(1)

Určení nástrojů odkazujících na exotický podklad uvedený v čl. 325u odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 je dostatečně jasné, aby umožnilo institucím stanovit, co je exotický podklad pro účely výpočtu kapitálových požadavků ke zbytkovým rizikům stanoveným v článku 325u. Proto není nutné dále specifikovat význam exotického podkladu.

(2)

Zejména rizika dlouhověkosti, počasí, přírodních katastrof a budoucí realizované volatility splňují určení exotického podkladu v souladu s ukazatelem uvedeným v příslušném mezinárodním rámci definovaném Basilejským výborem pro bankovní dohled (BCBS).

(3)

Definice nástrojů nesoucích zbytková rizika uvedená v čl. 325u odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 není dostatečně jasná, aby umožnila institucím určit některé nástroje nesoucí zbytková rizika. Proto by se měl stanovit seznam nástrojů nesoucích zbytková rizika, byť jen v rámci demonstrativního výčtu, aby se zajistila určitá míra harmonizace a jednotnosti při zacházení s nástroji nesoucími tato rizika v celé Unii. Prvky tohoto seznamu by měly být vybrány s ohledem na příslušný mezinárodní rámec Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS). U jiných nástrojů, u nichž se předpokládá, že nesou zbytková rizika, by instituce měly posoudit, zda tyto nástroje splňují definici stanovenou v čl. 325u odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení.

(4)

Vzhledem k nestandardní povaze řady nástrojů nesoucích zbytkové riziko by se měl v zájmu větší právní jistoty a transparentnosti rovněž stanovit demonstrativní seznam rizik, jež by sama o sobě neměla vést k zahrnutí nástroje do definice nástrojů nesoucích zbytková rizika. Instituce by však měly posoudit, zda by nástroj vystavený těmto rizikům mohl být stále považován za nástroj vystavený zbytkovému riziku, pokud nástroj splňuje jednu z ostatních podmínek uvedených v čl. 325u odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013.

(5)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(6)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2),

(1)

Nařízení (EU) 2016/429 stanoví mimo jiné veterinární požadavky na vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a použije se ode dne 21. dubna 2021. Jedním z uvedených veterinárních požadavků je, že zmíněné zásilky musí pocházet z třetí země, území nebo jejich oblasti či jednotky uvedených na seznamu v souladu s čl. 230 odst. 1 uvedeného nařízení.

(2)

Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 (2) se doplňuje nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky na vstup zásilek některých druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu ze třetích zemí nebo území nebo jejich oblastí či jednotek do Unie. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 stanoví, že vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu, které spadají do působnosti uvedeného nařízení, do Unie lze povolit pouze tehdy, pokud pocházejí ze třetí země nebo území nebo jejich oblasti či jednotky uvedených na seznamu u konkrétních druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu v souladu s veterinárními požadavky stanovenými v uvedeném nařízení v přenesené pravomoci.

(3)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/404 (3) stanoví seznamy třetích zemí nebo území nebo jejich oblastí či jednotek, z nichž je povolen vstup těch druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu, které spadají do oblasti působnosti nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/692, do Unie. Seznamy a určitá obecná pravidla týkající se těchto seznamů jsou stanoveny v přílohách I až XXII zmíněného nařízení v přenesené pravomoci.

(4)

Příloha IV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 stanoví seznam třetích zemí, území nebo jejich oblastí, z nichž je povolen vstup zásilek koňovitých do Unie.

(5)

Turecko je uvedeno na seznamu v příloze IV prováděcího nařízení (EU) 2021/404, je zařazeno do sanitární skupiny E a je regionalizováno jako oblast TR-1 pro některé severozápadní provincie. V prosinci 2020 požádalo Turecko Komisi o rozšíření oblasti TR-1, z níž je povolen vstup evidovaných koní do Unie, o provincie Bursa, Eskişehir a Kocaeli a poskytlo záruky na podporu uvedené žádosti.

(6)

Po zhodnocení dokumentace poskytnuté Tureckem dospěla Komise k závěru, že záruky poskytnuté tureckým ústředním příslušným orgánem jsou dostatečné k povolení vstupu do Unie a tranzitu přes území Unie, jakož i opětovného vstupu po dočasném vývozu, pokud jde o evidované koně, z nové oblasti TR-1 v Turecku.

(7)

Egypt je uveden na seznamu v příloze IV prováděcího nařízení (EU) 2021/404, je zařazen do sanitární skupiny E a je regionalizován jako oblast EG-1 pro některé severní guvernoráty. V prosinci 2021 požádal Egypt Komisi o povolení vstupu evidovaných koní z nové oblasti do Unie a poskytl Komisi záruky, pokud jde o vymezení pásma prostého nákaz koňovitých v policejní veterinární karanténní stanici pro koňovité na pouštní silnici CAIRO/SWISS na východním předměstí Káhiry propojené s mezinárodním letištěm v Káhiře.

(8)

Po zhodnocení dokumentace poskytnuté Egyptem dospěla Komise k závěru, že záruky poskytnuté egyptským ústředním příslušným orgánem jsou dostatečné k povolení vstupu do Unie a tranzitu přes území Unie, pokud jde o evidované koně, z uvedené oblasti v Egyptě.

(9)

Příloha IV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10)

V zájmu právní jistoty a s cílem usnadnit obchod a vzhledem k tomu, že se prováděcí nařízení (EU) 2021/404 použije ode dne 21. dubna 2021, by měly změny, které mají být tímto nařízením provedeny v prováděcím nařízení (EU) 2021/404, nabýt účinku co nejdříve.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Dne 3. června 2016 předložila společnost Christiansen SARL Evropské agentuře pro chemické látky (dále jen „agentura“) v souladu s čl. 43 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012 žádost o povolení Unie pro jednotlivý biocidní přípravek s názvem „Christiansen LD Bednet“, který je typem přípravku 18 podle definice v příloze V uvedeného nařízení, a poskytla písemné potvrzení o souhlasu příslušného orgánu Dánska, že tuto žádost vyhodnotí. Žádost byla zaznamenána v registru biocidních přípravků pod číslem BC-GK024706-40.

(2)

Přípravek „Christiansen LD Bednet“ obsahuje účinnou látku permethrin, která je zařazena na seznam schválených účinných látek Unie uvedený v čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 528/2012 pro typ přípravku 18.

(3)

Dne 7. prosince 2020 předložil hodnotící příslušný orgán v souladu s čl. 44 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012 agentuře zprávu o posouzení a závěry svého hodnocení.

(4)

V souladu s čl. 44 odst. 3 nařízení (EU) č. 528/2012 předložila agentura Komisi dne 5. července 2021 své stanovisko (2), návrh souhrnu vlastností biocidního přípravku (dále jen „souhrn vlastností přípravku“) pro přípravek „Christiansen LD Bednet“ a závěrečnou zprávu o posouzení tohoto jednotlivého biocidního přípravku.

(5)

Agentura dospěla ve svém stanovisku k závěru, že přípravek „Christiansen LD Bednet“ spadá do definice „jednotlivý biocidní přípravek“ uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. r) nařízení (EU) č. 528/2012, je způsobilý pro povolení Unie v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012 a, s výhradou shody s návrhem souhrnu vlastností přípravku, splňuje podmínky stanovené v čl. 19 odst. 1 uvedeného nařízení.

(6)

Dne 22. července 2021 předala agentura Komisi v souladu s čl. 44 odst. 4 nařízení (EU) č. 528/2012 návrh souhrnu vlastností přípravku ve všech úředních jazycích Unie.

(7)

Agentura doporučuje povolit tento přípravek pouze pro použití ve vnitřních prostorách z důvodu zjištěných rizik pro vodní kompartment a kompartment sedimentu a současně zajistit opatření ke zmírnění rizika na ochranu životního prostředí. Uvedená opatření zajistí, že tento přípravek nebude mít žádné dopady na životní prostředí.

(8)

Dne 12. října 2021 změnil Výbor pro biocidní přípravky zprávu hodnotícího příslušného orgánu pro účinnou látku permethrin, aby provedl závěry své pracovní skupiny pro životní prostředí, pokud jde o perzistenci uvedené látky.

(9)

Jelikož permethrin dosud nebyl formálně identifikován jako látka, která se má nahradit, v souladu s čl. 10 odst. 5 nařízení (EU) č. 528/2012, není nutné provést srovnávací posouzení podle článku 23 uvedeného nařízení a povolení tohoto přípravku lze udělit na maximální dobu 10 let. Žádná dodatečná opatření ke zmírnění rizik se nepovažovala za nutná k tomu, aby se zohlednila skutečnost, že permethrin byl shledán perzistentní látkou.

(10)

Komise souhlasí se stanoviskem agentury, a domnívá se proto, že je vhodné udělit povolení Unie pro kategorii biocidních přípravků „Christiansen LD Bednet“.

(11)

Komise se rovněž domnívá, že jelikož posouzení expozice pro lidské zdraví a pro životní prostředí bylo provedeno na základě maximální velikosti uvedeného biocidního přípravku, v podmínkách povolení by mělo být uvedeno, že by na trh neměl být dodáván žádný biocidní přípravek větší velikosti.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

(1)

Dne 28. září 2022 Komise po vyslechnutí Jednotného výboru pro řešení krizí na jeho plenárním zasedání přijala užší seznamy kandidátů na jmenování do funkcí předsedy a jednoho stálého člena výboru a předložila je Evropskému parlamentu.

(2)

Rada byla o užších seznamech předložených Evropskému parlamentu též informována.

(3)

Podle čl. 56 odst. 5 nařízení (EU) č. 806/2014 je funkční období předsedy a člena výboru pětileté.

(4)

Dne 12. října 2022 přijala Komise návrh na jmenování pana Dominiqua LABOUREIXE předsedou výboru a paní Tuiji TAOSOVÉ stálou členkou výboru a předložila jej Evropskému parlamentu ke schválení.

(5)

Evropský parlament tento návrh schválil dne 10. listopadu 2022,

(1)

Článek 29 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) stanoví, že Rada může přijímat rozhodnutí, která vymezují přístup Unie ke konkrétní otázce zeměpisné nebo tematické povahy, včetně omezujících opatření.

(2)

Článek 215 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) umožňuje Radě přijmout omezující opatření vůči fyzickým nebo právnickým osobám a skupinám nebo nestátním subjektům nebo přijmout opatření, která stanoví pozastavení, omezení nebo úplné přerušení hospodářských a finančních vztahů s jednou nebo více třetími zeměmi, a to na základě rozhodnutí podle článku 29 Smlouvy o EU. Členské státy by měly mít zavedeny účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení nařízení Rady o omezujících opatřeních Unie.

(3)

Toto rozhodnutí se týká pouze omezujících opatření Unie, které Unie přijala na základě článku 29 Smlouvy o EU nebo článku 215 Smlouvy o fungování EU, jako jsou opatření týkající se zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů, zákaz zpřístupnění finančních prostředků a hospodářských zdrojů a zákaz vstupu na území členského státu Unie, jakož i odvětvová hospodářská opatření a zbrojní embarga.

(4)

Je nezbytné, aby členské státy měly zavedeny účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení omezujících opatření Unie. Je rovněž nezbytné, aby se tyto sankce vztahovaly na obcházení omezujících opatření Unie.

(5)

Komise zajišťuje koordinaci mezi členskými státy a agenturami Unie při prosazování omezujících opatření Unie přijatých v souvislosti s ruskou útočnou válkou proti Ukrajině a zkoumala vzájemný vztah mezi omezujícími opatřeními a trestněprávními opatřeními.

(6)

Ustanovení čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU v současné době neumožňuje stanovit minimální pravidla týkající se vymezení porušování omezujících opatření Unie a sankcí za ně, neboť porušování omezujících opatření Unie jako takové dosud nepatří mezi oblasti trestné činnosti uvedené v tomto článku. V současné době patří mezi oblasti trestné činnosti stanovené v čl. 83 odst. 1 druhém pododstavci terorismus, obchod s lidmi, sexuální vykořisťování žen a dětí, nedovolený obchod s drogami, nedovolený obchod se zbraněmi, praní peněz, korupce, padělání platebních prostředků, trestná činnost v oblasti výpočetní techniky a organizovaná trestná činnost. Porušování omezujících opatření Unie však může v některých případech souviset s trestnými činy, které spadají do některé z uvedených oblastí trestné činnosti, jako je terorismus a praní peněz.

(7)

Ustanovení čl. 83 odst. 1 třetího pododstavce Smlouvy o fungování EU upravuje zvláštní postup, kterým může Rada určit nové oblasti trestné činnosti. To lze učinit pouze po pečlivém posouzení kritérií stanovených Smlouvou, která odrážejí výjimečnou povahu daného postupu. Vývoj situace v oblasti trestné činnosti, k němuž došlo v návaznosti na útočnou válku Ruska proti Ukrajině, představuje výjimečné okolnosti.

(8)

Kritéria uvedená v čl. 83 odst. 1 prvním pododstavci Smlouvy o fungování EU týkající se přeshraničního rozměru oblasti trestné činnosti, konkrétně povaha nebo dopad trestných činů a zvláštní potřeba potírání na společném základě, jsou vzájemně propojena a nemohou být posuzována izolovaně.

(9)

Porušování omezujících opatření Unie by mělo být určeno jako oblast trestné činnosti, aby bylo zajištěno účinné provádění politiky Unie v oblasti omezujících opatření. Porušování omezujících opatření Unie je již většinou členských států kvalifikováno jako trestný čin. Některé členské státy, které porušování omezujících opatření kvalifikují jako trestný čin, mají zavedeny široké definice, jako „porušení sankcí OSN a EU“ nebo „porušení předpisů EU“, zatímco jiné mají podrobnější ustanovení, například uvádějí výčet zakázaného jednání. Kritéria, podle nichž jednání spadá do působnosti trestního práva, se mezi členskými státy liší, zpravidla však souvisejí s jeho závažností (závažná povaha) nebo jsou určena z hlediska kvalitativního (úmysl, hrubá nedbalost) či kvantitativního (škoda).

(10)

Porušování omezujících opatření Unie je mimořádně závažná oblast trestné činnosti, která je z hlediska závažnosti podobná oblastem trestné činnosti uvedeným v čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, neboť může představovat stálou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost, narušovat upevňování a podporu demokracie, právního státu a lidských práv a způsobovat značné hospodářské, sociální a společenské škody a škody na životním prostředí. V důsledku takového porušování mají fyzické a právnické osoby, jejichž majetek je zmrazen nebo jejichž činnost je omezena, i nadále přístup ke svému majetku a podporují režimy, na které jsou omezující opatření Unie namířena, nebo mají i nadále přístup ke státním prostředkům, které byly zpronevěřeny. Stejně tak mohou peněžní prostředky získané prostřednictvím využívání zboží a přírodních zdrojů, s nimiž se obchoduje v rozporu s omezujícími opatřeními Unie, umožnit režimům, na něž jsou tato omezující opatření namířena, nakupovat zbraně, s nimiž páchají trestnou činnost. Porušování omezujících opatření Unie v souvislosti s obchodem by mohlo přispět k protiprávnímu využívání přírodních zdrojů v rámci jurisdikce, na níž jsou tato omezující opatření namířena.

(11)

Rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1196 (1998) zdůraznila význam posílení účinnosti zbrojních embarg jako prostředku ke snížení dostupnosti zbraní pro vedení ozbrojených konfliktů. Vyzvala rovněž státy, aby jako prostředek k plnění svých povinností vyplývajících z provádění rozhodnutí Rady bezpečnosti o zbrojních embargách zvážily přijetí právních předpisů nebo jiných právních opatření, na jejichž základě by se porušení zbrojních embarg stanovených Radou bezpečnosti stalo trestným činem.

(12)

Skutečnost, že členské státy mají v rámci svých vnitrostátních právních předpisů velmi rozdílné definice porušování omezujících opatření Unie a sankce za ně, přispívá k různým stupňům vymáhání sankcí v závislosti na členském státě, v němž se porušení stíhá. To narušuje dosažení cílů Unie chránit mezinárodní mír a bezpečnost a prosazovat společné hodnoty Unie. Proto je obzvláště zapotřebí přijmout společná opatření na úrovni Unie, která by řešila porušování omezujících opatření Unie prostřednictvím trestního práva.

(13)

Porušování omezujících opatření Unie má jasný a někdy dokonce neodmyslitelný přeshraniční rozměr. Nejenže do něj mohou být zapojeny fyzické či právnické osoby působící v celosvětovém měřítku, ale v některých případech omezující opatření Unie, jako jsou omezení bankovních služeb, dokonce zakazují přeshraniční operace. Jejich porušení je tedy z podstaty věci jednáním v přeshraničním měřítku, které vyžaduje společnou přeshraniční reakci na úrovni Unie.

(14)

Rozdílné definice porušování omezujících opatření Unie a různorodé sankce za ně podle vnitrostátního práva členských států narušují jednotné uplatňování politiky Unie v oblasti omezujících opatření. Mohou dokonce vést k tomu, že pachatelé vyhledávají nejvhodnější soudní příslušnost a mohou zůstat nepotrestáni, protože se mohou rozhodnout, že budou svou činnost vykonávat v těch členských státech, které stanoví méně přísné reakce na porušení omezujících opatření Unie. Harmonizace sankcí za porušování omezujících opatření Unie by zvýšila účinnost, přiměřenost a odrazující účinek těchto sankcí.

(15)

Porušování omezujících opatření Unie by proto mělo být určeno jako oblast trestné činnosti pro účely čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, neboť splňuje kritéria stanovená uvedeném článku.

(16)

Společný postup na úrovni Unie by nejen přispěl k rovným podmínkám mezi členskými státy a posílil prosazování práva a justiční spolupráci při řešení porušování omezujících opatření Unie, ale rovněž by přispěl k vytvoření rovných podmínek v celosvětovém měřítku, pokud jde o prosazování práva a justiční spolupráci se třetími zeměmi při řešení porušování omezujících opatření Unie.

(17)

Cíle tohoto rozhodnutí, totiž určení porušování omezujících opatření Unie jako oblasti trestné činnosti splňující kritéria stanovená v čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, musí být dosaženo na úrovni Unie. Je proto v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(18)

Určení porušování omezujících opatření Unie jako oblasti trestné činnosti pro účely čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU je v prvním kroku nezbytné, aby bylo ve druhém kroku možné přijmout sekundární právní předpisy hmotného práva, které mimo jiné stanoví minimální pravidla pro vymezení trestných činů a sankce v případě porušování omezujících opatření Unie.

(19)

Toto rozhodnutí nemá vliv na žádná opatření, které budou poté přijata v souladu s legislativním postupem stanoveným Smlouvou. Zejména neurčuje ani nepředjímá rozsah a obsah sekundárních právních předpisů, které budou v návaznosti na uplatňování tohoto rozhodnutí navrženy.

(20)

Je nezbytné, aby veškeré legislativní návrhy těchto sekundárních právních předpisů byly vypracovávány v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy.

(21)

Zejména je třeba věnovat náležitou pozornost různorodosti vnitrostátních systémů a základním aspektům systémů trestního soudnictví členských států, a to i pokud jde o organizaci sankcí. Náležitou pozornost je také třeba věnovat zárukám základních práv, zásadě zákazu zpětné účinnosti trestních předpisů, zásadám zákonnosti a přiměřenosti trestných činů a trestů zakotveným v článku 49 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i požadavkům na přesnost, jasnost a srozumitelnost trestního práva.

(22)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(23)

V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, oznámilo Irsko dopisem ze dne 29. června 2022 své přání účastnit se přijímání a používání tohoto rozhodnutí.

(24)

S cílem umožnit urychlené přijetí sekundárních právních předpisů, které stanoví minimální pravidla pro definice porušování omezujících opatření Unie a sankce za ně, by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost bezodkladně prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

Neštovice ovcí a neštovice koz jsou infekční virová nákaza postihující kozy a ovce a mohou mít závažný dopad na dotčenou populaci zvířat a ziskovost chovu, což narušuje přemísťování zásilek uvedených zvířat a produktů z těchto zvířat v rámci Unie, jakož i vývoz do třetích zemí. V případě ohniska uvedené nákazy u koz a ovcí existuje vážné riziko, že se tato nákaza může rozšířit do dalších zařízení, která tato zvířata chovají.

(2)

Neštovice ovcí a neštovice koz jsou v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/1882 (2) definovány jako nákaza kategorie A. Kromě toho se nařízením Komise v přenesené pravomoci 2020/687 (3) doplňují pravidla pro tlumení nákaz uvedených na seznamu podle čl. 9 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2016/429 a klasifikovaných jako nákazy kategorie A, B a C v prováděcím nařízení (EU) 2018/1882. Články 21 a 22 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 konkrétně stanoví vytvoření uzavřeného pásma v případě ohniska nákazy kategorie A, včetně neštovic ovcí a neštovic koz, a některá opatření k tlumení nákaz, jež se v tomto pásmu mají provádět. V čl. 21 odst. 1 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci se dále stanoví, že uzavřené pásmo zahrnuje ochranné pásmo, pásmo dozoru a v případě potřeby další uzavřená pásma kolem ochranných pásem a pásem dozoru nebo v jejich blízkosti.

(3)

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/1913 (4) bylo přijato v rámci nařízení (EU) 2016/429 a stanoví mimořádná opatření pro Španělsko v souvislosti s ohnisky neštovic ovcí a neštovic koz.

(4)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2022/1913 konkrétně stanoví, že ochranná pásma a pásma dozoru, jež daný členský stát vytvoří v návaznosti na ohniska neštovic ovcí a neštovic koz v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, mají zahrnovat alespoň oblasti uvedené v příloze zmíněného prováděcího rozhodnutí.

(5)

Od data přijetí prováděcího rozhodnutí (EU) 2022/1913 oznámilo Španělsko Komisi sedm dalších ohnisek neštovic ovcí a neštovic koz v zařízeních s chovem ovcí a/nebo koz, která se nacházejí v regionech Andalusie a Kastilie-La Mancha. V důsledku toho byly oblasti uvedené v příloze rozhodnutí jako ochranná pásma a pásma dozoru pro Španělsko pozměněny prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2022/2004 (5).

(6)

Od data přijetí prováděcího rozhodnutí (EU) 2022/2004 oznámilo Španělsko Komisi tři další ohniska neštovic ovcí a neštovic koz v zařízeních s chovem ovcí a/nebo koz, která se nacházejí v regionu Andalusie. Všechna tato ohniska se nacházejí v uzavřených pásmech, která již byla v provincii Granada vytvořena v souladu s prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/1913, s výjimkou jediného ohniska, které se nachází v provincii Almería. Toto ohnisko je vůbec prvním ohniskem v provincii Almería a nachází se mimo dosud existující ochranná pásma a pásma dozoru.

(7)

Dosud Španělsko oznámilo celkem 19 ohnisek neštovic ovcí a neštovic koz, která jsou rozložena do dvou samostatných klastrů, jeden v regionu Andalusie a druhý v regionu Kastilie-La Mancha. Ve většině případů jsou ohniska ve stejném klastru epiozootologicky spojena a mají jeden nebo více společných rysů.

(8)

Příslušný orgán Španělska přijal nezbytná opatření k tlumení nákaz požadovaná v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, včetně vytvoření ochranných pásem a pásem dozoru kolem těchto ohnisek.

(9)

Španělsko pravidelně poskytuje Komisi aktuální informace o epizootologické situaci, pokud jde o neštovice ovcí a neštovice koz. Tyto aktuální informace zahrnují opatření k tlumení nákaz, která Španělsko přijalo a která Komise přezkoumá, aby posoudila jejich účinnost s ohledem na vývoj nákazy.

(10)

Kromě toho Španělsko informovalo Komisi a Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, že vzhledem k tomu, že v příloze VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 nejsou stanovena žádná opatření ke zmírnění rizika konkrétně zaměřená na neštovice ovcí a neštovice koz a očekává se změna uvedené přílohy, použije Španělsko na maso a mléko z koz a ovcí pocházející z ochranných pásem a pásem dozoru vytvořených v souladu s uvedeným nařízením v přenesené pravomoci opatření ke zmírnění rizika stanovená v uvedené příloze pro nodulární dermatitidu skotu. Španělsko uvedlo, že je třeba přijmout tato opatření ke zmírnění rizika, která zohledňují podobnost mezi virem neštovic ovcí a neštovic koz a virem nodulární dermatitidy skotu, jelikož oba tyto viry patří do čeledi Poxviridae a rodu Capripoxvirus.

(11)

Oblasti uvedené v příloze prováděcího rozhodnutí (EU) 2022/1913 jako ochranná pásma a pásma dozoru pro Španělsko by proto měly být dále upraveny, prostorově a/nebo časově, a mělo by být vytvořeno další uzavřené pásmo, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy ve Španělsku a ve zbytku Unie. Tato úprava by měla zohlednit rozdílný vývoj nákazy v regionech Andalusie a Kastilie-La Mancha.

(12)

Oblasti uvedené jako ochranná pásma a pásma dozoru by dále měly být seskupeny a pro jednotlivé klastry by mělo být stanoveno společné datum ukončení platnosti zohledňující datum dokončení posledního předběžného čištění a dezinfekce, aby předběžnému čištění a dezinfekci byla podrobena všechna ohniska v téže oblasti, a to jak v Andalusii, tak v Kastilii-La Mancha.

(13)

Kromě ochranných pásem a pásem dozoru by v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci 2020/687 mělo být vytvořeno další uzavřené pásmo v regionu Andalusie, kde je vývoj nákazy méně příznivý a kde by Španělsko mělo, pokud jde o přemísťování ovcí a koz mimo toto pásmo, použít určitá opatření s cílem zabránit šíření nákazy na zbývající část jeho území.

(14)

S ohledem na vývoj epizootologické situace, pokud jde o neštovice ovcí a neštovice koz ve Španělsku, a s cílem zabránit jakémukoli zbytečnému narušení přemísťování zásilek ovcí a koz v rámci Unie a zamezit neopodstatněným překážkám pro obchod ze strany třetích zemí je i nadále nezbytné v uvedeném členském státě urychleně vymezit na úrovni Unie uzavřená pásma. Tato uzavřená pásma by měla zahrnovat ochranná pásma a pásma dozoru, jakož i další uzavřené pásmo v uvedeném členském státě. V souladu s tím by v příloze tohoto rozhodnutí měly být uvedeny oblasti vymezené ve Španělsku jako ochranná pásma, pásma dozoru a další uzavřené pásmo v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, jakož i doba trvání takto stanovené regionalizace. Kromě toho by prováděcí rozhodnutí (EU) 2022/1913 mělo být zrušeno a nahrazeno tímto rozhodnutím.

(15)

Vzhledem k naléhavosti epizootologické situace v Unii, pokud jde o šíření neštovic ovcí a neštovic koz, je důležité, aby se opatření stanovená v tomto rozhodnutí začala uplatňovat co nejdříve.

(16)

Kromě toho by se toto rozhodnutí mělo s ohledem na stávající epizootologickou situaci v Unii, pokud jde o neštovice ovcí a neštovice koz, použít do 31. března 2023.

(17)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,