ISSN 1977-0626 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 323 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 65 |
|
|
Opravy |
|
|
* |
||
|
* |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
I Legislativní akty
NAŘÍZENÍ
19.12.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 323/1 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/2480
ze dne 14. prosince 2022,
kterým se mění nařízení (EU) č. 1025/2012, pokud jde o rozhodnutí evropských normalizačních organizací týkající se evropských norem a produktů evropské normalizace
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s řádným legislativním postupem (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (3) stanoví pravidla, pokud jde o stanovení evropských norem a produktů evropské normalizace pro výrobky a pro služby na podporu legislativní činnosti a politik Unie. |
(2) |
V souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 1025/2012 může Komise požádat jednu nebo více evropských normalizačních organizací, aby vypracovaly návrh evropské normy nebo produktu evropské normalizace. |
(3) |
Evropské normy a produkty evropské normalizace hrají důležitou úlohu v rámci vnitřního trhu a pro ochranu spotřebitelů. Normy nejenže určují technické aspekty výrobků nebo služeb, ale hrají rovněž důležitou úlohu pro pracovníky, spotřebitele a životní prostředí. Harmonizované normy lze například využít k vytvoření předpokladu, že výrobky, které mají být dodány na trh, jsou ve shodě se základními požadavky stanovenými pro ně v příslušných harmonizačních právních předpisech Unie, a zároveň zajišťují kvalitu a bezpečnost výrobků a služeb pro spotřebitele a ochranu životního prostředí. |
(4) |
V minulosti se praxe evropských normalizačních organizací, pokud jde o jejich vnitřní správu a rozhodovací postupy, změnila. V důsledku těchto změn evropské normalizační organizace prohloubily svou spolupráci s mezinárodními a evropskými zúčastněnými stranami. Tato spolupráce je vítána, neboť přispívá k transparentnímu, otevřenému a nestrannému procesu normalizace založenému na konsenzu. Jestliže však evropské normalizační organizace vyřizují žádosti o normalizaci na podporu legislativní činnosti a politik Unie, je zásadní, aby jejich interní rozhodnutí zohledňovala zájmy, cíle politik a hodnoty Unie, jakož i veřejné zájmy obecně. |
(5) |
V souladu s články 5 a 6 nařízení (EU) č. 1025/2012 mají řádné postupy a vyvážené zastoupení zájmů příslušných zúčastněných stran, včetně zúčastněných stran zastupujících mimo jiné malé a střední podniky a zájmy v oblasti životního prostředí, sociální zájmy a zájmy spotřebitelů, zásadní význam, a měly by být proto zajištěny. V evropských normalizačních organizacích by měly být zohledňovány názory a poznatky všech příslušných zúčastněných stran. Kromě toho by při přijímání rozhodnutí o evropských normách a produktech evropské normalizace požadovaných podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012 měly být zohledňovány názory vyjádřené během vnitrostátních konzultací vedených národními normalizačními orgány. |
(6) |
Národní normalizační orgány hrají v systému normalizace zásadní úlohu, a to jak na úrovni Unie, v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012, tak i na úrovni členských států. Národní normalizační orgány mají proto nejlepší předpoklady k zajištění toho, aby zájmy, cíle politik a hodnoty Unie, jakož i veřejné zájmy obecně byly v evropských normalizačních organizacích řádně zohledněny. Je proto nezbytné posílit jejich úlohu v rozhodovacích orgánech evropských normalizačních organizací, když tyto orgány přijímají rozhodnutí týkající se evropských norem a produktů evropské normalizace požadovaných Komisí podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012, aniž by byla dotčena důležitá úloha širší základny zúčastněných stran při přípravě účinných norem, které reagují na veřejný zájem a potřeby trhu. |
(7) |
Rozhodovací orgány evropských normalizačních organizací jsou otevřeny účasti nejen národních normalizačních orgánů, ale mimo jiné i národních normalizačních organizací přistupujících zemí, kandidátských zemí a dalších zemí, které se formálně staly členy dotčených evropských normalizačních organizací a uzavřely s Unií dohodu pro zajištění sblížení regulačního rámce. S cílem zamezit vyloučení těchto organizací z účasti na práci dotčených rozhodovacích orgánů je nezbytné pouze stanovit, aby rozhodnutí těchto orgánů týkající se evropských norem a produktů evropské normalizace požadovaných podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012 přijímali výhradně zástupci národních normalizačních orgánů, aniž by se na práci rozhodovacích orgánů evropských normalizačních organizací ukládaly jakékoli další požadavky. Zapojení národních normalizačních organizací třetích zemí do činnosti evropských normalizačních organizací by nemělo bránit přijímání rozhodnutí týkajících se evropských norem a produktů evropské normalizace požadovaných Komisí v případech, kdy tato rozhodnutí mají podporu pouze národních normalizačních orgánů členských států a zemí EHP. |
(8) |
Má-li být požadavek, aby rozhodnutí rozhodovacích orgánů evropských normalizačních organizací týkající se evropských norem a produktů evropské normalizace požadovaných Komisí podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012 přijímali výhradně zástupci národních normalizačních orgánů, účinný, je nezbytné stanovit, že Komise by měla takové žádosti podávat pouze evropské normalizační organizaci, která uvedený požadavek splňuje. |
(9) |
Normalizační postupy zahrnují rozhodnutí, která vyžadují zvláštní pracovní oblasti, jež by měly být považovány za samostatné položky pracovního programu. Tyto položky pracovního programu se zahájí s cílem vypracovat novou evropskou normu nebo nový produkt evropské normalizace nebo revidovat, sloučit, změnit nebo opravit stávající evropskou normu nebo produkt evropské normalizace. |
(10) |
Nařízení (EU) č. 1025/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(11) |
Aby mohly evropské normalizační organizace v případě potřeby přizpůsobit svůj vnitřní jednací řád požadavkům tohoto nařízení, měla by být použitelnost tohoto nařízení odložena, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Článek 10 nařízení (EU) č. 1025/2012 se mění takto:
1) |
odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1. Komise může v rámci kompetencí stanovených ve Smlouvách požádat jednu nebo více evropských normalizačních organizací, aby v dané lhůtě vypracovaly návrh evropské normy nebo produktu evropské normalizace, přičemž dotčená evropská normalizační organizace dodržuje podmínky odstavce 2a. Evropské normy nebo produkty evropské normalizace musí vycházet z potřeb trhu, brát v úvahu veřejný zájem a rovněž cíle politik jasně uvedené v žádosti Komise a musí být založeny na konsenzu. Komise určí požadavky ohledně obsahu, které má požadovaný dokument splňovat, a lhůtu pro jeho schválení.“ |
2) |
vkládá se nový odstavec, který zní: „2a. Aniž jsou dotčena jiná poradní stanoviska, každá evropská normalizační organizace zajistí, aby následující rozhodnutí týkající se evropských norem a produktů evropské normalizace uvedených v odstavci 1 přijímali výhradně zástupci národních normalizačních orgánů v rámci příslušného rozhodovacího orgánu dané organizace:
|
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 9. července 2023.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 14. prosince 2022.
Za Evropský parlament
předsedkyně
R. METSOLA
Za Radu
předseda
M. BEK
(1) Úř. věst. C 323, 26.8.2022, s. 43.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 22. listopadu 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. prosince 2022.
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).
ROZHODNUTÍ
19.12.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 323/4 |
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/2481
ze dne 14. prosince 2022,
kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s řádným legislativním postupem (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Komise ve svém sdělení ze dne 9. března 2021 nazvaném „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“ (dále jen „sdělení o digitálním kompasu“) stanovila svou vizi do roku 2030, totiž pomocí digitální transformace posílit postavení občanů a podniků (dále jen „digitální dekáda“). Digitální transformace hospodářství a společnosti v pojetí Unie by měla zahrnovat digitální suverenitu otevřeným způsobem, respektování základních práv, právního státu a demokracie, inkluzivnost, přístupnost, rovnost, udržitelnost, odolnost, bezpečnost, zlepšování kvality života, dostupnost služeb a respektování práv a tužeb občanů. Měla by přispívat k tomu, aby hospodářství a společnost v Unii byly dynamické a spravedlivé a aby účinně využívaly zdroje. |
(2) |
Digitální transformace není možná bez silné podpory vědy, výzkumu, vývoje a vědecké obce, jež jsou hnacími silami technologické a digitální revoluce. Jelikož úroveň digitalizace hospodářství nebo společnosti zásadním způsobem podporuje hospodářskou a společenskou odolnost a představuje faktor jejich globálního vlivu, je navíc třeba, aby mezinárodní činnost Unie strukturovala širokou škálu stávající spolupráce v souladu s pilíři digitální dekády. Potřebu této strukturace zohledňuje i společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. prosince 2021 nazvané „Global Gateway“, jímž má Unie v úmyslu přispět ke zmírňování globálního nedostatku investic, a to na základě demokratického přístupu založeného na hodnotách a podporujícího vysoké standardy a transparentní partnerství za účelem uspokojení potřeb globálního rozvoje infrastruktury. |
(3) |
Členové Evropské rady v prohlášení ze dne 25. března 2021 označili sdělení o digitálním kompasu za jeden z kroků vytyčujících digitální rozvoj Unie v nadcházejícím desetiletí a potvrdili vizi, která je v něm stanovena, včetně myšlenky politického programu s účinným rámcem pro správu a řízení, jenž by usnadnil provádění projektů pro více zemí, které jsou nezbytné pro digitální transformaci Unie v rozhodujících oblastech. Vyzvali rovněž Komisi, aby rozšířila soubor politických nástrojů Unie pro digitální transformaci na unijní i vnitrostátní úrovni a aby k usnadnění digitální transformace využila všechny dostupné nástroje průmyslové a obchodní politiky, politiky hospodářské soutěže a politiky v oblasti dovedností a vzdělávání, výzkumu a inovací, jakož i nástroje dlouhodobého financování. |
(4) |
Evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu (dále jen „evropské prohlášení“) učiní středobodem digitální transformace občany, jeho cílem je prosazovat zásady digitální transformace v souladu se sdílenými evropskými hodnotami a právem a má přispět k dosažení obecných cílů tohoto rozhodnutí. Za tímto účelem by Komise a členské státy měly při spolupráci na dosahování obecných cílů stanovených v tomto rozhodnutí zohledňovat digitální zásady a práva stanovené v evropském prohlášení. |
(5) |
Jak je popsáno ve sdělení Komise ze dne 5. května 2021 nazvaném „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“, je nezbytné, aby Unie určila kritické technologické systémy a strategická odvětví, aby bylo možné řešit strategické slabiny a vysoce rizikové závislosti, které by mohly vést k nedostatkům v zásobování nebo kybernetickým bezpečnostním rizikům, a aby podpořila digitální transformaci. V této souvislosti je zvláště důležité, aby členské státy spojily síly a podpořily úsilí průmyslu o řešení těchto závislostí a o rozvoj strategických potřeb v oblasti kapacit. Tento přístup je rovněž reakcí na analýzu Komise obsaženou v jejím sdělení ze dne 8. září 2021 nazvaném „Zpráva o strategickém výhledu z roku 2021 – Schopnost a svoboda EU jednat“. V rámci Nástroje pro oživení a odolnost, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (3), a přípravy národních plánů pro oživení a odolnost vyzvala Komise členské státy, aby koordinovaly své úsilí mimo jiné s cílem vytvořit projekty pro více zemí v digitální oblasti. Zkušenosti ukázaly, že za účelem vytvoření projektů pro více zemí je třeba, aby koordinační úsilí členských států podpořila Komise a aby Unie měla mechanismy provádění, které usnadní společné investice. Souběžně s jinými iniciativami Komise, jako je Observatoř EU pro kritické technologie, uvedená ve sdělení Komise ze dne 22. února 2021 nazvaném „Akční plán pro synergie mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem“, by měla být zavedena struktura správy a řízení pro provádění digitálního kompasu, která by měla pomoci identifikovat stávající a možné budoucí strategické závislosti Unie v digitální oblasti a přispívat k posilování její digitální suverenity otevřeným způsobem. |
(6) |
Ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ Komise zdůraznila, že by Unie měla využít potenciál digitální transformace, která je jedním z klíčových faktorů pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Unie by měla nezbytnou digitální transformaci podporovat a investovat do ní, protože digitální technologie a nové metody a postupy jsou rozhodujícími faktory umožňujícími dosažení cílů udržitelnosti stanovených v Zelené dohodě pro Evropu, Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (4) a cílů udržitelného rozvoje OSN v mnoha různých odvětvích. Digitální technologie, jako jsou umělá inteligence, sítě 5G, 6G, blockchain, cloud computing a edge computing a internet věcí, by měly urychlit a maximalizovat dopad politik pro zvládání změny klimatu a ochranu životního prostředí, a to i prostřednictvím udržitelných životních cyklů. Spolu s družicovou navigací a určováním polohy přináší digitalizace rovněž nové příležitosti pro dálkové monitorování znečištění ovzduší a vody a pro monitorování a optimalizaci využívání energie a přírodních zdrojů. Unie potřebuje digitální odvětví, které bude klást důraz na udržitelnost, a to i v svém dodavatelském řetězci, které bude předcházet nadměrné závislosti na kritických surovinách, které zajistí, aby se digitální infrastruktury a technologie staly prokazatelně udržitelnějšími, obnovitelnějšími a energeticky účinnějšími a účinněji využívaly zdroje, a které bude přispívat k udržitelnému oběhovému a klimaticky neutrálnímu hospodářství a společnosti v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu. |
(7) |
Politiky digitální infrastruktury a investice do ní by se měly zaměřit na zajištění konektivity, která by byla v Unii dostupná všem a všude, s dostupným přístupem k internetu, aby byla překlenuta digitální propast napříč Unií, se zvláštním důrazem na rozdíly mezi různými zeměpisnými oblastmi. |
(8) |
Opatření, se kterými počítá sdělení o digitálním kompasu, by měla být prováděna s cílem zintenzivnit opatření stanovená ve strategii pro formování digitální budoucnosti Evropy, představené ve sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvaném „Formování digitální budoucnosti Evropy“, a v návaznosti na stávající nástroje Unie, jako jsou programy v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, zřízených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (5), a Nástroje pro technickou podporu, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 (6), na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (7), (EU) 2021/690 (8), (EU) 2021/694 (9), (EU) 2021/695 (10) a (EU) 2021/1153 (11) a na finanční prostředky přidělené na digitální transformaci podle nařízení (EU) 2021/241. Tímto rozhodnutím by měl být zřízen politický program Digitální dekáda 2030 s cílem dosáhnout úspěšné digitální transformace hospodářství a společnosti Unie, urychlit ji a zformovat. |
(9) |
Evropský pilíř sociálních práv, vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí na neformálním zasedání hlav států a předsedů vlád dne 17. listopadu 2017 ve švédském Göteborgu, vyžaduje právo na přístup ke kvalitním základním službám, včetně digitálních komunikací, jakož i právo na kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení. |
(10) |
Za účelem sledování trajektorie Unie, pokud jde o tempo digitální transformace, by měly být na úrovni Unie stanoveny digitální cíle. Ty by měly být spojeny s konkrétními oblastmi, ve kterých se očekává společné dosažení pokroku v Unii. Uvedené digitální cíle vycházejí ze čtyř hlavních oblastí, které byly identifikovány ve sdělení o digitálním kompasu a označeny za oblasti zásadního významu pro digitální transformaci Unie: digitální dovednosti, digitální infrastruktury, digitalizace podniků a digitalizace veřejných služeb. |
(11) |
Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie. |
(12) |
Pro rychlejší přizpůsobení průmyslu Unie strukturálním změnám jsou zapotřebí základní a pokročilé digitální dovednosti, jakož i další dovednosti, včetně dovedností v oblasti vědy, techniky, inženýrství a matematiky (STEM). Záměrem je, aby digitálně zdatní a kompetentní občané, včetně občanů se zdravotním postižením, mohli využívat příležitostí, jež nabízí digitální dekáda. Za účelem dosažení tohoto cíle by měl být kladen důraz na vzdělávání s cílem zajistit, aby vzdělávací obec, a zejména učitelé, byla náležitě vyškolena, kvalifikována a vybavena k účinnému využívání technologií v rámci svých vyučovacích metod a schopna vyučovat digitální technologie s cílem zaručit, aby studenti byli v krátkodobém i dlouhodobém výhledu lépe vybaveni pro vstup na trh práce. Digitální vzdělávání a odborná příprava by měly rovněž zvýšit atraktivitu Unie pro vysoce kvalifikované odborníky, kteří získali pokročilé digitální dovednosti, a jejich dostupnost na trhu práce Unie. Index digitální ekonomiky a společnosti (dále jen „index DESI“), který Komise zveřejnila v roce 2021, uvádí, že už před pandemií onemocnění COVID-19 měly podniky v Unii, zejména malé a střední, potíže s nalezením dostatečného počtu odborníků v oblasti informačních a komunikačních technologií. Digitální odborná příprava a vzdělávání by tudíž měly podporovat všechny činnosti vedoucí k zajištění toho, aby byli pracovníci vybaveni dovednostmi, které jsou potřebné v současnosti a budou potřebné v budoucnosti, a zároveň podporovat mobilizaci a motivaci všech relevantních zúčastněných stran za účelem dosažení co největšího účinku investic do zlepšování stávajících dovedností (prohlubování dovedností) a osvojování si nových dovedností (rekvalifikace), jakož i do celoživotního učení ekonomicky aktivního obyvatelstva, za účelem zajištění plného využití příležitostí, které digitalizace průmyslu a služeb nabízí. Měla by být rovněž podporována neformální digitální odborná příprava poskytovaná zaměstnavateli ve formě učení praxí. Vzdělávání a odborná příprava rovněž přinesou konkrétní profesní pobídky za účelem odstranění rozdílů v příležitostech a v zacházení mezi ženami a muži a zamezení jejich vytváření. |
(13) |
Udržitelná digitální infrastruktura pro účely konektivity, mikroelektronika a schopnost zpracovávat data velkého objemu jsou rozhodujícími faktory pro využívání přínosů digitalizace, pro další technologický rozvoj a pro vedoucí postavení Unie v digitální oblasti. V souladu se sdělením Komise ze dne 30. června 2021 nazvaným „Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040“ je zapotřebí spolehlivá, rychlá a bezpečná konektivita pro všechny a všude v Unii, včetně venkovských a odlehlých oblastí, jako jsou ostrovy a horské a řídce osídlené regiony, jakož i nejvzdálenějších regionů. Společenské potřeby, pokud jde o sbližování šířky pásma nahrávání a stahování, stále rostou. Do roku 2030 by měly být pro všechny, kdo takovou kapacitu potřebují nebo ji chtějí využívat, dostupné sítě s gigabitovými rychlostmi. Všichni koncoví uživatelé v Unii by měli mít možnost využívat gigabitové služby poskytované sítěmi na pevném místě zavedenými až po koncový bod sítě. Kromě toho by všechny osídlené oblasti měly být pokryty bezdrátovými vysokorychlostními sítěmi nové generace s výkonem odpovídajícím alespoň 5G. Všichni účastníci trhu, kteří budou mít z digitální transformace prospěch, by měli převzít svou společenskou odpovědnost a spravedlivě a přiměřeně přispívat k veřejným statkům, službám a infrastrukturám ku prospěchu všech občanů Unie. |
(14) |
Technologická neutralita, stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (12), je zásadou, jíž by se za účelem dosažení užitku z prosperity měly řídit unijní a vnitrostátní politiky týkající se infrastruktury pro digitální konektivitu s nejvyšší výkonností, odolností, bezpečností a udržitelností. Se všemi technologiemi a přenosovými systémy, které mohou přispět k dosažení gigabitového připojení, včetně stávajícího a budoucího pokroku v rámci družicových ekosystémů, ekosystémů v oblasti optických vláken a 5G nebo jakéhokoli jiného budoucího ekosystému a Wi-Fi nové generace, by se proto mělo zacházet stejně, vedou-li k rovnocenné výkonnosti sítě. |
(15) |
Očekává se, že poptávka po polovodičích, které jsou základem většiny klíčových strategických hodnotových řetězců, zejména v nejinovativnějších technologických oborech, bude v budoucnu ještě větší než dnes. Polovodiče mají pro digitální ekonomiku zásadní význam, a proto jsou rovněž rozhodujícími faktory umožňujícími přechod k udržitelnosti, čímž přispívají k dosahování cílů Zelené dohody pro Evropu. Polovodiče s nízkou energetickou stopou rovněž přispívají k tomu, aby Unie dosáhla vůdčího postavení v oblasti udržitelných digitálních technologií. Záměrem je, aby byly posíleny odolnost hodnotového řetězce a výrobní kapacita v oblasti polovodičů (včetně materiálů, vybavení, návrhu, výroby, zpracování a balení), mimo jiné budováním rozsáhlé inovativní infrastruktury v souladu s právem Unie v oblasti environmentální udržitelnosti. Například polovodiče s kapacitou pro použití v rámci kvantových technologií a s nízkou spotřebou jsou rozhodujícími faktory pro dosažení klimatické neutrality vysoce zabezpečených uzlů na okraji sítě, které zaručují přístup k datovým službám s nízkou latencí bez ohledu na to, kde se uživatel nachází. |
(16) |
Vedle svého působení jakožto rozhodující faktory budou stávající a budoucí technologie zásadní pro nové produkty, nové výrobní procesy a nové obchodní modely založené na spravedlivém a bezpečném sdílení dat v ekonomice založené na datech, při zajištění účinné ochrany soukromí a osobních údajů. Transformace podniků závisí na jejich schopnosti rychle a komplexně zavádět nové digitální technologie, a to i v průmyslových ekosystémech a ekosystémech služeb, které nyní zaostávají. Tato transformace je důležitá zvláště pro malé a střední podniky, které při zavádění digitálních řešení čelí i nadále výzvám. |
(17) |
Členské státy se vybízejí, aby v rámci své veřejné správy uplatňovaly zásadu „pouze jednou“ a podporovaly opakované používání údajů v souladu s pravidly pro ochranu údajů, tak aby na občany ani podniky nebyla kladena žádná dodatečná zátěž. |
(18) |
Na digitálních technologiích rovněž zásadním způsobem závisí demokratický život a klíčové veřejné služby. Každý občan a podnik by měl mít možnost digitálně komunikovat s orgány veřejné správy. V indexu DESI by mělo být monitorováno několik parametrů těchto interakcí, včetně zaměření na uživatele a transparentnosti. Klíčové veřejné služby, včetně elektronických zdravotních záznamů, by měly být plně přístupné na dobrovolném základě jako digitální prostředí nejvyšší třídy, které poskytuje snadno použitelné, efektivní, důvěryhodné a personalizované služby a nástroje s vysokými standardy bezpečnosti a ochrany soukromí. Mezi tyto klíčové veřejné služby by měly patřit i ty, které jsou relevantní pro významné životní události fyzických osob, jako jsou ztráta a nalezení zaměstnání, studium, vlastnictví či řízení automobilu nebo zahájení podnikání, a pro právnické osoby v jejich profesním životním cyklu. Při přechodu na digitální nástroje by však měla být zachována dostupnost služeb off-line. |
(19) |
Digitální technologie by měly přispívat k dosažení širších společenských výstupů, které se neomezují pouze na digitální sféru, ale mají pozitivní dopady na každodenní životy občanů a jejich kvalitu života. Má-li být digitální transformace úspěšná, měla by jít ruku v ruce se zlepšeními, pokud jde o demokracii, řádnou správu věcí veřejných, sociální začleňování a větší efektivitu veřejných služeb. |
(20) |
Komise by měla digitální cíle a relevantní definice do června 2026 přezkoumat, aby posoudila, zda stále odpovídají vysoké úrovni ambicí digitální transformace. Pokud to bude mít za nezbytné, měla by mít možnost navrhnout změnu digitálních cílů za účelem reakce na technický, hospodářský a společenský vývoj, zejména v oblasti ekonomiky založené na datech, udržitelnosti a kybernetické bezpečnosti. |
(21) |
Jsou-li vynakládány veřejné prostředky, je zásadní, aby byla pro společnost a podniky získána maximální hodnota. Veřejné financování by proto mělo usilovat o zajištění otevřeného a nediskriminačního přístupu k výstupům financovaných projektů, ledaže je v odůvodněných a přiměřených případech považováno za vhodné postupovat jinak. |
(22) |
Harmonický, inkluzivní a trvalý pokrok na cestě k digitální transformaci a k dosažení digitálních cílů v Unii vyžaduje komplexní, robustní, spolehlivou, flexibilní a transparentní formu správy a řízení, založenou na úzké spolupráci a koordinaci mezi Evropským parlamentem, Radou, Komisí a členskými státy. Vhodný mechanismus by měl zajistit koordinaci sbližování, výměnu osvědčených postupů a konzistentnost a účinnost politik a opatření na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni a měl by rovněž motivovat k aktivaci vhodných synergií mezi unijními a vnitrostátními finančními prostředky i mezi iniciativami a programy Unie. Za tímto účelem by Komise mohla členským státům poskytnout pokyny a podporu týkající se toho, jak nejlépe využít nejvhodnější druhy synergií. Za tímto účelem je nezbytné stanovit ustanovení týkající se mechanismu monitorování a spolupráce k provádění digitálního kompasu. Tento mechanismus by měl zohledňovat různou situaci v jednotlivých členských státech i v jejich rámci, měl by být přiměřený, zejména pokud jde o administrativní zátěž, a měl by členským státům umožnit, aby při stanovování svých vnitrostátních cílů uplatnily vyšší úroveň ambicí. |
(23) |
Mechanismus monitorování a spolupráce k provádění digitálního kompasu by měl obsahovat posílený systém monitorování za účelem zjišťování nedostatků ve strategických digitálních kapacitách Unie. Měl by rovněž obsahovat mechanismus podávání zpráv mimo jiné o pokroku při plnění digitálních cílů stanovených v tomto rozhodnutí, jakož i o obecnějším stavu plnění obecných cílů stanovených v tomto rozhodnutí. Měl by stanovit rámec spolupráce mezi Komisí a členskými státy s cílem identifikovat řešení slabin a navrhnout cílená opatření pro zjednání účinné nápravy. |
(24) |
Součástí zprávy o stavu digitální dekády (dále jen „zpráva o digitální dekádě“) by měl být index DESI, který by měl být používán k monitorování pokroku při dosahování digitálních cílů. Toto monitorování by mělo zahrnovat analýzu ukazatelů měřících pokrok na úrovni členských států, vnitrostátních politik a iniciativ zaměřených na dosažení obecných cílů tohoto rozhodnutí a digitálních cílů v něm stanovených, jakož i horizontální a tematickou analýzu, jejichž pomocí se bude sledovat digitální transformace hospodářství Unie a porovnávat pokrok členských států v této oblasti. Rozměry a ukazatele indexu DESI by měly být sladěny zejména s digitálními cíli, které jsou stanoveny v tomto rozhodnutí. Pro každý digitální cíl by měly být v prováděcích aktech, jež má přijmout Komise, stanoveny klíčové ukazatele výkonnosti. Klíčové ukazatele výkonnosti by měly být aktualizovány, je-li to nezbytné k zajištění pokračujícího účinného monitorování a k zohlednění technologického vývoje. Mechanismus pro sběr údajů v členských státech by měl být ve vhodných případech posílen, aby komplexně vystihoval současný stav pokroku při dosahování digitálních cílů a podával informace o relevantních politikách, programech a iniciativách na vnitrostátní úrovni, a měl by v souladu s unijním a vnitrostátním právem zahrnovat údaje pokud možno rozčleněné podle pohlaví a podle regionů. Komise by na základě svých přezkumů měla ve vhodných případech po konzultaci s členskými státy vypracovat harmonogram pro budoucí potřeby v oblasti shromažďování údajů. Při stanovování indexu DESI by Komise měla vycházet především z oficiálních statistických údajů získaných v různých průzkumech Unie o informační společnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 (13) a (EU) 2019/2152 (14). Ke sběru údajů pro relevantní ukazatele, které nejsou měřeny v průzkumech Unie ani shromažďovány prostřednictvím jiných zpráv, například v rámci strategie ohlášené ve sdělení Komise ze dne 25. června 2008 nazvaném „ „Zelenou malým a středním podnikům.“„Small Business Act“ pro Evropu“, včetně jejího každoročního přezkumu výkonnosti malých a středních podniků, by měla Komise používat zvláštní studie. Definice týkající se digitálních cílů podle tohoto rozhodnutí nepředstavují precedenty pro klíčové ukazatele výkonnosti a v žádném případě nebrání nadcházejícímu měření pokroku při plnění uvedených cílů prostřednictvím těchto ukazatelů. |
(25) |
Aby byli spolunormotvůrci průběžně informováni o pokroku digitální transformace v Unii, měla by Komise předkládat Evropskému parlamentu a Radě každoroční zprávu o digitální dekádě, obsahující přehled a analýzu digitální transformace Unie a hodnocení dosaženého pokroku při plnění obecných cílů tohoto rozhodnutí a digitálních cílů za období do roku 2030. Zpráva o digitální dekádě, zejména index DESI, by měla být zahrnuta do evropského semestru, včetně aspektů týkajících se Nástroje pro oživení a odolnost, přičemž doporučené politiky, opatření a kroky obsažené v uvedené zprávě by měly doplňovat doporučení pro jednotlivé země. |
(26) |
Od roku 2019 zahrnuje index DESI srovnávací přehled zapojení žen do digitální oblasti, který na základě dvanácti ukazatelů hodnotí výsledky členských států v oblasti používání internetu, dovedností uživatelů internetu a odborných dovedností a zaměstnanosti. Začlenění srovnávacího přehledu zapojení žen do digitální oblasti do zprávy o digitální dekádě by mělo umožnit monitorování genderových rozdílů v digitálních dovednostech. |
(27) |
Komise by se ve své zprávě o digitální dekádě měla věnovat zejména tomu, jak účinně byly obecné cíle tohoto rozhodnutí převedeny do politik, opatření nebo kroků, jakož i pokroku při dosahování digitálních cílů s podrobným uvedením stupně pokroku Unie ve vztahu k plánovaným trajektoriím pro každý cíl, o hodnocení úsilí, které je nezbytné pro dosažení každého cíle, včetně jakýchkoli nedostatečných investic do digitálních kapacit a inovací, jakož i zvyšování povědomí o opatřeních potřebných pro zvýšení digitální suverenity otevřeným způsobem. Zpráva by měla rovněž obsahovat hodnocení, jak jsou prováděny relevantní regulační návrhy, a hodnocení kroků podniknutých na úrovni Unie a na úrovni členských států. |
(28) |
Na základě hodnocení Komise by zpráva měla obsahovat konkrétní doporučované politiky, opatření a kroky. Při doporučování politik, opatření a kroků ve zprávě by Komise měla zohlednit nejnovější dostupná data, přijaté společné závazky, politiky a opatření stanovené členskými státy, jakož i pokrok při provádění doporučených opatření uvedených v dřívějších zprávách a řešených prostřednictvím mechanismu spolupráce. Komise by dále měla vzít v úvahu rozdíly v možnostech jednotlivých členských států přispívat k digitálním cílům a již zavedené politiky, opatření a kroky, které jsou považovány za vhodné pro dosažení těchto cílů, i kdyby se jejich účinky dosud neprojevily v praxi. |
(29) |
S cílem zajistit, aby bylo dosaženo obecných cílů tohoto rozhodnutí a digitálních cílů v něm stanovených a aby k tomu účinně přispívaly všechny členské státy, by koncepce a provádění mechanismu monitorování a spolupráce měly zajišťovat výměnu informací a osvědčených postupů prostřednictvím konstruktivního a inkluzivního dialogu mezi členskými státy a Komisí. Komise by měla zajistit, aby byl o výsledcích tohoto dialogu náležitě a včas informován Evropský parlament. |
(30) |
Komise by spolu s členskými státy měla stanovit plánované trajektorie, které umožní Unii dosáhnout digitálních cílů stanovených v tomto rozhodnutí. Členské státy by pak měly tyto plánované trajektorie tam, kde je to možné, převést do podoby vnitrostátních plánovaných trajektorií a měly by ve vhodných případech náležitě zohlednit regionální rozměr. Ve vnitrostátních plánovaných trajektoriích by měly být vzaty v úvahu a zohledněny rozdílné možnosti jednotlivých členských států přispívat k digitálním cílům a jejich rozdílné výchozí pozice. Vnitrostátní plánované trajektorie by měly pomoci při hodnocení pokroku v průběhu času na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni. |
(31) |
S cílem zajistit, aby spolupráce mezi Komisí a členskými státy byla efektivní a účinná, měly by členské státy předkládat Komisi národní strategické plány pro digitální dekádu na období do roku 2030 (dále jen „národní plány “), v nichž budou pokud možno navrženy vnitrostátní plánované trajektorie měřitelné na vnitrostátní úrovni a popsány všechny plánované, přijaté nebo prováděné nástroje s cílem přispět k dosažení obecných cílů tohoto rozhodnutí a digitálních cílů v něm stanovených na úrovni Unie. Členské státy by měly mít možnost začlenit do svých národních plánů informace o politikách, opatřeních a krocích, které mají být prováděny na regionální úrovni. Národní plány by měly být vypracovány po konzultaci s klíčovými zúčastněnými stranami, jako jsou podnikatelské organizace, včetně zástupců malých a středních podniků, sociální partneři a občanská společnost, včetně starších občanů a mládeže, jakož i s místními a regionálními zástupci, a měly by být klíčovým nástrojem pro koordinaci politik členských států a za účelem zajištění předvídatelnosti z hlediska trhu. Členské státy by měly zohlednit relevantní odvětvové iniciativy na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni a podporovat soudržnost s nimi. Závazek členského státu poskytnout národní plán na přispění k dosažení digitálních cílů na úrovni Unie nebrání tomu, aby tento členský stát navrhoval a prováděl strategie na celostátní nebo regionální úrovni, ani aby se specializoval na určité průmyslové nebo digitální oblasti. |
(32) |
V průběhu cyklů spolupráce mezi Komisí a členskými státy by členské státy mohly navrhovat úpravy svých národních plánů s cílem zohlednit vývoj digitální transformace na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni a reagovat zejména na politiky, opatření a kroky doporučené Komisí. Za účelem podpory jednotného a srovnatelného přístupu mezi členskými státy a za účelem usnadnění přípravy jejich národních plánů by Komise měla poskytnout pokyny, které podrobněji stanoví klíčové prvky struktury národního plánu, zejména pak společné prvky, které by všechny národní plány měly obsahovat. V pokynech by měl být rovněž stanoven obecný přístup, který by měly členské státy dodržovat při vypracovávání svých vnitrostátních plánovaných trajektorií. |
(33) |
Mechanismus monitorování a spolupráce mezi Komisí a členskými státy by měl začít posouzením jejich národních plánů a měl by vycházet z údajů poskytnutých a hodnocení provedených ve zprávě o digitální dekádě, jakož i ze zpětné vazby obdržené od relevantních zúčastněných stran, jako jsou podnikatelské organizace, včetně zástupců malých a středních podniků, sociální partneři a občanská společnost, jakož i místní a regionální zástupci. |
(34) |
Při načasování spolupráce by se měla zohlednit potřeba reagovat na výsledky předchozích cyklů spolupráce, jakož i politiky, opatření, kroky a možné úpravy národních plánů každé dva roky. |
(35) |
Za účelem pokroku v dosahování digitálních cílů v souladu s plánovanými trajektoriemi by členské státy, které jsou ve zprávě považovány za státy, jež nedosáhly v dané oblasti dostatečného pokroku, měly navrhnout úpravy politik, opatření a kroků, které mají v úmyslu provést na podporu pokroku v této kritické oblasti. Komise a členské státy by dále měly zkoumat, jak politiky, opatření a kroky doporučené ve zprávě z předchozího roku členské státy společně i individuálně řešily. Kterýkoli členský stát by měl mít možnost požádat o zahájení vzájemného hodnocení, aby poskytl jiným členským státům příležitost vyjádřit se k návrhům, které hodlá předložit ve svém národním plánu, zejména pokud jde o jejich vhodnost pro dosažení určitého cíle. Komise by měla usnadnit výměnu zkušeností a osvědčených postupů prostřednictvím vzájemného hodnocení. |
(36) |
Komise a jeden nebo více členských států, anebo nejméně dva členské státy, by měly mít možnost přijímat společné závazky ohledně koordinovaných akcí, které by chtěly podniknout za účelem dosažení digitálních cílů, zřizovat projekty pro více zemí a dohodnout se na jakýchkoli dalších politikách, opatřeních a krocích na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni k zajištění pokroku při dosahování těchto cílů v souladu s plánovanými trajektoriemi. Společný závazek je iniciativou zaměřenou na spolupráci, zejména s cílem přispět k dosažení obecných cílů tohoto rozhodnutí a digitálních cílů v něm stanovených. Projektů pro více zemí a konsorcií evropské digitální infrastruktury (dále jen „konsorcia EDIC“) by se měly účastnit alespoň tři členské státy. |
(37) |
Při monitorování dosahování obecných cílů tohoto rozhodnutí a digitálních cílů v něm stanovených mají Komise a členské státy povinnost loajálně spolupracovat v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii. Je proto nezbytné, aby členské státy náležitě reagovaly na každou výzvu Komise ke spolupráci, zejména pokud došlo k významné odchylce od vnitrostátní plánované trajektorie některého členského státu nebo pokud taková odchylka nebyla delší dobu řešena. |
(38) |
Pro dosažení obecných cílů tohoto rozhodnutí a digitálních cílů v něm stanovených je rozhodující účinné provádění doporučených politik, opatření a kroků a národních plánů a jejich úprav. Pro vedení a podporu jednotlivých členských států při určování a provádění vhodných opatření k zajištění pokroku při dosahování jejich vnitrostátních plánovaných trajektorií, zejména v případech, kdy členské státy považují za nezbytné upravit své národní plány na základě politik, opatření nebo kroků doporučených Komisí, je nezbytný strukturovaný dialog s nimi. Komise by měla Evropský parlament a Rada průběžně náležitě informovat, zejména o průběhu a výsledcích strukturovaného dialogu. |
(39) |
S cílem zajistit transparentnost a účast veřejnosti by měla Komise zapojit všechny zainteresované zúčastněné strany. Za tím účelem by Komise měla úzce spolupracovat se zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti a soukromých a veřejných aktérů, jako jsou veřejnoprávní subjekty v odvětví vzdělávání a odborné přípravy nebo zdraví, a konzultovat s nimi opatření zaměřená na urychlení digitální transformace na úrovni Unie. Při konzultacích se zúčastněnými stranami by Komise měla být co nejinkluzivnější a zapojit subjekty, které podporují účast dívek a žen v digitálních studijních a profesních oborech, s cílem prosazovat při provádění národních plánů členskými státy co nejvyváženější přístup z hlediska genderové rovnosti. Zapojení zúčastněných stran je důležité i na úrovni členských států, zejména v době, kdy přijímají své národní plány a jejich případné úpravy. Na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni by Komise a členské státy měly včas a úměrně dostupným zdrojům zapojit podnikatelské organizace, včetně zástupců malých a středních podniků, sociální partnery a občanskou společnost. |
(40) |
Projekty pro více zemí by měly umožňovat rozsáhlé intervence v klíčových oblastech nezbytné pro dosažení digitálních cílů stanovených v tomto rozhodnutí, zejména prostřednictvím sdružování zdrojů od Unie a členských států a ve vhodných případech soukromých zdrojů. Je-li to nezbytné pro dosažení digitálních cílů, měly by mít členské státy možnost zapojit třetí země přidružené k přímo řízenému programu Unie, který podporuje digitální transformaci Unie. Projekty pro více zemí by měly být prováděny koordinovaně, v úzké spolupráci mezi Komisí a členskými státy. Komise by měla hrát ústřední úlohu při urychlování provádění projektů pro více zemí prostřednictvím identifikace projektů pro více zemí, které jsou připraveny k provádění, z kategorií projektů orientačně uvedených v příloze tohoto rozhodnutí a v rámci poradenství pro členské státy týkajícího se volby nejvhodnějšího již existujícího prováděcího mechanismu, volby zdrojů financování a jejich kombinace a jiných strategických záležitostí souvisejících s prováděním těchto projektů. Komise by měla ve vhodných případech poskytnout pokyny ohledně zřízení konsorcia EDIC jakožto prováděcího mechanismu. Členské státy, které si to přejí, mohou spolupracovat nebo podnikat koordinované akce i v jiných oblastech, než jsou oblasti uvedené v tomto rozhodnutí. |
(41) |
Veřejná podpora projektů pro více zemí by měla být používána zejména pro řešení případů selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, a to přiměřeným způsobem, aniž by byly narušovány rovné podmínky či zdvojováno nebo vytěsňováno soukromé financování. Projekty pro více zemí by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu a měly by být prováděny v souladu s platným právem Unie a vnitrostátním právem, které je s právem Unie v souladu. |
(42) |
Projekty pro více zemí by měly být schopny přilákat a efektivně kombinovat různé zdroje financování v Unii a členských státech a případně finanční krytí ze třetích zemí přidružených k přímo řízenému programu Unie, který podporuje digitální transformaci Unie, přičemž by mezi nimi měly být pokud možno nalezeny synergie. Zejména by mělo být možné kombinovat finanční prostředky z centrálně řízených programů Unie se zdroji poskytnutými členskými státy, což by mělo za určitých podmínek zahrnovat i příspěvky z Nástroje pro oživení a odolnost, jak je vysvětleno v části 3 pokynů Komise členským státům k jejich národním plánům pro oživení a odolnost, jakož i příspěvky z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo z Fondu soudržnosti. Všude tam, kde k tomu opravňuje povaha daného projektu pro více zemí, by měly být povoleny také příspěvky od jiných subjektů než od Unie a členských států, včetně soukromých příspěvků. |
(43) |
Komise ve spolupráci s členskými státy a jednající jako koordinátor projektů pro více zemí by měla členským státům pomoci při identifikaci jejich zájmů v rámci projektů pro více zemí, vydávat nezávazné pokyny týkající se výběru optimálních prováděcích mechanismů a poskytovat podporu při provádění, přičemž by měla přispívat k co nejširší účasti. Komise by měla tuto podporu poskytnout, pokud členské státy účastnící se projektu pro více zemí nevznesou námitku. Komise by měla jednat ve spolupráci se zúčastněnými členskými státy. |
(44) |
Za účelem provádění určitého projektu pro více zemí by Komise měla mít možnost na žádost dotčených členských států a po jejím posouzení zřídit konsorcium EDIC. |
(45) |
Hostitelský členský stát by měl určit, zda konsorcium EDIC splňuje požadavky, aby mohlo být uznáno jako mezinárodní subjekt uvedený v čl. 143 písm. g) a čl. 151 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2006/112/ES (15) a jako mezinárodní organizace uvedená v čl. 12 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2008/118/ES (16). |
(46) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto rozhodnutí by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o klíčové ukazatele výkonnosti a pro zřízení konsorcií EDIC. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17). |
(47) |
Toto rozhodnutí se nevztahuje na opatření přijatá členskými státy, která se týkají národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti nebo obrany, |
PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Předmět
1. Toto rozhodnutí zavádí politický program Digitální dekáda 2030 a stanoví mechanismus monitorování a spolupráce pro tento program, jejichž cílem je:
a) |
vytvořit příznivé prostředí pro inovaci a investice vytyčením jasného směru digitální transformace Unie a plnění digitálních cílů na úrovni Unie do roku 2030 na základě měřitelných ukazatelů; |
b) |
strukturovat a podněcovat spolupráci mezi Evropským parlamentem, Radou, Komisí a členskými státy; |
c) |
podporovat jednotnost, porovnatelnost, transparentnost a úplnost monitorování a podávání zpráv ze strany Unie. |
2. Toto rozhodnutí stanoví rámec pro projekty pro více zemí.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:
1) |
„indexem digitální ekonomiky a společnosti“ nebo „indexem DESI“ roční soubor ukazatelů analýz a měření, na jejichž základě Komise sleduje celkovou digitální výkonnost Unie a členských států v několika rozměrech politik, včetně jejich pokroku při dosahování digitálních cílů stanovených v článku 4; |
2) |
„projekty pro více zemí“ projekty velkého rozsahu, které usnadňují dosahování digitálních cílů stanovených v článku 4, zahrnují financování od Unie i členských států v souladu s článkem 10; |
3) |
„statistikou“ statistika ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (18); |
4) |
„vzájemným hodnocením“ mechanismus, kterým si členské státy v rámci spolupráce podle článku 8 vyměňují osvědčené postupy, pokud jde o konkrétní aspekty politik, opatření a kroků navržených daným členským státem, zejména o jejich účinnost a vhodnost z hlediska přispívání k dosažení některého specifického cíle v rámci digitálních cílů stanovených v článku 4; |
5) |
„plánovanou trajektorií“ plánovaná cesta pro každý digitální cíl do roku 2030 za účelem dosažení digitálních cílů stanovených v článku 4, založená na historických údajích, jsou-li k dispozici; |
6) |
„uzly na okraji sítě“ kapacita v oblasti distribuovaného zpracovávání dat připojená k síti a nacházející se ve fyzických koncových bodech, kde jsou generována data, nebo v jejich blízkosti, která nabízí možnosti distribuované výpočetní kapacity a ukládání dat v případě zpracování dat s nízkou latencí; |
7) |
„digitální intenzitou“ souhrnná hodnota přiřazená podniku na základě počtu technologií, které používá, podle srovnávacího přehledu jednotlivých technologií v souladu s indexem DESI; |
8) |
„klíčovými veřejnými službami“ základní služby poskytované veřejnými subjekty fyzickým osobám při jejich významných životních událostech a právnickým osobám v rámci jejich profesního životního cyklu; |
9) |
„pokročilými digitálními dovednostmi“ dovednosti a odborné kompetence, jež vyžadují znalosti a zkušenosti nezbytné pro pochopení, koncipování, vývoj, řízení, testování, zavádění, používání a údržbu digitálních technologií, produktů a služeb; |
10) |
„základní digitální dovedností“ schopnost provádět digitálními prostředky alespoň jednu činnost související s těmito oblastmi: informace, komunikace a spolupráce, tvorba obsahu, bezpečnost a osobní údaje a řešení problémů; |
11) |
„jednorožcem“ buď:
|
12) |
„malým nebo středním podnikem“ mikropodnik či malý nebo střední podnik ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (19). |
Článek 3
Obecné cíle politického programu Digitální dekáda 2030
1. Evropský parlament, Rada, Komise a členské státy spolupracují za účelem podpory a dosažení těchto obecných cílů na úrovni Unie (dále jen „obecné cíle“):
a) |
prosazovat inkluzivní, transparentní a otevřené digitální prostředí orientované na člověka a založené na základních právech, v němž bezpečné a interoperabilní digitální technologie a služby dodržují a posilují zásady, práva a hodnoty Unie a jsou v Unii přístupné všem a všude; |
b) |
posilovat kolektivní odolnost členských států a překlenout digitální propast, dosáhnout genderové a geografické vyváženosti podporou kontinuálních příležitostí pro všechny jednotlivce s cílem rozvíjet základní a pokročilé digitální dovednosti a kompetence, mimo jiné prostřednictvím odborného vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení, a podporovat rozvoj vysoce výkonných digitálních kapacit v rámci horizontálních systémů vzdělávání a odborné přípravy; |
c) |
otevřeným způsobem zajišťovat digitální suverenitu Unie, zejména prostřednictvím bezpečné a dostupné digitální a datové infrastruktury schopné účinně ukládat, předávat a zpracovávat velké objemy dat, jež umožní další technologický vývoj, podporovat konkurenceschopnost a udržitelnost průmyslu a hospodářství Unie, zejména malých a středních podniků, a odolnost hodnotových řetězců Unie, jakož i rozvíjet ekosystém pro začínající podniky a bezproblémové fungování evropských center pro digitální inovace; |
d) |
prosazovat zavádění a využívání digitálních schopností s cílem zmírnit geografickou digitální propast a umožnit přístup k digitálním technologiím a datům za otevřených, dostupných a spravedlivých podmínek za účelem dosažení vysoké úrovně digitální intenzity a inovací v podnicích Unie, a zejména v začínajících podnicích a v malých a středních podnicích; |
e) |
rozvíjet komplexní a udržitelný ekosystém interoperabilních digitálních infrastruktur, kde spolupůsobí vysoce výkonná výpočetní technika, edge computing a cloud computing, kvantová výpočetní technika, umělá inteligence, správa údajů a připojení k síti s cílem podporovat jejich využívání v podnicích Unie, a vytvářet pomocí výzkumu, vývoje a inovací příležitosti pro růst a zaměstnanost, a zajišťovat, aby Unie měla k dispozici konkurenceschopnou, bezpečnou a udržitelnou datovou cloudovou infrastrukturu s vysokými standardy bezpečnosti a ochrany soukromí, která je v souladu s pravidly Unie pro ochranu údajů; |
f) |
prosazovat digitální regulační prostředí Unie s cílem podporovat schopnost podniků v Unii, zejména malých a středních, spravedlivě soutěžit v rámci globálních hodnotových řetězců; |
g) |
zajišťovat, aby každý měl možnost online účasti na demokratickém životě a aby veřejné služby, zdravotní péče a pečovatelské služby byly pro každého dostupné rovněž v důvěryhodném a bezpečném online prostředí, zejména pro znevýhodněné skupiny včetně osob se zdravotním postižením a ve venkovských a odlehlých oblastech, a aby při tom nabízely inkluzivní, efektivní, interoperabilní a individualizované služby a nástroje s vysokými standardy v oblasti bezpečnosti a ochrany soukromí; |
h) |
zajišťovat, aby digitální infrastruktury a technologie, včetně jejich dodavatelských řetězců, byly udržitelnější a odolnější a účinněji využívaly energii a zdroje s cílem minimalizovat svůj negativní environmentální a sociální dopad a přispívat k udržitelnému oběhovému a klimaticky neutrálnímu hospodářství a společnosti v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, mimo jiné podporou výzkumu a inovací, které k tomuto účelu přispívají, a vypracováním metodik pro měření energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů v digitálním prostoru; |
i) |
usnadňovat spravedlivé a nediskriminační podmínky pro uživatele během digitální transformace v celé Unii posilováním synergií mezi soukromými a veřejnými investicemi a využívání finančních prostředků Unie a členských států a rozvíjením předvídatelných regulačních a podpůrných přístupů, které zahrnují i regionální a místní úroveň; |
j) |
zajišťovat, aby všechny politiky a programy, které jsou důležité pro dosažení digitálních cílů stanovených v článku 4, byly koordinovaným a soudržným způsobem zohledňovány, a mohly tak plně přispívat k zelené a digitální transformaci, a současně zamezovat překrývání a minimalizovat administrativní zátěž; |
k) |
zlepšovat odolnost vůči kybernetickým útokům, přispívat ke zvýšení povědomí o rizicích a znalostí o procesech kybernetické bezpečnosti a zvyšovat úsilí veřejných a soukromých organizací o dosažení alespoň základní úrovně kybernetické bezpečnosti. |
2. Při spolupráci na dosahování obecných cílů stanovených v tomto článku členské státy a Komise zohlední digitální zásady a práva stanovené v Evropském prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu.
Článek 4
Digitální cíle
1. Evropský parlament, Rada, Komise a členské státy spolupracují za účelem dosažení těchto digitálních cílů v Unii do roku 2030 (dále jen „digitální cíle“):
1) |
obyvatelstvo s digitálními dovednostmi a vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti digitálních technologií s cílem dosáhnout vyváženého genderového zastoupení, kde:
|
2) |
bezpečné, odolné, výkonné a udržitelné digitální infrastruktury, kde:
|
3) |
digitální transformace podniků, kde:
|
4) |
digitalizace veřejných služeb, kde:
|
2. Komise do 30. června 2026 přezkoumá digitální cíle a relevantní definice, přičemž zohlední zejména informace předložené členskými státy v souladu s čl. 5 odst. 2 a články 7, 8 a 9. O výsledcích přezkumu Komise předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě a předloží legislativní návrh na revizi digitálních cílů uvedených v odstavci 1, pokud to má za nezbytné k řešení technického, hospodářského nebo společenského vývoje za účelem úspěšné digitální transformace Unie.
Článek 5
Monitorování pokroku
1. Komise monitoruje pokrok Unie v dosahování obecných a digitálních cílů. Za tímto účelem vychází z indexu DESI a prováděcím aktem stanoví pro každý digitální cíl klíčové ukazatele výkonnosti. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 2.
2. Členské státy včas poskytnou Komisi nezbytné statistiky a údaje požadované pro účinné monitorování digitální transformace a stupně dosažení digitálních cílů. Tyto údaje se pokud možno rozčlení podle pohlaví a podle regionů v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem. Nejsou-li relevantní statistiky od členských států k dispozici, může Komise po konzultaci s členskými státy použít alternativní metodiku sběru údajů jako studii nebo přímý sběr údajů od členských států, a to i za účelem zajištění toho, aby byla situace na regionální úrovni řádně zdokumentována. Použitím této alternativní metodiky sběru údajů nejsou dotčeny úkoly Komise (Eurostatu) stanovené v rozhodnutí Komise 2012/504/EU (20).
3. Komise v úzké spolupráci s členskými státy stanoví pro každý digitální cíl plánované trajektorie na úrovni Unie. Ty slouží jako základ pro monitorování ze strany Komise uvedené v odstavci 1 a pro národní strategické plány členských států pro digitální dekádu (dále jen „národní plány“). Bude-li to s ohledem na technický, hospodářský nebo společenský vývoj nutné, Komise v úzké spolupráci s členskými státy jednu nebo více těchto plánovaných trajektorií aktualizuje. O plánovaných trajektoriích na úrovni Unie a o jejich aktualizacích Komise včas vyrozumí Evropský parlament a Radu.
Článek 6
Zpráva o stavu digitální dekády
1. Komise každoročně předloží a představí Evropskému parlamentu a Radě komplexní zprávu o stavu digitální dekády (dále jen „zpráva o digitální dekádě“). Zpráva o digitální dekádě se týká pokroku v oblasti digitální transformace Unie a indexu DESI.
První zprávu o digitální dekádě Komise předloží do 9. ledna 2024.
2. Ve zprávě o digitální dekádě Komise poskytne hodnocení pokroku digitální transformace Unie v dosahování digitálních cílů, jakož i stavu dodržování obecných cílů. Hodnocení dosaženého pokroku se zakládá zejména na analýze a klíčových ukazatelích výkonnosti v indexu DESI v porovnání s plánovanými trajektoriemi na úrovni Unie a vnitrostátními plánovanými trajektoriemi a v relevantních případech se v něm pokud možno zohlední analýza regionálního rozměru. Hodnocení dosaženého pokroku se v relevantních případech zakládá rovněž na vytvoření projektů pro více zemí a na pokroku při jejich realizaci.
3. Ve zprávě o digitální dekádě Komise určí významné mezery a nedostatky a doporučí politiky, opatření nebo kroky, které by měly členské státy přijmout v oblastech, v nichž z hlediska dosažení obecných a digitálních cílů nedošlo k dostatečnému pokroku. Tyto doporučené politiky, opatření a kroky se mohou týkat zejména:
a) |
úrovně ambicí příspěvků a iniciativ navržených členskými státy s ohledem na dosažení obecných a digitálních cílů; |
b) |
politik, opatření a kroků na úrovni členských států, v relevantních případech včetně regionálního rozměru, a jiných politik a opatření s potenciálním přeshraničním významem; |
c) |
jakýchkoli dalších politik, opatření nebo kroků, kterých by mohlo být zapotřebí k úpravě národních plánů; |
d) |
interakcí a konzistentnosti mezi stávajícími a plánovanými politikami, opatřeními a akcemi. |
4. Zpráva o digitální dekádě přihlédne ke společným závazkům podle čl. 8 odst. 4 a jejich plnění.
5. Zpráva o digitální dekádě musí obsahovat informace o pokroku v souvislosti s doporučenými politikami, opatřeními nebo kroky podle odstavce 3 tohoto článku a se vzájemně dohodnutými závěry podle čl. 8 odst. 7 a o jejich provádění.
6. Ve zprávě o digitální dekádě se posoudí potřeba jakýchkoli dalších politik, opatření nebo kroků, kterých by mohlo být zapotřebí na úrovni Unie.
Článek 7
Národní strategické plány pro digitální dekádu
1. Každý členský stát do 9. října 2023 předloží Komisi svůj národní plán. Národní plány musí být v souladu s obecnými a digitálními cíli a přispívat k jejich dosažení na úrovni Unie. Členské státy zohlední relevantní odvětvové iniciativy a podpoří konzistentnost s nimi.
2. Každý národní plán musí obsahovat tyto prvky:
a) |
hlavní plánované, přijaté a prováděné politiky, opatření a kroky, které přispívají k dosažení obecných a digitálních cílů; |
b) |
vnitrostátní plánované trajektorie přispívající k dosažení relevantních digitálních cílů měřitelných na vnitrostátní úrovni, přičemž je v národních plánech pokud možno zohledněn regionální rozměr; |
c) |
načasování plánovaných, přijatých a prováděných politik, opatření a kroků uvedených v písmenu a) a jejich očekávaný dopad na dosažení obecných a digitálních cílů. |
3. Politiky, opatření a kroky podle odstavce 2 musí uvádět jeden nebo více z následujících prvků:
a) |
relevantní přímo použitelné unijní nebo vnitrostátní právo; |
b) |
jeden nebo více závazků přijatých k přijetí těchto politik, opatření nebo kroků; |
c) |
přidělené veřejné finanční zdroje; |
d) |
mobilizované lidské zdroje; |
e) |
jakékoli jiné rozhodující faktory související s dosažením obecných a digitálních cílů, které představují. |
4. Členské státy ve svých národních plánech poskytnou odhad investic a zdrojů, které jsou nutné, aby mohly přispět k dosažení obecných a digitálních cílů, jakož i obecný popis zdrojů těchto investic, ať již soukromých, či veřejných, včetně případného plánovaného využití programů a nástrojů Unie. Národní plány mohou obsahovat návrhy projektů pro více zemí.
5. Členské státy mohou vypracovat regionální plány. Členské státy usilují o jejich soulad s národními plány a mohou je do nich začlenit za účelem zajištění plnění obecných a digitálních cílů na celém svém území.
6. Členské státy zajistí, aby jejich národní plány zohledňovaly nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Při úpravách národních plánů co nejvíce zohlední doporučené politiky, opatření a kroky podle čl. 6 odst. 3.
7. Komise poskytne členským státům při vypracování jejich národních plánů pokyny a podporu, pokud možno včetně toho, jak stanovit na celostátní úrovni, pokud možno se zohledněním regionálního rozměru, vhodné vnitrostátní plánované trajektorie, které mohou účinně přispět k dosažení plánovaných trajektorií na úrovni Unie.
Článek 8
Mechanismus spolupráce mezi Komisí a členskými státy
1. Komise a členské státy navzájem úzce spolupracují na určení způsobů, jak řešit nedostatky v oblastech, v nichž Komise a členské státy považují pokrok při dosahování jednoho nebo více digitálních cílů za nedostatečný nebo ve kterých byly na základě výsledků zprávy o digitální dekádě zjištěny významné mezery a nedostatky. Tato analýza zohlední zejména různou kapacitu členských států přispívat k dosahování některých digitálních cílů a riziko, že zpoždění v dosahování některého z těchto cílů může mít nepříznivý vliv na dosažení jiných digitálních cílů.
2. Do dvou měsíců od zveřejnění zprávy o digitální dekádě se Komise a členské státy vynasnaží projednat předběžné připomínky členského státu, zejména pokud jde o politiky, opatření a kroky doporučené Komisí v její zprávě.
3. Do pěti měsíců od zveřejnění druhé zprávy o digitální dekádě a poté každý druhý rok předloží dotyčné členské státy Komisi úpravy svých národních plánů, jež sestávají z politik, opatření a kroků, které mají v úmyslu podniknout, případně včetně návrhů projektů pro více zemí, s cílem podpořit pokrok při dosahování obecných cílů a v oblastech, jichž se týkají digitální cíle. Má-li členský stát za to, že žádné kroky nejsou nutné a že jeho národní plán nevyžaduje aktualizaci, poskytne Komisi odůvodnění.
4. V jakémkoli okamžiku během spolupráce podle tohoto článku mohou Komise a členské státy, nebo alespoň dva členské státy, přijmout společné závazky, konzultovat s jinými členskými státy politiky, opatření či kroky nebo vytvořit projekty pro více zemí. Tyto společné závazky mohou přijmout Komise a jeden či více členských států, anebo alespoň dva členské státy. Projekty pro více zemí zahrnují účast nejméně tří členských států, v souladu s článkem 10. Členské státy mohou rovněž požádat o zahájení vzájemného hodnocení konkrétních aspektů jejich politik, opatření nebo kroků, a zejména co do jejich vhodnosti z hlediska přispívání k dosažení určitého digitálního cíle, jakož i plnění povinností a úkolů stanovených v tomto rozhodnutí. Výsledek vzájemného hodnocení může být zahrnut do následující zprávy o digitální dekádě, pokud s tím dotčený členský stát souhlasí.
5. Komise před zveřejněním zprávy o digitální dekádě informuje členské státy o doporučených politikách, opatřeních a krocích, které má v úmyslu do ní zahrnout.
6. Komise a členské státy navzájem úzce spolupracují za účelem plnění povinností a úkolů stanovených v tomto rozhodnutí. Za tím účelem může kterýkoli členský stát zahájit dialog buď s Komisí, nebo s Komisí a ostatními členskými státy o jakémkoli předmětu relevantním pro dosažení obecných a digitálních cílů. Komise poskytuje všechnu vhodnou technickou podporu, služby a odborné znalosti, organizuje strukturovanou výměnu informací a osvědčených postupů a usnadňuje koordinaci.
7. V případě významné nebo kontinuální odchylky od vnitrostátních plánovaných trajektorií spolu mohou Komise nebo dotčený členský stát zahájit strukturovaný dialog.
Strukturovaný dialog je založen na konkrétní analýze toho, jak by taková odchylka mohla s ohledem na důkazy a údaje uvedené ve zprávě o digitální dekádě ovlivnit společné dosažení obecných a digitálních cílů. Cílem strukturovaného dialogu je poskytnout pokyny a podporu dotčenému členskému státu při určování vhodných úprav jeho národního plánu nebo jakýchkoli jiných nezbytných opatření. Výsledkem strukturovaného dialogu jsou vzájemně dohodnuté závěry, které se zohlední v následných krocích, jež má dotčený členský stát přijmout. Komise o strukturovaném dialogu náležitě informuje Evropský parlament a Radu a předloží jim vzájemně dohodnuté závěry.
Článek 9
Konzultace se zúčastněnými stranami
1. Komise včas, transparentně a pravidelně konzultuje se soukromými a veřejnými zúčastněnými stranami, včetně zástupců malých a středních podniků, sociálních partnerů a občanské společnosti, za účelem sběru informací a vypracovávání doporučených politik, opatření a kroků pro účely provádění tohoto rozhodnutí. Komise výsledky konzultací konaných podle tohoto článku zveřejní.
2. Členské státy při přijímání svých národních plánů a jejich úprav včas a v souladu s vnitrostátním právem konzultují soukromé a veřejné zúčastněné strany, včetně zástupců malých a středních podniků, sociálních partnerů a občanské společnosti, jakož i regionálních a místních zástupců.
Článek 10
Projekty pro více zemí
1. Projekty pro více zemí usnadňují dosahování obecných a digitálních cílů.
2. Projekty pro více zemí se zaměřují na dosažení jednoho či více následujících specifických cílů:
a) |
zlepšení spolupráce mezi Unií a členskými státy a mezi členskými státy navzájem při dosahování obecných cílů; |
b) |
posílení technologické excelence, vedoucího postavení, inovací a konkurenceschopnosti průmyslu Unie v oblasti kritických technologií, doplňkových technických kombinací, digitálních produktů, infrastruktury a služeb, které mají zásadní význam pro hospodářské oživení a růst a pro bezpečnost a ochranu jednotlivců; |
c) |
řešení strategických slabin a závislostí Unie v rámci digitálních dodavatelských řetězců s cílem zvýšit jejich odolnost; |
d) |
zlepšení dostupnosti bezpečných digitálních řešení v oblastech veřejného zájmu a v soukromém sektoru a podpora jejich co nejlepšího využívání při dodržování zásad technologické neutrality; |
e) |
příspěvek k inkluzivní a udržitelné digitální transformaci hospodářství a společnosti ku prospěchu všech občanů a podniků, zejména malých a středních, v Unii; |
f) |
podpora digitálních dovedností občanů prostřednictvím vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení se zaměřením na podporu genderově vyvážené účasti na vzdělávání a podílu na profesních příležitostech. |
Orientační seznam možných oblastí činnosti, ve kterých by bylo možné realizovat projekty pro více zemí, jež se na tyto specifické cíle zaměřují, je stanoven v příloze.
3. Projekt pro více zemí musí zahrnovat účast alespoň tří členských států.
4. Členský stát účastnící se projektu pro více zemí může v souladu se svým národním plánem prováděním své části tohoto projektu ve vhodném případě pověřit region.
5. Komise může v souladu s čl. 6 odst. 3 a čl. 8 odst. 4 členským státům doporučit, aby navrhly projekt pro více zemí nebo aby se účastnily některého projektu pro více zemí, který splňuje požadavky odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku, s přihlédnutím k pokroku při provádění relevantních národních plánů. Komise a členské státy se mohou k vytvoření projektu pro více zemí nebo k připojení se k němu rovněž zavázat formou společného závazku.
Článek 11
Výběr a provádění projektů pro více zemí
1. S ohledem na návrhy projektů pro více zemí v národních plánech a na společné závazky Komise v úzké spolupráci s členskými státy vypracuje a zveřejní, jako přílohu ke zprávě o digitální dekádě, strategické zásady a priority pro provádění projektů pro více zemí a zprávu o pokroku při provádění projektů pro více zemí vybraných pro provádění v době zveřejnění zprávy o digitální dekádě.
2. K projektu pro více zemí mohou přispívat všechny programy a investiční režimy Unie, pokud to umožňují akty, jimiž jsou zřízeny.
3. Třetí země se může projektu pro více zemí účastnit, pokud je přidružena k přímo řízenému programu Unie, který podporuje digitální transformaci Unie, a pokud je její účast nezbytná k usnadnění dosažení obecných a digitálních cílů Unií a členskými státy. Tato přidružená třetí země musí dodržovat pravidla vyplývající z programů a investičních režimů Unie, které k projektu pro více zemí přispívají, a to i pokud jde o její finanční příspěvky.
4. K projektům pro více zemí mohou ve vhodných případech přispívat i jiné veřejné či soukromé subjekty. Doplňkové soukromé příspěvky musí pomáhat k dosažení účelu a cílů stanovených v čl. 10 odst. 1 a 2 a v relevantních případech podporovat otevřený přístup k výsledkům a jejich opakované použití v zájmu občanů a podniků v Unii.
5. Projekty pro více zemí lze provádět využitím těchto mechanismů:
a) |
společné podniky; |
b) |
konsorcia evropské výzkumné infrastruktury; |
c) |
agentury Unie; |
d) |
nezávislé provádění dotčenými členskými státy; |
e) |
podpora uskutečnění významných projektů společného evropského zájmu podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie; |
f) |
konsorcia evropské digitální infrastruktury v souladu s články 13 až 21 tohoto rozhodnutí; |
g) |
jiné vhodné prováděcí mechanismy. |
Článek 12
Akcelerátor projektů pro více zemí
1. Komise na žádost zúčastněných členských států, nebo z vlastního podnětu po dohodě se zúčastněnými členskými státy, koordinuje provádění projektu pro více zemí v souladu s odstavci 2 až 5, přičemž jedná jako akcelerátor projektů pro více zemí.
2. Jako první koordinační krok zašle Komise všem členským státům výzvu k vyjádření zájmu. Cílem této výzvy je zjistit, které členské státy mají v úmyslu se projektu pro více zemí zúčastnit a jaký finanční nebo nefinanční příspěvek navrhují poskytnout.
3. Jako druhý koordinační krok, pokud zájem o projekt pro více zemí vyjádří alespoň tři členské státy a navrhnou k němu finanční nebo nefinanční závazky, Komise po konzultaci se všemi členskými státy poskytne pokyny týkající se volby vhodného prováděcího mechanismu, zdrojů financování a jejich kombinace v rámci projektu, jakož i jiných strategických aspektů souvisejících s prováděním tohoto projektu.
4. Komise může členským státům poskytnout pokyny týkající se zřízení konsorcia evropské digitální infrastruktury (dále jen „konsorcium EDIC“) podle článku 14.
5. Komise ve vhodných případech podporuje provádění projektů pro více zemí poskytováním služeb a zdrojů podle čl. 8 odst. 6.
Článek 13
Cíl a status konsorcií EDIC
1. Členské státy mohou provádět projekt pro více zemí prostřednictvím konsorcia EDIC.
2. Každý členský stát může být při výkonu práv a plnění povinností, které byly pro členy konsorcia EDIC stanoveny, zastoupen jedním nebo více veřejnými subjekty, včetně regionů nebo soukromých subjektů pověřených veřejnou službou.
3. Konsorcia EDIC mají právní subjektivitu ode dne vstupu v platnost příslušného rozhodnutí Komise podle čl. 14 odst. 3 písm. a).
4. Konsorcia EDIC mají v každém členském státě nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou právo daného členského státu přiznává právnickým osobám. Mohou zejména nabývat, vlastnit a zcizovat movitý a nemovitý majetek i duševní vlastnictví, uzavírat smlouvy a vstupovat před soudem.
5. Konsorcia EDIC mají sídlo, které se nachází na území členského státu, který je členem konsorcia poskytujícím finanční nebo nefinanční příspěvek uvedený v čl. 15 odst. 1.
Článek 14
Zřízení konsorcia EDIC
1. Členské státy, jež žádají o zřízení konsorcia EDIC, podají Komisi žádost. Žádost musí obsahovat:
a) |
žádost o zřízení konsorcia EDIC určenou Komisi; |
b) |
návrh stanov konsorcia EDIC; |
c) |
technický popis projektu pro více zemí, který má konsorcium EDIC provádět; |
d) |
prohlášení hostitelského členského státu o tom, zda uznává konsorcium EDIC jako mezinárodní subjekt podle čl. 143 odst. 1 písm. g) a čl. 151 odst. 1 písm. b) směrnice 2006/112/ES a jako mezinárodní organizaci podle čl. 12 odst. 1 písm. b) směrnice 2008/118/ES, a to od jeho zřízení. |
Omezení a podmínky týkající se výjimek stanovených ustanoveními uvedenými v prvním pododstavci písm. d) se stanoví v dohodě mezi členy konsorcia EDIC.
2. Komise žádost vyhodnotí na základě podmínek stanovených v odstavci 1 tohoto článku. Zohlední přitom obecné cíle, jakož i účel a cíle projektů pro více zemí podle čl. 10 odst. 1 a 2 a praktické aspekty související s prováděním projektu pro více zemí, který má konsorcium EDIC provádět.
3. Na základě výsledků hodnocení podle odstavce 2 tohoto článku přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů buď:
a) |
rozhodnutí o zřízení konsorcia EDIC poté, co dospěla k závěru, že požadavky stanovené v článcích 13 až 21 jsou splněny, nebo |
b) |
rozhodnutí zamítající žádost, dospěje-li k závěru, že požadavky stanovené v článcích 13 až 21 splněny nejsou, a to i v případě, že chybí prohlášení podle odst. 1 písm. d) tohoto článku. |
V případě rozhodnutí zamítajícího žádost podle prvního pododstavce písm. b) mohou členské státy konsorcium vytvořit dohodou. Takové konsorcium se nepovažuje za konsorcium EDIC a nemůže využívat výhod vyplývajících z prováděcí struktury stanovené v článcích 13 až 21.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 2.
4. Rozhodnutí podle odst. 3 písm. a) nebo b) se oznámí žádajícím členským státům. Je-li žádost zamítnuta, rozhodnutí se jim jasně a přesně vysvětlí.
5. Komise připojí hlavní prvky stanov konsorcia EDIC uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. c), d), e) a i) k rozhodnutí o zřízení konsorcia EDIC jako přílohu.
Rozhodnutí o zřízení konsorcia EDIC se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Komise sestaví veřejně přístupný seznam zřízených konsorcií EDIC a včas a pravidelně jej aktualizuje.
Článek 15
Členství v konsorciu EDIC
1. Členy konsorcia EDIC musí být alespoň tři členské státy.
Členy konsorcia EDIC se mohou stát pouze členské státy, které poskytují finanční nebo nefinanční příspěvek. Takové členské státy mají hlasovací právo.
2. Po přijetí rozhodnutí o zřízení konsorcia EDIC se mohou za spravedlivých a přiměřených podmínek určených v jeho stanovách kdykoli stát jeho členy další členské státy.
3. Členské státy, které neposkytují finanční ani nefinanční příspěvek, se mohou ke konsorciu EDIC připojit jako pozorovatelé na základě oznámení konsorciu EDIC. Takové členské státy nemají hlasovací právo.
4. Členství v konsorciu EDIC může být otevřeno jiným subjektům než členským státům, mezi něž mohou patřit třetí země uvedené v čl. 11 odst. 3, mezinárodní organizace evropského zájmu a veřejné a soukromé subjekty, jak je uvedeno ve stanovách konsorcia EDIC. Jsou-li členy konsorcia EDIC takové jiné subjekty, musí mít členské státy společně na shromáždění členů většinu hlasů bez ohledu na výši příspěvků od jiných subjektů, než jsou členské státy.
Článek 16
Správa a řízení konsorcia EDIC
1. Konsorcium EDIC musí mít alespoň tyto dva orgány:
a) |
shromáždění členů složené z členských států, jiných subjektů podle čl. 15 odst. 4 a Komise jakožto orgán a plnou rozhodovací pravomocí, včetně pravomoci přijímat rozpočet; |
b) |
ředitele, jmenovaného shromážděním členů, který je výkonným orgánem konsorcia EDIC a právně je zastupuje. |
2. Komise se účastní jednání shromáždění členů, aniž by sama měla hlasovací právo. Pokud však na projekt pro více zemí finančně přispívá centrálně řízený program Unie, má Komise právo vetovat rozhodnutí shromáždění, jež se týkají pouze opatření financovaných z centrálně řízeného programu Unie.
Rozhodnutí shromáždění se zveřejní do 15 dnů od jejich přijetí.
3. Stanovy konsorcia EDIC musí obsahovat konkrétní ustanovení o správě a řízení v souladu s odstavci 1 a 2.
Článek 17
Stanovy konsorcia EDIC
1. Stanovy konsorcia EDIC musí obsahovat alespoň tyto údaje:
a) |
seznam členů a pozorovatelů a postup změn členství a zastoupení, který stanoví právo členských států, které nejsou účastníky, se ke konsorciu EDIC připojit; |
b) |
podrobný popis projektu pro více zemí, případné úkoly členů a orientační harmonogram; |
c) |
sídlo a název konsorcia EDIC; |
d) |
dobu trvání konsorcia EDIC a postup pro ukončení činnosti v souladu s článkem 20; |
e) |
režim odpovědnosti konsorcia EDIC v souladu s článkem 18; |
f) |
práva a povinnosti členů, včetně povinnosti přispívat do rozpočtu; |
g) |
hlasovací práva členů; |
h) |
pravidla upravující vlastnictví infrastruktury, duševní vlastnictví, zisk a případně jiná aktiva; |
i) |
informace o prohlášení hostitelského členského státu podle čl. 14 odst. 1 písm. d). |
2. Změny hlavních prvků stanov konsorcia EDIC uvedených v odst. 1 písm. c), d), e) a i) tohoto článku podléhají postupu podle článku 14.
3. Změny jiných prvků stanov než uvedených v odstavci 2 předloží konsorcium EDIC Komisi do deseti dnů od jejich přijetí.
4. Komise může ke změnám uvedeným v odstavci 3 vznést do 60 dnů od jejich předložení námitku. Komise svou námitku odůvodní a vysvětlí, proč tyto změny nesplňují požadavky tohoto rozhodnutí.
5. Změny nenabývají účinnosti, dokud neuplyne lhůta uvedená v odstavci 4, dokud se Komise této lhůty nevzdá nebo dokud svou námitku nestáhne.
6. Žádost o změnu musí obsahovat:
a) |
znění navrhované nebo přijaté změny, včetně dne jejího vstupu v platnost; |
b) |
aktualizované konsolidované znění stanov konsorcia EDIC. |
Článek 18
Odpovědnost konsorcia EDIC
1. Konsorcium EDIC odpovídá za své dluhy.
2. Finanční odpovědnost členů za dluhy konsorcia EDIC je omezena výší jejich příspěvků poskytnutých konsorciu. Členové mohou ve stanovách upřesnit, že na sebe berou odpovědnost do určité výše, která přesahuje jejich vlastní příspěvek, nebo neomezenou odpovědnost.
3. Unie neodpovídá za žádné dluhy konsorcia EDIC.
Článek 19
Použitelné právo a jurisdikce
1. Zřízení a vnitřní fungování konsorcia EDIC se řídí:
a) |
právem Unie, a zejména tímto rozhodnutím; |
b) |
ve věcech, které nejsou upraveny právem Unie, zejména tímto rozhodnutím, nebo jím jsou upraveny jen zčásti, právem členského státu, v němž má konsorcium EDIC sídlo; |
c) |
stanovami a prováděcími pravidly k nim. |
2. Aniž jsou dotčeny případy, které podle Smluv spadají do pravomoci Soudního dvora Evropské unie, určuje soudní příslušnost pro řešení sporů mezi členy v souvislosti s konsorciem EDIC, mezi členy a konsorciem EDIC a mezi konsorciem a třetími stranami právo členského státu, v němž má konsorcium EDIC sídlo.
Článek 20
Ukončení činnosti konsorcia EDIC
1. Stanovy konsorcia EDIC určí, jaký postup se použije při ukončení jeho činnosti na základě odpovídajícího rozhodnutí shromáždění členů. V důsledku ukončení činnosti konsorcia EDIC může být jeho činnost převedena na jiný právní subjekt.
2. Jestliže se konsorcium EDIC dostane do platební neschopnosti, použijí se ustanovení úpadkového práva členského státu, ve kterém má konsorcium EDIC sídlo.
Článek 21
Podávání zpráv a kontrola konsorcia EDIC
1. Konsorcium EDIC vypracuje výroční zprávu o činnosti, která obsahuje technický popis jeho činností, a finanční zprávu. Zprávy musí být schváleny shromážděním členů a předány Komisi. Zprávy se zveřejní.
2. Komise může poskytnout pokyny k záležitostem, které mají být uvedeny ve výroční zprávě o činnosti.
Článek 22
Poskytování informací členskými státy
Na žádost Komise jí členské státy poskytnou informace nezbytné pro plnění jejích úkolů podle tohoto rozhodnutí, zejména informace nezbytné pro provádění článků 7 a 8. Informace požadované Komisí musí být přiměřené plnění jejích úkolů. Pokud informace, které mají být poskytnuty, obsahují údaje, které byly předtím na žádost členského státu poskytnuty podniky, musí o tom být tyto podniky informovány dříve, než členské státy tyto údaje poskytnou Komisi.
Článek 23
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 24
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Ve Štrasburku dne 14. prosince 2022.
Za Evropský parlament
předsedkyně
R. METSOLA
Za Radu
předseda
M. BEK
(1) Úř. věst. C 194, 12.5.2022, s. 87.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. prosince 2022.
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).
(4) Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 1).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 (Úř. věst. L 249, 14.7.2021, s. 38).
(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 ze dne 10. října 2019, kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů, mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004, (ES) č. 452/2008 a (ES) č. 1338/2008 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 a nařízení Rady (ES) č. 577/98 (Úř. věst. L 261 I, 14.10.2019, s. 1).
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2152 ze dne 27. listopadu 2019 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik (Úř. věst. L 327, 17.12.2019, s. 1).
(15) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).
(16) Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 12).
(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).
(19) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
(20) Rozhodnutí Komise 2012/504/EU ze dne 17. září 2012 o Eurostatu (Úř. věst. L 251, 18.9.2012, s. 49).
PŘÍLOHA
OBLASTI ČINNOSTI
Demonstrativní seznam oblastí činnosti:
a) |
společná evropská datová infrastruktura a služby; |
b) |
vybavení EU příští generací důvěryhodných procesorů s nízkou spotřebou; |
c) |
celoevropské zavedení koridorů 5G; |
d) |
získání superpočítačů a kvantových počítačů propojených s Evropským společným podnikem pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC); |
e) |
vývoj a zavedení ultrabezpečné kvantové a vesmírné komunikační infrastruktury; |
f) |
zavedení sítě bezpečnostních operačních center; |
g) |
propojená veřejná správa; |
h) |
evropská infrastruktura blockchainových služeb; |
i) |
evropská centra pro digitální inovace; |
j) |
partnerství pro pokročilé technologie v oblasti digitálních dovedností prostřednictvím Paktu pro dovednosti, což je iniciativa zahájená sdělením Komise ze dne 1. července 2020 nazvaným „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“; |
k) |
dovednosti a odborná příprava v oblasti kybernetické bezpečnosti; |
l) |
další projekty, které splňují všechny požadavky stanovené v článku 11 a které se časem stanou nezbytnými pro dosažení obecných cílů politického programu Digitální dekáda 2030 v důsledku sociálního, hospodářského nebo environmentálního vývoje. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
19.12.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 323/27 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2482
ze dne 12. prosince 2022,
kterým se schvaluje změna specifikace chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení („Comtés Rhodaniens“ (CHZO))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na článek 99 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Komise přezkoumala žádost o schválení změny specifikace chráněného zeměpisného označení „Comtés Rhodaniens“, kterou podala Francie v souladu s článkem 105 nařízení (EU) č. 1308/2013. |
(2) |
Komise v souladu s čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 zveřejnila žádost o schválení změny specifikace v Úředním věstníku Evropské unie (2). |
(3) |
Komise neobdržela žádné námitky podle článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013. |
(4) |
Změna specifikace by proto měla být v souladu s článkem 99 nařízení (EU) č. 1308/2013 schválena. |
(5) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změna specifikace zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Comtés Rhodaniens“ (CHZO) se schvaluje.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 12. prosince 2022.
Za Komisi,
jménem předsedkyně,
Janusz WOJCIECHOWSKI
člen Komise
19.12.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 323/29 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2483
ze dne 12. prosince 2022,
kterým se schvalují změny specifikace chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení („Saumur“ (CHOP))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na článek 99 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Komise přezkoumala žádost o schválení změny specifikace chráněného zeměpisného označení „Saumur“, kterou podala Francie v souladu s článkem 105 nařízení (EU) č. 1308/2013. |
(2) |
Komise v souladu s čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 zveřejnila žádost o schválení změny specifikace v Úředním věstníku Evropské unie (2). |
(3) |
Komise neobdržela žádné námitky podle článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013. |
(4) |
Změna specifikace by proto měla být v souladu s článkem 99 nařízení (EU) č. 1308/2013 schválena. |
(5) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Saumur“ (CHOP) se schvaluje.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 12. prosince 2022.
Za Komisi,
jménem předsedkyně,
Janusz WOJCIECHOWSKI
člen Komise
19.12.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 323/30 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2484
ze dne 12. prosince 2022,
kterým se názvu „Rivierenland“ (CHOP) uděluje ochrana podle článku 99 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na článek 99 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s čl. 97 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 byla žádost Nizozemska o zápis názvu „Rivierenland“ do evidence posouzena Komisí a následně zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2). |
(2) |
Komise neobdržela žádné námitky podle článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013. |
(3) |
V souladu s článkem 99 nařízení (EU) č. 1308/2013 by měl být název „Rivierenland“ chráněn a zapsán do evidence uvedené v článku 104 zmíněného nařízení. |
(4) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Název „Rivierenland“ (CHOP) je tímto chráněn.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 12. prosince 2022.
Za Komisi,
jménem předsedkyně,
Janusz WOJCIECHOWSKI
člen Komise
19.12.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 323/32 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2485
ze dne 12. prosince 2022,
kterým se názvu „Rosalia“ (CHOP) uděluje ochrana podle článku 99 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na článek 99 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s čl. 97 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 byla žádost Rakouska o zápis názvu „Rosalia“ do evidence posouzena Komisí a následně zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2). |
(2) |
Komise neobdržela žádné námitky podle článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013. |
(3) |
V souladu s článkem 99 nařízení (EU) č. 1308/2013 by měl být název „Rosalia“ chráněn a zapsán do evidence uvedené v článku 104 zmíněného nařízení. |
(4) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Název „Rosalia“ (CHOP) je tímto chráněn.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 12. prosince 2022.
Za Komisi,
jménem předsedkyně,
Janusz WOJCIECHOWSKI
člen Komise
19.12.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 323/33 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2486
ze dne 16. prosince 2022,
kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 71 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Africký mor prasat je infekční virová nákaza postihující chovaná a volně žijící prasata a může mít závažný dopad na dotčenou populaci zvířat a ziskovost chovu, což narušuje přemísťování zásilek uvedených zvířat a produktů z těchto zvířat v rámci Unie, jakož i vývoz do třetích zemí. |
(2) |
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 (2) bylo přijato v rámci nařízení (EU) 2016/429 a stanoví zvláštní opatření k tlumení nákazy týkající se afrického moru prasat, která mají členské státy uvedené na seznamu v příloze I zmíněného nařízení (dál jen „dotčené členské státy“) po omezenou dobu uplatňovat v uzavřených pásmech I, II a III uvedených na seznamu ve zmíněné příloze. |
(3) |
Oblasti uvedené jako uzavřená pásma I, II a III na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 vycházejí z epizootologické situace afrického moru prasat v Unii. Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 byla naposledy změněna prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/2437 (3), a sice v návaznosti na změny epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu, v České republice. Od data přijetí uvedeného prováděcího nařízení se epizootologická situace, pokud jde o uvedenou nákazu, v některých dotčených členských státech změnila. |
(4) |
Veškeré změny uzavřených pásem I, II a III v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 by měly být založeny na epizootologické situaci, pokud jde o africký mor prasat, v oblastech postižených uvedenou nákazou, na celkové epizootologické situaci afrického moru prasat v dotčeném členském státě, na úrovni rizika dalšího šíření uvedené nákazy, i na vědecky podložených zásadách a kritériích pro zeměpisné vymezení pásem v důsledku afrického moru prasat a na pokynech Unie dohodnutých s členskými státy ve Stálém výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva a uvedených na internetových stránkách Komise (4). Takové změny by měly rovněž zohledňovat mezinárodní normy, jako je Kodex zdraví suchozemských živočichů (5) Světové organizace pro zdraví zvířat a odůvodnění vymezení pásem poskytnuté příslušnými orgány dotčených členských států. |
(5) |
Od data přijetí prováděcího nařízení (EU) 2022/2437 se objevila nová ohniska afrického moru prasat u volně žijících prasat v Itálii a Polsku a epizootologická situace v určitých pásmech uvedených na seznamu jako uzavřená pásma I, II a III v Itálii a Polsku se zlepšila, pokud jde o chovaná a volně žijící prasata, a to v důsledku opatření pro tlumení nákaz, která uvedené členské státy uplatňují v souladu s právními předpisy Unie. |
(6) |
V prosinci 2022 bylo zaznamenáno jedno ohnisko afrického moru prasat u volně žijícího prasete v Pomořanském vojvodství v Polsku v oblasti, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo I na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Toto nové ohnisko afrického moru prasat u volně žijícího prasete představuje zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit ve zmíněné příloze. V důsledku toho by tato oblast Polska zasažená zmíněným nedávným ohniskem afrického moru prasat, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo I na seznamu ve zmíněné příloze, nyní měla být uvedena na seznamu ve zmíněné příloze jako uzavřené pásmo II, a nikoli jako uzavřené pásmo I, přičemž v zájmu zohlednění tohoto nedávného ohniska je rovněž třeba znovu vymezit stávající hranice uzavřeného pásma I. |
(7) |
V prosinci 2022 bylo rovněž zaznamenáno několik ohnisek afrického moru prasat u volně žijících prasat ve Velkopolském, Opolském a Dolnoslezském vojvodství v Polsku v oblastech, které jsou v současnosti uvedeny jako uzavřená pásma II na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 a které se nacházejí v bezprostřední blízkosti oblastí uvedených na seznamu v uvedené příloze jako uzavřená pásma I. Uvedená nová ohniska afrického moru prasat u volně žijících prasat představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Stávající hranice uzavřených pásem I a II by proto měly být změněny tak, aby zohledňovaly uvedená nedávná ohniska. |
(8) |
V prosinci 2022 bylo rovněž zaznamenáno jedno ohnisko afrického moru prasat u volně žijícího prasete v regionu Piemont v Itálii v oblasti, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo II na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 a která se nachází v bezprostřední blízkosti oblasti uvedené na seznamu v uvedené příloze jako uzavřené pásmo I. Toto nové ohnisko afrického moru prasat u volně žijícího prasete představuje zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Stávající hranice uzavřených pásem I a II by proto měly být změněny tak, aby zohledňovaly toto nedávné ohnisko. |
(9) |
V návaznosti na uvedená nedávná ohniska afrického moru prasat u volně žijících prasat v Itálii a Polsku a s ohledem na stávající epizootologickou situaci, pokud jde o africký mor prasat v Unii, bylo vymezení pásem v uvedených členských státech znovu posouzeno a aktualizováno v souladu s články 5, 6 a 7 prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Kromě toho byla znovu posouzena a aktualizována zavedená opatření k řízení rizik. Tyto změny by měly být zohledněny v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. |
(10) |
Rovněž s ohledem na účinnost opatření k tlumení afrického moru prasat v případě chovaných prasat v uzavřených pásmech III uvedených na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, která se uplatňují v Itálii v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, a zejména opatření stanovených v článcích 22, 25 a 40 uvedeného nařízení, a v souladu s opatřeními ke zmírnění rizika, pokud jde o africký mor prasat, uvedenými v kodexu WOAH, by měla být určitá pásma v Podkarpatském, Dolnoslezském, Varmijsko-mazurském a Velkopolském vojvodství v Polsku, která jsou v současnosti uvedena na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 jako uzavřená pásma III, nyní uvedena na seznamu ve zmíněné příloze jako uzavřená pásma II, jelikož v uplynulých dvanácti měsících se v uvedených uzavřených pásmech III nevyskytla ohniska afrického moru prasat u chovaných prasat, i když se tato nákaza stále vyskytuje u volně žijících prasat. Uzavřená pásma III by nyní měla být s ohledem na současnou epizootologickou situaci týkající se afrického moru prasat uvedena na seznamu jako uzavřená pásma II. |
(11) |
Navíc s ohledem na účinnost opatření k tlumení afrického moru prasat v případě chovaných prasat v uzavřených pásmech III uvedených na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, která se uplatňují v Itálii v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, a zejména opatření stanovených v článcích 22, 25 a 40 uvedeného nařízení, a v souladu s opatřeními ke zmírnění rizika, pokud jde o africký mor prasat, uvedenými v kodexu WOAH, by měla být určitá pásma ve Velkopolském vojvodství v Polsku, která jsou v současnosti uvedena na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 jako uzavřená pásma III, nyní uvedena na seznamu ve zmíněné příloze jako uzavřená pásma II, jelikož v uplynulých třech měsících se v uvedených uzavřených pásmech III nevyskytla ohniska afrického moru prasat u chovaných prasat, i když se tato nákaza stále vyskytuje u volně žijících prasat. Uzavřená pásma III by nyní měla být s ohledem na současnou epizootologickou situaci týkající se afrického moru prasat uvedena na seznamu jako uzavřená pásma II. |
(12) |
Navíc s ohledem na účinnost opatření k tlumení afrického moru prasat v případě chovaných prasat v uzavřených pásmech III uvedených na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, která se uplatňují v Polsku v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, a zejména opatření stanovených v článcích 22, 25 a 40 uvedeného nařízení, a v souladu s opatřeními ke zmírnění rizika, pokud jde o africký mor prasat, uvedenými v kodexu WOAH, by měla být některá pásma v Malopolském a Svatokřížském vojvodství v Polsku, v současnosti uvedená jako uzavřená pásma III na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, nyní uvedena jako uzavřená pásma I na seznamu ve zmíněné příloze, jelikož v uplynulých dvanácti měsících se v uvedených uzavřených pásmech III nevyskytla ohniska afrického moru prasat u chovaných ani volně žijících prasat. Uzavřená pásma III by nyní měla být s ohledem na současnou epizootologickou situaci týkající se afrického moru prasat uvedena na seznamu jako uzavřená pásma I. |
(13) |
Navíc s ohledem na účinnost opatření k tlumení afrického moru prasat v případě volně žijících prasat v uzavřených pásmech II uvedených na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, která se uplatňují v Polsku v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, a zejména opatření stanovených v článcích 64, 65 a 67 uvedeného nařízení, a v souladu s opatřeními ke zmírnění rizika, pokud jde o africký mor prasat, uvedenými v kodexu WOAH, by měla být některá pásma v Podleském vojvodství v Polsku, v současnosti uvedená jako uzavřená pásma II na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, nyní uvedena jako uzavřená pásma I na seznamu ve zmíněné příloze, jelikož v uplynulých dvanácti měsících se v uvedených uzavřených pásmech II nevyskytla ohniska afrického moru prasat u chovaných ani volně žijících prasat. Uzavřená pásma II by nyní měla být s ohledem na současnou epizootologickou situaci týkající se afrického moru prasat uvedena na seznamu jako uzavřená pásma I. |
(14) |
Rovněž na základě informací a odůvodnění poskytnutých polským příslušným orgánem s ohledem na účinnost opatření k tlumení afrického moru prasat v případě volně žijících prasat v určitých uzavřených pásmech I a v uzavřených pásmech, která s uvedenými uzavřenými pásmy I hraničí, uvedených na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, která se uplatňují v Polsku v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, a zejména opatření stanovených v článcích 64, 65 a 67 uvedeného nařízení, a v souladu s opatřeními ke zmírnění rizika, pokud jde o africký mor prasat, uvedenými v kodexu WOAH, by měla být některá pásma ve Velkopolském vojvodství v Polsku, v současnosti uvedená jako uzavřená pásma I na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, nyní ze seznamu ve zmíněné příloze odstraněna, jelikož v uplynulých dvanácti měsících se v uvedených uzavřených pásmech I a v pásmech, která s uvedenými uzavřenými pásmy I hraničí, nevyskytla ohniska afrického moru prasat u chovaných ani volně žijících prasat. |
(15) |
Navíc na základě informací a odůvodnění poskytnutých italským příslušným orgánem a s ohledem na účinnost opatření k tlumení afrického moru prasat v případě chovaných prasat v uzavřených pásmech III uvedených na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, která se uplatňují v regionu Sardinie v Itálii v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, a zejména opatření stanovených v článcích 22, 25 a 40 uvedeného nařízení, a v souladu s opatřeními ke zmírnění rizika, pokud jde o africký mor prasat, uvedenými v kodexu WOAH, by měla být určitá pásma v regionu Sardinie v Itálii, která jsou v současnosti uvedena na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 jako uzavřená pásma III, nyní uvedena na seznamu ve zmíněné příloze jako uzavřená pásma II, jelikož v uplynulých dvanácti měsících se v uvedených uzavřených pásmech III nevyskytla ohniska afrického moru prasat u chovaných prasat, i když se tato nákaza stále vyskytuje u volně žijících prasat. Stávající hranice uzavřených pásem III by měly být změněny tak, aby zohledňovaly stávající epizootologickou situaci týkající se afrického moru prasat. |
(16) |
Rovněž na základě informací a odůvodnění poskytnutých italským příslušným orgánem a s ohledem na účinnost opatření k tlumení afrického moru prasat v případě chovaných a volně žijících prasat v uzavřených pásmech III uvedených na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, která se uplatňují v Itálii v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, a zejména opatření stanovených v článcích 22, 25 a 40 uvedeného nařízení, a v souladu s opatřeními ke zmírnění rizika, pokud jde o africký mor prasat, uvedenými v kodexu WOAH, by měla být určitá pásma v regionu Sardinie v Itálii, která jsou v současnosti uvedena na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 jako uzavřená pásma III a která hraničí s uzavřenými pásmy II a III v regionu Sardinie v Itálii uvedenými na seznamu v tomto nařízení, nyní uvedena na seznamu ve zmíněné příloze jako uzavřená pásma I, jelikož v uplynulých dvanácti měsících se v uvedených uzavřených pásmech III nevyskytla ohniska afrického moru prasat u chovaných a volně žijících prasat a v důsledku toho, že uvedená pásma hraničí s uzavřenými pásmy II a III v regionu Sardinie v Itálii uvedenými na seznamu v tomto nařízení. |
(17) |
Kromě toho na základě informací a odůvodnění poskytnutých italským příslušným orgánem a s ohledem na účinnost opatření k tlumení afrického moru prasat v případě chovaných a volně žijících prasat v uzavřených pásmech III uvedených na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, která se uplatňují v Itálii v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, a zejména opatření stanovených v článcích 22, 25 a 40 uvedeného nařízení, a v souladu s opatřeními ke zmírnění rizika, pokud jde o africký mor prasat, uvedenými v kodexu WOAH, by měla být určitá pásma v regionu Sardinie v Itálii, která jsou v současnosti uvedena na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 jako uzavřená pásma III, nyní ze seznamu ve zmíněné příloze odstraněna, jelikož v uplynulých dvanácti měsících se v uvedených uzavřených pásmech III nevyskytla ohniska afrického moru prasat u chovaných ani volně žijících prasat. |
(18) |
Má-li se zohlednit nedávný vývoj epizootologické situace, pokud jde o africký mor prasat v Unii, a proaktivně bojovat s riziky spojenými se šířením uvedené nákazy, měla by být v případě Itálie a Polska vymezena nová uzavřená pásma o dostatečné rozloze a tato pásma by měla být uvedena jako uzavřená pásma I, II a III na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 a rovněž by určité části uzavřených pásem I a III měly být v případě Itálie a Polska z uvedeného seznamu odstraněny. Jelikož situace, pokud jde o africký mor prasat, je v Unii velmi dynamická, byla při vymezování uvedených nových uzavřených pásem zohledněna i epizootologická situace v okolních oblastech. |
(19) |
Vzhledem k naléhavosti epizootologické situace v Unii, pokud jde o šíření afrického moru prasat, je důležité, aby změny přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 prostřednictvím tohoto prováděcího nařízení nabyly účinku co nejdříve. |
(20) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 16. prosince 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 ze dne 7. dubna 2021, kterým se stanoví zvláštní opatření pro tlumení afrického moru prasat (Úř. věst. L 129, 15.4.2021, s. 1).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2437 ze dne 9. prosince 2022, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat (Úř. věst. L 319, 13.12.2022, s. 16).
(4) Pracovní dokument SANTE/7112/2015/Rev. 3 „Zásady a kritéria pro zeměpisné vymezení regionalizace afrického moru prasat“. https://ec.europa.eu/food/animals/animal-diseases/control-measures/asf_en
(5) Kodex zdraví suchozemských živočichů OIE, 29. vydání, 2021, svazky I a II, ISBN 978-92-95115-40-8; https://www.woah.org/en/what-we-do/standards/codes-and-manuals/terrestrial-code-online-access/
PŘÍLOHA
Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA I
UZAVŘENÁ PÁSMA
ČÁST I
1. Německo
Tato uzavřená pásma I v Německu:
Bundesland Brandenburg:
|
Bundesland Sachsen:
|
Bundesland Mecklenburg-Vorpommern:
|
2. Estonsko
Tato uzavřená pásma I v Estonsku:
— |
Hiiu maakond. |
3. Řecko
Tato uzavřená pásma I v Řecku:
— |
in the regional unit of Drama:
|
— |
in the regional unit of Xanthi:
|
— |
in the regional unit of Rodopi:
|
— |
in the regional unit of Evros:
|
— |
in the regional unit of Serres:
|
4. Lotyšsko
Tato uzavřená pásma I v Lotyšsku:
— |
Dienvidkurzemes novada, Grobiņas pagasts, Nīcas pagasta daļa uz ziemeļiem no apdzīvotas vietas Bernāti, autoceļa V1232, A11, V1222, Bārtas upes, Otaņķu pagasts, Grobiņas pilsēta, |
— |
Ropažu novada Stopiņu pagasta daļa, kas atrodas uz rietumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes. |
5. Litva
Tato uzavřená pásma I v Litvě:
— |
Kalvarijos savivaldybė, |
— |
Klaipėdos rajono savivaldybė: Agluonėnų, Dovilų, Gargždų, Priekulės, Vėžaičių, Kretingalės ir Dauparų-Kvietinių seniūnijos, |
— |
Marijampolės savivaldybė išskyrus Šumskų ir Sasnavos seniūnijos, |
— |
Palangos miesto savivaldybė, |
— |
Vilkaviškio rajono savivaldybė: Bartninkų, Gražiškių, Keturvalakių, Pajevonio, Virbalio, Vištyčio seniūnijos. |
6. Maďarsko
Tato uzavřená pásma I v Maďarsku:
— |
Békés megye 950950, 950960, 950970, 951950, 952050, 952750, 952850, 952950, 953050, 953150, 953650, 953660, 953750, 953850, 953960, 954250, 954260, 954350, 954450, 954550, 954650, 954750, 954850, 954860, 954950, 955050, 955150, 955250, 955260, 955270, 955350, 955450, 955510, 955650, 955750, 955760, 955850, 955950, 956050, 956060, 956150 és 956160 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Bács-Kiskun megye 600150, 600850, 601550, 601650, 601660, 601750, 601850, 601950, 602050, 603250, 603750 és 603850 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Budapest 1 kódszámú, vadgazdálkodási tevékenységre nem alkalmas területe, |
— |
Csongrád-Csanád megye 800150, 800160, 800250, 802220, 802260, 802310 és 802450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Fejér megye 400150, 400250, 400351, 400352, 400450, 400550, 401150, 401250, 401350, 402050, 402350, 402360, 402850, 402950, 403050, 403450, 403550, 403650, 403750, 403950, 403960, 403970, 404650, 404750, 404850, 404950, 404960, 405050, 405750, 405850, 405950, |
— |
406050, 406150, 406550, 406650 és 406750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Győr-Moson-Sopron megye 100550, 100650, 100950, 101050, 101350, 101450, 101550, 101560 és 102150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Jász-Nagykun-Szolnok megye 750150, 750160, 750260, 750350, 750450, 750460, 754450, 754550, 754560, 754570, 754650, 754750, 754950, 755050, 755150, 755250, 755350 és 755450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Komárom-Esztergom megye 250150, 250250, 250450, 250460, 250550, 250650, 250750, 251050, 251150, 251250, 251350, 251360, 251650, 251750, 251850, 252250, kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Pest megye 571550, 572150, 572250, 572350, 572550, 572650, 572750, 572850, 572950, 573150, 573250, 573260, 573350, 573360, 573450, 573850, 573950, 573960, 574050, 574150, 574350, 574360, 574550, 574650, 574750, 574850, 574860, 574950, 575050, 575150, 575250, 575350, 575550, 575650, 575750, 575850, 575950, 576050, 576150, 576250, 576350, 576450, 576650, 576750, 576850, 576950, 577050, 577150, 577350, 577450, 577650, 577850, 577950, 578050, 578150, 578250, 578350, 578360, 578450, 578550, 578560, 578650, 578850, 578950, 579050, 579150, 579250, 579350, 579450, 579460, 579550, 579650, 579750, 580250 és 580450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe. |
7. Polsko
Tato uzavřená pásma I v Polsku:
w województwie kujawsko - pomorskim:
|
w województwie warmińsko-mazurskim:
|
w województwie podlaskim:
|
w województwie mazowieckim:
|
w województwie podkarpackim:
|
w województwie świętokrzyskim:
|
w województwie łódzkim:
|
w województwie pomorskim:
|
w województwie lubuskim:
|
w województwie dolnośląskim:
|
w województwie wielkopolskim:
|
w województwie opolskim:
|
w województwie zachodniopomorskim:
|
w województwie małopolskim:
|
8. Slovensko
Tato uzavřená pásma I na Slovensku:
— |
in the district of Nové Zámky, Sikenička, Pavlová, Bíňa, Kamenín, Kamenný Most, Malá nad Hronom, Belá, Ľubá, Šarkan, Gbelce, Bruty, Mužla, Obid, Štúrovo, Nána, Kamenica nad Hronom, Chľaba, Leľa, Bajtava, Salka, Malé Kosihy, |
— |
in the district of Veľký Krtíš, the municipalities of Ipeľské Predmostie, Veľká nad Ipľom, Hrušov, Kleňany, Sečianky, |
— |
in the district of Levice, the municipalities of Keť, Čata, Pohronský Ruskov, Hronovce, Želiezovce, Zalaba, Malé Ludince, Šalov, Sikenica, Pastovce, Bielovce, Ipeľský Sokolec, Lontov, Kubáňovo, Sazdice, Demandice, Dolné Semerovce, Vyškovce nad Ipľom, Preseľany nad Ipľom, Hrkovce, Tupá, Horné Semerovce, Hokovce, Slatina, Horné Turovce, Veľké Turovce, Šahy, Tešmak, Plášťovce, Ipeľské Uľany, Bátovce, Pečenice, Jabloňovce, Bohunice, Pukanec, Uhliská, |
— |
in the district of Krupina, the municipalities of Dudince, Terany, Hontianske Moravce, Sudince, Súdovce, Lišov, |
— |
the whole district of Ružomberok, |
— |
in the region of Turčianske Teplice, municipalties of Turček, Horná Štubňa, Čremošné, Háj, Rakša, Mošovce, |
— |
in the district of Martin, municipalties of Blatnica, Folkušová, Necpaly, |
— |
in the district of Dolný Kubín, the municipalities of Kraľovany, Žaškov, Jasenová, Vyšný Kubín, Oravská Poruba, Leštiny, Osádka, Malatiná, Chlebnice, Krivá, |
— |
in the district of Tvrdošín, the municipalities of Oravský Biely Potok, Habovka, Zuberec, |
— |
in the district of Žarnovica, the municipalities of Rudno nad Hronom, Voznica, Hodruša-Hámre, |
— |
the whole district of Žiar nad Hronom, except municipalities included in zone II. |
9. Itálie
Tato uzavřená pásma I v Itálii:
Piedmont Region:
|
Liguria Region:
|
Emilia-Romagna Region:
|
Lombardia Region:
|
Lazio Region:
|
Sardinia Region
|
10. Česká republika
Tato uzavřená pásma I v České republice:
Liberecký kraj:
|
ČÁST II
1. Bulharsko
Tato uzavřená pásma II v Bulharsku:
— |
the whole region of Haskovo, |
— |
the whole region of Yambol, |
— |
the whole region of Stara Zagora, |
— |
the whole region of Pernik, |
— |
the whole region of Kyustendil, |
— |
the whole region of Plovdiv, excluding the areas in Part III, |
— |
the whole region of Pazardzhik, excluding the areas in Part III, |
— |
the whole region of Smolyan, |
— |
the whole region of Dobrich, |
— |
the whole region of Sofia city, |
— |
the whole region of Sofia Province, |
— |
the whole region of Blagoevgrad excluding the areas in Part III, |
— |
the whole region of Razgrad, |
— |
the whole region of Kardzhali, |
— |
the whole region of Burgas, |
— |
the whole region of Varna excluding the areas in Part III, |
— |
the whole region of Silistra, |
— |
the whole region of Ruse, |
— |
the whole region of Veliko Tarnovo, |
— |
the whole region of Pleven, |
— |
the whole region of Targovishte, |
— |
the whole region of Shumen, |
— |
the whole region of Sliven, |
— |
the whole region of Vidin, |
— |
the whole region of Gabrovo, |
— |
the whole region of Lovech, |
— |
the whole region of Montana, |
— |
the whole region of Vratza. |
2. Německo
Tato uzavřená pásma II v Německu:
Bundesland Brandenburg:
|
Bundesland Sachsen:
|
Bundesland Mecklenburg-Vorpommern:
|
3. Estonsko
Tato uzavřená pásma II v Estonsku:
— |
Eesti Vabariik (välja arvatud Hiiu maakond). |
4. Lotyšsko
Tato uzavřená pásma II v Lotyšsku:
— |
Aizkraukles novads, |
— |
Alūksnes novads, |
— |
Augšdaugavas novads, |
— |
Ādažu novads, |
— |
Balvu novads, |
— |
Bauskas novads, |
— |
Cēsu novads, |
— |
Dienvidkurzemes novada Aizputes, Cīravas, Lažas, Durbes, Dunalkas, Tadaiķu, Vecpils, Bārtas, Sakas, Bunkas, Priekules, Gramzdas, Kalētu, Virgas, Dunikas, Vaiņodes, Gaviezes, Rucavas, Vērgales, Medzes pagasts, Nīcas pagasta daļa uz dienvidiem no apdzīvotas vietas Bernāti, autoceļa V1232, A11, V1222, Bārtas upes, Embūtes pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa P116, P106, autoceļa no apdzīvotas vietas Dinsdurbe, Kalvenes pagasta daļa uz rietumiem no ceļa pie Vārtājas upes līdz autoceļam A9, uz dienvidiem no autoceļa A9, uz rietumiem no autoceļa V1200, Kazdangas pagasta daļa uz rietumiem no ceļa V1200, P115, P117, V1296, Aizputes, Durbes, Pāvilostas, Priekules pilsēta, |
— |
Dobeles novads, |
— |
Gulbenes novads, |
— |
Jelgavas novads, |
— |
Jēkabpils novads, |
— |
Krāslavas novads, |
— |
Kuldīgas novada Alsungas, Gudenieku, Kurmāles, Rendas, Kabiles, Vārmes, Pelču, Snēpeles, Turlavas, Ēdoles, Īvandes, Rumbas, Padures pagasts, Laidu pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa V1296, Kuldīgas pilsēta, |
— |
Ķekavas novads, |
— |
Limbažu novads, |
— |
Līvānu novads, |
— |
Ludzas novads, |
— |
Madonas novads, |
— |
Mārupes novads, |
— |
Ogres novads, |
— |
Olaines novads, |
— |
Preiļu novads, |
— |
Rēzeknes novads, |
— |
Ropažu novada Garkalnes, Ropažu pagasts, Stopiņu pagasta daļa, kas atrodas uz austrumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes, Vangažu pilsēta, |
— |
Salaspils novads, |
— |
Saldus novads, |
— |
Saulkrastu novads, |
— |
Siguldas novads, |
— |
Smiltenes novads, |
— |
Talsu novads, |
— |
Tukuma novads, |
— |
Valkas novads, |
— |
Valmieras novads, |
— |
Varakļānu novads, |
— |
Ventspils novads, |
— |
Daugavpils valstspilsētas pašvaldība, |
— |
Jelgavas valstspilsētas pašvaldība, |
— |
Jūrmalas valstspilsētas pašvaldība, |
— |
Rēzeknes valstspilsētas pašvaldība. |
5. Litva
Tato uzavřená pásma II v Litvě:
— |
Alytaus miesto savivaldybė, |
— |
Alytaus rajono savivaldybė, |
— |
Anykščių rajono savivaldybė, |
— |
Akmenės rajono savivaldybė, |
— |
Birštono savivaldybė, |
— |
Biržų miesto savivaldybė, |
— |
Biržų rajono savivaldybė, |
— |
Druskininkų savivaldybė, |
— |
Elektrėnų savivaldybė, |
— |
Ignalinos rajono savivaldybė, |
— |
Jonavos rajono savivaldybė, |
— |
Joniškio rajono savivaldybė, |
— |
Jurbarko rajono savivaldybė: Eržvilko, Juodaičių, Seredžiaus, Smalininkų ir Viešvilės seniūnijos, |
— |
Kaišiadorių rajono savivaldybė, |
— |
Kauno miesto savivaldybė, |
— |
Kauno rajono savivaldybė, |
— |
Kazlų rūdos savivaldybė: Kazlų Rūdos seniūnija, išskyrus vakarinė dalis iki kelio 2602 ir 183, Plutiškių seniūnija, |
— |
Kelmės rajono savivaldybė: Kelmės, Kražių, Liolių, Tytuvėnų, Tytuvėnų apylinkių, Pakražančio ir Vaiguvos seniūnijos, |
— |
Kėdainių rajono savivaldybė, |
— |
Klaipėdos rajono savivaldybė: Judrėnų, Endriejavo ir Veiviržėnų seniūnijos, |
— |
Kupiškio rajono savivaldybė, |
— |
Kretingos rajono savivaldybė, |
— |
Lazdijų rajono savivaldybė, |
— |
Mažeikių rajono savivaldybė, |
— |
Molėtų rajono savivaldybė: Alantos, Balninkų, Čiulėnų, Inturkės, Joniškio, Luokesos, Mindūnų, Suginčių ir Videniškių seniūnijos, |
— |
Pagėgių savivaldybė, |
— |
Pakruojo rajono savivaldybė, |
— |
Panevėžio rajono savivaldybė, |
— |
Panevėžio miesto savivaldybė, |
— |
Pasvalio rajono savivaldybė, |
— |
Radviliškio rajono savivaldybė, |
— |
Rietavo savivaldybė, |
— |
Prienų rajono savivaldybė, |
— |
Plungės rajono savivaldybė, |
— |
Raseinių rajono savivaldybė, |
— |
Rokiškio rajono savivaldybė, |
— |
Skuodo rajono savivaldybė, |
— |
Šakių rajono savivaldybė: Kriūkų, Lekėčių ir Lukšių seniūnijos, |
— |
Šalčininkų rajono savivaldybė, |
— |
Šiaulių miesto savivaldybė, |
— |
Šiaulių rajono savivaldybė: Ginkūnų, Gruzdžių, Kairių, Kužių, Meškuičių, Raudėnų, Šakynos ir Šiaulių kaimiškosios seniūnijos, |
— |
Šilutės rajono savivaldybė, |
— |
Širvintų rajono savivaldybė: Čiobiškio, Gelvonų, Jauniūnų, Kernavės, Musninkų ir Širvintų seniūnijos, |
— |
Šilalės rajono savivaldybė, |
— |
Švenčionių rajono savivaldybė, |
— |
Tauragės rajono savivaldybė, |
— |
Telšių rajono savivaldybė, |
— |
Trakų rajono savivaldybė, |
— |
Ukmergės rajono savivaldybė: Deltuvos, Lyduokių, Pabaisko, Pivonijos, Siesikų, Šešuolių, Taujėnų, Ukmergės miesto, Veprių, Vidiškių ir Žemaitkiemo seniūnijos, |
— |
Utenos rajono savivaldybė, |
— |
Varėnos rajono savivaldybė, |
— |
Vilniaus miesto savivaldybė, |
— |
Vilniaus rajono savivaldybė: Avižienių, Bezdonių, Buivydžių, Dūkštų, Juodšilių, Kalvelių, Lavoriškių, Maišiagalos, Marijampolio, Medininkų, Mickūnų, Nemenčinės, Nemenčinės miesto, Nemėžio, Pagirių, Riešės, Rudaminos, Rukainių, Sudervės, Sužionių, Šatrininkų ir Zujūnų seniūnijos, |
— |
Visagino savivaldybė, |
— |
Zarasų rajono savivaldybė. |
6. Maďarsko
Tato uzavřená pásma II v Maďarsku:
— |
Békés megye 950150, 950250, 950350, 950450, 950550, 950650, 950660, 950750, 950850, 950860, 951050, 951150, 951250, 951260, 951350, 951450, 951460, 951550, 951650, 951750, 952150, 952250, 952350, 952450, 952550, 952650, 953250, 953260, 953270, 953350, 953450, 953550, 953560, 953950, 954050, 954060, 954150, 956250, 956350, 956450, 956550, 956650 és 956750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Borsod-Abaúj-Zemplén megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe, |
— |
Fejér megye 403150, 403160, 403250, 403260, 403350, 404250, 404550, 404560, 404570, 405450, 405550, 405650, 406450 és 407050 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Hajdú-Bihar megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe, |
— |
Heves megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe, |
— |
Jász-Nagykun-Szolnok megye 750250, 750550, 750650, 750750, 750850, 750970, 750980, 751050, 751150, 751160, 751250, 751260, 751350, 751360, 751450, 751460, 751470, 751550, 751650, 751750, 751850, 751950, 752150, 752250, 752350, 752450, 752460, 752550, 752560, 752650, 752750, 752850, 752950, 753060, 753070, 753150, 753250, 753310, 753450, 753550, 753650, 753660, 753750, 753850, 753950, 753960, 754050, 754150, 754250, 754360, 754370, 754850, 755550, 755650 és 755750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Komárom-Esztergom megye: 250350, 250850, 250950, 251450, 251550, 251950, 252050, 252150, 252350, 252450, 252460, 252550, 252650, 252750, 252850, 252860, 252950, 252960, 253050, 253150, 253250, 253350, 253450 és 253550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Nógrád megye valamennyi vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Pest megye 570150, 570250, 570350, 570450, 570550, 570650, 570750, 570850, 570950, 571050, 571150, 571250, 571350, 571650, 571750, 571760, 571850, 571950, 572050, 573550, 573650, 574250, 577250, 580050 és 580150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Szabolcs-Szatmár-Bereg megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe. |
7. Polsko
Tato uzavřená pásma II v Polsku:
w województwie warmińsko-mazurskim:
|
w województwie podlaskim:
|
w województwie mazowieckim:
|
w województwie lubelskim:
|
w województwie podkarpackim:
|
w województwie małopolskim:
|
w województwie pomorskim:
|
w województwie świętokrzyskim:
|
w województwie lubuskim:
|
w województwie dolnośląskim:
|
w województwie wielkopolskim:
|
w województwie łódzkim:
|
w województwie zachodniopomorskim:
|
w województwie opolskim:
|
8. Slovensko
Tato uzavřená pásma II na Slovensku:
— |
the whole district of Gelnica except municipalities included in zone III, |
— |
the whole district of Poprad |
— |
the whole district of Spišská Nová Ves, |
— |
the whole district of Levoča, |
— |
the whole district of Kežmarok |
— |
in the whole district of Michalovce except municipalities included in zone III, |
— |
the whole district of Košice-okolie, |
— |
the whole district of Rožnava, |
— |
the whole city of Košice, |
— |
in the district of Sobrance: Remetské Hámre, Vyšná Rybnica, Hlivištia, Ruská Bystrá, Podhoroď, Choňkovce, Ruský Hrabovec, Inovce, Beňatina, Koňuš, |
— |
the whole district of Vranov nad Topľou, |
— |
the whole district of Humenné except municipalities included in zone III, |
— |
the whole district of Snina, |
— |
the whole district of Prešov except municipalities included in zone III, |
— |
the whole district of Sabinov except municipalities included in zone III, |
— |
the whole district of Svidník, except municipalities included in zone III, |
— |
the whole district of Stropkov, except municipalities included in zone III, |
— |
the whole district of Bardejov, |
— |
the whole district of Stará Ľubovňa, |
— |
the whole district of Revúca, |
— |
the whole district of Rimavská Sobota, |
— |
in the district of Veľký Krtíš, the whole municipalities not included in part I, |
— |
the whole district of Lučenec, |
— |
the whole district of Poltár, |
— |
the whole district of Zvolen, except municipalities included in zone III, |
— |
the whole district of Detva, |
— |
the whole district of Krupina, except municipalities included in zone I, |
— |
the whole district of Banska Stiavnica, |
— |
in the district of Žiar nad Hronom the municipalities of Hronská Dúbrava, Trnavá Hora, |
— |
the whole district of Banska Bystica, except municipalities included in zone III, |
— |
the whole district of Brezno, |
— |
the whole district of Liptovsky Mikuláš, |
— |
the whole district of Trebišov’. |
9. Itálie
Tato uzavřená pásma II v Itálii:
Piedmont Region:
|
Liguria Region:
|
Lazio Region:
|
Sardinia Region:
|
10. Česká republika
Tato uzavřená pásma II v České republice:
Liberecký kraj:
|
ČÁST III
1. Bulharsko
Tato uzavřená pásma III v Bulharsku:
— |
in Blagoevgrad region:
|
— |
the Pazardzhik region:
|
— |
in Plovdiv region
|
— |
in Varna region:
|
2. Itálie
Tato uzavřená pásma III v Itálii:
Sardinia Region:
|
3. Lotyšsko
Tato uzavřená pásma III v Lotyšsku:
— |
Dienvidkurzemes novada Embūtes pagasta daļa uz ziemeļiem autoceļa P116, P106, autoceļa no apdzīvotas vietas Dinsdurbe, Kalvenes pagasta daļa uz austrumiem no ceļa pie Vārtājas upes līdz autoceļam A9, uz ziemeļiem no autoceļa A9, uz austrumiem no autoceļa V1200, Kazdangas pagasta daļa uz austrumiem no ceļa V1200, P115, P117, V1296, |
— |
Kuldīgas novada Rudbāržu, Nīkrāces, Raņķu, Skrundas pagasts, Laidu pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa V1296, Skrundas pilsēta. |
4. Litva
Tato uzavřená pásma III v Litvě:
— |
Jurbarko rajono savivaldybė: Jurbarko miesto seniūnija, Girdžių, Jurbarkų Raudonės, Skirsnemunės, Veliuonos ir Šimkaičių seniūnijos, |
— |
Molėtų rajono savivaldybė: Dubingių ir Giedraičių seniūnijos, |
— |
Marijampolės savivaldybė: Sasnavos ir Šunskų seniūnijos, |
— |
Šakių rajono savivaldybė: Barzdų, Gelgaudiškio, Griškabūdžio, Kidulių, Kudirkos Naumiesčio, Sintautų, Slavikų, Sudargo, Šakių, Plokščių ir Žvirgždaičių seniūnijos. |
— |
Kazlų rūdos savivaldybė: Antanavos, Jankų ir Kazlų Rūdos seniūnijos: vakarinė dalis iki kelio 2602 ir 183, |
— |
Kelmės rajono savivaldybė: Kelmės apylinkių, Kukečių, Šaukėnų ir Užvenčio seniūnijos, |
— |
Vilkaviškio rajono savivaldybė: Gižų, Kybartų, Klausučių, Pilviškių, Šeimenos ir Vilkaviškio miesto seniūnijos. |
— |
Širvintų rajono savivaldybė: Alionių ir Zibalų seniūnijos, |
— |
Šiaulių rajono savivaldybė: Bubių, Kuršėnų kaimiškoji ir Kuršėnų miesto seniūnijos, |
— |
Ukmergės rajono savivaldybė: Želvos seniūnija, |
— |
Vilniaus rajono savivaldybė: Paberžės seniūnija. |
5. Polsko
Tato uzavřená pásma III v Polsku:
w województwie zachodniopomorskim:
|
w województwie warmińsko-mazurskim:
|
w województwie lubuskim:
|
w województwie wielkopolskim:
|
w województwie dolnośląskim:
|
w województwie świętokrzyskim:
|
6. Rumunsko
Tato uzavřená pásma III v Rumunsku:
— |
Zona orașului București, |
— |
Județul Constanța, |
— |
Județul Satu Mare, |
— |
Județul Tulcea, |
— |
Județul Bacău, |
— |
Județul Bihor, |
— |
Județul Bistrița Năsăud, |
— |
Județul Brăila, |
— |
Județul Buzău, |
— |
Județul Călărași, |
— |
Județul Dâmbovița, |
— |
Județul Galați, |
— |
Județul Giurgiu, |
— |
Județul Ialomița, |
— |
Județul Ilfov, |
— |
Județul Prahova, |
— |
Județul Sălaj, |
— |
Județul Suceava |
— |
Județul Vaslui, |
— |
Județul Vrancea, |
— |
Județul Teleorman, |
— |
Judeţul Mehedinţi, |
— |
Județul Gorj, |
— |
Județul Argeș, |
— |
Judeţul Olt, |
— |
Judeţul Dolj, |
— |
Județul Arad, |
— |
Județul Timiș, |
— |
Județul Covasna, |
— |
Județul Brașov, |
— |
Județul Botoșani, |
— |
Județul Vâlcea, |
— |
Județul Iași, |
— |
Județul Hunedoara, |
— |
Județul Alba, |
— |
Județul Sibiu, |
— |
Județul Caraș-Severin, |
— |
Județul Neamț, |
— |
Județul Harghita, |
— |
Județul Mureș, |
— |
Județul Cluj, |
— |
Județul Maramureş. |
7. Slovensko
Tato uzavřená pásma III na Slovensku:
— |
The whole district of Vranov and Topľou, |
— |
In the district of Humenné: Lieskovec, Myslina, Humenné, Jasenov, Brekov, Závadka, Topoľovka, Hudcovce, Ptičie, Chlmec, Porúbka, Brestov, Gruzovce, Ohradzany, Slovenská Volová, Karná, Lackovce, Kochanovce, Hažín nad Cirochou, Závada, Nižná Sitnica, Vyšná Sitnica, Rohožník, Prituľany, Ruská Poruba, Ruská Kajňa, |
— |
In the district of Michalovce: Strážske, Staré, Oreské, Zbudza, Voľa, Nacina Ves, Pusté Čemerné, Lesné, Rakovec nad Ondavou, Petrovce nad Laborcom, Trnava pri Laborci, Vinné, Kaluža, Klokočov, Kusín, Jovsa, Poruba pod Vihorlatom, Hojné, Lúčky,Závadka, Hažín, Zalužice, Michalovce, Krásnovce, Šamudovce, Vŕbnica, Žbince, Lastomír, Zemplínska Široká, Čečehov, Jastrabie pri Michalovciach, Iňačovce, Senné, Palín, Sliepkovce, Hatalov, Budkovce, Stretava, Stretávka, Pavlovce nad Uhom, Vysoká nad Uhom, Bajany, |
— |
In the district of Gelnica: Hrišovce, Jaklovce, Kluknava, Margecany, Richnava, |
— |
In the district Of Sabinov: Daletice, |
— |
In the district of Prešov: Hrabkov, Krížovany, Žipov, Kvačany, Ondrašovce, Chminianske Jakubovany, Klenov, Bajerov, Bertotovce, Brežany, Bzenov, Fričovce, Hendrichovce, Hermanovce, Chmiňany, Chminianska Nová Ves, Janov, Jarovnice, Kojatice, Lažany, Mikušovce, Ovčie, Rokycany, Sedlice, Suchá Dolina, Svinia, Šindliar, Široké, Štefanovce, Víťaz, Župčany, |
— |
the whole district of Medzilaborce, |
— |
In the district of Stropkov: Havaj, Malá Poľana, Bystrá, Mikové, Varechovce, Vladiča, Staškovce, Makovce, Veľkrop, Solník, Korunková, Bukovce, Krišľovce, Jakušovce, Kolbovce, |
— |
In the district of Svidník: Pstruša, |
— |
In the district of Zvolen: Očová, Zvolen, Sliač, Veľká Lúka, Lukavica, Sielnica, Železná Breznica, Tŕnie, Turová, Kováčová, Budča, Hronská Breznica, Ostrá Lúka, Bacúrov, Breziny, Podzámčok, Michalková, Zvolenská Slatina, Lieskovec, |
— |
In the district of Banská Bystrica: Sebedín-Bečov, Čerín, Dúbravica, Oravce, Môlča, Horná Mičiná, Dolná Mičiná, Vlkanová, Hronsek, Badín, Horné Pršany, Malachov, Banská Bystrica, |
— |
The whole district of Sobrance except municipalities included in zone II. |
19.12.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 323/75 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2487
ze dne 16. prosince 2022,
kterým se mění přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404, pokud jde o položky pro Kanadu, Spojené království a Spojené státy americké v seznamech třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 230 odst. 1 a čl. 232 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (EU) 2016/429 stanoví, že zásilky zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu musejí pocházet ze třetí země nebo území či jejich oblasti nebo jednotky uvedených na seznamu v souladu s čl. 230 odst. 1 zmíněného nařízení, aby mohly vstoupit do Unie. |
(2) |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 (2) stanoví veterinární požadavky, které musí zásilky některých druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu z třetích zemí nebo území či jejich oblastí nebo (v případě živočichů pocházejících z akvakultury) jednotek splňovat, aby mohly vstoupit do Unie. |
(3) |
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/404 (3) stanoví seznamy třetích zemí nebo území nebo jejich oblastí či jednotek, z nichž je povolen vstup druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu, které spadají do oblasti působnosti nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/692, do Unie. |
(4) |
Konkrétně přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 stanoví seznamy třetích zemí nebo území nebo jejich oblastí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže, resp. čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie. |
(5) |
Kanada oznámila Komisi sedm ohnisek vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže v provinciích Alberta (1), Britská Kolumbie (4) a Ontario (2) v Kanadě, která byla mezi 21. listopadem 2022 a 28. listopadem 2022 potvrzena laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(6) |
Spojené království navíc oznámilo Komisi sedm ohnisek vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže v okresech Norfolk (1), Herefordshire (1) a Suffolk (3) v Anglii ve Spojeném království a v okrese Aberdeenshire (2) ve Skotsku ve Spojeném království, která byla mezi 29. listopadem 2022 a 13. prosincem 2022 potvrzena laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(7) |
Spojené státy navíc oznámily Komisi 31 ohnisek vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže ve státech Colorado (1), Florida (1), Illinois (1), Iowa (7), Maryland (1), Minnesota (1), Missouri (2), Nebraska (1), Jižní Dakota (15) a Utah (1) ve Spojených státech, která byla mezi 16. listopadem 2022 a 12. prosincem 2022 potvrzena laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(8) |
V návaznosti na uvedená nedávná ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků veterinární orgány Kanady, Spojeného království a Spojených států vymezily ochranná pásma kolem postižených hospodářství v okruhu nejméně 10 km a zavedly politiku depopulace s cílem tlumit přítomnost vysoce patogenní influenzy ptáků a omezit šíření uvedené nákazy. |
(9) |
Kanada, Spojené království a Spojené státy americké předložily Komisi informace o epizootologické situaci na svém území a o opatřeních, která přijaly s cílem zabránit dalšímu šíření vysoce patogenní influenzy ptáků. Komise uvedené informace vyhodnotila. Na základě tohoto hodnocení a za účelem ochrany nákazového statusu Unie by již neměl být povolen vstup do Unie pro zásilky drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře z oblastí, na něž se vztahují omezení stanovená veterinárními orgány Kanady, Spojeného království a Spojených států v důsledku nedávných ohnisek vysoce patogenní influenzy ptáků. |
(10) |
Spojené království navíc předložilo aktualizované informace o epizootologické situaci na svém území v souvislosti se dvěma ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v hospodářstvích s chovem drůbeže v hrabství Devon v Anglii ve Spojeném království a v hrabství Gwynedd ve Walesu ve Spojeném království, která byla potvrzena ve dnech 2. září a 5. září 2022. |
(11) |
Spojené království rovněž předložilo informace o opatřeních, která přijalo s cílem zabránit dalšímu šíření vysoce patogenní influenzy ptáků. V návaznosti na uvedená ohniska zmíněné nákazy Spojené království zejména zavedlo politiku depopulace za účelem tlumení a omezení šíření uvedené nákazy a rovněž v návaznosti na provedení politiky depopulace dokončilo nezbytná čisticí a dezinfekční opatření v infikovaných hospodářstvích s chovem drůbeže na svém území. |
(12) |
Komise informace předložené Spojeným královstvím vyhodnotila a dospěla k závěru, že ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků v hospodářství s chovem drůbeže byla odstraněna a že již neexistuje žádné riziko spojené se vstupem drůbežích komodit do Unie z oblastí Spojeného království, z nichž byl v důsledku uvedených ohnisek vstup drůbežích komodit do Unie pozastaven. |
(13) |
Přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 by proto měly být změněny, aby zohledňovaly epizootologickou situaci, pokud jde o vysoce patogenní influenzu ptáků v Kanadě, Spojeném království a ve Spojených státech. |
(14) |
S ohledem na stávající epizootologickou situaci v Kanadě, Spojeném království a Spojených státech, pokud jde o vysoce patogenní influenzu ptáků, a na vážné riziko zavlečení této nákazy do Unie by změny příloh V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404, jež mají být provedeny tímto nařízením, měly nabýt účinku co nejdříve. |
(15) |
Prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/2361 (4) byla změněna příloha V a příloha XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 doplněním řádků GB-2.265 až GB-2.267, které vymezují tři postižené oblasti v položkách pro Spojené království uvedených v příloze V a příloze XIV. Jelikož byla zjištěna jedna chyba týkající se data potvrzení souvisejících ohnisek v příloze V, měly by být odpovídajícím způsobem opraveny řádky pro oblasti GB-2.265 až GB-2.267 v příloze V. Tato oprava by se měla použít od data použitelnosti prováděcího nařízení (EU) 2022/2361. |
(16) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Oprava prováděcího nařízení (EU) 2021/404
V příloze V části 1 oddíle B v položce pro Spojené království se řádky pro oblasti GB-2.265 až GB-2.267 nahrazují tímto:
„GB Spojené království |
GB-2.265 |
BPP, BPR, DOC, DOR, SP, SR, POU-LT20, HEP, HER, HE-LT20 |
N, P1 |
|
20.11.2022 |
|
GB-2.266 |
N, P1 |
|
21.11.2022 |
|
||
GB-2.267 |
N, P1 |
|
22.11.2022“. |
|
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 2 se však použije ode dne 6. prosince 2022.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 16. prosince 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro vstup zásilek některých zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a jejich přemísťování a manipulaci s nimi po vstupu (Úř. věst. L 174, 3.6.2020, s. 379).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/404 ze dne 24. března 2021, kterým se stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich oblastí, z nichž je povolen vstup zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (Úř. věst. L 114, 31.3.2021, s. 1).
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2361 ze dne 1. prosince 2022, kterým se mění přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404, pokud jde o položky pro Kanadu, Spojené království a Spojené státy americké v seznamech třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie (Úř. věst. L 312, 5.12.2022, s. 5).
PŘÍLOHA
Přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 se mění takto:
1) |
příloha V se mění takto:
|
2) |
v příloze XIV části 1 se oddíl B mění takto:
|
ROZHODNUTÍ
19.12.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 323/88 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/2488
ze dne 14. listopadu 2022
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Mezinárodní radě pro cukr, pokud jde o přistoupení Království Saúdská Arábie k Mezinárodní dohodě o cukru z roku 1992
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Mezinárodní dohoda o cukru z roku 1992 (dále jen „dohoda“) byla uzavřena Unií prostřednictvím rozhodnutí Rady 92/580/EHS (1) a vstoupila v platnost dne 1. ledna 1993. |
(2) |
Podle čl. 45 odst. 2 dohody může Mezinárodní rada pro cukr platnost dohody prodloužit na další období, a to pokaždé nanejvýš o dva roky. Od uzavření dohody byla její platnost pravidelně prodlužována na další dvouletá období. Platnost dohody byla naposledy prodloužena dne 30. listopadu 2021 a zůstává v platnosti do 31. prosince 2023. |
(3) |
Článek 41 dohody stanoví, že k ní mohou přistoupit vlády všech států za podmínek stanovených Mezinárodní radou pro cukr. |
(4) |
Přistoupení nového člena k dohodě po jejím vstupu v platnost vyžaduje, aby byly v rámci Mezinárodní rady pro cukr určeny hlasy nového člena a upraveny hlasy stávajících členů v souladu s článkem 25 dohody. |
(5) |
Dne 16. února 2021 vláda Království Saúdská Arábie formálně požádala o přistoupení k dohodě. Mezinárodní rada pro cukr má stanovit na některém ze svých budoucích zasedání nebo v rámci postupu přijímání rozhodnutí Mezinárodní radou pro cukr prostřednictvím výměny dopisů podmínky pro přistoupení Království Saúdská Arábie k dohodě. |
(6) |
Království Saúdská Arábie je důležitým aktérem v odvětví cukru na světové úrovni a důležitým obchodním partnerem Unie v oblasti zemědělských a potravinářských produktů, včetně cukru. Schválení přistoupení Království Saúdská Arábie k dohodě v souladu s článkem 25 dohody je v zájmu Unie. |
(7) |
Je proto vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v Mezinárodní radě pro cukr, pokud jde o přistoupení Království Saúdská Arábie k Mezinárodní dohodě o cukru z roku 1992, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Postojem, který má být jménem Unie zaujat v Mezinárodní radě pro cukr na některém z jejích budoucích zasedání nebo v rámci postupu přijímání rozhodnutí Mezinárodní radou pro cukr prostřednictvím výměny dopisů, je schválit přistoupení Království Saúdská Arábie k Mezinárodní dohodě o cukru z roku 1992 a zajistit, aby počet hlasů přidělených Království Saúdská Arábie byl vypočítán v souladu s čl. 25 odst. 4 dohody.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 14. listopadu 2022.
Za Radu
předseda
J. BORRELL FONTELLES
(1) Rozhodnutí Rady 92/580/EHS ze dne 13. listopadu 1992 o podepsání a uzavření Mezinárodní dohody o cukru z roku 1992 (Úř. věst. L 379, 23.12.1992, s. 15).
19.12.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 323/90 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/2489
ze dne 25. listopadu 2022
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie na 42. zasedání stálého výboru Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (1) (dále jen „Bernská úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 82/72/EHS (2) a vstoupila v platnost dne 1. září 1982. |
(2) |
Podle článku 17 Bernské úmluvy může stálý výbor zřízený Bernskou úmluvou (dále jen „stálý výbor“) přijmout rozhodnutí o změně příloh této úmluvy. |
(3) |
Stálý výbor má přijmout na svém 42. zasedání ve dnech 28. listopadu až 2. prosince 2022 rozhodnutí týkající se změn příloh II a III Bernské úmluvy. |
(4) |
Podle čl. 13 odst. 6 Bernské úmluvy vypracoval stálý výbor svůj jednací řád (dále jen „jednací řád“) a v souladu s jeho článkem 21 jej může změnit. |
(5) |
Stálý výbor je rovněž vyzván, aby na svém 42. zasedání přijal změny svého jednacího řádu. |
(6) |
Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie ve stálém výboru, neboť obě rozhodnutí budou pro Unii závazná. |
(7) |
Švýcarsko předložilo návrh na přesunutí vlka obecného (Canis lupus) z přílohy II Bernské úmluvy, týkající se „přísně chráněných druhů živočichů“, do její přílohy III, týkající se „chráněných druhů živočichů“. |
(8) |
Na základě současných údajů není snížení stavu ochrany všech populací vlků odůvodněné z hlediska vědeckého, ani ochrany. Stav druhu z hlediska ochrany napříč kontinentem vykazuje odlišnosti, přičemž jako příznivý je hodnocen pouze v 18 z 39 národních částí biogeografických oblastí v Unii. To potvrzují nejnovější dostupné vědecké informace o stavu druhu z hlediska ochrany, které vyplývají ze zpráv podle článku 17 směrnice Rady 92/43/EHS (3) a podle usnesení č. 8 (2012) Bernské úmluvy. Trvající hrozby, včetně nově vznikajících, jako jsou ploty na hranicích a hybridizace vlka se psem, rovněž vyžadují zachování přísného statusu ochrany. |
(9) |
Unie by proto měla být proti návrhu Švýcarska. |
(10) |
Sekretariát Bernské úmluvy ve spolupráci s předsednictvem stálého výboru navrhl několik změn jednacího řádu, zejména s cílem přizpůsobit pracovní metody a postupy Bernské úmluvy novým virtuálním pracovním metodám a nástrojům. |
(11) |
Navrhované změny jednacího řádu odpovídají postupům, které jsou již zavedeny v jiných mnohostranných dohodách o životním prostředí, nebo stávajícím postupům v rámci Bernské úmluvy, které jsou široce přijímány. |
(12) |
Unie by proto měla navrhované změny jednacího řádu podpořit, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Postojem, který má být zaujat jménem Unie v záležitostech spadajících do její pravomoci na 42. zasedání stálého výboru Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (dále jen „Bernská úmluva“), je:
a) |
vyslovit se proti návrhu na přesunutí vlka obecného (Canis lupus) z přílohy II Bernské úmluvy, týkající se „přísně chráněných druhů živočichů“, do její přílohy III, týkající se „chráněných druhů živočichů“; |
b) |
podpořit navrhované změny jednacího řádu stálého výboru uvedené v dokumentu TPVS/Inf(2022)29: „Navrhované změny jednacího řádu stálého výboru“ vypracované sekretariátem Bernské úmluvy. |
Článek 2
S ohledem na vývoj jednání na 42. zasedání stálého výboru se zástupci Unie po konzultaci s členskými státy během koordinačních schůzek na místě mohou bez dalšího rozhodnutí Rady dohodnout na upřesnění postoje uvedeného v čl. 1 písm. b).
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 25. listopadu 2022.
Za Radu
předseda
J. SÍKELA
(1) Úř. věst. L 38, 10.2.1982, s. 3.
(2) Rozhodnutí Rady 82/72/EHS ze dne 3. prosince 1981 o uzavření Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Úř. věst. L 38, 10.2.1982, s. 1).
(3) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).
19.12.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 323/92 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/2490
ze dne 8. prosince 2022,
kterým se Evropská komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zmocňují zahájit jednání o komplexní dohodě mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Tádžikistán na straně druhé
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 91, čl. 100 odst. 2 a články 207 a 209 ve spojení s čl. 218 odst. 3 a 4 této smlouvy,
s ohledem na společné doporučení Evropské komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Měla by být zahájena jednání s cílem uzavřít komplexní dohodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Tádžikistán na straně druhé. |
(2) |
Uvedená dohoda má nahradit Dohodu o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Tádžikistán na straně druhé (1), |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) se zmocňují, aby zahájili jednání o komplexní dohodě mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Tádžikistán na straně druhé (dále jen „dohoda“).
2. Jednání se řídí směrnicemi Rady pro jednání stanovenými v dodatku tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Komise povede vyjednavačský tým Unie.
Článek 3
Při jednáních je konzultována Pracovní skupina Rady pro východní Evropu a Střední Asii.
Při jednáních o částech dohody týkajících se obchodu je konzultován Výbor pro obchodní politiku.
Článek 4
Toto rozhodnutí je určeno Komisi a vysokému představiteli.
V Bruselu dne 8. prosince 2022.
Za Radu
předseda
V. RAKUŠAN
19.12.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 323/94 |
ROZHODNUTÍ ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ, ZASEDAJÍCÍCH V RADĚ, (EU) 2022/2491
ze dne 8. prosince 2022,
kterým se Evropská komise zmocňuje jednat jménem členských států o těch ustanoveních komplexní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Tádžikistán na straně druhé, jež spadají do pravomoci členských států
ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE, ZASEDAJÍCÍ V RADĚ,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Evropská komise by měla být zmocněna jednat jménem členských států o těch ustanoveních komplexní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Tádžikistán na straně druhé, jež spadají do pravomoci členských států. |
(2) |
Uvedená dohoda má nahradit Dohodu o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Tádžikistán na straně druhé (1), |
PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. Zástupci vlád členských států zmocňují Komisi, aby jménem členských států jednala o těch ustanoveních komplexní dohody mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Tádžikistán na straně druhé (dále jen „dohoda“), jež spadají do pravomoci členských států.
2. Jednání se tam, kde jsou použitelné, řídí směrnicemi Rady pro jednání stanovenými v dodatku rozhodnutí Rady (EU) 2022/2490 (2).
Článek 2
Článkem 1 nejsou dotčena budoucí rozhodnutí členských států o určení jejich zástupců pro záležitosti spadající do pravomoci členských států.
Článek 3
Při jednáních jsou konzultováni zástupci vlád členských států zasedající v Pracovní skupině Rady pro východní Evropu a Střední Asii a ve vztahu k částem dohody týkajícím se obchodu zástupci vlád členských států zasedající ve Výboru pro obchodní politiku.
Článek 4
Toto rozhodnutí je určeno Komisi.
V Bruselu dne 8. prosince 2022.
Za zástupce vlád členských států
předseda
V. RAKUŠAN
(1) Úř. věst. L 350, 29.12.2009, s. 3.
(2) Rozhodnutí Rady (EU) 2022/2490 ze dne 8. prosince 2022, kterým se Evropská komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zmocňují zahájit jednání o komplexní dohodě mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Tádžikistán na straně druhé (viz strana 92 v tomto čísle Úředního věstníku).
19.12.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 323/96 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/2492
ze dne 12. prosince 2022
o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a Brazilskou federativní republikou podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změně koncesí u všech celních kvót uvedených v listině CLXXV EU v důsledku vystoupení Spojeného království z Evropské unie jménem Unie
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 15. června 2018 zmocnila Rada Komisi k zahájení jednání v souladu s článkem XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT 1994) s Brazilskou federativní republikou o změně koncesí u všech celních kvót uvedených v listině CLXXV EU v důsledku vystoupení Spojeného království z Unie. |
(2) |
Jednání s Brazilskou federativní republikou byla úspěšně dokončena a Dohoda mezi Evropskou unií a Brazilskou federativní republikou podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změně koncesí u všech celních kvót uvedených v listině CLXXV EU v důsledku vystoupení Spojeného království z Evropské unie (dále jen „dohoda“) byla dne 14. září 2022 parafována. |
(3) |
Dohoda by měla být podepsána, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Podpis Dohody mezi Evropskou unií a Brazilskou federativní republikou podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změně koncesí u všech celních kvót uvedených v listině CLXXV EU v důsledku vystoupení Spojeného království z Evropské unie jménem Unie se schvaluje s výhradou jejího uzavření (1).
Článek 2
Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Unie.
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 12. prosince 2022.
Za Radu
předseda
Z. NEKULA
(1) Znění dohody bude zveřejněno společně s rozhodnutím o jejím uzavření.
19.12.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 323/98 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/2493
ze dne 13. prosince 2022
o jmenování jedné členky Účetního dvora
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 286 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Estonské republiky,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 31. prosince 2022 končí mandát pana Juhana PARTSE. |
(2) |
Je proto třeba jmenovat jednu novou členku Účetního dvora, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Paní Keit PENTUSOVÁ-ROSIMANNUSOVÁ je jmenována členkou Účetního dvora na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2028.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 13. prosince 2022.
Za Radu
předseda
M. BEK
(1) Stanovisko ze dne 22. listopadu 2022 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
19.12.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 323/99 |
ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/2494
ze dne 9. prosince 2022
o schválení žádosti Litvy o revizi jejích výkonnostních cílů pro třetí referenční období
(oznámeno pod číslem C(2022) 8985)
(Pouze litevské znění je závazné)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (1), a zejména na čl. 11 odst. 3 písm. c) uvedeného nařízení,
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/317 ze dne 11. února 2019, kterým se stanoví systém sledování výkonnosti a systém poplatků v jednotném evropském nebi a kterým se ruší prováděcí nařízení (EU) č. 390/2013 a (EU) č. 391/2013 (2), a zejména na čl. 18 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
OBECNÉ INFORMACE
(1) |
Podle článku 11 nařízení (ES) č. 549/2004 má být zřízen systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb, zahrnující vnitrostátní plány výkonnosti, které stanoví závazné výkonnostní cíle v souladu s cíli pro celou Unii přijatými Komisí pro dotčené referenční období. Podrobná pravidla týkající se těchto plánů výkonnosti jsou stanovena v prováděcím nařízení (EU) 2019/317. V souladu s čl. 11 odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 549/2004 Komise posuzuje výkonnostní cíle stanovené členskými státy z hlediska souladu s odpovídajícími výkonnostními cíli pro celou Unii. |
(2) |
Dne 13. dubna 2022 přijala Komise rozhodnutí (EU) 2022/769 (3), v němž dospěla k závěru, že výkonnostní cíle obsažené v návrhu plánu výkonnosti na třetí referenční období předloženém Litevskou republikou (dále jen „Litva“) jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii. Na základě rozhodnutí (EU) 2022/769 Litva svůj plán výkonnosti pro třetí referenční období formálně přijala v souladu s čl. 16 písm. a) prováděcího nařízení (EU) 2019/317. |
(3) |
Dne 26. srpna 2022 předložila Litva Komisi žádost o revizi svých výkonnostních cílů v oblasti kapacity a v oblasti efektivity nákladů na traťové navigační služby na kalendářní roky 2022, 2023 a 2024 na základě čl. 18 odst. 1 písm. a) bodu ii) prováděcího nařízení (EU) 2019/317. |
(4) |
V souladu s čl. 18 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2019/317 Komise ověřila, zda je žádost o revizi předložená Litvou s ohledem na poskytnutá odůvodnění nezbytná a přiměřená, a posoudila soulad zamýšlených revidovaných výkonnostních cílů s výkonnostními cíli pro celou Unii za použití kritérií pro posouzení stanovených v příloze IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317. |
(5) |
Orgán pro kontrolu výkonnosti, který je Komisi nápomocen při provádění systému sledování výkonnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004, předložil Komisi zprávu obsahující jeho doporučení k posuzování žádosti o revizi předložené Litvou. |
DŮVODY PRO REVIZI VÝKONNOSTNÍCH CÍLŮ
(6) |
Litva se domnívá, že žádost o revizi jejích výkonnostních cílů pro třetí referenční období je odůvodněna nepředvídatelnými okolnostmi vyplývajícími z ruské války proti Ukrajině, která byla zahájena dne 24. února 2022. |
(7) |
Litva se domnívá, že původní předpoklady, na jejichž základě byly stanoveny její výkonnostní cíle, již neplatí z důvodu významného snížení počtu přeletů ve vzdušném prostoru Litvy, které je důsledkem války Ruska proti Ukrajině, souvisejících sankcí uvalených ze strany Unie a protiopatření přijatých Ruskem. Litva upřesňuje, že pohyby letadel v jejím vzdušném prostoru provozované podle pravidel pro let podle přístrojů (dále jen „IFR“) i počet výkonových jednotek traťových navigačních služeb zaznamenaných u těchto letů se mají podle očekávání výrazně snížit oproti předpokladům týkajícím se provozu stanoveným v plánu výkonnosti. |
(8) |
Pohyby podle IFR předpokládané v žádosti Litvy o revizi její oblasti zpoplatnění traťových navigačních služeb na kalendářní roky 2022, 2023 a 2024 ve srovnání s údaji uvedenými v plánu výkonnosti jsou uvedeny v následující tabulce:
|
(9) |
Výkonové jednotky předpokládané Litvou pro její oblast zpoplatnění traťových navigačních služeb na kalendářní roky 2022, 2023 a 2024 ve srovnání s údaji uvedenými v plánu výkonnosti jsou uvedeny v následující tabulce:
|
(10) |
Komise konstatuje, že Litva ve své žádosti o revizi použila pro pohyby podle IFR a výkonové jednotky prognózu místního provozu, která je vyšší než základní prognóza provozu vypracovaná službou pro statistiku a prognózu organizace Eurocontrol (dále jen „STATFOR“) zveřejněná v červnu 2022. Prognózy místního provozu v Litvě jsou optimističtější než prognóza služby STATFOR. Litva vysvětluje, že rozdíl je způsoben použitím novějších údajů o vývoji dopravy, z nichž vyplývá, že hluboké ztráty provozu zaznamenané v březnu a dubnu 2022 byly v následujících měsících částečně vyrovnány. |
(11) |
Ve srovnání s plánem výkonnosti se roční snížení počtu výkonových jednotek za kalendářní roky 2022, 2023 a 2024 pohybuje v přibližném rozmezí –26 % až –35 %. Nepředpokládá se však, že by se počet pohybů letadel v litevském vzdušném prostoru provozovaných podle IFR snižoval stejným tempem jako výkonové jednotky traťových navigačních služeb. Tento rozdíl je způsoben výrazným snížením počtu přeletů, které v průměru vytvářejí poměrně vyšší počet výkonových jednotek traťových navigačních služeb než lety, které přistávají a odlétají z letišť v Litvě. Komise proto neočekává, že by se pracovní zátěž poskytovatele letových navigačních služeb, která je závislá na počtu řízených pohybů letadel, snížila v souvislosti se snížením příjmů, které vyplývá z nižšího počtu výkonových jednotek traťových navigačních služeb. |
(12) |
Litva vysvětluje, že výpadek příjmů z poplatků za letové navigační služby způsobený nižší úrovní provozu spolu s vysokou inflací a tlakem trhu práce na mzdy má závažný dopad na schopnost poskytovatele letových navigačních služeb plnit budoucí finanční závazky a provádět plánované investice. Litva proto uvádí, že revize výkonnostních cílů má zásadní význam pro zajištění finanční síly poskytovatele letových navigačních služeb a odpovídajících zdrojů pro vnitrostátní dozorový orgán, který je financován z příjmů z poplatků za letové navigační služby. |
(13) |
Komise uznává, že původní předpoklady, z nichž vychází litevský plán výkonnosti, již nejsou platné z důvodu významného snížení letového provozu v důsledku války Ruska proti Ukrajině. Komise dále souhlasí s tím, že revize výkonnostních cílů je nezbytná a přiměřená za účelem zajištění provozní a finanční životaschopnost poskytovatele letových navigačních služeb a nápravy nedostatečné likvidity, jíž tento čelí v důsledku změny okolností. |
(14) |
Komise se proto domnívá, že žádost o revizi předložená Litvou splňuje podmínky pro revizi místních výkonnostních cílů stanovené v čl. 18 odst. 1 písm. a) bodě ii) prováděcího nařízení (EU) 2019/317. |
POSOUZENÍ ZAMÝŠLENÝCH REVIDOVANÝCH VÝKONNOSTNÍCH CÍLŮ
Výkonnostní cíle v oblasti kapacity
(15) |
Litva požaduje revizi svých cílů v oblasti kapacity traťových navigačních služeb pro kalendářní roky 2022, 2023 a 2024 v reakci na změnu okolností uvedenou v 6. až 13. bodě odůvodnění, konkrétně snížený počet pohybů podle IFR předpokládaný pro tyto kalendářní roky a jeho dopad na poskytování kapacity. |
(16) |
Následující tabulka představuje výkonnostní cíle Litvy v oblasti kapacity traťových navigačních služeb pro třetí referenční období, jak jsou uvedeny v plánu výkonnosti, a zamýšlené revidované výkonnostní cíle navržené Litvou v její žádosti o revizi. Tabulka rovněž nastiňuje odpovídající referenční hodnoty z operačního plánu sítě ke dni 2. června 2021, kdy byly přijaty revidované výkonnostní cíle pro celou Unii pro třetí referenční období, které Komise použila pro účely posouzení souladu místních cílů v oblasti kapacity s výkonnostními cíli pro celou Unii na základě bodu 1.3 přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317.
|
(17) |
Komise podotýká, že zamýšlené revidované cíle v oblasti kapacity navržené Litvou jsou nižší, a tudíž ambicióznější než odpovídající vnitrostátní referenční hodnoty pro každý kalendářní rok. |
(18) |
Komise dále konstatuje, že Litva upravila opatření stanovená v plánu výkonnosti za účelem dosažení místních cílů v oblasti traťové kapacity, aby zohlednila změnu okolností. |
(19) |
S ohledem na 16., 17. a 18. bod odůvodnění by proto cíle v oblasti kapacity traťových navigačních služeb navržené Litvou v její žádosti o revizi měly být považovány za jsoucí v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii. Výkonnostní cíle v oblasti efektivity nákladů |
(20) |
Litva požaduje revizi svých cílů v oblasti efektivity nákladů traťových navigačních služeb pro kalendářní roky 2022, 2023 a 2024 v reakci na změnu okolností uvedenou v 6. až 13. bodě odůvodnění, konkrétně snížený počet výkonových jednotek předpokládaný pro tyto kalendářní roky a jeho dopad na příjmy a finanční sílu poskytovatele letových navigačních služeb. |
(21) |
Následující tabulka stanoví výkonnostní cíle pro oblast zpoplatnění Litvy v oblasti efektivity nákladů traťových navigačních služeb pro třetí referenční období, jak jsou uvedeny v plánu výkonnosti, a zamýšlené revidované výkonnostní cíle pro kalendářní roky 2022, 2023 a 2024 navržené Litvou v její žádosti o revizi. Základní hodnoty pro roky 2014 a 2019 a výkonnostní cíle pro roky 2020 a 2021 zůstávají nezměněny.
|
(22) |
Komise konstatuje, že zamýšlená revize místních cílů v oblasti efektivity nákladů Litvy pro roky 2022, 2023 a 2024 vede ve srovnání s plánem výkonnosti k tomu, že celkové stanovené jednotkové náklady jsou v těchto třech kalendářních letech o 16,0 % vyšší a o 11,1 % vyšší ve třetím referenčním období. Toto zvýšení stanovených jednotkových nákladů je zcela způsobeno výrazným zhoršením prognózy počtu výkonových jednotek uvedeným v 9. bodě odůvodnění, které je důsledkem války Ruska proti Ukrajině. |
(23) |
Nižší počet předpokládaných výkonových jednotek pro kalendářní roky 2022, 2023 a 2024 Litva částečně kompenzuje snížením stanovených nákladů. Komise konstatuje, že Litva navrhuje revidovat stanovené náklady v reálných cenách z roku 2017 směrem dolů pro každý z těchto roků, jak je uvedeno v následující tabulce:
|
(24) |
Žádost o revizi obsahuje aktualizovanou prognózu inflace pro Litvu pro kalendářní roky 2022, 2023 a 2024, jak je uvedeno v následující tabulce:
|
(25) |
Následující tabulka uvádí stanovené náklady v nominálních hodnotách pro kalendářní roky 2022, 2023 a 2024:
|
(26) |
Komise podotýká, že Litva revidovala nominální stanovené náklady pro kalendářní roky 2022, 2023 a 2024 směrem dolů, a to navzdory revizi prognózy inflace směrem nahoru. Komise konstatuje, že opatření k omezení nákladů zavedená Litvou nejen neutralizují účinek předpokládané vyšší inflace na nákladovou základnu, ale vedou také k dalšímu podstatnému snížení stanovených nákladů účtovaných uživatelům vzdušného prostoru. |
(27) |
Komise posoudila soulad zamýšlených revidovaných cílů v oblasti efektivity nákladů navržených Litvou na základě bodu 1.4 písm. a), b) a c) přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317. |
(28) |
Pokud jde o bod 1.4 písm. a) přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317, Komise konstatuje, že vývojový trend stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby na úrovni oblasti zpoplatnění ve výši +5,1 % ve třetím referenčním období nedosahuje vývojového trendu pro celou Unii, jenž ve stejném období činí +1,0 %. |
(29) |
Pokud jde o bod 1.4 písm. b) přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317, Komise konstatuje, že dlouhodobý vývojový trend stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby na úrovni oblasti zpoplatnění ve výši +0,2 % ve druhém a třetím referenčním období nedosahuje dlouhodobého vývojového trendu pro celou Unii, jenž ve stejném období činí –1,3 %. |
(30) |
Jak je uvedeno v 8. a 9. bodě odůvodnění, Komise připomíná, že změny provozu vyplývající z ruské války proti Ukrajině vedly k závažnému zhoršení litevského výhledu provozu ve třetím referenčním období, což se odráží v podstatně sníženém počtu předpokládaných výkonových jednotek pro kalendářní roky 2022, 2023 a 2024. Pro účely kritérií pro posouzení zkoumaných v 28. a 29. bodě odůvodnění je proto nezbytné a vhodné posoudit, zda by Litva splnila trendy efektivity nákladů pro celou Unii, pokud by nedošlo k výraznému snížení provozu v kalendářních letech 2022, 2023 a 2024 kvůli změněným okolnostem. |
(31) |
Za tímto účelem Komise přepočítala vývojový trend stanovených jednotkových nákladů Litvy ve třetím referenčním období a dlouhodobý vývoj stanovených jednotkových nákladů Litvy ve druhém a třetím referenčním období s využitím základní prognózy provozu služby STATFOR Eurocontrolu z října 2021. Tento přepočet vedl k upravenému trendu stanovených jednotkových nákladů pro Litvu ve výši –7,9 % ve třetím referenčním období a k upravenému dlouhodobému trendu stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby pro Litvu ve výši –5,5 % ve druhém a třetím referenčním období. Oba tyto upravené trendy jsou výrazně nižší než odpovídající trendy stanovených jednotkových nákladů pro celou Unii ve výši +1,0 % a –1,3 %. Nedojde-li tedy ke změnám provozu v důsledku války Ruska proti Ukrajině, Litva splňuje hodnotící kritéria uvedená v 28. a 29. bodě odůvodnění. |
(32) |
Pokud jde o bod 1.4 písm. c) přílohy IV prováděcího nařízení (EU) 2019/317, Komise konstatuje, že základní hodnota stanovených jednotkových nákladů ve výši 37,64 EUR na úrovni oblasti zpoplatnění Litvy (vyjádřená v cenách roku 2017) je o 46,4 % vyšší než průměrná základní hodnota ve výši 25,71 EUR (vyjádřená v cenách roku 2017) příslušné srovnávací skupiny. |
(33) |
Komise uznává, že zamýšlené revidované cíle v oblasti efektivity nákladů pro oblast zpoplatnění Litvy jsou vyšší než původní cíle obsažené v plánu výkonnosti přijatém v roce 2022. Toto zhoršení je však zcela způsobeno výrazně nižšími předpoklady týkajícími se provozu. Při vyloučení negativního dopadu změn provozu v důsledku ruské války proti Ukrajině je zřejmé, že Litva splňuje jak trend stanovených jednotkových nákladů pro celou Unii, tak dlouhodobý trend stanovených jednotkových nákladů pro celou Unii. Bez ohledu na rozdíl mezi základní hodnotou Litvy a průměrem srovnávací skupiny uvedeným v 32. bodě odůvodnění se Komise domnívá, že existuje dostatečný základ pro to, aby zamýšlené revidované cíle Litvy v oblasti efektivity nákladů byly považovány za jsoucí v souladu s výkonnostními cíli v oblasti efektivity nákladů pro celou Unii pro třetí referenční období. |
(34) |
S ohledem na to, co bylo uvedeno v 23. až 26. bodě odůvodnění, Komise dále konstatuje, že Litva přijala opatření k omezení nákladů, aby zmírnila tyto výjimečné okolnosti, a to tím, že ve zbývající části třetího referenčního období výrazně snížila své stanovené náklady v reálných i nominálních hodnotách. Související opatření uvedená v žádosti Litvy o revizi zahrnují odložení náboru na některá volná místa a snížení plánovaného počtu řídících letového provozu v provozu ve zbývající části třetího referenčního období. Komise se domnívá, že tato opatření k omezení nákladů jsou celkově úměrná snížení pohybů podle IFR, které se předpokládá pro kalendářní roky 2022, 2023 a 2024, jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění. |
(35) |
S ohledem na to, co bylo stanoveno ve 20. až 34. bodě odůvodnění, by proto revidované cíle v oblasti efektivity nákladů traťových navigačních služeb navržené Litvou v její žádosti o revizi měly být považovány za jsoucí v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii. |
ZÁVĚRY
(36) |
S ohledem na 6. až 35. bod odůvodnění by proto mělo být Litvě povoleno revidovat její výkonnostní cíle v oblasti kapacity a efektivity nákladů na kalendářní roky 2022, 2023 a 2024 v souladu s žádostí o revizi předloženou dne 26. srpna 2022, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Žádost o revizi, kterou Litva předložila dne 26. srpna 2022, pokud jde o její výkonnostní cíle pro třetí referenční období v klíčových oblastech výkonnosti týkajících se kapacity a efektivity nákladů, se schvaluje.
Litvě se povoluje přijmout revidovaný plán výkonnosti obsahující navrhované výkonnostní cíle uvedené v příloze, které jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii pro třetí referenční období.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno Litevské republice.
V Bruselu dne 9. prosince 2022.
Za Komisi
Adina-Ioana VĂLEAN
členka Komise
(1) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1.
(2) Úř. věst. L 56, 25.2.2019, s. 1.
(3) Rozhodnutí Komise (EU) 2022/769 ze dne 13. dubna 2022 o souladu výkonnostních cílů obsažených v návrhu plánu výkonnosti předloženém Litvou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 s výkonnostními cíli pro celou Unii pro třetí referenční období (Úř. věst. L 139, 18.5.2022, s. 116).
PŘÍLOHA
Výkonnostní cíle uvedené v žádosti Litvy o revizi jejích výkonnostních cílů pro třetí referenční období, které jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii
KLÍČOVÁ OBLAST VÝKONNOSTI TÝKAJÍCÍ SE KAPACITY
Zpoždění na trati z důvodu ATFM v minutách na let
Litva |
2022 |
2023 |
2024 |
Zamýšlené revidované cíle v oblasti kapacity traťových navigačních služeb vyjádřené v minutách zpoždění z důvodu ATFM na let |
0,02 |
0,02 |
0,02 |
KLÍČOVÁ OBLAST VÝKONNOSTI TÝKAJÍCÍ SE EFEKTIVITY NÁKLADŮ
Stanovené jednotkové náklady na traťové navigační služby
Oblast zpoplatnění traťových navigačních služeb Litvy |
2022 |
2023 |
2024 |
Zamýšlené revidované cíle v oblasti efektivity nákladů traťových navigačních služeb vyjádřené jako stanovené jednotkové náklady na traťové navigační služby (v reálných cenách z roku 2017) |
48,87 EUR |
46,90 EUR |
45,96 EUR |
Opravy
19.12.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 323/106 |
Oprava prováděcího rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1002 ze dne 21. června 2021, kterým se provádí rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku
( Úřední věstník Evropské unie L 219 I ze dne 21. června 2021 )
Strana 84, příloha, bod 1, tabulka, položka 125, kolonka „Identifikační údaje“:
místo:
„Datum narození: 9.5.1958“,
má být:
„Datum narození: 9.3.1958“.
19.12.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 323/107 |
Oprava prováděcí nařízení Rady (EU) 2021/997 ze dne 21. června 2021, kterým se provádí čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vůči Bělorusku
( Úřední věstník Evropské unie L 219 I ze dne 21. června 2021 )
Strana 20, příloha, bod 1, tabulka, položka 125, kolonka „Identifikační údaje“:
místo:
„Datum narození: 9.5.1958“,
má být:
„Datum narození: 9.3.1958“