových nákladů, u které se neočekává, že bude uhrazena do tří let od konce účetního období.

4.   Je-li částka zahrnuté daně popsána v odstavcích 1 až 3 ve více než jednom písmenu, zohlední se pro účely výpočtu upravených zahrnutých daní pouze jednou.

5.   Pokud v účetním období neexistuje v určité jurisdikci čistý kvalifikovaný příjem a výše upravených zahrnutých daní pro tuto jurisdikci je záporná a nižší než částka rovnající se čisté kvalifikované ztrátě vynásobené minimální daňovou sazbou („očekávané upravené zahrnuté daně“), považuje se částka rovnající se rozdílu mezi částkou upravených zahrnutých daní a částkou očekávaných upravených zahrnutých daní za dodatečnou dorovnávací daň za uvedené účetní období. Částka dodatečné dorovnávací daně se přidělí jednotlivým členským subjektům v dané jurisdikci v souladu s čl. 29 odst. 3.

Článek 22

Celková částka úpravy odložené daně

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

a)

„nepovoleným výdajem příštích období“:

i)

jakýkoli pohyb odloženého daňového nákladu vykázaného ve finančních výkazech členského subjektu, který souvisí s nejistou daňovou pozicí, a

ii)

jakýkoli pohyb odloženého daňového nákladu vykázaného ve finančních výkazech členského subjektu, který souvisí s rozdělením zisku členského subjektu;

b)

„nenárokovaným výdajem příštích období“ jakékoli zvýšení odloženého daňového závazku vykázaného ve finančních výkazech členského subjektu za účetní období, u něhož se neočekává, že bude uhrazen ve lhůtě stanovené v odstavci 7 tohoto článku, a který se podávající členský subjekt každoročně rozhodne v souladu s čl. 45 odst. 2 nezahrnout do celkové částky úpravy odložené daně za toto účetní období.

2.   Nepřesahuje-li daňová sazba uplatňovaná pro účely výpočtu odloženého daňového nákladu minimální daňovou sazbu, celková částka úpravy odložené daně, která má být připočtena k upraveným zahrnutým daním členského subjektu za dané účetní období podle čl. 21 odst. 1 písm. b), je odložený daňový náklad vykázaný v jeho finančních výkazech ve vztahu k zahrnutým daním, s výhradou úprav podle odstavců 3 až 6 tohoto článku.

Přesahuje-li daňová sazba uplatňovaná pro účely výpočtu odloženého daňového nákladu minimální daňovou sazbu, celková částka úpravy odložené daně, která má být připočtena k upraveným zahrnutým daním členského subjektu za dané účetní období podle čl. 21 odst. 1 písm. b), je odložený daňový náklad vykázaný v jeho finančních výkazech ve vztahu k zahrnutým daním přepočítaný podle minimální daňové sazby, s výhradou úprav podle odstavců 3 až 6 tohoto článku.

3.   Celková částka úpravy odložené daně se zvýší o:

a)

jakoukoli částku nepovoleného výdaje příštích období nebo nenárokovaného výdaje příštích období uhrazené v průběhu daného účetního období a

b)

jakoukoli částku opětovně zachyceného odloženého daňového závazku stanoveného v předchozím účetním období, která byla uhrazena v průběhu daného účetního období.

4.   Pokud za dané účetní období nebyla ve finančních výkazech vykázána odložená daňová pohledávka ze ztráty, protože nejsou splněna kritéria pro uznání, celková částka úpravy odložené daně se sníží o částku, o kterou by se snížila celková částka úpravy odložené daně, pokud by odložená daňová pohledávka ze ztráty za účetní období byla vykázána.

5.   Celková částka úpravy odložené daně nezahrnuje:

a)

částku odložených daňových nákladů související s položkami vyloučenými z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty podle kapitoly III;

b)

částku odložených daňových nákladů související s nepovolenými a nenárokovanými výdaji příštích období;

c)

dopad úpravy ocenění nebo úpravy účetního uznání související s odloženou daňovou pohledávkou;

d)

částku odložených daňových nákladů vyplývající z přepočtu související se změnou použitelné vnitrostátní daňové sazby a

e)

částku odložených nákladů související s tvorbou a použitím daňových zápočtů.

6.   Pokud byla odložená daňová pohledávka, kterou lze přiřadit kvalifikované ztrátě členského subjektu, vykázána v účetním období na základě nižší sazby, než je minimální daňová sazba, může být ve stejném účetním období přepočítána podle minimální daňové sazby, je-li daňový poplatník schopen prokázat, že odloženou daňovou pohledávku lze přiřadit kvalifikované ztrátě.

Je-li postupem podle prvního pododstavce odložená daňová pohledávka zvýšena, celková částka úpravy o odložené daně se odpovídajícím způsobem sníží.

7.   Odložený daňový závazek, který není vypořádaný a jehož částka není uhrazena během pěti následujících účetních období, bude opětovně zachycen v rozsahu, v jakém byl zohledněn v celkové částce úpravy odložené daně členského subjektu.

Částka opětovně zachyceného odloženého daňového závazku stanovená pro stávající účetní období se považuje za snížení zahrnutých daní v pátém účetním období předcházejícím stávajícímu účetnímu období a efektivní daňová sazba a dorovnávací daň za toto účetní období se přepočítají v souladu s čl. 29 odst. 1. Opětovně zachyceným odloženým daňovým závazkem za stávající účetní období je částka zvýšení v kategorii odloženého daňového závazku, která byla zahrnuta do celkové částky úpravy odložené daně v pátém účetním období předcházejícím stávajícímu účetnímu období a která nebyla vypořádána do konce posledního dne stávajícího účetního období.

8.   Odchylně od odstavce 7 platí, že pokud odložený daňový závazek představuje výjimku z opětovného zachycení časově rozlišených položek, jeho opětovné zachycení se neprovádí ani když není vypořádán nebo uhrazen během pěti následujících let. Výjimka z opětovného zachycení časově rozlišených položek odpovídá částce vzniklých daňových nákladů, které lze přiřadit změnám souvisejících odložených daňových závazků, pokud jde o tyto položky:

a)

opravné položky hmotných aktiv;

b)

náklady na získání povolení nebo obdobného opatření od vládních institucí k používání nemovitého majetku nebo využívání přírodních zdrojů, které zahrnuje významné investice do hmotných aktiv;

c)

náklady na výzkum a vývoj;

d)

náklady na vyřazení z provozu a sanaci;

e)

účtování reálné hodnoty nerealizovaných čistých zisků;

f)

čisté kurzové zisky;

g)

pojistné rezervy a odložené pořizovací náklady pojistných smluv;

h)

zisky z prodeje hmotného majetku nacházejícího se ve stejné jurisdikci jako členský subjekt, které jsou reinvestovány do hmotného majetku v téže jurisdikci, a

i)

dodatečné částky vzniklé v důsledku změn účetních zásad ve vztahu k položkám uvedeným v písmenech a) až h).

Článek 23

Rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty

1.   Odchylně od článku 22 může podávající členský subjekt učinit pro určitou jurisdikci rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty, podle něhož se pro každé účetní období, v němž v dané jurisdikci existuje čistá kvalifikovaná ztráta, stanoví odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty. Za tímto účelem se odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty rovná čisté kvalifikované ztrátě za účetní období pro danou jurisdikci vynásobené minimální daňovou sazbou.

Rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty nelze učinit pro jurisdikci se způsobilým systémem daně z rozděleného zisku podle článku 40.

2.   Odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty stanovená podle odstavce 1 se použije v jakémkoli následujícím účetním období, v němž pro danou jurisdikci existuje čistý kvalifikovaný příjem, ve výši rovnající se čistému kvalifikovanému příjmu vynásobenému minimální daňovou sazbou, nebo dostupné částce odložené daňové pohledávky z kvalifikované ztráty, je-li tato částka nižší.

3.   Odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty stanovená podle odstavce 1 se sníží o částku, která se použije pro dané účetní období, a zůstatek se převede do následujících účetních období.

4.   V případě zrušení rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty se jakákoli zbývající odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty stanovená podle odstavce 1 sníží na nulu k prvnímu dni prvního účetního období, ve kterém již rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty neplatí.

5.   Rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty se podává spolu s prvním informačním přehledem uvedeným v článku 44 k dorovnávací dani nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, který zahrnuje jurisdikci, pro kterou se rozhodnutí provádí.

6.   Pokud rozhodnutí ohledně kvalifikované ztráty podle tohoto článku učiní průtokový subjekt, který je nejvyšším mateřským subjektem nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, vypočte se odložená daňová pohledávka z kvalifikované ztráty podle kvalifikované ztráty průtokového subjektu po snížení podle čl. 38 odst. 3.

Článek 24

Zvláštní přidělení zahrnutých daní, které vznikly některým druhům členských subjektů

1.   Stálé provozovně se přidělí částka zahrnutých daní, které jsou zahrnuty do finančních výkazů členského subjektu a týkají se kvalifikovaného příjmu nebo ztráty této stálé provozovny.

2.   Vlastnickému členskému subjektu se přidělí částka zahrnutých daní, které jsou zahrnuty do finančních výkazů daňově transparentního subjektu a týkají se kvalifikovaného příjmu nebo ztráty přidělených danému vlastnickému členskému subjektu v souladu s čl. 19 odst. 4.

3.   Členskému subjektu se přidělí částka zahrnutých daní, které jsou zahrnuty do finančních výkazů jeho přímých nebo nepřímých vlastnických členských subjektů v rámci režimu daně z příjmů ovládaných zahraničních společností, podle jejich podílu na příjmech dané ovládané zahraniční společnosti.

4.   Členskému subjektu, který je hybridním subjektem, se přidělí částka zahrnutých daní, které jsou zahrnuty do finančních výkazů jeho vlastnického členského subjektu a týkají se kvalifikovaného příjmu hybridního subjektu.

„Hybridním subjektem“ se rozumí subjekt, s nímž se pro účely daně z příjmu zachází jako se samostatnou osobou v jurisdikci, v níž se nachází, ale jako s daňově transparentním subjektem v jurisdikci, v níž se nachází jeho vlastník.

5.   Členskému subjektu, který v průběhu daného účetního období provedl rozdělení zisku, se přidělí částka zahrnutých daní vykázaných ve finančních výkazech jeho přímých vlastnických členských subjektů ve vztahu k tomuto rozdělení.

6.   Členský subjekt, kterému byly přiděleny zahrnuté daně podle odstavců 3 a 4 v souvislosti s pasivními příjmy, zahrne tyto zahrnuté daně do svých upravených zahrnutých daní v částce rovnající se zahrnutým daním přiděleným v souvislosti s těmito pasivními příjmy.

Odchylně od prvního pododstavce zahrne členský subjekt uvedený v prvním pododstavci do svých upravených zahrnutých daní částku, která je výsledkem vynásobení procentní sazby dorovnávací daně pro danou jurisdikci částkou pasivních příjmů tohoto členského subjektu zahrnutých do režimu daně z příjmu ovládaných zahraničních společností nebo pravidla daňové transparentnosti, je-li tento výsledek nižší než částka určená podle prvního pododstavce. Pro účely tohoto pododstavce se procentní sazba dorovnávací daně pro danou jurisdikci určí bez ohledu na zahrnuté daně, které ve vztahu k těmto pasivním příjmům vznikly vlastnickému členskému subjektu.

Zahrnuté daně vlastnického členského subjektu vzniklé v souvislosti s takovými pasivními příjmy, které zbydou po uplatnění tohoto odstavce, se nepřidělují podle odstavců 3 a 4.

Pro účely tohoto odstavce se „pasivními příjmy“ rozumí následující příjmové položky zahrnuté do kvalifikovaného příjmu v rozsahu, v jakém vlastnický členský subjekt podléhal dani v režimu daně z příjmů ovládaných zahraničních společností nebo v důsledku vlastnického podílu v hybridním subjektu:

a)

dividenda nebo ekvivalenty dividend;

b)

úrok nebo ekvivalenty úroků;

c)

nájemné;

d)

licenční poplatky;

e)

anuita nebo

f)

čisté zisky z majetku, který vytváří příjem popsaný v písmenech a) až e).

7.   Pokud se s kvalifikovaným příjmem stálé provozovny zachází jako s kvalifikovaným příjmem hlavního subjektu v souladu s čl. 18 odst. 5, veškeré zahrnuté daně vznikající v jurisdikci, v níž se stálá provozovna nachází, a související s tímto příjmem se považují za zahrnuté daně hlavního subjektu ve výši nepřesahující daný příjem vynásobený nejvyšší sazbou daně z běžných příjmů v jurisdikci, v níž se nachází hlavní subjekt.

Článek 25

Úpravy po podání informačního přehledu a změny daňových sazeb

1.   Pokud členský subjekt zaznamená úpravu svých zahrnutých daní za předchozí účetní období ve svých finančních výkazech, považuje se taková úprava za úpravu zahrnutých daní v účetním období, v němž je úprava provedena, ledaže se úprava vztahuje k účetnímu období, ve kterém došlo v dané jurisdikci ke snížení zahrnutých daní.

Dojde-li k snížení zahrnutých daní, které byly zahrnuty do upravených zahrnutých daní členského subjektu za předchozí účetní období, efektivní daňová sazba a dorovnávací daň za toto účetní období se přepočítají v souladu s čl. 29 odst. 1, přičemž jsou upravené zahrnuté daně sníženy o částku snížení zahrnutých daní. Kvalifikovaný příjem za dané účetní období a jakákoli předchozí účetní období se odpovídajícím způsobem upraví.

Podávající členský subjekt se může každoročně rozhodnout v souladu s čl. 45 odst. 2, že nepodstatné snížení zahrnutých daní bude považovat za úpravu zahrnutých daní v účetním období, v němž se úprava provádí. Nepodstatným snížením zahrnutých daní je úhrnné snížení upravených zahrnutých daní stanovených pro danou jurisdikci za dané účetní období o méně než 1 000 000 EUR.

2.   Pokud je použitelná vnitrostátní daňová sazba snížena pod minimální daňovou sazbu a následkem tohoto snížení vznikají odložené daňové náklady, zachází se s částkou výsledných odložených daňových nákladů jako s úpravou závazku členského subjektu z titulu zahrnutých daní, které jsou zohledněny podle článku 21 za předchozí účetní období.

3.   Pokud byly odložené daňové náklady zohledněny při sazbě nižší, než je minimální daňová sazba, a použitelná daňová sazba se později zvýší, částka odložených daňových nákladů, která z takového zvýšení vyplývá, se po zaplacení považuje za úpravu závazku členského subjektu z titulu zahrnutých daní uplatňovaných za předchozí účetní období v souladu s článkem 21.

Úprava podle prvního pododstavce nesmí překročit částku rovnající se odloženým daňovým nákladům přepočítaným podle minimální daňové sazby.

4.   Není-li více než 1 000 000 EUR z částky vzniklé členskému subjektu jako stávající daňové náklady a zahrnuté do upravených zahrnutých daní za určité účetní období uhrazeno do tří let po skončení daného účetního období, efektivní daňová sazba a dorovnávací daň za účetní období, ve kterém byla nezaplacená částka uplatněna jako zahrnutá daň, se přepočítají v souladu s čl. 29 odst. 1, přičemž se tato nezaplacená částka vyloučí z upravených zahrnutých daní.

KAPITOLA V

VÝPOČET EFEKTIVNÍ DAŇOVÉ SAZBY A DOROVNÁVACÍ DANĚ

Článek 26

Stanovení efektivní daňové sazby

1.   Efektivní daňová sazba nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny se vypočítá pro každé účetní období a pro každou jurisdikci za předpokladu, že existuje čistý kvalifikovaný příjem v dané jurisdikci, podle tohoto vzorce:

Formula

kde upravenými zahrnutými daněmi členských subjektů je součet upravených zahrnutých daní všech členských subjektů, které se nacházejí v jurisdikci, určených v souladu s kapitolou IV.

2.   Čistý kvalifikovaný příjem nebo ztráta členských subjektů v dané jurisdikci za účetní období se určí podle tohoto vzorce:

Formula

kde:

a)

kvalifikovaným příjmem členských subjektů je případná kladná hodnota součtu kvalifikovaných příjmů všech členských subjektů, které se nacházejí v jurisdikci, určených v souladu s kapitolou III;

b)

kvalifikovanými ztrátami členských subjektů je součet kvalifikovaných ztrát všech členských subjektů, které se nacházejí v jurisdikci, určených v souladu s kapitolou III.

3.   Z výpočtu efektivní daňové sazby v souladu s odstavcem 1 a z výpočtu čistého kvalifikovaného příjmu v souladu s odstavcem 2 jsou vyloučeny upravené zahrnuté daně a kvalifikovaný příjem nebo ztráta členských subjektů, které jsou investičními subjekty.

4.   Efektivní daňová sazba každého členského subjektu bez státní příslušnosti se za každé účetní období vypočítá odděleně od efektivní daňové sazby všech ostatních členských subjektů.

Článek 27

Výpočet dorovnávací daně

1.   Pokud je efektivní daňová sazba jurisdikce, v níž se nacházejí členské subjekty, nižší než minimální daňová sazba pro dané účetní období, vypočítá nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina dorovnávací daň zvlášť pro každý ze svých členských subjektů, jehož kvalifikovaný příjem je zahrnut do výpočtu čistého kvalifikovaného příjmu dané jurisdikce. Dorovnávací daň se vypočítá na úrovni příslušné jurisdikce.

2.   Procentní sazbou dorovnávací daně pro určitou jurisdikci za dané účetní období je případná kladná hodnota rozdílu v procentních bodech vypočtená podle tohoto vzorce:

Formula

kde efektivní daňovou sazbou je sazba vypočtená v souladu s článkem 26.

3.   Dorovnávací daní pro danou jurisdikci za dané účetní období je případná kladná hodnota vypočtená podle tohoto vzorce:

Formula

kde:

a)

dodatečnou dorovnávací daní je částka daně stanovená v souladu s článkem 29 za dané účetní období;

b)

vnitrostátní dorovnávací daní je částka daně za dané účetní období stanovená v souladu s článkem 11 nebo podle kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně jurisdikce třetí země.

4.   Nadměrným ziskem pro danou jurisdikci za dané účetní období uvedeným v odstavci 3 je případná kladná hodnota vypočtená podle tohoto vzorce:

Formula

kde:

a)

čistým kvalifikovaným příjmem je příjem určený v souladu s čl. 26 odst. 2 pro danou jurisdikci;

b)

vyloučením příjmu na základě ekonomické podstaty je částka určená v souladu s článkem 28 pro danou jurisdikci.

5.   Dorovnávací daň členského subjektu za stávající účetní období se vypočítá podle tohoto vzorce:

Formula

Formula

kde:

a)

kvalifikovaným příjmem členského subjektu pro jurisdikci za účetní období je příjem určený v souladu s kapitolou III;

b)

celkovým kvalifikovaným příjmem všech členských subjektů pro jurisdikci za účetní období je součet kvalifikovaných příjmů všech členských subjektů nacházejících se v dané jurisdikci za účetní období.

6.   Je-li dorovnávací daň pro danou jurisdikci výsledkem přepočtu podle čl. 29 odst. 1 a v dané jurisdikci není za účetní období vykázán čistý kvalifikovaný příjem, přidělí se dorovnávací daň každému členskému subjektu na základě vzorce uvedeného v odstavci 5 tohoto článku, a to podle kvalifikovaných příjmů členských subjektů v účetních obdobích, pro která jsou provedeny přepočty podle čl. 29 odst. 1.

7.   Dorovnávací daň každého členského subjektu bez státní příslušnosti se za každé účetní období vypočítá odděleně od dorovnávací daně všech ostatních členských subjektů.

Článek 28

Vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

a)

„způsobilými zaměstnanci“ zaměstnanci členského subjektu zaměstnaní na plný nebo částečný úvazek a nezávislí dodavatelé, kteří se účastní běžných provozních činností nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny pod vedením a kontrolou této nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny;

b)

„způsobilými mzdovými náklady“ výdaje na náhrady zaměstnancům, včetně platů, mezd a jiných výdajů, které zaměstnanci přinášejí přímý a samostatný osobní prospěch, jako jsou příspěvky na zdravotní a důchodové pojištění, daně z příjmu a ze zaměstnání a příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení;

c)

„způsobilými hmotnými aktivy“:

i)

pozemky, budovy a zařízení nacházející se v dané jurisdikci;

ii)

přírodní zdroje nacházející se v dané jurisdikci;

iii)

užívací právo nájemce k hmotným aktivům nacházejícím se v dané jurisdikci a

iv)

povolení nebo obdobné opatření od vládních institucí k používání nemovitého majetku nebo využívání přírodních zdrojů, které zahrnuje významné investice do hmotných aktiv.

2.   Pokud se podávající členský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny nerozhodne v souladu s čl. 45 odst. 2 neuplatňovat za účetní období vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty, čistý kvalifikovaný příjem pro jurisdikci se pro účely výpočtu dorovnávací daně sníží o částku, která se rovná součtu vyňaté částky mzdových nákladů uvedené v odstavci 3 tohoto článku a vyňaté částky hmotných aktiv uvedené v odstavci 4 tohoto článku pro každý členský subjekt, který se nachází v dané jurisdikci.

3.   Vyňatá částka mzdových nákladů členského subjektu nacházejícího se v jurisdikci se rovná 5 % jeho způsobilých mzdových nákladů způsobilých zaměstnanců, kteří vykonávají činnost pro nadnárodní skupinu podniků nebo velkou vnitrostátní skupinu v této jurisdikci, s výjimkou způsobilých mzdových nákladů, které jsou:

a)

kapitalizovány a zahrnuty do účetní hodnoty způsobilých hmotných aktiv;

b)

přiřaditelné příjmům, které jsou vyloučeny v souladu s článkem 17.

4.   Vyňatá částka hmotných aktiv členského subjektu nacházejícího se v jurisdikci se rovná 5 % účetní hodnoty způsobilých hmotných aktiv nacházejících se v dané jurisdikci, s výjimkou:

a)

účetní hodnoty majetku, včetně pozemků a budov, který je držen za účelem prodeje, pronájmu nebo investice;

b)

účetní hodnoty hmotných aktiv použitých k získání příjmů, které jsou vyloučeny v souladu s článkem 17.

5.   Pro účely odstavce 4 se účetní hodnotou způsobilých hmotných aktiv rozumí průměr účetních hodnot způsobilých hmotných aktiv na začátku a na konci účetního období, jak jsou vykázány pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu, snížený o kumulované odpisy, amortizaci a vyčerpání a zvýšený o jakoukoli částku přiřaditelnou kapitalizaci mzdových nákladů.

6.   Pro účely odstavců 3 a 4 jsou způsobilými mzdovými náklady a způsobilými hmotnými aktivy členského subjektu, který je stálou provozovnou, náklady a aktiva zahrnuté do samostatných finančních výkazů tohoto subjektu v souladu s čl. 18 odst. 1 a 2 za předpokladu, že se tyto způsobilé mzdové náklady a tato způsobilá hmotná aktiva nacházejí ve stejné jurisdikci jako stálá provozovna.

Pro účely způsobilých mzdových nákladů a způsobilých aktiv hlavního subjektu se nepřihlíží ke způsobilým mzdovým nákladům a způsobilým hmotným aktivům stálé provozovny.

Pokud byl příjem stálé provozovny zcela nebo zčásti vyloučen podle čl. 19 odst. 1 a čl. 38 odst. 5, způsobilé mzdové náklady a způsobilá hmotná aktiva takové stálé provozovny jsou ve stejném poměru vyloučeny z výpočtů podle tohoto článku týkajících se nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny.

7.   Způsobilé mzdové náklady způsobilých zaměstnanců vyplacené průtokovým subjektem a způsobilá hmotná aktiva vlastněná průtokovým subjektem, které nejsou přiděleny podle odstavce 6, se přidělí :

a)

vlastnickým členským subjektům průtokového subjektu v poměru k částce, která jim byla přidělena podle čl. 19 odst. 4, pokud se způsobilí zaměstnanci a způsobilá hmotná aktiva nacházejí v jurisdikci vlastnických členských subjektů, a

b)

průtokovému subjektu, pokud je nejvyšším mateřským subjektem, snížené v poměru k příjmům vyloučeným z výpočtu kvalifikovaného příjmu průtokového subjektu podle čl. 38 odst. 1 a 2 za předpokladu, že se způsobilí zaměstnanci a způsobilá hmotná aktiva nacházejí v jurisdikci, ve které se nachází průtokový subjekt.

Všechny ostatní způsobilé mzdové náklady a způsobilá hmotná aktiva průtokového subjektu jsou z výpočtu vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny vyloučeny.

8.   Vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty každého členského subjektu bez státní příslušnosti se za každé účetní období vypočítá odděleně od vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty všech ostatních členských subjektů.

9.   Vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty vypočtené podle tohoto článku nezahrnuje vyňatou částku mzdových nákladů ani vyňatou částku hmotných aktiv členských subjektů, které jsou investičními subjekty v dané jurisdikci.

Článek 29

Dodatečná dorovnávací daň

1.   Pokud podle čl. 11 odst. 3, čl. 16 odst. 7, čl. 22 odst. 6, čl. 25 odst. 1 a 4 a čl. 40 odst. 5 úprava zahrnutých daní nebo kvalifikovaného příjmu nebo ztráty vede k přepočtu efektivní daňové sazby a dorovnávací daně nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny za předchozí účetní období, přepočítá se efektivní daňová sazba a dorovnávací daň v souladu s pravidly stanovenými v článcích 26, 27 a 28. Každá částka přírůstkové dorovnávací daně vyplývající z takového přepočtu se považuje za dodatečnou dorovnávací daň pro účely čl. 27 odst. 3 za účetní období, v němž se provádí přepočet.

2.   Pokud pro danou jurisdikci za účetní období existuje dodatečná dorovnávací daň, avšak neexistuje čistý kvalifikovaný příjem, kvalifikovaným příjmem každého z členských subjektů, které se nacházejí v dané jurisdikci, je částka rovnající se dorovnávací dani přidělené těmto členským subjektům podle čl. 27 odst. 5 a 6 a vydělené minimální daňovou sazbou.

3.   Existuje-li splatná dodatečná dorovnávací daň podle čl. 21 odst. 5, kvalifikovaným příjmem každého členského subjektu, který se nachází v dané jurisdikci, je částka rovnající se dorovnávací dani přidělené tomuto členskému subjektu a vydělené minimální daňovou sazbou. Přidělení se provede poměrným dílem pro každý členský subjekt na základě tohoto vzorce:

Formula

Dodatečná dorovnávací daň se přidělí pouze členským subjektům, které vykážou částku upravené zahrnuté daně, která je nižší než nula a nižší než kvalifikovaný příjem nebo ztráta těchto členských subjektů po jejich vynásobení minimální daňovou sazbou.

4.   Pokud je členskému subjektu přidělena dodatečná dorovnávací daň v souladu s tímto článkem a čl. 27 odst. 5 a 6, považuje se pro účely kapitoly II tento členský subjekt za nízce zdaněný členský subjekt.

Článek 30

Vyloučení de minimis

1.   Odchylně od článků 26 až 29 a článku 31 se podávající členský subjekt může rozhodnout, že se splatná dorovnávací daň za členské subjekty nacházející se v určité jurisdikci za účetní období rovná nule, pokud v tomto účetním období:

a)

průměrný kvalifikovaný výnos všech členských subjektů, které se nacházejí v této jurisdikci, je nižší než 10 000 000 EUR a

b)

průměrný kvalifikovaný příjem nebo ztráta všech členských subjektů v dané jurisdikci představují ztrátu nebo jsou nižší než 1 000 000 EUR.

Toto rozhodnutí se činí každoročně v souladu s čl. 45 odst. 2.

2.   Průměrným kvalifikovaným výnosem nebo průměrným kvalifikovaným příjmem nebo ztrátou podle odstavce 1 je průměr kvalifikovaných výnosů nebo kvalifikovaných příjmů nebo ztrát členských subjektů, které se nacházejí v dané jurisdikci, za dané účetní období a dvě předchozí účetní období.

Pokud se v prvním nebo druhém předchozím účetním období, nebo v obou, v dané jurisdikci nenacházejí žádné členské subjekty s kvalifikovaným výnosem nebo kvalifikovanou ztrátou, vyloučí se takové účetní období z výpočtu průměrného kvalifikovaného výnosu nebo průměrného kvalifikovaného příjmu nebo ztráty pro danou jurisdikci.

3.   Kvalifikovaným výnosem členských subjektů nacházejících se v určité jurisdikci za určité účetní období je součet veškerých výnosů členských subjektů, které se nacházejí v této jurisdikci, snížených nebo zvýšených o úpravu provedenou v souladu s kapitolou III.

4.   Kvalifikovaným příjmem nebo ztrátou členských subjektů nacházejících se v určité jurisdikci za určité účetní období je čistý kvalifikovaný příjem nebo ztráta této jurisdikce vypočtené v souladu s čl. 26 odst. 2.

5.   Vyloučení de minimis uvedené v odstavcích 1 až 4 se nevztahuje na členské subjekty bez státní příslušnosti a investiční subjekty. Výnosy a kvalifikovaný příjem nebo ztráta těchto subjektů jsou z výpočtu vyloučení de minimis vyloučeny.

Článek 31

Členské subjekty v menšinovém vlastnictví

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

a)

„členským subjektem v menšinovém vlastnictví“ členský subjekt, v němž má nejvyšší mateřský subjekt přímý nebo nepřímý vlastnický podíl ve výši 30 % nebo méně;

b)

„mateřským subjektem v menšinovém vlastnictví“ členský subjekt v menšinovém vlastnictví, který přímo či nepřímo drží kontrolní podíly jiného členského subjektu v menšinovém vlastnictví, s výjimkou případů, kdy kontrolní podíly prvně uvedeného subjektu přímo či nepřímo drží jiný členský subjekt v menšinovém vlastnictví;

c)

„podskupinou v menšinovém vlastnictví“ mateřský subjekt v menšinovém vlastnictví a jeho dceřiné podniky v menšinovém vlastnictví a

d)

„dceřiným podnikem v menšinovém vlastnictví“ členský subjekt v menšinovém vlastnictví, jehož kontrolní podíly přímo či nepřímo drží mateřský subjekt v menšinovém vlastnictví.

2.   Výpočet efektivní daňové sazby a dorovnávací daně pro určitou jurisdikci v souladu s kapitolami III až VII ve vztahu k členům podskupiny v menšinovém vlastnictví se použije, jako by každá podskupina v menšinovém vlastnictví byla samostatnou nadnárodní skupinou podniků nebo velkou vnitrostátní skupinou.

Upravené zahrnuté daně a kvalifikovaný příjem nebo ztráta členů podskupiny v menšinovém vlastnictví jsou vyloučeny z určení zbytkové částky efektivní daňové sazby nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny vypočtené v souladu s čl. 26 odst. 1 a z čistého kvalifikovaného příjmu vypočteného v souladu s čl. 26 odst. 2.

3.   Efektivní daňová sazba a dorovnávací daň členského subjektu v menšinovém vlastnictví, který není členem podskupiny v menšinovém vlastnictví, se vypočítá individuálně pro daný subjekt v souladu s kapitolami III až VII.

Upravené zahrnuté daně a kvalifikovaný příjem nebo ztráta členského subjektu v menšinovém vlastnictví jsou vyloučeny z určení zbytkové částky efektivní daňové sazby nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny vypočtené v souladu s čl. 26 odst. 1 a z čistého kvalifikovaného příjmu vypočteného v souladu s čl. 26 odst. 2.

Tento odstavec se nevztahuje na členský subjekt v menšinovém vlastnictví, který je investičním subjektem.

Článek 32

Bezpečné přístavy

Odchylně od článků 26 až 31 členské státy zajistí, aby se v případě, že se tak podávající členský subjekt rozhodne, dorovnávací daň splatná skupinou v určité jurisdikci považovala v daném účetním období za nulovou, jestliže efektivní úroveň zdanění členských subjektů, které se nacházejí v této jurisdikci, splňuje podmínky kvalifikované mezinárodní dohody o bezpečných přístavech.

Pro účely prvního pododstavce se „kvalifikovanou mezinárodní dohodou o bezpečných přístavech rozumí mezinárodní soubor pravidel a podmínek, s nímž všechny členské státy souhlasily a který skupinám spadajícím do působnosti této směrnice poskytuje možnost zvolit si pro určitou jurisdikci jeden nebo více bezpečných přístavů.

KAPITOLA VI

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO RESTRUKTURALIZACI A HOLDINGOVÉ STRUKTURY SPOLEČNOSTÍ

Článek 33

Použití prahové hodnoty konsolidovaných výnosů na fúze a rozdělení skupiny

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

a)

„fúzí“ jakékoli uspořádání, při němž:

i)

se všechny nebo v podstatě všechny subjekty skupiny ze dvou nebo více samostatných skupin ocitnou pod společnou kontrolou tak, že tvoří subjekty kombinované skupiny, nebo

ii)

se subjekt, který není členem žádné skupiny, ocitne pod společnou kontrolou s jiným subjektem nebo skupinou tak, že tvoří subjekty kombinované skupiny;

b)

„rozdělením“ jakékoli uspořádání, při němž jsou subjekty jedné skupiny rozděleny do dvou nebo více různých skupin, které již nejsou konsolidovány stejným nejvyšším mateřským subjektem.

2.   Pokud se v kterémkoli z posledních čtyř po sobě jdoucích účetních období bezprostředně předcházejících rozhodnému účetnímu období spojí v rámci fúze dvě nebo více skupin do jediné skupiny, má se za to, že prahové hodnoty konsolidovaných výnosů nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny uvedené v článku 2 je pro každé účetní období před fúzí dosaženo, pokud součet výnosů zahrnutých do každé z jejich konsolidovaných účetních závěrek za dané účetní období činí 750 000 000 EUR nebo více.

3.   Pokud se v rozhodném účetním období spojí v rámci fúze subjekt, který není členem skupiny („cílový subjekt“), se subjektem nebo skupinou („nabývající subjekt“) a cílový subjekt nebo nabývající subjekt nesestavily v žádném z posledních čtyř po sobě jdoucích účetních období bezprostředně předcházejících rozhodnému účetnímu období konsolidovanou účetní závěrku, má se za to, že prahové hodnoty konsolidovaných výnosů nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny je pro dané účetní období dosaženo, pokud součet výnosů zahrnutých do každé z jejich účetních závěrek nebo konsolidovaných účetních závěrek za dané účetní období činí 750 000 000 EUR nebo více.

4.   Pokud dojde k rozdělení jedné nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny v působnosti této směrnice na dvě nebo více skupin (každá z nich jako „rozdělená skupina“), má se za to, že prahové hodnoty konsolidovaných výnosů rozdělené skupiny je dosaženo:

a)

pokud jde o první rozhodné účetní období končící po rozdělení, jestliže má rozdělená skupina v daném účetním období roční výnosy ve výši 750 000 000 EUR nebo více;

b)

pokud jde o druhé až čtvrté rozhodné účetní období končící po rozdělení, jestliže má rozdělená skupina alespoň ve dvou z těchto účetních období roční výnosy ve výši 750 000 000 EUR nebo více.

Článek 34

Členské subjekty vstupující do nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny a z nich vystupující

1.   Pokud se subjekt („cílový subjekt“) během účetního období („akviziční rok“) stane nebo přestane být členským subjektem nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny v důsledku převodu přímých nebo nepřímých vlastnických podílů v něm nebo se stane nejvyšším mateřským subjektem nové skupiny, považuje se pro účely této směrnice za člena nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny za předpokladu, že část jeho aktiv, pasiv, příjmů, nákladů a peněžních toků je zahrnuta po jednotlivých řádcích do konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu v akvizičním roce.

Efektivní daňová sazba a dorovnávací daň cílového subjektu se vypočítají v souladu s odstavci 2 až 8.

2.   V akvizičním roce zohlední nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina pouze čistý účetní příjem nebo ztrátu a upravené zahrnuté daně cílového subjektu, které jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu pro účely této směrnice.

3.   V akvizičním roce nabytí a v každém následujícím účetním období jsou kvalifikovaný příjem nebo ztráta a upravené zahrnuté daně cílového subjektu založeny na historické účetní hodnotě jeho aktiv a pasiv.

4.   V akvizičním roce nabytí se při výpočtu způsobilých mzdových nákladů cílového subjektu podle čl. 28 odst. 3 zohlední pouze náklady, které jsou vykázány v konsolidované účetní závěrce nejvyššího mateřského subjektu.

5.   Výpočet účetní hodnoty způsobilých hmotných aktiv cílového subjektu podle čl. 28 odst. 4 se případně upraví úměrně době, po kterou byl cílový subjekt během akvizičního roku členem nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny.

6.   S výjimkou odložené daňové pohledávky z kvalifikované ztráty podle článku 23 zohlední nabývající nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky cílového subjektu převáděné mezi nadnárodními skupinami podniků nebo velkými vnitrostátními skupinami stejným způsobem a ve stejném rozsahu, jako kdyby nabývající nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina ovládala cílový subjekt v okamžiku, kdy takové pohledávky a závazky vznikly.

7.   S odloženými daňovými závazky cílového subjektu, které byly dříve zahrnuty do jeho celkové částky úpravy odložené daně, se zachází pro účely čl. 22 odst. 7 jako s vypořádanými zcizující nadnárodní skupinou podniků nebo velkou vnitrostátní skupinou a jako s podcházejícími od nabývající nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny v akvizičním roce, s výjimkou toho, že v tomto případě má jakékoli následné snížení zahrnutých daní podle čl. 22 odst. 7 účinky v roce, v němž je částka opětovně zachycena.

8.   Je-li cílový subjekt během akvizičního roku nabytí mateřským subjektem a subjektem ve dvou nebo více nadnárodních skupinách podniků nebo velkých vnitrostátních skupinách, použije pravidlo pro zahrnutí příjmů na své přidělitelné podíly dorovnávací daně nízce zdaněných členských subjektů samostatně pro každou z nadnárodních skupin podniků nebo velkých vnitrostátních skupin.

9.   Odchylně od odstavců 1 až 8 se nabytí nebo zcizení kontrolního podílu v cílovém subjektu považují za nabytí nebo zcizení aktiv a pasiv, jestliže jurisdikce, v níž se cílový subjekt nachází, nebo v případě daňově transparentního subjektu jurisdikce, v níž se nacházejí aktiva, zachází s nabytím nebo zcizením tohoto kontrolního podílu stejným nebo podobným způsobem jako s nabytím nebo zcizením aktiv a pasiv a ukládá prodávajícímu zahrnutou daň na základě rozdílu mezi daňovým základem a protiplněním zaplaceným výměnou za kontrolní podíl nebo reálnou hodnotou aktiv a pasiv.

Článek 35

Převod aktiv a pasiv

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

a)

„reorganizací“ přeměna nebo převod aktiv a pasiv jako například v případě fúze, rozdělení, likvidace nebo podobné operace, pokud:

i)

protihodnotou za převod jsou zcela nebo z významné části podíly na vlastním kapitálu vydané nabývajícím členským subjektem nebo osobou s ním spojenou nebo v případě likvidace podíly na vlastním kapitálu cílového subjektu, nebo není-li poskytnuta žádná protihodnota, pokud by vydání podílů na vlastním kapitálu nemělo žádný ekonomický význam;

ii)

zisk nebo ztráta zcizujícího členského subjektu z těchto aktiv nepodléhají zcela ani zčásti dani a

iii)

daňové právní předpisy jurisdikce, v níž se nachází nabývající členský subjekt, vyžadují, aby nabývající členský subjekt vypočítal zdanitelný příjem po zcizení nebo nabytí za použití základu daně zcizujícího členského subjektu z těchto aktiv, s úpravou s ohledem na jakýkoli nekvalifikovaný zisk nebo ztrátu ze zcizení nebo nabytí;

b)

„nekvalifikovaným ziskem nebo ztrátou“ zisk nebo ztráta zcizujícího členského subjektu, které vznikají v souvislosti s reorganizací a podléhají dani v místě, kde se nachází zcizující členský subjekt, nebo účetní zisk nebo ztráta, které vznikají v souvislosti s reorganizací, podle toho, která hodnota je nižší.

2.   Členský subjekt, který zcizí aktiva a pasiva (dále jen „zcizující členský subjekt“), zahrne zisk nebo ztrátu vyplývající z takového zcizení do výpočtu svého kvalifikovaného příjmu nebo ztráty.

Členský subjekt, který nabývá aktiva a pasiva (dále jen „nabývající členský subjekt“), určí svůj kvalifikovaný příjem nebo ztrátu na základě své účetní hodnoty nabytých aktiv a pasiv stanovené podle účetního standardu použitého při sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyššího mateřského subjektu.

3.   Odchylně od odstavce 2, je-li zcizení nebo nabytí aktiv a pasiv provedeno v souvislosti s reorganizací:

a)

zcizující členský subjekt vyloučí z výpočtu svého kvalifikovaného příjmu nebo ztráty jakýkoli zisk nebo ztrátu plynoucí z takového zcizení a

b)

nabývající členský subjekt určí svůj kvalifikovaný příjem nebo ztrátu na základě účetní hodnoty nabytých aktiv a pasiv zcizujícího členského subjektu při zcizení.

4.   Odchylně od odstavců 2 a 3 je-li zcizení aktiv a pasiv provedeno v rámci reorganizace, která má pro zcizující členský subjekt za následek nekvalifikovaný zisk nebo ztrátu:

a)

zcizující členský subjekt zahrne zisk nebo ztrátu ze zcizení do výpočtu svého kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v rozsahu nekvalifikovaného zisku nebo ztráty a

b)

nabývající členský subjekt určí svůj kvalifikovaný příjem nebo ztrátu po nabytí na základě účetní hodnoty nabytých aktiv a pasiv zcizujícího členského subjektu při zcizení, s úpravou v souladu s místními daňovými předpisy nabývajícího členského subjektu za účelem zohlednění nekvalifikovaného zisku nebo ztráty.

5.   Podávající členský subjekt se může rozhodnout, že v případech, kdy je členský subjekt pro daňové účely v jurisdikci, v níž se nachází, povinen nebo oprávněn upravit základ svých aktiv a výši svých pasiv na reálnou hodnotu, může tento členský subjekt:

a)

zahrnout do výpočtu svého kvalifikovaného příjmu nebo ztráty částku zisku nebo ztráty ve vztahu ke každému ze svých aktiv a pasiv, která se:

i)

rovná rozdílu mezi účetní hodnotou aktiva nebo pasiva pro účely účetního výkaznictví bezprostředně před datem události, která vedla k úpravě daně (dále jen „rozhodná událost“), a reálnou hodnotou aktiva nebo pasiva bezprostředně po rozhodné události a

ii)

sníží (nebo zvýší) o případný nekvalifikovaný zisk nebo ztrátu vzniklé v souvislosti s rozhodnou událostí;

b)

použít reálnou hodnotu aktiva nebo pasiva pro účely účetního výkaznictví bezprostředně po rozhodné události k výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v účetních obdobích končících po rozhodné události; a

c)

zahrnout celkovou čistou výši částek stanovených v písmeni a) do kvalifikovaného příjmu nebo ztráty členského subjektu jedním z těchto způsobů:

i)

celková čistá výše těchto částek se zahrne v účetním období, v němž nastala rozhodná událost, nebo

ii)

jedna pětina čisté výše těchto částek se zahrne v účetním období, v němž nastala rozhodná událost, a v každém z bezprostředně následujících čtyř účetních období, ledaže členský subjekt v některém z účetních období uvedeného časového horizontu nadnárodní skupinu podniků nebo velkou vnitrostátní skupinu opustí, přičemž v tomto případě se v daném účetním období zahrne celá zbývající částka.

Článek 36

Společné podniky

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

a)

„společným podnikem“ subjekt, jehož finanční výsledky jsou vykázány ekvivalenční metodou v konsolidované účetní závěrce nejvyššího mateřského subjektu, za předpokladu, že nejvyšší mateřský subjekt v něm drží přímo či nepřímo alespoň 50% vlastnický podíl.

Společný podnik nezahrnuje:

i)

nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, který musí uplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů;

ii)

vyloučený subjekt ve smyslu čl. 2 odst. 3;

iii)

subjekt, jehož vlastnické podíly držené nadnárodní skupinou podniků nebo velkou vnitrostátní skupinou jsou drženy přímo prostřednictvím vyloučeného subjektu uvedeného v čl. 2 odst. 3 a jenž splňuje jednu z následujících podmínek:

působí výhradně nebo téměř výhradně za účelem držení aktiv nebo investování finančních prostředků ve prospěch svých investorů;

provádí činnosti, které jsou doplňkové k činnostem prováděným vyloučeným subjektem, nebo

v podstatě veškeré jeho příjmy jsou vyloučeny z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v souladu s čl. 16 odst. 2 písm. b) a c);

iv)

subjekt v držení nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny tvořené výhradně vyloučenými subjekty nebo

v)

přidruženou osobu společného podniku;

b)

„přidruženou osobou společného podniku“:

i)

subjekt, jehož aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky jsou konsolidovány společným podnikem podle přijatelného účetního standardu nebo by byly konsolidovány, pokud by společný podnik byl povinen tato aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky konsolidovat na základě přijatelného účetního standardu, nebo

ii)

stálá provozovna, jejíž hlavní subjekt je společným podnikem nebo je subjektem podle bodu i). V těchto případech se se stálou provozovnou zachází jako se samostatnou přidruženou osobu společného podniku.

2.   Mateřský subjekt, který drží přímo či nepřímo vlastnický podíl ve společném podniku nebo v přidružené osobě společného podniku, uplatní pravidlo pro zahrnutí příjmů ve vztahu ke svému přidělitelnému podílu na dorovnávací dani tohoto společného podniku nebo této přidružené osoby společného podniku v souladu s články 5 až 10.

3.   Dorovnávací daň společného podniku a jeho přidružených osob (společně jako „skupina společných podniků“) se vypočte v souladu s kapitolami III až VII, jako kdyby se jednalo o členské subjekty samostatné nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny a jako kdyby byl společný podnik nejvyšším mateřským subjektem dané skupiny.

4.   Dorovnávací daň splatná skupinou společných podniků se sníží o přidělitelný podíl každého mateřského subjektu na dorovnávací dani podle odstavce 2 každého člena skupiny společných podniků podle odstavce 3. Případná zbývající částka dorovnávací daně se připočte k celkové částce dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk v souladu s čl. 14 odst. 2.

Pro účely tohoto odstavce se „dorovnávací daní splatnou skupinou společných podniků“ rozumí přidělitelný podíl mateřského subjektu na dorovnávací dani skupiny společných podniků.

Článek 37

Nadnárodní skupiny podniků s více mateřskými subjekty

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

a)

„nadnárodní skupinou podniků nebo velkou vnitrostátní skupinou s více mateřskými subjekty“ dvě nebo více skupin, jejichž nejvyšší mateřské subjekty uzavřou ujednání o vytvoření svázané struktury nebo uspořádání s dvojí kótací, které zahrnuje alespoň jeden subjekt nebo stálou provozovnu kombinované skupiny nacházející se v jiné jurisdikci, než ve kterých se nacházejí ostatní subjekty této kombinované skupiny;

b)

„svázanou strukturou“ ujednání mezi dvěma nebo více nejvyššími mateřskými subjekty samostatných skupin, v jehož rámci:

i)

alespoň 50 % vlastnických podílů v nejvyšších mateřských subjektech samostatných skupin je kótováno za jedinou cenu (jsou-li kótovány) a je z důvodu formy vlastnictví, omezení převodu nebo jiných podmínek vzájemně propojeno a nemůže být samostatně převedeno ani obchodováno a

ii)

jeden z nejvyšších mateřských subjektů sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, v níž jsou aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky všech subjektů dotčených skupin vykázány společně jako aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky jediné hospodářské jednotky a jež podle regulačního režimu podléhá požadavku na externí audit;

c)

„uspořádáním s dvojí kótací“ ujednání mezi dvěma nebo více nejvyššími mateřskými subjekty samostatných skupin, v jehož rámci:

i)

se nejvyšší mateřské subjekty dohodnou, že svou obchodní činnost spojí pouze na základě smlouvy,

ii)

podle smluvních ujednání budou nejvyšší mateřské podniky provádět rozdělení zisku související s dividendami a likvidací svým společníkům na základě pevného poměru;

iii)

jsou činnosti nejvyšších mateřských subjektů řízeny jako činnosti jediné hospodářské jednotky na základě smluvních ujednání, přičemž je zachována jejich samostatná právní subjektivita ;

iv)

jsou vlastnické podíly nejvyšších mateřských subjektů, které jsou předmětem dohody, kótovány, obchodovány nebo převáděny nezávisle na různých kapitálových trzích a

v)

nejvyšší mateřské subjekty sestavují konsolidovanou účetní závěrku, v níž jsou aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky subjektů ve všech skupinách vykázány společně jako aktiva, pasiva, příjmy, náklady a peněžní toky jediné hospodářské jednotky a jež podle regulačního režimu podléhá požadavku na externí audit.

2.   Pokud jsou subjekty a členské subjekty dvou nebo více skupin součástí nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty, považují se subjekty a členské subjekty každé skupiny za členy jedné nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty.

Subjekt, který není vyloučeným subjektem uvedeným v čl. 2 odst. 3, se považuje za členský subjekt, pokud je konsolidován po jednotlivých řádcích nadnárodní skupinou podniků nebo velkou vnitrostátní skupinou s více mateřskými subjekty, nebo pokud jsou jeho kontrolní podíly drženy subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty.

3.   Konsolidovanou účetní závěrkou nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty je kombinovaná konsolidovaná účetní závěrka, která je uvedena v definici svázané struktury nebo uspořádání s dvojí kótací v odstavci 1, sestavená na základě přijatelného účetního standardu, který se považuje za účetní standard nejvyššího mateřského subjektu.

4.   Nejvyšší mateřské subjekty jednotlivých skupin, které tvoří nadnárodní skupinu podniků nebo velkou vnitrostátní skupinu s více mateřskými subjekty, jsou nejvyššími mateřskými subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty.

Při uplatňování této směrnice ve vztahu k nadnárodní skupině podniků nebo velké vnitrostátní skupině s více mateřskými subjekty se podle potřeby veškeré odkazy na nejvyšší mateřský subjekt použijí, jako by se jednalo o odkazy na více nejvyšších mateřských subjektů.

5.   Mateřské subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty nacházející se v členském státě, včetně každého nejvyššího mateřského subjektu, uplatní pravidlo pro zahrnutí příjmů v souladu s články 5 až 10 ve vtahu ke svému přidělitelnému podílu na dorovnávací dani nízce zdaněných členských subjektů.

6.   Členské subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty nacházející se v členském státě uplatní pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk v souladu s články 12, 13 a 14, přičemž zohlední dorovnávací daň každého nízce zdaněného členského subjektu, který je členem této nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty.

7.   Nejvyšší mateřské subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny s více mateřskými subjekty musí předkládat informační přehled k dorovnávací dani v souladu s článkem 44, pokud nejmenují jediný určený podávající subjekt ve smyslu čl. 44 odst. 3 písm. b). Tento přehled zahrnuje informace o každé ze skupin, které tvoří nadnárodní skupinu podniků nebo velkou vnitrostátní skupinu s více mateřskými subjekty.

KAPITOLA VII

REŽIMY DAŇOVÉ NEUTRALITY A DANĚ Z ROZDĚLNÉHO ZISKU

Článek 38

Nejvyšší mateřský subjekt, který je průtokovým subjektem

1.   Kvalifikovaný příjem průtokového subjektu, který je nejvyšším mateřským subjektem, se pro účetní období sníží o částku kvalifikovaného příjmu, kterou lze přiřadit držiteli vlastnického podílu („držitel podílu“) v průtokovém subjektu za předpokladu, že:

a)

držitel podílu podléhá dani z těchto příjmů za zdaňovací období, které končí do dvanácti měsíců od konce daného účetního období, při nominální sazbě, která se rovná minimální daňové sazbě nebo ji přesahuje, nebo

b)

lze rozumně očekávat, že úhrnná částka upravených zahrnutých daní nejvyššího mateřského subjektu a daní uhrazených držitelem podílu z tohoto příjmu do dvanácti měsíců od konce daného účetního období odpovídá částce rovnající se součinu daného příjmu a minimální daňové sazby nebo tuto částku přesahuje.

2.   Kvalifikovaný příjem průtokového subjektu, který je nejvyšším mateřským subjektem, se pro účetní období rovněž sníží o částku kvalifikovaného příjmu přidělenou držiteli podílu v průtokovém subjektu za předpokladu, že držitelem podílu je:

a)

fyzická osoba, která je daňovým rezidentem v jurisdikci, v níž se nachází nejvyšší mateřský subjekt, a která drží vlastnické podíly představující právo na nejvýše 5 % ze zisků a aktiv nejvyššího mateřského subjektu, nebo

b)

vládní subjekt, mezinárodní organizace, nezisková organizace nebo penzijní fond, které jsou daňovým rezidentem v jurisdikci, v níž se nachází nejvyšší mateřský subjekt, a které drží vlastnické podíly představující právo na nejvýše 5 % ze zisků a aktiv nejvyššího mateřského subjektu.

3.   Kvalifikovaná ztráta průtokového subjektu, který je nejvyšším mateřským subjektem, se pro účetní období sníží o částku kvalifikované ztráty, kterou lze přiřadit držiteli podílu v průtokovém subjektu.

První pododstavec se nepoužije v rozsahu, v jakém držitel podílu není oprávněn tuto ztrátu použít pro výpočet svého zdanitelného příjmu.

4.   Zahrnuté daně průtokového subjektu, který je nejvyšším mateřským subjektem, se sníží úměrně k částce kvalifikovaného příjmu snížené v souladu s odstavci 1 a 2.

5.   Odstavce 1 až 4 se použijí na stálou provozovnu, jejímž prostřednictvím průtokový subjekt, který je nejvyšším mateřským subjektem, zcela nebo částečně vykonává svou činnost nebo jejímž prostřednictvím je zcela nebo částečně vykonávána činnost daňově transparentního subjektu, pokud je vlastnický podíl nejvyššího mateřského subjektu v tomto daňově transparentním subjektu držen přímo nebo prostřednictvím řetězce daňově transparentních subjektů.

Článek 39

Nejvyšší mateřský subjekt podléhající režimu odčitatelných dividend

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

a)

„režimem odčitatelných dividend“ daňový režim, který uplatňuje jedinou úroveň zdanění příjmů vlastníků subjektu tak, že od příjmů subjektu odečte zisk rozdělený vlastníkům nebo jej z příjmů subjektu vyloučí nebo že osvobodí družstvo od daně;

b)

„odčitatelnou dividendou“ ve vztahu k členskému subjektu, na který se vztahuje režim odčitatelných dividend:

i)

rozdělení zisku držiteli vlastnického podílu v členském subjektu, kterou lze odečíst od zdanitelného příjmu členského subjektu podle práva jurisdikce, v níž se subjekt nachází, nebo

ii)

dividenda členovi družstva a

c)

„družstvem“ subjekt, který uvádí na trh nebo pořizuje zboží nebo služby kolektivně jménem svých členů a podléhá daňovému režimu v jurisdikci, v níž se nachází, který zajišťuje daňovou neutralitu ve vztahu ke zboží nebo službám, které členové prostřednictvím družstva prodávají nebo pořizují.

2.   Nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny podléhající režimu odčitatelných dividend sníží pro účetní období svůj kvalifikovaný příjem případně až na nulovou výši o částku, která je rozdělována jako odčitatelná dividenda do dvanácti měsíců od konce účetního období, za předpokladu, že:

a)

dividenda podléhá zdanění u příjemce za zdaňovací období, které končí do dvanácti měsíců od konce účetního období, při nominální sazbě, která se rovná minimální daňové sazbě nebo ji přesahuje, nebo

b)

lze rozumně očekávat, že úhrnná částka upravených zahrnutých daní a daní nejvyššího mateřského subjektu uhrazených příjemcem z takové dividendy odpovídá částce rovnající se součinu daného příjmu a minimální daňové sazby nebo tuto částku přesahuje.

3.   Nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny podléhající režimu odčitatelných dividend také pro účetní období sníží svůj kvalifikovaný příjem případně až na nulovou výši o částku, kterou rozděluje jako odčitatelnou dividendu do dvanácti měsíců od konce účetního období, za předpokladu, že příjemcem je:

a)

fyzická osoba a obdržená dividenda je dividendou od zásobovacího družstva;

b)

fyzická osoba, která je daňovým rezidentem ve stejné jurisdikci, v níž se nachází nejvyšší mateřský subjekt, a která drží vlastnické podíly představující právo na nejvýše 5 % ze zisků a aktiv nejvyššího mateřského subjektu, nebo

c)

vládní subjekt, mezinárodní organizace, nezisková organizace nebo jiný penzijní fond než subjekt penzijních služeb, které jsou daňovým rezidentem v jurisdikci, v níž se nachází nejvyšší mateřský subjekt.

4.   Výše zahrnutých daní nejvyššího mateřského subjektu kromě daní, u nichž byl povolen odpočet dividend, se sníží úměrně k částce kvalifikovaného příjmu snížené v souladu s odstavci 2 a 3.

5.   Pokud nejvyšší mateřský subjekt drží přímo nebo prostřednictvím řetězce členských subjektů, které podléhají režimu odčitatelných dividend, vlastnický podíl v jiném takovém členském subjektu, použijí se odstavce 2, 3 a 4 na jakýkoli jiný členský subjekt nacházející se v jurisdikci nejvyššího mateřského subjektu, který podléhá režimu odčitatelných dividend, a to v rozsahu, v jakém je jeho kvalifikovaný příjem nejvyšším mateřským subjektem dále rozdělen příjemcům, kteří splňují požadavky stanovené v odstavcích 2 a 3.

6.   Pro účely odstavce 2 se dividenda rozdělovaná zásobovacím družstvem považuje za dividendu podléhající dani u příjemce, pokud tato dividenda snižuje odčitatelné výdaje nebo náklady v rámci výpočtu zdanitelného příjmu nebo ztráty příjemce.

Článek 40

Způsobilý systém daně z rozděleného zisku

1.   Podávající členský subjekt se může rozhodnout, že u sebe nebo jiného členského subjektu podléhajícího způsobilému systému daně z rozděleného zisku zahrne částku určenou jako daň ze zisku považovaného za rozdělený v souladu s odstavcem 2 do upravených zahrnutých daní tohoto členského subjektu za dané účetní období.

Toto rozhodnutí se činí každoročně v souladu s čl. 45 odst. 2 a vztahuje se na všechny členské subjekty, které se nacházejí v určité jurisdikci.

2.   Částka daně ze zisku považovaného za rozdělený se rovná nižší z těchto částek:

a)

částka upravených zahrnutých daní nezbytná ke zvýšení efektivní daňové sazby vypočtené v souladu s čl. 27 odst. 2 pro jurisdikci v daném účetním období na minimální daňovou sazbu nebo

b)

částka daně, která by byla splatná, pokud by členské subjekty nacházející se v jurisdikci rozdělily veškerý svůj příjem podléhající způsobilému systému daně z rozděleného zisku během daného účetního období.

3.   V případě rozhodnutí podle odstavce 1 se pro každé účetní období, ve kterém se toto rozhodnutí uplatní, zřídí účet pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený. Částka daně ze zisku považovaného za rozdělený stanovená v souladu s odstavcem 2 v dané jurisdikci se připíše na účet pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený za účetní období, ve kterém byl účet zřízen.

Na konci každého následujícího účetního období se zůstatky na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený zřízených v předchozích účetních obdobích chronologicky snižují případně až na nulovou výši o daně zaplacené členskými subjekty v daném účetním období ve vztahu ke skutečnému rozdělení nebo tomu, které je za rozdělení považováno.

Případná zbytková částka na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený zbývající po uplatnění druhého pododstavce se sníží případně až na nulovou výši o částku rovnající se součinu čisté kvalifikované ztráty za danou jurisdikci a minimální daňové sazby.

4.   Případná zbytková částka součinu čisté kvalifikované ztráty a minimální daňové sazby, která za danou jurisdikci zbývá po uplatnění odst. 3 třetího pododstavce, se převede do následujících účetních období a snižuje případnou zbytkovou částku na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený zbývající po uplatnění odstavce 3.

5.   Případný zůstatek na účtu pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený k poslednímu dni čtvrtého účetního období po účetním období, ve kterém byl tento účet zřízen, se použije ke snížení upravených zahrnutých daní stanovených dříve za dané účetní období. Efektivní daňová sazba a dorovnávací daň za dané účetní období se náležitě přepočítá v souladu s čl. 29 odst. 1.

6.   Daně, které jsou zaplaceny během účetního období v souvislosti se skutečným rozdělením nebo tím, které je za rozdělení považováno, se nezahrnují do upravených zahrnutých daní v rozsahu, v jakém snižují částku na účtu pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený v souladu s odstavci 3 a 4.

7.   Pokud členský subjekt, na nějž se vztahuje rozhodnutí podle odstavce 1, opustí nadnárodní skupinu podniků nebo velkou vnitrostátní skupinu nebo pokud jsou v podstatě všechna jeho aktiva převedena na osobu, která není členským subjektem téže nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny nacházejícím se ve stejné jurisdikci, bude jakýkoli zůstatek na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený v předchozích účetních obdobích, v nichž byl takový účet zřízen, použit ke snížení upravených zahrnutých daní pro každé z těchto účetních období v souladu s čl. 29 odst. 1.

Případná dodatečná splatná částka dorovnávací daně se vynásobí následujícím poměrem pro účely stanovení dodatečné dorovnávací daně splatné v příslušné jurisdikci:

Formula

kde:

a)

kvalifikovaný příjem členského subjektu se určí v souladu s kapitolou III pro každé účetní období, ve kterém na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený v dané jurisdikci vznikne zůstatek, a

b)

čistý kvalifikovaný příjem v jurisdikci se určí v souladu s čl. 26 odst. 2 pro každé účetní období, ve kterém na účtech pro opětovné zachycení daně ze zisku považovaného za rozdělený v dané jurisdikci vznikne zůstatek.

Článek 41

Stanovení efektivní daňové sazby a dorovnávací daně investičního subjektu

1.   Je-li členský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny investičním subjektem, který není daňově transparentním subjektem a který neučinil rozhodnutí podle článků 42 a 43, vypočítá se efektivní daňová sazba tohoto investičního subjektu odděleně od efektivní daňové sazby pro jurisdikci, v níž se nachází.

2.   Efektivní daňová sazba investičního subjektu uvedeného v odstavci 1 se rovná podílu jeho upravených zahrnutých daní a částky rovnající se přidělitelnému podílu nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na kvalifikovaném příjmu nebo ztrátě tohoto investičního subjektu.

Pokud se v určité jurisdikci nachází více než jeden investiční subjekt, vypočítá se jejich efektivní daňová sazba tak, že se sloučí jejich upravené zahrnuté daně, jakož i přidělitelný podíl nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na jejich kvalifikovaném příjmu nebo ztrátě.

3.   Upravené zahrnuté daně investičního subjektu uvedeného v odstavci 1 tvoří upravené zahrnuté daně, které lze přiřadit přidělitelnému podílu nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na kvalifikovaném příjmu investičního subjektu, a zahrnuté daně přidělené investičnímu subjektu v souladu s článkem 24. Upravené zahrnuté daně investičního subjektu nezahrnují žádné zahrnuté daně vzniklé investičnímu subjektu, které jsou přiřaditelné příjmům, jež nejsou součástí přidělitelného podílu nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na příjmech investičního subjektu.

4.   Dorovnávací daň investičního subjektu uvedeného v odstavci 1 je částka rovnající se součinu procentní sazby dorovnávací daně investičního subjektu a částky rovnající se rozdílu mezi přidělitelným podílem nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na kvalifikovaném příjmu investičního subjektu a částkou vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty vypočtenou pro investiční subjekt.

Procentní sazba dorovnávací daně investičního subjektu se rovná kladnému rozdílu mezi minimální daňovou sazbou a efektivní daňovou sazbou tohoto investičního subjektu.

Pokud se v určité jurisdikci nachází více než jeden investiční subjekt, vypočítá se jejich efektivní daňová sazba tak, že se sloučí částky jejich vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty, jakož i přidělitelný podíl nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na jejich kvalifikovaném příjmu nebo ztrátě.

Vyloučení příjmu investičního subjektu na základě ekonomické podstaty se určí v souladu s čl. 28 odst. 1 až 7. Způsobilé mzdové náklady způsobilých zaměstnanců a způsobilá hmotná aktiva, které se pro takový investiční subjekt zohlední, se sníží v poměru k přidělitelnému podílu nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na kvalifikovaném příjmu investičního subjektu vydělenému celkovým kvalifikovaným příjmem takového investičního subjektu.

5.   Pro účely tohoto článku se přidělitelný podíl nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny na kvalifikovaném příjmu nebo ztrátě investičního subjektu stanoví v souladu s článkem 9 s přihlédnutím pouze k podílům, které nejsou předmětem rozhodnutí v souladu s články 42 nebo 43.

Článek 42

Rozhodnutí zacházet s investičním subjektem jako s daňově transparentním subjektem

1.   Pro účely tohoto článku se „pojišťovacím investičním subjektem“ rozumí subjekt, který by byl považován za investiční fond ve smyslu čl. 3 bodu 31 nebo za subjekt investování do nemovitostí ve smyslu čl. 3 bodu 32, pokud by nebyl založen v souvislosti se závazky vyplývajícími z pojistné smlouvy nebo smlouvy o anuitě, a pokud by nebyl zcela vlastněn subjektem, který podléhá regulaci v jurisdikci, v níž se nachází, jako pojišťovna.

2.   Podávající členský subjekt se může rozhodnout, že členský subjekt, který je investičním subjektem nebo pojišťovacím investičním subjektem, bude považován za daňově transparentní subjekt, pokud vlastnický členský subjekt podléhá v jurisdikci, v níž se nachází, dani na základě reálné tržní hodnoty nebo podobného režimu založeného na ročních změnách reálné hodnoty jeho vlastnických podílů v tomto subjektu a daňová sazba použitelná na takový příjem vlastnického členského subjektu se rovná minimální daňové sazbě nebo ji přesahuje.

3.   Má se za to, že členský subjekt, který nepřímo vlastní vlastnický podíl v investičním subjektu nebo pojišťovacím investičním subjektu prostřednictvím přímého vlastnického podílu v jiném investičním subjektu nebo pojišťovacím investičním subjektu, podléhá dani na základě reálné tržní hodnoty nebo podobného režimu ve vztahu ke svému nepřímému vlastnickému podílu v prvně uvedeném subjektu nebo pojišťovacím investičním subjektu, pokud podléhá dani na základě reálné tržní hodnoty nebo podobného režimu ve vztahu ke svému přímému vlastnickému podílu v druhém uvedeném subjektu nebo pojišťovacím investičním subjektu.

4.   Rozhodnutí podle odstavce 2 tohoto článku se činí v souladu s čl. 45 odst. 1.

V případě zrušení rozhodnutí se jakýkoli zisk nebo ztráta ze zcizení aktiva nebo pasiva drženého investičním subjektem nebo pojišťovacím investičním subjektem určí na základě reálné tržní hodnoty aktiva nebo pasiva k prvnímu dni roku, kdy ke zrušení rozhodnutí dojde.

Článek 43

Rozhodnutí použít metodu zdanitelného rozdělení zisku

1.   Podávající členský subjekt se může rozhodnout, že vlastnický členský subjekt investičního subjektu použije ve vztahu ke svému vlastnickému podílu v investičním subjektu metodu zdanitelného rozdělení zisku za předpokladu, že vlastnický členský subjekt není investičním subjektem a lze rozumně předpokládat, že bude podléhat dani z rozděleného zisku vypláceného investičním subjektem při daňové sazbě, která se rovná minimální daňové sazbě nebo ji převyšuje.

2.   V rámci metody zdanitelného rozdělení zisku se rozdělený zisk a zisk považovaný za rozdělený z kvalifikovaného příjmu investičního subjektu zahrnou do kvalifikovaného příjmu vlastnického členského subjektu, který rozdělení zisku obdržel, nejedná-li se o investiční subjekt.

Částka zahrnutých daní vzniklých investičnímu subjektu, která je započitatelná proti daňovému závazku vlastnického členského subjektu vyplývajícímu z rozdělení zisku ze strany investičního subjektu, se zahrne do kvalifikovaného příjmu a upravených zahrnutých daní vlastnického členského subjektu, který rozdělený zisk obdržel.

Podíl vlastnického členského subjektu na nerozděleném čistém kvalifikovaném příjmu investičního subjektu uvedeném v odstavci 3, který vznikl ve třetím roce předcházejícím danému účetnímu období („rozhodný rok“), se považuje za kvalifikovaný příjem tohoto investičního subjektu za dané účetní období. Částka rovnající se součinu tohoto kvalifikovaného příjmu a minimální daňové sazby se pro účely kapitoly II považuje za dorovnávací daň nízce zdaněného členského subjektu za dané účetní období.

Kvalifikovaný příjem nebo ztráta investičního subjektu a upravené zahrnuté daně přiřaditelné tomuto příjmu za dané účetní období jsou vyloučeny z výpočtu efektivní daňové sazby v souladu s kapitolou V a s čl. 41 odst. 1 až 4 s výjimkou částky zahrnutých daní podle druhého pododstavce tohoto odstavce.

3.   Nerozděleným čistým kvalifikovaným příjmem investičního subjektu za rozhodný rok je částka kvalifikovaného příjmu tohoto investičního subjektu za rozhodný rok snížená případně až na nulovou výši o:

a)

zahrnuté daně investičního subjektu;

b)

zisk rozdělený a zisk považovaný za rozdělený společníkům, kteří nejsou investičními subjekty, v období začínajícím prvním dnem třetího roku předcházejícího účetnímu období a končícím posledním dnem vykazovaného účetního období, v němž byl vlastnický podíl držen („rozhodné období“);

c)

kvalifikované ztráty vzniklé v rozhodném období a

d)

jakoukoli zbytkovou částku kvalifikovaných ztrát, o kterou zatím nebyl snížen nerozdělený čistý kvalifikovaný příjem investičního subjektu za předchozí rozhodný rok, tak zvaný převod investičních ztrát do následujícího období.

Nerozdělený čistý kvalifikovaný příjem investičního subjektu se nesnižuje o rozdělený zisk nebo zisk považovaný za rozdělený, o který již byl snížen nerozdělený čistý kvalifikovaný příjem tohoto investičního subjektu za předchozí rozhodný rok při použití prvního pododstavce písm. b).

Nerozdělený čistý kvalifikovaný příjem investičního subjektu se nesnižuje o částku kvalifikovaných ztrát, o kterou již byl snížen nerozdělený čistý kvalifikovaný příjem tohoto investičního subjektu za předchozí rozhodný rok při použití prvního pododstavce písm. c).

4.   Pro účely tohoto článku dochází k tomu, že je zisk považován za rozdělený, v okamžiku, kdy je přímý nebo nepřímý vlastnický podíl v investičním subjektu převeden na subjekt, který nepatří do nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, a rovná se podílu na nerozděleném čistém kvalifikovaném příjmu, který lze přiřadit tomuto vlastnickému podílu v den převodu a je stanoven bez ohledu na to, že je zisk považován za rozdělený.

5.   Rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku se činí v souladu s čl. 45 odst. 1.

V případě zrušení rozhodnutí se podíl vlastnického členského subjektu na nerozděleném čistém kvalifikovaném příjmu investičního subjektu za rozhodný rok na konci účetního období předcházejícího účetnímu období, kdy je zrušení provedeno, považuje za kvalifikovaný příjem investičního subjektu za dané účetní období. Částka rovnající se součinu takového kvalifikovaného příjmu a minimální daňové sazby se pro účely kapitoly II považuje za dorovnávací daň nízce zdaněného členského subjektu za dané účetní období.

KAPITOLA VIII

ADMINISTRATIVNÍ USTANOVENÍ

Článek 44

Povinnosti týkající se podávání informačního přehledu

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

a)

„určeným místním subjektem“ členský subjekt nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, který se nachází v členském státě a byl jmenován ostatními členskými subjekty nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny nacházejícími se ve stejném členském státě k tomu, aby jejich jménem podal informační přehled k dorovnávací dani nebo oznámení v souladu s tímto článkem;

b)

„kvalifikovanou dohodou příslušných orgánů“ dvoustranná nebo mnohostranná dohoda nebo ujednání mezi dvěma nebo více příslušnými orgány, která stanoví automatickou výměnu ročních informačních přehledů k dorovnávací dani.

2.   Členský subjekt, který se nachází v členském státě, podá informační přehled k dorovnávací dani svému správci daně v souladu s odstavcem 5.

Tento přehled může jménem členského subjektu podat určený místní subjekt.

3.   Odchylně od odstavce 2 nemá členský subjekt povinnost podat svému správci daně informační přehled k dorovnávací dani, pokud tento přehled již byl v souladu s požadavky stanovenými v odstavci 5 podán:

a)

nejvyšším mateřským podnikem nacházejícím se v jurisdikci, která pro vykazované účetní období uzavřela kvalifikovanou dohodu příslušných orgánů s členským státem, v němž se členský subjekt nachází, nebo

b)

určeným podávajícím subjektem nacházejícím se v jurisdikci, která pro vykazované účetní období uzavřela kvalifikovanou dohodu příslušných orgánů s členským státem, v němž se členský subjekt nachází.

4.   Použije-li se odstavec 3, oznámí členský subjekt nacházející se v členském státě nebo určený místní subjekt jeho jménem správci daně totožnost subjektu, který podává informační přehled k dorovnávací dani, jakož i jurisdikci, v níž se subjekt nachází.

5.   Informační přehled k dorovnávací dani se podává ve standardní šabloně a obsahuje tyto informace týkající se nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny:

a)

identifikaci členských subjektů, včetně jejich případných daňových identifikačních čísel, jurisdikce, v níž se nacházejí, a jejich statusu podle pravidel této směrnice;

b)

informace o obecné korporátní struktuře nadnárodní skupiny podniků nebo velké vnitrostátní skupiny, včetně kontrolních podílů v členských subjektech držených ostatními členskými subjekty;

c)

informace, které jsou nezbytné pro výpočet:

i)

efektivní daňové sazby pro každou jurisdikci a dorovnávací daně každého členského subjektu;

ii)

dorovnávací daně člena skupiny společných podniků;

iii)

přidělení dorovnávací daně podle pravidla pro zahrnutí příjmů a částky dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk jednotlivým jurisdikcím a

d)

dokumentaci dokládající rozhodnutí učiněná v souladu s touto směrnicí.

6.   Odchylně od odstavce 5, pokud se členský subjekt nachází v členském státě a nejvyšší mateřský subjekt v jurisdikci třetí země, která uplatňuje pravidla považovaná podle článku 52 za rovnocenná pravidlům této směrnice, podá členský subjekt nebo určený místní subjekt informační přehled k dorovnávací dani obsahující tyto informace:

a)

veškeré informace nezbytné pro uplatnění článku 8, včetně:

i)

identifikace všech členských subjektů, v nichž částečně vlastněný mateřský subjekt nacházející se v členském státě drží přímo či nepřímo kdykoli během účetního období vlastnický podíl, a struktury těchto vlastnických podílů;

ii)

veškerých informací nezbytných pro výpočet efektivní daňové sazby pro jurisdikce, v nichž částečně vlastněný mateřský subjekt nacházející se v členském státě drží vlastnické podíly v členských subjektech uvedených v bodě i), a splatné dorovnávací daně a

iii)

veškerých informací, které jsou pro tento účel důležité v souladu s články 9, 10, nebo 11;

b)

veškeré informace nezbytné pro uplatnění článku 13, včetně:

i)

identifikace všech členských subjektů, které se nacházejí v jurisdikci nejvyššího mateřského subjektu, a struktury takových vlastnických podílů;

ii)

veškerých informací nezbytných pro výpočet efektivní daňové sazby v jurisdikci nejvyššího mateřského subjektu a jeho splatné dorovnávací daně a

iii)

veškerých informací nezbytných pro přidělení takové dorovnávací daně na základě přidělovacího vzorce podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk stanoveného v článku 14;

c)

veškeré informace nezbytné pro uplatnění kvalifikované vnitrostátní dorovnávací daně kterýmkoli členským státem, který se v souladu s článkem 11 rozhodl takovou dorovnávací daň uplatňovat.

7.   Informační přehled k dorovnávací dani uvedený v odstavcích 5 a 6 a veškerá související oznámení se podávají správci daně členského státu, ve kterém se členský subjekt nachází, nejpozději do patnácti měsíců od posledního dne vykazovaného účetního období.

Článek 45

Rozhodnutí

1.   Rozhodnutí uvedená v čl. 2 odst. 3 druhém pododstavci, čl. 16 odst. 3, 6 a 9 a článcích 42 a 43 jsou platná po dobu pěti let počínaje rokem, v němž je rozhodnutí učiněno. Rozhodnutí se automaticky obnovuje, pokud jej podávající členský subjekt na konci pětiletého období nezruší. Zrušení rozhodnutí je platné po dobu pěti let počínaje koncem roku, v němž ke zrušení došlo.

2.   Rozhodnutí uvedená v čl. 16 odst. 7, čl. 22 odst. 1 písm. b), čl. 25 odst. 1, čl. 28 odst. 2, čl. 30 odst. 1 a čl. 40 odst. 1 jsou platná po dobu jednoho roku. Rozhodnutí se automaticky obnovuje, pokud jej podávající členský subjekt na konci roku nezruší.

3.   Rozhodnutí uvedená v čl. 2 odst. 3 druhém pododstavci, čl. 16 odst. 3, 6, 7 a 9, čl. 22 odst. 1 písm. b), čl. 25 odst. 1, čl. 28 odst. 2, čl. 30 odst. 1, čl. 40 odst. 1 a článcích 42 a 43 se činí u správce daně členského státu, ve kterém se nachází podávající členský subjekt.

Článek 46

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice, včetně těch, jež se týkají povinnosti členského subjektu podat a uhradit svůj podíl dorovnávací daně nebo mít dodatečný hotovostní daňový náklad, a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

KAPITOLA IX

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 47

Daňové zacházení s odloženými daňovými pohledávkami, odloženými daňovými závazky a převáděnými aktivy v přechodném období

1.   Pro účely tohoto článku se „přechodným obdobím“ pro určitou jurisdikci rozumí první účetní období, ve kterém nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina spadá ve vztahu k dané jurisdikci do oblasti působnosti této směrnice.

2.   Při určování efektivní daňové sazby pro určitou jurisdikci v přechodném období a pro každé následující účetní období vezme nadnárodní skupina podniků nebo velká vnitrostátní skupina v úvahu veškeré odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky zohledněné nebo vykázané ve finančních výkazech všech členských subjektů v dané jurisdikci za přechodné období.

Odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky se zohlední při minimální daňové sazbě nebo použitelné vnitrostátní daňové sazbě podle toho, která z nich je nižší. Odložená daňová pohledávka, která byla vykázána při daňové sazbě nižší, než je minimální daňová sazba, však může být zohledněna při minimální daňové sazbě, pokud je daňový poplatník schopen prokázat, že odložená daňová pohledávka je přiřaditelná kvalifikované ztrátě.

K dopadu úpravy ocenění nebo úpravy účetního vykázání v souvislosti s odloženou daňovou pohledávkou se nepřihlíží.

3.   Odložené daňové pohledávky vyplývající z položek vyloučených z výpočtu kvalifikovaného příjmu nebo ztráty v souladu s kapitolou III se z výpočtu uvedeného v odstavci 2 vyloučí, pokud tyto odložené daňové pohledávky vznikly v rámci transakce, která se uskutečnila po 30. listopadu 2021.

4.   V případě převodu aktiv mezi členskými subjekty po 30. listopadu 2021 a před začátkem přechodného období je základ nabytých aktiv s výjimkou zásob založen na účetní hodnotě převáděných aktiv zcizujícího členského subjektu při zcizení, přičemž na tomto základě se určí odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky.

Článek 48

Přechodná úleva pro vyloučení příjmu na základě ekonomické podstaty

1.   Pro účely čl. 28 odst. 3 se hodnota 5 % pro každé účetní období začínající od 31. prosince následujících kalendářních let nahrazuje hodnotami stanovenými v této tabulce:

2023

10 %

2024

9,8 %

2025

9,6 %

2026

9,4 %

2027

9,2 %

2028

9,0 %

2029

8,2 %

2030

7,4 %

2031

6,6 %

2032

5,8 %

2.   Pro účely čl. 28 odst. 4 se hodnota 5 % pro každé účetní období začínající od 31. prosince následujících kalendářních let nahrazuje hodnotami stanovenými v této tabulce:

2023

8 %

2024

7,8 %

2025

7,6 %

2026

7,4 %

2027

7,2 %

2028

7,0 %

2029

6,6 %

2030

6,2 %

2031

5,8 %

2032

5,4 %

Článek 49

Počáteční fáze vyloučení nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin z pravidla pro zahrnutí příjmů a pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk

1.   Dorovnávací daň splatná nejvyšším mateřským subjektem nacházejícím se v členském státě v souladu s čl. 5 odst. 2 nebo středním mateřským subjektem nacházejícím se v členském státě v souladu s čl. 7 odst. 2, pokud je nejvyšší mateřský subjekt vyloučeným subjektem, se sníží na nulu:

a)

v prvních pěti letech počáteční fáze mezinárodní činnosti nadnárodní skupiny podniků bez ohledu na požadavky stanovené v kapitole V;

b)

v prvních pěti letech počínaje prvním dnem účetního období, v němž velká vnitrostátní skupina poprvé spadá do oblasti působnosti této směrnice.

2.   Pokud se nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nachází v jurisdikci třetí země, sníží se dorovnávací daň splatná členským subjektem nacházejícím se v členském státě v souladu s čl. 14 odst. 2 v prvních pěti letech počáteční fáze mezinárodní činnosti této nadnárodní skupiny podniků na nulu bez ohledu na požadavky stanovené v kapitole V.

3.   Má se za to, že nadnárodní skupina podniků je v počáteční fázi své mezinárodní činnosti, pokud v daném účetním období:

a)

má členské subjekty v nejvýše šesti jurisdikcích a

b)

součet čisté účetní hodnoty hmotných aktiv všech členských subjektů nadnárodní skupiny podniků nacházejících se ve všech jurisdikcích s výjimkou referenční jurisdikce nepřesahuje 50 000 000 EUR.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) se „referenční jurisdikcí“ rozumí jurisdikce, v níž mají členské subjekty nadnárodní skupiny podniků nejvyšší součet celkové hodnoty hmotných aktiv v účetním období, v němž nadnárodní skupina podniků poprvé spadá do oblasti působnosti této směrnice. Celkovou hodnotou hmotných aktiv v jurisdikci se rozumí součet čisté účetní hodnoty veškerých hmotných aktiv všech členských subjektů nadnárodní skupiny podniků, které se nacházejí v dané jurisdikci.

4.   Pětileté období uvedené v odst. 1 písm. a) a odstavci 2 začíná běžet od začátku účetního období, v němž nadnárodní skupina podniků poprvé spadá do oblasti působnosti této směrnice.

Pro nadnárodní skupiny podniků, které v okamžiku vstupu této směrnice v platnost spadají do oblasti její působnosti, začíná pětileté období uvedené v odst. 1 písm. a) dnem 31. prosince 2023.

Pro nadnárodní skupiny podniků, které v okamžiku vstupu této směrnice v platnost spadají do oblasti její působnosti, začíná pětileté období uvedené v odstavci 2 dne 31. prosince 2024.

Pro velké vnitrostátní skupiny, které v okamžiku vstupu této směrnice v platnost spadají do oblasti její působnosti, začíná pětileté období uvedené v odst. 1 písm. b) dne 31. prosince 2023.

5.   Určený podávající subjekt uvedený v článku 44 informuje správce daně členského státu, v němž se nachází, o zahájení počáteční fáze mezinárodní činnosti nadnárodní skupiny podniků.

Článek 50

Rozhodnutí odložit uplatňování pravidla pro zahrnutí příjmů a pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk

1.   Odchylně od článků 5 až 14 se mohou členské státy, v nichž se nenachází více než dvanáct nejvyšších mateřských subjektů skupin, které spadají do působnosti této směrnice, rozhodnout neuplatňovat pravidlo pro zahrnutí příjmů a pravidlo pro nedostatečně zdaněný zisk po šest po sobě jdoucích účetních období začínajících od 31. prosince 2023. Členské státy, které se takto rozhodnou, oznámí tuto skutečnost Komisi do 31. prosince 2023.

2.   Pokud se nejvyšší mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků nachází v členském státě, který učinil rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku, členské státy jiné než ten, v němž se tento nejvyšší mateřský subjekt nachází, zajistí, aby se na členské subjekty této nadnárodní skupiny podniků v členském státě, v němž se nacházejí, vztahovala v souladu s článkem 14 částka dorovnávací daně podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk přidělená tomuto členskému státu pro účetní období začínající od 31. prosince 2023.

Nejvyšší mateřský subjekt podle prvního pododstavce jmenuje určený podávající subjekt v členském státě jiném, než je členský stát, v němž se nejvyšší mateřský subjekt nachází, nebo jestliže nadnárodní skupina podniků nemá členský subjekt v jiném členském státě, jmenuje určený podávající subjekt v jurisdikci třetí země, která pro vykazované účetní období uzavřela kvalifikovanou dohodu příslušných orgánů s členským státem, v němž se nejvyšší mateřský subjekt nachází.

V takovém případě určený podávající subjekt podá informační přehled k dorovnávací dani v souladu s požadavky čl. 44 odst. 5. Členské subjekty, jež se nacházejí v členském státě, který učinil rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku, poskytnou určenému podávajícímu subjektu informace nezbytné pro dosažení souladu s čl. 44 odst. 5 a jsou osvobozeny od povinnosti podávat informační přehled podle čl. 44 odst. 2.

3.   Procentní podíl podle pravidla pro nedostatečně zdaněný zisk stanovený pro členský stát, který učinil rozhodnutí podle odstavce 1, se pro dané účetní období považuje za nulový.

Článek 51

Přechodná úleva pro povinnost podávat informační přehled

Bez ohledu na čl. 44 odst. 7 se informační přehled k dorovnávací dani a oznámení podle článku 44 podávají správci daně členských států nejpozději osmnáct měsíců od posledního dne vykazovaného účetního období, které je přechodným obdobím uvedeným v článku 47.

KAPITOLA X

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 52

Posouzení rovnocennosti

1.   Právní rámec zavedený ve vnitrostátním právu jurisdikce třetí země se považuje za rovnocenný kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů stanovenému v kapitole II a nepovažuje se za režim daně z příjmů ovládaných zahraničních společností, pokud splňuje tyto podmínky:

a)

prosazuje soubor pravidel, podle nichž mateřský subjekt nadnárodní skupiny podniků vypočítává a hradí svůj přidělitelný podíl dorovnávací daně ve vztahu k nízce zdaněným členským subjektům nadnárodní skupiny podniků;

b)

stanoví minimální efektivní daňovou sazbu ve výši alespoň 15 %, pod jejíž úrovní je členský subjekt považován za nízce zdaněný subjekt;

c)

pro účely výpočtu minimální efektivní daňové sazby umožňuje slučování příjmů pouze subjektů nacházejících se ve stejné jurisdikci a

d)

pro účely výpočtu dorovnávací daně podle rovnocenného kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí příjmů stanoví úlevu pro jakoukoli dorovnávací daň, která byla zaplacena v členském státě při uplatnění kvalifikovaného pravidla pro zahrnutí příjmů, a pro jakoukoli kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň stanovenou v této směrnici.

2.   Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 53 s cílem určit seznam jurisdikcí třetích zemí, jež ve svém vnitrostátním právu zavedly právní rámec, který je v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 1 tohoto článku považován za rovnocenný kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, a uvedený seznam aktualizovat v návaznosti na následné posouzení právního rámce zavedeného jurisdikcí třetí země v jejím vnitrostátním právu.

Článek 53

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené článku 52 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 23. prosince 2022.

3.   Rada může přenesení pravomoci uvedené v článku 52 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 52 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jí byl tento akt oznámen, nebo pokud Rada před uplynutím této lhůty informuje Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 54

Informování Evropského parlamentu

Evropský parlament je informován o přijetí aktů v přenesené pravomoci Komisí, o námitkách k nim vyslovených a o zrušení přenesení pravomoci Radou.

Článek 55

Dvoustranná dohoda o zjednodušených oznamovacích povinnostech

Unie může uzavírat dohody s jurisdikcemi třetích zemí, jejichž právní rámce jsou v souladu s článkem 52 považovány za rovnocenné kvalifikovanému pravidlu pro zahrnutí příjmů, za účelem vytvoření rámce pro zjednodušení postupů oznamování stanovených v čl. 44 odst. 6.

Článek 56

Provedení ve vnitrostátním právu

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2023. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů.

Tyto předpisy použijí ve vztahu k účetním obdobím začínajícím od 31. prosince 2023.

Předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 12, 13 a 14, s výjimkou ujednání stanoveného v čl. 50 odst. 2, se však použijí ve vztahu k účetním obdobím začínajícím od 31. prosince 2024.

Uvedené předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 57

Přezkum provádění prvního pilíře ze strany Komise

Komise do 30. června 2023 předloží Radě zprávu, v níž posoudí situaci, pokud jde o provádění prvního pilíře prohlášení o dvoupilířovém řešení pro řešení výzev v oblasti zdanění vyplývajících z digitalizace ekonomiky, které bylo dohodnuto inkluzivním rámcem OECD/G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku dne 8. října 2021, a případně, pokud nebude řešení prvního pilíře provedeno, předloží legislativní návrh k řešení těchto výzev v oblasti zdanění.

Článek 58

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 59

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 14. prosince 2022.

Za Radu

předseda

M. BEK


(1)  Úř. věst. C 290, 29.7.2022, s. 52.

(2)  Stanovisko ze dne 19. května 2022 (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku).

(3)  Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(4)  Směrnice Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. května 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 146, 3.6.2016, s. 8).

(5)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1)


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/59


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/2524

ze dne 12. prosince 2022

o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Novým Zélandem podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změně koncesí u všech celních kvót uvedených v listině CLXXV EU v důsledku vystoupení Spojeného království z Evropské unie jménem Unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 15. června 2018 zmocnila Rada Komisi k zahájení jednání v souladu s článkem XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT 1994) s Novým Zélandem o rozdělení celních kvót uvedených v listině CLXXV EU v důsledku vystoupení Spojeného království z Evropské unie.

(2)

Jednání s Novým Zélandem byla dokončena dne 20. prosince 2021 parafováním Dohody mezi Evropskou unií a Novým Zélandem podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změně koncesí u všech celních kvót uvedených v listině CLXXV EU v důsledku vystoupení Spojeného království z Evropské unie (dále jen „dohoda“).

(3)

V souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2022/781 (2) byla dohoda jménem Unie podepsána dne 20. července 2022 s výhradou svého pozdějšího uzavření.

(4)

Dohoda by měla být schválena,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dohoda mezi Evropskou unií a Novým Zélandem podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změně koncesí u všech celních kvót uvedených v listině CLXXV EU v důsledku vystoupení Spojeného království z Evropské unie se schvaluje jménem Unie (3).

Článek 2

Předseda Rady učiní jménem Unie oznámení uvedené v čl. 5 odst. 1 dohody (4).

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 12. prosince 2022.

Za Radu

předseda

Z. NEKULA


(1)  Souhlas ze dne 22. listopadu 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2022/781 ze dne 16. května 2022 o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a Novým Zélandem podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změně koncesí u všech celních kvót uvedených v listině CLXXV EU v důsledku vystoupení Spojeného království z Evropské unie jménem Unie (Úř. věst. L 140, 19.5.2022, s. 1).

(3)  Viz strana 61 v tomto čísle Úředního věstníku.

(4)  Den vstupu dohody v platnost zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/61


DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ A NOVÝM ZÉLANDEM PODLE ČLÁNKU XXVIII VŠEOBECNÉ DOHODY O CLECH A OBCHODU (GATT) 1994 O ZMĚNĚ KONCESÍ U VŠECH CELNÍCH KVÓT UVEDENÝCH V LISTINĚ CLXXV EU V DŮSLEDKU VYSTOUPENÍ SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ Z EVROPSKÉ UNIE

EVROPSKÁ UNIE,

dále jen „Unie“,

a

NOVÝ ZÉLAND,

společně dále jen „strany“,

S OHLEDEM na jednání, jež proběhla v rámci článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 k navrhované změně koncesí u celních kvót uvedených v listině CLXXV Evropské unie v důsledku vystoupení Spojeného království z Unie, jak bylo oznámeno členům Světové obchodní organizace (WTO) v dokumentu G/SECRET/42/Add.2,

 

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že přístup přijatý v tomto případě odráží jedinečné okolnosti vyplývající z vystoupení Spojeného království z Unie,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Cíle

Aniž jsou dotčena budoucí jednání podle článku XXVIII GATT 1994, a pouze pro účely vystoupení Spojeného království z Unie, je cílem této dohody dohodnout se na změně koncesí u celních kvót a výsledných množstevních závazcích Unie, která již nezahrnuje Spojené království, pokud jde o celní kvóty, u nichž má Nový Zéland vyjednávací nebo konzultační práva podle článku XXVIII GATT 1994.

Článek 2

Přístup k objemům celních kvót v tomto případě

Unie a Nový Zéland berou na vědomí, že přístup, který má být zaujat k těmto objemům celních kvót WTO za specifických okolností vystoupení Spojeného království z Unie, bude takový, že množstevní závazky ve formě těchto celních kvót WTO přijaté Unií spolu s odpovídajícími celními kvótami WTO přijatými Spojeným královstvím po vystoupení z Unie nepřekročí objemy těchto kvót stanovené v celním sazebníku Unie (EU-28).

Článek 3

Celní kvóty Unie, která již nezahrnuje Spojené království

1.   Pokud jde o níže uvedené celní kvóty, Nový Zéland a Unie se dohodly na těchto změnách závazků:

a)

celní kvóta 006 (vysoce jakostní hovězí maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené): objem Unie u této kvóty pro Nový Zéland se upraví na 1 102 tun;

b)

celní kvóta 020 (skopové maso): objem Unie u této kvóty pro Nový Zéland se upraví na 125 769 tun;

c)

celní kvóta 030 (sušené odtučněné mléko): objem Unie u této kvóty erga omnes se upraví na 62 917 tun.

2.   Pokud jde o níže uvedené celní kvóty, Nový Zéland a Unie se dohodly na těchto změnách závazků s cílem usnadnit použití některých celních kvót:

a)

celní kvóta 011 (hovězí maso, zmrazené; jedlé droby hovězí, zmrazené): Unie sníží valorickou část cla v rámci kvóty z 20 % na 15 %;

b)

celní kvóta 032 (máslo): Unie zruší zvláštní specifikace produktu, které se v rámci této celní kvóty použily, uvede specifikace produktu do souladu s definicí kombinované nomenklatury pro máslo a rozšíří způsobilost na celý kód HS 0405 10; Unie rovněž zruší povinnost kontroly obsaženou v článku 51 prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/761, která v současnosti platí pro hmotnost a obsah tuku v produktech dovážených v rámci této celní kvóty;

c)

celní kvóta 040 (celé sýry čedar): Unie zruší zvláštní specifikace produktu, které se v rámci této celní kvóty použily, a rozšíří způsobilost k využití této celní kvóty na celý kód HS 0406 90 21.

3.   Pokud jde o ostatní celní kvóty, pro něž má Nový Zéland vyjednávací nebo konzultační práva podle článku XXVIII GATT 1994, Nový Zéland souhlasí s navrhovanými závazky týkajícími se celních kvót uvedenými v dokumentu G/SECRET/42/Add.2, které Unie přijala po vystoupení Spojeného království, s výhradou případných úprav vyplývajících z článku 4 níže.

Článek 4

Probíhající jednání Unie podle článku XXVIII GATT 1994

1.   Strany uznávají, že Unie v důsledku vystoupení Spojeného království z Unie sděleného členům WTO nadále vede jednání a konzultace s ostatními členy WTO, kteří mají vyjednávací nebo konzultační práva podle článku XXVIII GATT 1994.

2.   Na základě těchto jednání a konzultací může Unie zvážit změnu podílů a množství nebo jiných podmínek stanovených v článku 3 nebo v dokumentu G/SECRET/42/Add.2. Jakoukoli takovou změny předchozího závazu Unie týkajícího se celních kvót uvedených v článku 3 výše, k němuž má Nový Zéland vyjednávací nebo konzultační právo, konzultuje Unie s Novým Zélandem s cílem nalézt vzájemně uspokojivý výsledek předtím, než k ní přistoupí, aniž jsou dotčena práva každé strany podle článku XXVIII GATT 1994.

Článek 5

Závěrečná ustanovení

1.   Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem následujícím po dni, kdy si strany navzájem oznámí dokončení svých vnitřních právních postupů k tomuto účelu nezbytných.

2.   Toto ujednání představuje mezinárodní dohodu mezi Unií a Novým Zélandem, a to i pro účely čl. XXVIII odst. 3 písm. a) a b) GATT 1994.

3.   Tato dohoda je vyhotovena ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, irském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k této dohodě své podpisy.


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/63


Oznámení o datu vstupu v platnost změny příloh 10-A a 10-B Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou

Změna příloh 10-A a 10-B Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Korejskou republikou (1), podepsané v Bruselu dne 6. října 2010, vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2023.


(1)  Úř. věst. L 127, 14.5.2011, s. 6.


NAŘÍZENÍ

22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/64


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2022/2525

ze dne 21. prosince 2022,

kterým se provádí nařízení (EU) 2016/44 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2016/44 ze dne 18. ledna 2016 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi a o zrušení nařízení (EU) 204/2011 (1), a zejména na čl. 21 odst. 6 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 18. ledna 2016 přijala Rada nařízení (EU) 2016/44.

(2)

V návaznosti na rozsudek Tribunálu ve věci T-627/20 (2) by měla být ze seznamu vypuštěna položka týkající se jednoho subjektu.

(3)

Příloha III nařízení (EU) 2016/44 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha III nařízení (EU) 2016/44 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. prosince 2022.

Za Radu

předseda

M. BEK


(1)  Úř. věst. L 12, 19.1.2016, s. 1.

(2)  Rozsudek Tribunálu ze dne 28. září 2022 ve věci Libyan African Investment Company (Laico) v. Rada, T-627/20.


PŘÍLOHA

V příloze III nařízení (EU) 2016/44 (Seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů podle čl. 6 odst. 2) se v části B (Subjekty) zrušuje tato položka:

„1.

Libyan Arab African Investment Company – LAAICO (také známa jako LAICO)“.


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/66


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/2526

ze dne 23. září 2022,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, pokud jde o prozatímní uložení odpadní rtuti v kapalné formě

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008 (1), a zejména na čl. 13 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 11 nařízení (EU) 2017/852 stanoví, že rtuť a sloučeniny rtuti, jak v čisté formě, tak ve směsích, z kteréhokoli ze čtyř velkých zdrojů uvedených v daném článku, se považují za odpad ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (2), který je určen k trvalému odstranění.

(2)

Ustanovení čl. 13 odst. 3 nařízení (EU) 2017/852 vyžaduje, aby odpadní rtuť, včetně odpadní rtuti pocházející ze čtyř dotčených velkých zdrojů, prošla před trvalým odstraněním zvláštním zpracováním, tj. konverzí, a má-li být trvale odstraněna v nadzemních zařízeních, aby prošla konverzí a solidifikací.

(3)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) 2017/852 umožňuje odchylně od čl. 5 odst. 3 písm. a) směrnice Rady 1999/31/ES (3), aby byla odpadní rtuť v kapalné formě před konverzí a solidifikací prozatímně uložena na zvlášť určených a vybavených skládkách do 31. prosince 2022 v souladu s požadavky na ochranu životního prostředí a lidského zdraví stanovenými ve směrnici 1999/31/ES.

(4)

Z informací oznámených členskými státy v květnu 2022 vyplývá, že v Unii zůstalo v prozatímním uložení více než 2 000 tun kapalné odpadní rtuti a že její konverze a solidifikace vyžaduje více času. Prodloužení doby povolené pro takové uložení do 31. prosince 2025 se považuje za nezbytné, aby bylo zajištěno, že se prozatímní uložení na skládkách bude nadále uskutečňovat v souladu s příslušnými požadavky stanovenými ve směrnici 1999/31/ES.

(5)

Nařízení (EU) 2017/852 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) 2017/852 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Výjimka uvedená v prvním pododstavci přestane platit od 1. ledna 2026.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. září 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 137, 24.5.2017, s. 1.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(3)  Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1).


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/68


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/2527

ze dne 17. října 2022,

kterým se zrušuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014, kterým se doplňují některá ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a kterým se zavádějí přechodná ustanovení

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (1), a zejména na čl. 2 odst. 3, čl. 14 odst. 5, čl. 16 odst. 5, čl. 19 odst. 8, čl. 22 odst. 3, čl. 28 odst. 10 a 11, čl. 29 odst. 6, čl. 30 odst. 8, čl. 33 odst. 4, čl. 34 odst. 5, čl. 35 odst. 10, čl. 36 odst. 5, čl. 45 odst. 6, čl. 47 odst. 6 a článek 89 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (2) stanoví nový právní rámec pro společnou zemědělskou politiku (SZP), aby lépe plnila cíle Unie stanovené ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Zmiňované nařízení tyto cíle Unie, jichž má SZP dosáhnout, dále upřesňuje, vymezuje typy intervencí, jakož i společné požadavky Unie, které platí pro členské státy, a zároveň členským státům ponechává flexibilitu při navrhování intervencí, jež mají stanovit ve svých strategických plánech SZP na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027.

(2)

Nařízení (EU) 2021/2115 stanoví typy intervencí pro rozvoj venkova. S účinkem od 1. ledna 2023 tudíž zrušuje nařízení (EU) č. 1305/2013.

(3)

V této souvislosti přijala Komise dodatečné požadavky podle nařízení (EU) 2021/2115 týkající se návrhu intervencí, které mají být stanoveny ve strategických plánech SZP, a to nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 (3). Uvedené nařízení v přenesené pravomoci nahrazuje pravidla, která jsou v současnosti stanovena v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 (4).

(4)

V zájmu jasnosti a právní jistoty by nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 mělo být s účinkem od 1. ledna 2023 zrušeno. V souladu s čl. 154 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2115 by se však mělo nadále použít na provádění programů rozvoje venkova podle nařízení (EU) č. 1305/2013 do 31. prosince 2025 a na výdaje vzniklé příjemcům a uhrazené platební agenturou v rámci těchto programů rozvoje venkova do 31. prosince 2025,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zrušení a přechodná ustanovení

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 se s účinkem ode dne 1. ledna 2023 zrušuje.

Nadále se však použije na provádění programů rozvoje venkova podle nařízení (EU) č. 1305/2013 do 31. prosince 2025 a na výdaje vzniklé příjemcům a uhrazené platební agenturou v rámci těchto programů rozvoje venkova do 31. prosince 2025.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. října 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o dodatečné požadavky na některé typy intervencí stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP na období 2023 až 2027 podle uvedeného nařízení, jakož i pravidla týkající se poměru pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1 (Úř. věst. L 20, 31.1.2022, s. 52).

(4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňují některá ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a kterým se zavádějí přechodná ustanovení (Úř. věst. L 227, 31.7.2014, s. 1).


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/70


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/2528

ze dne 17. října 2022,

kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 a zrušují nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 611/2014, (EU) 2015/1366 a (EU) 2016/1149 použitelná na režimy podpory v některých zemědělských odvětvích

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na článek 30, čl. 37 písm. a) body i), ii), iii) a vi), čl. 37 písm. b), c) a d), čl. 37 písm. e) bod i), článek 53, čl. 56 odst. 1, čl. 223 odst. 2 a čl. 231 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (2), a zejména na čl. 62 odst. 1, čl. 63 odst. 4, čl. 64 odst. 6 a čl. 106 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (3) stanoví nový právní rámec pro společnou zemědělskou politiku (SZP), aby lépe plnila cíle Unie stanovené ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Zmiňované nařízení tyto cíle Unie, jichž má SZP dosáhnout, dále upřesňuje, vymezuje typy intervencí, jakož i společné požadavky Unie, které platí pro členské státy, a zároveň členským státům ponechává flexibilitu při navrhování intervencí, jež mají stanovit ve svých strategických plánech SZP na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027.

(2)

Nařízení (EU) 2021/2115 stanoví všechny typy intervencí v některých zemědělských odvětvích uvedených v nařízení (EU) č. 1308/2013. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2117 (4) tudíž s účinkem od 1. ledna 2023 zrušuje ustanovení o podpoře v odvětví olivového oleje a stolních oliv, v odvětví ovoce a zeleniny, v odvětví vína, v odvětví včelařství a v odvětví chmele stanovená v nařízení (EU) č. 1308/2013.

(3)

V této souvislosti přijala Komise dodatečné požadavky podle nařízení (EU) 2021/2115 týkající se návrhu intervencí, které mají být stanoveny ve strategických plánech SZP, a to nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 (5). Uvedené nařízení v přenesené pravomoci nahrazuje pravidla, která jsou v současnosti stanovena v nařízeních Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 611/2014 (6), (EU) 2015/1366 (7), (EU) 2016/1149 (8) a (EU) 2017/891 (9).

(4)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/1366, (EU) 2016/1149 a (EU) 2017/891 zahrnují některá ustanovení týkající se kontrol, sankcí nebo upřesnění rozhodné skutečnosti, pokud jde o podporu v odvětví ovoce a zeleniny, v odvětví včelařství a v odvětví vína, která byla přijata na základě nařízení (EU) č. 1306/2013.

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 (10) stanoví pravidla týkající se financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušuje nařízení (EU) č. 1306/2013. V souladu s přístupem, který byl zaveden nařízením (EU) 2021/2115 pro plnění cílů Unie, uvedené nařízení též ponechává členským státům více flexibility, zejména pokud jde o kontroly, které mají být prováděny, a sankce, které mají být ukládány.

(6)

Příslušné články a přílohy nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 by tudíž měly být s účinkem od 1. ledna 2023 zrušeny. V souladu s čl. 5 odst. 4 a 6 písm. c) nařízení (EU) 2021/2117 a v souladu s čl. 104 odst. 1 písm. a) body ii) a iii) nařízení (EU) 2021/2116 by se však měly nadále použít, pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými před 1. lednem 2023 v rámci režimu podpory v odvětví ovoce a zeleniny a pokud jde o operační programy, které nadále fungují až do svého ukončení, včetně operačních programů, které členské státy schválily v roce 2022 v souladu s nařízením (EU) č. 1308/2013 a nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 před 1. lednem 2023.

(7)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 611/2014 a (EU) 2015/1366 by měla být s účinkem od 1. ledna 2023 zrušena. V souladu s čl. 5 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2117 by se však měla nadále použít, pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými před 1. lednem 2023 v rámci režimů podpory v odvětví olivového oleje a stolních oliv a v odvětví včelařství.

(8)

V souladu s čl. 5 odst. 7 nařízení (EU) 2021/2117 by nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1149 mělo být s účinkem od 16. října 2023 zrušeno a mělo by se nadále použít, pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými před 16. říjnem 2023 v rámci programů podpory v odvětví vína a pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými podle článků 46 a 50 nařízení (EU) č. 1308/2013 před 16. říjnem 2025, za předpokladu splnění podmínek stanovených v čl. 5 odst. 7 nařízení (EU) 2021/2117,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 a přechodná ustanovení

Ustanovení čl. 2 písm. f) až m), článků 22 až 54, článků 56, 57 a 58, čl. 59 odst. 7 a 8, článků 60 až 67, článku 76, čl. 77 písm. a) a článků 78, 79 a 80 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 a přílohy I, II, III, IV a V uvedeného nařízení se s účinkem ode dne 1. ledna 2023 zrušují.

Tyto zrušené články a přílohy se však nadále použijí:

a)

pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými před 1. lednem 2023 v rámci režimu podpory uvedeného v článcích 32 až 38 nařízení (EU) č. 1308/2013;

b)

pokud jde o operační programy, které nadále fungují až do svého ukončení za podmínek stanovených v nařízení (EU) č. 1308/2013 v souladu s čl. 5 odst. 6 písm. c) nařízení (EU) 2021/2117 nebo které členské státy schválily v souladu s nařízením (EU) č. 1308/2013 a nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 před 1. lednem 2023.

Článek 2

Zrušení nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 611/2014, (EU) 2015/1366 a (EU) 2016/1149 a přechodná ustanovení

1.   Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 611/2014 se s účinkem ode dne 1. ledna 2023 zrušuje.

Nadále se však použije, pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými před 1. lednem 2023 v rámci režimu podpory uvedeného v článcích 29, 30 a 31 nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/1366 se s účinkem ode dne 1. ledna 2023 zrušuje.

Nadále se však použije, pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými před 1. lednem 2023 v rámci režimu podpory uvedeného v článcích 55, 56 a 57 nařízení (EU) č. 1308/2013.

3.   Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1149 se s účinkem ode dne 16. října 2023 zrušuje.

Nadále se však použije, pokud jde o:

a)

výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými podle nařízení (EU) č. 1308/2013 před 16. říjnem 2023 v rámci režimu podpory uvedeného v článcích 39 až 52 uvedeného nařízení;

b)

výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými podle článků 46 a 50 nařízení (EU) č. 1308/2013 před 16. říjnem 2025 za předpokladu, že do 15. října 2023 byly tyto operace částečně provedeny a vzniklé výdaje dosáhly alespoň 30 % celkových plánovaných výdajů a že tyto operace budou do 15. října 2025 provedeny v plném rozsahu.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. října 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2117 ze dne 2. prosince 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 262).

(5)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o dodatečné požadavky na některé typy intervencí stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP na období 2023 až 2027 podle uvedeného nařízení, jakož i pravidla týkající se poměru pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1 (Úř. věst. L 20, 31.1.2022, s. 52).

(6)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 611/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o programy na podporu odvětví olivového oleje a stolních oliv (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 55).

(7)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1366 ze dne 11. května 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o podporu v odvětví včelařství (Úř. věst. L 211, 8.8.2015, s. 3.)

(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1149 ze dne 15. dubna 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o vnitrostátní programy podpory v odvětví vína, a mění nařízení Komise (ES) č. 555/2008 (Úř. věst. L 190, 15.7.2016, s. 1).

(9)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 ze dne 13. března 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, a doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o sankce uplatňované v uvedených odvětvích, a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 (Úř. věst. L 138, 25.5.2017, s. 4).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 187).


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/74


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/2529

ze dne 17. října 2022,

kterým se zrušuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, a kterým se mění příloha X uvedeného nařízení

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (1), a zejména na čl. 4 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 9 odst. 5, čl. 35 odst. 1, 2 a 3, čl. 36 odst. 6, čl. 39 odst. 3, čl. 43 odst. 12, čl. 44 odst. 5, čl. 45 odst. 5 a 6, čl. 46 odst. 9, čl. 50 odst. 11, čl. 52 odst. 9, čl. 57 odst. 3, čl. 58 odst. 5, čl. 59 odst. 3 a čl. 67 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (2) stanoví nový právní rámec pro společnou zemědělskou politiku (SZP), aby lépe plnila cíle Unie stanovené ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Zmiňované nařízení tyto cíle Unie, jichž má SZP dosáhnout, dále upřesňuje, vymezuje typy intervencí, jakož i společné požadavky Unie, které platí pro členské státy, a zároveň členským státům ponechává flexibilitu při navrhování intervencí, jež mají stanovit ve svých strategických plánech SZP na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027.

(2)

Nařízení (EU) 2021/2115 stanoví typy intervencí pro přímé platby. S účinkem od 1. ledna 2023 tudíž zrušuje nařízení (EU) č. 1307/2013.

(3)

V této souvislosti přijala Komise dodatečné požadavky podle nařízení (EU) 2021/2115 týkající se návrhu intervencí, které mají být stanoveny ve strategických plánech SZP, a to nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 (3). Uvedené nařízení v přenesené pravomoci nahrazuje pravidla, která jsou v současnosti stanovena v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 (4).

(4)

V zájmu jasnosti a právní jistoty by nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 mělo být s účinkem od 1. ledna 2023 zrušeno. V souladu s čl. 154 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115 by se však mělo nadále použít na žádosti o podporu týkající se roků podání žádosti, které začínají před 1. lednem 2023,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zrušení a přechodná ustanovení

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 se s účinkem ode dne 1. ledna 2023 zrušuje.

Nadále se však použije na žádosti o podporu týkající se roků podání žádosti, které začínají před 1. lednem 2023.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. října 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o dodatečné požadavky na některé typy intervencí stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP na období 2023 až 2027 podle uvedeného nařízení, jakož i pravidla týkající se poměru pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1 (Úř. věst. L 20, 31.1.2022, s. 52).

(4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, a kterým se mění příloha X uvedeného nařízení (Úř. věst. L 181, 20.6.2014, s. 1).


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/76


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2530

ze dne 1. prosince 2022

o zrušení prováděcího nařízení (EU) č. 641/2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (1), a zejména na čl. 24 odst. 11, čl. 31 odst. 2, čl. 34 odst. 5, čl. 36 odst. 4, čl. 39 odst. 4, čl. 43 odst. 13, čl. 45 odst. 7, čl. 55 odst. 2, čl. 57 odst. 4 a čl. 67 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (2) stanoví nový právní rámec pro společnou zemědělskou politiku (SZP), aby lépe plnila cíle Unie stanovené ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Zmiňované nařízení tyto cíle Unie, jichž má SZP dosáhnout, dále upřesňuje, vymezuje typy intervencí, jakož i společné požadavky Unie, které platí pro členské státy, a zároveň členským státům ponechává flexibilitu při navrhování intervencí, jež mají stanovit ve svých strategických plánech SZP na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027.

(2)

Nařízení (EU) 2021/2115 stanoví typy intervencí ve formě přímých plateb. Nařízení (EU) č. 1307/2013 se tudíž s účinkem od 1. ledna 2023 zrušuje.

(3)

V této souvislosti přijala Komise dodatečné požadavky podle nařízení (EU) 2021/2115 týkající se návrhu intervencí, které mají být stanoveny ve strategických plánech SZP, mimo jiné pro přímé platby, a to nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 (3). Uvedené nařízení v přenesené pravomoci nahrazuje pravidla, která jsou v současnosti stanovena v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 641/2014 (4).

(4)

Prováděcí nařízení (EU) č. 641/2014 by mělo být zrušeno s účinkem ode dne 1. ledna 2023. V souladu s čl. 154 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115 by se však mělo nadále použít na žádosti o podporu týkající se roků podání žádosti, které začínají před 1. lednem 2023.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro přímé platby,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zrušení prováděcího nařízení (EU) č. 641/2014 a přechodné ustanovení

Prováděcí nařízení (EU) č. 641/2014 se zrušuje.

Nadále se však použije na žádosti o podporu týkající se roků podání žádosti, které začínají před 1. lednem 2023.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. prosince 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o dodatečné požadavky na některé typy intervencí stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP na období 2023 až 2027 podle uvedeného nařízení, jakož i pravidla týkající se poměru pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1 (Úř. věst. L 20, 31.1.2022, s. 52).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 641/2014 ze dne 16. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 181, 20.6.2014, s. 74).


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/78


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2531

ze dne 1. prosince 2022,

kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 808/2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (1) ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, a zejména na čl. 8 odst. 3, článek 12, čl. 14 odst. 6, článek 41, čl. 54 odst. 4, čl. 66 odst. 5, článek 67, čl. 75 odst. 5 a čl. 76 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (2) stanoví nový právní rámec pro společnou zemědělskou politiku (SZP), aby lépe plnila cíle Unie stanovené ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Zmiňované nařízení tyto cíle Unie, jichž má SZP dosáhnout, dále upřesňuje, vymezuje typy intervencí, jakož i společné požadavky Unie, které platí pro členské státy, a zároveň členským státům ponechává flexibilitu při navrhování intervencí, jež mají stanovit ve svých strategických plánech SZP na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027.

(2)

Nařízení (EU) 2021/2115 stanoví typy intervencí pro rozvoj venkova. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (3) se tudíž s účinkem od 1. ledna 2023 zrušuje.

(3)

V této souvislosti přijala Komise dodatečné požadavky podle nařízení (EU) 2021/2115 týkající se návrhu intervencí, které mají být stanoveny ve strategických plánech SZP, mimo jiné pro rozvoj venkova, a to nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 (4). Uvedené nařízení v přenesené pravomoci nahrazuje pravidla, která jsou v současnosti stanovena v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 808/2014 (5).

(4)

Prováděcí nařízení (EU) č. 808/2014 by mělo být zrušeno s účinkem ode dne 1. ledna 2023. V souladu s čl. 154 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2115 by se však mělo nadále používat, pokud jde o provádění programů rozvoje venkova podle nařízení (EU) č. 1305/2013 do 31. prosince 2025 a pokud jde o výdaje vzniklé příjemcům a uhrazené platební agenturou v rámci těchto programů rozvoje venkova do 31. prosince 2025.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rozvoj venkova,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zrušení prováděcího nařízení (EU) č. 808/2014 a přechodné ustanovení

Prováděcí nařízení (EU) č. 808/2014 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2023.

Nadále se však použije, pokud jde o provádění programů rozvoje venkova podle nařízení (EU) č. 1305/2013 do 31. prosince 2025 a pokud jde o výdaje vzniklé příjemcům a uhrazené platební agenturou v rámci těchto programů rozvoje venkova do 31. prosince 2025.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. prosince 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o dodatečné požadavky na některé typy intervencí stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP na období 2023 až 2027 podle uvedeného nařízení, jakož i pravidla týkající se poměru pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1 (Úř. věst. L 20, 31.1.2022, s. 52).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 808/2014 ze dne 17. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 227, 31.7.2014, s. 18).


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/80


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2532

ze dne 1. prosince 2022,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2017/892 a zrušují nařízení (EU) č. 738/2010 a prováděcí nařízení (EU) č. 615/2014, (EU) 2015/1368 a (EU) 2016/1150 použitelná na režimy podpory v některých zemědělských odvětvích

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na články 31, 38 a 54, čl. 57 první pododstavec písm. a) a c), článek 60, čl. 174 odst. 1 písm. d) a čl. 223 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (2), a zejména na čl. 58 odst. 4 písm. a) a b), čl. 62 odst. 2 písm. a) až d) a h), čl. 63 odst. 5, čl. 64 odst. 7, čl. 66 odst. 4 a čl. 106 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (3) stanoví nový právní rámec pro společnou zemědělskou politiku (SZP), aby lépe plnila cíle Unie stanovené ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Uvedené nařízení tyto cíle Unie, jichž má SZP dosáhnout, dále upřesňuje, vymezuje typy intervencí, jakož i společné požadavky Unie, které platí pro členské státy, a zároveň členským státům ponechává flexibilitu při navrhování intervencí, jež mají stanovit ve svých strategických plánech SZP na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027.

(2)

Nařízení (EU) 2021/2115 stanoví všechny typy intervencí v některých zemědělských odvětvích uvedených v nařízení (EU) č. 1308/2013. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2117 (4) tudíž s účinkem od 1. ledna 2023 zrušuje ustanovení o podpoře v odvětví olivového oleje a stolních oliv, v odvětví ovoce a zeleniny, v odvětví vína, v odvětví včelařství a v odvětví chmele stanovená v nařízení (EU) č. 1308/2013.

(3)

V této souvislosti přijala Komise dodatečné požadavky podle nařízení (EU) 2021/2115 týkající se návrhu intervencí, které mají být stanoveny ve strategických plánech SZP, a to nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 (5). Uvedené nařízení v přenesené pravomoci nahrazuje pravidla, která jsou v současnosti stanovena v nařízení Komise (EU) č. 738/2010 (6) a v prováděcích nařízeních Komise (EU) č. 615/2014 (7), (EU) 2015/1368 (8), (EU) 2016/1150 (9) a (EU) 2017/892 (10).

(4)

Uvedená nařízení zahrnují některá ustanovení týkající se kontrol, sankcí a záruk, pokud jde o podporu v odvětví olivového oleje a stolních oliv, v odvětví ovoce a zeleniny, v odvětví včelařství, v odvětví vína a v odvětví chmele, která byla přijata na základě nařízení (EU) č. 1306/2013.

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 (11) stanoví pravidla týkající se financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušuje nařízení (EU) č. 1306/2013. V souladu s přístupem, který byl zaveden nařízením (EU) 2021/2115 pro plnění cílů Unie, uvedené nařízení též ponechává členským státům více flexibility, zejména pokud jde o kontroly, které mají být prováděny, a sankce, které mají být ukládány.

(6)

Příslušné články a přílohy prováděcího nařízení (EU) 2017/892 by tudíž měly být s účinkem od 1. ledna 2023 zrušeny. V souladu s čl. 5 odst. 4 a 6 písm. c) nařízení (EU) 2021/2117 a v souladu s čl. 104 odst. 1 písm. a) body ii) a iii) nařízení (EU) 2021/2116 by se však měly nadále použít, pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými před 1. lednem 2023 v rámci režimu podpory v odvětví ovoce a zeleniny a pokud jde o operační programy, které nadále fungují až do svého ukončení, včetně operačních programů, které členské státy schválily v roce 2022 v souladu s nařízením (EU) č. 1308/2013 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 (12) před 1. lednem 2023.

(7)

Prováděcí nařízení (EU) č. 615/2014 a (EU) 2015/1368 by měla být s účinkem od 1. ledna 2023 zrušena. V souladu s čl. 5 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2117 by se však měla nadále použít, pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými před 1. lednem 2023 v rámci režimů podpory v odvětví olivového oleje a stolních oliv a v odvětví včelařství.

(8)

V souladu s čl. 5 odst. 7 nařízení (EU) 2021/2117 by prováděcí nařízení (EU) 2016/1150 mělo být s účinkem od 16. října 2023 zrušeno a mělo by se nadále použít, pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými před 16. říjnem 2023 v rámci programů podpory v odvětví vína a pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými podle článků 46 a 50 nařízení (EU) č. 1308/2013 před 16. říjnem 2025, za předpokladu splnění podmínek stanovených v čl. 5 odst. 7 nařízení (EU) 2021/2117.

(9)

Nařízení (EU) č. 738/2010 by mělo být zrušeno s účinkem ode dne 1. ledna 2023. V souladu s čl. 5 odst. 5 nařízení (EU) 2021/2117 by se však mělo nadále použít, pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené před 1. lednem 2023 v rámci režimu podpory v odvětví chmele.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny prováděcího nařízení (EU) 2017/892 a přechodná ustanovení

Články 2 až 21 a články 25 až 35 prováděcího nařízení (EU) 2017/892 a přílohy I až VI uvedeného nařízení se s účinkem ode dne 1. ledna 2023 zrušují.

Tyto zrušené články a přílohy se však nadále použijí:

a)

pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými před 1. lednem 2023 v rámci režimu podpory uvedeného v článcích 32 až 38 nařízení (EU) č. 1308/2013;

b)

pokud jde o operační programy, které nadále fungují až do svého ukončení za podmínek stanovených v nařízení (EU) č. 1308/2013 v souladu s čl. 5 odst. 6 písm. c) nařízení (EU) 2021/2117 nebo které členské státy schválily v souladu s nařízením (EU) č. 1308/2013 a nařízením (EU) 2017/891 před 1. lednem 2023.

Článek 2

Zrušení prováděcích nařízení (EU) č. 615/2014, (EU) 2015/1368, (EU) 2016/1150 a nařízení (EU) č. 738/2010 a přechodná ustanovení

1.   Prováděcí nařízení (EU) č. 615/2014 se s účinkem ode dne 1. ledna 2023 zrušuje.

Nadále se však použije, pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými před 1. lednem 2023 v rámci režimu podpory uvedeného v článcích 29, 30 a 31 nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Prováděcí nařízení (EU) 2015/1368 se s účinkem ode dne 1. ledna 2023 zrušuje.

Nadále se však použije, pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými před 1. lednem 2023 v rámci režimu podpory uvedeného v článcích 55, 56 a 57 nařízení (EU) č. 1308/2013.

3.   Prováděcí nařízení (EU) 2016/1150 se s účinkem ode dne 16. října 2023 zrušuje.

Nadále se však použije, pokud jde o:

a)

výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými podle nařízení (EU) č. 1308/2013 před 16. říjnem 2023 v rámci režimu podpory uvedeného v článcích 39 až 52 uvedeného nařízení;

b)

výdaje vzniklé a platby provedené v souvislosti s operacemi uskutečněnými podle článků 46 a 50 nařízení (EU) č. 1308/2013 před 16. říjnem 2025 za předpokladu, že do 15. října 2023 byly tyto operace částečně provedeny a vzniklé výdaje dosáhly alespoň 30 % celkových plánovaných výdajů a že tyto operace budou do 15. října 2025 provedeny v plném rozsahu.

4.   Nařízení (EU) č. 738/2010 se s účinkem ode dne 1. ledna 2023 zrušuje.

Nadále se však použije, pokud jde o výdaje vzniklé a platby provedené před 1. lednem 2023 v rámci režimu podpory uvedeného v článcích 58, 59 a 60 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. prosince 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2117 ze dne 2. prosince 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 262).

(5)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o dodatečné požadavky na některé typy intervencí stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP na období 2023 až 2027 podle uvedeného nařízení, jakož i pravidla týkající se poměru pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1 (Úř. věst. L 20, 31.1.2022, s. 52).

(6)  Nařízení Komise (EU) č. 738/2010 ze dne 16. srpna 2010, kterým se stanoví podrobná pravidla plateb organizacím německých producentů v odvětví chmele (Úř. věst. L 216, 17.8.2010, s. 11).

(7)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 615/2014 ze dne 6. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o pracovní programy na podporu odvětví olivového oleje a stolních oliv (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 95).

(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1368 ze dne 6. srpna 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o podporu v odvětví včelařství (Úř. věst. L 211, 8.8.2015, s. 9).

(9)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1150 ze dne 15. dubna 2016, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o vnitrostátní programy podpory v odvětví vína (Úř. věst. L 190, 15.7.2016, s. 23).

(10)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/892 ze dne 13. března 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 138, 25.5.2017, s. 57).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 187).

(12)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891 ze dne 13. března 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, a doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o sankce uplatňované v uvedených odvětvích, a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 (Úř. věst. L 138, 25.5.2017, s. 4).


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/84


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2533

ze dne 15. prosince 2022,

kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu („Miele della Lunigiana“ (CHOP))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost Itálie o schválení změny specifikace chráněného označení původu „Miele della Lunigiana“ zapsaného do rejstříku podle nařízení Komise (ES) č. 1845/2004 (2).

(2)

Jelikož daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (3).

(3)

Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být změna specifikace schválena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Miele della Lunigiana“ (CHOP) se schvaluje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. prosince 2022.

Za Komisi,

jménem předsedkyně,

Janusz WOJCIECHOWSKI

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 1845/2004 ze dne 22. října 2004, kterým se doplňuje příloha nařízení (ES) č. 2400/96 o zápisu určitých názvů do „Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení“ (Tergeste, Lucca, Miele della Lunigiana a Άγιος Ματθαίος Κέρκυρας (Agios Mathaios Kerkyras)) (Úř. věst. L 322, 23.10.2004, s. 14).

(3)  Úř. věst. C 327, 30.8.2022, s. 20.


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/85


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2534

ze dne 21. prosince 2022,

kterým se povoluje uvedení beta-laktoglobulinu z kravského mléka (β-laktoglobulin) na trh jako nové potraviny a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2017/2470

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001 (1), a zejména na čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2015/2283 stanoví, že na trh v Unii smějí být uváděny pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie pro nové potraviny.

(2)

V souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2015/2283 zřídilo prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 (2) seznam Unie pro nové potraviny.

(3)

Dne 22. července 2020 podala společnost Arla Foods Ingredients Group P/S (dále jen „žadatel“) Komisi v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283 žádost o uvedení beta-laktoglobulinu z kravského mléka (β-laktoglobulin), izolovaného z hovězí syrovátky za kyselých nebo neutrálních podmínek, na trh Unie jako nové potraviny. Žadatel požádal, aby byl beta-laktoglobulin z kravského mléka používán v nealkoholických nápojích uváděných na trh v souvislosti s fyzickým cvičením, v sušené syrovátce, mléčných nápojích a podobných výrobcích a v potravinách pro zvláštní lékařské účely ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 (3) určených pro běžnou populaci starší tří let s výjimkou těhotných a kojících žen.

(4)

Dne 22. července 2020 žadatel rovněž požádal Komisi o ochranu vědeckých studií a údajů, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví a které předložil na podporu žádosti; konkrétně se jedná o zkoušku bakteriální reverzní mutace (4), in vitro zkoušku na přítomnost mikrojader s lidskými lymfocyty (5), 14denní dávkovací studii orální toxicity u hlodavců (6), 90denní studii orální subchronické toxicity u hlodavců (7), výsledky analýz složení a analytické certifikáty pro dalších 23 šarží dané nové potraviny a 20 šarží komerčního bílkovinného izolátu ze syrovátky z kravského mléka (8) a výsledky analýz celkového počtu mikroorganismů u dané nové potraviny a jejich certifikáty (9).

(5)

Dne 5. listopadu 2020 požádala Komise Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“), aby provedl posouzení beta-laktoglobulinu jako nové potraviny.

(6)

Dne 28. února 2022 přijal úřad v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2015/2283 své vědecké stanovisko „Safety of beta-lactoglobulin as a novel food pursuant to Regulation (EU) 2015/2283“ (10) („Bezpečnost beta-laktoglobulinu jako nové potraviny podle nařízení (EU) 2015/2283“).

(7)

Ve svém vědeckém stanovisku dospěl úřad k závěru, že beta-laktoglobulin z kravského mléka je za navržených podmínek použití bezpečný. Uvedené vědecké stanovisko proto poskytuje dostatečné odůvodnění pro závěr, že beta-laktoglobulin z kravského mléka, je-li používán v nealkoholických nápojích uváděných na trh v souvislosti s fyzickým cvičením, v sušené syrovátce, mléčných nápojích a podobných výrobcích a v potravinách pro zvláštní lékařské účely podle definice v nařízení (EU) č. 609/2013, které jsou určeny pro běžnou populaci starší tří let s výjimkou těhotných a kojících žen, splňuje podmínky pro jeho uvedení na trh v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283.

(8)

Ve svém vědeckém stanovisku úřad rovněž uvedl, že jeho závěr o bezpečnosti nové potraviny byl založen na vědeckých studiích a údajích týkajících se zkoušky bakteriální reverzní mutace, in vitro zkoušky na přítomnost mikrojader s lidskými lymfocyty, 14denní dávkovací studie orální toxicity u hlodavců, 90denní studie orální subchronické toxicity u hlodavců, výsledků analýz složení a analytických certifikátů pro dalších 23 šarží dané nové potraviny a 20 šarží komerčního bílkovinného izolátu ze syrovátky z kravského mléka a výsledků analýz celkového počtu mikroorganismů u dané nové potraviny a jejich certifikátů, které jsou obsaženy v dokumentaci žadatele, bez nichž by nebyl schopen novou potravinu posoudit a dospět ke svému závěru.

(9)

Komise vyzvala žadatele, aby podrobněji objasnil odůvodnění, které poskytl ohledně svého tvrzení, že uvedené vědecké studie a údaje jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a aby objasnil své tvrzení, že má výhradní právo na uvedené údaje odkazovat v souladu s čl. 26 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2015/2283.

(10)

Žadatel prohlásil, že v době podání žádosti měl výhradní právo odkazovat na vědecké studie a údaje týkající se zkoušky bakteriální reverzní mutace, in vitro zkoušky na přítomnost mikrojader s lidskými lymfocyty, 14denní dávkovací studie orální toxicity u hlodavců, 90denní studie orální subchronické toxicity u hlodavců, výsledků analýz složení a analytických certifikátů pro dalších 23 šarží dané nové potraviny a 20 šarží komerčního bílkovinného izolátu ze syrovátky z kravského mléka, výsledků analýz celkového počtu mikroorganismů u dané nové potraviny a jejich certifikátů a že třetí strany nemohou mít oprávněný přístup k uvedeným údajům, používat je ani na ně odkazovat.

(11)

Komise posoudila veškeré informace, jež žadatel předložil, a dospěla k závěru, že žadatel dostatečně doložil splnění požadavků stanovených v čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2015/2283. Vědecké studie a údaje týkající se zkoušky bakteriální reverzní mutace, in vitro zkoušky na přítomnost mikrojader s lidskými lymfocyty, 14denní dávkovací studie orální toxicity u hlodavců, 90denní studie orální subchronické toxicity u hlodavců, výsledků analýz složení a analytických certifikátů pro dalších 23 šarží dané nové potraviny a 20 šarží komerčního bílkovinného izolátu ze syrovátky z kravského mléka a výsledků analýz celkového počtu mikroorganismů u dané nové potraviny a jejich certifikátů by proto měly být chráněny v souladu s čl. 27 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283. Pouze žadateli by proto mělo být povoleno uvádět beta-laktoglobulin z kravského mléka na trh v Unii po dobu pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost.

(12)

Omezení povolení beta-laktoglobulinu z kravského mléka a odkazování na vědecké studie a údaje obsažené v souboru žadatele pro výhradní použití žadatelem však nebrání tomu, aby o povolení uvádět na trh tutéž novou potravinu požádali další žadatelé, pokud se jejich žádost zakládá na zákonně získaných informacích, jež jsou podkladem pro takové povolení.

(13)

Vzhledem k tomu, že zdrojem této nové potraviny je kravské mléko, které je uvedeno v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (11) jako jedna z řady látek či produktů vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost, měly by být potraviny obsahující beta-laktoglobulin náležitě označeny v souladu s požadavky článku 21 uvedeného nařízení.

(14)

Je vhodné, aby zařazení beta-laktoglobulinu z kravského mléka jako nové potraviny na seznam Unie pro nové potraviny bylo provázeno informacemi uvedenými v čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) 2015/2283.

(15)

Beta-laktoglobulin z kravského mléka by měl být zařazen na seznam Unie pro nové potraviny stanovený v prováděcím nařízení (EU) 2017/2470. Příloha prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(16)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Beta-laktoglobulin z kravského mléka (β-laktoglobulin) se povoluje k uvedení na trh v Unii.

Beta-laktoglobulin z kravského mléka (β-laktoglobulin) se zařadí na seznam Unie pro nové potraviny stanovený v prováděcím nařízení (EU) 2017/2470.

2.   Příloha prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Pouze společnosti Arla Foods Ingredients Group P/S (12) je povoleno uvádět na trh v Unii novou potravinu uvedenou v článku 1 po dobu pěti let ode dne 11. ledna 2023, pokud povolení pro uvedenou novou potravinu bez odkazu na vědecké údaje chráněné podle článku 3 nebo se souhlasem společnosti Arla Foods Ingredients Group P/S neobdrží další žadatel.

Článek 3

Vědecké údaje obsažené v souboru žádosti a splňující podmínky stanovené v čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2015/2283 se nepoužijí ve prospěch dalšího žadatele po dobu pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost bez souhlasu společnosti Arla Foods Ingredients Group P/S.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. prosince 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 327, 11.12.2015, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 ze dne 20. prosince 2017, kterým se zřizuje seznam Unie pro nové potraviny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 o nových potravinách (Úř. věst. L 351, 30.12.2017, s. 72).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnic Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 35).

(4)  Arla Foods Ingredients Group P/S (2019a, nezveřejněno).

(5)  Arla Foods Ingredients Group P/S (2019b, nezveřejněno).

(6)  Arla Foods Ingredients Group P/S (2019c, nezveřejněno).

(7)  Arla Foods Ingredients Group P/S (2019d, nezveřejněno).

(8)  Arla Foods Ingredients Group P/S (2021 a 2022, nezveřejněno).

(9)  Arla Foods Ingredients Group P/S (2022, nezveřejněno).

(10)  EFSA Journal 2022;20(4):7204.

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).

(12)  Adresa: Sønderhøj 10 -12, 8260 Viby J, Dánsko.


PŘÍLOHA

Příloha prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 se mění takto:

1)

do tabulky 1 (Povolené nové potraviny) se vkládá nový záznam, který zní:

Povolená nová potravina

Podmínky, za nichž smí být nová potravina používána

Doplňkové zvláštní požadavky na označování

Další požadavky

Ochrana údajů

Beta-laktoglobulin z kravského mléka (β-laktoglobulin)

Specifikovaná kategorie potravin

Maximální množství (g NF/100 g)

V označení potravin obsahujících tuto novou potravinu se použije název „beta-laktoglobulin z kravského mléka“ nebo „β-laktoglobulin z kravského mléka“.

 

Povoleno dne 11. ledna 2023. Toto zařazení se zakládá na vědeckých důkazech a vědeckých údajích, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví a jež jsou chráněny v souladu s článkem 26 nařízení (EU) 2015/2283.

Žadatel: Arla Foods Ingredients Group P/S, Sønderhøj 10 -12, 8260 Viby J, Dánsko. Během období ochrany údajů smí novou potravinu beta-laktoglobulin (β-laktoglobulin) uvádět na trh v rámci Unie pouze společnost Arla Foods Ingredients Group P/S, kromě případů, kdy povolení pro uvedenou novou potravinu obdrží další žadatel, aniž by odkazoval na vědecké důkazy nebo vědecké údaje, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví a jsou chráněny v souladu s článkem 26 nařízení (EU) 2015/2283, nebo se souhlasem společnosti Arla Foods Ingredients Group P/S.

Datum ukončení ochrany údajů: 11. ledna 2028.“

Nealkoholické nápoje uváděné na trh v souvislosti s fyzickým cvičením

25

Sušená syrovátka (rekonstituovaná)

8

Mléčné nápoje a podobné výrobky

12

Potraviny pro zvláštní lékařské účely podle definice v nařízení (EU) č. 609/2013 určené pro běžnou populaci starší tří let, kromě těhotných a kojících žen

V souladu se zvláštními nutričními potřebami osob, pro které jsou výrobky určeny

2)

do tabulky 2 (Specifikace) se v abecedním pořadí vkládá nový záznam, který zní:

Povolená nová potravina

Specifikace

Beta-laktoglobulin z kravského mléka (β-laktoglobulin)

Popis:

Bílkovina beta-laktoglobulin (β-laktoglobulin) je bílý až krémový prášek produkovaný z hovězí syrovátky řadou kroků zahrnujících filtraci, koncentraci, krystalizaci, opětovné rozpouštění (ve vodě), úpravu pH na kyselé nebo neutrální pH, opětovnou koncentraci a sušení.

Číslo CAS: 9045-23-2

Molekulová hmotnost: 36,7 kDa (dimer); 18,3 kDa (monomer)

Vlastnosti/složení:

pH (10 % roztok): 3,5–8,0

Bílkoviny (N x 6,38) (%): ≥ 86,0

Beta-laktoglobulin (% bílkoviny): ≥ 90,0

Laktóza (%): ≤ 1,0

Tuky (%): ≤ 1,0

Popel (%): ≤ 5,0

Vlhkost (%): ≤ 5,5

Těžké kovy:

Kadmium (mg/kg): < 0,2

Olovo (mg/kg): < 0,1

Rtuť (mg/kg): < 0,01

Kontaminující látky:

Aflatoxin M1 (μg/kg): < 0,01

Mikrobiologická kritéria:

Počet mikroorganismů celkem: ≤ 5 000 KTJ/g

Počet kvasinek a plísní celkem: ≤ 10 KTJ/g

Enterobacteriaceae: ≤ 10 KTJ/g

Salmonella spp.: nepřítomnost v 25 g

Bacillus cereus: < 100 KTJ/g

Listeria monocytogenes: nepřítomnost v 25 g

Staphylococcus aureus: < 10 KTJ/g

Clostridia redukující siřičitany: < 10 KTJ/g

KTJ: kolonii tvořící jednotky; kDa: kilodaltony


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/91


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2535

ze dne 21. prosince 2022,

kterým se povoluje uvedení mrazem vysušené práškové formy mycelií Antrodia camphorata na trh jako nové potraviny a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2017/2470

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001 (1), a zejména na čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2015/2283 stanoví, že na trh v Unii smějí být uváděny pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie pro nové potraviny.

(2)

Podle článku 8 nařízení (EU) 2015/2283 byl seznam Unie pro nové potraviny zřízen prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/2470 (2).

(3)

Dne 5. listopadu 2018 společnost Golden Biotechnology Corp (dále jen „žadatel“) předložila Komisi v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283 žádost o uvedení mrazem vysušené práškové formy mycelií Antrodia camphorata na trh Unie jako nové potraviny. Žadatel požádal, aby se mrazem vysušená prášková forma mycelií Antrodia camphorata používala v doplňcích stravy, jak jsou definovány ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES (3), v maximální dávce 990 mg/den pro běžnou populaci.

(4)

Dne 12. května 2020 požádala Komise Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“), aby provedl posouzení mrazem vysušené práškové formy mycelií Antrodia camphorata jako nové potraviny.

(5)

Dne 18. května 2022 přijal úřad v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2015/2283 své vědecké stanovisko „Safety of freeze-dried mycelia of Antrodia camphorata as a novel food pursuant to Regulation (EU) 2015/2283 (4)“ (Bezpečnost mrazem vysušené práškové formy mycelií Antrodia camphorata jako nové potraviny podle nařízení (EU) 2015/2283).

(6)

Ve svém vědeckém stanovisku dospěl úřad k závěru, že mrazem vysušená mycelia Antrodia camphorata jsou pro dospělé a dospívající starší 14 let bezpečné, jsou-li přidána do doplňků stravy v maximální denní dávce 990 mg/den. Úřad však nestanovil bezpečnost nové potraviny v doplňcích stravy určených pro osoby mladší 14 let při maximálním příjmu 990 mg/den, jak navrhuje žadatel, protože příjem by překročil bezpečnou mez (16,5 mg/kg tělesné hmotnosti na den) stanovený úřadem. Stanovisko úřadu proto poskytuje dostatečné odůvodnění pro závěr, že mrazem vysušená mycelia Antrodia camphorata, jsou-li používána v doplňcích stravy určených pro osoby ve věku 14 let a více v maximální denní dávce 990 mg/den, splňují podmínky pro uvedení na trh v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283.

(7)

Úřad se ve svém vědeckém stanovisku domnívá, že ačkoli nejsou k dispozici žádné důkazy o riziku alergenicity, vzhledem k obsahu bílkovin v nové potravině nelze určité riziko vyloučit. Při rešerších odborné literatury žadatel nenašel žádné zveřejněné důkazy týkající se alergenního potenciálu Antrodia camphorata a chybí další informace nebo údaje, které jsou obvykle potřebné k potvrzení nebo vyloučení potenciálního rizika alergenicity. Komise se však domnívá, že není pravděpodobné, že by se alergenní potenciál mycelií Antrodia camphorata v současné době v reálném životě projevil, a proto by na unijní seznam nových potravin neměly být v tomto ohledu zařazeny žádné zvláštní požadavky na označování.

(8)

Měl by být uveden jasný název nové potraviny a pro doplňky stravy obsahující mrazem vysušenou práškovou formu mycelií Antrodia camphorata by měl být stanoven požadavek na označování, aby se zajistilo, že uvedené doplňky stravy nebudou konzumovat děti a dospívající mládež do 14 let.

(9)

Je vhodné, aby zařazení mrazem vysušené práškové formy mycelií Antrodia camphorata jako nové potraviny na seznam Unie pro nové potraviny obsahovalo informace uvedené v článku 9 nařízení (EU) 2015/2283.

(10)

Mrazem vysušená prášková forma mycelií Antrodia camphorata by měla být zařazena na seznam Unie pro nové potraviny stanovený v prováděcím nařízení (EU) 2017/2470. Příloha prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Mrazem vysušená prášková forma mycelií Antrodia camphorata se povoluje k uvedení na trh v Unii.

Mrazem vysušená prášková forma mycelií Antrodia camphorata se zařazuje na seznam Unie pro nové potraviny stanovený v prováděcím nařízení (EU) 2017/2470.

2.   Příloha prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. prosince 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 327, 11.12.2015, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 ze dne 20. prosince 2017, kterým se zřizuje seznam Unie pro nové potraviny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 o nových potravinách (Úř. věst. L 351, 30.12.2017, s. 72).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy (Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 51).

(4)  EFSA Journal 2022; 20(6):7380.


PŘÍLOHA

Příloha prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 se mění takto:

(1)

Do tabulky 1 (Povolené nové potraviny) se vkládá nový záznam, který zní:

Povolená nová potravina

Podmínky, za nichž smí být nová potravina používána

Doplňkové zvláštní požadavky na označování

Další požadavky

Prášek z mycelií Antrodia camphorata

Specifikovaná kategorie potravin

Maximální množství

1.

V označení doplňků stravy obsahujících tuto novou potravinu se použije název „prášek z mycelií Antrodia camphorata“.

2.

Na označení doplňků stravy obsahujících prášek z mycelií Antrodia camphorata musí být uvedeno, že tento doplněk stravy by neměli konzumovat kojenci, děti a dospívající mladší 14 let.“

 

Doplňky stravy, jak jsou definovány ve směrnici 2002/46/ES, s výjimkou kojenců, dětí a dospívajících mladších 14 let

990 mg/den

(2)

Do tabulky 2 (Specifikace) se vkládá nový záznam, který zní: [Úřad pro publikace, vložte v abecedním pořadí do CS znění.]

Povolená nová potravina

Specifikace

Prášek z mycelií Antrodia camphorata

Popis/definice:

Novou potravinou jsou mrazem vysušená mycelia houby Antrodia camphorata (kmen BCRC 39106), která byla vypěstována v pevném stavu. Mrazem vysušená mycelia se poté rozemelou na prášek. Antrodia camphorata je synonymem názvu Taiwanofungus camphoratus (čeleď: Fomitopsidaceae).

Vlastnosti/složení:

Úbytek sušením (vlhkost): < 10 %

Sacharidy: ≤ 80 g/100 g

Bílkoviny: ≤ 20 g/100 g

Popel: ≤ 6 g/100 g

Tuk: ≤ 6 g/100 g

Triterpenoidy celkem: 1,0 – 10,0 g/100 g

Antrochinonol: 1,0 – 20,0 mg/g

Těžké kovy:

Arsen: < 0,5 mg/kg

Mikrobiologická kritéria:

Celkový počet aerobních mikroorganismů: ≤ 103 *KTJ/g

Počet kvasinek a plísní celkem: ≤ 100 KTJ/g

Escherichia coli: nezjištěno v 10 g

Salmonella spp.: nezjištěno v 25 g

Staphylococcus aureus: nezjištěno v 10 g

*KTJ: kolonii tvořící jednotky“


ROZHODNUTÍ

22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/94


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/2536

ze dne 12. prosince 2022,

o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o uplatňování některých ustanovení rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, rozhodnutí Rady 2008/616/SVV o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, včetně jeho přílohy, a rámcového rozhodnutí Rady 2009/905/SVV o akreditaci poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 82 odst. 1 druhý pododstavec písm. d) a čl. 87 odst. 2 písm. a) ve spojení s čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2019/1187 (2) byla Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o uplatňování některých ustanovení rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, rozhodnutí Rady 2008/616/SVV o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, včetně jeho přílohy, a rámcového rozhodnutí Rady 2009/905/SVV o akreditaci poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti (dále jen „dohoda“) podepsána dne 27. června 2019 s výhradou jejího pozdějšího uzavření.

(2)

Jelikož se mezinárodní trestná činnost neomezuje na území Unie, nemůže být zlepšení výměny informací mezi donucovacími orgány za účelem zachování bezpečnosti v Unii uspokojivě dosaženo členskými státy jednajícími samostatně. Možnost, že by všechny členské státy a Švýcarská konfederace měly vzájemně přístup do svých databází týkajících se souborů analýzy DNA, systémů pro daktyloskopickou identifikaci a údajů o registraci vozidel, má zásadní význam pro podporu přeshraniční spolupráce v oblasti vymáhání práva.

(3)

V souladu s čl. 8 odst. 3 dohody se čl. 5 odst. 1 a 2 dohody prozatímně provádějí ode dne podpisu dohody.

(4)

Pro Irsko jsou rozhodnutí Rady 2008/615/SVV (3), rozhodnutí Rady 2008/616/SVV (4) a jeho příloha a rámcové rozhodnutí Rady 2009/905/SVV (5) závazné, a proto se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí.

(5)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(6)

Dohoda by měla být schválena,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o uplatňování některých ustanovení rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, rozhodnutí Rady 2008/616/SVV o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, včetně jeho přílohy, a rámcového rozhodnutí Rady 2009/905/SVV o akreditaci poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti se schvaluje jménem Unie (6).

Článek 2

Předseda Rady učiní jménem Unie oznámení v souladu s čl. 8 odst. 1 dohody (7).

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 12. prosince 2022,

Za Radu

předseda

Z. NEKULA


(1)  Souhlas ze dne 17 prosince 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2019/1187 ze dne 6.června 2019, o podpisu, jménem Evropské unie, a prozatímním provádění některých ustanovení Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o uplatňování některých ustanovení rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, rozhodnutí Rady 2008/616/SVV o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, včetně jeho přílohy, a rámcového rozhodnutí Rady 2009/905/SVV o akreditaci poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti (Úř. věst. L 187, 12.7.2019, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1).

(4)  Rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 12).

(5)  Rámcové rozhodnutí Rady 2009/905/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o akreditaci poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti (Úř. věst. L 322, 9.12.2009, s. 14).

(6)  Znění dohody bylo zveřejněno v Úř. věst. L 187, 12.7.2019, s. 3, společně s rozhodnutím o jejím podpisu.

(7)  Datum vstupu dohody v platnost zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/96


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/2537

ze dne 12. prosince 2022

o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Lichtenštejnským knížectvím o uplatňování některých ustanovení rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, rozhodnutí Rady 2008/616/SVV o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, včetně jeho přílohy, a rámcového rozhodnutí Rady 2009/905/SVV o akreditaci poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 82 odst. 1 druhý pododstavec písm. d) a čl. 87 odst. 2 písm. a) ve spojení s čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2019/1172 (2) byla Dohoda mezi Evropskou unií a Lichtenštejnským knížectvím o uplatňování některých ustanovení rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, rozhodnutí Rady 2008/616/SVV o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, včetně jeho přílohy, a rámcového rozhodnutí Rady 2009/905/SVV o akreditaci poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti (dále jen „dohoda“) podepsána dne 27. června 2019 s výhradou jejího pozdějšího uzavření.

(2)

Jelikož se mezinárodní trestná činnost neomezuje na území Unie, nemůže být zlepšení výměny informací mezi donucovacími orgány za účelem zachování bezpečnosti v Unii uspokojivě dosaženo členskými státy jednajícími samostatně. Možnost, že by všechny členské státy a Lichtenštejnské knížectví měly vzájemně přístup do svých databází týkajících se souborů analýzy DNA, systémů pro daktyloskopickou identifikaci a údajů o registraci vozidel, má zásadní význam pro podporu přeshraniční spolupráce v oblasti vymáhání práva.

(3)

V souladu s čl. 8 odst. 3 dohody, se čl. 5 odst. 1 a 2 dohody prozatímně uplatňují ode dne podpisu dohody.

(4)

Pro Irsko jsou rozhodnutí Rady 2008/615/SVV (3), rozhodnutí Rady 2008/616/SVV (4) a jeho příloha a rámcové rozhodnutí Rady 2009/905/SVV (5) závazné, a proto se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí.

(5)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(6)

Dohoda by měla být schválena,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dohoda mezi Evropskou unií a Lichtenštejnským knížectvím o uplatňování některých ustanovení rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, rozhodnutí Rady 2008/616/SVV o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, včetně jeho přílohy, a rámcového rozhodnutí Rady 2009/905/SVV o akreditaci poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti se schvaluje jménem Unie. (6)

Článek 2

Předseda Rady učiní jménem Unie oznámení v souladu s čl. 8 odst. 1 dohody. (7)

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 12. prosince 2022.

Za Radu

předseda

Z. NEKULA


(1)  Souhlas ze dne 17. prosince 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2019/1172 ze dne 6. června 2019 o podpisu, jménem Evropské unie, a prozatímním provádění některých ustanovení Dohody mezi Evropskou unií a Lichtenštejnským knížectvím o uplatňování některých ustanovení rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, rozhodnutí Rady 2008/616/SVV o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, včetně jeho přílohy, a rámcového rozhodnutí Rady 2009/905/SVV o akreditaci poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti (Úř. věst. L 184, 10.7.2019, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1).

(4)  Rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 12).

(5)  Rámcové rozhodnutí Rady 2009/905/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o akreditaci poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti (Úř. věst. L 322, 9.12.2009, s. 14).

(6)  Znění dohody bylo zveřejněno v Úř. věst. L 184, 10.7.2019, s. 3, společně s rozhodnutím o jejím podpisu.

(7)  Datum vstupu dohody v platnost zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/98


ROZHODNUTÍ POLITICKÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO VÝBORU (SZBP) 2022/2538

ze dne 13. prosince 2022

o jmenování vedoucího mise Evropské unie zaměřené na budování kapacit v Somálsku (EUCAP Somálsko) (EUCAP Somálsko/1/2022)

POLITICKÝ A BEZPEČNOSTNÍ VÝBOR,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 38 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2012/389/SZBP ze dne 16. července 2012 o misi Evropské unie zaměřené na budování kapacit v Somálsku (EUCAP Somálsko) (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 9 odst. 1 rozhodnutí 2012/389/SZBP je Politický a bezpečnostní výbor v souladu s článkem 38 Smlouvy zmocněn k přijímání příslušných rozhodnutí za účelem výkonu politické kontroly a strategického řízení mise Evropské unie zaměřené na budování kapacit v Somálsku (EUCAP Somálsko), včetně rozhodnutí o jmenování vedoucího mise.

(2)

Dne 7. prosince 2021 přijal Politický a bezpečnostní výbor rozhodnutí (SZBP) 2021/2210 (2), kterým byl mandát pana Christophera REYNOLDSE jako vedoucího mise EUCAP Somálsko prodloužen na období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022.

(3)

Dne 12. prosince 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/2445 (3), kterým byl mandát mise EUCAP Somálsko prodloužen do 31. prosince 2024.

(4)

Dne 17. listopadu 2022 navrhl vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby byl vedoucím mise EUCAP Somálsko od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 jmenován pan Kauko AALTOMAA,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pan Kauko AALTOMAA je jmenován vedoucím mise Evropské unie zaměřené na budování kapacit v Somálsku (EUCAP Somálsko) ode dne 1. ledna 2023 do dne 31. prosince 2023.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Použije se ode dne 1. ledna 2023.

V Bruselu dne 13. prosince 2022.

Za Politický a bezpečnostní výbor

předsedkyně

D. PRONK


(1)  Úř. věst. L 187, 17.7.2012, s. 40.

(2)  Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru (SZBP) 2021/2210 ze dne 7. prosince 2021 o prodloužení mandátu vedoucího mise Evropské unie zaměřené na budování kapacit v Somálsku (EUCAP Somálsko) (EUCAP Somálsko/1/2021) (Úř. věst. L 447, 14.12.2021, s. 3).

(3)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/2445 ze dne 12. prosince 2022, kterým se mění rozhodnutí 2012/389/SZBP o misi Evropské unie zaměřené na budování kapacit v Somálsku (EUCAP Somálsko) (Úř. věst. L 319, 13.12.2022, s. 91).


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/99


ROZHODNUTÍ POLITICKÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO VÝBORU (SZBP) 2022/2539

ze dne 13. prosince 2022

o jmenování velitele sil EU pro vojenskou operaci Evropské unie v Bosně a Hercegovině a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2022/59 (BiH/34/2022)

POLITICKÝ A BEZPEČNOSTNÍ VÝBOR,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 38 této smlouvy,

s ohledem na společnou akci Rady 2004/570/SZBP ze dne 12. července 2004 o vojenské operaci Evropské unie v Bosně a Hercegovině (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené společné akce,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 6 odst. 1 společné akce 2004/570/SZBP zmocnila Rada Politický a bezpečnostní výbor k přijímání příslušných rozhodnutí o jmenování velitele sil EU pro vojenskou operaci Evropské unie v Bosně a Hercegovině (operace ALTHEA) (dále jen „velitel sil EU“).

(2)

Dne 10. ledna 2022 přijal Politický a bezpečnostní výbor rozhodnutí (SZBP) 2022/59 (2), kterým jmenoval velitelem sil EU generálmajora Antona WESSELYHO.

(3)

Dne 13. října 2022 rakouské vojenské orgány doporučily, aby byl velitelem sil EU jako nástupce generálmajora Antona WESSELYHO od 20. ledna 2023 jmenován generálmajor Helmut HABERMAYER.

(4)

Velitel operace ALTHEA toto doporučení podpořil.

(5)

Dne 24. listopadu 2022 vyjádřil s tímto doporučením souhlas Vojenský výbor EU.

(6)

Rozhodnutí (SZBP) 2022/59 by proto mělo být zrušeno.

(7)

Evropská rada na svém zasedání v Kodani ve dnech 12. a 13. prosince 2002 přijala prohlášení, které uvádí, že opatření „Berlín plus“ a jejich provádění se bude vztahovat pouze na ty členské státy Unie, které jsou zároveň buď členy NATO, nebo se účastní programu „Partnerství pro mír“, a tudíž uzavřely dvoustranné bezpečnostní dohody s NATO,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Generálmajor Helmut HABERMAYER je jmenován velitelem sil EU pro vojenskou operaci Evropské unie v Bosně a Hercegovině (operaci ALTHEA) ode dne 20. ledna 2023.

Článek 2

Rozhodnutí (SZBP) 2022/59 se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 20. ledna 2023.

V Bruselu dne 13. prosince 2022.

Za Politický a bezpečnostní výbor

předsedkyně

D. PRONK


(1)  Úř. věst. L 252, 28.7.2004, s. 10.

(2)  Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru (SZBP) 2022/59 ze dne 10. ledna 2022 o jmenování velitele sil EU pro vojenskou operaci Evropské unie v Bosně a Hercegovině a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2021/5 (BiH/32/2022) (Úř. věst. L 10, 17.1.2022, s. 77).


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/101


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/2540

ze dne 19. prosince 2022

o jmenování jednoho člena Evropského hospodářského a sociálního výboru, navrženého Belgickým královstvím

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 302 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2019/853 ze dne 21. května 2019, kterým se stanoví složení Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na návrh belgické vlády,

po konzultaci s Evropskou komisí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 300 odst. 2 Smlouvy se má Hospodářský a sociální výbor skládat ze zástupců organizací zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších subjektů zastupujících občanskou společnost, zejména v sociálně-hospodářské, občanské, profesní a kulturní oblasti.

(2)

Dne 2. října 2020 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2020/1392 (2) o jmenování členů Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2020 do 20. září 2025.

(3)

Po odstoupení pana Dominiqua MICHELA se uvolnilo jedno místo člena Evropského hospodářského a sociálního výboru.

(4)

Belgická vláda navrhla na zbývající část funkčního období, tedy do 20. září 2025, jako člena Evropského hospodářského a sociálního výboru pana Oliviera JORISE, Executive Manager du Centre de compétence Europe et International de la Fédération des Entreprises de Belgique (FEB) (výkonný ředitel oddělení pro evropské a mezinárodní záležitosti, Federace belgických podniků), jako člena Evropského hospodářského a sociálního výboru,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pan Olivier JORIS, Executive Manager du Centre de compétence Europe et International de la Fédération des Entreprises de Belgique (FEB) (výkonný ředitel oddělení pro evropské a mezinárodní záležitosti, Federace belgických podniků), je jmenován členem Evropského hospodářského a sociálního výboru na zbývající část funkčního období, tedy do 20. září 2025.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 19. prosince 2022.

Za Radu

předseda

J. SÍKELA


(1)  Úř. věst. L 139, 27.5.2019, s. 15.

(2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2020/1392 ze dne 2. října 2020, kterým se jmenují členové Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2020 do 20. září 2025 a zrušuje a nahrazuje rozhodnutí Rady, kterým se jmenují členové Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2020 do 20. září 2025, přijaté dne 18. září 2020 (OJ L 322, 5.10.2020, s. 1).


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/103


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/2541

ze dne 19. prosince 2022

o jmenování jednoho člena Evropského hospodářského a sociálního výboru, navrženého Spolkovou republikou Německo

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 302 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2019/853 ze dne 21. května 2019, kterým se stanoví složení Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na návrh německé vlády,

po konzultaci s Evropskou komisí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 300 odst. 2 Smlouvy se má Hospodářský a sociální výbor skládat ze zástupců organizací zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších subjektů zastupujících občanskou společnost, zejména v sociálně-hospodářské, občanské, profesní a kulturní oblasti.

(2)

Dne 2. října 2020 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2020/1392 (2) o jmenování členů Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2020 do 20. září 2025.

(3)

Po odstoupení paní Gabriele MÜLLER-LISTOVÉ se uvolnilo jedno místo člena Evropského hospodářského a sociálního výboru,

(4)

Německá vláda navrhla na zbývající část funkčního období, tedy do 20. září 2025, jako člena Evropského hospodářského a sociálního výboru pana Andrease KRUSEHO, Mitglied im Vorstand der Bundesarbeitsgemeinschaft der Seniorenorganisation e.V. (BAGSO) (člen rady Německého národního sdružení organizací starších občanů (BAGSO)),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pan Andreas KRUSE, Mitglied im Vorstand der Bundesarbeitsgemeinschaft der Seniorenorganisation e.V. (BAGSO) (člen rady Německého národního sdružení organizací starších občanů (BAGSO)) je tímto jmenován členem Evropského hospodářského a sociálního výboru na zbývající část funkčního období, tedy do 20. září 2025.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 19. prosince 2022.

Za Radu

předseda

J. SÍKELA


(1)  Úř. věst. L 139, 27.5.2019, s. 15.

(2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2020/1392 ze dne 2. října 2020, kterým se jmenují členové Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2020 do 20. září 2025 a zrušuje a nahrazuje rozhodnutí Rady, kterým se jmenují členové Evropského hospodářského a sociálního výboru na období od 21. září 2020 do 20. září 2025, přijaté dne 18. září 2020 (Úř. věst. L 322, 5.10.2020, s. 1).


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/105


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/2542

ze dne 19. prosince 2022,

kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1904, kterým se Nizozemsku povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od článku 285 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1), a zejména na čl. 395 odst. 1 uvedené směrnice,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2018/1904 (2) bylo Nizozemsku povoleno zavést zvláštní opatření odchylující se od článku 285 směrnice 2006/112/ES, jež umožňuje osvobodit od DPH osoby povinné k dani, jejichž roční obrat nepřesahuje 25 000 EUR (dále jen „zvláštní opatření“).

(2)

Platnost prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/1904 skončí dne 31. prosince 2022. Dopisem ze dne 23. srpna 2022 požádalo Nizozemsko o povolení nadále uplatňovat zvláštní opatření po další období do 31. prosince 2024, což je datum, do kterého mají členské státy provést směrnici Rady (EU) 2020/285 (3). Z uvedené směrnice vyplývá, že od 1. ledna 2025 budou členské státy moci osvobodit od DPH dodání zboží a poskytnutí služeb uskutečněná osobami povinnými k dani, jejichž roční obrat v daném členském státě nepřesahuje prahovou hodnotu 85 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně.

(3)

Podle čl. 395 odst. 2 druhého pododstavce směrnice 2006/112/ES předala Komise dopisem ze dne 25. srpna 2022 předala Komise žádost Nizozemska ostatním členským státům s výjimkou Španělska. Dopisem ze dne 26. srpna 2022 předala Komise tuto žádost Španělsku. Dopisem ze dne 29. srpna 2022 uvědomila Komise Nizozemsko, že má k dispozici všechny údaje potřebné k posouzení žádosti.

(4)

Zvláštní opatření je v souladu se směrnicí 2006/112/ES ve znění směrnice (EU) 2020/285, jejímž cílem je snížit zátěž malých podniků spojenou s dodržováním předpisů v oblasti DPH a zabránit narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

(5)

Zvláštní opatření zůstane pro osoby povinné k dani dobrovolné, neboť si stále budou moci zvolit běžný režim DPH podle článku 290 směrnice 2006/112/ES.

(6)

Podle informací poskytnutých Nizozemskem bude mít zvláštní opatření pouze zanedbatelný dopad na celkovou výši daňových příjmů vybraných na stupni konečné spotřeby.

(7)

Po vstupu nařízení Rady (EU, Euratom) 2021/769 (4) v platnost nemá Nizozemsko počínaje výkazem vlastních zdrojů z DPH za rozpočtový rok 2022 provádět výpočet náhrad.

(8)

Vzhledem k tomu, že zvláštní opatření mělo příznivý dopad na zjednodušení povinností týkajících se DPH tím, že snížilo administrativní zátěž a náklady na dodržování předpisů pro malé podniky i daňové orgány, a vzhledem k tomu, že toto opatření nemá žádný významný dopad na celkové příjmy z DPH, mělo by být Lucembursku povoleno zvláštní opatření nadále uplatňovat.

(9)

Použitelnost zvláštního opatření by měla být časově omezená. Doba by měla být dostatečně dlouhá, aby Komise mohla posoudit účinnost a přiměřenost stávající prahové hodnoty. Kromě toho podle čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2020/285 mají členské státy do 31. prosince 2024 přijmout a zveřejnit právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s článkem 1 uvedené směrnice a uplatňovat je ode dne 1. ledna 2025. Je proto vhodné Nizozemsku povolit, aby zvláštní opatření uplatňovalo do 31. prosince 2024.

(10)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1904 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Článek 2 prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/1904 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2020 do dne 31. prosince 2024.“

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem oznámení.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Nizozemskému království.

V Bruselu dne 19. prosince 2022.

Za Radu

předseda

J. SÍKELA


(1)  Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Rady 2018/1904 ze dne 4. prosince 2018, kterým se Nizozemsku povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od článku 285 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 310, 6.12.2018, s. 25).

(3)  Směrnice Rady (EU) 2020/285 ze dne 18. února 2020, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o zvláštní režim pro malé podniky, a nařízení (EU) č. 904/2010, pokud jde o správní spolupráci a výměnu informací za účelem sledování správného uplatňování zvláštního režimu pro malé podniky (Úř. věst. L 62, 2.3.2020, s. 13).

(4)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2021/769 ze dne 30. dubna 2021, kterým se mění nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 o konečné jednotné úpravě vybírání vlastních zdrojů vycházejících z daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 165, 11.5.2021, s. 9).


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/107


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/2543

ze dne 21. prosince 2022,

kterým se provádí rozhodnutí (SZBP) 2015/1333 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 31 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/1333 ze dne 31. července 2015 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi a o zrušení rozhodnutí 2011/137/SZBP (1), a zejména na čl. 12 odst. 2 uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 31. července 2015 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2015/1333.

(2)

V návaznosti na rozsudek Tribunálu ve věci T-627/20 (2) by měla být ze seznamu vypuštěna položka týkající se jednoho subjektu.

(3)

Rozhodnutí (SZBP) 2015/1333 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha IV rozhodnutí (SZBP) 2015/1333 se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 21. prosince 2022.

Za Radu

předseda

M. BEK


(1)  Úř. věst. L 206, 1.8.2015, s. 34.

(2)  Rozsudek Tribunálu ze dne 28. září 2022 ve věci Libyan African Investment Company (Laico) v. Rada, T-627/20.


PŘÍLOHA

V příloze IV rozhodnutí (SZBP) 2015/1333 (Seznam osob a subjektů podle čl. 9 odst. 2) se v části B (Subjekty) zrušuje tato položka:

„1.

Libyan Arab African Investment Company – LAAICO (také známa jako LAICO)“.


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/109


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU, Euratom) 2022/2544

ze dne 19. prosince 2022,

kterým se stanoví opatření pro správu a provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu EU v rámci diverzifikované strategie financování a souvisejících úvěrových operací

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (1), a zejména na článek 220a uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2022/2434 (2) změnilo nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“) zavedením diverzifikované strategie financování jako jediné metody financování pro provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu prováděných Komisí. Článek 220a finančního nařízení se má vztahovat na programy finanční pomoci, jejichž základní právní akty vstupují v platnost dne 9. listopadu 2022 nebo později. Diverzifikovaná strategie financování se nemá vztahovat na stávající programy, v jejichž rámci by se měly výpůjční a úvěrové operace nadále provádět podle tradiční metody back-to-back v souladu s článkem 220 finančního nařízení. Metoda back-to-back se může výjimečně použít i na nové programy finanční pomoci a vztahuje se na všechny programy Euratomu.

(2)

Podle článku 220a finančního nařízení má Komise zavést opatření nezbytná k provádění diverzifikované strategie financování. Tato opatření by měla zahrnovat správní rámec, postupy řízení rizik a metodiku přiřazování nákladů, která by měla zajistit, aby veškeré náklady vzniklé Unii v souvislosti s finanční pomocí nesla přijímající země. Je proto nezbytné stanovit postupy pro výpůjční operace a operace řízení dluhu prováděné Komisí v rámci diverzifikované strategie financování a pro související úvěrové operace.

(3)

Komise poprvé použila diverzifikovanou strategii financování na výpůjční operace v rámci nástroje NextGenerationEU (dále jen „NGEU“), což je dočasný nástroj Unie, jehož účelem je podpořit hospodářské oživení po krizi COVID-19. To umožnilo úspěšně uvolnit finanční prostředky na nevratnou podporu a půjčky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (3) a dalších programů Unie uvedených v čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (EU) 2020/2094 (4).

(4)

Model řízení a procesy potřebné k provádění diverzifikované strategie financování v rámci nástroje NGEU byly stanoveny v souladu s prováděcím rozhodnutím Komise C(2021) 2502 (5). Tato opatření zahrnují mimo jiné správní rámec, řízení rizik a postupy pro zajištění souladu s předpisy. Metodika přiřazování nákladů byla vypracována v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2021/1095 (6). Je vhodné, aby opatření pro provádění diverzifikované strategie financování podle článku 220a finančního nařízení vycházela z modelu řízení pro NGEU.

(5)

Ačkoli by se toto rozhodnutí mělo vztahovat především na operace prováděné v rámci diverzifikované strategie financování, je vhodné rozšířit některá opatření v něm stanovená na operace prováděné podle metody back-to-back. Tento přístup by v rozsahu, v němž je použitelný, zajistil soudržnost napříč různými programy. Rovněž by zaručil, že se na všechny operace budou vztahovat nejpřísnější pravidla v souladu se zásadou řádného finančního řízení. To by mělo platit pro opatření týkající se řízení rizik a postupů pro zajištění souladu s předpisy.

(6)

Rozhodnutí o ročních výpůjčkách by mělo stanovit prvky plánovaných výpůjčních operací v rámci diverzifikované strategie financování na období jednoho roku. Zejména by mělo určit rozsah výpůjčních operací a operací řízení dluhu, které mají být provedeny, s cílem vymezit celkovou expozici rozpočtu Unie a příjemců půjček. Za tímto účelem by mělo stanovit rozmezí pro maximální objemy emisí dlouhodobého financování pro všechny účely, maximální nesplacenou částku krátkodobého financování, maximální průměrnou splatnost dlouhodobého financování Unie, limit pro konečnou nesplacenou částku na emisi a pro příslušné případy maximální výši emisí Komise, které mohou být drženy na jejím účtu a lze je použít jako dodatečný zdroj financování nebo na podporu sekundárního trhu.

(7)

Aby se zajistilo, že budou k dispozici potřebné finanční prostředky na splnění závazků v rámci souvisejících programů finanční pomoci v době jejich splatnosti, měly by být výpůjční operace a operace řízení dluhu v rámci diverzifikované strategie financování prováděny na základě pololetních plánů financování. Plány financování by vymezily tyto operace v tomto období odkazem na platby, které musí být provedeny za účelem realizace souvisejících programů. Stanovení plánu financování by proto mělo zajistit přímou vazbu na platební potřeby ke splnění výdajových závazků, které byly přijaty v rámci příslušných základních právních aktů. Plán financování by měl být stanoven na základě limitů stanovených v rozhodnutí o ročních výpůjčkách. Plán financování je základem pro informování účastníků trhu o orientačních plánech financování v nadcházejícím období.

(8)

Stanovením orientační maximální částky výpůjček pokrývajících zpravidla období šesti měsíců a vymezením některých dalších klíčových parametrů plánovaných operací by plán financování rovněž zajistil vyšší předvídatelnost emisí a transparentnost na trzích při současném zachování flexibility. Cílová investorská základna potřebuje informace o nadcházejících emisích a přibližné informace o načasování, aby si mohla připravit plánování svých investic.

(9)

Rozhodnutí o ročních výpůjčkách a plán financování by měly sloužit jako základ pro informace, které Komise poskytuje Evropskému parlamentu a Radě v souladu s čl. 220a odst. 2 finančního nařízení, jakož i základ pro komunikaci s trhy a s veřejností. Kromě toho by Komise měla podle čl. 220a odst. 2 finančního nařízení podávat Evropskému parlamentu a Radě souhrnné a pravidelné zprávy o všech aspektech své strategie výpůjček a řízení dluhu.

(10)

Stanovení přesných a smysluplných plánů financování v rámci diverzifikované strategie financování závisí na pravidelném a včasném sdělování informací ze strany schvalujících osob odpovědných za provádění programů finanční pomoci v rámci časových lhůt a částek pro očekávaná schválení plateb. Tyto informace by měly být sdělovány Generálnímu ředitelství pro rozpočet, které odpovídá za stanovení a provádění plánů financování, prostřednictvím nástroje Komise pro finanční odhady.

(11)

Diverzifikovaná strategie financování by měla usilovat o získání co nejvýhodnějších finančních podmínek pro Unii prostřednictvím řádného plánování a hladkého provádění transakcí nejvýhodnějším možným způsobem za panujících tržních podmínek. Vzhledem k tomu, že Komise musí získávat finanční prostředky, aby mohla vyplácet částky na příslušné programy, má omezený prostor, pokud jde o načasování tržních transakcí. Diverzifikovaná strategie financování by Komisi poskytla širší škálu způsobů financování, včetně krátkodobého financování, což by jí umožnilo snížit prováděcí riziko na trhu, pokud by byla nucena získat finanční prostředky za méně příznivých tržních podmínek.

(12)

Nástroje financování v rámci diverzifikované strategie financování by měly mimo jiné zahrnovat různé referenční dluhopisy a pokladniční poukázky EU. Výpůjční operace v rámci diverzifikované strategie financování by měly být organizovány jako aukce, syndikované transakce nebo soukromá umístění v závislosti na tom, co je vzhledem k velikosti a povaze jednotlivých operací nejvhodnější.

(13)

Diverzifikovaná strategie financování by měla zahrnovat možnost vydávat krátkodobé nástroje a udržovat rezervu v oblasti likvidity, což Komisi umožní překlenout časový nesoulad mezi výpůjčkami a výplatami a vyhovět žádosti o výplatu v případě nepříznivých podmínek financování. Krátkodobé výpůjční operace prostřednictvím pokladničních poukázek EU by měly být prováděny prostřednictvím pravidelných aukcí, aby se zajistila flexibilita a účinnost. Tyto aukce je třeba organizovat tak, aby bylo možné zajistit status Unie coby transparentního a předvídatelného emitenta a rovné zacházení s účastníky.

(14)

Operace řízení dluhu v rámci diverzifikované strategie financování umožňují lépe řídit úroková a jiná finanční rizika. Je proto vhodné umožnit využívání derivátů, jako jsou swapy, k řízení úrokových nebo jiných finančních rizik v souvislosti s půjčkami pro přijímající země, přičemž je třeba vždy dodržovat zásadu vyrovnanosti rozpočtu, nebo uzavírat zajištěné či nezajištěné transakce na peněžním trhu s úřady pro správu dluhu členských států, nadnárodními institucemi, vnitrostátními agenturami veřejného sektoru, úvěrovými institucemi a investičními podniky s odpovídajícím úvěrovým hodnocením nebo ústředními protistranami. V této souvislosti by Komise měla být rovněž oprávněna odkupovat a/nebo držet své vlastní dluhopisy pro účely řízení likvidity a podpory likvidity na trhu s dluhopisy EU.

(15)

Úvěrové operace by měly být prováděny v souladu s příslušným základním právním aktem a příslušnými dohodami o půjčce. Je vhodné stanovit minimální podmínky, za kterých se půjčky poskytují. Dále je potřeba zajistit, aby přijímající země nesly veškeré náklady spojené s půjčkou, které vzniknou Unii, v souladu s metodikou stanovenou Komisí ve zvláštním rozhodnutí doplněném o podrobné pokyny pro výpočet těchto nákladů.

(16)

Přijímajícím zemím by měla být nabídnuta možnost požádat Komisi o poskytnutí půjček s pevným zajištěním úrokové sazby. To by vyžadovalo, aby Komise používala finanční nástroje, jako jsou úrokové swapy, aby mohla nabízet úvěry s pevnou úrokovou sazbou. Náklady na řízení rizik pomocí derivátů by měla nést přijímající země.

(17)

Výpůjční operace v rámci stávajících programů finanční pomoci se provádějí v rámci „programu EU a Euratomu pro vydávání dluhopisů“, který byl vytvořen v roce 2019 a aktualizován v roce 2021 (dále jen „program pro vydávání dluhopisů“). To mimo jiné zahrnuje nabídkový dokument obsahující všechny informace požadované pro trhy podle použitelných právních předpisů a provozní a smluvní ujednání s protistranami, jež jsou pro účely výpůjček klíčové. Výpůjční operace v rámci diverzifikované strategie financování by měly být prováděny v rámci programu pro vydávání dluhopisů po provedení nezbytných změn ve stávající dokumentaci.

(18)

Za účelem provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu v rámci diverzifikované strategie financování by měly být zřízeny odpovídající provozní kapacity, včetně kapacit pro vypořádání transakcí, aukční platformy a možnosti využívat repo obchody a swapy.

(19)

Za účelem provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu v rámci diverzifikované strategie financování a souvisejících úvěrových operací by Komise měla otevřít zvláštní účty výhradně pro účely těchto operací. Na tyto účty by se měla vztahovat stejná kritéria jako na účty pro operace NGEU. Zejména by za účelem řešení rizika likvidity vyplývajícího z těchto operací mělo být zavedeno bezpečné a účelově vymezené držení obezřetnostní hotovosti pro platby. Požadavek držet takovou vyhrazenou obezřetnostní hotovostní rezervu představuje nedílnou a nezbytnou součást přístupu k řízení rizik pro diverzifikovanou strategii financování. Aby se zajistilo, že toto kritické držení hotovosti nebude vystaveno jakémukoliv riziku protistrany v důsledku selhání instituce, u níž jsou tyto rezervy drženy, je nezbytné, aby tato obezřetnostní hotovost byla držena u centrální banky. Toto držení hotovosti by mělo být vedeno na zvláštním účtu u Evropské centrální banky a mělo by být udržováno na nejnižší úrovni potřebné k pokrytí nadcházejících plateb v krátkodobém horizontu, avšak jeho výše se může měnit v závislosti na harmonogramu emisí a výplat. S Evropskou centrální bankou by měla být uzavřena smlouva o službách finanční agentury, která umožní pokrytí souvisejících nákladů.

(20)

Rámec pro řízení rizik a dodržování předpisů v souvislosti s výpůjčními operacemi, operacemi řízení dluhu a úvěrovými operacemi by měl dále zaručit ochranu finančních zájmů Unie a zajistit, aby veškeré činnosti byly prováděny v souladu s nejvyššími standardy bezúhonnosti, poctivosti a řádného finančního řízení a řízení rizik. V tomto ohledu by měla být funkce ředitele pro řízení rizika zřízená rozhodnutím Komise C(2021) 2502, rozšířena tak, aby se vztahovala na všechny operace v rámci diverzifikované strategie financování podle tohoto rozhodnutí. Ředitele pro řízení rizika by měl při plnění úkolů podporovat Výbor pro rizika a dodržování předpisů.

(21)

Ředitel pro řízení rizika by měl v souladu s osvědčenými postupy a uznávanými mezinárodními normami vypracovat politiku na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů, která obsahuje pokyny v oblasti rizik a dodržování předpisů pro zcela nezávislé provádění operací.

(22)

Ředitel pro řízení rizika by měl zejména zajistit, aby operace byly v souladu s politikou na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů a aby rizika související s těmito operacemi byla identifikována, pochopena, řízena a nahlášena řediteli pro řízení rizika. Při plnění těchto úkolů by měl být řediteli pro řízení rizika nápomocen referent pro dodržování předpisů, který by měl přímo řediteli pro řízení rizika podávat zprávy o záležitostech týkajících se dodržování pravidel, postupů a prevence praní peněz a financování terorismu.

(23)

Aby se zajistilo, že opatření platná pro všechny operace prováděné prostřednictvím diverzifikované strategie financování budou jednotná, je vhodné zrušit rozhodnutí C(2021) 2502.

(24)

Aby se zajistilo, že nadcházející výpůjční operace v rámci nástroje pro poskytování podpory Ukrajině (7) budou moci využívat výhod diverzifikované strategie financování, mělo by toto rozhodnutí vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA 1

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto rozhodnutí stanoví opatření pro provádění diverzifikované strategie financování pro výpůjční operace a operace řízení dluhu, jež spadají do působnosti článku 220a finančního nařízení, jakož i pro související úvěrové operace.

2.   Kapitola 4 se vztahuje rovněž na výpůjční a úvěrové operace prováděné podle metody back-to-back.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

1)

„výpůjčními operacemi“ operace na trzích, zejména emise dluhopisů za účelem výpůjčky, včetně výpůjček s možností prodloužení doby splatnosti;

2)

„operacemi řízení dluhu“ tržní operace související s dluhem, který je výsledkem výpůjčních operací, jejichž cílem je optimalizovat strukturu nesplaceného dluhu a zmírnit úrokové riziko, riziko týkající se likvidity a další finanční rizika, a operace na podporu likvidity sekundárního trhu;

3)

„úvěrovými operacemi“ operace související s poskytováním půjček a úvěrových linek pro účely finanční pomoci podle článku 220 finančního nařízení;

4)

„výplatou“ převod výnosů získaných prostřednictvím výpůjčních operací a operací řízení dluhu na financování vratné nebo nevratné podpory příjemci;

5)

„osobou odpovědnou za schvalování programu“ schvalující osoba odpovědná v souladu s přílohou I vnitřních pravidel stanovených rozhodnutím Komise C(2018) 5120 (8) za plnění rozpočtových položek programu finanční pomoci a programu financovaného podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) 2020/2094, pokud provádí opatření uvedená v čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení;

6)

„swapem“ swap podle definice v příloze III oddíle 1 bodě 10 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/583 (9);

7)

„deriváty“ deriváty podle definice v čl. 2 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (10);

8)

„repo obchodem“ nebo „reverzní repo operací“ repo obchod nebo reverzní repo operace podle čl. 3 odst. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 (11);

9)

„koupí se současným sjednáním zpětného prodeje“ nebo „prodejem se současným sjednáním zpětné koupě“ koupě se současným sjednáním zpětného prodeje nebo prodej se současným sjednáním zpětné koupě podle čl. 3 odst. 8 nařízení (EU) 2015/2365;

10)

„syndikovanou transakcí“ transakce, při níž skupina věřitelů, označovaná jako syndikát, nabízí financování jednomu dlužníkovi;

11)

„aukcí“ proces vydávání dluhových cenných papírů Unie a Euratomu založený na konkurenčních nabídkách prostřednictvím aukční platformy;

12)

„dlouhodobým financováním“ financování prostřednictvím výpůjčních operací na dobu delší než jeden rok, s výjimkou částek držených na vlastní účet;

13)

„krátkodobým financováním“ financování prostřednictvím výpůjčních operací na dobu jednoho roku nebo kratší a využívání nezajištěných transakcí na peněžním trhu a zajištěných transakcí na peněžním trhu s využitím cenných papírů držených na vlastní účet.

KAPITOLA 2

VÝPŮJČNÍ OPERACE, OPERACE ŘÍZENÍ DLUHU A ÚVĚROVÉ OPERACE

ODDÍL 1

Strategie financování

Článek 3

Rozhodnutí o ročních výpůjčkách

1.   Komise přijme rámcové rozhodnutí o výpůjčkách, které stanoví maximální limity pro výpůjční operace a operace řízení dluhu a které se vztahuje na období jednoho roku („rozhodnutí o ročních výpůjčkách“).

2.   Rozhodnutí o ročních výpůjčkách stanoví tyto parametry financování:

a)

maximální roční objem dlouhodobého financování na základě očekávaných objemů plánovaných výplat a potřeb refinancování;

b)

maximální nesplacenou částku krátkodobého financování, mimo jiné též prostřednictvím vydávání pokladničních poukázek EU, využívání nezajištěných transakcí na peněžním trhu, na základě očekávaných potřeb řízení likvidity, dočasného financování a v příslušných případech využívání zajištěných transakcí na peněžním trhu s využitím vlastních emisí držených na vlastní účet mimo jiné za účelem podpory sekundárního trhu s dluhopisy EU;

c)

maximální konečnou nesplacenou částku na emisi, která zohledňuje riziko koncentrace při splatnosti;

d)

maximální průměrnou splatnost dlouhodobého financování;

e)

v příslušných případech maximální nesplacenou částku vlastních emisí, které mohou být drženy na vlastním účtu Komise a mohou být použity pro zajištěné transakce na peněžním trhu nebo na podporu sekundárního trhu s dluhopisy EU.

3.   Při přípravě rozhodnutí o ročních výpůjčkách se berou v úvahu následující faktory:

a)

požadavky vyplývající z podkladových základních právních aktů, zejména základních právních aktů podle čl. 220 odst. 1 finančního nařízení;

b)

platební povinnosti týkající se obsluhy nesplaceného dluhu a splacení jistiny v souladu s ročním pracovním programem a s přihlédnutím k finančnímu plánu;

c)

slučitelnost s limity stanovenými v rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 a v příslušných případech v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (12) a s limity maximální doby trvání nebo maximální průměrné splatnosti stanovenými v základním právním aktu. Pokud jde o NGEU, jsou to limity stanovené v článku 6 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 pro strop dodatečných vlastních zdrojů ve výši 0,6 procentního bodu hrubého národního důchodu členských států, a v případě plánovaného splacení výpůjčky z rozpočtu Unie jde o limit stanovený v čl. 5 odst. 2 třetím pododstavci uvedeného rozhodnutí;

d)

doby splatnosti úvěrů stanovené v dohodách o půjčce uzavřených mezi Komisí a přijímající zemí;

e)

další faktory, které jsou důležité pro stanovení výpůjčních operací a operací řízení dluhu.

4.   Rozhodnutí o ročních výpůjčkách se přijímá před začátkem období, na které se vztahuje.

5.   Rozhodnutí o ročních výpůjčkách lze změnit zejména v případě vážného rizika, že by nebylo možné dodržet maximální průměrnou splatnost z důvodu nedostatečné emise částek dlouhodobého financování, nebo v případě změny jednoho nebo více faktorů uvedených v odstavci 3.

6.   Komise předloží rozhodnutí o ročních výpůjčkách Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 4

Plán financování

1.   Plán financování stanoví orientační cíl pro finanční prostředky, které mají být získány prostřednictvím výpůjčních operací a spravovány prostřednictvím operací řízení dluhu, a zpravidla se vztahuje na období šesti měsíců.

2.   V plánu financování se uvedou plánované výpůjční operace a v příslušných případech operace řízení dluhu, které mají být prováděny v rámci diverzifikované strategie financování. V rámci limitů stanovených v rozhodnutí o ročních výpůjčkách a s přihlédnutím k faktorům uvedeným v čl. 3 odst. 3 a k finančním podmínkám na primárním a sekundárním trhu zahrnuje plán financování mimo jiné tyto parametry financování:

a)

maximální očekávanou výši krátkodobého a dlouhodobého financování na dané období;

b)

maximální váženou průměrnou splatnost dlouhodobého financování, které má být provedeno;

c)

horní hranici očekávané průměrné likvidity, která má být k dispozici jako rezerva pro uspokojení platebních potřeb v plánovaném období;

d)

v příslušných případech maximální nesplacenou částku vlastních emisí, které mohou být drženy na vlastním účtu Komise a mohou být použity pro zajištěné transakce na peněžním trhu nebo na podporu sekundárního trhu.

Při sestavování plánu financování se řádně zohlední stanovisko ředitele pro řízení rizika podle čl. 18 odst. 2 písm. a).

3.   Plán financování se přijímá před začátkem období, na které se vztahuje.

4.   Plán financování může být změněn v případě podstatné změny jednoho nebo více faktorů uvedených v čl. 3 odst. 3.

5.   Na základě přijatého plánu financování Komise uvědomí Evropský parlament a Radu.

Článek 5

Sdělování předpokládaných potřeb výplat pro účely přípravy a provádění plánu financování

1.   Plán financování se sestavuje na základě aktuálních informací, které Generálnímu ředitelství pro rozpočet poskytnou osoby odpovědné za schvalování programů a které se týkají harmonogramu očekávaných plateb v průběhu daného šestiměsíčního období. Poskytnuté informace musí být v nejvyšší možné míře přesné a spolehlivé.

2.   Jeden měsíc před přijetím plánu financování předloží osoby odpovědné za schvalování programů podrobný odhad potřeb výplat pro příslušné programy.

3.   Osoby odpovědné za schvalování programů poskytují v nejvyšší možné míře pravidelné, přesné a spolehlivé aktualizace informací poskytovaných v souvislosti s předpokládanými výplatami, včetně změn v časových lhůtách pro dokončení postupů schvalování plateb.

4.   Osoby odpovědné za schvalování programů používají k předávání informací o prognózách plateb pro účely sdělování informací požadovaných podle odstavců 1 až 3 tohoto článku elektronický systém pro sdělování a aktualizaci informací o předpokládaných potřebách výplat podle čl. 11 odst. 2 písm. h).

Článek 6

Provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu

1.   Jednotlivé výpůjční operace se provádějí v souladu s poslední platnou aktualizací plánu financování pro dané období.

Na základě pravidelných aktualizací (podle čl. 5 odst. 3) informací, které se týkají částek a očekávaného časového plánu schvalování výplat, od osob odpovědných za schvalování programů, vydává generální ředitel Generálního ředitelství pro rozpočet pravidelné pokyny týkající se částek, které mají být získány prostřednictvím vydávání dluhopisů.

2.   Částky dle zmíněných pokynů se získávají uplatněním diverzifikované strategie financování vymezené v článku 7 při dodržení parametrů financování plánu financování, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 2.

Výpůjční operace a operace řízení dluhu respektují zásadu řádného finančního řízení, která zahrnuje vhodné rozdělení úloh a povinností, toky informací a zpráv, jejichž cílem je zaručit nezávislý dohled a odpovědnost, a rovněž zákonnost a správnost všech transakcí. Tyto operace se provádějí v souladu s osvědčenými postupy na trhu a při dodržení tržních zvyklostí.

Článek 7

Diverzifikovaná strategie financování

1.   Při provádění diverzifikované strategie financování útvary Komise podle potřeby uplatňují při plném dodržování zásady řádného finančního řízení následující zásady, aby si vypůjčily finanční prostředky potřebné ke včasnému uspokojení potřeb příslušných programů vratné a nevratné podpory a aby výsledný dluh spravovaly co nejúčinněji a nejrychleji, přičemž usilují o získání co nejvýhodnějších finančních podmínek pro rozpočet Unie a přijímající země za stávající tržní situace a snaží se o pravidelnou účast na kapitálovém trhu:

a)

výpůjční operace a operace řízení dluhu se mohou provádět na primárním trhu, na sekundárním trhu a na peněžních trzích;

b)

výpůjční operace jsou organizovány prostřednictvím souboru jednotlivých výpůjček s různou dobou splatnosti, od krátkodobého po dlouhodobé financování;

c)

výpůjční operace mohou být organizovány prostřednictvím kombinace syndikovaných transakcí a aukcí a soukromých umístění, přičemž v obou případech se využívají služby úvěrových institucí a investičních podniků, které jsou členy sítě primárních dealerů zřízené podle rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2021/625 (13);

d)

výslednému dluhu může být z důvodu řízení splatnosti prodloužena splatnost;

e)

nevyváženost peněžních toků a riziko likvidity se řídí prostřednictvím opatření pro řízení krátkodobé likvidity částek držených na zvláštním účtu s využitím zajištěných a nezajištěných transakcí na peněžním trhu.

2.   Pokud je to nutné k zajištění lepšího řízení úrokových a jiných finančních rizik vznikajících při provádění diverzifikované strategie financování, mohou útvary Komise k řízení úrokových nebo jiných finančních rizik rovněž využívat operace řízení dluhu, které mohou spočívat ve využívání derivátů, jako jsou swapy, nebo mohou znamenat uzavírání zajištěných či nezajištěných transakcí na peněžním trhu s úřady pro správu dluhu členských států, nadnárodními institucemi, vnitrostátními agenturami veřejného sektoru, úvěrovými institucemi a investičními podniky s odpovídajícím úvěrovým hodnocením a s ústředními protistranami. Za tímto účelem mohou útvary Komise odkupovat a držet své vlastní dluhopisy. Konkrétně swapy lze použít pouze k zajištění proti úrokovým rizikům, která nesou země využívající půjčky. Náklady na řízení rizik pomocí derivátů nese příjemce operace pro řízení rizik.

ODDÍL 2

Úvěrové operace

Článek 8

Úvěrové operace

Provádění úvěrových operací se uskutečňuje v souladu s konkrétními pravidly stanovenými v příslušném základním právním aktu, jakož i s podmínkami stanovenými v dohodách o půjčce uzavřených mezi Komisí a přijímající zemí v souladu s příslušným základním právním aktem.

Článek 9

Výplaty a předčasná splatnost úvěru

Vyplácení jednotlivých splátek nebo tranší půjčky se provádí co nejúčinněji a nejrychleji v závislosti na dostupnosti finančních prostředků. Dohody o půjčce obsahují bezpodmínečný a neodvolatelný závazek přijímající země nést veškeré náklady spojené s půjčkou, včetně administrativních nákladů, a splatit jistinu a úroky a mohou povolit použití derivátů, zejména swapů.

Dohody o půjčce podle nařízení (EU) 2021/241 obsahují urychlovací doložku, která Komisi opravňuje požádat o předčasné splacení půjčky, mimo jiné v souladu s čl. 22 odst. 5 a čl. 24 odst. 9 nařízení (EU) 2021/241, a o zpětné získání nezúčtovaného předběžného financování.

Článek 10

Náklady na půjčku

Veškeré náklady, včetně nákladů spojených s řízením úrokových a jiných finančních rizik, které Unii vzniknou v souvislosti s výpůjčkami finančních prostředků na poskytování půjček, ponesou přijímající země v souladu s článkem 220 finančního nařízení a příslušnými základními právními akty a vypočítají se podle metodiky stanovené Komisí v prováděcím rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2022/2545 (14) doplněném o zvláštní pokyny, přičemž se plně dodržují zásady transparentnosti a rovného zacházení.

Veškeré náklady vzniklé Unii v souvislosti s deriváty ponese přijímající země.

Náklady jsou přijímající zemi pravidelně fakturovány.

ODDÍL 3

Provádění a podávání zpráv

Článek 11

Vytváření provozních kapacit

1.   Provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu v rámci diverzifikované strategie financování a souvisejících úvěrových operací zahrnuje vytvoření a řízení provozních kapacit, které zajistí, aby zavedené systémy podporovaly řádné finanční řízení a podléhaly důkladnému řízení rizik a dokumentaci postupů a rozhodnutí.

2.   Mezi tyto provozní kapacity patří zejména:

a)

sjednávání, přezkum a podepisování dohod s veřejnými nebo soukromými úvěrovými institucemi a národními nebo mezinárodními centrálními depozitáři cenných papírů, které jsou nezbytné pro vypořádání transakcí;

b)

přezkum, úprava, změna, přepracování a dokončení dokumentace o výpůjčce, včetně dokumentace v rámci programu pro vydávání dluhopisů;

c)

stanovení opatření a pravidel pro pořádání aukcí, včetně dohod s externími poskytovateli systémů a stálého dohledu nad fungováním aukcí;

d)

provádění individuálních výpůjčních transakcí prostřednictvím syndikovaných transakcí, aukcí a soukromých umístění;

e)

výpočet nákladů vzniklých v rámci úvěrových operací, jež mají být účtovány na vrub rozpočtu Unie a přijímajících zemí, v souladu s metodikou, kterou Komise stanoví ve zvláštních pokynech;

f)

zavádění opatření a sjednávání, přezkum a podepisování dohod, včetně dohod s protistranami a poskytovateli obchodních systémů, potřebných pro provádění těchto transakcí a nástrojů:

i)

repo obchody nebo reverzní repo operace, koupě se současným sjednáním zpětného prodeje nebo prodej se současným sjednáním zpětné koupě a jiné transakce, které vedou ke vzniku závazků;

ii)

deriváty, jako jsou swapy, k řízení rizik a k zajištění proti rizikům pouze za účelem půjček;

g)

provádění transakcí na sekundárním trhu, nezajištěných a zajištěných transakcí na peněžním trhu, včetně transakcí uvedených výše v písm. f) bodech i) a ii);

h)

vytvoření a správa elektronického systému pro sdělování a aktualizaci informací o předpokládaných potřebách výplat podle v čl. 5 odst. 4.

Článek 12

Podávání zpráv o provádění výpůjčních operací, operací řízení dluhu a úvěrových operací

Komise dvakrát ročně vypracuje zprávu o všech aspektech své strategie výpůjček a řízení dluhu, jako je právní základ, nesplacené částky dluhopisů a pokladničních poukázek, profil splatnosti, vyplacené granty a půjčky, splátkový kalendář vyplacených půjček, náklady na financování a částka, kterou Komise zamýšlí vydat v nadcházejícím pololetí. Zpráva se předkládá Evropskému parlamentu a Radě.

KAPITOLA 3

ÚČETNICTVÍ A ÚČETNÍ

Článek 13

Účet pro správu výnosů

1.   Výnosy spojené s výpůjčními operacemi, operacemi řízení dluhu a úvěrovými operacemi se spravují prostřednictvím účtu otevřeného účetním Komise. Účetní pověří správou tohoto účtu příslušné útvary Generálního ředitelství pro rozpočet, které jej spravují v souladu s pravidly, zásadami a postupy stanovenými v tomto rozhodnutí.

2.   Účet je veden u Evropské centrální banky na základě smlouvy o službách finanční agentury. Používá se pro vyhrazené držení obezřetnostní hotovosti, které se přizpůsobuje částkám nadcházejících plateb.

Článek 14

Účtování výpůjčních operací, operací řízení dluhu a úvěrových operací

Účetní odpovídá za zajištění řádného účtování všech výpůjčních operací, operací řízení dluhu a úvěrových operací v souladu s účetními pravidly Unie a s hlavou XIII finančního nařízení.

Článek 15

Sestavování finančních výkazů

1.   Účetní odpovídá za přípravu ročních finančních výkazů týkajících se výpůjčních operací, operací řízení dluhu a úvěrových operací v souladu s účetními pravidly Unie a na základě informací poskytnutých osobami odpovědnými za schvalování programů.

2.   Tyto finanční výkazy jsou součástí konsolidované roční účetní závěrky rozpočtu Unie.

KAPITOLA 4

ŘÍZENÍ RIZIK A ZAJIŠŤOVÁNÍ SOULADU S PŘEDPISY

Článek 16

Úloha ředitele pro řízení rizika v oblasti výpůjčních operací, operací řízení dluhu a úvěrových operací

1.   Zřizuje se funkce ředitele pro řízení rizika v oblasti výpůjčních operací, operací řízení dluhu a úvěrových operací, jehož pravomoci a úlohy jsou stanoveny v tomto rozhodnutí.

2.   Úkolem ředitele pro řízení rizika je zajistit, aby systémy a postupy využívané k provádění výpůjčních operací, operací řízení dluhu a úvěrových operací byly navrženy a uplatňovány způsobem, který v maximální možné míře zaručuje ochranu finančních zájmů Unie a řádné finanční řízení výpůjčních operací, operací řízení dluhu a úvěrových operací.

3.   Funkce ředitele pro řízení rizika je vykonávána nezávisle na funkcích a úkolech souvisejících s plánováním, prováděním, realizací a účtováním operací. Ředitel pro řízení rizika postupuje při plnění úkolů a povinností popsaných v této kapitole samostatně a má k dispozici potřebné zdroje.

4.   Ředitel pro řízení rizika je přímo podřízen členovi sboru komisařů odpovědnému za rozpočet, pokud jde o povinnosti stanovené v této kapitole.

5.   Zaměstnanec, který má funkci referenta pro dodržování předpisů, podává zprávy o záležitostech uvedených v čl. 17 odst. 4 přímo řediteli pro řízení rizika.

Článek 17

Zavedení politiky na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů

1.   Ředitel pro řízení rizika vypracuje politiku na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů, která určí hlavní rizika pro finanční zájmy Unie vyplývající z provádění výpůjčních operací, operací řízení dluhu a úvěrových operací. V této souvislosti ředitel pro řízení rizika přihlíží k zásadám rozpoznávání a posuzování rizik, podle nichž účinný systém vnitřní kontroly identifikuje a průběžně posuzuje hlavní rizika.

2.   Politika na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů stanoví strategické cíle v oblasti rizik a poskytuje zastřešující rámec pro pokyny k řízení rizik, které se vztahují na výpůjční operace, operace řízení dluhu a úvěrové operace.

3.   Politika na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů identifikuje všechna související rizika, která vyplývají z provádění výpůjčních operací, operací řízení dluhu a úvěrových operací, včetně rizik likvidity, tržních rizik, rizik financování, úvěrových rizik, rizik protistrany a provozních rizik. Politika na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů stanoví pro každé riziko ochotu podstupovat významná rizika, obecné metodiky pro měření rizikové expozice, požadavky na monitorování a podávání zpráv, jakož i mechanismus eskalace, který se použije v případě porušení nebo nedodržení předpisů. Ověřuje spolehlivost postupů potřebných k zajištění poctivosti, bezúhonnosti a transparentnosti těchto operací a přiměřeně omezuje veškerá finanční nebo provozní rizika.

4.   Politika na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů zahrnuje následující pravidla a postupy:

a)

pravidla a postupy, které musí dodržovat osoby odpovědné za operativní provádění a realizaci diverzifikované strategie financování, a

b)

pravidla a postupy pro předcházení praní peněz, financování terorismu, provádění výpůjčních operací, operací řízení dluhu a úvěrových operací subjekty registrovanými nebo usazenými v jurisdikcích zařazených na seznamu vypracovaném v rámci příslušné politiky týkající se nespolupracujících jurisdikcí nebo v jurisdikcích, které jsou podle čl. 9 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (15) označeny za vysoce rizikové země či které se fakticky neřídí unijními nebo mezinárodně dohodnutými daňovými standardy týkajícími se transparentnosti a výměny informací, porušování sankčních režimů a dalších příslušných finančních nesrovnalostí.

5.   Politika na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů se přezkoumává nejméně jednou ročně a v případě nutnosti se upravuje.

6.   Politiku na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů předkládá ředitel pro řízení rizika ke schválení členovi sboru komisařů odpovědnému za rozpočet.

Článek 18

Úloha ředitele pro řízení rizika

1.   Ředitel pro řízení rizika sleduje, zda se politika na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů provádí komplexně a důsledně.

2.   Ředitel pro řízení rizika konkrétně plní tyto úkoly:

a)

vydává stanovisko k návrhu plánu financování;

b)

přezkoumává vnitřní pravidla a pokyny vydané generálním ředitelem Generálního ředitelství pro rozpočet k provádění tohoto rozhodnutí z hlediska souladu s politikou na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů, kterého může požádat o změnu;

c)

stanoví spolehlivé postupy pro identifikaci, kvantifikaci a sledování rizik a dohlíží na jejich trvalé dodržování;

d)

zjišťuje potenciální porušení politiky na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů nebo jiných pokynů, zásad a limitů souvisejících s riziky a doporučuje možné kroky, které je třeba podniknout v případě porušení nebo nedodržení předpisů.

Článek 19

Podávání zpráv ředitelem pro řízení rizika

1.   Ředitel pro řízení rizika pravidelně podává zprávy o významných rizicích a o dodržování pravidel a postupů stanovených podle čl. 17 odst. 4 členovi sboru komisařů odpovědnému za rozpočet, Výboru pro rizika a dodržování předpisů, generálnímu řediteli Generálního ředitelství pro rozpočet a účetnímu. Ředitel pro řízení rizika rovněž pravidelně poskytuje informace o rizicích a limitech osobám, které jsou odpovědné za operativní provádění diverzifikované strategie financování.

Generální ředitel Generálního ředitelství pro rozpočet přijme bez zbytečného odkladu nezbytná opatření k řešení těchto zjištění a řediteli pro řízení rizika poskytne v souvislosti s přijatými opatřeními vysvětlení.

Při podávání zpráv členovi sboru komisařů odpovědnému za rozpočet může ředitel pro řízení rizika tohoto člena v příslušných případech informovat také o zjištěních zmíněných v druhém pododstavci a o jednáních Výboru pro rizika a dodržování předpisů.

2.   Ředitel pro řízení rizika podává Komisi jednou ročně zprávu o provádění politiky na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů.

Článek 20

Úloha Výboru pro rizika a dodržování předpisů

1.   Zřizuje se Výbor pro rizika a dodržování předpisů, který je nápomocen řediteli pro řízení rizika při výkonu jeho povinností.

2.   Výbor pro rizika a dodržování předpisů plní tyto úkoly:

a)

je konzultován ředitelem pro řízení rizika ohledně politiky na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů;

b)

je nápomocen řediteli pro řízení rizika při plnění úkolů uvedených v čl. 18 odst. 2 písm. a), b) a c);

c)

podílí se na hodnocení, monitorování a schvalování postupů týkajících se provádění politiky na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů a souvisejících s řízením rizik v oblasti výpůjčních operací, operací řízení dluhu a úvěrových operací;

d)

je nápomocen řediteli pro řízení rizika při posuzování vznikajících expozic vůči riziku v souvislosti s výpůjčními operacemi, operacemi řízení dluhu a úvěrovými operacemi a je ředitelem pro řízení rizika informován o překročení limitů stanovených ke snížení rizik nebo o porušení politiky na vysoké úrovni v oblasti rizik a dodržování předpisů a jiných pokynů, zásad a limitů souvisejících s riziky.

Článek 21

Členové a organizace Výboru pro rizika a dodržování předpisů

1.   Členy Výboru pro rizika a dodržování předpisů jsou ředitel pro řízení rizika, účetní Komise, referent pro dodržování předpisů, dva zaměstnanci generálních ředitelství, jejichž funkce vyžadují znalosti v oblasti řízení rizik a dohledu nad finančními trhy, a dva zaměstnanci Generálního ředitelství pro rozpočet určení generálním ředitelem Generálního ředitelství pro rozpočet.

2.   Ředitel pro řízení rizika přizve na zasedání Výboru pro rizika a dodržování předpisů dva externí odborníky. Externí odborníci vydávají stanoviska a účastní se jednání o záležitostech předložených Výboru bez práva hlasovat.

3.   Výbor pro rizika a dodržování předpisů přijímá stanoviska pokud možno na základě konsenzu, a není-li konsenzu dosaženo, na základě prosté většiny svých členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas ředitele pro řízení rizika.

4.   Výbor pro rizika a dodržování předpisů přijme svůj jednací řád.

KAPITOLA 5

PŘECHODNÉ A ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

Článek 22

Zrušení

Rozhodnutí C(2021) 2502 se zrušuje.

Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí.

Článek 23

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 19. prosince 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2022/2434 ze dne 6. prosince 2022, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, pokud jde o zavedení diverzifikovaná strategie financování jako obecné výpůjční metody (Úř. věst. L 319, 13.12.2022, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(4)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 23).

(5)  Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 14. dubna 2021, kterým se stanoví nezbytná opatření pro správu výpůjčních operací podle rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 a pro úvěrové operace související s půjčkami poskytnutými v souladu s článkem 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241.

(6)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/1095 ze dne 2. července 2021, kterým se stanoví metodika pro přiřazování nákladů souvisejících s výpůjčními operacemi a operacemi řízení dluhu v rámci nástroje NextGenerationEU (Úř. věst. L 236, 5.7.2021, s. 75).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zřizuje nástroj pro poskytování podpory Ukrajině na rok 2023 (makrofinanční pomoc +) (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 1).

(8)  Rozhodnutí Komise C(2018) 5120 final ze dne 3. srpna 2018 o vnitřních pravidlech pro plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie (oddíl Evropská komise), určené útvarům Komise.

(9)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/583 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se požadavků na transparentnost pro obchodní systémy a investiční podniky v souvislosti s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty, povolenkami na emise a deriváty (Úř. věst. L 87, 31.3.2017, s. 229).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).

(12)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).

(13)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2021/625 ze dne 14. dubna 2021 o zřízení sítě primárních dealerů a vymezení kritérií způsobilosti týkajících se hlavních a společných mandátů pro syndikované transakce pro účely výpůjček prováděných Komisí jménem Unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 131, 16.4.2021, s. 170).

(14)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2022/2545 ze dne 19. prosince 2022 o stanovení rámce pro přiřazování nákladů souvisejících s výpůjčními operacemi a operacemi řízení dluhu v rámci diverzifikované strategie financování (viz str. 123 v tomto čísle Úředního věstníku).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/123


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU, Euratom) 2022/2545

ze dne 19. prosince 2022

o stanovení rámce pro přiřazování nákladů souvisejících s výpůjčními operacemi a operacemi řízení dluhu v rámci diverzifikované strategie financování

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (1), a zejména na článek 220a uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2022/2434 (2) zavádí do nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“) diverzifikovanou strategii financování jako jedinou metodu financování pro provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu realizovaných Komisí. Po vstupu nařízení (EU, Euratom) 2022/2434 v platnost se má diverzifikovaná strategie financování vztahovat na programy finanční pomoci, jejichž základní právní akty vstoupí v platnost dne 9. listopadu 2022 nebo později.

(2)

Komise by měla zavést nezbytná opatření pro provádění diverzifikované strategie financování. Uplatňování diverzifikované strategie financování vyžaduje přijetí souboru pravidel, která stanoví, jak přiřadit příslušné náklady k příslušným programům finanční pomoci, přičemž by tato pravidla měla zajistit, aby všechny náklady vzniklé Unii, jež se týkají finanční pomoci, byly účtovány příjemci.

(3)

Metodika pro přiřazování nákladů souvisejících s prováděním diverzifikované strategie financování v rámci nástroje NextGenerationEU (NGEU) byla stanovena prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2021/1095 (3). Je vhodné rozšířit tento režim na výpůjční operace a operace řízení dluhu prováděné v rámci diverzifikované strategie financování podle článku 220a finančního nařízení.

(4)

V souladu s čl. 220 odst. 5 písm. e) finančního nařízení a s rozpočtovými zásadami řádného finančního řízení a vyrovnanosti by povinnost splácet měli mít příjemci finanční pomoci. Všechny náklady by měly být účtovány příjemcům na základě jednotné metodiky přiřazování nákladů zajišťující jejich transparentní a proporcionální rozdělení.

(5)

Metodika přiřazování nákladů by měla zajistit, aby nedocházelo ke křížovému subvencování nákladů jedné kategorie příjemců jinou kategorií. Náklady na půjčky by měly být plně připsány příjemcům těchto půjček, zatímco náklady na nevratné prostředky rozpočtu EU na základě skutečných nákladů vzniklých v důsledku shromáždění a vyplacení příslušného podílu výnosů různým příjemcům. Metodika by měla zahrnovat veškeré náklady vzniklé Unii v souvislosti s výpůjčními operacemi a operacemi řízení dluhu, včetně všech administrativních nákladů, a měla by zajistit, aby pro každou výplatu byly vypočteny různé kategorie nákladů.

(6)

Aby bylo možné zajistit spravedlivé a rovné zacházení s příjemci, měla by Komise zavést společnou a jednotnou metodiku pro náklady, která se bude vztahovat na všechny typy výplat (výplaty hrazené z rozpočtu Unie a výplaty hrazené příjemci) a která bude příjemcům připisovat náklady na základě podílu obdržených výnosů.

(7)

Tato metodika výpočtu a přiřazování nákladů by měla rozlišovat mezi třemi kategoriemi nákladů: náklady na financování, náklady na řízení likvidity a administrativní náklady. Náklady na financování vycházejí z úrokové sazby a dalších poplatků, které musí Komise zaplatit za různé nástroje vydané k financování příslušných výplat. Náklady na řízení likvidity jsou náklady vzniklé v důsledku vydaných částek, které jsou dočasně drženy na účtech likvidity jako rezervy na pokrytí nadcházejících plateb. Tyto stálé provozní náklady jsou nedílnou součástí diverzifikované strategie financování a měly by být spravedlivě rozděleny mezi všechny příjemce. Třetí kategorií nákladů jsou administrativní náklady na budování technické a provozní kapacity s cílem zavést diverzifikovanou strategii financování, které jednoznačně vznikají v důsledku provádění diverzifikované strategie financování.

(8)

Spravedlivé a proporcionální přiřazování nákladů se provádí prostřednictvím rozdělení výplat a souvisejících nástrojů financování do různých období (dále „časové úseky“). Již uskutečněné výplaty a související výpůjční transakce provedené v rámci diverzifikované strategie financování, které jsou již přiřazeny k časovým úsekům, zůstávají nedotčeny přidáním výplat v rámci programů finanční pomoci spadajících pod působnost článku 220a finančního nařízení. Od počátku vyplácení těchto půjček se náklady na každou výplatu financovanou prostřednictvím diverzifikované strategie financování vypočtou a přiřadí stejným způsobem. Rozhodující výhodou tohoto přístupu je, že náklady na financování jsou stejné pro všechny výplaty přiřazené ke stejnému časovému úseku, což zajišťuje, že výpůjčky jsou přizpůsobeny potřebám výplat.

(9)

Je nutné zajistit, aby nebylo nijak ovlivněno rozdělení nákladů u jakéhokoli programu, na který by se metodika přiřazování nákladů vztahovala. Metodika přiřazování nákladů by se od svého přijetí vztahovala na výpůjčky v rámci NGEU a úvěry podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 (4), které mají podobnou dobu trvání a podobnou strukturu. Proto je možné je zařadit do stejných časových úseků. Pokud bude zřízen nový program finanční pomoci s jinou dobou trvání a strukturou, u kterého je pravděpodobné, že bude mít dopad na náklady, je třeba tuto metodiku náležitě přezkoumat.

(10)

Výpočet nákladů na financování, které vyplývají z výpůjčních transakcí, by měl vycházet z nákladů vzniklých ze všech výpůjčních operací během šestiměsíčního období, kam spadá datum vyplacení prostředků. Toto rozdělení nákladů na financování je nutné k zajištění toho, aby náklady na financování účtované v souvislosti s výplatou odpovídaly tržním sazbám platným v době, kdy k výplatě dojde. Tento přístup znamená, že přesné náklady na financování jsou stanoveny až po ukončení souhrnného financování na konci šestiměsíčního časového úseku, ale orientační ceny budou příjemcům půjček známy před konečným vyčíslením nákladů. Příjemcům půjček nebo, v případě vnějších účelově vázaných příjmů podle čl. 3 odst. 1 nařízení Rady 2020/2094 (5), na vrub rozpočtu EU by měl být účtován stejný poplatek. Tím se zabrání svévoli nebo náhodě, které charakterizují tradiční metodu back-to-back, kdy náklady pro konkrétního příjemce vyplývají z podmínek, které mohly být získány v den, kdy došlo k výpůjčce.

(11)

Každý časový úsek by měl být aktivní po dobu šesti měsíců počínaje dnem 1. ledna nebo 1. července. První časový úsek by však měl zahrnovat období od 1. června 2021 do 31. prosince 2021, jak je uvedeno v článku 4 tohoto rozhodnutí.

(12)

Zatímco náklady na financování se mohou mezi šestiměsíčními časovými úseky lišit v důsledku rozdílů v podmínkách financování, které Komise nemůže ovlivnit, bude Komise řídit výpůjční operace a operace řízení dluhu tak, aby zajistila, že každý časový úsek bude mít v co největší možné míře podobné profily splatnosti.

(13)

Strategie financování Komise umožňuje lépe řídit úrokové riziko a další finanční rizika. Úrokové sazby účtované příjemcům půjček budou sice stabilní, ale v případě, že bude třeba nahradit splatné nástroje v rámci souboru finančních prostředků, bude nutný pravidelný a mezní přepočet sazeb. V odůvodněných případech bude Komise rozvíjet své možnosti využívat deriváty, například swapy, k řízení jakéhokoli zbývajícího úrokového rizika a nabídne příjemci možnost půjček s pevnou úrokovou sazbou. Náklady na tento nástroj s pevnou úrokovou sazbou by měl nést v plném rozsahu a výhradně příjemce, který tuto možnost využívá.

(14)

Výše výplat v určitém časovém úseku by se měly rovnat výši dlouhodobých nástrojů financování přiřazených danému časovému úseku. Ve většině případů se výplata výnosů uskuteční a bude přiřazena stejnému časovému úseku jako vydání dlouhodobých nástrojů financování, které se používají k získání výnosů. Nepředvídatelná zpoždění při provádění výplaty však mohou vést k situacím, kdy výnosy z dlouhodobého financování byly získány, ale nemohou být vyplaceny dle původního plánu. Podle tohoto scénáře může být výplata odložena z jednoho časového úseku do následujícího. Pokud však již byly finanční prostředky na tyto konkrétní potřeby financování získány a přiřazeny k předchozímu časovému úseku, nemohou být v tomto časovém úseku použity pro jiné potřeby. Za těchto okolností by mělo být možné přiřadit výplaty časovému úseku, v rámci kterého byly nástroje financování vydány. Stejně tak by mělo být možné přiřadit nástroje dlouhodobého financování následujícího časového úseku předchozímu časovému úseku v případě, že výše dlouhodobých nástrojů financování daného časového úseku nestačí k pokrytí výše výplat.

(15)

Komise bude rovněž potřebovat určité prostředky k tomu, aby v předchozím časovém úseku předjímala potřeby týkající se výplat, které vzniknou v rané fázi příštího časového úseku. S cílem reagovat na tyto situace a zajistit, aby Komise měla k dispozici zdroje za výhodných podmínek, a mohla tak provádět výplaty v blízkosti přechodu mezi časovými úseky, by Komise měla mít možnost přiřadit dlouhodobé finanční nástroje do následujícího časového úseku.

(16)

Schopnost řídit likviditu finančních operací přístupem ke krátkodobým výpůjčkám a držením hotovosti pro účely obezřetnosti je ústředním a určujícím rysem diverzifikované strategie financování. Toto řízení likvidity umožní Komisi uspokojit veškeré platební potřeby a přizpůsobit emise tržním podmínkám. Tato možnost vede k výnosům zvyšujícím náklady prostřednictvím vydávání krátkodobých cenných papírů a k dočasnému držení některých výnosů na účtu likvidity, aby byla zaručena možnost provádět všechny platby na požádání. Operace řízení dluhu v rámci diverzifikované strategie financování umožňují lépe řídit úroková a jiná finanční rizika. Mohou zahrnovat použití derivátů, například swapů, k řízení úrokových nebo jiných finančních rizik v souvislosti s půjčkami pro příjemce nebo uzavírání zajištěných či nezajištěných transakcí na peněžním trhu. Náklady vzniklé v souvislosti se zpětnými odkupy a/nebo držbou vlastních dluhopisů pro účely řízení likvidity je třeba považovat za náklady na řízení likvidity. Toto rozhodnutí by mělo stanovit základ pro výpočet těchto nákladů na likviditu a účtovat je spravedlivě a nestranně všem příslušným příjemcům výnosů v průběhu daného roku.

(17)

Potřeby výplat převyšující částku dlouhodobých finančních nástrojů přiřazených příslušnému časovému úseku nebo platbám úroku mohou vést k deficitu likvidity určitého časového úseku. Potřeby výplat, které jsou nižší než částka dlouhodobých nástrojů financování přiřazených příslušnému časovému úseku nebo umořovací platby přijaté v souvislosti s neuhrazenými výplatami přiřazenými tomuto úseku, mohou vést k přebytku likvidity. Kompenzace těchto přebytků nebo schodků likvidity je nevyhnutelným požadavkem na provádění diverzifikované strategie financování. Tyto náklady by neměly nést příslušné časové úseky, ale měly by být izolovány a řízeny jako součást samostatných režijních nákladů na řízení likvidity. Toto rozhodnutí by mělo zavést mechanismus pro rozložení nákladů vyplývajících ze schodků nebo přebytků likvidity tak, aby mohly být absorbovány širším programem financování ve formě nákladů na řízení likvidity. Komise by měla využít úsek řízení likvidity k vyrovnání případných kladných nebo záporných peněžních zůstatků v časových úsecích vůči celkové částce výplat.

(18)

Provádění diverzifikované strategie financování vyžaduje nabytí nových kapacit potřebných k získání nejvýhodnějšího přístupu na kapitálové trhy a k zajištění trvalého a účinného udržení této infrastruktury. Patří sem náklady potřebné k vedení účtů likvidity, k získání možnosti pořádat aukce pokladničních poukázek a dluhopisů EU a k zavedení nových interních kapacit pro zpracování dat. Tyto náklady, které přímo vyplývají z provádění výpůjčních a výplatních operací, by měly být považovány za režijní náklady, které rozlišují mezi náklady souvisejícími se zřízením a s údržbou výpůjční a platební infrastruktury. Tyto náklady by měly být zachyceny v nákladech na službu souvisejících s administrativní režií.

(19)

Náklady na službu související s administrativní režií spojují veškeré administrativní náklady vzniklé přímo při provádění diverzifikované strategie financování. Tyto náklady vznikají buď jako zřizovací náklady, které souvisejí s jednorázovými náklady na vybudování provozních kapacit, nebo jako opakované náklady, jež jsou nevyhnutelnými náklady, které lze přímo přiřadit výpůjčním operacím a operacím řízení dluhu v rámci diverzifikované strategie financování a které vznikají v průběhu času. Zatímco opakované náklady jsou pravidelné roční náklady účtované k výplatám, které se uskuteční v daném roce, náklady na zřízení by se měly přiřadit k jednorázovým poplatkům.

(20)

Zřizovací náklady a náklady spojené s budováním kapacit těchto operací vznikají od roku 2021 a byly již připsány příjemcům programů finanční podpory z nástroje NGEU prostřednictvím specifických režijních zřizovacích nákladů. Proto by příjemci jiných programů finanční pomoci spadajících pod působnost článku 220a finančního nařízení neměli nést náklady spojené s tímto předchozím budováním kapacit, ale pouze budoucí výdaje spojené s údržbou této infrastruktury. Podíl na administrativních nákladech jiných programů finanční pomoci spadajících pod působnost článku 220a finančního nařízení, než jsou programy nástroje NGEU, by proto měl být omezen na opakované náklady a mělo by se s ním zacházet jako s jakýmkoli příjemcem diverzifikované strategie financování.

(21)

Administrativní náklady zahrnuté do nákladů na službu souvisejících s administrativní režií by se měly omezit na uzavřený seznam způsobilých nákladů, které přímo souvisejí s diverzifikovanou strategií financování. Smluvní poplatky za nábor externích poradců se přidávají na seznam způsobilých správních výdajů na základě dohod přijatých v rámci ročního rozpočtu na rok 2023. Rozšíření seznamu způsobilých správních výdajů bylo oznámeno orgánům členských států před přijetím tohoto rozhodnutí. Souhrnné náklady na službu související s administrativní režií představují velmi omezený podíl celkových nákladů na operace diverzifikované strategie financování.

(22)

Proces fakturace ex post je navržen tak, aby se zajistilo, že náklady budou hrazeny v následujícím roce a až do okamžiku, kdy již nebudou vznikat náklady v souvislosti s výpůjčními operacemi, operacemi řízení dluhu a operacemi řízení plateb v rámci diverzifikované strategie financování.

(23)

Výjimečně v případě úvěrů v rámci finanční pomoci Ukrajině poskytnutých podle nařízení (EU) 2022/2463 by Unie mohla nést náklady na úroky a správní náklady související s výpůjčkami a úvěry v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2022/2463. Nezbytné zdroje by byly poskytnuty z příspěvků členských států v souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2463. Fakturace těchto nákladů by proto měla být sladěna s fakturací nákladů v souvislosti s výplatami v podobě vnějších účelově vázaných příjmů podle čl. 3 odst. 1 nařízení 2020/2094 a měla by být rozdělena do skupin podle čtvrtletí.

(24)

Komise by měla vydat oznámení o potvrzení pro každou výplatu, včetně nevratné podpory ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) a c) nařízení 2020/2094, vratné podpory členským státům ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. b) nařízení 2020/2094 a půjček členskému státu nebo třetí zemi v rámci programů finanční pomoci spadajících pod působnost článku 220a finančního nařízení.

(25)

Půjčky v rámci diverzifikované strategie financování mají být realizovány za standardních finančních podmínek (splatnost a profil splácení) v případě každé výplaty. Pokud jde o nevratnou podporu, mělo by být oznámení o potvrzení hlavním podpůrným prvkem určujícím tyto finanční podmínky pro rozpočet EU. Oznámení o potvrzení má určit nárok na úhradu nákladů na základě jeho finančních podmínek. Tyto podmínky by měly zahrnovat datum výplaty, výši finanční podpory, datum úhrady nákladů na financování a datum splatnosti. Oznámení o potvrzení představuje nezbytný základ pro rozpočtové plánování EU, postupy schvalování finančních transakcí a účetnictví pro nevratnou podporu.

(26)

Příslušné odkazy v dohodách o půjčce vysvětlí, že náklady na výplaty jsou určeny použitím metodiky stanovené tímto rozhodnutím.

(27)

Toto rozhodnutí by se mělo vztahovat na všechny výpůjční transakce a výplaty v programu v rámci nástroje NGEU, včetně těch, k nimž došlo před jeho vstupem v platnost,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA 1

PŘEDMĚT, DEFINICE A OBECNÁ PRAVIDLA

Článek 1

Předmět, oblast působnosti a hlavní zásada

1.   Toto rozhodnutí stanoví jedinou a jednotnou metodiku pro přiřazování nákladů vzniklých v důsledku výpůjčních operací a operací řízení dluhu prováděných v rámci programů finanční pomoci spadajících pod působnost článku 220a finančního nařízení a nevratné podpory podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (6) („programy CAM“).

2.   Provádění metodiky přiřazování nákladů se řídí zásadami spravedlnosti a rovného zacházení, přičemž zajišťuje, aby náklady byly rozloženy na základě relativního podílu obdržené podpory.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

1)

„příjemcem“ členský stát nebo třetí země, který/která je stranou dohody o půjčce v rámci programu CAM, nebo rozpočet Unie v případě nevratné podpory podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053;

2)

„výplatou“ převod výnosů získaných prostřednictvím výpůjčních operací a operací řízení dluhu na financování vratné nebo nevratné podpory určené příjemci;

3)

„nástroji financování“ dluhopisy, směnky, komerční papíry, pokladniční poukázky EU nebo jakékoli jiné příslušné krátkodobé a/nebo dlouhodobé finanční transakce v rámci diverzifikované strategie financování;

4)

„úrokovým obdobím“ období dvanácti (12) měsíců nebo jiné období, které může být uvedeno v oznámení o potvrzení, počínaje dnem výplaty nebo dřívějším dnem úhrady úroků;

5)

„řízením likvidity“ řízení peněžních toků souvisejících s nástroji financování a výplatami;

6)

„dohodou o půjčce“ dohoda mezi Komisí a příjemcem v rámci programu CAM;

7)

„výpůjčními operacemi“ operace uvedené v čl. 2 odst. 1 prováděcího rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2022/2544 (7);

8)

„operacemi řízení dluhu“ operace uvedené v čl. 2 odst. 2 prováděcího rozhodnutí (EU, Euratom) 2022/2544;

9)

„krátkodobým financováním“ financování uvedené v čl. 2 odst. 11 prováděcího rozhodnutí (EU, Euratom) 2022/2544;

10)

„dlouhodobým financováním“ financování uvedené v čl. 2 odst. 10 prováděcího rozhodnutí (EU, Euratom) 2022/2544.

Článek 3

Druhy nákladů

Stanoví se tyto kategorie nákladů:

a)

náklady na financování;

b)

náklady na řízení likvidity;

c)

náklady na službu související s administrativní režií.

KAPITOLA 2

NÁKLADY NA FINANCOVÁNÍ A NÁKLADY NA ŘÍZENÍ LIKVIDITY

ODDÍL 1

Úseky

Článek 4

Časové úseky

1.   Časový úsek je aktivní po dobu šesti měsíců počínaje dnem 1. ledna nebo 1. července. První časový úsek však představuje období od 1. června 2021 do 31. prosince 2021.

2.   Časový úsek je tvořen výplatami uskutečněnými během jeho aktivního období a souvisejícími finančními nástroji, které mu byly přiřazeny. Veškeré výplaty se přiřazují časovému úseku, který je aktivní v den výplaty.

Odchylně od prvního pododstavce se v případě, že výše výnosů z dlouhodobých nástrojů financování přiřazených předchozímu časovému úseku přesáhne částku výplat přiřazených tomuto úseku v souladu s prvním pododstavcem, výplaty nadále přiřadí tomuto časovému úseku, dokud výše výplat nedosáhne výše výnosů z těchto dlouhodobých nástrojů financování.

Výplata zůstává přiřazena k časovému úseku, pokud jde o jakoukoli nesplacenou částku, která má být teprve splacena.

3.   Aniž je dotčen čl. 6 odst. 2, výnosy z dlouhodobých nástrojů financování se přiřazují k určitému časovému úseku.

4.   Jiné nástroje dlouhodobého financování než nástroje uvedené v odstavci 5 se přiřadí k časovému úseku, který je aktivní v okamžiku uzavření výpůjční operace, která je vytváří.

Odchylně od prvního pododstavce:

a)

nástroje financování získané za účelem financování výplaty v následujícím časovém úseku mohou být přiřazeny k tomuto časovému úseku;

b)

v případě, že částka výplat na konci aktivního časového úseku přesáhne výši výnosů z nástrojů dlouhodobého financování, přiřadí se nástroje dlouhodobého financování vytvořené z výpůjčních operací po skončení aktivního období časového úseku k tomuto časovému úseku, dokud výše výnosů z nástrojů dlouhodobého financování nedosáhne výše výplat daného časového úseku.

5.   Nástroje dlouhodobého financování, které nahrazují splatné nástroje dlouhodobého financování, se přiřadí ke stejnému časovému úseku. Článek 6 se použije v případě nesouladu mezi datem splatnosti splatného dlouhodobého nástroje a datem výpůjčky z dlouhodobého nástroje, který jej nahrazuje.

Článek 5

Úsek řízení likvidity

1.   Úsek řízení likvidity funguje až do úplného splacení výpůjčních operací schválených v programech CAM.

2.   Nástroje krátkodobého financování, operace řízení dluhu a náklady z nich vyplývající se přiřazují k úseku řízení likvidity.

Článek 6

Vyrovnání zůstatků likvidity

1.   Úroveň držení likvidity v časovém úseku se vypočte pro každý den jako rozdíl mezi příchozími a odchozími prostředky, jak je uvedeno v kroku 3 v bodě 1 přílohy.

2.   Jakákoli kladná částka uvedená v odstavci 1 („přebytek likvidity“) se denně přiřazuje z časového úseku k úseku řízení likvidity, jak je stanoveno v kroku 4 v bodě 1 přílohy, a to za cenu financování příslušného časového úseku v daný den.

3.   Jakákoli částka odpovídající záporné částce uvedená v odstavci 1 („deficit likvidity“) se denně přiřazuje z úseku řízení likvidity k časovému úseku, jak je stanoveno v kroku 6 v bodě 1 přílohy, a to za cenu financování úseku řízení likvidity v daný den.

ODDÍL 2

Výpočet nákladů na financování a nákladů na řízení likvidity

Článek 7

Výpočet nákladů na financování časového úseku

1.   Náklady na financování se vypočítávají denně.

2.   Náklady na financování nástroje financování zahrnují denní úrok v souvislosti s každým nástrojem financování a případné ážio/disážio na základě celkové ceny emise.

3.   Denní náklady na financování časového úseku zahrnují denní náklady na financování nástrojů financování přiřazených časovému úseku v návaznosti na výsledky použití čl. 6 odst. 2 a 3.

Článek 8

Výpočet nákladů na řízení likvidity

1.   Náklady na řízení likvidity se rovnají součtu nákladů na provoz v úseku řízení likvidity, jak je uvedeno v bodě 2 přílohy.

2.   Náklady na provoz se rovnají rozdílu mezi úroky vzniklými v rámci příslušných nástrojů financování úseku řízení likvidity, náklady a výnosy vyplývajícími z vyrovnání případných přebytků nebo deficitů likvidity uvedených v čl. 6 odst. 2 a 3 a výnosy z investic vytvořenými drženými prostředky.

3.   Náklady na řízení likvidity se vypočítávají denně.

Článek 9

Přiřazování nákladů na řízení likvidity

1.   Náklady na řízení likvidity se vypočtou jako součet denních nákladů na řízení likvidity za čtvrtletí. Tyto náklady se přiřadí ke každé výplatě na základě poměrného podílu výplaty k celkovým nesplaceným částkám výplat na konci čtvrtletí.

2.   Náklady na řízení likvidity se vypočtou na základě metodiky a kroků uvedených v bodě 2 přílohy.

Článek 10

Přiřazování nákladů na financování k výplatě

1.   Výplaty ze stejného časového úseku nesou až do svého splacení stejné průměrné denní náklady na financování.

2.   V případě každé neuhrazené výplaty se denní náklady na financování vypočtou vynásobením celkových nákladů na financování daného úseku po uplatnění čl. 6 odst. 2 a 3 částkou výplaty vydělenou celkovými nesplacenými částkami výplat časového úseku, ke kterému je výplata přiřazena.

KAPITOLA 3

NÁKLADY NA SLUŽBU SOUVISEJÍCÍ S ADMINISTRATIVNÍ REŽIÍ

Článek 11

Náklady na službu související s administrativní režií

Náklady na službu související s administrativní režií zahrnují opakované administrativní náklady pro příjemce a náklady na zřízení úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost. Vypočtou se podle bodu 3 přílohy.

Článek 12

Opakované administrativní náklady

1.   Opakované administrativní náklady zahrnují jakékoli náklady vzniklé Komisi při provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu a tvoří je: právní poplatky (například za právní stanoviska), opakované náklady na správu účtů, náklady na externí audit, poplatky za údržbu aukční platformy, poplatky ratingových agentur, poplatky za kótování, daně, registraci, zveřejnění a vypořádání, poplatky za informační technologie, výdaje související s průzkumem trhu a poplatky smluvních zaměstnanců související s prováděním diverzifikované strategie financování.

2.   Pokud jsou tyto náklady společné pro výpůjční operace prováděné v rámci jiných programů finanční pomoci, vypočtou se náklady zahrnuté do výpočtu na základě poměrného podílu přiděleného výpůjčním operacím a operacím řízení dluhu v příslušném kalendářním roce.

3.   Opakované administrativní náklady se vypočtou pro každou výplatu obdrženou v rámci každé dohody o půjčce na základě poměrného podílu výplaty k celkovým částkám výplat na konci kalendářního roku.

Článek 13

Náklady na zřízení úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost

1.   Náklady na zřízení úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost zahrnují veškeré náklady, které Komisi vzniknou při budování kapacit pro provádění výpůjčních operací, operací řízení dluhu a operací řízení plateb nástroje NGEU. Zahrnují náklady spojené se zřízením účtů nástroje NGEU, zřízením aukční platformy, zavedením nástroje pro správu investorů, jiné náklady na informační technologie a výdaje spojené s průzkumem trhu a poplatky za poradenství.

2.   Členské státy, které podepíší dohody o půjčce z Nástroje pro oživení a odolnost, ponesou 48 % celkových nákladů na zřízení.

3.   V letech 2021, 2022 a 2023 uhradí členské státy zřizovací náklady uvedené v odstavci 1 na základě poměrné výše úvěru podle podepsané smlouvy o půjčce z Nástroje pro oživení a odolnost k celkové výši úvěrů v rámci všech podepsaných dohod o půjčce z Nástroje pro oživení a odolnost, jak je stanoveno v bodě 3 odst. 2 písm. a) a b) přílohy.

4.   Do 30. června 2024 se veškeré zřizovací náklady nepřiřazené členským státům, které podepsaly dohody o půjčce z Nástroje pro oživení a odolnost, přiřadí na poměrném základě k objemu úvěrů podepsaných v rámci každé dohody o půjčce z Nástroje pro oživení a odolnost k celkovým částkám úvěrů v rámci všech podepsaných dohod o půjčce z Nástroje pro oživení a odolnost do 31. prosince 2023, jak je stanoveno v bodě 3 odst. 2 písm. c) přílohy.

5.   Žádné další zřizovací náklady na výpůjční operace nejsou splatné po uplynutí roku 2023 ani nejsou přiřazeny na programy CAM, pokud nespadají do působnosti čl. 5 odst. 1 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053.

KAPITOLA 4

FAKTURACE

Článek 14

Oznámení o potvrzení

1.   V souvislosti s každou výplatou se vyhotoví oznámení o potvrzení, které obsahuje podmínky, na jejichž základě Komise požaduje úhradu nákladů.

2.   V oznámení o potvrzení se stanoví podmínky pro úhradu nákladů na financování a splacení jistiny, které mají být uhrazeny z rozpočtu Unie podle čl. 5 odst. 1 prvního pododstavce rozhodnutí 2020/2053, pokud jde o nevratnou podporu, a ze strany příjemců dohod o půjčce.

3.   Oznámení o potvrzení obsahuje tyto prvky:

a)

výši výplaty;

b)

splatnost;

c)

splátkový kalendář;

d)

přiřazení výplaty k časovému úseku;

e)

úrokové období s uvedením data úhrady.

4.   Oznámení o potvrzení musí v případě půjček obsahovat rovněž další prvky uvedené v dohodách o půjčce.

Článek 15

Fakturace nákladů na financování

1.   Náklady na financování se vypočtou ve vztahu ke každé výplatě na konci úrokového období stanoveného v oznámení o potvrzení.

2.   Fakturace proběhne na konci úrokového období stanoveného v oznámení o potvrzení. Pokud jde o výplaty v podobě vnějších účelově vázaných příjmů podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094 a o výplaty v rámci nástroje MFA+ v případě, že Ukrajina požádá o subvencování souvisejících nákladů, mohou být faktury rozděleny do skupin podle čtvrtletí.

Článek 16

Fakturace nákladů na řízení likvidity

Náklady na řízení likvidity se fakturují na začátku každého kalendářního roku jako náklady vzniklé během předchozího kalendářního roku.

Článek 17

Fakturace nákladů na službu souvisejících s administrativní režií

Příjemcům půjček se na začátku každého kalendářního roku fakturují náklady na službu související s administrativní režií, které vznikly v předchozím kalendářním roce, a to s ohledem na celkové náklady přiřazené podle článku 11.

Platby příjemců za náklady na služby představují vnitřní účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 3 písm. a) finančního nařízení.

Článek 18

Zrušení

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2021/1095 se zrušuje.

Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí.

Článek 19

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 19. prosince 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2022/2434 ze dne 6. prosince 2022, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, pokud jde o zavedení diverzifikované strategie financování jako obecné výpůjční metody (Úř. věst. L 319, 13.12.2022, s. 1).

(3)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/1095 ze dne 2. července 2021, kterým se stanoví metodika pro přiřazování nákladů souvisejících s výpůjčními operacemi a operacemi řízení dluhu v rámci nástroje NextGenerationEU (Úř. věst. L 236, 5.7.2021, s. 75).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zřizuje nástroj pro poskytování podpory Ukrajině na rok 2023 (makrofinanční pomoc +) (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 1).

(5)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23).

(6)  Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).

(7)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/2544 ze dne 19. prosince 2022, kterým se stanoví opatření pro správu a provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu EU v rámci diverzifikované strategie financování a souvisejících úvěrových operací (viz strana 109 v tomto čísle Úředního věstníku).


PŘÍLOHA

1.   Výpočet nákladů na financování

Náklady na financování se vypočtou v těchto krocích:

Krok 1: Výpočet denních celkových nákladů jednotlivého nástroje financování v určitém časovém úseku nebo v úseku řízení likvidity

Denní výdaje příštích období se vypočtou takto:

Formula

Pro každý nástroj financování se ážio/disážio rozdělí lineárně po dobu trvání nástroje:

ážio/disážiodenní = (100 – emisní cena): (datum splatnosti – datum emise)

kde emisní cena = celková cena (včetně bankovních poplatků)

Pro každý nástroj financování se denní celkové náklady vypočtou takto:

CoFdenní na nástroj = ACCdenní + ážio/disážiodenní

Krok 2: Výpočet souhrnných denních celkových nákladů na financování

Pro každý časový úsek (časový úsek 1 až časový úsek 11) jsou denní celkové náklady pro úsek před vyrovnáním podle článku 5 součtem všech celkových denních nákladů každého nástroje financování přiřazených časovému úseku:

CoFdenní TC(x) před vyrovnáním = ∑ CoFdenní na nástroj přiřazené TC(x)

V případě složky řízení likvidity jsou náklady na financování:

CoFdenní LMC před vyrovnáním =∑ CoFdenní na nástroj přiřazené LMC

Krok 3: Výpočet zůstatků likvidity v časových úsecích

Úroveň držení likvidity se vypočte pro každý den takto:

LikviditaTC(x) = příchozí prostředky [výnosy z cenných papírů + úrokúvěry/granty + splátkyúvěry/granty] – odchozí prostředky [výplaty + kupónynesplacený dluh + umoření dluhu]

Krok 4: Výpočet nákladů na financování nástrojů financování s vlivem přebytku likvidity

Tento krok určuje část nákladů na financování časového úseku s přebytkem likvidity, jež lze přiřadit likviditě držené v tomto úseku.

Náklady na financování související s nástroji financování se vypočtou takto:

CoFpřebytek likvidity TC (přebytek) =

CoFdenní TC (přebytek) před vyrovnáním x likviditaTC (přebytek): TC (přebytek)

CoFdenní TC (přebytek) po vyrovnání = CoFdenní TC (přebytek) před vyrovnáním – CoFpřebytek likvidity TC (přebytek)

Krok 5: Výpočet nákladů na úsek řízení likvidity v případě, že mu jsou náklady na financování přiřazeny z časového úseku s přebytkem likvidity

V případě, že úsek řízení likvidity obdrží přebytek z časového úseku, se náklady na úsek řízení likvidity vypočítají takto:

CoFdenní LMC po vyrovnání = CoFdenní LMC před vyrovnáním + ∑ CoFpřebytek likvidity TC (přebytek)

Krok 6: Výpočet nákladů na financování časového úseku s deficitem likvidity

Jakýkoli deficit likvidity v časovém úseku se vyrovná převodem likvidity z úseku řízení likvidity ve výši denních nákladů jejího financování (krok 5).

U časových úseků s kladným zůstatkem likvidity vyplývají náklady na financování po vyrovnání již z kroku 4 výše.

CoFpřevod likvidity z LMC = CoFdenní LMC po vyrovnání x částka převodu: LMC

CoFdenní TC (deficit) po vyrovnání = CoFdenní TC (deficit) před vyrovnáním + CoFpřevod likvidity z LMC

Zatímco náklady na financování se mohou mezi šestiměsíčními časovými úseky lišit v důsledku rozdílů v podmínkách financování, které Komise nemůže ovlivnit, řídí Komise výpůjční operace a operace řízení dluhu tak, aby zajistila, že každý časový úsek bude mít v co největší možné míře podobné profily splatnosti.

Krok 7: Výpočet denních nákladů na financování výplaty

Denními náklady na financování výplaty se rozumí částka výplaty vynásobená relativním podílem výplaty v souvislosti s časovým úsekem, ke kterému je přiřazena.

CoF výplaty v TC(x) =

CoFdenní TC(x) po vyrovnání x neuhrazená částka výplaty: ∑ neuhrazených výplat v TC(x)

2.   Výpočet nákladů na řízení likvidity

Náklady na řízení likvidity na jednu výplatu se vypočítají jako součet denních nákladů na držení likvidity úseku řízení po vyrovnání zůstatků likvidity časových úseků během období výpočtu. Veškeré výnosy (nebo náklady v případě záporných hodnot) se odečtou takto:

LIQMčtvrtletí= ∑ CoFdenní LMC po vyrovnání během čtvrtletí – RoI držení likvidityčtvrtletí

Náklady na LIQM se přiřazují ke každé výplatě takto:

LIQM výplaty =

LIQMčtvrtletí x

∑ neuhrazené výplatykonec čtvrtletí: ∑ neuhrazených výplatkonec čtvrtletí

3.   Výpočet nákladů na službu souvisejících s administrativní režií

3.1.   Výpočet opakovaných administrativních nákladů

Opakované administrativní náklady se vypočítají takto:

roční opakované administrativní náklady celkem = ∑ opakované položky administrativních nákladů za kalendářní rok

Opakované administrativní náklady se přiřadí takto:

roční opakované administrativní náklady na příjemce = roční opakované administrativní náklady celkem x

∑ výplaty neuhrazené vůči příjemcikonec roku: ∑ neuhrazených výplatkonec roku

3.2.   Výpočet a přiřazení nákladů na zřízení

Náklady na zřízení na jednoho příjemce úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost se vypočítají v těchto dvou krocích:

a)

Náklady na zřízení úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost se vypočítají takto:

náklady na zřízení pro úvěry Nástroje pro oživení a odolnost = 48 % x ∑ položek nákladů na zřízení

b)

Náklady na zřízení úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost se pro roky 2021, 2022 a 2023 přiřadí každému členskému státu, který podepsal úvěrovou smlouvu Nástroje pro oživení a odolnost, a to následovně:

náklady na zřízení na podepsaný úvěr Nástroje pro oživení a odolnost = náklady na zřízení pro úvěry Nástroje pro oživení a odolnost x

výše půjčky podepsané na členský stát konec roku: celková maximální výše úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost

c)

Od 1. ledna 2024 se nepřiřazené náklady na zřízení vypočítají takto:

nepřiřazené náklady na zřízení úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost = náklady na zřízení pro úvěry Nástroje pro oživení a odolnost – ∑ přiřazené položky nákladů na zřízení úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost v letech 2021, 2022 a 2023

Přiřadí se jako dodatečné náklady na zřízení k výplatám členským státům podle smlouvy o úvěru Nástroje pro oživení a odolnost takto:

dodatečné náklady na zřízení na příjemce = nepřiřazené náklady na zřízení úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost konec roku 2023 x

∑ výše úvěru podepsaného na příjemce konec roku 2023: celková výše úvěrů podle podepsaných úvěrových smluv Nástroje pro oživení a odolnost konec roku 2023

3.3.   Výpočet nákladů na službu na jednoho příjemce

Náklady na služburoční = ∑ opakované položky administrativních nákladů + ∑ položky administrativních nákladů na zřízení

4.   Seznam zkratek

ACCdenně

Vzniklé úrokové náklady rozčleněné podle dnů

(ACC) denně

Denní výdaje každého nástroje financování

ážio/disážiodenní

Ážio/disážio rozčleněné podle dnů

Příjemce

Členský stát nebo třetí země, který/která je stranou dohody o půjčce v rámci programu CAM, nebo rozpočet Unie v případě nevratné podpory podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053

CoF individuální pohledávky v TC(x)

Náklady na financování pohledávky v časovém úseku X

CoFdenní na nástroj

Náklady na financování na den a nástroj financování

CoFdenní LMC po vyrovnání

Náklady na financování na den pro LMC po vyrovnání

CoFdenní LMC před vyrovnáním

Náklady na financování LMC na den před vyrovnáním

CoFdenní TC (deficit) po vyrovnání

Náklady na financování na den po vyrovnání u úseků s počátečním deficitem likvidity

CoFdenní TC (přebytek) po vyrovnání

Náklady na financování na den před vyrovnáním u úseků s počátečním přebytkem likvidity

CoFdenní TC(x) před vyrovnáním

Náklady na financování na den před vyrovnáním úseku X

CoFpřebytek likvidity TC (přebytek)

Náklady na financování na den související s přebytkem likvidity v časovém úseku

CoFpřevod likvidity z LMC

Náklady na financování na den související s likviditou, která je převedena na LMC

CoSroční

Součet administrativních nákladů na službu v průběhu kalendářního roku

Kupón

Úroky placené emitentem z dluhopisu

LikviditaTC(x)

Výše likvidity v časovém úseku X. Přebytek nebo deficit je uveden podle kroku 3.

LMCčtvrtletní

Náklady na řízení likvidity za čtvrtletí

Pomyslná hodnota

Nominální výše

RoI držení likvidityčtvrtletní

Návratnost investic při držení likvidity za čtvrtletí

TC(x)

Celkový součet pohledávek a likvidity časového úseku X


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/136


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2022/2546

ze dne 16. prosince 2022,

kterým se mění rozhodnutí ECB/2010/29 o vydávání eurobankovek (ECB/2022/46)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 128 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 16 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 1 rozhodnutí Rady (EU) 2022/1211 (1), v souladu s čl. 140 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, Chorvatsko splňuje podmínky nezbytné pro přijetí eura a výjimka v jeho prospěch podle článku 5 aktu o přistoupení z roku 2012 (2) se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2023.

(2)

Čl. 1 písm. d) rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2010/29 (3) definuje „klíč pro přidělování bankovek“ a odkazuje na přílohu I uvedeného rozhodnutí, která stanoví klíč pro přidělování bankovek platný od 1. února 2020. Vzhledem k tomu, že Chorvatsko přijme euro k 1. lednu 2023 a že od tohoto budou data platit nové vážené podíly v klíči pro upisování základního kapitálu, je třeba rozhodnutí ECB/2010/29 změnit, aby byl stanoven klíč pro přidělování bankovek platný od 1. ledna 2023,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Změny

Rozhodnutí ECB/2010/29 se mění takto:

1)

V čl. 1 písm. d) se poslední věta nahrazuje tímto:

„Příloha I tohoto rozhodnutí stanoví klíč pro přidělování bankovek platný od 1. ledna 2023.“

2)

Příloha I se nahrazuje přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2023.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 16. prosince 2022.

Prezidentka ECB

Christine LAGARDE


(1)  Rozhodnutí Rady (EU) 2022/1211 ze dne 12. července 2022 o přijetí eura Chorvatskem ke dni 1. ledna 2023 (Úř. věst. L 187, 14.7.2022, s. 31).

(2)  Akt o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky a o úpravách Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 112, 24.4.2012, s. 21).

(3)  Rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2010/29 ze dne 13. prosince 2010 o vydávání eurobankovek (Úř. věst. L 35, 9.2.2011, s. 26).


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA I

KLÍČ PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BANKOVEK OD 1. ledna 2023

%

Evropská centrální banka

8,0000

Nationale Bank van België/Banque Nationale de Belgique

3,3250

Deutsche Bundesbank

24,0575

Eesti Pank

0,2570

Banc Ceannais na hÉireann/Central Bank of Ireland

1,5455

Bank of Greece

2,2575

Banco de España

10,8825

Banque de France

18,6390

Hrvatska narodna banka

0,7400

Banca d’Italia

15,5035

Central Bank of Cyprus

0,1965

Latvijas Banka

0,3555

Lietuvos bankas

0,5280

Banque centrale du Luxembourg

0,3005

Bank Ċentrali ta‘ Malta/Central Bank of Malta

0,0960

De Nederlandsche Bank

5,3480

Oesterreichische Nationalbank

2,6710

Banco de Portugal

2,1360

Banka Slovenije

0,4395

Národná banka Slovenska

1,0450

Suomen Pankki

1,6765

CELKEM

100,0000


DOPORUČENÍ

22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/138


DOPORUČENÍ RADY (EU) 2022/2547

ze dne 13. prosince 2022,

kterým se mění doporučení (EU) 2022/107 o koordinovaném přístupu za účelem usnadnění bezpečného volného pohybu během pandemie COVID-19

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 21 odst. 2, čl. 168 odst. 6 a čl. 292 první a druhou větu této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 25. ledna 2022 přijala Rada doporučení (EU) 2022/107 (1). Pokud jde o omezení volného pohybu v souvislosti s pandemií COVID-19, doporučení (EU) 2022/107 uplatňuje „individuální“ přístup, neboť stanoví, že osoba, která je držitelem platného certifikátu vydaného na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 (2) (dále jen „digitální certifikát EU COVID“), by v zásadě neměla podléhat dalším omezením, jako jsou testy nebo karanténa, a to bez ohledu na místo v Unii, z nějž cestuje. V případě osob, které nejsou držiteli platného digitálního certifikátu EU COVID, by se mohlo vyžadovat, aby před příjezdem nebo nejpozději 24 hodin po něm podstoupily test. Doporučení (EU) 2022/107 rovněž upravilo metodiku mapy v barvách semaforu znázorňující epidemiologickou situaci na regionální úrovni v celé Unii, kterou zavedlo doporučení Rady (EU) 2020/1475 (3) a každý týden zveřejňuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí.

(2)

Dne 25. listopadu 2021, kdy Komise přijala návrh (4), který byl základem pro doporučení (EU) 2022/107, byla epidemiologická situace týkající se pandemie COVID-19 zcela odlišná od té dnešní. Tehdy v Unii stále převažovala varianta vzbuzující obavy delta. O více než deset měsíců později se v Unii stala dominantní variantou vysoce přenosná varianta omikron a její různé subvarianty.

(3)

Varianta omikron je méně závažná než předchozí varianta delta, což lze alespoň částečně přičíst ochrannému účinku očkování a předchozí infekce (5). V důsledku této skutečnosti a v kombinaci s vyšší úrovní ochrany díky očkování a předchozí infekci je tlak na systémy zdravotní péče v současné době na zvládnutelné úrovni, a to i během krátkodobých vrcholů infekcí, jako byla vlna vyvolaná subvariantami omikron BA.4 a BA.5, pozorovaná v létě 2022.

(4)

Jakákoli omezení volného pohybu zavedená v reakci na pandemii COVID-19 nesmí přesahovat rámec toho, co je nezbytně nutné pro ochranu veřejného zdraví. Jak je uvedeno v bodech 1 a 2 doporučení (EU) 2022/107, všechna tato omezení by měla být v souladu se zásadami nezbytnosti a proporcionality zrušena, jakmile to epidemiologická situace dovolí. Všechny členské státy do srpna 2022 zrušily veškerá opatření ovlivňující volný pohyb osob v Unii, a to včetně požadavku, aby cestující disponovali digitálním certifikátem EU COVID.

(5)

Přístup stanovený v doporučení (EU) 2022/107 by měl být proto upraven. Uvedené doporučení by mělo být zejména změněno tak, aby stanovilo, že členské státy by v souvislosti s pandemií v zásadě neměly ukládat žádná omezení volného pohybu osob z důvodu ochrany veřejného zdraví. Letní vlna z roku 2022 názorně ukazuje, že vysoká míra šíření viru po výskytu nové varianty vzbuzující obavy nevede nutně k výraznému tlaku na vnitrostátní systémy zdravotní péče. Při zvažování opatření omezujících volný pohyb osob na základě počtu případů nebo přítomnosti nové varianty je proto důležité zachovat obezřetný přístup.

(6)

Celosvětová pandemie COVID-19 zároveň není u konce. Nelze vyloučit nové vlny infekcí, které by mohly způsobit zhoršení epidemiologické situace, včetně vln vyvolaných vznikem nové varianty vzbuzující obavy nebo zájem. Je proto důležité nadále koordinovat úsilí o připravenost v celé Unii. V rámci těchto snah Evropský parlament a Rada dne 29. června 2022 prodloužily dobu použitelnosti nařízení (EU) 2021/953 o digitálním certifikátu EU COVID do 30. června 2023.

(7)

Prodloužení použitelnosti rámce pro digitální certifikát EU COVID zajistí, že v situaci, kdy by členské státy považovaly za nezbytné znovu dočasně zavést určitá omezení volného pohybu z důvodu veřejného zdraví, mohou občané Unie i nadále využívat interoperabilní a vzájemně uznávané certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19. Zároveň je důležité zdůraznit, že nařízení (EU) 2021/953 v žádném případě nezavazuje členské státy k tomu, aby při výkonu práva na volný pohyb vyžadovaly doklad o očkování, testu nebo zotavení.

(8)

Pokud má členský stát v důsledku závažného zhoršení epidemiologické situace za to, že omezení volného pohybu jsou přesto pro ochranu veřejného zdraví nezbytná a že jsou přiměřená, měla by se tato omezení omezit na požadavek, aby cestující byli držiteli digitálního certifikátu EU COVID. Zejména osoby cestující v rámci Unie, které disponují platným digitálním certifikátem EU COVID, by v takových situacích neměly být povinny podrobovat se karanténě, domácí izolaci nebo dodatečnému testování. Při rozhodování, zda by situace měla být kvalifikována jako závažné zhoršení epidemiologické situace, by členské státy měly zejména zohlednit zatížení svého systému zdravotní péče v důsledku pandemie COVID-19, zvláště z hlediska počtu hospitalizací a pacientů v nemocnicích a na jednotkách intenzivní péče, závažnost cirkulujících variant SARS-CoV-2, jakož i informace poskytované Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí ohledně vývoje epidemiologické situace. Příslušné údaje o vývoji epidemiologické situace zveřejňuje v této souvislosti Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí.

(9)

Členské státy by rovněž měly posoudit, zda je pravděpodobné, že tato omezení budou mít pozitivní dopad na epidemiologickou situaci, včetně významného snížení zátěže vnitrostátních systémů zdravotní péče, a to vzhledem ke skutečnosti, že epidemiologická situace bývá obvykle výsledkem spíše vnitrostátních faktorů než cestování přes hranice. Spíše než omezení cestování mohou být v těchto situacích pro zpomalení šíření onemocnění COVID-19 účinná vnitrostátní zmírňující opatření, jako je nošení roušek, větrání a dodržování bezpečného odstupu, jsou-li provedena včas a komplexně a jsou-li společností přijímána a dodržována (6).

(10)

Pokud jde o případnou povinnost být držitelem platného digitálního certifikátu EU COVID, měly by se do doporučení (EU) 2022/107 promítnout změny nařízení (EU) 2021/953 zavedené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1034 (7). Za prvé je třeba zmínit, že v zájmu upuštění od omezení volného pohybu mohou být digitální certifikáty EU COVID vydané osobám, které se účastní klinických hodnocení očkovacích látek proti COVID-19, uznávány ostatními členskými státy. S cílem usnadnit výkon práva na volný pohyb občanů Unie, kteří obdrželi očkovací látku proti COVID-19, u níž byl dokončen postup zařazení na seznam WHO k nouzovému použití, se členským státům rovněž doporučuje, aby uznávaly digitální certifikáty EU COVID vydané po podání těchto očkovacích látek. Kromě toho lze certifikáty o testech a o zotavení nyní vydávat na základě laboratorních testů na antigen.

(11)

Některé kategorie cestujících by vzhledem ke své specifické situaci nebo nezbytné funkci měly být v době, kdy tuto nezbytnou funkci vykonávají, z případné povinnosti držet digitální certifikát EU COVID vyňaty. Vzhledem k současné bezpečnostní situaci je důležité, aby tento seznam výslovně zahrnoval diplomaty, pracovníky mezinárodních organizací, osoby pozvané mezinárodními organizacemi, vojenský personál a pracovníky humanitární pomoci a civilní ochrany. Seznam by měl zahrnovat také osoby, na které se vztahuje článek 2 prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 (8), a měl by být v souladu s doporučením Rady (EU) 2022/2548 (9). To by zároveň nemělo členským státům bránit, aby těmto kategoriím osob nabízely očkování a testování.

(12)

Aby bylo možné rychle reagovat na nově se objevující varianty SARS-CoV-2, měla by být zachována „záchranná brzda“, tj. možnost přijmout i další opatření kromě digitálního certifikátu EU COVID. Tento postup „záchranné brzdy“ by mohl být použit v reakci na výskyt nové varianty SARS-CoV-2 vzbuzující obavy nebo zájem, s cílem zpomalit její šíření omezením cestování, získat čas na mobilizaci mimořádných nemocničních kapacit a zahájit vývoj vakcíny. Použít by se mohla také tehdy, pokud se epidemiologická situace rychle a závažně zhorší způsobem, který svědčí o výskytu nové varianty SARS-CoV-2 vzbuzující obavy nebo zájem.

(13)

Pokud členský stát zavede povinnost předkládat platný digitální certifikát EU COVID nebo pokud přijme další opatření v souladu s postupem záchranné brzdy, měl by o tom urychleně informovat Komisi a ostatní členské státy prostřednictvím integrované sítě pro politickou reakci na krize (IPCR) a poskytnout informace o důvodech, očekávaném dopadu, vstupu v platnost a době trvání veškerých těchto cestovních omezení. Součástí by měly být informace uvádějící, proč je zavedení daných cestovních omezení v souladu se zásadami nezbytnosti a proporcionality, například z důvodu zvláštní zeměpisné situace dotyčného členského státu nebo kvůli zvláštní zranitelnosti jeho vnitrostátního systému zdravotní péče. Díky tomu by také mělo být dosaženo souladu s pravidly ohledně cestování ze třetích zemí. V případě, že některý členský stát aktivuje záchrannou brzdu, mělo by být v zájmu zajištění účinné koordinace na úrovni Unie urychleně svoláno zasedání členů sítě integrované politické reakce na krize (IPCR), aby danou situaci přezkoumali.

(14)

K získání včasných, relevantních a reprezentativních informací o vzniku a šíření variant SARS-CoV-2 vzbuzujících obavy nebo zájem by členské státy měly posuzovat šíření různých variant SARS-CoV-2 v dané komunitě pomocí výběru reprezentativních vzorků pro sekvenování, provádět genetickou charakterizaci a informovat o výsledcích typizace variant v souladu s pokyny pro sekvenování zveřejněnými Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (10).

(15)

Je také důležité zajistit, aby informace o všech nových opatřeních byly co nejdříve veřejně dostupné. Jak totiž uvedla Komise ve svém sdělení ze dne 2. září 2022 (11), členské státy by měly učinit vše pro to, aby potenciální cestující byli dobře informováni o možných cestovních omezeních, kterým mohou čelit při vstupu do jiného členského státu. Klíčovým výchozím bodem pro všechny, kdo cestují po Unii, je i nadále internetová platforma Re-Open EU.

(16)

Je vhodné přestat používat mapu v barvách semaforu, kterou středisko Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí zveřejňuje od přijetí doporučení (EU) 2020/1475 v říjnu 2020. S ohledem na epidemiologický vývoj byla metodika mapy několikrát upravena. Její poslední verze, která využívá čtrnáctidenní míru hlášení případů váženou proočkovaností, vycházela ze zkušeností s variantou delta. Vysoký počet infekcí způsobených variantou omikron však vedl k tomu, že velké části mapy byly označeny „tmavě červenou“ barvou, přestože všechny členské státy omezení volného pohybu již zrušily. Navíc, vzhledem k tomu, že členské státy upravily své testovací režimy, bylo dále několik regionů uvedeno v „tmavě šedé“, neboť uvedená míra testování klesla pod prahovou hodnotu stanovenou v doporučení (EU) 2022/107. Tento posun strategií pro testování směrem k reprezentativním vzorkům populace se v dohledné době nezmění. Výsledkem bylo, že mapa v barvách semaforu dostatečně nevyjadřovala epidemiologickou situaci v Unii. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí na základě jednání s členskými státy a Komisí dočasně pozastavilo zveřejňování mapy již v červenci 2022.

(17)

Z doporučení (EU) 2022/107 by tedy společně s mapou v barvách semaforu měly být odstraněny zmínky o dalších zvláštních opatřeních pro osoby cestující z „tmavě červených“ oblastí.

(18)

Povinné předkládání formulářů pro trasování cestujících při cestování v rámci EU pro účely trasování kontaktů představuje další požadavek pro výkon práva na volný pohyb. Tento požadavek je tedy oprávněný pouze tehdy, je-li nezbytný a přiměřený. Členské státy by zejména neměly vyžadovat, aby formuláře pro trasování cestujících předkládaly osoby, které na jejich území vstupují za využití soukromé dopravy, ať už autem, na kole, nebo pěšky. Je tomu tak proto, že vystavení riziku je v případě těchto osob nutně méně intenzivní než v případě použití veřejné dopravy; cestující navíc v těchto případech obvykle znají totožnost svých spolucestujících.

(19)

Pokud by členské státy chtěly aktivovat trasování kontaktů přeshraničních cestujících, mají zároveň k dispozici společné nástroje, jako je digitální formulář EU pro trasování cestujících či modul pro selektivní výměnu informací, jenž je součástí systému včasného varování a reakce, které umožňují výměnu údajů o cestujících a tím posilují schopnosti členských států při trasování kontaktů a současně omezují zátěž pro cestující a provozovatele dopravy. Aby se předešlo nutnosti předkládat formulář pro trasování cestujících, mohly by členské státy, pokud tuto možnost stanoví vnitrostátní předpisy a je-li to v souladu s pravidly ochrany údajů, zvážit pro účely trasování kontaktů také využití již existujících údajů o cestujících.

(20)

Komise by za podpory Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí měla doporučení (EU) 2022/107 i nadále pravidelně přezkoumávat a svá zjištění předávat Radě ke zvážení společně s návrhem na změnu doporučení, bude-li to nezbytné,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

Doporučení (EU) 2022/107 se mění takto:

1)

nadpis „Koordinovaný rámec pro usnadnění bezpečného volného pohybu během pandemie COVID-19“ za bodem 10 se nahrazuje tímto:

„Koordinovaný rámec pro volný pohyb během pandemie COVID-19“;

2)

bod 11 se nahrazuje tímto:

„11.

Členské státy by neměly ukládat žádná omezení práva na volný pohyb osob, která souvisí s pandemií a jsou odůvodněna veřejným zdravím, s výjimkou situací uvedených v bodech 11a a 22.“;

3)

vkládají se nové body 11a, 11b a 11c, které znějí:

„11a.

Aniž je dotčen postup záchranné brzdy stanovený v bodě 22, členský stát by měl zavádět omezení práva na volný pohyb osob, která souvisí s pandemií a jsou odůvodněna veřejným zdravím, pouze v souladu s obecnými zásadami stanovenými v bodech 1 až 10 a v reakci na závažné zhoršení epidemiologické situace.

Při rozhodování, zda by situace měla být pro účely prvního pododstavce kvalifikována jako závažně se zhoršující, by členské státy měly zejména zohlednit zatížení svých systémů zdravotní péče v důsledku pandemie COVID-19, zvláště z hlediska počtu hospitalizací a pacientů v nemocnicích a na jednotkách intenzivní péče, závažnost cirkulujících variant SARS-CoV-2, jakož i informace poskytované Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí ohledně vývoje epidemiologické situace.

Před zavedením těchto omezení by měl příslušný členský stát posoudit, zda je pravděpodobné, že budou mít pozitivní dopad na epidemiologickou situaci, včetně významného snížení zátěže vnitrostátních systémů zdravotní péče.

11b.

Uloží-li členský stát omezení podle bodu 11a, cestující by měli mít pouze povinnost být držiteli platného digitálního certifikátu EU COVID, vydaného podle nařízení (EU) 2021/953 a splňujícího podmínky bodu 12.

V této souvislosti by měly platit následující odchylky:

a)

výjimky z povinnosti být držitelem platného digitálního certifikátu EU COVID, uvedené v bodě 16;

b)

dodatečná opatření přijatá v souladu s postupem záchranné brzdy podle bodu 22 s cílem zpomalit šíření nových variant SARS-CoV-2 vzbuzujících obavy nebo zájem.

11c.

Zavede-li členský stát omezení podle bodu 11a, měl by o tom urychleně informovat Komisi a ostatní členské státy prostřednictvím integrované sítě pro politickou reakci na krize (IPCR). Za tímto účelem by měl členský stát poskytnout následující informace:

a)

důvody pro daný požadavek, včetně jeho souladu se zásadami nezbytnosti a proporcionality;

b)

odhad očekávaného dopadu daného požadavku na epidemiologickou situaci;

c)

vstup daného požadavku v platnost, plánovanou dobu trvání jeho uplatňování a případně datum přezkumu.

Tato omezení by navíc měla být konzultována v rámci sítě IPCR, a to i s ohledem na zajištění souladu s doporučením (EU) 2022/2548.“;

4)

bod 12 se nahrazuje tímto:

„12.

Měly by být uznány tyto digitální certifikáty EU COVID, pokud lze ověřit jejich pravost, platnost a integritu:

a)

certifikáty o očkování vydané v souladu s nařízením (EU) 2021/953 pro očkovací látku proti COVID-19 podle čl. 5 odst. 5 prvního pododstavce uvedeného nařízení nebo pro očkovací látku proti COVID-19, u níž byl dokončen postup zařazení na seznam WHO k nouzovému použití, z nichž vyplývá, že držitel:

dokončil základní očkovací řadu a od poslední dávky uplynulo alespoň čtrnáct dní, nebo

po dokončení základní očkovací řady obdržel jednu nebo více posilovacích dávek,

pokud ještě neuplynula lhůta pro uznávání stanovená v nařízení (EU) 2021/953.

Členské státy by rovněž mohly uznávat certifikáty o očkování vydané pro jiné očkovací látky proti COVID-19 podle čl. 5 odst. 5 druhého pododstavce nařízení (EU) 2021/953 nebo certifikáty o očkování vydané podle čl. 5 odst. 5 čtvrtého pododstavce nařízení (EU) 2021/953.

Na základě dalších vědeckých důkazů by Komise měla přístup stanovený v písmenu a) pravidelně přehodnocovat;

b)

certifikáty o testu vydané v souladu s nařízením (EU) 2021/953, které uvádějí negativní výsledek testu získaný:

ne více než 72 hodin před odjezdem v případě testu založeného na amplifikaci molekulárních nukleových kyselin (NAAT), nebo

ne více než 24 hodin před odjezdem v případě testu na antigen uvedeného na společném seznamu EU testů na antigen na COVID-19, který schválil Výbor pro zdravotní bezpečnost (12).

Pro účely cestování v rámci výkonu práv na volný pohyb by členské státy měly uznávat oba typy testů.

Členské státy by se měly snažit zajistit, aby certifikáty o testu byly vydávány co nejdříve po odběru vzorku pro test;

c)

certifikáty o zotavení vydané v souladu s nařízením (EU) 2021/953, pokud ještě neuplynula doba platnosti stanovená v uvedeném nařízení.“;

5)

bod 15 se nahrazuje tímto:

„15.

Pokud členský stát zavede povinnost být držitelem platného digitálního certifikátu EU COVID, mohly by osoby, které nejsou jeho držiteli, být povinny před příjezdem nebo nejpozději 24 hodin po příjezdu podstoupit test NAAT nebo test na antigen uvedený na společném seznamu EU testů na antigen na COVID-19. To neplatí pro osoby, které jsou z povinnosti být držiteli digitálního certifikátu EU COVID vyňaty podle bodu 16.“;

6)

v bodě 16 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

tyto kategorie cestujících s nezbytnou funkcí či potřebou při výkonu této nezbytné funkce či potřeby:

pracovníci v dopravě nebo poskytovatelé dopravních služeb, včetně řidičů a posádek nákladních vozidel přepravujících zboží pro použití na daném území, jakož i těch, která pouze projíždějí,

zdravotničtí pracovníci, zdravotničtí výzkumní pracovníci a pracovníci v oblasti péče o seniory,

osoby cestující z naléhavých zdravotních nebo rodinných důvodů,

diplomati, pracovníci mezinárodních organizací, osoby pozvané mezinárodními organizacemi, vojenský personál, pracovníci humanitární pomoci a civilní ochrany a osoby, na které se vztahuje článek 2 prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 (13),

tranzitní cestující,

námořníci,

osoby pracující na kritických nebo jiných zásadních infrastrukturách;“;

7)

nadpis „Mapa EU v barvách semaforu a výjimky a další opatření, jež jsou na ní založeny“ za bodem 16 se zrušuje;

8)

body 17, 18 a 19 se zrušují;

9)

v bodě 20 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Na podporu členských států by Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí mělo i nadále zveřejňovat informace a údaje o variantách SARS-CoV-2 vzbuzujících obavy nebo zájem.“;

10)

body 21, 22 a 23 se nahrazují tímto:

„21.

Členské státy by měly posuzovat šíření různých variant SARS-CoV-2 v dané komunitě pomocí výběru reprezentativních vzorků pro sekvenování, provádět genetickou charakterizaci a informovat o výsledcích typizace variant v souladu s pokyny pro sekvenování zveřejněnými Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí.

22.

Pokud členský stát v reakci na výskyt nové varianty SARS-CoV-2 vzbuzující obavy nebo zájem požaduje, aby cestující, včetně držitelů digitálních certifikátů EU COVID, podstoupili po vstupu na jeho území karanténu, domácí izolaci nebo test na infekci SARS-CoV-2, nebo pokud držitelům těchto certifikátů uloží jiná omezení, měl by o tom prostřednictvím sítě IPCR urychleně informovat Komisi a ostatní členské státy, včetně poskytnutí informací uvedených v bodě 11c tohoto doporučení a v čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2021/953. Je-li to možné, měly by být tyto informace poskytnuty 48 hodin před zavedením takových nových omezení. Tato opatření by se měla pokud možno omezit na regionální úroveň. Členské státy by měly upřednostňovat testování před jinými opatřeními.

To by mělo platit i pro situace, kdy se epidemiologická situace rychle a závažně zhorší způsobem, který svědčí o výskytu nové varianty SARS-CoV-2 vzbuzující obavy nebo zájem.

23.

V případě, že členský stát použije záchrannou brzdu, a v důsledku toho vyžaduje, aby pracovníci v dopravě a poskytovatelé dopravních služeb podstoupili test na infekci COVID-19, měly by být použity rychlé antigenní testy a neměla by se vyžadovat karanténa, což by nemělo vést k narušení dopravy. Dojde-li k narušení dopravy nebo dodavatelského řetězce, měly by členské státy veškeré takové požadavky na systematické testování okamžitě odstranit nebo zrušit, aby zůstalo zachováno fungování „zelených pruhů“. Kromě toho by se od jiných typů cestujících, na které se vztahuje bod 16 písm. a) a b), nemělo vyžadovat, aby podstoupily karanténu nebo domácí izolaci.“;

11)

bod 24 se nahrazuje tímto:

„Jestliže členský stát v reakci na výskyt nové varianty SARS-CoV-2 vzbuzující obavy nebo zájem zvažuje aktivaci záchranné brzdy, je třeba svolat v průběhu následujících 48 hodin zasedání sítě IPCR s cílem projednat, v úzké spolupráci s Komisí a za podpory Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, zda je ke zpomalení šíření nové varianty nezbytné zavést koordinovaná opatření v celé EU. V průběhu tohoto koordinačního zasedání by dotčený členský stát měl uvést, proč zvažuje aktivaci záchranné brzdy. Projednaná opatření by členské státy měly v případě potřeby zavádět koordinovaným způsobem.

Na základě pravidelného posouzení nových důkazů o variantách prováděného Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí, relevantních diskusí o veřejném zdraví v rámci Výboru pro zdravotní bezpečnost a na základě analýzy vypracované evropskou expertní skupinou pro varianty SARS-CoV-2 může Komise rovněž navrhnout jednání v Radě ohledně nové varianty SARS-CoV-2 vzbuzující obavy nebo zájem.“;

12)

bod 27 se nahrazuje tímto:

„27.

Pokud členské státy v souvislosti s bodem 11a nebo bodem 22 požadují, aby osoby cestující na jejich území prostředky hromadné dopravy s předem přiděleným sedadlem nebo prostorem předkládaly formuláře pro trasování cestujících pro účely trasování kontaktů v souladu s požadavky na ochranu údajů, jsou vyzývány, aby využívaly digitální formulář EU pro trasování cestujících vyvinutý v rámci EU Healthy Gateways (14) a rovněž funkci pro selektivní výměnu informací, jež je součástí systému včasného varování a reakce, zřízeného článkem 8 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU (15), včetně veškerých relevantních strukturovaných informací pro účely přeshraničního trasování kontaktů. Členské státy by předložení formuláře pro trasování cestujících neměly vyžadovat v případě cestování soukromou dopravou. Pokud tuto možnost stanoví vnitrostátní předpisy a je-li to v souladu s pravidly ochrany údajů, členské státy by pro účely trasování kontaktů mohly zvážit také využití již existujících údajů o cestujících.“;

13)

body 29 a 30 se nahrazují tímto:

„29.

V souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2021/953 by členské státy měly příslušným zúčastněným stranám a široké veřejnosti poskytovat jasné, komplexní a včasné informace o všech opatřeních, která ovlivňují právo na volný pohyb, a o všech doprovodných požadavcích, jako je nutnost předložit formulář pro trasování cestujících. Patří sem také informace o zrušení nebo neexistenci těchto požadavků. Informace by měly být zveřejněny i ve strojově čitelném formátu.

30.

Tyto informace by měly být pravidelně aktualizovány členskými státy a rovněž včas zpřístupněny na webové platformě „Re-Open EU“. Členské státy by měly na platformě „Re-Open EU“ poskytnout také informace o vnitrostátním používání digitálních certifikátů EU COVID.

Informace o veškerých nových opatřeních by měly být zveřejněny co nejdříve, zpravidla alespoň 24 hodin před jejich vstupem v platnost, přičemž je třeba zohlednit, že v případě mimořádných událostí epidemiologické povahy je nutná určitá flexibilita.“;

14)

příloha se zrušuje.

V Bruselu dne 13. prosince 2022.

Za Radu

předseda

M. BEK


(1)  Doporučení Rady (EU) 2022/107 ze dne 25. ledna 2022 o koordinovaném přístupu za účelem usnadnění bezpečného volného pohybu během pandemie COVID-19 a o nahrazení doporučení (EU) 2020/1475 (Úř. věst. L 18, 27.1.2022, s. 110).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (Úř. věst. L 211, 15.6.2021, s. 1).

(3)  Doporučení Rady (EU) 2020/1475 ze dne 13. října 2020 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 (Úř. věst. L 337, 14.10.2020, s. 3).

(4)  Návrh doporučení Rady o koordinovaném přístupu za účelem usnadnění bezpečného volného pohybu během pandemie COVID-19 a o nahrazení doporučení (EU) 2020/1475 (COM(2021) 749 final).

(5)  https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/latest-evidence/clinical

(6)  Viz také sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané COVID-19 – zachování připravenosti a reakce EU: výhled do budoucna (COM(2022) 190 final).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1034 ze dne 29. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2021/953 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (Úř. věst. L 173, 30.6.2022, s. 37).

(8)  Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana (Úř. věst. L 71, 4.3.2022, s. 1).

(9)  Doporučení Rady (EU) 2022/2548 ze dne 13. prosince 2022 o koordinovaném přístupu k cestování do Unie během pandemie COVID-19 a o nahrazení doporučení Rady (EU) 2020/912 (viz strana 146 v tomto čísle Úředního věstníku).

(10)  https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/methods-detection-and-characterisation-sars-cov-2-variants-second-update

(11)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Reakce EU na COVID-19: příprava na podzim a zimu 2023 (COM(2022) 452 final).

(12)  K dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/coronavirus-response/public-health/high-quality-covid-19-testing_en

(13)  Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana (Úř. věst. L 71, 4.3.2022, s. 1).

(14)  https://www.euplf.eu/web/index-13.html

(15)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1).


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/146


DOPORUČENÍ RADY (EU) 2022/2548

ze dne 13. prosince 2022

o koordinovaném přístupu k cestování do Unie během pandemie COVID-19 a o nahrazení doporučení Rady (EU) 2020/912

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. b) a e) a čl. 292 první a druhou větu této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 30. června 2020 přijala Rada doporučení (EU) 2020/912 o dočasném omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, a o možném zrušení tohoto omezení (1).

(2)

Od té doby vedly rostoucí míra proočkovanosti na celém světě očkovacími látkami, které poskytují vysokou úroveň ochrany před závažným průběhem onemocnění a úmrtím, jakož i výskyt kmenů omikron BA.4 a BA.5, které převažují na celém světě od července 2022 a obvykle mají méně závažné důsledky než předchozí varianty delta, k významnému zlepšení epidemiologické situace.

(3)

S ohledem na současnou a očekávanou epidemiologickou situaci se proto jeví jako vhodné doporučit odstranění omezení cest do Unie. Všechny členské státy a země, na které se vztahuje schengenské acquis, tato omezení již v létě zrušily.

(4)

Doporučení (EU) 2020/912 zavedlo v příloze I mimo jiné seznam třetích zemí, zvláštních administrativních oblastí a dalších územních a samosprávných jednotek (dále jen „třetí země nebo oblasti“), které splňují epidemiologická kritéria stanovená v uvedeném doporučení a z nichž by mohlo být zrušeno omezení cest do Unie, jež nejsou nezbytně nutné. S uvolněním omezení již tento seznam není potřebný, a proto by měl být zrušen.

(5)

Virus SARS-CoV-2 se však stále šíří. Členské státy by proto měly být připraveny jednat koordinovaně a přiměřeně v případě, že se epidemiologická situace významně zhorší, mimo jiné v důsledku vzniku nové varianty vzbuzující obavy nebo zájem.

(6)

Zejména v případech, kdy se epidemiologická situace ve třetí zemi nebo oblasti významně zhorší, by členské státy měly v případě potřeby omezit cesty, jež nejsou nezbytně nutné, s výjimkou cest osob, které byly očkovány nebo se zotavily nebo byly během 72 hodin před odjezdem negativně testovány pomocí testu založeného na amplifikaci nukleových kyselin (NAAT). To by nemělo členským státům bránit v přijetí dodatečných opatření po příjezdu, jako jsou například další testy, domácí izolace nebo karanténa.

(7)

Kdykoli členský stát zavede v souladu s doporučením Rady 2022/107 (2) omezení související s onemocněním COVID-19, měly by členské státy v rámci struktur Rady a v úzké spolupráci s Komisí, Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Výborem pro zdravotní bezpečnost svou činnost koordinovat s cílem určit, zda by podobná omezení měla být zavedena, pokud jde o cesty ze třetích zemí do členských států. Informace o veškerých nových opatřeních by měly být zveřejněny co nejdříve, zpravidla alespoň 48 hodin před tím, než daná opatření nabudou účinnosti, s přihlédnutím k tomu, že v případě mimořádných událostí epidemiologické povahy je zapotřebí určité míry flexibility.

(8)

V této souvislosti by referenčním dokumentem pro prokázání očkování, zotavení a testování měl zůstat digitální certifikát EU COVID zavedený nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 (3) a (EU) 2021/954 (4). To by se mělo týkat i certifikátů vydaných třetími zeměmi, na něž se vztahuje prováděcí rozhodnutí přijaté podle čl. 3 odst. 10 nebo čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2021/953.

(9)

Pokud se ve třetí zemi nebo oblasti objeví varianta vzbuzující obavy nebo zájem, měly by mít členské státy i nadále možnost přijmout koordinovaným způsobem naléhavá, časově omezená a flexibilní opatření s cílem zpomalit rozšíření takové varianty vzbuzující obavy nebo zájem a připravit se na její rozšíření.

(10)

Toto doporučení by mělo rovněž stanovit nezbytné výjimky z omezení cestování ze třetích zemí do členských států. Osobám cestujícím s nezbytnou potřebou nebo funkcí by mělo být umožněno cestovat do členských států a jiných zemí, na které se vztahuje schengenské acquis, i v případech, kdy se uplatňuje mechanismus záchranné brzdy. Za tímto účelem by měl být seznam osob podnikajících nezbytně nutné cesty upraven tak, aby byl omezen na osoby, které musí mít možnost cestovat i v takových situacích.

(11)

Podobně by občané Unie a státní příslušníci třetích zemí oprávněně pobývající v Unii měli mít vždy možnost vrátit se do členského státu, jehož jsou státními příslušníky nebo v němž mají bydliště, ale po příjezdu se na ně mohou vztahovat opatření. Děti mladší 12 let by neměly být povinny mít doklad o očkování, zotavení nebo testu.

(12)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto doporučení. Vzhledem k tomu, že toto doporučení navazuje na schengenské acquis, by se Dánsko mělo rozhodnout v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto doporučení Radou, zda je provede.

(13)

Toto doporučení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (5). Irsko se tudíž nepodílí na jeho přijímání a toto doporučení pro ně není použitelné.

(14)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto doporučení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (6), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES (7).

(15)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto doporučení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (8), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (9).

(16)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto doporučení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (10), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (11).

(17)

V zájmu řádného fungování schengenského prostoru by všechny členské státy měly rozhodovat o jakémkoli znovuzavedení omezení cest do Unie, jež nejsou nezbytně nutné, koordinovaně,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

Zrušení omezení cest

1)

Ode dne 22. prosince 2022 by měla být všechna omezení týkající se onemocnění COVID-19 pro cestující do Unie zrušena.

Požadavky týkající se cest v případě závažného zhoršení epidemiologické situace

2)

Je-li to nezbytné k řešení závažného zhoršení epidemiologické situace v členských státech nebo ve třetích zemích, měly by členské státy v případě potřeby koordinovaným způsobem v Radě a v úzké spolupráci s Komisí rozhodnout o znovuzavedení vhodných požadavků na cestující před jejich odjezdem. Tyto požadavky mohou zahrnovat jeden nebo více z níže uvedených:

a)

nejpozději 14 dnů před vstupem do Unie obdržet poslední doporučenou dávku základního očkování jedné z očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 registrovaných v Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (12) nebo jedné z očkovacích látek proti onemocnění COVID-19, která dokončila proces zařazení na seznam WHO k nouzovému použití; pokud je cestující ve věku 18 let nebo více, nesmí uplynout více než 270 dnů od podání dávky uvedené v certifikátu o očkování za účelem dokončení základního očkování nebo musí cestující po tomto období 270 dnů obdržet dodatečnou dávku po dokončení základního očkování;

b)

být před cestou do členských států zotaven z onemocnění COVID-19 nejvýše 180 dnů od data prvního pozitivního výsledku testu NAAT;

c)

podrobit se testu založenému na amplifikaci nukleových kyselin (NAAT) s negativním výsledkem, který musí být proveden maximálně 72 hodin před odjezdem do členských států;

3)

K určení toho, zda by se situace pro účely bodu 2 měla považovat za vážně se zhoršující, by členské státy měly vzít v úvahu zejména nápor na své systémy zdravotní péče v důsledku onemocnění COVID-19, zvlášť pokud jde o přijímání pacientů do nemocnic a na lůžka intenzivní péče a o jejich počet, závažnost šíření variant SARS-CoV-2, jakož i informace pravidelně poskytované Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí ohledně vývoje epidemiologické situace.

4)

Jestliže jeden nebo více členských států na základě doporučení Rady (EU) 2022/107 (13) navíc znovu zavede omezení týkající se cestování v rámci Unie, měly by členské státy v úzké spolupráci s Komisí a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 (14) projednat, zda by podle tohoto doporučení měla být zavedena podobná omezení týkající se cest ze třetích zemí do členských států.

5)

Pokud byla znovu zavedena omezení v souladu s body 2 nebo 4, měli by mít cestující jeden nebo více z těchto dokumentů:

a)

platný doklad o očkování vydaný na základě očkovací látky proti onemocnění COVID-19 registrované v EU podle nařízení (ES) č. 726/2004;

b)

platný doklad o očkování vydaný na základě očkovacích látek proti onemocnění COVID-19, jež dokončily proces pro zařazení na seznam WHO k nouzovému použití, ale nejsou uvedeny na seznamu očkovacích látek registrovaných v EU podle nařízení (ES) č. 726/2004;

c)

platný doklad o zotavení;

d)

platný doklad o negativním testu založeném na amplifikaci nukleových kyselin (NAAT), který musí být proveden maximálně 72 hodin před odjezdem.

6)

Na děti mladší 12 let by se před odjezdem neměly vztahovat žádné požadavky.

7)

Členské státy by rovněž mohly uplatňovat dodatečná opatření při příjezdu v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy, jako jsou například další testy, domácí izolace a karanténa.

8)

Avšak:

a)

na cestující s nezbytnou funkcí nebo potřebou uvedené v příloze (15) by se při příjezdu neměla vztahovat žádná opatření, která by bránila samotnému účelu cesty;

b)

od pracovníků v dopravě, námořníků a příhraničních pracovníků by členské státy měly ke vstupu do kteréhokoli členského státu vyžadovat pouze negativní rychlý antigenní test při příjezdu;

c)

posádky letadel by měly být osvobozeny od jakýchkoli testů, pokud je jejich pobyt ve třetí zemi kratší než 12 hodin.

9)

Jestliže členské státy uloží při příjezdu dodatečná opatření, jak je stanoveno v bodě 7, měly by cestujícím poskytnout snadno přístupnou formou vhodné informace.

Doklady o očkování, zotavení a testování

10)

Kromě certifikátů vydaných podle nařízení (EU) 2021/953 by členské státy měly uznávat doklady o očkování, zotavení nebo testování v souvislosti s onemocněním COVID-19, na něž se vztahuje prováděcí akt přijatý podle čl. 3 odst. 10 nebo čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení.

11)

Pokud nebyl žádný takový prováděcí akt přijat, mohly by členské státy pro účely bodu 5 rozhodnout o tom, že pro účely tohoto doporučení budou v souladu s vnitrostátním právem uznávat doklady o očkování, zotavení nebo testování vydané třetí zemí, s přihlédnutím k tomu, že je třeba, aby byly členské státy schopny ověřit pravost, platnost a integritu dokumentu a to, zda obsahuje všechny příslušné údaje, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/953.

Řešení variant vzbuzujících obavy nebo zájem a mechanismus záchranné brzdy

12)

Pokud je ve třetí zemi nebo oblasti zjištěna varianta vzbuzující obavy nebo zájem, měly by členské státy přijmout naléhavá opatření („mechanismus záchranné brzdy“), aby omezily šíření varianty do Unie. V reakci na vznik této nové varianty vzbuzující obavy nebo zájem ve třetí zemi nebo oblasti by mělo být v úzké spolupráci s Komisí a za podpory Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí během následujících 48 hodin svoláno zasedání v rámci struktur Rady s cílem projednat nezbytnost koordinovaných opatření pro cesty do Unie s cílem zpomalit šíření této nové varianty. V případě potřeby by členské státy měly v Radě koordinovaně rozhodnout o veškerých vhodných požadavcích. Členské státy by mohly v rámci struktur Rady výjimečně zavést naléhavé, společné a dočasné omezení všech cest na své území pro státní příslušníky třetích zemí, kteří v dané třetí zemi nebo oblasti pobývali kdykoli během 14 dnů před odjezdem do členských států. To by se mělo vztahovat i na situace, kdy se epidemiologická situace rychle a vážně zhoršuje způsobem, který naznačuje vznik nové varianty SARS-CoV-2 vzbuzující obavy nebo zájem.

13)

Členské státy by měly v rámci struktur Rady a v úzké spolupráci s Komisí situaci pravidelně a koordinovaně přezkoumávat.

14)

Platnost těchto omezení by měla skončit po 21 kalendářních dnech, pokud členské státy v rámci postupu stanoveného v bodech 12 a 13 nerozhodnou o jejich zkrácení nebo prodloužení o další období.

15)

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí by mělo zveřejňovat a pravidelně aktualizovat mapu znázorňující situaci, pokud jde o varianty vzbuzující obavy a varianty vzbuzující zájem ve třetích zemích.

Výjimky z dočasných cestovních omezení

16)

Na cestující s nezbytnou funkcí nebo potřebou uvedenou v příloze by se neměla vztahovat cestovní omezení uvedená v bodech 2 a 12.

17)

Cestovní omezení uvedená v bodech 2 a 12 by se mohla vztahovat na následující kategorie osob, měla by však zachovat možnost návratu do Unie:

a)

občany Unie a státní příslušníky třetích zemí, kteří na základě dohod mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a těmito třetími zeměmi na straně druhé požívají práva volného pohybu rovnocenná právům občanů Unie, jakož i jejich rodinné příslušníky (16);

b)

státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty podle směrnice Rady 2003/109/ES (17), a osoby, které mají právo na pobyt na základě jiných nástrojů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, nebo osoby, které jsou držiteli vnitrostátních dlouhodobých víz, jakož i jejich rodinné příslušníky.

Pokud tyto osoby nemají platný digitální certifikát EU COVID, mohla by se na ně po příjezdu vztahovat dodatečná opatření uvedená v bodě 7.

18)

Dodatečná opatření, která by se mohla uplatňovat při příjezdu, jak jsou stanovena v bodě 7, by se měla nadále vztahovat i na cestující, kteří jsou osvobozeni od omezení v souladu s body 16 a 17.

Komunikace a informování veřejnosti

19)

Informace o veškerých nových opatřeních podle bodu 5 by měly být zveřejněny co nejdříve, zpravidla alespoň 48 hodin před tím, než tato opatření nabudou účinku.

Závěrečná ustanovení

20)

Pro účely tohoto doporučení by rezidenti Andorry, Monaka, San Marina a Vatikánu/Svatého stolce měli být považováni za státní příslušníky třetích zemí spadající do oblasti působnosti bodu 17 písm. b).

21)

Tímto doporučením se nahrazuje doporučení (EU) 2020/912. Použije se ode dne 22. prosince 2022.

V Bruselu dne 13. prosince 2022.

Za Radu

předseda

M. BEK


(1)  Doporučení Rady (EU) 2020/912 ze dne 30. června 2020 o dočasném omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, a o možném zrušení tohoto omezení (Úř. věst. L 208I, 1.7.2020, s. 1).

(2)  Doporučení Rady (EU) 2022/107 ze dne 25. ledna 2022 o koordinovaném přístupu za účelem usnadnění bezpečného volného pohybu během pandemie COVID-19 a o nahrazení doporučení (EU) 2020/1475 (Úř. věst. L 18, 27.1.2022, s. 110).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (Úř. věst. L 211, 15.6.2021, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/954 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19 (Úř. věst. L 211, 15.6.2021, s. 24).

(5)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

(6)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(7)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).

(8)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(9)  Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).

(10)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

(11)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1).

(13)  Doporučení Rady (EU) 2022/107 o koordinovaném přístupu k usnadnění bezpečného volného pohybu během pandemie COVID-19 a o zrušení doporučení (EU) 2020/1475.

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 1).

(15)  Viz rovněž pokyny Komise ze dne 28. října 2020 (COM(2020) 686 final, 28.10.2020).

(16)  Podle definic v článcích 2 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).

(17)  Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty (Úř. věst. L 16, 23.1.2004, s. 44).


PŘÍLOHA

Kategorie osob cestujících při výkonu nezbytné funkce nebo potřeby:

i.

zdravotničtí pracovníci, zdravotničtí výzkumní pracovníci a pracovníci v oblasti péče o seniory;

ii.

příhraniční pracovníci;

iii.

pracovníci v dopravě;

iv.

diplomaté, zaměstnanci mezinárodních organizací a osoby pozvané mezinárodními organizacemi, příslušníci ozbrojených sil, pracovníci poskytující humanitární pomoc a pracovníci civilní ochrany;

v.

tranzitní cestující;

vi.

osoby cestující z naléhavých rodinných nebo zdravotních důvodů;

vii.

námořníci;

viii.

osoby pracující na kritických nebo jiných zásadních infrastrukturách;

ix.

osoby, které potřebují mezinárodní ochranu nebo u nichž existují jiné humanitární důvody.


AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/153


ROZHODNUTÍ č. 2/2022 RADY PARTNERSTVÍ ZŘÍZENÉ DOHODOU O OBCHODU A SPOLUPRÁCI MEZI EVROPSKOU UNIÍ A EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM PRO ATOMOVOU ENERGII NA JEDNÉ STRANĚ A SPOJENÝM KRÁLOVSTVÍM VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA NA STRANĚ DRUHÉ

ze dne 21. prosince 2022,

pokud jde o druhé a poslední prodloužení přechodného období, během něhož se Spojené království může odchýlit od povinnosti vymazat údaje jmenné evidence cestujících po jejich odjezdu ze Spojeného království [2022/2549]

RADA PARTNERSTVÍ,

s ohledem na Dohodu o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (dále jen „dohoda o obchodu a spolupráci“), a zejména na článek 552 uvedené dohody,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Přechodné období, během něhož se Spojené království může odchýlit od povinnosti podle čl. 552 odst. 4 dohody o obchodu a spolupráci vymazat údaje jmenné evidence cestujících po jejich odjezdu ze Spojeného království, se podle čl. 552 odst. 13 uvedené dohody podruhé a naposledy prodlužuje do 31. prosince 2023.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu a Londýně dne 21. prosince 2022.

Za Radu partnerství

spolupředsedové

Maroš ŠEFČOVIČ

James CLEVERLY


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/154


ROZHODNUTÍ č. 3/2022 RADY PARTNERSTVÍ ZŘÍZENÉ DOHODOU O OBCHODU A SPOLUPRÁCI MEZI EVROPSKOU UNIÍ A EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM PRO ATOMOVOU ENERGII NA JEDNÉ STRANĚ A SPOJENÝM KRÁLOVSTVÍM VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA NA STRANĚ DRUHÉ

ze dne 21. prosince 2022,

kterým se sestaví seznam osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci člena rozhodčího tribunálu podle dohody o obchodu a spolupráci [2022/2550]

RADA PARTNERSTVÍ,

s ohledem na Dohodu o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (1) (dále jen „dohoda o obchodu a spolupráci“), a zejména na čl. 752 odst. 1 uvedené dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 752 odst. 1 dohody o obchodu a spolupráci sestaví Rada partnerství seznam osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci člena rozhodčího tribunálu. Tento seznam obsahuje alespoň 15 osob a skládá se ze tří dílčích seznamů: a) jednoho dílčího seznamu osob sestaveného na základě návrhů Unie; b) jednoho dílčího seznamu osob sestaveného na základě návrhů Spojeného království a c) jednoho dílčího seznamu osob, které nejsou státními příslušníky žádné ze stran a mají vykonávat funkci předsedy rozhodčího tribunálu.

(2)

Každý dílčí seznam obsahuje alespoň pět jmen.

(3)

Podle článku 741 dohody o obchodu a spolupráci musí být všichni rozhodci osobami, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a splňují požadavky nezbytné k výkonu nejvyšších soudních funkcí v jejich zemích nebo jsou obecně uznávanými znalci práva. Musí prokázat své odborné znalosti v oblasti práva a mezinárodního obchodu, včetně zvláštních záležitostí, na něž se vztahují hlavy I až VII, hlava VIII kapitola čtvrtá, hlavy IX až XII díl první nebo část druhá díl šestý, nebo v oblasti práva a jakýchkoli jiných záležitostí, na něž se vztahuje dohoda o obchodu a spolupráci nebo jakákoli doplňující dohoda, a v případě předsedy musí mít rovněž zkušenosti s postupy řešení sporů.

(4)

Podle čl. 752 odst. 3 dohody o obchodu a spolupráci seznam nezahrnuje osoby, jež jsou členy, úředníky nebo jinými zaměstnanci orgánů Unie, vlády členského státu nebo vlády Spojeného království.

(5)

Na základě návrhů Unie a Spojeného království je vhodné, aby se Rada partnerství dohodla na dvou dílčích seznamech šesti osob na funkci členů rozhodčího tribunálu a na dílčím seznamu osmi osob na funkci předsedy rozhodčího tribunálu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Seznam osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci rozhodce v souladu s Dohodou o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé, je uveden v příloze.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po přijetí.

V Bruselu a Londýně dne 21. prosince 2022.

Za Radu partnerství

spolupředsedové

Maroš ŠEFČOVIČ

James CLEVERLY


(1)  Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 10.


PŘÍLOHA

a)

dílčí seznam osob sestavený na základě návrhů Unie:

 

Laurence BOISSON DE CHAZOURNES

 

Irina BUGA

 

Hélène RUIZ FABRIOVÁ

 

Michael HAHN

 

Crenguta LEAUA

 

Peter Leo Henri VAN DEN BOSSCHE

b)

dílčí seznam osob sestavený na základě návrhů Spojeného království:

 

Lorand Alexander BARTELS

 

Lawrence COLLINS

 

Jean E. KALICKI

 

Surya P. SUBEDI

 

David UNTERHALTER

 

Janet M. WHITTAKER

c)

dílčí seznam osob, které by měly zastávat funkci předsedy rozhodčího tribunálu:

 

Leora BLUMBERG

 

Thomas COTTIER

 

William J. DAVEY

 

Gavan GRIFFITH

 

Valerie HUGHES

 

Campbell MCLACHLAN

 

Penelope Jane RIDINGS

 

J.Christopher THOMAS


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/157


ROZHODNUTÍ VÝBORU PRO OBCHOD EU–KOREA č. 4

ze dne 30. listopadu 2022

o změně příloh 10-A a 10-B Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé [2022/2551]

VÝBOR PRO OBCHOD,

s ohledem na Dohodu o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé, a zejména na čl. 10.24 odst. 1, čl. 10.25 odst. 1, čl. 10.25 odst. 3, čl. 15.1 odst. 4 písm. c) a čl. 15.5 odst. 2 uvedené dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 15.1 odst. 4 písm. c) Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“) může Výbor pro obchod projednávat změny této dohody nebo měnit její ustanovení v případech, které jsou v dohodě výslovně stanoveny.

(2)

V čl. 15.5 odst. 2 dohody se stanoví, že strany mohou přijmout rozhodnutí Výboru pro obchod o změnách příloh, dodatků, protokolů a poznámek k dohodě s výhradou příslušných platných právních požadavků a postupů stran.

(3)

Ustanovení čl. 10.24 odst. 1 dohody umožňuje stranám přidávat zeměpisná označení, která mají být chráněna, do příloh 10-A a 10-B postupem stanoveným v článku 10.25.

(4)

Podle čl. 10.25 odst. 1 dohody může pracovní skupina pro zeměpisná označení (dále jen „pracovní skupina“) vydávat doporučení a přijímat rozhodnutí na základě obecné shody.

(5)

V souladu s čl. 10.25 odst. 3 dohody může pracovní skupina rozhodnout o změně příloh 10-A a 10-B tak, aby byla přidána jednotlivá zeměpisná označení EU nebo Koreje, popřípadě aby byla odstraněna ta zeměpisná označení, která přestala být chráněna stranou původu nebo již nesplňují podmínky pro to, aby byla považována za zeměpisná označení u druhé strany. Může rovněž rozhodnout, že odkaz na právní předpisy v dohodě by měl být chápán jako odkaz na uvedené právní předpisy ve znění platném v konkrétní datum po vstupu dohody v platnost.

(6)

Podle čl. 5 odst. 2 rozhodnutí č. 1/2019 pracovní skupiny pro zeměpisná označení EU-Korea ze dne 17. září 2019, kterým se přijímá její jednací řád (dále jen „jednací řád“), může pracovní skupina na základě konsensu rozhodnout, že doporučí Výboru pro obchod přidání nebo odstranění zeměpisných označení, o němž tento výbor učiní konečné rozhodnutí v souladu s čl. 10.21 odst. 4, článkem 10.24 a článkem 10.25 dohody.

(7)

Podle článku 5.3 jednacího řádu s odkazem na čl. 15.3 odst. 5 a čl. 15.5 odst. 2 dohody může Výbor pro obchod převzít úkol přidělený pracovní skupině pro zeměpisná označení a rozhodnout o změně příloh 10-A a 10-B a strany mohou toto rozhodnutí přijmout v souladu se svými příslušnými platnými právními požadavky a postupy.

(8)

Při uplatňování čl. 10.25 odst. 3 písm. c) dohody strany potvrdily následující skutečnosti týkající se odkazů na právní předpisy v dohodě:

a)

Dne 17. dubna 2019 bylo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (2) uvedené v pododdíle C „Zeměpisná označení“ dohody zrušeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 ze dne 17. dubna 2019 o definici, popisu, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin při obchodní úpravě a označování jiných potravin, ochraně zeměpisných označení lihovin, používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a o zrušení nařízení (ES) č. 110/2008 (3). Odkaz na nařízení (ES) č. 110/2008 v dohodě by proto měl být považován za odkaz na nařízení (EU) 2019/787.

b)

Dne 21. listopadu 2012 bylo nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (4) uvedené v pododdíle C „Zeměpisná označení“ zrušeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (5). Odkaz na nařízení (ES) č. 510/2006 v dohodě by proto měl být považován za odkaz na nařízení (EU) č. 1151/2012.

c)

Dne 26. února 2014 bylo nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných, vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (6), uvedené v pododdíle C „Zeměpisná označení“, zrušeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 (7). Odkaz na nařízení (EHS) č. 1601/91 v dohodě by proto měl být považován za odkaz na nařízení (EU) č. 251/2014.

d)

Dne 29. dubna 2008 bylo nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (8) uvedené v pododdíle C „Zeměpisná označení“ zrušeno nařízením Rady (ES) č. 479/2008 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 1493/1999. Druhé zmíněné nařízení bylo zrušeno nařízením Rady (ES) č. 491/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (9), a jeho ustanovení byla začleněna do nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (10). Odkaz na nařízení (ES) č. 1493/1999 v dohodě by proto měl být považován za odkaz na nařízení (ES) č. 491/2009.

e)

Dne 17. prosince 2013 bylo nařízení (ES) č. 1234/2007, uvedené v pododdíle C „Zeměpisná označení“, zrušeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (11). Odkaz na nařízení (ES) č. 1234/2007 v dohodě by proto měl být považován za odkaz na nařízení (EU) č. 1308/2013.

f)

Korejský zákon o kontrole kvality zemědělských produktů (zákon č. 9759 ze dne 9. června 2009) uvedený v pododdíle C „Zeměpisná označení“ byl změněn. Ode dne 21. prosince 2021 je uplatňován zákon o kontrole kvality zemědělských produktů a produktů rybolovu (zákon č. 18599 ze dne 21. prosince 2021) (12). Proto by odkaz na zákon o kontrole kvality zemědělských produktů (zákon č. 9759 ze dne 9. června 2009) v dohodě měl být považován za odkaz na zákon o kontrole kvality zemědělských produktů a produktů rybolovu (zákon č. 18599 ze dne 21. prosince 2021).

g)

Korejský zákon o dani z destilátů (zákon č. 8852 ze dne 29. února 2008) uvedený v pododdíle C „Zeměpisná označení“ byl změněn. Dne 1. ledna 2021 byla zvláštní ustanovení týkající se správních postupů souvisejících s výrobou a prodejem atd. destilátů stanovená v zákoně o dani z destilátů začleněna do zákona o licencích na výrobu destilátů (neoficiální překlad / zákon č. 17761 ze dne 29. prosince 2020) a jsou uplatňována (13). Od ledna 2022 je uplatňován jak zákon o dani z destilátů (zákon č. 18593 ze dne 21. prosince 2021) (14), tak zákon o licencích na výrobu destilátů (zákon č. 18723 ze dne 6. ledna 2022) (15). Odkaz na zákon o dani z destilátů (zákon č. 8852 ze dne 29. února 2008) v dohodě je proto třeba považovat za odkaz na zákon o dani z destilátů (zákon č. 18593 ze dne 21. prosince 2021) a zákon o licencích na výrobu destilátů (zákon č. 18723 ze dne 6. ledna 2022).

(9)

Strany se dohodly na přidání 44 zeměpisných označení EU a 41 zeměpisných označení Koreje do příloh 10-A a 10-B následujícím postupem:

a)

Na sedmém zasedání pracovní skupiny, které se konalo v Soulu dne 6. listopadu 2019, strany projednaly způsoby provádění změn příloh 10-A a 10-B dohody podle článku 10.24 a čl. 10.25 odst. 3 a dohodly se, že budou v následujících měsících pokračovat v jednáních s cílem dosáhnout dohody týkající se přidání nových zeměpisných označení na následujícím zasedání pracovní skupiny.

b)

Na žádost stran a podle čl. 10.18 odst. 3 a čl. 10.18 odst. 4 a článků 10.24 a 10.25 dohody dokončila EU námitkové řízení a přezkoumání 41 zeměpisných označení Koreje. Korea dokončila námitkové řízení a přezkoumání 44 zeměpisných označení EU.

(10)

Strany se dohodly na odstranění tří zeměpisných označení EU a čtyř zeměpisných označení Koreje z příloh 10-A a 10-B následujícím postupem:

a)

Dne 25. října 2016 oznámila EU Koreji ukončení ochrany španělského zeměpisného označení a požádala o odstranění názvu „Pacharán“ z přílohy 10-B dohody v souladu s čl. 10.25 odst. 3 písm. b), neboť přestal být v EU chráněn.

b)

Po přezkoumání zeměpisných označení EU chráněných v dohodě a s ohledem na nařízení Komise (EU) 2019/674 ze dne 29. dubna 2019, kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin (16), požádala EU v listopadu 2020 o odstranění názvu „Polska Wiśniówka / Polish Cherry“ z přílohy 10-B dohody v souladu s čl. 10.25 odst. 3 písm. b), neboť přestal být v EU chráněn.

c)

Korea dne 15. března 2021 učinila oznámení a požádala o odstranění zeměpisných označení „Muan White Lotus Tea (무안백련차)“ a „Cheongyang Powdered Hot Pepper (청양고춧가루)“ ze seznamu zeměpisných označení Koreje v části B přílohy 10-A dohody v souladu s čl. 10.25 odst. 3 písm. b), neboť tato označení přestala být v Koreji chráněna.

d)

V návaznosti na vystoupení Spojeného království z Unie ke dni 1. ledna 2021 strany na technické (virtuální) schůzce konané dne 16. března 2021 potvrdily, že zeměpisné označení „Scotch Whisky“ by mělo být odstraněno z názvů uvedených v příloze 10-B dohody.

e)

Korea na devátém zasedání pracovní skupiny konaném dne 8. prosince 2021 učinila oznámení a požádala o odstranění zeměpisných označení „Seosan Garlic (서산마늘)“ a „Yeoju Sweet Potato (여주고구마)“ ze seznamu zeměpisných označení Koreje v části B přílohy 10-A dohody v souladu s článkem 10.25 odst. 3 písm. b), neboť tato označení přestala být v Koreji chráněna.

(11)

Strany se dohodly na nahrazení čtyř zeměpisných označení EU v příloze 10-A dohody, u nichž došlo ke změně názvu, odpovídajícími aktualizovanými zeměpisnými označeními následujícím postupem:

a)

Dne 13. července 2017 EU oznámila Koreji, že u čtyř zeměpisných označení chráněných v dohodě došlo ke změně názvu (17). EU navrhla aktualizovat příslušné názvy a přepisy v seznamu zeměpisných označení EU, která jsou v současné době chráněna v Koreji.

b)

Ve stejném oznámení EU požádala, aby bylo zeměpisné označení „Originali lietuviška degtinė / vodka lituanienne originale“ navržené k doplnění do přílohy 10-B změněno na „Originali lietuviška degtinė / Original Lithuanian vodka“ (přepis 오리지널 리투아니아 보드카).

(12)

Podle čl. 12 odst. 2 přílohy rozhodnutí Výboru pro obchod EU-Korea č. 1 ze dne 23. prosince 2011 (18) může Výbor pro obchod, pokud s tím souhlasí obě strany, v období mezi svými zasedáními přijímat rozhodnutí písemným postupem. Písemný postup by spočíval ve výměně nót mezi předsedy Výboru pro obchod,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Odkazy na právní předpisy EU a Koreje v kapitole 10, oddílu B, pododdílu C „Zeměpisná označení“ v poznámkách pod čarou č. 51, 53 až 55 ve znění dohody zveřejněném v EU nebo ve stejných poznámkách pod čarou označených čísly 2, 4 až 6 ve znění dohody zveřejněném v Koreji (19) se považují za odkazy na uvedené právní předpisy v pozměněném nebo nahrazeném znění v souladu s přílohou I tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Přílohy 10-A a 10-B dohody se mění takto:

1)

přidání zeměpisných označení uvedených v příloze II tohoto rozhodnutí pod odpovídající seznam zeměpisných označení příslušného členského státu EU v části A přílohy 10-A dohody;

2)

přidání zeměpisných označení uvedených v příloze III tohoto rozhodnutí pod odpovídající seznam zeměpisných označení Koreje v části B přílohy 10-A dohody;

3)

přidání zeměpisných označení uvedených v příloze IV tohoto rozhodnutí pod odpovídající seznam zeměpisných označení příslušného členského státu v oddílu 1 a oddílu 2 části A přílohy 10-B dohody;

4)

přidání zeměpisných označení uvedených v příloze V tohoto rozhodnutí pod odpovídající seznam zeměpisných označení Koreje v části B přílohy 10-B dohody;

5)

odstranění zeměpisných označení „Pacharán“ (Španělsko), „Polska Wiśniówka / Polish Cherry“ (Polsko) a „Scotch Whisky“ (Spojené království) ze seznamu zeměpisných označení v oddílu 2 části A přílohy 10-B dohody;

6)

odstranění zeměpisných označení „Seosan Garlic (서산마늘)“, „Muan White Lotus Tea (무안백련차)“, „Cheongyang Powdered Hot Pepper (청양고춧가루)“ a „Yeoju Sweet Potato (여주고구마)“ ze seznamu zeměpisných označení Koreje v části B přílohy 10-A dohody a

7)

nahrazení zeměpisných označení, u nichž došlo ke změně názvu, v seznamu zeměpisných označení příslušného členského státu v části A přílohy 10-A dohody odpovídajícími názvy zeměpisných označení uvedenými v příloze VI tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po dni, kdy si strany diplomatickou cestou vymění písemná oznámení, která potvrzují, že splnily své příslušné platné právní požadavky a postupy nutné pro vstup tohoto rozhodnutí v platnost.


(1)  Úř. věst. L 127, 14.5.2011, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16.

(3)  Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(5)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 14.

(8)  Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 154, 17.6.2009, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(12)  대한민국정부 관보 제20151호 (Úřední věstník 20151), 2021.12.21, s. 47.

(13)  대한민국정부 관보 제19907호 (Úřední věstník 19907), 2020.12.29, s. 110.

(14)  대한민국정부 관보 제20151호 (Úřední věstník 20151), 2021.12.21, s. 39.

(15)  대한민국정부 관보 제20163호 별권1 (Úřední věstník 20163, samostatný svazek 1), 2022.1.6, s. 4.

(16)  Úř. věst. L 114, 30.4.2019, s. 7.

(17)  Označení „Huile essentielle de lavande de Haute-Provence“ se změnilo na „Huile essentielle de lavande de Haute-Provence / Essence de lavande de Haute-Provence“ (přepis: 윌 에썽씨엘 드 라벙드 드 오뜨 프로방스 / 에썽스 드 라벙드 드 오뜨 프로방스 (오뜨 프로방스 라벙드 에센스 오일) – označení „Prosciutto di S. Daniele“ se změnilo na „Prosciutto di San Daniele“ (přepis zůstává stejný) – označení „Jamon de Teruel“ se změnilo na „Jamón de Teruel / Paleta de Teruel“ (přepis: 하몬 데 떼루엘 / 빨레따 데 떼루엘) – označení „Jamón de Huelva“ se změnilo na „Jabugo“ (přepis: 하부고).

(18)  Rozhodnutí Výboru pro obchod EU-Korea č. 1 ze dne 23. prosince 2011 o přijetí jednacího řádu Výboru pro obchod (Úř. věst. L 58, 1.3.2013, s. 9).

(19)  대한민국 관보 제17538호(그2) (Úřední věstník 17538, samostatný svazek 2), 2011.6.28, s. 800.


PŘÍLOHA I

Odkazy na právní předpisy EU a Koreje v kapitole 10, oddílu B, pododdílu C „Zeměpisná označení“ v poznámkách pod čarou č. 51, 53 až 55 ve znění dohody zveřejněném v EU nebo ve stejných poznámkách pod čarou označených čísly 2, 4 až 6 ve znění dohody zveřejněném v Koreji se považují za odkazy na uvedené právní předpisy v pozměněném nebo nahrazeném znění, a to následujícím způsobem:

1)

odkazy na právní předpisy EU:

a)

odkazy na „nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89“ se nahrazují odkazy na „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 ze dne 17. dubna 2019 o definici, popisu, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin, ochraně zeměpisných označení lihovin, používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a o zrušení nařízení (ES) č. 110/2008“;

b)

odkazy na „nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin“ se nahrazují odkazy na „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin“;

c)

odkazy na „nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných, vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů“, se nahrazují odkazy na „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91“;

d)

odkazy na „nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem“, které bylo zrušeno nařízením Rady (ES) č. 479/2008 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 1493/1999“, se nahrazují odkazy na „nařízení Rady (ES) č. 491/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů)“ a

e)

odkazy na „nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů)“, se nahrazují odkazy na „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007“;

2)

odkazy na korejské právní předpisy:

a)

odkazy na zákon o kontrole kvality zemědělských produktů (zákon č. 9759 ze dne 9. června 2009) se nahrazují odkazy na zákon o kontrole kvality zemědělských produktů a produktů rybolovu (zákon č. 18599 ze dne 21. prosince 2021) a

b)

odkazy na zákon o dani z destilátů (zákon č. 8852 ze dne 29. února 2008) se nahrazují odkazy na zákon o dani z destilátů (zákon č. 18593 ze dne 21. prosince 2021) a zákon o licencích na výrobu destilátů (zákon č. 18723 ze dne 6. ledna 2022).


PŘÍLOHA II

Kód země

Název, který se má chránit

Produkt

Přepis do korejské abecedy

AT

Steirisches Kürbiskernöl

Olej z tykvových semen

슈타이리쉐스 퀴르비스케른욀

CY

Λουκούμι Γεροσκήπου / Loukoumi Geroskipou

Cukrovinky

루꾸미 게로스끼뿌

DE

Hopfen aus der Hallertau

Chmel

할러타우 홉펜

DE

Lübecker Marzipan

Cukrovinky

뤼베커 마르지판

DE

Nürnberger Lebkuchen

Cukrovinky

뉘른베르거 렙쿠헨

DE

Schwarzwälder Schinken

Šunka

슈바르츠벨더 쉰켄

DK

Danablu

Sýr

다나블루

ES

Aceite de Terra Alta / Oli de Terra Alta

Olivový olej

아쎄이떼 데 떼라 알따; 올리 데 떼라 알따

ES

Aceite Monterrubio

Olivový olej

아쎄이떼 몬떼루비오

ES

Estepa

Olivový olej

에스떼빠

ES

Les Garrigues

Olivový olej

레스 가리게스

ES

Sierra de Cazorla

Olivový olej

데 까쏘를라 데 까쏘를라

ES

Siurana

Olivový olej

씨우라나

EL

Καλαμάτα / Kalamata (1)

Olivový olej

칼라마타

EL

Σητεία Λασιθίου Κρήτης / Sitia Lasithiou Kritis

Olivový olej

시티아 라시티우 크리티스

EL

Λακωνία / Lakonia

Olivový olej

라코니아

EL

Γραβιέρα Κρήτης / Graviera Kritis

Sýr

그라비에라 크리티스

EL

Κασέρι / Kasseri

Sýr

카세리

IT

Aceto Balsamico di Modena

Ocet

아체토 발사미코 디 모데나

IT

Bresaola della Valtellina

Šunka

브레사올라 델라 발텔리나

IT

Kiwi Latina

Kiwi

키위 라티나

IT

Mela Alto Adige / Südtiroler Apfel

Jablka

멜라 알토 아디제; 수드티롤레르 아펠

IT

Toscano

Olivový olej

토스카노

IT

Pecorino Toscano

Sýr

페코리노 토스카노

IT

Salamini italiani alla cacciatora

Salám

살라미니 이탈리아니 알라 카차토라

NL

Edam Holland

Sýr

에담 홀란드

NL

Gouda Holland

Sýr

고다 홀란드


(1)  Ochrana zeměpisného označení „Kalamata“ nebrání používání názvu rostlinné odrůdy, pokud jde o olivy na území Koreje. Tato formulace nemění ani nesnižuje ochranu, kterou již dohoda poskytuje chráněnému zeměpisnému označení „Elia Kalamatas“.


PŘÍLOHA III

Název, který se má chránit

Produkt

Přepis do latinské abecedy

천안배 (Cheonan Bae (Pear))

Hrušky

Cheonan Bae

나주배 (Naju Bae (Pear))

Hrušky

Naju Bae

안성배 (Anseong Bae (Pear))

Hrušky

Anseong Bae

고려흑삼제품 (Korean Black Ginseng Product)

Produkty z černého ženšenu

Goryeo Heuksamjepum

예산사과 (Yesan Apple)

Jablka

Yesan Sagwa

안성쌀 (Anseong Ssal (Rice))

Rýže

Anseong Ssal

영월고춧가루 (Yeongwol Red Pepper Powder)

Prášek z červené papriky

Yeongwol Gochutgaru

고려흑삼 (Korean Black Ginseng)

Černý ženšen

Goryeo Heuksam

보성웅치올벼쌀 (Boseong Ungchi Olbyeossal)

Rýže

Boseong Ungchi Olbyeossal

김포쌀 (Gimpo Ssal (Rice))

Rýže

Gimpo Ssal

진도검정쌀 (Jindo Black Rice)

Rýže

Jindo Geomjeong Ssal

군산쌀 (Gunsan Ssal (Rice))

Rýže

Gunsan Ssal

영월고추 (Yeongwol Red Pepper)

Červená paprika

Yeongwol Gochu

영천포도 (Yeongcheon Grapes)

Hrozny

Yeongcheon Podo

무주사과 (Muju Apple)

Jablka

Muju Sagwa

삼척마늘 (Samcheok Garlic)

Česnek

Samcheok Maneul

김천자두 (Gimcheon Jadu (Plum))

Švestky

Gimcheon Jadu

영동포도 (Yeongdong Grapes)

Hrozny

Yeongdong Podo

문경오미자 (Mungyeong Omija)

Omija

Mungyeong Omija

청도반시 (Cheongdo Seedless Flat Persimmon)

Tomel (persimon)

Cheongdo Bansi

평창산양삼 (PyeongChang Wild-cultivated Ginseng)

Planě rostoucí ženšen

PyeongChang Sanyangsam

보은대추 (Boeun Jujube)

Jujube

Boeun Daechu

충주밤 (Chungju Bam (Chestnut))

Kaštany

Chungju Bam

가평잣 (Gapyeong Korean Pine nuts)

Piniové oříšky

Gapyeong Jat

정선곤드레 (Jeongseon Gondre)

Gondre (korejský bodlák)

Jeongseon Gondre

영동곶감 (Yeongdong Persimmon Dried)

Tomel (persimon)

Yeongdong Gotgam

부여표고 (Buyeo Pyogo (Oak mushroom))

Houževnatec jedlý – šitake

Buyeo Pyogo

완도미역 (Wando Sea mustard)

Mořské řasy

Wando Miyeok

완도다시마 (Wando Sea tangle)

Hnědé mořské řasy

Wando Dasima

기장미역 (Gijang sea mustard)

Mořské řasy

Gijang Miyeok

기장다시마 (Gijang sea tangle)

Hnědé mořské řasy

Gijang Dasima

완도김 (Wando Laver)

Mořská řasa Laver

Wando Gim

장흥김 (Jangheung Laver)

Mořská řasa Laver

Jangheung Gim

여수굴 (Yeosu Gul (Yeosu Oyster))

Ústřice

Yeosu Gul

고흥미역 (Goheung Dried Sea mustard)

Mořské řasy

Goheung Miyeok

고흥다시마 (Goheung Dried Sea tangle)

Hnědé mořské řasy

Goheung Dasima

신안김 (Sinan Gim (Laver))

Mořská řasa Laver

Sinan Gim

해남김 (Haenam Gim (Laver))

Mořská řasa Laver

Haenam Gim

고흥김 (Goheung Laver)

Mořská řasa Laver

Goheung Gim

고흥굴 (Goheung Gul (Oyster))

Ústřice

Goheung Gul


PŘÍLOHA IV

ODDÍL 1

VÍNA POCHÁZEJÍCÍ Z EVROPSKÉ UNIE

Kód země

Název označení

Přepis do korejské abecedy

CY

Κουμανδαρία (přepis do latinské abecedy: Commandaria)

꼬만다리아

DE

Franken

프랑켄

ES

Utiel-Requena

우띠엘 레께나

FR

Pays d’Oc

패이 독 / 뻬이 독

FR

Romanée-Conti

로마네 콘티 / 로마네 꽁띠

FR

Pauillac

포이약 / 뽀이약

FR

Saint-Estèphe

세인트 에스테브 / 쎙 에스테프

IT

Prosecco

프로세코

RO

Cotnari

코트나리

SI

Vipavska dolina

비파브스카 돌리나

SK

Vinohradnícka oblasť Tokaj

비노흐라드니스카 오블라스트 토카이

ODDÍL 2

DESTILÁTY POCHÁZEJÍCÍ Z EVROPSKÉ UNIE

Kód země

Název označení

Přepis do korejské abecedy

CY

Ζιβανία/Τζιβανία/Ζιβάνα/Zivania

지바니아

ES

Brandy del Penedés

브란디 델 뻬네데스

EL

Τσίπουρο/Tsipouro

치푸로

IE

Irish Cream

아이리쉬 크림

LT

Originali lietuviška degtinė / Original Lithuanian vodka

오리지널 리투아니아 보드카

BE+NL+FR+DE

Genièvre/Jenever/Genever

예네이버/제니버


PŘÍLOHA V

Název, který se má chránit

Přepis do latinské abecedy

무주머루와인 (Muju (víno z planě rostoucích hroznů))

Muju Meoru (víno)


PŘÍLOHA VI

FRANCIE

Huile essentielle de lavande de Haute-Provence/Essence de lavande de Haute-Provence (1)

Levandulová vonná silice

윌 에썽씨엘 드 라벙드 드 오뜨 프로방스 / 에썽스 드 라벙드 드 오뜨 프로방스 (오뜨 프로방스 라벙드 에센스 오일)

ITÁLIE

Prosciutto di San Daniele (2)

Šunka

프로슈토 디 산 다니엘레(생햄)

ŠPANĚLSKO

Jamón de Teruel/Paleta de Teruel (3)

Šunka

하몬 데 떼루엘 / 빨레따 데 떼루엘

Jabugo (4)

Šunka

하부고


(1)  Označení „Huile essentielle de lavande de Haute-Provence“ se změnilo na „Huile essentielle de lavande de Haute-Provence / Essence de lavande de Haute-Provence“.

(2)  Označení „Prosciutto di S. Daniele“ se změnilo na „Prosciutto di San Daniele“.

(3)  Označení „Jamon de Teruel“ se změnilo na „Jamón de Teruel / Paleta de Teruel“.

(4)  Označení „Jamón de Huelva“ se změnilo na „Jabugo“.


Opravy

22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/169


Oprava nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2400 ze dne 23. listopadu 2022, kterým se mění přílohy IV a V nařízení (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách

( Úřední věstník Evropské unie L 317 ze dne 9. prosince 2022 )

Strana 29, příloha, bod 1, písm. c), čtvrtý sloupec tabulky, písm. a):

místo:

„a)

do 29. prosince 2027, 500 mg/kg;“,

má být:

„a)

do 29. prosince 2025, 500 mg/kg;’;

strana 29, příloha, bod 1, písm. c), čtvrtý sloupec tabulky, písm. b):

místo:

„b)

od 30. prosince 2025 do 28. prosince 2027, 350 mg/kg nebo, je-li vyšší, sumu koncentrací těchto látek, pokud jsou přítomny ve směsích nebo výrobcích, jak je stanoveno v příloze I čtvrtém sloupci bodu 2 pro látky tetrabromdifenylether, pentabromdifenylether, hexabromdifenylether, heptabromdifenylether a dekabromdifenylether;“,

má být:

„b)

od 30. prosince 2025 do 29. prosince 2027, 350 mg/kg nebo, je-li vyšší, sumu koncentrací těchto látek, pokud jsou přítomny ve směsích nebo výrobcích, jak je stanoveno v příloze I čtvrtém sloupci bodu 2 pro látky tetrabromdifenylether, pentabromdifenylether, hexabromdifenylether, heptabromdifenylether a dekabromdifenylether;“.


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/170


Oprava rozhodnutí Rady (EU) 2022/2353 ze dne 1. prosince 2022 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na posílení kapacit ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny

( Úřední věstník Evropské unie L 311 ze dne 2. prosince 2022 )

Název na titulní straně, obsah a na strana 149:

místo:

„Rozhodnutí Rady (EU) 2022/2353 ...“,

má být:

„Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/2353 ...“.


22.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 328/171


Oprava prováděcího nařízení Komise (EU) č. 828/2014 ze dne 30. července 2014 o požadavcích na poskytování informací o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách spotřebitelům

( Úřední věstník Evropské unie L 228 ze dne 31. července 2014 )

1.

Strana 5, 3. bod odůvodnění první věta:

místo:

„Nařízení Komise (ES) č. 41/2009 (2) stanoví harmonizovaná pravidla pro informace poskytované spotřebitelům o nepřítomnosti lepku (tvrzení „bez lepku“) nebo o sníženém obsahu lepku (tvrzení „velmi nízký obsah lepku“) v potravinách.“,

má být:

„Nařízení Komise (ES) č. 41/2009 (2) stanoví harmonizovaná pravidla pro informace poskytované spotřebitelům o nepřítomnosti lepku (tvrzení „bez lepku“/„bezlepkový“/„bezlepková“/„bezlepkové“) nebo o sníženém obsahu lepku (tvrzení „velmi nízký obsah lepku“) v potravinách.“

2.

Strana 6, 9. bod odůvodnění první věta:

místo:

„Mělo by být možné, aby potraviny, které jsou speciálně vyrobeny, připraveny a/nebo zpracovány tak, aby v nich byl snížen obsah lepku jedné nebo několika složek obsahujících lepek nebo aby v nich byly nahrazeny složky obsahující lepek jinými složkami, jež jsou přirozeně bezlepkové, byly označeny výrazy uvádějícími buď nepřítomnost lepku („bez lepku“) nebo snížený obsah lepku („velmi nízký obsah lepku“) v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.“,

má být:

„Mělo by být možné, aby potraviny, které jsou speciálně vyrobeny, připraveny a/nebo zpracovány tak, aby v nich byl snížen obsah lepku jedné nebo několika složek obsahujících lepek nebo aby v nich byly nahrazeny složky obsahující lepek jinými složkami, jež jsou přirozeně bezlepkové, byly označeny výrazy uvádějícími buď nepřítomnost lepku („bez lepku“/„bezlepkový“/„bezlepková“/„bezlepkové“) nebo snížený obsah lepku („velmi nízký obsah lepku“) v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.“

3.

Strana 6, 11. bod odůvodnění druhá věta:

místo:

„Použití tvrzení „velmi nízký obsah lepku“ nebo „bez lepku“ při uvádění informací o těchto výrobcích by mělo být zakázáno vzhledem k tomu, že se podle tohoto nařízení tato tvrzení používají pro uvedení obsahu lepku v množství nepřesahujícím 100 mg/kg pro označení „velmi nízký obsah lepku“ a 20 mg/kg pro označení „bez lepku“.“,

má být:

„Použití tvrzení „velmi nízký obsah lepku“ nebo „bez lepku“/„bezlepkový“/„bezlepková“/„bezlepkové“ při uvádění informací o těchto výrobcích by mělo být zakázáno vzhledem k tomu, že se podle tohoto nařízení tato tvrzení používají pro uvedení obsahu lepku v množství nepřesahujícím 100 mg/kg pro označení „velmi nízký obsah lepku“ a 20 mg/kg pro označení „bez lepku“/„bezlepkový“/„bezlepková“/„bezlepkové“.“

4.

Strana 8, příloha oddíl A první podnadpis a odstavec pod ním:

místo:

„BEZ LEPKU

Tvrzení „bez lepku“ lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li potravina ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, více než 20 mg/kg lepku.“,

má být:

„BEZ LEPKU/BEZLEPKOVÝ/BEZLEPKOVÁ/BEZLEPKOVÉ

Tvrzení „bez lepku“/„bezlepkový“/„bezlepková“/„bezlepkové“ lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li potravina ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, více než 20 mg/kg lepku.“

5.

Strana 8, příloha oddíl B jediný odstavec:

místo:

„Oves obsažený v potravinách označovaných jako „bez lepku“ nebo „s velmi nízkým obsahem lepku“ musí být speciálně vyroben, připraven a/nebo zpracován tak, aby bylo zamezeno kontaminaci pšenicí, žitem, ječmenem nebo jejich kříženci, přičemž obsah lepku v ovsu nesmí být vyšší než 20 mg/kg.“,

má být:

„Oves obsažený v potravinách označovaných jako „bez lepku“/„bezlepkový“/„bezlepková“/„bezlepkové“ nebo „s velmi nízkým obsahem lepku“ musí být speciálně vyroben, připraven a/nebo zpracován tak, aby bylo zamezeno kontaminaci pšenicí, žitem, ječmenem nebo jejich kříženci, přičemž obsah lepku v ovsu nesmí být vyšší než 20 mg/kg.“