15.6.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 160/1

NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2022/922

ze dne 9. června 2022

o vytvoření a fungování hodnotícího a monitorovacího mechanism k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení nařízení (EU) č. 1053/2013

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 70 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Schengenský prostor bez kontrol na vnitřních hranicích stojí na účinném a účelném uplatňování schengenského acquis členskými státy. Toto acquis zahrnuje opatření v oblasti vnějších hranic, kompenzační opatření za neprovádění kontrol na vnitřních hranicích a stabilní rámec pro monitorování, které dohromady usnadňují volný pohyb a zajišťují vysokou úroveň bezpečnosti, spravedlnosti a ochrany základních práv, včetně ochrany osobních údajů.

(2)	Vzájemné hodnocení a monitorování uplatňování schengenského acquis tvoří od roku 1998 klíčový prvek schengenského prostoru a přispívají k zachování vysoké úrovně odpovědnosti za výsledky a k posílení vzájemné důvěry mezi členskými státy.

(3)	Zvláštní schengenský hodnotící a monitorovací mechanismus byl zaveden nařízením Rady (EU) č. 1053/2013 (2) a začal fungovat v roce 2015.

(4)

Aby se zvýšila jeho účinnost a účelnost, měl by být schengenský hodnotící a monitorovací mechanismus posílen. Revidovaný hodnotící a monitorovací mechanismus by se měl zaměřit na zachování vysoké úrovně vzájemné důvěry mezi členskými státy tím, že zajistí, že členské státy budou účinně uplatňovat schengenské acquis v souladu s dohodnutými společnými standardy, základními zásadami a normami, čímž přispějí k dobře fungujícímu schengenskému prostoru.

(5)

Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl těchto cílů dosáhnout prostřednictvím objektivních a nestranných hodnocení, která dokážou rychle zjistit nedostatky v uplatňování schengenského acquis, jež by mohly narušit správné fungování schengenského prostoru, měl by zajistit rychlé odstranění těchto nedostatků a poskytnout základ pro vedení dialogu o fungování schengenského prostoru jako celku. V souladu s článkem 70 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouvy o fungování EU) by měly členské státy ve spolupráci s Komisí vést objektivní a nestranné hodnocení provádění politik Unie v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. To vyžaduje úzkou spolupráci mezi členskými státy a Komisí, vyvážené rozdělení sdílených odpovědností a zachování systému vzájemného hodnocení. Vyžaduje to také posílenou úlohu Rady a úzké zapojení Evropského parlamentu. S ohledem na rozsah změn hodnotícího a monitorovacího mechanismu vytvořeného nařízením (EU) č. 1053/2013 by uvedené nařízení mělo být zrušeno a nahrazeno novým nařízením.

(6)

Mělo by být možné, aby se hodnotící a monitorovací mechanismus vztahoval na všechny oblasti schengenského acquis (současné i budoucí, zejména správu vnějších hranic, neprovádění kontrol na vnitřních hranicích, vízovou politiku, navracení, rozsáhlé informační systémy podporující uplatňování schengenského acquis, policejní spolupráci, justiční spolupráci v trestních věcech a ochranu údajů) s výjimkou oblastí, v nichž již existuje zvláštní hodnotící mechanismus podle práva Unie. Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl zahrnovat všechny příslušné právní předpisy a operativní činnosti, které jsou součástí schengenského acquis a které přispívají k fungování schengenského prostoru.

(7)

Při všech hodnoceních by v souladu se závěry Evropské rady konané ve dnech 1. a 2. března 2012 mělo být zohledněno správné fungování orgánů, které uplatňují schengenské acquis. Hodnocení by se mělo rovněž vztahovat na postupy soukromých subjektů, jako jsou letecké společnosti nebo externí poskytovatelé služeb, které jsou při spolupráci s členskými státy zapojeny do provádění schengenského acquis nebo jsou jím dotčeny.

(8)

Vzhledem k rostoucí úloze institucí a jiných subjektů Unie při provádění schengenského acquis by měl hodnotící a monitorovací mechanismus podporovat ověřování činností těchto institucí a jiných subjektů Unie, pokud provádějí úkoly jménem členských států s cílem pomáhat při operativním uplatňování ustanovení schengenského acquis. Ověřování těchto činností by v tomto ohledu mělo být součástí hodnocení členských států, mělo by být zohledněno ve zprávě a mělo by být prováděno, aniž jsou dotčeny povinnosti svěřené Komisi a příslušným řídícím orgánům institucí a jiných subjektů na základě jejich zřizujících předpisů a jejich vlastní hodnotící a monitorovací postupy v nich stanovené, a při jejich plném dodržování. Pokud se při hodnocení zjistí nedostatky týkající se úkolů plněných nebo podporovaných institucemi a jinými subjekty Unie, Komise by o nich měla informovat jejich příslušné řídící orgány, jakož i Radu a Evropský parlament.

(9)

Hodnotící a monitorovací činnosti by měly být cílené a současně by se mělo přihlížet k výsledkům předchozích hodnocení, analýzám rizik, novým právním předpisům nebo informacím, které Komise obdrží v souladu s tímto nařízením, a případně k výsledkům vnitrostátních mechanismů pro kontrolu kvality. Měly by být podporovány posílenou spoluprací s institucemi a jinými subjekty Unie, které se podílejí na provádění schengenského acquis, s cílem poskytovat relevantní informace a odborné znalosti pro plánování nebo provádění hodnotících nebo monitorovacích činností, jakož i systematickým zapojením těchto institucí a jiných subjektů do schengenských hodnocení a lepšími analýzami rizik a sdílením informací, včetně informací o korupci a organizované trestné činnosti, pokud by mohly ohrozit uplatňování schengenského acquis členskými státy.

Tato spolupráce a zapojení se týkají zejména Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 (3), Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 (4), Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 (5) a Agentury Evropské unie pro základní práva, zřízené nařízením Rady (ES) č. 168/2007 (6) a evropského inspektora ochrany údajů, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (7).

Spolupráce by se rovněž měla vyznačovat větší vzájemností a agentury by neměly být jen přispěvateli, ale měly by také ze zapojení do hodnotícího a monitorovacího mechanismu těžit, čímž se zajistí jejich posílená operativní reakce. Jestliže jsou v rámci hodnocení některého členského státu ověřovány činnosti institucí a jiných subjektů Unie zapojených do provádění schengenského acquis, pokud provádějí úkoly jménem členských států s cílem pomáhat při operativním uplatňování ustanovení schengenského acquis, pozorovatelé z instituce či jiného subjektu Unie by se s cílem zamezit jakémukoli střetu zájmů neměli účastnit projednávání zjištění souvisejících s činností dané instituce či subjektu Unie.

(10)

Hodnocení zranitelnosti prováděné agenturou Frontex je doplňkovým mechanismem k hodnotícímu a monitorovacímu mechanismu vytvořenému tímto nařízením, jehož cílem je zaručit kontrolu kvality na unijní úrovni a zajistit trvalou připravenost reagovat na unijní i vnitrostátní úrovni na jakékoli výzvy na vnějších hranicích. Toto hodnocení zranitelnosti je třeba zohlednit při přípravě hodnotících a monitorovacích činností, a zajistit tak poskytování aktuálních informací o situaci. Oba mechanismy tvoří součást evropské integrované správy hranic. Součinnost mezi hodnocením zranitelnosti a hodnotícím a monitorovacím mechanismem by měla být maximalizována, aby se vytvořil lepší situační obraz o fungování schengenského prostoru a v co největší míře zamezilo zdvojování úsilí a protichůdným doporučením. Za tímto účelem by měla probíhat pravidelná výměna informací mezi agenturou Frontex a Komisí o výsledcích obou těchto mechanismů. S cílem posílit strategické zaměření a dosáhnout cílenějšího navrhování hodnocení je rovněž nutné zlepšit synergie s příslušnými mechanismy a platformami spravovanými subjekty Unie a vnitrostátními správními orgány, podle potřeby například s evropskou multidisciplinární platformou pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT) a s dohledem prováděným Komisí za podpory agentury eu-LISA, pokud jde o přípravu členských států na zavedení příslušných informačních systémů, jakož i se zjištěními vnitrostátních mechanismů pro kontrolu kvality.

(11)

Vedle hodnocení řádného provádění a uplatňování požadavků schengenského acquis v oblasti ochrany údajů, které se uskutečňuje v rámci samostatných hodnocení, je třeba věnovat zvláštní pozornost ověřování, zda jsou dodržována základní práva při uplatňování schengenského acquis. Pro zvýšení kapacity hodnotícího a monitorovacího mechanismu, zjišťujícího porušování základních práv v příslušných oblastech politiky by měla být provedena další opatření. Schengenští hodnotitelé by měli být v této oblasti řádně vyškoleni, měly by se lépe využívat příslušné informace od Agentury Evropské unie pro základní práva a její odborníci by měli být více zapojeni do navrhování a provádění hodnocení. Při programování a navrhování hodnocení by dále mělo být možné zohlednit podklady, které jsou zveřejňovány nebo poskytovány prostřednictvím nezávislých monitorovacích mechanismů nebo příslušnými třetími stranami z jejich vlastní iniciativy, například veřejnými ochránci práv, orgány monitorujícími dodržování základních práv, nevládními a mezinárodními organizacemi. Při provádění hodnocení, například v rámci provádění návštěv, by se subjekty a třetími stranami podporujícími členské státy měly rozumět subjekty a třetí strany, které jsou s členskými státy právně nebo smluvně spojeny a které mohou při uplatňování schengenského acquis vykonávat některé úkoly jejich jménem. Při vypracovávání hodnotících zpráv by měly být zohledněny pouze informace, jež byly ověřeny během hodnotící činnosti.

(12)	Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl stanovit transparentní, účinná a jasná pravidla, pokud jde o formy a metody uplatňované pro hodnotící a monitorovací činnosti, využívání vysoce kvalifikovaných odborníků a následná opatření navazující na zjištění těchto hodnocení.

(13)

Formy a metody hodnocení by měly být pružnější, aby se zvýšila účinnost hodnotícího a monitorovacího mechanismu a jeho schopnost přizpůsobit se novým okolnostem a legislativnímu vývoji a aby byly účinněji využívány zdroje členských států, Komise a institucí a jiných subjektů Unie. Primárním prostředkem hodnocení by měla být pravidelná hodnocení prováděná prostřednictvím návštěv. Neohlášených a tematických hodnocení by mělo být využíváno vyváženým způsobem na základě analýz rizik, po přijetí nových právních předpisů nebo na základě informací, které obdrží Komise v souladu s tímto nařízením. Formy hodnocení by měly být jasně vymezeny. V závislosti na oblasti politiky a povaze hodnotící a monitorovací činnosti by měl hodnotící a monitorovací mechanismus umožňovat hodnocení několika členských států současně a ve výjimečných případech by měl umožňovat provádění úplných nebo částečných hodnocení na dálku, jakož i kombinaci hodnocení jednotlivých oblastí politik. V rámci hodnotícího a monitorovacího mechanismu by mělo být možné vypracovávat komplexní hodnotící zprávy týkající se členských států, jež hodnotí celkovou výkonnost členského státu při uplatňování schengenského acquis.

(14)

Tematických hodnocení by mělo být využíváno k provádění analýzy postupů členských států při provádění schengenského acquis. Tematická hodnocení by měla být prováděna za účelem posuzování provádění větších legislativních změn, jakmile začnou být uplatňovány, a nových iniciativ, jakož i za účelem posuzování problémů v různých oblastech politiky nebo postupů členských států, které čelí podobným výzvám.

(15)

Neohlášené návštěvy by se podle svého účelu měly konat s předchozím oznámením zaslaným krátce před jejich provedením nebo bez předchozího oznámení dotčenému členskému státu a měly by být založeny na analýzách rizik nebo případně na jiných relevantních důvodech. Mělo by být možné organizovat neohlášené návštěvy s cílem vyhodnotit uplatňování schengenského acquis na vnitřních hranicích, nové nebo systémové problémy, které by mohly mít významný dopad na fungování schengenského prostoru, nebo situace, kdy existují důvody se domnívat, že členský stát závažným způsobem zanedbává povinnosti vyplývající ze schengenského acquis. Neohlášené návštěvy by se měly obvykle konat s oznámením 24 hodin předem. Neohlášené návštěvy bez předchozího oznámení by se měly provádět s cílem ověřit plnění povinností vyplývajících ze schengenského acquis, zejména na vnitřních hranicích a v reakci na odůvodněné náznaky, pokud jde o závažné porušování základních práv při uplatňování schengenského acquis. V takových případech by předchozí oznámení zmařilo cíl této návštěvy. Neohlášené návštěvy zaměřené na hodnocení uplatňování schengenského acquis týkajícího se vnitřních hranic by měly být oprávněny zejména ověřit, zda nejsou prováděny kontroly na vnitřních hranicích, včetně toho, že výkon policejních pravomocí nebo jiných veřejných pravomocí vykonávaných v oblasti vnitřních hranic nemá účinek rovnocenný hraničním kontrolám.

(16)

Programování činností prováděných podle tohoto nařízení prostřednictvím víceletého a ročního programu hodnocení již prokázalo svou přidanou hodnotu pro zajištění předvídatelnosti a jistoty. Komise by proto ve spolupráci s členskými státy měla přijímat víceleté a roční programy hodnocení. Tyto programy by rovněž měly umožňovat nezbytnou flexibilitu, díky níž by bylo možné se průběžně přizpůsobovat dynamické povaze schengenského acquis. V případě zásahu vyšší moci by měly být tyto programy upravovány po dohodě s dotčenými členskými státy, aniž by bylo nutné je formálně měnit. Víceletý program hodnocení, který se přijímá na dobu sedmi let, by měl být s to v rámci oblastí politik případně určit konkrétní prioritní oblasti, na které se mají vztahovat pravidelná hodnocení. Tento přístup by měl poskytnout větší flexibilitu, lepší stanovení priorit a vyváženější a strategičtější využití všech dostupných nástrojů. Prodloužení víceletého programu hodnocení z pěti na sedm let by mělo rovněž zajistit posílené, důkladnější a cílenější monitorování členských států, aniž by se snížila úroveň kontroly.

(17)

Hodnotící a monitorovací činnosti by měly provádět týmy složené ze zástupců Komise a odborníků určených členskými státy. Tito zástupci a odborníci by měli mít odpovídající kvalifikaci, včetně dobrých teoretických znalostí a zkušeností, a měli by absolvovat odpovídající odbornou přípravu. Komise by měla zajistit kurzy odborné přípravy pro schengenské hodnotitele ve všech relevantních oblastech politik, včetně modulů věnovaných základním právům a správnému fungování orgánů. Odborná příprava, kterou odborník absolvuje s cílem stát se schengenským hodnotitelem, by měla umožňovat, aby byly jeho dovednosti, znalosti a schopnosti získané během této odborné přípravy uznány na vnitrostátní úrovni. Pokud pro určitou oblast politiky nejsou k dispozici žádné kurzy odborné přípravy a tato skutečnost vede k nedostatku vyškolených odborníků, měl by mít odborník, který se chce stát schengenským hodnotitelem, možnost připojit se k některé hodnotící misi jako odborník-stážista.

(18)

Pro zajištění účasti dostatečného počtu zkušených odborníků rychlejším způsobem a při co nejmenší administrativní zátěži by měla Komise v úzké spolupráci s členskými státy ustavit skupinu odborníků a zajištovat její činnost. Tato skupina by měla být primárním zdrojem odborníků pro hodnotící a monitorovací činnosti. Každý členský stát by měl jmenovat alespoň jednoho odborníka pro každou oblast politiky, v níž je hodnocen, nemá-li toto jmenování významný vliv na plnění vnitrostátních úkolů.

(19)

Větší flexibilita by měla být zajištěna ohledně velikosti hodnotících a monitorovacích týmů, aby se zvýšila účinnost a snížila administrativní zátěž. Komise by proto měla určit a uzpůsobit velikost týmů v závislosti na potřebách a výzvách souvisejících s každou jednotlivou hodnotící a monitorovací činností a současně zachovat rovnováhu mezi počtem zástupců Komise a počtem odborníků z členských států s cílem zohlednit zásady vzájemného hodnocení a sdílené odpovědnosti. Při výběru odborníků by měla být nalezena rovnováha mezi zásadami sdílené odpovědnosti a předvídatelností a potřebou pružnosti. Komise by při sestavování týmů měla v co největší možné míře zajistit geografickou rovnováhu a zohlednit potřebu různorodosti profilů a rotaci. Zvláštní pozornost by měla být věnována schopnosti vnitrostátních správních orgánů zajistit, aby jmenování odborníků na hodnotící a monitorovací činnosti nepředstavovalo nadměrnou zátěž pro členské státy ani pro osobní situaci jednotlivých odborníků. Odborníci vyzvaní k provedení konkrétních hodnocení a jejich vnitrostátní orgány by měly na výzvy reagovat kladně; odmítnutí těchto výzev by mělo být přípustné pouze z vážných profesních nebo osobních důvodů.

(20)

Provozní náklady související s hodnotícími a monitorovacími činnostmi, jako jsou náklady na dopravu, ubytování a stravu, by měly být hrazeny z rozpočtu Unie. Veškeré další denní příspěvky pro vnitrostátní odborníky účastnící se hodnotících a monitorovacích misí a personální náklady na osoby, které tyto odborníky v jejich nepřítomnosti zastupují, by mohly být hrazeny z vnitrostátních programů členských států v rámci příslušných fondů Unie v souladu s cíli a příslušnými pravidly těchto fondů.

(21)

Hodnotící zprávy by měly být stručné a výstižné. Měly by se zaměřit na nedostatky, které mají významný dopad, a zdůraznit oblasti, ve kterých lze dospět k významnému zlepšení. Součástí zpráv by neměla být zanedbatelná zjištění. Tým by však měl tato zjištění na konci hodnotící činnosti sdělit hodnocenému členskému státu, včetně orgánů odpovědných za příslušný vnitrostátní mechanismus pro kontrolu kvality. Tým by se měl aktivně snažit určit osvědčené postupy, které by měly být uvedeny ve zprávách. Jako osvědčený postup, který by měl být uveden ve zprávě, je třeba zdůraznit zejména nová a inovativní opatření, která významně zlepšují provádění společných pravidel a která by mohly ostatní členské státy zavést v praxi.

(22)

Hodnotící zprávy by měly obecně obsahovat doporučení, jak napravit zjištěné nedostatky, včetně případů porušování základních práv, a Komise by je měla bezodkladně přijmout jediným aktem ve formě prováděcího aktu přezkumným postupem podle článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (8). Sloučení zprávy a doporučení do jednoho dokumentu, který je přijímán v rámci jednoho postupu, posiluje vnitřní spojitost mezi výsledky hodnocení a doporučeními. Současné zveřejnění zprávy a doporučení by navíc mělo členským státům umožnit řešit nedostatky rychlejším a účinnějším způsobem. Použití přezkumného postupu by zároveň mělo zajistit zapojení členského státu do rozhodovacího procesu, jehož výsledkem je přijetí doporučení.

(23)

V zájmu posílení vzájemné důvěry mezi členskými státy, zajištění jejich lepší koordinace na úrovni Unie a zvýšení vzájemného partnerského působení by prováděcí pravomoc přijímat doporučení k nápravným opatřením v některých případech jakož i k uzavření akčních plánů v některých jiných případech měla být svěřena Radě, s ohledem na její politickou úlohu při vykonávání tohoto partnerského působení. Tato prováděcí pravomoc je odůvodněna skutečností, že článkem 70 Smlouvy o fungování EU byly Radě svěřeny zvláštní pravomoci v oblasti vzájemného hodnocení provádění politik Unie v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Přiměřeným způsobem odráží účel hodnotícího mechanismu založeného na tomto lex specialis, jímž je v této konkrétní oblasti plnění doplňující funkce monitorování účinnosti praktického provádění politik Unie prostřednictvím vzájemného hodnocení. Rada by proto měla přijímat doporučení v případech, jež jsou z hlediska politického významu a obecného zájmu důležité pro fungování schengenského prostoru. Za takové případy by se měly považovat situace, kdy hodnocený členský stát podstatně zpochybní obsah návrhu hodnotící zprávy nebo povahu zjištění, což poukazuje na to, že během hodnocení mohlo dojít k případným problémům. Totéž by mělo platit pro situace, kdy se při hodnocení zjistí závažný nedostatek, v případě tematických hodnocení nebo v případě prvotních hodnocení. Stejně tak by Rada měla v rámci své úlohy v monitorovací fázi hodnotícího a monitorovacího mechanismu přijmout prováděcí rozhodnutí, kterými schválí uzavření akčních plánů v případě zjištění závažných nedostatků a v případě prvotních hodnocení.

(24)

Kromě toho, pokud hodnocení zjistí závažný nedostatek, měla by se použít zvláštní ustanovení, která zajistí rychlé přijetí nápravných opatření. Vzhledem k riziku, které tento nedostatek představuje, by měl hodnocený členský stát poté, co obdrží informaci o závažném nedostatku, neprodleně zahájit provádění opatření k nápravě tohoto nedostatku a případně zmobilizovat veškeré vhodné operativní a finanční prostředky. Nápravná opatření by měla podléhat přísnějším lhůtám a důkladnější politické kontrole a monitorování v průběhu celého procesu. Proto by v případě, že se při hodnocení zjistí závažný nedostatek, měla Komise okamžitě informovat Radu, a to i tehdy má-li se za to, že závažný nedostatek představuje riziko pro veřejný pořádek nebo veřejnou bezpečnost v schengenském prostoru. Komise by měla zaslat zprávu Radě a Evropskému parlamentu a do jednoho roku ode dne hodnocení vykonat opakovanou návštěvu, která ověří, zda členský stát dotčené nedostatky napravil. Po uskutečnění této opakované návštěvy by Komise měla Radě předložit zprávu o opakované návštěvě.

(25)

Zjištění závažného nedostatku vyžaduje důkladné posouzení jednotlivých konkrétních případů na základě jasných kritérií týkajících se povahy, rozsahu a možného dopadu problémů, jež se mohou u každé oblasti politiky lišit. Zjištění může být označeno jako závažný nedostatek podle různých klíčových prvků pro účinné provádění schengenského acquis a různé kombinace faktorů. Má-li se však za to, že zjištěný nedostatek by mohl představovat riziko porušení základních práv nebo má nebo by v průběhu času mohl mít významný nepříznivý dopad na jeden nebo více členských států nebo na fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích, je třeba takový nedostatek považovat za závažný nedostatek. Pokud je v hodnotící zprávě zjištěn závažný nedostatek při provádění kontrol na vnějších hranicích, mohou se použít články 21 a 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (9).

(26)

Hodnotící a monitorovací mechanismus by měl zahrnovat spolehlivou složku následných opatření a monitorování. Tuto složku by měla zajistit Komise v úzké spolupráci s Radou a v relevantních případech s Evropským parlamentem, aniž by to pro zúčastněné subjekty znamenalo nepřiměřenou zátěž. Po provedení hodnocení by měly být přijaty akční plány. Při vypracovávání akčních plánů by hodnocené členské státy měly plně zohlednit finanční prostředky poskytované Unií a tyto zdroje využívat co nejlépe. Pro urychlení procesu by Komise měla poskytnout své přezkumy adekvátnosti akčních plánů například ve formě dopisu. Pokud útvary Komise nebudou považovat akční plán za adekvátní, měl by dotčený členský stát předložit pro zajištění včasného přijetí následných opatření revidovaný akční plán do jednoho měsíce od obdržení přezkumu. Členské státy by měly předkládat Komisi a Radě zprávy o následných opatřeních týkající se provádění akčních plánů zpravidla jednou za šest měsíců. Komise by však měla mít možnost stanovit jinou frekvenci předkládání zpráv, a to i nižší, například v případě, že hodnocení obsahovalo pouze zjištění „nutné zlepšení“.

(27)

V rámci svých monitorovacích činností by Komise měla mít možnost zorganizovat opakované a ověřovací návštěvy. Opakované návštěvy by měly být organizovány s cílem monitorovat pokrok při provádění akčního plánu v návaznosti na hodnocení, které zjistilo závažný nedostatek, nebo v návaznosti na prvotní hodnocení, jež dospělo k závěru, že hodnocený členský stát nesplnil podmínky nezbytné pro uplatňování schengenského acquis v příslušné hodnocené oblasti politiky. Zpráva o opakované návštěvě by měla zhodnotit pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění doporučení, a vyvodit závěr ohledně toho, zda byl závažný nedostatek vyřešen. Ke zprávě mohou být v případě potřeby připojena doporučení. Rada by jako prostředek vyvíjení partnerského působení měla mít možnost vyjádřit ke zprávě stanovisko a vyzvat Komisi, aby navrhla doporučení.

(28)

V případě potřeby by mělo být možné provádět ověřovací návštěvy, jejichž cílem je monitorovat provádění akčního plánu navazujícího na hodnocení, které nezjistilo závažný nedostatek. Ověřovací návštěvy by měly být vykonány vždy před uzavřením akčního plánu navazujícího na hodnocení, v jehož rámci byl zjištěn závažný nedostatek, a na prvotní hodnocení. Z hlediska požadavků na organizaci a podávání zpráv by měly být ověřovací návštěvy méně zatěžující než hodnotící návštěvy. Měly by se jich především účastnit menší týmy a neměly by vést k novým zjištěním ani vyžadovat přijetí zprávy. Rada by měla být aktivněji zapojena do monitorovací fáze, Komise by ji měla písemně informovat, například formou dopisu, o výsledku ověřovacích návštěv a Rada by měla na základě návrhu Komise schvalovat uzavření akčních plánů v případě zjištění závažných nedostatků a v případě prvotních hodnocení.

(29)

Je zásadní, aby Evropský parlament a Rada pravidelně vedly diskuse s cílem zvýšit povědomí o důležitosti účinného provádění schengenského acquis a vybízely členské státy, aby zjištěné nedostatky napravily. Rada by měla zejména vykonávat svou politickou úlohu ve vztahu ke správě schengenského prostoru tím, že bude projednávat zprávy předložené Komisí a povede politická jednání o účinném provádění schengenského acquis a řádném fungování tohoto prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Komise by měla na podporu těchto diskusí poskytnout přiměřené vstupní informace například tím, že přijme komplexní výroční zprávu zahrnující hodnocení provedená v předchozím roce a informace o stavu provádění doporučení. Na základě této zprávy a uvedených výsledků by Rada měla vést horizontální jednání s cílem přispět k efektivnějšímu a rychlejšímu provádění doporučení a souvisejících nápravných opatření.

(30)

Hodnotící a monitorovací mechanismus vytvořený tímto nařízením by měl plnit doplňkovou funkci a monitorovat účinnost praktického provádění unijních politik prostřednictvím vzájemného hodnocení. Neměla by být nijak omezena obecná pravomoc Komise monitorovat uplatňování práva Unie pod dohledem Soudního dvora Evropské unie v rámci řízení o nesplnění povinnosti.

(31)

Stupeň utajení hodnotících zpráv a zpráv o opakovaných návštěvách by měl být na úrovni „citlivé neutajované“ v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 (10). Měly by být označeny stupněm utajení „RESTREINT UE/EU RESTRICTED/“ ve smyslu rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 (11), je-li takový stupeň utajení vyžadován podle čl. 5 odst. 3 uvedeného rozhodnutí nebo na základě řádně odůvodněné žádosti hodnoceného členského státu.

(32)

Vzhledem ke zvláštní úloze svěřené Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům v poslední větě článku 70 Smlouvy o fungování EU a k důrazu kladenému na úlohu vnitrostátních parlamentů v čl. 12 písm. c) Smlouvy o EU by Rada a Komise měly informovat Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty o obsahu a výsledcích hodnocení. Pokud by navíc Komise předložila návrh na změnu tohoto nařízení, Rada by v souladu s čl. 19 odst. 7 písm. h) svého jednacího řádu (12) konzultovala Evropský parlament, aby před přijetím konečného znění v co největší možné míře zohlednila jeho stanovisko.

(33)	Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a vydal stanovisko dne 27. července 2021 (13).

(34)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (14) se vztahuje na zpracování osobních údajů členskými státy při plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení. Nařízení (EU) 2018/1725 se vztahuje na zpracování osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie při plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení.

(35)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení víceletých a ročních programů hodnocení, vytvoření a aktualizaci standardních dotazníků a přijímání hodnotících zpráv a zpráv o opakovaných návštěvách. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(36)	Je-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech souvisejících se závažným nedostatkem, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

(37)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení doplňuje schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(38)	Irsko se účastní tohoto nařízení v souladu s čl. 5 odst. 1 Protokolu č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, a v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES (15).

(39)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (16), která spadají do oblasti uvedené v článku 1 rozhodnutí Rady 1999/437/ES (17).

(40)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (18), která spadají do oblasti uvedené v článku 1 rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (19).

(41)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (20), která spadají do oblasti uvedené v článku 1 rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (21).

(42)	Pokud jde o Kypr, Bulharsko a Rumunsko a Chorvatsko, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2011.

(43)

Vzhledem ke skutečnosti, že ověření v souladu s použitelnými postupy schengenského hodnocení týkající se Bulharska, Rumunska a Chorvatska již bylo dokončeno podle jejich příslušných aktů o přistoupení, ověření uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení by pro tyto členské státy nemělo být znovu zahájeno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Tímto nařízením se vytváří hodnotící a monitorovací mechanismus, jenž má zajistit, aby členské státy uplatňovaly schengenské acquis účinně, efektivně a správně, čímž přispějí k zachování vzájemné důvěry mezi členskými státy a dobře fungujícímu prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.

2. Vytvořený hodnotící a monitorovací mechanismus zajistí provádění objektivních a nestranných hodnocení a monitorovacích činností zaměřených na:

a)	ověření uplatňování schengenského acquis v členských státech, ve kterých se uplatňuje v plném rozsahu, a v členských státech, ve kterých se v souladu s příslušnými protokoly připojenými ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU schengenské acquis uplatňuje zčásti;

ověření, zda byly splněny nezbytné podmínky pro uplatňování všech příslušných částí schengenského acquis v těch členských státech, pro něž nebylo přijato rozhodnutí Rady uvádějící, že se ustanovení schengenského acquis uplatňují v plném rozsahu nebo zčásti, s výjimkou těch členských států, jejichž hodnocení byla ukončena již v době vstupu tohoto nařízení v platnost.

3. Hodnocení se mohou vztahovat na všechny aspekty schengenského acquis a zohlední fungování orgánů, které schengenské acquis uplatňují. Hodnocení mohou zahrnovat zejména tyto oblasti politiky: správa vnějších hranic, neprovádění kontrol na vnitřních hranicích, vízová politika, navracení, rozsáhlé informační systémy podporující uplatňování schengenského acquis, policejní spolupráce, justiční spolupráce v trestních věcech a ochrana údajů.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„schengenským acquis“ ustanovení začleněná do rámce Unie protokolem č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeným ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a akty na ně navazující nebo s nimi jinak související;

„prvotním hodnocením“ hodnocení, jež má ověřit, zda členský stát, jenž je vázán schengenským acquis a u něhož nebyly zrušeny kontroly na vnitřních hranicích, splňuje podmínky pro uplatňování schengenského acquis v plném rozsahu, nebo jež má, v případě členského státu, který se schengenského acquis neúčastní a jemuž Rada povolila uplatňovat části schengenského acquis, ověřit, zda tento členský stát splňuje podmínky pro částečné uplatňování schengenského acquis;

3)	„pravidelným hodnocením“ hodnocení obsažené ve víceletém programu hodnocení a ročních programech hodnocení, jež má ověřit uplatňování schengenského acquis členským státem s cílem posoudit celkové výsledky členského státu při uplatňování schengenského acquis;

4)	„neohlášeným hodnocením“ hodnocení, jež není součástí víceletých a ročních programů hodnocení a jehož cílem je ověřit uplatňování schengenského acquis jedním nebo více členskými státy v jedné nebo více oblastech politiky;

5)	„tematickým hodnocením“ hodnocení začleněné do ročního programu hodnocení, zaměřené na poskytnutí analýzy právních předpisů nebo postupů členských států při uplatňování schengenského acquis nebo jeho konkrétních částí v několika členských státech;

6)	„návštěvou“ návštěva členského státu nebo jeho konzulátů za účelem provedení hodnotící nebo monitorovací činnosti;

7)	„opakovanou návštěvou“ doplňková návštěva po provedení hodnocení, jež zjistilo závažný nedostatek, nebo po prvotním hodnocení, jež dospělo k závěru, že hodnocený členský stát nesplnil podmínky nezbytné pro uplatňování schengenského acquis;

8)	„ověřovací návštěvou“ doplňková návštěva, která není opakovanou návštěvou a která se provádí za účelem monitorování pokroku při provádění akčního plánu;

9)	„nevyhovujícím zjištěním“ zjištění, z něhož vyplývá, že vnitrostátní právní a správní předpisy nebo jejich provádění nejsou v souladu s právně závaznými ustanoveními schengenského acquis;

10)

„závažným nedostatkem“ obecné posouzení vyplývající z jednoho nebo více nevyhovujících zjištění, která se týkají účinného uplatňování schengenského acquis a která by jednotlivě nebo dohromady mohla představovat riziko porušování základních práv nebo mají nebo by v průběhu času mohla mít významný negativní dopad na jeden nebo více členských států nebo na fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích;

11)	„týmem“ skupina složená z odborníků určených členskými státy a zástupci Komise, kteří provádějí hodnotící a monitorovací činnosti;

12)	„pozorovatelem“ odborník určený institucemi nebo jinými subjekty Unie uvedenými v článku 7 účastnící se hodnotící nebo monitorovací činnosti;

13)	„odborníkem-stážistou“ odborník určený členským státem či zástupce Komise, který se má školit, aby se mohl stát schengenským hodnotitelem.

Článek 3

Povinnosti a závazek spolupráce

1. Členské státy a Komise společně odpovídají za provádění hodnotícího a monitorovacího mechanismu, s podporou příslušných institucí a jiných subjektů Unie uvedených v článku 7 v souladu s jejich příslušnými mandáty.

2. Komise zajišťuje celkovou koordinaci, pokud jde o vypracování ročních a víceletých programů hodnocení, vypracování dotazníků, stanovení harmonogramu návštěv, provádění návštěv a vypracování hodnotících zpráv a doporučení. Zajišťuje rovněž provádění následných opatření a monitorovacích činností.

3. Rada přijme doporučení v případě zjištění závažných nedostatků, prvotních hodnocení, tematických hodnocení a v případě, že hodnocený členský stát podstatně zpochybní návrh hodnotící zprávy obsahující návrhy doporučení. V rámci monitorovací fáze hodnotícího a monitorovacího mechanismu přijme Rada prováděcí rozhodnutí o uzavření akčních plánů v případě zjištění závažných nedostatků a v případě prvotních hodnocení.

Rada vykonává svou politickou úlohu ve vztahu ke správě schengenského prostoru tím, že projednává zprávy předložené Komisí v souladu s článkem 25, včetně zpráv o aktuálním stavu provádění akčních plánů, a vede politická jednání o účinném provádění schengenského acquis a řádném fungování tohoto prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Za tímto účelem Komise a Rada plně spolupracují ve všech fázích hodnotícího a monitorovacího mechanismu prováděného podle tohoto nařízení. Komise zejména poskytuje Radě relevantní a včasné informace týkající se programování a provádění hodnotících a monitorovacích činností.

4. Členské státy a Komise plně spolupracují ve všech fázích hodnocení s cílem zajistit účinné provádění tohoto nařízení.

5. Členské státy přijmou veškerá obecná nebo konkrétní opatření na podporu a pomoc Komisi a týmům při provádění hodnotících a monitorovacích činností.

Členské státy zajistí, aby Komise a týmy provádějící hodnotící a monitorovací činnosti byly schopny účinně plnit své úkoly, zejména tím, že Komisi a týmům umožní obracet se s dotazy přímo na příslušné osoby a že jim udělí úplný a nerušený přístup do všech oblastí, prostor a ke všem dokumentům nezbytným pro účely hodnotící a monitorovací činnosti, včetně vnitrostátních a interních obecných pokynů a instrukcí. Relevantní utajované informace jsou zpřístupněny členům týmu a pozorovatelům, kteří mají odpovídající bezpečnostní prověrku vydanou příslušným orgánem.

6. Komise přijme nezbytná opatření k zajištění dopravy zástupců Komise a odborníků z členských států, kteří jsou součástí týmu, do navštěvovaného členského státu a zpět.

Náklady na dopravu a ubytování odborníků, kteří se účastní návštěv, jakož i odborníka-stážisty uvedeného v čl. 16 odst. 2, hradí Komise.

Navštívený členský stát odpovídá za zajištění nezbytné dopravy na místě, s výjimkou neohlášených návštěv.

Článek 4

Formy hodnocení

1. Hodnocení mohou mít některou z těchto forem:

a)	prvotní hodnocení;

b)	pravidelná hodnocení;

c)	neohlášená hodnocení;

d)	tematická hodnocení.

2. Komise provede prvotní hodnocení členského státu poté, co tento členský stát prohlásí, že je k provedení hodnocení připraven.

3. Komise může organizovat neohlášená hodnocení, a to především:

a)	pro účely hodnocení uplatňování schengenského acquis týkajícího se vnitřních hranic;

b)	pokud se dozví o nových nebo systémových problémech, které by mohly mít významný negativní dopad na fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích, včetně okolností, které představují hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost v tomto prostoru;

c)	má-li důvod se domnívat, že členský stát hrubě zanedbává své povinnosti vyplývající z schengenského acquis, včetně případů, kdy má důvod se domnívat, že dochází k závažnému porušování základních práv.

4. Komise může provádět tematická hodnocení zejména za účelem posouzení provádění významných legislativních změn, jakmile se začnou uplatňovat, a nových iniciativ nebo za účelem hodnocení problémů v různých oblastech politiky nebo postupů členských států, které čelí podobným výzvám.

Článek 5

Formy monitorovacích činností

Monitorovací činnosti mohou zahrnovat:

a)	přezkum akčních plánů a zpráv o následných opatřeních předložených hodnocenými členskými státy;

b)	opakované návštěvy;

c)	ověřovací návštěvy.

Článek 6

Metody hodnocení a monitorování

Hodnotící a monitorovací činnosti uvedené v článcích 4 a 5 lze provádět prostřednictvím návštěv a dotazníků nebo výjimečně prostřednictvím jiných metod práce na dálku.

Každou metodu hodnocení a monitorování lze použít samostatně nebo, je-li to vhodné, v kombinaci s jinou metodou.

Článek 7

Spolupráce s institucemi a jinými subjekty Unie

1. Komise spolupracuje s příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie, které se účastí provádění schengenského acquis, a také s Agenturou Evropské unie pro základní práva.

Komise může s těmito institucemi a jinými subjekty Unie uzavřít ujednání za účelem usnadnění spolupráce týkající se uplatňování tohoto nařízení.

2. Komise může požádat instituce a jiné subjekty Unie uvedené v odstavci 1, aby v souladu se svými příslušnými mandáty v souvislosti s prováděním schengenského acquis členskými státy poskytly informace, statistické údaje nebo analýzy rizik, a to i pokud jde o korupci a organizovanou trestnou činnost, pokud by mohly ohrozit uplatňování schengenského acquis členskými státy, pro účely zlepšení situační orientace ve smyslu nařízení (EU) 2019/1896.

Hodnocený členský stát se může vyjádřit k informacím poskytnutým podle prvního pododstavce.

Článek 8

Spolupráce s agenturou Frontex

1. Do 31. srpna každého roku předloží agentura Frontex Radě, Komisi a členským státům analýzu rizik pro účely stanovení ročního programu hodnocení uvedeného v článku 13.

Tato analýza rizik uvedená v prvním pododstavci zahrnuje všechny příslušné aspekty související s evropskou integrovanou správou hranic a obsahuje rovněž doporučení týkající se konkrétních úseků vnějších hranic, konkrétních hraničních přechodů a konkrétních míst relevantních pro hodnocení dodržování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES (22) ve členských státech, jež mají být v následujícím roce hodnoceny v souladu s víceletým programem stanoveným podle článku 12.

2. Do 31. srpna každého roku předloží agentura Frontex Komisi samostatnou analýzu rizik, která obsahuje doporučení k neohlášeným hodnocením v následujícím roce, bez ohledu na pořadí, ve kterém mají být členské státy každý rok hodnoceny v souladu s víceletým programem hodnocení stanoveným podle článku 12.

Tato doporučení uvedená v prvním pododstavci se mohou týkat jakéhokoliv regionu nebo konkrétní oblasti a obsahují seznam nejméně 10 konkrétních úseků vnějších hranic, nejméně 10 konkrétních hraničních přechodů, a nejméně 10 konkrétních míst relevantních pro hodnocení dodržování směrnice 2008/115/ES a další relevantní informace.

Článek 9

Spolupráce s agenturou Europol

V souladu s čl. 4 odst. 1 písm. u) nařízení (EU) 2016/794 poskytuje agentura Europol odborné znalosti, analýzy, zprávy a další relevantní informace na podporu provádění tohoto nařízení.

Článek 10

Synergie s dalšími hodnotícími a monitorovacími činnostmi

1. Komise při přípravě hodnotících a monitorovacích činností s cílem zvýšit povědomí o fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích a zamezit zdvojování úsilí a protichůdným opatřením použije výsledky příslušných mechanismů a nástrojů, včetně hodnotících a monitorovacích činností institucí a jiných subjektů Unie, které se účastní provádění schengenského acquis, především hodnocení zranitelnosti, a Agentury Evropské unie pro základní práva, jakož i nezávislých vnitrostátních monitorovacích mechanismů a subjektů. Komise může po dohodě s hodnoceným členským státem použít výsledky vnitrostátních mechanismů kontroly kvality, jsou-li k dispozici.

2. Doporučení podle tohoto nařízení představují doplněk k doporučením poskytnutým podle čl. 32 odst. 7 nařízení (EU) 2019/1896 v rámci hodnocení zranitelnosti.

3. Komise může zabezpečeným způsobem a včas sdílet s příslušnými vnitrostátními a unijními institucemi jinými subjekty Unie uvedenými v odstavci 1 podrobné informace o hodnotících zprávách, akčních plánech a aktuální informace o provádění akčních plánů.

Informace uvedené v prvním pododstavci jsou sdíleny v souladu s mandáty dotčených institucí a jiných subjektů Unie.

Článek 11

Informace poskytnuté třetími stranami

Aniž je dotčen čl. 20 odst. 1, může Komise při programování a provádění hodnotících a monitorovacích činností zohlednit informace týkající se provádění schengenského acquis poskytnuté třetími stranami, včetně nezávislých orgánů, nevládních organizací a mezinárodních organizací.

Komise oznamuje členským státům informace poskytnuté třetími stranami, které byly určeny jako relevantní v souvislosti s programováním hodnotících a monitorovacích činností. Členské státy mají poté možnost vyjádřit se k věcnému obsahu těchto informací.

KAPITOLA II

PROGRAMOVÁNÍ

Článek 12

Víceletý program hodnocení

1. Komise stanoví víceletý program na období sedmi let, v případě potřeby po konzultaci s příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie uvedenými v článku 7, a to nejpozději osm měsíců před začátkem následujícího sedmiletého období.

V každém víceletém hodnotícím cyklu podstoupí každý členský stát jedno pravidelné hodnocení a může případně podstoupit jedno nebo více tematických nebo neohlášených hodnocení na základě analýzy rizik, nových právních předpisů nebo informací, které Komise získala v souladu s články 7 až 11.

2. Komise stanoví víceletý program hodnocení prostřednictvím prováděcího aktu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2.

Komise předá víceletý program hodnocení Evropskému parlamentu a Radě.

3. Ve víceletém programu hodnocení mohou být ve vhodných případech určeny konkrétní prioritní oblasti v rámci oblastí politiky podle čl. 1 odst. 3, na které se vztahují pravidelná hodnocení, a musí v něm být uveden předběžný harmonogram těchto hodnocení.

Ve víceletém programu hodnocení se stanoví předběžný seznam členských států, na které se mají vztahovat pravidelná hodnocení, a to bez ohledu na úpravy provedené v daném roce podle odstavce 4 tohoto článku. Předběžné pořadí, v jakém mají být členské státy podrobeny pravidelnému hodnocení, zohlední dobu, která uplynula od předchozího pravidelného hodnocení. Rovněž zohlední výsledek předchozích hodnocení, rychlost provádění akčních plánů a další relevantní informace týkající se postupů členských států při uplatňování schengenského acquis, jež má Komise k dispozici, shromážděné podle článků 7 až 11.

4. V případě, že provedení hodnocení podle předběžného harmonogramu stanoveného podle odstavce 3 brání zásah vyšší moci, může Komise po dohodě s dotčenými členskými státy tento harmonogram příslušných hodnocení upravit.

O zásazích uvedených v prvním pododstavci a jejich očekávaném dopadu na plánování hodnocení v rámci víceletého programu hodnocení Komise neprodleně informuje Evropský parlament a Radu.

Článek 13

Roční program hodnocení

1. Komise do 15. listopadu předcházejícího roku, na který se program vztahuje, stanoví prostřednictvím prováděcího aktu roční program hodnocení. Tento roční program hodnocení zohlední především analýzy rizik a další informace, jež Komise obdrží v souladu s články 7 až 11. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2.

2. V ročním programu hodnocení se uvede předběžný harmonogram těchto hodnocení:

a)	pravidelná hodnocení členských států uvedená ve víceletém programu hodnocení;

b)	prvotní hodnocení členského státu;

c)	podle potřeby tematická hodnocení členských států, jež mají být hodnoceny, včetně jejich tématu, a zamýšlených metod hodnocení.

3. Komise roční program hodnocení neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě.

V případě, že provedení hodnocení podle předběžného harmonogramu stanoveného podle odstavce 2 brání zásah vyšší moci, může Komise po dohodě s dotčenými členskými státy tento harmonogram příslušných hodnocení upravit.

O zásazích uvedených v druhém pododstavci a jejich očekávaném dopadu na plánování hodnocení v rámci ročního programu hodnocení Komise neprodleně informuje Evropský parlament a Radu.

Článek 14

Standardní dotazník

1. Komise prostřednictvím prováděcího aktu vytvoří a aktualizuje standardní dotazník. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2.

Při vypracovávání dotazníku může Komise konzultovat příslušné instituce a jiné subjekty Unie uvedené v článku 7.

2. Standardní dotazník se týká provádění příslušných právních předpisů i organizačních a technických prostředků dostupných pro provádění schengenského acquis, včetně těch, které jsou uvedeny v příručkách, schengenských katalozích a příslušných statistických údajích.

3. Do 1. července každého roku zašle Komise standardní dotazník těm členským státům, jež mají být v následujícím roce hodnoceny v rámci pravidelného hodnocení v souladu s ročním programem hodnocení.

Členské státy uvedené v prvním pododstavci poskytnou Komisi své odpovědi do 31. října téhož roku.

Komise zpřístupní odpovědi uvedené v druhém pododstavci ostatním členským státům.

4. Na žádost Komise hodnocené členské státy aktualizují své odpovědi prostřednictvím standardního dotazníku a na požádání odpoví na doplňující otázky před konkrétními hodnoceními. Členské státy mohou také v relevantních případech předložit zjištění, ke kterým dospěly vnitrostátní mechanismy pro kontrolu kvality, a interní audity.

KAPITOLA III

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PRO PROVÁDĚNÍ HODNOTÍCÍCH A MONITOROVACÍCH ČINNOSTÍ

Článek 15

Členové týmu a pozorovatelé

1. Členové týmu a pozorovatelé, kteří se podílejí na hodnotících a monitorovacích činnostech, musí mít náležitou kvalifikaci, včetně dobrých teoretických znalostí a zkušeností v oblastech, které jsou součástí hodnotícího a monitorovacího mechanismu, jakož i řádnou znalost hodnotících zásad, postupů a technik hodnocení, a musí být schopni účinně komunikovat ve společném jazyce.

2. Odborníci z členských států, které jsou podle příslušného aktu o přistoupení vázány schengenským acquis, ale které je ještě plně neuplatňují, se podílejí na hodnotících a monitorovacích činnostech týkajících se všech částí schengenského acquis.

Článek 16

Odborná příprava odborníků, pozorovatelů a odborníků-stážistů

1. Členské státy a Komise ve spolupráci s příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie uvedenými v článku 7 zajistí, aby se odborníkům členských států a zástupcům Komise dostalo odpovídající odborné přípravy, a mohli se tak stát schengenskými hodnotiteli.

Komise zajistí, aby kurzy odborné přípravy pro schengenské hodnotitele byly organizovány pro všechny příslušné oblasti politiky a týkaly se i správného fungování orgánů a zahrnovaly moduly o základních právech vypracované za účasti Agentury Evropské unie pro základní práva.

Komise v úzké spolupráci s členskými státy a s příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie uvedenými v článku 7 aktualizuje obsah základní odborné přípravy a v případě potřeby zajišťuje navazující odbornou přípravu a prohlubování dovedností.

2. V řádně odůvodněných případech může být součástí každého týmu provádějícího pravidelná hodnocení odborník-stážista buď z členského státu, nebo z Komise.

3. Pozorovatelé musí absolvovat odpovídající odbornou přípravu.

Článek 17

Skupina odborníků z členských států

1. Komise ve spolupráci s členskými státy každoročně vytvoří skupinu odborníků, jejichž odborné znalosti pokrývají oblasti politiky, nebo případně konkrétní prioritní oblasti stanovené ve víceletém programu hodnocení.

2. Po stanovení ročního programu hodnocení v souladu s čl. 13 odst. 1 určí členské státy na výzvu Komise jednoho nebo několik kvalifikovaných odborníků pro každou oblast politiky s cílem vytvořit skupinu odborníků pro následující rok. Každý členský stát zajistí, aby byl v průběhu kalendářního roku pro každou oblast politiky k dispozici alespoň jeden určený odborník. Členský stát může uvést šestiměsíční období, po které je určený odborník k dispozici, a preferovaný typ hodnocení. Komise tyto preference v co největší možné míře zohlední.

Členské státy nejsou povinny určit odborníky v oblastech, v nichž nejsou z objektivních důvodů hodnoceny, nebo výjimečně v případě, že by toto jmenování mělo významný vliv na plnění vnitrostátních úkolů. Pokud se členský stát odvolá na uvedený zásadní vliv, poskytne Komisi písemné odůvodnění a informace o této mimořádné situaci.

Členské státy informují Komisi o vnitrostátním kontaktním místě určeném pro komunikaci ohledně vysílání odborníků.

3. V závislosti na hodnoceních zahrnutých do ročního programu hodnocení upřesní Komise ve své výzvě podrobněji odborné požadavky na odborníky, kteří mají být určeni.

4. Členské státy určí odborníky do šesti týdnů od obdržení výzvy uvedené v odstavci 2.

5. Členské státy zajistí, aby určení odborníci splňovali podmínky uvedené v článku 15 a zvláštní požadavky stanovené ve výzvě k vytvoření skupiny odborníků.

6. Pokud je to možné, jsou odborníci, kteří absolvovali příslušnou odbornou přípravu podle článku 16, určeni pro zařazení do skupiny odborníků vytvořené pro rok následující po roce, v němž absolvovali příslušný kurz odborné přípravy.

7. Komise může vyzvat příslušné instituce a jiné subjekty Unie uvedené v článku 7, aby určily pozorovatele, kteří budou zařazeni do skupiny odborníků.

8. Komise určené odborníky posoudí a do jednoho týdne od jejich určení potvrdí jejich výběr do skupiny odborníků. Do jednoho měsíce od zřízení skupiny odborníků informuje Komise členské státy o výběru odborníků pro hodnocení plánovaná na následující rok, přičemž zohlední dostupnost a preference vyjádřené pro konkrétní hodnocení.

9. Pokud žádný z odborníků určený pro oblasti politiky nesplňuje požadavky uvedené v odstavci 3, vyzve Komise dotčený členský stát, aby pro příslušnou oblast politiky určil nového odborníka.

10. Členské státy zajistí, aby určení odborníci byli k dispozici pro účely hodnocení, pokud jim v tom nebrání mimořádné situace, jež významně ovlivňují plnění vnitrostátních úkolů, nebo osobní důvody. Jestliže se členský stát odvolá na takovou mimořádnou situaci, poskytne Komisi písemné odůvodnění a informace o této situaci.

Pokud některý odborník již není k dispozici pro zařazení do skupiny odborníků, určí dotčený členský stát v přiměřené lhůtě náhradního odborníka.

11. Komise průběžně aktualizuje seznam odborníků zařazených do skupiny odborníků a informuje členské státy o počtu odborníků a jejich profilech určených pro jednotlivé členské státy.

Článek 18

Sestavování týmů

1. Komise stanoví počet odborníků z členských států a zástupců Komise, kteří budou součástí týmu, na základě zvláštností a potřeb hodnotící nebo monitorovací činnosti. Do týmu mohou být zařazeni nejvýše dva zástupci Komise. Do týmu účastnícího se ohlášené nebo neohlášené návštěvy jsou zařazeni minimálně tři odborníci z členských států. Komise vybere ze skupiny odborníků ty odborníky, kteří budou členy týmu.

Při sestavování týmů pro opakované a ověřovací návštěvy v určitém členském státě se Komise a členské státy snaží zajistit, aby alespoň polovinu týmu tvořili odborníci z členských států, kteří se účastnili hodnocení.

2. Při výběru odborníků Komise zohlední profily potřebné pro konkrétní hodnotící nebo monitorovací činnost, přičemž přihlédne k potřebě zajistit geografickou rovnováhu a vyváženost, pokud jde o odborné zkušenosti, jakož i kapacitu vnitrostátních správních orgánů.

Odborníci z členských států nesmějí být členy týmu, který provádí hodnotící nebo monitorovací činnost v členském státě, kde jsou zaměstnáni.

3. Komise vyzve vybrané odborníky neprodleně po stanovení data hodnotící nebo monitorovací činnosti a nejpozději deset týdnů před plánovaným zahájením hodnotící nebo monitorovací činnosti. Odborníci na tuto výzvu odpoví do jednoho týdne od jejího obdržení po dohodě s orgány, které je určily.

Výzvy uvedené v prvním pododstavci jsou zaslány prostřednictvím určených vnitrostátních kontaktních míst.

4. V případě neohlášených návštěv zašle Komise výzvy prostřednictvím určených vnitrostátních kontaktních míst nejpozději dva týdny před plánovaným zahájením návštěvy. Pozvaní odborníci na tuto výzvu odpoví do 72 hodin od jejího obdržení po dohodě s orgány, které je určily.

5. Komise může vyzvat příslušné instituce a jiné subjekty Unie uvedené v článku 7, aby určily zástupce, jenž disponuje příslušnými odbornými a praktickými zkušenostmi, aby se účastnil hodnotící nebo monitorovací činnosti jako pozorovatel, a to v oblasti, na niž se vztahuje jejich mandát. Pro zaslání výzvy i odpovědi na ni se použijí lhůty stanovené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku.

6. Pokud si členský stát přeje určit odborníka-stážistu uvedeného v čl. 16 odst. 2, informuje o tom Komisi nejméně šest týdnů před plánovaným zahájením hodnocení.

7. Pozorovatelé uvedení v odstavci 5 podporují práci týmu podle požadavků hlavních odborníků, avšak neúčastní se interního rozhodovacího procesu týmu.

Odborníci-stážisté uvedení v odstavci 6 se hodnotící činnosti aktivně neúčastní.

8. Pokud Komise neobdrží potvrzení o účasti požadovaného počtu odborníků ze skupiny nejpozději šest týdnů před plánovaným zahájením hodnotící nebo monitorovací činnosti nebo nejpozději jeden týden před zahájením neohlášené návštěvy, vyzve neprodleně všechny členské státy, aby na místo chybějících odborníků určily kvalifikované odborníky vybrané mimo skupinu odborníků. Členské státy reagují na tuto výzvu do 72 hodin od jejího obdržení.

9. Komise určí hlavního odborníka Komise a navrhne hlavního odborníka z členského státu. Hlavní odborník z členského státu je určen členy týmu co nejdříve po sestavení týmu.

Hlavní odborníci jsou odpovědní zejména za celkové plánování, přípravné činnosti, organizaci týmu, provádění hodnocení, koordinaci vypracování hodnotící zprávy, předložení hodnotící zprávy a doporučení, kontrolu kvality a následná opatření a případně rovněž za příslušné monitorovací činnosti.

Článek 19

Provádění návštěv

1. Týmy provedou veškeré nezbytné přípravné činnosti k zajištění účinnosti, přesnosti a konzistentnosti návštěv.

2. Podrobný program návštěv členského státu nebo jeho konzulátů stanoví Komise v úzké spolupráci s hlavními odborníky a dotčenými členskými státy.

Podrobný program návštěv uvedený v prvním pododstavci může zahrnovat návštěvy vnitrostátních orgánů a subjektů, nevládních a mezinárodních organizací a dalších subjektů, agentur a orgánů, které podporují členské státy při provádění schengenského acquis.

3. V případě ohlášených návštěv Komise konzultuje harmonogram a podrobný program s dotčeným členským státem a informuje jej o nich nejpozději šest týdnů před plánovaným konáním návštěvy. Předem poskytne jména členů týmu a pozorovatelů. Dotčený členský stát určí kontaktní místo pro praktické záležitosti týkající se návštěvy.

4. Neohlášené návštěvy se konají po předchozím oznámení dotčenému členskému státu, jež je zasláno nejpozději 24 hodin předem. Neohlášené návštěvy na vnitřních hranicích se konají bez předchozího oznámení dotčenému členskému státu. Neohlášené návštěvy se mohou uskutečnit bez předchozího oznámení dotčenému členskému státu, pokud má Komise oprávněné důvody se domnívat, že došlo k závažnému porušení základních práv při uplatňování schengenského acquis. Ověřovací návštěvy se rovněž mohou konat bez předchozího oznámení dotčenému členskému státu.

Komise stanoví podrobný program neohlášených návštěv. Pokud byla některému členskému stát neohlášená návštěva oznámena, může Komise konzultovat harmonogram a podrobný program s tímto členským státem.

Článek 20

Hodnotící zprávy a doporučení

1. Tým po provedení každého hodnocení vypracuje hodnotící zprávu.

Při vypracovávání hodnotící zprávy zohlední týmy odpovědi prostřednictvím standardního dotazníku, veškeré další informace získané v souladu s články 7 až 11 a ověřené v průběhu hodnotící činnosti a zjištění učiněná v rámci hodnotící činnosti. Hodnotící zprávy mohou na podporu zjištění obsahovat listinné i digitální podklady. Pokud se hodnocení provádí prostřednictvím návštěvy, vypracuje tým hodnotící zprávu během této návštěvy.

Tým nese celkovou odpovědnost za vypracování návrhu hodnotící zprávy a zajištění jeho integrity a kvality. V případě nesouhlasu usiluje tým o dosažení kompromisu.

Komise předloží návrh hodnotící zprávy obsahující návrh doporučení hodnocenému členskému státu do čtyř týdnů od ukončení hodnotící činnosti. Hodnocený členský stát předloží své připomínky k návrhu hodnotící zprávy do dvou týdnů od jejího obdržení. Na žádost hodnoceného členského státu se uspořádá zasedání věnované vypracování návrhu hodnotící zprávy, a to nejpozději do pěti pracovních dnů od obdržení připomínek od hodnoceného členského státu. Je-li to relevantní, jsou připomínky hodnoceného členského státu zohledněny v návrhu hodnotící zprávy.

2. Hodnotící zpráva analyzuje kvalitativní, kvantitativní, operativní, správní a organizační hlediska a obsahuje výčet nedostatků, oblastí, ve kterých je třeba dosáhnout zlepšení, a osvědčených postupů zjištěných během hodnocení.

3. Zjištěním může být přiřazeno jedno z těchto hodnocení:

a)	osvědčený postup;

b)	nutné zlepšení;

c)	nevyhovující.

4. Komise přijme hodnotící zprávu prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2. Hodnotící zpráva se přijme nejpozději čtyři měsíce po ukončení hodnotící činnosti.

V hodnotící zprávě se uvedou doporučení týkající se nápravných opatření zaměřených na řešení nedostatků a oblastí ke zlepšení zjištěných během hodnocení a priority pro jejich provedení. V hodnotící zprávě mohou být uvedeny přiměřené lhůty pro provedení doporučení, stanovené ve spolupráci s dotčeným členským státem. Zjistí-li hodnocení závažný nedostatek, použijí se zvláštní ustanovení uvedená v článku 22.

Komise předloží tuto hodnotící zprávu Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do 14 dnů od přijetí zprávy.

5. Pokud hodnocený členský stát do deseti pracovních dnů od zasedání věnovaného vypracování návrhu hodnotící zprávy podstatně zpochybní obsah návrhu hodnotící zprávy nebo povahu zjištění, omezí se zpráva, kterou má Komise přijmout, na zjištění a neobsahuje doporučení. V takových případech, a aniž je dotčen článek 22, Komise nejpozději čtyři měsíce od ukončení hodnotící činnosti předloží Radě samostatný návrh na přijetí doporučení prostřednictvím prováděcího rozhodnutí. Návrh může obsahovat přiměřené lhůty pro provedení doporučení stanovené ve spolupráci s členským státem a uvádět priority pro jejich provádění.

Rada přijme doporučení a předloží je Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům.

Článek 21

Následná opatření a monitorování

1. Do dvou měsíců od přijetí hodnotící zprávy, včetně doporučení, Komisí podle čl. 20 odst. 4, nebo od přijetí doporučení Rady podle čl. 20 odst. 5 předloží hodnocený členský stát Komisi a Radě akční plán pro provedení všech doporučení. Ostatní členské státy jsou vyzvány, aby se k akčnímu plánu vyjádřily.

2. Komise poskytne svůj přezkum adekvátnosti akčního plánu hodnocenému členskému státu po konzultaci s týmem, který provedl hodnotící činnost, do jednoho měsíce od předložení akčního plánu.

Pokud se Komise domnívá, že akční plán není adekvátní, předloží hodnocený členský stát revidovaný akční plán do jednoho měsíce od obdržení přezkumu. Přezkum akčního plánu předloží Komise rovněž Radě.

3. Hodnocený členský stát podává Komisi a Radě zprávu o provádění svého akčního plánu každých šest měsíců od data oznámení o obdržení přezkumu akčního plánu až do doby, dokud není akční plán podle názoru Komise v plném rozsahu proveden. V závislosti na povaze nedostatků a stavu provádění doporučení může Komise po konzultaci s hodnoceným členským státem požadovat, aby hodnocený členský stát podával zprávy s jinou četností.

Nepodává-li hodnocený členský stát o provádění akčního plánu pravidelně zprávy, Komise informuje Radu a Evropský parlament, že hodnocený členský stát neplní své povinnosti.

Komise může provádět ověřovací návštěvy za účelem sledování pokroku při provádění akčního plánu.

Pokud Komise považuje akční plán za plně provedený, informuje členské státy o uzavření akčního plánu.

KAPITOLA IV

ZÁVAŽNÝ NEDOSTATEK A ZVLÁŠTNÍ FORMY HODNOCENÍ

Článek 22

Zvláštní ustanovení pro případ závažného nedostatku zjištěného v hodnotící zprávě

1. Na konci hodnotící činnosti hlavní odborníci Komise a z členského státu jménem týmu písemně informují hodnocený členský stát o tom, že byl zjištěn závažný nedostatek. Rada je rovněž neprodleně informována.

Hodnocený členský stát přijme bezprostředně použitelná nápravná opatření, mimo jiné v případě potřeby mobilizuje všechny vhodné operativní a finanční prostředky. Hodnocený členský stát bezodkladně informuje Komisi a ostatní členské státy o přijatých nebo plánovaných bezprostředně použitelných nápravných opatřeních. Komise zároveň o zjištěném závažném nedostatku informuje příslušné instituce a jiné subjekty Unie uvedené v článku 7, jež by mohly hodnocenému členskému státu poskytnout případnou podporu.

2. Hodnotící zpráva vypracovaná v souladu s čl. 20 odst. 1, 2 a 3 přednostně uvede zjištění, na jejichž základě byl zjištěn závažný nedostatek. Z názvu a závěru hodnotící zprávy musí být zřejmé, že byl zjištěn závažný nedostatek či nedostatky. K hodnotící zprávě jsou připojeny návrhy doporučení, mimo jiné doporučení týkajících se bezprostředně použitelných nápravných opatření. Komise předloží návrh hodnotící zprávy hodnocenému členskému státu do dvou týdnů od ukončení hodnotící činnosti.

Hodnocený členský stát předloží své připomínky k návrhu hodnotící zprávy do10 pracovních dní od jejího obdržení. Na žádost hodnoceného členského státu se koná zasedání zabývající se zněním návrhu, a to nejpozději do pěti pracovních dnů od obdržení připomínek od hodnoceného členského státu.

3. V řádně odůvodněných naléhavých případech zjištění závažného nedostatku přijme Komise hodnotící zprávu nejpozději do šesti týdnů od ukončení hodnotící činnosti prostřednictvím okamžitě použitelného prováděcího aktu postupem podle čl. 30 odst. 3. Komise předá hodnotící zprávu Evropskému parlamentu.

4. S ohledem na zjištění tým vypracuje doporučení k nápravným opatřením, jež se zaměřují na řešení závažných nedostatků zjištěných v hodnotící zprávě.

Do šesti týdnů od přijetí hodnotící zprávy předloží Komise Radě hodnotící zprávu spolu s návrhem doporučení nápravných opatření zaměřených na odstranění závažných nedostatků zjištěných během hodnocení a s uvedením priorit pro jejich provádění.

Rada přijme doporučení do jednoho měsíce od obdržení návrhu.

Rada svá doporučení předloží Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům.

Rada stanoví přiměřené lhůty pro provedení doporučení týkajících se závažného nedostatku a stanoví četnost podávání zpráv o provádění akčního plánu hodnoceným členským státem Komisi a Radě.

5. Pokud návštěva odhalí závažný nedostatek, u něhož se má za to, že představuje závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích, nebo je zjištěn na základě rizika systematického porušování základních práv, Komise o tom neprodleně informuje Evropský parlament a Radu.

Rada tuto záležitost urychleně projedná a na návrh Komise se vynasnaží do dvou týdnů od jeho obdržení prostřednictvím prováděcího aktu přijmout doporučení, jimiž stanoví vhodná opatření k nápravě nebo omezení dopadu závažného nedostatku na veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích nebo k nápravě či omezení systematického porušování základních práv. Rozhodnutím Rady, jímž se stanoví doporučení, není dotčen článek 29 nařízení (EU) 2016/399 ani čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1896.

Rada předloží doporučení Evropskému parlamentu.

6. Hodnocený členský stát předloží Komisi a Radě svůj akční plán do jednoho měsíce od přijetí doporučení. Ostatní členské státy jsou vyzvány, aby se k akčnímu plánu vyjádřily. Komise předá tento akční plán Evropskému parlamentu.

Po konzultaci s týmem, který hodnotící činnost provedl, poskytne Komise hodnocenému členskému státu do dvou týdnů od jeho předložení přezkum adekvátnosti akčního plánu. Pokud se Komise domnívá, že akční plán není adekvátní, předloží hodnocený členský stát revidovaný akční plán do dvou týdnů od obdržení přezkumu.

Komise přezkum akčního plánu předloží Radě a poskytne jej Evropskému parlamentu.

Hodnocený členský stát podává Komisi a Radě zprávu o provádění svého akčního plánu, dokud není akční plán podle názoru Komise v plném rozsahu proveden.

7. Za účelem ověření pokroku učiněného při provádění doporučení týkajících se závažného nedostatku vykoná Komise opakovanou návštěvu, která se uskuteční nejpozději do jednoho roku ode dne hodnotící činnosti.

Tým vypracuje v souladu s čl. 20 odst. 1 návrh zprávy o opakované návštěvě, v níž posoudí pokrok dosažený při provádění doporučení Rady a vyvodí závěr ohledně toho, zda byl závažný nedostatek vyřešen.

Komise přijme zprávu o opakované návštěvě prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2. Komise předloží zprávu o opakované návštěvě Radě.

8. Rada může vyjádřit svůj postoj ke zprávě o opakované návštěvě a může případně vyzvat Komisi, aby předložila návrh doporučení pro nápravná opatření zaměřená na řešení přetrvávajícího závažného nedostatku uvedeného ve zprávě o opakované návštěvě. V takovém případě se použijí odstavce 6 a 7.

9. Pokud se Komise domnívá, že akční plán může být uzavřen, zorganizuje ověřovací návštěvu a informuje Radu o výsledku této ověřovací návštěvy. Komise rovněž Evropskému parlamentu oznámí, že akční plán může být uzavřen.

Rada na základě návrhu Komise a s přihlédnutím k výsledku ověřovací návštěvy přijme prováděcí rozhodnutí, kterým schválí uzavření akčního plánu.

Článek 23

Zvláštní ustanovení pro prvotní hodnocení

1. S ohledem na zjištění jsou k hodnotící zprávě následující po prvotním hodnocení, jež byla vypracována v souladu s čl. 20 odst. 1 až 4, připojeny návrhy doporučení na nápravná opatření.

Komise předloží Radě návrh na přijetí dotyčných doporučení nejpozději čtyři měsíce od ukončení hodnotící činnosti.

2. Rada přijímá doporučení. Může stanovit lhůty pro provedení konkrétních doporučení.

Rada svá doporučení předloží Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům.

3. Hodnocený členský stát předloží Komisi a Radě akční plán pro provedení všech doporučení.

Komise poskytne svůj přezkum adekvátnosti akčního plánu hodnocenému členskému státu po konzultaci s týmem, který provedl hodnotící činnost, do jednoho měsíce od předložení akčního plánu.

Pokud se Komise domnívá, že akční plán není adekvátní, předloží hodnocený členský stát revidovaný akční plán.

Hodnocený členský stát podává Komisi a Radě zprávu o provádění svého akčního plánu každých šest měsíců od data oznámení o obdržení přezkumu.

4. Komise organizuje jednu nebo více opakovaných návštěv v případě, že hodnotící zpráva dospěje k závěru, že hodnocený členský stát nesplnil podmínky nezbytné pro uplatňování schengenského acquis.

Tým vypracuje v souladu s čl. 20 odst. 1 až 4 návrh zprávy o opakované návštěvě, v níž posoudí pokrok dosažený při provádění doporučení Rady.

Komise přijme zprávu o opakované návštěvě prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2. Komise zprávu o opakované návštěvě a případně návrh doporučení Rady předloží Radě k přijetí ve formě prováděcího rozhodnutí.

5. Pokud se Komise domnívá, že akční plán může být uzavřen, zorganizuje před uzavřením akčního plánu ověřovací návštěvu.

Komise informuje Evropský parlament a Radu o výsledku ověřovací návštěvy. Komise informuje Evropský parlament a Radu o tom, že akční plán může být uzavřen.

Rada na základě návrhu Komise a s přihlédnutím k výsledku ověřovací návštěvy přijme prováděcí rozhodnutí, kterým schválí uzavření akčního plánu.

6. Členské státy, pro které bylo přijato rozhodnutí Rady o uplatňování schengenského acquis v plném rozsahu, budou hodnoceny v souladu s čl. 1 odst. 2 písm. a) nejpozději do jednoho roku ode dne uplatňování schengenského acquis v plném rozsahu v daném členském státě. Roční program hodnocení se za tímto účelem aktualizuje.

Článek 24

Zvláštní ustanovení pro tematická hodnocení

Na tematická hodnocení se použijí ustanovení čl. 23 odst. 1, 2 a 3.

Pokud tematické hodnocení zjistí závažný nedostatek, použije se článek 22.

KAPITOLA V

SPRÁVA SCHENGENU A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 25

Podávání zpráv Evropskému parlamentu a Radě

Komise každoročně předloží Evropskému parlamentu a Radě komplexní zprávu o hodnoceních provedených podle tohoto nařízení v předchozím roce. Tato zpráva se zveřejní.

Ve zprávě podle prvního pododstavce se uvedou informace o hodnoceních provedených v předchozím roce, o fungování skupin odborníků, včetně dostupnosti odborníků členských států, o závěrech učiněných z hodnocení a o aktuálním stavu, pokud jde o nápravná opatření přijatá členskými státy. V této zprávě se na základě výsledků hodnotících a monitorovacích činností prováděných podle tohoto nařízení pojmenují společné problémy, sdílí osvědčené postupy a inovativní řešení s cílem zlepšit provádění schengenského acquis. Zpráva zohlední synergie s dalšími monitorovacími nástroji a mechanismy ke zvýšení povědomí o fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.

Komise zprávu uvedenou v prvním pododstavci bezodkladně předá vnitrostátním parlamentům. Rada zprávu projedná s ohledem na příspěvek hodnocení k fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.

Komise informuje alespoň dvakrát ročně Evropský parlament a Radu o stavu provádění akčních plánů vypracovaných členskými státy. Komise poskytne zejména informace o svých přezkumech adekvátnosti akčních plánů, o výsledcích opakovaných návštěv a ověřovacích návštěv, jakož i o svých připomínkách, pokud se domnívá, že nedošlo k dostatečnému pokroku při provádění akčního plánu.

Článek 26

Příručka pro schengenské hodnocení

Komise v úzké spolupráci s členskými státy vypracuje a, je-li to nezbytné, aktualizuje pokyny týkající se zejména:

a)	povinností odborníků, zástupců Komise a pozorovatelů v oblasti odborné přípravy,

b)	přípravných činností pro účely hodnocení,

c)	provádění návštěv, včetně neohlášených návštěv,

d)	provádění hodnotících a monitorovacích činností, včetně prostřednictvím dotazníku nebo, ve výjimečných případech, jiných metod práce na dálku,

e)	vypracování hodnotících zpráv a začleňování dokumentačního a digitálního materiálu do těchto zpráv,

f)	postupů pro následná opatření, zejména pokud jde o opakované návštěvy a ověřovací návštěvy,

g)	synergie s dalšími hodnotícími a monitorovacími činnostmi,

h)	logistických a finančních otázek souvisejících s organizací hodnotících a monitorovacích činností,

i)	ověřování činností institucí a jiných subjektů Unie, pokud vykonávají funkce jménem členských států s cílem napomáhat operativnímu uplatňování ustanovení schengenského acquis.

Článek 27

Přezkum

Komise provede přezkum uplatňování tohoto nařízení a předloží Radě zprávu do šesti měsíců od přijetí všech hodnotících zpráv týkajících se hodnocení, na která se vztahuje první víceletý program hodnocení přijatý v souladu s tímto nařízením. Tento přezkum zahrnuje všechny prvky tohoto nařízení, včetně fungování postupů pro přijímání aktů podle hodnotícího mechanismu. Komise předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu bezodkladně.

Článek 28

Citlivé informace

1. Členové týmu, pozorovatelé a odborníci-stážisté považují za důvěrnou jakoukoli informaci, kterou obdrží v průběhu výkonu svých povinností.

2. Stupeň utajení zpráv je na úrovni „citlivé neutajované“ v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/443. Jsou označeny stupněm utajení „/RESTREINT UE/EU RESTRICTED“ ve smyslu rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444, je-li takový stupeň utajení vyžadován podle čl. 5 odst. 3 uvedeného rozhodnutí nebo na základě odůvodněné žádosti hodnoceného členského státu.

Komise po konzultaci dotčeného členského státu rozhodne, která část hodnotící zprávy může být zveřejněna.

3. Předávání utajovaných informací a dokumentů a nakládání s nimi pro účely tohoto nařízení probíhá v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly. Tato pravidla nevylučují zpřístupnění informací Evropskému parlamentu a příslušným institucím a jiným subjektům Unie uvedeným v článku 7.

Článek 29

Podmínky účasti Irska

1. Odborníci z Irska se účastní hodnocení pouze té části schengenského acquis, jíž bylo Irsko oprávněno se účastnit.

2. Hodnocení se vztahují pouze na účinné a účelné uplatňování té části schengenského acquis Irskem, jíž bylo Irsko oprávněno se účastnit.

3. Irsko se podílí na přijímání doporučení Radou pouze ohledně té části schengenského acquis, jíž bylo oprávněno se účastnit.

Článek 30

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 31

Přechodná ustanovení

1. První víceletý program hodnocení a první roční program hodnocení podle tohoto nařízení budou stanoveny do 1. prosince 2022 a začnou se provádět ode dne 1. února 2023.

První víceletý program hodnocení podle tohoto nařízení zohlední hodnocení, která již byla provedena v rámci druhého víceletého programu přijatého podle nařízení (EU) č. 1053/2013, a bude vypracován jako pokračování uvedeného programu.

2. Standardní dotazník přijatý podle nařízení (EU) č. 1053/2013 se použije do doby, než bude stanoven standardní dotazník podle článku 14 tohoto nařízení.

3. V případě hodnocení provedených před 1. únorem 2023 se hodnotící zprávy a doporučení přijímají v souladu s nařízením (EU) č. 1053/2013. Činnosti navazující na tato hodnocení a sledování těchto hodnocení, počínaje předložením akčních plánů, se provádějí v souladu s tímto nařízením.

Článek 32

Zrušení

Nařízení (EU) č. 1053/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. října 2022, s výjimkou ustanovení týkajících se přijímání hodnotících zpráv a doporučení, která se použijí až do přijetí hodnotících zpráv a doporučení uvedených v čl. 31 odst. 3 tohoto nařízení.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.

Článek 33

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. října 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Lucemburku dne 9. června 2022.

Za Radu

předseda

É. DUPOND-MORETTI

(1) Stanovisko ze dne 7. dubna 2022 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 ze dne 7. října 2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 27).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

(6) Nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva (Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).

(10) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).

(11) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(12) Rozhodnutí Rady 2009/937/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se přijímá její jednací řád (Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 35).

(13) Úř. věst. C 337, 23.8.2021, s. 2.

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(15) Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

(16) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(17) Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).

(18) Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(19) Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).

(20) Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

(21) Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).

(22) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí ( Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98 ).

PŘÍLOHA

Srovnávací tabulka

Nařízení (EU) č. 1053/2013	Toto nařízení
Čl. 1 odst. 1 a 2	Čl. 1 odst. 1 a 2
Čl. 1 odst. 3	Čl. 15 odst. 2
Článek 2	Článek 2
Článek 3	Článek 3
-	Článek 4
-	Článek 5
Čl. 4 odst. 1	Čl. 1 odst. 3
Čl. 4 odst. 2 a 3	Článek 6
Článek 8	Článek 7
Článek 7	Článek 8
-	Článek 9
-	Článek 10
-	Článek 11
Článek 5	Článek 12
Článek 6	Článek 13
Článek 9	Článek 14
Článek 12	Čl. 15 odst. 1
Článek 12	Článek 16
-	Článek 17
Článeks 10 and 11	Článek 18
Článek 13	Článek 19
Články 14 a 15	Článek 20
Článek 16	Článek 21
-	Článek 22
-	Článek 23
-	Článek 24
Článek 20	Článek 25
-	Článek 26
Článek 22	Článek 27
Článek 19	-
Článek 17	Článek 28
Článek 18	Článek 29
Článek 21	Článek 30
Článek 23	Článek 31
Článek 23	Článek 32
Článek 24	Článek 33

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 160

České vydání	Právní předpisy	Ročník 65 15. června 2022

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (EU) 2022/922 ze dne 9. června 2022 o vytvoření a fungování hodnotícího a monitorovacího mechanism k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení nařízení (EU) č. 1053/2013	1
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/923 ze dne 11. března 2022, kterým se opravuje švédské znění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1189, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, pokud jde o produkci a uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin z ekologického heterogenního materiálu určitých rodů nebo druhů ( 1 )	28
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/924 ze dne 8. června 2022 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Spreewälder Gurkensülze (CHZO))	29
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/925 ze dne 14. června 2022, kterým se mění příloha prováděcího nařízení (EU) 2018/1882, pokud jde o nákazy vodních živočichů uvedené na seznamu a o seznam druhů a skupin druhů, které představují značné riziko šíření zmíněných nákaz uvedených na seznamu ( 1 )	30

Název nákazy uvedené na seznamu	Kategorie nákazy uvedené na seznamu	Druhy uvedené na seznamu
Název nákazy uvedené na seznamu	Kategorie nákazy uvedené na seznamu	Druhy a skupina druhů	Druhy vektorů
„Epizootická nekróza krvetvorné tkáně	A+D+E	Ameiurus melas, Bidyanus bidyanus, Esox lucius, Galaxias olidus, Gambusia affinis, Gambusia holbrooki, Macquaria australasica, Melanotaenia fluviatilis, Oncorhynchus mykiss, Perca fluviatilis, Sander lucioperca	Aristichthys nobilis, Carassius auratus, Carassius carassius, Cyprinus carpio, Hypophthalmichthys molitrix, Leuciscus spp., Rutilus rutilus, Scardinius erythrophthalmus, Tinca tinca
Virová hemoragická septikémie	C+D+E	Alosa immaculata, Ameiurus nebulosus, Ambloplites rupestris, Ammodytes hexapterus, Aplodinotus grunniens, Centrolabrus exoletus, Clupea harengus, Clupea pallasii pallasii, Coregonus artedii, Coregonus clupeaformis, Coregonus lavaretus, Ctenolabrus rupestris, Cyclopterus lumpus, Cymatogaster aggregata, Dorosoma cepedianum, Danio rerio, Engraulis encrasicolus, Esox lucius, Esox masquinongy, Fundulus heteroclitus, Gadus macrocephalus, Gadus morhua, Gaidropsarus vulgaris,Gasterosteus aculeatus, Labrus bergylta, Labrus mixtus, Lampetra fluviatilis, Lepomis gibbosus, Lepomis macrochirus, Limanda limanda, Merlangius merlangus, Micropterus dolomieu, Micropterus salmoides, Micromesistius poutassou, Morone americana, Morone chrysops, Morone saxatilis, Mullus barbatus, Neogobius melanostomus, Notropis atherinoides, Notropis hudsonius, Oncorhynchus kisutch, Oncorhynchus mykiss, Oncorhynchus mykiss X Oncorhynchus kisutch hybrids, Oncorhynchus tshawytscha, Paralichthys olivaceus, Perca flavescens, Pimephales notatus, Pimephales promelas, Platichthys flesus, Pleuronectes platessa, Pomatoschistus minutus, Pomoxis nigromaculatus, Raja clavata, Salmo marmoratus, Salmo salar, Salmo trutta, Salvelinus namaycush, Sander vitreus, Sardina pilchardus, Sardinops sagax, Scomber japonicus, Scophthalmus maximus, Solea senegalensis, Sprattus sprattus, Symphodus melops, Thaleichthys pacificus, Trachurus mediterraneus, Trisopterus esmarkii, Thymallus thymallus, Uranoscopus scaber	Acipenser baerii, Acipenser gueldenstaedtii, Acipenser ruthenus, Acipenser stellatus, Acipenser sturio, Ameiurus melas, Argyrosomus regius, Aristichthys nobilis, Carassius auratus, Carassius carassius, Clarias gariepinus, Cyprinus carpio, Dentex dentex, Dicentrarchus labrax, Diplodus puntazzo, Diplodus sargus, Diplodus vulgaris, Epinephelus aeneus, Epinephelus marginatus, Huso huso, Hypophthalmichthys molitrix, Ictalurus punctatus, Ictalurus spp., Leuciscus spp., Morone chrysops x, Morone saxatilis, Mugil cephalus, Oreochromis, Pagellus bogaraveo, Pagellus erythrinus, Pagrus major, Pagrus pagrus, Pangasius pangasius, Rutilus rutilus, Salvelinus alpinus, Salvelinus fontinalis, Sander lucioperca, Scardinius erythrophthalmus, Sciaenops ocellatus, Silurus glanis, Soleasenegalensis, Solea solea, Sparus aurata, Thunnus spp., Thunnus thynnus, Tinca tinca, Umbrina cirrosa
Infekční nekróza krvetvorné tkáně	C+D+E	Esox lucius, Onchorynchus clarkii, Oncorhynchus keta, Oncorhynchus kisutch, Oncorhynchus masou, Oncorhynchus mykiss, Oncorhynchus nerka, Oncorhynchus tshawytscha, Salmo marmoratus, Salvelinus namaycush, Salmo salar, Salmo trutta, Salvelinus alpinus, Salvelinus fontinalis	Acipenser Baerii, Acipenser gueldenstaedtii, Acipenser ruthenus, Acipenser stellatus, Acipenser sturio, Ameiurus melas, Aristichthys nobilis, Astacus astacus, Carassius auratus, Carassius carassius, Clarias gariepinus, Cyprinus carpio, Gadus morhua, Hippoglossus hippoglossus, Hypophthalmichthys molitrix, Huso huso, Ictalurus punctatus, Ictalurus spp., Leuciscus spp., Melanogrammus aeglefinus, Platichthys flesus, Pacifastacus leniusculus, Procambarus clarkii, Pangasius pangasius, Rutilus rutilus, Sander lucioperca, Scardinius erythrophthalmus, Silurus glanis, Tinca tinca
Infekce virem nakažlivé chudokrevnosti lososů (ISAV) s delecí ve vysoce polymorfní oblasti	C+D+E	Oncorynchus mykiss, Salmo salar, Salmo trutta
Herpesviróza koi	E	Všechny druhy a poddruhy Cyprinus carpio, a kříženci Cyprinus carpio, např. Cyprinus carpio × Carassius auratus, Cyprinus carpio × Carassius carassius	Carassius auratus, Ctenopharyngodon idella
Mikrocytóza (Mikrocytos mackini)	A+D+E	Crassostrea gigas, Crassostrea sikamea, Ostrea edulis
Perkinsóza (Perkinsus marinus)	A+D+E	Crassostrea gigas, Crassostrea virginica	Brachyura spp., Cherax destructor, Homarus gammarus, Macrobrachium rosenbergii, Palinurus spp., Penaeus indicus, Penaeus japonicus, Penaeus kerathurus, Penaeus stylirostris, Penaeus vannamei, Portunus puber, Scylla serrata
Bonamióza (Bonamia exitiosa)	C+D+E	Crassostrea ariakensis, Crassostrea virginica, Ostrea puelchana, Ostrea angasi, Ostrea chilensis, Ostrea equestris, Ostrea edulis, Ostrea lurida	Crassostrea angulata, Crassostrea gigas, Crassostrea virginica
Bonamióza (Bonamia ostreae)	C+D+E	Crassostrea ariakensis, Ostrea chilensis, Ostrea edulis	Cerastoderma edule, Donax trunculus, Mya arenaria, Mercenaria mercenaria, Meretrix lusoria, Pecten maximus, Ruditapes decussatus, Ruditapes philippinarum, Venerupis aurea, Venerupis pullastra, Venus verrucosa
Marteilióza (Marteilia refringens)	C+D+E	Ostrea angasi, Ostrea chilensis, Ostrea edulis, Ostrea puelchana	Cerastoderma edule, Donax trunculus, Mya arenaria, Mercenaria mercenaria, Meretrix lusoria, Ruditapes decussatus, Ruditapes philippinarum, Venerupis aurea, Venerupis pullastra, Venus verrucosa
Infekce virem syndromu Taura	A+D+E	Metapenaeus ensis, Penaeus aztecus, Penaeus monodon, Penaeus setiferus, Penaeus stylirostris, Penaeus vannamei	Atrina spp., Buccinum undatum, Brachyura spp., Cherax destructor, Crassostrea angulata, Cerastoderma edule, Crassostrea gigas, Crassostrea virginica, Donax trunculus, Haliotis discus hannai, Haliotis tuberculata, Homarus gammarus, Littorina littorea, Macrobrachium rosenbergii, Mercenaria mercenaria, Meretrix lusoria, Mya arenaria, Mytilus edulis, Mytilus galloprovincialis, Octopus vulgaris, Ostrea edulis, Palinurus spp, Portunus puber, Pecten maximus, Penaeus indicus, Penaeus japonicus, Penaeus kerathurus Ruditapes decussatus, Ruditapes philippinarum, Scylla serrata, Sepia officinalis, Strombus spp., Venerupis aurea, Venerupis pullastra, Venus verrucosa
Infekce virem žlutohlavosti (Yellowhead disease)	A+D+E	Metapenaeus affinis, Penaeus monodon, Palaemonetes pugio, Penaeus stylirostris, Penaeus vannamei	Atrina spp., Buccinum undatum, Crassostrea angulata, Cerastoderma edule, Crassostrea gigas, Crassostrea virginica, Donax trunculus, Haliotis discus hannai, Haliotis tuberculata, Littorina littorea, Mercenaria mercenaria, Meretrix lusoria, Mya arenaria, Mytilus edulis, Mytilus galloprovincialis, Octopus vulgaris, Ostrea edulis, Pecten maximus, Ruditapes decussatus, Ruditapes philippinarum, Sepia officinalis, Strombus spp., Venerupis aurea, Venerupis pullastra, Venus verrucosa
Infekce virem syndromu běloskvrnitosti (White spot disease)	C+D+E	Všichni desetinozí korýši (řád Decapoda)	Atrina spp., Buccinum undatum, Crassostrea angulata, Cerastoderma edule, Crassostrea gigas, Crassostrea virginica, Donax trunculus, Haliotis discus hannai, Haliotis tuberculata, Littorina littorea, Mercenaria mercenaria, Meretrix lusoria, Mya arenaria, Mytilus edulis, Mytilus galloprovincialis, Octopus vulgaris, Ostrea edulis, Pecten maximus, Ruditapes decussatus, Ruditapes philippinarum, Sepia officinalis, Strombus spp., Venerupis aurea, Venerupis pullastra, Venus verrucosa“


	(1) Text s významem pro EHP.