ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 117

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 65
19. dubna 2022


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/630 ze dne 8. dubna 2022, kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu s [Carne Mertolenga (CHOP)]

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/631 ze dne 13. dubna 2022, kterým se mění prováděcí technické normy stanovené prováděcím nařízením (EU) 2021/637, pokud jde o zpřístupňování informací o expozicích vůči úrokovému riziku u pozic nezahrnutých do obchodního portfolia ( 1 )

3

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/632 ze dne 13. dubna 2022, kterým se stanoví dočasná opatření proti zavlékání škodlivého organismu Phyllosticta citricarpa (McAlpine) Van der Aa do Unie a proti jeho rozšiřování na území Unie, pokud jde o dotčené plody pocházející z Argentiny, Brazílie, Jižní Afriky, Uruguaye a Zimbabwe

11

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/633 ze dne 13. dubna 2022 o povolení přípravku Lactiplantibacillus plantarum DSM 26571 jako doplňkové látky k silážování pro všechny druhy zvířat ( 1 )

26

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/634 ze dne 13. dubna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 37/2010, pokud jde o klasifikaci látky bambermycin podle maximálního limitu reziduí v potravinách živočišného původu ( 1 )

29

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/635 ze dne 13. dubna 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2017/1869o poradní misi Evropské unie na podporu reformy bezpečnostního sektoru v Iráku(EUAM Iraq)

32

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/636 ze dne 13. dubna 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám

34

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/637 ze dne 13. dubna 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil

36

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/638 ze dne 13. dubna 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/486/SZBP o poradní misi Evropské unie pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM Ukraine)

38

 

*

Rozhodnutí Komise (EU) 2022/639 ze dne 27. srpna 2021 o režimu podpory SA.54915 - 2020/C (ex 2019/N) Belgie – Kapacitní mechanismus (oznámeno pod číslem C(2021) 6431)  ( 1 )

40

 

*

Rozhodnutí Komise (EU) 2022/640 ze dne 7. dubna 2022 o prováděcích pravidlech pro úkoly a povinnosti hlavních bezpečnostních činitelů

106

 

 

Opravy

 

*

Oprava prováděcího nařízení Rady (SZBP) 2022/396 ze dne 9. března 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny ( Úř. věst. L 80, 9.3.2022 )

117

 

*

Oprava rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/397 ze dne 9. března 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny ( Úř. věst. L 80, 9.3.2022 )

118

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

19.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 117/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/630

ze dne 8. dubna 2022,

kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu s [„Carne Mertolenga“ (CHOP)]

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost Portugalska o schválení změny specifikace chráněného označení původu „Carne Mertolenga“ zapsaného do rejstříku podle nařízení Komise (ES) č. 1107/96 (2).

(2)

Protože daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (3).

(3)

Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být změna specifikace schválena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Carne Mertolenga“ (CHOP) se schvaluje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. dubna 2022.

Za Komisi,

jménem předsedkyně,

Janusz WOJCIECHOWSKI

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 1107/96 ze dne 12. června 1996 o zápisu zeměpisných označení a označení původu podle postupu stanoveného v článku 17 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 (Úř. věst. L 148, 21.6.1996, s. 1).

(3)  Úř. věst. C 514, 21.12.2021, s. 5.


19.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 117/3


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/631

ze dne 13. dubna 2022,

kterým se mění prováděcí technické normy stanovené prováděcím nařízením (EU) 2021/637, pokud jde o zpřístupňování informací o expozicích vůči úrokovému riziku u pozic nezahrnutých do obchodního portfolia

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na článek 434a uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V prosinci 2019 Basilejský výbor pro bankovní dohled přezkoumal svůj rámec třetího pilíře, včetně požadavků na zpřístupňování informací o úrokovém riziku investičního portfolia (IRRBB) (2). V souladu s vývojem mezinárodních standardů schválených Basilejským výborem pro bankovní dohled byly nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 (3) v článku 448 nařízení (EU) č. 575/2013 zavedeny požadavky na zpřístupňování informací o úrokovém riziku investičního portfolia platné od června 2021.

(2)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/637 (4) by tedy mělo obsahovat nové prováděcí technické normy týkající se zpřístupňování informací o úrokovém riziku investičního portfolia, jak stanoví článek 448 nařízení (EU) č. 575/2013.

(3)

S cílem zajistit, aby instituce zveřejňovaly o úrokovém riziku investičního portfolia komplexní a srovnatelné informace, by měla být vypracována tabulka obsahující kvalitativní informace o úrokových rizicích investičního portfolia a šablona obsahující kvantitativní informace o úrokových rizicích investičního portfolia.

(4)

Aby měly instituce dostatek času připravit se na zpřístupňování informací v souladu s tímto nařízením, mělo by se od nich požadovat, aby při prvním zpřístupnění poskytly pouze informace za běžné období.

(5)

Prováděcí nařízení (EU) 2021/637 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Toto nařízení vychází z návrhu prováděcích technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(7)

Evropský orgán pro bankovnictví uspořádal k návrhu prováděcích technických norem, z něhož toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o poradenství skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (5),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna prováděcího nařízení (EU) 2021/637

Prováděcí nařízení (EU) 2021/637 se mění takto:

1)

vkládá se nový článek 16a, který zní:

„Článek 16a

Zpřístupňování informací o expozicích vůči úrokovému riziku u pozic nezahrnutých do obchodního portfolia

1.   Instituce zpřístupňují informace uvedené v čl. 448 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 575/2013 za použití tabulky EU IRRBB1 uvedené v příloze XXXVII tohoto nařízení a podle pokynů uvedených v příloze XXXVIII tohoto nařízení.

2.   Instituce zpřístupňují informace uvedené v čl. 448 odst. 1 písm. c) až g) nařízení (EU) č. 575/2013 za použití tabulky EU IRRBBA uvedené v příloze XXXVII tohoto nařízení a podle pokynů uvedených v příloze XXXVIII tohoto nařízení.

3.   Pokud instituce zpřístupňují informace podle odstavce 1 nebo 2 poprvé, nepožaduje se poskytnutí těchto informací k předchozímu referenčnímu datu.“;

2)

doplňuje se příloha XXXVII uvedená v příloze I tohoto nařízení;

3)

doplňuje se příloha XXXVIII uvedená v příloze II tohoto nařízení.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. dubna 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(2)  „Požadavky na zpřístupňování informací: DIS70: Úrokové riziko investičního portfolia“. Verze platná od 15. prosince 2019. https://www.bis.org/basel_framework/chapter/DIS/70.htm.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/637 ze dne 15. března 2021, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o způsob, jakým instituce zveřejňují informace uvedené v části osmé hlavách II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1423/2013, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1555, prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/200 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2295 (Úř. věst. L 136, 21.4.2021, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).


PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA XXXVII

Tabulka EU IRRBBA – Kvalitativní informace o úrokových rizicích investičního portfolia

Pole s volně zadávanými kvalitativními informacemi

Řádek

Kvalitativní informace – volně zadávané

Právní základ

a)

Popis toho, jak instituce definuje úrokové riziko investičního portfolia pro účely řízení a měření rizika

 

Čl. 448 odst. 1 písm. e)

b)

Popis obecných strategií instituce pro řízení a snižování úrokového rizika investičního portfolia

 

Čl. 448 odst. 1 písm. f)

c)

Periodicita výpočtu měr úrokového rizika investičního portfolia instituce a popis specifických měr, které instituce používá k měření své citlivosti na úrokové riziko investičního portfolia

 

Čl. 448 odst. 1 písm. e) body i) a v), čl. 448 odst. 2

d)

Popis úrokových šoků a zátěžových scénářů, které instituce používá k odhadu změn ekonomické hodnoty a čistého úrokového výnosu (v příslušných případech)

 

Čl. 448 odst. 1 písm. e) bod iii), čl. 448 odst. 2

e)

Popis klíčových modelovacích a parametrických předpokladů, které se liší od předpokladů použitých při vyplňování šablony EU IRRBB1 (v příslušných případech)

 

Čl. 448 odst. 1 písm. e) bod ii), čl. 448 odst. 2

f)

Obecný popis toho, jak se instituce zajišťuje proti úrokovým rizikům investičního portfolia a jaké používá s tím související účetní postupy (v příslušných případech)

 

Čl. 448 odst. 1 písm. e) bod iv), čl. 448 odst. 2

g)

Popis klíčových modelovacích a parametrických předpokladů použitých při výpočtu měr úrokového rizika investičního portfolia při vyplňování šablony EU IRRBB1 (v příslušných případech)

 

Čl. 448 odst. 1 písm. c), čl. 448 odst. 2

h)

Vysvětlení významnosti měr úrokového rizika investičního portfolia a jejich významného kolísání od předchozího zpřístupnění informací

 

Čl. 448 odst. 1 písm. d)

i)

Jiné relevantní informace týkající se měr úrokového rizika investičního portfolia uvedených v šabloně EU IRRBB1 (nepovinné)

 

 

1), 2)

Průměrná a nejdelší přeceňovací splatnost přiřazená vkladům splatným na viděnou

 

Čl. 448 odst. 1 písm. g)


Šablona EU IRRBB1 – Úroková rizika investičního portfolia

Dohledové šokové scénáře

a

b

c

d

Změny ekonomické hodnoty vlastního kapitálu

Změny čistého úrokového výnosu

Běžné období

Minulé období

Běžné období

Minulé období

1

Paralelní zvýšení

 

 

 

 

2

Paralelní snížení

 

 

 

 

3

Zestrmění

 

 

 

 

4

Zploštění

 

 

 

 

5

Zvýšení krátkodobých sazeb

 

 

 

 

6

Snížení krátkodobých sazeb

 

 

 

 


PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA XXXVIII

Pokyny k šablonám pro zpřístupňování informací o úrokovém riziku u pozic nezahrnutých do obchodního portfolia

Pokyny k vyplňování šablony EU IRRBBA

Instituce zpřístupňují níže uvedené kvalitativní informace na základě své metodiky interního systému měření rizika, standardizované metodiky nebo případně zjednodušené standardizované metodiky v souladu s článkem 84 směrnice 2013/36/EU.

Tyto pokyny byly vypracovány na základě požadavků článku 448 nařízení (EU) č. 575/2013 a v souladu se standardem pro zpřístupňování informací podle třetího pilíře basilejského rámce.

Odkazy na právní předpisy a pokyny

Řádek

Vysvětlení

a)

Popis toho, jak instituce definuje úrokové riziko investičního portfolia pro účely řízení a měření rizika

V souladu s čl. 448 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013 instituce poskytnou obecný popis způsobu, kterým definují, měří, snižují a řídí úrokové riziko svého investičního portfolia pro účely kontroly příslušnými orgány v souladu s článkem 84 směrnice 2013/36/EU.

b)

Popis obecných strategií instituce pro řízení a snižování úrokového rizika investičního portfolia

V souladu s čl. 448 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 575/2013 instituce poskytnou obecný popis svých obecných strategií řízení a snižování úrokového rizika investičního portfolia, do něhož zahrnou tyto oblasti: sledování ekonomické hodnoty vlastního kapitálu a čistého úrokového výnosu ve vztahu ke stanoveným limitům, postupy zajištění, provádění zátěžových testů, analýza výsledků, úloha nezávislého auditu, úloha a postupy výboru pro řízení aktiv a závazků, postupy instituce pro zajištění náležité validace modelů a včasné aktualizace modelů v reakci na měnící se tržní podmínky.

c)

Periodicita výpočtu měr úrokového rizika investičního portfolia instituce a popis specifických měr, které instituce používá k měření své citlivosti na úrokové riziko investičního portfolia

V souladu s čl. 448 odst. 1 písm. e) body i) a v) nařízení (EU) č. 575/2013 instituce poskytnou obecný popis specifických měr rizika, které používají k odhadu změn ekonomické hodnoty vlastního kapitálu a čistého úrokového výnosu, a uvedou periodicitu hodnocení úrokových rizik.

V souladu s čl. 448 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 se požadavek popisu specifických měr rizika používaných k měření citlivosti na úrokové riziko investičního portfolia nevztahuje na instituce, které používají standardizovanou metodiku nebo zjednodušenou standardizovanou metodiku podle čl. 84 odst. 1 směrnice 2013/36/EU.

d)

Popis úrokových šoků a zátěžových scénářů, které instituce používá k odhadu změn ekonomické hodnoty a čistého úrokového výnosu (v příslušných případech)

V souladu s čl. 448 odst. 1 písm. e) bodem iii) nařízení (EU) č. 575/2013 instituce poskytnou obecný popis scénářů úrokových šoků, které používají k odhadu úrokového rizika.

V souladu s čl. 448 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 se tento požadavek nevztahuje na instituce, které používají standardizovanou metodiku nebo zjednodušenou standardizovanou metodiku podle čl. 84 odst. 1 směrnice 2013/36/EU.

e)

Popis klíčových modelovacích a parametrických předpokladů, které se liší od předpokladů použitých při vyplňování šablony EU IRRBB1 (v příslušných případech)

V souladu s čl. 448 odst. 1 písm. e) bodem ii) nařízení (EU) č. 575/2013, pokud se klíčové modelovací a parametrické předpoklady používané v interních systémech měření instituce liší od předpokladů uvedených v čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU použitých při vyplnění šablony EU IRRBB1, poskytne instituce obecný popis těchto předpokladů, včetně zdůvodnění daných odlišností (např. historické údaje, zveřejněný výzkum, úsudek a analýza vedení atd.).

V souladu s čl. 448 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 se tento požadavek nevztahuje na instituce, které používají standardizovanou metodiku nebo zjednodušenou standardizovanou metodiku podle čl. 84 odst. 1 směrnice 2013/36/EU.

f)

Obecný popis toho, jak se instituce zajišťuje proti úrokovým rizikům investičního portfolia a jaké používá s tím související účetní postupy (v příslušných případech)

V souladu s čl. 448 odst. 1 písm. e) bodem iv) nařízení (EU) č. 575/2013 instituce konkrétně určí vliv zajištění proti úrokovým rizikům, včetně vnitřního zajištění, které splňuje požadavky stanovené v čl. 106 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

V souladu s čl. 448 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 se tento požadavek nevztahuje na instituce, které používají standardizovanou metodiku nebo zjednodušenou standardizovanou metodiku podle čl. 84 odst. 1 směrnice 2013/36/EU.

g)

Popis klíčových modelovacích a parametrických předpokladů použitých při výpočtu měr úrokového rizika investičního portfolia při vyplňování šablony EU IRRBB1 (v příslušných případech)

V souladu s čl. 448 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 instituce poskytnou obecný popis klíčových modelovacích a parametrických předpokladů, kromě těch, které jsou uvedeny v čl. 98 odst. 5a písm. b) a c) směrnice 2013/36/EU, jež byly použity pro účely výpočtu změn ekonomické hodnoty vlastního kapitálu a čistého úrokového výnosu v šabloně EU IRRBB1. Tento obecný popis obsahuje alespoň tyto body:

a)

jak byla stanovena průměrná přeceňovací splatnost vkladů splatných na viděnou, včetně všech jedinečných vlastností produktu, které ovlivňují předpokládané datum přecenění na základě chování klientů;

b)

metodika použitá k odhadu míry předčasného splacení úvěrů a/nebo míry předčasného čerpání termínovaných vkladů a další významné předpoklady;

c)

jakékoli jiné předpoklady, včetně předpokladů týkajících se nástrojů s možnostmi vyplývajícími z chování klientů, které mají podstatný dopad na míry úrokového rizika investičního portfolia uvedené v šabloně EU IRRBB1, spolu s vysvětlením, proč jsou podstatné.

V souladu s čl. 448 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 se tento požadavek nevztahuje na instituce, které používají standardizovanou metodiku nebo zjednodušenou standardizovanou metodiku podle čl. 84 odst. 1 směrnice 2013/36/EU.

h)

Vysvětlení významnosti měr úrokového rizika investičního portfolia a jejich významného kolísání od předchozího zpřístupnění informací

V souladu s čl. 448 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 instituce poskytnou obecné vysvětlení významnosti měr úrokového rizika investičního portfolia uvedených v šabloně EU IRRBB1 a veškerého významného kolísání těchto měr od předchozího referenčního data pro zpřístupnění informací.

i)

Jiné relevantní informace týkající se měr úrokového rizika investičního portfolia uvedených v šabloně EU IRRBB1 (nepovinné)

Jakékoli další relevantní informace, které instituce chtějí zpřístupnit, pokud jde o míry úrokového rizika investičního portfolia uvedené v šabloně EU IRRBB1.

Dokud se nezačnou používat kritéria podle pokynů uvedených v čl. 84 odst. 6 směrnice 2013/36/EU a další prvky uvedené v čl. 98 odst. 5a téže směrnice, zpřístupňují instituce informace o parametrech použitých pro dohledové šokové scénáře, definici čistého úrokového výnosu, kterou používají, a veškeré další relevantní informace nezbytné pro pochopení toho, jak byly vypočteny změny čistého úrokového výnosu uvedené v šabloně EU IRRBB1.

1), 2)

Průměrná a nejdelší přeceňovací splatnost přiřazená vkladům splatným na viděnou

V souladu s čl. 448 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 575/2013 zpřístupňují instituce průměrnou a nejdelší přeceňovací splatnost přiřazenou vkladům splatným na viděnou od retailových a nefinančních velkoobchodních protistran. Zpřístupnění se vztahuje odděleně na jádrové vklady a na plný objem vkladů splatných na viděnou od retailových a nefinančních velkoobchodních protistran.

Pokyny k vyplňování šablony EU IRRBB1

1.

Instituce posoudí úrokové riziko investičního portfolia na základě své metodiky interního systému měření rizika, standardizované metodiky nebo případně zjednodušené standardizované metodiky, jak stanoví článek 84 směrnice 2013/36/EU, s ohledem na dohledové šokové scénáře a společné modelovací a parametrické předpoklady stanovené v čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU.

2.

Tyto pokyny byly vypracovány na základě požadavků článku 448 nařízení (EU) č. 575/2013 a v souladu se standardem pro zpřístupňování informací podle třetího pilíře basilejského rámce.

3.

Když instituce zpřístupňují informace poprvé, nejsou povinny poskytnout informace za předchozí období.

Pokyny k vyplňování šablony pro zpřístupňování informací EU IRRBB1

Sloupec

Vysvětlení

a, b

Změny ekonomické hodnoty vlastního kapitálu

Čl. 448 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013.

Instituce oznamují změny ekonomické hodnoty vlastního kapitálu podle každého dohledového scénáře úrokového šoku za běžné a předchozí období v souladu s požadavky článku 84 a čl. 98 odst. 5 směrnice 2013/36/EU.

c, d

Změny čistého úrokového výnosu

Čl. 448 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013.

Instituce oznamují změny čistého úrokového výnosu podle obou dohledových scénářů úrokového šoku uvedených v šabloně za běžné a předchozí období v souladu s požadavky článku 84 a čl. 98 odst. 5 směrnice 2013/36/EU.

Dokud se nezačnou používat kritéria podle pokynů uvedených v čl. 84 odst. 6 směrnice 2013/36/EU a další prvky uvedené v čl. 98 odst. 5a téže směrnice, popíší instituce definici a hlavní charakteristiky čistého úrokového výnosu (scénáře, předpoklady a horizonty čistého úrokového výnosu), které používají, v písmeni i) tabulky EU IRRBBA, nebo pokud tyto sloupce ponechají prázdné, vysvětlí v písmeni i) tabulky EU IRRBBA důvody.

Řádek

Vysvětlení

1

Paralelní zvýšení

Instituce oznámí změny ekonomické hodnoty vlastního kapitálu a změny čistého úrokového výnosu při konstantním paralelním šoku zvyšujícím sazby na výnosové křivce.

Dokud se nezačnou používat kritéria podle pokynů uvedených v čl. 84 odst. 6 směrnice 2013/36/EU a další prvky uvedené v čl. 98 odst. 5a téže směrnice, musí být parametry použité pro tento scénář popsány v písmeni i) tabulky EU IRRBBA.

2

Paralelní snížení

Instituce oznámí změny ekonomické hodnoty vlastního kapitálu a změny čistého úrokového výnosu při konstantním paralelním šoku snižujícím sazby na výnosové křivce.

Dokud se nezačnou používat kritéria podle pokynů uvedených v čl. 84 odst. 6 směrnice 2013/36/EU a další prvky uvedené v čl. 98 odst. 5a téže směrnice, musí být parametry použité pro tento scénář popsány v písmeni i) tabulky EU IRRBBA.

3

Zestrmění

Instituce oznámí změny ekonomické hodnoty vlastního kapitálu podle scénáře snížení krátkodobých a zvýšení dlouhodobých sazeb na výnosové křivce.

Dokud se nezačnou používat kritéria podle pokynů uvedených v čl. 84 odst. 6 směrnice 2013/36/EU a další prvky uvedené v čl. 98 odst. 5a téže směrnice, musí být parametry použité pro tento scénář popsány v písmeni i) tabulky EU IRRBBA.

4

Zploštění

Instituce oznámí změny ekonomické hodnoty vlastního kapitálu podle scénáře zvýšení krátkodobých a snížení dlouhodobých sazeb na výnosové křivce.

Dokud se nezačnou používat kritéria podle pokynů uvedených v čl. 84 odst. 6 směrnice 2013/36/EU a další prvky uvedené v čl. 98 odst. 5a téže směrnice, musí být parametry použité pro tento scénář popsány v písmeni i) tabulky EU IRRBBA.

5

Zvýšení krátkodobých sazeb

Instituce oznámí změny ekonomické hodnoty vlastního kapitálu podle scénáře zvýšení krátkodobých sazeb na výnosové křivce.

Dokud se nezačnou používat kritéria podle pokynů uvedených v čl. 84 odst. 6 směrnice 2013/36/EU a další prvky uvedené v čl. 98 odst. 5a téže směrnice, musí být parametry použité pro tento scénář popsány v písmeni i) tabulky EU IRRBBA.

6

Snížení krátkodobých sazeb

Instituce oznámí změny ekonomické hodnoty vlastního kapitálu podle scénáře snížení krátkodobých sazeb na výnosové křivce.

Dokud se nezačnou používat kritéria podle pokynů uvedených v čl. 84 odst. 6 směrnice 2013/36/EU a další prvky uvedené v čl. 98 odst. 5a téže směrnice, musí být parametry použité pro tento scénář popsány v písmeni i) tabulky EU IRRBBA.


19.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 117/11


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/632

ze dne 13. dubna 2022,

kterým se stanoví dočasná opatření proti zavlékání škodlivého organismu Phyllosticta citricarpa (McAlpine) Van der Aa do Unie a proti jeho rozšiřování na území Unie, pokud jde o dotčené plody pocházející z Argentiny, Brazílie, Jižní Afriky, Uruguaye a Zimbabwe

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (1), a zejména na čl. 41 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/715 (2) stanoví opatření proti zavlékání škodlivého organismu Phyllosticta citricarpa (McAlpine) Van der Aa (dále jen „dotčený škodlivý organismus“) do Unie a proti jeho rozšiřování na území Unie, pokud jde o plody Citrus L., Fortunella Swingle, Poncirus Raf. a jejich hybridy, jiné než plody Citrus aurantium L. a Citrus latifolia Tanaka („dále jen dotčené plody“), pocházející z Argentiny, Brazílie, Jižní Afriky a Uruguaye. Použitelnost uvedeného prováděcího rozhodnutí skončí dne 31. března 2022.

(2)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 (3) stanoví v příloze II části A seznam karanténních škodlivých organismů pro Unii, jejichž výskyt na území Unie není znám. Cílem prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 je zabránit vstupu, usídlení a rozšíření uvedených škodlivých organismů na území Unie.

(3)

Dotčený škodlivý organismus je uveden na seznamu karanténních škodlivých organismů pro Unii v příloze II prováděcího nařízení (EU) 2019/2072. Je rovněž uveden jako prioritní škodlivý organismus v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1702 (4).

(4)

Od roku 2016 nahlásily členské státy několik případů nesouladu z důvodu výskytu dotčeného škodlivého organismu u dovezených dotčených plodů pocházejících z Argentiny, Brazílie, Jižní Afriky a Uruguaye do Unie. V důsledku toho je nezbytné zachovat a aktualizovat opatření stanovená v prováděcím rozhodnutí (EU) 2016/715 pro každou z těchto zemí a z důvodu jasnosti je stanovit v podobě nařízení.

(5)

V roce 2021 byl zaznamenán vysoký počet případů nesouladu z důvodu přítomnosti dotčeného škodlivého organismu u dotčených plodů pocházejících ze Zimbabwe. Tento vysoký počet případů nesouladu ze Zimbabwe naznačuje, že opatření stanovená v příloze VII bodě 60 prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 nejsou dostatečná k zajištění toho, aby dotčené plody ze Zimbabwe byly prosté dotčeného škodlivého organismu, a je proto nezbytné zahrnout dotčené plody pocházející ze Zimbabwe do oblasti působnosti dočasných opatření proti dotčenému škodlivému organismu stanovených v tomto nařízení.

(6)

Pro zajištění účinnější prevence vstupu dotčeného škodlivého organismu na území Unie a s ohledem na zkušenosti získané při uplatňování prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/715 je nezbytné stanovit dodatečná opatření pro dotčené plody pocházející z Argentiny, Brazílie, Jižní Afriky, Uruguaye a Zimbabwe.

(7)

Uvedená opatření jsou nezbytná k zajištění toho, aby dotčené plody pocházely z míst produkce a stanovišť produkce zaregistrovaných a schválených státními organizacemi ochrany rostlin Argentiny, Brazílie, Jižní Afriky, Uruguaye nebo Zimbabwe. Jsou také nezbytná k zajištění toho, aby tyto plody byly opatřeny kódem vysledovatelnosti, který v případě potřeby při zjištění dotčeného škodlivého organismu umožní zpětně vysledovat stanoviště produkce. Uvedená opatření jsou rovněž nezbytná k zajištění toho, aby dotčené plody pocházely ze stanovišť produkce, kde nebyl dotčený škodlivý organismus zjištěn během předchozího a současného obchodního období.

(8)

Státní organizace ochrany rostlin Argentiny, Brazílie, Jižní Afriky, Uruguaye nebo Zimbabwe by rovněž měly ověřit správné provádění ošetření na poli, neboť to se ukázalo jako nejúčinnější způsob zajištění nepřítomnosti dotčeného škodlivého organismu u dotčených plodů.

(9)

K dotčeným plodům by rovněž mělo být připojeno fytosanitární osvědčení, které uvádí datum prohlídky, počet balení z každého stanoviště produkce a kódy vysledovatelnosti. Členské státy by měly kódy vysledovatelnosti uvádět při hlášení případů nesouladu do elektronického systému hlášení.

(10)

V návaznosti na přezkum požadavků na dovoz dotčených plodů pocházejících z Argentiny v roce 2021, jehož výsledkem byla změna prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/715 prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2021/682 (5), by měl odběr vzorků za účelem potvrzení správného používání přípravků na ochranu rostlin na poli vycházet z případů nesouladu zjištěných při prohlídkách na poli nebo v balicích zařízeních před vývozem, nebo při kontrolách zásilek provedených na stanovištích hraniční kontroly v Unii. Je nutné zajistit, aby byl odběr vzorků založen na rizicích.

(11)

Vzhledem k vysokému počtu případů nesouladu u dotčených plodů pocházejících z Jižní Afriky, které členské státy nahlásily v roce 2021, je nezbytné zvýšit požadavky na odběr vzorků ve srovnání s příslušnými požadavky stanovenými v prováděcím rozhodnutí (EU) 2016/715 za účelem zjištění dotčeného škodlivého organismu u dotčených plodů v různých fázích v balírně, dokud nejsou připraveny k vývozu.

(12)

Vzhledem k tomu, že počet případů nesouladu nahlášených členskými státy u dotčených plodů pocházejících z Brazílie a Uruguaye je od roku 2019 nízký, uplatňování opatření stanovených v prováděcím rozhodnutí (EU) 2016/715 těmito zeměmi zabraňovalo zavlékání organismu Phyllosticta citricarpa do Unie a jeho rozšiřování na území Unie. Uvedená opatření by se proto měla na tyto dvě země nadále vztahovat. Není již však nutné zachovat povinnost Uruguaye provádět zkoušky latence u pomerančů „Valencia“, protože se počet případů nesouladu souvisejících s dotčeným škodlivým organismem u uvedených dotčených plodů od roku 2016 výrazně snížil.

(13)

Podle posouzení rizika tohoto škodlivého organismu Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (6) představuje dovoz dotčených plodů, které jsou určeny výhradně ke zpracování, nižší riziko přenosu dotčeného škodlivého organismu na vhodnou hostitelskou rostlinu, jelikož podléhají úředním kontrolám v rámci Unie a splňují zvláštní požadavky týkající se přemísťování, zpracování, skladování, kontejnerů, balení a označování. Proto je možné tento dovoz povolit za méně přísných podmínek.

(14)

Kvůli zajištění co nejnižšího fytosanitárního rizika by dotčené plody určené výhradně ke zpracování měly být po provedení fyzických kontrol podle článku 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (7) přímo a neprodleně přepraveny do místa zpracování nebo do skladovacího zařízení.

(15)

Aby měly dotčené státní organizace ochrany rostlin, příslušné orgány a profesionální provozovatelé dostatek času přizpůsobit se požadavkům stanoveným v tomto nařízení a aby se zajistilo, že se uvedené požadavky použijí okamžitě poté, co prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/715 pozbude platnosti, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. dubna 2022.

(16)

Aby měli provozovatelé v Brazílii, Uruguayi a Zimbabwe dostatek času na přizpůsobení se novým pravidlům, měl by požadavek, aby se dotčené plody pěstovaly na stanovišti produkce, kde nebyl zjištěn dotčený škodlivý organismus u dotčených plodů během předchozího pěstebního a vývozního období, nebo při úředních prohlídkách v uvedených zemích nebo během kontrol prováděných u zásilek vstupujících do Unie během uvedeného pěstebního a vývozního období, v případě dotčených plodů pocházejících z uvedených zemí platit až od 1. dubna 2023. Toto odložené uplatňování není nutné v případě Argentiny nebo Jižní Afriky, které potvrdily, že tento požadavek již uplatňují.

(17)

Fytosanitární riziko způsobené přítomností dotčeného škodlivého organismu v Argentině, Brazílii, Jižní Africe, Uruguayi a Zimbabwe a vyplývající z dovozu dotčených plodů z uvedených třetích zemí do Unie se pro jednotlivé třetí země původu u dotčených plodů každý rok stále liší. Mělo by být proto dále posouzeno na základě nejnovějšího technického a vědeckého vývoje v oblasti prevence a kontroly dotčeného škodlivého organismu. Toto nařízení by proto mělo být dočasné a jeho platnost by měla skončit dne 31. března 2025, aby mohlo být přezkoumáno

(18)

Vzhledem k tomu, že platnost prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/715 skončí dne 31. března 2022, a aby obchod s dotčenými plody probíhal v souladu s pravidly tohoto nařízení bezprostředně po uvedeném skončení platnosti, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(19)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví opatření proti zavlékání organismu Phyllosticta citricarpa (McAlpine) Van der Aa do Unie a proti jeho rozšiřování na území Unie, pokud jde o dotčené plody pocházející z Argentiny, Brazílie, Jižní Afriky, Uruguaye a Zimbabwe.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„dotčeným škodlivým organismem“ organismus Phyllosticta citricarpa (McAlpine) Van der Aa;

2)

„dotčenými plody“ plody Citrus L., Fortunella Swingle, Poncirus Raf. a jejich hybridy, jiné než plody Citrus aurantium L. a Citrus latifolia Tanaka.

KAPITOLA II

DOVOZ DOTČENÝCH PLODŮ JINÝCH NEŽ PLODŮ URČENÝCH VÝHRANDĚ K PRŮMYSLOVÉMU ZPRACOVÁNÍ DO UNIE

Článek 3

Dovoz dotčených plodů na území Unie jiných než plodů určených výhradně k průmyslovému zpracování

Odchylně od přílohy VII bodu 60 písm. c) a d) prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 mohou být dotčené plody pocházející z Argentiny, Brazílie, Jižní Afriky, Uruguaye nebo Zimbabwe, jiné než plody určené výhradně k průmyslovému zpracování, dovezeny na území Unie pouze v souladu s články 4 a 5 tohoto nařízení, a pokud byly splněny všechny podmínky stanovené pro příslušnou zemi v přílohách I až V tohoto nařízení.

Článek 4

Předběžné oznámení zásilek dotčených plodů pro dovoz do Unie

Profesionální provozovatelé předloží společný zdravotní vstupní doklad pouze pro zásilky dotčených plodů s kódy vysledovatelnosti stanovišť produkce, které jsou uvedeny v aktualizovaných seznamech podle přílohy I bodu 9, přílohy II bodu 7, přílohy III bodu 9, přílohy IV bodu 7 a přílohy V bodu 8.

Článek 5

Prohlídka dotčených plodů v rámci Unie jiných než plodů určených výhradně k průmyslovému zpracování

1.   Členské státy zajistí, aby pod jejich úředním dohledem a prostřednictvím aktualizovaných seznamů podle přílohy I bodu 9, přílohy II bodu 7, přílohy III bodu 9, přílohy IV bodu 7 a přílohy V bodu 8 profesionální provozovatelé poskytovali k dovozu pouze zásilky pocházející ze stanovišť produkce podle přílohy I bodu 11 písm. a), b), c) a d) a bodu 12, přílohy II bodu 9 písm. a), b), c) a d), přílohy III bodu 11 písm. a), b), c) a d), přílohy IV bodu 9 písm. a), b), c) a d) a přílohy V bodu 10 písm. a), b), c) a d).

2.   Fyzické kontroly se provádějí u vzorků alespoň 200 plodů od každého druhu dotčených plodů z každé šarže 30 tun nebo z části tohoto množství, vybraných na základě jakéhokoli případného příznaku napadení dotčeným škodlivým organismem.

3.   Zjistí-li se v rámci prohlídek uvedených v odstavci 2 příznaky napadení dotčeným škodlivým organismem, musí být jeho přítomnost potvrzena či vyvrácena testováním dotčených plodů vykazujících příznaky.

KAPITOLA III

DOVOZ DOTČENÝCH PLODŮ URČENÝCH VÝHRADNĚ K PRŮMYSLOVÉMU ZPRACOVÁNÍ DO UNIE A JEJICH PŘEMÍSŤOVÁNÍ V RÁMCI UNIE

Článek 6

Dovoz dotčených plodů určených výhradně k průmyslovému zpracování do Unie a jejich přemísťování v rámci Unie

Odchylně od přílohy VII bodu 60 písm. e) prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 mohou být dotčené plody pocházející z Argentiny, Brazílie, Jižní Afriky, Uruguaye nebo Zimbabwe určené výhradně k průmyslovému zpracování dováženy na území Unie a přemísťovány, zpracovány a skladovány území Unie pouze v souladu s články 6 až 10, a pokud jsou splněny všechny tyto požadavky:

a)

dotčené plody byly vypěstovány v jedné z uvedených zemí na schváleném stanovišti produkce, které bylo ve vhodném období od začátku posledního vegetačního období podrobeno ošetření a pěstitelským postupům účinným proti dotčenému škodlivému organismu, a jejich použití bylo ověřeno pod úředním dohledem státní organizace ochrany rostlin uvedené země;

b)

dotčené plody byly sklizeny na schválených stanovištích produkce a během vhodné fyzické kontroly provedené během balení nebyly zjištěny žádné příznaky napadení dotčeným škodlivým organismem;

c)

dotčené plody jsou doprovázeny rostlinolékařským osvědčením, které obsahuje všechny tyto prvky:

i)

počet balení z každého stanoviště produkce;

ii)

identifikační čísla kontejnerů;

iii)

příslušné kódy vysledovatelnosti stanovišť produkce uvedené na jednotlivých baleních, a v oddílu „dodatkové prohlášení“ tato prohlášení: „Zásilka je v souladu s článkem 6 prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/632“ a „Plody určené výhradně k průmyslovému zpracování“;

d)

jsou přepravovány v jednotlivých baleních v kontejneru;

e)

každé balení uvedené v písmeni d) je označeno štítkem obsahujícím následující informace:

i)

kód vysledovatelnosti stanoviště produkce na každém jednotlivém balení;

ii)

deklarovaná čistá hmotnost dotčeného plodu;

iii)

prohlášení: „Plody určené výhradně k průmyslovému zpracování“.

Článek 7

Přemísťování dotčených plodů na území Unie

1.   Dotčené plody nejsou přemísťovány do jiného členského státu, než je členský stát, přes který byly na území Unie dovezeny, pokud se příslušné orgány dotčených členských států na tomto přemísťování nedohodnou.

2.   Po provedení fyzických kontrol uvedených v článku 49 nařízení (EU) 2017/625 jsou dotčené plody přímo a neprodleně přepraveny do míst zpracování podle čl. 8 odst. 1 nebo do skladovacího zařízení. Jakékoli přemísťování dotčených plodů probíhá pod dohledem příslušného orgánu členského státu, kde se nachází vstupní místo, a v příslušném případě členského státu, kde bude probíhat zpracování.

Článek 8

Zpracování dotčených plodů

1.   Dotčené plody jsou zpracovávány v prostorách, které se nacházejí v oblasti, kde se žádné citrusové plody nepěstují. Tyto prostory za tímto účelem úředně zaregistruje a schválí příslušný orgán členského státu, ve kterém se tyto prostory nacházejí.

2.   Odpad a vedlejší produkty z dotčených plodů jsou využívány nebo zlikvidovány na území toho členského státu, kde byly plody zpracovány, v oblasti, kde se žádné citrusové plody nepěstují.

3.   Tento odpad a vedlejší produkty se zlikvidují zakopáním do hloubky nebo se využijí metodou, kterou schválí příslušný orgán toho členského státu, kde byly dotčené plody zpracovávány, a pod dohledem tohoto příslušného orgánu takovým způsobem, aby bylo zabráněno jakémukoli riziku šíření dotčeného škodlivého organismu.

4.   Zpracovatel pořizuje záznamy o dotčených plodech, které jsou zpracovávány, a tyto záznamy dává k dispozici příslušnému orgánu členského státu, kde jsou dotčené plody zpracovávány. V těchto záznamech jsou uvedeny počty a rozlišující označení kontejnerů, objemy dovezených dotčených plodů, objemy využitého nebo zlikvidovaného odpadu a vedlejších produktů a podrobné informace o jejich využití či likvidaci.

Článek 9

Skladování dotčených plodů

1.   Pokud nejsou dotčené plody zpracovány okamžitě, jsou skladovány v zařízení, které je za tímto účelem zaregistrováno a schváleno příslušným orgánem toho členského státu, kde se toto zařízení nachází.

2.   Šarže dotčených plodů musí být vzájemně odlišitelné.

3.   Dotčené plody jsou skladovány způsobem, který brání jakémukoli riziku šíření dotčeného škodlivého organismu.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 10

Hlášení

Při hlášení případů nesouladu v důsledku přítomnosti dotčeného škodlivého organismu u dotčených plodů do elektronického systému hlášení uvedou členské státy kód vysledovatelnosti příslušného stanoviště produkce, jak je stanoveno v příloze I bodě 10, příloze II bodě 8, příloze III bodě 10, příloze IV bodě 8 a příloze V bodě 9.

Článek 11

Datum pozbytí platnosti

Toto nařízení pozbývá platnosti dnem 31. března 2025.

Článek 12

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. dubna 2022. Příloha II bod 9 písm. d), příloha IV bod 9 písm. d) a příloha V bod 10 písm. d) se použijí ode dne 1. dubna 2023.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. dubna 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/715 ze dne 11. května 2016, kterým se stanoví opatření proti zavlékání škodlivého organismu Phyllosticta citricarpa (McAlpine) Van der Aa do Unie a proti jeho rozšiřování na území Unie, pokud jde o některé citrusové plody pocházející z některých třetích zemí (Úř. věst. L 125, 13.5.2016, s. 16).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019 (Úř. věst. L 319, 10.12.2019, s. 1).

(4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1702 ze dne 1. srpna 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 stanovením seznamu prioritních škodlivých organismů (Úř. věst. L 260, 11.10.2019, s. 8).

(5)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/682 ze dne 26. dubna 2021, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/715, pokud jde o dotčené plody pocházející z Argentiny (Úř. věst. L 144, 27.4.2021, s. 31).

(6)  EFSA PLH Panel (komise EFSA pro zdraví rostlin), 2014. Scientific Opinion on the risk of Phyllosticta citricarpa (Guignardia citricarpa) for the EU territory with identification and evaluation of risk reduction options (Vědecké stanovisko o riziku organismu Phyllosticta citricarpa (Guignardia citricarpa) pro území EU s určením a hodnocením možností ke snížení rizika). EFSA Journal 2014;12(2):3557, s. 243. doi:10.2903/j.efsa.2014.3557.

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnice Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).


PŘÍLOHA I

Podmínky pro dovoz dotčených plodů pocházejících z Argentiny na území Unie podle článku 3

1.   

Dotčené plody byly vypěstovány v místech produkce, které sestávají z jednoho nebo více stanovišť produkce, jež byla označena jako jedinečné a fyzicky oddělené části místa produkce, a jak místo produkce, tak jeho stanoviště produkce pro účely vývozu do Unie schválila státní organizace ochrany rostlin Argentiny.

2.   

Schválená místa produkce i jejich stanoviště produkce byly argentinskou státní organizací ochrany rostlin zaregistrovány pod jejich příslušnými kódy vysledovatelnosti.

3.   

Dotčené plody byly vypěstovány na schváleném stanovišti produkce, které bylo ve vhodném období od začátku posledního vegetačního období podrobeno ošetření a pěstitelským postupům účinným proti dotčenému škodlivému organismu, a jejich použití bylo ověřeno pod úředním dohledem státní organizace ochrany rostlin Argentiny.

4.   

Ověření uvedené v bodě 3 je doprovázeno odběrem vzorků s cílem potvrdit použití ošetření tam, kde ošetření spočívá v aplikaci přípravků na ochranu rostlin, a tento odběr vzorků zohledňuje nesoulad zjištěný během předchozího pěstebního a vývozního období:

a)

při prohlídkách na poli nebo v balicích zařízeních před vývozem nebo

b)

při kontrolách zásilek provedených na stanovištích hraniční kontroly v Unii.

5.   

Na schválených stanovištích produkce byly od začátku posledního vegetačního období provedeny úřední prohlídky sestávající z fyzických kontrol a – v případě zjištění příznaků – z odběru vzorků pro účely testu na přítomnost dotčeného škodlivého organismu, a u dotčených plodů nebyl zjištěn dotčený škodlivý organismus.

6.   

Vzorek byl odebrán:

a)

při doručení do balicích zařízení, před zpracováním a vzorek představuje 200 až 400 plodů na partii dotčených plodů vymezenou při doručení do balicího zařízení;

b)

v období mezi doručením a balením v balicích zařízeních a vzorek představuje alespoň 1 % na partii dotčených plodů vymezené v balicí lince;

c)

před opuštěním balicího zařízení a vzorek představuje alespoň 1 % na partii dotčených plodů vymezené po zabalení;

d)

před vývozem, v rámci závěrečné úřední prohlídky za účelem vydání rostlinolékařského osvědčení a vzorek představuje alespoň 1 % na partii dotčených plodů připravených pro vývoz.

7.   

Vzorky byly pokud možno odebrány ze všech dotčených plodů uvedených v bodě 6, a to na základě jakéhokoli příznaku napadení dotčeným škodlivým organismem, a všechny plody podle bodu 6 písm. a) odebrané do vzorku byly na základě vizuálních prohlídek shledány prostými uvedeného organismu a všechny plody podle bodu 6 písm. b) až d) odebrané do vzorku, které vykazovaly příznaky napadení dotčeným škodlivým organismem, byly testovány a shledány prostými uvedeného organismu.

8.   

Dotčené plody byly přepravovány v baleních a každé balení bylo opatřeno štítkem uvádějícím kód vysledovatelnosti stanoviště produkce, z něhož plody pocházejí.

9.   

Před začátkem vývozního období dotčených plodů sdělila argentinská státní organizace ochrany rostlin příslušným profesionálním provozovatelům a Komisi seznam kódů vysledovatelnosti všech schválených stanovišť produkce za každé místo produkce a veškeré aktualizace uvedeného seznamu byly neprodleně sděleny Komisi a příslušným profesionálním provozovatelům.

10.   

K dotčeným plodům se připojí rostlinolékařské osvědčení, ve kterém je uvedeno datum poslední prohlídky a počet balení z každého stanoviště produkce, příslušné kódy vysledovatelnosti a v oddíle „dodatkové prohlášení“ toto prohlášení: „Zásilka je v souladu s přílohou I prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/632“.

11.   

Dotčené plody byly vyprodukovány na schváleném stanovišti produkce:

a)

kde při úředních prohlídkách uvedených v bodě 5 nebyl u dotčených plodů zjištěn dotčený škodlivý organismus;

b)

z něhož dotčené plody pocházejí, jak je uvedeno v bodě 6, na nichž nebyl zjištěn dotčený škodlivý organismus;

c)

které je původem zásilek dotčených plodů, u nichž nebyl během úředních kontrol provedených při vstupu do Unie během téhož vegetačního a vývozního období zjištěn dotčený škodlivý organismus; a

d)

které je původem dotčených plodů, u nichž nebyl dotčený škodlivý organismus zjištěn během předchozího vegetačního a vývozního období při úředních prohlídkách v Argentině nebo při kontrolách zásilek vstupujících do Unie.

12.   

Pokud dotčené plody pocházejí ze stanoviště produkce nacházejícího se ve stejném místě produkce jako stanoviště produkce, kde byl během téhož vegetačního a vývozního období potvrzen výskyt dotčeného škodlivého organismu na vzorcích uvedených v bodě 6 nebo během kontrol provedených u zásilek při vstupu do Unie, byly uvedené dotčené plody vyvezeny až poté, co bylo potvrzeno, že stanoviště produkce je prosté dotčeného škodlivého organismu.


PŘÍLOHA II

Podmínky pro dovoz dotčených plodů pocházejících z Brazílie na území Unie podle článku 3

1.   

Dotčené plody byly vypěstovány v místě produkce, které sestává z jednoho nebo více stanovišť produkce, jež byla označena jako jedinečné a fyzicky oddělené části místa produkce, a jak místo produkce, tak jeho stanoviště produkce pro účely vývozu do Unie úředně schválila státní organizace ochrany rostlin Brazílie.

2.   

Schválená místa produkce a jejich stanoviště produkce byly státní organizací ochrany rostlin Brazílie registrovány pod jejich příslušnými kódy vysledovatelnosti.

3.   

Dotčené plody byly vypěstovány na schváleném stanovišti produkce, které bylo ve vhodném období od začátku posledního vegetačního období podrobeno ošetření a pěstitelským postupům účinným proti dotčenému škodlivému organismu, a jejich použití bylo ověřeno pod úředním dohledem státní organizace ochrany rostlin Brazílie.

4.   

Na schválených stanovištích produkce byly od začátku posledního vegetačního období provedeny úřední prohlídky sestávající z fyzických kontrol a – v případě zjištění příznaků – z odběru vzorků pro účely testu na přítomnost dotčeného škodlivého organismu, a u dotčených plodů nebyl zjištěn dotčený škodlivý organismus.

5.   

V období mezi doručením a balením v balicích zařízeních byl odebrán vzorek alespoň 600 plodů od každého druhu z každé šarže 30 tun nebo z části této šarže, vybraný pokud možno na základě jakýchkoli příznaků napadení dotčeným škodlivým organismem a všechny plody odebrané do vzorku a vykazující příznaky napadení byly testovány a shledány prostými tohoto škodlivého organismu.

6.   

Dotčené plody byly přepravovány v baleních a každé balení bylo opatřeno štítkem uvádějícím kód vysledovatelnosti stanoviště produkce, z něhož plody pocházejí.

7.   

Před začátkem vývozního období dotčených plodů sdělila státní organizace ochrany rostlin Brazílie příslušným profesionálním provozovatelům a Komisi seznam kódů vysledovatelnosti všech schválených stanovišť produkce za každé místo produkce, a veškeré aktualizace uvedeného seznamu byly neprodleně sděleny Komisi a příslušným profesionálním provozovatelům.

8.   

K dotčeným plodům se připojí rostlinolékařské osvědčení, ve kterém je uvedeno datum poslední prohlídky a počet balení z každého stanoviště produkce, příslušné kódy vysledovatelnosti a v oddíle „dodatkové prohlášení“ toto prohlášení: „Zásilka je v souladu s přílohou II prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/632“.

9.   

Dotčené plody byly vyprodukovány na schváleném stanovišti produkce:

a)

kde při úředních prohlídkách uvedených v bodě 4 nebyl u dotčených plodů zjištěn dotčený škodlivý organismus;

b)

z něhož pocházejí dotčené plody, jak je uvedeno v bodě 5, na nichž nebyl zjištěn dotčený škodlivý organismus;

c)

které je původem zásilek dotčených plodů, u nichž nebyl během úředních kontrol provedených při vstupu do Unie během téhož vegetačního a vývozního období zjištěn dotčený škodlivý organismus; a

d)

z něhož pocházejí dotčené plody, u nichž nebyl dotčený škodlivý organismus zjištěn během předchozího vegetačního a vývozního období při úředních prohlídkách v Brazílii nebo při kontrolách zásilek vstupujících do Unie.


PŘÍLOHA III

Podmínky pro dovoz dotčených plodů pocházejících z Jižní Afriky na území Unie podle článku 3

1.   

Dotčené plody byly vypěstovány v místě produkce, které sestává z jednoho nebo více stanovišť produkce, jež byla označena jako jedinečné a fyzicky oddělené části místa produkce, a jak místo produkce, tak jeho stanoviště produkce pro účely vývozu do Unie schválila státní organizace ochrany rostlin Jižní Afriky.

2.   

Schválená místa produkce a jejich stanoviště produkce byla jihoafrickou státní organizací ochrany rostlin zaregistrována pod jejich příslušnými kódy vysledovatelnosti.

3.   

Dotčené plody byly vypěstovány na schváleném stanovišti produkce, které bylo ve vhodném období od začátku posledního vegetačního období podrobeno ošetření a pěstitelským postupům účinným proti dotčenému škodlivému organismu, a jejich použití bylo ověřeno pod úředním dohledem státní organizace ochrany rostlin Jižní Afriky.

4.   

Inspektoři akreditovaní pro zjišťování přítomnosti dotčeného škodlivého organismu státní organizací ochrany rostlin provedli na schválených stanovištích produkce od začátku posledního vegetačního období úřední prohlídky, včetně testování v případě pochybností, a u dotčených plodů nebyl zjištěn dotčený škodlivý organismus.

5.   

Vzorek byl odebrán:

a)

při doručení do balicích zařízení, před zpracováním, a vzorek představuje 200 až 400 plodů na partii dotčených plodů;

b)

v období mezi doručením a balením v balicích zařízeních a vzorek představuje alespoň 1 % dotčených plodů;

c)

před opuštěním balicího zařízení, jako součást závěrečné úřední prohlídky za účelem vydání rostlinolékařského osvědčení a vzorek představuje alespoň 2 % dotčených plodů.

6.   

Všechny dotčené plody uvedené v bodě 5 byly shledány prostými dotčeného škodlivého organismu na základě prohlídek provedených akreditovanými inspektory a – v případě pochybností ohledně výskytu dotčeného škodlivého organismu – testováním.

7.   

V případě, že jedná o plody Citrus sinensis (L.) Osbeck „Valencia“, byl navíc vedle vzorků uvedených v bodech 5 a 6 reprezentativní vzorek z šarže 30 tun nebo z části této šarže testován na latentní infekci a byl shledán prostým dotčeného škodlivého organismu.

8.   

Dotčené plody byly přepravovány v baleních a každé balení bylo opatřeno štítkem uvádějícím kód vysledovatelnosti stanoviště produkce, z něhož plody pocházejí.

9.   

Před začátkem vývozního období dotčených plodů sdělila jihoafrická státní organizace ochrany rostlin příslušným profesionálním provozovatelům a Komisi seznam kódů vysledovatelnosti všech schválených stanovišť produkce za každé místo produkce, a veškeré aktualizace uvedeného seznamu byly neprodleně sděleny Komisi a příslušným profesionálním provozovatelům.

10.   

K dotčeným plodům se připojí rostlinolékařské osvědčení, ve kterém je uvedeno datum poslední prohlídky a počet balení z každého stanoviště produkce, příslušné kódy vysledovatelnosti a v oddíle „dodatkové prohlášení“ toto prohlášení: „Zásilka je v souladu s přílohou III prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/632“.

11.   

Dotčené plody jsou produkovány na schváleném stanovišti produkce:

a)

kde při úředních prohlídkách uvedených v bodě 4 nebyl u dotčených plodů zjištěn dotčený škodlivý organismus;

b)

které je původem dotčených plodů uvedených v bodě 5, na nichž nebyl zjištěn dotčený škodlivý organismus;

c)

který je původem zásilek dotčených plodů, u nichž nebyl během úředních kontrol provedených při vstupu do Unie během téhož vegetačního a vývozního období zjištěn dotčený škodlivý organismus; a

d)

z něhož pocházejí dotčené plody, u nichž nebyl dotčený škodlivý organismus zjištěn během předchozího vegetačního a vývozního období při úředních prohlídkách v Jižní Africe nebo při kontrolách zásilek vstupujících do Unie.


PŘÍLOHA IV

Podmínky pro dovoz dotčených plodů pocházejících z Uruguaye na území Unie podle článku 3

1.   

Dotčené plody byly vypěstovány v místě produkce, která sestává z jednoho nebo více stanovišť produkce, jež byla označena jako jedinečné a fyzicky oddělené části místa produkce, a jak místo produkce, tak její stanoviště produkce pro účely vývozu do Unie úředně schválila státní organizace ochrany rostlin Uruguaye.

2.   

Schválená místa produkce a místa jejich stanoviště produkce byla uruguayskou státní organizací ochrany rostlin zaregistrována pod jejich příslušnými kódy vysledovatelnosti.

3.   

Dotčené plody byly vypěstovány na schváleném stanovišti produkce, které bylo ve vhodném období od začátku posledního vegetačního období podrobeno ošetření a pěstitelským postupům účinným proti dotčenému škodlivému organismu, a jejich použití bylo ověřeno pod úředním dohledem státní organizace ochrany rostlin Uruguaye.

4.   

Na schválených stanovištích produkce byly od začátku posledního vegetačního období provedeny úřední prohlídky sestávající z fyzických kontrol a – v případě zjištění příznaků – z odběru vzorků pro účely testu na přítomnost dotčeného škodlivého organismu, a u dotčených plodů nebyl zjištěn dotčený škodlivý organismus.

5.   

V období mezi doručením a balením v balicích zařízeních byl odebrán vzorek alespoň 600 plodů od každého druhu z každé šarže 30 tun nebo z části této šarže, vybraný pokud možno na základě jakýchkoli příznaků napadení dotčeným škodlivým organismem, a všechny plody odebrané do vzorku a vykazující příznaky napadení byly testovány a shledány prosté tohoto škodlivého organismu.

6.   

Dotčené plody byly přepravovány v baleních a každé balení bylo opatřeno štítkem uvádějícím kód vysledovatelnosti stanoviště produkce, z něhož plody pocházejí.

7.   

Před začátkem vývozního období dotčených plodů sdělila uruguayská státní organizace ochrany rostlin příslušným profesionálním provozovatelům a Komisi seznam kódů vysledovatelnosti všech schválených stanovišť produkce za každé místo produkce, a veškeré aktualizace uvedeného seznamu byly neprodleně sděleny Komisi a příslušným profesionálním provozovatelům.

8.   

K dotčeným plodům se připojí rostlinolékařské osvědčení, ve kterém je uvedeno datum poslední prohlídky a počet balení z každého stanoviště produkce, příslušné kódy vysledovatelnosti a v oddíle „dodatkové prohlášení“ toto prohlášení: „Zásilka je v souladu s přílohou IV prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/632“.

9.   

Dotčené plody jsou produkovány na schváleném stanovišti produkce:

a)

kde při úředních prohlídkách uvedených v bodě 4 nebyl u dotčených plodů zjištěn dotčený škodlivý organismus;

b)

z něhož pocházejí dotčené plody, jak je uvedeno v bodě 5, na nichž nebyl zjištěn dotčený škodlivý organismus;

c)

který je původem zásilek dotčených plodů, u nichž nebyl během úředních kontrol provedených při vstupu do Unie během téhož vegetačního a vývozního období zjištěn dotčený škodlivý organismus; a

d)

z něhož pocházejí dotčené plody, u nichž nebyl dotčený škodlivý organismus zjištěn během předchozího vegetačního a vývozního období při úředních prohlídkách v Uruguayi nebo při kontrolách zásilek vstupujících do Unie.


PŘÍLOHA V

Podmínky pro dovoz dotčených plodů pocházejících ze Zimbabwe na území Unie podle článku 3

1.   

Dotčené plody byly vypěstovány v místě produkce, které sestává z jednoho nebo více stanovišť produkce, jež byla označena jako jedinečné a fyzicky oddělené části místa produkce, a jak místo produkce, tak jeho stanoviště produkce pro účely vývozu do Unie schválila státní organizace ochrany rostlin Zimbabwe.

2.   

Schválená místa produkce a jejich stanoviště produkce byla zimbabwskou státní organizací ochrany rostlin zaregistrována pod jejich příslušnými kódy vysledovatelnosti.

3.   

Dotčené plody byly vypěstovány na schváleném stanovišti produkce, které bylo ve vhodném období od začátku posledního vegetačního období podrobeno ošetření a pěstitelským postupům účinným proti dotčenému škodlivému organismu, a jejich použití bylo ověřeno pod úředním dohledem státní organizace ochrany rostlin Zimbabwe.

4.   

Na schválených stanovištích produkce byly od začátku posledního vegetačního období provedeny úřední prohlídky sestávající z fyzických kontrol a – v případě zjištění příznaků – z odběru vzorků pro účely testu na přítomnost dotčeného škodlivého organismu, a u dotčených plodů nebyl zjištěn dotčený škodlivý organismus.

5.   

Byl odebrán vzorek:

a)

při doručení do balicích zařízení, před zpracováním a vzorek představuje 200 až 400 plodů na partii dotčených plodů;

b)

v období mezi doručením a balením v balicích zařízeních a vzorek představuje alespoň 1 % dotčených plodů;

c)

před opuštěním balicího zařízení a vzorek představuje alespoň 1 % dotčených plodů;

d)

před vývozem, v rámci závěrečné úřední prohlídky za účelem vydání rostlinolékařského osvědčení a vzorek představuje alespoň 1 % dotčených plodů připravených na vývoz.

6.   

Vzorky byly, pokud možno, odebrány ze všech dotčených plodů uvedených v bodě 5, a to na základě jakéhokoli příznaku napadení dotčeným škodlivým organismem, a všechny plody uvedené v bodě 5 písm. a) odebrané do vzorku byly na základě vizuálních prohlídek shledány prostými uvedeného organismu, přičemž všechny plody odebrané do vzorku uvedené v bodě 5 písm. b) až d), které vykazovaly příznaky napadení dotčeným škodlivým organismem, byly testovány a shledány prostými uvedeného škodlivého organismu.

7.   

Dotčené plody byly přepravovány v baleních a každé balení bylo opatřeno štítkem uvádějícím kód vysledovatelnosti stanoviště produkce, z něhož plody pocházejí.

8.   

Před začátkem vývozního období dotčených plodů sdělila zimbabwská státní organizace ochrany rostlin příslušným profesionálním provozovatelům a Komisi seznam kódů vysledovatelnosti všech schválených stanovišť produkce za každé místo produkce, a veškeré aktualizace uvedeného seznamu byly neprodleně sděleny Komisi a příslušným profesionálním provozovatelům.

9.   

K dotčeným plodům se připojí rostlinolékařské osvědčení, ve kterém je uvedeno datum poslední prohlídky a počet balení z každého stanoviště produkce, příslušné kódy vysledovatelnosti a v oddíle „dodatkové prohlášení“ toto prohlášení: „Zásilka je v souladu s přílohou V prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/632“.

10.   

Dotčené plody jsou produkovány na schváleném stanovišti produkce:

a)

kde při úředních prohlídkách uvedených v bodě 4 nebyl u dotčených plodů zjištěn dotčený škodlivý organismus;

b)

z něhož dotčené plody pocházejí, jak je uvedeno v bodě 5, na nichž nebyl zjištěn dotčený škodlivý organismus;

c)

který je původem zásilek dotčených plodů, u nichž nebyl během úředních kontrol provedených při vstupu do Unie během téhož vegetačního a vývozního období zjištěn dotčený škodlivý organismus; a

d)

z něhož pocházejí dotčené plody, u nichž nebyl dotčený škodlivý organismus zjištěn během předchozího vegetačního a vývozního období při úředních prohlídkách v Zimbabwe nebo při kontrolách zásilek vstupujících do Unie.


19.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 117/26


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/633

ze dne 13. dubna 2022

o povolení přípravku Lactiplantibacillus plantarum DSM 26571 jako doplňkové látky k silážování pro všechny druhy zvířat

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku Lactiplantibacillus plantarum DSM 26571. Uvedená žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení přípravku Lactiplantibacillus plantarum DSM 26571 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat se zařazením do kategorie „technologické doplňkové látky“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 29. září 2021 (2) k závěru, že za navrhovaných podmínek použití nemá přípravek Lactiplantibacillus plantarum DSM 26571 nepříznivé účinky na zdraví zvířat, bezpečnost spotřebitelů nebo na životní prostředí. Úřad rovněž dospěl k závěru, že uvedená doplňková látka by měla být považována za látku senzibilizující dýchací cesty. Komise se proto domnívá, že by měla být přijata vhodná ochranná opatření, aby se zabránilo nepříznivým účinkům na lidské zdraví, zejména pokud jde o uživatele uvedené doplňkové látky. Úřad rovněž dospěl k závěru, že dotčený přípravek má potenciál zlepšit zachování živin v siláži vyráběné z materiálu, který lze silážovat snadno, s mírnými obtížemi nebo obtížně. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkových látek přidaných do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení přípravku Lactiplantibacillus plantarum DSM 26571 prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přípravek uvedený v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „technologické doplňkové látky“ a funkční skupiny „doplňkové látky k silážování“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. dubna 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(2)  EFSA Journal 2021;19(10):6898.


PŘÍLOHA

Identifikační číslo doplňkové látky

Doplňková látka

Složení, chemický vzorec, popis, analytická metoda

Druh nebo kategorie zvířat

Maximální stáří

Minimální obsah

Maximální obsah

Jiná ustanovení

Konec platnosti povolení

CFU doplňkové látky/kg čerstvého materiálu

Kategorie: technologické doplňkové látky.

Funkční skupina: doplňkové látky k silážování

1k1604

Lactiplantibacillus plantarum DSM 26571

Složení doplňkové látky:

Přípravek Lactiplantibacillus plantarum DSM 26571 s obsahem nejméně 1 × 1011 CFU/g doplňkové látky.

Pevná forma

Všechny druhy zvířat

1.

V návodu pro použití doplňkové látky a premixů musí být uvedeny podmínky skladování.

2.

Minimální obsah doplňkové látky, pokud není použita v kombinaci s jinými mikroorganismy jako doplňkovými látkami k silážování: 1 × 108 CFU/kg.

3.

Pro uživatele doplňkové látky a premixů musí provozovatelé krmivářských podniků stanovit provozní postupy a organizační opatření, které budou řešit případná rizika vyplývající z jejich použití. Pokud uvedená rizika nelze těmito postupy a opatřeními vyloučit nebo snížit na minimum, musí se doplňková látka a premixy používat s osobními ochrannými prostředky, včetně ochrany dýchacích cest.

9. května 2032

Charakteristika účinné látky

Vitální buňky Lactiplantibacillus plantarum DSM 26571.

Analytická metoda  (1)

Identifikace: metoda gelové elektroforézy s pulzním polem (PFGE)

Stanovení počtu mikroorganismů v doplňkové látce: metoda kultivace na agaru MRS (EN 15787)


(1)  Podrobné informace o analytických metodách lze získat na internetové stránce referenční laboratoře: https://ec.europa.eu/jrc/en/eurl/feed-additives/evaluation-reports


19.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 117/29


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/634

ze dne 13. dubna 2022,

kterým se mění nařízení (EU) č. 37/2010, pokud jde o klasifikaci látky bambermycin podle maximálního limitu reziduí v potravinách živočišného původu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (1), a zejména na článek 14 ve spojení s článkem 17 uvedeného nařízení,

s ohledem na stanovisko Evropské agentury pro léčivé přípravky vydané dne 15. července 2021 Výborem pro veterinární léčivé přípravky,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s nařízením (ES) č. 470/2009 má Komise prostřednictvím nařízení stanovit maximální limity reziduí (MLR) farmakologicky účinných látek určených k použití v Unii ve veterinárních léčivých přípravcích pro zvířata určená k produkci potravin nebo v biocidních přípravcích používaných v chovu zvířat.

(2)

Tabulka 1 v příloze nařízení Komise (EU) č. 37/2010 (2) stanoví farmakologicky účinné látky a jejich klasifikaci podle maximálních limitů reziduí (MLR) v potravinách živočišného původu.

(3)

Bambermycin je již v uvedené tabulce zařazen jako povolená látka pro králíky, a to pouze pro perorální použití. Stávající položka má klasifikaci „Není nutné stanovit MLR“.

(4)

V souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 470/2009 podala společnost Huvepharma N.V. dne 3. prosince 2019 Evropské agentuře pro léčivé přípravky (dále jen „agentura“) žádost o rozšíření stávající položky pro bambermycin na tkáně kuřat.

(5)

Dne 18. března 2021 dospěla agentura prostřednictvím stanoviska Výboru pro veterinární léčivé přípravky (dále jen „výbor“) k závěru, že stanovení MLR pro bambermycin v tkáních kuřat není nutné, a doporučila klasifikaci „Není nutné stanovit MLR“.

(6)

Dne 5. května 2021 požádala Komise agenturu, aby přehodnotila své stanovisko ze dne 18. března 2021 s cílem stanovit MLR, aby se usnadnily úřední kontroly a prosazování právních předpisů příslušnými orgány.

(7)

Na základě stanoviska výboru, po posouzení zmíněné žádosti a na žádost Komise doporučila agentura dne 15. července 2021 stanovit pro bambermycin pro použití u kuřat číselné MLR, které se vztahují na svalovinu, kůži a tuk v přirozeném poměru, játra a ledviny, avšak nikoli pro použití u zvířat produkujících vejce k lidské spotřebě.

(8)

Podle článku 5 nařízení (ES) č. 470/2009 má agentura zvážit, zda mají být MLR stanovené pro danou farmakologicky účinnou látku v určité potravině používány i pro jinou potravinu získanou ze stejného druhu nebo MLR stanovené pro danou farmakologicky účinnou látku u jednoho nebo více druhů používány i u jiných druhů.

(9)

Agentura dospěla k závěru, že extrapolace MLR pro bambermycin z tkání kuřat na tkáně jiných druhů drůbeže, nikoli však na drůbeží vejce, je přípustná.

(10)

S ohledem na stanovisko agentury se považuje za vhodné stanovit doporučený MLR pro bambermycin v tkáních kuřat a extrapolovat jej na jiné druhy drůbeže, nikoli však na drůbeží vejce.

(11)

Nařízení (EU) č. 37/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro veterinární léčivé přípravky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (EU) č. 37/2010 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. dubna 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s. 11.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 37/2010 ze dne 22. prosince 2009 o farmakologicky účinných látkách a jejich klasifikaci podle maximálních limitů reziduí v potravinách živočišného původu (Úř. věst. L 15, 20.1.2010, s. 1).


PŘÍLOHA

V tabulce 1 v příloze nařízení (EU) č. 37/2010 se položka týkající se látky „bambermycin“ nahrazuje tímto:

Farmakologicky účinná(-é) látka(-y)

Indikátorové reziduum

Druh zvířat

MRL

Cílové tkáně

Další ustanovení (podle čl. 14 odst. 7 nařízení (ES) č. 470/2009)

Zařazení podle léčebného účelu

„Bambermycin

NETÝKÁ SE TÉTO POLOŽKY.

králíci

Není nutné stanovit MLR.

NETÝKÁ SE TÉTO POLOŽKY.

Pouze pro perorální použití.

antiinfektiva/antibiotika“

Flavofos-folipol A

drůbež

100 μg/kg

svalovina

Nepoužívat u zvířat, která produkují vejce pro lidskou spotřebu.

100 μg/kg

kůže a tuk v přirozeném poměru

3 000 μg/kg

játra

20 000 μg/kg

ledviny


ROZHODNUTÍ

19.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 117/32


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/635

ze dne 13. dubna 2022,

kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2017/1869o poradní misi Evropské unie na podporu reformy bezpečnostního sektoru v Iráku(EUAM Iraq)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 16. října 2017 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2017/1869 (1) o poradní misi Evropské unie na podporu reformy bezpečnostního sektoru v Iráku (EUAM Iraq).

(2)

Dne 7. dubna 2020 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2020/513 (2), jímž změnila mandát mise EUAM Iraq a prodloužila jej do 30. dubna 2022.

(3)

V návaznosti na strategický přezkum mise EUAM Iraq doporučil Politický a bezpečnostní výbor, aby byl mandát mise EUAM Iraq změněn a prodloužen do 30. dubna 2024.

(4)

Rozhodnutí (SZBP) 2017/1869 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Mise EUAM Iraq bude probíhat za situace, která se může zhoršit a která by mohla ohrozit dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy o Evropské unii,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí (SZBP) 2017/1869 se mění takto:

1)

článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Cíle

Strategické cíle mise EUAM Iraq jsou tyto:

1)

poskytovat iráckým orgánům strategické poradenství a odborné znalosti týkající se civilních aspektů reforem bezpečnostního sektoru, včetně národní bezpečnostní strategie, souvisejících vnitrostátních strategií a dalších priorit v oblasti národní bezpečnosti;

2)

analyzovat, posuzovat a identifikovat příležitosti pro další zapojení Unie na celostátní, regionální a místní úrovni, pokud jde o podporu zaměřenou na potřeby reformy sektoru civilní bezpečnosti;

3)

společně s delegací Unie poskytovat informace a usnadňovat Unii a členským státům podporu při plánování a provádění reformy sektoru civilní bezpečnosti, a zajistit tak soudržnost opatření Unie.“;

2)

v čl. 14 odst. 1 se za třetí větu vkládá nová věta, která zní:

„Finanční referenční částka určená na pokrytí výdajů souvisejících s misí EUAM Iraq od 1. května 2022 do 30. dubna 2024 činí 70 056 766,51 EUR.“;

3)

v článku 17 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Použije se do dne 30. dubna 2024.“

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 13. dubna 2022.

Za Radu

předseda

J.-Y. LE DRIAN


(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/1869 ze dne 16. října 2017 o poradní misi Evropské unie na podporu reformy bezpečnostního sektoru v Iráku (EUAM Iraq) (Úř. věst. L 266, 17.10.2017, s. 12).

(2)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/513 ze dne 7. dubna 2020, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2017/1869 o poradní misi Evropské unie na podporu reformy bezpečnostního sektoru v Iráku (EUAM Iraq) (Úř. věst. L 113, 8.4.2020, s. 38).


19.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 117/34


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/636

ze dne 13. dubna 2022,

kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 41 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 28. února 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/338 (1), kterým byla zavedena opatření pomoci s finanční referenční částkou 450 000 000 EUR za účelem pokrytí dodávek vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám.

(2)

Dne 23. března 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/471 (2), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/338 a navýšila finanční referenční částku na 900 000 000 EUR.

(3)

S ohledem na pokračující agresi Ruské federace vůči Ukrajině by měla být finanční referenční částka navýšena o dalších 450 000 000 EUR a doba trvání opatření pomoci by měla být prodloužena o 24 měsíců.

(4)

Rozhodnutí (SZBP) 2022/338 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí (SZBP) 2022/338 se mění takto:

1)

v článku 1 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Doba trvání opatření pomoci je 60 měsíců od přijetí tohoto rozhodnutí.“;

2)

v článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s opatřením pomoci činí 1 350 000 000 EUR.“;

3)

v článku 2 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   V souladu s čl. 29 odst. 5 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 může správce pro opatření pomoci po přijetí tohoto rozhodnutí vyzvat k úhradě příspěvků až do výše 1 350 000 000 EUR. Finanční prostředky, jichž se výzva správce pro opatření pomoci týká, se použijí pouze k úhradě výdajů v mezích schválených výborem zřízeným rozhodnutím (SZBP) 2021/509 v opravném rozpočtu na rok 2022 a v rozpočtech na následující roky odpovídajících dotyčnému opatření pomoci.“;

4)

v článku 2 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Výdaje související s prováděním opatření pomoci jsou způsobilé od 1. ledna 2022 do dne, který určí Rada. Nejméně 66 % finanční referenční částky pokryje výdaje vzniklé od 11. března 2022.“

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 13. dubna 2022.

Za Radu

předseda

J.-Y. LE DRIAN


(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/338 ze dne 28. února 2022 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám (Úř. věst. L 60, 28.2.2022, s. 1).

(2)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/471 ze dne 23. března 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám (Úř. věst. L 96, 24.3.2022, s. 43).


19.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 117/36


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/637

ze dne 13. dubna 2022,

kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 41 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 28. února 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/339 (1), kterým bylo zavedeno opatření pomoci s finanční referenční částkou 50 000 000 EUR za účelem pokrytí financování pro poskytování vybavení a dodávek, které nejsou určeny k použití smrtící síly, jako jsou například osobní ochranné prostředky, soupravy první pomoci a palivo, ukrajinským ozbrojeným silám.

(2)

Dne 23. března 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/472 (2), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/339 a navýšila finanční referenční částku na 100 000 000 EUR.

(3)

S ohledem na pokračující agresi Ruské federace vůči Ukrajině by měla být finanční referenční částka navýšena o dalších 50 000 000 EUR za účelem pokrytí financování pro poskytování vybavení a dodávek, které nejsou určeny k použití smrtící síly, jako jsou například osobní ochranné prostředky, soupravy první pomoci a palivo, ukrajinským ozbrojeným silám. Doba trvání opatření pomoci by rovněž měla být prodloužena o 24 měsíců.

(4)

Rozhodnutí (SZBP) 2022/339 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí (SZBP) 2022/339 se mění takto:

1)

v článku 1 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Doba trvání opatření pomoci je 60 měsíců od přijetí tohoto rozhodnutí.“;

2)

v článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s opatřením pomoci činí 150 000 000 EUR.“;

3)

v článku 2 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   V souladu s čl. 29 odst. 5 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 může správce pro opatření pomoci po přijetí tohoto rozhodnutí vyzvat k úhradě příspěvků až do výše 150 000 000 EUR. Finanční prostředky, jichž se výzva správce pro opatření pomoci týká, se použijí pouze k úhradě výdajů v mezích schválených výborem zřízeným rozhodnutím (SZBP) 2021/509 v opravném rozpočtu na rok 2022 a v rozpočtech na následující roky odpovídajících dotyčnému opatření pomoci.“;

4)

v článku 2 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Výdaje související s prováděním opatření pomoci jsou způsobilé od 1. ledna 2022 do dne, který určí Rada. Nejméně 66 % finanční referenční částky pokryje výdaje vzniklé od 11. března 2022.“

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 13. dubna 2022.

Za Radu

předseda

J.-Y. LE DRIAN


(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/339 ze 28. února 2022 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil (Úř. věst. L 61, 28.2.2022, s. 1).

(2)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/472 ze dne 23. března 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil (Úř. věst. L 96, 24.3.2022, s. 45).


19.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 117/38


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/638

ze dne 13. dubna 2022,

kterým se mění rozhodnutí 2014/486/SZBP o poradní misi Evropské unie pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM Ukraine)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 23. února 2022 zahájila Ruská federace nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi vůči Ukrajině, kterou Evropská rada nanejvýš důrazně odsoudila v závěrech přijatých dne 24. února 2022.

(2)

Dne 24. března 2022 Evropská rada ve svých závěrech uvedla, že „Ruská agresivní válka proti Ukrajině hrubě porušuje mezinárodní právo a způsobuje obrovské ztráty na životech a zranění civilistů. Útoky Ruska směřují na civilní obyvatelstvo a na civilní objekty včetně nemocnic, zdravotnických zařízení, škol a krytů. Tyto válečné zločiny musí okamžitě skončit. Odpovědné osoby i ti, kteří jim napomáhají, budou pohnáni k odpovědnosti v souladu s mezinárodním právem.“ Evropská rada dále znovu potvrdila Versailleské prohlášení ze dne 11. března 2022, které zejména uvítalo rozhodnutí žalobce Mezinárodního trestního soudu zahájit vyšetřování trestných činů spadajících do jeho pravomoci.

(3)

Rozhodnutím 2014/486/SZBP (1) byla zřízena mise EUAM Ukraine, která má být Ukrajině nápomocna v oblasti reformy sektoru civilní bezpečnosti, včetně policie a právního státu.

(4)

Mise EUAM Ukraine by měla ukrajinským orgánům poskytnout podporu s cílem usnadnit vyšetřování a stíhání mezinárodních zločinů spáchaných v souvislosti s vojenskou agresí Ruské federace vůči Ukrajině.

(5)

Rozhodnutí 2014/486/SZBP by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Mise EUAM Ukraine bude probíhat za situace, která se může zhoršit a která by mohla ohrozit dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy o Evropské unii,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2014/486/SZBP se mění takto:

1)

Dosavadní článek 2a se označuje jako článek 2b;

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 2a

Podpora ukrajinských orgánů s cílem usnadnit vyšetřování a stíhání mezinárodních zločinů

1.   Mise EUAM Ukraine poskytuje podporu ukrajinským orgánům, zejména úřadu generálního prokurátora, regionálním prokuraturám a donucovacím orgánům, s cílem usnadnit vyšetřování a stíhání mezinárodních zločinů spáchaných v souvislosti s nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresí Ruska vůči Ukrajině.

2.   Pro provádění tohoto úkolu:

a)

mise EUAM Ukraine poskytuje ukrajinským orgánům zejména strategické poradenství týkající se vyšetřování a stíhání mezinárodních zločinů, nezbytných změn ukrajinských právních předpisů a související komunikační strategie. Poskytuje rovněž odbornou přípravu v ostatních souvisejících záležitostech. Může poskytovat ukrajinským orgánům prostředky nebo vybavení s cílem usnadnit vyšetřování a stíhání mezinárodních zločinů;

b)

mise EUAM Ukraine zajišťuje úzkou koordinaci s Mezinárodním trestním soudem a Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (dále jen „Eurojust“), jakož i s členskými státy poskytujícími přímou podporu vyšetřování a stíhání mezinárodních zločinů na Ukrajině. V případě potřeby koordinuje součinnost s dalšími relevantními aktéry;

c)

složky mise EUAM Ukraine mohou dočasně vykonávat svou činnost z území Moldavské republiky a z území členských států, pročež mohou být mezi misí EUAM Ukraine a Moldavskou republikou nebo dotčenými členskými státy uzavřena náležitá ujednání.“

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 13. dubna 2022.

Za Radu

předseda

J.-Y. LE DRIAN


(1)  Rozhodnutí 2014/486/SZBP ze 22. července 2014 o poradní misi Evropské unie pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM Ukraine) (Úř. věst. L 217, 23.7.2014, s. 42).


19.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 117/40


ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/639

ze dne 27. srpna 2021

o režimu podpory SA.54915 - 2020/C (ex 2019/N) Belgie – Kapacitní mechanismus

(oznámeno pod číslem C(2021) 6431)

(Pouze anglické znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu fungování Evropské unie („SFEU“), a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

poté, co poskytla zúčastněným stranám lhůtu pro předložení připomínek k výše uvedeným ustanovením (1), a s ohledem na tato vyjádření,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

(1)

V návaznosti na postup předběžného oznámení oznámilo Belgické království dopisem ze dne 19. prosince 2019 Komisi v souladu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) kapacitní mechanismus (dále jen „opatření“ nebo „CRM“) v rámci celého trhu.

(2)

Dopisem ze dne 21. září 2020 Komise informovala Belgii, že se ve věci opatření rozhodla zahájit řízení stanovené v čl. 108 odst. 2 SFEU.

(3)

Rozhodnutí Komise zahájit řízení (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek.

(4)

Dopisem ze dne 22. října 2020 předložila Belgie své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení. Komise dále obdržela připomínky od patnácti zúčastněných stran. Tyto připomínky předala Belgii a dala jí příležitost se k nim vyjádřit. Rakousko zaujalo stanovisko dopisem ze dne 24. prosince 2020.

(5)

Dopisem ze dne 9. července 2021 Belgie výjimečně souhlasila, že se vzdá svých práv vyplývajících z článku 342 SFEU ve spojení s článkem 3 nařízení 1/1958 (3) a že nechá toto rozhodnutí přijmout a oznámit v angličtině.

2.   PODROBNÝ POPIS OPATŘENÍ

2.1.   Shrnutí opatření

(6)

Belgie odhaduje, že od roku 2025 bude čelit problému přiměřenosti výroby elektřiny, který vyplývá především z jejího rozhodnutí postupně ukončit veškerou jadernou kapacitu v období 2022–2025 a z vyřazení kapacit tepelné výroby v Belgii a sousedních zemích z provozu.

(7)

Cílem opatření je proto zajistit, aby existovala dostatečná kapacita pro výrobu elektřiny a aby tato výroba odpovídala očekávané poptávce po elektřině.

(8)

V rámci CRM by příjemci byli vybráni prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení a byli by odměňováni za svou dostupnost. Podpora by měla podobu platby za kapacitu po dobu trvání dohody o kapacitě. Úspěšní uchazeči by výměnou poskytli možnost uspokojit poptávku provozovatele přenosové soustavy (dále též jen „PPS“) během zátěžových událostí, k nimž by mohlo dojít.

(9)

Belgie si ve svém vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu stanovila své vnitrostátní cíle v oblasti dekarbonizace (4). Na základě tohoto vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu se předpokládá, že podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě elektrické energie v Belgii vzroste ze 17 % v roce 2017 na nejméně 40,4 % v roce 2030. Dosažení těchto cílů bude vyžadovat integraci významných obnovitelných zdrojů energie, jako je větrná a solární energie, jejichž přerušovaný charakter může představovat problém pro přiměřenost a bezpečnost dodávek.

(10)

Ačkoli rozvoj obnovitelných zdrojů energie není jeho prvořadým cílem, návrh CRM zahrnuje ambiciózní cíle pro další zavádění obnovitelných zdrojů energie do belgické skladby zdrojů energie a doplňuje další rozvoj nových přerušovaných obnovitelných zdrojů energie.

2.2.   Právní základ a opatření vlády

(11)

Právním základem opatření je zákon o elektřině ze dne 29. dubna 1999 o organizaci belgického trhu s elektřinou (dále jen „zákon o elektřině“), který byl pozměněn zákony (5) zveřejněnými dne 16. května 2019 a 19. března 2021 v belgickém úředním věstníku.

(12)

Kromě toho byla připravena královská nařízení (6) a pravidla fungování belgického CRM (7) s cílem dále rozpracovat postupy CRM:

1)

královská vyhláška ze dne 28. dubna 2021 o stanovení metodiky pro výpočet kapacity a parametry aukce v rámci kapacitního mechanismu (8);

2)

královská vyhláška ze dne 21. května 2021 o kritériích způsobilosti týkajících se kumulativní podpory a minimální prahové hodnoty účasti (9);

3)

královská vyhláška ze dne 4. června 2021 o investičních limitech a způsobilých nákladech (10);

4)

návrh královské vyhlášky o stanovení podmínek, na jejichž základě se mohou držitelé zahraničních kapacit účastnit CRM (11), a dále

5)

královská vyhláška ze dne 30. května 2021 o způsobech kontroly (12).

(13)

V srpnu 2020 provedla společnost Elia, která je belgickým PPS, veřejnou konzultaci o pravidlech fungování belgického CRM (13).

2.3.   Přiměřenost výroby v Belgii

2.3.1.   Norma spolehlivosti

(14)

Prvořadým cílem navrhovaného CRM je zajistit bezpečnost dodávek podle normy spolehlivosti.

(15)

Jak bylo oznámeno v roce 2019, kritéria spolehlivosti v Belgii byla vymezena dvoudílným kritériem předpokládané ztráty zatížení (též jen „LOLE“): předpokládaný počet hodin, během nichž nebudou všechny zdroje výroby dostupné belgické elektrické síti schopny pokrýt zatížení a potřebu provozních záloh, s přihlédnutím rovněž k odezvě na straně poptávky, skladování a propojovacímu vedení, nesmí za statisticky běžný rok přesáhnout 3 hodiny. Druhým kritériem je, že LOLE zůstane kratší než 20 hodin po statisticky abnormální rok („LOLE95“) (14). Tyto hodnoty byly rovněž zakotveny v zákoně o elektřině.

(16)

Norma spolehlivosti je vyjádřením odhadu hodnoty, kterou spotřebitelé přikládají tomu, aby se vyhnuli odpojení svých dodávek elektřiny („VOLL“), a očekávaných nákladů na novou kapacitu v Belgii („CONE“).

(17)

Ustanovení čl. 23 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (15) (dále jen „nařízení o elektřině“) stanoví zavedení unijní metodiky pro výpočet VOLL, CONE a normy spolehlivosti.

(18)

Dne 2. října 2020 schválila Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (též jen „agentura ACER“) metodiku výpočtu VOLL (dále jen „metodika VOLL“), CONE (dále jen „metodika CONE“) a normy spolehlivosti (dále jen „metodika RS“). Tyto tři metodiky jsou společně označovány jako „metodika VOLL/CONE/RS“ (16).

(19)

Dne 7. června 2021 předložila Belgie výpočet nových hodnot VOLL, CONE a normy spolehlivosti v souladu s metodikou VOLL/CONE/RS.

(20)

Dne 28. května 2021 zaslal belgický regulační orgán pro energetiku (dále jen „CREG“) ministrovi energetiky svůj návrh normy spolehlivosti pro Belgii. Norma spolehlivosti navržená CREG činila 2 hodiny a 43 minut.

(21)

Generální ředitelství pro energetiku Federální veřejné služby (FPS Economy) ve svém stanovisku ze dne 2. června 2021 doporučilo zaokrouhlit normu spolehlivosti na 3 hodiny, aby byl zajištěn soulad s předchozími studiemi o přiměřenosti vnitrostátních a evropských zdrojů, aby bylo možné dodržovat praxi vyjádření norem spolehlivosti v zaokrouhlených hodinách jako v sousedních zemích a aby se zohlednila skutečnost, že významnější deficit zjištěný pro Belgii bude pokryt energetickou skladbou, a nikoli jedinou referenční technologií.

(22)

Podle návrhu královské vyhlášky o stanovení normy spolehlivosti a schválení hodnot nákladů na VOLL a CONE je nová norma spolehlivosti stanovena na 3 hodiny.

(23)

Návrh královské vyhlášky rovněž schvaluje jediný odhad nákladů na VOLL na základě hodnoty stanovené generálním ředitelstvím pro energetiku FPS Economy ve spolupráci s plánovacím úřadem a CONE na základě technologie DSR (odezvy na straně poptávky) (17).

(24)

Hodnota VOLL bude stanovena na 16 033 EUR/MWh a hodnota CONE na 45 EUR/kW/rok.

(25)

Hodnota VOLL byla vypočítána pomocí triangulační metody, která brala v úvahu výrobní funkci a průzkum o ochotě platit, který provedl orgán CREG. Podle belgických orgánů nebyl průzkum provedený CREG spolehlivý, neboť – mimo jiné – jediný navržený scénář (při teplotě nižší než +5 °C) nebyl reprezentativní pro většinu scénářů nedostatku. Váha přikládaná výsledkům průzkumu k odhadu hodnoty VOLL byla proto omezená.

(26)

Podle zákona o elektřině budou výpočty relevantní pro CRM provedeny na základě normy spolehlivosti platné k 15. září roku předcházejícího aukci.

(27)

S ohledem na napjatý harmonogram vypočítala Belgie objem, který má být zadán v aukcích Y-4 a Y-1 plánovaných na říjen 2021, resp. 2024, a to na základě staré normy spolehlivosti podléhající závazku upravit v případě potřeby objemy, pokud by nová norma spolehlivosti a posouzení přiměřenosti prokázaly výrazně nižší potřebu kapacity.

(28)

Belgie se rovněž zavázala aktualizovat hodnotu VOLL na základě nového průzkumu týkajícího se ochoty platit v souladu s metodikou CONE/VOLL/RS a v případě potřeby do září 2022 stanovit novou normu spolehlivosti s cílem použít novou normu spolehlivosti k určení objemu, který má být pořízen nejpozději pro aukci v roce 2023.

2.3.2.   Posouzení přiměřenosti

(29)

Podle belgických orgánů bude Belgie od roku 2025 čelit problému týkajícímu se přiměřenosti, který vyplývá především z postupného vyřazování jaderných zařízení z provozu, plánovaného na období 2022–2025, a který je prohlubován vyřazováním kapacit tepelné výroby v sousedních zemích z provozu. Problém týkající se přiměřenosti byl zjištěn na základě vnitrostátní studie přiměřenosti zdrojů, která vychází z několika scénářů.

(30)

Vnitrostátní studie přiměřenosti pokrývající období 2020–2030, kterou v červnu 2019 zveřejnil belgický provozovatel přenosové soustavy Elia (dále jen „studie přiměřenosti a flexibility z roku 2019“) (18), poukázala na systematickou potřebu nové kapacity ve výši nejméně 3,9 GW ve scénáři s nízkou pravděpodobností a s vysokým dopadem (HiLo) do zimy 2025–2026. Tento scénář zohledňuje dováženou elektřinu a předpokládá, že (kromě „běžné“ nedostupnosti) nemusí být k dispozici několik francouzských jaderných bloků. Stejný scénář byl použit v rámci hodnocení objemu strategických rezerv (19). Základní scénář EU (20) ukazuje nedostatek 2,4 GW, pokud je zachována stávající tepelná kapacita v systému (viz obrázek 4-18 studie přiměřenosti a flexibility z roku 2019).

(31)

Výsledky studie přiměřenosti a flexibility z roku 2019 ukazují, že v případě scénáře EU-HiLo by LOLE bez zásahu dosahovala v roce 2025 až 10,5 hodiny, což by výrazně překračovalo vnitrostátní normu spolehlivosti, pokud jde o zabezpečení dodávek. Ukazatel LOLE95 by se dokonce zvýšil na 84 hodin. Následující tabulka uvádí výsledky LOLE, jak vyplývá z vnitrostátní studie přiměřenosti pro EU-HiLo a ze základních scénářů EU:

Tabulka 1

Výsledky LOLE pro Belgii ve studii přiměřenosti a flexibility

 

2025

2028

2030

EU-base

EU-HiLo

EU-base

EU-HiLo

EU-base

EU-HiLo

Zbývající LOLE na trhu (hodiny)

9,4

10,5

6

6,9

6

6,2

Zbývající LOLE95 na trhu (hodiny)

89

84

63

76

43

51

Zdroj: Studie přiměřenosti a flexibility z roku 2019

(32)

Dne 11. července 2019 zveřejnil CREG analýzu studie přiměřenosti a flexibility z roku 2019 (21). V této analýze CREG mimo jiné zpochybnil použití scénáře EU-HiLo jako hlavního scénáře. Podle CREG by měla být zlepšena metodika hodnocení ziskovosti stávající a nové kapacity a měly by být zohledněny všechny dostupné vyrovnávací rezervy v Belgii a v zahraničí.

(33)

V listopadu 2019 zveřejnila Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (dále též jen „síť ENTSO pro elektřinu“) prognózu přiměřenosti v polovině období na rok 2019 („MAF 2019“) (22), která uvádí následující výsledky pro Belgii v roce 2025:

Tabulka 2

Úrovně LOLE pro Belgii v MAF 2019

 

Základní scénář – 2025

Nízkouhlíková citlivost  (23) – 2025

Průměrná hodnota LOLE

1,09 hodiny

1,61 hodiny

LOLE95

3,15 hodiny

-

Zdroj: Síť ENTSO pro elektřinu, „Prognóza přiměřenosti v polovině období“ pro rok 2019

(34)

Podle Belgie však MAF 2019 vypracované sítí ENTSO pro elektřinu nepředkládá výsledky LOLE pro Belgii dostatečně přesně, neboť předpokládá dostupnost dalších 2,5 GW (24), což ve skutečnosti není zaručeno.

(35)

Ve své závěrečné zprávě z dubna 2020 (25) předložilo Pentalaterální energetické fórum (26) (též jen „PLEF“) pro Belgii v roce 2025 tyto výsledky:

Tabulka 3

Úrovně LOLE pro Belgii v obecném posouzení přiměřenosti PLEF z roku 2020

 

Základní scénář – 2025  (27)

Citlivost na množství plynu – 2025  (28)

Citlivost na množství jaderné/CH NTC kapacity v roce 2025  (29)

Průměrná hodnota LOLE

3,3 hodiny

8,1 hodiny

4,6 hodiny

Zdroj: Pentalaterální energetické fórum, „Posouzení přiměřenosti výroby – duben 2020 – závěrečná zpráva“

(36)

V listopadu 2020 vydala síť ENTSO pro elektřinu MAF 2020. Pokud jde o základní scénář pro rok 2025, výsledky MAF 2020 ukazují průměrnou LOLE 0,4 hodiny, což v Belgii splňuje kritérium právní přiměřenosti ve výši 3 hodin.

(37)

V připomínkách zemí připojených k MAF 2020 však Belgie uvedla, že: „V rámci MAF 2020 existuje značné množství předpokládaných „nově vybudovaných“ kapacit, které jsou rozloženy do velké řady zemí. Je třeba poznamenat, že obecně neexistuje žádná jistota, že by se tyto kapacity kompletně uskutečnily v roce 2025, a proto by tyto předpoklady a z nich vycházející výsledky, které byly představeny v rámci MAF 2020, měly být vykládány opatrně. Belgie je navíc již několik let součástí regionu, kde již bylo zavedeno propojení trhů založené na fyzikálních tocích. Zatímco společnost Elia vyvinula a zavedla simulační model založený na fyzikálních tocích, např. ve studii Elia z roku 2019, který byl rovněž použit ve studii PLEF GAA 2020, tento přístup se v současné studii MAF 2020 dosud nepoužívá.“

(38)

Belgické orgány ve svém oznámení uvedly, že metodika a údaje jsou sladěny na evropské úrovni tak, aby studie přiměřenosti a flexibility z roku 2019 byla v souladu s MAF 2019.

(39)

Podle čl. 23 odst. 3 nařízení o elektřině by síť ENTSO pro elektřinu měla vypracovat metodiku, která se použije pro evropské posouzení zdrojové přiměřenosti (dále též jen „ERAA“) a pro jakékoli vnitrostátní posouzení přiměřenosti zdrojů (dále též jen „NRAA“) (viz článek 24 nařízení o elektřině). Tuto metodiku by měla schválit agentura ACER.

(40)

Dne 2. října 2020 schválila agentura ACER metodiku pro evropské posouzení zdrojové přiměřenosti (dále též jen „metodika ERAA“) (30).

(41)

Dne 30. června 2021 zveřejnila společnost Elia novou studii přiměřenosti a flexibility na období 2022–2032 (dále též jen „studie přiměřenosti a flexibility z roku 2021“).

(42)

V souladu s metodikou ERAA začlenila společnost Elia prvky metodiky ERAA nastíněné níže do rámce studie přiměřenosti a flexibility z roku 2021:

a)

klimatické roky: společnost Elia se rozhodla provést první možnost nastíněnou v metodice ERAA, tj. spoléhat se na nejlepší předpověď budoucích klimatických prognóz;

b)

posouzení ekonomické životaschopnosti: společnost Elia vyvinula metodu pro výpočet ekonomické životaschopnosti různých aktiv v elektrizační soustavě v souladu s metodikou ERAA;

c)

přístupy založené na fyzikálních tocích: modelovací rámec společnosti Elia integruje všechna známá a plánovaná zavádění tržních modelů do metody výpočtu kapacity založené na fyzikálních tocích, jako je rozšíření regionu na hlavní region, „pokročilé hybridní propojení“ nebo pravidla minRAM zavedená nařízením o elektřině;

d)

flexibilita: studie zahrnuje jak výpočet celkových potřeb a prostředků soustavy v oblasti flexibility, tak posouzení dimenzování rezerv na omezení frekvence a rezerv na obnovení frekvence pro každý cílový rok, aby se zohlednily potřeby rezerv, které pokryjí nerovnováhy v souladu s právními požadavky, které jsou modelovány v simulacích přiměřenosti. Dále jsou upřesněny charakteristiky flexibility větrné energie na moři a jako nové technologie jsou zahrnuty technologie přeměny elektřiny na syntetické plyny a kapaliny (power-to-x). V neposlední řadě je zvláštní pozornost věnována dopadu integrace druhé vlny výrobních kapacit na moři a přeshraničních vyrovnávacích platforem;

e)

odvětvová integrace: pokud jde o propojení odvětví, jsou zohledněna rozhraní mezi elektroenergetickou soustavou a různými odvětvími, jako je doprava, vytápění a plynárenství, a to zahrnutím předpokladů týkajících se kapacit výroby elektrických vozidel, tepelných čerpadel a tepelných plynových jednotek. Aby bylo možné pochopit důsledky využívání elektřiny k výrobě vodíku v modelování používaném v této studii, byly přidány elektrolyzéry jako (pružná) spotřeba elektřiny v Belgii a v zahraničí. Zvláštní pozornost byla navíc věnována digitalizaci dodatečné spotřeby elektřiny v dopravě a výrobě tepla;

f)

desetiletý horizont: studie vychází z desetiletého horizontu (2022–2032). Aby se snížil počet simulací a výpočtů, nebyly simulovány všechny citlivosti a scénáře pro všechny roky: některé klíčové roky byly analyzovány podrobněji. Velká část zkoušek citlivostí byla provedena v Belgii a v zahraničí, aby bylo možné uvědomit si a pochopit důsledky proměny některých předpokladů. Pro srovnání: očekává se, že ERAA 2021 bude simulovat pouze roky 2025 a 2030;

g)

varianty s kapacitními mechanismy a bez nich: v souladu s nařízením o elektřině a metodikou ERAA zahrnula společnost Elia scénáře s kapacitními mechanismy na úrovni celého trhu v Evropě i bez nich.

(43)

Belgické orgány uvedly, že hlavní metodické požadavky stanovené v metodice ERAA byly v této studii provedeny.

(44)

Na základě nařízení o elektřině musí NRAA obsahovat referenční centrální scénáře. Tyto scénáře zahrnují mimo jiné posouzení ekonomické životaschopnosti výrobních zařízení. Metodika ERAA dále upřesňuje, že je třeba vymezit dva centrální referenční scénáře, jeden s kapacitními mechanismy v celé Evropě a druhý bez těchto kapacitních mechanismů.

(45)

Ve studii přiměřenosti a flexibility z roku 2021 byly proto zkoumány dva hlavní scénáře:

a)

„EU-BASE“: odráží scénář, který zohledňuje již schválené kapacitní mechanismy pro celý trh ve Francii, Velké Británii, Polsku, Itálii a Irsku a předpokládá, že budou zavedeny do konce časového rámce této studie.

b)

„EU-bez CRM“: odráží scénář, který vylučuje výnosy z kapacitních mechanismů na celém trhu, a tedy předpokládá, že v Evropě neexistují žádné kapacitní mechanismy pro celý trh.

(46)

Studie přiměřenosti a flexibility z roku 2021 zohledňuje příspěvek všech zdrojů, včetně stávajících i budoucích možností výroby, ukládání energie, integrace odvětví, odezvy strany poptávky a dovozu a vývozu a jejich přispění k flexibilnímu provozu soustavy.

(47)

Belgické orgány uvedly, že modelování maximálních zúčtovacích cen provedené ve studii přiměřenosti a flexibility z roku 2021 zohledňuje všechna dostupná právní ustanovení, jako je v současnosti platný maximální cenový limit, pravidlo 60 % (31) stanovené v nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení (32), a v rozhodnutí ACER č. 04/2017 ze dne 14. listopadu 2017.

(48)

Studie přiměřenosti a flexibility z roku 2021 modeluje automatické zvýšení maximální zúčtovací ceny od roku 2025. Podle belgických orgánů je nejpravděpodobnější, že k LOLE nedojde před rokem 2025, proto není před rokem 2025 modelováno žádné maximální zvýšení zúčtovací ceny. Avšak i kdyby došlo ke zvýšení cenového stropu, podle belgických orgánů modelování ukazuje, že výsledky posouzení ekonomické životaschopnosti pro rok 2025 by se nezměnily (viz obrázek 3-72 studie přiměřenosti a flexibility z roku 2021). Belgie se zavázala zajistit, aby nová studie přiměřenosti, která má být zveřejněna do června 2023, plně zohledňovala metodiku dynamického zvyšování cen od začátku simulačního období.

(49)

Podle studie přiměřenosti a flexibility z roku 2021 bude Belgie od roku 2025 po dokončení vyřazování jaderných zařízení z provozu čelit strukturální potřebě nové kapacity. Tato potřeba činí podle centrálního scénáře „EU-BASE“ 2 GW v roce 2025 a do roku 2032 se postupně zvyšuje na 3,9 GW. Zvýšená potřeba souvisí s očekávaným nárůstem spotřeby elektřiny a snížením dovozu v obdobích nedostatku v Belgii.

(50)

Studie přiměřenosti a flexibility z roku 2021 uvádí, že pouze velmi malý podíl nové kapacity bude do roku 2025 na trhu pouze s energií životaschopný.

(51)

Belgické orgány se proto domnívají, že nebude-li přijato žádné opatření, vznikne v Belgii od roku 2025 problém s přiměřeností zdrojů.

(52)

Studie přiměřenosti a flexibility z roku 2021 představuje nejnovější a nejlepší pohled na potřebu CRM.

2.3.3.   Selhání trhu

(53)

Belgie zjistila řadu selhání trhu, která brání dobře fungujícímu, bezpečnému, cenově dostupnému a udržitelnému trhu s elektřinou.

(54)

První selhání trhu vyplývá z různých faktorů, které brání efektivním cenovým signálům, a ze skutečnosti, že ceny energie nemohou vzrůst na VOLL, a z dalších nedostatků v uspořádání trhu.

(55)

Kombinace těchto selhání trhu a souvisejících regulačních opatření může vést k „tlumení“ cenových signálů na trzích s elektřinou, takže se ceny v době nedostatku nezvyšují na „efektivní“ úroveň. To vede k chronickému nedostatku příjmů provozovatelů elektráren a subjektů reagujících na poptávku, takže je ovlivněna schopnost získat zpět své fixní a variabilní náklady, což je obvykle označováno jako „missing money“ (chybějící peníze) a což brání tržním silám dosáhnout požadované úrovně přiměřenosti.

(56)

To, že si spotřebitelé nemohou zvolit úroveň spolehlivosti, jakou si přejí, by teoreticky bylo možné řešit na trhu výlučně s energií tím, že by se umožnil růst cen na regulační úroveň odrážející cenu, kterou by spotřebitelé již nebyli ochotni za energii platit, a umožňující výrobcům vydělávat na nedostatku. V důsledku nízké odezvy na straně poptávky je však obtížné zachytit skutečné VOLL a nárůsty cen čelí problémům s politickou přijatelností.

(57)

Podle belgických orgánů je druhé selhání trhu důsledkem neochoty investorů riskovat v souvislosti se zvýšenou volatilitou a vysokou regulační nejistotou. Rostoucí pronikání nestálých obnovitelných zdrojů energie zvyšuje kolísavost cen a nejistotu ohledně možnosti, aby konvenční technologie mohly pokrýt své fixní náklady na trhu s elektřinou. Podle Belgie by mírné odchylky v podmínkách souvisejících s úrovní zavádění obnovitelných zdrojů energie, např. cíle týkající se solární energie, větrné energie na pevnině a větrné energie na moři, mohly mít významný dopad na příjmy z konvenčních výrobních technologií. Problém „missing money“ (chybějících peněz) se stává závažnějším, neboť se zvyšuje nestálá kapacita. To podle belgických orgánů v důsledku zvyšuje ekonomické riziko spojené s investicemi do flexibilních konvenčních výrobních technologií. Podle Belgie navíc ceny energií obvykle neposkytují více než tříletý výhled pro budoucí zajištění, což je příliš málo na to, aby se investorům vyplatilo investovat. Belgické orgány se kromě toho domnívají, že i když by termínové trhy mohly reagovat na přírůstkové změny v nabídce a poptávce, nebyly by schopny poskytnout zajištění v případě významného strukturálního šoku, jako je plánované vyřazování jaderných zařízení z provozu v Belgii.

(58)

Zatřetí, spolehlivost elektroenergetických soustav má určité rysy veřejného statku. Je tomu tak proto, že investice do vyšší úrovně bezpečnosti dodávek přinášejí prospěch všem, zatímco, jak bylo vysvětleno výše, není možné, aby většina jednotlivých konečných spotřebitelů byla provozovatelem soustavy selektivně odpojena na základě jejich ochoty platit. Výrobci tak budou mít pravděpodobně suboptimální pobídky k investicím do výrobní kapacity, což by v konečném důsledku vedlo k suboptimálním úrovním spolehlivosti soustavy.

(59)

Podle belgických orgánů mají tyto otázky v Belgii zvláštní podobu, neboť se jedná o relativně malý a vysoce propojený trh, a jsou tedy rovněž ovlivněny podobnými riziky dodávek ze sousedních trhů s elektřinou. Podle belgických orgánů je proto přiměřenost v Belgii do značné míry ovlivněna situací na sousedních trzích s elektřinou.

(60)

V roce 2018 schválila Komise strategickou rezervu pro Belgii do 31. března 2022 (33). Cílem strategické rezervy je uspokojit poptávku ve špičce v zimním období, kdy tak trh neučiní, a to zachováním některých stávajících kapacit pro výrobu a odezvu na straně poptávky mimo trh jako pouze záložních opatření, která se aktivují až po vyčerpání vyrovnávacích zdrojů.

2.3.4.   Reformy trhu

(61)

Dne 25. listopadu 2019 obdržela Komise od belgického ministerstva energetiky prováděcí plán (34) vypracovaný podle čl. 20 odst. 3 nařízení o elektřině, který vyžaduje, aby členské státy s obavami týkajícími se přiměřenosti stanovily v prováděcím plánu opatření k odstranění narušení regulačního rámce nebo selhání trhu na svých trzích. Po veřejné konzultaci přijala Komise dne 30. dubna 2020 stanovisko k prováděcímu plánu Belgie podle čl. 20 odst. 5 nařízení o elektřině (35). Belgie přijala a předložila Komisi konečnou verzi svého prováděcího plánu (36).

(62)

Pokud jde o trhy pro zajišťování výkonové rovnováhy, zavedla Belgie do svého mechanismu stanovování cen při nerovnováze tzv. „alfa složku“. Ta představuje dodatečnou složku ceny odchylky, která byla stanovena subjektům zúčtování s cílem zvýšit cenový signál v reálném čase, když se zvýší systémová nerovnováha belgického kontrolního pásma. Komise ve svém stanovisku vyzvala Belgii, aby zvážila, zda by se funkce stanovování cen odrážející nedostatek neměla vztahovat nejen na subjekty zúčtování, ale také na poskytovatele služeb výkonové rovnováhy. To může podpořit bezpečnost dodávek tím, že se zajistí, aby subjekty zúčtování a poskytovatelé služeb výkonové rovnováhy za vyrobenou/spotřebovanou energii čelily stejné ceně, neboť diferenciace cen může vést k neúčinné arbitráži ze strany účastníků trhu. Komise se rovněž domnívá, že funkce stanovování cen odrážející nedostatek by měla být spuštěna nedostatkem rezerv v soustavě a měla by být kalibrována tak, aby v případě, že soustavě dojdou rezervy, zvýšila ceny regulační energie na VOLL. Komise vyzvala Belgii, aby zvážila odpovídající změnu svého systému cen odrážejících nedostatek energie, a to nejpozději do 1. ledna 2022. Belgie navíc provádí vzájemné výměny systémových odchylek a připravuje se na připojení k vyrovnávacím platformám EU pro zajišťování výkonové rovnováhy pro aFRR (automatická záloha pro regulaci výkonové rovnováhy) a mFRR (manuální záloha pro regulaci výkonové rovnováhy), které by měly být zavedeny do konce roku 2021 a 2022. Kromě toho se Belgie zavázala, že v souvislosti s obstaráváním vyrovnávacích a podpůrných služeb:

a)

nejpozději v červenci 2020 musely být FCR (zálohy pro automatickou regulaci frekvence) každodenně předmětem nabídkového řízení a obstarávány výhradně na regionální úrovni;

b)

nejpozději v červenci 2020 musela být aFRR každodenně předmětem nabídkového řízení a na trhu se budou moci podílet všechny technologie, všichni aktéři a všechny úrovně napětí. Za aktivovanou regulační energii bude poskytována odměna prostřednictvím marginálních cen, jakmile bude k dispozici dostatečná likvidita;

c)

od února 2020 je mFRR každodenně dimenzována a přizpůsobena a za aktivovanou regulační energii je poskytována odměna prostřednictvím marginálních cen.

(63)

Ve výroční zprávě, kterou Belgie předložila v červenci 2021, se potvrzuje, že tato opatření byla mezitím uskutečněna.

(64)

V Belgii je reakce na straně poptávky způsobilá pro účast na velkoobchodních trzích s elektřinou (včetně denních a vnitrodenních trhů), jakož i na trhu pro zajišťování výkonové rovnováhy, a zachází se s ní podobně jako s ostatními účastníky trhu a poskytovateli služeb výkonové rovnováhy. Reakce na straně poptávky může být zastoupena buď jednotlivě, nebo prostřednictvím agregátorů. V zájmu dalšího usnadnění reakce na straně poptávky se Belgie ve svém prováděcím plánu (předloženém v roce 2019) zavázala k zavedení inteligentních měřičů, které budou odlišné pro každý z jejích regionů:

a)

Flandry (37):

1)

nejpozději v roce 2023 bude mít 33 % zákazníků inteligentní měřič;

2)

nejpozději do roku 2028 bude mít 66 % zákazníků ve Flandrech inteligentní měřič;

3)

nejpozději do roku 2034 bude mít 100 % zákazníků ve Flandrech inteligentní měřič.

b)

Valonsko:

1)

nejpozději do 1. ledna 2023 dojde k systematickému zavádění inteligentních měřičů i) pro spotřebitele v domácnostech, kteří jsou v prodlení s platbou; ii) když je třeba elektroměry vyměnit; iii) pro nová připojení k síti a iv) pokud o to spotřebitel požádá;

2)

nejpozději 31. prosince 2029 bude nainstalováno 80 % inteligentních měřičů pro i) spotřebitele se spotřebou 6 000 kWh nebo vyšší; ii) prozumenty, je-li čistý vyvinutelný elektrický výkon roven 5 kWe nebo vyšší; iii) pro dobíjecí stanice přístupné veřejnosti.

c)

Bruselský region: zavedení inteligentních měřičů i) při nutnosti změny měřičů nebo ii) pro nová připojení k síti.

(65)

Belgie měla v roce 2020 míru propojení elektroenergetických soustav ve výši 21 %. Díky již plánovaným projektům (viz Spolkový rozvojový plán na období 2020–2030 (38)) dosáhne míra propojení elektroenergetických soustav Belgie do roku 2030 přibližně 30 % (39). V nadcházejících letech jsou nebo budou zprovozněna tato belgická síťová posílení:

a)

Projekt ALEGrO: projekt ALEGrO společného zájmu (PCI) pro propojovací vedení 1 GW mezi Belgií a Německem byl uveden do provozu v roce 2020 (40).

b)

Projekt NEMO: projekt společného zájmu na propojovací vedení 1 GW mezi Belgií a Spojeným královstvím je v provozu od roku 2019.

c)

BRABO: projekt společného zájmu BRABO se týká modernizace belgické elektrické rozvodné sítě s cílem mimo jiné navýšit dovozní kapacitu z Nizozemska.

2.4.   Příjemci

2.4.1.   Způsobilost

(66)

CRM bude otevřen všem kapacitám, které mohou přispět k přiměřenosti zdrojů, a to jak stávající, tak i nové kapacitě, skladování a reakci na straně poptávky. Bude povolena agregace kapacity, a to i z různých technologií.

(67)

Účast zahraniční kapacity bude rovněž povolena. Pravidla jsou dále popsána v oddíle 2.10.

(68)

Příjemci CRM budou poskytovatelé kapacity vybraní v soutěžním nabídkovém řízení.

2.4.2.   Minimální prahová hodnota pro účast

(69)

Minimální prahová hodnota pro účast byla stanovena na 1 MW, a to zejména z těchto důvodů:

a)

sladění s trhem pro zajištění výkonové rovnováhy;

b)

hodnota je výsledkem průběžného dialogu s účastníky trhu, včetně několika formálních veřejných konzultací;

c)

nedosažení limitu 1 MW znamená, že mnoho malých kapacit musí zahájit povinný proces předběžné kvalifikace CRM a čelit souvisejícím nákladům, i když nemusí mít v úmyslu účastnit se aukce CRM;

d)

nedosažení prahové hodnoty 1 MW rovněž významně zvyšuje administrativní zátěž.

(70)

Královská vyhláška o kritériích způsobilosti týkajících se kumulativní podpory a minimální prahové hodnoty účasti předpokládá, že alespoň každých pět let během doby trvání CRM bude úroveň minimální prahové hodnoty účasti vyhodnocena.

(71)

Pravidla agregace umožňují účast menších poskytovatelů kapacity, kteří nesplňují požadavek minimální prahové hodnoty.

2.4.3.   Agregace

(72)

Více poskytovatelů kapacity se může rozhodnout, že se sloučí do jedné jednotky trhu s kapacitou minimálně 1 MW bez omezení maximální velikosti. Jediným omezením je to, že body dodávek, na něž se vztahují denní programy trhů s energií (obvykle dnes odběrné body o objemu nad 25 MW), nemohou být součástí agregovaného portfolia. Agregace je povolena u všech technologií. Přerozdělení složek v rámci jednotky trhu s agregovanou kapacitou (dále jen „CMU“) navíc umožňuje zvýšit flexibilitu vůči agregátorům a podpořit jejich účast v aukčním procesu.

(73)

Pravidla agregace budou pravidelně přezkoumávána a měněna, pokud to belgické orgány budou považovat za nezbytné, aby se zajistilo, že tato pravidla nebudou bránit účasti na aukci.

2.4.4.   Neprokázaná kapacita

(74)

Mechanismus předpokládá zvláštní kategorii „neprokázané kapacity“. Je definována jako kapacita, která na začátku postupu předběžné kvalifikace Y-4 nemůže být přiřazena k místu dodání, a proto nemůže splňovat požadavky na předběžnou kvalifikaci v místě dodání. Kategorie je otevřena všem technologiím a jejím cílem je podpořit účast kapacit, které mohou mít větší obtíže při zajišťování standardní požadované úrovně vyspělosti v Y-4. Neprokázané kapacity představují méně vyspělé projekty, např. když místo dodání ještě není známo; není k dispozici plán realizace projektu a projekt v období před dodáním dále vyspívá. Belgické orgány vysvětlily, že pojem „neprokázaná kapacita“ byl zaveden na žádost trhu a může být využit zejména pro agregátory / zprostředkovatele reakce strany poptávky, kteří uvažují, že jsou schopni takovou kapacitu nalézt v období před dodáním, ale např. stále ještě musí dokončit dohody s místy poptávky / zvažují více perspektiv. Neprokázaná kapacita by měla být nabízena pouze v aukci Y-4. Této kategorii lze přidělit pouze kategorii standardní kapacity v jednoleté smlouvě (viz 138. a 145. bod odůvodnění).

(75)

Aby se omezilo riziko pro bezpečnost systému spoléháním se na méně vyspělé projekty, je celková kapacita, která má být v této kategorii přijata, omezena na 200 MW pro první aukci. Zákon o elektřině stanoví, že rozhodnutí o této maximální celkové kapacitě se přijímá na aukci. Tato prahová hodnota by se mohla v průběhu času dále vyvíjet na základě pozitivních dosavadních zkušeností.

2.4.5.   Snižování kapacity

2.4.5.1.   Obecná pravidla

(76)

CRM je otevřeno všem držitelům kapacity v závislosti na míře jejich dostupnosti a jejich příspěvku k cíli přiměřenosti zdrojů. Neočekává se, že jednotky trhu s agregovanou kapacitou budou k dispozici 100 % času při 100 % svého referenčního výkonu např. kvůli povětrnostním podmínkám, cyklům údržby, poruchám.

(77)

Z tohoto důvodu se pro každou technologii vypočítá faktor snižování kapacity s cílem posoudit její spolehlivost a její příspěvek k bezpečnosti dodávek v momentech, které jsou obzvláště důležité z hlediska přiměřenosti (tzv. „simulované hodiny nedostatku“). Držitelé kapacity se proto mohou pouze účastnit aukce, a jsou tedy způsobilí pouze pro smlouvy o kapacitě až do jejich snížené kapacity (41).

(78)

Metodika výpočtu těchto parametrů snížení se liší podle technologie a je podrobněji specifikována v královské vyhlášce, která stanoví metodiku pro výpočet kapacity a parametry aukce. Bude záviset na kategorii kapacity:

a)

faktory snížení u tepelných technologií s denním harmonogramem se stanoví na základě statistické analýzy z historických údajů snížením míry nucených odstávek, neboť tento parametr se předpokládá nezávislý na klimatických podmínkách;

b)

faktory snížení u tepelných technologií bez denního harmonogramu se určují měřeními. Nejsou-li měření dostatečná, jsou simulovány vydělením očekávaného průměrného příspěvku těchto technologií během simulované doby nedostatku agregovaným nominálním referenčním výkonem dané technologie;

c)

faktory snížení pro technologie závislé na počasí s denním harmonogramem a pro technologie závislé na počasí bez denního harmonogramu, které nezvolily dohodu o úrovni služeb (viz písmeno e) níže), se určí vydělením souvisejícího průměrného příspěvku těchto technologií během simulovaných hodin nedostatku agregovaným nominálním referenčním výkonem použitelné technologie;

d)

faktory snížení pro technologie s denním harmonogramem, které jsou omezeny na energii, se určí vydělením očekávaného průměrného příspěvku těchto technologií během simulované doby nedostatku a souhrnného jmenovitého referenčního výkonu;

e)

dohoda o úrovni služeb („SLA“) (obvykle odezva na straně poptávky nebo malá skladovací zařízení, ale je rovněž přístupná všem technologiím bez denního harmonogramu, včetně obnovitelných zdrojů energie): faktor snížení je spojen s každou SLA vybranou samotnou jednotkou trhu s agregovanou kapacitou během postupu předběžné kvalifikace (a jak je stanoveno ve smlouvě o kapacitě) v závislosti na vybraných energetických omezeních. To umožňuje, aby si technologie bez denního harmonogramu samy určily, které dohody o úrovni služeb nejlépe vyhovují jejich technickým omezením, než aby byly zařazeny do předem definované dohody o úrovni služeb. Agregátor si kromě toho může vybrat SLA, která nejlépe odpovídá jeho portfoliu.

(79)

Dne 4. května 2021 Belgie poskytla aktualizované faktory snížení uvedené v následující tabulce:

Tabulka 4

Faktory snížení

Dohoda o úrovni služeb (SLA)

Dostupnost/doba trvání [h]

SLA

Rozsáhlé skladování

1 h

11 %

11 %

2 h

19 %

19 %

3 h

28 %

28 %

4 h

36 %

36 %

6 h

52 %

52 %

8 h

65 %

65 %

Tepelné technologie s denním harmonogramem

Podkategorie

Faktor snížení

Plynová turbína s kombinovaným cyklem

91 %

Plynová turbína s otevřeným cyklem

90 %

Technologie Turbojet

96 %

Plynové motory

95 %

Vznětové motory

93 %

CHP (KVET)

93 %

Biomasa

93 %

Odpady

93 %

Jaderná energie

96 %

Uhlí

90 %

Technologie omezené na energii s denním harmonogramem

Dostupnost/doba trvání [h]

Faktor snížení

1

11 %

2

19 %

3

28 %

4

36 %

5 –6

52 %

7 –8

65 %

Technologie závislé na počasí

Podkategorie

Faktor snížení

Větrná energie na moři

15 %

Větrná energie na pevnině

6 %

Solární energie

4 %

Průtočné vodní elektrárny

34 %

Tepelné technologie bez denního harmonogramu

Podkategorie

Faktor snížení

Agregované tepelné technologie

62 %

Zdroj: Oznámení (42)

(80)

Pravidla snížení mohou být každoročně přezkoumána a v případě potřeby upravena. Provozovatel přenosové soustavy bude zejména konzultovat seznam stávajících technologií na trhu. Pokud by byla získána zpětná vazba, že v seznamu chybí nový typ technologie, mohla by být tato skutečnost přesto zohledněna při každoroční kalibraci faktorů snížení. Proto budou v případě potřeby faktory snížení a technologie každoročně aktualizovány a přezkoumávány.

2.4.6.   Pravidla platná pro přeshraniční účast

(81)

Pokud jde o přeshraniční účast, provozovatel soustavy stanoví maximální vstupní kapacitu, která je k dispozici pro účast nepřímé zahraniční výrobní kapacity v kontrolní zóně, pro každou přímo elektricky propojenou tržní zónu s belgickou regulační oblastí v souladu s článkem 26 nařízení o elektřině.

(82)

Do přijetí příslušných strategií, návrhů nebo rozhodnutí, kterými se provádí článek 26 nařízení o elektřině, se příspěvek každé tržní zóny přímo spojené s Belgií určuje na základě příspěvku těchto zón během simulovaných hodin nedostatku, jak je popsáno v oddíle 2.10.1.

2.4.7.   Pravidla platná pro neprokázanou způsobilost

(83)

Aby byly zaručeny rovné podmínky s ostatními smluvními kapacitami v aukci Y-4, použije společnost Elia faktory snížení známé v okamžiku aukce Y-4 jako vstupní parametr pro standardní postup předběžné kvalifikace neověřených kapacit (jelikož standardní postup předběžné kvalifikace související s těmito kapacitami může být uspořádán až 24 měsíců po aukci Y-4).

2.5.   Postup aukce a pravidla tvorby cen

2.5.1.   Četnost aukcí

(84)

Provozovatel přenosové soustavy uspořádá podle oznámení aukce kapacitního mechanismu v závislosti na úrovni kapacitních zdrojů, které jsou potřebné k zajištění náležité úrovně přiměřenosti zdrojů pro účely dodržení standardu spolehlivosti.

(85)

Aukce kapacity se koná každoročně s dodáním po čtyřech letech („aukce Y-4“). V roce bezprostředně předcházejícím roku dodání hlavní aukce se koná další aukce s dodáním po jednom roce („aukce Y-1“). Uspořádání první aukce Y-4 je plánováno v roce 2021, zatímco první aukce Y-1 by se měla konat v roce 2024.

2.5.2.   Určení objemu, který má být dražen

(86)

V dřívější verzi zákona o elektřině stanovil čl. 7 odst. 2, že provozovatel přenosové soustavy navrhl metodiku definující parametry určující množství kapacity, která má být zakoupena. Podle nařízení o elektřině, které je použitelné od 1. ledna 2020, schválí členský stát objem, který má být dražen, na základě návrhu regulačního orgánu CREG. Výbor CRM (FPS Economy, CREG, společnost Elia a kabinet ministra energetiky) proto již v roce 2019 rozhodl, že CREG vypracuje návrh metodiky pro parametry určující objem, který má být v aukcích pořízen. Následující body odůvodnění obsahují podrobnější informace o časové posloupnosti.

(87)

Dne 22. listopadu 2019 vypracovala společnost Elia předlohu návrhu královské vyhlášky pro stanovení metodiky pro parametry aukce (jako jsou faktory snížení, realizační a referenční ceny, prozatímní cenový strop), včetně postupu pro stanovení scénáře pro určení potřebné kapacity (43). Dne 6. prosince 2019 přijal CREG stanovisko (44) k návrhu společnosti Elia, v němž zejména vysvětluje, že použití scénáře EU-HiLo ke stanovení kapacity, která má být zakoupena, je nevhodné (45) a není v souladu s čl. 24 odst. 1 nařízení o elektřině.

(88)

Dne 18. března 2020 zaslal CREG belgickému ministru energetiky předlohu návrhu 2064 na určení objemu kapacity, která má být pořízena. Návrh byl z velké části inspirován sdělením CREG (Z) 2024, které bylo ministrovi zasláno po veřejné konzultaci dne 20. prosince 2019 (46). Orgán CREG přijal konečný návrh dne 24. března 2020 (47). Návrh:

a)

odvozuje rozpočtové omezení, kdy náklady na CRM musí být nižší než náklady pro spotřebitele v důsledku očekávané nedodané energie (EENS) (48), které se CRM vyhýbá. Náklady na CRM jsou náklady na kapacitu požadovanou pro splnění normy spolehlivosti. Očekávanými náklady na chybějící energii se rozumí EENS vynásobené ochotou platit zákazníkům, kteří tuto energii nezáměrně nedostávají (VOLL). V případě rizika zabezpečení dodávek představuje toto VOLL náklady na nedodání, které byly oznámeny předem. Na základě hodnot VOLL kanceláře pro plánování (49) a studie Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) (50) vyvozuje CREG tato rozpočtová omezení:

Image 1

Zdroj: CREG, „Návrh (E)2064 – 24. březen 2020“

b)

odvodí se následující křivka poptávky, kde cílový objem, který má být dražen, je C-Q (51):

Image 2

Zdroj: CREG, „Návrh (E)2064 – 24. březen 2020“

(89)

S ohledem na výsledky veřejné konzultace týkající se sdělení CREG 2024 dospělo belgické ministerstvo energetiky k závěru, že metodika navržená CREG (zejména rozpočtové omezení) neposkytuje dostatečné záruky, že cíl CRM „zajistit požadovanou úroveň bezpečnosti dodávek“ by byl v souladu s právními kritérii splněn.

(90)

Belgické ministerstvo energetiky proto vypracovalo alternativní metodu, která definovala parametry určující množství kapacity zakoupené v rámci kapacitního mechanismu, přičemž vzala v úvahu návrh společnosti Elia na královskou vyhlášku uvedenou v 87. bodě odůvodnění a návrh CREG uvedený v 88. bodě odůvodnění. Od 23. března 2020 do 27. března 2020 se o této upravené metodice konala veřejná konzultace. Podle novelizovaného zákona o CRM stanoví upravený čl. 7 odst. 2 zákona o elektřině, že parametry vymezující výši objemu, který má být pořízen, jsou definovány královským dekretem na základě návrhu regulačního orgánu. Konečná královská vyhláška byla zveřejněna v belgickém úředním věstníku dne 30. dubna 2021 po schválení pozměněného zákona o CRM (52). V 91. až 99. bodě odůvodnění je popsán postup stanovený v této konečné královské vyhlášce.

(91)

Objem kapacity potřebné ke splnění normy spolehlivosti v konkrétním budoucím roce dodávky (tj. cílový objem) bude každý rok stanoven na základě návrhu regulačního orgánu. Regulační orgán předkládá tento návrh s přihlédnutím k údajům poskytnutým provozovatelem přenosové soustavy, ale tyto údaje jsou PPS též vypočteny na základě scénáře a středních hodnot, které navrhl regulační orgán a které stanovil ministr. Cílový objem se stanoví na základě právní normy spolehlivosti, která odpovídá určité hodnotě LOLE. Aby bylo zajištěno splnění tohoto kritéria, je kalibrován scénář. Jakmile je scénář zkalibrován, je provedena simulace trhu, která vede k identifikaci simulovaných hodin nedostatku. Cílový objem se pak vypočítá jako součet středního zatížení během simulovaných hodin nedostatku a potřeby vyrovnání, od kterých se odečte průměrné EENS během simulovaných hodin nedostatku.

(92)

Scénář uvedený v 91. bodě odůvodnění bude jedním z centrálních referenčních scénářů používaných k určení potíží s přiměřeností zdrojů, a to buď z nejnovějšího ERAA (53), nebo z nejnovějšího NRAA (54), a bude aktualizován pomocí nejnovějších dostupných informací (55). Proces finalizace objemu kapacity, který má být obstaráván, musí být rovněž v souladu s příslušnými částmi nařízení o elektřině.

(93)

Královská vyhláška stanoví následující postup pro zřízení referenčního scénáře. Jako podklad pro rozhodnutí ministra energetiky zveřejní belgický provozovatel přenosové soustavy po veřejné konzultaci s účastníky trhu doporučení týkající se údajů a předpokladů. Regulační orgán následně předloží návrh referenčního scénáře s přihlédnutím k metodice stanovené v královské vyhlášce. Nakonec zveřejní FPS Economy k tomuto návrhu doporučení. Konečné rozhodnutí o volbě scénáře je odpovědností ministra energetiky.

(94)

Celkový strop aukce určuje maximální odměnu, kterou lze obdržet prostřednictvím nabídky v aukci CRM, a vztahuje se na všechny kategorie kapacity. Omezením maximální odměny, kterou lze obdržet, omezuje celkový strop aukce možnost zneužití tržní síly předkládáním nevhodných nabídek. Celkový cenový strop aukce se vypočítá jako násobek čistého CONE (56) faktorem X. Hodnota korekčního faktoru X zohledňuje nejistoty související s odhadem čistého CONE, a to jak na úrovni hrubé variability nákladů nově vstupujícího subjektu v souvislosti s různými technologiemi, tak při určování ročních anuit pod marží na trhu s energií a čistých příjmů na trhu pomocných služeb výkonové rovnováhy. Celkový cenový strop aukce pro první aukci je roven 75 EUR/kW/rok, což se rovná čistému CONE vynásobenému korekčním faktorem 1,50 (57).

(95)

Křivka poptávky pro aukce Y-4 je navržena na základě 3 bodů, jak ukazuje obrázek 1 :

(96)

Křivka poptávky pro aukce Y-1 je navržena na základě stejných bodů B a C jako u aukcí Y-4, ale cílový objem se upraví tak, aby zohledňoval kapacitu již sjednanou v aukci Y-4 odpovídající stejnému dodacímu období. Bod A odpovídá ve svislé ose celkovém cenovém stropu aukce a v ose x cílovému objemu.

(97)

Belgické orgány se domnívají, že uspořádání křivky poptávky je v souladu se dvěma zásadami:

a)

zajištění bezpečnosti dodávek: to znamená, že jakmile se aukce Y-4 a Y-1 uzavřou, měla by být splněna norma spolehlivosti, jinak by CRM nesplnil svůj cíl. Vzhledem k tomu, že bod B odpovídá objemu požadovanému pro splnění normy spolehlivosti, mělo by být zajištěno, aby byl alespoň tento objem smluvně zajištěn. Vzhledem k tomu, že po aukci Y-4 je stále ještě možnost sjednat další kapacity v aukci Y-1, křivka mezi bodem A a bodem B může mít v Y-4 klesající sklon, což umožňuje uzavřít smlouvu na menší množství, než je množství kalibrované pro bod B v uvedené aukci Y-4. Avšak sjednání menšího objemu, než je objem spojený s bodem B v Y-1, nezaručí, že bude splněna norma spolehlivosti. To vysvětluje vertikální řez v Y-1 mezi bodem A a bodem B, a dále

b)

zajištění přiměřeného a nejméně nákladného mechanismu: to znamená, že celkový objem, který má být pořízen, by neměl překročit objem potřebný pro splnění normy spolehlivosti, neboť v opačném případě by to zvýšilo celkové náklady mechanismu. To vysvětluje, proč je křivka poptávky vertikální mezi bodem B a průsečíkem s osou x jak v aukci Y-4, tak v aukci Y-1.

(98)

Podle zákona o elektřině musí být minimální objem kapacity vyhrazen pro aukce Y-1 a odečten od cílového objemu pro aukci Y-4. Tento vyhrazený objem se musí přinejmenším rovnat kapacitě požadované v průměru k pokrytí celkového kapacity ve špičce po dobu méně než 200 hodin provozu ročně. Podle královské vyhlášky pro stanovení metodiky výpočtu kapacity a parametrů aukce v rámci kapacitního mechanismu se kapacita potřebná k pokrytí celkové kapacity ve špičce po méně než 200 hodin v průměru určí pro každý blok 100 MW průměrným počtem hodin potřebných ke splnění kritéria bezpečnosti dodávek na základě křivky trvání zatížení. Jedná se o hodiny, které potřebuje určitá kapacita, aby byla pokryta maximální spotřeba elektřiny. Odhad křivky poptávky vedl k vyhrazení přibližně 2,5 GW pro aukci Y-1 plánovanou na rok 2024. Podle Belgie rozhodnutí vyhradit část objemu, který má být pořízen, pro aukci Y-1 odráží její ochotu zdůraznit technickou neutralitu a technickou otevřenost mechanismu. Toto opatření podporuje účast poskytovatelů služeb reagujících na poptávku, neboť pro tyto kapacity může být obtížnější plánovat jejich dostupnost dlouho dopředu, což by mohlo zkomplikovat jejich účast na aukci Y-4. Bez ohledu na tento přesun objemu kapacity na aukci Y-1 se mohou všichni držitelé kapacity účastnit aukcí Y-4 i Y-1 po určité dodací období.

(99)

Předjímání provedení konečného návrhu královské vyhlášky:

a)

Společnost Elia zahájila veřejnou konzultaci o scénářích, citlivostech a údajích pro výpočet parametrů CRM pro aukci Y-4 pro dodací období 2025–2026. Veřejná konzultace se konala od 5. května 2020 do 5. června 2020 (59). Společnost Elia konzultovala údaje z MAF 2019 vypracované sítí ENTSO pro elektřinu, aktualizované o nejnovější dostupné informace z veřejných zdrojů, a o citlivostech, které mají být zahrnuty do referenčního scénáře a které mohou mít dopad na bezpečnost dodávek v Belgii, v souladu s královskou vyhláškou (viz 93. bod odůvodnění). Po veřejné konzultaci doporučila společnost Elia začlenit do referenčního scénáře citlivost „nízké poptávky“ a citlivost odpovídající scénáři EU-HiLo (60) (viz 30. bod odůvodnění). Dne 10. července 2020 přijal CREG následně návrh referenčního scénáře (61), v němž zejména opakuje svoji kritiku doporučení společnosti Elia zahrnout citlivost snížení dostupnosti francouzské jaderné energie o 4 bloky (viz 87. bod odůvodnění), přičemž poukazuje rovněž na stávající kapacitní mechanismus ve Francii s cílem zajistit přiměřenost a riziko navýšení kapacity, která má být pořízena. Krátce poté však generální ředitelství pro energetiku FPS Economy přijalo doporučení pro ministra energetiky (62), v němž doporučuje začlenit do referenčního scénáře změnu očekávané poptávky, neboť tato poptávka po dopadu pandemie COVID-19 klesla. Doporučení zahrnovalo také dodatečnou nedostupnost jaderných bloků ve Francii. Generální ředitelství pro energetiku FPS Economy proto zamítlo většinu kritiky CREG, ale přesto vyzvalo společnost Elia, aby přezkoumala svou analýzu s ohledem na to, co podnikl PLEF (viz 35. bod odůvodnění).

b)

CREG organizoval veřejnou konzultaci od 1. července 2020 do 13. července 2020 k návrhu o hodnotách hrubého CONE, vážených průměrných nákladů kapitálu (WACC) a korekčního faktoru X (63). Ministr energetiky rozhoduje každoročně na základě návrhu CREG, ale může se od něj odchýlit.

(100)

Křivka poptávky pro aukci Y-4 v říjnu 2021 vychází z centrálního scénáře MAF 2019 s aktualizovanými údaji a opravami na základě „posouzení přiměřenosti výroby“, které provedl PLEF a které bylo zveřejněno v dubnu 2020 (viz také 287. až 289. bod odůvodnění).

(101)

Studie přiměřenosti a flexibility z roku 2021 využívá centrální scénář MAF 2020 doplněný nejnovějším souborem údajů dostupných pro každou zemi a shromážděných v rámci sítě ENTSO pro elektřinu a veřejných informací nebo aktualizovaných vnitrostátními studiemi pro jiné země. Podle Belgie je soudržnost zajištěna použitím stejného zdroje (MAF) jako souboru údajů jak pro posouzení přiměřenosti zdrojů, tak pro kalibraci křivky poptávky.

(102)

Belgie objasnila, že citlivost použitá ve výpočtech křivky poptávky pro první aukci ohledně nedostupnosti francouzské jaderné kapacity (v souladu s „posouzením přiměřenosti výroby“ provedeným orgánem PLEF) byla rovněž modelována ve studii přiměřenosti a flexibility v roce 2021.

(103)

Odhadovaný objem, který má být pořízen v prvních aukcích Y-4 a Y-1, činí přibližně 9,5 GW. Celkový objem je definován na aukci a vychází z metodiky popsané v oddíle 2.5.2. V křivce poptávky pro aukci Y-4 vyhradily belgické orgány významný objem pro aukci Y-1, čímž zajistily, že nová kalibrace bude provedena blíže roku dodání, a předešly tomu, že v první aukci Y-4 bude draženo příliš velké množství kapacity. Toto velké vyhrazení pro Y-1 umožňuje belgickým orgánům vypořádat se s mírnými odchylkami v návaznosti na nové vstupní údaje a metodická zlepšení, ale také zajišťuje, aby nové a inovativní technologie měly dostatek možností účasti, čímž se v praxi zajistí technologická neutralita opatření.

(104)

Celkově bude na aukci Y-4 v roce 2021 sníženo přibližně 54 % průměrné špičkové spotřeby v době nedostatku, čímž se cílový objem sníží na to, co je nezbytně nutné.

(105)

Belgie se zavázala, že provede křížovou kontrolu a v případě potřeby upraví objemy, které mají být pořízeny na aukci T-4 v roce 2023 a aukci T-1 v roce 2026 s výsledky posouzení NRAA 2023.

2.5.3.   Fáze předběžné kvalifikace

(106)

Povinný postup předběžné kvalifikace se vztahuje na všechny držitele výrobní kapacity nad 1 MW. Předběžně kvalifikované kapacity však nejsou povinny účastnit se nabídkového řízení (výjimka). Pro usnadnění této povinné předběžné kvalifikace se předpokládá urychlený postup předběžné kvalifikace, který držitelům kapacity umožní splnit povinnost předběžné kvalifikace s minimálním úsilím (požaduje se pouze minimální množství informací, jako je identifikační číslo, typ místa dodání a celková instalovaná kapacita): držitelé kapacity po urychleném postupu předběžné kvalifikace, s kapacitou se automaticky zachází jako s výjimkou.

(107)

Požadavky na předběžnou kvalifikaci zahrnují mezní hodnotu emisí: poskytovatelé kapacity, kteří překračují níže uvedenou mezní hodnotu emisí, se aukce kapacity nemohou zúčastnit:

a)

pro kapacity, které zahájily výrobu dne 4. července 2019 nebo později, platí mezní hodnota emisí 550 g CO2 fosilního paliva na kWh elektřiny;

b)

kapacity, které zahájily výrobu před 4. červencem 2019, nemohou vypouštět více než 550 g CO2 z fosilních paliv na kWh elektřiny ani více než 350 kg CO2 palivového původu v průměru za rok na instalovaný kWe.

(108)

Kromě toho musí uchazeči v rámci postupu předběžné kvalifikace poskytnout prozatímní finanční záruku, aby se mohli zúčastnit aukce. Tato prozatímní finanční záruka nabývá účinnosti v okamžiku, kdy je v aukci vybrána CMU. Pokud poskytovatel kapacity po výběru v aukci neplní své smluvní povinnosti nebo v případě, že není ochoten smlouvu o kapacitě podepsat, uplatní se v rámci procesu kontroly před dodáním finanční sankce. Smluvní protistrana má právo požadovat finanční zajištění v případě, že by tyto sankce zůstaly neuhrazené. V okamžiku předběžné kvalifikace bude prozatímní finanční záruka činit 20 000 EUR/MW pro virtuální a dodatečné CMU a 10 000 EUR/MW pro stávající CMU v závislosti na způsobilém objemu CMU (vzhledem k tomu, že smluvní kapacita ještě není známa a že finanční zajištění je úměrné rozsahu projektu a následnému riziku pro soustavu v případě nedodání). Je-li konečná smluvní kapacita CMU nižší než její způsobilý objem, sníží se částka finanční záruky o kladný rozdíl mezi způsobilým objemem a smluvní kapacitou vynásobený 20 000 EUR (pro virtuální a dodatečné CMU) nebo 10 000 EUR (pro stávající CMU).

(109)

Kromě toho strany, které chtějí požádat o předběžnou kvalifikaci pro nová zařízení (pro smlouvu o kapacitě na 15 let) na fosilní paliva, musí uznat, že získání smlouvy o kapacitě je neosvobozuje od stávajících a budoucích právních předpisů a cílů stanovených Evropskou unií a/nebo Belgií v oblasti snižování emisí skleníkových plynů. Navíc musí uznat, že získání smlouvy o kapacitě je zavazuje k tomu, že budou přispívat k přípravě politik za účelem dosažení těchto cílů. Za tímto účelem musí připojit písemné prohlášení, v němž se zavazují:

a)

do 31. prosince 2026 studovat technickou a ekonomickou proveditelnost snižování emisí skleníkových plynů dotčeného zařízení v souladu s příslušnými evropskými a belgickými právními předpisy a cíli;

b)

do 31. prosince 2027 vypracovat plán snižování emisí, v němž se uvede, jak přispějí k přechodu na klimatickou neutralitu v roce 2050, s prozatímními cíli pro roky 2035 a 2045, a dále

c)

dosáhnout nulových nebo záporných emisí do roku 2050. Strany zapojené do vypracování plánu na snižování emisí se mohou rozhodnout, že tuto studii provedou společně.

(110)

Dodržování závazků uvedených ve 109. bodě odůvodnění musí být prokázáno generálnímu ředitelství pro energetiku FPS Economy.

2.5.4.   Specifické rysy způsobu pořádání aukcí

2.5.4.1.   Cenový předpis

(111)

Mechanismus konkurenční aukce využívá formát zapečetěné aukce, kdy uchazeči anonymně podávají nabídky a trh je následně zúčtován v jediném kole. Podle belgických orgánů tím, že během zúčtování trhu neposkytují informace trhu a nabízejícím neumožňují aktualizovat své nabídky, omezuje zapečetěná aukce možnosti zneužití tržní síly. Uvádějí rovněž, že při zapečetěném nabídkovém řízení nejsou uchazeči na rozdíl od aukce s klesající vyvolávací cenou vázáni na (obvykle) 2–3 dny, během nichž musí být k dispozici, aby mohli reagovat na informace, které jsou k dispozici pro postup aukce. Méně složitý a časově náročný postup aukce by mohl dále snížit vstupní bariéru, zejména pro nové a malé subjekty a pro strany reakce na straně poptávky, jejichž hlavní činností není trh s energií.

(112)

Všem úspěšným uchazečům bude poskytnuta odměna za kapacitu na základě cenového pravidla řízení podle nabídnuté ceny (pay-as-bid) pro všechny aukce týkající se alespoň prvních dvou dodacích období (aukce Y-4 a Y-1 pro dodací období začínající v listopadu 2025 a listopadu 2026). Jinými slovy, úspěšní poskytovatelé kapacity obdrží svou cenu nabídky jako odměnu za kapacitu.

(113)

Poté, co bude parlamentu předložena hodnotící zpráva, by se na aukce související s následujícími dodacími obdobími mohl vztahovat cenový předpis řízení podle schválené ceny (pay-as-cleared). Podle předpisu „pay-as-cleared“ se odměna za kapacitu rovná nabídkové ceně nejdražší vybrané nabídky (s omezením dílčího cenového stropu, viz oddíl 2.5.4.2).

(114)

Belgické orgány se domnívají, že stav přiměřenosti v Belgii kolem roku 2025 bude vyžadovat novou kapacitu (viz 29. bod odůvodnění). Proto držitelé kapacity, kteří prezentují velmi různorodé struktury nákladů, budou pravděpodobně soutěžit v počátečních aukcích CRM. Belgické orgány se proto obávají, že by někteří poskytovatelé kapacity mohli mít prospěch z vysokého inframarginálního nájemného CRM, a tudíž i z neočekávaných zisků, pokud by se použil cenový předpis řízení podle schválené ceny (pay-as-cleared). Podle Belgie by teoreticky v případě dokonalých informací, kdy by účastníci trhu mohli předpovědět tržní zúčtovací cenu podle předpisu „pay-as-cleared“, vedl cenový předpis řízení podle nabídnuté ceny (pay-as-bid) k témuž výsledku, neboť uchazeči jsou motivováni k podávání nabídek za tuto předpokládanou zúčtovací cenu. V praxi je však s prvními aukcemi CRM nevyhnutelně spojena určitá míra nejistoty a nepředvídatelnosti v souvislosti s potenciální tržní cenou dle předpisu „pay-as-cleared“. Proto mohou podle cenového předpisu „pay-as-bid“ účastníci trhu jednat obezřetněji, aby se vyhnuli riziku, že nebudou vybráni, a tudíž může cenový předpis „pay-as-bid“ vést k méně nákladnému výsledku.

(115)

Belgie se však domnívá, že výhoda z hlediska efektivity nákladů plynoucí z aukcí „pay-as-bid“ se v průběhu času pravděpodobně snižuje, a to nejen proto, že by požadavek na novou kapacitu mohl zmizet, ale také proto, že opakující se aukce „pay-as-bid“ umožňují účastníkům trhu lépe předvídat referenční tržní zúčtovací cenu, což vede k „ploché“ křivce nabídky. Kromě toho v případě, že by problém chybějících peněz (missing money) ve střednědobém až dlouhodobém horizontu měl vymizet, cenový předpis „pay-as-bid“ by mohl zabránit tomu, aby se cena blížila nule, protože poskytovatelé kapacity nemají podle cenového předpisu „pay-as-bid“ žádnou motivaci podávat nabídky v nulové výši.

(116)

Belgie se domnívá, že po následných aukcích by se cenový předpis „pay-as-cleared“ mohl stát lepší volbou s cílem stimulovat hospodářskou soutěž, poskytnout transparentní cenový signál a umožnit, aby se odměny za kapacitu blížily nule, pokud se očekává, že úroveň dodané kapacity bude přiměřená k uspokojení úrovně požadované kapacity. Důležitým rysem cenového předpisu „pay-as-cleared“ je, že racionálním chováním při podávání nabídek je podávání nabídek za skutečné náklady. Jelikož stanovování cen dle předpisu „pay-as-cleared“ poskytuje trhu transparentní cenový signál, mohou být tyto informace navíc obzvláště cenné pro malé jednotky a nové účastníky trhu, neboť jim mohou poskytnout lepší představu o současných a budoucích očekávaných podmínkách na trhu a podpořit tak účast v průběhu času. Kromě toho cenový předpis „pay-as-cleared“ usnadňuje smluvní ujednání, zejména pokud jde o agregace. Belgie proto stanoví postup, který umožní změnit cenový předpis „pay-as-cleared“, pokud se prokáže, že je to přínosné.

2.5.4.2.   Dílčí cenový strop

(117)

Jak je podrobně popsáno v oddíle 2.6, CMU, která vyžaduje značné investice, může požádat o víceletou smlouvu o kapacitě. Toto pravidlo se prozatím nevztahuje na nepřímou zahraniční účast, která může získat pouze roční smlouvu (viz 143. a 144. bod odůvodnění). Podle belgických orgánů se CMU v rámci kategorie ročních smluv nepotýkají s žádnými nebo jen s nízkými požadavky na investiční náklady, které je třeba pokrýt (jinak by měly nárok na víceletou smlouvu). Proto se předpokládá, že na CMU v kategorii ročních smluv bude uplatněn dílčí cenový strop, aby se zabránilo neočekávaným ziskům. Toto pravidlo se použije rovněž na smlouvy přidělené nepřímým zahraničním kapacitám (podrobně viz oddíl 2.10.1).

(118)

CMU v rámci kategorie ročních smluv nebudou moci nabízet za cenu vyšší, než je dílčí cenový strop. Kromě toho by tyto CMU ani podle cenového předpisu „pay-as-cleared“ (viz 113. bod odůvodnění) neobdržely platby za kapacitu vyšší, než je dílčí cenový strop.

(119)

Podle belgických orgánů dílčí cenový strop rovněž zabrání tomu, aby se účastníci trhu s významnou tržní silou strategicky rozhodli, že zakonzervují nebo uzavřou stávající kapacitu, čímž se kapacita účinně vyjme z trhu a ovlivní tržní zúčtovací cenu. Omezením maximální výše odměny za kapacitu pro kapacity v kategorii roční smluvní kapacity (včetně stávajících aktiv) by dílčí cenový strop omezil možnost nadměrného inframarginálního nájemného.

(120)

Belgické orgány uvádějí, že by dílčí cenový strop měl být na jedné straně dostatečně nízký, aby se zabránilo neočekávaným ziskům, ale na druhé straně by neměl být příliš nízký, aby zabránil běžným výnosům pro investory nebo dokonce bránil CMU v účasti na aukci CRM a vytvářel nechtěný výstupní signál.

(121)

Metodika popsaná v královské vyhlášce, která stanoví metodiku pro výpočet parametrů aukce v rámci kapacitního mechanismu, stanoví, že dílčí cenový strop se kalibruje na očekávanou úroveň „chybějících peněz“ (missing-money) technologie s nejhorší výkonností, která je v současnosti na trhu, a to s ohledem na náklady i příjmy.

(122)

Přihlíží se k těmto nákladům:

a)

roční pevné náklady na provoz a údržbu (FOM);

b)

anualizované neroční náklady na údržbu (s výjimkou nákladů spojených s navýšením kapacity nebo prodloužením životnosti zařízení);

c)

aktivační náklady na zkoušku dostupnosti.

(123)

Tyto nákladové položky se vydělí příslušnými faktory snížení, neboť dílčí cenový strop platí v aukci, v níž jsou ceny vyjádřeny za snížené MW. Belgické orgány poskytly údaje uvedené v tabulce 5 níže (64).

Tabulka 5

Celkové roční náklady na užší seznam stávajících technologií  (65)

 

Roční náklady FOM [EUR/kW/rok]

Aktivační náklady na zkoušku dostupnosti [EUR/kW/rok]

Faktor snížení (66)

NÍZKÝ

STŘEDNÍ

VYSOKÝ

CCGT

29

30

41

0

91 %

OCGT

19

19

40

0

90 %

Turbojet

23

29

29

0

96 %

Reakce na trh

5

10

15

0,18

36 %

Zdroj: Oznámení

(124)

Přihlíží se k těmto ročním výnosům:

a)

roční inframarginální nájemné dosažené na trhu s elektřinou;

b)

roční čisté příjmy z poskytování služeb výkonové rovnováhy souvisejících s frekvencemi.

(125)

Belgické orgány poskytly údaje uvedené v tabulce 6 níže:

Tabulka 6

Celkové roční příjmy z užšího seznamu stávajících technologií  (67)

 

Celkové roční příjmy [EUR/kW/rok] (68)

NÍZKÝ

STŘEDNÍ

VYSOKÝ

CCGT

5

11

20

OCGT

10,2

12,6

15,5

Turbojet

19,3

23,2

27

Reakce na trh

14,3

17,1

20

Zdroj: Oznámení

(126)

Konečně „chybějící peníze“ (missing-money) se vypočítají odečtením ročních příjmů od hodnot ročních nákladů. K odvozenému číslu se připočte 5% rozpětí nejistoty, aby se zohlednily obecné nejistoty spojené s odhadem „chybějících peněz“, zejména vzhledem k tomu, že kalibrace dílčího cenového stropu vyžaduje zobecnění údajů o nákladech a výnosech podle technologie a že tento odhad se provádí až několik let před příslušným dodacím obdobím.

(127)

Belgické orgány poskytly údaje v tabulce 7. Různé „úrovně“ hodnoty „chybějících peněz“ představují následující kategorizaci: úroveň 1 zohledňuje údaje o nízkých nákladech a vysokých příjmech; úroveň 2 zohledňuje údaje o nízkých nákladech a středních příjmech; úroveň 3 zohledňuje údaje o nízkých nákladech a nízkých příjmech; úroveň 4 zohledňuje údaje o středních nákladech a vysokých příjmech; úroveň 5 zohledňuje údaje o středních nákladech a středních příjmech; úroveň 6 zohledňuje údaje o středních nákladech a nízkých příjmech.

Tabulka 7

„Chybějící peníze“ – hodnoty odvozené pro užší seznam stávajících technologií  (69)

„Chybějící peníze“ [EUR/snížené kW/rok]

Úroveň 1

Úroveň 2

Úroveň 3

Úroveň 4

Úroveň 5

Úroveň 6

CCGT

10,4

20,8

27,7

11,5

21,9

28,8

OCGT

4,1

7,5

10,3

4,1

7,5

10,3

Turbojet

0

0

4

2,2

6,4

10,6

Reakce na trh

0

0

0

0

0

0

Zdroj: Oznámení

(128)

Na základě vstupních údajů a údajů poskytnutých společností Elia a doporučení regulačního orgánu ohledně těchto údajů stanovily belgické orgány dílčí cenový strop pro první aukci, tj. aukci Y-4 s dodací lhůtou od listopadu 2025 do října 2026, na 20 EUR/ kW/rok.

(129)

Během formálního vyšetřovacího řízení zavedla Belgie mechanismus umožňující individuální odchylku od dílčího cenového stropu (70).

(130)

Mechanismus odchylky byl zaveden královskou vyhláškou za účelem stanovení metodiky pro výpočet kapacity a parametrů aukce v rámci CRM. Mechanismus odchylky platí stejně jak pro vnitrostátní, tak pro nepřímé přeshraniční kapacity.

(131)

Na základě královské vyhlášky bude odchylka pro první aukci udělena ex post, tj. po uzavření aukce, vzhledem k omezené době mezi koncepcí mechanismu odchylky a přípravou první aukce. Belgie vysvětlila, že potenciální příjemci budou žádat o odchylku před aukcemi a před aukcemi i předloží veškeré příslušné informace. Všechna kritéria a pravidla pro odchylku budou transparentně stanovena před aukcemi. Odchylka nebude záviset na podaných nabídkách žádného účastníka aukce. A konečně, pokud se následně dojde k závěru, že některé jednotky nesplňují podmínky pro udělení odchylky a jejich platby jsou sníženy, nemá to vliv na výsledek (smlouvu, platbu a přidělené množství) pro jiné jednotky, které se aukce zúčastnily.

2.5.4.3.   Zúčtovací pravidla

(132)

Aukce kapacity by měla být zúčtována výběrem kombinace nabídek, která maximalizuje sociální blahobyt, s přihlédnutím ke křivce poptávky (stanovené administrativním způsobem) a křivce nabídky (sečtením různých nabídek držitelů kapacity) a s přihlédnutím k objemovým a cenovým složkám jednotlivých nabídek. Sociální blahobyt se v této souvislosti vypočítá jako součet přebytku spotřebitelů (přebytek pro společnost z uspokojování poptávky po bezpečnosti dodávek za cenu nižší, než je cena, kterou by spotřebitelé již nebyli ochotni za kapacitu zaplatit, podle křivky poptávky) a přebytku výrobce (přebytek pro poskytovatele kapacity z výběru jejich nabídek za cenu vyšší než cena nabídky).

(133)

Pokud jsou z hlediska maximalizace hospodářského přebytku rovnocenná řešení několik zúčtování (tj. kombinace nabídek), zvolí se řešení s nejnižšími emisemi CO2. Pokud jsou dvě řešení rovnocenná jak z hlediska maximalizace hospodářského přebytku, tak z hlediska váženého průměru emisí CO2, zvolí se řešení s nejnižším váženým průměrem doby trvání smlouvy s cílem omezit blokování během několika let (71).

(134)

Aukční algoritmus rovněž zohlední omezení sítě takovým způsobem, že odmítne určité kombinace nabídek, které nejsou v síti vzájemně proveditelné. Soubor síťových omezení týkajících se sítě provozovatelů přenosových soustav, která se budou uplatňovat během zúčtování aukce, bude určen před uskutečněním zúčtování aukcí a bude vycházet buď z hlediska bezpečnosti soustavy, nebo z omezení fyzického odstupu.

2.6.   Doba trvání smlouvy

(135)

Podle belgických orgánů delší doba platnosti smlouvy o kapacitě umožňuje poskytovateli kapacity zajistit dlouhodobé financování za účelem rozložení investičních nákladů na delší období. To by mohlo snížit požadovanou roční odměnu za kapacitu a pomoci zajistit, aby nový projekt byl konkurenceschopný vůči stávajícím projektům na trhu. Potenciál pro vstup nových produktů na trh za konkurenční cenu je rovněž nanejvýš důležitý pro kontrolu tržní síly stávajících poskytovatelů kapacity.

(136)

Delší doba trvání smlouvy o kapacitě však může rovněž „zablokovat“ technologii na trhu s energií po delší dobu. Proto se belgický stát rozhodl pro různé kategorie kapacity (jeden rok, až tři roky, až osm let a až patnáct let). V důsledku toho nejsou novým investicím okamžitě uděleny smlouvy o kapacitě na maximální období (patnáct let), čímž se zabrání tomu, aby byl budoucí trh s energií zablokován pro nové (a potenciálně ekologicky šetrnější) technologie.

(137)

V královské vyhlášce ze dne 12. prosince 2019 (72), kterou navrhl CREG, jsou způsobilé náklady stanoveny takto: „počáteční a jednorázové investiční výdaje, které jsou objednány ode dne zveřejnění výsledků aukce, v níž je nabídka na tuto kapacitu uchovávána a provedena nejpozději v den předcházející prvnímu dni období poskytování kapacity, které jsou nezbytné pro výstavbu nebo zajištění základních fyzických technických prvků kapacity a pro účely nabízení dodatečné kapacity belgickému trhu od prvního dodacího období, na které se vztahuje smlouva o kapacitě“. U stávající kapacity jsou výdaje, které mají za následek nabídku dodatečné kapacity: i) výdaje nezbytné k tomu, aby kapacita odpovídala normám v oblasti životního prostředí, a tím se udržela na trhu; ii) výdaje nezbytné k navýšení instalovaného výkonu nebo technické životnosti zařízení a iii) výdaje na přímé zahraniční kapacity nezbytné pro připojení jednotky k síti v rámci belgické kontrolní oblasti (viz oddíl 2.10.2).

(138)

Navrhovaná královská vyhláška předpokládá prahové hodnoty uvedené v tabulce 8. Tyto prahové hodnoty investic byly vypočteny tak, aby se zajistilo, že průměrné odhadované anualizované investiční náklady se rovnají kategoriím kapacity spojeným s maximální dobou trvání smlouvy o kapacitě v délce patnáct let, osm let a tři roky. CREG navrhne aktualizaci prahových hodnot investic, pokud se to jeví jako nezbytné, nejméně však jednou za 3 roky (73). Prahové hodnoty zohledňují instalovaný výkon spíše než sníženou kapacitu. Podle Belgie by v případě, že by byla pro prahové hodnoty investic zohledněna snížená kapacita nabízená CMU namísto instalované kapacity, kapacity s vysokým faktorem snížení by snadněji dosáhly prahových hodnot investic pro víceleté smlouvy, což by bylo v rozporu s cílem CRM.

Tabulka 8

Prahové hodnoty investic pro dlouhodobé smlouvy o odměňování za kapacitu

Doba trvání smlouvy

Prahové hodnoty navržené CREG

Nový návrh belgické vlády

roky

€/kW

€/kW

15

600

360

8

400

239

3

177

106

Zdroj: SPF Economie

(139)

CREG bude sledovat investiční náklady, aby bylo zajištěno, že kategorie kapacity přidělená jednotlivým poskytovatelům kapacity je přiměřená, a to jak před podáním jednotky, tak po něm. Poskytovatel kapacity musí zejména poskytnout soubor investic ex post, který může regulační orgán použít pro své následné posouzení kategorie přidělené kapacity. Pokud by analýza ex post ukázala, že nákladová kritéria nebyla splněna (včetně omezeného rozpětí tolerance, aby se zohlednily malé nejistoty), mohly by být smluvní podmínky revidovány (např. reklasifikace CMU do příslušné kategorie smlouvy). Kromě toho v případě, že soubor investic ex post není poskytnut (včas), může regulační orgán rovněž reklasifikovat CMU do kategorie kapacity pro 1 rok.

(140)

Podle původního návrhu je kategorie smluv rovněž přiřazena k agregovaným nabídkám. Pokud se agregovaná nabídka skládá z kapacit odpovídajících různým kategoriím smluv, je zařazena do kategorie smluv odpovídající kapacitě s nejkratší kategorií smluv.

(141)

Tento návrh byl po formálním vyšetřovacím řízení revidován. Na základě královské vyhlášky, která stanoví prahové hodnoty investic, kritéria způsobilosti investičních nákladů a postup určování pořadí, je každá kapacita, která je součástí agregované nabídky, zařazena do kategorie kapacity. Na základě klasifikace kapacit CREG případně určí své různé klasifikační kombinace a spojuje každou kombinaci s maximálním jmenovitým referenčním výkonem, který odpovídá součtu jmenovitých referenčních kapacit agregované nabídky, které jsou klasifikovány do kategorie kapacity, která se rovná specifikované kategorii kapacity nebo je vyšší. Na základě toho vybere správce agregované nabídky kategorii kapacity, která se vztahuje na agregovanou nabídku.

(142)

V návaznosti na formální vyšetřovací řízení Belgie rovněž změnila ustanovení královské vyhlášky týkající se způsobilých investičních nákladů. V pozměněné královské vyhlášce se uvádí, že v rámci CRM budou způsobilé pouze náklady na přizpůsobení se budoucím normám Unie.

(143)

Podle belgických orgánů nelze počítat s možností víceletých smluv pro zahraniční kapacity, neboť z dlouhodobého hlediska nelze vždy zaručit dostatečnou vstupní kapacitu. Posledně uvedené nezávisí pouze na míře propojení a jeho dostupnosti, ale také na riziku souběžné kritické situace v soustavě se sousedními zeměmi. Posledně uvedené riziko se může v průběhu času výrazně lišit v závislosti na přiměřenosti a situaci na trhu v jiných zemích.

(144)

Belgické orgány se však zavázaly přezkoumat možnost přístupu zahraničních kapacit k víceletým smlouvám. První přezkum bude proveden do 15. ledna 2023 a poté každé dva roky. Pokud přezkum ukáže, že rizika související s úrovní a dostupností propojovacího vedení a riziko souběžné kritické situace v soustavě jsou přiměřeně zmírněny, takže smlouvy na nepřímé zahraniční kapacity na dobu delší než jeden rok nepředstavují nepřiměřená rizika pro přiměřenost, mohou být pro zahraniční kapacity uzavřeny víceleté smlouvy.

(145)

Konečně neprokázaná kapacita může být způsobilá pouze pro roční smlouvu o kapacitě, protože je obtížné odůvodnit přesné číselné údaje o nákladech, které by umožnily jejich zařazení do jedné z víceletých smluvních kategorií (viz oddíl 2.4.4).

2.7.   Povinnosti

2.7.1.   Spolehlivostní opce

(146)

V rámci belgického kapacitního mechanismu kupuje smluvní protistrana kapacitu od poskytovatelů kapacity ve formě spolehlivostních opcí. Poskytovatelé kapacity vybraní v aukci prodávají spolehlivostní opce centrálnímu kupujícímu a získávají za to pevnou odměnu za kapacitu. Pokud referenční cena překročí předem stanovenou úroveň, tzv. realizační cenu, má poskytovatel kapacity povinnost vrátit rozdíl mezi referenční cenou a realizační cenou vůči centrálnímu kupujícímu vypočítanou ze smluvních objemů kapacity.

(147)

V důsledku toho jsou příjmy poskytovatele kapacity na trhu s energií omezeny na realizační cenu, ale poskytovatelům kapacity je zajištěna pevná a určitá odměna za kapacitu. Jinými slovy, poskytovatelé kapacity se vzdávají části svého nejistého nájemného za nedostatek, aby získali určitou odměnu za kapacitu, čímž se výrazně sníží riziko nestálých příjmů, a tudíž rizika spojená s investicí, která má být uskutečněna. Cíl spolehlivostní opce je dvojí. Povinnost zpětného splacení především omezuje potenciál neočekávaných zisků a druhotně povzbuzuje CMU k tomu, aby byly k dispozici v momentech významných pro zabezpečení dodávek.

2.7.2.   Referenční cena

(148)

Belgie jako referenční cenu zvolila cenu na denním trhu (DAM). Podle Belgie jsou jejími hlavními výhodami:

a)

cena na denním trhu (DAM) představuje nejrelevantnější signál trhu týkající se otázek přiměřenosti, neboť většina faktorů ovlivňujících postavení účastníků trhu je začleněna do plánování a prognóz výroby;

b)

DAM má silnou signalizační funkci a představuje nejsilnější, nejlikvidnější spotový trh vzhledem ke své granularitě a vysoké přesnosti předpokladů, což se odráží ve vyměňovaných objemech;

c)

po denním vyrovnání v belgickém systému musí být všechny subjekty zúčtování vyrovnané (nominace DA v 15:00 hod.) a v tomto jedinečném okamžiku je trh vypořádán. DAM je tak poslední příležitostí v časovém harmonogramu elektroenergetického produktu, aby překonal všechny zbývající požadavky a nabídky po forwardovém trhu a před potřebami flexibility vnitrodenních a vyrovnávacích opatření;

d)

vzhledem ke svému časovému postavení na spotových trzích by měla umožnit reagovat na všechny technologie (např. také a pomalou kapacitu).

(149)

Belgie vysvětlila, že metodika referenční ceny může být v budoucnu přezkoumána s cílem zajistit, aby vysílala nejvhodnější cenový signál, jakmile se zralost ostatních spotových trhů zvýší na úroveň blízkou dennímu trhu. Zejména ceny vnitrodenního trhu lze znovu zvážit, jakmile je likvidita dostatečná a stálá.

(150)

Belgie se rozhodla pro jednotnou realizační cenu s určitými opravami, aby zajistila technologickou otevřenost soustavy a omezila neočekávané zisky při kalibraci. Podle belgických orgánů jsou tyto opravy nezbytné k tomu, aby se omezilo riziko jediné realizační ceny za účast některých technologií na CRM. Zejména technologie s krátkodobými mezními náklady přesahujícími realizační cenu mohou být bez těchto úprav ztíženy.

(151)

Jak je stanoveno v čl. 7 odst. 2 zákona o elektřině, parametr realizační ceny bude každoročně kalibrován ministerskou vyhláškou nejpozději do 31. března daného roku (pro aukci Y-4 i Y-1) a bude založen na metodice, která je stanovena královskou vyhláškou pro parametry aukce.

(152)

Bude vycházet z analýzy agregovaných křivek, které shromáždí pružnou část objemu reakce z trhu pozorovaného na DAM vážené po dobu tří let pro příslušná období (zimní pracovní dny) během těchto tří let. Z metodiky vyplývá, že kalibrovaná realizační cena by měla být zvolena mezi odpovídajícím rozpětím [75 %; 85 %] cenově pružného objemu reakce trhu, který na ni reaguje, a s přihlédnutím k řadě řídicích principů:

a)

první kritérium: na krátkodobé mezní náklady (SRMC) technologií s denním harmonogramem by se měla vztahovat zvolená realizační cena;

b)

druhé kritérium: kalibrace realizační ceny bere v úvahu tvar kalibrační křivky;

c)

třetí kritérium: kalibrace realizačních cen zohledňuje vývoj trhu s energií;

d)

čtvrté kritérium: časová stálost realizační ceny, a dále

e)

páté kritérium: přiměřená možnost, že realizační cena bude dosažena referenční cenou.

(153)

Pro posouzení prvního kritéria se věc zkoumá s ohledem na výsledky a hypotézy použité ve studii přiměřenosti a flexibility z roku 2019, zejména v oddílech 2.9.3 a 2.9.4. Výpočet těchto SRMC vychází z několika předpokladů: odhad cen paliv, odhad možného vývoje ceny CO2, odhad výkonnosti („účinnosti“) různých technologií zvažovaných ve studii přiměřenosti a flexibility z roku 2019 (v tomto případě CCGT, OCGT a naftový generátor).

(154)

Belgie navrhla, aby se orientační kalibrované rozpětí realizačních cen na základě posledních tří zimních období (zima 2016/2017 až zima 2018/2019) zúžilo na [320; 500] EUR/MWh.

(155)

To znamená, že realizační cena se může v průběhu času vyvíjet (avšak zůstává pevně stanovena pro dobu trvání smlouvy o kapacitě s CMU) v souladu s vývojem na trhu s energií a že smlouvy o kapacitě v důsledku jedné aukce nemusí nutně obsahovat stejnou realizační cenu jako smlouvy o kapacitě související s jinou aukcí. V každém případě budou poskytovatelé kapacity informováni o použitelné realizační ceně před každou aukcí, což jim umožní zahrnout tyto informace do svých nabídek.

(156)

Belgie se navíc rozhodla nabídnout CMU bez individuální povinnosti plánování (do této kategorie obvykle spadají poskytovatelé odezvy na straně poptávky a agregátoři) možnost nahradit jedinou realizační cenu jejich deklarovanou tržní cenou (tj. jejich krátkodobými mezními náklady) v rámci povinnosti zpětného splacení, pokud by tato cena byla vyšší než jednotná realizační cena. Jinými slovy, na tyto CMU bez individuální povinnosti plánování (a tedy i na poskytovatele odezvy na straně poptávky) se vztahuje povinnost zpětného splacení pouze v případě, že referenční cena překročí jejich deklarovanou tržní cenu, což představuje cenu, za kterou tito poskytovatelé kapacity prohlásili, že dodávají energii na trhu s energií. Jinak řečeno, v případě, že by kalibrace jednotné realizační ceny vedla k ceně nižší, než jsou jejich aktivační náklady, nejsou tyto CMU povinny splatit výnosy, které nebyly získány na trhu s energií (v případě, že by referenční cena překročila realizační cenu, ale byla by nižší než jejich deklarovaná tržní cena). Toto opatření bylo zavedeno po veřejné konzultaci s cílem zmírnit obavy poskytovatelů odezvy na straně poptávky a dalších stran, že by jinak čelili větším obtížím při účasti, neboť mohou být podrobeni zpětným platbám, aniž by byli nasazeni, a v prvé řadě dosáhli příjmů. Podle Belgie to rovněž zajišťuje otevřenost technologií a zároveň omezuje neočekávané zisky. Podle orgánů by tento koncepční prvek měl zejména výslovně usnadnit účast odezvy na straně poptávky a jakékoli jiné technologie s vyššími krátkodobými mezními náklady v CRM.

(157)

Kromě toho se mohou CMU, které nemají individuální povinnost plánování, rozhodnout vyhlásit několik cen na denním trhu jako DMP. To je zvláště důležité pro agregátory, které mohou mít portfolio složené z CMU s různými mezními cenami a odrážet jejich skutečnou nákladovou křivku. To má zabránit uplatňování povinnosti zpětného splacení za energii, která nebyla prodána na trhu a kde nebyly získány žádné příjmy.

2.7.3.   Zpětné platby

2.7.3.1.   Popis

(158)

Kdykoli cena elektřiny na velkoobchodním denním trhu překročí realizační cenu, musí poskytovatel kapacity zaplatit společnosti Elia rozdíl mezi referenční cenou a realizační cenou vypočítanou ze smluvních objemů kapacity. V důsledku toho jsou příjmy poskytovatele kapacity na trhu s energií omezeny na realizační cenu, ale poskytovatelům kapacity je zajištěna pevná a určitá odměna za kapacitu.

(159)

Poskytovatel kapacity bude podléhat povinnosti zpětného splacení bez ohledu na to, zda během příslušného zúčtovacího období prodával elektřinu za vysoké ceny.

(160)

Je důležité dodat, že spolehlivostní opce je navržena tak, aby plánované a neplánované výpadky zařízení, které byly řádně oznámeny předem, byly osvobozeny od této povinnosti zpětného splacení v rozsahu nedostupnosti. Cílem této povinnosti zpětného splacení je totiž vyhnout se neočekávaným ziskům vyplacením neočekávaných příjmů z trhu s energií. V případě výpadků (plánovaných i neplánovaných) však není žádná energie dodávána. V důsledku toho v případě (řádně oznámených) výpadků není pro poskytovatele kapacity možné dobýt vyšší příjmy z energie vyplývající z prudkého nárůstu cen, a proto by za těchto okolností neměla platit žádná povinnost zpětného splacení.

(161)

Jednotky odezvy na straně poptávky a ostatní kapacity bez povinnosti denního harmonogramu podléhají povinnosti zpětného splacení v případě, že referenční cena překročí jejich deklarovanou tržní cenu (viz 156. bod odůvodnění).

(162)

Belgické orgány se zavázaly provést technickou a ekonomickou analýzu, která posoudí nabídky a výsledky aukcí, se zvláštním zaměřením na účinek povinnosti zpětného splacení. Analýza bude prováděna každé dva roky počínaje po první aukci na jaře 2022. Výsledky analýzy budou předloženy k veřejné konzultaci.

2.7.3.2.   Mechanismy zabránění ztrátě

(163)

Belgie rovněž zavede mechanismus zabránění ztrátě („stop-loss“) týkající se jak povinnosti zpětného splacení (v souvislosti se spolehlivostními opcemi), tak sankcí za nedostupnost, které se uplatňují kumulativně (viz oddíl 2.8.4).

(164)

Tento mechanismus zabránění ztrátě znamená, že poskytovatel kapacity v rámci CRM nebude muset nikdy splatit částku přesahující hodnotu jeho roční odměny za kapacitu. Jinými slovy, v případě, že se hodnota zakázky sníží na nulu, neexistuje žádná platební povinnost (ani u spolehlivostních opcí, ani u plateb za dostupnost). Tato zásada znamená pro poskytovatele kapacity užitečné omezení rizik, které umožňuje nulové nabídky v případě, že „chybějící peníze“ na trhu s energií budou sníženy na nulu. Naopak bez takového mechanismu zabránění ztrátě by poskytovatel kapacity riskoval, že se na něj bude vztahovat povinnost zpětného splacení a/nebo sankce, a to i v případě, že by neměl žádné „chybějící peníze“ a hodnotu smlouvy o kapacitě ve výši 0 EUR. K pokrytí tohoto rizika by poskytovatel kapacity nikdy nepodal nabídku ve výši 0 EUR/MW/rok (i v případě, že by neměl žádné „chybějící peníze“) bez zavedení tohoto mechanismu zabránění ztrátě.

2.8.   Monitorování dostupnosti, testování a sankce

2.8.1   Kontrola před dodáním

(165)

V období před dodáním (tj. v období po výběru CMU v aukci, ale před začátkem dodacího období) se na vybrané poskytovatele kapacity vztahuje soubor požadavků, které zajistí, aby jejich smluvní kapacita byla k dispozici na začátku dodacího období a přispívala k bezpečnosti dodávek. Jsou určeny zejména ke zmírnění rizika her a k pokrytí nejistoty spojené s novými investicemi (např. zpoždění stavebních prací).

(166)

K zajištění požadovaného a včasného splnění všech povinností týkajících se kontrol před dodáním vyplývajících ze smlouvy o kapacitě a/nebo pravidel fungování trhu CRM je nutná podmíněná finanční záruka (viz 108. bod odůvodnění). V případě nedodržení povinností poskytovatele kapacity během období před dodáním lze finanční záruku uplatnit.

(167)

U stávajících CMU budou uspořádány zkoušky dostupnosti před dodáním, na něž se v případě nedodržení vztahují sankce. U dodatečných a virtuálních CMU, se navíc předpokládají další povinnosti a požadavky na monitorování mezi Y-4 a dodacím obdobím. Monitorování těchto nových kapacit před dodáním bude vycházet z podrobného plánování projektu zajištěného poskytovatelem kapacity. V případě, že poskytovatel kapacity nesplní milníky stanovené v plánování projektu, což má za následek zbytkové zpoždění, uplatní se sankce, včetně finančních sankcí (na něž se vztahuje finanční záruka), nebo v některých případech snížení původně sjednané kapacity (a tedy odměny za kapacitu za rok) a/nebo zkrácení doby trvání smlouvy o kapacitě (a tedy počtu let, během nichž bude vyplácena odměna za kapacitu).

2.8.2   Monitorování dostupnosti

(168)

Belgický provozovatel přenosové soustavy zajišťuje dostupnost všech smluvních CMU (s přihlédnutím ke snížení) s cílem dosáhnout cílové úrovně bezpečnosti dodávek. Vzhledem k tomu, že hlavním cílem CRM je zajistit odpovídající úroveň kapacity soustavy, monitorování dostupnosti probíhá v momentech, které jsou důležité pro bezpečnost dodávek. V tomto ohledu je definováno spuštění monitorování dostupnosti (AMT) s cílem určit momenty významné z hlediska přiměřenosti, během nichž bude provozovatel přenosové soustavy monitorovat dostupnost CMU.

(169)

AMT je založeno na ceně na denním trhu. Důvody pro volbu ceny na denním trhu jsou stejné jako u povinnosti zpětného splacení, jak je popsáno v oddíle 2.7.2. V momentech AMT (tj. v momentech, kdy cena na denním trhu překračuje AMT) může provozovatel přenosové soustavy ověřit, zda je nakupovaná kapacita skutečně schopna reagovat na signál na denním trhu. Pokud kapacita nesplňuje zavázanou kapacitu (74) (na základě podmínek smlouvy o kapacitě a pravidel fungování), může být část závazku, která nebyla k dispozici, sankcionována, ledaže CMU může pokrýt kladný rozdíl mezi zavázanou kapacitou a dostupnou kapacitou (75) prostřednictvím sekundárního trhu CRM (viz oddíl 2.9). Prodejem povinností na sekundárním trhu může poskytovatel kapacity účinně snížit zavázanou kapacitu, aby se zabránilo nesouladu mezi zavázanou a dostupnou kapacitou, a tím i sankcím.

(170)

Pro výpočet zavázané kapacity se rozlišuje mezi energeticky omezenými a neenergeticky omezenými zařízeními, neboť přispívají k bezpečnosti dodávek jiným způsobem. Energeticky omezené zařízení (např. baterie, odezva na straně poptávky) může být k dispozici pouze během určitého počtu po sobě jdoucích hodin, zatímco tato omezení se nevztahují na neomezená zařízení.

(171)

U neenergeticky omezených zařízení (např. tepelných zařízení, větrných elektráren) nemá doba trvání momentu AMT (vyjádřená v počtu hodin) vliv na dostupnou kapacitu. V průměru by tato zařízení měla být schopna dodávat alespoň svou sníženou kapacitu. Proto se zavázaná kapacita v každé hodině AMT během smlouvy o kapacitě rovná snížené kapacitě zařízení, jak byla stanovena během fáze předběžné kvalifikace.

(172)

Vzhledem k tomu, že energeticky omezená zařízení (např. baterie, reakce strany poptávky) mohou být k dispozici pouze během určitého počtu po sobě jdoucích hodin, mohou si tyto CMU během fáze předběžné kvalifikace zvolit určitou dohodu o úrovni služeb (SLA). Zavázaná kapacita se proto rovná jejich nesnížené kapacitě po dobu několika hodin v rámci jejich energetických omezení. Zavázaná kapacita bude 0 MW za kteroukoli jinou hodinu AMT ve stejný den. CMU si ponechávají volnost nasadit svá zařízení po jakýkoli moment AMT souboru hodin AMT, který si zvolili, pokud dodali alespoň svou dohodu o úrovni služeb během všech hodin AMT denně.

(173)

Předpokládá se, že poskytovatelé kapacity s povinností denního harmonogramu na trhu s energií mají dostupnou kapacitu dostupnou v každé hodině AMT maximálního výkonu (Pmax) (76).

(174)

Na druhé straně existuje menší viditelnost, pokud jde o skutečnou dostupnost pro poskytovatele kapacity, kteří takovou povinnost harmonogramu nemají. Posledně jmenovaní poskytovatelé kapacity jsou proto vždy povinni před uzavřením denního trhu komunikovat o ceně na denním trhu, nad níž by dodali energii na trh s CMU v souladu s alespoň zavázanou kapacitou, která může být vyšší než cena AMT. Pokud k zúčtování na trhu dojde pod touto cenou, má se za to, že jednotka je podle prohlášení dostupná (avšak nedodává energii). V případě zúčtování na trhu převyšujícího deklarovanou cenu na denním trhu provozovatel přenosové soustavy ověří dodávku energie. Monitorování tak neukládá dodávku energie ve všech momentech AMT, pouze pokud jsou tržní podmínky pro CMU (tj. deklarovaná cena na denním trhu) příznivé.

(175)

Volitelně může poskytovatel kapacity bez povinnosti harmonogramu deklarovat i jiné ceny k označení dodání na jiných trzích (vnitrodenní trhy nebo trhy pro zajištění výkonové rovnováhy) a/nebo za nižší objemy. To má odrážet fungování trhu, neboť část energie může být prodána blíže reálnému času. Provozovatel přenosové soustavy bude monitorovat dostupnost za použití ceny, která odpovídá době dodání energie. V případě, že deklarovaná cena (deklarované ceny) na příslušném trhu (trzích) nikdy nepřevyšuje, nebude dané zařízení na trhu dostatečně viditelné, a bude proto náchylnější k testování. Pravidla fungování CRM budou obsahovat právo provozovatele přenosové soustavy požadovat určitý počet zkoušek během dodacího období (viz oddíl 2.8.3).

(176)

Podle Belgie existují dva hlavní faktory pro to, aby poskytovatel kapacity deklaroval správné ceny svých CMU, pokud jde o povinnost zpětného splacení a monitorování dostupnosti:

a)

úspěšné nasazení CMU v reakci na deklarovanou cenu přispívá k důvěryhodnosti schopnosti jednotky reagovat na trh. Jak bylo uvedeno výše, sníží se tak možnost zkoušek dostupnosti. Náklady spojené s těmito zkouškami nese poskytovatel kapacity (viz 181. bod odůvodnění), což vytváří pobídku k prokázání dostupnosti prostřednictvím mechanismu deklarovaných cen;

b)

během hodin AMT s povinností zpětného splacení, bude nasazení CMU kontrolováno v souladu s deklarovanými cenami poskytovatele kapacity. Jinými slovy, provozovatel přenosové soustavy by měl mít možnost měřit sdělovaný objem, který má být dodán, jakož i rezervu, která má být zachována. Příklad: pokud CMU uvedla, že by na základě výsledných tržních cen nasadila energii s 90 % smluvní kapacity, měla by být měřena dodávka 90 % i 10 % rezerva ve srovnání s technickým limitem. Nebude-li dodržena dodávka energie nebo oznámená rezerva, povede to k sankcím za dostupnost. Tím se zabrání nepravdivým prohlášením o cenách, aby nebyla splněna povinnost zpětného splacení. Mimo povinnost zpětného splacení nebudou tyto kontroly prováděny v hodinách AMT, protože pro poskytovatele kapacity takový potenciální zisk neexistuje.

2.8.3   Zkoušky

(177)

Společnost Elia může ověřit dostupnost CMU prostřednictvím neohlášených zkoušek dostupnosti. Tyto zkoušky oznámí společnost Elia poskytovateli kapacity nejpozději v době od 15:00 SEČ do 15:30 SEČ den před zkouškou dostupnosti, tj. ve stejném okamžiku, kdy je sdělena identifikace hodin AMT.

(178)

Společnost Elia může zkoušet CMU až třikrát úspěšně v zimním období a jednou úspěšně mimo zimní období. Kromě toho si společnost Elia vyhrazuje právo úspěšně vyzkoušet maximálně jednou celou dobu trvání případné dohody o úrovni služeb. Společnost Elia nebude provádět zkoušky dostupnosti v období, kdy předem znají plánovanou nedostupnost pro dotyčnou CMU, pokud jde o kapacitu (část kapacity), která není dostupná (tj. zavázaná kapacita je omezena na to, co je známo jako dostupné).

(179)

Společnost Elia vybere CMU, které budou zkoušeny, podle interního postupu, který nebude zveřejněn. Společnost Elia nicméně založí svůj postup na kritériích, mezi něž patří mimo jiné:

a)

množství prokázané dostupnosti CMU ve vztahu ke všem ostatním CMU, na něž se vztahuje smlouva o kapacitě pro stávající dodací období;

b)

dříve neúspěšné zkoušky dostupnosti ze strany CMU;

c)

chybějící kapacita během monitorování dostupnosti;

d)

korelace výstupů CMU s deklarovanými tržními cenami.

(180)

Pokud společnost Elia poskytovateli kapacity oznámí zkoušku dostupnosti spolu s její předpokládanou dobou trvání (celá doba trvání SLA nebo 1 čtvrthodina), musí to rovněž obsahovat čas zahájení a ukončení. V této lhůtě má poskytovatel kapacity možnost organizovat dodávku energie, jak mu nejlépe vyhovuje.

(181)

Jakákoli chybějící kapacita během tohoto období podléhá sankci za dostupnost. Veškeré náklady na zkoušky dostupnosti nese poskytovatel kapacity.

2.8.4   Sankce

(182)

Jakákoli chybějící kapacita, tj. kladný rozdíl mezi zavázanou a dostupnou kapacitou během hodiny AMT, může být penalizována.

(183)

Celkový objem sankcí za dostupnost, které může poskytovatel kapacity obdržet za jednu CMU, za jedno dodací období a za chybějící kapacitu, která má závazek na primárním trhu nebo transakci na sekundárním trhu, jejíž transakční období pokrývá alespoň jedno úplné dodací období, je omezen na přidělené vybrané nabídkové ceny v aukcích na dodací období vynásobené smluvními kapacitami v aukcích.

(184)

Celkový objem sankcí za dostupnost, které může poskytovatel kapacity obdržet za jednu CMU, na jeden měsíc a za chybějící kapacitu vyplývající ze závazku na primárním trhu nebo z transakce na sekundárním trhu, jejíž transakční období pokrývá alespoň jedno úplné dodací období, je omezen na 20 % přidělených vybraných nabídkových cen v aukcích pro dodací období vynásobených smluvními kapacitami v aukcích.

(185)

V případě, že je během tří samostatných AMT momentů a/nebo zkoušek dostupnosti pro tutéž CMU zjištěna chybějící kapacita přesahující 20 % povinné kapacity, společnost Elia vydá revizi odměny za kapacitu pro tuto CMU směrem dolů v poměru k maximální chybějící kapacitě stanovené během daného období. Poskytovatel kapacity si však zachovává povinnost dostupnosti a je i nadále odpovědný za případné sankce za dostupnost této CMU, jako tomu bylo v původní smlouvě o kapacitě. Celková hodnota zakázky se nemění. Původní odměna za kapacitu se obnoví poté, co CMU úspěšně poskytne svou zavázanou kapacitu odpovídající smluvní kapacitě a SLA v primární smlouvě, a to během tří po sobě jdoucích momentů AMT nebo zkoušek dostupnosti.

(186)

Byla-li CMU podrobena snížení odměny za kapacitu po dvě za sebou následující dodací období a v obou případech nedokázala obnovit původní odměnu za kapacitu do 12 týdnů po každé revizi, CMU ztratí možnost obnovit původní odměnu za kapacitu a všechny smlouvy o kapacitě platné pro dodací období od toho pokrytého první nadcházející aukcí Y-1 po uplatnění tohoto ustanovení jsou ukončeny.

2.9.   Sekundární trh

(187)

Belgie zavede sekundární trh s cílem poskytnout poskytovatelům kapacity mechanismus pro zlepšení jejich řízení rizik v rámci CRM. V případě, že poskytovatel kapacity čelí nižší dostupnosti, než se očekávalo (nižší než jeho zavázaná kapacita vypočítaná podle tržních pravidel), má možnost pokrýt kladný rozdíl mezi svou smluvně zavázanou kapacitou a dostupnou kapacitou na sekundárním trhu, aniž by mu byly uloženy sankce za nedostupnost. V případě transakcí na sekundárním trhu se provede úplný převod závazků, včetně realizační ceny původního závazku.

(188)

Sekundární trh bude zaveden nejpozději 1 rok před začátkem prvního dodacího období. Podmínky mechanismu sekundárního trhu jsou popsány v Pravidlech fungování CRM.

2.10.   Účast přeshraniční kapacity

(189)

Belgie povolí účast zahraniční kapacity nacházející se v členském státě, který má přímé síťové připojení s Belgií, od prvního dodání. Pravidla jsou stanovena královskou vyhláškou (77). Podle Belgie vzhledem k tomu, že metodiky, společná pravidla a podmínky uvedené v čl. 26 odst. 11 nařízení o elektřině byly schváleny až v prosinci 2020 (78), a vzhledem k tomu, že provozovatelé přenosových soustav dosud nebyli schopni uzavřít nezbytné dohody, nebylo možné přeshraniční účast zorganizovat od první aukce Y-4. Podle belgických orgánů to bude zavedeno co nejdříve. Mezitím byl pro aukci Y-1 vyhrazen objem, čímž se zajistí, že se přeshraniční kapacita bude moci účastnit od prvního roku dodání, tj. 2025.

(190)

Účast bude otevřena všem technologiím. Rozlišuje dva typy zahraniční kapacity – přímou a nepřímou.

2.10.1.   Účast nepřímé zahraniční kapacity

(191)

Nepřímá zahraniční kapacita je kapacita umístěná v sousedních členských státech. Pro každý sousední členský stát je uspořádána předběžná aukce. Vzhledem k omezené kapacitě propojovacích vedení je účelem předběžné aukce zajistit účinnou předběžnou kvalifikaci, neboť je předpokladem pro hlavní aukci. Každá předběžná aukce bude zahájena nejpozději 1. června a bude organizována PPS v souladu s pokyny ministra uvedeného v čl. 7 odst. 6 zákona o elektřině a upřesněna sousedním členským státem. Ministr může ve svém pokynu případně rozhodnout, že předběžná aukce se sousedním členským státem by neměla být organizována. Parametry předběžné aukce jsou stejné jako parametry příslušné aukce. Referenční cena pro každý sousední členský stát však odráží cenu, kterou by získal nepřímý zahraniční poskytovatel kapacity na trzích s elektřinou řízených nominovaným organizátorem trhu s elektřinou (NEMO) (79)jmenovaným nepřímou zahraniční kapacitou.

(192)

Provozovatel přenosové soustavy každoročně stanoví maximální vstupní kapacitu, která je k dispozici pro účast nepřímé zahraniční kapacity každého sousedního členského státu, na základě doporučení regionálního koordinačního centra uvedeného v čl. 26 odst. 7 nařízení o elektřině a v souladu s metodikou schválenou agenturou ACER uvedenou v čl. 26 odst. 11 písm. a) nařízení o elektřině.

(193)

Do přijetí příslušných strategií, návrhů nebo rozhodnutí, kterými se provádí článek 26 nařízení o elektřině, se příspěvek každé tržní zóny přímo spojené s Belgií určuje na základě příspěvku těchto zón během simulovaných hodin nedostatku na základě evropského nebo vnitrostátního posouzení přiměřenosti zdrojů.

(194)

Další podmínky upravující přeshraniční účast jsou stanoveny v rozhodnutí agentury ACER č. 36/2020 o technických specifikacích pro přeshraniční účast v kapacitních mechanismech.

(195)

Existuje-li spojení NTC modelované mezi Belgií a jinou přímo propojenou tržní zónou, pak:

a)

Pro každou simulovanou hodinu nedostatku:

1)

pokud tržní zóna vyváží do Belgie, její příspěvek se rovná simulované tržní výměně;

2)

pokud tržní zóna dováží z Belgie, její příspěvek je nulový;

b)

oblast maximálního vstupního kapacitního trhu je definována jako rovnající se průměrnému příspěvku během simulovaných hodin nedostatku.

(196)

Je-li doména založená na fyzikálních tocích definována v simulaci, která integruje Belgii, pak:

a)

nejprve se kontroluje čistá pozice Belgie, pokud jde o simulovanou dobu nedostatku:

1)

je-li čistá pozice Belgie kladná, příspěvek jiných tržních zón v oblasti založené na fyzikálních tocích je nulový;

2)

je-li čistá pozice Belgie záporná, provede se kontrola čisté pozice jiných tržních zón:

je-li čistá pozice ostatních tržních zón záporná, příspěvek této tržní zóny je nulový,

pro všechny tržní zóny s kladnou čistou pozicí se mezi tržními zónami stanoví vážený průměr čistých pozic, aby bylo dosaženo úrovně čisté pozice Belgie;

b)

maximální vstupní kapacita tržní zóny je definována tak, že se rovná jejímu průměrnému příspěvku během simulovaných hodin nedostatku.

(197)

Nepřímá zahraniční kapacita, která chce podat nabídku v předběžné aukci, poskytne PPS informace o objemu nabízené kapacity po uplatnění faktoru snížení, nabízené ceně a emisích CO2 dotčené kapacity.

(198)

Nepřímá zahraniční kapacita, jejíž nabídka je vybrána na konci předběžné aukce, předloží dokumentaci předběžné kvalifikace. Posouzení dokumentace předběžné kvalifikace provede sousední PPS ve spolupráci se společností Elia v souladu s pravidly stanovenými v metodikách uvedených v čl. 26 odst. 11 písm. f) nařízení o elektřině a případně v souladu s dohodou uzavřenou mezi provozovateli přenosových soustav.

2.10.2.   Účast přímé zahraniční kapacity nacházející se v sousedním členském státě, která má přímé připojení k belgické síti a je odpojena od sítě sousedních členských států

(199)

Podle belgických orgánů se přímou zahraniční kapacitou kapacita nacházející se v sousedním členském státě, která však má přímé a výlučné připojení k belgické síti a je odpojena od sítě tohoto sousedního členského státu.

(200)

Kapacita musí být rovněž umístěna v sousedním členském státě, s nímž Belgie uzavřela dohodu o účasti přímé zahraniční kapacity v CRM, která zajišťuje, že:

a)

účast jakékoli přímé zahraniční kapacity závisí na prohlášení sousedního členského státu, v němž se kapacita nachází, že dotyčná kapacita splňuje řadu technických, organizačních a finančních požadavků stanovených v dohodě a že všechna nezbytná povolení pro danou kapacitu byla vydávána pravidelně a bezpodmínečně nebo budou vydána v přiměřené lhůtě;

b)

účast jakékoli přímé zahraniční kapacity závisí na prohlášení sousedního členského státu, v němž se kapacita nachází, že tato účast nevede k závažným problémům, pokud jde o bezpečnost dodávek v sousedním členském státě, nebo jej nezbavuje nezbytné infrastruktury pro odpovídající řešení známých problémů přetížení.

(201)

V souladu s čl. 21 odst. 2 nařízení o elektřině provedla Belgie v období od října do prosince 2019 konzultaci se sousedními členskými státy.

2.10.3.   Výnosy z přetížení

(202)

Přidělování výnosů plynoucích z přidělování tiketů pro přeshraniční kapacitu, tj. přístupových práv zahraničních poskytovatelů kapacity k účasti v belgickém CRM, je plně upraveno v čl. 26 odst. 9 nařízení o elektřině.

(203)

Belgie uvedla, že výnosy z přetížení budou použity pro účely stanovené v čl. 19 odst. 2 nařízení o elektřině, jak požaduje čl. 26 odst. 9 uvedeného nařízení.

(204)

Belgie potvrdila, že bude v souladu s rozhodnutím agentury ACER č. 36/2020, které mimo jiné stanoví metodiku rozdělování výnosů plynoucích z přidělení vstupní kapacity.

2.11.   Kumulace

(205)

Podle článku 3 královské vyhlášky o kritériích způsobilosti týkajících se kumulativní podpory a minimální prahové hodnoty účasti je kapacita, která již využívá provozní podpory, vyloučena z fáze předběžné kvalifikace. Kapacity, které využívají této podpory, se mohou účastnit fáze předběžné kvalifikace pod podmínkou, že se zřeknou podpory v případě, že je jim udělena smlouva pro kapacitní mechanismus. Ministerstvo energetiky vydává formulář potvrzující tento závazek vzdát se podpory. Kromě toho se kapacity zavazují nepožádat o jinou provozní podporu během období, kdy mají smlouvu o kapacitě, při podání žádosti o předběžnou kvalifikaci.

2.12.   Rozpočet a mechanismus financování

2.12.1.   Rozpočet

(206)

Přesné náklady na opatření budou určeny aukcemi. Podle nejnovějšího odhadu nákladů předloženého belgickými orgány, který v lednu 2021 provedla poradenská společnost Haulogy na základě pověření belgickými orgány, lze celkové náklady na opatření odhadnout na 238 až 253 milionů EUR ročně.

2.12.2.   Financování opatření

(207)

Belgický parlament přijal dne 16. července 2020 usnesení (80), v němž uvedl, že náklady na CRM budou hrazeny prostřednictvím „závazku veřejné služby“ společností Elia v síťových sazbách.

(208)

Belgické orgány uvádějí, že CRM je financován z parafiskálních poplatků nebo daní přidělených příjemci. Podle čl. 12 odst. 1 zákona o elektřině se na připojení, užívání infrastruktury a elektrických soustav a případně na pomocné služby provozovatele soustavy vztahují sazby za správu přenosové soustavy a sítí s přepravní funkcí. Kromě toho provozovatel soustavy podle čl. 12 odst. 13 zákona o elektřině co nejdříve sdělí uživatelům své sítě sazby, které musí uplatňovat, a zpřístupní je všem osobám, které o to požádají.

(209)

Podle čl. 12 odst. 5 bodu 11 zákona o elektřině se čisté náklady na úkoly veřejné služby uložené tímto zákonem zohlední v sazbách transparentním a nediskriminačním způsobem v souladu s platnými právními a správními předpisy.

(210)

Podle čl. 4 odst. 2 vyhlášky přijaté CREG dne 28. června 2018 na základě článku 12 zákona o elektřině (81), která určuje síťové sazby na období 2020–2023, jsou síťovými sazbami ceny, které uživatelé soustavy mají platit provozovateli sítě. Podle čl. 4 odst. 7 téhož nařízení obecná struktura sazeb rozlišuje přepravní tarify, které pokrývají celkové příjmy provozovatele soustavy, a sazby za závazky veřejné služby. Článek 6 nařízení stanoví, že sazby za závazky veřejné služby kompenzují čisté náklady na závazky veřejné služby, včetně nákladů na řízení a finanční poplatky, uložené provozovateli soustavy, pro které zákon, vyhláška nebo nařízení nebo jejich prováděcí vyhlášky nestanovily zvláštní kompenzační mechanismus, a to prostřednictvím poplatku za přetěžování nebo jiného poplatku za výkon soustavy.

(211)

Na tomto základě provozovatel přenosové soustavy každoročně předloží CREG ke schválení návrh sazeb za závazek veřejné služby doplněný rozpočtem zahrnujícím odhad všech nákladů (odměna za kapacitu, náklady PPS na řízení a vývoj) a příjmů CRM na následující rok. Navrhovaná sazba za závazek veřejné služby zohlední rovněž zůstatek převedený z předchozího rozpočtového roku.

(212)

Na konci roku předloží provozovatel přenosové soustavy CREG ke schválení zprávu o sazbách, v níž uvede skutečné náklady a příjmy za uplynulý rok a příjmy plynoucí z uplatňování sazby. Po kontrole přesnosti údajů a přiměřenosti nákladů na řízení a vývoj CRM, které vznikly provozovateli přenosové soustavy, určí CREG zůstatek, který má být převeden.

(213)

Veškeré příjmy spojené s mechanismem CRM se použijí na pokrytí nákladů zahrnutých do sazby za závazek veřejné služby, aniž je dotčen čl. 26 odst. 9 nařízení o elektřině.

(214)

Sazba je jednotně uplatňována na základě EUR/MWh pro všechny spotřebitele (přímo pro spotřebitele napojené na přenosovou soustavu nebo nepřímo, prostřednictvím provozovatele distribuční soustavy a dodavatelů, pro spotřebitele připojené k distribuční soustavě).

(215)

Konkrétní způsoby financování CRM budou uplatňovány nejdříve v lednu 2025, jak je stanoveno v čl. 7 odst. 15 zákona o elektřině.

(216)

Podle usnesení Parlamentu se sazba vybírá nejpozději od roku 2029 na základě špičkového výkonu v závislosti na zavedení inteligentních měřičů v regionech. Vláda proto nejpozději do konce roku 2023 provede analýzu očekávaného zavedení inteligentních měřičů.

2.13.   Doba trvání

(217)

Belgie požádala o schválení CRM na maximální povolenou dobu 10 let (82) ode dne první aukce.

(218)

Belgie se zavázala, že do zákona o elektřině zavede, že pokud nebude uzavřena nová smlouva o kapacitě po dobu tří po sobě jdoucích let v souladu s čl. 7 odst. 11 zákona o elektřině, nebudou od následujícího roku uspořádány žádné nové aukce v rámci CRM.

2.14.   Transparentnost podpory a podniků v obtížích nebo podniků, na které byl vydán inkasní příkaz

(219)

Belgie uvedla, že bude splňovat požadavky sdělení o transparentnosti (83).

(220)

Belgie se zavázala pozastavit poskytování a/nebo vyplácení jakékoli podpory v rámci oznámeného režimu podpory každému podniku, který obdržel dřívější protiprávní podporu, která byla rozhodnutím Komise prohlášena za neslučitelnou.

(221)

Belgie uvedla, že příjemcům v obtížích nebude poskytnuta žádná podpora (84).

2.15.   Odůvodnění zahájení řízení

(222)

Komise měla pochybnosti ohledně slučitelnosti určitých aspektů opatření s vnitřním trhem.

(223)

Na základě dostupných informací a prvků popsaných v rozhodnutí o zahájení řízení si Komise vyžádala vysvětlení a požádala o připomínky zejména k těmto záležitostem:

a)

nezbytnost opatření:

zda byl problém přiměřenosti zdrojů dostatečně identifikován a zda byl belgickými orgány řádně analyzován a vyčíslen;

b)

vhodnost opatření:

zda pravidla způsobilosti pro přístup k víceletým smlouvám zajišťují rovné příležitosti pro všechny technologie, zejména pro technologie s vysokými investičními náklady a s vysokými faktory snížení;

c)

přiměřenost opatření:

zda je objem, který má být pořízen v aukci, přiměřený k dosažení cíle bezpečnosti dodávek;

d)

zabránění vzniku negativních účinků na hospodářskou soutěž a obchod:

zda opatření těmto účinkům zabránilo, neboť nepřímé zahraniční kapacity budou způsobilé pouze pro jednoleté smlouvy a budou podléhat dílčímu cenovému stropu,

zda opatření nesnižuje pobídky k investicím do propojovací kapacity.

(224)

Komise měla rovněž pochybnosti o souladu opatření s neoddělitelně spjatými ustanoveními práva Unie, konkrétně s články 22 a 24 nařízení o elektřině.

3.   PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

(225)

Tento oddíl shrnuje připomínky, které Komise obdržela během konzultačního období od patnáctinahradit zúčastněných stran, zejména od zúčastněných stran působících v odvětví energetiky, jakož i od obchodních sdružení a nevládních organizací. Připomínky byly obdrženy rovněž od jedné sousední země a jejího provozovatele přenosové soustavy.

3.1.   Nezbytnost opatření

(226)

Různé zúčastněné strany se vyjádřily k prokázání potřeby CRM a výpočtu objemu pro aukce a někdy kombinovaly obě témata.

(227)

Čtyři zúčastněné strany zpochybnily, že tato potřeba byla dostatečně prokázána. Na druhé straně tři další potvrdily potřebu a zdůraznily její naléhavost.

(228)

Tři zúčastněné strany uvedly, že použití scénáře EU-HiLo se nejeví jako vhodné k určení úrovně problému přiměřenosti zdrojů, neboť hrozí, že tento problém nadhodnotí a naruší trh s elektřinou.

(229)

Čtyři zúčastněné strany poukázaly na to, že nedávná metodika ERAA a metodika VOLL/CONE/RS jsou plně použitelné na navrhovaný belgický CRM.

(230)

Pět zúčastněných stran tvrdilo, že předchozí studie přiměřenosti použité k prokázání potřeby CRM nejsou slučitelné s metodikou ERAA, zejména:

a)

podle metodiky ERAA má být klimatická databáze omezena na 30 historických let, zatímco Belgie použila 35 let;

b)

studie dostatečně nezohledňují očekávané výsledky prováděcího plánu a/nebo využití očekávaných tržních příjmů namísto mediánu příjmů;

c)

studie nezohledňují funkci očekávaného nedostatku ani neexistenci cenových stropů, což by bylo v rozporu s čl. 20 odst. 3 písm. c) a čl. 23 odst. 5 písm. e) nařízení o elektřině;

d)

v rámci NRAA by mělo být zohledněno urychlené zavádění inteligentních měřičů a rozvoj větrné energie na moři, jak bylo doporučeno ve stanovisku Evropské komise k belgickému prováděcímu plánu. Analýza potřeby CRM by měla rovněž zohlednit pravidlo 70 % minRAM.

(231)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že Belgie nemůže uspořádat první aukci v roce 2021 na základě zastaralého a nevyhovujícího NRAA. Podle jejího názoru by CRM neměl být prováděn do doby, než bude vydáno ERAA.

(232)

Čtyři zúčastněné strany poukázaly na to, že norma spolehlivosti použitá Belgií k prokázání potřeby CRM a/nebo výpočtu objemu pro první aukci není v souladu s metodikou požadovanou nařízením o elektřině.

(233)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že by měla být zaručena jednotnost postupů, metodik, údajů a scénářů, které se na jedné straně používají k prokázání potřeby CRM a na straně druhé se používají ke stanovení požadovaného objemu, který má být v rámci tohoto CRM dražen.

(234)

Jiná zúčastněná strana poukázala na to, že norma spolehlivosti a metodika pro definování VOLL a CONE by se mohly změnit mezi počáteční aukcí T-4 a následnými aukcemi, což by vedlo k odlišné definici objemu.

3.2.   Vhodnost opatření

3.2.1.   Volba nástroje

(235)

Tři zúčastněné strany se domnívají, že by zjištěný problém přiměřenosti mohla lépe řešit strategická rezerva než CRM pro celý trh. Některé strany uvedly, že možnost strategické rezervy nebyla posouzena.

3.2.2.   Otevřená povaha opatření pro všechny příslušné poskytovatele kapacity

(236)

Jedna zúčastněná strana navrhla vytvořit aukci T-2 s cílem vyhnout se nadměrnému zadávání veřejných zakázek v T-4 na základě příliš bezpečných předpokladů a zohlednit změněnou normu spolehlivosti založenou na metodice ACER.

(237)

Jedna zúčastněná strana rovněž tvrdila, že držitelé kapacity, kteří jsou způsobilí pro účast (např. kombinovaná výroba tepla a elektřiny s kapacitou vyšší než 1 MW), jsou z účasti vyloučeni, pokud během daného období využívají provozní podporu prostřednictvím zelených osvědčení (GSC) a/nebo osvědčení KVET.

3.3.   Motivační účinek

3.3.1.   Způsobilé investiční náklady

(238)

Jedna zúčastněná strana poukázala na to, že výdaje umožňující kapacitu splňovat environmentální normy stanovené v čl. 3 odst. 2 bodu 1 návrhu královské vyhlášky o prahových hodnotách investic by neměly být způsobilé pro dlouhodobější smlouvy.

3.4.   Proporcionalita

3.4.1.   Objem, který má být pořízen

(239)

Podle jedné zúčastněné strany by parametry určující objem kapacity, která má být v aukci pořízena, měly být schváleny na základě návrhu regulačního orgánu. Tatáž zúčastněná strana tvrdila, že návrh regulačního orgánu nelze změnit a že členský stát jej může pouze odmítnout a požádat o nový návrh.

3.4.2.   Mechanismus financování

(240)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že skladovací zařízení by měla být osvobozena od závazku veřejné služby financovat CRM. Výjimka by měla zahrnovat skladování před měřidlem i za měřidlem.

(241)

Jiná strana tvrdila, že mechanismus financování může ovlivnit objem kapacity CRM. Například propojení poplatků na financování CRM se spotřebou elektřiny během špiček poptávky by mohlo být vnímáno jako pobídka pro dotčené strany ke snížení jejich spotřeby během špičky poptávky, což by vedlo ke snížení potřeby dražby kapacity.

3.5.   Zamezení nežádoucím negativním účinkům na hospodářskou soutěž a obchod

3.5.1.   Otevřená povaha opatření pro všechny příslušné poskytovatele kapacity

3.5.1.1.   Agregace

(242)

Dvě zúčastněné strany tvrdily, že stávající pravidla způsobilosti pro víceleté smlouvy brání agregaci, a to konkrétněji pravidlo, že zařízení s nejkratší dobou trvání smlouvy v souhrnném portfoliu určuje dobu trvání smlouvy pro celé portfolio.

(243)

Dvě další zúčastněné strany tvrdily, že by měla být upravena prahová hodnota pro jednotlivou agregaci. V současné době návrh pravidel fungování CRM předpokládá, že kapacity, na něž se vztahuje povinnost denního harmonogramu, nemohou být součástí agregované CMU.

(244)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že účast prostřednictvím agregace je u zařízení s výkonem nad 25 MW nemožná. Zúčastněná strana by si proto přála, aby tato prahová hodnota byla stanovena na 75 MW.

3.5.1.2.   Prahové hodnoty investic

(245)

Tři zúčastněné strany tvrdily, že úroveň prahových hodnot investic pro víceleté smlouvy není v souladu s nejnovějším vývojem na trhu, a proto nerespektuje technologickou neutralitu a povede k diskriminaci mezi určitými třídami technologií (třída H/HL nad třídou F-CCGT a OCGT) a mezi stávajícími a novými kapacitami.

(246)

Jedna strana tvrdila, že za způsobilé náklady by se měly považovat rovněž investice, které vytvářejí flexibilitu nebo zvyšují sníženou kapacitu, aniž by se navýšila instalovaná kapacita. Podle této zúčastněné strany by proto byly z víceletých smluv vyloučeny investice do předkladatelů, rozšíření zásobníku energie stávající baterie nebo skladovací kapacity pro průmyslové procesy.

3.5.1.3.   Faktory snížení

(247)

Dvě zúčastněné strany tvrdily, že ve srovnání s kapacitními mechanismy v sousedních zemích, jako je Francie nebo Spojené království, hrozí, že belgické faktory snížení výrazně penalizují technologie, jako je skladování, odezva na straně poptávky nebo obnovitelné zdroje energie.

(248)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že faktory snížení zvažované belgickým CRM, které byly zveřejněny v rozhodnutí o zahájení řízení, vytvářejí závažné překážky vstupu na trh zejména pro skladovací zařízení a pro poskytovatele kapacity omezené na energii obecně.

3.5.1.4.   Povinnost zpětného splacení

(249)

Dvě zúčastněné strany tvrdily, že povinnosti zpětného splacení ve smlouvách o kapacitě rozlišují mezi „plným harmonogramem“ a „neúplným harmonogramem“ jednotek kapacitního trhu a porušují zásadu „jediné realizační ceny“.

(250)

Podle jedné zúčastněné strany mechanizmus „povinnosti zpětného splacení“ diskriminuje provozovatele kapacity s plným harmonogramem, neboť nezohledňuje zajišťovací činnosti těchto provozovatelů, kteří prodávají velkou část svého očekávaného objemu předem na termínových trzích, a vystavuje je zpětnému splacení výnosů, kterých nedosáhli. Naproti tomu provozovatelé s neúplným harmonogramem mají značnou flexibilitu účinně deklarovat individuální tržní ceny, které slouží jako realizační cena, což omezuje jejich riziko, že budou muset splatit nedosažené příjmy, a rovněž poskytuje možné příležitosti k tomu, aby se vyhnuli povinnosti zpětného splacení.

(251)

Jiná strana tvrdila, že povinnost zpětného splacení diskriminuje mezi úplným a neúplným harmonogramem CMU, a to zaprvé z důvodu neexistence výjimky z povinnosti zpětného splacení kapacity, která již byla prodána na termínových trzích (a nezachycuje ceny nedostatku), a za druhé z důvodu zavedení „deklarované tržní ceny“ pro CMU, které se neřídí úplným harmonogramem, což v praxi zavádí několik realizačních cen.

3.5.1.5.   Dílčí cenový strop

(252)

Jedna zúčastněná strana vyjádřila své obavy, že zavedení dílčího cenového stropu naruší hospodářskou soutěž při aukci, protože některé stávající kapacity, které vyžadují, aby investice zůstaly ekonomicky ziskové, nemusí mít záruku na to, aby získaly zpět své „chybějící peníze“, a mohou být nuceny opustit trh.

(253)

Podle jedné zúčastněné strany existuje významná „investiční mezera“ mezi prahovou hodnotou investic u tříletých smluv, v současnosti 177 EUR/kW, a dílčím cenovým stropem, který se v současnosti předpokládá ve výši 21 až 31 EUR/kW, což vede k diskriminaci stávajících kapacit vyžadujících investice, které mohou mít také značné „chybějící peníze“.

3.5.1.6.   Přímé přeshraniční kapacity

(254)

Dvě zúčastněné strany uvedly, že stanovení možnosti přímé přeshraniční účasti může mít nežádoucí negativní účinky na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy.

(255)

Podle těchto zúčastněných stran může přímá přeshraniční účast snížit motivaci investovat do propojovací kapacity. Opatření může navíc narušit propojení trhů, neboť CRM by mohlo vést k situaci, kdy poskytovatelé kapacity usilují o přístup na nejatraktivnější trh s přímým a výhradním připojením. Opatření by rovněž mělo zohlednit, do jaké míry by propojení mohlo vyřešit jakýkoli případný problém přiměřenosti výroby.

3.6.   Soulad s nařízením o elektřině

3.6.1.   Výklad čl. 24 odst. 1

(256)

Podle čl. 24 odst. 1 nařízení o elektřině mohou členské státy zahrnout do svého posouzení přiměřenosti citlivosti, které jsou spojeny se „specifikami vnitrostátní poptávky po elektřině a její nabídky“. V rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila Komise pochybnosti, zda je CRM v souladu s čl. 24 odst. 1, neboť belgická studie přiměřenosti a flexibility z roku 2019 použila scénář EU-HiLo založený na předpokladech ohledně dodávek elektřiny ve Francii. Pět zúčastněných stran kritizovalo výklad čl. 24 odst. 1 nařízení o elektřině ze strany Komise a uvedlo, že je příliš restriktivní.

(257)

Tyto zúčastněné strany tvrdily, že metodika pro ERAA potvrzuje, že NRAA musí mít regionální rozsah a může zahrnovat další citlivosti. Nespecifikuje ani neomezuje povahu těchto dalších citlivostí. Jak je uvedeno v čl. 3 odst. 6 uvedené metodiky, tyto citlivosti mohou zahrnovat širokou škálu změn předpokladů v celém zvažovaném zeměpisném rozsahu, včetně různých předpokladů týkajících se vstupních údajů, jako jsou instalované kapacity.

(258)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 (85) výslovně potvrzují, že posouzení přiměřenosti zdrojů by mělo zohlednit „posouzení dopadu proměnlivého objemu výroby energie, včetně objemu výroby pocházejícího ze sousedních soustav“.

3.6.2.   Postupné administrativní ukončení

(259)

Dvě zúčastněné strany poukázaly na to, že v legislativních/regulačních aktech není žádné ustanovení pro postupné administrativní ukončení CRM.

3.7.   Další poznámky

3.7.1.   Udržitelnost

(260)

Dvě zúčastněné strany tvrdily, že velký podíl kapacity vyhrazené v CRM pro plyn není slučitelný s cíli dekarbonizovat Unii a postupně ukončit dotace na fosilní paliva v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, pokyny pro podporu v oblasti životního prostředí a energetiky a podporou belgické federální vlády pro klimatickou neutralitu do roku 2050.

3.7.2.   Postupné vyřazování jaderných zařízení z provozu

(261)

Jedna zúčastněná strana poukázala na to, že Belgie zvažuje zachování 2 GW jaderné energie, pokud hodnotící zpráva o prvních aukcích kapacity odhalí neočekávaný problém v oblasti zabezpečení dodávek. Podle této strany to vyvolává několik otázek týkajících se potřeby a koncepce CRM.

3.7.3.   Doba trvání

(262)

Jedna zúčastněná strana poukázala na to, že způsob, jakým jsou udělovány dlouhodobé smlouvy, by měl zohledňovat klesající obavy o přiměřenost v průběhu roku a zabránit jakémukoli „zablokování“.

(263)

Jedna zúčastněná strana poukázala na dobu trvání smluv (15 let), která potenciálně překračuje dobu trvání opatření (10 let), což by podle jejího názoru bylo v rozporu s dočasnou povahou opatření.

4.   PŘIPOMÍNKY BELGIE

(264)

Tento oddíl shrnuje připomínky, které Belgie obdržela dne 22. října 2020 k rozhodnutí o zahájení řízení, a připomínky obdržené dne 24. prosince 2020 k připomínkám třetích stran. Zahrnuje rovněž aktualizované informace předložené Belgií dne 28. ledna 2021, 1. března 2021, 13. a 27. dubna 2021, 4., 5., 19. a 26. května 2021 a 17. srpna 2021.

4.1.   Nezbytnost opatření

(265)

Podle Belgie její analýza podpořená stanoviskem provozovatele přenosové soustavy prokazuje, že v důsledku postupného rušení jaderných kapacit mezi lety 2022 a 2025, které v současné době tvoří více než polovinu kapacity tepelné výroby v Belgii, by neexistence CRM nepříznivě ovlivnila bezpečnost dodávek elektřiny v Belgii. Tuto potřebu potvrzuje i několik dalších studií provedených v letech 2017 až 2020 akademickými pracovníky, technologickými instituty a Federálním úřadem pro plánování, a to nezávisle na analýze provozovatele přenosové soustavy.

(266)

Belgie uvedla, že nejen scénář HiLo, ale také základní scénář EU ukázal významný problém s bezpečností dodávek, tj. LOLE více než trojnásobně vyšší než její zákonné kritérium LOLE, a odůvodňuje potřebu zásahu prostřednictvím CRM.

(267)

Belgie poukázala na to, že metodika, z níž by mělo vycházet ERAA/NRAA, byla agenturou ACER schválena až 2. října 2020. Metodika ACER zahrnuje významné změny, a proto předpokládá postupné provádění, tj. první evropské posouzení zdrojové přiměřenosti (ERAA), které bude zveřejněno na konci roku 2021, bude zahrnovat pouze některé aspekty metodiky ACER. Síť ENTSO pro elektřinu předpokládá, že k plnému provedení metodiky ERAA dojde do roku 2023.

(268)

Belgie uvedla, že nebylo možné očekávat, že v předchozích studiích v plném rozsahu použije metodiku agentury ACER pro posouzení ERAA a NRAA, neboť metodika v té době ještě nebyla známa. Belgie nicméně poukázala na to, že mnoho důležitých prvků vyplývajících z metodiky bylo provedeno již před jejím schválením, např. posouzení ekonomické životaschopnosti, modelování založené na fyzikálních tocích, pravděpodobnostní modelování a vývoj v jiných zemích.

(269)

Belgie zpochybnila tvrzení, že CRM by neměl být prováděn do doby, než bude vydáno ERAA. Podle Belgie mohou členské státy rovněž provádět doplňková vnitrostátní posouzení a posuzovat potřebu CRM na základě tohoto NRAA a nemohou čekat na úplné provedení ERAA (plánované v roce 2023).

(270)

Pokud jde o normu spolehlivosti, Belgie poukázala na to, že metodiku výpočtu VOLL a CONE a metodiku pro stanovení normy spolehlivosti zveřejnila agentura ACER až 2. října 2020. Je proto časově nemožné odkládat CRM v době, kdy je definována nová norma spolehlivosti. Konečnou odpovědnost za stanovení požadované úrovně bezpečnosti dodávek má navíc členský stát.

(271)

Pokud jde o klimatické roky použité ve vnitrostátních studiích přiměřenosti, Belgie vysvětlila, že vzhledem k neexistenci zveřejněné metodiky používají tyto studie v zájmu soudržnosti stejnou databázi klimatu, jaká byla použita v MAF.

(272)

Pokud jde o tržní příjmy, Belgie uvedla, že ve stávajících vnitrostátních studiích přiměřenosti do roku 2019 jsou očekávané příjmy modelovány pomocí mediánu příjmů pro všechny simulované roky. Tento přístup, i když zjednodušený, lze vnímat jako odraz očekávaných příjmů zachycujících cenová rizika, což je v metodice ACER uznáno jako relevantní prvek.

(273)

Pokud jde o cenové stropy a celkové tržní modely obecně, Belgie vysvětlila, že nastavení použité ve vnitrostátních studiích přiměřenosti je totožné se strukturou používanou na evropské úrovni (ENTSO-E, PLEF). Považuje se za nejlepší možný přístup, jenž je k dispozici, který odráží uspořádání evropského trhu, včetně převládajících technických stropů pro nabídková řízení stanovených nominovanými organizátory trhu s elektřinou.

(274)

Pokud jde o funkci stanovování cen odrážející nedostatek, jak je uvedeno v aktualizovaném belgickém prováděcím plánu, Belgie zvažuje, do jaké míry lze takovou iniciativu předvídat. Belgie vysvětlila, že vnitrostátní regulační orgán a provozovatel přenosové soustavy provádějí v tomto ohledu studii.

(275)

Belgie poznamenala, že studie přiměřenosti a flexibility z roku 2019 již využila nejlepší dostupné prognózy týkající se zavedení flexibility a větrné energie na moři v souladu s vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu a použila pravidlo 70 % minRAM. Podle základního scénáře je toto pravidlo považováno za splněné všemi evropskými zeměmi včas.

(276)

Pokud jde o problém přiměřenosti, Belgie uvedla, že ačkoli je pravda, že studie naznačují kolísání konkrétně vypočtené potřeby kapacity, nesnižuje to skutečnost, že potřeba kapacity v roce 2025 vyžaduje zásah, který je rovněž zaměřen na novou kapacitu.

(277)

Nejnovější studie přiměřenosti a flexibility ukazuje rostoucí potřebu kapacity mezi lety 2025 a 2032.

4.2.   Vhodnost opatření

4.2.1.   Volba nástroje

(278)

Belgie nesdílí názor některých zúčastněných stran, že strategická rezerva by byla vhodnější než kapacitní mechanismus v rámci celého trhu.

(279)

Belgie odkázala na studii přiměřenosti a flexibility z roku 2019, která zkoumala scénář EOM + strategickou rezervu a scénář EOM + CRM. Tato studie dospěla k závěru, že ve scénáři EOM + strategická rezerva by kritérium bezpečnosti dodávek nebylo splněno.

4.2.2.   Otevřená povaha opatření pro všechny příslušné poskytovatele kapacity

(280)

Pokud jde o aukci T-2, Belgie vysvětlila, že stejně jako v jiných členských státech s CRM umožňuje aukce T-4 a T-1 účast na mechanismu pro všechny technologie s delší nebo kratší lhůtou a umožňuje členskému státu získat relativní jistotu, že může být pořízen dostatečný objem pro zajištění bezpečnosti dodávek v roce dodání. Rozdělení objemů na aukci T-1 a T-2 by mohlo vést k nadměrnému omezení hospodářské soutěže v těchto aukcích.

(281)

Pokud jde o využití instalované kapacity pro výpočet prahové hodnoty investic, Belgie uvedla, že uzavírání víceletých smluv s CMU, které více přispívají k bezpečnosti dodávek, je v souladu se společným cílem CRM.

(282)

Podle Belgie, pokud by se při výpočtu prahové hodnoty investic zohlednila snížená kapacita nabízená CMU namísto instalované kapacity, kapacity s vysokým faktorem snížení by snadněji dosáhly prahové hodnoty investic pro víceleté smlouvy. To by jim při poskytování stejné služby poskytlo výhodu ve srovnání s ostatními.

(283)

Pokud jde o nezpůsobilost poskytovatelů kapacity, kteří využívají jiných podpůrných opatření, aby se mohli účastnit CRM, Belgie poukázala na to, že pokud by kapacitám kombinované výroby tepla a elektřiny bylo umožněno využívat obou mechanismů, vedlo by to k riziku nadměrné kompenzace těchto kapacit, což by rovněž vytvořilo nespravedlivou konkurenční výhodu v aukcích CRM.

4.3.   Motivační účinek

4.3.1.   Způsobilé investiční náklady

(284)

S odkazem na poznámku, že výdaje umožňující kapacitě splňovat environmentální normy by neměly být způsobilé pro smlouvy na delší dobu, Belgie objasnila, že cílem tohoto návrhu je zajistit rovné zacházení s novými a stávajícími kapacitami, pokud jde o klasifikaci kapacit ve smlouvách na delší dobu.

4.4.   Přiměřenost opatření

4.4.1.   Objem, který má být pořízen

(285)

Podle Belgie byla volba kalibrace objemu CRM (referenční scénář) pro první aukci provedena na základě doporučení FPS Economy. Toto doporučení se zabývá nižší dostupností jaderné energie z Francie, která je méně přísná než ta, kterou doporučil provozovatel přenosové soustavy (a méně přísná než dimenzovací scénář, který byl použit v minulých letech k určení velikosti belgické strategické zálohy).

(286)

Belgie tvrdila, že její vysoká míra propojení a závislost na dovozu představují zvláštnost vnitrostátních dodávek elektřiny. Dále uvedla, že zahrnutí nedostupnosti francouzské jaderné kapacity je jedinou zvažovanou citlivostí, i když Belgie spatřuje různá další rizika v sousedních zemích (např. urychlené ukončení těžby uhlí, zpoždění při uvádění rozvodné infrastruktury do provozu nebo nová kapacita).

(287)

Belgie uvedla, že volba referenčního scénáře je upravena článkem 4 návrhu královské vyhlášky, který se týká metodiky pro stanovení referenčního scénáře pro každou aukci. Pro každou aukci je referenční scénář vybudován na základě třech níže popsaných kroků a je předložen k veřejné konzultaci:

a)

Výběr scénářů/citlivostí z nejnovějšího ERAA a/nebo NRAA

Pro první aukci (2021) byl vybrán scénář z MAF 2019 (nejnovější dostupná evropská studie, která byla předmětem konzultace na evropské úrovni).

b)

Aktualizace údajů a předpokladů z nejrelevantnějších dostupných zdrojů

Pro první aukci (2021) byly zahrnuty aktualizace PLEF 2020 GAA (86).

c)

Výběr dalších citlivostí, které mohou mít dopad na bezpečnost dodávek v Belgii

Pro první aukci (2021) byl odstraněn ekvivalent dvou jaderných bloků ve Francii, a to na základě toho, co bylo provedeno ve studii PLEF, aby bylo dosaženo souladu s historickými/očekávanými pozorováními jaderných elektráren ve Francii, které nejsou zahrnuty v písmenech a) a b) výše, ale které používá francouzský PPS ve francouzském NRAA („Bilan Prévisionnel 2019“ (87)).

(288)

Belgie uvedla, že v dokumentu PLEF 2020 GAA je prezentována „nízká jaderná citlivost“, která má napodobovat základní scénář, který francouzský provozovatel přenosové soustavy použil pro posouzení přiměřenosti. Tato citlivost považuje 1 700 MW jaderných kapacit za dodatečnou nedostupnost.

(289)

Belgie uvedla, že citlivost zvolená pro CRM odpovídá údajům a předpokladům z francouzského základního scénáře NRAA. Stejně tak by se proto mělo předpokládat, že pro Belgii je nejvhodnějším základním scénářem, neboť tato aktualizace je v souladu s údaji a předpoklady z nejrelevantnějších dostupných zdrojů. Nelze ji proto považovat za „případ HiLo“, ale za pravděpodobný základní scénář.

(290)

Pokud jde o tvrzení, že parametry určující objem kapacity získané v aukci by měly být schváleny na základě návrhu regulačního orgánu, Belgie uvedla, že byla připravena změna zákona o CRM, která tuto skutečnost potvrzuje. Až do formálního schválení této změny je nařízení o elektřině již dodržováno, tj. regulační orgán zveřejnil svůj návrh metodiky pro stanovení objemových parametrů v březnu 2020 a do února 2021 vypracuje návrh křivky poptávky pro první aukci.

(291)

Pozměněný zákon o CRM byl zveřejněn dne 19. března 2021. Královská vyhláška s metodikou pro stanovení objemových parametrů byla zveřejněna dne 30. dubna 2021. Dne 30. dubna 2021 předložil CREG návrh objemových parametrů. Dne 30. dubna 2021 byla vydána ministerská vyhláška s pokyny pro aukci T-4 na rok dodání 2025.

(292)

Belgie uvedla, že odůvodnění, že se členský stát nebude moci odchýlit od návrhu regulačního orgánu, je prohlášení, pro které nařízení o elektřině nenachází žádný právní základ a které by bylo v rozporu s odpovědností členského státu za bezpečnost dodávek.

4.4.2.   Mechanismus financování

(293)

Belgie vysvětlila, že v současné době nejsou v Belgii instalovány dostatečné inteligentní měřiče, které by umožnily mechanismus financování založený na spotřebě ve špičce. Zákon o CRM byl upraven tak, aby takový model mohl být zaveden v roce 2025. Belgie dále vysvětlila, že tuto skutečnost znovu zváží v roce 2023, kdy bude vydána zpráva o zavádění inteligentních měřičů.

(294)

Pokud jde o tvrzení, že skladovací zařízení by měla být osvobozena od povinnosti veřejné služby financovat CRM, Belgie vysvětlila, že se jedná o širší otázku sazeb a poplatků uplatňovaných na skladování elektřiny. V tomto ohledu Belgie potvrdila, že bude uplatňovat pokyny a předpisy stanovené v balíčku předpisů týkajících se čisté energie (např. směrnice Evropského parlamentu (EU) 2019/944) a osvobození od daně stanovená ve směrnici o zdanění energie (směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003).

4.5.   Zabránění vzniku nežádoucích negativních účinků na hospodářskou soutěž a obchod

4.5.1.   Otevřená povaha opatření pro všechny příslušné poskytovatele kapacity

4.5.1.1.   Agregace

(295)

Pokud jde o tvrzení, že stávající pravidla způsobilosti pro víceleté smlouvy brání agregaci, a konkrétně pravidlo, že zařízení s nejkratší dobou trvání smlouvy v souhrnném portfoliu určuje dobu trvání smlouvy pro celé portfolio, Belgie uvedla, že návrh královské vyhlášky a prováděcích pravidel bude upraven tak, aby umožnil kapacitám s delší dobou trvání smlouvy, které si přejí agregovat, aby si zvolily smlouvu na delší dobu.

(296)

To bylo upraveno v královské vyhlášce, která stanovila prahové hodnoty investic, kritéria způsobilosti pro investiční náklady a postup určování pořadí a v pravidlech fungování CRM.

(297)

Pokud jde o zákaz kapacit, na něž se vztahuje povinnost denního harmonogramu, Belgie uvedla, že se v tomto okamžiku nejeví jako vhodné měnit tento konstrukční prvek, bude však požadovat pravidelné aktualizace tohoto zákazu v hodnoceních CRM, aby bylo možné případně provést vhodné změny. Podle Belgie jednotky spadající do této kategorie podléhají a vždy podléhaly zvláštním koordinačním postupům a očekává se, že jim budou podléhat i nadále. Tyto postupy zahrnují povinnost denního harmonogramu přesného příkonu MW, přísnou koordinaci plánování odstávek a povinnosti dát kapacitu k dispozici např. pro vyrovnávání. Tato metoda zajišťuje dobře koordinovaný provoz sítě v reálném čase. Individuální pohled na tyto jednotky umožňuje řádné předpovídání toků a co nejúčinnější řešení konkrétních omezení, zatímco v agregovaném souboru by byl tento pohled „zastřený“, čímž by se provoz sítě stal méně jednoduchým a méně efektivním.

(298)

Kromě toho byl návrh CRM kalibrován pro kapacity spadající do jedné nebo druhé kategorie a monitorování dostupnosti je v souladu s jejich kontextem na trhu s energií. Odchýlení se od tohoto stávajícího rozlišování by mohlo vést ke složitějšímu a potenciálně méně robustnímu návrhu v řadě aspektů. Je například obtížné si představit, jak by se pro takovou CMU uplatňovala povinnost zpětného splacení, neboť dvě části agregované CMU by mohly spadat do různých režimů.

4.5.1.2.   Prahové hodnoty investic

(299)

Pokud jde o prahové hodnoty investic určující přístup k dlouhodobějším smlouvám, Belgie uvedla, že bude pečlivěji analyzovat jednotlivé prvky a sdělí Evropské komisi svůj upřednostňovaný postup.

(300)

Dne 11. června 2021 zveřejnila Belgie královskou vyhlášku, která zohledňuje připomínky zúčastněných stran týkající se prahových hodnot investic.

(301)

Pokud jde o tvrzení, že investice, které vytvářejí flexibilitu nebo zvyšují sníženou kapacitu bez navýšení instalované kapacity, by měly být rovněž považovány za způsobilé náklady, Belgie uvedla, že vzhledem k tomu, že CRM je trh s kapacitou, a nikoli trh s energií, Belgie se odchyluje od předpokladu, že způsobilé jsou pouze investice, které udržují nebo rozšiřují kapacitu. Například: i) pokud jde o odezvu na straně poptávky, investice, které umožňují navýšení instalovaného výkonu (což je rozdíl mezi maximální spotřebou (maximální odběr) a minimálním odběrem (nezbytné rozpětí) jsou způsobilé k získání smlouvy na delší dobu, a ii) u tepelných jednotek nejsou investice určené ke zvýšení spolehlivosti, a tudíž ke snížení, způsobilé, stejně jako v případě odezvy na straně poptávky.

(302)

Belgie poukázala na to, že ačkoli tyto náklady nejsou způsobilé k získání dlouhodobější smlouvy, mohou být začleněny do nabídkové ceny kapacity.

4.5.1.3.   Faktory snížení

(303)

Pokud jde o faktory snížení, Belgie uvedla, že vysvětlení „nižších“ faktorů snížení lze na první pohled nalézt ve skutečnosti, že snížení technologií omezených na energii jsou nižší, pokud se jejich podíl v soustavě/zemi zvyšuje. Vzhledem k velkému podílu těchto technologií se jejich příspěvek neomezuje na momenty nedostatku. Belgie má nejvyšší podíl zdrojů omezených na energii v porovnání s jinými zeměmi s CRM, který se podle referenčního scénáře CRM dále zvýší (30 % v roce 2025 ve srovnání s méně než 10 % ve Francii, Spojeném království nebo Irsku). Tento trend, tj. čím vyšší je podíl zdrojů omezených na energii, tím nižší je faktor snížení, je potvrzen i v jiných zemích/zónách, jako je Irsko nebo Spojené království.

(304)

Belgie dále vysvětlila, že se očekává stanovisko regulačního orgánu k navrhovaným faktorům snížení a že provozovatel přenosové soustavy uspořádal na začátku ledna 2021 zvláštní zasedání pracovní skupiny na toto téma pro všechny zúčastněné strany.

(305)

Do ministerského rozhodnutí, kterým se stanoví pokyny pro aukci Y-4 na rok dodání 2025, zveřejněného dne 30. dubna 2021, byl zahrnut aktualizovaný soubor faktorů snížení, který stanovil vyšší faktory snížení pro kapacity omezené na energii s přihlédnutím k maximální době jejich dodání.

4.5.1.4.   Povinnost zpětného splacení

(306)

Pokud jde o povinnost zpětného splacení, Belgie vysvětlila, že návrh realizační ceny byl předmětem mnoha diskusí v pracovní skupině pro CRM. Cílem výsledného řešení je nalézt rovnováhu mezi dvěma aspekty:

a)

na jedné straně je povinnost zpětného splacení základním rysem belgického CRM založeným na spolehlivostních opcích, a měla by existovat reálná možnost, že v případě vysokých cen bude vystavena realizační ceně, aby se zabránilo neočekávaným ziskům;

b)

na druhé straně by kapacity neměly být vyloučeny z CRM v případě, že se aktivují pouze za tržní cenu vyšší, než je realizační cena.

4.5.1.5.   Dílčí cenový strop pro vnitrostátní kapacitu

(307)

Pokud jde o dílčí cenový strop, Belgie uvedla, že zkoumá možnost zavedení mechanismu výjimek.

(308)

Královská vyhláška zveřejněná dne 30. dubna 2021 stanoví v rámci postupu pro udělení výjimky a mechanismu pro strany, které mohou prokázat, že mají vyšší „chybějící peníze“, než je možné získat zpět díky dílčímu cenovému stropu.

4.5.2.   Výnosy z přetížení

(309)

Podle Belgie se rozdělení a užívání nájemného vyplývající z přidělování tiketů pro přeshraniční kapacitu pro CRM zcela řídí pravidly stanovenými v nařízení o elektřině, zejména v čl. 26 odst. 9.

(310)

Belgie uvedla, že vnitrostátní regulační orgány přijímají rozhodnutí, pokud jde o rozdělení příjmů mezi PPS. Využívání výnosů z přetížení belgickým provozovatelem přenosové soustavy se řídí metodikou sazeb, která stanoví, že celkové příjmy pokrývají náklady nezbytné pro pokračování regulovaných činností.

(311)

Belgie uvedla, že pokud jsou příjmy sdíleny se sousedními provozovateli přenosových soustav, řídí používání těchto výnosů nařízení o elektřině.

(312)

Belgie rovněž potvrdila, že bude dodržovat rozhodnutí agentury ACER č. 36/2020, které mimo jiné stanoví metodiku rozdělování příjmů plynoucích z přidělení vstupní kapacity.

4.5.3.   Dílčí cenový strop pro zahraniční kapacitu

(313)

Belgie uvedla, že omezení na jednoleté smlouvy pro nepřímou zahraniční kapacitu se jeví jako odůvodněné, neboť nelze zaručit, že po dobu trvání víceleté smlouvy zůstanou na určité hranici dostatečné přeshraniční tikety.

(314)

Belgie uvádí, že pokud obecné uplatňování dílčího cenového stropu na zahraniční nepřímé kapacity povede k tomu, že účastníci budou odrazováni od účasti, lze zvážit změny oznámeného návrhu (např. stanovení mechanismu udělování výjimek).

(315)

Mechanismus odchylky uvedený v 308. bodě odůvodnění se vztahuje rovněž na nepřímé zahraniční kapacity.

4.5.4.   Přímé přeshraniční kapacity

(316)

Belgie uvedla, že byla navržena změna zákona o CRM, která stanoví, že předpokladem pro účast přímé zahraniční kapacity je uzavření dohody mezi Belgií a členským státem, na jehož území se kapacita nachází. Tato dohoda by měla na jedné straně Belgii zajistit, že držitel kapacity bude dodržovat technické, organizační a finanční podmínky, a na druhé straně by měla hostitelskému členskému státu zajistit, že tato účast nebude způsobovat problémy pro jeho bezpečnost dodávek nebo řízení přetížení.

(317)

Zákon o CRM, který tuto změnu zahrnuje, byl zveřejněn dne 19. března 2021.

4.6.   Soulad s nařízením o elektřině

4.6.1.   Výklad čl. 24 odst. 1

(318)

Belgie uvedla, že dostupné studie přiměřenosti zdrojů zahrnují citlivosti týkající se zahraničních kapacit. Belgie se domnívá, že toto zahrnutí je plně v souladu s nařízením o elektřině, neboť vysoká závislost na dovozu by měla být přesně považována za „specifikum vnitrostátní poptávky po elektřině a její nabídky“, jak je uvedeno v čl. 24 odst. 1 nařízení o elektřině. To podporuje požadovaný regionální rozsah NRAA.

4.6.2.   Postupné administrativní ukončení

(319)

Pokud jde o ustanovení o postupném administrativním ukončení, Belgie tvrdila, že s ohledem na koncepci CRM smlouvy mohou a měly by vést k nulové odměně.

(320)

Jak je uvedeno v 218. bodě odůvodnění, Belgie se zavázala, že do zákona o elektřině zavede ustanovení, které stanoví, že pokud nebyla uzavřena nová smlouva o kapacitě po dobu tří po sobě jdoucích let v souladu s čl. 7 odst. 11 zákona o elektřině, nebudou v rámci CRM od následujícího roku pořádány žádné nové aukce.

4.7.   Další poznámky

4.7.1.   Udržitelnost

(321)

Belgie vysvětlila, že CRM je koncipována tak, aby byla technologicky neutrální, a nevyhrazuje žádný objem pro plynové jednotky. Kromě toho byla přijata řada možností, jak zajistit rovné podmínky a aktivně podporovat účast inovativních technologií, jako je řízení na straně poptávky a další formy flexibility. Návrh například předpokládá vyhrazení značného množství kapacity pro aukci T-1, což lépe umožní účast na aukci technologiím s kratšími dodacími lhůtami, jako je řízení poptávky nebo baterie. Objem se odhaduje na více než 1,5 GW 100 % dostupných, což je více než 3 nebo 4 GW po uplatnění faktorů snížení. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je tento podíl vyhrazený pro aukci T-1 výrazně vyšší, tj. pro rok dodání 2018/19 Spojené království vyčlenilo 2,5 GW pro aukci T-1 ve srovnání s 48,6 GW v aukci T-4. V irském kapacitním mechanismu se předpokládá, že 2 až 5 % požadavku na kapacitu bude vyhrazeno pro aukci Y-1.

(322)

Jak je uvedeno v 109. bodě odůvodnění, nová zařízení na fosilní paliva, která budou způsobilá pro 15leté smlouvy, budou vázána cíli stanovenými Evropskou unií a/nebo Belgií snížit emise skleníkových plynů tak, aby bylo do roku 2050 dosaženo klimatické neutrality.

(323)

Belgie dále uvedla, že vytvořila atraktivní prostředí pro rozvoj tzv. energeticky omezených technologií (např. prostřednictvím možnosti účastnit se trhů s doplňkovými službami nebo usnadněním prostřednictvím mechanismu převodu energie). To vedlo k vysokému podílu řízení na straně poptávky, což je trend, který se ještě zvýší, neboť se předpokládá, že do soustavy bude do roku 2025 přidáno další skladování a reakce na poptávku.

(324)

V neposlední řadě má Belgie v současné době úroveň propojení elektrických sítí přibližně 24 %, přičemž se očekává, že do roku 2030 vzroste na 33 %.

4.7.2.   Postupné vyřazování jaderných zařízení z provozu

(325)

Belgie uvedla, že oznámení je i nadále založeno na úplném ukončení provozu jaderné energie. Dále vysvětlila, že veškeré návrhy na úpravy, které budou následovat po vyhodnocení do konce listopadu 2021, budou oznámeny.

4.7.3.   Doba trvání

(326)

Belgie tvrdila, že hlavním důvodem zavedení dlouhodobých smluv je, aby se vytvořily rovné podmínky mezi stávajícími, modernizovanými a novými kapacitami. Snaha o zajištění těchto rovných podmínek platí v první aukci stejně jako v dalších aukcích.

(327)

Pokud jde o délku smluv (15 let) a dočasnou povahu opatření (10 let), Belgie poznamenala, že je třeba rozlišovat dobu trvání smlouvy na jedné straně a schválenou organizaci aukcí na straně druhé.

5.   POSOUZENÍ OPATŘENÍ

5.1.   Existence státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU

(328)

V rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyjádřila předběžný názor, že opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Ani Belgie, ani žádná zúčastněná strana tento názor nezpochybnily.

(329)

Ustanovení čl. 107 odst. 1 SFEU definuje státní podporu jako „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků“.

(330)

Státní podpory spadající do oblasti působnosti čl. 107 odst. 1 SFEU jsou neslučitelné s vnitřním trhem, jestliže „narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby […], pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy“.

(331)

V čl. 107 odst. 2 a 3 SFEU jsou uvedeny konkrétní okolnosti, za nichž je nebo může být podpora považována za slučitelnou s vnitřním trhem. Posouzení Komise, pokud jde o otázku, zda některá z těchto podmínek platí v tomto případě, je uvedeno v oddíle 5.3.

5.1.1.   Přičitatelnost státu a financování ze státních prostředků

(332)

Aby mohla být opatření kvalifikována jako státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, a) musí být přičitatelná státu a b) musí zahrnovat státní prostředky. Posledně uvedená podmínka znamená, že podpora musí být poskytnuta přímo státem nebo veřejným či soukromým subjektem určeným nebo zřízeným státem (88). Jak je vysvětleno v oddíle 2.2, CRM byl zaveden federálním zákonem ze dne 22. dubna 2019, kterým se mění federální zákon o elektřině ze dne 29. dubna 1999 o organizaci belgického trhu s elektřinou (primární právní předpisy). Několik prováděcích ustanovení k tomuto kapacitnímu mechanismu se předpokládá prostřednictvím sekundárních právních předpisů, jako jsou královské vyhlášky, ministerské vyhlášky, schválená regulační pravidla trhu a smlouvy. Všechny tyto sekundární právní předpisy mají svůj právní základ ve výše uvedeném federálním zákoně o elektřině. V důsledku toho lze opatření přičíst belgickému státu.

(333)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila Komise předběžný názor, že CRM je financováno ze státních prostředků. Belgie tento názor nezpochybnila.

(334)

Prostřednictvím mechanismu financování popsaného v oddíle 2.12.2 vytváří belgický stát systém, v němž jsou náklady vzniklé provozovateli přenosové soustavy v důsledku CRM plně kompenzovány síťovými sazbami, které představují znaky parafiskálního poplatku. Stát totiž zákonem stanoví příplatek za spotřebu elektřiny prostřednictvím síťových sazeb (viz 208. a 209. bod odůvodnění). Na jedné straně zákon o elektřině stanoví, že provozovatel přenosové soustavy je povinen vybírat tyto sazby přímo od uživatelů sítě (viz 208. bod odůvodnění). Na druhé straně musí uživatelé sítě, za něž jsou sazby vybírány, platit tyto sazby (viz 210. bod odůvodnění). Kromě toho, jak je zdůrazněno ve 208. bodě odůvodnění, povinné síťové sazby pocházejí od státu v tom smyslu, že stát se neomezil na stanovení povinného příspěvku pro skupinu soukromých osob, který byl zaveden a spravován sdružením takových soukromých osob, jako je tomu v judikatuře Pearle (89) a Doux Élevage (90) . V důsledku toho, v souladu s rozsudkem Soudního dvora ve věci Německo v. Evropská komise, se síťové sazby považují za poplatek uložený zákonem (91).

(335)

Komise se proto zastává názor, že kapacitní mechanismus je financován ze státních prostředků, neboť je financován z výnosů parafiskálního poplatku uloženého státem, jež se spravují a rozdělují v souladu s ustanoveními právních předpisů. Pokud totiž vnitrostátní právo vyžaduje přenesení poplatku na určitou skupinu osob, je poplatek povinný, a získané prostředky jsou tedy státními prostředky (92).

5.1.2.   Ekonomická výhoda poskytovaná určitým podnikům nebo výrobě určitého zboží (selektivní výhoda)

(336)

Výhoda ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU je jakýkoli ekonomický prospěch, jejž by podnik nezískal za normálních tržních podmínek, tj. bez zásahu státu (93).

(337)

Úspěšní nabízející v aukcích CRM obdrží odměnu prostřednictvím CRM, kterou by nezískali, pokud by pokračovali v činnosti na trhu s elektřinou za běžných hospodářských podmínek a prodávali pouze elektřinu a doplňkové služby. Opatření proto poskytuje ekonomickou výhodu podnikům, jež byly úspěšné na aukcích kapacitního trhu. Tato výhoda je selektivní v tom, že zvýhodňuje pouze některé podniky, a sice úspěšné předkladatele nabídek na aukcích kapacitního trhu, kteří jsou ve srovnatelné skutkové a právní situaci jako jiní poskytovatelé kapacity, kteří se buď nemohli zúčastnit, nebo se nezúčastnili aukcí kapacitního trhu, nebo se zúčastnili, ale nebyli v nich úspěšní.

(338)

Opatření kromě toho poskytuje selektivní výhodu pouze určitým podnikům schopným pomoci zvládnout zjištěný problém týkající se přiměřenosti, protože kapacity menší než 1 MW (viz 69. bod odůvodnění) jsou z přímé účasti na kapacitním mechanismu vyloučeny (tj. bez agregace, viz 72. bod odůvodnění), a to i přesto, že mohou také pomoci snížit zjištěný problém týkající se přiměřenosti. Existence minimální prahové hodnoty pro účast v CRM, i kdyby byla snížena (70. bod odůvodnění) v budoucnu i nadále vyloučí některé kapacity z přímé účasti (tj. bez agregace) v CRM. Kromě toho budou z CRM vyloučeny zahraniční kapacity nacházející se v nesousedních členských státech (viz 199. bod odůvodnění). Opatření proto poskytuje také z této perspektivy selektivní výhodu.

5.1.3.   Narušení hospodářské soutěže a obchodu v rámci EU

(339)

Existuje riziko, že opatření naruší hospodářskou soutěž a ovlivní obchod v rámci vnitřního trhu. Výroba elektřiny, jakož i velkoobchodní a maloobchodní trh s elektřinou jsou činnosti otevřené hospodářské soutěži v celé Unii (94). Jakákoli výhoda pocházející ze státních zdrojů pro kterýkoli podnik v tomto odvětví je proto s to ovlivnit vnitrounijní trh a narušit hospodářskou soutěž.

5.1.4.   Závěr týkající se posouzení podle čl. 107 odst. 1 SFEU

(340)

Opatření tudíž představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

5.2.   Legalita podpory

(341)

Oznámením opatření před jeho provedením splnily belgické orgány svou povinnost podle čl. 108 odst. 3 SFEU.

5.3.   Slučitelnost opatření s vnitřním trhem

(342)

Komise posoudila oznámené opatření na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky. Posoudila zejména opatření podle oddílu 3.9 pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky (95), který stanoví zvláštní podmínky pro podporu přiměřenosti výroby.

(343)

Ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU stanoví, že Komise může prohlásit za slučitelnou „podporu, která má usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.“ Slučitelné podpory podle tohoto ustanovení Smlouvy proto musí přispívat k rozvoji určité hospodářské činnosti. Podpora by navíc neměla narušovat hospodářskou soutěž způsobem, který by byl v rozporu se společným zájmem.

5.3.1.   Příspěvek usnadňuje rozvoj určité hospodářské činnosti

(344)

Podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU musí opatření přispívat k rozvoji určité hospodářské činnosti (96).

(345)

Oznámené opatření podporuje rozvoj hospodářské činnosti v odvětví elektřiny přímým stimulováním dostatečných investic do nové a stávající kapacity pro výrobu, skladování a odezvu na straně poptávky s cílem zajistit bezpečnost dodávek elektřiny. Jako druhotný účinek lze očekávat, že bezpečnost dodávek elektřiny podpořená opatřením podpoří hospodářskou činnost obecněji, neboť bezpečné dodávky elektřiny přinášejí výhody různým hospodářským činnostem, které jsou závislé na elektřině jako vstupu.

(346)

Oznámený režim přispívá k rozvoji hospodářské činnosti, jak vyžaduje čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU.

5.3.2.   Usnadnění hospodářské činnosti a motivační účinek

(347)

Podpora má motivační účinek, pokud příjemce motivuje k tomu, aby změnil své chování směrem k rozvoji určité hospodářské činnosti, kterou podpora provádí, a pokud by ke změně chování bez podpory nedošlo. (97) Konkrétnější pokyny k výkladu tohoto kritéria jsou uvedeny v bodě 227 ve spojení s oddílem 3.2.4 pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky.

(348)

Belgie předložila posouzení přiměřenosti výroby, z něhož vyplývá, že v hypotetickém srovnávacím scénáři bez opatření by přiměřenost výroby dosáhla v roce 2025 kritických úrovní, jak je uvedeno ve 49. bodě odůvodnění. Jinými slovy, bez opatření by poskytovatelé kapacity nezpřístupnili kapacitu potřebnou k dosažení normy spolehlivosti, kterou Belgie stanovila pro dodávky energie v době zatížení. Jak je vysvětleno ve 227. bodě odůvodnění, některé zúčastněné strany potvrdily potřebu CRM a zdůraznily jeho naléhavost.

(349)

Podle studie přiměřenosti a flexibility z roku 2021 bude do roku 2025 na trhu pouze velmi malý podíl dodatečné kapacity životaschopný (50. bod odůvodnění).

(350)

Opatření má proto motivační účinek pro vstup nových kapacit na trh. Opatření motivuje nové i stávající účastníky na trhu k tomu, aby přispívali k cíli bezpečnosti dodávek.

(351)

V souladu s bodem 52 pokynů pro podporu v oblasti životního prostředí a energetiky („pokyny“) je podpora navíc poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení. Postup aukce popsaný v oddíle 2.5 není diskriminační a je otevřený všem typům kapacity.

(352)

Povinnost zpětného splacení popsaná v oddíle 2.7.3 navíc vytváří finanční pobídku, aby byla kapacita k dispozici v dobách nedostatku. Belgie navíc zavedla postupy monitorování dostupnosti před obdobím dodávky a v jeho průběhu (viz oddíly 2.8.1 a 2.8.2) a vhodné zkoušky a sankce (popsané v oddílech 2.8.3 a 2.8.4) s cílem zajistit dodržování povinnosti dostupnosti.

(353)

V neposlední řadě Komise souhlasí s připomínkami, které obdržela od zúčastněné strany a které poukazují na to, že investice potřebné k tomu, aby kapacita splňovala již přijaté environmentální normy, by neměly být způsobilé pro smlouvy na delší dobu v souladu s bodem 53 pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky (viz 238. bod odůvodnění).

(354)

Komise proto vítá změnu královské vyhlášky, která stanoví prahové hodnoty investic, kritéria způsobilosti pro investiční náklady a postup určování pořadí. V pozměněné královské vyhlášce se uvádí, že v rámci CRM budou způsobilé pouze náklady na přizpůsobení se budoucím normám Unie (viz 142. bod odůvodnění).

(355)

Komise se domnívá, že opatření má motivační účinek, který mění chování jeho příjemců směrem k rozvoji určité hospodářské činnosti, kterou podpora provádí.

5.3.3.   Soulad s ostatními ustanoveními právních předpisů Unie

(356)

Státní podporu, která je v rozporu s ustanoveními nebo obecnými zásadami práva Unie, nelze prohlásit za slučitelnou (98).

(357)

Pokud opatření státní podpory (včetně metody jeho financování, je-li na podporu povinně vázána) obsahuje aspekty, které jsou neoddělitelně spojeny s předmětem podpory a porušují se jimi jiná ustanovení práva Unie, může takové porušení ovlivnit posouzení slučitelnosti dané státní podpory. (99) V projednávané věci by tato otázka mohla vyvstat v souvislosti s články 30 a 110 SFEU, jakož i s některými ustanoveními nařízení o elektřině. Komise proto musí ověřit, zda může být právo Unie porušeno aspekty CRM, a pokud ano, zda jsou tyto aspekty nerozlučně spjaty s předmětem podpory v rámci CRM.

5.3.3.1.   Soulad s články 30 a 110 Smlouvy

(358)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila Komise předběžný názor, že mechanismus financování oznámených opatření podpory nezavádí žádná omezení, která by porušovala článek 30 nebo 110 SFEU. Komise neobdržela žádné připomínky zpochybňující tento názor.

(359)

V bodě 29 pokynů se stanoví, že pokud opatření státní podpory nebo podmínky, které jsou s ní spojeny (včetně metody jejího financování, je-li nedílnou součástí této podpory), vedou k neoddělitelnému porušení práva Unie, nelze uvedenou podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem. V oblasti energetiky je nutné, aby každý poplatek, který má financovat opatření státní podpory, vyhovoval zejména článkům 30 a 110 Smlouvy o fungování EU. Komise proto ověřila, zda je mechanismus financování oznámených opatření podpory v souladu s články 30 a 110 SFEU.

(360)

Jak je vysvětleno v 334. bodě odůvodnění, belgický stát vytváří systém, v němž jsou náklady vzniklé provozovateli přenosové soustavy v důsledku CRM plně kompenzovány síťovými sazbami, které představují znaky parafiskálního poplatku. Jak je vysvětleno ve 214. bodě odůvodnění, sazba je jednotně uplatňována na základě EUR/MWh pro všechny spotřebitele. Komise se proto domnívá, že tyto sazby jsou velmi podobné dani ze spotřebované elektřiny.

(361)

Pokud jde o články 30 a 110 SFEU, z ustálené judikatury vyplývá, že právo Unie ve svém současném stavu vývoje neomezuje svobodu každého členského státu stanovit daňový režim, který rozlišuje mezi určitými produkty, dokonce i výrobky, jež jsou si podobné ve smyslu čl. 110 odst. 1 SFEU, na základě objektivních kritérií, jako je povaha použitých surovin nebo uplatněných výrobních postupů. Takové rozlišení je slučitelné s právem Unie, avšak pouze pokud sleduje cíle, jež jsou samy o sobě slučitelné s právem Unie, a pokud prováděcí pravidla jsou taková, aby zabraňovala jakékoli formě diskriminace, přímé či nepřímé, vůči dovozu z jiných členských států nebo jakékoli formě ochrany konkurenčních domácích výrobků (100).

(362)

Jak je vysvětleno v oddíle 2.10, Belgie v souladu s nařízením o elektřině umožní zahraničním kapacitám nacházejícím se v členském státě, který má přímé síťové propojení s Belgií, účast na CRM od prvního dodání, tj. od roku 2025.

(363)

Vzhledem k otevřenosti opatření pro přeshraniční kapacitu dospívá Komise k závěru, že mechanismus financování oznámených opatření podpory nezavádí žádná omezení, která by porušovala článek 30 nebo 110 SFEU.

5.3.3.2.   Soulad s nařízením o elektřině

Soulad s článkem 20 nařízení o elektřině

(364)

Podle čl. 20 odst. 1 nařízení o elektřině monitorují členské státy přiměřenost zdrojů na svém území na základě posouzení ERAA uvedeného v článku 23. Za účelem doplnění posouzení ERAA mohou členské státy rovněž provádět posouzení NRAA podle článku 24.

(365)

Komise konstatuje, že síť ENTSO pro elektřinu dosud nesplnila svou povinnost podle článku 23 nařízení o elektřině dodat posouzení ERAA. Obtíže v oblasti přiměřenosti zdrojů v Belgii byly proto zjištěny výhradně na základě posouzení NRAA. Srovnání mezi posouzením NRAA a ERAA podle čl. 24 odst. 3 nařízení o elektřině, jehož cílem je určit možné rozdíly mezi oběma posouzeními, nemohlo být provedeno. Jak je stanoveno v čl. 24 odst. 1 nařízení o elektřině, mělo by být posouzení NRAA rovněž založeno na metodice dohodnuté pro posouzení ERAA, jak je uvedeno v článku 23 nařízení o elektřině.

(366)

Dne 25. června 2021 zveřejnila společnost Elia novou studii přiměřenosti zdrojů, která vychází z metodiky ERAA. Studie přiměřenosti a flexibility z roku 2021 identifikovala pro Belgii problém s přiměřeností zdrojů od roku 2025.

(367)

Před zavedením kapacitních mechanismů jsou členské státy povinny identifikovat veškerá narušení regulačního rámce nebo selhání trhu, která způsobila obtíže v oblasti přiměřenosti zdrojů nebo k nim přispěla. Členské státy jsou povinny přijmout opatření k odstranění zjištěných narušení a zveřejnit harmonogram jejich provedení (čl. 20 odst. 2 nařízení o elektřině).

(368)

Jak je popsáno v oddíle 2.3.4, Belgie vypracovala a zveřejnila prováděcí plán, který stanoví opatření k odstranění narušení regulačního rámce nebo selhání trhu na belgickém trhu s elektřinou.

(369)

Na základě prováděcího plánu se belgické orgány zavázaly k několika tržním reformám, zejména s cílem posílit vyrovnávací trhy (viz 62. bod odůvodnění), usnadnit reakci poptávky (viz 64. bod odůvodnění) a navýšit propojovací kapacitu (viz 65. bod odůvodnění).

(370)

Belgie se rovněž zavázala zveřejnit plán a monitorovat jeho uplatňování, zveřejnit výsledky monitorování ve výroční zprávě a předložit jej Evropské komisi. Nakonec se Belgie zavázala pokračovat v uplatňování prováděcího plánu po vyřešení zjištěných potíží s přiměřeností zdrojů.

(371)

Po veřejné konzultaci přijala Komise dne 30. dubna 2020 stanovisko k prováděcímu plánu Belgie podle čl. 20 odst. 5 nařízení o elektřině (101). Komise ve svém stanovisku dospěla k závěru, že Belgie by měla dále zlepšit fungování svých vyrovnávacích trhů tím, že změní svůj systém cen odrážející nedostatek energie tím, že zváží uplatňování funkce stanovení cen odrážející nedostatek i na poskytovatele služeb výkonové rovnováhy, jak je uvedeno v 62. bodě odůvodnění, ale rovněž uznala, že v nedávné době bylo provedeno několik zlepšení nebo se plánuje jejich provedení. Jak je uvedeno v 62. bodě odůvodnění, Belgie do svého mechanismu stanovování cen odchylek zavedla vzájemné výměny systémových odchylek a připravuje se na připojení k unijní vyrovnávací platformě pro aFRR a mFRR. Pokud jde o odezvu poptávky, Komise ve svém stanovisku dospěla k závěru, že Belgie by měla pokračovat v zavádění inteligentních měřičů s nezbytnými funkcemi, aby se usnadnilo zavádění odezvy na straně poptávky založené na cenách. Jak je uvedeno v 64. bodě odůvodnění, Belgie se zavázala k dalšímu zavádění inteligentních měřičů v budoucnosti. Tato opatření jsou dostatečná k odstranění narušení regulačního rámce nebo selhání trhu, která byla identifikována v prováděcím plánu Belgie v souladu s čl. 20 odst. 5 nařízení o elektřině.

(372)

Opatření je v souladu s článkem 20 nařízení o elektřině.

Soulad s článkem 21 nařízení o elektřině

(373)

Podle čl. 21 odst. 1 nařízení o elektřině mohou členské státy za účelem odstranění zbývajících obtíží s přiměřeností zdrojů zavést kapacitní mechanismus pouze v krajním případě, zejména za podmínek stanovených v čl. 21 odst. 2 až 8.

(374)

V souladu s čl. 21 odst. 2 nařízení o elektřině provedla Belgie v období od října do prosince 2019 studii o účincích svého mechanismu na sousední členské státy prostřednictvím konzultací se sousedními členskými státy.

(375)

Podle čl. 20 odst. 3 nařízení o elektřině členské státy posoudí, zda potíže s přiměřeností zdrojů může řešit kapacitní mechanismus v podobě strategické rezervy.

(376)

Jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění, Belgie má v současné době strategickou rezervu, která bude v platnosti do 31. března 2022. Cílem strategické rezervy je uspokojit poptávku ve špičce v zimním období, kdy tak trh neučiní, a to zachováním některých stávajících kapacit pro výrobu a odezvu na straně poptávky mimo trh jako záložních opatření, která se aktivují až po vyčerpání vyrovnávacích zdrojů.

(377)

Jak je vysvětleno v závěrečné zprávě odvětvového šetření týkajícího se kapacitních mechanismů (102), kde byly zjištěny problémy s dlouhodobou přiměřeností, nejvhodnějším kapacitním mechanismem k řešení tohoto problému bude pravděpodobně systém založený na objemu pro celý trh. Jak je dále vysvětleno v téže zprávě, strategická rezerva by nevyřešila investiční problém, který byl zjištěn u nových elektráren. Naopak kapacitní mechanismy pro celý trh mohou účinněji motivovat k investování v zájmu řešení dlouhodobějších obav týkajících se přiměřenosti.

(378)

Vzhledem k tomu, že studie přiměřenosti a flexibility z roku 2021 identifikovala strukturální potřebu nové kapacity (viz 49. a 50. bod odůvodnění), Komise se domnívá, že kapacitní mechanismus ve formě strategické rezervy by nebyl schopen řešit problém přiměřenosti zdrojů zjištěný v Belgii od roku 2025.

(379)

Podle čl. 20 odst. 3 nařízení o elektřině členské státy nezavedou kapacitní mechanismy dříve, než Komise vydá stanovisko podle čl. 20 odst. 5 k prováděcímu plánu uvedenému v čl. 20 odst. 3.

(380)

Jak je popsáno v 371. bodě odůvodnění, Komise dne 30. dubna 2020 přijala stanovisko k prováděcímu plánu Belgie. Belgie zahájila přípravné kroky pro první aukci Y-4, ale dosud CRM nezavedla.

(381)

V souladu s čl. 21 odst. 7 nařízení o elektřině, který vyžaduje ustanovení o účinném postupném ukončení kapacitního mechanismu v případě, že během tří po sobě následujících let nebudou uzavřeny žádné nové smlouvy, zavedla Belgie ustanovení, že v rámci CRM nebudou uspořádány žádné nové aukce, pokud během tří po sobě jdoucích let nedojde k uzavření nové dohody o kapacitě v souladu s čl. 7 odst. 11 zákona o elektřině (viz 218. bod odůvodnění).

(382)

Jak je popsáno v 217. bodě odůvodnění, Belgie žádá o schválení státní podpory na dobu 10 let, tj. na maximální dobu stanovenou v čl. 21 odst. 8 nařízení o elektřině.

(383)

Belgie se rovněž zavázala uplatňovat prováděcí plán uvedený v čl. 20 odst. 3 nařízení o elektřině po zavedení kapacitního mechanismu, jak požaduje čl. 21 odst. 8 nařízení.

(384)

Komise dospívá k závěru, že opatření je v souladu s článkem 21 nařízení o elektřině.

Soulad s článkem 22 nařízení o elektřině

(385)

V čl. 22 odst. 1 nařízení o elektřině jsou definovány zvláštní konstrukční rysy, které musí splňovat jakýkoli kapacitní mechanismus. Podle uvedeného článku kapacitní mechanismus musí: i) být dočasný; ii) nezpůsobovat nepatřičné narušení trhu a neomezovat obchod mezi zónami; iii) nepřekračovat rámec toho, co je nezbytné k řešení problémů s přiměřeností; iv) vybírat poskytovatele kapacity prostřednictvím transparentního, nediskriminačního a konkurenčního procesu; v) poskytovat pobídky pro poskytovatele kapacity, aby byli k dispozici v době očekávaného zatížení soustavy; vi) zajistit, aby odměna byla stanovena konkurenčním procesem; vii) stanovit technické podmínky pro účast poskytovatelů kapacity před výběrovým řízením; viii) být otevřený účasti všech zdrojů, které jsou schopny zajistit požadovanou technickou výkonnost, včetně skladování energie a řízení poptávky, a ix) uplatňovat vhodné sankce vůči poskytovatelům kapacity, kteří nejsou v době zatížení soustavy dostupní.

(386)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila Komise pochybnosti o tom, zda je opatření v souladu s čl. 22 odst. 1 písm. c) nařízení o elektřině, který stanoví, že kapacitní mechanismus by neměl překračovat rámec toho, co je nezbytné k řešení problémů s přiměřeností.

(387)

Oznámený CRM je dočasný, jak je vysvětleno v 385. bodě odůvodnění.

(388)

CRM je koncipován tak, aby omezil dopad na to, co je nezbytné k dosažení cílů politiky, a aby se zabránilo nepřiměřenému narušení trhu s elektřinou. CRM je otevřen všem stávajícím i novým výrobcům, subjektům poskytujícím odezvu na straně poptávky a provozovatelům skladovacích zařízení. CRM je rovněž otevřen přeshraniční kapacitě. Koncepce CRM navíc zahrnuje několik opatření, která jsou specificky přijata s cílem zabránit zneužívání tržní síly, např. spolehlivostní opce, cenové stropy a konkurenční postup aukce (viz oddíly 2.5 a 2.7). Kromě toho se očekává, že otevřenost vůči nové kapacitě a dostupnost dlouhodobých smluv zajistí, že stávající dominantní postavení nebude nepřiměřeně posíleno (viz 66. a 117. bod odůvodnění).

(389)

Pokud jde o podmínku, že CRM nepřekročí rámec toho, co je nezbytné k řešení problémů s přiměřeností, parametry určující objem kapacity, který má být v rámci CRM obstaráván, byly schváleny Belgií na základě návrhu regulačního orgánu v souladu s čl. 25 odst. 4 nařízení o elektřině (viz 88. a 290. bod odůvodnění).

(390)

Jak je uvedeno v 92. bodě odůvodnění, proces finalizace objemu kapacity, který má být obstaráván, musí být v souladu s příslušnými částmi nařízení o elektřině. K určení objemu, který má být pořízen v první aukci Y-4 pro dodací období 2025–2026, použila Belgie scénář MAF 2019 aktualizovaný podle aktualizací z PLEF 2020. Belgie objasnila, že stejné citlivosti týkající se nedostupnosti francouzské jaderné kapacity byly použity ve studii přiměřenosti a flexibility z roku 2021 ve scénáři „EU-BASE“ (102. bod odůvodnění).

(391)

Kromě toho, jak je uvedeno ve 103. bodě odůvodnění, belgické orgány vyčlenily významný objem pro aukci Y-1, čímž zajistily, že nová kalibrace křivky poptávky proběhne blíže roku dodávky, a zabránily tomu, aby se v první aukci Y-4 vydražilo příliš velké množství kapacity. Tato velká rezervace Y-1 umožňuje belgickým orgánům vypořádat se s mírnými odchylkami po nových vstupních údajích a metodických zlepšeních.

(392)

Komise podotýká, že na aukci Y-4 v roce 2021 bude nasmlouváno pouze přibližně 54 % průměrné špičkové spotřeby v době nedostatku (viz 104. bod odůvodnění).

(393)

Komise rovněž podotýká, že norma spolehlivosti určuje, kolik kapacity je na kapacitním trhu draženo, a že nová norma spolehlivosti vypočítaná podle metodiky RS se neodchyluje od staré normy spolehlivosti (22. bod odůvodnění).

(394)

Jak je uvedeno ve 28. a 105. bodě odůvodnění, Belgie se zavázala, že v případě potřeby stanoví do září 2022 novou normu spolehlivosti s cílem použít novou normu spolehlivosti k určení objemu, který má být pořízen nejpozději pro aukci v roce 2023. Belgie se též zavázala, že provede křížovou kontrolu a v případě potřeby upraví objemy, které mají být pořízeny na aukci T-4 v roce 2023 a aukci T-1 v roce 2026 s výsledky posouzení NRAA 2023. Komise vyzývá belgické orgány, aby při aktualizaci normy spolehlivosti konzultovaly agenturu ACER a posouzení NRAA s cílem lépe pochopit související rozhodnutí agentury ACER uvedená v 18. a 40. bodě odůvodnění.

(395)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, zejména k dodatečným připomínkám Belgie během formálního vyšetřovacího řízení, se Komise domnívá, že CRM nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k vyřešení obav o přiměřenost.

(396)

Na základě pravidel fungování belgického CRM bude kapacita zajišťována transparentním, nediskriminačním a konkurenčním postupem.

(397)

CRM poskytuje poskytovatelům kapacity pobídky, aby byli k dispozici v době očekávaného zatížení soustavy (viz 182. až 186. bod odůvodnění).

(398)

Kromě toho je odměna stanovena prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení a postup aukce popsaný v oddíle 2.5 je nediskriminační a otevřený všem typům kapacity.

(399)

Belgie stanoví technické podmínky pro účast poskytovatelů kapacity před procesem výběru. Tyto podmínky jsou stanoveny v Pravidlech fungování belgického CRM (viz 12. bod odůvodnění).

(400)

CRM bude otevřen všem kapacitám, které mohou přispět k přiměřenosti zdrojů. Bude technologicky neutrální a bude otevřen zejména stávajícím i novým kapacitám, skladování a odezvě na straně poptávky. CRM bude rovněž otevřen přeshraniční kapacitě.

(401)

A konečně, jak je vysvětleno ve 182. bodě odůvodnění, CRM stanoví sankce za nedostupnost v době přetížení soustavy.

(402)

Komise proto dospěla k závěru, že požadavky stanovené v čl. 22 odst. 1 nařízení o elektřině jsou splněny.

(403)

Podle čl. 22 odst. 3 nařízení o elektřině kapacitní mechanismy navíc musí: i) být konstruovány tak, aby se zajistilo, že cena zaplacená za dostupnost bude automaticky klesat na nulu, pokud se očekává, že úroveň dodané kapacity bude odpovídat úrovni požadované kapacity; ii) odměňovat zúčastněné zdroje pouze za jejich dostupnost a iii) zajistit přenositelnost kapacitních závazků mezi způsobilými poskytovateli kapacity.

(404)

Oznámeným opatřením je technologicky neutrální kapacitní mechanismus pro celý trh, v jehož rámci všichni způsobilí poskytovatelé kapacity soutěží v jediné aukci kapacity s cílem zjistit nejnižší udržitelnou cenu, za kterou lze potřebnou kapacitu dodávat. Konkurenční povaha aukce by měla tlačit ceny k nule, pokud je nabídka dostatečná pro uspokojení poptávky.

(405)

Jak je vysvětleno v 8. bodě odůvodnění, poplatek za kapacitu hrazený poskytovatelům kapacity se spolehlivostní opcí spočívá v pevné úhradě za zachování smluvní kapacity dostupné pro jakákoli období nedostatku. Odměňuje tak dostupnost kapacity a nezahrnuje odměnu za množství elektřiny, kterou budou poskytovatelé kapacity nabízet na trhu.

(406)

Jak je popsáno v 187. bodě odůvodnění, Belgie zavede sekundární trh s cílem poskytnout poskytovatelům kapacity mechanismus pro zlepšení jejich řízení rizik v rámci CRM. V případě transakcí na sekundárním trhu bude zajištěn úplný převod závazků.

(407)

Komise proto dospěla k závěru, že požadavky stanovené v čl. 22 odst. 2 nařízení o elektřině jsou splněny.

(408)

Konečně čl. 22 odst. 4 nařízení o elektřině stanoví požadavky týkající se mezních hodnot emisí CO2.

(409)

Jak je vysvětleno v 107. bodě odůvodnění, požadavky na předběžnou kvalifikaci zahrnují mezní hodnotu emisí: poskytovatelé kapacity, kteří překračují níže uvedené mezní hodnoty emisí, se aukce kapacity nemohou zúčastnit:

a)

pro kapacity, které zahájily výrobu dne 4. července 2019 nebo později, platí mezní hodnota emisí 550 g CO2 z fosilního paliva na kWh elektřiny;

b)

na kapacity, které zahájily výrobu před 4. červencem 2019, se vztahuje mezní hodnota emisí 550 g CO2 z fosilního paliva na kWh elektřiny a mezní hodnota 350 kg CO2 z fosilního paliva v průměru za rok na instalovaný kWe.

(410)

Komise dospívá k závěru, že opatření je v souladu s článkem 22 nařízení o elektřině.

Soulad s článkem 24 nařízení o elektřině

(411)

Podle čl. 24 odst. 1 nařízení o elektřině vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti (NRAA) mají regionální dosah a vycházejí z metodiky uvedené v čl. 23 odst. 3 nařízení, a zejména z čl. 23 odst. 5 písm. b) až m).

(412)

V tomto ohledu Komise podotýká, že nejnovější studie přiměřenosti zdrojů pro Belgii, tj. studie přiměřenosti a flexibility z roku 2021, má regionální rozsah a je založena na metodice uvedené v čl. 23 odst. 3.

(413)

Podle čl. 12 odst. 1 rozhodnutí ACER se metodika ERAA plně provede do konce roku 2023. Rozhodnutí ACER proto stanoví postupné provádění metodiky ERAA na základě plánu popisujícího prováděcí fázi stanovenou v čl. 11 odst. 8 rozhodnutí ACER.

(414)

Ačkoli metodika ERAA byla schválena krátce před tím, než Belgie provedla studii přiměřenosti a flexibility z roku 2021, začlenila do ní různé prvky metodiky ERAA uvedené ve 42. bodě odůvodnění.

(415)

Komise však podotýká, že modely studie přiměřenosti a flexibility z roku 2021 automaticky zvyšují maximální zúčtovací cenu až od roku 2025. Nicméně, jak prokázala Belgie, i kdyby automatické zvýšení maximální zúčtovací ceny začalo od roku 2022, výsledky posouzení ekonomické životaschopnosti pro rok 2025 by se nezměnily. Belgie se navíc zavázala zajistit, aby nová studie přiměřenosti, která má být zveřejněna do června 2023, plně zohledňovala metodiku dynamického zvyšování cen od začátku simulačního období (viz 48. bod odůvodnění).

(416)

Studie přiměřenosti a flexibility z roku 2021 vychází z vhodných centrálních referenčních scénářů v souladu s čl. 24 odst. 1 nařízení o elektřině (viz 45. bod odůvodnění).

(417)

Podle čl. 24 odst. 1 nařízení o elektřině mohou členské státy zahrnout do svého posouzení přiměřenosti citlivosti, které jsou spojeny se specifikami vnitrostátní poptávky po elektřině a její nabídky.

(418)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila Komise pochybnosti ohledně souladu CRM s čl. 24 odst. 1 nařízení o elektřině, neboť studie přiměřenosti a flexibility z roku 2019 použila scénář EU-HiLo, který je založen na předpokladech ohledně zahraničních dodávek elektřiny, tj. dodatečné nedostupnosti francouzských jaderných elektráren.

(419)

Několik zúčastněných stran kritizovalo výklad čl. 24 odst. 1 nařízení o elektřině ze strany Komise a uvedlo, že je příliš restriktivní. Podle zúčastněných stran metodika ERAA potvrzuje, že NRAA musí mít regionální rozsah a může zahrnovat další citlivosti. Nespecifikuje ani neomezuje povahu těchto dalších citlivostí. Jak je uvedeno v čl. 3 odst. 6 uvedené metodiky, tyto citlivosti mohou zahrnovat širokou škálu změn předpokladů v celém zvažovaném zeměpisném rozsahu, včetně různých předpokladů týkajících se vstupních údajů, jako jsou instalované kapacity (viz 256. až 258. bod odůvodnění).

(420)

Belgie tvrdila, že její vysoká míra propojení a závislost na dovozu představují zvláštnost vnitrostátních dodávek elektřiny (viz 286. a 318. bod odůvodnění).

(421)

Komise podotýká, že studie přiměřenosti a flexibility z roku 2021 zahrnuje citlivosti týkající se nedostupnosti francouzské jaderné kapacity, které jsou v souladu s údaji, které francouzský provozovatel přenosové soustavy používá ve francouzském NRAA (viz 287. až 289. bod odůvodnění).

(422)

Komise konstatuje, že čl. 24 odst. 1 nařízení o elektřině a metodika ERAA vyžadují, aby NRAA měly regionální dosah a že čl. 3 odst. 6 metodiky ERAA umožňuje doplnit centrální referenční scénáře dalšími scénáři a/nebo citlivostmi. Kromě toho bod 224 písm. a) pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky vyžaduje, aby členský stát předložil posouzení dopadu proměnlivé výroby, včetně té, která pochází ze sousedních soustav.

(423)

S ohledem na uvedené se Komise domnívá, že čl. 24 odst. 1 písm. a) nařízení o elektřině nebrání tomu, aby byly v NRAA použity dodatečné citlivosti související se zahraničními dodávkami elektřiny.

(424)

Jak je vysvětleno v 365. bodě odůvodnění, nebylo možné provést požadované srovnání mezi posouzením NRAA a posouzením ERAA podle čl. 24 odst. 3, protože síť ENTSO pro elektřinu ERAA nepředložila.

(425)

Komise dospívá k závěru, že opatření je v souladu s článkem 24 nařízení o elektřině.

Soulad s článkem 25 nařízení o elektřině

(426)

Podle čl. 25 odst. 1 nařízení o elektřině musí mít členské státy při uplatňování kapacitních mechanismů zavedenu normu spolehlivosti.

(427)

Jak je uvedeno ve 22. bodě odůvodnění, Belgie má zavedenu normu spolehlivosti, která je stanovena na 3 hodiny LOLE.

(428)

Ustanovení čl. 25 odst. 2 nařízení o elektřině uvádí, že normu spolehlivosti stanoví členský stát nebo příslušný orgán určený členským státem na návrh regulačního orgánu. Norma spolehlivosti musí být založena na metodice uvedené v čl. 23 odst. 6.

(429)

Norma spolehlivosti byla stanovena královskou vyhláškou o stanovení normy spolehlivosti a schválení hodnot pro VOLL a CONE na základě návrhu regulačního orgánu (viz 20. bod odůvodnění). Stanovená norma spolehlivosti se mírně odchyluje od normy navržené regulačním orgánem z důvodů vysvětlených ve 21. bodě odůvodnění. Tomu však článek 25 nařízení o elektřině nebrání.

(430)

Belgie vypočetla normu spolehlivosti na základě metodiky uvedené v čl. 23 odst. 6.

(431)

Podle čl. 25 odst. 3 nařízení o elektřině se norma spolehlivosti vypočítá s použitím alespoň hodnot VOLL a CONE za daný časový rámec a vyjádří se jako „odhad nedodané elektřiny“ a „předpokládaná ztráta zatížení“.

(432)

Podle čl. 2 odst. 9 nařízení o elektřině VOLL znamená odhad maximální ceny elektřiny v EUR/MWh, kterou jsou zákazníci ochotni zaplatit, aby předešli výpadku elektřiny.

(433)

Jak je uvedeno v 25. bodě odůvodnění, CREG provedl průzkum o ochotě zaplatit, avšak vzhledem k omezením průzkumu bylo možné jeho výsledky pro stanovení jediného odhadu VOLL použít pouze v omezené míře. Belgie se zavázala aktualizovat VOLL na základě nového průzkumu ochoty zaplatit a v případě potřeby do září 2022 stanovit novou normu spolehlivosti (viz 28. bod odůvodnění).

(434)

Komise proto konstatuje, že norma spolehlivosti byla stanovena na základě odhadu VOLL a očekávaného CONE (viz 23. a 24. bod odůvodnění) v souladu s čl. 25 odst. 3 nařízení o elektřině.

(435)

Podle čl. 25 odst. 4 nařízení o elektřině schvaluje při uplatňování kapacitních mechanismů parametry určující objem kapacity zajištěné v rámci kapacitního mechanismu členský stát nebo příslušný orgán určený členským státem na návrh regulačního orgánu.

(436)

Jak je vysvětleno v 86. a 290. bodě odůvodnění, agentura CREG navrhla metodiku pro stanovení parametrů určujících objem nákupů v kapacitním mechanismu.

(437)

Komise dospívá k závěru, že opatření je v souladu s článkem 25 nařízení o elektřině.

Soulad s článkem 26 nařízení o elektřině

(438)

Podle čl. 26 odst. 1 nařízení o elektřině jsou kapacitní mechanismy jiné než strategické rezervy, a je-li to technicky proveditelné, strategické rezervy otevřeny přímé přeshraniční účasti poskytovatelů kapacity nacházejících se v jiném členském státě za podmínek stanovených v tomto článku.

(439)

Ustanovení čl. 26 odst. 2 nařízení o elektřině však členským státům umožňuje požadovat, aby se zahraniční výrobní kapacita nacházela v členském státě, který má přímé síťové propojení s členským státem uplatňujícím daný kapacitní mechanismus.

(440)

Belgie povolí účast zahraniční kapacity nacházející se v členském státě, který má přímé síťové připojení s Belgií, v CRM od prvního roku dodávání, tj. od roku 2025. Podle Belgie byly metodiky, společná pravidla a podmínky uvedené v čl. 26 odst. 11 nařízení o elektřině přijaty až v prosinci 2020 a měla by být poskytnuta přiměřená lhůta pro jejich provedení a nezbytné přípravy na přeshraniční účast. Vzhledem k tomu, že provozovatelé přenosových soustav nebyli dosud schopni uzavřít nezbytné dohody, nebylo možné přeshraniční účast zorganizovat od první aukce Y-4. Podle belgických orgánů byl nicméně pro aukci Y-1 vyhrazen objem, který zajišťuje, že se přeshraniční kapacita bude moci účastnit a přispívat od prvního roku dodávání (viz 189. bod odůvodnění).

(441)

V rozhodnutí o zahájení řízení požádala Komise o objasnění využití výnosů z přetížení kapacity a podílu těchto výnosů mezi provozovateli přenosových soustav.

(442)

Belgie objasnila, že výnosy z přetížení budou využity a rozděleny podle pravidel stanovených v nařízení o elektřině, zejména v čl. 26 odst. 9.

(443)

Belgie dále potvrdila, že bude v souladu s rozhodnutím agentury ACER č. 36/2020, které stanoví technické specifikace pro přeshraniční účast v kapacitních mechanismech, včetně metodiky rozdělování příjmů plynoucích z přidělování vstupní kapacity.

(444)

Opatření je tedy v souladu s článkem 26 nařízení o elektřině.

5.3.3.3.   Závěr o souladu s ostatními ustanoveními práva Unie

(445)

Opatření je v souladu s články 30 a 110 Smlouvy a s nařízením o elektřině.

(446)

Oznámené opatření tedy neporušuje příslušné právní předpisy Unie.

5.3.4.   Podpora je koncipována tak, aby omezila své účinky na hospodářskou soutěž a obchod.

5.3.4.1.   Potřeba zásahu státu

(447)

Podle pododdílu 3.2.2 pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky musí členský stát prokázat, že je nutný státní zásah, a zejména že podpora je nezbytná k nápravě selhání trhu, které by jinak zůstalo neřešeno.

(448)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila Komise své pochybnosti, zda belgické orgány identifikovaly problém týkající se přiměřenosti zdrojů dostatečně přesně a zda jej řádně analyzovaly a vyčíslily, a to zejména s ohledem na body 221 a 222 pokynů. Tyto pochybnosti podpořilo několik zúčastněných stran, které rovněž zpochybnily nezbytnost a/nebo rozměr plánovaného CRM (viz 227. až 234. bod odůvodnění).

(449)

Podle studie přiměřenosti a flexibility z roku 2021 bude Belgie od roku 2025 po dokončení vyřazování jaderných zařízení z provozu čelit strukturální potřebě nové kapacity. Tato potřeba činí podle centrálního scénáře „EU-BASE“ 2 GW v roce 2025 a do roku 2032 se postupně zvyšuje na 3,9 GW (viz 49. bod odůvodnění). Studie přiměřenosti a flexibility pro rok 2021 byla zveřejněna v červnu 2021 a vychází z metodiky ERAA (viz bod 221 pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky).

(450)

Jelikož byla metodika ERAA schválena agenturou ACER (viz 40. bod odůvodnění), pochybnosti Komise ohledně důrazu na scénář EU-HiLo ve studii přiměřenosti a flexibility z roku 2019 nebo neexistence řádného hypotetického srovnávacího scénáře pro odhad rozsahu problému přiměřenosti zdrojů v roce 2019 v případě Belgie již nejsou relevantní, neboť metodické rozdíly jsou nyní sjednoceny v jedné společné, spolehlivější metodice, která potvrzuje existenci problému přiměřenosti.

(451)

Zatímco dvě zúčastněné strany tvrdily, že belgické studie přiměřenosti zdrojů v minulosti nezohlednily funkci očekávaného nedostatku (230. bod odůvodnění), v té době takový požadavek neexistoval. Podle stanoviska Komise k prováděcímu plánu Belgie se však Belgie vyzývá, aby zvážila odpovídající změnu svého systému cen odrážejících nedostatek energie, a to nejpozději do 1. ledna 2022. V tomto ohledu bere Komise na vědomí současnou práci vykonanou regulačním orgánem a provozovatelem přenosové soustavy, pokud jde o zavedení funkce stanovení cen nedostatku pro vyrovnání v Belgii.

(452)

Belgie má v současné době úroveň propojení elektrických sítí přibližně 24 %, přičemž se očekává, že do roku 2030 vzroste na 33 %. Jak je uvedeno v 323. bodě odůvodnění, Belgie rovněž usnadnila vývoj tzv. energeticky omezených technologií, např. prostřednictvím možnosti účastnit se trhů s doplňkovými službami nebo usnadním prostřednictvím převodu energetického mechanismu. To vedlo k vysokému podílu řízení poptávky.

(453)

Jak je popsáno v oddíle 2.3.4, belgické orgány se navíc zavázaly k několika tržním reformám, zejména s cílem posílit vyrovnávací trhy (viz 62. bod odůvodnění), usnadnit reakci poptávky (viz 64. bod odůvodnění) a navýšit propojovací kapacitu (viz 65. bod odůvodnění).

(454)

Navzdory těmto reformám studie přiměřenosti a flexibility z roku 2021 identifikovala rizika pro přiměřenost zdrojů Belgie s odkazem na normu spolehlivosti popsanou ve 22. bodě odůvodnění. Studie přiměřenosti a flexibility z roku 2021 uvádí, že pouze velmi malý podíl nové kapacity bude do roku 2025 na trhu pouze s energií životaschopný.

(455)

Komise se proto domnívá, že Belgie prokázala, proč trh v případě neexistence intervence ještě nemůže zajistit dostatečnou kapacitu v souladu s bodem 223 pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky.

(456)

Bod 224 pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky vyžaduje, aby Komise zohlednila různá posouzení, která musí poskytnout členský stát a která se týkají dopadu proměnlivé výroby, účasti na straně poptávky, propojení a jakéhokoli jiného prvku, který způsobuje nebo zhoršuje problém s přiměřeností výroby.

(457)

Studie přiměřenosti a flexibility z roku 2021 zahrnuje veškerý probíhající a plánovaný vývoj na trhu a nejnovější předpokládané politické cíle integrované nebo uvedené v prováděcím plánu, pokud jde o všechny čtyři prvky uvedené v bodě 224 pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky.

(458)

Jak je vysvětleno v 454. bodě odůvodnění, studie přiměřenosti a flexibility z roku 2021 navzdory těmto reformám identifikuje rizika pro přiměřenost zdrojů Belgie ve srovnání s tím, co by bylo zapotřebí k dosažení tříhodinového cíle LOLE.

(459)

Komise se domnívá, že oznámené opatření je nezbytné v souladu s oddílem 3.9.2 pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky.

5.3.5.   Vhodnost opatření

(460)

Opatření státní podpory je obecně vhodné, pokud je navrženo tak, aby řádně řešilo zjištěná selhání trhu. Pokyny k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky v bodech 225 a 226 dále upřesňují, že v souvislosti s podporou na přiměřenost výroby to znamená, že podpora by měla odměňovat pouze službu čisté dostupnosti, kterou poskytuje výrobce, a že opatření by mělo být otevřené a mělo by poskytovat přiměřené pobídky stávajícím i budoucím výrobcům a provozovatelům využívajícím nahraditelné technologie, jako je reakce strany poptávky nebo řešení skladování.

(461)

Tento oddíl nejprve analyzuje, zda je k řešení zjištěného problému přiměřenosti nejvhodnější CRM pro celý trh (oddíl 5.3.5.1 tohoto rozhodnutí). Poté analyzuje, zda je konkrétní koncepce CRM v souladu s výše uvedenými specifickými požadavky pokynů pro podporu v oblasti životního prostředí a energetiky (oddíl 5.3.5.2 tohoto rozhodnutí).

5.3.5.1.   Vhodnost CRM jako nástroje

(462)

Jak je uvedeno ve 235. bodě odůvodnění, některé zúčastněné strany uvedly, že by zjištěný problém přiměřenosti mohla lépe řešit strategická rezerva než CRM pro celý trh. Belgie byla naproti tomu toho názoru, že strategická rezerva by neřešila příslušná selhání trhu (viz 278. a 279. bod odůvodnění).

(463)

Jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění, Belgie má v současné době strategickou rezervu, která bude v platnosti do 31. března 2022. Cílem strategické rezervy je uspokojit poptávku ve špičce v zimním období, kdy tak trh neučiní, a to zachováním některých stávajících kapacit pro výrobu a odezvu na straně poptávky mimo trh jako pouze záložních opatření, která se aktivují až po vyčerpání vyrovnávacích zdrojů.

(464)

Jak je vysvětleno v 377. a 378. bodě odůvodnění, zdá se, že nejúčinnějším řešením pro zajištění bezpečnosti dodávek v Belgii v souvislosti se strukturální změnou, jako je postupné ukončení výroby jaderné energie, je CRM pro celý trh, které by zahrnovalo kapacitní trh doplňující trh s energií.

5.3.5.2.   Vhodnost konkrétního návrhu CRM

Odměňování pouze za službu dostupnosti kapacity

(465)

Podle bodu 225 pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky by opatření mělo odměňovat pouze službu čisté dostupnosti.

(466)

V rozhodnutí o zahájení řízení dospěla Komise k předběžnému názoru, že opatření odměňuje za službu pouhé dostupnosti kapacity. Ani Belgie, ani žádná zúčastněná strana tento názor Komise nezpochybnily.

(467)

CRM odměňuje dostupnost kapacity a nezahrnuje odměnu za množství elektřiny, kterou budou poskytovatelé kapacity nabízet na trhu.

(468)

Opatření je proto v souladu s bodem 225 pokynů.

Otevřená povaha opatření pro všechny příslušné poskytovatele kapacity

(469)

Bod 226 pokynů pro podporu v oblasti životního prostředí a energetiky stanoví, že kapacitní mechanismy by měly být i) otevřené různým technologiím; ii) zohledňovat, do jaké míry může propojovací kapacita přispět k nápravě zjištěného problému s přiměřeností výroby, a iii) poskytovat vhodné pobídky pro novou i stávající kapacitu.

(470)

Jak je uvedeno v 66. bodě odůvodnění, opatření má být otevřeno všem kapacitám, které mohou přispět k přiměřenosti zdrojů, jsou technologicky neutrální a jsou otevřené zejména stávajícím i novým kapacitám, skladování a odezvě na straně poptávky. Bude povolena agregace kapacity, a to i z různých technologií. Všechny technologie se mohou rovněž účastnit všech aukcí (Y-4 i Y-1) po dobu dodání.

(471)

Belgie přijala řadu opatření, aby zajistila, že se aukcí budou moci účastnit všechny technologie. Komise bere zejména na vědomí rozhodnutí vyhradit část objemu, který má být pořízen, pro aukci Y-1 na podporu účasti poskytovatelů odezvy na straně poptávky. Kromě toho se v Y-4 předpokládá zvláštní kategorie „neprokázané kapacity“ (otevřená všem technologiím, které nevyžadují denní programy a individuální účast vzhledem k jejich systémovému významu), aby se rovněž podpořila účast kapacit, které mohou mít větší obtíže s tím, aby již v Y-4 poskytovaly standardizovanou požadovanou úroveň vyspělosti (viz 83. a 98. bod odůvodnění).

(472)

Pokud jde o obnovitelné zdroje energie, jsou stávající nebo noví poskytovatelé kapacity energie z obnovitelných zdrojů způsobilí k účasti v CRM, s výjimkou případů, kdy obdrží provozní podporu prostřednictvím zvláštních režimů státní podpory (viz 205. bod odůvodnění).

(473)

V návaznosti na rozhodnutí o zahájení řízení jedna zúčastněná strana tvrdila, že držitelé kapacity, kteří jsou způsobilí pro účast (jako je kombinovaná výroba tepla a elektřiny s kapacitou vyšší než 1 MW), jsou z účasti vyloučeni, pokud během daného období využívají provozní podporu prostřednictvím zelených certifikátů (GSC) a/nebo certifikátů KVET (viz 237. bod odůvodnění).

(474)

Komise se domnívá, že certifikáty KVET jsou již navrženy tak, aby pokryly nezbytné náklady provozovatelů kombinované výroby tepla a elektřiny a podnítily jejich další provoz. Aby se zabránilo kumulaci podpory a výsledné nadměrné kompenzaci, neměli by výrobci být příjemci jiných opatření podpory, např. režimů podpory obnovitelných zdrojů energie nebo kombinované výroby tepla a elektřiny, které již dostatečně pokryjí provozní náklady těchto příjemců, jak je popsáno ve 205. bodě odůvodnění.

(475)

Jak je uvedeno ve 205. bodě odůvodnění, pokud tito provozovatelé přestanou využívat provozní podporu RES/CHP, stanou se způsobilí pro účast v CRM.

(476)

Pravidla popsaná ve 205. bodě odůvodnění nevedou k vyloučení poskytovatelů kapacity, kteří takovou podporu nedostávají.

(477)

Pokud jde o přeshraniční účast, bude účast přeshraniční kapacity nacházející se v členském státě, který má přímé síťové připojení s Belgií, povolena od prvního období dodávky (viz 189. bod odůvodnění).

(478)

Kromě toho je účast nových kapacit nebo stávajících kapacit, které vyžadují značné kapitálové výdaje, aby byly k dispozici, umožněna nabídkou víceletých smluv pod podmínkou, že předem stanovená úroveň investičních nákladů je nezbytná pro vývoj a výstavbu těchto nových zařízení nebo pro modernizaci stávajících zařízení (viz 138. bod odůvodnění).

(479)

Prahové hodnoty investic vycházejí ze souboru způsobilých investičních nákladů, jak je popsáno ve 137. bodě odůvodnění. Prahové hodnoty zohledňují jmenovitý instalovaný výkon (tj. maximální možnou kapacitu při provozu zařízení) a nikoli snížený instalovaný výkon (tj. předem stanovenou míru dostupnosti zařízení a jeho podíl na dosahování cíle přiměřenosti zdrojů).

(480)

V tomto ohledu Komise v rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila pochybnosti ohledně použití nominální instalované kapacity pro výpočet prahových hodnot investic. Podle Komise je pravděpodobné, že tento návrh bude diskriminační vůči technologiím s vysokým stupněm snížení, zejména nestálým solárním a větrným obnovitelným zdrojům energie. Snížená instalovaná kapacita je opatřením, které odráží skutečný přínos technologie k celkové kapacitě a poskytuje rovné příležitosti pro všechny technologie, pokud jde o jejich možnost přístupu k víceletým smlouvám.

(481)

Bez ohledu na počáteční pochybnosti, vzhledem k současné situaci na belgickém trhu s elektřinou a k tomu, že zúčastněné strany nepředložily žádné připomínky, nemá Komise v tomto okamžiku k dispozici žádné důkazy, které by vedly k závěru, že koncepce mechanismu v praxi povede k diskriminaci určitých technologií v tomto konkrétním případě. Belgie se navíc zavázala, že pravidla fungování CRM přezkoumá, aby se zajistilo, že nepovedou k možné diskriminaci technologií s ohledem na vývoj na trhu.

(482)

Jak je uvedeno ve 236. bodě odůvodnění, jedna zúčastněná strana navrhla vytvořit aukci T-2, aby se zabránilo nadměrnému zadávání veřejných zakázek v aukci T-4.

(483)

Belgie v tomto ohledu vysvětlila, že aukce rozdělená na dvě období (T-4 a T-1) již umožnila účast na mechanismu všem technologiím s delší nebo kratší lhůtou a členskému státu relativní záruku, že může být pořízen dostatečný objem pro zajištění bezpečnosti dodávek v roce dodání. Další rozdělení objemů kapacity a přidání aukce T-2 by mohlo vést k nadměrnému snížení hospodářské soutěže na těchto aukcích (viz 280. bod odůvodnění).

(484)

Komise se domnívá, že volba orgánů zajistit kapacitu prostřednictvím dvou aukcí Y-4 a Y-1 je oprávněná.

(485)

Komise bere na vědomí závazek orgánů, že budou pravidla fungování CRM přezkoumávat s cílem zajistit, aby tato pravidla nevedla k možné diskriminaci mezi technologiemi s ohledem na vývoj na trhu.

(486)

Mezní hodnota emisí popsaná v 107. bodě odůvodnění se vztahuje na všechny technologie a je pro Belgii způsobem, jak dodržet bod 220 a bod 233 písm. e) pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky. Konečně nová zařízení na fosilní paliva, která budou způsobilá pro 15leté smlouvy, budou vázána cíli stanovenými Evropskou unií a/nebo Belgií snížit emise skleníkových plynů tak, aby bylo do roku 2050 dosaženo klimatické neutrality (viz 109. bod odůvodnění).

(487)

Komise proto považuje podporu za přiměřenou.

5.3.6.   Proporcionalita

(488)

Výše podpory je přiměřená, je-li omezena na minimum potřebné k dosažení sledovaného cíle. Pokyny k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky specifikují tento požadavek na opatření k zajištění přiměřenosti výroby v bodech 228 až 231, jejichž cílem je zajistit, aby příjemci nevydělávali více, než je přiměřená míra návratnosti, a aby byly vyloučeny neočekávané zisky.

5.3.6.1.   Soutěžní nabídkové řízení

(489)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila Komise obavy týkající se možné diskriminace kapacit s vysokými faktory snížení (popsaných v 480. a 481. bodě odůvodnění) a následně soutěžního nabídkového řízení.

(490)

Bez ohledu na zjevné pochybnosti, jak je vysvětleno ve 485. bodě odůvodnění, nemá Komise v tomto okamžiku žádné důkazy, které by mohly vést k závěru, že koncepce mechanismu povede v tomto konkrétním případě k diskriminaci mezi různými technologiemi, a tím k narušení soutěžního nabídkového řízení.

(491)

Oznámeným opatřením je technologicky neutrální kapacitní mechanismus pro celý trh, v jehož rámci všichni způsobilí poskytovatelé kapacity soutěží v jediné aukci kapacity s cílem zjistit nejnižší udržitelnou cenu, za kterou lze potřebnou kapacitu dodávat. Konkurenční povaha aukce by měla tlačit ceny k nule, pokud je nabídka dostatečná pro uspokojení poptávky. Proces podléhá transparentním a nediskriminačním kritériím, včetně kritérií způsobilosti. Hlavním důvodem nezpůsobilosti je situace, kdy poskytovatelé kapacity využívají jiných podpůrných opatření, která by vedla ke kumulaci a možné nadměrné kompenzaci. Pokud jde o dobu trvání smluv, většina poskytovatelů kapacity je způsobilá pouze pro roční smlouvy o kapacitě. Nová a renovovaná kapacita, která zahrnuje vysoké investiční kapitálové náklady, je způsobilá pro dlouhodobější dohody o kapacitě, které těmto investorům umožní zajistit potřebné financování (viz 117. a 326. bod odůvodnění).

(492)

Uspořádání trhu s kapacitou v rámci celého trhu odráží pravděpodobný výsledek efektivního trhu s energií. Aukce budou u prvních dvou aukcí (Y-4 aukce za první dva roky dodání) uspořádány jako „pay-as-bid“ a poté jako „pay-as-clear“ (viz 112. a 113. bod odůvodnění). Aby se zabránilo neočekávaným ziskům a omezilo zneužívání tržní síly, jsou do CRM zahrnuty dva různé cenové stropy: i) strop pro globální dražební ceny a ii) dílčí cenový strop (viz oddíl 2.5.4.2). Cílem těchto stropů je zmírnit tržní sílu, a omezit tak výši podpory na přiměřenou odměnu za službu dostupnosti.

(493)

Komise proto dospěla k závěru, že opatření je koncipováno jako konkurenční nabídkové řízení na základě jasných, transparentních a nediskriminačních kritérií a že rovněž splňuje požadavek na předcházení neočekávaným ziskům.

5.3.6.2.   Objem, který má být pořízen

(494)

Jak je uvedeno v 223. bodě odůvodnění, Komise v rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila pochybnosti, zda použití nerealistického scénáře pro výpočet objemu CRM povede k financování zbytečné kapacity.

(495)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že mechanismus financování může ovlivnit objem kapacity CRM. Například propojení poplatků na financování CRM se spotřebou elektřiny během špiček poptávky by mohlo být vnímáno jako pobídka pro dotčené strany ke snížení jejich spotřeby během špičky poptávky, což by vedlo ke snížení potřeby aukce kapacity (241. bod odůvodnění).

(496)

Jak Belgie vysvětlila, (viz 293, bod odůvodnění) v současné době nejsou v Belgii instalovány dostatečné inteligentní měřiče, které by umožnily mechanismus financování založený na spotřebě ve špičce. Zákon o CRM byl upraven tak, aby takový model mohl být zaveden v roce 2025. Belgie rovněž vysvětlila, že stávající mechanismus financování přezkoumá v roce 2023, kdy bude vydána zpráva o zavádění inteligentních měřičů.

(497)

Komise rovněž obdržela ujištění od Belgie ohledně metodiky, která má být použita ke stanovení křivky poptávky pro aukci, jak je uvedeno v oddíle 2.5.2. Belgie dále potvrdila, že obstarává objem kapacity úměrný aktualizovanému problému přiměřenosti a v průběhu času upraví částku, která má být obstarána, tak, aby odrážela aktualizace v posouzení přiměřenosti a normy spolehlivosti a současně zajistila konkurenceschopnost aukcí. Belgie se zejména zavázala, že v případě potřeby upraví objemy tak, aby odrážely aktualizované posouzení přiměřenosti a normu spolehlivosti, jak bylo popsáno výše. S ohledem na výše uvedené a na odůvodnění uvedené v 395. a 400. bodě odůvodnění se Komise domnívá, že CRM nesmí jít nad rámec toho, co je nezbytné k rozptýlení obav o přiměřenost.

5.3.6.3.   Závěr ohledně proporcionality

(498)

Komise dospívá k závěru, že je opatření přiměřené.

5.3.7.   Narušování hospodářské soutěže a posouzení vyváženosti

(499)

Negativní účinky CRM na hospodářskou soutěž a obchod na vnitřním trhu s elektřinou musí být dostatečně omezeny tak, aby celková bilance opatření byla pozitivní. Soudní dvůr objasnil, že za účelem posouzení, zda opatření nepříznivě ovlivňuje podmínky obchodu v míře, jež je v rozporu se společným zájmem, musí Komise zvážit pozitivní účinky plánované podpory na rozvoj činností, kterým má podpora pomáhat, a negativní účinky, které podpora může mít na vnitřní trh (103).

5.3.7.1.   Pozitivní účinky

(500)

Pokud jde o pozitivní bilanci, Komise konstatuje, že režim má pozitivní účinky, pokud jde o zachování stávající kapacity na trhu s elektřinou nebo vytvoření nové kapacity a tím i o zabezpečení dodávek elektřiny. V tomto ohledu je zajištění bezpečnosti dodávek energie jedním z cílů energetické politiky Unie podle článku 194 SFEU.

(501)

Komise dále konstatuje, že s výrobním zařízením, které vypouští více než 550 g CO2 na kWh elektřiny, nelze uzavřít smlouvu v rámci CRM (viz 107. bod odůvodnění) a že způsobilá zařízení se budou muset zavázat ke klimatické neutralitě do roku 2050. Lze tedy vyvodit závěr, že CRM upřednostňuje nízkouhlíkové výrobce v souladu s bodem 233 písm. e) pokynů pro podporu v oblasti životního prostředí a energetiky.

5.3.7.2.   Negativní účinky

(502)

Na záporné straně bilance může podpora poskytovaná poskytovatelům kapacity narušit hospodářskou soutěž a obchod na trhu s elektřinou, a to i mezi podniky, které jsou příjemci podpory, a jejich konkurenty ve stejném odvětví.

(503)

Pokyny k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky upřesňují požadavek, aby se zabránilo nežádoucím negativním účinkům na hospodářskou soutěž a obchod, v bodech 232 a 233, které zdůrazňují potřebu široké účasti v systému a zamezení účinkům podrývání trhu, jako je posílení dominantního postavení nebo ovlivnění investičních rozhodnutí.

(504)

Opatření je otevřené všem stávajícím i novým výrobcům, subjektům poskytujícím odezvu na straně poptávky a provozovatelům skladovacích zařízení. Opatření je rovněž otevřené přeshraniční kapacitě.

Otevřenost vůči agregaci poptávky a nabídky

(505)

Bod 232 písm. a) pokynů stanoví, že opatření týkající se přiměřenosti výroby by mělo být otevřené potenciální agregaci poptávky i nabídky.

(506)

Jak bylo uvedeno v 242. bodě odůvodnění, dvě zúčastněné strany tvrdily, že stávající pravidla způsobilosti pro víceleté smlouvy brání agregaci, a to konkrétněji pravidlo, že zařízení s nejkratší dobou trvání smlouvy v souhrnném portfoliu určuje dobu trvání smlouvy pro celé portfolio.

(507)

Komise uznává, že stávající pravidla způsobilosti pro víceleté smlouvy mohou bránit agregaci. Vítá proto návrh Belgie na změnu královské vyhlášky, která stanoví prahové hodnoty investic, kritéria způsobilosti pro investiční náklady a postup určování pořadí (viz 141. bod odůvodnění). Pozměňovací návrh stanoví, že správce agregované nabídky si může zvolit kategorii kapacity, která se vztahuje na agregovanou nabídku.

(508)

Pokud jde o připomínku zúčastněné strany týkající se překážek agregace aktiv s povinností denního harmonogramu (viz 243. bod odůvodnění), Komise bere na vědomí argumenty předložené Belgií (297. a 298. bod odůvodnění) a zúčastněnou stranou (243. bod odůvodnění). Vzhledem k tomu, že kapacity podléhající povinnosti denního harmonogramu jsou dotčeny zvláštními koordinačními postupy, Komise se domnívá, že přístup Belgie k těmto kapacitám je oprávněný zohlednit jejich specifické rysy na trhu s elektřinou. Belgie bude nicméně provádět pravidelná hodnocení CRM, aby v případě potřeby umožnila změny, včetně možnosti, aby aktiva s povinností denního harmonogramu agregovala.

Prahové hodnoty investic

(509)

Pokud jde o připomínky některých zúčastněných stran týkající se úrovně prahových hodnot investic u víceletých smluv a tvrzení, že tyto prahové hodnoty mohou vést k diskriminaci mezi určitými třídami technologií, Komise bere na vědomí závazek Belgie tyto prahové hodnoty aktualizovat v případě, že by nové důkazy, včetně připomínek zúčastněných stran, prokázaly tuto nezbytnost. Nové prahové hodnoty investic pro víceleté smlouvy, které byly předmětem veřejné konzultace, jsou stanoveny ve 138. bodě odůvodnění. CREG aktualizuje prahové hodnoty investic, pokud se to jeví jako nezbytné, nejméně však jednou za tři roky. Komise proto nemá důvod se domnívat, že nové prahové hodnoty pro víceleté smlouvy povedou k diskriminaci mezi technologiemi.

Faktory snížení

(510)

Jak je uvedeno v 247. a 248. bodě odůvodnění, některé zúčastněné strany tvrdily, že stávající faktory snížení mohou značně penalizovat technologie, jako je skladování, odezva na straně poptávky nebo obnovitelné zdroje energie.

(511)

Belgie vysvětlila (viz 303. bod odůvodnění), že faktory snížení u energeticky omezených technologií jsou nižší, pokud se jejich podíl v soustavě/země zvyšuje. Proto rozdíl mezi faktory snížení v Belgii, Francii a Spojeném království zmíněný zúčastněnými stranami. Belgie však v reakci na obavy zúčastněných stran aktualizovala faktory snížení na základě doporučení regulačního orgánu a zvláštní schůze pracovní skupiny všech zúčastněných stran na toto téma, která se konala počátkem ledna 2021. Aktualizované faktory snížení jsou uvedeny v 79. bodě odůvodnění. Komise proto nemá důvod se domnívat, že revidované faktory snížení jsou nevhodné.

Povinnost zpětného splacení

(512)

Pokud jde o připomínky některých zúčastněných stran, že mechanismus povinnosti zpětného splacení diskriminuje provozovatele kapacity v plném rozsahu (250. a 251. bod odůvodnění), Belgie uvedla, že CRM dosahuje rovnováhy mezi zahrnutím povinnosti návratnosti a zabráněním diskriminaci kapacity, která může být aktivována pouze za cenu vyšší, než je realizační cena.

(513)

Komise konstatuje, že členské státy, které mají podobné kapacitní mechanismy na celém trhu, mají odlišné postupy, pokud jde o povinnost zpětného splacení. Komise rovněž konstatuje, že mechanismus povinnosti zpětného splacení v belgickém CRM byl po veřejných konzultacích výrazně upraven a zdokonalen.

(514)

Komise se proto domnívá, že mechanismus povinnosti zpětného splacení představuje vhodnou rovnováhu mezi dvěma konkurenčními cíli uvedenými v 512. bodě odůvodnění.

Dílčí cenový strop

(515)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila Komise pochybnosti o tom, zda by zavedení dílčího cenového stropu pro kapacitu v kategorii smluv na 1 rok bez možnosti individuální odchylky mohlo některé držitele kapacity z CRM vyloučit. Tyto pochybnosti podpořily některé zúčastněné strany (viz 252. bod odůvodnění).

(516)

Komise proto vítá závazek Belgie zavést mechanismus odchylek. Mechanismus odchylek byl předmětem veřejné konzultace a byl zaveden královskou vyhláškou, která stanoví prahy investic a kritéria způsobilosti pro investiční náklady. Mechanismus odchylek se bude stejnou měrou vztahovat na vnitrostátní i nepřímé přeshraniční kapacity (viz 129. a 130. bod odůvodnění).

(517)

Jak je uvedeno ve 131. bodě odůvodnění, odchylka pro první aukci bude udělena ex post, tj. po uzavření aukce. Vzhledem k argumentům, které Belgie uvedla ve 131. bodě odůvodnění, se Komise domnívá, že odchylka ex post od dílčího cenového stropu pro první aukci je odůvodněná.

Závěr o otevřenosti opatření pro všechny technologie

(518)

Opatření umožňuje účast výrobců využívajících různé technologie a hospodářských subjektů nabízejících opatření s rovnocennou technickou výkonností v souladu s bodem 232 písm. a) pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky.

Přeshraniční kapacita

(519)

Bod 232 písm. b) pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky obsahuje záruky, které mají zajistit, aby se hospodářské subjekty z jiných členských států mohly opatření účastnit.

(520)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila Komise obavy, že omezení způsobilosti nepřímé přeshraniční kapacity na smlouvy na 1 rok, na které se vztahuje dílčí cenový strop, by mohlo odradit operátory z jiných členských států od účasti na CRM.

(521)

Komise přijímá argumenty Belgie týkající se tohoto problému. Zejména z dlouhodobého hlediska nelze vždy zaručit dostatečnou vstupní kapacitu, neboť závisí na různých faktorech uvedených ve 143. bodě odůvodnění. Komise vítá závazek Belgie přezkoumat možnost přístupu zahraničních kapacit k víceletým smlouvám (viz 144. bod odůvodnění).

(522)

Jak je uvedeno v 516. bodě odůvodnění, mechanismus odchylky od dílčího cenového stropu, který zavedla Belgie po rozhodnutí o zahájení řízení, se vztahuje stejnou měrou na vnitrostátní i nepřímé přeshraniční kapacity.

(523)

Pokud jde o přímou přeshraniční účast v CRM, dvě zúčastněné strany tvrdily, že taková účast by mohla snížit motivaci investovat do propojovací kapacity a narušit propojení trhů (254. a 255. bod odůvodnění).

(524)

Jak vysvětlila Belgie (viz 316. bod odůvodnění), byly provedeny změny v zákoně o snižování úvěrového rizika s cílem reagovat na obavy vyjádřené zúčastněnými stranami. Podle nových pravidel bude podmínkou pro účast přímé přeshraniční kapacity v CRM uzavření dohody mezi Belgií a členským státem, na jehož území se kapacita nachází.

Výnosy z přetížení

(525)

V rozhodnutí o zahájení řízení požádala Komise o objasnění využití výnosů z přetížení kapacity a podílu těchto výnosů mezi provozovateli přenosových soustav.

(526)

Belgie objasnila, že výnosy z přetížení budou využity a rozděleny podle pravidel stanovených v nařízení o elektřině, zejména v čl. 26 odst. 9.

(527)

Belgie rovněž potvrdila, že bude dodržovat rozhodnutí agentury ACER č. 36/2020, které mimo jiné stanoví metodiku rozdělování příjmů plynoucích z přidělení vstupní kapacity (204. bod odůvodnění).

Závěr o otevřenosti opatření vůči přeshraniční kapacitě

(528)

Komise proto dospěla k závěru, že kapacitní trh nesnižuje pobídky k investicím do propojovací kapacity nebo propojování trhů, v souladu s bodem 233 písm. a) a b) pokynů pro podporu v oblasti životního prostředí a energetiky.

(529)

Pokud jde o neoprávněné posílení dominantního postavení na trhu (bod 233 písm. d) pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky), koncepce CRM zahrnuje několik opatření, která mají konkrétně zabránit zneužívání tržní síly, např. možnosti spolehlivosti, cenové stropy a konkurenční aukční proces (viz 94., 111. a 147. bod odůvodnění). Kromě toho se očekává, že otevřenost vůči nové kapacitě a dostupnost dlouhodobých smluv zajistí, že stávající dominantní postavení nebude nepřiměřeně posíleno.

(530)

Pokud jde o upřednostňování nízkouhlíkových výrobců, kteří nabízejí rovnocenné technické a ekonomické parametry (bod 233 písm. e) pokynů pro podporu v oblasti životního prostředí a energetiky), Komise konstatuje, že opatření je otevřené pro nízkouhlíkové výrobce. Aby se však zabránilo kumulaci podpory a z toho vyplývajících nadměrných náhrad, výrobci nesmějí být příjemci jiných podpůrných opatření, jak je popsáno ve 205. bodě odůvodnění.

(531)

Opatření je v souladu s oddílem 3.9.6 pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky.

5.3.7.3.   Závěr o narušení hospodářské soutěže a ověření vyváženosti

(532)

Komise dospěla k závěru, že opatření má významné pozitivní účinky, pokud jde o usnadnění hospodářské činnosti při současném zajištění bezpečnosti dodávek a nevedlo k nepatřičnému narušení hospodářské soutěže a obchodu. Z toho vyplývá, že pozitivní účinky podpory na hospodářskou soutěž a obchod převažují nad jejími negativními účinky. Navrhovaná podpora proto usnadňuje rozvoj určitých hospodářských činností, aniž by nepříznivě ovlivnila podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, jak vyžaduje čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU.

5.3.8.   Transparentnost podpory a podniků v obtížích nebo podniků, na něž se vztahuje nevypořádaný příkaz k navrácení podpory

(533)

Belgie se zavázala uplatňovat podmínky transparentnosti uvedené v oddíle 3.2.7 pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky, pokud se vztahují na podporu poskytnutou v rámci CRM (viz 219. bod odůvodnění).

(534)

V souladu s bodem 16 pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky nebude podpora poskytnuta podnikům v obtížích (viz 221. bod odůvodnění).

(535)

V souladu s bodem 17 pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky nelze v rámci CRM poskytnout podporu podnikům, na něž byl vydán inkasní příkaz v návaznosti na předchozí rozhodnutí Komise prohlašující podporu za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem (viz 220. bod odůvodnění).

6.   ZÁVĚR

Opatření je slučitelné s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a příslušných ustanovení pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky.

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podpora ve formě mechanismu úhrady za kapacitu, který má Belgické království v úmyslu zavést, je slučitelná s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy. Režim podpory je povolen na dobu nejvýše deseti let ode dne první aukce.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království.

Pokud toto rozhodnutí obsahuje důvěrné informace, které by neměly být zveřejněny, uvědomte o tom Komisi do patnácti pracovních dnů od data jeho obdržení. Neobdrží-li Komise v této lhůtě odůvodněnou žádost, bude to považovat za Váš souhlas se zveřejněním úplného znění rozhodnutí. Vaše žádost s upřesněním příslušných informací by měla být zaslána na tuto adresu:

European Commission

Direction générale de la concurrence

State Aid Greffe

B-1049 Brussels

Stateaidgreffe@ec.europa.eu

V Bruselu dne 27. srpna 2021.

Za Komisi

Margrethe VESTAGER

členka Komise


(1)  Úř. věst. C 346, 16.10.2020, s. 27.

(2)  Viz poznámka pod čarou 1.

(3)  Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).

(4)  https://ec.europa.eu/energy/en/content/national-energy-and-climate-plans-necps-belgium

(5)  Zákon ze dne 22. dubna 2019, kterým se zřizuje kapacitní mechanismus (Loi modifiant la loi du 29 avril 1999 relative à l’organisation du marché de l’électricité portant la mise en place d’un mécanisme de rémunération de capacité) (dále jen „zákon CRM“) a zákon ze dne 15. března 2021, kterým se mění zákon ze dne 22. dubna 2019(Loi modifiant la loi du 29 avril 1999 relative à l'organisation du marché de l'électricité et modifiant la loi du 22 avril 2019 modifiant la loi du 29 avril 1999 relative à l'organisation du marché de l'électricité portant la mise en place d'un mécanisme de rémunération de capacité) (dále jen „zákon CRM ve znění pozdějších předpisů“).

(6)  Tyto texty jsou k dispozici na internetových stránkách ministerstva energetiky, viz: https://economie.fgov.be/fr/themes/energie/securite-dapprovisionnement/mecanisme-de-remuneration-de.

(7)  První návrh byl následně dne 13. listopadu 2020 předložen vnitrostátnímu regulačnímu orgánu. Po jednáních mezi PPS a regulačním orgánem předložil PPS dne 30. dubna 2021 regulačnímu orgánu nový návrh. Regulační orgán pořádal od 30. dubna do 7. května 2021 další veřejnou konzultaci o změnách v návrhu PPS, které považoval za nezbytné. Pravidla fungování belgického CRM byla následně stanovena regulačním orgánem rozhodnutím ze dne 14. května 2021 a schválena královskou vyhláškou ze dne 30. května 2021.

(8)  Arrêté royal du 28 avril 2021 fixant les paramètres avec lesquels le volume de la capacité à prévoir est déterminé, y compris leurs méthodes de calcul, et les autres paramètres nécessaires pour l'organisation des mises aux enchères, ainsi que la méthode pour et les conditions à l'octroi d'une dérogation individuelle à l'application du ou des plafond(s) de prix intermédiaire(s) dans le cadre du mécanisme de rémunération de capacité.

(9)  Arrêté royal du 21 mai 2021 relatif à l'établissement des critères de recevabilité visés à l'article 7undecies, § 8, alinéa 1er, 1° et 2°, de la loi du 29 avril 1999 relative à l'organisation du marché de l'électricité, en ce qui concerne les conditions dans lesquelles les détenteurs de capacité bénéficiant ou ayant bénéficié de mesures de soutien ont le droit ou l'obligation de participer à la procédure de préqualification et en ce qui concerne le seuil minimal, en MW.

(10)  Arrêté royal du 4 juin 2021 fixant les seuils d'investissements, les critères d'éligibilité des coûts d'investissement et la procedure de classement.

(11)  Projet d’arrêté royal relatif à l’établissement des conditions auxquelles les détenteurs de capacité étrangère directe et indirecte peuvent participer à la procédure de préqualification dans le cadre du mécanisme de rémunération de capacité. V době přijetí tohoto rozhodnutí nebyla tato královská vyhláška dosud přijata.

(12)  Arrêté royal du 30 mai 2021 déterminant des modalités du contrôle du bon fonctionnement du mécanisme de rémunération de capacité par la commission de régulation de l'électricité et du gaz.

(13)  Viz: https://www.elia.be/en/public-consultation/20200828_public-consultation-crm-functioning-rules.

(14)  LOLE95 odkazuje na 95. percentilovou normu, podle níž musí být za nepříznivých podmínek s pravděpodobností výskytu 5 % (tj. velmi chladná zima, k níž dochází jednou za 20 let) LOLE nižší než daná norma, což je v případě Belgie 20 hodin.

(15)  Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54.

(16)  Rozhodnutí ACER ze dne 2. října 2020 o metodice výpočtu hodnoty nepokrytého zatížení, nákladů na nový vstup a normy spolehlivosti: https://www.acer.europa.eu/Official_documents/Acts_of_the_Agency/Individual%20decisions%20Annexes/ACER%20Decision%20No%2023-2020_Annexes/ACER%20Decision%2023-2020%20on%20VOLL%20CONE%20RS%20-%20Annex%20I.pdf.

(17)  Předchozí hodnota VOLL v Belgii činila 23,3 EUR/kWh a odhadovanou hodnotou CONE bylo 65 EUR/kW/rok.

(18)  https://www.elia.be/fr/actualites/communiques-de-presse/2019/06/20190628_press-release-adequacy-and-flexibility-study-for-belgium-2020-2030

(19)  Viz rozhodnutí o státní podpoře C(2018) 589 final ve věci SA.48648 (2017/NN) – Belgie – strategická rezerva.

(20)  Scénář „EU-BASE“ zohledňuje nejnovější známé politiky všech modelovaných evropských zemí (jaderné a uhelné trajektorie, očekávaná nová vybudovaná výroba na bázi plynu, reakce na straně poptávky a rozvoj skladování, kapacitní mechanismy, přístupy založené na fyzikálních tocích, pravidla balíčku návrhů o čisté energii, očekávaný rozvoj sítě atd.).

(21)  https://www.creg.be/fr/publications/etude-f1957

(22)  https://eepublicdownloads.blob.core.windows.net/public-cdn-container/clean-documents/sdc-documents/MAF/2019/MAF%202019%20Appendix%201%20-%20Detailed%20Results%2C%20Sensitivities%20and%20Input%20Data.pdf

(23)  Provede se zkouška citlivosti na postupné ukončení využívání uhlí (Coal Phase-out). Celkově bylo ze základního scénáře do roku 2025 odstraněno přibližně 23,6 GW výrobní kapacity, zejména snížením kapacit hnědého a černého uhlí.

(24)  Podle Belgie studie předpokládala výrobu tepla ve výši 2,5 GW a volba technologie byla libovolná.

(25)  https://www.benelux.int/files/4515/8998/1576/PENTAreport_FINAL.pdf

(26)  Pentalaterální energetické fórum je rámcem pro regionální spolupráci ve střední západní Evropě mezi Rakouskem, Belgií, Francií, Německem, Lucemburskem, Nizozemskem a Švýcarskem.

(27)  Stejně jako v MAF 2019 „se v této studii předpokládá, že v rámci CRM bude v roce 2025 zapotřebí nová kapacita 2,5 GW, aby bylo dosaženo odpovídající úrovně pro Belgii“.

(28)  „Pro „citlivost na množství plynu“ v PLEF pro Belgii byla předpokládaná nová kapacita 2,5 GW odstraněna ze „základního scénáře“ PLEF. „Belgické a francouzské plynové kapacity jsou o 2,5 GW a 2,2 GW nižší než v základním scénáři. Pro Rakousko (1,2 GW po odečtení plynové kapacity), Nizozemsko (1,6 GW po odečtení plynové kapacity) a Lucembursko (0,1 GW po odečtení plynové kapacity).“

(29)  „Pokud jde o citlivost na množství jaderné/CH NTC kapacity, jaderná kapacita je o 1 700 MW nižší ve Francii a o 1 190 MW nižší ve Švýcarsku. U všech ostatních zemí se instalovaná kapacita ve srovnání se základním scénářem nemění. Kromě toho se snižují NTC mezi Švýcarskem a sousedními zónami, aby se zohlednil nárůst neplánovaných toků přes Švýcarsko v důsledku skutečnosti, že Švýcarsko nemusí být v roce 2025 zahrnuto do propojení trhů založeného na fyzikálních tocích.“

(30)  Rozhodnutí ACER o metodice ERAA: https://www.acer.europa.eu/Official_documents/Acts_of_the_Agency/Individual%20decisions%20Annexes/ACER%20Decision%20No%2024-2020_Annexes/ACER%20Decision%2024-2020%20on%20ERAA%20-%20Annex%20I.pdf.

(31)  Rozhodnutí agentury ACER č. 04/2017 ze dne 14. listopadu 2017 uvádí, že v případě, že zúčtovací cena překročí hodnotu 60 % harmonizované maximální zúčtovací ceny pro jednotné propojení denních trhů alespoň v jednom obchodním intervalu během jednoho dne v jednotlivé nabídkové zóně nebo ve více nabídkových zónách, harmonizovaná maximální zúčtovací cena se zvýší o 1 000 EUR/MWh.

(32)  Úř. věst. L 197, 25.7.2015, s. 24.

(33)  Viz rozhodnutí o státní podpoře C(2018) 589 final ve věci SA.48648 (2017/NN) – Belgie – strategická rezerva.

(34)  https://ec.europa.eu/energy/consultations/consultation-belgiums-market-reform-plan_en

(35)  Stanovisko Komise C(2020) 2654 final: https://ec.europa.eu/energy/topics/markets-and-consumers/capacity-mechanisms_en.

(36)  https://economie.fgov.be/sites/default/files/Files/Energy/Belgian-electricity-market-Final-implementation-plan-CRM-22062020.pdf

(37)  Vlámská vláda se v roce 2020 rozhodla urychlit zavádění inteligentních měřičů s cílem do konce roku 2024 nahradit 80 % všech elektroměrů ve vlámských domácnostech. Kromě toho v pozměněném nařízení o energetice ze dne 17. července 2020 vlámská vláda stanovila cíl, aby všechny tradiční měřiče ve Vlámsku byly nahrazeny digitálními elektroměry do 1. července 2029.

(38)  https://www.elia.be/en/grid-data/grid-development/investment-plan/federal-development-plan-2020-2030

(39)  Tyto procentní podíly vycházejí z definic, které použila odborná skupina pro cíle propojení sítí (ITEG), tj. míra propojení = celkový dovoz/celková výrobní kapacita, přičemž celkový dovoz znamená „maximální tok výkonu, který může přeshraniční zařízení přenášet v souladu s kritérii bezpečnosti systému“.

(40)  Na konci roku 2020 bylo dokončeno propojení ALEGrO mezi Belgií a Německem, což umožnilo výměnu elektřiny mezi oběma zeměmi. Od listopadu 2020 je toto propojení k dispozici pro komerční činnosti.

(41)  Poskytovatelé kapacity jsou způsobilí pouze pro smlouvy o kapacitě až do svého způsobilého objemu, který je definován jako jejich referenční výkon (s přihlédnutím k objemu výjimky) vynásobený faktorem snížení.

(42)  Dostupné také na: CRM-bijlage-reductiefactoren-veiling-10-2021.pdf (fgov.be).

(43)  https://www.elia.be/fr/users-group/implementation-crm

(44)  https://www.creg.be/fr/publications/avis-a2030

(45)  „Použití scénáře Hi-Lo, v němž se předpokládá, že extrémní události jsou základním scénářem, lze jen stěží považovat za „statisticky normální rok“. Naopak, scénář Hi-Lo ze své podstaty implikuje výjimečnou situaci. CREG nepopírá, že ve skutečnosti mohou nastat extrémní situace, ale je třeba je zahrnout s jejich pravděpodobností do pravděpodobnostní simulace. Namísto toho analýzy bezpečnosti dodávek provedené společností Elia na základě scénáře Hi-Lo zahrnují výpočet průměrného LOLE se statisticky neobvyklým základním předpokladem (tj. „nízká pravděpodobnost“).“

(46)  https://www.creg.be/fr/publications/note-z2024

(47)  https://www.creg.be/fr/publications/proposition-e2064

(48)  Předpokládané množství nedodané energie: prognóza roční poptávky, kterou nelze zajistit ze zdrojů dostupných na trhu s energií, vyjádřená v MWh.

(49)  https://www.plan.be/admin/uploaded/201403170843050.WP_1403.pdf

(50)  https://www.acer.europa.eu/en/Electricity/Infrastructure_and_network%20development/Infrastructure/Documents/CEPA%20study%20on%20the%20Value%20of%20Lost%20Load%20in%20the%20electricity%20supply.pdf

(51)  Další prvky návrhu CREG lze nalézt zde: https://www.creg.be/fr/publications/proposition-e2064.

(52)  https://economie.fgov.be/fr/themes/energie/securite-dapprovisionnement/mecanisme-de-remuneration-de

(53)  Ustanovení článku 23 nařízení o elektřině.

(54)  Ustanovení článku 24 nařízení o elektřině.

(55)  Referenční scénář použitý pro první kalibraci křivky poptávky je popsán v 287. bodě odůvodnění.

(56)  Čistý CONE představuje příjmy, které by na kapacitním trhu musela vydělávat nejlepší technologie nově vstupující na trh, aby vyrovnala své „chybějící peníze“ (missing-money) na trhu s energií po dobu 1 roku. Vypočítá se tak, že se z hrubého CONE odstraní tržní výnosy a výnosy z doplňkových služeb.

(57)  Regulační orgán CREG zahájil v období od 1. července 2020 do 13. července 2020 veřejnou konzultaci o návrzích hodnot CONE pro užší seznam referenčních technologií, vážených průměrných nákladů kapitálu (WACC) a korekčního faktoru X (viz 99. bod odůvodnění písm. b)).

(58)  Při zohlednění CCGT, OCGT a motorových naft v užším seznamu referenčních technologií a za předpokladu průměrných hodnot hrubého CONE, výnosů z trhu s energií a výnosů z doplňkových služeb.

(59)  https://www.elia.be/en/public-consultation/20200505_public-consultation-on-the-scenarios-sensitivities-and-data-for-the-crm

(60)  „2.2.1 dostupnost jaderné energie z Francie – První citlivost je v souladu s desetiletou studií přiměřenosti a flexibility 2020–30 (Elia, 2019) a je uvedena v bodě 2.6.8. Zahrnuje dostupnost jaderné energie sníženou o 4 bloky v zimě.“

(61)  https://www.creg.be/fr/publications/proposition-c2105

(62)  https://economie.fgov.be/sites/default/files/Files/Energy/avis-dg-energie-projet-proposition-2105-signed.pdf

(63)  https://www.creg.be/fr/consultations-publiques/consultation-publique-relative-au-projet-de-proposition-2086-relative-au

(64)  Společnost Elia zahájila veřejnou konzultaci o scénářích, citlivostech a údajích pro výpočet parametrů CRM pro aukci Y-4 pro dodací období 2025–2026 (viz 99. bod odůvodnění písm. a)).

(65)  Číselné údaje získané ze zprávy o kalibraci společnosti Elia. K dispozici na adrese: https://www.elia.be/nl/users-group/implementatie-crm.

(66)  Vzhledem k rozsahu faktoru snížení pro „velkou termální energii“ se pohybuje mezi 85 a 95 %, u technologie CCGT, OCGTTurbojet se použije faktor snížení ve výši nejméně 90 %. U technologie reakce na trh představuje faktor snížení průměr, který zohledňuje rozmanitost možností obsažených v technologii reakce na trh.

(67)  Číselné údaje získané ze zprávy o kalibraci společnosti Elia. K dispozici na adrese: https://www.elia.be/nl/users-group/implementatie-crm.

(68)  Je třeba poznamenat, že v celkové průměrné hodnotě jsou zohledněny pouze poplatky za rezervaci mFRR nižší než 10 EUR/MW/h, jelikož se má za to, že ceny nad tímto mezním bodem představují období s problémy přiměřenosti, a proto pro tuto analýzu nejsou reprezentativní. Hodnoty NÍZKÝ/STŘEDNÍ/VYSOKÝ se vypočítávají jako 60/75/90 % celkové průměrné hodnoty, aby se zohlednily variabilní náklady spojené s rezervací mFRR, například náklady na podání nabídky. Aby se zamezilo dvojímu započtení a aby se vzaly v úvahu pouze čisté příjmy, byly čisté příjmy z poskytování služeb výkonové rovnováhy souvisejících s frekvencemi zvažovány v tomto rozsahu: příjmy z FCR se nezohledňují, protože baterie se pravděpodobně stanou dominantní technologií pro poskytování FCR. Technologie baterií se při kalibraci dílčího cenového stropu nebere v úvahu, neboť se má za to, že z poskytování FCR vyplývá kladné ekonomické opodstatnění. Příjmy z aFRR se neberou v úvahu, neboť se předpokládá, že technologie WHO zajišťují arbitráž podle aFRR mezi poskytováním aFRR a prodejem energie. Proto se předpokládá, že poplatky za rezervaci aFRR nepředstavují čistý příjem nad rámec inframarginálního nájemného dosahovaného na trhu s energií. Příjmy z mFRR jsou považovány za relevantní pro technologie Turbojet (za předpokladu, že poskytují produkt mFRR flex) a Reakce na trh (za předpokladu, že poskytují produkt mFRR flex), jelikož v současnosti poskytují tyto služby obvykle na trhu. Přesněji řečeno, příjmy z technologií Turbojet a Reakce na trh jsou určovány procentem z průměrného poplatku za rezervaci mFRR nebo z inframarginálního nájemného z trhu s energií, podle toho, která z obou možností vede k nejvyšší hodnotě.

(69)  Číselné údaje získané ze zprávy o kalibraci společnosti Elia. K dispozici na adrese: https://www.elia.be/nl/users-group/implementatie-crm.

(70)  Metodika pro získání individuální odchylky byla předmětem veřejné konzultace, která proběhla v únoru 2021.

(71)  Poskytovatelé kapacity jsou povinni předkládat informace o CO2 svých CMU v průběhu procesu předběžné kvalifikace. Pravidla fungování belgického CRM (viz oddíl 18.1.17) poskytují pokyny pro výpočet specifických a ročních emisí na základě stanoviska ACER č. 22/2019.

(72)  https://www.creg.be/fr/publications/proposition-c1907

(73)  Prahové hodnoty investic jsou stanoveny královskou vyhláškou na základě návrhu regulačního orgánu (čl. 6 odst. 2 zveřejněné královské vyhlášky).

(74)  Objem, který je CMU povinna zpřístupnit během zkoušek dostupnosti a monitorování dostupnosti.

(75)  Kapacita CMU, která je skutečně dostupná během mechanismu monitorování dostupnosti nebo zkoušky dostupnosti.

(76)  Maximální výkon (v MW), který může do rozvodné sítě Elia vložit (nebo z ní odejmout) místo dodání po určitou čtvrthodinu, s přihlédnutím ke všem technickým, provozním, meteorologickým nebo jiným omezením známým v době oznámení společnosti Elia s denním harmonogramem, aniž by byla zohledněna případná účast místa dodávky na poskytování služeb výkonové rovnováhy.

(77)  Návrh královské vyhlášky o stanovení podmínek, za nichž se držitelé přímých a nepřímých zahraničních kapacit mohou účastnit předběžného řízení v rámci kapacitního mechanismu.

(78)  Viz rozhodnutí agentury ACER č. 36/2020 ze dne 22. prosince 2020 o technických specifikacích pro přeshraniční účast v kapacitních mechanismech.

(79)  „Nominovaným organizátorem trhu s elektřinou“ (se rozumí) subjekt, který byl určen příslušným orgánem, aby vykonával úkoly spojené s jednotným propojením denních nebo vnitrodenních trhů – viz článek 2 nařízení o elektřině.

(80)  https://www.dekamer.be/kvvcr/showpage.cfm?section=/none&leftmenu=no&language=fr&cfm=/site/wwwcfm/flwb/flwbn.cfm?lang=F&legislat=55&dossierID=1220

(81)  https://www.creg.be/sites/default/files/assets/Publications/Decisions/Z1109-10FR.pdf

(82)  Viz čl. 21 odst. 8 nařízení o elektřině.

(83)  Sdělení Komise o změně sdělení Komise o Pokynech EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí, o Pokynech k regionální státní podpoře na období 2014–2020, o státní podpoře filmů a dalších audiovizuálních děl, o Pokynech ke státní podpoře investic v rámci rizikového financování a o Pokynech ke státní podpoře letišť a leteckých společností (Úř. věst. C 198, 27.6.2014, s. 30).

(84)  Podle definice v Pokynech pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1).

(85)  Úř. věst. C 200, 28.6.2014, s. 1, ve znění opravy přijaté Komisí v Úř. věst. C 290, 10.8.2016, s. 11. Dne 2. července 2020 přijala Komise sdělení, kterým se mění znění pokynů a prodlužuje jejich platnost do 31. prosince 2021. Viz sdělení C(2020) 4355 final.

(86)  https://www.elia.be/en/news/press-releases/2020/05/20200520_third-regional-generation-adequacy-assessment-report

(87)  https://assets.rte-france.com/prod/public/2020-06/bp2019_synthegse_12_1_0.pdf

(88)  Věc 76/78 Steinike & Weinlig v. Německo [1977] ECR 595, bod 21; věc C-379/98 PreussenElektra [2001] ECR I-2099, bod 58; věc C-706/17 Achema [2019], bod 47 a následující.

(89)  Věc C-345/02, Pearle a další [2004] EU:C:2004:448.

(90)  Věc C-677/11, Doux Élevage a Coopérative agricole UKL-ARREE, [2013] EU:C:2013:348.

(91)  Věc C- 405/16 P, Spolková republika Německo v. Evropská komise, [2019] EU:C:2019:268, bod 68.

(92)  Viz věc C- 405/16 P, Spolková republika Německo v. Evropská komise, [2019] EU:C:2019:268, body 68 a 72; věc C-706/17 Achema a další [2019] EU:C:2019:407, bod 57 a věc T-217/17 FVE Holýšov I a další v. Komise [2019] EU:T:2019:633, bod 111.

(93)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 11. července 1996, SFEI a další, C-39/94, EU:C:1996:285, bod 60; rozsudek Soudního dvora ze dne 29. dubna 1999, Španělsko v. Komise, C-342/96, EU:C:1999:210, bod 41.

(94)  Viz nařízení o elektřině a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).

(95)  V bodě 16 pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky byla do sdělení C(2020) 4355 final doplněna tato věta: „Tyto pokyny se však použijí na podniky, které ke dni 31. prosince 2019 nebyly v obtížích, ale v období od 1. ledna 2020 do 30. června 2021 se z nich staly podniky v obtížích.“.

(96)  Rozsudek ze dne 22. září 2020, Litva v. Komise (C-594/18 P, EU:C:2020:742, body 20 a 24).

(97)  V tomto smyslu viz body 49 a 144 pokynů k podpoře v oblasti životního prostředí a energetiky.

(98)  Rozsudek ze dne 22. září 2020, Rakousko v. Komise (C-594/18 P, EU:C:2020:742, bod 44).

(99)  Viz 25. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ve věci státní podpory SA.40029 (2014/N) „Reintroduction of the winding-up scheme, compensation scheme, Model I and Model II – H1 2015“, Úř. věst. C 136, 24.4.2015, s. 4. Viz 29. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ve věci státní podpory SA.42215 (2015/N) „Prodloužení řeckých opatření finanční podpory (článek 2 zákona 3723/2008)“, Úř. věst. C 277, 21.8.2015, s. 11.

(100)  Věc C-213/96 Outokumpu [1998] I-1777, bod 30.

(101)  Stanovisko Komise C(2020) 2654 final: https://ec.europa.eu/energy/topics/markets-and-consumers/capacity-mechanisms_en.

(102)  Závěrečná zpráva o odvětvovém šetření ohledně kapacitních mechanismů, SWD(2016) 385 final.

(103)  Rozsudek ze dne 22. září 2020, Rakousko v. Komise (C-594/18 P, EU:C:2020:742, bod 101).


19.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 117/106


ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/640

ze dne 7. dubna 2022

o prováděcích pravidlech pro úkoly a povinnosti hlavních bezpečnostních činitelů

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 249 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (1),

s ohledem na rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/443 a (EU, Euratom) 2015/444 se použijí na všechny útvary Komise a ve všech prostorách Komise.

(2)

Je-li to nezbytné, přijmou se v souladu s článkem 60 rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444 prováděcí pravidla, která toto rozhodnutí doplní či podpoří.

(3)

Bezpečnostní opatření na ochranu utajovaných informací EU během celého jejich životního cyklu by měla být přiměřená zejména jejich stupni utajení.

(4)

Bezpečnostní opatření pro ochranu komunikačních a informačních systémů v Komisi jsou vymezena v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2017/46 (3), zejména v článku 3, pokud jde o zásady bezpečnosti IT v Komisi, a v článku 9, pokud jde o vlastníky systému.

(5)

Cílem prováděcích pravidel pro úkoly a povinnosti hlavních bezpečnostních činitelů je poskytnout pokyny k předpokladům a povinnostem, které jsou vymezeny pro tyto úkoly v rozhodnutích (EU, Euratom) 2015/443 a (EU, Euratom) 2015/444.

(6)

Ustanovení čl. 36 odst. 7 rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444 stanoví, že bezpečnostní orgán Komise působí jako orgán pro řadu dalších funkcí souvisejících s bezpečností. Úkoly související s těmito funkcemi jsou stanoveny v tomto rozhodnutí.

(7)

Místní bezpečnostní úředníci a vedoucí registru mají zvláštní odpovědnost za ochranu utajovaných informací EU ve svých útvarech na základě rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444.

(8)

Dne 4. května 2016 Komise přijala rozhodnutí (4), které zmocňuje člena Komise odpovědného za bezpečnostní otázky přijímat jménem Komise a na její odpovědnost prováděcí pravidla stanovená v článku 60 rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444; následně dne 13. dubna 2021 přijal člen Komise odpovědný za bezpečnostní otázky jménem Komise a na její odpovědnost rozhodnutí (5), kterým se tato prováděcí pravidla dále přenášejí do pravomoci generálního ředitele Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto rozhodnutí stanoví úkoly a povinnosti hlavních bezpečnostních činitelů odpovědných za ochranu utajovaných informací EU v Komisi dle rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/443 a (EU, Euratom) 2015/444.

2.   Toto rozhodnutí se použije na všechny útvary Komise a ve všech prostorách Komise.

KAPITOLA 2

Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost

Článek 2

Bezpečnostní orgán Komise

1.   Ředitel ředitelství pro bezpečnost Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost je bezpečnostním orgánem Komise ve smyslu článku 7 rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444.

2.   Bezpečnostní orgán Komise vykonává své funkce dle rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444 a v souladu s články 3 a 7 tohoto rozhodnutí v těchto oblastech:

a)

personální bezpečnost;

b)

fyzická bezpečnost;

c)

správa utajovaných informací EU;

d)

akreditace jakýchkoli komunikačních a informačních systémů nakládajících s utajovanými informacemi EU;

e)

průmyslová bezpečnost a

f)

výměna utajovaných informací.

3.   Bezpečnostní orgán Komise poskytne místním bezpečnostním úředníkům, zástupcům místních bezpečnostních úředníků, vedoucím registru a zástupcům vedoucích registru povinné školení týkající se jejich povinností a úkolů.

Článek 3

Orgán pro zabezpečení informací

Orgán pro zabezpečení informací je odpovědný za tyto činnosti ve vztahu k ochraně utajovaných informací EU:

a)

vypracování bezpečnostních politik a pokynů pro zabezpečení informací a sledování jejich účinnosti a relevantnosti;

b)

zajištění a správa technických informací týkajících se kryptografických prostředků;

c)

zajištění, aby opatření pro zabezpečení informací byla v souladu s bezpečnostními politikami Komise a politikami Komise pro zadávání veřejných zakázek;

d)

zajištění, aby volba kryptografických prostředků byla v souladu s politikami, jimiž se řídí jejich způsobilost a výběr;

e)

konzultování vlastníků systémů, poskytovatelů systémů, bezpečnostních činitelů a zástupců uživatelů, pokud jde o bezpečnostní politiky a pokyny pro zabezpečení informací.

Článek 4

Orgán pro bezpečnostní akreditaci

1.   Bezpečnostní orgán Komise odpovídá za akreditaci zabezpečených oblastí, které splňují požadavky dle článku 18 rozhodnutí 2015/444 a požadavky na komunikační a informační systémy nakládající s utajovanými informacemi EU.

2.   Útvary Komise konzultují podle potřeby orgán pro bezpečnostní akreditaci v koordinaci s jejich místními bezpečnostními úředníky a jejich úředníky pro bezpečnost informatiky na místní úrovni, kdykoli má útvar v úmyslu:

a)

vybudovat zabezpečenou oblast;

b)

zavést komunikační a informační systém nakládající s utajovanými informacemi EU;

c)

instalovat jakékoli jiné vybavení pro nakládání s utajovanými informacemi, včetně připojení ke komunikačním a informačním systémům třetí strany.

Orgán pro bezpečnostní akreditaci poskytuje poradenství ohledně těchto činností, a to během plánování a stavebních nebo vývojových procesů.

3.   S utajovanými informacemi EU se v zabezpečené oblasti nebo komunikačním a informačním systému nenakládá dříve, než orgán pro bezpečnostní akreditaci vydá akreditaci na příslušné úrovni utajovaných informací EU.

4.   Požadavky na akreditaci zabezpečené oblasti zahrnují:

a)

schválení plánů pro zabezpečenou oblast;

b)

schválení zakázek na práce prováděné externími zhotoviteli, s přihlédnutím k ustanovením o průmyslové bezpečnosti, jako jsou požadavky na bezpečnostní prověrky zhotovitelů a jejich zaměstnanců;

c)

dostupnost všech požadovaných prohlášení a osvědčení o shodě;

d)

fyzickou prohlídku zabezpečené oblasti s cílem ověřit, zda stavební materiály a metody, kontroly přístupu, bezpečnostní vybavení a jakékoli jiné položky splňují požadavky vydané příslušným bezpečnostním orgánem Komise;

e)

ověření protiopatření proti elektromagnetickému záření pro každou technicky zabezpečenou oblast;

f)

schválení bezpečnostních provozních postupů pro zabezpečenou oblast.

5.   Požadavky na akreditaci komunikačního a informačního systému nakládajícího s utajovanými informacemi EU zahrnují:

a)

vytvoření strategie pro akreditaci systému;

b)

schválení bezpečnostního plánu komunikačního a informačního systému na základě přístupu k řízení rizik;

c)

schválení bezpečnostních provozních postupů pro komunikační a informační systém;

d)

schválení všech ostatních požadovaných bezpečnostních dokumentací stanovených orgánem pro bezpečnostní akreditaci;

e)

schválení jakéhokoli používání šifrovacích technologií;

f)

ověření protiopatření proti elektromagnetickému záření pro komunikační a informační systém, který nakládá s informacemi se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšším;

g)

kontrolu komunikačního a informačního systému s cílem ověřit, zda jsou doložená bezpečnostní opatření správně provedena.

6.   Po úspěšném splnění požadavků na akreditaci vydá orgán pro bezpečnostní akreditaci formální oprávnění k nakládání s utajovanými informacemi EU v zabezpečené oblasti nebo komunikačním a informačním systému, pro stanovený maximální stupeň utajení utajovaných informací EU a na dobu až pěti let v závislosti na úrovni utajení informací EU, s nimiž se nakládá, a na souvisejících rizicích.

7.   Po oznámení narušení bezpečnosti nebo při významné změně koncepce nebo bezpečnostních opatření zabezpečené oblasti nebo komunikačního a informačního systému orgán pro bezpečnostní akreditaci přezkoumá oprávnění k nakládání s utajovanými informacemi EU a v případě potřeby je může zrušit, a to dokud nebudou napraveny jakékoli zjištěné nedostatky.

Článek 5

Orgán TEMPEST

1.   Na ochranu komunikačních a informačních systémů, které nakládají s informacemi se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšším, se zavedou bezpečnostní opatření TEMPEST; tato opatření mohou být zavedena i u informací se stupněm utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED.

2.   Orgán TEMPEST odpovídá za schvalování opatření přijatých na ochranu před ohrožením utajovaných informací EU kompromitujícím elektronickým vyzařováním.

3.   Na žádost vlastníka komunikačního a informačního systému nakládajícího s utajovanými informacemi EU vydá orgán TEMPEST specifikace pro bezpečnostní opatření TEMPEST, pokud je to vhodné pro stupeň utajení těchto informací.

4.   Orgán TEMPEST provádí technické testování během akreditace zabezpečených oblastí a komunikačních a informačních systémů pro nakládání s utajovanými informacemi EU se stupněm utajení CONFIDENTIAL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšším a po úspěšném testování vydá certifikát TEMPEST.

5.   Certifikát TEMPEST musí obsahovat alespoň:

a)

datum zkoušky;

b)

popis bezpečnostních opatření TEMPEST s plány prostor;

c)

datum ukončení platnosti certifikátu;

d)

jakékoli změny, které zneplatní certifikaci;

e)

podpis oprávněné osoby orgánu TEMPEST.

6.   Místní bezpečnostní úředník nebo organizátor jednání odpovědný za organizaci neveřejného jednání ve spolupráci s místním bezpečnostním úředníkem může požádat orgán TEMPEST, aby otestoval zasedací místnosti s cílem zajistit, aby byly technicky zabezpečené.

Článek 6

Schvalovací orgán pro kryptografickou ochranu

1.   Schvalovací orgán pro kryptografickou ochranu odpovídá za schvalování používání šifrovacích technologií.

2.   Schvalovací orgán pro kryptografickou ochranu vydá pokyny týkající se požadavků na používání a schvalování šifrovacích technologií.

3.   Schvalovací orgán pro kryptografickou ochranu schvaluje používání šifrovacích řešení na základě žádosti vlastníka systému. Schválení musí být založeno na uspokojivém vyhodnocení alespoň:

a)

bezpečnostních potřeb u informací, které mají být chráněny;

b)

přehledu komunikačních a informačních systémů zapojených do řešení;

c)

posouzení inherentních a zbytkových rizik;

d)

popisu navrhovaného řešení;

e)

bezpečnostních provozních postupů pro šifrovací řešení.

4.   Schvalovací orgán pro kryptografickou ochranu vede registr schválených šifrovacích řešení.

Článek 7

Orgán pro distribuci kryptografických materiálů

1.   Orgán pro distribuci kryptografických materiálů odpovídá za distribuci kryptografických materiálů používaných k ochraně utajovaných informací EU (především šifrovacího zařízení, kryptografických klíčů, certifikátů a souvisejících ověřovacích prostředků) těmto subjektům:

a)

uživatelům nebo útvarům v rámci Komise, pokud jde o komunikační a informační systémy, které jsou spravovány externími stranami;

b)

uživatelům nebo organizacím mimo Komisi, pokud jde o komunikační a informační systémy, které jsou spravovány Komisí.

2.   Orgán pro distribuci kryptografických materiálů může v souladu s čl. 17 odst. 3 rozhodnutí 2015/443 přenést odpovědnost za distribuci kryptografických materiálů třetím osobám na jiné útvary.

3.   Orgán pro distribuci kryptografických materiálů zajistí, aby všechny kryptografické materiály byly zasílány zabezpečenými kanály, které chrání proti jakýmkoli manipulacím a jsou schopné takové manipulace prokázat, v souladu s bezpečnostními pravidly platnými pro stupeň utajení utajovaných informací EU, které budou těmito materiály chráněny.

4.   Orgán pro distribuci kryptografických materiálů poskytne pokyny místnímu bezpečnostnímu úředníkovi a případně úředníkovi pro bezpečnost informatiky na místní úrovni každého útvaru Komise, který se podílí na výrobě, distribuci nebo používání kryptografických materiálů.

5.   Orgán pro distribuci kryptografických materiálů zajistí, aby byly pro distribuční proces zavedeny vhodné bezpečnostní provozní postupy.

KAPITOLA 3

Útvary Komise

Článek 8

Vedoucí útvaru

1.   Každý vedoucí útvaru jmenuje:

a)

místního bezpečnostního úředníka a případně jednoho nebo více zástupců pro útvar nebo kabinet;

b)

vedoucího registru a případně jednoho nebo více zástupců pro každý útvar, který vede registr utajovaných informací EU;

c)

vlastníka každého komunikačního a informačního systému nakládajícího s utajovanými informacemi EU.

2.   Vedoucí útvaru požádá před jmenováním místních bezpečnostních úředníků, zástupců místních bezpečnostních úředníků, vedoucích registru a zástupců vedoucích registru o schválení ředitele ředitelství pro bezpečnost Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost.

3.   Vedoucí útvaru určí po konzultaci s místním bezpečnostním úředníkem všechny pracovní pozice vyžadující prověrku pro přístup k utajovaným informacím EU. Uchazeči o takové pracovní pozice musí být během přijímacího řízení informováni o požadavku na prověrku.

4.   Vedoucí každého útvaru, který drží utajované informace EU, odpovídá za aktivaci plánů na zničení a vyklizení v případech nouze, je-li to nezbytné. Plány musí obsahovat alternativu pro situace, kdy nelze kontaktovat vedoucího útvaru.

Článek 9

Vlastníci komunikačních a informačních systémů nakládajících s utajovanými informacemi EU

1.   Vlastník systému kontaktuje orgán pro bezpečnostní akreditaci co nejdříve v rámci projektu zavedení komunikačního a informačního systému nakládajícího s utajovanými informacemi EU, aby bylo možné určit příslušné bezpečnostní standardy a požadavky a zahájit proces bezpečnostní akreditace.

2.   Vlastník systému zajistí, aby bezpečnostní opatření splňovala požadavky orgánu pro bezpečnostní akreditaci a aby komunikační a informační systém nenakládal s utajovanými informacemi EU před tím, než bude akreditován.

3.   Vlastník systému se musí před použitím jakékoli šifrovací technologie obrátit na schvalovací orgán pro kryptografickou ochranu s žádostí o schválení. Vlastníci systémů nesmí provozovat šifrovací technologie ve výrobních systémech bez předchozího schválení.

4.   Vlastník systému konzultuje s úředníkem pro bezpečnost informatiky na místní úrovni daného útvaru záležitosti týkající se bezpečnosti komunikačních a informačních systémů.

5.   Vlastník systému nejméně jednou ročně přezkoumá bezpečnostní opatření, která se týkají systému, včetně jeho bezpečnostního plánu.

6.   Dojde-li v komunikačním a informačním systému k bezpečnostnímu incidentu, kdy je uvedeno, že daný komunikační a informační systém již nemůže náležitě chránit utajované informace EU, informuje o tom vlastník systému místního bezpečnostního úředníka a neprodleně se obrátí na orgán pro bezpečnostní akreditaci s žádostí o radu ohledně dalšího postupu. V takovém případě může být akreditace pozastavena a systém může být vyřazen z provozu, dokud nebudou přijata vhodná nápravná opatření.

7.   Vlastník systému poskytuje orgánu pro bezpečnostní akreditaci vždy plnou podporu při plnění povinností orgánu souvisejících s akreditací komunikačního a informačního systému.

Článek 10

Provozní orgán pro zabezpečení informací

Provozní orgán pro zabezpečení informací pro každý komunikační a informační systém:

a)

vytváří bezpečnostní dokumentaci v souladu s bezpečnostními politikami a pokyny, zejména bezpečnostním plánem, bezpečnostními provozními postupy souvisejícími se systémem a kryptografickou dokumentací v rámci akreditačního procesu komunikačního a informačního systému;

b)

účastní se výběru a testování technických bezpečnostních opatření, zařízení a softwaru pro konkrétní systémy, dohlíží na jejich používání a zajišťuje jejich bezpečnou instalaci, konfiguraci a údržbu v souladu s příslušnou bezpečnostní dokumentací;

c)

účastní se výběru bezpečnostních opatření a zařízení TEMPEST, pokud je to vyžadováno bezpečnostním plánem, a ve spolupráci s orgánem TEMPEST zajišťuje jejich bezpečnou instalaci a údržbu;

d)

sleduje provádění a uplatňování bezpečnostních provozních postupů souvisejících s provozem systému;

e)

ve spolupráci s orgánem pro distribuci kryptografických materiálů spravuje kryptografické prostředky a nakládá s nimi s cílem zajistit řádné uchování kryptografických materiálů a kontrolovaných položek a v případě potřeby zajišťuje vytváření kryptografických proměnných;

f)

provádí bezpečnostní analýzy, přezkumy a testy, zejména za účelem vypracování příslušných zpráv o rizicích, jak požaduje orgán pro bezpečnostní akreditaci;

g)

poskytuje školení v oblasti zabezpečení informací v komunikačních a informačních systémech;

h)

zavádí bezpečnostní opatření u konkrétních komunikačních a informačních systémů a řídí jejich uplatňování.

KAPITOLA 4

Místní bezpečnostní úředník

Článek 11

Jmenování místního bezpečnostního úředníka

1.   Místní bezpečnostní úředník a zástupci místních bezpečnostních úředníků jsou úředníci nebo dočasní zaměstnanci.

2.   Všichni místní bezpečnostní úředníci a zástupci místních bezpečnostních úředníků jsou držiteli platného bezpečnostního oprávnění pro přístup k utajovaným informacím EU do stupně utajení SECRET UE/EU SECRET a v případě potřeby do stupně utajení TRES SECRET UE/EU TOP SECRET. Místní bezpečnostní úředník nebo zástupce místního bezpečnostního úředníka získá bezpečnostní oprávnění před svým jmenováním.

3.   Zastoupení Komise mohou požádat bezpečnostní orgán Komise o udělení výjimky z požadavků stanovených v odstavcích 1 a 2.

Článek 12

Bezpečnostní provozní postupy pro zabezpečené oblasti

1.   Místní bezpečnostní úředník příslušného útvaru Komise vypracuje bezpečnostní provozní postupy pro každou zabezpečenou oblast, za kterou odpovídá.

2.   Místní bezpečnostní úředník zajistí, aby bezpečnostní provozní postupy obsahovaly tyto náležitosti:

a)

přístup bez doprovodu do zabezpečené oblasti během úředních hodin je povolen pouze zaměstnancům s platným bezpečnostním oprávněním a prokázanou potřebou přístupu k dokumentům se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšším;

b)

přístup bez doprovodu do zabezpečené oblasti mimo úřední hodiny se umožní pouze místním bezpečnostním úředníkům útvaru, vedoucím registru zabezpečené oblasti, jejich zástupcům a pověřeným zaměstnancům ředitelství pro bezpečnost Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost;

c)

záznamové a komunikační přístroje, jako jsou mobilní telefony, počítače, kamery nebo jiná inteligentní zařízení, nejsou uvnitř zabezpečených oblastí povoleny bez předchozího povolení bezpečnostního orgánu Komise; o jakoukoli odchylku je třeba požádat bezpečnostní orgán Komise předem; místní bezpečnostní úředník působí jako kontaktní osoba;

d)

všichni interní nebo externí zaměstnanci, kteří potřebují přístup do zabezpečené oblasti, avšak nesplňují kritéria stanovená výše v písmenu a), musí být neustále doprovázeni řádně oprávněným zaměstnancem, který zároveň vykonává dohled; jakýkoli takový přístup do zabezpečené oblasti se zaznamená do deníku vedeného u vstupu do zabezpečené oblasti;

e)

místní bezpečnostní úředník zajistí, aby systémy detekce narušení monitorující zabezpečenou oblast byly vždy aktivní a řádně fungovaly, a spravuje všechna související hesla, klíče, kódy PIN nebo jiné přístupové a ověřovací mechanismy;

f)

poplachy v zabezpečené oblasti se nahlašují bezpečnostnímu ředitelství Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost, které neprodleně informuje místního bezpečnostního úředníka;

g)

místní bezpečnostní úředník útvaru, v němž se zabezpečená oblast nachází, vede záznamy o každém zásahu po poplachu nebo bezpečnostním incidentu;

h)

musí být zavedeny postupy pro případ poplachu nebo jiné nouzové situace uvnitř zabezpečené oblasti, včetně evakuace personálu a zajištění rychlé reakce nouzového týmu pod dohledem bezpečnostního orgánu Komise a podle potřeby externích záchranných služeb;

i)

místní bezpečnostní úředník neprodleně oznámí bezpečnostnímu orgánu Komise jakékoli narušení bezpečnosti, k němuž dojde uvnitř zabezpečené oblasti nebo které se této oblasti týká, aby mohla být stanovena vhodná reakce;

j)

jednotlivé kanceláře, místnosti a trezory v zabezpečené oblasti musí být uzamčeny vždy, když jsou ponechány bez dozoru;

k)

zaměstnanci se vyvarují hovoru o utajovaných informacích na chodbách nebo v jiných společných prostorech zabezpečené oblasti, jsou-li v blízkosti neoprávněné osoby.

Článek 13

Bezpečnostní klíče a kódy

1.   Místní bezpečnostní úředník nese celkovou odpovědnost za zajištění řádného nakládání s klíči a kódy používanými v zabezpečených oblastech a za jejich uchovávání. Klíče a kódy musí být uloženy v bezpečnostním úschovném objektu a musí být chráněny alespoň na stejné úrovni jako materiál, k němuž umožňují přístup.

2.   Místní bezpečnostní úředník vede registr bezpečnostních úschovných objektů a trezorových místností a aktualizovaný seznam všech zaměstnanců, kteří k nim mají přístup bez doprovodu.

3.   Místní bezpečnostní úředník vede registr klíčů k bezpečnostním úschovným objektům a trezorovým místnostem, včetně registru zaměstnanců, kterým jsou přiděleny. U každého vydaného klíče se uchovává potvrzení, včetně identifikace klíče, příjemce, data a času.

4.   Klíče a kódy se vydávají pouze zaměstnancům, kterým bylo uděleno příslušné oprávnění k přístupu k utajovaným informacím EU a kteří se s těmito informacemi potřebují seznámit. Pokud tyto podmínky již nejsou splněny, místní bezpečnostní úředník všechny klíče odebere zpět.

5.   Místní bezpečnostní úředník uchovává náhradní klíče a písemný záznam o každém nastavení kódu v samostatných zapečetěných, neprůhledných, podepsaných a datovaných obálkách, které poskytne zaměstnanec odpovědný za klíče. Tyto obálky se uchovávají v bezpečnostním úschovném objektu, který je určen pro nejvyšší stupeň utajení materiálu, který je skladován v příslušném úschovném objektu nebo v trezorové místnosti.

6.   Pokud je při změně kódu nebo střídání majitelů klíčů zjevné, že došlo k manipulaci s obálkou nebo jejímu poškození, místní bezpečnostní úředník takovou situaci posoudí jako bezpečnostní incident a neprodleně o tom informuje bezpečnostní orgán Komise.

7.   Změny nastavení kódu bezpečnostních úschovných objektů v zabezpečených oblastech se provádějí pod dohledem místního bezpečnostního úředníka. Kódy se resetují nejméně každých 12 měsíců a vždy, když:

a)

je přijat nový úschovný objekt nebo je instalován nový zámek (zejména výchozí kombinace se změní okamžitě);

b)

existuje podezření na ohrožení nebo k němu došlo;

c)

přístup osoby, která disponuje kódem, již není vyžadován.

8.   Místní bezpečnostní úředník vede záznamy o datech změn kódu dle odstavce 7.

Článek 14

Plány na zničení a vyklizení v případech nouze pro utajované informace EU

1.   Místní bezpečnostní úředník napomáhá vedoucímu útvaru při vypracování plánů pro utajované informace EU na zničení a vyklizení v případech nouze na základě pokynů poskytnutých ředitelstvím pro bezpečnost Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost.

2.   Místní bezpečnostní úředník zajistí, aby veškerá vybavení nezbytná pro provádění plánů uvedených v odstavci 1 byla snadno dostupná a udržovaná v dobrém provozním stavu.

3.   Místní bezpečnostní úředník spolu s úředníky jmenovanými v plánech uvedených v odstavci 1 alespoň jednou za dvanáct měsíců přezkoumá stav připravenosti plánů a přijme veškerá opatření nezbytná k jejich aktualizaci.

Článek 15

Bezpečnostní oprávnění

1.   Místní bezpečnostní úředník vede záznamy o všech pracovních pozicích v rámci útvaru, které vyžadují bezpečnostní oprávnění Komise, a o personálu, který tyto pozice zaujímá. Požadavek na bezpečnostní oprávnění musí být uveden v oznámení o volném pracovním místě během výběrového řízení a musí být během pohovoru oznámen uchazeči.

2.   Místní bezpečnostní úředník dohlíží na všechny žádosti o bezpečnostní oprávnění pro přístup k utajovaným informacím EU. Místní bezpečnostní úředník je kontaktní osobou v rámci útvaru a spolupracuje s bezpečnostním orgánem Komise, pokud jde o bezpečnostní oprávnění.

3.   Místní bezpečnostní úředník zahájí žádost o zahájení řízení o bezpečnostním oprávnění pro dotčeného zaměstnance a zajistí, aby zaměstnanec neprodleně vrátil dotazník o vnitrostátní bezpečnostní prověrce bezpečnostnímu orgánu Komise.

4.   Místní bezpečnostní úředník zajistí, aby se zaměstnanci útvaru, kteří prošli bezpečnostní prověrkou, zúčastnili povinné informativní schůze o utajovaných informacích EU za účelem získání bezpečnostního oprávnění.

5.   Místní bezpečnostní úředník pravidelně spolupracuje se službou pro lidské zdroje útvaru pro informace ve věci všech změn na pracovních pozicích vyžadujících bezpečnostní oprávnění a neprodleně o každé takové změně informuje bezpečnostní orgán Komise.

6.   Místní bezpečnostní úředník informuje bezpečnostní orgán Komise o příchodu nového zaměstnance, který má stávající bezpečnostní prověrku, aby mohl nastoupit na pracovní pozici, pro kterou se vyžaduje zaměstnanec s bezpečnostním oprávněním.

7.   Místní bezpečnostní úředník zajistí, aby zaměstnanci útvaru prošli procesem obnovení bezpečnostní prověrky v požadované lhůtě. Zaměstnanec, který odmítne proces podstoupit, je povinen změnit pracovní pozici na pozici, pro kterou se nevyžaduje zaměstnanec s bezpečnostním oprávněním.

Článek 16

Registr utajovaných informací EU

1.   Pokud útvar provozuje registr utajovaných informací EU, místní bezpečnostní úředník dohlíží na činnosti vedoucích registru, pokud jde o nakládání s utajovanými informacemi EU a dodržování bezpečnostních pravidel na ochranu utajovaných informací EU.

2.   Místní bezpečnostní úředník provádí alespoň každých 12 měsíců a po změně vedoucího registru nebo zástupce vedoucího registru tyto kontroly:

a)

kontrolu vzorku dokumentů v registru utajovaných informací EU s cílem potvrdit jejich status a přesnost registru utajovaných dokumentů;

b)

kontrolu vzorku příjmů a potvrzení o přenosu informací u případů přenosu utajovaných informací EU do registru utajovaných informací EU a z něj;

c)

kontrolu vzorku zápisů o zničení.

3.   Nejméně jednou za měsíc provádí místní bezpečnostní úředník namátkové kontroly registru utajovaných dokumentů a nedávno obdržených utajovaných dokumentů, aby se ujistil, že dokumenty jsou řádně registrovány.

4.   Všechny kontroly se zaznamenávají do deníku registru utajovaných dokumentů.

Článek 17

Další povinnosti v oblasti bezpečnosti

Další povinnosti místního bezpečnostního úředníka v oblasti bezpečnosti jsou stanoveny v bezpečnostním upozornění, které se týká zejména fyzické bezpečnosti osob, prostor a jiného majetku a informací.

KAPITOLA 5

Vedoucí registru

Článek 18

Jmenování vedoucího registru

1.   Vedoucí registru a zástupci vedoucích registru jsou úředníci nebo dočasní zaměstnanci.

2.   Všichni vedoucí registru a zástupci vedoucích registru jsou držiteli platného bezpečnostního oprávnění pro přístup k utajovaným informacím EU do stupně utajení SECRET UE/EU SECRET a v případě potřeby do stupně utajení TRES SECRET UE/EU TOP SECRET. Vedoucí registru nebo zástupce vedoucího registru získá bezpečnostní oprávnění před svým jmenováním.

3.   Zastoupení Komise mohou požádat bezpečnostní orgán Komise o udělení výjimky z požadavků stanovených v odstavcích 1 a 2.

Článek 19

Povinnosti

1.   Vedoucí registru registrují informace se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšším pro bezpečnostní účely:

a)

v okamžiku, kdy jsou doručeny do útvaru Komise nebo když jej opouští, nebo

b)

v okamžiku, kdy jsou doručeny do komunikačního a informačního systému nebo když ho opouští.

2.   Vedoucí registru registrují veškeré události v životním cyklu všech informací se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšším. Vedoucí registru rovněž zajistí, aby byly uchovávány záznamy o všech informacích se stupněm utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED nebo s rovnocenným stupněm, které jsou vyměňovány se třetími státy a mezinárodními organizacemi. To se provádí v koordinaci s registrem utajovaných informací EU spravovaným generálním sekretariátem.

3.   Vedoucí registru registruje dokumenty se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšším v registru utajovaných dokumentů a zajišťují, aby byly bezpečně uloženy v registru utajovaných informací EU.

4.   Vedoucí registru je nápomocen zaměstnancům Komise při vytváření a zasílání informací se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšším.

5.   Jsou-li dokumenty se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšším obdrženy od jiných útvarů nebo externích subjektů, vedoucí registru zajistí, aby dodací list byl řádně vrácen původci.

6.   Před tím, než vedoucí registru zaměstnanci umožní přístup k utajovanému dokumentu drženému v registru utajovaných informací EU, ověří u místního bezpečnostního úředníka, že zaměstnanec je bezpečnostním orgánem Komise bezpečnostně oprávněn.

7.   Vedoucí registru vede záznam všech pracovníků, kteří vstupují do registru utajovaných informací EU a opouštějí jej a kteří nejsou oprávněni k přístupu bez doprovodu, a po dobu jejich návštěvy je doprovází.

8.   Pokud zaměstnanec odnáší dokument k nahlédnutí mimo registr utajovaných informací EU, vedoucí registru se ujistí, že zaměstnanec ví o příslušných náhradních bezpečnostních opatřeních a že dokument vrátí, jakmile jej již nebude potřeba. Vedoucí registru připomene zaměstnancům, aby takový dokument co nejdříve vrátili.

9.   Registr utajovaných informací EU vydá osvědčení kurýra, pokud jsou utajované dokumenty přenášeny mimo stát, v němž se registr nachází.

10.   Podrobné pokyny pro vedoucí registru ohledně registrace utajovaných dokumentů jsou uvedeny v bezpečnostním upozornění.

Článek 20

Snížení stupně utajení a odtajnění

Vedoucí registru je nápomocen útvarům, které jsou původci, při přezkumu evidovaných utajovaných informací EU prováděného za účelem zjištění, zda je původní stupeň utajení stále vhodný nebo zda lze stupeň utajení dokumentu snížit nebo dokument odtajnit.

Článek 21

Zničení

1.   Vedoucí registru odpovídají za zničení informací se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL a vyšším schválenými prostředky, případně za přítomnosti bezpečnostně prověřených svědků.

2.   Vedoucí registru zaznamenávají veškeré zničení informací se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL a vyšším do registru utajovaných dokumentů a uchovávají odpovídající zápisy o zničení v registru utajovaných informací EU.

Článek 22

Další úkoly

1.   Vedoucí registru poskytuje místnímu bezpečnostnímu úředníkovi vykonávajícímu dohled v registru utajovaných informací EU veškerou nezbytnou součinnost.

2.   Vedoucí registru oznámí veškeré skutečné bezpečnostní incidenty nebo podezření na ně místnímu bezpečnostnímu úředníkovi, který je následně oznámí bezpečnostnímu orgánu Komise.

3.   Vedoucí registru utajovaných informací EU útvaru Komise, který pořádá utajované jednání se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo vyšším, připraví utajované informace EU, s nimiž se bude nakládat během jednání, a koordinuje svou činnost s organizátorem jednání, aby bylo zajištěno, že se všemi dokumenty a potvrzeními bude nakládáno v souladu s příslušnými pravidly.

KAPITOLA 6

Závěrečná ustanovení

Článek 23

Transparentnost

Toto rozhodnutí se dá na vědomí zaměstnancům Komise a všem osobám, na které se vztahuje, a zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 24

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 7. dubna 2022.

Za Komisi,

jménem předsedkyně,

Gertrud INGESTAD

generální ředitelka

Generální ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost


(1)  Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41.

(2)  Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53.

(3)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2017/46 ze dne 10. ledna 2017 o bezpečnosti komunikačních a informačních systémů v Evropské komisi (Úř. věst. L 6, 11.1.2017, s. 40).

(4)  Rozhodnutí C(2016) 2797 final ze dne 4. května 2016 o zmocnění týkajícím se bezpečnosti.

(5)  Rozhodnutí C(2021) 2684 final ze dne 13. dubna 2021 o dalším přenesení pravomocí udělených rozhodnutím Komise C(2016) 2797 o zmocnění týkajícím se bezpečnosti.


Opravy

19.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 117/117


Oprava prováděcího nařízení Rady (SZBP) 2022/396 ze dne 9. března 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny

( Úřední věstník Evropské unie L 80 ze dne 9. března 2022 )

Strana 17, příloha, tabulka, položka 776, sloupec „jméno“:

místo:

„Sergey Borisovich IVANOV

(Сергей Борисович ИВАНОВ)“,

má být:

„Sergey Pavlovich IVANOV

(Сергей Павлович ИВАНОВ)“.


19.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 117/118


Oprava rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/397 ze dne 9. března 2022, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny

( Úřední věstník Evropské unie L 80 ze dne 9. března 2022 )

Strana 47, příloha, tabulka, položka 776, sloupec „jméno“:

místo:

„Sergey Borisovich IVANOV

(Сергей Борисович ИВАНОВ)“,

má být:

„Sergey Pavlovich IVANOV

(Сергей Павлович ИВАНОВ)“.