(1)

Prováděcím nařízením (EU) 2016/388 (2) (dále jen „původní nařízení“) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) konečné antidumpingové clo na dovoz trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“.

(2)

Uložené antidumpingové clo se pohybovalo od 0 % pro společnost Electrosteel Castings Ltd do 14,1 % pro společnost Jindal Saw Limited a pro „všechny ostatní společnosti“.

(3)

Prováděcím nařízením (EU) 2016/387 (3) Komise rovněž uložila konečné vyrovnávací clo na tentýž výrobek. Uložené vyrovnávací clo se pohybovalo od 8,7 % pro společnost Jindal Saw Limited do 9 % pro společnost Electrosteel Castings Ltd a pro „všechny ostatní společnosti“.

(4)

V návaznosti na rozsudky Tribunálu ve věcech T-300/16 a T-301/16 (4) Komise opravila chyby zjištěné Tribunálem při výpočtu antidumpingového a vyrovnávacího cla pro společnost Jindal Saw Limited. Prováděcími nařízeními (EU) 2020/526 (5) a (EU) 2020/527 (6) Komise opětovně uložila společnosti Jindal Saw Limited nové konečné antidumpingové clo ve výši 3 % a vyrovnávací clo ve výši 6 %.

(5)

V současné době se platná antidumpingová cla pohybují mezi 0 % pro společnost Electrosteel Castings Ltd, 3 % pro společnost Jindal Saw Limited a 14,1 % pro „všechny ostatní společnosti“. V současné době činí platná vyrovnávací cla 6 % pro společnost Jindal Saw Limited a 9 % pro Electrosteel Castings Ltd a „všechny ostatní společnosti“.

(6)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (7) Komise obdržela žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(7)

Žádost o přezkum před pozbytím platnosti podaly dne 21. prosince 2020 společnosti Saint-Gobain PAM, Saint-Gobain PAM Deutschland GmbH a Saint-Gobain PAM España S.A. (dále jen „žadatelé“) jménem výrobců v Unii představujících více než 50 % celkové výroby trub a trubek z tvárné litiny v Unii. Žádost o přezkum vycházela ze skutečnosti, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(8)

Komise dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 17. března 2021 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu trub a trubek z tvárné litiny pocházejících z Indie (dále jen „dotčená země“) do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (8).

(9)

Téhož dne zahájila Komise rovněž přezkum před pozbytím platnosti vyrovnávacích opatření, pokud jde o dovoz téhož výrobku (9).

(10)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2017 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala výrobce v Unii, známé výrobce v Indii a indické orgány, známé dovozce, uživatele a sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(12)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Žádná ze zúčastněných stran o slyšení nepožádala.

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(14)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek tří výrobců v Unii. Tito výrobci v Unii jsou součástí stejné skupiny společností. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii během období přezkumného šetření, tj. od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020. Konečný vzorek výrobců v Unii představoval [70–85] % odhadované celkové výroby v Unii a [70–85] % odhadovaného celkového objemu prodeje obdobného výrobku v Unii a rovněž zajišťoval dobré zeměpisné rozložení.

(15)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily, neobdržela však žádné připomínky. Předběžný vzorek byl proto potvrzen a považuje se pro výrobní odvětví Unie za reprezentativní.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Jelikož se však žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, nepřihlásili, nebyl výběr vzorku nutný.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé výrobce v Indii, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise mimoto požádala indickou vládu, aby určila a/nebo kontaktovala případné další výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(18)

Vzhledem k tomu, že odpověď na výběr vzorku ve stanovené lhůtě poskytli pouze tři výrobci, rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(19)

Komise zaslala dotazníky skupině tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a třem vyvážejícím výrobcům, kteří poskytli odpověď na výběr vzorku. Stejné dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (10).

(20)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a od jednoho vyvážejícího výrobce, společnosti Tata Metaliks Limited. Ostatní dva vyvážející výrobci předložili odpovědi k výběru vzorku, následně však neodpověděli na dotazník, a proto při šetření nespolupracovali.

(21)

Vzhledem k výskytu onemocnění COVID-19 a omezením volného pohybu osob zavedeným různými třetími zeměmi nemohla Komise provést inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení v prostorách vyvážejícího výrobce. Komise místo toho na dálku provedla křížovou kontrolu všech informací, které považovala za nezbytné pro svá zjištění, v souladu se svým oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (11). Komise provedla dálkovou křížovou kontrolu tohoto vyvážejícího výrobce:

(22)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné pro šetření. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto výrobců v Unii a prodejního subjektu ve spojení v Itálii:

(23)

Dne 18. března 2022 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(24)

Ve stanovené lhůtě předložila připomínky pouze společnost Tata Metaliks Limited. Poskytnuté připomínky Komise zvážila a v odůvodněných případech zohlednila. Žádná ze stran o slyšení nepožádala.

(25)

Jeden uživatel, tj. Hydro Mat Benelux, a jeden vyvážející výrobce, tj. Tata Metaliks Limited, předložili k zahájení přezkumu připomínky.

(26)

Komise uvedla, že společnost Tata Metaliks Limited předložila připomínky k zahájení přezkumu dne 17. února 2022, tedy více než devět měsíců po uplynutí lhůty 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu podle bodu 5.2 uvedeného oznámení. Komise proto tyto připomínky nevzala v úvahu.

(27)

Komise uvedla, že při předkládání připomínek k zahájení řízení společnost Hydro Mat Benelux při šetření plně nespolupracovala. Zejména nevyplnila dotazník pro uživatele, který mohl být použit ke křížové kontrole některých níže uvedených prohlášení, tedy například prodejních cen vyvážejících výrobců nebo dokumentů souvisejících s veřejnými zakázkami.

(28)

Za prvé, společnost Hydro Mat Benelux tvrdila, že řízení by mělo být zastaveno, neboť žádost nebyla podána ve lhůtě tří měsíců před datem uplynutí platnosti uvedeným v oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (12).

(29)

Komise objasnila, že datum podání uvedené v oznámení o zahájení přezkumu neodpovídá datu podání žádosti. Jak je patrné z veřejně přístupné verze žádosti o přezkum, která je k dispozici ve spisu, který nemá důvěrnou povahu, od 17. března 2021 a přístupná všem zúčastněným stranám, byla žádost řádně podána dne 18. prosince 2020, tedy ve lhůtě stanovené v čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(30)

Za druhé, společnost Hydro Mat Benelux tvrdila, že v žádosti dochází k nadměrnému využívání důvěrnosti. Výrobní odvětví Unie zejména indexovalo všechny ukazatele týkající se jeho hospodářské výkonnosti. Strana odkázala na prováděcí nařízení (EU) 2020/1336 (13), kde Komise zveřejnila mikroekonomické údaje jediného výrobce v Unii.

(31)

Komise uvedla, že v prováděcím nařízení (EU) 2020/1336 byly všechny mikroukazatele (prodejní ceny a objemy, jednotkové výrobní náklady, náklady práce, konečný stav zásob, ziskovost atd.) uvedeny v rozmezích nebo indexech.

(32)

Kromě toho měla Komise za to, že verze žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, která byla uložena do dokumentace určené k nahlédnutí zúčastněným stranám, obsahovala všechny podstatné důkazy a nedůvěrná shrnutí údajů označených jako důvěrné, aby zúčastněné strany mohly v průběhu řízení předložit smysluplné připomínky a uplatnit své právo na obhajobu.

(33)

V tomto ohledu však Komise dále připomíná, že článek 19 základního nařízení připouští ochranu důvěrných informací v případech, kdy by jejich prozrazení znamenalo významnou soutěžní výhodu pro konkurenta nebo by významně nepříznivě ovlivnilo poskytovatele informací nebo osobu, od níž byly tyto informace získány. V důsledku toho byla tato tvrzení zamítnuta.

(34)

Za třetí, strana tvrdila, že první polovina roku 2020 neodráží běžné hospodářské podmínky, a nepovažovala toto období za reprezentativní pro provedení výhledového posouzení důsledků pozbytí platnosti předmětných opatření. Strana tvrdila, že negativní výkonnost výrobního odvětví Unie v první polovině roku 2020 byla způsobena negativními hospodářskými dopady způsobenými onemocněním COVID-19 a zvýšenými náklady na suroviny na světových trzích, které nemohly být přeneseny na spotřebitele v navazujících odvětvích. Kromě toho tvrdila, že v období 2017–2019 hlavní ukazatele neprokázaly zranitelnost, ale spíše zdravé výrobní odvětví Unie, zejména při analýze výroby, výrobní kapacity, zásob, investic, prodejních cen a ziskovosti.

(35)

Komise připomněla, že čl. 11 odst. 2 základního nařízení vyžaduje, aby žádost o přezkum před pozbytím platnosti obsahovala dostatečné důkazy o tom, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení újmy. V tomto případě analýza konkrétní újmy v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti obsahovala důkazy o významném pronikání indického dovozu na trh Unie za ceny, které byly podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie a podbízely se vůči nim. Komise proto dospěla k závěru, že žádost o přezkum před pozbytím platnosti obsahuje dostatečné důkazy o přetrvání újmy, a toto tvrzení zamítla.

(36)

Za čtvrté, strana analyzovala období 2017–2020 a tvrdila, že dostupné údaje o dovozu nepodporují tvrzení o pravděpodobnosti obnovení újmy. Strana navíc tvrdila, že indické vývozní ceny, rozpětí cenového podbízení a rozpětí prodeje pod cenou vypočítaná žadatelem nejsou spolehlivé, neboť vývozní ceny odrážely převodní cenu mezi stranami ve spojení, tj. indickými výrobci a jejich dceřinými společnostmi ve spojení. Strana ještě tvrdila, že indičtí výrobci zvýšili svou výrobní kapacitu, aby se vyrovnali s rostoucím indickým domácím trhem, a že hlavní indičtí vyvážející výrobci neplánovali rozšířit svou výrobní kapacitu.

(37)

Podle Komise žádná tvrzení nevyvracela skutečnost, že existovaly dostatečné důkazy pro zahájení antidumpingového přezkumného šetření. Žádost o přezkum před pozbytím platnosti totiž obsahovala dostatečné důkazy o tom, že dumpingový dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Žadatelé zejména poskytli výpočty nejen cenového podbízení s dodáním na hranice, ale také na úrovni dodání až do prostor zákazníků, z nichž vyplývá cenové podbízení ve výši nejméně 14,9 %. Z příslušné analýzy újmy obsažené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti vyplynulo větší pronikání dovozu z Indie na trh Unie (v absolutním i relativním vyjádření), a to za ceny, které v porovnání s cenami výrobního odvětví Unie představují výrazné cenové podbízení. To zjevně způsobilo výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu, která se projevila například poklesem prodeje a podílu na trhu nebo zhoršením finančních výsledků. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(38)

Pokud jde o tvrzení, že zvýšení indické výroby bude směrováno pouze na indický trh, strana neposkytla žádné důkazy. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(39)

Za páté, strana tvrdila, že obecné problémy týkající se konkurenceschopnosti by neměly odůvodňovat zjištění o přetrvání nebo obnovení újmy. Strana uvedla různé položky, např. že spotřeba v Unii od krize eurozóny klesla s poklesem veřejných výdajů, což mělo negativní dopad na konkurenceschopnost výrobního odvětví Unie, hospodářskou soutěž plastových trubek, obtížnost zatraktivnit pracovní místa, udržení dominantního postavení a tlak levnějšího čínského dovozu na nabídkové řízení.

(40)

Tímto tvrzením se zabývá 155. bod odůvodnění níže.

(41)

Po poskytnutí informací společnost Tata Metaliks Limited uvedla, že údaje uvedené v žádosti o přezkum týkající se údajů výrobního odvětví Unie a dovozu se týkaly období od července 2019 do června 2020. V oznámení o zahájení přezkumu však bylo stanoveno období přezkumného šetření na leden 2020 až prosinec 2020. Podle názoru společnosti by žadatelé měli aktualizovat žádost o přezkum před pozbytím platnosti podle období přezkumného šetření vymezeného v oznámení o zahájení přezkumu a tyto údaje měly být stranám zpřístupněny. Tím, že stranám taková aktualizovaná žádost o přezkum nebyla předložena, porušila Komise podle jejího názoru čl. 6 odst. 6.1.2 a 6.4 antidumpingové dohody WTO.

(42)

Za prvé, běžnou praxí Komise je založit svá zjištění na nejnovějších dostupných údajích. Tyto údaje nemusí nutně odpovídat období stanovenému v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, neboť nemusí být v době podání žádosti o přezkum k dispozici. Antidumpingová dohoda WTO neobsahuje žádné ustanovení, které by vyžadovalo, aby Komise založila svá zjištění na stejném období, jaké je stanoveno v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Za druhé, všechny strany měly možnost se během šetření vyjádřit ke zjištěním a důkazům, které se týkaly období přezkumného šetření vymezeného v oznámení o zahájení přezkumu. Komise se proto domnívala, že neporušila žádná procesní práva ani neporušila antidumpigovou dohodu WTO, a toto tvrzení zamítla.

(43)

Společnost Tata Metaliks Limited rovněž poukázala na skutečnost, že Komise zamítla její připomínky k zahájení přezkumu, protože byly předloženy po uplynutí lhůty stanovené v oznámení o zahájení přezkumu (viz 26. bod odůvodnění). Podle jejího názoru by lhůta platila až poté, co žadatelé obdrží revidované údaje týkající se období přezkumného šetření, jak je definováno v oznámení o zahájení přezkumu. Společnost Tata Metaliks Limited rovněž tvrdila, že argumentace týkající se právních otázek může být vznesena i po uplynutí lhůty, a to „ustálenou zásadou přirozené spravedlnosti“ a „ustáleným právním postojem napříč všemi jurisdikcemi“.

(44)

Jak je vysvětleno ve 42. bodě odůvodnění, období přezkumného šetření se týkalo posledního období, za něž byly k dispozici údaje, a toto období vždy neodpovídá předběžnému posouzení žádosti o přezkum. Kromě toho se lhůta uvedená v oznámení o zahájení přezkumu výslovně týkala data zveřejnění oznámení, a nikoli jiného data, jako je předložení jakýchkoli informací jednou stranou. Lhůta uvedená v oznámení o zahájení přezkumu nerozlišuje mezi právními a skutkovými otázkami a platí stejným způsobem pro obě otázky. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(45)

Dotčený výrobek se shoduje s výrobkem v původním šetření definovaným jako trouby a trubky z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) (dále jen „trubky z tvárné litiny“), s výjimkou trub a trubek z tvárné litiny bez vnitřního a vnějšího povlaku („holé trubky“), pocházející z Indie, v současnosti kódů KN ex 7303 00 10 (kód TARIC 7303001010) a ex 7303 00 90 (kód TARIC 7303009010) (dále jen „dotčený výrobek“).

(46)

Trubky z tvárné litiny se používají pro rozvod pitné vody, odvod odpadních vod a zavlažování zemědělské půdy. K rozvodu vody pomocí trubek z tvárné litiny může docházet tlakem nebo pouze samospádem. Trubky mají průměr 60 mm až 2 000 mm a jsou 5,5, 6,7 nebo 8 metrů dlouhé. Obvykle jsou vyložené cementovou maltou nebo jinými materiály a z vnější strany jsou pozinkované, opatřené nátěrem nebo obalené ochrannou páskou. Hlavními koncovými uživateli jsou podniky veřejných služeb.

(47)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní použití:

(48)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(49)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení, a jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení přezkumu, Komise zkoumala, zda by pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu. Komise nejprve zkoumala, zda dumping v období přezkumného šetření pokračoval (oddíl 3.1), a poté, zda existuje pravděpodobnost jeho pokračování nebo obnovení, pokud by opatření pozbyla platnosti (oddíl 3.2).

(50)

V období původního šetření (14) vyvezla Indie do Unie [80 000–100 000] tun dotčeného výrobku (na základě EU-27) (15). Mezi lety 2016 a 2018, po uložení konečných opatření v březnu 2016, se dovoz snížil a pohyboval se mezi 38 000 až 55 000 tunami ročně. V roce 2019 se dovoz z Indie opět zvýšil na [64 000–75 000] tun.

(51)

Během období přezkumného šetření se dovoz dotčeného výrobku snížil na [44 000–52 000] tun. Po období přezkumného šetření se v roce 2021 dovoz opět zvýšil na úroveň roku 2019.

(52)

Dovoz dotčeného výrobku z Indie zůstal v období přezkumného šetření na vysoké úrovni a představoval přibližně [10–14] % trhu Unie ve srovnání s [15–20]% podílem indického dovozu na trhu během období původního šetření.

(53)

Tři indičtí výrobci původně souhlasili se spoluprací. Dvě z těchto společností/skupin společností však později svou spolupráci ukončily (viz oddíl 1.5). Jediná spolupracující společnost, Tata Metaliks Limited, však v období přezkumného šetření prodávala většinu své výroby na domácím trhu. Její celkový deklarovaný objem vývozu do Unie byl zanedbatelný a odpovídal [< 1 %] celkového objemu dovozu dotčeného výrobku z Indie do Unie (16). Vzhledem k velmi nízkému množství, které společnost Tata Metaliks Limited vyvezla do Unie, se Komise nedomnívala, že by vývoz této společnosti mohl představovat spolehlivý základ pro určení, zda je dovoz z Indie do Unie i nadále dumpingový.

(54)

Vzhledem k tomu, že celkový vývoz dotčeného výrobku v období přezkumného šetření zůstal poměrně vysoký (viz 51. bod odůvodnění), Komise založila svá zjištění o pokračování dumpingu u dovozu z Indie do Unie na nejlepších dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení. V tomto ohledu založila svá zjištění na statistických údajích o dovozu zaznamenaných Eurostatem.

(55)

Za účelem stanovení běžné hodnoty Komise nejprve přezkoumala údaje předložené jediným spolupracujícím výrobcem, společností Tata Metaliks Limited. V období přezkumného šetření prodávala společnost na domácím trhu významné množství dotčeného výrobku. Společnost Tata Metaliks Limited zaznamenala domácí ceny ve svém účetním systému na základě běžných metrů. Pokud jde o stanovení dumpingu, společnost Tata Metaliks Limited přepočítala ceny pomocí přepočítacího koeficientu z metrů na kg. Šetření ukázalo, že metoda neodráží správně skutečnou hmotnost výrobku, a výsledné ceny za kg proto nebyly reprezentativní pro skutečné prodejní ceny. Komise se proto rozhodla, že ke stanovení běžné hodnoty nepoužije informace předložené společností Tata Metaliks Limited, ale že bude vycházet z dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(56)

Po poskytnutí informací společnost Tata Metaliks Limited uvedla, že metodika, kterou použila pro přepočet měrné jednotky pro domácí prodej z délky na hmotnost, nebyla nesprávná. Požádala proto Komisi, aby při stanovení běžné hodnoty vzala v úvahu její údaje.

(57)

Komise uvedla, že kromě obecného tvrzení nepředložila společnost Tata Metaliks Limited žádný konkrétní argument týkající se přesnosti údajů předložených společností. V rozporu s tvrzením společnosti Tata Metaliks Limited Komise při dálkové křížové kontrole (viz 21. bod odůvodnění výše) zjistila značné rozdíly mezi vykázanou a skutečnou hmotností prodaných výrobků. Komise proto trvala na svém stanovisku, že údaje společnosti Tata Metaliks Limited nelze použít ke stanovení běžné hodnoty.

(58)

Jelikož žádný jiný výrobce v Indii nespolupracoval, stanovila Komise běžnou hodnotu na základě dostupných údajů, a zejména informací uvedených v žádosti o přezkum. Tyto informace zahrnovaly ceny nabízené, dohodnuté a zaplacené za vícero množství, průměrů a typů dotčeného výrobku v několika různých státech a obcích.

(59)

Vzhledem k tomu, že Komise měla za to, že nízké množství vývozu společnosti Tata Metaliks Limited (viz 53. bod odůvodnění) nebylo reprezentativní pro celkový vývoz dotčeného výrobku na trh Unie, a vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany jiných výrobců v Indii, stanovila Komise vývozní cenu na základě údajů Eurostatu o cenách CIF upravených na úroveň ceny ze závodu.

(60)

Po poskytnutí informací společnost Tata Metaliks Limited uvedla, že metodika, kterou Komise použila, je nespravedlivá a nesprávná, neboť společnost Tata Metaliks Limited bude sankcionována za jakýkoli dumping ze strany vyvážejících výrobců, zatímco tito výrobci budou mít i nadále prospěch z individuálních antidumpingových sazeb, které jim byly přiděleny.

(61)

Komise připomněla, že jelikož společnost Tata Metaliks Limited vyvážela během období přezkumného šetření do Unie velmi omezená množství, nemohla k určení vývozní ceny použít její údaje. Vzhledem k tomu, že žádný jiný vyvážející výrobce nespolupracoval, neměla jinou možnost než spoléhat se na statistické údaje. Kromě toho Komise v každém případě, a jak je podrobněji uvedeno ve 193. bodě odůvodnění, v rámci tohoto přezkumu rozhoduje pouze o tom, zda jsou opatření nezbytná, či nikoli. Celní sazby stanovené v původním šetření se proto nebudou měnit. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(62)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu na základě ceny ze závodu stanovené podle postupu uvedeného v oddílech 3.1.3 a 3.1.4.

(63)

Na tomto základě činilo dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením během období přezkumného šetření 12 %.

(64)

Komise proto dospěla k závěru, že během období přezkumného šetření indičtí výrobci nadále vyváželi dotčený výrobek do Unie za dumpingové ceny.

(65)

V návaznosti na zjištění trvajícího dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Komise analyzovala zejména tyto prvky: výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Indii, ceny z Indie do třetích zemí a atraktivitu trhu Unie z hlediska velikosti trhu a cen.

(66)

V období přezkumného šetření vyráběli indičtí výrobci podle odhadů celkem ročně asi 2 miliony tun dotčeného výrobku. Odhadovaná výrobní kapacita činila přibližně 2,5 milionu tun. Volná kapacita tak představovala přibližně 500 000 tun ročně, což přesahuje spotřebu dotčeného výrobku na trhu Unie, která v období přezkumného šetření činila [388 000 až 454 000] tun.

(67)

Na základě důkazů předložených žadatelem a potvrzených informacemi od spolupracujícího výrobce, společnosti Tata Metaliks Limited, plánuje řada indických výrobců včetně společnosti Tata Metaliks Limited (17) investovat do dalšího zvyšování kapacity (18). Celkové dodatečné kapacity, které mají být instalovány v příštích několika letech, se odhadují na přibližně 1,5 milionu tun.

(68)

Očekávaný růst kapacit odpovídá odhadovanému růstu poptávky na indickém trhu. Hlavní známí výrobci se však rovněž chystají zaměřit se na vývozní trhy (19). Například společnost ESL Steel Limited (součást skupiny Vedanta) ve studii proveditelnosti výslovně uvedla, že její nové zařízení se nachází v blízkosti přístavu, což zvyšuje její šanci na vývoz. Zpráva zmínila zejména velký potenciál vývozu do východní Evropy (20). Plány na rozšíření na trh Unie v budoucnu zmínila také spolupracující společnost Tata Metaliks Limited během dálkové křížové kontroly její odpovědi na dotazník.

(69)

Kromě toho podle jednoho z hlavních aktérů, společnosti Srikalahasthi Pipes Limited, bude ve střednědobém a dlouhodobém horizontu (7 až 10 let) vzhledem k tomu, že budou dokončeny projekty v oblasti odpadních vod a vody, na indickém trhu existovat přebytek nabídky nad poptávkou. To proto bude představovat další pobídku pro indické výrobce, aby se stále více zaměřovali na vývozní trhy.

(70)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že indičtí výrobci mají významnou volnou kapacitu, kterou by mohli využít k výrobě dotčeného výrobku na vývoz na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, a že se očekává, že tato volná kapacita dále poroste.

(71)

Pokud jde o ceny z Indie do třetích zemí, Komise je zkoumala na základě vývozních statistik v databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) na úrovni kódu KN, tj. 7303 00 30. Na základě těchto statistik Komise zjistila, že trh Unie zůstává atraktivní, pokud jde o jeho velikost a ceny, neboť je zdaleka nejdůležitějším vývozním trhem pro indické výrobce trubek z tvárné litiny, který představuje 40 % jejich celkového vývozu. Kromě toho je vývoz do Unie 25krát vyšší než vývoz na druhý největší indický vývozní trh, kterým je Katar. Na tento vývoz připadají pouze 2 % celkového indického vývozu. A konečně dovozní ceny výrobců vyvážejících na trh Unie byly během období přezkumného šetření mírně vyšší než dovozní ceny do ostatních zemí. Pokud by tedy opatření pozbyla platnosti, měli by vyvážející výrobci motivaci ještě více zvýšit svůj vývoz do Unie.

(72)

Trh s trubkami z tvárné litiny v Unii je důležitý [388 000 až 454 000] tun, viz 66. bod odůvodnění. Žadatelé očekávají, že trh bude v příštích pěti letech dále růst (21).

(73)

V období přezkumného šetření činila průměrná cena za tunu na trhu Unie [1 020–1 200] EUR. Ve stejném období činila cena na indickém domácím trhu 595 EUR za tunu (ze závodu). Ceny na trhu Unie byly tedy přibližně dvakrát vyšší než ceny dovozu z Indie.

(74)

Z hlediska velikosti a cen proto trh Unie zůstal pro indické výrobce atraktivním trhem. Dále to potvrzuje i skutečnost, že během období přezkumného šetření zůstal podíl indického vyvážejícího výrobce na trhu významný (viz tabulka 2) a že, jak je vysvětleno výše v 71. bodě odůvodnění, trh Unie představoval 40 % celkového vývozu dotčeného výrobku z Indie.

(75)

Šetření ukázalo, že indický vývoz na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny.

(76)

Komise na základě článku 18 základního nařízení rovněž nalezla důkazy o tom, že pokud by opatření pozbyla platnosti, bude dumping pravděpodobně pokračovat. Volná kapacita v Indii byla v období přezkumného šetření v porovnání se spotřebou v Unii významná. Navíc atraktivita trhu Unie z hlediska jeho velikosti a cen naznačuje, že je pravděpodobné, že indický vývoz a volná kapacita budou přesměrovány na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Komise proto dospěla k závěru, že existuje velká pravděpodobnost, že by pozbytí platnosti antidumpingových opatření vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu dotčeného výrobku z Indie do Unie.

(77)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání dumpingu.

(78)

V Unii vyrábí dotčený výrobek pět společností. Tři z těchto společností jsou součástí téže skupiny. Na základě dostupných informací obsažených v podnětu nejsou v Unii žádní další výrobci dotčeného výrobku. Proto představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(79)

Jelikož byly údaje týkající se posouzení újmy získány především od stejné skupiny výrobců, jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, číselné údaje pro analýzu újmy jsou z důvodu důvěrnosti uvedeny v rozmezích nebo indexované formě.

(80)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na [372 000 – 436 000] tun. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě veškerých dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, například makroúdajů poskytnutých žadatelem a údajů od výrobců v Unii zařazených do vzorku během šetření.

(81)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu celkového prodeje výrobního odvětví Unie v Unii, výroby pro vlastní spotřebu na základě údajů shromážděných od výrobců v Unii zařazených do vzorku a odhadů pro zbývající výrobce v Unii, které poskytl žadatel, plus celkového dovozu ze všech zemí do Unie podle údajů Eurostatu (databáze Comext).

(82)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tis. tun)

(83)

Spotřeba v Unii v posuzovaném období kolísala. Celkově se v roce 2018 mírně zvýšila o 3 %, v roce 2019 vzrostla o 8 % a v roce 2020 o 8 % klesla. V důsledku toho se spotřeba během posuzovaného období zvýšila o 3 %.

(84)

Využívání trubek z tvárné litiny je ze své podstaty spojeno s investicemi do infrastruktury, pokud jde o úpravu vody, přičemž většinu poptávky po trubkách z tvárné litiny v Unii představují společnosti zajišťující zásobování vodou a úpravu vody, ať už ve veřejném, nebo v soukromém vlastnictví. Trubky z tvárné litiny se používají převážně ve velkých projektech infrastruktury. Vývoj spotřeby v Unii navíc nevykazoval významný dopad v důsledku pandemie COVID-19, neboť zlepšování vodohospodářských sítí je pro veřejné orgány stálou prioritou. Vývoj spotřeby v Unii proto odráží vývoj investic do infrastruktury.

(85)

Výrobní odvětví Unie vykázalo využití dotčeného výrobku pro vlastní spotřebu, které v roce 2017 představovalo méně než 5 % celkové spotřeby v Unii a během posuzovaného období kleslo až na méně než 1 % v období přezkumného šetření. Komise se proto domnívala, že využití pro vlastní spotřebu nemělo žádný významný dopad na analýzu újmy.

(86)

Objem dovozu stanovila Komise na základě Eurostatu (databáze Comext). Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii způsobem uvedeným ve 81. bodě odůvodnění.

(87)

Dovoz dotčeného výrobku z Indie do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tis. tun) a podíl na trhu

(88)

Během posuzovaného období objem indického dovozu značně kolísal: v roce 2018 se dovoz snížil o 14 %, v roce 2019 vzrostl o 68 % a nakonec během období přezkumného šetření klesl o 31 %.

(89)

Komise stanovila průměrné vážené ceny dovozu na základě statistik Comext (Eurostat).

(90)

Vážená průměrná cena výrobků dovážených z Indie do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(91)

V letech 2017–2018 byly dovozní ceny poměrně stabilní. Od roku 2019 se dovozní ceny zvýšily o 5 % a během období přezkumného šetření zůstaly stabilní.

(92)

Jak je uvedeno v 53. bodě odůvodnění, při šetření spolupracoval pouze jeden indický výrobce. Tento výrobce vykázal zanedbatelné množství vyvážené do Unie, které odpovídalo méně než 1 % celkového objemu dovozu dotčeného výrobku z Indie do Unie. Komise se proto domnívala, že tento objem vývozu nebyl pro vývoz dotčeného výrobku do Unie reprezentativní, a rozhodla se stanovit cenové podbízení na základě dostupných údajů.

(93)

Komise porovnala vážený průměr indických dovozních cen CIF, upravených o náklady po dovozu, s váženou průměrnou cenou výrobního odvětví Unie. Indické dovozní ceny se během období přezkumného šetření podbízely cenám výrobního odvětví Unie přibližně o [30–45] %.

(94)

Během období přezkumného šetření činil objem dovozu z třetích zemí jiných než Indie [8 700–20 200] tun a jeho podíl na trhu [2–4] % spotřeby Unie. Během posuzovaného období byla vážená průměrná cena dovozu ze třetích zemí v letech 2017–2018 srovnatelná s cenami výrobců v Unii zařazených do vzorku a v období 2019–2020 byla přibližně o 25 % nižší (viz tabulka 8). I když objem dovozu ze třetích zemí mírně vzrostl, konkrétně o 2 %, původ dovážených trubek z tvárné litiny nebyl v posuzovaném období stabilní. Například v roce 2017 pocházel dovoz ze třetích zemí hlavně z Číny, Ruska a Švýcarska, zatímco v období přezkumného šetření byli hlavními dovozci Turecko a Spojené arabské emiráty.

(95)

Souhrnný objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu trub a trubek z tvárné litiny z jiných třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 4

Objem dovozu z jiných třetích zemí a podíl tohoto dovozu na trhu

(96)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(97)

Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(98)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů týkajících se všech výrobců v Unii, které jsou obsaženy v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Obě sady údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(99)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(100)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(101)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(102)

Výroba v Unii se v posuzovaném období snížila o 9 % poté, co se v roce 2018 zvýšila o 10 %.

(103)

Výrobní kapacita vykazovala podobný trend, neboť během posuzovaného období klesla o 10 %.

(104)

Využití kapacity zůstalo stabilní, neboť pokles výrobní kapacity následoval po poklesu výroby v Unii.

(105)

Po poskytnutí konečných informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že důvodem pro to, aby výrobní odvětví Unie snížilo svou výrobní kapacitu, nemohl být dovoz z Indie, ale spíše pokles poptávky ve srovnání s rokem 2019.

(106)

Rozhodnutí výrobního odvětví Unie snížit svou výrobní kapacitu bylo přijato před krizí COVID-19, a rozhodnutí tedy nemělo žádnou souvislost s poklesem spotřeby mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(107)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje výrobců v Unii a jejich podíl na trhu

(108)

Objem prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie během posuzovaného období a podíl na trhu neodpovídaly s výjimkou roku 2019 zvýšení spotřeby v Unii. V roce 2019 nemělo výrobní odvětví Unie na rozdíl od dovozu z Indie prospěch ze zvýšení spotřeby.

(109)

Po poskytnutí konečných informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že podíl výrobního odvětví Unie na trhu zůstal vysoký a činil přibližně 85 % a v období přezkumného šetření se ve srovnání s předchozími roky zvýšil. Objem prodeje v Unii byl rovněž soustavně vyšší než v roce 2017. Objem v období přezkumného šetření mohl být bez dopadu krize COVID-19 vyšší. Tato strana měla za to, že závěr Komise neodráží faktickou situaci.

(110)

Komise dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie nemá prospěch z vysokého podílu na trhu. Jak je vysvětleno ve 133. bodě odůvodnění, výrobci v Unii zařazení do vzorku byli během celého posuzovaného období ztrátoví, a to z důvodu značného cenového tlaku ze strany indického dovozu (viz 151. bod odůvodnění). Jak je vysvětleno v 108. bodě odůvodnění, podíl na trhu Unie rovněž nesledoval nárůst spotřeby v Unii a na rozdíl od dovozu z Indie neměl prodej v Unii z nárůstu spotřeby v roce 2019 prospěch. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(111)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila o 3 %, zatímco objem prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, klesl o 2 %. V důsledku toho se navzdory zvýšení spotřeby podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období mírně snížil.

(112)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(113)

Počet zaměstnanců výrobního odvětví Unie, kteří se podíleli na výrobě dotčeného výrobku, zůstal v období 2017–2018 stabilní a v období 2019–2020 se přibližně o 6 % snížil.

(114)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená výstupem (v tunách) na zaměstnance, se v období 2017–2018 zvýšila o 10 % a v období 2018–2020 klesla o 13 %. To lze vysvětlit jako společný účinek:

(115)

Jak je vysvětleno ve 92. bodě odůvodnění, vyvážející výrobci z Indie spolupracovali jen v omezené míře.

(116)

Ukazatele újmy ukazují, že navzdory antidumpingovým opatřením, která jsou v platnosti od roku 2016, což zpočátku vedlo k určité úlevě a lepší výkonnosti, zůstalo výrobní odvětví Unie v situaci, kdy mu je působena újma. Nebylo tedy možné zaznamenat žádné zotavení z účinků dřívějšího dumpingu.

(117)

Dumping byl výrazně nad hodnotou minimální úrovně. Dopad rozsahu dumpingu na výrobní odvětví Unie byl vzhledem k objemu a cenám dovozu z Indie podstatný.

(118)

Rovněž přetrvávající nekalé cenové praktiky uplatňované indickými vývozci znemožnily výrobnímu odvětví Unie překonat účinky dřívějšího dumpingu.

(119)

Po poskytnutí konečných informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že nedošlo k absolutnímu nárůstu objemu indického dovozu a že tento dovoz měl pouze přibližně 15 % podíl na trhu. Zúčastněná strana navíc poukázala na to, že hospodářská výkonnost výrobního odvětví Unie se po uložení původních opatření zlepšila a poté se zhoršila. Indický dovoz proto výrobnímu odvětví Unie nepůsobil újmu.

(120)

Komise poznamenala, že zúčastněná strana nepodložila své tvrzení, že se hospodářská výkonnost výrobního odvětví Unie po uložení původních opatření zlepšila. Jak je uvedeno ve 133. bodě odůvodnění, ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku byla během celého posuzovaného období záporná. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(121)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii a jednotkové náklady

(122)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období zvýšila o 7 %, což odráželo zvýšení jednotkových výrobních nákladů (5 %).

(123)

Po poskytnutí konečných informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že údajný pokles cen franko přístav určení ukázal, že dovoz nezpůsobuje žádné stlačování cen nebo snížení schopnosti zvýšit ceny.

(124)

Komise poznamenala, že zúčastněná strana nedoložila své tvrzení, jak ceny franko přístav určení, které se během posuzovaného období podbízely cenám v Unii přibližně o 40 %, nezpůsobily výrobcům v Unii žádné stlačení cen ani snížení jejich schopnosti zvýšit ceny. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(125)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance (v EUR na zaměstnance)

(126)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance zůstaly do roku 2019 stabilní a během posuzovaného období klesly o 6 %. V období přezkumného šetření se průměrné náklady práce na zaměstnance snížily, jelikož francouzský stát financoval nezaměstnanost v důsledku ukončení činnosti v souvislosti s onemocněním COVID-19.

(127)

Po poskytnutí konečných informací společnost Tata Metaliks Limited uvedla, že v rámci tohoto parametru nevznikla výrobnímu odvětví Unie žádná újma.

(128)

Komise připomněla, že snížení průměrných nákladů práce na zaměstnance bylo způsobeno mimořádným financováním obdrženým od francouzského státu v období přezkumného šetření, jak je vysvětleno výše v 126. bodě odůvodnění. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(129)

Úroveň zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 10

Zásoby

(130)

Konečný stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku zůstal ve vztahu k výrobě stabilní.

(131)

Po poskytnutí konečných informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že se zásoby během období přezkumného šetření výrazně snížily, což prokazuje, že se výrobní odvětví Unie zaměřilo na snížení své výroby. Zúčastněná strana tvrdila, že zásoby měly v případě vlivu dovozu z Indie spíše růst.

(132)

Jak je uvedeno v 102. bodě odůvodnění, snížení zásob pozorované dotčenou stranou během období přezkumného šetření bylo doprovázeno poklesem výroby v Unii. Kromě toho Komise nezjistila žádnou souvislost mezi poklesem zásob zaznamenaným zejména během období přezkumného šetření a dovozem z Indie, neboť dopad dovozu z Indie byl pozorován nejen během období přezkumného šetření, ale během celého posuzovaného období. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(133)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(134)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost výrobců zařazených do vzorku byla během posuzovaného období záporná, když klesla z přibližně –5 až –9 % v roce 2017 na –3 až –7 % v období přezkumného šetření.

(135)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Vývoj čistého peněžního toku zůstal během celého posuzovaného období s výjimkou roku 2018 záporný.

(136)

Investice (zaměřené zejména na modernizaci výrobního zařízení, zvýšení kvality, produktivity a flexibility výrobního procesu) se v období 2017–2019 zvýšily a v roce 2020 klesly na nejnižší úroveň.

(137)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Vykazovala podobný trend jako ziskovost, v roce 2019 prudce poklesla a v roce 2020 se mírně zlepšila. Zůstala záporná a během posuzovaného období se zhoršila o 53 %.

(138)

Navzdory platným antidumpingovým opatřením zůstal indický dovoz trubek z tvárné litiny během posuzovaného období značný, se stabilním podílem na trhu mezi [9–18 %]. Během období přezkumného šetření činil podíl na trhu [10–14] %. Zároveň dovozní ceny vykazovaly klesající trend a podbízely se vůči cenám v Unii během období přezkumného šetření o [30–45] %, a to navzdory existenci antidumpingových a vyrovnávacích opatření.

(139)

Vývoj makroekonomických ukazatelů, zejména objemu výroby a prodeje, zaměstnanosti a produktivity, vykazoval stabilní nebo mírně klesající trendy. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v období přezkumného šetření snížil a dosáhl podobné úrovně jako v roce 2017. Zvýšení podílu na trhu v roce 2018 navzdory poměrně stabilnímu objemu prodeje bylo způsobeno klesající spotřebou ve stejném období. Ačkoli se výrobnímu odvětví Unie podařilo do značné míry udržet svůj objem prodeje a podíl na trhu, bylo to na úkor ziskovosti a dalších finančních ukazatelů, jak je vysvětleno v následujícím bodě odůvodnění.

(140)

Přestože se průměrná jednotková prodejní cena výrobců v Unii během posuzovaného období zvýšila o 7 %, což bylo více než nárůst výrobních nákladů o 5 %, výrobnímu odvětví Unie se stále nepodařilo dosáhnout udržitelných ziskových rozpětí. Vzhledem k cenovému tlaku indického dovozu nemohlo výrobní odvětví Unie zvýšit své prodejní ceny na úroveň, která by pokryla průměrné výrobní náklady, a proto bylo během posuzovaného období ztrátové (s výjimkou roku 2018, kdy bylo těsně na hranici rentability). Indický dovoz tedy během období přezkumného šetření rovněž významně stlačoval ceny prodeje výrobců v Unii. Jiné finanční ukazatele (peněžní tok, návratnost investic) měly podobný trend jako ziskovost, přičemž během posuzovaného období vykazovaly záporné nebo nízké hodnoty. I když investice vykazovaly v letech 2017 a 2018 určitý nárůst, byly obecně rovněž na nízké úrovni.

(141)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu.

(142)

Po poskytnutí konečných informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že pokles finanční výkonnosti výrobního odvětví Unie byl způsoben jinými činiteli než údajně dumpingovým dovozem.

(143)

Komise uvedla, že strana nepředložila nové skutečnosti, které by mohly její závěr změnit. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(144)

Společnost Tata Metaliks Limited rovněž tvrdila, že neexistuje žádná souvislost mezi vývojem dovozu a úrovní ztrát vykázaných výrobním odvětvím Unie, a proto neexistuje ani příčinná souvislost mezi dovozem a finanční výkonností výrobního odvětví Unie.

(145)

Jak je uvedeno ve 93. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že ceny dovozu z Indie se výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie. Komise navíc uvedla, že tato strana nepředložila žádné důkazy, které by prokazovaly, že na výrobní odvětví Unie měly dopad jiné činitele. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(146)

Společnost Tata Metaliks Limited dále tvrdila, že nebyla schopna přezkoumat vzájemný vztah mezi cenovým podbízením a hospodářskou výkonností výrobního odvětví Unie, jelikož Komise nezveřejnila výpočty cenového podbízení za posuzované období.

(147)

Komise poznamenala, že straně byly poskytnuty informace nezbytné ke zjištění existence cenového podbízení. Pokud jde o období přezkumného šetření, zjištění týkající se cenového podbízení byla uvedena ve 92. a 93. bodě odůvodnění. Pro roky 2017, 2018 a 2019 uváděl 91. bod odůvodnění jednotkové ceny indického dovozu a 121. bod odůvodnění vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovanou odběratelům, kteří nejsou ve spojení. Proto měla tato strana k dispozici všechny informace, na jejichž základě Komise dospěla k závěru o existenci cenového podbízení. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(148)

V neposlední řadě tato strana tvrdila, že objem dovozu mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření klesl. Strana proto dospěla k závěru, že neexistuje žádný objemový účinek.

(149)

Komise zjistila, že dovoz z Indie se v období přezkumného šetření vrátil na úroveň roku 2017. Kromě toho byl hlavní dopad dovozu z Indie zjištěn na úrovni nízkých cen, což vedlo k významnému tlaku na ceny na trhu Unie. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(150)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z Indie způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z Indie, nebyla přičítána na vrub tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou:

(151)

Za prvé Komise zkoumala, zda existuje příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(152)

Indický dovoz trubek z tvárné litiny zůstal značný s podílem na trhu vyšším než 10 % během celého posuzovaného období a za nízkých cen během období přezkumného šetření, a to navzdory platným antidumpingovým opatřením. Vzhledem ke značnému cenovému tlaku ze strany indického dovozu nemohlo výrobní odvětví Unie přenést zvýšení svých výrobních nákladů na své zákazníky, což vedlo během celého posuzovaného období ke ztrátám. Komise proto dospěla k závěru, že objem a ceny prošetřovaného dovozu způsobují podstatnou újmu.

(153)

Objem dovozu z jiných třetích zemí představoval v období přezkumného šetření pouze [2–4] % podílu na trhu. Jak je uvedeno v tabulce 4, během období přezkumného šetření byla průměrná dovozní cena ze třetích zemí o 50 % vyšší než průměrná dovozní cena z Indie.

(154)

Jak je uvedeno ve 40. bodě odůvodnění, jedna strana tvrdila, že obecné otázky týkající se konkurenceschopnosti by měly odůvodnit zjištění, že újma nepřetrvává nebo se neobnovila. Tato strana uvedla různé faktory, jako je pokles spotřeby trubek z tvárné litiny v Unii, která od krize eura klesala, což vedlo ke snížení veřejných výdajů, obtíže s přilákáním zaměstnanců, udržení dominantního postavení nebo tlak levnějšího čínského dovozu na nabídková řízení pro zadávání veřejných zakázek. Tato strana navíc tvrdila, že plastové trubky jsou prvním konkurentem výrobního odvětví Unie, neboť jsou méně nákladné, a proto přitahují významnou část veřejných nabídkových řízení.

(155)

V rozporu s tvrzením této strany spotřeba v Unii a podíl výrobního odvětví Unie na trhu vzrostly, zatímco zaměstnanost zůstala během posuzovaného období stabilní. Kromě toho neexistují žádné důkazy o tom, že by plastové trubky získaly během posuzovaného období podíly na trhu na úkor trubek z tvárné litiny. Je třeba poznamenat, že plastové trubky nekonkurují trubkám o velkých průměrech. Tyto činitele proto ke zjištěné újmě nepřispěly. Kromě toho se čínský dovoz uskutečňoval za výrazně vyšší ceny než dovoz z Indie a v mnohem nižších objemech. A nakonec strana neupřesnila, jak by případné dominantní postavení mohlo způsobit újmu. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(156)

Pokud jde o vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, objem vývozu se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(157)

Během posuzovaného období se objemy snížily o polovinu. Ačkoli ceny vývozu vzrostly o 17 %, nepostačovaly k pokrytí výrobních nákladů za celé posuzované období, jak dokládá tabulka 8 výše. Vývoz proto neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým vývozem z Indie a zjištěnou újmou.

(158)

Byly zkoumány i další možné činitele, jako je krize COVID-19, ale žádný z nich nemohl oslabit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu.

(159)

Po poskytnutí konečných informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že krize COVID-19 negativně ovlivnila hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie v prvním pololetí roku 2020. Strana uvedla, že kvůli počátečnímu omezení volného pohybu osob uložených v souvislosti s opatřeními v oblasti veřejného zdraví muselo být mnoho stavebních projektů pozastaveno.

(160)

Jak je popsáno výše, trh Unie s trubkami z tvárné litiny nebyl během období přezkumného šetření významně ovlivněn omezením volného pohybu osob v důsledku krize COVID-19. Celková spotřeba v Unii byla v uvedeném roce podobná roku 2018. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(161)

Na základě výše uvedených úvah dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z Indie způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní faktory, jednotlivě ani společně, neutlumily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Újma je zjevná především ve vývoji výroby, využití kapacity, objemu prodeje na trhu Unie, podílu na trhu, produktivity, ziskovosti a návratnosti investic.

(162)

Ve 141. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost přetrvání újmy působené dumpingovým dovozem z Indie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(163)

V této souvislosti analyzovala Komise tyto prvky: výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Indii, vztah mezi cenami v Unii a indickými cenami; atraktivitu trhu Unie a dopad potenciálního dovozu z Indie na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(164)

Jak již bylo popsáno ve 66. až 71. bodě odůvodnění, volná kapacita dostupná v Indii představovala přibližně 500 000 tun ročně, což přesahuje spotřebu dotčeného výrobku na trhu Unie, která v období přezkumného šetření činila [388 000 až 454 000] tun. Indičtí výrobci navíc plánovali investovat do nové výrobní kapacity. V příštích letech tedy na indickém trhu dojde k převisu nabídky nad poptávkou. To proto bude představovat další pobídku pro indické výrobce, aby se stále více zaměřovali na vývozní trhy.

(165)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, dostupná a budoucí volná kapacita indických vyvážejících výrobců by mohla být použita k výrobě dotčeného výrobku na vývoz na trh Unie.

(166)

Po poskytnutí konečných informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že neexistují žádné důkazy o tom, že údajná volná výrobní kapacita v Indii bude nutně použita k výrobě trubek z tvárné litiny, které by byly v důsledku přebytku nabídky nad poptávkou v Indii vyváženy. Komise navíc nepřezkoumala atraktivitu jiných vývozních trhů a neanalyzovala žádné údaje z období po přezkumném šetření. Nakonec strana tvrdila, že jakékoli zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a újmy musí být založeno na skutečných důkazech (22). Strana proto dospěla k závěru, že závěr o pravděpodobnosti je nesprávný.

(167)

Komise poznamenala, že strana potvrdila existenci volné kapacity v Indii. Kromě toho, jak je vysvětleno ve 66. až 70. bodě odůvodnění výše, Komise zjistila tuto volnou kapacitu konkrétně pro dotčený výrobek. Jak je vysvětleno v týchž bodech odůvodnění, Komise rovněž zjistila, že z dlouhodobého hlediska se poptávka na indickém trhu sníží, a sama strana uznala, že má v úmyslu rozšířit svůj prodej na trh Unie. Navíc, jak je popsáno níže v oddíle 6.2, trh Unie je považován za atraktivní pro indické výrobce, a lze proto dojít k závěru, že dostupné volné kapacity v Indii budou alespoň částečně využity ke zvýšení vývozu na trh Unie. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(168)

Pokud jde o skutečné důkazy požadované uvedenou judikaturou, Komise se domnívala, že jsou v souladu se všemi požadavky stávající judikatury, a jejich posouzení a závěr ohledně pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu a újmy byly založeny na skutečných důkazech shromážděných během šetření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(169)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, se vší pravděpodobností by to vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu z Indie za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, a tedy k dalšímu zhoršení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(170)

Trh Unie je atraktivní z hlediska velikosti i cen. Jak je uvedeno ve 71. bodě odůvodnění, jedná se o zdaleka nejdůležitější vývozní trh pro indické výrobce trubek z tvárné litiny, který představuje 40 % jejich celkového vývozu. Vývoz do Unie je 25krát vyšší než vývoz na její druhý největší vývozní trh, tj. Katar, který představuje 2 % indického vývozu trubek z tvárné litiny. Kromě toho byly indické dovozní ceny na trh Unie během období přezkumného šetření mírně vyšší než ceny dovozu do ostatních zemí, což vedlo k tomu, že trh Unie byl o něco lukrativnější než ostatní trhy.

(171)

Navzdory stávajícím opatřením prodali indičtí vyvážející výrobci během posuzovaného období do Unie značný objem trubek z tvárné litiny a během období přezkumného šetření měli stále značný podíl na trhu (téměř [10–14] %). Trubky byly prodávány za cenu, která se i s antidumpingovými cly významně podbízela prodejním cenám výrobního odvětví Unie na trhu Unie.

(172)

Trh Unie je proto pro indické výrobce považován za atraktivní a lze dojít k závěru, že dostupné volné kapacity v Indii budou alespoň částečně využity ke zvýšení vývozu na trh Unie. V tomto ohledu se připomíná, že podíl indického dovozu na trhu dosahoval v období původního šetření, tj. před uložením antidumpingových cel, vysoké úrovně [17 – 19] %.

(173)

Na tomto základě a s ohledem na dřívější a současnou situaci, která výrobnímu odvětví Unie působí újmu, by neexistence opatření se vší pravděpodobností vedla k výraznému zvýšení dumpingového dovozu z Indie za ceny působící újmu, což by vedlo k ještě vyšším ztrátám pro výrobce v Unii. Komise proto dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, se vší pravděpodobností by to vedlo k významnému nárůstu dumpingového dovozu z Indie za ceny působící újmu a podstatná újma by pravděpodobně přetrvala.

(174)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců, uživatelů a zájmů veřejné politiky, pokud jde o dotčený výrobek, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (23) (dále jen „směrnice o ekodesignu“) a v jejích nařízeních týkajících se konkrétních výrobků. V souladu s čl. 21 odst. 1 třetí větou základního nařízení se přihlíželo zejména k nutnosti chránit výrobní odvětví před negativními účinky dumpingu působícího újmu.

(175)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(176)

Výrobní odvětví Unie se nachází ve třech členských státech (Francie, Německo a Španělsko) a v souvislosti s dotčeným výrobkem přímo zaměstnává více než 2 200 zaměstnanců.

(177)

Platná antidumpingová opatření nebránila vstupu dumpingového dovozu z Indie na trh Unie a výrobnímu odvětví Unie byla během období přezkumného šetření způsobena podstatná újma.

(178)

Na základě výše uvedených skutečností Komise zjistila, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je přetrvání újmy, která byla způsobena dovozem z této země, velmi pravděpodobné. Příliv podstatného objemu dumpingového dovozu z Indie by výrobnímu odvětví Unie způsobil další újmu.

(179)

Po poskytnutí konečných informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že výrobní odvětví Unie je chráněno již více než šest let a jeho podíl na trhu činí 85 %. Proto není pravděpodobné, že by výrobní odvětví Unie bylo zasaženo, pokud budou stávající opatření zrušena. Pokud by tomu tak bylo, může Unie požádat Komisi o zahájení nového šetření.

(180)

Na rozdíl od tvrzení zúčastněné strany Komise zjistila, že výrobní odvětví Unie stále trpí podstatnou újmou způsobenou dumpingovým dovozem z Indie, a to na základě analýzy všech relevantních ukazatelů újmy, včetně vývoje podílu výrobního odvětví Unie na trhu. Komise dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, újma by pravděpodobně přetrvávala a zhoršovala se. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(181)

Komise tedy dospěla k závěru, že zachování antidumpingových opatření vůči Indii je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(182)

Komise se obrátila na všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, obchodníky a uživatele. Žádný z nich na dotazník Komise neodpověděl.

(183)

Komise neobdržela žádné připomínky naznačující, že by zachování opatření mělo mít značný negativní dopad na dovozce a uživatele, který by převážil nad pozitivními dopady opatření na výrobní odvětví Unie.

(184)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, nezachovat stávající opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Indie.

(185)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně přetrvávání dumpingu, přetrvávání újmy a zájmu Unie, by antidumpingová opatření na dovoz trub a trubek z tvárné litiny z Indie měla být zachována.

(186)

Po poskytnutí informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že zachování opatření by mělo být považováno za výjimku, a nikoli za normu. Odkázala zejména na čl. 11 odst. 1 základního antidumpingového nařízení, který stanoví, že antidumpingové opatření zůstane v platnosti pouze po nezbytnou dobu a pozbývá platnosti do pěti let od jeho uložení. Vzhledem k tomu, že cla byla prodloužena až do tohoto přezkumu, tvrdila, že v době, kdy bude tento přezkum pravděpodobně uzavřen, by cla platila již více než sedm let. Z tohoto důvodu požádala Komisi, aby šetření ukončila.

(187)

Komise připomněla, že v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení „konečné antidumpingové opatření pozbývá platnosti pět let poté, co bylo uloženo, nebo pět let od ukončení posledního přezkumu, který se týkal dumpingu i újmy, pokud při tomto přezkumu nebylo zjištěno, že dumping a újma pravděpodobně přetrvají nebo se obnoví, pokud opatření pozbude platnosti“. Rozhodnutí o zachování opatření vycházelo z důkladného posouzení všech skutečností zjištěných během šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Zachování opatření proto nebylo automatické ani nebylo „normou“. Komise proto tvrzení, že opatření by měla být zrušena, zamítla.

(188)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k velkému rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(189)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a měly by si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(190)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(191)

Individuální sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti, které jsou uvedeny v tomto nařízení, jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Indie a vyráběného uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(192)

Po poskytnutí informací požádala společnost Tata Metaliks Limited Komisi, aby jí přidělila individuální dumpingové rozpětí. Podpůrně uvedla, že by Komise měla s ohledem na její spolupráci s Komisí při tomto přezkumu před pozbytím platnosti zvážit alespoň rozšíření individuálních antidumpingových sazeb stanovených v původním šetření pro ostatní spolupracující výrobce dotčeného výrobku z Indie i na ni.

(193)

Komise připomněla, že cílem šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení je pouze určit, zda jsou stávající opatření stále nezbytná. Tento typ přezkumného šetření neumožňuje stanovit individuální celní sazby pro společnosti, které při původním šetření nespolupracovaly. Individuální sazbu antidumpingového cla lze stanovit pouze po přezkumném šetření podle čl. 11 odst. 3 nebo 4 základního nařízení. Tato žádost byla proto zamítnuta.

(194)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (24). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(195)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (25), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(196)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

(1)

Prováděcím nařízením (EU) 2016/387 (2) (dále jen „původní nařízení“) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) vyrovnávací clo na dovoz trub a trubek z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) pocházejících z Indie (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“.

(2)

Uložené vyrovnávací clo se pohybovalo od 8,7 % pro společnost Jindal Saw Limited do 9 % pro společnost Electrosteel Castings Ltd a pro „všechny ostatní společnosti“.

(3)

Prováděcím nařízením (EU) 2016/388 (3) Komise rovněž uložila konečné antidumpingové clo na tentýž výrobek. Uložené antidumpingové clo se pohybovalo od 0 % pro společnost Electrosteel Castings Ltd do 14,1 % pro společnost Jindal Saw Limited a pro „všechny ostatní společnosti“.

(4)

V návaznosti na rozsudky Tribunálu ve věcech T-300/16 a T-301/16 (4) Komise opravila chyby zjištěné Tribunálem při výpočtu antidumpingového a vyrovnávacího cla pro společnost Jindal Saw Limited. Prováděcími nařízeními (EU) 2020/526 (5) a (EU) 2020/527 (6) Komise opětovně uložila společnosti Jindal Saw Limited nové konečné antidumpingové clo ve výši 3 % a vyrovnávací clo ve výši 6 %.

(5)

V současné době činí platná vyrovnávací cla 6 % pro společnost Jindal Saw Limited a 9 % pro Electrosteel Castings Ltd a „všechny ostatní společnosti“. V současné době se platná antidumpingová cla pohybují mezi 0 % pro společnost Electrosteel Castings Ltd, 3 % pro společnost Jindal a 14,1 % pro „všechny ostatní společnosti“.

(6)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (7) Komise obdržela žádost o přezkum podle článku 18 základního nařízení).

(7)

Žádost o přezkum před pozbytím platnosti podaly dne 21. prosince 2020 společnosti Saint-Gobain PAM, Saint-Gobain PAM Deutschland GmbH a Saint-Gobain PAM España S.A. (dále jen „žadatelé“) jménem výrobců v Unii představujících více než 50 % celkové výroby trub a trubek z tvárné litiny v Unii. Žádost o přezkum vycházela ze skutečnosti, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení subvencování a přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(8)

V souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení oznámila Komise indické vládě před zahájením řízení, že obdržela řádně doloženou žádost o přezkum. Komise vyzvala Indii ke konzultacím s cílem vyjasnit situaci ohledně obsahu žádosti o přezkum a dospět k vzájemně přijatelnému řešení. Indická vláda přijala nabídku ke konzultacím, jež pak následně proběhly dne 10. března 2021. K vzájemně přijatelnému řešení se v rámci těchto konzultací nedospělo.

(9)

Poté, co Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (8), rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, zahájila dne 17. března 2021 na základě čl. 18 odst. 2 základního nařízení přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu trub a trubek z tvárné litiny pocházejících z Indie (dále jen „dotčená země“) do Unie. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (9).

(10)

Téhož dne zahájila Komise přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření, pokud jde o dovoz téhož výrobku (10).

(11)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení subvencování a újmy se týkalo období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2017 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala výrobce v Unii, známé výrobce v Indii a indické orgány, známé dovozce, uživatele a sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(13)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Žádná ze zúčastněných stran o slyšení nepožádala.

(14)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 27 základního nařízení.

(15)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek tří výrobců v Unii. Tito výrobci v Unii jsou součástí stejné skupiny společností. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii během období přezkumného šetření, tj. od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020. Konečný vzorek výrobců v Unii představoval [70–85] % odhadované celkové výroby v Unii a [70–85] % odhadovaného celkového objemu prodeje obdobného výrobku v Unii a rovněž zajišťoval dobré zeměpisné rozložení.

(16)

V souladu s čl. 27 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily, neobdržela však žádné připomínky. Předběžný vzorek byl proto potvrzen a považuje se pro výrobní odvětví Unie za reprezentativní.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Jelikož se však žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, nepřihlásili, nebyl výběr vzorku nutný.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé výrobce v Indii, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise mimoto požádala indickou vládu, aby určila a/nebo kontaktovala případné další výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(19)

Vzhledem k tomu, že odpověď na výběr vzorku ve stanovené lhůtě poskytli pouze tři výrobci, rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(20)

Komise zaslala dotazníky indické vládě, skupině tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a třem vyvážejícím výrobcům, kteří poskytli odpověď na výběr vzorku. Stejné dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (11).

(21)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii, indické vlády a pouze od jednoho z výrobců v Indii, společnosti Tata Metaliks Limited. Ostatní dva výrobci v Indii předložili odpovědi k výběru vzorku, následně však neodpověděli na dotazník, a proto při šetření nespolupracovali.

(22)

Vzhledem k výskytu onemocnění COVID-19 a omezením volného pohybu osob zavedeným různými třetími zeměmi nemohla Komise provést inspekce na místě podle článku 26 základního nařízení v prostorách vyvážejícího výrobce ani v prostorách indické vlády. Komise místo toho na dálku provedla křížovou kontrolu všech informací, které považovala za nezbytné pro svá zjištění, v souladu se svým oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (12). Komise provedla dálkovou křížovou kontrolu tohoto vyvážejícího výrobce:

(23)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné pro šetření. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto výrobců v Unii a prodejního subjektu ve spojení v Itálii:

(24)

Dne 18. března 2022 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(25)

Ve stanovené lhůtě předložila připomínky pouze společnost Tata Metaliks Limited. Připomínky předložené touto společností Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Připomínky předložila také indická vláda, ty však byly předloženy více než deset dnů po uplynutí lhůty pro podání připomínek.

(26)

Za účelem dokončení šetření v povinných lhůtách stanoví bod 7 oznámení o zahájení přezkumu, že Komise nepřijme podání zúčastněných stran po uplynutí lhůty pro předložení připomínek k poskytnutí konečných informací. Komise tedy připomínky indické vlády nemohla zohlednit. Poznamenala však, že její podání nepřináší žádné nové skutečnosti, které by Komise během šetření nevzala v úvahu. Žádná ze stran o slyšení nepožádala.

(27)

Jeden uživatel, tj. Hydro Mat Benelux, a jeden vyvážející výrobce, tj. Tata Metaliks Limited, předložili k zahájení přezkumu připomínky.

(28)

Komise uvedla, že společnost Tata Metaliks Limited předložila připomínky k zahájení přezkumu dne 17. února 2022, tedy více než devět měsíců po uplynutí lhůty 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu podle bodu 5.2 uvedeného oznámení. Komise proto tyto připomínky nevzala v úvahu.

(29)

Komise uvedla, že při předkládání připomínek k zahájení řízení společnost Hydro Mat Benelux při šetření plně nespolupracovala. Zejména nevyplnila dotazník pro uživatele, který mohl být použit ke křížové kontrole některých níže uvedených prohlášení, tedy například prodejních cen vyvážejících výrobců nebo dokumentů souvisejících s veřejnými zakázkami.

(30)

Za prvé, společnost Hydro Mat Benelux tvrdila, že řízení by mělo být zastaveno, neboť žádost nebyla podána ve lhůtě tří měsíců před datem uplynutí platnosti uvedeným v oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (13).

(31)

Komise objasnila, že datum podání uvedené v oznámení o zahájení přezkumu neodpovídá datu podání žádosti. Jak je patrné z veřejně přístupné verze žádosti o přezkum, která je k dispozici ve spisu, který nemá důvěrnou povahu, od 17. března 2021 a přístupná všem zúčastněným stranám, byla žádost řádně podána dne 18. prosince 2020, tedy ve lhůtě stanovené v čl. 18 odst. 4 základního nařízení. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(32)

Za druhé, společnost Hydro Mat Benelux tvrdila, že v žádosti dochází k nadměrnému využívání důvěrnosti. Výrobní odvětví Unie zejména indexovalo všechny ukazatele týkající se jeho hospodářské výkonnosti. Strana odkázala na prováděcí nařízení (EU) 2020/1336, kde Komise zveřejnila mikroekonomické údaje jediného výrobce v Unii (14).

(33)

Komise uvedla, že v prováděcím nařízení (EU) 2020/1336 byly všechny mikroukazatele (prodejní ceny a objemy, jednotkové výrobní náklady, náklady práce, konečný stav zásob, ziskovost atd.) uvedeny v rozmezích nebo indexech.

(34)

Kromě toho měla Komise za to, že verze žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, která byla uložena do dokumentace určené k nahlédnutí zúčastněným stranám, obsahovala všechny podstatné důkazy a nedůvěrná shrnutí údajů označených jako důvěrné, aby zúčastněné strany mohly v průběhu řízení předložit smysluplné připomínky a uplatnit své právo na obhajobu.

(35)

V tomto ohledu však Komise dále připomíná, že článek 29 základního nařízení připouští ochranu důvěrných informací v případech, kdy by jejich prozrazení znamenalo významnou soutěžní výhodu pro konkurenta nebo by významně nepříznivě ovlivnilo poskytovatele informací nebo osobu, od níž byly tyto informace získány. V důsledku toho byla tato tvrzení zamítnuta.

(36)

Za třetí, společnost Hydro Mat Benelux tvrdila, že první polovina roku 2020 neodráží běžné hospodářské podmínky, a nepovažovala toto období za reprezentativní pro provedení výhledového posouzení důsledků pozbytí platnosti předmětných opatření. Společnost hydro Mat Benelux tvrdila, že negativní výkonnost výrobního odvětví Unie v první polovině roku 2020 byla způsobena negativními hospodářskými dopady způsobenými onemocněním COVID-19 a zvýšenými náklady na suroviny na světových trzích, které nemohly být přeneseny na spotřebitele v navazujících odvětvích. Kromě toho tvrdila, že v období 2017–2019 hlavní ukazatele neprokázaly zranitelnost, ale spíše zdravé výrobní odvětví Unie, zejména při analýze výroby, výrobní kapacity, zásob, investic, prodejních cen a ziskovosti.

(37)

Komise připomněla, že článek 18 základního nařízení vyžaduje, aby žádost o přezkum před pozbytím platnosti obsahovala dostatečné důkazy o tom, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení újmy. V tomto případě analýza konkrétní újmy v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti obsahovala důkazy o významném pronikání indického dovozu na trh Unie za ceny, které byly podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie a podbízely se vůči nim. Komise proto dospěla k závěru, že žádost o přezkum před pozbytím platnosti obsahuje dostatečné důkazy o přetrvání újmy, a toto tvrzení zamítla.

(38)

Za čtvrté, společnost Hydro Mat Benelux analyzovala období 2017–2020 a tvrdila, že dostupné údaje o dovozu nepodporují tvrzení o pravděpodobnosti obnovení újmy. Společnost Hydro Mat Benelux navíc tvrdila, že indické vývozní ceny, rozpětí cenového podbízení a rozpětí prodeje pod cenou vypočítaná žadatelem nejsou spolehlivé, neboť vývozní ceny odrážely převodní cenu mezi stranami ve spojení, tj. indickými výrobci a jejich dceřinými společnostmi ve spojení. Společnost Hydro Mat Benelux ještě tvrdila, že indičtí výrobci zvýšili svou výrobní kapacitu, aby se vyrovnali s rostoucím indickým domácím trhem, a že hlavní indičtí vyvážející výrobci neplánovali rozšířit svou výrobní kapacitu.

(39)

Podle Komise žádná tvrzení nevyvracela skutečnost, že existovaly dostatečné důkazy pro zahájení antisubvenčního přezkumného šetření. Žádost o přezkum před pozbytím platnosti totiž obsahovala dostatečné důkazy o tom, že subvencovaný dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Žadatelé zejména poskytli výpočty nejen cenového podbízení s dodáním na hranice Unie, ale také na úrovni dodání až do prostor zákazníků, z nichž vyplývá cenové podbízení ve výši nejméně 14,9 %. Z příslušné analýzy újmy obsažené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti vyplynulo větší pronikání dovozu z Indie na trh Unie (v absolutním i relativním vyjádření), a to za ceny, které v porovnání s cenami výrobního odvětví Unie představují výrazné cenové podbízení. Zdá se, že to způsobilo výrobnímu odvětví Unie újmu, což se projevuje například poklesem prodeje a podílu na trhu a zhoršením finančních výsledků. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(40)

Pokud jde o tvrzení, že zvýšení indické výroby bude směrováno pouze na indický trh, společnost Hydro Mat Benelux neposkytla žádné důkazy. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(41)

Za páté, společnost Hydro Mat Benelux tvrdila, že obecné problémy týkající se konkurenceschopnosti by neměly odůvodňovat zjištění o přetrvání nebo obnovení újmy. Společnost Hydro Mat Benelux uvedla různé položky, např. že spotřeba v Unii od krize eurozóny klesla s poklesem veřejných výdajů, což mělo negativní dopad na konkurenceschopnost výrobního odvětví Unie, hospodářskou soutěž plastových trubek, obtížnost zatraktivnit pracovní místa, udržení dominantního postavení a tlak levnějšího čínského dovozu na nabídkové řízení.

(42)

Tímto tvrzením se zabývá 256. bod odůvodnění níže.

(43)

Po poskytnutí informací společnost Tata Metaliks Limited uvedla, že údaje uvedené v žádosti o přezkum týkající se údajů výrobního odvětví Unie a dovozu se týkaly období od července 2019 do června 2020. V oznámení o zahájení přezkumu však bylo stanoveno období přezkumného šetření na leden 2020 až prosinec 2020. Podle názoru společnosti by žadatelé měli aktualizovat žádost o přezkum před pozbytím platnosti podle období přezkumného šetření vymezeného v oznámení o zahájení přezkumu a tyto údaje měly být stranám zpřístupněny. Tím, že stranám taková aktualizovaná žádost o přezkum nebyla předložena, porušila Komise podle jejího názoru čl. 12 odst. 12.1.2 a čl. 12 odst. 12.1.3 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (dále jen „dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních“).

(44)

Za prvé, běžnou praxí Komise je založit svá zjištění na nejnovějších dostupných údajích. Tyto údaje nemusí nutně odpovídat období stanovenému v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, neboť nemusí být v době podání žádosti o přezkum k dispozici. Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních neobsahuje žádné ustanovení, které by vyžadovalo, aby Komise založila svá zjištění na stejném období, jaké je stanoveno v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Za druhé, všechny strany měly možnost se během šetření vyjádřit ke zjištěním a důkazům, které se týkaly období přezkumného šetření vymezeného v oznámení o zahájení přezkumu. Komise se proto domnívala, že neporušila žádná procesní práva ani neporušila Dohodu o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, a toto tvrzení zamítla.

(45)

Společnost Tata Metaliks Limited rovněž poukázala na skutečnost, že Komise zamítla její připomínky k zahájení přezkumu, protože byly předloženy po uplynutí lhůty stanovené v oznámení o zahájení přezkumu (viz 28. bod odůvodnění). Podle jejího názoru by lhůta platila až poté, co žadatelé obdrží revidované údaje týkající se období přezkumného šetření, jak je definováno v oznámení o zahájení přezkumu. Společnost Tata Metaliks Limited rovněž tvrdila, že argumentace týkající se právních otázek může být vznesena i po uplynutí lhůty, a to „ustálenou zásadou přirozené spravedlnosti“ a „ustáleným právním postojem napříč všemi jurisdikcemi“.

(46)

Jak je vysvětleno ve 44. bodě odůvodnění, období přezkumného šetření se týkalo posledního období, za něž byly k dispozici údaje, a toto období vždy neodpovídá předběžnému posouzení žádosti o přezkum. Kromě toho se lhůta uvedená v oznámení o zahájení přezkumu výslovně týkala data zveřejnění oznámení, a nikoli jiného data, jako je předložení jakýchkoli informací jednou stranou. Lhůta uvedená v oznámení o zahájení přezkumu nerozlišuje mezi právními a skutkovými otázkami a platí stejným způsobem pro obě otázky. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(47)

Dotčený výrobek se shoduje s výrobkem v původním šetření definovaným jako trouby a trubky z tvárné litiny (známé také jako litina s kuličkovým grafitem) (dále jen „trubky z tvárné litiny“), s výjimkou trub a trubek z tvárné litiny bez vnitřního a vnějšího povlaku („holé trubky“), pocházející z Indie, v současnosti kódů KN ex 7303 00 10 (kód TARIC 7303001010) a ex 7303 00 90 (kód TARIC 7303009010) (dále jen „dotčený výrobek“).

(48)

Trubky z tvárné litiny se používají pro rozvod pitné vody, odvod odpadních vod a zavlažování zemědělské půdy. K rozvodu vody pomocí trubek z tvárné litiny může docházet tlakem nebo pouze samospádem. Trubky mají průměr 60 mm až 2 000 mm a jsou 5,5, 6,7 nebo 8 metrů dlouhé. Obvykle jsou vyložené cementovou maltou nebo jinými materiály a z vnější strany jsou pozinkované, opatřené nátěrem nebo obalené ochrannou páskou. Hlavními koncovými uživateli jsou podniky veřejných služeb.

(49)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní použití:

(50)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(51)

V souladu s článkem 18 základního nařízení, a jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení přezkumu, Komise zkoumala, zda by pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení subvencování.

(52)

V období původního šetření (15) vyvezla Indie do Unie [80 000–100 000] tun dotčeného výrobku (na základě EU-27) (16). Mezi lety 2016 a 2018, po uložení konečných opatření v březnu 2016, se dovoz snížil a pohyboval se mezi 38 000 až 55 000 tunami ročně. V roce 2019 se dovoz z Indie opět zvýšil na [64 000–75 000] tun.

(53)

Během období přezkumného šetření se dovoz dotčeného výrobku snížil na [44 000–52 000] tun. Po období přezkumného šetření se v roce 2021 dovoz opět zvýšil na úroveň roku 2019.

(54)

Dovoz dotčeného výrobku z Indie zůstal v období přezkumného šetření na vysoké úrovni a představoval přibližně [10–14] % trhu Unie ve srovnání s [15–20]% podílem indického dovozu na trhu během období původního šetření.

(55)

Při šetření spolupracovala pouze jedna společnost, Tata Metaliks Limited (viz oddíl 1.5). Společnost využívala tří vývozních režimů, které byly napadeny v původním šetření, a to zejména pro vývoz do třetích zemí. Společnost však v období přezkumného šetření prodávala většinu své výroby na domácím trhu (17). Indičtí vyvážející výrobci, kteří vyváželi do Unie ve významném množství, nespolupracovali. Komise se proto rozhodla, že ke stanovení úrovně subvencování výrobců vyvážejících trubky z tvárné litiny v Indii nebude využívat pouze informace předložené společností Tata Metaliks Limited, ale že bude vycházet z dostupných údajů v souladu s článkem 28 základního nařízení.

(56)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti použila Komise pro svou analýzu všechny dostupné údaje, zejména:

(57)

Komise zkoumala, zda přetrvává subvencování, pomocí analýzy, zda subvence napadené v původním šetření i nadále představují výhodu pro indické odvětví výroby trub a trubek z tvárné litiny. V případě režimů subvencí, které skončily, Komise rovněž zkoumala, zda byly tyto režimy nahrazeny jinými podobnými režimy a zda byly vytvořeny nové režimy.

(58)

Komise rozhodla, že s ohledem na zjištění tohoto oddílu potvrzující existenci přetrvávajícího subvencování, pokud jde o subvence napadené v původním šetření, nebylo nutné zkoumat všechny ostatní subvence, o nichž žadatel tvrdil, že existují. Jakmile Komise podle článku 18 základního nařízení zjistí, že existují důkazy o přetrvávajícím subvencování, které je vyšší než zanedbatelné, není při přezkumu před pozbytím platnosti nutné stanovit přesnou výši subvencování.

(59)

V původním šetření Komise napadla tyto režimy:

(60)

V původním šetření dospěla Komise k závěru, že režim FPS zavedený během období původního šetření poskytoval subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Tento režim vycházel z plánu politiky zahraničního obchodu na období 2009–2014.

(61)

Subvenční sazby zjištěné v původním šetření pro režim FPS se pohybovaly od 3,11 % do 4,35 %.

(62)

Po skončení období původního šetření však byl režim ukončen a byl nahrazen novým režimem nazvaným „Merchandise Exports from India Scheme“ (dále jen „MEIS“). Režim MEIS nahradil řadu již existujících režimů, včetně režimu FPS. Režim MEIS stanovil podobné podmínky jako režim FPS, který byl napaden v původním šetření. V původním šetření se proto Komise domnívala, že zjištění týkající se režimu FPS se budou vztahovat i na režim MEIS.

(63)

Režim MEIS zůstal v platnosti i v období přezkumného šetření. Existenci tohoto režimu potvrdila rovněž indická vláda v odpovědi na dotazník, jakož i spolupracující vyvážející výrobce, společnost Tata Metaliks Limited, který z tohoto programu rovněž měl prospěch.

(64)

Režim MEIS vychází ze zákona o zahraničním obchodu (vývoj a regulace) z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu k vydávání vyhlášek týkajících se vývozní a dovozní politiky. Ty jsou shrnuty v dokumentech o politice zahraničního obchodu, které jsou obvykle každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány.

(65)

Režim MEIS je popsán v pětiletém plánu politiky zahraničního obchodu na období 2015–2020. Postupy, jimiž se tato politiky v období 2015–2020 řídí, jsou podrobněji popsány v „Příručce postupů na období 2015–2020“.

(66)

Podrobný popis režimu MEIS je obsažen v kapitole 3 plánu politiky zahraničního obchodu na období 2015–2020 a v kapitole 3 Příručky postupů na období 2015–2020.

(67)

Pro tento režim je způsobilý kterýkoli výrobce-vývozce nebo obchodník-vývozce.

(68)

Způsobilé společnosti mohou využívat režim MEIS ve vývozu konkrétních výrobků do konkrétních zemí, které jsou rozděleny do skupiny A („Tradiční trhy“, včetně všech členských států EU), skupiny B („Nově vznikající trhy a trhy, které jsou středem zájmu“) a skupiny C („Ostatní trhy“). Země spadající do každé skupiny a seznam výrobků s odpovídajícími zvýhodněnými sazbami jsou uvedeny v dodatku 3B aktualizované příručky postupů.

(69)

Výhoda má formu celního dobropisu, který odpovídá procentnímu podílu hodnoty FOB vývozu. Míra MEIS v období přezkumného šetření činila 3 %.

(70)

Podle bodu 3.06 plánu politiky zahraničního obchodu na období 2015–2020 se na určité typy vývozu, např. na vývoz dováženého či překládaného zboží, domnělý vývoz, vývoz služeb a vývozní obrat jednotek působících v rámci zvláštních ekonomických zón/jednotek orientovaných na vývoz, tento režim nevztahuje.

(71)

Celní dobropisy v rámci režimu MEIS jsou volně převoditelné a jsou platné po dobu 18 měsíců od data vydání a celní stvrzenky vydané 1. ledna 2016 nebo později jsou platné 24 měsíců od data vydání, jak je to stanovené v bodě 3.13 aktualizované Příručky postupů na období 2015–2020.

(72)

Mohou se použít pro: i) platbu cel na dovoz vstupních materiálů nebo zboží, včetně kapitálových statků; ii) platbu spotřebních daní na opatřování vstupních materiálů nebo zboží z domácích zdrojů, včetně kapitálových statků a plateb a iii) platbu daně za služby týkající se veřejných zakázek na služby. Stvrzenky mohou být rovněž prodávány na trhu.

(73)

Žádost o poskytnutí výhod na základě režimu MEIS se musí vyplnit online na internetové stránce Generálního ředitelství pro zahraniční obchod. K žádosti online musí být připojena příslušná dokumentace (přepravní doklady, potvrzení banky o uskutečnění platby a doklad o vylodění). Příslušný regionální orgán indické vlády vydá celní dobropis po přezkoumání dokumentů. Pokud vývozce poskytne odpovídající dokumentaci, regionální orgán nemůže rozhodnutí o poskytnutí celních dobropisů nijak ovlivnit.

(74)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení Komise zjistila, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy dojde k vývozní transakci uskutečněné v rámci tohoto režimu. V tomto okamžiku vydává indická vláda celní dobropis, který je vyvážejícím výrobcem zaúčtován jako pohledávka, kterou může vyvážející výrobce kdykoli vyrovnat. To představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, nemůže indická vláda rozhodnutí o poskytnutí nebo neposkytnutí subvence nijak ovlivnit. S ohledem na výše uvedené skutečnosti považovala Komise za vhodné posoudit výhodu v rámci MEIS jako součet částek získaných z vývozních transakcí uskutečněných v rámci tohoto režimu během období šetření.

(75)

Režim MEIS je ze zákona podmíněn vývozní výkonností, a proto je považován za specifický podle čl. 4 odst. 2) písm. a) a b) základního nařízení.

(76)

Komise dospěla k závěru, že režim MEIS poskytoval subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Celní dobropis v rámci režimu MEIS je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla zaplaceného za kapitálové statky, a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Kromě toho celní dobropis v rámci režimu MEIS poskytuje výhodu vývozci, který nemusí uvedená dovozní cla zaplatit. Pro společnost, která prodává stvrzenky MEIS na trhu, režim stanoví přímý finanční příspěvek.

(77)

Komise uvedla, že režim MEIS vypršel po období přezkumného šetření dne 1. ledna 2021. Do konce roku 2021 však mohou společnosti stále žádat o stvrzenky MEIS pro vývozní transakce uskutečněné v roce 2020. Kromě toho mohou společnosti až do 15. září 2023 používat stvrzenky MEIS získané v roce 2021 k vyrovnání dlužného dovozního cla. Výhody v rámci tohoto režimu byly tedy získány během období přezkumného šetření a budou pokračovat i po uložení opatření.

(78)

Komise dále uvedla, že v srpnu 2021 indická vláda zveřejnila pokyny k novému režimu prominutí cel a daní z vyvážených výrobků (Remission of Duties and Taxes on Exported Products Scheme, dále jen „režim RoDTEP“), který nahrazuje režim MEIS. Režim RoDTEP je zmíněn jako mechanismus pro vracení daní/poplatků/odvodů na centrální, státní a místní úrovni, které se v současné době nevracejí v rámci žádného jiného mechanismu, ale které vznikají při výrobě a distribuci vyvážených výrobků (19). Indická vláda oznámila sazby náhrad pro různá odvětví. Tyto sazby mohou být kdykoli revidovány. Ačkoli sazby pro odvětví železa a dotčený výrobek nebyly v době šetření oznámeny, toto odvětví požadovalo, aby bylo do režimu zahrnuto, jak rovněž potvrdil spolupracující výrobce, společnost Tata Metaliks Limited, a o sazbě pro toto odvětví se stále diskutovalo (20).

(79)

Vzhledem k tomu, že se právní situace podstatně nezměnila, měla Komise za to, že v období přezkumného šetření režim MEIS nadále poskytoval výrobnímu odvětví trubek z tvárné litiny výhodu. Komise učinila stejná zjištění v prováděcím nařízení (EU) 2022/433.

(80)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci nebylo možné vypočítat přesnou míru subvencování tohoto režimu během období přezkumného šetření. Komise za tímto účelem použila dostupné údaje podle článku 28 základního nařízení. Subvenční sazba v období původního šetření, pokud jde o režim FPS, který byl napaden v původním šetření a nahrazen režimem MEIS (který podle zjištění poskytuje podobné výhody), se pohybovala v rozmezí od 3,11 % do 4,35 % (viz 61. bod odůvodnění).

(81)

Jelikož sazba MEIS činila 3 % FOB ve srovnání s 5 % FOB v rámci režimu FPS v období původního šetření, výhoda získaná odvětvím trubek z tvárné litiny v rámci režimu MEIS se v období přezkumného šetření odpovídajícím způsobem snížila. V prováděcím nařízení (EU) 2022/433 činily přínosy zjištěné u výrobců vyrábějících ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli 1,87 % a 1,92 % a u sazby MEIS 2 %. Komise se domnívala, že výhody pro výrobce trubek z tvárné litiny v rámci režimu MEIS by tak podobně činily o něco méně než 3 %, a tudíž by nebyly zanedbatelné.

(82)

Po poskytnutí informací společnost Tata Metaliks Limited uvedla, že režim MEIS stanoví vrácení a) nepřímých daní spojených s výrobou a distribucí vyvážených výrobků a b) kumulativních nepřímých daní ze vstupů spotřebovaných při výrobě vyvážených výrobků. Tvrdila, že podle Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních není vrácení těchto kategorií daní napadnutelné. Rovněž tvrdila, že i kdyby byl režim MEIS shledán napadnutelným, byl tento program dne 31. prosince 2020 ukončen.

(83)

Komise tato tvrzení zamítla. Jak je vysvětleno v 60.–81. bodě odůvodnění, společnostem v Indii se proplácí pevně stanovený procentní podíl hodnoty FOB vývozu ve formě celní stvrzenky. Podmínky režimu nestanoví, že hodnota celní stvrzenky musí odpovídat výši daní, které společnosti zaplatily, a tyto částky ani nejsou ověřovány. Pokud jde o pravděpodobnost přetrvání režimu subvencí, jak je uvedeno v 77. bodě odůvodnění, společnosti mohou stále používat stvrzenky MEIS získané v roce 2021 k vyrovnání splatných dovozních cel, a to až do 15. září 2023. Výhody v rámci tohoto režimu tak budou pokračovat i po období přezkumného šetření.

(84)

Společnost Tata Metaliks Limited rovněž tvrdila, že režim RoDTEP neposkytoval v době jejího podání (dne 31. března 2022) žádné výhody, a Komise proto nemůže skutečnost, že výhoda byla projednávána, považovat za pravděpodobné (budoucí) subvencování dotčeného výrobku.

(85)

Pokud jde o režim RoDTEP, Komise uvedla, že sama společnost Tata Metaliks Limited se během dálkové křížové kontroly domnívala, že je třeba vyjednat novou sazbu pro odvětví trubek z tvárné litiny. Skutečnost, že o sazbě nebylo v okamžiku jejího podání rozhodnuto, nezpochybnila velkou pravděpodobnost, že nová sazba bude stanovena a subvencování v rámci tohoto nového režimu bude pokračovat i po roce 2023. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(86)

V původním šetření Komise zjistila, že režim podpory vývozu kapitálových statků (dále jen „EPCGS“) poskytuje napadnutelnou subvenci a představuje finanční příspěvek indické vlády. Tento režim byl během období přezkumného šetření stále použitelný.

(87)

Podrobný popis režimu EPCGS je obsažen v kapitole 5 plánu politiky zahraničního obchodu na období 2015–2020 a v kapitole 5 Příručky postupů na období 2015–2020.

(88)

Pro toto opatření jsou způsobilí vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatele služeb.

(89)

Pod podmínkou vývozní povinnosti je společnosti umožněno dovážet kapitálové statky (nové i použité kapitálové statky až 10 let staré) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem indická vláda vydá na požádání a po zaplacení poplatku licenci pro režim EPCGS. Tento režim zajišťuje sníženou sazbu dovozního cla použitelnou na veškeré kapitálové statky dovezené v rámci tohoto režimu. Aby byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezené kapitálové zboží během určitého období využito k výrobě určitého množství zboží určeného na vývoz. Podle dokumentu plánu politiky zahraničního obchodu na období 2015–2020 může být kapitálové zboží dováženo v rámci režimu EPCGS při celní sazbě 0 %. Vývozní povinnost, která představuje šestinásobek ušetřeného cla, musí být splněna během období maximálně šesti let.

(90)

Držitel licence EPCGS může kapitálové statky pořizovat také na domácím trhu. V takovém případě může domácí výrobce kapitálových statků využít výhody bezcelního dovozu dílů nutných pro výrobu těchto kapitálových statků. Nebo může domácí výrobce požádat o výhodu domnělého vývozu s ohledem na dodávku výrobních statků držiteli licence EPCGS.

(91)

Režim EPCGS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť tato úleva snižuje příjmy indické vlády z cla, které by byly jinak splatné. Nadto snížení cla vývozce zvýhodňuje, protože ušetřením cla při dovozu se zlepšuje jeho likvidita.

(92)

Režim EPCGS je ze zákona podmíněn vývozní výkonností, neboť tyto licence nelze získat bez závazku exportovat. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(93)

Režim EPCG nelze považovat za povolený režim vracení cla nebo režim vracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Kapitálové statky nejsou zahrnuty do působnosti takových povolených systémů, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože nejsou spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků.

(94)

V původním šetření byla výše napadnutelných subvencí vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dovážených kapitálových statků na dobu odpovídající běžné době amortizace takových kapitálových statků v daném výrobním odvětví. Takto vypočtená částka, která připadá na období šetření, byla upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby se zohlednila úplná časová hodnota peněz. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v Indii v průběhu období šetření. V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky, které společnostem vznikly v souvislosti se získáním subvence, odečteny od celkové částky subvence, pokud o ni bylo požádáno.

(95)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na příslušný vývozní obrat v průběhu období původního šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(96)

Subvenční sazby zjištěné v období původního šetření pro tento režim se pohybovaly od 0,03 % do 0,38 %.

(97)

V žádosti o přezkum a v odpovídajících přílohách poskytl žadatel důkazy o tom, že výrobci trubek z tvárné litiny v Indii nadále využívali výhod tohoto režimu. Existenci tohoto režimu potvrdila i indická vláda v odpovědi na dotazník. Komise navíc zjistila, že společnost Tata Metaliks Limited tento režim použila k dovozu kapitálových statků používaných při výrobě dotčeného výrobku. Výhoda plynoucí z tohoto režimu mohla být připsána dotčenému výrobku během období přezkumného šetření.

(98)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy o tom, že vyvážející výrobci v období přezkumného šetření nadále využívali subvencí v rámci režimu EPCGS.

(99)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci nebylo možné vypočítat přesnou míru subvencování tohoto režimu během období přezkumného šetření. Komise za tímto účelem použila dostupné údaje podle článku 28 základního nařízení. Subvenční sazby zjištěné v období původního šetření pro tento režim se pohybovaly od 0,03 % do 0,38 % (viz 96. bod odůvodnění).

(100)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že úroveň subvencování, kterou tento režim poskytl v období přezkumného šetření, nebyla zanedbatelná a v žádném případě nebyla nižší než úroveň zjištěná v původním šetření.

(101)

Po poskytnutí informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že režim EPCGS představuje přípustnou subvenci, neboť stanoví osvobození vyvážených výrobků od daní, jsou-li určeny pro domácí spotřebu, a proto jej nelze napadnout.

(102)

Jak se připomíná v 93. bodě odůvodnění, kapitálové statky nejsou zahrnuty do působnosti takových povolených systémů, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože nejsou spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(103)

V původním šetření Komise zjistila, že vyvážející výrobci dotčeného výrobku využívali režim navracení cla, který stanoví vrácení určitého procentního podílu hodnoty FOB vývozu (dále jen „sazba DDS“). Sazba DDS u dotčeného výrobku činila během období původního šetření 1,9 % hodnoty FOB. Režim DDS byl během období přezkumného šetření stále použitelný.

(104)

Právním základem použitelným během období přezkumného šetření byl dokument Pravidla pro vracení cel a spotřebních daní z roku 1995 (Custom & Central Excise Duties Drawback Rules 1995, dále jen „pravidla pro DDS z roku 1995“) ve znění z roku 2006 a poté nahrazený dokumentem Pravidla pro vracení cel a spotřebních daní z roku 2017 (Customs and Central Excise Duties Drawback Rules, 2017, dále jen „pravidla pro DDS z roku 2017“), který vstoupil v platnost dne 1. října 2017. Metoda výpočtu tohoto režimu navracení cla je popsána v pravidle 3 odst. 2 pravidel pro DDS z roku 1995. Pravidlo 12 odst. 1 písm. a) bod ii) uvedených pravidel pro DDS upravuje prohlášení, které musí vyvážející vývozci předložit, aby mohli tohoto režimu využít. Tato pravidla zůstala stejná i v pravidlech pro DDS z roku 2017 a odpovídají pravidlu 3 odst. 2 a pravidlu 13 odst. 1 písm. a) bodu ii).

(105)

Kromě toho oběžník č. 24/2001 obsahuje konkrétní pokyny, jak uplatňovat pravidlo 3 odst. 2 a prohlášení, že vývozci musí vyrábět podle pravidla 12 odst. 1 písm. a) bodu ii).

(106)

Pravidlo 4 pravidel pro DDS z roku 1995 stanoví, že ústřední vláda může upravit částky nebo sazby určené podle pravidla 3. Indická vláda provedla řadu změn, z nichž poslední, které revidovaly sazby, jsou oznámení č. 95/2018 – CLA a oznámení č. 07/2020 – CLA.

(107)

Sazba DDS u dotčeného výrobku činila během období původního šetření 1,9 % hodnoty FOB.

(108)

Pro tento režim je způsobilý kterýkoli výrobce-vývozce nebo obchodník-vývozce.

(109)

V rámci tohoto režimu má jakákoli společnost vyvážející způsobilé výrobky nárok obdržet částku odpovídající procentnímu podílu deklarované hodnoty FOB vyvezeného výrobku. Pravidlo 3 odst. 2 Pravidel pro vracení cel a spotřebních daní specifikuje, jakým způsobem se vypočítá výše subvence. Částka určená k navrácení je založena na průměrných hodnotách příslušných cel placených celým výrobním odvětvím z dovážených surovin a na průměrném podílu spotřeby výrobního odvětví, přičemž tyto údaje indická vláda shromažďuje od výrobců, které považuje za reprezentativní výrobce způsobilých výrobků na vývoz (tzv. „sazba pro celé výrobní odvětví“ nebo „AIR“). Indická vláda dále vyjadřuje částku, která má být vrácena, jako procentní podíl průměrné vývozní hodnoty způsobilých vyvážených výrobků.

(110)

Indická vláda používá tento procentní podíl k výpočtu výše cla k vrácení, na něž mají nárok všichni způsobilí vývozci. Sazba tohoto režimu je stanovena indickou vládou pro jednotlivé výrobky.

(111)

Podle indické vlády může být navracení cla rovněž stanoveno na základě skutečného dopadu cla v případě výrobků, které nejsou způsobilé pro „AIR“, nebo v případě společností, které zjistí, že slevy „AIR“ jsou nižší než 80 % skutečného dopadu cla/daně.

(112)

Aby mohla společnost využívat tohoto režimu, musí vyvážet. Jakmile jsou údaje o zásilce zaneseny na celní server, je zde uvedeno, že vývoz probíhá v rámci režimu DDS, a je neodvolatelně stanovena částka DDS. Po přepravě a poté, co společnost předloží obecné prohlášení o vývozu a celní úřad tento dokument porovná s údaji na přepravním dokladu a zjistí, že se údaje shodují, jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se vrátilo clo, a to buď přímou platbou na bankovní účet vývozce, nebo příkazem k výplatě.

(113)

Vývozce musí rovněž prokázat realizaci příjmů z vývozu prostřednictvím potvrzení banky o uskutečnění platby (Bank Realisation Certificate, dále jen „BRC“). Tento doklad lze předložit po vyplacení částky navraceného cla. Indická vláda vymůže zaplacenou částku, pokud vývozce nepředloží BRC ve stanovené lhůtě.

(114)

Částka navráceného cla může být použita pro jakýkoli účel a v souladu s indickými účetními standardy může být tato částka při splnění vývozní povinnosti zaúčtována do komerčních účtů na akruální bázi jako příjem.

(115)

V původním šetření Komise dospěla k závěru, že režim DDS poskytoval subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Takzvaná částka navráceného cla je finančním příspěvkem indické vlády, protože má podobu přímého převodu finančních prostředků ze strany indické vlády. Pokud jde o používání těchto finančních prostředků, nejsou stanovena žádná omezení. Kromě toho částka navráceného cla poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(116)

Sazba navráceného cla u vývozu je stanovena indickou vládou pro jednotlivé výrobky. Třebaže se subvence označuje jako navracení cla, tento režim nemá povahu povoleného systému navracení cla nebo systému navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Tento režim rovněž nevyhovuje pravidlům stanoveným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vyplacení peněžních prostředků vývozci v hotovosti není nutně spojeno se skutečným zaplacením dovozních cel na suroviny a není celním dobropisem ke kompenzaci dovozního cla na minulý nebo budoucí dovoz surovin. Navíc neexistuje žádný systém nebo postup pro potvrzení toho, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků a v jakém množství. Indická vláda kromě toho neprovedla další přezkoumání na základě skutečných vstupů, ačkoli by takové přezkoumání bylo vzhledem k absenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému potřebné (příloha II bod 5 a příloha III část II bod 3 základního nařízení).

(117)

Vyplacení ze strany indické vlády po vývozu uskutečněném vývozci je podmíněno vývozní výkonností, a proto je považováno za specifické a napadnutelné podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(118)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise dospěla k závěru, že režim DDS je napadnutelný.

(119)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení vypočetla Komise v původním šetření výši napadnutelných subvencí na základě výhody u příjemce (což je částka obdržená jako navrácené clo), která byla zjištěna za období původního šetření. V tomto ohledu Komise zjistila, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy dojde k vývozní transakci uskutečněné v rámci tohoto režimu. V tomto okamžiku musí indická vláda zaplatit částku navraceného cla, která představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad uvádějící mimo jiné částku navraceného cla, která má být poskytnuta pro danou vývozní transakci, nemůže indická vláda rozhodnutí o udělení subvence nijak ovlivnit.

(120)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci hlavních vyvážejících výrobců, jak je uvedeno v 55. bodě odůvodnění, nebyla Komise schopna ověřit, zda za suroviny použité při výrobě dotčeného výrobku skutečně platí dovozní cla. Pokud by toto tvrzení bylo vzneseno a potvrzeno, i přes neexistenci systému nebo postupu pro potvrzení, které vstupy jsou spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků a v jaké výši, by Komise provedla ověření cla zaplaceného za účelem výpočtu nadměrné úlevy v souladu s přílohou II bodem 5 základního nařízení.

(121)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem uznala Komise za vhodné stanovit výši výhody v rámci režimu DDS jako součet částek navráceného cla získaných za vývozní transakce uskutečněné v rámci tohoto režimu během období původního šetření.

(122)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení přepočetla Komise tyto částky subvence na celkový vývozní obrat společnosti v průběhu období původního šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(123)

Sazby subvence stanovené s ohledem na tento režim během období původního šetření se pohybovaly od 1,37 % do 1,66 %.

(124)

V žádosti o přezkum a v odpovídajících přílohách poskytl žadatel důkazy o tom, že odvětví trubek z tvárné litiny během období přezkumného šetření nadále využívalo režim DDS. Indická vláda dále v odpovědi na dotazník potvrdila pokračování režimu DDS. Kromě toho měl spolupracující výrobce, společnost Tata Metaliks Limited, během období přezkumného šetření rovněž prospěch z tohoto režimu, zejména pokud jde o jeho vývoz do třetích zemí.

(125)

Ve svých odpovědích na dotazník společnost Tata Metaliks Limited i indická vláda uvedly, že režim DDS nepředstavuje napadnutelnou subvenci. Indická vláda dále tvrdila, že aby se jednalo o subvenci, musí navracení nepřímých daní nebo dovozních poplatků překročit částku těchto daní nebo poplatků skutečně vybraných za vstupy, které jsou spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku. Dokonce i v takových případech by podle indické vlády mohlo být napadeno pouze nadměrné navracení. Na podporu tohoto tvrzení indická vláda odkázala na zprávu odborné skupiny European Union – Countervailing Measures on Certain Polyethylene Terephthalate from Pakistan (Evropská unie – antisubvenčních opatření vztahujících se na některé polyethylentereftaláty z Pákistánu), WT/DS486/R.

(126)

Indická vláda dále uvedla, že způsobilost v rámci režimu nebyla podmíněna vývozní výkonností ani omezena na žádné odvětví, průmysl a/nebo region. Podle jejího názoru navracením neutralizuje zaplacené clo a spotřební daně vypočtené na základě průměrného množství relevantních vstupů (dovezených i domácích), které se obvykle používají při výrobě vyvážené třídy zboží. Rozdílný způsob získávání vstupů jednotlivými vývozci je zohledněn a vyrovnán v průměru. Indická vláda se proto domnívala, že režim DDS je slevou na dani/cla, a nikoli subvencí.

(127)

Jak je podrobně vysvětleno ve 115. až 118. bodě odůvodnění, Komise se v původním šetření domnívala, že režim DDS nemá povahu povoleného systému navracení cla nebo systému navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. V rozporu s těmito tvrzeními indické vlády však výhody, které společnosti obdržely v rámci režimu DDS, nemají žádnou přímou souvislost s cly splatnými z dovozu surovin použitých společností ve vyvážených výrobcích. Vyvážející společnost dostává platby v hotovosti, které jsou vázány pouze na hodnotu FOB jejího vývozu. Společnosti nemusí dovážet vůbec žádné suroviny.

(128)

Proto a vzhledem k tomu, že mechanismus tohoto režimu pro jednotlivé společnosti nestanoví, jaké jsou daně/poplatky zaplacené za spotřebované výrobní vstupy, nemůže Komise považovat celou částku navracení cla v rámci režimu DDS za pouhou náhradu cel/poplatků placených společnostmi za suroviny spotřebované při výrobě dotčeného výrobku. A konečně, vzhledem k nedostatečné spolupráci hlavních vyvážejících výrobců nebyla Komise schopna ověřit konkrétní vazby mezi výhodou v rámci režimu DDS a potenciálním clem placeným z dovozu surovin používaných při výrobě dotčeného výrobku.

(129)

Komise proto dospěla k závěru, že v období přezkumného šetření režim DDS nadále poskytoval výhodu výrobcům vyvážejícím trubky z tvárné litiny v Indii. Vzhledem k tomu, že vyvážející výrobce s reprezentativním objemem vývozu do Unie v období přezkumného šetření nespolupracoval, neměla Komise k dispozici žádné informace týkající se konkrétní společnosti, na jejichž základě by se vypočítala výše subvence poskytnutá během období přezkumného šetření. Pokud však jde o zjištění současného přezkumu před pozbytím platnosti o přetrvávání subvencování, Komise nepovažovala za nutné tyto částky počítat. Kromě toho, ačkoli se od období původního šetření sazba navracení cla na dotčený výrobek mírně snížila (z 1,9 % na 1,8 % a poté na 1,6 % v období přezkumného šetření), pravidla režimu DDS zůstala nezměněna. I když se snížení sazby DDS (o 16 %) promítlo do poměrného snížení úrovní subvencování ve srovnání s úrovněmi zjištěnými v původním šetření (z 1,37 % na 1,66 %), Komise se domnívala, že tato úroveň subvencování v rámci režimu je stále nezanedbatelná.

(130)

Komise proto dospěla k závěru, že v období přezkumného šetření režim DDS nadále poskytoval výrobcům trubek z tvárné litiny subvence.

(131)

Po poskytnutí informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že existuje přiměřená souvislost mezi sazbami navracení a clem placeným za materiály spotřebované při výrobě dotčeného výrobku. Zejména uvedla, že pro vrácení cla musí vývozci předložit přepravní doklad s uvedením žádosti o navrácení cla vztahující se na daný výrobek. Teprve po ověření vygeneruje indická celní správa přepravní doklad s uvedením částky navraceného cla. Podle jejího názoru proto navracení cla nepředstavovalo nadměrnou úlevu.

(132)

Jak již bylo podrobně vysvětleno ve 109. bodě odůvodnění, Komise se domnívala, že žádost o navrácení cla se týká pevného procentního podílu částky, která má být vrácena. Uvedla, že taková částka nemusí nutně odpovídat částce cel, která by společnost zaplatila za vstupy spotřebované při výrobě. Kromě toho, jak je uvedeno ve 128. bodě odůvodnění, nedostatečná spolupráce vyvážejících výrobců znemožnila ověřit, zda za suroviny použité při výrobě dotčeného výrobku skutečně platí dovozní cla. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(133)

V původním šetření měla Komise za to, že souborem opatření indická vláda pověřila společnosti těžící železnou rudu, aby poskytovaly železnou rudu za cenu nižší než přiměřenou. Toto poskytování zboží představuje finanční výhodu pro příjemce a bylo shledáno specifickým, a tudíž napadnutelným (21).

(134)

Za prvé, od března 2007 indická vláda uložila vývozní daně na železnou rudu, původně ve výši 300 INR za tunu (což odpovídá procentnímu podílu 12 % až 15 %). V březnu 2011 byla tato sazba zvýšena na 20 % a v prosinci 2011 dále na 30 %. Toto omezení vývozu prostřednictvím vývozních daní se zaměřuje na ochranu a podporu navazujících odvětví tím, že domácím navazujícím odvětvím poskytuje levné suroviny a vstupy.

(135)

Za druhé, v květnu 2008 zavedlo Ministerstvo železnic dvojí politiku v oblasti nákladní železniční dopravy (Dual-Freight Policy, dále jen „DFP“), tedy rozdílné poplatky za přepravu železné rudy pro domácí spotřebu a na vývoz. S vědomím, že železniční nákladní doprava představuje velmi významnou část celkových nákladů na železnou rudu, byl průměrný rozdíl mezi přepravou železné rudy pro domácí spotřebu a na vývoz trojnásobný.

(136)

Tato dvě opatření, jejichž cílem bylo odradit od vývozu železné rudy, a vytvořit tak systém „cílených omezení vývozu“, byla v zásadě zavedena v letech 2007/2008 a dále rozšířena v březnu a prosinci 2011 zvýšením sazby vývozní daně na železnou rudu.

(137)

Aby bylo možné určit, zda byl splněn první prvek, tj. zda byly společnosti těžící železnou rudu pověřovány nebo usměrňovány indickou vládou, Komise analyzovala, zda podpora indické vlády pro odvětví trubek z tvárné litiny (zejména prostřednictvím zkreslení cen zjištěného u železné rudy) byla skutečně „cílem“ vládní politiky (na rozdíl od pouhého „vedlejšího účinku“ výkonu obecných regulačních pravomocí). Komise uvedla, že řada dokumentů podpořila její závěr, že indická vláda výslovně sledovala jako politický cíl podporu odvětví trubek z tvárné litiny. Zejména Dangova zpráva z roku 2005 se výslovně zabývá cílem politiky ve prospěch indických výrobců oceli („zajištěný přístup k domácím dodávkám železné rudy za ceny nižší, než jsou ceny světové“) a uvádí, že toto zvýhodnění je třeba chránit a podporovat. Komise uvedla, že v souladu s cíli politiky stanovenými v uvedené zprávě přijala indická vláda konkrétní opatření na podporu svého odvětví trubek z tvárné litiny.

(138)

Různé oficiální dokumenty ukázaly souvislost mezi cíli politiky na podporu odvětví trubek z tvárné litiny a souvisejícími opatřeními, která indická vláda úspěšně přijala k dosažení těchto cílů, jako je zejména zpráva pracovní skupiny pro ocelářský průmysl o 12. pětiletém plánu vydaná v listopadu 2011.

(139)

Komise tedy zjistila, že uložením těchto cílených omezení vývozu (zejména prostřednictvím vývozních daní a dvojí politiky v oblasti nákladní železniční dopravy) dostává indická vláda indické společnosti těžící železnou rudu do ekonomicky iracionální situace, která je nutí prodávat své zboží za nižší cenu, než jakou by mohly dostat, nebýt této politiky. Opatření přijatá indickou vládou skutečně omezovala svobodu jednání společností těžících železnou rudu tím, že v praxi omezovala jejich obchodní rozhodnutí o tom, kde a za jakou cenu prodají svůj produkt, a tím je přiměla poskytovat železnou rudu na domácím trhu za cenu nižší než přiměřenou.

(140)

Komise také zjistila, že indická vláda „očekávala“, že společnosti těžící železnou rudu nebudou dramaticky snižovat domácí produkci (s ohledem na zavedená opatření omezující vývoz), ale že budou udržovat stabilní dodávky domácí železné rudy. Komise uvedla, že bylo snadné předem předvídat, že společnosti těžící železnou rudu nezmaří významné počáteční investice a vysoké fixní náklady tím, že sníží produkci pouze proto, aby se zabránilo nadměrné nabídce a následnému tlaku na domácí ceny v souladu s opatřeními indické vlády. Jinými slovy, když indická vláda uplatňuje cílená vývozní omezení, ví, jak producenti železné rudy na tato opatření zareagují a jaké důsledky z toho vyplynou. Vzhledem ke své obchodní činnosti a struktuře nákladů mohou tito výrobci sice svou domácí výrobu mírně snížit, aby reagovali na omezení vývozu, ale nezastavili by ji ani by ji neupravili na velmi nízkou úroveň a údaje skutečně tyto zamýšlené účinky ukázaly. Během období 2012–2013 se prodej na vývoz snížil o více než 60 % ve srovnání s obdobím 2011–2012 a nadále výrazně klesal a v období 2014–2015 oproti období 2011–2012 poklesl až o 84 %. Zároveň se výroba v letech 2011–2012 a 2014–2015 snížila pouze o 24 %. V tomto smyslu Komise zjistila, že vláda pověřila výrobce vstupů nebo jim nařídila, aby poskytovali zboží domácím uživatelům železné rudy, tj. výrobcům oceli, včetně výrobců trubek z tvárné litiny, za cenu nižší než přiměřenou. Společnostem těžícím železnou rudu byla svěřena odpovědnost za vytvoření umělého, roztříštěného a levného domácího trhu v Indii a v tomto ohledu působily jako zástupce indické vlády při provádění její politiky poskytování železné rudy odvětví trubek z tvárné litiny za cenu nižší než přiměřenou.

(141)

Komise rovněž nalezla důkazy o tom, že sama indická vláda uznala úspěch své politiky cílených vývozních omezení a že tento výsledek byl zamýšlený, a nebyl jen pouhým vedlejším účinkem regulačních opatření.

(142)

Závěrem Komise zjistila, že indická vláda pověřila těžební společnosti prováděním své politiky s cílem vytvořit roztříštěný vnitřní trh a poskytovat železnou rudu domácímu železářskému a ocelářskému průmyslu za cenu nižší než přiměřenou. Vývozní daň a DFP zdaleka nepředstavují jednoduché opatření ke zvýšení příjmů a jednoznačně se rovnají pozitivním krokům, které indická vláda přijala s cílem přimět společnosti těžící železnou rudu k plnění stanoveného cíle politiky na podporu odvětví železa a oceli, a zejména odvětví trubek z tvárné litiny.

(143)

Komise poté posoudila druhý prvek, tj. zda jsou společnosti těžící železnou rudu v Indii „soukromými subjekty“ pověřenými indickou vládou ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení o vyrovnávacím clu. V tomto ohledu Komise zjistila, že dva indičtí vyvážející výrobci nakupovali převážnou většinu železné rudy od soukromých podniků, s výjimkou malého množství železné rudy zakoupené od státní společnosti National Mineral Development Corporation (dále jen „NMDC“). Bez ohledu na charakter NMDC jako společnosti ve veřejném vlastnictví (a její potenciální charakterizaci jako „veřejný subjekt“) považovala Komise všechny tyto dodavatele za „soukromé subjekty“, které indická vláda ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení o vyrovnávacím clu pověřila nebo jim nařídila, aby poskytovaly železnou rudu za cenu nižší než přiměřenou.

(144)

V dalším kroku Komise ověřila třetí prvek, tj. zda společnosti těžící železnou rudu skutečně prováděly výše uvedenou vládní politiku a poskytovaly železnou rudu za cenu nižší než přiměřenou. Komise v tomto ohledu konstatovala, že cílená omezení vývozu dosáhla cíle sledovaného indickou vládou, a sice odradit od vývozu železné rudy a zachovat ji pro domácí navazující výrobní odvětví za nižší ceny. Bez ohledu na snížení produkce železné rudy v důsledku uzavření některých dolů z důvodů ochrany životního prostředí vykazoval indický trh konstantní a iracionální nadbytečnou kapacitu ve srovnání se součtem domácí spotřeby a vývozu po odečtení dovozu. To vedlo k nadměrné nabídce železné rudy na domácím trhu, jak o to usilovala a jak to také uznala indická vláda, s ohledem na přirozenou neschopnost těžebních společností rychle přizpůsobit svou výrobu vývozním omezením.

(145)

Komise dále analyzovala dopad převisu nabídky železné rudy v důsledku vývozních omezení indické vlády na domácí ceny železné rudy v Indii. S použitím dovozní ceny železné rudy v Číně (Čína je největším dovozcem železné rudy) a upravené australské ceny FOB (za účelem očištění od nákladů na mezinárodní přepravu) jakožto nejbližší možné náhrady nezkreslené indické domácí ceny Komise zjistila, že zásahy indické vlády na trhu se železnou rudou (které vedly k prudkému poklesu vývozu železné rudy a nadměrné nabídce v Indii) měly rovněž vliv na domácí ceny železné rudy. Za prvé, od roku 2008 jsou ceny železné rudy v Indii setrvale nižší než mezinárodní ceny, a za druhé, zatímco mezinárodní ceny v průběhu let 2008 až 2011 zaznamenaly výrazný nárůst odpovídající dvěma okamžikům, kdy byla zavedena (2007/2008) a posílena (2011) vývozní omezení, ceny železné rudy na domácím trhu v Indii se příliš neměnily, jakoby byly od situace ve zbytku světa oddělené a touto situací nedotčené. Podle Komise tedy cílená vývozní omezení indické vlády splnila svůj cíl, tj. zajistila dostupnost železné rudy pro domácí odvětví za nižší ceny zachováním stabilní domácí indické ceny, třebaže na světovém trhu zatím ceny železné rudy podstatně vzrostly. Komise dospěla k závěru, že neexistuje žádný jiný důvod, proč by indické ceny neměly sledovat vývoj mezinárodních cen, než systém cílených omezení vývozu zavedený indickou vládou. Nebýt cílených omezení vývozu, mohli indičtí producenti železné rudy prodávat za vyšší mezinárodní ceny. Místo toho byli nuceni pokračovat v produkci a poskytovat železnou rudu na místním trhu za nižší ceny za účelem provádění politických cílů indické vlády.

(146)

A konečně, Komise zkoumala poslední dva prvky, tj. zda by funkce ospravedlňující prodej železné rudy za cenu nižší než přiměřenou byla obvykle svěřena indické vládě a zda se takový postup v žádném smyslu neliší od postupů, které obvykle uplatňuje indická vláda. Komise zjistila, že poskytování železné rudy na indické půdě indickému ocelářskému průmyslu je funkcí, která je obvykle svěřena indické vládě, neboť indická vláda prostřednictvím svých předpisů rozhodla, jak při výkonu své svrchovanosti nad svými přírodními zdroji poskytovat suroviny nacházející se v Indii. Pokud jde o kritérium, že se „v žádném smyslu neliší“, Komise uvedla, že toto kritérium vyžaduje kladné zjištění, že poskytování zboží pověřenými soukromými subjekty se v žádném smyslu neliší od hypotézy, že toto zboží poskytla samotná vláda. V tomto ohledu Komise zjistila, že v žádném smyslu neexistuje rozdíl mezi přímým zasahováním na trhu s poskytováním železné rudy podle systému neustále se měnících vládou stanovených cen nebo pověřením společností těžících železnou rudu, aby poskytovaly železnou rudu za cenu nižší než přiměřenou.

(147)

Celkově Komise dospěla k závěru, že indická vláda nutila domácí společnosti těžící železnou rudu k prodeji železné rudy na místním trhu a pověřila je nebo jim nařídila, aby tuto surovinu poskytovaly v Indii za nižší než přiměřenou cenu. Dotyčná opatření dosáhla kýženého účinku spočívajícího v narušení domácího trhu se železnou rudou v Indii a v stlačení ceny na uměle nízkou úroveň zvýhodňující navazující výrobní odvětví. Funkce poskytování železné rudy za cenu nižší než přiměřenou je obvykle svěřena vládě a vládní praxe se v žádném smyslu neliší od jednání obvykle prováděného vládami. Komise proto vyvodila závěr, že indická vláda poskytla nepřímý finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) a iii) základního nařízení o vyrovnávacích opatřeních vykládaného a uplatňovaného v souladu s příslušnou normou WTO podle čl. 1. odst. 1 písm. a) bodu iv) a iii) Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

(148)

Společnost Tata Metaliks Limited i indická vláda uvedly, že jedno ze dvou cílených omezení vývozu zjištěných Komisí v původním šetření, DFP, bylo dne 10. května 2016 ukončeno. Tvrdili, že od tohoto data se na přepravu železné rudy jak pro domácí spotřebu, tak pro vývoz vztahují stejné podmínky a náklady.

(149)

Komise posoudila všechny důkazy obsažené v žádosti o přezkum a v odpovídajících přílohách o zachování opatření, jakož i důkazy zjištěné během šetření. Šetření ukázalo, že navzdory ukončení DFP v květnu 2016 prostřednictvím pověření společností těžících železnou rudu indická vláda v období přezkumného šetření nadále poskytovala železnou rudu indickým výrobcům dotčeného výrobku za cenu nižší než přiměřenou.

(150)

Za prvé, v období přezkumného šetření byla stále v platnosti vývozní daň na železnou rudu vysoké jakosti ve výši 30 %. Indická vláda potvrdila, že poslední změna vývozních daní byla provedena oznámením č. 15/2016-Cla ze dne 1. března 2016, kterým byly od vývozního cla osvobozeny železné rudy nízké jakosti (s obsahem železa nižším než 58 %) (železná ruda nízké jakosti není používána společnostmi vyrábějícími trubky z tvárné litiny).

(151)

Za druhé, Komise uvedla, že dne 15. ledna 2021 přijala indická vláda novou politiku týkající se dopravy železné rudy (22). Tato politika (nazývaná „politika železné rudy 2021“) stanoví priority týkající se nakládky a vykládky železné rudy na základě různých kategorií zákazníků, kde má domácí přeprava železné rudy přednost před přepravou určenou na vývoz. Jak je výslovně uvedeno, účelem nové politiky je „podpora domácí výroby oceli“. Proto, podobně jako v případě předchozí DFP, tato nová politika rovněž jednoznačně představuje dodatečné opatření ve prospěch domácího ocelářského průmyslu, které zavedla indická vláda a které prokazuje záměrný cíl nižší ceny železné rudy v jeho prospěch.

(152)

Za třetí, kromě této nové politiky železné rudy 2021 prokázala podle názoru Komise řada dalších politických dokumentů, že od původního šetření a v období přezkumného šetření indická vláda pokračovala v úsilí poskytnout domácímu výrobnímu odvětví levnější suroviny.

(153)

Například cíl politiky na podporu domácího ocelářského průmyslu byl potvrzen vnitrostátní politikou v oblasti ocelářství z roku 2017, která dosud platí (23). Tato politika zdůrazňuje význam železné rudy dostupné na domácím trhu za konkurenceschopné ceny:

(154)

Prohlášení o politice zahraničního obchodu na období 2015–2020 potvrzuje politiku Indie spočívající v zajištění levné železné rudy pro navazující odvětví na domácím trhu za účelem vývozu levných vstupních výrobků:

„Nedávné zrušení zákazu těžby železné rudy v některých státech odblokuje těžbu železné rudy. Indie zároveň zahajuje program výroby, pro který by se vyžadovala železná ruda na místní úrovni (28). “

(155)

Národní politika v oblasti nerostných surovin z roku 2019 rovněž uznává význam levných nerostných surovin pro navazující odvětví: „Zajištění přístupu k dostatečným, spolehlivým, cenově dostupným a udržitelným dodávkám nerostných surovin se stále více stává důležitým faktorem pro fungování navazujících odvětví a celého hospodářství (29).“

(156)

Údaje, které měla Komise k dispozici, a nové prvky ve spisu proto ukázaly, že zjištění původního šetření jsou stále platná a že prostřednictvím souboru opatření, včetně systému vývozních omezení, indická vláda v období přezkumného šetření pokračovala v pověřování společností těžících železnou rudu, aby poskytovaly železnou rudu za cenu nižší než přiměřenou. Komise proto vyvodila závěr, že indická vláda v období přezkumného šetření i nadále poskytovala nepřímý finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) a iii) základního nařízení tak, jak jsou vykládány a uplatňovány v souladu s příslušnou normou WTO podle čl. 1. odst. 1.1 písm. a) bodu iv) a iii) Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

(157)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci nebylo možné vypočítat přesnou úroveň subvencování tohoto režimu během období přezkumného šetření a Komise použila dostupné údaje podle článku 28 základního nařízení, a zejména žádost o přezkum obsahující důkazy o tom, že ceny železné rudy v Indii zůstaly v období přezkumného šetření nižší než mezinárodní ceny.

(158)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že úroveň subvencování, kterou tento režim poskytoval v období přezkumného šetření, nebyla zanedbatelná a v žádném případě nebyla nižší než úroveň zjištěná v původním šetření.

(159)

Po poskytnutí informací společnost Tata Metaliks Limited uvedla, že podle práva WTO nelze vývozní daně napadnout. Dále se domnívala, že cílem nové politiky týkající se železné rudy 2020 bylo pouze usnadnit rychlou a účinnou přepravu železné rudy po celé zemi a že tato politika nepřináší žádný finanční prospěch. Proto měla za to, že závěry Komise týkající se tohoto režimu jsou nesprávné.

(160)

Komise zopakovala, že cílem nové politiky týkající se železné rudy, jak je uvedeno v 151. bodě odůvodnění, bylo podporovat domácí výrobu oceli. Podle jejího názoru nová politika jednoznačně představovala dodatečné opatření zavedené indickou vládou ve prospěch domácího ocelářského průmyslu. Ačkoli opatření nestanovilo přímou finanční subvenci, skutečnost, že domácí přeprava železné rudy má přednost před přepravou na vývoz, jasně ukázala, že existuje záměrný cíl ve prospěch indického odvětví trubek z tvárné litiny.

(161)

S ohledem na zjištění uvedená výše v 148.–158. bodě odůvodnění Komise trvala na tom, že navzdory ukončení DFP v květnu 2016 představovaly vývozní daně spolu s novou politikou týkající se železné rudy systém „cílených omezení vývozu“, kterým indická vláda nadále poskytovala nepřímý finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodů iv) a iii) základního nařízení, jak jsou vykládány a uplatňovány v souladu s příslušnou normou WTO podle čl. 1 odst. 1.1 písm. a) bodů iv) a iii) Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

(162)

S ohledem na výše uvedené úvahy dospěla Komise k závěru, že výrobci trub a trubek z tvárné litiny v Indii během období přezkumného šetření i nadále získávali výhody z napadnutelného subvencování. Navzdory snížení sazeb MEIS a DDS šetření neodhalilo žádné známky toho, že by úroveň subvencování ve srovnání s původním šetřením výrazně poklesla. Důkazy uvedené v žádosti o přezkum a poskytnuté spolupracujícím indickým výrobcem spíše potvrdily, že výhody plynoucí z těchto subvencí budou stále významné, v každém případě podstatně vyšší než nepatrné.

(163)

Komise proto dospěla k závěru, že během období přezkumného šetření indičtí vyvážející výrobci nadále vyváželi dotčený výrobek do Unie za subvencované ceny.

(164)

V návaznosti na zjištění přetrvávajícího subvencování během období přezkumného šetření Komise v souladu článkem 18 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání subvencování, pokud by byla opatření zrušena.

(165)

Jak bylo uvedeno v 162. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření indičtí vývozci dotčeného výrobku i nadále získávali výhody z napadnutelného subvencování od indických úřadů.

(166)

Programy subvencí poskytují opakované výhody a neexistuje žádný náznak, že by tyto výhody měly být v blízké budoucnosti odstraněny, ani kdyby se režimy samotné mírně změnily. Každý vývozce je navíc způsobilý k využívání několika subvencí.

(167)

Rovněž se zkoumalo, zda by se v případě zrušení opatření uskutečňoval vývoz do Unie ve významném objemu. Komise analyzovala zejména tyto prvky: výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Indii, ceny z Indie do třetích zemí a atraktivitu trhu Unie z hlediska velikosti trhu a cen.

(168)

V období přezkumného šetření vyráběli indičtí výrobci podle odhadů celkem ročně asi 2 miliony tun dotčeného výrobku. Odhadovaná výrobní kapacita činila přibližně 2,5 milionu tun. Volná kapacita tak představovala přibližně 500 000 tun ročně, což přesahuje spotřebu dotčeného výrobku na trhu Unie, která v období přezkumného šetření činila [388 000 až 454 000] tun.

(169)

Na základě důkazů předložených žadatelem a potvrzených informacemi od spolupracujícího výrobce, společnosti Tata Metaliks Limited, plánuje řada indických výrobců včetně společnosti Tata Metaliks Limited (30) investovat do dalšího zvyšování kapacity (31). Celkové dodatečné kapacity, které mají být instalovány v příštích několika letech, se odhadují na přibližně 1,5 milionu tun.

(170)

Očekávaný růst kapacit odpovídá odhadovanému růstu poptávky na indickém trhu. Hlavní známí výrobci se však rovněž chystají zaměřit se na vývozní trhy (32). Například společnost ESL Steel Limited (součást skupiny Vedanta) ve studii proveditelnosti výslovně uvedla, že její nové zařízení se nachází v blízkosti přístavu, což zvyšuje její šanci na vývoz. Zpráva zmínila zejména velký potenciál vývozu do východní Evropy (33). Plány na rozšíření na trh Unie v budoucnu zmínila také spolupracující společnost Tata Metaliks Limited během dálkové křížové kontroly její odpovědi na dotazník.

(171)

Kromě toho podle jednoho z hlavních aktérů, společnosti Srikalahasthi Pipes Limited, bude ve střednědobém a dlouhodobém horizontu (7 až 10 let) vzhledem k tomu, že budou dokončeny projekty v oblasti odpadních vod a vody, na indickém trhu existovat přebytek nabídky nad poptávkou. To proto bude představovat další pobídku pro indické výrobce, aby se stále více zaměřovali na vývozní trhy.

(172)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že indičtí vyvážející výrobci mají významnou volnou kapacitu, kterou by mohli využít k výrobě dotčeného výrobku na vývoz na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, a že se očekává, že tato volná kapacita dále poroste.

(173)

Pokud jde o ceny z Indie do třetích zemí, Komise je zkoumala na základě vývozních statistik v databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) na úrovni kódu KN, tj. 7303 00 30. Na základě těchto statistik Komise zjistila, že trh Unie zůstává atraktivní, pokud jde o jeho velikost a ceny, neboť je zdaleka nejdůležitějším vývozním trhem pro indické výrobce trubek z tvárné litiny, který představuje 40 % jejich celkového vývozu. Kromě toho je vývoz do Unie 25krát vyšší než vývoz na druhý největší indický vývozní trh, kterým je Katar. Na tento vývoz připadají pouze 2 % celkového indického vývozu. A konečně dovozní ceny výrobců vyvážejících na trh Unie byly během období přezkumného šetření mírně vyšší než dovozní ceny do ostatních zemí. Pokud by tedy opatření pozbyla platnosti, měli by vyvážející výrobci motivaci ještě více zvýšit svůj vývoz do Unie.

(174)

Trh s trubkami z tvárné litiny v Unii je důležitý [388 000 až 454 000] tun, viz 168. bod odůvodnění. Žadatelé očekávají, že trh bude v příštích pěti letech dále růst (34).

(175)

V období přezkumného šetření činila průměrná cena za tunu na trhu Unie [1 020–1 200] EUR. Ve stejném období činila cena na indickém domácím trhu 595 EUR za tunu (ze závodu). Ceny na trhu Unie byly tedy přibližně dvakrát vyšší než ceny dovozu z Indie.

(176)

Z hlediska velikosti a cen proto trh Unie zůstal pro indické vyvážející výrobce atraktivním trhem. To je dále podpořeno skutečností, že během období přezkumného šetření zůstal podíl indických vyvážejících výrobců na trhu významný (viz tabulka 2) a že, jak je vysvětleno výše ve 173. bodě odůvodnění, trh Unie představoval 40 % celkového vývozu dotčeného výrobku z Indie.

(177)

Šetření ukázalo, že indický dovoz na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za subvencované ceny.

(178)

Komise rovněž nalezla důkazy o tom, že pokud by opatření pozbyla platnosti, bude subvencování pravděpodobně pokračovat. Volná kapacita v Indii byla v období přezkumného šetření v porovnání se spotřebou v Unii významná. Navíc atraktivita trhu Unie z hlediska jeho velikosti a cen naznačuje, že je pravděpodobné, že indický vývoz a volná kapacita budou přesměrovány na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Komise proto dospěla k závěru, že existuje velká pravděpodobnost, že by pozbytí platnosti vyrovnávacích opatření vedlo k přesměrování subvencovaného dovozu dotčeného výrobku na trh Unie. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že pozbytí platnosti vyrovnávacích opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání subvencování.

(179)

V Unii vyrábí dotčený výrobek pět společností. Tři z těchto společností jsou součástí téže skupiny. Na základě dostupných informací obsažených v podnětu nejsou v Unii žádní další výrobci dotčeného výrobku. Proto představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(180)

Jelikož byly údaje týkající se posouzení újmy získány především od stejné skupiny výrobců, jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, číselné údaje pro analýzu újmy jsou z důvodu důvěrnosti uvedeny v rozmezích nebo indexované formě.

(181)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na [372 000 – 436 000] tun. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě veškerých dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, například makroúdajů poskytnutých žadateli a údajů od výrobců v Unii zařazených do vzorku během šetření.

(182)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu celkového prodeje výrobního odvětví Unie v Unii, výroby pro vlastní spotřebu na základě údajů shromážděných od výrobců v Unii zařazených do vzorku a odhadů pro zbývající výrobce v Unii, které poskytli žadatelé, plus celkového dovozu ze všech zemí do Unie podle údajů Eurostatu (databáze Comext).

(183)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tis. tun)

(184)

Spotřeba v Unii v posuzovaném období kolísala. Celkově se v roce 2018 mírně zvýšila o 3 %, v roce 2019 vzrostla o 8 % a v roce 2020 o 8 % klesla. V důsledku toho se spotřeba během posuzovaného období zvýšila o 3 %.

(185)

Využívání trubek z tvárné litiny je ze své podstaty spojeno s investicemi do infrastruktury, pokud jde o úpravu vody, přičemž většinu poptávky po trubkách z tvárné litiny v Unii představují společnosti zajišťující zásobování vodou a úpravu vody, ať už ve veřejném, nebo v soukromém vlastnictví. Trubky z tvárné litiny se používají převážně ve velkých projektech infrastruktury. Vývoj spotřeby v Unii navíc nevykazoval významný dopad v důsledku pandemie COVID-19, neboť zlepšování vodohospodářských sítí je pro veřejné orgány stálou prioritou. Vývoj spotřeby v Unii proto odráží vývoj investic do infrastruktury.

(186)

Výrobní odvětví Unie vykázalo využití dotčeného výrobku pro vlastní spotřebu, které v roce 2017 představovalo méně než 5 % celkové spotřeby v Unii a během posuzovaného období kleslo až na méně než 1 % v období přezkumného šetření. Komise se proto domnívala, že využití pro vlastní spotřebu nemělo žádný významný dopad na analýzu újmy.

(187)

Objem dovozu stanovila Komise na základě Eurostatu (databáze Comext). Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii způsobem uvedeným ve 182. bodě odůvodnění.

(188)

Dovoz dotčeného výrobku z Indie do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tis. tun) a podíl na trhu

(189)

Během posuzovaného období objem indického dovozu a podíl na trhu značně kolísaly: v roce 2018 se objem dovozu snížil o 14 %, v roce 2019 vzrostl o 68 % a nakonec během období přezkumného šetření klesl o 31 %.

(190)

Komise stanovila průměrné vážené ceny dovozu na základě statistik Comext (Eurostat).

(191)

Vážená průměrná cena výrobků dovážených z Indie do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(192)

V letech 2017–2018 byly dovozní ceny poměrně stabilní. Od roku 2019 se dovozní ceny zvýšily o 5 % a během období přezkumného šetření zůstaly stabilní.

(193)

Jak je uvedeno v 55. bodě odůvodnění, při šetření spolupracoval pouze jeden indický výrobce. Tento výrobce vykázal zanedbatelné množství vyvážené do Unie, které odpovídalo méně než 1 % celkového objemu dovozu dotčeného výrobku z Indie do Unie. Komise se proto domnívala, že tento objem vývozu nebyl pro vývoz dotčeného výrobku do Unie reprezentativní, a rozhodla se stanovit cenové podbízení na základě dostupných údajů.

(194)

Komise porovnala vážený průměr indických dovozních cen CIF, upravených o náklady po dovozu, s váženou průměrnou cenou výrobního odvětví Unie. Indické dovozní ceny se během období přezkumného šetření podbízely cenám výrobního odvětví Unie přibližně o [30–45] %.

(195)

Během období přezkumného šetření činil objem dovozu z třetích zemí jiných než Indie [8 700–20 200] tun a jeho podíl na trhu [2–4] % spotřeby Unie. Během posuzovaného období byla vážená průměrná cena dovozu ze třetích zemí v letech 2017–2018 srovnatelná s cenami výrobců v Unii zařazených do vzorku a v období 2019–2020 byla přibližně o 25 % nižší (viz tabulka 8). I když objem dovozu ze třetích zemí mírně vzrostl, konkrétně o 2 %, původ dovážených trubek z tvárné litiny nebyl v posuzovaném období stabilní. Například v roce 2017 pocházel dovoz ze třetích zemí hlavně z Číny, Ruska a Švýcarska, zatímco v období přezkumného šetření byli hlavními dovozci Turecko a Spojené arabské emiráty.

(196)

Souhrnný objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu trub a trubek z tvárné litiny z jiných třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 4

Objem dovozu z jiných třetích zemí a podíl tohoto dovozu na trhu

(197)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(198)

Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(199)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů týkajících se všech výrobců v Unii, které jsou obsaženy v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Obě sady údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(200)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, výše napadnutelných subvencí a překonání účinků dřívějšího dumpingu nebo subvencování.

(201)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(202)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(203)

Výroba v Unii se v posuzovaném období snížila o 9 % poté, co se v roce 2018 zvýšila o 10 %.

(204)

Výrobní kapacita vykazovala podobný trend, neboť během posuzovaného období klesla o 10 %.

(205)

Využití kapacity zůstalo stabilní, neboť pokles výrobní kapacity následoval po poklesu výroby v Unii.

(206)

Po poskytnutí konečných informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že důvodem pro to, aby výrobní odvětví Unie snížilo svou výrobní kapacitu, nemohl být dovoz z Indie, ale spíše pokles poptávky ve srovnání s rokem 2019.

(207)

Rozhodnutí výrobního odvětví Unie snížit svou výrobní kapacitu bylo přijato před krizí COVID-19, a rozhodnutí tedy nemělo žádnou souvislost s poklesem spotřeby mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(208)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje výrobců v Unii a jejich podíl na trhu

(209)

Objem prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie během posuzovaného období a podíl na trhu nenásledovaly zvýšení spotřeby v Unii. V roce 2019 nemělo výrobní odvětví Unie na rozdíl od dovozu z Indie prospěch ze zvýšení spotřeby.

(210)

Po poskytnutí konečných informací společnost Tata Metaliks Limited tvrdila, že podíl výrobního odvětví Unie na trhu zůstal vysoký a činil přibližně 85 % a v období přezkumného šetření se ve srovnání s předchozími roky zvýšil. Objem prodeje v Unii byl rovněž soustavně vyšší než v roce 2017. Objem v období přezkumného šetření mohl být bez dopadu krize COVID-19 vyšší. Tato strana měla za to, že závěr Komise neodráží faktickou situaci.

(211)

Komise dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie nemá prospěch z vysokého podílu na trhu. Jak je vysvětleno ve 234. bodě odůvodnění, výrobci v Unii zařazení do vzorku byli během celého posuzovaného období ztrátoví, a to z důvodu značného cenového tlaku ze strany indického dovozu (viz 245. bod odůvodnění). Jak je vysvětleno v 209. bodě odůvodnění, podíl na trhu Unie rovněž nesledoval nárůst spotřeby v Unii a na rozdíl od dovozu z Indie neměl prodej v Unii z nárůstu spotřeby v roce 2019 prospěch. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(212)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila o 3 %, zatímco objem prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, klesl o 2 %. V důsledku toho se navzdory zvýšení spotřeby podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období mírně snížil.

(213)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita