22.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 245/1

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/1628

ze dne 20. září 2022

o poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině, navýšení společného rezervního fondu o záruky ze strany členských států a zvláštní rezervy na některé finanční závazky týkající se Ukrajiny, na které se poskytuje záruka podle rozhodnutí č. 466/2014/EU, a o změně rozhodnutí (EU) 2022/1201

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 212 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dohoda o přidružení mezi Unií a Ukrajinou (2), včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, vstoupila v platnost dne 1. září 2017.

(2)

Ukrajina zahájila na jaře 2014 ambiciózní program reforem, jejichž cílem je stabilizovat ekonomiku a zlepšit životní podmínky obyvatel. Mezi hlavními prioritami programu jsou boj proti korupci, jakož i ústavní, volební a soudní reformy. Provádění uvedených reforem bylo podpořeno po sobě jdoucími programy makrofinanční pomoci, v jejichž rámci Ukrajina obdržela pomoc ve formě úvěrů v celkové výši 6,6 miliardy EUR. Mimořádná makrofinanční pomoc, která byla poskytnuta v souvislosti s rostoucím napětím na hranicích s Ruskem podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/313 (3), poskytla Ukrajině úvěry ve výši 1,2 miliardy EUR a byla vyplacena ve dvou splátkách ve výši 600 milionů EUR v březnu a květnu 2022. Mimořádná makrofinanční pomoc Unie ve výši až 1 miliardy EUR podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1201 (4) poskytla rychlou a naléhavou podporu ukrajinskému rozpočtu a byla v plné výši vyplacena ve dvou tranších ve dnech 1. a 2. srpna 2022. Tato pomoc přestavovala první fázi plánované úplné mimořádné makrofinanční pomoci Unie Ukrajině ve výši až 9 miliard EUR, kterou Komise oznámila ve svém sdělení ze dne 18. května 2022 nazvaném „Pomoc Ukrajině a její obnova“ a Evropská rada schválila ve dnech 23.–24. června 2022. Toto rozhodnutí představuje druhou fázi provádění uvedené mimořádné makrofinanční pomoci Unie. Vytváří základ pro poskytnutí Ukrajině dalších až 5 miliard EUR makrofinanční pomoci ve formě úvěrů za vysoce zvýhodněných podmínek. Po tomto rozhodnutí by mělo rychle následovat přijetí dalšího rozhodnutí, jímž bude provedena třetí fáze plánované úplné mimořádné makrofinanční pomoci Unie ve výši dalších až 3 miliard EUR, jakmile bude stanovena podoba této pomoci.

(3)

Nevyprovokovaná a neodůvodněná útočná válka Ruska vůči Ukrajině, která byla zahájena 24. února 2022, způsobila Ukrajině ztrátu přístupu na trh a drastický pokles veřejných příjmů, zatímco veřejné výdaje na řešení humanitární situace a zachování kontinuity státních služeb výrazně vzrostly. V této velmi nejisté a nestabilní situaci ukazují nejlepší odhady Mezinárodního měnového fondu (MMF), které se týkají potřeb Ukrajiny v oblasti financování, na mimořádný schodek financování ve výši přibližně 39 miliard USD v roce 2022, z čehož by zhruba polovina mohla být pokryta, pokud by dosud přislíbená mezinárodní podpora byla plně vyplacena. Rychlé poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině ze strany Unie podle tohoto rozhodnutí je za současných mimořádných okolností považováno za vhodnou krátkodobou reakci na značná rizika pro makrofinanční stabilitu Ukrajiny. Další částka mimořádné makrofinanční pomoci Unie ve výši až 5 miliard EUR podle tohoto rozhodnutí má podpořit makrofinanční stabilizaci Ukrajiny, posílit okamžitou odolnost země a podpořit její schopnost dosáhnout oživení, a tím přispět k udržitelnosti veřejného dluhu Ukrajiny a její schopnosti v konečném důsledku dostát svým finančním závazkům.

(4)

Mimořádná makrofinanční pomoc Unie podle tohoto rozhodnutí výrazně přispěje k uspokojení potřeb Ukrajiny v oblasti financování odhadovaných MMF a dalšími mezinárodními finančními institucemi, s přihlédnutím k její schopnosti se financovat z vlastních zdrojů. Při stanovení výše mimořádné makrofinanční pomoci Unie jsou rovněž zohledněny očekávané finanční příspěvky od bilaterálních a multilaterálních dárců, nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování na Ukrajině a přidaná hodnota celkového zapojení Unie. Měl by být zohledněn závazek ukrajinských orgánů k úzké spolupráci s MMF při navrhování a provádění krátkodobých mimořádných opatření a jejich záměr spolupracovat s MMF na vhodném hospodářském programu, pokud to podmínky dovolí. O tento program bylo formálně požádáno v srpnu 2022. Cílem mimořádné makrofinanční pomoci Unie by mělo být zachování makrofinanční stability a odolnosti za válečných okolností. Komise by měla zajistit, aby mimořádná makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami a cíli opatření, která byla přijata v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími relevantními politikami Unie.

(5)	Mimořádná makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Ukrajině. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu poskytování makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(6)

Poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Přetrvávající válka, a zejména stávající stanné právo by neměly do těchto zásad zasahovat, a to navzdory koncentraci moci v exekutivě.

(7)

S cílem zajistit účinnou ochranu finančních zájmů Unie souvisejících s mimořádnou makrofinanční pomocí Unie by Ukrajina měla přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s touto pomocí. Kromě toho by ve smlouvě o úvěru mělo být stanoveno, že Komise bude provádět kontroly, Účetní dvůr bude provádět audity a Úřad evropského veřejného žalobce bude vykonávat své pravomoci v souladu s články 129 a 220 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (5) (dále jen „finanční nařízení“).

(8)

Na mimořádnou makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat přísné požadavky na podávání zpráv a politické podmínky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. Tyto přísné požadavky na podávání zpráv by měly za současných válečných okolností zajistit, aby byly finanční prostředky využívány účinným, transparentním a odpovědným způsobem. Politické podmínky by měly mít za cíl posílit okamžitou odolnost Ukrajiny a její dlouhodobější udržitelnost dluhu, a tím snížit rizika spojená se splácením jejích nesplacených a budoucích finančních závazků.

(9)	Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).

(10)	Úvěry poskytnuté podle tohoto rozhodnutí a podle rozhodnutí (EU) 2022/1201 by měly mít společnou průměrnou dobu splatnosti nejvýše 25 let.

(11)

Vzhledem k tomu, že úvěry podle tohoto rozhodnutí a podle rozhodnutí (EU) 2022/1201 obnášejí rizika pro rozpočet Unie a měly by mít společnou průměrnou dobu splatnosti nejvýše 25 let, na celkovou částku makrofinanční pomoci Unie Ukrajině podle tohoto rozhodnutí a rozhodnutí (EU) 2022/1201 ve výši 6 miliard EUR by se měla vztahovat společná metodika pro řízení finančních a rozpočtových důsledků. Měla by být zejména stanovena stejná úroveň rozpočtového krytí jako odpovídající ochrana proti možnosti potenciálního nesplácení některých nebo všech úvěrů ze strany Ukrajiny ve stanovených termínech. Rezervy poskytnuté z rozpočtu Unie v souvislosti se dvěma soubory úvěrů v rámci mimořádné makrofinanční pomoci Unie by měly být spravovány jako ucelený soubor rezerv. Tím se zvýší odolnost a pružnost rozpočtu Unie v reakci na případné nesplácení. Rozhodnutí (EU) 2022/1201 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(12)

Mimořádná makrofinanční pomoc podle tohoto rozhodnutí a podle rozhodnutí (EU) 2022/1201 představuje finanční závazek Unie v rámci celkového objemu záruky pro vnější činnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (7). Na úvěry poskytnuté Ukrajině v rámci mimořádné makrofinanční pomoci Unie v celkové výši až 6 miliard EUR by se měly vztahovat splacené rezervy ve výši 9 % dostupné pro úvěry makrofinanční pomoci v rámci záruky pro vnější činnost. Výše rezervy by měla být financována z finančního krytí plánovaného pro makrofinanční pomoc podle nařízení (EU) 2021/947 pro celkovou částku 540 milionů EUR. Tato částka by měla být přidělena na závazky a vyplacena do společného rezervního fondu v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 stanoveného nařízením Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (8).

(13)

V souladu s čl. 210 odst. 3 finančního nařízení se podmíněné závazky vyplývající z rozpočtových záruk nebo finanční pomoci a hrazené z rozpočtu Unie musí považovat za udržitelné, pokud je jejich předpokládaný víceletý vývoj slučitelný s mezemi stanovenými v nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 a se stropem ročních prostředků na platby stanoveným v čl. 3 odst. 1 rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (9). Aby mohla Unie poskytnout Ukrajině významnou podporu prostřednictvím mimořádné makrofinanční pomoci Unie v nebývalých částkách finančně bezpečným způsobem a zároveň zachovat vysoké úvěrové hodnocení Unie, a tudíž i její schopnost poskytovat účinné financování v rámci svých vnitřních i vnějších politik, je nezbytné náležitě chránit rozpočet Unie před naplněním těchto podmíněných závazků a zajistit jejich finanční udržitelnost ve smyslu čl. 210 odst. 3 finančního nařízení.

(14)

V souladu se zásadou řádného finančního řízení by měl být společný rezervní fond navýšen o prostředky úměrné rizikům vyplývajícím z podmíněných závazků, které jsou spojeny s touto nebývale rozsáhlou mimořádnou makrofinanční pomocí Unie jedinému příjemci. Bez takového posílení by rozpočet Unie nebyl schopen z finančního hlediska bezpečně poskytnout nebývale rozsáhlou pomoc, kterou si vyžadují ukrajinské potřeby v souvislosti s válkou. Na ochranu rozpočtu Unie by se na mimořádné úvěry Unie v rámci mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině ve výši až 6 miliard EUR mělo vztahovat krytí na úrovni 70 % prostřednictvím splacených rezerv (ve výši 9 %), které lze doplnit zárukami ze strany členských států, aby bylo zajištěno rozpočtové krytí ztrát až ve výši dalších 61 % hodnoty úvěrů.

(15)

Zdroje podle nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 jsou vzhledem k celkovým výdajovým prioritám Unie pod vysokým tlakem. Je proto vhodné hledat alternativní řešení pro dodatečné zdroje, které by neovlivnilo běžné výdaje předpokládané ve finančním plánování víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

(16)

Dobrovolné příspěvky členských států ve formě záruk byly shledány vhodným nástrojem k zajištění ochrany nad rámec počáteční splacené rezervy. Záruky členských států by měly být poskytnuty dobrovolně a měly by představovat odpovídající pojistku na podporu rozpočtu Unie poté, co byly nebo v blízkém budoucnu budou vyčerpány rezervy ve společném rezervním fondu s ohledem na finanční závazky podle tohoto rozhodnutí a podle rozhodnutí (EU) 2022/1201. Příspěvky v rámci těchto záruk by měly být zahrnuty do částky schváleného finančního závazku, odchylně od čl. 211 odst. 1 prvního pododstavce finančního nařízení. Tyto částky by měly být zohledněny při výpočtu tvorby rezerv vyplývající z míry tvorby rezerv uvedené v čl. 211 odst. 1 finančního nařízení, odchylně od čl. 211 odst. 4 druhého pododstavce finančního nařízení.

(17)

Záruky poskytnuté členskými státy by měly pokrýt úvěr poskytnutý v rámci mimořádné makrofinanční pomoci podle tohoto rozhodnutí a podle rozhodnutí (EU) 2022/1201 (dále jen „zahrnutá makrofinanční pomoc“). Tyto záruky by měly být neodvolatelné, bezpodmínečné a splatné na požádání. Tyto záruky by měly zajistit schopnost Unie splácet finanční prostředky vypůjčené na kapitálových trzích nebo od finančních institucí. Čerpání záruk by mělo být vyžadováno, pouze pokud jsou splněny přísné podmínky týkající se přiměřenosti dostupných rezerv a v případě, že Unie od Ukrajiny včas neobdrží splátku úvěrů mimořádné makrofinanční pomoci poskytnutých v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci, aby byly splněny finanční závazky Unie plynoucí z dluhopisů nebo v případě, že došlo ke změně splátkového kalendáře úvěrů poskytnutých v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci. Je třeba čerpat záruky poskytnuté členskými státy na částku odpovídající částce vyplývající ze ztrát z finanční pomoci Ukrajině v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci a doplnit společný rezervní fond na požadovanou úroveň splacených rezerv. Čerpání záruk členských států by měla proběhnout až poté, co byla nebo v blízkém budoucnu bude vyčerpána částka počátečních rezerv vyčleněných s ohledem na mimořádnou makrofinanční pomoc v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci. Částky získané zpět v rámci smluv o úvěru v souvislosti s mimořádnou makrofinanční pomocí Ukrajině v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci by měly být odchylně od čl. 211 odst. 4 písm. c) finančního nařízení vráceny členským státům, které vyhověly výzvě k čerpání záruky.

(18)

V případě, že platba finančních závazků Unie vyplývajících z dluhopisů na mimořádnou makrofinanční pomoc Ukrajině v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci byla dočasně splněna z rezerv vyčleněných ve společném rezervním fondu na krytí jiných finančních závazků Unie, by se čerpání záruk poskytnutých členskými státy mohlo použít k doplnění rezerv na tyto finanční závazky.

(19)

Vzhledem k mimořádné povaze makrofinanční pomoci, která je kryta zárukami, je vhodné spravovat rezervy držené s ohledem na finanční závazky vyplývající z makrofinanční pomoci v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci a pro případné výplaty úvěrů, na které se poskytuje záruka podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU (10), po 15. červenci 2022 odděleně od ostatních finančních závazků podle záruky na vnější činnost a Záručního fondu pro vnější vztahy. Je proto vhodné, aby byly rezervy vyčleněné ve společném rezervním fondu použity výlučně pro účely finančních závazků z mimořádné makrofinanční pomoci v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci, místo toho, aby bylo uplatněno obecné pravidlo stanovené v čl. 31 odst. 6 nařízení (EU) 2021/947. Rovněž je vhodné použít rezervy vyčleněné ve společném rezervním fondu na úvěry zaručené rozhodnutím č. 466/2014/EU vyplacené po 15. červenci 2022 výlučně na finanční závazky z těchto úvěrů a použít na tvorbu rezerv pravidla finančního nařízení namísto toho, aby bylo uplatněno obecné pravidlo stanovené v čl. 31 odst. 8 nařízení (EU) 2021/947. Po tomto kroku by mělo odchylně od článku 213 finančního nařízení následovat vyloučení rezervy vyčleněné na tuto mimořádnou makrofinanční pomoc podle tohoto rozhodnutí z uplatňování efektivní míry tvorby rezerv.

(20)	Relativní podíl příspěvků každého členského státu (dále jen „klíč pro příspěvky“) na celkové zaručené částce by měl odpovídat relativním podílům členských států na celkovém hrubém národním důchodu Unie. Výzvy k čerpání záruk by měly být prováděny v poměrné výši podle uvedeného klíče pro příspěvky.

(21)

Je důležité, aby členské státy co nejrychleji dokončily své vnitrostátní postupy pro vstup těchto záruk v platnost. Vzhledem k naléhavosti situace by doba potřebná pro dokončení těchto postupů neměla opožďovat výplatu naléhavě potřebné makrofinanční pomoci Ukrajině podle tohoto rozhodnutí. Po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost, přijetí memoranda o porozumění a podpisu smlouvy o úvěru budou urychleně sjednány úvěry makrofinanční pomoci podle tohoto rozhodnutí.

(22)

Vzhledem k obtížné situaci způsobené ruskou útočnou válkou a v zájmu podpořit Ukrajinu na cestě k dlouhodobé stabilitě je vhodné odchýlit se od čl. 220 odst. 5 písm. e) finančního nařízení a povolit, aby Unie měla možnost pokrýt úrokové náklady týkající se úvěrů podle tohoto rozhodnutí a odpustit správní náklady, jež by jinak Ukrajina hradila. Subvence úrokových sazeb by měla být poskytnuta jako nástroj považovaný za vhodný k zajištění účinnosti podpory ve smyslu čl. 220 odst. 1 finančního nařízení a měla by být hrazena z rozpočtu Unie alespoň během víceletého finančního rámce na období 2021-2027. V průběhu období 2021-2027 by subvence úrokových sazeb měla být hrazena z finančního krytí uvedeného v čl. 6 odst. 2 písm. a) první odrážce nařízení (EU) 2021/947.

(23)

Mělo by být možné, aby Ukrajina mohla každoročně do konce března požádat o subvenci úrokových sazeb a odpuštění správních nákladů. Aby byla umožněna flexibilita při splácení jistiny, mělo by být odchylně od čl. 220 odst. 2 finančního nařízení rovněž možné refinancovat související výpůjčky sjednané jménem Unie.

(24)

V reakci na naléhavé potřeby Ukrajiny v oblasti financování Komise v červenci 2022 schválila přidělení a výplatu další částky ve výši 1,59 miliardy EUR ve formě úvěrů Evropské investiční banky poskytnutých Ukrajině, na které se poskytuje záruka podle vnějšího zápůjčního mandátu na období 2014–2020 (ELM). Protože se však jedná o úvěry poskytnuté ukrajinskému státu nebo za které tento stát ručí, představují pro rozpočet Unie stejnou úroveň rizika jako úvěry v rámci makrofinanční pomoci. Rozpočet Unie by měl následně použít stejný přístup předběžné opatrnosti na tyto expozice, jako tak činí v případě úvěrů makrofinanční pomoci v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci. Toto rozhodnutí proto uplatňuje míru tvorby rezerv na úrovni 70 % na přidělené úvěry v rámci ELM ve výši 1,59 miliardy EUR, jakož i na případné další výplaty úvěrů v rámci ELM poskytnutých Ukrajině. Tato míra tvorby rezerv by měla být použita místo míry tvorby rezerv vyplývající z ustanovení čl. 31 odst. 8 třetí věty nařízení (EU) 2021/947. Tvorba rezerv na úrovni 70 % v případě poskytnutí úvěrů Ukrajině v rámci ELM ve výši 1,59 miliardy EUR bude financována z rozpočtu Unie.

(25)

Každých šest měsíců bude proveden pravidelný přezkum tvorby rezerv na příslušné úvěry makrofinanční pomoci a úvěry v rámci ELM, počínaje 30. červnem 2023 nebo dříve, bude-li to vhodné. Tento přezkum bude zejména posuzovat, zda se situace na Ukrajině vyvíjí způsobem, který by mohl opodstatnit zvýšení nebo snížení míry tvorby rezerv. Komise může opětovně přehodnotit míru tvorby rezerv na bázi ad hoc, zejména v případě, že je to odůvodněno obzvláště důležitou událostí. S cílem zajistit, aby míra tvorby rezerv i nadále odpovídala finančním rizikům, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o případné zvýšení nebo snížení míry tvorby rezerv. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(26)

Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Unie Ukrajině s cílem podpořit zejména její hospodářskou odolnost a stabilitu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(27)

Vzhledem k naléhavosti dané výjimečnými okolnostmi způsobenými nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válkou Ruska je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(28)	S ohledem na situaci na Ukrajině by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA I

MIMOŘÁDNÁ MAKROFINANČNÍ POMOC UNIE

Článek 1

Poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Unie Ukrajině

1. Unie poskytne Ukrajině mimořádnou makrofinanční pomoc v maximální výši 5 000 000 000 EUR (dále jen „mimořádná makrofinanční pomoc Unie“) s cílem podpořit makrofinanční stabilitu Ukrajiny. Mimořádná makrofinanční pomoc Unie se Ukrajině poskytne ve formě úvěrů. Pomoc přispěje k pokrytí finančního deficitu Ukrajiny zjištěného ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi.

2. Za účelem financování mimořádné makrofinanční pomoci Unie je Komise zmocněna vypůjčit si jménem Unie nezbytné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí a dále je půjčit Ukrajině. Úvěry poskytnuté podle odstavce 1 tohoto článku a podle rozhodnutí (EU) 2022/1201 musí mít společnou průměrnou dobu splatnosti nejvýše 25 let.

3. Mimořádná makrofinanční pomoc Unie je dostupná od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 3 odst. 1 v platnost po dobu dostupnosti, která je v něm stanovena, a to i v případě, že dosud nebyly poskytnuty záruky stanovené v kapitole II oddíle 1 tohoto rozhodnutí.

4. Pokud se během období vyplácení mimořádné makrofinanční pomoci Unie potřeby Ukrajiny v oblasti financování oproti původním předpokladům podstatně sníží, Komise výši poskytované pomoci sníží nebo její poskytování pozastaví či zruší.

Článek 2

Podmínky makrofinanční pomoci Unie

1. Poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Unie je podmíněno tím, že Ukrajina bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv.

2. Komise sleduje plnění podmínky stanovené v odstavci 1 po celou dobu poskytování mimořádné makrofinanční pomoci Unie, zejména před vyplacením prostředků, a to i s přihlédnutím k okolnostem na Ukrajině a k důsledkům tamního uplatňování stanného práva.

3. Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU (12).

Článek 3

Memorandum o porozumění

1. Komise se s Ukrajinou dohodne na politických podmínkách, s nimiž má být mimořádná makrofinanční pomoc Unie spojena. Politické podmínky se přijímají přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2. Tyto politické podmínky se stanoví v memorandu o porozumění.

2. Požadavky na podávání zpráv, které byly přijaty podle rozhodnutí (EU) 2022/1201, se začlení do memoranda o porozumění a zajistí zejména účinnost, transparentnost a zodpovědnost využití mimořádné makrofinanční pomoci Unie.

3. Podrobné finanční podmínky mimořádné makrofinanční pomoci Unie se stanoví ve smlouvě o úvěru, která má být uzavřena mezi Komisí a Ukrajinou.

4. Komise pravidelně ověřuje plnění požadavků na podávání zpráv a pokrok při plnění politických podmínek stanovených v memorandu o porozumění. O výsledcích tohoto ověřování informuje Komise Evropský parlament a Radu.

Článek 4

Uvolnění mimořádné makrofinanční pomoci Unie

1. S výhradou splnění požadavků uvedených v odstavci 3 poskytne Komise mimořádnou makrofinanční pomoc Unie ve splátkách, z nichž má každá formu úvěru. Komise rozhodne o časovém rámci pro vyplacení každé splátky. Splátka může být vyplacena v jedné nebo více tranších.

2. Uvolnění mimořádné makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s memorandem o porozumění.

3. Komise rozhodne o uvolnění splátek po posouzení následujících požadavků:

a)	splnění podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1;

b)	uspokojivé splnění podmínek v oblasti podávání zpráv dohodnutých v memorandu o porozumění;

c)	u druhé splátky a u dalších splátek uspokojivý pokrok směrem k provádění politických podmínek stanovených v memorandu o porozumění.

Před vyplacením maximální částky makrofinanční pomoci Unie ověří Komise splnění všech politických podmínek stanovených v memorandu o porozumění.

4. Nejsou-li splněny požadavky stanovené v odstavci 3, Komise vyplácení mimořádné makrofinanční pomoci Unie dočasně pozastaví nebo zruší. V těchto případech Komise informuje o důvodech pozastavení či zrušení Evropský parlament a Radu.

5. Mimořádná makrofinanční pomoc Unie je v zásadě vyplácena Ukrajinské národní bance. S výhradou ustanovení dohodnutých v memorandu o porozumění, včetně potvrzení zbývajících rozpočtových finančních potřeb, mohou být finanční prostředky Unie vyplaceny ukrajinskému ministerstvu financí jako konečnému příjemci.

Článek 5

Výpůjční a úvěrové operace

1. Výpůjční a úvěrové operace se provádějí v souladu s článkem 220 finančního nařízení.

2. Odchylně od čl. 220 odst. 2 finančního nařízení může Komise v případě potřeby související půjčky sjednané jménem Unie refinancovat.

Článek 6

Subvence úrokových sazeb

1. Odchylně od čl. 220 odst. 5 písm. e) finančního nařízení může Unie nést náklady na úroky poskytnutím subvence úrokových sazeb a pokrytím správních nákladů souvisejících s půjčkami a úvěry, s výjimkou nákladů spojených s předčasným splacením úvěru, pokud jde o úvěry podle tohoto rozhodnutí.

2. Ukrajina může Unii požádat o subvence úrokových sazeb a pokrytí správních nákladů do konce března každého roku.

3. Finanční krytí uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. a) první odrážce nařízení (EU) 2021/947 se použije na pokrytí nákladů na úrokové platby související s makrofinanční pomocí Unie během víceletého finančního rámce na období 2021–2027 jako subvence úrokových sazeb.

Článek 7

Informování Evropského parlamentu a Rady

Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji v oblasti mimořádné makrofinanční pomoci Unie, včetně jejího vyplácení a vývoje v oblasti operací uvedených v čl. 5 odst. 2, a předkládá těmto institucím včas příslušné dokumenty.

Článek 8

Posouzení provádění mimořádné makrofinanční pomoci Unie

Během provádění mimořádné makrofinanční pomoci Unie Komise prostřednictvím operačního hodnocení opětovně posoudí řádnost finančních opatření, správních postupů a mechanismů vnitřní a vnější kontroly Ukrajiny, které mají pro tuto pomoc význam. Toto operační hodnocení lze provést společně s operačním hodnocením stanoveným v rozhodnutí (EU) 2022/1201.

KAPITOLA II

NAVÝŠENÍ SPOLEČNÉHO REZERVNÍHO FONDU

Oddíl 1

Záruky poskytnuté členskými státy na mimořádnou makrofinanční pomoc Unie podle tohoto rozhodnutí a podle rozhodnutí (EU) 2022/1201

Článek 9

Příspěvky členských států ve formě záruk

1. Členské státy mohou doplnit rezervy vytvořené s ohledem na makrofinanční pomoc, které jsou drženy ve společném rezervním fondu, poskytnutím záruk až do celkové výše 3 660 000 000 EUR v souvislosti s mimořádnou makrofinanční pomocí Unie Ukrajině podle článku 1 tohoto rozhodnutí a podle rozhodnutí (EU) 2022/1201 (dále jen „zahrnutá makrofinanční pomoc“).

2. Případné příspěvky členských států se poskytují formou neodvolatelných, bezpodmínečných a na požádání splatných záruk prostřednictvím dohody o záruce uzavřené s Komisí v souladu s článkem 10.

3. Relativní podíl příspěvku dotyčného členského státu (dále jen „klíč pro příspěvky“) na částce uvedené v odstavci 1 odpovídá relativnímu podílu tohoto členského státu na celkovém hrubém národním důchodu Unie, který vyplývá z okruhu „Obecné příjmy“ rozpočtu na rok 2022, části A („Financování ročního rozpočtu Unie, úvod“), tabulky 4 sloupce 1, jak je stanoven v souhrnném rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2022, jenž byl přijat s konečnou platností dne 24. listopadu 2021 (13).

4. Záruky nabývají účinku pro každý členský stát dnem vstupu v platnost dohody o záruce mezi Komisí a dotyčným členským státem podle článku 10.

Článek 10

Dohody o záruce

Komise uzavře s každým členským státem poskytujícím záruku podle článku 9 dohodu o záruce. Tato dohoda stanoví pravidla, jimiž se záruka řídí a která jsou stejná pro všechny členské státy, zejména ustanovení, která:

určují povinnost členských států poskytnout na výzvu Komise čerpání záruky v souvislosti se zahrnutou makrofinanční pomocí, jakmile byly nebo v blízké budoucnosti budou vyčerpány celkové částky počáteční či následně doplněné rezervy vyčleněné ve společném rezervním fondu v souvislosti s finančním závazkem plynoucím ze zahrnuté makrofinanční pomoci;

b)	zajišťují, aby výzvy k čerpání záruk byly prováděny poměrně podle klíče pro příspěvky uvedeného v čl. 9 odst. 3;

stanoví, že výzvy k čerpání záruk zajistí schopnost Unie splácet finanční prostředky vypůjčené podle čl. 1 odst. 2 na kapitálových trzích nebo od finančních institucí v případě neplacení ze strany Ukrajiny, včetně případů změny splátkového kalendáře z jakéhokoli důvodu, jakož i v případě očekávaného neplacení;

d)	zajišťují, aby výzvy k čerpání záruk mohly být použity k doplnění rezerv do společného rezervního fondu, které byly čerpány pro účely zahrnuté makrofinanční pomoci;

e)	zajišťují, aby členský stát, který nevyhověl výzvě, měl i nadále povinnost ji splnit;

f)	upravují platební podmínky.

Oddíl 2

Tvorba rezerv na zahrnutou makrofinanční pomoc a na některé finanční závazky v rámci ELM na Ukrajině

Článek 11

Rezervy na zahrnutou makrofinanční pomoc

1. V případě zahrnuté makrofinanční pomoci se použije míra tvorby rezerv 70 % namísto obecného pravidla stanoveného v čl. 31 odst. 5 třetím pododstavci nařízení (EU) 2021/947. Úroveň tvorby rezerv placených do společného rezervního fondu by však měla být zachována na úrovni 9 % nesplaceného závazku ze zahrnuté makrofinanční pomoci, a v případě čerpání na tuto úroveň doplněna, aniž je dotčen čl. 10 písm. a) tohoto rozhodnutí, dokud nebudou vyčerpány záruky uvedené v článku 9.

2. Částky vyplývající z čerpání záruk uvedených v článku 9 představují vnější účelově vázané příjmy určené ke splacení finančních závazků ze zahrnuté makrofinanční pomoci a platby do společného rezervního fondu v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. a) bodem ii) finančního nařízení.

3. Odchylně od čl. 211 odst. 1 prvního pododstavce druhé věty finančního nařízení by částka záruk uvedená v čl. 9 odst. 1 měla být zahrnuta do částky schváleného finančního závazku. Odchylně od čl. 211 odst. 4 druhého pododstavce finančního nařízení se zohlední při výpočtu tvorby rezerv vyplývajících z míry tvorby rezerv v souvislosti se zahrnutou makrofinanční pomocí částky rezerv uvedené v čl. 211 odst. 2 finančního nařízení.

4. Odchylně od čl. 211 odst. 4 písm. c) finančního nařízení částky získané zpět od Ukrajiny v souvislosti se zahrnutou makrofinanční pomocí nepřispívají na tvorbu rezerv až do výše čerpání záruk poskytnuté členskými státy podle čl. 10 písm. a) tohoto rozhodnutí. Tyto částky se těmto členským státům vrátí.

Článek 12

Navýšení rezerv s ohledem na některé finanční závazky na Ukrajině, na které se poskytuje záruka podle rozhodnutí č. 466/2014/EU

1. Odchylně od čl. 31 odst. 8 třetí věty nařízení (EU) 2021/947 se míra tvorby rezerv ve výši 70 % použije na částky úvěrů vyplacené po 15. červenci 2022 v rámci finančních operací Evropské investiční banky (EIB) na Ukrajině, které EIB schválila před 31. prosincem 2021, a zaručené ze strany Unie podle rozhodnutí č. 466/2014/EU (dále jen „zahrnuté finanční závazky v rámci ELM na Ukrajině“), přičemž se použijí články 211, 212 a 213 finančního nařízení, s výhradou ustanovení článků 13 a 14 tohoto rozhodnutí.

2. Pro účely čl. 211 odst. 1 druhého pododstavce finančního nařízení dosáhne tvorba rezerv do 31. prosince 2027 úrovně odpovídající míře tvorby rezerv použité na celkovou částku nesplacených závazků ze zahrnutých finančních závazků v rámci ELM na Ukrajině.

Článek 13

Posouzení přiměřenosti míry tvorby rezerv a postup pro přezkum

1. Každých šest měsíců počínaje 30. červnem 2023, a kdykoli Komise dojde k závěru, že existují důvody či události poukazující na potřebu tak učinit, Komise posoudí, zda došlo k vývoji novým směrem, který by mohl mít trvalý a podstatný vliv na přiměřenost míry tvorby rezerv, včetně míry splacených rezerv, uvedených v článcích 11 a 12. Komise na základě dat z období posledních dvou let zejména určí, zda došlo k trvalé významné změně v profilu úvěrového rizika u těchto expozic.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, jímž pozmění články 11 a 12 tak, aby došlo k úpravě míry tvorby rezerv, zejména za účelem zohlednění vývoje uvedeného v odstavci 1.

Článek 14

Tvorba rezerv ve společném rezervním fondu

1. Namísto obecného pravidla stanoveného v čl. 31 odst. 6 nařízení (EU) 2021/947 se finanční závazek ze zahrnuté makrofinanční pomoci zahrne odděleně od ostatních finančních závazků v rámci záruky na vnější činnost a rezervy vyhrazené ve společném rezervním fondu v souvislosti se zahrnutou makrofinanční pomocí se použijí výlučně na finanční závazky v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci.

Namísto obecného pravidla stanoveného v čl. 31 odst. 8 nařízení (EU) 2021/947 se finanční závazek ze zahrnutých finančních závazků v rámci ELM na Ukrajině zahrne odděleně od ostatních finančních závazků v rámci Záručního fondu pro vnější vztahy a rezervy vyhrazené ve společném rezervním fondu v souvislosti se zahrnutými finančními závazky v rámci ELM na Ukrajině se použijí výlučně na finanční závazky v rámci zahrnuté makrofinanční pomoci.

2. Odchylně od článku 213 finančního nařízení se efektivní míra tvorby rezerv nevztahuje na tvorbu rezerv vyhrazenou ve společném rezervním fondu v souvislosti se zahrnutou makrofinanční pomocí a zahrnutými finančními závazky v rámci ELM na Ukrajině.

3. Odchylně od čl. 213 odst. 4 písm. a) finančního nařízení představuje případný přebytek rezerv uvedených v článku 12 odst. 2 tohoto rozhodnutí vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení pro program vnější pomoci, v jehož rámci je Ukrajina způsobilá.

KAPITOLA III

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 15

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 16

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 13 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 23. září 2022.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 13 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 13 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 17

Výroční zpráva

1. Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě v rámci své výroční zprávy posouzení provádění kapitoly I tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. Tato zpráva:

a)	vyhodnotí, jakého pokroku bylo při provádění mimořádné makrofinanční pomoci Unie dosaženo;

b)	posoudí hospodářskou situaci a vyhlídky Ukrajiny, jakož i provádění požadavků a podmínek uvedených v čl. 3 odst. 1 a 2;

c)	uvede souvislost mezi požadavky a podmínkami stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnou makrofinanční situací Ukrajiny a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek mimořádné makrofinanční pomoci Unie.

2. Do dvou let od konce doby dostupnosti makrofinanční pomoci Unie předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o následném hodnocení, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost dokončené mimořádné makrofinanční pomoci Unie a míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci.

KAPITOLA IV

ZMĚNY ROZHODNUTÍ (EU) 2022/1201 A ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

Článek 18

Změny rozhodnutí (EU) 2022/1201

Rozhodnutí (EU) 2022/1201 se mění takto:

v čl. 1 odst. 2 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Úvěry podle odstavce 1 a podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1628 (*1) mají společnou průměrnou dobu splatnosti nejvýše 25 let.

(*1) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1628 ze dne 20. září 2022 o poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině, navýšení společného rezervního fondu o záruky ze strany členských států a zvláštní rezervy na některé finanční závazky týkající se Ukrajiny, na které se poskytuje záruka podle rozhodnutí č. 466/2014/EU, a o změně rozhodnutí (EU) 2022/1201 (Úř. věst. L 245, 21.9.2022, s. 1).“;"

2)	článek 7 se zrušuje.

Článek 19

Závěrečné ustanovení

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 20. září 2022.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

M. BEK

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. září 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 20. září 2022.

(2) Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3).

(3) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/313 ze dne 24. února 2022 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině (Úř. věst. L 55, 28.2.2022, s. 4).

(4) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1201 ze dne 12. července 2022 o poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině (Úř. věst. L 186, 13.7.2022, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).

(8) Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11).

(9) Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).

(10) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii (Úř. věst. L 135, 8.5.2014, s. 1).

(11) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(12) Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(13) Úř. věst. L 45, 24.2.2022.

22.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 245/14

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/1629

ze dne 21. září 2022,

kterým se stanoví opatření pro izolaci organismu Ceratocystis platani (J.M. Walter) Engelbr. & T.C. Harr. v určitých vymezených územích

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (1), a zejména na čl. 28 odst. 1 písm. d) a e) a odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 (2) stanoví v příloze II části B seznam karanténních škodlivých organismů pro Unii, jejichž výskyt je na území Unie znám.

(2)

Organismus Ceratocystis platani (J.M. Walter) Engelbr. & T.C. Harr. (dále jen „dotčený škodlivý organismus“) je zařazen na uvedený seznam, neboť je známo, že se vyskytuje v určitých částech území Unie, což má významný dopad na rostliny Platanus L. (dále jen „dotčené rostliny“) a na dřevo Platanus L. (dále jen „dotčené dřevo“), které jsou hlavními hostiteli uvedeného škodlivého organismu.

(3)	Z průzkumů provedených podle článku 19 nařízení (EU) 2016/2031 vyplývá, že eradikace dotčeného škodlivého organismu v určitých vymezených územích již není možná.

(4)

Proto by měla být stanovena opatření pro izolaci výskytu dotčeného škodlivého organismu v uvedených vymezených územích sestávajících ze zamořených zón a nárazníkových zón. Uvedená opatření by měla být v souladu s dostupnými technickými a vědeckými důkazy týkajícími se dotčených rostlin a dotčeného dřeva.

(5)	Příslušné orgány by měly zvyšovat informovanost veřejnosti s cílem zajistit, aby široká veřejnost a profesionální provozovatelé, jichž se týkají opatření pro izolaci výskytu ve vymezených územích, byli informováni o uplatněných opatřeních a stanovení vymezených území za tímto účelem.

(6)	Pokud se však dotčený škodlivý organismus objeví v nárazníkové zóně obklopující zamořenou zónu podléhající opatřením pro izolaci dotčeného škodlivého organismu, mělo by toto nové zjištění vést k tomu, že příslušný orgán stanoví nové vymezené území, v němž se provádí eradikace.

(7)

Měly by být prováděny každoroční průzkumy zaměřené na výskyt dotčeného škodlivého organismu, jak je stanoveno v článku 22 nařízení (EU) 2016/2031 a v prováděcím nařízení Komise (EU) 2020/1231 (3), aby se zajistilo včasné zjištění dotčeného škodlivého organismu v oblastech na území Unie, kde výskyt dotčeného škodlivého organismu není znám. Tyto průzkumy by měly vycházet z karty průzkumu výskytu dotčeného škodlivého organismu zveřejněné Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, neboť zohledňuje nejnovější vědecký a technický vývoj.

(8)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví opatření pro izolaci organismu Ceratocystis platani (J.M. Walter) Engelbr. & T.C. Harr. ve vymezených územích, kde jeho eradikace není možná.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„dotčeným škodlivým organismem“Ceratocystis platani (J.M. Walter) Engelbr. & T.C. Harr.;

2)	„dotčenými rostlinami“ rostliny rodu Platanus L., kromě semen;

3)	„dotčeným dřevem“ dřevo rodu Platanus L.;

4)	„vymezeným územím pro izolaci“ oblast uvedená v příloze I, kde dotčený škodlivý organismus nelze eradikovat;

5)	„kartou průzkumu výskytu škodlivého organismu“ publikace Evropského úřadu pro bezpečnost potravin „Karta průzkumu týkající se organismu Ceratocystis platani (4)“.

Článek 3

Stanovení vymezených území pro izolaci výskytu

Příslušné orgány stanoví vymezená území pro izolaci dotčeného škodlivého organismu sestávající ze zamořené zóny a nárazníkové zóny o šířce nejméně 1 km obklopující zamořenou zónu.

Článek 4

Opatření ve vymezených územích pro izolaci výskytu

1. Příslušné orgány v zamořených zónách zajistí, aby byla přijata tato opatření:

odstranění dotčených rostlin a dotčeného dřeva napadených dotčeným škodlivým organismem před následujícím vegetačním obdobím, uplatnění vhodných opatření, aby se zabránilo šíření dotčeného škodlivého organismu prostřednictvím pařezů, pilin, částí dřeva a zbytků půdy v místě kácení, a zajištění jejich zničení ve vhodných zpracovatelských zařízeních;

zákaz přemísťování dotčeného dřeva, které pochází z odstraněných dotčených rostlin napadených dotčeným škodlivým organismem ze zamořené zóny, s výjimkou případů, kdy:

i)	v zamořené zóně není k dispozici žádné vhodné zařízení pro ošetření;

ii)	ošetření je provedeno v nejbližším zařízení pro ošetření vně zamořené zóny, které je schopno toto ošetření provést, a

iii)	přeprava probíhá pod úředním dohledem příslušných orgánů a v uzavřených vozidlech, která zajišťují, aby se zabránilo roztroušení dotčeného dřeva a aby se dotčený škodlivý organismus nemohl šířit;

c)	zákaz výsadby dotčených rostlin v příslušných zamořených zónách kromě těch, o nichž je známo, že jsou vůči dotčenému škodlivému organismu odolné;

d)	zákaz odstraňování a přepravy půdy ze zamořené zóny do jiných zón, pokud nebylo použito předchozí vhodné ošetření, aby se zajistilo, že je prostá dotčeného škodlivého organismu;

e)	čištění a dezinfekci nářadí a strojů k prořezávání před a po styku s dotčenými rostlinami nebo jejich půdou a

f)	ošetření řezů v případě prořezávání dotčených rostlin vhodným preventivním ošetřením.

2. Příslušné orgány v nárazníkových zónách zajistí, aby byla přijata tato opatření:

a)	zákaz výsadby dotčených rostlin v nárazníkové zóně kromě těch, o nichž je známo, že jsou odolné vůči dotčenému škodlivému organismu;

b)	čištění a dezinfekci nářadí a strojů k prořezávání před a po styku s dotčenými rostlinami nebo jejich půdou nebo s dotčeným dřevem a

c)	ošetření řezů v případě prořezávání dotčených rostlin vhodným preventivním ošetřením.

3. Pokud byl výskyt dotčeného škodlivého organismu v nárazníkové zóně úředně potvrzen, použijí se články 17 a 18 nařízení (EU) 2016/2031.

4. V rámci vymezených území pro izolaci výskytu zvyšují příslušné orgány informovanost veřejnosti o hrozbě dotčeného škodlivého organismu a o opatřeních přijatých s cílem zabránit jeho dalšímu šíření mimo uvedená území.

Příslušné orgány informují širokou veřejnost a dotčené profesionální provozovatele o stanovení vymezeného území pro izolaci výskytu.

Článek 5

Průzkumy

1. Příslušné orgány provedou průzkumy stanovené v odstavcích 2 a 3 s přihlédnutím k informacím uvedeným v kartě průzkumu škodlivého organismu.

2. Provádějí každoroční průzkumy založené na posouzení rizik ke zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu v oblastech území Unie, kde není jeho výskyt znám, ale kde by se mohl usídlit.

3. V nárazníkových zónách vymezených území pro izolaci výskytu provádějí každoroční průzkumy podle čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 s cílem zjistit výskyt dotčeného škodlivého organismu.

Tyto průzkumy zahrnují:

a)	vizuální prohlídky dotčených rostlin za účelem zjištění dotčeného škodlivého organismu a

b)	odběr vzorků a testování v případě podezření na výskyt dotčeného škodlivého organismu.

Tyto průzkumy jsou intenzivnější než průzkumy uvedené v odstavci 2, s vyšším počtem vizuálních prohlídek a případně odběru vzorků a testování.

Článek 6

Podávání zpráv

Do 30. dubna každého roku předloží členské státy Komisi a ostatním členským státům výsledky průzkumů provedených v předchozím kalendářním roce podle:

a)	čl. 5 odst. 2 tohoto nařízení za použití jedné ze šablon stanovených v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2020/1231;

b)	čl. 5 odst. 3 tohoto nařízení za použití jedné ze šablon uvedených v příloze II tohoto nařízení.

Článek 7

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. září 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4.

(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019 (Úř. věst. L 319, 10.12.2019, s. 1).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1231 ze dne 27. srpna 2020 o formátu a pokynech pro výroční zprávy o výsledcích průzkumů a o formátu víceletých programů průzkumů a praktických opatřeních stanovených v článcích 22 a 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (Úř. věst. L 280, 28.8.2020, s. 1).

(4) Pest survey card on Ceratocystis platani (Karta průzkumu týkající se organismu Ceratocystis platani). EFSA supporting publication 2021:EN-6822. doi:10.2903/sp.efsa.2021.EN-6822. K dispozici na internetové adrese: https://arcg.is/15CyXW.

PŘÍLOHA I

Seznam vymezených území pro izolaci výskytu podle článku 2

Francie

Číslo/název vymezeného území (VÚ)

Zóna VÚ

Region

Obce nebo jiné správní/zeměpisné vymezení

1.	Canal du Midi et Canal de la Robine

Zamořená zóna

Aude (11)

100 m na každé straně kanálu v těchto obcích: Alzonne; Argeliers; Argens-Minervois; Azille; Blomac; Bram; Carcassonne; Castelnaudary; Caux-et-Sauzens; Ginestas; Homps; La Redorte; Lasbordes; Marseillette; Mirepeisset; Montréal; Moussan; Narbonne; Ouveillan; Paraza; Pexiora; Pezens; Puichéric; Roubia; Saint-Martin-Lalande; Saint-Nazaire-d’Aude; Sainte-Eulalie; Sallèle d’Aude; Trèbes; Ventenac-en-Minervois; Villalier; Villedubert; Villemoustaussou; Villepinte; Villesèquelande

Hérault (34)

100 m na každé straně kanálu v těchto obcích: Agde; Béziers; Capestang; Cers; Colombiers; Cruzy; Nissan-lez-Ensérune; Olonzac; Poilhes; Portiragnes; Quarante; Vias; Villeneuve-les-Béziers

Nárazníková zóna

Aude (11)

1 km kolem zamořené zóny v těchto obcích: Alzonne; Argeliers; Argens-Minervois; Arzens; Azille; Badens; Bages; Baraigne; Barbaira; Berriac; Blomac; Bouilhonnac; Bram; Canet; Capendu; Carcassonne; Castelnau d’Aude; Castelnaudary; Caux-et-Sauzens; Conques sur Orbiel; Cuxac d’Aude; Floure; Fonties d’Aude; Ginestas; Gruissan; Homps; La Redorte; Labastide-d-Anjou; Lasbordes; Lézignan Corbières; Marseillette; Mas-saintes-Puelles; Mirepeisset; Mireval Lauragais; Montferrand; Montréal; Moussan; Narbonne; Ouveillan; Paraza; Pennautier; Pexiora; Peyriac de Mer; Pezens; Port-la-Nouvelle; Puichéric; Raissac d’Aude; Roquecourbe Minervois; Roubia; Rustiques; Saint-Couat d’Aude; Sainte-Eulalie; Sainte-Valière; Saint-Marcel sur Aude; Saint-Martin-Lalande; Saint-Nazaire-d’Aude; Sallèle d’Aude; Sigean; Tourouzelle; Trèbes; Ventenac Cabardès; Ventenac-en-Minervois; Villalier; Villedubert; Villemoustaussou; Villepinte; Villesèquelande

Hérault (34)

1 km kolem zamořené zóny v těchto obcích: Agde; Béziers; Capestang; Cers; Colombiers; Cruzy; Marseillan; Montady; Montels; Montouliers; Nissan-lez-Ensérune; Olonzac; Poilhes; Portiragnes; Quarante; Sauvian; Sérignan; Vias; Villeneuve-les-Béziers

2.	Adour et affluents

Zamořená zóna

Hautes-Pyrénées (65)

Andrest; Ansost; Artagnan; Aureilhan; Aurensan; Auriébat; Barbachen; Bazet; Bazillac; Bordères-sur-l’Échez; Bours; Caixon; Camalès; Escondeaux; Estirac; Gayan; Gensac; Horgues; Lafitole; Lagarde; Laloubère; Larreule; Liac; Marsac; Maubourguet; Monfaucon; Nouilhan; Odos; Oursbelille; Pujo; Rabastens-de-Bigorre; Saint-Lézer; Sarniguet; Sarriac-Bigorre; Sauveterre; Ségalas; Séméac; Siarrouy; Sombrun; Soues; Talazac; Tarbes; Tostat; Ugnouas; Vic-en-Bigorre; Villenave-près-Marsac

Gers (32)

Haget

Nárazníková zóna

Hautes-Pyrénées (65)

Castelnau-Rivière-Basse; Caussade-Rivière; Hères; Labatut-Rivière; Villefranque

1 km kolem zamořené zóny v těchto obcích: Barbazan-Debat; Boulin; Buzon; Castéra-Lou; Chis; Dours; Ibos; Juillan; Lacassagne; Lahitte-Toupières; Lascazères; Lescurry; Louey; Momères; Mingot; Orleix; Orois; Pintac; Saint-Martin; Salles-Adour; Sanous; Sarrouilles; Tarasteix

Gers (32)

Armentieux; Jû-Belloc; Ladevèze-Ville; Tieste-Uragnoux

1 km kolem zamořené zóny v těchto obcích: Beccas; Betplan; Cazeaux-Villecomtal; Malabat; Marciac; Montégut-Arros; Saint-Justin; Sembouès; Villecomtal-Sur-Arros

Pyrénées-Atlantique (Région Nouvelle-Aquitaine)

1 km kolem zamořené zóny v těchto obcích: Castéide-Doat; Labatut; Lamayou; Moncaup; Montaner; Monségur

3.	Vaucluse/Bouches-du-Rhône/Var

Zamořená zóna

Bouches du Rhône (13)

Aix-en-Provence; Allauch; Arles; Aubagne; Auriol; Barbentane; Berre-l’Etang; Cabannes; Cadolive; Carry-le-Rouet; Ceyreste; Châteaurenard; Cornillon-Confoux; Cuges-les-Pins; Eygalières; Eyguières; Eyragues; Fuveau; Gémenos; Gignac-la-Nerthe; Grans; Graveson; Gréasque; Istres; Jouques; La Bouilladisse; La Ciotat; La Destrousse; La Fare-les-Oliviers; La Penne-sur-Huveaune; Lamanon; Lambesc; Le Tholonet; Les Pennes-Mirabeau; Maillane; Mallemort; Marignane; Marseille; Martigues; Mas-Blanc-des-Alpilles; Maussane-les-Alpilles; Meyrargues; Meyreuil; Mollégès; Mouriès; Noves; Orgon; Pélissanne; Peyrolles-en-Provence; Plan-de-Cuques; Plan-d’Orgon; Port-de-Bouc; Port-Saint-Louis-du-Rhône; Puyloubier; Rognonas; Roquevaire; Saint-Andiol; Saint-Chamas; Saint-Etienne-du-Grès; Saint-Martin-de-Crau; Saint-Rémy-de-Provence; Saint-Victoret; Salon-de-Provence; Sénas; Simiane-Collongue; Tarascon; Trets; Velaux; Venelles; Ventabren; Verquiéres; Vitrolles

Var (83)

Cogolin; Draguignan; Hyères; La Garde; La Londe-les-Maures; La Seyne-sur-Mer; Le Beausset; Le Luc; Les Arcs; Pignans; Saint-Cyr-sur-Mer; Saint-Maximin-la-Sainte-Baume; Saint-Tropez; Saint-Zacharie; Toulon

Vaucluse (84)

Althen-des-Paluds; Apt; Avignon; Beaumes-de-Venise; Bédarrides; Bonnieux; Cadenet; Caderousse; Camaret-sur-Aigues; Carpentras; Caumont-sur-Durance; Cavaillon; Châteauneuf-de-Gadagne; Châteauneuf-du-Pape; Courthézon; Entraigues-sur-la-Sorgue; Fontaine-se-Vaucluse; Gargas; Gignac; Gigondas; Gordes; Goult; Jonquerettes; Jonquières; La Tour-d’Aigues; Lagnes; Lapalud; Lauris; Le Pontet; Le Thor; L’Isle-sur-la-Sorgue; Loriol-du-Comtat; Lourmarin; Malaucène; Mazan; Mérindol; Modène; Mondragon; Monteux; Morières-lès-Avignon; Oppède; Orange; Pernes-les-Fontaines; Pertuis; Piolenc; Robion; Saignon; Saint-Didier; Saint-Saturnin-lès-Apt; Saint-Saturnin-lès-Avignon; Sarrians; Saumane-de-Vaucluse; Sorgues; Travaillan; Vedène; Velleron; Venasque; Villelaure; Violes

Nárazníková zóna

Bouches du Rhône (13)

Alleins; Aureille; Aurons; Beaurecueil; Belcodène; Bouc-Bel-Air; Boulbon; Cabriès; Carnoux-en-Provence; Cassis; Charleval; Châteauneuf-le-Rouge; Châteauneuf-les-Martigues; Coudoux; Eguilles; Ensuès-la-Redonne; Fontvieille; Fos-sur-Mer; Gardanne; La Barben; La Roque-d’Anthéron; Lançon-Provence; Le Puy-Sainte-Réparade; Le Rove; Les Baux-de-Provence; Mimet; Miramas; Paradou; Peynier; Peypin; Rognac; Rognes; Roquefort-la-Bédoule; Rousset; Saint-Antonin-sur-Bayon; Saint-Cannat; Saintes-Maries-de-la-Mer; Saint-Estève-Janson; Saint-Marc-Jaumegarde; Saint-Mitre-les-Remparts; Saint-Paul-lès-Durance; Saint-Pierre-de-Mézoargues; Saint-Savournin; Sausset-les-Pins; Septèmes-les-Vallons; Vauvenargues; Vernègues

Var (83)

Ampus; Bandol; Besse-sur-Issole; Bormes-les-Mimosas; Bras; Brue-Auriac; Cabasse; Carnoules; Carqueiranne; Cavalaire-sur-Mer; Châteaudouble; Collobrières; Evenos; Figanières; Flassans-sur-Issole; Flayosc; Gassin; Gonfaron; Grimaud; La Cadiere-d’Azur; La Crau; La Croix-Valmer; La Farlède; La Mole; La Motte; La Valette-du-Var; Le Cannet-des-Maures; Le Castellet; Le Muy; Le Pradet; Le Revest-les-Eaux; Le Thoronet; Les Mayons; Lorgues; Nans-les-Pins; Ollières; Ollioules; Pierrefeu-du-Var; Plan-d’Aups-Sainte-Baume; Pourcieux; Pourrières; Puget-Ville; Ramatuelle; Rians; Riboux; Rougiers; Sainte-Maxime; Saint-Mandrier-sur-Mer; Sanary-sur-Mer; Seillons-Source-d’Argens; Signes; Six-Fours-les-Plages; Taradeau; Tourves; Trans-en-Provence; Vidauban

Vaucluse (84)

Ansouis; Aubignan; Auribeau; Beaumettes; Beaumont-de-Pertuis; Beaumont-du-Ventoux; Bedoin; Blauvac; Bollène; Buoux; Cabrieres-d’Avignon; Cairanne; Caromb; Caseneuve; Castellet; Cheval-Blanc; Crestet; Crillon-le-Brave; Cucuron; Entrechaux; Grambois; Joucas; La Bastidonne; La Motte-d’Aigues; La Roque-Alric; La Roque-sur-Pernes; Lacoste; Lafare; Lagarde-d’Apt; Lamotte-du-Rhône; Le Barroux; Le Beaucet; Lioux; Malemort-du-Comtat; Maubec; Ménerbes; Méthamis; Mirabeau; Mormoiron; Mornas; Murs; Puget; Puyvert; Rasteau; Roussillon; Rustrel; Sablet; Saint-Christol; Sainte-Cécile-les-Vignes; Saint-Hippolyte-le-Graveyron; Saint-Léger-du-Ventoux; Saint-Martin-de-Castillon; Saint-Martin-de-la-Brasque; Saint-Pantaléon; Saint-Pierre-de-Vassols; Sannes; Sault; Seguret; Sérignan-du-Comtat; Sivergues; Suzette; Taillades; Uchaux; Vacqueyras; Vaison-la-Romaine; Vaugines; Viens; Villars

Alpes-de-Haute-Provence (04)

Simiane-la-Rotonde

Ardèche (07)

Bourg-Saint-Andéol; Saint-Just-d’Ardèche; Saint-Marcel-d’Ardèche

Drôme (26)

Mollans-sur-Ouvèze; Pierrelatte; Rochegude; Saint-Paul-Trois-Châteaux; Suze-la-Rousse

Gard (30)

Aramon; Beaucaire; Chusclan; Codolet; Fourques; Laudun-l’Ardoise; Les Angles; Montfaucon; Pont-Saint-Esprit; Roquemaure; Saint-Alexandre; Saint-Etienne-des-Sorts; Saint-Geniès-de-Comolas; Saint-Gilles; Sauveterre; Vallabrègues; Vénéjan; Villeneuve-lès-Avignon

PŘÍLOHA II

Šablony pro podávání zpráv o výsledcích ročních průzkumů prováděných podle čl. 6 písm. b)

Část A

1. Šablona pro podávání zpráv o výsledcích ročních průzkumů

2. Pokyny k vyplnění šablony

Je-li tato šablona vyplněna, nevyplňuje se šablona v části B této přílohy.

Ve sloupci 1:

Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska nebo jakékoliv informace, které umožňují identifikaci daného vymezeného území (VÚ), a datum, kdy bylo zřízeno.

Ve sloupci 2:

Uveďte velikost VÚ před zahájením průzkumu.

Ve sloupci 3:

Uveďte velikost VÚ po provedení průzkumu.

Ve sloupci 4:

Uveďte přístup: Izolace výskytu (I). Použijte tolik řádků, kolik je třeba, v závislosti na počtu VÚ na škodlivý organismus a přístupů, jimž jsou tato území podrobena.

Ve sloupci 5:

Uveďte zónu VÚ, kde byl průzkum proveden, a použijte tolik řádků, kolik je třeba: zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ) na samostatných řádcích. V příslušných případech uveďte oblast NZ, kde byl průzkum proveden (např. nejbližších 20 km přiléhajících k NZ, kolem školek atd.) v samostatných řádcích.

Ve sloupci 6:

Uveďte počet a popis lokalit průzkumu, přičemž vyberte u popisu jednu z těchto položek:

1.	Venkovní prostředí (území produkce): 1.1. pole (orná půda, pastvina); 1.2. sad/vinice; 1.3. školka; 1.4. les.

Venkovní prostředí (jiné): 2.1. soukromá zahrada; 2.2. veřejná prostranství; 2.3. chráněné území; 2.4. volně rostoucí rostliny v územích jiných, než jsou chráněná území; 2.5. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl, mokřady, zavlažovací a odvodňovací síť atd.).

3.	Fyzicky uzavřené prostory: 3.1. skleník; 3.2. soukromé místo jiné než skleník; 3.3. veřejné místo jiné než skleník; 3.4. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl).

Ve sloupci 7:

Uveďte rizikové oblasti identifikované na základě biologie škodlivého organismu (škodlivých organismů), výskytu hostitelských rostlin, ekoklimatických podmínek a rizikových míst.

Ve sloupci 8:

Z oblastí uvedených ve sloupci 7 uveďte rizikové oblasti zahrnuté do průzkumu.

Ve sloupci 9:

Uveďte rostliny, ovoce, semena, půdu, obalový materiál, dřevo, stroje, vozidla, vodu či jiné s upřesněním konkrétního případu.

Ve sloupci 10:

Uveďte seznam zkoumaných rostlinných druhů/rodů, přičemž pro každý rostlinný druh/rod použijte jeden řádek.

Ve sloupci 11:

Uveďte měsíce roku, kdy byl průzkum proveden.

Ve sloupci 12:

Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte N.R., pokud informace pro určitý sloupec není relevantní.

Ve sloupcích 13 a 14:

V příslušných případech uveďte výsledky s dostupnými informacemi v odpovídajících sloupcích. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný, neidentifikovaný, starý vzorek).

Ve sloupci 15:

Uveďte oznámení o ohnisku z roku, kdy proběhl průzkum pro zjištění v NZ. Číslo oznámení ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že zjištění představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 16 („Poznámky“).

Část B

1. Šablona pro oznamování výsledků statisticky podložených ročních průzkumů

2. Pokyny k vyplnění šablony

Je-li tato šablona vyplněna, nevyplňuje se šablona v části A této přílohy.

Vysvětlete výchozí předpoklady pro koncepci průzkumu pro každý škodlivý organismus. Shrňte a zdůvodněte:

—	cílovou populaci, epidemiologickou jednotku a jednotky prohlídky,

—	metodu detekce a citlivost metody,

—

rizikový(é) faktor(y) s uvedením úrovní rizika a odpovídajících relativních rizik a podílů hostitelské populace rostlin.

Ve sloupci 1:

Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska nebo jakékoliv informace, které umožňují identifikaci daného vymezeného území (VÚ), a datum, kdy bylo zřízeno.

Ve sloupci 2:

Uveďte velikost VÚ před zahájením průzkumu.

Ve sloupci 3:

Uveďte velikost VÚ po provedení průzkumu.

Ve sloupci 4:

Uveďte přístup: Izolace výskytu (I). Použijte tolik řádků, kolik je třeba, v závislosti na počtu VÚ na škodlivý organismus a přístupů, jimž jsou tato území podrobena.

Ve sloupci 5:

Ve sloupci 6:

Uveďte počet a popis lokalit průzkumu, přičemž vyberte u popisu jednu z těchto položek:

1.	Venkovní prostředí (území produkce): 1.1. pole (orná půda, pastvina); 1.2. sad/vinice; 1.3. školka; 1.4. les.

3.	Fyzicky uzavřené prostory: 3.1. skleník; 3.2. soukromé místo jiné než skleník; 3.3. veřejné místo jiné než skleník; 3.4. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl).

Ve sloupci 7:

Uveďte měsíce roku, kdy byly průzkumy provedeny.

Ve sloupci 8:

Uveďte vybrané cílové populace a připojte odpovídající seznam hostitelských druhů a dotčených oblastí. Cílová populace je vymezena jako soubor jednotek prohlídky. Její velikost je u zemědělských ploch obvykle vymezena v hektarech, ale může se jednat o partie, pole, skleníky atd. Zdůvodněte provedenou volbu ve výchozích předpokladech. Uveďte jednotky prohlídky, které byly předmětem průzkumu. ‚Jednotkou prohlídky‘ se rozumí rostliny, části rostlin, komodity, materiály a přenašeči škodlivých organismů, u nichž byla provedena kontrola za účelem identifikace a detekce škodlivých organismů.

Ve sloupci 9:

Uveďte epidemiologické jednotky, které byly předmětem průzkumu, včetně jejich popisu a jednotky měření. „Epidemiologickou jednotkou“ se rozumí homogenní oblast, v níž by interakce mezi škodlivým organismem, hostitelskými rostlinami a abiotickými a biotickými faktory a podmínkami vedly k téže epidemiologii, pokud by byl přítomen škodlivý organismus. Epidemiologické jednotky jsou dílčí části cílové populace, které jsou homogenní z hlediska epidemiologie a zahrnují alespoň jednu hostitelskou rostlinu. V některých případech může být jako epidemiologická jednotka vymezena celá hostitelská populace v regionu/oblasti/zemi. Může se jednat o regiony klasifikace územních statistických jednotek (NUTS), městské oblasti, lesy, růžové zahrady či zemědělského podniku nebo hektary. Volbu je potřeba odůvodnit ve výchozích předpokladech.

Ve sloupci 10:

Uveďte metody použité během průzkumu, včetně počtu činností v každém případě, v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte N.D., pokud informace pro určitý sloupec není k dispozici.

Ve sloupci 11:

Uveďte odhad vzorkovací efektivity. „Vzorkovací efektivitou“ se rozumí pravděpodobnost výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny. U přenašečů jde o efektivitu metody odchytit pozitivního přenašeče, pokud se vyskytuje v oblasti průzkumu. U půdy jde o efektivitu výběru vzorku půdy obsahujícího škodlivý organismus, pokud se vyskytuje v oblasti průzkumu.

Ve sloupci 12:

„Citlivostí metody“ se rozumí pravděpodobnost, že metoda správně zjistí výskyt škodlivého organismu. Citlivost metody je vymezena jako pravděpodobnost, že výsledek testu reálně pozitivního hostitele bude pozitivní. Jedná se o vynásobení vzorkovací efektivity (tj. pravděpodobnosti výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny) diagnostickou citlivostí (charakterizovanou vizuální prohlídkou a/nebo laboratorním testem použitým v procesu identifikace).

Ve sloupci 13:

Uveďte rizikové faktory v samostatných řádcích, použijte tolik řádků, kolik bude potřeba. Pro každý rizikový faktor uveďte úroveň rizika a odpovídající relativní riziko a podíl hostitelské populace.

Ve sloupci B:

Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte N.R., pokud informace pro určitý sloupec není relevantní. Informace, které mají být uvedeny v těchto sloupcích, souvisejí s informacemi zahrnutými ve sloupci 10 „Metody detekce“.

Ve sloupci 18:

Uveďte počet míst odchytu v případě, že se toto číslo liší od počtu lapačů (sloupec 17) (např. stejný lapač se používá v různých místech).

Ve sloupci 21:

Uveďte počet vzorků vyhodnocených jako pozitivní, negativní nebo neurčené. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný, neidentifikovaný, starý vzorek atd.).

Ve sloupci 22:

Uveďte oznámení o ohnisku z roku, kdy proběhl průzkum pro zjištění v nárazníkové zóně. Číslo oznámení ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že zjištění představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 25 („Poznámky“).

Ve sloupci 23:

Uveďte citlivost průzkumu podle vymezení v mezinárodním standardu pro fytosanitární opatření (ISPM 31). Tato hodnota dosažené míry spolehlivosti, že škodlivý organismus není přítomen, se vypočte na základě provedených prohlídek (a/nebo vzorků) v závislosti na citlivosti metody a předpokládané prevalenci.

Ve sloupci 24:

Uveďte předpokládanou prevalenci na základě odhadu pravděpodobné reálné prevalence škodlivého organismu v terénu provedeného před průzkumem. Předpokládaná prevalence je stanovena jako cíl průzkumu a odpovídá kompromisu, který osoby odpovědné za řízení rizika činí mezi rizikem přítomnosti škodlivého organismu a zdroji dostupnými pro průzkum. Obvykle je pro detekční průzkum stanovena hodnota 1 %.

22.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 245/27

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/1630

ze dne 21. září 2022,

kterým se stanoví opatření pro izolaci organismu Grapevine flavescence dorée phytoplasma v určitých vymezených územích

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 (2) stanoví v příloze II části B seznam karanténních škodlivých organismů pro Unii, jejichž výskyt je na území Unie znám.

(2)

Organismus Grapevine flavescence dorée phytoplasma (dále jen „dotčený škodlivý organismus“) je zařazen na uvedený seznam, neboť je známo, že se vyskytuje v určitých částech území Unie, což má významný dopad na pěstování rostlin Vitis L. (dále jen „dotčené rostliny“), které jsou hlavním hostitelem uvedeného škodlivého organismu.

(3)

Scaphoideus titanus Ball (dále jen „dotčený přenašeč“) byl identifikován jako účinný přenašeč dotčeného škodlivého organismu. Tento přenašeč hraje důležitou úlohu při usídlení a dalším šíření organismu Grapevine flavescence dorée phytoplasma (3) na území Unie, a proto by měla být stanovena opatření pro jeho identifikaci a regulaci.

(4)	Z průzkumů provedených podle článku 19 nařízení (EU) 2016/2031 vyplývá, že eradikace dotčeného škodlivého organismu v určitých vymezených územích již není možná.

(5)

Proto by měla být stanovena opatření pro izolaci dotčeného škodlivého organismu v uvedených vymezených územích sestávajících ze zamořených zón a nárazníkových zón. Uvedená opatření by měla spočívat ve zničení a odstranění napadených dotčených rostlin a v použití vhodných ošetření s cílem zabránit šíření dotčeného škodlivého organismu na zbytek území Unie.

(6)	Příslušné orgány by měly zvyšovat informovanost veřejnosti s cílem zajistit, aby široká veřejnost a profesionální provozovatelé, jichž se týkají opatření pro izolaci výskytu ve vymezených územích, byli informováni o uplatněných opatřeních a stanovení vymezených území za tímto účelem.

(7)	Pokud se však dotčený škodlivý organismus objeví v nárazníkové zóně obklopující zamořenou zónu podléhající opatřením pro izolaci dotčeného škodlivého organismu, mělo by toto nové zjištění vést k tomu, že příslušný orgán stanoví nové vymezené území, v němž se provádí eradikace.

(8)

Měly by být prováděny každoroční průzkumy ke zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu a dotčeného přenašeče, jak je stanoveno v článku 22 nařízení (EU) 2016/2031 a v prováděcím nařízení Komise (EU) 2020/1231 (4), aby se zajistilo včasné zjištění dotčeného škodlivého organismu v oblastech na území Unie, kde výskyt dotčeného škodlivého organismu není znám. Tyto průzkumy by měly vycházet z karty průzkumu výskytu dotčeného škodlivého organismu a jeho přenašeče zveřejněné Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, neboť zohledňuje nejnovější vědecký a technický vývoj.

(9)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví opatření pro izolaci organismu Grapevine flavescence dorée phytoplasma ve vymezených územích, kde jeho eradikace není možná.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„dotčeným škodlivým organismem“ Grapevine flavescence dorée phytoplasma;

2)	„dotčenými rostlinami“ rostliny Vitis L., kromě plodů a semen;

3)	„dotčeným přenašečem“ organismus Scaphoideus titanus Ball;

4)	„vymezeným územím pro izolaci výskytu“ oblast uvedená v příloze I, kde dotčený škodlivý organismus nelze eradikovat;

5)	„kartou průzkumu výskytu škodlivého organismu“ publikace Evropského úřadu pro bezpečnost potravin „Karta průzkumu týkající se organismu Grapevine flavescence dorée phytoplasma a jeho přenašeče Scaphoideus titanus“ (5).

Článek 3

Stanovení vymezených území pro izolaci výskytu

Příslušné orgány stanoví vymezená území pro izolaci dotčeného škodlivého organismu sestávající ze zamořené zóny a nárazníkové zóny o šířce nejméně 2,5 km obklopující zamořenou zónu.

Článek 4

Opatření ve vymezených území pro izolaci výskytu

1. Příslušné orgány v zamořených zónách zajistí, aby byla přijata tato opatření:

a)	odstranění a zničení dotčených rostlin, které byly shledány napadenými dotčeným škodlivým organismem, co nejdříve a nejpozději před začátkem příštího vegetačního období;

b)	použití vhodných způsobů ošetření k regulaci dotčeného přenašeče.

2. Příslušné orgány v nárazníkových zónách zajistí použití vhodných ošetření k regulaci dotčeného přenašeče v případě jeho přítomnosti.

Pokud byl výskyt dotčeného škodlivého organismu úředně potvrzen v dotčených rostlinách v nárazníkové zóně, použijí se články 17 a 18 nařízení (EU) 2016/2031.

3. V rámci vymezených území pro izolaci výskytu zvyšují příslušné orgány informovanost veřejnosti o hrozbě dotčeného škodlivého organismu a o opatřeních přijatých s cílem zabránit jeho dalšímu šíření mimo uvedené oblasti.

Příslušné orgány informují širokou veřejnost a dotčené profesionální provozovatele o stanovení vymezeného území pro izolaci výskytu.

Článek 5

Průzkumy

1. Příslušné orgány provedou průzkumy stanovené v odstavcích 2 a 3 s přihlédnutím k informacím uvedeným v kartě průzkumu škodlivého organismu.

2. Provádějí každoroční průzkumy založené na posouzení rizik ke zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu a dotčeného přenašeče v oblastech území Unie, kde není jeho výskyt znám, ale kde by se mohl usídlit.

Tyto průzkumy zahrnují:

a)	vizuální prohlídky dotčených rostlin za účelem zjištění dotčeného škodlivého organismu;

b)	odběr vzorků a testování v případě podezření na výskyt dotčeného škodlivého organismu a

c)	vhodný odchyt pro zjištění dotčeného přenašeče.

Tyto průzkumy jsou intenzivnější než průzkumy uvedené v odstavci 2, s vyšším počtem vizuálních prohlídek a případně odběrů vzorků a testování.

Článek 6

Podávání zpráv

Do 30. dubna každého roku předloží členské státy Komisi a ostatním členským státům výsledky průzkumů provedených v předchozím kalendářním roce podle:

a)	čl. 5 odst. 2 tohoto nařízení za použití jedné ze šablon stanovených v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2020/1231;

b)	čl. 5 odst. 3 tohoto nařízení za použití jedné ze šablon uvedených v příloze II tohoto nařízení.

Článek 7

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. září 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4.

(3) EFSA PLH Panel (komise EFSA pro zdraví rostlin), 2014. Vědecké stanovisko ke kategorizaci Grapevine Flavescence Dorée. EFSA Journal 2014;12(10):3851, 31 s. doi:10.2903/j.efsa.2014.3851.

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1231 ze dne 27. srpna 2020 o formátu a pokynech pro výroční zprávy o výsledcích průzkumů a o formátu víceletých programů průzkumů a praktických opatřeních stanovených v článcích 22 a 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (Úř. věst. L 280, 28.8.2020, s. 1).

(5) Pest survey card on flavescence dorée phytoplasma and its vector Scaphoideus titanus (Karta průzkumu týkající se organismu Grapevine flavescence dorée phytoplasma a jeho přenašeče Scaphoideus titanus). Podpůrná publikace EFSA 2020:EN-1909. 36 s. doi:10.2903/sp.efsa.2020.EN-1909.

PŘÍLOHA I

Seznamy vymezených území pro izolaci podle článku 2

1. Chorvatsko

Číslo/název vymezeného území (VÚ)

Zóna VÚ

Region

Obce nebo jiné správní/zeměpisné vymezení

Zamořená zóna

Panonské Chorvatsko

(Bjelovarsko-bilogorská župa, Viroviticko-podrávská župa, Požeško-slavonská župa, Brodsko-posávská župa, Osijecko-baranjská župa, Vukovarsko-sremská župa, Karlovacká župa, Sisacko-moslavinská župa)

Katastrální obce

Bedenik, Bjelovar, Bojana, Brezovac, Ciglena, Čazma, Dapci, Diklenica, Draganec, Gornje Plavnice, Kapela, Kobasičari, Kraljevac, Križic, Orovac, Petrička, Podgorci, Pupelica, Ribnjička, Sišćani, Veliko Korenovo, Veliko Trojstvo, Vrtlinska, Zrinski Topolovac;

Borova, Čačinci, Donja Pištana, Duzluk, Kozice, Krajna, Nova Jošava, Pčelić, Podravska Slatina, Sedlarica, Stara Jošava, Šumeđe, Turnašica, Virovitica, Vukosavljevica; a

Kutjevo, Mitrovac, Venje;

Cernik, Nova Gradiška, Šumetlica;

Draž, Majar, Trnava, Zmajevac I;

Bapska, Grabovo, Ilok, Lovas, Mohovo, Opatovac, Sotin, Šarengrad, Tovarnik, Vukovar;

Belaj, Bratovanci, Breznik, Brlog Ozaljski, Bubnjarci, Donji Lović, Draganić, Duga Resa 2, Dvorište Vivodinsko, Ferenci, Gršćaki, Ilovac, Jurovo, Lišnica, Lović Prekriški, Mala Švarča, Mrzlo Polje Mrežničko, Oštri Vrh Ozaljski, Ozalj, Police Pirišće, Svetice, Svetičko Hrašće, Vivodina, Vrhovac, Zagradci, Zajačko Selo, Zaluka, Žakanje; a

Batina, Gornja Jelenska, Ilova, Katoličko Selišće, Kutina, Popovača, Repušnica, Voloder.

Nárazníková zóna

Panonské Chorvatsko

Katastrální obce

Bačkovica, Bedenička, Berek, Bjelovar-Sredice, Blatnica, Bosiljevo, Bršljanica, Brzaja, Cerina, Cjepidlake, Cremušina, Čađavac, Dapčevica, Daskatica, Dautan, Dereza, Donja Kovačica, Drljanovac, Đurđic, Galovac, Gornja Garešnica, Gornja Kovačica, Gornje Rovišće, Gudovac, Ivanska, Kakinac, Kaniška Iva, Klisa, Klokočevac, Kostanjevac, Kozarevac Račanski, Križ Gornji, Laminac, Lasovac, Lipovčani, Mala Pisanica, Mali Grđevac, Malo Trojstvo, Martinac, Međurača, Miklouš, Mosti, Narta, Nevinac, Nova Rača, Nove Plavnice-Hrgovljani, Obrovnica, Orlovac, Pavlin Kloštar, Pobjenik, PRedavac, Prespa, Prgomelje, Rajić Gudovački, Rašenica, Ravneš, Removac, Rovišće, Ruškovac, Samarica, Sasovac, Severin, Sibenik, Slovinska Kovačica, Sredice Gornje, Srijedska, Stara Plošćica, Stare Plavnice, Šandrovac, Šimljana, Šimljanik, Štefanje, Šušnjara, Tomaš, Topolovica, Trojstveni Markovac, Turčević Polje, Vagovina, Velika Peratovica, Velika Pisanica, Veliki Grđevac, Višnjevac, Vukovje, Zdelice, Zrinska Žabjak, Ždralovi;

Antunovac, Bačevac, Bakić, Bankovci, Bokane, Brezovljani, Budanica, Budrovac, Lukački, Bušetina, Cabuna, Crnac, Ćeralije, Dinjevac, Dobrović, Dolci, Donja Bukovica, Donje Bazije, Donje Kusonje, Donje Predrijevo, Donji Meljani, Duga Međa, Dugo Selo Lukačko, Đuričić, Gaćište, Gornja Bukovica, Gornja Pištana, Gornje Bazje, Gornje Kusonje, Gornje Viljevo, Gornji Miholjac, Grabrovnica, Gradina, Gvozdanska, Hum Varoš, Hum Voćinski, Ivanbrijeg, Jasenaš, Kapan, Kapinci, Kladare, Kokočak, Krasković, Kutovi, Levinovac, Lozan, Lukač, Lukavac, Macute, Mala Črešnjevica, Manastir Orahovica, Medinci, Mikleuš, Miljevci, Naudovac, Nova Bukovica, Obradovci, Orahovica, Orešac, Otrovanec, Paušinci, Pitomača I, Pitomača II, Pivnica, Požari, Pušina, Radosavci, Rezovac, Rijenci, Rogovac, Sladojevci, Slatinski Drenovac, Slatinski Lipovac, Slavonske Bare, Sopje, Stari Gradac, Suha Mlaka, Suhopolje, Špišić Bukovica, Turanovac, Vaška, Velika Črešnjevica, Virovitica-centar, Virovitica-city, Vrneševci, Zdenci;

Bektež, Bjelajci, Cerovac, Ciglenik, Cikote, Doljanovci, Duboka, Grabarje, Gradište, Jakšić, Kaptol, Knežci, Kričke, Kula, Lakušija, Latinovac, Lukač, Podgorje, Poreč, Rogulje, Sesvete, Šnjegavić, Šumetlica, Tominovac, Vetovo, Zarilac;

Adžamovci, Baćin Dol, Banićevac, Bobare, Bodavljaci, Donji Andrijevci, Drežnik, Garčin, Giletinci, Golobrdac, Gorice, Gunjavci, Klokočevik, Kovačevac, Ljupina, Mačkovac, Mašić, Medari, Novo Topolje, Opatovac, Podvrško, Poljane, Prvča, Rešetari, Rogolji, Sičice, Stari Perkovci, Staro Topolje, Šagovina Cernička, Šagovina Mašićka, Širinci, Trnava, Vrbje, Žuberkovac;

Batina, Beljevina, Bokšić, Branjin Vrh, Branjina, Breznica Đakovačka, Dalj, Donja Motičina, Dragotin, Duboševica, Đurđenovac, Feričanci, Gajić, Gašinci, Gazije, Gornja Motičina, Gradac Našički, Hrkanovci Đakovački, Kneževi Vinogradi, Kondrić, Kotlina, Lapovci, Levanjska Varoš, Mandićevac, Musić, Nabrđe, Novi Perkovci, Paučje, Podolje, Pridvorje, Selci Đakovački, Seona, Slatinik Drenjski, Slobodna Vlast, Suza, Svetoblažje, Topolje;

Apševci, Banovci, Berak, Bogdanovci, Borovo, Borovo Naselje, Bršadin, Čakovci, Ilača, Lipovača, Marinci, Mikluševci, Negoslavci, Nijemci, Pačetin, Petrovci, Podgrađe, Srijemske Laze, Stari Jankovci, Svinjarevci, Tompojevci, Trpinja;

Banska Selnica, Barilović, Blatnica Pokupska, Brajakovo Brdo, Brašljevica, Bukovlje, Cerovac Barilovićki, Cerovac Vukmanički, Donje Mekušje, Donje Pokupje, Donji Budački, Donji Skrad, Donji Zvečaj, Gornje Mekušje, Gornje Prilišće, Gornje Stative, Gornji Zvečaj, Griče, Jarče Polje, Jaškovo, Kamensko, Karlovac I, Karlovac II, Kosijersko Selo, Kozalj Vrh, Ladešići, Lipa, Lipnik, Luka Pokupska, Mahično, Maletići, Malinci, Martinski Vrh, Modruš Potok, Mračin, Mrežnički Novaki, Mrzljaki, Novaki Ozaljski, Piščetke, Podbrežje, Pokupje, Pravutina, Rečica, Ribnik, Rosopajnik, Skakavac, Slapno, Sračak, Šišljavić, Tomašnica, Trg, Turanj, Tušilović, Velika Jelsa, Vinski Vrh, Vodena Draga, Vukmanić, Zadobarje, Zagrad, Zorkovac; a

Banova Jaruga, Bistrač, Bobovac, Cerje Letovanićko, Crkveni Bok, Čaire, Čigoč, Grabrov Potok, Gračenica, Gušće, Husain, KRaljeva Velika, Kratečko, Krivaj, Kutinica, Lipovljani, Lonja, Ludina, Međurić, Mikleuška, Mužilovčica, Okoli, Osekovo, Pešćenica, Piljenice, Potok, Puska, Ruškovica, Selište, Stremen, Stružec, Stupovača, Svinjičko, Šartovac, Vidrenjak, Vukojevac, Zbjegovača.

Zamořená zóna

Jaderské Chorvatsko

(Istrijská župa)

Katastrální obce

Bačva, Brkač, Brtonigla, Buje, Donja Mirna, Frata, Grožnjan, Kaldir, Karojba, Kaštel, Kaštelir, Kostajnica, Krasica, Kršete, Labinci, Lovrečica, Materada, Motovun, Nova Vas, Novigrad, Petrovija, Savudrija, Sveti Ivan, Sveti Vital, Umag, Višnjan, Vižinada, Završje, Žbandaj.

Nárazníková zóna

Jaderské Chorvatsko

(Istrijská župa)

Katastrální obce

Baderna, Beram, Brdo, Čepić, Dračevac, Funtana, Fuškulin, Gradina, Grdoselo, Kašćerga, Kringa, Kršikla, Kuberton, Kućibreg, Lim, Lovreč, Marčenegla, Merišće, Momjan, Mugeba, Muntrilj, Mušalež, Novaki Motovunski, Oprtalj, Pazin, Poreč, Rakotule, Rovinj, Rovinjsko Selo, Senj, Sovinjak, Sovišćina, Šterna, Tar, Tinjan, Triban, Trviž, Vabriga, Varvari, Vrh, Vrsar, Zamask, Zrenj, Zumesk.

Zamořená zóna

Severní Chorvatsko s krajem města Záhřeb

(Međimurjská župa, Varaždinská župa, Koprivnicko-križevecká župa, Krapinsko-zagorská župa, Záhřebská župa, město Záhřeb)

Katastrální obce

Badličan, Bogdanovec, Donji Vidovec, Dragoslavec, Dunjkovec, Gornja Dubrava, Gornji Mihaljevec, Gradiščak, Kotoriba, Lopatinec, Martinuševec, Preseka, Pretetinec, Prhovec, Robadje, Selnica, Slakovec, Stanetinec, Sveta Marija, Sveti Martin na Muri, Sveti Urban, Šenkovec, Štrigova, Štrukovec, Vukanovec, Zasadbreg, Zebanec, Železna Gora;

Babinec, Bednja, Beletinec, Beretinec, Bolfan, Breznica, Butkovec, Cerje Tužno, Čanjevo, Črešnjevo, Čukovec, Donja Višnjica, Donja Voća, Donje Makojišće, Drenovec, Dubrava Križovljanska, Đurinovec, Gornja Višnjica, Gornje Ladanje, Gornji Martijanec, Grana, Hrastovec Toplički, Hrastovsko, Ivanec, Jakopovec, Jalžbet, Jerovec, Kamena Gorica, Kamenica, Kaniža, Kelemen, Klenovnik, Ključ, Kneginec, Lepoglava, Ludbreg, Ljubelj Kalnički, Ljubešćica, Mali Bukovec, Marčan, Natkrižovljan, Novakovec, Očura, Podevčevo, Poljana, Radovan, Remetinec, Rinkovec, Segovina, Sigetec Ludbreški, Sudovec, Sveti Ilija, Svibovec, Šaša, Šćepanje, Tuhovec, Tužno, Varaždin Breg, Varaždinske Toplice, Vidovec, Vinica Breg, Vinično, Vinogradi Ludbreški, Visoko;

Apatovec, Bakovčica, Bočkovec, Bojnikovec, Borje, Botinovac, Budrovac, Carevdar, Cirkvena, Cubinec, Čepelovac, Dijankovec, Donja Brckovčina, Dubovec, Đurđevac II, Đurđic, Erdovec, Finčevec, Fodrovec, Glogovac, Glogovnica, Gornja Rijeka, Gregurovec, Guščerovec, Hampovica, Hudovljani, Jagnjedovec, Jagnjedovec-grad, Javorovac, Kalinovac, Kalnik, Kamešnica, Kloštar Podravski, Kloštar Vojakovački, Koprivnica, Kozarevac, Križevci, Kunovec, Kunovec Breg, Lemeš, Lukačevec, Majurec, Mala Mučna, Mičetinac, Miholec, Miholjanec, Novi Glog, Novigrad Podravski, Osijek Vojkovački, Plavšinac, Podvinje Miholečko, Pofuki, Potočec, Potok Kalnički, Prkos, Prugovac, Rasinja, Rašćani, Raven, Ruševac, Sokolovac, Subotica Podravska, Suha Katalena, Sveta Helena, Sveti Ivan Žabno, Sveti Petar Čvrstec, Sveti Petar Orehovec, Šemovci, Špiranec, Štrigovec, Trema, Velika Mučna, Veliki Grabičani, Veliki Poganac, Virje, Vojakovac, Vojnovec Kalnički, Zaistovec;

Andraševec, Bedekovčina, Belec, Budinščina, Donja Batina, Donja Stubica, Donja Šemnica, Dubovec, Dubrovčan, Globočec, Gornja Stubica, Gubaševo, Hrašćina, Hrašćinski Kraljevec, Hum Stubički, Jertovec, Jesenje, Klanjec, Komor, Kraljev Vrh, Krapina, Krapina jug, Krapina-city, Laz Bistrički, Mače, Marija Bistrica, Martinci Zlatarski, Mirkovec, Oštrc, Peršaves, Petrova Gora, Poljanica Bistrička, Poznanovec, Purga, Pustodol, Radoboj, Ravno Brezje, Razvor, Selnica, Slani Potok, Strmec, Strmec Stubički, Stubička Slatina, Stubičko Podgorje, Sveti Križ, Sveti Križ Začretje, Sveti Matej, Šemnica, Špičkovina, Tomaševec, Tugonica, Tuhelj, Veleškovec, Veliko Trgovišće, Veternica, Vojnovec Loborski, Vrtnjakovec, Zabok, Zagorska Sela, Zajezda, Zlatar;

Bedenica, Bešlinec, Blaškovec, Blaževdol, Brckovljani, Caginec, Dijaneš, Donja Lomnica, Dubranec, Dubrava, Dugo Selo I, Fuka, Gostović, Gradec, Habjanovac, Haganj, Helena, Hrastje, Hrebinec, Hrnjanec, Hruškovica, Kloštar Ivanić, Komin, Kozjača, Krašić II, Kupljenovo, Laktec, Lonjica, Lovrečka Varoš, Lukavec, Mala Gorica, Molvice, Novoselec, Obreška, Orešje, Paukovec, Pluska, Prekrižje, Prozorje, Psarjevo, Rakitje, Stari Glog, Strmec Samoborski, Sveti Nedelja, Šiljakovina, Šumećani, Tkalec, Tomaševec, Velika, Vrbovec, Zelina, Žitomir; a

Adamovec, Blaguša, Čučerje, Đurđekovec, Glavnica, Gornji Stenjevec, Gračani, Granešina, Kašina, Maksimir, Podsused, Remete, Sesvete.

Nárazníková zóna

Severní Chorvatsko s krajem města Záhřeb

(Međimurjská župa, Varaždinská župa, Koprivnicko-križevecká župa, Krapinsko-zagorská župa, Záhřebská župa, město Záhřeb)

Katastrální obce

Cirkovljan, Čakovec, Črečan, Čukovec, Donja Dubrava, Donji Kraljevec, Donji Mihaljevec, Draškovec, Goričan, Gornji Hrašćan, Gornji Kraljevec, Gornji Pustakovec, Gornji Vidovec, Hemuševec, Hlapičina, Ivanovec, Krištanovec, Križovec, Kuršanec, Macinec, Mačkovec, Mihovljan, Mursko Središće, Nedelišće, Novo Selo Rok, Oporovec, Orehovica, Peklenica, Podbrest, Prelog, Pribislavec, Pušćine, Savska Ves, Strahoninec, Šandrovec, Totovec, Trnovec, Vratišinec, Vularija, Žiškovec;

Bela, Bisag, Biškupec, Biškupec II, Čalinec, Črnec Biškupečki, Donje Ladanje, Donji Kućan, Drašković, Druškovec, Družbinec, Gojanec, Gornja Voća, Gornji Kućan, Hrastovljan, Hrženica, Jalkovec, Kapela Kalnička, Kapela Podravska, Karlovec Ludbreška, Križovljan, Kućan Marof, Leskovec Toplički, Lunjkovec, Majerje, Martijanec, Maruševec, Nedeljanec, Nova Ves Petrijanečka, Novi Marof, Novo Selo Podravsko, Petrijanec, Poljana Biškupečka, Radovec, Selnik, Sesvete Ludbreške, Slanje, Slokovec, Sračinec, Struga, Sveti Đurđ, Sveti Petar, Šemovec, Trakošćan, Trnovec, Varaždin, Veliki Bukovec, Vinica, Vratno, Zamlača, Zbelava, Žabnik;

Branjska, Budančevica, Delovi, Drnje, Duga Rijeka, Đelekovec, Đurđevac I, Ferdinandovac, Gola, Gorica, Heršin, Hlebine, Hrsovo, Imbriovec, Koledinec, Koprivnički Bregi, Koprivnički Ivanec, Kutnjak, Kuzminec, Legrad, Lepa Greda, Lepavina, Marinovec, Međa, Mikovec, Molve, Novačka, Novo Virje, Petranec, Podravske Sesvete, Selnica Podravska, Severovci, Sigetec, Sirova Katalena, Srijem, Sveta Ana, Torčec, Veliki Otok, Vojakovečke Sesvete, Zablatje, Ždala;

Cigrovec, Črešnjevec, Čret, Desinić, Donja Pačetina, Đurmanec, Gorjakovo, Gornja Pačetina, Gornja Čemehovec, Gotalovec, Gusakovec, Hlevnica, Jelenjak, Jezero Klanječko, Klokovec, Konjščina, Košnica, Kraljevec na Sutli, Krapinske Toplice, Lepa Ves, Lovrečan, Mala Erpenja, Mihovljan, Miljana, Modrovec, Mokrice, Novi Dvori Klanječki, Oroslavje, Pešćeno, Petrovsko, Plemešćina, Podgrađe Bistričko, Poljana Sutlanska, Pregrada, Putkovec, Radakovo, Selno, Sopot, Sušobreg, Svedruža, Škarićevo, Švaljkovec, Velika Erpenja, Velika Horvatska, Velika Ves, Vinagora, Vrbanec;

Andrilovec, Bađinec, Bistransko Podgorje, Bolč, Brčevec, Brdovec, Breška Greda, Brezine, Brezje, Brlenić, Bukovčak, Cerje Samoborsko, Cerovski Vrh, Cugovec, Cvetković, Cvetković Brdo, Čeglje, Črnkovec, Desinec, Domagović, Domaslovec, Donja Bistra, Donja Kupčina, Donja Zelina, Drežnik Podokićki, Dubravica, Dugo Selo II, Farkaševac, Glagovo, Gornja Bistra, Gornja Kupčina, Gornji Hruševec, Gornji Vinkovec, Grabar, Gradići, Gustelnica, Hrastilnica, Hrušćica, Hudovo, Ivanić-Grad, Jakovlje, Jastrebarsko, Ježevo, Kabal, Kalinovica, Kalje, Kerestinec, Klinča Sela, Klokočevec, Klokočevec Samoborski, Konšćica, Kosnica, Kostanjevac, Kraj, Krašić I, Kravarsko, Križ, Kupinec, Kupljenovo-novo, Kurilovec, Lazina Čička, Lekneno, Leprovica, Lepšić, Lučelnica, Lepšić, Lučelnica, Luka, Lukinić Brdo, Lupoglav, Mahovljić, Marinkovac, Mičevec, Mirkovoplje, Mlaka, Mraclin, Mrzlo Polje Žumberačko, Negovec, Nova Kapela, Nova Marča, Novaki, Novo Brdo, Novo Čiče, Novo Mjesto, Obrezina, Obrež, Okešinec, Okić, Okunšćak, Opatinec, Ostrna, Otok Samoborski, Paruževac, Pećno, Petrovina, Pirakovec, Pleso, Podjales, Podvornica, Pojatno, Poljana, Poljanski Lug, Posavski Bregi, Prečec, Preseka, Pribić, Prosinec, Pušća, Radoišće, Rakov Potok, Rakovec, Rakovica, Roženica, Rude, Rugvica, Salnik, Samobor, Samoborec, Slavetić, Sošice, Staro Čiče, Stupnik, Šarampov, Šćitarjevo, Širinec, Šušnjari, Topolje, Trebovec, Tučenik, Valetić, Velika Buna, Velika Gorica, Velika Jamnička, Velika Mlaka, Vinkovec, Volavje, Vrbovec, Vrbovec 1, Vukomerić, Vukovina, Vukšinac, Zabrđe, Zaprešić, Zdenčina, Zetkan, Zvonik, Željezno Žumberačko, Žumberak; a

Blato, Brezovica, Centar, Čehi, Črnomerec, Demerje, Dragonožec, Dubrava, Goranec, Gornje Vrapče, Granešina Nova, Horvati, Jakuševec, Klara, Lučko, Lužan, Markuševec, Mikulići, Odra, Odranski Obrež, Peščenica, Planina, Resnik, Rudeš, Sesvetski Kraljevec, Starjak, Stenjevec, Šašinovec, Šestine, Trešnjevka, Trnje, Trpuci, Vrapče, Vugrovec, Vurnovec, Zaprudski Otok, Žitnjak.

2. Maďarsko

Rozšíření nárazníkových zón vymezených území pro izolaci v Chorvatsku a Slovinsku na území Maďarska:

Číslo/název vymezeného území (VÚ)	Zóna VÚ	Region	Obce nebo jiné správní/zeměpisné vymezení
1.	Nárazníková zóna	Báčsko-malokumánská župa okres Baja	Hercegszántó
1.	Nárazníková zóna	Baraňská župa okres Mohács	Kölked, Homorúd
2.	Nárazníková zóna	Zalská župa okres Letenye	Tótszerdahely, Molnári
3.	Nárazníková zóna	Zalská župa okres Lenti	Bödeháza, Nemesnép, Lendvajakabfa, Márokföld, Szentgyörgyvölgy
4.	Nárazníková zóna	Zalská župa okres Lenti	Lendvadedes

3. Itálie

Rozšíření nárazníkových zón vymezených území pro izolaci ve Slovinsku na území Itálie:

Číslo/název vymezeného území (VÚ)	Zóna VÚ	Region	Obce nebo jiné správní/zeměpisné vymezení (částečně)
1.	Nárazníková zóna	Friuli-Venezia Giulia Provincie Gorizia	Dolegna Del Collio, Gorizia, San Floriano Del Collio, Savogna D’isonzo
2.	Nárazníková zóna	Friuli-Venezia Giulia Provincie Terst	Duino-Aurisina, Monrupino, Muggia, San Dorligo Della Valle – Dolina, Sgonico, Trieste
3.	Nárazníková zóna	Friuli-Venezia Giulia Provincie Udine	Prepotto

4. Portugalsko

Číslo/název vymezeného území (VÚ)	Zóna VÚ	Region	Obce nebo jiné správní/zeměpisné vymezení
1.	Zamořená zóna	Severní Portugalsko	Alijó, Amarante, Amares, Baião, Barcelos, Braga, Cabeceiras de Basto, Castelo de Paiva, Celorico de Basto, Cinfães, Esposende, Fafe, Felgueiras, Guimarães, Lousada, Maia, Marco de Canaveses, Monção, Mondim de Basto, Paços de Ferreira, Paredes, Paredes de Coura, Penafiel, Peso da Régua, Ponte de Lima, Póvoa de Lanhoso, Póvoa de Varzim, Ribeira de Pena, Sabrosa, Santa Marta de Penaguião, Santo Tirso, Trofa, Valença, Valongo, Vieira do Minho, Vila do Conde, Vila Nova de Famalicão, Vila Pouca de Aguiar, Vila Real, Vila Verde a Vizela; části těchto obcí: Arcos de Valdevez, Ponte da Barca, Terras de Bouro a Viana do Castelo.
	Nárazníková zóna	Severní Portugalsko	Mesão Frio; části těchto obcí: Arcos de Valdevez, Armamar, Arouca, Boticas, Caminha, Chaves, Carrazeda de Ansiães, Gondomar, Lamego, Matosinhos, Melgaço, Montalegre, Murça, Porto, Ponte da Barca, Resende, Santa Maria da Feira, São João da Pesqueira, Tabuaço, Terras de Bouro, Valpaços, Viana do Castelo, Vila Nova de Cerveira, Vinhais.
	Nárazníková zóna	Střední Portugalsko	Část obce Castro Daire.

5. Slovinsko

Číslo/název vymezeného území (VÚ)

Zóna VÚ

Region

Obce nebo jiné správní/zeměpisné vymezení

Zamořená zóna

Západní Slovinsko

Ankaran, Koper, Izola a Piran; a

Sežana, Komen (kromě katastrálních obcí Brestovica – ID 2408) a Renče-Vogrsko.

Nárazníková zóna

Západní Slovinsko

Brda, Nova Gorica, Miren-Kostanjevica, Šempeter-Vrtojba, Ajdovščina, Vipava, Divača a Hrpelje-Kozina, a katastrální obec Brestovica (ID 2408) v obci Komen.

Zamořená zóna

Jihovýchodní Slovinsko

Dolenjske Toplice, Straža, Mirna peč, Novo mesto (vyjma katastrálních obcí Črešnjice – ID 1458 a Herinja vas – ID 1459).

Nárazníková zóna

Jihovýchodní Slovinsko

Žužemberk, Trebnje, Mirna, Šentrupert, Sevnica, Krško, Brežice, Mokronog-Trebelno, Šmarješke Toplice, Škocjan, Šentjernej, Kostanjevica na Krki, Semič, Črnomelj a Metlika, a katastrální obce v obci Novo mesto: Črešnjice (ID 1458) a Herinja vas (ID 1459).

Zamořená zóna

Severovýchodní Slovinsko

Dobrovnik a Lendava;

Trnovska vas, Destrnik, Sveti Jurij ob Ščavnici, Sveti Tomaž;

tyto katastrální obce v obci Ljutomer: Desnjak (ID 262), Bučkovci – ID 252, Drakovci – ID 253, Moravci – ID 254, Godemarci – ID 255, Presika (ID 271, Nunska Graba (ID 270), Rinčetova Graba (ID 269), Kamenščak (ID 260), Stara cesta (ID 261), Mekotnjak (ID 263), Radomerje (ID 264), Gresovščak (ID 265), Plešivica (ID 266), Ilovci (267), Slamnjak (ID 268) a část obce Globoka (ID 274);

část katastrální obce Globoka patřící obci Razkrižje; a

katastrální obce v obci Ormož: Vičanci (ID 322), Senešci (ID 323), Sodinci (ID 324), Velika Nedelja (ID 331), Šardinje (ID 321), Hum (ID 314), Lahonci (ID 290), Žvab (ID 291), Runeč (ID 292), Stanovno (ID 293), Ivanjkovci (ID 294), Žerovinci (ID 295), Cerovec Stanka Vraza (ID 296), Veličane (ID 297), Mali Brebrovnik (ID 299), Veliki Brebrovnik (ID 300), Vinski vrh (ID 301), Miklavž (ID 302), Hermanci (ID 303), Gomila (ID 304), Kog (ID 305), Vuzmetinci (ID 306), Kajžar (ID 307), Zasavci (ID 308), Lačaves (ID 309), Jastrebci (ID 310), Vitan (ID 312), Pavlovski vrh (ID 315), Pavlovci (ID 317), Hardek (ID 318), Ormož (332) a Ključarovci pri Ormožu (ID 287).

Nárazníková zóna

Severovýchodní Slovinsko

Cankova, Rogašovci, Kuzma, Grad, Gornji Petrovci, Šalovci, Puconci, Moravske Toplice, Hodoš, Kobilje, Tišina, Murska Sobota, Beltinci, Turnišče, Odranci, Velika Polana, Črenšovci;

Razkrižje, kromě části katastrální obce Globoka;

Ljutomer, kromě těchto katastrálních obcí: Desnjak (ID 262), Bučkovci (ID 252), Drakovci (ID 253), Moravci (ID 254), Godemarci (ID 255), Presika (ID 271), Nunska Graba (ID 270), Rinčetova Graba (ID 269), část obce Globoka (ID 274), Kamenščak (ID 260), Stara cesta (ID 261), Mekotnjak (ID 263), Radomerje (ID 264), Gresovščak (ID 265), Plešivica (ID 266), Ilovci (267) a Slamnjak (ID 268);

Ormož, kromě těchto katastrálních obcí: Vičanci (ID 322), Senešci (ID 323), Sodinci (ID 324), Velika Nedelja (ID 331), Šardinje (ID 321), Hum (ID 314), Lahonci (ID 290), Žvab (ID 291), Runeč (ID 292), Stanovno (ID 293), Ivanjkovci (ID 294), Žerovinci (ID 295), Cerovec Stanka Vraza (ID 296), Veličane (ID 297), Mali Brebrovnik (ID 299), Veliki Brebrovnik (ID 300), Vinski vrh (ID 301), Miklavž (ID 302), Hermanci (ID 303), Gomila (ID 304), Kog (ID 305), Vuzmetinci (ID 306), Kajžar (ID 307), Zasavci (ID 308), Lačaves (ID 309), Jastrebci (ID 310), Vitan (ID 312), Pavlovski vrh (ID 315), Pavlovci (ID 317), Hardek (ID 318), Ormož (332) a Ključarovci pri Ormožu (ID 287); a

Središče ob Dravi, Maribor, Duplek, Lenart, Cerkvenjak Kungota, Pesnica, Šentilj, Sveti Jurij v Slovenskih goricah, Sveta Ana, Apače, Benedikt, Sveta Trojica v Slovenskih goricah, Gornja Radgona, Radenci, Križevci, Veržej, Sveti Andraž v Slovenskih goricah, Juršinci, Ptuj, Dornava, Gorišnica, Miklavž na Dravskem polju, Starše, Kidričevo, Hajdina, Markovci, Hoče-Slivnica, Rače-Fram, Zreče, Oplotnica, Slovenska Bistrica, Majšperk, Žetale, Podlehnik, Videm, Cirkulane, Zavrč, Vojnik, Slovenske Konjice, Poljčane, Makole, Šentjur, Šmarje pri Jelšah, Rogaška Slatina, Rogatec, Podčetrtek, Kozje a Bistrica ob Sotli.

6. Španělsko

Rozšíření nárazníkových zón vymezených území pro izolaci výskytu v Portugalsku na území Španělska:

Číslo/název vymezeného území (VÚ)

Zóna VÚ

Region

Obce nebo jiné správní/zeměpisné vymezení

Nárazníková zóna

Galicie

Provincie Pontevedra

A cañiza:

část farnosti Valeixe (Santa Cristina),

Arbo:

farnosti Barcela (San Xoán) a Cequeliños (San Miguel), část farností Arbo (Santa María), Cabeiras (San Sebastián), Mourentán (San Cristovo) a Sela (Santa María),

Crecente:

farnosti Albeos (San Xoán), Quintela (San Caetano) a Ribeira (Santa Mariña),

část farností Crecente (San Pedro), O Freixo (San Roque), Sendelle (Santa Cruz) a Vilar (San Xorxe),

Tomiño:

farnosti Amorín (San Xoán) a Currás (San Martiño).

část farností Piñeiro (San Salvador), Sobrada (Salvador) a Taborda (San Miguel),

Tui:

farnosti Baldráns (Santiago), Caldelas de Tui (San Martiño), Paramos (San Xoán) a Tui (O Sagrario).

část farností Areas (Santa Mariña), Guillarei (San Mamede), Pazos de Reis (O Sagrario), Pexegueiro (San Miguel), Randufe (Santa María da Guía) a Rebordáns (San Bartolomeu),

As Neves:

farnosti As Neves (Santa María), Liñares (Santa María), Setados (Santa Euxenia) a Vide (Santa María).

část farností Rubiós (San Xoán), San Cibrán de Ribarteme (San Cibrán), Santiago de Ribarteme (Santiago) a Tortoreos (Santiago),

Salvaterra do Miño:

farnosti Arantei (San Pedro), Oleiros (Santa María) a Porto (San Paulo).

část farností Alxén (San Paio), Cabreira (San Miguel), Fiolledo (San Paio), Meder (Santo Adrián), Pesqueiras (Santa Mariña) a Salvaterra (San Lourenzo),

Salceda de Caselas:

část farností Entenza (Santos Xusto e Pastor) a Soutelo (San Vicente).

Galicie

Provincie Orense

Padrenda:

část farností Crespos (San Xoán), Desteriz (San Miguel), O Condado (Santa María) a Padrenda (San Cibrán).

PŘÍLOHA II

Šablony pro podávání zpráv o výsledcích ročních průzkumů prováděných podle čl. 6 písm. b)

ČÁST A

1. Šablona pro podávání zpráv o výsledcích ročních průzkumů

2. Pokyny k vyplnění šablony

Je-li tato šablona vyplněna, šablona v části B této přílohy se nevyplňuje.

Ve sloupci 1

Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska nebo jakékoliv informace, které umožňují identifikaci daného vymezeného území (VÚ), a datum, kdy bylo stanoveno.

Ve sloupci 2

Uveďte velikost VÚ před zahájením průzkumu.

Ve sloupci 3

Uveďte velikost VÚ po průzkumu.

Ve sloupci 4

Uveďte přístup: Izolace (I). Použijte tolik řádků, kolik je třeba, v závislosti na počtu VÚ na škodlivý organismus a přístupů, jimž jsou tato území podrobena.

Ve sloupci 5

Uveďte zónu VÚ, kde byl průzkum proveden, a zahrňte tolik řádků, kolik je třeba: Zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ) pomocí samostatných řádků. V příslušných případech uveďte oblast NZ, kde byl průzkum proveden (např. nejbližších 20 km přiléhajících k NZ, kolem školek atd.) v samostatných řádcích.

Ve sloupci 6

Uveďte počet a popis stanovišť průzkumu výběrem jedné z těchto položek pro popis:

1.	Venkovní prostředí (území produkce): 1.1. pole (orná půda, pastvina); 1.2. sad/vinice; 1.3. školka; 1.4. les.

Venkovní prostředí (jiné): 2.1. soukromé zahrady; 2.2. veřejná prostranství; 2.3. chráněné území; 2.4. volně rostoucí rostliny v územích jiných, než jsou chráněná území; 2.5. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl, mokřady, zavlažovací a odvodňovací síť atd.).

3.	Fyzicky uzavřené prostory: 3.1. skleník; 3.2. soukromé místo jiné než skleník; 3.3. veřejné místo jiné než skleník; 3.4. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl).

Ve sloupci 7

Uveďte rizikové oblasti identifikované na základě biologie škodlivého organismu (škodlivých organismů), výskytu hostitelských rostlin, ekoklimatických podmínek a rizikových míst.

Ve sloupci 8

Uveďte rizikové oblasti zahrnuté do průzkumu z oblastí uvedených ve sloupci 7.

Ve sloupci 9

Uveďte rostliny, ovoce, semena, půdu, obalový materiál, dřevo, stroje, vozidla, vodu či jiné s upřesněním konkrétního případu.

Ve sloupci 10

Uveďte seznam rostlinných druhů/rodů zkoumaných za použití jednoho řádku na rostlinný druh/rod.

Ve sloupci 11

Uveďte měsíce roku, kdy byl průzkum proveden.

Ve sloupci 12

Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte N.R., pokud informace pro určitý sloupec není relevantní.

Ve sloupcích 13 a 14

Ve sloupci 15

ČÁST B

1. Šablona pro oznamování výsledků statisticky podložených ročních průzkumů

2. Pokyny k vyplnění šablony

Je-li tato šablona vyplněna, šablona v části A této přílohy se nevyplňuje.

Vysvětlete výchozí předpoklady pro koncepci průzkumu pro každý škodlivý organismus. Shrňte a zdůvodněte:

—	cílovou populaci, epidemiologickou jednotku a jednotky prohlídky,

—	metodu detekce a citlivost metody,

—	rizikový(é) faktor(y) s uvedením úrovní rizika a odpovídajících relativních rizik a podílů hostitelské populace rostlin.

Ve sloupci 1

Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska nebo jakékoliv informace, které umožňují identifikaci daného vymezeného území (VÚ), a datum, kdy bylo stanoveno.

Ve sloupci 2

Uveďte velikost VÚ před zahájením průzkumu.

Ve sloupci 3

Uveďte velikost VÚ po průzkumu.

Ve sloupci 4

Uveďte přístup: Izolace (I). Použijte tolik řádků, kolik je třeba, v závislosti na počtu VÚ na škodlivý organismus a přístupů, jimž jsou tato území podrobena.

Ve sloupci 5

Ve sloupci 6

Uveďte počet a popis stanovišť průzkumu výběrem jedné z těchto položek pro popis:

1.	Venkovní prostředí (území produkce): 1.1. pole (orná půda, pastvina); 1.2. sad/vinice; 1.3. školka; 1.4. les.

3.	Fyzicky uzavřené prostory: 3.1. skleník; 3.2. soukromé místo jiné než skleník; 3.3. veřejné místo jiné než skleník; 3.4. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl).

Ve sloupci 7

Uveďte měsíce roku, kdy byly průzkumy provedeny.

Ve sloupci 8

Uveďte vybrané cílové populace a připojte odpovídající seznam hostitelských druhů/rodů a dotčených oblastí. Cílová populace je vymezena jako soubor jednotek prohlídky. Její velikost je u zemědělských ploch obvykle vymezena v hektarech, ale může se jednat o partie, pole, skleníky atd. Zdůvodněte provedenou volbu ve výchozích předpokladech. Uveďte jednotky prohlídky, které byly předmětem průzkumu. „Jednotkou prohlídky“ se rozumí rostliny, části rostlin, komodity, materiály či přenašeči škodlivých organismů, kteří byli zkoumáni za účelem určení a detekce škodlivých organismů.

Ve sloupci 9

Uveďte epidemiologické jednotky, které byly předmětem průzkumu, včetně jejich popisu a jednotky měření. „Epidemiologickou jednotkou“ se rozumí homogenní oblast, v níž by interakce mezi škodlivým organismem, hostitelskými rostlinami a abiotickými a biotickými faktory a podmínkami vedly k téže epidemiologii, pokud by byl přítomen škodlivý organismus. Epidemiologické jednotky jsou dílčí části cílové populace, které jsou homogenní z hlediska epidemiologie a zahrnují alespoň jednu hostitelskou rostlinu. V některých případech může být jako epidemiologická jednotka vymezena celá hostitelská populace v regionu/oblasti/zemi. Může se jednat o městské oblasti podle společné klasifikace územních statistických jednotek (regiony NUTS), lesy, růžové zahrady či farmy nebo hektary. Volba epidemiologických jednotek musí být odůvodněna výchozími předpoklady.

Ve sloupci 10

Ve sloupci 11

Uveďte odhad vzorkovací efektivity. „Vzorkovací efektivitou“ se rozumí pravděpodobnost výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny. U přenašečů jde o efektivitu metody odchytit pozitivního přenašeče, když se vyskytuje v oblasti průzkumu. U půdy jde o efektivitu výběru vzorku půdy obsahujícího škodlivý organismus, když se vyskytuje v oblasti průzkumu.

Ve sloupci 12

Ve sloupci 13

Ve sloupci B

Ve sloupci 18

Uveďte počet míst odchytu v případě, že se toto číslo liší od počtu lapačů (sloupec 17) (např. stejný lapač se používá v různých místech).

Ve sloupci 21

Ve sloupci 22

Uveďte oznámení o ohnisku z roku, kdy proběhl průzkum. Číslo oznámení ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že zjištění představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 25 („Poznámky“).

Ve sloupci 23

Uveďte citlivost průzkumu podle vymezení v mezinárodním standardu pro fytosanitární opatření (ISPM) 31. Tato hodnota dosažené míry spolehlivosti, že škodlivý organismus není přítomen, se vypočte na základě provedených prohlídek (a/nebo vzorků) v závislosti na citlivosti metody a předpokládané prevalenci.

Ve sloupci 24

22.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 245/52

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/1633

ze dne 20. září 2022,

kterým se mění prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2020/1343, kterým se Bulharsku poskytuje dočasná podpora podle nařízení (EU) 2020/672 na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) 2020/672 ze dne 19. května 2020 o zřízení evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Na žádost Bulharska ze dne 7. srpna 2020 poskytla Rada prováděcím rozhodnutím (EU) 2020/1343 (2) Bulharsku finanční pomoc ve formě půjčky v maximální výši 511 000 000 EUR s maximální průměrnou splatností 15 let a s obdobím dostupnosti 18 měsíců s cílem doplnit vnitrostátní úsilí Bulharska při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovat na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)	Půjčka měla být Bulharskem použita k financování programů zkrácené pracovní doby a podobných opatření podle článku 3 prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1343.

(3)	Rozšíření onemocnění COVID-19 nadále imobilizuje značnou část pracovní síly v Bulharsku. To vedlo k opakovanému náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů v Bulharsku, pokud jde o opatření uvedené v čl. 3 písm. b) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1343.

(4)

Rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Bulharko provedlo v letech 2020, 2021 a 2022 s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, měla a stále mají dramatický dopad na veřejné finance. V roce 2020 Bulharsko vykazovalo schodek sektoru vládních institucí ve výši 4,0 % a veřejný dluh ve výši 24,7 % hrubého domácího produktu (HDP), které se na konci roku 2021 zvýšily na 4,1 % a 25,1 %. Podle prognózy Komise z jara 2022 má Bulharsko na konci roku 2022 vykazovat schodek veřejných financí ve výši 3,7 % a veřejný dluh ve výši 25,3 % hrubého domácího produktu (HDP). Předpokládá se, že HDP Bulharska se v roce 2022 zvýší o 2,1 %.

(5)

Dne 23. června 2022 Bulharsko požádalo Unii o další finanční pomoc ve výši 460 170 000 EUR, která by dále doplňovala jeho vnitrostátní úsilí vyvinuté v letech 2020, 2021 a 2022 při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reakci na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky. Bulharsko zejména dále prodloužilo a změnilo programy zkrácené pracovní doby a podobná opatření uvedená v 6. bodě odůvodnění.

(6)

Prodloužená podpora mzdových nákladů se poskytuje podnikům, jež v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 utrpěly kvůli omezení své činnosti v období od 13. března 2020 do 31. prosince 2020 propad příjmů alespoň o 30 %. Její podmínkou je, aby během účasti na opatření a po stejnou dobu i poté nepřišli zaměstnanci o zaměstnání. Měsíční podpora mzdových nákladů způsobilým podnikům činí 50 % až 60 % měsíční hrubé mzdy zaměstnance (včetně příspěvku zaměstnavatele na sociální zabezpečení) v závislosti na rozsahu snížení příjmů. Toto opatření je prodloužením opatření popsaného v čl. 3 písm. b) prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1343 a je stanoveno ve vyhlášce Rady ministrů č. 151 ze dne 3. července 2020 ve znění vyhlášky č. 278 ze dne 12. října 2020, vyhlášky č. 416 ze dne 30. prosince 2020, vyhlášky č. 93 ze dne 18. března 2021, vyhlášky č. 213 ze dne 1. července 2021, vyhlášky č. 322 ze dne 7. října 2021, vyhlášky č. 482 ze dne 30. prosince 2021 a vyhlášky č. 40 ze dne 31. března 2022 (3).

(7)

Bulharsko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc stanovené v článku 3 nařízení (EU) 2020/672. Bulharsko předložilo Komisi vhodné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 1 015 050 000 EUR z důvodu vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit socioekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť to souvisí s rozšířením či změnou stávajících vnitrostátních opatření přímo souvisejících s režimem zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, která se vztahují na značnou část podniků a pracovní síly v Bulharsku. Bulharsko hodlá pokrýt 43 880 000 EUR ze zvýšené částky výdajů vlastním financováním.

(8)	Komise Bulharsko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jak je uvádí žádost ze dne 23. června 2022, v souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2020/672.

(9)

Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Bulharsku řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout rozhodnutí týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány.

(10)

Vzhledem k tomu, že období dostupnosti uvedené v prováděcím rozhodnutí (EU) 2020/1343 uplynulo, je pro dodatečnou finanční pomoc zapotřebí nové období dostupnosti. Období dostupnosti finanční pomoci poskytované prováděcím rozhodnutím (EU) 2020/1343 by mělo být prodlouženo o 21 měsíců, a v důsledku toho by celková doba dostupnosti měla činit 39 měsíců počínaje prvním dnem po nabytí účinku prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1343.

(11)	Bulharsko a Komise by měly toto rozhodnutí zohlednit v dohodě o půjčce uvedené v čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2020/672.

(12)	Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(13)	Bulharsko by mělo Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla posoudit rozsah, v němž Bulharsko tyto výdaje provedlo.

(14)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Bulharska, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2020/1343 se mění takto:

Článek 2 se mění takto:

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1. Unie poskytuje Bulharsku půjčku v maximální výši 971 170 000 EUR. Půjčka má průměrnou dobu splatnosti nejvýše 15 let.

2. Období dostupnosti pro finanční pomoc poskytnutou tímto rozhodnutím činí 39 měsíců počínaje prvním dnem po nabytí účinku tohoto rozhodnutí.“;

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. První tranše bude uvolněna v závislosti na vstupu dohody o půjčce podle čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2020/672 v platnost. Veškeré další tranše se uvolňují v souladu s podmínkami uvedené dohody o půjčce nebo v relevantních případech v závislosti na vstupu v platnost dodatku k této dohodě nebo změněné dohody o půjčce uzavřené mezi Bulharskem a Komisí, která nahrazuje původní dohodu o půjčce.“

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Bulharsko může financovat tato opatření:

a)	podporu mzdových nákladů podniků, jak je uvedena ve vyhlášce Rady ministrů č. 55 ze dne 30. března 2020;

podporu mzdových nákladů podniků, jak je uvedena ve vyhlášce Rady ministrů č. 151 ze dne 3. července 2020 ve znění vyhlášky č. 278 ze dne 12. října 2020, vyhlášky č. 416 ze dne 30. prosince 2020, vyhlášky č. 93 ze dne 18. března 2021, vyhlášky č. 213 ze dne 1. července 2021, vyhlášky č. 322 ze dne 7. října 2021, vyhlášky č. 482 ze dne 30. prosince 2021 a vyhlášky č. 40 ze dne 31. března 2022.“

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

1. Bulharsko informuje Komisi do 30. března 2021 a následně každých šest měsíců o provádění plánovaných veřejných výdajů, a to až do jejich provedení v plné výši.

2. Pokud jsou opatření uvedená v článku 3 založena na plánovaných veřejných výdajích a vztahuje se na ně některé prováděcí rozhodnutí, kterým se mění toto prováděcí rozhodnutí, informuje Bulharsko Komisi do šesti měsíců ode dne přijetí uvedeného pozměňujícího prováděcího rozhodnutí a poté každých šest měsíců o provádění plánovaných veřejných výdajů, a to až do jejich provedení v plné výši.“

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Bulharské republice.

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem oznámení příjemci.

Článek 3

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 20. září 2022.

Za Radu

předseda

M. BEK

(1) Úř. věst. L 159, 20.5.2020, s. 1.

(2) Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2020/1343 ze dne 25. září 2020, kterým se Bulharské republice poskytuje dočasná podpora podle nařízení (EU) 2020/672 na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19, Úř. věst. L 314, 29.9.2020, s. 10.

(3) Vyhlášeno ve státním věstníku č. 60 ze dne 7. července 2020, ve znění a dodatků státního věstníku č. 89 ze dne 16. října 2020, ve znění změn a dodatků státního věstníku č. 110 ze dne 29. prosince 2020, ve znění změn státního věstníku č. 2 ze dne 8. ledna 2021, ve znění změn a dodatků státního věstníku č. 24 ze dne 23. března 2021, ve znění změn a dodatků státního věstníku č. 56 ze dne 6. července 2021,ve znění změn a dodatků státního věstníku č. 85 ze dne 12. října 2021, ve znění dodatků státního věstníku č. 97 ze dne 19. listopadu 2021, ve znění změn státního věstníku č. 1 ze dne 4. ledna 2022, ve znění změn státního věstníku č. 27 ze dne 5. dubna 2022.

22.9.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 245/56

DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2022/1634

ze dne 16. září 2022

o vnitřních zárukách redakční nezávislosti a transparentnosti vlastnictví v odvětví sdělovacích prostředků

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nezávislé mediální služby hrají na vnitřním trhu jedinečnou úlohu. Představují rychle se měnící a hospodářsky významné odvětví a zároveň poskytují občanům i podnikům přístup k pluralitě názorů a ke spolehlivým zdrojům informací, a plní tak funkci „veřejného strážce“, která je v obecném zájmu.

(2)

V demokratických společnostech hrají mediální služby klíčovou úlohu, neboť poskytují informace, které jsou veřejným statkem. Aby poskytovatelé mediálních služeb mohli plnit takto zásadní společenskou úlohu a prosperovat na trhu, musí mít možnost poskytovat své služby svobodně a nezávisle na otevřeném a transparentním trhu, který umožňuje pluralitu mediálních aktérů a názorů.

(3)

Poskytovatelé mediálních služeb požívají ochrany nejen podle pravidel Unie upravujících vnitřní trh, ale také podle článku 11 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), neboť jsou důležití z hlediska uplatňování práva na svobodu projevu a informací. Článek 11 Listiny rovněž stanoví, že musí být respektována svoboda a pluralita sdělovacích prostředků a že právo na svobodu projevu zahrnuje svobodu přijímat a rozšiřovat informace bez zasahování veřejné moci a bez ohledu na hranice členských států. Řádné fungování vnitřního trhu mediálních služeb má navíc přímý dopad na právní stát a demokracii, což jsou základní hodnoty Unie zakotvené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii.

(4)

Úbytek příjmů z reklamy v posledním desetiletí, k němuž došlo zejména v důsledku nárůstu distribuce mediálního obsahu a změny spotřebních návyků, odčerpává finanční zdroje z odvětví tradičních sdělovacích prostředků, což ovlivňuje jeho udržitelnost a následně rovněž kvalitu a rozmanitost nabízeného obsahu. Tento trend svědčí o tom, že trh není schopen zajistit udržitelné výnosy nezávislého zpravodajství a kvalitní žurnalistiky, které jsou veřejnými statky a pomáhají bojovat proti dezinformacím.

(5)

Jak je uvedeno v evropském akčním plánu pro demokracii (1), Komise předložila řadu iniciativ na podporu svobody a plurality sdělovacích prostředků. Přijala doporučení o zajištění ochrany, bezpečnosti a posílení postavení novinářů a dalších pracovníků sdělovacích prostředků v Evropské unii (2). Předložila rovněž návrh směrnice (3) a doporučení (4) o ochraně osob, které se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategickými žalobami proti účasti veřejnosti“). Kromě toho Komise provedla několik opatření na podporu oživení a transformace mediálního a audiovizuálního odvětví v rámci Akčního plánu pro média a audiovizuální odvětví (5). Komise rovněž pozorně sleduje provádění a uplatňování důležitých právních předpisů upravujících mediální odvětví, zejména směrnice o audiovizuálních mediálních službách (6) a směrnice o autorském právu (7).

(6)

Komise předložila legislativní návrh nařízení, kterým se stanoví společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu (Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků). Tento návrh stanoví řadu záruk v právu Unie, jejichž cílem je ochrana plurality sdělovacích prostředků a redakční nezávislosti na vnitřním trhu. Toto doporučení doprovází navrhované nařízení jako nástroj s okamžitým účinkem na podporu redakční nezávislosti a transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků.

(7)	Komise zároveň na doplnění právních předpisů aktivně podporuje samoregulační iniciativy samotného mediálního odvětví, jak je to zdůrazněno v akčním plánu pro evropskou demokracii. Součástí tohoto úsilí je i toto doporučení.

(8)

Mediální průmysl má v oblasti samoregulace dlouholetou tradici, a přijal v této oblasti již celou řadu iniciativ. Na základě těchto iniciativ a s přihlédnutím k rozmanitosti právních tradic a přístupů v jednotlivých členských státech je možno určit dobrovolné postupy, které by poskytovatelé mediálních služeb mohli dodržovat, aby zlepšili svou odolnost a lépe odolávali politickému a hospodářskému tlaku. Toto odvětví by se mohlo zapojit do diskuse o těchto dobrovolných postupech a zároveň ponechat na poskytovatelích mediálních služeb, aby se svobodně rozhodli, které postupy budou vyhovovat jejich individuálním potřebám a obchodním modelům, zejména s přihlédnutím ke specifickým potřebám mikropodniků a malých a středních podniků ve smyslu článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (8).

(9)

Aby mohli občané uplatňovat svá demokratická práva, musí být schopni důvěřovat informacím, které jsou jim poskytovány. Musí mít přístup k pluralitě názorů a ke spolehlivým zdrojům informací, aby si mohli utvářet vlastní názory a přispívat k demokratickým procesům. Přístup k důvěryhodným informacím je neméně důležitý i pro schopnost podniků přijímat informovaná rozhodnutí.

(10)

Evropští poskytovatelé mediálních služeb jsou stále častěji vystavováni nepatřičným zásahům do jednotlivých redakčních rozhodnutí, a to i ze strany soukromých vlastníků a akcionářů, což má nepříznivý dopad na redakční svobodu a schopnost poskytovat nezávislé zpravodajství, a tudíž i na dostupnost důvěryhodných informací pro uživatele médií. Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků z roku 2022 vykazuje vysoké riziko nepatřičného komerčního a vlastnického vlivu v několika členských státech (9). V digitálním věku má vzhledem ke zvýšené možnosti snadného přístupu k informacím, které poskytují poskytovatelé mediálních služeb usazení v jiných členských státech, zásadní význam podpora osvědčených postupů na úrovni EU s cílem zajistit, aby se k občanům a podnikům v Unii dostával nezávislý a rozmanitý obsah v oblasti zpráv a informací o aktuálních událostech, který jim umožní utvářet si vlastní názory a provádět informovaná rozhodnutí, což přispěje k fungování veřejné sféry na vnitřním trhu.

(11)

Redakční nezávislost chrání redaktory a novináře před střetem zájmů a pomáhá jim odolávat nepatřičným zásahům a nátlaku. Je proto nezbytným předpokladem pro vytváření a šíření objektivních informací a základním prvkem svobody sdělovacích prostředků. Umožňuje poskytování a přijímání nezávislých a pluralitních mediálních služeb občany a podniky v celé Unii. To je důležité obzvláště pro poskytovatele mediálních služeb, kteří poskytují obsah v oblasti zpráv a informací o aktuálních událostech ohledu na jeho formát (včetně dokumentárních filmů a časopisů zabývajících se těmito tématy). Doporučení týkající se dobrovolných opatření v oblasti redakční nezávislosti jsou proto určena právě těmto poskytovatelům.

(12)

Někteří poskytovatelé mediálních služeb v této souvislosti již zavedli opatření, standardy nebo mechanismy v oblasti správy a řízení společností, jako jsou například redakční charty nebo kodexy, případně etické výbory na ochranu redakční nezávislosti. V některých zpravodajských médiích mohou novináři ovlivnit volbu svého šéfredaktora, případně dokonce změny vlastnictví sdělovacích prostředků. V některých mediálních společnostech mají novináři postavení akcionářů a mohou se podílet na strategickém rozhodování a na rozdělování ekonomických zisků. V několika členských státech jsou některá z těchto firemních opatření uložena určitým typům poskytovatelů mediálních služeb ze zákona (10). Tyto a další příklady záruk by měly posloužit jako zdroj inspirace pro dobrovolná opatření a jako základ průběžných diskusí zúčastněných stran o tom, jak zlepšit ochranu redakční nezávislosti.

(13)

Je sice legitimní, aby si vlastníci soukromých médií zvolili dlouhodobé redakční směřování a rozhodovali o něm, je však nezbytné zajistit, aby redaktoři mohli ve své každodenní práci nezávisle referovat o zprávách a aktuálních událostech. Redaktoři by totiž měli při přijímání jednotlivých redakčních rozhodnutí vycházet ze zpravodajského výzkumu a hodnocení a z významnosti daných informací pro čtenáře; měli by mít rovněž možnost svobodně vyjadřovat kritické názory bez obav z postihu. Je zapotřebí vyváženého přístupu spočívajícího v řízení ze strany průmyslu s cílem podporovat redakční nezávislost a zároveň uznávat legitimní práva a zájmy soukromých vlastníků poskytovatelů mediálních služeb jak z hlediska svobody podnikání, tak z hlediska jejich vlastní svobody projevu.

(14)

Samoregulace sdělovacích prostředků a standardy novinářské etiky jsou účinnými nástroji, které posilují postavení novinářů a pomáhají jim odolávat nepřiměřeným tlakům, a to i politické a obchodní povahy, čímž se zvyšuje důvěra veřejnosti ve sdělovací prostředky (11). Uplatňování standardů novinářské práce v celé Unii je však možné zlepšit. Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků z roku 2022 poukazuje na nedostatky v účinném provádění samoregulace (12).

(15)

Projekt „Mediální rady v digitálním věku“ financovaný Unií navíc konstatoval, že mediální nebo tiskové rady má k dispozici jen o něco více než polovina členských států (13). Tyto rady se v těchto členských státech vzájemně liší velikostí, rozsahem činností i druhem právní identity nebo uznáváním podle vnitrostátního práva, což může mít vliv na jejich skutečnou úlohu. Zástupci mediální komunity v těch členských státech, kde nejsou mediální nebo tiskové rady dosud zřízeny, často postrádají motivaci k jejich založení.

(16)

Toto doporučení navrhuje poskytovatelům mediálních služeb nevyčerpávající a nekumulativní katalog dobrovolných opatření a strategií s cílem zaručit nezávislý proces tvorby zpravodajského obsahu. Doporučovaná opatření se týkají klíčových prvků tohoto procesu, počínaje podmínkami pro nezávislou tvorbu redakčního obsahu přes zmocnění novinářů k účasti na rozhodnutích, která mají zásadní význam pro fungování sdělovacích prostředků, až po strategie pro zajištění dlouhodobé stability produkce zpravodajského obsahu.

(17)

Žádná část tohoto doporučení, které je ze své podstaty nezávazné, by neměla být vykládána tak, že ovlivňuje volný pohyb služeb na vnitřním trhu nebo svobodu projevu a informací včetně svobody tisku, případně že zasahuje do redakční svobody nebo svobody podnikání. Vnitřní záruky by v žádném případě neměly být považovány za opatření, která zbavují vlastníky sdělovacích prostředků jejich úlohy při stanovování strategických cílů a při podpoře růstu a finanční životaschopnosti jejich společností. Kromě toho by měla být uznána vedoucí úloha, kterou při vytváření vnitřních záruk a samoregulačních nástrojů hrají poskytovatelé mediálních služeb a novináři.

(18)

Toto doporučení je založeno na výměně informací s dotčenými zúčastněnými stranami, zejména s novináři, mediálními společnostmi a jejich sdruženími. Vychází z diskusí na Evropském fóru zpravodajských médií (14), zejména z jeho druhého ročníku konaného dne 29. listopadu 2021, na němž probíhala diskuse o průmyslové transformaci mediálního odvětví a souvisejících výzvách (15). Zohledňuje rovněž stávající iniciativy v daném odvětví, například iniciativy „Journalism Trust Initiative“ organizace Reportéři bez hranic a jejích partnerů, jejichž cílem je podporovat zdravější informační prostor podporovaný odvětvovými standardy.

(19)

Doporučená opatření vycházejí z iniciativ, které testují nové obchodní modely a spolupráci, jako jsou například iniciativy financované v rámci akce partnerství žurnalistiky podporované v rámci programu Kreativní Evropa (16). Vycházejí rovněž z režimů finanční podpory a priorit uvedených v Akčním plánu pro média a audiovizuální odvětví, které jsou součástí snah o podporu odvětvového ekosystému pro zpravodajská média na úrovni EU. Někteří poskytovatelé mediálních služeb se navíc uchýlili ke strukturám řízení, v nichž je celý jejich kapitál nebo jeho část v držení neziskových subjektů, jako jsou například svěřenské fondy nebo nadace, které v některých případech hrají důležitou úlohu při jmenování správních rad a šéfredaktorů; má se za to, že to v dlouhodobém měřítku slouží k zachování redakční nezávislosti poskytovatele. Mezi další mechanismy správy a řízení s obdobnými cíli patří akcionářské dohody novinářů, kdy redakční zaměstnanci nebo jejich zastupující orgány ovládají část akcií nebo mají pravomoc zamítnout vstup nového ovládajícího akcionáře, který může ovlivnit redakční nezávislost. Na základě těchto skutečností odkazují doporučovaná opatření na možné přístupy, které mohou poskytovatelé mediálních služeb zvážit, aby zvýšili svou udržitelnost a tím i odolnost vůči politickým a tržním tlakům, a konstatují, že jako hospodářské subjekty mají i nadále nejlepší předpoklady k rozvíjení obchodních modelů, které odpovídají jejich cílům a kapacitám v závislosti na segmentech trhu, na něž se zaměřují.

(20)

Cílem tohoto doporučení je rovněž dále podporovat transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků v celé Unii. Mezinárodní normy (17) a právní předpisy Unie v oblasti sdělovacích prostředků v současné době doporučují členským státům přijímat odvětvová opatření ke zvýšení transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků. Zejména čl. 5 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (18) uznává, že členské státy mohou od poskytovatelů mediálních služeb spadajících do jejich pravomoci požadovat, aby zpřístupnili informace o své vlastnické struktuře, včetně informací o svých skutečných majitelích, v souladu s obecnými pravidly transparentnosti skutečného vlastnictví stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (19). Doporučení Rady Evropy z roku 2018 o pluralitě sdělovacích prostředků a transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků vyzývá členské státy, aby zavedly rámce pro zveřejňování přesných a aktuálních informací týkajících se přímého a skutečného vlastnictví sdělovacích prostředků. Komise navíc spolufinancuje vývoj projektu Euromedia Ownership Monitor, jehož cílem je vytvořit škálovatelnou databázi s možností vyhledávání poskytující bezplatné a uživatelsky vstřícné informace o vlastnictví sdělovacích prostředků v celé Unii.

(21)

Opatření zvyšující transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků vůči široké veřejnosti by byla důležitá s ohledem na zvláštní povahu mediálních služeb jako veřejného statku (20). Vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky hrají úlohu při informování o politických a ekonomických zájmech a při vymáhání odpovědnosti za ně, je transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků nezbytnou součástí každého ekosystému zaměřeného na podporu investigativní žurnalistiky, rozmanitosti sdělovacích prostředků a důvěry veřejnosti ve zprávy ve sdělovacích prostředcích. Na nedostatek informací o transparentnosti specifických pro sdělovací prostředky upozornily zúčastněné strany v průběhu konzultací vedených v souvislosti s přípravou tohoto doporučení.

(22)

Z výše uvedeného vyplývá, že vhodným řešením je komplexní přístup k transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků. Ten by podpořil dostupnost informací o vlastnictví sdělovacích prostředků (nebo jeho výkonu) vládou, státní institucí, státním podnikem nebo jiným veřejným orgánem, o zájmech, vazbách nebo činnostech vlastníků v jiných mediálních a nemediálních podnicích, jakož i o jakýchkoli jiných zájmech, které by mohly ovlivnit strategické rozhodování dané mediální společnosti nebo její redakční zaměření. Je rovněž vhodné doporučit zveřejňování informací o jakýchkoli změnách vlastnictví sdělovacích prostředků nebo kontroly nad nimi, které odráží důležitost aktuálních informací týkajících se vlastnické struktury pro příjemce služeb. Tento doporučovaný přístup by měl být upraven v závislosti na typu sdělovacího prostředku a povaze jeho vlastnictví. Zejména v případě sdělovacích prostředků ve vlastnictví novinářů by měly být zpřístupněny pouze informace o vlastnících ve vedoucích funkcích, například o členech představenstva.

(23)

Cílem tohoto doporučení tedy je podporovat vysokou úroveň transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků v celé Unii prostřednictvím dobrovolných opatření, která by mohli přijímat jak přímo poskytovatelé mediálních služeb, tak členské státy, aniž by byla dotčena pravidla horizontální transparentnosti vlastnictví na úrovni Unie podle směrnice (EU) 2015/849 a pravidla pro zveřejňování informací společnostmi podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 (21), jakož i stávající systémy propojení rejstříků na úrovni Unie.

(24)

Aby Komise podpořila opatření přijatá v návaznosti na toto doporučení, bude umožňovat pravidelný dialog s členskými státy a se zástupci poskytovatelů mediálních služeb a novinářů na příslušných fórech, zejména na Evropském fóru zpravodajských médií. Komise bude pečlivě sledovat opatření přijatá členskými státy a uplatňovat příslušná opatření přijatá poskytovateli mediálních služeb podle tohoto doporučení. Za tímto účelem by členské státy měly být vyzvány, aby Komisi poskytly příslušné informace, jejichž poskytnutí lze od nich důvodně očekávat, a umožnit tak Komisi sledovat dodržování příslušných částí tohoto doporučení, které jsou jim určeny. Zjištění v rámci tohoto sledování mohou sloužit jako podklad pro diskuse vedené zúčastněnými stranami,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

ODDÍL I

Účel doporučení

Aniž by tím byly dotčeny stávající a budoucí předpisy Unie, toto doporučení:

a)	předkládá poskytovatelům mediálních služeb, kteří poskytují obsah v oblasti zpráv a informací o aktuálních událostech, návrh demonstrativního katalogu dobrovolných opatření pro případné využití s cílem zaručit nezávislost jejich jednotlivých redakčních rozhodnutí;

b)	doporučuje poskytovatelům mediálních služeb a členským státům, aby přijali opatření na podporu transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků na vnitřním trhu.

ODDÍL II

Interní záruky redakční nezávislosti

Poskytovatelům mediálních služeb se doporučuje, aby tento níže uvedený katalog zohlednili při přijímání opatření s cílem zaručit nezávislost individuálních redakčních rozhodnutí.

Tento katalog slouží poskytovatelům mediálních služeb jako zdroj inspirace. Případná volba záruk by se měla řídit jejich proveditelností a přiměřeností s přihlédnutím k velikosti poskytovatelů mediálních služeb a povaze poskytovaných mediálních služeb.

Poskytovatelům mediálních služeb se rovněž doporučuje, aby dodržovali samoregulační systémy a iniciativy v oblasti žurnalistiky a mediálního odvětví podporující redakční standardy a standardy důvěryhodné a etické žurnalistiky.

Záruky zajišťující nezávislost a integritu redaktorů

Poskytovatelům mediálních služeb se doporučuje, aby stanovili vnitřní pravidla na ochranu redakční integrity a nezávislosti před nepatřičnými politickými a obchodními zájmy, které mohou ovlivnit jednotlivá redakční rozhodnutí. Pokud taková vnitřní pravidla existují, doporučuje se, aby byla plně uznána a podporována vlastníky i vedením dané mediální společnosti.

Tato vnitřní pravidla lze shromáždit v podobě chart, kodexů nebo jiných redakčních pokynů a politických dokumentů a poskytovatelům mediálních služeb se doporučuje, aby zajistili jejich veřejnou dostupnost a přístupnost na svých internetových stránkách, a to v maximální možné míře i pro osoby se zdravotním postižením.

Redakční integrita

Vnitřní pravidla poskytovatelů mediálních služeb uvedená v bodě 5 by mohla zahrnovat následující aspekty:

a)	pravidla zajišťující integritu redakčního obsahu (týkající se tvorby obsahu), včetně například programového prohlášení redakce, politik na podporu různorodého a inkluzivního složení redakcí zpráv nebo politik týkajících se odpovědného využívání zdrojů;

pravidla zaměřená na předcházení střetům zájmů nebo na jejich zveřejňování, zahrnující zejména požadavky na informování veřejnosti o jakýchkoli obchodních nebo profesních vazbách mezi vlastníky nebo subjekty, které jsou součástí vlastnické struktury daného poskytovatele mediálních služeb nebo na něm mají zájem, a subjekty nebo jednotlivci uvedenými v jeho redakčním obsahu;

c)	politiky týkající se oprav, včetně mechanismů pro podávání stížností;

d)	pravidla zajišťující oddělení komerčních a redakčních činností, například požadavky na zajištění toho, aby byl redakční obsah oddělený a jasně odlišitelný od obsahu reklamního a propagačního.

Redakční nezávislost

Poskytovatelům mediálních služeb se doporučuje zavést mechanismy, které umožní redakčním zaměstnancům chránit svou redakční nezávislost před jakoukoli formou nepatřičného vměšování. Tyto mechanismy by mohly zahrnovat například:

postupy fungující jako doplněk k povinnostem stanoveným ve vnitrostátních předpisech provádějících směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 (22), které by umožňovaly upozornit na jakýkoli tlak, jemuž by byli zaměstnanci případně vystaveni; ty by mohly poskytovat možnosti anonymního nebo důvěrného oznamování případů nátlaku;

b)	právo na nesouhlas umožňující redakčním zaměstnancům odmítnout podepsat články nebo jiný redakční obsah, který byl změněn bez jejich vědomí nebo proti jejich vůli;

c)	„doložky svědomí“ chránící před disciplinárními sankcemi nebo svévolným propouštěním redakčních zaměstnanců, kteří odmítnou vykonat úkoly, které jsou podle jejich názoru v rozporu s profesními standardy;

aniž jsou dotčena práva a povinnosti stanovené v pracovním právu nebo jiných ochranných pravidlech, právo redakčních zaměstnanců, kteří se domnívají, že změna vlastnictví poskytovatele mediálních služeb může ovlivnit jejich redakční integritu a nezávislost, tohoto poskytovatele opustit při zachování veškerých výhod, které se vztahují na dobu strávenou v daném sdělovacím prostředku.

Vnitřní orgány nebo struktury

V zájmu podpory provádění politik nebo vnitřních pravidel týkajících se redakční integrity a nezávislosti se poskytovatelům mediálních služeb doporučuje zřídit vhodné interní nezávislé orgány nebo struktury, které by mohly zahrnovat například:

etické nebo dozorčí výbory odpovědné za dohled nad správným prováděním chart, kodexů nebo jiných redakčních pokynů a politických dokumentů přijatých v rámci daného poskytovatele mediálních služeb a veřejné ochránce práv odpovědné za zajištění dodržování pravidel redakční integrity. Tyto orgány by mohly přijímat stížnosti na možná porušení zásad a pravidel a usilovat o jejich řešení, například prostřednictvím mediace;

rady redakce zpráv, redakční rady nebo jiné orgány fungující jako profesní skupiny zastupující redakční zaměstnance v médiích a jako místa kontaktu a dialogu mezi vedením a novináři a dalšími pracovníky sdělovacích prostředků. Jejich členy by mohli volit novináři a další pracovníci sdělovacích prostředků v rámci daného poskytovatele mediálních služeb. Měly by se snažit zajistit zejména to, aby novináři a další pracovníci sdělovacích prostředků měli možnost skutečně využívat práva stanovená v chartách, kodexech nebo jiných redakčních pokynech a politických dokumentech přijatých v rámci daného poskytovatele. Mohly by usilovat rovněž o zajištění dodržování etických zásad;

c)	ředitele v oblasti žurnalistiky jmenované do výkonných výborů a odpovědné za zajišťování toho, aby politiky daného poskytovatele mediálních služeb respektovaly zásady nezávislé žurnalistiky a svobody tisku;

d)	rady odpovědné za jmenování šéfredaktora a za ochranu jeho samostatnosti a nezávislosti;

e)	konzultační nebo mediační výbory složené ze zástupců redakčních zaměstnanců a vedení nebo vlastníků, jejichž úkolem bude řešení sporů mezi redakčními zaměstnanci a členy vedení nebo vlastníky.

10)

Pravidla upravující fungování těchto subjektů a struktur, pokud existují, jakož i informace o jejich činnostech by měly být ve vhodném rozsahu veřejně dostupné a přístupné, a to v maximální možné míře i pro osoby se zdravotním postižením.

Záruky na podporu účasti novinářů na rozhodování mediálních společností

11)

Poskytovatelům mediálních služeb se doporučuje, aby podporovali zapojení redakčních zaměstnanců nebo orgánů, které je zastupují, do procesů správy a rozhodování. Toto zapojení by mohlo mít podobu práv na informace, práv na konzultace, práv na účast nebo jejich kombinace; tím není dotčen článek 16 Listiny.

12)

Práva na informace by mohla být stanovena zejména v těchto případech:

a)	pokud se vlastníci nebo vedení poskytovatele mediálních služeb rozhodnou změnit šéfredaktora;

b)	pokud se změní složení správní rady;

c)	v případech významných změn týkajících se právní formy nebo vlastnictví poskytovatele mediálních služeb, likvidačního řízení nebo jiných strukturálních změn.

13)

Poskytovatelům mediálních služeb se doporučuje zajistit, aby bylo jmenování šéfredaktora konzultováno s redakčními zaměstnanci nebo s orgány, které je zastupují. Vedení a redakčním zaměstnancům se doporučuje, aby se dohodli na příslušném postupu konzultace.

14)

Je-li to slučitelné s platnými vnitrostátními pravidly, která jsou v souladu s právem Unie, mohla by být redakčním zaměstnancům poskytnuta možnost podílet se na řízení daného poskytovatele mediálních služeb tím, že si zvolí jednoho nebo více zástupců do správní rady.

Záruky pro zlepšení udržitelnosti poskytovatelů mediálních služeb a dlouhodobých investic do tvorby obsahu

15)

Poskytovatelům mediálních služeb se doporučuje podporovat sdílení znalostí a vyměňovat si osvědčené postupy na příslušných fórech s cílem vypracovat strategie pro zvýšení jejich dlouhodobé udržitelnosti a odolnosti. Komise umožní takovýto dialog v rámci Evropského fóra zpravodajských médií.

16)

Z dosavadních diskusí vyplývá, že by bylo možné prozkoumat příslušná inovativní opatření v řadě oblastí, například:

a)	obchodní modely, které umožňují účinné přizpůsobení novým spotřebním návykům včetně systémů na bázi předplatného, systémů založených na čtenářích, skupinového financování nebo jiných nových strategií zpeněžování, které se osvědčily při zvyšování příjmů;

b)	technologická řešení, která mají zásadní význam pro posílení angažovanosti, včetně transparentních algoritmů používaných ke zlepšení doporučování obsahu a přizpůsobování placeného obsahu;

přístupy zaměřené na udržení uživatelů a zvýšení jejich počtu, zejména prostřednictvím navrhování nových formátů, rozvoje nástrojů pro naslouchání uživatelům a budování komunity, jakož i využívání údajů k lepšímu pochopení preferencí a chování uživatelů, které poté umožní vypracování strategií v oblasti cílení a diverzifikace;

struktury správy a řízení společností včetně svěřenských fondů nebo nadací, akcionářských dohod novinářů, sdružení novinářů nebo čtenářů nebo jakoukoli jinou strukturu, která může podpořit posilování odolnosti poskytovatelů mediálních služeb. V této souvislosti lze využití těchto struktur nebo mechanismů považovat za přínosné pro zachování redakční nezávislosti a podporu kvalitní žurnalistiky;

e)	strategie nebo závazky v oblasti opětovného investování příjmů nebo zisků vytvořených s cílem posílit dlouhodobé investice do mediálního obsahu, digitalizace a nezávislé žurnalistiky s ohledem na rostoucí potřebu držet krok s inovacemi v ekonomice pozornosti.

17)

Poskytovatelům mediálních služeb se doporučuje, aby vytvořili politiky zajišťující transparentnost a spravedlivé využívání darů. To by mohlo zahrnovat například zveřejnění totožnosti dárců, kteří poskytují dary převyšující určitou prahovou hodnotu, případně pravidla pro dary od osob či subjektů, jejichž dar by mohl ohrozit redakční nezávislost.

18)

Poskytovatelům mediálních služeb se rovněž doporučuje prozkoumat možnosti strukturální spolupráce, a to i přeshraniční, s cílem využít příležitostí, které na evropské úrovni nabízí vnitřní trh, a možností oslovit další uživatele. Poskytovatelům mediálních služeb se rovněž doporučuje, aby prozkoumali strukturovaná partnerství zaměřená například na sdružování a využívání údajů a posilování jejich inovačních kapacit.

19)

Poskytovatelům mediálních služeb se doporučuje, aby podporovali příležitosti k odbornému vzdělávání a odborné přípravě svých novinářů a dalších pracovníků sdělovacích prostředků včetně přeškolování a rekvalifikace. To lze provádět ve spolupráci s orgány mediální samosprávy, profesními organizacemi a sdruženími, jakož i vzdělávacími institucemi.

ODDÍL III

Transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků

20)

Poskytovatelům mediálních služeb se doporučuje zajistit, aby byly veřejnosti, a to v co největší míře i osobám se zdravotním postižením, snadno a přímo dostupné podrobné, komplexní a aktuální informace o tom, kdo je jejich vlastníkem. Zejména se doporučuje, aby poskytovatelé mediálních služeb zajistili přístup k informacím týkajícím se:

a)	toho, zda a případně v jakém rozsahu je jejich přímým nebo skutečným vlastníkem vláda, státní instituce, státní podnik nebo jiný veřejný subjekt;

b)	zájmů, vazeb nebo činností jejich vlastníků v jiných mediálních nebo nemediálních podnicích;

c)	jakýchkoli jiných zájmů, které by mohly ovlivnit jejich strategické rozhodování nebo jejich redakční zaměření;

d)	veškerých změn jejich vlastnických nebo kontrolních ujednání.

21)

Členským státům se doporučuje, aby přijaly kroky k účinnému provedení doporučení CM/Rec(2018)1 Výboru ministrů členským státům o pluralitě sdělovacích prostředků a transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků. Členským státům se doporučuje zejména to, aby pověřily příslušný vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt vytvořením a údržbou specializované on-line databáze vlastnictví sdělovacích prostředků, která bude obsahovat neagregované údaje o jednotlivých druzích sdělovacích prostředků, a to i na regionální a/nebo místní úrovni, a k níž by veřejnost měla snadný, rychlý a účinný bezplatný přístup, a vypracováváním pravidelných zpráv o vlastnictví mediálních služeb spadajících do pravomoci daného členského státu.

22)

Členským státům a jejich vnitrostátním regulačním orgánům nebo subjektům se doporučuje, aby si pravidelně vyměňovaly osvědčené postupy v oblasti transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků. Tyto výměny by se měly zaměřit zejména na identifikaci a podporu nejúčinnějších opatření nebo nástrojů pro zvyšování transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků a zlepšování správní spolupráce v této oblasti.

ODDÍL IV

Sledování a závěrečná ustanovení

23)

Aby bylo možné sledovat opatření a kroky přijaté v návaznosti na toto doporučení, měly by členské státy 18 měsíců po jeho přijetí a následně na vyžádání předkládat Komisi veškeré relevantní informace týkající se opatření a kroků uvedených v oddíle III.

24)

Komise bude o opatřeních a krocích přijatých v návaznosti na toto doporučení diskutovat s členskými státy a se zúčastněnými stranami, zejména se zástupci poskytovatelů mediálních služeb a novinářů, na relevantních fórech, zejména v rámci Evropského fóra zpravodajských médií.

25)

Komise v případě potřeby zváží přijetí nového doporučení, které nahradí toto doporučení, s přihlédnutím k Evropskému aktu o svobodě sdělovacích prostředků přijatému spolunormotvůrci, jakož i k diskusím s členskými státy a zúčastněnými stranami. Aby se vyloučily jakékoli pochybnosti, v případě jakéhokoli překrývání mezi ustanoveními tohoto doporučení a nařízením, kterým se stanoví společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu (Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků) v podobě, v jaké byl s konečnou platností schválen spolunormotvůrci, přestanou příslušná ustanovení tohoto doporučení platit, jakmile se stanou použitelnými ustanovení uvedeného nařízení.

Toto doporučení je určeno poskytovatelům mediálních služeb usazeným v Unii, a pokud jde o opatření uvedená v oddíle III, také členským státům.

V Bruselu dne 16. září 2022.

Za Komisi

Thierry BRETON

člen Komise

(1) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o evropském akčním plánu pro demokracii (COM(2020) 790 final).

(2) Doporučení Komise (EU) 2021/1534 ze dne 16. září 2021 o zajištění ochrany, bezpečnosti a posílení postavení novinářů a dalších pracovníků sdělovacích prostředků v Evropské unii (Úř. věst. L 331, 20.9.2021, s. 8).

(3) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob, které se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategickými žalobami proti účasti veřejnosti“) (COM(2022) 177 final).

(4) Doporučení Komise (EU) 2022/758 ze dne 27. dubna 2022 o ochraně novinářů a obránců lidských práv, kteří se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategické žaloby proti účasti veřejnosti“) (Úř. věst. L 138, 17.5.2022, s. 30).

(5) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Evropská média v digitální dekádě – Akční plán na podporu oživení a transformace“ (COM/2020/784 final).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 69).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(9) Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků (2022), úplná zpráva, s. 67 a následující.

(10) Například ve Francii se jedná o zákon č. 2016-1524 (takzvaný „Loi Bloche“) a v Portugalsku o zákon č. 1/99 ze dne 13. ledna.

(11) Doporučení CM/Rec(2018)1 Výboru ministrů členským státům o pluralitě sdělovacích prostředků a transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků.

(12) Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků (2022) (úplná zpráva), s. 82.

(13) R.A. Harder a P. Knapen, Media Councils in the Digital Age: An inquiry into the practices of media self-regulatory bodies in the media landscape today, vzw Vereniging van de Raad voor de Journalistiek, Brusel, 2021.

(14) Evropské fórum zpravodajských médií bylo zřízeno Komisí v rámci Akčního plánu pro média a audiovizuální odvětví s cílem posílit v otázkách souvisejících se sdělovacími prostředky spolupráci se zúčastněnými stranami.

(15) Záznamy a shrnutí této akce jsou k dispozici zde: https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/library/european-news-media-forum-industrial-transformation-glance.

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013 (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 34).

(17) Doporučení CM/Rec(2018)1 Výboru ministrů členským státům o pluralitě sdělovacích prostředků a transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků.

(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(20) Viz Rada Evropy: „transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků může přispět k zefektivnění plurality sdělovacích prostředků tím, že se vlastnické struktury v pozadí těchto médií – které mohou ovlivnit redakční politiku – dostanou do povědomí veřejnosti a regulačních orgánů“, preambule Doporučení CM/Rec(2018)1 Výboru ministrů členským státům o pluralitě sdělovacích prostředků a transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků. Viz rovněž Evropská audiovizuální observatoř: „Transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků může stabilizovat a podpořit důvěru v to, že tato moc nebude zneužita k tomu, aby příslušní vlastníci podvratně prosazovali své vlastní politické, ekonomické a společenské zájmy, ale místo toho bude využita k podpoře společných statků, konkrétně k ověřování faktů v souvislosti se sdělovacími prostředky“, viz M. Cappello (ed.), Transparency of media ownership, IRIS – Zvláštní vydání, Evropská audiovizuální observatoř, Štrasburk, 2021.

(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).

(22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 245

České vydání	Právní předpisy	Ročník 65 22. září2022

Obsah		I Legislativní akty	Strana
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1628 ze dne 20. září 2022 o poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině, navýšení společného rezervního fondu o záruky ze strany členských států a zvláštní rezervy na některé finanční závazky týkající se Ukrajiny, na které se poskytuje záruka podle rozhodnutí č. 466/2014/EU, a o změně rozhodnutí (EU) 2022/1201	1

	Opravy
*	Oprava nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1032 ze dne 29. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1938 a (ES) č. 715/2009, pokud jde o uskladňování zemního plynu ( Úř. věst. L 173, 30.6.2022 )	70
*	Oprava nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/782 ze dne 29. dubna 2021 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (přepracované znění) ( Úř. věst. L 172, 17.5.2021 )	71
*	Oprava směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry ( Úř. věst. L 166, 11.6.1998 ) (Zvláštní vydání v češtině, kapitola 06, svazek 003, s. 107)	73

Zemědělská surovina	Švýcarská domácí referenční cena	Domácí referenční cena EU	Čl. 4 odst. 1 na straně Švýcarska rozdíl referenční ceny Švýcarsko/EU	Čl. 3 odst. 3 na straně EU rozdíl referenční ceny Švýcarsko/EU
Zemědělská surovina	CHF na 100 kg netto	CHF na 100 kg netto	CHF na 100 kg netto	EUR na 100 kg netto
Pšenice obecná	51,80	23,54	28,25	0,00
Pšenice tvrdá	—	—	1,20	0,00
Žito	42,80	18,50	24,30	0,00
Ječmen	—	—	—	—
Kukuřice	—	—	—	—
Mouka z pšenice obecné	91,60	46,68	44,90	0,00
Plnotučné sušené mléko	629,60	323,59	306,00	0,00
Odstředěné sušené mléko	420,10	260,22	159,90	0,00
Máslo	1 128,35	409,97	718,40	0,00
Bílý cukr	—	—	—	—
Vejce	—	—	38,00	0,00
Čerstvé brambory	40,05	17,05	23,00	0,00
Rostlinný tuk	—	—	170,00	0,00 “

	II Nelegislativní akty
	NAŘÍZENÍ
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1629 ze dne 21. září 2022, kterým se stanoví opatření pro izolaci organismu Ceratocystis platani (J.M. Walter) Engelbr. & T.C. Harr. v určitých vymezených územích	14
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1630 ze dne 21. září 2022, kterým se stanoví opatření pro izolaci organismu Grapevine flavescence dorée phytoplasma v určitých vymezených územích	27
	SMĚRNICE
*	Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1631 ze dne 12. května 2022, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v supravodivých kabelech a vodičích z bismuthum-stroncium-kalcium-kuprum-oxidu a olova v jejich elektrických spojích ( 1 )	45
*	Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1632 ze dne 12. května 2022, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova v některých zařízeních pro snímkování pomocí magnetické rezonance ( 1 )	48
	ROZHODNUTÍ
*	Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/1633 ze dne 20. září 2022, kterým se mění prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2020/1343, kterým se Bulharsku poskytuje dočasná podpora podle nařízení (EU) 2020/672 na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19	52
	DOPORUČENÍ
*	Doporučení Komise (EU) 2022/1634 ze dne 16. září 2022 o vnitřních zárukách redakční nezávislosti a transparentnosti vlastnictví v odvětví sdělovacích prostředků	56
	AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU
*	Rozhodnutí Smíšeného výboru EU-Švýcarsko č. 1/2022 ze dne 6. září 2022, kterým se mění tabulka III a tabulka IV protokolu č. 2 k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 22. července 1972 ve znění pozdějších předpisů [2022/1635]	66


	(1) Text s významem pro EHP.