24.5.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 145/1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/803

ze dne 16. února 2022,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 a upřesňují procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat pokuty a penále ze strany Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ve vztahu k poskytovatelům služeb hlášení údajů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 38k odst. 10 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vzhledem k přeshraničnímu kontextu zacházení s tržními údaji, kvalitě údajů a nezbytnosti dosáhnout úspor z rozsahu a zamezit nepříznivému dopadu možných rozdílů jak na kvalitu údajů, tak na úkoly poskytovatelů služeb hlášení údajů přeneslo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2175 (2) pravomoci v oblasti povolování a dohledu s ohledem na činnosti poskytovatelů služeb hlášení údajů v Unii na Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (dále jen „ESMA“).

(2)

Je vhodné upřesnit procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat pokuty a penále ze strany orgánu ESMA ve vztahu k poskytovatelům služeb hlášení údajů, kteří spadají do oblasti působnosti jeho dohledu. Nařízení (EU) č. 600/2014 zejména vyžaduje, aby procesní pravidla obsahovala ustanovení o právu na obhajobu, o výběru pokut a penále a o promlčecích lhůtách týkajících se ukládání a vymáhání pokut a penále.

(3)

Zjistí-li orgán ESMA závažné náznaky, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat jeden či více případů porušení požadavků na poskytovatele služeb hlášení údajů, jmenuje v rámci orgánu ESMA nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Po dokončení vyšetřování poskytne vyšetřující úředník vyšetřované osobě příležitost vyjádřit se. To znamená, že dotyčná osoba by měla mít právo předkládat písemné připomínky v přiměřené lhůtě nejméně čtyř týdnů předtím, než vyšetřující úředník předloží svůj nález orgánu ESMA. Vyšetřované osobě by mělo být umožněno, aby jí byl nápomocen právní zástupce podle vlastního výběru. Vyšetřující úředník by měl zvážit, zda je v návaznosti na podání předložená vyšetřovanou osobou nezbytné zprávu o nálezu před jejím předložením orgánu ESMA pozměnit.

(4)

Orgán ESMA by měl posoudit úplnost spisu předloženého vyšetřujícím úředníkem na základě seznamu dokumentů. Aby se zajistilo, že vyšetřovaná osoba je schopna náležitě připravit svou obhajobu, měl by jí orgán ESMA před přijetím konečného rozhodnutí o pokutách nebo opatřeních v oblasti dohledu poskytnout právo na podání dalších písemných připomínek.

(5)

S cílem zajistit, aby osoby při vyšetřování spolupracovaly, by orgán ESMA měl mít možnost přijmout určitá donucovací opatření. Pokud orgán ESMA přijal rozhodnutí vyžadující, aby určitá osoba porušování povinnosti ukončila, nebo požádal o poskytnutí úplných informací nebo o předložení úplných záznamů, údajů nebo jiných materiálů nebo přijal rozhodnutí o provedení kontroly na místě, může uložit penále s cílem přimět vyšetřovanou osobu, aby přijatému rozhodnutí vyhověla. Před uložením penále by měl orgán ESMA dané osobě poskytnout příležitost k předložení písemných podání.

(6)

Právo na obhajobu by mělo být zváženo s ohledem na to, že za určitých okolností je nutné, aby orgán ESMA přijal naléhavá opatření. Je-li naléhavé opatření podle článku 38 l nařízení (EU) č. 600/2014 opodstatněné, nemělo by být právo vyšetřované osoby na obhajobu překážkou přijetí naléhavých opatření orgánem ESMA. V takovém případě může orgán ESMA s cílem zabránit významnému a bezprostřednímu poškození finančního systému přijmout prozatímní rozhodnutí, aniž by vyšetřované osobě umožnil učinit podání. Orgán ESMA by měl dané osobě poskytnout příležitost vyjádřit se co nejdříve po přijetí prozatímního rozhodnutí a před přijetím potvrzujícího rozhodnutí. Řízení by však mělo udělit vyšetřované osobě právo na vyjádření předem před vyšetřujícím úředníkem.

(7)

Spisy připravené orgánem ESMA a vyšetřujícím úředníkem obsahují informace, které jsou pro dotčenou osobu při přípravě soudního nebo správního řízení nezbytné. Poté, co vyšetřovaná osoba obdržela oznámení zprávy o nálezu buď od vyšetřujícího úředníka, nebo od orgánu ESMA, měla by mít tedy nárok na přístup ke spisu s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Použití dokumentů, které byly získány nahlížením do spisu, by mělo být povoleno pouze v případě soudních nebo správních řízení v souvislosti s porušením nařízení (EU) č. 600/2014.

(8)

Pravomoc ukládat pokuty a penále i pravomoc vymáhat pokuty a penále by měly podléhat promlčecí lhůtě. Z důvodů soudržnosti by promlčecí lhůty pro ukládání a vymáhání pokut a penále měly zohledňovat stávající právní předpisy Unie upravující ukládání sankcí dohlíženým subjektům a výkon těchto sankcí a zkušenosti orgánu ESMA při uplatňování těchto právních předpisů.

(9)

Aby orgán ESMA zajistil bezpečnou úschovu vybraných pokut a penále, měl by je uložit na úročené účty, které jsou otevřeny výlučně za účelem jednorázových pokut nebo penále, jejichž cílem je ukončit jediné protiprávní jednání. Z důvodu rozpočtové obezřetnosti by měl orgán ESMA převést částky na Komisi až poté, co jsou rozhodnutí konečná z důvodu vyčerpání nebo zániku práva na odvolání.

(10)	Aby bylo zajištěno hladké fungování nového dohledového rámce nad poskytovateli služeb hlášení údajů zavedeného článkem 4 nařízení 2019/2175, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se „poskytovatelem služeb hlášení údajů“ rozumí schválený systém pro uveřejňování informací nebo schválený mechanismus pro hlášení obchodů ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodů 34 a 36 nařízení (EU) č. 600/2014.

Článek 2

Procesní pravidla v řízeních o porušení povinnosti před vyšetřujícím úředníkem

1. Po dokončení šetření možných porušení požadavků uvedených v čl. 38 g odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014 a předtím, než předá spis orgánu ESMA, informuje vyšetřující úředník podle čl. 38k odst. 1 uvedeného nařízení vyšetřovanou osobu písemně o svém nálezu a poskytne jí příležitost učinit písemná podání podle odstavce 3. Zpráva o nálezu uvádí skutečnosti, které mohou představovat jedno nebo více porušení požadavků uvedených v čl. 38 g odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014, včetně posouzení povahy a závažnosti těchto porušení s přihlédnutím ke kritériím stanoveným v čl. 38 g odst. 2 uvedeného nařízení.

2. Zpráva o nálezu stanoví přiměřenou lhůtu, v níž může vyšetřovaná osoba učinit svá písemná podání. V jiných vyšetřováních než těch, která jsou uvedena v článku 5, činí tato lhůta nejméně čtyři týdny. Vyšetřující úředník není povinen zohledňovat písemná podání došlá po uplynutí této lhůty.

3. V písemných podáních může vyšetřovaná osoba uvést veškeré skutečnosti, které jsou významné pro její obhajobu, a pokud je to možné, přiloží k nim dokumenty jako důkaz uvedených skutečností. Vyšetřovaná osoba může navrhnout, aby vyšetřující úředník vyslechl další osoby, které mohou potvrdit skutečnosti uvedené v podáních vyšetřované osoby.

4. Vyšetřující úředník může vyšetřovanou osobu, jíž byla adresována zpráva o nálezu, vyzvat, aby se dostavila k ústnímu slyšení. Vyšetřovaným osobám může být nápomocen právní zástupce podle vlastního výběru. Ústní slyšení nejsou veřejná.

Článek 3

Procesní pravidla v řízeních o porušení povinnosti před orgánem ESMA v souvislosti s pokutami a opatřeními v oblasti dohledu

1. Úplný spis, který má vyšetřující úředník předložit orgánu ESMA, obsahuje tyto dokumenty:

a)	zprávu o nálezu a její kopii určenou vyšetřované osobě;

b)	kopii písemných podání vyšetřované osoby;

c)	zápis z případného ústního slyšení.

2. Pokud je spis neúplný, orgán ESMA podá vyšetřujícímu úředníkovi odůvodněnou žádost o doplňující dokumenty.

3. Pokud má orgán ESMA za to, že skutečnosti popsané ve zprávě o nálezu vyšetřujícího úředníka nezakládají porušení požadavků uvedených v čl. 38 g odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014, rozhodne o uzavření případu a toto rozhodnutí oznámí vyšetřované osobě.

4. Pokud orgán ESMA nesouhlasí s nálezem vyšetřujícího úředníka, předloží vyšetřované osobě novou zprávu o nálezu. Tato zpráva o nálezu stanoví alespoň čtyřtýdenní lhůtu, v níž může vyšetřovaná osoba učinit písemná podání. Orgán ESMA není za účelem přijetí rozhodnutí o existenci porušení povinnosti a o opatřeních v oblasti dohledu a uložení pokuty v souladu s články 38 g a 38h nařízení (EU) č. 600/2014 povinen zohledňovat písemná podání došlá po uplynutí uvedené lhůty.

5. Pokud orgán ESMA se všemi nebo některými nálezy vyšetřujícího úředníka souhlasí, informuje o tom vyšetřovanou osobu. V rámci této komunikace se stanoví alespoň dvoutýdenní lhůta, v případě, že orgán ESMA souhlasí se všemi nálezy, a alespoň čtyřtýdenní lhůta, v případě, že orgán ESMA nesouhlasí se všemi nálezy; během uvedené lhůty může vyšetřovaná osoba učinit písemná podání. Orgán ESMA není za účelem přijetí rozhodnutí o existenci porušení povinnosti a o opatřeních v oblasti dohledu a uložení pokuty v souladu s články 38 g a 38h nařízení (EU) č. 600/2014 povinen zohledňovat písemná podání došlá po uplynutí uvedené lhůty.

6. Orgán ESMA může vyšetřovanou osobu, jíž byla adresována zpráva o nálezu, vyzvat, aby se dostavila k ústnímu slyšení. Vyšetřované osobě může být nápomocen právní zástupce podle vlastního výběru. Ústní slyšení nejsou veřejná.

7. Pokud orgán ESMA rozhodne, že se vyšetřovaná osoba dopustila jednoho nebo více porušení požadavků uvedených v čl. 38 g odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014, a přijme rozhodnutí o uložení pokuty v souladu s článkem 38h uvedeného nařízení, ihned toto rozhodnutí oznámí vyšetřované osobě.

Článek 4

Procesní pravidla v řízeních o porušení povinnosti před orgánem ESMA v souvislosti s penále

1. Předtím, než přijme rozhodnutí o uložení penále v souladu s článkem 38i nařízení (EU) č. 600/2014, předloží orgán ESMA účastníkovi řízení zprávu o nálezu odůvodňující uložení penále a uvádějící výši penále za každý den nesouladu. Tato zpráva o nálezu stanoví alespoň čtyřtýdenní lhůtu, v níž může účastník řízení učinit písemná podání. Orgán ESMA není za účelem rozhodnutí o penále povinen zohledňovat písemná podání došlá po uplynutí uvedené lhůty.

2. Poté, co poskytovatel služeb hlášení údajů nebo účastník řízení vyhoví příslušnému rozhodnutí uvedenému v čl. 38i odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014, již penále nelze uložit.

3. Rozhodnutí uvedené v čl. 38i odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014 musí uvádět právní základ a odůvodnění rozhodnutí, výši penále a datum zahájení jeho platby.

4. Orgán ESMA může účastníka řízení vyzvat, aby se dostavil k ústnímu slyšení. Účastníku řízení může být nápomocen právní zástupce podle vlastního výběru. Ústní slyšení nejsou veřejná.

Článek 5

Procesní pravidla pro prozatímní rozhodnutí o opatřeních v oblasti dohledu

1. Odchylně od čl. 3 odst. 4, 5 a 6 a čl. 4 odst. 1 a 4 se postup stanovený v tomto článku použije v případech, kdy orgán ESMA přijímá prozatímní rozhodnutí podle čl. 38 l odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 600/2014.

2. Pokud orgán ESMA rozhodne, že se vyšetřovaná osoba dopustila jednoho nebo více porušení požadavků uvedených v čl. 38 g odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014, a přijme prozatímní rozhodnutí o uložení opatření v oblasti dohledu v souladu s článkem 38 g nařízení (EU) č. 600/2014, ihned toto prozatímní rozhodnutí oznámí osobě, jíž se prozatímní rozhodnutí týká.

Orgán ESMA stanoví alespoň čtyřtýdenní lhůtu, v níž může osoba, jíž se prozatímní rozhodnutí týká, učinit písemná podání týkající se tohoto rozhodnutí. Orgán ESMA není povinen zohledňovat písemná podání došlá po uplynutí této lhůty.

Pokud je o to požádán, umožní orgán ESMA osobě, jíž se prozatímní rozhodnutí týká, nahlížení do spisu. Dokumenty, které byly získány nahlížením do spisu, se použijí pouze pro účely soudních nebo správních řízení, jejichž předmětem je uplatňování nařízení (EU) č. 600/2014.

Orgán ESMA může osobu, jíž se prozatímní rozhodnutí týká, vyzvat, aby se dostavila k ústnímu slyšení. Osobám, jichž se prozatímní rozhodnutí týká, může být nápomocen právní zástupce podle vlastního výběru. Ústní slyšení nejsou veřejná.

3. Co nejdříve po přijetí prozatímního rozhodnutí orgán ESMA přijme konečné rozhodnutí.

Pokud má orgán ESMA po vyslechnutí osoby, jíž se prozatímní rozhodnutí týká, za to, že se tato osoba dopustila porušení ustanovení uvedených v čl. 38 g odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014, přijme potvrzující rozhodnutí o uložení jednoho nebo více opatření v oblasti dohledu stanovených v článku 38 g nařízení (EU) č. 600/2014. Orgán ESMA toto rozhodnutí ihned oznámí osobám, jichž se prozatímní rozhodnutí týká.

4. Pokud orgán ESMA přijme konečné rozhodnutí, které nepotvrzuje prozatímní rozhodnutí, považuje se prozatímní rozhodnutí za zrušené.

Článek 6

Nahlížení do spisu a používání dokumentů

1. Pokud je o to požádán, umožní orgán ESMA vyšetřované osobě, které vyšetřující úředník nebo orgán ESMA zaslali zprávu o nálezu, nahlížení do spisu. Nahlížení do spisu se umožní po oznámení jakékoli zprávy o nálezu.

2. Dokumenty, které byly získány nahlížením do spisu, použije osoba uvedená v odstavci 1 pouze pro účely soudních nebo správních řízení, jejichž předmětem je uplatňování nařízení (EU) č. 600/2014.

Článek 7

Promlčecí lhůty v případě ukládání pokut a penále

1. Pokuty a penále poskytovatelům služeb hlášení údajů a jiným vyšetřovaným osobám podléhají pětileté promlčecí lhůtě.

2. Promlčecí lhůta uvedená v odstavci 1 začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo k porušení povinnosti. V případě trvajícího nebo opakovaného porušení povinnosti začíná tato promlčecí lhůta běžet dnem, kdy bylo takové porušení ukončeno.

3. Jakékoli opatření přijaté orgánem ESMA nebo příslušným vnitrostátním orgánem jednajícím na žádost orgánu ESMA v souladu s článkem 38o nařízení (EU) č. 600/2014 za účelem šetření nebo řízení ve vztahu k porušení požadavků uvedených v čl. 38 g odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014 přerušuje promlčecí lhůtu v případě uložení pokut a penále. Uvedená promlčecí lhůta se přerušuje s účinností ode dne, kdy je opatření oznámeno poskytovateli služeb hlášení údajů nebo vyšetřované osobě ve vztahu k porušení požadavků uvedených v čl. 38 g odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014.

4. Každé přerušení podle odstavce 3 vede k novému začátku promlčecí lhůty. Promlčení nastane nejpozději dnem, kdy uplynula doba rovnající se dvojnásobku promlčecí lhůty, aniž by orgán ESMA uložil pokutu nebo penále. Uvedená lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou je promlčení pozastaveno podle odstavce 5.

5. Promlčecí lhůta v případě uložení pokut a penále se pozastaví na dobu, po kterou je rozhodnutí orgánu ESMA předmětem řízení před odvolacím senátem v souladu s článkem 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (3) nebo podléhá přezkumu ze strany Soudního dvora Evropské unie v souladu s článkem 38 m nařízení (EU) č. 600/2014.

Článek 8

Promlčecí lhůty pro vymáhání sankcí

1. Na pravomoc orgánu ESMA k vymáhání rozhodnutí přijatých podle článků 38h a 38i nařízení (EU) č. 600/2014 se vztahuje pětiletá promlčecí lhůta.

2. Promlčecí lhůta uvedená v odstavci 1 se počítá ode dne následujícího po dni, kdy je rozhodnutí pravomocné.

3. Promlčecí lhůta pro vymáhání sankcí se přerušuje:

a)	oznámením orgánu ESMA účastníkovi řízení o rozhodnutí, kterým se mění původní výše pokuty nebo penále;

b)	jakýmkoli opatřením orgánu ESMA nebo příslušného vnitrostátního orgánu jednajícího na žádost orgánu ESMA v souladu s článkem 38o nařízení (EU) č. 600/2014, jehož účelem je vymáhání platby nebo platebních podmínek pokuty nebo penále.

4. Každé přerušení podle odstavce 3 vede k novému začátku promlčecí lhůty.

5. Promlčecí lhůta pro vymáhání sankcí se pozastaví:

a)	po dobu lhůty pro zaplacení;

b)	po dobu, po kterou je vymáhání platby pozastaveno v očekávání rozhodnutí odvolacího senátu orgánu ESMA v souladu s článkem 60 nařízení (EU) č. 1095/2010 a přezkumu ze strany Soudního dvora Evropské unie v souladu s článkem 38 m nařízení (EU) č. 600/2014.

Článek 9

Výběr pokut a penále

1. Částky pokut a penále vybrané orgánem ESMA se uloží na úročený účet otevřený tímto orgánem do doby, než o nich bude pravomocně rozhodnuto. V případě, že je orgánem ESMA vybráno souběžně více pokut nebo penále, orgán ESMA zajistí, aby byly uloženy na různé účty nebo podúčty. Zaplacené pokuty a penále se nezahrnou do rozpočtu orgánu ESMA a neevidují se jako rozpočtové částky.

2. Poté, co orgán ESMA určí, že o pokutách nebo penále bylo po vyčerpání všech práv na odvolání s konečnou platností rozhodnuto, převede orgán ESMA tyto částky spolu s možnými připsanými úroky Komisi. Tyto částky se následně zahrnou do rozpočtu Unie jako příjmy.

3. Orgán ESMA pravidelně Komisi podává zprávy o výši uložených pokut a penále a o jejich stavu.

Článek 10

Vstup v platnost a datum použitelnosti

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a použije se od téhož dne.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. února 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84.

(2) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2175 ze dne 18. prosince 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a nařízení (EU) 2015/847 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků (Úř. věst. L 334, 27.12.2019, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

24.5.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 145/7

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/804

ze dne 16. února 2022,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 a upřesňují procesní pravidla týkající se opatření, která se vztahují na dohled Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy nad některými administrátory referenčních hodnot

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (1), a zejména na čl. 48i odst. 10 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s články 48f a 48g nařízení (EU) 2016/1011 je Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) za určitých podmínek oprávněn ukládat administrátorům referenčních hodnot podléhajícím jeho dohledu pokuty a penále. Ustanovení čl. 48i odst. 10 nařízení (EU) 2016/1011 vyžaduje, aby Komise stanovila procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat tyto pokuty nebo penále, včetně práva na obhajobu, výběru pokut nebo penále a promlčecích lhůt týkajících se ukládání a vymáhání sankcí.

(2)

Pokud orgán ESMA zjistí závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež pro administrátory referenčních hodnot podléhající jeho dohledu mohou představovat jeden nebo více případů porušení požadavků stanovených v článku 42 nařízení (EU) 2016/1011, jmenuje v rámci orgánu ESMA nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Po dokončení své práce by vyšetřující úředník měl orgánu ESMA předat kompletní spis. Informovanost o tomto nálezu a možnost na něj reagovat je nedílnou součástí práva na obhajobu. Vyšetřovaná osoba by proto měla být informována o nálezu vyšetřujícího úředníka a měla by mít možnost na něj v přiměřené lhůtě reagovat. Vyšetřovaným osobám by mělo být umožněno, aby jim byl nápomocen právní zástupce podle vlastního výběru. Vyšetřující úředník by měl zvážit, zda je v návaznosti na podání předložená vyšetřovanou osobou nezbytné zprávu o nálezu před jejím předložením orgánu ESMA pozměnit.

(3)

Orgán ESMA by měl posoudit úplnost spisu předloženého vyšetřujícím úředníkem na základě seznamu dokumentů. Aby se zajistilo, že vyšetřovaná osoba je schopna náležitě připravit svou obhajobu, měl by orgán ESMA před přijetím konečného rozhodnutí o pokutách nebo opatřeních v oblasti dohledu zajistit, aby jí byla dána příležitost podat další písemné připomínky.

(4)

S cílem zajistit, aby vyšetřovaná osoba při vyšetřování spolupracovala, by orgán ESMA měl mít možnost přijmout určitá donucovací opatření. Pokud orgán ESMA přijal rozhodnutí vyžadující, aby určitá osoba porušování povinnosti ukončila, nebo požádal o poskytnutí úplných informací nebo o předložení úplných záznamů, údajů nebo jiných materiálů nebo přijal rozhodnutí o provedení kontroly na místě, může uložit penále s cílem přimět vyšetřovanou osobu, aby přijatému rozhodnutí vyhověla. Před uložením penále by měl orgán ESMA dané osobě poskytnout příležitost k předložení písemných podání.

(5)

Vzhledem k tomu, že vyšetřující úředník svou práci vykonává nezávisle, neměl by být orgán ESMA vázán spisem, který připravil. Aby se však zajistilo, že vyšetřovaná osoba je schopna náležitě připravit svou obhajobu v případě, že orgán ESMA nesouhlasí, měla by být informována a měla by jí být dána příležitost reagovat.

(6)	Aby se zajistilo, že vyšetřovaná osoba je schopna náležitě připravit svou obhajobu, měla by být informována a měla by mít příležitost reagovat, pokud orgán ESMA souhlasí se všemi nálezy vyšetřujícího úředníka nebo s jejich částí.

(7)

Právo na vyjádření by mělo být zváženo s ohledem na to, že za určitých okolností je nutné, aby orgán ESMA přijal naléhavá opatření. Je-li naléhavé opatření podle článku 48e nařízení (EU) 2016/1011 opodstatněné, nemělo by být právo vyšetřované osoby vyjádřit se překážkou přijetí naléhavých opatření orgánem ESMA. V takových případech by mělo být zajištěno právo vyšetřované osoby na vyjádření co nejdříve po přijetí rozhodnutí. Řízení by však mělo udělit vyšetřované osobě právo na vyjádření před vyšetřujícím úředníkem.

(8)

Pravomoc orgánu ESMA ukládat penále by měla být vykonávána s náležitým ohledem na právo na obhajobu a neměla by být zachována po dobu delší než nezbytnou. Pokud orgán ESMA rozhodne o uložení penále, měla by mít dotčená osoba příležitost vyjádřit se a žádné penále by již nemělo být splatné od okamžiku, kdy dotčená osoba splní nařízení orgánu ESMA, k němuž se penále vztahuje.

(9)

Spisy připravené orgánem ESMA a vyšetřujícím úředníkem obsahují informace, které jsou pro dotčenou osobu při přípravě soudního nebo správního řízení nezbytné. Poté, co vyšetřovaná osoba obdržela oznámení zprávy o nálezu buď od vyšetřujícího úředníka, nebo od orgánu ESMA, měla by mít nárok na přístup ke spisu s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Použití dokumentů, které byly získány nahlížením do spisu, by mělo být povoleno pouze v případě soudních nebo správních řízení v souvislosti s porušením článku 42 nařízení (EU) 2016/1011.

(10)

Pravomoc ukládat pokuty a penále i pravomoc vymáhat pokuty a penále by měly být vykonávány v přiměřené lhůtě, a měly by proto podléhat promlčecí lhůtě. Z důvodů soudržnosti by promlčecí lhůty pro ukládání a vymáhání pokut a penále měly zohledňovat stávající právní předpisy Unie upravující ukládání sankcí dohlíženým subjektům a výkon těchto sankcí a zkušenosti orgánu ESMA při uplatňování těchto právních předpisů. Aby orgán ESMA zajistil bezpečnou úschovu vybraných pokut a penále, měl by je uložit na úročené účty, které jsou otevřeny výlučně za účelem jednorázových pokut nebo penále, jejichž cílem je ukončit jediné protiprávní jednání. Z důvodu rozpočtové obezřetnosti by měl orgán ESMA převést částky na Komisi až poté, co jsou rozhodnutí konečná z důvodu vyčerpání nebo zániku práva na odvolání.

(11)

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/168 (2) lze v Unii používat referenční hodnoty třetích zemí, aniž by příslušní administrátoři museli usilovat o rovnocennost, uznání nebo přejímání v přechodném období prodlouženém do roku 2023. Během tohoto přechodného období je uznávání v Unii pro administrátory referenčních hodnot nacházející se ve třetích zemích režimem dobrovolné účasti, což je známkou toho, že jejich referenční hodnoty zůstanou k dispozici pro použití v Unii i po skončení přechodného období. V důsledku toho by se během tohoto období ustanovení o pokutách měla vztahovat pouze na administrátory nacházející se ve třetích zemích, kteří dobrovolně požádali o uznání před koncem přechodného období zavedeného nařízením (EU) 2021/168, a v případě, že příslušný vnitrostátní orgán nebo orgán ESMA uznání udělil.

(12)	Aby bylo zajištěno hladké uplatňování nových pravomocí dohledu svěřených orgánu ESMA, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„referenční hodnotou s kritickým významem“ referenční hodnota s kritickým významem podle čl. 20 odst. 1 písm. a) a c) nařízení (EU) 2016/1011;

2)	„referenční hodnotou třetí země“ referenční hodnota, jejíž administrátor se nachází mimo Unii.

Článek 2

Procesní pravidla v řízeních o porušení povinnosti před vyšetřujícím úředníkem

1. Po dokončení šetření možných porušení uvedených v čl. 42 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/1011 a předtím, než předá spis orgánu ESMA, informuje vyšetřující úředník podle čl. 48i odst. 1 uvedeného nařízení vyšetřovanou osobu písemně o svém nálezu a poskytne jí příležitost učinit písemná podání podle odstavce 3. Zpráva o nálezu uvádí skutečnosti, které mohou představovat jedno nebo více porušení požadavků stanovených v hlavě VI nařízení (EU) 2016/1011, včetně posouzení povahy a závažnosti těchto porušení s přihlédnutím ke kritériím stanoveným v čl. 48e odst. 2 uvedeného nařízení.

3. Ve svých písemných podáních může vyšetřovaná osoba uvést skutečnosti, které považuje za významné pro svou obhajobu, a pokud je to možné, přiloží k nim dokumenty jako důkaz uvedených skutečností. Vyšetřovaná osoba může navrhnout, aby vyšetřující úředník vyslechl další osoby, které mohou potvrdit skutečnosti uvedené v podáních vyšetřované osoby.

4. Vyšetřující úředník může vyšetřovanou osobu, jíž byla adresována zpráva o nálezu, vyzvat, aby se dostavila k ústnímu slyšení. Vyšetřované osobě může být nápomocen právní zástupce podle vlastního výběru. Ústní slyšení nejsou veřejná.

Článek 3

Procesní pravidla v řízeních o porušení povinnosti před orgánem ESMA v souvislosti s pokutami a opatřeními v oblasti dohledu

1. Úplný spis, který má vyšetřující úředník předložit orgánu ESMA, obsahuje tyto dokumenty:

—	zprávu o nálezu a kopii zprávy o nálezu určenou administrátorovi referenční hodnoty nebo vyšetřované osobě,

—	kopii písemného podání administrátora referenční hodnoty nebo vyšetřované osoby,

—	zápis z případného ústního slyšení.

2. Pokud je spis neúplný, orgán ESMA podá vyšetřujícímu úředníkovi odůvodněnou žádost o doplňující dokumenty.

3. Pokud má orgán ESMA za to, že skutečnosti popsané ve zprávě o nálezu vyšetřujícího úředníka nezakládají porušení požadavků uvedených v hlavě VI nařízení (EU) 2016/1011, rozhodne o uzavření případu a toto rozhodnutí oznámí vyšetřované osobě.

4. Pokud orgán ESMA nesouhlasí s nálezem vyšetřujícího úředníka, předloží vyšetřované osobě novou zprávu o nálezu. Tato zpráva o nálezu stanoví alespoň čtyřtýdenní lhůtu, v níž může vyšetřovaná osoba učinit písemná podání. Orgán ESMA není za účelem přijetí rozhodnutí o existenci porušení povinnosti a o opatřeních v oblasti dohledu a uložení pokuty v souladu s články 48e a 48f nařízení (EU) 2016/1011 povinen zohledňovat písemná podání došlá po uplynutí uvedené lhůty.

5. Pokud orgán ESMA se všemi nebo některými nálezy vyšetřujícího úředníka souhlasí, informuje o tom vyšetřovanou osobu. V rámci této komunikace se stanoví alespoň dvoutýdenní lhůta, v případě, že orgán ESMA souhlasí se všemi nálezy, a alespoň čtyřtýdenní lhůta, v případě, že orgán ESMA nesouhlasí se všemi nálezy; během uvedené lhůty může vyšetřovaná osoba učinit písemná podání. Orgán ESMA není za účelem přijetí rozhodnutí o existenci porušení povinnosti a o opatřeních v oblasti dohledu a uložení pokuty v souladu s články 48e a 48f nařízení (EU) 2016/1011 povinen zohledňovat písemná podání došlá po uplynutí uvedené lhůty.

7. Pokud orgán ESMA rozhodne, že se vyšetřovaná osoba dopustila jednoho nebo více porušení požadavků uvedených v hlavě VI nařízení (EU) 2016/1011, a přijme rozhodnutí o uložení pokuty v souladu s článkem 48f uvedeného nařízení, ihned takové rozhodnutí oznámí vyšetřované osobě.

Článek 4

Procesní pravidla v řízeních o porušení povinnosti před orgánem ESMA v souvislosti s penále

1. Předtím, než přijme rozhodnutí o uložení penále v souladu s článkem 48g nařízení (EU) 2016/1011, předloží orgán ESMA účastníkovi řízení zprávu o nálezu odůvodňující uložení penále a uvádějící výši penále za každý den nesouladu. Tato zpráva o nálezu stanoví alespoň čtyřtýdenní lhůtu, v níž může účastník řízení učinit písemná podání. Orgán ESMA není za účelem rozhodnutí o penále povinen zohledňovat písemná podání došlá po uplynutí uvedené lhůty.

2. Poté, co administrátor referenční hodnoty nebo účastník řízení uvedený v čl. 48b odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011 vyhoví příslušnému rozhodnutí uvedenému v čl. 48g odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011, se penále již neuloží.

3. Rozhodnutí orgánu ESMA o uložení penále musí uvádět právní základ a odůvodnění rozhodnutí a výši penále a datum zahájení jeho platby.

Článek 5

Procesní pravidla pro prozatímní rozhodnutí o opatřeních v oblasti dohledu

1. Odchylně od čl. 3 odst. 4, 5 a 6 a čl. 4 odst. 1 a 4 se postup stanovený v tomto článku použije v případech, kdy orgán ESMA přijímá prozatímní rozhodnutí podle čl. 48j odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) 2016/1011.

2. Pokud orgán ESMA rozhodne, že se vyšetřovaná osoba dopustila porušení požadavků uvedených v hlavě VI nařízení (EU) 2016/1011, a přijme prozatímní rozhodnutí o uložení opatření v oblasti dohledu v souladu s článkem 48e nařízení (EU) 2016/1011, ihned toto prozatímní rozhodnutí oznámí osobě, jíž se prozatímní rozhodnutí týká.

Orgán ESMA stanoví alespoň čtyřtýdenní lhůtu, v níž může osoba, jíž se prozatímní rozhodnutí týká, učinit písemné podání týkající se prozatímního rozhodnutí. Orgán ESMA není povinen zohlednit písemné podání došlé po uplynutí této lhůty.

Orgán ESMA může osobu, jíž se prozatímní rozhodnutí týká, vyzvat, aby se dostavila k ústnímu slyšení. Osobě, jíž se prozatímní rozhodnutí týká, může být nápomocen právní zástupce podle vlastního výběru. Ústní slyšení nejsou veřejná.

3. Co nejdříve po přijetí prozatímního rozhodnutí orgán ESMA přijme konečné rozhodnutí.

Pokud má orgán ESMA po vyslechnutí osoby, jíž se prozatímní rozhodnutí týká, za to, že se tato osoba dopustila porušení požadavků uvedených v hlavě VI nařízení (EU) 2016/1011, přijme potvrzující rozhodnutí o uložení jednoho nebo více opatření v oblasti dohledu stanovených v článku 48e nařízení (EU) 2016/1011. Orgán ESMA toto rozhodnutí ihned oznámí osobě, jíž se prozatímní rozhodnutí týká.

4. Pokud orgán ESMA přijme konečné rozhodnutí, které nepotvrzuje prozatímní rozhodnutí, považuje se prozatímní rozhodnutí za zrušené.

Článek 6

Nahlížení do spisu a používání dokumentů

Článek 7

Promlčecí lhůty v případě ukládání pokut a penále

1. Pokuty a penále administrátorům referenčních hodnot a jiným vyšetřovaným osobám podléhají pětileté promlčecí lhůtě.

3. Jakékoli opatření přijaté orgánem ESMA nebo příslušným vnitrostátním orgánem jednajícím na žádost orgánu ESMA v souladu s článkem 48m nařízení (EU) 2016/1011 za účelem šetření nebo řízení ve vztahu k porušení povinnosti podle hlavy VI nařízení (EU) 2016/1011 přerušuje promlčecí lhůtu týkající se uložení pokut a penále. Uvedená promlčecí lhůta se přerušuje s účinností ode dne, kdy je opatření oznámeno administrátorům referenčních hodnot nebo vyšetřované osobě ve vztahu k porušení povinnosti podle nařízení (EU) 2016/1011.

5. Promlčecí lhůta týkající se uložení pokut a penále se pozastaví na dobu, po kterou je rozhodnutí orgánu ESMA předmětem řízení před odvolacím senátem v souladu s článkem 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (3) nebo před Soudním dvorem Evropské unie v souladu s článkem 48k nařízení (EU) 2016/1011.

Článek 8

Promlčecí lhůty v případě vymáhání sankcí

1. Na pravomoc orgánu ESMA k vymáhání rozhodnutí přijatých podle článků 48e a 48g nařízení (EU) 2016/1011 se vztahuje pětiletá promlčecí lhůta.

2. Promlčecí lhůta uvedená v odstavci 1 se počítá ode dne následujícího po dni, kdy je rozhodnutí pravomocné.

3. Promlčecí lhůta pro vymáhání sankcí se přerušuje:

a)	oznámením orgánu ESMA účastníkovi řízení o rozhodnutí, kterým se mění původní výše pokuty nebo penále;

b)	jakýmkoli opatřením orgánu ESMA nebo příslušného vnitrostátního orgánu jednajícího na žádost orgánu ESMA v souladu s článkem 48m nařízení (EU) 2016/1011, jehož účelem je vymáhání platby nebo platebních podmínek pokuty nebo penále.

4. Každé přerušení podle odstavce 3 vede k novému začátku promlčecí lhůty.

5. Promlčecí lhůta pro vymáhání sankcí se pozastaví:

a)	po dobu lhůty pro zaplacení;

b)	po dobu, po kterou je vymáhání platby pozastaveno v očekávání rozhodnutí odvolacího senátu orgánu ESMA v souladu s článkem 60 nařízení (EU) č. 1095/2010 a Soudního dvora Evropské unie v souladu s článkem 48k nařízení (EU) 2016/1011.

Článek 9

Výběr pokut a penále

2. Poté, co orgán ESMA po vyčerpání všech práv na odvolání vydá o pokutách nebo penále konečné rozhodnutí, převede účetní tyto částky spolu s možnými připsanými úroky Komisi. Tyto částky se následně zahrnou do rozpočtu Unie jako příjmy.

3. Orgán ESMA pravidelně Komisi podává zprávy o výši uložených pokut a penále a o jejich stavu.

Článek 10

Vstup v platnost a datum použitelnosti

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a použije se od téhož dne.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. února 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/168 ze dne 10. února 2021, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o vynětí některých referenčních hodnot spotových směnných kurzů třetích zemí a stanovení náhrady za některé referenční hodnoty, jejichž poskytování je ukončováno, a kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 49, 12.2.2021, s. 6).

24.5.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 145/14

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/805

ze dne 16. února 2022,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 a upřesňují poplatky, které se vztahují na dohled Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy nad některými administrátory referenčních hodnot

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 48 l nařízení (EU) 2016/1011 vyžaduje, aby orgán ESMA účtoval administrátorům referenčních hodnot s kritickým významem a administrátorům referenčních hodnot třetích zemí poplatky související se žádostmi o povolení podle článku 34 a o uznání podle článku 32 uvedeného nařízení a roční poplatky související s plněním jeho úkolů v souladu s uvedeným nařízením ve vztahu k referenčním hodnotám s kritickým významem a uznaným administrátorům referenčních hodnot třetích zemí. Ustanovení čl. 48 l odst. 2 nařízení (EU) 2016/1011 vyžaduje, aby tyto poplatky byly přiměřené obratu dotyčného administrátora referenčních hodnot a pokrývaly veškeré náklady vzniklé orgánu ESMA v souvislosti s povolením či uznáním a plněním úkolů týkajících se administrátorů referenčních hodnot s kritickým významem a administrátorů referenčních hodnot třetích zemí v souladu s tímto nařízením.

(2)

Poplatky účtované za činnosti orgánu ESMA související s administrátory referenčních hodnot s kritickým významem a referenčních hodnot třetích zemí by měly být stanoveny na takové úrovni, aby se zamezilo značné kumulaci nedostatku nebo přebytku. V případě opakovaného významného přebytku nebo nedostatku by měla být výše poplatků revidována.

(3)

Poplatky související s žádostmi o povolení („poplatky za povolení“) a o uznání („poplatky za uznání“) by měly být účtovány administrátorům referenčních hodnot s kritickým významem a referenčních hodnot třetích zemí, aby se pokryly náklady orgánu ESMA na zpracování žádostí o povolení a uznání, včetně nákladů na ověření, zda jsou tyto žádosti úplné, na vyžádání dodatečných informací, sepsání rozhodnutí a nákladů spojených s posouzením systémového významu referenčních hodnot s kritickým významem a také souladu administrátorů referenčních hodnot třetích zemí.

(4)	Vzhledem k tomu, že posuzování žádostí je z hlediska zdrojů stejně náročné, ať už jsou předkládány velkými, nebo malými administrátory, měl by být poplatek za uznání paušální poplatek za uznání stejný pro všechny administrátory ze třetích zemí.

(5)	Na základě očekávané pracovní zátěže a nákladů, které z toho pro orgán ESMA vyplývají, by měly být náklady na posouzení žádosti o uznání plně pokryty jednorázovým poplatkem za uznání a stanoveny na 40 000 EUR.

(6)

Referenční hodnoty s kritickým významem podléhají intenzivnější kontrole podle nařízení (EU) 2016/1011 a jejich administrátoři musí splňovat přísnější organizační požadavky. V důsledku toho představuje proces povolování pro orgán ESMA vyšší pracovní zátěž. Poplatek za povolení pro administrátora referenční hodnoty s kritickým významem by proto měl být podstatně vyšší než poplatek za posouzení žádosti o uznání.

(7)	V zájmu podpory kvality a úplnosti obdržených žádostí a v souladu s přístupem orgánu ESMA k registraci subjektů, nad nimiž vykonává dohled, by měl být poplatek za uznání splatný v době podání žádosti.

(8)

Roční poplatky jsou také účtovány administrátorům referenčních hodnot s kritickým významem a uznaným administrátorům referenčních hodnot třetích zemí na pokrytí nákladů orgánu ESMA na plnění jeho úkolů podle nařízení (EU) 2016/1011 v souvislosti s pokračujícím dohledem nad těmito administrátory. V případě referenčních hodnot třetích zemí by tyto poplatky měly pokrývat provádění a dodržování dohod o spolupráci s orgány třetích zemí a sledování vývoje v právní a dohledové oblasti v třetích zemích. U referenčních hodnot s kritickým významem by poplatky měly rovněž pokrývat výdaje vynaložené orgánem ESMA v souvislosti s průběžným dohledem nad tím, zda tito administrátoři dodržují požadavky stanovené v článku 48 l a hlavě VI nařízení (EU) 2016/1011, a to včetně dodržování prostřednictvím srovnatelného souladu, pokud byl přiznán.

(9)

Náklady na průběžný dohled nad referenční hodnotou s kritickým významem závisí na tom, zda je od orgánu ESMA vyžadováno, aby pro tuto referenční hodnotu zřídil kolegium orgánů dohledu a aby mu předsedal, což představuje značnou dodatečnou pracovní zátěž. V důsledku toho je při stanovování poplatků za dohled vhodné rozlišovat mezi oběma případy. Naproti tomu v rámci kategorie referenčních hodnot s kritickým významem by nemělo být nutné rozlišovat poplatky za dohled v souladu s ročním obratem administrátora, jelikož referenční hodnoty s kritickým významem mají z definice systémový dopad v Unii.

(10)

Žádost o uznání v Unii je rozhodnutím, které administrátoři referenčních hodnot třetích zemí přijali z obchodních důvodů, neboť se očekává, že nabídka jejich referenčních hodnot v Unii vytvoří příjmy. U uznaných administrátorů referenčních hodnot třetích zemí by proto poplatky za dohled měly být upraveny v závislosti na příjmech, které vyplývají z používání těchto referenčních hodnot v Unii. V případech, kdy nevzniknou žádné příjmy, by minimální poplatek za dohled měl být stanoven na 20 000 EUR.

(11)

Aby nedocházelo k podávání opakovaných nebo nepodložených žádostí, poplatky za uznání a povolení by se v případě, kdy žadatel svou žádost stáhne, neměly vracet. Protože administrativní práce potřebná v případě žádosti o uznání nebo povolení, která je zamítnuta, je stejná jako práce potřebná v případě žádosti, která je přijata, poplatky za uznání a povolení by se neměly vracet, jestliže je povolení či uznání zamítnuto.

(12)

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/168 (2) lze v Unii používat referenční hodnoty třetích zemí, aniž by příslušní administrátoři museli usilovat o rovnocennost, uznání nebo přejímání v přechodném období prodlouženém do roku 2023. Během tohoto přechodného období je uznávání v Unii pro administrátory referenčních hodnot nacházející se ve třetích zemích režimem dobrovolné účasti, což je známkou toho, že jejich referenční hodnoty zůstanou k dispozici pro použití v Unii i po skončení přechodného období. V důsledku toho by se během tohoto období ustanovení o poplatcích za uznání a dohled měla vztahovat pouze na administrátory nacházející se ve třetích zemích, kteří dobrovolně požádali o uznání před koncem přechodného období zavedeného nařízením (EU) 2021/168, a v případě, že příslušný vnitrostátní orgán nebo orgán ESMA uznání udělil.

(13)	Aby bylo zajištěno hladké uplatňování nových pravomocí dohledu svěřených orgánu ESMA, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví pravidla týkající se poplatků, které může orgán ESMA účtovat administrátorům referenčních hodnot v souvislosti s povolováním, uznáváním a dohledem.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„referenční hodnotou s kritickým významem“ referenční hodnota s kritickým významem podle čl. 20 odst. 1 písm. a) a c) nařízení (EU) 2016/1011;

2)	„referenční hodnotou třetí země“ referenční hodnota, jejíž administrátor se nachází mimo Unii.

Článek 3

Poplatky za uznání a poplatky za povolení

1. Administrátor referenční hodnoty usazený ve třetí zemi, který žádá o uznání podle článku 32 nařízení (EU) 2016/1011, uhradí poplatek za uznání ve výši 40 000 EUR.

2. Administrátor referenčních hodnot s kritickým významem, který žádá o povolení podle článku 34 nařízení (EU) 2016/1011, uhradí poplatek za povolení ve výši 250 000 EUR.

3. Poplatek za povolení a poplatek za uznání se hradí při podání žádosti po obdržení výzvy orgánu ESMA k úhradě.

4. V případě žádostí obdržených příslušnými vnitrostátními orgány po 1. říjnu 2021 a předaných orgánu ESMA se poplatky za uznání uhradí na začátku roku 2022.

5. Poplatky za uznání a poplatky za povolení se nevrací.

Článek 4

Roční poplatky za dohled

1. Administrátor jedné nebo více referenčních hodnot s kritickým významem hradí roční poplatek za dohled:

a)	ve výši 250 000 EUR v případech, kdy orgán ESMA musí předsedat kolegiu orgánů dohledu podle článku 46 nařízení (EU) 2016/1011;

b)	ve výši 200 000 EUR v případech, kdy orgán ESMA nemusí předsedat kolegiu orgánů dohledu podle článku 46 nařízení (EU) 2016/1011.

2. Administrátor referenční hodnoty usazený ve třetí zemi uznaný orgánem ESMA uhradí roční poplatek za dohled vypočtený takto:

a)	roční poplatek za dohled pro daný rok (n) se rovná celkovému ročnímu poplatku pro uznané administrátory ze třetích zemí upravenému o koeficient obratu;

b)	celkový roční poplatek pro uznané administrátory ze třetích zemí za daný rok (n) se rovná rozpočtu orgánu ESMA na dohled podle nařízení (EU) 2016/1011 za daný rok (n) minus roční poplatky za dohled, které orgánu ESMA zaplatí administrátoři referenčních hodnot s kritickým významem za rok (n);

c)	pro každého administrátora ze třetí země se koeficient obratu rovná jeho podílu použitelného obratu na celkovém obratu vytvořeném všemi uznanými administrátory ze třetí země;

d)	minimální roční poplatek za dohled pro uznané administrátory ze třetích zemí činí 20 000 EUR, včetně případů, kdy se použitelný obrat uznaného administrátora ze třetí země rovná nule.

3. Administrátoři referenčních hodnot zaplatí orgánu ESMA své příslušné roční poplatky za dohled nejpozději do 31. března kalendářního roku, v němž jsou splatné. Nejsou-li k dispozici informace za předchozí kalendářní roky, jsou poplatky vypočítány na základě nejnovějších dostupných informací o ročních poplatcích. Zaplacené roční poplatky jsou nevratné.

Článek 5

Roční poplatky za dohled v roce uznání nebo povolení

Odchylně od článku 4 se poplatek za dohled v prvním roce pro uznané administrátory ze třetích zemí a pro povolené administrátory referenčních hodnot s kritickým významem s odkazem na rok, v němž nabyli uznání nebo povolení, vypočítá snížením poplatku za dohled, který se upraví tímto koeficientem:

Poplatek za dohled za první rok se hradí poté, co orgán ESMA administrátorovi oznámí, že jeho žádost byla úspěšná, a do 30 dnů ode dne vydání příslušné výzvy orgánu ESMA k úhradě.

Odchylně od toho, pokud administrátor referenční hodnoty získá povolení v průběhu prosince, neplatí poplatek za dohled v prvním roce.

Článek 6

Použitelný obrat

Obratem uznaného administrátora referenční hodnoty třetí země jsou jeho příjmy získané v souvislosti s používáním jeho referenčních hodnot dohlíženými subjekty v Unii během posledního dokončeného finančního roku administrátora referenční hodnoty.

Uznaný administrátor referenční hodnoty třetí země každoročně poskytne orgánu ESMA auditované údaje, které potvrzují jeho příjmy získané v souvislosti s používáním jeho referenčních hodnot v Unii. Údaje jsou certifikovány externím auditem a předkládány orgánu ESMA elektronicky každý rok do 30. září. Je-li administrátor ze třetí země uznán po 30. září kalendářního roku, poskytne údaje neprodleně po uznání a do konce kalendářního roku uznání. Dokumenty obsahující auditované údaje se předloží v jazyce obvyklém ve finančních službách.

Jsou-li vykázané výnosy vyjádřeny v jiné měně než v eurech, přepočte je orgán ESMA na částku v eurech s použitím průměrného směnného kurzu eura platného v období, v jehož průběhu byly výnosy zaznamenány. Pro tento účel se použije referenční sazba směnného kursu eura zveřejněná Evropskou centrální bankou.

Administrátoři ze třetích zemí uznaní před 1. lednem 2022 poskytnou orgánu ESMA svůj obrat za rok 2020 do 31. ledna 2022.

Článek 7

Obecné způsoby plateb

1. Všechny poplatky se platí v eurech.

2. Za jakékoli prodlení se platí denní penále ve výši 0,1 % z dlužné částky.

Článek 8

Platba poplatků za žádost a povolení

1. Poplatky za žádost, povolení nebo rozšíření povolení se hradí v plné výši v době, kdy administrátor referenční hodnoty podává žádost, a uhradí se v plné výši do 30 dnů ode dne vystavení faktury orgánu ESMA.

2. Orgán ESMA nevrací poplatky administrátorovi referenční hodnoty, který se rozhodne svou žádost o povolení stáhnout.

Článek 9

Platba ročních poplatků za dohled

1. Roční poplatek za dohled uvedený v článku 4 za finanční rok se orgánu ESMA zaplatí do 31. března kalendářního roku, za který je splatný. Poplatky se vypočítají na základě nejnovějších dostupných informací o ročních poplatcích.

2. Orgán ESMA nevrací roční poplatky za dohled.

3. Orgán ESMA zašle fakturu administrátorovi referenční hodnoty nejméně 30 dnů před splatností platby.

Článek 10

Náhrada poskytovaná příslušným vnitrostátním orgánům

1. V případě přenesení úkolů orgánem ESMA na příslušné vnitrostátní orgány účtuje administrátorům ze třetích zemí a administrátorům referenčních hodnot s kritickým významem poplatek za uznání a roční poplatky za dohled pouze orgán ESMA.

2. Orgán ESMA uhradí příslušnému vnitrostátnímu orgánu skutečné náklady vzniklé v důsledku činnosti provedené podle nařízení (EU) 2016/1011 ve výši, která splňuje tyto podmínky:

a)	částka je dohodnuta orgánem ESMA a příslušným orgánem před přenesením úkolů;

b)	částka je nižší než celková částka poplatků za dohled, které orgánu ESMA zaplatili příslušní administrátoři referenčních hodnot.

Článek 11

Přechodná ustanovení

1. Článek 3 se nepoužije na administrátory referenčních hodnot s kritickým významem a referenčních hodnot třetích zemí, kteří již získali povolení nebo byli uznáni příslušnými vnitrostátními orgány před vstupem tohoto nařízení v platnost.

2. Odchylně od čl. 12 odst. 1 v případě, že toto nařízení vstoupí v platnost po třetím měsíci roku 2022, jsou roční poplatky za dohled za rok 2022, které se vztahují na administrátory referenčních hodnot podléhající dohledu orgánu ESMA, splatné do 30 dnů ode dne vystavení faktury orgánu ESMA.

3. Pro účely výpočtu ročních poplatků za dohled podle čl. 4 odst. 2, které se vztahují na administrátory referenčních hodnot podléhající dohledu orgánu ESMA za rok 2022, vychází použitelný obrat odchylně od čl. 4 odst. 2 písm. a) až d) předběžně z příjmů vytvořených v roce 2021. Jakmile budou k dispozici auditované účetní závěrky za rok 2021, administrátoři referenčních hodnot je neprodleně předloží orgánu ESMA. Orgán ESMA přepočítá roční poplatky za dohled za rok 2021 na základě auditovaných účetních závěrek a předloží každému administrátorovi referenční hodnoty konečnou fakturu na částku rozdílu.

Článek 12

Vstup v platnost a datum použitelnosti

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a použije se od téhož dne.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. února 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1.

24.5.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 145/20

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/806

ze dne 23. května 2022,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2020/492, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta, a prováděcí nařízení (EU) 2020/776, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta, a kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a konečné vyrovnávací clo na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta, dovezených na umělý ostrov, pevné nebo plovoucí zařízení nebo jakoukoli jinou strukturu v kontinentálním šelfu členského státu nebo ve výlučné ekonomické zóně vyhlášené členským státem podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní antidumpingové nařízení“), a zejména na čl. 9 odst. 4 a článek 14a uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (2) (dále jen „základní antisubvenční nařízení“), a zejména na čl. 15 odst. 1 a článek 24a uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1. PLATNÁ OPATŘENÍ A KONTINENTÁLNÍ ŠELF/VÝLUČNÁ EKONOMICKÁ ZÓNA

1.1. Platná opatření

(1)

Dne 16. června 2020 uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/492 (3) (dále jen „antidumpingové nařízení o textiliích ze skleněných vláken“) konečné antidumpingové clo a prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/776 (4) (dále jen „antisubvenční nařízení o textiliích ze skleněných vláken“) konečná vyrovnávací cla na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta (dále jen „stávající opatření“).

1.2. Kontinentální šelf/výlučná ekonomická zóna

(2)	Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/825 (5), které vstoupilo v platnost dne 8. června 2018 (balíček opatření k modernizaci nástrojů na ochranu obchodu), byl do základního antidumpingového nařízení vložen nový článek 14a a do základního antisubvenčního nařízení nový článek 24a.

(3)

Podle těchto článků může být antidumpingové nebo vyrovnávací clo rovněž uloženo na jakýkoli dumpingový nebo subvencovaný výrobek dovážený ve značném množství na umělý ostrov, pevné nebo plovoucí zařízení nebo jakoukoli jinou strukturu v kontinentálním šelfu členského státu nebo ve výlučné ekonomické zóně vyhlášené členským státem podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (dále jen „kontinentální šelf nebo výlučná ekonomická zóna“) (6), pokud by to způsobilo újmu výrobnímu odvětví Unie.

(4)

Ve stejných článcích je uvedeno, že by Komise měla přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví podmínky vzniku takového cla, jakož i postupy týkající se oznámení a prohlášení o takových výrobcích a o platbách tohoto cla, včetně vybrání, vrácení a prominutí (celní nástroj), a že Komise by měla tato cla ukládat až ode dne, kdy celní nástroj začne fungovat. Celní nástroj (7) se stal použitelným dne 2. listopadu 2019.

2. POSTUP

2.1. Částečné opětovné zahájení šetření

(5)	Dne 27. května 2021 zveřejnila Komise oznámení (8) o opětovném zahájení šetření vedoucích k antidumpingovým a vyrovnávacím opatřením na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z ČLR a Egypta.

(6)

Opětovné zahájení šetření bylo omezeno na posouzení toho, zda by se opatření měla použít na některé tkané a/nebo vpichované textilie ze skleněných vláken pocházející z ČLR a Egypta (dále jen „dotčené země“), které byly dovezeny ve značném množství na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny, neboť celní nástroj nebyl použitelný v době, kdy byla zahájena šetření, která vedla k přijetí stávajících opatření, a Komise tudíž nemohla dospět k závěru, zda je rozšíření cel na kontinentální šelf nebo výlučnou ekonomickou zónu vhodné.

(7)

Komise měla k dispozici dostatečné důkazy o tom, že některé tkané a/nebo vpichované textilie ze skleněných vláken pocházející z ČLR a Egypta byly ve značném množství dováženy v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, aby byly zpracovány na lopatky pro větrné turbíny a poté vyvezeny do větrných parků na moři na kontinentálním šelfu nebo ve výlučné ekonomické zóně, a že by to způsobilo újmu výrobnímu odvětví Unie. Část těchto důkazů poskytlo výrobní odvětví EU. Poznámka ke spisu obsahující důkazy, které má Komise k dispozici, byla zpřístupněna zúčastněným stranám.

2.2. Zúčastněné strany

(8)

O opětovném zahájení šetření informovala Komise zúčastněné strany, které spolupracovaly při šetřeních, která vedla ke stávajícím opatřením, konkrétně zastoupení Čínské lidové republiky, zastoupení Egypta, vyvážející výrobce a jejich společnosti ve spojení v ČLR a Egyptě, výrobce v Unii, dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, a uživatele v Unii.

(9)	Zúčastněné strany měly možnost písemně vyjádřit svá stanoviska a požádat ve lhůtě stanovené v oznámení o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Žádná ze zúčastněných stran o slyšení u Komise nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních nepožádala.

2.3. Odpovědi na dotazník.

(10)	Komise zaslala dotazník zúčastněným stranám, které spolupracovaly při šetřeních vedoucích ke stávajícím opatřením.

(11)	Komise obdržela odpovědi na dotazník od čtyř výrobců v Unii, sdružení výrobního odvětví Unie a jednoho uživatele.

(12)

Od vyvážejících výrobců nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník. Komise oznámila zastoupení ČLR a Egypta, že z důvodu nedostatečné spolupráce ze strany vyvážejících výrobců v ČLR a Egyptě hodlá použít článek 18 základního antidumpingového nařízení a článek 28 základního antisubvenčního nařízení, a proto svá zjištění zakládá na dostupných údajích. V reakci na toto oznámení neobdržela Komise žádné připomínky.

2.4. Období šetření

(13)	Období šetření bylo stejné jako během původních šetření, tj. od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 (dále jen „původní období šetření“).

2.5. Výrobek, který je předmětem šetření

(14)

Výrobek, který je předmětem šetření, je stejný jako v šetřeních, která vedla k uložení stávajících opatření, tj. textilie z tkaných a/nebo vpichovaných pramenců a/nebo příze z nekonečných skleněných vláken, též s dalšími prvky, s výjimkou výrobků, které jsou impregnované či předimpregnované („pre-preg“), a s výjimkou otevřených síťovin o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti vyšší než 35 g/m2, v současnosti kódů KN ex 7019 61 00, ex 7019 62 00, ex 7019 63 00, ex 7019 64 00, ex 7019 65 00, ex 7019 66 00, ex 7019 69 10, ex 7019 69 90 a ex 7019 90 00 (kódů TARIC 7019610081, 7019610083, 7019610084, 7019620081, 7019620083, 7019620084, 7019630081, 7019630083, 7019630084, 7019640081, 7019640083, 7019640084, 7019650081, 7019650083, 7019650084, 7019660081, 7019660083, 7019660084, 7019691081, 7019691083, 7019691084, 7019699081, 7019699083, 7019699084, 7019900081, 7019900083 a 7019900084), pocházející z Čínské lidové republiky a Egypta (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

2.6. Připomínky k zahájení řízení

(15)	Zastoupení Egypta zpochybnilo zákonnost nových ustanovení antidumpingových a antisubvenčních základních nařízení (články 14a a 24a příslušných základních nařízení) podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (dále jen „úmluva UNCLOS“) a celních pravidel Unie.

(16)

Komise toto tvrzení zamítla. Ustanovení čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (9) výslovně stanoví, že některá ustanovení celních předpisů lze použít mimo celní území Unie v rámci zvláštních právních předpisů nebo v rámci mezinárodních úmluv. Úmluva UNCLOS je součástí práva Unie. Výlučná ekonomická zóna se řídí částí V úmluvy UNCLOS, zatímco o kontinentálním šelfu pojednává část VI úmluvy UNCLOS. Článek 56 úmluvy UNCLOS definuje „práva, jurisdikci a povinnosti pobřežního státu ve výlučné ekonomické zóně“, mezi něž patří „zřizování a využívání umělých ostrovů, zařízení a staveb“. V čl. 60 odst. 2 úmluvy UNCLOS se stanoví, že „pobřežní stát má výlučnou jurisdikci nad takovými umělými ostrovy, zařízeními a stavbami, včetně jurisdikce, pokud jde o celní, finanční, zdravotnické, bezpečnostní a přistěhovalecké předpisy“. Seznam záležitostí uvedených v tomto ustanovení není vyčerpávající. Článek 80 úmluvy UNCLOS stanoví použitelnost článku 60 rovněž na kontinentální šelf. Další pokyny k výše uvedenému ustanovení úmluvy UNCLOS poskytl Mezinárodní tribunál pro mořské právo. Ve svém rozsudku ve věci plavidla „Saiga“ rozhodl, že „ve výlučné ekonomické zóně má pobřežní stát pravomoc uplatňovat celní předpisy ve vztahu k umělým ostrovům, zařízením a stavbám (čl. 60 odst. 2). Podle názoru tribunálu úmluva neopravňuje pobřežní stát k tomu, aby uplatňoval své celní předpisy ve vztahu k jiným částem výlučné ekonomické zóny, které nejsou uvedeny výše“ (10). Na tomto základě má Unie podle úmluvy UNCLOS pravomoc vybírat antidumpingová a vyrovnávací cla, která jsou součástí „celních a daňových předpisů“. Normotvorná pravomoc Unie se totiž vztahuje i na oblasti, v nichž mají členské státy svrchovaná práva podle mezinárodního práva veřejného (11). Komise dospěla k závěru, že není důvod vyhovět žádosti zastoupení Egypta o neuplatňování článků 14a a 24a příslušných základních nařízení.

3. POSOUZENÍ

3.1. Úvodní poznámky

(17)

Komise během původního období šetření mimo jiné prošetřila tyto operace:

—	zpětný vývoz výrobku, který je předmětem šetření, na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny ve smyslu celního kodexu Unie (12),

—	přímé odesílání výrobku, který je předmětem šetření, z dotčených zemí na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny a

—

vývoz a zpětný vývoz konečných výrobků, které zahrnují výrobek, který je předmětem šetření, z celního území EU na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny, a to pokud je výrobek, který je předmětem šetření, nejprve propuštěn do volného oběhu na celním území EU a následně začleněn do konečného výrobku, nebo pokud byl výrobek, který je předmětem šetření, začleněn do konečného výrobku v rámci jiného celního režimu (např. v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku podle celního kodexu Unie).

(18)	Při šetření původně spolupracovali dva uživatelé: Siemens Gamesa Renewable Energy, S.A (dále jen „SGRE“) a Vestas Wind Systems A/S (dále jen „Vestas“). Po opětovném zahájení šetření však odpověď na dotazník předložila pouze společnost SGRE.

(19)

Jak je uvedeno v 469. bodě odůvodnění antidumpingového nařízení o textiliích ze skleněných vláken a 1079. bodě odůvodnění antisubvenčního nařízení o textiliích ze skleněných vláken, tito dva uživatelé patří k největším výrobcům větrných turbín v Unii a společně spotřebovávají více než 20 % celkové poptávky po textiliích ze skleněných vláken v Unii. Společně dovážejí více než 30 % veškerého dovozu z dotčených zemí.

(20)

Jak je uvedeno v 464. bodě odůvodnění antidumpingového nařízení o textiliích ze skleněných vláken a 1075. bodě odůvodnění antisubvenčního nařízení o textiliích ze skleněných vláken, jsou výrobci větrných turbín největšími uživateli textilií ze skleněných vláken, na které připadá přibližně 60–70 % poptávky po textiliích ze skleněných vláken v Unii. Mezi ostatní uživatele patří výrobci lodí (přibližně 11 %), nákladních automobilů (přibližně 8 %) a sportovního vybavení (přibližně 2 %), jakož i poskytovatelé systémů pro opravy potrubí (přibližně 8 %).

(21)	Výrobci větrných turbín používají textilie ze skleněných vláken k výrobě lopatek pro stožáry větrných elektráren na pevnině, které jsou poté přepravovány a instalovány na pevnině nebo na moři na kontinentálním šelfu nebo ve výlučné ekonomické zóně.

(22)	Podle tabulky 2 antidumpingového nařízení o textiliích ze skleněných vláken a antisubvenčního nařízení o textiliích ze skleněných vláken činila celková spotřeba textilií ze skleněných vláken v období šetření 168 270 tun.

(23)

Během období původního šetření přibylo v EU nových kapacit větrné energie na moři o výkonu 2 600 MW. Jedna větrná turbína na moři o výkonu 8 MW potřebuje na tři lopatky 60 tun textilií ze skleněných vláken. V souladu s tím vyžadovala zařízení na moři v EU-28 v roce 2018 přibližně 19 958 tun textilií ze skleněných vláken a zařízení na moři v EU-27 přibližně 10 118 tun.

3.2. Egypt

(24)

V roce 2018 se v režimu aktivního zušlechťovacího styku neuskutečnil žádný dovoz z Egypta. Egypt jako smluvní strana celoevropsko-středomořské úmluvy využívá preferenčního sazebního zacházení. Dovoz textilií ze skleněných vláken z Egypta tedy podléhá nulovému preferenčnímu clu oproti 5–7 % clu podle doložky nejvyšších výhod. Z toho vyplývá, že v roce 2018 neexistoval žádný hospodářský důvod pro to, aby strany dovážely textilie ze skleněných vláken v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku z Egypta.

(25)

V odpovědi na dotazník společnost SGRE uvedla, že během období šetření nedovážela žádné textilie ze skleněných vláken z Egypta určené k použití na kontinentálním šelfu nebo ve výlučné ekonomické zóně. Společnost Vestas neposkytla žádnou odpověď na dotazník, která by tuto záležitost objasnila. V tomto ohledu Komise uvedla, že již během původního šetření společnost Vestas neidentifikovala odděleně dovoz pocházející z Egypta. Na základě informací předložených v původním šetření, a zejména údajů poskytnutých přímo egyptskými vývozci, však společnost Vestas dovezla v rámci běžného režimu značné množství textilií ze skleněných vláken z Egypta, což představuje 5–8 % dovozu do EU-28 a 2–5 % spotřeby EU-28 (13). Tyto podíly by byly v poměru k údajům za EU-27 výrazně vyšší.

(26)

Zároveň měla společnost Vestas v roce 2018 významná nová zařízení na moři v EU, která představovala 30–50 % všech těchto nových zařízení v EU-28 a EU-27. To naznačuje, že značné množství egyptských textilií ze skleněných vláken bylo během období šetření v rámci původního šetření dovezeno na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny. Ve spisu nejsou k dispozici žádné informace, které by tento závěr popíraly.

(27)	Tento závěr je dále podpořen skutečností, že dovoz textilií ze skleněných vláken pocházejících z Egypta se uskutečnil bezprostředně po uložení opatření v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku (více než 230 tun ve druhé polovině roku 2020).

(28)	Na základě dostupných důkazů proto Komise dospěla k závěru, že na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny bylo z Egypta dovezeno značné množství, což přispělo k újmě, která již byla zjištěna v původním šetření.

3.3. ČLR

(29)	V roce 2018 činil objem dovozu textilií ze skleněných vláken z Číny v režimu aktivního zušlechťovacího styku 5 343 tun. Z toho dovoz do členských států se zařízeními na moři činil 4 835 tun, z čehož 15 % připadalo na Spojené království.

(30)

V odpovědi na dotazník společnost SGRE nahlásila dovoz textilií ze skleněných vláken z ČLR v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku i běžného režimu pro kontinentální šelf nebo výlučnou ekonomickou zónu v Unii. Objem aktivního zušlechťovacího styku pouze pro EU-27 představoval 1–3 % celkové spotřeby textilií ze skleněných vláken v EU-28 a 4–7 % celkového dovozu textilií ze skleněných vláken do EU-28 v období šetření (14). To znamená, že podíl na dovozu do EU-27 a spotřebě v EU-27 by byl ještě větší. Jelikož jsou tato množství vyšší než nepatrná, jsou sama o sobě dostatečně významná, aby způsobila újmu, a přispěla tak k újmě, která již byla zjištěna v původním šetření. Komise navíc připomněla, že analýza újmy v původním šetření byla provedena na základě kumulace dovozu z Egypta a ČLR. Jakékoli zvýšení dovozu směrovaného na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny proto může k újmě zjištěné v původním šetření pouze dále přispět.

4. POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ

(31)

Strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlelo rozšířit opatření ohledně některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z ČLR a Egypta na kontinentální šelf nebo výlučnou ekonomickou zónu. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím vznést námitky.

(32)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost SGRE tvrdila, že Komise byla povinna provést úplnou analýzu újmy podle základních nařízení předtím, než mohla dospět k závěru o rozšíření opatření na nové území, konkrétně na kontinentální šelf nebo výlučnou ekonomickou zónu. Dále tvrdila, že Komise svou analýzu újmy omezila na objem dovozu textilií ze skleněných vláken z Číny na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny v roce 2018 a nepřezkoumala vývoj dovozu na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny v dotčeném období, tj. v letech 2015 až 2018.

(33)

Společnost SGRE navíc tvrdila, že Komise měla posoudit, zda je v zájmu Unie uložit opatření týkající se tohoto dovozu. Namítla, že skutečnost, že zájem Unie nebránil uložení původních opatření, nutně neznamená, že zájem Unie nebrání rozšíření opatření na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny. Společnost SGRE tvrdila, že rozšíření antidumpingových a vyrovnávacích opatření uložených na dovoz textilií ze skleněných vláken z Číny a Egypta na dovoz textilií ze skleněných vláken z těchto zemí na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny by nebylo v zájmu Unie, neboť by to bylo v rozporu s politikou EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů spočívající v podpoře atraktivity a konkurenceschopnosti větrné energie v EU, která byla v důsledku současných tržních podmínek vystavena cenovému tlaku a problémům s celkovou ziskovostí. Dále tvrdila, že výrobci v Unii nemají dostatečnou výrobní kapacitu, aby uspokojili rostoucí poptávku. Bylo uvedeno, že od uložení antidumpingových a vyrovnávacích opatření v roce 2020 výrobní odvětví textilií ze skleněných vláken v EU dostatečně nezvýšilo svou výrobu a výrobní kapacitu textilií ze skleněných vláken, aby pokrylo rostoucí poptávku v EU. Komise uvedla, že v tomto ohledu nebyly předloženy žádné důkazy, kromě grafu znázorňujícího prognózu větrných elektráren na moři v Evropě v období 2020 a 2030.

(34)

Společnost SGRE rovněž tvrdila, že rozšíření antidumpingových a vyrovnávacích opatření uložených na dovoz textilií ze skleněných vláken z Číny a Egypta na dovoz textilií ze skleněných vláken z těchto zemí na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny by uživatele, jako je SGRE, přimělo rozšířit nebo přesunout výrobu lopatek mořských větrných elektráren ze zemí EU do zemí mimo EU, což by ovlivnilo zaměstnanost a dodavatele v Unii.

(35)

Společnost SGRE dále tvrdila, že rozšíření antidumpingových a vyrovnávacích opatření uložených na dovoz textilií ze skleněných vláken z Číny a Egypta na dovoz textilií ze skleněných vláken z těchto zemí na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny by vedlo ke zvýšení nákladů uživatelů dotčeného výrobku.

(36)

Komise uvedla, že v oznámení o opětovném zahájení řízení bylo jasně uvedeno, že opětovné zahájení původních šetření bylo omezeno pouze na zkoumání toho, zda by se opatření měla vztahovat na textilie ze skleněných vláken pocházející z ČLR a Egypta dovážené ve značném množství na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny. Informace obsažené v poznámce ke spisu, vedoucí k opětovnému zahájení šetření, tento omezený rozsah potvrdily. Rozsah tohoto šetření vyplývá přímo ze znění článku 14a základního antidumpingového nařízení a článku 24a základního antisubvenčního nařízení a je rovněž plně v souladu s 24. bodem odůvodnění balíčku opatření pro modernizaci nástrojů na ochranu obchodu (15). Požadovaným právním standardem v těchto ustanoveních je, že dumpingový a/nebo subvencovaný výrobek dovážený ve značném množství na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny „by způsobil újmu výrobnímu odvětví Unie“.

(37)

Jak je jasně uvedeno v oznámení o opětovném zahájení šetření, zvláštností situace vedoucí k tomuto šetření byla skutečnost, že celní nástroj stanovený v článcích 14a a 24a nebyl v době zahájení původního šetření použitelný. Podle čl. 14a odst. 2 a čl. 24a odst. 2 byl poté celní nástroj k dispozici a vedl k opětovnému zahájení šetření. Jak je však rovněž uvedeno v oznámení o opětovném zahájení šetření, v původních šetřeních, která vedla k uložení antidumpingových a vyrovnávacích cel, Komise do svého šetření již zahrnula dovoz dotčeného výrobku v režimu aktivního zušlechťovacího styku a dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie během dotčeného období utrpělo podstatnou újmu. Analýza újmy v původních šetřeních se netýkala pouze roku 2018, ale týkala se celého období, tj. 2015–2018. Současné šetření vycházelo z těchto zjištění a jeho cílem bylo zjistit, zda je rozšíření cel na kontinentální šelf nebo výlučnou ekonomickou zónu vhodné. To, zda by dumpingový/subvencovaný výrobek dovážený ve značném množství z těchto zemí na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny způsobil Unii újmu, bylo proto potvrzeno již v nařízení o uložení cel. Opětovné zahájení šetření potvrdilo existenci těchto množství a vhodnost rozšíření stávajících opatření na ochranu výrobního odvětví Unie.

(38)

Vzhledem k této situaci a k příslušné právní normě vycházela Komise z údajů, důkazů a zjištění týkajících se újmy v původních šetřeních. Při současném šetření bylo zjištěno, že došlo k dumpingovému a subvencovanému dovozu na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny ve značném množství a že by tento dovoz výrobnímu odvětví Unie způsobil další újmu, neboť by situaci působící újmu mohl pouze zhoršit. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(39)

Pokud jde o tvrzení, že zájem Unie nebyl zahrnut do oblasti působnosti opětovně zahájených šetření, články 14a a 24a příslušných základních nařízení neobsahují žádný odkaz na potřebu posoudit zájem Unie. V každém případě se společnost SGRE po zahájení tohoto šetření k tomuto bodu dále nevyjádřila. Komise uvedla, že připomínky společnosti SGRE týkající se zájmu Unie jsou buď podobné připomínkám, které již byly řešeny a vyvráceny v nařízeních ukládajících původní opatření, nebo nejsou podložené. Posouzení Komise, zda je vhodné rozšířit stávající opatření na kontinentální šelf nebo výlučnou ekonomickou zónu, se proto potvrzuje a tato tvrzení byla zamítnuta.

5. ROZŠÍŘENÍ OPATŘENÍ

(40)

Na základě výše uvedených skutečností by měla být stávající antidumpingová a vyrovnávací cla na dovoz textilií z tkaných a/nebo vpichovaných pramenců a/nebo příze z nekonečných skleněných vláken, též s dalšími prvky, s výjimkou výrobků, které jsou impregnované či předimpregnované („pre-preg“), a s výjimkou otevřených síťovin o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti vyšší než 35 g/m2, pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta rovněž uložena na textilie z tkaných a/nebo vpichovaných pramenců a/nebo příze z nekonečných skleněných vláken, též s dalšími prvky, s výjimkou výrobků, které jsou impregnované či předimpregnované („pre-preg“), a s výjimkou otevřených síťovin o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti vyšší než 35 g/m2, pocházející z Číny a Egypta dovezené na umělý ostrov, pevné nebo plovoucí zařízení nebo jakoukoli jinou strukturu v kontinentálním šelfu členského státu nebo ve výlučné ekonomické zóně vyhlášené členským státem podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.

(41)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládají se konečná antidumpingová a vyrovnávací cla na textilie z tkaných a/nebo vpichovaných pramenců a/nebo příze z nekonečných skleněných vláken, též s dalšími prvky, s výjimkou výrobků, které jsou impregnované či předimpregnované („pre-preg“), a s výjimkou otevřených síťovin o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti vyšší než 35 g/m2, pocházejí z Čínské lidové republiky a Egypta, v současnosti kódů KN ex 7019 61 00, ex 7019 62 00, ex 7019 63 00, ex 7019 64 00, ex 7019 65 00, ex 7019 66 00, ex 7019 69 10, ex 7019 69 90 a ex 7019 90 00 (kódů TARIC 7019610081, 7019610083, 7019610084, 7019620081, 7019620083, 7019620084, 7019630081, 7019630083, 7019630084, 7019640081, 7019640083, 7019640084, 7019650081, 7019650083, 7019650084, 7019660081, 7019660083, 7019660084, 7019691081, 7019691083, 7019691084, 7019699081, 7019699083, 7019699084, 7019900081, 7019900083 a 7019900084), ve smyslu celního kodexu Unie zpětně vyvezené na umělý ostrov, pevné nebo plovoucí zařízení nebo jakoukoli jinou strukturu v kontinentálním šelfu členského státu nebo ve výlučné ekonomické zóně vyhlášené členským státem podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.

2. Ukládají se konečná antidumpingová a vyrovnávací cla na textilie z tkaných a/nebo vpichovaných pramenců a/nebo příze z nekonečných skleněných vláken, též s dalšími prvky, s výjimkou výrobků, které jsou impregnované či předimpregnované („pre-preg“), a s výjimkou otevřených síťovin o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti vyšší než 35 g/m2, pocházející z Čínské lidové republiky a Egypta, v současnosti kódů KN ex 7019 61 00, ex 7019 62 00, ex 7019 63 00, ex 7019 64 00, ex 7019 65 00, ex 7019 66 00, ex 7019 69 10, ex 7019 69 90 a ex 7019 90 00 (kódů TARIC 7019610081, 7019610083, 7019610084, 7019620081, 7019620083, 7019620084, 7019630081, 7019630083, 7019630084, 7019640081, 7019640083, 7019640084, 7019650081, 7019650083, 7019650084, 7019660081, 7019660083, 7019660084, 7019691081, 7019691083, 7019691084, 7019699081, 7019699083, 7019699084, 7019900081, 7019900083 a 7019900084), obdržené na umělém ostrově, pevném nebo plovoucím zařízení nebo jakékoli jiné struktuře v kontinentálním šelfu členského státu nebo ve výlučné ekonomické zóně vyhlášené členským státem podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu a odstavec 1 se na ně nevztahuje.

3. Zvláštní pravidla pro ukládání a výběr antidumpingových a vyrovnávacích cel podle odstavců 1 a 2 jsou stanovena v prováděcím nařízení (EU) 2019/1131, kterým se zřizuje celní nástroj za účelem provedení článku 14a nařízení (EU) 2016/1036 a článku 24a nařízení (EU) 2016/1037.

4. Konečná antidumpingová a vyrovnávací cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Unie nebo případně cenu s dodáním na hranice kontinentálního šelfu nebo výlučné ekonomické zóny před proclením se pro výrobek popsaný v odstavcích 1 a 2 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoví takto:

Dotčená země	Společnost	Konečné antidumpingové clo	Konečné vyrovnávací clo	Doplňkový kód TARIC
ČLR	Jushi Group Co. Ltd; Zhejiang Hengshi Fiberglass Fabrics Co. Ltd; Taishan Fiberglass Inc.	69,0 %	30,7 %	C531
	PGTEX China Co. Ltd; Chongqing Tenways Material Corp.	37,6 %	17,0 %	C532
	Ostatní společnosti spolupracující v antisubvenčním i antidumpingovém šetření uvedené v příloze I	37,6 %	24,8 %	Viz příloha I
	Ostatní společnosti spolupracující v antidumpingovém šetření, avšak nikoli v antisubvenčním šetření, uvedené v příloze II	34,0 %	30,7 %	Viz příloha II
	Všechny ostatní společnosti	69,0 %	30,7 %	C999
Egypt	Jushi Egypt For Fiberglass Industry S.A.E; Hengshi Egypt Fiberglass Fabrics S.A.E.	20,0 %	10,9 %	C533
Egypt	Všechny ostatní společnosti	20,0 %	10,9 %	C999

5. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového a vyrovnávacího cla stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 4 nebo v příloze I nebo II je podmíněno povinností předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu, na níž musí být uvedeno prohlášení datované a podepsané odpovědným pracovníkem subjektu, který takovou fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/á, potvrzuji, že (objem) (dotčeného výrobku) prodaný na vývoz do Evropské unie, pro který byla vystavena tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa společnosti) (doplňkový kód TARIC) v (dotčené zemi). Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

6. Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

7. V případech, kdy bylo u určitých vyvážejících výrobců od antidumpingového cla odečteno vyrovnávací clo, vedou žádosti o vrácení zaplaceného cla podle článku 21 nařízení (EU) 2016/1037 rovněž k posouzení dumpingového rozpětí u tohoto vyvážejícího výrobce, které převažovalo v období šetření týkajícím se vrácení zaplaceného cla.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. května 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55.

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/492 ze dne 1. dubna 2020, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta (Úř. věst. L 108, 6.4.2020, s. 1).

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/776 ze dne 12. června 2020, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/492, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta (Úř. věst. L 189, 15.6.2020, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/825 ze dne 30. května 2018, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 143, 7.6.2018, s. 1).

(6) Kontinentální šelf zahrnuje mořské dno a podzemí podmořských oblastí, které leží za hranicemi teritoriálního moře po celém přirozeném prodloužení pevninského území k vnější hranici kontinentálního okraje anebo do vzdálenosti 200 námořních mil od základních linií, od kterých se měří šíře teritoriálního moře tam, kde vnější hranice kontinentálního okraje této vzdálenosti nedosahuje, kdežto výlučná ekonomická zóna je oblast nacházející se za hranicemi teritoriálního moře a k němu přilehlá, která nesmí být širší než 200 námořních mil (viz zejména článek 55 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu). Umělé ostrovy jsou části země obklopené vodou, které vyčnívají nad ni a nejsou vytvořeny přírodou, nýbrž jsou výsledkem lidské stavební činnosti. Tyto ostrovy mohou být používány k podpoře průzkumu a využívání mořského dna nebo mohou být používány k podpoře výroby energie pomocí vody, proudů nebo větrů. Mohou být používány také jako místa dodání dumpingových/subvencovaných výrobků, jako jsou trouby ke spojení plošin s pevninou nebo k těžbě uhlovodíků z mořského dna, vrtná zařízení a soupravy nebo větrné turbíny. Pevná nebo plovoucí zařízení nebo jakékoli jiné struktury jsou stavby, včetně vybavení, jako jsou plošiny buď připevněné k mořskému dnu, nebo plovoucí, které jsou určeny k průzkumu nebo využívání mořského dna. Zahrnují také stavby na místě pro výrobu energie pomocí vody, proudů nebo větrů. Výrobek, který je předmětem přezkumu, by také mohl být dodáván pro použití na uvedených stavbách.

(7) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1131 ze dne 2. července 2019, kterým se zřizuje celní nástroj za účelem provedení článku 14a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 a článku 24a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 (Úř. věst. L 179, 3.7.2019, s. 12).

(8) Oznámení týkající se částečného opětovného zahájení šetření vedoucího k antidumpingovým a antisubvenčním opatřením vztahujícím se na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta (Úř. věst. C 199, 27.5.2021, s. 6).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013 , kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(10) Saint-Vincent-et les-Grenadines v. Guinea, 1. července 1999, seznam případů ITLOS, č. 2.

(11) Věc C-6/04, Komise v. Spojené království, Sb. rozh. 2005, ECJ1-9056, bod 117.

(12) Nařízení (EU) č. 952/2013.

(13) Rozpětí jsou uvedena z důvodu zachování důvěrnosti.

(14) Rozpětí jsou uvedena z důvodu zachování důvěrnosti.

(15) Nařízení (EU) 2018/825.

PŘÍLOHA I

Ostatní společnosti spolupracující v antisubvenčním i antidumpingovém šetření

Název společnosti	Doplňkový kód TARIC
Changshu Dongyu Insulated Compound Materials Co., Ltd	B995
Changzhou Pro-Tech Industry Co., Ltd	C534
Jiangsu Changhai Composite Materials Holding Co., Ltd	C535
Neijiang Huayuan Electronic Materials Co., Ltd	C537
NMG Composites Co., Ltd	C538
Zhejiang Hongming Fiberglass Fabrics Co., Ltd	C539

PŘÍLOHA II

Ostatní společnosti spolupracující v antidumpingovém šetření, ale nikoli v antisubvenčním šetření

Název společnosti	Doplňkový kód TARIC
Jiangsu Jiuding New Material Co., Ltd	C536

24.5.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 145/31

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/807

ze dne 23. května 2022,

kterým se opravuje prováděcí nařízení (EU) 2022/191 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/191 (2) Komise uložila konečné antidumpingové clo na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky.

(2)

V 347. bodě odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2022/191 byla chyba v názvu spolupracujícího vyvážejícího výrobce nezařazeného do vzorku Liaocheng BSC Metal Products Co., Ltd. Název této společnosti v 347. bodě odůvodnění a v příloze prováděcího nařízení (EU) 2022/191 byl v důsledku chyby neúplný, tj. byla vynechána tři poslední slova názvu společnosti („Products Co., Ltd“).

(3)

V důsledku toho 347. bod odůvodnění a příloha prováděcího nařízení (EU) 2022/191 neodrážejí správný úplný název spolupracujícího vyvážejícího výrobce nezařazeného do vzorku Liaocheng BSC Metal Products Co., Ltd. Komise se proto rozhodla odpovídajícím způsobem opravit 347. bod odůvodnění a přílohu prováděcího nařízení (EU) 2022/191. Tato oprava by měla nabýt účinku od vstupu prováděcího nařízení (EU) 2022/191 v platnost, tj. od 18. února 2022.

(4)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1) 347. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2022/191 se nahrazuje tímto:

„(347)

Po poskytnutí konečných informací zjistila Komise v seznamu spolupracujících vyvážejících výrobců některé administrativní chyby, které byly opraveny. Tyto opravy vycházely z informací poskytnutých dotčenými stranami ve formuláři pro výběr vzorku. Proto byla společnost Shanghai Foreign Trade (Pudong) Co., Ltd., která předložila informace týkající se výběru vzorku pro své výrobce ve spojení Shanghai Rongdun Industry Co., Ltd. a Shanghai Chunri New Energy Technology Co., Ltd., ze seznamu odstraněna a nahrazena jejími výrobci ve spojení. Podobně byla ze seznamu odstraněna společnost BSC Corporation, obchodní společnost vyvážející výrobek vyráběný její společností ve spojení Liaocheng BSC Metal Products Co., Ltd, a nahrazena jejím výrobcem ve spojení.“

2) Příloha prováděcího nařízení (EU) 2022/191 se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost se zpětnou účinností ode dne 18. února 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. května 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/191 ze dne 16. února 2022 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 36, 17.2.2022, s. 1.)

PŘÍLOHA

Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku:

Stát	Název/jméno	Doplňkový kód TARIC
Čínská lidová republika	Anhui Goodlink Fastener Co., Ltd	C859
Čínská lidová republika	Beijing Jinzhaobo High Strength Fastener Co., Ltd.	C767
Čínská lidová republika	Liaocheng BSC Metal Products Co., Ltd	C768
Čínská lidová republika	Celo Suzhou Precision Fasteners Co. Ltd	C769
Čínská lidová republika	Changshu City Standard Parts Factory Co., Ltd.	C770
Čínská lidová republika	CHENGLONG TECHNOLOGY (JIAXING) CO., LTD.	C771
Čínská lidová republika	EC International (Nantong) Co., Ltd.	C772
Čínská lidová republika	FASTWELL METAL PRODUCTS CO.,LTD	C773
Čínská lidová republika	Finework (Hunan) New Energy Technology Co.,Ltd	C774
Čínská lidová republika	FRÖTEK Plastic Technology(Wuxi) CO., LTD	C775
Čínská lidová republika	Haining Hisener Trade Co., Ltd	C776
Čínská lidová republika	HAINING JINJIE METAL CO.,LTD	C778
Čínská lidová republika	HAIYAN BOOMING FASTENER CO.,LTD.	C779
Čínská lidová republika	Haiyan C&F Fittings Co.,LTD	C780
Čínská lidová republika	HAIYAN GUANGDA HARDWARE CO., LTD.	C781
Čínská lidová republika	Haiyan Jiamei Hardware Manufacturing And Tech. Co., Ltd	C782
Čínská lidová republika	Haiyan Shangxin Standarf Parts Co., Ltd	C783
Čínská lidová republika	HAIYAN TIANQI STANDARD PARTS CO., LTD.	C784
Čínská lidová republika	Haiyan Wancheng Fasteners Co., Ltd.	C785
Čínská lidová republika	HAIYAN XINGLONG FASTENER CO., LTD	C786
Čínská lidová republika	HAIYAN YIHUI HARDWARE TECHNOLOGY CO., LTD	C787
Čínská lidová republika	HAIYAN YOUSUN ENTERPRISE CO., LTD	C788
Čínská lidová republika	HANDAN HAOSHENG FASTENER CO., LTD.	C789
Čínská lidová republika	HILTI (CHINA) LTD	C790
Čínská lidová republika	Jia Xing Tai Cheng Aoto Parts Co., Ltd	C791
Čínská lidová republika	Jiashan Chaoyi Fastener Co.,Ltd	C792
Čínská lidová republika	JIASHAN GIANT IMP.&EXP.TRADE CO.,LTD	C793
Čínská lidová republika	Jiashan Sanxin Fastener Company Limited	C794
Čínská lidová republika	Jiashan United Oasis Fastener Co.,Ltd	C795
Čínská lidová republika	JIASHAN WEIYUE FASTENER CO.,LTD	C796
Čínská lidová republika	Jiashan Xiaohai Metal Products Factory	C797
Čínská lidová republika	JIASHAN YONGXIN FASTENER CO., LTD	C798
Čínská lidová republika	JIAXING CHENGFENG METAL PRODUCTS CO.,LTD	C799
Čínská lidová republika	JIAXING H.J TECH INDUSTRY LIMITED	C800
Čínská lidová republika	Jiaxing Huanhuan Tong Plastic Industry Co., LTD	C801
Čínská lidová republika	JIAXING KINFAST HARDWARE CO., LTD.	C802
Čínská lidová republika	JIAXING LONGSHENG HARDWARE CO.,LTD	C803
Čínská lidová republika	Jiaxing Shangxiang Import and Export Co., LTD	C804
Čínská lidová republika	JIAXING SULATER AUTO PARTS CO.,LTD.	C805
Čínská lidová republika	JIAXING TAIXIN AUTO PARTS MANUFACTURING CO.,LTD	C806
Čínská lidová republika	Jiaxing Victor Screw Co.,Ltd	C807
Čínská lidová republika	JIAXING ZHENGYING HARDWARE CO.,LTD	C808
Čínská lidová republika	Jinan Huayang Fastener Co., Ltd	C809
Čínská lidová republika	JINAN STAR FASTENER CO., LTD	C810
Čínská lidová republika	Lianyungang Suli Hardware Technology Co., Ltd.	C811
Čínská lidová republika	NEDSCHROEF FASTENERS (KUNSHAN) CO., LTD.	C812
Čínská lidová republika	NEW STARWDH INDUSTRIAL CO.,LTD	C813
Čínská lidová republika	Ningbo Dongxin High-Strength Nut Co., Ltd.	C814
Čínská lidová republika	Ningbo Economic & Technical Development Zone Yonggang Fasteners Co., Ltd.	C815
Čínská lidová republika	Ningbo Haixin Hardware Co., Ltd.	C816
Čínská lidová republika	NINGBO LEMNA PRODUCT TECHNOLOGY CO., LTD.	C817
Čínská lidová republika	Ningbo Minda Machinery & Electronics Co., Ltd.	C818
Čínská lidová republika	Ningbo Nanjubaoge Fastener Manufacturing Co. Ltd	C819
Čínská lidová republika	Ningbo Ningli High-Strength Fastener Co., Ltd	C820
Čínská lidová republika	Ningbo Shengtai Fastener Technology Co., Ltd	C821
Čínská lidová republika	Ningbo Taida Hezhong Fastener Manufacture Co., Ltd.	C822
Čínská lidová republika	Ningbo Zhenghai Yongding Fastener Co., Ltd.	C823
Čínská lidová republika	NINGBO ZHONGBIN FASTENER MFG. CO., LTD	C824
Čínská lidová republika	Ningbo Zhongjiang High Strength Bolts Co., Ltd.	C825
Čínská lidová republika	OK TECH CO., LTD	C826
Čínská lidová republika	PINGHU OTEBAY HARDWARE PRODUCT CO.LTD	C827
Čínská lidová republika	Pinghu Sanjiaozhou Lubricant Co., Ltd.	C828
Čínská lidová republika	Pol Shin Fastener (Zhejiang) Co., Ltd	C829
Čínská lidová republika	QIFENG PRECISION INDUSTRY SCI-TECH CORP.	C830
Čínská lidová republika	Shanghai Autocraft Co.,Ltd.	C831
Čínská lidová republika	SHANGHAI CHAEN CHIA FASTENERS CO.,LTD.	C832
Čínská lidová republika	SHANGHAI EAST BEST FOREIGN TRADE CO.,LTD.	C833
Čínská lidová republika	Shanghai Chunri New Energy Technology Co., Ltd.,	C777
Čínská lidová republika	Shanghai Rongdun Industry Co., Ltd.	C834
Čínská lidová republika	Shanghai Galgem Hardware Company Limited	C835
Čínská lidová republika	Shanghai High-Strength Bolts Plant	C836
Čínská lidová republika	SHANGHAI MOREGOOD HARDWARE CO., LTD.	C837
Čínská lidová republika	Shanghai Yueda Nails Co., Ltd.	C838
Čínská lidová republika	SSF INDUSTRIAL CO., LIMITED	C839
Čínská lidová republika	Suzhou Escort Hardware Manufacturing Co. Ltd	C840
Čínská lidová republika	Suzhou Hongly Hardware Co., Ltd	C841
Čínská lidová republika	Suzhou Litto Fastener Co., Ltd	C842
Čínská lidová republika	Suzhou YNK Fastener Co., Ltd.	C843
Čínská lidová republika	Yantai Agrati Fasteners Ltd.	C844
Čínská lidová republika	YUYAO ALFIRSTE HARDWARE CO.,LTD	C845
Čínská lidová republika	Yuyao Zhenrui Metal Co., Ltd	C846
Čínská lidová republika	ZHE JIANG WORLD WIN FASTENER CO., LTD	C847
Čínská lidová republika	Zhejiang Channov Auto Parts Co., Ltd	C848
Čínská lidová republika	ZHEJIANG CHAOBOER HARDWARE CO., LTD	C849
Čínská lidová republika	ZHEJIANG DONGHE MACHINERY TECHNOLOGY CORPORATION LIMITED	C850
Čínská lidová republika	Zhejiang Excellent Industries Co. Ltd	C851
Čínská lidová republika	ZHEJIANG MS TECHNOLOGY CO.,LTD.	C852
Čínská lidová republika	ZHEJIANG NEW SHENGDA FASTENER CO., LTD.	C853
Čínská lidová republika	ZheJiang RuiZhao Technology Co.,Ltd.	C854
Čínská lidová republika	Zhejiang Tianyuan Metal Products Co.,Ltd	C855

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 145

České vydání	Právní předpisy	Ročník 65 24. května 2022

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/803 ze dne 16. února 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 a upřesňují procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat pokuty a penále ze strany Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ve vztahu k poskytovatelům služeb hlášení údajů ( 1 )	1
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/804 ze dne 16. února 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 a upřesňují procesní pravidla týkající se opatření, která se vztahují na dohled Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy nad některými administrátory referenčních hodnot ( 1 )	7
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/805 ze dne 16. února 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 a upřesňují poplatky, které se vztahují na dohled Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy nad některými administrátory referenčních hodnot ( 1 )	14
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/806 ze dne 23. května 2022, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2020/492, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta, a prováděcí nařízení (EU) 2020/776, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta, a kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a konečné vyrovnávací clo na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta, dovezených na umělý ostrov, pevné nebo plovoucí zařízení nebo jakoukoli jinou strukturu v kontinentálním šelfu členského státu nebo ve výlučné ekonomické zóně vyhlášené členským státem podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu	20
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/807 ze dne 23. května 2022, kterým se opravuje prováděcí nařízení (EU) 2022/191 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky	31
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/808 ze dne 23. května 2022, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o dobu platnosti schválení účinné látky bispyribak ( 1 )	37
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/809 ze dne 23. května 2022 kterým se mění rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám	40
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/810 ze dne 23. května 2022, kterým se mění rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil	42
	*	Rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí (EU) 2022/811 ze dne 24. března 2022 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu a o účetní závěrce Jednotného výboru pro řešení krizí (SRB) za rozpočtový rok 2020 (SRB/PS/2022/03)	44