(1)

Celní unie je základním kamenem Evropské unie, která je jedním z největších obchodních celků na světě. Celní unie má zásadní význam pro úspěšnou integraci Unie a pro řádné fungování vnitřního trhu a přináší prospěch podnikům i spotřebitelům.

(2)

Mezinárodní obchod Unie se řídí celními i jinými než celními právními předpisy. Necelní předpisy se vztahují na konkrétní zboží v oblastech politik, jako je například zdraví a bezpečnost, životní prostředí, zemědělství, rybolov, kulturní dědictví a dozor nad trhem. Jedním z hlavních úkolů, jimiž jsou celní orgány pověřeny podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (3), je zajišťovat bezpečnost a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území a ochranu životního prostředí, v případě potřeby v úzké spolupráci s jinými orgány. Nedostatečný soulad mezi necelními a celními formalitami Unie vede ke vzniku složitých a náročných oznamovacích povinností pro obchodníky, neefektivním postupům odbavení zboží náchylným k výskytu chyb a podvodů a dodatečným nákladům pro hospodářské subjekty. Nízká interoperabilita systémů používaných celními orgány a jinými orgány je hlavní překážkou, která brání dosáhnout pokroku při dokončování jednotného digitálního trhu, pokud jde o celní kontroly. S cílem řešit roztříštěnou interoperabilitu mezi celními orgány a příslušnými partnerskými orgány při řízení postupů odbavení zboží a koordinovat činnost v této oblasti přijaly Komise a členské státy v průběhu let celou řadu závazků ve vztahu k iniciativám týkajícím se jednotného portálu pro odbavení zboží.

(3)

V souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES (4) mají členské státy a Komise usilovat o zavedení a zprovoznění rámce služeb jednotného portálu, který by zajistil plynulý tok údajů mezi hospodářskými subjekty a celními orgány, mezi celními orgány a Komisí, mezi celními orgány a dalšími správními orgány a subjekty a rovněž mezi jednotlivými celními systémy v rámci Unie. Některé prvky tohoto rozhodnutí byly buď nahrazeny, nebo nejsou dostatečně konkrétní, aby podporovaly a stimulovaly další pokrok, zejména u iniciativy týkající se jednotného portálu. V reakci na tuto skutečnost a v souladu se závěrečnou zprávou Komise o hodnocení provádění elektronického celnictví v EU ze dne 21. ledna 2015 Rada ve svých závěrech ze dne 17. prosince 2014 o provádění elektronického celnictví a jednotného portálu v Evropské unii podpořila benátské prohlášení ze dne 15. října 2014 a vyzvala Komisi k předložení návrhu revize rozhodnutí č. 70/2008/ES.

(4)

Dne 1. října 2015 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2015/1947 (5), kterým se jménem Unie uzavírá dohoda o usnadnění obchodu, která vstoupila v platnost dne 22. února 2017. Tato dohoda představuje nejrozsáhlejší úsilí o usnadnění obchodu a reformu celnictví v rámci Světové obchodní organizace. Obsahuje ustanovení, jejichž cílem je výrazně zlepšit odbavení zboží a účinnou spolupráci mezi celními orgány a ostatními regulačními orgány v záležitostech usnadnění obchodu a souladu s celními předpisy. V souladu s čl. 10 odst. 4 uvedené dohody mají členové usilovat o vytvoření nebo zachování jednotného portálu, který obchodníkům umožní předkládat požadovanou dokumentaci nebo údaje o dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží zúčastněným orgánům nebo subjektům prostřednictvím jednotného místa vstupu. Je-li to vhodné a je-li tak stanoveno v právních předpisech Unie jiných než celních předpisech, měly by mít členské státy rovněž možnost dovolit obchodníkům předkládat požadovanou dokumentaci nebo údaje týkající se zboží dočasně uskladněného prostřednictvím tohoto jednotného místa vstupu.

(5)

Usnadnění obchodu a zajištění bezpečnosti a zabezpečení se týkají všech orgánů, které se podílejí na procesu odbavení zboží na hranicích Unie. Rychlý nárůst mezinárodního a elektronického obchodu zvýšil potřebu lepší spolupráce a koordinace mezi těmito orgány. Probíhající proces digitalizace dovoluje tuto situaci řešit efektivněji prostřednictvím propojení systémů celních orgánů a příslušných partnerských orgánů a umožnění integrované, přístupné a systematické automatizované výměny informací mezi nimi s cílem prohloubit spolupráci v oblasti celních postupů. Současný rámec dodržování právních předpisů jako takový není dostačující na podporu účinné interakce mezi celními orgány a příslušnými partnerskými orgány, jejichž systémy a postupy charakterizuje roztříštěnost a nadbytečnost. Plně koordinovaný a efektivní postup odbavení zboží vyžaduje zjednodušení regulačního prostředí Unie pro mezinárodní obchod, které přinese dlouhodobý prospěch Unii a jejím obyvatelům ve všech oblastech politik, zvýší účinnost a zlepší řádné fungování vnitřního trhu a zajistí ochranu spotřebitele.

(6)

K řádnému fungování vnitřního trhu a celní unie jsou zapotřebí dostatečné finanční a personální zdroje, a proto je při uplatňování tohoto nařízení třeba mít na paměti zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 4/2021 nazvanou „Celní kontroly: nedostatečná harmonizace brání ochraně finančních zájmů EU“ a závěry Rady ze dne 28. června 2021 o této zvláštní zprávě.

(7)

Akční plán EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020 stanovený ve sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 usiluje o zvýšení účinnosti veřejných služeb odstraněním stávajících digitálních bariér, snižováním administrativní zátěže a zlepšováním kvality interakcí mezi vnitrostátními správními orgány. Uvedený akční plán zakotvuje zejména takové zásady, jako jsou zásada standardní digitalizované služby, zásada podávání zpráv pouze jednou a zásada přeshraničního přístupu jako standard, které mají za cíl usnadnit mobilitu na jednotném digitálním trhu. Je v něm rovněž zakotvena zásada interoperability jako standard, jejímž cílem je zajištění toho, aby veřejné služby fungovaly hladce v rámci celého jednotného trhu, a důvěryhodnosti osobních údajů a bezpečnosti IT systémů.

(8)

V souladu s vizí stanovenou v akčním plánu EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020 a s širším úsilím o zjednodušení a digitalizaci postupů podávání zpráv pro účely mezinárodního obchodu se zbožím vypracovala Komise dobrovolný pilotní projekt nazvaný „jednotný celní portál Evropské unie pro výměnu certifikátů“. Tento projekt umožňuje celním orgánům automaticky ověřovat dodržování určitého počtu necelních formalit a napomáhá výměně informací mezi celními systémy zúčastněných členských států a příslušnými necelními systémy Unie, které spravují necelní formality. I když tento projekt zlepšil celní řízení, jeho dobrovolná povaha jednoznačně omezuje jeho potenciál zajistit podstatný přínos pro celní orgány, příslušné partnerské orgány a hospodářské subjekty. Potenciální přínos tohoto projektu je omezený zejména proto, že není možné získat celkový pohled na veškerý dovoz do Unie a vývoz z Unie a má omezený vliv na snižování administrativní zátěže hospodářských subjektů.

(9)

K dosažení plně digitálního prostředí a efektivního procesu odbavení zboží pro všechny strany, které se účastní mezinárodního obchodu, je třeba stanovit společná pravidla pro harmonizovaný a integrovaný jednotný portál Evropské unie pro oblast celnictví (dále jen „jednotný portál EU pro oblast celnictví“). Pro usnadnění sdílení informací a digitální spolupráce mezi celními orgány a příslušnými partnerskými orgány a pro zjednodušení procesů odbavení zboží pro hospodářské subjekty by tento portál měl zahrnovat soubor plně integrovaných elektronických služeb poskytovaných na úrovni Unie a jednotlivých států. Jednotný portál EU pro oblast celnictví by měl být vyvinut v souladu s možnostmi, jež v oblasti důvěryhodné identifikace a autentizace nabízí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (6), a případně zásadou „pouze jednou“, jak se připomíná v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 (7). Pro zavedení jednotného portálu EU pro oblast celnictví je nutné zřídit na základě pilotního projektu systém výměny certifikátů, totiž jednotný elektronický celní portál Evropské unie pro výměnu certifikátů (EU CSW-CERTEX), který propojí vnitrostátní jednotné portály pro oblast celnictví a necelní systémy Unie, v nichž jsou spravovány konkrétní necelní formality. Je rovněž zapotřebí harmonizovat vnitrostátní jednotné portály pro oblast celnictví, integrovat je do jednotného portálu EU pro oblast celnictví a zavést soubor pravidel v oblasti digitální správní spolupráce v rámci jednotného portálu EU pro oblast celnictví.

(10)

Jednotný portál EU pro oblast celnictví by měl být sladěn s jinými stávajícími nebo budoucími celními systémy, jako je centralizované celní řízení podle nařízení (EU) č. 952/2013, a měl by s nimi být co nejvíce interoperabilní. Ve vhodných případech je třeba usilovat o součinnost mezi evropským prostředím jednotného námořního portálu zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1239 (8) a jednotným portálem EU pro oblast celnictví.

(11)

Toto nařízení by mělo vést zejména k lepší ochraně občanů a ke snížení administrativní zátěže hospodářských subjektů a celních orgánů.

(12)

Je nezbytné, aby součástí jednotného portálu EU pro oblast celnictví byla řešení týkající se vysoké kybernetické bezpečnosti, jež by v nejvyšší možné míře předcházela útokům, které by mohly narušit celní i necelní systémy, poškodit bezpečnost obchodu nebo hospodářství Unie. Normy kybernetické bezpečnosti by měly být koncipovány tak, aby se vyvíjely stejným tempem jako regulační požadavky na bezpečnost síťových informací. Při vývoji, provozu a údržbě jednotného portálu EU pro oblast celnictví by se Komise a členské státy měly řídit příslušnými pokyny, které v oblasti kybernetické bezpečnosti vydává Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA).

(13)

Výměna digitálních informací prostřednictvím portálu EU CSW-CERTEX by se měla vztahovat na necelní formality Unie stanovené v právních předpisech Unie jiných než celních předpisech, jejichž prosazování je svěřeno celním orgánům. Necelní formality Unie zahrnují všechny operace, které má provést fyzická osoba, hospodářský subjekt nebo příslušný partnerský orgán, aby zajistily mezinárodní pohyb zboží, včetně části přepravy mezi členskými státy, je-li to vyžadováno. Tyto formality ukládají různé povinnosti pro dovoz, vývoz nebo tranzit určitého zboží a jejich ověřování prostřednictvím celních kontrol má zásadní význam pro účinné fungování jednotného portálu EU pro oblast celnictví. Portál EU CSW-CERTEX by se měl vztahovat na digitalizované formality stanovené v právních předpisech Unie a spravované příslušnými partnerskými orgány v elektronických necelních systémech Unie a uchovávat příslušné informace ze všech členských států požadované pro odbavení zboží. Je tudíž vhodné určit necelní formality Unie a příslušné necelní systémy Unie, které by měly být předmětem digitální spolupráce prostřednictvím portálu EU CSW-CERTEX.

Definice necelních systémů Unie by měla být zejména široká a měla by zahrnovat různé situace a právní formulace v právních aktech, které vytvoření a používání těchto systémů umožnily nebo umožní. Kromě toho je rovněž vhodné stanovit lhůty, do nichž by měl být s portálem EU CSW-CERTEX propojen zvláštní necelní systém Unie zahrnující necelní formality Unie a vnitrostátní jednotné portály pro oblast celnictví. Tyto lhůty by měly zohledňovat lhůty pro splnění zvláštních necelních formalit Unie stanovené v právních předpisech Unie jiných než celních předpisech, aby bylo možné zajistit soulad v rámci jednotného portálu EU pro oblast celnictví. Portál EU CSW-CERTEX by se zpočátku měl vztahovat zejména na sanitární a fytosanitární požadavky, pravidla upravující dovoz ekologických produktů, ekologické požadavky týkající se fluorovaných skleníkových plynů a látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a formality spojené s dovozem kulturních statků.

(14)

Portál EU CSW-CERTEX by měl usnadňovat výměnu informací mezi vnitrostátními jednotnými portály pro oblast celnictví a necelními systémy Unie. V okamžiku, kdy hospodářský subjekt podá celní prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu, které vyžaduje splnění necelních formalit Unie, celní orgány a příslušné partnerské orgány by měly mít možnost automaticky a efektivně vyměňovat a ověřovat informace potřebné pro proces celního odbavení. Lepší digitální spolupráce a koordinace mezi celními orgány a příslušnými partnerskými orgány by měly vést k integrovanějším, rychlejším a jednodušším bezpapírovým postupům celního odbavení a lepšímu prosazování a dodržování necelních formalit Unie.

(15)

Portál EU CSW-CERTEX by měla vyvinout, integrovat a provozovat Komise ve spolupráci s členskými státy, přičemž součástí této činnosti by mělo být poskytnutí vhodné odborné přípravy členským státům ve věci jeho fungování a provádění. Za účelem poskytování vhodných harmonizovaných a standardizovaných služeb jednotného portálu na úrovni Unie pro účely necelních formalit Unie by Komise měla propojit každý z necelních systémů Unie s portálem EU CSW-CERTEX. Členské státy by měly odpovídat za propojení svých vnitrostátních jednotných portálů pro oblast celnictví s portálem EU CSW-CERTEX, v nezbytných případech za pomoci Komise.

(16)

Zpracování osobních a neosobních údajů v rámci portálu EU CSW-CERTEX by mělo probíhat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (9), nařízením Evropského parlamentu Rady (EU) 2018/1725 (10) a aniž by bylo dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1807 (11). Mělo by probíhat v bezpečném a zabezpečeném prostředí, které je chráněno před kybernetickými hrozbami. Za tímto účelem by měla být uplatněna vhodná organizační a technická opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti, jako je šifrování. Dále by mělo umožnit výměnu informací mezi vnitrostátními jednotnými portály pro oblast celnictví a necelními systémy Unie, aniž by docházelo k jakémukoliv uchování osobních údajů, s výjimkou technických protokolů potřebných k identifikaci údajů zaslaných do daného systému. V případě potřeby by mělo rovněž transformovat údaje, aby byla umožněna výměna informací mezi oběma digitálními oblastmi. Infrastruktura informačních technologií používaná pro transformaci údajů by se měla nacházet v Unii.

(17)

V závislosti na typu necelní formality mohou elektronické informace, které mají být vyměňovány prostřednictvím portálu EU CSW-CERTEX, obsahovat různé kategorie subjektů údajů a jejich osobních údajů potřebných k podání celního prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu nebo žádosti o podklady. Celní prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu mohou obsahovat osobní údaje několika kategorií subjektů údajů, včetně vývozců, dovozců, příjemců a dalších účastníků dodavatelského řetězce. Podklady mohou obsahovat tytéž informace pro jiné kategorie subjektů údajů, jako např. odesílatele, vývozce, příjemce, dovozce a držitele licencí. Do třetí kategorie subjektů údajů, jejichž osobní údaje mohou být v rámci portálu EU CSW-CERTEX zpracovávány, patří zmocnění pracovníci celních orgánů, příslušných partnerských orgánů nebo jiných certifikovaných orgánů, jakož i pracovníci Komise a externí poskytovatelé jednající jménem Komise, kteří se podílejí na provozu a údržbě portálu EU CSW-CERTEX.

(18)

V případě, že osobní údaje jsou zpracovávány dvěma nebo více subjekty, které společně stanoví účel a prostředky zpracování, měly by být tyto subjekty společnými správci. Vzhledem k tomu, že za fungování portálu EU CSW-CERTEX odpovídají Komise a celní orgány a příslušné partnerské orgány členských států, měly by být společnými správci pro zpracovávání osobních údajů v rámci portálu EU CSW-CERTEX v souladu s nařízeními (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725.

(19)

Jednotný portál EU pro oblast celnictví by měl zahrnovat nástroje odolné vůči chybám a měl by být navržen tak, aby přispíval k rozšiřování kapacit celních orgánů v oblasti analýzy údajů a dále je rozvíjel, a to i prostřednictvím nástrojů využívajících umělou inteligenci k odhalování případů porušování předpisů, jež se týkají celních kontrol nebo jsou vyšetřovány celními orgány, a to i pokud jde o bezpečnost a zabezpečení zboží a ochranu finančních zájmů Unie.

(20)

Vyšší míra digitalizace celních formalit i necelních formalit Unie, které se vztahují na mezinárodní obchod, přinesla členským státům nové příležitosti ke zlepšování digitální spolupráce mezi celními orgány a příslušnými partnerskými orgány. Ve snaze o využití těchto příležitostí a dosažení těchto priorit začalo několik členských států vyvíjet rámce pro vnitrostátní jednotné portály pro oblast celnictví. Tyto iniciativy se podstatně liší v závislosti na úrovni stávající celní IT architektury, prioritách a strukturách nákladů. Je tudíž nezbytné požadovat, aby členské státy zřídily a provozovaly vnitrostátní jednotné portály pro oblast celnictví, pokud jde o necelní formality Unie, na něž se vztahuje portál EU CSW-CERTEX, s minimálním souborem funkcí umožňujících využívat všechny údaje obsažené v necelních systémech Unie, které používají příslušné partnerské orgány. Tyto vnitrostátní jednotné portály by měly představovat vnitrostátní prvky jednotného portálu EU pro oblast celnictví a umožňovat výměnu informací a spolupráci elektronickými prostředky mezi celními orgány, příslušnými partnerskými orgány a hospodářskými subjekty, aby se zajistilo dodržování a efektivní prosazování celních předpisů a necelních formalit Unie, na které se vztahuje portál EU CSW-CERTEX.

V souladu s tímto cílem by vnitrostátní jednotné portály pro oblast celnictví měly celním orgánům umožňovat automatizované ověřování formalit, ve vztahu k nimž jsou údaje přenášeny z necelního systému Unie prostřednictvím portálu EU CSW-CERTEX. Vnitrostátní jednotné portály pro oblast celnictví by rovněž měly umožnit příslušným partnerským orgánům sledovat a kontrolovat množství schváleného zboží (dále jen „správa množství“), které byly propuštěny celními orgány v Unii. To by mělo být zajištěno poskytováním potřebných informací o odbavení necelním systémům Unie prostřednictvím portálu EU CSW-CERTEX. V praxi je správa množství na úrovni Unie nezbytná k zajištění lepšího prosazování necelních formalit prostřednictvím automatického a soustavného sledování použití schváleného množství pro propuštění zboží, čímž se zamezí jejich nadměrnému používání nebo nesprávnému zacházení s nimi. Propojení vnitrostátních jednotných portálů pro oblast celnictví s portálem EU CSW-CERTEX by zvýšilo efektivitu správy množství na úrovni Unie.

(21)

Za účelem dalšího zjednodušení procesů odbavení zboží pro hospodářské subjekty by se vnitrostátní jednotné portály pro oblast celnictví měly stát jednotným prostředkem pro komunikaci s celními orgány a příslušnými partnerskými orgány, který by hospodářské subjekty mohly používat, aniž by tím byly dotčeny jiné stávající komunikační prostředky. Tyto portály by však neměly znemožňovat ani omezovat používání jiných forem spolupráce mezi celními orgány a příslušnými partnerskými orgány. Necelní formality Unie, jichž se týká toto opatření pro další usnadnění, jsou podskupinou zastřešujících formalit, na něž se vztahuje portál EU CSW-CERTEX. Komise by měla tyto formality postupně určit prostřednictvím posouzení splnění souboru kritérií, která se týkají usnadnění obchodu, při zohlednění jejich právní a technické proveditelnosti. V zájmu ještě výraznějšího usnadnění obchodu a zvýšení účinnosti kontrol by mělo být možné používat vnitrostátní jednotné portály pro oblast celnictví jako platformu pro koordinaci kontrol mezi celními orgány a příslušnými partnerskými orgány v souladu s čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013.

(22)

Každý členský stát by měl určit jeden nebo více příslušných orgánů, které budou působit jako správci operací zpracování údajů probíhajících v rámci vnitrostátního jednotného portálu pro oblast celnictví. Tyto operace zpracování údajů by měly být prováděny v souladu s nařízením (EU) 2016/679. Vzhledem k tomu, že některé údaje pocházející z vnitrostátních jednotných portálů pro oblast celnictví by měly být vyměňovány s necelními systémy Unie prostřednictvím portálu EU CSW-CERTEX, měl by každý členský stát mít povinnost informovat Komisi bez zbytečného odkladu o případech porušení zabezpečení osobních údajů ohrožujícího bezpečnost, důvěrnost, dostupnost nebo integritu osobních údajů zpracovávaných v jeho vnitrostátním jednotném portálu pro oblast celnictví, které jsou vyměňovány prostřednictvím portálu EU CSW-CERTEX.

(23)

Plně koordinovaný proces odbavení zboží vyžaduje postupy, které podporují digitální spolupráci a sdílení informací mezi celními orgány, příslušnými partnerskými orgány a hospodářskými subjekty za účelem plnění a prosazování necelních formalit Unie, na které se vztahuje portál EU CSW CERTEX. Interoperabilita v této souvislosti znamená schopnost bezproblémového provádění těchto postupů v rámci celních i necelních systémů a oblastí, aniž by došlo ke ztrátě kontextu nebo významu vyměňovaných údajů. Aby se umožnilo plně automatizované ověřování necelních formalit Unie, měl by portál EU CSW-CERTEX zajišťovat technickou interoperabilitu i konzistentní význam příslušných údajů. Je důležité sladit celní a necelní terminologii, aby bylo zajištěno, že vyměňované údaje a informace budou zachovány a stejně chápány v rámci veškerých výměn mezi necelními systémy Unie a vnitrostátními jednotnými portály pro oblast celnictví. Kromě toho by také pro zajištění harmonizovaného prosazování necelních formalit Unie v celé Unii měl portál EU CSW-CERTEX určit celní režim nebo zpětný vývoz, u nichž lze použít podklad na základě správního rozhodnutí, které příslušný partnerský orgán uvede v podkladu. Z technického hlediska by mělo být v rámci portálu EU CSW-CERTEX zajištěno, aby byly celní a necelní údaje kompatibilní, a to případně změnou jejich formátu nebo struktury, aniž by došlo ke změně jejich obsahu.

(24)

Pokud jde o necelní formality Unie, na něž se vztahuje portál EU CSW-CERTEX, měl by tento portál sloužit několika účelům. Měl by zpřístupňovat příslušné údaje celním orgánům pro účely lepšího prosazování necelních regulačních politik Unie pomocí automatizovaného ověřování těchto formalit. Měl by také poskytovat příslušné údaje příslušným partnerským orgánům tak, aby mohly sledovat a určovat zbývající množství schváleného zboží, které nebylo celními orgány odepsáno při odbavení ostatních zásilek. Měl by rovněž podporovat uplatňování zásady jednotného kontaktního místa (one-stop-shop) pro provádění kontrol uvedených v čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013 tím, že usnadní integraci celních a necelních postupů Unie za účelem dosažení plně automatizovaného procesu odbavení zboží.

Některé právní akty Unie vyžadují předávání údajů mezi vnitrostátními celními systémy a informačním a komunikačním systémem stanoveným v příslušném aktu. Portál EU CSW-CERTEX by měl tudíž umožňovat jakoukoli automatizovanou výměnu informací mezi celními orgány a příslušnými partnerskými orgány, pokud to tyto akty vyžadují, aniž by se však spolupráce omezovala pouze na jejich výměnu. Pokud není operativní aspekt spolupráce mezi celními a necelními orgány na vnitrostátní úrovni upraven právem Unie, stanoví jej členské státy. Členské státy tak mohou používat všechny funkce portálu EU CSW-CERTEX k plně automatizovanému plnění formalit nebo jinému automatizovanému předávání údajů mezi celními orgány a příslušnými partnerskými orgány v souladu s požadavky právních předpisů Unie o necelních formalitách Unie.

(25)

Za účelem zavedení jednotného komunikačního kanálu s orgány, které se účastní odbavení zboží, by měly vnitrostátní jednotné portály pro oblast celnictví umožňovat hospodářským subjektům předkládat potřebné údaje, které jsou vyžadovány celními předpisy a právními předpisy Unie jinými než celními předpisy, na jednom místě a získávat elektronickou zpětnou vazbu týkající se veškerých souvisejících informací od zúčastněných orgánů přímo z tohoto místa. Tato zpětná vazba může zahrnovat oznámení o rozhodnutích celních orgánů. Jednotný komunikační kanál by mělo být možné používat pouze pro necelní formality Unie, na které se vztahuje portál EU CSW-CERTEX, a mělo by být určeno, že je vhodný pro další usnadňující opatření.

(26)

Dochází k významnému vzájemnému překrývání mezi údaji, které jsou obsaženy v celním prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu, a údaji v podkladech požadovaných pro splnění necelních formalit Unie uvedených v příloze. S cílem umožnit opakované použití údajů tak, aby hospodářské subjekty nemusely poskytovat tytéž údaje více než jednou, je nutné sladit a racionalizovat požadavky na údaje v případě celních formalit a necelních formalit Unie, na které se vztahuje portál EU CSW-CERTEX. Komise by tudíž měla určit prvky údajů obsažené v celním prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu a podkladech požadovaných pro splnění necelních formalit Unie uvedených v příloze (dále jen „společný soubor údajů“). Komise by měla rovněž určit prvky údajů, které jsou vyžadovány pouze právními předpisy Unie jinými než celními předpisy (dále jen „soubory údajů příslušných partnerských orgánů“). Společný soubor údajů, soubory údajů příslušných partnerských orgánů a soubory údajů požadované pouze celními orgány by měly tvořit integrovaný soubor údajů, který obsahuje všechny informace týkající se odbavení potřebné ke splnění celních formalit i necelních formalit Unie, na které se vztahuje portál EU CSW-CERTEX.

(27)

Aby bylo možné plnit celní a necelní formality, jež se týkají týchž pohybů zboží, měly by mít vnitrostátní jednotné portály pro oblast celnictví povinnost (v případě povinných necelních systémů Unie), případně možnost (v případě dobrovolných necelních systémů Unie) povolit hospodářským subjektům, aby všechny údaje, které jsou vyžadovány vícero regulačními orgány za účelem propuštění zboží do celního režimu nebo jeho zpětného vývozu, předkládaly prostřednictvím integrovaného souboru údajů. V závislosti na konkrétní necelní formalitě Unie by mělo být možné předkládat tyto údaje v jiných lhůtách spolu s celním prohlášením nebo prohlášením o zpětném vývozu podaným před očekávaným předložením zboží celnímu úřadu v souladu s článkem 171 nařízení (EU) č. 952/2013. Tímto způsobem bude možné dostát zásadě „pouze jednou“. Vnitrostátní jednotné portály pro oblast celnictví by měly používat integrovaný soubor údajů k zasílání společného souboru údajů a souboru údajů příslušného partnerského orgánu do portálu EU CSW-CERTEX a k zasílání společných a konkrétních údajů požadovaných celními orgány.

(28)

Aby byl možný přenos informací poskytnutých hospodářskými subjekty v rámci vnitrostátního jednotného portálu pro oblast celnictví všem dotčeným orgánům, měl by portál EU CSW-CERTEX umožňovat potřebnou výměnu informací mezi celními a necelními oblastmi. Portál EU CSW-CERTEX by měl zejména přijímat údaje potřebné ke splnění příslušných necelních formalit Unie z vnitrostátních jednotných portálů pro oblast celnictví a přenášet je do příslušných necelních systémů Unie. Tato výměna by měla příslušným partnerským orgánům umožňovat přezkoumat informace přenesené do příslušných necelních systémů Unie a vydat rozhodnutí o odbavení, která by měla být zaslána prostřednictvím portálu EU CSW-CERTEX celním orgánům. Celní orgány by poté měly tyto informace zaslat hospodářským subjektům prostřednictvím vnitrostátních jednotných portálů pro oblast celnictví. Jako identifikátor pro sdílení a vzájemné provázání informací v souvislosti s těmito výměnami by mělo být použito registrační a identifikační číslo hospodářských subjektů (dále jen „číslo EORI“).

(29)

V souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 952/2013 je číslo EORI přiděleno každému hospodářskému subjektu účastnícímu se celních operací jako identifikátor pro veškerá jednání s celními orgány v Unii. Komise spravuje centrální systém EORI za účelem uchovávání údajů týkajících se EORI a nakládání s nimi. S cílem usnadnit spolupráci mezi různými orgány, které se účastní procesu odbavení zboží, by příslušné partnerské orgány měly mít přístup do systému EORI, aby mohly ověřit číslo EORI, které si mohou vyžádat od hospodářských subjektů v souvislosti se svými formalitami.

(30)

Úzká spolupráce mezi Komisí a členskými státy má zásadní význam pro koordinaci veškeré činnosti spojené s účinným fungováním jednotného portálu EU pro oblast celnictví. To rovněž pomůže překlenout rozdíly v úrovni digitalizace a digitální připravenosti, a předejít tak možným deformacím. Vzhledem k širokému a rozmanitému rozsahu těchto činností je nezbytné, aby každý členský stát ustanovil příslušný orgán jako národního koordinátora. Aniž by byla dotčena vnitřní organizace vnitrostátních správních orgánů, měl by národní koordinátor být kontaktním místem pro Komisi a měl by podporovat spolupráci na vnitrostátní úrovni a zároveň zajišťovat interoperabilitu systému. Komise by v případě potřeby měla zajišťovat koordinaci a přispívat k efektivnímu prosazování necelních formalit Unie.

(31)

Vývoj jednotného portálu EU pro oblast celnictví je spojen s různými náklady na provádění. Je důležité, aby tyto náklady byly co nejvhodněji rozvrženy mezi Komisi a členské státy v závislosti na typu poskytovaných služeb. Komise by měla nést náklady spojené s vývojem, údržbou a provozem portálu EU CSW-CERTEX, který je centrálním prvkem jednotného portálu EU pro oblast celnictví, a náklady spojené se zajištěním jeho rozhraní s necelními systémy Unie. Členské státy by měly nést náklady spojené se svou úlohou při zajišťování rozhraní s portálem EU CSW-CERTEX a vývojem, údržbou a provozem vnitrostátních jednotných portálů pro oblast celnictví.

(32)

Pro postupnou integraci různých necelních formalit Unie z různých oblastí politik do portálu EU CSW-CERTEX je zapotřebí podrobné plánování. Proto by měla Komise vypracovat pracovní program, aby tyto formality byly začleněny do portálu EU CSW-CERTEX a aby byla vytvořena propojení mezi necelními systémy Unie zpracovávajícími tyto formality a portálem EU CSW-CERTEX. Hlavním cílem pracovního programu by měla být podpora provozních požadavků a harmonogramu provádění těchto činností, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována vývoji IT požadovanému mimo jiné ve vnitrostátních jednotných portálech pro oblast celnictví. Pracovní program by měl být podrobován pravidelnému přezkumu, aby se zhodnotil celkový pokrok dosažený při uplatňování tohoto nařízení, a měl by být aktualizován přinejmenším každé tři roky.

(33)

Komise by měla pravidelně sledovat stav vývoje jednotného portálu EU pro oblast celnictví a možnost dalšího rozšíření jeho používání. Za tímto účelem by Komise měla každoročně vypracovat zprávu o stavu provádění jednotného portálu EU pro oblast celnictví a vnitrostátních jednotných portálů pro oblast celnictví, a to s odkazem na pracovní program. Tato zpráva by měla rovněž obsahovat podrobný přehled stávajících necelních formalit Unie a formalit obsažených v legislativních návrzích Komise, s cílem poskytnout jasný přehled o stavu digitalizace formalit na hranicích. Dále by tato zpráva měla alespoň jednou za tři roky uvádět výsledky pravidelného sledování fungování jednotného portálu EU pro oblast celnictví. Současně s tímto sledováním by Komise měla rovněž hodnotit výkonnost portálu EU CSW-CERTEX, aby zajistila efektivní prosazování necelních formalit Unie, na které se portál EU CSW-CERTEX vztahuje. Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předkládat pravidelné hodnotící zprávy o fungování jednotného portálu EU pro oblast celnictví. Tyto zprávy by měly zhodnotit pokrok, určit oblasti ke zlepšení a navrhnout doporučení do budoucna, a to s ohledem na dosažený pokrok na cestě k lepší digitální spolupráci mezi celními orgány a příslušnými partnerskými orgány, které se účastní odbavení zboží, s cílem zajistit jednodušší postupy pro hospodářské subjekty a efektivní prosazování necelních formalit Unie. Tyto zprávy by měly rovněž zohlednit příslušné informace poskytnuté členskými státy, mimo jiné o jejich vnitrostátních jednotných portálech pro oblast celnictví. Pro účely sledování a podávání zpráv by Komise měla navázat a udržovat trvalý dialog s členskými státy, příslušnými hospodářskými subjekty a dalšími příslušnými stranami.

(34)

Vývoj nových a aktualizace stávajících informačních systémů vyžaduje značné úsilí, pokud jde o finanční a lidské investice, zejména do samotných IT. Toto nařízení překlenuje rozdíly mezi celními orgány a příslušnými partnerskými orgány a stanoví rámec pro digitální spolupráci, který je třeba uplatňovat v celé Unii. V zájmu zajištění náležitého plánování a harmonogramů by proto členské státy měly provádět posouzení dopadů na své vnitrostátní systémy, procesy a plánování a včas poskytovat Komisi nezbytné informace s cílem podpořit snahy o zdokonalení tvorby právních předpisů, zejména pokud jde o akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, v souladu s cíli interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (12).

(35)

Za účelem zajištění účinného a efektivního fungování jednotného portálu EU pro oblast celnictví by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny seznamu necelních formalit Unie, na které se vztahuje portál EU CSW-CERTEX, uvedeného v příloze, doplnění tohoto nařízení upřesněním prvků údajů, které mají být vyměňovány prostřednictvím portálu EU CSW-CERTEX, a doplnění tohoto nařízení určením společného souborů údajů spolu se souborem údajů příslušného partnerského orgánu v případě každého příslušného aktu Unie, který se vztahuje na necelní formality Unie integrované do portálu EU CSW-CERTEX. Při změně seznamu necelních formalit Unie, na které se vztahuje portál EU CSW-CERTEX, by Komise měla rovněž stanovit lhůty, v nichž by příslušné necelní systémy Unie a vnitrostátní jednotné portály pro oblast celnictví měly být propojeny s portálem EU CSW-CERTEX. Tyto lhůty by měly být stanoveny s přihlédnutím ke dvěma prvkům: zaprvé s přihlédnutím ke lhůtám, v nichž mají být splněny některé povinnosti vyplývající z právních předpisů Unie, aby se zajistilo, že jednotný portál EU pro oblast celnictví bude možné používat pro tento účel, a zadruhé s přihlédnutím k časovým rámcům pro uvedení do provozu, které se běžně používají pro celní systémy.

Členské státy mohou propojit některé necelní systémy Unie a vnitrostátní jednotné portály pro oblast celnictví s portálem EU CSW-CERTEX před lhůtami stanovenými v příloze. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(36)

K zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení příslušných úloh společných správců pro dodržování povinností podle nařízení (EU) 2016/679 a nařízení (EU) 2018/1725; přijetí zvláštních pravidel pro výměnu informací zpracovávanou prostřednictvím portálu EU CSW-CERTEX, případně včetně zvláštních pravidel pro zajištění ochrany osobních údajů; stanovení necelních formalit Unie integrovaných do portálu EU CSW-CERTEX, které mohou být předmětem dodatečné digitální spolupráce; přijetí procesních opatření pro dodatečnou výměnu informací zpracovávaných prostřednictvím portálu EU CSW-CERTEX, případně včetně zvláštních pravidel upravujících ochranu osobních údajů, a přijetí pracovního programu na podporu provádění ustanovení týkajících se propojení příslušných necelních systémů Unie s portálem EU CSW-CERTEX a integrace příslušných necelních formalit Unie. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (13).

(37)

Vzhledem k tomu, že toto nařízení zavádí mechanismus pro celní orgány s cílem prosazovat formality ovlivňující proces odbavení zboží, je nutné zahrnout toto nařízení a jeho doplňující a prováděcí ustanovení do definice celních předpisů uvedené v čl. 5 bodě 2 nařízení (EU) č. 952/2013. Tento přístup je v souladu s článkem 3 uvedeného nařízení, který svěřuje celním orgánům úkol zajišťovat bezpečnost a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území, v případě potřeby v úzké spolupráci s jinými orgány, a současně zjednodušovat obchod. Nařízení (EU) č. 952/2013 by proto mělo být změněno tak, aby byl do seznamu celních předpisů, který je v něm uveden, začleněn jednotný portál EU pro oblast celnictví. V čl. 163 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013 se stanoví, že podklady, které jsou nezbytné pro použití ustanovení upravujících příslušný celní režim nebo zpětný vývoz, musí být ve vlastnictví deklaranta a být celním orgánům k dispozici v okamžiku podání celního prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu. Vzhledem k tomu, že celní orgány budou moci získávat prostřednictvím portálu EU CSW-CERTEX potřebné údaje, které souvisejí s necelními formalitami Unie, tato povinnost by měla být považována za splněnou. Aby celní a necelní postupy Unie byly lépe integrovány a mohly probíhat současně, měl by být odpovídajícím způsobem změněn čl. 163 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013.

(38)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a dne 20. listopadu 2020 vydal své stanovisko.

(39)

Integrace necelních formalit Unie do portálu EU CSW-CERTEX vyžaduje zavedení nové infrastruktury informačních technologií pro vytvoření propojení mezi vnitrostátními jednotnými portály pro oblast celnictví a necelními systémy Unie, určení údajů, jež mají být vyměňovány, a vypracování technických a funkčních specifikací. Pro uplatňování tohoto nařízení by se mělo tudíž přihlížet k časovému rámci potřebnému pro dosažení pokroku v rámci tohoto vývoje na úrovni Unie a jednotlivých států. Kromě toho se očekává, že provádění opatření týkajících se dodatečné digitální spolupráce bude trvat podstatně déle, neboť vyžaduje předchozí určení dotčených necelních formalit Unie spolu s příslušným technickým vývojem. Je tudíž nezbytné odložit uplatňování některých ustanovení tohoto nařízení.

(40)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajištění lepšího prosazování unijních regulačních požadavků na hranicích Unie a usnadnění mezinárodního obchodu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu neodmyslitelné nadnárodní povahy pohybu zboží přes hranice a jeho složitosti, ale spíše jej z důvodu rozsahu nebo účinků akce může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

(1)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 (3) o perzistentních organických znečišťujících látkách se na úrovni Unie provádí závazky stanovené ve Stockholmské úmluvě o perzistentních organických znečišťujících látkách (dále jen „úmluva“), která byla jménem Společenství schválena rozhodnutím Rady 2006/507/ES (4), a v Protokolu o perzistentních organických znečišťujících látkách k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979, který byl jménem Společenství schválen rozhodnutím Rady 2004/259/ES (5).

(2)

Na sedmém zasedání konference smluvních stran, které se konalo ve dnech 4. až 15. května 2015, bylo schváleno zařazení pentachlorfenolu a jeho solí a esterů (dále jen „pentachlorfenol“) do přílohy A úmluvy. Na devátém zasedání konference smluvních stran, které se konalo ve dnech 29. dubna až 10. května 2019, bylo schváleno zařazení dikofolu, jakož i kyseliny perfluoroktanové (dále jen „PFOA“), jejích solí a sloučenin příbuzných PFOA do přílohy A úmluvy. Na desátém zasedání konference smluvních stran, které se konalo ve dnech 6. až 17. června 2022, bylo schváleno zařazení kyseliny perfluorhexansulfonové (dále jen „PFHxS“), jejích solí a sloučenin příbuzných PFHxS do přílohy A úmluvy. S ohledem na uvedené změny úmluvy a s cílem zajistit, aby se s odpady obsahujícími tyto látky nakládalo v souladu s ustanoveními úmluvy, je nezbytné rovněž změnit přílohy IV a V nařízení (EU) 2019/1021 zařazením pentachlorfenolu, dikofolu a PFOA, jejích solí a sloučenin příbuzných PFOA, jakož i PFHxS, jejích solí a sloučenin příbuzných PFHxS do příloh a uvedením jejich odpovídajících koncentračních limitů.

(3)

Pentachlorfenol byl již dříve zařazen na seznamy v přílohách IV a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 (6) nařízením Komise (EU) 2019/636 (7), přičemž hodnota podle přílohy IV byla 100 mg/kg a hodnota podle přílohy V 1 000 mg/kg. V nařízení (EU) 2019/1021, kterým bylo zrušeno nařízení (ES) č. 850/2004, byl pentachlorfenol neúmyslně vynechán. Je proto nezbytné změnit přílohy IV a V nařízení (EU) 2019/1021 tak, aby pentachlorfenol zahrnovaly.

(4)

Přílohy IV a V nařízení (EU) 2019/1021 již obsahují koncentrační limity pro tyto látky nebo skupiny látek: a) suma koncentrací tetrabromdifenyletheru, pentabromdifenyletheru, hexabromdifenyletheru, heptabromdifenyletheru a dekabromdifenyletheru (s výjimkou dekabromdifenyletheru, který není uveden v příloze V uvedeného nařízení); b) hexabromcyklododekan; c) chlorované alkany, C10-C13 (chlorované parafiny s krátkým řetězcem) (SCCP); a d) polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF). Podle čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2019/1021 je vhodné změnit koncentrační limity v příloze IV pro tyto látky s cílem přizpůsobit jejich mezní hodnoty vědeckému a technickému pokroku. S cílem zajistit soulad se seznamem polybromovaných difenyletherů (PBDE) stanoveným v příloze IV nařízení (EU) 2019/1021 by měla být látka dekabromdifenylether zařazena mezi PBDE uvedené ve třetím sloupci přílohy V uvedeného nařízení.

(5)

S cílem umožnit členským státům shromažďovat údaje o skutečném množství PCDD/PCDF a polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem (PCB s dioxinovým efektem) v popelu a sazích ze soukromých domácností, jakož i v polétavém popílku z jednotek pro výrobu tepla a elektřiny z biomasy, a poskytnout členským státům dostatek času na přijetí opatření nezbytných k uplatňování nařízení (EU) 2019/1021 by se měl pozměněný koncentrační limit pro součet PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem, pokud jde o popel a saze ze soukromých domácností a pro polétavý popílek z jednotek pro výrobu tepla a elektřiny z biomasy, uplatnit později po vstupu tohoto nařízení v platnost. S cílem umožnit navržení vhodné politiky pro sběr a zpracování tohoto popela a sazí a podpořit přezkum uvedený v příloze IV a sledování provádění podle článku 13 nařízení (EU) 2019/1021 by měly členské státy shromažďovat informace o přítomnosti PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem v popelu a sazích z domácností a polétavém popílku z jednotek pro výrobu tepla a elektřiny z biomasy. Tyto informace by měly být zpřístupněny nejpozději 1. července 2026.

(6)

Pokud jde o PBDE uvedené v nařízení (EU) 2019/1021, měl by být koncentrační limit pro součet těchto látek v odpadu stanoven na 500 mg/kg. S ohledem na klesající koncentrace PBDE v některých odpadech v důsledku stávajících omezení uvádění PBDE na trh a jejich používání a s ohledem na možný vývoj příslušných třídících a analytických metod by měla být limitní hodnota snížena na 350 mg/kg tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost a na 200 mg/kg pět let po jeho vstupu v platnost.

(7)

Vzhledem k tomu, že podskupina 12 kongenerů PCB, konkrétně PCB-77, PCB-81, PCB-105, PCB-114, PCB-118, PCB-123, PCB-126, PCB-156, PCB-157, PCB-167, PCB-169 a PCB 189, známých jako PCB s dioxinovým efektem, má toxikologické vlastnosti, které se velmi podobají vlastnostem PCDD/PCDF, a s cílem zohlednit souhrnný účinek všech sloučenin s dioxinovým efektem uvedených v nařízení (EU) 2019/1021 je vhodné zařadit PCB s dioxinovým efektem do stávajícího skupinového záznamu pro PCDD/PCDF v přílohách IV a V nařízení (EU) 2019/1021. Seznam hodnot faktorů toxického ekvivalentu v části 2 přílohy V uvedeného nařízení by měl být rovněž změněn tak, aby zavedl odpovídající hodnoty pro jednotlivé kongenery PCB s dioxinovým efektem.

(8)

Koncentrační limity, které se navrhují pro přílohy IV a V nařízení (EU) 2019/1021, byly stanoveny pomocí stejné metodiky, která se používá ke stanovení koncentračních limitů při předchozích změnách příloh IV a V nařízení (ES) č. 850/2004. Navržené koncentrační limity by měly vycházet ze zásady předběžné opatrnosti stanovené ve Smlouvě o fungování Evropské unie a jejich cílem by mělo být pokud možno eliminovat uvolňování perzistentních organických znečišťujících látek do životního prostředí za účelem dosažení cíle vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí, jenž souvisí se zničením a nevratnou přeměnou dotčených látek. Tyto limity by rovněž měly zohlednit širší cíl politiky dosažení nulového znečištění pro životní prostředí bez toxických látek, více recyklace, snížení emisí skleníkových plynů, rozvoj cyklů netoxických materiálů a netoxické oběhové hospodářství zakotvené ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 s názvem „Zelená dohoda pro Evropu“.

(9)

Koncentrační limity uvedené v přílohách IV a V nařízení (EU) 2019/1021 by měly být soudržné a měly by přispívat k provádění sdělení Komise ze dne 14. října 2020 s názvem „Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek – K životnímu prostředí bez toxických látek“.

(10)

Pro zajištění lepší sledovatelnosti a účinného nakládání s odpady obsahujícími perzistentní organické znečišťující látky a s cílem vyvarovat se nesouladu v právních předpisech Unie je nezbytné zajistit soudržnost mezi ustanoveními, jež se týkají odpadů obsahujících perzistentní organické znečišťující látky, která byla uvedena v nařízení (ES) č. 850/2004, nyní zrušeném nařízením (EU) 2019/1021, a ustanoveními, která byla stanovena později. Komise by proto měla posoudit, zda je vhodné, aby měl být odpad, který obsahuje perzistentní organické znečišťující látky v koncentraci překračující koncentrační limity uvedené v příloze IV nařízení (EU) 2019/1021, klasifikován jako nebezpečný, a případně předložit legislativní návrh na změnu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (8) nebo návrh na změnu rozhodnutí Komise 2000/532/ES (9), či případně obojího.

(11)

V souladu s cíli strategie v oblasti textilních výrobků stanovenými ve sdělení Komise ze dne 30. března 2022 nazvaném „Strategie EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky“ by textilní výrobky uváděné na trh Unie měly být do značné míry vyráběny z recyklovaných vláken, která neobsahují nebezpečné látky. S cílem zajistit, aby recyklované textilie od počátku neobsahovaly nebezpečné chemické látky, jako je PFOA, je nezbytné posílit mezní hodnoty pro PFOA, její soli a sloučeniny příbuzné PFOA v odpadech, neboť jejich přítomnost by mohla mít dopad na sběr a zpracování textilního odpadu. Komise by proto měla přezkoumat příslušný koncentrační limit s cílem snížit jeho hodnotu, bude-li takové snížení proveditelné v souladu s vědeckým a technickým pokrokem.

(12)

Nařízení (EU) 2019/1021 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(13)

Je vhodné stanovit dostatečně dlouhé období s cílem umožnit podnikům a příslušným orgánům přizpůsobit se novým požadavkům.

(14)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž ochrany životního prostředí a lidského zdraví před perzistentními organickými znečišťujícími látkami, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, neboť účinky těchto znečišťujících látek přesahují hranice států, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

1)

Vkládá se nový článek, který zní:

2)

Přílohy IV a V se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

(1)

Dne 18. července 2005 přijala Rada nařízení (ES) č. 1183/2005.

(2)

V návaznosti na přezkum dalších omezujících opatření stanovených v článku 2b nařízení (ES) č. 1183/2005 by měla být změněna odůvodnění týkající se určitých osob zařazených na seznam v příloze Ia nařízení (ES) č. 1183/2005.

(3)

Nařízení (ES) č. 1183/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Bulharské, české, dánské, estonské, chorvatské, italské, litevské, lotyšské, německé, nizozemské, polské, portugalské, rumunské, řecké, slovenské, slovinské a švédské znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1018 (2) obsahují chybu v čl. 6 odst. 2 písm. g) bodě iii), pokud jde o příslušné informace, které musí hospodářské subjekty podle dotčeného ustanovení oznamovat.

(2)

Bulharské, české, dánské, estonské, chorvatské, italské, litevské, lotyšské, německé, nizozemské, polské, portugalské, rumunské, řecké, slovenské, slovinské a švédské znění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1018 by proto měla být odpovídajícím způsobem opravena. Ostatní jazyková znění nejsou touto opravou dotčena,

„iii)

interních opatření pro kontrolu zaměstnanců, které zahrnují kontroly uzavírání osobních obchodů;“.

(1)

Bulharské, české, dánské, chorvatské, italské, litevské, lotyšské, maďarské, maltské, německé, polské, portugalské, rumunské, řecké a švédské znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1151/2014 (2) obsahují chybu v čl. 3 odst. 2 písm. b) bodě iii) třetí odrážce, pokud jde o příslušné informace, které musí hospodářské subjekty podle dotčeného ustanovení oznamovat.

(2)

Bulharské, české, dánské, chorvatské, italské, litevské, lotyšské, maďarské, maltské, německé, polské, portugalské, rumunské, řecké a švédské znění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1151/2014 by proto měla být odpovídajícím způsobem opravena. Ostatní jazyková znění nejsou touto opravou dotčena,

(1)

Nařízení (EU) 2016/2031 stanoví základní pravidla týkající se zdraví rostlin v Unii.

(2)

V čl. 32 odst. 4 písm. b) uvedeného nařízení se stanoví povinnost členských států zahrnout do žádosti o novou chráněnou zónu výsledky průzkumů provedených alespoň v předchozích třech letech, které dokládají, že karanténní škodlivý organismus pro chráněné zóny (dále jen „škodlivý organismus“) se na daném území nevyskytoval.

(3)

V čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 se stanoví povinnost členských států provádět ve všech chráněných zónách každoroční průzkumy výskytu škodlivých organismů a podávat Komisi a ostatním členským státům o výsledcích uvedených průzkumů každoročně zprávy.

(4)

Pravidla týkající se přípravy průzkumů by měla zahrnovat požadavek ohledně zvážení biologie dotčeného škodlivého organismu a dotčených hostitelských rostlin a požadavek, aby časové rozvržení průzkumu bylo pro zjištění výskytu škodlivého organismu vhodné. Uvedené prvky jsou důležité pro to, aby příprava průzkumu byla pro daný průzkum úplná a vhodná.

(5)

Obsah průzkumu by měl zahrnovat údaje o mapách, popis oblasti průzkumu, prohlídky, odběr vzorků a testování, cílové populace, metody detekce a rizikové faktory, aby byla zajištěna úplnost, účinnost a účelnost těchto průzkumů.

(6)

Průzkumy by se měly rovněž provádět v nárazníkové zóně obklopující chráněnou zónu a měly by být intenzivnější než průzkumy v chráněné zóně, protože škodlivý organismus není v nárazníkové zóně zakázán a nejsou v ní proti němu použitelná žádná opatření. To je nezbytné pro potvrzení nepřítomnosti škodlivého organismu v nárazníkové zóně a pro lepší zachování statusu chráněné zóny jakožto území prostého škodlivého organismu. To je rovněž v souladu s platnými mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření k vymezování území prostých škodlivých organismů (2) používanými odpovídajícím způsobem k vymezování chráněných zón podle práva Unie. Uvedené mezinárodní standardy vyžadují vymezení nárazníkových zón pro vymezení a udržování oblastí prostých škodlivého organismu, v nichž není zeměpisná izolace považována za dostatečnou k tomu, aby zabránila zavlečení škodlivého organismu do těchto oblastí nebo opětovnému zamoření těchto oblastí, nebo pokud neexistují žádné jiné prostředky, které by zabránily přemísťování škodlivých organismů do těchto oblastí.

(7)

Ze stejných důvodů by průzkumy ve vnitřních pásmech chráněné zóny podél hranice s chráněnou zónou měly být ve srovnání s průzkumy ve zbývající části chráněné zóny intenzivnější.

(8)

Aby byl obsah průzkumů konzistentní, měla by být stanovena šablona pro podávání zpráv. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1231 (3) stanovilo formát a pokyny pro výroční zprávy o výsledcích průzkumů v oblastech, kde není výskyt škodlivých organismů znám. V zájmu harmonizovaného přístupu k podávání zpráv o výsledcích průzkumů v rámci Unie by měl být přijat podobný formát pro podávání zpráv o výsledcích průzkumů v chráněných zónách s přihlédnutím ke specifickým prvkům těchto průzkumů.

(9)

Podrobná pravidla pro průzkumy prováděné za účelem uznávání chráněných zón stanoví rovněž směrnice Komise 92/70/EHS (4). Vzhledem k tomu, že uvedená směrnice byla přijata podle předchozích právních aktů Unie týkajících se zdraví rostlin, je nyní zastaralá a měla by být zrušena,

a)

průzkumy za účelem vymezení nové chráněné zóny podle čl. 32 odst. 3 nebo 6 nařízení (EU) 2016/2031 a

b)

přípravu a obsah každoročních průzkumů podle čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031.

a)

„nárazníkovou zónou“ se rozumí oblast obklopující chráněnou zónu, aby se minimalizovala pravděpodobnost zavlečení a šíření škodlivého organismu do chráněné zóny;

b)

„vnitřním pásmem“ se rozumí oblast uvnitř chráněné zóny o šířce odpovídající šířce nárazníkové zóny obklopující chráněnou zónu na vnitřní straně podél její vnější hranice;

c)

„průzkumem“ se rozumí detekční průzkum zaměřený na škodlivý organismus v chráněné zóně a v příslušných případech v nárazníkové zóně;

d)

„vymezeným územím“ se rozumí území vymezené po zjištění výskytu škodlivého organismu v chráněné zóně, jak je popsáno v článku 18 nařízení (EU) 2016/2031;

e)

„statisticky podloženým průzkumem“ se rozumí průzkum prováděný na základě Obecných pokynů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy škodlivých organismů rostlin (5).

a)

mapu se zeměpisným vymezením chráněné zóny a v příslušných případech nárazníkové zóny nebo vnitřního pásma s podrobným popisem místa, kde se průzkumné činnosti provádí, a s uvedením bodů průzkumu, zjištění nebo ohnisek a případných stanovených vymezených území;

b)

popis:

c)

seznam hostitelských rostlin;

d)

identifikaci rizikových oblastí, v nichž se může škodlivý organismus vyskytovat;

e)

informace o měsících roku, během nichž se průzkum provádí;

f)

v příslušných případech:

g)

v případě statisticky podložených průzkumů výchozí předpoklady pro koncepci průzkumu pro každý škodlivý organismus, včetně popisu:

a)

čl. 32 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) 2016/2031 nebo

b)

čl. 34 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031.

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/1044 (2) bylo uděleno povolení Unie pro jednotlivý biocidní přípravek „Pesguard® Gel“ obsahující účinnou látku klothianidin označenou v souladu s čl. 10 odst. 5 nařízení (EU) č. 528/2012 v prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/985 (3) za látku, která se má nahradit.

(2)

Podle čl. 23 odst. 6 nařízení (EU) č. 528/2012 se povolení pro biocidní přípravek obsahující účinnou látku, která se má nahradit, uděluje na dobu nepřesahující pět let.

(3)

Komise v prováděcím nařízení (EU) 2021/1044 chybně udělila povolení Unie pro jednotlivý biocidní přípravek „Pesguard® Gel“ na dobu deseti let.

(4)

Prováděcí nařízení (EU) 2021/1044 by proto mělo být odpovídajícím způsobem opraveno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

1)

v čl. 1 druhém pododstavci se datum „30. června 2031“ nahrazuje datem „30. června 2026“;

2)

v příloze bodě 1.2 se v tabulce v řádku „Datum skončení platnosti povolení“ datum „30. června 2031“ nahrazuje datem „30. června 2026“.

(1)

V období od 29. prosince 2019 do 13. května 2020 a od 24. listopadu 2020 do 28. července 2021 Polsko potvrdilo a oznámilo 392 ohnisek vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5. Zasaženými druhy jsou kachny, husy, krocani, krůty, perličky a kuřata a nosnice druhu Gallus domesticus.

(2)

Polsko okamžitě a účinně přijalo veškerá nezbytná opatření v oblasti zdraví zvířat a veterinární opatření požadovaná v souladu se směrnicí Rady 2005/94/ES (2) a ode dne 21. dubna 2021 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (3), kterým byla uvedená směrnice zrušena a nahrazena.

(3)

Polsko zejména přijalo opatření pro tlumení, sledování a prevenci a zavedla ochranná pásma a pásma dozoru („regulovaná pásma“) podle prováděcích rozhodnutí Komise (EU) 2020/10 (4), (EU) 2020/47 (5), (EU) 2020/114 (6), (EU) 2020/134 (7), (EU) 2020/175 (8), (EU) 2020/210 (9), (EU) 2020/240 (10), (EU) 2020/281 (11), (EU) 2020/384 (12), (EU) 2020/504 (13), (EU) 2020/529 (14), (EU) 2020/549 (15), (EU) 2020/574 (16), (EU) 2020/604 (17), (EU) 2020/1809 (18), (EU) 2020/2010 (19), (EU) 2021/18 (20), (EU) 2021/68 (21), (EU) 2021/122 (22), (EU) 2021/151 (23), (EU) 2021/239 (24), (EU) 2021/335 (25), (EU) 2021/396 (26), (EU) 2021/450 (27), (EU) 2021/489 (28) (EU) 2021/562 (29), (EU) 2021/640 (30), (EU) 2021/641 (31), (EU) 2021/688 (32), (EU) 2021/766 (33), (EU) 2021/846 (34), (EU) 2021/906 (35), (EU) 2021/989 (36), (EU) 2021/1084 (37), (EU) 2021/1146 (38) a (EU) 2021/1186 (39).

(4)

Polsko informovalo Komisi, že nezbytná opatření v oblasti zdraví a veterinární opatření, jež byla uplatněna k vymýcení nákazy a zastavení jejího šíření, měla dopad na vysoký počet hospodářských subjektů a že tyto subjekty utrpěly ztráty příjmů, které nejsou způsobilé pro finanční příspěvek Unie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 (40), které bylo od 1. ledna 2021 zrušeno a nahrazeno nařízením (EU) 2021/690 (41).

(5)

Komise dne 21. března 2022 obdržela formální žádost Polska o spolufinancování některých výjimečných opatření podle čl. 220 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 v případě ohnisek potvrzených mezi 29. prosincem 2019 a 13. květnem 2020 a 24. listopadem 2020 a 28. červencem 2021. Ve dnech 11. května 2022, 24. června 2022, 3. srpna 2022, 5. října 2022 a 9. listopadu 2022 polské orgány svou žádost objasnily a zdokumentovaly.

(6)

Důsledkem opatření v oblasti zdraví zvířat a veterinárních opatření uvedených v 3. bodě odůvodnění bylo prodloužení období bez chovu, zákaz umísťování ptáků a omezení pohybu v hospodářstvích s chovem všech druhů drůbeže v regulovaných pásmech. V uvedených hospodářstvích to vedlo ke ztrátě na produkci násadových a konzumních vajec, živých zvířat a drůbežího masa, ale také ke ztrátám způsobeným zničenými a znehodnocenými vejci a masem.

(7)

V souladu s čl. 220 odst. 5 nařízení (EU) č. 1308/2013 musí příspěvek Unie na spolufinancování odpovídat 50 % výdajů hrazených Polskem na výjimečná opatření na podporu trhu. Komise by po posouzení žádosti Polska související s ohnisky potvrzenými mezi 29. prosincem 2019 a 13. květnem 2020 a 24. listopadem 2020 a 28. červencem 2021 měla u každého z výjimečných opatření na podporu trhu stanovit maximální množství způsobilá pro financování.

(8)

Aby se předešlo riziku nadměrných kompenzací, měla by paušální částka spolufinancování vycházet z technických a ekonomických studií nebo z účetních dokladů a měla by být stanovena na přiměřené úrovni pro každé zvíře a každý produkt podle kategorií.

(9)

Aby se zabránilo riziku dvojího financování, neměly by být utrpěné ztráty kompenzovány státní podporou či pojištěním a spolufinancování Unie podle tohoto nařízení by mělo být omezeno na způsobilá zvířata a produkty, za které nebyl vyplacen žádný finanční příspěvek Unie podle nařízení (EU) č. 652/2014, které bylo od 1. ledna 2021 zrušeno a nahrazeno nařízením (EU) 2021/690.

(10)

Rozsah a doba trvání výjimečných opatření na podporu trhu stanovených tímto nařízením by měly být omezeny na naprosté minimum nutné pro podporu trhu. Výjimečná opatření na podporu trhu by se zejména měla vztahovat pouze na produkci vajec a drůbeže v hospodářstvích, která se nacházejí v regulovaných pásmech, a měla by platit pouze po dobu, po jakou budou trvat opatření v oblasti zdraví zvířat a veterinární opatření stanovená v unijních a polských právních předpisech ve vztahu ke zmíněným 392 ohniskům vysoce patogenní influenzy ptáků potvrzeným mezi 29. prosincem 2019 a 13. květnem 2020 a 24. listopadem 2020 a 28. červencem 2021.

(11)

Aby byla zajištěna flexibilita v případě, že se počty vajec nebo zvířat způsobilých pro kompenzaci budou lišit od maximálních počtů stanovených v tomto nařízení na základě odhadů, může být kompenzace v rámci určitých mezí upravena za předpokladu, že bude dodržena maximální výše výdajů spolufinancovaných Unií.

(12)

V zájmu řádného rozpočtového řízení těchto výjimečných opatření na podporu trhu by pro spolufinancování ze strany Unie měly být způsobilé pouze ty platby, které Polsko ve prospěch příjemců provedlo nejpozději do 30. září 2023. Ustanovení čl. 5 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 (42), nahrazené od 1. ledna 2023 čl. 5 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 (43), by se nemělo použít.

(13)

Aby se zajistila způsobilost a správnost plateb, mělo by Polsko provést kontroly ex ante.

(14)

Aby mohla Unie provést finanční kontrolu, mělo by Polsko Komisi předložit vyúčtování plateb.

(15)

Vzhledem k tomu, že omezení týkající se ohnisek influenzy ptáků vstoupila v platnost k různým datům v regulovaných pásmech uvedených v právních předpisech Unie vyjmenovaných v příloze tohoto nařízení a jelikož toto nařízení nestanoví lhůtu pro podání žádostí o podporu, je vhodné pro účely čl. 29 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014, od 1. ledna 2023 nahrazeného čl. 30 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127, považovat datum vstupu tohoto nařízení v platnost za rozhodnou skutečnost pro směnný kurz, pokud jde o částky stanovené v tomto nařízení.

(16)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

a)

způsobilost žadatele předkládajícího žádost o podporu;

b)

u každého způsobilého žadatele: způsobilost, množství a hodnotu skutečné ztráty produkce;

c)

že žádný způsobilý žadatel neobdržel na kompenzaci ztrát uvedených v článku 2 tohoto nařízení financování z jiného zdroje.

(1)

Oddíl I.1 přílohy I, oddíl II.1 přílohy II a oddíl III.1 přílohy III směrnice 2008/68/ES odkazují na ustanovení mezinárodních dohod o pozemní přepravě nebezpečných věcí po silnici, železnici a na vnitrozemských vodních cestách.

(2)

Ustanovení uvedených mezinárodních dohod jsou každé dva roky aktualizována. Jejich naposledy pozměněné verze se použijí ode dne 1. ledna 2023 s přechodným obdobím do 30. června 2023.

(3)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu.

(4)

Oddíl I.1 přílohy I, oddíl II.1 přílohy II a oddíl III.1 přílohy III směrnice 2008/68/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

1)

v příloze I se oddíl I.1 nahrazuje tímto:

Přílohy A a B ADR, použitelné s účinkem ode dne 1. ledna 2023, přičemž „smluvní stranou“ se v příslušných případech rozumí „členský stát“.“;

2)

v příloze II se oddíl II.1 nahrazuje tímto:

Příloha RID použitelná s účinkem ode dne 1. ledna 2023, přičemž „smluvním státem RID“ se v příslušných případech rozumí „členský stát“.“;

3)

v příloze III se oddíl III.1 nahrazuje tímto:

Nařízení v příloze ADN, použitelná s účinkem ode dne 1. ledna 2023, a rovněž čl. 3 písm. f) a h) a čl. 8 odst. 1 a 3 ADN, přičemž „smluvní stranou“ se v příslušných případech rozumí „členský stát“.“

(1)

Unie podepsala Smlouvu o založení Dopravního společenství (dále jen „Smlouva o Dopravním společenství“) v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2017/1937 (1).

(2)

Smlouva o Dopravním společenství byla schválena jménem Unie dne 4. března 2019 (2) a v platnost vstoupila dne 1. května 2019.

(3)

Smlouvou o Dopravním společenství byl zřízen regionální řídící výbor, který odpovídá za její správu a zajišťuje její řádné provádění.

(4)

V čČl. 24 odst. 5 Smlouvy o Dopravním společenství se stanoví, že regionální řídící výbor přijme svůj jednací řád. Kromě toho se v článku 30 Smlouvy o Dopravním společenství stanoví, že regionální řídící výbor stanoví pravidla pro stálý sekretariát Dopravního společenství.

(5)

Předpokládá se, že regionální řídící výbor přijme rozhodnutí o změně svého jednacího řádu s cílem stanovit kratší lhůtu pro zasílání návrhu pořadu jednání a veškerých souvisejících dokumentů před zasedáním regionálního řídícího výboru, rozhodnutí o přijetí jednacího řádu smírčího výboru a pravidel pro řešení sporů platných pro stálý sekretariát, jimiž se má řídit řešení sporů mezi stálým sekretariátem a jeho zaměstnanci, a rozhodnutí o změnách služebního řádu Dopravního společenství, které jsou vyžadovány přijetím uvedených pravidel.

(6)

Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v regionálním řídícím výboru, pokud jde o přijetí uvedených rozhodnutí, neboť jsou nezbytná pro hladké fungování stálého sekretariátu,

(1)

Unie podepsala Smlouvu o založení Dopravního společenství v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2017/1937 (1).

(2)

Smlouva o založení Dopravního společenství byla schválena jménem Unie dne 4. března 2019 (2) a v platnost vstoupila dne 1. května 2019.

(3)

Smlouvou o založení Dopravního společenství byl zřízen regionální řídící výbor, aby smlouvu spravoval a zajistil její řádné provádění. Smlouva o založení Dopravního společenství vyžaduje, aby regionální řídící výbor přijal pravidla pro plnění rozpočtu a pro předkládání a revizi účtů.

(4)

Regionální řídící výbor má v blízké době přijmout rozhodnutí o revizi finančních pravidel a revizních postupů vztahujících se na Dopravní společenství.

(5)

Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v regionálním řídícím výboru, jelikož tato rozhodnutí jsou nezbytná pro řádné fungování stálého sekretariátu Dopravního společenství a budou pro Unii závazná,