ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 311

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 65
2. prosince 2022


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2343 ze dne 23. listopadu 2022, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu použitelná v oblasti působnosti Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007

1

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2344 ze dne 29. listopadu 2022 o úhradě prostředků přenášených z rozpočtového roku 2022 v souladu s čl. 17 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116

54

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2345 ze dne 1. prosince 2022, kterým se opravuje švédské znění prováděcího nařízení (EU) 2017/373, kterým se stanoví společné požadavky na poskytovatele služeb v oblasti uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu a dohled nad nimi, zrušují nařízení (ES) č. 482/2008, prováděcí nařízení (EU) č. 1034/2011, (EU) č. 1035/2011 a (EU) 2016/1377 a mění nařízení (EU) č. 677/2011 ( 1 )

58

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2346 ze dne 1. prosince 2022, kterým se stanoví společné specifikace pro skupiny výrobků bez určeného léčebného účelu uvedené v příloze XVI nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích ( 1 )

60

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2347 ze dne 1. prosince 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745, pokud jde o změnu klasifikace skupin některých aktivních výrobků bez určeného léčebného účelu ( 1 )

94

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2348 ze dne 1. prosince 2022, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat ( 1 )

97

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2022/2349 ze dne 21. listopadu 2022 o zmocnění k zahájení jednání jménem Evropské unie o úmluvě Rady Evropy o umělé inteligenci, lidských právech, demokracii a právním státu

138

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2022/2350 ze dne 21. listopadu 2022 o jmenování jednoho člena Výboru regionů, navrženého Italskou republikou

142

 

*

Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru (SZBP) 2022/2351 ze dne 29. listopadu 2022 o jmenování velitele sil mise EU pro vojenskou misi Evropské unie s cílem přispět k výcviku malijských ozbrojených sil (EUTM Mali) a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2022/657 (EUTM Mali/2/2022)

143

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/2352 ze dne 1. prosince 2022 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu gruzínských obranných sil

145

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2022/2353 ze dne 1. prosince 2022 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na posílení kapacit ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny

149

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/2354 ze dne 1. prosince 2022 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu rozmístění rwandských obranných sil v Mosambiku

153

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/2355 ze dne 1. prosince 2022 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na posílení kapacit ozbrojených sil Mauritánské islámské republiky

157

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/2356 ze dne 1. prosince 2022 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu libanonských ozbrojených sil

161

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/2357 ze dne 1. prosince 2022, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/451, pokud jde o harmonizovanou normu pro dopravní knoflíky ( 1 )

165

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/2358 ze dne 1. prosince 2022 o opatření přijatém Francií podle článku 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008, kterým se stanoví omezení výkonu provozních práv v důsledku závažných problémů týkajících se životního prostředí (oznámeno pod číslem dokumentu C(2022) 8694)  ( 1 )

168

 

*

Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2022/2359 ze dne 22. listopadu 2022, kterým se přijímají interní pravidla týkající se omezení práv subjektů údajů v souvislosti s vnitřním fungováním Evropské centrální banky (ECB/2022/42)

176

 

 

Opravy

 

*

Oprava prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/2105 ze dne 29. července 2022, kterým se stanoví pravidla pro kontroly shody obchodních norem pro olivový olej a metody analýzy charakteristik olivového oleje ( Úř. věst. L 284, 4.11.2022 )

199

 

*

Oprava Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2104 ze dne 29. července 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o obchodní normy pro olivový olej, a zrušuje nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 a prováděcí nařízení Komise (EU) č. 29/2012 ( Úř. věst. L 284, 4.11.2022 )

200

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

NAŘÍZENÍ

2.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 311/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/2343

ze dne 23. listopadu 2022,

kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu použitelná v oblasti působnosti Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2)

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem společné rybářské politiky, stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3), je zajistit takové využívání živých biologických mořských zdrojů, které přispěje k dlouhodobé environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti.

(2)

Rozhodnutím Rady 98/392/ES (4) Unie schválila Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982. Rozhodnutím Rady 98/414/ES (5) Unie ratifikovala dohodu o provedení ustanovení této úmluvy, pokud jde o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, která obsahuje určité zásady a pravidla pro zachování a řízení živých vodních zdrojů. V rámci svých širších mezinárodních závazků se Unie podílí na úsilí o zachování populací ryb v mezinárodních vodách.

(3)

V souladu s rozhodnutím Rady 95/399/ES (6) je Unie smluvní stranou Dohody o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC).

(4)

IOTC každoročně přijímá opatření pro zachování a řízení zdrojů prostřednictvím usnesení, která jsou závazná pro smluvní strany a spolupracující nesmluvní strany IOTC, včetně Unie. Toto nařízení provádí usnesení IOTC přijatá mezi lety 2000 a 2021, s výjimkou opatření, která již součástí práva Unie jsou.

(5)

Za účelem zajištění souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013 byly přijaty právní předpisy Unie pro zavedení účinného systému kontroly, inspekce a vynucování, které zahrnují boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu (dále jen „rybolov NNN“). Konkrétně nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (7) zavádí režim Unie pro kontrolu, inspekci a vynucování s komplexním a integrovaným přístupem, aby bylo zajištěno dodržování všech pravidel společné rybářské politiky. Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (8) zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění rybolovu NNN. Uvedená nařízení již obsahují ustanovení týkající se řady opatření stanovených v usneseních IOTC. Proto není nutné dotčená ustanovení začleňovat do tohoto nařízení.

(6)

V souladu s článkem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/473 (9) má Evropská agentura pro kontrolu rybolovu na žádost Komise pomáhat Unii a členským státům v jejich vztazích se třetími zeměmi a s mezinárodními regionálními rybolovnými organizacemi, jichž je Unie členem. Je-li to třeba v zájmu plnění závazků Unie, má tato agentura na žádost Komise koordinovat kontrolní a inspekční činnosti vykonávané členskými státy na základě mezinárodních kontrolních a inspekčních programů, které mohou zahrnovat programy prováděné v rámci opatření IOTC pro zachování a řízení zdrojů, v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2019/473. Evropská agentura pro kontrolu rybolovu může za tímto účelem v součinnosti s dotčenými členskými státy vypracovat společné provozní kontrolní a inspekční programy, a to zavedením plánů společného nasazení. Je tedy vhodné přijmout ustanovení, která tuto agenturu zapojují, pokud ji k tomu Komise určí, jako subjekt určený Komisí k tomu, aby od členských států dostával informace o kontrole a inspekci, jako jsou zprávy o inspekci provedené na moři a oznámení o kontrolním pozorovatelském programu, a aby tyto informace předával sekretariátu IOTC.

(7)

S ohledem na stav rybích populací a na potřebu zajistit účinné kontrolní činnosti a rovné podmínky pro všechny hospodářské subjekty v oblasti IOTC a podle článků 28 a 29 nařízení (EU) č. 1380/2013 mají být opatření Unie v mezinárodních rybářských organizacích založena na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, aby se zajistilo, že rybolovné zdroje jsou řízeny v souladu s cíli stanovenými v článku 2 uvedeného nařízení, přičemž Unie má zajistit, aby rybolovné činnosti Unie mimo její vody vycházely ze stejných zásad a norem, jaké platí podle práva Unie, včetně zásad a norem týkajících se kontroly rybolovných činností, a zároveň má prosazovat rovné podmínky pro hospodářské subjekty Unie ve vztahu k hospodářským subjektům ze třetích zemí.

(8)

Jednací řád IOTC stanoví jako své úřední jazyky angličtinu a francouzštinu. S cílem umožnit hospodářským subjektům účinně vykonávat jejich činnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení a zabránit překážkám v komunikaci s příslušnými přístavními orgány by mělo být prohlášení o překládce předloženo v jednom z úředních jazyků IOTC.

(9)

Pokud členské státy a Komise provádějí výzkum některých druhů v oblasti IOTC, jako jsou žralok dlouhoploutvý, liškouni a žralok modrý, měly by rovněž zvážit dopad změny klimatu na jejich četnost.

(10)

V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (10) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který dne 23. května 2022 předložil formální připomínky. S osobními údaji zpracovávanými v rámci tohoto nařízení se má nakládat v souladu s použitelnými ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (11) a nařízení (EU) 2018/1725. Za účelem zajištění účinného prosazování tohoto nařízení je nezbytné uchovávat tyto osobní údaje po dobu deseti let. Jsou-li dotčené osobní údaje zapotřebí pro účely opatření přijímaných za účelem navázání na porušení předpisů, inspekci nebo soudní či správní řízení, mělo by být možné uchovávat tyto údaje po dobu delší než deset let, nejdéle však dvacet let.

(11)

S cílem urychleně v právu Unie provést budoucí usnesení IOTC, kterými se mění nebo doplňují usnesení začleněná do tohoto nařízení, by měla být v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty za účelem změny ustanovení týkajících se využívání netenatových a biologicky rozložitelných lovných zařízení s uzavíratelným mechanismem (FAD), přístavů určených podle pravidel IOTC, informací na plavidlo v rámci seznamu aktivních plavidel pro tuňáky a mečouny, procentních podílů zajištění přítomnosti pozorovatelů a osob provádějících odběr vzorků pro drobný rybolov, podmínek pronájmu plavidel, procenta inspekcí vykládek v přístavech, lhůt pro podávání zpráv a příloh 1 až 10 tohoto nařízení, které pokrývají požadavky IOTC na hlášení o úlovcích, opatření ke zmírnění ohrožení ptáků, shromažďování údajů a FAD, požadavky na pronájem plavidel, prohlášení o překládce a dokumentace statistického programu o úlovcích tuňáka velkookého, jakož i odkazů na opatření IOTC na zachování a řízení zdrojů, která se týkají zásad konstrukce a nasazení FAD ke snížení rizika uvíznutí, hlášení FAD, značení a identifikace plavidel, dokumentace o hlášení rybolovu NNN, dokumentace statistického programu pro tuňáka velkookého, oznámení o vstupu do států přístavu, postupů pro minimální standardní inspekce přístavních členských států, formulářů pro hlášení porušení předpisů a vzorů pro hlášení úlovků a rybolovných opatření. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (12). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(12)

Jelikož toto nařízení poskytuje nový a komplexní soubor pravidel, měla by být zrušena ustanovení týkající se opatření IOTC pro zachování a řízení zdrojů obsažená v nařízeních Rady (ES) č. 1936/2001 (13), (ES) č. 1984/2003 (14) a (ES) č. 520/2007 (15). Uvedená nařízení by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se v právu Unie provádějí opatření pro řízení, zachování a kontrolu stanovená Komisí pro tuňáky Indického oceánu (IOTC), která jsou pro Unii závazná.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na:

a)

rybářská plavidla Unie, která působí v oblasti IOTC;

b)

v případě překládek a vykládek druhů v působnosti IOTC rybářská plavidla Unie působící mimo oblast IOTC a

c)

rybářská plavidla třetích zemí, která využívají přístavy v členských státech a která vezou druhy v působnosti IOTC nebo produkty rybolovu z nich pocházející.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„dohodou o IOTC“ Dohoda o zřízení Komise pro tuňáky v Indickém oceánu;

2)

„oblastí IOTC“ části Indického oceánu vymezené v článku II a příloze A dohody o IOTC;

3)

„rybářským plavidlem Unie“ každé plavidlo o libovolné velikosti plující pod vlajkou členského státu vybavené pro účely obchodního využívání biologických mořských zdrojů, včetně podpůrných plavidel, plavidel na zpracování ryb a plavidel podílejících se na překládkách, jakož i dopravních plavidel vybavených pro přepravu produktů rybolovu, s výjimkou kontejnerových lodí;

4)

„druhy v působnosti IOTC“ tuňáci, druhy tuňákům příbuzné a žraloci uvedení v příloze B dohody IOTC a jiné druhy ulovené v souvislosti s těmito druhy;

5)

„smluvními stranami a spolupracujícími nesmluvními stranami“ smluvní strany dohody o IOTC nebo spolupracující nesmluvní strany;

6)

„opatřením pro zachování a řízení zdrojů“ platné opatření pro zachování a řízení zdrojů přijaté IOTC v souladu s čl. V odst. 2 písm. c) a čl. IX odst. 1 dohody o IOTC;

7)

„nezpůsobilou k lidské spotřebě“ ryba, která je zamotána nebo rozdrcená v košelkovém nevodu nebo která je poškozena v důsledku ničivé události nebo uhynula a zkazila se v síti v případech, kdy porucha zařízení zabránila normálnímu vytažení sítě i úlovku a snaze vyprostit ryby živé, nikoli však ryby, které jsou považovány za nežádoucí z důvodu své velikosti, prodejnosti nebo druhového složení nebo které jsou zkažené nebo kontaminované v důsledku jednání nebo opomenutí posádky rybářského plavidla Unie;

8)

„lovným zařízením s uzavíracím mechanismem“ nebo „FAD“ stálý, polostálý nebo dočasný předmět, konstrukce nebo zařízení z jakéhokoli materiálu, ať již umělého, nebo přírodního, který je nasazen nebo sledován za účelem shromáždění cílových druhů tuňáka pro následný odlov;

9)

„unášeným FAD“ lovné zařízení s uzavíracím mechanismem, které není ukotveno k mořskému dnu;

10)

„ukotveným FAD“ lovné zařízení s uzavíracím mechanismem, které je ukotveno k mořskému dnu;

11)

„datovou bójí“ plovoucí zařízení, unášené nebo ukotvené, které je rozmístěno státními nebo uznávanými vědeckými organizacemi nebo subjekty za účelem elektronického sběru a měření údajů o životním prostředí, a nikoli za účelem rybolovných činností;

12)

„prohlášením IOTC o překládce“ dokument uvedený v příloze 7;

13)

„číslem IMO“ sedmiciferné číslo, které je přiděleno plavidlu na základě pravomoci Mezinárodní námořní organizace;

14)

„pronájmem“ dohoda nebo ujednání, podle něhož je rybářské plavidlo plující pod vlajkou některé smluvní strany pronajato na určenou dobu provozovateli jiné smluvní strany, aniž by došlo ke změně vlajky; „najímající smluvní stranou“ se rozumí smluvní strana, jíž byly přiděleny kvóty nebo možnost rybolovu, a „smluvní stranou vlajky“ se rozumí smluvní strana, u které je najaté plavidlo registrováno;

15)

„přepravním plavidlem“ podpůrné plavidlo, které se účastní překládek a přejímek druhů v působnosti IOTC na jiné plavidlo;

16)

„internetovou aplikací pro opatření přístavních států“ nebo „aplikací e-PSM“ internetová aplikace navržená a vyvinutá tak, aby smluvní straně usnadnila provádění usnesení IOTC týkajících se opatření přístavních států a pomáhala při něm;

17)

„nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem“ nebo „rybolovem NNN“ rybolovné činnosti ve smyslu čl. 2 bodů 1 až 4 nařízení (ES) č. 1005/2008.

KAPITOLA II

ŘÍZENÍ A ZACHOVÁNÍ

ODDÍL 1

Tropičtí tuňáci

Článek 4

Zákaz výmětů

1.   Plavidla Unie lovící košelkovými nevody ponechávají na palubě a vykládají všechny úlovky tropických tuňáků (tuňáka velkookého (Thunnus obesus), tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares) a tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis)), ledaže velitel plavidla určí, že:

a)

tyto ryby jsou nezpůsobilé k lidské spotřebě nebo

b)

není dostatečná skladovací kapacita pro umístění tropického tuňáka a necílových druhů ulovených během posledního výjezdu.

2.   Ryby uvedené v odst. 1 písm. b) smějí být předmětem výmětu do moře, pouze pokud se velitel a posádka pokusí živé tropické tuňáky a necílové druhy co nejdříve vypustit, přičemž se zohlední bezpečnost posádky, a po výmětu se neprovádí žádný další rybolov, dokud tropičtí tuňáci a necílové druhy na palubě plavidla nejsou vyloženi nebo přeloženi.

3.   Velitel rybářského plavidla Unie zaznamená výjimky uvedené v odst. 1 písm. a) a b), včetně odhadované tonáže a druhového složení ryb výmětu do moře a odhadované tonáže a druhového složení ryb uchovaných z tohoto výlovu, do příslušného lodního deníku.

4.   Pro účely tohoto článku se mezi necílové druhy řadí necílové druhy tuňáků, ale i kranas duhový (Elagatis bipinnulata), zlak nachový (Coryphaena hippurus), ostencovití (čeleď Balistidae), mečounovití (čeleď Xiphiidae), plachetníkovití (čeleď Istiophoridae), makrela Solandrova (Acanthocybium solandri) a soltýnovití (čeleď Sphyraenidae).

Článek 5

Zákaz rybolovu u datových bójí

1.   Rybářská plavidla Unie nesmějí záměrně lovit ve vzdálenosti do jedné námořní míle od datové bóje ani s datovou bójí umístěnou v oblasti IOTC interagovat, zejména:

a)

obklopením bóje rybolovným zařízením;

b)

uvázáním nebo připevněním plavidla nebo jakéhokoli rybolovného zařízení, části nebo kusu plavidla k datové bóji nebo jejímu kotvení nebo

c)

přeřezáním kotevního lana datové bóje.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 mohou rybářská plavidla Unie provozovat činnosti ve vzdálenosti do jedné námořní míle od datových bójí, pokud tak činí v rámci programů vědeckého výzkumu členských států oznámených IOTC a pokud s těmito datovými bójemi neinteragují.

3.   Rybářská plavidla Unie v oblasti IOTC nesmějí datovou bóji vyzvednout na palubu, pokud to odpovědný vlastník této bóje výslovně nepovolí nebo je o to nepožádá.

4.   Rybářská plavidla Unie provozovaná v oblasti IOTC ke sledování kotvících datových bójí na moři postaví hlídku a přijmou veškerá přiměřená opatření, aby zabránila uvíznutí rybářského zařízení do těchto bójí nebo jakékoli přímé interakci s nimi. Pokud se lovné zařízení rybářského plavidla Unie do datové bóje zaplete, musí rybářské plavidlo zapletené lovné zařízení odstranit s co nejmenším poškozením datové bóje.

5.   Rybářská plavidla Unie ohlásí svým členským státům vlajky každou datovou bóji, u které zpozorovala, že je poškozená nebo jinak nefunkční, přičemž uvedou podrobnosti nálezu, stanoviště bóje a veškeré viditelné identifikační údaje na ní. Členské státy v souladu s čl. 51 odst. 5 zašlou tyto zprávy a informace o umístění datových bójí, které v oblasti IOTC nasadily, Komisi.

ODDÍL 2

Plachetníkovití

Článek 6

Plachetníkovití

1.   Rybářská plavidla Unie nesmějí uchovávat na palubě, překládat ani vykládat žádné jedince marlína pruhovaného (Tetrapturus audax), marlína temného (Istiompax indica), marlína modrého (Makaira nigricans) nebo plachetníka širokoploutvého (Istiophorus platypterus) s délkou dolní čelisti menší než 60 cm. Pokud takové ryby uloví, vrátí je okamžitě do moře způsobem, který maximalizuje potenciál přežití po vypuštění, aniž by byla ohrožena bezpečnost posádky.

2.   Rybářská plavidla Unie lovící marlína pruhovaného, marlína temného, marlína modrého nebo plachetníka širokoploutvého zaznamenávají příslušné údaje o úlovcích a intenzitě rybolovu v souladu s přílohou 1.

3.   Členské státy zavedou program shromažďování údajů, aby zajistily přesné hlášení úlovků marlína pruhovaného, marlína temného, marlína modrého nebo plachetníka širokoploutvého v souladu s čl. 51 odst. 1.

4.   Členské státy podají ve své vědecké zprávě v souladu s čl. 51 odst. 6 zprávu o opatřeních přijatých za účelem sledování úlovků a řízení rybolovu pro udržitelné využívání a zachování marlína pruhovaného, marlína temného, marlína modrého nebo plachetníka širokoploutvého.

ODDÍL 3

Žralok modrý

Článek 7

Žralok modrý

1.   Úlovky žraloka modrého (Prionace glauca) rybářskými plavidly Unie se zaznamenávají do lodního deníku v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 1224/2009.

2.   Členské státy zavedou programy shromažďování údajů, které zajistí lepší hlášení přesných údajů o úlovcích, intenzitě rybolovu, velikosti a výmětech žraloka modrého. Členské státy hlásí údaje o úlovcích žraloků modrých v souladu s čl. 51 odst. 1.

3.   Členské státy zahrnou do své zprávy o provádění informace o opatřeních přijatých za účelem sledování úlovků žraloků modrých v souladu s čl. 51 odst. 5.

4.   Členské státy se vyzývají, aby provedly vědecký výzkum žraloka modrého, který by poskytoval informace o klíčových biologických, ekologických a behaviorálních charakteristikách, vývojových vlastnostech, migraci a přežití po vypuštění, nabízel pokyny pro bezpečné vypouštění, identifikoval oblasti, kde dochází k líhni, a vedl i ke zlepšení rybolovné praxe. Tyto informace se zahrnou do zpráv, které se zasílají Komisi v souladu s čl. 51 odst. 6.

ODDÍL 4

Rybolov s použitím letadel, FAD a umělého osvětlení

Článek 8

Zákaz používání letadel k lovu ryb

1.   Rybářská plavidla Unie, včetně podpůrných a zásobovacích plavidel, nesmějí používat letadla ani bezpilotní vzdušné prostředky jako rybářské pomůcky. Výskyt jakékoli rybolovné operace prováděné v oblasti IOTC pomocí letadla nebo bezpilotního vzdušného prostředku musí být neprodleně ohlášen členskému státu vlajky, Komisi nebo subjektu určenému Komisí. Komise nebo jí určený subjekt o tom neprodleně uvědomí sekretariát IOTC.

2.   Letadla a bezpilotní vzdušné prostředky mohou být používány pro vědecké, sledovací a kontrolní účely a účely dohledu.

Článek 9

Lovná zařízení s uzavíracím mechanismem

1.   Rybářská plavidla Unie zaznamenávají rybolovné činnosti ve spojení s unášenými FAD a ukotvenými FAD samostatně pomocí zvláštních datových prvků uvedených v příloze 2. V souladu s článkem 51 zasílají členské státy tyto informace Komisi.

2.   Komisi se předávají každodenní informace o všech aktivních FAD, které obsahují údaje o datu, identifikaci datové bóje, přiděleném plavidle a každodenní poloze, vyhotovené v měsíčních intervalech a předložené nejdříve 60 a nejpozději 90 dní po vyhotovení. Komise zašle tyto údaje sekretariátu IOTC.

3.   Členské státy vypracují své plány řízení pro použití unášených FAD svými plavidly lovícími košelkovými nevody. Tyto plány musí:

a)

být v souladu přinejmenším s pokyny stanovenými v příloze II opatření pro zachování a řízení zdrojů č. 19/02;

b)

zahrnovat iniciativy nebo průzkumy k prošetření a v maximální možné míře minimalizovat odlov tuňáka velkookého a žlutoploutvého a necílových druhů související s FAD a

c)

zahrnovat pokyny k maximálnímu možnému zabránění ztráty nebo opuštění FAD.

4.   Nejpozději 75 dní před výročním zasedáním IOTC předloží členské státy Komisi v souladu s čl. 51 odst. 5 zprávu o pokroku v plánech řízení FAD, včetně přezkumů původně předložených plánů řízení a včetně přezkumů uplatňování zásad přílohy V opatření pro zachování a řízení zdrojů č. 19/02. Komise tyto informace zašle sekretariátu IOTC alespoň 60 dnů před výročním zasedáním IOTC.

Článek 10

Netenatová a biologicky rozložitelná FAD

1.   Rybářská plavidla Unie používají pro stavbu FAD netenatové konstrukce a materiály zajišťující, aby povrchová struktura FAD buď nebyla zakryta vůbec, nebo byla zakryta pouze materiálem bez ok. Je-li použita podpovrchová část, nesmí být vyrobena ze síťoviny, ale z materiálů bez ok, jako jsou lana nebo plátna.

2.   Rybářská plavidla Unie se vynasnaží přejít k používání biologicky rozložitelných FAD ve všech případech s výjimkou materiálů používaných pro datové bóje.

3.   Hospodářské subjekty se vynasnaží provádět zkoušky za použití biologicky rozložitelných materiálů s cílem usnadnit přechod svých loďstev na používání pouze biologicky rozložitelného materiálu pro stavbu unášených FAD.

Článek 11

Zákaz používání umělého osvětlení na přilákání ryb

1.   Rybářská plavidla Unie nesmějí používat, instalovat ani provozovat povrchové nebo ponořené umělé osvětlení za účelem lovu tuňáků a příbuzných druhů mimo teritoriální vody.

2.   Používání osvětlení na unášených FAD je zakázáno.

3.   Pokud rybářská plavidla Unie narazí v oblasti IOTC na unášená FAD vybavená umělým osvětlením, okamžitě je odstraní a přivezou zpět do přístavu.

4.   Rybářská plavidla Unie nesmějí provádět rybolovné činnosti kolem nebo v blízkosti žádného plavidla nebo unášeného FAD, která jsou vybavená umělým osvětlením za účelem přilákání tuňáků a příbuzných druhů v oblasti IOTC.

5.   Zákaz stanovený v odstavci 1 se nevztahuje na navigační světla a světla nezbytná k zajištění bezpečných pracovních podmínek.

ODDÍL 5

Překládky v přístavu

Článek 12

Překládka

Veškeré překládky druhů v působnosti IOTC se provádějí v přístavech určených v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 1005/2008 nebo v přístavech určených a zveřejněných pro tento účel smluvní stranou a sdělených sekretariátu IOTC.

Článek 13

Překládky

1.   Překládky v přístavu lze provádět pouze takto:

a)

před překládkou velitel rybářského plavidla Unie oznámí orgánům státu přístavu nejméně 48 hodin předem tyto informace:

název rybářského plavidla a jeho číslo v evidenci rybářských plavidel vedené IOTC,

název přepravního plavidla a produkt, který má být přeložen,

hmotnost podle druhu produktů, které mají být přeloženy,

datum a místo překládky,

hlavní rybolovný revír úlovků tuňáků a příbuzných druhů a žraloků;

b)

velitel rybářského plavidla Unie zaznamená a předá elektronickými prostředky prohlášení o překládce v souladu s článkem 22 nařízení (ES) č. 1224/2009.

2.   Nejpozději 15 dnů od překládky vyplní velitel dotčeného rybářského plavidla Unie prohlášení IOTC o překládce a předá je svému členskému státu vlajky v jednom z úředních jazyků IOTC spolu s číslem plavidla v evidenci rybářských plavidel vedené IOTC. Velitel přepravního plavidla Unie do 24 hodin od překládky rovněž vyplní a zašle příslušným orgánům státu přístavu prohlášení IOTC o překládce v jednom z úředních jazyků IOTC.

Článek 14

Vykládka přeložených úlovků přepravními plavidly Unie

1.   Odchylně od čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009 činí doba pro podání předběžného oznámení alespoň 48 hodin před odhadovaným časem připlutí do přístavu.

2.   Členské státy, v nichž jsou přeložené úlovky vykládány, přijmou vhodná opatření k ověření přesnosti obdržených informací a spolupracují s členským státem vlajky přepravního plavidla, státem přístavu, kde došlo k překládce, a státy vlajky zúčastněných rybářských plavidel, aby zajistily, že vykládky budou v souladu s množstvím úlovků vykázaným pro každé rybářské plavidlo. Toto ověření se provádí způsobem, který zajistí, aby přepravní plavidlo bylo vystaveno minimálním zásahům a komplikacím a nedošlo ke snížení jakosti ryb.

3.   Vedle předběžného oznámení uvedeného v odstavci 1 podá velitel přepravního plavidla Unie připlouvajícího do třetí země nejméně 48 hodin před vplutím do přístavu předběžné oznámení v souladu s vnitrostátními právními předpisy třetí země, v jejímž přístavu má plavidlo v plánu přeložené úlovky vyložit. Velitel rovněž zašle prohlášení IOTC o překládce v jednom z úředních jazyků IOTC příslušným orgánům státu, ve kterém mají být přeložené úlovky vyloženy, a nezakotví, dokud k tomu není oprávněn.

4.   Pokud k vykládce dochází ve třetí zemi, velitel přepravního plavidla spolupracuje s orgány státu přístavu.

5.   Členské státy vlajky rybářských plavidel Unie uvedou ve svých zprávách v souladu s čl. 51 odst. 5 podrobnosti o překládkách provedených jejich plavidly.

KAPITOLA III

OCHRANA NĚKTERÝCH MOŘSKÝCH DRUHŮ

ODDÍL 1

Příčnoústí

Článek 15

Obecná opatření pro zachování žraloků

1.   Rybářská plavidla Unie podniknou veškeré přiměřené kroky k uplatnění identifikační příručky a postupů zacházení přijatých IOTC.

2.   Rybářská plavidla Unie v maximální možné míře urychleně vypustí nezraněné žraloky nežádoucích druhů ulovené živé a nacházející se na palubě plavidel, s výjimkou žraloka modrého. Tyto úlovky se zaznamenají do lodního deníku v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 1224/2009, včetně stavu při vypuštění (mrtvý nebo živý).

3.   Členské státy v souladu s čl. 51 odst. 1 ohlásí Komisi údaje o všech úlovcích žraloků, včetně všech dostupných historických údajů, odhadů a životnosti výmětů a vypuštění (mrtvých nebo živých) a údaje o četnosti a velikosti žraloků ulovených svými rybářskými plavidly.

Článek 16

Žraloci dlouhoploutví

1.   Rybářská plavidla Unie neuchovávají na palubě, nepřekládají, nevykládají, neskladují, neprodávají ani k prodeji nenabízejí upravená těla nebo části upravených těl žraloků dlouhoploutvých (Carcharhinus longimanus).

2.   Odchylně od odstavce 1 je vědeckým pozorovatelům povoleno sbírat biologické vzorky žraloků dlouhoploutvých odlovených v oblasti IOTC, kteří uhynuli zachycením v síti, pokud jsou tyto vzorky součástí výzkumného projektu schváleného vědeckým výborem IOTC nebo pracovní skupinou IOTC pro ekosystémy a vedlejší úlovky.

3.   Je-li to možné, členské státy a Komise se snaží provádět výzkum žraloků dlouhoploutvých ulovených v oblasti IOTC s cílem určit případné oblasti, kde dochází k jejich líhni.

Článek 17

Liškouni

1.   Rybářská plavidla Unie neuchovávají na palubě, nepřekládají, nevykládají, neskladují, neprodávají ani k prodeji nenabízejí upravená těla nebo části upravených těl liškounů všech druhů z čeledi Alopiidae.

2.   Odchylně od odstavce 1 je vědeckým pozorovatelům povoleno sbírat biologické vzorky liškounů odlovených v oblasti IOTC, kteří uhynuli zachycením v síti, pokud jsou tyto vzorky součástí výzkumného projektu schváleného vědeckým výborem IOTC nebo pracovní skupinou IOTC pro ekosystémy a vedlejší úlovky.

3.   Rekreační a sportovní rybáři všechny liškouny vypouštějí živé zpět do moře. Za žádných okolností je nesmějí uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, prodávat ani nabízet k prodeji. Členské státy zajistí, aby rekreační a sportovní rybáři provádějící rybolov s rizikem ulovení liškounů byli vybaveni nástroji vhodnými k vypuštění živých zvířat.

4.   Členské státy a Komise se snaží provádět výzkum liškounů ulovených v oblasti IOTC s cílem určit případné oblasti, kde dochází k jejich líhni.

Článek 18

Mantovití

1.   Rybářská plavidla Unie nesmějí záměrně nasadit žádný druh lovného zařízení kolem mantovitých (druhy rodu Mobula), pokud je jedinec spatřen před zahájením lovu.

2.   Rybářská plavidla Unie neuchovávají na palubě, nepřekládají, nevykládají, neskladují, neprodávají ani k prodeji nenabízejí upravená těla nebo části upravených těl mantovitých.

3.   Rybářská plavidla Unie neprodleně a v proveditelném rozsahu vypustí živé a nezraněné mantovité, kteří byli neúmyslně zachyceni, jakmile je zpozorují v síti, na háku nebo na palubě, a to způsobem, který povede k co nejmenší újmě chycenému jedinci. Podniknou veškeré přiměřené kroky k uplatnění postupů zacházení s mantovitými, přičemž se zohlední bezpečnost posádky.

4.   Bez ohledu na odstavec 3, pokud plavidlo Unie lovící košelkovými nevody v průběhu své činnosti neúmyslně chytí a zmrazí mantovitého, odevzdá celého jedince odpovědným vládním orgánům nebo jiným příslušným orgánům nebo ho odevzdá v místě vykládky. Mantovití předaní tímto způsobem nesmějí být prodáni ani vyměněni, ale mohou být darováni za účelem domácí lidské spotřeby.

5.   Rybářská plavidla Unie používají náležité techniky zmírňování, identifikace, zacházení a vypouštění a uchovávají na palubě veškeré vybavení potřebné k vypouštění mantovitých.

Článek 19

Žraloci obrovští

1.   Rybářská plavidla Unie nesmějí záměrně nasadit žádný druh sítě s košelkovým nevodem kolem žraloků obrovských (Rhincodon typus) v oblasti IOTC, pokud je jedinec spatřen před zahájením lovu.

2.   Pokud žralok obrovský nezáměrně uvízne v lovném zařízení nebo se do něj zaplete, rybářská plavidla Unie:

a)

podniknou veškeré přiměřené kroky k zajištění jeho bezpečného vypuštění v souladu s dostupnými pokyny vědeckého výboru IOTC pro osvědčené postupy bezpečného vypouštění žraloků obrovských a zacházení s nimi, přičemž se zohlední bezpečnost posádky;

b)

nahlásí incident členskému státu vlajky plavidla s těmito informacemi:

počet kusů,

krátký popis interakce, pokud je to možné, včetně podrobností o tom, jak a proč k ní došlo,

místo uvíznutí,

kroky přijaté k zajištění bezpečného propuštění a

posouzení životních projevů žraloka obrovského při vypuštění, včetně toho, zda byl vypuštěn živý, ale následně uhynul.

ODDÍL 2

Ostatní druhy

Článek 20

Kytovci

1.   Rybářská plavidla Unie nesmějí záměrně nasadit žádnou síť s košelkovým nevodem kolem kytovců v oblasti IOTC, jestliže je jedinec spatřen před zahájením lovu.

2.   Pokud je kytovec neúmyslně obklopen sítí košelkového nevodu nebo je uloven jiným druhem lovného zařízení, které loví tuňáky a příbuzné druhy v souvislosti s kytovci, rybářská plavidla Unie:

a)

podniknou veškeré přiměřené kroky k zajištění jeho bezpečného vypuštění v souladu s dostupnými pokyny vědeckého výboru IOTC pro osvědčené postupy bezpečného vypouštění kytovců a zacházení s nimi, přičemž se zohlední bezpečnost posádky;

b)

nahlásí incident členskému státu vlajky plavidla s těmito informacemi:

druh (pokud je znám),

počet kusů,

krátký popis interakce, pokud je to možné, včetně podrobností o tom, jak a proč k ní došlo,

místo uvíznutí,

kroky přijaté k zajištění bezpečného propuštění a

posouzení životnosti kytovce při vypuštění, včetně toho, zda byl vypuštěn živý, ale následně uhynul.

3.   Členské státy hlásí informace uvedené v odst. 2 písm. b) tohoto článku prostřednictvím lodních deníků v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 1224/2009, včetně stavu při vypuštění (mrtvý nebo živý), nebo pokud je na palubě pozorovatel, prostřednictvím pozorovatelských programů a zašle je Komisi v souladu s čl. 51 odst. 1 a 5.

Článek 21

Mořské želvy

1.   Rybářská plavidla Unie použijí tato zmírňující opatření:

a)

plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru musí mít na palubě nůžky na šňůry a zařízení na vyjmutí háčku s cílem usnadnit náležité zacházení s mořskými želvami (druhy z čeledí karetovití – Cheloniidae a kožatkovití – Dermochelyidae), které byly chyceny nebo zamotány, a jejich okamžité vypuštění, přičemž přijmou veškerá přiměřená opatření k zajištění bezpečného vypuštění a zacházení v souladu s postupy zacházení přijatými IOTC;

b)

plavidla lovící košelkovými nevody v rámci možností:

zabrání obklíčení mořských želv, a pokud je mořská želva obklíčena nebo se zamotá do sítě, přijmou proveditelná opatření k bezpečnému vypuštění želvy v souladu s postupy zacházení přijatými IOTC,

vypustí všechny nalezené mořské želvy uvězněné ve FAD nebo jiném lovném zařízení,

pokud se mořská želva zamotá do sítě, zastaví navíjecí síť v okamžiku, kdy se želva vynoří z vody; vysvobodí želvu, aniž by ji zranila, předtím než znovu začnou navíjet síť a napomohou při zotavení želvy před jejím vrácením do vody a

vozí s sebou a ve vhodných případech používají ponorné sítě pro manipulaci s mořskými želvami.

2.   Pokud je to možné, rybářská plavidla Unie vyzvednou na palubu co nejdříve každou chycenou mořskou želvu, která je komatózní nebo neaktivní, a pomohou jejímu oživení, včetně pomoci při její resuscitaci, předtím, než ji bezpečně vrátí do vody.

3.   Členské státy zajistí, aby rybářská plavidla Unie používala náležité techniky sloužící ke zmírňování, identifikaci, manipulaci a vyprošťování z háčků a uchovávala na palubě veškeré vybavení potřebné k vypouštění mořských želv, přičemž podniknou veškeré přiměřené kroky v souladu s postupy zacházení v identifikačních průkazech mořských želv IOTC stanovenými v postupech zacházení přijatých IOTC uvedených v odst. 1 písm. a).

4.   Členské státy podávají zprávy o provádění pokynů Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO) ke snížení úmrtnosti mořských želv při rybolovných operacích.

5.   Členské státy hlásí Komisi v souladu s čl. 51 odst. 1 veškeré údaje o interakcích svých plavidel s mořskými želvami. Tyto údaje zahrnují úroveň použití lodního deníku nebo zajištění přítomnosti pozorovatele a odhad celkové úmrtnosti mořských želv náhodně ulovených při jejich rybolovu.

6.   Rybářská plavidla Unie zaznamenávají všechny incidenty týkající se mořských želv během rybolovných operací, včetně stavu při vypuštění (mrtvé nebo živé), do lodních deníků v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 1224/2009. Takové incidenty ohlásí svým členským státům vlajky, pokud možno s informacemi o druhu, místě odlovu, podmínkách, opatřeních přijatých na palubě a místě vypuštění. V souladu s čl. 51 odst. 1 hlásí členské státy tyto informace Komisi.

Článek 22

Mořští ptáci

1.   Rybářská plavidla Unie využijí zmírňující opatření ke snížení úrovně vedlejších úlovků mořských ptáků ve všech rybolovných oblastech, obdobích a druzích rybolovu. V oblasti jižně od 25 stupňů jižní šířky použijí všechna plavidla s dlouhými lovnými šňůrami alespoň dvě ze tří zmírňujících opatření uvedená v příloze 4, přičemž musí splňovat minimální normy pro tato opatření. Konstrukce a rozmístění šňůr pro plašení ptáků musí být v souladu s dalšími specifikacemi stanovenými v příloze 5.

2.   Rybářská plavidla Unie zaznamenávají údaje o nežádoucích vedlejších úlovcích mořských ptáků podle druhů, zejména prostřednictvím regionálního pozorovatelského programu uvedeného v článku 30, a hlásí je Komisi v souladu s čl. 51 odst. 1. Pozorovatelé v nejvyšší možné míře pořizují fotografie mořských ptáků ulovených rybářskými plavidly Unie a předávají je národním odborníkům na mořské ptáky nebo sekretariátu IOTC k potvrzení totožnosti.

3.   Členské státy informují Komisi nebo jí určený subjekt v souladu s čl. 51 odst. 5 o tom, jak je realizován regionální pozorovatelský program uvedený v článku 30.

KAPITOLA IV

KONTROLNÍ OPATŘENÍ

ODDÍL 1

Obecné podmínky

Článek 23

Dokumentace na palubě rybářských plavidel Unie

1.   Rybářská plavidla Unie vedou v souladu s tímto nařízením lodní deníky rybolovu. Původní záznam v lodních denících rybolovu se uchovává na palubě rybářského plavidla po dobu nejméně 12 měsíců.

2.   Rybářská plavidla Unie musí mít na palubě platné doklady vydané příslušným orgánem členského státu vlajky, včetně:

a)

licence, povolení nebo oprávnění k rybolovu a podmínek spojených s licencí, povolením nebo oprávněním;

b)

názvu plavidla;

c)

přístavu, v němž je plavidlo registrováno, a registračního čísla (čísel);

d)

mezinárodní volací značky;

e)

jména a adresy vlastníka (vlastníků) a případných nájemců;

f)

celkové délky a

g)

v relevantních případech výkonu motoru v kW/hp.

3.   Členské státy pravidelně a alespoň jednou ročně ověřují platnost dokladů, které mají být na palubě rybářských plavidel.

4.   Členské státy zajistí, aby všechny doklady, které jsou na palubě, a veškeré jejich další změny byly vydány a ověřeny příslušným orgánem a dotčená rybářská pravidla byla označena takovým způsobem, aby je bylo možné snadno identifikovat pomocí obecně přijímaných mezinárodních norem, jako je standardní specifikace FAO pro označování a identifikaci rybářských plavidel.

ODDÍL 2

Evidence plavidel

Článek 24

Evidence oprávněných rybářských plavidel

1.   Do evidence rybářských plavidel vedené IOTC se zapisují tato rybářská plavidla Unie:

a)

plavidla o celkové délce nejméně 24 metrů;

b)

plavidla o celkové délce méně než 24 metrů, pokud loví mimo výlučnou ekonomickou zónu členského státu.

2.   Rybářská plavidla Unie, která nejsou zapsána v evidenci IOTC uvedené v odstavci 1, nejsou oprávněna lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat druhy v působnosti IOTC nebo podporovat jakoukoli rybolovnou činnost nebo nasazovat unášená FAD v oblasti IOTC.

Tento odstavec se nevztahuje na plavidla o celkové délce menší než 24 metrů provozovaná ve výlučné ekonomické zóně členského státu.

3.   Členské státy předloží Komisi seznam plavidel splňujících požadavky podle odstavce 1, která jsou oprávněna provozovat činnost v oblasti IOTC. Tento seznam obsahuje u každého plavidla tyto informace:

a)

název plavidla (plavidel), registrační číslo (čísla);

b)

číslo IMO;

c)

případná předchozí jména nebo poznámku o nedostupnosti takových údajů;

d)

případné předchozí vlajky nebo poznámku o nedostupnosti takových údajů;

e)

podrobnosti o případném předchozím výmazu z jiných registrů nebo poznámku o nedostupnosti takových údajů;

f)

případnou mezinárodní rádiovou volací značku (značky) nebo poznámku o nedostupnosti takových údajů;

g)

přístav registrace;

h)

typ plavidla (plavidel), celkovou délku (v m) a hrubou prostornost;

i)

celkový objem rybího nákladu v metrech krychlových;

j)

jméno a adresu vlastníka (vlastníků) a provozovatele (provozovatelů);

k)

jméno a adresu skutečného vlastníka (vlastníků), jsou-li známy a liší-li se od vlastníka/provozovatele plavidla, nebo poznámku o nedostupnosti takových údajů;

l)

pokud plavidlo provozuje společnost, její název, adresu a registrační číslo;

m)

použitá lovná zařízení;

n)

období, kdy je povoleno provádět rybolov nebo překládku;

o)

barevné fotografie plavidla zobrazující:

pravobok a levobok, z nichž každá ukazuje celou strukturu,

příď;

p)

alespoň jednu barevnou fotografii jasně zobrazující alespoň jedno z vnějších označení uvedených v písmenu a).

4.   Členské státy neprodleně uvědomí Komisi o jakémkoli doplnění, vymazání nebo změně v evidenci IOTC. Komise tyto informace bezodkladně zašle sekretariátu IOTC.

5.   Během každého roku Komise v případě potřeby poskytne sekretariátu IOTC aktualizované informace o rybářských plavidlech Unie zapsaných v evidenci IOTC uvedené v odstavci 1.

Článek 25

Sdělování informací

Informace, které mají členské státy oznamovat Komisi v souladu s článkem 24 tohoto nařízení, se předávají v elektronické podobě v souladu s článkem 39 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 (16).

Článek 26

Oprávnění rybářských plavidel

1.   Členské státy vydávají oprávnění k rybolovu druhů v působnosti IOTC pro rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou v souladu s článkem 21 nařízení (EU) 2017/2403.

2.   Členské státy předloží Komisi aktualizovaný vzor úředního oprávnění k rybolovu mimo státní jurisdikci a informace uvedené v tomto vzoru v případě potřeby aktualizují. Komise tyto informace bezodkladně zašle sekretariátu IOTC. Vzor musí obsahovat:

a)

název příslušného orgánu;

b)

jméno a kontaktní údaje zaměstnanců příslušného orgánu;

c)

podpis zaměstnanců příslušného orgánu a

d)

úřední razítko příslušného orgánu.

3.   Vzor uvedený v odstavci 2 se použije výhradně pro účely sledování, kontroly a dohledu. Rozdíl mezi tímto vzorem a oprávněním vydaným na palubě plavidla nepředstavuje porušení předpisů, ale podnítí stát provádějící kontrolu, aby problém ve spolupráci s určeným příslušným orgánem státu vlajky dotčeného plavidla vyjasnil.

Článek 27

Povinnosti členských států vydávajících oprávnění k rybolovu

1.   Členské státy:

a)

povolí svým plavidlům provozovat činnost v oblasti IOTC, pouze pokud jsou schopny plnit požadavky a povinnosti vyplývající z dohody o IOTC, tohoto nařízení a opatření pro zachování a řízení zdrojů;

b)

přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby jejich rybářská plavidla dodržovala toto nařízení a opatření pro zachování a řízení zdrojů;

c)

přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby jejich pomocná rybářská plavidla měla na palubě platná osvědčení o registraci plavidla a platná oprávnění k rybolovu nebo překládce;

d)

zajistí, aby rybářská plavidla, kterým vydaly oprávnění, neměla záznam o podílení se na rybolovu NNN nebo, pokud plavidlo takový záznam má, aby nový majitel dostatečně prokázal, že:

předchozí vlastníci a provozovatelé nemají žádný právní, skutečný nebo finanční zájem na tomto plavidle ani nad ním nemají kontrolu,

strany zapojené do incidentu týkajícího se rybolovu NNN záležitost oficiálně vyřešily a sankce byly vykonány a

po zohlednění všech příslušných skutečností jejich pomocná rybářská plavidla nejsou do rybolovu NNN zapojena ani s ním nejsou spojena;

e)

v rozsahu, v jakém to umožňují vnitrostátní právní předpisy, zajistí, aby vlastníci a provozovatelé jejich pomocných rybářských plavidel nebyli zapojeni do rybolovných činností tuňáků prováděných plavidly, která nejsou zapsána v evidenci IOTC uvedené v čl. 24 odst. 1, ani s takovými činnostmi nebyli spojeni, a

f)

v rozsahu, v jakém to umožňují vnitrostátní právní předpisy, přijmou nezbytná opatření k zajištění, aby vlastníci pomocných rybářských plavidel zapsaných v evidenci IOTC uvedené v čl. 24 odst. 1 byli občany nebo právnickými osobami členského státu vlajky, aby v případě potřeby bylo možno vykonat nad nimi kontrolu nebo jim uložit sankce.

2.   Členské státy podají Komisi nebo jí určenému subjektu zprávu o výsledcích přezkumu opatření přijatých podle odstavce 1 tohoto článku v souladu s čl. 51 odst. 5.

3.   Členské státy, které vydávají licence svým oprávněným rybářským plavidlům, každoročně informují Komisi nebo jí určený subjekt o všech opatřeních přijatých v souladu s přílohou I opatření pro zachování a řízení zdrojů č. 05/07 ve formátu uvedeném v příloze II opatření pro zachování a řízení zdrojů č. 05/07 a v souladu s článkem 51 tohoto nařízení.

Článek 28

Opatření proti plavidlům nezapsaným v evidenci plavidel vedené IOTC

1.   Rybářská plavidla Unie, která nejsou zapsána v evidenci IOTC uvedené v čl. 24 odst. 1, nesmějí v oblasti IOTC lovit, uchovávat na palubě, překládat ani vykládat druhy v působnosti IOTC.

2.   K zajištění účinnosti tohoto nařízení ve vztahu ke druhům, na které se vztahují programy statistické dokumentace, členské státy:

a)

ověřují statistickou dokumentaci pouze pro plavidla Unie zapsaná v evidenci IOTC;

b)

požadují, aby při dovozu na území smluvní strany byly druhy, na které se vztahují programy statistické dokumentace, ulovené rybářskými plavidly Unie v oblasti IOTC doprovázeny statistickou dokumentací, a

c)

spolupracují při dovozu úlovků druhů, na které se vztahují programy statistické dokumentace, s členskými státy plavidla, která tyto druhy loví, s cílem zajistit, aby statistická dokumentace nebyla padělaná ani neobsahovala nesprávné informace.

3.   Členské státy oznámí Komisi nebo jí určenému subjektu veškeré faktické informace vyvolávající důvodné podezření, že plavidla nezapsaná v evidenci IOTC provádějí v oblasti IOTC rybolov nebo překládku druhů v působnosti IOTC. Komise nebo jí určený subjekt o tom bezodkladně uvědomí sekretariát IOTC.

Článek 29

Evidence aktivních plavidel lovících tuňáky a mečouny

1.   Členské státy s plavidly lovícími tuňáky a mečouny v oblasti IOTC předloží Komisi, s využitím příslušného vzoru pro zprávy stanoveného IOTC, do 1. února každého roku seznam rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou, která v oblasti IOTC provozovala činnosti během předchozího roku a která jsou:

a)

celkově delší než 24 metrů, nebo

b)

celkově kratší než 24 metrů a byla provozována ve vodách mimo výlučnou ekonomickou zónu svého členského státu.

2.   Členské státy s plavidly lovícími tuňáky žlutoploutvé v oblasti IOTC předloží Komisi, s využitím příslušného vzoru pro zprávy stanoveného IOTC, do 1. února každého roku seznam všech rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou, která v oblasti IOTC lovila během předchozího roku tuňáka žlutoploutvého.

3.   Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 předá Komise do 15. února každého roku sekretariátu IOTC.

4.   Seznam plavidel podle odstavce 1 obsahuje pro každé plavidlo tyto informace:

a)

číslo IOTC;

b)

název a registrační číslo;

c)

číslo IMO, je-li k dispozici;

d)

případnou předchozí vlajku;

e)

případnou mezinárodní rádiovou volací značku;

f)

druh plavidla, jeho délku a hrubou prostornost;

g)

jméno a adresu majitele a případného nájemce nebo provozovatele;

h)

hlavní cílové druhy a

i)

dobu oprávnění.

ODDÍL 3

Regionální pozorovatelský program

Článek 30

Regionální pozorovatelský program

1.   S cílem zlepšit shromažďování vědeckých údajů rybářská plavidla Unie o celkové délce nejméně 24 metrů, jakož i rybářská plavidla Unie o celkové délce menší než 24 metrů lovící mimo výlučnou ekonomickou zónu členského státu, zajistí, aby alespoň u 5 % počtu operací nebo výlovů pro každý typ lovného zařízení při rybolovu v oblasti IOTC byla zajištěna přítomnost pozorovatelů schválených podle regionálního pozorovatelského programu.

2.   Pokud plavidla lovící košelkovými nevody přepravují pozorovatele podle odstavce 1, sleduje takový pozorovatel také úlovky při vykládce, aby zjistil složení úlovků tuňáka velkookého.

3.   Odstavec 2 se nevztahuje na členské státy, které již mají systém odběru vzorků, jehož zajištění splňuje požadavky stanovené v odstavci 1.

Článek 31

Povinnosti pozorovatele

1.   Pozorovatelé na palubě rybářských plavidel Unie:

a)

zaznamenávají a hlásí jejich rybolovné činnosti a ověřují polohy plavidla;

b)

pozorují a odhadují úlovky, pokud je to možné, za účelem identifikace složení úlovků a sledování výmětů, vedlejších úlovků a četnosti a velikosti;

c)

zaznamenávají druh zařízení, velikost ok a pomocná zařízení, která velitel používá;

d)

shromažďují informace umožňující křížovou kontrolu záznamů v lodních denících (druhové složení a množství, živá a zpracovaná hmotnost a poloha, jsou-li k dispozici) a

e)

vykonávají vědeckou práci požadovanou vědeckým výborem IOTC.

2.   Pozorovatel předloží členskému státu vlajky do 30 dnů od ukončení každé cesty zprávu. Zpráva je členěna podle ploch 1° zeměpisné šířky a 1° zeměpisné délky. Každý členský stát zašle každou zprávu Komisi nebo jí určenému subjektu do 140 dnů od jejího obdržení a zajistí, aby byly zprávy pozorovatelů umístěných na plavidlech s dlouhou lovnou šňůrou zasílány v průběhu roku pravidelně. Komise nebo jí určený subjekt předá tyto zprávy sekretariátu IOTC do 10 dnů od jejich obdržení.

Článek 32

Osoby provádějící odběr vzorků

1.   Osoby provádějící odběr vzorků sledují počet vykládek prováděných drobnými rybářskými plavidly Unie v místě vykládky. Pokud jde o drobná rybářská plavidla, měly by být tyto osoby přítomny alespoň u 5 % z celkového počtu rybářských výjezdů s těmito plavidly nebo z celkového počtu aktivních rybářských plavidel.

2.   Osoby provádějící odběr vzorků shromažďují informace na pevnině během vykládky rybářských plavidel. Programy pro odběr vzorků mohou být využity pro kvantifikaci úlovků, uchovaných vedlejších úlovků a shromažďování vrácených označení.

3.   Osoby provádějící odběr vzorků sledují úlovky na místě vykládky s cílem odhadnout velikost úlovku podle typu člunu, lovného zařízení a druhů nebo provádět vědeckou práci požadovanou vědeckým výborem IOTC.

Článek 33

Povinnosti členských států

1.   Členské státy zaměstnají kvalifikované pozorovatele, které umisťují na palubu plavidel plujících pod jejich vlajkou.

2.   Členské státy:

a)

přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby pozorovatelé mohli vykonávat své povinnosti kompetentně a bezpečně;

b)

zajistí, aby pozorovatelé při svých pozorovatelských misích střídali různá plavidla;

c)

zajistí, aby plavidlo, na kterém je pozorovatel umístěn, mu během jeho nasazení poskytovalo vhodnou stravu a ubytování pokud možno na stejné úrovni jako pro důstojníky na palubě;

d)

zajistí, aby velitel plavidla s pozorovateli spolupracoval, aby mohli bezpečně plnit své povinnosti, včetně poskytování požadovaného přístupu k uchovávanému úlovku a k úlovku, který je určený k výmětu, a

e)

hradí náklady na pozorovatelský program.

3.   Členské státy v souladu s čl. 51 odst. 6 podají Komisi zprávu o počtu sledovaných plavidel a o dosaženém pokrytí podle druhu zařízení.

ODDÍL 4

Sledování a dohled

Článek 34

Systém sledování plavidel (VMS)

1.   Členské státy nejpozději dva pracovní dny po zjištění nebo oznámení technické poruchy nebo nefunkčnosti zařízení pro sledování plavidel na palubě rybářského plavidla Unie zašlou zeměpisnou polohu plavidla sekretariátu IOTC nebo zajistí, aby tyto pozice zaslal sekretariátu IOTC velitel nebo vlastník plavidla nebo jejich zástupce.

2.   Pokud má členský stát podezření, že jedno nebo více sledovacích zařízení plavidla na palubě plavidla jiného členského státu vlajky nebo jiné smluvní strany nesplňuje požadované provozní podmínky nebo bylo s nimi manipulováno, neprodleně to oznámí Komisi nebo jí určenému subjektu. Komise nebo jí určený subjekt toto oznámení předají sekretariátu IOTC a státu vlajky plavidla.

Článek 35

Pronájem

1.   Pronájem musí splňovat tyto podmínky:

a)

smluvní strana, pod jejíž vlajkou plavidlo pluje, s dohodou o pronájmu písemně souhlasila;

b)

doba trvání provádění rybolovných operací v rámci nájemní dohody nepřesahuje v každém kalendářním roce 12 měsíců;

c)

rybářská plavidla, která mají být pronajata, jsou registrována u odpovědné smluvní strany, která výslovně souhlasí s tím, že bude dodržovat opatření pro zachování a řízení zdrojů a prosazovat je na svých plavidlech; všechny smluvní strany vlajky musí účinně plnit svou povinnost kontrolovat svá rybářská plavidla, aby zajistily dodržování opatření pro zachování a řízení zdrojů;

d)

rybářská plavidla oprávněná provozovat činnost v oblasti IOTC, která mají být pronajata, jsou zapsána v evidenci IOTC uvedené v článku 24;

e)

pokud pronajímající smluvní strana pronajatému plavidlu umožňuje působit na volném moři, odpovídá smluvní strana vlajky za kontrolu rybolovu na volném moři prováděného na základě dohody o pronájmu;

f)

pronajatá plavidla hlásí systém sledování plavidel a údaje o úlovcích pronajímající smluvní straně, smluvní straně vlajky a sekretariátu IOTC, jak je stanoveno v systému pro oznamování pronajatých plavidel stanoveném v příloze 6;

g)

všechny úlovky, včetně vedlejších úlovků a výmětů, učiněné na základě dohody o pronájmu se započítávají do kvóty nebo rybolovných práv pronajímající smluvní strany; přítomnost pozorovatele na palubě těchto pronajatých plavidel se započítává do celkové míry přítomnosti pronajímající smluvní strany po dobu její rybolovné činnosti na základě dohody o pronájmu;

h)

pronajímající smluvní strana hlásí IOTC všechny úlovky, včetně vedlejších úlovků a výmětů, a další informace požadované IOTC;

i)

pronajatá plavidla jsou řádně vybavena systémem sledování plavidel a rybolovné zařízení je označeno pro účinné řízení rybolovu;

j)

přítomnost pozorovatele nejméně 5 % intenzity rybolovu;

k)

pronajatá plavidla mají oprávnění k rybolovu vydané pronajímající smluvní stranou a nenacházejí se na seznamu plavidel provozujících rybolov NNN vedeném IOTC, jakoukoli jinou regionální organizací pro řízení rybolovu nebo Unií;

l)

pronajatým plavidlům není povoleno využívat kvótu smluvní strany vlajky a za žádných okolností nejsou oprávněna lovit současně na základě více než jedné dohody o pronájmu;

m)

vykládka se uskutečňuje v přístavech smluvní strany nebo pod přímým dohledem smluvní strany s cílem zajistit, aby činnosti pronajatých plavidel nenarušily opatření pro zachování a řízení zdrojů.

Článek 36

Systém oznamování pronajatých plavidel

1.   Pronajímající členský stát neprodleně do 15 dnů a nejpozději 72 hodin před zahájením rybolovných činností na základě dohody o pronájmu oznámí Komisi každé plavidlo, které má být označeno jako pronajaté, a poskytne o něm elektronicky tyto informace:

a)

název (v původním jazyce registrace i v latinské abecedě) a registraci pronajatého plavidla a číslo IMO;

b)

jméno/název a kontaktní adresu skutečného vlastníka plavidla;

c)

popis plavidla, včetně celkové délky, druhu plavidla a způsobu rybolovu, které mají být podle dohody o pronájmu použity;

d)

kopii dohody o pronájmu a veškerých oprávnění k rybolovu nebo licence, které plavidlu vydal, včetně přidělení kvóty nebo rybolovných práv přidělených plavidlu, a doby trvání dohody o pronájmu;

e)

svůj souhlas s dohodou o pronájmu a

f)

opatření přijatá k provedení ustanovení, která jsou součástí dohody o pronájmu.

2.   Členský stát vlajky neprodleně do 17 dnů a nejpozději 96 hodin před zahájením rybolovných činností na základě dohody o pronájmu oznámí Komisi každé plavidlo, které má být označeno jako pronajaté, a poskytne o něm elektronicky informace uvedené v odstavci 1.

3.   Po obdržení informací od členských států stanovených v odstavci 1 nebo 2 předá Komise sekretariátu IOTC tyto informace:

a)

svůj souhlas s dohodou o pronájmu;

b)

opatření přijatá k provedení ustanovení dohody o pronájmu a

c)

svůj souhlas s dodržováním opatření pro zachování a řízení zdrojů.

4.   Členské státy uvedené v odstavcích 1 a 2 neprodleně informují Komisi o zahájení, pozastavení, obnovení a ukončení rybolovných operací na základě dohody o pronájmu.

5.   Členské státy pronajímající rybářská plavidla podají Komisi do 10. února každého roku zprávu o podrobnostech dohod o pronájmu uzavřených v předchozím kalendářním roce, včetně informací o úlovcích a intenzitě rybolovu uskutečněných pronajatými plavidly, jakož i dosažené úrovně přítomnosti pozorovatelů na pronajatých plavidlech v souladu s čl. 35 odst. 1 písm. j). Komise do 28. února každého roku předá tyto informace sekretariátu IOTC.

Článek 37

Plavidla bez státní příslušnosti

Pokud plavidlo nebo letadlo členského státu zpozoruje rybářská plavidla, u nichž existuje podezření nebo je potvrzeno, že nemají státní příslušnost, a která by mohla lovit na volném moři v oblasti IOTC, oznámí to tento členský stát Komisi nebo jí určenému subjektu. Komise nebo jí určený subjekt neprodleně předají tyto zprávy sekretariátu IOTC.

Článek 38

Rybářská plavidla plující pod výhodnou vlajkou

Pokud jde o velká plavidla pro lov tuňáků pomocí dlouhých lovných šňůr plující pod výhodnou vlajkou, členské státy:

a)

odmítnou vykládku a překládku takovými plavidly, která provádějí rybolovné činnosti snižující účinnost opatření stanovených v tomto nařízení nebo opatření přijatých IOTC;

b)

přijmou veškerá možná opatření k tomu, aby přiměly své dotčené dovozce, přepravce a další provozovatele upustit od obchodování a překládek týkajících se tuňáků a příbuzných druhů ulovených plavidly plujícími pod výhodnou vlajkou rybolovné činnosti;

c)

informují širokou veřejnost o rybolovných činnostech, které provádějí velká plavidla pro lov tuňáků pomocí dlouhých lovných šňůr plující pod výhodnou vlajkou a které snižují účinnost opatření IOTC pro zachování a řízení zdrojů, a naléhavě ji vyzvou, aby ryby lovené tímto způsobem nekupovala;

d)

přimějí své výrobce a další dotčené podnikatele zabránit tomu, aby jejich plavidla a vybavení a zařízení byla používána pro rybolovné operace s dlouhou lovnou šňůru vykonávané pod výhodnou vlajkou, a

e)

sledují a vyměňují si informace týkající se činností rybářských plavidel plujících pod výhodnou vlajkou, včetně činností týkajících se odběru vzorků v přístavu řízených sekretariátem IOTC.

KAPITOLA V

ÚDAJE O ÚLOVCÍCH

Článek 39

Evidence údajů o úlovcích a intenzitě rybolovu

1.   Rybářská plavidla Unie vedou elektronický lodní deník, do kterého zaznamenávají údaje, mezi něž jako minimální požadavky patří informace a údaje stanovené v příloze 1.

2.   Lodní deník vyplňuje velitel rybářského plavidla a předkládá jej členskému státu vlajky, jakož i pobřežnímu státu, v jehož výlučné ekonomické zóně rybářské plavidlo Unie lovilo. Pobřežnímu státu se poskytuje pouze ta část lodního deníku, která odpovídá činnosti prováděné v jeho výlučné ekonomické zóně.

3.   Členské státy v souladu s čl. 51 odst. 1 ve svých výročních zprávách souhrnně vykazují Komisi všechny údaje za daný rok.

Článek 40

Osvědčení o úlovku tuňáka velkookého

1.   Ke všem tuňákům velkookým dováženým na území členského státu musí být přiložen statistický dokument IOTC o úlovcích tuňáka velkookého podle přílohy 8 nebo osvědčení IOTC o zpětném vývozu tuňáka velkookého, které splňuje požadavky přílohy 9.

2.   Odchylně od odstavce 1 se na tuňáka velkookého uloveného plavidly lovícími košelkovými nevody nebo plavidly lovícími na pruty s návnadou a určeného hlavně pro konzervárny v oblasti IOTC tento statistický požadavek nevztahuje.

3.   Dokumenty uvedené v odstavci 1 se potvrzují ve formátu stanoveném v příloze IV opatření pro zachování a řízení zdrojů č. 03/03 a v souladu s těmito pravidly:

a)

statistický dokument IOTC o úlovcích tuňáka velkookého musí být potvrzen členským státem plavidla, které tuňáka ulovilo, nebo státem, který tuňáka vyvezl, je-li plavidlo provozováno na základě dohody o pronájmu;

b)

osvědčení IOTC o zpětném vývozu tuňáka velkookého musí být potvrzen státem, který tuňáka zpětně vyvezl;

c)

statistický dokument IOTC o úlovcích tuňáka velkookého plavidly Unie může být potvrzen členským státem, v němž jsou produkty vyloženy, pokud se odpovídající množství tuňáka velkookého vyváží mimo Unii z území členských států vykládky.

4.   Do 15. března každého roku (za období od 1. července do 31. prosince předchozího roku) a 15. září každého roku (za období od 1. ledna do 30. června běžného roku) předloží členské státy, které dovážejí tuňáka velkookého, Komisi údaje shromážděné v rámci programu statistické dokumentace o úlovcích tuňáka velkookého, a to ve formátu uvedeném v příloze III opatření pro zachování a řízení zdrojů č. 03/03. Komise tyto informace prověří a předá je sekretariátu IOTC do 1. dubna, respektive 1. října.

5.   Členské státy, které vyvážejí tuňáka velkookého, prověří údaje o vývozu poté, co obdrží údaje o dovozu podle odstavce 4 tohoto článku, a výsledky tohoto prověření každoročně v souladu čl. 51 odst. 5 předloží Komisi.

KAPITOLA VI

OPATŘENÍ STÁTŮ PŘÍSTAVU, INSPEKCE, PROSAZOVÁNÍ PRÁVA A RYBOLOV NNN

ODDÍL 1

Opatření státu přístavu

Článek 41

Kontaktní místa a určené přístavy

1.   Členský stát, jenž si přeje poskytnout přístup ke svým přístavům rybářským plavidlům třetí země majícím na palubě druhy v působnosti IOTC nebo produkty rybolovu z takových druhů, které předtím nebyly vyloženy ani přeloženy, určí:

a)

přístavy, v nichž mohou rybářská plavidla třetích zemí požádat o vstup podle článku 5 nařízení (ES) č. 1005/2008;

b)

kontaktní místo pro účely přijímání předběžného oznámení podle článku 6 nařízení (ES) č. 1005/2008;

c)

kontaktní místo pro účely přijímání inspekčních zpráv podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1005/2008.

2.   Jakékoli změny seznamu určených kontaktních míst a určených přístavů oznámí členské státy Komisi nebo jí určenému subjektu nejpozději 30 dní předtím, než nabudou účinnosti. Komise nebo jí určený subjekt tyto informace předají sekretariátu IOTC nejpozději 15 dní před nabytím účinnosti těchto změn.

Článek 42

Předběžné oznámení

1.   Odchylně od čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1005/2008 činí doba pro podání předběžného oznámení alespoň 24 hodin před odhadovaným časem připlutí do přístavu nebo, pokud je doba doplutí do přístavu kratší než 24 hodin, bezprostředně po ukončení rybolovných operací.

2.   Odchylně od čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 1005/2008 jsou informacemi, které mají poskytovat velitelé rybářských plavidel třetích zemí nebo jejich zástupci, informace požadované podle přílohy 10 tohoto nařízení; pokud tato rybářská plavidla třetích zemí přepravují na palubě produkty rybolovu v působnosti IOTC, připojí se k těmto informacím osvědčení o úlovku potvrzené v souladu s kapitolou III nařízení (ES) č. 1005/2008.

3.   Předběžné oznámení uvedené v článku 6 nařízení (ES) č. 1005/2008 a informace požadované podle odstavce 2 tohoto článku lze podat elektronicky prostřednictvím aplikace e-PSM.

4.   Členské státy přístavů mohou vyžadovat jakékoli doplňující informace za účelem zjištění, zda rybářské plavidlo uvedené v odstavci 1 neprovádí rybolov NNN nebo s ním související činnosti.

Článek 43

Oprávnění vplout do přístavu a překládat nebo vykládat v něm

1.   Po obdržení relevantních informací podle článku 42 rozhodne členský stát přístavu, zda rybářskému plavidlu třetí země povolí nebo odepře vplutí do svých přístavů a jejich použití. Pokud členský stát přístavu rybářskému plavidlu třetí země odepře vstup, uvědomí o tom stát, pod jehož vlajkou plavidlo pluje, a Komisi nebo jí určený subjekt. Komise nebo jí určený subjekt tyto informace neprodleně předají sekretariátu IOTC. Členské státy přístavu odepřou vstup rybářským plavidlům nacházejícím se na seznamu plavidel provozujících rybolov NNN vedeném IOTC, jakoukoli jinou regionální organizací pro řízení rybolovu nebo Unií.

2.   Pokud bylo předchozí oznámení obdrženo prostřednictvím aplikace e-PSM, použije členský stát přístavu tuto aplikace ke sdělení svého rozhodnutí o povolení nebo odepření vstupu do přístavu.

3.   Podle čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 1005/2008 je v případě přepravních plavidel požadováno prohlášení IOTC o překládce, které se předkládá nejméně 48 hodin před zamýšlenou dobou vykládky. Za účelem zajištění toho, aby vyložené úlovky byly v souladu s množstvím úlovků vykázaným pro každé rybářské plavidlo, přijmou členské státy, v nichž mají být přeložené úlovky vykládány, vhodná opatření k ověření přesnosti obdržených informací a spolupracují s členským státem vlajky přepravního plavidla, státem přístavu, kde došlo k překládce, a státy vlajky zúčastněných rybářských plavidel. Toto ověření se provádí způsobem, který zajistí, aby přepravní plavidlo bylo vystaveno minimálním zásahům a nesnázím a nedošlo ke snížení jakosti ryb.

4.   Pokud členský stát přístavu obdrží prohlášení o vykládce nebo překládce od rybářského plavidla provádějícího odlov podle čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 1005/2008, přijmou členské státy přístavu vhodná opatření k ověření správnosti obdržené informace a spolupracují se smluvní stranou, pod jejíž vlajkou plavidlo pluje, aby zajistily, že vyložené nebo přeložené úlovky odpovídají množství úlovků hlášených pro každé plavidlo provádějící odlov.

5.   Každý členský stát přístavu předloží Komisi do 15. června každého roku seznam rybářských plavidel, která neplují pod vlajkou členského státu přístavu a která v jeho přístavech vyložila tuňáky a příbuzné druhy ulovené v oblasti IOTC v předchozím kalendářním roce. Tyto informace se zahrnou do příslušného vzoru zprávy IOTC a podrobně uvádějí složení vyložených úlovků podle hmotnosti a druhu. Komise tyto zprávy prověří a předá je sekretariátu IOTC do 30. června každého roku.

ODDÍL 2

Inspekce

Článek 44

Přístavní inspekce

1.   Každý rok každý členský stát přístavu zkontroluje ve svých určených přístavech nejméně 5 % všech vykládek nebo překládek souvisejících s druhy v působnosti IOTC prováděných rybářskými plavidly, která neplují pod jeho vlajkou.

2.   Inspekce se týkají sledování celého procesu vykládky nebo překládky a zahrnují křížové kontroly množství jednotlivých druhů uvedená v předběžném oznámení a množství jednotlivých druhů, která byla skutečně vyložena nebo přeložena. Po dokončení vykládky či překládky inspektor ověří a podle jednotlivých druhů zaznamená množství ryb, která zůstala na palubě.

Článek 45

Postup inspekce

1.   Tento článek se použije společně s pravidly pro postup při inspekci stanovenými v článku 10 nařízení (ES) č. 1005/2008.

2.   Inspektoři z členských států přístavu musí být řádně kvalifikovaní a oprávnění k tomuto účelu a musí mít u sebe platný doklad totožnosti, který předloží veliteli plavidla, u kterého se má inspekce provést.

3.   Členské státy přístavu minimálně zajistí, aby jejich inspektoři plnili úkoly stanovené v příloze II opatření pro zachování a řízení zdrojů č. 16/11. Členské státy přístavu při provádění inspekcí ve svých přístavech vyžadují, aby velitel plavidla poskytl inspektorům veškerou nezbytnou součinnost a informace a předložil požadované relevantní příslušné materiály a dokumenty nebo jejich ověřené kopie.

4.   Do písemné zprávy o výsledcích každé inspekce zahrne každý členský stát přístavu minimálně informace stanovené v příloze III opatření pro zachování a řízení zdrojů č. 16/11. Do tří pracovních dnů od dokončení inspekce zašle členský stát přístavu kopii inspekční zprávy a na požádání její originál nebo ověřenou kopii veliteli plavidla, které bylo podrobeno inspekci, státu, pod jehož vlajkou plavidlo pluje, a Komisi nebo jí určenému subjektu. Komise nebo jí určený subjekt předají tuto zprávu sekretariátu IOTC.

5.   Do 15. června každého roku předloží každý členský stát přístavu Komisi seznam rybářských plavidel, která neplují pod jeho vlajkou a která v jeho přístavech vyložila tuňáka a příbuzné druhy ulovené v oblasti působnosti dohody o IOTC v předchozím kalendářním roce. Tyto informace podrobně uvádějí složení vyložených úlovků podle hmotnosti a druhu. Komise předá tyto informace sekretariátu IOTC do 1. července každého roku.

ODDÍL 3

Prosazování

Článek 46

Postup v případě, že se při inspekcích v přístavech prokáže porušení opatření IOTC

1.   Pokud informace shromážděné při inspekci prokazují, že rybářské plavidlo porušilo opatření IOTC, použije se tento článek spolu s článkem 11 nařízení (ES) č. 1005/2008.

2.   Příslušné orgány členského státu přístavu předloží kopii inspekční zprávy Komisi nebo jí určenému subjektu co nejdříve a v každém případě do tří pracovních dnů. Komise nebo jí určený subjekt tuto zprávu neprodleně předají sekretariátu IOTC a kontaktnímu místu smluvní strany, pod jejíž vlajkou plavidlo pluje.

3.   Členské státy přístavu neprodleně oznámí opatření přijatá v případě porušení příslušnému orgánu smluvní strany, pod jejíž vlajkou plavidlo pluje, a Komisi nebo jí určenému subjektu. Komise nebo jí určený subjekt předají tyto informace sekretariátu IOTC.

Článek 47

Údajná porušení předpisů nahlášená členskými státy

1.   Veškeré doložené informace, které nasvědčují možným porušením opatření IOTC pro zachování a řízení rybolovu, jichž se některé rybářské plavidlo dopustilo během posledních dvou let v oblasti IOTC, předloží členské státy pomocí formuláře pro podávání zpráv uvedeného v příloze I opatření pro zachování a řízení zdrojů č. 18/03 Komisi nejpozději 80 dnů před výročním zasedáním IOTC. Komise tyto informace prověří a, je-li to vhodné, předá sekretariátu IOTC nejméně 70 dnů před zasedáním výboru pro dodržování předpisů.

2.   K doloženým informacím uvedeným v odstavci 1 se přiloží informace o činnosti rybolovu NNN každého z uvedených plavidel včetně:

a)

zpráv o údajné činnosti rybolovu NNN související s platnými opatřeními pro zachování a řízení zdrojů;

b)

obchodních informací získaných na základě relevantních obchodních statistik, například ze statistických dokumentů a jiných ověřitelných vnitrostátních nebo mezinárodních statistik;

c)

jakýchkoli informací získaných z jiných zdrojů nebo získaných z lovišť, například:

informací shromážděných z inspekcí provedených v přístavu nebo na moři,

informací od pobřežních států, včetně údajů z transpondéru systému sledování plavidel, ze systému automatického identifikace, ze sledování ze satelitů nebo ze vzdušných či námořních prostředků,

programů IOTC, s výjimkou případů, kdy takový program stanoví, že shromážděné informace mají být považovány za důvěrné, nebo

informací a zpráv shromážděných třetími stranami.

Článek 48

Údajná porušení předpisů nahlášená smluvními stranami a sekretariátem IOTC

1.   Obdrží-li Komise od smluvní strany nebo sekretariátu IOTC informaci svědčící o možné činnosti rybolovu NNN provedené rybářským plavidlem Unie, předá ji neprodleně dotčenému členskému státu.

2.   Dotčený členský stát Komisi informuje o závěrech jakéhokoli šetření provedeného v souvislosti s tvrzeními o nedodržení povinností rybářských plavidel plujících pod jeho vlajkou a o případných opatřeních přijatých za účelem nápravy situace vzbuzující obavy ohledně dodržování povinností do 45 dnů před výročním zasedáním IOTC. Komise tyto informace předá IOTC nejméně patnáct dnů před výročním zasedáním.

Článek 49

Návrh seznamu plavidel provozujících rybolov NNN vedeného IOTC

1.   Pokud Komise obdrží od sekretariátu IOTC úřední oznámení o uvedení rybářského plavidla Unie v návrhu seznamu plavidel provozujících rybolov NNN vedeného IOTC, předá toto oznámení, včetně podpůrných důkazů a veškerých dalších doložených informací poskytnutých sekretariátem IOTC, dotčenému členskému státu vlajky.

2.   Dotčený členský stát předloží připomínky nejpozději 30 dnů před výročním zasedáním výboru IOTC pro dodržování předpisů. Komise tyto informace přezkoumá a předá sekretariátu IOTC nejpozději 15 dnů před výročním zasedáním výboru pro dodržování předpisů.

3.   Po oznámení Komise orgány dotčeného členského státu vlajky:

a)

informují vlastníka a provozovatele rybářského plavidla o jeho uvedení v návrhu seznamu plavidel provozujících rybolov NNN vedeného IOTC a o možných důsledcích, které z toho mohou vyplynout, pokud by byl tento seznam potvrzen tím, že ho IOTC přijme, a

b)

pečlivě sledují plavidla nacházející se na návrhu seznamu plavidel provozujících rybolov NNN vedeného IOTC s cílem určit jejich činnosti a zachytit možné změny názvu, vlajky nebo registrovaného vlastníka těchto plavidel.

Článek 50

Prozatímní seznam plavidel provozujících rybolov NNN vedený IOTC

1.   S cílem zabránit tomu, aby rybářské plavidlo Unie uvedené v návrhu seznamu plavidel provozujících rybolov NNN vedeného IOTC podle článku 49 bylo zapsáno na prozatímní seznam plavidel provozujících rybolov NNN vedený IOTC, poskytne členský stát vlajky Komisi následující informace k prokázání toho, že:

a)

plavidlo po celou relevantní dobu splňovalo podmínky svého oprávnění a

provádělo rybolovné činnosti způsobem, který je v souladu s opatřeními pro zachování a řízení zdrojů,

provádělo rybolovné činnosti ve vodách spadajících pod jurisdikci pobřežního státu způsobem, který je v souladu s právními předpisy tohoto pobřežního státu, nebo

lovilo výhradně druhy, na které se dohoda IOTC nevztahuje, nebo

b)

v reakci na dotčené činnosti rybolovu NNN byla přijata účinná represivní opatření, včetně trestního stíhání a uložení přiměřeně přísných sankcí, aby byly účinné při zajišťování dodržování předpisů a odrazovaly od dalšího porušování předpisů.

2.   Komise informace uvedené v odstavci 1 prověří a neprodleně je předá sekretariátu IOTC.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 51

Poskytování údajů

1.   Nejpozději 15. června každého roku předloží členské státy Komisi informace za předchozí kalendářní rok, s použitím tabulky v příloze II opatření pro zachování a řízení zdrojů č. 18/07, týkající se:

a)

odhadů celkového úlovku podle druhů a lovných zařízení, pokud možno čtvrtletních a pokud možno členěných na uchované úlovky v živé hmotnosti a na výměty v živé hmotnosti nebo počtu kusů, u všech druhů v působnosti IOTC, jakož i nejčastěji ulovených druhů příčnoústých podle evidence úlovků a incidentů;

b)

údajů o celkových úlovcích kytovců, mořských želv a mořských ptáků podle článků 20, 21 a 22;

c)

v případě lovu košelkovými nevody a na udici údajů o úlovcích a intenzitě rybolovu rozdělených podle druhu rybolovu a extrapolovaných na celkové vnitrostátní měsíční úlovky pro každé lovné zařízení; dokumenty popisující postupy extrapolace by se rovněž měly pravidelně předkládat;

d)

u plavidel lovících na dlouhou lovnou šňůru údaje o úlovcích podle druhů, počtu nebo hmotnosti a intenzity, jako je počet nasazených háčků, rozčleněné podle měsíce a podle oblastí po 5° souřadnicové sítě; dokumenty popisující postupy extrapolace by se rovněž měly pravidelně předkládat;

e)

souhrnu posledních úlovků tuňáka žlutoploutvého v souladu s článkem 39;

f)

nulových úlovků, které se vykazují pomocí tabulky stanovené v příloze II opatření pro zachování a řízení zdrojů č. 18/07.

2.   Navíc k informacím uvedeným v odstavci 1 předkládají členské státy tyto údaje o intenzitě rybolovu plavidel lovících košelkovými nevody pomocí zásobovacích plavidel a FAD:

a)

počet a charakteristiku zásobovacích plavidel lovících košelkovými nevody, která jsou provozována pod jejich vlajkou, nebo pomocných plavidel lovících košelkovými nevody, která jsou provozována pod jejich vlajkou nebo mají licenci působit v jejich výlučné ekonomické zóně, jež byla provozována v oblasti IOTC;

b)

počet plavidel lovících košelkovými nevody a zásobovacích plavidel lovících košelkovými nevody a dny, které na moři strávily, jež hlásí členské státy vlajky zásobovacího plavidla měsíčně podle oblastí po 1° souřadnicové sítě;

c)

pozice, data a čas nastavení, identifikátor a druh FAD a konstrukční charakteristiky u každého FAD.

3.   Informace uvedené v odstavci 1 o druhu plavidel a o předběžných a konečných údajích se Komisi předkládají k těmto datům:

a)

prozatímní údaje o plavidlech s dlouhými lovnými šňůrami provozovaných na volném moři za předchozí rok se předkládají do 15. června každého roku; konečné údaje se předkládají do 15. prosince každého roku;

b)

konečné údaje o všech ostatních plavidlech, včetně zásobovacích plavidel, se předkládají do 15. června každého roku.

4.   Komise provede analýzu informací a zašle je sekretariátu IOTC ve specifických lhůtách stanovených v tomto nařízení.

5.   Členské státy předloží Komisi 75 dní před výročním zasedáním IOTC informace za předchozí kalendářní rok, které obsahují informace o opatřeních přijatých k provedení jejich ohlašovacích povinností pro veškerý rybolov v oblasti IOTC, včetně druhů žraloků ulovených v souvislosti s rybolovem v oblasti IOTC, zejména opatření přijatá ke zlepšení shromažďování údajů o přímých a náhodných úlovcích. Komise sestaví tyto informace do zprávy Unie o provádění a zašle je sekretariátu IOTC.

6.   Členské státy vlajky zašlou Komisi každoročně nejpozději 45 dní před zasedáním vědeckého výboru IOTC, ke dni sdělenému Komisí, svou vědeckou zprávu obsahující tyto informace:

a)

obecnou statistiku rybolovu;

b)

zprávu o provádění doporučení výboru;

c)

pokrok dosažený při provádění výzkumu podle čl. 15 odst. 3, čl. 16 odst. 3, čl. 17 odst. 4 a čl. 18 odst. 5 a

d)

další relevantní informace o rybolovných činnostech pro druhy v působnosti IOTC, jakož i pro žraloky a jiné vedlejší produkty a vedlejší úlovky.

7.   Zpráva uvedená v odstavci 6 se vypracovává v souladu se vzorem předepsaným vědeckým výborem IOTC. Komise zašle požadovaný vzor členským státům vlajky. Komise informace ve zprávě analyzuje, sestaví je do zprávy Unie a zašle je sekretariátu IOTC.

Článek 52

Důvěrnost a ochrana údajů

1.   S údaji shromážděnými a vyměněnými v rámci tohoto nařízení se zachází v souladu s platnými pravidly důvěrnosti podle článků 112 a 113 nařízení (ES) č. 1224/2009.

2.   Veškeré shromažďování, předávání, uchovávání a jiné zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení musí být v souladu s nařízeními (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725.

3.   Osobní údaje zpracovávané podle tohoto nařízení se neuchovávají po dobu delší než deset let, s výjimkou případů, kdy jsou nezbytné k tomu, aby bylo možné přijmout opatření v návaznosti na porušení předpisů nebo inspekci nebo pro účely soudního či správního řízení. V těchto případech mohou být osobní údaje uchovávány po dobu dvaceti let. Pokud jsou osobní údaje uchovávány po delší dobu, anonymizují se.

Článek 53

Pokyny

Komise poskytne členským státům, které mají rybolovná práva v lovištích v působnosti IOTC, veškeré pokyny vydané IOTC, zejména pokud jde o:

a)

identifikační příručky a postupy zacházení týkající se žraloků;

b)

postupy zacházení týkající se mantovitých;

c)

pokyny vědeckého výboru IOTC pro osvědčené postupy bezpečného vypouštění žraloků obrovských a zacházení s nimi;

d)

pokyny vědeckého výboru IOTC pro osvědčené postupy bezpečného vypouštění kytovců a zacházení s nimi a

e)

zacházení s mořskými želvami.

Dotčené členské státy zajistí, aby byly tyto pokyny poskytnuty velitelům jejich plavidel provozujících rybolov v těchto oblastech. Tito velitelé přijmou veškeré přiměřené kroky k uplatňování těchto pokynů.

Článek 54

Postup pro provádění změn

1.   Je-li to nezbytné k provedení změn nebo doplňků stávajících usnesení IOTC, které se pro Unii stanou závaznými, v právu Unie a pokud změny práva Unie nejdou nad rámec těchto usnesení IOTC, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55 za účelem změny:

a)

popisu FAD podle článku 10;

b)

přístavů smluvní strany, které se použijí pro překládku, podle článku 12;

c)

informací týkajících se jednotlivých plavidel pro účely seznamu aktivních plavidel určených k lovu tuňáků a mečounů podle čl. 24 odst. 3;

d)

procentního podílu přítomnosti pozorovatele podle čl. 30 odst. 1;

e)

přítomnosti osob provádějících odběr vzorků v případě drobného rybolovu podle čl. 32 odst. 1;

f)

podmínek pronájmu podle čl. 35 odst. 1;

g)

procentního podílu inspekcí pro vykládky v přístavu podle čl. 44 odst. 1;

h)

lhůt pro podávání zpráv podle čl. 29 odst. 1 a 3, čl. 45 odst. 5 a článku 51;

i)

příloh 1 až 10;

j)

odkazů na mezinárodní akty obsažené v čl. 9 odst. 3 písm. a) a odst. 4, čl. 21 odst. 4, čl. 23 odst. 4, čl. 27 odst. 3, čl. 40 odst. 3 a 4, čl. 42 odst. 3, čl. 45 odst. 3 a 4, čl. 47 odst. 1 a čl. 51 odst. 1.

2.   Jakékoli změny přijaté v souladu s odstavcem 1 se přísně omezují na provedení změn a doplňků příslušných usnesení IOTC, která jsou pro Unii závazná, v právu Unie.

Článek 55

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 54 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 22. prosince 2022. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 54 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 54 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 56

Změny nařízení (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007

1.   V nařízení (ES) č. 1936/2001 se zrušují čl. 2 písm. b) a články 20, 20a, 20b, 20c, 20d, 20e, 21 a 21a.

2.   V nařízení (ES) č. 1984/2003 se zrušují čl. 1 písm. b), čl. 8 písm. b) a přílohy VII, XII, XIV a XVIII.

3.   V nařízení (ES) č. 520/2007 se zrušují čl. 4 odst. 2 a články 18, 19 a 20.

Článek 57

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 23. listopadu 2022.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

M. BEK


(1)  Úř. věst. C 341, 24.8.2021, s. 106.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne.4. října 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 24. října 2022.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(4)  Rozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1).

(5)  Rozhodnutí Rady 98/414/ES ze dne 8. června 1998 týkající se ratifikace dohody o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací Evropským společenstvím (Úř. věst. L 189, 3.7.1998, s. 14).

(6)  Rozhodnutí Rady 95/399/ES ze dne 18. září 1995 o přistoupení Společenství k Dohodě o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu (Úř. věst. L 236, 5.10.1995, s. 24).

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(8)  Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/473 ze dne 19. března 2019 o Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu (Úř. věst. L 83, 25.3.2019, s. 18).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(12)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(13)  Nařízení Rady (ES) č. 1936/2001 ze dne 27. září 2001, kterým se stanoví kontrolní opatření pro rybolov některých populací vysoce stěhovavých ryb (Úř. věst. L 263, 3.10.2001, s. 1).

(14)  Nařízení Rady (ES) č. 1984/2003 ze dne 8. dubna 2003, kterým se zavádí systém statistického sledování obchodu s mečounem obecným a tuňákem velkookým ve Společenství (Úř. věst. L 295, 13.11.2003, s. 1).

(15)  Nařízení Rady (ES) č. 520/2007 ze dne 7. května 2007, kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 973/2001 (Úř. věst. L 123, 12.5.2007, s. 3).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81).


PŘÍLOHA 1

Záznam jednou za výlov/ponor/operaci

Poznámka: pro veškerá zařízení v této příloze používejte následující formát pro záznam data a času

U data: pro záznam data výlovu/ponoru/operace: zapište RRRR/MM/DD

U času: zapište ve 24hodinovém formátu buď místního času, UTC nebo národního času a zřetelně uveďte, který čas jste použili.

OPERACE

Pro plavidla s dlouhou lovnou šňůrou:

Datum výlovu

Poloha s udáním zeměpisné šířky a délky: volitelně lze použít buď polohu v poledne, nebo polohu při zahájení činnosti lovného zařízení, nebo kód oblasti provozu (například výlučná ekonomická zóna Seychely, volné moře atd.)

Čas zahájení výlovu a pokud možno čas vytažení lovného zařízení

Počet háčků mezi plováky: pokud existují různé počty háčků mezi plováky při jednom výlovu, zaznamenejte nejreprezentativnější (průměrné) číslo

Celkový počet háčků použitých při výlovu

Počet světelných tyčinek použitých při výlovu

Druh návnady použité při výlovu: například ryby, olihně atd.

Volitelně teplota u hladiny moře v poledne s přesností na jedno desetinné místo (XX.X °C)

Pro plavidla lovící košelkovými nevody:

Datum výlovu

Druh události: výlov nebo nasazení nového lovného zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD)

Poloha s udáním zeměpisné šířky a délky a čas události, nebo pokud během dne k události nedojde, v poledne

Pokud jde o výlov: uveďte, zda byl výlov úspěšný či neúspěšný, jeho dobu trvání, použitou nádrž, druh hejna (volně plavající nebo v souvislosti s FAD). Pokud jde o hejno v souvislosti s FAD, upřesněte druh (například kláda nebo jiný přírodní předmět, unášené FAD, ukotvené FAD atd.). Odkaz na opatření pro zachování a řízení zdrojů č. 18/08

Postup týkající se plánu řízení pro FAD, včetně omezení jejich počtu, podrobnějších specifikací pro hlášení úlovků ze sestav FAD a vývoje zdokonalených konstrukcí FAD určených ke snížení počtu případů uvíznutí necílových druhů (nebo jakékoliv následné usnesení, které toto usnesení nahradí).

Volitelně teplota u hladiny moře v poledne s přesností na jedno desetinné místo (XX.X °C)

Pro plavidla s tenatovými sítěmi:

Datum výlovu: zaznamenejte datum každého výlovu nebo dne na moři (pro dny bez výlovu)

Celková délka sítě (v metrech): délka plovákové šňůry použité pro každý výlov v metrech

Čas zahájení rybolovu: zaznamenejte čas při zahájení každého výlovu a pokud možno čas vytažení lovného zařízení

Poloha při zahájení a ukončení s udáním zeměpisné šířky a délky: zaznamenejte počáteční a konečnou zeměpisnou šířku a délku, jež představují oblast, ve které bylo lovné zařízení nasazeno, nebo pokud nebylo nasazeno, zaznamenejte zeměpisnou šířku a délku v poledne ve dnech bez výlovu

Hloubka, do jaké je síť nasazena (v metrech): průměrná hloubka, do jaké je tenatová síť nasazena

Pro plavidla lovící na udici:

Informace o intenzitě rybolovu jsou do lodního deníku zaznamenávány za každý den. Informace o úlovcích jsou do lodního deníku zaznamenávány za každý výjezd nebo pokud možno za každý den rybolovu.

Datum činnosti: zaznamenejte den nebo datum

Poloha s udáním zeměpisné šířky a délky v poledne

Počet udic použitých tento den

Čas zahájení rybolovu (zaznamenejte čas, jakmile je lov na návnadu dokončen a plavidlo míří na oceán za rybolovem; v případě více dní zaznamenejte čas, kdy bylo zahájeno hledání) a čas ukončení rybolovu (zaznamenejte čas ihned po ukončení rybolovu z posledního hejna; v případě více dní zaznamenejte čas, kdy byl ukončen rybolov z posledního hejna). V případě více dní by se měl zaznamenat počet dnů rybolovu.

Druh hejna: v souvislosti s FAD nebo volně plavající hejno

ÚLOVKY

Hmotnost úlovku (v kg) nebo počet podle druhu za každý výlov/ponor/rybolovnou událost za každý druh a způsob zpracování v části věnované druhům níže:

Pro plavidla s dlouhou lovnou šňůrou podle počtu a hmotnosti

Pro plavidla lovící košelkovými nevody podle hmotnosti

Pro tenatové sítě podle hmotnosti

Pro plavidla lovící na udici podle hmotnosti nebo počtu

DRUHY

Pro plavidla s dlouhou lovnou šňůrou:

Primární druhy

Kód FAO

Ostatní druhy

Kód FAO

Tuňák jižní (Thunnus maccoyii)

SBF

Marlín krátkorypý (Tetrapturus angustirostris)

SSP

Tuňák křídlatý (Thunnus alalunga)

ALB

Žralok modravý (Prionace glauca)

BSH

Tuňák velkooký (Thunnus obesus)

BET

Žraloci rodu Isurus (Isurus spp.)

MAK

Tuňák žlutoploutvý (Thunnus albacares)

YFT

Žralok nosatý (Lamna nasus)

POR

Tuňák pruhovaný (Katsuwonus pelamis)

SKJ

Kladivouni (Sphyrna spp.)

SPN

Mečoun obecný (Xiphias gladius)

SWO

Žralok hedvábný (Carcharhinus falciformis)

FAL

Marlín pruhovaný (Tetrapturus audax)

MLS

Ostatní kostnaté ryby

MZZ

Marlín modrý (Makaira nigricans)

BUM

Ostatní žraloci

SKH

Marlín temný (Istiompax indica)

BLM

Mořští ptáci (v kusech) (1)

 

Plachetník širokoploutvý (Istiophorus platypterus)

SFA

Mořští savci (v kusech)

MAM

 

 

Mořské želvy (v kusech)

TTX

 

 

Liškouni (Alopias spp.)

THR

 

 

Žralok dlouhoploutvý (Carcharhinus longimanus)

OCS

 

 

Volitelné druhy, které mají být zaznamenány

 

 

 

Žralok tygří (Galeocerdo cuvier)

TIG

 

 

Žralok krokodýlí (Pseudocarcharias kamoharai)

PSK

 

 

Žralok bílý (Carcharodon carcharias)

WSH

 

 

Mantovití (Mobulidae)

MAN

 

 

Trnucha fialová (Pteroplatytrygon violacea)

PLS

 

 

Ostatní rejnoci

 

Pro plavidla lovící košelkovými nevody:

Primární druhy

Kód FAO

Ostatní druhy

Kód FAO

Tuňák křídlatý (Thunnus alalunga)

ALB

Mořské želvy (v kusech)

TTX

Tuňák velkooký (Thunnus obesus)

BET

Mořští savci (v kusech)

MAM

Tuňák žlutoploutvý (Thunnus albacares)

YFT

Žralok obrovský (Rhincodon typus) (v kusech)

RHN

Tuňák pruhovaný (Katsuwonus pelamis)

SKJ

Liškouni (Alopias spp.)

THR

Ostatní druhy v působnosti IOTC

 

Žralok dlouhoploutvý (Carcharhinus longimanus)

OCS

 

 

Žralok hedvábný (Carcharhinus falciformis)

FAL

 

 

Volitelné druhy, které mají být zaznamenány

Kód FAO

 

 

Mantovití (Mobulidae)

MAN

 

 

Ostatní žraloci

SKH

 

 

Ostatní rejnoci

 

 

 

Ostatní kostnaté ryby

MZZ

Pro plavidla s tenatovými sítěmi:

Primární druhy

Kód FAO

Ostatní druhy

Kód FAO

Tuňák křídlatý (Thunnus alalunga)

ALB

Marlín krátkorypý (Tetrapturus angustirostris)

SSP

Tuňák velkooký (Thunnus obesus)

BET

Žralok modravý (Prionace glauca)

BSH

Tuňák žlutoploutvý (Thunnus albacares)

YFT

Žraloci rodu Isurus (Isurus spp.)

MAK

Tuňák pruhovaný (Katsuwonus pelamis)

SKJ

Žralok nosatý (Lamna nasus)

POR

Tuňák tongol (Thunnus tonggol)

LOT

Kladivouni (Sphyrna spp.)

SPN

Tuňák nepravý (Auxis thazard)

FRI

Ostatní žraloci

SKH

Tuňák makrelovitý (Auxis rochei)

BLT

Ostatní kostnaté ryby

MZZ

Tuňák východní (Euthynnus affinis)

KAW

Mořské želvy (v kusech)

TTX

Makrelovec Commersonův (Scomberomorus commerson)

COM

Mořští savci (v kusech)

MAM

Makrela druhu Scomberomorus guttatus

GUT

Žralok obrovský (Rhincodon typus) (v kusech)

RHN

Mečoun obecný (Xiphias gladius)

SWO

Mořští ptáci (v kusech) (2)

 

Plachetník širokoploutvý (Istiophorus platypterus)

SFA

Liškouni (Alopias spp.)

THR

Marlíni (Tetrapturus spp., Makaira spp.)

BIL

Žralok dlouhoploutvý (Carcharhinus longimanus)

OCS

Tuňák jižní (Thunnus maccoyii)

SBF

Volitelné druhy, které mají být zaznamenány

 

 

 

Žralok tygří (Galeocerdo cuvier)

TIG

 

 

Žralok krokodýlí (Pseudocarcharias kamoharai)

PSK

 

 

Mantovití (Mobulidae)

MAN

 

 

Trnucha fialová (Pteroplatytrygon violacea)

PLS

 

 

Ostatní rejnoci

 

Pro plavidla lovící na udici:

Primární druhy

Kód FAO

Ostatní druhy

Kód FAO

Tuňák křídlatý (Thunnus alalunga)

ALB

Ostatní kostnaté ryby

MZZ

Tuňák velkooký (Thunnus obesus)

BET

Žraloci

SKH

Tuňák žlutoploutvý (Thunnus albacares)

YFT

Rejnoci

 

Tuňák pruhovaný (Katsuwonus pelamis)

SKJ

Mořské želvy (v kusech)

TTX

Tuňák nepravý a tuňák makrelovitý (Auxis spp.)

FRZ

 

 

Tuňák východní (Euthynnus affinis)

KAW

 

 

Tuňák tongol (Thunnus tonggol)

LOT

 

 

Makrelovec Commersonův (Scomberomorus commerson)

COM

 

 

Ostatní druhy v působnosti IOTC

 

 

 

POZNÁMKA

Výměty tuňáků, ryb s tuňáky příbuzných a žraloků, které mají být zaznamenány podle druhu buď podle hmotnosti (v kg), nebo počtu pro všechny typy zařízení, by měly být zaznamenány v poznámkách.

Jakékoli interakce se žralokem obrovským (Rhincodon typus), mořskými savci a mořskými ptáky by měly být zaznamenány v poznámkách.

Další informace by se rovněž měly zapsat do poznámek.

Poznámka: Druhy zaznamenané v lodním deníku se považují za minimální požadavek. Podle potřeby by měly být volitelně přidány další často lovené druhy žraloků nebo ryb v různých oblastech a při různých druzích rybolovu.


(1)  Pokud smluvní strana plně provádí pozorovatelský program, je poskytování údajů o mořských ptácích volitelné.

(2)  Pokud smluvní strana plně provádí pozorovatelský program, je poskytování údajů o mořských ptácích volitelné.


PŘÍLOHA 2

Pokyny pro přípravu plánů řízení pro unášená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD)

Za účelem plnění povinností souvisejících s plánem řízení pro unášená FAD, který mají členské státy, jejichž loďstva loví v oblasti působnosti IOCT, předkládat Komisi, musí uvedené plány obsahovat:

1.

Cíl

2.

Oblast působnosti

Popis jeho uplatňování s ohledem na:

 

typy plavidel a podpůrná a zásobovací plavidla;

 

počet unášených FAD a počet signalizačních majáků unášených FAD, které se mají nasadit;

 

postupy hlášení nasazení unášených FAD;

 

strategie omezování a využívání vedlejších úlovků;

 

zvážení interakcí s jinými typy lovných zařízení;

 

plány pro sledování a vytažení ztracených unášených FAD;

 

prohlášení nebo politika týkající se „vlastnictví unášených FAD“.

3.

Institucionální opatření týkající se správy plánů řízení pro unášená FAD:

 

institucionální odpovědnost;

 

postupy podávání žádostí o povolení nasazení unášených FAD nebo signalizačních majáků unášených FAD;

 

povinnosti vlastníků a velitelů plavidla týkající se nasazení a používání unášených FAD nebo signalizačních majáků unášených FAD;

 

strategie nahrazování unášených FAD nebo signalizačních majáků unášených FAD;

 

ohlašovací povinnosti.

4.

Specifikace a požadavky týkající se konstrukce unášených FAD:

 

konstrukční vlastnosti unášených FAD (popis);

 

označení a identifikační kód unášených FAD, včetně signalizačních majáků unášených FAD;

 

požadavky na osvětlení;

 

radarové odražeče;

 

dohlednost;

 

radiové bóje (požadavek na sériová čísla);

 

satelitní vysílače s přijímačem (požadavek na sériová čísla).

5.

Oblasti pokrytí:

podrobnosti o jakýchkoli uzavírkách, například teritoriální vody, plavební dráhy, blízkost tradičního rybolovu atp.

6.

Období pokryté plánem řízení pro unášená FAD.

7.

Prostředky pro monitorování a přezkum provádění plánu řízení pro unášená FAD.

8.

Vzor deníku pro unášená FAD (údaje, které mají být shromážděny, jsou uvedeny v příloze 3).

Pokyny pro přípravu plánů řízení pro ukotvená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD)

Za účelem plnění povinností souvisejících s plánem řízení pro ukotvená FAD, který mají smluvní strany, jejichž loďstva loví v oblasti působnosti IOCT, předkládat sekretariátu IOTC, musí uvedené plány obsahovat:

1.

Cíl

2.

Oblast působnosti:

Popis jeho uplatňování s ohledem na:

a)

typy plavidel;

b)

počet ukotvených FAD nebo počet signalizačních majáků ukotvených FAD (podle typu), které mají být nasazeny;

c)

postupy hlášení nasazení ukotvených FAD;

d)

vzdálenosti mezi ukotvenými FAD;

e)

strategie omezování a využívání vedlejších úlovků;

f)

zvážení interakcí s jinými typy lovných zařízení;

g)

zřízení evidencí použitých ukotvených FAD s uvedením jejich identifikačních kódů, vlastností a vybavení jednotlivých ukotvených FAD, jak stanoví bod 4 této přílohy, souřadnice míst uvázání ukotvených FAD, datum nasazení, ztráty a opětovného nasazení;

h)

plány pro sledování a vytažení ztracených ukotvených FAD;

i)

prohlášení nebo politika týkající se „vlastnictví ukotvených FAD“.

3.

Institucionální opatření týkající se správy plánů řízení pro ukotvená FAD:

a)

institucionální odpovědnost;

b)

nařízení týkající se nastavení a používání ukotvených FAD;

c)

opravy, předpisy pro údržbu a politika nahrazování ukotvených FAD;

d)

systém sběru dat;

e)

ohlašovací povinnosti.

4.

Specifikace a požadavky týkající se konstrukce ukotvených FAD:

a)

konstrukční vlastnosti ukotvených FAD (popis plovoucí i podvodní struktury se zvláštním důrazem na případně použité síťovinové materiály);

b)

kotviště používané k vyvázání;

c)

označení a identifikační kód ukotvených FAD, případně včetně signalizačních majáků ukotvených FAD;

d)

případně požadavky na osvětlení;

e)

radarové odražeče;

f)

dohlednost;

g)

rádiové bóje (požadavek na sériová čísla);

h)

satelitní vysílače s přijímačem (požadavek na sériová čísla);

i)

echolot.

5.

Oblasti pokrytí:

a)

případné souřadnice míst uvázání;

b)

podrobnosti o jakýchkoli uzavírkách, například plavebních dráhy, chráněné mořské oblasti, rezervace atp.

6.

Prostředky pro monitorování a přezkum provádění plánu řízení pro ukotvená FAD.

7.

Vzor deníku pro ukotvená FAD (údaje, které mají být shromážděny, jsou uvedeny v příloze 4).

PŘÍLOHA 3

Sběr dat pro unášená a ukotvená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem (FAD)

SBĚR DAT PRO UNÁŠENÁ FAD

a)

Každé rybářské, podpůrné a zásobovací plavidlo ohlásí za každou činnost na unášeném FAD, bez ohledu na to, zda následuje výlov, či nikoli:

i)

plavidlo (název a registrační číslo rybářského, podpůrného nebo zásobovacího plavidla);

ii)

poloha (jako zeměpisná poloha události (zeměpisná šířka a délka) ve stupních a minutách);

iii)

datum (ve formátu DD/MM/RRRR, den/měsíc/rok);

iv)

identifikátor unášeného FAD (identifikační číslo zařízení nebo plovoucího signálního znaku zařízení);

v)

typ unášeného FAD (unášené přírodní zařízení, unášené umělé zařízení);

vi)

konstrukční vlastnosti unášeného FAD;

rozměr a materiál plovoucí části a závěsné konstrukce pod vodou;

vii)

druh činnosti (inspekce, nasazení, vlečení, vytahování, ztráta, servis elektronického zařízení).

b)

Následuje-li po provedení inspekce výlov, informace o úlovcích a vedlejších úlovcích, uhynulých či živých, ať už jsou uchovány na palubě, nebo jsou předmětem výmětu. Smluvní strany hlásí tyto údaje souhrnně za plavidlo na úrovni 1*1 (je-li to relevantní) a měsíčně sekretariátu.

SBĚR DAT PRO ZAŘÍZENÍ UKOTVENÉHO FAD

a)

Jakákoli činnost kolem ukotveného FAD.

b)

Pro každou činnost na ukotveném FAD (oprava, servis, zpevnění atd.), ať už následuje výlov, či nikoli, nebo jiné rybolovné činnosti:

i)

poloha (jako zeměpisná poloha události (zeměpisná šířka a délka) ve stupních a minutách);

ii)

datum (ve formátu DD/MM/RRRR, den/měsíc/rok);

iii)

identifikátor ukotveného FAD (tj. identifikační číslo označení nebo signálního znaku zařízení či jakákoli informace umožňující identifikaci vlastníka).

c)

Následuje-li po provedení inspekce výlov nebo jiné rybolovné činnosti, informace o úlovcích a vedlejších úlovcích, uhynulých či živých, ať už jsou uchovány na palubě, nebo jsou předmětem výmětu.


PŘÍLOHA 4

Zmírňující opatření pro mořské ptáky v rámci rybolovu na dlouhou lovnou šňůru

Zmírňující opatření

Popis

Specifikace

Noční instalace zařízení s minimálním osvětlením paluby

Žádná instalace zařízení mezi nautickým svítáním a před nautickým stmíváním.

Udržovat osvětlení paluby na minimu.

Nautický soumrak (svítání a stmívání) je definován v tabulkách námořního almanachu pro příslušnou zeměpisnou šířku, místní čas a datum.

Minimální osvětlení paluby by nemělo být v rozporu s minimálními normami pro bezpečnost a navigaci.

Šňůry na plašení ptáků (šňůry tori)

Šňůry na plašení ptáků se rozmístí při instalování celých dlouhých lovných šňůr s cílem odradit ptáky od přiblížení se k vedlejší udici.

V případě plavidel o délce nejméně 35 m:

Umístit alespoň 1 šňůru na plašení ptáků. Pokud je to praktické, měla by plavidla použít druhou tyč tori a šňůru na plašení ptáků v době hojného počtu ptáků nebo jejich zvýšené aktivity; obě šňůry na plašení ptáků by měly být použity současně, na každé straně instalované lovné šňůry.

Dosah šňůr na plašení ptáků musí být nejméně 100 m nad hladinou.

Musí být použity dlouhé návazce dostatečné délky, které se za klidných meteorologických podmínek dotýkají hladiny moře.

Dlouhé návazce musí být rozmístěny v rozestupech nepřesahujících 5 m.

 

 

V případě plavidel kratších než 35 m:

Umístit alespoň 1 šňůru na plašení ptáků.

Dosah šňůr musí být nejméně 75 m.

Dlouhé nebo krátké návazce (v každém případě však delší než 1 m) musí být použity a rozmístěny v rozestupech následujícím způsobem:

Krátké: rozestupy maximálně 2 m.

Dlouhé: rozestupy maximálně 5 m pro prvních 55 m šňůry na plašení ptáků.

Další pokyny pro konstrukci a nasazení šňůr na plašení ptáků jsou obsaženy v příloze 5 tohoto nařízení.

Zatěžkání šňůr

Závaží šňůry se před jejím instalováním umístí na návazce.

Závaží o celkové hmotnosti přesahující 45 g se připevní ve vzdálenosti do 1 m od háčku, nebo

závaží o celkové hmotnosti přesahující 60 g se připevní ve vzdálenosti do 3,5 m od háčku, nebo

závaží o celkové hmotnosti přesahující 98 g se připevní ve vzdálenosti do 4 m od háčku.


PŘÍLOHA 5

Doplňkové pokyny pro konstrukci a nasazení šňůr na plašení ptáků

Preambule

Minimální technické normy pro nasazení šňůr na plašení ptáků (šňůr tori) jsou uvedeny v příloze 4 tohoto nařízení a nejsou zde opětovně uvedeny. Cílem těchto pokynů je pomoci při přípravě a provádění předpisů o šňůrách na plašení ptáků pro plavidla lovící pomocí dlouhých lovných šňůr. Ačkoli jsou tyto pokyny poměrně názorné, doporučuje se zlepšovat účinnost těchto šňůr na základě pokusů v rámci požadavků přílohy 4 tohoto nařízení. Pokyny berou v úvahu parametry životního prostředí a provozu, například povětrnostní podmínky, rychlost kladení a velikost plavidla, které všechny ovlivňují konstrukci šňůr na plašení ptáků a jejich schopnost chránit návnady před ptáky. Konstrukce šňůr na plašení ptáků a jejich použití se může měnit v závislosti na těchto parametrech za předpokladu, že jejich účinnost zůstane neměnná. Šňůry na plašení ptáků jsou neustále zdokonalovány, a proto by bylo vhodné tyto pokyny v budoucnu podrobit přezkumu.

Konstrukce šňůr na plašení ptáků (viz obrázek 1)

1.

Vhodné tažené zařízení připevněné k části šňůry na plašení ptáků ponořené ve vodě může zlepšit prodloužení nad hladinou.

2.

Vynořená část šňůry by měla být dostatečně lehká, aby se pohybovala náhodně a ptáci si na ni nezvykli, a zároveň dostatečně těžká, aby ji vítr nevychyloval.

3.

Nejlépe je připevnit šňůru k plavidlu pomocí masivní otočné hlavice, aby se omezilo zamotávání šňůry.

4.

Návazce by měly být vyrobeny z nápadného materiálu, který se náhodně a živě pohybuje (například pevný jemný provázek obalený červenou polyuretanovou trubičkou), a zavěšeny na masivním třísměrném otočném závěsu (který omezuje zamotání šňůry), jenž je připevněn ke šňůře na plašení ptáků.

5.

Každý návazec by měl sestávat ze dvou nebo více vláken.

6.

Každý pár návazců by měl být odpojitelný pomocí svorky tak, aby se šňůra lépe skladovala.

Instalace šňůr na plašení ptáků

1.

Šňůra by měla být zavěšena na tyč, která je připevněna k plavidlu. Tato tyč by měla být umístěna co nejvýše, aby šňůra chránila návnadu ve správné vzdálenosti od zádi plavidla a nezamotávala se s lovným zařízením. Čím je tyč výše, tím lépe chrání návnadu. Například je-li přibližně 7 m nad vodní hladinou, chrání návnadu do vzdálenosti asi 100 m.

2.

Používají-li plavidla pouze jednu šňůru na plašení ptáků, měla by být umístěna na návětrné straně ponořených návnad. Pokud jsou háčky s návnadou umístěny na vnější straně lodní brázdy, měl by být bod připevnění šňůry na plašení ptáků k plavidlu situován několik metrů vně strany plavidla, na níž jsou umístěny návnady. Používají-li plavidla dvě šňůry na plašení ptáků, měly by být háčky s návnadou umístěny v prostoru vymezeném těmito dvěma šňůrami.

3.

Doporučuje se nasazovat více šňůr na plašení ptáků najednou, aby se zvýšila ochrana návnad před ptáky.

4.

Vzhledem k nebezpečí přetrhnutí nebo zamotání šňůry je vhodné mít na palubě rezervní šňůry na plašení ptáků, aby bylo možné poškozené šňůry nahradit a zajistit nerušené pokračování rybolovných operací. Utržené části lze ke šňůře na plašení ptáků připojit s cílem minimalizovat bezpečnostní a provozní problémy pro případ, že by se dlouhá lovná šňůra zamotala do části šňůry s návazci ponořené do vody.

5.

Pokud rybáři používají stroj na nahazování návnady, musí zabezpečit koordinaci šňůry na plašení ptáků a stroje tím, že: i) zajistí, aby stroj na nahazování návnady nahazoval přímo pod ochranu této šňůry; a ii) při použití stroje/strojů na nahazování návnady umožňujících nahazovat na levobok i pravobok by měly být používány dvě šňůry na plašení ptáků.

6.

Při ručním nahazování vedlejší udice by rybáři měli zajistit, aby háčky s návnadou a stočené části vedlejší udice byly nahozeny pod ochranou šňůry na plašení ptáků s cílem zabránit vzniku turbulencí lodního šroubu, které mohou zpomalit rychlost ponořování.

7.

Rybářům se doporučuje, aby nainstalovali ruční, elektrické nebo hydraulické navijáky, které usnadní instalaci a vytahování šňůr na plašení ptáků.

Image 1

Dlouhá lovná šňůra (konfigurace lovného zařízení): Průměrná délka závěsné šňůry (v metrech): přímá délka mezi karabinou a háčkem.

Překlad:

 

Float – Plovák

 

Sea level – Hladina moře

 

Sea-surface temperature – Teplota hladiny moře

 

Float line length – Délka linie plováků

 

Main line material – Materiál hlavní šňůry

 

Average length between branches – Průměrná délka mezi vedlejšími udicemi

 

Branch line length – Délka linie vedlejších udic

 

Light sticks – Světelné tyče

 

Leader/trace type – Typ závěsné šňůry

 

Hook type – Typ háčku

 

Bait type – Typ návnady

 

Hooks between floats (hooks per basket) – Háčky mezi plováky (počet háčků na koš)


PŘÍLOHA 6

Obecná ustanovení o dohodách o pronájmu

Dohoda o pronájmu obsahuje tyto podmínky:

Smluvní strana vlajky písemně s dohodou o pronájmu souhlasila.

Doba trvání rybolovných činností na základě dohody o pronájmu nepřesahuje v každém kalendářním roce 12 měsíců.

Rybářská plavidla, která mají být pronajata, musí být zaregistrována u příslušných smluvních stran a spolupracujících nesmluvních stran, které výslovně souhlasí s uplatňováním opatření IOTC pro zachování a řízení zdrojů a jejich prosazováním na svých plavidlech. Všechny dotčené smluvní strany nebo spolupracující nesmluvní strany vlajky musí účinně vykonávat svou povinnost kontrolovat svá rybářská plavidla, aby zajistily dodržování opatření IOTC pro zachování a řízení zdrojů.

Rybářská plavidla, která mají být pronajata, musí být zapsána v evidenci plavidel oprávněných k činnosti v oblasti působnosti dohody o IOTC, kterou IOTC vede.

Aniž jsou dotčeny povinnosti pronajímající smluvní strany, zajistí smluvní strana vlajky, aby pronajaté plavidlo dodržovalo předpisy pronajímající smluvní strany i smluvní strany vlajky a aby pronajatá plavidla dodržovala opatření IOTC pro zachování a řízení zdrojů v souladu s jejich právy, povinnostmi a jurisdikcí podle mezinárodního práva. Pokud pronajímající smluvní strana umožňuje pronajatému plavidlu vyjet a lovit na volném moři, je smluvní strana vlajky odpovědná za kontrolu rybolovu na volném moři prováděného na základě dohody o pronájmu. Pronajaté plavidlo hlásí údaje ze systému sledování plavidel a o úlovcích oběma smluvním stranám (pronajímající smluvní straně a smluvní straně vlajky) i sekretariátu IOTC.

Všechny úlovky (předchozí, současné i budoucí), včetně vedlejších úlovků a výmětů, provedené na základě dohody o pronájmu se započítají do kvóty nebo rybolovných práv pronajímající smluvní strany. Zajištění přítomnosti pozorovatele (předchozí, současné i budoucí) na palubě těchto plavidel se rovněž započítá do celkové míry zajištění přítomnosti pronajímající smluvní strany po dobu, kdy plavidlo provádí rybolovné činnosti na základě dohody o pronájmu.

Pronajímající smluvní strana hlásí IOTC všechny úlovky, včetně vedlejších úlovků a výmětů, a další informace požadované IOTC a v souladu se systémem označování pronajatých plavidel podrobněji uvedeným v části IV opatření pro zachování a řízení zdrojů č. 19/07.

K účinnému řízení rybolovu se v souladu s příslušnými opatřeními IOTC pro zachování a řízení zdrojů použijí systémy sledování plavidel a případně nástroje pro rozlišení rybolovných oblastí, jako jsou rybolovné označování nebo značky.

Je třeba zajistit přítomnost pozorovatele alespoň u 5 % intenzity rybolovu.

Pronajatá plavidla musí mít oprávnění k rybolovu vydané pronajímající smluvní stranou a nesmějí se nacházet na seznamu plavidel provozujících rybolov NNN vedeném IOTC ani na seznamu uvádějícím plavidla provozující rybolov NNN vedeném jinou regionální organizací pro řízení rybolovu.

Při provozu na základě dohod o pronájmu pokud možno nesmí být pronajatým plavidlům povoleno využívat případné kvóty nebo oprávnění smluvních stran nebo spolupracujících nesmluvních stran vlajky. V žádném případě nesmějí pronajatá plavidla lovit na základě více než jedné dohody o pronájmu současně.

Pokud to není v dohodě o pronájmu výslovně stanoveno a v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy, musí být úlovky pronajatých plavidel vykládány výhradně v přístavech pronajímající smluvní strany nebo pod jejím přímým dohledem s cílem zajistit, aby činnosti pronajatého plavidla nenarušily opatření IOTC pro zachování a řízení zdrojů.

Pronajaté plavidlo musí mít vždy k dispozici kopii dokumentace týkající se dohody o pronájmu.


PŘÍLOHA 7

Prohlášení IOTC o překládce

Přepravní plavidlo

Rybářské plavidlo

Název plavidla a rádiová volací značka: Vlajka:

Číslo licence státu vlajky:

Číslo vnitrostátního rejstříku, je-li přiděleno: Číslo rejstříku IOTC, je-li přiděleno:

Název plavidla a rádiová volací značka: Vlajka:

Číslo licence státu vlajky:

Číslo vnitrostátního rejstříku, je-li přiděleno: Číslo rejstříku IOTC, je-li přiděleno:


 

Den

Měsíc

Hodina

Rok

 

Jméno agenta:

Jméno velitele plavidla pro lov tuňáků

Jméno velitele přepravního plavidla:

Vyplutí

 

 

 

z(e)

 

 

 

 

Doplutí

 

 

 

do

 

Podpis:

Podpis:

Podpis:

Překládka

 

 

 

 

 

 

 

 

Uveďte hmotnost v kilogramech nebo použité jednotky (například bedny, koše) a hmotnost této jednotky po vykládce: ________kg

MÍSTO PŘEKLÁDKY

Druh

Přístav

Moře

Druh produktu

 

 

 

 

Vcelku

Vykuchané

Bez hlavy

Filé

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Uskutečnila-li se překládka na moři, jméno a podpis pozorovatele IOTC:


PŘÍLOHA 8

Statistický dokument IOTC pro tuňáka velkookého

ČÍSLO DOKUMENTU

STATISTICKÝ DOKUMENT IOTC PRO TUŇÁKA VELKOOKÉHO

ODDÍL O VÝVOZU

1.

STÁT VLAJKY/SUBJEKT/RYBOLOVNÝ SUBJEKT

2.

POPIS PLAVIDLA A REGISTRAČNÍ ČÍSLO (je-li přiděleno)

Název plavidla …

Registrační číslo …

Největší délka (m) …

Číslo záznamu IOTC (je-li přiděleno): …

3.

PASTI ČI LAPADLA (v případě použití)

4.

MÍSTO VÝVOZU (město, stát/region, země/subjekt/rybolovný subjekt)

5.

OBLAST ODLOVU (zaškrtněte jednu z následujících)

a)

Indický oceán,

b)

Tichý oceán

c)

,Atlantský oceán

 

*

Je-li zaškrtnuto b) nebo c), položky 6 a 7 níže není třeba vyplňovat.

6.

POPIS ÚLOVKU

Druh produktu (*1)

Doba odlovu (mm/rr)

Kód zařízení (*2)

Čistá hmotnost

(kg)

F/FR

D/GG/DR/FL/OT

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

*1

= F=čerstvé, FR = zmražené, RD = vcelku, GG = bez žaber a vykuchané, DR = zpracované, FL = filé,

OT = jiné, popište druh produktu

*2

= Je-li kód zařízení OT, popište druh zařízení

7.

POTVRZENÍ VÝVOZCE: Podle svého nejlepšího vědomí a svědomí potvrzuji, že výše uvedené informace jsou úplné, pravdivé a správné.

Jméno:… Název společnosti:… Adresa: … Podpis: … Datum: … Číslo licence (je-li udělena): …

8.

ÚŘEDNÍ POTVRZENÍ: Podle svého nejlepšího vědomí a svědomí potvrzuji, že výše uvedené informace jsou úplné, pravdivé a správné.

Celková hmotnost produktů: kg

Jméno a funkce:… Podpis: … Datum: … Úřední razítko…

ODDÍL O DOVOZU:

9.

POTVRZENÍ DOVOZCE: Podle svého nejlepšího vědomí a svědomí potvrzuji, že výše uvedené informace jsou úplné, pravdivé a správné.

Potvrzení dovozce (tranzitní země/subjekt/rybolovný subjekt)

Jméno:… Adresa:… Podpis:… Datum: … .Číslo licence … (je-li udělena):

Potvrzení dovozce (tranzitní země/subjekt/rybolovný subjekt)

Jméno: … Adresa: … Podpis: … Datum: … Číslo licence (je-li udělena): …

Konečné místo dovozu

Město: … Stát/region: … Země/subjekt/rybolovný subjekt: …

POZNÁMKA: V případě vyplnění tohoto formuláře v jiném než anglickém či francouzském jazyce přiložte prosím anglický překlad tohoto dokumentu.

POKYNY:

ČÍSLO DOKUMENTU: Oddíl pro vydávající zemi k přidělení čísla dokumentu s kódem země.

1)   

STÁT VLAJKY/SUBJEKTY/RYBOLOVNÉ SUBJEKTY: Vyplňte název země plavidla, které lovilo tuňáka velkookého pro přepravované produkty a vydalo tento dokument. Podle doporučení může tento dokument vydat pouze stát vlajky plavidla, které lovilo tuňáka velkookého pro přepravované produkty, případně vyvážející stát, je-li plavidlo provozováno na základě dohody o pronájmu.

2)   

POPIS PLAVIDLA (v příslušných případech): Vyplňte název a registrační číslo plavidla, které lovilo tuňáka velkookého pro přepravované produkty, jeho největší délku a číslo záznamu IOTC.

3)   

PASTI ČI LAPADLA (v případě použití): Vyplňte název pasti či lapadla použitých při odlovu tuňáka velkookého pro přepravované produkty.

4)   

MÍSTO VÝVOZU: Uveďte město, stát nebo region a zemi, odkud byl tuňák velkooký vyvezen.

5)   

OBLAST ODLOVU: Zkontrolujte oblast odlovu. (Je-li zaškrtnuto b) nebo c), položky 6 a 7 níže není třeba vyplňovat.)

6)   

POPIS ÚLOVKU: Vývozce musí následující informace uvést co nejpřesněji.

POZNÁMKA: Na jedné řádce by měl být popsán jeden druh produktu.

1)   

Druh produktu: Uveďte druh přepravovaného produktu: ČERSTVÝ nebo ZMRAZENÝ, a dále VCELKU, BEZ ŽABER A VYKUCHANÝ, ZPRACOVANÝ, FILÉ nebo JINÝ. V případě, že uvedete JINÝ, popište druh přepravovaných produktů.

2)   

Doba odlovu: Vyplňte dobu (měsíc a rok) odlovu tuňáka velkookého pro přepravované produkty.

3)   

Kód lovného zařízení: Uveďte druh lovného zařízení použitého při odlovu tuňáka velkookého ze seznamu níže. V případě, že uvedete JINÝ DRUH, popište druh lovného zařízení, včetně akvakultury.

4)   

Čistá hmotnost produktu: v kilogramech.

5)   

POTVRZENÍ VÝVOZCE: Osoba či společnost vyvážející produkty tuňáka velkookého musí uvést své jméno, název společnosti, adresu, podpis, datum vývozu produktů a číslo licence prodejce (je-li udělena).

6)   

ÚŘEDNÍ POTVRZENÍ: Vyplňte jméno a úplnou funkci úředníka podepisujícího dokument. Úředník musí být zaměstnancem příslušného orgánu správy státu, pod jehož vlajkou pluje plavidlo, které odlovilo tuňáka velkookého, uvedeného na dokumentu, nebo jinou osobou či orgánem se zmocněním státu vlajky. V příslušných případech lze od tohoto požadavku upustit dle potvrzení dokumentu státním úředníkem, nebo je-li plavidlo provozováno na základě dohody o pronájmu, státním úředníkem či jinou zmocněnou osobou nebo orgánem vývozního státu. V tomto oddíle se rovněž uvádí celková hmotnost produktů.

7)   

POTVRZENÍ DOVOZCE: Osoba či společnost dovážející tuňáka velkookého musí uvést své jméno, adresu, podpis, datum dovozu tuňáka velkookého, číslo licence (v příslušných případech) a konečné místo dovozu. V tom jsou zahrnuty i tranzitní země/subjekty/rybolovné subjekty. V případě čerstvých a zmražených produktů lze podpis dovozce nahradit osobou ze společnosti odpovědné za celní řízení, je-li řádně doloženo její zmocnění dovozcem.

KÓD LOVNÉHO ZAŘÍZENÍ:

KÓD LOVNÉHO ZAŘÍZENÍ

DRUH LOVNÉHO ZAŘÍZENÍ,

BB

NÁVNADOVÉ PLAVIDLO

GILL

TENATOVÁ SÍŤ

HAND

RUČNÍ VLASEC

HARP

HARPUNA

LL

DLOUHÁ LOVNÁ ŠŇŮRA

MWT

PELAGICKÁ VLEČNÁ SÍŤ

PS

KOŠELKOVÝ NEVOD

RR

UDICE A NAVIJÁK

SPHL

REKREAČNÍ RUČNÍ VLASEC

SPOR

NEKLASIFIKOVANÝ REKREAČNÍ RYBOLOV

SURF

NEKLASIFIKOVANÝ HLADINNÝ LOV

TL

LOVNÁ ŠŇŮRA

TRAP

PAST ČI LAPADLO

TROL

VLEČNÁ ŠŇŮRA

UNCL

BLÍŽE NEURČENÉ METODY

OT

JINÝ DRUH

VÝTISK VYPLNĚNÉHO DOKUMENTU ODEVZDEJTE: (název úřadu příslušného orgánu státu vlajky).


PŘÍLOHA 9

Osvědčení IOTC o zpětném vývozu tuňáka velkookého

ČÍSLO DOKUMENTU

OSVĚDČENÍ IOTC O ZPĚTNÉM VÝVOZU TUŇÁKA VELKOOKÉHO

ODDÍL O ZPĚTNÉM VÝVOZU:

1.

ZEMĚ/SUBJEKT/RYBOLOVNÝ SUBJEKT ZPĚTNÉHO VÝVOZU

2.

MÍSTO ZPĚTNÉHO VÝVOZU

3.

POPIS DOVÁŽENÝCH ÚLOVKŮ

Druh produktu(*)

Čistá hmotnost

(kg)

Stát vlajky/subjekt/rybolovný subjekt

Datum dovozu

F/FR

RD/GG/DR/FL/OT

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4.

POPIS ÚLOVKŮ PRO ZPĚTNÝ VÝVOZ

Druh produktu(*)

Čistá hmotnost

(kg)

 

F/FR

RD/GG/DR/FL/OT

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

*F

= čerstvý, FR = zmražený, RD = vcelku, GG = bez žaber a vykuchaný, DR = zpracovaný, FL = filé,

OT = jiné (popište druh produktu)

5.

POTVRZENÍ ZPĚTNÉHO VÝVOZCE: Podle svého nejlepšího vědomí a svědomí potvrzuji, že výše uvedené informace jsou úplné, pravdivé a správné.

Jméno/název společnosti: … Adresa: … Podpis: … Datum: … Číslo licence (je-li udělena): …

6.

ÚŘEDNÍ POTVRZENÍ: Podle svého nejlepšího vědomí a svědomí potvrzuji, že výše uvedené informace jsou úplné, pravdivé a správné.

Jméno a funkce: … Podpis: … Datum: … Úřední razítko …

ODDÍL O DOVOZU:

7.

POTVRZENÍ DOVOZCE: Podle svého nejlepšího vědomí a svědomí potvrzuji, že výše uvedené informace jsou úplné, pravdivé a správné.

Potvrzení dovozce (tranzitní země/subjekt/rybolovný subjekt)

Jméno: … Adresa: … Podpis: … Datum: … Číslo licence (je-li udělena): …

Potvrzení dovozce (tranzitní země/subjekt/rybolovný subjekt)

Jméno: … Adresa: … Podpis: … Datum: … Číslo licence (je-li udělena): …

Potvrzení dovozce (tranzitní země/subjekt/rybolovný subjekt)

Jméno: … Adresa: … Podpis: … Datum: … Číslo licence (je-li udělena): …

Konečné místo dovozu

Město: … Stát/region: … Země/subjekt/rybolovný subjekt: …

POZNÁMKA: V případě vyplnění tohoto formuláře v jiném než anglickém či francouzském jazyce přiložte prosím anglický překlad tohoto dokumentu.

POKYNY

ČÍSLO DOKUMENTU: Oddíl pro vydávající zemi/subjekt/rybolovný subjekt k přidělení čísla dokumentu s kódem země/subjektu/rybolovného subjektu.

1)   

STÁT/SUBJEKT/RYBOLOVNÝ SUBJEKT ZPĚTNÉHO VÝVOZU

Vyplňte název země/subjektu/rybolovného subjektu, který zpětně vyváží produkty tuňáka velkookého a vydal tento dokument. Podle doporučení může toto potvrzení vydat pouze zpětně vyvážející země/subjekt/rybolovný subjekt.

2)   

MÍSTO ZPĚTNÉHO VÝVOZU

Uveďte název města, státu/regionu a země/subjektu/rybolovného subjektu, odkud byl tuňák velkooký zpětně vyvezen.

3)   

POPIS DOVÁŽENÝCH ÚLOVKŮ

Vývozce musí následující informace uvést co nejpřesněji: POZNÁMKA: Na jedné řádce by měl být popsán jeden druh produktu. (1) Druh produktu: Uveďte druh přepravovaného produktu: ČERSTVÝ nebo ZMRAZENÝ, a dále VCELKU, BEZ ŽABER A VYKUCHANÝ, ZPRACOVANÝ, FILÉ nebo JINÝ. V případě, že uvedete JINÝ, popište druh přepravovaných produktů. (2) Čistá hmotnost: Čistá hmotnost produktu v kilogramech. (3) Země vlajky/subjekt/rybolovný subjekt: název země/subjektu/rybolovného subjektu plavidla, které odlovilo tuňáka velkookého pro přepravované produkty. (4) Datum dovozu: Datum dovezení produktů.

4)   

POPIS ÚLOVKŮ PRO ZPĚTNÝ VÝVOZ

Vývozce musí následující informace uvést co nejpřesněji: POZNÁMKA: Na jedné řádce by měl být popsán jeden druh produktu. (1) Druh produktu: Uveďte druh přepravovaného produktu: ČERSTVÝ nebo ZMRAZENÝ, a dále VCELKU, BEZ ŽABER A VYKUCHANÝ, ZPRACOVANÝ, FILÉ nebo JINÝ. V případě, že uvedete JINÝ, popište druh přepravovaných produktů. (2) Čistá hmotnost: Čistá hmotnost produktu v kilogramech.

5)   

POTVRZENÍ ZPĚTNÉHO VÝVOZCE

Osoba či společnost zpětně vyvážející produkty tuňáka velkookého musí uvést své jméno, adresu, podpis, datum vývozu produktů a číslo licence zpětného vývozce (je-li udělena).

6)   

ÚŘEDNÍ POTVRZENÍ

Vyplňte jméno a úplnou funkci úředníka podepisujícího potvrzení. Úředník musí být zaměstnancem příslušného orgánu státní správy zpětně vyvážející země/subjektu/rybolovného subjektu, který je uveden na potvrzení, nebo jinou osobou či orgánem se zmocněním ověřovat taková potvrzení uděleným příslušným orgánem státní správy.

7)   

POTVRZENÍ DOVOZCE

Osoba či společnost dovážející tuňáka velkookého musí uvést své jméno, adresu, podpis, datum dovozu tuňáka velkookého, číslo licence (je-li udělena) a konečné místo dovozu vzhledem ke zpětnému vývozu. V tom jsou zahrnuty i dovozy do tranzitních zemí/subjektů/rybolovných subjektů. V případě čerstvých a zmražených produktů lze podpis dovozce nahradit osobou ze společnosti odpovědné za celní řízení, je-li řádně doloženo její zmocnění dovozcem.

VÝTISK VYPLNĚNÉHO POTVRZENÍ ODEVZDEJTE: (název úřadu příslušného orgánu státu/subjektu/rybolovného subjektu zpětného vývozu).


PŘÍLOHA 10

Údaje, které musí plavidla žádající o vplutí do přístavu poskytnout předem

1.

Zamýšlený přístav určení

 

2.

Přístavní stát

 

3.

Předpokládané datum a čas vplutí

 

4.

Účel(y)

 

5.

Přístav a datum posledního přístavu určení

 

6.

Název plavidla

 

7.

Stát vlajky

 

8.

Druh plavidla

 

9.

Mezinárodní rádiová volací značka

 

10.

Kontaktní údaje plavidla

 

11.

Vlastník (vlastníci) plavidla

 

12.

Identifikační číslo osvědčení o registraci

 

13.

Identifikační číslo IMO, je-li přiděleno

 

14.

Vnější identifikační číslo, je-li přiděleno

 

15.

Identifikátor IOTC

 

16.

Systém satelitního sledování plavidel

Ne

Ano: vnitrostátní

Ano: regionální organizace pro řízení rybolovu

Druh:

17.

Rozměry plavidla

délka

 

šířka

 

ponor

 

18.

Jméno a státní příslušnost velitele plavidla

 

19.

Příslušné(á) povolení k rybolovu

Identifikátor

Vydal

Platnost

Rybolovná(é) oblast(i)

Druh

Zařízení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

20.

Příslušné(á) povolení pro překládku

Identifikátor

 

Vydal

 

Platnost

 

Identifikátor

 

Vydal

 

Platnost

 

21.

Informace o překládce týkající se předávajících plavidel

 

Datum

Umístění

Název

Stát vlajky

Identifikační číslo

Druh

Forma produktu

Oblast odlovu

Množství

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

22.

Celkové množství úlovků na palubě

23.

Úlovek, který má být vyložen

Druh

Forma produktu

Oblast odlovu

Množství

Množství

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

2.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 311/54


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2344

ze dne 29. listopadu 2022

o úhradě prostředků přenášených z rozpočtového roku 2022 v souladu s čl. 17 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (1), a zejména na čl. 17 odst. 3 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

po konzultaci s Výborem zemědělských fondů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 12 odst. 2 prvním pododstavcem písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (2) mohou být prostředky, které nejsou přiděleny na závazky a týkají se opatření financovaných Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) uvedených v čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (3), přeneseny do následujícího rozpočtového roku. Toto přenesení je omezeno na 2 % původních prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou a na částku úprav přímých plateb podle článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (4) provedených v předchozím rozpočtovém roce.

(2)

V souladu s čl. 17 odst. 3 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2021/2116 zůstávají pro rozpočtový rok 2022 k dispozici prostředky přenesené v souladu s čl. 12 odst. 2 prvním pododstavcem písm. d) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a celková výše prostředků nepřidělených na závazky, které jsou k dispozici pro úhradu, představuje více než 0,2 % ročního stropu pro výdaje z EZZF.

(3)

V souladu s čl. 17 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2116 se tato úhrada vztahuje pouze na konečné příjemce v těch členských státech, v nichž se v předchozím rozpočtovém roce uplatnil mechanismus finanční kázně (5).

(4)

V souladu s čl. 1 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/951 (6) se mechanismus finanční kázně použije na přímé platby v kalendářním roce 2021 s cílem vytvořit rezervu pro případ krizí. O částečné uplatnění rezervy pro případ krizí bylo v rozpočtovém roce 2022 prostřednictvím nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/467 (7) požádáno na částku 350 milionů EUR, přičemž bylo uvolněno 147,3 milionu EUR. Z plnění rozpočtu EZZF na rok 2022 v rámci sdíleného řízení od 16. října 2021 do 15. října 2022 a z odhadovaného plnění rozpočtu v rámci přímého řízení od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 navíc vyplývá, že v rozpočtu EZZF na rok 2022 zůstanou dodatečné prostředky nepřidělené na závazky.

(5)

Na základě výkazů výdajů členských států za období od 16. října 2021 do 15. října 2022 dosahuje snížení v rámci mechanismu finanční kázně skutečně uplatněné členskými státy v rozpočtovém roce 2022 částky 495,6 milionu EUR.

(6)

Z této částky v rámci mechanismu finanční kázně uplatněné v rozpočtovém roce 2022 lze na základě rozhodnutí Komise v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 do rozpočtového roku 2023 přenést nevyužité prostředky ve výši 485,2 milionu EUR, které zůstávají v mezích 2 % původních prostředků na opatření uvedená v čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013.

(7)

S cílem zajistit, že úhrada nevyužitých prostředků v důsledku uplatnění mechanismu finanční kázně konečným příjemcům zůstane úměrná výši úpravy v rámci mechanismu finanční kázně, je vhodné, aby Komise určila částky, které jsou členským státům pro úhradu k dispozici.

(8)

Částky stanovené tímto nařízením jsou konečné a uplatní se, aniž by tím byla dotčena snížení v souladu s článkem 41 nařízení (EU) č. 1306/2013, na jakékoli jiné opravy zohledňované v rozhodnutích o měsíčních platbách, pokud jde o výdaje uskutečněné platebními agenturami členských států za říjen 2022, v souladu s čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 a na jakékoli srážky a doplňkové platby, které mají být provedeny v souladu s čl. 18 odst. 4 uvedeného nařízení, nebo na jakákoli rozhodnutí, jež budou přijata v rámci postupu schvalování účetní závěrky.

(9)

V souladu s návětím čl. 12 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 mohou být prostředky nepřidělené na závazky přeneseny pouze do následujícího rozpočtového roku. Je tudíž vhodné, aby Komise stanovila data způsobilosti u výdajů členských států, pokud jde o úhradu v souladu s čl. 17 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2116, a měla při tom na paměti zemědělský rozpočtový rok, tak jak je definován v článku 35 uvedeného nařízení.

(10)

Nařízení (EU) 2021/2116 se použije ode dne 1. ledna 2023, jak je stanoveno v článku 106 uvedeného nařízení. Proto by se toto nařízení mělo použít od stejného data,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Částky prostředků, které budou přeneseny z rozpočtového roku 2022 v souladu s čl. 12 odst. 2 prvním pododstavcem písm. d) a třetím pododstavcem nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a které se v souladu s čl. 17 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2116 poskytují členským státům za účelem úhrady konečným příjemcům, jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Přenášené částky jsou předmětem rozhodnutí Komise o přenosu prostředků v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Článek 2

Výdaje členských států v souvislosti s úhradou přenášených prostředků jsou způsobilé k financování Unií, pouze pokud budou příslušné částky příjemcům vyplaceny před 16. říjnem 2023.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2023.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. listopadu 2022.

Za Komisi,

jménem předsedkyně,

Wolfgang BURTSCHER

generální ředitel

Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 187.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).

(5)  V souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 se mechanismus finanční kázně v rozpočtovém roce 2022 nepoužije v Chorvatsku.

(6)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/951 ze dne 11. června 2021, kterým se stanoví míra úpravy přímých plateb podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 v kalendářním roce 2021 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 93).

(7)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/467 ze dne 23. března 2022, kterým se stanoví mimořádná podpora na přizpůsobení pro producenty v zemědělských odvětvích (Úř. věst. L 96, 24.3.2022, s. 4).


PŘÍLOHA

Částky, které jsou k dispozici pro úhradu přenášených prostředků

(částky v EUR)

Belgie

7 097 289

Bulharsko

11 255 446

Česko

12 925 229

Dánsko

11 696 658

Německo

65 935 967

Estonsko

2 749 659

Irsko

15 643 791

Řecko

18 069 199

Španělsko

66 186 860

Francie

99 836 686

Itálie

42 101 124

Kypr

412 283

Lotyšsko

4 020 097

Litva

6 763 226

Lucembursko

481 848

Maďarsko

17 623 016

Malta

42 930

Nizozemsko

9 351 194

Rakousko

8 115 108

Polsko

30 712 998

Portugalsko

9 178 262

Rumunsko

21 215 691

Slovinsko

1 049 202

Slovensko

6 377 030

Finsko

6 987 416

Švédsko

9 419 153


2.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 311/58


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2345

ze dne 1. prosince 2022,

kterým se opravuje švédské znění prováděcího nařízení (EU) 2017/373, kterým se stanoví společné požadavky na poskytovatele služeb v oblasti uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu a dohled nad nimi, zrušují nařízení (ES) č. 482/2008, prováděcí nařízení (EU) č. 1034/2011, (EU) č. 1035/2011 a (EU) 2016/1377 a mění nařízení (EU) č. 677/2011

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (1), a zejména na čl. 43 odst. 1 písm. a) a f) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Švédské znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/373 (2) obsahuje chybu v hlavě B oddíle 4 bodě ATS.TR.400 písm. b) přílohy IV, pokud jde o pohotovostní službu. Tato chyba mění smysl tohoto ustanovení.

(2)

Švédské znění prováděcího nařízení (EU) 2017/373 by proto mělo být odpovídajícím způsobem opraveno. Ostatní jazyková znění nejsou dotčena.

(3)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 127 nařízení (EU) 2018/1139 vydaným dne 6. ledna 2020,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

(Netýká se českého znění.)

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. prosince 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 ze dne 1. března 2017, kterým se stanoví společné požadavky na poskytovatele služeb v oblasti uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu a dohled nad nimi, zrušují nařízení (ES) č. 482/2008, prováděcí nařízení (EU) č. 1034/2011, (EU) č. 1035/2011 a (EU) 2016/1377 a mění nařízení (EU) č. 677/2011 (Úř. věst. L 62, 8.3.2017, s. 1).


2.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 311/60


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2346

ze dne 1. prosince 2022,

kterým se stanoví společné specifikace pro skupiny výrobků bez určeného léčebného účelu uvedené v příloze XVI nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (1), a zejména na čl. 1 odst. 2 ve spojení s čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2017/745 stanoví pravidla pro uvádění na trh, dodávání na trh nebo uvádění do provozu humánních zdravotnických prostředků a jejich příslušenství v Unii. Nařízení (EU) 2017/745 dále požaduje, aby Komise přijala pro skupiny výrobků bez určeného léčebného účelu uvedené v příloze XVI společné specifikace, které upravují alespoň uplatňování řízení rizik, jak je vymezeno v obecných požadavcích na bezpečnost a účinnost stanovených v příloze I uvedeného nařízení, a tam, kde je to nutné, klinického hodnocení ohledně bezpečnosti.

(2)

Od data použitelnosti společných specifikací se nařízení (EU) 2017/745 má použít rovněž na uvedené skupiny výrobků bez určeného léčebného účelu.

(3)

Aby byli výrobci schopni prokázat shodu výrobků bez určeného léčebného účelu, pokud jde o uplatňování řízení rizik, měly by se společné specifikace vztahovat na uplatňování řízení rizik, jak je stanoveno v příloze I bodě 1 druhé větě a v příloze I bodech 2 až 5, 8 a 9 nařízení (EU) 2017/745. V důsledku toho by se v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2017/745 mělo předpokládat, že výrobky bez určeného léčebného účelu, které jsou ve shodě se společnými specifikacemi, jsou ve shodě s požadavky stanovenými v uvedených ustanoveních.

(4)

Společné specifikace by měly být v zásadě stanoveny pro všechny skupiny výrobků bez určeného léčebného účelu uvedené v příloze XVI nařízení (EU) 2017/745. Jelikož však nařízení (EU) 2017/745 upravuje uvádění na trh, dodávání na trh nebo uvádění do provozu v Unii, společné specifikace nejsou zapotřebí pro výrobky, u nichž nejsou k dispozici žádné informace o tom, že jsou uváděny na trh v Unii. Například nejsou k dispozici žádné informace o tom, že by na trh v Unii byly uváděny tyto výrobky: kontaktní čočky obsahující komponenty, jako je anténa nebo mikročip, kontaktní čočky, které jsou aktivními prostředky; aktivní implantabilní výrobky, které mají být zcela nebo částečně zavedeny do lidského těla prostřednictvím chirurgicky invazivních prostředků za účelem modifikace anatomie nebo fixace části těla; aktivní prostředky určené k použití na obličejové nebo jiné kožní či slizniční výplně prostřednictvím subkutánní, submukózní nebo intradermální injekce nebo jiného způsobu aplikace; aktivní implantabilní zařízení určené k použití za účelem redukce, odbourání nebo zničení tukové tkáně. Kromě toho u některých výrobků nejsou dostupné informace dostatečné k tomu, aby Komise mohla společné specifikace vypracovat. Tak je tomu například u některých dalších předmětů určených k zavedení do oka nebo na oko.

(5)

Solária a zařízení využívající infračervené optické záření k zahřátí těla nebo částí těla, která jsou určena k ošetření tkání nebo částí těla pod kůží, by neměla být pro účely přílohy XVI nařízení (EU) 2017/745 považována za výrobky k ošetření kůže. Toto nařízení by se proto na ně nemělo vztahovat.

(6)

Skupina výrobků uvedená v příloze XVI bodě 6 nařízení (EU) 2017/745 je určena k mozkové stimulaci, při níž lebkou pronikají pouze elektrické proudy nebo magnetické či elektromagnetické pole. Toto nařízení by se nemělo vztahovat na invazivní prostředky určené pro mozkovou stimulaci, jako jsou elektrody nebo senzory, které se částečně nebo zcela zavádějí do lidského těla.

(7)

Nařízení (EU) 2017/745 vyžaduje, aby výrobek bez léčebného účelu uvedený v příloze XVI zmíněného nařízení při použití za stanovených podmínek a pro určené účely nepředstavoval žádné riziko nebo představoval riziko, které není větší než maximální přijatelné riziko související s použitím výrobku, jež odpovídá vysoké úrovni bezpečnosti a ochrany zdraví osob.

(8)

Skupiny výrobků bez určeného léčebného účelu uvedené v příloze XVI nařízení (EU) 2017/745 zahrnují širokou škálu prostředků pro různé aplikace a určená použití. Měla by být vypracována společná metodika pro řízení rizik, aby se zajistil harmonizovaný přístup výrobců různých skupin prostředků a usnadnilo se soudržné provádění společných specifikací.

(9)

V zájmu zajištění náležitého řízení rizik je nezbytné určit konkrétní rizikové faktory, které mají být analyzovány a minimalizovány, a určit konkrétní opatření ke kontrole rizik, která mají být uplatněna u každé skupiny výrobků uvedených v příloze XVI nařízení (EU) 2017/745.

(10)

Aby se usnadnilo řízení rizik ze strany výrobců zdravotnických prostředků i výrobků bez určeného léčebného účelu, mělo by být řízení rizik u obou skupin výrobků založeno na stejných harmonizovaných zásadách a požadavky by měly být kompatibilní. Pravidla pro uplatňování řízení rizik by proto měla být v souladu se zavedenými mezinárodními pokyny v této oblasti, včetně mezinárodní normy ISO 14971:2019 „Aplikace managementu rizik na zdravotnické prostředky“.

(11)

Nařízení (EU) 2017/745 stanoví, že klinické hodnocení výrobků bez určeného léčebného účelu má být založeno na příslušných klinických údajích týkajících se účinnosti a bezpečnosti. Tyto údaje mají zahrnovat informace získané během sledování po uvedení na trh, při následném klinickém sledování po uvedení na trh a v příslušných případech při specifické klinické zkoušce. Jelikož obecně není možné prokázat rovnocennost mezi zdravotnickým prostředkem a výrobkem bez určeného léčebného účelu, když se všechny dostupné výsledky klinických zkoušek týkají pouze zdravotnických prostředků, měly by se klinické zkoušky provádět i u výrobků bez určeného léčebného účelu.

(12)

Když se provádějí klinické zkoušky za účelem potvrzení shody s příslušnými obecnými požadavky na bezpečnost a účinnost, není možné dokončit klinické zkoušky a posuzování shody do šesti měsíců. Pro takové případy by měla být stanovena přechodná opatření.

(13)

Musí-li být do postupu posuzování shody zapojen oznámený subjekt, výrobce není schopen dokončit posuzování shody do šesti měsíců. Pro takové případy by měla být stanovena přechodná opatření.

(14)

Přechodná ustanovení by měla být stanovena rovněž pro výrobky, na něž se vztahuje příloha XVI nařízení (EU) 2017/745 a pro něž oznámené subjekty vydaly certifikáty v souladu se směrnicí Rady 93/42/EHS (2). Ani u uvedených výrobků není výrobce schopen dokončit klinické zkoušky a posuzování shody do šesti měsíců.

(15)

V zájmu zajištění bezpečnosti výrobků během přechodného období by mělo být umožněno výrobky nadále uvádět na trh, dodávat na trh nebo uvádět do provozu za předpokladu, že dotčené výrobky již byly v souladu s právními předpisy uvedeny na trh v Unii před datem použitelnosti tohoto nařízení, že nadále splňují požadavky práva Unie a vnitrostátního práva, které se na ně vztahovaly před datem použitelnosti tohoto nařízení, a že jejich návrh a zamýšlený účel se významně nemění. Jelikož účelem zavedení přechodných opatření je poskytnout výrobcům dostatek času na provedení požadovaných klinických zkoušek a postupů posuzování shody, měla by přechodná opatření přestat platit, pokud výrobci neprovedou klinické zkoušky nebo (v příslušných případech) postup posuzování shody v přiměřené lhůtě.

(16)

Byla konzultována Koordinační skupina pro zdravotnické prostředky.

(17)

Datum použitelnosti tohoto nařízení by mělo být odloženo, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2017/745.

(18)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro zdravotnické prostředky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Společné specifikace

1.   Tímto nařízením se stanoví společné specifikace pro skupiny výrobků bez určeného léčebného účelu uvedené v příloze XVI nařízení (EU) 2017/745.

Příloha I stanoví společné specifikace pro všechny uvedené skupiny výrobků bez určeného léčebného účelu.

Příloha II stanoví společné specifikace pro kontaktní čočky podle bodu 1 uvedené přílohy.

Příloha III stanoví společné specifikace pro výrobky, které mají být zcela nebo částečně zavedeny do lidského těla prostřednictvím chirurgicky invazivních prostředků za účelem modifikace anatomie, s výjimkou výrobků pro tetování a piercingu, podle bodu 1 uvedené přílohy.

Příloha IV stanoví společné specifikace pro látky, kombinace látek nebo předměty určené k použití na obličejové nebo jiné kožní či slizniční výplně prostřednictvím subkutánní, submukózní nebo intradermální injekce nebo jiného způsobu aplikace, s výjimkou látek, kombinací látek nebo materiálů určených pro tetování, podle bodu 1 uvedené přílohy.

Příloha V stanoví společné specifikace pro zařízení určené k použití za účelem redukce, odbourání nebo zničení tukové tkáně, jako jsou zařízení pro liposukci, lipolýzu nebo lipoplastiku, podle bodu 1 uvedené přílohy.

Příloha VI stanoví společné specifikace pro zařízení vydávající vysoce intenzivní elektromagnetické záření (např. infračervené záření, viditelné světlo a ultrafialové záření), které je určeno k použití na lidském těle, včetně koherentních a nekoherentních zdrojů, monochromatického a širokého spektra, jako jsou lasery a zařízení na principu intenzivního pulzního světla k resurfacingu pokožky, odstranění tetování či ochlupení nebo k jinému ošetření kůže, podle bodu 1 uvedené přílohy.

Příloha VII stanoví společné specifikace pro zařízení určené k mozkové stimulaci, které využívá elektrické proudy nebo magnetické či elektromagnetické pole, jež pronikají lebkou a mění činnost neuronů v mozku, podle bodu 1 uvedené přílohy.

2.   Společné specifikace stanovené v tomto nařízení zahrnují požadavky stanovené v příloze I bodě 1 druhé větě a v příloze I bodech 2 až 5, 8 a 9 nařízení (EU) 2017/745.

Článek 2

Přechodná ustanovení

1.   Výrobek, u něhož má výrobce v úmyslu provádět nebo u něhož provádí klinickou zkoušku za účelem získání klinických údajů pro klinické hodnocení za účelem potvrzení shody s příslušnými obecnými požadavky na bezpečnost a účinnost stanovenými v příloze I nařízení (EU) 2017/745 a společnými specifikacemi stanovenými v tomto nařízení, přičemž do tohoto postupu musí být zapojen oznámený subjekt v souladu s článkem 52 uvedeného nařízení, smí být uváděn na trh nebo do provozu do dne 22. června 2028, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

výrobek již byl v souladu s právními předpisy uveden na trh v Unii přede dnem 22. června 2023 a nadále splňuje požadavky práva Unie a vnitrostátního práva, které se na něj vztahovaly přede dnem 22. června 2023;

b)

v návrhu a zamýšleném účelu výrobku nedošlo k žádným významným změnám.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce smí být ode dne 22. června 2024 do dne 22. prosince 2024 výrobek, který splňuje podmínky stanovené v uvedeném pododstavci, uváděn na trh nebo do provozu pouze tehdy, pokud zadavatel obdržel od dotčeného členského státu oznámení v souladu s čl. 70 odst. 1 nebo 3 nařízení (EU) 2017/745 potvrzující, že žádost o klinickou zkoušku výrobku je úplná a že klinická zkouška spadá do oblasti působnosti nařízení (EU) 2017/745.

Odchylně od prvního pododstavce smí být ode dne 23. prosince 2024 do dne 22. června 2026 výrobek, který splňuje podmínky stanovené v uvedeném pododstavci, uváděn na trh nebo do provozu pouze tehdy, pokud zadavatel zahájil klinickou zkoušku.

Odchylně od prvního pododstavce smí být ode dne 23. června 2026 do dne 22. června 2028 výrobek, který splňuje podmínky stanovené v uvedeném pododstavci, uváděn na trh nebo do provozu pouze tehdy, pokud oznámený subjekt a výrobce podepsali písemnou dohodu za účelem provedení posouzení shody.

2.   Výrobek, u něhož výrobce nemá v úmyslu provádět klinickou zkoušku, ale v jehož případě musí být do posuzování shody v souladu s článkem 52 uvedeného nařízení zapojen oznámený subjekt, smí být uváděn na trh nebo do provozu do dne 22. června 2025, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

výrobek již byl v souladu s právními předpisy uveden na trh v Unii přede dnem 22. června 2023 a nadále splňuje požadavky práva Unie a vnitrostátního práva, které se na něj vztahovaly přede dnem 22. června 2023;

b)

v návrhu a zamýšleném účelu výrobku nedošlo k žádným významným změnám.

Odchylně od prvního pododstavce smí být ode dne 22. září 2023 do dne 22. června 2025 výrobek, který splňuje podmínky stanovené v uvedeném pododstavci, uváděn na trh nebo do provozu pouze tehdy, pokud oznámený subjekt a výrobce podepsali písemnou dohodu za účelem provedení posouzení shody.

3.   Výrobek, na nějž se použije toto nařízení a na nějž se vztahuje certifikát vydaný oznámeným subjektem v souladu se směrnicí 93/42/EHS, smí být uváděn na trh nebo do provozu až do dat stanovených v odst. 1 prvním pododstavci a případně odst. 2 prvním pododstavci, a to i po skončení platnosti tohoto certifikátu, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

výrobek již byl v souladu s právními předpisy uveden na trh v Unii přede dnem 22. června 2023 a nadále splňuje požadavky směrnice 93/42/EHS, s výjimkou požadavku, aby se na něj vztahoval platný certifikát vydaný oznámeným subjektem, pokud platnost certifikátu skončí po 26. květnu 2021;

b)

v návrhu a zamýšleném účelu výrobku nedošlo k žádným významným změnám;

c)

po skončení platnosti certifikátu vydaného oznámeným subjektem v souladu se směrnicí 93/42/EHS je příslušný dozor nad souladem s podmínkami uvedenými v písmenech a) a b) tohoto odstavce zajištěn prostřednictvím písemné dohody podepsané oznámeným subjektem, který vydal certifikát v souladu se směrnicí 93/42/EHS, nebo oznámeným subjektem jmenovaným v souladu s nařízením (EU) 2017/745 a výrobcem.

Článek 3

Vstup v platnost a datum použitelnosti

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Použije se ode dne 22. června 2023. Ustanovení čl. 2 odst. 3 se však použije ode dne 22. prosince 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. prosince 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1.

(2)  Směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích (Úř. věst. L 169, 12.7.1993, s. 1).


PŘÍLOHA I

Oblast působnosti

1.

Tato příloha se použije na všechny prostředky, na něž se vztahují přílohy II až VII.

Řízení rizik

2.   Obecné požadavky

2.1.

Výrobci stanoví a zdokumentují povinnosti, provozní postupy a kritéria pro provádění níže uvedených fází procesu řízení rizik:

a)

plánování řízení rizik;

b)

určení nebezpečí a analýza rizik;

c)

vyhodnocení rizik;

d)

kontrola rizik a vyhodnocení zbytkových rizik;

e)

přezkum řízení rizik;

f)

výrobní a povýrobní činnosti.

2.2.

Nejvyšší vedení výrobců zajistí, aby byly přiděleny odpovídající zdroje a aby byli pro řízení rizik přiděleni způsobilí pracovníci. Nejvyšší vedení definuje a zdokumentuje strategii pro stanovení kritérií přijatelnosti rizik. Tato strategie zohlední obecně uznávaný nejnovější vývoj, známé obavy týkající se bezpečnosti vyjádřené zúčastněnými stranami a zahrne zásadu, že rizika mají být odstraněna nebo co nejvíce omezena prostřednictvím opatření ke kontrole, aniž by to nepříznivě ovlivnilo celkové zbytkové riziko. Nejvyšší vedení zajistí, aby proces řízení rizik proběhl, a v plánovaných intervalech přezkoumá jeho účinnost a vhodnost.

2.3.

Pracovníci odpovědní za plnění úkolů v oblasti řízení rizik musí být náležitě kvalifikováni. Je-li to nezbytné pro plnění úkolů, musí mít prokázané a doložené znalosti a zkušenosti s používáním konkrétního prostředku, rovnocenných prostředků bez určeného léčebného účelu nebo obdobných prostředků s léčebným účelem, jakož i znalosti souvisejících technologií a technik řízení rizik. Doklady o kvalifikaci a způsobilosti pracovníků, jako je vzdělání, odborná příprava, dovednosti a zkušenosti, se zdokumentují.

Obdobným prostředkem s léčebným účelem se rozumí stejný prostředek s léčebným účelem nebo zdravotnický prostředek, u nějž výrobce prokázal rovnocennost se stejným prostředkem se zdravotnickým účelem v souladu s přílohou XIV bodem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 (1).

2.4.

Výsledky činností v oblasti řízení rizik, včetně odkazu na prostředek, odkazu na osoby, které tyto činnosti provedly, a data provedení těchto činností se zaznamenají. U každého zjištěného nebezpečí musí záznamy umožňovat sledovatelnost k výsledkům analýzy rizik, vyhodnocení rizik, kontrole rizik a vyhodnocení zbytkových rizik.

2.5.

Na základě výsledků procesu řízení rizik vymezí výrobci kategorie uživatelů a spotřebitelů, které prostředek nesmějí používat nebo na které se musí vztahovat zvláštní podmínky používání. Spotřebitelem se rozumí fyzická osoba, u níž má být výrobek bez určeného léčebného účelu použit.

2.6.

Během celého životního cyklu prostředku musí mít výrobce zaveden systém, který zajišťuje průběžnou systematickou aktualizaci procesu řízení rizik ve vztahu k danému prostředku.

3.   Plánování řízení rizik

3.1.

Dokumenty týkající se plánování řízení rizik musí zahrnovat:

a)

odkazy na prostředek a jeho popis, včetně jeho součástí a dílů;

b)

seznam činností, které mají být provedeny v každé fázi procesu řízení rizik, jejich rozsah a kroky pro ověření dokončení a účinnosti opatření ke kontrole rizik;

c)

specifikaci fází životního cyklu prostředku, na které se vztahuje každá činnost zahrnutá do plánu;

d)

specifikaci odpovědnosti a pravomocí k provádění činností, schvalování výsledků a přezkumu řízení rizik;

e)

specifikaci kritérií přijatelnosti rizik na základě strategie uvedené v bodě 2.2;

f)

specifikaci kritérií pro shromažďování příslušných informací z výrobní a povýrobní fáze a pro používání těchto informací k přezkumu a v případě potřeby k aktualizaci výsledků řízení rizik.

3.2.

Kritéria přijatelnosti rizik musí zahrnovat popis kritéria přijatelnosti celkového zbytkového rizika. Musí být definována a zdokumentována metoda pro vyhodnocování celkového zbytkového rizika.

3.3.

Při definování kritérií přijatelnosti rizik v souladu se zásadami stanovenými strategií uvedenou v bodě 2.2 výrobci zohlední, že veškerá rizika, včetně rizik spojených s chirurgickým zákrokem, mají být odstraněna nebo co nejvíce omezena. Pokud jsou nežádoucí vedlejší účinky přechodné povahy a nevyžadují lékařský nebo chirurgický zákrok, aby se zabránilo život ohrožujícímu onemocnění nebo trvalému poškození tělesné funkce nebo trvalému poškození části těla, lze zbytková rizika považovat za přijatelná. Není-li splněna jedna nebo více podmínek stanovených v tomto bodě, výrobce poskytne odůvodnění vysvětlující důvody přijatelnosti těchto rizik.

4.   Určení nebezpečí a analýza rizik

4.1.

Dokumenty pro určení nebezpečí a analýzu rizik musí zahrnovat:

a)

popis prostředku, jeho určeného použití a důvodně předvídatelného nesprávného použití;

b)

seznam kvalitativních a kvantitativních vlastností, které by mohly ovlivnit bezpečnost prostředku;

c)

seznam známých a předvídatelných nebezpečí spojených s prostředkem, jeho určeným použitím, jeho vlastnostmi a jeho důvodně předvídatelným nesprávným použitím, je-li používán za běžných podmínek i při výskytu závady;

d)

seznam nebezpečných situací vyplývajících z posouzení předvídatelných událostí pro každé zjištěné nebezpečí;

e)

kvalitativní nebo kvantitativní pojmy a popisy nebo kategorizaci pro odhad závažnosti a pravděpodobnosti vzniku újmy;

f)

pro každou nebezpečnou situaci údaj o odhadované závažnosti a pravděpodobnosti vzniku újmy a výsledný odhad rizik.

4.2.

Popis určeného použití prostředku musí zahrnovat informace o části lidského těla nebo typu tkáně, s nimiž dochází k interakci, o kategoriích uživatelů a spotřebitelů, prostředí použití a postupu ošetření.

4.3.

Při analýze rizik výrobci zohlední specifika různých skupin uživatelů a spotřebitelů. Součástí je i zohlednění toho, zda je uživatel zdravotnickým pracovníkem, nebo laickou osobou. V případě laické osoby se rozlišuje mezi osobou bez kvalifikace pro používání daného prostředku a osobou, která prostředek používá v rámci svých profesních činností a která sice není zdravotnickým pracovníkem, ale má pro používání daného prostředku prokázanou kvalifikaci. Výrobce musí předpokládat, že k prostředku mají přístup všechny uvedené skupiny uživatelů a spotřebitelů, pokud není prostředek prodáván pouze přímo zdravotnickým pracovníkům.

4.4.

Výrobci musí považovat klinické údaje za jeden ze zdrojů informací pro analýzu rizik a pro odhad závažnosti a pravděpodobnosti vzniku újmy.

4.5.

Pokud kvůli povaze prostředků nebo etickým důvodům nelze údaje o pravděpodobnosti vzniku újmy získat, odhadnou výrobci toto riziko na základě povahy újmy a nejnepříznivějšího odhadu pravděpodobnosti vzniku újmy. V technické dokumentaci poskytnou výrobci důkazy odůvodňující, proč nebyly údaje o pravděpodobnosti vzniku újmy poskytnuty.

4.6.

Zaznamená se popis rozsahu analýzy rizik.

5.   Vyhodnocení rizik

5.1.

Pro jakoukoli nebezpečnou situaci vyhodnotí výrobci odhadovaná rizika a určí, zda jsou rizika přijatelná v souladu s kritérii uvedenými v bodě 3.1 písm. (e).

5.2.

Není-li riziko přijatelné, provede se kontrola rizik.

5.3.

Je-li riziko přijatelné, není kontrola rizik nutná a konečné odhadované riziko se považuje za zbytkové riziko.

6.   Kontrola rizik a vyhodnocení zbytkových rizik

6.1.

Dokumenty pro kontrolu rizik a vyhodnocení zbytkových rizik musí zahrnovat:

a)

seznam provedených opatření ke kontrole rizik a vyhodnocení jejich účinnosti;

b)

seznam zbytkových rizik po dokončení provádění opatření ke kontrole rizik;

c)

vyhodnocení přijatelnosti pro zbytková rizika a pro celkové zbytkové riziko v souladu s kritérii uvedenými v bodě 3.1 písm. (e);

d)

ověření účinků opatření ke kontrole rizik.

6.2.

Opatření ke kontrole rizik, která má provést výrobce, musí být vybrána z těchto kategorií možností pro kontrolu rizik:

a)

inherentní bezpečnost zaručená návrhem;

b)

inherentní bezpečnost zaručená výrobou;

c)

ochranná opatření v prostředku nebo ve výrobním procesu;

d)

informace pro bezpečnost a v příslušných případech školení uživatelů.

Výrobci zvolí opatření ke kontrole rizik v prioritním pořadí z písmen a) až d). Opatření vyplývající z dané možnosti pro kontrolu rizik se provedou pouze tehdy, pokud opatření obsažená v předchozí možnosti nelze provést, nebo provedena byla, ale nevedla k přijatelnosti rizik.

6.3.

Výrobci zajistí, aby informace týkající se bezpečnosti nebyly dostupné pouze v návodu k použití nebo na označení, ale aby byly dostupné i jinými prostředky. Zohlední se informace integrované v samotném prostředku, které uživatel nemůže přehlédnout, a veřejné informace, které jsou uživateli snadno přístupné. V případě potřeby se zváží školení uživatelů. Informace musí být prezentovány s ohledem na míru porozumění ze strany uživatelů a spotřebitelů, jak je uvedeno v bodě 9.

6.4.

Opatření ke kontrole rizik se přijmou i tehdy, je-li tím snížena účinnost prostředku, pokud zůstane zachována hlavní funkce prostředku.

6.5.

Při rozhodování o opatřeních ke kontrole rizik výrobci ověří, zda opatření ke kontrole rizik způsobují novou újmu, nebezpečí nebo nebezpečné situace a zda jsou odhadovaná rizika pro dříve zjištěné nebezpečné situace uvedenými opatřeními ovlivněna. Snížení rizika nesmí vést ke zvýšení jednoho nebo více dalších rizik tak, že by se mohlo zvýšit celkové zbytkové riziko.

7.   Přezkum řízení rizik

7.1.

Dokumenty pro přezkum řízení rizik musí zahrnovat přezkum před uvolněním prostředku k uvedení na trh. Přezkum zajistí, aby:

a)

proces řízení rizik byl proveden v souladu s dokumenty týkajícími se plánování řízení rizik uvedenými v bodě 3.1;

b)

celkové zbytkové riziko bylo přijatelné a rizika byla odstraněna nebo co nejvíce omezena;

c)

byl zaveden systém shromažďování a přezkumu informací o prostředku z výrobní a povýrobní fáze.

8.   Výrobní a povýrobní činnosti

8.1.

Doklady pro výrobní a povýrobní činnosti musí:

a)

specifikovat systém shromažďování a přezkumu informací o prostředku z výrobní a povýrobní fáze;

b)

obsahovat seznam zdrojů veřejně dostupných informací o prostředku, o rovnocenných prostředcích bez určeného léčebného účelu nebo o obdobných prostředcích s léčebným účelem;

c)

specifikovat kritéria pro vyhodnocení dopadu shromážděných informací o výsledcích předchozích činností v oblasti řízení rizik a následných opatření na daný prostředek.

V rámci systému shromažďování a přezkumu informací o prostředku z povýrobních fází zohlední výrobci klinické údaje ze sledování po uvedení na trh a v příslušných případech klinické údaje ze souhrnu údajů o bezpečnosti a klinické funkci podle článku 32 nařízení (EU) 2017/745 nebo z následného klinického sledování po uvedení na trh uvedeného v příloze XIV části B zmíněného nařízení.

8.2.

Při specifikaci kritérií pro hodnocení dopadu shromážděných informací zohlední výrobce:

a)

nebezpečí nebo nebezpečné situace, které nebyly zjištěny dříve;

b)

nebezpečné situace, pro které již není riziko přijatelné;

c)

zda celkové zbytkové riziko již není přijatelné.

Jakýkoli dopad shromážděných informací ovlivňující účinnost a vhodnost procesu řízení rizik se považuje za vstup pro přezkum ze strany nejvyššího vedení zmíněný v bodě 2.2.

8.3.

Při specifikaci následných opatření na základě výsledků předchozích činností v oblasti řízení rizik zohlední výrobci aktualizaci dřívějších výsledků činností v oblasti řízení rizik s cílem:

a)

zahrnout nová nebezpečí nebo nové nebezpečné situace a vyhodnotit související rizika;

b)

přehodnotit nebezpečné situace, zbytková rizika a celkové zbytkové riziko, které již nejsou přijatelné;

c)

stanovit potřebu opatření ve vztahu k prostředkům, které již byly dodány na trh.

8.4.

Výrobci zohlední veškeré změny v identifikaci, analýze a vyhodnocení rizik, které by mohly vyplynout z nových údajů nebo ze změn v prostředí použití prostředku.

Informace týkající se bezpečnosti

9.

Při poskytování informací týkajících se bezpečnosti, které jsou uvedeny v bodě 6.2 písm. (d), a informací týkajících se rizik spojených s používáním prostředku, které jsou uvedeny v bodě 11.2 písm. (c) a bodě 12.1 písm. (c), zohlední výrobci:

a)

různou míru porozumění ze strany uživatelů a spotřebitelů, se zvláštním důrazem na prostředky určené k použití laickými osobami;

b)

pracovní prostředí, v němž je prostředek určen k použití, zejména v případě použití mimo lékařské nebo jinak odborně kontrolované pracovní prostředí.

10.

Pokud je prostředek určen výrobcem pouze k neléčebnému účelu, informace dodané s prostředkem nesmějí obsahovat žádné tvrzení ani prohlášení o klinickém přínosu. Pokud je prostředek určen výrobcem k léčebnému i neléčebnému účelu, informace poskytnuté pro neléčebný účel nesmějí obsahovat žádné tvrzení ani prohlášení o klinickém přínosu.

11.   Označení

11.1.

Na označení musí být uvedena slova „neléčebný účel:“, po nichž následuje popis uvedeného neléčebného účelu.

11.2.

Je-li to proveditelné, specifikují výrobci na označení:

a)

informace o kategoriích uživatelů a spotřebitelů uvedených v bodě 2.5;

b)

očekávanou účinnost prostředku;

c)

rizika vyplývající z použití prostředku.

12.   Návod k použití

12.1.

Návod k použití musí zahrnovat:

a)

informace o kategoriích uživatelů a spotřebitelů uvedených v bodě 2.5;

b)

popis očekávané účinnosti prostředku takovým způsobem, aby uživatel a spotřebitel porozuměl tomu, jaký neléčebný účinek lze od použití prostředku očekávat;

c)

popis zbytkových rizik prostředku, včetně opatření pro jejich kontrolu, prezentovaný jasným a snadno srozumitelným způsobem, aby se spotřebitel mohl informovaně rozhodnout, zda se tímto prostředkem nechá ošetřit, nechá si jej implantovat nebo jej použije jinak;

d)

očekávanou životnost nebo očekávanou dobu resorpce prostředku a veškerá nezbytná následná opatření;

e)

odkaz na veškeré použité harmonizované normy a společné specifikace.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1).


PŘÍLOHA II

Oblast působnosti

1.

Tato příloha se použije na kontaktní čočky uvedené v příloze XVI bodě 1 nařízení (EU) 2017/745. Tato příloha se nevztahuje na kontaktní čočky obsahující komponenty, jako je anténa nebo mikročip, kontaktní čočky, které jsou aktivními prostředky, a další předměty určené k zavedení do oka nebo na oko.

Řízení rizik

2.

Během procesu řízení rizik stanoveného v příloze I tohoto nařízení, který se provádí jako součást analýzy rizik spojených s prostředkem, zohlední výrobci specifická rizika uvedená v bodě 3 této přílohy a, pokud je to pro daný prostředek relevantní, přijmou opatření ke kontrole specifických rizik uvedená v bodě 4 této přílohy.

3.   Specifická rizika

3.1.

Výrobci analyzují a odstraní nebo co nejvíce omezí rizika spojená s těmito aspekty:

 

Návrh a výroba

a)

tvar prostředku, zejména s cílem zabránit podráždění ostrými okraji, uvolnění nebo dislokaci od rohovky, zmačkání nebo shrnutí, nestejnoměrnému tlaku na rohovku souvisejícímu s umístěním;

b)

výběr surovin pro čočky, pro povrchové ošetření, a je-li to relevantní, pro roztoky k uchovávání čoček s ohledem na biologickou bezpečnost, biologickou kompatibilitu, chemické a biologické kontaminující látky, propustnost pro kyslík a kompatibilitu s roztoky k uchovávání čoček;

c)

biologická bezpečnost a biologická kompatibilita konečného výrobku s jeho obalem a roztokem k uchovávání, včetně zohlednění alespoň aspektů cytotoxicity, senzibilizace, dráždivosti, akutní systémové toxicity, subakutní toxicity, implantace, reziduí sterilizace a produktů rozkladu, extrahovatelných a uvolňovaných látek. Pokud se očekává, že kumulativní doba kontaktu překročí 30 dnů, zohlední se rovněž aspekty subchronické toxicity, chronické toxicity a genotoxicity;

d)

mikrobiologické vlastnosti, včetně mikrobiálního znečištění, mikrobiologické kontaminace konečného prostředku, zbytkových bakteriálních endotoxinů, sterility, dezinfekce a konzervace kontaktních čoček;

e)

vhodnost primárního obalu, pokud jde o zajištění sterility čoček, trvalé ponoření v kapalině k uchovávání a zabránění poškození výrobku, například v důsledku uvolňování látek z obalu nebo krycích materiálů či proniknutím mikrobiální kontaminace;

f)

vliv dlouhodobého uchovávání a podmínek uchovávání na stabilitu a vlastnosti čočky;

 

Distribuční řetězec

a)

nedostatečné testování vhodnosti nošení čoček před jejich použitím prováděné oftalmologem, optometristou, specializovaným optikem nebo kvalifikovaným odborníkem na kontaktní čočky;

b)

nedostatek odborných znalostí distributorů mimo klasický distribuční řetězec v oblasti optiky, pokud jde o výběr vhodných čoček a rovněž jejich používání, skladování a bezpečnou přepravu;

c)

nedostatek odborných znalostí distributorů mimo klasický distribuční řetězec v oblasti optiky, pokud jde o pokyny týkající se bezpečnosti či manipulace pro uživatele;

 

Nebezpečí/rizika související s uživateli

a)

nedostatek zkušeností a školení v oblasti používání kontaktních čoček při určitých použitích;

b)

identifikace kontraindikací, při jejichž výskytu se kontaktní čočky nesmějí používat;

c)

možný nedostatek slzného filmu a kyslíku na rohovce;

d)

nedostatečná hygiena, např. když si uživatel před nasazením, používáním a odstraněním čoček neumyje a neosuší ruce, což může vést k infekci, závažnému zánětu nebo jiným onemocněním oka;

e)

možné zhoršené vidění a snížená propustnost světla;

f)

jakékoli možné faktory, které by mohly způsobit zhoršení zraku, jako je zbarvení, nedostatečně přesné přilnutí na povrch oka a nedostatečná korekce;

g)

identifikace veškerých okolností nesouvisejících se zdravotním stavem, při jejichž výskytu se kontaktní čočky nesmějí používat. Mezi okolnosti, které mají být zohledněny, patří řízení, pilotování nebo ovládání těžkých strojů a činnosti prováděné ve vodě, jako je sprchování, koupání a plavání;

h)

zvýšené riziko poškození očí, pokud se čočky nosí ve velké míře (například po dlouhou dobu, po sobě následující opakované použití);

i)

zvýšené riziko poškození očí, pokud se čočky nosí i po zarudnutí a podráždění očí;

j)

vliv doby používání na kterékoli z výše uvedených rizik;

k)

možné nesprávné použití primárního obalu jako nádobky pro uchovávání mezi jednotlivými použitími;

l)

v případě kontaktních čoček pro vícenásobné použití rizika spojená s opětovným používáním a nepravidelným opětovným používáním stejným spotřebitelem;

m)

nedostatečná obeznámenost spotřebitelů s mimořádnými opatřeními v případě jakýchkoli nežádoucích vedlejších účinků.

4.   Konkrétní opatření ke kontrole rizik

a)

Zorné pole nesmí být čočkou zmenšeno, a to ani v případě důvodně předvídatelné dislokace nebo nepřesného umístění. Čočka musí umožňovat průchod dostatečného množství světla pro odpovídající viditelnost za všech podmínek použití.

b)

Veškeré materiály čočky a vnitřní strana jejího primárního obalu, včetně roztoku k jejímu uchovávání, musí být biologicky kompatibilní, nedráždivé a netoxické. Kromě toho se látky používané pro barvení nebo potisk kontaktních čoček nesmí za zamýšlených podmínek použití uvolňovat.

c)

Čočky a vnitřní strana jejich primárního obalu, včetně roztoku k jejich uchovávání, musí být sterilní a nepyrogenní. Při kontaktu s okem nesmí kapalina k uchovávání poranit rohovku, oko ani okolní tkáň.

d)

Čočky musí být navrženy tak, aby neohrožovaly zdraví rohovky, oka a okolní tkáně. U čočky se zohlední takové faktory, jako je nízká propustnost pro kyslík, nepřesné umístění, dislokace, ostré okraje, oděr, nerovnoměrné rozložení mechanického tlaku.

e)

Pokud jde o čočky určené k vícenásobnému použití, výrobce buď poskytne společně s čočkou účinné kapaliny pro ošetření a prostředky pro čištění a dezinfekci v množství postačujícím pro celou dobu životnosti čočky, nebo uvede potřebné kapaliny pro ošetření a prostředky pro čištění a dezinfekci. Výrobce rovněž poskytne nebo uvede jakékoli jiné vybavení nebo nástroje pro ošetření a čištění čoček pro vícenásobné použití.

f)

Pokud jde o čočky pro vícenásobné použití, výrobce potvrdí maximální počet opakovaných použití a maximální dobu používání (například v hodinách za den a/nebo v počtu dní).

g)

Výrobci zohlední, zda je třeba ke kompenzaci vysychání používat oční kapky. Pokud jsou takové oční kapky zapotřebí, stanoví výrobci kritéria k prokázání jejich vhodnosti.

h)

Výrobci stanoví postup, podle něhož uživatel identifikuje veškeré nežádoucí vedlejší účinky, jakož i způsob, jak je má řešit, včetně hlášení těchto nežádoucích vedlejších účinků výrobci.

i)

Návod k použití a označení musí být navrženy a napsány tak, aby byly srozumitelné laické osobě a umožňovaly laické osobě prostředek bezpečně používat.

Informace týkající se bezpečnosti

5.   Označení

5.1.

Vnější obal, který se má dostat k uživatelům, musí uvádět tyto údaje:

a)

jsou-li prostředky určeny pro jedno použití, je kromě mezinárodně uznávaného symbolu tučným písmem největší použité velikosti na označení uveden text „Nepoužívat opakovaně“;

b)

údaj o rozměrech čočky (vnější průměr čočky a poloměr zakřivení základny);

c)

doporučení přečíst si návod k použití.

6.   Návod k použití

6.1.

Návod k použití musí obsahovat:

a)

v návodu tučným písmem největší použité velikosti tento text: „Nepoužívat opakovaně“, kromě mezinárodně uznávaného symbolu, pokud jsou prostředky určeny pro jedno použití;

b)

upozornění „Použité čočky nesmějí používat jiné osoby“;

c)

údaj o rozměrech čočky (vnější průměr čočky a poloměr zakřivení základny);

d)

údaj o materiálech čočky, včetně jejího povrchu a barvicích pigmentů;

e)

údaj o obsahu vody a propustnosti pro kyslík;

f)

údaj o možném účinku nesprávných podmínek uchovávání na kvalitu výrobku a o maximální době uchovávání;

g)

pokyny, jak postupovat v případě posunutí;

h)

hygienická opatření před použitím (např. mytí a sušení rukou), během použití a po použití;

i)

upozornění „Zabraňte kontaminaci čoček make-upem nebo aerosoly.“;

j)

upozornění „Nečistěte čočky vodou z vodovodu.“;

k)

u čoček pro vícenásobné použití podrobný popis postupu čištění a dezinfekce, včetně popisu nezbytného vybavení, nástrojů a roztoků, které musí být podrobně vyjmenovány; popis požadovaných podmínek uchovávání;

l)

u čoček pro vícenásobné použití maximální počet opakovaných použití a maximální dobu používání (například v hodinách za den a/nebo v počtu dní);

m)

pokud se doporučuje používat oční kapky, popis vhodných očních kapek a popis způsobu jejich použití;

n)

seznam kontraindikací, při jejichž výskytu se kontaktní čočky nemají používat. Uvedený seznam musí uvádět: suché oči (nedostatek slzné tekutiny), používání očních léků, alergie, zánět nebo zarudnutí oka nebo jeho okolí, špatný zdravotní stav ovlivňující oko, jako je nachlazení a chřipka, předchozí lékařský zákrok, který může nepříznivě ovlivnit použití prostředku, jakékoli jiné systémové onemocnění postihující oko;

o)

upozornění: „Nepoužívejte v situacích souvisejících s provozem (např. řízení, jízda na kole), při ovládání strojů nebo při činnostech prováděných ve vodě, jako je sprchování, koupání a plavání.“;

p)

upozornění: „Vyvarujte se činností, při nichž hrozí riziko zhoršeného vidění a snížené prostupnosti světla.“;

q)

prohlášení týkající se zvýšeného rizika poškození očí, pokud se čočky dále nosí i po zarudnutí a podráždění očí;

r)

upozornění „Nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti.“;

s)

jasný údaj o maximální době nošení;

t)

upozornění „Nepoužívejte čočky po uplynutí maximální doby nošení.“;

u)

upozornění „Nepoužívejte čočky během spánku“;

v)

prohlášení o zvýšeném riziku poškození očí, pokud se čočky nosí ve velké míře (například vícenásobné opakované použití);

w)

upozornění „Nepoužívejte v příliš suchém nebo prašném prostředí.“;

x)

upozornění „Primární obal nepoužívejte znovu jako nádobku pro uchovávání mezi jednotlivými použitími“, není-li primární obal k takovému použití určen výrobcem;

y)

upozornění: „Roztok k uchovávání nepoužívejte opakovaně.“;

z)

seznam rizik pro zdraví očí souvisejících s nošením čoček, která byla zjištěna při analýze rizik, v příslušných případech včetně sníženého přístupu vody a kyslíku na rohovku (přenosnost kyslíku);

aa)

seznam možných nežádoucích vedlejších účinků, pravděpodobnost jejich výskytu a jejich ukazatele;

bb)

pokyny, jak řešit komplikace, včetně mimořádných opatření;

cc)

pokyn „Čočku okamžitě vyjměte v případě:

podráždění nebo bolesti očí, jako je píchání, pálení, svědění, pocit přítomnosti cizího tělesa,

menší pohodlí ve srovnání s předchozím používáním stejné čočky,

neobvyklá sekrece nebo nadměrné slzení,

zarudnutí oka,

závažná nebo přetrvávající suchost,

omezené nebo rozmazané vidění v souvislosti s použitím čočky.

Pokud některý z těchto příznaků přetrvává i po vyjmutí čočky, obraťte se na kvalifikovaného zdravotnického pracovníka, jako je oftalmolog nebo optometrista, který je podle vnitrostátního práva oprávněn tyto příznaky léčit. Přetrvávání těchto příznaků může naznačovat závažnější onemocnění.“;

dd)

informace o tom, kdy a jak hlásit nežádoucí vedlejší účinky výrobci.


PŘÍLOHA III

Oblast působnosti

1.

Tato příloha se použije na výrobky, které mají být zcela nebo částečně zavedeny do lidského těla prostřednictvím chirurgicky invazivních prostředků za účelem modifikace anatomie a které jsou uvedeny v příloze XVI bodě 2 nařízení (EU) 2017/745. Tato příloha se nevztahuje na výrobky pro tetování, piercing a výrobky, které mají být zcela nebo částečně zavedeny do lidského těla prostřednictvím chirurgicky invazivních prostředků za účelem fixace částí těla. Tato příloha se nepoužije na aktivní implantabilní prostředky.

Řízení rizik

2.

Během procesu řízení rizik stanoveného v příloze I tohoto nařízení, který se provádí jako součást analýzy rizik spojených s prostředkem, zohlední výrobci specifická rizika uvedená v bodě 3 této přílohy a, pokud je to pro daný prostředek relevantní, přijmou opatření ke kontrole specifických rizik uvedená v bodě 4 této přílohy.

Analýza rizik musí zahrnovat oddíl o rizicích, která souvisejí s konkrétním neléčebným určeným účelem zavedení prostředku do lidského těla prostřednictvím chirurgicky invazivních prostředků, s přihlédnutím ke specifickým charakteristikám potenciálních uživatelů a spotřebitelů prostředku.

3.   Specifická rizika

3.1.

Výrobci zohlední tyto aspekty a související rizika:

a)

fyzikální a chemické vlastnosti a úplné složení implantátu;

b)

výběr surovin s ohledem na biologickou bezpečnost, biologickou kompatibilitu a chemické a biologické přísady nebo kontaminující látky;

c)

u vstřebatelných prostředků resorpce a doba životnosti v těle s uvedením poločasu a konce resorpce;

d)

biologická bezpečnost a biologická kompatibilita konečného výrobku, včetně zohlednění alespoň aspektů cytotoxicity, senzibilizace, dráždivosti, pyrogenity zprostředkované materiálem, akutní systémové toxicity, subakutní toxicity, subchronické toxicity, chronické toxicity, genotoxicity, karcinogenity, implantace, reziduí sterilizace a produktů rozkladu, extrahovatelných a uvolňovaných látek;

e)

mikrobiologické vlastnosti, včetně mikrobiálního znečištění, mikrobiologické kontaminace konečného prostředku, zbytkových bakteriálních endotoxinů a sterility;

f)

konkrétní anatomické místo, které je podle klinických a jiných údajů vhodné pro použití prostředku;

g)

faktory specifické pro spotřebitele (např. předchozí nehody, specifická onemocnění, věková omezení);

h)

potenciální interakce s magnetickým polem (například zahřívání v souvislosti s magnetickou rezonancí);

i)

používání příslušenství (např. nástroje pro zavádění navržené pro použití konkrétně s daným prostředkem při implantaci) a jejich kompatibilita s implantátem;

j)

v příslušných případech časový interval mezi implantacemi.

3.2.

Je-li to vhodné, výrobci zejména analyzují, odstraní nebo co nejvíce omezí rizika spojená s těmito případy nebezpečí nebo újmy:

a)

mikrobiologická kontaminace;

b)

přítomnost zbytků z výroby;

c)

aspekty související s implantací (včetně chyb při použití);

d)

selhání implantátu (například roztržení, nezamýšlené poškození);

e)

uvolnění a migrace implantátu;

f)

asymetrie;

g)

viditelnost implantátu přes kůži;

h)

vyfouknutí a zmačkání implantátu;

i)

vytékání a únik gelu;

j)

prosakování a migrace silikonu;

k)

lokální zánět a otok;

l)

lokální otok nebo lymfadenopatie;

m)

tvorba kapsulí a kapsulární kontrakce;

n)

nepohodlí nebo bolest;

o)

hematom;

p)

infekce a zánět;

q)

povrchová rána;

r)

dehiscence rány;

s)

vytlačování implantátu a přerušení hojení rány;

t)

zjizvení a hyperpigmentace a hypertrofie jizvy;

u)

poranění nervů;

v)

serom;

w)

problémy s tlakem v kompartmentu a kompartmentový syndrom;

x)

omezení při diagnostice rakoviny;

y)

příliš velké implantáty;

z)

poškození cév;

aa)

anaplastický velkobuněčný lymfom spojený s prsními implantáty (BIA-ALCL);

bb)

granulom, v příslušných případech včetně silikonového granulomu;

cc)

nekróza.

4.   Konkrétní opatření ke kontrole rizik

a)

Prostředky musí být sterilní a nepyrogenní. Jsou-li implantáty dodávány nesterilní a mají být před použitím sterilizovány, musí být poskytnuty odpovídající pokyny pro sterilizaci.

b)

Bezpečné používání prostředku musí být podpořeno klinickými a jinými údaji zohledňujícími anatomické místo.

c)

Za účelem vyhodnocení přítomnosti nerozložitelných látek pocházejících z prostředků se shromažďují dlouhodobé údaje.

d)

Přítomnost látek uvedených v příloze I bodě 10.4.1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/745 se vyhodnotí nezávisle na jejich koncentraci.

e)

Výrobci poskytnou školení o implantaci a bezpečném používání prostředku. Uvedené školení je přístupné uživatelům.

Informace týkající se bezpečnosti

5.   Označení

5.1.

Označení musí obsahovat:

a)

na označení tučným písmem největší použité velikosti tento text: „Pouze k implantaci ve vhodném lékařském prostředí řádně vyškolenými lékaři, kteří jsou kvalifikováni nebo akreditováni v souladu s vnitrostátním právem.“;

b)

jasný údaj o tom, že prostředky nemají být používány u osob mladších 18 let;

c)

celkové kvalitativní složení výrobku.

6.   Návod k použití

6.1.

Návod k použití musí obsahovat:

a)

v návodu nahoře tučným písmem největší použité velikosti tento text: „Pouze k implantaci ve vhodném lékařském prostředí řádně vyškolenými lékaři, kteří jsou kvalifikováni nebo akreditováni v souladu s vnitrostátním právem.“;

b)

jasný údaj o tom, že prostředky nemají být používány u osob mladších 18 let;

c)

doporučení, aby uživatel zvážil veškeré předchozí zákroky, nehody, onemocnění, léky nebo jinou souběžnou léčbu spotřebitele, které mohou tento zákrok ovlivnit (například onemocnění kůže, poranění a autoimunitní onemocnění);

d)

pokyn pro uživatele, aby zvážil veškerá specifická rizika, která mohou vyplývat z aktivit spotřebitele (například povolání, sport nebo jiné činnosti, které spotřebitel pravidelně vykonává);

e)

úplný seznam kontraindikací. Tento seznam musí zahrnovat keloidní jizvy;

f)

obecné kvalitativní a kvantitativní složení výrobku;

g)

doporučení pro uživatele týkající se doby monitorování po implantaci s cílem zjistit jakékoli případné nežádoucí vedlejší účinky;

h)

v příslušných případech uvedení vhodného časového intervalu mezi jednotlivými ošetřeními;

i)

požadavek, aby uživatel poskytl spotřebiteli kopii přílohy uvedené v bodě 6.2 před tím, než je u spotřebitele prostředek použit.

6.2.

Návod k použití musí obsahovat přílohu napsanou v jazyce běžně srozumitelném laickým osobám a ve formě, kterou lze všem spotřebitelům snadno předat. Příloha musí obsahovat:

a)

informace uvedené v příloze I bodě 12.1 písm. a) až e);

b)

seznam všech zbytkových rizik a možných vedlejších účinků, včetně těch, které se běžně vztahují k chirurgickým zákrokům, jako je krvácení, potenciální léková interakce a rizika spojená s anestezií, a to jasným způsobem;

c)

informace o tom, kdy a jak hlásit nežádoucí vedlejší účinky výrobci, informace o odstranění prostředku, informace o tom, kdy kontaktovat zdravotnického pracovníka;

d)

podrobnosti o objemu a velikosti prostředku;

e)

v příslušných případech prohlášení „Uživatelé absolvovali odpovídající školení o bezpečném používání prostředku“.


PŘÍLOHA IV

Oblast působnosti

1.

Tato příloha se použije na látky, kombinace látek nebo předměty určené k použití na obličejové nebo jiné kožní či slizniční výplně prostřednictvím subkutánní, submukózní nebo intradermální injekce nebo jiného způsobu aplikace, s výjimkou látek, kombinací látek nebo materiálů určených pro tetování, které jsou uvedeny v příloze XVI bodě 3 nařízení (EU) 2017/745. Tato příloha se použije pouze na prostředky pro zavádění do těla, například injekční stříkačky a dermaválečky, pokud jsou předem naplněny látkami, kombinacemi látek nebo jinými předměty uvedenými v příloze XVI bodě 3 nařízení (EU) 2017/745. Tato příloha se nepoužije na aktivní prostředky.

Řízení rizik

2.

Během procesu řízení rizik stanoveného v příloze I tohoto nařízení, který se provádí jako součást analýzy rizik spojených s prostředkem, zohlední výrobci specifická rizika uvedená v bodě 3 této přílohy a, pokud je to pro daný prostředek relevantní, přijmou opatření ke kontrole specifických rizik uvedená v bodě 4 této přílohy.

3.   Specifická rizika

3.1.

Výrobci zohlední tyto aspekty a související rizika:

a)

fyzikální a chemické vlastnosti prostředku;

b)

výběr surovin s ohledem na biologickou bezpečnost, biologickou kompatibilitu a chemické a biologické přísady nebo kontaminující látky;

c)

biologická bezpečnost a biologická kompatibilita konečného výrobku, včetně zohlednění alespoň aspektů cytotoxicity, senzibilizace, dráždivosti, pyrogenity zprostředkované materiálem, akutní systémové toxicity, subakutní toxicity, subchronické toxicity, chronické toxicity, genotoxicity, karcinogenity, implantace, reziduí sterilizace a produktů rozkladu, extrahovatelných a uvolňovaných látek;

d)

resorpce a doba životnosti v těle s uvedením poločasu a konce resorpce, včetně možnosti metabolizace (například enzymatické odbourávání výplňového materiálu, jako je hyaluronidáza u výplní kyseliny hyaluronové);

e)

mikrobiologické vlastnosti, mikrobiální znečištění, mikrobiologická kontaminace konečného prostředku, zbytkové bakteriální endotoxiny a sterilita;

f)

konkrétní anatomické místo vstřiku nebo zavedení;

g)

faktory specifické pro spotřebitele (například předchozí a stávající léčba (lékařská a chirurgická), věková omezení, těhotenství, kojení);

h)

v příslušných případech rizika spojená s používáním lokálního anestetika, ať už jako součásti výrobku, nebo samostatně;

i)

u nevstřebatelných prostředků riziko spojené s odstraněním prostředku;

j)

aspekty spojené s používáním prostředku, mimo jiné:

technika vstřikování,

způsob vstřikování (např. válečky, katetry nebo jehly),

maximální vstříknuté množství v závislosti na umístění a použité technice;

možné opakované vstřiky,

síla potřebná k podání přípravku,

teplota přípravku,

přenos přípravku (například z lahvičky do injekční stříkačky).

3.2.

Je-li to vhodné, výrobci analyzují, odstraní nebo co nejvíce omezí rizika spojená s těmito případy nebezpečí nebo újmy:

a)

mikrobiologická kontaminace;

b)

přítomnost zbytků z výroby;

c)

nebezpečí spojená s postupem vstřikování nebo jiného způsobu zavádění prostředku (včetně chyb při použití);

d)

migrace prostředku;

e)

viditelnost prostředku přes kůži;

f)

nezamýšlený lokální zánět a otok;

g)

lokální otok nebo lymfadenopatie;

h)

tvorba kapsulí a kapsulární kontrakce;

i)

nepohodlí nebo bolest;

j)

hematom;

k)

infekce a zánět;

l)

povrchová rána;

m)

přerušení hojení rány;

n)

zjizvení a hyperpigmentace a hypertrofie jizvy;

o)

poranění nervů;

p)

serom;

q)

problémy s tlakem v kompartmentu a kompartmentový syndrom;

r)

granulom, v příslušných případech včetně silikonového granulomu;

s)

edém;

t)

poškození cév;

u)

závažné alergické reakce;

v)

oslepnutí;

w)

nekróza.

4.   Konkrétní opatření ke kontrole rizik

a)

Prostředky musí být sterilní, nepyrogenní a musí být určeny pro jedno použití.

b)

Bezpečné používání prostředku musí být podpořeno klinickými a jinými údaji zohledňujícími anatomické místo.

c)

Za účelem vyhodnocení přítomnosti nerozložitelných látek pocházejících z prostředků se shromažďují dlouhodobé údaje.

d)

Výrobci poskytnou školení o aplikaci a bezpečném používání prostředku. Uvedené školení je přístupné uživatelům.

e)

Přítomnost látek uvedených v příloze I bodě 10.4.1 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/745 se vyhodnotí nezávisle na jejich koncentraci.

Informace týkající se bezpečnosti

5.   Označení

5.1.

Označení musí obsahovat:

a)

na označení tučným písmem největší použité velikosti tento text: „Pouze k aplikaci řádně vyškolenými zdravotnickými pracovníky, kteří jsou kvalifikováni nebo akreditováni v souladu s vnitrostátním právem.“;

b)

jasný údaj o tom, že prostředky nemají být používány u osob mladších 18 let.

6.   Návod k použití

6.1.

Návod k použití musí obsahovat:

a)

v návodu nahoře tučným písmem největší použité velikosti tento text: „Pouze k aplikaci řádně vyškolenými zdravotnickými pracovníky, kteří jsou kvalifikováni nebo akreditováni v souladu s vnitrostátním právem.“;

b)

jasný údaj o tom, že prostředky nemají být používány u osob mladších 18 let;

c)

přesné a podrobné technické informace pro správnou aplikaci;

d)

popis léčby nejčastějších vedlejších účinků, jako je předávkování, otok, zatvrdnutí, boule a imunitní reakce, s pokynem v případě potřeby konzultovat zdravotnického pracovníka;

e)

pokyny pro uživatele ohledně toho, jak a kdy lze nové injekce aplikovat v místech, kde byly aplikovány dříve;

f)

seznam složek, který uvádí:

všechny složky odpovědné za určený účinek s uvedením jejich koncentrace a v příslušných případech rozmezí molekulové hmotnosti, velikosti částic a míry jejich zesíťování spolu s metodou použitou pro jeho stanovení,

jiné složky, jako jsou síťovací činidla, rozpouštědla, anestetika a konzervanty, s uvedením jejich koncentrace;

g)

doporučení, aby uživatel zvážil veškeré předchozí zákroky, nehody, onemocnění, léky nebo jinou souběžnou léčbu spotřebitele, které mohou tento zákrok ovlivnit (například onemocnění kůže, poranění a autoimunitní onemocnění);

h)

doporučení pro uživatele týkající se doby monitorování po aplikaci s cílem zjistit jakékoli případné nežádoucí vedlejší účinky;

i)

požadavek, aby uživatel poskytl spotřebiteli kopii přílohy uvedené v bodě 6.2 před tím, než je u spotřebitele prostředek použit.

6.2.

Návod k použití musí obsahovat přílohu napsanou v jazyce běžně srozumitelném laickým osobám a ve formě, kterou lze všem spotřebitelům snadno předat. Příloha musí obsahovat:

a)

informace uvedené v příloze I bodě 12.1 písm. a) až e);

b)

veškerá zbytková rizika a potenciální nežádoucí vedlejší účinky jsou uvedeny jasným způsobem a popsány v jazyce běžně srozumitelném laickým osobám. To zahrnuje jasné prohlášení o přítomnosti jakýchkoli látek uvedených v příloze I bodě 10.4.1 nařízení (EU) 2017/745, těžkých kovů nebo jiných kontaminujících látek;

c)

informace o tom, kdy a jak hlásit nežádoucí vedlejší účinky výrobci;

d)

informace o tom, kdy kontaktovat zdravotnického pracovníka;

e)

jakékoli kontraindikace týkající se zákroku;

f)

v příslušných případech prohlášení „Uživatelé absolvovali odpovídající školení o podmínkách bezpečného používání prostředku“.

Kromě toho musí být konkrétní část přílohy navržena tak, aby zaznamenávala informace o místě, počtu a objemu injekcí pro každého spotřebitele. Výrobce doporučí zdravotnickému pracovníkovi, aby tuto konkrétní část vyplnil.


PŘÍLOHA V

Oblast působnosti

1.

Tato příloha se použije na zařízení určené k použití za účelem redukce, odbourání nebo zničení tukové tkáně, jako jsou zařízení pro liposukci, lipolýzu nebo lipoplastiku, která jsou uvedena v příloze XVI bodě 4 nařízení (EU) 2017/745. Tato příloha se nepoužije na aktivní implantabilní prostředky.

Definice

2.

Pro účely této přílohy se použijí tyto definice:

1)

„liposukcí“ se rozumí chirurgické odstranění lokalizovaných podkožních ložisek tuku odsátím;

2)

„prostředky pro liposukci“ se rozumí prostředky určené výrobcem k použití pro účely liposukce;

3)

„lipolýzou“ se rozumí lokalizované zničení ložiska tuku;

4)

„prostředky pro lipolýzu“ se rozumí prostředky určené výrobcem k použití pro účely lipolýzy;

5)

„lipoplastikou“ se rozumí úprava tělesných obrysů odstraněním přebytečného tuku;

6)

„prostředky pro lipoplastiku“ se rozumí prostředky určené výrobcem k použití pro účely lipoplastiky.

Řízení rizik

3.

Během procesu řízení rizik stanoveného v příloze I tohoto nařízení, který se provádí jako součást analýzy rizik spojených s prostředkem, zohlední výrobci specifická rizika uvedená v bodě 4 této přílohy a, pokud je to pro daný prostředek relevantní, přijmou opatření ke kontrole specifických rizik uvedená v bodě 5 této přílohy.

4.   Specifická rizika

4.1.

Je-li to s ohledem na daný prostředek relevantní, vezmou výrobci v úvahu tyto aspekty a související rizika:

a)

objem tukové tkáně, která může být odstraněna nebo (v případě lipolýzy) zničena, a očekávaný metabolický účinek, včetně metabolizace uvolněných tkáňových složek, s přihlédnutím k pravděpodobným odlišným charakteristikám osoby, která zákrok podstupuje;

b)

minimální časová prodleva mezi po sobě následujícími fázemi zákroku;

c)

anatomické místo použití prostředku;

d)

typ kanyly, například průměr a typ špičky kanyly;

e)

míra odsávání, která bude použita;

f)

použití a následná metabolizace infiltrační tekutiny s odůvodněním volby tekutiny a jejího složení;

g)

typ liposukce, kterou má prostředek zajišťovat, například suchá nebo mokrá, a typ anestetika;

h)

údaj o tom, zda je prostředek jednoduchým prostředkem pro liposukci, tj. odsávání tuku tupou kanylou, nebo zda obsahuje jiný mechanismus působení, například použití laserové energie nebo ultrazvuku;

i)

věkové rozložení, pohlaví a index tělesné hmotnosti populace, k níž se vztahují klinické údaje nebo jiné zdroje údajů;

j)

způsob, jakým je emitována energie.

4.2.

Je-li to u daného prostředku vhodné, výrobci analyzují, odstraní nebo co nejvíce omezí rizika spojená s těmito případy nebezpečí nebo újmy:

a)

pooperační serom;

b)

poranění tkání, perforace orgánů a krvácení;

c)

pooperační ekchymóza a edém;

d)

interference s aktivními implantabilními zdravotnickými prostředky nebo aktivními zdravotnickými prostředky nošenými na těle a s kovovými pasivními zdravotnickými prostředky nebo jinými kovovými předměty přítomnými na těle nebo v těle;

e)

tepelné poranění;

f)

mechanická poranění, včetně poranění způsobených nezamýšlenou kavitací, a odpovídající vedlejší účinky;

g)

zánět.

4.3.

U prostředků pro liposukci musí výrobci kromě rizik uvedených v bodě 4.2 analyzovat, odstranit nebo co nejvíce omezit tato rizika:

a)

krvácení;

b)

perforace břišních vnitřností, hrudníku nebo pobřišnice;

c)

plicní embolie;

d)

bakteriální infekce, jako je nekrotizující fasciitida, plynatá sněť a sepse;

e)

hypovolemický šok;

f)

tromboflebitida;

g)

záchvaty;

h)

rizika spojená s místním anestetickým použitím: měla by být zvážena kardiotoxicita způsobená lidokainem nebo interakce lidokainu s jinými léky u tumescentní liposukce.

4.4.

U prostředků pro lipolýzu musí výrobci kromě rizik uvedených v bodě 4.2 zejména analyzovat, odstranit nebo co nejvíce omezit rizika spojená s těmito případy nebezpečí nebo újmy:

a)

popálení v místech naříznutí a v překrývající tkáni;

b)

jiné škodlivé účinky vnitřního nebo vnějšího lokálního vypuštění energie;

c)

nadměrná expozice;

d)

neurovaskulární a lokální poranění tkání, včetně omezení funkce kožních senzorických nervů;

e)

remodelace kolagenu, která může vést k novotvarům;

f)

reorganizace škáry s ohledem na retikulární část škáry;

g)

tělesná deformace nebo podobný špatný estetický výsledek vyvolávající potřebu lékařského zákroku;

h)

u prostředků pro lipolýzu, které jsou chirurgicky invazivní, nebezpečí spojená s typem a rozsahem řezu.

Při plnění požadavků tohoto bodu musí výrobci zohlednit povahu tkáně a stav její hydratace.

5.   Konkrétní opatření ke kontrole rizik

5.1.

Všechny materiály přicházející do kontaktu s tělem jsou biologicky kompatibilní, nedráždivé a netoxické, jsou-li používány v souladu s návodem k použití.

5.2.

Invazivní části prostředků musí být před použitím sterilní a nepyrogenní.

5.3.

Prostředky pro lipolýzu musí zahrnovat ovládací prvky pro dobu aplikace, tvar vlny, aplikovanou energii a teplotu dosaženou na těle nebo v těle. Ovládací prvky musí zahrnovat paralelní vizuální a zvuková automatická varování v případech, kdy je dosaženo kritické hodnoty pro jeden parametr (například teplotu, energii a tlak a dobu používání) nebo pro kombinaci těchto parametrů.

5.4.

V příslušných případech výrobci zajistí, aby prostředky měly tyto funkce: přednastavení nízké energie, funkce nouzového zastavení (například spínač nouzového zastavení) v případě nadměrné expozice nebo automatická deaktivace v případě nadměrné liposukce.

5.5.

Prostředky pro liposukci, prostředky pro lipolýzu a prostředky pro lipoplastiku nesmějí používat laické osoby v soukromí.

5.6.

Výrobci poskytnou uživatelům školení o bezpečném a účinném používání prostředku.

Informace týkající se bezpečnosti

6.   Návod k použití

6.1.

Návod k použití musí obsahovat úplný seznam kontraindikací pro spotřebitele. Musí obsahovat tyto kontraindikace:

a)

poruchy srážení krve při léčbě antikoagulačními léčivými přípravky;

b)

nekontrolovaná hypertenze;

c)

cukrovka;

d)

flebitida a vaskulitida;

e)

rakovina nebo nádory;

f)

extrémní obezita (index tělesné hmotnosti vyšší než 40);

g)

těhotenství;

h)

křehkost cév;

i)

nedávný chirurgický zákrok (6 týdnů);

j)

kožní infekce a otevřené léze;

k)

křečové žíly v oblasti zákroku;

l)

nemoci, jako je onemocnění srdce, plic nebo oběhového systému;

m)

věk nižší než 18 let;

n)

neschopnost pochopit důsledky, dopady a rizika lékařských zákroků (jako je liposukce, lipolýza, lipoplastika), při nichž se prostředky používají;

o)

zvýšená tělesná teplota (pyrexie).

Kromě kontraindikací uvedených v prvním pododstavci musí seznam v případě prostředků pro lipolýzu používajících radiofrekvenční elektrický proud nebo elektromagnetická pole obsahovat:

a)

jakýkoli kovový pasivní zdravotnický prostředek nebo jiný kovový předmět přítomný na těle nebo v těle;

b)

jakýkoli aktivní implantabilní zdravotnický prostředek nebo aktivní zdravotnický prostředek nošený na těle.

6.2.

V návodu k použití musí být uveden seznam částí těla, na nichž nelze prostředek použít.

6.3.

Návod k použití musí obsahovat úplný seznam nepříznivých účinků pro spotřebitele. Tento seznam musí obsahovat tyto nepříznivé účinky:

a)

hypervolemie nebo hypovolemie;

b)

bradykardie;

c)

žilní tromboembolie;

d)

tuková embolie;

e)

infekce;

f)

hromadění tekutin;

g)

kožní erytém nebo panikulitida;

h)

nepravidelnost obrysů.

6.4.

Návod k použití musí obsahovat úplný seznam upozornění. Tento seznam musí obsahovat tato upozornění:

„Liposukce, lipolýza a lipoplastika nejsou spolehlivými metodami snižování hmotnosti. Je třeba zvážit cvičení a změnu stravy i životního stylu, a to jednak jako alternativy liposukce a lipolýzy, jednak s cílem zachovat jakoukoli redukci tukové tkáně, které by těmito metodami mohlo být dosaženo. Prostředky nebyly validovány pro léčbu klinicky diagnostikované obezity, a proto by k těmto účelům neměly být používány.“

6.4.1.

Kromě upozornění uvedeného v bodě 6.4 musí návod k použití prostředků pro liposukci obsahovat toto upozornění:

„Ztráta určitého množství krve a endogenní tělesné tekutiny může nepříznivě ovlivnit hemodynamickou stabilitu během operace a/nebo po operaci a bezpečnost spotřebitele. Schopnost zajistit přiměřenou a včasnou objemovou léčbu má zásadní význam pro bezpečnost spotřebitele.“

6.4.2.

Kromě upozornění uvedených v bodech 6.4 a 6.4.1 musí návod k použití prostředků pro liposukci, jež mohou využívat tumescentní tekutiny, obsahovat tato upozornění:

a)

„Musí být pečlivě zvážena vhodnost pro spotřebitele, pokud jde o léky, které mohou způsobovat bradykardii nebo hypotenzi, neboť tyto účinky byly hlášeny jako příčina úmrtí u řady spotřebitelů, kteří podstupují tumescentní liposukci. Spotřebitelé užívající léky, jako jsou beta-adrenergní antagonisty, blokátory kalciových kanálů jiného než dihydropyridinového typu, srdeční glykosidy a centrálně působící alfa-adrenergní agonisty, musí být velmi pečlivě zohledněni, neboť byla hlášena úmrtí v důsledku bradykardie a hypotenze. Tomuto zákroku musí předcházet lékařská konzultace, která musí být zdokumentována a při níž je nutno zohlednit chronické onemocnění a léky, které pacient užívá.“;

b)

„Spotřebitelé musí být upozorněni na to, že může nastat delší pooperační analgezie (například na 24 hodin nebo více), což může vést ke snížené citlivosti v infiltrovaných oblastech, a proto musí být spotřebitelé upozorněni, aby se chránili před zraněním.“

6.4.3.

Kromě upozornění uvedeného v bodě 6.4 musí návod k použití prostředků pro lipolýzu obsahovat toto upozornění:

„Jaterní nebo kardiovaskulární dysfunkce, jako je přechodné uvolňování glycerolu nebo volné mastné kyseliny, může být spojena se zvýšeným rizikem.“

6.5.

U prostředků pro liposukci a lipolýzu musí návod k použití obsahovat toto upozornění:

„Prostředky určené k invazivnímu použití se použijí pouze ve vhodném lékařském prostředí řádně vyškolenými lékaři, kteří jsou kvalifikováni nebo akreditováni v souladu s vnitrostátním právem. Lékaři, který provádí zákrok, musí asistovat alespoň jeden lékař nebo příslušný zdravotnický pracovník, který je kvalifikovaný nebo akreditovaný v souladu s vnitrostátním právem.

Všichni pracovníci zapojení do tohoto zákroku musí být vyškoleni a musí aktualizovat své znalosti v oblasti základní kardiopulmonální resuscitace a kontroly vybavení a nouzových léků používaných pro účely resuscitace. Lékaři provádějící tento zákrok musí být rovněž vyškoleni v rozšířené kardiopulmonální resuscitaci.

Lékař nebo příslušný zdravotnický pracovník odpovědný za anestezii zajistí náležité monitorování spotřebitele během zákroku i po něm. Pokud jde o tumescentní liposukci, musí být zavedeno vhodné monitorování po zákroku, neboť bylo zjištěno, že hladiny lidokainu stoupají až 16 hodin po jeho provedení.“

6.6.

Návod k použití musí obsahovat požadavek, aby uživatel poskytl spotřebiteli kopii přílohy uvedené v bodě 6.7 před tím, než je u spotřebitele prostředek použit.

6.7.

Návod k použití musí obsahovat přílohu napsanou v jazyce běžně srozumitelném laickým osobám a ve formě, kterou lze všem spotřebitelům snadno předat. Příloha musí obsahovat:

a)

informace uvedené v příloze I bodě 12.1 písm. a), b) a c);

b)

v příslušných případech prohlášení „Uživatelé absolvovali odpovídající školení o podmínkách bezpečného používání prostředku“;

c)

informace o tom, kdy a jak hlásit nežádoucí vedlejší účinky výrobci;

d)

doporučení absolvovat lékařskou konzultaci, včetně diagnostického vyšetření ploch určených k ošetření.


PŘÍLOHA VI

Oblast působnosti

1.

Tato příloha se použije na zařízení vydávající vysoce intenzivní elektromagnetické záření (např. infračervené záření, viditelné světlo a ultrafialové záření), které je určeno k použití na lidském těle, včetně koherentních a nekoherentních zdrojů, monochromatického a širokého spektra, jako jsou lasery a zařízení na principu intenzivního pulzního světla k resurfacingu pokožky, odstranění tetování či ochlupení nebo k jinému ošetření kůže, která jsou uvedena v příloze XVI bodě 5 nařízení (EU) 2017/745.

Pro účely této přílohy zahrnuje resurfacing pokožky i omlazování pokožky.

Pro účely této přílohy zahrnuje odstranění tetování i odstranění permanentního make-upu.

Pro účely této přílohy zahrnuje jiné ošetření kůže i nelékařskou léčbu nevi flammei, hemangiomu, teleangiektázie, pigmentovaných kožních ploch a jizev, které nejsou poraněním ve smyslu čl. 2 bodu 1 druhé odrážky nařízení (EU) 2017/745. Tato příloha se například použije na prostředky určené k léčbě jizev po akné, nepoužije se však na prostředky pro jiné ošetření akné.

Tato příloha se nepoužije na zařízení využívající infračervené optické záření k zahřátí těla nebo částí těla a na solária.

Definice

2.

Pro účely této přílohy se použijí tyto definice:

1)

„prostředkem pro profesionální použití“ se rozumí prostředek, který je určen k použití ve zdravotnickém prostředí nebo jinak kontrolovaném profesionálním prostředí odborníky s prokázanou kvalifikací v oblasti bezpečného a účinného používání prostředku;

2)

„prostředkem pro domácí použití“ se rozumí prostředek, který je určen k použití laickými osobami v soukromí, nikoli v kontrolovaném profesionálním prostředí.

Řízení rizik

3.

Během procesu řízení rizik stanoveného v příloze I tohoto nařízení, který se provádí jako součást analýzy rizik spojených s prostředkem, zohlední výrobci specifická rizika uvedená v bodě 4 této přílohy a, pokud je to pro daný prostředek relevantní, přijmou opatření ke kontrole specifických rizik uvedená v bodě 5 této přílohy.

4.   Specifická rizika

4.1.

Výrobci zohlední tyto aspekty a související rizika:

a)

různé typy kůže a stupeň opálení kůže;

b)

přítomnost jakýchkoliv anomálií kůže (např. reliéf, textura nebo barva) nebo onemocnění postihujících kůži;

c)

věk spotřebitelů;

d)

možnost souběžné lékařské péče nebo nesprávného používání léčivých přípravků;

e)

používání fotosenzitizujících léčivých přípravků nebo kosmetických přípravků;

f)

snížená schopnost reagovat na újmu v důsledku místní nebo celkové anestezie;

g)

expozice jiným zdrojům světla.

4.2.

Výrobci analyzují, odstraní nebo co nejvíce omezí tato rizika:

a)

popáleniny;

b)

tvorba jizev a keloidů;

c)

hypopigmentace a hyperpigmentace;

d)

zrychlené stárnutí kůže;

e)

alergická/chemická kožní reakce (například na barevné pigmenty používané pro tetování nebo make-up);

f)

tvorba nádorů kůže;

g)

změna rakoviny kůže, kožních onemocnění, nevi, herpesu, možné zpoždění diagnostiky onemocnění (např. melanom, endokrinní onemocnění);

h)

reakce v případě možného užívání drog nebo používání kosmetických přípravků;

i)

možné reakce na expozici slunci nebo soláriu;

j)

možná fotosenzitivní dermatóza;

k)

vitiligo;

l)

erytém, většinou dočasný a příležitostně přetrvávající;

m)

purpura vzniklá krvácením z malých krevních cév;

n)

tvorba strupů;

o)

edém;

p)

tvorba puchýřků;

q)

zánět, folikulitida, infekce kůže;

r)

poškození oka včetně poškození sítnice a rohovky;

s)

brnění nebo pocit tepla;

t)

suchá kůže a svědění v důsledku holení nebo kombinace holení a ošetření světlem;

u)

nadměrná bolest;

v)

paradoxní hypertrichóza (zvýšený růst vlasů po ošetření);

w)

nadměrná expozice;

x)

neúmyslné uvolnění záření;

y)

vznícení, výbuch nebo tvorba kouře.

5.   Konkrétní opatření ke kontrole rizik

5.1.

Výrobci použijí tato bezpečnostní opatření, pokud jde o prostředky pro profesionální použití:

a)

zamezení neoprávněného přístupu k prostředkům nebo jejich nezamýšleného použití (například pomocí spínače ovládaného klíčem nebo kódem nebo dvojitého ovladače emisí energie);

b)

zobrazení vlastností emitovaného optického záření pro účely trvalého sledování a zaznamenávání emisí prostředkem, kromě požadavků přílohy I bodu 16.2 nařízení (EU) 2017/745;

c)

průběžné kontroly kontaktu a systém blokování zajišťující, že prostředek funguje pouze v případě vhodného kontaktu kůže s vyzařující plochou prostředku;

d)

zamezení nadměrné expozici při každém jednotlivém ošetření pomocí konkrétních opatření;

e)

pokud je vlnová délka emitovaného záření menší než 1 200 nm, nástroje nebo metody pro posouzení kožní pigmentace, aby se zajistilo správné nastavení pro ošetření;

f)

opatření k zamezení nadměrné expozici v důsledku opakovaných léčebných úkonů nebo opakovaných ošetření;

g)

přednastavení nízké energie;

h)

optimalizované omezení pulzní energie a doby trvání pulzu (doba expozice tkáně) a kombinace těchto dvou parametrů s rozmezím vlnové délky;

i)

optimalizované omezení oblastí ošetření (velikosti skvrn) rovněž s přihlédnutím k parametrům uvedeným v písmeni h);

j)

minimalizace rozptýleného záření;

k)

minimalizace rizika náhodných emisí;

l)

funkce nouzového zastavení (například spínač nouzového zastavení);

m)

u prostředků pro odstraňování ochlupení: minimalizace ultrafialového záření (té má být dosaženo například použitím vhodného vysoce kvalitního hranového filtru);

n)

prostředky určené k trvalé změně vzhledu se nesmějí používat u osob mladších 18 let;

o)

informace pro uživatele o správné funkci prostředku a faktickém režimu fungování pomocí akustických nebo optických zařízení v pohotovostním režimu, v provozním režimu a v případě ztráty kontaktu s kůží během zákroku;

p)

pokyn pro uživatele, aby během zákroku chránil nevi nebo léze.

5.2.

Prostředky pro domácí použití nesmí emitovat záření mimo rozsah vlnových délek mezi 400 nm a 1 200 nm. Aniž je dotčen oddíl 4, je přípustná tolerance pro emitovanou energii na vlnových délkách nad 1 200 nm až do maximální výše 15 % celkové emitované energie.

5.3.

Prostředky pro domácí použití se smějí používat pouze pro účely odstraňování ochlupení.

5.4.

Výrobci prostředků pro domácí použití zavedou opatření ke kontrole rizik uvedená v bodě 5.1, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak. Kromě toho musí výrobci prostředků pro domácí použití:

a)

stanovit limity pro dobu trvání expozice a zahrnout automatickou deaktivaci, aby se zabránilo riziku nadměrné expozice;

b)

zahrnout průběžné ovládání kontaktu a systém blokování zajišťující, že prostředek funguje pouze v případě úplného kontaktu kůže s vyzařující plochou prostředku, namísto uplatnění požadavků stanovených v bodě 5.1písm. c);

c)

zahrnout integrovaný senzor odstínu kůže vyhodnocující výsek kůže v ošetřované oblasti nebo v její blízkosti a umožňující emise pouze tehdy, je-li pigmentace kůže vhodná pro ošetření a pokud je po analýze odstínu kůže zajištěn nepřetržitý úplný kontakt s kůží, namísto uplatnění požadavků stanovených v bodě 5.1 písm. e).

Výrobci prostředků pro domácí použití rovněž zpřístupní na internetu videa s pokyny, jak prostředek bezpečně používat.

5.5.

Společně s prostředkem musí výrobci dodávat vhodnou ochranu očí pro uživatele, spotřebitele a veškeré další osoby, které by mohly být vystaveny záření v důsledku odrazu, nesprávného použití nebo nesprávné manipulace s emitujícím prostředkem. Ochrana očí uživatele musí zajistit, aby oči byly chráněny před intenzivním pulzním světlem nebo laserovým světlem, aniž by bylo narušeno přesné a bezpečné ošetření.

5.6.

Je-li ochrana očí určena k použití několikrát, musí být zajištěno, aby úroveň ochrany nebyla negativně ovlivněna nezbytnými postupy čištění nebo dezinfekce po celou dobu životnosti prostředku. Poskytnou se nezbytné pokyny k čištění a dezinfekci.

5.7.

Výrobci zajistí školení přístupné uživatelům. Toto školení musí zahrnovat podmínky pro bezpečné a účinné používání prostředku, řízení veškerých souvisejících příhod a identifikaci a následné zpracování příhod, které mají být hlášeny. U prostředků pro domácí použití se videa s pokyny považují za školení přístupné uživatelům.

Informace týkající se bezpečnosti

6.   Návod k použití

6.1.

Návod k použití musí obsahovat:

a)

minimální intenzitu, trvání a četnost použití záření, které jsou nezbytné k vyvolání požadovaného účinku;

b)

maximální a doporučenou intenzitu, trvání a četnost použití záření;

c)

minimální interval mezi několika aplikacemi na tomtéž místě;

d)

rizika vyplývající z nadměrného používání;

e)

intenzitu, trvání a četnost záření, které vedou k prudkému nárůstu rizik, pokud existují;

f)

intenzitu, trvání a četnost záření, při jejichž překročení se účinnost již nezvyšuje;

g)

pulzní energii, fluence, rozmezí vlnových délek [nm], dobu trvání pulzu [ms], profil (profily) pulzu;

h)

maximální přípustnou plochu ošetřovaného místa [cm2];

i)

popis minimální homogenity na ošetřovaném místě;

j)

popis požadavků na prostorové rozložení ošetřovaných míst s přihlédnutím k tomu, že překrývající se ošetřované oblasti nesmí vést k nadměrné expozici;

k)

bezpečnostní prvky prostředku;

l)

očekávanou dobu životnosti prostředku;

m)

očekávanou stabilitu účinnosti;

n)

kosmetické přípravky a léky, které interagují nebo se u nich očekává interakce s ošetřením, a jejich popis;

o)

jiné zdroje záření, jako je dlouhodobá expozice slunečnímu světlu nebo soláriím, které by mohly zvýšit rizika;

p)

u prostředků pro profesionální použití požadavek, aby uživatel poskytl spotřebiteli kopii přílohy uvedené v bodě 6.11 před tím, než je u spotřebitele prostředek použit.

6.2.

S výjimkou prostředků pro odstraňování ochlupení v případech, kdy nadměrné ochlupení není důsledkem zdravotního stavu, výrobce doporučí uživatelům a spotřebitelům, aby absolvovali lékařskou konzultaci, včetně diagnostického vyšetření kožních ploch určených k ošetření. Výrobci doporučí uživatelům, aby neošetřovali žádného spotřebitele před tím, než dokumentaci z takové konzultace obdrží.

6.3.

V návodu k použití musí být jasně popsány požadavky na čištění a údržbu. U prostředků určených pro profesionální použití musí návod k použití zahrnovat měření hustoty světelné energie a požadovaná bezpečnostní opatření prováděná nejméně jednou ročně.

U prostředků pro profesionální použití musí výrobce rovněž poskytnout pokyny, jak zajistit stálou účinnost, a doporučit zkoušku elektrické bezpečnosti a údržbu alespoň jednou ročně.

6.4.

Návod k použití musí jasně popisovat provozní prostředí a podmínky, za nichž mohou být prostředky bezpečně používány. U prostředků pro profesionální použití musí návod k použití rovněž obsahovat:

a)

popis nebo seznam vhodného příslušenství nebo vhodných podmínek týkajících se jiných výrobků používaných při zákroku;

b)

bezpečnostní opatření, která je třeba přijmout a mezi něž patří použití nereflexních nástrojů (nesmí se používat zrcadla), používání absorpčních nebo difúzních povrchů nebo nástrojů, jakož i zamezení používání hořlavých produktů a látek, a v příslušných případech nutnost zajistit dostatečné větrání místnosti;

c)

vhodné upozornění mimo místnost, v níž se zákrok provádí.

6.5.

Návod k použití musí zdůraznit potřebu:

a)

aby se za všech okolností zabránilo expozici očí emitovanému světlu;

b)

aby uživatelé, spotřebitelé a veškeré jiné osoby, které by mohly být vystaveny záření v důsledku odrazu, nesprávného použití nebo nesprávné manipulace s emitujícím prostředkem, nosili během ošetření intenzivním pulzním světlem nebo laserovými prostředky vhodnou ochranu očí, zejména pokud mají být tyto prostředky používány v blízkosti obličeje.

6.6.

V návodu k použití musí být jasně uvedeno, u kterých spotřebitelů, u kterých částí kůže, u kterých typů kůže a u kterých onemocnění kůže se prostředek nesmí používat.

6.7.

V návodu k použití musí být jasně uvedeno, že prostředek nemá být používán na části kůže, u nichž existuje zvýšená pravděpodobnost rakoviny kůže, otevřených ran nebo vyrážek, nebo na oteklé, zarudlé, podrážděné, infikované nebo zanícené plochy nebo na kožní erupce. Kromě toho musí návod k použití obsahovat informace o dalších kontraindikacích, jako je fotosenzitivní epilepsie, cukrovka nebo těhotenství, je-li to relevantní.

6.8.

U prostředků určených k trvalé změně vzhledu musí návod k použití uvádět, že se tyto prostředky nesmějí používat u osob mladších 18 let.

6.9.

U prostředků pro profesionální použití výrobce zajistí, aby byly zdravotnickému pracovníkovi nebo poskytovateli služeb zpřístupněny veškeré příslušné informace, aby byl schopen zajistit, že profesionální uživatelé budou provádět vyhodnocení spotřebitelů. Toto vyhodnocení zahrnuje vhodnost spotřebitelů pro ošetření prostředky a vhodné a přiměřené poradenství s ohledem na rizika a potenciální výsledky zákroku, s přihlédnutím ke zdravotní historii spotřebitelů a lékům, které užívají.

6.10.

V případě prostředků pro domácí použití musí návod k použití obsahovat internetovou adresu, na níž lze nalézt videa se zpřístupněným návodem v souladu s bodem 5.4.

6.11.

Návod k použití prostředků pro profesionální použití musí obsahovat přílohu napsanou v jazyce běžně srozumitelném laickým osobám a ve formě, kterou lze všem spotřebitelům snadno předat. Příloha musí obsahovat:

a)

informace uvedené v příloze I bodě 12.1 písm. a), b) a c);

b)

v příslušných případech prohlášení „Uživatelé absolvovali odpovídající školení o podmínkách bezpečného používání prostředku“;

c)

informace o tom, kdy a jak hlásit nežádoucí vedlejší účinky výrobci;

d)

doporučení absolvovat lékařskou konzultaci, včetně diagnostického vyšetření kožních ploch určených k ošetření.


PŘÍLOHA VII

Oblast působnosti

1.

Tato příloha se použije na zařízení určené k mozkové stimulaci, které využívá elektrické proudy nebo magnetické či elektromagnetické pole, jež pronikají lebkou a mění činnost neuronů v mozku, a které je uvedeno v příloze XVI bodě 6 nařízení (EU) 2017/745. Mezi tato zařízení patří prostředky pro transkraniální stimulaci střídavým proudem, transkraniální stimulaci stejnosměrným proudem, transkraniální magnetickou stimulaci a transkraniální stimulaci náhodným hlukem. Tato příloha se nepoužije na invazivní prostředky.

Řízení rizik

2.

Během procesu řízení rizik stanoveného v příloze I tohoto nařízení zohlední výrobci mezi riziky spojenými s prostředkem specifická rizika uvedená v bodě 3 této přílohy a, pokud je to pro daný prostředek relevantní, přijmou konkrétní opatření ke kontrole rizik uvedená v bodě 4 této přílohy.

3.   Specifická rizika

3.1.

Během procesu řízení rizik je třeba věnovat zvláštní pozornost umístění elektrod a síle, tvaru vlny, době trvání a dalším parametrům elektrického proudu a magnetických polí.

3.2.

Výrobci zohlední tyto aspekty a související rizika:

a)

nesprávné umístění elektrod a cívek může mít za následek selhání účinnosti, zvýšené elektrické proudy v tkáních nebo nezamýšlené nervové reakce;

b)

mozková stimulace může způsobovat velmi odlišné nervové reakce, a tím i nezamýšlené účinky na různé skupiny osob. Některé skupiny mohou být obzvláště zranitelné: osoby mladší 18 let, mladí dospělí, těhotné ženy, psychiatričtí pacienti, osoby s psychickými poruchami nebo zdravotními potížemi postihujícími centrální nervový systém, osoby závislé na alkoholu, uživatelé návykových látek a jiných látek, které mění přirozené vnímání dané osoby;

c)

přítomnost aktivních implantabilních zdravotnických prostředků nebo zdravotnických prostředků nošených na těle a/nebo kovových pasivních zdravotnických prostředků nebo jiných kovových předmětů přítomných na těle nebo v těle může vést ke vzniku specifických rizik vyplývajících z použití elektrické energie a magnetických polí;

d)

nadměrné, časté a kumulativní dlouhodobé používání může vést k nepředvídaným nervovým účinkům, které mohou v některých případech vést ke strukturálním změnám v mozku.

3.3.

Výrobci analyzují, odstraní nebo co nejvíce omezí rizika spojená s těmito případy nebezpečí nebo újmy:

a)

psychologická rizika;

b)

nervová rizika a rizika neurotoxicity;

c)

krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé kognitivní vedlejší účinky, jako jsou kompenzační efekty (například degenerace nebo nedostatečné podněty pro oblasti mozku, které nejsou stimulovány);

d)

přechodná změna sluchového prahu nebo tinitus;

e)

změny ve fungování mozku vyvolané dlouhodobými vedlejšími účinky;

f)

nebezpečí spojená s dlouhodobými účinky opakované stimulace;

g)

nebezpečí spojená s používáním prostředku v určitých prostředích, která jsou vysoce stimulující nebo vyžadují velkou pozornost;

h)

atypické nebo jiné idiosynkratické účinky;

i)

zvláštní nebezpečí vznikající na rozhraní mezi elektrodami a kůží;

j)

elektromagnetická interference nebo poranění způsobené interakcí s aktivními implantáty (například kardiostimulátory, implantovanými kardioverter-defibrilátory, kochleárními implantáty, neurálními implantáty), aktivními prostředky (např. prostředky pro nervovou stimulaci, prostředky pro infúzní podání léků), neaktivními kovovými implantáty (např. kovovými zubními implantáty) nebo prostředky nošenými na těle (například biosenzory);

k)

nebezpečí spojená s používáním prostředku po příjmu alkoholu a/nebo měkkých drog a/nebo látek/léčiv stimulujících centrální nervový systém;

l)

nebezpečí spojená s možnými zesilujícími účinky kombinovaného použití (použití několika prostředků současně u tutéž osoby nebo jiné osoby) a nebezpečí spojená s rozumně předvídatelným nesprávným použitím.

4.   Konkrétní opatření ke kontrole rizik

4.1.

Při použití přílohy I bodu 4.2, pokud neexistují konkrétní důkazy o bezpečném používání, jsou vyloučeny tyto kategorie spotřebitelů:

a)

osoby s anamnézou epilepsie;

b)

osoby podstupující farmaceutickou léčbu onemocnění souvisejících s centrálním nervovým systémem;

c)

osoby podstupující terapeutickou léčbu, která mění dráždivost centrálního nervového systému;

d)

uživatelé nedovolených látek nebo jiných látek, které mění přirozené vnímání dané osoby bez ohledu na to, zda jsou běžně považovány za léčivé přípravky;

e)

osoby, které mají nádor v centrálním nervovém systému;

f)

osoby s cévními, traumatickými, infekčními nebo metabolickými lézemi nebo onemocněními mozku;

g)

osoby trpící poruchami spánku, drogovou závislostí nebo alkoholismem;

h)

osoby mladší 18 let;

i)

těhotné ženy.

4.2.

Výrobci v příslušných případech uplatní tato bezpečnostní opatření:

a)

zamezení neoprávněného přístupu k prostředku (například pomocí spínače ovládaného klíčem nebo kódem) a nezamýšleného použití prostředku (například pomocí dvojitého ovladače emisí energie);

b)

minimalizace nahodilých magnetických polí;

c)

minimalizace rizika náhodných emisí;

d)

funkce nouzového zastavení (například spínač nouzového zastavení);

e)

automatická deaktivace, je-li dosaženo maximálního přijatelného výkonu;

f)

automatická deaktivace, je-li dosaženo maximální přijatelné doby trvání expozice;

g)

automatická deaktivace v případě nadměrné expozice v důsledku kombinace výkonu a doby trvání;

h)

videa s pokyny, jak bezpečně používat prostředek, zpřístupněná na internetu;

i)

zajištění vhodného školení přístupného uživatelům o bezpečném a účinném používání prostředku;

j)

informace pro uživatele o správné funkci prostředku a faktickém režimu fungování pomocí akustických nebo optických zařízení v pohotovostním režimu, v provozním režimu a v případě ztráty úplného kontaktu s kůží během zákroku.

4.3.

Prostředek musí obsahovat ovládací prvky pro dobu aplikace, tvar vlny a použitou energii. Tyto prvky zahrnují automatická varování v případech, kdy je dosaženo kritické hodnoty pro jeden parametr (například energii a dobu používání) nebo pro kombinaci těchto parametrů. Kritické hodnoty musí být nastaveny na úrovni nižší, než jsou maximální přijatelné hodnoty.

Informace týkající se bezpečnosti

5.

V návodu k použití a pokud možno na označení musí být uvedena účinnost, kterou může spotřebitel očekávat od použití prostředku, jakož i rizika vyplývající z jeho použití. Zamýšlená účinnost musí být popsána tak, aby spotřebitel rozuměl tomu, jaké neléčebné účinky lze od použití prostředku očekávat (například zvýšená inteligence nebo zlepšení matematických schopností).

6.

Informace o upozorněních, bezpečnostních opatřeních a vedlejších účincích musí zahrnovat:

a)

specifická rizika pro osoby uvedené v bodě 4.1;

b)

rizika pro osoby s aktivními implantabilními zdravotnickými prostředky nebo aktivními zdravotnickými prostředky nošenými na těle;

c)

rizika pro osoby s kovovými pasivními zdravotnickými prostředky nebo jinými kovovými předměty přítomnými na těle nebo v těle;

d)

informace o tom, jak řešit nadměrnou expozici energii;

e)

informace o tom, jak řešit psychické poruchy.

7.   Návod k použití

7.1.

V návodu k použití musí být jasně uvedeno, jak mají být elektrody a magnetické cívky umístěny na hlavě. Nelze-li přesné umístění uvést, musí být návod k použití dostatečně konkrétní, aby správné umístění umožňoval. Musí být vysvětlena rizika vyplývající z nesprávného umístění elektrod a cívek, jakož i možné negativní dopady na účinnost.

7.2.

Návod k použití musí uvádět informace o:

a)

době trvání, intenzitě a četnosti stimulace a o veškerých rizicích vyplývajících z používání, včetně rizika vyplývajícího z nadměrného používání;

b)

dodané energii, cílové oblasti mozku, formách vln a charakteristikách pulzu.

Pokud neexistují konkrétní důkazy o bezpečném použití, jak je stanoveno v bodě 4.1, musí návod k použití jasně uvádět, že prostředek se nemá používat u kategorií spotřebitelů uvedených v bodě 4.1 nebo těmito kategoriemi spotřebitelů.

7.3.

V návodu k použití musí být rovněž jasně uvedeno, že prostředek se nemá používat v případě otevřených ran nebo vyrážek či u oteklých, zarudlých, podrážděných, infikovaných nebo zanícených ploch nebo kožních erupcí, kde díly prostředku přijdou do kontaktu s těmito plochami.

7.4.

V návodu k použití musí být uveden seznam veškerých možných přímých a nepřímých rizik pro spotřebitele, který podstupuje mozkovou stimulaci, a pro uživatele, jež vyplývají z interakce elektrického proudu, magnetických polí nebo elektromagnetických polí generovaných prostředkem pro mozkovou stimulaci s kovovými pasivními implantovanými zdravotnickými prostředky a jinými kovovými předměty přítomnými na těle nebo v těle, jakož i s aktivními implantabilními zdravotnickými prostředky (například kardiostimulátory, implantovanými kardioverter-defibrilátory, kochleárními implantáty a neurálními implantáty) a aktivními zdravotnickými prostředky nošenými na těle (např. prostředky pro nervovou stimulaci a prostředky pro infúzní podání léků). Musí být zahrnuty informace o vedení elektrického proudu, posílení vnitřních elektrických polí, zahřátí nebo posunutí kovových implantátů, jako jsou elektrody, stenty, spony, čepy, destičky, šrouby, rovnátka nebo jiné kovové předměty, jako jsou střepiny nebo šperky.

7.5.

Pokud je prostředek určen k tomu, aby jej u spotřebitele použil profesionální uživatel, nebo se takové použití očekává, návod k použití musí obsahovat požadavek, aby uživatel poskytl spotřebiteli kopii přílohy uvedené v bodě 7.7 před tím, než je u spotřebitele prostředek použit.

7.6.

Návod k použití musí obsahovat internetovou adresu, na níž lze nalézt videa se zpřístupněným návodem v souladu s bodem 4.2 písm. (h).

7.7.

Pokud je prostředek určen k tomu, aby jej u spotřebitele použil profesionální uživatel, nebo se takové použití očekává, návod k použití musí obsahovat přílohu napsanou v jazyce běžně srozumitelném laickým osobám a ve formě, kterou lze všem spotřebitelům snadno předat. Příloha musí obsahovat:

a)

informace uvedené v příloze I bodě 12.1 písm. a), b) a c);

b)

v příslušných případech prohlášení „Uživatelé absolvovali odpovídající školení o podmínkách bezpečného používání prostředku“;

c)

informace o tom, kdy a jak hlásit nežádoucí vedlejší účinky výrobci.


2.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 311/94


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2347

ze dne 1. prosince 2022,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745, pokud jde o změnu klasifikace skupin některých aktivních výrobků bez určeného léčebného účelu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (1), a zejména na čl. 51 odst. 3 písm. b) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Klasifikační pravidla 9 a 10 týkající se aktivních prostředků uvedená v příloze VIII bodech 6.1 a 6.2 nařízení (EU) 2017/745 odkazují na určený léčebný účel pro terapii a diagnostiku, a nelze je tedy použít na aktivní výrobky bez určeného léčebného účelu uvedené v čl. 1 odst. 2 zmíněného nařízení. Tyto výrobky proto musí být v souladu s pravidlem 13 uvedeným v příloze VIII bodě 6.5 nařízení (EU) 2017/745 klasifikovány jako třída I.

(2)

Dopisem ze dne 28. července 2022 požádaly některé členské státy společně o změnu klasifikace několika aktivních výrobků bez určeného léčebného účelu odchylně od přílohy VIII nařízení (EU) 2017/745, aby se zajistilo provedení náležitého posouzení shody uvedených aktivních výrobků, které bude odpovídat jejich inherentním rizikům, ještě před uvedením těchto výrobků na trh.

(3)

Podle dostupných vědeckých důkazů o zařízeních vydávajících vysoce intenzivní elektromagnetické záření, která jsou uvedena v příloze XVI bodě 5 nařízení (EU) 2017/745 a která jsou určena k použití na lidském těle, jako jsou lasery a zařízení na principu intenzivního pulzního světla, může používání takových zařízení vyvolat vedlejší účinky, například povrchové popáleniny, zánět, bolest, změnu pigmentace, erytém, hypertrofické zjizvení a puchýře. Tyto vedlejší účinky jsou často označovány za přechodné, například záněty, ale jsou hlášeny i důležité a dlouhodobé účinky, jako jsou změny pigmentace kůže.

(4)

Zařízení vydávající vysoce intenzivní elektromagnetické záření bez určeného léčebného účelu, která jsou určena k použití na lidském těle k odstranění ochlupení, jako jsou lasery a zařízení na principu intenzivního pulzního světla, která předávají do lidského těla energii nebo s lidským tělem vyměňují energii nebo dodávají energii, která je lidským tělem absorbována, by proto měla být klasifikována jako třída IIa. Taková klasifikace rovněž odpovídá klasifikaci obdobných aktivních prostředků, které mají určený léčebný účel a jejichž fungování a rizikový profil jsou podobné fungování a rizikovému profilu zařízení bez dotčeného určeného léčebného účelu.

(5)

Zařízení vydávající vysoce intenzivní elektromagnetické záření bez určeného léčebného účelu, která jsou určena k použití na lidském těle k ošetření kůže, jako je laser nebo zařízení na principu intenzivního pulzního světla k resurfacingu pokožky, odstranění jizvy, odstranění tetování nebo k léčbě nevi flammei, hemangiomu, teleangiektázie a pigmentovaných kožních ploch, která předávají do lidského těla energii nebo s lidským tělem vyměňují energii nebo dodávají energii, která bude lidským tělem absorbována potenciálně nebezpečným způsobem, s přihlédnutím k povaze, hustotě a místu aplikace energie, by proto měla být klasifikována jako třída IIb. Taková klasifikace rovněž odpovídá klasifikaci obdobných aktivních prostředků, které mají určený léčebný účel a jejichž fungování a rizikový profil jsou podobné fungování a rizikovému profilu zařízení bez dotčeného určeného léčebného účelu.

(6)

Podle dostupných vědeckých důkazů o zařízeních určených k použití za účelem redukce, odbourání nebo zničení tukové tkáně, která jsou uvedena v příloze XVI bodě 4 nařízení (EU) 2017/745, jako jsou zařízení pro liposukci, radiofrekvenční lipolýzu, ultrazvukovou lipolýzu, kryolipolýzu, laserovou lipolýzu, lipolýzu pomocí infračerveného záření a lipolýzu pomocí elektrické stimulace, terapii pomocí akustické rázové vlny nebo lipoplastiku, může používání takových výrobků vyvolat vedlejší účinky, například lokální zánět, erytém, podlitiny a otoky. Tyto vedlejší účinky jsou často označovány za přechodné, ale jsou hlášeny i důležité a dlouhodobé účinky, jako je paradoxní adipózní hyperplazie po použití kryolipolýzy. Uvedené výrobky by proto měly být klasifikovány jako třída IIb. Taková klasifikace rovněž odpovídá klasifikaci aktivních terapeutických prostředků, jejichž fungování a rizikový profil jsou podobné fungování a rizikovému profilu zařízení bez dotčeného určeného léčebného účelu, která jsou určena k předávání energie do lidského těla nebo k výměně energie s lidským tělem nebo k dodávání energie, která bude lidským tělem absorbována potenciálně nebezpečným způsobem, s přihlédnutím k povaze, hustotě a místu aplikace energie.

(7)

Podle dostupných vědeckých důkazů o zařízeních určených k mozkové stimulaci, která využívají elektrické proudy nebo magnetické či elektromagnetické pole, jež pronikají lebkou a mění činnost neuronů v mozku, a která jsou uvedena v příloze XVI bodě 6 nařízení (EU) 2017/745, jako jsou zařízení pro transkraniální magnetickou stimulaci nebo transkraniální elektrickou stimulaci, může používání takových výrobků vyvolat vedlejší účinky, například atypický vývoj mozku, abnormální vzorce činnosti mozku, zvýšenou metabolickou spotřebu, únavu, úzkost, dráždivost, bolesti hlavy, svalové záškuby, tiky, záchvaty, závrať a podráždění kůže v místě aplikace elektrody. I když tato zařízení nejsou chirurgicky invazivní, elektrické proudy nebo magnetické či elektromagnetické pole pronikají lebkou a mění činnost neuronů v mozku. Tyto změny mohou mít dlouhodobé účinky a jakékoli nezamýšlené účinky může být obtížné zvrátit. Tyto výrobky by proto měly být klasifikovány jako třída III.

(8)

V důsledku změny klasifikace podle tohoto nařízení má být v souladu s článkem 52 nařízení (EU) 2017/745 do posuzování shody dotčených výrobků zapojen oznámený subjekt, aby posoudil a potvrdil, že v rámci příslušných obecných požadavků na bezpečnost a účinnost dosahuje daný výrobek zamýšlené účinnosti a že rizika, která daný výrobek představuje, byla odstraněna nebo co nejvíce omezena.

(9)

Byla konzultována Koordinační skupina pro zdravotnické prostředky.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro zdravotnické prostředky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Odchylně od přílohy VIII bodu 6.5 nařízení (EU) 2017/745 se klasifikace níže uvedených skupin aktivních výrobků bez určeného léčebného účelu uvedených v příloze XVI zmíněného nařízení mění takto:

a)

zařízení vydávající vysoce intenzivní elektromagnetické záření uvedené v příloze XVI bodě 5 nařízení (EU) 2017/745, které je určeno k použití na lidském těle k ošetření kůže, se přeřazuje do třídy IIb, pokud není určeno k odstranění ochlupení, a pouze v takovém případě se přeřazuje do třídy IIa;

b)

zařízení určené k použití za účelem redukce, odbourání nebo zničení tukové tkáně uvedené v příloze XVI bodě 4 nařízení (EU) 2017/745 se přeřazuje do třídy IIb;

c)

zařízení určené k mozkové stimulaci, které využívá elektrické proudy nebo magnetické či elektromagnetické pole, jež pronikají lebkou a mění činnost neuronů v mozku, a které je uvedeno v příloze XVI bodě 6 nařízení (EU) 2017/745, se přeřazuje do třídy III.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. prosince 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1.


2.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 311/97


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2348

ze dne 1. prosince 2022,

kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 71 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Africký mor prasat je infekční virová nákaza postihující chovaná a volně žijící prasata a může mít závažný dopad na dotčenou populaci zvířat a ziskovost chovu, což narušuje přemísťování zásilek uvedených zvířat a produktů z těchto zvířat v rámci Unie, jakož i vývoz do třetích zemí.

(2)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 (2) bylo přijato v rámci nařízení (EU) 2016/429 a stanoví zvláštní opatření k tlumení nákazy týkající se afrického moru prasat, která mají členské státy uvedené na seznamu v příloze I zmíněného nařízení (dál jen „dotčené členské státy“) po omezenou dobu uplatňovat v uzavřených pásmech I, II a III uvedených na seznamu ve zmíněné příloze.

(3)

Oblasti uvedené jako uzavřená pásma I, II a III na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 vycházejí z epizootologické situace afrického moru prasat v Unii. Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 byla naposledy změněna prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/2204 (3), a sice v návaznosti na změny epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu, v Německu a Litvě. Od data přijetí uvedeného prováděcího nařízení se epizootologická situace, pokud jde o uvedenou nákazu, v některých dotčených členských státech změnila.

(4)

Veškeré změny uzavřených pásem I, II a III v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 by měly být založeny na epizootologické situaci, pokud jde o africký mor prasat, v oblastech postižených uvedenou nákazou, na celkové epizootologické situaci afrického moru prasat v dotčeném členském státě, na úrovni rizika dalšího šíření uvedené nákazy, i na vědecky podložených zásadách a kritériích pro zeměpisné vymezení pásem v důsledku afrického moru prasat a na pokynech Unie dohodnutých s členskými státy ve Stálém výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva a uvedených na internetových stránkách Komise (4). Takové změny by měly rovněž zohledňovat mezinárodní normy, jako je Kodex zdraví suchozemských živočichů (5) Světové organizace pro zdraví zvířat a odůvodnění vymezení pásem poskytnuté příslušnými orgány dotčených členských států.

(5)

Od data přijetí prováděcího nařízení (EU) 2022/2204 se epizootologická situace v některých pásmech uvedených na seznamu jako uzavřená pásma III v Lotyšsku a na Slovensku zlepšila, pokud jde o chovaná prasata, a to v důsledku opatření pro tlumení nákaz, která uvedené členské státy uplatňují v souladu s právními předpisy Unie.

(6)

S ohledem na účinnost opatření k tlumení afrického moru prasat v případě chovaných prasat v určitých uzavřených pásmech III uvedených na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, která se uplatňují v Lotyšsku v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 (6), a zejména opatření stanovených v článcích 22, 25 a 40 uvedeného nařízení, a v souladu s opatřeními ke zmírnění rizika, pokud jde o africký mor prasat, uvedenými v kodexu WOAH, by měly být určité oblasti v okresech Ventspils, Balvu a Rēzeknes v Lotyšsku, které jsou v současnosti uvedeny na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 jako uzavřená pásma III, nyní uvedeny na seznamu ve zmíněné příloze jako uzavřená pásma II, jelikož v uplynulých třech měsících se v uvedených uzavřených pásmech III nevyskytla ohniska afrického moru prasat u chovaných prasat, i když se tato nákaza stále vyskytuje u volně žijících prasat. Uvedená uzavřená pásma III by nyní měla být s ohledem na stávající epizootologickou situaci afrického moru prasat uvedena na seznamu jako uzavřená pásma II.

(7)

Rovněž s ohledem na účinnost opatření k tlumení afrického moru prasat v případě chovaných prasat v určitých uzavřených pásmech III uvedených na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, která se uplatňují na Slovensku v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, a zejména opatření stanovených v článcích 22, 25 a 40 uvedeného nařízení, a v souladu s opatřeními ke zmírnění rizika, pokud jde o africký mor prasat, uvedenými v kodexu WOAH, by měly být určité oblasti v okrese Rimavská Sobota na Slovensku, které jsou v současnosti uvedeny na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 jako uzavřená pásma III, nyní uvedeny na seznamu ve zmíněné příloze jako uzavřená pásma II, jelikož v uplynulých dvanácti měsících se v uvedených uzavřených pásmech III nevyskytla ohniska afrického moru prasat u chovaných prasat, i když se tato nákaza stále vyskytuje u volně žijících prasat. Uvedená uzavřená pásma III by nyní měla být s ohledem na stávající epizootologickou situaci afrického moru prasat uvedena na seznamu jako uzavřená pásma II.

(8)

Má-li se zohlednit nedávný vývoj epizootologické situace, pokud jde o africký mor prasat v Unii, a proaktivně bojovat s riziky spojenými se šířením uvedené nákazy, měla by být v případě Lotyšska a Slovenska vymezena nová uzavřená pásma o dostatečné rozloze a tato pásma by měla být uvedena jako uzavřená pásma II na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Jelikož situace, pokud jde o africký mor prasat, je v Unii velmi dynamická, byla při vymezování uvedených nových uzavřených pásem zohledněna i epizootologická situace v okolních oblastech.

(9)

Vzhledem k naléhavosti epizootologické situace v Unii, pokud jde o šíření afrického moru prasat, je důležité, aby změny přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 prostřednictvím tohoto prováděcího nařízení nabyly účinku co nejdříve.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. prosince 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 ze dne 7. dubna 2021, kterým se stanoví zvláštní opatření pro tlumení afrického moru prasat (Úř. věst. L 129, 15.4.2021, s. 1).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2204 ze dne 11. listopadu 2022, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat (Úř. věst. L 293, 14.11.2022, s. 5).

(4)  Pracovní dokument SANTE/7112/2015/Rev. 3 „Zásady a kritéria pro zeměpisné vymezení regionalizace afrického moru prasat“. https://ec.europa.eu/food/animals/animal-diseases/control-measures/asf_en

(5)  Kodex zdraví suchozemských živočichů OIE, 29. vydání, 2021, svazky I a II, ISBN 978-92-95115-40-8; https://www.woah.org/en/what-we-do/standards/codes-and-manuals/terrestrial-code-online-access/

(6)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu (Úř. věst. L 174, 3.6.2020, s. 64).


PŘÍLOHA

Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA I

UZAVŘENÁ PÁSMA

ČÁST I

1.   Německo

Tato uzavřená pásma I v Německu:

Bundesland Brandenburg:

Landkreis Dahme-Spreewald:

Gemeinde Alt Zauche-Wußwerk,

Gemeinde Byhleguhre-Byhlen,

Gemeinde Märkische Heide, mit den Gemarkungen Alt Schadow, Neu Schadow, Pretschen, Plattkow, Wittmannsdorf, Schuhlen-Wiese, Bückchen, Kuschkow, Gröditsch, Groß Leuthen, Leibchel, Glietz, Groß Leine, Dollgen, Krugau, Dürrenhofe, Biebersdorf und Klein Leine,

Gemeinde Neu Zauche,

Gemeinde Schwielochsee mit den Gemarkungen Groß Liebitz, Guhlen, Mochow und Siegadel,

Gemeinde Spreewaldheide,

Gemeinde Straupitz,

Landkreis Märkisch-Oderland:

Gemeinde Müncheberg mit den Gemarkungen Müncheberg, Eggersdorf bei Müncheberg und Hoppegarten bei Müncheberg,

Gemeinde Bliesdorf mit den Gemarkungen Kunersdorf - westlich der B167 und Bliesdorf - westlich der B167

Gemeinde Märkische Höhe mit den Gemarkungen Reichenberg und Batzlow,

Gemeinde Wriezen mit den Gemarkungen Haselberg, Frankenfelde, Schulzendorf, Lüdersdorf Biesdorf, Rathsdorf - westlich der B 167 und Wriezen - westlich der B167

Gemeinde Buckow (Märkische Schweiz),

Gemeinde Strausberg mit den Gemarkungen Hohenstein und Ruhlsdorf,

Gemeine Garzau-Garzin,

Gemeinde Waldsieversdorf,

Gemeinde Rehfelde mit der Gemarkung Werder,

Gemeinde Reichenow-Mögelin,

Gemeinde Prötzel mit den Gemarkungen Harnekop, Sternebeck und Prötzel östlich der B 168 und der L35,

Gemeinde Oberbarnim,

Gemeinde Bad Freienwalde mit der Gemarkung Sonnenburg,

Gemeinde Falkenberg mit den Gemarkungen Dannenberg, Falkenberg westlich der L 35, Gersdorf und Kruge,

Gemeinde Höhenland mit den Gemarkungen Steinbeck, Wollenberg und Wölsickendorf,

Landkreis Barnim:

Gemeinde Joachimsthal östlich der L220 (Eberswalder Straße), östlich der L23 (Töpferstraße und Templiner Straße), östlich der L239 (Glambecker Straße) und Schorfheide (JO) östlich der L238,

Gemeinde Friedrichswalde mit der Gemarkung Glambeck östlich der L 239,

Gemeinde Althüttendorf,

Gemeinde Ziethen mit den Gemarkungen Groß Ziethen und Klein Ziethen westlich der B198,

Gemeinde Chorin mit den Gemarkungen Golzow, Senftenhütte, Buchholz, Schorfheide (Ch), Chorin westlich der L200 und Sandkrug nördlich der L200,

Gemeinde Britz,

Gemeinde Schorfheide mit den Gemarkungen Altenhof, Werbellin, Lichterfelde und Finowfurt,

Gemeinde (Stadt) Eberswalde mit der Gemarkungen Finow und Spechthausen und der Gemarkung Eberswalde südlich der B167 und westlich der L200,

Gemeinde Breydin,

Gemeinde Melchow,

Gemeinde Sydower Fließ mit der Gemarkung Grüntal nördlich der K6006 (Landstraße nach Tuchen), östlich der Schönholzer Straße und östlich Am Postweg,

Hohenfinow südlich der B167,

Landkreis Uckermark:

Gemeinde Passow mit den Gemarkungen Briest, Passow und Schönow,

Gemeinde Mark Landin mit den Gemarkungen Landin nördlich der B2, Grünow und Schönermark,

Gemeinde Angermünde mit den Gemarkungen Frauenhagen, Mürow, Angermünde nördlich und nordwestlich der B2, Dobberzin nördlich der B2, Kerkow, Welsow, Bruchhagen, Greiffenberg, Günterberg, Biesenbrow, Görlsdorf, Wolletz und Altkünkendorf,

Gemeinde Zichow,

Gemeinde Casekow mit den Gemarkungen Blumberg, Wartin, Luckow-Petershagen und den Gemarkungen Biesendahlshof und Casekow westlich der L272 und nördlich der L27,

Gemeinde Hohenselchow-Groß Pinnow mit der Gemarkung Hohenselchow nördlich der L27,

Gemeinde Tantow,

Gemeinde Mescherin mit der Gemarkung Radekow, der Gemarkung Rosow südlich der K 7311 und der Gemarkung Neurochlitz westlich der B2,

Gemeinde Gartz (Oder) mit der Gemarkung Geesow westlich der B2 sowie den Gemarkungen Gartz und Hohenreinkendorf nördlich der L27 und der B2 bis zur Kastanienallee, dort links abbiegend dem Schülerweg folgend bis Höhe Bahnhof, von hier in östlicher Richtung den Salveybach kreuzend bis zum Tantower Weg, diesen in nördlicher Richtung bis zu Stettiner Straße, diese weiter folgend bis zur B2, dieser in nördlicher Richtung folgend,

Gemeinde Pinnow nördlich und westlich der B2,

Landkreis Oder-Spree:

Gemeinde Storkow (Mark),

Gemeinde Spreenhagen mit den Gemarkungen Braunsdorf, Markgrafpieske, Lebbin und Spreenhagen,

Gemeinde Grünheide (Mark) mit den Gemarkungen Kagel, Kienbaum und Hangelsberg,

Gemeinde Fürstenwalde westlich der B 168 und nördlich der L 36,

Gemeinde Rauen,

Gemeinde Wendisch Rietz bis zur östlichen Uferzone des Scharmützelsees und von der südlichen Spitze des Scharmützelsees südlich der B246,

Gemeinde Reichenwalde,

Gemeinde Bad Saarow mit der Gemarkung Petersdorf und der Gemarkung Bad Saarow-Pieskow westlich der östlichen Uferzone des Scharmützelsees und ab nördlicher Spitze westlich der L35,

Gemeinde Tauche mit der Gemarkung Werder,

Gemeinde Steinhöfel mit den Gemarkungen Jänickendorf, Schönfelde, Beerfelde, Gölsdorf, Buchholz, Tempelberg und den Gemarkungen Steinhöfel, Hasenfelde und Heinersdorf westlich der L36 und der Gemarkung Neuendorf im Sande nördlich der L36,

Landkreis Spree-Neiße:

Gemeinde Turnow-Preilack mit der Gemarkung Turnow,

Gemeinde Drachhausen,

Gemeinde Schmogrow-Fehrow,

Gemeinde Drehnow,

Gemeinde Teichland mit den Gemarkungen Maust und Neuendorf,

Gemeinde Guhrow,

Gemeinde Werben,

Gemeinde Dissen-Striesow,

Gemeinde Briesen,

Gemeinde Kolkwitz mit den Gemarkungen Klein Gaglow, Hähnchen, Kolkwitz, Glinzig und Krieschow nördl. der BAB 15, Gulben, Papitz, Babow, Eichow, Limberg und Milkersdorf,

Gemeinde Burg (Spreewald)

Kreisfreie Stadt Cottbus außer den Gemarkungen Kahren, Gallinchen, Groß Gaglow und der Gemarkung Kiekebusch südlich der BAB,

Landkreis Oberspreewald-Lausitz:

Gemeinde Lauchhammer,

Gemeinde Schwarzheide,

Gemeinde Schipkau,

Gemeinde Senftenberg mit den Gemarkungen Brieske, Niemtsch, Senftenberg und Reppist,

die Gemeinde Schwarzbach mit der Gemarkung Biehlen,

Gemeinde Großräschen mit den Gemarkungen Wormlage, Saalhausen, Barzig, Freienhufen, Großräschen,

Gemeinde Vetschau/Spreewald mit den Gemarkungen: Naundorf, Fleißdorf, Suschow, Stradow, Göritz, Koßwig, Vetschau, Repten, Tornitz, Missen und Orgosen,

Gemeinde Calau mit den Gemarkungen: Kalkwitz, Mlode, Saßleben, Reuden, Bolschwitz, Säritz, Calau, Kemmen, Werchow und Gollmitz,

Gemeinde Luckaitztal,

Gemeinde Bronkow,

Gemeinde Altdöbern mit der Gemarkung Altdöbern westlich der Bahnlinie,

Gemeinde Tettau,

Landkreis Elbe-Elster:

Gemeinde Großthiemig,

Gemeinde Hirschfeld,

Gemeinde Gröden,

Gemeinde Schraden,

Gemeinde Merzdorf,

Gemeinde Röderland mit der Gemarkung Wainsdorf, Prösen, Stolzenhain a.d. Röder,

Gemeinde Plessa mit der Gemarkung Plessa,

Landkreis Prignitz:

Gemeinde Groß Pankow mit den Gemarkungen Baek, Tangendorf, Tacken, Hohenvier, Strigleben, Steinberg und Gulow,

Gemeinde Perleberg mit der Gemarkung Schönfeld,

Gemeinde Karstädt mit den Gemarkungen Postlin, Strehlen, Blüthen, Klockow, Premslin, Glövzin, Waterloo, Karstädt, Dargardt, Garlin und die Gemarkungen Groß Warnow, Klein Warnow, Reckenzin, Streesow und Dallmin westlich der Bahnstrecke Berlin/Spandau-Hamburg/Altona,

Gemeinde Gülitz-Reetz,

Gemeinde Putlitz mit den Gemarkungen Lockstädt, Mansfeld und Laaske,

Gemeinde Triglitz,

Gemeinde Marienfließ mit der Gemarkung Frehne,

Gemeinde Kümmernitztal mit der Gemarkungen Buckow, Preddöhl und Grabow,

Gemeinde Gerdshagen mit der Gemarkung Gerdshagen,

Gemeinde Meyenburg,

Gemeinde Pritzwalk mit der Gemarkung Steffenshagen,

Bundesland Sachsen:

Stadt Dresden:

Stadtgebiet, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Landkreis Meißen:

Gemeinde Diera-Zehren, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Glaubitz, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Hirschstein,

Gemeinde Käbschütztal,

Gemeinde Klipphausen, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Niederau, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Nünchritz, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Röderaue, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Stadt Gröditz, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Stadt Lommatzsch,

Gemeinde Stadt Meißen, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Stadt Nossen,

Gemeinde Stadt Riesa,

Gemeinde Stadt Strehla,

Gemeinde Stauchitz,

Gemeinde Wülknitz, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Zeithain,

Landkreis Mittelsachsen:

Gemeinde Großweitzschen mit den Ortsteilen Döschütz, Gadewitz, Niederranschütz, Redemitz,

Gemeinde Ostrau mit den Ortsteilen Auerschütz, Beutig, Binnewitz, Clanzschwitz, Delmschütz, Döhlen, Jahna, Kattnitz, Kiebitz, Merschütz, Münchhof, Niederlützschera, Noschkowitz, Oberlützschera, Obersteina, Ostrau, Pulsitz, Rittmitz, Schlagwitz, Schmorren, Schrebitz, Sömnitz, Trebanitz, Zschochau,

Gemeinde Reinsberg,

Gemeinde Stadt Döbeln mit den Ortsteilen Beicha, Bormitz, Choren, Döbeln, Dreißig, Geleitshäuser, Gertitzsch, Gödelitz, Großsteinbach, Juchhöh, Kleinmockritz, Leschen, Lüttewitz, Maltitz, Markritz, Meila, Mochau, Nelkanitz, Oberranschütz, Petersberg, Präbschütz, Prüfern, Schallhausen, Schweimnitz, Simselwitz, Theeschütz, Zschackwitz, Zschäschütz,

Gemeinde Stadt Großschirma mit den Ortsteilen Obergruna, Siebenlehn,

Gemeinde Stadt Roßwein mit den Ortsteilen Gleisberg, Haßlau, Klinge, Naußlitz, Neuseifersdorf, Niederforst, Ossig, Roßwein, Seifersdorf, Wettersdorf, Wetterwitz,

Gemeinde Striegistal mit den Ortsteilen Gersdorf, Kummersheim, Marbach,

Gemeinde Zschaitz-Ottewig,

Landkreis Nordsachsen:

Gemeinde Arzberg mit den Ortsteilen Stehla, Tauschwitz,

Gemeinde Cavertitz mit den Ortsteilen Außig, Cavertitz, Klingenhain, Schirmenitz, Treptitz,

Gemeinde Liebschützberg mit den Ortsteilen Borna, Bornitz, Clanzschwitz, Ganzig, Kleinragewitz, Laas, Leckwitz, Liebschütz, Sahlassan, Schönnewitz, Terpitz östlich der Querung am Käferberg, Wadewitz, Zaußwitz,

Gemeinde Naundorf mit den Ortsteilen Casabra, Gastewitz, Haage, Hof, Hohenwussen, Kreina, Nasenberg, Raitzen, Reppen, Salbitz, Stennschütz, Zeicha,

Gemeinde Stadt Belgern-Schildau mit den Ortsteilen Ammelgoßwitz, Dröschkau, Liebersee östlich der B182, Oelzschau, Seydewitz, Staritz, Wohlau,

Gemeinde Stadt Mügeln mit den Ortsteilen Mahris, Schweta südlich der K8908, Zschannewitz,

Gemeinde Stadt Oschatz mit den Ortsteilen Lonnewitz östlich des Sandbaches und nördlich der B6, Oschatz östlich des Schmorkauer Wegs und nördlich der S28, Rechau, Schmorkau, Zöschau,

Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge:

Gemeinde Bannewitz,

Gemeinde Dürrröhrsdorf-Dittersbach,

Gemeinde Kreischa,

Gemeinde Lohmen,

Gemeinde Müglitztal,

Gemeinde Stadt Dohna,

Gemeinde Stadt Freital,

Gemeinde Stadt Heidenau,

Gemeinde Stadt Hohnstein,

Gemeinde Stadt Neustadt i. Sa.,

Gemeinde Stadt Pirna,

Gemeinde Stadt Rabenau mit den Ortsteilen Lübau, Obernaundorf, Oelsa, Rabenau und Spechtritz,

Gemeinde Stadt Stolpen,

Gemeinde Stadt Tharandt mit den Ortsteilen Fördergersdorf, Großopitz, Kurort Hartha, Pohrsdorf und Spechtshausen,

Gemeinde Stadt Wilsdruff, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Bundesland Mecklenburg-Vorpommern:

Landkreis Vorpommern Greifswald

Gemeinde Penkun,

Gemeinde Nadrensee,

Gemeinde Krackow,

Gemeinde Glasow,

Gemeinde Grambow,

Landkreis Ludwigslust-Parchim:

Gemeinde Barkhagen mit den Ortsteilen und Ortslagen: Altenlinden, Kolonie Lalchow, Plauerhagen, Zarchlin, Barkow-Ausbau, Barkow,

Gemeinde Blievenstorf mit dem Ortsteil: Blievenstorf,

Gemeinde Brenz mit den Ortsteilen und Ortslagen: Neu Brenz, Alt Brenz,

Gemeinde Domsühl mit den Ortsteilen und Ortslagen: Severin, Bergrade Hof, Bergrade Dorf, Zieslübbe, Alt Dammerow, Schlieven, Domsühl, Domsühl-Ausbau, Neu Schlieven,

Gemeinde Gallin-Kuppentin mit den Ortsteilen und Ortslagen: Kuppentin, Kuppentin-Ausbau, Daschow, Zahren, Gallin, Penzlin,

Gemeinde Ganzlin mit den Ortsteilen und Ortslagen: Dresenow, Dresenower Mühle, Twietfort, Ganzlin, Tönchow, Wendisch Priborn, Liebhof, Gnevsdorf,

Gemeinde Granzin mit den Ortsteilen und Ortslagen: Lindenbeck, Greven, Beckendorf, Bahlenrade, Granzin,

Gemeinde Grabow mit den Ortsteilen und Ortslagen: Fresenbrügge, Grabow, Griemoor, Heidehof, Kaltehof, Winkelmoor,

Gemeinde Groß Laasch mit den Ortsteilen und Ortslagen: Groß Laasch,

Gemeinde Kremmin mit den Ortsteilen und Ortslagen: Beckentin, Kremmin,

Gemeinde Kritzow mit den Ortsteilen und Ortslagen: Schlemmin, Kritzow,

Gemeinde Lewitzrand mit dem Ortsteil und Ortslage: Matzlow-Garwitz (teilweise),

Gemeinde Lübz mit den Ortsteilen und Ortslagen: Bobzin, Broock, Broock Ausbau, Hof Gischow, Lübz, Lutheran, Lutheran Ausbau, Riederfelde, Ruthen, Wessentin, Wessentin Ausbau,

Gemeinde Neustadt-Glewe mit den Ortsteilen und Ortslagen: Hohes Feld, Kiez, Klein Laasch, Liebs Siedlung, Neustadt-Glewe, Tuckhude, Wabel,

Gemeinde Obere Warnow mit den Ortsteilen und Ortslagen: Grebbin und Wozinkel, Gemarkung Kossebade teilweise, Gemarkung Herzberg mit dem Waldgebiet Bahlenholz bis an die östliche Gemeindegrenze, Gemarkung Woeten unmittelbar östlich und westlich der L16,

Gemeinde Parchim mit den Ortsteilen und Ortslagen: Dargelütz, Neuhof, Kiekindemark, Neu Klockow, Möderitz, Malchow, Damm, Parchim, Voigtsdorf, Neu Matzlow,

Gemeinde Passow mit den Ortsteilen und Ortslagen: Unterbrüz, Brüz, Welzin, Neu Brüz, Weisin, Charlottenhof, Passow,

Gemeinde Plau am See mit den Ortsteilen und Ortslagen: Reppentin, Gaarz, Silbermühle, Appelburg, Seelust, Plau-Am See, Plötzenhöhe, Klebe, Lalchow, Quetzin, Heidekrug,

Gemeinde Rom mit den Ortsteilen und Ortslagen: Lancken, Stralendorf, Rom, Darze, Paarsch,

Gemeinde Spornitz mit den Ortsteilen und Ortslagen: Dütschow, Primark, Steinbeck, Spornitz,

Gemeinde Werder mit den Ortsteilen und Ortslagen: Neu Benthen, Benthen, Tannenhof, Werder.

2.   Estonsko

Tato uzavřená pásma I v Estonsku:

Hiiu maakond.

3.   Řecko

Tato uzavřená pásma I v Řecku:

in the regional unit of Drama:

the community departments of Sidironero and Skaloti and the municipal departments of Livadero and Ksiropotamo (in Drama municipality),

the municipal department of Paranesti (in Paranesti municipality),

the municipal departments of Kokkinogeia, Mikropoli, Panorama, Pyrgoi (in Prosotsani municipality),

the municipal departments of Kato Nevrokopi, Chrysokefalo, Achladea, Vathytopos, Volakas, Granitis, Dasotos, Eksohi, Katafyto, Lefkogeia, Mikrokleisoura, Mikromilea, Ochyro, Pagoneri, Perithorio, Kato Vrontou and Potamoi (in Kato Nevrokopi municipality),

in the regional unit of Xanthi:

the municipal departments of Kimmerion, Stavroupoli, Gerakas, Dafnonas, Komnina, Kariofyto and Neochori (in Xanthi municipality),

the community departments of Satres, Thermes, Kotyli, and the municipal departments of Myki, Echinos and Oraio and (in Myki municipality),

the community department of Selero and the municipal department of Sounio (in Avdira municipality),

in the regional unit of Rodopi:

the municipal departments of Komotini, Anthochorio, Gratini, Thrylorio, Kalhas, Karydia, Kikidio, Kosmio, Pandrosos, Aigeiros, Kallisti, Meleti, Neo Sidirochori and Mega Doukato (in Komotini municipality),

the municipal departments of Ipio, Arriana, Darmeni, Archontika, Fillyra, Ano Drosini, Aratos and the Community Departments Kehros and Organi (in Arriana municipality),

the municipal departments of Iasmos, Sostis, Asomatoi, Polyanthos and Amvrosia and the community department of Amaxades (in Iasmos municipality),

the municipal department of Amaranta (in Maroneia Sapon municipality),

in the regional unit of Evros:

the municipal departments of Kyriaki, Mandra, Mavrokklisi, Mikro Dereio, Protokklisi, Roussa, Goniko, Geriko, Sidirochori, Megalo Derio, Sidiro, Giannouli, Agriani and Petrolofos (in Soufli municipality),

the municipal departments of Dikaia, Arzos, Elaia, Therapio, Komara, Marasia, Ormenio, Pentalofos, Petrota, Plati, Ptelea, Kyprinos, Zoni, Fulakio, Spilaio, Nea Vyssa, Kavili, Kastanies, Rizia, Sterna, Ampelakia, Valtos, Megali Doxipara, Neochori and Chandras (in Orestiada municipality),

the municipal departments of Asvestades, Ellinochori, Karoti, Koufovouno, Kiani, Mani, Sitochori, Alepochori, Asproneri, Metaxades, Vrysika, Doksa, Elafoxori, Ladi, Paliouri and Poimeniko (in Didymoteixo municipality),

in the regional unit of Serres:

the municipal departments of Kerkini, Livadia, Makrynitsa, Neochori, Platanakia, Petritsi, Akritochori, Vyroneia, Gonimo, Mandraki, Megalochori, Rodopoli, Ano Poroia, Katw Poroia, Sidirokastro, Vamvakophyto, Promahonas, Kamaroto, Strymonochori, Charopo, Kastanousi and Chortero and the community departments of Achladochori, Agkistro and Kapnophyto (in Sintiki municipality),

the municipal departments of Serres, Elaionas and Oinoussa and the community departments of Orini and Ano Vrontou (in Serres municipality),

the municipal departments of Dasochoriou, Irakleia, Valtero, Karperi, Koimisi, Lithotopos, Limnochori, Podismeno and Chrysochorafa (in Irakleia municipality).

4.   Lotyšsko

Tato uzavřená pásma I v Lotyšsku:

Dienvidkurzemes novada, Grobiņas pagasts, Nīcas pagasta daļa uz ziemeļiem no apdzīvotas vietas Bernāti, autoceļa V1232, A11, V1222, Bārtas upes, Otaņķu pagasts, Grobiņas pilsēta,

Ropažu novada Stopiņu pagasta daļa, kas atrodas uz rietumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes.

5.   Litva

Tato uzavřená pásma I v Litvě:

Kalvarijos savivaldybė,

Klaipėdos rajono savivaldybė: Agluonėnų, Dovilų, Gargždų, Priekulės, Vėžaičių, Kretingalės ir Dauparų-Kvietinių seniūnijos,

Marijampolės savivaldybė išskyrus Šumskų ir Sasnavos seniūnijos,

Palangos miesto savivaldybė,

Vilkaviškio rajono savivaldybė: Bartninkų, Gražiškių, Keturvalakių, Pajevonio, Virbalio, Vištyčio seniūnijos.

6.   Maďarsko

Tato uzavřená pásma I v Maďarsku:

Békés megye 950950, 950960, 950970, 951950, 952050, 952750, 952850, 952950, 953050, 953150, 953650, 953660, 953750, 953850, 953960, 954250, 954260, 954350, 954450, 954550, 954650, 954750, 954850, 954860, 954950, 955050, 955150, 955250, 955260, 955270, 955350, 955450, 955510, 955650, 955750, 955760, 955850, 955950, 956050, 956060, 956150 és 956160 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Bács-Kiskun megye 600150, 600850, 601550, 601650, 601660, 601750, 601850, 601950, 602050, 603250, 603750 és 603850 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Budapest 1 kódszámú, vadgazdálkodási tevékenységre nem alkalmas területe,

Csongrád-Csanád megye 800150, 800160, 800250, 802220, 802260, 802310 és 802450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Fejér megye 400150, 400250, 400351, 400352, 400450, 400550, 401150, 401250, 401350, 402050, 402350, 402360, 402850, 402950, 403050, 403450, 403550, 403650, 403750, 403950, 403960, 403970, 404650, 404750, 404850, 404950, 404960, 405050, 405750, 405850, 405950,

406050, 406150, 406550, 406650 és 406750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Győr-Moson-Sopron megye 100550, 100650, 100950, 101050, 101350, 101450, 101550, 101560 és 102150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Jász-Nagykun-Szolnok megye 750150, 750160, 750260, 750350, 750450, 750460, 754450, 754550, 754560, 754570, 754650, 754750, 754950, 755050, 755150, 755250, 755350 és 755450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Komárom-Esztergom megye 250150, 250250, 250450, 250460, 250550, 250650, 250750, 251050, 251150, 251250, 251350, 251360, 251650, 251750, 251850, 252250, kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Pest megye 571550, 572150, 572250, 572350, 572550, 572650, 572750, 572850, 572950, 573150, 573250, 573260, 573350, 573360, 573450, 573850, 573950, 573960, 574050, 574150, 574350, 574360, 574550, 574650, 574750, 574850, 574860, 574950, 575050, 575150, 575250, 575350, 575550, 575650, 575750, 575850, 575950, 576050, 576150, 576250, 576350, 576450, 576650, 576750, 576850, 576950, 577050, 577150, 577350, 577450, 577650, 577850, 577950, 578050, 578150, 578250, 578350, 578360, 578450, 578550, 578560, 578650, 578850, 578950, 579050, 579150, 579250, 579350, 579450, 579460, 579550, 579650, 579750, 580250 és 580450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe.

7.   Polsko

Tato uzavřená pásma I v Polsku:

w województwie kujawsko - pomorskim:

powiat rypiński,

powiat brodnicki,

powiat grudziądzki,

powiat miejski Grudziądz,

powiat wąbrzeski,

w województwie warmińsko-mazurskim:

gminy Wielbark i Rozogi w powiecie szczycieńskim,

w województwie podlaskim:

gminy Wysokie Mazowieckie z miastem Wysokie Mazowieckie, Czyżew i część gminy Kulesze Kościelne położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie wysokomazowieckim,

gminy Miastkowo, Nowogród, Śniadowo i Zbójna w powiecie łomżyńskim,

gminy Szumowo, Zambrów z miastem Zambrów i część gminy Kołaki Kościelne położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie zambrowskim,

gminy Grabowo, Kolno i miasto Kolno, Turośl w powiecie kolneńskim,

w województwie mazowieckim:

powiat ostrołęcki,

powiat miejski Ostrołęka,

gminy Bielsk, Brudzeń Duży, Bulkowo, Drobin, Gąbin, Łąck, Nowy Duninów, Radzanowo, Słupno, Staroźreby i Stara Biała w powiecie płockim,

powiat miejski Płock,

powiat ciechanowski,

gminy Baboszewo, Dzierzążnia, Joniec, Nowe Miasto, Płońsk i miasto Płońsk, Raciąż i miasto Raciąż, Sochocin w powiecie płońskim,

powiat sierpecki,

gmina Bieżuń, Lutocin, Siemiątkowo i Żuromin w powiecie żuromińskim,

część powiatu ostrowskiego niewymieniona w części II załącznika I,

gminy Dzieżgowo, Lipowiec Kościelny, Mława, Radzanów, Strzegowo, Stupsk, Szreńsk, Szydłowo, Wiśniewo w powiecie mławskim,

powiat przasnyski,

powiat makowski,

powiat pułtuski,

część powiatu wyszkowskiego niewymieniona w części II załącznika I,

część powiatu węgrowskiego niewymieniona w części II załącznika I,

część powiatu wołomińskiego niewymieniona w części II załącznika I,

gminy Mokobody i Suchożebry w powiecie siedleckim,

gminy Dobre, Jakubów, Kałuszyn, Stanisławów w powiecie mińskim,

gminy Bielany i gmina wiejska Sokołów Podlaski w powiecie sokołowskim,

powiat gostyniński,

w województwie podkarpackim:

gmina Krempna w powiecie jasielskim,

część powiatu ropczycko – sędziszowskiego niewymieniona w części II załącznika I,

gminy Pruchnik, Rokietnica, Roźwienica, w powiecie jarosławskim,

gminy Fredropol, Krasiczyn, Krzywcza, Przemyśl, część gminy Orły położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 77, część gminy Żurawica na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 77 w powiecie przemyskim,

powiat miejski Przemyśl,

gminy Gać, Jawornik Polski, Kańczuga, część gminy Zarzecze położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Mleczka w powiecie przeworskim,

powiat łańcucki,

gminy Trzebownisko, Głogów Małopolski, część gminy Świlcza położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 94 i część gminy Sokołów Małopolski położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 875 w powiecie rzeszowskim,

gmina Raniżów w powiecie kolbuszowskim,

część powiatu dębickiego niewymieniona w części II załącznika I,

w województwie świętokrzyskim:

gminy Nowy Korczyn, Solec–Zdrój, Wiślica, Stopnica, Tuczępy, Busko Zdrój w powiecie buskim,

powiat kazimierski,

powiat skarżyski,

część powiatu opatowskiego niewymieniona w części II załącznika I,

część powiatu sandomierskiego niewymieniona w części II załącznika I,

gminy Bogoria, Osiek, Staszów i część gminy Rytwiany położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 764, część gminy Szydłów położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 756 w powiecie staszowskim,

gminy Pawłów, Wąchock, część gminy Brody położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9 oraz na południowy - zachód od linii wyznaczonej przez drogi: nr 0618T biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania w miejscowości Lipie, drogę biegnącą od miejscowości Lipie do wschodniej granicy gminy i część gminy Mirzec położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 744 biegnącą od południowej granicy gminy do miejscowości Tychów Stary a następnie przez drogę nr 0566T biegnącą od miejscowości Tychów Stary w kierunku północno - wschodnim do granicy gminy w powiecie starachowickim,

powiat ostrowiecki,

gminy Fałków, Ruda Maleniecka, Radoszyce, Smyków, Słupia Konecka, część gminy Końskie położona na zachód od linii kolejowej, część gminy Stąporków położona na południe od linii kolejowej w powiecie koneckim,

gminy Bodzentyn, Bieliny, Łagów, Morawica, Nowa Słupia, część gminy Raków położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 756 i 764, część gminy Chęciny położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 762, część gminy Górno położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy gminy łączącą miejscowości Leszczyna – Cedzyna oraz na południe od linii wyznaczonej przez ul. Kielecką w miejscowości Cedzyna biegnącą do wschodniej granicy gminy, część gminy Daleszyce położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 764 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą łączącą miejscowości Daleszyce – Słopiec – Borków, dalej na północ od linii wyznaczonej przez tę drogę biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 764 do przecięcia z linią rzeki Belnianka, następnie na północ od linii wyznaczonej przez rzeki Belnianka i Czarna Nida biegnącej do zachodniej granicy gminy w powiecie kieleckim,

gminy Działoszyce, Michałów, Pińczów, Złota w powiecie pińczowskim,

gminy Imielno, Jędrzejów, Nagłowice, Sędziszów, Słupia, Sobków, Wodzisław w powiecie jędrzejowskim,

gminy Moskorzew, Radków, Secemin, część gminy Włoszczowa położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 742 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Konieczno i dalej na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Konieczno – Rogienice – Dąbie – Podłazie, część gminy Kluczewsko położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy gminy i łączącą miejscowości Krogulec – Nowiny - Komorniki do przecięcia z linią rzeki Czarna, następnie na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Czarna biegnącą do przecięcia z linią wyznaczoną przez drogę nr 742 i dalej na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 742 biegnącą od przecięcia z linią rzeki Czarna do południowej granicy gminy w powiecie włoszczowskim,

w województwie łódzkim:

gminy Łyszkowice, Kocierzew Południowy, Kiernozia, Chąśno, Nieborów, część gminy wiejskiej Łowicz położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 biegnącej od granicy miasta Łowicz do zachodniej granicy gminy oraz część gminy wiejskiej Łowicz położona na wschód od granicy miasta Łowicz i na północ od granicy gminy Nieborów w powiecie łowickim,

gminy Cielądz, Rawa Mazowiecka z miastem Rawa Mazowiecka w powiecie rawskim,

gminy Bolimów, Głuchów, Godzianów, Lipce Reymontowskie, Maków, Nowy Kawęczyn, Skierniewice, Słupia w powiecie skierniewickim,

powiat miejski Skierniewice,

gminy Mniszków, Paradyż, Sławno i Żarnów w powiecie opoczyńskim,

gminy Czerniewice, Inowłódz, Lubochnia, Rzeczyca, Tomaszów Mazowiecki z miastem Tomaszów Mazowiecki, Żelechlinek w powiecie tomaszowskim,

gmina Przedbórz w powiecie radomszczańskim, w województwie pomorskim:

gminy Ostaszewo, miasto Krynica Morska oraz część gminy Nowy Dwór Gdański położona na południowy - zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 7, następnie przez drogę nr 7 i S7 biegnącą do zachodniej granicy gminy w powiecie nowodworskim,

gminy Lichnowy, Miłoradz, Malbork z miastem Malbork, część gminy Nowy Staw położna na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 w powiecie malborskim,

gminy Mikołajki Pomorskie, Stary Targ i Sztum w powiecie sztumskim,

powiat gdański,

Miasto Gdańsk,

powiat tczewski,

powiat kwidzyński,

w województwie lubuskim:

gmina Lubiszyn w powiecie gorzowskim,

gmina Dobiegniew w powiecie strzelecko – drezdeneckim,

w województwie dolnośląskim:

gminy Dziadowa Kłoda, Międzybórz, Syców, Twardogóra, część gminy wiejskiej Oleśnica położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr S8, część gminy Dobroszyce położona na wschód od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od północnej do południowej granicy gminy w powiecie oleśnickim,

gminy Jordanów Śląski, Kobierzyce, Mietków, Sobótka, część gminy Żórawina położona na zachód od linii wyznaczonej przez autostradę A4, część gminy Kąty Wrocławskie położona na południe od linii wyznaczonej przez autostradę A4 w powiecie wrocławskim,

część gminy Domaniów położona na południowy zachód od linii wyznaczonej przez autostradę A4 w powiecie oławskim,

gmina Wiązów w powiecie strzelińskim,

część powiatu średzkiego niewymieniona w części II załącznika I,

miasto Świeradów - Zdrój w powiecie lubańskim,

gminy Pielgrzymka, miasto Złotoryja, część gminy wiejskiej Złotoryja położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej granicy gminy w miejscowości Nowa Wieś Złotoryjska do granicy miasta Złotoryja oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 382 biegnącą od granicy miasta Złotoryja do wschodniej granicy gminy w powiecie złotoryjskim,

gmina Mirsk w powiecie lwóweckim,

gminy Janowice Wielkie, Mysłakowice, Stara Kamienica w powiecie karkonoskim,

część powiatu miejskiego Jelenia Góra położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 366,

gminy Bolków, Męcinka, Mściwojów, Paszowice, miasto Jawor w powiecie jaworskim,

gminy Dobromierz, Jaworzyna Śląska, Marcinowice, Strzegom, Żarów w powiecie świdnickim,

gminy Dzierżoniów, Pieszyce, miasto Bielawa, miasto Dzierżoniów w powiecie dzierżoniowskim,

gminy Głuszyca, Mieroszów w powiecie wałbrzyskim,

gmina Nowa Ruda i miasto Nowa Ruda w powiecie kłodzkim,

gminy Kamienna Góra, Marciszów i miasto Kamienna Góra w powiecie kamiennogórskim,

w województwie wielkopolskim:

gminy Koźmin Wielkopolski, Rozdrażew, miasto Sulmierzyce, część gminy Krotoszyn położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogi: nr 15 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 36, nr 36 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 15 do skrzyżowana z drogą nr 444, nr 444 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 36 do południowej granicy gminy w powiecie krotoszyńskim,

gminy Brodnica, część gminy Dolsk położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 434 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 437, a nastęnie na wschód od drogi nr 437 biegnącej od skrzyżowania z drogąnr 434 do południowej granicy gminy, część gminy Śrem położóna na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 310 biegnącą od zachodniej granicy gminy do miejscowości Śrem, następnie na wschód od drogi nr 432 w miejscowości Śrem oraz na wschód od drogi nr 434 biegnącej od skrzyżowania z drogą nr 432 do południowej granicy gminy w powiecie śremskim,

gminy Borek Wielkopolski, Piaski, Pogorzela, w powiecie gostyńskim,

gmina Grodzisk Wielkopolski i część gminy Kamieniec położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 308 w powiecie grodziskim,

gmina Czempiń w powiecie kościańskim,

gminy Kleszczewo, Kostrzyn, Kórnik, Pobiedziska, Mosina, miasto Puszczykowo, część gminy wiejskiej Murowana Goślina położona na południe od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy miasta Murowana Goślina do północno-wschodniej granicy gminy w powiecie poznańskim,

gmina Kiszkowo i część gminy Kłecko położona na zachód od rzeki Mała Wełna w powiecie gnieźnieńskim,

powiat czarnkowsko-trzcianecki,

część gminy Wronki położona na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Wartę biegnącą od zachodniej granicy gminy do przecięcia z droga nr 182, a następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 182 oraz 184 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 182 do południowej granicy gminy w powiecie szamotulskim,

gmina Budzyń w powiecie chodzieskim,

gminy Mieścisko, Skoki i Wągrowiec z miastem Wągrowiec w powiecie wągrowieckim,

powiat pleszewski,

gmina Zagórów w powiecie słupeckim,

gmina Pyzdry w powiecie wrzesińskim,

gminy Kotlin, Żerków i część gminy Jarocin położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr S11 i 15 w powiecie jarocińskim,

powiat ostrowski,

powiat miejski Kalisz,

powiat kaliski,

powiat turecki,

gminy Rzgów, Grodziec, Krzymów, Stare Miasto, Rychwał w powiecie konińskim,

powiat kępiński,

powiat ostrzeszowski,

w województwie opolskim:

gminy Domaszowice, Pokój, część gminy Namysłów położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od wschodniej do zachodniej granicy gminy w powiecie namysłowskim,

gminy Wołczyn, Kluczbork, Byczyna w powiecie kluczborskim,

gminy Praszka, Gorzów Śląski część gminy Rudniki położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 42 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 43 i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 43 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 42 w powiecie oleskim,

gmina Grodkóww powiecie brzeskim,

gminy Komprachcice, Łubniany, Murów, Niemodlin, Tułowice w powiecie opolskim,

powiat miejski Opole,

w województwie zachodniopomorskim:

gminy Nowogródek Pomorski, Barlinek, Myślibórz, część gminy Dębno położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 126 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 23 w miejscowości Dębno, następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 23 do skrzyżowania z ul. Jana Pawła II w miejscowości Cychry, następnie na północ od ul. Jana Pawła II do skrzyżowania z ul. Ogrodową i dalej na północ od linii wyznaczonej przez ul. Ogrodową, której przedłużenie biegnie do wschodniej granicy gminy w powiecie myśliborskim,

gmina Stare Czarnowo w powiecie gryfińskim,

gmina Bielice, Kozielice, Pyrzyce w powiecie pyrzyckim,

gminy Bierzwnik, Krzęcin, Pełczyce w powiecie choszczeńskim,

część powiatu miejskiego Szczecin położona na zachód od linii wyznaczonej przez rzekę Odra Zachodnia biegnącą od północnej granicy gminy do przecięcia z drogą nr 10, następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 10 biegnącą od przecięcia z linią wyznaczoną przez rzekę Odra Zachodnia do wschodniej granicy gminy,

gminy Dobra (Szczecińska), Police w powiecie polickim,

w województwie małopolskim:

powiat brzeski,

powiat gorlicki,

powiat proszowicki,

część powiatu nowosądeckiego niewymieniona w części II załącznika I,

gminy Czorsztyn, Krościenko nad Dunajcem, Ochotnica Dolna w powiecie nowotarskim,

powiat miejski Nowy Sącz,

powiat tarnowski,

powiat miejski Tarnów,

część powiatu dąbrowskiego niewymieniona w części III załącznika I.

8.   Slovensko

Tato uzavřená pásma I na Slovensku:

in the district of Nové Zámky, Sikenička, Pavlová, Bíňa, Kamenín, Kamenný Most, Malá nad Hronom, Belá, Ľubá, Šarkan, Gbelce, Bruty, Mužla, Obid, Štúrovo, Nána, Kamenica nad Hronom, Chľaba, Leľa, Bajtava, Salka, Malé Kosihy,

in the district of Veľký Krtíš, the municipalities of Ipeľské Predmostie, Veľká nad Ipľom, Hrušov, Kleňany, Sečianky,

in the district of Levice, the municipalities of Keť, Čata, Pohronský Ruskov, Hronovce, Želiezovce, Zalaba, Malé Ludince, Šalov, Sikenica, Pastovce, Bielovce, Ipeľský Sokolec, Lontov, Kubáňovo, Sazdice, Demandice, Dolné Semerovce, Vyškovce nad Ipľom, Preseľany nad Ipľom, Hrkovce, Tupá, Horné Semerovce, Hokovce, Slatina, Horné Turovce, Veľké Turovce, Šahy, Tešmak, Plášťovce, Ipeľské Uľany, Bátovce, Pečenice, Jabloňovce, Bohunice, Pukanec, Uhliská,

in the district of Krupina, the municipalities of Dudince, Terany, Hontianske Moravce, Sudince, Súdovce, Lišov,

the whole district of Ružomberok,

in the region of Turčianske Teplice, municipalties of Turček, Horná Štubňa, Čremošné, Háj, Rakša, Mošovce,

in the district of Martin, municipalties of Blatnica, Folkušová, Necpaly,

in the district of Dolný Kubín, the municipalities of Kraľovany, Žaškov, Jasenová, Vyšný Kubín, Oravská Poruba, Leštiny, Osádka, Malatiná, Chlebnice, Krivá,

in the district of Tvrdošín, the municipalities of Oravský Biely Potok, Habovka, Zuberec,

in the district of Žarnovica, the municipalities of Rudno nad Hronom, Voznica, Hodruša-Hámre,

the whole district of Žiar nad Hronom, except municipalities included in zone II.

9.   Itálie

Tato uzavřená pásma I v Itálii:

Piedmont Region:

in the province of Alessandria, the municipalities of Casalnoceto, Oviglio, Tortona, Viguzzolo, Frugarolo, Bergamasco, Castellar Guidobono, Berzano Di Tortona, Cerreto Grue, Carbonara Scrivia, Casasco, Carentino, Frascaro, Paderna, Montegioco, Spineto Scrivia, Villaromagnano, Pozzolo Formigaro, Momperone, Merana, Monleale, Terzo, Borgoratto Alessandrino, Casal Cermelli, Montemarzino, Bistagno, Castellazzo Bormida, Bosco Marengo, Castelspina, Volpeglino, Alice Bel Colle, Gamalero, Volpedo, Pozzol Groppo, Sarezzano,

in the province of Asti, the municipalities of Olmo Gentile, Nizza Monferrato, Incisa Scapaccino, Roccaverano, Castel Boglione, Mombaruzzo, Maranzana, Castel Rocchero, Rocchetta Palafea, Castelletto Molina, Castelnuovo Belbo, Montabone, Quaranti, Fontanile, Calamandrana, Bruno, Sessame, Monastero Bormida, Bubbio, Cassinasco, Serole, Loazzolo, Cessole, Vesime, San Giorgio Scarampi,

in the province of Cuneo, the municipalities of Bergolo, Pezzolo Valle Uzzone, Cortemilia, Levice, Castelletto Uzzone, Perletto,

Liguria Region:

in the province of Genova, the Municipalities of Rovegno, Rapallo, Portofino, Cicagna, Avegno, Montebruno, Santa Margherita Ligure, Favale Di Malvaro, Recco, Camogli, Moconesi, Tribogna, Fascia, Uscio, Gorreto, Fontanigorda, Neirone, Rondanina, Lorsica, Propata;

in the province of Savona, the municipalities of Cairo Montenotte, Quiliano, Dego, Altare, Piana Crixia, Giusvalla, Albissola Marina, Savona,

Emilia-Romagna Region:

in the province of Piacenza, the municipalities of Ottone, Zerba,

Lombardia Region:

in the province of Pavia, the municipalities of Rocca Susella, Montesegale, Menconico, Val Di Nizza, Bagnaria, Santa Margherita Di Staffora, Ponte Nizza, Brallo Di Pregola, Varzi, Godiasco, Cecima,

Lazio Region:

in the province of Rome,

North: the municipalities of Riano, Castelnuovo di Porto, Capena, Fiano Romano, Morlupo, Sacrofano, Magliano Romano, Formello, Campagnano di Roma, Anguillara;

West: the municipality of Fiumicino;

South: the municipality of Rome between the boundaries of the municipality of Fiumicino (West), the limits of Zone 3 (North), the Tiber river up to the intersection with the Grande Raccordo Anulare GRA Highway, the Grande Raccordo Anulare GRA Highway up to the intersection with A24 Highway, A24 Highway up to the intersection with Viale del Tecnopolo, viale del Tecnopolo up to the intersection with the boundaries of the municipality of Guidonia Montecelio;

East: the municipalities of Guidonia Montecelio, Montelibretti, Palombara Sabina, Monterotondo, Mentana, Sant’Angelo Romano, Fonte Nuova.

ČÁST II

1.   Bulharsko

Tato uzavřená pásma II v Bulharsku:

the whole region of Haskovo,

the whole region of Yambol,

the whole region of Stara Zagora,

the whole region of Pernik,

the whole region of Kyustendil,

the whole region of Plovdiv, excluding the areas in Part III,

the whole region of Pazardzhik, excluding the areas in Part III,

the whole region of Smolyan,

the whole region of Dobrich,

the whole region of Sofia city,

the whole region of Sofia Province,

the whole region of Blagoevgrad excluding the areas in Part III,

the whole region of Razgrad,

the whole region of Kardzhali,

the whole region of Burgas,

the whole region of Varna excluding the areas in Part III,

the whole region of Silistra,

the whole region of Ruse,

the whole region of Veliko Tarnovo,

the whole region of Pleven,

the whole region of Targovishte,

the whole region of Shumen,

the whole region of Sliven,

the whole region of Vidin,

the whole region of Gabrovo,

the whole region of Lovech,

the whole region of Montana,

the whole region of Vratza.

2.   Německo

Tato uzavřená pásma II v Německu:

Bundesland Brandenburg:

Landkreis Oder-Spree:

Gemeinde Grunow-Dammendorf,

Gemeinde Mixdorf

Gemeinde Schlaubetal,

Gemeinde Neuzelle,

Gemeinde Neißemünde,

Gemeinde Lawitz,

Gemeinde Eisenhüttenstadt,

Gemeinde Vogelsang,

Gemeinde Ziltendorf,

Gemeinde Wiesenau,

Gemeinde Friedland,

Gemeinde Siehdichum,

Gemeinde Müllrose,

Gemeinde Briesen,

Gemeinde Jacobsdorf

Gemeinde Groß Lindow,

Gemeinde Brieskow-Finkenheerd,

Gemeinde Ragow-Merz,

Gemeinde Beeskow,

Gemeinde Rietz-Neuendorf,

Gemeinde Tauche mit den Gemarkungen Stremmen, Ranzig, Trebatsch, Sabrodt, Sawall, Mitweide, Lindenberg, Falkenberg (T), Görsdorf (B), Wulfersdorf, Giesensdorf, Briescht, Kossenblatt und Tauche,

Gemeinde Langewahl,

Gemeinde Berkenbrück,

Gemeinde Steinhöfel mit den Gemarkungen Arensdorf und Demitz und den Gemarkungen Steinhöfel, Hasenfelde und Heinersdorf östlich der L 36 und der Gemarkung Neuendorf im Sande südlich der L36,

Gemeinde Fürstenwalde östlich der B 168 und südlich der L36,

Gemeinde Diensdorf-Radlow,

Gemeinde Wendisch Rietz östlich des Scharmützelsees und nördlich der B 246,

Gemeinde Bad Saarow mit der Gemarkung Neu Golm und der Gemarkung Bad Saarow-Pieskow östlich des Scharmützelsees und ab nördlicher Spitze östlich der L35,

Landkreis Dahme-Spreewald:

Gemeinde Jamlitz,

Gemeinde Lieberose,

Gemeinde Schwielochsee mit den Gemarkungen Goyatz, Jessern, Lamsfeld, Ressen, Speichrow und Zaue,

Landkreis Spree-Neiße:

Gemeinde Schenkendöbern,

Gemeinde Guben,

Gemeinde Jänschwalde,

Gemeinde Tauer,

Gemeinde Peitz,

Gemeinde Kolkwitz mit den Gemarkungen Klein Gaglow, Hähnchen, Kolkwitz, Glinzig und Krieschow südlich der BAB 15,

Gemeinde Turnow-Preilack mit der Gemarkung Preilack,

Gemeinde Teichland mit der Gemarkung Bärenbrück,

Gemeinde Heinersbrück,

Gemeinde Forst,

Gemeinde Groß Schacksdorf-Simmersdorf,

Gemeinde Neiße-Malxetal,

Gemeinde Jämlitz-Klein Düben,

Gemeinde Tschernitz,

Gemeinde Döbern,

Gemeinde Felixsee,

Gemeinde Wiesengrund,

Gemeinde Spremberg,

Gemeinde Welzow,

Gemeinde Neuhausen/Spree,

Gemeinde Drebkau,

Kreisfreie Stadt Cottbus mit den Gemarkungen Kahren, Gallinchen, Groß Gaglow und der Gemarkung Kiekebusch südlich der BAB 15,

Landkreis Märkisch-Oderland:

Gemeinde Bleyen-Genschmar,

Gemeinde Neuhardenberg

Gemeinde Golzow,

Gemeinde Küstriner Vorland,

Gemeinde Alt Tucheband,

Gemeinde Reitwein,

Gemeinde Podelzig,

Gemeinde Gusow-Platkow,

Gemeinde Seelow,

Gemeinde Vierlinden,

Gemeinde Lindendorf,

Gemeinde Fichtenhöhe,

Gemeinde Lietzen,

Gemeinde Falkenhagen (Mark),

Gemeinde Zeschdorf,

Gemeinde Treplin,

Gemeinde Lebus,

Gemeinde Müncheberg mit den Gemarkungen Jahnsfelde, Trebnitz, Obersdorf, Münchehofe und Hermersdorf,

Gemeinde Märkische Höhe mit der Gemarkung Ringenwalde,

Gemeinde Bliesdorf mit der Gemarkung Metzdorf und Gemeinde Bliesdorf – östlich der B167 bis östlicher Teil, begrenzt aus Richtung Gemarkungsgrenze Neutrebbin südlich der Bahnlinie bis Straße „Sophienhof“ dieser westlich folgend bis „Ruesterchegraben“ weiter entlang Feldweg an den Windrädern Richtung „Herrnhof“, weiter entlang „Letschiner Hauptgraben“ nord-östlich bis Gemarkungsgrenze Alttrebbin und Kunersdorf – östlich der B167,

Gemeinde Bad Freienwalde mit den Gemarkungen Altglietzen, Altranft, Bad Freienwalde, Bralitz, Hohenwutzen, Schiffmühle, Hohensaaten und Neuenhagen,

Gemeinde Falkenberg mit der Gemarkung Falkenberg östlich der L35,

Gemeinde Oderaue,

Gemeinde Wriezen mit den Gemarkungen Altwriezen, Jäckelsbruch, Neugaul, Beauregard, Eichwerder, Rathsdorf – östlich der B167 und Wriezen – östlich der B167,

Gemeinde Neulewin,

Gemeinde Neutrebbin,

Gemeinde Letschin,

Gemeinde Zechin,

Landkreis Barnim:

Gemeinde Lunow-Stolzenhagen,

Gemeinde Parsteinsee,

Gemeinde Oderberg,

Gemeinde Liepe,

Gemeinde Hohenfinow (nördlich der B167),

Gemeinde Niederfinow,

Gemeinde (Stadt) Eberswalde mit den Gemarkungen Eberswalde nördlich der B167 und östlich der L200, Sommerfelde und Tornow nördlich der B167,

Gemeinde Chorin mit den Gemarkungen Brodowin, Chorin östlich der L200, Serwest, Neuehütte, Sandkrug östlich der L200,

Gemeinde Ziethen mit der Gemarkung Klein Ziethen östlich der Serwester Dorfstraße und östlich der B198,

Landkreis Uckermark:

Gemeinde Angermünde mit den Gemarkungen Crussow, Stolpe, Gellmersdorf, Neukünkendorf, Bölkendorf, Herzsprung, Schmargendorf und den Gemarkungen Angermünde südlich und südöstlich der B2 und Dobberzin südlich der B2,

Gemeinde Schwedt mit den Gemarkungen Criewen, Zützen, Schwedt, Stendell, Kummerow, Kunow, Vierraden, Blumenhagen, Oderbruchwiesen, Enkelsee, Gatow, Hohenfelde, Schöneberg, Flemsdorf und der Gemarkung Felchow östlich der B2,

Gemeinde Pinnow südlich und östlich der B2,

Gemeinde Berkholz-Meyenburg,

Gemeinde Mark Landin mit der Gemarkung Landin südlich der B2,

Gemeinde Casekow mit der Gemarkung Woltersdorf und den Gemarkungen Biesendahlshof und Casekow östlich der L272 und südlich der L27,

Gemeinde Hohenselchow-Groß Pinnow mit der Gemarkung Groß Pinnow und der Gemarkung Hohenselchow südlich der L27,

Gemeinde Gartz (Oder) mit der Gemarkung Friedrichsthal und den Gemarkungen Gartz und Hohenreinkendorf südlich der L27 und der B2 bis Kastanienallee, dort links abbiegend dem Schülerweg folgend bis Höhe Bahnhof, von hier in östlicher Richtung den Salveybach kreuzend bis zum Tantower Weg, diesen in nördlicher Richtung bis zu Stettiner Straße, diese weiter folgend bis zur B2, dieser in nördlicher Richtung folgend,

Gemeinde Mescherin mit der Gemarkung Mescherin, der Gemarkung Neurochlitz östlich der B2 und der Gemarkung Rosow nördlich der K 7311,

Gemeinde Passow mit der Gemarkung Jamikow,

Kreisfreie Stadt Frankfurt (Oder),

Landkreis Prignitz:

Gemeinde Karstädt mit den Gemarkungen Neuhof und Kribbe und den Gemarkungen Groß Warnow, Klein Warnow, Reckenzin, Streesow und Dallmin östlich der Bahnstrecke Berlin/Spandau-Hamburg/Altona,

Gemeinde Berge,

Gemeinde Pirow mit den Gemarkungen Hülsebeck, Pirow, Bresch und Burow,

Gemeinde Putlitz mit den Gemarkungen Sagast, Nettelbeck, Porep, Lütkendorf, Putlitz, Weitgendorf und Telschow,

Gemeinde Marienfließ mit den Gemarkungen Jännersdorf, Stepenitz und Krempendorf,

Landkreis Oberspreewald-Lausitz:

Gemeinde Vetschau mit den Gemarkungen Wüstenhain und Laasow,

Gemeinde Altdöbern mit den Gemarkungen Reddern, Ranzow, Pritzen, Altdöbern östlich der Bahnstrecke Altdöbern –Großräschen,

Gemeinde Großräschen mit den Gemarkungen Woschkow, Dörrwalde, Allmosen,

Gemeinde Neu-Seeland,

Gemeinde Neupetershain,

Gemeinde Senftenberg mit der Gemarkungen Peickwitz, Sedlitz, Kleinkoschen, Großkoschen und Hosena,

Gemeinde Hohenbocka,

Gemeinde Grünewald,

Gemeinde Hermsdorf,

Gemeinde Kroppen,

Gemeinde Ortrand,

Gemeinde Großkmehlen,

Gemeinde Lindenau,

Gemeinde Frauendorf,

Gemeinde Ruhland,

Gemeinde Guteborn

Gemeinde Schwarzbach mit der Gemarkung Schwarzbach,

Bundesland Sachsen:

Landkreis Bautzen,

Stadt Dresden:

Stadtgebiet nördlich der BAB4 bis zum Verlauf westlich der Elbe, dann nördlich der B6,

Landkreis Görlitz,

Landkreis Meißen:

Gemeinde Diera-Zehren östlich der Elbe,

Gemeinde Ebersbach,

Gemeinde Glaubitz östlich des Grödel-Elsterwerdaer-Floßkanals,

Gemeinde Klipphausen östlich der S177,

Gemeinde Lampertswalde,

Gemeinde Moritzburg,

Gemeinde Niederau östlich der B101,

Gemeinde Nünchritz östlich der Elbe und südlich des Grödel-Elsterwerdaer-Floßkanals,

Gemeinde Priestewitz,

Gemeinde Röderaue östlich des Grödel-Elsterwerdaer-Floßkanals,

Gemeinde Schönfeld,

Gemeinde Stadt Coswig,

Gemeinde Stadt Gröditz östlich des Grödel-Elsterwerdaer-Floßkanals,

Gemeinde Stadt Großenhain,

Gemeinde Stadt Meißen östlich des Straßenverlaufs der S177 bis zur B6, dann B6 bis zur B101, ab der B101 Elbtalbrücke Richtung Norden östlich der Elbe,

Gemeinde Stadt Radebeul,

Gemeinde Stadt Radeburg,

Gemeinde Thiendorf,

Gemeinde Weinböhla,

Gemeinde Wülknitz östlich des Grödel-Elsterwerdaer-Floßkanals,

Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge:

Gemeinde Stadt Wilsdruff nördlich der BAB4 zwischen den Abfahren Wilsdruff und Dreieck Dresden-West,

Bundesland Mecklenburg-Vorpommern:

Landkreis Ludwigslust-Parchim:

Gemeinde Balow mit dem Ortsteil: Balow,

Gemeinde Brunow mit den Ortsteilen und Ortslagen: Bauerkuhl, Brunow (bei Ludwigslust), Klüß, Löcknitz (bei Parchim),

Gemeinde Dambeck mit dem Ortsteil und der Ortslage: Dambeck (bei Ludwigslust),

Gemeinde Ganzlin mit den Ortsteilen und Ortslagen: Barackendorf, Hof Retzow, Klein Damerow, Retzow, Wangelin,

Gemeinde Gehlsbach mit den Ortsteilen und Ortslagen: Ausbau Darß, Darß, Hof Karbow, Karbow, Karbow-Ausbau, Quaßlin, Quaßlin Hof, Quaßliner Mühle, Vietlübbe, Wahlstorf

Gemeinde Groß Godems mit den Ortsteilen und Ortslagen: Groß Godems, Klein Godems,

Gemeinde Karrenzin mit den Ortsteilen und Ortslagen: Herzfeld, Karrenzin, Karrenzin-Ausbau, Neu Herzfeld, Repzin, Wulfsahl,

Gemeinde Kreien mit den Ortsteilen und Ortslagen: Ausbau Kreien, Hof Kreien, Kolonie Kreien, Kreien, Wilsen,

Gemeinde Kritzow mit dem Ortsteil und der Ortslage: Benzin,

Gemeinde Lübz mit den Ortsteilen und Ortslagen: Burow, Gischow, Meyerberg,

Gemeinde Möllenbeck mit den Ortsteilen und Ortslagen: Carlshof, Horst, Menzendorf, Möllenbeck,

Gemeinde Muchow mit dem Ortsteil und Ortslage: Muchow,

Gemeinde Parchim mit dem Ortsteil und Ortslage: Slate,

Gemeinde Prislich mit den Ortsteilen und Ortslagen: Marienhof, Neese, Prislich, Werle,

Gemeinde Rom mit dem Ortsteil und Ortslage: Klein Niendorf,

Gemeinde Ruhner Berge mit den Ortsteilen und Ortslagen: Dorf Poltnitz, Drenkow, Griebow, Jarchow, Leppin, Malow, Malower Mühle, Marnitz, Mentin, Mooster, Poitendorf, Poltnitz, Suckow, Tessenow, Zachow,

Gemeinde Siggelkow mit den Ortsteilen und Ortslagen: Groß Pankow, Klein Pankow, Neuburg, Redlin, Siggelkow,

Gemeinde Stolpe mit den Ortsteilen und Ortslagen: Barkow, Granzin, Stolpe Ausbau, Stolpe,

Gemeinde Ziegendorf mit den Ortsteilen und Ortslagen: Drefahl, Meierstorf, Neu Drefahl, Pampin, Platschow, Stresendorf, Ziegendorf,

Gemeinde Zierzow mit den Ortsteilen und Ortslagen: Kolbow, Zierzow.

3.   Estonsko

Tato uzavřená pásma II v Estonsku:

Eesti Vabariik (välja arvatud Hiiu maakond).

4.   Lotyšsko

Tato uzavřená pásma II v Lotyšsku:

Aizkraukles novads,

Alūksnes novads,

Augšdaugavas novads,

Ādažu novads,

Balvu novads,

Bauskas novads,

Cēsu novads,

Dienvidkurzemes novada Aizputes, Cīravas, Lažas, Durbes, Dunalkas, Tadaiķu, Vecpils, Bārtas, Sakas, Bunkas, Priekules, Gramzdas, Kalētu, Virgas, Dunikas, Vaiņodes, Gaviezes, Rucavas, Vērgales, Medzes pagasts, Nīcas pagasta daļa uz dienvidiem no apdzīvotas vietas Bernāti, autoceļa V1232, A11, V1222, Bārtas upes, Embūtes pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa P116, P106, autoceļa no apdzīvotas vietas Dinsdurbe, Kalvenes pagasta daļa uz rietumiem no ceļa pie Vārtājas upes līdz autoceļam A9, uz dienvidiem no autoceļa A9, uz rietumiem no autoceļa V1200, Kazdangas pagasta daļa uz rietumiem no ceļa V1200, P115, P117, V1296, Aizputes, Durbes, Pāvilostas, Priekules pilsēta,

Dobeles novads,

Gulbenes novads,

Jelgavas novads,

Jēkabpils novads,

Krāslavas novads,

Kuldīgas novada Alsungas, Gudenieku, Kurmāles, Rendas, Kabiles, Vārmes, Pelču, Snēpeles, Turlavas, Ēdoles, Īvandes, Rumbas, Padures pagasts, Laidu pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa V1296, Kuldīgas pilsēta,

Ķekavas novads,

Limbažu novads,

Līvānu novads,

Ludzas novads,

Madonas novads,

Mārupes novads,

Ogres novads,

Olaines novads,

Preiļu novads,

Rēzeknes novads,

Ropažu novada Garkalnes, Ropažu pagasts, Stopiņu pagasta daļa, kas atrodas uz austrumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes, Vangažu pilsēta,

Salaspils novads,

Saldus novads,

Saulkrastu novads,

Siguldas novads,

Smiltenes novads,

Talsu novads,

Tukuma novads,

Valkas novads,

Valmieras novads,

Varakļānu novads,

Ventspils novads,

Daugavpils valstspilsētas pašvaldība,

Jelgavas valstspilsētas pašvaldība,

Jūrmalas valstspilsētas pašvaldība,

Rēzeknes valstspilsētas pašvaldība.

5.   Litva

Tato uzavřená pásma II v Litvě:

Alytaus miesto savivaldybė,

Alytaus rajono savivaldybė,

Anykščių rajono savivaldybė,

Akmenės rajono savivaldybė,

Birštono savivaldybė,

Biržų miesto savivaldybė,

Biržų rajono savivaldybė,

Druskininkų savivaldybė,

Elektrėnų savivaldybė,

Ignalinos rajono savivaldybė,

Jonavos rajono savivaldybė,

Joniškio rajono savivaldybė,

Jurbarko rajono savivaldybė: Eržvilko, Juodaičių, Seredžiaus, Smalininkų ir Viešvilės seniūnijos,

Kaišiadorių rajono savivaldybė,

Kauno miesto savivaldybė,

Kauno rajono savivaldybė,

Kazlų rūdos savivaldybė: Kazlų Rūdos seniūnija, išskyrus vakarinė dalis iki kelio 2602 ir 183, Plutiškių seniūnija,

Kelmės rajono savivaldybė: Kelmės, Kražių, Liolių, Tytuvėnų, Tytuvėnų apylinkių, Pakražančio ir Vaiguvos seniūnijos,

Kėdainių rajono savivaldybė,

Klaipėdos rajono savivaldybė: Judrėnų, Endriejavo ir Veiviržėnų seniūnijos,

Kupiškio rajono savivaldybė,

Kretingos rajono savivaldybė,

Lazdijų rajono savivaldybė,

Mažeikių rajono savivaldybė,

Molėtų rajono savivaldybė: Alantos, Balninkų, Čiulėnų, Inturkės, Joniškio, Luokesos, Mindūnų, Suginčių ir Videniškių seniūnijos,

Pagėgių savivaldybė,

Pakruojo rajono savivaldybė,

Panevėžio rajono savivaldybė,

Panevėžio miesto savivaldybė,

Pasvalio rajono savivaldybė,

Radviliškio rajono savivaldybė,

Rietavo savivaldybė,

Prienų rajono savivaldybė,

Plungės rajono savivaldybė,

Raseinių rajono savivaldybė,

Rokiškio rajono savivaldybė,

Skuodo rajono savivaldybė,

Šakių rajono savivaldybė: Kriūkų, Lekėčių ir Lukšių seniūnijos,

Šalčininkų rajono savivaldybė,

Šiaulių miesto savivaldybė,

Šiaulių rajono savivaldybė: Ginkūnų, Gruzdžių, Kairių, Kužių, Meškuičių, Raudėnų, Šakynos ir Šiaulių kaimiškosios seniūnijos,

Šilutės rajono savivaldybė,

Širvintų rajono savivaldybė: Čiobiškio, Gelvonų, Jauniūnų, Kernavės, Musninkų ir Širvintų seniūnijos,

Šilalės rajono savivaldybė,

Švenčionių rajono savivaldybė,

Tauragės rajono savivaldybė,

Telšių rajono savivaldybė,

Trakų rajono savivaldybė,

Ukmergės rajono savivaldybė: Deltuvos, Lyduokių, Pabaisko, Pivonijos, Siesikų, Šešuolių, Taujėnų, Ukmergės miesto, Veprių, Vidiškių ir Žemaitkiemo seniūnijos,

Utenos rajono savivaldybė,

Varėnos rajono savivaldybė,

Vilniaus miesto savivaldybė,

Vilniaus rajono savivaldybė: Avižienių, Bezdonių, Buivydžių, Dūkštų, Juodšilių, Kalvelių, Lavoriškių, Maišiagalos, Marijampolio, Medininkų, Mickūnų, Nemenčinės, Nemenčinės miesto, Nemėžio, Pagirių, Riešės, Rudaminos, Rukainių, Sudervės, Sužionių, Šatrininkų ir Zujūnų seniūnijos,

Visagino savivaldybė,

Zarasų rajono savivaldybė.

6.   Maďarsko

Tato uzavřená pásma II v Maďarsku:

Békés megye 950150, 950250, 950350, 950450, 950550, 950650, 950660, 950750, 950850, 950860, 951050, 951150, 951250, 951260, 951350, 951450, 951460, 951550, 951650, 951750, 952150, 952250, 952350, 952450, 952550, 952650, 953250, 953260, 953270, 953350, 953450, 953550, 953560, 953950, 954050, 954060, 954150, 956250, 956350, 956450, 956550, 956650 és 956750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Borsod-Abaúj-Zemplén megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

Fejér megye 403150, 403160, 403250, 403260, 403350, 404250, 404550, 404560, 404570, 405450, 405550, 405650, 406450 és 407050 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Hajdú-Bihar megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

Heves megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

Jász-Nagykun-Szolnok megye 750250, 750550, 750650, 750750, 750850, 750970, 750980, 751050, 751150, 751160, 751250, 751260, 751350, 751360, 751450, 751460, 751470, 751550, 751650, 751750, 751850, 751950, 752150, 752250, 752350, 752450, 752460, 752550, 752560, 752650, 752750, 752850, 752950, 753060, 753070, 753150, 753250, 753310, 753450, 753550, 753650, 753660, 753750, 753850, 753950, 753960, 754050, 754150, 754250, 754360, 754370, 754850, 755550, 755650 és 755750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Komárom-Esztergom megye: 250350, 250850, 250950, 251450, 251550, 251950, 252050, 252150, 252350, 252450, 252460, 252550, 252650, 252750, 252850, 252860, 252950, 252960, 253050, 253150, 253250, 253350, 253450 és 253550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Nógrád megye valamennyi vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Pest megye 570150, 570250, 570350, 570450, 570550, 570650, 570750, 570850, 570950, 571050, 571150, 571250, 571350, 571650, 571750, 571760, 571850, 571950, 572050, 573550, 573650, 574250, 577250, 580050 és 580150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Szabolcs-Szatmár-Bereg megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe.

7.   Polsko

Tato uzavřená pásma II v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gminy Kalinowo, Stare Juchy, Prostki oraz gmina wiejska Ełk w powiecie ełckim,

powiat elbląski,

powiat miejski Elbląg,

część powiatu gołdapskiego niewymieniona w części III załącznika I,

powiat piski,

powiat bartoszycki,

część powiatu oleckiego niewymieniona w części III załącznika I,

część powiatu giżyckiego niewymieniona w części III załącznika I,

powiat braniewski,

powiat kętrzyński,

powiat lidzbarski,

gminy Dźwierzuty Jedwabno, Pasym, Świętajno, Szczytno i miasto Szczytno w powiecie szczycieńskim,

powiat mrągowski,

część powiatu węgorzewskiego niewymieniona w części III załącznika I,

powiat olsztyński,

powiat miejski Olsztyn,

powiat nidzicki,

gminy Kisielice, Susz, Zalewo w powiecie iławskim,

część powiatu ostródzkiego niewymieniona w części III załącznika I,

gmina Iłowo – Osada, część gminy wiejskiej Działdowo położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od wchodniej do zachodniej granicy gminy, część gminy Płośnica położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od wchodniej do zachodniej granicy gminy, część gminy Lidzbark położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 544 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 541 oraz na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 541 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 544 w powiecie działdowskim,

w województwie podlaskim:

powiat bielski,

powiat grajewski,

powiat moniecki,

powiat sejneński,

gminy Łomża, Piątnica, Jedwabne, Przytuły i Wizna w powiecie łomżyńskim,

powiat miejski Łomża,

powiat siemiatycki,

powiat hajnowski,

gminy Ciechanowiec, Klukowo, Szepietowo, Kobylin-Borzymy, Nowe Piekuty, Sokoły i część gminy Kulesze Kościelne położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie wysokomazowieckim,

gmina Rutki i część gminy Kołaki Kościelne położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie zambrowskim,

gminy Mały Płock i Stawiski w powiecie kolneńskim,

powiat białostocki,

powiat suwalski,

powiat miejski Suwałki,

powiat augustowski,

powiat sokólski,

powiat miejski Białystok,

w województwie mazowieckim:

gminy Domanice, Korczew, Kotuń, Mordy, Paprotnia, Przesmyki, Siedlce, Skórzec, Wiśniew, Wodynie, Zbuczyn w powiecie siedleckim,

powiat miejski Siedlce,

gminy Ceranów, Jabłonna Lacka, Kosów Lacki, Repki, Sabnie, Sterdyń w powiecie sokołowskim,

powiat łosicki,

powiat sochaczewski,

powiat zwoleński,

powiat kozienicki,

powiat lipski,

powiat radomski

powiat miejski Radom,

powiat szydłowiecki,

gminy Lubowidz i Kuczbork Osada w powiecie żuromińskim,

gmina Wieczfnia Kościelna w powicie mławskim,

gminy Bodzanów, Słubice, Wyszogród i Mała Wieś w powiecie płockim,

powiat nowodworski,

gminy Czerwińsk nad Wisłą, Naruszewo, Załuski w powiecie płońskim,

gminy: miasto Kobyłka, miasto Marki, miasto Ząbki, miasto Zielonka, część gminy Tłuszcz ograniczona liniami kolejowymi: na północ od linii kolejowej biegnącej od wschodniej granicy gminy do miasta Tłuszcz oraz na wschód od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy gminy do miasta Tłuszcz, część gminy Jadów położona na północ od linii kolejowej biegnącej od wschodniej do zachodniej granicy gminy w powiecie wołomińskim,

powiat garwoliński,

gminy Boguty – Pianki, Brok, Zaręby Kościelne, Nur, Małkinia Górna, część gminy Wąsewo położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 60, część gminy wiejskiej Ostrów Mazowiecka położona na południe od miasta Ostrów Mazowiecka i na południe od linii wyznaczonej przez drogę 60 biegnącą od zachodniej granicy miasta Ostrów Mazowiecka do zachodniej granicy gminy w powiecie ostrowskim,

część gminy Sadowne położona na północny- zachód od linii wyznaczonej przez linię kolejową, część gminy Łochów położona na północny – zachód od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie węgrowskim,

gminy Brańszczyk, Długosiodło, Rząśnik, Wyszków, część gminy Zabrodzie położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S8 w powiecie wyszkowskim,

gminy Cegłów, Dębe Wielkie, Halinów, Latowicz, Mińsk Mazowiecki i miasto Mińsk Mazowiecki, Mrozy, Siennica, miasto Sulejówek w powiecie mińskim,

powiat otwocki,

powiat warszawski zachodni,

powiat legionowski,

powiat piaseczyński,

powiat pruszkowski,

powiat grójecki,

powiat grodziski,

powiat żyrardowski,

powiat białobrzeski,

powiat przysuski,

powiat miejski Warszawa,

w województwie lubelskim:

powiat bialski,

powiat miejski Biała Podlaska,

powiat janowski,

powiat puławski,

powiat rycki,

powiat łukowski,

powiat lubelski,

powiat miejski Lublin,

powiat lubartowski,

powiat łęczyński,

powiat świdnicki,

powiat biłgorajski,

powiat hrubieszowski,

powiat krasnostawski,

powiat chełmski,

powiat miejski Chełm,

powiat tomaszowski,

powiat kraśnicki,

powiat opolski,

powiat parczewski,

powiat włodawski,

powiat radzyński,

powiat miejski Zamość,

powiat zamojski,

w województwie podkarpackim:

powiat stalowowolski,

powiat lubaczowski,

gminy Medyka, Stubno, część gminy Orły położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 77, część gminy Żurawica na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 77 w powiecie przemyskim,

powiat jarosławski,

gmina Kamień w powiecie rzeszowskim,

gminy Cmolas, Dzikowiec, Kolbuszowa, Majdan Królewski i Niwiska powiecie kolbuszowskim,

powiat leżajski,

powiat niżański,

powiat tarnobrzeski,

gminy Adamówka, Sieniawa, Tryńcza, Przeworsk z miastem Przeworsk, Zarzecze w powiecie przeworskim,

gmina Ostrów, część gminy Sędziszów Małopolski położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A4,

część gminy Czarna położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A4, część gminy Żyraków położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A4, część gminy wiejskiej Dębica położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A4 w powiecie dębickim,

część powiatu mieleckiego niewymieniona w części III załącznika I,

w województwie małopolskim:

gminy Nawojowa, Piwniczna Zdrój, Rytro, Stary Sącz, część gminy Łącko położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Dunajec w powiecie nowosądeckim,

gmina Szczawnica w powiecie nowotarskim,

w województwie pomorskim:

gminy Dzierzgoń i Stary Dzierzgoń w powiecie sztumskim,

gmina Stare Pole, część gminy Nowy Staw położna na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 w powiecie malborskim,

gminy Stegny, Sztutowo i część gminy Nowy Dwór Gdański położona na północny - wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 7, następnie przez drogę nr 7 i S7 biegnącą do zachodniej granicy gminy w powiecie nowodworskim,

w województwie świętokrzyskim:

gmina Tarłów i część gminy Ożarów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 biegnącą od miejscowości Honorów do zachodniej granicy gminy w powiecie opatowskim,

część gminy Brody położona wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9 i na północny - wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 0618T biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania w miejscowości Lipie oraz przez drogę biegnącą od miejscowości Lipie do wschodniej granicy gminy i część gminy Mirzec położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 744 biegnącą od południowej granicy gminy do miejscowości Tychów Stary a następnie przez drogę nr 0566T biegnącą od miejscowości Tychów Stary w kierunku północno – wschodnim do granicy gminy w powiecie starachowickim,

gmina Gowarczów, część gminy Końskie położona na wschód od linii kolejowej, część gminy Stąporków położona na północ od linii kolejowej w powiecie koneckim,

gminy Dwikozy i Zawichost w powiecie sandomierskim,

w województwie lubuskim:

gminy Bogdaniec, Deszczno, Kłodawa, Kostrzyn nad Odrą, Santok, Witnica w powiecie gorzowskim,

powiat miejski Gorzów Wielkopolski,

gminy Drezdenko, Strzelce Krajeńskie, Stare Kurowo, Zwierzyn w powiecie strzelecko – drezdeneckim,

powiat żarski,

powiat słubicki,

gminy Brzeźnica, Iłowa, Gozdnica, Małomice Wymiarki, Żagań i miasto Żagań w powiecie żagańskim,

powiat krośnieński,

powiat zielonogórski

powiat miejski Zielona Góra,

powiat nowosolski,

powiat sulęciński,

powiat międzyrzecki,

powiat świebodziński,

powiat wschowski,

w województwie dolnośląskim:

powiat zgorzelecki,

gminy Gaworzyce, Grębocice, Polkowice i Radwanice w powiecie polkowickim,

część powiatu wołowskiego niewymieniona w części III załącznika I,

gmina Jeżów Sudecki w powiecie karkonoskim,

gminy Rudna, Ścinawa, miasto Lubin i część gminy Lubin niewymieniona w części III załącznika I w powiecie lubińskim,

gmina Malczyce, Miękinia, Środa Śląska, część gminy Kostomłoty położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A4, część gminy Udanin położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A4 w powiecie średzkim,

gmina Wądroże Wielkie w powiecie jaworskim,

gminy Kunice, Legnickie Pole, Prochowice, Ruja w powiecie legnickim,

gminy Wisznia Mała, Trzebnica, Zawonia, część gminy Oborniki Śląskie położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 340 w powiecie trzebnickim,

gminy Leśna, Lubań i miasto Lubań, Olszyna, Platerówka, Siekierczyn w powiecie lubańskim,

powiat miejski Wrocław,

gminy Czernica, Długołęka, Siechnice, część gminy Żórawina położona na wschód od linii wyznaczonej przez autostradę A4, część gminy Kąty Wrocławskie położona na północ od linii wyznaczonej przez autostradę A4 w powiecie wrocławskim,

gminy Jelcz - Laskowice, Oława z miastem Oława i część gminy Domaniów położona na północny wschód od linii wyznaczonej przez autostradę A4 w powiecie oławskim,

gmina Bierutów, miasto Oleśnica, część gminy wiejskiej Oleśnica położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr S8, część gminy Dobroszyce położona na zachód od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od północnej do południowej granicy gminy w powiecie oleśnickim,

gmina Cieszków, Krośnice, część gminy Milicz położona na wschód od linii łączącej miejscowości Poradów – Piotrkosice – Sulimierz – Sułów - Gruszeczka w powiecie milickim,

część powiatu bolesławieckiego niewymieniona w części III załącznika I,

powiat głogowski,

gmina Niechlów w powiecie górowskim,

gmina Świerzawa, Wojcieszów, część gminy Zagrodno położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Jadwisin – Modlikowice Zagrodno oraz na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 382 biegnącą od miejscowości Zagrodno do południowej granicy gminy w powiecie złotoryjskim,

gmina Gryfów Śląski, Lubomierz, Lwówek Śląski, Wleń w powiecie lwóweckim,

gminy Czarny Bór, Stare Bogaczowice, Walim, miasto Boguszów - Gorce, miasto Jedlina – Zdrój, miasto Szczawno – Zdrój w powiecie wałbrzyskim,

powiat miejski Wałbrzych,

gmina Świdnica, miasto Świdnica, miasto Świebodzice w powiecie świdnickim,

w województwie wielkopolskim:

gminy Siedlec, Wolsztyn, część gminy Przemęt położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Borek – Kluczewo – Sączkowo – Przemęt – Błotnica – Starkowo – Boszkowo – Letnisko w powiecie wolsztyńskim,

gmina Wielichowo, Rakoniewice, Granowo, część gminy Kamieniec położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 308 w powiecie grodziskim,

powiat międzychodzki,

powiat nowotomyski,

powiat obornicki,

część gminy Połajewo na położona na południe od drogi łączącej miejscowości Chraplewo, Tarnówko-Boruszyn, Krosin, Jakubowo, Połajewo - ul. Ryczywolska do północno-wschodniej granicy gminy w powiecie czarnkowsko-trzcianeckim,

powiat miejski Poznań,

gminy Buk, Czerwonak, Dopiewo, Komorniki, Rokietnica, Stęszew, Swarzędz, Suchy Las, Tarnowo Podgórne, część gminy wiejskiej Murowana Goślina położona na północ od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy miasta Murowana Goślina do północno-wschodniej granicy gminy w powiecie poznańskim,

gminy

część powiatu szamotulskiego niewymieniona w części I i III załącznika I,

gmina Pępowo w powiecie gostyńskim,

gminy Kobylin, Zduny, część gminy Krotoszyn położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogi: nr 15 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 36, nr 36 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 15 do skrzyżowana z drogą nr 444, nr 444 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 36 do południowej granicy gminy w powiecie krotoszyńskim,

gmina Wijewo w powiecie leszczyńskim,

w województwie łódzkim:

gminy Białaczów, Drzewica, Opoczno i Poświętne w powiecie opoczyńskim,

gminy Biała Rawska, Regnów i Sadkowice w powiecie rawskim,

gmina Kowiesy w powiecie skierniewickim,

w województwie zachodniopomorskim:

gmina Boleszkowice i część gminy Dębno położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 126 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 23 w miejscowości Dębno, następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 23 do skrzyżowania z ul. Jana Pawła II w miejscowości Cychry, następnie na południe od ul. Jana Pawła II do skrzyżowania z ul. Ogrodową i dalej na południe od linii wyznaczonej przez ul. Ogrodową, której przedłużenie biegnie do wschodniej granicy gminy w powiecie myśliborskim,

gminy Cedynia, Gryfino, Mieszkowice, Moryń, część gminy Chojna położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 31 biegnącą od północnej granicy gminy i 124 biegnącą od południowej granicy gminy w powiecie gryfińskim,

gmina Kołbaskowo w powiecie polickim,

w województwie opolskim:

gminy Brzeg, Lubsza, Lewin Brzeski, Olszanka, Skarbimierz w powiecie brzeskim,

gminy Dąbrowa, Dobrzeń Wielki, Popielów w powiecie opolskim,

gminy Świerczów, Wilków, część gminy Namysłów położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od wschodniej do zachodniej granicy gminy w powiecie namysłowskim.

8.   Slovensko

Tato uzavřená pásma II na Slovensku:

the whole district of Gelnica except municipalities included in zone III,

the whole district of Poprad

the whole district of Spišská Nová Ves,

the whole district of Levoča,

the whole district of Kežmarok

in the whole district of Michalovce except municipalities included in zone III,

the whole district of Košice-okolie,

the whole district of Rožnava,

the whole city of Košice,

in the district of Sobrance: Remetské Hámre, Vyšná Rybnica, Hlivištia, Ruská Bystrá, Podhoroď, Choňkovce, Ruský Hrabovec, Inovce, Beňatina, Koňuš,

the whole district of Vranov nad Topľou,

the whole district of Humenné except municipalities included in zone III,

the whole district of Snina,

the whole district of Prešov except municipalities included in zone III,

the whole district of Sabinov except municipalities included in zone III,

the whole district of Svidník, except municipalities included in zone III,

the whole district of Stropkov, except municipalities included in zone III,

the whole district of Bardejov,

the whole district of Stará Ľubovňa,

the whole district of Revúca,

the whole district of Rimavská Sobota,

in the district of Veľký Krtíš, the whole municipalities not included in part I,

the whole district of Lučenec,

the whole district of Poltár,

the whole district of Zvolen, except municipalities included in zone III,

the whole district of Detva,

the whole district of Krupina, except municipalities included in zone I,

the whole district of Banska Stiavnica,

in the district of Žiar nad Hronom the municipalities of Hronská Dúbrava, Trnavá Hora,

the whole district of Banska Bystica, except municipalities included in zone III,

the whole district of Brezno,

the whole district of Liptovsky Mikuláš,

the whole district of Trebišov’.

9.   Itálie

Tato uzavřená pásma II v Itálii:

Piedmont Region:

in the Province of Alessandria, the municipalities of Cavatore, Castelnuovo Bormida, Cabella Ligure, Carrega Ligure, Francavilla Bisio, Carpeneto, Costa Vescovato, Grognardo, Orsara Bormida, Pasturana, Melazzo, Mornese, Ovada, Predosa, Lerma, Fraconalto, Rivalta Bormida, Fresonara, Malvicino, Ponzone, San Cristoforo, Sezzadio, Rocca Grimalda, Garbagna, Tassarolo, Mongiardino Ligure, Morsasco, Montaldo Bormida, Prasco, Montaldeo, Belforte Monferrato, Albera Ligure, Bosio, Cantalupo Ligure, Castelletto D'orba, Cartosio, Acqui Terme, Arquata Scrivia, Parodi Ligure, Ricaldone, Gavi, Cremolino, Brignano-Frascata, Novi Ligure, Molare, Cassinelle, Morbello, Avolasca, Carezzano, Basaluzzo, Dernice, Trisobbio, Strevi, Sant'Agata Fossili, Pareto, Visone, Voltaggio, Tagliolo Monferrato, Casaleggio Boiro, Capriata D'orba, Castellania, Carrosio, Cassine, Vignole Borbera, Serravalle Scrivia, Silvano D'orba, Villalvernia, Roccaforte Ligure, Rocchetta Ligure, Sardigliano, Stazzano, Borghetto Di Borbera, Grondona, Cassano Spinola, Montacuto, Gremiasco, San Sebastiano Curone, Fabbrica Curone, Spigno Monferrato, Montechiaro d'Acqui, Castelletto d'Erro, Ponti, Denice,

in the province of Asti, the municipality of Mombaldone,

Liguria Region:

in the province of Genova, the municipalities of Bogliasco, Arenzano, Ceranesi, Ronco Scrivia, Mele, Isola Del Cantone, Lumarzo, Genova, Masone, Serra Riccò, Campo Ligure, Mignanego, Busalla, Bargagli, Savignone, Torriglia, Rossiglione, Sant'Olcese, Valbrevenna, Sori, Tiglieto, Campomorone, Cogoleto, Pieve Ligure, Davagna, Casella, Montoggio, Crocefieschi, Vobbia;

in the province of Savona, the municipalities of Albisola Superiore, Celle Ligure, Stella, Pontinvrea, Varazze, Urbe, Sassello, Mioglia,

Lazio Region:

the Area of the Municipality of Rome within the administrative boundaries of the Local Heatlh Unit “ASL RM1”.

ČÁST III

1.   Bulharsko

Tato uzavřená pásma III v Bulharsku:

in Blagoevgrad region:

the whole municipality of Sandanski

the whole municipality of Strumyani

the whole municipality of Petrich,

the Pazardzhik region:

the whole municipality of Pazardzhik,

the whole municipality of Panagyurishte,

the whole municipality of Lesichevo,

the whole municipality of Septemvri,

the whole municipality of Strelcha,

in Plovdiv region

the whole municipality of Hisar,

the whole municipality of Suedinenie,

the whole municipality of Maritsa

the whole municipality of Rodopi,

the whole municipality of Plovdiv,

in Varna region:

the whole municipality of Byala,

the whole municipality of Dolni Chiflik.

2.   Itálie

Tato uzavřená pásma III v Itálii:

Sardinia Region: the whole territory.

3.   Lotyšsko

Tato uzavřená pásma III v Lotyšsku:

Dienvidkurzemes novada Embūtes pagasta daļa uz ziemeļiem autoceļa P116, P106, autoceļa no apdzīvotas vietas Dinsdurbe, Kalvenes pagasta daļa uz austrumiem no ceļa pie Vārtājas upes līdz autoceļam A9, uz ziemeļiem no autoceļa A9, uz austrumiem no autoceļa V1200, Kazdangas pagasta daļa uz austrumiem no ceļa V1200, P115, P117, V1296,

Kuldīgas novada Rudbāržu, Nīkrāces, Raņķu, Skrundas pagasts, Laidu pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa V1296, Skrundas pilsēta.

4.   Litva

Tato uzavřená pásma III v Litvě:

Jurbarko rajono savivaldybė: Jurbarko miesto seniūnija, Girdžių, Jurbarkų Raudonės, Skirsnemunės, Veliuonos ir Šimkaičių seniūnijos,

Molėtų rajono savivaldybė: Dubingių ir Giedraičių seniūnijos,

Marijampolės savivaldybė: Sasnavos ir Šunskų seniūnijos,

Šakių rajono savivaldybė: Barzdų, Gelgaudiškio, Griškabūdžio, Kidulių, Kudirkos Naumiesčio, Sintautų, Slavikų, Sudargo, Šakių, Plokščių ir Žvirgždaičių seniūnijos.

Kazlų rūdos savivaldybė: Antanavos, Jankų ir Kazlų Rūdos seniūnijos: vakarinė dalis iki kelio 2602 ir 183,

Kelmės rajono savivaldybė: Kelmės apylinkių, Kukečių, Šaukėnų ir Užvenčio seniūnijos,

Vilkaviškio rajono savivaldybė: Gižų, Kybartų, Klausučių, Pilviškių, Šeimenos ir Vilkaviškio miesto seniūnijos.

Širvintų rajono savivaldybė: Alionių ir Zibalų seniūnijos,

Šiaulių rajono savivaldybė: Bubių, Kuršėnų kaimiškoji ir Kuršėnų miesto seniūnijos,

Ukmergės rajono savivaldybė: Želvos seniūnija,

Vilniaus rajono savivaldybė: Paberžės seniūnija.

5.   Polsko

Tato uzavřená pásma III v Polsku:

w województwie zachodniopomorskim:

gminy Banie, Trzcińsko – Zdrój, Widuchowa, część gminy Chojna położona na wschód linii wyznaczonej przez drogi nr 31 biegnącą od północnej granicy gminy i 124 biegnącą od południowej granicy gminy w powiecie gryfińskim,

w województwie warmińsko-mazurskim:

część powiatu działdowskiego niewymieniona w części II załącznika I,

część powiatu iławskiego niewymieniona w części II załącznika I,

powiat nowomiejski,

gminy Dąbrówno, Grunwald i Ostróda z miastem Ostróda w powiecie ostródzkim,

gmina Banie Mazurskie, część gminy Gołdap położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę bignącą od zachodniej granicy gminy i łączącą miejscowości Pietraszki – Grygieliszki – Łobody - Bałupiany - Piękne Łąki do skrzyżowania z drogą nr 65, następnie od tego skrzyżowania na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 65 biegnącą do skrzyżowania z drogą nr 650 i dalej na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 650 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 65 do miejscowości Wronki Wielkie i dalej na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Wronki Wielkie – Suczki – Pietrasze – Kamionki – Wilkasy biegnącą do południowej granicy gminy w powiecie gołdapskim,

część gminy Pozdezdrze położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od zachodniej do południowej granicy gminy i łączącą miejscowości Stręgiel – Gębałka – Kuty – Jakunówko – Jasieniec, część gminy Budry położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej do południowej granicy gminy i łączącą miejscowości Skalisze – Budzewo – Budry – Brzozówko w powiecie węgorzewskim,

część gminy Kruklanki położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej do wschodniej granicy gminy i łączącą miejscowości Jasieniec – Jeziorowskie – Podleśne w powiecie giżyckim,

część gminy Kowale Oleckie położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej do południowej granicy gminy i łączącą miejscowości Wierzbiadnki – Czerwony Dwór – Mazury w powiecie oleckim,

w województwie podkarpackim:

gminy Borowa, Czermin, Radomyśl Wielki, Wadowice Górne w powiecie mieleckim,

w województwie lubuskim:

gminy Niegosławice, Szprotawa w powiecie żagańskim,

w województwie wielkopolskim:

gminy Krzemieniewo, Lipno, Osieczna, Rydzyna, Święciechowa, Włoszakowice w powiecie leszczyńskim,

powiat miejski Leszno,

gminy Kościan i miasto Kościan, Krzywiń, Śmigiel w powiecie kościańskim,

część gminy Dolsk położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 434 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 437, a następnie na zachód od drogi nr 437 biegnącej od skrzyżowania z drogą nr 434 do południowej granicy gminy, część gminy Śrem położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 310 biegnącą od zachodniej granicy gminy do miejscowości Śrem, następnie na zachód od drogi nr 432 w miejscowości Śrem oraz na zachód od drogi nr 434 biegnącej od skrzyżowania z drogą nr 432 do południowej granicy gminy w powiecie śremskim,

gminy Gostyń, Krobia i Poniec w powiecie gostyńskim,

część gminy Przemęt położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Borek – Kluczewo – Sączkowo – Przemęt – Błotnica – Starkowo – Boszkowo – Letnisko w powiecie wolsztyńskim,

powiat rawicki,

gmina Pniewy, część gminy Duszniki położona na północ od linii wyznaczonej przez autostradę A2 oraz na zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy gminy, łączącą miejscowości Ceradz Kościelny – Grzebienisko – Wierzeja – Wilkowo, biegnącą do skrzyżowania z autostradą A2, część gminy Kaźmierz położona zachód od linii wyznaczonej przez rzekę Sarna, część gminy Ostroróg położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 184 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 116 oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 116 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 184 do zachodniej granicy gminy, część gminy Szamotuły położona na zachód od linii wyznaczonej przez rzekę Sarna biegnącą od południowej granicy gminy do przecięcia z drogą nr 184 oraz na zachód od linii wyznaczonej przez drogęn r 184 biegnącą od przecięcia z rzeką Sarna do północnej granicy gminy w powiecie szamotulskim,

w województwie dolnośląskim:

część powiatu górowskiego niewymieniona w części II załącznika I,

część gminy Lubin położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 335 biegnącą od zachodniej granicy gminy do granicy miasta Lubin oraz na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 333 biegnącą od granicy miasta Lubin do południowej granicy gminy w powiecie lubińskim

gminy Prusice, Żmigród, część gminy Oborniki Śląskie położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 340 w powiecie trzebnickim,

część gminy Zagrodno położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Jadwisin – Modlikowice - Zagrodno oraz na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 382 biegnącą od miejscowości Zagrodno do południowej granicy gminy, część gminy wiejskiej Złotoryja położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej granicy gminy w miejscowości Nowa Wieś Złotoryjska do granicy miasta Złotoryja oraz na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 382 biegnącą od granicy miasta Złotoryja do wschodniej granicy gminy w powiecie złotoryjskim

gmina Gromadka w powiecie bolesławieckim,

gminy Chocianów i Przemków w powiecie polkowickim,

gminy Chojnów i miasto Chojnów, Krotoszyce, Miłkowice w powiecie legnickim,

powiat miejski Legnica,

część gminy Wołów położona na wschód od linii wyznaczonej przez lnię kolejową biegnącą od północnej do południowej granicy gminy, część gminy Wińsko położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 36 biegnącą od północnej do zachodniej granicy gminy, część gminy Brzeg Dolny położona na wschód od linii wyznaczonej przez linię kolejową od północnej do południowej granicy gminy w powiecie wołowskim,

część gminy Milicz położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Poradów – Piotrkosice - Sulimierz-Sułów - Gruszeczka w powiecie milickim,

w województwie świętokrzyskim:

gminy Gnojno, Pacanów w powiecie buskim,

gminy Łubnice, Oleśnica, Połaniec, część gminy Rytwiany położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 764, część gminy Szydłów położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 756 w powiecie staszowskim,

gminy Chmielnik, Masłów, Miedziana Góra, Mniów, Łopuszno, Piekoszów, Pierzchnica, Sitkówka-Nowiny, Strawczyn, Zagnańsk, część gminy Raków położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 756 i 764, część gminy Chęciny położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 762, część gminy Górno położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy gminy łączącą miejscowości Leszczyna – Cedzyna oraz na północ od linii wyznczonej przez ul. Kielecką w miejscowości Cedzyna biegnącą do wschodniej granicy gminy, część gminy Daleszyce położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 764 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą łączącą miejscowości Daleszyce – Słopiec – Borków, dalej na południe od linii wyznaczonej przez tę drogę biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 764 do przecięcia z linią rzeki Belnianka, następnie na południe od linii wyznaczonej przez rzeki Belnianka i Czarna Nida biegnącej do zachodniej granicy gminy w powiecie kieleckim,

powiat miejski Kielce,

gminy Krasocin, część gminy Włoszczowa położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 742 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Konieczno i dalej na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Konieczno – Rogienice – Dąbie – Podłazie, część gminy Kluczewsko położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy gminy i łączącą miejscowości Krogulec – Nowiny - Komorniki do przecięcia z linią rzeki Czarna, następnie na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Czarna biegnącą do przecięcia z linią wyznaczoną przez drogę nr 742 i dalej na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 742 biegnącą od przecięcia z linią rzeki Czarna do południowej granicy gminyw powiecie włoszczowskim,

gmina Kije w powiecie pińczowskim,

gminy Małogoszcz, Oksa w powiecie jędrzejowskim,

w województwie małopolskim:

gminy Dąbrowa Tarnowska, Radgoszcz, Szczucin w powiecie dąbrowskim.

6.   Rumunsko

Tato uzavřená pásma III v Rumunsku:

Zona orașului București,

Județul Constanța,

Județul Satu Mare,

Județul Tulcea,

Județul Bacău,

Județul Bihor,

Județul Bistrița Năsăud,

Județul Brăila,

Județul Buzău,

Județul Călărași,

Județul Dâmbovița,

Județul Galați,

Județul Giurgiu,

Județul Ialomița,

Județul Ilfov,

Județul Prahova,

Județul Sălaj,

Județul Suceava

Județul Vaslui,

Județul Vrancea,

Județul Teleorman,

Judeţul Mehedinţi,

Județul Gorj,

Județul Argeș,

Judeţul Olt,

Judeţul Dolj,

Județul Arad,

Județul Timiș,

Județul Covasna,

Județul Brașov,

Județul Botoșani,

Județul Vâlcea,

Județul Iași,

Județul Hunedoara,

Județul Alba,

Județul Sibiu,

Județul Caraș-Severin,

Județul Neamț,

Județul Harghita,

Județul Mureș,

Județul Cluj,

Județul Maramureş.

7.   Slovensko

Tato uzavřená pásma III na Slovensku:

The whole district of Vranov and Topľou,

In the district of Humenné: Lieskovec, Myslina, Humenné, Jasenov, Brekov, Závadka, Topoľovka, Hudcovce, Ptičie, Chlmec, Porúbka, Brestov, Gruzovce, Ohradzany, Slovenská Volová, Karná, Lackovce, Kochanovce, Hažín nad Cirochou, Závada, Nižná Sitnica, Vyšná Sitnica, Rohožník, Prituľany, Ruská Poruba, Ruská Kajňa,

In the district of Michalovce: Strážske, Staré, Oreské, Zbudza, Voľa, Nacina Ves, Pusté Čemerné, Lesné, Rakovec nad Ondavou, Petrovce nad Laborcom, Trnava pri Laborci, Vinné, Kaluža, Klokočov, Kusín, Jovsa, Poruba pod Vihorlatom, Hojné, Lúčky,Závadka, Hažín, Zalužice, Michalovce, Krásnovce, Šamudovce, Vŕbnica, Žbince, Lastomír, Zemplínska Široká, Čečehov, Jastrabie pri Michalovciach, Iňačovce, Senné, Palín, Sliepkovce, Hatalov, Budkovce, Stretava, Stretávka, Pavlovce nad Uhom, Vysoká nad Uhom, Bajany,

In the district of Gelnica: Hrišovce, Jaklovce, Kluknava, Margecany, Richnava,

In the district Of Sabinov: Daletice,

In the district of Prešov: Hrabkov, Krížovany, Žipov, Kvačany, Ondrašovce, Chminianske Jakubovany, Klenov, Bajerov, Bertotovce, Brežany, Bzenov, Fričovce, Hendrichovce, Hermanovce, Chmiňany, Chminianska Nová Ves, Janov, Jarovnice, Kojatice, Lažany, Mikušovce, Ovčie, Rokycany, Sedlice, Suchá Dolina, Svinia, Šindliar, Široké, Štefanovce, Víťaz, Župčany,

the whole district of Medzilaborce,

In the district of Stropkov: Havaj, Malá Poľana, Bystrá, Mikové, Varechovce, Vladiča, Staškovce, Makovce, Veľkrop, Solník, Korunková, Bukovce, Krišľovce, Jakušovce, Kolbovce,

In the district of Svidník: Pstruša,

In the district of Zvolen: Očová, Zvolen, Sliač, Veľká Lúka, Lukavica, Sielnica, Železná Breznica, Tŕnie, Turová, Kováčová, Budča, Hronská Breznica, Ostrá Lúka, Bacúrov, Breziny, Podzámčok, Michalková, Zvolenská Slatina, Lieskovec,

In the district of Banská Bystrica: Sebedín-Bečov, Čerín, Dúbravica, Oravce, Môlča, Horná Mičiná, Dolná Mičiná, Vlkanová, Hronsek, Badín, Horné Pršany, Malachov, Banská Bystrica,

The whole district of Sobrance except municipalities included in zone II.


ROZHODNUTÍ

2.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 311/138


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/2349

ze dne 21. listopadu 2022

o zmocnění k zahájení jednání jménem Evropské unie o úmluvě Rady Evropy o umělé inteligenci, lidských právech, demokracii a právním státu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 ve spojení s čl. 218 odst. 3 a 4 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V roce 2021 Výbor ministrů Rady Evropy zřídil Výbor pro umělou inteligenci na období 2022–2024, jehož úkolem je zahájit mezinárodní vyjednávací proces s cílem vytvořit právní rámec pro vývoj, koncepci a aplikaci umělé inteligence (dále jen „UI“), který by vycházel z norem Rady Evropy v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu a vedl k inovacím.

(2)

Dne 30. června 2022 Výbor ministrů Rady Evropy pověřil Výbor pro umělou inteligenci, aby urychleně přistoupil k vypracování právně závazného průřezového nástroje, totiž buď úmluvy nebo rámcové úmluvy o umělé inteligenci, který by vycházel z norem Rady Evropy v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu, byl v souladu s jeho mandátem, zaměřoval se na obecné společné zásady, podporoval inovace a byl otevřený účasti nečlenských států, přičemž by zohledňoval další relevantní stávající nebo připravované mezinárodní právní rámce.

(3)

Následně předseda Výboru pro umělou inteligenci navrhl nultý návrh úmluvy nebo rámcové úmluvy Rady Evropy o umělé inteligenci, lidských právech, demokracii a právním státu (dále jen „úmluva“). Uvedený nultý návrh obsahuje ustanovení o účelu a předmětu, oblasti působnosti, definicích, základních zásadách, včetně procesních záruk a práv, která se vztahují na všechny systémy UI bez ohledu na míru jejich rizika, dodatečná opatření pro systémy UI ve veřejném sektoru a pro systémy UI představující „nepřijatelnou“ a „významnou“ míru rizika, mechanismus následných opatření a spolupráce; závěrečná ustanovení, včetně možnosti Unie přistoupit k takové úmluvě, a připravovaný dodatek o metodice posuzování rizik a dopadů systémů UI.

(4)

Unie přijala společná pravidla, která budou ovlivněna prvky zvažovanými pro úmluvu. Tyto prvky zahrnují zejména komplexní soubor pravidel v oblasti jednotného trhu s výrobky (1) a službami (2), pro něž lze systémy UI používat, jakož i o sekundární právní předpisy Unie (3), kterými se provádí Listina základních práv EU (4), s ohledem na to, že tato práva mohou být za určitých okolností nepříznivě ovlivněna vývojem a používáním některých systémů UI.

(5)

Komise mimoto 21. dubna 2021 předložila legislativní návrh nařízení, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro UI, o němž v současné době jedná Evropský parlament a Rada. Oblast působnosti úmluvy se z velké části překrývá s oblastí působnosti uvedeného legislativního návrhu, neboť cílem obou nástrojů je stanovit pravidla, jež se použijí pro koncepci, vývoj a aplikaci systémů UI, které poskytují a používají buď veřejné, nebo soukromé subjekty.

(6)

Uzavření úmluvy proto může ovlivnit stávající a předvídatelná budoucí společná pravidla Unie či změnit rozsah jejich působnosti ve smyslu čl. 3 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(7)

Měla by být zahájena jednání za účelem uzavření úmluvy v zájmu ochrany integrity práva Unie a zajištění toho, aby pravidla mezinárodního práva a práva Unie zůstala i nadále ve vzájemném souladu.

(8)

Je možné, že úmluva stanoví vysokou úroveň mezinárodních norem upravujících umělou inteligenci s dopadem na lidská práva, fungování demokracie a dodržování zásad právního státu, zejména s ohledem na činnost, kterou Rada Evropy v této oblasti již vykonala.

(9)

Tímto rozhodnutím by neměla být dotčena účast členských států na jednáních o úmluvě ani žádné následné rozhodnutí členského státu o uzavření, podpisu nebo ratifikaci úmluvy, nebo účast členských států na jednáních týkajících se přistoupení Unie k úmluvě.

(10)

Národní bezpečnost zůstává v souladu s čl. 4 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) výhradní odpovědností každého členského státu. Při provádění úmluvy je na členských státech, aby v souladu s čl. 216 odst. 2 Smlouvy o fungování EU vymezily své podstatné bezpečnostní zájmy a přijaly opatření způsobilá k zajištění své vnitřní a vnější bezpečnosti, aniž by tato opatření vylučovala uplatňování práva Unie nebo je zprošťovala povinnosti dodržovat právo Unie.

(11)

Všechny členské státy jsou rovněž členy Rady Evropy. Vzhledem k této konkrétní situaci by členské státy účastnící se jednání o úmluvě měly v souladu se zásadou loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU při vzájemném respektování podporovat vyjednavače Unie při plnění úkolů vyplývajících ze Smluv.

(12)

V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (5) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne 13. října 2022 (6),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Komise se zmocňuje, aby jménem Unie zahájila v záležitostech, které spadají do výlučné pravomoci Unie, jednání o úmluvě Rady Evropy o umělé inteligenci, lidských právech, demokracii a právním státu, pokud jde o záležitosti, které spadají do výlučné pravomoci Unie.

2.   Jednání se řídí směrnicemi Rady pro jednání stanovenými v dodatku tohoto rozhodnutí, které se v případě potřeby přezkoumají a dále upřesní v závislosti na vývoji jednání.

Článek 2

Při jednáních uvedených v článku 1 je konzultována Pracovní skupina pro telekomunikace a informační společnost, která je určena jakožto zvláštní výbor podle čl. 218 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.

Komise podává zvláštnímu výboru uvedenému v prvním pododstavci pravidelné zprávy o krocích podniknutých na základě tohoto rozhodnutí a pravidelně jej konzultuje.

Pokud o to Rada požádá, Komise ji informuje o průběhu a výsledcích jednání, a to i písemně.

Jedná-li se o záležitostech spadajících částečně do pravomoci Unie a částečně do pravomoci jejích členských států, Komise a členské státy během vyjednávání úzce spolupracují s cílem zajistit jednotu v mezinárodním zastupování Unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Komisi.

V Bruselu dne 21. listopadu 2022.

Za Radu

předseda

Z. NEKULA


(1)  Směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky (Úř. věst. L 210, 7.8.1985, s. 29); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (přepracované znění) (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček (Úř. věst. L 170, 30.6.2009, s. 1); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 ze dne 27. listopadu 2019 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti a ochrany cestujících ve vozidle a zranitelných účastníků silničního provozu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 78/2009, (ES) č. 79/2009 a (ES) č. 661/2009 a nařízení Komise (ES) č. 631/2009, (EU) č. 406/2010, (EU) č. 672/2010, (EU) č. 1003/2010, (EU) č. 1005/2010, (EU) č. 1008/2010, (EU) č. 1009/2010, (EU) č. 19/2011, (EU) č. 109/2011, (EU) č. 458/2011, (EU) č. 65/2012, (EU) č. 130/2012, (EU) č. 347/2012, (EU) č. 351/2012, (EU) č. 1230/2012 a (EU) 2015/166 (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 1).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).

(3)  Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22); směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37);nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1); směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(4)  Listina základních práv Evropské unie (Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(6)  Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů 20/2022 k doporučení pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání jménem Evropské unie o úmluvě Rady Evropy o umělé inteligenci, lidských právech, demokracii a právním státu (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).


2.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 311/142


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/2350

ze dne 21. listopadu 2022

o jmenování jednoho člena Výboru regionů, navrženého Italskou republikou

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 305 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2019/852 ze dne 21. května 2019, kterým se stanoví složení Výboru regionů (1),

s ohledem na návrh italské vlády,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 300 odst. 3 Smlouvy se má Výbor regionů skládat ze zástupců regionálních a místních samosprávných celků, kteří buď mají volební mandát v některém regionálním nebo místním samosprávném celku, nebo jsou politicky odpovědní volenému shromáždění.

(2)

Dne 20. ledna 2020 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2020/102 (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2020 do 25. ledna 2025.

(3)

Po odstoupení pana Sebastiana MUSUMECIHO se uvolnilo jedno místo člena Výboru regionů.

(4)

Italská vláda navrhla pana Christiana SOLINASE, který je zástupcem regionálního samosprávného celku a má volební mandát v regionálním samosprávném celku, Presidente della Regione Sardegna (předseda autonomního regionu Sardinie), jako člena Výboru regionů do 23. února 2024,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pan Christian SOLINAS, zástupce regionálního samosprávného celku, který má volební mandát, Presidente della Regione Sardegna (předseda autonomního regionu Sardinie), je jmenován členem Výboru regionů na období do 23. února 2024.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 21. listopadu 2022.

Za Radu

předseda

Z. NEKULA


(1)  Úř. věst. L 139, 27.5.2019, s. 13.

(2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2020/102 ze dne 20. ledna 2020 o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2020 do 25. ledna 2025 (Úř. věst. L 20, 24.1.2020, s. 2).


2.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 311/143


ROZHODNUTÍ POLITICKÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO VÝBORU (SZBP) 2022/2351

ze dne 29. listopadu 2022

o jmenování velitele sil mise EU pro vojenskou misi Evropské unie s cílem přispět k výcviku malijských ozbrojených sil (EUTM Mali) a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2022/657 (EUTM Mali/2/2022)

POLITICKÝ A BEZPEČNOSTNÍ VÝBOR,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 38 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/34/SZBP ze dne 17. ledna 2013 o vojenské misi Evropské unie s cílem přispět k výcviku malijských ozbrojených sil (EUTM Mali) (1), a zejména na článek 5 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí 2013/34/SZBP zmocnila Rada Politický a bezpečnostní výbor k přijímání rozhodnutí týkajících se výkonu politické kontroly a strategického řízení vojenské misi Evropské unie s cílem přispět k výcviku malijských ozbrojených sil (dále jen „EUTM Mali“), včetně rozhodnutí o jmenování následných velitelů sil mise EU pro EUTM Mali.

(2)

Dne 12. dubna 2022 přijal Politický a bezpečnostní výbor rozhodnutí (SZBP) 2022/657 (2), kterým jmenoval velitelem sil mise EU pro EUTM Mali brigádního generála Radka HASALU.

(3)

Dne 17. října 2022 navrhl velitel mise EU, aby byl velitelem sil mise EU pro EUTM Mali jako nástupce brigádního generála Radka HASALY jmenován plukovník Santiago FERNÁNDEZ ORTIZ-REPISO. Španělské orgány uvedly, že plukovník Santiago FERNÁNDEZ ORTIZ-REPISO bude před svým jmenováním velitelem sil mise EU pro EUTM Mali povýšen na brigádního generála.

(4)

Dne 25. října 2022 se Vojenský výbor EU dohodl, že doporučí, aby byl plukovník Santiago FERNÁNDEZ ORTIZ-REPISO jmenován nástupcem brigádního generála Radka HASALY od poloviny prosince 2022.

(5)

Je tudíž třeba přijmout rozhodnutí o jmenování brigádního generála Santiaga FERNÁNDEZE ORTIZ-REPISA velitelem sil mise EU pro EUTM Mali od 15. prosince 2022.

(6)

Rozhodnutí (SZBP) 2022/657 by mělo být zrušeno,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Velitelem sil mise EU pro vojenskou misi Evropské unie s cílem přispět k výcviku malijských ozbrojených sil (EUTM Mali) je od 15. prosince 2022 jmenován brigádní generál Santiago FERNÁNDEZ ORTIZ-REPISO.

Článek 2

Rozhodnutí (SZBP) 2022/657 se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 15. prosince 2022.

V Bruselu dne 29. listopadu 2022.

Za Politický a bezpečnostní výbor

předsedkyně

D. PRONK


(1)  Úř. věst. L 14, 18.1.2013, s. 19.

(2)  Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru (SZBP) 2022/657 ze dne 12. dubna 2022 o jmenování velitele sil mise EU pro vojenskou misi Evropské unie s cílem přispět k výcviku malijských ozbrojených sil (EUTM Mali) a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2021/2209 (EUTM Mali/1/2022) (Úř. věst. L 119, 21.4.2022, s. 108).


2.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 311/145


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/2352

ze dne 1. prosince 2022

o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu gruzínských obranných sil

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 41 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím Rady (SZBP) 2021/509 (1) byl zřízen Evropský mírový nástroj, kterým členské státy financují činnost Unie v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky zaměřenou na zachovávání míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti podle čl. 21 odst. 2 písm. c) Smlouvy. V souladu s čl. 1 odst. 2 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 může být Evropský mírový nástroj použit zejména k financování opatření pomoci, jako jsou akce k posílení kapacit třetích států a regionálních a mezinárodních organizací souvisejících s vojenskými a obrannými záležitostmi.

(2)

V globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie z roku 2016 jsou stanoveny cíle posílení bezpečnosti a obrany, investování do odolnosti států a společností ve východním sousedství Unie, vypracování integrovaného přístupu ke konfliktům a krizím, prosazování a podpora kooperativních regionálních uspořádání a posilování globální správy a řízení na základě mezinárodního práva, včetně dodržování mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva.

(3)

Dne 21. března 2022 schválila Unie Strategický kompas s cílem stát se silnějším a schopnějším zajišťovatelem bezpečnosti, mimo jiné prostřednictvím většího využívání Evropského mírového nástroje na podporu obranných schopností partnerů.

(4)

Unie je odhodlána rozvíjet úzké vztahy na podporu silné, nezávislé a prosperující Gruzie na základě Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé (2) (dále jen „dohoda o přidružení“), jejíž součástí je prohloubená a komplexní zóna volného obchodu, a zasazovat se o politické přidružení a hospodářskou integraci a současně pevně podporovat územní celistvost Gruzie v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic. Podle článku 5 dohody o přidružení mají Unie a Gruzie zintenzivnit dialog a spolupráci a podporovat postupné sbližování v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), a mají se zabývat zejména otázkami předcházení konfliktům, mírového řešení sporů a řešení krizí, regionální stability, odzbrojení, nešíření zbraní hromadného ničení, kontroly zbraní a kontroly vývozu.

(5)

Unie uznává významný přínos Gruzie ke SBOP Unie, včetně soustavného příspěvku Gruzie k misím SBOP pro řešení krizí ve Středoafrické republice a Republice Mali.

(6)

Toto rozhodnutí vychází z rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/2134 (3), pokud jde o trvalé odhodlání Unie podporovat posilování kapacit gruzínských obranných sil v oblastech prioritních potřeb.

(7)

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) obdržel dne 13. května 2022 žádost Gruzie, aby Unie podporovala gruzínské obranné síly ve formě posílení kapacit služeb v oblasti vojenského zdravotnictví, ženijních jednotek, mobility a kybernetické obrany.

(8)

Opatření pomoci mají být prováděna s přihlédnutím k zásadám a požadavkům stanoveným v rozhodnutí (SZBP) 2021/509, zejména při dodržení společného postoje Rady 2008/944/SZBP (4), a v souladu s pravidly pro plnění příjmů a výdajů financovaných z Evropského mírového nástroje.

(9)

Rada znovu potvrzuje své odhodlání chránit, prosazovat a naplňovat lidská práva, základní svobody a demokratické zásady a posilovat právní stát a řádnou správu věcí veřejných v souladu s Chartou Organizace spojených národů (OSN), Všeobecnou deklarací lidských práv a mezinárodním právem, zejména s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a mezinárodním humanitárním právem,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zřízení, cíle, oblast působnosti a doba trvání

1.   Zřizuje se opatření pomoci ve prospěch Gruzie (dále jen „příjemce“), jež bude financováno v rámci Evropského mírového nástroje (dále jen „opatření pomoci“).

2.   Celkovým cílem opatření pomoci je přispět k posílení kapacit gruzínských obranných sil za účelem posílení národní bezpečnosti, stability a odolnosti v odvětví obrany v souladu s politikou Unie vůči Gruzii. Na základě předchozí podpory poskytované Evropským mírovým nástrojem umožní opatření pomoci gruzínským obranným silám zvýšit operační účinnost, urychlit dosažení souladu s normami Unie a interoperabilitu, a tím lépe chránit civilní obyvatelstvo v krizových a mimořádných situacích. Posílí rovněž schopnost příjemce, pokud jde o jeho účast ve vojenských misích a operacích EU v rámci SBOP, jakož i v dalších mnohonárodních operacích. Zvláštním cílem opatření pomoci je posílit kapacity vojenských zdravotnických, ženijních a mobilních jednotek a jednotek zaměřených na kybernetickou obranu gruzínských obranných sil.

3.   K dosažení cílů stanovených v odstavci 2 je z opatření pomoci financováno poskytování následujícího vybavení, které není určené k použití smrtící síly, dodávek a služeb, včetně výcviku souvisejícího s příslušným vybavením, jednotkám pozemních sil gruzínských obranných sil podporovaných v rámci opatření pomoci:

a)

vojenské zdravotnické vybavení,

b)

ženijní vybavení,

c)

vybavení pro účely mobility,

d)

vybavení pro kybernetickou obranu.

4.   Doba trvání opatření pomoci je 36 měsíců ode dne uzavření první dohody mezi správcem pro opatření pomoci, který jedná jako schvalující osoba, a subjekty uvedenými v čl. 4 odst. 2 tohoto rozhodnutí v souladu s čl. 32 odst. 2 písm. a) rozhodnutí (SZBP) 2021/509.

5.   Smlouva o provádění opatření pomoci bude uzavřena nejdříve po přijetí změny prováděcích pravidel k Evropskému mírovému nástroji výborem nástroje.

Článek 2

Finanční ustanovení

1.   Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s opatřením pomoci činí 20 000 000 EUR.

2.   Veškeré výdaje jsou spravovány v souladu s rozhodnutím (SZBP) 2021/509 a s pravidly pro plnění příjmů a výdajů financovaných z Evropského mírového nástroje.

Článek 3

Ujednání s příjemcem

1.   Vysoký představitel uzavře s příjemcem ujednání nezbytná k zajištění toho, aby příjemce dodržoval požadavky a podmínky stanovené tímto rozhodnutím, jakožto podmínku pro poskytování podpory v rámci opatření pomoci.

2.   Ujednání uvedená v odstavci 1 musí obsahovat ustanovení zavazující příjemce, aby zajistil:

a)

dodržování příslušného mezinárodního práva, zejména mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva ze strany jednotek gruzínských obranných sil podporovaných v rámci opatření pomoci;

b)

řádné a efektivní používání veškerých prostředků poskytnutých v rámci opatření pomoci k účelům, k nimž byly poskytnuty;

c)

dostatečnou údržbu veškerých prostředků poskytnutých v rámci opatření pomoci, aby se zajistila jejich použitelnost a operační dostupnost během celého jejich životního cyklu;

d)

aby žádné prostředky poskytnuté v rámci opatření pomoci nebyly na konci svého životního cyklu ztraceny nebo převedeny bez souhlasu výboru Evropského mírového nástroje, zřízeného rozhodnutím (SZBP) 2021/509, ve prospěch jiných osob či subjektů, než které jsou určeny v těchto ujednáních.

3.   Ujednání uvedená v odstavci 1 musí obsahovat ustanovení o pozastavení a ukončení podpory v rámci opatření pomoci, je-li zjištěno, že příjemce porušuje povinnosti stanovené v odstavci 2.

Článek 4

Provádění

1.   Vysoký představitel odpovídá za zajištění toho, aby toto rozhodnutí bylo prováděno v souladu s rozhodnutím (SZBP) 2021/509 a s pravidly pro plnění příjmů a výdajů financovaných z Evropského mírového nástroje, a to v souladu s integrovaným metodickým rámcem pro hodnocení a identifikaci požadovaných opatření a kontrol pro opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje.

2.   Činnosti uvedené v čl. 1 odst. 3 provádí:

a)

Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GIZ), pokud jde o čl. 1 odst. 3 písm. a), b) a c), a

b)

Akademie elektronické správy, pokud jde o čl. 1 odst. 3 písm. d).

Článek 5

Monitorování, kontrola a hodnocení

1.   Vysoký představitel monitoruje dodržování povinností stanovených článkem 3 ze strany příjemce. Uvedeným monitorováním se zajistí informovanost o souvislostech a rizicích porušování povinností stanovených článkem 3 a přispěje se k předcházení tohoto porušování, včetně porušování mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva jednotkami gruzínských obranných sil podporovaných v rámci opatření pomoci.

2.   Kontrola vybavení a dodávek po odeslání je organizována takto:

a)

ověření dodání spočívající v tom, že osvědčení o dodání mají podepsat síly koncového uživatele při převodu vlastnictví;

b)

podávání zpráv o inventárním soupisu spočívající v tom, že příjemce má podávat každoročně zprávu o inventárním soupisu určených položek až do okamžiku, kdy má Politický a bezpečnostní výbor za to, že takové podávání zpráv již není zapotřebí;

c)

kontrola na místě spočívající v tom, že příjemce má umožnit vysokému představiteli provést na požádání kontrolu na místě.

3.   Vysoký představitel provede hodnocení v podobě strukturovaného prvního posouzení opatření pomoci šest měsíců po prvním dodání vybavení. Součástí hodnocení mohou být návštěvy na místě za účelem kontroly vybavení, dodávek a služeb dodaných v rámci opatření pomoci nebo jakékoli jiné účinné formy nezávisle získaných informací. Po skončení dodání vybavení, dodávek a služeb v rámci opatření pomoci se provede závěrečné hodnocení s cílem posoudit, zda opatření pomoci přispělo k dosažení stanovených cílů.

Článek 6

Podávání zpráv

Během období provádění předkládá vysoký představitel v souladu s článkem 63 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 Politickému a bezpečnostnímu výboru pololetní zprávy o provádění opatření pomoci. Správce pro opatření pomoci pravidelně informuje výbor Evropského mírového nástroje zřízený rozhodnutím (SZBP) 2021/509 o plnění příjmů a výdajů v souladu s článkem 38 uvedeného rozhodnutí, a to včetně poskytování informací o zúčastněných zhotovitelích, dodavatelích, poskytovatelích a subdodavatelích.

Článek 7

Pozastavení a ukončení

1.   Politický a bezpečnostní výbor může v souladu s článkem 64 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 rozhodnout o úplném nebo částečném pozastavení provádění opatření pomoci.

2.   Politický a bezpečnostní výbor může doporučit, aby Rada opatření pomoci ukončila.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 1. prosince 2022.

Za Radu

předseda

J. SÍKELA


(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 ze dne 22. března 2021 o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528 (Úř. věst. L 102, 24.3.2021, s. 14).

(2)  Úř. věst. L 261, 30.8.2014, s. 4.

(3)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/2134 ze dne 2. prosince 2021 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu gruzínských ozbrojených sil (Úř. věst. L 432, 3.12.2021, s. 55).

(4)  Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99).


2.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 311/149


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/2353

ze dne 1. prosince 2022

o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na posílení kapacit ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 41 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím Rady (SZBP) 2021/509 (1) byl zřízen Evropský mírový nástroj, kterým členské státy financují činnost Unie v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky zaměřenou na zachovávání míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti na základě čl. 21 odst. 2 písm. c) Smlouvy. Podle čl. 1 odst. 2 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 mohou být z Evropského mírového nástroje financovány zejména akce k posílení kapacit třetích států a regionálních a mezinárodních organizací souvisejících s vojenskými a obrannými záležitostmi.

(2)

V Brdském prohlášení ze dne 6. října 2021 vyzvali vedoucí představitelé Unie a jejích členských států za konzultace s vedoucími představiteli západního Balkánu k dalšímu rozvoji schopností partnerů západního Balkánu prostřednictvím Evropského mírového nástroje.

(3)

V závěrech Politického a bezpečnostního výboru ze dne 17. března 2022 o strategickém směřování Evropského mírového nástroje na rok 2022 zůstalo jednou z klíčových priorit pro toto období opatření pomoci na dvoustrannou podporu země západního Balkánu.

(4)

Dne 21. března 2022 schválila Rada Strategický kompas, jehož cílem je, aby se Unie stala silnějším a schopnějším zajišťovatelem bezpečnosti, a to například intenzivnějším využíváním Evropského mírového nástroje na podporu obranných schopností partnerů, mimo jiné i v Bosně a Hercegovině.

(5)

Unie opakovaně připomněla svůj závazek ohledně evropské perspektivy Bosny a Hercegoviny, mimo jiné v závěrech Evropské rady z března a června 2022, přičemž zdůraznila, že k tomu, aby tato země mohla provést všechny klíčové reformy, včetně ústavní a volební reformy, a rozhodujícím způsobem pokročit na své evropské cestě, je zapotřebí stabilita a plné fungování země.

(6)

Od svého založení v roce 2005 hrají ozbrojené síly Bosny a Hercegoviny zásadní stabilizační úlohu jako jedna z nejúspěšnějších státních institucí při udržování bezpečného prostředí v této zemi. Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu ve své 61. zprávě generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů zopakoval, že je třeba se i nadále zaměřovat na reformy v oblasti obrany, které zemi umožní převzít vedoucí úlohu při zachování míru a bezpečnosti. Součástí těchto reforem je také posílení ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny, a to zejména v současné době vyznačující se politickým napětím a rozvratnickou rétorikou.

(7)

Účelem tohoto opatřením je zlepšit kapacitu ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny, přispět vyváženým způsobem k posílení odpovědnosti Bosny a Hercegoviny za její procesy a zvýšit vojenskou interoperabilitu s kapacitami Unie s ohledem na účast ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny v budoucích misích a operacích v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (dále jen „SBOP“), aniž je dotčena jakákoli jiná možná podpora financovaná Organizací Severoatlantické smlouvy (NATO) nebo jinými mezinárodními partnery.

(8)

Poskytnuté vybavení zlepší bezpečnostní podmínky a podmínky nasazení ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny a zmodernizuje omezený počet operačních schopností, zejména v chemické, biologické, radiologické a jaderné (CBRN) oblasti, jakož i obranných schopností a schopností včasného varování. Zvýšením kapacity taktické podpůrné brigády umožní opatření pomoci rovněž lepší ochranu civilního obyvatelstva a rychlé a udržitelné nasazení praporu určeného NATO, ať už v rámci mise nebo operace Unie SBOP nebo v rámci jiných formátů pod záštitou například Organizace spojených národů (OSN), NATO nebo Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), či jako součást vojenského výcviku v terénu.

(9)

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) obdržel dne 29. června 2022 žádost Bosny a Hercegoviny, aby Unie dále pomáhala ozbrojeným silám Bosny a Hercegoviny při pořizování klíčového vybavení k posílení jejich kapacity.

(10)

Po dokončení opatření pomoci provede vysoký představitel hodnocení jeho dopadu, mimo jiné na řízení a používání poskytnutého vybavení. Toto hodnocení přispěje k procesu získávání zkušeností, jehož cílem bude posoudit účinnost opatření pomoci a jeho soulad s celkovou strategií a politikami Unie v Bosně a Hercegovině.

(11)

Opatření pomoci mají být prováděna s přihlédnutím k zásadám a požadavkům stanoveným v rozhodnutí (SZBP) 2021/509, zejména pokud jde o dodržování společného postoje Rady 2008/944/SZBP (2), a v souladu s pravidly pro plnění příjmů a výdajů financovaných z Evropského mírového nástroje.

(12)

Rada znovu potvrzuje své odhodlání chránit, prosazovat a naplňovat lidská práva, základní svobody a demokratické zásady a posilovat právní stát a řádnou správu věcí veřejných v souladu s Chartou OSN, s Všeobecnou deklarací lidských práv a s mezinárodním právem, zejména s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a mezinárodním humanitárním právem,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zřízení, cíle, oblast působnosti a doba trvání

1.   Zřizuje se opatření pomoci ve prospěch Bosny a Hercegoviny (dále jen „příjemce“), jež bude financováno v rámci Evropského mírového nástroje (dále jen „opatření pomoci“).

2.   Cílem opatření pomoci je posílit kapacity ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny zlepšením a modernizací vybavení její taktické podpůrné brigády. Poskytnutím odpovídajícího vybavení přispěje toto opatření pomoci ke zvýšení příspěvku ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny k vojenským misím a operacím SBOP, jakož i k mírovým operacím OSN, a zároveň k posílení euroatlantické spolupráce a k lepší ochraně civilního obyvatelstva.

3.   K dosažení cíle stanoveného v odstavci 2 se z opatření pomoci financují tyto druhy nesmrtícího vybavení:

a)

polní výstroj;

b)

klíčové nástroje pro vojenské inženýrství;

c)

chemický, biologický, radiologický a jaderný materiál.

4.   Doba trvání opatření pomoci je 36 měsíců ode dne uzavření smlouvy mezi správcem pro opatření pomoci, jednajícím jako schvalující osoba, a subjektem uvedeným v čl. 4 odst. 2 tohoto rozhodnutí v souladu s čl. 32 odst. 2 písm. a) rozhodnutí (SZBP) 2021/509.

5.   Smlouva o provádění opatření pomoci může být uzavřena až po přijetí změny prováděcích pravidel k Evropskému mírovému nástroji výborem Evropského mírového nástroje.

Článek 2

Finanční ustanovení

1.   Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s opatřením pomoci činí 10 000 000 EUR.

2.   Veškeré výdaje jsou spravovány v souladu s rozhodnutím (SZBP) 2021/509 a s pravidly pro plnění příjmů a výdajů financovaných z Evropského mírového nástroje.

Článek 3

Ujednání s příjemcem

1.   Vysoký představitel uzavře s příjemcem ujednání nezbytná k zajištění toho, aby příjemce dodržoval požadavky a podmínky stanovené tímto rozhodnutím, jakožto podmínku pro poskytování podpory v rámci opatření pomoci.

2.   Ujednání uvedená v odstavci 1 musí obsahovat ustanovení zavazující příjemce, že zajistí:

a)

soulad s použitelným mezinárodní právem, zejména mezinárodním právem v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva ze strany jednotek ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny podporovaných prostřednictvím tohoto opatření pomoci;

b)

řádné a efektivní používání veškerých prostředků poskytnutých v rámci opatření pomoci k účelům, k nimž byly poskytnuty;

c)

dostatečnou údržbu veškerých prostředků poskytnutých v rámci opatření pomoci, aby se zajistila jejich použitelnost a operační dostupnost během celého jejich životního cyklu;

d)

aby se žádné prostředky poskytnuté v rámci opatření pomoci na konci svého životního cyklu neztratily nebo aby nebyly převedeny bez souhlasu výboru Evropského mírového nástroje, zřízeného rozhodnutím (SZBP) 2021/509, ve prospěch jiných osob či subjektů, než které jsou určeny v těchto ujednáních.

3.   Ujednání uvedená v odstavci 1 musí obsahovat ustanovení o pozastavení a ukončení podpory v rámci opatření pomoci v případě, že je zjištěno, že příjemce porušuje povinnosti stanovené v odstavci 2.

Článek 4

Provádění

1.   Vysoký představitel odpovídá za zajištění toho, aby toto rozhodnutí bylo prováděno v souladu s rozhodnutím (SZBP) 2021/509 a s pravidly pro provádění příjmů a výdajů financovaných z Evropského mírového nástroje, jakož i v souladu s integrovaným metodickým rámcem pro hodnocení a identifikaci požadovaných opatření a kontrol pro opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje.

2.   Činnosti uvedené v čl. 1 odst. 3 provádí Ústřední agentura pro řízení projektů (CPMA).

Článek 5

Monitorování, kontrola a hodnocení

1.   Vysoký představitel monitoruje dodržování povinností stanovených v souladu s článkem 3 ze strany příjemce. Uvedeným monitorováním se zajistí informovanost o souvislostech a rizicích porušování povinností stanovených v článku 3 a přispěje se k předcházení tohoto porušování, včetně porušování mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva jednotkami ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny podporovaných v rámci opatření pomoci.

2.   Kontrola vybavení a dodávek po odeslání je organizována takto:

a)

ověřování dodávek, kdy síly koncového uživatele podepisují dodací listy při převodu vlastnictví;

b)

podávání zpráv o činnostech spočívající v tom, že příjemce má podávat každoročně zprávu o činnostech prováděných za pomoci vybavení, dodávek a služeb poskytnutých z opatření pomoci až do okamžiku, kdy má Politický a bezpečnostní výbor za to, že takové podávání zpráv již není zapotřebí;

c)

kontroly na místě spočívající v tom, že příjemce má umožnit vysokému představiteli provést na požádání kontrolu na místě.

3.   Vysoký představitel provede hodnocení v podobě strukturovaného prvního posouzení opatření pomoci 12 měsíců od dodání vybavení. Součástí hodnocení mohou být návštěvy na místě za účelem kontroly vybavení, dodávek a služeb dodaných v rámci opatření pomoci nebo nezávisle získané informace v jakékoli jiné podobě. Po ukončení opatření pomoci se provede závěrečné hodnocení s cílem posoudit, zda opatření pomoci přispělo k dosažení stanovených cílů.

Článek 6

Podávání zpráv

Během prováděcího období předkládá vysoký představitel v souladu s článkem 63 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 Politickému a bezpečnostnímu výboru pololetní zprávy o provádění opatření pomoci. Správce pro opatření pomoci pravidelně informuje výbor Evropského mírového nástroje zřízený rozhodnutím (SZBP) 2021/509 o plnění příjmů a výdajů v souladu s článkem 38 uvedeného rozhodnutí, a to včetně poskytování informací o zúčastněných zhotovitelích, dodavatelích, poskytovatelích a subdodavatelích.

Článek 7

Pozastavení a ukončení

1.   Politický a bezpečnostní výbor může v souladu s článkem 64 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 rozhodnout o úplném nebo částečném pozastavení provádění opatření pomoci.

2.   Politický a bezpečnostní výbor může doporučit, aby Rada opatření pomoci ukončila.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 1. prosince 2022.

Za Radu

předseda

J. SÍKELA


(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 ze dne 22. března 2021 o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528 (Úř. věst. L 102, 24.3.2021, s. 14).

(2)  Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99).


2.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 311/153


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/2354

ze dne 1. prosince 2022

o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu rozmístění rwandských obranných sil v Mosambiku

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 41 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím (SZBP) 2021/509 (1) byl zřízen Evropský mírový nástroj, kterým členské státy financují činnost Unie v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky zaměřenou na zachovávání míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. c) Smlouvy. Podle čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) uvedeného rozhodnutí mohou být z Evropského mírového nástroje financována opatření pomoci, jakou jsou akce k posílení kapacit třetích států a regionálních a mezinárodních organizací souvisejících s vojenskými a obrannými záležitostmi.

(2)

Současná krize v severní provincii Mosambiku Cabo Delgado má vícerozměrný charakter, přičemž existuje vážné riziko, že se krize rozšíří do dalších provincií země a do sousedních zemí. Vláda Mosambiku a Rada pro mír a bezpečnost Africké unie uvítaly rozmístění rwandských obranných sil, neboť přispívá k obnovení míru, bezpečnosti a stability v Cabo Delgado.

(3)

Dne 6. prosince 2021 obdržel vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) žádost o podporu Unie při rozmístění rwandských obranných sil v provincii Cabo Delgado v Mosambiku.

(4)

Dne 27. června 2022 Rada schválila koncepční dokument o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu rozmístění rwandských obranných sil v Mosambiku

(5)

Opatření pomoci mají být prováděna s přihlédnutím k zásadám a požadavkům stanoveným v rozhodnutí (SZBP) 2021/509, zejména při dodržení společného postoje Rady 2008/944/SZBP (2), a v souladu s pravidly pro plnění příjmů a výdajů financovaných z Evropského mírového nástroje.

(6)

Rada znovu potvrzuje své odhodlání chránit, prosazovat a naplňovat lidská práva, základní svobody a demokratické zásady a posilovat právní stát a řádnou správu věcí veřejných v souladu s Chartou Organizace spojených národů (OSN), se Všeobecnou deklarací lidských práv a s mezinárodním právem, zejména s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a mezinárodním humanitárním právem,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zřízení, cíle, oblast působnosti a doba trvání

1.   Zřizuje se opatření pomoci ve prospěch Republiky Rwanda (dále jen „příjemce“), které má být financováno v rámci Evropského mírového nástroje (dále jen „opatření pomoci“).

2.   Cílem opatření pomoci je podpořit další rozmístění jednotek rwandských obranných sil v provincii Cabo Delgado na severu Mosambiku za účelem rozšíření, ochrany a udržení dosavadních územních a taktických zisků. Tímto opatřením by se měla zajistit bezpečnost a ochrana civilního obyvatelstva v provinciích na severu Mosambiku a usnadnit návrat donucovacích orgánů a dalších odpovědných státních struktur, které poskytují služby ve prospěch obyvatelstva.

3.   V zájmu dosažení cíle stanoveného v odstavci 2 opatření pomoci přispěje k podpoře rozmístění jednotek rwandských obranných sil uvedených ve zmíněném odstavci. Opatření pomoci se nesmí použít pro dodávky vojenského vybavení nebo platforem určených k použití smrtící síly.

4.   Doba trvání opatření pomoci je 20 měsíců ode dne uzavření smlouvy mezi správcem pro opatření pomoci, jednajícím jako schvalující osoba, a subjektem uvedeným v čl. 4 odst. 2 tohoto rozhodnutí v souladu s čl. 32 odst. 2 písm. a) rozhodnutí (SZBP) 2021/509.

5.   Smlouva o provádění opatření pomoci může být uzavřena až po přijetí změny prováděcích pravidel k Evropskému mírovému nástroji výborem Evropského mírového nástroje.

Článek 2

Finanční ustanovení

1.   Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s opatřením pomoci činí 20 000 000 EUR.

2.   Veškeré výdaje jsou spravovány v souladu s rozhodnutím (SZBP) 2021/509 a pravidly pro provádění příjmů a výdajů financovaných z Evropského mírového nástroje.

Článek 3

Ujednání s příjemcem

1.   Vysoký představitel uzavře s příjemcem ujednání nezbytná k zajištění toho, aby příjemce dodržoval požadavky a podmínky stanovené tímto rozhodnutím, jakožto podmínku pro poskytování podpory v rámci opatření pomoci.

2.   Ujednání uvedená v odstavci 1 musí obsahovat ustanovení zavazující příjemce, aby zajistil, že:

a)

finanční prostředky poskytnuté v rámci opatření pomoci se použijí výhradně na podporu rozmístění rwandských obranných sil v Mosambiku;

b)

finanční prostředky poskytnuté v rámci opatření pomoci se nepoužijí k pořízení vojenského vybavení nebo platforem určených k použití smrtící síly ani k vyplácení platů či příspěvků jednotek rwandských obranných sil;

c)

jednotky rwandských obranných sil podporované z opatření pomoci respektují a plně dodržují relevantní mezinárodní právo, zejména mezinárodní právo v oblasti lidských práv a mezinárodní humanitární právo;

d)

příjemce aktivně sleduje, monitoruje a stíhá jakékoli případy porušení relevantního mezinárodního práva, zejména mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, rwandskými ozbrojenými silami podporovanými z opatření pomoci;

e)

příjemce pravidelně podává zprávy o rozmístění rwandských obranných sil v Cabo Delgado během celého období podpory;

f)

příjemce souhlasí s dvoustrannými strategickými dialogy s Evropskou službou pro vnější činnost vedenými na základě těchto pravidelných zpráv;

g)

alespoň tři měsíce před dokončením rozmístění rwandských obranných sil v Mosambiku příjemce předloží vysokému představiteli ke schválení ujednání ohledně předání kolektivního vybavení mosambickým ozbrojeným silám.

3.   Ujednání uvedená v odstavci 1 musí obsahovat ustanovení o pozastavení a ukončení podpory v rámci opatření pomoci v případě, že je zjištěno, že příjemce povinnosti stanovené v odstavci 2 porušuje.

4.   Vysoký představitel přistoupí ke schválení uvedenému v odst. 2 písm. g) až poté, co ověří, že kolektivní vybavení, jež má být předáno, odpovídá, s přihlédnutím k jeho původní hodnotě, částce vynaložené v rámci tohoto opatření pomoci na kolektivní vybavení.

Článek 4

Provádění

1.   Vysoký představitel odpovídá za zajištění toho, aby toto rozhodnutí bylo prováděno v souladu s rozhodnutím (SZBP) 2021/509 a s pravidly pro provádění příjmů a výdajů financovaných z Evropského mírového nástroje, v souladu s integrovaným metodickým rámcem pro hodnocení a identifikaci požadovaných opatření a kontrol pro opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje.

2.   Činnosti uvedené v čl. 1 odst. 3 provádí ministerstvo financí a hospodářského plánování Republiky Rwanda.

Článek 5

Monitorování, kontrola a hodnocení

1.   Vysoký představitel monitoruje, jak příjemce dodržuje povinnosti stanovené v článku 3. Toto monitorování se využije k zajištění informovanosti o souvislostech a rizicích porušování povinností stanovených v souladu s článkem 3 a k přispění k předcházení tohoto porušování, včetně porušování mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva jednotkami rwandských obranných sil podporovaných z opatření pomoci.

2.   Na konci období provádění provede vysoký představitel závěrečné hodnocení, aby posoudil, zda opatření pomoci přispělo k dosažení stanovených cílů. Součástí hodnocení mohou být návštěvy na místě nebo nezávisle získané informace v jakékoli jiné účinné formě.

Článek 6

Podávání zpráv

Během období provádění předkládá vysoký představitel Politickému a bezpečnostnímu výboru pololetní zprávy o provádění opatření pomoci v souladu s článkem 63 rozhodnutí (SZBP) 2021/509. Vysoký představitel v příslušnou dobu uvědomí Politický a bezpečnostní výbor o ujednáních uzavřených v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. g). Správce pro opatření pomoci pravidelně informuje výbor Evropského mírového nástroje zřízený rozhodnutím (SZBP) 2021/509 o plnění příjmů a výdajů v souladu s článkem 38 uvedeného rozhodnutí, včetně poskytování informací o zúčastněných zhotovitelích, dodavatelích, poskytovatelích a subdodavatelích.

Článek 7

Pozastavení a ukončení

1.   Politický a bezpečnostní výbor může rozhodnout o úplném nebo částečném pozastavení provádění opatření pomoci v souladu s článkem 64 rozhodnutí (SZBP) 2021/509.

2.   Politický a bezpečnostní výbor může rovněž doporučit, aby Rada opatření pomoci ukončila.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 1. prosince 2022.

Za Radu

předseda

J. SÍKELA


(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 ze dne 22. března 2021 o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528 (Úř. věst. L 102, 24.3.2021, s. 14).

(2)  Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99).


2.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 311/157


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/2355

ze dne 1. prosince 2022

o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na posílení kapacit ozbrojených sil Mauritánské islámské republiky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 41 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 (1) zřizuje Evropský mírový nástroj, kterým členské státy financují činnost Unie v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky zaměřenou na zachovávání míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. c) Smlouvy. Podle čl. 1 odst. 2 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 mají být z Evropského mírového nástroje financována opatření pomoci, jako jsou akce k posílení kapacit třetích států a regionálních a mezinárodních organizací souvisejících s vojenskými a obrannými záležitostmi.

(2)

Mauritánie hraje významnou úlohu v klíčových regionálních, evropských a mezinárodních iniciativách zaměřených na posílení míru a rozvoje v oblasti Sahelu, včetně „integrované strategie Evropské unie pro oblast Sahelu“, „Koalice pro Sahel“, „Partnerství pro bezpečnost a stabilitu v oblasti Sahelu“, jakož i „Sahelské aliance“. Mauritánie je v rámci afrického kontinentu celkově jedním z nejvýznamnějších přispěvatelů do integrované vícerozměrné mise OSN pro stabilizaci ve Středoafrické republice. Mezinárodní společenství, včetně Unie, v současnosti vynakládá značné úsilí na podporu Mauritánie v boji proti terorismu. Unie je odhodlána rozvíjet s Mauritánií úzké vztahy na podporu boje proti terorismu.

(3)

V oblasti Sahelu je Mauritánie klíčovým partnerem Unie v boji proti terorismu. Unie udržuje pevné partnerství s mauritánskou vládou s cílem dosáhnout dlouhodobého rozvoje prostřednictvím komplexního a integrovaného přístupu.

(4)

Dne 4. října 2022 obdržel vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) žádost, aby Unie poskytla pomoc mauritánským ozbrojeným silám formou pořízení klíčového vybavení pro prapor Bataillon des fusiliers marins v Rossu, prapor Bataillon des fusiliers de l’air a vojenská zdravotní střediska ve vojenských oblastech 2 a 3.

(5)

Opatření pomoci mají být prováděna s přihlédnutím k zásadám a požadavkům stanoveným v rozhodnutí (SZBP) 2021/509, zejména při dodržení společného postoje Rady 2008/944/SZBP (2), a v souladu s pravidly pro plnění příjmů a výdajů financovaných z Evropského mírového nástroje.

(6)

Rada znovu potvrzuje své odhodlání chránit, prosazovat a naplňovat lidská práva, základní svobody a demokratické zásady a posilovat právní stát a řádnou správu věcí veřejných v souladu s Chartou Organizace spojených národů (OSN), s Všeobecnou deklarací lidských práv a s mezinárodním právem, zejména s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a mezinárodním humanitárním právem,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zřízení, cíle, oblast působnosti a doba trvání

1.   Zřizuje se opatření pomoci ve prospěch Mauritánské islámské republiky (dále jen „příjemce“), které má být financováno v rámci Evropského mírového nástroje (dále jen „opatření pomoci“).

2.   Cílem opatření pomoci je posílit kapacity praporu Bataillon des fusiliers marins v Rossu, praporu Bataillon des fusiliers de l’air a vojenských zdravotních středisek ve vojenských oblastech 2 a 3. Toto opatření pomoci posílí kapacity uvedených jednotek, a přispěje tak rovněž k lepší ochraně civilního obyvatelstva.

3.   Za účelem dosažení cílů uvedených v odstavci 2 se z opatření pomoci financují tyto druhy vybavení, které nejsou určeny k použití smrtící síly: říční a technické vybavení pro prapor Bataillon des fusiliers marins, sady ochranných prostředků včetně vojenských uniforem pro prapor Bataillon des fusiliers de l’air, vybavení pro intenzivní péči a chirurgické vybavení pro zdravotní střediska ve vojenských regionech 2 a 3.

4.   Doba trvání opatření pomoci je 36 měsíců od data uzavření první smlouvy podepsané správcem pro opatření pomoci, jednajícím jako schvalující osoba, v souladu s čl. 32 odst. 2 písm. a), a to i v kontextu správních ujednání v souladu s článkem 37 rozhodnutí (SZBP) 2021/509.

5.   Smlouva o provádění opatření pomoci bude uzavřena nejdříve po přijetí změny prováděcích pravidel k Evropskému mírovému nástroji výborem Evropského mírového nástroje.

Článek 2

Finanční ustanovení

1.   Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s opatřením pomoci činí 12 000 000 EUR.

2.   Veškeré výdaje jsou spravovány v souladu s rozhodnutím (SZBP) 2021/509 a s pravidly pro plnění příjmů a výdajů financovaných z Evropského mírového nástroje.

Článek 3

Ujednání s příjemcem

1.   Vysoký představitel uzavře s příjemcem ujednání nezbytná k zajištění toho, aby příjemce dodržoval požadavky a podmínky stanovené tímto rozhodnutím jakožto podmínku pro poskytování podpory v rámci opatření pomoci.

2.   Ujednání uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí obsahovat ustanovení zavazující příjemce, aby zajistil:

a)

dodržování příslušného mezinárodního práva, zejména mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva ze strany jednotek mauritánských ozbrojených sil podporovaných prostřednictvím tohoto opatření pomoci;

b)

řádné a efektivní používání veškerých prostředků poskytnutých v rámci opatření pomoci k účelům, k nimž byly poskytnuty;

c)

dostatečnou údržbu veškerých prostředků poskytnutých v rámci opatření pomoci, aby se zajistila jejich použitelnost a operační dostupnost během celého jejich životního cyklu;

d)

aby žádné prostředky poskytnuté v rámci opatření pomoci nebyly na konci svého životního cyklu ztraceny nebo převedeny bez souhlasu výboru Evropského mírového nástroje, zřízeného rozhodnutím (SZBP) 2021/509, ve prospěch jiných osob či subjektů, než které jsou určeny v těchto ujednáních.

3.   Ujednání uvedená v odstavci 1 musí obsahovat ustanovení o pozastavení a ukončení podpory v rámci opatření pomoci v případě, že je zjištěno, že příjemce porušuje povinnosti stanovené v odstavci 2.

Článek 4

Provádění

1.   Vysoký představitel odpovídá za zajištění toho, aby toto rozhodnutí bylo prováděno v souladu s rozhodnutím (SZBP) 2021/509 a s pravidly pro provádění příjmů a výdajů financovaných z Evropského mírového nástroje, jakož i v souladu s integrovaným metodickým rámcem pro hodnocení a identifikaci požadovaných opatření a kontrol pro opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje.

2.   Činnosti uvedené v čl. 1 odst. 3 tohoto rozhodnutí provádí správce pro opatření pomoci, mimo jiné prostřednictvím správních ujednání v souladu s článkem 37 rozhodnutí (SZBP) 2021/509.

Článek 5

Monitorování, kontrola a hodnocení

1.   Vysoký představitel monitoruje dodržování povinností stanovených v článku 3 ze strany příjemce. Uvedeným monitorováním se zajistí informovanost o souvislostech a rizicích porušování povinností stanovených v článku 3 a přispěje se k předcházení tohoto porušování, včetně porušování mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva jednotkami ozbrojených sil podporovaných v rámci opatření pomoci.

2.   Kontrola vybavení a dodávek po odeslání je organizována takto:

a)

ověřování dodávek, kdy síly koncového uživatele při převodu vlastnictví podepíší dodací listy Evropského mírového nástroje;

b)

podávání zpráv o inventárním soupisu spočívající v tom, že příjemce má podávat každoročně zprávu o inventáři určených položek až do doby, kdy Politický a bezpečnostní výbor shledá, že toto podávání zpráv již není zapotřebí;

c)

inspekce na místě spočívající v tom, že příjemce má umožnit vysokému představiteli provést na požádání kontrolu na místě.

3.   Vysoký představitel provede hodnocení v podobě strukturovaného prvního posouzení opatření pomoci šest měsíců po prvním dodání vybavení. Součástí hodnocení mohou být návštěvy na místě za účelem kontroly vybavení, dodávek a služeb dodaných v rámci opatření pomoci nebo nezávisle získané informace v jakékoli jiné účinné formě. Po skončení dodání vybavení, dodávek a služeb v rámci opatření pomoci se provede závěrečné hodnocení s cílem posoudit, zda opatření pomoci přispělo k dosažení cílů uvedených v čl. 1 odst. 2.

Článek 6

Podávání zpráv

Během prováděcího období předkládá vysoký představitel v souladu s článkem 63 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 Politickému a bezpečnostnímu výboru pololetní zprávy o provádění opatření pomoci. Správce pro opatření pomoci pravidelně informuje výbor Evropského mírového nástroje zřízený rozhodnutím (SZBP) 2021/509 o plnění příjmů a výdajů v souladu s článkem 38 uvedeného rozhodnutí, a to včetně poskytování informací o zúčastněných zhotovitelích, dodavatelích, poskytovatelích a subdodavatelích.

Článek 7

Pozastavení a ukončení

1.   Politický a bezpečnostní výbor může v souladu s článkem 64 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 rozhodnout o úplném nebo částečném pozastavení provádění opatření pomoci.

2.   Politický a bezpečnostní výbor může rovněž doporučit, aby Rada opatření pomoci ukončila.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 1. prosince 2022.

Za Radu

předseda

J. SÍKELA


(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 ze dne 22. března 2021 o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528 (Úř. věst. L 102, 24.3.2021, s. 14).

(2)  Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99).


2.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 311/161


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/2356

ze dne 1. prosince 2022

o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu libanonských ozbrojených sil

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 41 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím Rady (SZBP) 2021/509 (1) byl zřízen Evropský mírový nástroj, kterým členské státy financují činnost Unie v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky zaměřenou na zachovávání míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. c) Smlouvy. Podle čl. 1 odst. 2 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 mohou být z Evropského mírového nástroje financována opatření pomoci, jako jsou akce k posílení kapacit třetích států a regionálních a mezinárodních organizací souvisejících s vojenskými a obrannými záležitostmi.

(2)

Národní bezpečnost a stabilita Libanonu má pro Unii a mezinárodní společenství zásadní význam. S cílem přispět k jejich zajištění je na podporu Libanonu, a zejména libanonských ozbrojených sil, vynakládáno značné úsilí.

(3)

Rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1701 byla zřízena mise prozatímních sil OSN v Libanonu (UNIFIL) na podporu libanonských ozbrojených při udržování míru a stability v jižním Libanonu. Unie opětovně potvrzuje svou podporu silám UNIFIL, k jejichž činnosti významným způsobem přispívá několik členských států Unie. Rada bezpečnosti OSN rovněž vyzvala mezinárodní společenství, aby podpořilo libanonské ozbrojené síly v zájmu zajištění národní bezpečnosti a stability v Libanonu.

(4)

Dne 25. října 2022 obdržel vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) žádost, aby Unie poskytla pomoc libanonským ozbrojeným silám.

(5)

Opatření pomoci mají být prováděna s přihlédnutím k zásadám a požadavkům stanoveným v rozhodnutí (SZBP) 2021/509, zejména při dodržení společného postoje Rady 2008/944/SZBP (2), a v souladu s pravidly pro plnění příjmů a výdajů financovaných z Evropského mírového nástroje.

(6)

Rada znovu potvrzuje své odhodlání chránit, prosazovat a naplňovat lidská práva, základní svobody a demokratické zásady a posilovat právní stát a řádnou správu věcí veřejných v souladu s Chartou OSN, s Všeobecnou deklarací lidských práv a s mezinárodním právem, zejména s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a mezinárodním humanitárním právem,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zřízení, cíle, oblast působnosti a doba trvání

1.   Zřizuje se opatření pomoci ve prospěch Libanonu (dále jen „příjemce“), jež bude financováno v rámci Evropského mírového nástroje (dále jen „opatření pomoci“).

2.   Cílem opatření pomoci je posílit kapacity a odolnost libanonských ozbrojených sil v zájmu zajištění národní bezpečnosti a stability v Libanonu prostřednictvím posílení jejich vojenských zdravotnických kapacit a poskytnutí vybavení pro provozní personál.

3.   K dosažení cíle stanoveného v odstavci 2 se z opatření pomoci financují tyto druhy vybavení, které nejsou určeny k použití smrtící síly:

a)

zdravotnické vybavení na podporu vojenských zdravotnických služeb (ústřední a regionální střediska);

b)

osobní vybavení pro příslušníky logistické brigády.

4.   Doba trvání opatření pomoci je 36 měsíců od data uzavření první smlouvy správcem pro opatření pomoci, jednajícím jako schvalující osoba, v souladu s čl. 32 odst. 2 písm. a) rozhodnutí (SZBP) 2021/509, a to i v kontextu správních ujednání podle čl. 37 odst. 3 téhož rozhodnutí.

5.   Smlouva o provádění opatření pomoci může být uzavřena až po přijetí změny prováděcích pravidel k Evropskému mírovému nástroji výborem Evropského mírového nástroje.

Článek 2

Finanční ustanovení

1.   Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s opatřením pomoci činí 6 000 000 EUR.

2.   Veškeré výdaje jsou spravovány v souladu s rozhodnutím (SZBP) 2021/509 a s pravidly pro plnění příjmů a výdajů financovaných z Evropského mírového nástroje.

Článek 3

Ujednání s příjemcem

1.   Vysoký představitel uzavře s příjemcem ujednání nezbytná k zajištění toho, aby příjemce dodržoval požadavky a podmínky stanovené tímto rozhodnutím, jakožto podmínku pro poskytování podpory v rámci opatření pomoci.

2.   Ujednání uvedená v odstavci 1 musí obsahovat ustanovení zavazující příjemce, že zajistí:

a)

dodržování příslušného mezinárodního práva, zejména mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva ze strany jednotek libanonských ozbrojených sil podporovaných podle tohoto opatření pomoci;

b)

řádné a efektivní používání veškerých prostředků poskytnutých v rámci opatření pomoci k účelům, k nimž byly poskytnuty;

c)

dostatečnou údržbu veškerých prostředků poskytnutých v rámci opatření pomoci, aby se zajistila jejich použitelnost a operační dostupnost během celého jejich životního cyklu;

d)

aby žádné prostředky poskytnuté v rámci opatření pomoci nebyly na konci svého životního cyklu ztraceny nebo převedeny bez souhlasu výboru Evropského mírového nástroje, zřízeného rozhodnutím (SZBP) 2021/509, ve prospěch jiných osob či subjektů, než které jsou určeny v těchto ujednáních.

3.   Ujednání uvedená v odstavci 1 musí obsahovat ustanovení o pozastavení a ukončení podpory v rámci opatření pomoci v případě, že je zjištěno, že příjemce porušuje povinnosti stanovené v odstavci 2.

Článek 4

Provádění

1.   Vysoký představitel odpovídá za zajištění provádění tohoto rozhodnutí v souladu s rozhodnutím (SZBP) 2021/509 a s pravidly pro provádění příjmů a výdajů financovaných z Evropského mírového nástroje, jakož i s integrovaným metodickým rámcem pro hodnocení a identifikaci požadovaných opatření a kontrol pro opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje.

2.   Činnosti uvedené v čl. 1 odst. 3 provádí správce pro opatření pomoci, mimo jiné prostřednictvím správních ujednání v souladu s článkem 37 rozhodnutí (SZBP) 2021/509.

Článek 5

Monitorování, kontrola a hodnocení

1.   Vysoký představitel monitoruje dodržování povinností stanovených v článku 3 příjemcem. Uvedeným monitorováním se zajistí informovanost o souvislostech a rizicích porušování povinností stanovených v článku 3 a přispěje se k předcházení tohoto porušování, včetně porušování mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva jednotkami libanonských ozbrojených sil podporovaných v rámci opatření pomoci.

2.   Kontrola vybavení a dodávek po odeslání je organizována takto:

a)

ověřování dodávek, kdy síly koncového uživatele při převodu vlastnictví podepisují dodací listy;

b)

podávání zpráv o inventárním soupisu spočívající v tom, že příjemce má podávat každoročně zprávu o inventáři určených položek až do doby, kdy Politický a bezpečnostní výbor shledá, že toto podávání zpráv již není zapotřebí;

c)

kontrola na místě, při níž má příjemce umožnit vysokému představiteli provést na požádání kontrolu na místě.

3.   Po ukončení opatření pomoci provede vysoký představitel závěrečné hodnocení s cílem posoudit, zda opatření pomoci přispělo k dosažení cílů stanovených v čl. 1 odst. 2.

Článek 6

Podávání zpráv

Během prováděcího období předkládá vysoký představitel v souladu s článkem 63 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 Politickému a bezpečnostnímu výboru pololetní zprávy o provádění opatření pomoci. Správce pro opatření pomoci pravidelně informuje výbor Evropského mírového nástroje zřízený rozhodnutím (SZBP) 2021/509 o plnění příjmů a výdajů v souladu s článkem 38 uvedeného rozhodnutí, a to včetně poskytování informací o zúčastněných zhotovitelích, dodavatelích, poskytovatelích a subdodavatelích.

Článek 7

Pozastavení a ukončení

1.   Politický a bezpečnostní výbor může v souladu s článkem 64 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 rozhodnout o úplném nebo částečném pozastavení provádění opatření pomoci.

2.   Politický a bezpečnostní výbor může rovněž doporučit, aby Rada opatření pomoci ukončila.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 1. prosince 2022.

Za Radu

předseda

J. SÍKELA


(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 ze dne 22. března 2021 o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528 (Úř. věst. L 102, 24.3.2021, s. 14).

(2)  Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99).


2.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 311/165


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/2357

ze dne 1. prosince 2022,

kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/451, pokud jde o harmonizovanou normu pro dopravní knoflíky

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (1), a zejména na čl. 17 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s nařízením (EU) č. 305/2011 mají výrobci pro posuzování vlastností stavebních výrobků, na které se vztahují harmonizované normy, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, pokud jde o jejich základní charakteristiky, používat metody a kritéria stanovené v uvedených harmonizovaných normách.

(2)

Dopisem M/111 ze dne 29. srpna 1996 požádala Komise Evropský výbor pro normalizaci (CEN) a Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) o vypracování harmonizovaných norem na podporu směrnice Rady 89/106/EHS (2) („dále jen „mandát“). Tento mandát umožňuje revizi harmonizovaných norem, které byly na jeho základě vypracovány.

(3)

S cílem zohlednit technický vývoj a požadavky nařízení (EU) č. 305/2011 revidoval CEN stávající harmonizovanou normu EN 1463-1:2009 pro dopravní knoflíky, na niž byl zveřejněn odkaz ve sdělení Komise (2018/C 092/06) (3). Výsledkem bylo přijetí revidované harmonizované normy EN 1463-1:2021 pro dopravní knoflíky.

(4)

Revidovaná harmonizovaná norma EN 1463-1:2021 obsahuje zdokonalené metody posuzování vlastností dotčených stavebních výrobků. Dále je třeba lépe formulovat znění některých ustanovení, aby byl zajištěn jejich správný a jednotný výklad ve všech členských státech. Rovněž bylo třeba vyjmout z oblasti působnosti normy výrobky instalované pouze dočasně, neboť nejsou stavebními výrobky pro účely nařízení (EU) č. 305/2011. Revidovaná norma tak významně přispívá k bezpečnosti silničního provozu a k odstranění technických překážek obchodu.

(5)

Komise posoudila, zda harmonizovaná norma, kterou CEN zrevidoval, je v souladu s příslušným mandátem a nařízením (EU) č. 305/2011.

(6)

Harmonizovaná norma zrevidovaná CEN je v souladu s příslušným mandátem i s nařízením (EU) č. 305/2011. Je proto vhodné zveřejnit odkaz na uvedenou normu v Úředním věstníku Evropské unie.

(7)

Příloha I prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/451 (4) obsahuje odkazy na harmonizované normy vypracované na podporu nařízení (EU) č. 305/2011. Odkaz na harmonizovanou normu EN 1463-1:2021 by proto měl být zařazen do uvedené přílohy.

(8)

V souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení (EU) č. 305/2011 se pro každou harmonizovanou normu, která nahrazuje jinou harmonizovanou normu, uvede období souběžné existence.

(9)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/451 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Aby mohli výrobci používat revidovanou harmonizovanou normu co nejdříve, mělo by toto rozhodnutí vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha I prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/451 se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 1. prosince 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5.

(2)  Směrnice Rady 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků (Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 12).

(3)  Sdělení Komise v rámci provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Zveřejnění názvů a odkazů harmonizovaných norem v rámci harmonizačního právního předpisu Unie) (Úř. věst. C 92, 9.3.2018, s. 139).

(4)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/451 ze dne 19. března 2019 o harmonizovaných normách pro stavební výrobky vypracovaných na podporu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 77, 20.3.2019, s. 80).


PŘÍLOHA

V příloze I prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/451 se doplňuje nová položka, která zní:

Číslo

Odkaz na normu

Odkaz na nahrazenou normu

Začátek období souběžné existence (dd.mm.rrrr)

Konec období souběžné existence (dd.mm.rrrr)

„7.

EN 1463-1:2021

Vodorovné dopravní značení – Dopravní knoflíky – Část 1: Základní požadavky a funkční charakteristiky

EN 1463-1:2009

Vodorovné dopravní značení – Dopravní knoflíky – Část 1: Základní požadavky a funkční charakteristiky

2. 12. 2022

2. 12. 2023“


2.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 311/168


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/2358

ze dne 1. prosince 2022

o opatření přijatém Francií podle článku 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008, kterým se stanoví omezení výkonu provozních práv v důsledku závažných problémů týkajících se životního prostředí

(oznámeno pod číslem dokumentu C(2022) 8694)

(Pouze francouzské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (1), a zejména na článek 20 uvedeného nařízení,

po konzultaci s výborem uvedeným v čl. 25 odst. 1 nařízení (ES) č. 1008/2008,

vzhledem k těmto důvodům:

I.   POSTUP

(1)

Dopisem ze dne 17. listopadu 2021 (2) informovala Francie v souladu s čl. 20 odst. 2 nařízení (ES) č. 1008/2008 (dále jen „nařízení“) Komisi o svém záměru dočasně a za určitých podmínek omezit výkon provozních práv v důsledku závažných problémů týkajících se životního prostředí (dále jen „původní opatření“).

(2)

Informace původně předložené Francií zahrnovaly: 1) článek 145 zákona č. 2021–1104 ze dne 22. srpna 2021 o boji proti změně klimatu a posílení odolnosti vůči jejím účinkům (tak zvaný „zákon o klimatu a odolnosti“ (Loi Climat et Résilience), dále jen „zákon“) (3); 2) konsolidované znění článku L. 6412–3 dopravního řádu na základě zákona č. 2021–1104; 3) návrh vyhlášky (décret), která stanoví podmínky pro uplatnění zákazu (dále jen „návrh vyhlášky“), jakož i 4) dodatečné prvky vymezující kontext, obsah a odůvodnění původního opatření podle čl. 20 odst. 2 nařízení.

(3)

Komise obdržela dvě stížnosti (jednu od letišť a jednu od leteckých společností) (4), v nichž se uvádí, že článek 145 zákona nesplňuje podmínky čl. 20 odst. 1 nařízení, a je tudíž neslučitelný s právem EU.

(4)

Stěžovatelé zejména uvádějí, že článek 145 zákona bude vzhledem ke sledovanému cíli neúčinný a nepřiměřený, způsobí diskriminaci mezi leteckými dopravci a jeho doba trvání nebude časově omezena. Uvádějí také, že posouzení dopadů provedené francouzskými orgány není dostatečně podrobné, a v této souvislosti odkazují na stanovisko francouzské Státní rady (5); dále tvrdí, že odvětví letecké dopravy navíc již podléhá jiným opatřením sledujícím stejný cíl, jako je systém EU pro obchodování s emisemi (ETS), a brzy bude podléhat dalším novým legislativním opatřením, jako jsou opatření navrhovaná v balíčku „Fit for 55“ (6). Původní opatření by rovněž bylo dodatečným opatřením k povinnosti, která byla podle článku 147 téhož zákona uložena všem leteckým společnostem provozujícím ve Francii a která spočívá v kompenzaci jejich emisí na vnitrostátních trasách.

(5)

S ohledem na své předběžné posouzení se Komise dne 15. prosince 2021 rozhodla přezkoumat původní opatření podle čl. 20 odst. 2 nařízení (dále jen „rozhodnutí Komise ze dne 15. prosince 2021“). Komise rovněž rozhodla, že dokud uvedený přezkum nedokončí, původní opatření nelze provést (7).

(6)

Dopisem ze dne 7. ledna 2022 požádaly útvary Komise francouzské orgány o doplňující informace, aby mohly posoudit slučitelnost původního opatření s podmínkami stanovenými v čl. 20 odst. 1 nařízení.

(7)

Dopisem ze dne 9. května 2022 poskytla Francie další prvky týkající se obsahu a odůvodnění původního opatření podle článku 20 nařízení. Dopisem ze dne 21. června 2022 předložila Francie aktualizované informace týkající se jejího oznámení obsahujícího pozměněný návrh vyhlášky, v němž nebyly stanoveny žádné odchylky (dále jen „konečný návrh vyhlášky“), jakož i další prvky, jejichž cílem bylo zohlednit obavy vznesené Komisí a jejími útvary ohledně slučitelnosti s podmínkami stanovenými v čl. 20 odst. 1 nařízení (dále jen společně „opatření“).

II.   SKUTKOVÝ STAV

II.1   Popis opatření

(8)

Francie přijala dne 22. srpna 2021 zákon č. 2021–1104 o boji proti změně klimatu a posílení odolnosti vůči jejím dopadům.

(9)

Ustanovení čl. 145 části I zákona zakazuje na základě článku 20 nařízení pravidelné služby veřejné letecké přepravy cestujících na všech leteckých trasách na francouzském území, na nichž je denně provozováno několik přímých železničních spojů kratších než dvě a půl hodiny.

(10)

Podle čl. 145 částí II a IV zákona bude použití zákazu posouzeno po třech letech ode dne jeho vstupu v platnost.

(11)

Ustanovení čl. 145 části I odst. 2 zákona vyžaduje, aby byla s ohledem na stanovisko francouzské Státní rady (Conseil d’Etat) přijata další vyhláška, která upřesňuje podmínky použití odst. 1, „zejména charakteristické prvky dotyčných železničních spojení, která musejí zajistit dostatečnou službu, jakož i podmínky, za nichž se lze od tohoto zákazu odchýlit v případě, že se jedná o letecké služby poskytující zejména přepravu přestupujících cestujících, nebo, na něž je možno nahlížet jako tak, že poskytují leteckou přepravu bez emisí uhlíku“. Vyhláška rovněž stanoví úroveň emisí CO2 na cestujícího, kterou musí uvedené služby dosáhnout, aby mohly být považovány za bezuhlíkové“.

(12)

Konečný návrh vyhlášky stanoví podmínky pro uplatnění zákazu.

(13)

Podle článku 1 konečného návrhu vyhlášky se zákaz vztahuje na pravidelné služby veřejné letecké přepravy cestujících na trasách, v jejichž případě existuje železniční spojení zajišťující v každém směru přepravu za dobu kratší než dvě a půl hodiny:

„1°

mezi vlakovými nádražími zajišťujícími spojení se stejnými městy jako dotčená letiště; pokud je na letiště, které je z hlediska provozu z dvou dotčených letišť nejdůležitější, zajištěno přímé spojení vysokorychlostní železniční dopravou, zvolí se vlakové nádraží, z něhož je na toto letiště zajištěno spojení;

bez nutnosti přestupu na jiný vlak mezi těmito dvěma vlakovými nádražími;

několikrát denně s dostatečnou četností a vhodnými jízdními řády

a umožňující přítomnost na daném místě po dobu více než osmi hodin během dne“.

(14)

Konečný návrh vyhlášky nezahrnuje odchylky týkající se spojení a služeb, které lze považovat za dekarbonizované, jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 15. prosince 2021.

(15)

Podle článku 2 konečného návrhu vyhlášky vstoupí vyhláška v platnost prvním dnem po vyhlášení a bude platná po dobu tří let.

(16)

Pokud jde o uvedené opatření, francouzské orgány uvedly následující (8):

„1.

Zavádí se diferenciace při výpočtu délky trvání alternativní cesty po železnici, přičemž se plně zohledňuje intermodální charakter některých letišť:

pokud je na letiště, které je z hlediska provozu na dané trase nejdůležitější, zajištěna služba v podobě přímého spojení vysokorychlostní železniční dopravou, zvolí se pro výpočet alternativní železniční služby nádraží, které na dané letiště zajišťuje spojení,

ve všech ostatních případech je nádražím zvoleným pro výpočet alternativní železniční služby nádraží, které zajišťuje spojení do stejného města jako dotčené letiště.

Pokud jde konkrétně o osm identifikovaných tras, přímé spojení vysokorychlostní železniční dopravou je zajištěno pouze na dvě letiště: Paris-Charles de Gaulle et Lyon-Saint Exupéry.

Pařížské letiště Paris-Charles de Gaulle je pátým největším letištěm s nejvyšším počtem přestupů v Evropě (30 %, zdroj Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA) 2019), které disponuje infrastrukturou umožňující dopravu na letiště vysokorychlostním vlakem. Francouzské orgány se proto domnívají, že na rozdíl od letiště Paris-Orly, které je letištěm z bodu do bodu (7 % přestupů, tentýž zdroj), musí být intermodální charakter letiště Paris-Charles de Gaulle – posílený tím, že je na něm umístěno nádraží napojené na vysokorychlostní železniční síť – zohledněn tak, že se při analýze alternativních železničních tras z měst Bordeaux, Lyon, Nantes nebo Rennes bude považovat za plnohodnotnou destinaci.

Stejně tak je tomu u letiště Lyon-Saint Exupéry vybaveného nádražím s vysokorychlostní železniční tratí, které je třeba při analýze jednotlivých tras – zejména mezi městy Marseille a Lyon – považovat za plnohodnotnou destinaci.

2.

Francouzské orgány se navíc rozhodly více upřesnit podmínky, které musí být splněny, aby byla železniční služba považována za přijatelnou (9): musí mít dostatečně četné spoje a vhodný jízdní řád podle znění převzatého z článku 16 nařízení (ES) č. 1008/2008 o závazcích veřejné služby. Tato definice musí umožnit zajištění souladu s článkem 20 téhož nařízení tím, že definici opatření vymezí pomocí přesné definice pojmu „dostatečná služba“.“

(17)

Francouzské orgány dále upřesňují (10) toto: „V praxi je […] situace, pokud jde o osm tras uvedených v původním oznámení, následující:

„—

tři uvedené trasy mezi Paris-Orly a městy Bordeaux, Nantes a Lyon budou všem dopravcům zakázána,

trasy mezi Paris-Charles de Gaulle na jedné straně a městy Bordeaux a Nantes na straně druhé jsou z oblasti působnosti opatření vyloučeny vzhledem k tomu, že je cesta po železnici vedoucí na letiště Paris-Charles-de Gaulle delší než dvě a půl hodiny (nejrychlejší cesta trvá přibližně tři a půl hodiny a tři hodiny),

trasy mezi Paris-Charles de Gaulle na jedné straně a městy Rennes a Lyon na straně druhé, jakož i trasa Lyon – Marseille jsou z opatření vyloučeny vzhledem k současnému stavu železniční nabídky. Ve skutečnosti je situace taková, že daná železniční spojení mohou sice trvat méně než dvě a půl hodiny, cestujícímu však neumožní se dostat dostatečně brzy ráno na letiště Paris-Charles de Gaulle (nebo na letiště Lyon-Saint Exupéry v případě spojení Lyon – Marseille), nebo odtamtud odjet dostatečně pozdě večer,

díky budoucímu zlepšení železničních služeb, které budou nabízet dostatečně četné spoje a vhodné jízdní řády, zejména pokud jde o přípoje, bude možno tyto letecké trasy zakázat“.

Francouzské orgány navíc do své odpovědi zahrnuly přílohu, která podrobně popisuje, jak jsou kritéria konečného návrhu vyhlášky uplatňována na osm výše uvedených leteckých spojení.

(18)

Francouzské orgány rovněž upřesňují následující: „Situace, pokud jde o zakázané trasy či trasy, na které se zákaz potenciálně vztahuje, (zejména vnitrostátní trasy mezi letišti Paris-Charles de Gaulle a Paris-Orly a letištěm Lyon-Saint Exupéry a destinacemi, do nichž je zajištěno spojení vysokorychlostní železniční dopravou), bude před každým plánovacím obdobím leteckých dopravců předmětem přezkumu“ (tj. v době každého předložení souvisejícího plánu). „Pokud jde o dobu uplatňování opatření, DGCA bude pro potřeby veřejnosti aktualizovat seznam tras, které jsou skutečně zakázány, a objasní vztah mezi těmito zákazy a kritérii vyhlášky“.

(19)

Francouzské orgány znovu opakují a dále upřesňují svůj závazek učiněný na žádost Komise, a sice že „provedou hodnocení daného opatření 24 měsíců po jeho vstupu v platnost a toto hodnocení předloží útvarům Komise. Tento přezkum zohlední zejména účinky opatření na životní prostředí – včetně účinků na změnu klimatu – a na vnitřní trh leteckých služeb“.

II.2   Rozhodnutí Komise ze dne 15. prosince 2021

(20)

Ve svém rozhodnutí ze dne 15. prosince 2021 měla Komise na základě svého předběžného posouzení za to, že původní opatření oznámené Francií dne 17. listopadu 2021 vyvolává obavy týkající se jeho slučitelnosti s podmínkami stanovenými v čl. 20 odst. 1 nařízení, pokud jde o nediskriminaci, narušení hospodářské soutěže, odůvodnění a proporcionalitu.

(21)

Komise měla za to, že první dvě počáteční odchylky ve prospěch leteckých služeb, které přepravují většinu přestupujících cestujících, představují riziko možné diskriminace a narušení hospodářské soutěže mezi leteckými dopravci a že třetí odchylka ve prospěch leteckých služeb, které by dosáhly maximální mezní hodnoty emisí, vyžaduje další analýzu jejích možných účinků na hospodářskou soutěž a možné diskriminace mezi leteckými dopravci.

(22)

Pokud jde o oblast působnosti odchylek, vyvstaly rovněž otázky týkající se efektivnosti původního opatření ve vztahu ke sledovanému cíli, neboť dosažení cíle v oblasti životního prostředí by bylo omezeno uplatněním prvních dvou odchylek.

III.   POSOUZENÍ OPATŘENÍ

(23)

Komise úvodem poznamenává, že odchylně od článku 15 nařízení a od práva leteckých dopravců EU svobodně provozovat letecké služby uvnitř EU musí být článek 20 nařízení vykládán způsobem, který omezuje jeho působnost na to, co je nezbytně nutné k ochraně zájmů členských států, kterou zajišťuje.

Existence závažných problémů týkajících se životního prostředí

(24)

Komise propaguje opatření na podporu většího využívání nízkouhlíkových druhů dopravy při současném zajištění řádného fungování vnitřního trhu. Jedním z cílů Strategie Komise pro udržitelnou a inteligentní mobilitu (dále jen „strategie pro mobilitu“) je pro provozovatele dopravy vytvořit takové podmínky, aby do roku 2030 mohli svým zákazníkům nabídnout uhlíkově neutrální možnosti na pravidelných hromadných cestách v EU kratších než 500 km.

(25)

Komise již ve svém rozhodnutí ze dne 15. prosince 2021 uznala, že zamýšleným cílem opatření oznámeného Francií je přispět k řešení změny klimatu využíváním druhů dopravy, které vykazují menší uhlíkovou náročnost, pokud existují vhodné alternativy.

(26)

Francouzské orgány ve své odpovědi ze dne 9. května 2022 uvádějí, že „[o]patření oznámené francouzskými orgány vychází z práce Občanského konventu o klimatu (Convention citoyenne sur le climat), jejímž výsledkem je 149 opatření k urychlení boje proti změně klimatu“. Upřesňují rovněž, že „hlavní výzvou spočívající v omezení letů je v souladu s několika dalšími opatřeními bojovat proti změně klimatu“, a zároveň zdůrazňují, že budou zaznamenány „vedlejší pozitivní dopady na hluk a místní znečištění, k nimž přirozeně dojde vzhledem k tomu, že se díky tomuto opatření omezí letový provoz“.

(27)

Ve svém návrhu nařízení, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a kterým mění se nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (11), Komise uznává, že „[z]měna klimatu je naléhavý problém, který vyžaduje urgentní řešení“, a odkazuje na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů, což zejména potvrzuje, že je třeba emise skleníkových plynů okamžitě snížit (12).

(28)

Zelená dohoda pro Evropu vyzývá k 90 % snížení emisí skleníkových plynů z dopravy do roku 2050 a k zajištění udržitelnosti dopravního systému jako celku. Jak je zdůrazněno ve strategii pro mobilitu: „Za účelem dosažení této systémové změny musíme 1) zajistit udržitelnost všech druhů dopravy, 2) široce zpřístupnit udržitelné alternativy v multimodálním dopravním systému a 3) zavést správné pobídky, které budou hnací silou transformace. […] Za tímto účelem je třeba použít všechny politické nástroje“.

(29)

K dosažení tohoto cíle je nezbytná podpora udržitelných možností dopravy, jako je vysokorychlostní železnice. Jak je zdůrazněno ve strategii pro mobilitu, je třeba, aby byly zavedeny vhodné (železniční) služby, které budou konkurenceschopné, pokud jde o ceny, četnost spojení a úroveň pohodlí.

(30)

V této souvislosti se Komise domnívá, že Francie je oprávněna se domnívat, že v dané situaci existuje závažný problém v oblasti životního prostředí, který zahrnuje naléhavou potřebu snížit emise skleníkových plynů, a že takové opatření, jako je opatření zamýšlené francouzskými orgány, by mohlo být odůvodněno podle čl. 20 odst. 1 nařízení, pokud je nediskriminační, nenarušuje hospodářskou soutěž mezi leteckými dopravci, není více omezující, než je nezbytné pro řešení obtíží, a pokud má omezenou dobu platnosti nepřekračující tři roky, po jejímž uplynutí musí být přezkoumáno, jak je stanoveno v čl. 20 odst. 1 nařízení.

Zákaz diskriminace a narušení hospodářské soutěže

(31)

Pokud jde o zákaz diskriminace a dopad na hospodářskou soutěž, původní opatření obsahovalo dvě odchylky ve prospěch leteckých služeb, které přepravují většinu přestupujících cestujících, což by podle původního posouzení Komise (13) představovalo riziko možné diskriminace a narušení hospodářské soutěže mezi leteckými dopravci.

(32)

Na základě dodatečných informací poskytnutých francouzskými orgány se Komise domnívá, že takové odchylky by bez ohledu na posuzovaný podíl přestupujících cestujících představovaly diskriminaci de facto a vedly by k narušení hospodářské soutěže na úkor stávajících nebo potenciálních leteckých dopravců zajišťujících spojení z bodu do bodu, jejichž obchodní model se nezaměřuje na přestupující cestující.

(33)

Tím, že Francie obě odchylky zrušila, byly rozptýleny obavy, které s těmito dvěma odchylkami souvisely a které se týkaly rizika možné diskriminace a narušení hospodářské soutěže mezi leteckými dopravci.

(34)

Kritéria použitá pro zákaz v konečném návrhu vyhlášky jsou založena na tom, jak dlouho trvá doba jízdy vlakových spojů, jaká je jejich četnost a vhodnost jízdních řádů, a jsou proto svou povahou objektivní. Zákaz se vztahuje na všechny pravidelné služby veřejné letecké přepravy cestujících na trasách, v jejichž případě existuje železniční spojení, které zajišťuje v každém směru přepravu za dobu, jež je kratší než dvě a půl hodiny, a splňuje podmínky článku 1 konečného návrhu vyhlášky podle 13. bodu odůvodnění. Jelikož žádné služby letecké dopravy nebudou ze zákazu vyňaty, opatření nevede k diskriminaci na základě státní příslušnosti, totožnosti nebo obchodního modelu leteckého dopravce ani nevede k narušení hospodářské soutěže mezi leteckými dopravci.

Opatření by nemělo být více omezující, než je nezbytné pro řešení obtíží

(35)

Ustanovení čl. 20 odst. 1 nařízení vyžaduje, aby opatření nebylo více omezující, než je nezbytné pro řešení obtíží.

(36)

Jak je uvedeno ve 30. bodě odůvodnění, problém zjištěný francouzskými orgány v tomto případě zahrnuje naléhavou potřebu snížit emise skleníkových plynů. Při posuzování toho, zda opatření není více omezující, než je nezbytné k řešení dotčených obtíží, se Komise bude zabývat tím, zda je toto opatření způsobilé dosáhnout cíle, kterým je přispět ke snížení emisí skleníkových plynů, a zda nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k jeho dosažení, s přihlédnutím k tomu, zda jiné druhy dopravy poskytují odpovídající úroveň služeb k zajištění nezbytné konektivity.

(37)

V této souvislosti musí být negativní dopady jakéhokoli omezení provozních práv na evropské občany a konektivitu vyváženy dostupností alternativních druhů dopravy, které budou cenově přijatelné, praktické a udržitelnější.

(38)

Komise se předběžně vyjádřila v tom smyslu, že se vyvíjí řada legislativních a nelegislativních nástrojů, které mají odvětví letecké dopravy pomoci a dále jej motivovat k tomu, aby výrazně snížilo své emise CO2 a stalo se udržitelnějším. V rámci balíčku „Fit for 55“ předložila Komise návrh na revizi systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) (14) s cílem posílit signál o ceně uhlíku, návrh na revizi směrnice o zdanění energie (15), která ruší povinné osvobození od daně na dodávky tryskového paliva, jakož i nový legislativní návrh nazvaný „Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU“ (16). Cílem této iniciativy je dekarbonizovat odvětví letectví tak, že se uloží povinnost používat udržitelná letecká paliva a zároveň se zajistí dobře fungující letecký trh. Návrhy Komise na aktualizaci právních předpisů o jednotném evropském nebi a pravidel pro uspořádání letového provozu (17) mají rovněž velký potenciál pro modernizaci a udržitelnost a pomáhají snížit nadměrné spalování paliva a emise CO2 způsobené neefektivností letů a roztříštěností vzdušného prostoru. Tyto legislativní návrhy jsou v současné době projednávány spolunormotvůrci a zatím nejsou použitelné. Jakmile budou zavedeny, měly by účinně přispívat k dekarbonizaci odvětví letecké dopravy do té míry, že by dané opatření již nemělo být zapotřebí.

(39)

Bez ohledu na to Komise konstatuje, že aby se v mezidobí přispělo ke snížení emisí skleníkových plynů v odvětví letecké dopravy, Francie se rozhodla dočasně omezit výkon provozních práv pro pravidelné služby veřejné letecké přepravy cestujících na vnitrostátních trasách, pro něž existuje denně několik přímých železničních spojů kratších než dvě a půl hodiny, které se vyznačují dostatečnou četností a vhodnými jízdními řády.

(40)

Pokud jde o to, zda jiné druhy dopravy poskytují odpovídající úroveň služeb, Komise konstatuje, že článek 1 konečného návrhu vyhlášky stanoví podrobnější soubor relevantních a objektivních požadavků, které zohledňují kvalitu spojení jak pro cestující z bodu do bodu, tak pro přestupující cestující. Příslušné francouzské orgány se navíc zavázaly, že před každým plánovacím obdobím leteckých dopravců předem posoudí, zda železniční spojení nabízí na dané trase odpovídající úroveň služeb (jak je definováno v článku 1 konečného návrhu vyhlášky), a že následně řádně informují potenciálně zainteresované dopravce o tom, na jakých trasách může být nadále spojení zajištěno. To rovněž znamená, že na trase, která byla dříve zakázána, by bylo případně možno znovu zajistit spojení, pokud by se kvalita železničních služeb změnila a již by nesplňovala podmínky odpovídající úrovně služeb, což přiměje k poskytování kvalitních železničních služeb odpovídající úrovně. Komise se domnívá, že takový dynamický přístup, který zohledňuje budoucí rozvoj železničních služeb, by v souladu s cíli strategie pro mobilitu podpořil multimodalitu a byl by přínosný pro konektivitu.

(41)

Pokud jde o přínos, jaký bude mít toto opatření pro životní prostředí, francouzské orgány uvádějí, že „uzavření třech tras Orly – Bordeaux, Orly – Lyon a Orly – Nantes, k němuž již došlo (18), přináší celkové snížení emisí CO2 způsobených leteckou dopravou o 55 000 tun“ (19).

(42)

Rovněž vysvětlují, že celková nabídka míst v letadlech společnosti Air France na trasách Paris-Charles de Gaulle (CDG) – Bordeaux, CDG – Lyon a CDG – Nantes je nadále od roku 2019 stabilní (mezi –1 % a +3 % v závislosti na dotčené trase) a nevedla k transferu kapacity z Orly.

(43)

Francouzské orgány předpokládají, že cestující přejdou z tohoto druhu dopravy spíše na vysokorychlostní vlaky než na autobusy nebo automobily. Zdá se, že zaznamenané dostupné údaje (20) poukazují na to, že cestující, kteří obvykle využívají letecké dopravy, tradičně upřednostní spíše dopravu po železnici. Aby francouzské orgány získaly odhady toho, jak se přechod na jiný druh dopravy potenciálně odrazí na snížení emisí, vypočítaly dva extrémní scénáře pro trasu Orly – Bordeaux: podle francouzských orgánů by opatření vedlo v případě nejméně příznivého scénáře (21) ke snížení emisí CO2 o téměř 50 % (–48,2 %) a v případě nejpříznivějšího scénáře (úplný přechod na železniční dopravu) ke snížení emisí o 98,3 %.

(44)

Letecké trasy CDG – Lyon, CDG – Rennes a Lyon – Marseille v současné době nespadají do oblasti působnosti opatření, protože jedna nebo více podmínek stanovených v článku 1 konečného návrhu vyhlášky (dosud) nejsou splněny. Francouzské orgány však uvádějí, že tyto tři letecké trasy mohou spadat do oblasti působnosti zákazu, jakmile daný provozovatel železniční dopravy zlepší podmínky svých služeb (zejména z hlediska navrhovaných jízdních řádů). Francouzské orgány odhadují, že zákaz těchto tří dalších tras by mohl vést k potenciálnímu snížení emisí o 54 900 tun CO2. Naproti tomu trasy CDG – Bordeaux a CDG – Nantes nespadají a nebudou podle vysvětlení poskytnutých francouzskými orgány (viz 17. bod odůvodnění) spadat do oblasti působnosti opatření bez strukturálních zlepšení železničních služeb.

(45)

Francouzské orgány rovněž poukazují na možný pozitivní dopad uvedeného opatření, neboť „toto opatření zabrání vytvoření leteckých spojů z bodu do bodu z pařížského regionu do 60 % 40 nejlidnatějších měst metropolitní oblasti“, jestliže „bude možno se do 24 z těchto měst dostat z Paříže za méně než dvě a půl hodiny cesty vlakem“. Na podporu tohoto tvrzení odkazují jednak na svobodu leteckých dopravců provozovat leteckou dopravu na vnitřním trhu, jednak na dynamiku růstu v rámci provozu z bodu do bodu v době před pandemií.

(46)

Komise se domnívá, že ačkoli toto opatření samo o sobě není schopno vyřešit dotčené závažné problémy, může v krátkodobém horizontu přispět ke snížení emisí v odvětví letecké dopravy a k boji proti změně klimatu, dokud nebudou přijata a provedena účinnější opatření ke snížení emisí CO2 v letecké dopravě zmíněná v 38. bodě odůvodnění.

(47)

Kromě toho Komise konstatuje, že opatření stanoví částečné omezení svobody poskytování leteckých služeb. Zaměřuje se pouze na trasy, na nichž je k dispozici druh dopravy, který je udržitelnější a který nabízí odpovídající úroveň služeb podle definice v článku 1 konečného návrhu vyhlášky.

(48)

Komise dále bere na vědomí závazek Francie uvedený v 18. bodě odůvodnění, tedy že bude proveden přezkum „[s]ituace, pokud jde o zakázané trasy či trasy, na které se zákaz potenciálně vztahuje, (…) před každým plánovacím obdobím leteckých dopravců“, jakož i závazek uvedený v 19. bodě odůvodnění, tedy že [Francie] „vypracuje hodnocení opatření 24 měsíců po jeho vstupu v platnost a předá jej útvarům Evropské komise. Tento přezkum zohlední zejména účinky opatření na životní prostředí – včetně účinků na změnu klimatu – a na vnitřní trh leteckých služeb“. To by mělo francouzským orgánům umožnit opatření řádně prosadit tak, aby nepřekračovalo rámec toho, co je nezbytné k řešení dotčených závažných obtíží, nebo opatření případně zrušit, pokud již není považováno za nezbytné a přiměřené sledovanému cíli.

(49)

Komise dále poznamenává následující: „Pokud jde o dobu uplatňování opatření, bude DGCA pro potřeby veřejnosti aktualizovat seznam tras, které jsou skutečně zakázány, a objasní vztah mezi těmito zákazy a kritérii vyhlášky“. To zajistí nezbytnou transparentnost vůči evropským občanům a příslušným zúčastněným stranám a umožní jim v příslušných případech napadnout opatření na vnitrostátní úrovni.

(50)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že dokud nebudou přijata a provedena zmíněná účinnější opatření ke snížení emisí CO2 v letecké dopravě, která jsou uvedena v 38. bodě odůvodnění, není uvedené opatření více omezující, než je nezbytné pro řešení obtíží.

Omezená doba platnosti

(51)

Ustanovení čl. 20 odst. 1 nařízení stanoví, že opatření musí mít omezenou dobu platnosti nepřesahující tři roky, po jejímž uplynutí musí být přezkoumáno.

(52)

Jak je připomenuto v 10. bodě odůvodnění, uplatňování zákazu bude vyhodnoceno po třech letech ode dne jeho vstupu v platnost, což je maximální povolená doba podle čl. 20 odst. 1 nařízení.

(53)

V návaznosti na obavy vyjádřené Komisí a v souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení byla doba platnosti konečného návrhu vyhlášky omezena na tři roky (15. bod odůvodnění). Kromě toho se Francie zavázala, že „vypracuje hodnocení opatření 24 měsíců po jeho vstupu v platnost a předá jej útvarům Evropské komise. Tento přezkum zohlední zejména účinky opatření na životní prostředí – včetně účinků na změnu klimatu – a na vnitřní trh leteckých služeb“. Pokud bude na základě této analýzy zamýšleno nové opatření, Francie jej podle čl. 20 odst. 2 nařízení oznámí Komisi.

(54)

Komise se proto domnívá, že opatření má omezenou dobu platnosti v délce tří let.

IV.   ZÁVĚR

(55)

Na základě přezkumu oznámení a s ohledem na výše uvedené se Komise domnívá, že zamýšlené opatření splňuje podmínky stanovené v čl. 20 odst. 1 nařízení,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Opatření oznámené Francií dne 17. listopadu 2021 a pozměněné dopisem ze dne 21. června 2022 je v souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení.

Francie přezkoumá uvedené opatření 24 měsíců po jeho vstupu v platnost a podle čl. 20 odst. 2 nařízení oznámí Komisi jakékoli nové opatření zamýšlené v důsledku uvedeného přezkumu.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Francouzské republice.

V Bruselu dne 1. prosince 2022.

Za Komisi

Adina-Ioana VĂLEAN

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3.

(2)  Registrováno pod číslem ARES (2021)7093428.

(3)  Autentizovaný elektronický Úřední věstník Francouzské republiky (Journal officiel électronique authentifié de la République française) č. 0196 ze dne 24. srpna 2021 https://www.legifrance.gouv.fr/download/pdf?id=x7Gc7Ys-Z3hzgxO5KgI0zSu1fmt64dDetDQxhvJZNMc=

(4)  CHAP(2021)03705 ze dne 6. října 2021 a CHAP(2021)03855 ze dne 20. října 2021.

(5)  https://www.conseil-etat.fr/avis-consultatifs/derniers-avis-rendus/au-gouvernement/avis-sur-un-projet-de-loi-portant-lutte-contre-le-dereglement-climatique-et-ses-effets

(6)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: „Fit for 55“: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě, COM(2021) 550 final.

(7)  Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 15. prosince 2021, C(2021) 9550

(8)  V dodatečných informacích poskytnutých dne 9. května 2022.

(9)  V doplňujících informacích poskytnutých dne 9. května 2022 francouzské orgány chybně uvedly toto: „Francouzské orgány se navíc rozhodly více upřesnit podmínky, které musí být splněny, aby byla železniční služba považována za nahraditelnou“. Uvedený text byl opraven poté, co byla tato informace ověřena u francouzských orgánů.

(10)  V dodatečných informacích poskytnutých dne 21. června 2022.

(11)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (COM(2020) 80 final, 2020/0036 (COD)).

(12)  Viz 2. bod odůvodnění. Rovněž uvedeno ve 3. bodě odůvodnění evropského právního rámce pro klima (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(13)  Viz 21. bod odůvodnění výše.

(14)  COM(2021)552 final ze dne 14. července 2021.

(15)  COM(2021)563 final ze dne 14. července 2021.

(16)  COM(2021)561 final ze dne 14. července 2021.

(17)  COM(2020) 577 final a COM(2020) 579 final ze dne 22. září 2020.

(18)  Komise konstatuje, že společnost Air France se již v roce 2020 rozhodla ukončit provoz na těchto třech trasách, zejména v souvislosti s úvěrem a související státní zárukou, které Francie poskytla. Zákaz těchto tras tedy nepovede ke skutečnému snížení emisí. Pro životní prostředí to však může mít nevyčíslitelné přínosy, neboť leteckým dopravcům, kteří by mohli mít o provozování spojů na těchto trasách zájem, to nebude umožněno.

(19)  Odhady Generálního ředitelství pro civilní letectví (DGAC) na základě provozu v roce 2019.

(20)  Viz „High-speed rail: lessons for policy makers from experiences abroad“ (Vysokorychlostní železnice: poučení ze zkušeností v zahraničí určené tvůrcům politik), D Albalate, G Bel – Public Administration Review (2012) (odkaz v dopisu Francie ze dne 17. listopadu 2021).

(21)  Předpoklad, podle něhož „cestující v letecké dopravě přecházejí na železniční a silniční dopravu ve stejném poměru jako je poměr cestujících, kteří již cestovali těmito alternativními způsoby v době, kdy existovala letecká nabídka (nepřihlédne-li se k těm, kteří jako důvody uvádějí „Jiné“). Zaznamenané číselné údaje odpovídající danému poměru vycházejí z průzkumu mobility osob z roku 2019“. Dodávají však, že: „je nutná maximalistická hypotéza přechodu na silniční dopravu, aby se přínosy plynoucí z uzavření letecké dopravy snížily na polovinu“.


2.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 311/176


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2022/2359

ze dne 22. listopadu 2022,

kterým se přijímají interní pravidla týkající se omezení práv subjektů údajů v souvislosti s vnitřním fungováním Evropské centrální banky (ECB/2022/42)

VÝKONNÁ RADA EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 11.6 tohoto statutu,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (1), a zejména na článek 25 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská centrální banka (ECB) vykonává své úkoly v souladu se Smlouvami.

(2)

V souladu s čl. 45 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1725 stanoví rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2020/655 (ECB/2020/28) (2) obecná pravidla, kterými se provádí nařízení (EU) 2018/1725, pokud se týká ECB. Stanoví zejména pravidla týkající se jmenování a funkce pověřence pro ochranu osobních údajů v ECB, včetně jeho úkolů, povinností a pravomocí.

(3)

ECB, a zejména dotčená organizační jednotka, jedná při plnění úkolů svěřených ECB jako správce údajů v rozsahu, v němž sama nebo společně s jinými určuje účely a prostředky zpracování osobních údajů.

(4)

V souvislosti s vnitřním fungováním ECB jsou různé organizační složky ECB (včetně generálního ředitelství pro lidské zdroje, kanceláře pro compliance, správu a řízení, ředitelství pro interní audit a generálního ředitelství pro právní služby) v právním rámci upravujícím zaměstnávání v ECB pověřeny úkoly, které zahrnují zpracování osobních údajů. Tyto úkoly mohou zahrnovat např. opatření přijímaná v souvislosti s možným porušením pracovních povinností (včetně vyšetřování nevhodného chování podle pravidel ECB týkajících se důstojnosti při práci a následných opatření v návaznosti na oznámení o protiprávní činnosti či porušení pracovních povinností učiněná pomocí jakéhokoli prostředku, mimo jiné prostřednictvím nástroje pro oznámení porušení); úkoly týkající se výběrových řízení; úkoly vykonávané generálním ředitelství pro lidské zdroje při plnění jeho funkcí týkajících se řízení výkonnosti, povyšování, přímého jmenování pracovníků ECB, profesního rozvoje včetně kalibrace talentů v rámci jednotlivých organizačních složek, zvyšování platů a odměn a rozhodnutí o mobilitě a dovolené; přezkoumávání vnitřních odvolání podaných pracovníky ECB (včetně správního přezkumu, řízení o stížnostech nebo zvláštních odvolacích řízení či lékařských komisí) a následná opatření; poradní úkoly kanceláře pro compliance, správu a řízení podle etického rámce ECB (stanoveného v části 0 pravidel pro zaměstnance ECB) a úkoly kanceláře pro compliance, správu a řízení týkající se sledování dodržování pravidel pro soukromé finanční aktivity (včetně spolupráce s externím poskytovatelem služeb jmenovaným podle článku 0.4.3.3 pravidel pro zaměstnance ECB); a audity prováděné ředitelstvím pro interní audit a úkoly prováděné podle administrativního oběžníku 01/2006 o interních správních šetřeních (3) při provádění vyšetřovacích činností a správních vyšetřování v situacích, které mohou mít disciplinární dopad na pracovníky ECB (včetně úkolů osob provádějících vyšetřování nebo členů vyšetřovací komise, pokud jsou povinni shromažďovat důkazy a zjišťovat relevantní skutečnosti).

(5)

Podle rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/456 (ECB/2016/3) (4) je ECB povinna Evropskému úřadu pro boj proti podvodům na jeho žádost nebo z vlastního podnětu předávat informace, které má ECB k dispozici a které vzbuzují podezření na existenci možných případů podvodu, korupce nebo jiné protiprávní činnosti poškozující finanční zájmy Unie. Rozhodnutí (EU) 2016/456 (ECB/2016/3) stanoví, že v takovém případě musí být dotčené osoby urychleně vyrozuměny, není-li to na újmu vyšetřování, a že v žádném případě nesmějí být vypracovány závěry, v nichž je uvedeno jméno dotčené osoby, aniž by této osobě bylo umožněno vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se jí týkají, včetně všech důkazů, které proti ní existují.

(6)

Podle čl. 4 písm. b) rozhodnutí (EU) 2020/655 (ECB/2020/28) je pověřenec pro ochranu osobních údajů povinen vyšetřovat záležitosti a incidenty související s ochranou údajů buď z vlastního podnětu, nebo na žádost ECB.

(7)

Odbor pro ochranu a bezpečnost v rámci ředitelství pro vnitřní záležitosti odpovídá za provádění vyšetřování za účelem zajištění ochrany fyzické bezpečnosti osob, prostor a majetku v ECB, za shromažďování informací o hrozbách a analýzu bezpečnostních incidentů.

(8)

ECB má povinnost loajálně spolupracovat s vnitrostátními orgány, včetně vnitrostátních orgánů činných v trestním řízení. Podle rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/1162 (ECB/2016/19) (5) konkrétně může ECB na žádost vnitrostátního orgánu zabývajícího se vyšetřováním trestných činů poskytnout vnitrostátnímu příslušnému orgánu nebo národní centrální bance důvěrné informace, kterými disponuje a které se týkají úkolů svěřených ECB nařízením (EU) č. 1024/2013 (6) nebo jiných úkolů souvisejících s ESCB/Eurosystémem, za účelem zpřístupnění těchto informací dotyčnému vnitrostátnímu orgánu zabývajícímu se vyšetřováním trestných činů, jsou-li splněny určité podmínky.

(9)

Podle nařízení Rady (EU) 2017/1939 (7) je ECB povinna neprodleně poskytnout Úřadu evropského veřejného žalobce veškeré informace, bylo-li zjištěno podezření na trestný čin spadající do jeho pravomoci.

(10)

ECB je povinna se subjekty EU, které vykonávají funkci dohledu, kontroly nebo auditu, jíž ECB podléhá, jako jsou evropský inspektor ochrany údajů, Evropský účetní dvůr a evropský veřejný ochránce práv, spolupracovat při plnění jejich příslušných úkolů. V této souvislosti může ECB zpracovávat osobní údaje, aby mohla reagovat na žádosti těchto subjektů, konzultovat s nimi a poskytovat jim informace.

(11)

Podle interního rámce pro řešení sporů v ECB se mohou pracovníci ECB kdykoli a jakýmkoli způsobem obrátit na mediátora a požádat ho o podporu při řešení pracovního sporu nebo jeho předcházení. Tento rámec stanoví, že veškerá komunikace s mediátorem je důvěrná. Veškeré informace uvedené v mediačním řízení se považují za důvěrné a každá strana, která se mediace účastní, může tyto informace použít jen pro účely mediačního řízení, aniž je dotčeno jakékoli soudní řízení. Ve výjimečných případech může mediátor zveřejnit informace, pokud se jejich zveřejnění jeví jako nezbytné, aby se zabránilo bezprostřednímu riziku vážného poškození fyzické nebo duševní integrity osoby.

(12)

ECB usiluje o zajištění pracovních podmínek, které chrání zdraví a bezpečnost jejích pracovníků a respektují jejich důstojnost při práci, a to poskytováním poradenství za účelem jejich podpory. Pracovníci ECB si mohou vyžádat služby sociálního poradce v souvislosti s jakýmikoli záležitostmi, včetně emočních, osobních a pracovních záležitostí. Sociální poradce má přístup k osobnímu spisu pracovníků ECB pouze s jejich výslovným souhlasem. Obdržené informace nebo prohlášení poskytnutá fyzickou osobou sociálnímu poradci nesmějí být zveřejněny, pokud to tato osoba výslovně nepovolí nebo pokud to nevyžaduje právní předpis.

(13)

ECB v souvislosti se svým vnitřním fungováním zpracovává několik kategorií údajů, které se mohou týkat identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby. Demonstrativní seznamy těch kategorií osobních údajů, které ECB zpracovává v souvislosti se svým vnitřním fungováním, jsou uvedeny v přílohách tohoto rozhodnutí. Osobní údaje mohou být též součástí některých posouzení včetně posouzení prováděného odpovědnou organizační složkou v souvislosti se zkoumanou záležitostí, včetně například posouzení ze strany generálního ředitelství pro lidské zdroje, generálního ředitelství pro právní služby, ředitelství pro interní audit nebo disciplinární či vyšetřovací komise v souvislosti s porušením pracovních povinností.

(14)

V souvislosti s 4. až 13. bodem odůvodnění je vhodné uvést důvody, na jejichž základě může ECB omezit práva subjektů údajů.

(15)

Při plnění svých úkolů ECB sleduje důležité cíle obecného veřejného zájmu Unie. Plnění těchto úkolů je proto třeba zaručit ve smyslu nařízení (EU) 2018/1725, zejména čl. 25 odst. 1 písm. b), c), d), f), g) a h).

(16)

V souladu s čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 by omezení použití článků 14 až 22, 35 a 36, jakož i článku 4 uvedeného nařízení v rozsahu, v jakém jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 22, měla být stanovena ve vnitřních předpisech nebo právních aktech přijatých na základě Smluv. ECB by proto měla stanovit pravidla, na jejichž základě může omezit práva subjektů údajů při plnění svých úkolů.

(17)

ECB by měla odůvodnit, proč jsou taková omezení práv subjektů údajů v demokratické společnosti nezbytně nutná a přiměřená k zajištění cílů, které sleduje při výkonu veřejné moci a funkcí s ní spojených, a jak ECB respektuje podstatu základních práv a svobod při ukládání takového omezení.

(18)

V tomto rámci je ECB povinna v maximální možné míře respektovat základní práva subjektů údajů, zejména ta, která se týkají práva na poskytování informací, práva na přístup k údajům a jejich opravu, práva na výmaz, omezení zpracování, práva na oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů nebo na důvěrnost komunikace, jak je zakotveno v nařízení (EU) 2018/1725.

(19)

ECB však může být povinna omezit informace poskytované subjektům údajů a práva jiných subjektů údajů s cílem chránit plnění svých úkolů, zejména vlastní vyšetřování a postupy, vyšetřování a postupy jiných veřejných orgánů a základní práva a svobody jiných osob související s vyšetřováními nebo jinými postupy ECB.

(20)

ECB by měla zrušit omezení, které již bylo uplatněno, pokud již není nutné.

(21)

Pověřenec pro ochranu osobních údajů by měl přezkoumat uplatňování omezení s cílem zajistit soulad s tímto rozhodnutím a s nařízením (EU) 2018/1725.

(22)

Zatímco toto rozhodnutí stanoví pravidla, podle nichž může ECB omezit práva subjektů údajů v případech, kdy ECB zpracovává osobní údaje v souvislosti se svým vnitřním fungováním, Výkonná rada přijala samostatné rozhodnutí o přijetí vnitřních pravidel týkajících se omezení práv při plnění úkolů ECB v oblasti dohledu.

(23)

ECB může uplatnit výjimku podle nařízení (EU) 2018/1725 a v takovém případě není nutné zvažovat omezení; tak je tomu zejména v případě výjimek stanovených v čl. 15 odst. 4, čl. 16 odst. 5, čl. 19 odst. 3 a čl. 35 odst. 3 uvedeného nařízení.

(24)

Pro účely archivace ve veřejném zájmu mohou vnitřní předpisy nebo právní akty, které ECB přijme na základě Smluv v souvislosti se svou archivační činností, stanovit odchylky od práv subjektů údajů uvedených v článcích 17, 18, 20, 21, 22 a 23 nařízení (EU) 2018/1725, s výhradou podmínek a záruk požadovaných v souladu s čl. 25 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1725.

(25)

V souladu s čl. 41 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal své stanovisko dne 12. března 2021.

(26)

Byl konzultován výbor zaměstnanců,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto rozhodnutí stanoví pravidla týkající se omezení práv subjektů údajů ze strany ECB při provádění činností zpracování osobních údajů, které jsou vedeny v centrálním rejstříku, v souvislosti s vnitřním fungováním ECB.

2.   Práva subjektů údajů, která mohou být omezena, jsou vymezena v těchto článcích nařízení (EU) 2018/1725:

a)

článek 14 (transparentní informace, sdělení a postupy pro výkon práv subjektu údajů);

b)

článek 15 (informace poskytované v případě, že osobní údaje jsou získány od subjektu údajů);

c)

článek 16 (informace poskytované v případě, že osobní údaje nebyly získány od subjektu údajů);

d)

článek 17 (právo subjektu údajů na přístup k osobním údajům);

e)

článek 18 (právo na opravu);

f)

článek 19 (právo na výmaz („právo být zapomenut“));

g)

článek 20 (právo na omezení zpracování);

h)

článek 21 (oznamovací povinnost ohledně opravy nebo výmazu osobních údajů nebo omezení zpracování);

i)

článek 22 (právo na přenositelnost údajů);

j)

článek 35 (oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů);

k)

článek 36 (důvěrnost elektronických komunikací);

l)

článek 4, v rozsahu, v jakém jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 22 nařízení (EU) 2018/1725.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

(1)

„zpracováním“ se rozumí zpracování ve smyslu čl. 3 bodu 3 nařízení (EU) 2018/725;

(2)

„osobními údaji“ se rozumí osobní údaje ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení (EU) 2018/1725;

(3)

„subjektem údajů“ se rozumí identifikovaná nebo identifikovatelná fyzická osoba; identifikovatelnou osobou je osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby;

(4)

„centrálním rejstříkem“ se rozumí veřejně přístupný archiv všech činností zpracování osobních údajů prováděných v ECB, který vede pověřenec pro ochranu osobních údajů a na který se odkazuje v článku 9 rozhodnutí (EU) 2020/655 (ECB/2020/28);

(5)

„správcem“ se rozumí ECB, a zejména příslušná organizační jednotka ECB, která sama nebo společně s jinými určuje účely a prostředky zpracování osobních údajů a která odpovídá za operaci zpracování.

(6)

„orgány a subjekty Unie“ se rozumějí orgány a subjekty Unie ve smyslu čl. 3 bodu 10 nařízení (EU) 2018/1725.

Článek 3

Uplatňování omezení

1.   V případě činností zpracování osobních údajů uvedených v čl. 1 odst. 1 může správce omezit práva uvedená v čl. 1 odst. 2 s cílem chránit zájmy a cíle uvedené v čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725, pokud by výkon těchto práv ohrozil:

a)

posuzování a oznamování možných porušení pracovních povinností a v případě potřeby jejich následné šetření a následná opatření, včetně pozastavení výkonu činnosti, zaručení čehož je v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. b), c), f) nebo h) nařízení (EU) 2018/1725;

b)

neformální nebo formální postupy týkající se důstojnosti při práci, včetně posuzování případů, které mohou vést k takovému postupu, jak je uvedeno v části 0.5 pravidel pro zaměstnance ECB, zaručení čehož je v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. b), c), f) a/nebo h) nařízení (EU) 2018/1725;

c)

řádné plnění funkcí generálního ředitelství pro lidské zdroje v souladu s pracovněprávním rámcem v ECB, pokud jde o řízení výkonnosti, postupy povyšování nebo přímé jmenování pracovníků ECB, výběrová řízení a profesní rozvoj, zaručení čehož je v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. c) nebo h) nařízení (EU) 2018/1725;

d)

přezkoumávání vnitřních odvolání podaných pracovníky ECB (včetně prostřednictvím správního přezkumu nebo řízení o stížnostech, zvláštních odvolacích řízení nebo lékařských komisí) a následná opatření, zaručení čehož je v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. b), c) nebo h) nařízení (EU) 2018/1725;

e)

oznamování protiprávní činnosti nebo porušení pracovních povinností prostřednictvím nástroje ECB pro oznamování porušení nebo posuzování žádostí o ochranu oznamovatelů nebo svědků před odvetnými opatřeními, které provádí kancelář pro compliance, správu a řízení, zaručení čehož je v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. b), c), f) nebo h) nařízení (EU) 2018/1725;

f)

činnosti kanceláře pro compliance, správu a řízení podle etického rámce ECB stanoveného v části 0 pravidel pro zaměstnance ECB a pravidel pro výběr a jmenování stanovených v části 1A pravidel pro zaměstnance ECB a sledování dodržování pravidel pro soukromé finanční aktivity, včetně funkcí vykonávaných externím poskytovatelem služeb jmenovaným podle článku 0.4.3.3 pravidel pro zaměstnance ECB a posuzování možných porušení vyplývajících z takového sledování a příjímání následných opatření ze strany kanceláře pro compliance, správu a řízení, zaručení čehož je v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. b), c), f) nebo h) nařízení (EU) 2018/1725;

g)

audity prováděné ředitelstvím pro interní audit, vyšetřovací činnosti a interní správní šetření, zaručení čehož je v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. b), c) nebo h) nařízení (EU) 2018/1725;

h)

plnění úkolů ECB podle rozhodnutí (EU) 2016/456 (ECB/2016/3), zejména povinnost ECB oznamovat informace o protiprávní činnosti, zaručení čehož je v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. b), c), g) nebo h) nařízení (EU) 2018/1725;

i)

vyšetřování prováděná pověřencem pro ochranu osobních údajů týkající se činností zpracování prováděných v ECB podle čl. 4 písm. b) rozhodnutí (EU) 2020/655 (ECB/2020/28), zaručení čehož je v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. b) nebo h) nařízení (EU) 2018/1725;

j)

vyšetřování za účelem zajištění fyzické bezpečnosti osob, prostor a majetku v ECB, ať už jsou prováděna interně nebo s externí podporou, shromažďování informací o hrozbách a analýza bezpečnostních incidentů, zaručení čehož je v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. b), c), d) nebo h) nařízení (EU) 2018/1725;

k)

soudní řízení, zaručení čehož je v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. b), c) nebo h) nařízení (EU) 2018/1725;

l)

spolupráci mezi ECB a vnitrostátními orgány zabývajícími se vyšetřováním trestných činů, zejména poskytování důvěrných informací, které má ECB k dispozici, za účelem jejich zpřístupnění vnitrostátnímu orgánu zabývajícímu se vyšetřováním trestných činů na jeho žádost, zaručení čehož je v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. b), c), d) nebo h) nařízení (EU) 2018/1725;

m)

spolupráci mezi ECB a Úřadem evropského veřejného žalobce podle nařízení (EU) 2017/1939, zejména povinnost ECB poskytovat informace o trestných činech, zaručení čehož je v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. b), c), d) nebo h) nařízení (EU) 2018/1725;

n)

spolupráci se subjekty EU, které vykonávají funkci dohledu, kontroly nebo auditu, jíž ECB podléhá, zaručení čehož je v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. c), d), g) nebo h) nařízení (EU) 2018/1725;

o)

plnění úkolů mediátora podle interního rámce pro řešení sporů v ECB, zejména poskytování podpory při řešení nebo prevenci pracovních sporů, zaručení čehož je v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2018/1725;

p)

poskytování poradenství sociálním poradcem na podporu pracovníků ECB, zaručení čehož je v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2018/1725.

Kategorie osobních údajů, v souvislosti s nimiž mohou být uplatněna omezení uvedená v odstavci 1, jsou uvedeny v přílohách I až XIV tohoto rozhodnutí.

2.   Správce může omezení uplatnit pouze tehdy, pokud na základě individuálního posouzení dojde k závěru, že omezení:

a)

je nezbytné a přiměřené s ohledem na rizika pro práva a svobody subjektu údajů a

b)

respektuje podstatu základních práv a svobod v demokratické společnosti.

3.   Správce své posouzení zdokumentuje v oznámení o interním posouzení, které obsahuje právní základ, důvody omezení, práva subjektů údajů, která jsou omezena, dotčené subjekty údajů, nezbytnost a přiměřenost omezení a pravděpodobnou délku jeho trvání.

4.   Rozhodnutí správce omezit práva subjektu údajů podle odstavce 1 se přijímá na úrovni vedoucího nebo zástupce vedoucího příslušné organizační složky, v níž se provádí hlavní operace zpracování osobních údajů.

Článek 4

Poskytování obecných informací o omezeních

Správce poskytuje obecné informace o možném omezení práv subjektu údajů takto:

a)

správce uvede práva, která mohou být omezena, důvody omezení a možnou délku jeho trvání;

b)

správce zahrne informace uvedené v písmeni a) do svých oznámení o ochraně osobních údajů, prohlášení o ochraně soukromí a záznamů o činnostech zpracování podle článku 31 nařízení (EU) 2018/1725.

Článek 5

Omezení práva subjektů údajů na přístup k osobním údajům, práva na opravu, práva na výmaz nebo práva na omezení zpracování

1.   Pokud správce zcela nebo částečně omezí právo na přístup k údajům, právo na opravu, právo na výmaz nebo právo na omezení zpracování uvedené v článku 17, článku 18, čl. 19 odst. 1 a čl. 20 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725, je povinen ve své písemné odpovědi na žádost ve lhůtě uvedené v čl. 11 odst. 5 rozhodnutí (EU) 2020/655 (ECB/2020/28) informovat dotčený subjekt údajů o uplatněném omezení, o jeho hlavních důvodech a o možnosti podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů nebo žádat o soudní ochranu u Soudního dvora Evropské unie.

2.   Správce uchovává oznámení o interním posouzení uvedené v čl. 3 odst. 3 a případně dokumenty obsahující relevantní věcné a právní prvky, a na požádání je zpřístupní pověřenci pro ochranu osobních údajů a evropskému inspektorovi ochrany údajů.

3.   Správce může odložit, neprovést nebo odepřít poskytnutí informací o důvodech omezení uvedeného v odstavci 1 po dobu, kdy by toto poskytnutí informací mařilo účel omezení. Jakmile správce zjistí, že poskytnutí informací již nemaří účel omezení, poskytne tyto informace subjektu údajů.

Článek 6

Délka omezení

1.   Správce omezení zruší, jakmile pominou okolnosti, které toto omezení odůvodňovaly.

2.   Pokud správce zruší omezení podle odstavce 1, je povinen neprodleně:

a)

informovat subjekt údajů o hlavních důvodech, na nichž bylo uplatnění omezení založeno, pokud tak již neučinil;

b)

informovat subjekt údajů o právu podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů nebo žádat o soudní ochranu u Soudního dvora Evropské unie;

c)

přiznat subjektu údajů právo, které podléhalo zrušenému omezení.

3.   Správce každých šest měsíců opětovně posoudí potřebu zachovat omezení uplatňované podle tohoto rozhodnutí a opětovné posouzení zdokumentuje v oznámení o interním posouzení.

Článek 7

Záruky

ECB uplatňuje organizační a technické záruky vymezené v příloze XV s cílem zabránit zneužití údajů nebo protiprávnímu přístupu k nim či jejich protiprávnímu předání.

Článek 8

Přezkum pověřencem pro ochranu osobních údajů

1.   Pokud správce omezí uplatňování práv subjektu údajů, zajistí průběžné zapojení pověřence pro ochranu osobních údajů. Platí zejména tato ustanovení:

a)

správce bez zbytečného odkladu konzultuje pověřence pro ochranu osobních údajů;

b)

správce pověřenci pro ochranu osobních údajů na žádost poskytne přístup k veškerým dokumentům obsahujícím věcné a právní prvky, z nichž omezení vycházejí, včetně oznámení o interním posouzení podle čl. 3 odst. 3;

c)

správce zdokumentuje, jak byl pověřenec pro ochranu osobních údajů zapojen, včetně příslušných poskytnutých informací, a zejména data první konzultace podle písmene a);

d)

pověřenec pro ochranu osobních údajů může správce požádat, aby omezení přezkoumal;

e)

správce pověřence pro ochranu osobních údajů bez zbytečného odkladu a v každém případě před uplatněním jakéhokoli omezení písemně informuje o výsledku požadovaného přezkumu.

2.   Správce informuje pověřence pro ochranu osobních údajů o opětovném posouzení omezení v souladu s čl. 6 odst. 3 nebo o jeho zrušení.

Článek 9

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 22. listopadu 2022.

Prezidentka ECB

Christine LAGARDE


(1)  Úř. věst. L 295, 21.11. 2018, s. 39.

(2)  Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2020/655 ze dne 5. května 2020, kterým se přijímají prováděcí pravidla týkající se ochrany údajů v Evropské centrální bance a zrušuje rozhodnutí ECB/2007/1 (ECB/2020/28) (Úř. věst. L 152, 15.5.2020, s. 13).

(3)  Administrativní oběžník č. 01/2006 byl přijat dne 21. března 2006 a je k dispozici na internetových stránkách ECB.

(4)  Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/456 ze dne 4. března 2016 o podmínkách vyšetřování prováděného Evropským úřadem pro boj proti podvodům v Evropské centrální bance v souvislosti s předcházením podvodům, úplatkářství a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem ohrožujícím finanční zájmy Unie (ECB/2016/3) (Úř. věst. L 79, 30.3.2016, s. 34).

(5)  Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/1162 ze dne 30. června 2016 o poskytování důvěrných informací v souvislosti s vyšetřováním trestných činů (ECB/2016/19) (Úř. věst. L 192, 16.7.2016, s. 73).

(6)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

(7)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).


PŘÍLOHA I

Posuzování a oznamování možných porušení pracovních povinností a v případě potřeby jejich následné šetření a následná opatření

Omezení uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) tohoto rozhodnutí lze uplatnit na kategorie údajů uvedené v příslušných záznamech o zpracování, a zejména na tyto kategorie osobních údajů:

a)

identifikační údaje;

b)

kontaktní údaje;

c)

profesní údaje, včetně údajů týkajících se vzdělání, odborné přípravy a zaměstnání;

d)

finanční údaje (např. informace o platu, příspěvcích nebo soukromých transakcích);

e)

údaje o rodině, životním stylu a sociální situaci;

f)

lokalizační údaje;

g)

údaje o dodaném zboží nebo poskytnutých službách;

h)

údaje o externích aktivitách;

i)

údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, genetické údaje nebo biometrické údaje, údaje o zdravotním stavu nebo údaje o sexuálním životě či sexuální orientaci fyzické osoby;

j)

jakékoli jiné údaje týkající se posuzování a oznamování možných porušení pracovních povinností a v případě potřeby jejich následného šetření a následných opatření.


PŘÍLOHA II

Neformální nebo formální postupy týkající se důstojnosti při práci, včetně posuzování případů, které mohou vést k takovému postupu, jak je uvedeno v části 0.5 pravidel pro zaměstnance ECB

Omezení uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) tohoto rozhodnutí lze uplatnit na kategorie údajů uvedené v příslušných záznamech o zpracování, a zejména na tyto kategorie osobních údajů:

a)

identifikační údaje;

b)

kontaktní údaje;

c)

profesní údaje, včetně údajů týkajících se vzdělání, odborné přípravy a zaměstnání;

d)

finanční údaje (např. informace o platu, příspěvcích nebo soukromých transakcích);

e)

údaje o rodině, životním stylu a sociální situaci;

f)

lokalizační údaje;

g)

údaje o dodaném zboží nebo poskytnutých službách;

h)

údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, genetické údaje nebo biometrické údaje, údaje o zdravotním stavu nebo údaje o sexuálním životě či sexuální orientaci fyzické osoby;

i)

jakékoli jiné údaje týkající se neformálních nebo formálních postupů týkajících se důstojnosti při práci, včetně posuzování případů, které mohou vést k takovému postupu, jak je uvedeno v části 0.5 pravidel pro zaměstnance ECB.


PŘÍLOHA III

Plnění funkcí generálního ředitelství pro lidské zdroje v souladu s pracovněprávním rámcem v ECB

Omezení uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. c) tohoto rozhodnutí lze uplatnit na kategorie údajů uvedené v příslušných záznamech o zpracování, a zejména na tyto kategorie osobních údajů:

a)

identifikační údaje;

b)

kontaktní údaje;

c)

profesní údaje, včetně údajů týkajících se vzdělání, odborné přípravy a zaměstnání;

d)

finanční údaje (např. informace o platu, příspěvcích nebo soukromých transakcích);

e)

údaje o rodině, životním stylu a sociální situaci;

f)

lokalizační údaje;

g)

údaje o dodaném zboží nebo poskytnutých službách;

h)

údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, genetické údaje nebo biometrické údaje, údaje o zdravotním stavu nebo údaje o sexuálním životě či sexuální orientaci fyzické osoby;

i)

jakékoli jiné údaje zahrnuté do posuzování jednotlivých případů nebo související s ním, zejména těch, které mohou mít za následek rozhodnutí s nepříznivým dopadem na pracovníky ECB, a zahrnuté do přezkoumávání vnitřních odvolání podaných pracovníky ECB a následných opatření nebo související s nimi;

j)

jakékoli jiné údaje týkající se výběrových řízení.


PŘÍLOHA IV

Přezkoumávání vnitřních odvolání a následná opatření

Omezení uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. d) tohoto rozhodnutí lze uplatnit na kategorie údajů uvedené v příslušných záznamech o zpracování, a zejména na tyto kategorie osobních údajů:

a)

identifikační údaje;

b)

kontaktní údaje;

c)

profesní údaje, včetně údajů týkajících se vzdělání, odborné přípravy a zaměstnání;

d)

finanční údaje (např. informace o platu, příspěvcích nebo soukromých transakcích);

e)

údaje o rodině, životním stylu a sociální situaci;

f)

lokalizační údaje;

g)

údaje o dodaném zboží nebo poskytnutých službách;

h)

údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, genetické údaje nebo biometrické údaje, údaje o zdravotním stavu nebo údaje o sexuálním životě či sexuální orientaci fyzické osoby;

i)

jakékoli jiné údaje zahrnuté do posuzování jednotlivých případů nebo související s ním, zejména těch, které mohou mít za následek rozhodnutí s nepříznivým dopadem na pracovníky ECB, a zahrnuté do přezkoumávání vnitřních odvolání podaných pracovníky ECB a následných opatření nebo související s nimi.


PŘÍLOHA V

Oznamování protiprávní činnosti nebo porušení pracovních povinností prostřednictvím jakéhokoli prostředku včetně nástroje ECB pro oznamování porušení, nebo posuzování žádostí o ochranu oznamovatelů nebo svědků ze strany kanceláře pro compliance, správu a řízení

Omezení uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. e) tohoto rozhodnutí lze uplatnit na kategorie údajů uvedené v příslušných záznamech o zpracování, a zejména na tyto kategorie osobních údajů:

a)

identifikační údaje;

b)

kontaktní údaje;

c)

profesní údaje, včetně údajů týkajících se vzdělání, odborné přípravy a zaměstnání;

d)

finanční údaje (např. informace o platu, příspěvcích nebo soukromých transakcích);

e)

údaje o rodině, životním stylu a sociální situaci;

f)

lokalizační údaje;

g)

údaje o dodaném zboží nebo poskytnutých službách;

h)

údaje o externích aktivitách;

i)

údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, genetické údaje nebo biometrické údaje, údaje o zdravotním stavu nebo údaje o sexuálním životě či sexuální orientaci fyzické osoby;

j)

jakékoli jiné údaje týkající se údajné protiprávní činnosti nebo údajného porušení pracovních povinností nebo jakékoli žádosti o ochranu oznamovatelů nebo svědků.


PŘÍLOHA VI

Činnosti kanceláře pro compliance, správu a řízení podle pravidel pro zaměstnance ECB

Omezení uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. f) tohoto rozhodnutí lze uplatnit na kategorie údajů uvedené v příslušných záznamech o zpracování, a zejména na tyto kategorie osobních údajů:

a)

identifikační údaje;

b)

kontaktní údaje;

c)

profesní údaje, včetně údajů týkajících se vzdělání, odborné přípravy a zaměstnání;

d)

finanční údaje (např. informace o soukromých transakcích);

e)

údaje o rodině, životním stylu a sociální situaci;

f)

údaje o externích aktivitách;

g)

údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, genetické údaje nebo biometrické údaje, údaje o zdravotním stavu nebo údaje o sexuálním životě či sexuální orientaci fyzické osoby;

h)

jakékoli jiné údaje týkající se aktivit, které byly oznámeny kanceláři pro compliance, správu a řízení nebo které tato kancelář prošetřuje.


PŘÍLOHA VII

Audity prováděné ředitelstvím pro interní audit a vyšetřovací činnosti nebo interní správní šetření

Omezení uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. g) tohoto rozhodnutí lze uplatnit na kategorie údajů uvedené v příslušných záznamech o zpracování, a zejména na tyto kategorie osobních údajů:

a)

identifikační údaje;

b)

kontaktní údaje;

c)

profesní údaje, včetně údajů týkajících se vzdělání, odborné přípravy a zaměstnání;

d)

finanční údaje (např. informace o platu, příspěvcích nebo soukromých transakcích);

e)

údaje o rodině, životním stylu a sociální situaci;

f)

údaje o externích aktivitách;

g)

lokalizační údaje;

h)

údaje o dodaném zboží nebo poskytnutých službách;

i)

sociální údaje a údaje o chování a další typy údajů, které jsou specifické pro danou operaci zpracování;

j)

informace o správních řízeních nebo jiných šetřeních;

k)

elektronické provozní údaje;

l)

údaje z kamerového dohledu;

m)

zvukové záznamy;

n)

údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, genetické údaje nebo biometrické údaje, údaje o zdravotním stavu nebo údaje o sexuálním životě či sexuální orientaci fyzické osoby;

o)

údaje týkající se trestního řízení, sankcí nebo jiných správních postihů;

p)

jakékoli jiné údaje týkající se auditů prováděných ředitelstvím pro interní audit a jakékoli vyšetřovací činnosti nebo interního správního šetření.


PŘÍLOHA VIII

Plnění úkolů ECB podle rozhodnutí (EU) 2016/456 (ECB/2016/3)

Omezení uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. h) tohoto rozhodnutí lze uplatnit na kategorie údajů uvedené v příslušných záznamech o zpracování, a zejména na tyto kategorie osobních údajů:

a)

identifikační údaje;

b)

kontaktní údaje;

c)

profesní údaje, včetně údajů týkajících se vzdělání, odborné přípravy a zaměstnání;

d)

finanční údaje (např. informace o platu nebo příspěvcích nebo o soukromých transakcích);

e)

údaje o rodině, životním stylu a sociální situaci;

f)

údaje o externích aktivitách;

g)

lokalizační údaje;

h)

informace o dodaném zboží nebo poskytnutých službách;

i)

elektronické provozní údaje;

j)

údaje z kamerového dohledu;

k)

zvukové záznamy;

l)

údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, genetické údaje nebo biometrické údaje, údaje o zdravotním stavu nebo údaje o sexuálním životě či sexuální orientaci fyzické osoby;

m)

jakékoli jiné údaje týkající se plnění úkolů ECB podle rozhodnutí (EU) 2016/456 (ECB/2016/3).


PŘÍLOHA IX

Vyšetřování prováděná pověřencem pro ochranu osobních údajů podle čl. 4 písm. b) rozhodnutí (EU) 2020/655 (ECB/2020/28)

Omezení uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. i) tohoto rozhodnutí lze uplatnit na kategorie údajů uvedené v příslušných záznamech o zpracování, a zejména na tyto kategorie osobních údajů:

a)

identifikační údaje;

b)

kontaktní údaje;

c)

profesní údaje, včetně údajů týkajících se vzdělání, odborné přípravy a zaměstnání;

d)

finanční údaje (např. informace o platu nebo příspěvcích nebo o soukromých transakcích);

e)

údaje o rodině, životním stylu a sociální situaci;

f)

údaje o externích aktivitách;

g)

lokalizace údajů;

h)

údaje o dodaném zboží nebo poskytnutých službách;

i)

elektronické provozní údaje;

j)

údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, genetické údaje nebo biometrické údaje, údaje o zdravotním stavu nebo údaje o sexuálním životě či sexuální orientaci fyzické osoby;

k)

jakékoli jiné údaje týkající se vyšetřování prováděných pověřencem pro ochranu osobních údajů podle čl. 4 písm. b) rozhodnutí (EU) 2020/655 (ECB/2020/28).


PŘÍLOHA X

Vyšetřování za účelem zajištění fyzické bezpečnosti osob, prostor a majetku v ECB, shromažďování informací o hrozbách a analýza bezpečnostních incidentů

Omezení uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. j) tohoto rozhodnutí lze uplatnit na kategorie údajů uvedené v příslušných záznamech o zpracování, a zejména na tyto kategorie osobních údajů:

a)

identifikační údaje;

b)

kontaktní údaje;

c)

profesní údaje, včetně údajů týkajících se vzdělání, odborné přípravy a zaměstnání;

d)

lokalizační údaje;

e)

údaje o rodině, životním stylu a sociální situaci;

f)

elektronické provozní údaje;

g)

údaje z kamerového dohledu;

h)

zvukové záznamy;

i)

údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, genetické údaje nebo biometrické údaje, údaje o zdravotním stavu nebo údaje o sexuálním životě či sexuální orientaci fyzické osoby;

j)

údaje týkající se probíhajících trestních řízení nebo rejstříku trestů;

k)

jakékoli jiné údaje týkající se vyšetřování za účelem zajištění fyzické bezpečnosti osob, prostor a majetku v ECB, shromažďování informací o hrozbách nebo analýzy bezpečnostních incidentů.


PŘÍLOHA XI

Soudní řízení

Omezení uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. k) tohoto rozhodnutí lze uplatnit na kategorie údajů uvedené v příslušných záznamech o zpracování, a zejména na tyto kategorie osobních údajů:

a)

identifikační údaje;

b)

kontaktní údaje;

c)

profesní údaje, včetně údajů týkajících se vzdělání, odborné přípravy a zaměstnání;

d)

finanční údaje (např. informace o platu, příspěvcích nebo soukromých transakcích);

e)

údaje o rodině, životním stylu a sociální situaci;

f)

údaje o externích aktivitách;

g)

lokalizace údajů;

h)

elektronické provozní údaje;

i)

údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, genetické údaje nebo biometrické údaje, údaje o zdravotním stavu nebo údaje o sexuálním životě či sexuální orientaci fyzické osoby;

j)

jakékoli jiné údaje týkající se soudních řízení.


PŘÍLOHA XII

Spolupráce mezi ECB a vnitrostátními orgány zabývajícími se vyšetřováním trestných činů, Úřadem evropského veřejného žalobce a subjekty EU, které vykonávají funkci dohledu, kontroly nebo auditu, jíž ECB podléhá

Omezení uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. l) až n) tohoto rozhodnutí lze uplatnit na všechny kategorie osobních údajů uvedené v přílohách I až XI, jakož i na kategorie údajů uvedené v příslušných záznamech o zpracování, a zejména na tyto kategorie osobních údajů:

a)

identifikační údaje;

b)

kontaktní údaje;

c)

profesní údaje, včetně údajů týkajících se vzdělání, odborné přípravy a zaměstnání;

d)

finanční údaje (např. informace o platu, příspěvcích nebo soukromých transakcích);

e)

údaje o rodině, životním stylu a sociální situaci;

f)

údaje o externích aktivitách;

g)

lokalizační údaje;

h)

údaje o dodaném zboží nebo poskytnutých službách;

i)

údaje z kamerového dohledu;

j)

elektronické provozní údaje;

k)

zvukové záznamy;

l)

údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, genetické údaje nebo biometrické údaje, údaje o zdravotním stavu nebo údaje o sexuálním životě či sexuální orientaci fyzické osoby;

m)

informace o správních řízeních nebo jiných šetřeních;

n)

údaje týkající se trestního řízení, sankcí nebo jiných správních postihů;

o)

jakékoli jiné údaje týkající se spolupráce mezi ECB a vnitrostátními orgány zabývajícími se vyšetřováním trestných činů, Úřadem evropského veřejného žalobce a subjekty EU, které vykonávají funkci dohledu, kontroly nebo auditu, jíž ECB podléhá.


PŘÍLOHA XIII

Plnění úkolů mediátora

Omezení uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. o) tohoto rozhodnutí lze uplatnit na kategorie údajů uvedené v příslušných záznamech o zpracování, a zejména na tyto kategorie osobních údajů:

a)

kontaktní údaje;

b)

profesní údaje, včetně údajů týkajících se vzdělání, odborné přípravy a zaměstnání;

c)

finanční údaje (např. informace o platu, příspěvcích nebo soukromých transakcích);

d)

údaje o rodině, životním stylu a sociální situaci;

e)

sociální údaje a údaje o chování a další druhy údajů, které jsou specifické pro danou operaci zpracování;

f)

informace o správních řízeních nebo jiných regulatorních šetřeních;

g)

údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, genetické údaje nebo biometrické údaje, údaje o zdravotním stavu nebo údaje o sexuálním životě či sexuální orientaci fyzické osoby;

h)

jakékoli další údaje týkající se plnění úkolů mediátora.


PŘÍLOHA XIV

Poskytování poradenství sociálním poradcem

Omezení uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. p) tohoto rozhodnutí lze uplatnit na kategorie údajů uvedené v příslušných záznamech o zpracování, a zejména na tyto kategorie osobních údajů:

a)

kontaktní údaje;

b)

profesní údaje, včetně údajů týkajících se vzdělání, odborné přípravy a zaměstnání;

c)

finanční údaje (např. informace o platu, příspěvcích nebo soukromých transakcích);

d)

údaje o rodině, životním stylu a sociální situaci;

e)

sociální údaje a údaje o chování a další druhy údajů, které jsou specifické pro danou operaci zpracování;

f)

informace o správních řízeních nebo jiných regulatorních šetřeních;

g)

údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, genetické údaje nebo biometrické údaje, údaje o zdravotním stavu nebo údaje o sexuálním životě či sexuální orientaci fyzické osoby;

h)

jakékoli další údaje týkající se poskytování poradenství sociálním poradcem.


PŘÍLOHA XV

Mezi organizační a technické záruky, které ECB uplatňuje s cílem zabránit zneužití nebo protiprávnímu zpracování osobních údajů, patří:

a)

pokud jde o osoby:

i)

odpovědnost všech osob, které mají přístup k neveřejným informacím ECB, za to, že znají a uplatňují zásady a pravidla ECB týkající se správy a důvěrnosti informací;

ii)

postup bezpečnostní prověrky, který zajišťuje, aby do prostor ECB a k jejím neveřejným informacím měly přístup pouze prověřené a oprávněné osoby;

iii)

osvětová opatření v oblasti bezpečnosti IT a informací a fyzické bezpečnosti, jakož i školení v těchto oblastech, která jsou pravidelně pořádána pro pracovníky ECB a externí poskytovatele služeb;

iv)

přísná pravidla služebního tajemství stanovená v pracovním řádu a pravidlech pro zaměstnance ECB, která se vztahují na pracovníky ECB a jejichž porušení vede k disciplinárním sankcím;

v)

pravidla a povinnosti, které upravují přístup externích poskytovatelů služeb nebo dodavatelů k neveřejným informacím ECB a které jsou stanoveny ve smluvních ujednáních;

vi)

uplatňování kontrol přístupu včetně bezpečnostních zón, které zajišťují, že přístup osob k neveřejným informacím ECB je povolen a omezen na základě provozních potřeb a bezpečnostních požadavků;

b)

pokud jde o postupy:

i)

postupy k zajištění kontrolovaného zavádění, provozu a údržby IT aplikací podporujících činnost ECB;

ii)

používání takových IT aplikací při činnosti ECB, které splňují bezpečnostní standardy ECB;

iii)

provozování komplexního programu fyzické bezpečnosti, v jehož rámci jsou průběžně vyhodnocovány bezpečnostní hrozby a který zahrnuje opatření fyzické bezpečnosti k zajištění odpovídající úrovně ochrany;

c)

pokud jde o technologii:

i)

uchovávání všech elektronických údajů v IT aplikacích, které splňují bezpečnostní standardy ECB, což zajišťuje ochranu těchto údajů před neoprávněným přístupem nebo změnou;

ii)

zavádění, provoz a údržba IT aplikací na úrovni bezpečnosti odpovídající požadavkům IT aplikací, pokud jde o důvěrnost, integritu a dostupnost, které vycházejí z analýzy dopadů na činnost;

iii)

pravidelné ověřování úrovně bezpečnosti IT aplikací prostřednictvím technických a netechnických hodnocení bezpečnosti;

iv)

udělování přístupu k neveřejným informacím ECB v souladu se zásadou, podle níž je získání takových informací podmíněno potřebou je znát, a přísné omezení a striktní kontrola privilegovaného přístupu;

v)

zavedení kontrolních mechanismů s cílem odhalovat skutečné a potenciální narušení bezpečnosti a přijímat následná opatření.


Opravy

2.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 311/199


Oprava prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/2105 ze dne 29. července 2022, kterým se stanoví pravidla pro kontroly shody obchodních norem pro olivový olej a metody analýzy charakteristik olivového oleje

( Úřední věstník Evropské unie L 284 ze dne 4. listopadu 2022 )

Strana 36, příloha III, tabulka 3, řádky 3, 5 a 8;

Strana 37, příloha III, tabulka 4, řádky 3, 5 a 9;

Strana 40, příloha III, tabulka 7, řádky 2 a 4;

Strana 41, příloha III, tabulka 8, řádky 2 a 4;

Strana 44, příloha III, tabulka 11, řádky 3 a 5:

místo:

„nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) …/… [20220707-034]“,

má být:

„nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2104“.


2.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 311/200


Oprava Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2104 ze dne 29. července 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o obchodní normy pro olivový olej, a zrušuje nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 a prováděcí nařízení Komise (EU) č. 29/2012

( Úřední věstník Evropské unie L 284 ze dne 4. listopadu 2022 )

Strana 6, článek 7, název:

místo:

Zvláštní podmínky skladování“,

má být:

Zvláštní podmínky uchovávání“.