24.3.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 96/9

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/468

ze dne 23. března 2022

o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz kalciumsilicia pocházejícího z Čínské lidové republiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

1.1. Zahájení

(1)

Dne 18. února 2021 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu kalciumsilicia pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“ nebo „Čína“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 4. ledna 2021 sdružení Euroalliages (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem odvětví Unie vyrábějícího kalciumsilicium ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

1.2. Prozatímní opatření

(3)

V souladu s článkem 19a základního nařízení poskytla Komise dne 17. září 2021 stranám shrnutí navrhovaných prozatímních cel a podrobnosti o výpočtu dumpingových rozpětí a rozpětí, která postačují pro odstranění újmy danému odvětví Unie. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se během tří pracovních dnů vyjádřily k přesnosti výpočtů. K přesnosti výpočtů nebyly obdrženy žádné připomínky.

(4)	Komise uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz kalciumsilicia pocházejícího z Čínské lidové republiky prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/1811 (3) (dále jen „prozatímní nařízení“).

1.3. Následný postup

(5)

Po zveřejnění podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě Komise uložila prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), předložili žadatel, vláda Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“), čínští spolupracující vyvážející výrobci Ningxia Ketong New Material Technology Co., Ltd. (dále jen „Ketong“), Ningxia Shun Tai Smelting Co., Ltd. a jeho obchodník ve spojení Overseas Metallurgy Co., Ltd. (dále jen „Shun Tai“) a Shaanxi Shenghua Metallurgy-Chemical Co., Ltd. (dále jen „Shenghua“) a jeden uživatel (výrobce plněných drátů Filo d.o.o.) písemná podání, v nichž vyjádřili svá stanoviska k prozatímním zjištěním.

(6)	Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení. Slyšení se konala se společností Filo d.o.o. a jedním ze spolupracujících vyvážejících výrobců, společností Ketong.

(7)	Komise nadále shromažďovala a ověřovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro konečná zjištění. Komise při přijímání konečných zjištění zvážila připomínky podané zúčastněnými stranami a v relevantních případech své předběžné závěry revidovala.

(8)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz kalciumsilicia pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým konečným informacím vyjádřit.

(9)	Stranám, které o to požádaly, byla rovněž poskytnuta příležitost ke slyšení. Slyšení se konalo se společností Ketong.

1.4. Připomínky k zahájení řízení

(10)	Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky k zahájení šetření po uložení prozatímních opatření, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 12. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

1.5. Výběr vzorku

(11)	Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se výběru vzorku výrobců v Unii, dovozců a vyvážejících výrobců v ČLR, potvrdila Komise své závěry uvedené v 15., 17. a 19. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

1.6. Období šetření a posuzované období

(12)	Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se období šetření a posuzovaného období, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 25. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

2. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(13)	Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se definice výrobku, potvrdila Komise zjištění uvedená ve 26. až 29. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

3. DUMPING

(14)	Po poskytnutí prozatímních informací se žadatel, čínská vláda a spolupracující vyvážející výrobci vyjádřili k prozatímním zjištěním o dumpingu.

3.1. Běžná hodnota

3.1.1. Podstatná zkreslení

(15)	Po poskytnutí prozatímních informací čínská vláda, jakož i společnosti Ketong a Shenghua předložily připomínky, v nichž mimo jiné zpochybnily legalitu čl. 2 odst. 6a základního nařízení a existenci podstatných zkreslení popsaných Komisí. O těchto připomínkách je podrobně pojednáno níže.

(16)

Čínská vláda za prvé uvedla, že s ohledem na zprávu neexistují žádné důkazy o tom, že Komise zprávu schválila nebo potvrdila, a proto existují pochybnosti, zda zpráva může představovat oficiální stanovisko Komise. Pokud jde o věcnou stránku, zpráva je podle čínské vlády zkreslená, jednostranná a neodpovídá skutečnosti. Navíc skutečnost, že Komise vydala zprávy o zemi jen pro několik vybraných zemí, vyvolává obavy ohledně zacházení podle nejvyšších výhod. Kromě toho by se podle čínské vlády Komise neměla spoléhat na důkazy obsažené ve zprávě, protože by to nebylo v souladu s podstatou spravedlivého práva, neboť to ve skutečnosti znamená posuzování případu ještě před soudním procesem.

(17)

Za druhé čínská vláda tvrdila, že početní zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v souladu s antidumpingovou dohodou WTO, zejména s čl. 2.2 antidumpingové dohody, který obsahuje vyčerpávající seznam situací, kdy lze běžnou hodnotu zjistit početně, přičemž „podstatná zkreslení“ mezi těmito situacemi uvedena nejsou. Kromě toho je použití údajů z vhodné reprezentativní země podle čínské vlády v rozporu s čl. 6.1 písm. b) GATT a článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody, které při výpočtu běžné hodnoty vyžadují použití výrobních nákladů v zemi původu.

(18)

Za třetí čínská vláda tvrdila, že postupy Komise při šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení nejsou v souladu s pravidly WTO, jelikož Komise v rozporu s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody nezohlednila záznamy čínského výrobce, aniž by určila, zda jsou tyto záznamy v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami v Číně. V této souvislosti čínská vláda připomněla, že Odvolací orgán ve věci DS473 a Panel ve věci DS494 uvedly, že podle článku 2.2.1.1 antidumpingové dohody, pokud záznamy vedené vývozcem nebo výrobcem, jehož se šetření týká, odpovídají – v přijatelných mezích – přesně a spolehlivě všem skutečným nákladům vzniklým příslušnému výrobci nebo vývozci v souvislosti s výrobkem, který je předmětem šetření, lze mít za to, že záznamy „přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem daného výrobku“, a orgán provádějící šetření by měl tyto záznamy použít ke stanovení výrobních nákladů výrobců, jichž se šetření týká.

(19)

Za čtvrté čínská vláda uvedla, že Komise by měla být konzistentní a měla by v plném rozsahu přezkoumat, zda v reprezentativní zemi nedochází k tzv. narušením trhu. Přijetí údajů o reprezentativní zemi bez jakéhokoli zkoumání představuje podle čínské vlády „dvojí metr“. Čínská vláda poukázala zejména na mechanismus tvorby cen na brazilském trhu s elektřinou, na který předtím v průběhu šetření upozornili čínští spolupracující vyvážející výrobci. Totéž podle názoru čínské vlády platí pro posouzení ceny a nákladů v rámci odvětví Unie. Čínská vláda v této souvislosti poukázala na časté situace v rámci EU, které mohou vzbuzovat obavy ohledně narušení trhu.

(20)

Pokud jde o tvrzení týkající se statusu zprávy podle právních předpisů EU, Komise připomněla, že čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení nestanoví zvláštní formát pro zprávy o podstatných zkresleních, ani toto ustanovení nedefinuje způsob jejich zveřejnění. Zpráva je technický dokument založený na skutečnostech, který se používá pouze v souvislosti s šetřením v oblasti ochrany obchodu. Zpráva proto byla náležitým způsobem vydána jako pracovní dokument útvarů Komise, protože má čistě popisný charakter a nevyjadřuje žádné politické názory, preference ani úsudky. To nemá vliv na její obsah, konkrétně na objektivní zdroje informací týkající se existence podstatných zkreslení v hospodářství Čínské lidové republiky, které jsou relevantní pro účely použití čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení. Pokud jde o tvrzení, že je zpráva jednostranná a zkreslená, Komise uvedla, že zpráva je komplexní dokument zakládající se na rozsáhlých objektivních důkazech, včetně právních a správních předpisů a dalších oficiálních politických dokumentů zveřejněných čínskou vládou, zpráv třetích stran pocházejících od mezinárodních organizací, akademických studií a článků akademických pracovníků a dalších spolehlivých nezávislých zdrojů. Vzhledem k tomu, že zpráva byla zveřejněna v prosinci 2017, měly zúčastněné strany dostatek příležitostí zprávu a důkazy, na nichž je založena, vyvrátit, doplnit nebo se k nim vyjádřit. Komise v této souvislosti dále uvedla, že ačkoli čínská vláda poukazuje na nedostatky zprávy z čistě obecného a abstraktního hlediska, nikdy nevyvrátila podstatu důkazů obsažených ve zprávě.

(21)

V reakci na tvrzení čínské vlády týkající se porušení principů zacházení podle nejvyšších výhod Komise připomněla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se zpráva o zemi vypracovává pro danou zemi, pouze pokud má Komise podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení v dané zemi nebo v odvětví v dané zemi. Po vstupu nových ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení v platnost v prosinci 2017 měla Komise takové informace týkající se podstatných zkreslení ohledně Číny. Komise také v říjnu 2020 vydala zprávu o zkresleních v Rusku (4) a případně mohou následovat další zprávy, pokud to bude relevantní. Komise navíc připomněla, že tyto zprávy nejsou pro účely použití čl. 2 odst. 6a povinné. V čl. 2 odst. 6a písm. c) jsou popsány podmínky, za kterých Komise vydává zprávy o zemi, a podle čl. 2 odst. 6a písm. d) nejsou žadatelé povinni zprávu použít, ani podle čl. 2 odst. 6a písm. e) není existence zprávy o zemi podmínkou pro zahájení šetření podle čl. 2 odst. 6a. Pro zahájení šetření na tomto základě stačí podle čl. 2 odst. 6a písm. e), pokud žadatelé předloží dostatek důkazů dokládajících podstatné zkreslení v kterékoli zemi, přičemž podstatné zkreslení splňuje kritéria čl. 2 odst. 6a písm. b). Proto pravidla týkající se podstatných zkreslení v jednotlivých zemích platí pro všechny země bez rozdílu a bez ohledu na existenci zprávy o zemi. Pravidla týkající se zkreslení v jednotlivých zemích tedy nejsou v rozporu s principy zacházení podle nejvyšších výhod.

(22)

Pokud jde o druhé a třetí tvrzení o údajné neslučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s právem WTO, zejména s ustanoveními článků 2.2 a 2.2.1.1. antidumpingové dohody, jakož i zjištění ve věci DS473 a DS494, Komise zopakovala své stanovisko vyjádřené v 72. a 73. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení je plně v souladu se závazky EU podle práva WTO. Kromě toho pokud jde o tvrzení, že pojem „podstatná zkreslení“ uvedený v čl. 2 odst. 6a základního nařízení není uveden mezi situacemi, ve kterých je přípustné početní zjištění běžné hodnoty podle článku 2.2. antidumpingové dohody, Komise připomněla, že vnitrostátní právo nemusí používat přesně stejné termíny jako dohody, kterých se týká, aby bylo v souladu s uvedenými dohodami, a že čl. 2 odst. 6a je plně v souladu s příslušnými pravidly antidumpingové dohody (a zejména s možnostmi početního zjištění běžné hodnoty stanovenými v článku 2.2. antidumpingové dohody). Pokud jde o věc DS494, Komise připomněla, že jak EU, tak Ruská federace se odvolaly proti závěrům Panelu, které nejsou pravomocné, a proto podle ustálené judikatury WTO nemají v systému WTO právní postavení, neboť nebyly přijaty Orgánem pro řešení sporů. V každém případě zpráva Panelu ohledně tohoto sporu výslovně pojednává o ustanoveních čl. 2 odst. 6a základního nařízení jako o ustanoveních, která nejsou předmětem sporu.

(23)

Ohledně čtvrtého bodu, ve kterém je uveden požadavek, aby se Komise ujistila, že údaje ze třetí země použité v řízení Komise nejsou ovlivněny narušeními trhu, Komise připomněla, že v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení běžnou hodnotu početně zjišťuje na základě vybraných údajů, kterými nejsou domácí ceny a náklady v zemi vývozu, pouze v případě, že se tyto údaje ukáží jako nejvhodnější zdroj nezkreslených cen a nákladů. Komise je v rámci tohoto procesu povinna použít pouze nezkreslené údaje. Zúčastněné strany jsou v tomto ohledu vyzvány, aby se v počátečních fázích šetření k navrhovaným zdrojům pro stanovení běžné hodnoty vyjádřily. Konečné rozhodnutí Komise o tom, které nezkreslené údaje by se měly použít k výpočtu běžné hodnoty, tyto připomínky plně zohledňuje. Pokud jde o situaci na brazilském trhu s elektřinou, touto otázkou se podrobně zabývaly již 132., 133. a 152. bod odůvodnění prozatímního nařízení a otázka je rovněž řešena v níže uvedeném 45. bodě odůvodnění. Pokud jde o požadavek čínské vlády, aby Komise posoudila možná narušení vnitřního trhu EU, Komise nevidí souvislost tohoto bodu s posouzením existence podstatných zkreslení v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(24)	Komise proto argumenty čínské vlády zamítla.

(25)

Společnost Ketong uvedla, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení je neslučitelný s dohodami WTO – včetně protokolu o přistoupení Číny ke Světové obchodní organizaci (WTO) a antidumpingové dohody –, jakož i s rozhodnutími Orgánu pro řešení sporů, zejména ve věci DS473. Společnost Ketong poukázala na to, že Komise v prozatímním nařízení podrobně nevysvětlila slučitelnost čl. 2 odst. 6a základního nařízení s pravidly WTO, poskytla pouze velmi obecná prohlášení, aniž by upřesnila příslušný právní základ ze strany WTO. Kromě toho společnost Ketong s odkazem na věc DS473 uvedla, že Komise nebyla oprávněna vyřadit její náklady nebo ceny na základě údajné existence podstatných zkreslení, jelikož existence takových zkreslení v žádném případě není dostatečným důvodem pro závěr, že záznamy výrobce přiměřeně neodrážejí náklady na suroviny spojené s výrobou a prodejem dotčeného výrobku.

(26)

Kromě toho společnost Ketong namítala, že Komise k prokázání existence podstatných zkreslení odkazovala na řadu průřezových faktorů, které existují v Číně. Společnost Ketong zejména tvrdila, že uznání za „podnikové technologické centrum autonomní oblasti pro rok 2020“ je pouze uznáním jejího úsilí a investic do činností v oblasti výzkumu a vývoje a nepředstavuje zásah státu do činností společnosti Ketong. Stejně tak společnost Ketong uvedla, že jako soukromá společnost zcela podléhá moderním tržně orientovaným pravidlům správy a řízení společnosti a podle zákona ČLR o obchodních společnostech je za své provozní činnosti výhradně odpovědná soukromým společníkům společnosti. Společnost Ketong dále tvrdila, že státní zásah není totožný s podstatným zkreslením a že Komise má povinnost zjistit rušivý účinek údajných státních zásahů na její ceny a náklady.

(27)	Ohledně připomínky o slučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s dohodami WTO a judikaturou Orgánu pro řešení sporů odkazuje Komise kromě 72. a 73. bodu odůvodnění prozatímního nařízení na výše uvedený 22. bod odůvodnění, v němž se Komise zabývá touto připomínkou.

(28)

Pokud jde o údajnou neexistenci podstatných zkreslení navzdory zásahům státu, nelze argumenty společnosti Ketong přijmout. Společnost Ketong za prvé neposkytla žádné informace, které by zpochybnily zjištění Komise (viz 57. a 58. bod odůvodnění prozatímního nařízení) týkající se oblasti kalciumsilicia, která je považována za podporované odvětví, a proto podléhá zkreslením. Totéž platí pro zkreslení týkající se vstupů nezbytných pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření (viz zejména 62. a 63. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Za druhé, i když společnost Ketong považovala označení „podnikové technologické centrum autonomní oblasti pro rok 2020“ za pouhé uznání své činnosti v oblasti výzkumu a vývoje, nezpochybnila existenci finanční podpory ze strany čínských orgánů ani jiné formy podpory poskytované tomuto odvětví, jak je uvedeno v 57. a 58. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Za třetí, pokud jde o tvrzení společnosti Ketong, že se jedná o soukromou společnost s moderní správou a řízením, popsala Komise ve 40. až 63. bodě odůvodnění prozatímního nařízení významné zásahy státu v ČLR, které vedly k narušení účinného přidělování zdrojů v souladu s tržními zásadami. Tato narušení ovlivňují komerční subjekty bez ohledu na vlastnickou strukturu nebo vedení.

(29)

Po poskytnutí konečných informací společnost Ketong za prvé tvrdila, že Komise dosud neposkytla žádné další upřesnění týkající se přesného právního základu ani nepodložila své právní odůvodnění, pokud jde o slučitelnost čl. 2 odst. 6a základního nařízení s dohodami WTO a s rozhodnutím WTO ve věci DS473. Podle společnosti Ketong pouhá skutečnost, že Komise zopakovala, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení je plně v souladu se závazky EU podle práva WTO, tuto otázku nijak neobjasnila. Za druhé společnost Ketong zopakovala, že údaje ze třetí země při početním zjištění běžné hodnoty na základě údajné existence podstatných zkreslení jsou neslučitelné s článkem 2.2. a článkem 2.2.1.1. antidumpingové dohody a rozhodnutím Odvolacího orgánu WTO ve věci DS473. Za třetí společnost Ketong tvrdila, že podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení má Komise zákonnou povinnost posoudit existenci podstatných zkreslení u každého vývozce a výrobce zvlášť a individuálně zjistit rušivý účinek údajných státních zásahů na ceny a náklady výrobce, které spočívají v narušení. Podle názoru společnosti Ketong není společnost Ketong povinna předložit důkazy o tom, že se na ni nevztahují zkreslení vyskytující se na celostátní úrovni, a Komise v tomto ohledu nesplnila svou zákonnou povinnost zjistit rušivý účinek údajných státních zásahů na její ceny a náklady.

(30)

Komise s tím nesouhlasila. Pokud jde o žádost o další upřesnění slučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s právem WTO, Komise jasně uvedla své právní stanovisko, a sice že početní zjištění běžné hodnoty v situaci, kdy byla zjištěna existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, je v souladu s právem WTO, včetně příslušných ustanovení článku 2.2. a článku 2.2.1.1. antidumpingové dohody a rovněž se zprávami o řešení sporů, zejména ve věci DS473. Komise proto zopakovala svůj postoj vyjádřený v 72. a 73. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a znovu uvedený ve 22. a 27. bodě odůvodnění výše. Kromě toho, a rovněž pokud jde o podání společnosti Ketong týkající se použití údajů ze třetí země, Komise poukázala na to, že situace na trhu s obdobným výrobkem nebo jeho vstupy, jako je situace zjištěná v Číně, může vést k situaci, kdy domácí prodej obdobného výrobku vývozcem neumožňuje náležité srovnání s prodejem výrobku, který je předmětem šetření, ze strany vývozce. Tak je tomu v tomto případě, kdy podstatná zkreslení na čínském trhu mohou vytvářet nerovnováhu ve srovnání se situací na vývozním trhu. Komise dále uvedla, že kromě odkazu na své předchozí podání nepředložila společnost Ketong žádné další tvrzení týkající se použití údajů ze třetí země. Pokud jde o tvrzení společnosti Ketong, že důkazní břemeno nese Komise, je toto tvrzení neopodstatněné. Komise zopakovala, že pokud se zjistí, že z důvodu existence podstatných zkreslení v zemi vývozu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, může Komise stanovit běžnou hodnotu za použití nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi pro každého vyvážejícího výrobce podle čl. 2 odst. 6a písm. a). Toto zjištění bylo učiněno na základě posouzení provedeného ve 40. až 63. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a individuálně uplatněno na společnost Ketong. Komise dále připomněla, že čl. 2 odst. 6a písm. a) umožňuje použití domácích nákladů pouze tehdy, pokud se zjistí, že nejsou zkreslené. Žádné z tvrzení předložených společností Ketong (viz 26. bod odůvodnění) však neprokázalo, že by tomu tak bylo.

(31)	Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byly argumenty společnosti Ketong zamítnuty.

(32)

Společnost Shenghua odkázala na své předchozí připomínky, zopakovala svůj postoj, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v souladu s antidumpingovou dohodou, a dospěla k závěru, že nedostatečné odůvodnění slučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s dohodou WTO ze strany Komise vede k tomu, že prozatímní informace nesplňují právní standardy náležitého odůvodnění vztahujícího se na rozhodnutí Komise použít čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(33)

Společnost Shenghua za druhé zdůraznila, že i když použití údajů ze třetí země nemusí být s ohledem na rozhodnutí ve věci DS473 zakázáno, musí Komise použít údaje o nákladech z reprezentativní třetí země, aby dospěla k hodnotě výrobních nákladů v Číně. Společnost Shenghua uvedla, že tak Komise neučinila, a společnost v tomto ohledu tvrdila, že početně zjištěná běžná hodnota založená na hodnotě výrobních činitelů v reprezentativní třetí zemi nemůže v žádném případě odrážet úroveň cen a nákladů ve vyvážející zemi, což následně povede k tomu, že se běžná hodnota bude výrazně odlišovat od hodnoty uvedené v záznamech vyvážejícího výrobce.

(34)

Za třetí společnost Shenghua tvrdila, že právní předpisy EU zavedly koncept, který neexistuje v antidumpingové dohodě, neboť upravují početní zjištění běžné hodnoty v případě, že jsou zjištěna podstatná zkreslení, zatímco čl. 2.2 antidumpingové dohody umožňuje početní zjištění běžné hodnoty pouze v případě neexistence prodeje v běžném obchodním styku.

(35)

Kromě toho společnost Shenghua namítala, že v odvětví kalciumsilicia v Číně neexistuje žádné podstatné zkreslení, a to vzhledem k tomu, že: i) i když je společnost Shenghua státem vlastněnou společností, nevede státní vlastnictví nutně k tomu, že by stát zasahoval do obchodních aktivit společnosti na trhu; naopak, nákup výrobních činitelů společností Shenghua byl založen na vyjednáváních a smlouvách s dodavateli a společnost Shenghua je tržně orientovaná; ii) údajné zásahy státu na trhu s kalciumsiliciem byly zjištěny na základě zprávy, která není podle názoru společnosti Shenghua objektivní, je zastaralá a ovlivněná argumentací kruhem, protože byla vypracována Komisí jako podklad pro závěr o podstatných zkresleních; iii) Komise vycházela z odkazů na právní předpisy, které nejsou relevantní pro toto šetření, jako jsou právní předpisy týkající se vlastnictví nebo úpadku, nebo na pouhé pokyny, které nejsou právně závazné – jako je 13. pětiletý plán – a uplatnila faktory, které nemají žádnou souvislost s řízením a činnostmi společnosti Shenghua, jako je například skutečnost, že výkonný ředitel společnosti zároveň zastává funkci tajemníka strany.

(36)

Pokud jde o údajnou neexistenci odůvodnění a právních standardů pro náležité odůvodnění, společnost Shaanxi Shenghua zřejmě směšuje povinnost uvést důvody pro samotné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení s údajnou povinností vysvětlit právní základ WTO podporující použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise podrobně vysvětlila ve 40. až 63. bodě odůvodnění prozatímního nařízení důvody pro použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, čímž v plném rozsahu splnila svou zákonnou povinnost poskytnout náležité odůvodnění.

(37)

Pokud jde o argumenty společnosti Shenghua týkající se slučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s antidumpingovou dohodou a závěry Orgánu pro řešení sporů, tyto argumenty se do značné míry překrývají s podobnými argumenty čínské vlády a společnosti Ketong a již byly zmíněny ve 22. bodě odůvodnění výše.

(38)

S ohledem na námitku společnosti Shenghua o údajné neexistenci podstatných zkreslení Komise připomněla, že i) podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení může být státní vlastnictví důležitým ukazatelem existence podstatných zkreslení; dokonce i soukromí výrobci kalciumsilicia působí v prostředí, v němž dominují přítomnost státu a státní pokyny vydávané pro odvětví kalciumsilicia a rovněž pro související odvětví, jako jsou výrobci surovin; ii) zpráva se zakládá na rozsáhlých objektivních důkazech, jak je podrobně vysvětleno výše ve 20. bodě odůvodnění; iii) podstatná zkreslení vyplývající z nedostatečného fungování právních předpisů týkajících se vlastnictví a úpadku, ze systému plánování, včetně jeho závazné povahy, jakož i přítomnosti státu ve firmách, v neposlední řadě v důsledku stále rostoucího vlivu Komunistické strany Číny na obchodní činnost hospodářských subjektů, jsou relevantní i v případě společnosti Shenghua, neboť tyto zákony a pravidla jsou v Číně obecně použitelné a mají dopad na všechny společnosti, včetně společnosti Shenghua. Společnost Shenghua nepředložila žádné důkazy, které by prokazovaly, že tato zkreslení vyskytující se na celostátní úrovni společnost neovlivňují, ani neobjasnila, proč není platný argument Komise, že výkonný ředitel společnosti zastávající zároveň funkci tajemníka strany poukazuje na vliv Komunistické strany Číny na společnost.

(39)

Po poskytnutí konečných informací společnost Shenghua zpochybnila použitelnost čl. 2 odst. 6a základního nařízení a tvrdila, že Komise poskytla pouze obecné prohlášení, aby odůvodnila jeho použití, čímž ignorovala skutečnost, že i když základní nařízení nemusí používat přesně stejné pojmy jako dotyčná dohoda WTO, právo EU by nemělo být s dohodami WTO v rozporu. V tomto ohledu měla společnost Shenghua za to, že Komise neposkytla dostatečné odůvodnění pro použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Za druhé společnost Shenghua uvedla, že státní vlastnictví nepřispívá k podstatným zkreslením. Společnost Shenghua konkrétně poukázala na to, že její činnost je tržně orientovaná a její rozhodnutí reagují na tržní poptávku. Komise však nevysvětlila souvislost mezi právem týkajícím se vlastnictví a úpadku a podstatnými zkresleními, ani nevysvětlila, proč by skutečnost, že výkonný ředitel zastává funkci tajemníka strany, měla způsobovat podstatná zkreslení. Společnost Shenghua zmínila existenci politických stran v jiných zemích, a to včetně EU. Kromě toho společnost Shenghua připomněla, že má dva společníky, z nichž pouze jeden je ve vlastnictví státu – druhý je fyzickou osobou – a že podle jejích stanov nemůže společník ve vlastnictví státu sám kontrolovat činnost společnosti. Kromě toho společnost Shenghua odkázala na článek 6 čínského zákona o státních podnicích (5), podle něhož mají být funkce v rámci veřejné správy odděleny od funkcí státem vlastněného investora. Podle názoru společnosti Shenghua je tedy činnost společnosti Shenghua nezávislá na vládě a státní vlastnictví nepřispívá k podstatným zkreslením.

(40)

Tvrzení společnosti Shenghua týkající se slučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s právem WTO má podobnou povahu jako tvrzení předložené společností Ketong a Komise se jím zabývala ve 30. bodě odůvodnění. Pokud jde o tvrzení společnosti Shenghua týkající se vztahu mezi státním vlastnictvím, právními předpisy upravujícími vlastnictví a úpadek a podstatnými zkresleními, Komise připomněla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. b) první a čtvrté odrážky základního nařízení patří skutečnost, že na dotčeném trhu působí podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou státem ovládány nebo jsou pod jeho strategickým dohledem, jakož i neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví mezi prvky relevantní pro posouzení existence podstatných zkreslení. Komise v této souvislosti uvedla, že kromě předložení této obecné připomínky nezpochybnila společnost Shenghua podrobnou analýzu Komise ve 43., 44. a 46. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a 38. bod odůvodnění. Tvrzení společnosti Shenghua týkající se nezávislosti společnosti na vládě jsou konkrétnější, nemohou však změnit posouzení Komise uvedené ve 47. a 48. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Za prvé, zatímco odkaz společnosti Shenghua na politické strany v jiných zemích je v tomto kontextu v každém případě irelevantní, Komise poukázala na stále vyšší kontrolu podniků ze strany Komunistické strany Číny (viz 41. bod odůvodnění prozatímního nařízení) obecně a zvláště pak v oblasti kalciumsilicia (viz 47. a 48. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Za druhé, pokud jde o skutečnost, že výkonný ředitel společnosti Shenghua je zároveň tajemníkem strany, Komise poznamenala, že nejen že společnost Shenghua nezpochybnila analýzu Komise týkající se činnosti v rámci budování strany a úlohy Komunistické strany Číny ve společnosti ve 48. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Společnost naopak na svých vlastních internetových stránkách otevřeně potvrdila, že se spoléhá na „silnou podporu vlády i všech složek společnosti“ a že má v úmyslu „řídit se duchem Šestého plenárního zasedání 18. Ústředního výboru Komunistické strany Číny a řadou důležitých projevů generálního tajemníka Si“ (6). Komise v této souvislosti rovněž připomněla 41. bod odůvodnění prozatímního nařízení a odpovídající posouzení vlivu Komunistické strany Číny na čínskou ekonomiku, zejména druhou kapitolu zprávy. Odkaz společnosti Shenghua na její stanovy je tedy zavádějící. Menšinový společník, který zároveň působí jako výkonný ředitel společnosti, je na základě svého členství v Komunistické straně Číny výslovně povinen uplatňovat zásady a politiky strany (7). V důsledku toho stanovy zdaleka neprokazují nezávislost společnosti Shenghua na státu, ve skutečnosti ukazují jasné vazby mezi politikou strany/státu a obchodním jednáním společnosti. Za třetí výklad čínského zákona o státních podnicích je ze strany společnosti Shenghua zjevně selektivní. Zatímco společnost zdůraznila formální rozdělení mezi správní roli státu a roli státu jakožto společníka podle článku 6 zákona o státních podnicích, rozhodla se vynechat odkaz na článek 1. Článek 1 definuje obecný účel zákona, kterým je mimo jiné podpora vedoucí úlohy hospodářského odvětví ve státním vlastnictví v rámci národního hospodářství a podpora rozvoje socialistického tržního hospodářství. Společnost Shenghua rovněž neodkázala na článek 7, který ukládá státu, aby podporoval větší investice státního kapitálu do klíčových odvětví a oblastí důležitých pro národní hospodářství, ani neodkázala na článek 36, podle něhož státem vlastněné podniky musí při investování dodržovat vnitrostátní průmyslové politiky.

(41)	Z výše uvedených důvodů byly argumenty společnosti Shenghua zamítnuty.

(42)

Připomínky předložené žadatelem do značné míry odrážely výše uvedenou odpověď Komise na tvrzení společnosti Shenghua. Žadatel se zejména domníval, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení je plně v souladu s povinnostmi Unie v rámci WTO a že společnost Shenghua skutečně představuje dokonalý příklad podstatných zkreslení v odvětví kalciumsilicia v Číně, v neposlední řadě s ohledem na kontrolu státu nad podnikovou strukturou státem vlastněné části hospodářství a na vliv Komunistické strany Číny na řídící orgány jednotlivých společností. Kromě toho žadatel s odkazem na zprávu a nedávné šetření týkající se ferosilicia (8) uvedl, že odvětví kalciumsilicia v Číně je silně narušováno zásahy státu. Na tomto základě žadatel dospěl k závěru, že použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení pro výpočet běžné hodnoty je plně odůvodněné.

3.1.2. Reprezentativní země

(43)

V prozatímním nařízení vybrala Komise v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení Brazílii jako reprezentativní zemi. Podrobnosti o metodice použité pro výběr byly uvedeny v první a druhé poznámce, které byly stranám zpřístupněny ve veřejně přístupném spisu dne 7. května 2021 a 14. června 2021 (dále jen „první poznámka“ a „druhá poznámka“), a v 86. až 139. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(44)

Po poskytnutí prozatímních informací zopakovaly společnosti Ketong a Shenghua svá tvrzení obsažená v připomínkách k první a druhé poznámce, tedy že Brazílie není vhodnou reprezentativní zemí. Společnost Ketong zopakovala, že v Brazílii dochází k podstatným zkreslením na trhu s elektřinou, a tvrdila, že Brazílie proto není vhodnou reprezentativní zemí, a že aby byla Komise konzistentní, musí uplatnit stejná kritéria na uvažovanou reprezentativní zemi, jako jsou kritéria uvedená v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, která použila při posuzování, zda v zemi, která je předmětem šetření, dochází k narušení trhu. Stejné námitky přednesla i čínská vláda. Společnost Ketong nakonec tvrdila, že v Brazílii nejsou k dispozici žádné spolehlivé veřejné údaje o křemenci, což je významný materiálový vstup, a zopakovala, že vhodnější reprezentativní zemí je Rusko.

(45)

Komise uvedla, že ani společnost Ketong, ani čínská vláda nepředložily důkazy o tom, že referenční cena elektřiny stanovená Komisí podle metodiky uvedené ve 152. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byla zkreslena zásahem brazilské vlády. Komise v tomto ohledu odkazuje rovněž na 133. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Společnost EDP Brasil je jednou z největších brazilských elektrárenských společností a je v soukromém vlastnictví. Vyrábí, distribuuje a prodává elektřinu různým druhům zákazníků, včetně průmyslových spotřebitelů. Komise neměla ve spisu žádné informace o tom, že ceny elektřiny účtované společností EDP Brasil a zveřejněné na jejích internetových stránkách byly skutečně zkreslené. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(46)	Pokud jde o neexistenci spolehlivých veřejných údajů o křemenci v Brazílii, Komise uvedla, že společnost Ketong nepředložila žádné jiné argumenty než ty, které již byly uvedeny a kterými se Komise zabývala v 94. a 129. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Z tohoto důvodu bylo tvrzení zamítnuto.

(47)

Pokud jde o tvrzení, že Rusko je vhodnější reprezentativní zemí, Komise uvedla, že společnost Ketong zopakovala své výhrady uvedené ve 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, aniž by předložila nové argumenty. Z důvodů vysvětlených v 90., 115. a 116. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bylo toto tvrzení zamítnuto.

(48)

Po poskytnutí konečných informací společnost Ketong zopakovala své tvrzení, že Brazílie není vhodnou reprezentativní zemí z důvodu údajného nedostatku nezkreslených a spolehlivých údajů pro dva nejdůležitější vstupy, tedy elektřinu a křemenec. Společnost Ketong tvrdila, že trh s elektřinou v Brazílii byl narušen a Komise tuto skutečnost nezohlednila. Společnost Keton dále tvrdila, že Komise nevysvětlila, proč neexistence spolehlivých veřejně dostupných údajů o křemenci neovlivnila výběr Brazílie jako reprezentativní země. Společnost Ketong zopakovala, že Rusko je vhodnější reprezentativní zemí než Brazílie.

(49)	Komise uvedla, že společnost Ketong nepředložila žádná nová tvrzení, která by mohla změnit závěry uvedené ve 45., 46. a 47. bodě odůvodnění, než ta, které již uvedla ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací. Tvrzení společnosti Ketong proto bylo odmítnuto.

(50)

Společnost Shenghua zopakovala své tvrzení, že Brazílie není vhodnou reprezentativní zemí z důvodů uvedených v 96. a 123. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a že měl být namísto ní vybrán Kazachstán. Jelikož společnost Shenghua nepředložila nové argumenty, které by mohly změnit závěry Komise uvedené ve 118. a 124. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(51)	Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky k výběru Brazílie jako reprezentativní země, potvrdila Komise svůj závěr uvedený ve 139. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

3.1.3. Zdroje použité ke stanovení nezkreslených nákladů na výrobní činitele

(52)	Komise uvedla podrobné informace týkající se zdrojů použitých ke stanovení běžné hodnoty ve 140. až 141. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Po vyhlášení prozatímního nařízení obdržela Komise námitky od jednoho vyvážejícího výrobce ohledně různých zdrojů použitých ke stanovení běžné hodnoty.

3.1.3.1. Suroviny

(53)

Společnost Ketong tvrdila, že nezkreslená hodnota křemence stanovená Komisí na základě průměrné nákupní ceny placené výrobním odvětvím Unie nesplňuje právní standardy čl. 2 odst. 6a a je v rozporu se skutečnostmi. Společnost Ketong za prvé tvrdila, že nezkreslená hodnota by měla pocházet z reprezentativní třetí země s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako v Číně. Společnost Ketong za druhé poukázala na to, že zdrojové údaje použité ke stanovení referenční ceny pocházejí z dotazníků, na který odpovídali výrobci v Unii, a proto nejsou veřejně dostupné. Společnost Ketong za třetí odkázala na informace předložené spolu s připomínkami ke druhé poznámce, z nichž má vyplývat, že se referenční cena stanovená Komisí odchýlila od ceny křemence uvedené v ceníku jednoho z výrobců v Unii pro stejný materiál.

(54)

Pokud jde o první argument společnosti Ketong, Komise nesouhlasila. V rozporu s tvrzením společnosti Ketong čl. 2 odst. 6a základního nařízení nestanoví, že nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty by měly pocházet výhradně z vhodné reprezentativní země s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ve vyvážející zemi. Považuje-li to za vhodné, může Komise rovněž použít nezkreslené mezinárodní ceny, náklady nebo referenční hodnoty podle čl. 2 odst. 6a písm. a) druhé odrážky. Toto ustanovení neobsahuje žádný kvalifikátor, pokud jde o výběr vhodných mezinárodních cen, nákladů nebo referenčních hodnot. Není zde ani žádný odkaz na skutečnost, že zdroj těchto potenciálních referenčních hodnot musí být v zemi s podobnou úrovní rozvoje jako ve vyvážející zemi. Komise má proto možnost zvolit na základě vlastního uvážení vhodnou referenční hodnotu v situacích, kdy není možné použít dovozní hodnotu ve zvolené vhodné reprezentativní zemi. Vzhledem k tomu, že v tomto šetření nebyly k dispozici relevantní údaje o křemenci v Brazílii a že neexistují jiné vhodné mezinárodní ceny, náklady nebo referenční hodnoty dostupné ve spisu pro křemenec, považovala Komise za vhodné vrátit se k ceně křemence na trhu Unie jako k vhodné referenční hodnotě v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) druhou odrážkou.

(55)

Po poskytnutí konečných informací společnost Ketong tvrdila, že nákupní cena křemence v rámci výrobního odvětví Unie, kterou Komise použila jako referenční cenu, není vhodnou referenční hodnotou, protože neodráží podmínky v ČLR při neexistenci podstatných zkreslení. Společnost Ketong tvrdila, že Komise musí zajistit, aby informace, které používá, včetně mezinárodních cen, nákladů nebo referenčních hodnot, odrážely výrobní náklady v zemi vývozu, nebo alespoň musí přizpůsobit tyto informace tak, aby splňovaly tržní podmínky v zemi vývozu při neexistenci podstatných zkreslení. Společnost Ketong dále tvrdila, že Komise nepředložila žádné důkazy prokazující, že průměrná nákupní cena placená v rámci výrobního odvětví Unie za křemenec představuje „mezinárodní ceny, náklady nebo referenční hodnoty“ uvedené v čl. 2 odst. 6a písm. a) druhé odrážce. Společnost Ketong rovněž tvrdila, že cena placená v Unii může jen stěží představovat mezinárodní cenovou úroveň, neboť existuje mnoho dalších zemí dodávajících křemenec, jejichž údaje by podle ní rovněž měly být součástí mezinárodního souboru údajů s cílem stanovit nezkreslenou a přiměřenou referenční cenu křemence namísto použití ceny pouze v rámci Unie.

(56)

Komise s tím nesouhlasila. Komise za prvé uvedla, že společnost Ketong ve svých připomínkách neuvedla mezinárodní cenu křemence, kterou by Komise mohla použít jako alternativu k referenční hodnotě, kterou stanovila. Za druhé společnost Ketong nepředložila žádný důkaz o zkreslení referenční hodnoty stanovené Komisí. Vzhledem k tomu, že neexistují jiné alternativy, domnívala se Komise, že cena křemence na trhu Unie představuje vhodnou nezkreslenou referenční hodnotu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(57)

Pokud jde o tvrzení společnosti Ketong, že zdrojové údaje, které Komise použila ke stanovení referenční hodnoty, nebyly veřejně dostupné, Komise podotýká, že veřejně přístupný spis obsahoval skutečné souhrnné zdrojové údaje předložené výrobci v Unii, kteří udělili zvláštní povolení tyto informace zveřejnit podle čl. 19 odst. 5 základního nařízení. V důsledku toho se údaje považují za snadno dostupné. Komise dále uvedla, že dotčené zdrojové údaje Komise ověřila a zjistila, že odrážejí skutečné náklady na křemenec, který je vhodný pro výrobu dotčeného výrobku, a že jsou údaje spolehlivé i reprezentativní.

(58)

Pokud jde o třetí argument společnosti Ketong, šetření Komise odhalilo, že cena křemence na internetových stránkách dotčeného výrobce v Unii odrážela odmítnutý křemen (odpad), který není vhodný pro výrobu kalciumsilicia, a proto tato cena není reprezentativní pro stanovení nákladů na křemenec používaný k výrobě dotčeného výrobku.

(59)	Z výše uvedených důvodů byly argumenty společnosti Ketong zamítnuty.

3.1.3.2. Elektrická energie

(60)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Ketong tvrdila, že Komise neměla použít údajně regulovanou cenu elektřiny zveřejněnou na internetových stránkách společnosti EDP Brasil jako vhodný zdroj pro stanovení nezkreslené referenční ceny elektřiny, ale spíše cenu na volném trhu, neboť by se jednalo o cenu, za kterou by výrobci kalciumsilicia nakupovali elektřinu.

(61)	Komise uvedla, že společnost Ketong zopakovala své argumenty uvedené ve 131. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, které Komise zamítla na základě svých závěrů uvedených ve 132. a 133. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(62)	Po poskytnutí konečných informací společnost Ketong tvrdila, že referenční cena elektřiny by měla vycházet z cen na volném trhu v Brazílii, a nikoli z regulovaných cen, a dále tvrdila, že její tvrzení nebyla dostatečně zohledněna ve 132. a 133. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(63)

Jak je vysvětleno ve 45. bodě odůvodnění, společnost Ketong nepředložila žádné důkazy o tom, že referenční cena elektřiny vypočítaná Komisí byla zkreslena zásahem brazilské vlády. Společnost Ketong rovněž neupřesnila, jak mohla Komise ve 132. a 133. bodě odůvodnění prozatímního nařízení lépe reagovat na její tvrzení. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(64)	Společnost Shenghua tvrdila, že v 281. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dospěla Komise k předběžnému závěru, že elektřina nebyla v ČLR předmětem zkreslení a že by proto sazba za elektrickou energii neměla být nahrazena sazbou za elektrickou energii v reprezentativní zemi.

(65)

Komise s tím nesouhlasila. Jak je vysvětleno v 52. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise zjistila, že ceny elektřiny v ČLR nejsou tržní a jsou rovněž ovlivněny podstatnými zkresleními ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Předběžný závěr Komise ohledně elektřiny uvedený ve 281. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl ten, že elektřina nebyla předmětem zkreslení ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Výpočet běžné hodnoty a posouzení týkající se použití pravidla nižšího cla byly odlišné analýzy na základě odlišných článků základního nařízení. Zatímco závěry učiněné podle čl. 2 odst. 6 písm. b) se zakládaly na situaci v zemi vývozu a bylo zohledněno mnoho různých faktorů, šetření podle čl. 7 odst. 2a je omezenější a je provedeno v souvislosti s určením použitelnosti pravidla nižšího cla a odkazuje na úplný seznam situací obsažený v tomto článku. Skutečnost, že elektřina nebyla v Číně předmětem zkreslení ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení, neznamená, že tento vstup není v Číně ovlivněn podstatnými zkresleními, jak bylo zjištěno v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Tvrzení společnosti Shenghua bylo proto zamítnuto.

3.1.4. Výrobní činitelé a zdroje informací

(66)

Po vyhlášení prozatímního nařízení Komise uvedla, že údaje GTA o dovozu do Brazílie byly zpřístupněny na úrovni CIF. S ohledem na tento nový soubor údajů a veškeré informace předložené zúčastněnými stranami byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele kalciumsilicia

Výrobní činitel	Zbožové kódy v Brazílii	Nezkreslená hodnota v CNY/Měrná jednotka	Zdroj informací
Suroviny
Bezvodá ucpávková hmota/bezvodá jílová ucpávka odpichového otvoru	3816 00 11 3816 00 12 3816 00 19 3816 00 21 3816 00 29 3816 00 90	10,2791 /kg	GTA
Bituminózní uhlí	2701 12 00	0,6997 /kg	GTA
Uhlí	2701 19 00	0,6997 /kg (*1)	GTA
Koks/polokoks	2704 00 11 2704 00 12 2704 00 90	1,7616 /kg	GTA
Elektrodová pasta	3801 30 10 3801 30 90	6,3301 /kg	GTA
Grafitová cihla	3801 90 00	46,7364 /kg	GTA
Vápenec	2521 00 00	0,1500 /kg	GTA
Křemenec/křemen	2506 20 00	0,2705 /kg (*2)	Výrobní odvětví Unie
Ocelové výrobky (jiné tyče a pruty ze železa nebo nelegované oceli)	7215 50 00	11,6723 /kg	GTA
Pracovní síla
Náklady práce ve výrobním sektoru	[nepoužije se]	29,7989 /člověkohodina	Statistiky MOP
Energie
Elektrická energie	[nepoužije se]	0,4487 /kWh	EDP Brasil
Vedlejší produkty/odpad
Struska, popel a zbytky	2620 99 90	0,0442 /kg (*3)	GTA
Silikokalcium, vysrážený jemný prášek	7202 99 90	10,2812 /kg (*3)	GTA

3.1.4.1. Suroviny

(67)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Ketong tvrdila, že metoda, kterou Komise použila ke stanovení dovozních cen CIF pro Brazílii, jak je uvedeno ve 144. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, způsobuje zkreslení. Společnost Ketong tvrdila, že jediný koeficient nemůže být reprezentativní pro náklady na dopravu a pojištění, které se budou pravděpodobně lišit v závislosti na druhu suroviny a dodavatelské zemi, a tvrdila, že by Komise měla stanovit koeficient pro každou vstupní surovinu a pro každou dodavatelskou zemi zvlášť.

(68)

Jak je vysvětleno v 66. bodě odůvodnění, v GTA byl zpřístupněn nový soubor údajů, který zahrnuje údaje o dovozu na úrovni CIF pro Brazílii. Komise tento nový soubor údajů použila ke stanovení nezkreslených hodnot surovin uvedených v tabulce 1. Tvrzení společnosti Ketong proto nebylo dále posuzováno.

3.1.4.2. Elektrická energie

(69)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Ketong tvrdila, že metodika, kterou Komise použila pro výpočet referenční hodnoty pro elektrickou energii v Brazílii, je chybná. Společnost Ketong uvedla, že Komise použila prostý průměr sazeb za elektrickou energii a distribuci, které jsou k dispozici na internetových stránkách EDP Brasil pro rok 2021, který byl upraven o inflaci. Společnost Ketong tvrdila, že by Komise měla použít dostupné údaje o sazbách za elektrickou energii za období šetření, a nikoli údaje z roku 2021 upravené o inflaci. Společnost Ketong dále zdůraznila, že by Komise měla vzít v úvahu také sazby ve špičce a mimo špičku a omezit svůj výpočet na ceny účtované průmyslovým spotřebitelům s vysokou spotřebou energie, jako jsou výrobci kalciumsilicia.

(70)

Komise posoudila tvrzení společnosti Ketong a považovala je za odůvodněné. Toto tvrzení přijala a přepočítala referenční hodnotu pro elektrickou energii na základě údajů o sazbách dostupných pro období šetření na internetových stránkách společnosti EDP Brasil (9) s přihlédnutím k různým sazbám pro období špičky a mimo špičku a k příslušným cenám účtovaným průmyslovým spotřebitelům s vysokou spotřebou energie.

(71)	Po poskytnutí konečných informací společnost Ketong tvrdila, že pro období šetření byl na internetových stránkách společnosti EDP Brasil k dispozici rovněž novější soubor údajů o sazbách, než jaký použila Komise, a že Komise měla tyto údaje zohlednit i při výpočtu referenční ceny elektřiny.

(72)

Komise uvedla, že toto tvrzení je nepodložené. Zejména soubor údajů o sazbách, na který odkazuje společnost Ketong, nebyl k dispozici na internetových stránkách společnosti EDP Brasil nebo nebyl k dispozici pro období šetření, a nemohl být proto ověřen z hlediska své správnosti ani použit pro účely tohoto šetření. Komise se proto tímto tvrzením dále nezabývala.

3.1.4.3. Vedlejší produkty

(73)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Ketong tvrdila, že metodika Komise pro stanovení nezkreslené referenční hodnoty mikrosilika uvedená ve 148. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je nedostatečná, neboť uměle spojuje hodnotu vedlejšího produktu s hodnotou vstupních materiálů tam, kde takový vztah neexistuje. Společnost Ketong navrhla, aby byly pro početní zjištění nezkreslené referenční hodnoty použity údaje o vývozu z reprezentativní země, přičemž tvrdila, že je běžnou praxí Komise tak činit v případě, že reprezentativní údaje o dovozu nejsou v reprezentativní zemi k dispozici.

(74)	Komise uvedla, že tato položka představuje zanedbatelnou část (méně než 0,1 %) nákladů na materiály, a že daná záležitost tedy neovlivní úroveň opatření. Tato otázka tedy nebyla dále zkoumána.

(75)	Po poskytnutí konečných informací společnost Ketong zopakovala, že metodika použitá Komisí způsobuje zkreslení. Komise však uvedla, že společnost Ketong nepředložila žádné nové argumenty, které by mohly změnit závěry uvedené v 74. bodě odůvodnění. Její tvrzení bylo proto zamítnuto.

3.1.4.4. Spotřební materiál, výrobní režie a přepravní náklady na dodávky surovin

(76)

Společnost Ketong tvrdila, že Komise měla určit referenční hodnotu spotřebního materiálu a výrobní režie odděleně od ostatních vstupů, místo aby extrapolovala jejich hodnotu použitím vypočteného procentního podílu spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a procentního podílu režijních nákladů na celkových přímých nákladech skutečně vynaložených čínskými výrobci. Tvrdila, že Komise měla místo toho použít skutečné náklady na spotřební materiál a režijní náklady. Společnost Ketong dále zdůraznila, že její tvrzení se stejným způsobem vztahuje i na přepravní náklady na dodávky surovin, kdy Komise tyto náklady na dopravu vyjádřila jako procentní podíl skutečných nákladů na suroviny a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny, aby tak získala nezkreslené náklady na dopravu. Společnost Ketong tvrdila, že vzhledem k tomu, že náklady na suroviny byly přepočítány s použitím nezkreslených cen, došlo také ke spojení nákladů na dopravu se zvýšenou hodnotou surovin, což podle ní nebylo správné, neboť žádná taková souvislost neexistovala.

(77)

Komise uvedla, že je její běžnou praxí nepočítat individuální referenční hodnotu pro spotřební materiál, ale vyjádřit ji jako procentní podíl z celkových nákladů na suroviny na základě údajů o nákladech vykázaných vyvážejícími výrobci a poté při použití zjištěných nezkreslených cen použít tento procentní podíl na přepočítané náklady na materiály. Komise dále uvedla, že podstatná zkreslení byla zjištěna v oddíle 3.1.1 výše. V takovém případě lze podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení použít domácí náklady, avšak pouze v takovém rozsahu, ve kterém je na základě přesných a vhodných důkazů zjištěno, že nejsou zkreslené. Společnost Ketong nepředložila žádný takový důkaz, pokud jde o výrobní činitele zařazené pod spotřební materiál, a ani nebyl zjištěn ze strany Komise. Komise proto nemohla použít údaje vykázané společností Ketong. Komise považovala svoji metodiku výpočtu nezkreslené hodnoty spotřebního materiálu za vhodnou v neposlední řadě proto, že nebyly k dispozici žádné kvalitnější informace. Společnost Ketong rovněž neposkytla alternativu pro referenční hodnotu vypočtenou na základě dovozních hodnot v databázi GTA do reprezentativní země ani alternativní nezkreslenou referenční hodnotu pro spotřební materiál. Tvrzení týkající se spotřebního materiálu bylo proto zamítnuto.

(78)

Pokud jde o tvrzení společnosti Ketong týkající se metodiky Komise pro stanovení nezkreslené hodnoty jejích výrobních režijních nákladů, jak je uvedeno ve 154. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise uvedla, že údaje o režijních nákladech nejsou ve finančních výkazech výrobce v reprezentativní zemi samostatně snadno dostupné. Pokud jsou zjištěna podstatná zkreslení, lze podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení použít domácí náklady, avšak pouze v takovém rozsahu, ve kterém je na základě přesných a vhodných důkazů zjištěno, že nejsou zkreslené. Společnost Ketong nepředložila žádný takový důkaz, pokud jde o výrobní režii, a ani nebyl zjištěn ze strany Komise. Komise proto považovala svoji metodiku výpočtu nezkreslené hodnoty výrobní režie za vhodnou, v neposlední řadě proto, že nebyly k dispozici žádné kvalitnější informace. Společnost Ketong nenavrhla alternativní nezkreslenou referenční hodnotu pro režijní náklady. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(79)

Pokud jde o tvrzení společnosti Ketong o metodice Komise pro stanovení nezkreslených dopravních nákladů na dodávky surovin, jak je uvedeno ve 150. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise uvedla, že společnost Ketong nenavrhla, jak by Komise měla individuálně vypočítat dopravní náklady pro každou surovinu. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(80)

Po poskytnutí konečných informací společnost Ketong zopakovala, že metodika Komise pro stanovení referenčních hodnot pro spotřební materiál, výrobní režii a náklady na dopravu způsobuje zkreslení. Komise však uvedla, že společnost Ketong nepředložila žádná nová tvrzení, která by mohla změnit závěry uvedené v 77., 78. a 79. bodě odůvodnění.

3.1.5. Výpočet běžné hodnoty

(81)	Podrobnosti výpočtu běžné hodnoty byly uvedeny ve 156. až 160. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(82)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Ketong tvrdila, že při výpočtu běžné hodnoty neměla Komise odmítnout určité úpravy u vedlejších produktů z toho důvodu, že je nezaúčtovala v účetnictví. Společnost Ketong uvedla, že použitelné právní normy nevyžadují, aby všechny nákladové položky vycházely z účetnictví, zejména pokud byl použit čl. 2 odst. 6a. Dále tvrdila, že při rekonstrukci výrobních nákladů bylo důležité, aby náklady skutečně vznikly a odrážely se v obvyklé obchodní činnosti společnosti. Společnost Ketong nakonec tvrdila, že další náklady vzniklé v souvislosti s dotčenými vedlejšími produkty uvedla v tabulkách nákladů předložených spolu s odpovědí na dotazník a že by Komise měla tyto náklady vyjmout z početně zjištěné běžné hodnoty.

(83)

Komise uvedla, že v rozporu s tím, co tvrdí společnost Ketong, společnost Ketong ve svém nákladovém účetnictví a v tabulkách nákladů ve své odpovědi na dotazník neuvedla náklady na dotčené vedlejší produkty. Ve svých tabulkách nákladů společnost Ketong uvedla prodejní hodnotu vedlejších produktů, o níž tvrdila, že by měla být odečtena od nákladů na materiály, ale tuto prodejní hodnotu nezahrnula do svého finančního a nákladového účetnictví. Šetření skutečně odhalilo, že společnost neměla z prodeje těchto vedlejších produktů žádný příjem, a proto zůstaly nákladem. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(84)

Po poskytnutí konečných informací společnost Ketong zopakovala své tvrzení, že zamítnutí úpravy běžné hodnoty týkající se vedlejších produktů ze strany Komise bylo neopodstatněné. Společnost Ketong za prvé tvrdila, že zaúčtování do finančního a nákladového účetnictví společnosti není předpokladem pro početní zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a. Za druhé společnost Ketong tvrdila, že Komise nezpochybnila skutečnost, že tyto vedlejší produkty pocházejí z výrobního procesu společnosti a že jejich prodej probíhal v rámci obvyklé obchodní činnosti společnosti. Podle společnosti Ketong skutečnost, že nejsou zaznamenány příjmy ve finančním účetnictví, nebrání tomu, aby byly vedlejší produkty uznány za účelem úpravy nákladů. Za třetí společnost Ketong tvrdila, že pokud by Komise odmítla příjmy z prodeje ve vztahu k úpravě běžné hodnoty dotčeného výrobku na základě nákladů na vedlejší produkt, měly by být odpovídající náklady skutečně vynaložené na získání stejných vedlejších produktů uznány jako náklady na tyto vedlejší produkty v účetních záznamech a odpovídajícím způsobem vyjmuty z výpočtu běžné hodnoty.

(85)

Komise s tím nesouhlasila. Zanesení nákladů a příjmů do účetnictví společnosti je důkazem o jejich existenci a vyčíslení. Na rozdíl od toho, co tvrdila společnost Ketong, nebylo možné během křížové kontroly na dálku prokázat, že k prodejním transakcím s vedlejšími produkty docházelo v rámci obvyklé obchodní činnosti, jelikož nebyla k dispozici obchodní dokumentace a transakce nebyly zaúčtovány. Zaúčtování vedlejších produktů jakožto nákladů v účetnictví společnosti odráží skutečnost, jak již bylo uvedeno v 83. bodě odůvodnění, že společnost Ketong nezískala z prodeje těchto vedlejších produktů žádný příjem. Tvrzení společnosti Ketong byla proto zamítnuta.

(86)

Společnost Ketong dále tvrdila, že ziskové rozpětí použité při početním zjištění běžné hodnoty (18,96 %) bylo nadměrné s ohledem na vlastní zjištění Komise, že ziskové rozpětí mezi 9,7 % a 12,5 % bylo „v tomto šetření považováno za základní zisk pokrývající celkové náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže“ (269. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Společnost Ketong dále uvedla, že Komise nevysvětlila, proč na základě tohoto zjištění představovalo ziskové rozpětí 18,96 % přiměřený zisk pro početní zjištění běžné hodnoty. Společnost Ketong proto tvrdila, že cílovou úrovní zisku stanovenou pro výrobce v Unii je přiměřený a nezkreslený zisk, který se použije při početním zjišťování běžné hodnoty.

(87)

Komise uvedla, že cílový zisk a zisk v reprezentativní zemi odkazují na různé pojmy a na různé země. Cílovým ziskem, na který společnost Ketong odkazuje, je zisk dosažený výrobním odvětvím Unie při domácím prodeji v Unii za běžných podmínek hospodářské soutěže a používá se k výpočtu rozpětí újmy. Zisk v reprezentativní zemi se použije při výpočtu běžné hodnoty prostřednictvím odkazu na vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Tento zisk musí odrážet zisk dosažený společností vyrábějící výrobek, který je předmětem šetření, nebo obdobný výrobek v reprezentativní zemi, přičemž není srovnatelný s cílovým ziskem výrobního odvětví EU.

(88)

Společnost Ketong rovněž tvrdila, že Komise neměla do výpočtu zisku zahrnout finanční příjmy, jelikož je zavedenou praxí Komise nezahrnovat tyto příjmy do výpočtu zisku nebo správních, prodejních a režijních nákladů. Společnost Ketong dále tvrdila, že pokud by Komise při zjišťování zisku zahrnula i finanční příjem, měla by jej zahrnout stejnou měrou do celkových správních, prodejních a režijních nákladů jako vyrovnání.

(89)

Komise s tím nesouhlasila. Brazilská společnost vykázala finanční náklady mimo správní, prodejní a režijní náklady. Společnost současně vyrovnává finanční náklady finančními příjmy a přidává rozdíl (výnos) do zisku. Neexistují žádné důkazy o tom, že by se tento výnos netýkal dotčeného výrobku, takže odečtení tohoto výnosu od vykázaných příjmů brazilské společnosti by bylo zřejmě neodůvodněné. V každém případě by byl dopad tohoto tvrzení na výpočet dumpingu nepodstatný, neboť finanční výnos byl poměrně malý a clo je nakonec stanoveno na úrovni mnohem nižšího rozpětí újmy. V důsledku toho bylo toto tvrzení zamítnuto.

(90)	Po poskytnutí konečných informací společnost Ketong nadále nesouhlasila s názorem Komise, že do výpočtu zisku by měly být zahrnuty finanční výnosy.

(91)

Komise znovu opakuje, že je běžnou a ustálenou praxí zohlednit veškeré náklady a příjmy, které souvisejí s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření. Komise uvedla, že společnost Ketong pouze požadovala, aby Komise ignorovala určité finanční příjmy, aniž by poskytla jakékoli vysvětlení, dodatečné informace nebo důkazy o tom, že tyto příjmy nesouvisejí s výrobkem, který je předmětem šetření. Tvrzení společnosti Ketong proto nemohlo změnit závěry uvedené v 89. bodě odůvodnění.

(92)

Společnost Ketong tvrdila, že správní, prodejní a režijní náklady v reprezentativní zemi byly stanoveny bez podrobného členění, což brání identifikaci přímých prodejních nákladů, které by mohly ovlivnit spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné obchodní úrovni. Dále tvrdila, že Komise by měla takové členění předložit a zajistit, aby byly vývozní ceny porovnány s početně zjištěnou běžnou hodnotou na stejné obchodní úrovni.

(93)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Komise uvedla, že tvrzení, podle kterého byly přímé prodejní náklady zahrnuty do správních, prodejních a režijních nákladů vykázaných pro výrobce v reprezentativní zemi, nebylo doloženo. Komise dále uvedla, že nic nenasvědčuje tomu, že by údaje o správních, prodejních a režijních nákladech od výrobce v reprezentativní zemi zahrnovaly položky, které by měly být odečteny, aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání. Po poskytnutí prozatímních informací neposkytla společnost Ketong ohledně výrobce v Brazílii žádné vhodnější údaje o správních, prodejních a režijních nákladech, které by Komisi umožnily vyčíslit takové přímé prodejní náklady, které byly údajně zahrnuty do údajů o správních, prodejních a režijních nákladech. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(94)

Po poskytnutí konečných informací společnost Ketong tvrdila, že by Komise měla znovu vysvětlit, na jakém základě dospěla k závěru, že prodejní, správní a režijní náklady uvedené ve finanční zprávě výrobce v reprezentativní zemi umožnily Komisi přímo určit běžnou hodnotu na úrovni ceny ze závodu a prokázat, že tyto prodejní, správní a režijní náklady přidané k nákladům na prodané zboží neobsahovaly žádné prvky, které by vedly ke stanovení početně zjištěné běžné hodnoty na jiné obchodní úrovni. Společnost Ketong tvrdila, že Komise upravila náklady na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, náklady na balení, náklady na úvěry a bankovní poplatky za účelem stanovení její vývozní ceny na úrovni ceny ze závodu, ale neposkytla informace zajišťující, že tyto položky nebyly zahrnuty do prodejních, správních a režijních nákladů výrobce v reprezentativní zemi.

(95)

Komise uvedla, že na základě údajů o prodejních, správních a režijních nákladech, které uvedl výrobce v reprezentativní zemi, společnost Ketong neprokázala, že Komise neprovedla spravedlivé srovnání mezi početně zjištěnou běžnou hodnotou a vývozní cenou. Komise rovněž uvedla, že společnost Ketong neposkytla žádné další informace, které by změnily závěry uvedené v 93. bodě odůvodnění. Tvrzení společnosti Ketong proto bylo odmítnuto.

(96)

Aniž jsou dotčena výše uvedená odůvodnění, Komise rovněž připomíná, že podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Společnost Ketong neposkytla žádné důkazy o tom, že by správní, prodejní a režijní náklady nebo hodnoty zisku použité Komisí nebyly přiměřené pro početní zjištění běžné hodnoty.

3.2. Vývozní cena

(97)	Komise stanovila podrobnosti výpočtu vývozní ceny ve 161. a 162. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své předběžné závěry.

3.3. Srovnání

(98)	Po poskytnutí prozatímních informací společnost Ketong tvrdila, že Komise provedla chybnou úpravu běžné hodnoty směrem nahoru o rozdíly v úrovni nepřímého zdanění tím, že k běžné hodnotě přičetla DPH, zatímco vývozní cena společnosti takovou DPH nezahrnovala.

(99)

Během období šetření uplatňovala ČLR u dotčeného výrobku na domácí prodej i prodej na vývoz sazbu DPH ve výši 13 %, jak potvrzuje dané tvrzení. ČLR rovněž uplatňovala politiku nevracení DPH při vývozu dotčeného výrobku. Aby se zajistilo, že běžná hodnota a vývozní ceny jsou srovnávány na stejné úrovni zdanění, určila Komise běžnou hodnotu na základě uhrazené DPH s použitím sazby DPH pro vývoz.

(100)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že Komise stanovila běžnou hodnotu v souladu s judikaturou Tribunálu (10). Tvrzení společnosti Ketong bylo proto zamítnuto.

(101)

Po poskytnutí konečných informací společnost Ketong tvrdila, že její vykázaná čistá vývozní cena nezahrnuje DPH. Společnost Ketong dále tvrdila, že srovnání čisté vývozní ceny bez DPH s běžnou hodnotou stanovenou se zahrnutím DPH bylo chybné a nezajišťovalo spravedlivé srovnání. Společnost Ketong požádala Komisi, aby tuto chybu opravila.

(102)

Komise zjistila, že společnost Ketong ve své odpovědi na dotazník chybně vykázala svou čistou vývozní cenu tím, že odečetla DPH z fakturované hrubé vývozní hodnoty, zatímco na vývozních fakturách nebyl takový odpočet uveden. Jinými slovy, vývozní faktury vykázané společností Ketong a ověřené Komisí nezmiňovaly hrubou a čistou vývozní hodnotu. Komise toto opravila a nahradila čistou fakturovanou hodnotu vykázanou společností Ketong hodnotou uvedenou na fakturách, která zahrnuje DPH, takže běžná hodnota a vývozní cena byly porovnány na stejné úrovni zdanění, jak požaduje čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení. Společnost Ketong byla o těchto opravách informována.

(103)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Shun Tai zpochybnila úpravy své vývozní ceny o provize podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení. Společnost Shun Tai tvrdila, že úprava by měla vycházet ze skutečného zisku obchodní společnosti, která není ve spojení, nebo by měla být založena na rozdílu v prodejních cenách pro obchodníky a koncové uživatele na domácím trhu.

(104)

Na rozdíl od toho, co tvrdí společnost Shun Tai, metoda použitá k úpravě jejích cen je v souladu s praxí Komise a se dvěma nařízeními uvedenými v jejích připomínkách k poskytnutí konečných informací. Kromě toho Komise upravila ceny společnosti Shun Tai, přičemž plně zohlednila konkrétní zjištění ze šetření, která se týkají její organizace prodeje. Vzhledem k tomu, že společnost Shun Tai založila své tvrzení na nesprávných předpokladech, muselo být zamítnuto. Jelikož společnost Shun Tai požádala o důvěrné zacházení, pokud jde o její prodejní kanály, byly další podrobnosti o analýze tvrzení provedené Komisí poskytnuty společnosti při dvoustranném jednání.

(105)

Jelikož ohledně srovnání nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 163. a 164. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

3.4. Dumpingová rozpětí

(106)

Vzhledem k tomu, že Komise přijala některé připomínky zúčastněných stran předložené po poskytnutí prozatímních a konečných informací, přepočítala odpovídajícím způsobem dumpingová rozpětí. Tyto změny nemají vliv na dumpingové rozpětí vypočítané pro „všechny ostatní společnosti“. Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se 168. a 169. bod odůvodnění prozatímního nařízení týkající se úrovně spolupráce a metody stanovení zbytkového dumpingového rozpětí použitelného pro „všechny ostatní společnosti“.

(107)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu zboží) s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

Společnost	Konečné dumpingové rozpětí
Ningxia Ketong New Material Technology Co. Ltd.	52,3 %
Ningxia Shun Tai Smelting Co., Ltd.	123,6 %
Shaanxi Shenghua Metallurgy-Chemical Co. Ltd.	75,0 %
Všechny ostatní společnosti	132,6 %

(108)

Výpočty individuálních dumpingových rozpětí, včetně oprav a úprav provedených na základě připomínek zúčastněných stran předložených po poskytnutí prozatímních a konečných informací, byly sděleny spolupracujícím vyvážejícím výrobcům.

4. ÚJMA

4.1. Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(109)

Žadatel a výrobce plněného drátu (Filo d.o.o.) předložili připomínky týkající se 285. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, který se týká restrukturalizace koncernu Ferroglobe a pokračování výroby v rámci výrobního odvětví Unie. Výrobce plněného drátu vyjádřil pochybnosti o tom, zda probíhá výroba v Unii.

(110)

Jak bylo potvrzeno v nařízení o uložení prozatímních opatření, oba žadatelé provozovali v období šetření výrobu a prodej. Po skončení období šetření obě společnosti nadále pokračují v činnosti, jak potvrdilo a doložilo sdružení Euroalliages. Společnost OFZ nadále vyrábí a prodává v podobném množství jako v předchozích letech. Probíhající proces restrukturalizace společnosti Ferropem, který je ve značné míře výsledkem újmy způsobené dumpingem, nemá vliv na postavení společnosti jakožto fungujícího podniku. Společnost skutečně pokračovala ve výrobě a prodeji po skončení období šetření až do formálního zahájení procesu restrukturalizace na konci března 2021. Od té doby si udržuje plně funkční výrobní aktiva a dne 15. listopadu 2021 se dále rozhodla zachovat výrobu kalciumsilicia ve Francii, která bude převedena na novou linku pro kalciumsilicium v dalším ze závodů společnosti ve Francii, jež bude uvedena do provozu v září 2022 a bude mít značnou výrobní kapacitu. Toto rozhodnutí podporuje francouzská vláda. Společnost Ferropem mezitím nakupuje kalciumsilicium z Argentiny, aby mohla během přechodného období nadále poskytovat služby svým zákazníkům, dokud nebude nová linka plně funkční. Souhrnně lze říci, že obě společnosti jsou i nadále výrobci v Unii. Antidumpingová opatření ve skutečnosti pomohou vytvořit pro obě společnosti podmínky pro pokračování činnosti, protože se budou vztahovat na narušení způsobená nekalými obchodními praktikami.

(111)

Jelikož po uložení prozatímních opatření nebyly vzneseny žádné další připomínky k definici výrobního odvětví Unie a výroby v Unii, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 170. až 172. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.2. Určení příslušného trhu Unie

(112)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k určení příslušného trhu Unie, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 173. až 177. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.3. Spotřeba v Unii

(113)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně spotřeby v Unii, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 178. až 180. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.4. Dovoz z ČLR

4.4.1. Objem a podíl dovozu z ČLR na trhu

(114)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k objemu a podílu dovozu z ČLR na trhu, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 181. až 184. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.4.2. Ceny dovozu z ČLR a cenové podbízení

(115)

Ve 189. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bylo vysvětleno, že zjištěné vážené průměrné cenové podbízení činilo 10,6 %. Jeden z vývozců, společnost Shun Tai, tvrdil, že jeho vývozní ceny CIF by měly být upraveny, protože nebyly přesně převedeny na eura. Toto tvrzení bylo přijato a vedlo k revidovanému rozpětí cenového podbízení ve výši 10,5 %.

(116)

Jelikož k tomuto oddílu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise svá zjištění uvedená ve 185. až 189. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.5. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.5.1. Obecné poznámky

(117)

Jelikož ohledně obecných poznámek nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 190. a 191. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.5.2. Výroba, výrobní kapacita a vytížení kapacity

(118)

Jelikož k výrobě, výrobní kapacitě a vytížení kapacity nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 192. až 201. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.5.3. Objem prodeje a podíl na trhu

(119)

Jelikož nebyly ohledně objemu prodeje a podílu na trhu vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 202. až 204. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.5.4. Růst

(120)

Jelikož ohledně růstu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 205. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.5.5. Zaměstnanost a produktivita

(121)

Jelikož ohledně zaměstnanosti a produktivity nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 206. až 208. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.5.6. Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(122)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně rozsahu dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 209. a 210. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.5.7. Ceny a činitele, které ovlivňují vývoj cen

(123)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně cen a činitelů, které ovlivňují vývoj cen, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 211. až 213. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.5.8. Náklady práce

(124)

Jelikož nebyly ohledně nákladů práce vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 214. a 215. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.5.9. Zásoby

(125)

Jelikož nebyly ohledně zásob vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 216. až 218. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.5.10. Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(126)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k ziskovosti, peněžnímu toku, investicím, návratnosti investic a schopnosti opatřit si kapitál, potvrdila Komise své závěry uvedené v 219. až 224. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.5.11. Závěr ohledně újmy

(127)

Jelikož k závěrům v tomto oddílu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 225. až 230. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

5. PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

5.1. Účinky dumpingového dovozu

(128)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Shenghua uvedla, že neexistuje příčinná souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dovozem z Číny. Společnost tvrdila, že trend objemu dovozu z Číny během období šetření nesplnil požadavek týkající se významného zvýšení dovozu podle čl. 3 odst. 3 základního nařízení.

(129)

Společnost Shenghua dále tvrdila, že některé ekonomické ukazatele (objem výroby, produktivita, náklady práce, ziskovost, návratnost investic) se od roku 2019 převážně snižovaly a zároveň podstatně poklesly objemy dovozu z Číny, takže pokles ukazatelů neměl nic společného s dovozem z Číny.

(130)

Uvedené připomínky byly zamítnuty. Jak je uvedeno ve 232. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, podíl Číny na trhu se od roku 2017 do období šetření zvýšil o 57 %, a to na úkor výrobního odvětví Unie, jehož podíl na trhu klesl o 50 %. Ve vztahu ke spotřebě v Unii došlo k významnému zvýšení dumpingového dovozu. Od roku 2019 do roku 2020 vzrostl podíl čínského dovozu na trhu z 55 % na 61 % a čínské dovozní ceny klesly o 16 %, což mělo významný dopad na výrobní odvětví Unie, jak je vysvětleno ve 235. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

5.2. Vliv dalších činitelů

(131)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Shenghua uvedla, že podle čl. 3 odst. 7 základního nařízení by měly být zkoumány jiné známé činitele než dumpingový dovoz, které rovněž působí újmu výrobnímu odvětví Unie, aby bylo zajištěno, že újma způsobená jinými činiteli není přičítána dumpingovému dovozu.

(132)

Společnost tvrdila, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena mnoha dalšími faktory, jako je útlum ocelářského průmyslu, dovoz ze třetích zemí (více se zvýšily dovoz a podíl dovozu z Brazílie na trhu) a vliv onemocnění COVID-19 v roce 2020.

(133)

Pokud jde o argument, že dovoz z Brazílie způsobil újmu s větší pravděpodobností než dovoz z ČLR, žadatel tvrdil, že za prvé se podstatně zvýšil podíl dovozu z Číny na trhu, za druhé čínské ceny byly trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie, což vedlo k tlaku na snižování cen, a že objem dovozu z Brazílie byl podstatně nižší než objem dovozu z Číny.

(134)

Komise analyzovala příčinnou souvislost v oddíle 5 prozatímního nařízení v souladu s čl. 3 odst. 7. Všechny faktory uvedené společností Shenghua ve 132. bodě odůvodnění byly přezkoumány jednotlivě a společně.

(135)

Za prvé, pokud jde o její tvrzení, že újma byla způsobena poklesem poptávky po oceli, jak je uvedeno ve 240. a 241. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, podíl ČLR na trhu se v kontextu klesající spotřeby zvýšil o 57 %, zatímco výroba, objem prodeje, podíl na trhu, ziskovost, zaměstnanost a návratnost investic výrobního odvětví Unie vykazovaly v období od roku 2017 do období šetření větší snížení než spotřeba. Důvodem je skutečnost, že pronikání čínského dovozu na trh za nízké ceny způsobilo, pokud jde o tyto ukazatele újmy, značné škody. Pokles spotřeby tedy nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(136)

Za druhé, jak je uvedeno v 252. a 254. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, objem dovozu z Brazílie byl vždy nejméně pětkrát nižší než objem dovozu z Číny, a proto nebyl dostatečně významný na to, aby zmírnil příčinnou souvislost mezi významnými objemy dovozu kalciumsilicia z Číny za nízké ceny a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(137)

Za třetí, pokud jde o argument uvedený ve 238. až 241. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, který rovněž sdělila čínská vláda, tedy že újmu způsobila pandemie COVID-19, situace újmy nastala již v roce 2019, kdy pronikání čínského dovozu způsobilo pokles výroby a prodeje výrobního odvětví Unie na úroveň, která mu neumožňovala pokrýt rostoucí jednotkové náklady. Vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 začala mít dopad až v roce 2020, měla by být pandemie COVID-19 v roce 2020 považována za přitěžující faktor. V každém případě čínský dovoz nadále získával podíl na trhu navzdory poklesu poptávky, jak je vysvětleno ve 240. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Pandemie COVID-19 proto příčinnou souvislost mezi levným dovozem z Číny a způsobenou újmou nezmírnila.

(138)

Společnost Shenghua ani čínská vláda neposkytly žádné další důkazy, které by odůvodňovaly jiný závěr.

(139)

Čínská vláda po poskytnutí prozatímních informací rovněž uvedla, že Komise přičetla problémy se zvýšenými zásobami a sníženým využitím kapacity výrobního odvětví EU výrobkům z kalciumsilicia pocházejícím Číny, ale ignorovala skutečnost, že samotné výrobní odvětví EU v letech 2018–2019 rychle zvyšovalo své investice a rozšiřovalo svoji výrobní kapacitu, což způsobilo nárůst zásob.

(140)

Tento argument nelze přijmout, protože zvýšení zásob nebylo způsobeno investicemi do nové výrobní kapacity, ale spíše tím, že výrobní odvětví Unie nebylo schopno prodat veškeré vyrobené množství v období 2018–2019. Objem výroby se v tomto období skutečně snížil, ale byl stále vyšší než objem prodeje. Zvýšené zásoby byly tedy způsobeny nárůstem dumpingového dovozu.

(141)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost Shenghua zopakovala své tvrzení uvedené ve 132. bodě odůvodnění, že Komise podcenila dopad jiných faktorů, jako je útlum ocelářského průmyslu a pandemie COVID-19. Zejména tvrdila, že podle výroční zprávy společnosti Ferroglobe (11) (mateřské společnosti společnosti Ferropem) výrobní odvětví Unie připustilo, že jeho činnost citlivě reaguje na ocelářský průmysl a spoléhá na něj a že útlum ocelářského průmyslu nepříznivě ovlivní (ve zprávě uvedeno „může ovlivnit“) jeho obchodní činnost a fungování. Společnost Shenghua rovněž uvedla, že připomínky podané svazem Eurofer v březnu 2021 podpořily její názor, že hlavním důvodem slabší výkonnosti odvětví kalciumsilicia byl útlum výroby oceli, a nikoli čínský dovoz. Dále uvedla, že finanční zpráva společnosti Ferroglobe uvádí, že „COVID-19 má významný nepříznivý dopad na naše podnikání a finanční výsledky“.

(142)

Z důvodů uvedených ve 135. a 137. bodě odůvodnění tohoto nařízení byla tato tvrzení zamítnuta.

(143)

Společnost Shenghua dále uvedla, že významný nárůst cen energie rovněž vážně poškodil výkonnost výrobního odvětví Unie. Za prvé společnost Shenghua citovala článek z Fastmarkets MB (12), který uváděl, že společnost OFZ snížila svou výrobu více než o polovinu v důsledku nedávného více než šestinásobného nárůstu cen energií. Za druhé odkázala na článek, který zveřejnila burza Nasdaq, v němž se uvádí, že „Ferroglobe působí v energeticky náročném odvětví, a proto má současné prostředí cen energie, zejména ve Španělsku, nepříznivý dopad na naše podnikání“. (13)

(144)

Komise uvedla, že odkaz na společnost OFZ se týkal uzavření čtyř pecí na feroslitiny, avšak nikoli na kalciumsilicium, a to v době po období šetření, a článek burzy Nasdaq se týkal zejména Španělska, zatímco společnost Ferropem vyrábí kalciumsilicium ve Francii.

(145)

Komise se proto domnívala, že poskytnuté informace se netýkají konkrétně dovozu dotčeného výrobku během posuzovaného období a nezmírňují příčinnou souvislost mezi dovozem z ČLR a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

5.3. Závěr ohledně příčinné souvislosti

(146)

Jelikož nebyly ohledně příčinné souvislosti vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 261. až 265. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

6. ÚROVEŇ OPATŘENÍ

6.1. Rozpětí újmy

(147)

Jak je uvedeno v 266. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, žadatelé uváděli, že existovala zkreslení trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základní nařízení. Za účelem posouzení náležité míry opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců bylo vyšší než jejich rozpětí prodeje pod cenou.

(148)

Jak je stanoveno v čl. 9 odst. 4 třetím pododstavci základního nařízení a vzhledem k tomu, že Komise po dobu předběžného poskytování informací celně neevidovala dovoz, analyzovala vývoj objemu dovozu s cílem zjistit, zda došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu, který je předmětem šetření, během období předběžného poskytování informací popsaného ve 3. bodě odůvodnění, a proto při stanovení rozpětí újmy zohlední dodatečnou újmu vyplývající z takového zvýšení.

(149)

Na základě údajů z databáze Surveillance byl objem dovozu z ČLR během čtyřtýdenního období předběžného poskytování informací o 36 % nižší než průměrný objem dovozu v období šetření za čtyři týdny. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že během období předběžného poskytování informací nedošlo k podstatnému zvýšení dovozu, který je předmětem šetření.

(150)

Komise proto v tomto ohledu úroveň pro odstranění újmy neupravovala.

(151)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Ketong uvedla, že jelikož se všemi podrobnostmi na úrovni typu výrobku týkajícími se cílové ceny výrobního odvětví Unie bylo nakládáno jako s důvěrnými informacemi, nebyly jí poskytnuty smysluplné informace, které by jí umožnily vyjádřit se k přesnosti výpočtů.

(152)

Komise konstatuje, že v příloze č. 3 (14) prozatímního poskytnutí informací společnosti Ketong dne 15. října 2021 Komise uvedla, že „[z] důvodu zachování důvěrnosti (cen výrobního odvětví Unie ve vztahu k jednomu nebo dvěma výrobcům) nelze zveřejnit podrobné informace o cenovém podbízení podle kontrolního čísla výrobku.“ Komise potvrzuje, že mlčenlivost ohledně podrobných informací týkajících se typů výrobků se stejným způsobem vztahuje na všechny cílové ceny výrobního odvětví Unie. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(153)

Vývozce Ningxia Shun Tai Smelting Co., Ltd. tvrdil, že Komise za účelem výpočtu jeho rozpětí újmy nesprávně převedla jeho vývozní ceny CIF s dodáním na hranice Unie na eura. Komise toto tvrzení přijala a v tomto ohledu přepočítala rozpětí újmy.

(154)

Jak je popsáno ve 115. bodě odůvodnění, Komise vývozní ceny CIF společnosti Shun Tai upravila. Výsledkem této úpravy bylo revidované konečné rozpětí újmy pro společnost Shun Tai a rozpětí pro „všechny ostatní společnosti“. Úroveň pro odstranění újmy pro „všechny ostatní společnosti“ je stanovena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti. Konečná úroveň pro odstranění újmy pro spolupracující vyvážející výrobce a všechny ostatní společnosti je proto následující:

Země	Společnost	Konečné rozpětí újmy
ČLR	Ningxia Ketong New Material Technology Co. Ltd.	31,5 %
ČLR	Ningxia Shun Tai Smelting Co. Ltd.	42,7 %
ČLR	Shaanxi Shenghua Metallurgy-Chemical Co. Ltd.	32,8 %
ČLR	Všechny ostatní společnosti	50,7 %

6.1.1. Zkreslení na trhu surovin

(155)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení Euroalliages tvrdilo, že by Komise měla přehodnotit svůj předběžný závěr uvedený ve 281. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že elektřina nebyla předmětem zkreslení ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Sdružení Euroalliages tvrdilo, že oddíl 10 zprávy o zemi dokládá zjištění o podstatných zkresleních v odvětví energetiky v Číně a čínská vláda se k němu nevyjádřila. Dále tvrdilo, že v podnětu bylo uvedeno několik odkazů, které poukazují na existenci zkreslení cen elektřiny. Sdružení Euroalliages tvrdilo, že důkazy zjištěné v souvislosti se subvencemi týkajícími se energie poskytovanými v Číně spolu s částečnou dokumentací týkající se režimu dvojích cen elektřiny v ČLR lze považovat za dostatečné důkazy pro použití čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(156)

Podstatná zkreslení uvedená v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení i v oddíle 10 zprávy o zemi se liší od konkrétních opatření uvedených v čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení Komise zkoumala, zda je cena elektřiny zkreslená z důvodu režimu dvojích cen nebo jiných konkrétních opatření uvedených v čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Při tomto šetření nebyly zjištěny žádné důkazy o existenci takových opatření a tvrzení v podnětu nebyla potvrzena, jak je vysvětleno v 276. až 281. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Toto tvrzení se zamítá a Komise potvrzuje své závěry uvedené ve 281. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

6.2. Závěr ohledně úrovně opatření

(157)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

Země	Společnost	Konečné antidumpingové clo
ČLR	Ningxia Ketong New Material Technology Co. Ltd.	31,5 %
ČLR	Ningxia Shun Tai Smelting Co. Ltd.	42,7 %
ČLR	Shaanxi Shenghua Metallurgy-Chemical Co. Ltd.	32,8 %
ČLR	Všechny ostatní společnosti	50,7 %

7. ZÁJEM UNIE

7.1. Zájem výrobního odvětví Unie

(158)

S ohledem na skutečnosti a závěry uvedené ve 110. bodě odůvodnění potvrzuje Komise svůj závěr uvedený v 289. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že uložení opatření by bylo v zájmu odvětví kalciumsilicia v Unii. Antidumpingová opatření skutečně pomohou vytvořit pro obě společnosti podmínky pro pokračování činnosti, protože se budou vztahovat na narušení způsobená nekalými obchodními praktikami.

7.2. Zájem dovozců a obchodníků, kteří nejsou ve spojení, a uživatelů

(159)

Jeden výrobce plněného drátu (Filo d.o.o.) se sídlem v Unii uvedl, že od uložení prozatímních opatření vznikaly problémy s dodávkami, protože výrobní odvětví Unie neprodávalo na trhu dostatečné množství a protože antidumpingová opatření zvýšila čínské ceny na trhu. Tato strana tvrdila, že vzhledem k tomu, že se ceny na trhu Unie podstatně zvýšily, ocelářský průmysl (hlavní uživatelské odvětví) zvažoval přechod nebo přešel na výrobky z čistého vápníku jako levnější alternativu.

(160)

Sdružení Euroalliages se rovněž vyjádřilo k tomuto vývoji po uplynutí období šetření. Sdružení poukázalo na to, že výrobní odvětví Unie se potýkalo s dočasnými problémy s výrobou a prodejem. V případě společnosti Ferropem se tyto problémy týkaly restrukturalizace koncernu Ferroglobe a převodu výroby do nového závodu ve Francii, které byly do značné míry výsledkem dumpingových praktik působících újmu, jak bylo potvrzeno prozatímním nařízením. Pokud jde o společnost OFZ, tyto problémy se týkaly zvýšených cen elektřiny, které dočasně narušily její běžné plánování výroby. Sdružení Euroalliages dále uvedlo, že ceny čistého vápníku jsou příliš vysoké na to, aby nahrazení kalciumsilicia bylo ekonomicky únosné. Rovněž poskytlo důvěrnou korespondenci od navazujícího uživatele kalciumsilicia v Unii, který působí v oblasti plněných drátů. V této korespondenci byla vyjádřena podpora opatřením, jejichž cílem je obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž a zachovat na trhu Unie různé zdroje dodávek, včetně dodávek od výrobců v Unii.

(161)

Komise podotýká, že tvrzení společnosti Filo d.o.o. jsou nepodložená a v žádném případě neprokazují strukturální změny tržních podmínek ve srovnání s obdobím šetření. Při uložení antidumpingových cel může skutečně dojít k určitým změnám na trhu i pro strany navazující na výrobní odvětví v dodavatelském řetězci. Opatření však nejsou rušivým faktorem, ale spíše faktorem, který obnovuje rovné podmínky, zajišťuje pokračování činnosti výrobního odvětví Unie v tomto sektoru a zaručuje stabilitu dodávek z více zdrojů. Kromě toho až do října 2021 dovozní ceny kalciumsilicia nevykazovaly takové zvýšení, jaké tvrdil výrobce plněného drátu, aby byl přechod na čistý vápník ekonomicky únosný, a to ani při zohlednění opatření.

(162)

Závěrem Komise konstatovala, že vývoj dodávek po ukončení období šetření nebyl strukturální. Bylo zřejmé, že opatření jsou nezbytná pro obnovení spravedlivé hospodářské soutěže na trhu Unie. To by výrobnímu odvětví Unie umožnilo obnovit postavení, které mělo na trhu před dumpingovým dovozem působícím újmu.

(163)

Čínská vláda uvedla, že Komise plně neposoudila dopady na ocelářský průmysl. Uvedla, že se v přezkumu ochranných opatření v oblasti oceli Komise domnívala, že výrobci oceli v Unii potřebují trvalou ochranu pomocí ochranných opatření týkajících se široké škály výrobků z oceli. Uložení dodatečného cla na jejich důležité vstupy tak nejen poškozuje rozvoj ocelářských podniků, ale je také v rozporu s logikou argumentace Komise v rámci přezkumu ochranných opatření v oblasti oceli. Komise se zabývala dopadem opatření na ocelářský průmysl ve 302. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, v němž na základě informací získaných od uživatele dospěla k závěru, že kalciumsilicium představuje pro ocelářský průmysl velmi malé náklady.

(164)

Čínská vláda dále tvrdila, že zachování vhodné úrovně hospodářské soutěže na trhu Unie zajistí nejen větší výběr a lepší výrobky pro navazující výrobní odvětví a spotřebitele, ale také pomůže výrobnímu odvětví Unie zvýšit jeho konkurenceschopnost.

(165)

Společnost Shenghua se rovněž vyjádřila k hospodářské soutěži na trhu a uvedla, že v Unii existují pouze dva výrobci kalciumsilicia, ale více než šedesát dovozců, obchodníků a uživatelů. Společnost se domnívala, že uložení opatření by vedlo k menší konkurenci a vyšším cenám na trhu Unie pro uživatele, jako je ocelářský průmysl.

(166)

Jak je však uvedeno ve 161. bodě odůvodnění, Komise se domnívá, že hospodářská soutěž na trhu Unie by měla být spravedlivá pro všechny strany. Proto bylo důležité, aby dovozní ceny kalciumsilicia z Číny podléhaly antidumpingovým clům, a tím se obnovila spravedlivá hospodářská soutěž.

(167)

Společnost Shenghua rovněž připomněla tvrzení svazu Eurofer, že výrobní odvětví Unie nikdy nedodávalo více než 42 % poptávky Unie. Tvrdila, že vzhledem k tomu, že tito dva výrobci v Unii nemohou uspokojit poptávku v Unii, přerušení dodavatelského řetězce z Číny by mělo nepříznivý dopad na uživatele. Komise však konstatuje, že uživatelé budou rovněž moci odebírat ze třetích zemí a že cílem opatření není přerušit dodávky z Číny. Záměrem je zajistit, aby dovoz z Číny vstupoval na trh Unie za spravedlivé ceny.

(168)

Po poskytnutí konečných informací společnost Shenghua uvedla, že se Komise neoprávněně zaměřila na zájmy výrobního odvětví Unie a nevěnovala dostatečnou pozornost zájmům dovozců do Unie a uživatelů v Unii. Společnost Shenghua zejména zopakovala připomínky svazu Eurofer a Německé ocelářské federace k podnětu, tedy že domácí výrobní odvětví nikdy nedodávalo více než 42 % zjevné spotřeby Unie a že domácí odvětví nemůže uspokojit poptávku po kalciumsiliciu. Odkázala rovněž na připomínky společnosti Filo d.o.o. ze září a října 2021, že výrobci v Unii a Brazílii nenabízejí dodávky kalciumsilicia na trh Unie.

(169)

Po poskytnutí konečných informací společnosti Filo d.o.o. a TDR Legure d.o.o. rovněž zopakovaly svou připomínku, že výrobci v Unii nemohou dočasně zásobovat trh Unie.

(170)

Sdružení Euroalliages odpovědělo, že žádající výrobci v Unii chtějí zachovat prodej na trhu Unie, a poskytlo důkazy o nedávných nabídkách na dodávky kalciumsilicia na trh Unie.

(171)

Jak je uvedeno ve 161. bodě odůvodnění, Komise však nepovažuje opatření za rušivý faktor, ale spíše faktor, který obnovuje rovné podmínky, zajišťuje pokračování činnosti výrobního odvětví Unie v tomto sektoru a zaručuje stabilitu dodávek z více zdrojů (včetně ČLR). V rámci testu zájmu Unie článek 21 základního nařízení stanoví, že „se přihlíží zejména k nutnosti odstranit účinky dumpingu působícího újmu, které spočívají v narušení obchodu, a obnovit účinnou hospodářskou soutěž“. Komise proto tyto argumenty zamítla.

(172)

Rovněž po poskytnutí konečných informací společnosti Filo d.o.o. a TDR Legure d.o.o. uvedly, že největším problémem, pokud Komise uloží opatření, by mohlo být kalciumsilicium čínského původu dovážené do Unie, ale prohlášené za kalciumsilicium pocházející z jiné třetí země (Ukrajiny, Indie, Ruska, Thajska, Turecka atd.). Komise uvedla, že se jedná o spekulaci, která je pro analýzu zájmu Unie irelevantní.

7.3. Závěr ohledně zájmu Unie

(173)

Jelikož ohledně zájmu Unie nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 303. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, proč by na základě tohoto šetření a zájmu Unie neměla být uložena konečná opatření.

8. KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

8.1. Konečná opatření

(174)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení, by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(175)

Jak je uvedeno v 115. bodě odůvodnění, vývozní ceny CIF jednoho výrobce byly v konečné fázi mírně upraveny. Přijetí této připomínky mělo rovněž malý dopad na jeho rozpětí újmy a rozpětí újmy „všech ostatních společností“.

(176)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené v cenách CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

Země	Společnost	Dumpingové rozpětí	Rozpětí újmy	Konečné antidumpingové clo
ČLR	Ningxia Ketong New Material Technology Co. Ltd., průmyslová zóna Hongguozi, městský obvod Huinong, město Shizuishan, provincie Ningxia	52,3 %	31,5 %	31,5 %
ČLR	Ningxia Shun Tai Smelting Co., Ltd., průmyslový park Zhongwei, město Zhongwei, provincie Ningxia	123,6 %	42,7 %	42,7 %
ČLR	Shaanxi Shenghua Metallurgy-Chemical Co. Ltd., ekologický průmyslový park Yangxian, město Hanzhong, provincie Shaanxi	75,0 %	32,8 %	32,8 %
ČLR	Všechny ostatní společnosti	132,6 %	50,7 %	50,7 %

(177)

Individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení byly pro dotčené společnosti stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pochází z dotčené země a je vyráběn uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

(178)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (15). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(179)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(180)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(181)

Pokud by se podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, a to především po uložení dotčených opatření, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(182)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

8.2. Nabídky cenového závazku

(183)

Po poskytnutí konečných informací předložil jeden vyvážející výrobce nabídku cenového závazku v souladu s článkem 8 základního nařízení. Ačkoli vyváží několik typů dotčeného výrobku, navrhl jednu průměrnou minimální dovozní cenu.

(184)

Komise posoudila nabídku v kontextu kolísání cen výrobku, který je předmětem šetření. V posledních dvou letech posuzovaného období se ukázalo, že cena kalciumsilicia dováženého na trh Unie z několika zdrojů (Brazílie, Thajsko, Argentina a Čína) značně kolísala. S ohledem na tuto volatilitu nelze zaručit, že jedna průměrná minimální dovozní cena bude po dobu trvání opatření postačovat k odstranění účinků dumpingu způsobujících újmu.

(185)

Dotčený vývozce dále navrhl indexovat navrhovanou minimální dovozní cenu na základě cen elektřiny v Brazílii. Tento nákladový prvek však není dostatečně velký, aby zajistil, že indexace povede ke stanovení cen, které by odstranily újmu.

(186)

Je nanejvýš důležité, aby existovala jasná souvislost mezi změnou ceny dotčeného výrobku prodávaného dotčeným vyvážejícím výrobcem do Unie a kolísáním cen vstupního materiálu. Žádný důkaz ve spisu nepoukázal na existenci takové souvislosti a dotčený vývozce neprokázal existenci takové souvislosti. To naznačuje, že při pozorovaných výkyvech cen hrají roli i jiné faktory.

(187)

Navrhovaná opatření jsou navíc založena na rozpětí újmy (konkrétně na nákladech výrobního odvětví Unie) a indexace minimální dovozní ceny na základě vývoje ceny elektřiny v Brazílii nemůže zajistit, že tato minimální dovozní cena odstraní újmu. Náklady a ceny výrobního odvětví Unie nejsou určovány vývojem cen elektřiny v této zemi.

(188)

A konečně, i kdyby byla cena elektřiny v Brazílii považována za přiměřenou, veřejně dostupné údaje navrhované žadatelem nejsou vykazovány s potřebnou četností, aby spolehlivě odrážely výkyvy cen elektřiny.

(189)

Nesplnění jedné z předchozích otázek postačuje k vyvození závěru, že nabídka cenového závazku není přiměřená, a nemůže být tudíž přijata.

(190)

Pokud jde o sledování závazku, šetření ukázalo, že účetnictví žadatele nesplňuje mezinárodně uznávané účetní zásady a že během šetření zejména nebyly snadno dostupné provozní účty ani seznam zákazníků v elektronické podobě. Bylo zjištěno, že některé další relevantní problémy existují i v oficiálním účetnictví. To zpochybňuje spolehlivost žadatele a poukazuje na praktické obtíže při spolehlivém sledování případného závazku.

(191)

Na základě výše uvedených skutečností a úvah a v souladu s ustanoveními článku 8 základního nařízení se mělo za to, že nabídka nepostačuje pro to, aby zajistila odstranění poškozujících účinků dumpingu. V souladu s čl. 8 odst. 3 základního nařízení se rovněž mělo za to, že jeho sledování by bylo neproveditelné.

(192)

Nabídka byla proto odmítnuta.

8.3. Konečný výběr prozatímního cla

(193)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to ve výši stanovené tímto nařízením.

9. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(194)

S ohledem na článek 109 nařízení 2018/1046 (16), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro úroky použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(195)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz kalciumsilicia, v současnosti kódů KN ex 7202 99 80 a ex 2850 00 60 (kódy TARIC 7202998030 a 2850006091), pocházejícího z Čínské lidové republiky.

2. Sazba konečného antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie, před proclením, je pro výrobky popsané v odstavci 1 a vyrobené níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Země	Společnost	Konečné antidumpingové clo	Doplňkový kód TARIC
ČLR	Ningxia Ketong New Material Technology Co. Ltd., průmyslová zóna Hongguozi, městský obvod Huinong, město Shizuishan, provincie Ningxia	31,5 %	C721
ČLR	Ningxia Shun Tai Smelting Co., Ltd., průmyslový park Zhongwei, město Zhongwei, provincie Ningxia	42,7 %	C722
ČLR	Shaanxi Shenghua Metallurgy-Chemical Co. Ltd., ekologický průmyslový park Yangxian, město Hanzhong, provincie Shaanxi	32,8 %	C723
ČLR	Všechny ostatní společnosti	50,7 %	C999

3. Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) (dotčeného výrobku) prodaného na vývoz do Evropské unie, na který se vztahuje tato faktura, bylo vyrobeno společností (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v [dotčené zemi]. Prohlašuji, že informace uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Pokud taková faktura nebude předložena, použije se clo platné pro všechny ostatní společnosti.

4. Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla podle prováděcího nařízení (EU) 2021/1811 se vyberou s konečnou platností. Vybrané částky přesahující konečné sazby antidumpingového cla budou uvolněny.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. března 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2) Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu kalciumsilicia pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 58, 18.2.2021, s. 60).

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1811 ze dne 14. října 2021 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz kalciumsilicia pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 366, 15.10.2021, s. 17).

(4) Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2020) 242 final, 22.10.2020, dostupný na adrese https://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2020/october/tradoc_158997.pdf.

(5) Zákon Čínské lidové republiky o státem vlastněných aktivech v podnicích přijatý na 5. zasedání Stálého výboru 11. Všečínského shromáždění lidových zástupců Čínské lidové republiky dne 28. října 2008 a vyhlášený téhož dne.

(6) Viz internetové stránky společnosti Shenghua na adrese: http://sxshyh.cn/index/index/about (přístup dne 11. ledna 2022).

(7) Viz čl. 3 odst. 2 stanov Komunistické strany Číny o povinnostech členů Komunistické strany Číny ve spojení s článkem 10 týkajícím se zásady demokratického centralismu.

(8) Úř. věst. L 208, 1.7.2020, s. 2.

(*1) Stanovení nezkreslené hodnoty je vysvětleno ve 145. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(*2) Stanovení nezkreslené hodnoty je vysvětleno ve 146. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(*3) Stanovení nezkreslené hodnoty je vysvětleno ve 148. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(9) https://www.edp.com.br/distribuicao-sp/saiba-mais/informativos/tabela-de-fornecimento-de-media-e-alta-tensao

(10) Viz rozsudek ze dne 16. prosince 2011, Dashiqiao v. Rada, T-423/09, EU:T:2011:764, body 34 až 50, a rozsudek ze dne 19. května 2021, China Chamber of Commerce for Import and Export of Machinery and Electronic Products a další v. Komise, T-254/18, EU:T:2021:278, body 586 až 610.

(11) https://sec.report/document/0001558370-21-005436#gsm-20201231x20f.htm (poslední přístup dne 25. ledna 2022).

(12) https://www.metalbulletin.com/Article/4010921/Search-results/OFZ-Slovakia-cuts-ferro-alloy-output-due-to-surging-power-prices.html (poslední přístup dne 25. ledna 2022).

(13) https://www.nasdaq.com/articles/factbox-power-crunch-pressures-europes-silicon-and-ferro-alloy-producers-2021-10-07-0 (poslední přístup dne 25. ledna 2022).

(14) Příloha č. 3: Podrobnosti o výpočtech cenového podbízení a rozpětí újmy a informace o použité metodice.

(15) Evropská komise, Generální ředitelství pro obchod, Ředitelství G, Wetstraat 170 Rue de la Loi, 1040 Brusel, Belgické království.

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 96

České vydání	Právní předpisy	Ročník 65 24. března 2022

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/466 ze dne 17. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 a upřesňují kritéria k použití odchylky ze zásady, že schválený systém pro uveřejňování informací a schválené mechanismy pro hlášení obchodů podléhají dohledu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ( 1 )	1
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/467 ze dne 23. března 2022, kterým se stanoví mimořádná podpora na přizpůsobení pro producenty v zemědělských odvětvích	4
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/468 ze dne 23. března 2022 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz kalciumsilicia pocházejícího z Čínské lidové republiky	9
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/469 ze dne 23. března 2022, kterým se opravuje prováděcí nařízení (EU) 2022/72, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a mění prováděcí nařízení (EU) 2021/2011 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Čínské lidové republiky	36
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/470 ze dne 23. března 2022 o poskytnutí podpory soukromého skladování vepřového masa a o stanovení výše podpory předem	39
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/471 ze dne 23. března 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám	43
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/472 ze dne 23. března 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil	45

Členský stát	EUR
Belgie	6 268 410
Bulharsko	10 611 143
Česko	11 249 937
Dánsko	10 389 359
Německo	60 059 869
Estonsko	2 571 111
Irsko	15 754 693
Řecko	26 298 105
Španělsko	64 490 253
Francie	89 330 157
Chorvatsko	5 354 710
Itálie	48 116 688
Kypr	632 153
Lotyšsko	4 235 161
Litva	7 682 787
Lucembursko	443 570
Maďarsko	16 939 316
Malta	69 059
Nizozemsko	8 097 139
Rakousko	8 998 887
Polsko	44 844 365
Portugalsko	9 105 131
Rumunsko	25 490 649
Slovinsko	1 746 390
Slovensko	5 239 169
Finsko	6 872 674
Švédsko	9 109 115

Kategorie produktů	Produkty, jimž se poskytuje podpora	Částka podpory na dobu skladování (v EUR za tunu)
Kategorie produktů	Produkty, jimž se poskytuje podpora	60 dní	90 dní	120 dní	150 dní
1	2	3	4	5	6
Kategorie 1 ex 0203 11 10	Jatečně upravené půlky, bez předních nožiček, ocásku, ledvinek, šlašité části bránice a míchy (1) Celá jatečně upravená těla zvířat do 20 kg	270	286	301	317
Kategorie 2 ex 0203 12 11 ex 0203 12 19 ex 0203 19 11 ex 0203 19 13	Kýta Plec Přední části Pečeně, též s krkovičkou, nebo s krkovičkou samostatně, pečeně, též s kýtou (2) (3)	326	341	357	372
Kategorie 3 ex 0203 19 55	Kýta, plec, přední části, pečeně, též s krkovičkou, nebo s krkovičkou samostatně, pečeně, též s kýtou, vykostěné (2) (3)	377	392	407	423
Kategorie 4 ex 0203 19 15	Boky, celé nebo dělené pravoúhlým řezem	282	297	313	327
Kategorie 5 ex 0203 19 55	Boky, celé nebo dělené pravoúhlým řezem, bez tlusté kůže a vykostěné	348	361	375	389
Kategorie 6 ex 0203 19 55	Partie vyhovující specifikaci „middles“, též s tlustou kůží nebo tukem, vykostěné (4)	279	293	306	320
Kategorie 7 ex 0209 10 11	Podkožní vepřový tuk, též s tlustou kůží (5)	157	168	180	190

		Opravy
	*	Oprava nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2106 ze dne 28. září 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, stanovením společných ukazatelů a podrobných prvků srovnávacího přehledu oživení a odolnosti ( Úř. věst. L 429, 1.12.2021 )	47


	(1) Text s významem pro EHP.