ISSN 1977-0626 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 270 |
|
![]() |
||
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 65 |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
CS |
Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
MEZINÁRODNÍ DOHODY
18.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 270/1 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/1958
ze dne 13. října 2022
o podpisu Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Severní Makedonie o operativních činnostech prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v Republice Severní Makedonie jménem Unie
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) a čl. 79 odst. 2 písm. c) ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle čl. 73 odst. 3 nařízení (EU) 2019/1896 (1) má Unie za okolností vyžadujících vyslání jednotek pro správu hranic ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže do třetí země, v níž budou příslušníci těchto jednotek vykonávat výkonné pravomoci, uzavřít s dotčenou třetí zemí dohodu o postavení jednotek na základě článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie. |
(2) |
Dne 29. července 2022 zmocnila Rada Komisi k zahájení jednání s Republikou Severní Makedonie o dohodě o operativních činnostech prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v Republice Severní Makedonie (dále jen „dohoda“). |
(3) |
Jednání byla úspěšně završena parafováním dohody. |
(4) |
Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (2); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. |
(5) |
V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu. |
(6) |
Dohoda by měla být podepsána a připojené prohlášení týkající se Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska by mělo být schváleno jménem Unie, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Podpis Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Severní Makedonie o operativních činnostech prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v Republice Severní Makedonie (dále jen „dohoda“) jménem Unie se schvaluje s výhradou jejího uzavření (3).
Článek 2
Prohlášení připojené k tomuto rozhodnutí se schvaluje jménem Unie.
Článek 3
Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Unie.
Článek 4
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Lucemburku dne 13. října 2022.
Za Radu
předseda
P. BLAŽEK
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).
(2) Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).
(3) Text dohody bude zveřejněn spolu s rozhodnutím o jejím uzavření.
PROHLÁŠENÍ TÝKAJÍCÍ SE ISLANDU, NORSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, ŠVÝCARSKÉ KONFEDERACE A LICHTENŠTEJNSKÉHO KNÍŽECTVÍ
Strany Dohody mezi Evropskou unií a Republikou Severní Makedonie o operativních činnostech prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v Republice Severní Makedonie berou na vědomí těsný svazek mezi Evropskou unií a Islandem, Norským královstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím, zejména na základě dohod ze dne 18. května 1999 a 26. října 2004 o přidružení těchto zemí k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis.
Za těchto okolností je žádoucí, aby orgány Islandu, Norského království, Švýcarské konfederace a Lichtenštejnského knížectví na jedné straně a Republiky Severní Makedonie na straně druhé bezodkladně uzavřely dvoustranné dohody o operativních činnostech prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v Republice Severní Makedonie za podobných podmínek, jaké stanoví Dohoda mezi Evropskou unií a Republikou Severní Makedonie o operativních činnostech prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v Republice Severní Makedonie.
NAŘÍZENÍ
18.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 270/4 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/1959
ze dne 13. července 2022,
kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o regulační technické normy, které stanoví vzor smlouvy o zajištění likvidity pro akcie emitentů, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (1), a zejména na čl. 13 odst. 13 třetí pododstavec uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle čl. 13 odst. 12 nařízení (EU) č. 596/2014 jsou emitenti, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, oprávněni uzavřít smlouvu o zajištění likvidity pro své akcie, pokud tato smlouva splňuje kromě jiného podmínky pro zavedení uznávaného tržního postupu stanovené v čl. 13 odst. 2 uvedeného nařízení. Tyto podmínky zajišťují, aby smlouvy o zajištění likvidity stanovily vysoký stupeň ochrany z hlediska působení tržních sil a patřičnou souhru sil nabídky a poptávky, aby měly kladný vliv na likviditu a účinnost trhu a aby nepředstavovaly riziko pro integritu souvisejících trhů. Vzor smlouvy o zajištění likvidity, který je tam uveden a jehož cílem je zajistit dodržování těchto podmínek, stanoví minimální prvky, které by smlouva o zajištění likvidity měla obsahovat, a to i pokud jde o transparentnost trhu a poskytování likvidity. V souladu se smluvní volností mohou smluvní strany doplnit další ustanovení odrážející zvláštnosti konkrétního případu. |
(2) |
Zdroje emitenta finančních nástrojů přijaté k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků a alokované na plnění smlouvy o zajištění likvidity pro akcie tohoto emitenta by měly být okamžitě identifikovatelné. Smlouva o zajištění likvidity by proto měla stanovit otevření speciálního likviditního účtu. Tento speciální likviditní účet je nezbytný ke sledování, jak je smlouva o zajištění likvidity plněna, a k zajištění toho, aby obchodování prováděné pro účely smlouvy o zajištění likvidity bylo odděleno od ostatních obchodních činností prováděných poskytovatelem likvidity, a bylo tak minimalizováno riziko střetu zájmů. Na likviditní účet by měl být vložen určitý objem zdrojů v hotovosti a akciích, který by měl být určen ve smlouvě o zajištění likvidity. Tyto zdroje by měly být používány výhradně k plnění smlouvy o zajištění likvidity. |
(3) |
Zdroje alokované na smlouvu o zajištění likvidity („limity zdrojů“) by měly být přiměřené cílům stanoveným v čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 596/2014. Z téhož důvodu by mělo obchodování poskytovatele likvidity podléhat cenovým a objemovým limitům, jež by společně s limity zdrojů minimalizovaly riziko, že poskytování likvidity povede k umělým změnám ceny akcií, a jež by současně podpořily pravidelné obchodování s nelikvidními akciemi. |
(4) |
V rámci předchozích uznávaných tržních postupů, pokud jde o smlouvy o zajištění likvidity, analyzovaly příslušné orgány průměrný obchodní obrat akcií kótovaných na trzích pro růst malých a středních podniků. Z analýzy vyplynulo, že limity zdrojů by měly záviset na profilu likvidity dotčených akcií (likvidní versus nelikvidní) a měly by zohledňovat obchodní činnost probíhající na předmětném trhu. Na základě této analýzy se považuje za vhodné, aby smlouva o zajištění likvidity stanovila limity zdrojů, které se určí jako procentní podíl průměrného denního obratu u dotčené akcie s tím, že tento procentní podíl je kalibrován na základě profilu likvidity dané akcie a je omezen, aby se zabránilo jakémukoli nepříznivému vlivu smlouvy o zajištění likvidity na integritu trhu a na řádné fungování trhu. Aby bylo umožněno účinné poskytování likvidity v případech, kdy je průměrný denní obrat nízký, měla by pro zdroje smlouvy o zajištění likvidity platit jednotná prahová hodnota. |
(5) |
Cenové limity by měly zajistit, aby obchodní činnost poskytovatele likvidity vykonávaná v rámci smlouvy o zajištění likvidity nevedla k umělým změnám cen akcií, pokud existuje nezávislý obchodní zájem. |
(6) |
Objemové limity by měly zajistit, aby obchody prováděné poskytovatelem likvidity nepřekročily maximální procentní podíl průměrného denního obratu u nelikvidních a likvidních akcií. Je vhodné, aby výpočet tohoto průměrného denního obratu vycházel z dvaceti obchodních dnů předcházejících dni obchodování. Takový výpočet přiměřeně reprezentuje obchodování s dotčenou akcií, neboť podává střednědobý obraz a absorbuje účinek špiček v obchodování po jeden nebo několik burzovních dní. |
(7) |
Aby se snížila rizika zneužití trhu, měla by smlouva o zajištění likvidity za běžných tržních podmínek stanovit, že poskytovatel likvidity zadává pokyny k obchodování na obou stranách knihy objednávek, až na výjimečné případy, kdy by to bránilo normálnímu fungování trhu. Ze stejného důvodu by měly do oblasti působnosti smlouvy o zajištění likvidity spadat pokyny velkého rozsahu a sjednané obchody, jsou-li splněny určité podmínky, co se týče provádění těchto pokynů, a uskutečňují-li se tyto obchody ve výjimečných situacích. Takové výjimečné situace mohou nastat, pokud v určitém okamžiku poměr mezi zdroji v hotovosti a akciemi, které má poskytovatel likvidity k dispozici, neumožňuje poskytovateli likvidity poskytnout likviditu na základě smlouvy. |
(8) |
Smlouva o zajištění likvidity by měla vyžadovat, aby ji poskytovatel likvidity plnil nezávisle na emitentovi dotčené akcie a na obchodních rozhodnutích jiných obchodních útvarů, skupin nebo oddělení, které v rámci poskytovatele likvidity provádějí obchodní činnosti u akcie nebo u finančních nástrojů, jejichž cena nebo hodnota závisí na ceně nebo hodnotě dané akcie nebo jejichž cena nebo hodnota má vliv na cenu nebo hodnotu dané akcie. Taková nezávislost poskytovatele likvidity je nutná k tomu, aby se předešlo rizikům ohrožujícím integritu trhu. |
(9) |
Aby se předešlo případným rizikům pro integritu a řádné fungování dotčeného trhu pro růst malých a středních podniků, měla by být omezena pohyblivá složka odměny pro poskytovatele likvidity. V zájmu zajištění rovných podmínek by se navíc dané limity měly důsledně uplatňovat na všechny smlouvy o zajištění likvidity uzavřené emitenty, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků. Maximální limity pro pohyblivou složku odměny by však měly být stanoveny na přiměřený procentní podíl celkové odměny, aby byl poskytovatel likvidity motivován k řádnému plnění smlouvy, ale zároveň aby pohyblivá složka nebyla natolik velká, že by motivovala k chování, jež by mohlo představovat riziko pro integritu a řádné fungování dotčeného trhu. |
(10) |
Transparentnost smluv o zajištění likvidity zajišťuje integritu trhu a ochranu investorů. Aby ostatní účastníci trhu mohli učinit informované rozhodnutí o akciích, které jsou předmětem smlouvy o zajištění likvidity, měla by smlouva o zajištění likvidity stanovit povinnosti, pokud jde o transparentnost, které budou platit v různých fázích poskytování likvidity, konkrétně před vstupem smlouvy o zajištění likvidity v platnost, během jejího trvání a po skončení její platnosti. V této souvislosti je nutné určit jednu stranu, která bude za povinnosti týkající se transparentnosti odpovědná. Aby se veřejnosti usnadnilo shromažďování informací o dotčených akciích, měl by být touto stranou emitent, který by měl příslušné informace zveřejňovat na svých internetových stránkách. |
(11) |
Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem, který Komisi předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. |
(12) |
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy uspořádal k návrhu regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (2), |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Vzor smlouvy o zajištění likvidity
K uzavření smlouvy o zajištění likvidity podle čl. 13 odst. 12 nařízení (EU) č. 596/2014 použijí emitenti, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trhu či trzích pro růst malých a středních podniků, vzor stanovený v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 13. července 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).
PŘÍLOHA
Vzor smlouvy o zajištění likvidity
SMLOUVA O ZAJIŠTĚNÍ LIKVIDITY
Tato smlouva o zajištění likvidity (dále jen „smlouva“ ) je uzavírána dne [datum]
mezi
[název společnosti],
společností se základním kapitálem ve výši […] [EUR/národní měna], se sídlem na adrese [adresa], zapsanou v obchodním rejstříku [město/země] pod číslem […], zastoupenou […],
(dále jen „emitent“ )
a
[název společnosti], společností se základním kapitálem ve výši […] [EUR/národní měna], se sídlem na adrese [adresa], disponující oprávněním [vnitrostátní příslušný orgán], s identifikačním číslem […] zapsanou v obchodním rejstříku [město/země] pod číslem […], zastoupenou […],
(dále jen „poskytovatel likvidity“ )
(společně dále jen „ strany “).
Strany se dohodly na tomto:
1. DEFINICE
V této smlouvě [a ve všech jejích dodatcích] mají následující slova a výrazy tyto významy:
a) |
„trhem“ se rozumí trh pro růst malých a středních podniků, na němž jsou akcie emitenta přijaty ke kótování a obchodování a na němž je smlouva plněna, tj. [název trhu (trhů) pro růst malých a středních podniků]; |
b) |
„akciemi“ se rozumí základní kapitál emitenta ve výši […] [EUR/národní měna] přijatý ke kótování a obchodování na trhu a rozdělený na […] akcií o jmenovité hodnotě […] s číslem (čísly) ISIN: […]; |
c) |
„likviditním účtem“ se rozumí speciální účet [číslo …] otevřený poskytovatelem likvidity na jméno emitenta; |
d) |
„průměrným denním obratem“ se rozumí celkový obrat u příslušných akcií vydělený 20, přičemž celkový obrat u dotyčných akcií se vypočítá tak, že se sečtou výsledky vynásobení počtu akcií vyměněných mezi kupujícími a prodávajícími použitelnou jednotkovou cenou u každého obchodu provedeného na předmětném trhu pro růst malých a středních podniků během 20 předcházejících obchodních dnů; |
e) |
„likvidními akciemi“ se rozumí akcie, pro které existuje likvidní trh ve smyslu článku 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/567 (1). |
f) |
„nelikvidními akciemi“ akcie, pro které neexistuje likvidní trh podle článků 1 a 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/567; |
2. POVINNOSTI POSKYTOVATELE LIKVIDITY
2.1. Oprávnění
Poskytovatel likvidity tímto prohlašuje a zaručuje emitentovi, že je k výkonu činnosti [finanční služba] řádně oprávněn [vnitrostátní příslušný orgán] a že je registrovaným členem trhu. Poskytovatel likvidity se zavazuje, že si oprávnění vydané příslušným orgánem a členství na trhu udrží po celou dobu trvání smlouvy.
[Doplňující povinnosti]
2.2. Nezávislost poskytovatele likvidity
2.2.1. |
Poskytovatel likvidity jedná při plnění této smlouvy nezávisle na emitentovi. |
2.2.2. |
Poskytovatel likvidity má zavedena opatření k zajištění toho, aby obchodní rozhodnutí související s touto smlouvou zůstala nezávislá na obchodních rozhodnutích jiných obchodních útvarů, skupin nebo oddělení, které v rámci poskytovatele likvidity provádějí obchodní činnosti u akcií nebo u finančních nástrojů, jejichž cena nebo hodnota závisí na ceně nebo hodnotě akcie, která je podle této smlouvy v mandátu poskytovatele likvidity, nebo jejichž cena nebo hodnota má vliv na cenu nebo hodnotu akcie, která je podle této smlouvy v mandátu poskytovatele likvidity, včetně pokynů k obchodování přijatých od klientů, správy portfolia nebo pokynů zadávaných na vlastní účet. |
2.2.3. |
Poskytovatel likvidity udržuje vhodnou vnitřní strukturu a kontroly, jež zajišťují nezávislost jeho pracovníků odpovědných za obchodování podle této smlouvy na jiných obchodních útvarech, skupinách nebo odděleních, které provádějí jím vykonávané obchodní činnosti. |
2.3. Střety zájmů
Poskytovatel likvidity má zavedena vhodná opatření k zabránění a řešení střetů zájmů při plnění této smlouvy.
2.4. Likviditní účet
2.4.1. |
Poskytovatel likvidity otevře likviditní účet pro zdroje v hotovosti a/nebo akciích alokované emitentem na plnění smlouvy o zajištění likvidity. |
2.4.2. |
Na likviditním účtu poskytovatel likvidity eviduje všechny obchody uskutečněné podle této smlouvy, a pouze tyto obchody. |
2.4.3. |
Poskytovatel likvidity používá zdroje alokované na likviditní účet výhradně za účelem plnění povinností podle této smlouvy o zajištění likvidity. |
2.4.4. |
Poskytovatel likvidity z likviditního účtu nepřečerpá hotovost ani akcie a zajistí, aby tyto zdroje odpovídaly prahovým hodnotám uvedeným v bodě 3.3 druhém odstavci. |
2.4.5. |
Po vypršení platnosti smlouvy nebo po jejím zániku poskytovatel likvidity veškerou hotovost nebo akcie na likviditním účtu převede na účet či účty určené emitentem a likviditní účet uzavře. |
2.5. Pokyny k nákupu a prodeji
2.5.1. |
Poskytovatel likvidity se zavazuje zadávat pokyny k nákupu a prodeji akcií na trhu výhradně za účelem zvýšení jejich likvidity a v zájmu větší pravidelnosti obchodování s těmito akciemi, nebo aby zabránil cenovým výkyvům, které nelze zdůvodnit aktuálním trendem na trhu. Poskytovatel likvidity zadává pokyny k obchodování na obou stranách knihy objednávek. |
2.5.2. |
Poskytovatel likvidity se zavazuje nezadávat pokyny, které by mohly vést k uvedení třetích stran v omyl. |
2.5.3. |
Poskytovatel likvidity se zavazuje neměnit ceny na trhu, existuje-li obchodní zájem nezávislých obchodních útvarů, skupin nebo oddělení, které v rámci poskytovatele likvidity provádějí jiné obchodní činnosti, nebo nezávislých třetích stran. Pokud jde o pokyny k nákupu, poskytovatel likvidity se zavazuje zadávat v souvislosti s akciemi pokyny, jejichž cena nepřevyšuje nejvyšší nezávislou nabídku v knize objednávek, nebo poslední nezávislý obchod podle toho, co je vyšší. Pokud jde o pokyny k prodeji, poskytovatel likvidity se zavazuje zadávat v souvislosti s akciemi pokyny, jejichž cena není nižší než nejnižší nezávislá poptávka v knize objednávek, nebo poslední nezávislý obchod podle toho, co je nižší. |
2.5.4. |
Povinnost zadávat pokyny k obchodování na obou stranách knihy objednávek uvedená v bodě 2.5.1 neplatí za žádné z následujících okolností:
|
2.6. Každodenní obchodní činnost
2.6.1. |
Poskytovatel likvidity při obchodování nepřekročí tyto denní objemy:
Pokud by objem stanovený v písmeni a) poskytovateli likvidity neumožňoval účinně poskytovat likviditu, může poskytovatel likvidity uplatnit jednotnou pevnou prahovou hodnotu 20 000 EUR nebo v případě členských států, jejichž měnou není euro, odpovídající hodnotu v národní měně, která se určí s použitím referenčního směnného kurzu eura stanoveného Evropskou centrální bankou k 31. prosinci předchozího roku. |
2.6.2. |
Pokyny velkého rozsahu a sjednané obchody ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) a c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (2)
a článku 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/587 (3)
spadají do oblasti působnosti této smlouvy o zajištění likvidity, splňují-li všechny tyto podmínky:
Za podmínek uvedených v písmenech a), b) a c) může poskytovatel likvidity pro daný obchodní den překročit limity stanovené v bodě 2.6.1. |
2.7. Vedení záznamů
2.7.1. |
Poskytovatel likvidity se zavazuje uchovávat po dobu pěti let odpovídající záznamy o pokynech a obchodech souvisejících s touto smlouvou. |
2.7.2. |
Poskytovatel likvidity se zavazuje uchovávat po dobu pěti let dokumentaci prokazující, že vkládané pokyny jsou zadávány odděleně a samostatně, aniž by docházelo ke slučování pokynů od jiných klientů nebo z jeho vlastní činnosti v rámci obchodování na vlastní účet, a tuto dokumentaci ověřovat prostřednictvím kontroly dodržování předpisů nebo jiné vnitřní kontroly. |
2.8. Audit a kontrola dodržování předpisů
Poskytovatel likvidity zaručuje, že disponuje prostředky pro kontrolu dodržování předpisů a audit, aby byl sledován a stále zajištěn soulad s příslušným legislativním rámcem a s podmínkami stanovenými v této smlouvě.
2.9. Transparentnost
Poskytovatel likvidity se zavazuje, že bude emitentovi poskytovat všechny potřebné informace, aby emitent mohl dostát svým povinnostem, pokud jde o transparentnost vůči veřejnosti a [vnitrostátní příslušný orgán].
3. POVINNOSTI EMITENTA
3.1. Nezávislost poskytovatele likvidity
Emitent nesmí jakkoli ovlivňovat poskytovatele likvidity, pokud jde o plnění smlouvy o zajištění likvidity.
3.2. Transparentnost
3.2.1. |
Emitent relevantnímu [vnitrostátnímu příslušnému orgánu] na jeho vyžádání bez prodlení poskytne kopii této smlouvy. |
3.2.2. |
Emitent se zavazuje, že bude na svých internetových stránkách zveřejňovat a pravidelně aktualizovat všechny níže uvedené informace. [Informace budou rovněž zveřejňovány na internetových stránkách poskytovatele likvidity a/nebo na internetových stránkách trhu nebo jinými prostředky].
|
3.3. Limity zdrojů alokovaných na plnění smlouvy
Emitent alokuje na likviditní účet zdroje v hotovosti nebo akciích přiměřené a úměrné cíli spočívajícímu ve zvýšení likvidity. Jejich objem činí [XXX v hotovosti a XXX v akciích].
Emitent zajistí, aby alokace těchto zdrojů nepřekročila následující prahové hodnoty:
a) |
u nelikvidních akcií: 500 % průměrného denního obratu akcie se stropem ve výši 1 milionu EUR; |
b) |
u likvidních akcií: 200 % průměrného denního obratu akcie se stropem ve výši 20 milionů EUR. |
Pokud by prahová hodnota 500 % stanovená v písmeni a) poskytovateli likvidity neumožňovala účinně poskytovat likviditu, lze uplatnit jednotnou prahovou hodnotu 500 000 EUR.
V případě emitentů, kteří se nacházejí v členských státech, jejichž měnou není euro, se příslušná hodnota v národní měně určí s použitím referenčního směnného kurzu eura stanoveného Evropskou centrální bankou k 31. prosinci roku, jenž předcházel datu této smlouvy.
3.4. Odměna pro poskytovatele likvidity
Jako protiplnění za služby poskytované podle této smlouvy se emitent zavazuje poskytovateli likvidity zaplatit [uveďte částku] a [uveďte procentní podíl] [uveďte odměnu, kritéria k určení pohyblivé složky odměny, která nemůže přesáhnout 15 % celkové odměny, a také poplatky a frekvenci placení].
4. DOČASNÉ POZASTAVENÍ NEBO OMEZENÍ PLNĚNÍ TÉTO SMLOUVY
4.1. [situace nebo podmínky, za jakých lze plnění smlouvy dočasně pozastavit nebo omezit]
5. JINÉ SMLUVNÍ PODMÍNKY
5.1. [V souladu se smluvní volností mohou strany do vzoru smlouvy doplnit další ustanovení odrážející zvláštnosti konkrétního případu (např. o právu, kterým se smlouva řídí, o důvěrnosti, době trvání, zániku, obnovení, soudní příslušnosti nebo jiná doplňující ustanovení řešící zvláštnosti konkrétního případu)]
6. PŘEDLOŽENÍ NÁVRHU SMLOUVY
Emitent předložil návrh této smlouvy organizátorovi trhu, [název organizátora trhu], který navržené smluvní podmínky odsouhlasil. Emitent potvrzuje, že podmínky obsažené v této smlouvě jsou totožné s podmínkami obsaženými v návrhu smlouvy, který odsouhlasil organizátor trhu, [název organizátora trhu].
Na důkaz výše uvedeného byla dne [datum] uzavřena tato smlouva.
PODEPSÁNO
Emitent
[jméno]
za a jménem
[název]
Poskytovatel likvidity
[jméno]
za a jménem
[název]
(1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/567 ze dne 18. května 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o definice, transparentnost, kompresi portfolia a dohledová opatření v oblasti zásahů u produktů a pozic (Úř. věst. L 87, 31.3.2017, s. 90).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).
(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/587 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se požadavků na transparentnost pro obchodní systémy a investiční podniky v souvislosti s akciemi, cennými papíry nahrazujícími jiné cenné papíry, fondy obchodovanými v obchodním systému, certifikáty a jinými podobnými finančními nástroji a regulační technické normy týkající se povinnosti provádět obchody s určitými akciemi v obchodním systému nebo prostřednictvím systematického internalizátora (Úř. věst. L 87, 31.3.2017, s. 387).
18.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 270/12 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/1960
ze dne 17. října 2022,
kterým se pro roky 2023 a 2024 stanoví spouštěcí objemy pro účely případného použití dodatečných dovozních cel na některé druhy ovoce a zeleniny
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 183 první pododstavec písm. b) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Článek 39 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/892 (2) stanoví, že na produkty a období uvedené v příloze VII uvedeného prováděcího nařízení může být použito dodatečné dovozní clo podle čl. 182 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013. Dodatečné dovozní clo se musí použít, jestliže množství některého z produktů propuštěných do volného oběhu na některá z období použití stanovených v uvedené příloze překračuje spouštěcí objem dovozu v roce pro uvedený produkt. Dodatečná dovozní cla se nesmí uložit, pokud není pravděpodobné, že by dovoz narušil trh Unie, nebo pokud by účinky nebyly přiměřené zamýšlenému cíli. |
(2) |
V souladu s čl. 182 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 se spouštěcí objemy dovozu pro případné použití dodatečných dovozních cel na některé druhy ovoce a zeleniny rovnají 125 % průměrného dovozu každého dotčeného produktu během období použití za předchozí tři roky, jelikož domácí spotřeba není zohledněna. Na základě údajů oznámených členskými státy za roky 2019, 2020 a 2021 by měly být stanoveny spouštěcí objemy pro některé druhy ovoce a zeleniny pro roky 2023 a 2024. |
(3) |
Vzhledem k tomu, že období použití případných dodatečných dovozních cel, jak je stanoveno v příloze VII prováděcího nařízení (EU) 2017/892, začíná pro řadu produktů dne 1. ledna, mělo by se toto nařízení použít od 1. ledna 2023, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Spouštěcí objemy uvedené v čl. 182 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013 pro produkty uvedené v příloze VII prováděcího nařízení (EU) 2017/892 pro roky 2023 a 2024 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2023.
Jeho použitelnost končí dnem 30. června 2024.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. října 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/892 ze dne 13. března 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 138, 25.5.2017, s. 57).
PŘÍLOHA
Spouštěcí objemy pro produkty a období stanovené v příloze VII prováděcího nařízení (EU) 2017/892 pro případné použití dodatečných dovozních cel
Aniž jsou dotčena pravidla pro výklad kombinované nomenklatury, je třeba považovat popis produktů pouze za orientační. Působnost dodatečných dovozních cel je pro účely této přílohy určena působností kódů KN tak, jak existují v době přijetí tohoto nařízení.
Pořadové číslo |
Kód KN |
Popis zboží |
Období použití |
Spouštěcí objem (v tunách) |
|
2023 |
2024 |
||||
78.0020 |
0702 00 00 |
Rajčata |
Od 1. června do 30. září |
|
105 518 |
78.0015 |
Od 1. října |
do 31. května |
689 880 |
||
78.0065 |
0707 00 05 |
Okurky salátové |
Od 1. května do 31. října |
|
59 702 |
78.0075 |
Od 1. listopadu |
do 30. dubna |
36 105 |
||
78.0085 |
0709 91 00 |
Artyčoky |
Od 1. listopadu |
do 30. června |
13 312 |
78.0100 |
0709 93 10 |
Cukety |
Od 1. ledna do 31. prosince |
|
77 645 |
78.0110 |
0805 10 22 0805 10 24 0805 10 28 |
Pomeranče |
Od 1. prosince |
do 31. května |
359 707 |
78.0120 |
0805 22 00 |
Klementinky |
Od 1. listopadu |
do konce února |
85 252 |
78.0130 |
0805 21 0805 29 00 |
Mandarinky (včetně tangerine a satsuma); wilkingy a podobné citrusové hybridy |
Od 1. listopadu |
do konce února |
140 254 |
78.0160 |
0805 50 10 |
Citrony |
Od 1. ledna do 31. května |
|
59 771 |
78.0155 |
Od 1. června do 31. prosince |
|
411 086 |
||
78.0170 |
0806 10 10 |
Stolní hrozny |
Od 16. července do 16. listopadu |
|
81 284 |
78.0175 |
0808 10 80 |
Jablka |
Od 1. ledna do 31. srpna |
|
323 981 |
78.0180 |
Od 1. září do 31. prosince |
|
63 904 |
||
78.0220 |
0808 30 90 |
Hrušky |
Od 1. ledna do 30. dubna |
|
135 993 |
78.0235 |
Od 1. července do 31. prosince |
|
27 870 |
||
78.0250 |
0809 10 00 |
Meruňky |
Od 1. června do 31. července |
|
11 842 |
78.0265 |
0809 29 00 |
Třešně, s výjimkou višní |
Od 16. května do 15. srpna |
|
47 293 |
78.0270 |
0809 30 |
Broskve, včetně nektarinek |
Od 16. června do 30. září |
|
18 937 |
78.0280 |
0809 40 05 |
Švestky |
Od 16. června do 30. září |
|
49 195 |
18.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 270/16 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/1961
ze dne 17. října 2022,
kterým se mění přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404, pokud jde o položky pro Kanadu, Spojené království a Spojené státy americké v seznamech třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 230 odst. 1 a čl. 232 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (EU) 2016/429 vyžaduje, aby zásilky zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu pocházely ze třetí země nebo území či jejich oblasti nebo jednotky uvedených na seznamu v souladu s čl. 230 odst. 1 zmíněného nařízení, aby mohly vstoupit do Unie. |
(2) |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 (2) stanoví veterinární požadavky, které musí zásilky některých druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu z třetích zemí nebo území či jejich oblastí nebo (v případě živočichů pocházejících z akvakultury) jednotek splňovat, aby mohly vstoupit do Unie. |
(3) |
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/404 (3) stanoví seznamy třetích zemí nebo území nebo jejich oblastí či jednotek, z nichž je povolen vstup druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu, které spadají do oblasti působnosti nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/692, do Unie. |
(4) |
Konkrétně přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 stanoví seznamy třetích zemí nebo území nebo jejich oblastí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže, resp. čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie. |
(5) |
Kanada oznámila Komisi devět ohnisek vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže v provincii Alberta v Kanadě, která byla ve dnech 15. září 2022 (2), 17. září 2022 (1), 19. září 2022 (1), 20. září 2022 (2), 21. září 2022 (1), 23. září 2022 (1) a 26. září 2022 (1) potvrzena laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(6) |
Kanada navíc oznámila Komisi jedno ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže v provincii Britská Kolumbie v Kanadě, které bylo dne 12. září 2022 potvrzeno laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(7) |
Kanada navíc oznámila Komisi čtyři ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže v provincii Manitoba v Kanadě, která byla ve dnech 15. září 2022 (1), 18. září 2022 (2) a 22. září 2022 (1) potvrzena laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(8) |
Kanada dále oznámila Komisi jedno ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže v provincii Ontario v Kanadě, které bylo dne 18. září 2022 potvrzeno laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(9) |
Kanada navíc oznámila Komisi dvě ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže v provincii Saskatchewan v Kanadě, která byla ve dnech 19. září 2022 a 26. září 2022 potvrzena laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(10) |
Spojené království oznámilo Komisi dvě ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže, která byla dne 22. září 2022 potvrzena laboratorní analýzou (RT-PCR): jedno se nachází v blízkosti obce Honington v okrese West Suffolk v hrabství Suffolk v Anglii (Spojené království) a druhé v blízkosti města Easingwold v okrese Hambleton v hrabství Severní Yorkshire v Anglii (Spojené království). |
(11) |
Spojené království navíc oznámilo Komisi jedno ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže v blízkosti obce Northwold v okrese King’s Lynn and West Norfolk v hrabství Norfolk v Anglii (Spojené království), které bylo dne 23. září 2022 potvrzeno laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(12) |
Spojené království dále oznámilo Komisi dvě ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže, která byla dne 24. září 2022 potvrzena laboratorní analýzou (RT-PCR): jedno se nachází v blízkosti města Hadleigh v okrese Babergh v hrabství Suffolk v Anglii (Spojené království) a druhé v blízkosti města Poulton-le-Fylde v okrese Wyre v hrabství Lancashire v Anglii (Spojené království). |
(13) |
Spojené království navíc oznámilo Komisi jedno ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže v blízkosti města Attleborough v okrese Breckland v hrabství Norfolk v Anglii (Spojené království), které bylo dne 27. září 2022 potvrzeno laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(14) |
Kromě toho Spojené království oznámilo Komisi jedno ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže v blízkosti města Selby v okrese Selby v hrabství Severní Yorkshire v Anglii (Spojené království), které bylo dne 28. září 2022 potvrzeno laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(15) |
Spojené království navíc oznámilo Komisi jedno ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže v blízkosti města Lowestoft v okrese East Suffolk v hrabství Suffolk v Anglii (Spojené království), které bylo dne 29. září 2022 potvrzeno laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(16) |
Spojené království navíc oznámilo Komisi tři ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže, která byla dne 1. října 2022 potvrzena laboratorní analýzou (RT-PCR): jedno se nachází v blízkosti města Bury St Edmunds v okrese West Suffolk v hrabství Suffolk v Anglii (Spojené království) a druhá dvě v blízkosti města Attleborough v okrese Breckland v hrabství Norfolk v Anglii (Spojené království). |
(17) |
Spojené království navíc oznámilo Komisi jedno ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže v blízkosti města Kidsgrove v okrese Newcastle-under-Lyme v hrabství Staffordshire v Anglii (Spojené království), které bylo dne 3. října 2022 potvrzeno laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(18) |
Spojené království dále oznámilo Komisi tři ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže, která byla dne 4. října 2022 potvrzena laboratorní analýzou (RT-PCR): jedno se nachází v blízkosti města Hadleigh v okrese Babergh v hrabství Suffolk v Anglii (Spojené království), jedno v blízkosti města Faringdon v okrese Vale of White Horse v hrabství Oxfordshire v Anglii (Spojené království) a jedno v blízkosti města Attleborough v okrese Breckland v Anglii (Spojené království). |
(19) |
Spojené státy oznámily Komisi jedno ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže nacházející se v okrese Merrimack County ve státě New Hampshire ve Spojených státech, které bylo dne 23. září 2022 potvrzeno laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(20) |
Spojené státy navíc oznámily Komisi jedno ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže nacházející se v okrese McPherson County ve státě Jižní Dakota ve Spojených státech, které bylo dne 24. září 2022 potvrzeno laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(21) |
Spojené státy navíc oznámily Komisi tři ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže, která byla dne 27. září 2022 potvrzena laboratorní analýzou (RT-PCR): jedno se nachází v okrese Ransom County ve státě Severní Dakota ve Spojených státech a dvě se nacházejí v okrese Sanpete County ve státě Utah ve Spojených státech. |
(22) |
Spojené státy navíc oznámily Komisi dvě ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže, která byla dne 28. září 2022 potvrzena laboratorní analýzou (RT-PCR): jedno se nachází v okrese Sanpete County ve státě Utah ve Spojených státech a jedno se nachází v okrese Racine County ve státě Wisconsin ve Spojených státech. |
(23) |
Spojené státy navíc oznámily Komisi čtyři ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže, která byla dne 29. září 2022 potvrzena laboratorní analýzou (RT-PCR): jedno se nachází v okrese York County ve státě Pensylvánie ve Spojených státech, dvě se nacházejí v okrese Sanpete County ve státě Utah ve Spojených státech a jedno se nachází v okrese Dunn County ve státě Wisconsin ve Spojených státech. |
(24) |
Spojené státy navíc oznámily Komisi dvě ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže, která byla dne 3. října 2022 potvrzena laboratorní analýzou (RT-PCR): jedno se nachází v okrese Stanislaus County ve státě Kalifornie ve Spojených státech a jedno se nachází v okrese Tuscola County ve státě Michigan ve Spojených státech. |
(25) |
Spojené státy navíc oznámily Komisi tři ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže, která byla dne 4. října 2022 potvrzena laboratorní analýzou (RT-PCR): jedno se nachází v okrese Del Norte County ve státě Kalifornie ve Spojených státech, jedno se nachází v okrese Monterey County ve státě Kalifornie ve Spojených státech a jedno se nachází v okrese York County ve státě Nebraska ve Spojených státech. |
(26) |
Spojené státy navíc oznámily Komisi jedno ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže nacházející se v okrese Matanuska-Susitna County ve státě Aljaška ve Spojených státech, které bylo dne 5. října 2022 potvrzeno laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(27) |
Spojené státy navíc oznámily Komisi jedno ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže nacházející se v okrese Madison County ve státě Arkansas ve Spojených státech, které bylo dne 7. října 2022 potvrzeno laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(28) |
V návaznosti na uvedená ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků veterinární orgány Kanady, Spojeného království a Spojených států vymezily ochranné pásmo kolem postižených hospodářství v okruhu 10 km a zavedly politiku depopulace s cílem tlumit přítomnost vysoce patogenní influenzy ptáků a omezit šíření uvedené nákazy. |
(29) |
Kanada, Spojené království a Spojené státy americké předložily Komisi informace o epizootologické situaci na svém území a o opatřeních, která přijaly s cílem zabránit dalšímu šíření vysoce patogenní influenzy ptáků. Komise uvedené informace vyhodnotila. Na základě tohoto hodnocení a za účelem ochrany nákazového statusu Unie by již neměl být povolen vstup do Unie pro zásilky drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře z oblastí, na něž se vztahují omezení stanovená veterinárními orgány Kanady, Spojeného království a Spojených států v důsledku nedávných ohnisek vysoce patogenní influenzy ptáků. |
(30) |
Kanada předložila aktualizované informace o epizootologické situaci na svém území v souvislosti s šesti ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v hospodářstvích s chovem drůbeže v provinciích Alberta (1), Ontario (4) a Quebec (1) v Kanadě, která byla potvrzena mezi 28. březnem 2022 a 21. dubnem 2022. |
(31) |
Kanada rovněž předložila informace o opatřeních, která přijala s cílem zabránit dalšímu šíření uvedené nákazy. V návaznosti na tato ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků Kanada zejména zavedla politiku depopulace za účelem tlumení a omezení šíření uvedené nákazy a rovněž v návaznosti na provedení politiky depopulace dokončila nezbytná čisticí a dezinfekční opatření v infikovaných hospodářstvích s chovem drůbeže na svém území. |
(32) |
Komise informace předložené Kanadou vyhodnotila a dospěla k závěru, že ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků v hospodářství s chovem drůbeže byla odstraněna a že již neexistuje žádné riziko spojené se vstupem drůbežích komodit do Unie z oblastí Kanady, z nichž byl v důsledku uvedených ohnisek vstup drůbežích komodit do Unie pozastaven. |
(33) |
Přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 by proto měly být změněny, aby zohledňovaly epizootologickou situaci, pokud jde o vysoce patogenní influenzu ptáků v Kanadě, Spojeném království a ve Spojených státech. |
(34) |
S ohledem na stávající epizootologickou situaci v Kanadě, Spojeném království a ve Spojených státech, pokud jde o vysoce patogenní influenzu ptáků, a na vážné riziko zavlečení této nákazy do Unie by změny prováděcího nařízení (EU) 2021/404, jež mají být provedeny tímto nařízením, měly nabýt účinku co nejdříve. |
(35) |
Prováděcími nařízeními Komise (EU) 2022/588 (4) a (EU) 2022/914 (5) byla změněna příloha V část 2 prováděcího nařízení (EU) 2021/404 doplněním řádku US-2.51, resp. řádku US-2.210, které vymezují dvě postižené oblasti v položce pro Spojené státy v uvedené příloze V. Jelikož byly zjištěny chyby, měly by být řádky pro oblast US-2.51 a pro oblast US-2.210 odpovídajícím způsobem opraveny. Uvedené opravy by se měly použít od data použitelnosti prováděcího nařízení (EU) 2022/588 pro oblast US-2.51 a od data použitelnosti prováděcího nařízení (EU) 2022/914 pro oblast US-2.210. |
(36) |
Prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/1618 (6) byla změněna příloha V část 1 a příloha XIV část 1 prováděcího nařízení (EU) 2021/404 pro řádky týkající se oblasti US-2.19 v položce pro Spojené státy. Jelikož byla zjištěna chyba, měly by být odpovídajícím způsobem opraveny řádky pro oblast US-2.19 v položce pro Spojené státy v příloze V části 1 a příloze XIV části 1 prováděcího nařízení (EU) 2021/404. Uvedené opravy by se měly použít od data použitelnosti prováděcího nařízení (EU) 2022/1618. |
(37) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny prováděcího nařízení (EU) 2021/404
Přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Opravy prováděcího nařízení (EU) 2021/404
1. |
V příloze V části 2 v položce pro Spojené státy se řádek pro oblasti US-2.51 nahrazuje tímto:
|
2. |
V příloze V části 2 v položce pro Spojené státy se řádek pro oblasti US-2.210 nahrazuje tímto:
|
3. |
V příloze V části 1 v položce pro Spojené státy se řádky pro oblast US-2.19 nahrazují tímto:
|
4. |
V příloze XIV části 1 v položce pro Spojené státy se řádky pro oblast US-2.19 nahrazují tímto:
|
Článek 3
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Avšak ustanovení čl. 2 odst. 1 se použije ode dne 12. dubna 2022, ustanovení čl. 2 odst. 2 se použije ode dne 14. června 2022 a ustanovení čl. 2 odst. 3 a 4 se použije ode dne 21. září 2022.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. října 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro vstup zásilek některých zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a jejich přemísťování a manipulaci s nimi po vstupu (Úř. věst. L 174, 3.6.2020, s. 379).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/404 ze dne 24. března 2021, kterým se stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich oblastí, z nichž je povolen vstup zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (Úř. věst. L 114, 31.3.2021, s. 1).
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/588 ze dne 8. dubna 2022, kterým se mění přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404, pokud jde o položky pro Spojené státy v seznamech třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie (Úř. věst. L 112, 11.4.2022, s. 48).
(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/914 ze dne 10. června 2022, kterým se mění přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404, pokud jde o položky pro Kanadu, Spojené království a Spojené státy americké v seznamech třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie (Úř. věst. L 158, 13.6.2022, s. 27).
(6) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1618 ze dne 19. září 2022, kterým se mění přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404, pokud jde o položky pro Kanadu, Spojené království a Spojené státy americké v seznamech třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie (Úř. věst. L 243, 20.9.2022, s. 90).
PŘÍLOHA
Přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 se mění takto:
1) |
příloha V se mění takto:
|
2) |
v příloze XIV se část 1 mění takto:
|
ROZHODNUTÍ
18.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 270/62 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/1962
ze dne 13. října 2022
o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat v Evropském výboru pro vypracování norem pro vnitrozemskou plavbu a v Ústřední komisi pro plavbu na Rýně k přijetí norem týkajících se vnitrozemské plavby a říčních informačních služeb
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Revidovaná úmluva pro plavbu na Rýně ze dne 17. října 1868, změněná úmluvou o změně Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně podepsanou ve Štrasburku dne 20. listopadu 1963 (dále jen „úmluva“), vstoupila v platnost dne 14. dubna 1967. |
(2) |
Podle úmluvy může Ústřední komise pro plavbu na Rýně (dále jen „komise CCNR“) přijímat technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby týkající se osvědčení vydávaných podle článku 22 úmluvy. |
(3) |
Podle dohody může komise CCNR přizpůsobit svůj regulační rámec týkající se říčních informačních služeb (dále jen „služby RIS“) tak, aby odkazoval na normy přijaté Evropským výborem pro vypracování norem v oblasti vnitrozemské plavby (dále jen „výbor CESNI“), a tyto normy tak budou závazné pro účely uplatňování úmluvy. |
(4) |
Výbor CESNI byl zřízen dne 3. června 2015 v rámci komise CCNR za účelem vypracování technických norem pro vnitrozemskou vodní dopravu v různých oblastech, zejména pokud jde o plavidla, informační technologie a posádky plavidel. |
(5) |
Cílem opatření Unie v odvětví vnitrozemské plavby je zajistit jednotnost při vypracovávání technických požadavků a specifikací uplatňovaných v Unii, zejména pokud jde o plavidla vnitrozemské plavby a služby RIS. |
(6) |
Pro efektivní dopravu a bezpečnou plavbu na vnitrozemských vodních cestách je důležité, aby byly technické požadavky na plavidla a služby RIS v rámci různých právních režimů v Evropě v maximální možné míře slučitelné a harmonizované. Zejména pak členské státy, které jsou současně členy komise CCNR, by měly podpořit rozhodnutí, jimiž se pravidla komise CCNR uvádějí do souladu s pravidly uplatňovanými v Unii. |
(7) |
Očekává se, že výbor CESNI na svém příštím zasedání dne 13. října 2022 přijme evropskou normu, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské vodní plavby (ES-TRIN 2023/1), a evropskou normu o říčních informačních službách (ES-RIS 2023/1). |
(8) |
Norma ES-TRIN 2023/1 stanoví jednotné technické požadavky, které jsou nezbytné k zajištění bezpečnosti plavidel vnitrozemské plavby. Norma obsahuje ustanovení týkající se stavby lodí, zařízení a vybavení pro plavidla vnitrozemské plavby, zvláštní ustanovení týkající se konkrétních kategorií plavidel, jako jsou např. osobní plavidla, tlačné sestavy a kontejnerové lodě, ustanovení týkající se zařízení pro automatickou identifikaci, ustanovení týkající se identifikace lodí, vzoru osvědčení a rejstříku, přechodná ustanovení i pokyny pro uplatňování technické normy. |
(9) |
Příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 (1) odkazuje na technické požadavky na plavidla jako na požadavky stanovené normou ES-TRIN 2021/1. Komisi je svěřena pravomoc aktualizovat uvedený odkaz v příloze II uvedené směrnice na nejaktuálnější znění normy ES-TRIN a stanovit den jeho použitelnosti. Norma ES-TRIN 2023/1 proto bude mít dopad na směrnici (EU) 2016/1629. |
(10) |
Je tudíž vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat ve výboru CESNI, jelikož norma ES-TRIN 2023/1 může rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy Unie, konkrétně směrnice (EU) 2016/1629. |
(11) |
Norma ES-RIS 2023/1 stanoví jednotné technické specifikace a normy za účelem podpory služeb RIS a zajištění jejich interoperability. Technické specifikace a normy v rámci normy ES-RIS 2023/1 odpovídají technickým specifikacím a normám, jejichž přijetí vyžaduje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES (2), zejména v těchto oblastech: systém k zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu; systém elektronických zpráv lodí; zprávy vůdcům plavidel; systémy sledování polohy a pohybu plavidel a kompatibilita vybavení nezbytného pro používání služeb RIS. |
(12) |
Technické specifikace pro služby RIS vycházejí z technických zásad stanovených v příloze II směrnice 2005/44/ES a zohledňují práci, kterou v této oblasti vykonaly příslušné mezinárodní organizace. |
(13) |
Je tudíž vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat ve výboru CESNI, jelikož norma ES-RIS 2023/1 může rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy Unie, konkrétně závazné technické specifikace přijaté v rámci směrnice 2005/44/ES. |
(14) |
Komise CCNR má na nadcházejícím plenárním zasedání přijmout usnesení, kterými se změní předpisy komise CCNR tak, aby zahrnovaly odkaz na normy ES-TRIN 2023/1 a ES-RIS 2023/1. Je tudíž rovněž vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat v komisi CCNR. |
(15) |
Unie není členem komise CCNR ani výboru CESNI. Postoj Unie by měly tudíž vyjádřit členské státy, jež jsou členy uvedených orgánů, jednajíce společně v zájmu Unie. |
(16) |
Navrhovaným postojem Unie je přijmout normy ES-TRIN 2023/1 a ES-RIS 2023/1, jelikož zaručují nejvyšší úroveň bezpečnosti ve vnitrozemské plavbě, sledují technický vývoj v tomto odvětví a zajišťují slučitelnost požadavků na plavidla a slučitelnost říčních informačních služeb v Evropě, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. Postojem, který má být jménem Unie zaujat v Evropském výboru pro vypracování norem v oblasti vnitrozemské plavby (dále jen „výbor CESNI) k přijetí evropských norem ES-TRIN 2023/1 a ES-RIS 2023/1, je souhlasit s jejich přijetím.
2. Postojem, který má být jménem Unie zaujat v Ústřední komisi pro plavbu na Rýně (dále jen „komise CCNR“), je podpořit všechny návrhy, jimiž se předpisy komise CCNR uvádějí v soulad s normami ES-TRIN 2023/1 a ES-RIS 2023/1.
Článek 2
1. Postoj stanovený v čl. 1 odst. 1 vyjádří členské státy, jež jsou členy výboru CESNI, jednajíce společně v zájmu Unie.
2. Postoj stanovený v čl. 1 odst. 2 vyjádří členské státy, jež jsou členy komise CCNR, jednajíce společně v zájmu Unie.
Článek 3
Drobné technické úpravy postojů uvedených v článku 1 lze dohodnout bez dalšího rozhodnutí Rady.
Článek 4
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Lucemburku dne 13. října 2022.
Za Radu
předseda
P. BLAŽEK
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 118).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 152).
18.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 270/65 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/1963
ze dne 13. října 2022
o jmenování jednoho člena Výboru regionů, navrženého Českou republikou
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 305 této smlouvy,
s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2019/852 ze dne 21. května 2019, kterým se stanoví složení Výboru regionů (1),
s ohledem na návrh české vlády,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle čl. 300 odst. 3 Smlouvy se má Výbor regionů skládat ze zástupců regionálních a místních samosprávných celků, kteří buď mají volební mandát v některém regionálním nebo místním samosprávném celku, nebo jsou politicky odpovědní volenému shromáždění. |
(2) |
Dne 10. prosince 2019 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2019/2157 (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2020 do 25. ledna 2025. |
(3) |
Po odstoupení pana Josefa BERNARDA se uvolnilo jedno místo člena Výboru regionů. |
(4) |
Česká vláda navrhla pana Rudolfa ŠPOTÁKA, který je zástupcem regionálního samosprávného celku a má volební mandát v regionálním samosprávném celku (zastupitel Plzeňského kraje), jako člena Výboru regionů na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2025, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Pan Rudolf ŠPOTÁK, zástupce regionálního samosprávného celku, který má volební mandát, (zastupitel Plzeňského kraje), je jmenován jako člen do Výboru regionů na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2025.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Lucemburku dne 13. října 2022.
Za Radu
předseda
P. BLAŽEK
(1) Úř. věst. L 139, 27.5.2019, s. 13.
(2) Rozhodnutí Rady (EU) 2019/2157 ze dne 10. prosince 2019 o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2020 do 25. ledna 2025 (Úř. věst. L 327, 17.12.2019, s. 78).
18.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 270/66 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/1964
ze dne 17. října 2022,
kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2020/1515, kterým se zřizuje Evropská bezpečnostní a obranná škola
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1, čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 19. října 2020 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2020/1515 (1). |
(2) |
Je třeba stanovit novou finanční referenční částku na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023. |
(3) |
Rozhodnutí (SZBP) 2020/1515 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
V článku 16 rozhodnutí (SZBP) 2020/1515 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2. Finanční referenční částka určená k pokrytí výdajů EBOŠ v období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 činí 2 417 423,89 EUR.
O finanční referenční částce k pokrytí výdajů EBOŠ na další období rozhodne Rada.“
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Lucemburku dne 17. října 2022.
Za Radu
předseda
J. BORRELL FONTELLES
(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1515 ze dne 19. října 2020, kterým se zřizuje Evropská bezpečnostní a obranná škola a zrušuje rozhodnutí (SZBP) 2016/2382 (Úř. věst. L 348, 20.10.2020, s. 1).
18.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 270/67 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/1965
ze dne 17. října 2022
na podporu Akčního programu OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 20. července 2001 státy účastnící se konference Organizace spojených národů (OSN) k nezákonnému obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi ve všech podobách přijaly Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi (dále jen „akční program OSN“). Dne 8. prosince 2005 přijalo Valné shromáždění OSN mezinárodní nástroj, který státům umožní včas a spolehlivě identifikovat a sledovat nezákonné ruční palné a lehké zbraně (dále jen „mezinárodní nástroj pro sledování“). Oba tyto mezinárodní nástroje uvádějí, že státy budou v případě potřeby spolupracovat s OSN, aby podpořily jejich účinné provádění. |
(2) |
Dne 12. července 2002 přijala Rada společnou akci 2002/589/SZBP (1) o boji proti destabilizujícímu hromadění a šíření ručních palných a lehkých zbraní. |
(3) |
Evropská rada přijala dne 16. prosince 2005 strategii EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a proti nedovolenému obchodování s nimi. Tato strategie určuje podporu akčnímu programu OSN první prioritou pro akci na mezinárodní úrovni a vyzývá k přijetí právně závazného mezinárodního nástroje pro označování a sledování ručních palných a lehkých zbraní a střeliva do nich. |
(4) |
V návaznosti na přijetí mezinárodního nástroje pro sledování podpořila Evropská unie jeho plné provádění přijetím a prováděním společné akce Rady 2008/113/SZBP (2). Rada provádění společné akce vyhodnotila kladně. |
(5) |
Dne 18. července 2011 přijala Rada rozhodnutí 2011/428/SZBP (3), které podpořilo druhou konferenci OSN o přezkumu pokroku při provádění akčního programu OSN v roce 2012. |
(6) |
Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, která byla zahájena ve dnech 25.–27. září 2015, potvrzuje, že boj proti nedovolenému obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi je nezbytný pro dosažení mnoha cílů udržitelného rozvoje, včetně cílů týkajících se míru, spravedlnosti a silných orgánů, omezování chudoby, jakož i cílů v oblasti hospodářského růstu, zdraví, genderové rovnosti a bezpečných měst. V rámci cíle udržitelného rozvoje 16.4 se tudíž všechny státy zavázaly výrazně omezit toky nezákonných finančních prostředků a zbraní. |
(7) |
Dne 3. dubna 2017 přijala Rada rozhodnutí 2017/633/SZBP (4), které podpořilo třetí konferenci OSN o přezkumu pokroku při provádění akčního programu OSN v roce 2018. Dne 30. června 2018 přijala třetí hodnotící konference výsledný dokument, v němž státy obnovily svůj závazek k předcházení odklonům ručních palných a lehkých zbraní a boji proti nim. Státy opětovně potvrdily, že jsou odhodlány pokračovat v mezinárodní spolupráci a posilovat spolupráci regionální, a to na základě lepší koordinace, konzultací, výměny informací a spolupráce operační povahy a se zapojením příslušných regionálních a subregionálních organizací, jakož i donucovacích orgánů, orgánů ochrany hranic a orgánů schvalujících vývoz a dovoz. |
(8) |
Ve svém programu nazvaném „Zajištění naší společné budoucnosti“, který byl předložen dne 24. května 2018, vyzval generální tajemník OSN k řešení problému nadměrného hromadění konvenčních zbraní a nedovoleného obchodu s nimi a k podpoře vnitrostátních přístupů k otázce ručních palných zbraní a střeliva, které jsou jedním z hlavních faktorů umožňujících ozbrojené násilí a konflikty. |
(9) |
Dne 19. listopadu 2018 přijala Rada strategii EU proti nedovoleným palným zbraním, ručním palným a lehkým zbraním a střelivu do nich, nazvanou „Zajistit bezpečnost zbraní a chránit občany“ (dále jen „strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně“), která stanoví pokyny pro činnost Unie v oblasti ručních palných a lehkých zbraní. Strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně považuje akční program OSN za globální rámec pro boj proti hrozbě, kterou představují nedovolené ruční palné a lehké zbraně, a podporuje jeho plné a účinné provádění na vnitrostátní, regionální i celosvětové úrovni. |
(10) |
Dne 17. prosince 2018 přijala Rada rozhodnutí 2018/2011/SZBP (5). Strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně stanoví, že Unie bude systematicky zohledňovat genderovou problematiku při navrhování nových projektů týkajících se boje proti ozbrojenému násilí a kontroly ručních palných a lehkých zbraní obecně, jakož i sdílení osvědčených postupů v tomto ohledu. |
(11) |
Závěrečná zpráva z osmého bienálního zasedání států věnovaného posouzení provádění akčního programu OSN, které se konalo v roce 2022, poukazuje na:
|
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. S ohledem na provádění strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně je účelem tohoto rozhodnutí podpořit plné a účinné provádění akčního programu OSN a mezinárodního nástroje pro sledování, posílit mezinárodní, regionální a vnitrostátní bezpečnost, přispět k zajištění lidské bezpečnosti a prosazovat udržitelný rozvoj prostřednictvím kontroly ručních palných a lehkých zbraní.
2. V souladu s odstavcem 1 jsou cíle tohoto rozhodnutí následující:
a) |
v kontextu čtvrté konference OSN o přezkumu pokroku při provádění akčního programu OSN v roce 2024 podporovat rozvoj celosvětové politiky orientovaný na budoucnost; |
b) |
posílit účinné provádění akčního programu a mezinárodního nástroje pro sledování na vnitrostátní a regionální úrovni; |
c) |
podporovat politiky a programy v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní zohledňující genderovou problematiku. |
3. Podrobný popis projektu je uveden v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
1. Za provádění tohoto rozhodnutí odpovídá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).
2. Technickým prováděním projektu uvedeného v článku 1 je pověřen Úřad OSN pro otázky odzbrojení (UNODA).
3. Úřad OSN pro otázky odzbrojení plní své úkoly pod vedením vysokého představitele. Za tímto účelem uzavře vysoký představitel s Úřadem OSN pro otázky odzbrojení nezbytná ujednání.
Článek 3
1. Finanční referenční částka na provádění projektu financovaného Unií činí 4 524 465,05 EUR.
2- Výdaje financované referenční částkou stanovenou v odstavci 1 jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými na souhrnný rozpočet Unie.
3. Na řádnou správu výdajů uvedených v odstavci 1 dohlíží Komise. Za tímto účelem uzavře s Úřadem OSN pro otázky odzbrojení nezbytnou finanční dohodu. Tato dohoda musí obsahovat ustanovení o tom, že Úřad OSN pro otázky odzbrojení zajistí odpovídající zviditelnění příspěvku Unie úměrné jeho výši.
4. Komise bude usilovat o uzavření finanční dohody uvedené v odstavci 3 co nejdříve po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Komise informuje Radu o veškerých potížích v tomto procesu a o dni uzavření finanční dohody.
Článek 4
1. Vysoký představitel podává Radě zprávy o provádění tohoto rozhodnutí, založené na řádných čtvrtletních popisných zprávách vypracovaných Úřadem OSN pro otázky odzbrojení. Rada na základě těchto zpráv provádí hodnocení.
2. Komise podává zprávy o finančních aspektech projektu uvedeného v článku 1.
Článek 5
1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
2. Toto rozhodnutí pozbývá platnosti 36 měsíců ode dne uzavření finanční dohody podle čl. 3 odst. 3. Nebude-li finanční dohoda v této lhůtě uzavřena, pozbývá toto rozhodnutí platnosti šest měsíců ode dne svého vstupu v platnost.
V Lucemburku dne 17. října 2022.
Za Radu
předseda
J. BORRELL FONTELLES
(1) Společná akce Rady 2002/589/SZBP ze dne 12. července 2002 o příspěvku Evropské unie k boji proti destabilizujícímu hromadění a šíření ručních palných a lehkých zbraní a o zrušení spojené akce 1999/34/SZBP (Úř. věst. L 191, 19.7.2002, s. 1).
(2) Společná akce Rady 2008/113/SZBP ze dne 12. února 2008 na podporu mezinárodního nástroje, který státům umožní včas a spolehlivě identifikovat a sledovat nedovolené ruční palné a lehké zbraně v rámci strategie EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a proti nedovolenému obchodování s nimi (Úř. věst. L 40, 14.2.2008, s. 16).
(3) Rozhodnutí Rady 2011/428/SZBP ze dne 18. července 2011 na podporu činnosti Úřadu Organizace spojených národů pro otázky odzbrojení za účelem provádění akčního programu Organizace spojených národů k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech (Úř. věst. L 188, 19.7.2011, s. 37).
(4) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/633 ze dne 3. dubna 2017 na podporu Akčního programu OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi (Úř. věst. L 90, 4.4.2017, s. 12).
(5) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/2011 ze dne 17. prosince 2018 na podporu politik, programů a činností začleňujících do boje proti obchodování s ručními palnými zbraněmi a jejich zneužívání genderové hledisko v souladu s agendou pro ženy, mír a bezpečnost (Úř. věst. L 322, 18.12.2018, s. 38).
PŘÍLOHA
PROJEKTOVÝ DOKUMENT NA PODPORU AKČNÍHO PROGRAMU OSN K PREVENCI, POTÍRÁNÍ A VYMÝCENÍ NEZÁKONNÉHO OBCHODU S RUČNÍMI A LEHKÝMI ZBRANĚMI VE VŠECH JEHO ASPEKTECH
1. Souvislosti
Přijetí akčního programu Organizace spojených národů k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech (dále jen „akční program“) v roce 2001 představovalo obrat, pokud jde o mezinárodní úsilí v boji proti nedovolenému obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi. Od té doby bylo dosaženo významného pokroku při provádění ustanovení akčního programu a jeho nástroje pro sledování, mezinárodního nástroje z roku 2005, který státům umožňuje včas a spolehlivě identifikovat a sledovat nedovolené ruční palné a lehké zbraně (mezinárodní nástroj pro sledování). Plnému a účinnému provádění obou nástrojů však stále brání různé problémy a překážky.
Účinná kontrola ručních palných zbraní nepřispívá pouze k posílení vnitrostátní a lidské bezpečnosti. Rovněž podporuje udržitelný rozvoj, jak uznaly státy v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, která slouží jako zastřešující rámec pro komplexní globální tvorbu politik a plánování. Nezákonné toky zbraní sehrávají hlavní úlohu při iniciování, prohlubování a prodlužování ozbrojených konfliktů, všeobecně šířeného násilí, trestných činů a terorismu. Tyto toky, zejména v oblastech zasažených konfliktem, negativně ovlivňují práci pracovníků humanitárních a mírových operací a komplikují uzavírání mírových dohod.
Akční program a mezinárodní nástroj pro sledování nadále poskytují všeobecný rámec, na němž se dohodly všechny členské státy OSN, pro řešení problému ručních palných zbraní, a zavazují všechny státy ke zlepšení vnitrostátních právních předpisů a politik v oblasti ručních palných zbraní, ke kontrole dovozu a vývozu, řízení zásob, označování a sledování a k zapojení se do spolupráce a pomoci. V posledních desetiletích se však objevily nové výzvy související s kontrolou ručních palných a lehkých zbraní, mezi něž patří vývoj v oblasti výroby, technologií a vývoje ručních palných a lehkých zbraní, což by mohlo ohrozit účinnost některých ustanovení obsažených v akčním programu a mezinárodním nástroji pro sledování.
Osmé bienální zasedání států (BMS8), které se konalo v červnu 2022, a čtvrtá přezkumná konference (RevCon4), která je naplánována na rok 2024, poskytují státům příležitost posoudit přetrvávající nedostatky, řešit nové výzvy a zahájit nápravná politická a operační opatření, která jim umožní posílit globální politický program a účinnost akčního programu a mezinárodního nástroje pro sledování.
Od závazků k činům
I když bylo na politické úrovni v celosvětovém měřítku dosaženo chvályhodného pokroku, jsou stále zapotřebí rozhodná vnitrostátní a regionální opatření k provádění globálních závazků a regionálních nástrojů, na nichž se státy dohodly. Vzhledem k tomu, že se na celém světě nachází přibližně jedna miliarda palných zbraní (1), zůstává kontrola ručních palných a lehkých zbraní naléhavým a neodkladným úkolem.
Počet žádostí o mezinárodní pomoc (2) je i nadále vysoký. Pro splnění požadavků a posílení kontroly a regulace ručních palných a lehkých zbraní jsou zapotřebí posílené, udržitelné a předvídatelné mechanismy pomoci. Mnohé státy k tomu, aby plně splnily politické závazky týkající se kontroly ručních palných zbraní, včetně závazků v rámci Agendy pro rozvoj 2030, potřebují mezinárodní pomoc.
Mnoho států stále postrádá vnitrostátní koordinační mechanismy a v mnohých zemích, které jimi disponují, jsou tyto mechanismy nedostatečné. Řečené mechanismy jsou nezbytné pro harmonizaci vnitrostátních politik a programů, rozvoj, provádění a hodnocení a sledování komplexních vnitrostátních politik, strategií a programů zaměřených na řešení otázky ručních palných zbraní. Vnitrostátních akčních plánů v oblasti ručních palných a lehkých zbraní je stále málo a pokud jsou zavedeny, přidělování finančních prostředků nebo integrace do širších vnitrostátních rozvojových a bezpečnostních rámců je nedostatečné. V mnoha státech je i nadále velkým problémem shromažďování údajů, což narušuje sledování a kvantitativní monitorování úsilí o provádění. Jsou-li údaje k dispozici, je náročná další harmonizace a roztřídění vnitrostátních údajů. Ačkoli bylo dosaženo relativního pokroku v oblasti označování, přetrvává vysoká poptávka po pomoci v oblasti řízení zásob, vedení záznamů, kontrol převodů a sledování (3). Vzhledem k tomu, že sledování je součástí rámce cílů udržitelného rozvoje, nízká míra úspěšnosti v tomto rámci ohrožuje zejména dosažení Agendy 2030 (4).
Od šestého bienálního zasedání států v roce 2016 bylo v celosvětovém měřítku dosaženo významného pokroku, pokud jde o posilování propojení mezi kontrolou ručních palných zbraní a genderovou rovností. Mimořádně specifická a výrazně sociální povaha problematiky ručních palných zbraní vyžaduje, aby genderové hledisko bylo komplexním způsobem začleňováno do všech aspektů kontroly ručních palných zbraní. Z vnitrostátních zpráv předkládaných jednotlivými členskými státy Úřadu OSN pro otázky odzbrojení (UNODA) vyplývá, že v letech 2018 až 2022 došlo k nárůstu počtu států, které nyní při kontrole ručních palných zbraní zohledňují genderové aspekty, ze 40 % na 63 %; z této skutečnosti je patrné, že v provádění ustanovení zohledňujících genderový aspekt došlo k významnému pokroku (5).
V tomto úsilí sehrálo významnou úlohu rozhodnutí Rady EU (SZBP) 2018/2011 ze dne 17. prosince 2018 na podporu politik, programů a činností začleňujících do boje proti obchodování s ručními palnými zbraněmi a jejich zneužívání genderové hledisko v souladu s agendou pro ženy, mír a bezpečnost, na jehož základě byla vyvinuta činnost v Africe, Asii a Tichomoří i v Latinské Americe a Karibiku. Značné rozdíly však existuji v úsilí, pokud jde o důslednost a zeměpisné hledisko, a podle dostupných zpráv pouze 24 % států shromažďuje údaje o ručních palných zbraních roztříděné podle pohlaví a věku (6). Bez přínosu vyplývajícího z přesných, podrobných a fakticky podložených informací o různých rizicích, která ruční palné zbraně představují pro ženy, muže, dívky a chlapce a pro jejich specifické bezpečnostní potřeby, je pravděpodobné, že opatření v oblasti kontroly ručních palných zbraní nebudou genderové hledisko ani nadále zohledňovat, což bude bránit účinnému politickému a programovému rozvoji a dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 5. Další pokrok v tomto ohledu bude přínosem i pro provádění agendy žen, míru a bezpečnosti, a to díky začlenění ukazatele „počet zemí zohledňujících genderové hledisko při provádění akčního programu pro ruční palné a lehké zbraně“ do nového rámce monitorování pro otázky žen, míru, bezpečnosti, k němuž tento projekt přispěje.
Problém ručních palných zbraní, který se ve světě projevuje velmi různými způsoby, a výzvy, kterým členské státy v souvislosti s oběhem nedovolených ručních palných a lehkých zbraní čelí, jsou důsledkem jedinečných kombinací okolností a kontextů. O pokrok v provádění sladěným a globálně koordinovaným způsobem je tak možno usilovat jen v omezené míře a je třeba vycházet spíše z vnitrostátní a regionální odpovědnosti a priorit. Proto se státy na sedmém bienálním zasedání států o akčním programu (BMS7) dohodly na tom, „že zváží stanovení dobrovolných vnitrostátních a regionálních cílů v souladu s ustanoveními akčního programu, a to při zohlednění různých vnitrostátních a regionálních kontextů, s cílem posílit vnitrostátní a regionální odpovědnost a měřitelnost pokroku provádění.“ (7) Tyto cíle by měly být vázány na opatření stanovená ve vnitrostátních akčních plánech nebo strategiích vztahujících se na ruční palné a lehké zbraně, včetně regionálních plánů, a měly by být měřitelné a v souladu s akčním programem a mezinárodním nástrojem pro sledováním, jakož i s cíli dohodnutými pro Agendu 2030. Kromě toho musí být vnitrostátní úsilí v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní harmonizováno s dalšími případně existujícími vnitrostátními rámci relevantními pro bezpečnost, rovnost žen a mužů a rozvoj.
Státy se budou obracet na sekretariát OSN s žádostmi o pokyny a pomoc při provádění tohoto nového přístupu založeného na cílech, který v konečném důsledku poskytuje jedinečnou příležitost pro individuálnější žádosti o mezinárodní pomoc a přidělování zdrojů (8). Nejnovější trendy ve vytváření regionálních plánů či akčních plánů a programů jsou vynikajícím příkladem toho, jak může stanovení cílů usnadnit pokrok při provádění a současně zajistit, aby bylo na podporu tohoto úsilí zajištěno poskytnutí koordinované pomoci.
Navázání na předchozí projekty a úspěchy, příprava dalšího postupu
Evropská unie a její členské státy poskytly v posledních letech Úřadu OSN pro otázky odzbrojení (UNODA) a jeho regionálním střediskům cenné finanční příspěvky na podporu akčního programu, čímž podpořily přípravy přezkumných konferencí v rámci akčního programu (9); financovaly operační aspekty, jako je lepší řízení zásob v Africe (10) a v poslední době podpořily politiky, programy a opatření prosazující v boji proti obchodování s ručními palnými zbraněmi a jejich zneužívání genderové hledisko v souladu s agendou žen, míru a bezpečnosti (11).
Mezi hmatatelné výsledky těchto projektů patří závěrečný dokument zaměřený na budoucnost, jenž byl dohodnut na třetí přezkumné konferenci (12) díky odborným diskusím, regionálním konzultacím a sponzorskému programu, který zajistil širší a spravedlivější účast států a zástupců občanské společnosti na konferenci. V Africe byly posíleny operační a technické kapacity, které konkrétně posílily fyzickou bezpečnost a řízení zásob v Burkině Faso, Čadu, Mali, Mauritánii, Nigeru a Nigérii. Na základě probíhajícího projektu týkajícího se genderového hlediska a kontroly ručních palných zbraní byly v zemích po celém světě vybudovány vnitrostátní kapacity na podporu kontroly ručních palných zbraní, která genderové hledisko zohledňuje, vyškolených zástupců regionálních a subregionálních organizací v této oblasti a byla výrazně posílena součinnost mezi úsilím v oblasti kontroly ručních palných zbraní a prováděním agendy žen, míru a bezpečnosti.
Tento návrh projektu vychází z předchozích projektů a jejich úspěchů a zároveň zavádí nový, trojí přístup k pokroku v účinném provádění akčního programu a mezinárodního nástroje pro sledování.
Tento nový projekt umožní UNODA a jeho regionálním střediskům zajistit, aby tvorba celosvětové politiky a provádění na vnitrostátní a regionální úrovni byly sladěny a aby docházelo k předávání poznatků mezi jednotlivými regiony.
2. Cíle, činnosti a výsledky projektu
Prvořadým cílem tohoto projektu je posílit mezinárodní, regionální a národní bezpečnost, přispět k realizaci lidské bezpečnosti a podpořit udržitelný rozvoj prostřednictvím kontroly ručních palných a lehkých zbraní.
Toho bude dosaženo průřezovým přístupem podporujícím činnost zaměřenou na 1) vypracování globální politiky zaměřené na budoucnost v kontextu čtvrté přezkumné konference; 2) účinné vnitrostátní a regionální provádění akčního programu a mezinárodního nástroje pro sledování; a zvláštní důraz na 3) programy v oblasti kontroly ručních palných zbraní zohledňující genderové hledisko.
Těmito třemi pilíři budou zároveň posíleny akční program a mezinárodní nástroj pro sledování jakožto univerzální globální rámce pro kontrolu ručních palných zbraní a bude zajištěna jejich trvalá relevantnost a účinnost.
Výsledky ve všech třech pilířích:
— |
Je posílena spolupráce s regionálními a subregionálními organizacemi, což umožňuje efektivnější přístup k politickému úsilí a úsilí o provádění na subregionální, regionální a globální úrovni. |
— |
Na všech úrovních je posíleno zapojení občanské společnosti, zejména ženských organizací a osob pracujících s mládeží. |
3. Popis strategií v rámci jednotlivých pilířů projektu
3.1 Prosazování globálních politik a závazků v kontextu čtvrté přezkumné konference OSN v roce 2024 (RevCon4) akčního programu pro ruční palné zbraně.
3.1.1 Výsledky
— |
Je zajištěna a zvýšena relevantnost a účinnost akčního programu / mezinárodního nástroje pro sledování. |
— |
Čtvrtá přezkumná konference o akčním programu má dobrou podporu a podílí se na ní široká škála stran. |
— |
Podávání vnitrostátních zpráv státy v rámci akčního programu a mezinárodního nástroje pro sledování je posíleno, a to i jako rámec pro shromažďování údajů pro cíl udržitelného rozvoje č. 16.4 (13) a ukazatel č. 16.4.2 (14). |
3.1.2 Činnosti
Virtuální diskuse odborníků u kulatého stolu s cílem vypracovat prakticky zaměřená doporučení týkající se kontroly ručních palných a lehkých zbraní na podporu čtvrté přezkumné konference.
Prostřednictvím řady virtuálních odborných diskusí u kulatého stolu jsou projednávána a zkoumána různá témata s cílem zajistit relevantnost a účinnost akčního programu a mezinárodního nástroje pro sledování. Témata kulatého stolu budou stanovena na základě výsledků osmého bienálního zasedání států (pro další postup a posouzení v rámci čtvrté přezkumné konference budou tedy témata vybrána z prioritních oblastí závěrečného dokumentu osmého bienálního zasedání států). Na všechny odborné diskuse u kulatého stolu bude pozván nominovaný kandidát na předsedu čtvrté přezkumné konference. Tato činnost bude prováděna ve spolupráci s Výzkumným institutem OSN pro otázky odzbrojení. Všechna setkání odborníků u kulatého stolu se budou konat virtuálně. Klíčová zjištění a doporučení z každého kulatého stolu budou předložena a projednána na všech regionálních zasedáních.
Věcné a inkluzivní přípravy čtvrté přezkumné konference
Regionální zasedání poskytnou zúčastněným státům a příslušným regionálním organizacím fórum pro stanovení výzev souvisejících s ručními palnými a lehkými zbraněmi specifických pro daný region a pro diskusi o regionálních prioritách čtvrté přezkumné konference. Na všechna regionální jednání u kulatého stolu bude pozván nominovaný kandidát na předsedu čtvrté přezkumné konference.
Přípravné zasedání pro čtvrtou přezkumnou konferenci za normálních okolností uspořádají další regiony a regionální organizace, jako je Evropská unie, Liga arabských států, Tichomoří a OBSE. Projekt tyto regiony zahrnovat nemusí. UNODA se může na požádání kteréhokoli z těchto regionálních zasedání účastnit nebo se na něm podílet a prezentovat výsledky jednání odborníků u kulatého stolu. Tyto činnosti bude provádět UNODA a jeho regionální střediska koncem roku 2023 a začátkem roku 2024, a to za významné podpory Výzkumného institutu OSN pro otázky odzbrojení. Všechny činnosti budou probíhat prezenčně.
Navrhováno je těchto pět regionálních zasedání:
Země ze subregionů |
Regionální organizace |
Regionální středisko |
Místo konání |
Západní Afrika a střední Afrika |
AU, ECCAS, ECOWAS, RECSA, UEMOA, G5 Sahel |
UNREC |
Lomé, Togo |
Východní Afrika a jižní Afrika |
AU, EAC, SADC, IGAD, RECSA, SARCOM |
UNREC |
Lomé, Togo |
Karibik |
CARICOM |
UNLIREC |
virtuálně |
Latinská Amerika |
MERCOSUR, OAS, SICA |
UNLIREC |
virtuálně |
ASEAN a státy Jižní Asie |
ASEAN, SAARC |
UNRCPD |
Bangkok, Thajsko |
Sponzorský program pro účastníky z rozvojových nebo těžce postižených zemí, kteří se zúčastní čtvrté přezkumné konference
Vzhledem k nedostatku finančních prostředků mají mnohé rozvojové země potíže s vysláním svých klíčových úředníků zabývajících se primárně otázkami ručních palných a lehkých zbraní, aby je zastupovali na hodnotících konferencích akčního programu. Jejich účast by umožnil sponzorský program pro vybranou skupinu nejvíce postižených zemí, což by obohatilo jednání na čtvrté přezkumné konferenci. Naskýtá se tak rovněž skvělá příležitost k navazování kontaktů a možnost vytvářet možné synergie s doprovodnými akcemi a dalšími činnostmi v rámci čtvrté přezkumné konference.
Účastníky vybere ESVČ na základě doporučení UNODA i jeho regionálních středisek. Vybraní úředníci z vnitrostátních orgánů by měli být v zásadě určeni národními kontaktními místy pro akční program. Mezi další kritéria pro výběr patří genderové hledisko, včasné předložení vnitrostátní zprávy, aktivní účast na regionálních zasedáních nebo diskuse u kulatého stolu.
Opatření k posílení zapojení občanské společnosti do kontroly ručních palných zbraní
Činnosti budou zahrnovat výzkum a propagace, mediální kampaně, sponzorské programy a pracovní semináře. Činnosti bude provádět Mezinárodní akční síť proti šíření ručních palných zbraní (IANSA) ve spolupráci s UNODA a s jeho regionálními středisky, přičemž na čtvrté přezkumné konferenci se bude podílet občanská společnost.
3.1.3 Výsledky
— V roce 2023 byly uspořádány čtyři (4) virtuální odborné diskuse u kulatého stolu
Výsledkem jednání u kulatého stolu byla doporučení konkrétních opatření, jež by státy mohly zvážit a zahrnout do závěrečného dokumentu čtvrté přezkumné konference v roce 2024. Klíčová zjištění a doporučení vyplývající z jednání u kulatého stolu byla shrnuta do jednoho krátkého dokumentu a zveřejněna před čtvrtou přezkumnou konferencí. Dokument byl zpřístupněn v angličtině a přeložen do arabštiny, francouzštiny a španělštiny.
— V rámci příprav na třetí přezkumnou konferenci bylo na podporu vlád a organizací z konkrétních regionů uspořádáno pět (5) dvoudenních regionálních konferencí
Na pořad jednání regionálních zasedání byly zařazeny vnitrostátní zprávy a delegacím, které si přály vypracovat nebo předložit své vnitrostátní zprávy během zasedání, byla poskytnuta pomoc. Vzhledem k nízké četnosti podávaných zpráv v asijských a tichomořských regionech byl v návaznosti na regionální zasedání uspořádán specializovaný jednodenní seminář pro podávání vnitrostátních zpráv s cílem zvýšit pro čtvrtou přezkumnou konferenci četnost podávaných zpráv v regionu. Na zasedáních byly předložena a projednána zjištění a doporučení získaná během odborných kulatých stolů (činnost 1.3.1).
— Čtvrté přezkumné konference se zúčastnilo patnáct (15) sponzorovaných účastníků
Cesta a ubytování pro čtvrtou přezkumnou konferenci (nikoli pro předcházející zasedání přípravného výboru v roce 2024) byly uhrazeny až 15 účastníkům. Kromě toho byla rovněž sponzorována cesta jednoho účastníka z každého regionálního střediska (UNREC, UNLIREC, UNRCPD) s cílem zajistit účast na čtvrté přezkumné konferenci v New Yorku.
3.1.4 Zapojení občanské společnosti bylo posíleno prostřednictvím těchto kroků:
i. |
Byla vypracována a poskytnuta zpráva o výsledcích osmého bienálního zasedání států, a to pro organizace občanské společnosti, která byla podkladem pro přípravy čtvrté přezkumné konference. |
ii. |
Byla navržena a propagována kampaň pro Světový týden boje proti ozbrojenému násilí, jež se tematicky zaměřila na čtvrtou přezkumnou konferenci. |
iii. |
Před konferencí byla vypracována a rozeslána příručka pro občanskou společnost o čtvrté přezkumné konferenci, v níž bylo nastíněno, jak by občanská společnost mohla přispět k přípravám a ke čtvrté přezkumné konferenci. |
iv. |
Čtvrté přezkumné konference se zúčastnilo až deset (10) zástupců občanské společnosti, kteří se prostřednictvím sponzorského programu aktivně účastnili akcí organizovaných v rámci čtvrté přezkumné konference. |
v. |
Pro zúčastněné organizace občanské společnosti se konal přípravný seminář o čtvrté přezkumné konferenci. Jednalo se o dvoudenní prezenční setkání, jehož se o víkendu před konferencí v New Yorku zúčastnili členové IANSA. |
vi. |
Pro členy IANSA byly vypracovány a poskytnuty až tři (3) propagační dokumenty týkající se témat souvisejících s otázkami, kterými se akční program / mezinárodní nástroj pro sledování dostatečně nezabýval. Dokumenty byly zpřístupněny online v angličtině s překladem do francouzštiny a španělštiny. Výtisky v tištěné podobě byly poskytnuty na čtvrté přezkumné konferenci. |
3.2 Zajištění úplného a účinného provádění akčního plánu a mezinárodního nástroje pro sledování na základě vnitrostátních a regionálních priorit, cílů, strategií a akčních plánů
3.2.1 Výsledky
— |
Je posíleno plné a účinné provádění závazků, které státy přijaly v rámci akčního programu a mezinárodního nástroje pro sledování. |
— |
Je řízeno stanovení vnitrostátních a regionálních cílů, na němž se státy dohodly na sedmém bienálním zasedání států. |
3.2.2 Činnosti
Modernizace nástroje pro posuzování MOSAIC (online a tištěná verze) s cílem umožnit státům provádět vlastní hodnocení provádění akčního programu / mezinárodního nástroje pro sledování
Nástroj pro posuzování MOSAIC umožní státům provádět vlastní hodnocení úrovně provádění akčního programu / mezinárodního nástroje pro sledování a dalších rámců pro kontrolu ručních palných zbraní na vnitrostátní úrovni. Pomůže státům nalézt nedostatky v jejich vnitrostátních systémech kontroly ručních palných zbraní a určit prioritní oblasti, které je třeba řešit s cílem posílit vnitrostátní schopnosti a zajistit plné a účinné provádění akčního programu / mezinárodního nástroje pro sledování.
Zjištěními získanými na základě posouzení lze podpořit vypracování vnitrostátních a regionálních akčních plánů, strategií, plánů postupu nebo cílů a zajistit, aby byly založeny na ustanoveních dohodnutých v klíčových globálních dohodách o ručních palných a lehkých zbraních. Nástroj pro posuzování MOSAIC lze rovněž využít pro podporu shromažďování a sestavování informací, které mají být zahrnuty do vnitrostátních zpráv o provádění akčního programu / mezinárodního nástroje pro sledování, a usnadnit vypracování návrhů projektů pro účely získávání finančních prostředků.
Nástroj pro posuzování MOSAIC usnadní úvahy na vnitrostátní úrovni o vnitrostátních systémech kontroly ručních palných zbraní v oblastech, na něž se vztahují moduly MOSAIC obsažené v řadách 2, 3, 4, 5 a 6, a bude tak pokrývat celý životní cyklus ručních palných zbraní, včetně průřezových otázek, jako je genderová otázka a mládež (15). Předpokládá se, že tento nástroj bude moci kromě vnitrostátních orgánů využívat i širší okruh zúčastněných stran, včetně regionálních organizací a občanské společnosti. Bude mít přímý přínos pro práci regionálních středisek UNODA a může být využit při průzkumných misích v rámci útvaru pro záchranu životů (SALIENT) (16). S cílem zajistit, aby tyto subjekty mohly podpořit vnitrostátní úsilí o používání nástroje pro posuzování MOSAIC, bude vypracována a poskytnuta uživatelská příručka.
Tyto činnosti budou prováděny ve spolupráci s Výzkumným institutem OSN pro otázky odzbrojení (UNIDIR).
Podpora států při posilování jejich úsilí o provádění akčního programu / mezinárodního nástroje pro sledování
V Latinské Americe a Karibiku prováděno Regionálním střediskem OSN pro mír, odzbrojení a rozvoj v Latinské Americe a Karibiku (UNLIREC)
— |
Konsolidace plánu v oblasti ručních palných a lehkých zbraní pro státy Střední Ameriky (2022–2024), zapojení všech zainteresovaných členských států Sistema de la Integración Centroamericana (SICA) (Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua a Panama) s cílem posílit provádění mezinárodních, regionálních a subregionálních nástrojů v oblasti ručních palných a lehkých zbraní a omezit nedovolené šíření zbraní a střeliva v tomto subregionu (17). Činnosti budou sestávat ze subregionálních seminářů, pracovních seminářů, pracovních zasedání (zasedání zaměřených na sestavování návrhu a tematických zasedání). Středoamerické státy budou schopny před čtvrtou přezkumnou konferencí získat politickou dynamiku s cílem pokročit v nové subregionální iniciativě s jasnými cíli a ukazateli. Konsolidace iniciativy týkající se plánu bude provedena ve spolupráci s Odborem veřejné bezpečnosti Organizace amerických států (OAS) a doplní činnosti uvedené v ROZHODNUTÍ RADY EU (SZBP) 2022/847 ze dne 30. května 2022. UNLIREC bude moci tento proces řídit společně s OAS a vycházet ze svých odborných znalostí v rámci karibského plánu pro palné zbraně. Všechny činnosti budou koordinovány se subregionální organizací SICA. |
— |
Školení zaměřená na boj proti obchodování se zbraněmi a střelivem a školení o zákazu ručních palných zbraní, střeliva, součástí a dílů se budou konat v jihoamerických a středoamerických státech. |
V Asii a Tichomoří prováděno Regionálním střediskem OSN pro mír a odzbrojení v Asii a Tichomoří (UNRCPD)
— |
Podpora zřizování a odborné přípravy národních kontaktních míst akčního programu. V asijském a tichomořském regionu národní kontaktní místo pro provádění akčního programu / mezinárodního nástroje pro sledování k dnešnímu dni stanovilo a oznámilo pouze 17 zemí. V rámci této činnosti bude UNRCPD podporovat zřizování národních kontaktních míst tam, kde neexistují, a prostřednictvím specializovaného regionálního pracovního semináře posílí kapacitu stávajících kontaktních míst a vnitrostátních koordinačních mechanismů. Tato činnost bude provedena v roce 2023, aby se zajistilo, že budou národní kontaktní místa pro čtvrtou hodnotící konferenci určena včas. Tato činnost bude prováděna virtuálně. |
— |
Posuzování v rámci MOSAIC ve vybraných státech s cílem určit nedostatky a příležitosti pro posílené provádění a stanovení vnitrostátních a regionálních priorit, cílů a akčních plánů. Tato činnost bude prováděna prezenčně. |
— |
Pomoc státům v asijsko-tichomořském regionu při provádění akčního programu / mezinárodního nástroje pro sledování. Pomoc lze poskytnout v souvislosti s různými aspekty kontroly ručních palných a lehkých zbraní, mimo jiné s legislativními a regulačními aspekty, s koncepcí a řízením kontroly ručních palných zbraní nebo s operační podporou. To může zahrnovat i subregionální přístupy (např. ohledně bezpečnosti hranic). Všechny činnosti budou zohledňovat genderové aspekty a budou inkluzivní. Mohou zahrnovat operativní podporu, odbornou přípravu, pracovní semináře, zasedání, shromažďování údajů nebo výzkumné činnosti. Hlavními příjemci budou vnitrostátní orgány nebo bezpečnostní služby a obranné síly. UNRCPD bude reagovat na žádosti zemí o pomoc během provádění projektu. Upřednostňovány budou žádosti o pomoc vyplývající z jiných činností prováděných v rámci tohoto projektu, zejména z posouzení MOSAIC, nebo které byly sděleny prostřednictvím vnitrostátních zpráv. Pomoc může být poskytována prezenčně nebo virtuálně. |
V Africe prováděno Regionálním střediskem OSN pro mír a odzbrojení v Africe (UNREC)
— |
Posuzování v rámci MOSAIC ve vybraných státech s cílem určit nedostatky a příležitosti pro posílené provádění a stanovení vnitrostátních a regionálních priorit, cílů a akčních plánů. Tato činnost bude prováděna prezenčně. |
— |
Pomoc africkým státům při provádění akčního programu / mezinárodního nástroje pro sledování. Pomoc lze poskytnout v souvislosti s různými aspekty kontroly ručních palných a lehkých zbraní, mimo jiné s legislativními a regulačními aspekty, s koncepcí a řízením kontroly ručních palných zbraní nebo s operační podporou. To může zahrnovat i subregionální přístupy (např. ohledně bezpečnosti hranic). Všechny činnosti budou zohledňovat genderové aspekty a budou inkluzivní. Mohou zahrnovat operativní podporu, odbornou přípravu, pracovní semináře, zasedání, shromažďování údajů nebo výzkumné činnosti. Hlavními příjemci budou vnitrostátní orgány nebo bezpečnostní služby a obranné síly. UNREC bude reagovat na žádosti zemí o pomoc během provádění projektu. Upřednostňovány budou žádosti o pomoc vyplývající z jiných činností prováděných v rámci tohoto projektu, zejména z posouzení MOSAIC, nebo které byly sděleny prostřednictvím vnitrostátních zpráv. Pomoc může být poskytována prezenčně nebo virtuálně. |
Opatření k posílení zapojení občanské společnosti do kontroly ručních palných zbraní, včetně:
— |
Každoroční kampaně – IANSA a její členské organizace budou pořádat každoroční kampaně zaměřené na akce, jako je Světový týden boje proti ozbrojenému násilí, Mezinárodní den mládeže, Africký měsíc amnestie, Mezinárodní den míru, Den afrických dětí, Mezinárodní den za likvidaci zbraní, kampaň „Wear Orange“, Mezinárodní den žen a kampaň „16 dní aktivismu proti genderově podmíněnému násilí“. |
— |
Budování kapacit občanské společnosti v oblasti kontroly ručních palných a lehkých zbraní – vypracovávat politicky zaměřené materiály a organizovat příležitosti ke vzdělávání pro členy IANSA, včetně webinářů a prezentací, za účelem posouzení a zlepšení znalostí o akčním programu / mezinárodním nástroji pro sledování a dalších mezinárodních, regionálních a subregionálních nástrojích, které jsou pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní v rámci občanské společnosti důležité, s cílem umožnit jim prosazovat a podporovat kontrolu ručních palných zbraní. |
— |
Zapojení občanské společnosti, propagace a osvětový program týkající se stanovení vnitrostátních a regionálních cílů, akčních plánů nebo plánů postupu – po konzultaci a ve spolupráci s UNODA a jeho regionálními centry bude IANSA podporovat členy své sítě v jednání s úředníky a prosazovat, aby státy vypracovaly vnitrostátní a regionální cíle a priority pro provádění akčního programu / mezinárodního nástroje pro sledování. |
— |
Grantový program pro udržitelné zapojení vybraných členů IANSA – IANSA zřídí grantový program pro členy IANSA s cílem umožnit místním organizacím vykonávat programovou práci. IANSA zavede postup pro usnadnění grantového programu na základě jasně stanovených kritérií výběru, která schválí UNODA. |
— |
Prosazování podávání vnitrostátních zpráv – IANSA a její členové, po konzultaci s UNODA, soustavně prosazují pravidelné a komplexní podávání zpráv o akčním programu / mezinárodním nástroji pro sledování, a to prostřednictvím konstruktivního dialogu s vnitrostátními orgány a poslanci parlamentu. Tyto činnosti bude provádět Mezinárodní akční síť proti šíření ručních palných zbraní (IANSA) ve spolupráci s UNODA a jeho regionálními středisky a budou podporovat zapojení občanské společnosti do úplného a účinného provádění akčního programu / mezinárodního nástroje pro sledování. |
3.2.3 Výsledky
Mezi zlepšení nástroje pro posuzování MOSAIC patří:
— |
Vývoj hodnotícího nástroje MOSAIC, který posílil vnitrostátní kontroly ručních palných zbraní, podpořil provádění akčního programu a informované stanovení cílů, jakož i akční plány, rozvíjení plánu a usnadnil žádosti o mezinárodní pomoc. Nástroj pro hodnocení MOSAIC vycházel z dříve vyvinuté beta verze nástroje pro posuzování ISACS, jejíž rozsah byl omezen na 5. řadu mezinárodních norem v oblasti kontroly ručních palných zbraní (ISACS). |
— |
Tištěná verze nástroje byla k dispozici v arabštině, angličtině, francouzštině, portugalštině a španělštině. Verze v anglickém jazyce byla zpřístupněna rovněž online. |
— |
Vypracování a zveřejnění uživatelské příručky k nástroji pro posuzování MOSAIC v angličtině s překlady do arabštiny, francouzštiny, portugalštiny a španělštiny. |
— |
Během regionálních zasedání v rámci přípravy čtvrté hodnotící konference se uskutečnila kombinovaná ověřování a školení pro nástroj MOSAIC s regionálními a subregionálními organizacemi a mechanismy. |
V Latinské Americe a Karibiku
— |
Prezenčně i ve virtuálním prostředí se konalo až osm (8) seminářů, pracovních seminářů či pracovních zasedání na podporu konsolidace plánu pro ruční palné a lehké zbraně pro středoamerické státy (2022–2024). Během prvního roku činností byl konsolidován NÁVRH plánu, druhý rok se zaměřil na zahájení rozvoje vnitrostátních strategií (národních akčních plánů (NAP) nebo podobných iniciativ) a provádění činností uvedených v subregionální iniciativě/plánu. |
— |
UNLIREC uskutečnil ve vybraných středoamerických a jihoamerických státech dvě (2) školení zaměřená na boj proti obchodování se zbraněmi a střelivem a čtyři (4) školení o zákazu ručních palných zbraní, střeliva, součástí a dílů. |
V Asii a Tichomoří
— |
Konal se zvláštní regionální pracovní seminář. Regionální pracovní seminář se zaměřil na úlohu a úkoly národních kontaktních míst, zejména na koordinaci s národními subjekty, předávání vnitrostátních zpráv a poskytování vedení ohledně politiky a plánování týkajícího se kontroly ručních palných a lehkých zbraní. Vycházel z modulu MOSAIC 03.40 týkajícího se národních koordinačních mechanismů pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní. |
— |
Posouzení MOSAIC bylo provedeno prezenčně až ve dvou (2) vybraných státech. |
— |
Pomoc při provádění akčního programu / mezinárodního nástroje pro sledování získaly v asijsko-tichomořském regionu až čtyři (4) státy. |
V Africe
— |
Posouzení MOSAIC bylo provedeno prezenčně až ve dvou (2) vybraných státech. |
— |
Pomoc při provádění akčního programu / mezinárodního nástroje pro sledování získaly v Africe až čtyři (4) státy. |
3.2.4 Zapojení občanské společnosti bylo posíleno prostřednictvím těchto kroků:
i. |
Byly vypracovány kampaně a materiály a místním i celostátním členským organizacím IANSA byly poskytnuty malé finanční částky pro činnosti, které byly během těchto kampaní prováděny. |
ii. |
Byly vypracovány materiály zaměřené na politiku a pro členy IANSA byly připraveny vzdělávací příležitosti. |
iii. |
Byl vytvořen program pro zapojení občanské společnosti a propagaci určený pro stanovení vnitrostátních a regionálních cílů, akčních plánů nebo plánů postupu. |
iv. |
Byl zřízen grantový program pro udržitelné zapojení vybraných členů IANSA. |
v. |
Ve spolupráci s vnitrostátními orgány a poslanci byla vedena kampaň s cílem zlepšit podávání vnitrostátních zpráv. |
3.3 Uspokojení stávajícího požadavku na posílení a prohloubení politik a programů v oblasti kontroly ručních palných zbraní začleňujících genderové hledisko, a to v souladu s agendou žen, míru a bezpečnosti
3.3.1 Výsledky
— |
U široké škály klíčových zúčastněných stran je dále zvýšena a prohloubena udržitelná strategická a operační kapacita pro začleňování genderového hlediska do oblasti kontroly ručních palných zbraní. |
— |
Rovněž jsou posíleny součinnosti a proveditelné vazby s doplňkovými politickými rámci a programy, zejména s Agendou 2030, agendou žen, míru a bezpečnosti, naším společným programem a rezolucemi Valného shromáždění o ženách a odzbrojení. |
3.3.2 Činnosti
Všechny činnosti budou vycházet z výsledků předchozího projektu financovaného EU, konkrétně z rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/2011 ze dne 17. prosince 2018 na podporu politik, programů a činností začleňujících do boje proti obchodování s ručními palnými zbraněmi a jejich zneužívání genderové hledisko v souladu s agendou pro ženy, mír a bezpečnost.
Posílení složky týkající se kontroly ručních palných zbraní v agendě žen, míru a bezpečnosti
To zahrnuje pokračování v zapojení UONDA do sítě kontaktních míst v oblasti pro ženy, mír a bezpečnost s cílem prosazovat kontrolu ručních palných zbraní v národních akčních plánech, strategiích a při úsilí o provádění v oblasti věnované ženám, míru a bezpečnosti. Toto zapojení bude pokračovat po celou dobu provádění projektu a bude probíhat v prezenční nebo virtuální podobě.
Podpora států při posilování politik a programů v oblasti kontroly ručních palných zbraní zohledňujících genderové aspekty
V Latinské Americe a Karibiku prováděno Regionálním střediskem OSN pro mír, odzbrojení a rozvoj v Latinské Americe a Karibiku (UNLIREC)
— |
Odborná příprava zaměřená na začleňování genderového hlediska do kontroly ručních palných zbraní ve středoamerických a jihoamerických státech – školení jsou zaměřena na vnitrostátní orgány odpovědné za kontrolu a regulaci ručních palných zbraní, bezpečnost občanů a prevenci a omezování násilí páchaného na ženách a genderově podmíněného násilí. |
— |
Řada webinářů o kontrolách ručních palných a lehkých zbraní a genderových aspektech v rámci příprav čtvrté přezkumné konference – témata se budou lišit a budou stanovena v koordinaci se státy Střední a Jižní Ameriky a v souladu s přípravami a výsledky čtvrté přezkumné konference. |
V Asii a Tichomoří prováděno Regionálním střediskem OSN pro mír a odzbrojení v Asii a Tichomoří (UNRCPD)
— |
Harmonizace provádění konvergenčních programů v oblasti kontroly ručních palných zbraní a genderové rovnosti – tato oblast bude zahrnovat zapojení zemí v Asii a Tichomoří, u nichž již vypršely, probíhají nebo jsou plánovány národní akční plány týkající se žen, míru a bezpečnosti s cílem posílit provádění sbližujících se programů s iniciativami v oblasti kontroly ručních palných zbraní. Tato iniciativa bude rovněž zkoumat součinnosti s dalšími rámci pro genderovou rovnost, zejména s iniciativou Spotlight. |
— |
Regionální seminář o všeobecné platnosti Smlouvy o obchodu se zbraněmi v asijsko-tichomořském regionu a o sbližování s agendou žen, míru a bezpečnosti – v roce 2013 přijaly státy Smlouvu o obchodu se zbraněmi, mnohostrannou smlouvu, která konkrétně upravuje mezinárodní obchod s konvenčními zbraněmi. Smlouva o obchodu se zbraněmi je rovněž první právně závaznou smlouvou týkající se zbraní, v níž se uznává spojení mezi obchodem se zbraněmi a genderově podmíněným násilím. Provádění Smlouvy o obchodu se zbraněmi státům rovněž umožňuje plnit závazky týkající se vývozů zbraní stanovené v akčním programu z roku 2001. Četnost přistoupení ke Smlouvě o obchodu se zbraněmi zůstává v asijsko-tichomořském regionu nízká, avšak nedávné přistoupení Číny a Filipín bylo v tomto regionu příznivým politickým impulsem na podporu všeobecné platnosti smlouvy. Pracovní seminář vycházel ze zapojení občanské společnosti a poslanců parlamentu v rámci předchozího projektu, v němž byla Smlouva o obchodu se zbraněmi označena za klíčovou prioritní oblast. Pracovní seminář bude prováděn ve spolupráci s klíčovými partnery, včetně agentur OSN, regionálních a mezinárodních organizací a občanské společnosti. Bude organizován virtuálně. |
V Africe bude prováděním pověřeno Regionální středisko OSN pro mír a odzbrojení v Africe (UNREC)
— |
Regionální pracovní semináře o začleňování genderového hlediska do oblasti kontroly ručních palných zbraní za účelem výměny informací o výzvách a prioritách souvisejících s genderovou rovností – budou uspořádány regionální pracovní semináře pro západní Afriku, střední Afriku, východní Afriku a jižní Afriku. Tyto pracovní semináře budou prováděny ve spolupráci s regionálními organizacemi a klíčovými partnery a budou organizovány prezenčně. |
— |
Začlenění kontroly ručních palných zbraní do širšího úsilí v oblasti genderové rovnosti, rozvoje a bezpečnosti prostřednictvím řady webinářů s odborníky pracujícími na otázkách genderově podmíněného násilí, sexuálního násilí v průběhu konfliktů, zapojení mládeže, na humanitárních otázkách a na otázce pomoci vnitřně vysídleným osobám a uprchlíkům s cílem zvýšit povědomí o příčinách a dopadech šíření ručních palných zbraní, obchodování s nimi a jejich zneužívání a o potřebě propojit kontrolu zbraní s jinými programy nebo ji do nich začlenit. Cílem řady webinářů je vypracovat vícerozměrný přístup k prevenci a omezení ozbrojeného násilí a vytvořit hmatatelné vazby mezi vnitrostátními orgány pro kontrolu ručních palných zbraní a dalšími zúčastněnými stranami za tímto účelem. Tato řada webinářů bude realizována ve spolupráci s klíčovými partnery a bude uspořádána virtuálně. |
Opatření k posílení zapojení občanské společnosti do kontroly ručních palných zbraní, včetně:
— |
Začleňování genderového hlediska a zpráva o ručních palných a lehkých zbraních týkající se výsledků a poznatků získaných v rámci projektu financovaného EU (SZBP) 2018/2011, včetně přehledu a posouzení činností prováděných IANSA a jejími členy a doporučení pro další zapojení. Tato zpráva bude podkladem pro další činnosti týkající se genderového aspektu v rámci tohoto projektu. |
— |
Virtuální pracovní semináře, odborná příprava a akce zaměřené na začleňování genderového hlediska do kontroly ručních palných zbraní pro občanskou společnost ve spolupráci s UNODA a jeho regionálními středisky; IANSA bude pro široké publikum po celém světě v průběhu celého období provádění projektu pořádat virtuální pracovní semináře, odbornou přípravu a akce týkající se genderového aspektu a kontroly ručních palných zbraní. |
— |
Návrhy občanské společnosti na posílení součinnosti s agendou žen, míru a bezpečnosti. Vytvořit soubor nástrojů shrnující návrhy členů IANSA na posílení součinnosti mezi kontrolou ručních palných zbraní a agendami žen, míru a bezpečnosti, se zaměřením na postupy prosazování, meziregionální předávání zpráv a provádění politik, které lze uplatnit napříč regiony. Tento soubor nástrojů bude ve velké míře šířen, a to i během činností organizovaných IANSA nebo UNODA a jeho regionálními středisky. Výše uvedené činnosti bude provádět IANSA ve spolupráci s UNODA a jeho regionálními středisky, a to za podpory zapojení občanské společnosti do politik a programů v oblasti kontroly ručních palných zbraní, do nichž je začleněno genderové hledisko v souladu s agendou žen, míru a bezpečnosti. |
3.3.3 Výsledky
Kontrola zbraní a odzbrojení, včetně ručních palných zbraní, byly prosazovány v rámci činnosti a sítí OSN spojených s otázkou žen, míru, bezpečnosti, včetně otázky sexuálního násilí v průběhu konfliktů (18).
Posílení kapacit států v oblasti politik a programů v oblasti ručních palných zbraní zohledňujících genderové aspekty prostřednictvím těchto kroků:
|
V Latinské Americe a Karibiku
|
|
V Asii a Tichomoří
|
|
V Africe
|
3.3.4 Zapojení občanské společnosti do kontroly ručních palných zbraní je posíleno prostřednictvím těchto kroků:
i. |
Vypracování a šíření zprávy o úspěších a poznatcích získaných prostřednictvím projektu EU financovaného v rámci (SZBP) 2018/2011. |
ii. |
Pro občanskou společnost proběhly virtuální pracovní semináře, odborná příprava a akce zaměřené na začleňování genderového hlediska do oblasti kontroly ručních palných zbraní. |
iii. |
Byl vypracován a šířen soubor nástrojů, v němž byly shrnuty návrhy členů IANSA na posílení součinností mezi kontrolou ručních palných zbraní a programy v oblasti žen, míru a bezpečnosti. |
4. Zvyšování povědomí, propagace, osvěta a partnerství
UNODA a jeho prováděcí partneři si budou trvale udržovat vliv prostřednictvím účinného zvyšování povědomí, propagace, osvěty a partnerství.
UNODA bude podporovat šíření informací a výstupů navrhovaných činností v rámci co nejširší veřejnosti. V rámci všech relevantních opatření budou navíc realizovány osvětové činnosti prostřednictvím zapojení sdělovacích prostředků, doprovodných akcí a internetových nástrojů. UNODA a IANSA budou v průběhu roku rozvíjet kampaně v sociálních médiích a účastnit se jich.
UNODA a IANSA budou využívat co nejširší škály komunikačních nástrojů včetně internetových stránek, písemných tiskových zpráv, vybraných nástrojů sociálních médií, doprovodných akcí a neformálních informačních setkání. Provádění všech opatření bude sledováno za využití nástrojů pro monitorování a hodnocení, včetně dotazníků pro účastníky a pravidelných zasedání příslušných pracovních skupin.
UNODA přijme veškerá vhodná opatření, aby zajistil řádné zviditelnění příspěvku Unie úměrné jeho výši. Tato opatření budou provedena v souladu s Příručkou pro komunikaci a zviditelnění v rámci vnější činnosti Unie, kterou vydala Komise.
Po celou dobu provádění projektu bude zajištěna koordinace s širokou škálou partnerů, včetně těch, kteří mají prospěch z jiných rozhodnutí Rady EU.
UNODA se bude i nadále aktivně podílet na neformálním koordinačním mechanismu pro genderové hledisko a oblast ručních palných a lehkých zbraní, který byl zřízen v rámci probíhajícího projektu v roce 2019.
5. Trvání
Celková odhadovaná doba trvání projektu, včetně všech činností v rámci jeho tří pilířů, bude 36 měsíců.
6. Podávání zpráv
UNODA bude v souladu s vyjednanou dohodou vypracovávat pravidelné zprávy.
7. Celkové náklady
Celkové odhadované finanční prostředky požadované od EU na provádění fáze II činí XXX EUR.
(1) https://www.smallarmssurvey.org/database/global-firearms-holdings
(2) https://smallarms.un-arm.org/international-assistance
(3) Prezentace Úřadu OSN pro otázky odzbrojení (UNODA) na sedmém bienálním zasedání států nazvaná „Programme of Action on SALW. International Tracing Instrument. Trends, Challenges and Opportunities. Data from 2020 National Reports“ (Akční program v oblasti ručních palných a lehkých zbraní. Mezinárodní nástroj pro sledování. Trendy, výzvy a příležitosti. Údaje z vnitrostátních zpráv za rok 2020) https://documents.unoda.org/wp-content/uploads/2021/07/BMS7-UNODA-Trends-challenges-opportunities.pdf
(4) Ukazatel cíle udržitelného rozvoje č. 16.4.2 zní: „Podíl zabavených, nalezených nebo odevzdaných zbraní, jejichž nezákonný původ nebo kontext byl vysledován nebo určen příslušným orgánem v souladu s mezinárodními nástroji“.
(5) Prezentace Úřadu OSN pro otázky odzbrojení (UNODA) na sedmém bienálním zasedání států nazvaná „Programme of Action on SALW. International Tracing Instrument. Trends, Challenges and Opportunities. Data from 2020 National Reports“ (Akční program v oblasti ručních palných a lehkých zbraní. Mezinárodní nástroj pro sledování. Trendy, výzvy a příležitosti. Údaje z vnitrostátních zpráv za rok 2020).
(6) https://smallarms.un-arm.org/statistics
(7) https://undocs.org/A/CONF.192/BMS/2021/1, bod 50. Viz též body 51, 52, 57 a 58.
(8) https://www.undocs.org/A/74/187
(9) Rozhodnutí Rady EU 2011/428/SZBP ze dne 18. července 2011 a rozhodnutí Rady EU (SZBP) 2017/633 ze dne 3. dubna 2017
(10) Rozhodnutí Rady EU 2014/912/SZBP ze dne 15. prosince 2014
(11) Rozhodnutí Rady EU (SZBP) 2018/2011 ze dne 17. prosince 2018
(12) https://meetings.unoda.org/section/poa-revcon3-2018_documents
(13) Cíl udržitelného rozvoje č. 16.4: „Do roku 2030 výrazně omezit toky nezákonných finančních prostředků a zbraní, posílit úsilí o zpětné získání a navrácení odcizeného majetku a bojovat proti všem formám organizované trestné činnosti“.
(14) Ukazatel cíle udržitelného rozvoje č. 16.4.2: „Podíl zabavených, nalezených nebo odevzdaných zbraní, jejichž nezákonný původ nebo kontext byl vysledován nebo určen příslušným orgánem v souladu s mezinárodními nástroji“.
(15) www.un.org/disarmament/mosaic
(16) www.un.org/disarmament/salient
(17) Je třeba mít na paměti, že státy SICA Belize i Dominikánská republika jsou součástí karibského plánu pro palné zbraně, přičemž účast Nikaraguy bude muset být potvrzena.
(18) Účast, předcházení konfliktům, ochrana, pomoc a obnova.
18.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 270/82 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/1966
ze dne 17. října 2022,
kterým se mění rozhodnutí 2013/34/SZBP o vojenské misi Evropské unie s cílem přispět k výcviku malijských ozbrojených sil (EUTM Mali)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 17. ledna 2013 přijala Rada rozhodnutí 2013/34/SZBP (1) o vojenské misi Evropské unie s cílem přispět k výcviku malijských ozbrojených sil (EUTM Mali). |
(2) |
Dne 23. března 2020 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2020/434 (2), kterým byl mandát mise EUTM Mali upraven a prodloužen do 18. května 2024. |
(3) |
Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci č. 2640 (2022) mimo jiné vyzývá Evropskou unii, zejména jejího zvláštního zástupce pro oblast Sahelu a její mise EUTM Mali a EUCAP Sahel Mali, aby v rámci svých příslušných mandátů pokračovali v úsilí o podporu malijských orgánů při reformě bezpečnostního sektoru a obnovení státní moci a přítomnosti na celém území Mali. |
(4) |
V návaznosti na ucelený strategický přezkum EUTM Mali a EUCAP Sahel Mali Politický a bezpečnostní výbor doporučil, aby byl mandát EUTM Mali, který je v platnosti do 18. května 2024, přizpůsoben politické a bezpečnostní situaci v Mali. |
(5) |
Rozhodnutí 2013/34/SZBP by mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Článek 1 rozhodnutí 2013/34/SZBP se mění takto:
1) |
odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3. Pro účely cíle uvedeného v odst. 2 písm. a) poskytuje mise EUTM Mali malijským ozbrojeným silám vojenské poradenství a vzdělávání, pokud Politický a bezpečnostní výbor nerozhodne o pozastavení těchto činností. Pokud Politický a bezpečnostní výbor rozhodne, že jsou splněny příslušné podmínky, poskytuje mise EUTM Mali malijským ozbrojeným silám kromě toho i výcvik, včetně výcviku před nasazením, a odborné vedení prostřednictvím podpory bez výkonných pravomocí poskytované až po taktickou úroveň, aby mohla EUTM Mali sledovat činnosti malijských ozbrojených sil a monitorovat jejich výsledky a chování, mimo jiné i s ohledem na dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva.“; |
2) |
doplňují se nové odstavce, které znějí: „7. EUTM Mali v rámci stávajícího mandátu pomocí dostupných prostředků a schopností nadále z Mali vykonává cílené činnosti v Nigeru a Burkině Faso, přičemž plně zohledňuje politický kontext a potřeby vyjádřené příslušnými orgány, dokud nebudou stanovena specifická řešení pro zajištění kontinuity a nepřetržitosti operací. 8. EUTM Mali podporuje úsilí v oblasti strategické komunikace zaměřené na podporu hodnot EU, propagaci činností Unie a odhalování případů porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva zahraničními silami působícími v Mali.“ |
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Lucemburku dne 17. října 2022.
Za Radu
předseda
J. BORRELL FONTELLES
(1) Rozhodnutí Rady 2013/34/SZBP ze dne 17. ledna 2013 o vojenské misi Evropské unie s cílem přispět k výcviku malijských ozbrojených sil (EUTM Mali) (Úř. věst. L 14, 18.1.2013, s. 19).
(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/434 ze dne 23. března 2020, kterým se mění rozhodnutí 2013/34/SZBP o vojenské misi Evropské unie s cílem přispět k výcviku malijských ozbrojených sil (EUTM Mali) (Úř. věst. L 89, 24.3.2020, s. 1).
18.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 270/84 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/1967
ze dne 17. října 2022,
kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2016/1693 o omezujících opatřeních proti ISIL (Dá’iš) a al-Káidě a osobám, skupinám, podnikům a subjektům, které jsou s nimi spojeny
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 20. září 2016 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2016/1693 (1). |
(2) |
Použitelnost omezujících opatření stanovených v čl. 2 odst. 2 a čl. 3 odst. 3 a 4 rozhodnutí (SZBP) 2016/1693 končí dne 31. října 2022. Na základě přezkumu uvedeného rozhodnutí by měla být jejich použitelnost prodloužena do 31. října 2023. |
(3) |
Rozhodnutí (SZBP) 2016/1693 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
V článku 6 rozhodnutí (SZBP) 2016/1693 se odstavec 5 nahrazuje tímto:
„5. Opatření uvedená v čl. 2 odst. 2 a čl. 3 odst. 3 a 4 se použijí do 31. října 2023.“
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Lucemburku dne 17. října 2022.
Za Radu
předseda
J. BORRELL FONTELLES
(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/1693 ze dne 20. září 2016 o omezujících opatřeních proti ISIL (Dá’iš) a al-Káidě a osobám, skupinám, podnikům a subjektům, které jsou s nimi spojeny, a o zrušení společného postoje 2002/402/SZBP (Úř. věst. L 255, 21.9.2016, s. 25).
18.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 270/85 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/1968
ze dne 17. října 2022
o vojenské pomocné misi Evropské unie na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Evropská rada přijala dne 24. února 2022 závěry, v nichž co nejdůrazněji odsuzuje nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi Ruské federace vůči Ukrajině. Rovněž opětovně zdůraznila, že neochvějně podporuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic. |
(2) |
Evropská rada v závěrech ze dnů 24. února, 24. a 25. března a 30. a 31. května 2022 požadovala, aby Rusko okamžitě ukončilo svou vojenskou agresi na území Ukrajiny, ihned a bezpodmínečně stáhlo veškeré ozbrojené síly a vojenské vybavení z celého území Ukrajiny a plně respektovalo územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic. |
(3) |
Evropská rada v závěrech ze dnů 23. a 24. června 2022 dále uvedla, že Unie je nadále pevně odhodlána poskytovat další vojenskou podporu s cílem pomoci Ukrajině uplatňovat její přirozené právo na sebeobranu proti ruské agresi a bránit svou územní celistvost a svrchovanost. Evropská rada za tímto účelem vyzvala Radu, aby urychleně pracovala na dalším posílení vojenské podpory. |
(4) |
Ministr zahraničních věcí a ministr obrany Ukrajiny společně požádali dopisem ze dne 30. září 2022 Unii o vojenskou podporu Ukrajiny, potvrdili, že aktuální potřeby Ukrajiny v tomto ohledu zahrnují základní a kolektivní vojenský výcvik, jakož i specializovaný vojenský výcvik personálu v oblasti lékařství, logistiky, chemické, biologické a radiační ochrany, inženýrské podpory, kybernetické bezpečnosti a kybernetické obrany a vševojskový instruktorský výcvik, aniž jsou vyloučeny další oblasti, které se v budoucnu mohou ukázat jako potřebné, a uvítali bezodkladné zřízení vojenské pomocné mise Unie na podporu Ukrajiny za tímto účelem. |
(5) |
Dne 10. října 2022 Rada schválila koncepci řešení krize pro případnou vojenskou pomocnou misi společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine) bez výkonných pravomocí, jejíž výchozí doba trvání je dva roky ode dne jejího zahájení. |
(6) |
Strategickým cílem EUMAM Ukraine by mělo být přispět k posílení vojenské schopnosti ukrajinských ozbrojených sil za účelem obnovy a účinného provádění operací, aby mohla Ukrajina bránit svou územní celistvost v rámci svých mezinárodně uznaných hranic, účinně uplatňovat svou svrchovanost a chránit civilní obyvatelstvo na Ukrajině. |
(7) |
EUMAM Ukraine bude součástí integrovaného přístupu EU v oblasti poskytování podpory Ukrajině, což zahrnuje opatření vojenské pomoci v rámci Evropského mírového nástroje zřízeného rozhodnutím (SZBP) 2021/509 (1) na dodávky vojenského vybavení ukrajinským ozbrojeným silám. EUMAM Ukraine bude spolupracovat s delegací Unie v Kyjevě a civilní misí SBOP EUAM Ukraine zřízenou rozhodnutím 2014/486/SZBP (2). |
(8) |
V reakci na žádost Ukrajiny o vojenskou podporu by EUMAM Ukraine měla poskytovat individuální, kolektivní a specializovaný výcvik ukrajinským ozbrojeným silám a výcvik silám územní obrany ukrajinských ozbrojených sil, jakož i zajišťovat koordinaci a synchronizaci činností vyvíjených členskými státy za účelem podpory poskytování výcviku ukrajinským ozbrojeným silám. |
(9) |
EUMAM Ukraine by ve svém konceptu měla být škálovatelná, modulární a flexibilní, aby její činnosti mohly být rychle přizpůsobovány situaci na Ukrajině a vyvíjejícím se i dlouhodobějším potřebám ukrajinských ozbrojených sil. |
(10) |
Vzhledem k mimořádným okolnostem v důsledku útočné války Ruska vůči Ukrajině by EUMAM Ukraine měla dočasně, v souladu s čl. 42 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), působit na území členských států, a to dokud tyto okolnosti nepominou. |
(11) |
Politický a bezpečnostní výbor by měl z pověření Rady a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku vykonávat politickou kontrolu nad EUMAM Ukraine, zajišťovat její strategické řízení a přijímat příslušná rozhodnutí v souladu s čl. 38 třetím pododstavcem Smlouvy o EU. |
(12) |
Na jednotky a personál EUMAM Ukraine pod vedením Unie, které jsou rozmístěny na území členských států, by se měla vztahovat dohoda o postavení sil Unie (EU SOFA) (3). Postavení personálu ukrajinských ozbrojených sil zapojeného do organizace výcviku poskytovaného EUMAM Ukraine nebo využívajícího tohoto výcviku by mělo být vymezeno v ujednáních mezi příslušnými orgány členských států, které výcvik pořádají, a příslušnými orgány Ukrajiny. EUMAM Ukraine může rovněž uzavírat ujednání s příslušnými ukrajinskými orgány týkající se podmínek, které EUMAM Ukraine pro personál ukrajinských ozbrojených sil zajistí. |
(13) |
EUMAM Ukraine by měla být na základě pozvání otevřena účasti podobně smýšlejících třetích států, a to na základě dohod uzavřených mezi Unií a dotčenými třetími státy o jejich účasti a s výhradou souhlasu ze strany Politického a bezpečnostního výboru. |
(14) |
V souladu s čl. 41 odst. 2 Smlouvy o EU a s rozhodnutím (SZBP) 2021/509 jsou výdaje na operace v souvislosti s vojenstvím nebo obranou vyplývající z tohoto rozhodnutí hrazeny členskými státy. |
(15) |
Vzhledem k mimořádným potřebám EUMAM Ukraine a specifickým podmínkám pro její zřízení, které vyplývají z rozsahu poskytovaného výcviku a rychlosti, s jakou je třeba jej Ukrajině poskytnout, je nezbytné stanovit, že za společné náklady na EUMAM Ukraine budou vedle těch, které jsou klasifikovány jako společné náklady v souladu s rozhodnutím (SZBP) 2021/509, považovány i některé dodatečné náklady. Vzhledem k výjimečným okolnostem umožní v případě EUMAM Ukraine financování společných položek nezbytných na podporu účastníků výcviku z ukrajinských ozbrojených sil a výcvikových činností, jakožto mimořádné opatření, Unii mobilizovat nezbytné zdroje s cílem poskytnout Ukrajině podporu v požadovaném rozsahu. |
(16) |
Vzhledem k naléhavosti situace by munice a vybavení nebo platformy určené k použití smrtící síly měly být co nejdříve financovány ze zvláštního opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje, které doplňuje EUMAM Ukraine. Ostatní vybavení, včetně osobních výcvikových sad, by mělo být poskytováno v rámci jiného opatření pomoci. Prostřednictvím opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje by rovněž mohlo být poskytováno specializované vybavení, a pokud o to Ukrajina požádá, údržba a oprava vojenského vybavení darovaného Ukrajině v rámci Evropského mírového nástroje. |
(17) |
V zájmu co nejvyšší účinnosti při naplňování potřeb Ukrajiny by EUMAM Ukraine měla koordinovat své činnosti s podobně smýšlejícími mezinárodními partnery poskytujícími ukrajinským ozbrojeným silám vojenskou podporu, a zejména vojenský výcvik, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Mise
1. Unie provádí vojenskou pomocnou misi na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine).
2. Strategickým cílem EUMAM Ukraine je přispět k posílení vojenské schopnosti ukrajinských ozbrojených sil za účelem obnovy a účinného provádění operací, aby mohla Ukrajina bránit svou územní celistvost v rámci svých mezinárodně uznaných hranic, účinně uplatňovat svou svrchovanost a chránit civilní obyvatelstvo na Ukrajině.
3. K dosažení cíle stanoveného v odstavci 2 EUMAM Ukraine:
a) |
poskytuje individuální i kolektivní výcvik personálu ukrajinských ozbrojených sil na základní, pokročilé a specializované úrovni: zejména ve vedení na nižší úrovni, od úrovně oddílu/jednotky a čety až po úroveň roty, praporu a brigády, včetně operačního výcviku; a přípravy rot, praporů a brigád zaměřené na kolektivní manévry a taktiky až do úrovně brigády, včetně poradenství týkajícího se plánování, přípravy a provádění cvičení s ostrou municí; |
b) |
poskytuje specializovaný výcvik personálu ukrajinských ozbrojených sil; |
c) |
poskytuje výcvik silám územní obrany ukrajinských ozbrojených sil; |
d) |
zajišťuje koordinaci a synchronizaci činností členských států na podporu poskytování výcviku ukrajinským ozbrojeným silám. |
4. Do operačního plánování, výcviku a podávání zpráv v rámci EUMAM Ukraine jsou plně začleněny mezinárodní humanitární právo, lidská práva, ochrana civilního obyvatelstva, včetně ochrany před genderově podmíněným násilím, jakož i agenda žen, míru a bezpečnosti, agenda týkající se mladých lidí, míru a bezpečnosti a agenda týkající se dětí a ozbrojených konfliktů.
5. EUMAM Ukraine působí na území členských států, dokud Rada nerozhodne jinak a nezmění odpovídajícím způsobem toto rozhodnutí.
6. Výcvik poskytovaný EUMAM Ukraine se může uskutečnit na různých místech po celé Unii, a to s výslovným souhlasem hostitelského členského státu. Bude přizpůsobován vyvíjejícím se a dlouhodobějším potřebám ukrajinských ozbrojených sil.
7. Mandát EUMAM Ukraine není výkonné povahy.
Článek 2
Určení velitelství sil mise
1. Pokud jde o velení a řízení EUMAM Ukraine, funkci operačního velitelství vykonává útvar schopnosti vojenského plánování a vedení (MPCC), který rovněž v rámci EUMAM Ukraine zajišťuje celkovou koordinaci a synchronizaci na strategické úrovni.
2. V tomto rámci se na operační úrovni zřídí mnohonárodní velitelství vševojskového výcviku (CAT-C), a to na základě existující a již plně funkční vnitrostátní velitelské a řídící struktury v sousedícím členském státě, v němž se uskuteční integrace výcvikových složek za účelem vytvoření zformovaných jednotek.
3. Jiný členský stát poskytne mnohonárodní velitelství speciálního výcviku, které bude velet výcvikovým činnostem na jeho území. Toto mnohonárodní velitelství speciálního výcviku se zřídí na základě existující vnitrostátní velitelské a řídící struktury s cílem posílit v plné koordinaci s velitelstvím vševojskového výcviku nabídku výcviku.
4. Funkce CAT-C a mnohonárodního velitelství speciálního výcviku, jakož i jiných velitelství výcviku zřízených ve členských státech Unie jsou podrobně uvedeny v příslušných plánovacích dokumentech v souladu se stanovenými pravidly vojenského velení a řízení v Unii.
Článek 3
Jmenování velitele mise EU
Velitelem EUMAM Ukraine je ředitel MPCC.
Článek 4
Plánování a zahájení EUMAM Ukraine
Rozhodnutí o zahájení EUMAM Ukraine přijme Rada po schválení plánu EUMAM Ukraine, včetně pravidel zapojení.
Článek 5
Politická kontrola a strategické řízení
1. Politickou kontrolu a strategické řízení EUMAM Ukraine vykonává z pověření Rady a vysokého představitele Politický a bezpečnostní výbor. Rada zmocňuje Politický a bezpečnostní výbor k přijímání vhodných rozhodnutí v souladu s článkem 38 Smlouvy o EU. Toto zmocnění zahrnuje pravomoc měnit plánovací dokumenty EUMAM Ukraine včetně plánu mise a linie velení. Uvedené zmocnění zahrnuje rovněž pravomoc přijímat rozhodnutí o jmenování velitelů EU, tedy velitele vševojskového výcviku, velitele speciálního výcviku a jakýchkoli dalších velitelů výcviku EU. Rozhodovací pravomoc, pokud jde o cíle a ukončení EUMAM Ukraine, si ponechává Rada.
2. Politický a bezpečnostní výbor podává Radě pravidelně zprávy.
3. Předseda Vojenského výboru EU podává Politickému a bezpečnostnímu výboru pravidelně zprávy o průběhu EUMAM Ukraine. Politický a bezpečnostní výbor může podle potřeby přizvat na svá zasedání velitele EU.
Článek 6
Vojenské velení
1. Vojenský výbor EU sleduje řádný průběh EUMAM Ukraine, za jejíž vedení odpovídá velitel mise EU.
2. Velitel mise EU podává Vojenskému výboru EU pravidelně zprávy. Vojenský výbor EU může podle potřeby přizvat na svá zasedání velitele EU.
3. Hlavní kontaktní osobou pro velitele mise EU je předseda Vojenského výboru EU.
Článek 7
Soulad a koordinace činností Unie
1. Vysoký představitel zajišťuje provádění tohoto rozhodnutí a rovněž jeho soulad s vnější činností Unie jako celku, včetně opatření Unie zaměřených na vojenskou pomoc na podporu Ukrajiny, která jsou financována v rámci Evropského mírového nástroje.
2. Aniž je dotčena linie velení, velitel mise EU úzce spolupracuje s vedoucím delegace Unie na Ukrajině a s vedoucím mise EUAM Ukraine a koordinuje s nimi svou činnost. Velitel mise EU s podporou velitelské a řídicí struktury EU uvedené v čl. 2 odst. 2 úzce spolupracuje s ukrajinskými orgány na příslušných úrovních a koordinuje s nimi svou činnost.
3. EUMAM Ukraine koordinuje své činnosti s dvoustrannými činnostmi členských států na podporu Ukrajiny, jakož i s dalšími podobně smýšlejícími mezinárodními partnery, zejména se Spojenými státy americkými, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, Kanadou, jednotkou pro koordinaci mezinárodních dárců (IDCC) a řídicím střediskem EUCOM pro Ukrajinu.
Článek 8
Účast třetích států
1. Aniž je dotčena rozhodovací samostatnost Unie a její jednotný institucionální rámec, mohou být k účasti na EUMAM Ukraine v souladu s příslušnými pokyny Evropské rady vyzvány třetí státy.
2. Rada zmocňuje Politický a bezpečnostní výbor, aby vyzval třetí státy k poskytnutí příspěvků a aby na doporučení velitele mise EU a Vojenského výboru EU přijal příslušná rozhodnutí o přijetí navrhovaných příspěvků.
3. Podrobná ujednání o účasti třetích států upravují dohody, které budou uzavřeny podle článku 37 Smlouvy o EU a postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jestliže Unie a některý třetí stát uzavřely dohodu, kterou se vytváří rámec pro účast tohoto třetího státu na misích Unie pro řešení krizí, použije se uvedená dohoda v souvislosti s EUMAM Ukraine.
4. Třetí státy, které poskytují pro EUMAM Ukraine významné vojenské příspěvky, mají ve vztahu k běžnému řízení EUMAM Ukraine stejná práva a povinnosti jako členské státy, které se této mise účastní.
5. Rada zmocňuje Politický a bezpečnostní výbor, aby v případě, že třetí státy poskytnou významné vojenské příspěvky, přijal příslušná rozhodnutí o zřízení Výboru přispěvatelů.
Článek 9
Postavení personálu pod vedením Unie
Na jednotky a personál pod vedením Unie, které jsou rozmístěny na území členských států, se vztahuje dohoda o postavení sil Unie (EU SOFA).
Článek 10
Postavení ukrajinského personálu
Postavení personálu ukrajinských ozbrojených sil zapojeného do organizace výcviku poskytovaného misí EUMAM Ukraine nebo využívajícího tohoto výcviku je vymezeno v ujednáních mezi příslušnými orgány členských států, které výcvik pořádají, a příslušnými orgány Ukrajiny. Mise EUMAM Ukraine a příslušné ukrajinské orgány mohou uzavírat ujednání týkající se podmínek, které EUMAM Ukraine pro personál ukrajinských ozbrojených sil zajistí.
Článek 11
Finanční ustanovení
1. Společné náklady EUMAM Ukraine jsou spravovány v souladu s rozhodnutím (SZBP) 2021/509.
2. V souladu s čl. 44 odst. 6 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 se na EUMAM Ukraine vztahují tato zvláštní pravidla:
a) |
velitelská a řídicí struktura EU uvedená v čl. 2 odst. 2 a 3 je financována v souladu s pravidly platnými pro velitelství sil mise bez ohledu na umístění; |
b) |
z Evropského mírového nástroje jsou společně financovány tyto dodatečné náklady:
|
3. Jakmile jsou osobní výcvikové sady uvedené v odstavci 2 poskytnuty prostřednictvím opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje, nepovažují se již za společné náklady.
4. Položky uvedené v odstavci 2 mohou být dodány členským státem – v takovém případě EUMAM Ukraine proplatí tyto dodávky členskému státu podle pravidel pro platby dodavatelům EUMAM Ukraine. Tyto položky může případně pořídit EUMAM Ukraine.
5. Finanční referenční částka určená na krytí společných nákladů EUMAM Ukraine na období dvou let po jejím zahájení činí 106 700 000 EUR. Procentní sazba referenční částky podle čl. 51 odst. 2 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 činí 30 % v prostředcích na závazky a 30 % v prostředcích na platby.
Článek 12
Projektová skupina
1. EUAM Ukraine může zahrnovat projektovou skupinu pro určování a provádění projektů. EUMAM Ukraine podle potřeby koordinuje projekty prováděné členskými státy a třetími státy na vlastní odpovědnost v oblastech souvisejících s mandátem EUMAM Ukraine a na podporu jejích cílů, jakož i usnadňuje realizaci těchto projektů a poskytuje k nim poradenství.
2. S výhradou odstavce 3 je velitel mise EU oprávněn použít k provádění projektů, které jsou považovány za projekty, jež soudržným způsobem doplňují další akce EUMAM Ukraine, finanční příspěvky členských států nebo třetích států. V takovém případě velitel mise EU uzavře s danými státy dohodu obsahující zejména konkrétní postupy pro řešení stížností třetích stran ohledně škod vzniklých jednáním nebo opomenutím velitele mise EU při využívání finančních prostředků, které mu tyto státy poskytly.
3. Přispívající státy nemohou v žádném případě činit Unii nebo vysokého představitele odpovědnými za jednání nebo opomenutí velitele mise EU při využívání finančních prostředků těchto států.
4. Přijetí finančního příspěvku pro projektovou skupinu od třetích států schvaluje Politický a bezpečnostní výbor.
Článek 13
Poskytování informací
1. Vysoký představitel je v souladu s rozhodnutím 2013/488/EU (4) oprávněn podle potřeby a v souladu s potřebami EUMAM Ukraine poskytovat třetím státům přidruženým k tomuto rozhodnutí utajované informace EU vytvořené pro účely této mise:
a) |
až do stupně utajení stanoveného v příslušných dohodách o bezpečnosti informací, které byly uzavřeny mezi Unií a dotčeným třetím státem, nebo |
b) |
až do stupně utajení „CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL“ v ostatních případech. |
2. Vysoký představitel je v souladu s rozhodnutím 2013/488/EU a v závislosti na operačních potřebách EUMAM Ukraine rovněž oprávněn poskytovat Ukrajině, Spojeným státům americkým, Spojenému království, Kanadě a jednotce IDCC utajované informace EU vytvořené pro účely EUTM Ukraine až do stupně utajení „RESTREINT UE/EU RESTRICTED. Za tímto účelem jsou mezi vysokým představitelem, příslušnými orgány Ukrajiny a jednotkou IDCC vypracována nezbytná ujednání.
3. Vysoký představitel je oprávněn poskytovat třetím státům přidruženým k tomuto rozhodnutí veškeré neutajované dokumenty EU o jednáních Rady týkajících se EUMAM Ukraine, na které se vztahuje služební tajemství podle čl. 6 odst. 1 jednacího řádu Rady (5).
4. Vysoký představitel může oprávnění uvedená v odstavcích 1 až 3 i způsobilost uzavírat ujednání uvedená v odstavci 2 přenést na zaměstnance Evropské služby pro vnější činnost nebo na velitele EU.
Článek 14
Vstup v platnost a ukončení mise
1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí. Použije se po dobu dvou let od zahájení EUMAM Ukraine.
2. Politický a bezpečnostní výbor provede šest měsíců po zahájení EUMAM Ukraine strategické posouzení mise a jejího mandátu. V přiměřené době před uplynutím doby platnosti tohoto rozhodnutí se provede strategický přezkum EUMAM Ukraine.
3. Toto rozhodnutí se zrušuje dnem uzavření velitelské a řídicí struktury EU uvedené v čl. 2 odst. 2 a 3 v souladu se schválenými plány ukončení EUMAM Ukraine, a aniž jsou dotčeny postupy týkající se auditu a předkládání účtů EUMAM Ukraine stanovené v rozhodnutí (SZBP) 2021/509.
V Lucemburku dne 17. října 2022.
Za Radu
předseda
J. BORRELL FONTELLES
(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 ze dne 22. března 2021 o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528 (Úř. věst. L 102, 24.3.2021, s. 14).
(2) Rozhodnutí Rady 2014/486/SZBP ze dne 22. července 2014 o poradní misi Evropské unie pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM Ukraine) (Úř. věst. L 217, 23.7.2014, s. 42).
(3) Dohoda mezi členskými státy Evropské unie o postavení vojenského a civilního personálu vyslaného k orgánům Evropské unie, velitelství a sil, které mohou být poskytnuty Evropské unii v rámci příprav a plnění úkolů uvedených v čl. 17 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, a to i v rámci cvičení, jakož i vojenského a civilního personálu členských států poskytnutého Evropské unii za účelem působení v tomto rámci (EU SOFA) (Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 6).
(4) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).
(5) Rozhodnutí Rady 2009/937/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se přijímá její jednací řád (Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 35).
18.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 270/92 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/1969
ze dne 17. října 2022,
kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2020/489 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou a pro další regionální otázky týkající se západního Balkánu
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 33 a čl. 31 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 2. dubna 2020 se Rada dohodla na jmenování zvláštního zástupce Evropské unie (dále jen „zvláštní zástupce EU“) pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou a pro další regionální otázky západního Balkánu. |
(2) |
Dne 2. dubna 2020 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2020/489 (1), kterým byl zvláštním zástupcem EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou a pro další regionální otázky západního Balkánu jmenován pan Miroslav LAJČÁK. Mandát zvláštního zástupce EU byl opakovaně prodloužen, naposledy rozhodnutím Rady (SZBP) 2022/1240 (2), a má skončit dne 31. srpna 2024. |
(3) |
V návaznosti na dočasné převedení některých úkolů mise EULEX Kosovo na zvláštního zástupce EU pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou a pro další regionální otázky týkající se západního Balkánu by měly být zvláštnímu zástupci EU přiděleny dodatečné zdroje. Měla by proto být odpovídajícím způsobem upravena finanční referenční částka, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
V čl. 5 odst. 1 rozhodnutí (SZBP) 2020/489 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:
„Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s mandátem zvláštního zástupce EU v období od 1. září 2022 do 31. srpna 2024 činí 5 200 000 EUR.“
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Lucemburku dne 17. října 2022.
Za Radu
předseda
J. BORRELL FONTELLES
(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/489 ze dne 2. dubna 2020 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou a pro další regionální otázky týkající se západního Balkánu (Úř. věst. L 105, 3.4.2020, s. 3).
(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1240 ze dne 18. července 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2020/489 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro dialog mezi Bělehradem a Prištinou a pro další regionální otázky týkající se západního Balkánu (Úř. věst. L 190, 19.7.2022, s. 131).
18.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 270/93 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/1970
ze dne 17. října 2022,
kterým se mění rozhodnutí 2010/452/SZBP o Pozorovatelské misi Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 12. srpna 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/452/SZBP (1), kterým byla prodloužena Pozorovatelská mise Evropské unie v Gruzii (dále jen „mise EUMM Georgia“), zřízená společnou akcí Rady 2008/736/SZBP (2). |
(2) |
Dne 3. prosince 2020 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2020/1990 (3), kterým byl mandát mise EUMM Georgia prodloužen do 14. prosince 2022. |
(3) |
Dne 6. října 2022 u příležitosti zasedání Evropského politického společenství v Praze potvrdily Arménská republika a Ázerbájdžánská republika svůj závazek dodržovat Chartu Organizace spojených národů a prohlášení dohodnuté v Almaty dne 21. prosince 1991, v němž oba státy vzájemně uznávají svou územní celistvost a svrchovanost. Oba státy se navíc v zásadě dohodly na rozmístění civilní mise EU SBOP podél svých společných mezinárodních hranic s cílem přispět k obnovení míru a bezpečnosti v této oblasti, k budování důvěry a k vymezení mezinárodní hranice mezi oběma státy. |
(4) |
Dopisem doručeným vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku dne 22. září 2022 vyzval ministr zahraničních věcí Arménské republiky Unii k tomu, aby za tímto účelem nasadila civilní pozorovatelskou misi SBOP v Arménii. |
(5) |
V zájmu zajištění rychlého dočasného rozmístění pozorovatelů EU by měl být tento úkol svěřen misi EUMM Georgia. Úkol je dočasný a v zásadě nebude trvat déle než dva měsíce. |
(6) |
Rozhodnutí 2010/452/SZBP by mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(7) |
Mise EUMM Georgia bude probíhat za situace, která se může zhoršit a která by mohla ohrozit dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
V rozhodnutí 2010/452/SZBP se vkládá nový článek, který zní:
„Článek 3a
1. Mise EUMM Georgia monitoruje a analyzuje situaci v regionu poblíž mezinárodní hranice mezi Arménskou republikou a Ázerbájdžánskou republikou a podává o ní zprávu s cílem přispět k obnovení míru a bezpečnosti v této oblasti, k budování důvěry a k vymezení mezinárodní hranice mezi oběma státy.
2. Politický a bezpečnostní výbor provede šest týdnů po nasazení strategické posouzení včetně případného pokračování, úpravy nebo ukončení tohoto úkolu.
3. Tento úkol bude ukončen, jakmile tak rozhodne Rada.“
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Lucemburku dne 17. října 2022.
Za Radu
předseda
J. BORRELL FONTELLES
(1) Rozhodnutí Rady 2010/452/SZBP ze dne 12. srpna 2010 o Pozorovatelské misi Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia) (Úř. věst. L 213, 13.8.2010, s. 43).
(2) Společná akce Rady 2008/736/SZBP ze dne 15. září 2008 o Pozorovatelské misi Evropské unie v Gruzii (EUMM Georgia) (Úř. věst. L 248, 17.9.2008, s. 26).
(3) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1990 ze dne 3. prosince 2020, kterým se mění rozhodnutí 2010/452/SZBP o Pozorovatelské misi Evropské unie v Gruzii, EUMM Georgia (Úř. věst. L 411, 7.12.2020, s. 1).
18.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 270/95 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/1971
ze dne 17. října 2022,
kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 41 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 28. února 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/338 (1), kterým bylo zavedeno opatření pomoci s finanční referenční částkou 450 000 000 EUR za účelem pokrytí dodávek vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám. |
(2) |
Dne 23. března 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/471 (2), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/338 a navýšila finanční referenční částku na 900 000 000 EUR. |
(3) |
Dne 13. dubna 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/636 (3), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/338 a navýšila finanční referenční částku na 1 350 000 000 EUR. |
(4) |
Dne 23. května 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/809 (4), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/338 a navýšila finanční referenční částku na 1 840 000 000 EUR. |
(5) |
Dne 21. července 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/1285 (5), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/338 a navýšila finanční referenční částku na 2 330 000 000 EUR. |
(6) |
S ohledem na pokračující ozbrojenou agresi Ruské federace vůči Ukrajině by měla být finanční referenční částka navýšena o dalších 490 000 000 EUR. |
(7) |
Rozhodnutí (SZBP) 2022/338 by tudíž mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Rozhodnutí (SZBP) 2022/338 se mění takto:
1) |
v článku 1 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. K dosažení cíle stanoveného v odstavci 2 financuje opatření pomoci poskytnutí vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám, jakož i poskytování údržby a oprav tohoto vojenského vybavení a platforem, které jsou darovány v rámci Evropského mírového nástroje, vojenským personálem ve vojenských areálech nebo smíšenou formou civilně-vojenské spolupráce nebo v továrnách, v souladu s požadavkem Ukrajiny.“ |
2) |
v článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s opatřením pomoci činí 2 820 000 000 EUR.“ |
3) |
v článku 2 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. V souladu s čl. 29 odst. 5 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 může správce pro opatření pomoci po přijetí tohoto rozhodnutí vyzvat k úhradě příspěvků až do výše 2 820 000 000 EUR. Finanční prostředky, jichž se výzva správce pro opatření pomoci týká, se použijí pouze k úhradě výdajů v mezích schválených výborem zřízeným rozhodnutím (SZBP) 2021/509 v opravném rozpočtu na rok 2022 a v rozpočtech na následující roky odpovídajících dotyčnému opatření pomoci.“ |
4) |
v článku 2 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Výdaje související s prováděním opatření pomoci jsou způsobilé od 1. ledna 2022 do dne, který určí Rada. Maximální způsobilé výdaje vzniklé před 11. březnem 2022 činí 450 000 000 EUR. Částka 980 000 000 EUR je způsobilá od 21. července 2022. Výdaje související s údržbou a opravami jsou způsobilé od 17. října 2022“. |
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Lucemburku dne 17. října 2022.
Za Radu
předseda
J. BORRELL FONTELLES
(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/338 ze dne 28. února 2022 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám (Úř. věst. L 60, 28.2.2022, s. 1).
(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/471 ze dne 23. března 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám (Úř. věst. L 96, 24.3.2022, s. 43).
(3) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/636 ze dne 13. dubna 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám (Úř. věst. L 117, 19.4.2022, s. 34).
(4) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/809 ze dne 23. května 2022, kterým se mění rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám (Úř. věst. L 145, 24.5.2022, s. 40).
(5) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1285 ze dne 21. července 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám (Úř. věst. L 195, 22.7.2022, s. 93).
18.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 270/97 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/1972
ze dne 17. října 2022,
kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 41 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 28. února 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/339 (1), kterým bylo zavedeno opatření pomoci s finanční referenční částkou 50 000 000 EUR za účelem pokrytí financování pro poskytování vybavení a dodávek, které nejsou určeny k použití smrtící síly, jako jsou například osobní ochranné prostředky, soupravy první pomoci a palivo, ukrajinským ozbrojeným silám. |
(2) |
Dne 23. března 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/472 (2), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/339 a navýšila finanční referenční částku na 100 000 000 EUR. |
(3) |
Dne 13. dubna 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/637 (3), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/339 a navýšila finanční referenční částku na 150 000 000 EUR. |
(4) |
Dne 23. května 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/810 (4), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/339 a navýšila finanční referenční částku na 160 000 000 EUR. |
(5) |
Dne 21. července 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/1284 (5), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/339 a navýšila finanční referenční částku na 170 000 000 EUR. |
(6) |
S ohledem na pokračující ozbrojenou agresi Ruské federace vůči Ukrajině by měla být finanční referenční částka navýšena o dalších 10 000 000 EUR za účelem pokrytí financování pro poskytování vybavení a dodávek, které nejsou určeny k použití smrtící síly, jako jsou například osobní ochranné prostředky, soupravy první pomoci a palivo, ukrajinským ozbrojeným silám. |
(7) |
Rozhodnutí (SZBP) 2022/339 by tudíž mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Rozhodnutí (SZBP) 2022/339 se mění takto:
1) |
v článku 1 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. K dosažení cíle stanoveného v odstavci 2 je z opatření pomoci financováno poskytování vybavení a dodávek, které nejsou určeny k použití smrtící síly, jako jsou například osobní ochranné prostředky, soupravy první pomoci a palivo, ukrajinským ozbrojeným silám, jakož i poskytování údržby a oprav vybavení a dodávek, které jsou darovány v rámci Evropského mírového nástroje a které nejsou určeny k použití smrtící síly, v souladu s požadavkem Ukrajiny.“ |
2) |
v článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s opatřením pomoci činí 180 000 000 EUR.“ |
3) |
v článku 2 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. V souladu s čl. 29 odst. 5 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 může správce pro opatření pomoci po přijetí tohoto rozhodnutí vyzvat k úhradě příspěvků až do výše 180 000 000 EUR. Finanční prostředky, jichž se výzva správce pro opatření pomoci týká, se použijí pouze k úhradě výdajů v mezích schválených výborem zřízeným rozhodnutím (SZBP) 2021/509 v opravném rozpočtu na rok 2022 a v rozpočtech na následující roky odpovídajících dotyčnému opatření pomoci.“ |
4) |
v článku 2 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Výdaje související s prováděním opatření pomoci jsou způsobilé od 1. ledna 2022 do dne, který určí Rada. Maximální způsobilé výdaje vzniklé před 11. březnem 2022 činí 50 000 000 EUR. Částka 20 000 000 EUR je způsobilá od 21. července 2022. Výdaje související s údržbou a opravami jsou způsobilé od 17. října 2022.“ |
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Lucemburku dne 17. října 2022.
Za Radu
předseda
J. BORRELL FONTELLES
(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/339 ze dne 28. února 2022 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil (Úř. věst. L 61, 28.2.2022, s. 1).
(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/472 ze dne 23. března 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil (Úř. věst. L 96, 24.3.2022, s. 45).
(3) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/637 ze dne 13. dubna 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil (Úř. věst. L 117, 19.4.2022, s. 36).
(4) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/810 ze dne 23. května 2022, kterým se mění rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil (Úř. věst. L 145, 24.5.2022, s. 42).
(5) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1284 ze dne 21. července 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil (Úř. věst. L 195, 22.7.2022, s. 91).
18.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 270/99 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/1973
ze dne 11. října 2022
o uznávání Spojeného království podle směrnice (EU) 2022/993, pokud jde o systém výcviku a vydávání průkazů způsobilosti námořníkům
(oznámeno pod číslem C(2022) 7109)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/993/ES ze dne 8. června 2022 o minimální úrovni výcviku námořníků (1), a zejména na čl. 20 odst. 3 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s článkem 20 směrnice (EU) 2022/993 mohou členské státy rozhodnout, že vydáním potvrzení uznají odpovídající průkazy odborné způsobilosti nebo průkazy kompetence námořníků vydané třetími zeměmi, a to za předpokladu, že je dotčená třetí země uznána Komisí. Předmětné třetí země musí splňovat všechny požadavky Úmluvy Mezinárodní námořní organizace o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků z roku 1978 (dále jen „úmluva STCW“). |
(2) |
Po vystoupení Spojeného království z Unie podléhá uznávání průkazů způsobilosti Spojeného království vydaných námořníkům členským státem podmínkám stanoveným v článku 20 směrnice (EU) 2022/993. |
(3) |
Dopisy ze dne 1. ledna 2021 požádaly Komisi o uznání Spojeného království Dánsko, Irsko, Malta a Nizozemsko, dopisem ze dne 4. ledna 2021 Německo, dopisem ze dne 12. ledna 2021 Norsko a dopisy ze dne 19. ledna 2021 Bulharsko a Kypr. Prováděcím rozhodnutím C(2021) 1553 ze dne 26. března 2021 o zahájení posuzování systému výcviku a vydávání průkazů způsobilosti námořníkům ve Spojeném království pro účely uznání v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES (2) zahájila Komise posouzení systému výcviku a vydávání průkazů způsobilosti ve Spojeném království s cílem ověřit, že Spojené království splňuje všechny požadavky úmluvy STCW a že byla přijata vhodná opatření k zabránění podvodům s těmito průkazy. |
(4) |
Posouzení vycházelo z výsledků zjišťovací inspekce provedené Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost. V důsledku pandemie COVID-19 byla inspekce zahájena na dálku ve dnech 1. až 11. června 2021 a byla dokončena běžnou prací v terénu v období od 11. do 15. října 2021. Určila několik oblastí, které musí orgány Spojeného království řešit, včetně nedostatků týkajících se požadavků na vydávání průkazů způsobilosti, prodloužení platnosti průkazů odborné způsobilosti a výcvikových zařízení. V lednu 2022 předložily orgány Spojeného království dobrovolný plán nápravných opatření k řešení zjištěných nedostatků. |
(5) |
Na základě výsledků inspekce, dobrovolného nápravného akčního plánu předloženého Spojeným královstvím a všech dostupných informací dospěla Komise k závěru, že orgány Spojeného království přijaly opatření k zajištění souladu systému Spojeného království pro výcvik a vydávání průkazů způsobilosti námořníkům s požadavky úmluvy STCW. Komise rovněž dospěla k závěru, že byla přijata vhodná opatření, aby se zabránilo podvodům s průkazy. |
(6) |
Zpráva o výsledcích hodnocení byla poskytnuta členským státům. |
(7) |
Je proto vhodné uznat Spojené království pro účely článku 20 směrnice (EU) 2022/993. |
(8) |
Opatření stanovené tímto rozhodnutím je v souladu se stanoviskem Výboru pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Pro účely článku 20 směrnice (EU) 2022/993 se Spojené království uznává, pokud jde o systém výcviku a vydávání průkazů způsobilosti námořníkům.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 11. října 2022.
Za Komisi
Adina VĂLEAN
členka Komise
(1) Úř. věst. L 169, 27.6.2022, s. 45.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES ze dne 19. listopadu 2008 o minimální úrovni výcviku námořníků (Úř. věst. L 323, 3.12.2008, s. 33).