(1)

Pro koncipování, provádění, sledování, hodnocení a přezkum unijních politik souvisejících se zemědělstvím, zejména společné zemědělské politiky (SZP), včetně opatření pro rozvoj venkova, jakož i unijních politik týkajících se mimo jiné životního prostředí, přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování, využívání půdy, regionů, veřejného zdraví, bezpečnosti potravin, ochrany rostlin, udržitelného používání pesticidů, používání veterinárních léčivých přípravků a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje je nezbytná transparentní, ucelená a spolehlivá základna statistických znalostí. Tyto statistiky mohou být rovněž užitečné pro účely monitorování a posuzování dopadu zemědělství na opylovače a důležité půdní organismy.

(2)

Cílem sběru statistických údajů, zejména o zemědělských vstupech a výstupech, by mělo být mimo jiné zajištění toho, aby byly v rámci rozhodovacího procesu podloženého fakty k dispozici aktualizované, kvalitní a přístupné údaje, zejména údaje potřebné k vypracování agroenvironmentálních ukazatelů, a podpora a hodnocení pokroku Zelené dohody pro Evropu a s ní související strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, akčního plánu pro nulové znečištění, akčního plánu pro podporu ekologické produkce v Unii a budoucích reforem SZP. Klíčovým prvkem pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu je přechod k multifunkčnímu zemědělství schopnému produkovat dostatek zdravotně nezávadných potravin a zároveň poskytovat pozitivní environmentální výstupy.

(3)

Kvalitní, harmonizované, soudržné a srovnatelné statistické údaje jsou důležité pro posouzení stavu a trendů zemědělských vstupů a výstupů v Unii s cílem poskytnout smysluplné a přesné údaje o dopadu zemědělství na životní prostředí a ekonomiku a o tempu přechodu na udržitelnější zemědělské postupy. Shromážděné údaje by se měly týkat rovněž fungování trhů a potravinového zabezpečení, aby byl zajištěn přístup k dostatečnému množství kvalitních potravin, a posouzení udržitelnosti, jakož i environmentálních, hospodářských a sociálních dopadů a výkonnosti politiky Unie a jednotlivých členských států, ale i posouzení udržitelnosti a dopadu rozvoje nových podnikatelských modelů. Tyto údaje zahrnují mimo jiné statistiku chovu hospodářských zvířat a produkce masa, produkci a použití vajec a produkci a použití mléka a mléčných výrobků. Důležitá je rovněž statistika týkající se plochy, výnosů a produkce plodin na orné půdě, zeleniny, trvalých plodin a travních porostů a bilance komodit. Kromě toho je zapotřebí statistika o prodeji a používání přípravků na ochranu rostlin, hnojiv a veterinárních léčivých přípravků, zejména antibiotik v krmivech.

(4)

Mezinárodní hodnocení zemědělské statistiky vedlo Organizaci OSN pro výživu a zemědělství k vytvoření globální strategie pro zlepšení statistik v oblasti zemědělství a venkova. Tuto globální strategii schválila v roce 2010 Statistická komise OSN. Evropská zemědělská statistika by se měla tam, kde je to vhodné, řídit doporučeními uvedené globální strategie.

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (2) stanoví právní rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky založený na společných statistických zásadách. Uvedené nařízení stanoví kritéria kvality a poukazuje na potřebu snížit zátěž respondentů při plnění zpravodajské povinnosti a přispívat k obecnějšímu cíli snižování administrativní zátěže.

(6)

Strategie pro zemědělskou statistiku do roku 2020 a na další období, kterou v listopadu 2015 schválil Výbor pro Evropský statistický systém (dále jen „Výbor pro ESS“), předpokládá přijetí dvou rámcových nařízení zahrnujících veškeré aspekty právních předpisů Unie týkajících se zemědělské statistiky s výjimkou souhrnného zemědělského účtu (dále jen „SZÚ“). Jedním z nich je toto nařízení, které by mělo doplnit již přijaté rámcové nařízení, konkrétně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1091 (3).

(7)

Evropská statistika zemědělských vstupů a výstupů je v současné době sbírána, vypracovávána a šířena na základě vícera právních aktů. Stávající právní rámec neposkytuje náležitou konzistentnost napříč různými statistickými oblastmi ani nepodporuje integrovaný přístup k vývoji, vypracovávání a šíření zemědělské statistiky, která by se měla vztahovat na hospodářské a environmentální aspekty zemědělství. Toto nařízení by mělo uvedené právní akty v zájmu harmonizace a srovnatelnosti informací nahradit a mělo by zajistit konzistentnost a koordinaci v rámci evropské zemědělské statistiky, usnadnit integraci a zefektivnění odpovídajících statistických procesů a umožnit komplexnější přístup. Je proto nezbytné zrušit zmíněné právní akty, konkrétně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1165/2008 (4), (ES) č. 543/2009 (5) a (ES) č. 1185/2009 (6) a směrnici Rady 96/16/ES (7). Do tohoto nařízení by měly být začleněny četné související dohody o Evropském statistickém systému (ESS) a „gentlemanské dohody“ o předávání údajů uzavřené mezi národními statistickými úřady a Komisí (Eurostatem), pokud je prokázáno, že údaje splňují potřeby uživatelů, že dohodnutá metodika funguje a že údaje mají odpovídající kvalitu.

(8)

Statistické údaje požadované v souladu s nařízením Komise (ES) č. 617/2008 (8) se shromažďují v rámci ESS a splňují některé, nikoli však všechny jeho standardy kvality. Uvedené statistické údaje dlouhodobě podpírají politiky Unie a vnitrostátní politiky a měly by být začleněny do evropské statistiky, aby byla zajištěna dostupnost a kvalita údajů. Statistické požadavky podle uvedeného nařízení by měly být zrušeny, aby se předešlo dvojímu vykazování ze strany členských států.

(9)

Velká část zemědělské plochy v Unii tvoří travní porosty. Produkce z těchto ploch nebyla v minulosti považována za důležitou, a údaje o této produkci proto nebyly součástí statistiky rostlinné výroby. Vzhledem k tomu, že dopad travních porostů a přežvýkavců na životní prostředí nabývá v souvislosti se změnou klimatu na významu, jsou nyní statistické údaje o produkci travních porostů, včetně údajů o pastvě hospodářských zvířat, potřebné.

(10)

Pro účely evropské zemědělské statistiky by měly být posouzeny možnosti maximalizace využití již existujících údajů shromážděných v rámci povinností vyplývajících ze SZP, aniž by tím vznikaly nové povinnosti a administrativní zátěž.

(11)

Pro účely harmonizace a srovnatelnosti informací o zemědělských vstupech a výstupech s informacemi o struktuře zemědělských podniků a dalšího provádění Strategie pro zemědělskou statistiku do roku 2020 a na další období by toto nařízení mělo doplnit nařízení (EU) 2018/1091.

(12)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 (9) sice statistiku cen v zemědělství nezahrnuje, její dostupnost a soudržnost se SZÚ by však měla být zajištěna. Statistika zemědělských vstupů a výstupů by proto měla pokrývat statistiku cen zemědělských vstupů, která je soudržná se SZÚ. Aby bylo možné provést výpočty SZÚ a sestavit srovnatelné cenové indexy, musí být v členských státech k dispozici údaje o cenách zemědělských výstupů.

(13)

S ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu, SZP a cíl, kterým je snížení závislosti na pesticidech, je důležité poskytnout kvalitní roční statistiku používání přípravků na ochranu rostlin ve vztahu k environmentálním, zdravotním a hospodářským otázkám. Nedostatek elektronických záznamů o profesionálním používání přípravků na ochranu rostlin na úrovni Unie, které by mohly být použity pro statistické účely, je hlavní překážkou bránící tomu, aby byly údaje o používání přípravků na ochranu rostlin v zemědělství shromažďovány častěji, konkrétně jednou ročně namísto jednou za pět let. Aby měly národní statistické úřady dostatek času připravit se na pravidelné vypracovávání roční statistiky používání přípravků na ochranu rostlin, mělo by toto nařízení stanovit přechodný režim.

(14)

Údaje týkající se uvádění pesticidů na trh a jejich používání, které se mají předkládat podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (10) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (11), by měly být v souladu s příslušnými ustanoveními uvedené směrnice a uvedeného nařízení použity pro účely požadavků tohoto nařízení. Šířené údaje o přípravcích na ochranu rostlin by měly zahrnovat údaje o účinných látkách uvedených na trh a používaných při zemědělské činnosti rozčleněné podle plodin a příslušných ošetřených ploch.

(15)

Pro účely rozhodování o rozvoji SZP a pro sledování provádění SZP prostřednictvím národních strategických plánů s ohledem na přínos SZP k cílům Zelené dohody pro Evropu je důležité mít srovnatelné statistické údaje ze všech členských států o zemědělských vstupech a výstupech. Proto by se pro proměnné měly pokud možno používat standardní klasifikace a společné definice.

(16)

Nezbytnými předpoklady pro vypracovávání evropské zemědělské statistiky, zejména pokud jde o efektivitu sběru a zpracování údajů je soudržnost, srovnatelnost a interoperabilita údajů a jednotnost formátů pro jejich vykazování.

(17)

Údaje potřebné k sestavení statistik by měly být sbírány způsobem, který minimalizuje náklady a administrativní zátěž respondentů, včetně zemědělců, malých a středních podniků a členských států. Je proto nezbytné určit možné vlastníky zdrojů požadovaných údajů a zajistit, aby se tyto zdroje mohly pro statistiky použít.

(18)

Soubory údajů, které mají být předávány, pokrývají několik statistických oblastí. Aby byl zachován flexibilní přístup, který v případě změny požadavků na údaje umožní přizpůsobení statistiky, měly by být v základním nařízení stanoveny pouze oblasti, témata a dílčí témata, zatímco podrobné soubory údajů by měly být upřesněny prostřednictvím prováděcích aktů. Shromažďování podrobných souborů údajů by nemělo vést k výrazným dodatečným nákladům, které by měly za následek nepřiměřenou a neodůvodněnou zátěž pro respondenty a členské státy.

(19)

Proměnná v souboru údajů pro evropskou statistiku zemědělských vstupů a výstupů může zahrnovat několik rozměrů, například ekologické zemědělství a regionální úroveň. Rozměr týkající se ekologického zemědělství odkazuje na výrobu uskutečněnou v souladu se zásadami uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 (12). Rozměr týkající se regionální úrovně by měl být stanoven v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (13). Aby se snížila zátěž kladená na členské státy při poskytování údajů podle tohoto nařízení a aby byla zajištěna předvídatelnost, pokud jde o to, které údaje mají být shromažďovány, měly by být dílčí témata a použitelné rozměry upřesněny v příloze tohoto nařízení. V uvedené příloze by měl být v souvislosti s dílčími tématy, u nichž se požaduje rozměr ekologického zemědělství nebo rozměr regionální úrovně, zaveden výraz „použije se“.

(20)

Ekologická produkce je stále důležitějším ukazatelem udržitelných systémů zemědělské výroby. Statistické údaje o ekologické produkci mají zásadní význam pro sledování pokroku dosaženého v rámci akčního plánu pro ekologickou produkci v Unii. Je proto nezbytné zajistit soulad dostupných statistických údajů o ekologické produkci, včetně údajů specifikujících certifikované plochy nebo plochy přecházející na ekologickou produkci, s ostatními statistikami týkajícími se zemědělské výroby, a to jejich začleněním do souborů údajů. Tyto statistiky ekologické produkce by rovněž měly být soudržné s administrativními údaji vytvořenými podle nařízení (EU) 2018/848 a měly by je využívat.

(21)

Jedním z nejpoužívanějších agroenvironmentálních ukazatelů je hrubá bilance živin. Ve společné metodice Eurostatu/OECD je popsána jako vypočtený rozdíl mezi celkovým množstvím živin vstupujících do zemědělského systému a množstvím živin, které zemědělský systém opouštějí. Přestože je hrubá bilance živin důležitá, ne všechny členské státy Komisi (Eurostatu) údaje o ní dobrovolně poskytují. Je proto nezbytné, aby byla hrubá bilance živin začleněna do tohoto nařízení.

(22)

Veterinární léčivé přípravky jsou důležitým vstupem pro zemědělství. Je důležité zabránit zdvojování práce a optimalizovat využívání existujících informací, které lze využít pro statistické účely. Za tímto účelem a s cílem poskytovat snadno přístupné a užitečné informace občanům Unie a jiným zúčastněným stranám o prodeji a používání veterinárních léčivých přípravků, včetně informací o používání antimikrobiálních léčivých přípravků u zvířat určených k produkci potravin, by měla Komise (Eurostat) šířit relevantní dostupnou statistiku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 (14). Za tímto účelem by mezi Komisí a příslušnými subjekty, a to i na mezinárodní úrovni, měly být uzavřeny dohody o spolupráci při statistické činnosti.

(23)

Biocidní přípravky jsou důležitým vstupem pro zemědělství, například v oblasti veterinární hygieny a krmiv. V biocidních přípravcích se často používají účinné látky povolené v přípravcích na ochranu rostlin. V nařízení (ES) č. 1185/2009 již byla rozpoznána potřeba shromažďovat statistické údaje o biocidních přípravcích pro účely vědecky podložených strategií v oblasti zemědělství, životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin založených na dostupných informacích. Vzhledem k tomu, že pracovní program pro systematický přezkum všech stávajících účinných látek obsažených v biocidních přípravcích podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (15) stále probíhá a že bylo dokončeno pouze 35 % související práce, je dosud předčasné zahrnout biocidní přípravky do oblasti působnosti tohoto nařízení. Jakmile bude přezkoumání účinných látek pro použití v biocidních přípravcích dokončeno, měla by Komise zvážit rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení tak, aby zahrnovalo i tyto přípravky.

(24)

V souladu s nařízením (ES) č. 1059/2003 by měly být územní jednotky vymezeny v souladu s klasifikací územních statistických jednotek (NUTS). V zájmu omezení zátěže členských států by požadavky na regionální údaje neměly přesáhnout požadavky stanovené předchozími unijními právními předpisy, ledaže by mezitím vznikly nové regionální úrovně. Z tohoto důvodu je vhodné umožnit, aby byly regionální statistické údaje za Německo poskytovány pouze podle územních jednotek NUTS 1.

(25)

Mělo by být možné sbírat údaje o tématech ad hoc týkajících se zemědělských vstupů a výstupů v konkrétní době, aby byly pravidelně sbírané údaje doplněny o dodatečné údaje o tématech, která vyžadují více informací, o nově se objevujících jevech nebo inovacích. Potřeba těchto dodatečných údajů by však měla být řádně odůvodněna.

(26)

Aby se snížila administrativní zátěž členských států, měly by být povoleny výjimky z některých pravidelných předání údajů, pokud je příspěvek členského státu k souhrnu za EU pro tyto údaje nízký nebo pokud je pozorovaný jev v poměru k celkové výrobě v tomto konkrétním členském státě nevýznamný.

(27)

Aby se zlepšila efektivnost procesů tvorby statistiky v rámci ESS a aby se snížila administrativní zátěž respondentů, měly by mít národní statistické úřady a jiné vnitrostátní orgány právo na rychlý a bezplatný přístup k veškerým administrativním údajům potřebným pro veřejné účely a na jejich využívání bez ohledu na to, zda jsou tyto údaje v držení veřejných, poloveřejných či soukromých subjektů. Národní statistické úřady a jiné vnitrostátní orgány by rovněž měly mít možnost tyto administrativní údaje integrovat do statistik v souladu s článkem 17a nařízení (ES) č. 223/2009, a to v míře nezbytné pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské zemědělské statistiky.

(28)

Členské státy nebo příslušné vnitrostátní orgány by měly usilovat o co možná největší modernizaci způsobů sběru údajů. Mělo by se podporovat využívání digitálních řešení a nástrojů pro monitorování půdy, jako jsou dálkové senzory a program Unie pro pozorování Země Copernicus. Zemědělské údaje jsou čím dál častěji získávány prostřednictvím digitálních zemědělských postupů, při nichž zemědělec zůstává primárním zdrojem údajů.

(29)

K zajištění flexibility a snížení administrativní zátěže respondentů, národních statistických úřadů a jiných vnitrostátních orgánů by mělo být členským státům umožněno využívat statistická zjišťování, administrativní záznamy a veškeré další zdroje, metody či inovativní přístupy, včetně vědecky podložených a řádně zdokumentovaných metod, jako je imputace, odhad a modelování. Vždy by měla být zajištěna kvalita, a zejména přesnost, včasnost a srovnatelnost statistiky založené na těchto zdrojích.

(30)

Nařízení (ES) č. 223/2009 obsahuje ustanovení o předávání údajů z členských států Komisi (Eurostatu) a o využívání těchto údajů, včetně ustanovení o předávání a ochraně důvěrných údajů. Opatření přijatá v souladu s tímto nařízením mají zajistit, aby důvěrné údaje byly předávány a využívány v souladu s články 21 a 22 nařízení (ES) č. 223/2009 výlučně pro statistické účely.

(31)

Nařízení (ES) č. 223/2009 stanoví referenční rámec pro evropskou statistiku a vyžaduje po členských státech, aby dodržovaly statistické zásady a kritéria kvality stanovené v uvedeném nařízení. Pro posuzování a zlepšování kvality evropské statistiky a pro související komunikaci mají zásadní význam zprávy o kvalitě. Výbor pro ESS schválil jednotnou strukturu integrovaných metadat jako standard ESS pro podávání zpráv o kvalitě, čímž prostřednictvím jednotných standardů a harmonizovaných metod pomáhá splnit požadavky na statistickou kvalitu stanovené v čl. 12 odst. 3 uvedeného nařízení. Tento standard ESS by měl přispět k harmonizaci zajišťování kvality a podávání zpráv o kvalitě podle tohoto nařízení.

(32)

Údaje shromážděné členskými státy a jimi předávané zprávy o kvalitě podle tohoto nařízení by v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009 měla šířit Komise (Eurostat).

(33)

V souladu s cíli tohoto nařízení a jsou-li zapotřebí nové požadavky týkající se údajů nebo zkvalitnění souborů údajů, na něž se vztahuje toto nařízení, by Komise měla posoudit proveditelnost těchto změn tím, že v případě potřeby zahájí studie proveditelnosti a pilotní studie.

(34)

V roce 2016 bylo v souladu se zásadou řádného finančního řízení provedeno posouzení dopadů Strategie pro zemědělskou statistiku do roku 2020 a na další období s cílem zaměřit statistický program stanovený tímto nařízením na zajištění efektivnosti při dosahování cílů a zohlednit rozpočtová omezení.

(35)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž systematického vypracovávání evropské statistiky zemědělských vstupů a výstupů v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, neboť se vyžaduje koordinovaný přístup, ale spíše jej, z důvodu konzistentnosti a srovnatelnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(36)

Za účelem možného zohlednění vznikající potřeby údajů, která vyplývá zejména z nového vývoje v oblasti zemědělství, z revidovaných právních předpisů a z měnících se politických priorit by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o změny dílčích témat uvedených v tomto nařízení, změny četnosti předávání údajů, referenčních období a použitelnosti rozměrů dílčích témat a upřesnění informací, které mají členské státy poskytnout na bázi ad hoc, a dalších praktických opatření pro sběr údajů ad hoc podle tohoto nařízení. Při přijímání těchto aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zohlednit aspekty, jako jsou náklady a administrativní zátěž respondentů a členských států. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (16). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(37)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby mohla upřesnit požadavky na pokrytí, soubory údajů související s tématy a dílčími tématy uvedenými v příloze a rovněž technické prvky údajů, které se mají poskytnout, aby mohla stanovit seznamy a popisy proměnných a dalších praktických opatření pro sběr údajů ad hoc, dále upřesnit četnost předávání jednotlivých souboru údajů, stanovit lhůty pro předávání údajů a dotyčnou četnost, proměnné a příslušné prahové hodnoty, na základě kterých mohou být členské státy osvobozeny od zasílání konkrétních údajů, dále upřesnit referenční období, stanovit praktická opatření pro zprávy o kvalitě a jejich obsah, upřesnit požadavky na pokrytí, pokud jde o přechodný režim pro údaje týkající se dílčího tématu používání přípravků na ochranu rostlin v zemědělství a udělovat výjimky členským státům. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17). Při výkonu těchto pravomocí by Komise měla zohlednit aspekty jako jsou náklady a administrativní zátěž respondentů a členských států.

(38)

Pokud by provedení tohoto nařízení vyžadovalo provedení rozsáhlých úprav národního statistického systému některého členského státu, měla by Komise mít možnost udělit dotyčnému členskému státu v řádně odůvodněných případech a na omezenou dobu výjimku. Takové významné úpravy mohou vyplývat zejména z potřeby přizpůsobit systémy sběru údajů tak, aby zahrnovaly nové požadavky na údaje, včetně přístupu k administrativním zdrojům a dalším relevantním zdrojům.

(39)

Na podporu provedení tohoto nařízení by měly být požadovány finanční prostředky jak od členských států, tak od Unie. Měl by proto být stanoven finanční příspěvek Unie ve formě grantů.

(40)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně opatření pro prevenci, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí.

(41)

Toto nařízení by se mělo použít, aniž jsou dotčeny směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (18) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 (19) a (ES) č. 1049/2001 (20), a v souladu se zásadou statistické důvěrnosti podle nařízení (ES) č. 223/2009.

(42)

Měla by být prohloubena spolupráce a koordinace mezi orgány v rámci ESS, aby byla zajištěna soudržnost a srovnatelnost evropské zemědělské statistiky vypracovávané ve shodě se zásadami stanovenými v čl. 338 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Údaje shromažďují i jiné subjekty Unie než ty, které jsou uvedeny v tomto nařízení, a jiné organizace. V zájmu využití synergií by proto měla být prohloubena spolupráce mezi těmito subjekty a organizacemi zapojenými do ESS.

(43)

Byl konzultován Výbor pro ESS,

1)

„zemědělskou činností“ hospodářská činnost prováděná v zemědělství v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (21), která spadá do oblasti působnosti skupin A.01.1, A.01.2, A.01.3, A.01.4, A.01.5 nebo do oblasti působnosti skupiny A.01.6 „udržování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu“ na hospodářském území Unie, a to buď jako primární, nebo jako vedlejší činnost; z činností třídy A.01.49 jsou zahrnuty pouze činnosti „chov polodomestikovaných či ostatních živých zvířat“ s výjimkou chovu hmyzu a „chov včel a výroba medu a včelího vosku“;

2)

„mlékárenským podnikem“ podnik nebo zemědělský podnik, který nakupuje mléko nebo v některých případech mléčné výrobky za účelem jejich přeměny na mléčné výrobky; to zahrnuje rovněž podniky, které odebírají mléko nebo smetanu za účelem jejich úplného nebo částečného dodání do jiných mlékárenských podniků, aniž by samy mléko dále zpracovávaly;

3)

„jatkami“ úředně registrovaný a schválený podnik s povolením k porážce a opracování zvířat, jejichž maso je určeno k lidské spotřebě;

4)

„líhní“ podnik pro inkubaci násadových vajec, líhnutí násadových vajec a produkci drůbežích mláďat;

5)

„jednotkou zjišťování“ identifikovatelný subjekt, o němž lze získávat údaje;

6)

„oblastí“ jeden nebo několik souborů údajů pokrývajících určitá témata;

7)

„tématem“ obsah informací, které mají být sbírány o jednotkách zjišťování, přičemž každé téma zahrnuje jedno nebo několik dílčích témat;

8)

„dílčím tématem“ podrobný obsah informací, které mají být sbírány o jednotkách zjišťování v souvislosti s tématem, přičemž každé dílčí téma zahrnuje jednu nebo několik proměnných;

9)

„přípravky na ochranu rostlin“ přípravky ve formě, v jaké jsou dodávány uživateli, které sestávají z účinných látek uvedených v čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009, ze safenerů uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. a) uvedeného nařízení nebo ze synergentů uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) uvedeného nařízení nebo tyto látky obsahují a které jsou určeny pro jedno z použití popsaných v čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení;

10)

„souborem údajů“ jedna nebo několik agregovaných proměnných uspořádaných ve strukturované podobě;

11)

„proměnnou“ charakteristika jednotky zjišťování, který může nabývat více než jedné hodnoty ze souboru hodnot;

12)

„předem zkontrolovanými údaji“ údaje ověřené členskými státy na základě dohodnutých společných pravidel pro ověřování, jsou-li k dispozici;

13)

„údaji ad hoc“ údaje, které mají pro uživatele v určitém okamžiku zvláštní význam, avšak které nejsou obsaženy v souborech pravidelně předávaných údajů;

14)

„administrativními údaji“ údaje generované nestatistickým zdrojem, obvykle v držení veřejného nebo soukromého subjektu, jejichž hlavním cílem není poskytovat statistiku;

15)

„metadaty“ informace potřebné k používání a výkladu statistiky a popisující údaje strukturovaným způsobem;

16)

„profesionálním uživatelem“ osoba, která používá přípravky na ochranu rostlin v rámci své profesní činnosti, včetně obsluhy, techniků, zaměstnavatelů a samostatně výdělečně činných osob, v odvětví zemědělství.

1)

v článku 8 se zrušují odstavce 3, 4 a 5;

2)

článek 11 se zrušuje;

3)

zrušují se přílohy III a IV.

(1)

Jedním z cílů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU (3) je zajistit správné fungování vnitřního trhu. Jedním ze základních požadavků, které musí rádiové zařízení podle čl. 3 odst. 3 písm. a) uvedené směrnice splňovat, je to, že funguje s příslušenstvím, zejména s jednotnými nabíječkami. V souvislosti s tím směrnice 2014/53/EU uvádí, že interoperabilita rádiových zařízení a příslušenství, jako jsou například nabíječky, zjednodušuje používání rádiových zařízení a snižuje množství zbytečného odpadu a náklady a že je nezbytné vyvinout společnou nabíječku pro určité kategorie nebo třídy rádiových zařízení, a to zejména ve prospěch spotřebitelů a dalších konečných uživatelů.

(2)

Od roku 2009 je na úrovni Unie vyvíjeno úsilí o omezení roztříštěnosti trhu s nabíjecími rozhraními pro mobilní telefony a podobná rádiová zařízení. I když nedávné dobrovolné iniciativy zvýšily úroveň konvergence nabíjecích zařízení, která představují vnější zdroj napájení nabíječek, a snížily počet nejrůznějších řešení nabíjení, která jsou na trhu k dispozici, neplní zcela cíle politiky Unie zajistit pohodlí pro spotřebitele, snížit množství elektronického odpadu (e-odpadu) a zabránit roztříštěnosti trhu s nabíjecími zařízeními.

(3)

Unie se zavázala k posílení účinného využívání zdrojů přechodem k čistému oběhovému hospodářství prostřednictvím zavedení iniciativ, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU (4), a v nedávné době prostřednictvím zavedení Zelené dohody pro Evropu, jak je stanoveno ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019. Cílem této směrnice je snížit množství e-odpadu vznikajícího kvůli prodeji rádiových zařízení a snížit těžbu surovin a emise CO2 vznikající při výrobě, přepravě a likvidaci nabíjecích zařízení, a tím podpořit oběhové hospodářství.

(4)

Akční plán Komise pro oběhové hospodářství, uvedený ve sdělení Komise ze dne 11. března 2020, stanovil pro celý životní cyklus výrobků iniciativy, které jsou zaměřeny na jejich navrhování, podporují procesy oběhového hospodářství a udržitelnou spotřebu a mají za cíl zajistit, aby použité zdroje zůstaly v hospodářství Unie co nejdéle.

(5)

Komise dokončila posouzení dopadů, které ukázalo, že vnitřní trh nevyužívá svůj plný potenciál, neboť pokračující roztříštěnost trhu s nabíjecími rozhraními a komunikačními protokoly pro nabíjení mobilních telefonů a dalších podobných rádiových zařízení vede k nedostatečnému pohodlí pro spotřebitele a ke zvyšování množství e-odpadu.

(6)

Interoperabilita mezi rádiovými zařízeními a příslušenstvími, jako jsou nabíječky, je ztížena, protože pro určité kategorie nebo třídy rádiových zařízení, která využívají kabelové nabíjení, jako jsou kapesní mobilní telefony, tablety, digitální fotoaparáty, sluchátka nebo náhlavní soupravy, ruční videoherní konzole, přenosné reproduktory, elektronické čtečky, klávesnice, ovládací myši, mobilní navigační zařízení, bezdrátová sluchátka a laptopy, existují různá nabíjecí rozhraní. Kromě toho existuje několik typů komunikačních protokolů pro rychlé nabíjení, u nichž není vždy zaručena minimální úroveň výkonnosti. V důsledku toho je třeba, aby Unie přijala opatření na podporu jednotného stupně interoperability a poskytování informací týkajících se nabíjecích charakteristik rádiových zařízení spotřebitelům a dalším konečným uživatelům. Proto je nezbytné doplnit do směrnice 2014/53/EU vhodné požadavky týkající se komunikačních protokolů pro nabíjení, nabíjecího rozhraní, neboli nabíjecích zásuvek, určitých kategorií nebo tříd rádiových zařízení, jakož i informací, které mají být poskytovány spotřebitelům a dalším konečným uživatelům ohledně nabíjecích charakteristik těchto kategorií nebo tříd rádiových zařízení, jako jsou informace o minimálním nebo maximálním příkonu potřebném k nabití daného rádiového zařízení. Minimální příkon by měl vyjadřovat součet příkonu, který rádiové zařízení potřebuje k tomu, aby nadále fungovalo, a minimálního příkonu, který jeho baterie potřebuje k zahájení nabíjení. Maximální příkon by měl vyjadřovat součet příkonu, který rádiové zařízení potřebuje k tomu, aby nadále fungovalo, a příkonu potřebného k dosažení maximální rychlosti nabíjení.

(7)

Neexistence harmonizace nabíjecích rozhraní a komunikačních protokolů pro nabíjení může vést k podstatným rozdílům mezi právními a správními předpisy nebo postupy členských států v oblasti interoperability mobilních telefonů a podobných kategorií nebo tříd rádiových zařízení s jejich nabíjecími zařízeními a v oblasti dodávání rádiových zařízení bez nabíjecích zařízení.

(8)

Velikost vnitřního trhu s nabíjecími mobilními telefony a podobnými kategoriemi nebo třídami rádiových zařízení, rozšíření různých typů nabíjecích zařízení pro tato rádiová zařízení, nedostatečná interoperabilita mezi rádiovými zařízeními a nabíjecími zařízeními a významný přeshraniční obchod s těmito výrobky vyžadují důraznější legislativní opatření na úrovni Unie spíše než opatření na vnitrostátní úrovni nebo dobrovolná opatření, aby bylo dosaženo řádného fungování vnitřního trhu, přičemž je současně třeba zajistit pohodlí pro spotřebitele a snížit množství ekologického odpadu.

(9)

Proto je nutné harmonizovat nabíjecí rozhraní a komunikační protokoly pro nabíjení pro konkrétní kategorie nebo třídy rádiových zařízení, která se nabíjejí pomocí kabelového nabíjení. Je rovněž nezbytné vytvořit základ pro možnost přizpůsobit se jakémukoli budoucímu vědeckému a technologickému pokroku nebo vývoji na trhu, které bude Komise průběžně sledovat. Zejména by mělo být v budoucnu zváženo zavedení harmonizace nabíjecích rozhraní a komunikačních protokolů pro nabíjení, pokud jde o rádiová zařízení, která by mohla být nabíjena jiným způsobem než kabelovým nabíjením, včetně nabíjení prostřednictvím rádiových vln (bezdrátové nabíjení). V souvislosti s budoucí úpravou harmonizovaných řešení nabíjení je třeba systematicky zvážit zahrnutí dalších kategorií nebo tříd rádiových zařízení, která se nabíjejí pomocí kabelového nabíjení, a to za předpokladu, že je integrace harmonizovaných řešení nabíjení pro tyto další kategorie nebo třídy rádiových zařízení technicky proveditelná. Harmonizace by měla sledovat cíle, jimiž je zajistit pohodlí pro spotřebitele, snížit množství ekologického odpadu a zabránit roztříštěnosti trhu mezi různými nabíjecími rozhraními a komunikačními protokoly pro nabíjení, jakož i mezi případnými iniciativami na vnitrostátní úrovni, což by mohlo způsobit překážky pro obchod na vnitřním trhu. Budoucí úprava harmonizace nabíjecích rozhraní a komunikačních protokolů pro nabíjení by měla tyto cíle sledovat i nadále, a to zajištěním toho, aby zahrnovala nejvhodnější technická řešení pro nabíjecí rozhraní a komunikační protokoly pro nabíjení pro jakýkoli způsob nabíjení.Harmonizovaná nabíjecí řešení by měla odrážet nejvhodnější kombinaci dosažení tržního přijetí a cílů spočívajících v zajištění pohodlí pro spotřebitele, snížení množství ekologického odpadu a zabránění roztříštěnosti trhu. Pro volbu těchto řešení nabíjení by měly být využívány především relevantní technické normy, které splňují výše uvedené cíle a které byly vypracovány na evropské nebo mezinárodní úrovni. Ve výjimečných případech, kdy je třeba zavést, doplnit nebo změnit stávající technickou specifikaci, jestliže neexistují veřejně dostupné evropské nebo mezinárodní normy, které splňují uvedené cíle, by Komise měla mít možnost stanovit další technické specifikace za předpokladu, že byly vypracovány v souladu s kritérii otevřenosti, konsensu a transparentnosti a že splňují požadavky neutrality a stability uvedené v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (5). Do tohoto procesu je třeba ve všech fázích úpravy harmonizovaných řešení nabíjení zapojit všechny relevantní zúčastněné strany z daného odvětví zastoupené v odborné skupině Komise pro rádiová zařízení.

(10)

Taková harmonizace by však byla neúplná, pokud by nebyla spojena s požadavky týkajícími se kombinovaného prodeje rádiových zařízení a jejich nabíječek a informací, které mají být poskytovány spotřebitelům a dalším konečným uživatelům. Roztříštěnost přístupů mezi členskými státy, pokud jde o uvádění dotčených kategorií nebo tříd rádiových zařízení a jejich nabíjecích zařízení na trh, by bránila přeshraničnímu obchodu s těmito výrobky, například tím, že by hospodářské subjekty musely své výrobky přebalovat v závislosti na tom, do jakého členského státu mají být výrobky dodány. To by následně vedlo k nárůstu komplikací pro spotřebitele a ke vzniku zbytečného e-odpadu, což by negativně kompenzovalo výhody plynoucí z harmonizace nabíjecích rozhraní a komunikačních protokolů pro nabíjení. Je proto nezbytné stanovit požadavky, které zajistí, aby spotřebitelé a další koneční uživatelé nebyli nuceni kupovat nové nabíjecí zařízení při každém nákupu nového mobilního telefonu nebo podobného rádiového zařízení. Oddělení prodeje rádiových zařízení od prodeje nabíjecích zařízení by mělo spotřebitelům a dalším konečným uživatelům poskytnout udržitelnou, dostupnou, atraktivní a pohodlnou volbu. Na základě zkušeností s uplatňováním požadavků, nově se objevujících tržních trendů a technologického vývoje by měla Komise zvážit rozšíření požadavku, který se týká dodávání nabíjecích zařízení spolu s rádiovými zařízeními, i na kabely nebo zavedení povinného oddělení prodeje rádiových zařízení a nabíjecích zařízení, aby se zajistilo co nejúčinnější plnění cílů spočívajících v zajištění pohodlí pro spotřebitele a snížení množství ekologického odpadu. Aby byla zajištěna účinnost těchto požadavků, měli by spotřebitelé a další koneční uživatelé při nákupu mobilního telefonu nebo podobného rádiového zařízení obdržet nezbytné informace týkající se nabíjecích charakteristik. Zvláštní piktogram by měl spotřebitelům a dalším konečným uživatelům umožnit, aby před nákupem poznali, zda je nabíjecí zařízení součástí rádiového zařízení, či nikoli. Piktogram by měl být zobrazen v případě všech forem dodávání, včetně prodeje na dálku.

(11)

Je technicky proveditelné definovat USB typu C jako jednotnou nabíjecí zásuvku pro relevantní kategorie nebo třídy rádiových zařízení, zejména proto, že jsou již schopna v sobě tuto zásuvku integrovat. Technologie USB typu C, která se používá celosvětově, byla přijata na úrovni mezinárodní normalizace a byla převzata do evropského systému Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) v rámci evropské normy řady EN IEC 62680-1-3:2021 „Rozhraní univerzální sériové sběrnice pro data a výkon – Část 1–3: Společné části – Specifikace kabelu a konektoru USB typu C®“.

(12)

Technologie USB typu C je již běžná v mnoha kategoriích nebo třídách rádiových zařízení, protože umožňuje vysoce kvalitní nabíjení a přenos dat. Nabíjecí zásuvka USB typu C je v kombinaci s komunikačním protokolem pro nabíjení USB Power Delivery schopna poskytovat příkon až 100 wattů, a proto ponechává dostatečný prostor pro další vývoj řešení rychlého nabíjení, a zároveň umožňuje trhu zajistit potřeby zařízení nižší třídy, která rychlé nabíjení nepotřebují. Mobilní telefony a podobná rádiová zařízení, která podporují rychlé nabíjení, v sobě mohou integrovat funkce USB Power Delivery, jak je popsáno v evropské normě EN IEC 62680-1-2:2021 „Rozhraní univerzální sériové sběrnice pro data a výkon – Část 1–2: Společné části – Specifikace výkonového USB“. Specifikace USB se neustále vyvíjejí. V tomto ohledu organizace USB Implementers Forum vyvinula aktualizovanou verzi specifikace výkonového USB, která umožňuje podporovat příkon až do 240 wattů. Byly rovněž provedeny úpravy specifikace USB typu C, které rozšíří požadavky na konektory a kabely tak, aby umožňovaly příkon až do 240 wattů. To umožní uvažovat o případném zařazení rádiových zařízení, která příkon v této výši vyžadují, na seznam rádiových zařízení, na něž se vztahuje tato směrnice.

(13)

Pokud jde o nabíjení jinými způsoby než kabelovým nabíjením, mohou být v budoucnu vyvinuta odlišná řešení, která by mohla mít negativní dopad na interoperabilitu, pohodlí pro spotřebitele a životní prostředí. Ačkoli je v této fázi předčasné ukládat konkrétní požadavky na taková řešení, Komise by měla přijmout opatření k propagaci a harmonizaci těchto řešení s cílem zabránit roztříštěnosti vnitřního trhu v budoucnosti.

(14)

Směrnice 2014/53/EU by měla být změněna tak, aby obsahovala ustanovení týkající se nabíjecích rozhraní a komunikačních protokolů pro nabíjení. Kategorie nebo třídy rádiových zařízení, na něž se nová ustanovení konkrétně vztahují, by měly být podrobněji popsány v nové příloze uvedené směrnice. Tyto kategorie nebo třídy rádiových zařízení se týkají pouze rádiových zařízení s odnímatelnou nebo zabudovanou akumulátorovou baterií. Pokud jde o digitální fotoaparáty, dotčenými rádiovými zařízeními jsou veškeré digitální fotoaparáty a videokamery, včetně akčních kamer. U digitálních fotoaparátů určených výhradně pro audiovizuální odvětví nebo odvětví bezpečnosti a ostrahy by neměla platit povinnost, aby v sobě tato zařízení integrovala harmonizované řešení nabíjení. Pokud jde o bezdrátová sluchátka, dotčené rádiové zařízení se posuzuje společně se svým speciálním nabíjecím pouzdrem nebo boxem, a to vzhledem k tomu, že kvůli své specifické velikosti a tvaru nejsou bezdrátová sluchátka od svého nabíjecího pouzdra nebo boxu téměř nikdy oddělena. Nabíjecí pouzdro nebo box pro tento konkrétní druh rádiových zařízení se nepovažují za součást nabíjecího zařízení. Pokud jde o laptopy, dotčenými rádiovými zařízeními jsou veškeré přenosné počítače, což zahrnuje mimo jiné laptopy, notebooky, ultrabooky, hybridní nebo konvertibilní notebooky a netbooky.

(15)

Směrnice 2014/53/EU by měla být rovněž změněna tak, aby byly zavedeny požadavky ohledně dodávání určitých kategorií nebo tříd rádiových zařízení bez nabíjecích zařízení. Dotčené kategorie nebo třídy rádiových zařízení, jakož i specifikace týkající se řešení nabíjení, by měly být uvedeny v nové příloze uvedené směrnice.

(16)

Směrnice 2014/53/EU stanoví, že informace mají být uvedeny v návodu přiloženém k rádiovému zařízení, a proto by do příslušného článku uvedené směrnice měly být vloženy další požadavky na informace. Obsah nových požadavků by měl být specifikován v nové příloze uvedené směrnice. Některé informace by měly být u všech forem dodávání, včetně prodeje na dálku, poskytovány vizuálně. Zvláštní štítek, na němž jsou uvedeny specifikace týkající se nabíjecích kapacit a kompatibilních nabíjecích zařízení, by měl umožnit spotřebitelům a dalším konečným uživatelům určit nejvhodnější nabíjecí zařízení potřebné k nabíjení jejich rádiových zařízení. S cílem poskytnout užitečný referenční zdroj po celou dobu životnosti rádiového zařízení by měly být v návodu a bezpečnostních informacích přiložených k rádiovému zařízení uvedeny rovněž specifikace týkající se nabíjecích kapacit a kompatibilních nabíjecích zařízení. Tyto požadavky na informace by mělo být možné v budoucnu upravit tak, aby odrážely případné změny požadavků na označování, zejména v případě nabíjecích zařízení, která by mohla být zavedena podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (6). Tyto požadavky na informace by měly zohledňovat zejména vývoj harmonizovaných řešení nabíjení a měly by být odpovídajícím způsobem upraveny. V této souvislosti by mohlo být rovněž zváženo zavedení systému barevných kódů.

(17)

Vzhledem k tomu, že spotřebitelům a dalším konečným uživatelům by mohli rádiová zařízení přímo dodávat rovněž dovozci a distributoři, měly by se na dovozce a distributory vztahovat stejné povinnosti, jaké platí pro výrobce, pokud jde o informace, které mají být poskytnuty nebo zobrazeny. Pokud jde o piktogram udávající, zda je nabíjecí zařízení součástí rádiového zařízení, či nikoli, měly by tuto povinnost při dodávání rádiového zařízení spotřebitelům a dalším konečným uživatelům splňovat všechny hospodářské subjekty. Dovozci a distributoři by tak měli mít možnost nabízet balíčky, které zahrnují rádiové zařízení a jeho nabíjecí zařízení, i v případě, že výrobce takové rádiové zařízení dodává bez nabíjecího zařízení, a to za předpokladu, že spotřebitelům a dalším konečným uživatelům nabízejí rovněž možnost pořídit si rádiové zařízení bez jakéhokoli nabíjecího zařízení.

(18)

Směrnice 2014/53/EU stanoví postupy posuzování shody. Měla by být změněna tak, aby v ní byly doplněny odkazy na nové základní požadavky. Výrobce by tak měl mít možnost použít postup interního řízení výroby, aby prokázal soulad s těmito novými základními požadavky.

(19)

Aby se zajistilo, že vnitrostátní orgány dozoru nad trhem budou mít procesní prostředky k vymáhání souladu s novými požadavky týkajícími se harmonizovaných nabíjecích rozhraní a komunikačních protokolů pro nabíjení a požadavky týkajícími se dodávání rádiových zařízení, které této harmonizaci podléhají, měla by být směrnice 2014/53/EU odpovídajícím způsobem upravena. Zejména by měl být zahrnut výslovný odkaz na nesoulad se základními požadavky, mezi něž patří rovněž nová ustanovení o specifikacích týkajících se nabíjecích kapacit a kompatibilních nabíjecích zařízení. Vzhledem k tomu, že se tato nově zavedená ustanovení týkají aspektů interoperability, mělo by být cílem zabránit rozdílným výkladům, pokud jde o to, zda lze postup stanovený ve směrnici 2014/53/EU použít i v případě rádiových zařízení, která nepředstavují riziko pro zdraví nebo bezpečnost osob, nebo pro jiné aspekty ochrany veřejného zájmu.

(20)

Ve směrnici 2014/53/EU jsou stanoveny případy formálního nesouladu. Vzhledem k tomu, že tato směrnice zavádí nové požadavky pro určité kategorie nebo třídy rádiových zařízení, měla by být směrnice 2014/53/EU změněna tak, aby umožňovala účinné vymáhání souladu s těmito novými požadavky vnitrostátními orgány dozoru nad trhem.

(21)

Směrnice 2014/53/EU by měla být rovněž změněna tak, aby odkazy, které jsou v ní obsaženy, odpovídaly novým požadavkům, které jsou zavedeny touto směrnicí.

(22)

Je nutné zajistit minimální společnou interoperabilitu mezi rádiovými zařízeními a nabíjecími zařízeními pro tato rádiová zařízení a řešit jakýkoli budoucí vývoj na trhu, jako je vznik nových kategorií nebo tříd rádiových zařízení, u nichž dochází ke značné roztříštěnosti, pokud jde o nabíjecí rozhraní a komunikační protokoly pro nabíjení, a jakýkoli vývoj technologie nabíjení. Je rovněž nutné zohlednit budoucí změny požadavků na označování, například pro nabíjecí zařízení nebo nabíjecí kabely, nebo další technologický pokrok Na Komisi by tak měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu kategorií nebo tříd rádiových zařízení a specifikací týkajících se nabíjecích rozhraní a komunikačních protokolů pro nabíjení pro každou z nich a o změnu požadavků na informace týkající se nabíjecích rozhraní a komunikačních protokolů pro nabíjení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (7). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(23)

Směrnice 2014/53/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(24)

Hospodářským subjektům by měl být poskytnut dostatečný čas na provedení nezbytných úprav rádiových zařízení spadajících do oblasti působnosti této směrnice, která hodlají uvést na trh Unie,

1)

Článek 3 se mění takto:

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

3)

V článku 10 se odstavec 8 nahrazuje tímto:

4)

V čl. 12 odst. 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Dovozci při dodávání rádiového zařízení uvedeného v čl. 3 odst. 4 spotřebitelům a dalším konečným uživatelům zajistí, aby:

5)

V čl. 13 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Distributoři při dodávání rádiového zařízení uvedeného v čl. 3 odst. 4 spotřebitelům a dalším konečným uživatelům zajistí, aby:

6)

V čl. 17 odst. 2 návětí se slova „čl. 3 odst. 1“ nahrazují slovy „čl. 3 odst. 1 a 4“

7)

Článek 40 se mění takto:

8)

V článku 43 se odstavec 1 mění takto:

9)

Článek 44 se mění takto:

10)

V článku 47 se doplňuje nový odstavec, který zní:

11)

Vkládá se příloha Ia, jejíž znění je uvedeno v příloze této směrnice.

(1)

Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) je rovnost jednou z hodnot, na nichž je Unie založena, a je společná členským státům ve společnosti vyznačující se rovností žen a mužů. Podle čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU má Unie rovnost žen a mužů podporovat.

(2)

Ustanovením čl. 157 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je Evropskému parlamentu a Radě svěřena pravomoc přijímat opatření k uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti.

(3)

S ohledem na zajištění úplné rovnosti mezi muži a ženami v profesním životě dovoluje čl. 157 odst. 4 Smlouvy o fungování EU pozitivní opatření tím, že členským státům umožňuje zachovat nebo zavést opatření poskytující zvláštní výhody pro usnadnění profesní činnosti méně zastoupeného pohlaví nebo pro předcházení či vyrovnávání nevýhod v profesní kariéře. V článku 23 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) je stanoveno, že rovnost žen a mužů má být zajištěna ve všech oblastech a že zásada rovnosti nemůže bránit zachování nebo přijetí opatření poskytujících zvláštní výhody ve prospěch nedostatečně zastoupeného pohlaví.

(4)

K zásadám evropského pilíře sociálních práv, jejž Evropský parlament, Rada a Komise společně vyhlásily v roce 2017, patří rovné zacházení a rovné příležitosti pro ženy a muže včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek a kariérního růstu.

(5)

Dosažení genderové rovnosti na pracovišti vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje i podporu genderově vyváženého rozhodování v podnicích na všech úrovních, jakož i odstranění genderových rozdílů v odměňování. Zajištění rovnosti na pracovišti je rovněž klíčovým předpokladem pro snížení chudoby žen.

(6)

Podle doporučení Rady 84/635/EHS (4) mají členské státy přijmout kroky k zajištění toho, aby pozitivní opatření pokud možno zahrnovala i taková opatření, která počítají s aktivní účastí žen v rozhodovacích orgánech. Podle doporučení Rady 96/694/ES (5) mají členské státy povzbudit soukromý sektor ke zvýšení zastoupení žen na všech úrovních rozhodovacího procesu, zejména přijetím plánů pro dosažení rovného postavení a programů pozitivních opatření či v rámci plánů a programů již existujících.

(7)

Cílem této směrnice je zajistit uplatňování zásady rovných příležitostí pro ženy a muže a dosáhnout genderově vyváženého zastoupení na nejvyšších vedoucích místech stanovením souboru procesních požadavků týkajících se výběru kandidátů pro jmenování nebo volbu na místa členů orgánů společností na základě transparentnosti a zásluh.

(8)

V posledních letech předložila Komise několik zpráv, ve kterých shrnula situaci v oblasti genderové rovnosti při rozhodování o ekonomických otázkách. Vybídla kotované společnosti k tomu, aby samoregulačními opatřeními zvýšily počet členů nedostatečně zastoupeného pohlaví ve svých orgánech a aby v tomto ohledu přijaly konkrétní dobrovolné závazky. Komise ve svém sdělení ze dne 5. března 2010 nazvaném „Posílený závazek pro dosažení rovnosti žen a mužů – Charta žen“ zdůraznila, že ženy se v politickém a hospodářském životě a ve veřejném a soukromém sektoru stále plně nepodílí na moci a rozhodování, a znovu potvrdila svůj závazek využít svých pravomocí na podporu spravedlivějšího zastoupení žen a mužů v mocenských pozicích ve veřejném životě a v hospodářství. Zlepšení genderové vyváženosti při rozhodování bylo jednou z priorit, které Komise stanovila ve svém sdělení ze dne 21. září 2010 nazvaném „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“. Dosažení genderové vyváženosti na rozhodovacích místech a v politice je jednou z priorit vymezených ve sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvaném „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů 2020–2025“.

(9)

Rada ve svých závěrech ze dne 7. března 2011 o Evropském paktu pro rovnost žen a mužů (2011–2020) uznala, že politiky prosazující rovnost žen a mužů mají klíčový význam pro hospodářský růst, prosperitu a konkurenceschopnost. Opětovně potvrdila své odhodlání odstranit rozdíly mezi ženami a muži v zájmu splnění cílů strategie Evropa 2020, především ve třech oblastech nesmírně důležitých z hlediska rovnosti žen a mužů, tj. zaměstnávání, vzdělávání a podpora sociálního začleňování. Rovněž naléhavě vyzvala k opatřením na podporu rovného zastoupení žen a mužů při rozhodování na všech úrovních a ve všech oblastech v zájmu plného využití všech talentů. V tomto ohledu by využití všech dostupných talentů, znalostí a myšlenek obohatilo rozmanitost lidských zdrojů a zlepšilo obchodní vyhlídky.

(10)

Komise ve svém sdělení ze dne 3. března 2010 nazvaném „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ („strategie Evropa 2020“) uznala, že vzrůstající účast žen na trhu práce je předpokladem pro posílení růstu a řešení demografických výzev v Evropě. Strategie Evropa 2020 určila za prioritní cíl, aby do roku 2020 činila míra zaměstnanosti obyvatelstva Unie ve věku od 20 do 64 let alespoň 75 %. Je důležité, aby byl učiněn jasný závazek k odstranění přetrvávajících rozdílů v genderovém odměňování a vynaloženo posílené úsilí o odstranění všech překážek, které ženám brání v účasti na trhu práce, včetně současného fenoménu tzv. „skleněného stropu“. V Portském prohlášení, podepsaném dne 8. května 2021 (6), hlavy států a předsedové vlád uvítali nové hlavní cíle Unie v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, jakož i revidovaný srovnávací přehled sociálních ukazatelů navržený Komisí v jejím sdělení ze dne 4. března 2021 nazvaném „Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv“. Tento akční plán uvádí, že má-li být dosaženo celkového cíle, aby míra zaměstnanosti obyvatelstva Unie ve věku 20 až 64 let do roku 2030 činila alespoň 78 %, je nutné usilovat o snížení rozdílu v zaměstnanosti žen a mužů ve srovnání s rokem 2019 alespoň na polovinu. Očekává se, že posílení účasti žen na rozhodování o ekonomických otázkách, zejména v orgánech společností, bude mít pozitivní vedlejší účinek na zaměstnanost žen v dotčených společnostech a v rámci hospodářství jako celku. V období po krizi COVID-19 je otázka genderové rovnosti a inkluzivního vedení nebývale důležitá, a to v souladu s potřebou plně využít dostupný potenciál talentů žen i mužů. Výzkum ukázal, že začleňování a rozmanitost umožňují dosáhnout oživení a odolnosti. Mají zásadní význam pro konkurenceschopnost hospodářství Unie, podporu inovací a posílení profesních standardů v orgánech společností.

(11)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 6. července 2011 o ženách a řízení podniků naléhavě vyzval společnosti, aby do roku 2015 dosáhly kritické hranice 30 % zastoupení žen ve vedoucích funkcích a do roku 2020 pak 40 % zastoupení. Vyzval Komisi, aby v případě, že opatření přijatá společnostmi a členskými státy budou nedostatečná, nejpozději do roku 2012 navrhla právní předpisy, včetně kvót. Bylo by důležité, aby tyto právní předpisy byly prováděny po omezenou dobu a sloužily jako katalyzátor změny a rychlých reforem vedoucích k odstranění přetrvávajících nerovností mezi ženami a muži a souvisejících stereotypů v rozhodování o ekonomických otázkách. Evropský parlament svou výzvu k vytvoření právního předpisu zopakoval ve svých usneseních ze dne 13. března 2012 a ze dne 21. ledna 2021.

(12)

Je důležité, aby orgány, instituce a jiné subjekty Unie šly v otázkách genderové rovnosti příkladem, mimo jiné stanovením cílů pro genderově vyvážené zastoupení žen a mužů na všech úrovních řízení. Zvláštní pozornost je třeba věnovat politikám pro nábor pracovníků na vyšší vedoucí místa. Komise proto ve svém sdělení ze dne 5. března 2020 nazvaném „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ zdůraznila, že by orgány a instituce Unie měly zajistit genderovou vyváženost ve vedoucích pozicích. Komise se ve svém sdělení ze dne 5. dubna 2022 nazvaném „Nová strategie Komise v oblasti lidských zdrojů“ zavázala zajistit do roku 2024 plnou genderovou rovnost na všech úrovních svého řízení. Bude sledovat pokrok a pravidelně o něm informovat na svých internetových stránkách. Komise dále sdílí osvědčené postupy s dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a na svých internetových stránkách bude informovat o genderové vyváženosti na vedoucích pozicích v těchto orgánech, institucích a jiných subjektech. Evropský parlament se v rozhodnutí svého předsednictva ze dne 13. ledna 2020 dohodl na stanovení cílů pro vyvážené genderové zastoupení na vyšších a středních vedoucích pozicích, jichž má být dosaženo do roku 2024. Evropský parlament bude i nadále sledovat pokrok na všech úrovních řízení a snažit se jít příkladem. Rada se ve své strategii pro rozmanitost a inkluzi 2021–2024 zavázala, že nejpozději do konce roku 2026 dosáhne genderové rovnosti na vedoucích pozicích svého generálního sekretariátu v rozmezí 45 až 55 %. Akční plán generálního sekretariátu Rady pro rovnost žen a mužů v oblasti řízení stanoví opatření k dosažení tohoto cíle.

(13)

Je důležité, aby společnosti a podniky podněcovaly, podporovaly a rozvíjely ženské talenty v průběhu celé jejich profesní dráhy tak, aby zajistily, že kvalifikované ženy dostanou příležitosti zastávat řídicí funkce jako členky orgánů i samostatně.

(14)

S cílem prosazovat genderovou rovnost a podporovat účast žen na rozhodování stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 (7), která podporuje rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob, že členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění rovnoměrného rozdělení pečovatelských povinností mezi ženy a muže prostřednictvím rodičovské, otcovské a pečovatelské dovolené, vedle stávající mateřské dovolené. Uvedená směrnice rovněž stanoví právo požádat o pružné uspořádání práce.

(15)

Jmenování žen členkami orgánů společností stojí v cestě různé specifické faktory, které lze překonat nejen prostřednictvím závazných pravidel, ale i osvětovými iniciativami a pobídkami na podporu osvědčených postupů. V první řadě je nezbytné, aby se na obchodních školách a vysokých školách posílilo povědomí o přínosech genderové rovnosti z hlediska konkurenceschopnosti podniků. Rovněž je třeba napomáhat pravidelné obměně členů orgánů společností a zavést pozitivní opatření, která budou členské státy a společnosti podněcovat k rozhodnějšímu postupu při provádění těchto změn v nejvyšších orgánech odpovědných za ekonomická rozhodnutí na všech úrovních a která budou jejich úsilí odměňovat.

(16)

Unie disponuje velkým počtem vysoce kvalifikovaných žen a jejich počet neustále roste, o čemž svědčí skutečnost, že 60 % absolventů vysokých škol jsou ženy. Dosažení genderové vyváženosti v orgánech společností má zásadní význam pro efektivní využití tohoto stávajícího potenciálu, což je klíčovým faktorem pro řešení demografických a hospodářských výzev Unie. Nedostatečné zastoupení žen v orgánech společností je tedy promarněnou příležitostí pro ekonomiky členských států obecně i pro jejich rozvoj a růst. Jestliže se plně využije stávající potenciál ženských talentů, značně se zlepší návratnost investic do vzdělání, a to jak pro jednotlivce, tak pro veřejný sektor. Všeobecně se má za to, že zastoupení žen v orgánech společností zlepšuje správu a řízení společností, neboť rozmanitější a kolektivnější myšlení zahrnující širší škálu pohledů zlepšuje výkonnost týmu a kvalitu rozhodování. Četné studie prokázaly, že rozmanitost vede k aktivnějšímu obchodnímu modelu, vyváženějším rozhodnutím a vyšším profesním standardům v orgánech společností, které lépe odrážejí společenskou realitu a potřeby spotřebitelů. Podporuje také inovace. Z četných studií rovněž vyplývá, že existuje pozitivní vztah mezi genderovou rozmanitostí v nejvyšším vedení a finanční výkonností i ziskovostí společnosti, což vede k významnému dlouhodobě udržitelnému růstu. Dosažení genderové vyváženosti v orgánech společností má proto zásadní význam pro zajištění konkurenceschopnosti Unie v globalizované ekonomice a poskytlo by komparativní výhodu vůči třetím zemím.

(17)

Posílení zastoupení žen v orgánech společností je přínosem nejen pro ženy do těchto orgánů jmenované, nýbrž také pomůže přilákat do společností ženské talenty a zajistit větší přítomnost žen na všech úrovních vedení a mezi pracovníky. Vyšší podíl žen v orgánech společností proto pravděpodobně pozitivně zapůsobí na odstraňování rozdílů v zaměstnanosti mužů a žen i rozdílů v jejich odměňování.

(18)

Přes prokázaný přínos genderové vyváženosti pro společnosti samotné a pro hospodářství obecně i přes stávající právo Unie zakazující diskriminaci na základě pohlaví a stávající opatření na úrovni Unie, která vybízejí k samoregulaci, jsou ženy v nejvyšších rozhodovacích orgánech společností v Unii i nadále zastoupeny výrazně nedostatečně. Statistiky ukazují, že podíl žen zastávajících nejvyšší rozhodovací funkce ve firmách zůstává velmi nízký. Jestliže se s polovinou potenciálních talentů pro vedoucí místa vůbec nepočítá, může tím utrpět samotný postup i kvalita výběru, v důsledku čehož by se mohla prohloubit nedůvěra vůči mocenským strukturám v podnicích a mohlo by to vést k omezením v efektivním využívání dostupného lidského kapitálu. Je důležité, aby se složení společnosti věrně odráželo v rozhodování podniků a aby byl využit potenciál veškerého obyvatelstva Unie. Podle Evropského institutu pro rovnost žen a mužů představovaly ženy v roce 2021 průměrně 30,6 % členů orgánů největších kotovaných společností a pouze 8,5 % předsedů. To svědčí o nespravedlivém a diskriminačním nedostatečném zastoupení žen, čímž jsou jasně narušeny zásady Unie týkající se rovných příležitostí a rovného zacházení se ženami a muži v oblasti zaměstnání a povolání. Měla by tedy být zavedena a posílena opatření na podporu kariérního růstu žen na všech úrovních řízení, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat zajištění toho, aby tomu tak bylo v případě kotovaných společností vzhledem k jejich významné hospodářské a společenské odpovědnosti. Kromě toho je důležité, aby instituce a jiné subjekty Unie šly příkladem, pokud jde o nápravu stávající genderové nerovnováhy ve složení jejich správních a řídících orgánů.

(19)

Podíl žen v orgánech společností vzrůstal během posledních let jen velmi pomalu. Míra zlepšení se mezi členskými státy liší, což vedlo k velmi odlišným výsledkům. Výrazně větší pokrok byl zaznamenán v členských státech, ve kterých byla zavedena závazná opatření. Je pravděpodobné, že tyto rozdíly se ještě zvětší vzhledem k velmi odlišným přístupům, jež jsou ke zlepšení genderové vyváženosti v orgánech společností zaujímány. Členské státy se proto vyzývají ke sdílení informací o účinných opatřeních a politikách přijatých na vnitrostátní úrovni a k výměně osvědčených postupů s cílem podpořit pokrok v Unii na cestě k dosažení vyváženějšího zastoupení žen a mužů v orgánech společností.

(20)

Nekoordinované a rozdílné právní předpisy či neexistence právní úpravy genderové vyváženosti v orgánech kotovaných společností na vnitrostátní úrovni způsobují, že v jednotlivých členských státech se liší počet žen mezi nevýkonnými členy orgánů společností a tempo zlepšování je odlišné; tyto rozdíly navíc vytvářejí překážky pro vnitřní trh, neboť na kotované společnosti v Unii kladou různé požadavky, pokud jde o jejich správu a řízení. Tyto rozdílné právní a samoregulační požadavky ohledně složení orgánů společností mohou způsobovat praktické komplikace kotovaným společnostem působícím přes hranice, zejména při zřizování dceřiných společností nebo při fúzích a akvizicích, i kandidátům na místa členů orgánů společností.

(21)

Genderová nevyváženost je u společností větší na vyšších vedoucích místech. Navíc mnohé z těchto žen, které pracují ve vyšších řídicích funkcích, najdeme v oblastech, jako jsou lidské zdroje a komunikace, zatímco u mužů na vyšších vedoucích místech je pravděpodobnější, že budou ve společnosti zastávat funkce v oblasti obecného nebo přímého řízení. Jelikož se hlavní skupina osob pro nábor na místa členů orgánů společností skládá převážně z kandidátů, kteří již mají zkušenosti z vyšších vedoucích míst, je zcela zásadní zvýšit počet žen, které se ve společnostech na taková vedoucí místa dostanou.

(22)

Jedním z hlavních faktorů umožňujících řádné provádění této směrnice je účinné uplatňování kritérií výběru členů orgánů společností, jež musí být stanovena předem a zcela transparentně a na jejichž základě budou kvalifikace, znalosti a dovednosti kandidátů podrobeny stejnému hodnocení bez ohledu na jejich pohlaví.

(23)

Ve většině členských států jsou výběrová řízení a kvalifikační kritéria pro místa členů orgánů společností v současnosti nedostatečně transparentní, což značně brání větší genderové vyváženosti mezi členy orgánů společností a negativně ovlivňuje profesní dráhu kandidátů a jejich svobodu pohybu, jakož i rozhodnutí přijímaná investory. Tento nedostatek transparentnosti brání potenciálním kandidátům na místa členů orgánů společností, aby se ucházeli o místa, pro která jsou nejlépe kvalifikovaní, a stejně tak jim znemožňuje napadat rozhodnutí o výběru kandidátů, která jsou zaujatá kvůli předsudkům vůči určitému pohlaví, což rovněž omezuje jejich volný pohyb na vnitřním trhu. Na druhé straně mohou investoři sledovat investiční strategie, které vyžadují informace také o odborných znalostech a způsobilosti členů orgánů společností. Budou-li kvalifikační kritéria pro členy orgánů společností a související výběrová řízení transparentnější, budou investoři moci lépe posoudit obchodní strategii společnosti a přijmout informovaná rozhodnutí. Je tudíž důležité, aby byly postupy jmenování členů orgánů společností jasné a transparentní a aby byli kandidáti posuzováni objektivně na základě individuálních zásluh, bez ohledu na jejich pohlaví.

(24)

Ačkoli cílem této směrnice není podrobně harmonizovat vnitrostátní právní předpisy upravující výběrová řízení a kvalifikační kritéria pro místa členů orgánů společností, je k dosažení genderové vyváženosti nezbytné zavést určité minimální požadavky pro kotované společnosti, v nichž není genderové zastoupení vyvážené, týkající se výběru kandidátů pro jmenování či volbu na místa členů jejich orgánů na základě transparentního a jasně vymezeného postupu výběru a objektivního srovnávacího posouzení jejich kvalifikačních předpokladů, pokud jde o jejich způsobilost, schopnosti a pracovní výkonnost. Pouze závazné opatření na úrovni Unie může účinně pomoci zajistit rovné konkurenční podmínky po celé Unii a zabránit praktickým komplikacím ve fungování podniků.

(25)

Cílem Unie by proto mělo být zvýšit zastoupení žen v orgánech společností ve všech členských státech, aby se posílil hospodářský růst, podpořila mobilita pracovního trhu, zvýšila konkurenceschopnost kotovaných společností a na pracovním trhu se dosáhlo skutečné genderové rovnosti. Tento cíl by měl být prosazován stanovením minimálních požadavků na pozitivní opatření, které by měly být závazné. Měla by se zaměřovat na dosažení kvantitativního cíle pro genderové složení orgánů společností, neboť členské státy i třetí země, které se pro takový nebo podobný postup rozhodly, dosahují při snižování nedostatečného zastoupení žen na místech, kde se rozhoduje o ekonomických otázkách, nejlepších výsledků.

(26)

Je důležité, aby každá kotovaná společnost vypracovala politiku genderové rovnosti s cílem dosáhnout vyváženějšího genderového zastoupení na všech úrovních. Tyto politiky by mohly zahrnovat nominaci ženy i muže coby kandidátů na klíčová místa, mentorské programy a poradenství pro ženy v oblasti profesního rozvoje a dále strategie v oblasti lidských zdrojů určené na podporu rozmanitého náboru.

(27)

Kotované společnosti jsou obzvláště ekonomicky důležité, známé a ovlivňují trh jako celek. Tyto společnosti určují standardy pro širší ekonomiku a dá se očekávat, že jejich počínání budou napodobovat i jiné typy společností. Veřejná povaha kotovaných společností opravňuje k tomu, aby byly ve veřejném zájmu více regulovány.

(28)

Opatření stanovená v této směrnici by se měla použít na kotované společnosti.

(29)

Tato směrnice by se neměla vztahovat na mikropodniky a na malé a střední podniky.

(30)

Pro účely této směrnice by členským státem příslušným pro právní úpravu záležitostí v oblasti působnosti této směrnice měl být členský stát, v němž má dotčená kotovaná společnost sídlo. Touto směrnicí nejsou dotčena vnitrostátní pravidla, která určují právo rozhodné pro společnosti v záležitostech, na něž se tato směrnice nevztahuje.

(31)

V členských státech mají orgány kotovaných společností různou organizační strukturu, přičemž hlavní rozdíl spočívá v dualistickém systému, ve kterém existuje představenstvo a dozorčí rada, a monistickém systému, ve kterém řídicí a dozorčí funkci vykonává jediná správní rada. Existují rovněž smíšené systémy, které kombinují aspekty obou systémů nebo které umožňují společnostem volit mezi různými modely. Tato směrnice by se měla použít pro všechny systémy orgánů společností existující v členských státech.

(32)

Všechny systémy orgánů společností právně nebo fakticky rozlišují mezi výkonnými členy orgánu, kteří se účastní každodenního řízení společnosti, a nevýkonnými členy orgánu, kteří vykonávají dozorčí funkci a každodenního řízení společnosti se neúčastní. Cílem této směrnice je zlepšit genderovou vyváženost v obou kategoriích členů orgánů společností. Aby se vhodně vyvážila jak nutnost posílit genderovou vyváženost v orgánech společností, tak i potřeba minimalizovat zasahování do každodenního řízení společnosti, rozlišuje tato směrnice tyto dvě kategorie členů orgánů společností.

(33)

Podle vnitrostátního práva nebo praxe může nebo musí být v řadě členských států jistý počet nevýkonných členů orgánu společnosti jmenován či zvolen pracovníky společností, organizacemi zaměstnanců nebo oběma. Kvantitativní cíle stanovené touto směrnicí by se měly vztahovat i na tyto členy. Avšak vzhledem k tomu, že někteří nevýkonní členové orgánu společnosti jsou zástupci zaměstnanců, měly by členské státy určit prostředky, které zajistí splnění těchto cílů, s řádným ohledem na zvláštní pravidla pro volbu či jmenování zástupců zaměstnanců stanovená vnitrostátním právem a při dodržení svobody hlasování při volbě zástupců zaměstnanců. Vzhledem k rozdílům mezi vnitrostátním právem obchodních společností členských států by mělo být členským státům umožněno uplatňovat kvantitativní cíle zvlášť na zástupce akcionářů a na zástupce zaměstnanců.

(34)

Členské státy by měly stanovit pro kotované společnosti buď cíl, aby nejpozději 30. června 2026 nejméně 40 % nevýkonných členů orgánu společnosti tvořily osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví, anebo vzhledem k tomu, že je důležité, aby kotované společnosti zvýšily podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na všech rozhodovacích místech, cíl, aby nejméně 33 % všech členů jejich orgánů, výkonných i nevýkonných, tvořily osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví, s cílem podpořit vyváženější genderové zastoupení ve všech orgánech společnosti.

(35)

Cíle, aby nejméně 40 % nevýkonných členů orgánu společnosti nebo nejméně 33 % všech členů orgánu společnosti tvořily osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví, se v zásadě týkají pouze obecné genderové vyváženosti mezi členy orgánů společnosti a nezasahují do konkrétní volby jednotlivých členů těchto orgánů vybíraných ze široké základny kandidátů a kandidátek v individuálních případech. Tato směrnice zejména nevylučuje žádné konkrétní kandidáty na místa členů orgánů společnosti, ani kotovaným společnostem či akcionářům žádné konkrétní členy nevnucuje. O vhodných členech orgánů společností tedy i nadále rozhodují kotované společnosti a akcionáři.

(36)

Je vhodné, aby veřejné podniky spadající do působnosti této směrnice vzhledem ke své povaze sloužily za vzor soukromému sektoru. Členské státy vykonávají nad veřejnými podniky ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice Komise 2006/111/ES (8), které jsou kotovány na regulovaném trhu, rozhodující vliv. Díky němu mají k dispozici nástroje, které mohou nutnou změnu přinést rychleji.

(37)

Způsob určení počtu míst členů orgánů společností, který je nutný pro dosažení cílů stanovených v této směrnici, je třeba přesněji vymezit, neboť vzhledem k velikosti většiny orgánů společností je matematicky nemožné dosáhnout přesného 40 % či 33 % podílu. Z tohoto důvodu by se počet míst členů orgánů společnosti, který je nutný pro splnění cílů stanovených v této směrnici, měl 40 % či 33 % podílu co nejvíce blížit a v obou případech by neměl překročit 49 %.

(38)

Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) ve své judikatuře (9) týkající se pozitivní diskriminace a její slučitelnosti se zásadou zákazu diskriminace založené na pohlaví, kterou rovněž stanoví článek 21 Listiny, uznal, že v určitých případech lze nedostatečně zastoupené pohlaví upřednostnit při výběru zaměstnanců či při povýšení za podmínky, že uchazeč nedostatečně zastoupeného pohlaví má ve srovnání s konkurentem opačného pohlaví stejné kvalifikační předpoklady, pokud jde o způsobilost, schopnosti a pracovní výkonnost, a že takové upřednostnění není automatické a bezpodmínečné, nýbrž že od něj lze upustit, pokud ve prospěch uchazeče opačného pohlaví svědčí nějaký zvláštní důvod a pokud je žádost každého uchazeče objektivně posouzena s ohledem na všechna kritéria týkající se jednotlivých uchazečů.

(39)

Členské státy by měly zajistit, aby ty kotované společnosti, ve kterých je podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví na místech nevýkonných členů orgánu nižší než 40 %, případně na všech místech členů orgánů, výkonných i nevýkonných, nižší než 33 %, prováděly výběr nejkvalifikovanějších kandidátů pro jmenování či volbu na tato místa na základě komparativního posouzení kvalifikace každého z nich a použily při tom jasná, neutrálně formulovaná a jednoznačná kritéria, určená před zahájením výběrového řízení, s cílem zlepšit genderovou vyváženost v orgánech společnosti. Mezi příklady typů kritérií výběru, jež by kotované společnosti mohly používat, patří odborná zkušenost s řídicími nebo dozorčími úkoly, mezinárodní zkušenosti, víceoborovost, vůdčí a komunikační dovednosti, schopnosti navazovat kontakty a znalosti konkrétních oblastí, jako jsou finance, kontrola či řízení lidských zdrojů.

(40)

Při výběru kandidátů na jmenování či volbu na místa členů orgánů společností by měla být dána přednost stejně kvalifikovanému kandidátovi nedostatečně zastoupeného pohlaví. Tato přednost by však neměla představovat automatické a bezpodmínečné upřednostnění. Mohly by nastat výjimečné případy, kdy objektivní posouzení konkrétní situace stejně kvalifikovaného kandidáta opačného pohlaví může převážit nad předností, která by jinak měla být dána kandidátovi nedostatečně zastoupeného pohlaví. K takovému upřednostnění by mohlo dojít například v případech, kde se na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni společnosti uplatňují širší politiky rozmanitosti pro výběr členů orgánů společností. Případy neuplatnění pozitivního opatření by však měly zůstat výjimečné, měly by být založeny na posouzení jednotlivých případů a měly by být řádně odůvodněny objektivními kritérii, která by v žádném případě neměla nedostatečně zastoupené pohlaví diskriminovat.

(41)

V členských státech, v nichž jsou požadavky stanovené v této směrnici na výběr kandidátů na jmenování či volbu na místa členů orgánů společností použitelné, by kotované společnosti, v jejichž orgánech zastávají osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví alespoň 40 % míst nevýkonných členů nebo alespoň 33 % všech míst členů, neměly mít povinnost uvedené požadavky splňovat.

(42)

Metody výběru kandidátů na jmenování či volbu na místa členů orgánů společností se liší v jednotlivých členských státech, jakož i jednotlivých kotovaných společnostech. Předběžný výběr kandidátů, kteří mají být představeni valné hromadě akcionářů, mohou provádět například nominační výbor nebo zprostředkovatelské agentury vyhledávající kandidáty na vedoucí místa. Požadavky na výběr kandidátů na jmenování či volbu na místa členů orgánů společnosti by měly být splněny ve vhodné fázi výběrového řízení v souladu s vnitrostátním právem a se stanovami dotčených kotovaných společností, mimo jiné i před volbou kandidáta akcionáři, například při přípravě užšího seznamu kandidátů. V tomto ohledu stanoví tato směrnice pouze minimální standardy pro postup výběru kandidátů na volbu či jmenování na tato místa a umožňuje použít podmínky stanovené judikaturou Soudního dvora, tak aby umožnila genderovou rovnost a bylo dosaženo cíle vyváženějšího zastoupení žen a mužů v orgánech kotovaných společností. Tato směrnice nepředstavuje neoprávněný zásah do každodenního řízení kotovaných společností, neboť ty si zachovávají možnost svobodného výběru kandidátů na základě jejich kvalifikace či jiných vhodných objektivních hledisek.

(43)

Vzhledem k cílům této směrnice, pokud jde o genderovou vyváženost, by kotované společnosti měly mít povinnost informovat kandidáta na jmenování či volbu na místo člena orgánu společnosti na jeho žádost o kvalifikačních kritériích, na nichž byl výběr založen, o objektivním srovnávacím posouzení kandidátů podle těchto kritérií, a v relevantním případě o konkrétních důvodech, které výjimečně rozhodly ve prospěch kandidáta jiného než nedostatečně zastoupeného pohlaví. Požadavek poskytnout takové informace by mohl znamenat omezení výkonu práva na respektování soukromého života a práva na ochranu osobních údajů uznaných v článcích 7 a 8 Listiny. Tato omezení jsou však nezbytná a v souladu se zásadou proporcionality skutečně odpovídají všeobecně uznávaným cílům obecného zájmu. Proto jsou v souladu s požadavky kladenými na taková omezení stanovenými v čl. 52 odst. 1 Listiny a s příslušnou judikaturou Soudního dvora. Tato omezení by měla být uplatňována v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (10).

(44)

Pokud kandidát na jmenování či volbu na místo člena orgánu společnosti patřící k nedostatečně zastoupenému pohlaví předloží soudu nebo jinému příslušnému orgánu skutečnosti nasvědčující tomu, že měl stejné kvalifikační předpoklady jako vybraný kandidát opačného pohlaví, měla by být dotčená kotovaná společnost povinna doložit správnost své volby.

(45)

Ačkoli cílem této směrnice je stanovit minimální požadavky ve formě závazných opatření ke zlepšení genderového složení orgánů společností, je v souladu se zásadou subsidiarity důležité uznat legitimitu odlišných přístupů a účinnost některých vnitrostátních opatření, která již byla v této oblasti politiky přijata a která přinesla uspokojivé výsledky. V některých členských státech již bylo vyvinuto úsilí o zajištění vyváženějšího zastoupení žen a mužů v orgánech společností přijetím závazných opatření, která jsou považována za stejně účinná jako opatření stanovená v této směrnici. Tyto členské státy by měly mít možnost odložit požadavky této směrnice týkající se výběru kandidátů na jmenování či volbu na místo člena orgánu společnosti a v relevantních případech požadavky týkající se stanovení individuálních kvantitativních cílů, pokud jsou podmínky pro odklad stanovené touto směrnicí splněny. V těchto případech, pokud členské státy zavedly taková opatření prostřednictvím vnitrostátního práva, by se měla pravidla pro zaokrouhlování stanovená v této směrnici, pokud jde o konkrétní počet členů orgánů společnosti, obdobně použít pro účely posuzování takového vnitrostátního práva podle této směrnice. V členském státě, kde se tento odklad uplatňuje, by měly být cíle stanovené v této směrnici považovány za dosažené, a cíle stanovené v této směrnici týkající se nevýkonných členů orgánů či všech členů orgánů tedy nenahrazují ani nedoplňují příslušná vnitrostátní opatření.

(46)

S cílem zlepšit genderovou vyváženost mezi členy orgánů společností zapojenými do každodenního řízení by se mělo od kotovaných společností požadovat, aby přijaly individuální kvantitativní cíle ohledně vyváženějšího zastoupení obou pohlaví mezi výkonnými členy svých orgánů, kterých by mělo být dosaženo do dne stanoveného v této směrnici. Tyto cíle by měly společnostem pomáhat při dosažení konkrétního pokroku ve srovnání s jejich současnou situací. Tato povinnost by se neměla použít u kotovaných společností, jež sledují cíl dosažení 33 % podílu u všech členů orgánů společností, výkonných či nevýkonných.

(47)

Členské státy by měly od kotovaných společností požadovat, aby každoročně předkládaly příslušným orgánům informace o genderovém složení svých orgánů a o opatřeních přijatých ke splnění cílů stanovených v této směrnici, a umožnily tak těmto orgánům posoudit pokrok, který každá kotovaná společnost učinila při úsilí o dosažení genderové vyváženosti mezi členy svých orgánů. Tyto informace by kotované společnosti měly vhodným a snadno přístupným způsobem zveřejňovat na svých internetových stránkách a zahrnovat do svých výročních zpráv. V případě, že kotovaná společnost použitelných kvantitativních cílů stanovených touto směrnicí nedosáhla, měla by do těchto informací zahrnout i popis konkrétních opatření, která již přijala nebo hodlá přijmout, aby jich dosáhla. S cílem zabránit zbytečné administrativní zátěži a zdvojování úsilí by měly být informace o genderové vyváženosti v orgánech společností, které mají být předkládány podle této směrnice, v příslušných případech součástí výkazu o správě a řízení kotovaných společností v souladu s použitelným právem Unie, a zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (11). Pokud členské státy odložily použití článku 6 podle článku 12, neměly by se na ně oznamovací povinnosti stanovené v této směrnici vztahovat za předpokladu, že jejich vnitrostátní právo obsahuje oznamovací povinnosti, které zajišťují pravidelné zveřejňování informací o pokroku učiněném kotovanými společnostmi k dosažení vyváženějšího zastoupení žen a mužů v jejich orgánech.

(48)

Požadavky týkající se výběru kandidátů na jmenování či volbu na místa členů orgánů společností, povinnost stanovit kvantitativní cíl, pokud jde o výkonné členy orgánů společností, a oznamovací povinnosti by měly být vymáhány prostřednictvím sankcí, jež jsou účinné, přiměřené a odrazující, a členské státy by měly zajistit, aby byly za tímto účelem k dispozici přiměřené správní nebo soudní postupy. Tyto sankce by mohly zahrnovat pokuty nebo možnost, aby soudní orgán zneplatnil či zrušil rozhodnutí o výběru členů orgánů společnosti. Aniž je dotčeno vnitrostátní právo upravující ukládání sankcí, neměly by být kotované společnosti, jež tyto povinnosti plní, za nesplnění kvantitativních cílů ohledně zastoupení žen a mužů mezi členy jejich orgánů postihovány. Sankce by neměly být uplatňovány vůči kotovaným společnostem samotným, pokud dané konání či dané opomenutí nelze podle vnitrostátního práva přičítat jim, nýbrž jiným fyzickým nebo právnickým osobám, jako například jednotlivým akcionářům. Zejména v případech závažného a opakovaného porušení povinností stanovených touto směrnicí ze strany určité kotované společnosti by členské státy měly mít možnost uplatňovat jiné sankce než ty, které jsou uvedeny v demonstrativním seznamu sankcí obsaženém v této směrnici. Členské státy by měly zajistit, aby při plnění veřejných zakázek a koncesí dodržovaly kotované společnosti příslušné povinnosti týkající se sociálního a pracovního práva v souladu s použitelným právem Unie.

(49)

Členské státy nebo kotované společnosti by měly mít možnost zavést nebo zachovat výhodnější opatření k zajištění vyváženějšího zastoupení žen a mužů.

(50)

Členské státy by měly určit subjekty pro prosazování, analýzu, monitorování a podporu genderové vyváženosti v orgánech kotovaných společností. Kromě toho by informační kampaně a sdílení osvědčených postupů významným způsobem přispěly ke zvyšování povědomí o této problematice mezi všemi společnostmi a pobízely by je, aby aktivně usilovaly o dosažení genderové vyváženosti. Členské státy se zejména vyzývají k zavedení politik s cílem podporovat a pobízet malé a střední podniky, aby výrazně zlepšily genderovou vyváženost na všech úrovních řízení a v orgánech společností.

(51)

Tato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou. Přispívá zejména k naplnění zásady rovnosti žen a mužů (článek 23 Listiny) a svobodné volby povolání a práva pracovat (článek 15 Listiny). Tato směrnice má zajistit plné respektování práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces (článek 47 Listiny). Opatření směrnice omezující svobodu podnikání (článek 16 Listiny) a právo na vlastnictví (čl. 17 odst. 1 Listiny) respektují jejich podstatu a jsou nezbytná a přiměřená. Omezení lze zavést, pouze pokud skutečně odpovídají cílům obecného zájmu, které uznává Unie, nebo potřebě ochrany práv a svobod druhého.

(52)

Zatímco některé členské státy s různým úspěchem přijaly regulační opatření nebo povzbudily společnosti k samoregulaci, většina členských států žádné opatření nepřijala ani nenaznačila ochotu jednat způsobem, který by přinesl dostatečné zlepšení. Prognózy vycházející z obsáhlé analýzy všech dostupných informací o minulých i současných trendech a záměrech ukazují, že vyváženého zastoupení žen a mužů mezi členy orgánů společností v celé Unii, které by odpovídalo cílům stanoveným v této směrnici, členské státy nikdy v dohledné budoucnosti nedosáhnou, pokud budou jednat individuálně. Nečinností v této oblasti se obecně zpomaluje naplňování genderové rovnosti na pracovišti, a to i pokud jde o odstraňování rozdílů v odměňování žen a mužů, což je částečně důsledkem vertikální segregace. S ohledem na tyto okolnosti a vzhledem k rostoucím rozdílům mezi členskými státy, pokud jde o zastoupení žen a mužů v orgánech společností, lze genderovou vyváženost v orgánech společností v celé Unii zlepšit pouze společným přístupem. Stejně tak lze rovnosti žen a mužů, konkurenceschopnosti a růstu spíše dosáhnout koordinovaným opatřením na úrovni Unie než vnitrostátními iniciativami, které mají různý dosah, ambice a účinnost. Jelikož cíle této směrnice, totiž dosažení vyváženějšího genderového zastoupení mezi členy orgánů kotovaných společnosti zavedením účinných opatření, jejichž cílem je urychlit pokrok v této oblasti, a přitom poskytnout kotovaným společnostem dostatek času na provedení nezbytných přizpůsobení, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu a účinků akce, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice pouze stanoví společné cíle a zásady a nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. Členským státům se poskytuje dostatečný prostor pro to, aby samy určily, jak nejlépe dosáhnout cílů stanovených v této směrnici, s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám, zejména k pravidlům a postupům týkajícím se obsazování orgánů společností. Tato směrnice neupírá kotovaným společnostem možnost jmenovat do svých orgánů nejkvalifikovanější kandidáty, přináší flexibilní rámec a poskytuje dostatečně dlouhou dobu pro přizpůsobení.

(53)

Členské státy by měly spolupracovat se sociálními partnery a občanskou společností s cílem účinně je informovat o významu této směrnice, jejím provedení ve vnitrostátním právu a uplatňování.

(54)

V souladu se zásadou proporcionality by měl být cíl, kterého mají kotované společnosti dosáhnout, časově omezený a měl by zůstat platný pouze do té doby, dokud nebude v otázce genderového složení orgánů společností dosaženo trvalého pokroku. Z toho důvodu by Komise měla uplatňování této směrnice pravidelně přezkoumávat a podávat o něm zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Navíc tato směrnice stanoví datum, k němuž pozbývá platnosti. Komise by měla v rámci svého přezkumu posoudit, zda je nutné platnost této směrnice prodloužit.

(55)

Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (12) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné,

1)

„kotovanou společností“ společnost se sídlem v některém z členských států, jejíž akcie jsou v jednom nebo více členských státech přijaty k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU;

2)

„orgánem společnosti“ správní, řídící či dozorčí orgán kotované společnosti;

3)

„členem orgánu společnosti“ člen orgánu, a to i ten, který je zástupcem zaměstnanců;

4)

„výkonným členem orgánu společnosti“ v monistickém systému člen správního orgánu, který je zapojen do každodenního řízení kotované společnosti, a v dualistickém systému člen řídícího orgánu kotované společnosti;

5)

„nevýkonným členem orgánu společnosti“ v monistickém systému člen správního orgánu, který není jeho výkonným členem, a v dualistickém systému člen dozorčího orgánu kotované společnosti;

6)

„monistickým systémem“ systém, ve kterém řídicí a dozorčí funkce v kotované společnosti vykonává jediný orgán;

7)

„dualistickým systémem“ systém, ve kterém řídicí a dozorčí funkce v kotované společnosti vykonávají dva samostatné orgány;

8)

„mikropodniky a malými a středními podniky“ či jen „malými a středními podniky“ společnosti, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy celkově nepřesahuje 43 milionů EUR, nebo pokud jde o malé a střední podniky se sídlem v členském státě, jehož měnou není euro, ekvivalentní částky v měně tohoto členského státu.

(1)

Nařízení Rady (EU) 2022/109 (2) stanoví kvóty na rok 2022.

(2)

Podle informací, které byly sděleny Komisi, úlovky rejnoka vlnitého ve vodách Unie oblasti 9 plavidly plujícími pod vlajkou Portugalska nebo registrovanými v Portugalsku kvótu přidělenou na rok 2022 vyčerpaly.

(3)

V případě uvedené populace je proto nutné zakázat určité rybolovné činnosti,

(1)

Vozidla, jejichž typ byl schválen v EU, musí být v případě potřeby schopna provozu na čistou bionaftu a různé směsi bionafty a fosilních paliv.

(2)

V souladu s článkem 3 nařízení Komise (EU) č. 582/2011 (2) vyžaduje schválení typu motorových vozidel a motorů z hlediska emisí, aby výrobce zajistil soulad se specifikacemi referenčních paliv stanovenými v příloze IX uvedeného nařízení, které se používají pro zkoušky schválení typu.

(3)

Čistá bionafta (FAME B100) není v příloze IX nařízení (EU) č. 582/2011 uvedena jako referenční palivo pro schvalování typu těžkých nákladních vozidel z hlediska emisí. Zkoušky schválení typu je třeba provést jak u motorové nafty (B7), tak u čisté bionafty (B100), aby byl prokázán soulad s požadavky na emise. Aby bylo prováděno co nejméně duplicitních zkoušek a usnadnila se certifikace pro používání čisté bionafty a směsí bionafty (např. FAME B20/B30), je nezbytné zavést specifikace čisté bionafty jako referenčního paliva na základě příslušných mezinárodních a evropských norem. Prokázat soulad s požadavky zkoušek emisí pro schválení typu pro palivo B100 by mělo být umožněno prostřednictvím zkoušek emisí základního motoru na čisté bionaftě. Pro nezbytné zkoušky shodnosti v provozu lze však zvolit jakoukoli směs biopaliv.

(4)

Pro schválení vozidel se schváleným motorem je nezbytný doplněk ke specifikacím certifikátu schválení typu.

(5)

Nařízení Komise (EU) č. 582/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Technického výboru – motorová vozidla,

(1)

Na jedenáctém zasedání Konference ministrů Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“) vydala skupina 59 členů, včetně Unie, společné ministerské prohlášení o domácí regulaci v oblasti služeb, čímž zahájila vícestrannou iniciativu s cílem vyjednat pravidla pro domácí regulaci v oblasti služeb.

(2)

Komise vedla jednání v konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 207 odst. 3 Smlouvy. Počet účastníků této vícestranné iniciativy společného prohlášení se v průběhu času zvýšil na 67 členů WTO.

(3)

Dne 2. prosince 2021 vydali účastníci těchto jednání prohlášení o uzavření jednání o domácí regulaci v oblasti služeb (dále jen „prohlášení“), kterým bylo oznámeno úspěšné uzavření jednání. Účastníci zaznamenali uzavření jednání v referenčním dokumentu o domácí regulaci v oblasti služeb, který je uveden v příloze 1 prohlášení. Účastníci rovněž přivítali listiny specifických závazků GATS, které předložili členové WTO jako své příspěvky k uzavření jednání, a které jsou připojeny k prohlášení jako příloha 2.

(4)

Účastníci prohlášení hodlají tato pravidla stanovená v příloze I prohlášení zapracovat do svých listin GATS coby další závazky v souladu s oddílem 1 uvedené přílohy. V souladu s odstavcem 5 prohlášení mají účastníci v úmyslu předložit své listiny specifických závazků GATS k certifikaci v souladu s Postupy pro certifikaci oprav či vylepšení listin specifických závazků, a to do dvanácti měsíců od data učinění prohlášení a za předpokladu, že budou dokončeny všechny požadované vnitrostátní postupy.

(5)

V souladu s prohlášením by Unie měla WTO předložit nezbytné úpravy své listiny specifických závazků GATS, jak je uvedeno v unijní listině specifických závazků před finalizací.

(6)

Zapracování pravidel uvedených v příloze 1 prohlášení do unijní listiny specifických závazků GATS v podobě dalších závazků by mělo být schváleno jménem Unie,