8.12.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 316/1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/2387

ze dne 30. srpna 2022,

kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/655, pokud jde o úpravu ustanovení o monitorování emisí plynných znečišťujících látek ze spalovacích motorů v provozu instalovaných v nesilničních mobilních strojích, aby zahrnovala motory s výkonem menším než 56 kW a větším než 560 kW

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 ze dne 14. září 2016 o požadavcích na mezní hodnoty emisí plynných a tuhých znečišťujících látek a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích, o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 a (EU) č. 167/2013 a o změně a zrušení směrnice 97/68/ES (1), a zejména na čl. 19 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Komise ve spolupráci s výrobci uskutečnila dodatečné programy monitorování v provozu za účelem posouzení vhodnosti monitorovacích zkoušek a analýz údajů pro měření emisí z nesilničních mobilních strojů, pokud jde o jiné motory než motory podkategorií NRE-v-5 a NRE-v-6, a to ve skutečném provozu v rámci jejich běžných pracovních cyklů. V důsledku toho by měla být pro tyto podkategorie v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/655 (2) stanovena odpovídající ustanovení týkající se monitorování v provozu.

(2)

S ohledem na narušení způsobené pandemií COVID-19 a na její dopad na schopnost výrobců provádět monitorovací zkoušky v provozu a aby byl výrobcům poskytnut dostatek času na provedení zkoušek a Komisi na posouzení výsledků zkoušek a na vypracování zprávy pro Evropský parlament a Radu, jak stanoví nařízení (EU) 2016/1628, je nutné změnit lhůty pro předložení zkušebních protokolů týkajících se monitorování v provozu.

(3)

Pandemie COVID-19 ukázala, že v důsledku neočekávaných událostí mimo kontrolu výrobce může být nemožné provést monitorování motorů v provozu, jak bylo plánováno. Vzhledem k pokračujícímu narušení způsobenému pandemií COVID-19 by schvalovací orgán měl přijmout přiměřenou úpravu původního plánu pro monitorování každé skupiny motorů monitorovaných v provozu (skupina ISM).

(4)

Změny uvedené v tomto nařízení by neměly mít vliv na monitorování emisí plynných znečišťujících látek ze spalovacích motorů v provozu s výkonem mezi 56 kW a 560 kW (podkategorie NRE-v-5 a NRE-v-6). Pro tyto podkategorie jsou zavedené změny omezeny na administrativní přizpůsobení, která zahrnují jejich zahrnutí do skupiny ISM, a jsou tak pro dané monitorování irelevantní. Je proto vhodné, aby EU schválení typu pro typ motoru nebo rodinu motorů, které byly schváleny podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/655 před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, zůstala v platnosti.

(5)	Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/655 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/655

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/655 se mění takto:

V článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Toto nařízení se vztahuje na monitorování emisí plynných znečišťujících látek z následujících kategorií motorů v provozu splňujících mezní hodnoty emisí etapy V instalovaných v nesilničních mobilních strojích bez ohledu na to, kdy bylo pro tyto motory uděleno EU schválení typu:

a)	NRE a NRG (všechny podkategorie);

b)	NRS-vi-1b, NRS-vr-1b, NRS-v-2a, NRS-v-2b a NRS-v-3;

c)	IWP a IWA (všechny podkategorie);

d)	RLL a RLR (všechny podkategorie);

ATS;

SMB;

g)	NRSh (všechny podkategorie);

h)	NRS-vi-1a a NRS-vr-1a.“

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Postupy a požadavky pro monitorování emisí motorů v provozu

Emise plynných znečišťujících látek z motorů v provozu uvedené v čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1628 se monitorují následovně:

a)	V případě motorů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) až f) se monitorování provede v souladu s přílohou tohoto nařízení.

V případě motorů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. g) a h):

i)	se příloha tohoto nařízení nepoužije;

ii)

musí být vytvořen postup stárnutí použitý pro stanovení faktoru zhoršení (DF) pro typ motoru nebo případně rodinu motorů, jak vyžaduje bod 4.3 přílohy III nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 (*1), a to včetně veškerých automatizovaných prvků, aby výrobce mohl přiměřeným způsobem předvídat očekávané zhoršení emisí v provozu v průběhu doby životnosti emisních vlastností (EDP) motorů v podmínkách typického používání;

iii)

Komise ve spolupráci s výrobci každých 5 let uskuteční pilotní program zahrnující nejnovější typy motorů s cílem zajistit, aby postup pro určení souboru faktorů zhoršení stanovený v bodě 4 přílohy III nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654* byl nadále vhodný a účinný, pokud jde o kontrolu znečišťujících látek během životnosti motorů.

(*1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 ze dne 19. prosince 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628, pokud jde o technické a obecné požadavky na mezní hodnoty emisí a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích (Úř. věst. L 102, 13.4.2017, s. 1).“"

3)	V článku 3a se doplňuje nový odstavec 3, který zní: „3. EU schválení typu pro typ motoru nebo rodinu motorů, které byly schváleny v souladu s tímto nařízením před 26. prosincem 2022, nemusí být revidována nebo rozšířena na základě výsledku zkoušek provedených v souladu s požadavky přílohy.“

4)	Příloha nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/655 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. srpna 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 53.

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/655 ze dne 19. prosince 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628, pokud jde o monitorování emisí plynných znečišťujících látek ze spalovacích motorů v provozu instalovaných v nesilničních mobilních strojích (Úř. věst. L 102, 13.4.2017, s. 334).

PŘÍLOHA

Příloha nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/655 se mění takto:

za bod 1.2 se vkládají nové body 1.2.a a 1.2.b, které znějí:

„1.2.a. Skupina motorů monitorovaných v provozu (skupina ISM)

Za účelem provedení zkoušek v provozu se všechny typy motorů a rodiny motorů vyráběné výrobci rozdělí do skupin podle jejich podkategorie, jak je stanoveno v tabulce 1 a znázorněno na obrázku 1. Jeden výrobce může mít pro každý možný typ skupiny ISM jednu skupinu ISM.

Tabulka 1

Skupiny ISM

Skupina ISM	(Pod)kategorie motoru
A	NRE-v-5, NRE-v-6
B	NRE-c-5, NRE-c-6
C	NRE-v-3, NRE-v-4
D	NRE-c-3, NRE-c-4
E	NRE-v-1, NRE-c-1, NRE-v-2, NRE-c-2
F	NRE-v-7, NRE-c-7
G	NRG-v-1, NRG-c-1
H	NRS-v-2b, NRS-v-3
I	NRS-vr-1b, NRS-vi-1b, NRS-v-2a
J	IWP-v-1, IWP-c-1, IWA-v-1, IWA-c-1, IWP-v-2, IWP-c-2, IWA-v-2, IWA-c-2
K	IWP-v-3, IWP-c-3, IWA-v-3, IWA-c-3
L	IWP-v-4, IWP-c-4, IWA-v-4, IWA-c-4
M	RLL-v-1, RLL-c-1
N	RLR-v-1, RLR-c-1
O	SMB-v-1
P	ATS-v-1

Obrázek 1

Znázornění skupin ISM

1.2.b.

Schvalovacím orgánem zajišťujícím soulad s tímto nařízením je buď:

a)	schvalovací orgán, který udělil schválení typu pro typ motoru nebo rodinu motorů, pokud skupina ISM obsahuje jediné schválení typu;

b)	schvalovací orgán, který udělil schválení typu pro několik typů motoru a/nebo rodin motorů v rámci stejné skupiny ISM;

c)	motorů schválené různými schvalovacími orgány, schvalovací orgán určený všemi zúčastněnými schvalovacími orgány.“; v případě, že skupina ISM obsahuje typy motorů a/nebo rodiny

2)	v bodě 1.3 se zrušuje písmeno b);

bod 1.4 se nahrazuje tímto:

„1.4.

Jestliže v případě motorů s elektronickou řídicí jednotkou (ECU) a komunikačním rozhraním určeným k poskytování potřebných údajů specifikovaných v dodatku 7 chybí rozhraní nebo údaje, nebo pokud není možné dosáhnout jasné identifikace a validace potřebných signálů, nejsou tyto motory způsobilé k monitorovací zkoušce v provozu a je nutno vybrat alternativní motor.

Schvalovací orgán nesmí absenci ECU nebo rozhraní, chybějící nebo neplatné signály nebo neshodnost signálu točivého momentu z ECU akceptovat jako důvod pro snížení počtu motorů, u nichž mají být provedeny zkoušky podle tohoto nařízení.“;

bod 2.1 se nahrazuje tímto:

„2.1.

Výrobce předloží schvalovacímu orgánu prvotní plán pro monitorování každé skupiny ISM, a to:

a)	v případě skupiny ISM A do jednoho měsíce od zahájení výroby jakéhokoli typu motoru nebo jakékoli rodiny motorů v rámci skupiny ISM;

v případě jakékoli jiné skupiny ISM do pozdějšího z těchto dat:

i)	26. června 2023;

ii)	do jednoho měsíce od zahájení výroby jakéhokoli typu motoru nebo jakékoli rodiny motorů v rámci skupiny ISM.“;

v bodě 2.2 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„2.2.

Prvotní plán musí zahrnovat seznam typů motorů nebo rodin motorů v rámci skupiny ISM, a to spolu s kritérii výběru a zdůvodněním samotného výběru:“;

bod 2.3 se nahrazuje tímto:

„2.3.

Výrobci předloží schvalovacímu orgánu aktualizovaný plán pro monitorování motorů v provozu, jakmile se seznam rodin motorů v rámci skupiny ISM změní nebo jakmile je seznam vybraných konkrétních motorů a nesilničních mobilních strojů dokončen nebo pokud v něm byly provedeny změny. Aktualizovaný plán musí zahrnovat odůvodnění kritérií výběru a v příslušných případech také důvody změny předchozího seznamu. Plán s počtem zkoušek, které musí být provedeny v souladu s bodem 2.6, se odpovídajícím způsobem upraví rovněž tehdy, když se změní počet rodin motorů ve skupině ISM nebo roční objem výroby pro trh Unie.“;

body 2.6 až 2.6.4 se nahrazují tímto:

„2.6. Kritéria pro výběr motorů, u nichž mají být provedeny zkoušky

Počet motorů, u nichž mají být provedeny zkoušky, se vztahuje na skupinu ISM a nikoli na podkategorie motorů, rodiny motorů nebo typy motorů náležející do skupiny ISM.

Výrobce vybere motory, které vyváženým způsobem reprezentují podkategorie, rodiny motorů a typy motorů náležející do skupiny ISM. To nemusí nutně znamenat, že je třeba provést zkoušky motorů náležejících do každé podkategorie motorů, rodiny motorů nebo ke každému typu motorů.

V případě skupin ISM obsahujících kategorii IWP i IWA musí výběr motorů v co nejvyšší možné míře zahrnovat motory obou kategorií.

2.6.1. Rozvrh zkoušek pro skupinu ISM A

Pro monitorování v provozu zvolí výrobce jeden z následujících rozvrhů zkoušek popsaných v bodech 2.6.1.1 a 2.6.1.2.

2.6.1.1. Rozvrh zkoušek založený na době životnosti emisních vlastností (EDP – Emission Durability Period)

2.6.1.1.1.

Zkoušce se podrobí 9 motorů ze skupiny ISM s naakumulovanou dobou provozu kratší než a % EDP podle tabulky 2. Výsledky zkoušky se předloží schvalovacímu orgánu do 26. prosince 2024.

2.6.1.1.2.

Zkoušce se podrobí 9 motorů ze skupiny ISM s naakumulovanou dobou provozu delší než b % EDP podle tabulky 2. Zkušební protokoly se předloží schvalovacímu orgánu do 26. prosince 2026.

2.6.1.1.3.

V případě, že výrobce nemůže splnit požadavek podle bodu 2.6.1.1, jelikož nejsou k dispozici motory s požadovanou naakumulovanou dobou provozu podle bodu 2.6.1.1.2, může schvalovací orgán povolit zkoušky motorů podle tohoto bodu s naakumulovanou dobou provozu mezi dvojnásobkem a % a b % EDP, pokud výrobce předloží spolehlivé důkazy, že zvolil motory s nejvyšší dostupnou naakumulovanou dobou provozu. Alternativně přijme schvalovací orgán změnu rozvrhu zkoušek založeného na čtyřletém období, který je stanoven v bodě 2.6.1.2. V takovém případě se celkový počet motorů, u nichž má být provedena zkouška podle bodu 2.6.1.2, sníží o počet motorů, u kterých již byla provedena a oznámena zkouška v souladu s bodem 2.6.1.1.

Tabulka 2

Procenta hodnot EDP pro skupinu ISM vymezenou v bodě 2.6.1

Referenční výkon vybraného motoru (kW)	a	b
56 ≤ P < 130	20	55
130 ≤ P ≤ 560	30	70

2.6.1.2. Rozvrh zkoušek založený na čtyřletém období

Každý výrobce podrobí zkoušce průměrně devět motorů ze skupiny ISM ročně během čtyř po sobě následujících let. Zkušební protokoly se předkládají schvalovacímu orgánu každý rok pro zkoušky, které byly provedeny. Harmonogram zkoušek a předkládání výsledků se zahrne do prvotního plánu a do všech následně aktualizovaných plánů pro monitorování motorů v provozu předkládaných výrobcem a schvalovaných schvalovacím orgánem.

2.6.1.2.1.

Výsledky zkoušek prvních devíti motorů se předloží nejpozději do 24 měsíců od instalace prvního motoru do nesilničního mobilního stroje a nejpozději do 30 měsíců od zahájení výroby schváleného typu motoru nebo schválené rodiny motorů v rámci skupiny ISM.

2.6.1.2.2.

Pokud výrobce schvalovacímu orgánu prokáže, že ani 30 měsíců od zahájení výroby nebyl do nesilničních mobilních strojů nainstalován žádný motor, předloží se výsledky zkoušek až po instalaci prvního motoru, a to v den dohodnutý se schvalovacím orgánem.

2.6.1.2.3.

Malí výrobci

V případě malých výrobců se počet zkoušených motorů přizpůsobí takto:

a)	výrobci, kteří vyrábějí pouze dvě rodiny motorů v rámci skupiny ISM, předloží výsledky zkoušek průměrně šesti motorů ročně;

b)	výrobci, kteří pro trh Unie ročně vyrobí více než 250 motorů z jedné skupiny ISM obsahující pouze jednu rodinu motorů, předloží výsledky zkoušek průměrně tří motorů ročně;

c)	výrobci, kteří pro trh Unie ročně vyrobí od 125 do 250 motorů z jedné skupiny ISM obsahující pouze jednu rodinu motorů, předloží výsledky zkoušek průměrně dvou motorů ročně;

d)	výrobci, kteří pro trh Unie ročně vyrobí méně než 125 motorů z jedné skupiny ISM obsahující pouze jednu rodinu motorů, předloží výsledky zkoušek průměrně jednoho motoru ročně.

Schvalovací orgán ověří, že deklarovaná velikost výroby není během čtyřletého období, kdy výrobce provádí zkoušky, překročena. Pokud je tato velikost v jakémkoli okamžiku překročena, výrobce podrobí zkoušce průměrně devět motorů ročně, a to po zbývající roky ze čtyřletého období, pro které nebyly předloženy výsledky.

2.6.2. Rozvrh zkoušek pro skupiny ISM B, F, G, J, K, L, M a N

Pro monitorování v provozu zvolí výrobce pro každou skupinu jeden z následujících rozvrhů zkoušek popsaných v bodech 2.6.2.1 a 2.6.2.2.

2.6.2.1. Rozvrh zkoušek založený na době životnosti emisních vlastností (EDP – Emission Durability Period)

2.6.2.1.1.

Zkoušce se podrobí x motorů ze skupiny ISM s naakumulovanou dobou provozu kratší než c % EDP podle tabulky 3. Výsledky zkoušky se předloží schvalovacímu orgánu do 26. prosince 2024.

2.6.2.1.2.

Zkoušce se podrobí x motorů ze skupiny ISM s naakumulovanou dobou provozu delší než d % EDP podle tabulky 3. Výsledky zkoušky se předloží schvalovacímu orgánu do 26. prosince 2026.

2.6.2.1.3.

V případě, že výrobce nemůže splnit požadavky podle bodů 2.6.2.1.1 a 2.6.2.1.2, jelikož nejsou k dispozici motory s požadovanou naakumulovanou dobou provozu, může schvalovací orgán povolit zkoušky motorů podle tohoto bodu s naakumulovanou dobou provozu mezi dvojnásobkem c % a d % EDP, pokud výrobce předloží spolehlivé důkazy, že zvolil motory s nejvyšší dostupnou naakumulovanou dobou provozu. Alternativně přijme schvalovací orgán změnu rozvrhu zkoušek založeného na čtyřletém období, který je stanoven v bodě 2.6.2.2. V tomto případě se celkový počet motorů, u nichž má být provedena zkouška podle bodu 2.6.2.2, sníží o počet motorů, u kterých již byla provedena a oznámena zkouška v souladu s body 2.6.2.1.1 a 2.6.2.1.2.

2.6.2.1.4.

Pokud se v souladu s čl. 7 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2017/656 pro získání odpovídajícího schválení typu pro rodinu motorů etapy V použije zkušební protokol etapy IIIB rodiny motorů rovnocenné s kategorií RLL a výrobce motorů nemůže splnit požadavky podle bodů 2.6.2.1.1 a 2.6.2.1.2, jelikož nejsou k dispozici motory etapy V s požadovanou naakumulovanou dobou provozu, schvalovací orgán za účelem splnění požadavků stanovených v bodech 2.6.2.1.1 a 2.6.2.1.2 přijme výběr motoru etapy IIIB.

Tabulka 3

Procenta hodnot EDP pro skupiny ISM vymezené v bodě 2.6.2.1

Referenční výkon vybraného motoru (kW)	c	d
P < 56	10	40
56 ≤ P < 130	20	55
P ≥ 130	30	70

Tabulka 4

Počet motorů, které se podrobí zkoušce pro skupiny ISM vymezené v bodech 2.6.2, 2.6.3.1 a 2.6.4.1

N	CA	x
1	—	1
2 ≤ N ≤ 4	—	2
> 4	≤ 50	2
5 ≤ N ≤ 6	> 50	3
≥ 7	> 50	4

kde:

N	=	celkový počet EU rodin motorů vyráběných výrobcem v rámci skupiny ISM
CA	=	kombinovaná roční výroba pro trh EU pro zbývající rodiny motorů vyráběná výrobcem v rámci skupiny ISM, a to po vyřazení čtyř rodin s nejvyšší roční výrobou pro trh EU
x	=	počet motorů, které se podrobí zkoušce

2.6.2.2. Rozvrh zkoušek založený na čtyřletém období

Zkoušce se podrobí průměrně x motorů ze skupiny ISM ročně během čtyř po sobě následujících let podle tabulky 4. Zkušební protokoly se předkládají schvalovacímu orgánu každý rok pro zkoušky, které byly provedeny. Harmonogram zkoušek a předkládání výsledků se zahrne do prvotního plánu a do všech následně aktualizovaných plánů pro monitorování motorů v provozu předkládaných výrobcem a schvalovaných schvalovacím orgánem.

2.6.2.2.1.

Výsledky zkoušky prvních x motorů se předloží do pozdějšího z těchto dat:

a)	26. prosince 2024;

b)	dvanáct měsíců od instalace prvního motoru do nesilničních mobilních strojů;

c)	osmnáct měsíců od zahájení výroby schváleného typu motoru nebo rodiny motorů v rámci skupiny ISM.

2.6.2.2.2.

Pokud výrobce schvalovacímu orgánu prokáže, že ani 18 měsíců od zahájení výroby nebyl do nesilničních mobilních strojů nainstalován žádný motor, předloží se výsledky zkoušek až po instalaci prvního motoru, a to v den dohodnutý se schvalovacím orgánem.

2.6.2.2.3.

Malí výrobci

Počet zkoušených motorů se přizpůsobí, pokud kombinovaná roční výroba napříč všemi rodinami motorů ve skupině ISM nepřekročí 50 motorů (malí výrobci), a to takto:

výrobci, kteří pro trh Unie ročně vyrobí od 25 do 50 motorů napříč všemi rodinami v rámci dané skupiny ISM, předloží buď:

i)	výsledky zkoušky jednoho motoru s naakumulovanou dobou provozu mezi c % a d % EDP, jak je definováno v tabulce 3, a to do 26. prosince 2025, nebo

ii)	výsledky zkoušky průměrně jednoho motoru ročně po dobu dvou let, a to počínaje uplynutím dvanácti měsíců od instalace prvního motoru do nesilničního mobilního stroje;

výrobci, kteří pro trh EU ročně vyrobí celkově méně než 25 motorů napříč všemi rodinami v dané skupině ISM, nemusí předkládat žádné zkoušky motorů, ledaže výroba ve dvouletém klouzavém období překročí 35 motorů, přičemž v takovém případě se výrobce řídí stejným rozvrhem, který je stanoven v písmenu a).

Schvalovací orgán ověří, že deklarovaná velikost výroby není během období stanovených v prvním pododstavci písm. a) překročena. Pokud je tato velikost v jakémkoli okamžiku překročena, výrobce přejde na jeden z rozvrhů zkoušek stanovených v bodech 2.6.2.1 a 2.6.2.2. V takovém případě se celkový počet motorů, u nichž má být provedena zkouška podle uvedených bodů, sníží o počet motorů, u kterých již byla provedena a oznámena zkouška v souladu s tímto bodem.

2.6.3. Skupiny ISM C, D, E, H a I

Pro monitorování v provozu zvolí výrobce pro každou skupinu jeden z rozvrhů zkoušek popsaných v bodě 2.6.2 nebo rozvrh zkoušek založený na stáří zařízení popsaný v bodě 2.6.3.1.

2.6.3.1. Rozvrh zkoušek založený na stáří nesilničních mobilních strojů (viz obrázek 2)

2.6.3.1.1.

Zkoušce se podrobí x motorů ze skupiny ISM, přičemž rok výroby nesilničních mobilních strojů musí být nejvíce dva roky před datem dané zkoušky (viz obrázek 2), podle tabulky 4. Výsledky zkoušky se předloží schvalovacímu orgánu do 26. prosince 2024.

2.6.3.1.2.

Zkoušce se podrobí x motorů ze skupiny ISM, přičemž rok výroby nesilničních mobilních strojů musí být nejméně čtyři roky před datem dané zkoušky (viz obrázek 2), podle tabulky 4. Výsledky zkoušky se předloží schvalovacímu orgánu do 26. prosince 2026.

2.6.3.1.2.1.

Schvalovacímu orgánu se předloží spolehlivé důkazy, že každý motor zvolený pro provedení zkoušky podle bodu 2.6.3.1.2 byl každý rok použit způsobem a v rozsahu, které jsou podobné způsobu a rozsahu použití odpovídajících motorů uváděných na trh Unie. Vhodné důkazy mohou zahrnovat charakteristické znaky prokazující normální opotřebení, záznamy o užití, záznamy o údržbě a záznamy o spotřebě paliva.

2.6.3.1.3.

V případě, že výrobce nemůže splnit požadavky podle bodů 2.6.3.1.1 a 2.6.3.1.2, jelikož nejsou k dispozici motory s požadovaným rokem výroby nesilničních mobilních strojů nebo neexistují dostatečné důkazy o užití, schvalovací orgán přijme změnu rozvrhu zkoušek založeného na čtyřletém období, který je stanoven v bodě 2.6.2.2. V takovém případě se celkový počet motorů, u nichž má být provedena zkouška podle bodu 2.6.2.2, sníží o počet motorů, u kterých již byla provedena a oznámena zkouška v souladu s body 2.6.3.1.1 a 2.6.3.1.2.

Obrázek 2

Znázornění motorů způsobilých ke zkoušce ISM na základě stáří nesilničních mobilních strojů

2.6.4. Skupiny ISM O a P

Pro každou skupinu ISM zvolí výrobce jeden z rozvrhů zkoušek popsaných v bodě 2.6.2. V případě, že je zvolen rozvrh zkoušek stanovený v bodě 2.6.2.1, musí mít výrobci možnost použít v rámci stejné skupiny ISM rozvrh zkoušek založený na stavu počitadla ujetých kilometrů popsaný v bodě 2.6.4.1.

V případě, že si výrobce zvolí postup stanovený v bodě 2.6.2.1, platí požadovaná naakumulovaná doba provozu uvedena v tabulce 5, nikoli v tabulce 3.

Tabulka 5

Procenta hodnot EDP pro skupiny ISM O a P

Skupina	c	d
O	20	55
P	10	40

2.6.4.1. Rozvrh zkoušek založený na stavu počitadla ujetých kilometrů nesilničních mobilních strojů

2.6.4.1.1.

Zkoušce se podrobí x motorů ze skupiny ISM s naakumulovanou dobou provozu nesilničních mobilních strojů v podobě stavu počitadla ujetých kilometrů nižšího než c (km) podle tabulky 4 a tabulky 6. Výsledky zkoušky se předloží schvalovacímu orgánu do 26. prosince 2024.

2.6.4.1.2.

Zkoušce se podrobí x motorů ze skupiny ISM s naakumulovanou dobou provozu nesilničních mobilních strojů v podobě stavu počitadla ujetých kilometrů vyššího než d (km) podle tabulky 4 a tabulky 6. Výsledky zkoušky se předloží schvalovacímu orgánu do 26. prosince 2026.

Tabulka 6

Naakumulovaná doba provozu pro skupiny ISM O a P

Skupina	Zdvihový objem motoru (cm3)	c (km)	d (km)
O	Jakýkoli	1 600	4 400
P	< 100	1 350	5 400
P	≥ 100	2 700	10 800 “

za bod 2.6.4.1.2 se doplňují nové body 2.6.5 a 2.6.6, které znějí:

„2.6.5.

Výrobce může provést a vykázat větší množství zkoušek, než je počet stanovený v jednotlivých rozvrzích zkoušek v bodech 2.6.1, 2.6.2, 2.6.3 a 2.6.4.

2.6.6.

Provedení více zkoušek s týmž motorem za účelem získání údajů za jednotlivé po sobě jdoucí fáze akumulace doby provozu v souladu s body 2.6.1, 2.6.2, 2.6.3 a 2.6.4 je doporučeno, ale není povinné.“;

bod 3.3.2 se nahrazuje tímto:

„3.3.2.

Teplota musí být nejméně 266 K (–7 °C), s výjimkou skupiny ISM O, která musí být nejméně 253 K (–20 °C), a zároveň ne vyšší než teplota určená podle následující rovnice při uvedeném atmosférickém tlaku:

T = –0,4514 * (101,3 – pb) + 311

kde:

—	T je teplota okolního vzduchu, K,

—	pb je atmosférický tlak, kPa.“;

10)

bod 3.4.2 se nahrazuje tímto:

„3.4.2.

Za účelem prokázání souladu s bodem 3.4 se odeberou vzorky a uchovají se alespoň po dobu, která je z níže uvedených dob nejkratší:

a)	dvanáct měsíců po ukončení zkoušky, nebo

b)	jeden měsíc poté, co výrobce příslušný zkušební protokol předloží schvalovacímu orgánu.“;

11)

za bod 3.5 se doplňuje nový bod 3.6, který zní:

„3.6.

Pokud zkouška probíhá mimo Unii, musí výrobce schvalovacímu orgánu předložit důkazy, že následující podmínky odpovídají zkušebním podmínkám, kterým by nesilniční mobilní stroje byly podrobeny při zkoušce v Unii:

a)	provoz nesilničních mobilních strojů;

b)	okolní podmínky;

c)	mazací olej, palivo a činidlo a

d)	provozní podmínky.“;

12)	bod 4.1.1 se zrušuje;

13)

bod 4.2.2 se nahrazuje tímto:

„4.2.2.

Při použití postupu kombinovaného odběru vzorků údajů musí být splněny tyto doplňkové požadavky:

a)	v rámci jednotlivých odlišných sledů operací se použije tentýž nesilniční mobilní stroj a motor;

b)	kombinovaný odběr vzorků údajů ze zkoušek provedených při okolní teplotě vyšší než 273,15 K musí zahrnovat nanejvýš tři sledy operací;

c)	kombinovaný odběr vzorků údajů ze zkoušek provedených při okolní teplotě rovnající se 273,15 K nebo nižší musí zahrnovat nanejvýš šest sledů operací;

d)	mezi prvním a posledním sledem operací nesmí uplynout více než 72 hodin;

e)	kombinovaný odběr vzorků údajů se nesmí použít, dojde-li k chybné funkci motoru, jak je uvedeno v bodě 8 dodatku 2;

aby byl sled operací způsobilý ke kombinovanému odběru vzorků údajů, musí každý sled operací monitorovací zkoušky v provozu zahrnovat následující minimální množství práce (kWh) nebo hmotnost CO2 (g/cyklus):

i)	u motorů ve skupinách ISM A a C minimálně jednu referenční práci nebo referenční hmotnost CO2 cyklu NRTC se startem za tepla;

ii)	u motorů ve skupině ISM H minimálně jednu referenční práci nebo referenční hmotnost CO2 cyklu LSI-NRTC;

iii)	u motorů ve všech ostatních skupinách ISM minimálně jednu referenční práci nebo referenční hmotnost CO2 cyklu v ustáleném stavu zjištěnou za použití metody stanovené v dodatku 9;

iv)

u motorů, u nichž se monitorovací zkouška v provozu provádí při teplotě 0 °C nebo nižší, minimálně tři čtvrtiny referenční práce nebo referenční hmotnosti CO2 v průběhu prvního sledu operací a minimálně polovinu referenční práce nebo referenční hmotnosti CO2 cyklu v ustáleném stavu pro následující sledy operací zjištěné za použití metody stanovené v dodatku 9.

V případě zkoušky v provozu pro typ motoru v rámci rodiny motorů je referenční hodnotou referenční hodnota pro typ základního motoru;

g)	před sloučením sledů operací musí být pro každý sled samostatně dokončeno veškeré nezbytné předběžné zpracování v souladu s požadavky stanovenými v bodě 6.3;

h)	sledy operací v rámci kombinovaného odběru vzorků údajů musí být sloučeny v chronologickém pořadí včetně veškerých údajů, které nejsou vyloučeny v rámci písmene f);

i)	kombinovaný odběr vzorků údajů se považuje za jednu zkoušku ISM;

j)	stanovení případů činnosti stanovených v bodě 6.4 a výpočty stanovené v bodě 8 se provedou na základě celého souboru údajů získaných kombinovaným odběrem vzorků údajů.“;

14)

za bod 4.2.2 se doplňuje nový bod 4.3, který zní:

„4.3. Dočasná ztráta signálu

Při zaznamenávání parametrů musí být dosaženo úplnosti údajů minimálně 98 %, což znamená, že dojde-li při původním zaznamenávání údajů jednou nebo vícekrát k neúmyslné dočasné ztrátě signálu, je přípustné vyloučit z každého sledu operací maximálně 2 % údajů, přičemž žádný souvislý časový interval nesmí trvat déle než 30 sekund. Během předběžného zpracování, kombinování nebo následného zpracování jakéhokoli sledu operací nesmí dojít k žádné ztrátě signálu.“;

15)

body 5 až 5.2.2 se nahrazují tímto:

„5. Datový tok ECU

5.1.

Motory vybavené ECU a komunikačním rozhraním poskytují informace datového toku měřicím přístrojům nebo zařízení k záznamu dat systému PEMS v souladu s požadavky stanovenými v dodatku 7.

5.2.

Před zkouškou v provozu se validuje dostupnost údajů z měření požadovaných v dodatku 7.“;

16)

za bod 5.2 se doplňují nové body 5.3 až 5.4, které znějí:

„5.3.

Během monitorování v provozu se validuje shoda signálu točivého momentu z ECU, a to v souladu s metodou stanovenou v dodatku 6.

5.4.	Pokud motor vybavený ECU a komunikačním rozhraním neumožňuje splnění požadavků uvedených v bodech 5.1, 5.2 a 5.3, použije se bod 1.4.“;

17)

bod 6.4 se nahrazuje tímto:

„6.4.

Výrobci musí dodržet postupy stanovené v dodatku 4 týkající se stanovení případů činnosti a případů nečinnosti pro výpočet emisí plynných znečišťujících látek po monitorovacích zkouškách v provozu u motorů instalovaných v nesilničních mobilních strojích s použitím PEMS.“;

18)

za bod 6.4 se doplňují nové body 6.5 a 6.6, které znějí:

„6.5.

V souladu s bodem 4.2.2 platí, že použije-li se kombinovaný odběr vzorků údajů, pak se před zkombinováním sledů operací na každý sled operací individuálně uplatní požadavky uvedené v bodech 6.1 až 6.3. Stanovení případů činnosti a případů nečinnosti stanovených v bodě 6.4 a výpočty stanovené v bodě 8 se provedou na základě celého souboru údajů získaných kombinovaným odběrem vzorků údajů.

6.6.

Obrázek 3 znázorňuje úplný sled pro provádění monitorování v provozu včetně plánování, přípravy a instalace PEMS, zkušebních postupů, předběžného zpracování údajů, výpočtů údajů a validace.

Obrázek 3

Znázornění úplného sledu pro provádění monitorování v provozu

“;

19)

body 7 a 8 se nahrazují tímto:

„7. Dostupnost údajů ze zkoušek

Ze souboru(ů) nezpracovaných údajů ze zkoušek použitých pro dokončení bodu 6 nesmí být měněny ani mazány žádné údaje. Výrobce tento soubor (soubory) nezpracovaných údajů ze zkoušek uchová nejméně po dobu deseti let a na žádost jej (je) zpřístupní schvalovacímu orgánu a Komisi.

8. Výpočty

Výrobci musí dodržet postupy stanovené v dodatku 5 týkající se výpočtů emisí plynných znečišťujících látek pro monitorování v provozu u motorů instalovaných v nesilničních mobilních strojích s použitím PEMS.

8.1.

V případě motorů s ECU, které byly vyrobeny s komunikačním rozhraním, jež má umožňovat shromažďování údajů týkajících se točivého momentu a otáček motoru, jak je specifikováno v tabulce 1 v dodatku 7, se výpočty provedou a výsledky předloží jak pro metodu založenou na práci, tak pro metodu založenou na hmotnosti CO2. Ve všech ostatních případech se výpočty provedou a výsledky předloží pouze pro metodu založenou na hmotnosti CO2.

8.2.

Ve všech případech se v návaznosti na předběžné zpracování údajů výpočty provedou dvakrát, a to v souladu s bodem 6.3 této přílohy:

a)	zaprvé se použijí pouze případy činnosti stanovené v souladu s bodem 6.4 této přílohy a platná okénka a

b)	zadruhé se použijí veškeré údaje, které nejsou vyloučeny v rámci bodu 6.3 této přílohy, aniž by se použil bod 6.4 této přílohy a aniž by byla vyloučena neplatná okénka, jak je stanoveno v bodech 2.2.2 a 2.3.1 dodatku 5.“;

20)

dodatek 1 se mění takto:

v bodě 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)	průtokoměr výfukového plynu (EFM) fungující na principu průměrných hodnot získaných Pitotovou sondou nebo na podobném principu, s výjimkou případů, kdy může být použito nepřímé měření toku výfukových plynů povolené poznámkou 3) v tabulce v bodě 1 dodatku 2;“;

body 2 až 2.2.2 se nahrazují tímto:

„2. Požadavky na měřicí přístroje

2.1.

Měřicí přístroje musí splňovat požadavky týkající se kontroly kalibrace a vlastností podle bodu 8.1 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 (*1), s výjimkou případů stanovených v bodech 2.1.1 a 2.1.2. Zvláštní pozornost je třeba věnovat těmto krokům:

a)	ověření těsnosti na straně podtlaku systému PEMS, jak je stanoveno v bodě 8.1.8.7 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654;

b)	ověření odezvy a aktualizace záznamů analyzátoru plynů, jak je stanoveno v bodě 8.1.5 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654.

2.1.1.

Minimální četnost ověřování linearity analyzátoru plynů a ověřování konverze NO2 na NO konvertorem podle tabulek 6.4 a 6.5 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 může být navýšena na 3 měsíce.

2.1.2.

Minimální četnost kontrol výkonu a kalibrace EFM a podrobnosti týkající se těchto kontrol se řídí podle údajů výrobce přístroje.

2.2.

Měřicí přístroje musí splňovat specifikace uvedené v bodě 9.4 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654.

za bod 2.2 se doplňují nové body 2.3 a 3, které znějí:

„2.3.

Analytické plyny použité ke kalibraci měřicích přístrojů musí splňovat požadavky uvedené v bodě 9.5.1 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654.“;

„3. Požadavky na přenosové potrubí a sondu pro odběr vzorků

3.1.

Přenosové potrubí musí splňovat požadavky uvedené v bodě 9.3.1.2 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654.

3.2.

Sonda pro odběr vzorků musí splňovat požadavky uvedené v bodě 9.3.1.1 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654.“;

21)

dodatek 2 se mění takto:

body 1 až 4.1 se nahrazují tímto:

„1. Zkušební parametry

1.1.

Při monitorovací zkoušce v provozu se měří a zaznamenávají emise těchto plynných znečišťujících látek: oxid uhelnatý (CO), celkové množství uhlovodíků (HC) a oxidy dusíku (NOx). Kromě toho se měří oxid uhličitý (CO2), aby bylo možné provádět výpočetní postupy popsané v dodatku 5.

1.2.

Pokud výrobce schvalovacímu orgánu prokáže, že není praktické kombinovat toky z vícero výfukových vývodů a existuje podobnost, pokud jde o technickou konfiguraci a provoz části motoru vyfukující do každého vývodu, postačí změřit emise a hmotnostní průtok výfukových plynů z jednoho výfukového vývodu. V takovém případě se při provádění výpočtů stanovených v dodatku 5 okamžitý hmotnostní průtok emisí z měřeného vývodu vynásobí celkovým počtem vývodů, aby se získal okamžitý hmotnostní průtok emisí pro daný motor.

1.3.

Při monitorovací zkoušce v provozu se měří a zaznamenávají parametry uvedené v tabulce, a to v časovém intervalu odběru údajů o délce trvání 1 sekundy nebo kratším:

Tabulka

Zkušební parametry

Parametr	Jednotka (1)	Zdroj
Koncentrace HC (2)	ppm	Analyzátor plynů
Koncentrace CO (2)	ppm	Analyzátor plynů
Koncentrace NOx (2)	ppm	Analyzátor plynů
Koncentrace CO2 (2)	ppm	Analyzátor plynů
Hmotnostní průtok výfukových plynů (3)	kg/h	EFM
Teplota výfukových plynů (4)	K	EFM nebo ECU nebo čidlo
Okolní teplota (5)	K	Čidlo
Okolní tlak	kPa	Čidlo
Relativní vlhkost	%	Čidlo
Točivý moment motoru (6) (7)	Nm	ECU nebo čidlo
Otáčky motoru (7)	ot./min.	ECU nebo čidlo
Tok paliva v motoru (7)	g/s	ECU nebo čidlo
Teplota chladiva motoru (8)	K	ECU nebo čidlo
Teplota vzduchu nasávaného motorem	K	ECU nebo čidlo
Zeměpisná šířka polohy nesilničního mobilního stroje	stupeň	GPS (nepovinné)
Zeměpisná délka polohy nesilničního mobilního stroje	stupeň	GPS (nepovinné)

2. Doba trvání zkoušky

2.1.

Doba trvání zkoušky, která zahrnuje veškeré sledy operací, musí být dostatečně dlouhá, aby bylo možné získat následující množství případů činnosti:

v případě motorů ve skupinách ISM A a C tak, aby bylo možné vykonat pěti- až sedminásobek referenční práce v kWh prováděné při cyklu NRTC se startem za tepla v rámci zkoušky schválení typu nebo vyprodukovat pěti- až sedminásobek referenční hmotnosti CO2 v g/cyklus při cyklu NRTC se startem za tepla v rámci zkoušky schválení typu, podle bodů 11.3.1 a 11.3.2 doplňku certifikátu EU schválení typu pro typ motoru nebo rodinu motorů stanoveného v příloze IV prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/656;

v případě motorů ve skupině ISM H tak, aby bylo možné vykonat pěti- až sedminásobek referenční práce v kWh prováděné při cyklu LSI-NRTC v rámci zkoušky schválení typu nebo vyprodukovat pěti- až sedminásobek referenční hmotnosti CO2 v g/cyklus při cyklu LSI-NRTC v rámci zkoušky schválení typu, podle bodů 11.3.1 a 11.3.2 doplňku certifikátu EU schválení typu pro typ motoru nebo rodinu motorů stanoveného v příloze IV prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/656;

c)	v případě motorů ve skupinách ISM E, I, O a P tak, aby bylo možné vykonat tří- až pětinásobek použitelné referenční práce v kWh nebo referenční hmotnosti CO2 v g/cyklus stanovené na základě výsledku zkoušky schválení typu za použití metody stanovené v dodatku 9;

v případě motorů ve skupinách ISM, které nejsou uvedeny v písmenech a), b) nebo c) tak, aby bylo možné vykonat pěti- až sedminásobek použitelné referenční práce v kWh nebo referenční hmotnosti CO2 v g/cyklus stanovené na základě výsledku zkoušky schválení typu za použití metody stanovené v dodatku 9.

2.2.

Veškeré údaje shromážděné během všech sledů operací musí být sestaveny chronologicky, a to i tehdy, je-li překročena maximální hodnota práce nebo hmotnosti CO2 stanovená v bodě 2.1 písmenech a) až d). V takovém případě platí při výpočtu stanoveném v dodatku 5 tohoto nařízení následující:

a)	pokud množství práce nebo referenční hmotnost CO2 při případech činnosti překročí maximum, ukončí se výpočet na konci časového intervalu, kdy k tomu došlo a

b)	pro účely vykázání výsledků při zkoušce ISM v souladu s bodem 10 této přílohy tohoto nařízení se použijí výsledky daného zkráceného výpočtu.

3. Příprava nesilničních mobilních strojů

Příprava nesilničního mobilního stroje, jehož motor byl zvolen pro provedení zkoušky v souladu s bodem 1.3 této přílohy, musí sestávat alespoň z těchto kroků:

a)	kontrola motoru: veškeré zjištěné problémy se po jejich vyřešení zaznamenají a oznámí schvalovacímu orgánu;

b)	výměna oleje, paliva a popřípadě činidla, pokud nejsou k dispozici žádné doložené důkazy, že daná kapalina splňuje specifikace uvedené v dokumentaci ke schválení typu pro daný typ motoru, a je-li to proveditelné z praktického i hospodárného hlediska;

c)	motory vybavené ECU a komunikačním rozhraním musí být v souladu s bodem 5 této přílohy.

4. Instalace PEMS

4.1. Omezení týkající se instalace

4.1.1.

Instalace systému PEMS nesmí ovlivnit výkon nesilničních mobilních strojů nebo jejich emise plynných znečišťujících látek.

4.1.2.

Instalace musí splňovat požadavky platných místních bezpečnostních předpisů a pojistné požadavky a musí být v souladu s pokyny, které vydal výrobce PEMS, měřicích přístrojů, přenosového potrubí a sondy pro odběr vzorků.

4.1.3.

Pokud není u motorů náležejících do skupin ISM M a N možné systém PEMS nainstalovat, aniž by byla překročena ložná míra platná pro železniční síť, musí použití bodu 3.2.2 této přílohy zahrnovat provedení zkoušky železničního vozidla ve stacionárním stavu za použití reprezentativního zkušebního pracovního cyklu určeného výrobcem a schváleného schvalovacím orgánem.

4.1.4.

U motorů náležejících do skupin ISM E, I, O a P může být motor z nesilničních mobilních strojů odstraněn a monitorovací zkouška v provozu provedena na zkušebním stavu s dynamometrem. V takovém případě platí následující:

a)	motor včetně celého systému pro regulaci emisí se odstraní z nesilničního mobilního stroje a nainstaluje se na zkušební stav s dynamometrem, aniž by byly provedeny úpravy systému pro regulaci emisí;

b)	není nutné prokazovat schvalovacímu orgánu, že není možné splnit požadavky bodu 3.2.1 této přílohy;

c)	bez ohledu na písmena a) a b) se monitorovací zkouška v provozu provede v souladu s tímto nařízením;

d)	postup pro vyjmutí motoru z nesilničního mobilního stroje a pro jeho instalaci do zkušební komory za účelem replikace provozu v nesilničním mobilním stroji musí být schvalovacím orgánem schválen před provedením zkoušky ISM;

e)	použije se reprezentativní zkušební pracovní cyklus tak, jak je stanoven výrobcem a schválen schvalovacím orgánem v souladu s bodem 3.2.2 této přílohy;

reprezentativní zkušební pracovní cyklus podle písmene e) musí zahrnovat takový rozsah otáček a zatížení, který je reprezentativní pro provoz zvoleného stroje při používání v terénu. Mezi metody, jak tento rozsah stanovit, patří např. zaznamenávání údajů o provozu u jednoho či několika srovnatelných strojů provozovaných v terénu;

za účelem určení údajů o míře, do jaké se výsledky získané za použití systému PEMS liší od výsledků získaných za použití systému zkušebního stavu, mohou být monitorovací měření v provozu provedená na zkušebním stavu s dynamometrem za použití systému PEMS doplněna souběžnými měřeními za použití přístrojů zkušebního stavu a systému pro měření emisí, který splňuje požadavky bodu 9 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 a je provozován v souladu s požadavky bodu 8 uvedené přílohy;

h)	požadavky stanovené v bodech 6, 7, 8 a 10 této přílohy se navíc použijí na jakákoli souběžná měření v souladu s písmenem g) a tato měření se zahrnou do údajů ze zkoušek a zkušebního protokolu.“;

b)	bod 4.6 se nahrazuje tímto: „4.6. Zařízení k záznamu dat Pokud se použijí data ECU, zařízení k záznamu dat se připojí k ECU motoru za účelem zaznamenávání dostupných parametrů motoru uvedených v tabulce 1 v dodatku 7 a případně parametrů motoru uvedených v tabulce 2 v dodatku 7.“;

bod 5.1 se nahrazuje tímto:

„5.1.

Měření okolní teploty

Okolní teplota se měří minimálně na začátku sledu operací a na konci sledu operací. Měření se provede v přiměřené vzdálenosti od nesilničního mobilního stroje. Je povoleno použití čidla nebo signálu ECU pro teplotu vzduchu nasávaného motorem.

Je-li k odhadu okolní teploty použita teplota nasávaného vzduchu, představuje zaznamenaná okolní teplota teplotu nasávaného vzduchu upravenou s ohledem na příslušný jmenovitý rozdíl mezi okolní teplotou a teplotou nasávaného vzduchu podle údajů výrobce. “;

body 6 až 8.2 se nahrazují tímto:

„6. Zaznamenávání údajů z monitorovací zkoušky v provozu

6.1. Před sledem operací

Zaznamenávání údajů o emisích plynných znečišťujících látek, měření parametrů výfukových plynů a zaznamenávání údajů o motoru a okolním prostředí musí být zahájeno před nastartováním motoru.

6.2. V průběhu sledu operací

Zaznamenávání údajů o emisích plynných znečišťujících látek, měření parametrů výfukových plynů a zaznamenávání údajů o motoru a okolním prostředí musí probíhat nepřetržitě po celou dobu chodu motoru za běžných provozních podmínek.

Motor lze zastavit a znovu nastartovat, ale zaznamenávání údajů o emisích plynných znečišťujících látek, měření parametrů výfukových plynů, zaznamenávání údajů o motoru a okolním prostředí musí pokračovat po celou dobu sledu operací monitorování v provozu.

6.3. Po sledu operací

Na konci sledu operací monitorování v provozu musí být poskytnut dostatek času, než uplynou časové intervaly odezvy měřicích přístrojů a zařízení k záznamu dat. Motor lze vypnout před ukončením záznamu údajů nebo po něm.

7. Kontrola analyzátorů plynů

7.1. Pravidelné ověřování nastavení nuly v průběhu sledu operací

Je-li to praktické a z hlediska provedení bezpečné, může být nastavení nuly analyzátorů plynů v průběhu sledu operací prováděno jednou za dvě hodiny.

7.2. Pravidelná korekce nastavení nuly v průběhu sledu operací

Ke korekci o posun nuly v průběhu daného sledu operací lze použít výsledky získané na základě kontrol provedených podle bodu 7.1.

7.3. Ověření posunu nuly po sledu operací

Ověření posunu nuly se provede pouze v případě, že nebyla provedena žádná korekce o posun nuly v průběhu sledu operací podle bodu 7.2.

7.3.1.

Nejpozději do 30 minut po dokončení sledu operací se analyzátory plynů nastaví na nulu a kalibrují se pro plný rozsah, aby se ověřilo, zda došlo k posunu nuly ve srovnání s výsledky před zahájením zkoušky.

7.3.2.

Kontrola kalibrace analyzátorů plynů na nulu a na plný rozsah a kontrola linearity se provedou v souladu s ustanovením bodu 5.4.

8. Chybná funkce motoru nebo stroje

8.1.

Dojde-li v průběhu sledu operací k chybné funkci, která ovlivňuje provoz motoru a:

a)	operátor nesilničního mobilního stroje je o dané chybné funkci zřetelně informován palubním diagnostickým systémem prostřednictvím optického výstražného signálu, zkušební hlášky nebo jiného indikátoru, nebo

b)	nesilniční mobilní stroj není vybaven diagnostickým systémem nebo výstražným systémem pro chybné funkce, ale chybná funkce je zřetelně rozpoznána zvukovým nebo vizuálním způsobem, považuje se sled operací za neplatný.

8.2.

K dalšímu sledu operací prováděných na daném motoru lze přikročit až po odstranění veškerých chybných funkcí.“;

22)

v dodatku 3 se body 2 až 6 nahrazují tímto:

„2. Vyloučení údajů

2.1. Dočasná ztráta signálu

2.1.1.

Veškeré dočasné ztráty signálu musí být identifikovány.

2.1.2.

Dojde-li při původním zaznamenávání údajů jednou nebo vícekrát k neúmyslné dočasné ztrátě signálu, je v souladu s bodem 4.3 této přílohy přípustné vyloučit z každého sledu operací maximálně 2 % údajů, přičemž žádný souvislý časový interval nesmí trvat déle než 30 sekund.

2.1.3.

Pokud v rámci zkušebního sledu dojde ke ztrátě signálu představující více než 2 % údajů, nebo ke ztrátě signálu trvající déle než souvislý časový interval 30 sekund, považuje se celý sled za neplatný a provede se další zkouška.

2.2. Pravidelné kontroly měřicích přístrojů

2.2.1.

Veškeré datové body odpovídající kontrole analyzátorů plynů v souladu s bodem 7 dodatku 2 musí být identifikovány a vyloučeny z dalšího zpracování sledu operací, s výjimkou případů, kdy jsou zapotřebí k provedení korekce o posun podle bodu 3 této přílohy.

2.3. Okolní podmínky

2.3.1.

Musí být identifikovány veškeré datové body ve sledu operací odpovídající okolním podmínkám, které nesplňují požadavky uvedené v bodě 3.3 této přílohy.

2.3.2.

Pokud podíl datových bodů identifikovaných v bodě 2.3.1 tohoto dodatku překročí 1 %, považuje se celý sled za neplatný a provede se další zkouška.

2.3.3.

V případě, že jsou okolní podmínky měřeny pouze na začátku a na konci zkoušky, celý zkušební sled se považuje za neplatný, pokud některé z těchto měření nesplňuje požadavky uvedené v bodě 3.3 přílohy.

2.4. Údaje při studeném startu

Před výpočty emisí plynných znečišťujících látek se vyloučí naměřené údaje o emisích plynných znečišťujících látek při studeném startu.

2.4.1. Motory chlazené kapalinou

Zaznamenávání platných naměřených údajů pro výpočty emisí plynných znečišťujících látek začíná v okamžiku, kdy teplota chladiva motoru poprvé dosáhla 343 K (70 °C), nebo poté, co se teplota chladiva motoru stabilizovala po dobu 5 minut v rozmezí +/– 2 K, nebo poté, co se teplota chladiva motoru stabilizovala po dobu 5 minut v rozmezí +/– 5 K v případě zkoušek prováděných při okolní teplotě rovnající se 273,15 K nebo nižší, podle toho, co nastane dříve; v každém případě však ne dříve než po uplynutí 20 minut od nastartování motoru.

2.4.2. Motory chlazené vzduchem

Zaznamenávání platných naměřených údajů pro výpočty emisí plynných znečišťujících látek začíná v okamžiku, kdy se teplota naměřená v referenčním bodě identifikovaném v bodě 3.7.2.2.1 části C v dodatku 3 k příloze I prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/656 stabilizovala po dobu 5 minut v rozmezí +/– 5 %; v každém případě však ne dříve než po uplynutí 20 minut od nastartování motoru.

3. Korekce o posun

3.1. Maximální přípustný posun

Posun odezvy na nulu a posun odezvy na kalibrační plyn pro plný rozsah musí být menší než 2 % plného rozsahu stupnice na nejnižším používaném rozsahu:

a)	jestliže je rozdíl mezi výsledky před zkouškou a po zkoušce menší než 2 %, mohou se použít změřené koncentrace bez korekce, nebo se mohou korigovat s ohledem na posun v souladu s bodem 3.2;

b)	jestliže je rozdíl mezi výsledky před zkouškou a po zkoušce roven 2 % nebo větší, provede se korekce změřených koncentrací s ohledem na posun v souladu s bodem 3.2. Pokud se neprovede žádná korekce, považuje se zkouška za neplatnou.

3.2. Korekce o posun

3.2.1.

Hodnoty koncentrace korigované s ohledem na posun se vypočtou v souladu s požadavky uvedenými v bodě 2.1 nebo 3.5 přílohy VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654.

3.2.2.

Rozdíl mezi nekorigovanými a korigovanými hodnotami emisí plynných znečišťujících látek specifických pro brzdění musí být v intervalu ± 6 % nekorigovaných hodnot emisí plynných znečišťujících látek specifických pro brzdění. Je-li posun větší než 6 %, je zkouška považována za neplatnou.

3.2.2.1.

Pro výpočet každé hodnoty emisí plynných znečišťujících látek specifických pro brzdění se integrovaná hmotnost emisí plynných znečišťujících látek zkušebního sledu vydělí celkovou prací provedenou během zkušebního sledu. Tento výpočet se provede před stanovením případů činnosti v souladu s dodatkem 4 nebo před výpočtem emisí plynných znečišťujících látek v souladu s dodatkem 5.

3.2.3.

Pokud se uplatní korekce o posun, použijí se pro vykázání emisí plynných znečišťujících látek pouze výsledky měření emisí plynných znečišťujících látek korigované s ohledem na posun.

4. Časová synchronizace

K minimalizování zkreslujícího účinku časové prodlevy mezi různými signály při výpočtu hmotnostních emisí plynných znečišťujících látek je nutné údaje směrodatné pro výpočet emisí plynných znečišťujících látek časově synchronizovat v souladu s požadavky uvedenými v bodech 4.1 až 4.4.

4.1. Údaje analyzátorů plynů

Údaje získané z analyzátorů plynů musí být náležitě synchronizovány v souladu s požadavky uvedenými v bodě 8.1.5.3 přílohy VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654.

4.2. Údaje analyzátorů plynů a EFM

Údaje získané z analyzátorů plynů musí být náležitě synchronizovány s údaji průtokoměru výfukových plynů (EFM) postupem uvedeným v bodě 4.4.

4.3. Údaje systému PEMS a motoru

Údaje získané z přenosného systému měření emisí (analyzátorů plynů a EFM) musí být náležitě synchronizovány s údaji ECU motoru postupem uvedeným v bodě 4.4.

4.4. Postup pro lepší časovou synchronizaci údajů PEMS

Zkušební parametry uvedené v tabulce v dodatku 2 se dělí do tří různých kategorií:

Kategorie 1: analyzátory plynů (koncentrace HC, CO, CO2, NOx);

Kategorie 2: EFM (hmotnostní průtok výfukových plynů a teplota výfukových plynů);

Kategorie 3: motor (točivý moment, otáčky, teploty, průtok paliva z ECU).

Časová synchronizace každé kategorie s dvěma zbývajícími kategoriemi se ověří nalezením nejvyššího korelačního koeficientu mezi dvěma řadami zkušebních parametrů. U všech zkušebních parametrů v každé kategorii se musí provést posun tak, aby bylo dosaženo co nejvyššího korelačního faktoru. Pro výpočet korelačních koeficientů se použijí tyto zkušební parametry:

a)	kategorie 1 a 2 (údaje analyzátorů plynů a EFM) s kategorií 3 (údaje motoru): hmotnostní průtok výfukových plynů z EFM s točivým momentem z ECU;

b)	kategorie 1 s kategorií 2: koncentrace CO2 a hmotnostní průtok výfukových plynů;

c)	kategorie 1 s kategorií 3: koncentrace CO2 a tok paliva v motoru.

4.4.1.

V případě motorů, které nejsou navrženy tak, aby měly komunikační rozhraní umožňující shromažďování dat ECU, jak je stanoveno v dodatku 7, se korelace uvedená v bodě 4.4 písm. a) a c) vynechá.

4.4.2.

V případě motorů, u nichž se v souladu s poznámkou 3 k tabulce v dodatku 2 nepoužije přímé měření hmotnostního průtoku výfukových plynů, se korelace uvedená v bodě 4.4 písm. a) vynechá.

5. Kontrola konzistentnosti údajů

5.1. Údaje analyzátorů plynů a EFM

V případě motorů, které jsou navrženy tak, aby měly komunikační rozhraní schopné poskytnout údaje o toku paliva v souladu s tabulkou 2 v dodatku 7, se konzistentnost údajů (hmotnostní průtok výfukových plynů naměřený průtokoměrem výfukových plynů a koncentrace plynů) ověří pomocí korelace mezi naměřeným tokem paliva v motoru z ECU a tokem paliva v motoru vypočteným podle postupu stanoveného v bodě 2.1.6.4 přílohy VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654.

Provede se lineární regrese naměřených a vypočtených hodnot průtoku paliva. Použije se metoda nejmenších čtverců s nejvhodnější rovnicí, která má tvar:

y = mx + b

kde:

—	a) y	je vypočtený průtok paliva [g/s];
—	b) m	je sklon regresní přímky;
—	c) x	je naměřený průtok paliva [g/s];
—	d) b	je průsečík regresní přímky s osou y.

Pro každou regresní přímku se vypočte sklon (m) a koeficient určení (r2). Tuto analýzu se doporučuje provést v intervalu od 15 % nejvyšší hodnoty do nejvyšší hodnoty a při kmitočtu 1 Hz nebo větším. Aby se zkouška mohla pokládat za platnou, musí být posouzena tato dvě kritéria:

Tabulka 1

Dovolené odchylky

Sklon regresní přímky, m	0,9 až 1,1 – doporučeno
Koeficient určení, R2	min. 0,90 – povinné

5.2. Údaje točivého momentu z ECU

Pokud se při výpočtech použijí údaje točivého momentu z ECU, ověří se konzistentnost údajů točivého momentu z ECU porovnáním nejvyšších hodnot točivého momentu z ECU při (v příslušných případech) různých otáčkách motoru s odpovídajícími hodnotami na oficiální křivce točivého momentu při plném zatížení motoru a v souladu s dodatkem 6.

5.3. Spotřeba paliva specifická pro brzdění (BSFC)

Jsou-li k dispozici údaje ECU, BSFC se kontroluje na základě:

a)	spotřeby paliva vypočtené z údajů o emisích plynných znečišťujících látek (koncentrace plynů podle analyzátorů a údaje o hmotnostním průtoku výfukových plynů) v souladu s požadavky uvedenými v bodě 2.1.6.4 přílohy VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654;

b)	práce motoru vypočtené na základě údajů z ECU (točivý moment motoru a otáčky motoru).

5.4. Okolní tlak

Okolní tlak se kontroluje uvedením do souvislosti s údajem o nadmořské výšce podle GPS, je-li k dispozici.

5.5. Pokud schvalovací orgán není spokojen s výsledky kontroly konzistentnosti údajů, může prohlásit zkoušku za neplatnou.

6. Korekce suchého stavu na vlhký stav

Pokud se koncentrace měří v suchém stavu, musí být tyto hodnoty převedeny na koncentrace ve vlhkém stavu v souladu s postupem uvedeným v bodě 2 nebo 3 přílohy VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654.

7. Korekce NOx s ohledem na vlhkost a teplotu

U koncentrací NOx naměřených analyzátory plynu se neprovádí korekce s ohledem na teplotu a vlhkost okolního vzduchu.“;

23)

v dodatku 4 se body 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Postup stanovení případů nečinnosti

2.1.

Případy nečinnosti jsou ty případy, kdy:

a)	v případě motorů, které nejsou navrženy tak, aby měly komunikační rozhraní schopné poskytnout údaje týkající se točivého momentu a otáček motoru v souladu s tabulkou 1 v dodatku 7, okamžitý zástupný výkon stanovený v souladu s postupem uvedeným v dodatku 10, nebo

b)	ve všech ostatních případech okamžitý zástupný výkon je nižší než hodnota odpovídající 10 % referenčního výkonu motoru, jak je definován v čl. 3 bodě 26 nařízení (EU) 2016/1628 a uveden v příloze I uvedeného nařízení pro každou (pod)kategorii motoru, pro typ motoru, který je předmětem zkoušky ISM.

2.1.1.

V případě motorů podrobených zkoušce podle tohoto nařízení, které nejsou navrženy tak, aby měly komunikační rozhraní schopné poskytnout údaje týkající se točivého momentu a otáček motoru v souladu s tabulkou 1 v dodatku 7, se okamžitý zástupný výkon vypočte v souladu s postupem popsaným v dodatku 10, a to před použitím postupu stanoveného v tomto dodatku.

2.2.

Provedou se tyto dodatečné kroky:

2.2.1.

Případy nečinnosti kratší než D0 se považují za případy činnosti, přičemž se sloučí s předcházejícími a následujícími případy činnosti (hodnoty D0 viz tabulka 2).

2.2.2.

Případy činnosti kratší než D0, jimž předchází a po nichž následují případy nečinnosti trvající déle než D1, se považují za případy nečinnosti, přičemž se sloučí s předcházejícími a následujícími případy nečinnosti (hodnoty D1 viz tabulka 2).

2.2.3.

U motorů, které jsou vybaveny zařízením k následnému zpracování výfukových plynů použitým ke snížení emisí NOx a jejichž teplota výfukových plynů je měřena v souladu s poznámkou 4 v tabulce v dodatku 2, se za případ nečinnosti považuje také fáze náběhu motoru po případu dlouhodobé nečinnosti (> D2), a to do okamžiku, kdy teplota výfukových plynů dosáhne hodnoty 523 K. Jestliže teplota výfukových plynů nedosáhne 523 K do D3 minut, považují se všechny případy, k nimž dojde po čase D3, za případy činnosti (hodnoty D2 a D3 viz tabulka 2).

2.2.4.

U všech případů nečinnosti se prvních D1 minut případu považuje za případ činnosti.

3. Algoritmus označování „práce stroje“ za účelem provádění požadavků stanovených v bodě 2

Bod 2 se provede v pořadí stanoveném v bodech 3.1 až 3.4.

3.1. Krok 1: Identifikace jednotlivých případů a jejich rozdělení na případy činnosti a případy nečinnosti.

a)	Určete případy činnosti a případy nečinnosti v souladu s bodem 2.1;

b)	vypočtěte délku trvání případů nečinnosti;

c)	případy nečinnosti kratší než D0 označte jako případy činnosti;

d)	vypočtěte délku trvání případů činnosti.

3.2. Krok 2: Sloučení případů krátkodobé činnosti (≤ D0) s případy nečinnosti.

Případy činnosti kratší než D0, kterým předcházejí a po kterých následují zbývající případy nečinnosti trvající déle než D1, označte jako případy nečinnosti.

3.3. Krok 3: Vyloučení případů činnosti po případech dlouhodobé nečinnosti (fáze náběhu motoru).

Použije-li se bod 2.2.3, jako případy nečinnosti označte ty případy činnosti, k nimž dochází po případech dlouhodobé nečinnosti (> D2) až do okamžiku, kdy:

a)	teplota výfukových plynů dosáhne hodnoty 523 K, nebo

b)	kdy uplyne D3 minut, podle toho, co nastane dřív.

3.4. Krok 4: Zahrnutí případů nečinnosti po případech činnosti.

Zahrňte D1 minut případu nečinnosti po jakémkoli případu činnosti jako součást daného případu činnosti.

Tabulka 2

Hodnoty parametrů D0, D1, D2 a D3

Parametry	Hodnota
D0	2 minuty
D1	2 minuty
D2	10 minut
D3	4 minuty

“;

24)

v dodatku 5 se body 2.1 až 2.3.2 nahrazují tímto:

„2.1. Metoda průměrovacích okének

2.1.1. Všeobecné požadavky

Průměrovací okénko je podmnožinou úplného souboru vypočtených údajů při monitorovací zkoušce v provozu, v rámci které se hmotnost CO2 nebo práce shodují s hmotností CO2 nebo prací motoru naměřenými v rámci referenčního laboratorního zkušebního cyklu. Hmotnost emisí plynných znečišťujících látek a faktory shodnosti se vypočtou pomocí metody klouzavých průměrovacích okének na základě referenční práce (postup podle bodu 2.2) a referenční hmotnosti CO2 (postup podle bodu 2.3) naměřených v rámci referenčního laboratorního zkušebního cyklu.

Výkon motoru v závislosti na čase a emise plynných znečišťujících látek v rámci průměrovacích okének, počínaje od prvního průměrovacího okénka.

Výpočty se provedou podle těchto písmen:

a)	údaje vyloučené podle ustanovení dodatku 4 se neberou v úvahu při výpočtu práce nebo hmotnosti CO2 a emisí plynných znečišťujících látek a faktorů shodnosti průměrovacích okének, s výjimkou případů, kdy tak vyžaduje bod 4 písm. f) tohoto dodatku;

b)	výpočty v rámci klouzavých průměrovacích okének se provádějí s časovým intervalem Δt, který je roven časovému intervalu odběru údajů. Začátek klouzavého průměrovacího okénka se při každém opakování posune o tuto hodnotu;

c)	hmotnost emisí plynných znečišťujících látek za každé průměrovací okénko (mg/průměrovací okénko) se získá integrováním hmotnosti okamžitých emisí plynných znečišťujících látek v rámci průměrovacího okénka;

v případě motorů s ECU, které byly navrženy s komunikačním rozhraním, jež má umožňovat shromažďování údajů týkajících se točivého momentu a otáček motoru, jak je specifikováno v tabulce 1 v dodatku 7, se výpočty provedou a výsledky předloží jak pro metodu založenou na práci, tak pro metodu založenou na hmotnosti CO2. Ve všech ostatních případech se výpočty provedou a výsledky předloží pouze pro metodu založenou na hmotnosti CO2.

Obrázek 4

Výkon motoru v závislosti na čase a emise plynných znečišťujících látek v rámci průměrovacích okének, počínaje od prvního průměrovacího okénka, v závislosti na čase

2.1.2. Referenční hodnoty

Referenční práce a referenční hmotnost CO2 typu motoru nebo všech typů motorů ve stejné rodině motorů se určí takto:

a)	v případě motorů ve skupinách ISM A a C hodnoty z cyklu NRTC se startem za tepla v rámci zkoušky schválení typu základního motoru podle bodů 11.3.1 a 11.3.2 doplňku certifikátu EU schválení typu pro typ motoru nebo rodinu motorů stanoveného v příloze IV prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/656;

b)	v případě motorů ve skupině ISM H hodnoty z cyklu LSI-NRTC v rámci zkoušky schválení typu základního motoru;

c)	v případě motorů ve skupinách ISM, které nejsou uvedeny v písmenech a) nebo b), hodnoty určené na základě výsledku zkoušky schválení typu základního motoru za použití metody stanovené v dodatku 9.

2.2. Metoda založená na práci

Obrázek 5

Metoda založená na práci

Doba trvání (t 2, i – t 1, i ) i-tého průměrovacího okénka se stanoví takto:

W(t 2, i) – W(t 1, i) ≥ Wref

kde:

—	W(t j,i ) je práce motoru naměřená mezi nastartováním a časem t j,i , v kWh,

—	Wref je referenční práce motoru stanovená v souladu s bodem 2.1.2, v kWh,

—	t 2, i se zvolí tak, aby platilo:

W(t 2, i – Δt) – W(t 1, i) < W ref ≤ W(t 2, i) – W(t 1, i)

kde Δt je časový interval odběru údajů o délce trvání 1 s nebo kratší.

2.2.1. Výpočty emisí plynných znečišťujících látek specifických pro brzdění

Emise plynných znečišťujících látek specifické pro brzdění egas (g/kWh) se pro každé průměrovací okénko a každou plynnou znečišťující látku vypočtou takto:

kde:

—	mi jsou hmotnostní emise plynné znečišťující látky v rámci i-tého průměrovacího okénka, v g/průměrovací okénko,

—	W(t 2, i) – W(t 1, i) je práce motoru v rámci i-tého průměrovacího okénka, v kWh.

2.2.2. Výběr platných průměrovacích okének

Platná průměrovací okénka jsou taková průměrovací okénka, v nichž průměrný výkon překročí prahovou hodnotu výkonu odpovídající 20 % referenčního výkonu, jak je definován v čl. 3 bodě 26 nařízení (EU) 2016/1628 a uveden v příloze I uvedeného nařízení pro každou (pod)kategorii motoru, pro typ motoru, který je předmětem zkoušky ISM, s výjimkou motorů kategorie ATS, kde je referenčním výkonem výkon při mezilehlých otáčkách, jak jsou definovány v bodě 5.2.5.4 písm. f) přílohy VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654. Procento platných průměrovacích okének musí být rovno 50 % nebo větší.

2.2.2.1.

Jestliže je procento platných okének menší než 50 %, provede se opakované hodnocení údajů, přičemž se použijí nižší prahové hodnoty výkonu. Prahová hodnota výkonu se snižuje z úrovně 20 % v krocích po 1 %, dokud procento platných okének nebude rovné 50 % nebo větší.

2.2.2.2.

V žádném případě však nižší prahová hodnota výkonu nesmí být nižší než 10 %.

2.2.2.3.

Zkouška se považuje za neplatnou, jestliže procento platných průměrovacích okének je menší než 50 % při prahové hodnotě výkonu 10 %.

2.2.3. Výpočty faktorů shodnosti

Faktory shodnosti se vypočtou pro každé jednotlivé platné průměrovací okénko a každou jednotlivou plynnou znečišťující látku takto:

kde:

—	egas jsou emise plynných znečišťujících látek specifické pro brzdění, v g/kWh,

—	L je příslušná mezní hodnota, v g/kWh.

2.3. Metoda založená na hmotnosti CO2

Obrázek 6

Metoda založená na hmotnosti CO2

Doba trvání (t 2, i – t 1, i ) i-tého průměrovacího okénka se stanoví takto:

kde:

—	je hmotnost CO2 měřená mezi začátkem zkoušky a časem t j,i , v g,

—	je referenční hmotnost CO2 stanovená v gramech (g) v souladu s bodem 2.1.2,

—	— t 2, i se zvolí tak, aby platilo:

kde Δt je časový interval odběru údajů o délce trvání 1 s nebo kratší.

Hmotnosti CO2 se v rámci průměrovacích okének vypočtou integrováním okamžitých emisí plynných znečišťujících látek vypočtených podle požadavků stanovených v bodě 1.

2.3.1. Výběr platných průměrovacích okének

Platná průměrovací okénka jsou taková, jejichž doba trvání nepřekročí maximální přípustnou dobu trvání vypočtenou podlé této rovnice:

kde:

—	Dmax je maximální přípustná doba trvání průměrovacího okénka, v s,

—

Pmax je referenční výkon, jak je definován v čl. 3 bodě 26 nařízení (EU) 2016/1628 a uveden v příloze I uvedeného nařízení pro každou (pod)kategorii motoru, pro typ motoru, který je předmětem zkoušky ISM, s výjimkou motorů kategorie ATS, kde je referenčním výkonem výkon při mezilehlých otáčkách, jak jsou definovány v bodě 5.2.5.4 písm. f) přílohy VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654.

Procento platných průměrovacích okének musí být rovno 50 % nebo větší.

2.3.1.1.

Pokud je procento platných okének nižší než 50 %, hodnocení údajů je nutné opakovat s použitím delšího trvání okének. Toho se dosáhne snižováním hodnoty 0,2 ve vzorci uvedeném v bodě 2.3.1 postupně vždy o 0,01, dokud není procento platných okének 50 % nebo vyšší.

2.3.1.2.

V žádném případě nesmí být nejnižší hodnota ve výše uvedeném vzorci nižší než 0,10.

2.3.1.3.

Zkouška se považuje za neplatnou, pokud je procento platných okének nižší než 50 % při maximálním trvání okének vypočteném v souladu s body 2.3.1, 2.3.1.1 a 2.3.1.2.

2.3.2. Výpočty faktorů shodnosti

Faktory shodnosti se vypočtou pro každé jednotlivé průměrovací okénko a každou jednotlivou znečišťující látku takto:

přičemž

(poměr v provozu) a

(certifikační poměr)

kde:

—	mi jsou hmotnostní emise plynné znečišťující látky v rámci i-tého průměrovacího okénka, v g/průměrovací okénko,

—	je hmotnost CO2 v rámci i-tého průměrovacího okénka, v g/průměrovací okénko,

—	je referenční hmotnost CO2 motoru stanovená v souladu s bodem 2.1.2 písm. g),

—	mL jsou hmotnostní emise plynných znečišťujících látek odpovídající příslušné mezní hodnotě při referenčním zkušebním cyklu, v g.

mL se stanoví takto:

kde:

—	L je příslušná mezní hodnota, v g/kWh,

—	Wref je referenční práce motoru stanovená v souladu s bodem 2.1.2, v kWh.“;

25)

v dodatku 6 se bod 2 nahrazuje tímto:

„2. Nemožnost provést kontrolu shodnosti signálu točivého momentu z ECU

Pokud výrobce schvalovacímu orgánu prokáže, že není možné zkontrolovat signál točivého momentu z ECU při monitorovací zkoušce v provozu, musí schvalovací orgán akceptovat ověření provedené v souladu s požadavky uvedenými v dodatku 3 k příloze VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 během zkoušek vyžadovaných pro účely EU schválení typu a uvedené v certifikátu EU schválení typu.

V případě motorů v jiných skupinách ISM, než jsou skupiny A, C a H, může schvalovací orgán akceptovat samostatné prokázání provedené v souladu s požadavky uvedenými v dodatku 3 k příloze VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654, avšak při použití těchto mapovacích postupů, jež jsou obsaženy v uvedené příloze:

a)	u motorů ve skupině ISM I a u motorů s proměnnými otáčkami ve skupinách ISM E, F, G, J, K, L, M a N: bod 7.6.1;

b)	u všech ostatních motorů: bod 7.6.3.

Je-li mapování provedeno při konstantních otáčkách v souladu s písmenem b), postačí změřit a porovnat stavy točivého momentu naměřené pomocí dynamometru a točivý moment odeslaný z ECU v jediném bodě jmenovitého netto výkonu.“;

26)

v dodatku 7 se body 1 až 1.3 nahrazují tímto:

„1. Poskytované údaje

1.1.

Je-li k poskytování točivého momentu motoru, otáček motoru nebo teploty chladiva motoru použita jednotka ECU, musí být tyto údaje poskytovány přinejmenším v souladu s tabulkou 1.

Tabulka 1

Údaje z měření

Parametr	Jednotka (9)
Točivý moment motoru (10)	Nm
Otáčky motoru	ot./min.
Teplota chladiva motoru	K

1.2.

V případě, že buď okolní tlak, nebo okolní teplota nejsou měřeny pomocí vnějších čidel, musí být tyto hodnoty poskytnuty jednotkou ECU v souladu s tabulkou 2.

Tabulka 2

Další údaje z měření

Parametr	Jednotka (11)
Okolní teplota (12)	K
Okolní tlak	kPa
Tok paliva v motoru	g/s

1.3.

V případě, že se hmotnostní průtok výfukových plynů neměří přímo, musí být poskytnuta hodnota toku paliva v motoru v souladu s tabulkou v dodatku 2.“;

27)

v dodatku 7 se bod 2.1.1 nahrazuje tímto:

„2.1.1.

Přístup k informacím datového toku musí být zajištěn v souladu s alespoň jednou z následujících sérií norem:

a)	ISO 27145 s ISO 15765-4 (pro rozhraní CAN);

b)	ISO 27145 s ISO 13400 (pro rozhraní TCP/IP);

c)	SAE J1939-73;

d)	ISO 14229.“;

28)

dodatek 8 se mění takto:

položky 2 až 2.20 se nahrazují tímto:

„2. Údaje o motoru

2.1.

Skupina ISM

2.2.

Kategorie a podkategorie typu motoru/rodiny motorů

2.3.

Číslo schválení typu

2.4.

Případný obchodní název (názvy)

2.5.

Označení rodiny motoru (je-li motor členem rodiny)

2.6.

Referenční práce [kWh]

2.7.

Referenční hmotnost CO2 [g]

2.8.

Označení typu motoru

2.9.

Identifikační číslo motoru

2.10.

Rok a měsíc výroby motoru

2.11.

Přestavba motoru (ano/ne)

2.12.

Celkový zdvihový objem motoru [cm3]

2.13.

Počet válců

2.14.

Deklarovaný jmenovitý netto výkon motoru/jmenovité otáčky [kW při ot./min]

2.15.

Maximální netto výkon motoru/otáčky při maximálním výkonu [kW při ot./min]

2.16.

Deklarovaný maximální točivý moment motoru/otáčky maximálního točivého momentu [Nm při ot./min]

2.17.

Volnoběžné otáčky [ot./min]

2.18.

Je k dispozici křivka točivého momentu při plném zatížení od výrobce (ano/ne)

2.19.

Referenční číslo křivky točivého momentu při plném zatížení od výrobce

2.20.

Nainstalovaný systém ke snížení emisí NOx (např. EGR, SCR) (v příslušných případech)

2.21.

Nainstalovaný typ katalyzátoru (v příslušných případech)

2.22.

Nainstalovaný typ následného zpracování pevných částic (v příslušných případech)

2.23.

Následné zpracování výfukových plynů upraveno podle schválení typu (ano/ne)

2.24.

Údaje o nainstalované ECU (softwarové kalibrační číslo)“;

položky 9 až 9.11 se nahrazují tímto:

„9. Faktory shodnosti průměrovacího okénka (13) (stanovené podle dodatků 3 až 5)

(Minimum, maximum a 90. kumulativní percentil)

9.1.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka práce pro THC [–] (14)

9.2.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka práce pro CO [–]

9.3.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka práce pro NOx [–] (15) (v příslušných případech)

9.4.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka práce pro THC + NOx [–] (16) (v příslušných případech)

9.5.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka hmotnosti CO2 pro THC [–] (17)

9.6.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka hmotnosti CO2 pro CO [–]

9.7.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka hmotnosti CO2 pro NOx [–] (18) (v příslušných případech)

9.8.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka hmotnosti CO2 pro THC + NOx [–] (19) (v příslušných případech)

9.9.

Průměrovací okénko práce: výkon průměrovacího okénka s nejnižší a nejvyšší hodnotou [%]

9.10.

Průměrovací okénko hmotnosti CO2: doba trvání průměrovacího okénka s nejnižší a nejvyšší hodnotou [s]

9.11.

Průměrovací okénko práce: procento platných průměrovacích okének

9.12.

Průměrovací okénko hmotnosti CO2: procento platných průměrovacích okének“;

položky 10 až 10.8 se nahrazují tímto:

„10. Faktory shodnosti průměrovacího okénka (stanovené podle dodatků 3 a 5 bez zjištění případů činnosti a nečinnosti v souladu s dodatkem 4 a bez vyloučení neplatných okének podle bodů 2.2.2 a 2.3.1 dodatku 5)

(Minimum, maximum a 90. kumulativní percentil)

10.1.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka práce pro THC [–] (20)

10.2.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka práce pro CO [–]

10.3.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka práce pro NOx [–] (21) (v příslušných případech)

10.4.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka práce pro THC + NOx [–] (22) (v příslušných případech)

10.5.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka hmotnosti CO2 pro THC [–] (23)

10.6.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka hmotnosti CO2 pro CO [–]

10.7.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka hmotnosti CO2 pro NOx [–] (24) (v příslušných případech)

10.8.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka hmotnosti CO2 pro THC + NOx [–] (25) (v příslušných případech)

10.9.

Průměrovací okénko práce: výkon průměrovacího okénka s nejnižší a nejvyšší hodnotou [%]

10.10.

Průměrovací okénko hmotnosti CO2: doba trvání průměrovacího okénka s nejnižší a nejvyšší hodnotou [s]“;

položky I-2 až I-2.20 se nahrazují tímto:

„I-2. Okamžité vypočtené údaje

I-2.1.

Hmotnost THC [g/s]

I-2.2.

Hmotnost CO [g/s]

I-2.3.

Hmotnost NOx [g/s] (v příslušných případech)

I-2.4.

Hmotnost CO2 [g/s]

I-2.5.

Kumulovaná hmotnost THC [g]

I-2.6.

Kumulovaná hmotnost CO [g]

I-2.7.

Kumulovaná hmotnost NOx [g] (v příslušných případech)

I-2.8.

Kumulovaná hmotnost CO2 [g]

I-2.9.

Vypočtený průtok paliva [g/s]

I-2.10.

Výkon motoru [kW]

I-2.11.

Práce motoru [kWh]

I-2.12.

Doba trvání průměrovacího okénka práce [s]

I-2.13.

Průměrný výkon motoru průměrovacího okénka práce [%]

I-2.14.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka práce pro THC [–] (26)

I-2.15.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka práce pro CO [–]

I-2.16.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka práce pro NOx [–] (27) (v příslušných případech)

I-2.17.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka práce pro THC + NOx [–] (28) (v příslušných případech)

I-2.18.

Doba trvání průměrovacího okénka hmotnosti CO2 [s]

I-2.19.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka hmotnosti CO2 pro THC [–] (29)

I-2.20.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka hmotnosti CO2 pro CO [–]

I-2.21.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka hmotnosti CO2 pro NOx [–] (30) (v příslušných případech)

I-2.22.

Faktor shodnosti průměrovacího okénka hmotnosti CO2 pro THC + NOx [–] (31) (v příslušných případech)“;

29)

doplňují se nové dodatky 9 a 10, které znějí:

„Dodatek 9

Stanovení referenční práce a referenční hmotnosti CO2 pro typy motorů, kde je použitelným zkušebním cyklem pro schválení typu výhradně nesilniční zkušební cyklus v ustáleném stavu (NRSC)

1. Obecná ustanovení

Referenční práce a referenční hmotnost CO2 pro skupiny ISM A a C jsou převzaty z cyklu NRTC se startem za tepla v rámci zkoušky schválení typu základního motoru a pro skupinu ISM H z cyklu LSI-NRTC v rámci zkoušky schválení typu základního motoru, jak je stanoveno v bodě 2.1.2 dodatku 5. Tento dodatek definuje, jak stanovit referenční práci a referenční hmotnost CO2 pro typy motorů ve všech skupinách ISM s výjimkou skupin A, C a H.

Pro účely tohoto dodatku je použitelným laboratorním zkušebním cyklem NRSC s diskrétními režimy nebo RMC NRSC pro odpovídající (pod)kategorii motoru stanovenou v tabulkách IV-1 a IV-2 a v tabulkách IV-5 až IV-10 přílohy IV nařízení (EU) 2016/1628.

2. Stanovení Wref a

z RMC NRSC

2.1.

Referenční práce Wref , v kWh, se rovná skutečné práci Wact , v kWh, jak je uvedena v bodě 2.4.1.1 přílohy VII nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích.

2.2.

Referenční hmotnost CO2,

, v g, se rovná hmotnosti CO2 pro laboratorní zkušební cyklus

, v g, vypočtené v souladu s jedním z bodů 2.1.2, 2.2.1, 3.5.1 nebo 3.6.1 přílohy VII nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích, a to v závislosti na tom, zda je použit odběr vzorků zředěných, nebo surových plynných látek a zda je použit výpočet na základě hmotnosti, nebo na základě molárního přístupu.

3. Stanovení Wref a

na základě NRSC s diskrétními režimy

3.1.

Referenční práce Wref , v kWh, se vypočte za použití rovnice 9-1.

(9-1)

kde:

Pi	je výkon motoru pro režim i, v kW, přičemž Pi = Pm,i + PAUX (viz body 6.3 a 7.7.1.3 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích),
WFi	je váhový faktor pro režim i [–],
tref	je referenční čas, v s, (viz tabulka),
Wref	je referenční práce za cyklus emitovaná základním motorem při referenčním laboratorním zkušebním cyklu, v kWh,
i	je číslo režimu,
Nmode	je celkový počet režimů ve zkušebním cyklu.

3.2.

Referenční hmotnost CO2

, v kg, se stanoví na základě průměrného hmotnostního průtoku CO2 q mCO2,i , v g/h, který se pro každý režim i vypočítá v souladu s bodem 2 nebo 3 přílohy VII nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích za použití rovnice 9-2.

(9-2)

kde:

	je průměrný hmotnostní průtok CO2 pro režim i, v g/h,
WFi	je váhový faktor pro režim i [–],
tref	je referenční čas, v s, (viz tabulka),
	je referenční hmotnost CO2 emitovaná základním motorem při referenčním laboratorním zkušebním cyklu, v g,
i	je číslo režimu,
Nmode	je celkový počet režimů ve zkušebním cyklu

3.3.

Referenční čas tref je celková doba trvání ekvivalentu cyklu s lineárními přechody mezi režimy (RMC) stanoveného v dodatku 2 k příloze XVII nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích. Tyto hodnoty jsou stanoveny v tabulce.

Tabulka

Referenční čas tref pro každý NRSC s diskrétními režimy

NRSC	tref [s]
C1	1 800
C2	1 800
D2	1 200
E2	1 200
E3	1 200
F	1 200
G1	1 800
G2	1 800
H	1 200

Dodatek 10

Stanovení okamžitého zástupného výkonu na základě hmotnostního průtoku CO2

1. Obecná ustanovení

„Zástupným výkonem“ se rozumí hodnota získaná prostou lineární interpolací, a to výhradně za účelem stanovení platných případů při monitorování v provozu, jak je popsáno v dodatku 4. Tato metodika je určena pro motory, které jsou navrženy bez komunikačního rozhraní schopného poskytnout údaje týkající se točivého momentu a otáček motoru v souladu s tabulkou 1 v dodatku 7. Výpočet je založen na předpokladu, že pro všechny typy motorů v rámci rodiny motorů platí následující:

a)	poměr práce a hmotnosti CO2 při referenčním laboratorním zkušebním cyklu je podobný;

b)	existuje lineární vztah mezi výkonem a hmotnostním průtokem CO2 a

c)	motor v provozu, který neprodukuje žádný netto výkon, neemituje žádné CO2.

2. Výpočet okamžitého zástupného výkonu

2.1.

Výhradně pro účely výpočtů v dodatku 4 se okamžitý výkon pro motory v rámci zkoušky ISM vypočte na základě naměřeného hmotnostního průtoku CO2 v časovém intervalu rovnajícím se časovému intervalu odběru údajů. Pro tento výpočet se použije zjednodušená konstanta CO2 specifická pro rodinu motorů (tzv. „Veline“).

2.2.

Konstanta Veline se vypočte na základě použitelných referenčních hodnot stanovených v bodě 2.1.2 dodatku 5.

Pro výpočet konstanty Veline, Kveline , se referenční hmotnost CO2 emitovaného základním motorem při schválení typu vydělí prací provedenou základním motorem při schválení typu, přičemž se použije rovnice 10-1.

(10-1)

kde:

Kveline

je konstanta „Veline“, v g/kWh,

je referenční hmotnost CO2 emitovaná základním motorem při referenčním laboratorním zkušebním cyklu, v g,

W ref

je referenční práce provedená základním motorem při referenčním laboratorním zkušebním cyklu, v kWh.

2.3.

Okamžitý zástupný výkon motoru, který je podroben zkoušce ISM, se vypočte z okamžitého hmotnostního průtoku CO2 za použití rovnice 10-2:

(10-2)

kde:

Pi,proxy

je okamžitý zástupný výkon, v kW,

je okamžitý hmotnostní průtok CO2 emitovaný motorem, který je podroben zkoušce, v g/s.

(1) Pokud dostupný datový tok používá jiné jednotky, než které jsou požadovány v tabulce, pak se datový tok během předběžného zpracování údajů stanoveného v dodatku 3 převede na požadované jednotky.

(2) Změřené nebo upravené na vlhkém základě.

(3) Přímé měření hmotnostního průtoku výfukových plynů se použije, pokud neplatí následující:

výfukový systém instalovaný do nesilničního mobilního stroje ředí výfukové plyny vzduchem v místě, které se ve směru proudění výfukových plynů nachází před místem, kde by mohl být nainstalován EFM. V takovém případě se vzorek výfukových plynů odebere v místě, které se ve směru proudění výfukových plynů nachází před místem, kde dochází k ředění,

b)	výfukový systém instalovaný do nesilničního mobilního stroje odklání část výfukových plynů do jiné součásti nesilničního mobilního stroje (např. pro účely topení), a to v místě, které se ve směru proudění výfukových plynů nachází před místem, kde by mohl být nainstalován EFM;

c)	motor, který má být podroben zkoušce, má referenční výkon větší než 560 kW nebo je nainstalován v plavidle vnitrozemské plavby nebo v železničním vozidle a výrobce schvalovacímu orgánu prokáže, že instalace EFM je nepraktická buď kvůli velikosti, nebo umístění výfuku na nesilničním mobilním stroji;

d)	v případě motorů kategorie SMB výrobce schvalovacímu orgánu prokáže, že instalace EFM je nepraktická kvůli umístění výfuku na nesilničním mobilním stroji.

V těchto případech, může-li výrobce předložit schvalovacímu orgánu spolehlivé důkazy o tom, že existuje korelace mezi hmotnostním průtokem paliva odhadovaným elektronickou řídicí jednotkou a hmotnostním průtokem paliva měřeným na zkušebním stavu s dynamometrem pro zkoušení motoru, lze od instalace EFM upustit a měřit tok výfukových plynů nepřímo (z průtoku paliva a nasávaného vzduchu nebo z průtoku paliva a bilance uhlíku).

(4) Aby bylo u motoru vybaveného zařízením k následnému zpracování výfukových plynů používaným ke snížení emisí NOx možné určit dobu trvání fáze náběhu motoru po případu dlouhodobé nečinnosti, jak je popsán v bodě 2.2.2 dodatku 4, musí být teplota výfukových plynů měřena v průběhu sledu operací ve vzdálenosti do 30 cm od výstupu zařízení k následnému zpracování výfukových plynů použitého ke snížení emisí NOx. Pokud by instalace čidla ve vzdálenosti do 30 cm vedla k poškození následného zpracování, nainstaluje se čidlo co nejblíže k tomuto místu, jak je to prakticky možné.

(5) Použijte čidlo okolní teploty nebo čidlo teploty nasávaného vzduchu. Použití čidla teploty nasávaného vzduchu musí splňovat požadavky stanovené v bodě 5.1 druhém pododstavci.

(6) Zaznamená se buď a) hodnota netto točivého momentu, nebo b) hodnota netto točivého momentu vypočteného ze skutečného procenta točivého momentu motoru, třecího točivého momentu a referenčního točivého momentu podle norem uvedených v bodě 2.1.1 dodatku 7. Základem netto točivého momentu je nekorigovaná hodnota netto točivého momentu motoru včetně příslušenství a pomocných zařízení potřebných pro zkoušku emisí podle dodatku 2 k příloze VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654.

(7) Nepožaduje se pro motory podrobené zkouškám podle tohoto nařízení, které nejsou navrženy tak, aby měly komunikační rozhraní schopné poskytnout tyto datové toky.

(8) V případě motorů chlazených vzduchem se namísto teploty chladiva zaznamená teplota v poloze referenčního bodu identifikovaného v bodě 3.7.2.2.1 části C dodatku 3 k příloze I prováděcího nařízení (EU) 2017/656.

(9) Pokud dostupný datový tok používá jiné jednotky, než které jsou požadovány v tabulce, pak se datový tok během předběžného zpracování údajů stanoveného v dodatku 3 převede na požadované jednotky.

(10) Poskytnutým údajem musí být buď a) netto brzdný točivý moment motoru, nebo b) netto brzdný točivý moment motoru vypočtený na základě jiných vhodných hodnot točivého momentu definovaných v příslušné normě uvedené v bodě 2.1.1. Základem netto točivého momentu je nekorigovaná hodnota netto točivého momentu motoru včetně příslušenství a pomocných zařízení potřebných pro zkoušku emisí podle dodatku 2 k příloze VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654.

(11) Pokud dostupný datový tok používá jiné jednotky, než které jsou požadovány v tabulce, pak se datový tok během předběžného zpracování údajů stanoveného v dodatku 3 převede na požadované jednotky.

(12) Použití čidla teploty nasávaného vzduchu musí splňovat požadavky stanovené v bodě 5.1 druhém pododstavci dodatku 2.

(13) Průměrovací okénko je podmnožinou úplného souboru vypočtených údajů při monitorovací zkoušce v provozu, v rámci které se hmotnost CO2 nebo práce shodují s referenční hmotností CO2 nebo prací motoru naměřenými na příslušném základním motoru v rámci referenčního laboratorního cyklu NRTC nebo NRSC.

(14) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

(15) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

(16) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají kombinované emisní mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

(17) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

(18) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

(19) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají kombinované emisní mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

(20) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

(21) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

(22) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají kombinované emisní mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

(23) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

(24) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

(25) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají kombinované emisní mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

(26) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

(27) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

(28) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají kombinované emisní mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

(29) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

(30) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají samostatné mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

(31) Použije se pouze pro (pod)kategorie motorů, které mají kombinované emisní mezní hodnoty pro HC a NOx v souladu s přílohou II nařízení (EU) 2016/1628.

8.12.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 316/42

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2389

ze dne 7. prosince 2022,

kterým se stanoví pravidla pro jednotné uplatňování měr četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol u zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů vstupujících do Unie

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (1), a zejména na čl. 54 odst. 3 první pododstavec písm. a) a c) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (EU) 2017/625 stanoví pravidla pro provádění úředních kontrol zboží vstupujícího do Unie příslušnými orgány členských států za účelem ověření souladu s právními předpisy Unie týkajícími se zemědělsko-potravinového řetězce.

(2)

Pravidla směrnice Rady 2000/29/ES (2) o mírách četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů vstupujících do Unie přestanou platit dne 14. prosince 2022. Je proto vhodné stanovit nová pravidla s přihlédnutím k rámci zavedenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (3) a nařízením (EU) 2017/625, aby byla zajištěna kontinuita příslušných ustanovení ode dne 14. prosince 2022.

(3)	Míry četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol by měly být stanoveny v závislosti na riziku, které pro zdraví rostlin každé jednotlivé zboží nebo kategorie zboží představuje.

(4)

Aby se zajistilo, že míry četnosti fyzických kontrol požadované podle tohoto nařízení budou uplatňovány jednotným způsobem, mělo by v tomto nařízení být určeno, že pro výběr zásilek pro fyzické kontroly má být používán systém pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC) uvedený v článku 131 nařízení (EU) 2017/625.

(5)	Míry četnosti stanovené tímto nařízením by se měly vztahovat na zboží uvedené v čl. 47 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/625, které vstupuje do Unie, s výjimkou zboží v tranzitu.

(6)	Aby byla zajištěna nejvyšší možná úroveň fytosanitární ochrany, měla by základní míra četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol zásilek zboží uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/625 činit 100 %.

(7)	Z důvodu přiměřené reakce na příslušné fytosanitární riziko by však mělo být možné stanovit míru četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol zásilek některých rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů na úrovni nižší než 100 %.

(8)

Míra četnosti 100 % by se však měla vztahovat na kontroly totožnosti a fyzické kontroly všech rostlin určených k pěstování a na všechny rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty, na něž se vztahuje opatření stanovené v aktech přijatých v souladu s čl. 28 odst. 1, čl. 30 odst. 1 a čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, a to z důvodu zvýšeného fytosanitárního rizika těchto komodit.

(9)

Jelikož se ukázalo, že podmínky a kritéria pro stanovení druhu a měr četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol rostlin, rostlinných produktů a jiného zboží, použitelné podle nařízení Komise (ES) č. 1756/2004 (4), jsou účinné, měly by být odpovídajícím způsobem stanoveny v tomto nařízení. Tyto podmínky a kritéria zahrnují zejména výběr zásilek pro fyzické kontroly, míry četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol a kritéria pro stanovení a změnu měr četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů nebo jejich kategorií.

(10)

Na základě informací shromážděných Komisí podle čl. 125 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625, výsledků kontrol provedených odborníky Komise ve třetích zemích podle čl. 120 odst. 1 uvedeného nařízení a informací shromážděných prostřednictvím systému pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC) by mělo být možné upravit míry četnosti fyzických kontrol na základě kritérií pro stanovení a změnu měr četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů nebo jejich kategorií stanovených v tomto nařízení.

(11)

Členské státy by měly mít možnost předložit Komisi žádost o změnu četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol zásilek rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů nebo jejich kategorie, aby byla zajištěna aktualizace těchto měr četnosti na základě nejnovějšího vývoje v dané oblasti a aby Komise mohla určit, zda by taková změna byla vhodná.

(12)	Míry četnosti by měly být každoročně přezkoumávány s ohledem na prvky stanovené v čl. 54 odst. 3 písm. a) bodech i), ii), iv), v) a vi) nařízení (EU) 2017/625, aby byl zajištěn soulad s ustanoveními uvedeného nařízení.

(13)	V zájmu zajištění efektivity úředních kontrol by měly být míry četnosti stanovené v souladu s tímto nařízením sděleny prostřednictvím systému IMSOC.

(14)	Úřední kontroly, kontroly totožnosti a fyzické kontroly by měly být prováděny takovým způsobem, aby provozovatel odpovědný za zásilku nemohl předvídat, zda bude nějaká konkrétní zásilka podrobena fyzické kontrole.

(15)	Jelikož toto nařízení stanoví pravidla v oblastech, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 1756/2004, mělo by být uvedené nařízení zrušeno s účinkem ode dne stanoveného tímto nařízením.

(16)

Vzhledem k tomu, že pravidla směrnice 2000/29/ES přestanou platit dne 14. prosince 2022, měla by se pravidla stanovená v tomto nařízení použít ode dne 14. prosince 2022. Z tohoto důvodu by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, aby se uvedené datum použitelnosti zajistilo.

(17)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví pravidla pro jednotné uplatňování vhodné míry a pro změny uvedené míry četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol u zásilek zboží uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/625, které vstupují do Unie.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„mírou četnosti“ minimální procentní podíl zásilek zboží uvedených v článku 1 stanovený v souladu s tímto nařízením, u kterých mají příslušné orgány provést kontroly totožnosti a fyzické kontroly, z počtu zásilek, které přišly na stanoviště hraniční kontroly nebo kontrolní místo během kalendářního roku;

2.	„systémem IMSOC“ systém pro správu informací o úředních kontrolách podle článku 131 nařízení (EU) 2017/625.

Článek 3

Výběr zásilek pro fyzické kontroly

1. Příslušné orgány vyberou zásilky pro fyzické kontroly v souladu s následujícím postupem:

a)	systém IMSOC automaticky vygeneruje náhodný výběr zásilky;

b)	příslušné orgány mohou rozhodnout, že vyberou zásilku v souladu s písmenem a) nebo vyberou jinou zásilku stejné kategorie zboží a stejného původu zboží.

2. U každé zásilky vybrané k fyzickým kontrolám v souladu s odstavcem 1 provedou příslušné orgány kontroly totožnosti podle čl. 3 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2130 (5).

Článek 4

Míry četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol

1. Příslušné orgány provádějí kontroly totožnosti a fyzické kontroly zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů za použití měr četnosti stanovených v souladu s odstavci 2 až 6.

2. Základní míra četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol zásilek zboží uvedených v článku 1 činí 100 %.

3. Odchylně od odstavce 2 podléhají kontroly totožnosti a fyzické kontroly zásilek některých rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v příloze I, které pocházejí ze všech nebo některých třetích zemí, příslušným mírám četnosti stanoveným v uvedené příloze.

4. Míry četnosti podle odstavce 3 se nevztahují na:

a)	rostliny určené k pěstování;

b)	jakékoliv rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty, na něž se vztahuje opatření stanovené v aktech přijatých v souladu s čl. 28 odst. 1, čl. 30 odst. 1 a čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031.

5. Míry četnosti podle odstavce 3 se stanoví v souladu s kritérii uvedenými v příloze II.

6. Pokud dovoz rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů nebo jejich kategorie již nesplňuje kritéria stanovená v příloze II, odstraní se tato rostlina, rostlinný produkt či jiný předmět z přílohy I, jak stanoví přezkum stanovený v čl. 6 odst. 2.

Článek 5

Žádosti o změnu měr četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol prováděných u některých rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů

Členské státy mohou Komisi předložit žádost o změnu míry četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol zásilek rostlin, rostlinných produktů či jiných předmětů nebo jejich kategorie vstupujících do Unie, aby Komise určila, zda je taková změna vhodná. Žádost musí obsahovat informace uvedené v příloze III.

Článek 6

Změna měr četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol u některých rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů

1. Míry četnosti stanovené v příloze I se mění s ohledem na kritéria stanovená v čl. 54 odst. 3 písm. a) bodech i), ii), iv), v) a vi) nařízení (EU) 2017/625, kritéria stanovená v příloze II a případně s ohledem na informace stanovené v příloze III.

2. Míry četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů nebo jejich kategorií se nejméně jednou ročně přezkoumají s cílem zohlednit nové informace shromážděné prostřednictvím systému IMSOC nebo poskytnuté členskými státy a odpovídajícím způsobem se upraví.

3. Komise případně zavede do systému IMSOC každou provedenou změnu seznamu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů nebo jejich kategorií a četnosti, jak je stanoveno v příloze I.

Článek 7

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1756/2004 se zrušuje s účinkem ode dne 14. prosince 2022.

Článek 8

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 14. prosince 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. prosince 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1.

(2) Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).

(4) Nařízení Komise (ES) č. 1756/2004 ze dne 11. října 2004, kterým se stanoví podrobné podmínky pro požadovanou dokumentaci a kritéria pro způsob a míru omezení rostlinolékařských kontrol u některých rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů uvedených v části B přílohy V směrnice Rady 2000/29/ES (Úř. věst. L 313, 12.10.2004, s. 6).

(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2130 ze dne 25. listopadu 2019, kterým se stanoví podrobná pravidla pro opatření, která mají být provedena během a po skončení kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol u zvířat a zboží, na které se vztahují úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly (Úř. věst. L 321, 12.12.2019, s. 128).

PŘÍLOHA I

Četnost kontrol totožnosti a fyzických kontrol zásilek některých rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů nebo jejich kategorií podle čl. 4 odst. 3

Rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty nebo jejich kategorie	Země původu	Minimální míra četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol [%]
Řezané květiny
Aster	Zimbabwe	75
Dianthus	Kolumbie	3
Dianthus	Ekvádor	15
Dianthus	Keňa	5
Dianthus	Turecko	50
Gypsophila	Ekvádor	5
Gypsophila	Keňa	10
Phoenix	Kostarika	50
Rosa	Kolumbie	5
Rosa	Ekvádor	1
Rosa	Etiopie	5
Rosa	Keňa	10
Rosa	Tanzanie	100
Rosa	Zambie	50
Plody
Actinidia	Všechny třetí země	10
Carica papaya	Všechny třetí země	10
Fragaria	Všechny třetí země	5
Persea americana	Všechny třetí země	3
Rubus	Všechny třetí země	5
Vitis	Všechny třetí země	1
Malus	Evropské třetí země (1)	15
Prunus	Evropské třetí země (1) (2)	15
Pyrus	Evropské třetí země (1)	100
Vaccinium	Evropské třetí země (1)	50
Citrus	Egypt	50
Citrus	Izrael	35
Citrus	Mexiko	25
Citrus	Maroko	3
Citrus	Peru	10
Citrus	Turecko	7
Citrus	Spojené státy americké	50
Malus	Argentina	35
Malus	Brazílie	100
Malus	Chile	5
Malus	Nový Zéland	10
Malus	Jižní Afrika	15
Mangifera	Brazílie	75
Passiflora	Kolumbie	5
Passiflora	Keňa	75
Passiflora	Réunion	10
Passiflora	Jižní Afrika	75
Passiflora	Vietnam	15
Passiflora	Zimbabwe	100
Prunus	Argentina	100
Prunus	Chile	10
Prunus	Maroko	100
Prunus persica	Jižní Afrika	50
Prunus – jiný	Jižní Afrika	10
Prunus	Turecko	35
Prunus	Spojené státy americké	100
Psidium	Brazílie	100
Pyrus	Argentina	25
Pyrus	Chile	15
Pyrus	Čína	100
Pyrus	Jižní Afrika	10
Vaccinium	Argentina	25
Vaccinium	Chile	10
Vaccinium	Peru	10
Zelenina
Capsicum	Izrael	100
Capsicum	Maroko	100
Solanum lycopersicum	Kanárské ostrovy	25
Solanum lycopersicum	Maroko	1
Solanum melongena	Keňa	100
Solanum melongena	Turecko	100
Kořenová a hlízová zelenina, vyjma hlíz Solanum tuberosum L (3).	Všechny třetí země (4)	5
Dřevo
Jehličnaté dřevo (jiné než Larix)	Rusko (pouze tyto části: Centrální federální okruh (Tsentralny federalny okrug), Severozápadní federální okruh (Severo-Zapadny federalny okrug), Jižní federální okruh (Yuzhny federalny okrug), Severokavkazský federální okruh (Severo-Kavkazsky federalny okrug) a Povolžský federální okruh (Privolzhsky federalny okrug))	1
Použité strojní zařízení
Stroje, přístroje a vozidla, které byly provozovány pro zemědělské nebo lesnické účely	Všechny třetí země	10

(1) Albánie, Andorra, Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Kanárské ostrovy, Faerské ostrovy, Gruzie, Island, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Monako, Černá Hora, Severní Makedonie, Norsko, Rusko (pouze tyto části: Centrální federální okruh (Tsentralny federalny okrug), Severozápadní federální okruh (Severo-Zapadny federalny okrug), Jižní federální okruh (Yuzhny federalny okrug), Severokavkazský federální okruh (Severo-Kavkazsky federalny okrug) a Povolžský federální okruh (Privolzhsky federalny okrug)), San Marino, Srbsko, Turecko, Ukrajina a Spojené království

(2) Jiné než Turecko.

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019 (Úř. věst. L 319, 10.12.2019, s. 103).

(4) Jiné než Kamerun.

PŘÍLOHA II

Kritéria pro stanovení a změnu měr četnosti kontrol u rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů nebo jejich kategorií podle čl. 4 odst. 5 a 6

Novou míru četnosti lze stanovit, pokud:

a)	průměrný počet zásilek vstupujících do Unie za předchozí tři roky činí nejméně 200 zásilek ročně;

b)	minimální počet zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů nebo jejich kategorií vstupujících do Unie, u nichž byly během předchozích tří let provedeny kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly, činí nejméně 600;

počet zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů nebo jejich kategorií, u nichž bylo zjištěno napadení karanténními škodlivými organismy pro Unii, je každoročně nižší než 1 % celkového počtu zásilek uvedených rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů nebo jejich kategorií dovezených do Unie;

Míry četnosti mohou být upraveny s ohledem na:

a)	odhadovaný index mobility karanténních škodlivých organismů pro Unii v nejmobilnější fázi, do níž by se mohly vyvinout na příslušných rostlinách, rostlinných produktech či jiných předmětech nebo jejich kategoriích;

b)	počet zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů nebo jejich kategorií, u nichž byly v předchozím roce provedeny kontroly totožnosti a fyzické kontroly;

c)	celkový počet případů nesouladu v důsledku výskytu karanténních škodlivých organismů pro Unii v souvislosti se zásilkami dovezenými podle tohoto nařízení a podrobnosti o nich;

d)	celkový počet zásilek dotčeného zboží oznámených z jiných důvodů, než je výskyt karanténních škodlivých organismů pro Unii, a podrobnosti o něm; a

e)	jakýkoli jiný faktor důležitý pro stanovení fytosanitárního rizika spojeného s dotčeným obchodem.

PŘÍLOHA IΙΙ

Informace požadované pro předkládání žádostí Komisi podle článku 5

Informace uvedené v článku 5 musí obsahovat:

a)	popis dotčeného zboží;

b)	původ dotčeného zboží;

c)	objem dovozu dotčeného zboží do členských států vyjádřený počtem zásilek a váhou kusů nebo jednotek;

d)	seznam karanténních škodlivých organismů pro Unii, které mohou být na dotčeném produktu převáženy;

e)	počet zásilek dotčeného zboží, které byly shledány nevyhovujícími v důsledku výskytu karanténních škodlivých organismů pro Unii uvedených v písmenu d);

f)	odhadovaný index mobility karanténních škodlivých organismů pro Unii uvedených v písmenu d) v nejmobilnější fázi, do níž by se organismus mohl vyvinout na příslušné rostlině, rostlinném produktu či jiném předmětu;

g)	počet zásilek dotčeného zboží, které byly zadrženy z jiného důvodu, než je přítomnost výskytu karanténních škodlivých organismů pro Unii uvedených v písmenu d);

h)	počet zásilek dotčeného zboží, u nichž byla provedena kontrola totožnosti a fyzická rostlinolékařská kontrola.

Co se týče informací uvedených v písmenech c), e), g) a h), složka musí obsahovat údaje za období alespoň tří let předcházejících roku, kdy je předkládána.

8.12.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 316/52

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2390

ze dne 7. prosince 2022,

kterým se mění konečné vyrovnávací clo uložené na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka prováděcím nařízením (EU) 2021/823 v návaznosti na částečný prozatímní přezkum podle článku 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 19 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

1.1. Předchozí šetření a platná opatření

(1)	Prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/309 (2) uložila Komise konečná vyrovnávací cla na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka (dále jen „původní šetření“).

(2)

Dne 4. června 2018 se Komise po provedení částečného prozatímního přezkumu týkajícího se subvencování všech vyvážejících výrobců (dále jen „první prozatímní přezkum“) v souladu s článkem 19 základního nařízení, prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/823 (3) (dále jen „nařízení o prvním prozatímním přezkumu“) rozhodla zachovat opatření stanovená v původním šetření.

(3)

Dne 15. května 2020 v návaznosti na provedení částečného prozatímního přezkumu (dále jen „druhý prozatímní přezkum“) podle článku 19 základního nařízení Komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/658 (4) (dále jen „nařízení o druhém prozatímním přezkumu) změnila výši vyrovnávacího cla vyměřovaného jednomu vyvážejícímu výrobci.

(4)

Dne 25. května 2021 po provedení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s článkem 18 základního nařízení (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti“) Komise prodloužila opatření stanovená v původním šetření (a ve znění prováděcího nařízení 2020/658) o dalších pět let prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/823 (5)(dále jen „nařízení o přezkumu před pozbytím platnosti“).

(5)	Aktuálně platné konečné sazby vyrovnávacího cla se pohybují v rozmezí od 1,5 % do 9,5 %.

1.2. Zahájení přezkumu

(6)	Komise se z vlastního podnětu rozhodla zahájit částečný prozatímní přezkum, neboť měla dostatečné důkazy o tom, že se změnily okolnosti týkající se subvencování, na jejichž základě byla uložena stávající opatření, a že tyto změny mají trvalý charakter.

(7)	Přesněji řečeno, od roku 2016 došlo k významným změnám struktury a podmínek provádění subvencí poskytovaných producentům pstruhů duhových tureckou vládou. Zdálo se, že tyto změny vedly ke snížení přímých subvencí, které dostávají turečtí producenti pstruha duhového.

(8)	Komise se domnívala, že existují dostatečné důkazy o tom, že okolnosti týkající se subvencování se významně změnily, že tyto změny mají trvalý charakter, a že dotčená opatření by proto měla být přezkoumána s ohledem na všechny vyvážející výrobce.

(9)

Poté, co Komise informovala členské státy, zjistila, že existuje dostatečné množství důkazních informací pro zahájení částečného prozatímního přezkumu, a oznámila zahájení přezkumu podle článku 19 základního nařízení oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. září 2021 (6) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

1.3. Období přezkumného šetření

(10)	Šetření subvencování se týkalo období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“).

1.4. Zúčastněné strany

(11)	V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Mimo to Komise o zahájení šetření výslovně informovala výrobní odvětví Unie, známé vyvážející výrobce i tureckou vládu a vyzvala je k účasti.

(12)

Všechny strany byly vyzvány, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu. Zúčastněné strany měly také příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

1.5. Výběr vzorku vývozců

(13)	V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek vyvážejících výrobců v souladu s článkem 27 základního nařízení.

(14)	Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Turecku, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(15)	Kromě toho Komise požádala zastoupení Turecké republiky při Evropské unii, aby identifikovalo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast v šetření zájem.

(16)	Požadované informace poskytlo třináct vyvážejících výrobců a jejich skupin v Turecku a souhlasilo se zařazením do vzorku. Celkový deklarovaný objem vývozu některých pstruhů duhových těmito společnostmi do Unie během období přezkumného šetření představoval 100 % vývozu z Turecka do Unie.

(17)

V souladu s čl. 27 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek tří vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Během období přezkumného šetření připadalo na vzorek více než 60 % deklarovaného prodeje na vývoz do Unie.

(18)	V souladu s čl. 27 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a s tureckými orgány.

1.6. Připomínky k výběru vzorku

(19)	Komise obdržela připomínky od spolupracujících vývozců, společností Selina Balık İşleme Tesisi İthalat İhracat ve Ticaret A.Ş, (dále jen „Selina Balik“) a Kılıç Deniz Ürünleri Üretimi İhracat İthalat ve Ticaret A.Ş. (dále jen „Kilic Deniz“), kteří požádali o zařazení do vzorku.

(20)

Komise se těmito žádostmi zabývala v poznámce, která byla dne 22. října 2021 zařazena do otevřeného spisu. Jak bylo vysvětleno v poznámce, obě žádosti byly zamítnuty vzhledem k tomu, že vzorek byl vybrán na základě největšího reprezentativního objemu vývozu, který bylo možné v daném čase přiměřeně prošetřit.

(21)	Společnosti Selina Balik a Kilic Deniz nepatřily mezi největší vyvážející výrobce, a proto by přidání těchto společností do vzorku také významně nezvýšilo jeho reprezentativnost, mohlo by ale bránit včasnému dokončení šetření.

(22)

Dne 11. listopadu 2021 zaslala dánská organizace pro akvakulturu (dále jen „DAO“) zastupující producenty pstruha duhového v Unii podání, v němž žádala, aby Komise do vzorku zařadila menší chovatele pstruhů z Turecka, neboť subvenční režimy se změnily tak, že výhody z nich mají více menší chovatelé než ti větší. Organizace DAO v této souvislosti poznamenala, že změny v přímých subvenčních režimech, zejména zavedení produkčních stropů, skutečně zvýšily subvencování menších chovatelů.

(23)

Proto organizace DAO požádala Komisi, aby změnila metodiku výběru vzorku tak, že nebude vybírat podle největšího vyváženého množství, které lze přiměřeně prošetřit, ale vybere statisticky platný vzorek, který by podle jejího názoru přesně reprezentoval rozmanitost tureckých producentů pstruhů. Organizace DAO však nenavrhla žádného konkrétního spolupracujícího vývozce, který by měl být do vzorku zařazen.

(24)	Komise tuto žádost zamítla vzhledem k tomu, že informace o výběru vzorku požadované od vývozců neobsahovaly informace, které by Komisi umožnily vzorek tímto způsobem vybrat.

(25)	Do výpočtu výše subvence byly promítnuty změny v přímých subvenčních režimech, jak je uvedeno v oddílu 4 níže.

1.7. Žádosti o individuální výši napadnutelné subvence pro společnosti nezařazené do vzorku („individuální zjišťování“)

(26)	Po zahájení šetření podle čl. 27 odst. 3 základního nařízení obdržela Komise dvě žádosti o stanovení individuální výše napadnutelné subvence. Tyto žádosti byly podány formou vyplněného dotazníku.

(27)	První žádost přišla od společnosti Selina Balik.

(28)

Komise její žádost o individuální posouzení přijala, neboť již přezkoumávala situaci společnosti v rámci souběžně probíhajícího prozatímního přezkumu týkajícího se stejného výrobku. Tento prozatímní přezkum byl zahájen dne 5. února 2021 (7). Společnost Selina Balik však svou žádost o přezkum vzala zpět a Komise ji následně dne 10. března 2022 stáhla (8).

(29)

Společnost Selina Balik předložila úplnou odpověď na dotazník pro stejné období přezkumného šetření, jako je období přezkumného šetření (kalendářní rok 2020) tohoto prozatímního přezkumu. Společnost souhlasila s tím, že poskytnuté informace budou použity ve stávajícím přezkumu. Komise předložené informace již z velké části zkontrolovala a nebyla provedena pouze křížová kontrola na dálku.

(30)	Při zahájení tohoto šetření byly tedy již k dispozici úplné informace a pro účely stávajícího přezkumu nebylo možné považovat šetření situace týkající se společnosti Selina Balik za příliš zatěžující.

(31)	Druhá žádost přišla od společnosti Kilic Deniz.

(32)

Situace společnosti Kilic Deniz byla jiná než situace společnosti Selina Balik. Žádné odpovědi na dotazník nebyly k dispozici předem, a proto by sběr potřebných informací a analýza poskytnutých údajů byly provedeny kompletně během tohoto šetření jako doplnění ke sběru a analýze údajů od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(33)	Komise proto usoudila, že vyhovění této žádosti by bylo nepřiměřeně zatěžující a skutečně by zabránilo včasnému dokončení šetření. Tato žádost o individuální posouzení proto nebyla přijata.

(34)

Po zveřejnění informací předložila společnost Kilic Deniz připomínky ohledně toho, že jejich žádost o individuální zjišťování měla být přijata, a argumentovala tím, že tato jejich žádost byla založena na stejném odůvodnění jako žádost společnosti Selina Balik. Společnost Kilic Deniz rovněž uvedla, že ke skutečnosti, že společnost Selina Balik již poskytla informace v rámci souběžně probíhajícího šetření, by nemělo být přihlíženo, neboť by to bylo diskriminující, a dále to, že pro účely stávajícího částečného prozatímního přezkumu obdržela Komise odpovědi na dotazník od společnosti Kılıç Deniz i Selina Balık ve stejnou dobu.

(35)	Jak je vysvětleno v 32. bodě odůvodnění, Komise se domnívala, že situace obou společností byla rozdílná, a měla proto oprávněný důvod přistupovat k nim odlišně.

(36)	Skutečnost, že souběžně probíhal přezkum zaměřený na individuální situaci společnosti Selina Balik, který se týkal stejného období přezkumného šetření jako stávající přezkum, umožnila Komisi mít k dispozici stejný soubor údajů, který by byl vyžadován již v rané fázi stávajícího přezkumu.

(37)

Jak je uvedeno v 29. bodě odůvodnění, společnost Selina Balik a společnosti, které jsou s ní ve spojení, již vyplněný dotazník předložily v rámci svého vlastního prozatímního přezkumu a u poskytnutých údajů byl dokončen postup nápravy nedostatků. Postup nápravy nedostatků vyžadoval značné zdroje, neboť vyplněný dotazník bylo třeba podrobně prozkoumat, načež nedostatky byly identifikovány a s dotčenými společnostmi vyřešeny.

(38)	Vzhledem k tomu, že společnost Selina Balik zmocnila Komisi k použití údajů předložených v rámci souběžného prozatímního přezkumu, mohla Komise uvedené údaje v tomto přezkumu plně zohlednit. Proto Komise tvrzení o diskriminačním zacházení zamítla.

(39)

Společnost Kilic Deniz dále namítala, že Komise měla přihlédnout k tomu, že jejich společnost již má zkušenosti ze spolupráce při antisubvenčních šetřeních, jelikož se účastnila původního šetření, druhého prozatímního přezkumu a subvenčního šetření týkajícího se dovozu mořčáka evropského a zubatce obecného z Turecka v roce 2015, které bylo z důvodu zrušení dotčeného dotačního režimu ukončeno.

(40)	Pokud jde o toto tvrzení, Komise poznamenala, že přiznání individuálního zjišťování se týká zátěže spojené s šetřením, nikoli zátěže nebo zkušeností na straně společnosti, které individuální zacházení požadují.

(41)	Společnost Kilic Deniz rovněž uvedla, že v období přezkumného šetření byla čtvrtým největším vyvážejícím výrobcem v Turecku a měla vyšší objem prodeje na vývoz do Evropské unie než společnost Selina Balık, což měla Komise vzít v úvahu při svém výběru týkajícím se individuálního zjišťování.

(42)	Komise tuto připomínku zamítla vzhledem k tomu, že se nejedná o podmínku pro přiznání individuálního zjišťování, ale spíše o to, zda by společnost měla být zahrnuta do vzorku vývozců. Jak je vysvětleno v 17. bodě odůvodnění, tento vzorek musel být omezený.

(43)	Společnost Kilic Deniz také požadovala, aby její pozměněné clo ve výši 1,5 % platilo po dobu pěti let od data změny, a proto nemohlo být tímto přezkumem změněno.

(44)	Komise poznamenala, že čl. 18 odst. 1 základního nařízení stanoví, že platnost konečného vyrovnávacího opatření skončí pět let od jeho uložení. Clo uvalené na dovoz společnosti Kilic Deniz bylo uloženo dne 28. února 2015, a pětileté období tedy začíná běžet od tohoto data.

(45)

V rámci nařízení o druhém prozatímním přezkumu, kterým se aktualizovala individuální celní sazba pro společnost Kilic Deniz z 9,5 % na 1,5 %, došlo jen k úpravě tabulky v článku 2 původního nařízení a nařízení nemá žádný vliv na délku opatření, která zůstávají v platnosti na konkrétní úrovni. Tato žádost byla proto zamítnuta.

(46)

Společnost Kilic Deniz rovněž uvedla, že její současné platné individuální clo ve výši 1,5 % vyplývající z druhého prozatímního přezkumu by mělo být zachováno bez ohledu na výsledky stávajícího prozatímního přezkumu, neboť důvody pro zahájení obou přezkumů byly stejné a Komise neprokázala, že by změněné okolnosti, pokud jde o společnost Kilic Deniz, měly v aktuálním období přezkumného šetření trvalý charakter, aby to odůvodňovalo změnu výše jejího cla.

(47)	Komise odmítá i toto tvrzení společnosti Kilic Deniz, že důvody pro přezkum tohoto šetření se shodují s důvody uvedenými v přezkumu, který vedl k nařízení o druhém prozatímním přezkumu.

(48)	Jak je uvedeno v oddílu 4 jejich oznámení o zahájení přezkumu (9), důvody pro druhý prozatímní přezkum se týkají konkrétně jen společnosti Kilic Deniz a výše výhody, kterou získala. Stávající přezkum byl zahájen na základě změn, které se dotkly všech výrobců v Turecku.

(49)	Ve 285. a následujících bodech odůvodnění provedla Komise analýzu trvalého charakteru změněných okolností ve vztahu k období šetření původního nařízení.

(50)	Tato analýza se provádí na celostátní úrovni, která zahrnuje i situaci jednotlivých vyvážejících výrobců, na něž se vztahují subvence od turecké vlády. Argument, že Komise nezohlednila individuální situaci společnosti Kilic Deniz, byl proto zamítnut.

(51)	Společnost Kilic Deniz rovněž tvrdila, že Komise je povinna stanovit individuální rozpětí subvence pro každého známého vyvážejícího výrobce vzhledem k tomu, že Dohoda Světové obchodní organizace o subvencích a vyrovnávacích opatřeních neobsahuje ustanovení o výběru vzorku.

(52)	Komise toto tvrzení odmítá, neboť výběr vzorku je jasně stanoven v článku 27 základního nařízení.

(53)	Během šetření Komise všem zúčastněným stranám také objasnila, že všem spolupracujícím vývozcům, kteří nejsou zařazeni do vzorku a kterým nebude přiznáno individuální zacházení, bude přiznána průměrná sazba cla.

1.8. Odpovědi na dotazník a chybějící spolupráce

(54)

Aby Komise získala informace, které považovala pro své šetření za nezbytné, zaslala dotazníky třem vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku a turecké vládě. Tři výrobci zařazení do vzorku a turecká vláda zaslali vyplněné dotazníky. Vyplněné dotazníky zaslali také dva vyvážející výrobci, kteří žádali o provedení individuálního zjišťování.

1.9. Ověření

(55)	Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro stanovení subvencování.

(56)	V důsledku vypuknutí pandemie COVID-19 a následných opatření přijatých v reakci na ni (10) však Komise nemohla provést inspekce na místě v prostorách všech společností podle článku 26 základního nařízení.

(57)

Místo toho provedla Komise vzdálenou křížovou kontrolu informací, které poskytly následující společnosti:

Vyvážející výrobci a společnosti, které jsou s nimi ve spojení:

—

Skupina Gumusdoga:

—	Gümüşdoğa Su Ürünleri Üretim İhracat İthalat A.Ş.

—	Akyol Su Ürünleri Üretim Taşımacılık Komisyon İthalat İhracat Pazarlama Sanayi Ticaret Ltd. Şti

—	Yerdeniz Su Ürünleri Sanayi ve Ticaret Ltd. Şti.

—	Bengi Su Ürünleri Sanayi ve Ticaret Limited Şirketi

—	Hakan Yem Üretim Ticaret ve Sanayi Limited Şirketi

—

Skupina Ozpekler:

—	Özpekler İnşaat Taahhüd Dayanıklı Tüketim Malları Su Ürünleri Sanayi ve Ticaret Limited Şirketi

—	Özpekler İthalat İhracat Su Ürünleri Sanayi ve Ticaret Ltd. Şti.

—

Skupina Fishark:

—	Fishark Su Ürünleri Üretim ve Sanayi Ticaret A.Ş.

—	Fishark Gıda Sanayi Ticaret A.Ş.

—	Kemer Su Ürünleri Üretim ve Ticaret A.Ş.

—

Skupina Selina Balik:

—	Selina Balık İşleme Tesisi İthalat İhracat Ticaret Anonim Şirketi

—	Selina Fish Su Ürünleri Ticaret Limited Şirketi

—	Ayhan Alp Alabalık Üretim ve Ticaret

Vláda Turecka:

—	Ministerstvo obchodu, Turecká republika

—	Ministerstvo zemědělství a lesnictví, Turecká republika

1.10. Následný postup

(58)	Komise dne 25. srpna 2022 zveřejnila podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě zamýšlí pozměnit platná vyrovnávací cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly ke zveřejněným informacím vyjádřit.

(59)	Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty.

(60)	V návaznosti na obdržení připomínek od zúčastněných stran Komise některé podstatné skutečnosti a úvahy upravila a dne 23. září 2022 všem zúčastněným stranám zaslala „dodatečné konečné informace“. Stranám byla poskytnuta lhůta na vyjádření.

(61)	Turecká vláda požádala o konzultace s útvary Komise v souladu s čl. 11 odst. 10 základního nařízení, které se konaly dne 4. října 2022.

(62)

Na základě připomínek od zúčastněných stran k dodatečným konečným informacím opravila Komise dvě chyby, jak je popsáno v 306. a 135. bodě odůvodnění, a výsledné změny ve výpočtech byly příslušným zúčastněným stranám sděleny dne 6. října 2022. Strany dostaly dodatečný čas na to, aby se k těmto změnám ve výpočtech svých subvencí vyjádřily.

(63)	Společnosti Gumusdoga, Fishark Ozpekler a Selina Balik ve svých připomínkách k druhému poskytnutí dodatečných konečných informací zopakovaly své výhrady vznesené již při předchozích dvou příležitostech poskytnutí informací. Uvedenými tvrzeními se toto nařízení zabývá.

(64)	Kromě toho společnost Gumusdoga požádala o aktualizaci svého obratu, čemuž Komise vyhověla, a uvedený obrat byl předmětem opravy, jak je popsáno v 306. bodě odůvodnění.

2. VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU

(65)

Výrobkem, který je předmětem přezkumu, je konkrétní druh ryby – pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss):

—	živý o hmotnosti jednoho kusu nepřesahující 1,2 kg, nebo

—

čerstvý, chlazený, zmrazený a/nebo uzený:

—	ve formě celé ryby (s hlavou), též bez žaber, též vykuchaný, o hmotnosti jednoho kusu nepřesahující 1,2 kg, nebo

—	bez hlavy, též bez žaber, též vykuchaný, o hmotnosti jednoho kusu nepřesahující 1 kg, nebo

—	ve formě filé o hmotnosti jednoho kusu nepřesahující 400 g,

—	pocházející z Turecké republiky (dále jen „dotčená země“), v současnosti kódů KN ex 0301 91 90, ex 0302 11 80, ex 0303 14 90, ex 0304 42 90, ex 0304 82 90 a ex 0305 43 00 (kódy TARIC 0301919011, 0302118011, 0303149011, 0304429010, 0304829010 a 0305430011).

(66)

Během šetření se Komise dozvěděla o dovozu pepřeného uzeného filé ze pstruha pocházejícího z Turecké republiky do EU. Část tohoto filé se dovážela jako výrobek, který je předmětem přezkumu, z něhož bylo zaplaceno clo, a další část se dovážela pod jiným číslem celního sazebníku (kód KN 1604 19 10), kdy za filé nebylo vybráno žádné clo.

(67)	Vyvážející výrobci v Turecku i výrobní odvětví Unie potvrdili, že se domnívají, že pepřené uzené filé ze pstruha je zahrnuto do definice výrobku, jak v rámci tohoto, tak i předchozích šetření.

(68)

Šetření rovněž ukázalo, že pouhé přidání pepře nezbavuje uzené filé jeho hlavních základních vlastností. Na základě této skutečnosti a skutečnosti, že mezi vývozci a výrobním odvětvím Unie existovala dohoda o definici výrobku, dospěla Komise k závěru, že „pepřené uzené filé“ je skutečně do rozsahu výrobku zahrnuto.

(69)

Na základě toho se Komise domnívá, že pepřené uzené filé ze pstruha je součástí výrobku, který je předmětem přezkumu, jako jeho „uzená varianta“. Aby se předešlo pochybnostem, clo se bude vybírat z dovozu pepřeného uzeného filé ze pstruha, pokud je deklarováno pod celním kódem KN 1604 19 10 (TARIC 1604191011).

3. ZMĚNA NÁZVU

(70)	Vývozce Lezita Balık A.Ş, doplňkový kód TARIC B968, dne 9. června 2021 informoval Komisi, že změnil svůj název na Abalıoglu Balik ve Gıda Ürünleri Anonim Şirketi.

(71)	Společnost Komisi požádala o potvrzení, že tato změna názvu nemá vliv na její právo využívat sazbu antisubvenčního cla, která se na ni vztahovala pod jejím předchozím názvem.

(72)	Komise předložené informace prověřila a dospěla k závěru, že tato změna názvu byla řádně zaregistrována u příslušných orgánů (11) a neměla za následek žádný nový vztah s jinými skupinami společností, které Komise neprošetřovala.

(73)	Komise konstatovala, že společnost při tomto přezkumu spolupracovala a předložila formulář pro výběr vzorku pod svým novým názvem Abalıoglu Balik ve Gıda Ürünleri Anonim Şirketi.

(74)	Tato změna názvu proto nemá vliv na zjištění tohoto šetření, a zejména na sazbu antisubvenčního cla použitelnou na společnost.

(75)	Změna názvu by měla nabýt účinnosti dne 7. července 2020, což je datum, kdy společnost změnila svůj název.

4. SUBVENCOVÁNÍ

(76)

Na základě subvencí prošetřovaných v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti byla prošetřena následující opatření, která údajně zahrnují poskytování subvenčních programů:

—	Podpora produkce pstruhů

—	Snížení daně z příjmu

—	Osvobození od DPH a cla u dovážených strojů

—	Osvobození od DPH u strojů zakoupených v tuzemsku

—	Program podpory sociálního zabezpečení

—	Preferenční úvěry

—	Režim přidělování půdy

—	Zvýhodněné pojištění vývozu

—	Zpracované mořské plody

(77)	Pokud jde o program podpory sociálního zabezpečení, režim přidělování půdy a zpracované mořské plody, Komise zjistila, že tyto režimy neposkytovaly skupinám vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku během období přezkumného šetření žádné výhody, a proto nebyly předmětem dalšího šetření.

(78)	Dne 11. listopadu 2021 předložila organizace DAO připomínky k subvenčním režimům, které bude přezkum prošetřovat.

(79)

Ve zprávě předložené organizací DAO bylo uvedeno, že od posledního přezkumu byly změněny nebo aktualizovány následující subvenční režimy:

—	Investiční dotace pro odvětví akvakultury

—	Zpracované mořské plody

—	Rediskontní úvěry

—	Chov ryb v půdních nádržích

—	Platby podpory na vydavatelské a poradenské služby v zemědělství

—	Státem podporované pojištění

—	Státem podporované půjčky

—	Podpora zemědělských investic

—	Osvobození rybí moučky od DPH

—	Digitální zemědělské tržiště

—	Oživení po krizi v souvislosti s onemocněním COVID-19

(80)

Komise uvedla, že režimy se v Turecku skutečně rok od roku mění. Pokud by taková změna režimu vedla ke změně výše výhody pro společnosti zařazené do vzorku, měla by Komise zajistit, aby tato změna okolností měla trvalý charakter. Pokud tomu tak je, Komise opatření odpovídajícím způsobem upraví, aby tuto změnu zohlednila.

(81)	Jak je však uvedeno níže a rovněž v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, některé z režimů uvedené na seznamu organizace DAO již nejsou v platnosti anebo neposkytují vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku žádnou výhodu.

4.1. Přímá podpora producentům pstruhů

4.1.1. Popis a právní základ

(82)

Během období přezkumného šetření byla poskytnuta přímá podpora producentům pstruhů na základě nařízení prezidenta č. 2020/3190 (dále jen „nařízení č. 3190“) (12). Postupy a zásady týkající se provádění nařízení byly stanoveny ve sdělení č. 2020/39 (dále jen „sdělení č. 39“) vydaném Ministerstvem zemědělství a lesnictví (13).

(83)	Režim přímé podpory se vztahuje na druh pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss). Účelem režimu je kompenzovat náklady na chov pstruha duhového až do výše produkčního stropu.

(84)

Komise se domnívá, že režim přímé podpory je navržen tak, aby odlov pstruhů zvýhodňoval. Vyvážející výrobci, kteří jsou zařazeni do vzorku, odlovují jak své vlastní chované pstruhy, tak pstruhy nakupují od jiných chovatelů v Turecku a následně je zpracovávají a v různých úpravách vyvážejí do Evropské unie. Tyto úpravy, včetně vykuchaného a filetovaného pstruha, tvoří výrobek, který je předmětem přezkumu.

(85)	Výše podpory na produkci „pstruhů“ (jakékoli velikosti) byla stanovena na 0,75 TRY na kg až do maximální výše 350 000 kg ročně.

(86)	Výše podpory na produkci „pstruhů nad kilogram hmotnosti“ byla stanovena na 1,5 TRY na kg a v rámci stejného limitu 350 000 kg ročně. Sdělení pro rok 2020 definuje „pstruha nad kilogram hmotnosti“ jako pstruha o hmotnosti vyšší než 1,25 kg na kus (14).

(87)	Tyto sazby subvence na produkci pstruhů jsou stejné jako sazby, které platily v roce 2019, tedy v období přezkumného šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti.

4.1.2. Změny režimu přímé podpory v průběhu času

(88)

Podpora produkce pstruhů je poskytována na základě nařízení prezidenta a sdělení, která se vydávají každý rok podle článku 19 zákona o zemědělství č. 5488. Tato nařízení a sdělení mění každý rok charakter podpory.

Tabulka 1

Režim přímé podpory na pstruhy

Rok	Režim podpory	Výše podpory na kg
2016	Pstruh do 250 MT	0,65 TRY
	Pstruh do 500 MT	0,325 TRY
2017	Pstruh do 250 MT	0,75 TRY
	Pstruh do 500 MT	0,375 TRY
	Pstruh nad jeden kilogram hmotnosti (dodatečná platba)	0,25 TRY
2018	Pstruh do 250 MT	0,75 TRY
	Pstruh do 500 MT	0,375 TRY
	Pstruh nad jeden kilogram hmotnosti do 250 MT (dodatečná platba)	0,25 TRY
	Pstruh nad jeden kilogram hmotnosti do 500 MT (dodatečná platba)	0,125 TRY
2019	Pstruh do 350 MT	0,75 TRY
	Pstruh nad jeden kilogram hmotnosti do 350 MT	1,5 TRY
2020 (OPŠ)	Pstruh do 350 MT	0,75 TRY
	Pstruh nad jeden kilogram hmotnosti do 350 MT	1,5 TRY

(89)

V době, kdy probíhalo původní šetření, sestával režim z platby podpory pro chovatele pstruhů na základě celkového množství vylovených pstruhů bez ohledu na velikost, přičemž výhoda na kilogram vylovených pstruhů se vyplácela v rámci dvou samostatných sazeb založených na vyloveném množství až do objemu 500 tun za rok.

(90)

V roce produkce 2017 přidala turecká vláda drobnou platbu ve výši 0,25 TRY na kilogram vylovených pstruhů o hmotnosti vyšší než 1 kilogram, kteří se označují jako „pstruzi nad kilogram hmotnosti“. Tato dodatečná platba se stále vztahovala na výrobek, který byl předmětem přezkumu, kdy pstruh mohl při vylovení vážit až 1,2 kilogramu.

(91)

Poté, co turecká vláda během prvního prozatímního přezkumu projednala s Komisí definici „pstruha nad kilogram hmotnosti“ (viz 40. až 45. bod odůvodnění nařízení o prvním prozatímním přezkumu), v roce 2018 „pstruha nad kilogram hmotnosti“ nově definovala jako pstruha, který při vylovení váží více než 1,25 kg.

(92)	V roce 2019 turecká vláda tuto dodatečnou platbu za „pstruha nad kilogram hmotnosti“ zrušila a namísto toho režim rozdělila na dva, tedy platbu 0,75 TRY na kilogram „pstruha“ (jakékoli velikosti) a platbu 1,5 TRY na kilogram „pstruha nad kilogram hmotnosti“.

(93)	Turecká vláda rovněž snížila i produkční strop z 500 na 350 tun ročně a omezila subvence na jednu licenci na region. Produkční strop 350 tun se vztahuje na produkci všech pstruhů v rámci stejné licence k chovu.

(94)	Ve stávajícím období přezkumného šetření Komise zjistila, že dvě ze tří společností zařazených do vzorku chovaly pstruhy všech velikostí ve stejných zařízeních a na základě stejné licence k chovu a ve výsledku využívaly obou sazeb.

(95)

V období, v němž přezkumné šetření probíhalo, mohli chovatelé pstruhů žádat o sazbu odpovídající „pstruhům“ (jakékoli velikosti) nebo o sazbu pro „pstruhy nad kilogram hmotnosti“ podle hmotnosti vylovených pstruhů. Z důvodu vyšší sazby podpory pro „pstruhy nad kilogram hmotnosti“ vyvážející výrobci zařazení do vzorku, kteří loví pstruhy o hmotnosti přesahující 1,25 kilogramu, ve většině případů uplatnili sazbu pro „pstruhy nad kilogram hmotnosti“.

(96)	V důsledku toho došlo ke zdvojnásobení subvencované produkce „pstruhů nad kilogram hmotnosti“ v kg a výše subvence vyplácené chovatelům pstruhů v TRY v rámci tohoto režimu od roku 2019 do roku 2020 a k jasnému posunu k výlovu pstruhů větší velikosti.

(97)

Při zohlednění subvence vyplacené na „pstruhy“ (jakékoli velikosti) i na „pstruhy nad kilogram hmotnosti“ Komise zjistila, že subvence ze strany turecké vlády se během posuzovaného období ve skutečnosti zvýšily o 59 procentních bodů:

Tabulka 2

Změny týkající se množství a výše subvencí v letech 2017–2020

	2017	2018	2019	OPŠ 2020
Subvencovaná produkce „veškerých pstruhů“ (kg)	62 461 873	53 390 032	48 859 007	44 991 877
Subvencovaná produkce „pstruhů nad kilogram hmotnosti“ (kg)	6 075 006	14 175 924	15 261 470	30 102 632
Celková subvencovaná produkce (kg)	68 536 879	67 565 956	64 120 477	75 094 509
Index	100	99	94	110
Subvence na „veškeré pstruhy“ (TRY)	42 948 500	36 900 761	35 769 405	32 547 179
Subvence na „pstruhy nad kilogram hmotnosti“ (TRY)	5 017 996	11 953 949	22 428 846	43 742 770
Celková vyplacená subvence (TRY)	47 966 496	48 854 710	58 198 251	76 289 949
Index	100	102	121	159

(98)	Proto se Komise domnívala, že úprava režimu v podstatě základní subvencování nezměnila, a pokud něco změnila, tak zvýšila jeho míru. Zdálo se, že to nemá finanční ani ekonomické odůvodnění.

4.1.3. Závěr o odporovatelnosti

(99)	Přímé platby podpory producentům pstruhů představují napadnutelné subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, tj. přímý převod finančních prostředků od turecké vlády producentům pstruhů.

(100)

Přímé subvence jsou specifické a napadnutelné ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, protože orgán, který subvenci poskytuje, a právní předpisy, podle nichž orgán poskytující subvenci jedná, výslovně omezují přístup k těmto subvencím na podniky působící v odvětví akvakultury. Podniky působící v odvětví akvakultury jsou výslovně jmenovány a pstruh je jasně uveden jako jeden z druhů, u nichž lze tento subvenční režim využívat.

(101)

Komise zjistila, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku během období přezkumného šetření využívali tohoto režimu jak při sazbě 0,75 TRY („pstruh“ jakékoli velikosti) na kg, tak při sazbě 1,5 TRY („pstruh nad kilogram hmotnosti) na kg.

(102)

V původním šetření nebyla samostatná sazba subvence na odlov „pstruhů nad kilogram hmotnosti“ stanovena, a proto tento problém nevznikl. V následných přezkumech, včetně přezkumu před pozbytím platnosti, nemohla Komise stanovit žádnou výhodu za odlov pstruhů s hmotností vyšší než 1,25 kg, neboť společnosti zařazené do vzorku „pstruhy nad kilogram hmotnosti“ nelovily (15).

(103)

V rámci tohoto šetření Komise dospěla závěru, že během období, kdy přezkumné šetření probíhalo, chovali dva ze tří vyvážejících výrobců pstruhy všech velikostí na stejnou licenci k chovu, a využívali tak obou sazeb subvencování.

(104)

Komise uvedla, že pstruzi jsou chováni v rámci stejných výrobních zařízení, což jsou pozemní nádrže a klece na jezerech nebo na moři. Jak menší, tak větší pstruzi se chovají ve stejných zařízeních, dospívají ve stejných nádržích a je jim podávána stejná potrava. Každý pstruh s hmotností nižší než 1,25 kg se může stát pstruhem nad 1,25 kg hmotnosti. Jediným rozdílem je, že větší pstruh je vyloven později, aby mohl do požadované velikosti dorůst.

(105)

Kromě toho, jak je uvedeno ve 45. bodě odůvodnění v nařízení o prvním prozatímním přezkumu, „čl. 4 písm. f) sdělení č. 2017/38 poskytuje subvenci chovateli ryb „při výlovu“. I kdyby Turecko zamýšlelo omezit v roce 2018 subvenci na pstruhy o hmotnosti vyšší než 1,25 kg, v nařízení není žádné právní kritérium, které by vylučovalo subvenci v případě, že je pstruh prodáván v jiné formě. Podle obdržených informací je v daném odvětví běžnou praxí některé velké vylovené ryby zpracovávat a prodávat je jako dotčený výrobek, například ve formě filé.“

(106)

Každá výhoda získaná pro chov větších pstruhů je tedy automaticky spojená i s chovem menších pstruhů. Bez ohledu na to, zda byla na pstruhy uplatněna jedna nebo druhá sazba, přímá podpora se poskytuje na odlov pstruhů, již jsou výrobkem, který je předmětem přezkumu (živí nebo mrtví a zpracovaní několika různými způsoby). Pro pstruhy je poskytována výhoda, i pokud se prodávají ve formě filé, kdy se nerozlišují na základě velikosti vyloveného pstruha.

(107)

Obě sazby subvencování jsou podmíněny chovem pstruhů. Produkční kapacity v rámci licence k chovu se vztahují na pstruhy všech velikostí a výhoda plynoucí z obou sazeb podpory se chovateli vyplácí jednorázově a eviduje se na účtu celkových příjmů společnosti.

(108)

Komise tedy dospěla k závěru, že v roce 2020 platby vyplácené chovatelům pstruhů dosáhly výše celkové přímé podpory získané pro chov pstruhů včetně výrobku, který je předmětem přezkumu.

4.1.4. Výše subvence na vlastní produkci

(109)

Výhodu pro jednotlivé společnosti představovala během období přezkumného šetření částka přímé podpory získávaná na základě sazeb týkajících se jak produkce „pstruha“ (jakékoli velikosti), tak „pstruha nad kilogram hmotnosti“. Společnosti poskytly informace o výši získané podpory a o tom, od koho a pro jakou konkrétní produkci byla obdržena.

(110)

Částka přímé podpory poskytnutá pro produkci pstruhů všech velikostí v rámci obou sazeb podpory byla za účelem stanovení výše subvence v TRY na kilogram pstruhů vydělena celkovým vyloveným množstvím pstruhů.

4.1.5. Výše subvence na nakoupené pstruhy

(111)

V původním šetření (16) bylo zjištěno, že výhoda plynoucí z těchto subvencí se i nadále vztahovala také na nákupy pstruhů uskutečněné vyvážejícími výrobci zahrnutými do vzorku od chovatelů v Turecku, kteří nejsou ve spojení, za účelem zpracování, jelikož dotčený výrobek, který je předmětem přezkumu, zahrnuje jak přímo subvencovanou surovinu, konkrétně živé pstruhy, tak i navazující výrobky, jako jsou čerství nebo zmrazení celí pstruzi, filé a uzení pstruzi.

(112)

Výhoda v případě nakoupených pstruhů byla v původním šetření vypočtena na základě celkové výše subvence, kterou poskytly turecké orgány, vydělené celkovou výší produkce pstruhů v Turecku.

(113)

Komise uvedla, že v přezkumu před pozbytím platnosti (17) bylo potvrzeno zjištění, že vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku plynula z nákupu pstruhů výhoda. Výhoda byla vypočtena na základě celkové výše poskytnuté subvence vydělené celkovou částkou subvencované produkce pstruhů v Turecku.

(114)

Zjištění uvedená v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti však vycházela z informací na celostátní úrovni poskytnutých tureckou vládou a nezohledňovala konkrétní situaci vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. V rámci přezkumu před pozbytím platnosti není takové podrobné zjištění nutné vzhledem k tomu, že v přezkumu před pozbytím platnosti je potřeba stanovit pouze pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení subvencování, nikoli však přesná vyrovnávací rozpětí.

(115)

V tomto prozatímním přezkumu žádná ze zúčastněných stran nezpochybnila, že vyvážející výrobci i nadále využívají výhody subvencování při nákupu pstruhů od chovatelů, kteří nejsou ve spojení. Turecká vláda poskytla údaje týkající se míry subvencování pro rok 2020 u každého chovatele pstruhů v rámci obou sazeb ve výši 0,75 TRY („pstruh“ jakékoli velikosti) a 1,5 TRY (pstruh nad kilogram hmotnosti). Tyto údaje byly porovnány s výpisy nákupů tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a Komise zjistila následující:

a)	5 % nákupů z hlediska množství pocházelo od chovatelů, kteří subvenci neobdrželi nebo u nichž se nepodařilo údaje zjistit;

b)	49 % nákupů z hlediska množství pocházelo od chovatelů, jejichž objem produkce přesáhl produkční strop 350 tun ročně, a proto část jejich produkce nebyla subvencována, a

c)	46 % nákupů z hlediska množství pocházelo od chovatelů, jejichž objem produkce byl nižší než stanovený produkční strop 350 tun ročně, a proto byla celá jejich produkce považována za subvencovanou.

(116)

Pro produkci v roce 2020 byla subvence na kilogram pstruha jakékoli velikosti vypočtena ve výši 0,53 TRY na kg, pokud se zohledňuje celá produkce, a ve výši 1,02 TRY na kg, pokud se zohledňuje pouze subvencovaná produkce.

4.2. Přímá podpora producentům pstruhů – přijaté připomínky, které se týkají subvence na produkci

(117)

Po poskytnutí informací se turecká vláda, vyvážející výrobci zařazení do vzorku, společnost Selina Balik a společnost Kilic Deniz vyjádřily ke zjištěním Komise týkajícím se přímé podpory producentům pstruhů.

(118)

Tyto strany zpochybnily především zahrnutí výhody vyplacené výrobcům zařazeným do vzorku a společnosti Selina Balik za odlov „pstruhů nad kilogram hmotnosti“ do výpočtu subvence, neboť tato výhoda nebyla u předchozích šetření do výpočtů subvence zahrnuta. Namítaly také, že „pstruh nad kilogram hmotnosti“ nepředstavuje součást výrobku, který je předmětem přezkumu, ani nebyl zahrnut v dotazníku určeném vyvážejícím výrobcům.

(119)

Jak je uvedeno výše v oddílu 4.1.3, Komise potvrdila změnu okolností ohledně vyplácení výhody za odlov pstruhů, zejména od doby, kdy probíhalo původní šetření, ale také od období přezkumného šetření předchozího přezkumu před pozbytím platnosti. Zatímco v minulosti byla přímá podpora poskytována na základě počtu kilogramů produkce bez rozlišování velikosti pstruha, turecká vláda postupně přešla na systém vyplácení na základě různých sazeb podpory v závislosti na velikosti odlovených pstruhů. Okolnosti, které existovaly v období přezkumného šetření, tedy jasně ukázaly, že chovatelé pstruhů v Turecku využívali při chovu a odlovu pstruhů pro výrobek, který je předmětem přezkumu, obou sazeb subvence vyplácené v rámci tohoto režimu.

(120)

Společnost Selina Balik namítala, že Komise nebyla oprávněna rozšířit definici výrobku, který je předmětem tohoto přezkumu, začleněním „pstruha nad kilogram hmotnosti“.

(121)

Komise uvádí, že definice výrobku zůstala stejná jako u předchozích šetření, konkrétně pokud jde o produkci živých nebo usmrcených pstruhů v několika formách zpracování. To, zda je sazba subvence podmíněná konkrétní velikostí odloveného pstruha, nemění její charakter ani postup ve smyslu zvýhodnění produkce pstruhů, kteří se pak prodávají v různých formách zpracování. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(122)

Strany rovněž zpochybnily zjištění Komise, že „pstruh nad kilogram hmotnosti“ může být dále zpracováván na filé, které je zahrnuto do definice výrobku, který je předmětem přezkumu. Tyto strany tvrdily, že zjištění uvedená ve 45. bodě odůvodnění nařízení o prvním prozatímním přezkumu, na které se Komise odvolávala v poskytnutých konečných informacích, nebyla během prvního prozatímního přezkumu zúčastněným stranám oznámena, a proto se k nim strany nemohly vyjádřit. Zopakovaly, že ani v jednom z předchozích šetření nebyla vypočtena žádná výhoda na „pstruha nad kilogram hmotnosti“.

(123)

Po poskytnutí konečných informací v rámci tohoto přezkumu měly strany dostatek času na předložení připomínek k 45. bodu odůvodnění prvního prozatímního nařízení. Tento argument byl proto zamítnut.

(124)

Komise dále poznamenala, že poměry ekvivalentu celé ryby (dále jen „WFE“) použité v tomto případě byly stejné, na rozdíl od poměrů použitých v původním šetření. Vždy jednoznačně umožňovaly, aby byl „pstruh nad kilogram hmotnosti“ zpracován na výrobek, který je předmětem přezkumu, daným způsobem, přičemž bylo uvedeno, že z jedné ryby lze vyrobit dva kusy filé.

Úprava u výrobku, který je předmětem přezkumu	Poměr ekvivalentu celé ryby	Hmotnostní limit pro celou rybu
Živé ryby do 1,2 kg	1,00	1,2 kg
Vykuchané ryby s hlavou, do 1,2 kg	0,85	1,4 kg
Vykuchané ryby bez hlavy, do 1 kg	0,75	1,3 kg
Čerstvé filé – chlazené nebo zmrazené, do 400 g	0,47	1,7 kg
Uzené filé, do 400 g	0,40	2 kg

(125)

Na tuto skutečnost jednoznačně upozornil vývozce, společnost Selina Balik, která ve svých připomínkách k poskytnutým konečným informacím uvádí, že „vzhledem k přirozenému charakteru výrobku [který je předmětem přezkumu] lze velké pstruhy zpracovávat na filé, které spadá do definice výrobku [který je předmětem přezkumu].“

(126)

Tvrzení, že v předchozích šetřeních nebyla vypočtena žádná výhoda na „pstruha nad kilogram hmotnosti“, a že by se tedy ani v tomto přezkumu neměla žádná výhoda vypočítávat, by mělo být zamítnuto vzhledem k tomu, že došlo ke změně okolností. Dle přezkumu před pozbytím platnosti nezískal ani jeden z obou výrobců zařazených do vzorku sazbu subvence ve výši 1,5 TRY na kilogram odloveného množství. V období přezkumného šetření týkajícího se tohoto přezkumu pak ano.

(127)

Oba vyvážející výrobci zařazení do vzorku dále tvrdili, že během období přezkumného šetření neprodukovali ani neprodávali žádné filé, které by pocházelo ze „pstruha nad kilogram hmotnosti“, a proto požádali Komisi, aby odpovídajícím způsobem upravila výpočet jejich přímé subvence vyloučením „pstruha nad kilogram hmotnosti“.

(128)

Komise konstatovala, že na podporu tohoto tvrzení nebyly předloženy žádné důkazy. Z šetření naopak vyplynulo, že oba tito vyvážející výrobci zařazení do vzorku obdrželi v období přezkumného šetření platby v rámci obou sazeb režimu přímých subvencí na pstruhy. Lovili proto pstruhy všech velikostí. S ohledem na poměry ekvivatentu celé ryby uvedené v tabulce ve 119. bodě odůvodnění lze odloveného „pstruha nad kilogram hmotnosti“ zpracovat ve formě filé a vykuchané ryby. Tento argument byl proto zamítnut.

(129)

Oba vyvážející výrobci zařazení do vzorku rovněž tvrdili, že většina „pstruhů nad kilogram hmotnosti“ byla vyvážena do Ruska a Japonska, a proto by subvence získaná na „pstruhy nad kilogram hmotnosti“ neměla být u výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrovnávána z hlediska prodeje na vývoz do Unie.

(130)

Toto tvrzení Komise zamítla. Jak již bylo vysvětleno, Komise usoudila, že platby vyplácené v rámci obou sazeb subvence na odlov pstruhů zvýhodňují všechny pstruhy, kteří se následně prodají. Výše subvence na kilogram pstruhů jakékoli velikosti vyvážených do Ruska a Japonska je proto stejná jako výše subvence na kilogram pstruhů jakékoli velikosti vyvážených do Evropské unie.

(131)

Nakonec vyvážející výrobci zařazení do vzorku zpochybnili zjištění Komise uvedená v 96. bodě odůvodnění, že veškeré výhody získané na chov „pstruhů nad kilogram hmotnosti“ jsou automaticky spojeny i s chovem menších pstruhů, a argumentovali tím, že:

—	výrobní procesy u „pstruhů nad kilogram hmotnosti“ jsou výrazně delší než u menších pstruhů a nesou s sebou vyšší náklady,

—	„pstruh nad kilogram hmotnosti“ a menší pstruh si vzájemně konkurují,

—	chovatelé nemohou v rámci stejné farmy současně produkovat „pstruhy nad kilogram hmotnosti“ a menší pstruhy a že

—	„pstruzi nad kilogram hmotnosti“ se ve velké míře produkují spíše v Černém moři než ve vnitrozemských rybnících.

(132)

Komise podotýká, že u „pstruhů nad kilogram hmotnosti“ je výrobní proces delší, což je důvodem, proč dotace v době odlovu činí 1,5 TRY na kilogram namísto standardních 0,75 TRY na kilogram. Chovatelé pstruhů však mají prospěch z celkové výše částek vyplacených v rámci obou sazeb subvence.

(133)

Tvrzení, že „pstruzi nad kilogram hmotnosti“ a menší pstruzi si navzájem konkurují, se nezdá být z hlediska přidělování výhody plynoucí z režimu přímých subvencí na výrobek, který je předmětem přezkumu, významné. Konkurenční prostředí by jednoduše vedlo chovatele k tomu, aby se rozhodli využívat své rybníky k odlovu pstruhů určité velikosti.

(134)

Chovatelé produkují pstruhy jakékoli velikosti na základě stejné licence k chovu a získávají jednu platbu v rámci obou sazeb subvence.

(135)

Na základě připomínek obdržených od společnosti Selina Balik po poskytnutí konečných informací a dodatečných konečných informací Komise opravila administrativní chyby v údajích o celkové výši produkce společnosti v souladu se zjištěními během vzdálené křížové kontroly informací.

(136)

Společnost Selina Balik však namítla, že Komise u jedné z těchto dvou společností zabývajících se chovem, které jsou zahrnuty v této skupině, použila jinou částku přímé subvence než částku uvedenou v jimi vyplněném dotazníku. Kromě toho společnost Selina Balik požádala Komisi o odečtení bankovních poplatků stržených za transakce, které byly s částkou přímé subvence spojené.

(137)

Obě tvrzení byla zamítnuta. Za prvé, u všech výrobců, kterých se toto šetření týká (včetně společnosti Selina Balik), použila Komise ověřené údaje týkající se výše částek vyplacených subvencí poskytnuté tureckou vládou. Společnost Selina Balik neposkytla žádné informace ani důkazy, které by odůvodňovaly nebo objasňovaly rozdíl mezi částkou vykázanou ve vyplněném dotazníku a částkou poskytnutou tureckou vládou, a proto se Komise spoléhala na údaje poskytnuté tureckou vládou. Ty byly ověřeny Komisí a ve všech ostatních případech porovnány s údaji oznámenými společnostmi zařazenými do vzorku. Byly proto důsledně používány jako základ pro výpočet výhody přímé subvence. Za druhé, společnost Selina Balik neprokázala, že účtované bankovní poplatky byly během období přezkumného šetření hrazeny přímo turecké vládě. Komise se proto domnívá, že tyto poplatky byly zaplaceny třetím stranám (např. bankám) a nebyly použity na pokrytí úprav, které připouští čl. 7 odst. 1 základního nařízení.

(138)

Po poskytnutí dodatečných konečných informací turecká vláda zopakovala, že „pstruh nad kilogram hmotnosti“ není výrobkem, který je předmětem přezkumu; že postup jeho produkce se od procesu produkce menších pstruhů liší a že spadá pod jiné kódy HS a KN než menší pstruzi. Tato tvrzení byla opět zamítnuta z důvodů uvedených ve 113. bodě odůvodnění a bodech následujících.

(139)

Komise se především domnívá, že na platby uskutečněné za odlov „pstruhů nad kilogram hmotnosti“ se vztahuje definice výrobku, který je předmětem přezkumu. Výrobkem, který je předmětem přezkumu, je živý nebo usmrcený pstruh v několika formách zpracování, včetně filé. Pokud by výhody poskytnuté prostřednictvím přímé podpory na „pstruhy nad kilogram hmotnosti“ nebyly započítány, výsledná vyrovnávací cla by se nevztahovala na celý výrobek, který je předmětem přezkumu (vývoz zpracovaných pstruhů do Unie).

4.3. Přímá podpora producentům pstruhů – připomínky, které se týkají subvence na nakoupené pstruhy

4.3.1. Připomínky po poskytnutí konečných informací

(140)

Po poskytnutí konečných informací turecká vláda, vyvážející výrobci zařazení do vzorku a společnost Selina Balik rozporovali výpočet nepřímé výhody, kterou vyvážející výrobci zařazení do vzorku a společnost Selina Balik získali na nákup pstruhů od jiných chovatelů pstruhů v Turecku.

(141)

Tyto zúčastněné strany rovněž tvrdily, že metodika pro výpočet výše subvence obdržené na nakoupené pstruhy se lišila od metodiky použité v předchozích šetřeních, ačkoli nedošlo k žádné změně okolností, které by takovou změnu metodiky odůvodňovaly. Tvrdily, že subvence získané na „pstruhy nad kilogram hmotnosti“ by měly být při výpočtu výše subvence získané v současném období přezkumného šetření vyjmuty.

(142)

Společnost Selina Balik uvedla především to, že vždy existovali chovatelé pstruhů, jejichž produkce byla nižší než stanovený produkční strop, ale že tato skutečnost nebyla v předchozích šetřeních při výpočtu výhody na nakoupené pstruhy zohledňována.

(143)

V předchozích šetřeních měla Komise za to, že všichni chovatelé v Turecku obdrželi stejnou částku subvence na kilogram pstruhů, které následně vyvážející výrobci zařazení do vzorku nakoupili. Část 4.1.5 výše vysvětluje, proč změna okolností vedla ke změně metodiky Komise.

(144)

Zúčastněné strany uvedly zejména to, že Komise mohla použít údaje vztahující se ke konkrétním chovatelům, které získala od turecké vlády, ale namísto toho na základě údajů těchto tří výrobců zařazených do vzorku vypočítala průměrnou částku, kterou pak vyjádřenou v tureckých lirách na kilogram jednotně použila pro výpočet výhody na pstruhy, které nakoupili tito tři producenti zařazení do vzorku a společnost Selina Balik.

(145)

Komise byla požádána, aby vypočítala individuální částky pro všechny čtyři skupiny společností na základě stejného souboru údajů, namísto použití průměrné sazby pro všechny skupiny společností. Jelikož Komise měla potřebné údaje k dispozici, toto tvrzení přijala.

(146)

Zúčastněné strany, včetně společnosti Selina Balik, rovněž konstatovaly, že rozdělení nákupů uskutečněných čtyřmi skupinami společností („nenalezen nebo není příjemcem subvence“, „pod produkčním stropem“ nebo „nad produkčním stropem“) na tři díly, které Komise provedla, a výpočty z tohoto rozdělení vyplývající, vedly k dvojímu započítání některých částek subvencí poskytnutých chovatelům pstruhů v Turecku jako celku.

(147)

Komise toto tvrzení přijala a po poskytnutí konečných informací svou metodiku odpovídajícím způsobem upravila.

4.3.2. Nakoupený pstruh – metodika zveřejněná v rámci poskytnutí dodatečných konečných informací

(148)

Komise svou analýzu založila na seznamu chovatelů pstruhů, který poskytla turecká vláda. Z tohoto seznamu Komise zjistila, zda chovatel dotoval produkci o objemu nad nebo pod stanoveným produkčním stropem 350 tun. V tomto seznamu je uvedena celková subvencovaná produkce pstruhů a výše subvence obdržené v roce 2020 na licenci a na držitele licence jako právního subjektu.

(149)

Celkový objem produkce a výhoda pro celé Turecko byly tureckou vládou vyčísleny na 144 283 000 kilogramů a 76 316 948 tureckých lir.

(150)

Komise nejprve identifikovala chovatele s objemem produkce „pod produkčním stropem“, a konkrétně pak ty chovatele, kteří během období přezkumného šetření obdrželi subvenci na množství vyprodukované pod 350 tun bez ohledu na počet licencí k chovu. Poté pro chovatele označené jako chovatele „pod produkčním stropem“ vypočítala sazbu 0,966 turecké liry na kilogram tak, že jejich produkci považovala za plně subvencovanou a celkovou částku získané dotace (37 441 048 tureckých lir) vydělila celkovým subvencovaným množstvím produkce pstruhů (38 753 671 kilogramů).

(151)

Ve druhém kroku subvencovanou produkci o objemu nižším než produkční strop a částku výhody odečetla od celkové produkce na celostátní úrovni a výše výhody, což vedlo k výsledku 105 529 329 kilogramů a subvenci ve výši 38 875 901 TRY. Výsledkem byla průměrná subvence ve výši 0,368 TRY na vyprodukovaný kilogram pro všechny ostatní chovatele, a to konkrétně pro ty, kteří byli dříve identifikováni jako chovatelé, kteří produkují nad stanovený produkční strop nebo nedostávají žádnou subvenci.

(152)

Tyto dvě sazby subvence, tedy 0,966 TRY na kilogram a 0,368 TRY na kilogram, byly následně uplatněny na jednotlivé dodavatele skupin vyvážejících společností zařazených do vzorku a společnost Selina Balik při použití výše uvedené klasifikace a průměrné sazby subvence vypočtené pro každou skupinu společností.

(153)

Po poskytnutí dodatečných konečných informací turecká vláda namítala, že rozdělení subvence vyplácené chovatelům s objemem produkce „pod produkčním stropem“ a zbývajícím chovatelům bylo nesprávné, a stanovila jiný způsob rozdělení subvence, aniž by jakkoli prokázala, z čeho toto rozdělení vyšlo a na základě čeho bylo vypočteno. Tato námitka byla proto zamítnuta.

(154)

Zúčastněné strany tvrdily, že poskytnuté informace týkající se nepřímé subvence nebyly dostatečné a že by jim měly být sděleny informace o subvencích získaných na jednotlivé dodavatele. Tato žádost byla zamítnuta z důvodu důvěrné povahy informací poskytnutých tureckou vládou. Komise považovala výše uvedený upravený popis metodiky spolu s dalšími informacemi poskytnutými spolupracujícím vyvážejícím výrobcům za dostačující k tomu, aby byla zajištěna práva stran.

(155)

Dva vyvážející výrobci tvrdili, že výpočet subvence na kilogram nakoupených pstruhů v jejich případě nebyl správný, neboť jejich nákupy během období přezkumného šetření byly ve skutečnosti tvořeny převážně nebo zcela pstruhy pod 1,2 kg hmotnosti. Navrhli, aby Komise zohlednila fakt, že jejich dodavatelé jsou z toho důvodu subvencováni pouze v rámci sazby 0,75 TRY na kilogram, a aby podle toho odpovídajícím způsobem přepočítala výhodu na jejich nakoupené pstruhy.

(156)

Toto tvrzení bylo zamítnuto, neboť důkazy jasně ukázaly, že produkce pstruhů v Turecku je subvencována na základě celkových částek vyplácených chovatelům v rámci obou sazeb subvence. Bez ohledu na velikost pstruhů nakoupených vyvážejícími výrobci se sazba subvence na kilogram nakoupených pstruhů odvíjí od situace dodávajícího chovatele, a nikoli od velikosti pstruhů, které vyvážející výrobci od tohoto chovatele nakupují. Skutečnost, že někteří vyvážející výrobci neprodukují pstruhy nad kilogram hmotnosti, tedy neznamená, že jejich dodavatelé (chovatelé) nejsou subvencováni na základě obou velikostí pstruhů. Jak je vysvětleno dále v 160. bodě odůvodnění, od turecké vlády nebyly v tomto ohledu obdrženy žádné připomínky ani další důkazy.

(157)

Po poskytnutí informací někteří vyvážející výrobci rozporovali metodu použitou Komisí a uvedli příklady některých svých dodavatelů ve snaze prokázat, že použitá metoda nezařazuje dotyčného chovatele pstruhů do správné kategorie.

(158)

Komise tato tvrzení zamítla, neboť příklady nebyly považovány za dostatečně reprezentativní, a proto se na nich neprokázalo, že by metodika Komise byla nevhodná.

(159)

Komise proto usoudila, že její metodika, která se opírá o matematické srovnání údajů poskytnutých tureckou vládou, je nejvhodnějším a nejrozumnějším způsobem rozdělení chovatelů pstruhů do dvou kategorií, což je nezbytné pro správnou identifikaci subvence nakoupených pstruhů.

(160)

Metodika byla zpřístupněna také turecké vládě spolu se všemi výpočty na úrovni chovatelů a turecká vláda nepředložila žádné důkazy, které by nutnost úpravy metodiky používané Komisí odůvodňovaly.

(161)

Komise rovněž konstatovala, že i kdyby tyto příklady uznala, nemohla by akceptovat pouhá prohlášení vyvážejících výrobců o situaci svých dodavatelů, aniž by měla možnost kterékoli z nich prověřit, nebo měla od dotčeného dodavatele k dispozici podpůrná tvrzení.

(162)

Společnost Fishark dále tvrdila, že celkové nakoupené množství použité při výpočtu výše nepřímé subvence nebylo správné, neboť Komise nevzala v úvahu celková nakoupená množství, která se vrátila zpět odběratelům, kteří nejsou ve spojení.

(163)

Komise toto tvrzení zamítla vzhledem k tomu, že během vzdálené křížové kontroly informací společnost objasnila, že transakce vykázané v položce „Vrácené prodeje“ odkazovaly na účetní opravy nesprávně vypočítaných hodnot nákupu, a proto se nevztahovaly k fyzickému vrácení výrobku, který je předmětem přezkumu. Společnost Fishark se po přijetí zprávy o vzdálené křížové kontrole informací k tomuto zjištění nevyjádřila a před poskytnutím konečných informací nepředložila žádné další důkazy. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(164)

Společnosti Gumusdoga a Fishark po poskytnutí dodatečných konečných informací tvrdily, že by Komise měla znovu zavést kategorii chovatelů označenou jako „nenalezen nebo není příjemcem žádné subvence“ a na nákupy od těchto zemědělců nepřiřazovat žádnou výhodu.

(165)

Komise toto tvrzení zamítla s odůvodněním, že se v rámci všech předchozích šetření zjistilo, že veškeří nakoupení pstruzi jsou do určité míry subvencováni a že nejnovější metodika toto obecné prohlášení reflektuje.

(166)

Společnost Selina Balik tvrdila, že metodika výpočtu nepřímé subvence není správná, protože nezohledňuje jmenovitou kapacitu uvedenou v každé licenci k chovu. Komise pak nevzala v úvahu zvláště skutečnost, že objem produkce, který lze subvencovat, je omezen nejen produkčním stropem 350 000 kilogramů WFE, ale také jmenovitou kapacitou uvedenou v příslušné licenci k chovu každého chovatele.

(167)

Komise použila metodu subvencované produkce z důvodu nesouladu mezi uvedenou celostátní jmenovitou kapacitou 244 000 tun a skutečnou produkcí ve výši 144 000 tun. Proto se mělo za to, že subvencovaná produkce umožňuje použití přiměřenější metody pro výpočet sazeb nepřímých subvencí, které mají být přiděleny vyvážejícím výrobcům. Podrobná zjištění včetně klasifikace společností byla předložena turecké vládě, přičemž v připomínkách turecké vlády k těmto poskytnutým informacím nebyly předloženy žádné připomínky ohledně přesnosti ani žádná jiná alternativní metoda. Komise proto veškeré alternativní metody navržené vyvážejícími výrobci zamítla.

(168)

Na tomto základě byly výsledky výpočtů následující:

Tabulka 3

Výhoda na kilogram nakoupených pstruhů v roce 2020

Skupina společností	Průměrná sazba subvence v TRY na kilogram
Fishark	0,614
Gumusdoga	0,791
Ozpekler	0,728
Selina Balik	0,899

Tabulka 4:

Podpora produkce pstruhů

Skupina společností	Výše subvence
Fishark	3,47 %
Gumusdoga	2,10 %
Ozpekler	2,75 %
Selina Balik	2,54 %

4.4. Ušlé příjmy – podpora investic do akvakultury

4.4.1. Popis a právní základ

(169)

Nařízení č. 2012/3305 (18) a prováděcí komuniké č. 2012/1 (19) poskytují základ pro státní podporu investic v odvětví akvakultury (20) a tvoří základ programu investičních pobídek Turecka. Patří sem dva systémy pobídek:

—	regionální investiční pobídky, včetně podpory osvobození od DPH, osvobození od cla, odpočtů daně, podpory pojistného na sociální zabezpečení (podíl zaměstnavatele), úrokové podpory, přidělování půdy, srážkové daně z příjmu a podpory příspěvků na sociální zabezpečení (podíl zaměstnance) a

—	obecné investiční pobídky, včetně podpory osvobození od DPH, osvobození od cla a srážkové daně z příjmu.

(170)

Podniky, které nemohou splnit kritéria minimální výše investic v rámci režimu regionálních investičních pobídek, mohou využívat obecného režimu investičních pobídek, který je k dispozici pro všech šest regionů stanovených nařízením č. 2012/3305. Na základě úrovně hospodářského rozvoje šesti regionů se míra podpory může lišit.

(171)

Nařízení i sdělení (komuniké) jsou stále platná a šest regionů se od původního šetření nezměnilo.

4.4.2. Závěr

(172)

Během období přezkumného šetření využívala společnost Gumusdoga snížené daně z příjmu.

(173)

Všechny tři společnosti zařazené do vzorku využívaly osvobození od DPH a cla v rámci režimu regionálních investičních pobídek.

(174)

Jak bylo potvrzeno v původním šetření (21) a přezkumu před pozbytím platnosti, (22) podpora investic se považuje za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v případech, kdy má tato podpora podobu daňové pobídky, což je situace, kdy vláda své jinak splatné příjmy promine nebo je nevybere.

(175)

Subvence je specifická a napadnutelná, jelikož její výhody jsou výslovně omezeny na společnosti nacházející se v jednom z regionů uvedených na seznamu. Přístup k subvenci je dále omezen na určité podniky, které působí v určitých odvětvích. Subvence navíc nesplňuje požadavky na nespecifičnost podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení vzhledem k počtu a povaze omezení platných pro určitá odvětví, zejména těch, jež buď omezují přístup k subvenci na určitý typ podniků, nebo zcela vylučují určitá odvětví.

(176)

Akvakultura je v příloze 2 A nařízení č. 2012/3305 výslovně uvedena jako jedna z činností, u nichž je možné využívat tento typ osvobození od daní. V příloze 4 nařízení jsou uvedena odvětví, která nemohou využívat žádné pobídky v rámci tohoto režimu.

4.4.3. Výpočet výše subvence

(177)

S cílem stanovit výši napadnutelné subvence v případě osvobození od daní byla výhoda, jež byla poskytnuta příjemcům během období přezkumného šetření, vypočtena jako rozdíl mezi celkovou splatnou daní podle běžné daňové sazby a celkovou daní, která je splatná v rámci snížené daňové sazby.

(178)

Pokud jde o osvobození od DPH a cla, Komise identifikovala aktiva, která byla nakoupena během období přezkumného šetření, a zjistila výši částky osvobozené od DPH nebo cla. Výhoda peněžního toku ve výši dvou měsíců byla vypočtena pomocí krátkodobé úrokové sazby pro období přezkumného šetření.

(179)

Po poskytnutí informací požádala společnost Gumusdoga i turecká vláda o to, aby Komise osvobození od DPH nenapadala.

(180)

Turecká vláda tvrdila, že orgány Spojených států provádějící šetření neshledaly osvobození od DPH u režimu týkajícího se certifikací v rámci systému investičních pobídek v Turecku jako napadnutelné, a odkázala na rozhodnutí Spojených států „Countervailing Duty Investigation of Common Alloy Aluminium Sheet from the Republic of Turkey“ (Šetření ve věci vyrovnávacího cla na plechy z běžných hliníkových slitin z Turecké republiky) (23).

(181)

Komise konstatuje, že na straně 17 tohoto dokumentu ministerstvo obchodu USA uvádí, že jejich rozhodnutí je takové, že tento režim neposkytuje žádnou výhodu, ale že na jeho straně probíhal proces shromažďování dodatečných skutečností ohledně fungování systému DPH turecké vlády.

(182)

Komise rovněž konstatuje, že ministerstvo obchodu USA souhlasí s Komisí v tom, že osvobození od cla představuje v rámci tohoto režimu výhodu.

(183)

Turecká vláda namítala, že zatímco výrobci odvádějí DPH na vstupu ze svých nákupů od dodavatelů, vybírají DPH na výstupu z prodejů svým zákazníkům; konečné daňové zatížení tedy nesou odběratelé a osvobození od DPH tak není napadnutelné.

(184)

Podobně společnost Gumusdoga namítala, že je schopna započítávat své splatné DPH oproti své příjmové DPH, a jedinou výhodou účasti v tomto režimu proto bylo vyhnout se zálohovým platbám DPH, a tudíž administrativní zátěži týkající se započítávání splatné DPH oproti příjmové DPH. Proto požadovali, aby se v souladu s předchozími šetřeními žádná výhoda nevypočítávala.

(185)

Na rozdíl od připomínek společnosti Gumusdoga se Komise domnívala, že by tato osvobození od DPH a cla měla být napadena.

(186)

Z důvodů uvedených ve 148. až 150. bodě odůvodnění Komise v souladu s předchozími šetřeními zjistila, že režim osvobození od DPH v Turecku je napadnutelnou subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Skutečnost, že z účetního hlediska jsou splatné závazky DPH započteny s pohledávkami, neodstraňuje výhodu z hlediska peněžního toku vyplývající z toho, že vyvážející výrobci nemusí platit v hotovosti předem, a poté čekat na vrácení od daňových orgánů na základě zpracování jejich měsíčních přiznání k DPH, jak je tomu v případě společností, na které se režim nevztahuje.

(187)

Po poskytnutí dodatečných konečných informací turecká vláda zopakovala, že režim osvobození od DPH v Turecku nepředstavuje napadnutelnou subvenci. Z důvodů stanovených ve výše uvedených bodech odůvodnění byl tento argument zamítnut.

(188)

Pokud jde o osvobození od DPH, z něhož měla prospěch společnost Gumusdoga, vypočítala Komise časový zisk ve výši dvou měsíců. Po konečném zveřejnění společnost požádala o objasnění, jak Komise došla k dvouměsíčnímu období, a tvrdila, že v případě započítávání plateb DPH je možné pouze jednoměsíční období. Jak bylo uvedeno ve 42. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, „výhody získané během období šetření spočívaly pouze v tom, že společnosti získaly dva měsíce času, než jim byla daňovými orgány DPH vrácena“. V původním šetření nebyly k tomuto prohlášení vzneseny žádné připomínky a Komise nemá ve spise k dispozici žádný důkaz o tom, že se systém DPH v Turecku od té doby změnil.

(189)

Po poskytnutí konečných informací společnost Gumusdoga uvedla, že by Komise měla určit snížení daně na různé výrobky uvedené v osvědčeních o investiční podpoře, na jejichž základě se snížení daně zakládalo.

(190)

Tento argument byl zamítnut, neboť částky snížení daně z příjmu jsou příjmem společnosti, a proto se zaúčtovávají do celkového obratu skupiny.

(191)

V případě napadnutelné subvence na osvobození od DPH a cla byla výhoda vypočtena jako výhoda peněžního toku pro nákupy během období přezkumného šetření.

Tabulka č. 5

Ušlé příjmy

Společnost	Výše subvence
Fishark	0,00 %
Gumusdoga	1,77 %
Ozpekler	0,00 %
Selina Balik	0,00 %

4.5. Přímý převod peněžních prostředků – podporované pojištění pro odvětví akvakultury

4.5.1. Popis a právní základ

(192)

Podle zákona o zemědělském pojištění č. 5363 (24) a nařízení č. 2018/380 (25) o rizicích, plodinách a regionech, které má pokrývat Zemědělský pojišťovací pool a zvýhodněné sazby pojistného pro období přezkumného šetření, mohou výrobci produktů akvakultury využívat snížené pojistné, které kryje ztráty rybích populací a lovu pstruhů v důsledku četných možných nákaz, přírodních katastrof, nehod atd. Podpora turecké vlády činí 50 % pojistného.

4.5.2. Závěr

(193)

Jak bylo potvrzeno v původním šetření (26) a přezkumu před pozbytím platnosti, (27) výhoda poskytnutá tímto režimem má formu snížení finančních nákladů na životní pojištění populace akvakultury.

(194)

Tento režim představuje subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení ve formě přímého grantu turecké vlády producentům pstruhů a finančního příspěvku, neboť příjemci subvence získávají výhodu ze zvýhodněných sazeb pojistného, které jsou podstatně nižší než sazby za pojistné krytí srovnatelných rizik dostupné na trhu.

(195)

Režim poskytuje výhodu ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Tato výhoda se rovná rozdílu mezi sazbami nabízenými v rámci komerčního pojištění a subvencovanou sazbou.

(196)

Tato podpora je specifická, jelikož orgán, který ji poskytuje, a právní předpisy, kterými se tento orgán řídí, výslovně omezují přístup k těmto sníženým sazbám pojistného pro podniky, které působí v odvětví zemědělství, a je dokonce výslovně zaměřena na rizika, jimž čelí producenti v akvakultuře.

4.6. Přímý převod finančních prostředků – jiné režimy

4.6.1. Popis a právní základ

(197)

Během období přezkumného šetření obdržel vyvážející výrobce Gumusdoga zařazený do vzorku přímé převody peněžních prostředků od turecké vlády, které byly zaevidovány v jeho účetnictví jako příjem.

(198)

Komise si ke všem položkám za rok 2020 na tomto příjmovém účtu vyžádala informace a společnost pro každý záznam poskytla podrobné informace. Tři položky byly zaznamenány jako přímé převody peněžních prostředků omezující se na vývozce takto:

(199)

Zaprvé, společnost obdržela peněžní prostředky na účet „podpory Egejského sdružení vývozců“, o kterém společnost uvedla, že souvisí s podporou letecké dopravy. Tuto problematiku upravuje „Nařízení prezidenta o podpoře nákladů na leteckou nákladní dopravu ze dne 16. května 2020 pod číslem 2552“ pro květen až červenec 2020 (28).

(200)

Zadruhé, společnost obdržela peněžní prostředky na účet „vývozních pobídek ministerstva hospodářství“ (dále jen „podpora vývozních pobídek“). Společnost uvedla, že „podle nařízení č. 2014/8 (29) je zaměřena na podporu, aby umožnila společnostem vykonávajícím průmyslové a/nebo obchodní činnosti v Turecku získat certifikáty pro přístup na trh a zajistit jejich účast v globálním dodavatelském řetězci“.

(201)

Zatřetí, společnost obdržela peněžní prostředky na účet „příjmů na podporu výstav“. Společnost uvedla, že tato pomoc se řídí „Nařízením o podpoře účasti na veletrzích v zahraničí“ s číslem 2017/4 zveřejněným v Úředním věstníku ze dne 7. dubna 2017, číslo 30031. Podle tohoto nařízení mohou vývozci u Generálního ředitelství pro vývoz Ministerstva obchodu požádat o proplacení výdajů za účast na veletrzích konaných v zahraničí, které jsou Ministerstvem obchodu kvalifikovány jako způsobilé pro získání podpory.

4.7. Závěr

(202)

Pokud jde o první grant, má Komise za to, že je podmíněn vývozem, neboť se jedná o náhradu nákladů na přepravu při vývozu. Kromě toho musí vývozce podepsat závazek k vývozu a grant vrátit v případě, pokud by se vyvezené zboží vrátilo zpět do Turecka. Kromě toho je režim specificky stanoven pro vývozce, kteří patří do určitých odvětví, mezi nimiž je uvedena akvakultura.

(203)

V případě druhého grantu se Komise domnívá, že se jedná také o podmíněný vývoz, neboť jde o náhradu výdajů vynaložených na vývozní transakce za účelem přístupu na zahraniční trhy, jako jsou náklady na certifikaci a kontrolu kvality.

(204)

V případě třetího grantu se Komise domnívá, že i zde se jedná také o podmíněný vývoz, neboť je určen na podporu vývozního obchodu prostřednictvím zahraničních veletrhů.

(205)

Tento režim představuje subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení ve formě přímého grantu od turecké vlády tureckým vývozcům. Režim poskytuje výhodu ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(206)

Tyto granty jsou podmíněny vývozní výkonností ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Některé z nich jsou rovněž specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 3 základního nařízení vzhledem k tomu, že podle dokumentů poskytnutých spolupracujícím vyvážejícím výrobcem se zdají být omezeny na určitá průmyslová odvětví, jako je akvakultura. Komise se proto domnívá, že tyto granty jsou napadnutelné a mají specifický charakter.

(207)

Výhodou je částka příjmů přijatá a zaúčtovaná v období přezkumného šetření.

(208)

Po poskytnutí informací zpochybnila společnost Gumusdoga rozhodnutí Komise týkající se napadnutelnosti těchto tří grantů.

(209)

Pokud jde o „podporu Egejského družení vývozců“ (první grant), společnost Gumusdoga tvrdila, že režim se nevztahuje na výrobek, který je předmětem přezkumu, neboť vývoz výrobků pod kódy HS 0302, 0303 a 0304 do Evropské unie není do rozsahu podpory zahrnut.

(210)

Komise toto tvrzení zamítla, neboť podpora se může vztahovat na výrobky pod jinými kódy HS, které jsou součástí definice výrobku v rámci stávajícího šetření, konkrétně kódy HS 0301 a 0305. Společnost rovněž neposkytla Komisi dostatečné informace, aby mohla Komise prozkoumat, na které skupiny výrobků se podpora poskytnutá během období přezkumného šetření vztahovala.

(211)

Společnost Gumusdoga rovněž tvrdila, že tento první grant se nevztahuje na prodej na vývoz, který je určen na trh Unie.

(212)

Komise nezpochybňuje, že tento režim není pro výrobek, který je předmětem přezkumu, výlučný, a proto byla výhoda, kterou společnost získala, převzata z celkového vývozního obratu skupiny a poté přidělena výrobku, který je předmětem přezkumu.

(213)

Pokud jde o podporu vývozních pobídek (druhý grant), společnost Gumusdoga tvrdila, že pouze jedna z osmi žádostí zahrnutých do výpočtu výhody se týká výrobku, který je předmětem přezkumu, a období přezkumného šetření. V důsledku toho požádala Komisi o to, aby odpovídajícím způsobem přezkoumala výpočet výhody a vyřadila sedm žádostí, které se netýkaly výrobku, který je předmětem přezkumu, a období přezkumného šetření.

(214)

Komise toto tvrzení zamítá, neboť výhoda byla považována za příjem zaúčtovaný v období přezkumného šetření a byla převzata z celkového vývozního obratu skupiny a poté přidělena výrobku, který je předmětem přezkumu.

(215)

Společnost Gumusdoga rovněž požádala Komisi o to, aby nezohledňovala výhodu plynoucí z „příjmů na podporu výstav“ (třetí grant), neboť tento režim se nevztahuje na konkrétní odvětví nebo společnost ani na výrobek, který je předmětem přezkumu, nebo období přezkumného šetření.

(216)

Komise toto tvrzení zamítá, protože je to podmíněno vývozem a výhoda získaná během období přezkumného šetření byla převzata z celkového vývozního obratu skupiny a poté přidělena výrobku, který je předmětem přezkumu.

Tabulka 6

Přímý převod peněžních prostředků

Společnost	Výše subvence
Fishark	0,00 %
Gumusdoga	0,21 %
Ozpekler	0,09 %
Selina Balik	0,08 %

4.8. Preferenční úvěry

(217)

Během původního šetření a přezkumu před pozbytím platnosti Komise zjistila, že producenti pstruhů využívali výhod plynoucích ze zvýhodněných půjček, například ze:

—	zemědělských půjček s nízkým nebo nulovým úrokem,

—	vývozních půjček s nízkým úrokem od Eximbank nebo prostřednictvím jiných bank.

(218)

Komise zkoumala zvýhodněné půjčky poskytnuté vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku během roku 2020, včetně zemědělských půjček, vývozních půjček a dalších režimů půjček, včetně těch, které v roce 2020 organizovala turecká vláda v reakci na pandemii COVID-19.

4.9. Zemědělské půjčky

4.9.1. Popis a právní základ

(219)

Nařízení č. 2020/2015 stanoví, že zemědělská úvěrová družstva a společnost T.C. Ziraat Bankasi A.S. (dále jen „Ziraat Bankasi“) mohou producentům v odvětví akvakultury poskytovat půjčky s nízkým úrokem a obchodní půjčky. Producenti pstruhů mohou obdržet slevy z platných úrokových sazeb v rozmezí 10 až 80 %. Horní hranice úvěru je 10 000 000 TRY. Nařízení zahrnuje období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2022.

(220)

Zemědělská úvěrová družstva jsou soukromoprávními subjekty, které zřídili zemědělští výrobci (tj. fyzické nebo právnické osoby, které se zabývají zemědělskou výrobou) v Turecku za účelem podpory jejich finančních potřeb.

(221)

Společnost Ziraat Bankasi je zemědělskou bankou Turecké republiky v plném vlastnictví státu. Během původního šetření vlastnil její akcie Úřad náměstka předsedy vlády pro státní pokladnu. Od roku 2018 je však její kapitál převeden do Fondu tureckého bohatství a – jak bylo zjištěno v přezkumu před pozbytím platnosti – zůstává ze 100 % ve vlastnictví Fondu tureckého bohatství (30).

(222)

V souladu s článkem 2 zákona č. 6741 o založení společnosti spravující Fond tureckého bohatství a o změnách některých zákonů je Fond tureckého bohatství institucí přidruženou k úřadu prezidenta (31).

(223)

Podle čl. 13 odst. 2 nařízení rady ministrů č. 2016/9429 je předsedou správní rady fondu prezident republiky. Jednoho z členů správní rady může prezident republiky (32) jmenovat jako místopředsedu.

(224)

Jak je stanoveno v původním šetření (33), Ziraat Bankasi poskytuje zvýhodněné půjčky v odvětví akvakultury za účelem podpory zemědělské výroby a zemědělského podnikání. Rada ministrů každoročně stanovuje dobu trvání, postupy a zásady programu a státní pokladna převádí zbývající výši platby úroku v závislosti na příslušné snížené úrokové sazbě bance Ziraat Bankasi.

(225)

V rámci původního šetření bylo tedy zjištěno, že společnosti Ziraat Bankasi byla svěřena vládní pravomoc na základě nařízení č. 2013/4271, které bylo nahrazeno nařízením č. 2020/2015 na stejném základě.

(226)

Společnost T.C. Ziraat Bankasi A.S. má tedy stále svěřenou vládní pravomoc a Komise se stejně jako v předchozích šetřeních i nadále domnívá, že jde o veřejný orgán.

4.9.2. Zjištění

(227)

Během období přezkumného šetření měli spolupracující vyvážející výrobci zahrnutí do vzorku nesplacené nízkoúročené půjčky od společnosti Ziraat Bankasi.

(228)

Po poskytnutí informací společnost Gumusdoga uvedla, že by Komise neměla považovat zemědělské půjčky od společnosti Ziraat Bankasi za napadnutelné, jelikož jsou spojeny s nákupem pojištění souvisejícího s výrobou jiných výrobků, a nikoli výrobku, který je předmětem přezkumu.

(229)

Tento argument byl zamítnut vzhledem k tomu, že půjčka byla společnosti poskytnuta, aniž by existovaly nějaké důkazy o tom, že by podobné půjčky byly společnostem v Turecku běžně dostupné. Tato půjčka navíc nebyla podmíněná výrobou jiných výrobků, ale pouze nákupem pojištění pro konkrétní farmu.

4.10. Vývozní úvěry

4.10.1. Popis a právní základ

(230)

Jak bylo stanoveno v původním šetření (34) a v přezkumu před pozbytím platnosti, (35) společnost Türkiye İhracat Kredi Bankası A.Ș (dále jen „Eximbank“) byla tureckou vládou dne 21. srpna 1987 pověřena nařízením č. 87/11914, v souladu se zákonem č. 3332 (36) o vývozních úvěrech, a je bankou ve stoprocentním vlastnictví státu, která v rámci vývozní strategie Turecka působí jako nástroj vývozních pobídek turecké vlády.

(231)

Banka Eximbank byla vládou pověřena, aby podporovala zahraniční obchod a turecké dodavatele/investory působící v zámoří za účelem zvýšení vývozu tureckých podniků a posílení jejich mezinárodní konkurenceschopnosti.

(232)

Komise nadále zastává názor, že banka Eximbank je pověřena výkonem veřejné moci, a je proto veřejnoprávním subjektem.

(233)

Zákon č. 3332 a usnesení č. 2013/4286 (37) o zřízení banky Eximbank představují právní základ pro vývozní úvěry poskytované prostřednictvím banky Eximbank.

(234)

Banka Eximbank poskytuje vývozcům finanční podporu (buď přímo, nebo prostřednictvím zástupců, kteří pracují za provizi), jako jsou podmíněné vývozní úvěry před dodávkou nebo po dodávce a investiční úvěry zaměřené na vývoz, s cílem zvýšit konkurenceschopnost tureckých vývozců na zahraničních trzích.

(235)

Banka Eximbank používá také rediskontní úvěry sloužící k poskytování hotovostních záloh vývozcům na základě diskontování faktur a dokladů, které se týkají prodeje na vývoz (38). Právním základem pro tyto úvěry je dokument „Implementation Principles and Circular on Export and Foreign Exchange Earning Services Rediscount Credits (Rediscount Programme)“ (39) (Prováděcí zásady a oběžník týkající se služeb v oblasti vývozu a devizových příjmů – Rediskontní úvěry (Rediskontní program)) a článek 45 zákona o centrální bance.

(236)

Výroční zpráva Turecké centrální banky (TCMB) za rok 2020 uvádí, že cílem rediskontních úvěrů je „usnadnit vývozním společnostem přístup k úvěrům za výhodných podmínek a posílit rezervy Centrální banky Turecka.“ (40)

(237)

Rediskontní úvěry financuje Centrální banka Turecka, ale jsou poskytovány prostřednictvím tureckých finančních institucí (veřejných i soukromých bank), které jednají jako zástupci Centrální banky Turecka. Úrokové sazby stanoví Centrální banka Turecka a zprostředkující banky jsou odměňovány prostřednictvím provize účtované příjemcům.

4.10.2. Zjištění

(238)

Během období přezkumného šetření měli spolupracující vyvážející výrobci, kteří byli zařazeni do vzorku, nesplacené nízkoúročené vývozní úvěry poskytnuté buď přímo bankou Eximbank, nebo prostřednictvím jiných veřejných či soukromých bank jednajících jako zástupci banky Eximbank. Společnosti rovněž těžily z rediskontních úvěrů poskytnutých bankou Eximbank nebo prostřednictvím jiných veřejných či soukromých bank.

4.11. Jiné režimy půjček

4.11.1. Popis a právní základ

(239)

Někteří vyvážející výrobci zařazení do vzorku oznámili existenci dalších půjček, které si sjednali v roce 2020. Komise identifikovala tři režimy, které vyvážející výrobci zařazení do vzorku využívají, a požádala tureckou vládu o informace o následujících programech:

—	Can Suyu – Life Water (Voda života),

—	Ise Devam – Continue to Business (Pokračování v podnikání),

—	IVME Credit – Movement Credit (Úvěr na pohyb).

(240)

The Can Suyu – program Life Water je obecný úvěrový program, který je otevřen všem podnikům, které se zavázaly pokračovat ve své činnosti a zachovat (a nesnížit) počet zaměstnanců registrovaných v institucích sociálního zabezpečení ke konci února 2020. Tento program je půjčkou na zajištění kontinuity podnikání, kterou turecká vláda poskytla společnosti Kredi Garanti Fonu a pěti veřejným bankám, které drží její akcie.

(241)

Program Ise Devam – Continue to Business je dalším obecným úvěrovým programem spojeným s probíhajícími činnostmi stejně jako program Can Suyu – Life Water. Tento program je půjčkou na zajištění kontinuity podnikání, kterou turecká vláda poskytla společnosti Kredi Garanti Fonu a pěti veřejným bankám, které drží její akcie.

(242)

Úvěr IVME – úvěrový program na pohyb je specifičtějším programem pro určitá odvětví hospodářství. Tento program byl oznámen v rámci (akceleračního) balíčku financování IVME dne 23. května 2019 ministerstvem financí společně se třemi veřejnými bankami, Ziraat Bankasi, Halkbank a Vakifbank (41). Akcelerační balíček financování je pro změnu součástí dlouhodobé hospodářské politiky turecké vlády pro zemi, stanovené v Programu nové ekonomiky („Yeni Ekonomi Programi“).

(243)

V oficiálním oznámení se uvádí, že program je určen na „podporu odvětví, která jsou vysoce závislá na dovozu, mají schodek zahraničního obchodu, mají vysoký podíl na zaměstnanosti a vysoké objemy vývozu nebo měnových příjmů“. Podle inauguračního projevu ministra financí „balíček financování využívá výrobkově orientovaný přístup k financování. Nejen prostřednictvím hodnocení na odvětvové bázi, ale také financováním výrobků s potenciálem přispět ke snížení schodku zahraničního obchodu. Bude tak zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti příslušných výrobků na mezinárodních trzích a tím ke zvýšení vývozního potenciálu výrobků strategického významu (42).“

(244)

Hlavními činnostmi, které mají být podporovány, jsou „výroba surovin a meziproduktů, strojní výroba a zemědělství“. V oblasti surovin a dováženého zboží byly identifikovány čtyři hlavní segmenty: chemické/zdravotnické (farmaceutické) výrobky, výrobky z plastu a pryže, umělá a syntetická vlákna a segment papíru a lepenky (43).

(245)

V oblasti strojní výroby byl vytvořen seznam výrobců strojů za použití příslušných kódů NACE. Balíček financování zahrnuje půjčky poskytnuté tuzemským výrobcům strojů na seznamu s příslušným kódem NACE, kteří investují do nové výroby nebo navýšení kapacity, a také půjčky tuzemským kupujícím investujícím do nových strojů vyráběných stejnými výrobci. Balíček cílí na následující segmenty:

—	Elektrické stroje a jejich součásti, počítače, elektronika, optická zařízení,

—	Díly motorových vozidel a jejich součásti,

—	Motory a jejich součásti,

—	Obecné průmyslové stroje a jejich součásti,

—	Elektrická zařízení (44).

(246)

Zemědělství zahrnuje „živočišnou výrobu a produkci krmných plodin“ a tyto půjčky byly během období přezkumného šetření poskytnuty jednomu vyvážejícímu výrobci zařazenému do vzorku na akvakulturu. Podmínky pro poskytnutí půjčky jsou z hlediska nabízené úrokové sazby jednoznačně zvýhodněné.

4.11.2. Zjištění

(247)

U dvou obecných úvěrových programů Can Suyu – Life Water a Ise Devam – Continue to Business založených na úrovni zaměstnanosti ve společnostech v únoru 2020 Komise nenašla žádné důkazy o tom, že by tyto úvěrové programy byly specifické nebo napadnutelné.

(248)

V případě úvěrového programu IVME však Komise zjistila, že se omezuje na konkrétní odvětví a konkrétní činnosti (jak je uvedeno výše) a že úvěrový balíček je spojen s veřejnými bankami Ziraat Bank, Halkbank a Vakifbank.

(249)

Komise zjistila, že společnosti zařazené do vzorku využívaly pouze úvěry IVME poskytnuté bankami Ziraat Bank a Halkbank. Komise proto v rámci tohoto šetření nezkoumala postavení Vakifbank.

(250)

Komise ve výše uvedeném oddíle 4.5.1 potvrdila, že banka Ziraat je veřejným subjektem a je pověřena vládními pravomocemi.

(251)

Komise usoudila, že banka Türkiye Halk Bankası A.Ş (dále jen „Halkbank“) je rovněž veřejnoprávním subjektem pověřeným vládními pravomocemi, a to na základě veřejně dostupných informací a také na základě informací, které banka sama poskytla jako součást odpovědi na vládní dotazník, který obsahoval kopie výročních zpráv za rok 2019 a 2020.

(252)

Banka Halkbank byla založena tureckou vládou v roce 1933. Mustafa Kemal Atatürk, který prohlásil: „Je nesmírně důležité vytvořit organizaci, která bude vlastníkům malých podniků i velkým průmyslovým podnikům poskytovat půjčky, jež tak naléhavě potřebují, které budou snadno dostupné a cenově výhodné, a za obvyklých okolností snížit náklady na půjčky“, vydláždil cestu k založení Halkbank.

(253)

Banka Halkbank je ze 77,9 % ve vlastnictví vlády prostřednictvím Tureckého fondu bohatství (45). Komise uvedla, že všichni členové řídícího orgánu banky jsou nebo byli vládními úředníky nebo působili v jiných veřejnoprávních orgánech (46).

(254)

Komise například ve správní radě zaznamenala přítomnost Maksuta Serima, který byl v roce 2020 vrchním poradcem prezidenta Turecké republiky a v letech 2003 až 2016 byl hlavním poradcem předsedy vlády Turecké republiky.

(255)

Komise ve správní radě zaregistrovala také Sezaia Uçarmaka, který v roce 2020 působil jako náměstek ministra na ministerstvu obchodu.

(256)

Dále si Komise všimla, že stanovy společnosti Halkbank jasně určují specifické zaměření banky spočívající v poskytování přístupu k levným finančním prostředkům malým a středním podnikům, živnostníkům a řemeslníkům (čl. 4 odst. 4) se zapojením rady ministrů Turecké republiky.

(257)

Čl. 4 odst. 5 se zabývá možností, aby bylo ve veřejném vlastnictví méně než 50 % akcií banky: „V případě, že procento veřejně držených akcií banky klesne pod 50 %, budou činnosti banky týkající se nabídky úvěrových facilit pro živnostníky, obchodníky a také malé a střední průmyslové podniky pokračovat v souladu s metodami a zásadami, které určí rada ministrů“ (47).

(258)

Banka byla zřízena tureckou vládou a její prioritou jsou potřeby malých a středních podniků, živnostníků a řemeslníků.

(259)

Jak říká sama Halkbank: „Vzhledem k tomu, že prioritou Halkbank vždy bylo poskytovat této cílové skupině půjčky nabízené za nejvýhodnějších podmínek, zasluhuje si banka své uznávané postavení, které si získala v srdcích živnostníků, řemeslníků a malých a středních podniků“ (48). Ve svých výročních zprávách za rok 2020 a 2021 Halkbank také několikrát poukazuje na svou roli veřejnoprávní banky, která plní priority vlády.

(260)

Podle oficiálního prohlášení o poslání banky Halkbank uvedeného v jejích výročních zprávách je úlohou banky „podporovat rozvoj a růst Turecka v rámci uvědomění si společenské odpovědnosti a být lidovou bankou, která vytváří velkou přidanou hodnotu všem zúčastněným stranám“.

(261)

Toto poslání se v praxi provádí následovně: „Jelikož jsme své zdroje nasměrovali na priority turecké ekonomiky coby součást naší mise ‚V první řadě jsme lidé a pak teprve banka‘, zaměřili jsme se na provádění našeho podnikání v rámci přístupu, který je ohleduplný k lidem, společnosti a životnímu prostředí“.

(262)

Například na straně 52 zprávy za rok 2021 se píše „Banka … prostřednictvím ministerstva financí poskytla 12,1 miliardy TRY půjček se subvencovanými úroky 500 tisícům živnostníků a řemeslníků. Dále Halkbank na základě nařízení prezidenta pokračovala v provádění odkladů splátek půjček obchodníkům a řemeslníkům, jejichž podniky utrpěly ztráty způsobené pandemií“ (49).

(263)

Konkrétněji v souvislosti s půjčkami IVME generální ředitel Osman Arslan ocenil „harmonii a silnou koordinaci mezi institucemi související s hospodářským řízením s cílem dosáhnout úspěšných výsledků“ a dodal, že „s naším odhodláním dosáhnout cílů stanovených v Programu nové ekonomiky strávíme letošní rok intenzivní prací v terénu a vynaložíme velké úsilí, abychom mohli našim zákazníkům nabídnout nejvhodnější řešení jejich požadavků. Námi poskytované půjčky v rámci našich inovativních produktů, jako je Akcelerační balíček financování, podnikatelský úvěr orientovaný na zaměstnanost, úvěr s hospodářskou hodnotou, úvěr na bydlení, spotřebitelský úvěr na kampaně, úvěr indexovaný na TLREF a půjčka na vozidlo domácí výroby, dosáhly v roce 2019 výše 30 miliard TRY (50)“.

(264)

Podmínky půjček IVME zahrnují dobu odkladu a zvýhodněnou sazbu, která je stanovena jako procentní přirážka (1–3 % podle délky úvěru) k nízkorizikovým státním dluhovým cenným papírům domácích institucí.

(265)

Úroková sazba pro půjčky IVME je stanovena v pokynech vlády bankám a je stanovena bez ohledu na strukturu kapitálových nákladů banky, okolnosti vypůjčovatele nebo jeho úvěrovou způsobilost. Banky jsou proto považovány za subjekty, které jednají jménem vlády a které provádějí její pokyny.

(266)

Komise proto usoudila, že úvěrový program IVME je napadnutelný.

4.12. Úvěry – závěr

(267)

Jak bylo potvrzeno v původním šetření (51) a přezkumu před pozbytím platnosti, (52) preferenční financování se považuje za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(268)

Na základě zjištění současného šetření dospěla Komise k závěru, že preferenční režimy financování poskytují příjemcům výhody, neboť takové financování je poskytováno pod hranicí tržních sazeb, tedy za podmínek, které neodrážejí tržní podmínky pro financování se srovnatelnou splatností.

(269)

Tyto preferenční režimy financování jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, pokud jde o zemědělské půjčky, jelikož orgány poskytující podporu nebo právní předpisy, podle nichž tyto orgány vykonávají svou činnost, výslovně omezují přístup na určité podniky.

(270)

Vývozní úvěry jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení, neboť závisí na vývozní výkonnosti.

(271)

Po poskytnutí informací zpochybnila turecká vláda a společnost Gumusdoga napadnutí výhody vypočtené pro vývozní úvěry podmíněné vývozní výkonností v případech, kdy byla půjčka poskytnuta soukromou bankou.

(272)

Tento argument byl vznesen rovněž v souvislosti s předchozím přezkumem před pozbytím platnosti, a to v 87. bodě odůvodnění, a Komise námitku v 88. a 89. bodě odůvodnění zamítla (53).

(273)

Komise provedla pečlivou analýzu dokumentace, kterou jí společnost poskytla, aby získala nějaké důkazy o tom, zda tyto půjčky byly poskytnuty soukromou bankou bez jakéhokoli zásahu banky Eximbank nebo jiných veřejnoprávních orgánů, vzhledem k tomu, že uvedená společnost si tyto finanční prostředky vypůjčila na vývoz výrobku, který je předmětem přezkumu, v rámci sazeb pohybujících se výrazně pod výší sazeb zveřejněných Tureckou centrální bankou pro půjčky v eurech.

(274)

Dokumentace, kterou společnost poskytla, neobsahovala úvěrovou smlouvu s dotčenou bankou ani žádný důkaz, který by prokazoval, že dotčená banka nabídla společnosti individuální úrokovou sazbu, pro niž existoval konkrétní důvod.

(275)

Nebyly tedy nalezeny žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tyto půjčky byly poskytnuty za tržních podmínek, a argument byl proto zamítnut.

(276)

Kromě toho společnost Gumusdoga tvrdila, že Komise postupovala v rozporu s metodikou použitou pro výpočet výhody z vývozních úvěrů, protože některé nebyly zahrnuty do výpočtu celkové výhody.

(277)

Komise toto tvrzení zamítla. Jediným důvodem, proč nebyly některé vývozem podmíněné úvěry poskytnuté soukromými bankami zahrnuty do výpočtu celkové výhody, je skutečnost, že tyto úvěry byly poskytnuty v tureckých lirách.

(278)

Společnost Gumusdoga namítala, že díky své vysoké úvěruschopnosti má možnost u svých vývozem podmíněných úvěrů poskytovaných soukromými bankami získat příznivě nízké úrokové sazby, a proto by Komise neměla výhodu plynoucí z takovýchto úvěrů do svých výpočtů zahrnovat.

(279)

Komise tento argument odmítla vzhledem k tomu, že referenční úrokové sazby, které byly použity pro výpočet výhody, odpovídají průměrné úrokové sazbě u všech tureckých půjček, jež byly poskytnuty v určitém časovém období a v určité měně. Tento průměr zahrnoval všechny typy bonity.

(280)

Toto tvrzení společnosti Gumusdoga, že u některých vývozem podmíněných úvěrů byly stanoveny nízké úrokové sazby z důvodu individuálních zvláštních podmínek úvěru, bylo vzneseno rovněž i v přezkumu před pozbytím platnosti a zamítnuto ze stejných důvodů jako výše. Společnost Gumusdoga nebyla schopna prokázat, že některý z vývozem podmíněných úvěrů s nízkou úrokovou sazbou získala na základě svého úvěrového hodnocení nebo na základě jednání s bankou.

(281)

Komise se domnívala, že neexistuje žádná souvislost mezi napadnutelností půjčky a úrovní úvěruschopnosti společnosti. Referenční úrokové sazby byly použity pouze za účelem stanovení výše výhody plynoucí z těchto půjček, a nikoli k určení skutečnosti, zda lze půjčku považovat za napadnutelnou.

(282)

Všechny preferenční režimy financování se proto považují za napadnutelné subvence.

4.12.1. Výpočet výše subvence

(283)

V souladu s čl. 6 písm. b) základního nařízení byla výhoda z preferenčního financování vypočtena jako rozdíl mezi částkou zaplacených úroků a částkou, která by byla zaplacena za srovnatelnou komerční půjčku. Jako referenční hodnotu použila Komise váženou průměrnou úrokovou sazbu komerčních úvěrů na domácím tureckém trhu na základě údajů získaných od Centrální banky Turecka (54). Jedná se o stejnou referenční hodnotu použitou v původním šetření a všech předchozích přezkumech. Komise přiřadila výhodu související s vývozními úvěry k prodeji na vývoz, zatímco zemědělské půjčky byly přiřazeny k celkovému prodeji.

(284)

Po poskytnutí informací se společnost Gumusdoga dotázala na metodiku použitou pro přidělování výhod pro vývozem podmíněné úvěry. V poskytnutých informacích přiřadila Komise výhodu následujícím způsobem:

a)	U vývozem podmíněných úvěrů označených jako „nevztahující se na výrobek, který je předmětem přezkumu“, nebyla k výrobku, který je předmětem přezkumu, přiřazena žádná výhoda.

b)	U vývozem podmíněných úvěrů, u nichž taková zpráva k dispozici nebyla, byly veškeré výhody přiřazeny k vývoznímu obratu pro výrobek, který je předmětem přezkumu.

(285)

Po poskytnutí informací společnost Gumusdoga uvedla, že všechny půjčky spadající pod položku b) by měly být ve skutečnosti přiřazeny k celkovému vývoznímu obratu vzhledem k tomu, že všechny tyto půjčky byly podmíněny také vývozem jiných výrobků. Toto tvrzení se týká stejného tvrzení téhož vyvážejícího výrobce uvedeného v 92. bodě odůvodnění nařízení (55) o přezkumu před pozbytím platnosti.

(286)

V přezkumu před pozbytím platnosti mohla Komise přiřadit výhodu plynoucí z některých vývozem podmíněných úvěrů k celkovému vývoznímu obratu, pokud existovaly důkazy, které by učinění tohoto kroku podporovaly (56). Vzhledem k tomu, že některé z těchto úvěrů byly v rámci tohoto přezkumu nadále aktuální, mohla Komise dospět ke stejnému závěru.

(287)

U půjček, které v rámci přezkumu před pozbytím platnosti nebyly přezkoumány, provedla Komise analýzu dokumentace, jež společnost Gumusdoga poskytla společně s vyplněným dotazníkem a následnými podáními.

(288)

Pokud se na základě této dokumentace prokázalo, že půjčka byla podmíněna vývozem všech výrobků, byla výhoda přiřazena k celkovému vývoznímu obratu skupiny. V opačném případě zůstala výhoda přiřazena k vývoznímu obratu pro výrobek, který je předmětem přezkumu. Dokumentace předložená společností Gumusdoga po poskytnutí informací, u níž nebylo možné provést ověření, nebyla zohledněna.

(289)

Po poskytnutí informací zaznamenali dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku administrativní chyby ve výpočtu výhody a tyto chyby byly opraveny. Komise rovněž zajistila, aby se vzhledem k tomu, že referenční sazba je zveřejňována každý pátek, daná referenční sazba uplatňovala na úvěry s datem zahájení doby trvání půjčky v následujícím týdnu, jak bylo uvedeno také v 93. bodě odůvodnění nařízení o přezkumu před pozbytím platnosti.

(290)

Výše subvence vypočítaná pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku, pokud jde o preferenční úvěry, je následující:

Tabulka 7

Financování

Společnost	Výše subvence
Fishark	0,00 %
Gumusdoga	0,49 %
Ozpekler	0,36 %
Selina Balik	0,19 %

4.13. Konečná výše napadnutelných subvencí

(291)

Komise zjistila, že agregovaná výše napadnutelných subvencí v souladu s ustanoveními základního nařízení je následující:

Tabulka 8

Zjištěná celková výše subvence

Společnost	Výše subvence
Fishark	3,47 %
Gumusdoga	4,46 %
Ozpekler	3,19 %
Selina Balik	2,81 %

5. TRVALÝ CHARAKTER ZMĚNY OKOLNOSTÍ

(292)

Šetření potvrdilo významné změny ve struktuře a podmínkách provádění přímých subvencí poskytovaných producentům pstruhů tureckou vládou ve srovnání s původním šetřením. Jak již bylo zjištěno v předchozích přezkumech uvedených v 2. a 3. bodě odůvodnění, turecká vláda zavedla nařízením č. 2016/8791 (57) zejména legislativní změnu týkající se zemědělských podpor, které měly být poskytovány v roce 2016. Podmínky pro subvence, jež mají být poskytovány, byly upřesněny ve sdělení č. 2016/33 (58) o podpoře akvakultury.

(293)

V podstatě a na rozdíl od původního šetření, v případě, že producent pstruhů měl více než jednu výrobní licenci (nebo „podnik chovu ryb“) ve stejné potenciální zóně na moři, jak byla vymezena ministerstvem, ve stejné (přehradní) nádrži nebo ve stejných nádržích nacházejících se ve stejných regionech, které patřily stejné osobě nebo stejnému podniku/společnosti, byly tyto licence nebo podniky chovu ryb považovány za jedinou licenci nebo podnik patřící této společnosti a přímá subvence měla být vyplácena podle tohoto výkladu.

(294)

Tato legislativní změna byla zachována v nařízeních z následujících let a také v nařízení č. 3190 pro období přezkumného šetření uvedené v 57. bodě odůvodnění. To naznačuje, že změna ve struktuře a provádění přímých subvencí poskytovaných tureckou vládou přetrvává již několik let a nic nenasvědčuje tomu, že turecká vláda zamýšlí provést další změny.

(295)

Kromě toho změna v roce 2019 (59) v režimu přímých subvencí omezila množství způsobilé pro přímé subvence na 350 milionů tun, tj. snížila produkční strop ve srovnání s původním obdobím šetření. Stejný maximální limit byl zachován i v roce 2020 prostřednictvím nařízení č. 3190. Jak je uvedeno výše, šetření neprokázalo, že by tato praxe nepokračovala.

(296)

Šetřením se také ukázalo, jak je uvedeno v 57. až 72. bodě odůvodnění, že turecká vláda stále více subvencovala chovatele pstruhů prostřednictvím rozdělení sazeb podpory. Společnosti chovající pstruhy všech velikostí získaly na základě stejné licence k chovu výhody v rámci obou sazeb subvence, tedy na „pstruhy“ i „pstruhy nad kilogram hmotnosti“.

(297)

Přechod turecké vlády od subvencování veškerých pstruhů jednou sazbou subvence na subvencování obou možností, tj. všech pstruhů i „pstruhů nad kilogram hmotnosti“, je považován za trvalý. Tento trend v posledních letech rychle narůstal a turecká vláda nedala najevo, že by neměl pokračovat. Toto zvýšení výhod v podobě plateb vyplácených v rámci sazeb podpory na „pstruhy nad kilogram hmotnosti“ bylo částečně kompenzováno snížením výhod získávaných na „pstruhy“. Obecně vzato získávají chovatelé pstruhů nadále od turecké vlády přímou podporu.

(298)

Komise konstatovala, že celková úroveň subvence na výrobek, který je předmětem přezkumu, v tureckých lirách na kilogram vývozu do EU neklesla ve stejném rozsahu jako vyrovnávací cla vypočtená během období přezkumného šetření. To je způsobeno poklesem hodnoty turecké liry vůči euru od doby, kdy probíhalo původní šetření, a tím, že se clo vypočítává na základě subvence v tureckých lirách na kilogram vydělené hodnotou CIF v tureckých lirách.

(299)

Komise však také konstatovala, že souběžně s poklesem hodnoty turecké liry vůči euru se v Turecku vyskytovala i období vysoké inflace. Proto také klesla hodnota turecké liry v zemi a částky vyplacených subvencí, které v tureckých lirách zůstaly neměnné, se reálně snížily. Komise proto považovala snížení vyrovnávacího cla z původního šetření za změnu okolností trvalého charakteru.

(300)

Ve svém podání ze dne 11. listopadu 2021 organizace DAO uvedla, že v Turecku dochází k neustálým a pravidelným změnám subvenčních režimů, a proto nelze jakoukoli změnu výše subvencí považovat za trvalou. Pstruzi z Turecka se vyvážejí za nižší ceny, než jsou ceny výrobního odvětví Unie, a jejich vývoz stále způsobuje výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Současný přezkum by proto měl být ukončen a měla by být zachována úroveň platných opatření.

(301)

Argumenty organizace DAO nezohledňovaly významné změny ve struktuře a provádění režimů přímých subvencí, jak byly zjištěny během tohoto šetření. Případné roční změny sazeb subvencí neměly vliv na závěry, že okolnosti v původním šetření byly podstatně odlišné a že provedené změny měly trvalý charakter. Tvrzení organizace DAO v tomto ohledu byla proto odmítnuta.

(302)

Komise se proto domnívala, že došlo ke změně okolností a že tyto změny mají trvalý charakter. Komise po poskytnutí informací neobdržela k této záležitosti žádné připomínky.

6. VYROVNÁVACÍ OPATŘENÍ

(303)

Na základě závěrů, k nimž dospěla Komise, by měla být antisubvenční opatření na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecké republiky upravena s ohledem na změněné okolnosti.

(304)

Antisubvenční opatření byla vypočtena jako procentní podíl hodnoty CIF vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu, do Evropské unie během období přezkumného šetření.

(305)

Po poskytnutí dodatečných informací požádala skupina Gumusdoga Komisi, aby upravila výpočet celkového obratu skupiny společností, které byly předmětem šetření, tak, aby zahrnoval obrat společností ve spojení – mimo tuto skupinu pěti společností, které mají přímou vazbu na jejich činnosti, pokud jde o výrobek, který je předmětem přezkumu – které však patřily do skupiny Gumusdoga.

(306)

Tato žádost byla přijata a obrat dotčených společností byl připočten k celkovému obratu skupiny.

(307)

Po poskytnutí informací tři vyvážející výrobci zařazení do vzorku tvrdili, že Komise nesprávně vypočítala hodnotu CIF u prodeje na vývoz pro výrobek, který je předmětem přezkumu, do Unie. Tvrdili, že by Komise měla v případě těchto prodejů považovat fakturované hodnoty transakcí DAP za hodnotu CIF, a prohlašovali, že tak Komise činila v předchozích šetřeních.

(308)

Komise tyto požadavky zamítla. Hodnota transakcí CIF u prodeje uskutečněného směrem do Unie byla použita (jak je uvedeno v 297. bodě odůvodnění výše) ke stanovení procentuální hodnoty, o kterou by měla být zvýšena dovozní cena, aby se odstranil účinek subvencování. To vyžaduje použití hodnoty CIF, neboť se jedná o hodnotu deklarovanou celním orgánům při dovozu do EU.

(309)

Jak je běžnou praxí Komise, pokud tato hodnota CIF nebyla nahlášena nebo pokud je dodání za podmínek CIF na hranici Unie, je základem pro stanovení hodnoty CIF fakturovaná hodnota. Pokud fakturovaná hodnota zahrnuje náklady po dovozu (například u prodeje za podmínek DAP a DDP), odhadla Komise hodnotu CIF u těchto transakcí pomocí dostupných důkazů. U prodejů za podmínek DDP a některých prodejů za podmínek DAP byla hodnota CIF známa a byla uvedena samostatně ve vyplněném dotazníku, a proto byla použita. Všechny použité hodnoty CIF byly zahrnuty do informací předložených stranami a ověřeny během vzdálené křížové kontroly.

(310)

Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce v tomto šetření považovala Komise za vhodné stanovit celostátní clo na úrovni nejvyššího individuálního cla vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(311)

Individuální sazby vyrovnávacího cla pro jednotlivé společnosti, které jsou uvedeny v tomto nařízení, jsou použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pochází z Turecka a je vyráběn uvedenými právnickými osobami.

(312)

Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb vyrovnávacího cla.

(313)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb vyrovnávacího cla. Tato žádost musí být předložena Komisi. Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude změna názvu zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

(314)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (60), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro úroky použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(315)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1037,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. V čl. 1 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2021/823 se text za slovy „v současnosti kódů KN“ nahrazuje tímto:

ex 0301 91 90, ex 0302 11 80, ex 0303 14 90, ex 0304 42 90, ex 0304 82 90, ex 0305 43 00 a ex 1604 19 10 (kódy TARIC 0301919011, 0302118011, 0303149011, 0304429010, 0304829010, 0305430011 a 1604191011) pocházejících z Turecka.

2. Tabulka v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2021/823 se nahrazuje tabulkou níže:

Společnost	Vyrovnávací clo (v %)	Doplňkový kód TARIC
Fishark Su Ürünleri Üretim ve Sanayi Ticaret A.Ş.	3,4	B985
Gümüşdoga Su Ürünleri Üretim Ihracat Ithalat AŞ	4,4	B964
Özpekler İnşaat Taahhüd Dayanıklı Tüketim Malları Su Ürünleri Sanayi ve Ticaret Limited Şirketi	3,1	B966
Společnosti uvedené v příloze	4,0
Selina Balık İşleme Tesisi İthalat İhracat Ticaret Anonim Şirketi	2,8	C889
Všechny ostatní společnosti	4,4	B999

3. Příloha prováděcího nařízení (EU) 2021/823 se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.

4. Doplňkový kód TARIC B968, který byl dříve přidělen společnosti Lezita Balik A.S., se použije na společnost Abalıoglu Balik ve Gıda Ürünleri Anonim Şirketi od 7. července 2020 (datum, kdy společnost změnila svůj název). Jakékoliv konečné clo zaplacené z dovozu výrobků vyrobených společností Abalıoglu Balik ve Gıda Ürünleri Anonim Şirketi nad rámec vyrovnávacího cla stanoveného v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2021/823, pokud jde o společnost Lezita Balik A.S., se vrátí nebo promine v souladu s platnými celními předpisy.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. prosince 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55.

(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/309 ze dne 26. února 2015 , kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka (Úř. věst. L 56, 27.2.2015, s. 12).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/823 ze dne 4. června 2018 o ukončení částečného prozatímního přezkumu vyrovnávacích opatření vztahujících se na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecké republiky (Úř. věst. L 139, 5.6.2018, s. 14).

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/658 ze dne 15. května 2020, kterým se na základě prozatímního přezkumu podle čl. 19 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 mění prováděcí nařízení (EU) 2015/309, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka (Úř. věst. L 155, 18.5.2020, s. 3).

(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/823 ze dne 20. května 2021, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 (Úř. věst. L 183, 25.5.2021, s. 5).

(6) Úř. věst. C 380, 20.9.2021, s. 15.

(7) Úř. věst. C 40, 5.2.2021, s. 12.

(8) Úř. věst. L 83, 10.3.2022, s. 60.

(9) Úř. věst. C 176, 22.5.2019, s. 24.

(10) Úř. věst. C 86, 16.3.2020, s. 6.

(11) Změna názvu byla zveřejněna ve věstníku obchodního rejstříku ze dne 7. července 2020 pod číslem 10113.

(12) Nařízení prezidenta č. 3190 nazvané „Nařízení o zemědělských podporách, které mají být poskytovány v roce 2020“, zveřejněné v Úředním věstníku č. 31295 ze dne 5. listopadu 2020.

(13) Sdělení č. 2020/39, zveřejněné v Úředním věstníku č. 31321 ze dne 1. prosince 2020.

(14) Sdělení 2020/39, čl. 4 písm. f): Pstruh nad jeden kilogram hmotnosti: pstruh vážící 1,25 kg (jeden kilogram a dvě stě padesát gramů) a více na 1 kus při vylovení.

(15) 41. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2021/823.

(16) 61. až 63. bod odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1195/2014 ze dne 29. října 2014 o uložení prozatímního vyrovnávacího cla na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka (Úř. věst. L 319, 6.11.2014, s. 1).

(17) 39. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2021/823.

(18) Zveřejněno dne 19. června 2012, Úřední věstník č. 28328.

(19) Zveřejněno dne 20. června 2012, Úřední věstník č. 28329.

(20) Produkce akvakultury je výslovně uvedena v příloze 2 A nařízení č. 2012/3305 mezi odvětvími, která mohou mít výhodu z pobídek, například osvobození od daně z přidané hodnoty (DPH), osvobození od cla, snížení daní, příspěvky na investice, příspěvky na odvody na sociální zabezpečení (příspěvky zaměstnavatele), přidělení pozemků, podpora na úroky, podpora na daň z příjmu a podpora na platby sociálního zabezpečení (příspěvky zaměstnanců).

(21) 45. až 48. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) č. 1195/2014.

(22) 63. až 65. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2021/823.

(23) Decision Memorandum for the Preliminary Affirmative Determination in the Countervailing Duty Investigation of Common Alloy Aluminium Sheet from the Republic of Turkey (konečné rozhodnutí o předběžném kladném rozhodnutí ve věci šetření týkajícího se vyrovnávacího cla na plechy z běžných hliníkových slitin z Turecké republiky). Případ číslo C-489-840 zveřejněný dne 7. srpna 2020.

(24) Články 12 a 13 Úředního věstníku č. 25852 ze dne 21. června 2005.

(25) Úřední věstník č. 30608 ze dne 27. listopadu 2018.

(26) 88. a 89. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) č. 1195/2014 potvrzené 42. bodem odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2015/309.

(27) 70. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2021/823.

(28) http://yuksekgerilim.com.tr/tr/ihracat-yuklemelerinde-devlet-navlun-destegi-hk/ (navštíveno dne 22. srpna 2022)

(29) Zveřejněno v Úředním věstníku ze dne 4. září 2014, číslo 29109.

(30) https://www.ziraatbank.me/en/ziraat-bank-turkey-today (navštíveno dne 24. června 2022).

(31) https://www.tvf.com.tr/uploads/file/law-no-6741.pdf (navštíveno dne 24. června 2022).

(32) https://www.tvf.com.tr/uploads/file/decree.pdf (navštíveno dne 24. června 2022).

(33) 67. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) č. 1195/2014.

(34) 69. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) č. 1195/2014.

(35) 79. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2021/823.

(36) Zveřejněno dne 31. března 1987 v Úředním věstníku č. 19417 (bis).

(37) Zveřejněno dne 23. února 2013 v Úředním věstníku č. 28568.

(38) https://www.eximbank.gov.tr/en/product-and-services/credits/short-term-export-credits/rediscount-credit-program (navštíveno dne 24. června 2022).

(39) Vydáno dne 4. října 2016 generálním ředitelstvím pro bankovnictví a finanční instituce a ředitelstvím pro měnovou legislativu Centrální banky Turecka.

(40) https://www3.tcmb.gov.tr/yillikrapor/2020/en/m-2-2.html section 2.2.4 (navštíveno dne 1. července 2022).

(41) https://ms.hmb.gov.tr/uploads/2019/05/ivme-sunum.pdf (navštíveno dne 11. července 2022).

(42) https://www.sondakika.com/ekonomi/haber-ivme-finansman-paketi-12078612/

(43) https://www.sondakika.com/ekonomi/haber-ivme-finansman-paketi-12078612/

(44) http://www.satso.org.tr/duyuru/5605/ivme-finansman-paketi.aspx

(45) https://www.halkbank.com.tr/en/investor-relations/corporate-information/ownership-structure.html (navštíveno dne 8. srpna 2022).

(46) https://www.halkbank.com.tr/en/investor-relations/financial-information/annual-reports.html (navštíveno dne 8. srpna 2022).

(47) https://www.halkbank.com.tr/en/investor-relations/corporate-governance/articles-of-association.html (navštíveno dne 17. srpna 2022).

(48) https://www.halkbank.com.tr/en/about-halkbank/discover/we-are-turkiyes-sme-and-tradesman-bank.html (navštíveno dne 16. srpna 2022).

(49) https://www.halkbank.com.tr/en/investor-relations/financial-information/annual-reports.html (navštíveno dne 8. srpna 2022).

(50) https://www.hurriyet.com.tr/ekonomi/halkbanktan-1-7-milyar-lira-kar-41447902

(51) 75. až 78. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) č. 1195/2014.

(52) 83. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2021/823.

(53) Prováděcí nařízení (EU) 2021/823.

(54) https://evds2.tcmb.gov.tr/index.php?/evds/portlet/K24NEG9DQ1s%3D/en (navštíveno dne 1. července 2022). Úroková sazba pro komerční úvěry v tureckých lirách (s výjimkou podnikového kontokorentního účtu a podnikových kreditních karet) pro úvěry přijaté v tureckých lirách a úroková sazba komerčních úvěrů v eurech za úvěry přijaté v eurech.

(55) Prováděcí nařízení (EU) 2021/823.

(56) 91. a 92. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2021/823.

(57) Nařízení Turecké republiky č. 2016/8791 ze dne 25. dubna 2016 o zemědělských subvencích v roce 2016 (prováděné se zpětnou účinností od 1. ledna 2016).

(58) Sdělení nazvané „Sdělení o podpoře akvakultur“ pod číslem 2016/33 týkající se provádění nařízení č. 2016/8791 bylo zveřejněno v Úředním věstníku dne 3. srpna 2016.

(59) Nařízení prezidenta č. 2019/1691 o zemědělských subvencích v roce 2019 ze dne 23. října 2019 (prováděné zpětně od 1. ledna 2019), zveřejněné v Úředním věstníku č. 30928 ze dne 24. října 2019.

(60) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

PŘÍLOHA

Spolupracující turečtí vyvážející výrobci, kteří nebyli zařazeni do vzorku:

Jméno (název)	Doplňkový kód TARIC
Abalıoğlu Balık ve Gıda Ürünleri A.Ş.	B968
Alima Su Ürünleri ve Gıda Sanayi Ticaret A.Ş.	B974
Bağcı Balık Gıda ve Enerji Üretimi San ve Tic. A.Ş.	B977
Baypa Bayhan Su Urunleri San. Ve Tic. A.S.	C890
Ertug Balik Uretim Tesisi A.S. and More Su Urunleri A.S.	C891
Kemal Balıkçılık Ihracat Ltd. Şti.	B981
Kılıç Deniz Ürünleri Üretimi İhracat İthalat ve Ticaret A.Ş.	B965
Lazsom Su Urunleri Gida Uretim Pazarlama Sanayi Ve Ticaret Limited Sirketi	C892
Liman Entegre Balıkçılık San ve Tic. Ltd. Şti.	B982
Ömer Yavuz Balikcilik Su Ürünleri San. Tic. Ltd. Sti.	B984
Premier Kultur Balikciligi Yatirim Ve Pazarlama A.S	C893
Uluturhan Balikçilik Turizm Ticaret Limited Şirketi	C894
Yavuzlar Otomotiv Balikcilik San.Tic.Ltd.Sti.	C895

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 316

České vydání	Právní předpisy	Ročník 65 8. prosince 2022

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2387 ze dne 30. srpna 2022, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/655, pokud jde o úpravu ustanovení o monitorování emisí plynných znečišťujících látek ze spalovacích motorů v provozu instalovaných v nesilničních mobilních strojích, aby zahrnovala motory s výkonem menším než 56 kW a větším než 560 kW	1
	*	Nařízení Komise (EU) 2022/2388 ze dne 7. prosince 2022, kterým se mění nařízení (ES) č. 1881/2006, pokud jde o maximální limity perfluoralkylovaných látek v některých potravinách ( 1 )	38
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2389 ze dne 7. prosince 2022, kterým se stanoví pravidla pro jednotné uplatňování měr četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol u zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů vstupujících do Unie ( 1 )	42
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2390 ze dne 7. prosince 2022, kterým se mění konečné vyrovnávací clo uložené na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka prováděcím nařízením (EU) 2021/823 v návaznosti na částečný prozatímní přezkum podle článku 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037	52
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2022/2391 ze dne 25. listopadu 2022 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě členů Mezinárodní rady pro olivy k obchodní normě pro olivové oleje a olivové oleje z pokrutin	86
		AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU
	*	Rozhodnutí Výboru pro obchod č. 1/2022 ze dne 16. listopadu 2022, kterým se mění dodatek 1 přílohy XIII Obchodní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií, Ekvádorem a Peru na straně druhé [2022/2392]	88
	*	Rozhodnutí Výboru pro obchod č. 2/2022 ze dne 16. listopadu 2022, kterým se mění dodatek 1 přílohy XIII Obchodní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií, Ekvádorem a Peru na straně druhé [2022/2393]	91
	*	Rozhodnutí Výboru pro Obchod č. 3/2022 ze dne 16. listopadu 2022, kterým se mění dodatek 1 přílohy XIII Obchodní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií, Ekvádorem a Peru na straně druhé [2022/2394]	93

	III Jiné akty
	EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR
*	Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO v přenesené pravomoci č. 196/22/KOL ze dne 26. října 2022 o mimořádných opatřeních v Norsku v souvislosti s výskytem ohnisek vysoce patogenní influenzy ptáků podle čl. 259 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/429 a článků 21, 39 a 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 [2022/2395] Opravené dne 7. listopadu 2022 rozhodnutím v přenesené pravomoci č. 201/22/KOL	95

Potraviny(1)		Maximální limity μg/kg čerstvé hmotnosti
Potraviny(1)		PFOS (*)	PFOA (*)	PFNA (*)	PFHxS (*)	Suma PFOS, PFOA, PFNA a PFHxS () (*)
10.1	Vejce	1,0	0,30	0,70	0,30	1,7
10.2	Produkty rybolovu26a mlži26
10.2.1	Rybí maso24 25
10.2.1.1	Svalovina ryb kromě masa uvedeného v bodech 10.2.1.2 a 10.2.1.3. Svalovina ryb uvedená v bodech 10.2.1.2 a 10.2.1.3, pokud je určena k výrobě potravin pro kojence a malé děti.	2,0	0,20	0,50	0,20	2,0
10.2.1.2	Svalovina těchto ryb, pokud nejsou určeny k výrobě potravin pro kojence a malé děti: Sleď obecný baltický (Clupea harengus membras) Tuňák bonito (Sarda spp. a Orcynopsisspp.) Mník jednovousý (Lota lota) Šprot obecný (Sprattus sprattus) Platýs (Platichthys flesus a Glyptocephalus cynoglossus) Cípal hlavatý (Mugil cephalus) Kranas obecný (Trachurus trachurus) Štika (Esox spp.) Platýs (Pleuronectes spp. a Lepidopsetta) Sardinka (Sardina spp.) Mořčák (Dicentrarchus spp.) Sumec a pangas (Silurus spp. a Pangasius spp.) Mihule mořská (Petromyzon marinus) Lín obecný (Tinca tinca) Síh (Coregonus albula a Coregonus vandesius) Světelník stříbřitý (Phosichthys argenteus) Volně žijící losos a volně žijící pstruh (volně žijící Salmo spp. a Oncorhynchus spp.) Vlkouš (Anarhichas spp.)	7,0	1,0	2,5	0,20	8,0
10.2.1.3	Svalovina těchto ryb, pokud nejsou určeny k výrobě potravin pro kojence a malé děti: Sardel (Engraulis spp.) Parma obecná (Barbus barbus) Cejn (Abramis spp.) Siven (Salvelinus spp.) Úhoř (Anguilla spp.) Candát (Sander spp.) Okoun říční (Perca fluviatilis) Plotice obecná (Rutilus rutilus) Koruška (Osmerus spp.) Síh (Coregonus spp.)	35	8,0	8,0	1,5	45
10.2.2	Korýši26, 47 a mlži26 V případě korýšů se maximální limit vztahuje na svalovinu z končetin a břicha44. V případě krabů a krabům příbuzných korýšů (Brachyura a Anomura) svalovina z končetin.	3,0	0,70	1,0	1,5	5,0
10.3	Maso a jedlé droby 6
10.3.1	Maso skotu, prasat a drůbeže	0,30	0,80	0,20	0,20	1,3
10.3.2	Skopové maso	1,0	0,20	0,20	0,20	1,6
10.3.3	Droby ze skotu, ovcí, prasat a drůbeže	6,0	0,70	0,40	0,50	8,0
10.3.4	Maso zvěřiny, s výjimkou medvědího masa	5,0	3,5	1,5	0,60	9,0
10.3.5	Droby ze zvěřiny, s výjimkou medvědích drobů	50	25	45	3,0	50

Oblast zahrnující:	Datum ukončení použitelnosti podle článku 39 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687
Části obcí Klepp, Sandnes a Sola v kraji Rogaland, které se nacházejí v kruhu o poloměru 3 km, jehož středem jsou souřadnice GPS: 58,80459° s.š. 5,61203° v.d.	12. 11. 2022

		Opravy
	*	Oprava nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2292 ze dne 6. září 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o požadavky na vstup zásilek zvířat určených k produkci potravin a určitého zboží určeného k lidské spotřebě do Unie ( Úř. věst. L 304, 24.11.2022 )	100

Oblast zahrnující:	Datum ukončení použitelnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687
Části obcí Klepp, Sandnes, Sola a Time v kraji Rogaland, které se nacházejí mimo oblast popsanou v ochranném pásmu a v kruhu o poloměru 10 km, jehož středem jsou souřadnice GPS: 58,80459° s.š. 5,61203° v.d.	22. 11. 2022
Části obcí Klepp, Sandnes a Sola v kraji Rogaland, které se nacházejí v kruhu o poloměru 3 km, jehož středem jsou souřadnice GPS: 58,80459° s.š. 5,61203° v.d.	od 12. 11. 2022 do 22. 11. 2022