7.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 181/4

DOHODA mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou o silniční nákladní dopravě

EVROPSKÁ UNIE,

dále také „Unie“,

na jedné straně

MOLDAVSKÁ REPUBLIKA

na straně druhé,

dále jednotlivě jako „strana“ a společně jako „strany“,

UZNÁVAJÍCE závažná narušení, jimž čelí odvětví dopravy v Moldavské republice v návaznosti na ruskou válečnou agresi vůči Ukrajině,

UZNÁVAJÍCE nedostupnost základních dopravních tras přes Ukrajinu pro moldavský vývoz a naléhavou potřebu chránit dodavatelské řetězce a potravinové zabezpečení využíváním alternativních tras z Moldavské republiky přes území Evropské unie,

PŘEJÍCE SI podpořit moldavskou společnost a hospodářství tím, že unijním a moldavským podnikatelům v silniční nákladní dopravě bude umožněno v případě potřeby provozovat nákladní dopravu na moldavské území a přes toto území a tím, že Moldavské republice bude umožněno dále přizpůsobovat své hospodářské a dopravní modely tak, aby reagovaly na dopad ruské válečné agrese na mezinárodní trhy,

KONSTATUJÍCE, že stávající systém založený na omezeném počtu povolení členských států neposkytuje moldavským podnikatelům v silniční nákladní dopravě nezbytnou flexibilitu, aby mohli navýšit své operace přes Unii a s Unií,

ODHODLÁNY zajistit do budoucna, aby podmínky přístupu na trh silniční přepravy zboží mezi stranami, které v současnosti platí pro podnikatele v silniční dopravě usazené v kterékoli ze stran, nebyly v žádném případě více omezující než stávající situace,

ODHODLÁNY pomoci moldavskému hospodářství liberalizací operací tranzitu a dvoustranné mezinárodní přepravy mezi Unií a Moldavskou republikou s cílem umožnit nezbytnou přepravu zboží a poskytnout oběma stranám stejná vzájemná práva na provádění operací tranzitu a dvoustranné mezinárodní přepravy mezi uvedenými územími,

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že v příloze X Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy a Moldavskou republikou (dále jen „dohoda o přidružení“) se Moldavská republika zavazuje postupně sblížit své právní předpisy v oblasti silniční dopravy s právními předpisy Unie a mezinárodními nástroji uvedenými v této příloze,

PŘEJÍCE SI podrobit ustanovení této dohody kapitole dohody o přidružení týkající se řešení sporů,

UZNÁVAJÍCE, že dobu trvání dopadu ruské válečné agrese na odvětví dopravy a infrastruktury na Ukrajině, která rovněž ovlivňuje moldavské podnikatele, nelze předvídat, což je důvod, proč strany nejpozději tři měsíce před uplynutím platnosti této dohody povedou konzultace v rámci smíšeného výboru s cílem posoudit potřebu jejího prodloužení,

UZNÁVAJÍCE, že Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR) zajistí, aby dopravní operace podle této dohody respektovaly pracovní podmínky řidičů, spravedlivou hospodářskou soutěž a neohrožovaly bezpečnost silničního provozu,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Cíle

1. Cílem této dohody je dočasně usnadnit silniční nákladní dopravu mezi územím Evropské unie a Moldavské republiky a přes tato území tím, že se podnikatelům usazeným v jedné ze stran udělí doplňková práva k tranzitu a přepravě zboží mezi stranami, a to v návaznosti na dopady ruské válečné agrese vůči Ukrajině a závažná narušení, která tato agrese způsobuje pro odvětví silniční dopravy v Moldavské republice.

2. Tato dohoda nesmí být vykládána tak, že by vedla k takovým podmínkám přístupu na trh služeb mezinárodní silniční dopravy mezi stranami, které by byly horší nebo jinak více omezující než ve stavu ke dni předcházejícímu dni vstupu této dohody v platnost.

Článek 2

Oblast působnosti

Tato dohoda se vztahuje na tranzit a mezinárodní silniční přepravu zboží mezi stranami pro cizí potřebu a není jí dotčeno uplatňování pravidel stanovených mnohostranným systémem kvót Evropské konference ministrů dopravy v rámci Mezinárodního dopravního fóra. Do oblasti působnosti této dohody nespadá silniční přeprava zboží uvnitř členského státu Evropské unie nebo mezi členskými státy Evropské unie. Tato dohoda se nevztahuje na tranzit přes území druhé strany za účelem přepravy zboží mezi třetími zeměmi.

Článek 3

Definice

Pro účely této dohody se rozumí:

1)	„stranou usazení“ strana, v níž je podnikatel v silniční nákladní dopravě usazen;

„podnikatelem v silniční nákladní dopravě“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba provozující nákladní dopravu za obchodním účelem, usazená na území strany v souladu s právem uvedené strany a oprávněná stejnou stranou provozovat mezinárodní přepravu zboží pro cizí potřebu buď motorovým vozidlem, nebo jízdní soupravou;

3)	„vozidlem“ motorové vozidlo registrované v jedné ze stran nebo jízdní souprava, u které je alespoň motorové vozidlo registrováno v jedné ze stran, které jsou používány výlučně pro přepravu zboží;

4)	„tranzitem“ přesun vozidel, bez nakládky nebo vykládky zboží, na území jedné strany podnikatelem v silniční nákladní dopravě usazeným na území druhé strany;

5)	„dvoustrannou mezinárodní přepravou“ jízdy vozidlem s nákladem z území strany usazení na území druhé strany a naopak, s tranzitem nebo bez tranzitu přes území třetí země.

Článek 4

Přístup ke službám silniční dopravy

Podnikatelé v silniční nákladní dopravě jsou oprávněni provádět tyto operace silniční nákladní dopravy:

a)	jízdy uskutečněné vozidlem s nákladem, jejichž výchozí a cílové místo se nachází na území dvou různých stran, s tranzitem nebo bez tranzitu přes území třetí země;

b)	jízdy uskutečněné vozidlem s nákladem z území strany usazení na území stejné strany s tranzitem přes území druhé strany;

c)	jízdy uskutečněné vozidlem s nákladem na nebo z území strany usazení do třetí země s tranzitem přes území druhé strany;

d)	jízdy uskutečněné vozidlem bez nákladu ve spojení s jízdami uvedenými v písmenech a), b) a c).

Článek 5

Doba trvání

1. Platnost této dohody uplyne dnem 31. března 2023.

2. Nejpozději tři měsíce před uplynutím platnosti dohody povedou strany konzultace s cílem posoudit potřebu jejího prodloužení. Za tímto účelem strany povedou konzultace v rámci smíšeného výboru podle čl. 6 odst. 2.

Článek 6

Smíšený výbor

1. Zřizuje se smíšený výbor. Smíšený výbor dohlíží na uplatňování a provádění této dohody, sleduje je a pravidelně hodnotí fungování této dohody ve vztahu k jejím cílů.

2. Smíšený výbor se svolává na žádost kteréhokoliv ze spolupředsedů. V souladu s čl. 5 odst. 2 se smíšený výbor rovněž svolá nejpozději tři měsíce před uplynutím platnosti dohody, aby posoudil a rozhodl, zda je v provádění této dohody potřeba pokračovat. O takovém pokračování rozhodne smíšený výbor v souladu s odstavcem 5 tohoto článku, a to případně včetně doby jeho trvání.

3. Smíšený výbor je složen ze zástupců stran. Zástupci členských států Evropské unie se mohou zasedání smíšeného výboru účastnit jako pozorovatelé.

4. Smíšenému výboru střídavě předsedá zástupce Evropské unie a zástupce Moldavské republiky.

5. Smíšený výbor přijímá svá rozhodnutí na základě konsenzu. Rozhodnutí jsou pro strany závazná a strany přijmou veškerá nezbytná opatření k jejich provedení.

6. Smíšený výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 7

Řešení sporů (1)

Vznikne-li mezi stranami ohledně výkladu a uplatňování této dohody spor, použijí se obdobně ustanovení hlavy V kapitoly 14 dohody o přidružení.

Článek 8

Plnění povinností

1. Každá strana nese plnou odpovědnost za dodržování všech ustanovení této dohody.

2. Každá strana zajistí, aby byla přijata veškerá nezbytná opatření k provedení ustanovení této dohody, včetně jejich dodržování na všech úrovních státní správy, jakož i osobami pověřenými výkonem veřejné moci. Každá strana jedná v dobré víře, aby zajistila dosažení cílů stanovených v této dohodě.

3. Tato dohoda je zvláštní dohodou ve smyslu čl. 458 odst. 1 dohody o přidružení. Každá ze stran může přijmout vhodná opatření týkající se této dohody v případě zvláště závažného a významného porušení některého ze závazků popsaných jakožto základní prvky v čl. 2 odst. 1 dohody o přidružení, které ohrožuje mezinárodní mír a bezpečnost, a vyžaduje tak okamžitou reakci. Taková vhodná opatření se přijmou v souladu s článkem 455 dohody o přidružení.

Článek 9

Ochranná opatření

1. Každá strana může přijmout vhodná ochranná opatření, pokud má za to, že dopravní operace prováděné podnikateli v silniční nákladní dopravě druhé strany představují hrozbu pro bezpečnost silničního provozu. Ochranná opatření musí být přijímána v plném souladu s mezinárodním právem a musí být s ohledem na jejich rozsah a dobu trvání přiměřená a omezená na to, co je nezbytně nutné k nápravě situace nebo zachování rovnováhy této dohody. Přednost mají taková opatření, která co nejméně naruší fungování této dohody.

2. Dotčená strana před zahájením konzultací oznámí přijatá opatření druhé straně a poskytne veškeré relevantní informace.

3. Strany okamžitě zahájí konzultace ve smíšeném výboru s cílem nalézt vzájemně přijatelné řešení.

4. Jakákoli opatření přijatá v souladu s tímto článkem se pozastaví, jakmile vinná strana opět dodržuje ustanovení této dohody nebo jakmile hrozba pro bezpečnost silničního provozu přestane existovat.

Článek 10

Územní působnost

1. Tato dohoda se vztahuje na jedné straně na území, na které se vztahují Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie za podmínek v nich stanovených, a na straně druhé na území Moldavské republiky.

2. Působnost této dohody je dočasně pozastavena v oblastech, nad nimiž vláda Moldavské republiky nevykonává skutečnou kontrolu. Její působnost lze obnovit na základě rozhodnutí Rady přidružení nebo Smíšeného výboru pro přidružení, které potvrdí, že Moldavská republika je schopna zajistit plný soulad s touto dohodou.

Článek 11

Ukončení

1. Každá strana může diplomatickou cestou kdykoliv druhé straně písemně oznámit své rozhodnutí tuto dohodu ukončit. Dohoda se ukončí dva týdny po takovém oznámení, pokud oznamující strana neuvede pozdější datum, kdy má takové oznámení nabýt účinku. V druhém případě nesmí být datum zazší než dva měsíce ode dne oznámení.

2. Podnikatelům v silniční nákladní dopravě, jejichž vozidlo se po uplynutí platnosti této dohody nachází na území druhé strany, se povolí tranzit přes území uvedené strany za účelem návratu na území strany, kde jsou usazeni.

3. Pro upřesnění se uvádí, že datem oznámení uvedeného v odstavci 1 se rozumí datum, kdy je oznámení doručeno druhé straně.

4. Uplynutí platnosti podle článku 5 nebo ukončení této dohody podle odstavce 1 tohoto článku nepovede k podmínkám přístupu na trh služeb silniční dopravy mezi stranami, které by byly více omezující než ve stavu ke dni předcházejícímu dni vstupu této dohody v platnost. Za tímto účelem, nedojde-li mezi stranami k následné dohodě, se ode dne uplynutí platnosti nebo ukončení této dohody znovu použijí nároky na přístup na trh stanovené v rámci dvoustranných dohod existujících mezi členskými státy Evropské unie a Moldavskou republikou k uvedenému dni.

Článek 12

Vstup v platnost a prozatímní provádění

1. Strany tuto dohodu ratifikují nebo schválí v souladu se svými vlastními postupy. Tato dohoda vstupuje v platnost dnem, k němuž si strany navzájem oznámí dokončení svých vnitřních právních postupů nezbytných pro tento účel.

2. Bez ohledu na odstavec 1 se Unie a Moldavská republika dohodly, že budou tuto dohodu provádět prozatímně ode dne podpisu.

3. Pro účely příslušných ustanovení této dohody se jakýkoli odkaz v těchto ustanoveních na „den vstupu této dohody v platnost“ chápe jako odkaz na „den, od něhož je tato dohoda prozatímně prováděna“ v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k této dohodě své podpisy.

Съставено в Лион на двадесет и девети юни две хиляди двадесет и втора година.

Hecho en Lyon, el veintinueve de junio de dos mil veintidós.

V Lyonu dne dvacátého devátého června dva tisíce dvacet dva.

Udfærdiget i Lyon, den niogtyvende juni to tusind og toogtyve.

Geschehen zu Lyon am neunundzwanzigsten Juni zweitausendzweiundzwanzig.

Kahe tuhande kahekümne teise aasta juunikuu kahekümne üheksandal päeval Lyonis.

Έγινε στη Λυών, στις είκοσι εννέα Ιουνίου δύο χιλιάδες είκοσι δύο.

Done at Lyon on the twenty-ninth day of June in the year two thousand and twenty two.

Fait à Lyon, le vingt-neuf juin deux mille vingt-deux.

Arna dhéanamh i Lyon, an naoú lá is fiche de Mheitheamh sa bhliain dhá mhíle fiche a dó.

Sastavljeno u Lyonu dvadeset i devetog lipnja godine dvije tisuće dvadeset i druge.

Fatto a Lione, addi ventinove giugno duemilaventidue.

Lionā, divi tūkstoši divdesmit otrā gada divdesmit devītajā jūnijā.

Priimta du tūkstančiai dvidešimt antrų metų birželio dvidešimt devintą dieną Lione.

Kelt Lyonban, a kétezerhuszonkettedik év június havának huszonkilencedik napján.

Magħmul f’Lyon, fid-disgħa u għoxrin jum ta’ Ġunju fis-sena elfejn u tnejn u għoxrin.

Gedaan te Lyon, negenentwintig juni tweeduizend tweeëntwintig.

Sporządzono w Lyonie dnia dwudziestego dziewiątego czerwca roku dwa tysiące dwudziestego drugiego.

Feito em Lião, em vinte e nove de junho de dois mil e vinte e dois.

Întocmit la Lyon, la douăzeci și nouă iunie două mii douăzeci și doi.

V Lyone dvadsiateho deviateho júna dvetisícdvadsaťdva

V Lyonu, devetindvajsetega junija dva tisoč dvaindvajset.

Tehty Lyonissa kahdentenakymmenentenäyhdeksäntenä päivänä kesäkuuta vuonna kaksituhattakaksikymmentäkaksi.

Som skedde i Lyon den tjugonionde juni tjugohundratjugotvå.

(1) Aby se zabránilo pochybnostem, tento článek ani tato dohoda nesmí být vykládány tak, že udělují práva nebo ukládají povinnosti, které by mohly být přímo uplatňovány před vnitrostátními soudy stran.

7.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 181/11

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/1166

ze dne 6. července 2022,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1480/2004 o specifických pravidlech, týkajících se zboží, přicházejícího z oblastí, které nejsou pod účinnou kontrolou vlády Kypru, do oblastí, které jsou pod efektivní kontrolou této vlády

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 866/2004 ze dne 29. dubna 2004 o režimu podle článku 2 protokolu č. 10 k aktu o přistoupení (1), a zejména na čl. 4 odst. 12 uvedeného nařízení,

Po konzultaci s Výborem pro kontrolu linie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1480/2004 (2) stanoví zvláštní pravidla týkající se zboží přicházejícího z oblastí, které nejsou pod účinnou kontrolou vlády Kypru, do oblastí, které jsou pod efektivní kontrolou této vlády, včetně rostlinolékařských kontrol rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které jsou zahrnuty v části B přílohy V směrnice Rady 2000/29/ES (3), a podávání zpráv o nich. Za tímto účelem obsahuje článek 3 uvedeného nařízení odkazy na uvedenou směrnici.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (4), které stanoví základ pro pravidla Unie o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, směrnici 2000/29/ES zrušilo. Uvedené nařízení zmocňuje Komisi ke stanovení seznamu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, pro něž je při dovozu na území Unie nezbytné rostlinolékařské osvědčení.

(3)	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 (5) uvádí seznam rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, pro jejichž dovoz na území Unie je nezbytné rostlinolékařské osvědčení a mezi něž patří rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty dříve uvedené v příloze V části B směrnice 2000/29/ES.

(4)	Je proto vhodné změnit nařízení (ES) č. 1480/2004 tak, aby byly odkazy na směrnici 2000/29/ES nahrazeny odkazy na prováděcí nařízení (EU) 2019/2072.

(5)	Je rovněž nezbytné aktualizovat všechny odkazy na ustanovení týkající se rostlinolékařských pasů.

(6)

Vzhledem k tomu, že podle čl. 4 odst. 4 nařízení (ES) č. 866/2004 má zboží překračující demarkační linii splňovat požadavky a podléhat kontrolám stanoveným v rostlinolékařských právních předpisech Unie podle přílohy II uvedeného nařízení, měly by být kontroly zaměřeny na zjištění, zda je příslušné zboží prosté karanténních škodlivých organismů pro Unii uvedených v příloze II prováděcího nařízení (EU) 2019/2072, splňuje prahové hodnoty pro výskyt regulovaných nekaranténních škodlivých organismů pro Unii stanovené v příloze IV uvedeného nařízení a splňuje požadavky pro dovoz do Unie stanovené v příloze VII uvedeného nařízení.

(7)	Nařízení (ES) č. 1480/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1480/2004 se mění takto:

článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Rostlinolékařská kontrola a zprávy

1. Nezávislí rostlinolékařští odborníci jmenovaní Komisí, vyslaní v rámci nástroje pro technickou pomoc a výměnu informací (TAIEX) a působící ve spolupráci s kyperskotureckou Obchodní komorou pro provádění nařízení (ES) č. 866/2004 (dále jen „odborníci“), kontrolují všechny zboží, které se skládá z rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v části A a části B přílohy XI prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 (*1) ve fázi produkce, sklizně a uvádění na trh, aby se ujistili, že:

a)	jsou prosté karanténních škodlivých organismů pro Unii uvedených na seznamu v příloze II nařízení (EU) 2019/2072,

b)	splňují prahové hodnoty pro výskyt regulovaných nekaranténních škodlivých organismů pro Unii stanovené v příloze IV nařízení (EU) 2019/2072,

c)	splňují požadavky pro dovoz do Unie stanovené v příloze VII uvedeného nařízení a

splňují opatření k zamezení výskytu regulovaných nekaranténních škodlivých organismů na příslušných rostlinách k pěstování stanovená v příloze V nařízení (EU) 2019/2072.

V příslušných případech rovněž kontrolují všechny rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené na seznamu v příloze XII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072, aby se ujistili, že jsou prosté příslušných karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny uvedených na seznamu v příloze III dotčeného nařízení.

2. V případě brambor výše uvedení odborníci ověří, zda byla příslušná zásilka brambor vypěstovaná přímo ze sadbových brambor certifikovaných v jednom ze členských států, nebo ze sadbových brambor certifikovaných v jakékoli jiné zemi, ze které není dovoz brambor pro sadbu do Unie zakázán v souladu s přílohou VI prováděcího nařízení (EU) 2019/2072.

3. Pokud odborníci na základě svých nejlepších znalostí a v nejvyšší možné míře, s jakou to lze stanovit, potvrzují, že příslušné rostliny, rostlinné produkty či jiné předměty v zásilce splňují požadavky odstavců 1 a 2 a vyhovují příslušným požadavkům a kontrolám stanoveným v příloze II nařízení (ES) č. 866/2004:

a)	vypracují zprávu o svých zjištěních vyplněnou v plném rozsahu a řádně podepsanou alespoň jedním z odborníků za použití formuláře uvedeného v příloze III tohoto nařízení a

b)	přiloží tuto zprávu jako doplněk k průvodnímu dokladu uvedenému v článku 2 tohoto nařízení.

Odborníci nevydají „Zprávu o rostlinolékařské kontrole“, pokud jde o rostliny určené pro pěstování, včetně hlíz Solanum tuberosum L. určených k výsadbě.

4. Odborníci následně zapečetí nákladní automobily nebo jiné dopravní prostředky takovým způsobem, který bude zabraňovat jakémukoli otevření zásilky před překročením linie.

Zboží, na které se vztahuje tento článek, může překročit linii pouze tehdy, jsou-li splněna ustanovení odst. 3 písm. a) a b).

5. Po příjezdu do oblastí, které jsou pod efektivní kontrolou vlády Kyperské republiky, bude zásilka zkontrolována příslušnými orgány. V příslušných případech bude „Zpráva o rostlinolékařské kontrole“ nahrazena rostlinolékařským pasem stanoveným v čl. 79 odst. 1 nebo čl. 80 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (*2).

(*1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019 (Úř. věst. L 319, 10.12.2019, s. 1)."

(*2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).“ "

Čtvrtá, pátá a šestá odrážka v bodě 10 vzoru uvedeného v příloze III se nahrazují tímto:

„—

se pokládá za prosté karanténních škodlivých organismů pro Unii uvedených v příloze II a případně karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny uvedených v příloze III a splňuje prahové hodnoty týkající se výskytu regulovaných nekaranténních škodlivých organismů pro Unii uvedené v příloze IV nařízení 2019/2072,

—

v případě brambor byla příslušná zásilka brambor vypěstovaná přímo ze sadbových brambor certifikovaných v jednom ze členských států, nebo ze sadbových brambor certifikovaných v jakékoli jiné zemi, ze které není dovoz brambor pro sadbu do Unie zakázán v souladu s přílohou VI prováděcího nařízení (EU) 2019/2072.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech.

V Bruselu dne 6. července 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 161, 30.4.2004, s. 128.

(2) Nařízení Komise (ES) č. 1480/2004 ze dne 10. srpna 2004 o specifických pravidlech, týkajících se zboží, přicházejícího z oblastí, které nejsou pod účinnou kontrolou vlády Kypru, do oblastí, které jsou pod efektivní kontrolou této vlády (Úř. věst. L 272, 20.8.2004, s. 3).

(3) Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).

(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019 (Úř. věst. L 319, 10.12.2019, s. 1).

7.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 181/14

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/1167

ze dne 6. července 2022,

kterým se po částečném prozatímním přezkumu mění prováděcí nařízení (EU) 2021/633 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indonésie po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

1.1. Předchozí šetření a platná opatření

(1)	Nařízením Rady (ES) č. 1187/2008 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“, „ČLR“ nebo „dotčená země“) (dále jen „původní šetření“).

(2)	Dne 21. ledna 2015 se Komise na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení, podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/83 (3) rozhodla zachovat opatření stanovená v původním šetření.

(3)	Po druhém přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení se Komise dne 14. dubna 2021 podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/633 (4) rozhodla zachovat výši antidumpingových cel stanovenou v původním šetření a potvrzenou prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/83.

(4)	Současná konečná antidumpingová cla se pohybují v rozmezí od 33,8 % do 39,7 %.

1.2. Žádost o změnu názvu

(5)	V lednu 2019 čínský vyvážející výrobce Tongliao Meihua Bio-Tech Co., Ltd. údajně změnil svůj název na Tongliao Meihua Biological Sci-Tech Co., Ltd.

(6)

Tato společnost je jedním ze dvou vyvážejících výrobců ve spojení patřících do skupiny Meihua Group, společně se společností Hebei Meihua MSG Group Co. Ltd, která v současné době využívá individuální celní sazbu 33,8 % pod doplňkovým kódem TARIC A883. Společnost Tongliao Meihua Biological Sci-Tech Co., Ltd proto požádala, aby byla zohledněna změna jejího názvu pro použití stávající individuální celní sazby ve výši 33,8 %.

(7)

Z podpůrné dokumentace, kterou společnost Tongliao Meihua Biological Sci-Tech Co., Ltd předložila k odůvodnění žádosti, však vyplynulo, že skupina Meihua Group prošla významnou strukturální reorganizací výrazně přesahující pouhou změnu názvu. Proto se mělo za to, že individuální dumpingové rozpětí stanovené pro původní subjekty (dále jen „Hebei Meihua MSG Group Co., Ltd a Tongliao Meihua Bio-Tech Co., LtdL nebo „Meihua Group“) pod doplňkovým kódem TARIC A883 již nemusí být vhodné.

(8)

Na základě výše uvedených skutečností měla Komise za to, že existují dostatečné důkazy o tom, že okolnosti, které během původního šetření vedly k uložení stávajících opatření vůči dvěma vyvážejícím výrobcům skupiny Meihua Group ve spojení, se změnily. Dále dospěla k závěru, že tyto změny jsou trvalé povahy.

1.3. Zahájení částečného prozatímního přezkumu

(9)

Na základě informací uvedených v 7. bodě odůvodnění se Komise dne 24. ledna 2022 rozhodla z vlastního podnětu zahájit částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Číny podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení a v Úředním věstníku Evropské unie zveřejnila oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) (5). Dne 22. března 2022 byla zveřejněna oprava oznámení o zahájení přezkumu ze dne 24. ledna 2022 (6).

(10)	Částečný prozatímní přezkum byl omezen na posouzení dumpingu, pokud jde o dva čínské vyvážející výrobce ze skupiny Meihua Group, jmenovitě Tongliao Meihua Bio-Tech Co., Ltd a Hebei Meihua MSG Group Co, Ltd (doplňkový kód TARIC A883).

1.4. Období přezkumného šetření

(11)	Šetření dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“).

1.5. Zúčastněné strany

(12)	V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se přezkumu. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu výslovně informovala dva vyvážející výrobce skupiny Meihua Group, jediného výrobce v Unii a vládu Číny a vyzvala je k účasti.

(13)	Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

1.5.1. Odpovědi na dotazník

(14)	Komise zaslala dotazníky dvěma vyvážejícím výrobcům skupiny Meihua Group a orgánům dotčené země. Komise neobdržela žádné odpovědi na dotazník, a to ani od dvou vyvážejících výrobců skupiny Meihua Group, ani od orgánů dotčené země.

2. VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM TOHOTO PŘEZKUMU, A OBDOBNÝ VÝROBEK

(15)	Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu, je stejný jako v původním šetření a v následujících přezkumech uvedených v 2. a 3. bodě odůvodnění, tj. glutamát sodný pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódu KN ex 2922 42 00 (kód TARIC 2922420010).

(16)

Stejně jako v původním šetření a v následujících přezkumech uvedených v 2. a 3. bodě odůvodnění Komise zjistila, že výrobek vyráběný v ČLR a vyvážený do Unie a výrobek vyráběný a prodávaný na čínském domácím trhu mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti a stejná základní konečná použití. Považovaly se proto za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3. NEDOSTATEČNÁ SPOLUPRÁCE

(17)

Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, dne 24. ledna 2022 zaslala Komise dvěma známým čínským vyvážejícím výrobcům skupiny Meihua Group dotazník pro vyvážející výrobce a čínské vládě dotazník o existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise od vyvážejících výrobců ani od orgánů dotčené země neobdržela žádnou odpověď ani žádnou jinou reakci.

(18)

Dopisem ze dne 7. dubna 2022 informovala Komise dva známé čínské vyvážející výrobce ze skupiny Meihua Group, že vzhledem k neexistenci spolupráce a v souladu s článkem 18 základního nařízení budou zjištění vycházet z dostupných údajů, a vyzvala je, aby se k nim vyjádřili. Od žádného ze dvou vyvážejících výrobců ze skupiny Meihua Group neobdržela žádné připomínky. Tato nespolupráce nebyla nijak vysvětlena.

(19)

Komise rovněž informovala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, že má v úmyslu použít čl. 18 odst. 1 základního nařízení a založit svá zjištění týkající se dumpingu dvou vyvážejících výrobců ve skupině Meihua Group a existence podstatných zkreslení na údajích dostupných ve spisu. Vyzvala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby se k věci vyjádřila. Komise neobdržela žádné připomínky.

(20)

Vzhledem k nespolupráci se Komise domnívala, že o řízení o částečném prozatímním přezkumu by se mělo rozhodnout na základě údajů dostupných v tomto šetření. Pokud jde o specifickou situaci skupiny Meihua Group, Komise vycházela z relevantních důkazů předložených v souvislosti s žádostí o změnu názvu, která vedla k zahájení prozatímního přezkumu.

(21)

V její žádosti o změnu názvu se ukázalo, že jeden z vyvážejících výrobců ve skupině Meihua Group, konkrétně Tongliao Meihua Bio-Tech Co., Ltd, změnil svůj název na Tongliao Meihua Biological Sci-Tech Co., Ltd. Na základě dokumentace poskytnuté na podporu žádosti o změnu názvu však Komise dále měla za to, že změny v rámci skupiny Meihua Group se zdaleka neomezovaly jen na změnu názvu.

(22)

Žadatel za prvé informoval Komisi, že v roce 2008 změnil svůj název i druhý vývozce ze skupiny Meihua Group, tj. Hebei Meihua MSG Group Co., Ltd. Současný název této společnosti je Meihua Holdings Group Co., Ltd. Žadatel vysvětlil, že společnost Meihua Holdings Group Co., Ltd tuto skutečnost Komisi neoznámila, protože v té době skupina Meihua Group reorganizovala svou činnost tak, aby vytvořila skupinu společností, a výsledek této reorganizace nebyl příliš jasný, zejména pokud jde o prodejní činnost. V dokumentaci předložené na podporu žádosti o změnu názvu žadatel uvedl, že společnost Meihua Holdings Group Co., Ltd začala prodávat dotčený výrobek pouze na domácím trhu.

(23)

Za druhé žadatel dodal, že do skupiny byla v roce 2012 začleněna společnost Meihua Group International Trading (Hong Kong) Limited (dále jen „Meihua Hong Kong“), která vykonává vývozní činnost. Současným vývozcem dotčeného výrobku by proto byla společnost Meihua Hong Kong. Podle žadatele používá společnost Meihua Hong Kong pro vývoz glutamátu sodného do Unie doplňkový kód TARIC A883.

(24)

Závěrem lze konstatovat, že v roce 2011 se společnost Tongliao Meihua Biological Sci-Tech Co., Ltd. sloučila s jiným výrobcem dotčeného výrobku, společností Xinjiang Meihua Amino Acid Co., Ltd. Žadatel prohlásil, že v roce 2016 společnost Xinjiang Meihua Amino Acid Co., Ltd prostřednictvím společnosti Meihua Hong Kong rovněž prodávala dotčený výrobek do Unie.

4. ZÁVĚR A POSKYTNUTÍ INFORMACÍ

(25)

Z důvodů uvedených v 21. až 24. bodě odůvodnění se zdálo, že skupina Meihua Group, na kterou se clo vztahuje, prošla strukturální reorganizací. Tato reorganizace vytvořila nový subjekt sestávající ze skupiny společností, která zahrnovala vyvážejícího výrobce (Xinjiang Meihua Amino Acid Co., Ltd) a obchodníka ve spojení (Meihua Hong Kong), o kterých EU nikdy nebyla informována a kteří nikdy nebyli prošetřováni. Komise proto nemohla jednoduše považovat stávající dumpingové rozpětí použitelné pro společnosti Hebei Meihua MSG Group Co, Ltd a Tongliao Meihua Bio-Tech Co., Ltd za stále platné.

(26)

Vzhledem k naprosté neexistenci spolupráce ze strany vyvážejících výrobců bylo Komisi znemožněno přezkoumat skutečné složení subjektů, na něž se vztahovalo původní clo, zda by celní sazba byla pro novou organizační strukturu skupiny Meihua Group stále relevantní nebo zda by byl opodstatněný nový výpočet dumpingu, a pokud ano, jeho úroveň.

(27)

Za těchto okolností a na základě dostupných údajů mohla Komise pouze dospět k závěru, že skupina Meihua Group (složená ze společností Tongliao Meihua Bio-Tech Co., Ltd a Hebei Meihua MSG Group Co, Ltd), které byla přidělena individuální celní sazba pod doplňkovým kódem TARIC A883, již jako taková neexistuje. Zdá se, že se skupina skládá z jiných vyvážejících výrobců. Výše uvedená celní sazba a doplňkový kód TARIC by proto měly být zrušeny.

(28)	Z výše uvedených důvodů není Komise schopna stanovit individuální celní sazbu a specifický doplňkový kód TARIC pro nově vytvořený subjekt. Případný vývoz uskutečněný nově vytvořeným subjektem by pak podléhal sazbě platné pro „všechny ostatní společnosti“ pod doplňkovým kódem TARIC A999.

(29)	Zúčastněné strany o tom byly patřičně informovány a dostaly příležitost vyjádřit své stanovisko.

(30)	Komise neobdržela žádná stanoviska.

(31)	Ustanovení čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/633 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(32)	Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V prováděcím nařízení (EU) 2021/633 se čl. 1 odst. 2 mění takto:

„2. Sazby konečného antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyráběný níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Země	Společnost	Antidumpingové clo (v %)	Doplňkový kód TARIC
ČLR	Fujian Province Jianyang Wuyi MSG Co. Ltd	36,5	A884
ČLR	Všechny ostatní společnosti	39,7	A999“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. července 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2) Úř. věst. L 322, 2.12.2008, s. 1.

(3) Úř. věst. L 15, 22.1.2015, s. 31.

(4) Úř. věst. L 132, 19.4.2021, s. 63.

(5) Úř. věst. C 35, 24.1.2022, s. 12.

(6) Úř. věst. C 129, 22.3.2022, s. 18.

7.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 181/22

ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO č. 280/21/KOL

ze dne 13. prosince 2021,

kterým se mění procesní a hmotněprávní pravidla v oblasti státní podpory zavedením nových pokynů ke kritériím pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem [2022/1170]

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO (DÁLE JEN „KONTROLNÍ ÚŘAD“),

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na články 61 až 63 a protokol 26 této dohody,

s ohledem na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (dále jen „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“), a zejména na článek 24 a čl. 5 odst. 2 písm. b) této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

Podle článku 24 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru uplatňuje Kontrolní úřad ustanovení Dohody o EHP týkající se státní podpory.

Podle čl. 5 odst. 2 písm. b) Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru vydá Kontrolní úřad oznámení nebo pokyny k záležitostem, kterými se Dohoda o EHP zabývá, pokud to tato dohoda nebo Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru výslovně stanoví nebo pokud to Kontrolní úřad považuje za nezbytné.

Dne 25. listopadu 2021 přijala Evropská komise revidované sdělení o kritériích pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem (dále jen „Pokyny“) (1).

Tyto Pokyny jsou relevantní rovněž pro Evropský hospodářský prostor (dále jen „EHP“).

V celém EHP je v souladu s cílem homogenity stanoveným v článku 1 Dohody o EHP třeba zajistit jednotné uplatňování pravidel EHP pro státní podporu.

Podle bodu II v oddíle „VŠEOBECNÉ“ přílohy XV Dohody o EHP má Kontrolní úřad přijmout po konzultaci s Evropskou komisí právní akty odpovídající právním aktům přijatým Evropskou komisí.

Pokyny mohou odkazovat na některé nástroje politiky Evropské unie a na některé právní akty Evropské unie, které nebyly začleněny do Dohody o EHP. S cílem zajistit jednotné uplatňování ustanovení o státní podpoře a rovné podmínky hospodářské soutěže v celém EHP bude Kontrolní úřad při posuzování slučitelnosti podpory s fungováním Dohody o EHP obecně uplatňovat stejná kritéria jako Evropská komise.

Po konzultaci s Evropskou komisí,

po konzultaci se státy ESVO,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1) Hmotněprávní pravidla v oblasti státní podpory se mění zavedením nových pokynů ke kritériím pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem. Pokyny jsou připojeny k tomuto rozhodnutí a tvoří jeho nedílnou součást.

2) Pokyny nahradí stávající pokyny pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s fungováním Dohody o EHP (2) s účinkem od 1. ledna 2022.

Článek 2

Kontrolní úřad použije Pokyny v příslušných případech mimo jiné s těmito úpravami:

a)	Je-li uveden odkaz na „členský stát (členské státy)“, považuje jej Kontrolní úřad za odkaz na „stát (státy) ESVO“ (3) nebo v příslušných případech „stát (státy) EHP“.

b)	Je-li uveden odkaz na „Evropskou komisi“, považuje jej Kontrolní úřad za odkaz na „Kontrolní úřad ESVO“.

c)	Je-li uveden odkaz na „Smlouvu“ nebo „Smlouvu o fungování EU“, považuje jej Kontrolní úřad za odkaz na „Dohodu o EHP“.

d)	Je-li uveden odkaz na článek 107 Smlouvy o fungování EU nebo na oddíly uvedeného článku, považuje jej Kontrolní úřad za odkaz na článek 61 Dohody o EHP a odpovídající oddíly uvedeného článku.

e)	Je-li uveden odkaz na článek 108 Smlouvy o fungování EU nebo na oddíly uvedeného článku, považuje jej Kontrolní úřad za odkaz na článek 1 části 1 protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru a odpovídající oddíly uvedeného článku.

f)	Je-li uveden odkaz na znění „(ne)slučitelný s vnitřním trhem“, vykládá jej Kontrolní úřad jako „(ne)slučitelný s fungováním Dohody o EHP“.

g)	Je-li uveden odkaz na znění „v rámci Unie (nebo mimo ni)“, vykládá jej Kontrolní úřad jako „v rámci EHP (nebo mimo něj)“.

h)	Je-li uveden odkaz na znění „obchod uvnitř Unie“, vykládá jej Kontrolní úřad jako „obchod uvnitř EHP“.

i)	Pokud Pokyny stanoví, že se budou vztahovat na „všechna odvětví hospodářské činnosti“, Kontrolní úřad je použije na „všechna odvětví hospodářské činnosti nebo části odvětví hospodářské činnosti spadající do oblasti působnosti Dohody o EHP“.

j)	Je-li uveden odkaz na sdělení nebo pokyny Komise, považuje jej Kontrolní úřad za odkaz na odpovídající pokyny Kontrolního úřadu.

V Bruselu dne 13. prosince 2021.

Za Kontrolní úřad ESVO

Bente ANGELL-HANSEN

předsedkyně

odpovědná členka kolegia

Högni S. KRISTJÁNSSON

člen kolegia

Stefan BARRIGA

člen kolegia

Melpo-Menie JOSÉPHIDÈS

spolupodepisující jako ředitelka

pro právní a výkonné záležitosti

(1) C(2021) 8481 final, (Úř. věst. C 528, 30.12.2021, s. 10).

(2) Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 84/16/KOL ze dne 27. dubna 2016, kterým se po sté prvé mění procesní a hmotněprávní pravidla v oblasti státní podpory zavedením nových pokynů pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s fungováním Dohody o EHP [2017/267], Úř. věst. L 39, 16.2.2017, s. 49, a dodatek EHP č. 11, 16.2.2017, s. 1.

(3) „Státy ESVO“ se rozumí Island, Lichtenštejnsko a Norsko.

SDĚLENÍ KOMISE

Kritéria pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem

1. ÚVOD

Toto sdělení obsahuje pokyny k posuzování veřejného financování významných projektů společného evropského zájmu podle pravidel Unie pro státní podporu.

Významné projekty společného evropského zájmu mohou velmi významně přispět k udržitelnému hospodářskému růstu, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a odolnosti průmyslu a hospodářství v Unii a posílit jeho otevřenou strategickou autonomii tím, že umožní realizaci průlomových inovačních projektů a infrastrukturních projektů prostřednictvím přeshraniční spolupráce a s pozitivními vedlejšími účinky na vnitřní trh a společnost jako celek.

Významné projekty společného evropského zájmu umožňují propojit znalosti, odborné zkušenosti, finanční zdroje a hospodářské subjekty v celé Unii s cílem překonat významná selhání trhu nebo systémové nedostatky nebo společenské problémy, které by nebylo možné řešit jinak. Záměrem je umožnit veřejnému a soukromému sektoru společně realizovat rozsáhlé projekty, které mají velký přínos pro Unii a její občany.

Významné projekty společného evropského zájmu mohou přispívat ke všem politikám a opatřením směřujícím k dosažení společných evropských cílů, zejména Zelené dohody pro Evropu (1), digitální strategie (2) a digitální dekády (3), nové průmyslové strategie pro Evropu (4) a její aktualizace (5), evropské strategie pro data (6) a Next Generation EU (7). Významné projekty společného evropského zájmu mohou rovněž přispívat k udržitelnému oživení po vážném narušení hospodářství, jako je například narušení způsobené pandemií COVID-19, a podpořit úsilí o posílení sociální a hospodářské odolnosti Unie.

S ohledem na aktualizovanou novou průmyslovou strategii a strategii pro malé a střední podniky (8) je důležité, aby se na významných projektech společného evropského zájmu mohly podílet i malé a střední podniky a začínající podniky a aby tyto projekty mohly využívat. Komise ve svém posouzení zohlední okolnosti, které poukazují na nižší pravděpodobnost narušení hospodářské soutěže podporou, například z důvodu její výše.

Do realizace významných projektů společného evropského zájmu se často, tedy ve všech případech, kdy by trh takové projekty nefinancoval, musí výrazně zapojit veřejné orgány. Toto sdělení stanoví pravidla, která se použijí v případech, kdy veřejné financování takových projektů představuje státní podporu, aby mohla být státní podpora pro významné projekty společného evropského zájmu považována za slučitelnou s vnitřním trhem. Cílem pravidel je zejména zajistit, aby podpora neměla nežádoucí negativní vliv na podmínky obchodu mezi členskými státy, a omezit účinky této podpory na obchod a hospodářskou soutěž na nezbytné minimum.

Na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie může být podpora, která má napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu, považována za slučitelnou s vnitřním trhem. Toto sdělení proto stanoví pokyny ohledně kritérií, která bude Komise používat při posuzování státní podpory udělené na podporu realizace významných projektů společného evropského zájmu. Sdělení nejprve definuje oblast své působnosti a následně uvádí seznam kritérií, která Komise použije při posuzování povahy významných projektů společného evropského zájmu a jejich významu pro účely použití čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy. Dále vysvětluje, jak bude Komise posuzovat slučitelnost veřejného financování významných projektů společného evropského zájmu s pravidly státní podpory.

Tímto sdělením se nevylučuje možnost, že podpora napomáhající realizaci významných projektů společného evropského zájmu může být rovněž považována za slučitelnou s vnitřním trhem na základě jiných ustanovení Smlouvy, zejména čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy. Tato ustanovení Smlouvy však nemusí plně zohledňovat význam, specifika a rysy významných projektů společného evropského zájmu. Proto mohou být nutná zvláštní pravidla o způsobilosti, slučitelnosti a postupech, která jsou stanovena tímto sdělením.

2. OBLAST PŮSOBNOSTI

Komise bude zásady stanovené v tomto sdělení uplatňovat na významné projekty společného evropského zájmu ve všech odvětvích hospodářské činnosti.

10.

Tyto zásady se nevztahují na:

opatření, která spočívají v podpoře podniků v obtížích, jak jsou definovány v pokynech pro záchranu a restrukturalizaci (9)nebo v jakýchkoli pokynech, které je nahradí, s výjimkou podniků, které nebyly v obtížích k 31. prosinci 2019, ale staly se podniky v obtížích dne 1. ledna 2020 nebo později, a to po dobu uplatňování dočasného rámce (10);

b)	opatření, která spočívají v podpoře podniků, na které byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná s vnitřním trhem;

opatření podpory, která sama o sobě, tedy podmínkami, které jsou s nimi spojené, nebo způsobem svého financování nutně vedou k porušení práva Unie (11), zejména:

i)	opatření podpory, při nichž je poskytnutí podpory podmíněno povinností příjemce mít ústředí v příslušném členském státě nebo být usazen převážně v tomto členském státě;

ii)	opatření podpory, při nichž je poskytnutí podpory podmíněno povinností příjemce používat domácí zboží nebo služby;

iii)	opatření podpory, která omezují možnost příjemce využívat získané výsledky výzkumu, vývoje a inovací v jiných členských státech.

3. KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI

11.

Při určování, zda projekt spadá do oblasti působnosti čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy, použije Komise kritéria uvedená v oddílech 3.1, 3.2 a 3.3 tohoto sdělení.

3.1. Definice projektu

12.

Návrh na udělení podpory se musí týkat jednotlivého projektu, u kterého jsou jasně vymezeny jeho cíle i podmínky realizace, včetně jeho účastníků a financování (12).

13.

Komise může za způsobilý projekt považovat rovněž „integrovaný projekt“, tedy skupinu jednotlivých projektů, které jsou součástí společné struktury, plánu nebo programu, jež mají stejný cíl a uplatňují soudržný systémový přístup. Jednotlivé složky integrovaného projektu se mohou týkat odlišných úrovní dodavatelského řetězce, musí se však vzájemně doplňovat a představovat významnou přidanou hodnotu pro příspěvek projektu k dosažení evropského cíle (13).

3.2. Společný evropský zájem

3.2.1. Obecná kumulativní kritéria

14.

Projekt musí představovat konkrétní, jasný a identifikovatelný přínos pro dosažení cílů nebo strategií Unie a musí mít významný dopad na udržitelný růst, například tím, že má velký význam pro Zelenou dohodu pro Evropu, digitální strategii, digitální dekádu a evropskou strategii pro data, novou průmyslovou strategii pro Evropu a její aktualizaci, Next Generation EU, evropskou zdravotní unii (14), nový Evropský prostor pro výzkum a inovace (15), nový akční plán EU pro oběhové hospodářství (16) nebo cíl Unie být do roku 2050 klimaticky neutrální.

15.

Aby se zabránilo tomu, že projekt by byl ve stejném rozsahu nebo stejným způsobem prováděn i bez poskytnutí podpory, musí být prokázáno, že je navržen tak, aby překonal významná selhání trhu nebo systémová selhání, nebo že je určen k tomu, aby řešil společenské problémy, které by nebylo možné adekvátně řešit nebo napravit jiným způsobem.

16.

Není-li menší počet členských států zdůvodněn povahou projektu (17), musí se projekt obvykle týkat alespoň čtyř členských států a jeho přínosy nesmí být omezeny na členské státy, které projekt financují, ale musí se týkat širší části Unie. Přínosy projektu musí být jasně vymezeny konkrétním a identifikovatelným způsobem (18).

17.

Všem členským státům musí být poskytnuta skutečná příležitost podílet se na nově vznikajícím projektu. Oznamující členské státy musí prokázat, že všechny členské státy byly informovány o možném vzniku projektu, například prostřednictvím kontaktů, aliancí, setkání nebo akcí zaměřených na navazování kontaktů, do nichž jsou zapojeny i malé a střední podniky a začínající podniky, a že dostaly příležitost zapojit se.

18.

Přínosy projektu nesmí být omezeny na dotčené podniky či dotčená odvětví, ale musí mít širší význam a využití pro hospodářství nebo společnost v Unii díky pozitivním účinkům přelévání (např. systémovými dopady na více úrovní hodnotového řetězce nebo na předcházející či navazující trhy nebo alternativním využitím v jiných odvětvích či při přechodu k jiným formám dopravy), které jsou jasně definovány konkrétním a identifikovatelným způsobem.

19.

Projekt musí být významně spolufinancován příjemcem (19).

20.

Členské státy musí předložit důkazy o tom, že projekt dodržuje zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 nebo jinými srovnatelnými metodikami (20). Při celkovém zvážení pozitivních účinků podpory a jejích negativních účinků na hospodářskou soutěž a obchod bude Komise považovat dodržování této zásady za důležitý faktor svého posouzení. Obecně je nepravděpodobné, že by investice, které významně poškozují environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852, měly dostatečně pozitivní účinky, které by převážily jejich negativní účinky na hospodářskou soutěž a obchod. Pozitivní účinky projektu při řešení významných selhání trhu nebo systémových selhání nebo společenských výzev, které by jinak nebyly řešeny, jsou ve všech případech předmětem individuálního posouzení.

3.2.2. Obecné pozitivní ukazatele

21.

Pokud projekt splňuje kumulativní kritéria uvedená v oddíle 3.2.1, bude Komise příznivě pohlížet na tyto prvky navržené členskými státy:

a)	do vypracování projektu je zapojena Komise, nebo jakýkoli právní subjekt, na který Komise přenesla své pravomoci, např. Evropská investiční banka a Evropský investiční fond;

b)	do výběru projektu byla zapojena Komise nebo jakýkoli právní subjekt, který Komise pověřila svými pravomocemi, pokud tento subjekt jedná za tímto účelem pouze jako prováděcí struktura;

c)	do struktury řízení projektu je zapojena Komise nebo jakýkoli právní subjekt, na který Komise přenesla své pravomoci, a účastnící se členské státy;

projekt zahrnuje značnou spolupráci, pokud jde o počet partnerů, zapojení organizací z různých odvětví nebo zapojení podniků různé velikosti, a zejména spolupráci mezi velkými podniky a malými a středními podniky, včetně začínajících podniků, v různých členských státech a podporuje rozvoj více znevýhodněných regionů;

e)	projekt zahrnuje spolufinancování z fondu Unie (21) v přímém, nepřímém nebo sdíleném řízení;

f)	projekt zahrnuje významný příspěvek nezávislých soukromých investorů (22);

g)	projekt se zabývá jasně identifikovanou a významnou strategickou závislostí.

3.2.3. Zvláštní kritéria

22.

Projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací musí mít výraznou inovační povahu nebo mít pro tuto oblast významnou přidanou hodnotu s ohledem na stav techniky v dotčeném odvětví (23).

23.

Projekty zahrnující první průmyslové využití musí umožňovat vývoj nového produktu nebo služby, který je spojen s intenzivním výzkumem či je významně inovativní, nebo zavedení zásadně inovačního výrobního procesu. Za první průmyslové využití se nepovažují pravidelné modernizace stávajících zařízení bez inovativního rozměru ani vývoj novějších verzí stávajících produktů.

24.

Pro účely tohoto sdělení se prvním průmyslovým využitím rozumí zvýšení kvality pilotních zařízení, demonstračních zařízení nebo zcela nové vybavení a zařízení pro kroky po pilotní fázi, včetně testovací fáze a rozšíření z výroby šarží na výrobu většího množství, nikoli však pro hromadnou výrobu ani komerční prodej (24). Konec prvního průmyslového využití je určen s přihlédnutím mimo jiné k příslušným ukazatelům výkonnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, které ukazují na schopnost zahájit hromadnou výrobu. Činnosti prvního průmyslového využití lze financovat se státní podporou, pokud toto první průmyslové využití vychází z výzkumné, vývojové a inovační činnosti a samo také zahrnuje důležitou složku výzkumné, vývojové a inovační činnosti, která je nedílným a nezbytným prvkem pro úspěšnou realizaci projektu. První průmyslové využití nemusí uskutečnit stejný subjekt, který prováděl výzkumnou, vývojovou a inovační činnost, pokud tento subjekt získá práva na využívání výsledků z předchozí výzkumné, vývojové a inovační činnosti a pokud jsou jak tyto výzkumné, vývojové a inovační činnosti, tak i první průmyslové využití popsány v projektu.

25.

Projekty v oblasti životního prostředí, energetiky, dopravy, zdravotnictví nebo digitalizace, pokud se na ně nevztahují body 22 a 23, musí mít velký význam pro strategie Unie v oblasti životního prostředí, klimatu, energetiky (včetně zabezpečení dodávek energie), dopravy, zdraví, průmyslu nebo digitalizace nebo musí významně přispívat k vnitřnímu trhu, mimo jiné, ale nejen v těchto konkrétních odvětvích, a lze je podporovat do té doby, než začnou být po vybudování plně provozuschopné.

3.3. Význam projektu

26.

Aby se projekt kvalifikoval jako významný projekt společného evropského zájmu, musí být důležitý kvantitativně či kvalitativně. Měl by být obzvláště významný z hlediska velikosti nebo oblasti působnosti nebo obnášet vysoká technologická či finanční rizika, nebo obojí. Při určování významu projektu vezme Komise v úvahu kritéria stanovená v oddíle 3.2.

4. KRITÉRIA SLUČITELNOSTI

27.

Komise při posuzování slučitelnosti podpory, která má napomoci realizaci významného projektu společného evropského zájmu s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy, zohlední kritéria (25) stanovená v oddílech 4.1, 4.2 a 4.3 tohoto sdělení.

28.

Komise provede test vyváženosti ve smyslu oddílu 4.2, aby posoudila, zda očekávané pozitivní účinky podpory převažují nad možnými negativními účinky.

29.

Vzhledem k povaze projektu může Komise usoudit, že pokud projekt splňuje kritéria způsobilosti uvedená v oddíle 3, lze u jednotlivých složek integrovaného projektu předpokládat, že existuje významné selhání trhu nebo významný systémový nedostatek nebo významná společenská výzva, i to, že projekt přispívá ke společnému evropskému zájmu.

4.1. Nezbytnost a přiměřenost podpory

30.

Podpora nesmí dotovat náklady na projekt, které by podniku stejně vznikly, a nesmí kompenzovat běžné podnikatelské riziko spojené s hospodářskou činností. Bez podpory by měla být realizace projektu nemožná nebo by byla možná jen v menším rozsahu, s menší oblastí působnosti nebo ne dostatečně rychle, či jiným způsobem, což by významně omezilo její očekávané přínosy (26). Podpora bude považována za přiměřenou, pouze pokud by nebylo možné dosáhnout stejného výsledku s nižší podporou.

31.

Členské státy musí Komisi poskytnout příslušné informace týkající se podporovaného projektu, jakož i úplný hypotetický srovnávací scénář, v němž je popsáno, jak by vypadala situace, kdy by příjemce nezískal podporu od žádného členského státu (27). Srovnávací scénář může spočívat v neexistenci alternativního projektu, pokud důkazy potvrzují, že toto je nejpravděpodobnější srovnávací scénář, nebo v existenci alternativního projektu, o kterém příjemci uvažují v rámci svého interního rozhodovacího procesu, a může se týkat alternativního projektu, jenž je zcela nebo částečně prováděn mimo Unii. Oznamující členské státy se vyzývají, aby pro prokázání věrohodnosti hypotetického srovnávacího scénáře předloženého příjemci poskytly příslušné interní dokumenty příjemců, jako jsou prezentace správní rady, analýzy, zprávy a studie (28).

32.

Pokud neexistuje alternativní projekt, Komise ověří, že výše podpory nepřesahuje minimum nezbytné pro dostatečnou ziskovost podporovaného projektu, například tím, že umožňuje dosáhnout míry vnitřní návratnosti (IRR), jež odpovídá referenční nebo minimální úrovni pro dané odvětví nebo podnik. Pro tyto účely lze rovněž použít výši obvyklé míry návratnosti, kterou příjemci vyžadují u jiných investičních projektů podobného druhu, výši jejich celkových nákladů na kapitál nebo výši návratnosti obvykle dosahovanou v dotčeném průmyslovém odvětví. Je třeba vzít v úvahu všechny příslušné očekávané náklady a přínosy v průběhu trvání projektu.

33.

Maximální povolená výše podpory se stanoví s ohledem na zjištěnou mezeru ve financování ve vztahu ke způsobilým nákladům. Pokud by to bylo odůvodněno na základě analýzy mezery ve financování, mohla by intenzita podpory pokrýt veškeré způsobilé náklady. Mezerou ve financování se rozumí rozdíl mezi pozitivními a zápornými peněžními toky během celé doby trvání investice, diskontované na jejich současnou hodnotu za použití vhodného diskontního faktoru, který odráží míru návratnosti, kterou příjemce nutně potřebuje pro realizaci projektu, zejména vzhledem k souvisejícím rizikům. Způsobilé náklady jsou stanoveny v příloze (29).

34.

Pokud se, například prostřednictvím interních dokumentů podniku, prokáže, že se příjemce podpory musí jasně rozhodnout, zda realizuje podporovaný projekt nebo alternativní projekt bez podpory, Komise porovná očekávanou čistou současnou hodnotu investice do podporovaného projektu se srovnávacím scénářem, přičemž zohlední pravděpodobnost, že nastanou jiné obchodní scénáře.

35.

Státní podporu, která má napomoci realizaci významných projektů společného evropského zájmu, lze kumulovat s financováním Unií nebo jinou státní podporou za předpokladu, že celková výše veřejného financování poskytnutého v souvislosti se stejnými způsobilými náklady nepřekročí nejvýhodnější míru financování stanovenou v platných pravidlech práva Unie.

36.

Aby Komise získala dodatečnou záruku, která zajistí, že státní podpora zůstane přiměřená a omezená na nezbytné minimum, může oznamující členský stát požádat, aby zavedl mechanismus zpětného získání (30). Mechanismus zpětného získání by měl zajistit vyvážené rozdělení dodatečných zisků, je-li projekt ziskovější, než se předpokládalo v oznámené analýze mezery ve financování, a měl by se vztahovat pouze na investice, které na základě výsledků peněžních toků ex post a vyplácení státní podpory dosáhnou míry návratnosti přesahující kapitálové náklady příjemců. Každý takový mechanismus zpětného získání by měl být předem jasně definován, aby se pro příjemce zajistila finanční předvídatelnost v okamžiku rozhodování o účasti na projektu. Mechanismus by měl být navržen tak, aby příjemce motivoval k maximalizaci investic a výkonnosti projektů.

37.

Ve své analýze Komise přihlédne k těmto skutečnostem:

specifikaci zamýšlené změny: Členský stát musí jasně specifikovat změnu chování, která se očekává od státní podpory, tj. zda bude zahájen nový projekt, nebo zda bude posílen rozsah, rozsah, rychlost nebo přeshraniční rozměr projektu. Změna chování musí být určena porovnáním očekávaných výsledků a úrovně zamýšlené činnosti s podporou a bez ní. Rozdíl mezi oběma scénáři ukazuje dopad opatření podpory a jeho motivační účinek;

b)	úrovni ziskovosti: pravděpodobnost motivačního účinku podpory je vyšší, pokud by projekt sám o sobě nebyl dost ziskový na to, aby jej soukromý podnik uskutečnil, přestože by znamenal značný přínos pro společnost.

38.

Aby Komise mohla reagovat na skutečné nebo možné přímé či nepřímé narušení mezinárodního obchodu, může zohlednit skutečnost, že soutěžitelé usazení mimo Unii přímo nebo nepřímo v minulých třech letech obdrželi nebo mají obdržet na stejné projekty podporu stejné intenzity. Je-li však pravděpodobné, že k narušení mezinárodního obchodu dojde vzhledem ke zvláštní povaze dotčeného odvětví po více než třech letech, lze referenční období náležitě prodloužit. Je-li to možné, poskytne dotčený členský stát Komisi dostatečné informace, aby mohla posoudit situaci, zejména nutnost vzít v úvahu konkurenční výhodu, kterou má soutěžitel ze třetí země. Pokud Komise nemá důkazy o udělené nebo navrhované podpoře, může rozhodnout rovněž na základě nepřímých důkazů. Komise může rovněž přijmout vhodná opatření k řešení narušení hospodářské soutěže, k němuž dochází v důsledku dotací získaných mimo Unii.

39.

Při shromažďování důkazů může Komise využít svých vyšetřovacích pravomocí (31).

40.

Nástroj podpory musí být vybrán s ohledem na selhání trhu nebo jiný významný systémový nedostatek, který má daný nástroj napravit. Pokud je například hlavním problémem obtížný přístup k financování, měly by členské státy zpravidla zvolit podporu v oblasti likvidity, např. úvěr nebo záruku (32). Je-li rovněž nutné podniku do určité míry zajistit sdílení rizika, zvoleným nástrojem podpory by obvykle měla být vratná záloha. Použití nástrojů vratné zálohy bude obecně považováno za pozitivní ukazatel.

41.

Výběr příjemců, který proběhne na základě konkurenčního, transparentního a nediskriminačního řízení, bude považován za pozitivní ukazatel.

4.2. Předcházení nepřípustnému narušení hospodářské soutěže a ověření vyváženosti

42.

Členský stát musí doložit, že navrhované opatření podpory je vhodným nástrojem pro řešení cíle projektu. Opatření podpory nebude považováno za vhodné, pokud je možné dosáhnout stejného výsledku pomocí jiných nástrojů politiky nebo jiných typů nástrojů podpory, které méně narušují hospodářskou soutěž.

43.

K tomu, aby byla podpora slučitelná s vnitřním trhem, musí být negativní účinky opatření podpory týkající se narušení hospodářské soutěže a dopadu na obchod mezi členskými státy omezeny a vyváženy pozitivními účinky, které přispívají k plnění cíle společného evropského zájmu.

44.

Při posuzování negativních dopadů opatření podpory se Komise ve své analýze zaměří na předvídatelný dopad, který by tato podpora mohla mít na hospodářskou soutěž mezi podniky na dotčených výrobkových trzích, a to i předcházejících či navazujících trzích, a na riziko nadměrné kapacity.

45.

Komise posoudí riziko uzavření trhu a dominantního postavení. Projekty zahrnující výstavbu infrastruktury (33) musí být v souladu se zásadami otevřeného a nediskriminačního přístupu k infrastruktuře a nediskriminačního stanovování cen a provozování sítě, včetně zásad stanovených v právních předpisech Unie (34).

46.

Komise posoudí potenciální negativní účinky na obchod, včetně rizika, že členské státy mezi sebou začnou soutěžit v poskytování dotací, k čemuž může dojít zejména v souvislosti s výběrem místa realizace projektu.

47.

Při posuzování možných negativních účinků na obchod Komise zváží, zda je podpora podmíněna přemístěním výrobní činnosti nebo jiné činnosti příjemce z jiné smluvní strany Dohody o EHP na území členského státu poskytujícího podporu. Taková podmínka by byla posouzena jako škodlivá pro vnitřní trh bez ohledu na počet pracovních míst skutečně zaniklých v rámci EHP na místě, kde byl příjemce původně usazen, a není pravděpodobné, že by byla vyvážena jakýmikoli pozitivními účinky.

4.3. Transparentnost

48.

Členské státy musí zajistit, aby v modulu Komise pro transparentnost státní podpory nebo na souhrnné internetové stránce o státní podpoře na vnitrostátní nebo regionální úrovni byly zveřejněny tyto informace:

a)	úplné znění rozhodnutí o udělení jednotlivé podpory a jeho prováděcí ustanovení, nebo příslušný odkaz;

b)	totožnost orgánu nebo orgánů, které podporu poskytují;

c)	jméno a identifikátor každého příjemce, s výjimkou obchodního tajemství a jiných důvěrných informací v řádně odůvodněných případech a se souhlasem Komise v souladu se sdělením Komise o profesním tajemství v rozhodnutích o státní podpoře (35);

d)	nástroj podpory (36), prvek podpory a, pokud se liší, nominální částka podpory vyjádřená jako celá částka v národní měně poskytnutá každému příjemci;

e)	datum udělení a datum zveřejnění;

f)	typ příjemce (malý a střední podnik/velký podnik/začínající podnik);

g)	region, v němž se příjemce nachází (na úrovni NUTS II nebo nižší);

h)	hlavní hospodářské odvětví, v němž příjemce působí (na úrovni skupiny NACE);

i)	cíl podpory.

49.

Požadavek na zveřejňování informací se použije na jednotlivé podpory, jejichž výše přesahuje 100 000 EUR. Informace musí být zveřejněny po přijetí rozhodnutí o poskytnutí podpory, musí se uchovávat po dobu alespoň deseti let a musí být bez omezení dostupné široké veřejnosti (37).

5. OZNAMOVÁNÍ, PODÁVÁNÍ ZPRÁV A UPLATŇOVÁNÍ

5.1. Oznamovací povinnost

50.

Podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy musí členské státy předem oznamovat Komisi záměr poskytnout státní podporu nebo ji upravit, a to i v souvislosti s významným projektem společného evropského zájmu.

51.

Členské státy zapojené do téhož projektu společného evropského zájmu se vyzývají, aby pokud možno Komisi předložily společné oznámení, včetně společného textu popisujícího významný projekt společného evropského zájmu a prokazujícího jeho způsobilost.

5.2. Hodnocení ex post a podávání zpráv

52.

O realizaci projektu musí být podávány pravidelné zprávy. Komise může případně požadovat, aby bylo provedeno hodnocení ex post.

5.3. Použitelnost

53.

Komise použije zásady stanovené v tomto sdělení od 1. ledna 2022.

54.

Použije uvedené zásady na všechny oznámené projekty podpory, o nichž má rozhodnout ode dne 1. ledna 2022 včetně, a to i tehdy, pokud projekty byly oznámeny před tímto datem.

55.

V souladu s oznámením Komise o stanovení použitelných pravidel pro posouzení protiprávní státní podpory (38) použije Komise v případě neoznámené podpory zásady uvedené v tomto sdělení, jestliže byla podpora udělena ode dne 1. ledna 2022 včetně; ve všech ostatních případech použije pravidla použitelná v době, kdy byla podpora udělena.

(1) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Zelená dohoda pro Evropu“, COM(2019) 640 final ze dne 11. prosince 2019.

(2) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Formování digitální budoucnosti Evropy“, COM(2020) 67 final ze dne 19. února 2020.

(3) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“, COM(2021) 118 final ze dne 9. března 2021.

(4) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Nová průmyslová strategie pro Evropu“, COM(2020) 102 final ze dne 10. března 2020.

(5) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: Budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“, COM(2021) 350 final ze dne 5. května 2021.

(6) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Evropská strategie pro data“, COM(2020) 66 final ze dne 19. února 2020.

(7) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“, COM(2020) 456 final ze dne 27. května 2020.

(8) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“, COM(2020) 103 final ze dne 10. března 2020.

(9) Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1). Jak je vysvětleno v bodě 23 uvedených pokynů, vzhledem k tomu, že je ohrožena jeho vlastní existence, nemůže být podnik v obtížích považován za prostředek k prosazování jiných politických cílů, dokud není zajištěna jeho životaschopnost.

(10) Sdělení Komise „Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19“ (Úř. věst. C 91I, 20.3.2020, s. 1) a jeho změny.

(11) Viz například věc Německo v. Komise, C-156/98, z roku 2000, ECLI:EU:C:2000:467, bod 78, a věc Régie Networks v. Rhone Alpes Bourgogne, C-333/07, z roku 2008, ECLI:EU:C:2008:764, body 94 až 116

(12) Pokud v oblasti výzkumu a vývoje není možné jasně od sebe oddělit dva nebo více projektů, a zejména pokud tyto projekty nemají samostatně vyhlídky na technologický úspěch, musí být považovány za jednotlivý projekt.

(13) „Jednotlivý projekt“ a „integrovaný projekt“ se dále označují jako „projekt“.

(14) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Budování evropské zdravotní unie: připravenost a odolnost“, COM(2020) 724 final ze dne 11. listopadu 2020.

(15) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Nový Evropský prostor pro výzkum a inovace“, COM(2020) 628 final ze dne 30. září 2020.

(16) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Nový akční plán pro oběhové hospodářství: Čistší a konkurenceschopnější Evropa“, COM(2020) 98 final ze dne 11. března 2020.

(17) Menší počet členských států, ale ne nižší než dva, může být výjimečně přípustný například v řádně odůvodněných případech, kdy se projekt týká propojené výzkumné infrastruktury a projektů TEN-E a TEN-T, které mají již ze své podstaty nadnárodní význam, neboť jsou součástí fyzicky propojené přeshraniční sítě nebo jsou zásadní pro posílení přeshraničního řízení dopravy či interoperability. nebo je projekt financován z fondů EU, v souvislosti s nimiž právní předpisy o spolupráci členských států vyžadují nižší počet zúčastněných členských států. Ve všech případech musí být projekty navrženy transparentním způsobem v souladu s bodem17.

(18) Pouhá skutečnost, že projekt uskutečňují podniky v různých zemích nebo že výzkumnou infrastrukturu následně využívají podniky usazené v různých členských státech, nepostačuje pro to, aby bylo projekt možné považovat za významný projekt společného evropského zájmu. Soudní dvůr potvrdil přístup Komise, podle něhož lze projekt považovat za projekt společného evropského zájmu pro účely čl. 107 odst. 3 písm. b), pokud je součástí nadnárodního evropského programu, který společně podporuje více vlád členských států, nebo vznikl společnou akcí několika členských států s cílem bojovat proti společné hrozbě. Spojené věci C-62/87 a 72/87, Exécutif regional wallon a SA Glaverbel v. Komise, Sb. rozh. 1988, ECLI:EU:C:1988:132, bod 22

(19) Komise při posuzování rozsahu spolufinancování vezme v úvahu specifické rysy některých odvětví a malých a středních podniků. Za výjimečných a řádně odůvodněných okolností může Komise považovat podporu za odůvodněnou i bez významného spolufinancování ze strany příjemce.

(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13). U opatření, která jsou totožná s opatřeními uvedenými v plánech pro oživení a odolnost, které schválila Rada, se má za to, že zásada „významně nepoškozovat“ je dodržena, neboť její dodržení již bylo ověřeno.

(21) Financování Unií, které centrálně řídí orgány, agentury, společné podniky nebo jiné instituce EU a které není přímo ani nepřímo pod kontrolou členského státu, nepředstavuje státní podporu. Státní podporu lze kumulovat s financováním z fondu Unie za předpokladu, že je splněna podmínka uvedená v bodě 35.

(22) Hodnota příspěvku ve formě hmotného a nehmotného majetku, jakož i pozemků musí být vypočtena na základě tržní ceny.

(23) Mohlo by se jednat, je-li to relevantní, o postupné směřování k nejmodernějšímu stavu v daném odvětví, pokud je v účastnícím se projektu jasně a důvěryhodně uvedeno a popsáno, jakým způsobem takový projekt dosáhne nejmodernějšího stavu a překročí ho.

(24) Omezený prodej, je-li v daném odvětví nutný, související s testovací fází, včetně prodeje vzorků nebo zpětné vazby nebo certifikace, je z pojmu „obchodní činnosti“ vyloučen.

(25) Podle Soudního dvora má Komise při posuzování slučitelnosti významných projektů společného evropského zájmu diskreční pravomoc. Spojené věci C-62/87 a 72/87, Exécutif regional wallon a SA Glaverbel v. Komise, Sb. rozh. 1988, ECLI:EU:C:1988:132, bod 21

(26) Žádost o podporu musí být podána před zahájením prací na projektu, čímž se rozumí buď zahájení stavebních prací na investici, nebo první pevný závazek týkající se objednávky zařízení, nebo jiný závazek, který činí investici nevratnou, a to podle toho, co nastane dříve. Za zahájení prací se nepovažuje nákup pozemků a přípravné práce, jako je získávání povolení a provádění předběžných studií proveditelnosti.

(27) V případě projektů malých a středních podniků může srovnávací scénář spočívat v neexistenci alternativního projektu, jak je uvedeno v bodě 32.

(28) Pokud se na poskytnuté informace vztahuje povinnost profesního tajemství, zachází se s nimi podle článku 30 nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 9).

(29) V případě integrovaného projektu musí být způsobilé náklady podrobně popsány na úrovni každého jednotlivého projektu.

(30) U projektů malých a středních podniků nemusí být zaveden žádný mechanismus zpětného získání, pokud neexistují výjimečné okolnosti, zejména s ohledem na výši podpory oznámené pro tyto projekty.

(31) Viz článek 25 nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 9).

(32) Podpora ve formě záruk musí být časově omezená a podpora ve formě úvěrů musí být podmíněna lhůtami jejich splatnosti.

(33) Aby se předešlo pochybnostem, pilotní linky se nepovažují za infrastrukturu.

(34) Pokud projekt zahrnuje energetickou infrastrukturu, podléhá regulaci sazeb a přístupu a požadavkům na oddělení podle právních předpisů v oblasti vnitřního trhu.

(35) C(2003) 4582 (Úř. věst. C 297, 9.12.2003, s. 6).

(36) dotace/subvence úrokových sazeb; úvěr/vratné zálohy/vratná dotace; záruka; daňové zvýhodnění nebo osvobození od daně; rizikové financování; ostatní. Je-li podpora poskytnuta z více nástrojů, musí být výše podpory uvedena v členění podle jednotlivých nástrojů.

(37) Tyto informace musí být zveřejněny do šesti měsíců od data poskytnutí podpory. V případě protiprávní podpory budou muset členské státy zajistit, aby byly tyto informace zveřejněny ex-post, do šesti měsíců ode dne, kdy Komise přijme rozhodnutí. Informace musí být dostupné ve formátu, který umožňuje vyhledávat a získávat údaje a snadno je uveřejňovat na internetu, například ve formátu CSV nebo XML.

(38) Sdělení Komise o stanovení použitelných pravidel pro posuzování protiprávní státní podpory (Úř. věst. C 119, 22.5.2002, s. 22).

PŘÍLOHA

ZPŮSOBILÉ NÁKLADY

a)	Studie proveditelnosti, včetně přípravných technických studií, a náklady na získání povolení nezbytných pro realizaci projektu.

Náklady na nástroje a vybavení (včetně instalace a dopravních prostředků) v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Pokud nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě řádných účetních postupů.

Náklady na pořízení (nebo stavbu) budov, infrastruktury a pozemků v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Pokud se tyto náklady určují s ohledem na hodnotu obchodního převodu nebo skutečně vzniklé investiční náklady (na rozdíl od amortizačních nákladů), měla by se zbytková hodnota pozemků, budov nebo infrastruktury odečíst od částky chybějících finančních prostředků, a to buď ex ante, nebo ex post.

d)	Náklady na další materiál, dodávky a podobné produkty, které jsou pro daný projekt nezbytné.

e)	Náklady na získání, uznání a obranu patentů a jiného nehmotného majetku. Náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu.

Náklady na zaměstnance a správní náklady (včetně režijních nákladů), které vznikly bezprostředně v rámci výzkumu, vývoje a inovací, včetně činností v rámci výzkumu, vývoje a inovací souvisejících s prvním průmyslovým využitím, nebo v případě projektu infrastruktury náklady vzniklé během výstavby dané infrastruktury.

V případě podpory projektu, který se týká prvního průmyslového využití, kapitálové a provozní náklady v rozsahu projektu a po dobu využívanou pro projekt, za podmínky, že k průmyslovému využití dochází díky výzkumné, vývojové a inovační činnosti a pokud průmyslové využití rovněž samo zahrnuje důležitou složku výzkumné, vývojové a inovační činnosti, která je nedílným a nezbytným prvkem pro úspěšnou realizaci projektu. Provozní výdaje se musí vztahovat k této složce projektu.

h)	Jiné náklady mohou být uznány, pokud jsou odůvodněny a pokud jsou neoddělitelně spjaté s realizací projektu, s výjimkou provozních nákladů, na něž se nevztahuje písmeno g).

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 181

České vydání	Právní předpisy	Ročník 65 7. července 2022

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		MEZINÁRODNÍ DOHODY
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2022/1165 ze dne 27. června 2022 o podpisu jménem Unie a prozatímním provádění Dohody mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou o silniční nákladní dopravě	1
	*	Dohoda mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou o silniční nákladní dopravě	4
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1166 ze dne 6. července 2022, kterým se mění nařízení (ES) č. 1480/2004 o specifických pravidlech, týkajících se zboží, přicházejícího z oblastí, které nejsou pod účinnou kontrolou vlády Kypru, do oblastí, které jsou pod efektivní kontrolou této vlády	11
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1167 ze dne 6. července 2022, kterým se po částečném prozatímním přezkumu mění prováděcí nařízení (EU) 2021/633 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz glutamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indonésie po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036	14
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2022/1168 ze dne 4. července 2022 o zmocnění k zahájení jednání o dohodě o postavení jednotek mezi Evropskou unií a Mauritánskou islámskou republikou týkající se operativních činností prováděných v Mauritánské islámské republice Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž	18
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2022/1169 ze dne 4. července 2022 o zmocnění k zahájení jednání o dohodě o postavení jednotek mezi Evropskou unií a Senegalskou republikou týkající se operativních činností prováděných v Senegalské republice Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž	20

	III Jiné akty
	EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR
*	Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 280/21/KOL ze dne 13. prosince 2021, kterým se mění procesní a hmotněprávní pravidla v oblasti státní podpory zavedením nových pokynů ke kritériím pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem [2022/1170]	22

	Opravy
*	Oprava nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 ( Úř. věst. L 435, 6.12.2021 )	35
*	Oprava nařízení Rady (EU) 2022/576 ze dne 8. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině ( Úř. věst. L 111, 8.4.2022 )	36
*	Oprava prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2022/716 ze dne 6. května 2022 o schválení inteligentního ohřívače naftového paliva pro použití v osobních automobilech s konvenčním spalovacím motorem a v některých hybridních elektrických osobních automobilech a lehkých užitkových vozidlech jako inovativní technologie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ( Úř. věst. L 133, 10.5.2022 )	37