1)

Přílohy V až VIII se nahrazují tímto:

2)

Oddíl 2 přílohy XI se mění takto:

☐

Název produktu

☐

Souvislost

☐

Omezení při uvádění na trh

8.1

8.2

8.3

5.1

5.2

5.3

5.4

5.1

5.2

5.3

1)

bod 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Účel a rozsah

Identifikace složek živočišného původu v krmivech se provádí pomocí světelné mikroskopie nebo polymerázové řetězové reakce podle ustanovení uvedených v této příloze.

Tyto dvě metody umožňují zjistit přítomnost složek živočišného původu v premixech, krmných surovinách a krmných směsích. Neumožňují však výpočet množství takových složek v premixech, krmných surovinách a krmných směsích. Obě metody mají mezní hodnotu detekce nižší než 0,1 % (hmot.).

Metoda polymerázové řetězové reakce umožňuje identifikaci systematické skupiny složek živočišného původu, jež jsou přítomny v premixech, krmných surovinách a krmných směsích.

Tyto metody se použijí ke kontrole uplatňování zákazů, jež jsou stanoveny v čl. 7 odst. 1 a příloze IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 (*) a v čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (**)

V závislosti na druhu zkoušeného krmiva lze tyto metody použít v rámci jednoho operačního protokolu, a to buď jednotlivě, či ve vzájemné kombinaci v souladu se standardními operačními postupy, jež stanovila a na svých internetových stránkách zveřejnila Referenční laboratoř EU pro živočišné proteiny v krmivech (EURL-AP) (***).

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1)."

(**)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1)."

(***)  https://www.eurl.craw.eu/legal-sources-and-sops/method-of-reference-and-sops/“;"

2)

bod 2.1 se nahrazuje tímto:

„2.1   Světelná mikroskopie

2.1.1.   Princip

Složky živočišného původu, jež mohou být přítomny v premixech, krmných surovinách a krmných směsích zaslaných k analýze, jsou identifikovány na základě charakteristických, mikroskopicky rozeznatelných znaků, jako jsou např. svalová vlákna a jiné masité částice, chrupavky, kosti, rohy, chlupy, štětiny, fragmenty kutikul bezobratlých, tracheální struktury hmyzu, krevní produkty, kapky mléka, krystaly laktózy, peří, vaječné skořápky, rybí kosti a šupiny.

Mikroskopická vyšetření se provedou po přípravě vzorků sedimentací.

U vzorků se provede sedimentace takto:

2.1.2.   Činidla a vybavení

2.1.2.1.   Činidla

2.1.2.1.1   Koncentrační přípravek

2.1.2.1.2   Činidlo k barvení

2.1.2.1.3   Zalévací přípravky

2.1.2.1.4   Barvící zalévací přípravky

2.1.2.1.5   Oplachovací činidla

2.1.2.1.6   Bělicí činidlo

2.1.2.2   Vybavení

—

Skleněná kuželovitá dělicí nálevka o objemu 250 ml s teflonovým nebo skleněným zabroušeným kohoutem na spodku kužele. Průřez kohoutu v otevřené poloze je ≥ 4 mm. Namísto skleněné kuželovité dělicí nálevky může být pouze pro jednoduchou sedimentaci s využitím TCE použita usazovací kádinka s kónickým dnem, prokázala-li laboratoř, že hodnoty mezní detekce odpovídají hodnotám získaným za použití skleněné kuželovité dělicí nálevky. Dělicí nálevka

2.1.3   Odběr a příprava vzorků

2.1.3.1   Odběr vzorků

Používá se reprezentativní vzorek odebraný v souladu s přílohou I.

2.1.3.1.1.   Vysoušení vzorků

Vzorky s obsahem vody > 14 % se před zpracováním vysuší podle přílohy III.

2.1.3.1.2.   Předběžné prosévání vzorku

Za účelem shromáždění informací o možné kontaminaci krmiva z okolního prostředí se doporučuje předběžně prosít granulované a jádrové krmivo sítem o velikosti 1 mm, a následně připravit, analyzovat a zvlášť vykazovat dvě vzniklé frakce, jež je třeba považovat za samostatné vzorky.

2.1.3.2   Předběžná opatření

Veškeré vybavení k vícenásobnému použití se před použitím důkladně vyčistí, čímž se zabrání křížové kontaminaci v laboratoři. Před čištěním se rozebere dělicí nálevka na jednotlivé části. Jednotlivé části dělicí nálevky a skleněné vybavení se předem omývají ručně a následně se vloží do mycího zařízení. Síta se čistí kartáčem s tuhými syntetickými štětinami. Po prosívání materiálu s obsahem tuků, jako je např. rybí moučka, se na závěr doporučuje očistit síta acetonem a tlakovým vzduchem.

2.1.3.3   Příprava vzorků obsahujících tuky či oleje

Pro přípravu vzorků obsahujících tuky se použije tento protokol:

Stejný protokol, s výjimkou první a čtvrté odrážky, se použije pro přípravu vzorků obsahujících olej.

2.1.3.4   Příprava jiných vzorků, než jsou tuky či oleje

2.1.4.   Mikroskopické zkoumání

2.1.4.1   Příprava podložních mikroskopických sklíček

Podložní mikroskopická sklíčka se připraví ze sedimentu a dle úvahy osoby provádějící analýzu rovněž buď z flotátu, nebo suroviny. Je-li to vhodné, připraví se pouze pro zjištění složek živočišného původu suchozemských bezobratlých mikroskopická podložní sklíčka z konečného flotátu získaného podle popisu v bodě 2.1.3.4.4. Připraví se dvě vzniklé frakce (jemná a hrubá). Navážky frakcí nanesené na podložní mikroskopická sklíčka by měly být reprezentativní pro celou frakci.

Za účelem provedení úplného zkušebního protokolu stanoveného v bodě 2.1.4.2 je třeba připravit dostatečný počet podložních sklíček.

Mikroskopická podložní sklíčka se zalijí přiměřeným zalévacím přípravkem v souladu se standardním operačním postupem, jejž stanovila a na svých internetových stránkách zveřejnila Referenční laboratoř EU pro živočišné proteiny v krmivech (EURL-AP). Podložní sklíčka se zakryjí krycími sklíčky.

2.1.4.2   Vývojový diagram pozorování za účelem zjišťování živočišných částic v krmných směsích, krmných surovinách a premixech

Připravená mikroskopická podložní sklíčka se pozorují v souladu s vývojovými diagramy pozorování, jež jsou stanoveny v diagramech č. 1 a 2.

Mikroskopická pozorování se provádí pomocí kombinovaného mikroskopu, přičemž je pozorován sediment a dle úvahy osoby provádějící analýzu rovněž buď flotát, nebo surovina. Pro zjištění složek živočišného původu suchozemských bezobratlých se kromě toho provedou rovněž pozorování konečného flotátu získaného podle popisu v bodě 2.1.3.4.4 v souladu s diagramem 3. Pro hrubší frakce lze kromě kombinovaného mikroskopu použít i stereoskopický mikroskop. Celá plocha mikroskopického podložního sklíčka se prozkoumá při různém zvětšení. Přesné vysvětlení, jak používat vývojové diagramy, podrobně popisuje standardní operační postup, jejž stanovila a na svých internetových stránkách zveřejnila Referenční laboratoř EU pro živočišné proteiny v krmivech (EURL-AP).

Minimální počet mikroskopických podložních sklíček, jež mají být zkoumána, je třeba důsledně dodržet u každého z kroků vývojových diagramů pozorování s výjimkou případů, kdy celý materiál frakce neumožňuje dosažení stanoveného počtu podložních sklíček, například pokud není získán žádný sediment. Pro záznam počtu částic se provádí pozorování na jednotlivé stanovení s nejvýše 6 podložními sklíčky.

Jsou-li na flotátu nebo na surovině připravována další mikroskopická podložní sklíčka pomocí specifičtějšího barvícího zalévacího přípravku popsaného v bodě 2.1.2.1.4 pro další charakterizaci struktur (např. peří, chlupů, svalových nebo krevních částic), které byly zjištěny na podložních sklíčkách připravených jinými zalévacími přípravky, jak je popsáno v bodě 2.1.2.1.3, počet částic se vypočítá na základě počtu podložních sklíček na jednotlivé stanovení s nejvýše 6 podložními sklíčky, včetně dalších podložních sklíček se specifičtějším zalévacím přípravkem. Další mikroskopická podložní sklíčka připravená z konečného flotátu získaného podle popisu v bodě 2.1.3.4.4 pro zjištění složek živočišného původu suchozemských bezobratlých se neberou v úvahu pro identifikaci jiné povahy (suchozemských obratlovců a ryb).

Osoba provádějící pozorování může za účelem usnadnění identifikace povahy a původu částic využít podpůrných nástrojů, jako jsou např. podpůrné systémy pro rozhodování, knihovny snímků a referenční vzorky.

Diagram 1

Vývojový diagram pozorování po jednoduché sedimentaci s využitím TCE za účelem zjišťování živočišných částic jiných než ze suchozemských bezobratlých v krmných směsích, krmných surovinách a premixech pro první stanovení

Diagram 2

Vývojový diagram pozorování po jednoduché sedimentaci s využitím TCE za účelem zjišťování živočišných částic jiných než ze suchozemských bezobratlých v krmných směsích, krmných surovinách a premixech pro druhé stanovení

Diagram 3

Vývojový diagram pozorování po dvojí sedimentaci s využitím PE/TCE za účelem zjišťování složek živočišného původu suchozemských bezobratlých v krmných směsích, krmných surovinách a premixech

2.1.4.3.   Počet stanovení

Stanovení se provádějí na různých dílčích vzorcích o hmotnosti 50 g.

Nejsou-li po prvním stanovení, jež bylo provedeno v souladu s vývojovým diagramem pozorování uvedeným v diagramu 1 nebo případně 3, zjištěny žádné živočišné částice, není další stanovení nutné a výsledky analýzy se nahlašují s využitím formulací stanovených v bodě 2.1.5.1.

Je-li po prvním stanovení, jež bylo provedeno v souladu s vývojovým diagramem pozorování uvedeným v diagramu 1, zjištěna jedna nebo více živočišných částic dané povahy (tj. ze suchozemských obratlovců či ryb) a povaha zjištěných částic potvrdí deklarovaný obsah vzorku, není nutné druhé stanovení. Je-li počet živočišných částic dané povahy zjištěný během tohoto prvního stanovení vyšší než 5, podá se o výsledku analýzy zpráva podle živočišné povahy s využitím formulací stanovených v bodě 2.1.5.3. Jinak se o výsledku analýzy podává zpráva podle živočišné povahy s využitím formulací stanovených v bodě 2.1.5.2.

Je-li po prvním stanovení provedeném v souladu s vývojovým diagramem pozorování stanoveným v diagramu 3 zjištěno více než 5 částic suchozemských bezobratlých, není nutné druhé stanovení a o výsledku analýzy se podá zpráva podle živočišné povahy s využitím formulací stanovených v bodě 2.1.5.3.

Ve všech ostatních případech, včetně případů, kdy nebylo laboratoři poskytnuto prohlášení o obsahu, se provede druhé stanovení s novou navážkou dílčího vzorku. Je-li po druhém stanovení provedeném v souladu s vývojovým diagramem pozorování stanoveným v diagramu 2 nebo případně 3 celkový počet živočišných částic dané povahy zjištěný během dvou stanovení vyšší než 10, podá se o výsledku analýzy zpráva podle živočišné povahy s využitím formulací stanovených v bodě 2.1.5.3. Jinak se o výsledku analýzy podává zpráva podle živočišné povahy s využitím formulací stanovených v bodě 2.1.5.2.

2.1.5.   Vyjádření výsledků

Při nahlašování výsledků uvede laboratoř druh materiálu, na kterém byla analýza provedena (sediment, flotát, konečný flotát, surovina). Při nahlašování musí být jasně uveden počet stanovení, jež byla vykonána, a zda nebylo před přípravou podložního sklíčka provedeno prosévání frakcí v souladu s bodem 2.1.3.4.3 první odrážkou třetím pododstavcem nebo bodem 2.1.3.4.4 třetí odrážkou.

Laboratorní zpráva musí obsahovat přinejmenším informace o přítomnosti složek ze suchozemských obratlovců a z ryb.

Různé nálezy se nahlašují následovně:

1)

Proces jednání má být otevřený, inkluzivní a transparentní a založen na spolupráci v dobré víře.

2)

Proces jednání má umožnit smysluplnou účast všech příslušných zúčastněných stran, včetně zástupců občanské společnosti, soukromého sektoru, akademické obce a nevládních organizací.

3)

Podněty všech členů Organizace spojených národů mají být posuzovány na rovnoprávném základě, aby bylo zajištěno, že tento proces bude inkluzivní.

4)

Proces jednání má být založen na účinném a realistickém pracovním programu.

5)

Úmluva má zajišťovat vysokou úroveň ochrany lidských práv a základních svobod a zároveň sloužit jako účinný nástroj pro donucovací a justiční orgány v celosvětovém boji proti kriminalitě s cílem prosazovat a posilovat opatření pro účinnější a účelnější předcházení počítačové kriminalitě a boj proti ní, jakož i podporovat a usnadňovat mezinárodní spolupráci, zajišťovat vysokou úroveň ochrany práv obětí a podporovat budování kapacit a technickou pomoc v boji proti počítačové kriminalitě.

6)

Má se plně zohlednit stávající rámec osvědčených mezinárodních a regionálních nástrojů a úsilí, který se odráží v rezolucích Valného shromáždění Organizace spojených národů 74/247 a 75/282. Úmluva tak má být slučitelná se stávajícími mezinárodními nástroji, zejména s Úmluvou Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu z roku 2000 a jejími protokoly, Úmluvou Organizace spojených národů proti korupci z roku 2003, Budapešťskou úmluvou Rady Evropy o počítačové kriminalitě z roku 2001 a jejími protokoly, ale také dalšími příslušnými mezinárodními a regionálními nástroji, které se týkají zejména ochrany lidských práv a základních svobod. Úmluva nemá mít žádný dopad na jejich uplatňování nebo na přistoupení jakékoli další země k těmto stávajícím nástrojům a nemá vést ke zbytečné duplicitě.

7)

Mají se plně zohlednit práce a výsledky činnosti otevřené mezivládní expertní skupiny pro provedení komplexní studie o kyberkriminalitě, jak bylo dohodnuto v rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů 75/282.

8)

Ustanovení úmluvy mají zajišťovat nejvyšší možnou ochranu lidských práv a základních svobod. Členské státy EU by měly být schopny dodržovat mezinárodní právo a právo EU, včetně základních práv, svobod a obecných zásad práva EU, jak jsou zakotveny ve Smlouvách Evropské unie a v Listině základních práv. Ustanovení úmluvy by měla být rovněž slučitelná s mezinárodními obchodními závazky EU a jejích členských států.

9)

Úmluva má stanovit definice trestných činů, které mohou být spáchány pouze za použití počítačových systémů.

10)

Za předpokladu, že budou zaručeny dostatečné podmínky a záruky a odpovídající ochrana lidských práv a základních svobod, by úmluva mohla jako výjimku ze zásady uvedené v odstavci 9 stanovit definice trestných činů, které mohou být spáchány bez použití počítačových systémů, ale mohou být za určitých okolností umožněny použitím počítačových systémů, avšak pouze v případech, kdy zapojení počítačových systémů podstatně mění charakteristiky nebo dopad těchto trestných činů.

11)

Trestné činy mají být definovány jasně, úzce a technologicky neutrálním způsobem. Definice mají být slučitelné s definicemi v jiných příslušných mezinárodních nebo regionálních úmluvách, zejména v oblasti počítačové kriminality, a s mezinárodními normami v oblasti lidských práv a základních svobod.

12)

Úmluva má stanovit pravidla týkající se napomáhání k takovým trestným činům a v příslušných případech pokusu o jejich spáchání, odpovědnosti fyzických i právnických osob za takové trestné činy, pravidla pro stanovení pravomoci ve vztahu k takovým trestným činům a pravidla týkající se účinných, přiměřených a odrazujících sankcí a opatření v souvislosti s takovými trestnými činy, které jsou slučitelné s jinými příslušnými mezinárodními nebo regionálními úmluvami, zejména v oblasti organizované trestné činnosti nebo počítačové kriminality, a s mezinárodními normami v oblasti lidských práv.

13)

Úmluva má stanovit procesní trestněprávní opatření, která orgánům umožní účinně vyšetřovat počítačovou kriminalitu, což by za předpokladu, že jsou stanoveny dostatečné záruky, mohlo zahrnovat opatření k uchovávání nebo získávání elektronických důkazů jakéhokoli trestného činu v rámci vyšetřování trestného činu nebo trestního řízení a navíc, v případě prokázané potřeby a přidané hodnoty, opatření ke zmrazení a konfiskaci výnosů z těchto trestných činů, a to s náležitým zohledněním zásady proporcionality, zákonnosti a nezbytnosti, ochrany práv týkajících se respektování soukromí a ochrany osobních údajů.

14)

Uvedená procesní trestní opatření nemají být v rozporu s jinými příslušnými mezinárodními nebo regionálními úmluvami, zejména v oblasti organizované trestné činnosti nebo počítačové kriminality, a mají být s takovými úmluvami a mezinárodními normami v oblasti lidských práv a základních svobod slučitelná.

15)

Procesní opatření k zajištění nebo získání elektronických důkazů mají obsahovat jasnou a úzkou definici druhu dotčených údajů. Procesní opatření pro spolupráci se subjekty soukromého sektoru mají zajistit, aby zátěž pro tyto subjekty byla přiměřená a aby subjekty soukromého sektoru plně respektovaly právní předpisy na ochranu lidských práv svých uživatelů. Úmluva má dát poskytovatelům online služeb (např. poskytovatelům internetových služeb) právní jasnost v jejich interakci s donucovacími orgány států, které jsou stranami úmluvy. Procesní opatření pro odstranění nezákonného obsahu se mají týkat pouze nezákonného obsahu, který má být dostatečně konkrétní a úzce definovaný v úmluvě.

16)

Úmluva má stanovit opatření pro spolupráci, jež orgánům v různých státech, které jsou stranami tohoto nástroje, umožní účinně spolupracovat prostřednictvím vzájemné právní pomoci, včetně zřízení kontaktních míst, za účelem vyšetřování trestné činnosti nebo trestních řízení týkajících se trestných činů vymezených v tomto nástroji. Mohla by rovněž stanovit taková opatření spolupráce za účelem uchovávání nebo získávání elektronických důkazů jakéhokoli trestného činu v rámci vyšetřování trestného činu nebo trestního řízení za předpokladu, že tato opatření podléhají dostatečným podmínkám a zárukám podle vnitrostátních právních předpisů států, které zajišťují přiměřenou ochranu lidských práv a základních svobod.

17)

Uvedená opatření týkající se spolupráce mají být slučitelná s jinými příslušnými mezinárodními nebo regionálními úmluvami, zejména v oblasti organizované trestné činnosti nebo počítačové kriminality, a nemají být v rozporu s těmito úmluvami, mezinárodními normami v oblasti lidských práv a základními svobodami.

18)

Opatření týkající se spolupráce mají podléhat podmínkám stanoveným právními předpisy dožádané strany a poskytovat široké důvody pro odmítnutí, aby byla zajištěna ochrana základních práv, včetně práva na ochranu osobních údajů, a to i v souvislosti s předáváním osobních údajů, a existence oboustranné trestnosti.

19)

Úmluva má stanovit přísné podmínky a silné záruky k zajištění toho, aby členské státy EU mohly dodržovat a chránit základní práva, svobody a obecné zásady práva EU zakotvené ve Smlouvách Evropské unie a v Listině základních práv, včetně zejména zásady proporcionality, zákonnosti a nezbytnosti v případě trestných činů a sankcí, procesních záruk a práv, práva na účinnou soudní ochranu, presumpci neviny, práva na spravedlivý proces a práva na obhajobu osob, proti nimž je vedeno trestní řízení, práva nebýt dvakrát trestně stíhán nebo trestán za stejný trestný čin, jakož i práva na soukromí, práva na ochranu osobních údajů a údajů elektronických komunikací při zpracování těchto údajů, včetně předávání orgánům v zemích mimo Evropskou unii, a práva na svobodu projevu a informací. Úmluva má zejména zajistit, aby členské státy EU byly schopny dodržovat požadavky na mezinárodní předávání osobních údajů ve smyslu směrnice (EU) 2016/680, nařízení (EU) 2016/679 a směrnice 2002/58/ES. Podmínky a záruky mají rovněž zajišťovat ochranu lidských práv a základních svobod v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv. To platí pro celou úmluvu, včetně procesních opatření a opatření týkajících se spolupráce, včetně těch, která mohou významně zasahovat do práv jednotlivců.

20)

Úmluva má poskytovat základ pro dobrovolná opatření na budování kapacit s cílem podpořit země v jejich schopnosti vést účinná vyšetřování a řízení týkající se počítačové kriminality a získávat elektronické důkazy pro vyšetřování a stíhání jiných trestných činů, mimo jiné prostřednictvím technické pomoci a odborné přípravy. Úloha Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu při provádění těchto opatření je jasně popsána.

21)

Úmluva má zajišťovat, aby se obětem počítačové kriminality dostalo náležité pomoci, podpory a ochrany a aby měly přístup k odškodnění.

22)

Úmluva má poskytovat základ pro praktická opatření pro předcházení počítačové kriminalitě, která jsou jasně definována a přísně omezená a odlišená od trestněprávních procesních opatření, která by mohla zasahovat do práv a svobod fyzických nebo právnických osob.

23)

Úmluva má zachovat stávající globální a regionální nástroje a probíhající mezinárodní spolupráci v celosvětovém boji proti počítačové kriminalitě. Členské státy Evropské unie mají zejména mít možnost ve svých vzájemných vztazích nadále uplatňovat pravidla Evropské unie.

24)

Úmluva má stanovit vhodný mechanismus k zajištění jejího provádění a stanovit závěrečná ustanovení, včetně ustanovení o řešení sporů, podpisu, ratifikaci, přijetí, schválení a přistoupení, vstupu v platnost, změnách, pozastavení, vypovězení a depozitáři a o jazycích, která by měla být vytvořena, pokud je to možné a vhodné, podle ustanovení jiných příslušných mezinárodních nebo regionálních úmluv, zejména v oblasti organizované trestné činnosti nebo počítačové kriminality.

25)

Úmluva má umožnit Evropské unii stát se její smluvní stranou.

26)

Komise by se měla snažit zajistit, aby úmluva byla v souladu s příslušnými právními předpisy a politikami Unie, jakož i se závazky Unie vyplývajícími z jiných příslušných mnohostranných dohod.

27)

Komise by měla vést jednání jménem Unie o záležitostech, které podle Smluv spadají do její pravomoci a v souvislosti se kterými Unie přijala pravidla.

28)

Jednání, včetně jednotlivých kol jednání, musí být připravena s dostatečným předstihem. Za tímto účelem Komise informuje Radu o předpokládaném harmonogramu a otázkách, které mají být projednávány, a co nejdříve sdílí relevantní informace.

29)

Komise a členské státy by v souladu se zásadou loajální spolupráce měly v průběhu jednání úzce spolupracovat, mimo jiné prostřednictvím pravidelných kontaktů s experty a zástupci členských států ve Vídni a v New Yorku.

30)

Jednotlivým jednáním předchází zasedání Pracovní skupiny pro justiční spolupráci v trestních věcech s cílem určit klíčové otázky, formulovat stanoviska a poskytnout pokyny, včetně případného formulování prohlášení a výhrad.

31)

Po každém jednání podá Komise Pracovní skupině pro justiční spolupráci v trestních věcech zprávu o výsledku jednání, a to i písemně.

32)

Komise informuje Radu a konzultuje s Pracovní skupinou pro justiční spolupráci v trestních věcech všechny důležité otázky, které během jednání případně vyvstanou.