(1)

Aby se zajistily dostatečné a nepřerušované dodávky některých zemědělských produktů a průmyslových výrobků, jež se v Unii neprodukují, a zabránilo se tak narušení trhu s těmito produkty a výrobky, byla nařízením Rady (EU) 2021/2278 (1) v případě těchto produktů a výrobků pozastavena cla společného celního sazebníku uvedená v čl. 56 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (2). V důsledku toho mohou být produkty a výrobky uvedené v příloze nařízení (EU) 2021/2278 dováženy do Unie se sníženými nebo nulovými celními sazbami.

(2)

Produkce některých produktů a výrobků, které nejsou uvedeny v příloze nařízení (EU) 2021/2278, v Unii nepostačuje ke splnění specifických požadavků uživatelských odvětví v Unii. Vzhledem k tomu, že je v zájmu Unie zajistit dostatečné dodávky některých produktů a výrobků, a s ohledem na skutečnost, že stejné, rovnocenné nebo náhradní produkty nebo výrobky se v Unii neprodukují v dostatečném množství, je nezbytné na tyto produkty a výrobky úplně pozastavit cla společného celního sazebníku.

(3)

Aby se podpořila výroba integrovaných baterií v Unii v souladu se sdělením Komise ze dne 17. května 2018 nazvaným „Evropa v pohybu – Udržitelná mobilita pro Evropu: bezpečná, propojená a čistá“, měla by být částečně pozastavena cla společného celního sazebníku u některých výrobků souvisejících s výrobou baterií, které nejsou uvedeny na seznamu v příloze nařízení (EU) 2021/2278. Datem povinného přezkumu těchto pozastavení by měl být 31. prosinec 2022, aby přezkum zohlednil krátkodobý vývoj v odvětví baterií v Unii.

(4)

U některých pozastavení cel společného celního sazebníku uvedených na seznamu v příloze nařízení (EU) 2021/2278 je nutné změnit popis zboží a sazební zařazení, aby byl zohledněn technický vývoj produktů a výrobků a hospodářské trendy na trhu.

(5)

U některých produktů a výrobků uvedených na seznamu v příloze nařízení (EU) 2021/2278 již není v zájmu Unie pozastavení cel společného celního sazebníku zachovávat. Pozastavení u daných produktů a výrobků by proto měla být zrušena s účinkem od 1. července 2022.

(6)

Nařízení (EU) 2021/2278 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Je třeba zamezit jakémukoli přerušení uplatňování režimu pozastavení všeobecných cel a dodržet pokyny stanovené ve sdělení Komise ze dne 13. prosince 2011 o pozastavení všeobecných cel a o autonomních celních kvótách, a proto by se měly změny stanovené tímto nařízením týkající se pozastavení cel u dotčených produktů a výrobků použít ode dne 1. července 2022. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost co nejdříve,

(1)

Dne 18. července 2005 přijala Rada nařízení (ES) č. 1183/2005.

(2)

V návaznosti na rozsudek Tribunálu ve věci T-108/21 (2) by měla být ze seznamu osob, subjektů a orgánů obsaženého v příloze Ia nařízení (ES) č. 1183/2005 odstraněna jedna položka.

(3)

Příloha Ia nařízení (ES) č. 1183/2005 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

(1)

Dne 23. března 2012 přijala Rada nařízení (EU) č. 267/2012.

(2)

Na základě přezkumu přílohy II rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP (2) by pak měla být omezující opatření vůči všem osobám a subjektům uvedeným na seznamu v ní obsaženém zachována, nejsou-li jejich jména či názvy uvedeny v příloze VI téhož rozhodnutí, a 17 položek uvedených v příloze IX nařízení (EU) č. 267/2012 by mělo být aktualizováno.

(3)

Nařízení (EU) č. 267/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Stanovení hodnot nepřímé expozice vůči klientovi vzniklé na základě derivátových smluv a smluv o úvěrových derivátech pro účely velkých expozic by se mělo odlišovat od metody výpočtu hodnoty expozice používané pro kapitálové požadavky založené na riziku stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013, protože selhání podkladového nástroje by mohlo vést k zisku namísto ztráty. Hodnota nepřímé expozice by tudíž měla záviset na ztrátě (tj. kladná hodnota expozice) nebo zisku (tj. záporná hodnota expozice), které by vznikly v důsledku případného selhání podkladového nástroje. V rámci režimu velkých expozic stanoveném ve čtvrté části nařízení (EU) č. 575/2013 mohou instituce v případě expozic v obchodním portfoliu vzájemně započítávat kladné a záporné pozice ve stejných finančních nástrojích nebo, za určitých podmínek, v různých finančních nástrojích vydaných daným klientem. Celková čistá expozice vůči individuálnímu klientovi se zohledňuje pouze v případě, že je kladná. Podobně platí, že celková čistá expozice vůči danému klientovi, po zahrnutí nepřímých expozic vůči tomuto klientovi vzniklých na základě derivátových smluv nebo smluv o úvěrových derivátech zařazených do obchodního portfolia, by měla být zohledněna pouze v případě, že je kladná. Aby se předešlo započtení jakékoliv nepřímé expozice z derivátových smluv nebo smluv o úvěrových derivátech zařazených do investičního portfolia, měla by být jakákoliv záporná hodnota nepřímé expozice vyplývající z těchto pozic nastavena na nulu.

(2)

Aby bylo zajištěno náležité zachycení rizika selhání, měla by tudíž hodnota nepřímé expozice opcí, bez ohledu na to, zda jsou zařazeny do obchodního portfolia nebo investičního portfolia, záviset na změnách cen opcí, které by vyplývaly ze selhání příslušného podkladového nástroje, např. na tržní hodnotě opce u kupních (tzv. call) opcí a tržní hodnotě opce snížené o její realizační cenu u prodejních (tzv. put) opcí.

(3)

Účelem úvěrových derivátů je převést úvěrové riziko ve vztahu ke dlužníkům bez převedení samotných aktiv. Při určování hodnoty nepřímé expozice podkladového nástroje by měla být zohledněna role, kterou hrají instituce jako poskytovatel nebo příjemce zajištění, a typ úvěrového derivátu, který uzavírají. Nepřímá expozice by se tedy rovnala tržní hodnotě smlouvy o úvěrovém derivátu, která by měla být upravena o částku, jež je splatná protistraně nebo jejíž obdržení se od protistrany očekává v případě selhání emitenta podkladového dluhového nástroje.

(4)

U jiných typů derivátových smluv, které představují kombinaci dlouhých a krátkých pozic, by pro zajištění přesného zachycení rizika selhání měly instituce tyto derivátové smlouvy rozložit na jednotlivé části transakce. Pro výpočet hodnoty nepřímé expozice vzniklé na základě těchto derivátových smluv by měly být relevantní pouze ty části s rizikem selhání, kde instituce nesou riziko ztráty v případě selhání. Pokud však instituce nemohou tuto metodiku použít, mělo by jim být v zájmu zajištění konzervativního přístupu umožněno určit hodnotu nepřímé expozice podkladových nástrojů jako maximální ztrátu, která by jim mohla vzniknout v případě selhání emitenta podkladového nástroje, na který se daný derivát vztahuje.

(5)

Deriváty lze prodat na nástroje, které mají více podkladových referenčních jmen. U derivátů s více podkladovými nástroji, kde může instituce zohlednit podkladová referenční jména, a kde je cílem uplatnění co nejpřesnější metody, by se hodnota nepřímé expozice měla vypočíst na základě změny ceny derivátu v případě selhání každého z podkladových referenčních jmen v daném derivátu s více podkladovými nástroji. Pro zajištění souladu s rámcem pro velké expozice vztahujícím se na transakce s expozicí vůči podkladovým aktivům by se měl použít čl. 6 odst. 1 a 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1187/2014 (2) pro přiřazení expozic identifikovanému klientovi, samostatnému klientovi nebo neznámému klientovi. V případech, kdy nejsou instituce schopny uplatnit průhledový přístup nebo kdy je pro ně přístup se zohledněním k derivátu s více referenčními názvy nepřiměřeně zatěžující, a kdy je to v zájmu zajištění konzervativního přístupu, by instituce měly vypočíst hodnotu nepřímé expozice na základě změny ceny derivátu v případě selhání všech těchto podkladových referenčních jmen. Obdobně platí, že pro zajištění souladu s rámcem pro velké expozice vztahujícím se na transakce s expozicí vůči podkladovým aktivům by se měl použít čl. 6 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1187/2014 pro přiřazení expozice samostatnému klientovi nebo neznámému klientovi. Ve všech případech, kdy jsou podkladové nástroje přiřazeny neznámému klientovi, by instituce měly nastavit všechny záporné hodnoty nepřímých expozic na nulu, aby se předešlo riziku, že záporné hodnoty nepřímých expozic budou vzájemně započteny s kladnými hodnotami nepřímých expozic.

(6)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(7)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3),

(1)

V souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 561/2006 musí řidiči v silniční dopravě dodržovat denní a týdenní doby odpočinku. Některé doby odpočinku řidiči často tráví na cestě, zejména v případech, kdy v rámci mezinárodní přepravy vykonávají jízdy na dlouhé vzdálenosti. Je tudíž nanejvýš důležité, aby řidiči měli přístup k parkovacím plochám, kde mohou bezpečně odpočívat, s vhodnými zařízeními, která jim umožní přístup ke službám, jež potřebují.

(2)

Ustanovení čl. 8a odst. 1 nařízení (ES) č. 561/2006 stanoví seznam požadavků, které musí parkovací plochy pro řidiče v oblasti silniční přepravy zboží a cestujících splňovat, aby mohly být certifikovány jako bezpečné a chráněné parkovací plochy vzhledem k úrovni služeb a ochraně těchto parkovacích ploch.

(3)

Studie Komise z roku 2019 týkající se bezpečných a chráněných parkovacích ploch v Unii (2) potvrdila zásadní nedostatek těchto zařízení. Ve studii byly rovněž předloženy některé návrhy, mimo jiné týkající se norem pro bezpečné a chráněné parkovací plochy a jejich certifikaci.

(4)

Vzhledem k aktuálnímu nedostatku bezpečných a chráněných parkovacích ploch v Unii by budování těchto zařízení mělo být podporováno na úrovni Unie, aby se zajistilo, že k nim řidiči v silniční dopravě budou mít přístup, kdykoli zastaví na silnicích v Unii.

(5)

Pro podporu rozvoje bezpečných a chráněných parkovacích ploch je nezbytné vypracovat společný rámec na úrovni Unie, aby byl tomuto odvětví zajištěn přístup k jasným a harmonizovaným informacím o bezpečných a chráněných parkovacích plochách v Unii.

(6)

Aby byly zlepšeny pracovní podmínky řidičů v silniční dopravě v souladu s nařízením (ES) č. 561/2006, měla by být na všech bezpečných a chráněných parkovacích plochách dostupná minimální společná úroveň služeb bez ohledu na úroveň jejich ochrany.

(7)

Vzhledem k narůstajícímu počtu případů trestných činů v nákladní dopravě, které postihují řidiče silniční dopravy na silnicích, by se měla zvýšit bezpečnost řidičů silniční dopravy, aby si mohli bez stresu odpočinout a neprohlubovala se u nich únava. Zajištění dobrých podmínek pro odpočinek řidičů na bezpečných a chráněných parkovacích plochách je zásadní pro bezpečnost silničního provozu a snížení rizika nehod z důvodu únavy.

(8)

Bezpečné a chráněné parkovací plochy jsou zásadní pro řidiče i přepravní podniky, aby byly chráněny jejich náklady před trestnými činy v nákladní dopravě. Vzhledem k rozmanitosti obchodních činností a přepravovaného zboží mohou přepravci a řidiči potřebovat parkovací plochy s různou úrovní ochrany v závislosti na zboží, které přepravují. Normy unie by tedy měly ošetřit režim pro různé druhy podniků a parkovací plochy by měly poskytovat různé minimální úrovně ochrany.

(9)

Ochrany parkovacích ploch by mělo být dosaženo tím, že se po obvodu parkovací plochy, na parkovací ploše samotné a na vstupech a výstupech zajistí dostupnost vhodného bezpečnostního vybavení a zavedení vhodných postupů. Rovněž by měly být zavedeny postupy pro zaměstnance s cílem přijmout opatření pro předcházení rizikům a zmírnit následky incidentů v případě, že k nim dojde.

(10)

Aby byla zajištěna transparentnost a jistota pro uživatele bezpečných a chráněných parkovacích ploch, měly by být parkovací plochy certifikovány nezávislým certifikačním orgánem v souladu s postupy stanovenými na úrovni Unie. Certifikační postupy týkající se auditů, opětovných auditů a neohlášených auditů bezpečných a chráněných parkovacích ploch by měly být jasně vymezeny, aby provozovatelé parkovacích míst věděli, jakým způsobem žádat o certifikaci či její obnovení. Zároveň je třeba zajistit, aby byly navrženy vhodné postupy, pokud se zjistí, že bezpečné a chráněné parkovací plochy již nesplňují úroveň služeb či bezpečnosti, pro niž byla certifikována.

(11)

Uživatelé bezpečných a chráněných parkovacích ploch by měli mít k dispozici mechanismus pro řešení stížností, aby mohli nahlašovat nedodržení příslušných požadavků.

(12)

Certifikační orgány by měly být schopny vydávat dopravcům certifikát o auditu a zároveň sdělovat tyto informace Komisi, aby byl seznam bezpečných a chráněných parkovacích ploch na příslušných oficiálních internetových stránkách aktuální.

(13)

S cílem zohlednit rychlý vývoj digitálních technologií a neustále zlepšovat pracovní podmínky řidičů by Komise měla nejpozději do čtyř let od přijetí tohoto aktu posoudit relevantnost přezkumu harmonizovaných norem a certifikačních postupů,

(1)

Nařízením (ES) č. 119/97 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo v rozmezí od 32,5 % do 39,4 % z dovozu některých mechanismů kroužkových pořadačů (dále jen „MKP“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) a konečné antidumpingové clo ve výši 10,5 % z dovozu MKP pocházejících z Malajsie. Tyto sazby cla byly použitelné na jiné MKP než ty, které mají 17 nebo 23 kroužků, zatímco MKP se 17 a 23 kroužky podléhaly clu rovnajícímu se rozdílu mezi minimální dovozní cenou ve výši 325 EUR za 1 000 kusů a cenou s dodáním na hranice Společenství před proclením, pokud byla posledně jmenovaná cena nižší než minimální dovozní cena.

(2)

Na základě antiabsorpčního šetření podle článku 12 základního nařízení Rada nařízením (ES) č. 2100/2000 (3) zvýšila výše uvedené celní sazby pro čínské MKP jiné než ty, které mají 17 nebo 23 kroužků. Pozměněná cla vztahující se na tento dovoz z ČLR se pohybovala v rozmezí od 51,2 % do 78,8 %.

(3)

Na základě šetření obcházení opatření podle článku 13 základního nařízení Rada nařízením (ES) č. 1208/2004 (4) rozšířila konečná antidumpingová opatření na dovoz některých MKP odesílaných z Vietnamu, a to bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Vietnamu, či nikoli.

(4)

Nařízením (ES) č. 2074/2004 (5) Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti rozšířila konečná antidumpingová opatření uložená na dovoz MKP pocházejících z ČLR. Nebyla přijata žádná žádost o přezkum před pozbytím platnosti opatření platných pro Malajsii, takže tato opatření pozbyla platnosti v lednu 2002.

(5)

V návaznosti na šetření obcházení opatření podle článku 13 základního nařízení Rada nařízením (ES) č. 33/2006 (6) rozšířila konečná antidumpingová opatření na dovoz některých MKP odesílaných z Laoské lidově demokratické republiky (dále jen „Laos“), a to bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Laosu, či nikoli.

(6)

Nařízením (ES) č. 818/2008 (7) a v důsledku šetření obcházení rozšířila Rada oblast působnosti opatření na některé mírně upravené MKP.

(7)

Po přezkumu před pozbytím platnosti byla antidumpingová cla na dovoz některých MKP v únoru 2010 prováděcím nařízením Rady (EU) č. 157/2010 (8) prodloužena o pět let a po dalším přezkumu před pozbytím platnosti byla v květnu 2016 prováděcím nařízením Rady (EU) 2016/703 (9) prodloužena o dalších pět let (dále jen „platná opatření“).

(8)

V současnosti platná antidumpingová cla činí 51,2 % pro jednoho vyvážejícího výrobce a 78,8 % pro všechny ostatní vyvážející výrobce.

(9)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných opatření (10) obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(10)

Žádost o přezkum podal dne 12. února 2021 výrobce v Unii Ring Alliance Ringbuchtechnik GmbH (dále jen „žadatel“) představující více než 25 % celkové výroby MKP v Unii. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(11)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 11. května 2021 zahájila přezkum před pozbytím platnosti opatření vztahujících se na dovoz MKP pocházejících z Čínské lidové republiky a rozšířených na Vietnam a Laoskou lidově demokratickou republiku na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (11).

(12)

Šetření přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2017 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a orgány v ČLR, známé dovozce, uživatele a obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(14)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. O slyšení nepožádala žádná ze zúčastněných stran.

(15)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(16)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že tři známí výrobci v Unii, společnosti IML Industria Meccanica Lombarda SRL, Koloman Handler Fémárugyár Magyarország Kft a Ring Alliance Ringbuchtechnik GmbH, museli vyplněný dotazník předložit do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu. Komise dále vyzvala případné další výrobce a reprezentativní sdružení v Unii, aby se za účelem přihlášení a vyžádání dotazníku obrátili na Komisi. Na Komisi se neobrátili žádní další výrobci ani reprezentativní sdružení v Unii.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, požadované informace neposkytli. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(19)

Požadované informace neposkytl a/nebo se zařazením do vzorku nesouhlasil žádný vyvážející výrobce z ČLR. Čínští výrobci tedy nespolupracovali a zjištění týkající se dovozu z ČLR vycházejí z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení.

(20)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(21)

Komise zaslala dotazník výrobcům v Unii, dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a vyvážejícím výrobcům. Stejné dotazníky byly v den zahájení přezkumu zpřístupněny na internetových stránkách GŘ pro obchod (12).

(22)

Vyplněné dotazníky zaslali výrobci v Unii Ring Alliance Ringbuchtechnik GmbH a Koloman Handler Kft., dvě strany patřící do stejné skupiny s jedním výrobním zařízením (dále společně jen „Ring Alliance Ringbuchtechnik GmbH“), a M.L. Industria Meccanica Lombarda S.r.l.

(23)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách následujících společností:

—

Ring Alliance Ringbuchtechnik GmbH, Oroszlany, Maďarsko,

—

I.M.L. Industria Meccanica Lombarda S.r.l., Offanengo, Itálie.

(24)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je tentýž jako v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tj. některé mechanismy kroužkových pořadačů pocházející z ČLR, které sestávají ze dvou ocelových destiček nebo drátů, na nichž jsou připevněny nejméně čtyři polokroužky z ocelového drátu, které jsou spojeny ocelovou krytkou. Mohou se otevírat buď roztažením polokroužků, nebo malým ocelovým rozevíracím mechanismem připevněným na mechanismu kroužkového pořadače (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“). MKP ke dni vstupu nařízení (EU) 2016/703 v platnost spadají pod kód KN ex 8305 10 00 (kódy TARIC 8305100011, 8305100013, 8305100019, 8305100021, 8305100023, 8305100029, 8305100034 a 8305100035).

(25)

MKP mají širokou škálu použití, například při výrobě softwarových příruček, katalogů a brožur, technických příruček, kancelářských souborů, jakož i prezentačních a dalších vázaných souborů a fotoalb a filatelistických alb.

(26)

Během období přezkumného šetření bylo v Unii prodáno velké množství různých typů MKP. Rozdíly mezi těmito jednotlivými typy byly stanoveny na základě šířky základní desky, typu mechanismu, počtu kroužků, systému rozevírání kroužků, kapacity co do množství papíru, průměru kroužků, tvaru kroužků, délky a rozestupu kroužků. Vzhledem ke skutečnosti, že všechny MKP mají stejné fyzikální a technické vlastnosti a že mohou být v určitém rozsahu vzájemně zaměnitelné, bylo pro účely současného řízení stanoveno, že všechny MKP představují jediný výrobek. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky.

(27)

Jak vyplývá z šetření, které vedlo k uložení platných opatření (13), mají následující výrobky stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(28)

Během období přezkumného šetření dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR pokračoval, i když na mnohem nižší úrovni než při předchozím přezkumu před pozbytím platnosti (tj. od ledna 2014 do prosince 2014). Podle statistik Comext (Eurostat) představoval dovoz mechanismů kroužkových pořadačů z ČLR v období přezkumného šetření 0,7 % podílu na trhu Unie ve srovnání s podílem na trhu ve výši 2,3 % během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti.

(29)

Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, žádný z vyvážejících výrobců z ČLR při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala čínskou vládu, že vzhledem k neexistenci spolupráce může Komise uplatnit článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se Čínské lidové republiky. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(30)

V důsledku toho byla v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na informacích obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, veřejně dostupných údajích o dvou tureckých společnostech působících v rámci klasifikace NACE Rev. 2 pod kódem 2599, informacích poskytnutých žadatelem, informacích poskytnutých tureckým národním statistickým úřadem, databázi Eurostatu Comext, databázi Global Trade Atlas, internetových stránkách OECD o mezinárodních nákladech na dopravu a pojištění zboží (ITIC) a obchodních internetových stránkách Světové banky.

(31)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s ČLR prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(32)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Komise navíc v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(33)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být nezbytné, aby pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot zvolila vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(34)

Dne 20. října 2021 informovala Komise poznámkou (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila možné reprezentativní země a označila za vhodnou reprezentativní zemi Turecko. Komise obdržela od žadatele jednu připomínku k první poznámce.

(35)

Dne 7. února 2022 informovala Komise druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, a to s Tureckem jako reprezentativní zemí. Rovněž informovala zúčastněné strany o svém záměru použít dvě turecké společnosti (D S C Otomotiv a Samet Kalip ve Madeni), které v rámci NACE Rev. 2 spadají pod kód 2599 a vyrábějí výrobky stejné obecné kategorie jako mechanismy kroužkových pořadačů, jako základ pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku za účelem početního zjištění běžné hodnoty.

(36)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku.“

(37)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“, a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(38)

Jak je podrobněji vysvětleno níže, Komise ve stávajícím šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(39)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR (14) – přičemž ocel je hlavním výrobním faktorem při výrobě mechanismů kroužkových pořadačů – Komise shledala, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů je rovněž vhodné použít čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(40)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným vládním zásahům, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (15). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví oceli, která je hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, nejen přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (16), ale čínská vláda může rovněž zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (17). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Celkově systém plánování v ČLR vede k tomu, že zdroje jsou soustředěny spíše v odvětvích označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (18). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (19). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (20), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (21).

(41)

Žádost obsahovala informace o zkresleních v odvětví oceli, zejména odkazovala na nedávná zjištění v antidumpingových šetřeních vedených Evropskou komisí, která potvrdila existenci zkreslení v odvětví oceli. Žádost dále obsahovala informace o zkresleních v odvětví neželezných kovů, zejména pokud jde o nikl, který je důležitou surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu. Žádost navíc odkazovala na zprávu Komise o podstatných zkresleních v Číně (22) (dále jen „zpráva“), která zdůrazňuje zejména zkreslení na trhu práce a v přístupu k financování.

(42)

Ve stávajícím šetření Komise prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(43)

Konkrétně v odvětví oceli, která je hlavní surovinou při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Mnozí z největších výrobců oceli jsou ve vlastnictví státu. Někteří z nich jsou výslovně uvedeni v „Plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“. Například čínský státem vlastněný podnik Shanxi Taiyuan Iron & Steel Co. Ltd. (dále jen „Tisco“) na svých internetových stránkách uvádí, že je „významným gigantem v oboru železa a oceli“, který „se vyvinul do železářsko-ocelářského komplexu mimořádně velkého rozsahu, který je propojen s těžbou železné rudy a výrobou, zpracováním a dodávkami železa a oceli a s obchodem se železem a ocelí“ (23). Společnost Baosteel je dalším významným podnikem ve vlastnictví čínského státu, který se zabývá výrobou oceli a patří do nedávno konsolidované skupiny China Baowu Steel Group Co. Ltd. (dříve Baosteel Group and Wuhan Iron & Steel) (24) .. Zatímco nominální rozdělení mezi počtem státem vlastněných podniků a soukromých společností je téměř rovnoměrné, čtyři z pěti čínských výrobců oceli, kteří figurují mezi deseti největšími světovými výrobci oceli, jsou státem vlastněné podniky (25). Zároveň zatímco na deset největších výrobců připadalo v roce 2016 jen asi 36 % celkové výroby tohoto výrobního odvětví, čínská vláda si v uvedeném roce vytyčila cíl do roku 2025 konsolidovat 60 % až 70 % výroby oceli přibližně do deseti velkých podniků (26). Tento záměr čínská vláda zopakovala v dubnu 2019, kdy oznámila vydání pokynů ke konsolidaci ocelářského průmyslu (27). Taková konsolidace může znamenat nucené fúze ziskových soukromých společností se státními podniky, jež dosahují podprůměrných výsledků (28).

(44)

V odvětví oceli je navíc řada největších výrobců výslovně uvedena v „Plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“. Například společnost Tisco na svých internetových stránkách uvádí, že je „významným gigantem v oboru železa a oceli“, který „se vyvinul do železářsko-ocelářského komplexu mimořádně velkého rozsahu, který je propojen s těžbou železné rudy a výrobou, zpracováním a dodávkami železa a oceli a s obchodem se železem a ocelí“ (29).

(45)

Vzhledem k tomu, že odvětví MKP je velmi roztříštěné a většina výrobců jsou státem vlastněné podniky, nebylo během šetření možné stanovit přesný poměr mezi státem vlastněnými a soukromými výrobci MKP.

(46)

Vzhledem k vysokému podílu státem vlastněných podniků v odvětví oceli, která je hlavní surovinou pro výrobu mechanismů kroužkových pořadačů, nemohou ani výrobci v soukromém vlastnictví působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví MKP totiž také podléhají politickému dohledu a pokynům, jak je uvedeno v 47. až 53. bodě odůvodnění níže.

(47)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, šetření nezkoumalo jednotlivé společnosti, protože odvětví MKP je velmi roztříštěné a skládá se většinou z malých a středních podniků.

(48)

Kromě toho jsou v odvětví MKP zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení.

(49)

Ocelářský průmysl, který je hlavní složkou výroby MKP, považuje čínská vláda za klíčové odvětví (30). To potvrzují četné plány, směrnice a jiné dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na celostátní, regionální i obecní úrovni, jako např. „Plán přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“. Tento plán stanoví, že ocelářský průmysl je „důležité a zásadní odvětví čínské ekonomiky, základní kámen státu“ (31). Hlavní úkoly a cíle stanovené v tomto plánu zahrnují všechny aspekty rozvoje daného odvětví (32).

(50)

Třináctý pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje (33) předpokládá podporu podniků vyrábějících špičkové druhy ocelových výrobků (34). Zaměřuje se také na dosažení kvality, trvanlivosti a spolehlivosti výrobků prostřednictvím podpory společností, jež využívají technologie spojené s výrobou čisté oceli, přesným válcováním a se zvyšováním kvality (35).

(51)

„Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) (změna z roku 2013)“ (36) (dále jen „katalog“) uvádí výrobu oceli mezi podporovanými odvětvími.

(52)

Čínská vláda dále řídí rozvoj odvětví v souladu s celou řadou politických nástrojů a směrnic, které se mimo jiné týkají složení a restrukturalizace trhu, surovin, investic, rušení kapacity, sortimentu výrobků, přemisťování výroby, modernizace atd. Pomocí těchto a jiných nástrojů čínská vláda řídí a kontroluje doslova každý aspekt rozvoje a fungování daného odvětví (37). Důsledky politiky čínské vlády a zkreslení, jež z ní vyplývají, pravděpodobně nejlépe ilustruje současný problém nadměrné kapacity.

(53)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby oceli jakožto hlavní suroviny používané k výrobě mechanismů kroužkových pořadačů. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

(54)

Stávající šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví oceli podle 40. bodu odůvodnění výše neovlivňovalo výrobce MKP.

(55)

Odvětví MKP je rovněž dotčeno zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno v 40. bodě odůvodnění. Tato zkreslení tedy ovlivňují uvedené odvětví jak přímo (při výrobě MKP nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR) (38).

(56)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví MKP není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno výše v 40. bodě odůvodnění. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(57)

Komise rovněž připomíná, že k výrobě MKP je zapotřebí řada vstupů. ČLR je jedním z hlavních výrobců oceli – klíčové suroviny ve výrobním procesu MKP. Když výrobci MKP tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(58)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny MKP ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale ovlivněny jsou navíc všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože na tvorbu jejich cen mají vliv významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(59)

Jak je uvedeno ve 29. bodě odůvodnění, čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení v dané věci.

(60)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracovala, dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(61)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(62)

Jak je vysvětleno ve 34. a 35. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty: první poznámku o výrobních faktorech ze dne 20. října 2021 (dále jen „první poznámka“) a druhou poznámku o výrobních faktorech ze dne 7. února 2022 (dále jen „druhá poznámka“). Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Turecko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(63)

V první poznámce o výrobních faktorech určila Komise Turecko a Thajsko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni Číny, tj. obě jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu, nebo výrobek ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu.

(64)

K poznámce byla obdržena jedna připomínka od žadatele. Žadatel souhlasil s tím, že obě země jsou klasifikovány jako země s vyššími středními příjmy. Žadatel však ve své odpovědi na první poznámku uvedl, že ani po desetiletích výroby a prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, neslyšel o společnostech v Turecku a Thajsku, které by vyráběly mechanismy kroužkových pořadačů. Žadatel navíc trval na tom, že došlo k záměně výroby kroužkových pořadačů, tj. navazujícího výrobku, a mechanismů kroužkových pořadačů, tj. kovových částí pořadačů. Pokud jde o společnosti, které Komise uvedla jako výrobce v Turecku a Thajsku, žadatel uvedl, že všechny společnosti uvedené v poznámce ze dne 20. října byly společnosti, které vyrábějí navazující výrobek. Žadatel vysvětlil, že v žádosti o přezkum vybral Turecko vzhledem k jeho velikosti a hospodářskému rozvoji, přičemž si byl dobře vědom toho, že v Turecku neexistuje výroba MKP. Proto navrhl společnosti s podobnými výrobními metodami, výrobními faktory a výrobními prvky na základě kódu 2599 v rámci NACE Rev. 2.

(65)

Jelikož všechny země, v nichž se výrobek, který je předmětem přezkumu, vyrábí, mají jinou úroveň hospodářského rozvoje než ČLR, Komise uvedla, že ke stanovení vhodné reprezentativní země pro použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení pro výrobek, který je předmětem přezkumu, použije výrobu výrobku ve stejné obecné kategorii výrobku, kódu 2599 v rámci NACE Rev. 2.

(66)

U posuzovaných a výše uvedených zemí Komise dále ověřovala dostupnost veřejných údajů, a zejména veřejných finančních údajů od výrobců výrobku ve stejné obecné kategorii výrobku kódu 2599 v rámci NACE Rev. 2.

(67)

Komise dále zkoumala veřejně dostupné finanční údaje společností uvedených žadatelem (kód 2599 v rámci NACE Rev. 2). Ačkoli tyto společnosti nevyrábějí výrobek, který je předmětem přezkumu, používají ve svých výrobních procesech podobné výrobní faktory. Komise zjistila, že pouze dvě ze šesti zjištěných společností spadají pod kód 2599 v rámci NACE Rev. 2, a to D S C Otomotiv a Samet Kalip ve Madeni, obě v Turecku. Komise zjistila, že obě zjištěné společnosti byly v období přezkumného šetření ziskové. Poměrně vysoké úrovně prodejních, správních a režijních nákladů a zisku při použití váženého průměru obou společností lze vysvětlit skutečností, že obě tyto společnosti jsou v příslušných odvětvích hlavními výrobci. Společnost D S C Otomotiv zásobuje automobilový průmysl a společnost Samet Kalip je významným hráčem na světovém trhu příslušenství k nábytku. V každém případě Komise neobdržela žádné informace, které by naznačovaly, že by úrovně prodejních, správních a režijních nákladů a zisku u společností D S C Otomotiv a Samet Kalip nebyly přiměřené pro odvětví, v němž působí.

(68)

Komise rovněž analyzovala dovoz hlavních výrobních faktorů do Turecka. Analýza údajů o dovozu ukázala, že dovoz hlavních výrobních faktorů do Turecka nebyl podstatně ovlivněn dovozem z ČLR ani z žádné ze zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (41), a proto by Turecko mohlo být použito jako vhodná reprezentativní země.

(69)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise prostřednictvím druhé poznámky informovala zúčastněné strany, že má v úmyslu použít Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení za účelem získání nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pro výpočet běžné hodnoty.

(70)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Turecka jako reprezentativní země. Žádné připomínky obdrženy nebyly.

(71)

První výběr potenciálních reprezentativních zemí a vhodných společností s veřejně dostupnými údaji nebrání Komisi tento výběr a její průzkum v pozdější fázi doplnit nebo zpřesnit, a to včetně předložení nových návrhů, pokud jde o potenciální reprezentativní země. Samotným účelem poznámek k výrobním faktorům je právě vyzvat zúčastněné strany, aby se vyjádřily k předběžnému průzkumu útvarů Komise a v příslušných případech uvedly alternativy, které by měly útvary Komise dále zvážit. Poznámky obsahují zvláštní přílohu, která strany informuje, jak mohou předkládat informace o možných dalších reprezentativních zemích anebo společnostech pro účel čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(72)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(73)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Turecko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(74)

V první poznámce Komise uvedla výrobní faktory, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních faktorů uvedených v této poznámce.

(75)

Následně Komise ve druhé poznámce uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních faktorů, zejména surovin a vedlejších produktů, databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“). Dále Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu a energii použije informace od národního statistického úřadu Turecka (42).

(76)

Komise do výpočtu zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů uvedených výše. Ke stanovení této částky využila finanční údaje jednoho z výrobců v Unii, kteří při šetření spolupracovali a kteří za tímto účelem poskytli konkrétní informace (43), společnosti Koloman Handler Kft (dále jen „KH“). Metodika je řádně vysvětlena v oddíle 3.3.5.

(77)

A konečně, jak je uvedeno ve druhé poznámce, k určení správních, prodejních a režijních nákladů a zisku Komise použila finanční údaje od vybraných tureckých společností uvedených v 67. bodě odůvodnění.

(78)

Záměrem Komise při vydání obou poznámek o výrobních faktorech bylo sestavit seznam výrobních faktorů a zdrojů, které měli výrobci v ČLR použít k sestavení úplného seznamu vstupů, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise ohledně tohoto seznamu výrobních faktorů neobdržela žádné vyjádření.

(79)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci při přezkumném řízení nespolupracovali, musela Komise při stanovení výrobních faktorů používaných při výrobě MKP použít údaje evropského výrobce, společnosti KH. Podle údajů shromážděných od čínských společností během původního šetření a informací dostupných na internetových stránkách čínských výrobců MKP jsou jejich výrobní proces a používané materiály zřejmě obdobné těm, které uvedla společnost KH.

(80)

Vzhledem k neexistenci spolupráce neměla Komise pro každý výrobní faktor podrobnější kódy komodity než šestimístné kódy harmonizovaného systému (dále jen „HS“).

(81)

S ohledem na všechny informace, které předložila společnost KH, a s ohledem na to, že ke dvěma poznámkám týkajícím se zdrojů pro určení běžné hodnoty nebyly předloženy žádné připomínky týkající se výrobních faktorů, byly určeny následující výrobní faktory a případně jejich kódy HS:

Výrobní faktory MKP

(82)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ pro každou surovinu, kterou použila společnost KH při výrobě MKP, váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Komise ověřila vykázané použité suroviny a příslušné podíly spotřeby při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755 (44). Údaje o dovozních statistikách zůstaly dostatečně reprezentativní i po vyloučení tohoto dovozu. Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v 60. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(83)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce uplatnila Komise dovozní clo reprezentativní země na příslušných úrovních v závislosti na zemi původu dovezených objemů (45). Komise připočetla náklady na vnitrostátní dopravu vypočtené za kg na základě údajů o cenách uvedených ve zprávě Světové banky Doing Business Report pro dodávky z Istanbulu na hranice do Kapikule (46).

(84)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci při přezkumném řízení nespolupracovali, opírala se Komise při stanovení vedlejších produktů získaných při výrobě MKP o údaje společnosti KH. Společnost vykázala pouze jeden vedlejší produkt: odpad a šrot z pocínovaného železa nebo oceli.

(85)

Vzhledem k neexistenci dovozu výše uvedené položky do Turecka hledala Komise alternativní referenční zdroj. Na základě extrakce z databáze GTA určila Komise největšího světového vývozce dotčeného výrobku – Spojené státy americké (dále jen „USA“). Referenční hodnota byla následně vypočtena jako vážený průměr jednotkové vývozní ceny franko (CIF + dovozní cla v zemích s dovozem z USA) na základě vývozu USA do zbytku světa v období přezkumného šetření.

(86)

Ke stanovení referenční hodnoty nákladů práce použila Komise veřejně dostupné turecké národní statistiky, které obsahují daně a odvody zaměstnavatelů (47).

(87)

Komise použila jako základ pro výpočet statistiky z datového portálu Turkstat, který poskytl podrobné informace o hodinových nákladech práce v různých hospodářských odvětvích podle jednotlivých let. Jako referenční hodnotu použila Komise hodnotu vykázanou pro kód C.25 klasifikace NACE Rev2 „Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení“.

(88)

Ke stanovení referenční hodnoty pro elektřinu použila Komise ceny elektřiny v daném odvětví podle spotřebitelských pásem zveřejněných na internetových stránkách tureckého národního statistického úřadu („Turkstat“) (48).

(89)

Komise použila údaje o cenách elektřiny, které jsou k dispozici na datovém portálu Turkstat, kde jsou uvedeny pololetní průměrné jednotkové ceny elektřiny. Jako referenční hodnotu použila průměr sazeb pro průmysl uvedených pro období přezkumného šetření.

(90)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „[p]očetně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výše uvedených výrobních faktorů.

(91)

Kromě výrobních faktorů uvedených v 81. bodě odůvodnění vypočítala Komise náklady na výrobní režii. Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali, vycházel výpočet těchto nákladů na výrobní režii z poměru nákladů na výrobní režii a výrobních nákladů uvedených společností KH. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(92)

Pokud jde o prodejní, správní a režijní náklady a zisk, použila Komise finanční údaje dvou tureckých výrobců uvedených v 67. bodě odůvodnění. Komise nejprve pro každého výrobce stanovila procentní podíl prodejních, správních a režijních nákladů a zisku na nákladech na prodané zboží. Následně byly stanoveny průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk v reprezentativní zemi (vážené obratem společností). Veřejně dostupné auditované účetní závěrky těchto společností byly zúčastněným stranám zpřístupněny jako příloha druhé poznámky.

(93)

Na základě výše uvedených referenčních hodnot Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle následující metodiky.

(94)

Za prvé, Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k neexistenci spolupráce vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytla společnost KH o spotřebě každého výrobního faktoru (surovin, pracovní síly a energie) pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu. Tyto objemy spotřeby byly vynásobeny nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v Turecku, jak popisuje oddíl 3.3.4.

(95)

Za druhé, Komise k nezkresleným výrobním nákladům připočetla procentní podíl nákladů na výrobní režii stanovených způsobem popsaným v 90. bodě odůvodnění a stanovila tak nezkreslené výrobní náklady.

(96)

Kromě výrobních nákladů stanovených podle 95. bodu odůvodnění pak Komise uplatnila správní, prodejní a režijní náklady a zisk v reprezentativní zemi, stanovené podle vysvětlení v 92. bodě odůvodnění. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a uplatněné na nezkreslené výrobní náklady činily 31,3 %, resp. 24,7 %.

(97)

Běžná hodnota vypočítaná tak, jak je popsáno v 93. až 96. bodě odůvodnění, byla snížena o nezkreslenou hodnotu vedlejšího produktu. Nezkreslená hodnota vedlejšího produktu byla stanovena vynásobením množství prodaného v období přezkumného šetření, jak uvedla společnost KH, jeho nezkreslenou jednotkovou cenou stanovenou v Turecku, jak je popsáno v oddíle 3.3.4.2 výše.

(98)

U určitých výrobků ČLR uplatňuje politiku vracení pouze části DPH při vývozu. Aby se zajistilo, že bude běžná hodnota vyjádřena na stejné úrovni zdanění jako vývozní cena, upravuje se běžná hodnota směrem nahoru o část DPH zaplacenou při vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu, která se čínským vyvážejícím výrobcům nevracela. Z údajů na internetových stránkách čínské daňové a celní správy a z údajů na portálu Transcustoms (49) vyplývalo, že v období přezkumného šetření nebyla DPH účtovaná na vývoz MKP vracena v plné výši. Konečná běžná hodnota byla proto odpovídajícím způsobem upravena směrem nahoru o 3 %.

(99)

Tímto způsobem Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že žádný z vyvážejících výrobců nespolupracoval, je běžná hodnota použitelná na celostátní úrovni.

(100)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, byla vývozní cena určena v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů.

(101)

Podle Eurostatu bylo během období přezkumného šetření z ČLR dovezeno pouze 356 tisíc kusů MKP. Tato částka je zanedbatelná nejen s ohledem na celkovou spotřebu v Unii, ale také proto, jak je vysvětleno v 26. bodě odůvodnění, že byl v Unii během období přezkumného šetření prodáván velký počet různých typů MKP. Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, nemá Komise k dispozici žádné údaje o sortimentu výrobků v rámci tak malých objemů dovozu. Z těchto důvodů dospěla Komise k závěru, že tyto nízké objemy neposkytují dostatečný základ pro zjištění o přetrvání dumpingu, a zkoumala pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(102)

V návaznosti na závěr učiněný v 101. bodě odůvodnění Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení prošetřila pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě zrušení opatření. Byly analyzovány tyto prvky: existence dumpingu na základě vývozu do třetích zemí, výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR a atraktivita trhu Unie.

(103)

Na základě statistik dovozu z databáze GTA Komise určila čtyři největší dovozce MKP z ČLR během období přezkumného šetření: Mexiko, USA, Malajsii a Vietnam (50). Na tyto čtyři země připadalo 61 % celkového „světového“ dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z Číny.

(104)

Pokud jde o čínský vývoz MKP na tyto čtyři hlavní trhy, byly výpočty dumpingu provedeny podle níže popsané metodiky.

(105)

Pro posouzení dumpingu ze strany ČLR do třetích zemí použila Komise běžnou hodnotu početně zjištěnou způsobem popsaným v 93. až 99. bodě odůvodnění.

(106)

Jelikož čínští výrobci nespolupracovali, byla pravděpodobná vývozní cena do Unie odhadnuta na základě analýzy čínských vývozních cen do třetích zemí v období přezkumného šetření podle statistik dovozu pro jednotlivé země v databázi GTA.

(107)

Malajsie a Vietnam uvedly své dovozní hodnoty pouze na úrovni CIF. Komise proto upravila vykázané hodnoty na úroveň FOB odečtením nákladů na námořní dopravu a pojištění (51). Tato úprava nebyla nutná pro Mexiko a USA, neboť hodnoty dovozu na úrovni FOB byly k dispozici.

(108)

Ve druhém kroku byly hodnoty dovozu FOB všech čtyř zemí upraveny na úroveň ceny ze závodu odečtením nákladů na vnitrostátní dopravu v Číně (52).

(109)

Komise srovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu a ceny vývozu do třetích zemí na základě ceny ze závodu.

(110)

Výše uvedené srovnání ukázalo celostátní dumpingové rozpětí pro čínský vývoz do uvedených čtyř zemí vyjádřené jako procento jeho příslušné hodnoty CIF (53) takto:

(111)

Průměrná vývozní cena zjištěná během období přezkumného šetření pro každou z výše uvedených zemí by ve srovnání s běžnou hodnotou stanovenou v oddíle 3.3.6 vedla k dumpingovému rozpětí přesahujícímu 20 %. Toto zjištění naznačuje, že pokud by dovoz z ČLR do Unie probíhal na této úrovni, byl by dumpingový.

(112)

Volná kapacita v Číně, která se podle žádosti o přezkum před pozbytím platnosti odhaduje na 375 milionů kusů, přesahuje v období přezkumného šetření více než sedminásobně celkovou spotřebu v Unii ve výši 40–60 milionů kusů. Čínská kapacita byla v posledním desetiletí závratně rozšiřována a v současnosti činí přibližně 830 milionů kusů, což zdaleka přesahuje současnou produkci 455 milionů kusů.

(113)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, disponují čínští vyvážející výrobci významnou volnou kapacitou, kterou by mohli využít k výrobě MKP na vývoz do Unie.

(114)

Podle údajů databáze GTA vyváželi čínští vyvážející výrobci na své hlavní třetí trhy za ceny, které byly o 1,2 % až 32,5 % nižší než průměrné prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie. S ohledem na tuto cenovou úroveň je vývoz do Unie pro čínské vývozce potenciálně atraktivní, neboť pozbytí platnosti opatření by jim umožnilo prodávat za ceny vyšší, než za které vyvážejí do jiných zemí, ale stále nižší, než jsou ceny výrobního odvětví EU.

(115)

Trh Unie je pro čínské výrobce atraktivní i vzhledem ke své velikosti, neboť podle žádosti o přezkum před pozbytím platnosti je pro některé typy MKP největším trhem na světě.

(116)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že kdyby stávající opatření pozbyla platnosti, velice pravděpodobně by byl dumping obnoven. Velkou pravděpodobnost obnovení dumpingu, kdyby stávající opatření pozbyla platnosti, naznačují zejména úroveň zjištěné běžné hodnoty v ČLR, úroveň čínských vývozních cen výrobků vyvážených na trhy třetích zemí, atraktivita trhu Unie a dostupnost významné výrobní kapacity v ČLR.

(117)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyráběli dva výrobci. Ring Alliance Ringbuchtechnik GmbH (Oroszlany, Maďarsko) a I.M.L. Industria Meccanica Lombarda S.r.l. (Offanengo, Itálie). Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(118)

Oba výrobci (první z nich je žadatel) spolupracovali při šetření. Jelikož obě společnosti společně představovaly v období přezkumného šetření celkovou výrobu MKP v Unii, má se za to, že představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(119)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně [40 000–60 000] kusů (54). Komise tento údaj stanovila na základě odpovědí těchto dvou výrobců na dotazník. Vzhledem k tomu, že mikroekonomické a makroekonomické údaje byly stanoveny na základě údajů dvou výrobců v Unii, byly údaje z důvodu zajištění důvěrnosti poskytnuty v rozpětích.

(120)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě a) ověřeného objemu prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie na trhu Unie uvedeného v příslušných odpovědích výrobců v Unii na dotazník a b) objemu dovozu MKP (úroveň TARIC) na trh Unie podle údajů Eurostatu, převedeného na kusy. V rámci nomenklatury TARIC platné ke dni vstupu nařízení (EU) 2016/703 v platnost Komise určila dvě skupiny MKP:

(121)

V Eurostatu je měrnou jednotkou MKP hmotnost (kg). Komise vypočítala přepočítací koeficient pro každou z výše uvedených skupin MKP na základě ověřených údajů o výrobě výrobního odvětví Unie. Takto vypočtené přepočítací koeficienty použila pro stanovení příslušných objemů dovozu v kusech.

(122)

Výpočet těchto přepočítacích koeficientů byl řádně vysvětlen v poznámce ke spisu (55). V této poznámce Komise uvedla zdroj údajů, které použila k výpočtu dvou přepočítacích koeficientů (údaje o prodeji výrobního odvětví Unie za období přezkumného šetření uvedené v hmotnosti a jednotkách) a použitou metodiku (celková hmotnost prodeje každé skupiny výrobků v Unii vydělená odpovídajícím počtem kusů). K této poznámce ke spisu nebyly obdrženy žádné připomínky.

(123)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba na trhu Unie

(124)

Přezkumem bylo zjištěno, že spotřeba MKP v Unii během posuzovaného období klesla o 31 %, přibližně ze 70–90 milionů kusů v roce 2017 na 40–60 milionů kusů v období přezkumného šetření (56).

(125)

Pokračující pokles spotřeby v Unii lze vysvětlit digitalizací. Výrobní odvětví Unie se však domnívá, že dopad digitalizace je ve své poslední fázi a že se trh bude postupně stabilizovat, zejména nejdůležitější trhy, tj. trh se školními potřebami a trh se vzorky. Rozšíření onemocnění COVID-19 v roce 2020 navíc vedlo v uvedeném roce k dalšímu dočasnému snížení poptávky.

(126)

Objem dovozu stanovila Komise na základě statistik Eurostatu, jak je řádně vysvětleno výše ve 120. bodě odůvodnění. Podíl na trhu byl stanoven srovnáním dovozu se spotřebou v Unii, jak je uvedeno v tabulce 1.

(127)

Dovoz z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(128)

Objem dovozu MKP pocházejících z ČLR zůstal během posuzovaného období na velmi nízké úrovni a kolísal kolem 1 % podílu na trhu.

(129)

Jelikož vyvážející výrobci v ČLR nespolupracovali a vzhledem k velmi nízkému množství dováženému do Unie z ČLR, jak je vysvětleno v 101. bodě odůvodnění, nebylo možné během období přezkumného šetření stanovit žádné spolehlivé dovozní ceny, a proto nebylo možné provést smysluplný výpočet cenového podbízení.

(130)

Za těchto okolností Komise určila cenové podbízení dovozu z ČLR během období přezkumného šetření porovnáním:

(131)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii během období přezkumného šetření. Ukázalo se, že cenové podbízení dosahuje až 32,5 % v závislosti na cenách na použitých hlavních vývozních trzích. Pokud by opatření pozbyla platnosti, očekává se na trhu Unie podobná úroveň podbízení.

(132)

Komise stanovila objemy a ceny dovozu za použití stejné metodiky jako v případě ČLR (viz 126. bod odůvodnění).

(133)

Objem dovozu ze třetích zemí se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 3

Dovoz ze třetích zemí

(134)

Během celého posuzovaného období byly hlavními zeměmi vyvážejícími MKP do Unie Indie a Kambodža. Dovoz z těchto zemí zaujímal během celého posuzovaného období významný podíl na trhu Unie, který se pohyboval mezi 10 % a 16 %. Je však třeba rovněž poznamenat, že objemy dovozu z Indie a Kambodže a jejich podíl na trhu se v posuzovaném období výrazně snížily. Ceny tohoto dovozu se rovněž snížily a výrobní odvětví Unie nepředložilo žádné důkazy o tom, že by tento dovoz na trhu Unie byl dumpingový.

(135)

Dovoz z ostatních třetích zemí je zanedbatelný. Thajsko, které dříve bylo druhým největším vývozcem do Unie, téměř zmizelo z trhu.

(136)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(137)

Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie nebyl proveden výběr vzorku. V důsledku toho Komise pro účely stanovení újmy nerozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy, protože při přezkumu spolupracovali všichni výrobci v Unii.

(138)

Z důvodu ochrany důvěrných obchodních informací bylo nutné uvést informace týkající se dvou výrobců v Unii v rozpětích. Předložení přesných údajů by těmto výrobcům v Unii umožnilo vypočítat přesné údaje o výrobě druhého výrobce a existovalo by riziko, že by tak mohli učinit i jiní účastníci trhu disponující údaji o trhu.

(139)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(140)

V posuzovaném období se výroba výrobního odvětví Unie snížila o 22 %. Tento trend kopíroval vývoj spotřeby, ačkoli pokles objemu výroby výrobního odvětví Unie byl mírnější než pokles spotřeby. Během posuzovaného období zaznamenalo výrobní odvětví Unie stejný pokles v míře využití kapacity (o 22 %), jelikož samotná kapacita zůstala stabilní. Míra využití kapacity dosáhla v období přezkumného šetření rekordně nízké úrovně 50 % až 60 % v absolutním vyjádření.

(141)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu