(1)

Po vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“) z Unie oznámily Unie a Spojené království ostatním členům Světové obchodní organizace (WTO), že jejich stávající úroveň přístupu na trh bude zachována rozdělením celních kvót Unie mezi Unii a Spojené království. Metodika uvedeného rozdělení, jakož i objemy pro EU-27 jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/216 (2).

(2)

Celní kvóty Unie, které nejsou součástí listiny koncesí a závazků Unie, by neměly být rozdělovány.

(3)

Nařízením Rady (ES) č. 1149/2002 (3) byla otevřena dovozní celní kvóta o objemu 1 000 tun produkční hmotnosti vysoce jakostního čerstvého, chlazeného nebo zmrazeného hovězího masa. Přestože není součástí listiny WTO pro Unii, byla tato celní kvóta nařízením (EU) 2019/216 nesprávně rozdělena, čímž se její objem s platností od 1. ledna 2021 snížil. Původní objem této celní kvóty by proto měl být obnoven.

(4)

Nařízení (EU) 2019/216 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 (3) stanoví nový regulační rámec pro zajištění hladkého fungování vnitřního trhu, pokud jde o diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, na něž se uvedené nařízení vztahuje, na základě vysoké úrovně ochrany zdraví pacientů a uživatelů a se zohledněním malých a středních podniků, které v tomto odvětví působí. Nařízení (EU) 2017/746 současně stanoví vysoké standardy kvality a bezpečnosti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro s cílem vyřešit obecné otázky bezpečnosti související s těmito prostředky. Nařízení (EU) 2017/746 dále výrazně posiluje základní prvky stávajícího regulačního přístupu stanoveného ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES (4), jako jsou dohled nad oznámenými subjekty, klasifikace rizika, postupy posuzování shody, hodnocení funkční způsobilosti a studie funkční způsobilosti, vigilance a dozor nad trhem, a zároveň zavádí ustanovení zajišťující transparentnost a vysledovatelnost, pokud jde o diagnostické zdravotnické prostředky in vitro.

(2)

Pandemie COVID-19 a s ní související krize v oblasti veřejného zdraví představovaly a stále představují bezprecedentní výzvu pro členské státy a ohromnou zátěž pro vnitrostátní orgány, zdravotnická zařízení, občany Unie, oznámené subjekty a hospodářské subjekty. Krize v oblasti veřejného zdraví vyvolala mimořádné okolnosti, které vyžadují značné dodatečné zdroje, jakož i větší dostupnost životně důležitých diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, což nebylo možné v době přijetí nařízení (EU) 2017/746 rozumně předvídat. Tyto mimořádné okolnosti mají významný dopad na různé oblasti, na něž se vztahuje uvedené nařízení, jako jsou jmenování a činnost oznámených subjektů a uvádění a dodávání diagnostických zdravotnických prostředků in vitro na trh v Unii.

(3)

Diagnostické zdravotnické prostředky in vitro mají zásadní význam pro zdraví a bezpečnost občanů Unie a konkrétně testy na SARS-CoV-2 jsou důležitým prostředkem boje proti pandemii. Proto je nezbytné zajistit nepřerušovanou dodávku takových prostředků na trh v Unii.

(4)

Vzhledem k bezprecedentnímu rozsahu současných výzev, dodatečným zdrojům, které členské státy, zdravotnická zařízení, oznámené subjekty, hospodářské subjekty, a další příslušné strany potřebují k boji proti pandemii COVID-19, a současné omezené kapacitě oznámených subjektů a s ohledem na složitost nařízení (EU) 2017/746 je velmi pravděpodobné, že členské státy, zdravotnická zařízení, oznámené subjekty, hospodářské subjekty a další příslušné strany nebudou schopny zajistit řádné provádění a plné uplatňování uvedeného nařízení od 26. května 2022, jak je v něm stanoveno.

(5)

Kromě toho stávající přechodné období stanovené v nařízení (EU) 2017/746, které se týká platnosti certifikátů vydaných oznámenými subjekty pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro v souladu se směrnicí 98/79/ES, skončí ve stejný den jako přechodné období stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 (5), které se týká platnosti některých ES prohlášení o shodě a certifikátů vydaných oznámenými subjekty pro zdravotnické prostředky podle směrnic Rady 90/385/EHS (6) a 93/42/EHS (7), totiž dne 26. května 2024. To vytváří tlak na subjekty, které zacházejí jak se zdravotnickými prostředky, tak s diagnostickými zdravotnickými prostředky in vitro.

(6)

V zájmu zajištění hladkého fungování vnitřního trhu, vysoké úrovně ochrany veřejného zdraví a bezpečnosti pacientů, poskytnutí právní jistoty a zabránění možnému narušení trhu je nezbytné prodloužit přechodná období stanovená v nařízení (EU) 2017/746 pro prostředky, na něž se vztahují certifikáty vydané oznámenými subjekty v souladu se směrnicí 98/79/ES. Ze stejných důvodů je rovněž nezbytné stanovit dostatečně dlouhé přechodné období pro prostředky, u nichž má být provedeno posuzování shody se zapojením oznámeného subjektu podle nařízení (EU) 2017/746.

(7)

Pokud jde o dobu potřebnou k rozšíření kapacity oznámených subjektů, měla by být nalezena rovnováha mezi omezenou dostupnou kapacitou těchto subjektů a zajištěním vysoké úrovně ochrany veřejného zdraví. Přechodná období pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, u nichž má být provedeno posouzení shody se zapojením oznámeného subjektu podle nařízení (EU) 2017/746, by proto měla být taková, aby bylo možné rozlišovat mezi prostředky s vyšším a nižším rizikem. Délka přechodného období by měla záviset na rizikové třídě dotčeného prostředku tak, aby toto období bylo kratší u prostředků patřících do vyšší rizikové třídy a delší u prostředků patřících do nižší rizikové třídy.

(8)

Ve snaze poskytnout dostatek času na to, aby diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, které byly uvedeny na trh v souladu s právními předpisy podle přechodných ustanovení stanovených v tomto nařízení, mohly být nadále dodávány na trh, včetně dodávání konečným uživatelům, nebo uváděny do provozu, mělo by být datum prodeje 27. května 2025 stanovené v nařízení (EU) 2017/746 změněno tak, aby zohledňovalo dodatečná přechodná období stanovená v tomto nařízení.

(9)

S ohledem na zdroje, které zdravotnická zařízení potřebují v boji proti pandemii COVID-19, by těmto zařízením mělo být poskytnuto více času, aby se připravily na specifické podmínky pro výrobu a používání prostředků v rámci téhož zdravotnického zařízení (tzv. „in-house prostředky“) stanovených v nařízení (EU) 2017/746. Použitelnost těchto podmínek by proto měla být odložena. Vzhledem k tomu, že zdravotnická zařízení potřebují mít úplný přehled o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro s označením CE, které jsou dodávány na trh, měla by se povinnost zdravotnického zařízení zdůvodnit, proč specifické potřeby cílové skupiny pacientů nelze splnit rovnocenným prostředkem, který je již k dostání na trhu, nebo je nelze tímto prostředkem splnit na odpovídající úrovni funkční způsobilosti, uplatnit až po uplynutí přechodných období stanovených v tomto nařízení.

(10)

Nařízení (EU) 2017/746 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(11)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž prodloužení přechodných období stanovených v nařízení (EU) 2017/746, zavedení dodatečných přechodných období v uvedeném nařízení a odložení použitelnosti ustanovení uvedeného nařízení týkajících se prostředků vyráběných a používaných v rámci zařízení, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(12)

K přijetí tohoto nařízení dochází za výjimečných okolností vyplývajících z pandemie COVID-19 a s tím související krize v oblasti veřejného zdraví. Aby bylo dosaženo zamýšleného účinku změny nařízení (EU) 2017/746, pokud jde o přechodná období, dodatečná přechodná ustanovení a použitelnost ustanovení o prostředcích vyráběných a používaných v rámci zdravotnických zařízení, zejména s cílem zajistit hospodářským subjektům právní jistotu, je nezbytné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost před 26. květnem 2022. Považuje se tedy za vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o EU, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(13)

Vzhledem k naléhavé potřebě okamžitě řešit krizi v oblasti veřejného zdraví související s pandemií COVID-19 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

Dne 4. února 2011 přijala Rada nařízení (EU) č. 101/2011.

(2)

Na základě přezkumu by měly být v příloze I uvedeného nařízení u tří osob změněny informace v odůvodnění a u sedmi osob by měly být změněny informace o uplatnění práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu podle tuniského práva.

(3)

Příloha I nařízení (EU) č. 101/2011 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

(1)

Dne 24. března 2017 předložila společnost Sumitomo Chemical Agro Europe SAS Evropské agentuře pro chemické látky (dále jen „agentura“) v souladu s čl. 43 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012 a článkem 4 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 414/2013 (2) žádost o povolení stejného jednotlivého biocidního přípravku, jak je uvedeno v článku 1 prováděcího nařízení (EU) č. 414/2013, s názvem „SchwabEX-Guard“, který je typem přípravku 18 podle definice v příloze V nařízení (EU) č. 528/2012. Žádost byla zaznamenána v registru biocidních přípravků (dále jen „registr“) pod číslem BC-PP031247-26. V žádosti byla rovněž zmíněna žádost týkající se příslušného referenčního jednotlivého přípravku „Pesguard® Gel“, která byla v registru zaznamenána pod číslem BC-HS027052-37.

(2)

Stejný jednotlivý biocidní přípravek „SchwabEX-Guard“ obsahuje pyriproxyfen a klothianidin, účinné látky zařazené na seznam schválených účinných látek Unie uvedený v čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 528/2012.

(3)

Dne 17. prosince 2020 předložila agentura Komisi stanovisko (3) a návrh souhrnu vlastností přípravku „SchwabEX-Guard“ v souladu s čl. 6 odst. 1 a 2 prováděcího nařízení (EU) č. 414/2013.

(4)

Stanovisko obsahuje závěr, že přípravek „SchwabEX-Guard“ je biocidním přípravkem, který je způsobilý pro povolení Unie v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012, že navrhované rozdíly mezi stejným jednotlivým biocidním přípravkem a příslušným referenčním biocidním přípravkem se týkají pouze informací, jež mohou podléhat administrativní změně v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 354/2013 (4), a že na základě posouzení příslušného referenčního jednotlivého přípravku „Pesguard® Gel“ a s výhradou shody s návrhem souhrnu vlastností přípravku splňuje tento stejný jednotlivý biocidní přípravek podmínky stanovené v čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012.

(5)

Dne 17. prosince 2020 zaslala agentura Komisi návrh souhrnu vlastností přípravku ve všech úředních jazycích Unie v souladu s čl. 44 odst. 4 nařízení (EU) č. 528/2012.

(6)

Komise souhlasí se stanoviskem agentury a domnívá se tedy, že je vhodné udělit povolení Unie pro stejný jednotlivý biocidní přípravek „SchwabEX-Guard“.

(7)

Stejný jednotlivý biocidní přípravek „SchwabEX-Guard“ obsahuje neúčinné látky cis-CTAC a dichlormethan, u nichž nebylo možné dospět v rámci doby pro vyhodnocení žádosti týkající se příslušného referenčního jednotlivého biocidního přípravku k závěru, zda splňují vědecká kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému stanovená v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2100 (5). Látky cis-CTAC a dichlormethan by proto měly být předmětem dalšího přezkumu. Bude-li učiněn závěr, že lze cis-CTAC nebo dichlormethan či obě tyto látky považovat za látky vyvolávající narušení činnosti endokrinního systému, Komise zváží, zda se má povolení Unie pro přípravek „SchwabEX-Guard“ v souladu s článkem 48 nařízení (EU) č. 528/2012 zrušit nebo změnit.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (3) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin.

(2)

Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovoz některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu.

(3)

Nařízení (ES) č. 1484/95 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat uvedené opatření co nejdříve poté, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení,

(1)

Nařízením (EU) 2015/1963 (2) uložila Evropská komise konečné antidumpingové clo na dovoz acesulfamu draselného (dále jen „Ace-K“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde odkazuje jako na „původní šetření“.

(2)

Sazby antidumpingového cla, které jsou v současné době v platnosti, se pohybují v rozmezí od 2,64 EUR do 4,58 EUR/kg čisté hmotnosti na dovoz od spolupracujících vyvážejících výrobců, přičemž na dovoz od všech ostatních společností se vztahuje celní sazba ve výši 4,58 EUR/kg čisté hmotnosti.

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (3) obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Žádost o přezkum podala dne 31. července 2020 společnost Celanese Sales Germany GmbH (dále jen „žadatel“), jediný výrobce v Unii, který tak představuje 100 % celkové výroby acesulfamu draselného v Unii. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie (4).

(5)

Poté, co Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, zahájila dne 30. října 2020 přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu Ace-K pocházejícího z ČLR na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(6)

Šetření týkající se přetrvávání dumpingu zahrnovalo období od 1. července 2019 do 30. června 2020 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání tendencí, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2017 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“) (6).

(7)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise výslovně informovala žadatele, známé výrobce Ace-K v dotčené zemi a orgány Čínské lidové republiky, známé dovozce a uživatele o zahájení šetření a vyzvala je k účasti.

(8)

Zúčastněné strany měly rovněž příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(9)

Proběhla slyšení s jedním vyvážejícím výrobcem Anhui Jinhe Industrial Co. Ltd. (dále jen „Anhui Jinhe“) a žadatelem.

(10)

Komise obdržela připomínky k zahájení přezkumu od společnosti Anhui Jinhe. Žadatel v tomto ohledu rovněž předložil připomínky.

(11)

Společnost Anhui Jinhe požádala o zpřístupnění a smysluplné shrnutí některých údajů v žádosti. Zejména tvrdila, že žadatel měl v nedůvěrné verzi žádosti poskytnout údaje o celkovém objemu a průměrných cenách dovozu z Číny v posuzovaném období uvedeném v žádosti. Společnost Anhui Jinhe tvrdila, že tyto údaje nejsou důvěrné, neboť je Komise v původním šetření zveřejnila. Společnost Anhui Jinhe dále tvrdila, že příslušné údaje nebyly založeny na žádných skutečných obchodně citlivých údajích, ale na odhadech žadatele a že se nelze opírat o odkaz na autorská práva, pokud jde o neposkytnutí těchto údajů. Kromě toho společnost Anhui Jinhe rovněž požádala, aby žadatel poskytl smysluplné shrnutí příslušných ukazatelů újmy s cílem poskytnout dostatečně podrobné informace, které umožní přiměřené pochopení důvěrně předložených údajů. Dále tvrdila, že v žádosti byly tyto údaje buď důvěrné, nebo byly předloženy na základě rozmezí, která nebyla smysluplná a nevykazovala žádný trend, zatímco Komise tyto údaje poskytla v původním šetření v podobě indexu. Společnost Anhui Jinhe proto požádala žadatele, aby poskytl údaje v podobě indexu o spotřebě v Unii, výrobní kapacitě, využití kapacity, podílech na trhu, cenovém podbízení, výrobních nákladech, ziskovosti, prodeji na vývoz a nákladech na suroviny. Společnost Anhui Jinhe rovněž požádala žadatele, aby poskytl smysluplné shrnutí své současné úrovně ziskovosti s uvedením, zda byla v referenčním období přezkumu vyšší než 5 %, jakož i indexované údaje počínaje rokem 2011, neboť žadatel tento rok označil za relevantní rok pro srovnání.

(12)

Ve své odpovědi žadatel tvrdil, že většina informací je ze své povahy důvěrná, neboť vycházely pouze z údajů od jedné společnosti, a argumentoval, že rozmezí indexů jsou nezbytná k tomu, aby se zabránilo rekonstrukci příslušných důvěrných údajů. Žadatel zejména tvrdil, že poskytnutí přesných údajů o celkovém objemu dovozu z Číny ve spojení s indexací podílů na trhu umožní rekonstrukci údajů o prodeji jediného výrobce v Unii. Ve svém podání žadatel revidoval své nedůvěrné údaje a poskytl dodatečné informace. V tomto ohledu žadatel poskytl rozmezí objemu celkového dovozu, další informace týkající se vývoje spotřeby, rozmezí indexace výroby, podílů na trhu, indexace ziskovosti, další ukazatele újmy (například zásoby, zaměstnanost, peněžní tok, investice, návratnost čistých investic) a vývoje prodeje výrobce v Unii mimo Unii. Pokud jde o ostatní údaje požadované společností Anhui Jinhe, žadatel tvrdil, že nedůvěrná verze žádosti obsahovala dostatečně smysluplné shrnutí a že poskytnutí dodatečných informací by nebylo možné bez zpřístupnění důvěrných informací.

(13)

V reakci na revidované údaje žadatele společnost Anhui Jinhe tvrdila, že žádost stále neobsahuje dostatečné informace, jako je objem dovozu z Číny nebo Unie a celosvětová poptávka po Ace-K. Společnost Anhui Jinhe tvrdila, že při analýze smysluplnosti nedůvěrné verze žádosti by mělo být zohledněno právo na obhajobu a že nebyla s to pochopit, zda pro tvrzení žadatele existuje nějaký skutkový základ.

(14)

Žadatel s výše uvedenými tvrzeními nesouhlasil a tvrdil, že veřejně přístupná verze žádosti poskytla skutkový základ pro jeho tvrzení a že údaje byly upraveny tam, kde nebylo možné poskytnout rozmezí indexovaných trendů, aniž by tím byly zpřístupněny důvěrné informace. Žadatel zejména tvrdil, že nedůvěrná verze žádosti ukázala vývoj celkového dovozu Ace-K z Číny a umožnila společnosti Anhui Jinhe se k věci vyjádřit. Pokud jde o údaje o poptávce, žadatel tvrdil, že nařízení, kterým se ukládají prozatímní opatření na dovoz Ace-K z Číny (7), neuvádí celkovou spotřebu v Unii v absolutních hodnotách, a proto ani žadatel nemusel tuto skutečnost uvést.

(15)

Je třeba poznamenat, že vzhledem k tomu, že žadatel je jediným výrobcem Ace-K v Unii, musely být důvěrné informace předloženy v rozmezích a indexech, aby nebyly zpřístupněny konkrétní obchodní informace o společnosti. Komise měla za to, že údaje obsažené v nedůvěrné verzi žádosti doplněné žadatelem v jeho podání jsou dostatečně podrobné, aby umožnily přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací. Žadatel poskytl smysluplné shrnutí s rozmezími, která byla dostatečně úzká ve srovnání se skutečnými údaji, což zúčastněným stranám umožnilo posoudit objem dovozu a jeho vývoj. Čínští vyvážející výrobci tak mohli uplatnit svá práva na obhajobu.

(16)

Společnost Anhui Jinhe tvrdila, že žádost neprokázala atraktivitu trhu Unie, neboť ukázala, že průměrné vývozní ceny čínských vývozců do Unie a na jiné trhy jsou stejné. Lze se domnívat, že tato skutečnost ukázala, že čínští výrobci nerozlišovali mezi prodejem do Unie a do třetích zemí. V tomto ohledu společnost Anhui Jinhe citovala šetření týkající se bioethanolu (8) a močoviny (9), kde Komise dospěla k závěru, že trh Unie je pro vyvážející výrobce přitažlivý, pokud jsou průměrné vývozní ceny do Unie vyšší než na trzích třetích zemí.

(17)

V tomto ohledu žadatel tvrdil, že žádost jasně ukázala, že trh Unie je pro čínské vyvážející výrobce atraktivní, neboť bez antidumpingových opatření by na trhu Unie mohli dosáhnout vyššího objemu prodeje než na jiných trzích. Žadatel rovněž tvrdil, že trh Unie byl pro čínské výrobce přitažlivý před uložením antidumpingových cel.

(18)

Komise byla toho názoru, že žádost uvádí, že pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, čínští vyvážející výrobci by pravděpodobně podstatně zvýšili objem prodeje na trh Unie.

(19)

Společnost Anhui Jinhe rovněž tvrdila, že tvrzení žadatele o prodeji pod cenou byla zjevně chybná, jelikož výrobní náklady žadatele použité při výpočtu prodeje pod cenou v rámci žádosti byly ve srovnání s původním šetřením příliš vysoké a nebylo možné se na ně spolehnout. Společnost Anhui Jinhe kromě toho tvrdila, že žadatel od doby původního šetření výrazně zvýšil své cenové úrovně a že antidumpingová opatření mu přinesla nadměrné zisky, které značně překračovaly to, co bylo zaznamenáno v původním šetření. V tomto ohledu společnost Anhui Jinhe citovala šetření týkající se dikyandiamidu (10) a močoviny (11), kde Komise s ohledem na vysokou ziskovost výrobního odvětví Unie povolila, aby skončila platnost opatření. Společnost Anhui Jinhe rovněž tvrdila, že výrobní kapacity výrobního odvětví Unie jsou plně využity a nejsou dostatečné k uspokojení rostoucí poptávky v Unii, a odkázala na případ ferosilicia, kdy Komise opatření ukončila (12). Kromě toho společnost Anhui Jinhe tvrdila, že čínští výrobci mají navzdory omezujícím opatřením stále podíl na trhu Unie ve výši [28–34 %], protože uživatelé si vždy udržovali dva nebo více dodavatelů Ace-K, aby tím zajistili bezpečnost dodavatelského řetězce, zejména po nedávných narušeních v důsledku pandemie COVID-19. A konečně společnost Anhui Jinhe zdůraznila, že výrobní odvětví Unie úspěšně konkurovalo čínskému dovozu na třetích trzích, na kterých nebyla zavedena žádná opatření, a prodávalo na těchto trzích významné objemy. Společnost Anhui Jinhe tvrdila, že to prokazuje, že žadatel je schopen úspěšně konkurovat čínskému dovozu bez antidumpingových opatření, což poukazuje na nepravděpodobnost obnovení újmy.

(20)

Žadatel výše uvedená tvrzení zpochybnil. Žadatel ve skutečnosti tvrdil, že při výpočtech prodeje pod cenou ve své žádosti použil ziskové rozpětí zjištěné Komisí v původním šetření. Žadatel rovněž tvrdil, že antidumpingová cla zajišťují, aby ceny dovozu z Číny byly na úrovni nepůsobící újmu. Žadatel tvrdil, že pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, čínští vyvážející výrobci by zvýšili svůj podíl na trhu v Unii na stejnou procentní úroveň, jako je tomu ve zbytku světa. Žadatel rovněž předložil podrobné scénáře s cílem prokázat, jak by byla ovlivněna jeho obchodní činnost, pokud by antidumpingová cla pozbyla platnosti.

(21)

Analýza Komise potvrdila, že žádná ze skutečností uvedených společností Anhui Jinhe, ať už je věcně správná, či nikoli, není dostatečná k tomu, aby zpochybnila závěr, že žádost obsahuje dostatečné důkazy směřující k prokázání toho, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání dumpingu a obnovení újmy. Tyto aspekty byly zjištěny na základě nejlepších důkazů, které měl žadatel v té době k dispozici a které byly dostatečně reprezentativní a spolehlivé. Kromě toho tvrzení společnosti Anhui Jinhe a protiargumenty žadatele byly podrobně přezkoumány v průběhu šetření a jsou dále rozebrány níže.

(22)

Na základě výše uvedených skutečností Komise potvrdila, že žádost poskytla dostatečné důkazy o tom, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání dumpingu a obnovení újmy, čímž byly splněny požadavky stanovené v čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(23)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost Anhui Jinhe tvrdila, že informace obsažené v žádosti buď nebyly relevantní (např. důkazy o zkresleních týkajících se kyseliny sulfamové souvisely s údajnými zkresleními u močoviny a důkazy o zkreslení u hydroxidu draselného souvisely s draselnou solí), nebo se nezakládaly na veřejně dostupných zdrojích (např. zkreslení u kyseliny octové se opírá o zprávu zakoupenou žadatelem, která zároveň není v souladu se zprávou o Číně).

(24)

Vzhledem k tomu, že se kyselina sulfamová vyrábí z močoviny a hydroxid draselný se vyrábí z draselné soli, jakákoli narušení trhu, která tyto suroviny ovlivnila, ovlivňují také konečný výrobek. Kromě toho na rozdíl od toho, co tvrdí společnost Anhui, žadatel v žádosti kromě dalšího důvěrného zdroje odkazuje na zprávu o Číně. Jak uvedl žadatel, ve zprávě o zemi došlo k nesouladu mezi textem a číselnými údaji týkajícími se využití kapacity kyseliny octové v Číně. Neexistuje však nesoulad mezi zprávou o Číně a důvěrným zdrojem, protože aktualizované informace o kapacitě poskytnuté žadatelem, které Komise ověřila, byly v souladu s údaji o využití kapacity uvedenými ve zprávě o Číně. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(25)

S ohledem na zjevně velký počet výrobců v dotčené zemi a dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, Komise v oznámení o zahájení přezkumu uvedla, že může vybrat vzorek výrobců a dovozců, kteří nejsou ve spojení, a to v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(26)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(27)

Požadované informace poskytli dva vyvážející výrobci v dotčené zemi a tito vývozci rovněž souhlasili se zařazením do vzorku. Vzhledem k tomuto nízkému počtu Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný, a všechny zúčastněné strany o tom informovala prostřednictvím poznámky ke spisu. Komise tyto společnosti vyzvala, aby se zúčastnily šetření, a zaslala jim odkaz na dotazník.

(28)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, vyzvala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(29)

Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, neposkytl požadované informace a nesouhlasil se zařazením do vzorku.

(30)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(31)

Komise zaslala odkazy na dotazník dvěma vyvážejícím výrobcům, kteří vrátili formulář pro výběr vzorku. Stejné dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (13).

(32)

Úplné odpovědi na dotazník byly obdrženy od jednoho vyvážejícího výrobce a jediného výrobce v Unii.

(33)

Komise si opatřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy a k určení zájmu Unie, a provedla jejich křížovou kontrolu. V důsledku propuknutí pandemie COVID-19 a následných opatření přijatých v reakci na šíření nákazy (dále jen „oznámení o COVID-19“) (14) však Komise nemohla provést inspekce na místě v prostorách spolupracujících společností. Místo toho Komise provedla křížové kontroly na dálku prostřednictvím videokonference u informací poskytnutých těmito společnostmi:

—

Celanese Sales Germany GmbH, Celanese Production Germany GmbH & Co. KG Sulzbach, Německo a hlavní provozní společnost Celanese Europe BV, Amsterdam, Nizozemsko;

—

Anhui Jinhe Industrial Co., Ltd, Čchu-čou, An-chuej.

(34)

Dne 27. října 2021 Komise zveřejnila podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat antidumpingová cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k těmto poskytnutým informacím vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(35)

Připomínky byly obdrženy od společnosti Anhui Jinhe a žadatele.

(36)

Uskutečnila se slyšení se společností Anhui Jinhe a s žadatelem.

(37)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření, a to acesulfam draselný (draselná sůl 3,4-dihydro-6-methyl-1,2,3-oxathiazin-4-on-2,2-dioxidu; č. CAS RN 55589-62-3) pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódu KN ex 2934 99 90 (kód TARIC 2934999021) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“). Acesulfam draselný se běžně označuje také jako acesulfam K nebo Ace-K.

(38)

Ace-K se používá jako syntetické sladidlo v řadě produktů, například v potravinách, nápojích a farmaceutických výrobcích.

(39)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejná základní použití:

(40)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(41)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(42)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz Ace-K z ČLR, ačkoli na nižší úrovni než v období šetření v rámci původního šetření (tj. od 1. července 2013 do 30. června 2014). Podle údajů oznámených Komisi členskými státy v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“) představoval dovoz Ace-K z ČLR v období přezkumného šetření podíl na trhu Unie [31–37 %] ve srovnání s podílem na trhu [65–80 %] během původního šetření. V absolutních hodnotách se dovoz z ČLR od období původního šetření snížil o [47–56 %].

(43)

Jak je uvedeno v 32. bodě odůvodnění, odpověď na dotazník poskytl pouze jeden z vývozců/výrobců z ČLR, a proto byl považován za spolupracujícího při šetření.

(44)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(45)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny čínské vyvážející výrobce, aby poskytli informace o vstupech použitých pro výrobu Ace-K. P říslušné informace předložil jeden čínský vyvážející výrobce.

(46)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění uvedeného oznámení v Úředním věstníku Evropské unie sdělily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Čínská vláda ohledně požadovaných informací neodpověděla. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(47)

Od vyvážejícího výrobce Anhui Jinhe byla obdržena podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(48)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(49)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(50)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo náležité uplatnit čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(51)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(52)

Jelikož seznam v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, není třeba při zjišťování podstatných zkreslení zohlednit všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, může být rovněž brán zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení vyvážející země dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(53)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“. Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o ČLR (dále jen „zpráva“) (15), která prokazuje existenci významných zásahů státu na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových výrobních faktorech (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření.

(54)

Žadatel poskytl doplňující informace ke zjištěním uvedeným ve zprávě, která měla vliv na suroviny používané k výrobě Ace-K. Žadatel zadal vypracování zprávy s cílem určit vlastnosti a zkreslení týkající se jedné z hlavních surovin Ace-K, oxidu sírového, ve dvou čínských provinciích, v nichž se vyrábí, a to Ťiang-su a An-chuej. Mezi relevantní důkazy patří plán rozvoje chemického průmyslu ze dne 24. října 2016, který uvádí cíle a výrobní cíle, které ovlivňují úroveň nabídky v chemickém odvětví, včetně cílů týkajících se sulfonace oxidu sírového a Ace-K a provincie An-chuej s odkazem na stanoviska výboru Komunistické strany Číny provincie An-chuej a lidové vlády provincie An-chuej k podpoře vysoce kvalitního hospodářského rozvoje vydaná dne 14. března 2018. Tento politický dokument stanoví několik iniciativ průmyslové politiky na podporu vysoce kvalitního hospodářského rozvoje, zejména v provincii An-chuej, jako je využívání finančních pobídek a snížení daní, pokud průmyslové a logistické společnosti působí v souladu s „podporovanými“ průmyslovými odvětvími v Centrálním katalogu strukturálních úprav. Žadatel dále vysvětlil, jak rozhodnutí Státní rady o vyhlášení provádění prozatímních ustanovení o podpoře restrukturalizace průmyslu ze dne 2. prosince 2005 vymezuje cíle hospodářské a průmyslové politiky a nařizuje všem vládám provincií, aby určily konkrétní opatření pro řízení investic. Patří sem podpůrné politiky týkající se půdy, úvěrů, daní, dovozu a vývozu. Poukázal rovněž na další nástroje státní intervenční politiky, jako je Katalog pokynů pro strukturální přizpůsobení průmyslu vydaný v lednu 2013, který rozděluje odvětvové segmenty na „podporované,“„omezené“ a „odstraněné“. Sulfonace oxidu sírového spadá v tomto katalogu do kategorie „podporovaných“.

(55)

V žádosti byl rovněž zmíněn dokument nazvaný Zrušení vývozní daně a vrácení DPH u oxidu sírového, který uvádí náklad na DPH související s vývozem ve výši 13 %, což vede k omezení vývozu.

(56)

Pokud jde o elektřinu, plyn, páru a vodu, žádost vysvětlila úlohu kontroly cen v provinciích Ťiang-su a An-chuej a upozornila na státní a provinciální zásahy v uhelném odvětví. Dokument nazvaný Stanoviska Státní rady ke snížení nadbytečné kapacity v uhelném průmyslu a jeho rozvoji, vydaný dne 1. února 2016, potvrdil existenci problémů s nadměrnou kapacitou, jakož i významné zásahy státu na trhu v tomto odvětví.

(57)

V žádosti jsou rovněž uvedeny konkrétní subvence pro Nantong Acetic Acid, společnost ve spojení se společností Nantong Hongxin, která je výrobcem Ace-K. Podle veřejného oznámení společnosti Nantong Acetic Acid a výroční zprávy společnosti Nantong Acetic Acid z roku 2018 má společnost Nantong Acetic Acid preferenční sazbu daně z příjmu ve výši 15 % (namísto 25 %) v rámci programu preferenční daně z příjmu pro podniky využívající nejnovější nebo špičkové technologie.

(58)

Žádost dále poukázala na řadu zkreslení zjištěných ve zprávě v souvislosti s jinými surovinami používanými k výrobě Ace-K, jako je diketen, kyselina sulfamová, triethylamin, hydroxid draselný, kyselina octová, dichlormethan a amoniak. Žádost skutečně poskytla důkazy o nadměrné kapacitě v chemickém odvětví, které prokazují, že míra využití kapacity u čínské kyseliny octové dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019 přibližně 69 %, přičemž podle prognózy žádosti měla v prvním čtvrtletí 2020 činit přibližně 63 % a do konce roku 2020 se měla zvýšit přibližně na 67 %. Kromě nadbytečné výrobní kapacity podléhají investice do výroby kyseliny octové v Číně kontrolám dle Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (ve znění z roku 2013). Tyto dvě skutečnosti společně narušují čínský trh s kyselinou octovou a v důsledku toho i navazující výrobu diketenu.

(59)

Kromě toho se v žádosti uvádělo zasahování státu do politických cílů a úkolů v 13. pětiletém plánu provincie Che-pej pro petrochemický průmysl. Plán zdůrazňuje to, jak čínský stát kontroluje těžbu síry a stanovuje limity pro vstup výroby kyseliny sírové na trh. Zavedením kontroly těžby síry a omezením investic do výroby kyseliny sírové čínská vláda narušuje nejen trh s těmito dvěma produkty, ale také trh pro výrobu oxidu sírového.

(60)

Žádost dále odkazovala na další typy státních zásahů do trhu s močovinou, jako je existence přísných dovozních kvót na močovinu a vývozních daní. Močovina je společně s oxidem sírovým a kyselinou sírovou výchozí surovinou používanou k výrobě kyseliny sulfamové. Čínská vláda navíc od 1. července 2005 osvobodila domácí prodej močoviny od DPH. A konečně čínská vláda intervenovala na trhu prostřednictvím státního systému hnojiv, který funguje od roku 2004. Podle zprávy výrobci močoviny těží z preferenčních sazeb za elektřinu a preferenčních sazeb za železniční nákladní dopravu.

(61)

S odkazem na zprávu bylo v žádosti uvedeno, že draselná sůl je na seznamu surovin v 13. pětiletém plánu pro nerostné zdroje, který obsahuje řadu podrobných ustanovení týkajících se různých skupin nerostů. V oddíle „fosfor“ zpráva Komise konstatuje, že jedním z cílů je stabilizovat nabídku důležitých nerostných zdrojů používaných v zemědělství, jako je fosfor, síra a draslík, a to v souladu se strategií zajišťování potravin. Kromě toho jsou „potaš a jiné přírodní surové draselné soli“ rovněž uvedeny ve zprávě jako položky, které jsou předmětem vývozního cla. Další státní zásahy uvedené v žádosti se rovněž týkají amoniaku, dodatečné suroviny nakupované za účelem recyklace odpadní kyseliny sírové.

(62)

Žadatel dále poukázal na to, že podle zprávy čínská vláda sama uznala, že dosud nebyl zaveden účinný mechanismus hospodářské soutěže pro prodej elektřiny. To znamená, že na čínském trhu s dodávkami elektřiny pro průmyslové použití existují podstatná zkreslení. V žádosti byly konečně zmíněny další oblasti, v nichž státní zásah ovlivňuje náklady průmyslového subjektu v Číně, například přístup k právům k užívání pozemků (zpráva, kapitola 9), přístup ke kapitálu a financování (zpráva, kapitola 11) a trh práce (zpráva, kapitola 13).

(63)

Jak je uvedeno ve 46. bodě odůvodnění, čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy, které podporují či vyvracejí stávající důkazy obsažené ve spisu k případu, včetně zprávy a dalších důkazů předložených žadatelem, které se týkají existence podstatných zkreslení a/nebo vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení v daném případě.

(64)

V tomto ohledu byly obdrženy připomínky od spolupracujícího vyvážejícího výrobce, společnosti Anhui Jinhe, která tvrdila, že předložený argument, který odůvodňuje použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, je neopodstatněný a není na společnost použitelný. Společnost Anhui Jinhe tvrdila, že zjištění o zkreslení týkající se diketenu, oxidu sírového a kyseliny sírové, která byla učiněna ve zprávě zadané žadatelem, nejsou pro společnost Anhui Jinhe relevantní, protože společnost Anhui Jinhe tyto vstupy vyrábí interně. Relevantními surovinami jsou ledová kyselina octová, kyselina sulfamová a hydroxid draselný.

(65)

V tomto ohledu společnost Anhui Jinhe odkázala na nedávnou praxi Komise podle čl. 2 odst. 6a písm. a) a c) základního nařízení, například u hliníkových výlisků (16), podle níž jsou vyvážející výrobci povinni předložit důkazy o nezkreslených cenách a nákladech, aby se „jednoznačně zjistilo“, že jejich domácí náklady nejsou ovlivněny podstatnými zkresleními. Společnost uvedla, že domácí ceny příslušných surovin jsou tržně orientovány a sjednávány na základě převládajících tržních podmínek. Společnost konkrétně předložila důkaz tím, že porovnala své vlastní ceny s tureckými cenami na základě databáze COMTRADE, aby prokázala, že nižší vstupní ceny ledové kyseliny octové, kyseliny sulfamové a hydroxidu draselného ve srovnání s mezinárodními cenami jsou způsobeny zejména mnohem nižšími náklady na dopravu v Číně, jelikož společnost spoléhá výhradně na domácí dodávky.

(66)

Společnost dále tvrdila, že nepůsobí pod kontrolou orgánů vyvážející země. Kromě toho společnost tvrdila, že nedochází ke státním zásahům, pokud jde o ceny a vstupní náklady na výrobu Ace-K. Vyvrácení těchto tvrzení se věnují oddíly 3.2.1.3 a 3.2.1.4.

(67)

Vyvážející výrobce ve svých připomínkách dále poukázal na skutečnost, že čl. 2 odst. 6a není v souladu s antidumpingovou dohodou WTO. Je tomu tak proto, že článek 2.2 antidumpingové dohody uznává tři scénáře, které umožňují určení běžné hodnoty: i) prodeje se neuskutečňují v běžném obchodním styku; ii) existuje zvláštní situace na trhu nebo iii) vzhledem k nízkému objemu prodeje na domácím trhu nejsou tyto prodeje reprezentativní. Společnost Anhui Jinhe uvedla, že podstatná zkreslení nesplňují žádné z těchto tří kritérií. Společnost také uvedla, že i kdyby bylo možné mít za to, že pojem „podstatná zkreslení“ patří pod druhé z výše uvedených kritérií, panel WTO ve věci DS529 Austrálie – antidumpingová opatření uložená na papír formátu A4 do kopírek potvrdil, že skutečnost, že domácí cena dotčeného výrobku a jeho vstupy jsou ovlivněny zásahy státu, nepostačuje k vyvození závěru, že náležité srovnání prodeje na domácím trhu a prodeje na vývoz je ovlivněno „z důvodu zvláštní situace na trhu“. Společnost Anhui Jinhe navíc uvedla, že Komise systematicky početně zjišťuje běžnou hodnotu, zatímco by měla v každém jednotlivém případě ověřit, zda jsou splněny podmínky článku 2.2 antidumpingové dohody.

(68)

Společnost Anhui Jinhe dále uvedla, že ustanovení článku 2.2 antidumpingové dohody vyžaduje, aby početní zjištění běžné hodnoty odráželo „náklady v zemi původu“, jak bylo potvrzeno ve věcech WTO DS529 Austrálie – antidumpingová opatření uložená na papír formátu A4 do kopírek a WTO DS473 Evropská unie – antidumpingová opatření uložená na bionaftu z Argentiny. Společnost Anhui Jinhe dále uvedla, že početní zjištění běžné hodnoty by mělo být v souladu s požadavky článku 2.2.1.1 antidumpingové dohody, a dále, že zjištění ve věci WTO DS427 Čína – antidumpingová a vyrovnávací cla vztahující se na výrobky z brojlerů z USA vyžadovala, aby vyšetřující orgány zohlednily vykázané náklady vyvážejících výrobců, ledaže nejsou v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami nebo neodrážejí přiměřeně náklady spojené s výrobou a prodejem posuzovaného výrobku. Ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení je podle společnosti Anhui Jinhe v rozporu s čl. 2.2.1.1 antidumpingové dohody, protože se systematicky nepřihlíží k nákladům vyvážejícího výrobce bez ohledu na to, zda vykázané náklady splňují obě výše uvedené podmínky.

(69)

Komise se domnívala, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení jsou plně v souladu se závazky Evropské unie v rámci WTO. Jak výslovně objasnil Odvolací orgán WTO ve věci DS473, právo WTO povoluje použití údajů ze třetí země, které jsou náležitě upraveny, je-li taková úprava nezbytná a odůvodněná. Komise připomněla, že se věci DS529 Austrálie – antidumpingová opatření uložená na kopírovací papír A4 a DS427 Čína – výrobky z brojlerů (článek 21.5 – USA) netýkají výkladu čl. 2 odst. 6a základního nařízení ani podmínek pro jeho použití. Příslušné skutkové podstaty v těchto věcech se navíc lišily od výchozí situace a kritérií, na jejichž základě byla použita metodika podle tohoto ustanovení základního nařízení, jež se týká existence podstatných zkreslení ve vyvážející zemi. Podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení se běžná hodnota vypočte na základě nezkreslených nákladů a cen získaných v reprezentativní zemi nebo odkazem na mezinárodní referenční hodnotu pouze tehdy, je-li zjištěno, že podstatná zkreslení existují a ovlivňují náklady a ceny. Ustanovení čl. 2 odst. 6a druhého pododstavce třetí odrážky základního nařízení každopádně umožňuje použít domácí náklady, je-li zjištěno, že nejsou zkreslené. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(70)

Dále společnost Anhui Jinhe uvedla, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v souladu s článkem 2.2.2 antidumpingové dohody. Rovněž poukázala na to, že Odvolací orgán ve věci DS219 ES – tvarovky pro potrubí nebo trubky potvrdil, že vyšetřující orgán je povinen použít skutečné prodejní, režijní a správní náklady a zisk vyvážejících výrobců, pokud takové údaje existují. Společnost Anhui Jinhe proto uvedla, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení není slučitelné s článkem 2.2.2 antidumpingové dohody.

(71)

Komise konstatovala, že jakmile je zjištěno, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve vyvážející zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady ve vyvážející zemi, je podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení pro každého vyvážejícího výrobce běžná hodnota početně zjištěna na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi. Jak je vysvětleno výše, stejné ustanovení základního nařízení rovněž umožňuje použití domácích nákladů, pokud se prokáže, že nejsou zkreslené. V této souvislosti měli vyvážející výrobci možnost předložit důkazy o tom, že jejich individuální prodejní, režijní a správní náklady nebo jiné vstupní náklady nebyly ve skutečnosti zkreslené. Jak však bylo doloženo v oddílech 3.2.1.2 až 3.2.1.9, Komise zjistila existenci zkreslení v odvětví Ace-K a nebyly k dispozici žádné jednoznačné důkazy o tom, že by výrobní faktory jednotlivých vyvážejících výrobců byly nezkreslené. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(72)

A konečně, společnost Anhui Jinhe uvedla, že Komise byla podle ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení povinna provést analýzu zaměřenou na konkrétní společnost a náklady. Proto měla být na základě dotazníku, který předložila, provedena zvláštní analýza společnosti Anhui Jinhe.

(73)

Komise uvedla, že existence podstatných zkreslení, která vedou k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, je zjištěna na celostátní úrovni. Je-li zjištěna existence podstatných zkreslení, pak se ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení vztahují a priori na všechny vyvážející výrobce v ČLR a týkají se všech nákladů souvisejících s jejich výrobními faktory. Stejné ustanovení základního nařízení každopádně umožňuje použití domácích nákladů, u nichž se má jednoznačně za to, že nejsou ovlivněny podstatnými zkresleními. Na základě přesných a vhodných důkazů však nebyly zjištěny žádné domácí náklady, které by byly nezkreslené. Vyvážející výrobci zejména nepředložili přesné a vhodné důkazy o nezkreslených cenách a nákladech. Výpočty týkající se společnosti Anhui Jinhe v každém případě odrážejí údaje předložené samotnou společností, včetně výrobních faktorů a částek uvedených společností v odpovědi na dotazník, avšak s náležitým přihlédnutím k existenci a dopadu podstatných zkreslení v ČLR, v souladu s ustanoveními základního nařízení, zejména čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(74)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost Anhui Jinhe zopakovala své argumenty uvedené v 67. a 68. bodě odůvodnění výše, které se týkají slučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s právem WTO. Tvrdila, že Evropská komise by se měla zdržet uplatňování metodiky podle čl. 2 odst. 6a nebo přesně vysvětlit, jak lze tuto metodiku použít v souladu s povinnostmi stanovenými v článcích 2.2, 2.2.1.1 a 2.2.2 antidumpingové dohody. Společnost Anhui Jinhe totiž uvedla, že Komise může přepočítat běžnou hodnotu pouze tehdy, je-li splněna jedna ze tří podmínek článku 2.2. Pokud se Komise odvolává na druhou (nebo třetí) podmínku, musí přezkoumat, zda je přípustné „řádné srovnání“ domácí a vývozní ceny, či nikoli.

(75)

Pokud jde o argument, podle něhož právo WTO (jak je objasněno ve věci DS473) umožňuje použití údajů ze třetí země, „které jsou řádně upraveny, pokud je taková úprava nutná a odůvodněná“, společnost Anhui Jinhe uvedla, že toto právní kritérium nebylo uvedeno ve zprávě skupiny odborníků ani odvolacího orgánu. Podle výkladu společnosti Anhui Jinhe Komise přijala předpojatý a omezený výklad zprávy, která výslovně uvádí, že „[p]okud se orgán provádějící šetření opírá o jakékoli jiné informace za účelem určení „výrobních nákladů v zemi původu“ podle článku 2.2, musí zajistit, aby tyto informace byly použity k určení „výrobních nákladů v zemi původu“, což může vyžadovat, aby orgán provádějící šetření tyto informace upravil“.

(76)

Kromě toho společnost Anhui Jinhe tvrdila, že „podstatné zkreslení“ není samo o sobě jednou z podmínek pro použití početního zjištění běžné hodnoty. A konečně, pokud jde o možnost použít domácí náklady v rozsahu, v jakém bylo zjištěno, že nejsou zkreslené, mohla Komise podle společnosti Anhui Jinhe využít možnosti, kterou nabízí čl. 2 odst. 6a, a použít skutečné údaje společnosti.

(77)

Pokud jde o argumenty společnosti Anhui Jinhe týkající se slučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s antidumpingovou dohodou a zjištěními Orgánu pro řešení sporů, tyto argumenty již byly řešeny v 69. bodě odůvodnění, včetně vysvětlení, že se věc DS473 netýkala použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Pokud jde o tvrzení, že pojem „podstatná zkreslení“ uvedený v čl. 2 odst. 6a základního nařízení se neobjevuje v žádném pravidle antidumpingové dohody WTO ani dohody GATT 1994, Komise připomněla, že vnitrostátní právo nemusí používat naprosto stejné pojmy jako příslušné dohody, aby bylo s těmito dohodami v souladu, a že má za to, že čl. 2 odst. 6a je plně v souladu s příslušnými pravidly antidumpingové dohody (a zejména s možnostmi početního zjištění běžné hodnoty stanovenými v článku 2.2 antidumpingové dohody). Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(78)

Kromě toho společnost Anhui Jinhe uvedla, že Komise neposkytla žádné vysvětlení, proč nepovažovala skutečnosti uvedené v 65. a 66. bodě odůvodnění za „skutečný důkaz“ ve smyslu čl. 2 odst. 6a, že její náklady nebyly zkresleny. Společnost Anhui Jinhe toto tvrzení zopakovala a dále dodala, že její ceny nebyly zkresleny díky jejím nákupním postupům (online platforma) a neexistenci vládních zásahů ze strany vládních orgánů nebo agentur, které jsou kontrolovány čínskou vládou.

(79)

Jak je uvedeno v 65. bodě odůvodnění, důkazy předložené společností Anhui Jinhe byly pouze srovnáním jejích vlastních domácích nákupních cen jedné suroviny s tureckými dovozními cenami získanými z databáze COMTRADE a thajskými cenami získanými z databáze GTA. Srovnání ukázalo, že domácí cena byla nižší než turecké a thajské dovozní ceny těchto dvou surovin. Společnost Anhui Jinhe tvrdila, že důvodem byly její nižší náklady na vnitrostátní dopravu. Společnost Anhui Jinhe rovněž tvrdila, že od žadatele nakupovala ledovou kyselinu octovou.

(80)

Komise konstatuje, že společnost Anhui Jinhe neposkytla žádné důkazy na podporu svého tvrzení ohledně nákladů na dopravu. Toto srovnání cen navíc nestačí k prokázání toho, že ceny na domácím trhu v Číně nejsou zkreslené. Kromě toho skutečnost, že se nákupy na domácím trhu uskutečnily online, neznamená, že tyto ceny nebyly zkresleny. Šetření navíc odhalilo, že v rozporu s tvrzeními společnosti Anhui Jinhe nenakupovala tato společnost ledovou kyselinu octovou od žadatele za účelem výroby Ace-K, a proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(81)

Komise zkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(82)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí ČLR. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“. Ekonomika ve státním vlastnictví je považována za „vedoucí sílu národního hospodářství“ a stát je pověřen „zajišťovat její konsolidaci a růst“ (17). Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje státu výrazně do ekonomiky zasahovat, ale stát je k takovým zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (18).

(83)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny.“ (19) To dokládá nezpochybnitelnou a stále rostoucí kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem ČLR. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejichž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(84)

Při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny, než aby odrážely hospodářské podmínky převládající na volném trhu (20), uplatňuje čínský stát intervencionistickou hospodářskou politiku. Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, a to i na úrovni právního prostředí.

(85)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány stále obsahují explicitní cíle týkající se výstupů, což bylo běžnou součástí předchozích plánovacích cyklů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.2.1.7 níže) (21).

(86)

Zadruhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat cílům vládní průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu daného projektu (viz též oddíl 3.2.1.8 níže) (22). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (23).

(87)

Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (24). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv, pokud jde o místo určení a rozsah jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (25).

(88)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé vládní zásahy. Takové významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (26).

(89)

Podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást ekonomiky ČLR.

(90)

Čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na podniky vlastněné státem. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je jednotlivé státem vlastněné podniky realizovaly, ale také si nárokuje právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace kádrů mezi orgány státní správy a státem vlastněnými podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státem vlastněných podniků a stranických buněk ve společnostech (viz také oddíl 3.2.1.4), jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státem vlastněných podniků (27). Výměnou za to mají státní podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování (28). Prvky, které poukazují na existenci státní kontroly nad podniky v odvětví Ace-K, jsou dále rozvinuty v oddíle 3.2.1.4.

(91)

Konkrétně v odvětví Ace-K, i když je úroveň státního vlastnictví relativně nízká, přetrvává značná míra politického dohledu ze strany čínské vlády. Ve skutečnosti existuje na světě jen několik jiných společností kromě žadatele, které mají velkou výrobní kapacitu. Mezi ně patří vyvážející společnost Anhui Jinhe, která má v současnosti největší výrobní kapacitu na světě.

(92)

Vzhledem k vysoké míře zásahů státu v odvětví Ace-K nemohou za tržních podmínek fungovat ani výrobci, kteří jsou v soukromém vlastnictví. I podniky v soukromém vlastnictví v odvětví Ace-K totiž nepřímo podléhají politickému dohledu a pokynům, jak je uvedeno v oddíle 3.2.1.5.

(93)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (29), avšak dalším kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak státních, tak soukromých. Podle práva obchodních společností v ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (30)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny posílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (31). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (32). Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství, a to ve všech odvětvích, včetně výrobců Ace-K a dodavatelů příslušných vstupů.

(94)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný „Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru“ (dále jen „pokyny“) (33), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích. Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“, a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci.“ Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o ně (34).

(95)

Výše uvedený trend rostoucí úrovně zásahů čínské vlády v odvětví Ace-K ilustrují následující příklady.

(96)

Podle informací shromážděných o společnosti Anhui Jinhe (35) je předseda dozorčí rady rovněž tajemníkem strany ve společnosti Anhui Jinhe, jehož cílem je zaměřovat se na výrobní a obchodní cíle podniku a „zřídit a zlepšit mechanismus diskuse a rozhodovací proces stranického výboru, pokud jde o vývoj a plánování, hlavní plány reforem, hlavní změny systému řízení...“. Fungování trhu dále narušují přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích (viz také oddíl 3.2.1.8 níže) i při dodávkách surovin a vstupů (36). Přítomnost státu ve firmách, včetně státních podniků, v odvětví Ace-K a v jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a v odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(97)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (37).

(98)

Odvětví Ace-K považuje čínská vláda za klíčové odvětví. Zejména v posledních deseti letech platilo, že zatímco celosvětová poptávka po Ace-K byla vyvážena nabídkou, výrobní kapacita společnosti Anhui Jinhe se postupně zvyšovala. Navíc v důsledku postupného omezování výroby jiných sladidel, jako je sacharin a cyklamát, došlo díky vládní podpoře k rozšíření trhu s Ace-K a očekává se, že se bude rozšiřovat i nadále (38). To potvrzuje řada plánů, směrnic a dalších dokumentů zaměřených na Ace-K a jeho hlavní suroviny, které jsou vydávány na celostátní, regionální a obecní úrovni, například:

(99)

Čínská vláda dále řídí rozvoj odvětví v souladu s širokou škálou politických nástrojů a směrnic. Jak je vysvětleno v bodě odůvodnění výše, vládní podpora vertikální integrace průmyslového řetězce v odvětví Ace-K napomohla společnosti Anhui Jinhe stát se nesporným světovým lídrem v tomto odvětví. Společnost dále obdržela velké částky státních subvencí, které činily 41 685 378 RMB v roce 2020 a 40 900 000 RMB v roce 2019, jak je uvedeno ve finančním účtu společnosti (ve výši 1,2 % celkového obratu) (41). Nelze vyloučit, že z podobných finančních podpor mohli těžit i ostatní výrobci, kteří při tomto šetření nespolupracovali a přitom stále představují podstatnou část trhu. Těmito a jinými prostředky čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování odvětví.

(100)

Souhrnně vzato, čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby močoviny, diketenu a oxidu sírového jakožto hlavních surovin používaných k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Tato opatření brání volnému fungování tržních sil.

(101)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (42).

(102)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR (43). Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově je v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování závisí pouze na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (44). Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (45).

(103)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci Ace-K běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho jsou tyto společnosti rovněž předmětem zkreslení vytvářeného shora a vznikajícího v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit. Komise tedy dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují, následkem čehož vznikají zkreslení, když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví Ace-K.

(104)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že v odvětví Ace-K existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o dotčený výrobek.

(105)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. ČLR neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (46). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (47). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (48). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(106)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví Ace-K nepodléhalo výše popsanému čínskému systému pracovního práva. Odvětví Ace-K je tudíž ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny pro jeho výrobu), tak nepřímo (při přístupu ke kapitálu nebo vstupům ze strany společností, na něž se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR).

(107)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR se vyznačuje různými zkresleními.

(108)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (49), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (50) a – opět stejně jako u nefinančních státem vlastněných podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (51). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (52).

(109)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(110)

Čínská vláda například nedávno objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří zastřešujících cílů státu ve vztahu k řízení a správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (53). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (54).

(111)

Zkresleny jsou rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (55).

(112)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (56). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(113)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají obvyklým komerčním reakcím.

(114)

Zatřetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (57). Oficiální sdělovací prostředky v ČLR nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ (58). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(115)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. Následkem toho v posledních letech prudce vzrostly úvěry se selháním. V situaci rostoucího rizika zadlužení se čínská vláda rozhodla vyhnout se platební neschopnosti podniků. V důsledku toho byly nedobytné pohledávky řešeny refinancováním, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převodem vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(116)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v ČLR postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(117)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví Ace-K bylo z výše popsaných zásahů státu do finančního systému vyjmuto. Komise rovněž zjistila, že spolupracující vyvážející výrobce těžil z preferenčních dlouhodobých úvěrů, mimo jiné od roku 2006 do roku 2021, které uvolnil okresní finanční úřad Lai’an. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(118)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínské hospodářství typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v oddílech 3.2.1.2–3.2.1.5, jakož i v části A zprávy platí po celé zemi a napříč hospodářskými odvětvími. Totéž platí o popisu výrobních faktorů v oddílech 3.2.1.6–3.2.1.8 výše a v části B zprávy.

(119)

Komise připomíná, že k výrobě Ace-K je zapotřebí široká škála vstupů. Podle důkazů ve spisu vyvážející výrobce získával téměř veškeré své vstupy v ČLR. Když výrobci Ace-K tyto výchozí suroviny nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, aby vyráběli vstupy, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(120)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny Ace-K ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní sílou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(121)

Analýza uvedená v oddílech 3.2.1.2 až 3.2.1.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů ČLR do jejího hospodářství obecně, jakož i do jejího odvětví Ace-K (včetně dotčeného výrobku), ukázala, že ceny dotčeného výrobku ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci ze strany čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(122)

Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(123)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(124)

Je-li možných reprezentativních zemí více, měly by případně dostat přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(125)

Jak je vysvětleno ve 127. a 128. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Malajsii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(126)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila Turecko jako potenciální reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že prozkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(127)

Dne 15. března 2021 informovala Komise poznámkou (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě Ace-K, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Komise mimoto určila jako možné reprezentativní země Argentinu, Malajsii a Thajsko. Komise obdržela připomínky k první poznámce pouze od žadatele. Těmito připomínkami se podrobně zabývají 129. až 147. bod odůvodnění.

(128)

Dne 11. června 2021 informovala Komise druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, a to s Malajsií jako reprezentativní zemí. Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě veřejně dostupných informací pro příslušnou společnost Ajinomoto (Malaysia) Berhad. Komise obdržela připomínky k druhé poznámce pouze od žadatele. Těmito připomínkami se podrobně zabývají 178. až 192. bod odůvodnění.

(129)

V první poznámce o výrobních činitelích Komise vysvětlila, že se nezdá, že by dotčený výrobek byl vyráběn v některé ze zemí s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR v souladu s kritérii uvedenými ve 123. bodě odůvodnění. Byl vyráběn pouze v Čínské lidové republice a v EU.

(130)

V důsledku toho Komise zkoumala, zda existuje výroba výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví jako dotčený výrobek. Komise následně uvedla, že pro stanovení vhodné reprezentativní země pro použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení zohlední výrobu náhradních sladidel, látek určených k aromatizaci a potravinářských přídatných látek, které jsou výrobky stejné obecné kategorie jako Ace-K.

(131)

V první poznámce o výrobních činitelích označila Komise Argentinu, Malajsii a Thajsko za potenciální reprezentativní země s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR podle Světové banky, tj. všechny byly podle Světové banky klasifikovány jako země s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu.

(132)

Žadatel uvedl, že v kategorii s vyššími středními příjmy existuje široká škála úrovní rozvoje. Bylo proto nezbytné upřednostnit kandidátské „reprezentativní“ země, které se blížily Číně, pokud jde o HND na obyvatele. Uvedl, že ze tří zemí navržených Komisí mají Argentina a Malajsie podobné úrovně HND, ale Thajsko podstatně nižší a mělo by být vyloučeno.

(133)

Při početním zjišťování běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení může Komise použít reprezentativní zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako země vývozu. Základní nařízení neobsahuje žádný další požadavek, aby byla vybrána země s úrovní hospodářského rozvoje, která je nejbližší vyvážející zemi.

(134)

Skutečnost, že určitá země má HND na obyvatele bližší Číně než jiná, není činitelem zohledněným při výběru vhodné reprezentativní země Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(135)

V první poznámce Komise určila jednu společnost v Argentině, jednu společnost v Malajsii a čtyři společnosti v Thajsku, u nichž byly finanční informace o výrobcích stejné obecné kategorie jako výrobek, který je předmětem přezkumu, snadno dostupné v databázi Dun a Bradstreet (61).

(136)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že u určených zemí, tj. Argentiny, Malajsie a Thajska, dále zkoumala dostupnost veřejných finančních údajů.

(137)

Pokud jde o Argentinu, Komise nalezla snadno dostupné finanční informace pro jednoho výrobce, Laboratorios Argentinos Farmesa, a to o výrobcích stejné obecné kategorie jako Ace-K v databázi Dun & Bradstreet, ale nenašla zveřejněnou účetní závěrku.

(138)

Žadatel uvedl, že poměr zisku k tržbám ve výši 5,3 % u tohoto argentinského výrobce není pro podnikání v oblasti Ace-K přiměřený.

(139)

Pokud jde o Malajsii, Komise nalezla snadno dostupné zveřejněné účetní závěrky malajsijské společnosti Ajinomoto (Malaysia) Berhad (dále jen „Ajinomoto Malaysia“) uvedené v první poznámce za rozpočtové roky končící 31. března 2017, 2018, 2019 a 2020 (62), jakož i snadno dostupné finanční údaje o této společnosti v databázi Dun a Bradstreet.

(140)

Žadatel předložil stejné účetní závěrky, které zjistila Komise. Dále tvrdil, že tyto výroční zprávy uvádějí různé údaje o ziskovosti pro průmyslové odvětví (které údajně bylo vhodnější pro podnikání v oblasti Ace-K) a pro spotřebitelské odvětví a poskytují rozpis příjmů, nákladů a výdajů, který umožňuje získat příslušné údaje o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku. Žadatel dále tvrdil, že údaje o nákladech na prodej ve zveřejněných účetních závěrkách jsou spolehlivější než rovnocenné údaje o nákladech z databáze Dun & Bradstreet. Dále žadatel uvedl, že vzhledem k tomu, že ziskovost byla v rozpočtových letech 2017 až 2020 stabilní, vedlo to k důvěře, že ziskovost v rozpočtovém roce 2020 je reprezentativní.

(141)

Pokud jde o Thajsko, Komise zjistila snadno dostupné finanční údaje týkající se čtyř ziskových společností vyrábějících výrobky stejné obecné kategorie, tj. látky určené k aromatizaci a potravinářské přídatné látky, jako má Ace-K, v databázi Dun & Bradstreet.

(142)

Žadatel tvrdil, že ačkoli Komise zjistila tyto údaje u čtyř společností v Thajsku, dvě z thajských společností, Shimakyu Co. Ltd. a Patchara Products Ltd., jsou z důvodu nízkého zisku ve výši 6,1 % a 2,7 % nevhodné.

(143)

Komise se domnívala, že finanční informace dostupné pro společnost Ajinomoto Malaysia jsou skutečně nejvhodnějším zdrojem pro stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku pro početní zjištění běžné hodnoty. Pro společnost Ajinomoto Malaysia byly snadno dostupné auditované účetní závěrky překrývající se s obdobím šetření v délce 9 měsíců. Kromě toho je společnost Ajinomoto Malaysia velkou společností a má významnou výrobu výrobků stejné obecné kategorie jako Ace-K.

(144)

Za účelem určení vhodné reprezentativní země Komise rovněž posoudila existenci narušení trhu v důsledku omezení vývozu a/nebo dovozu Ace-K, jakož i u surovin, zejména těch, které představují nejdůležitější položky výrobních nákladů používaných pro výrobu Ace-K.

(145)

Na základě databáze OECD (63) a databáze Global Trade Alert (64), a zejména seznamu omezení vývozu/dovozu průmyslových surovin, bylo v první poznámce uvedeno několik omezení týkajících se hlavních výrobních faktorů. V případě Argentiny Komise zjistila dovozní cla na kyselinu octovou (291521) z USA a dovozní licenční požadavky na hydroxid draselný (281520) z Brazílie, Koreje a USA, síry (250300) z Kazachstánu, Ruska, Španělska a USA, uhličitanu vápenatého (251710) z Paraguaye a kyseliny octové (291521) z USA. V případě Thajska zjistila Komise dovozní cla na antracit (270111) z Vietnamu a uhličitan vápenatý (251710) z Laosu. V případě Malajsie Komise zjistila dovozní cla na kyselinu sulfamovou (281119) z Namibie, požadavky na vývozní licence pro vývoz kyseliny octové (291521) do Belgie, Indie, Indonésie, Japonska, Pákistánu, Singapuru a Thajska a požadavky na vývozní licence na vývoz uhličitanu vápenatého (251710) do Bruneje Darussalamu, Indonésie a Singapuru.

(146)

Žadatel tvrdil, že požadavky na dovozní licence uplatňované Argentinou na čtyři suroviny (tj. hydroxid draselný, síra, uhličitan vápenatý a kyselina octová), na které poukázala Komise v první poznámce, omezily zdroje dodávek, a tím udržovaly ceny na domácím trhu na vysoké úrovni. Dále tvrdil, že požadavky na vývozní licence, jak je uplatňuje Malajsie u dvou z těchto surovin (tj. kyseliny octové a uhličitanu vápenatého), by mohly mít opačný účinek zachováním domácí nabídky a udržením cen na domácím trhu na nízké úrovni. Proto se domníval, že Malajsie by byla v tomto ohledu lepší volbou reprezentativní země než Argentina.

(147)

Pokud jde o požadavky na vývozní licence uplatňované Malajsií, Komise v první poznámce uvedla, že se vztahují pouze na dvě suroviny, kyselinu octovou a uhličitan vápenatý. Požadavky na vývozní licence by měly za následek udržení domácích cen na nízké úrovni, což by rovněž pravděpodobně vedlo k poklesu dovozních množství a/nebo cen, aby bylo možné konkurovat domácím dodávkám. Dovozní ceny těchto dvou surovin by tak byly velmi pravděpodobně podhodnoceny, pokud by se použily pro početní zjištění běžné hodnoty (65).

(148)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti informovala Komise zúčastněné strany druhou poznámkou, že má v úmyslu použít jako vhodnou reprezentativní zemi Malajsii a společnost Ajinomoto (Malaysia) Berhad v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení za účelem získání nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pro výpočet běžné hodnoty.

(149)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Malajsie jako reprezentativní země a společnosti Ajinomoto (Malaysia) Berhad jako výrobce v reprezentativní zemi.

(150)

Po druhé poznámce byly obdrženy připomínky pouze od žadatele. Žadatel předložil připomínky na základě toho, že jako reprezentativní země bude vybrána Malajsie.

(151)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených skutečností stanoveno, že Malajsie je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné posuzovat úroveň sociální a environmentální ochrany v souladu s poslední větou čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(152)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Malajsie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(153)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost Anhui Jinhe uvedla, že Malajsie není vhodnou reprezentativní zemí, neboť zde existuje pouze jedna společnost, Ajinomoto (Malaysia) Berhad, která působí ve stejné obecné kategorii výrobků jako Ace-K, a finanční údaje společnosti Ajinomoto jsou zkresleny, protože její náklady jsou do značné míry závislé na nákupech od společností ve spojení. Tvrdila, že výsledné nižší náklady na suroviny a další přímé náklady společnosti vysvětlují vysoké procento prodejních, režijních a správních nákladů použité pro početní zjištění běžné hodnoty.

(154)

Komise uvedla, že v poznámce 29 k příloze k účetní závěrce společnosti Ajinomoto (Malaysia) Berhad za účetní období končící dnem 31. března 2020 (66) bylo v prohlášení ředitelů, pokud jde o transakce se stranami ve spojení, včetně nákupů, uvedeno: „Ředitelé jsou toho názoru, že všechny výše uvedené transakce byly uzavřeny v rámci obvyklé obchodní činnosti a byly uskutečněny za sjednaných podmínek, které se podstatně neliší od podmínek, které lze získat při transakcích se stranami, které nejsou ve spojení.“ Toto prohlášení, které je součástí přílohy k účetní závěrce, bylo navíc v rámci povinného auditu ověřeno nezávislými auditory, kteří prohlásili (67), že účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz finanční situace společnosti k 31. březnu 2020. Komise se proto domnívala, že může stanovit prodejní, režijní a správní náklady na základě poměru prodejních, správních a režijních nákladů společnosti Ajinomoto (Malaysia) Berhad k výrobním nákladům, a zamítla argument vznesený společností Anhui Jinhe.

(155)

Společnost Anhui Jinhe dále tvrdila, že vhodnější reprezentativní zemí je Argentina, protože jsou k dispozici finanční údaje, poměr zisku k tržbám ve výši 5,3 % je přiměřený a argument Komise, že požadavky na dovozní licence ze strany Argentiny omezovaly zdroje dodávek, nebyl platný, neboť dovozní cla byla uplatňována pouze vůči jedné zemi (USA) a jednomu výrobku.

(156)

Komise s těmito tvrzeními nesouhlasila. Komise Argentinu jako reprezentativní zemi neodmítla, protože poměr zisku k prodeji ve výši 5,3 % nebyl přiměřený, ale z jiných důvodů. Jak je vysvětleno ve 137. bodě odůvodnění, pro žádnou relevantní společnost v Argentině nebyly k dispozici podrobné finanční výkazy, jaké byly k dispozici pro Malajsii. Kromě dovozního cla uvedeného společností Anhui Jinhe Komise zjistila požadavky na dovozní licence pro čtyři další suroviny, což by mohlo omezit zdroje dodávek, a tím zvýšit ceny na domácím trhu. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(157)

V první poznámce Komise uvedla výrobní faktory, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě dotčeného výrobku, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení snadno dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních faktorů uvedených v této poznámce.

(158)

Následně v druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke stanovení nezkreslených nákladů většiny výrobních faktorů, zejména surovin, údaje z databáze GTA. Kromě toho Komise uvedla, že využije Institutu pro informace a analýzu trhu práce (68) ke stanovení nezkreslených údajů o cenách práce a elektřiny, které poskytovatel elektrické energie Tenaga Nasional Berhad (TNB) zveřejnil na svých internetových stránkách (69) pro náklady na elektřinu.

(159)

Ve druhé poznámce Komise rovněž informovala zúčastněné strany, že vzhledem k omezené důležitosti některých jednotlivých položek surovin v celkových výrobních nákladech byly některé výrobní faktory považovány za „spotřební materiál“. Dále Komise informovala zúčastněné strany, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových výrobních nákladech a použije tento procentní podíl na přepočítané výrobní náklady za použití stanovených nezkreslených referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi.

(160)

Během slyšení společnost Anhui Jinhe tvrdila, že Komise nepřidala první poznámku do spisu šetření, který nemá důvěrnou povahu, do 65 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu, jak je uvedeno v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu.

(161)

Tato lhůta však nezahrnuje poznámky ke spisu. Dne 15. března 2021 Komise vydala svou první poznámku a dne 11. června 2021 svou druhou poznámku, přičemž u obou těchto poznámek měly zúčastněné strany 10 dnů na to, aby se k těmto aspektům vyjádřily. Společnost Anhui Jinhe nepředložila k těmto poznámkám žádné připomínky.

(162)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací zopakovala společnost Anhui Jinhe své tvrzení uvedené ve 160. bodě odůvodnění. Dále tvrdila, že Komise doplněním první poznámky do vyšetřovacího spisu 4,5 měsíce od zahájení šetření a druhé poznámky po 7,5 měsících nepřidala poznámky do spisu „ihned“ v souladu s bodem 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu ani „ihned“ podle čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení, a proto by se k nim nemělo přihlížet. Rovněž uvedla, že žádost neobsahovala žádné skutečnosti, které se týkají zkreslení určitých konkrétních vstupů používaných ve výrobním procesu společností Anhui Jinhe a že Komisi nebyly tyto důkazy žadatelem poskytnuty do 37 dnů ode dne oznámení o zahájení přezkumu. A konečně namítala, že předložením první poznámky po 37 dnech od zahájení přezkumu bylo porušeno právo společnosti Anhui Jinhe na obhajobu.

(163)

Komise s těmito tvrzeními nesouhlasí. Účelem první poznámky a druhé poznámky ke spisu je informovat strany o relevantních zdrojích, které hodlá použít pro účely stanovení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Poznámky nezahrnují posouzení týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Zvláštností tohoto případu byla skutečnost, že jak je vysvětleno ve 129. bodě odůvodnění, Ace-K se vyráběl pouze v Unii a v ČLR. Postup výběru reprezentativní země byl proto složitější než obvykle, neboť Komise musela posoudit, zda existuje výroba výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví jako dotčený výrobek. Kromě toho musí být šetření prováděné podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení, stejně jako stávající šetření, ukončeno do 12 měsíců a v každém případě nejpozději 15 měsíců ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu (jak je uvedeno v bodě 6 oznámení o zahájení přezkumu) ve srovnání s šetřením provedeným podle článku 5 základního nařízení, kdy by měla být prozatímní opatření uložena nejpozději do osmi měsíců od zahájení šetření. Navíc měla společnost Anhui Jinhe dostatek času na to, aby se k těmto poznámkám vyjádřila. Společnost Anhui Jinhe však k první poznámce, která určila tři možné reprezentativní země, nevznesla žádné připomínky. Společnost Anhui Jinhe neposkytla připomínky ani k druhé poznámce. Komise proto zamítla tvrzení, že došlo k porušení práva společnosti Anhui Jinhe na obhajobu.

(164)

Pokud jde o tvrzení, že žádost neobsahovala žádné skutečnosti týkající se zkreslení určitých konkrétních vstupů, jak je uvedeno ve 22. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že žádost obsahuje dostatečné důkazy pro zahájení šetření. Aby mohla Komise přezkoumat použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, nemusí žadatel předložit dodatečné důkazy týkající se konkrétně zkreslení některých vstupů. Proto bylo tvrzení zamítnuto.

(165)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během křížových kontrol na dálku byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory Ace-K

(166)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů uvedených výše. Metodika stanovení této částky je náležitě vysvětlena ve 186. bodě odůvodnění.

(167)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (70). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť ve 121. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny. Po vyloučení dovozu do Malajsie z Číny a ze zemí uvedených v příloze 1 nařízení 2015/755 Komise zjistila, že dovoz hlavních surovin z jiných třetích zemí zůstal reprezentativní (více než 75 % celkového objemu dovozu do Malajsie).

(168)

U malého počtu výrobních faktorů a vedlejších produktů představovaly skutečné náklady nebo hodnoty spolupracujícího vyvážejícího výrobce v období šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny.

(169)

Protože hodnota použitá u těchto výrobních faktorů neměla citelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise se rozhodla zařadit čistou hodnotu těchto nákladů do spotřebního materiálu.

(170)

Pokud jde o páru, vyvážející výrobce vykázal významné náklady v kategorii spotřebního materiálu. Vzhledem k tomu, že pára byla rovněž vedlejším produktem výrobního procesu, zahrnula Komise jak náklady, tak hodnotu příjmů z vedlejších produktů u páry do spotřebního materiálu.

(171)

Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatnila jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených cen.

(172)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, Komise uplatnila příslušné dovozní clo v reprezentativní zemi.

(173)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci při dodávkách surovin, jako procentní podíl na skutečných nákladech na tyto suroviny a poté uplatnila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejícího výrobce a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených dopravních nákladů na suroviny při dodání do závodu společnosti.

(174)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost Anhui Jinhe tvrdila, že Komise nestanovila přesnou referenční hodnotu pro hydroxid draselný. Tvrdila, že Komise v tomto ohledu použila malajsijskou cenu HS 281520 a že tato metodika nezohlednila skutečnost, že hydroxid draselný může být dovážen v kapalné a pevné formě s odlišnými cenami.

(175)

Pro stanovení referenční hodnoty pro hydroxid draselný použila Komise kód HS předložený společností Anhui Jinhe, který byl stejný pro kapalnou i pevnou formu. Osmimístný zbožový kód pro tento výrobek v Malajsii nerozlišuje mezi kapalnými a pevnými výrobky. Proto bylo tvrzení zamítnuto.

(176)

Společnost Anhui Jinhe rovněž tvrdila, že základním předpokladem, na němž je založeno pojetí dovozního cla, je, že v případě nákupu surovin na domácím trhu podléhá kupní cena dani z přidané hodnoty (DPH), zatímco pokud se suroviny pořizují na zahraničních trzích, země, které tuto surovinu vyvážejí, obecně DPH nevybírají. Proto bylo ve fázi dovozu vybráno dovozní clo s cílem vyrovnat daň tak, aby byla domácí cena srovnatelná s dovozní cenou. Pokud však určitá společnost nakupuje suroviny, je zaplacená DPH daní z přidané hodnoty na vstupu, která nebyla součástí výrobních nákladů, neboť šlo o započtení DPH na výstupu. Společnost Anhui Jinhe proto tvrdila, že by pro účely výpočtu běžné hodnoty nemělo být připočteno dovozní clo.

(177)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Režim DPH se liší od režimu dovozního cla. Zatímco u DPH dochází ke vzájemnému započtení DPH na vstupu a DPH na výstupu, a to i u dovážených surovin, tento zápočet se u dovozního cla nepoužívá. Účelem připočtení dovozního cla je získat konečnou dovozní cenu na domácím trhu. Proto bylo tvrzení zamítnuto.

(178)

Ve druhé poznámce Komise uvedla svůj záměr použít statistiky zveřejněné Institutem pro informace a analýzu trhu práce (71) v Malajsii ke stanovení mezd v Malajsii s využitím informací o průměrných nákladech práce na zaměstnance ve výrobním odvětví za období šetření.

(179)

V návaznosti na druhou poznámku žadatel uvedl, že na základě nákladů práce mimo exekutivu stanovených Komisí pro společnost Ajinomoto (Malaysia) Berhad (RM 38 791 005) a skutečnosti, že se jednalo o 452 osob, lze vyvodit, že společnost Ajinomoto (Malaysia) Berhad platila každému zaměstnanci mimo exekutivu v průměru 85 820,81 RM/rok, což odpovídá 7 151,73 RM/měsíc (11 952,8 CNY/měsíc). Uvedl, že vzhledem k tomu, že společnost Ajinomoto (Malaysia) Berhad působila ve stejném podnikatelském odvětví jako výrobci Ace-K, bylo by přiměřené vypočítat referenční hodnotu pro práci za použití hodinových nákladů práce mimo exekutivu z účetní závěrky společnosti Ajinomoto (Malaysia) Berhad.

(180)

Komise konstatuje, že údaje Institutu pro informace a analýzu trhu práce se vztahují k roku 2016. Vzhledem k tomu, že údaje o práci mimo exekutivu navrhované žadatelem se vztahují k rozpočtovému roku končícímu dnem 31. března 2020 a pocházejí od společnosti působící ve stejném odvětví jako výrobci Ace-K, považovala Komise žádost žadatele o stanovení mzdových nákladů na tomto základě za přiměřenou.

(181)

Ceny elektřiny pro společnosti (průmyslové uživatele) v Malajsii zveřejňuje poskytovatel elektrické energie Tenaga Nasional Berhad (TNB) na svých internetových stránkách (72). Nejnovější sazby byly zveřejněny dne 1. ledna 2014 a v období přezkumného šetření byly stále platné. Komise použila ke stanovení nákladů na elektřinu na kWh sazby průmyslových cen elektřiny ve spotřebitelském pásmu „tarif E2 – tarif pro střední napětí ve špičce / mimo špičku pro průmysl“ od TNB.

(182)

Pokud jde o prvek maximální poptávky, vyvážející výrobce neposkytl podrobné údaje o maximální poptávce za půl hodiny, což je prvek výpočtu. Komise proto tento prvek stanovila konzervativně na základě průměrné poptávky za půl hodiny v měsíci s nejvyšší poptávkou.

(183)

Komise poté stanovila spotřebu vyvážejícího čínského výrobce během špičky a mimo špičku v malajsijském tarifním systému, což odpovídalo obdobím špičky a neutrálním obdobím (malajsijské období špičky) a období nízké spotřeby (malajsijské období mimo špičku) v čínském tarifním systému.

(184)

Poté Komise použila malajsijské ceny za jednotku spotřebovanou během malajsijské špičky a období mimo špičku na spotřebu čínského vyvážejícího výrobce v kWh v těchto obdobích a přičetla maximální poptávku určenou výše a výkupní cenu ve výši 1,6 % s cílem stanovit náklady na elektřinu na jednu kWh.

(185)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk.“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(186)

Výrobní režie spolupracujícího vyvážejícího výrobce byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vynaložených vyvážejícím výrobcem. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(187)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk vycházela Komise z finančních údajů společnosti Ajinomoto (Malaysia) Berhad končící dnem 31. března 2020. Komise tyto údaje zpřístupnila zúčastněným stranám ve druhé poznámce.

(188)

Jak je uvedeno ve druhé poznámce, Komise nejprve analyzovala auditovaný výkaz zisků a ztrát a komentáře k účetní závěrce společnosti Ajinomoto (Malaysia) Berhad za rok končící dnem 31. března 2020 s cílem stanovit náklady na prodej a prodejní, režijní a správní náklady. Některé druhy nákladů byly podle potřeby přímo přiřazeny k nákladům na prodej (např. odpisy zařízení, strojů a vybavení) nebo prodejní, režijní a správní náklady (např. platy ředitelů). Ostatní náklady byly rozděleny mezi náklady na prodej a prodejní, režijní a správní náklady na základě počtu zaměstnanců mimo exekutivu (rozdělených na náklady na prodej) a jiných (rozdělených na prodejní, režijní a správní náklady). V této analýze Komise uvedla prodejní, režijní a správní náklady jako procentní podíl z nákladů na prodej.

(189)

V návaznosti na druhou poznámku žadatel uvedl, že úrokové výnosy ve výši 2 894 308 MR by neměly být považovány za záporné prodejní, režijní a správní náklady.

(190)

Komise se shodla na tom, že vzhledem k tomu, že společnost Ajinomoto (Malaysia) Berhad držela významná aktiva v hotovosti, která by byla zdrojem těchto příjmů, neměly by být obdržené úroky použity za účelem snížení prodejních, režijních a správních nákladů spojených s výrobou výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise proto v tomto smyslu prodejní, režijní a správní náklady upravila.

(191)

Žadatel dále tvrdil, že při stanovení úrovně ziskovosti by Komise měla vzít v úvahu ziskovost společnosti Ajinomoto (Malaysia) Berhad, pokud jde o její průmyslový prodej, a nikoli o její spotřebitelský prodej, jelikož jak žadatel, tak společnost Anhui Jinhe prodávají Ace-K „mezi podniky“. Uvedl, že by bylo možné vypočítat ziskovost průmyslového odvětví na základě segmentových informací, které jsou k dispozici na straně 89 výroční zprávy za rok 2020.

(192)

Komise poznamenala, že údaje ve výroční zprávě by umožnily stanovit u průmyslového prodeje procentní podíl zisku, nikoli však rovnocenný procentní podíl prodejních, režijních a správních nákladů u průmyslového prodeje. Komise proto toto tvrzení odmítla a stanovila zisk a prodejní, režijní a správní náklady na základě celkových údajů společnosti Ajinomoto (Malaysia) Berhad.

(193)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost Anhui Jinhe dále tvrdila, že Komise nadhodnotila prodejní, režijní a správní náklady společnosti Ajinomoto tím, že všechny „ostatní provozní náklady“ přiřadila k prodejním, režijním a správním nákladům. Tvrdila, že části „ostatních provozních nákladů“ nutně představují náklady na prodej, a nikoli prodejní, režijní a správní náklady, jelikož například u žádného z výdajů neklasifikovaného jako „ostatní provozní náklady“ to nevypadá, že zahrnuje náklady na energii, které by měly být alespoň částečně považovány za výrobní náklady, a nikoli za prodejní, režijní a správní náklady.

(194)

Komise konstatuje, že ve výroční zprávě společnosti Ajinomoto nejsou jasně uvedeny ani rozepsány náklady zahrnuté do této kategorie. Podrobné zveřejnění rozvržení nákladů pro stanovení prodejních, režijních a správních nákladů bylo provedeno v rámci druhé poznámky a zúčastněným stranám bylo poskytnuto 10 dnů na to, aby se k němu vyjádřily. Společnost Anhui Jinhe se k tomuto aspektu v uvedené době nevyjádřila. I kdyby však Komise toto tvrzení akceptovala, nezměnilo by to závěry šetření, že během období šetření dumping (ve vysoké míře) přetrvával.

(195)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(196)

Zaprvé Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady (zahrnující spotřebované suroviny, práci a energii). Komise uplatnila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních faktorů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Komise vynásobila faktory použití nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi.

(197)

Zadruhé, k dosažení nezkreslených výrobních nákladů Komise přičetla výrobní režijní náklady. Výrobní režijní náklady vzniklé u spolupracujícího vyvážejícího výrobce byly zvýšeny o náklady na suroviny a spotřební materiál uvedené ve 168. až 171. bodě odůvodnění a následně vyjádřené jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(198)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise použila prodejní, režijní a správní náklady a zisk, jak je uvedeno ve 188. až 192. bodě odůvodnění. Stanovila je na základě účetní závěrky společnosti Ajinomoto (Malaysia) Berhad, jak je vysvětleno ve 187. bodě odůvodnění.

(199)

Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a uplatněné na nezkreslené výrobní náklady činily 32,7 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a uplatněný na nezkreslené výrobní náklady činil 22,8 %.

(200)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(201)

Spolupracující vyvážející výrobce vyvážel přímo nezávislým odběratelům na trhu Unie.

(202)

Vývozní cena byla cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný za účelem vývozu do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(203)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu spolupracujícího vyvážejícího výrobce na základě ceny ze závodu.

(204)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy vývozní ceny o náklady na dopravu, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady v ČLR, námořní dopravu a pojištění, úvěrové náklady, bankovní poplatky a náklady na balení.

(205)

U spolupracujícího vyvážejícího výrobce, společnosti Anhui Jinhe, Komise srovnávala běžnou hodnotu obdobného výrobku s vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(206)

Na tomto základě vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením činilo 67,6 %.

(207)

Průměrné dovozní ceny z Číny podle oficiálních statistik jsou v souladu s cenami společnosti Anhui Jinhe. Vzhledem ke značnému dumpingovému rozpětí a nedostatečné spolupráci ze strany ostatních vyvážejících výrobců měla Komise za to, že za dumpingové ceny vyvážejí i jiné společnosti.

(208)

Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(209)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, atraktivita trhu Unie a pravděpodobné ceny a dumpingová rozpětí v případě zrušení opatření.

(210)

Komise analyzovala situaci týkající se výrobní kapacity a volné kapacity na základě informací uvedených v žádosti, formulářů pro výběr vzorku předložených čínskými vyvážejícími výrobci, odpovědí na dotazník obdržených od spolupracujícího vyvážejícího výrobce, obdržených podání a internetových stránek výrobců v Číně.

(211)

Žadatel v žádosti uvedl, že stávající kapacita v ČLR činí 39 500 tun a využití kapacity na základě celosvětového prodeje je nižší než 50 % (73).

(212)

Společnost Anhui Jinhe tvrdila, že Ace-K v ČLR vyráběly pouze tři společnosti, a to Anhui Jinhe, Vitasweet a Yabang, a poskytla důkazy prokazující, že někteří čínští výrobci uvedení v žádosti Ace-K nevyráběli.

(213)

Komise přijala důkazy (74) od společnosti Anhui Jinhe, které podle všeho naznačují, že společnosti Shandong MinghuiFood Co., Ltd, Suzhou PeacockFood Additive Co., Ltd a Suzhou Hope Technology Co., Ltd již Ace-K nevyrábějí. Nicméně nic nenasvědčuje tomu, že by jejich kapacita již neexistovala, ani neexistují informace, že by jejich kapacita nemohla být v krátkodobém horizontu obnovena.

(214)

Pokud jde o společnost Hangzhou SanheFood Co., Ltd, Komise se vzhledem k neexistenci důkazů o opaku domnívala, že je stále výrobcem, a na základě jejích internetových stránek (75) dospěla k závěru, že má kapacitu nejméně 5 000 tun a potenciálně více.

(215)

Žadatel předložil důkazy o tom, že společnost Nantong Hongxin měla ve výstavbě kapacitu pro Ace-K v celkové výši 15 000 tun s očekávaným dokončením v roce 2021 (76) a že společnost Ningxia Wanxiangyuan měla v plánu vybudovat nové výrobní zařízení pro Ace-K s kapacitou 5 000 tun ročně, které prošlo v říjnu 2020 (77) fází posouzení vlivů na životní prostředí. Žadatel rovněž odkázal na oznámení společnosti Anhui Jinhe z roku 2017 týkající se možného zvýšení výrobní kapacity, nepředložil však žádné důkazy o tom, že k tomuto rozšíření dochází, ani objem dotčené výrobní kapacity.

(216)

Společnost Anhui Jinhe tyto důkazy nezpochybnila.

(217)

Komise se rovněž dozvěděla o dalším možném výrobci Ace-K v Číně pod názvem Jiangxi Beiyang, ale nepodařilo se jí nalézt podrobnější informace o jeho potenciální výrobě nebo výrobní kapacitě.

(218)

Vzhledem ke všem dostupným důkazům měla Komise za to, že současná čínská kapacita se pravděpodobně pohybuje v rozmezí od 32 000 do 40 500 tun a že se v krátkodobém horizontu pravděpodobně zvýší o 20 000 tun na rozmezí od 52 000 do 60 500 tun.

(219)

Společnost Anhui Jinhe odhadla roční celosvětovou poptávku po Ace-K v rozmezí 18 000 až 20 000 tun a tvrdila, že s ročním tempem růstu ve výši 2,3–4,5 % (pro které žadatel poskytl důkazy) by se rychle vyčerpala veškerá dostupná volná kapacita v Číně.

(220)

Nicméně na základě stávající kapacity v Číně, která činí 32 000 až 40 500 tun, bylo zřejmé, že stávající celosvětovou poptávku může snadno uspokojit samotná Čína a byla by toho schopna nejméně v příštích 10 letech.

(221)

Komise rovněž zkoumala situaci, pokud jde o volnou kapacitu.

(222)

Na základě dostupných informací týkajících se tří společností, o nichž společnost Anhui Jinhe tvrdila, že v současné době vyrábějí, jakož i společnosti Hangzhou SanheFood Co. Ltd., dospěla Komise k závěru, že tyto čtyři společnosti mají pravděpodobně volnou kapacitu ve výši přibližně 5 200 tun (78). To představovalo přibližně dvojnásobek spotřeby v Unii v období přezkumného šetření (viz 239. bod odůvodnění).

(223)

Současná odhadovaná volná kapacita ve výši přibližně 5 200 tun spolu s dodatečnou kapacitou 20 000 tun, která má být v Číně v krátkodobém horizontu instalována, je vyšší než odhad společnosti Anhui Jinhe týkající se současné celosvětové poptávky a činí více než osminásobek celkové spotřeby v Unii.

(224)

Proto bude v ČLR existovat značná výrobní kapacita a volná kapacita s cílem výrazně zvýšit prodej na trh Unie v případě, že antidumpingová opatření pozbudou platnosti.

(225)

Atraktivita trhu Unie pro čínský vývoz byla zjevná vzhledem k pokračující a masivní přítomnosti tohoto dovozu i v případě antidumpingových opatření, který během období přezkumného šetření dosáhl podílu [31 % až 37 %] na trhu Unie, jak je uvedeno ve 242. bodě odůvodnění.

(226)

Nadměrná čínská kapacita představuje silný motiv k vývozu v tomto odvětví, které se na vývoz přirozeně orientuje, protože existuje pouze jeden zahraniční konkurent (žadatel). Čínští vývozci již vyčerpali potenciál jiných vývozních trhů, než je trh Unie, protože na nich již dominují s průměrným tržním podílem vyšším než 70 % (79).

(227)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Anhui Jinhe tvrdila, že Komise neprokázala, že Unie je pro čínské výrobce Ace-K atraktivním trhem. V tomto ohledu společnost Anhui Jinhe tvrdila, že žadatel prodává stále větší část své výroby na třetích trzích, což naznačuje, že trh Unie není atraktivní ani pro výrobce v Unii. Společnost Anhui Jinhe navíc tvrdila, že vývozní cena čínských výrobců do Unie byla stejná nebo mírně nižší než jejich vývozní cena na trhy mimo EU. Na základě výše uvedených skutečností dospěla společnost Anhui Jinhe k závěru, že trh Unie je pro čínské výrobce méně atraktivní než jakýkoli jiný třetí trh, a to z důvodu přítomnosti místního konkurenta.

(228)

Ve svých připomínkách k podání společnosti Anhui Jinhe žadatel tvrdil, že antidumpingová cla nevyloučila čínské vyvážející výrobce z trhu Unie. Žadatel dále tvrdil, že trh Unie může být pro čínské výrobce méně atraktivní kvůli platným antidumpingovým clům, ale pokud by tato cla byla zrušena, čínští výrobci by považovali trh Unie za atraktivní.

(229)

V tomto ohledu Komise připomíná, že čínští vyvážející výrobci si udrželi velmi významný podíl na trhu Unie i po uložení antidumpingových cel, jak je popsáno ve 242. bodě odůvodnění. Pokud by trh nebyl atraktivní, k tak velkému proniknutí na trh by nedošlo. Je tomu tak spíše v případě, kdy se uplatňují dodatečná antidumpingová cla, neboť dovozní ceny franko přístav určení jsou vyšší a činí vývoz do EU nákladnějším. Za těchto cenových okolností by vývozci nadále neprodávali významná množství na neatraktivní trh. Komise proto na základě zjištění shrnutých ve 234. bodě odůvodnění výše uvedený argument zamítá. Pokud by antidumpingová cla pozbyla platnosti, měli by čínští výrobci příležitost zvýšit svůj prodej a podíl na trhu v Unii.

(230)

Atraktivitu trhu Unie dále potvrdily cenové prvky analyzované ve 232. a 233. bodě odůvodnění.

(231)

Společnost Anhui Jinhe tvrdila, že vývozní ceny Ace-K z ČLR do třetích zemí byly vyšší než vývozní ceny do Unie. Kromě toho tvrdila, že neexistují žádná omezení týkající se prodeje Ace-K do třetích zemí.

(232)

Komise zjistila, že čínské vývozní ceny do třetích zemí byly přibližně na stejné úrovni jako ceny do Unie. To naznačuje, že dumping je strukturální strategií, jak proniknout na trhy třetích zemí, a proto bude pokračovat.

(233)

Čínští výrobci mohou být schopni prodávat do Unie za vyšší cenu než do jiných třetích zemí, pokud by stávající cla pozbyla platnosti, avšak značná přebytečná nabídka v Číně by pravděpodobně tlačila ceny na trhu Unie na úroveň nižší než stávající. Dumpingová rozpětí se proto pravděpodobně dále zvýší.

(234)

Komise zjistila, že v ČLR existuje značná volná kapacita, která se v krátkodobém horizontu pravděpodobně bude dále zvyšovat. Atraktivita trhu Unie jasně vyplývala z vysokého podílu čínských výrobců na trhu navzdory zavedení značných antidumpingových cel. Ceny na trhu Unie byly navíc atraktivní, a i když by čínští výrobci mohli své ceny ze současné úrovně zvýšit, pokud by opatření pozbyla platnosti, přebytečná volná kapacita v Číně spolu s mírným očekávaným tempem růstu světového trhu by pravděpodobně stále vedla ke snižování cen, jestliže by opatření neexistovala.

(235)

Kromě toho byla zjištěná míra dumpingu značná.

(236)

Analýza Komise tak v období přezkumného šetření odhalila dumping a pravděpodobnost, že pokud by opatření pozbyla platnosti, dovoz by ve významných objemech pokračoval za dumpingové ceny.

(237)

Obdobný výrobek vyráběl v Unii v posuzovaném období jeden výrobce. Tento výrobce představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(238)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu na unijním trhu a dovozu z ČLR a z jiných třetích zemí, jak je uvedeno ve statistikách dovozu na základě databáze podle čl. 14 odst. 6.

(239)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(240)

Spotřeba Ace-K se ve srovnání s počátkem posuzovaného období zvýšila o 6 % v důsledku zvýšené poptávky po výrobcích bez cukru v Unii.

(241)

Objem dovozu stanovila Komise na základě databáze podle čl. 14 odst. 6. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6 a údajů poskytnutých výrobním odvětvím Unie.

(242)

Dovoz z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(243)

Objem dovozu z Číny vykazoval určité výkyvy, s nárůstem o 4 % v roce 2018, po němž následoval pokles v roce 2019. Během období přezkumného šetření objem dovozu ve srovnání s počátkem posuzovaného období výrazně vzrostl, a to o 18 %. Tento nárůst od roku 2019 se časově shodoval s mírným poklesem spotřeby v Unii během téhož období.

(244)

Podíl dovozu z Číny na trhu vykazoval podobný vývoj jako objem dovozu, se zvýšením o 3 % v roce 2018, po němž následoval pokles v roce 2019. Z tohoto poklesu mohlo během období přezkumného šetření dojít k zotavení s nárůstem o 11 % ve srovnání s počátkem posuzovaného období. Komise zjistila, že navzdory poklesu spotřeby v Unii se v období přezkumného šetření podíl dovozu z ČLR na trhu zvýšil, a to na úkor objemu prodeje a tržního podílu výrobního odvětví Unie, jak je popsáno ve 257. a 258. bodě odůvodnění.

(245)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6.

(246)

Průměrná cena dovozu z dotčené země se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(247)

Průměrné ceny dovozu z ČLR vykázaly v posuzovaném období celkově silný nárůst o 19 %. Dovozní ceny z Číny byly ve srovnání s cenami v Unii podstatně nižší, jak ukazuje tabulka 8.

(248)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(249)

Toto cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání se vyjádřil jako procentní podíl obratu výrobců Unie během období přezkumného šetření. Srovnání ukázalo, že vážené průměrné rozpětí cenového podbízení činí více než 10 %. Pokud se nepřihlíží k antidumpingovým clům, dosáhlo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení více než 45 %.

(250)

Dovoz Ace-K z jiných třetích zemí než ČLR představoval během posuzovaného období tržní podíl pouze 1 až 4 %. Jelikož se Ace-K vyrábí pouze v Číně a v Unii, Komise se domnívala, že tento dovoz byl nesprávně klasifikován jako Ace-K nebo že jeho původ byl nesprávně deklarován. Z tohoto důvodu Komise ve své analýze újmy tento dovoz dále nezohledňovala.

(251)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(252)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii

(253)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšil o 14 %. Toto zvýšení může souviset za prvé s obecným nárůstem poptávky po Ace-K a za druhé s účinkem antidumpingových cel, která výrobnímu odvětví umožnila zotavit se a zvýšit objem výroby.

(254)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie byla během posuzovaného období zachována na stejné úrovni. Ačkoli antidumpingová cla umožnila výrobnímu odvětví Unie, aby se zotavilo, hodnocení trhu nedávalo důvod k rozšíření kapacity.

(255)

Využití kapacity se zvýšilo v souladu s ročním objemem výroby popsaným ve 253. bodě odůvodnění a vzrostlo o 14 % v důsledku antidumpingových cel a celkového nárůstu poptávky po Ace-K.

(256)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu v Unii

(257)

Během posuzovaného období objem prodeje výrobce v Unii kolísal. Objem prodeje se v roce 2018 snížil o 3 %, po čemž následoval silný nárůst o 11 % v roce 2019 ve srovnání s počátkem posuzovaného období. Během období přezkumného šetření se objem prodeje vrátil na původní úroveň na začátku posuzovaného období.

(258)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období kolísal a během období přezkumného šetření klesl o 5 %.

(259)

Zaměstnanost a produktivita se v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita v Unii

(260)

Od roku 2017 do konce období šetření zvýšilo výrobní odvětví Unie počet svých zaměstnanců o 14 %, což odpovídá nárůstu výroby.

(261)

Zároveň se produktivita ve stejném období zvýšila o 10 %.

(262)

Dumpingové rozpětí pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce, jak je uvedeno ve 206. bodě odůvodnění, bylo výrazně vyšší než na minimální úrovni, přičemž objem a tržní podíl dovozu z ČLR, jak je popsáno ve 243. a 244. bodě odůvodnění, byly během posuzovaného období stále významné.

(263)

Navzdory skutečnosti, že u dovozu z ČLR stále existoval dumping, se výrobnímu odvětví Unie podařilo překonat účinky dřívějších dumpingových praktik.

(264)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny jediného výrobce v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(265)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období po uložení antidumpingových opatření zvýšila o 35 %.

(266)

Výrobní náklady zůstaly během posuzovaného období stabilní.

(267)

Průměrné náklady práce se v posuzovaném období u výrobce v Unii vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(268)

Průměrné náklady práce na zaměstnance ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšily o 11 %.

(269)

Úroveň zásob u jediného výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 10

Zásoby

(270)

Během posuzovaného období vzrostly zásoby o 11 %.

(271)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobce v Unii vyvíjely v posuzovaném období takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(272)

Ziskovost výrobce v Unii stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost vykázala v posuzovaném období silný nárůst o 93 %. Antidumpingová cla umožnila výrobci v Unii vrátit se na vysokou úroveň ziskovosti.

(273)

Šetření ukázalo, že období přezkumného šetření se vyznačovalo výjimečnými okolnostmi, které souvisely s vypuknutím pandemie COVID-19. Zejména velcí odběratelé potravin a výrobků pro farmaceutické účely nakoupili v první polovině roku 2020 vyšší objemy Ace-K od výrobního odvětví Unie, aby si zajistili dodávky této přísady. Rovněž každoroční údržba výrobního odvětví Unie, která zahrnuje období, kdy je výroba zastavena, byla v roce 2020 odložena oproti obvyklé době v roce, což vedlo ke zvýšení výroby v období přezkumného šetření. Tento výjimečný vývoj na trhu způsobil zvýšení prodejních cen výrobního odvětví Unie ve srovnání s rokem 2019 a zvýšení zisku výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření. Šetřením bylo zjištěno, že po odstranění těchto jednorázových dopadů by zisk výrobního odvětví Unie byl řádově stejný jako ziskovost dosažená před vznikem mimořádných okolností, tj. v roce 2019.

(274)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se zvýšil podobně jako ziskovost o 80 %, což opět odráží pozitivní účinek antidumpingových cel a výjimečných okolností v období přezkumného šetření, které jsou popsány ve 273. bodě odůvodnění.

(275)

Úroveň investic se v posuzovaném období snížila o 13 %. Jak je popsáno ve 272. bodě odůvodnění, antidumpingová cla umožnila návrat ke zdravé podnikatelské činnosti, ale neodůvodnila potřebu investic do dodatečných výrobních kapacit.

(276)

Návratnost investic se v posuzovaném období značně zvýšila, a to o 124 %.

(277)

Většina ukazatelů újmy, jako je výroba, zaměstnanost, využití kapacity, produktivita, ziskovost a peněžní tok, se vyvíjela pozitivně. Zatímco vývoj finančních ukazatelů, jako je úroveň investic a návratnost investic, je záporný, jejich absolutní úrovně jsou uspokojivé a nenaznačují známky podstatné újmy.

(278)

Komise proto dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie se zotavilo z předchozí újmy a během období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(279)

Komise ve 278. bodě odůvodnění učinila závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z ČLR, kdyby opatření vůči čínskému dovozu pozbyla platnosti.

(280)

Komise zkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v ČLR, pravděpodobné úrovně cen dovozu z ČLR při neexistenci antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie, včetně cenového podbízení v případě neexistence antidumpingových opatření.

(281)

Jak je uvedeno ve 210. až 223. bodě odůvodnění výše, v ČLR existuje značná výrobní kapacita a volná kapacita pro rychlé zvýšení vývozu na trh EU v případě, že by antidumpingová opatření pozbyla platnosti.

(282)

Tato značná nadměrná kapacita a atraktivita trhu Unie popsaná v 225. až 229. bodě odůvodnění by pravděpodobně vedla k masivnímu dodatečnému vývozu do Unie za dumpingové ceny, který by mohl snadno pokrýt celou spotřebu v Unii.

(283)

Na světovém trhu mimo Unii, kde nejsou zavedena žádná opatření na ochranu obchodu, mají čínští výrobci dominantní podíl na trhu (v průměru více než 70 %).

(284)

Při neexistenci opatření je pravděpodobné, že by podíl čínských výrobců na trhu dosáhl přinejmenším jejich celosvětového podílu na trhu.

(285)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Anhui Jinhe tvrdila, že Čína neměla dominantní postavení na třetích trzích, neboť údajný 70% podíl čínských výrobců na trzích třetích zemí odpovídá jejich podílu na celkové výrobní kapacitě ve světě, a tento podíl na trhu proto odrážel vyvážené rozdělení světového trhu mezi soutěžící výrobce.

(286)

Ve svých připomínkách k tvrzení společnosti Anhui Jinhe žadatel tvrdil, že argument společnosti Anhui Jinhe je založen na srovnání celkové čínské výrobní kapacity s celkovou výrobní kapacitou žadatele a že tento argument neplatí, protože v Číně existuje značná nadměrná kapacita.

(287)

Argument společnosti Anhui Jinhe odráží přístup Číny k průmyslové politice po etapách: vybuduje se rozsáhlá nadměrná kapacita založená na státem způsobených zkresleních; velká část této nadměrné kapacity vyveze do celého světa; zlikvidují se konkurenti v EU (i jinde) nikoli na základě skutečné konkurenceschopnosti, ale na základě nekalého obchodu; čínské společnosti dosáhnou po celém světě zásadních, dokonce dominantních postavení. O tomto postupu se poté tvrdí, že jde o „normální rozdělení“. Trhy by však neměly být ovlivňovány velikostí konkurentů, ale spíše jejich schopností soutěžit na spravedlivém základě za rovných podmínek. Tato argumentace poskytuje výklad čínských důvodů, které stojí za rozsáhlou přítomností Číny ve světě. Skutečností však zůstává, že tato rozsáhlá přítomnost má podstatný dopad na hospodářskou soutěž a vede ke zjištěním Komise, že pokud by neexistovala antidumpingová opatření, podíl čínských výrobců na trhu Unie by se velmi pravděpodobně výrazně zvýšil, což by pro výrobce v Unii znamenalo významnou ztrátu tržního podílu. Proto bylo tvrzení zamítnuto.

(288)

Bez antidumpingových cel by se ceny čínského Ace-K po proclení pohybovaly v rozmezí od 6,2 do 6,75 EUR/kg. Při srovnání těchto cen s jednotkovými výrobními náklady výrobního odvětví Unie bez dopravy a skladování během období přezkumného šetření a jeho průměrnou prodejní cenou ze závodu v Unii v případě Ace-K pro potravinářské účely, které je určeno uživatelům a obchodníkům v období přezkumného šetření, analýza ukázala, že ceny dovozu z Číny by byly o více než 45 % nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(289)

Pokud by opatření neexistovala, v případě scénáře, kdy by čínští vyvážející výrobci měli v EU stejnou úroveň pronikání jako na jiných světových trzích (v průměru přibližně 70 %) (80), představovala by ztráta prodeje a z toho vyplývající zvýšení nákladů výrobního odvětví Unie značné finanční ztráty s ohledem na pravděpodobnou cenovou úroveň, přičemž ziskovost by se dostala do záporných hodnot. Újma by se tak v krátké době stala podstatnou a ohrozila by přežití výrobního odvětví Unie.

(290)

Tento pravděpodobný scénář je podpořen důkazy poskytnutými žadatelem o významné ztrátě prodeje a tržního podílu ve Spojeném království po brexitu a následném zrušení antidumpingových opatření uložených na Ace-K. Při neexistenci opatření se totiž na trhu Unie pravděpodobně vyvine podobná situace.

(291)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Anhui Jinhe tvrdila, že v důsledku zrušení antidumpingových cel kvůli brexitu žadatel neutrpěl významnou ztrátu prodeje a podílu na trhu ve Spojeném království. Kromě toho společnost Anhui Jinhe tvrdila, že ve veřejně přístupném spisu neexistují žádné důkazy týkající se prodeje žadatele ve Spojeném království a zvýšení čínského vývozu do Spojeného království.

(292)

Ve svých připomínkách k podání společnosti Anhui Jinhe žadatel tvrdil, že společnost Anhui Jinhe měla přístup k čínským vývozním statistikám a že žadatel tyto údaje o vývozu rovněž poskytl v průběhu šetření. Žadatel navíc poukázal na to, že k jeho ztrátě došlo již před zrušením antidumpingových cel ve Spojeném království.

(293)

V tomto ohledu Komise připomíná, že žadatel předložil svou odpověď na dotazník nejprve s údaji zahrnujícími Spojené království v rámci prodeje v EU a poté novou verzi s údaji bez Spojeného království. Nedůvěrné verze obou odpovědí na dotazník jsou ve veřejně přístupném spisu. Komise rovněž analyzovala statistiky dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z Číny do Spojeného království. V reakci na podání společnosti Anhui Jinhe byla v tomto ohledu přidána poznámka do spisu šetření, který nemá důvěrnou povahu. Jak odpovědi na dotazník, tak statistické údaje potvrdily zjištění o ztrátě tržního podílu žadatele již při očekávání zrušení antidumpingových cel v důsledku brexitu. Výše uvedené tvrzení společnosti Anhui Jinhe je proto neopodstatněné.

(294)

Výše uvedená analýza ukázala, že výrobní odvětví Unie mělo z uložení cel prospěch a po uložení opatření se zotavilo ze své situace působící újmu. Avšak při neexistenci opatření by očekávaný masivní nárůst dovozu z Číny za ceny působící újmu rychle vedl ke zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie, což by vedlo k podstatné újmě.

(295)

Komise proto dospěla k závěru, že neexistence opatření by se vší pravděpodobností vedla k významnému nárůstu dumpingového dovozu z dotčené země za ceny působící újmu a že by se pravděpodobně obnovila podstatná újma.

(296)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda zachování stávajících antidumpingových opatření nebude v rozporu se zájmem Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(297)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(298)

Na základě toho Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu obnovení újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

(299)

Jak je uvedeno ve 278. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie se zotavilo z újmy způsobené dřívějším dumpingem a jeho fungování je životaschopné, pokud nebude vystaveno nekalé soutěži ze strany dumpingového dovozu.

(300)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, situace výrobního odvětví Unie se pravděpodobně rychle zhorší, jak je vysvětleno ve 279. až 294. bodě odůvodnění.

(301)

Byl proto učiněn závěr, že prodloužení platných opatření vůči ČLR by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(302)

Jak je uvedeno ve 29. bodě odůvodnění, žádný dovozce, který není ve spojení, během šetření nespolupracoval.

(303)

Stávající šetření neodhalilo žádný významný nepříznivý dopad platných opatření na dovozce.

(304)

Předchozí šetření dospělo k závěru, že dovozci mohou být opatřeními negativně ovlivněni, avšak ve velmi omezené míře. Ace-K tvoří jen malou část podnikání pro dovozce, kteří mají širší sortiment výrobků.

(305)

Proto je na základě dostupných informací zřejmé, že uložení opatření by mělo na dovozce jen velmi omezený dopad, pokud vůbec, a tento dopad by jednoznačně převážily přínosy, které by tato opatření mohla přinést výrobnímu odvětví Unie.

(306)

ACE-K se používá především jako náhražka cukru v odvětví potravin a nápojů, například v nealkoholických nápojích nebo mléčných výrobcích. V menší míře se Ace-K používá ve farmaceutickém odvětví.

(307)

Při šetření nespolupracovali žádní uživatelé.

(308)

Stávající šetření neodhalilo žádný významný nepříznivý dopad platných opatření. Předchozí šetření vůči ČLR odhalilo, že z hlediska nákladů je dopad Ace-K na hotové výrobky minimální. Ukázalo se však také, že použití Ace-K je nezbytné u výrobků, které jsou již na trhu. Mohly by být vyvinuty nové výrobky s alternativními sladidly, ale změnit složení již zavedených výrobků by bylo riskantní a nákladné. Proto byl přístup uživatelů k alternativním zdrojům Ace-K považován za důležitý.

(309)

Z těchto důvodů dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření byla prodloužena, byl by dopad na hospodářskou situaci uživatelů pravděpodobně nevýznamný.

(310)

Výrobce v Unii tvrdil, že zabezpečení dodávek Ace-K je pro výrobce potravin a nápojů klíčové a že není v zájmu Unie, aby se stala závislou na dodávkách výrobků pouze z jedné země. Výrobce se dále domníval, že jakmile se některý výrobce nápoje nebo potravinářského výrobku rozhodne používat jako své nízkokalorické sladidlo Ace-K, nemůže přejít na jiné sladidlo, aniž by podstatně změnil chuť a ovlivnil vnímání výrobku ze strany spotřebitelů.

(311)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, aby stávající opatření uložená na dovoz Ace-K pocházejícího z ČLR nebyla zachována.

(312)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Anhui Jinhe tvrdila, že zachování opatření není v zájmu Unie. V tomto ohledu společnost Anhui Jinhe tvrdila, že žadatel má omezenou výrobní kapacitu a vysokou míru využití kapacity, a proto není schopen zásobovat celý trh, aniž by se stáhl z vývozních trhů. Kromě toho měla společnost Anhui Jinhe za to, že uživatelé Ace-K jsou odkázáni na alternativní zdroje dodávek, a proto nemají jinou možnost, než zaplatit antidumpingová cla a přenést je na spotřebitele, což zvyšuje ceny potravin. V neposlední řadě společnost Anhui Jinhe tvrdila, že strategie uživatelů spočívající ve více zdrojích dodávek by v každém případě byla pro žadatele dostatečnou ochranou, neboť by bránila čínskému dovozu získat podstatné podíly na trhu od výrobce v Unii.

(313)

Ve svých připomínkách k podání společnosti Anhui Jinhe žadatel tvrdil, že má dostatečnou výrobní kapacitu, aby zásoboval celý trh Unie a pokryl i svůj současný vývoz do třetích zemí. Žadatel rovněž argumentoval, že vzhledem k velmi nízkým úrovním dávkování Ace-K v nápojích a potravinách je dopad antidumpingových cel na náklady hotových výrobků zanedbatelný. Žadatel kromě toho tvrdil, že v rozporu s tvrzením společnosti Anhui Jinhe nebránila strategie dvojích zdrojů dodávek uživatelů Ace-K čínskému dovozu v tom, aby v období před původním šetřením získal podstatné podíly na trhu na úkor výrobce v Unii.

(314)

Pokud jde o tyto argumenty, Komise připomíná, že při aktuálním přezkumu před pozbytím platnosti nespolupracovali žádní dovozci, uživatelé ani organizace spotřebitelů. Šetřením bylo zjištěno, že kromě volné kapacity v Číně, jak je popsáno ve 210. až 223. bodě odůvodnění, existuje v EU dostatečná výrobní kapacita Ace-K na pokrytí spotřeby, jak je uvedeno ve 239. a 252. bodě odůvodnění, a proto nehrozí riziko nedostatečných dodávek výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise rovněž zjistila, že z hlediska nákladů je dopad Ace-K na hotové výrobky minimální, jak je popsáno ve 308. bodě odůvodnění. Komise proto výše uvedené argumenty zamítla.

(315)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně přetrvání dumpingu, obnovení újmy a zájmu Unie, by měla být antidumpingová opatření týkající se Ace-K z ČLR zachována.

(316)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (81), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(317)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Dne 24. ledna 2022 rozhodl Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN vyjmout jednu položku ze seznamu osob, skupin a subjektů, na které by se mělo vztahovat zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů.

(3)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

(1)

Dne 31. ledna 2011 přijala Rada rozhodnutí 2011/72/SZBP (1) o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Tunisku.

(2)

Na základě přezkumu rozhodnutí 2011/72/SZBP by platnost omezujících opatření týkajících se dvaačtyřiceti osob měla být prodloužena do 31. ledna 2023 a platnost omezujících opatření týkajících se jedné osoby by měla být prodloužena do 31. července 2022. Kromě toho by měla být změněna v příloze uvedeného rozhodnutí odůvodnění týkající se tří osob a informace o uplatnění práva na obhajobu a práva na účinnou soudní ochranu podle tuniského práva by měly být změněny u sedmi osob.

(3)

Rozhodnutí 2011/72/SZBP by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Poradní skupina potravinového řetězce a zdraví zvířat a rostlin byla zřízena rozhodnutím Komise 2004/613/ES (1). Komise tuto skupinu konzultovala ohledně svého pracovního programu týkajícího se bezpečnosti potravin a krmiv, označování a obchodní úpravy potravin a krmiv, lidské výživy ve vztahu k právním předpisům v oblasti potravin, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a rovněž ohledně jakýchkoli opatření, která Komise musela ve výše uvedených oblastech politik přijmout nebo navrhnout.

(2)

Dne 20. května 2020 přijala Komise Strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (2).

(3)

Při provádění Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ je třeba vést konzultace se zúčastněnými stranami, které mají odborné znalosti v oblasti zdraví, výživy, uvádění na trh, životního prostředí, klimatu, udržitelného zemědělství, agronomie, rybolovu, akvakultury a společenských věd, jakož i v oblastech digitální transformace a financí souvisejících s potravinovými systémy.

(4)

Otázky týkající se provádění Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ tedy přesahují rámec odborných znalostí skupiny v současnosti stanovených v rozhodnutí 2004/613/ES. Aby se tedy zajistila vyšší účast odborníků v dotčených oblastech politiky, je nezbytné zřídit novou neformální poradní skupinu s rozšířeným počtem členů a rozsahem úkolů.

(5)

S ohledem na výše uvedené je nezbytné zrušit rozhodnutí 2004/613/ES.

(6)

Vzhledem k tomu, že mandát členů současné poradní skupiny skončí dne 14. července 2022, mělo by se toto rozhodnutí použít od následujícího dne,

(1)

Směrnice 1999/2/ES stanoví, že potravina ošetřená ionizujícím zářením nesmí být dovezena ze třetí země, pokud nebyla ošetřena v ozařovně schválené Evropskou unií.

(2)

Rozhodnutím Komise 2002/840/ES (2) byl stanoven seznam schválených ozařoven ve třetích zemích.

(3)

Dne 31. srpna 2021 předložilo Spojené království žádost o schválení ozařovny „Synergy Health“ nacházející se ve Swindonu ve Spojeném království.

(4)

Spojené království předložilo dostatečné důkazy, že úřední dozor nad touto ozařovnou zaručuje, že jsou splněny požadavky článku 7 směrnice 1999/2/ES.

(5)

Ozařovna „Synergy Health“ by měla být zařazena na seznam schválených ozařoven ve třetích zemích.

(6)

Rozhodnutí 2002/840/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Podle služebního řádu úředníků Evropské unie a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie stanovených nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (1) (dále jen „služební řád“) má Komise povinnost odpovědět na některé žádosti a stížnosti. Tyto úkoly vykonává především „Oddělení stížností a dohledu nad řízením“ Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost (dále jen „GŘ HR“), které zjišťuje relevantní skutečnosti a posuzuje je z právního hlediska s cílem pomoci orgánu oprávněnému ke jmenování nebo orgánu odpovědnému za uzavírání pracovních smluv (dále jen „orgán“) při přijímání rozhodnutí.

(2)

Článek 22c služebního řádu ukládá Komisi, aby v souladu s články 24 a 90 služebního řádu zavedla postup pro vyřizování stížností úředníků týkajících se způsobu, jakým se s nimi zachází poté, co nahlásili závažnou nesrovnalost podle článků 22a a 22b služebního řádu, nebo v důsledku toho (2).

(3)

Článek 24 služebního řádu ukládá Komisi, aby byla nápomocna úředníkům při postupu proti jakékoli osobě, která se dopustila vyhrožování, urážky nebo pomluvy nebo jiného útoku vůči osobě nebo majetku, kterému je úředník nebo člen jeho rodiny vystaven z důvodů svého postavení nebo služebních povinností.

(4)

Ustanovení čl. 90 odst. 1 a 2 služebního řádu umožňuje každé osobě, na kterou se služební řád vztahuje, požádat orgán, aby vydal v její věci rozhodnutí, nebo se na něj obrátit se stížností proti rozhodnutí, které se jí nepříznivě dotýká.

(5)

V rámci těchto činností Komise shromažďuje a zpracovává relevantní informace. Tyto informace zahrnují osobní údaje, zejména identifikační údaje, kontaktní údaje a údaje o chování. Příslušné útvary Komise předávají osobní údaje jiným útvarům Komise na základě zásady „vědět jen to nejnutnější“.

(6)

Osobní údaje jsou ukládány v zabezpečeném fyzickém a elektronickém prostředí, aby se zabránilo nelegálnímu přístupu k údajům nebo předání údajů osobám, které je nepotřebují znát. Po ukončení zpracování jsou údaje uchovávány v souladu s platnými pravidly Komise (3).

(7)

Při plnění svých úkolů podle služebního řádu je Komise ve vztahu ke zpracovávání osobních údajů povinna dodržovat práva fyzických osob, která jsou uznána čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 16 odst. 1 Smlouvy, jakož i práva stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (4). Komise je zároveň povinna dodržovat přísná pravidla týkající se důvěrnosti a služebního tajemství.

(8)

Za určitých okolností je nezbytné sladit práva subjektů údajů podle nařízení (EU) 2018/1725 s potřebou zajistit prevenci, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů a zajistit účinnost reakce Komise na jakékoli tvrzení o obtěžování a jiném nevhodném chování nebo útoku, jakož i plné dodržování základních práv a svobod jiných subjektů údajů. Za tímto účelem umožňuje čl. 25 odst. 1 písm. b), c), g) a h) nařízení (EU) 2018/1725 Komisi omezit použití článků 14 až 17, 19, 20 a 35 a zásady transparentnosti stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) v rozsahu, v jakém předmětná ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 17, 19 a 20 uvedeného nařízení.

(9)

Tak tomu může být zejména v případě poskytování informací o zpracování osobních údajů osobě, jíž se týká žádost nebo vůči níž je podána stížnost (dále jen „dotčená osoba“), zejména pokud řízení vychází z žádosti o pomoc podle článku 24 služebního řádu, která se týká údajného obtěžování. Komise může rozhodnout, že omezí poskytování těchto informací dotčené osobě za účelem ochrany práv a svobod žadatele, stěžovatele nebo svědka podle čl. 25 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2018/1725. Komise se může rozhodnout, že tak učiní, zejména za účelem ochrany těchto osob před případnými odvetnými kroky ze strany dotčených osob, proti nimž byla v dobré víře vznesena obvinění, která však nevedla k opatřením ze strany správního orgánu. V některých situacích může být nezbytné omezit poskytování takových informací, aby se zabránilo obtěžování nebo jinému nevhodnému chování nebo útokům v Komisi (zejména v organizační jednotce, kde dotčená osoba spolupracuje s žadatelem, stěžovatelem nebo svědkem).

(10)

Mohlo by být rovněž nezbytné omezit další práva dotčené osoby, pokud by výkon těchto práv odhalil informace o žadateli, stěžovateli nebo svědkovi, který požádal, aby nebyla zveřejněna jeho totožnost. V takovém případě může Komise rozhodnout o omezení práva na přístup k prohlášení týkajícímu se dotčené osoby nebo jejích jiných práv s cílem chránit práva a svobody žadatele, stěžovatele nebo svědka z důvodů uvedených v 9. bodě odůvodnění. Komise může rozhodnout, že tak učiní podle čl. 25 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2018/1725.

(11)

Může být rovněž nezbytné omezit práva dotčené osoby s cílem zajistit monitorovací, inspekční nebo regulační funkci spojenou s výkonem veřejné moci v případě, kdy je v sázce důležitý cíl obecného veřejného zájmu Unie, totiž zajištění účinnosti reakce Komise na tvrzení o obtěžování a jakémkoli jiném nevhodném chování nebo útocích. Boj proti obtěžování a jinému nevhodnému chování nebo útokům představuje důležitý cíl obecného veřejného zájmu Unie, včetně Komise. Kromě toho má Komise podle článku 24 služebního řádu povinnost pomáhat svým zaměstnancům. S cílem neodradit zaměstnance od oznamování případů chování vnímaného jako obtěžování a jiného nevhodného chování nebo útoků a od žádostí o pomoc v této souvislosti, což je ve veřejném zájmu Unie, je třeba zajistit, aby se dotčené osoby o žádosti o pomoc, která se jich týká, nedozvěděly. To může být obzvláště důležité v případech, kdy orgán zjistí, že k žádnému obtěžování ve smyslu služebního řádu nedošlo. V takovém případě by veřejný zájem Unie vyžadoval, aby se dotčená osoba o žádosti o pomoc nedozvěděla, aby bylo zachováno použití postupu podle článku 24 služebního řádu ze strany zaměstnanců a aby se předešlo novým konfliktům. V tomto ohledu může Komise rozhodnout o omezení práv dotčené osoby podle čl. 25 odst. 1 písm. c) a g) nařízení (EU) 2018/1725.

(12)

Může být rovněž nezbytné omezit práva dotčené osoby, aby byla zajištěna prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů, které ohlašují žadatelé, stěžovatelé nebo svědci Komisi ve vztahu k dotyčné osobě. Žadatelé, stěžovatelé a svědci mohou například nahlásit nevhodné chování a psychické a sexuální obtěžování. V takových případech může Komise rozhodnout o omezení práv dotčené osoby podle čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2018/1725.

(13)

Služební řád ukládá Komisi povinnost zajistit, aby žádosti a stížnosti podle tohoto řádu byly řešeny důvěrně. Za účelem zachování důvěrnosti a při dodržení norem týkajících se ochrany osobních údajů podle nařízení (EU) 2018/1725 je nutné přijmout vnitřní pravidla, na jejichž základě může Komise omezit práva subjektů údajů v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. b), c), g) a h) nařízení (EU) 2018/1725.

(14)

Tato vnitřní pravidla by se měla vztahovat na všechny operace zpracování prováděné Komisí při plnění jejích úkolů týkajících se vyřizování žádostí a stížností podle služebního řádu.

(15)

Za účelem dodržení článků 14, 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725 by Komise měla informovat všechny osoby o své činnosti zahrnující zpracovávání jejich osobních údajů a o jejich právech, a to transparentně a uceleně prohlášením o ochraně údajů zveřejněným na internetových stránkách Komise. Je-li to relevantní, měla by Komise vhodnými prostředky individuálně informovat subjekty údajů, jichž se žádost nebo stížnost týká, tedy žadatele a stěžovatele, dotčené osoby a svědky.

(16)

Komise by měla se všemi omezeními nakládat transparentně a každé uplatněné omezení by měla zaregistrovat do příslušného záznamového systému.

(17)

Pokud jde o omezení uplatňování článku 16 nařízení (EU) 2018/1725, který stanoví, že pokud osobní údaje nebyly získány od subjektu údajů, musí být subjekt údajů informován nejpozději do jednoho měsíce, měla by Komise do jednoho měsíce vypracovat záznam popisující důvody uplatňovaného omezení. Tento záznam by měl zahrnovat posouzení nezbytnosti a přiměřenosti omezení vždy případ od případu.

(18)

Podle čl. 25 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1725 mohou správci odložit, neprovést nebo odepřít poskytnutí informací týkajících se hlavních důvodů použití určitého omezení subjektu údajů, pokud by poskytnutí těchto informací jakýmkoliv způsobem mařilo účinek daného omezení. To platí zejména v případě omezení použití článků 16 a 35 uvedeného nařízení.

(19)

Komise by měla uložená omezení pravidelně přezkoumávat, aby zajistila, že právo subjektu údajů být informován v souladu s články 16 a 35 nařízení (EU) 2018/1725 bude omezeno pouze po dobu, kdy je takové omezení nezbytné z důvodů uvedených v 8. bodě odůvodnění

(20)

Uplatňování omezení by mělo být přezkoumáno při přípravě odpovědí na žádosti podané podle článků 22c a 24 a čl. 90 odst. 1 služebního řádu a na stížnosti podané podle článku 22c a čl. 90 odst. 2 služebního řádu nebo při uzavírání těchto žádostí a stížností, podle toho, co nastane dříve. Poté by Komise měla každoročně sledovat, zda je třeba případné omezení zachovat.

(21)

V některých případech se může ukázat jako nezbytné zachovat uplatňování omezení, zejména omezení použití článku 16 nařízení (EU) 2018/1725, dokud Komise dotčené osobní údaje uchovává. V takovém případě by subjekt údajů neměl být informován o zpracování svých osobních údajů. K takové situaci by mohlo dojít zejména tehdy, existuje-li vysoké riziko, že poskytnutí informací o zpracování osobních údajů dotčené osobě by ohrozilo práva a svobody druhých. Tak tomu může být v případě, že Kontrolní úřad zamítne žádost o pomoc podanou v dobré víře z důvodu údajného nevhodného chování dotčené osoby a pokud dotčená osoba a žadatel spolupracují v rámci téže organizační jednotky. V takové situaci hrozí, že žadatel bude vystaven odvetným krokům a bude ohrožena pracovní atmosféra organizační jednotky. V tomto případě by osobní údaje dotčené osoby měly být uchovávány pouze po dobu, dokud jsou údaje relevantní pro vyřízení žádosti nebo stížnosti a dokud může být tato stížnost předmětem soudního řízení.

(22)

Pověřenec Evropské komise pro ochranu osobních údajů by měl provádět nezávislý přezkum uplatňování omezení s cílem zajistit dodržování tohoto rozhodnutí.

(23)

Byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal své stanovisko dne 23. září 2021,