ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 450

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 64
16. prosince 2021


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2235 ze dne 15. prosince 2021 o provedení odpočtů z rybolovných kvót dostupných u určitých populací v roce 2021 v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1224/2009 z důvodu nadměrného rybolovu jiných populací v předchozích letech a o změně prováděcího nařízení (EU) 2021/1420

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2236 ze dne 15. prosince 2021 o zvláštních prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529, kterým se zřizuje Nástroj předvstupní pomoci (NPP III)

10

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2237 ze dne 15. prosince 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 965/2012, pokud jde o požadavky na provoz za každého počasí a na výcvik a přezkoušení letových posádek

21

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2238 ze dne 15. prosince 2021, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/773, pokud jde o postupné ukončení platnosti zvláštních případů pro návěst Konec vlaku ( 1 )

57

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2239 ze dne 15. prosince 2021 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých velkokapacitních ocelových stožárů pro větrné elektrárny pocházejících z Čínské lidové republiky

59

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2240 ze dne 15. prosince 2021, kterým se mění přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404, pokud jde o položky pro Spojené království v seznamech třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie ( 1 )

137

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2021/2241 ze dne 13. prosince 2021 o složení a mandátu Výboru pro Evropský výzkumný prostor a inovace (ERAC)

143

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2021/2242 ze dne 13. prosince 2021, kterým se mění rozhodnutí 2009/908/EU, kterým se stanoví prováděcí opatření k rozhodnutí Evropské rady o výkonu předsednictví Rady, a o předsednictví přípravných orgánů Rady

148

 

*

Rozhodnutí Komise (EU) 2021/2243 ze dne 15. prosince 2021, kterým se stanoví vnitřní pravidla týkající se poskytování informací subjektům údajů a omezení některých jejich práv v souvislosti se zpracováváním osobních údajů pro účely bezpečnosti informačních a komunikačních systémů Komise

149

 

 

Opravy

 

*

Oprava nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky ( Úř. věst. L 231, 30.6.2021 )

156

 

*

Oprava prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/317 ze dne 11. února 2019, kterým se stanoví systém sledování výkonnosti a systém poplatků v jednotném evropském nebi a kterým se ruší prováděcí nařízení (EU) č. 390/2013 a (EU) č. 391/2013 ( Úř. věst. L 56, 25.2.2019 )

157

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

16.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 450/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2235

ze dne 15. prosince 2021

o provedení odpočtů z rybolovných kvót dostupných u určitých populací v roce 2021 v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1224/2009 z důvodu nadměrného rybolovu jiných populací v předchozích letech a o změně prováděcího nařízení (EU) 2021/1420

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (1), a zejména na čl. 105 odst. 1, 2, 3 a 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rybolovné kvóty na rok 2020 byly stanoveny:

nařízením Rady (EU) 2018/2025 (2),

nařízením Rady (EU) 2019/1838 (3),

nařízením Rady (EU) 2019/2236 (4) a

nařízením Rady (EU) 2020/123 (5).

(2)

Rybolovné kvóty na rok 2021 byly stanoveny:

nařízením Rady (EU) 2020/1579 (6),

nařízením Rady (EU) 2021/90 (7),

nařízením Rady (EU) 2021/91 (8) a

nařízením Rady (EU) 2021/92 (9).

(3)

Podle čl. 105 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009 platí, že zjistí-li Komise, že členský stát překročil přidělené rybolovné kvóty, provede odpočty z budoucích rybolovných kvót tohoto členského státu.

(4)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/1420 (10) byly stanoveny odpočty z rybolovných kvót dostupných u určitých populací v roce 2021 z důvodu nadměrného rybolovu v předchozích letech.

(5)

U některých členských států, konkrétně Dánska, Španělska, Estonska, Francie a Nizozemska, nebylo možné na základě prováděcího nařízení (EU) 2021/1420 provést některé odpočty z kvót přidělených pro nadměrně odlovené populace, protože kvóty pro tyto populace nejsou pro uvedené členské státy v roce 2021 k dispozici.

(6)

Podle čl. 105 odst. 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 by se v případě, kdy není možné provést odpočty z nadměrně odlovené populace v roce následujícím po roce, v němž k přečerpání došlo, z důvodu, že daný členský stát nemá kvótu na uvedenou populaci k dispozici, lze po konzultaci s dotčeným členským státem odpočty provést z jiných populací, které jsou dostupné v téže zeměpisné oblasti nebo které mají stejnou komerční hodnotu. Podle sdělení Komise 2012/C 72/07, které obsahuje Pokyny pro odpočet kvót podle čl. 105 odst. 1, 2 a 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 (11) (dále jen „pokyny“), by se odpočty měly provést pokud možno v následujícím roce či následujících letech z kvót přidělených na populace, které ulovilo totéž loďstvo, které kvótu přečerpalo.

(7)

S dotčenými členskými státy proběhly konzultace ohledně některých odpočtů z kvót přidělených pro jiné než nadměrně odlovené populace. Je proto vhodné provést odpočty z těchto rybolovných kvót, které byly přiděleny dotčeným členským státům na rok 2021.

(8)

Prováděcí nařízení (EU) 2021/1420 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Pro účely současného nebo předchozího o rybářského hospodářského roku se ještě mohou provést další aktualizace nebo opravy, a to v návaznosti na zjištění chyb, opomenutí nebo poskytnutí nesprávných údajů o úlovcích oznámených členskými státy podle článku 33 nařízení (ES) č. 1224/2009,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Rybolovné kvóty stanovené pro rok 2021 nařízeními (EU) 2020/1579, (EU) 2021/90, (EU) 2021/91 a (EU) 2021/92 a uvedené v příloze I tohoto nařízení se sníží o odpočty z alternativních populací stanovené v uvedené příloze.

Článek 2

Příloha prováděcího nařízení (EU) 2021/1420 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. prosince 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (EU) 2018/2025 ze dne 17. prosince 2018, kterým se pro roky 2019 a 2020 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro rybářská plavidla Unie (Úř. věst. L 325, 20.12.2018, s. 7).

(3)  Nařízení Rady (EU) 2019/1838 ze dne 30. října 2019, kterým se pro rok 2020 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři a kterým se mění nařízení (EU) 2019/124, pokud jde o některá rybolovná práva v jiných vodách (Úř. věst. L 281, 31.10.2019, s. 1).

(4)  Nařízení Rady (EU) 2019/2236 ze dne 16. prosince 2019, kterým se na rok 2020 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, jež se použijí ve Středozemním moři a v Černém moři (Úř. věst. L 336, 30.12.2019, s. 14).

(5)  Nařízení Rady (EU) 2020/123 ze dne 27. ledna 2020, kterým se pro rok 2020 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (Úř. věst. L 25, 30.1.2020, s. 1).

(6)  Nařízení Rady (EU) 2020/1579 ze dne 29. října 2020, kterým se pro rok 2021 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb v Baltském moři a kterým se mění nařízení (EU) 2020/123, pokud jde o některá rybolovná práva v jiných vodách (Úř. věst. L 362, 30.10.2020, s. 3).

(7)  Nařízení Rady (EU) 2021/90 ze dne 28. ledna 2021, kterým se na rok 2021 stanoví rybolovná práva pro některé populace ryb a skupiny populací ryb ve Středozemním moři a v Černém moři (Úř. věst. L 31, 29.1.2021, s. 1).

(8)  Nařízení Rady (EU) 2021/91 ze dne 28. ledna 2021, kterým se pro roky 2021 a 2022 stanoví rybolovná práva na některé populace hlubinných druhů ryb pro rybářská plavidla Unie (Úř. věst. L 31, 29.1.2021, s. 20).

(9)  Nařízení Rady (EU) 2021/92 ze dne 28. ledna 2021, kterým se pro rok 2021 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (Úř. věst. L 31, 29.1.2021, s. 31).

(10)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1420 ze dne 30. srpna 2021 o provedení odpočtů z rybolovných kvót dostupných u určitých populací v roce 2021 z důvodu nadměrného rybolovu v předchozích letech (Úř. věst. L 305, 31.8.2021, s. 10).

(11)  Sdělení Komise – Pokyny pro odpočet kvót podle čl. 105 odst. 1, 2 a 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 (2012/C 72/07) (Úř. věst. C 72, 10.3.2012, s. 27) ve znění sdělení 2019/C 192/03 (Úř. věst. C 192, 7.6.2019, s. 5).


PŘÍLOHA I

ODPOČTY Z RYBOLOVNÝCH KVÓT NA ROK 2021, KTERÉ SE POUŽIJÍ NA ALTERNATIVNÍ POPULACE

NADMĚRNĚ ODLOVENÉ POPULACE

 

ALTERNATIVNÍ POPULACE

Členský stát

Kód druhu

Kód oblasti

Název druhu

Název oblasti

Množství, které nelze odečíst od rybolovné kvóty na rok 2021 pro nadměrně odlovenou populaci (v kilogramech)

 

Členský stát

Kód druhu

Kód oblasti

Název druhu

Název oblasti

Množství, které se má odečíst od rybolovné kvóty na rok 2021 pro alternativní populace (v kilogramech)

DK

COD

1N2AB.

Treska obecná

Vody Norska oblastí 1 a 2

1 606

 

DK

HER

1/2-

Sleď obecný

Vody Unie, Faerských ostrovů, Norska a mezinárodní vody oblastí 1 a 2

1 606

DK

DGS

15X14

Ostroun obecný

Vody Unie a mezinárodní vody oblastí 1, 5, 6, 7, 8, 12 a 14

4 718

 

DK

MAC

2CX14-

Makrela obecná

6, 7, 8a, 8b, 8d a 8e; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 2a, 12 a 14

4 718

DK

POK

1N2AB.

Treska tmavá

Vody Norska oblastí 1 a 2

80 933

 

DK

HER

1/2-

Sleď obecný

Vody Unie, Faerských ostrovů, Norska a mezinárodní vody oblastí 1 a 2

80 933

ES

GHL

1N2AB.

Platýs černý

Vody Norska oblastí 1 a 2

33 603

 

ES

COD

1/2B.

Treska obecná

1 a 2b

33 603

ES

OTH

1N2AB.

Jiné druhy

Vody Norska oblastí 1 a 2

22 078

 

ES

COD

1N2AB.

Treska obecná

Vody Norska oblastí 1 a 2

22 078

EE

COD

1N2AB.

Treska obecná

Vody Norska oblastí 1 a 2

16 377

 

EE

RNG

5B67-

Hlavoun tuponosý

6 a 7; vody Spojeného království a mezinárodní vody oblasti 5b;

34 000

FR

GHL

1N2AB.

Platýs černý

Vody Norska oblastí 1 a 2

8 988

 

FR

REB

1N2AB.

Okouník bradatý

Vody Norska oblastí 1 a 2

8 988

FR

NEP

08C.

Humr severský

8c

5 342

 

FR

POL

08C.

Treska sajda

8c

5 342

FR

WHM

ATLANT

Marlín bělavý

Atlantský oceán

2 450

 

FR

BUM

ATLANT

Marlín modrý

Atlantský oceán

2 450

NL

WHB

8C3411

Treska modravá

8c, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1

12 235

 

NL

WHB

1X14

Treska modravá

Vody Unie a mezinárodní vody oblastí 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8a, 8b, 8d, 8e, 12 a 14

12 235


PŘÍLOHA II

Příloha prováděcího nařízení (EU) 2021/1420 se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA

ODPOČTY Z RYBOLOVNÝCH KVÓT NA ROK 2021 U NADMĚRNĚ ODLOVENÝCH POPULACÍ

Členský stát

Kód druhu

Kód oblasti

Název druhu

Název oblasti

Původní kvóta na rok 2020 (v kilogramech)

Povolené vykládky v roce 2020 (celkové upravené množství v kilogramech)  (1)

Celkové úlovky v roce 2020 (množství v kilogramech)

Čerpání kvóty v poměru k povoleným vykládkám

Přečerpání v poměru k povolené vykládce (množství v kilogramech)

Násobící koeficient  (2)

Dodatečný násobící koeficient  (3) ,  (4)

Zatím neprovedené odpočty z předchozích let (5) (množství v kilogramech)

Odpočty z rybolovných kvót na rok 2021 (6) a následující roky (množství v kilogramech)

Odpočty z rybolovných kvót na rok 2021 pro nadměrně odlovené populace (7) (množství v kilogramech)

Odpočty z rybolovných kvót na rok 2021 pro alternativní populace (množství v kilogramech)

Množství, které se má odečíst z rybolovných kvót na rok 2022 a následující rok(y) (množství v kilogramech)

DE

HER

4AB.

Sleď obecný

Vody Unie a Norska oblasti 4 severně od 53° 30′ s. š.

39 404 000

18 997 930

20 355 612

107,15 %

1 357 682

/

/

/

1 357 682

1 357 682

/

/

DE

MAC

2CX14-

Makrela obecná

6, 7, 8a, 8b, 8d a 8e; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 2a, 12 a 14

23 416 000

21 146 443

22 858 079

108,09 %

1 711 636

/

/

/

1 711 636

1 711 636

/

/

DK

COD

1N2AB.

Treska obecná

Vody Norska oblastí 1 a 2

/

/

1 606

neuvedeno

1 606

1,00

/

/

1 606

/

1 606

/

DK

DGS

15X14

Ostroun obecný

Vody Unie a mezinárodní vody oblastí 1, 5, 6, 7, 8, 12 a 14

/

/

4 718

neuvedeno

4 718

1,00

/

/

4 718

/

4 718

/

DK

HER

03A.

Sleď obecný

3a

10 309 000

7 482 731

7 697 049

102,86 %

214 318

/

/

/

214 318

214 318

/

/

DK

HER

4AB.

Sleď obecný

Vody Unie a Norska oblasti 4 severně od 53° 30′ s. š.

59 468 000

75 652 933

81 089 507

107,19 %

5 436 574

/

/

/

5 436 574

5 436 574

/

/

DK

MAC

2A34.

Makrela obecná

3a a 4; vody Unie oblastí 2a, 3b, 3c a subdivizí 22–32

19 998 000

17 987 493

18 625 387

103,55 %

637 894

/

/

/

637 894

637 894

/

/

DK

MAC

2A4A-N

Makrela obecná

Vody Norska oblastí 2a a 4a

14 453 000

13 507 878

13 531 201

100,17  %

23 323

/

/

/

23 323

23 323

/

/

DK

POK

1N2AB.

Treska tmavá

Vody Norska oblastí 1 a 2

/

7 800

88 733

1 137,60 %

80 933

1,00

/

/

80 933

/

80 933

/

DK

PRA

N1GRN.

Kreveta severní

Vody Grónska oblasti NAFO 1

1 400 000

2 800 000

2 818 891

100,67 %

18 891

/

/

/

18 891

18 891

/

/

DK

SAN

234_2R

Smaček rodu Ammodytes

Vody Unie oblasti řízení smačků rodu Ammodytes 2r

59 106 000

56 042 763

57 756 024

103,06 %

1 713 261  (9)

/

/

/

1 713 261  (9)

1 713 261  (9)

/

/

ES

COD

1/2B.

Treska obecná

1 a 2b

11 688 000

9 576 615

9 581 250

100,05 %

4 635

/

/

/

4 635

4 635

/

/

ES

GHL

1N2AB.

Platýs černý

Vody Norska oblastí 1 a 2

/

/

22 402

neuvedeno

22 402

1,00

A

/

33 603

/

33 603

/

ES

OTH

1N2AB.

Jiné druhy

Vody Norska oblastí 1 a 2

/

/

22 078

neuvedeno

22 078

1,00

/

/

22 078

/

22 078

/

ES

RJU

9-C.

Rejnok vlnitý

Vody Unie oblasti 9

15 000

15 000

21 072

140,48 %

6 072

1,00

/

2 067

8 139

8 139

/

/

EE

COD

1N2AB.

Treska obecná

Vody Norska oblastí 1 a 2

/

300 000

316 377

105,46 %

16 377

/

/

/

16 377

/

34 000

/

FR

GHL

1N2AB.

Platýs černý

Vody Norska oblastí 1 a 2

/

/

8 988

neuvedeno

8 988

1,00

/

/

8 988

/

8 988

/

FR

NEP

08C.

Humr severský

8c

0

0

5 342

neuvedeno

5 342

1,00

/

/

5 342

/

5 342

/

FR

WHM

ATLANT

Marlín bělavý

Atlantský oceán

/

/

1 225

neuvedeno

1 225

1,00

C

/

2 450

/

2 450

/

IE

ALB

AN05N

Severoatlantský tuňák křídlatý

Atlantský oceán severně od 5° s. š.

2 891 010

2 743 260

2 938 449

107,12 %

195 189

/

C (8)

/

195 189

195 189

/

/

LV

HER

3D-R30

Sleď obecný

Vody Unie subdivizí 25–27, 28.2, 29 a 32

4 253 000

6 135 144

6 138 817

100,06 %

3 673

/

C (8)

/

3 673

3 673

/

/

LV

SPR

3BCD-C

Šprot obecný

Vody Unie subdivizí 22–32

29 073 000

28 618 753

28 635 182

100,06 %

16 429

/

C (8)

/

16 429

16 429

/

/

NL

HER

4AB.

Sleď obecný

Vody Unie a Norska oblasti 4 severně od 53° 30′ s. š.

51 717 000

50 896 907

51 002 687

100,21 %

105 780

/

/

/

105 780

105 780

/

/

NL

WHB

8C3411

Treska modravá

8c, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1

/

/

12 235

neuvedeno

12 235

1,00

/

/

12 235

/

12 235

/

PL

HER

1/2-

Sleď obecný

Vody Unie, Faerských ostrovů, Norska a mezinárodní vody oblastí 1 a 2

593 000

1 226 015

1 329 820

108,47 %

103 805

/

/

/

103 805

103 805

/

/

PL

MAC

2CX14-

Makrela obecná

6, 7, 8a, 8b, 8d a 8e; vody Unie a mezinárodní vody oblasti 5b; mezinárodní vody oblastí 2a, 12 a 14

1 649 000

4 724 236

5 185 187

109,76 %

460 951

/

/

/

460 951

460 951

/

/

PT

ALB

AN05N

Severoatlantský tuňák křídlatý

Atlantský oceán severně od 5° s. š.

2 273 970

1 638 457

1 595 315

97,37 %

-43 142  (10)

neuvedeno

neuvedeno

635 513  (11)

635 513  (11)

635 513  (11)

/

/

PT

ALF

3X14-

Pilonoši rodu Beryx

Vody Unie a mezinárodní vody oblastí 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12 a 14

164 000

155,278

158,601

102,14  %

3 323

/

A (8)

/

3 323

3 323

/

/

PT

BET

ATLANT

Tuňák velkooký

Atlantský oceán

3 058 330

3 058 330

3 069 582

100,37 %

11 252

/

C (8)

/

11 252

11 252

/

/

PT

HKE

8C3411

Štikozubec obecný

8c, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1

2 614 000

1 996 154

2 135 737

106,99 %

139 583

/

C (8)

/

139 583

139 583

/

/

PT

SWO

AS05N

Mečoun obecný

Atlantský oceán jižně od 5° s. š.

299 030

299 030

309 761

103,59 %

10 731

/

/

/

10 731

10 731

/

/


(1)  Kvóty dostupné členskému státu podle příslušných nařízení o rybolovných právech po zohlednění výměny rybolovných práv v souladu s čl. 16 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22), převodu kvót z roku 2019 do roku 2020 v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 847/96, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3) a s čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 nebo přerozdělení a odpočtu rybolovných práv v souladu s články 37 a 105 nařízení (ES) č. 1224/2009.

(2)  Podle čl. 105 odst. 2 nařízení (ES) č. 1224/2009. Ve všech případech přečerpání, které se rovná nejvýše 100 tunám, se uplatní odpočet rovnající se přečerpání násobenému koeficientem 1,00.

(3)  Podle čl. 105 odst. 3 nařízení (ES) č. 1224/2009 a za předpokladu, že rozsah přečerpání překročí 10 %.

(4)  Písmeno „A“ značí, že byl uplatněn dodatečný násobící koeficient 1,5 z důvodu opakovaného přečerpání v letech 2018, 2019 a 2020. Písmeno „C“ značí, že byl uplatněn dodatečný násobící koeficient 1,5, jelikož se na populaci vztahuje víceletý plán.

(5)  Zbývající množství z předchozího roku/předchozích let.

(6)  Odpočty, které se mají provést v roce 2021.

(7)  Odpočty, které se mají provést v roce 2021 a které by se skutečně mohly použít vzhledem ke kvótě dostupné ke dni 7. září 2021.

(8)  Dodatečný násobící koeficient se nepoužije, protože přečerpání nepřesahuje 10 % povolených vykládek.

(9)  Odečte se od oblasti řízení smačků rodu Ammodytes 3r.

(10)  Jelikož se článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 na populaci ALB/AN05N nevztahuje, nelze toto nevyužité množství využít ke snížení zbývající poloviny odpočtu splatného v roce 2021.

(11)  Na žádost Portugalska bude odpočet za rok 2020 činící 1 271 026 kg z důvodu nadměrného rybolovu v roce 2019 rovnoměrně rozložen do dvou let (2020 a 2021).


16.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 450/10


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2236

ze dne 15. prosince 2021

o zvláštních prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529, kterým se zřizuje Nástroj předvstupní pomoci (NPP III)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529 ze dne 15. září 2021, kterým se zřizuje Nástroj předvstupní pomoci (NPP III) (1), a zejména na článek 16 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (2) stanoví pravidla a postupy pro provádění pomoci, které se vztahují na pomoc z NPP III. Nařízení (EU) 2021/1529 v 52. bodě odůvodnění a v článku 16 svěřuje Komisi pravomoc stanovit zvláštní pravidla pro zajištění jednotných podmínek k provedení uvedeného nařízení. Měla by být stanovena zvláštní pravidla pro řešení konkrétních situací, zejména pro nepřímé řízení příjemci uvedenými v příloze I nařízení (EU) 2021/1529 (dále jen „příjemci NPP III“), pro přeshraniční spolupráci ve smyslu čl. 2 písm. b) nařízení (EU) 2021/1529 a pomoc v oblasti rozvoje venkova.

(2)

Aby bylo zajištěno, že předvstupní pomoc budou provádět všichni příjemci NPP III jednotným způsobem a že bude dodržována zásada řádného finančního řízení, měli by Komise a příjemci NPP III uzavřít ujednání v podobě dohod o finančním rámcovém partnerství a odvětvových dohod, v nichž stanoví zásady své spolupráce podle tohoto nařízení.

(3)

Komise by měla příjemce NPP III podporovat v jejich snaze rozvíjet kapacity v oblasti správy finančních prostředků Unie podle zásad a pravidel stanovených v právních předpisech Unie. Za tímto účelem a tam, kde je to vhodné, by Komise měla úkoly související s plněním rozpočtu svěřit příjemcům NPP III.

(4)

Je třeba stanovit zvláštní pravidla pro svěření úkolů souvisejících s plněním rozpočtu příjemcům NPP III v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (3).

(5)

Je nezbytné stanovit podrobná pravidla pro monitorování a hodnocení ze strany příjemců NPP III při provádění pomoci z NPP III v rámci nepřímého řízení.

(6)

Je nutné stanovit zvláštní pravidla pro podávání zpráv s cílem podrobněji popsat požadavky na podávání zpráv, které musí příjemci NPP III splnit.

(7)

NPP III bude i nadále podporovat vytváření a posilování systémů pro koordinaci mezi odvětvími a monitorování, které jsou přiměřené povinnostem příjemce NPP. Struktury vytvořené v souvislosti s odvětvovým přístupem v rámci NPP a NPP II mohou i nadále vykonávat své povinnosti a měly by být zřízeny nové odvětvové monitorovací výbory, pokud to odůvodňuje povinnosti příjemce NPP.

(8)

Je třeba vymezit zvláštní pravidla pro stanovení finančních oprav a postupy, které se vůči příjemcům NPP III použijí při provádění pomoci z NPP III v rámci nepřímého řízení.

(9)

Pomoc z NPP III by měla být využívána na podporu přeshraniční spolupráce mezi příjemci NPP III. Skutečná přeshraniční spolupráce mezi příjemci NPP III by měla zahrnovat společný rozvoj, provádění a financování činností vedoucích k posílení sousedských vztahů, udržitelným partnerstvím pro socioekonomický rozvoj nebo k odstranění překážek tohoto rozvoje.

(10)

Je proto nezbytné stanovit jednotná pravidla pro řízení přeshraniční spolupráce mezi příjemci NPP III, včetně úloh a povinností struktur a orgánů zapojených do řízení programů přeshraniční spolupráce.

(11)

Na přeshraniční spolupráci mezi jedním nebo více členskými státy a jedním nebo více příjemci NPP III definovanými v čl. 2 písm. a) nařízení 2021/1529 by se toto prováděcí nařízení nemělo vztahovat, pokud dohody o financování uzavřené v souladu s článkem 59 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 (4) neodkazují na toto prováděcí nařízení, danou dohodu o finančním rámcovém partnerství nebo jejich konkrétní ustanovení.

(12)

Pomoc v oblasti rozvoje venkova v rámci NPP III by měla zvýšit konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského odvětví a podpořit postupné sbližování s acquis v oblasti společné zemědělské politiky Unie. Zvláštní pravidla jsou nutná pro financování pomoci podobného charakteru, jako je pomoc v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, prostřednictvím systémů řízení a kontroly, které dodržují zásady řádné správy a které se podobají odpovídajícím strukturám s podobnými funkcemi v členských státech.

(13)

V zájmu včasného programování a provedení programů NPP III v roce 2021 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru pro NPP III,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Hlava I

Předmět a obecný rámec pro provádění pomoci z NPP

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Tímto nařízením se vymezují zvláštní pravidla, jimiž se stanoví jednotné podmínky k provedení nařízení (EU) 2021/1529, pokud jde o struktury k provádění pomoci z NPP III, nepřímé řízení příjemci NPP III a zvláštní pravidla pro přeshraniční spolupráci a pomoc v oblasti zemědělství a rozvoje venkova. Na přeshraniční spolupráci mezi jedním nebo více členskými státy a jedním nebo více příjemci NPP III, jak je vymezeno v čl. 2 písm. a) nařízení 2021/1529, se toto prováděcí nařízení nevztahuje, jestliže dohody o financování uzavřené v souladu s článkem 59 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 neodkazují na toto prováděcí nařízení, danou dohodu o finančním rámcovém partnerství nebo jejich konkrétní ustanovení.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„příjemcem NPP III“ jeden z příjemců uvedených v příloze I nařízení (EU) 2021/1529;

b)

„dohodou o finančním rámcovém partnerství“ ujednání uzavřené mezi Komisí a příjemcem NPP III, které stanoví zásady finanční spolupráce mezi příjemcem NPP III a Komisí podle tohoto nařízení;

c)

„odvětvovou dohodou“ ujednání uzavřené mezi Komisí a příjemcem NPP III, které se vztahuje na provádění určitého programu NPP III a stanoví pravidla a postupy, které je třeba dodržovat a které nejsou obsaženy v dohodě o finančním rámcovém partnerství nebo v dohodách o financování;

d)

„dohodou o financování“ roční nebo víceletá dohoda uzavřená mezi Komisí a příjemcem NPP III za účelem provádění pomoci z NPP III;

e)

„orgánem“ veřejný subjekt nebo orgán příjemce NPP III nebo členského státu na celostátní, regionální nebo místní úrovni;

f)

„velkým projektem“ projekt skládající se z řady prací, činností nebo služeb, které jsou samy o sobě určeny ke splnění jasného a nedělitelného úkolu přesné hospodářské nebo technické povahy s jasně určenými cíli a u nichž celkové náklady přesahují náklady specifikované ve finanční rámcové dohodě;

g)

„příjemcem“ veřejný nebo soukromý subjekt odpovědný za zahájení a provádění operací v rámci programu přeshraniční spolupráce;

h)

„operací“ projekt, smlouva, opatření nebo skupina projektů, které byly vybrány zadavatelem dotyčného programu nebo z jeho pověření a které přispívají k dosažení cílů priority nebo priorit, k nimž se vztahuje;

i)

„vedoucím příjemcem NPP III“ se rozumí příjemce NPP III, který byl jmenován vedoucím příjemcem, a na jehož území se tudíž nachází zadavatel přeshraničního programu.

Článek 3

Zásady financování z prostředků Unie

Pomoc z NPP III podporuje přijímání reforem a jejich provádění ze strany příjemců NPP III, jak je uvedeno v článku 3 nařízení (EU) 2021/1529. Zvláštní programy a samostatné akce mohou vyžadovat finanční příspěvek jak od příjemce NPP III, tak od Unie.

Článek 4

Zásada vlastní odpovědnosti

1.   Odpovědnost za programování a provádění pomoci z NPP III nese v prvé řadě příjemce NPP III.

2.   Příjemce NPP III jmenuje národního koordinátora NPP.

3.   Národní koordinátor NPP zajistí úzkou vazbu mezi pomocí z NPP III a obecným procesem přistoupení.

4.   Národní koordinátor NPP je hlavním partnerem Komise pro celkový proces koordinace programování v souladu s cíli a tematickými prioritami programového rámce NPP III uvedeného v článku 7 nařízení (EU) 2021/1529 (dále jen „programový rámec NPP III“), monitorování provádění, hodnocení a podávání zpráv o pomoci z NPP III, včetně koordinace v rámci správy příjemce NPP III a s jinými dárci. Národní koordinátor NPP rovněž usiluje o to, aby správa příjemce NPP III učinila veškeré kroky nezbytné k usnadnění provádění souvisejících programů.

5.   Národní koordinátor NPP koordinuje účast příjemců NPP III na relevantních programech územní a přeshraniční spolupráce podle nařízení (EU) 2021/1529 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059. Národní koordinátor NPP může tento koordinační úkol případně svěřit struktuře zřízené pro účely řízení přeshraniční spolupráce.

6.   Národním koordinátorem NPP je vysoce postavený zástupce vlády nebo státní správy příjemce NPP III s odpovídající pravomocí.

Článek 5

Dohoda o finančním rámcovém partnerství, odvětvové dohody a dohoda o financování

1.   Komise a příjemce NPP III uzavřou dohodu o finančním rámcovém partnerství, v níž pro pomoc z NPP III stanoví zvláštní ujednání pro řízení, kontrolu, dohled, monitorování, hodnocení, podávání zpráv a audit, na jejichž základě se příjemce NPP III zaváže k provedení příslušných požadavků regulačního rámce Unie do svého právního řádu. Dohodu o finančním rámcovém partnerství mohou doplňovat odvětvové dohody, v nichž se stanoví zvláštní ustanovení pro řízení a provádění pomoci z NPP III ve specifických oblastech politiky nebo specifických programech.

2.   S výjimkou řádně odůvodněných případů se pomoc z NPP III poskytne příjemci NPP III až po vstupu dohody o finančním rámcovém partnerství a případně příslušné odvětvové dohody v platnost.

3.   V dohodách o financování se stanoví podmínky, za jakých se pomoc z NPP III poskytuje, včetně možných způsobů provádění pomoci z NPP III, lhůt pro provedení, jakož i pravidel pro způsobilost výdajů.

4.   Pokud jsou programy prováděny v rámci nepřímého řízení příjemcem NPP III, dohoda o finančním rámcovém partnerství, případně odvětvová dohoda i dohoda o financování musí být jako celek v souladu s článkem 129, čl. 155 odst. 6 a článkem 158 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

5.   Dohoda o finančním rámcovém partnerství se vztahuje na všechny dohody o financování. Případné odvětvové dohody se vztahují na všechny dohody o financování uzavřené v souvislosti s oblastí politiky nebo programem, na které se daná odvětvová dohoda vztahuje.

6.   Kromě prvků stanovených v článku 130 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 obsahují dohody o finančním rámcovém partnerství a případně odvětvové dohody zejména podrobná ustanovení týkající se:

a)

struktur a orgánů potřebných pro řízení, kontrolu, dohled, monitorování, hodnocení, podávání zpráv a audit pomoci z NPP III, jakož i jejich úkolů a povinností;

b)

podmínek a požadavků na kontrolu při zřizování požadovaných struktur a orgánů příjemcem NPP III, které jsou potřebné k tomu, aby mohl být v souvislosti s pomocí z NPP III pověřen úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu;

c)

pravidel pro daně, cla a poplatky podle čl. 27 odst. 9 a 10 nařízení (EU) 2021/947;

d)

požadavků na platby, kontrolu a schvalování účetních závěrek a postupy pro uložení finančních oprav, zrušení závazků v případě nevyužitých finančních prostředků a ukončení programů.

Článek 6

Podávání zpráv

Do 15. února následujícího rozpočtového roku předloží národní koordinátor NPP Komisi výroční zprávu o provádění finanční pomoci v rámci NPP III. Další požadavky na podávání zpráv jsou stanoveny v dohodě o finančním rámcovém partnerství.

Článek 7

Monitorovací výbor NPP

1.   Komise a příjemce NPP III zřídí nejpozději do šesti měsíců po vstupu první dohody o financování v platnost monitorovací výbor NPP. Uvedený výbor plní také funkce monitorovacího výboru NPP podle nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 (5) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 (6).

2.   Monitorovací výbor NPP zkoumá celkovou účinnost, účelnost, kvalitu, soudržnost, koordinaci a řádnost provádění všech akcí z hlediska plnění jejich cílů stanovených v dohodách o financování a v programovém rámci NPP III. Za tímto účelem vychází případně z informací poskytnutých odvětvovými monitorovacími výbory uvedenými v článku 10 a dalšími existujícími strukturami pro centrální koordinaci příjemce NPP III.

3.   Monitorovací výbor NPP se skládá ze zástupců Komise, národního koordinátora NPP a dalších příslušných orgánů a subjektů příjemce NPP III a případně bilaterálních dárců, mezinárodních organizací, mezinárodních finančních institucí a dalších zúčastněných stran, včetně občanské společnosti a organizací ze soukromého sektoru.

4.   Zasedání monitorovacího výboru NPP spolupředsedají zástupce Komise a národní koordinátor NPP.

5.   Monitorovací výbor NPP přijme svůj jednací řád.

6.   Výbor se schází nejméně jednou ročně. Z iniciativy Komise nebo příjemce NPP III mohou být svolána ad hoc zasedání, zejména na tematickém základě.

Hlava II

Nepřímé řízení příjemci NPP III

Článek 8

Struktury a orgány

1.   V případě nepřímého řízení příjemcem NPP III zřídí příjemce NPP III tyto struktury a orgány:

a)

národní koordinátor NPP;

b)

národní schvalující osoba;

c)

řídicí struktura složená z podpůrného úřadu národní schvalující osoby a účetního subjektu;

d)

řídicí orgány a zprostředkující subjekty;

e)

auditní orgán.

2.   Úlohy a povinnosti struktur uvedených v odstavci 1 jsou vymezeny v dohodě o finančním rámcovém partnerství.

3.   Příjemce NPP III zajistí vhodné rozdělení funkcí mezi struktury a orgány uvedené v odstavci 1.

Článek 9

Nepřímé řízení příjemcem NPP III

1.   Komise může provádět pomoc z NPP III v rámci nepřímého řízení příjemcem NPP III prostřednictvím uzavření dohody o financování v souladu s články 154 a 158 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

2.   Před podpisem dohody o financování získá Komise důkazy o tom, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 154 odst. 4 prvním pododstavci písm. a) až f) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Komise rovněž zajistí, aby byly zřízeny struktury a orgány uvedené v článku 8 tohoto nařízení.

3.   Národní schvalující osoba monitoruje, zda struktury a orgány uvedené článku 8 splňují požadavky uvedené v odstavci 2 tohoto článku. V případě nesplnění těchto požadavků národní schvalující osoba neprodleně informuje Komisi a přijme veškerá vhodná ochranná opatření týkající se provedených plateb nebo podepsaných smluv.

4.   Víceleté programy, na které se vztahuje dohoda o financování a které využívají ustanovení čl. 30 odst. 3 prvního pododstavce nařízení (EU) 2021/947, se provádějí v rámci nepřímého řízení příjemci NPP III. Rozhodnutí přijímat víceleté akční plány podle článku 23 nařízení (EU) 2021/947 případně zahrnuje orientační seznam velkých projektů. Komise použije čl. 30 odst. 3 druhý a třetí pododstavec nařízení (EU) 2021/947, pokud nebyla v odvětvové dohodě nebo dohodě o financování stanovena dřívější lhůta pro automatické zrušení závazku.

5.   Částka odpovídající zrušení závazku uvedenému v odstavci 4 se sníží o částky odpovídající té části rozpočtového závazku, na kterou se vztahuje jedna z těchto podmínek:

a)

akce je pozastavena soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem;

b)

nebylo možné zažádat o platbu z důvodů vyšší moci, které vážně ovlivnily provádění programu nebo jeho části.

Příjemce NPP III, který se na vyšší moc odvolává, musí prokázat její přímé důsledky pro provádění programu nebo jeho části.

6.   Příjemce NPP III zašle Komisi informace o podmínkách uvedených v odst. 5 písm. a) a b) tohoto článku ve výroční zprávě uvedené v článku 6.

Článek 10

Odvětvové monitorovací výbory

1.   Příjemce NPP III zřídí odvětvové monitorovací výbory NPP, jejichž úkolem je monitorovat roční a víceleté programy prováděné v rámci nepřímého řízení příjemcem NPP III, které jsou financovány podle nařízení (ES) č. 1085/2006, nařízení (EU) č. 231/2014 a nařízení (EU) 2021/1529 v konkrétním odvětví. Tyto výbory se zřídí nejpozději šest měsíců po vstupu první dohody o financování v daném odvětví v platnost.

2.   V souladu se zásadou proporcionality lze v případě ročních programů prováděných v rámci nepřímého řízení upustit v dohodě o financování od povinnosti zřídit odvětvový monitorovací výbor NPP.

3.   Pokud byl zřízen odvětvový monitorovací výbor NPP, může tento výbor vedle ročních a víceletých programů prováděných v rámci nepřímého řízení monitorovat další roční programy financované podle nařízení (ES) č. 1085/2006, nařízení (EU) č. 231/2014 a nařízení (EU) 2021/1529 prováděné v rámci přímého nebo nepřímého řízení ve stejném odvětví.

4.   V případě přeshraničních programů plní funkce odvětvového monitorovacího výboru NPP společný monitorovací výbor uvedený v článku 18.

5.   Každý odvětvový monitorovací výbor NPP sleduje pokrok při provádění programu. Zkoumá účinnost, účelnost, kvalitu, soudržnost, koordinaci a řádnost provádění akcí v daném programu a jejich soulad s příslušnými strategiemi.

6.   Každý odvětvový monitorovací výbor NPP přijme svůj jednací řád.

7.   Odvětvový monitorovací výbor NPP se skládá ze zástupců příslušných orgánů a subjektů příjemce NPP III, dalších zúčastněných stran, jako jsou hospodářští, sociální a environmentální partneři, a případně mezinárodních organizací, mezinárodních finančních institucí a občanské společnosti. Práce výboru se účastní i Komise. Zasedáním odvětvového monitorovacího výboru NPP předsedá vyšší zástupce příjemce NPP III. V závislosti na oblasti politiky nebo programu může Komise zasedáním výboru spolupředsedat.

8.   Odvětvový monitorovací výbor NPP zasedá alespoň dvakrát ročně.

Článek 11

Hodnocení prováděná příjemcem NPP III v rámci nepřímého řízení

1.   Příjemce NPP III provádějící pomoc z NPP III v rámci nepřímého řízení odpovídá za hodnocení programů, které řídí, v souladu s článkem 34 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, článkem 42 nařízení (EU) 2021/947 a platnými pokyny Komise.

2.   Příjemce NPP III vypracuje po konzultaci s Komisí plán hodnocení s hodnotícími činnostmi, které mají být provedeny.

Článek 12

Finanční opravy prováděné Komisí

1.   Aby bylo zajištěno využívání pomoci z NPP III v souladu s platnými pravidly, uplatňuje Komise mechanismy finančních oprav.

2.   Finanční oprava může být provedena z jedné těchto příčin:

a)

zjištění jakékoli chyby, nesrovnalosti, podvodu, korupce;

b)

zjištění nedostatku v řídicích a kontrolních systémech příjemce NPP III;

c)

nedosažení výsledků a/nebo udržitelnosti akce;

d)

kroků Komise přijatých v návaznosti na zprávy o auditní činnosti a stanoviska auditního orgánu.

3.   Jestliže Komise zjistí, že výdaje financované v rámci programů, na které se vztahuje NPP III, vznikly a byly uhrazeny způsobem, který porušuje platné předpisy, rozhodne, které částky budou z financování Unie vyloučeny.

4.   V situacích uvedených v odstavci 2 se finanční opravy případně provedou kompenzací.

5.   Komise uplatňuje finanční opravy na základě zjištění neoprávněně vydaných částek a finančního dopadu na rozpočet. Pokud tyto částky nelze zjistit přesně, aby mohly být provedeny jednotlivé opravy, může Komise použít paušální opravy nebo opravy na základě extrapolace závěrů. Při rozhodování o výši opravy Komise zohlední povahu a závažnost a/nebo rozsah a finanční důsledky jakékoli situace uvedené v odstavci 2.

Článek 13

Kontrola a schválení účetní závěrky

Komise se přesvědčí, že účetní závěrka je úplná, přesná a pravdivá, uplatněním postupu kontroly a schválení účetní závěrky stanoveného v dohodě o finančním rámcovém partnerství nebo případně v odvětvové dohodě.

Hlava III

Přeshraniční spolupráce mezi příjemci NPP III

Článek 14

Tematické priority a spolufinancování

1.   Tematické priority pomoci z NPP III jsou priority definované v příloze III nařízení (EU) 2021/1529.

2.   Míra spolufinancování Unie na úrovni jednotlivých tematických priorit nesmí být vyšší než 85 % způsobilých výdajů na program přeshraniční spolupráce.

Článek 15

Technická pomoc

1.   U každého programu přeshraniční spolupráce se počítá se zvláštním rozpočtovým přídělem na operace technické pomoci, který je omezen na 10 % příspěvku Unie na program přeshraniční spolupráce.

Technická pomoc může zahrnovat přípravu, řízení, monitorování, hodnocení, informace, komunikace, tvorbu sítí, řešení sporů, činnosti v rámci kontroly a auditu související s prováděním programu, jakož i činnosti zaměřené na posílení správních kapacit pro provádění programu. Technická pomoc může podporovat zejména financování společného technického sekretariátu, činností, jejichž cílem je snížení administrativní zátěže pro příjemce, a to i prostřednictvím systémů pro elektronickou výměnu dat, a opatření ke zvýšení kapacity orgánů zúčastněných zemí a příjemců pro řízení pomoci z NPP III a k vzájemné výměně osvědčených postupů.

2.   Podpora v podobě technické pomoci se může týkat i předchozího a následujícího programového období.

Článek 16

Programování a výběr operací

1.   Programy přeshraniční spolupráce se vypracovávají podle vzorového programu Komise, zúčastnění příjemci NPP III je připravují společně a předkládají je Komisi elektronicky. Zúčastnění příjemci NPP III a Komise se dohodnou na seznamu způsobilých regionů, který zahrnou do příslušného programu přeshraniční spolupráce.

2.   Operace vybrané v rámci programu přeshraniční spolupráce musí mít jasné přeshraniční dopady a přínosy.

3.   Operace v rámci programů přeshraniční spolupráce vybírá veřejný zadavatel na základě výzev k předkládání návrhů týkajících se celé způsobilé oblasti.

4.   Zúčastnění příjemci NPP III mohou rovněž určit operace mimo rámec výzev k předkládání návrhů. V takovém případě jsou tyto operace výslovně zmíněny v programu přeshraniční spolupráce podle odstavce 1.

5.   Operací vybraných pro přeshraniční spolupráci se účastní příjemci nejméně ze dvou zúčastněných příjemců NPP III. Příjemci spolupracují na rozvoji a provádění operací. Kromě toho spolupracují buď při zajišťování zaměstnanců nebo při financování operací, nebo při obojím.

6.   Operaci může provést jediný zúčastněný příjemce NPP III za předpokladu, že se prokáží přeshraniční dopady a přínosy.

Článek 17

Příjemci

1.   Příjemci jsou usazeni na území příjemce NPP III, který se účastní programu.

2.   Příjemci jmenují jednoho z nich vedoucím příjemcem. Vedoucí příjemce zajišťuje provádění celé operace, monitoruje, zda je operace prováděna v souladu s podmínkami stanovenými ve smlouvě, a stanoví ujednání s ostatními příjemci za účelem zaručení řádného finančního řízení prostředků přidělených na operaci, včetně mechanismů pro navrácení neoprávněně vyplacených částek.

Článek 18

Struktury a orgány

1.   Na řízení programů přeshraniční spolupráce v rámci příjemců NPP III se podílejí tyto struktury:

a)

národní koordinátoři příjemců NPP III zúčastněných v programu přeshraniční spolupráce, kteří nesou společnou odpovědnost za zajištění toho, že cíle stanovené v navrhovaných programech přeshraniční spolupráce jsou slučitelné s cíli programového rámce NPP III;

b)

národní schvalující osoba a řídicí struktura uvedená v čl. 8 odst. 1 písm. c) vedoucího příjemce NPP III v případě, že je přeshraniční program prováděn v rámci nepřímého řízení;

c)

struktury přeshraniční spolupráce v rámci všech zúčastněných příjemců NPP, které při tvorbě programů a při provádění příslušného programu přeshraniční spolupráce úzce spolupracují. V případě nepřímého řízení plní úkoly řídicího orgánu uvedeného v čl. 8 odst. 1 písm. d) struktura přeshraniční spolupráce se sídlem na území vedoucího příjemce NPP III. Řídicí orgán určí zprostředkující subjekty;

d)

auditní orgán uvedený v čl. 8 odst. 1 písm. e), pokud je přeshraniční program prováděn v rámci nepřímého řízení příjemcem NPP III. Pokud auditní orgán není oprávněn vykonávat funkce na celém území, na něž se program přeshraniční spolupráce vztahuje, napomáhá mu skupina auditorů složená ze zástupců každé země, která se účastní programu přeshraniční spolupráce.

2.   Úlohy a povinnosti struktur uvedených v odstavci 1 jsou dále vymezeny v dohodě o finančním rámcovém partnerství.

3.   Zúčastnění příjemci NPP III zřídí pro každý program přeshraniční spolupráce společný monitorovacího výbor, který plní rovněž úlohu odvětvového monitorovacího výboru uvedeného v článku 10.

4.   Zřídí se společný technický sekretariát, který podporuje Komisi, jakož i další struktury a orgány, včetně společného monitorovacího výboru. Tentýž společný technický sekretariát může být nápomocen při přípravě a provádění více než jednoho programu přeshraniční spolupráce.

5.   V rámci nepřímého řízení příjemcem NPP III uzavřou zúčastnění příjemci NPP III dvoustrannou nebo vícestrannou dohodu, v níž stanoví své konkrétní povinnosti při provádění příslušného programu přeshraniční spolupráce. Minimální požadavky pro toto ujednání se vymezují v dohodě o finančním rámcovém partnerství.

Článek 19

Zvláštní ustanovení o financování

Programy přeshraniční spolupráce v rámci NPP III se provádějí v přímém nebo nepřímém řízení prostřednictvím víceletých programů.

Hlava IV

Zemědělství a rozvoj venkova

Článek 20

Zvláštní ustanovení pro pomoc v oblasti rozvoje venkova

1.   Na pomoc pro rozvoj venkova se vztahuje víceletý program, což je víceletý akční plán v souladu s články 23 a 24 nařízení (EU) 2021/947 vypracovaný na centrální úrovni, připravený příslušnými orgány určenými příjemcem NPP III a předložený Komisi po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami.

2.   Programy rozvoje venkova provádějí příjemci NPP III v rámci nepřímého řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046; tyto programy umožňují financování vybraných typů akcí financovaných z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

3.   V případě programů rozvoje venkova se struktury uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. d) skládají z agentury NPP pro rozvoj venkova (IPARD) a řídicího orgánu IPARD, které působí v úzké spolupráci.

4.   Při určování výše veřejných výdajů jako procenta celkových způsobilých investičních nákladů se nezohledňuje vnitrostátní pomoc na podporu přístupu k úvěrům poskytnutým bez příspěvku Unie podle nařízení (EU) 2021/1529.

5.   Investiční projekty v rámci programů rozvoje venkova jsou i nadále způsobilé pro financování Unií, pokud v průběhu pěti let od provedení konečné platby nezaznamenají výraznou změnu.

6.   V případě programů rozvoje venkova je odvětvovým monitorovacím výborem uvedeným v článku 10 odvětvový monitorovací výbor IPARD.

Hlava V

Závěrečná ustanovení

Článek 21

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. prosince 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 330, 20.9.2021, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 94).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 82).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II) (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 11).


16.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 450/21


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2237

ze dne 15. prosince 2021,

kterým se mění nařízení (EU) č. 965/2012, pokud jde o požadavky na provoz za každého počasí a na výcvik a přezkoušení letových posádek

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (1), a zejména na čl. 23 odst. 1, čl. 27 odst. 1 a článek 31 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Provozovatelé a personál, kteří jsou zapojeni do provozu letadel, jakož i příslušné vnitrostátní orgány by měli splňovat příslušné hlavní požadavky na letový provoz stanovené v nařízení (EU) 2018/1139.

(2)

Nařízení Komise (EU) č. 965/2012 (2) stanoví podrobná pravidla letového provozu. Stávající pravidla upravující provoz za každého počasí by měla být aktualizována s cílem zajistit, aby odrážela nejnovější technologický vývoj nových palubních systémů a osvědčené postupy v oblasti letového provozu.

(3)

Aby byla zajištěna vysoká úroveň bezpečnosti civilního letectví v Unii, je nezbytné řešit provoz za každého počasí ve všech příslušných oblastech letectví, včetně prvotní letové způsobilosti, letového provozu a udělování licencí letovým posádkám a letištím, a vzít rovněž v úvahu celosvětové zkušenosti a vědecko-technický pokrok v oblasti letectví. Nová pravidla by proto měla zlepšit harmonizaci s požadavky Federálního leteckého úřadu Spojených států amerických a v co největší možné míře zahrnout do práva Unie nejnovější změny standardů přijatých Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO), konkrétně část I (11. vydání), část II (10. vydání) a část III (9. vydání) přílohy 6 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, pokud jde o provoz za každého počasí a terminologii přístrojového přiblížení.

(4)

Kromě toho by měl být umožněn bezpečný provoz vrtulníků podle pravidel letu podle přístrojů (IFR), včetně používání přiblížení a odletů vrtulníků v bodu v prostoru. Provoz vrtulníků probíhal až doposud v zásadě podle pravidel letu za viditelnosti, a proto byla pravidla pro provoz vrtulníků rozvíjena dále. V současné době jsou však k dispozici nová přiblížení a odlety v bodu v prostoru, které jsou specifické pro vrtulníky, jakož i nízké hladiny letu pro vrtulníky, které umožňují létání vrtulníků podle pravidel IFR. V důsledku toho je třeba odpovídajícím způsobem změnit provozní pravidla.

(5)

Pro zvýšení bezpečnosti nákladově efektivním způsobem by měly být stanoveny nové požadavky na výcvik ve zvláštním provozu (SPO), na vícepilotní provoz vrtulníků a na rozsáhlejší využívání simulátorů, jakož i na větší rozmanitost událostí používaných při výcviku a při přezkušování ve vrtulníkové obchodní letecké dopravě (CAT).

(6)

Nová pravidla by měla být založena na výkonnosti a rizicích, aby dokázala držet krok s neustálým technologickým pokrokem. Neměla by být závislá na technologiích a měla by umožňovat přizpůsobování budoucím změnám, což by zabránilo závislosti na konkrétních technologických řešeních.

(7)

Zvýšení efektivity na základě technologického pokroku a operativního využívání nových pokročilých technologií, jako jsou například systémy pro zlepšení letové viditelnosti (EFVS), jakož i uplatňování některých nových pokročilých provozních postupů, které podporují provoz za každého počasí. Je třeba usilovat rovněž o využívání inovativních výcvikových nástrojů pro účely výcviku a přezkušování letových posádek.

(8)

Tato nová pravidla pro plánování provozu za každého počasí a výcviku a přezkušování posádek by měla přispět k vytvoření rovných podmínek pro všechny zúčastněné strany na vnitřním trhu letecké dopravy Unie a zlepšit konkurenceschopnost leteckého průmyslu Unie.

(9)

Provozní minima letišť by měla být co nejvíce sladěna s provozem v obchodní letecké dopravě (CAT), s neobchodním provozem složitých motorových letadel (NCC) a se zvláštním provozem (SPO). Měly by být rovněž zjednodušeny požadavky na provoz za každého počasí u neobchodního provozu s jinými než složitými motorovými letadly (NCO) s cílem podporovat využívání pravidel pro let podle přístrojů.

(10)

Na základě provozních zkušeností a s ohledem na povahu provozu a nižší související rizika by měly být některé úlevy v oblasti požadavků na výcvik a přezkoušení letové posádky, které bylo dříve možno uplatňovat pouze pro obchodní leteckou dopravu (CAT), rozšířeny také na zvláštní provoz (SPO) a na neobchodní provoz složitých motorových letadel (NCC). Z provozního vývoje vyplývá, že požadovanou úroveň bezpečnosti lze zachovat i s méně přísnými a pružnějšími požadavky. Podobně by měla být provozovatelům malých vrtulníků do určité míry poskytnuta větší flexibilita, pokud jde o provoz různých typů nebo variant letounů. Některá zjednodušení, která jsou v současné době k dispozici v rámci třídní kvalifikace pro letadla, by měla být použitelná i pro malé jednoduché jednomotorové typy vrtulníků, které se chovají podobně za normálních i nouzových stavů.

(11)

Nařízení (EU) č. 965/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, aby bylo možno plně provést hlavní požadavky na letecký provoz podle přílohy V nařízení (EU) 2018/1139.

(12)

Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví vypracovala návrh prováděcích pravidel a předložila jej Komisi společně se stanoviskem č. 02/2021 (3) v souladu s čl. 76 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139.

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 127 nařízení (EU) 2018/1139,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) č. 965/2012

Nařízení (EU) č. 965/2012 se mění takto:

1)

v čl. 5 odst. 2 se písmeno a) bod iv) nahrazuje tímto:

„iv)

provozu za podmínek nízké dohlednosti (LVO) nebo provozu s provozními zápočty;“;

2)

Přílohy I, II, III, IV, V, VI, VII a VIII se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 30. října 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. prosince 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 296, 25.10.2012, s. 1).

(3)  https://www.easa.europa.eu/document-library/opinions


PŘÍLOHA

Přílohy I, II, III, IV, V, VI, VII a VIII nařízení (EU) č. 965/2012 se mění takto:

(1)

Příloha I se mění takto:

(a)

Doplňuje se nový bod 6, který zní:

„6.

„Provozními minimy letiště“ se rozumí hranice použitelnosti letiště pro:

a)

vzlet vyjádřený dráhovou dohledností (RVR) a/nebo dohledností a v případě potřeby výškou základny nejnižší význačné oblačné vrstvy;

b)

přistání s využitím 2D přiblížení podle přístrojů, vyjádřené dohledností a/nebo RVR, minimální nadmořskou výškou/výškou pro klesání (MDA/H) a v případě potřeby výškou základny nejnižší význačné oblačné vrstvy;

c)

přistání s využitím 3D přiblížení podle přístrojů, vyjádřené dohledností a/nebo RVR a výškou/nadmořskou výškou rozhodnutí (DA/H) odpovídající typu a/nebo kategorii provozu.“;

(b)

bod 11 se zrušuje;

(c)

body 13 až 16 se zrušují;

(d)

vkládá se nový bod 18a, který zní:

„18a.

„Výškou základny nejnižší význačné oblačné vrstvy“ se rozumí výška základny nejnižší vrstvy oblačnosti nad zemí nebo nad vodou pod 6 000 m (20 000 ft), pokrývající více než polovinu oblohy;“;

(e)

bod 20 se nahrazuje tímto:

„20.

„Přiblížením okruhem“ se rozumí fáze letu za viditelnosti pro přiblížení okruhem;“;

(f)

vkládá se nový bod 20a, který zní:

„20a.

„Letem s přiblížením okruhem“ se rozumí let s přiblížením podle přístrojů typu A pro přivedení letadla do polohy vhodné pro přistání na dráze/ploše konečného přiblížení a vzletu (FATO), která není vhodně umístěna pro přímé přiblížení;“;

(g)

bod 27 se nahrazuje tímto:

„27.

„Konečným přiblížením stálým klesáním (CDFA)“ se rozumí technika odpovídající postupům stabilizovaného přiblížení pro let v úseku konečného přiblížení (FAS) postupem nepřesného přístrojového přiblížení (NPA) stálým klesáním bez podrovnání z nadmořské výšky/výšky v nadmořské výšce fixu konečného přiblížení nebo nad ní:

a)

pro lety s přímým přiblížením až do bodu přibližně 15 m (50 ft) nad prahem přistávací dráhy nebo do bodu, v němž je započat manévr podrovnání, nebo

b)

pro lety s přiblížením okruhem do dosažení výšky MDA/H nebo nadmořské výšky/výšky pro manévr letu za viditelnosti;“;

(h)

vkládá se nový bod 35a, který zní:

„35 a.

„Nadmořskou výškou rozhodnutí (DA) nebo výškou rozhodnutí (DH)“ se rozumí stanovená nadmořská výška nebo výška pro let s 3D přiblížením podle přístrojů, při níž je nutno zahájit postup nezdařeného přiblížení, pokud nebyla stanovena požadovaná vizuální reference pro pokračování v přiblížení;“;

(i)

bod 46 se nahrazuje tímto:

„46.

„Systémem pro zlepšení letové viditelnosti (EFVS)“ se rozumí elektronický prostředek, který poskytuje letové posádce zobrazení topografie vnější scény (přírodní nebo člověkem vytvořené prvky místa nebo oblasti, zejména tak, aby byla zobrazena jejich relativní poloha a nadmořská výška) v reálném čase pomocí snímačů či zlepšené zobrazení topografie vnější scény pomocí obrazových snímačů; systém EFVS je začleněn do palubního systému navádění a je poskytován pomocí průhledového zobrazovače nebo ekvivalentního zobrazovacího systému; pokud je systém EFVS certifikován v souladu s platnými požadavky na letovou způsobilost a provozovatel je držitelem potřebného zvláštního oprávnění (je-li vyžadováno), lze ho použít pro provoz se systémem EFVS a může umožňovat provoz s provozními zápočty;“;

(j)

vkládají se nové body 46a a 46b, které znějí:

„46 a.

„Provozem se systémem EFVS“ se rozumí provoz, při kterém podmínky viditelnosti vyžadují použití systému EFVS namísto přirozeného vidění za účelem provedení přiblížení nebo přistání, určení požadovaných vizuálních referencí nebo provedení dojezdu;

46b.

„Provozem se systémem EFVS 200“ se rozumí provoz s provozním zápočtem, kdy podmínky viditelnosti vyžadují použití systému EFVS až do 200 ft nad FATO nebo nad prahem přistávací dráhy. Od tohoto bodu do přistání se používá přirozené vidění. RVR není menší než 550 m;“;

(k)

bod 47 se nahrazuje tímto:

„47.

„Systémem pro zlepšení viditelnosti (EVS)“ se rozumí elektronický prostředek, který poskytuje letové posádce v reálném čase zobrazení skutečné topografie vnější scény (přírodní nebo člověkem vytvořené prvky místa nebo oblasti, zejména tak, aby byla zobrazena jejich relativní poloha a nadmořská výška) pomocí obrazových snímačů;“;

(l)

vkládá se nový bod 48b, který zní:

„48b.

„Úsekem konečného přiblížení (FAS)“ se rozumí úsek postupu přiblížení podle přístrojů (IAP), při němž je provedeno vyrovnání do osy dráhy a klesání na přistání;“;

(m)

vkládá se nový bod 52a, který zní:

„52a.

„Průletem“ se rozumí přechod z letu s přiblížením na stabilizované stoupání. Ten zahrnuje manévry prováděné na minimální výšce pro klesání (MDA/H) nebo na výšce rozhodnutí (DA/H) nebo nad těmito výškami, případně pod výškou DA/H (přerušené přistání);“;

(n)

bod 55 se nahrazuje tímto:

„55.

„Systémem přistání s vedením pomocí průhledového zobrazovače (HUDLS)“ se rozumí celkový palubní systém, který pilotovi poskytuje vedení pomocí průhledového zobrazovače s cílem umožnit pilotovi buď ovládat letoun, nebo sledovat autopilota během vzletu (pokud je to relevantní), přiblížení a přistání (a případného počátečního stoupání) nebo průletu. Zahrnuje všechny senzory, počítače, napájecí zdroje, signalizace a ovládací prvky;“;

(o)

bod 56 se zrušuje;

(p)

vkládají se nové body 69d a 69e, které znějí:

„69d.

„Přiblížením podle přístrojů“ se rozumí přiblížení a přistání s použitím nástrojů pro navigační vedení letadla na základě postupu přiblížení podle přístrojů (IAP). Existují dva způsoby provádění přiblížení podle přístrojů:

a)

dvojrozměrné (2D) přiblížení podle přístrojů s využitím pouze směrového navigačního vedení a

b)

trojrozměrné (3D) přiblížení podle přístrojů s využitím směrového a vertikálního navigačního vedení;

69e.

„Postupem přiblížení podle přístrojů (IAP)“ se rozumí řada předem stanovených manévrů s orientací podle letových přístrojů, které zajišťují výškovou ochranu před překážkami při letu od fixu počátečního přiblížení nebo případně od počátku stanovené příletové tratě k bodu, ze kterého může být provedeno přistání, nebo jestliže není možné dokončit přistání, do polohy, ve které se aplikují kritéria bezpečných výšek nad překážkami pro vyčkávání nebo při letu na trati. Postupy IAP se klasifikují takto:

a)

postup nepřesného přiblížení podle přístrojů (NPA), kterým se rozumí postup IAP navržený pro 2D přiblížení podle přístrojů typu A;

b)

postup přiblížení s vertikálním vedením (APV), kterým se rozumí postup IAP s navigací založenou na výkonnosti (PBN) navržený pro 3D přiblížení podle přístrojů typu A;

c)

postup přesného přiblížení (PA), kterým se rozumí postup IAP založený na navigačních systémech navržený pro 3D přiblížení podle přístrojů typu A nebo B;“;

(q)

vkládá se nový bod 72b, který zní:

„72b.

„Traťovým přezkoušením“ se rozumí přezkoušení pilota nebo člena technické posádky prováděné provozovatelem s cílem prokázat odbornou způsobilost k provádění běžných traťových letů popsaných v provozní příručce;“;

(r)

body 74 a 75 se nahrazují tímto:

„74.

„Provozem za podmínek nízké dohlednosti (LVO)“ se rozumí přiblížení nebo vzlet na dráze s dráhovou dohledností nižší než 550 m nebo s výškou rozhodnutí nižší než 200 ft;

75.

„Vzletem za podmínek nízké dohlednosti (LVTO)“ se rozumí vzlet s dráhovou dohledností (RVR) nižší než 550 m;“;

(s)

bod 76 se zrušuje;

(t)

vkládá se nový bod 78c, který zní:

„78c.

„Minimální nadmořskou výškou pro klesání (MDA) nebo minimální výškou pro klesání (MDH)“ se rozumí stanovená nadmořská výška nebo výška při letu s 2D přiblížením podle přístrojů nebo při letu s přiblížením okruhem, pod níž není povoleno provést klesání bez požadované vizuální reference;“;

(u)

bod 83 se zrušuje;

(v)

vkládá se nový bod 85a, který zní:

„85a.

„Bezpečnou nadmořskou výškou nad překážkami (OCA) nebo bezpečnou výškou nad překážkami (OCH)“ se rozumí nejnižší nadmořská výška nebo nejnižší výška nad nadmořskou výškou příslušného prahu dráhy, případně výškou letiště nad mořem, používaná pro stanovení souladu s příslušnými kritérii výšky nad překážkami;“;

(w)

vkládá se nový bod 91a, který zní:

„91a.

„Provozním zápočtem“ se rozumí zápočet provozu s vyspělým letounem umožňujícím nižší provozní minima letiště, než jaká by provozovatel obvykle stanovil pro základní letoun na základě výkonnosti vyspělých palubních systémů letounu s využitím dostupné externí infrastruktury. Nižší provozní minima mohou zahrnovat nižší výšku / nadmořskou výšku rozhodnutí nebo minimální výšku / nadmořskou výšku klesání, snížené požadavky na dohlednost nebo omezená pozemní zařízení, případně jejich kombinaci;“;

(x)

bod 92 se nahrazuje tímto:

„92.

„Přezkoušením odborné způsobilosti provozovatelem“ se rozumí přezkoušení pilota nebo člena technické posádky prováděné provozovatelem s cílem prokázat odbornou způsobilost k provádění normálních, mimořádných a nouzových postupů;“;

(y)

vkládají se nové body 120c, 120d a 120e, které znějí:

„120c.

„Výcvikem k dosažení odborné způsobilosti“ se rozumí výcvik zaměřený na dosažení konečných výkonnostních cílů, který poskytuje dostatečnou záruku, že absolvent výcviku je schopen soustavného bezpečného a účinného provádění konkrétních úkolů;

120d.

„Letem s přiblížením podle přístrojů typu A“ se rozumí let s přiblížením podle přístrojů s MDH nebo DH rovnou nebo vyšší než 250 ft;

120e.

„Letem s přiblížením podle přístrojů typu B“ se rozumí let s výškou rozhodnutí (DH) nižší než 250 ft. Lety s přiblížením podle přístrojů typu B se kategorizují takto:

a)

I. kategorie (CAT I): výška rozhodnutí (DH) je nejméně 200 ft, přičemž dohlednost je buď nejméně 800 m, nebo dráhová dohlednost (RVR) je nejméně 550 m;

b)

kategorie (CAT II): výška rozhodnutí (DH) je nižší než 200 ft, ale nejméně 100 ft a dráhová dohlednost (RVR) je nejméně 300 m;

c)

kategorie III (CAT III): výška rozhodnutí (DH) je nižší než 100 ft nebo není stanovena a dráhová dohlednost (RVR) je nižší než 300 m nebo není omezena;“;

(z)

vkládá se nový bod 124a, který zní:

„124a.

„Dohledností (VIS)“ se rozumí dohlednost pro letecké účely, která je definována jako větší z následujících dvou vzdáleností:

a)

největší vzdálenost, na kterou je možno spolehlivě vidět a rozeznat na světlém pozadí černý předmět vhodných rozměrů, umístěný u země, a

b)

největší vzdálenost, na kterou je možno spolehlivě rozeznat na neosvětleném pozadí světla o svítivosti přibližně 1 000 cd;“;

(aa)

body 125 a 126 se nahrazují tímto:

„125.

„Vizuálním přiblížením“ se rozumí přiblížení letem podle pravidel IFR, při němž se část nebo všechny části postupu IAP nedokončí a přiblížení se provede s vizuální orientací podle terénu;

126.

„Letištěm s přípustným počasím“ se rozumí přiměřené letiště, kde pro předpokládaný čas použití meteorologické zprávy nebo předpovědi nebo kombinace obou ukazují, že meteorologické podmínky budou stejné jako požadovaná provozní minima letiště nebo lepší, a zprávy o stavu povrchu dráhy ukazují, že bude možné bezpečné přistání;“.

(2)

v příloze II se dodatek II nahrazuje tímto:

„Dodatek II

PROVOZNÍ SPECIFIKACE

(podléhající schváleným podmínkám v provozní příručce)

Kontaktní údaje vydávajícího úřadu

Telefon (1): ___________________; Fax: ___________________;

E-mail: ___________________

Osvědčení leteckého provozovatele č. (2):

Název provozovatele (3):

Datum (4):

Podpis:

 

Dba obchodní název

Provozní specifikace č.:

Model letadla (5):

Poznávací značka letadla (6):

Druhy provozu: Obchodní letecká doprava

☐ cestující

☐ náklad

☐ jiné (7): _______________

Oblast provozu (8):

Zvláštní omezení (9):

Zvláštní oprávnění:

Ano

Ne

Specifikace (10)

Poznámky

Nebezpečné zboží:

 

 

Provoz za podmínek nízké dohlednosti

 

 

 

 

Vzlet

RVR (11):.. m

Přiblížení a přistání

CAT (12)…. DA/H: stop, RVR:.. m

Provozní zápočty

CAT (13)…..DA/H: stop, RVR:... m

RVSM (14)

☐ Nepoužije se

 

 

ETOPS (15)

☐ Nepoužije se

Maximální doba letu na náhradní letiště (16): min.

 

Komplexní navigační specifikace pro provoz s PBN (17)

 

 (18)

Specifikace minimální navigační výkonnosti

 

 

Provoz jednomotorových turbínových letounů v noci nebo za meteorologických podmínek pro let podle přístrojů (SET-IMC)

 (19)

 

Provoz vrtulníků s pomocí systémů snímání nočního vidění

 

 

Provoz s vrtulníkovým jeřábem

 

 

Provoz vrtulníkové letecké záchranné služby

 

 

Provoz vrtulníků v pobřežních vodách

 

 

Výcvik palubních průvodčích (20)

 

 

Vydání osvědčení palubních průvodčích (21)

 

 

Použití aplikací EFB typu B

 (22)

 

Zachování letové způsobilosti

 (23)

 

Jiné (24)

 

 

 

 

(3)

Příloha III se mění takto:

(a)

článek ORO.FC.100 se mění takto:

i)

doplňuje se nové písmeno f), které zní:

„f)

Specifické požadavky pro lety vrtulníků:

pokud je posádka vrtulníku tvořena dvěma piloty, musí každý pilot buď:

1)

být držitelem osvědčení o úspěšném zakončení kurzu součinnosti vícečlenné posádky (MCC) pro vrtulníky v souladu s nařízením (EU) č. 1178/2011, nebo

2)

uskutečnit dobu letu odpovídající alespoň 500 hodinám ve funkci pilota ve vícepilotním provozu.“;

ii)

písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d)

Člen letové posádky může být za letu vystřídán při plnění svých povinností při řízení jiným, vhodně kvalifikovaným členem letové posádky.“;

(b)

článek ORO.FC.105 se nahrazuje tímto:

ORO.FC.105   Ustanovení do funkce velícího pilota/velitele letadla

a)

V souladu s odstavcem 8.6 přílohy V nařízení (EU) č. 2018/1139 ustanoví provozovatel jednoho z pilotů letové posádky, který má kvalifikaci pro funkci velícího pilota v souladu s přílohou I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011, velícím pilotem nebo, u obchodního leteckého provozu, velitelem letadla.

b)

Provozovatel může ustanovit člena posádky velícím pilotem / velitelem letadla pouze v případě, že platí všechny následující podmínky:

1)

daný člen letové posádky splňuje minimální úroveň praxe stanovené v provozní příručce;

2)

daný člen letové posádky má odpovídající znalost tratě nebo oblasti, po níž nebo do níž má letět, a letišť, včetně náhradních letišť, zařízení a postupů, kterých má být použito;

3)

při letech ve vícepilotní posádce absolvoval daný člen letové posádky provozovatelův kurz velení, jestliže postupuje z funkce druhého pilota na funkci velícího pilota / velitele letadla.

c)

V případě obchodního provozu letounů a vrtulníků je zapotřebí, aby velící pilot / velitel letadla nebo pilot, který může být pověřen provedením letu, absolvoval úvodní seznamovací kurz, kde se seznámí s tratí nebo oblastí, na níž nebo v níž má letět, a s letišti, zařízeními a postupy, kterých má být použito, a aby tyto znalosti udržoval následujícím způsobem:

1)

Platnost znalosti letiště se udržuje vykonáním alespoň jednoho letu na příslušném letišti v průběhu dvanácti kalendářních měsíců.

2)

Znalost trati nebo oblasti se udržuje vykonáním alespoň jednoho letu na příslušné trati nebo v příslušné oblasti v průběhu 36 měsíců. Pokud nebyl vykonán alespoň jeden let na příslušné trati nebo v příslušné oblasti po dobu dvanácti měsíců v průběhu uvedené lhůty 36 měsíců, je navíc požadováno opakovací školení týkající se znalosti trati nebo oblasti.

d)

Bez ohledu na písmeno c) může být v případě provozu letounů a vrtulníků třídy výkonnosti B a C podle pravidel VFR ve dne úvodní seznamovací kurz pro seznámení s tratí a s letišti nahrazen úvodním seznamovacím kurzem s tratí.“;

(c)

článek ORO.FC.125 se nahrazuje tímto:

ORO.FC.125   Rozdílový výcvik, seznamovací výcvik a výcvik v oblasti vybavení a postupů

a)

Členové letové posádky absolvují rozdílový nebo seznamovací výcvik, požaduje-li to příloha I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011.

b)

Dojde-li ke změně vybavení nebo postupů vyžadující dodatečné znalosti o typech nebo variantách v současné době provozovaných letadel, členové letové posádky absolvují výcvik v oblasti vybavení a postupů.

c)

V provozní příručce se stanoví, kdy je tento rozdílový nebo seznamovací výcvik, případně výcvik v oblasti vybavení a postupů, požadován.“

(d)

v článku ORO.FC.130 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

Každý člen letové posádky absolvuje každoročně opakovací letový a pozemní výcvik odpovídající typu nebo variantě letadla, na kterém létá, a jeho přidruženému vybavení včetně výcviku na místě a použití veškerého vybavení pro případ nouze a bezpečnostního vybavení na palubě letounu.“;

(e)

článek ORO.FC.140 se nahrazuje tímto:

ORO.FC.140   Létání na více typech nebo variantách

a)

Členové letové posádky, kteří létají na více než jednom typu nebo variantě letadla, musí splňovat požadavky předepsané v této hlavě pro každý typ nebo variantu, pokud nejsou zápočty související s požadavky na výcvik, přezkušování a nedávnou praxi vymezeny pro příslušné typy nebo varianty v povinné části údajů provozní vhodnosti vypracovaných v souladu s nařízením (EU) č. 748/2012.

b)

Provozovatel může definovat skupiny typů jednomotorových vrtulníků. Přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem u jednoho typu je platné pro všechny ostatní typy v rámci dané skupiny, pokud jsou splněny obě následující podmínky:

1)

skupina zahrnuje buď pouze jednomotorové turbínové vrtulníky provozované podle pravidel VFR, nebo pouze jednomotorové pístové vrtulníky provozované podle pravidel VFR;

2)

pro účely provozu v CAT musí být provedena nejméně dvě přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem u každého typu za tříletý cyklus.

c)

Pro účely zvláštního provozu lze na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem započítat ty prvky výcviku na letadle / FSTD a přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem, které se týkají příslušných aspektů souvisejících s daným specializovaným úkolem a nesouvisejí s daným typem nebo skupinou typů, i pro ostatní skupiny nebo typy.

d)

Pro účely létání s více než jedním typem nebo variantou vrtulníku, využívaným k provádění dostatečně podobných operací, platí, že pokud jsou traťová přezkoušení prováděna střídavě u jednotlivých typů nebo variant, obnoví každé traťové přezkoušení platnost traťového přezkoušení i pro ostatní typy nebo varianty vrtulníků.

e)

V provozní příručce jsou stanoveny vhodné postupy a jakákoli provozní omezení pro létání s více než jedním typem nebo variantou.“;

(f)

článek ORO.FC.145 se mění takto:

i)

písmena c) a d) se nahrazují tímto:

„c)

V případě provozu v CAT musí být programy výcviku a přezkoušení včetně osnov a používání prostředků k provádění programu, jako jsou například individuální zařízení pro výcvik pomocí letové simulace (FSTD) a jiná řešení v oblasti výcviku, schváleny příslušným úřadem.

d)

Zařízení FSTD používané ke splnění požadavků dle této hlavy je kvalifikováno v souladu s nařízením (EU) č. 1178/2011 a v co největší proveditelné míře kopíruje letadlo, které používá provozovatel. Rozdíly mezi zařízením FSTD a letadlem jsou popsány a řešeny během instruktáže, případně během výcviku.“;

ii)

doplňují se nová písmena f) a g), která znějí:

„f)

Provozovatel sleduje platnost každého opakovacího výcviku a přezkoušení.

g)

Doby platnosti požadované v této hlavě se počítají od konce měsíce, v němž byla absolvována daná rozlétanost, výcvik nebo přezkoušení.“;

(g)

článek ORO.FC.146 se mění takto:

i)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

V případě letového výcviku, přezkoušení a hodnocení a výcviku, přezkoušení a hodnocení pomocí letové simulace musí mít personál, který zajišťuje výcvik a provádí přezkoušení nebo hodnocení, kvalifikaci v souladu s přílohou I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011. Personál, který zajišťuje výcvik a provádí přezkoušení s ohledem na zvláštní provoz, musí mít vhodnou kvalifikaci na příslušný provoz.“;

ii)

písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d)

Bez ohledu na písmeno b) může traťové hodnocení kvalifikovanosti provádět náležitě kvalifikovaný velitel letadla jmenovaný provozovatelem, který je standardizován v koncepci EBT a hodnocení kvalifikovanosti (traťový hodnotitel).“;

iii)

doplňují se nová písmena e), f), g) a h), která znějí:

„e)

Bez ohledu na písmeno b) může výcvik na letadle/FSTD a přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem provádět vhodně kvalifikovaný velitel letadla, který je držitelem osvědčení FI/TRI/SFI a byl určen provozovatelem pro některou z následujících činností:

1)

provoz vrtulníků splňujících kritéria uvedená v čl. ORO.FC.005 písm. b) bodu 2 v CAT;

2)

provoz jiných než složitých motorových vrtulníků ve dne a navigovaných s referencí podle viditelných orientačních bodů v CAT;

3)

provoz letounů třídy výkonnosti B, které nesplňují kritéria uvedená v čl. ORO.FC.005 písm. b) bodu 1, v CAT.

f)

Bez ohledu na písmeno b) může výcvik na letadle/FSTD a prokázání způsobilosti / přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem provádět vhodně kvalifikovaný velící pilot/velitel letadla jmenovaný provozovatelem u následujícího provozu:

1)

zvláštní provoz;

2)

lety v CAT na letounech splňujících kritéria uvedená v čl. ORO.FC.005 písm. b) bodu 2.

g)

Bez ohledu na písmeno b) může traťové přezkoušení provádět vhodně kvalifikovaný velitel letadla jmenovaný provozovatelem.

h)

Provozovatel informuje příslušný úřad o osobách jmenovaných podle písmen e) až g).“;

(h)

v článku ORO.FC.200 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)

Specifické požadavky pro lety vrtulníků:

V případě všech letů vrtulníků s MOPSC větší než 19 a lety vrtulníků podle pravidel IFR s MOPSC větší než 9 tvoří letovou posádku minimálně dva piloti.“;

(i)

článek ORO.FC.202 se mění takto:

i)

návětí se nahrazuje tímto:

„Pro lety podle pravidel IFR nebo v noci s minimální letovou posádkou tvořenou jediným pilotem musí být splněny tyto podmínky:“;

ii)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO“;

(j)

článek ORO.FC.220 se mění takto:

i)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

Jakmile člen letové posádky zahájí přeškolovací kurz provozovatele, nesmí mu být přidělovány letové povinnosti na jiném typu nebo jiné třídě letounu, dokud tento kurz neabsolvuje nebo nedokončí. Členům posádky, kteří provozují pouze letouny třídy výkonnosti B, mohou být během přeškolovacího výcviku přidělovány lety na jiných typech letounů třídy výkonnosti B v míře nezbytné pro zachování provozu. Členům posádky mohou být během přeškolovacího výcviku přidělovány lety na jednomotorovém vrtulníku za předpokladu, že to neovlivní výcvik.“;

ii)

doplňuje se nové písmeno f), které zní:

„f)

Pokud provozní okolnosti, jako je například podání žádosti o nové AOC nebo zařazení nového typu nebo třídy letadla do letadlového parku, neumožňují provozovateli splnit požadavky uvedené v písmenu d), může provozovatel vypracovat zvláštní přeškolovací kurz, který bude dočasně použit pro omezený počet pilotů.“;

(k)

článek ORO.FC.230 se nahrazuje tímto:

ORO.FC.230   Opakovací výcvik a přezkoušení

a)   Každý člen letové posádky absolvuje opakovací výcvik a přezkoušení odpovídající typu nebo variantě letadla, na kterém létá, a jeho přidruženému vybavení.

b)   Přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem

1)

Každý člen letové posádky musí absolvovat přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem jako člen normálního složení posádky.

2)

Je-li od člena letové posádky požadován provoz podle pravidel IFR, přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem se případně provede bez vnější vizuální orientace.

3)

Platnost přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem je šest kalendářních měsíců. Pro provoz letounů třídy výkonnosti B podle pravidel VFR ve dne prováděný v průběhu období, které není delší než osm po sobě následujících měsíců, postačuje jedno přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem. Toto přezkoušení odborné způsobilosti se provede před zahájením provozu CAT.

c)   Traťové přezkoušení

Každý člen letové posádky absolvuje traťové přezkoušení v letadle. Platnost traťového přezkoušení je dvanáct kalendářních měsíců.

d)   Výcvik a přezkoušení v používání nouzového a bezpečnostního vybavení

Každý člen letové posádky absolvuje opakovací výcvik a přezkoušení týkající se umístění a používání veškerého nouzového a bezpečnostního vybavení na palubě letadla. Platnost výcviku a přezkoušení odborné způsobilosti k používání nouzového a bezpečnostního vybavení je dvanáct kalendářních měsíců.

e)   Výcvik CRM

1)

Prvky CRM jsou začleněny do všech příslušných fází opakovacího výcviku.

2)

Každý člen letové posádky absolvuje specifický modulový výcvik CRM. Všechna hlavní témata výcviku CRM jsou zahrnuta do samostatných částí modulového výcviku co nejrovnoměrněji rozložených do jednotlivých tříletých období.

f)   Každý člen letové posádky podstupuje pozemní výcvik a letový výcvik na zařízení FSTD nebo na letadle nebo kombinovaný výcvik na zařízení FSTD a na letadle alespoň každých dvanáct měsíců.“;

(l)

článek ORO.FC.235 se nahrazuje tímto:

ORO.FC.235   Kvalifikace pilota k řízení z kteréhokoli pilotního sedadla – letouny

a)

Velitelé letadla, jejichž povinnosti vyžadují řízení z kteréhokoli pilotního sedadla a plnění povinností druhého pilota, nebo velitelé letadla, od nichž se požaduje provádění výcviku a přezkoušení, dokončí dodatečný výcvik a přezkoušení, které prověří jejich odbornou způsobilost při provádění relevantních běžných, mimořádných a nouzových postupů na kterémkoli sedadle. Takový výcvik a přezkoušení jsou stanoveny v provozní příručce. Přezkoušení může být provedeno souběžně s přezkoušením odborné způsobilosti provozovatelem podle čl. ORO.FC.230 písm. b) nebo programu EBT uvedeného v článku ORO.FC.231.

b)

Tento dodatečný výcvik a přezkoušení zahrnuje alespoň:

1)

poruchu motoru během vzletu;

2)

přiblížení a průlet s jedním nepracujícím motorem a

3)

přistání s jedním nepracujícím motorem.

c)

Platnost je dvanáct kalendářních měsíců. U provozovatelů se schváleným programem EBT se platnost určuje na základě témat hodnocení a výcviku v souladu s článkem ORO.FC.232.

d)

Při řízení ze sedadla druhého pilota platí rovněž přezkoušení požadované podle článku ORO.FC.230 nebo hodnocení a výcvik podle článku ORO.FC.231 pro řízení ze sedadla velitele letadla.

e)

Pilot střídající velitele letadla prokazuje současně s přezkoušením odborné způsobilosti provozovatelem podle čl. ORO.FC.230 písm. b) nebo hodnocení a výcviku podle čl. ORO.FC.231 praktický nácvik úkonů a postupů, za něž by střídající pilot nebyl běžně odpovědný. Nejsou-li rozdíly mezi pravým a levým sedadlem významné, lze praktický nácvik provést na kterémkoli sedadle.

f)

Jiný pilot než velitel letadla sedící na sedadle velitele letadla prokazuje současně s přezkoušením odborné způsobilosti provozovatelem podle čl. ORO.FC.230 písm. b) nebo hodnocení a výcviku podle článku ORO.FC.231 praktický nácvik úkonů a postupů, za něž odpovídá velitel letadla ve funkci PM. Nejsou-li rozdíly mezi pravým a levým sedadlem významné, lze praktický nácvik provést na kterémkoli sedadle.“;

(m)

Doplňuje se nový článek ORO.FC.236, který zní:

ORO.FC.236   Kvalifikace pilota k řízení z kteréhokoli pilotního sedadla – vrtulníky

a)

Piloti vrtulníků, jejichž povinnosti vyžadují řízení z kteréhokoli pilotního sedadla, dokončí dodatečný výcvik a přezkoušení, které prověří jejich odbornou způsobilost při provádění relevantních běžných, mimořádných a nouzových postupů na kterémkoli sedadle. Platnost této kvalifikace je dvanáct kalendářních měsíců.

b)

Má se za to, že držitelé platných osvědčení FI nebo TRI na příslušném typu splňují požadavek uvedený v písmeni a), pokud v posledních šesti měsících absolvovali činnost FI nebo TRI na tomto typu a na vrtulníku.“;

(n)

článek ORO.FC.240 se mění takto:

i)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO“;

ii)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

Ustanovení písmena a) se nepoužije na provoz letounů třídy výkonnosti B, jestliže je omezen na jednopilotní třídy letounů s pístovými motory provozovanými podle pravidel VFR ve dne.“;

(o)

článek ORO.FC.A.245 se mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

Provozovatel letounu, který má odpovídající praxi, může nahradit jeden nebo více z následujících požadavků na výcvik a přezkoušení letové posádky programem alternativního výcviku a kvalifikací (ATQP) schváleným příslušným úřadem:

1)

stanoveným v článku SPA.LVO.120 o výcviku a kvalifikacích letové posádky;

2)

stanoveným v článku ORO.FC.220 o přeškolovacím výcviku a přezkoušení;

3)

stanoveným v článku ORO.FC.125 o rozdílovém výcviku, seznamovacím výcviku a výcviku v oblasti vybavení a postupů;

4)

stanoveným v článku ORO.FC.205 o kurzu velení;

5)

stanoveným v článku ORO.FC.230 o opakovacím výcviku a přezkoušení a

6)

stanoveným v článku ORO.FC.240 o létání na více typech nebo variantách.“;

ii)

písmena d) a e) se nahrazují tímto:

„d)

Kromě přezkoušení požadovaných podle článků ORO.FC.230 a FCL.060 přílohy I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011 absolvuje každý člen letové posádky úplné traťově orientované hodnocení (LOE) provedené na zařízení FSTD. Platnost hodnocení LOE je dvanáct kalendářních měsíců. Hodnocení LOE je absolvováno v případě, že jsou splněny obě tyto podmínky:

1)

jsou absolvovány osnovy LOE a

2)

daný člen letové posádky prokázal přijatelnou úroveň výkonnosti.

e)

Po dvou letech provozu v rámci schváleného programu ATQP může provozovatel se souhlasem příslušného úřadu prodloužit dobu platnosti přezkoušení uvedených v článku ORO.FC.230 takto:

1)

Přezkoušení odborné způsobilosti provozovatele na dvanáct kalendářních měsíců.

2)

Přezkoušení traťové kvalifikace na 24 kalendářních měsíců.

3)

Přezkoušení používání nouzového a bezpečnostního vybavení na 24 kalendářních měsíců.“;

iii)

doplňují se nová písmena f) a g), která znějí:

„f)

Každý člen letové posádky absolvuje specifický modulový výcvik CRM. Všechna hlavní témata výcviku CRM jsou zahrnuta do samostatných částí modulového výcviku co nejrovnoměrněji rozložených do jednotlivých tříletých období.

g)

Program ATQP zahrnuje 48 hodin na zařízení FSTD pro každého člena letové posádky, rovnoměrně rozložených do tříletého programu. Provozovatel může snížit počet hodin na zařízení FSTD, který však nesmí být nižší než 36 hodin, pokud prokáže, že dosažená úroveň bezpečnosti je rovnocenná úrovni programu, který může nahradit program ATQP v souladu s písmenem a).“;

(p)

v článku ORO.FC.H.250 se písmeno a) bod 1 nahrazuje tímto:

„a)

Držitelé průkazu způsobilosti CPL(H) (vrtulník) vykonávají funkci velitele letadla v rámci CAT na jednopilotních vrtulnících pouze v případě, že:

1)

pro lety na vícemotorovém typu podle pravidel IFR nalétali s vrtulníky celkem nejméně 700 letových hodin, z toho 300 hodin ve funkci velícího pilota. Celková doba letu na vrtulnících musí zahrnovat 100 hodin nalétaných podle pravidel IFR. Do těchto 100 hodin lze započítat až 50 hodin přístrojové doby absolvované na FFS(H) úrovně B nebo na FTD úrovně 3 nebo s vyšší kvalifikací pro přístrojová výcviková zařízení. Uvedených 300 hodin ve funkci velícího pilota lze nahradit hodinami letu ve funkci druhého pilota v rámci zavedeného systému vícepilotní posádky stanoveného v provozní příručce s tím, že 2 hodiny ve funkci druhého pilota odpovídají 1 hodině ve funkci velícího pilota;“;

(q)

před článek ORO.FC.330 se vkládají nové články ORO.FC.320 a ORO.FC.325, které zní:

ORO.FC.320   Přeškolovací výcvik provozovatele a přezkoušení provozovatelem

Přeškolovací kurz provozovatele musí zahrnovat přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem.

ORO.FC.325   Výcvik v oblasti vybavení a postupů a přezkoušení

Pokud člen letové posádky absolvuje výcvik v oblasti vybavení a postupů, který vyžaduje výcvik na vhodném FSTD nebo letadle, s ohledem na standardní provozní postupy související se zvláštním provozem, musí tento člen letové posádky absolvovat přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem.“;

(r)

článek ORO.FC.330 se nahrazuje tímto:

ORO.FC.330   Opakovací výcvik a přezkoušení – přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem

a)

Každý člen letové posádky absolvuje opakovací výcvik a přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem. V případě zvláštního provozu zahrnuje opakovací výcvik a přezkoušení relevantní aspekty související se zvláštními úkoly popsanými v provozní příručce.

b)

Zvláště je třeba zohlednit, zda je provoz prováděn podle pravidel IFR nebo v noci.

c)

Platnost přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem je dvanáct kalendářních měsíců.“;

(s)

Dodatek I se nahrazuje tímto:

„Dodatek I

PROHLÁŠENÍ

v souladu s nařízením Komise (EU) č. 965/2012 o letovém provozu

Provozovatel

Název:

Místo, kde má provozovatel své hlavní místo obchodní činnosti nebo, pokud provozovatel žádné hlavní místo obchodní činnosti nemá, místo, v němž je provozovatel usazen, nebo má sídlo, a místo, odkud je řízen provoz:

Jméno a kontaktní údaje odpovědného vedoucího pracovníka:

Provoz letadla

Datum zahájení provozu nebo datum použitelnosti změny:

Informace o letadle, provozu a organizaci k řízení zachování letové způsobilosti (25):

Typ(y) letadla (letadel), poznávací značka (značky) a hlavní základna:

Výrobní číslo (MSN) letadla (26)

Typ letadla

Poznávací značka letadla (27)

Hlavní základna

Druh(y) provozu (28)

Organizace odpovědná za řízení zachování letové způsobilosti (29)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

U určitých druhů provozu musí provozovatel před provedením takového provozu získat předchozí schválení (30) nebo zvláštní schválení/oprávnění (31).

V příslušných případech podrobnosti o získaných schváleních. Přiložte seznam zvláštních oprávnění/schválení, včetně:

případných příslušných zvláštních oprávnění/schválení vydaných třetími zeměmi;

názvy provozu prováděného s provozními zápočty (např. EFVS 200, SA CAT I, atd.).

V příslušných případech údaje o uděleném oprávnění ke zvláštnímu provozu (přiložte povolení, pokud existuje (existují)).

V příslušných případech seznam alternativních způsobů průkazu s odkazem na příslušný AMC, který nahrazují (přiložte jejich seznam).

Prohlášení

Provozovatel splňuje a bude nadále splňovat základní požadavky stanovené v příloze V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 a požadavky nařízení (EU) č. 965/2012.

Dokumentace systému řízení včetně provozní příručky splňuje požadavky přílohy III (část ORO), přílohy V (část SPA), přílohy VI (část NCC) nebo přílohy VIII (část SPO) nařízení (EU) č. 965/2012 a veškeré lety budou prováděny v souladu s postupy a pokyny uvedenými v provozní příručce, jak vyžaduje čl. ORO.GEN.110 písm. b) části ORO.

Veškerá provozovaná letadla musí mít:

platné osvědčení letové způsobilosti v souladu s nařízením Komise (EU) č. 748/2012, případně u letadel registrovaných ve třetí zemi v souladu s přílohou 8 standardů ICAO, a

jsou-li používána pro činnosti SPO, platnou dohodu o nájmu/pronájmu podle článku ORO.SPO.100.

Všichni členové letové posádky musí být držiteli průkazů způsobilosti podle přílohy I nařízení Komise (EU) č. 1178/2011, jak požaduje čl. ORO.FC.100 písm. c) části ORO, a případně palubní průvodčí musí absolvovat výcvik v souladu s hlavou CC části ORO.

(Je-li použitelné)

Provozovatel musí zavést uznávané standardy leteckého průmyslu a prokázat s nimi shodu.

Odkaz na standard:

Certifikační úřad:

Datum posledního auditu shody:

Provozovatel musí uvědomit příslušný úřad o jakýchkoli změnách okolností ovlivňujících splnění základních požadavků stanovených v příloze V nařízení (EU) 2018/1139 a požadavků nařízení Komise (EU) č. 965/2012, jak bylo uvedeno v tomto prohlášení pro příslušný úřad, a o jakýchkoli změnách informací a seznamů alternativních způsobů průkazu zahrnutých do tohoto prohlášení nebo k němu přiložených, jak požaduje článek ORO.GEN.120 písm. a) části ORO.

Provozovatel musí potvrdit správnost informací uvedených v tomto prohlášení.

Datum, jméno a podpis odpovědného vedoucího pracovníka

(4)

Příloha IV se mění takto:

(a)

článek CAT.GEN.MPA.100 se nahrazuje tímto:

CAT.GEN.MPA.100   Odpovědnost posádky

a)

Člen posádky odpovídá za správný výkon svých povinností, které:

1)

souvisejí s bezpečností letadla a osob na palubě a

2)

jsou stanoveny v pokynech a postupech uvedených v provozní příručce.

b)

Člen posádky:

1)

hlásí veliteli letadla každé selhání, poruchu, nesprávnou činnost nebo závadu, o níž je přesvědčen, že může ovlivnit letovou způsobilost nebo bezpečný provoz letadla včetně nouzových systémů, pokud je již nenahlásil jiný člen posádky;

2)

hlásí veliteli letadla každý incident, který ohrožuje nebo by mohl ohrozit bezpečnost provozu, pokud jej již nenahlásil jiný člen posádky;

3)

plní příslušné požadavky programu hlášení událostí provozovatele;

4)

plní veškerá příslušná omezení doby letové služby a služby (FTL) a požadavky na dobu odpočinku v souladu se svými povinnostmi;

5)

při plnění povinností pro více než jednoho provozovatele:

i)

vede jednotlivé záznamy ohledně doby letové služby a služby a ohledně doby odpočinku podle příslušných požadavků FTL;

ii)

poskytuje každému provozovateli údaje potřebné k vytvoření harmonogramu činností v souladu s příslušnými požadavky FTL a

iii)

poskytuje každému provozovateli potřebné údaje týkající se provozu více než jednoho typu nebo varianty.

c)

Člen posádky nevykonává službu v letadle:

1)

pokud je pod vlivem psychoaktivních látek nebo je nezpůsobilý z důvodu zranění, únavy, medikace, nemoci nebo z jiných podobných příčin;

2)

pokud neuběhla přiměřená doba od hloubkového potápění nebo darování krve;

3)

pokud nejsou splněny příslušné zdravotní požadavky;

4)

pokud existuje jakákoli pochybnost, zda může vykonávat přidělené povinnosti, nebo

5)

jestliže ví nebo má podezření, že trpí únavou podle bodu 7.5 přílohy V nařízení (EU) 2018/1139, nebo se natolik necítí dobře, že by let mohl být ohrožen.“;

(b)

Doplňuje se nový článek CAT.OP.MPA.101, který zní:

CAT.OP.MPA.101   Přezkoušení a nastavení výškoměru

a)

Provozovatel stanoví postupy pro přezkoušení výškoměru před každým odletem.

b)

Provozovatel stanoví postupy pro nastavení výškoměru ve všech fázích letu, přičemž zohlední případné postupy zavedené státem, v němž se nachází dané letiště, nebo státem, v němž se nachází daný vzdušný prostor.“;

(c)

článek CAT.OP.MPA.107 se nahrazuje tímto:

CAT.OP.MPA.107   Přiměřené letiště

Provozovatel pokládá letiště za přiměřené, jestliže v předpokládané době použití je dostupné a vybaveno nezbytnými pomocnými službami, mezi něž patří např. letové provozní služby (ATS), dostatečné osvětlení, komunikační zařízení, meteorologické zprávy, navigační zařízení a záchranné služby.“;

(d)

článek CAT.OP.MPA.110 se nahrazuje tímto:

CAT.OP.MPA.110   Provozní minima letiště

a)

Provozovatel stanoví provozní minima letiště pro každé letiště odletu, letiště určení nebo náhradní letiště, jejichž použití předpokládá, s cílem zajistit rozstup mezi letadlem a terénem nebo překážkami a zmírnit riziko ztráty vizuálních referencí v průběhu úseku letu za viditelnosti v rámci přiblížení podle přístrojů.

b)

Metoda použitá pro stanovení provozního minima letiště musí zohledňovat všechny následující prvky:

1)

typ, výkonnost a charakteristiky ovládání letadla;

2)

vybavení, které je na palubě letadla dostupné pro navigaci, získávání vizuálních referencí a/nebo řízení dráhy letu při vzletu, přiblížení, přistání a při nezdařeném přiblížení;

3)

jakékoli podmínky nebo omezení uvedené v letové příručce letounu (AFM);

4)

příslušné provozní zkušenosti provozovatele;

5)

rozměry a vlastnosti drah/ploch konečného přiblížení a vzletu (FATO), jejichž použití lze zvolit;

6)

přiměřenost a výkonnost dostupných vizuálních a nevizuálních prostředků a infrastruktury;

7)

bezpečnou nadmořskou výšku / výšku nad překážkami (OCA/H) pro postupy přiblížení podle přístrojů; (IAP);

8)

překážky v prostorech počátečního stoupání a nezbytné rezervy pro výšku nad překážkami;

9)

složení letové posádky, způsobilost a zkušenosti jejích členů;

10)

IAP;

11)

vlastnosti letiště a dostupné letové navigační služby (ANS);

12)

veškerá minima případně vyhlášená státem, v němž se nachází letiště;

13)

podmínky předepsané v provozních specifikacích včetně veškerých zvláštních oprávnění pro provoz za podmínek nízké dohlednosti (LVO) nebo provoz s provozními zápočty;

14)

veškeré nestandardní vlastnosti letiště, IAP nebo prostředí.

c)

Provozovatel v provozní příručce stanoví metodu určení provozního minima letiště;

d)

Metoda používaná provozovatelem ke stanovení provozních minim letiště a veškeré změny této metody musí být schváleny příslušným orgánem.“;

(e)

článek CAT.OP.MPA.115 se nahrazuje tímto:

CAT.OP.MPA.115   Technika letu pro přiblížení – letouny

a)

Všechny lety s přiblížením se vykonají jako stabilizované lety s přiblížením, pokud příslušný úřad neschválí u konkrétního přiblížení na konkrétní dráhu jinak.

b)

Pro přiblížení s využitím postupů nepřesného přístrojového přiblížení (NPA) se použije technika konečného přiblížení stálým klesáním (CDFA) s výjimkou konkrétních drah, pro které příslušný orgán schválil jinou techniku letu.“;

(f)

články CAT.OP.MPA.245 a CAT.OP.MPA.246 se nahrazují tímto:

CAT.OP.MPA.245   Meteorologické podmínky – všechna letadla

a)

Při letu podle pravidel IFR velitel letadla:

1)

zahájí let nebo

2)

pokračuje v letu za bod, od nějž platí změněný letový plán ATS v případě přeplánování za letu,

pouze pokud má k dispozici informace, že očekávané meteorologické podmínky na letišti určení a/nebo požadovaném náhradním letišti či letištích jsou v době příletu stejné jako platná plánovací minima nebo lepší.

b)

Při letu podle pravidel IFR velitel letadla pokračuje v letu k plánovanému letišti určení, pouze pokud poslední dostupné informace udávají, že v předpokládané době příletu jsou meteorologické podmínky na letišti určení nebo alespoň na jednom náhradním letišti určení stejné jako plánovací provozní minima příslušného letiště nebo lepší.

c)

Při letech podle pravidel VFR velitel letadla zahájí let, pouze pokud příslušné meteorologické zprávy a/nebo předpovědi naznačují, že meteorologické podmínky na části trati, která má být podle pravidel VFR prolétnuta, jsou v příslušné době stejné jako limity pro lety podle pravidel VFR nebo lepší.

CAT.OP.MPA.246   Meteorologické podmínky – letouny

Kromě podmínek stanovených v článku CAT.OP.MPA.245 platí, že při letech s letouny podle pravidel IFR velitel letadla pokračuje za:

a)

bod rozhodnutí, používá-li se postup snížení paliva/energie pro nepředvídané okolnosti (RCF), nebo

b)

bod posledního návratu při využívání osamoceného letiště,

pouze pokud má k dispozici informace, že očekávané meteorologické podmínky na letišti určení a/nebo požadovaném náhradním letišti či letištích jsou v době příletu stejné jako platná provozní minima letiště nebo lepší.“;

(g)

v článku CAT.OP.MPA.247 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

Při letech podle pravidel VFR nad vodními plochami mimo dozor pevniny s vrtulníkem velitel letadla zahájí vzlet pouze tehdy, pokud příslušné meteorologické zprávy a/nebo předpovědi naznačují, že výška základny nejnižší význačné oblačné vrstvy bude vyšší než 600 ft ve dne nebo 1 200 ft v noci.“;

(h)

článek CAT.OP.MPA.265 se nahrazuje tímto:

CAT.OP.MPA.265   Podmínky vzletu

Před zahájením vzletu se velitel letadla přesvědčí, že:

a)

meteorologické podmínky na letišti nebo provozním místě a podmínky dráhy / plochy konečného přiblížení a vzletu (FATO), která má být použita, jsou takové, aby nebránily bezpečnému vzletu a odletu, a

b)

vybraná provozní minima letiště splňují všechny následující podmínky:

1)

provozuschopná pozemní zařízení;

2)

provozuschopné palubní systémy letadla;

3)

výkonnost letadla;

4)

kvalifikace letových posádek.“;

(i)

článek CAT.OP.MPA.300 se nahrazuje tímto:

CAT.OP.MPA.300   Podmínky pro přiblížení a přistání

Před zahájením letu s přiblížením se velitel letadla přesvědčí, že:

a)

meteorologické podmínky na letišti nebo v provozním místě a stav dráhy / plochy konečného přiblížení a vzletu (FATO), která má být použita, nebudou bránit bezpečnému přiblížení, přistání ani průletu s ohledem na informace o výkonnosti uvedené v provozní příručce a

b)

vybraná provozní minima letiště splňují všechny následující podmínky:

1)

provozuschopná pozemní zařízení;

2)

provozuschopné palubní systémy letadla;

3)

výkonnost letadla;

4)

kvalifikace letových posádek.“;

(j)

článek CAT.OP.MPA.305 se nahrazuje tímto:

CAT.OP.MPA.305   Zahájení a pokračování přiblížení

a)

Jestliže je u letounů hlášená dohlednost (VIS) nebo závazná dráhová dohlednost (RVR) dráhy, která má být použita pro přistání, nižší než použitelné minimum, pak se v letu s přiblížením podle přístrojů nesmí pokračovat:

1)

za bod, kdy se letoun nachází 1 000 ft nad výškou letiště, nebo

2)

do úseku konečného přiblížení (FAS) v případě, že je DH nebo MDH větší než 1 000 ft.

b)

Pokud je u vrtulníků hlášená dráhová dohlednost (RVR) nižší než 550 m a závazná RVR dráhy, která má být použita pro přistání, je nižší než použitelné minimum, pak se v letu s přiblížením podle přístrojů nesmí pokračovat:

1)

za bod, kdy se vrtulník nachází 1 000 ft nad výškou letiště nad mořem, nebo

2)

do úseku konečného přiblížení (FAS) v případě, že DH nebo MDH je větší než 1 000 ft.

c)

Jestliže není stanovena požadovaná vizuální reference, provede se nezdařené přiblížení při dosažení výšky DA/H nebo MDA/H nebo před ním.

d)

Jestliže není udržena požadovaná vizuální reference po dosažení výšky DA/H nebo MDA/H, provede se neprodleně průlet.

e)

Bez ohledu na písmeno a) platí, že pokud není hlášena dráhová dohlednost RVR a hlášená dohlednost VIS je nižší než použitelné minimum, ale přepočtená meteorologická dohlednost (CMV) je stejná nebo větší než použitelné minimum, lze pokračovat v přiblížení podle přístrojů na výšku DA/H nebo MDA/H.“;

(k)

článek CAT.OP.MPA.310 se nahrazuje tímto:

CAT.OP.MPA.310   Provozní postupy – výška přeletu prahu dráhy – letouny

Provozovatel stanoví provozní postupy navržené pro zajištění toho, aby letoun provádějící lety s 3D přístrojovým přiblížením přelétl práh dráhy v bezpečné výšce a v konfiguraci a letové poloze letounu předepsané pro přistání.“;

(l)

Doplňuje se nový článek CAT.OP.MPA.312, který zní:

CAT.OP.MPA.312   Provoz se systémem EFVS 200

a)

Provozovatel, který hodlá provádět provoz se systémem EFVS 200, zajistí, aby:

1)

bylo letadlo certifikováno pro zamýšlený provoz;

2)

byly používány pouze dráhy, FATO a postupy přiblížení podle přístrojů (IAP) vhodné pro provoz se systémem EFVS;

3)

členové letové posádky byli způsobilí k provádění zamýšleného provozu a aby byl zaveden program výcviku a přezkoušení členů letové posádky a příslušného personálu zapojeného do přípravy letu;

4)

byly stanoveny provozní postupy;

5)

veškeré relevantní informace byly zdokumentovány v seznamu minimálního vybavení (MEL);

6)

veškeré relevantní informace byly zdokumentovány v programu údržby;

7)

bylo prováděno posouzení bezpečnosti a byly stanoveny ukazatele výkonnosti pro sledování úrovně bezpečnosti provozu a

8)

provozní minima letiště zohledňovala schopnost použitého systému.

b)

Provozovatel nesmí provádět provoz se systémem EFVS 200, pokud provádí provoz LVO.

c)

Bez ohledu na písmeno a) bod 1 může provozovatel používat systémy EVS, které splňují minimální kritéria pro provádění provozu se systémem EFVS 200, pouze pokud to schválil příslušný úřad.“.

(5)

Příloha V se mění takto:

(a)

název hlavy E se nahrazuje tímto: „Provoz za podmínek nízké dohlednosti (LVO) a provoz s provozními zápočty“;

(b)

článek SPA.LVO.100 se nahrazuje tímto:

SPA.LVO.100   Provoz za podmínek nízké dohlednosti a provoz s provozními zápočty

Provozovatel provádí následující provoz, pouze pokud příslušný úřad schválil:

a)

vzlety za podmínek dohlednosti menší než 400 m RVR;

b)

přiblížení podle přístrojů za podmínek nízké dohlednosti a

c)

provoz s provozními zápočty s výjimkou provozu se systémem EFVS 200, na který se nesmí vztahovat zvláštní schválení/oprávnění.“;

(c)

článek SPA.LVO.105 se nahrazuje tímto:

SPA.LVO.105   Kritéria pro zvláštní schválení/oprávnění

Aby provozovatel získal zvláštní schválení/oprávnění podle SPA.LVO.100, musí prokázat, že:

a)

pro provoz při přiblížení za snížené dohlednosti, provoz LVTO s dráhovou dohledností (RVR) menší než 125 m a provoz s provozními zápočty je letadlo certifikováno pro zamýšlený provoz;

b)

členové letové posádky jsou způsobilí k provádění zamýšleného provozu a je zaveden program výcviku a přezkoušení členů letové posádky a příslušného personálu zapojeného do přípravy letu v souladu s článkem SPA.LVO.120;

c)

jsou zavedeny provozní postupy pro zamýšlený provoz;

d)

byly provedeny veškeré relevantní změny seznamu minimálního vybavení (MEL);

e)

byly provedeny veškeré relevantní změny programu údržby;

f)

byly stanoveny postupy k zajištění vhodnosti letišť pro zamýšlený provoz včetně postupů pro let podle přístrojů v souladu s článkem SPA.LVO.100 a

g)

bylo provedeno posouzení bezpečnosti pro zamýšlený provoz a byly stanoveny ukazatele výkonnosti pro sledování míry bezpečnosti.“;

(d)

článek SPA.LVO.110 se nahrazuje tímto:

SPA.LVO.110   Požadavky týkající se letišť včetně letových postupů podle přístrojů

Provozovatel zajistí, aby byla pro provoz za podmínek nízké viditelnosti (LVO) a provoz s provozními zápočty využívána pouze letiště včetně postupů pro let podle přístrojů, která jsou vhodná pro zamýšlený provoz.“;

(e)

článek SPA.LVO.115 se zrušuje;

(f)

článek SPA.LVO.120 se nahrazuje tímto:

SPA.LVO.120   Způsobilost letové posádky

a)

Provozovatel zajistí způsobilost letové posádky k provádění zamýšleného provozu.

b)

Provozovatel zajistí, aby každý člen letové posádky úspěšně absolvoval výcvik a přezkoušení pro všechny druhy provozu za podmínek nízké viditelnosti (LVO) a provozu s provozními zápočty, pro něž bylo uděleno schválení. Takový výcvik a přezkoušení musí:

1)

zahrnovat počáteční a opakovací výcvik a přezkoušení;

2)

zahrnovat normální, mimořádné a nouzové postupy;

3)

být přizpůsoben typu technologií používaných při zamýšleném provozu a

4)

zohledňovat rizika lidského faktoru spojená se zamýšleným provozem.

c)

Provozovatel vede záznamy o výcviku a kvalifikaci členů letové posádky.

d)

Výcvik a přezkoušení provádějí vhodně kvalifikovaní pracovníci. V případě letového výcviku a přezkoušení a výcviku a přezkoušení pomocí letové simulace musí mít personál, který výcvik poskytuje a přezkoušení provádí, kvalifikaci v souladu s přílohou I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011.“;

(g)

v článku SPA.NVIS.120 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

Lety nelze provádět při hodnotách nižších, než jsou meteorologická minima pro prováděný druh nočních letů.“;.

(h)

v článku SPA.HOFO.120 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

Pozemní náhradní letiště určení. Aniž tím jsou dotčeny články CAT.OP.MPA.192, NCC.OP.152 a SPO.OP.151, nemusí při letech z místa v pobřežních vodách na pozemní letiště určení velící pilot/velitel letadla v provozním letovém plánu specifikovat náhradní letiště určení, pokud je zaveden dostatečný provozní plán pro nepředvídané události umožňující zajištění bezpečného návratu z pobřežních vod.“;

(i)

článek SPA.HOFO.125 se nahrazuje tímto:

SPA.HOFO.125   Standardní postupy přiblížení v pobřežních vodách (OSAP)

a)

Provozovatel stanoví postupy s cílem zajistit, že standardní postupy přiblížení v pobřežních vodách (OSAP) budou provedeny pouze tehdy, pokud:

1)

je vrtulník schopen zajišťovat navigaci a informace o prostředí překážky v reálném čase týkající se výšky nad překážkami a

2)

buď:

i)

je minimální výška pro klesání (MDH) stanovena podle rádiového výškoměru nebo podle zařízení, které zajišťuje rovnocenný výkon, nebo

ii)

je uplatňována minimální nadmořská výška pro klesání (MDA) s odpovídající rezervou.

b)

Pokud provozovatel provádí standardní postupy přiblížení v pobřežních vodách (OSAP) na vrtulníkové plošiny nebo plavidla v pohybu, je let povolen pouze při provozu s vícepilotní posádkou.

c)

Vzdálenost rozhodnutí musí zajišťovat dostatečně bezpečnou výšku nad překážkami při nezdařeném přiblížení od kteréhokoli místa určení, pro něž bylo přiblížení s OSAP plánováno.

d)

V přiblížení z bodu za vzdáleností rozhodnutí nebo pod výškou MDA/H může pilot pokračovat jen tehdy, vidí-li místo určení.

e)

Pro jednopilotní provoz musí být výška MDA/H a vzdálenost rozhodnutí odpovídajícím způsobem navýšena.

f)

V případě provádění OSAP k pevnému místu v pobřežních vodách (tj. upevněnému zařízení nebo kotvícímu plavidlu), a pokud je k dispozici spolehlivá poloha podle systému GNSS v navigačním systému, musí být ke zvýšení bezpečnosti přiblížení s OSAP používán systém GNSS či systém prostorové navigace.

g)

Provozovatel je povinen zahrnout OSAP do svých programů počátečního a opakovacího výcviku a přezkoušení.“;

(j)

doplňuje se nová hlava N, která zní:

„HLAVA N

PŘIBLÍŽENÍ A ODLETY VRTULNÍKŮ V BODU V PROSTORU SE SNÍŽENÝMI MINIMY PRO LETY PODLE PRAVIDEL VFR (PINS-VFR)

SPA.PINS-VFR.100   Přiblížení a odlety vrtulníků v bodu v prostoru (PinS) se sníženými minimy pro lety podle pravidel VFR

a)

Provozovatel využívá snížená provozní minima pro lety podle pravidel VFR pouze tehdy, pokud mu bylo uděleno schválení příslušným úřadem.

b)

Snížená provozní minima pro lety podle pravidel VFR se uplatní pouze pro let vrtulníku, který zahrnuje úsek prolétnutý podle pravidel IFR, a pouze v jednom z následujících případů:

1)

úsek letu prolétnutý podle pravidel VFR následuje bezprostředně po přiblížení vrtulníku v bodu v prostoru (PinS) se záměrem přistát na blízkém heliportu nebo provozním místě;

2)

úsek letu prolétnutý podle pravidel VFR následuje bezprostředně po přiblížení vrtulníku v bodu v prostoru (PinS) se záměrem provést provoz s vrtulníkovým jeřábem na blízkém místě HEC nebo HHO;

3)

úsek letu prolétnutý podle pravidel VFR je odlet se záměrem přechodu na pravidla IFR na blízkém fixu počátečního odletu.

c)

Provozovatel stanoví provozní postupy, které se použijí při letech se sníženými provozními minimy podle pravidel VFR.

d)

Provozovatel zajistí, aby členové letové posádky měli zkušenosti a výcvik pro provoz se sníženými provozními minimy pro lety podle pravidel VFR.“.

(6)

Příloha VI se mění takto:

(a)

Doplňuje se nový článek NCC.OP.101, který zní:

NCC.OP.101   Přezkoušení a nastavení výškoměru

a)

Provozovatel stanoví postupy pro přezkoušení výškoměru před každým odletem.

b)

Provozovatel stanoví postupy pro nastavení výškoměru ve všech fázích letu, přičemž zohlední případné postupy zavedené státem, v němž se nachází dané letiště, nebo státem, v němž se nachází daný vzdušný prostor.“;

(b)

článek NCC.OP.110 se nahrazuje tímto:

NCC.OP.110   Provozní minima letiště – obecná ustanovení

a)

Provozovatel stanoví provozní minima letiště pro každé letiště odletu, letiště určení nebo náhradní letiště, jejichž použití předpokládá, s cílem zajistit rozstup mezi letadlem a terénem nebo překážkami a zmírnit riziko ztráty vizuálních referencí v průběhu úseku letu za viditelnosti v rámci přiblížení podle přístrojů.

b)

Metoda použitá pro stanovení provozního minima letiště musí zohledňovat všechny následující prvky:

1)

typ, výkonnost a charakteristiky ovládání letadla;

2)

vybavení, které je na palubě letadla dostupné pro navigaci, získání vizuálních referencí a/nebo řízení dráhy letu při vzletu, přiblížení, přistání a při nezdařeném přiblížení;

3)

jakékoli podmínky nebo omezení uvedené v letové příručce letounu (AFM);

4)

rozměry a vlastnosti drah / ploch konečného přiblížení a vzletu (FATO), jejichž použití lze zvolit;

5)

přiměřenost a výkonnost prostředků, které jsou dostupné pro přiblížení za podmínek letu za viditelnosti a podle přístrojů a infrastruktury;

6)

bezpečnou nadmořskou výšku / výšku nad překážkami (OCA/H) pro postupy přiblížení podle přístrojů; (IAP);

7)

překážky v prostorech počátečního stoupání a nezbytné rezervy pro výšku nad překážkami;

8)

veškeré nestandardní vlastnosti letiště, IAP nebo prostředí;

9)

složení letové posádky, způsobilost a zkušenosti jejích členů;

10)

IAP;

11)

vlastnosti letiště a dostupné letové navigační služby (ANS);

12)

veškerá minima případně vyhlášená státem, v němž se nachází letiště;

13)

podmínky předepsané v jakýchkoli zvláštních oprávněních pro provoz za podmínek nízké dohlednosti (LVO) nebo provoz s provozními zápočty a

14)

příslušné provozní zkušenosti provozovatele.

c)

Provozovatel v provozní příručce stanoví metodu určení provozního minima letiště.“;

(c)

článek NCC.OP.111 se zrušuje;

(d)

článek NCC.OP.112 se nahrazuje tímto:

NCC.OP.112   Provozní minima letiště – přiblížení okruhem s letouny

a)

Minimální výška pro klesání pro lety s přiblížením okruhem s letouny nesmí být nižší než nejvyšší z těchto hodnot:

1)

zveřejněná bezpečná výška nad překážkami (OCH) pro přiblížení okruhem pro danou kategorii letounů;

2)

minimální výška pro přiblížení okruhem odvozená z tabulky 1 nebo

3)

DH/MDH předchozího postupu IAP.

b)

Minimální dohlednost pro lety s přiblížením okruhem s letouny musí být nejvyšší z těchto hodnot:

1)

dohlednost při přiblížení okruhem pro danou kategorii letounu, byla-li zveřejněna, nebo

2)

minimální dohlednost odvozená z tabulky 1;

Tabulka 1

Minimální výška pro klesání (MDH) a minimální dohlednost pro přiblížení okruhem pro každou kategorii letounu

 

Kategorie letounu

A

B

C

D

MDH (ft)

400

500

600

700

Minimální VIS (m)

1 500

1 600

2 400

3 600 “;

(e)

v bodě NCC.OP.145 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

Před zahájením letu se velící pilot seznámí se všemi dostupnými meteorologickými informacemi, které souvisejí s plánovaným letem. Příprava pro let, jehož letiště určení není v blízkosti místa odletu, a pro každý let podle pravidel IFR zahrnuje:

1)

prostudování dostupných platných meteorologických hlášení a předpovědí a

2)

plánování alternativního postupu pro případ, že let nemůže být dokončen, jak bylo plánováno, kvůli meteorologickým podmínkám.“;

(f)

vkládají se nové body NCC.OP.147 a NCC.OP.148, které zní:

NCC.OP.147   Plánovací minima pro náhradní letiště určení – letouny

Letiště nesmí být uvedeno jako náhradní letiště určení, pokud dostupné aktuální meteorologické informace nenaznačují, že v době počínající 1 hodinu před předpokládanou dobou příletu a končící 1 hodinu po předpokládané době příletu nebo v době od skutečného času odletu až po 1 hodinu po předpokládané době příletu, je-li tato doba kratší:

a)

pro náhradní letiště s dostupným přiblížením podle přístrojů s výškou rozhodnutí (DH) nižší než 250 ft;

1)

je výška základny nejnižší význačné oblačné vrstvy nejméně 200 ft nad výškou DH nebo MDH spojenou s přiblížením podle přístrojů a

2)

dohlednost je nejméně 1 500 m a 800 m nad minimem RVR/VIS pro přiblížení podle přístrojů podle toho, která z obou těchto hodnot je vyšší, nebo

b)

pro náhradní letiště s přiblížením podle přístrojů s výškou DH nebo MDH 250 ft nebo více;

1)

je výška základny nejnižší význačné oblačné vrstvy nejméně 400 ft nad výškou DH nebo MDH spojenou s přiblížením podle přístrojů a

2)

dohlednost je nejméně 3 000 m nebo

c)

pro náhradní letiště bez postupu přiblížení podle přístrojů;

1)

je výška základny nejnižší význačné oblačné vrstvy nejméně 2 000 ft nebo minimální bezpečná výška podle pravidel IFR podle toho, která z obou těchto hodnot je vyšší, a

2)

dohlednost je nejméně 5 000 m.“;

NCC.OP.148   Plánovací minima pro náhradní letiště určení – vrtulníky

Provozovatel vybere letiště jako náhradní letiště určení jen tehdy, pokud dostupné aktuální meteorologické informace naznačují, že v době počínající 1 hodinu před předpokládanou dobou příletu a končící 1 hodinu po předpokládané době příletu nebo v době od skutečného času odletu až po 1 hodinu po předpokládané době příletu, je-li tato doba kratší:

a)

pro náhradní letiště s postupem přiblížení podle přístrojů (IAP):

1)

je výška základny nejnižší význačné oblačné vrstvy nejméně 200 ft nad výškou DH nebo MDH spojenou s daným IAP a

2)

dohlednost je nejméně 1 500 m ve dne nebo 3 000 m v noci nebo

b)

pro náhradní letiště nevyužívající postup IAP:

1)

je výška základny nejnižší význačné oblačné vrstvy nejméně 2 000 ft nebo minimální bezpečná výška podle pravidel IFR podle toho, která z obou těchto hodnot je vyšší, a

2)

dohlednost je nejméně 1 500 m ve dne nebo 3 000 m v noci.“;

(g)

v článku NCC.OP.150 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

Pro lety podle pravidel IFR stanoví velící pilot v letovém plánu alespoň jedno náhradní letiště pro vzlet s přípustným počasím, jestliže na letišti odletu jsou meteorologické podmínky na stejné úrovni nebo horší než příslušná letištní provozní minima nebo není možný návrat na letiště odletu z jiných důvodů.“;

(h)

v článku NCC.OP.180 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)

Velící pilot zahájí let podle pravidel VFR nebo v něm pokračuje pouze tehdy, pokud nejnovější dostupné meteorologické informace naznačují, že meteorologické podmínky na trati a v plánovaném místě určení budou v předpokládané době použití stejné nebo lepší než příslušná provozní minima pro lety podle pravidel VFR.

b)

Velící pilot zahájí let podle pravidel IFR nebo v něm pokračuje na plánované letiště určení pouze tehdy, pokud nejnovější dostupné meteorologické informace naznačují, že v předpokládané době příletu budou meteorologické podmínky v místě určení nebo alespoň na jednom náhradním letišti určení stejné nebo lepší než příslušná provozní minima tohoto letiště.“;

(i)

článek NCC.OP.195 se nahrazuje tímto:

NCC.OP.195   Podmínky vzletu – letouny a vrtulníky

Před zahájením vzletu se velící pilot přesvědčí, že:

a)

meteorologické podmínky na letišti nebo provozním místě a podmínky dráhy nebo plochy konečného přiblížení a vzletu (FATO), která má být použita, jsou takové, aby nebránily bezpečnému vzletu a odletu, a

b)

vybraná provozní minima letiště splňují všechny následující podmínky:

1)

provozuschopná pozemní zařízení;

2)

provozuschopné palubní systémy letadla;

3)

výkonnost letadla;

4)

kvalifikace letových posádek.“;

(j)

článek NCC.OP.225 se nahrazuje tímto:

NCC.OP.225   Postupy přistání a přiblížení – letouny a vrtulníky

Velící pilot se před zahájením přiblížení přesvědčí, že:

a)

meteorologické podmínky na letišti nebo v provozním místě a stav dráhy nebo plochy konečného přiblížení a vzletu (FATO), která má být použita, nebudou bránit bezpečnému přiblížení, přistání ani průletu s ohledem na informace o výkonnosti uvedené v provozní příručce a

b)

vybraná provozní minima letiště splňují všechny následující podmínky:

1)

provozuschopná pozemní zařízení;

2)

provozuschopné palubní systémy letadla;

3)

výkonnost letadla a

4)

kvalifikace letových posádek.“;

(k)

článek NCC.OP.230 se nahrazuje tímto:

NCC.OP.230   Zahájení a pokračování přiblížení

a)

Jestliže je u letounů hlášená dohlednost (VIS) nebo závazná dráhová dohlednost (RVR) dráhy, která má být použita pro přistání, menší než použitelná minima, pak se v letu s přiblížením podle přístrojů nesmí pokračovat:

1)

za bod, kdy se letoun nachází 1 000 ft nad výškou letiště nad mořem, nebo

2)

do úseku konečného přiblížení (FAS), pokud je DH nebo MDH vyšší než 1 000 ft.

b)

Pokud je u vrtulníků hlášená dráhová dohlednost (RVR) nižší než 550 m a závazná RVR dráhy, která má být použita pro přistání, je nižší než použitelné minimum, pak se v letu s přiblížením podle přístrojů nesmí pokračovat:

1)

za bod, kdy se vrtulník nachází 1 000 ft nad výškou letiště nad mořem, nebo

2)

do úseku konečného přiblížení (FAS) v případě, že DH nebo MDH je větší než 1 000 ft.

c)

pokud není stanovena požadovaná vizuální reference, provede se nezdařené přiblížení při dosažení výšky DA/H nebo MDA/H nebo před ním.

d)

pokud není udržena požadovaná vizuální reference po dosažení výšky DA/H nebo MDA/H, provede se neprodleně průlet.

e)

bez ohledu na písmeno a) platí, že pokud není hlášena dráhová dohlednost RVR a hlášená dohlednost VIS je menší než použitelné minimum, ale přepočtená meteorologická dohlednost (CMV) je stejná nebo větší než použitelné minimum, lze pokračovat v přiblížení podle přístrojů na výšku DA/H nebo MDA/H.

f)

bez ohledu na písmena a) a b) platí, že pokud není záměrem přistát, lze pokračovat v přiblížení podle přístrojů až do dosažení výšky DA/H nebo MDA/H. Nezdařené přiblížení se provede při dosažení výšky DA/H nebo MDA/H nebo před ním.“;

(l)

doplňuje se nový bod NCC.OP.235, který zní:

NCC.OP.235   Provoz se systémem EFVS 200

a)

Provozovatel, který má v úmyslu provádět provoz se systémem EFVS 200 s provozními zápočty a bez zvláštního schválení/oprávnění, zajistí, aby:

1)

bylo letadlo certifikováno pro zamýšlený provoz;

2)

byly používány pouze dráhy, FATO a postupy přiblížení podle přístrojů (IAP) vhodné pro provoz se systémem EFVS;

3)

členové letové posádky byli způsobilí k provádění zamýšleného provozu a aby byl zaveden program výcviku a přezkoušení členů letové posádky a příslušného personálu zapojeného do přípravy letu;

4)

byly stanoveny provozní postupy;

5)

veškeré relevantní informace byly zdokumentovány v seznamu minimálního vybavení (MEL);

6)

veškeré relevantní informace byly zdokumentovány v programu údržby;

7)

bylo prováděno posouzení bezpečnosti a byly stanoveny ukazatele výkonnosti pro sledování úrovně bezpečnosti provozu a

8)

provozní minima letiště zohledňovala schopnost použitého systému.

b)

Provozovatel nesmí provádět provoz se systémem EFVS 200, pokud provádí provoz LVO.

c)

Bez ohledu na písmeno a) bod 1 platí, že provozovatel může používat systémy EVS, které splňují minimální kritéria pro provádění provozu se systémem EFVS 200, pouze pokud to schválil příslušný úřad.“.

(7)

Příloha VII se mění takto:

(a)

Doplňuje se nový článek NCO.OP.101, který zní:

NCO.OP.101   Přezkoušení a nastavení výškoměru

a)

Velící pilot provede před každým odletem přezkoušení správného fungování výškoměru.

b)

Velící pilot použije vhodné nastavení výškoměru ve všech fázích letu, přičemž zohlední případné postupy zavedené státem, v němž se nachází dané letiště, nebo státem, v němž se nachází daný vzdušný prostor.“;

(b)

článek NCO.OP.105 se zrušuje;

(c)

články NCO.OP.110, NCO.OP.111 a NCO.OP.112 se nahrazují tímto:

NCO.OP.110   Provozní minima letiště – letouny a vrtulníky

a)

Pro lety na základě pravidel letu podle přístrojů (IFR) stanoví velící pilot provozní minima letiště pro každé letiště odletu, letiště určení nebo náhradní letiště, jejichž použití předpokládá, s cílem zajistit rozstup mezi letadlem a terénem nebo překážkami a zmírnit riziko ztráty vizuálních referencí v průběhu úseku letu za viditelnosti v rámci přiblížení podle přístrojů.

b)

Provozní minima letiště zohlední následující prvky, budou-li relevantní:

1)

typ, výkonnost a charakteristiky ovládání letadla;

2)

vybavení, které je na palubě letadla dostupné pro navigaci, získání vizuálních referencí a/nebo řízení dráhy letu při vzletu, přiblížení, přistání a při nezdařeném přiblížení;

3)

jakékoli podmínky nebo omezení uvedené v letové příručce (AFM);

4)

rozměry a vlastnosti drah / ploch konečného přiblížení a vzletu (FATO), jejichž použití lze zvolit;

5)

přiměřenost a výkonnost prostředků, které jsou dostupné pro přiblížení za podmínek letu za viditelnosti a podle přístrojů, a infrastruktury;

6)

bezpečnou nadmořskou výšku / výšku nad překážkami (OCA/H) pro postupy přiblížení podle přístrojů (IAP), je-li stanovena;

7)

překážky v prostorech počátečního stoupání a rezervy pro výšku nad překážkami;

8)

způsobilost a příslušné provozní zkušenosti velícího pilota;

9)

postupy IAP, pokud jsou stanoveny;

10)

vlastnosti letiště a případný typ dostupných letových navigačních služeb (ANS);

11)

veškerá minima případně vyhlášená státem, v němž se nachází letiště;

12)

podmínky předepsané v jakýchkoli zvláštních oprávněních pro provoz za podmínek nízké dohlednosti (LVO) nebo provoz s provozními zápočty.“;

NCO.OP.111   Provozní minima letiště – 2D a 3D přiblížení

a)

Výška rozhodnutí (DH), která se použije pro 3D přiblížení podle přístrojů nebo pro 2D přiblížení prováděné technikou konečného přiblížení stálým klesáním (CDFA) nesmí být nižší než nejvyšší z těchto hodnot:

1)

bezpečná výška nad překážkami (OCH) pro danou kategorii letadel;

2)

případně výška rozhodnutí pro vyhlášený postup přiblížení nebo minimální výška pro klesání (MDH);

3)

minimum systému stanovené v tabulce 1 nebo

4)

minimální výška rozhodnutí stanovená v letové příručce letadla nebo rovnocenném dokumentu, je-li uvedena.

b)

Minimální výška pro 2D přiblížení prováděné bez techniky konečného přiblížení stálým klesáním nesmí být nižší než nejvyšší z těchto hodnot:

1)

bezpečná výška nad překážkami pro danou kategorii letadel;

2)

případně minimální výška pro klesání (MDH) pro vyhlášený postup přiblížení;

3)

minimum systému stanovené v tabulce 1 nebo

4)

minimální výška pro klesání (MDH) stanovená v letové příručce letadla (AFM), je-li uvedena.

Tabulka 1:

Minima systému

Zařízení

Nejnižší DH/MDH (ft)

ILS/MLS/ GLS

200

GNSS/SBAS (LPV)

200

přesný přibližovací radar (PAR)

200

GNSS/SBAS (LP)

250

GNSS (LNAV)

250

GNSS/Baro-VNAV (LNAV/VNAV)

250

Přiblížení vrtulníků v bodu v prostoru

250

LOC s DME nebo bez něj

250

SRA (končící ve vzdálenosti ½ NM)

250

SRA (končící ve vzdálenosti 1 NM)

300

SRA (končící ve vzdálenosti 2 NM nebo delší)

350

VOR

300

VOR/DME

250

NDB

350

NDB/DME

300

VDF

350“;

NCO.OP.112   Provozní minima letiště – přiblížení okruhem s letouny

a)

Minimální výška pro klesání letem s přiblížením okruhem s letouny nesmí být nižší než nejvyšší z těchto hodnot:

1)

zveřejněná bezpečná výška nad překážkami (OCH) pro přiblížení okruhem pro danou kategorii letounů;

2)

minimální výška pro přiblížení okruhem odvozená z tabulky 1 nebo

3)

DH/MDH předchozího postupu IAP.

b)

Minimální dohlednost pro lety s přiblížením okruhem s letouny musí být nejvyšší z těchto hodnot:

1)

dohlednost při přiblížení okruhem pro danou kategorii letounu, byla-li zveřejněna, nebo

2)

minimální dohlednost odvozená z tabulky 1;

Tabulka 1

Minimální výška pro klesání (MDH) a minimální dohlednost pro přiblížení okruhem pro každou kategorii letounu

 

Kategorie letounu

A

B

C

D

MDH (ft)

400

500

600

700

Minimální VIS (m)

1 500

1 500

2 400

3 600 “;

(d)

v bodě NCO.OP.135 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

Před zahájením letu se velící pilot seznámí se všemi dostupnými meteorologickými informacemi, které souvisejí s plánovaným letem. Příprava pro let, jehož letiště určení není v blízkosti místa odletu, a pro každý let podle pravidel IFR zahrnuje:

1)

prostudování dostupných platných meteorologických hlášení a předpovědí a

2)

plánování alternativního postupu pro případ, že let nemůže být dokončen, jak bylo plánováno, kvůli meteorologickým podmínkám.“;

(e)

články NCO.OP.140, NCO.OP.141 a NCO.OP.142 se nahrazují tímto:

NCO.OP.140   Náhradní letiště určení – letouny

Pro lety podle pravidel IFR stanoví velící pilot v letovém plánu alespoň jedno náhradní letiště určení, pokud dostupné aktuální meteorologické informace v místě určení nenaznačují, že v době počínající 1 hodinu před předpokládanou dobou příletu a končící 1 hodinu po předpokládané době příletu nebo v době od skutečného času odletu až po 1 hodinu po předpokládané době příletu, je-li tato doba kratší, bude výška základny nejnižší význačné oblačné vrstvy nejméně 1 000 ft nad DH/MDH pro dostupný postup s přiblížením podle přístrojů (IAP) a dohlednost alespoň 5 000 m.“;

NCO.OP.141   Náhradní letiště určení – vrtulníky

Pro lety podle pravidel IFR stanoví velící pilot v letovém plánu alespoň jedno náhradní letiště určení, pokud dostupné aktuální meteorologické informace v místě určení nenaznačují, že v době počínající 1 hodinu před předpokládanou dobou příletu a končící 1 hodinu po předpokládané době příletu nebo v době od skutečného času odletu až po 1 hodinu po předpokládané době příletu, je-li tato doba kratší, bude výška základny nejnižší význačné oblačné vrstvy nejméně 1 000 ft nad DH/MDH pro dostupný postup IAP a dohlednost alespoň 3 000 m.“;

NCO.OP.142   Náhradní letiště určení – přiblížení podle přístrojů (IAP)

Velící pilot vybere letiště jako náhradní letiště určení, pouze pokud buď:

a)

je na letišti určení nebo na náhradním letišti určení dostupný postup IAP, který nevyužívá systém GNSS, nebo

b)

jsou splněny všechny tyto podmínky:

1)

palubní vybavení GNSS může využívat systém SBAS;

2)

letiště určení, náhradní letiště určení a trať mezi nimi se nacházejí v oblasti, kde je poskytována služba SBAS;

3)

předpokládá se, že v případě náhlé nedostupnosti systému SBAS bude k dispozici systém ABAS;

4)

je vybrán postup IAP (na letišti určení nebo na náhradním letišti určení), který není závislý na dostupnosti systému SBAS;

5)

je k dispozici vhodné opatření pro nepředvídané okolnosti, které umožňuje bezpečné dokončení letu v případě nedostupnosti systému GNSS.“;

(f)

vkládají se nové body NCO.OP.143 a NCO.OP.144, které zní:

NCO.OP.143   Plánovací minima pro náhradní letiště určení – letouny

Letiště nesmí být specifikováno jako náhradní letiště určení, pokud dostupné aktuální meteorologické informace nenaznačují, že v době počínající 1 hodinu před předpokládanou dobou příletu a končící 1 hodinu po předpokládané době příletu nebo v době od skutečného času odletu až po 1 hodinu po předpokládané době příletu, je-li tato doba kratší:

a)

pro náhradní letiště s dostupným přiblížením podle přístrojů s výškou rozhodnutí (DH) nižší než 250 ft;

1)

je výška základny nejnižší význačné oblačné vrstvy nejméně 200 ft nad výškou rozhodnutí (DH) nebo minimální výškou pro klesání (MDH) spojenou s přiblížením podle přístrojů a

2)

dohlednost je nejméně 1 500 m nebo

b)

pro náhradní letiště s přiblížením podle přístrojů s výškou DH nebo MDH 250 ft nebo více;

1)

je výška základny nejnižší význačné oblačné vrstvy nejméně 400 ft nad výškou DH nebo MDH spojenou s přiblížením podle přístrojů a

2)

dohlednost je nejméně 3 000 m nebo

c)

pro náhradní letiště nevyužívající postup IAP

1)

je výška základny nejnižší význačné oblačné vrstvy nejméně 2 000 ft nebo minimální bezpečná výška podle pravidel IFR podle toho, která z obou těchto hodnot je vyšší, a

2)

dohlednost je nejméně 5 000 m.“;

NCO.OP.144   Plánovací minima pro náhradní letiště určení – vrtulníky

Letiště nesmí být uvedeno jako náhradní letiště určení, pokud dostupné aktuální meteorologické informace nenaznačují, že v době počínající 1 hodinu před předpokládanou dobou příletu a končící 1 hodinu po předpokládané době příletu nebo v době od skutečného času odletu až po 1 hodinu po předpokládané době příletu, je-li tato doba kratší:

a)

pro náhradní letiště využívající postup IAP:

1)

je výška základny nejnižší význačné oblačné vrstvy nejméně 200 ft nad DH nebo MDH spojenou s daným postupem IAP a

2)

dohlednost je nejméně 1 500 m ve dne nebo 3 000 m v noci nebo

b)

pro náhradní letiště nevyužívající postup IAP:

1)

je výška základny nejnižší význačné oblačné vrstvy nejméně 2 000 ft nebo minimální bezpečná výška podle pravidel IFR podle toho, která z obou těchto hodnot je vyšší, a

2)

dohlednost je nejméně 1 500 m ve dne nebo 3 000 m v noci.“

(g)

v článku NCO.OP.160 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)

Velící pilot zahájí let podle pravidel VFR nebo v něm pokračuje pouze tehdy, pokud nejnovější dostupné meteorologické informace naznačují, že meteorologické podmínky na trati a v plánovaném místě určení budou v předpokládané době použití stejné nebo lepší než příslušná provozní minima pro lety podle pravidel VFR.

b)

Velící pilot zahájí let podle pravidel IFR nebo v něm pokračuje na plánované letiště určení pouze tehdy, pokud nejnovější dostupné meteorologické informace naznačují, že v předpokládané době příletu budou meteorologické podmínky v místě určení nebo alespoň na jednom náhradním letišti určení stejné nebo lepší než příslušná provozní minima tohoto letiště.“;

(h)

bod NCO.OP.175 se nahrazuje tímto:

NCO.OP.175   Podmínky vzletu – letouny a vrtulníky

Před zahájením vzletu se velící pilot přesvědčí, že:

a)

podle dostupných informací jsou meteorologické podmínky počasí na letišti nebo provozním místě a podmínky dráhy / plochy konečného přiblížení a vzletu (FATO), která má být použita, takové, že nebrání bezpečnému vzletu a odletu, a

b)

vybraná provozní minima letiště splňují všechny následující podmínky:

1)

provozuschopná pozemní zařízení;

2)

provozuschopné palubní systémy letadla;

3)

výkonnost letadla;

4)

kvalifikace letových posádek.“;

(i)

body NCO.OP.205 a NCO.OP.206 se nahrazují tímto:

NCO.OP.205   Podmínky pro přiblížení a přistání – letouny

Velící pilot se před zahájením přiblížení na přistání přesvědčí, že:

a)

podle dostupných informací jsou meteorologické podmínky na letišti nebo provozním místě a podmínky dráhy, která má být použita, takové, aby nebránily bezpečnému přiblížení, přistání ani nezdařenému přiblížení, a

b)

vybraná provozní minima letiště splňují všechny následující podmínky:

1)

provozuschopná pozemní zařízení;

2)

provozuschopné palubní systémy letadla;

3)

výkonnost letadla a

4)

kvalifikace letových posádek.“;

NCO.OP.206   Podmínky pro přiblížení a přistání – vrtulníky

Velící pilot se před zahájením přiblížení na přistání přesvědčí, že:

a)

meteorologické podmínky na letišti nebo v provozním místě a stav plochy konečného přiblížení a vzletu (FATO), která má být použita, na základě dostupných informací nebrání bezpečnému přiblížení, přistání ani nezdařenému přiblížení, a

b)

vybraná provozní minima letiště splňují všechny následující podmínky:

1)

provozuschopná pozemní zařízení;

2)

provozuschopné palubní systémy letadla;

3)

výkonnost letadla;

4)

kvalifikace letových posádek.“;

(j)

bod NCO.OP.210 se nahrazuje tímto:

NCO.OP.210   Zahájení a pokračování přiblížení – letouny a vrtulníky

a)

pokud je závazná dráhová dohlednost (RVR) dráhy, která má být použita pro přistání, nižší než 550 m (nebo jakákoli nižší hodnota stanovená v souladu se schválením podle článku SPA.LVO), pak se v přiblížení podle přístrojů nesmí pokračovat:

1)

za bod, kdy se letoun nachází 1 000 ft nad výškou letiště nad mořem, nebo

2)

do úseku konečného přiblížení v případě, že výška DH nebo MDH je vyšší než 1 000 ft.

b)

pokud není stanovena požadovaná vizuální reference, provede se nezdařené přiblížení při dosažení výšky DA/H nebo MDA/H nebo před ním.

c)

pokud není udržena požadovaná vizuální reference po dosažení výšky DA/H nebo MDA/H, provede se neprodleně průlet.“.

(8)

Příloha VIII se mění takto:

(a)

doplňuje se nový článek SPO.OP.101, který zní:

SPO.OP.101   Přezkoušení a nastavení výškoměru

a)

Provozovatel stanoví postupy pro přezkoušení výškoměru před každým odletem.

b)

Provozovatel stanoví postupy pro nastavení výškoměru ve všech fázích letu, přičemž zohlední případné postupy zavedené státem, v němž se nachází dané letiště, nebo státem, v němž se nachází daný vzdušný prostor.“;

(b)

článek SPO.OP.110 se nahrazuje tímto:

SPO.OP.110   Provozní minima letiště – letouny a vrtulníky

a)

Provozovatel stanoví provozní minima letiště pro každé letiště odletu, letiště určení nebo náhradní letiště, jejichž použití předpokládá, s cílem zajistit rozstup mezi letadlem a terénem nebo překážkami a zmírnit riziko ztráty vizuálních referencí v průběhu úseku letu za viditelnosti v rámci přiblížení podle přístrojů.

b)

Metoda použitá pro stanovení provozního minima letiště musí zohledňovat všechny následující prvky:

1)

typ, výkonnost a charakteristiky ovládání letadla;

2)

vybavení, které je na palubě letadla dostupné pro navigaci, získání vizuálních referencí a/nebo řízení dráhy letu při vzletu, přiblížení, přistání a při nezdařeném přiblížení;

3)

jakékoli podmínky nebo omezení uvedené v letové příručce letounu (AFM);

4)

rozměry a vlastnosti drah / ploch konečného přiblížení a vzletu (FATO), jejichž použití lze zvolit;

5)

přiměřenost a výkonnost prostředků, které jsou dostupné pro přiblížení za podmínek letu za viditelnosti a podle přístrojů, a infrastruktury;

6)

bezpečnou nadmořskou výšku / výšku nad překážkami (OCA/H) pro postupy přiblížení podle přístrojů (IAP);

7)

překážky v prostorech počátečního stoupání a nezbytné rezervy pro výšku nad překážkami;

8)

veškeré nestandardní vlastnosti letiště, IAP nebo místní podmínky;

9)

složení letové posádky, způsobilost a zkušenosti jejích členů;

10)

IAP;

11)

vlastnosti letiště a dostupné letové navigační služby (ANS);

12)

veškerá minima případně vyhlášená státem, v němž se nachází letiště;

13)

podmínky předepsané v jakýchkoli zvláštních oprávněních pro provoz za podmínek nízké dohlednosti (LVO) nebo provoz s provozními zápočty a

14)

příslušné provozní zkušenosti provozovatele.

c)

Provozovatel v provozní příručce stanoví metodu určení provozního minima letiště.“;

(c)

článek SPO.OP.111 se zrušuje;

(d)

článek SPO.OP.112 se nahrazuje tímto:

SPO.OP.112   Provozní minima letiště – přiblížení okruhem s letouny

a)

Minimální výška pro klesání (MDH) pro lety s přiblížením okruhem s letouny nesmí být nižší než nejvyšší z těchto hodnot:

1)

zveřejněná bezpečná výška nad překážkami (OCH) pro přiblížení okruhem pro danou kategorii letounů;

2)

minimální výška pro přiblížení okruhem odvozená z tabulky 1 nebo

3)

výška rozhodnutí (DH)/MDH předchozího IAP.

b)

Minimální dohlednost pro lety s přiblížením okruhem s letouny musí být nejvyšší z těchto hodnot:

1)

dohlednost při přiblížení okruhem pro danou kategorii letounu, byla-li zveřejněna, nebo

2)

minimální dohlednost odvozená z tabulky 1;

Tabulka 1

Minimální výška pro klesání (MDH) a minimální dohlednost pro přiblížení okruhem pro každou kategorii letounu

 

Kategorie letounu

A

B

C

D

MDH (ft)

400

500

600

700

Minimální VIS (m)

1 500

1 600

2 400

3 600 “;

(e)

v bodě SPO.OP.140 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

Před zahájením letu se velící pilot seznámí se všemi dostupnými meteorologickými informacemi, které souvisejí s plánovaným letem. Příprava pro let, jehož letiště určení není v blízkosti místa odletu, a pro každý let podle pravidel IFR zahrnuje:

1)

prostudování dostupných platných meteorologických hlášení a předpovědí a

2)

plánování alternativního postupu pro případ, že let nemůže být dokončen, jak bylo plánováno, kvůli meteorologickým podmínkám.“;

(f)

vkládají se nové body SPO.OP.143 a SPO.OP.144, které zní:

SPO.OP.143   Plánovací minima pro náhradní letiště určení – letouny

Letiště nesmí být uvedeno jako náhradní letiště určení, pokud dostupné aktuální meteorologické informace nenaznačují, že v době počínající 1 hodinu před předpokládanou dobou příletu a končící 1 hodinu po předpokládané době příletu nebo v době od skutečného času odletu až po 1 hodinu po předpokládané době příletu, je-li tato doba kratší:

a)

pro náhradní letiště s dostupným přiblížením podle přístrojů s výškou rozhodnutí (DH) nižší než 250 ft

1)

je výška základny nejnižší význačné oblačné vrstvy nejméně 200 ft nad výškou DH nebo MDH spojenou s přiblížením podle přístrojů a

2)

dohlednost je nejméně 1 500 m a 800 m nad minimem RVR/VIS pro přiblížení podle přístrojů podle toho, která z obou těchto hodnot je vyšší, nebo

b)

pro náhradní letiště s přiblížením podle přístrojů s výškou DH nebo MDH 250 ft nebo více;

1)

je výška základny nejnižší význačné oblačné vrstvy nejméně 400 ft nad výškou DH nebo MDH spojenou s přiblížením podle přístrojů a

2)

dohlednost je nejméně 3 000 m nebo

c)

pro náhradní letiště bez postupu přiblížení podle přístrojů;

1)

je výška základny nejnižší význačné oblačné vrstvy nejméně 2 000 ft nebo minimální bezpečná výška podle pravidel IFR podle toho, která z obou těchto hodnot je vyšší, a

2)

dohlednost je nejméně 5 000 m.“;

SPO.OP.144   Plánovací minima pro náhradní letiště určení – vrtulníky

Provozovatel vybere letiště jako náhradní letiště určení jen tehdy, pokud dostupné aktuální meteorologické informace naznačují, že v době počínající 1 hodinu před předpokládanou dobou příletu a končící 1 hodinu po předpokládané době příletu nebo v době od skutečného času odletu až po 1 hodinu po předpokládané době příletu, je-li tato doba kratší:

a)

pro náhradní letiště využívající postup IAP:

1)

je výška základny nejnižší význačné oblačné vrstvy nejméně 200 ft nad výškou DH nebo MDH spojenou s daným IAP a

2)

dohlednost je nejméně 1 500 m ve dne nebo 3 000 m v noci nebo

b)

pro náhradní letiště nevyužívající postup IAP:

1)

je výška základny nejnižší význačné oblačné vrstvy nejméně 2 000 ft nebo minimální bezpečná výška podle pravidel IFR podle toho, která z obou těchto hodnot je vyšší, a

2)

dohlednost je nejméně 1 500 m ve dne nebo 3 000 m v noci.“;

(g)

v článku SPO.OP.145 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

Pro lety podle pravidel IFR stanoví velící pilot v letovém plánu alespoň jedno náhradní letiště pro vzlet s přípustným počasím, jestliže na letišti odletu jsou meteorologické podmínky na stejné úrovni nebo horší než příslušná letištní provozní minima nebo pokud není možný návrat na letiště odletu z jiných důvodů.“;

(h)

v článku SPO.OP.170 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)

Velící pilot zahájí let podle pravidel VFR nebo v něm pokračuje pouze tehdy, pokud nejnovější dostupné meteorologické informace naznačují, že meteorologické podmínky na trati a v plánovaném místě určení budou v předpokládané době použití stejné nebo lepší než příslušná provozní minima pro lety podle pravidel VFR.

b)

Velící pilot zahájí let podle pravidel IFR nebo v něm pokračuje na plánované letiště určení pouze tehdy, pokud nejnovější dostupné meteorologické informace naznačují, že v předpokládané době příletu budou meteorologické podmínky v místě určení nebo alespoň na jednom náhradním letišti určení stejné nebo lepší než příslušná provozní minima tohoto letiště.“;

(i)

článek SPO.OP.180 se nahrazuje tímto:

SPO.OP.180   Podmínky vzletu – letouny a vrtulníky

Před zahájením vzletu se velící pilot přesvědčí, že:

a)

meteorologické podmínky na letišti nebo provozním místě a podmínky dráhy nebo plochy konečného přiblížení a vzletu (FATO), která má být použita, jsou takové, aby nebránily bezpečnému vzletu a odletu, a

b)

vybraná provozní minima letiště splňují všechny následující podmínky:

1)

provozuschopná pozemní zařízení;

2)

provozuschopné palubní systémy letadla;

3)

výkonnost letadla;

4)

kvalifikace letových posádek.“;

(j)

článek SPO.OP.210 se nahrazuje tímto:

SPO.OP.210   Postupy přistání a přiblížení – letouny a vrtulníky

Velící pilot se před zahájením přiblížení přesvědčí, že:

a)

meteorologické podmínky na letišti nebo v provozním místě a stav dráhy nebo plochy konečného přiblížení a vzletu (FATO), která má být použita, nebudou bránit bezpečnému přiblížení, přistání ani průletu s ohledem na informace o výkonnosti uvedené v provozní příručce a

b)

vybraná provozní minima letiště splňují všechny následující podmínky:

1)

provozuschopná pozemní zařízení;

2)

provozuschopné palubní systémy letadla;

3)

výkonnost letadla;

4)

kvalifikace letových posádek.“;

(k)

článek SPO.OP.215 se nahrazuje tímto:

SPO.OP.215   Zahájení a pokračování přiblížení

a)

Jestliže je u letounů hlášená dohlednost (VIS) nebo závazná dráhová dohlednost (RVR) dráhy, která má být použita pro přistání, menší než použitelná minima, pak se v letu s přiblížením podle přístrojů nesmí pokračovat:

1)

za bod, kdy se letoun nachází 1 000 ft nad výškou letiště nad mořem, nebo

2)

do úseku konečného přiblížení (FAS), pokud je DH nebo MDH vyšší než 1 000 ft.

b)

Pokud je u vrtulníků hlášená dráhová dohlednost (RVR) nižší než 550 m a závazná RVR dráhy, která má být použita pro přistání, je nižší než použitelné minimum, pak se v letu s přiblížením podle přístrojů nesmí pokračovat:

1)

za bod, kdy se vrtulník nachází 1 000 ft nad výškou letiště nad mořem, nebo

2)

do úseku konečného přiblížení (FAS) v případě, že DH nebo MDH je větší než 1 000 ft.

c)

pokud není stanovena požadovaná vizuální reference, provede se nezdařené přiblížení při dosažení výšky DA/H nebo MDA/H nebo před ním.

d)

pokud není udržena požadovaná vizuální reference po dosažení výšky DA/H nebo MDA/H, provede se neprodleně průlet.

e)

Bez ohledu na písmeno a) platí, že pokud není hlášena dráhová dohlednost RVR a hlášená dohlednost VIS je nižší, ale přepočtená meteorologická dohlednost (CMV) je větší než použitelné minimum, lze pokračovat v přiblížení podle přístrojů na výšku DA/H nebo MDA/H.

f)

Bez ohledu na písmena a) a b) platí, že pokud není záměrem přistát, lze pokračovat v přiblížení podle přístrojů až do dosažení výšky DA/H nebo MDA/H. Nezdařené přiblížení se provede při dosažení výšky DA/H nebo MDA/H nebo před ním.“;

(l)

vkládá se nový bod SPO.OP.235, který zní:

SPO.OP.235   Provoz se systémem EFVS 200

a)

Provozovatel, který má v úmyslu provádět provoz se systémem EFVS 200 s provozními zápočty a bez zvláštního schválení/oprávnění, zajistí, aby:

1)

bylo letadlo certifikováno pro zamýšlený provoz;

2)

byly používány pouze dráhy, FATO a postupy přiblížení podle přístrojů (IAP) vhodné pro provoz se systémem EFVS;

3)

letová posádka byla způsobilá k provádění zamýšleného provozu a aby byl zaveden program výcviku a přezkoušení členů letové posádky a příslušného personálu zapojeného do přípravy letu;

4)

byly stanoveny provozní postupy;

5)

veškeré relevantní informace byly zdokumentovány v seznamu minimálního vybavení (MEL);

6)

veškeré relevantní informace byly zdokumentovány v programu údržby;

7)

bylo prováděno posouzení bezpečnosti a byly stanoveny ukazatele výkonnosti pro sledování úrovně bezpečnosti provozu a

8)

provozní minima letiště zohledňovala schopnost použitého systému.

b)

Provozovatel nesmí provádět provoz se systémem EFVS 200, pokud provádí provoz LVO.

c)

Bez ohledu na písmeno a) bod 1 platí, že provozovatel může používat systémy EVS, které splňují minimální kritéria pro provádění provozu se systémem EFVS 200, pouze pokud to schválil příslušný úřad.“.


(1)  Telefonní čísla příslušného úřadu, včetně mezinárodního předčíslí země. E-mailová a faxová adresa, je-li k dispozici.

(2)  Vyplňte číslo odpovídajícího osvědčení leteckého provozovatele (AOC).

(3)  Vyplňte registrovaný název provozovatele a obchodní název provozovatele, pokud se liší. Před obchodním názvem uveďte „Dba“ („Doing business as“).

(4)  Datum vydání provozních specifikací (dd-mm-rrrr) a podpis zástupce příslušného úřadu.

(5)  Vyplňte označení ICAO pro výrobce letadla, typ a sérii nebo základní sérii, pokud byly série označeny (např. Boeing-737-3K2 nebo Boeing-777-232).

(6)  Poznávací značka je uvedena buď v provozních specifikacích, nebo v provozní příručce. V případě provozní příručky musí související provozní specifikace obsahovat odkaz na příslušnou stranu provozní příručky. Pokud se na příslušný typ letadla nevztahují všechna zvláštní oprávnění, poznávací značka letadla může být uvedena ve sloupci poznámky u příslušného zvláštního oprávnění.

(7)  Specifikujte jiné druhy dopravy (např. letecká záchranná služba).

(8)  Uveďte zeměpisnou oblast či oblasti schváleného provozu (prostřednictvím zeměpisných souřadnic, konkrétních tratí, hranic letové informační oblasti nebo vnitrostátních či regionálních hranic).

(9)  Uveďte seznam použitelných zvláštních omezení (např. pouze lety podle pravidel VFR, pouze denní lety atd.).

(10)  V tomto sloupci uveďte mezní kritéria pro každé oprávnění nebo druh oprávnění (s příslušnými kritérii).

(11)  Vyplňte schválenou minimální RVR pro vzlet v metrech. Jestliže jsou udělena různá oprávnění, lze pro každé oprávnění použít samostatný řádek.

(12)  Vyplňte použitelnou kategorii přesného přístrojového přiblížení: CAT II nebo CAT III. Vyplňte minimální RVR v metrech a DH ve stopách. Každé kategorii přiblížení odpovídá samostatný řádek.

(13)  Vyplňte příslušný provozní zápočet: SA CAT I, SA CAT II, EFVS atd. Vyplňte minimální RVR v metrech a DH ve stopách. Každé kategorii uvedeného provozního zápočtu odpovídá samostatný řádek.

(14)  Políčko „Nepoužije se“ může být zaškrtnuto pouze tehdy, pokud je maximální dostup letadla pod letovou hladinou FL290.

(15)  Provoz se zvětšenou vzdáleností od přiměřeného letiště (ETOPS) se nyní používá pouze pro dvoumotorová letadla. Z tohoto důvodu může být políčko „Nepoužije se“ zaškrtnuto, pokud má příslušný typ letadla méně nebo více než dva motory.

(16)  Může být také vyplněna vzdálenost k prahu dráhy (v námořních mílích), jakož i typ motoru.

(17)  Navigace založená na výkonnosti (PBN): každému komplexnímu oprávnění specifickému pro PBN (např. RNP AR APCH) odpovídá samostatný řádek s příslušnými omezeními uvedenými ve sloupci „Specifikace“ nebo „Poznámky“ nebo v obou. Jednotlivá oprávnění zvláštních postupů RNP AR APCH mohou být uvedena v provozních specifikacích nebo v provozní příručce. V případě provozní příručky musí související provozní specifikace obsahovat odkaz na příslušnou stranu provozní příručky.

(18)  Uveďte, zda je zvláštní oprávnění omezeno na určité okraje dráhy či letiště nebo na obojí.

(19)  Vložte konkrétní kombinaci draku nebo motoru.

(20)  Oprávnění k provádění výcvikových kurzů a zkoušek, které mají absolvovat žadatelé o osvědčení palubních průvodčích podle přílohy V (část CC) nařízení (EU) č. 1178/2011.

(21)  Oprávnění k vydávání osvědčení palubních průvodčích podle přílohy V (část CC) nařízení (EU) č. 1178/2011.

(22)  Vložení seznamu aplikací EFB typu B společně s odkazem na hardware EFB (u mobilních EFB). Tento seznam je uveden buď v provozních specifikacích, nebo v provozní příručce. V případě provozní příručky musí související provozní specifikace obsahovat odkaz na příslušnou stranu provozní příručky.

(23)  Vyplňte jméno osoby nebo název organizace odpovědné za zajištění zachování letové způsobilosti letadla a odkaz na nařízení, které vyžaduje provedení prací, tj. příloha I (část M) hlava G nařízení (EU) č. 1321/2014.

(24)  Zde mohou být zapsána další oprávnění nebo údaje s použitím jednoho řádku (nebo bloku o více řádcích) pro každé oprávnění (např. lety s krátkým přistáním, lety se strmým přiblížením, zkrácená požadovaná délka přistání, lety vrtulníků na místo a z místa veřejného zájmu, lety vrtulníků nad nehostinným prostředím mimo hustě osídlený prostor, lety vrtulníků bez bezpečného vynuceného přistání, lety s větším úhlem naklonění, maximální vzdálenost od přiměřeného letiště pro dvoumotorové letouny bez oprávnění ETOPS).

Formulář 139 EASA – 7. vydání“

(25)  Pokud není v prohlášení dostatek místa k uvedení požadovaných informací, uveďte informace v samostatné příloze. Příloha musí být opatřena datem a musí být podepsána.

(26)  Výrobní číslo přidělené výrobcem.

(27)  Pokud je letadlo rovněž registrováno držitelem osvědčení leteckého provozovatele, uveďte číslo osvědčení leteckého provozovatele příslušného držitele.

(28)  „Druhem (druhy) provozu“ se rozumí druh provozu uskutečňovaného s tímto letadlem, např. neobchodní provoz nebo zvláštní provoz, jako jsou lety pro letecké snímkování, lety pro leteckou reklamu, lety pro zpravodajská média, lety pro televizní či filmové natáčení, lety s padákovými seskoky, lety pro skydiving, kontrolní lety po údržbě.

(29)  Informace o organizaci odpovědné za řízení zachování letové způsobilosti zahrnují název organizace, adresu a číslo oprávnění.

(30)  

a)

provoz s jakýmkoliv vadným přístrojem, vybavením nebo položkou či funkcí podle seznamu minimálního vybavení (MEL) (články ORO.MLR.105 písm. b), f) a j), NCC.IDE.A.105, NCC.IDE.H.105, SPO.IDE.A.105 a SPO.IDE.H.105).

b)

provoz vyžadující předchozí oprávnění nebo schválení, včetně všech těchto položek:

pro zvláštní provoz, nájem letadel registrovaných ve třetí zemi s posádkou a bez posádky (čl. ORO.SPO.100 písm. c)),

vysoce rizikový zvláštní obchodní provoz (čl. ORO.SPO.110),

neobchodní provoz s letadlem s MOPSC větším než 19, který se provádí bez palubního průvodčího vykonávajícího činnost (čl. ORO.CC.100 písm. d)),

používání provozních minim IFR, která jsou nižší než provozní minima zveřejňovaná státem (články NCC.OP.110 a SPO.OP.110),

plnění paliva za běhu motoru (motorů) a/nebo otáčení rotorů (článek NCC.OP.157),

zvláštní provoz (SPO) bez kyslíku nad 10 000 stopami (článek SPO.OP.195).

(31)  provoz v s přílohou V (část SPA) nařízení (EU) č. 965/2012, včetně hlav B „Provoz s navigací založenou na výkonnosti (PBN)“, C „Provoz s předepsanou minimální navigační výkonností (MNPS)“, D „Provoz ve vzdušném prostoru se sníženými minimy vertikálního rozstupu (RVSM)“, E „Provoz za podmínek nízké dohlednosti (LVO) a provoz s provozními zápočty“, G „Doprava nebezpečného zboží“, K „Provoz vrtulníků v pobřežních vodách“ a N „Přiblížení v bodu v prostoru a odlety vrtulníků se sníženými minimy VFR“.


16.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 450/57


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2238

ze dne 15. prosince 2021,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/773, pokud jde o postupné ukončení platnosti zvláštních případů pro návěst „Konec vlaku“

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (1), a zejména na čl. 5 odst. 11 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Bod 4.2.2.1.3.2 přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/773 (2) stanoví lhůty, po jejichž uplynutí musí vnitrostátní orgány ve všech členských státech bez výjimky přijímat všechny nákladní vlaky vybavené návěstí „Konec vlaku“ ve formě dvou desek z odrazového materiálu a musí přestat vyžadovat jakýkoli jiný typ návěsti konec vlaku pro vlaky nákladní dopravy.

(2)

Bod 4.2.2.1.3.2 popisuje zvláštní případy několika členských států, mimo jiné Belgie, Francie, Portugalska a Španělska, jež mohly uplatňovat oznámené vnitrostátní předpisy, které požadují jako podmínku pro provoz na úsecích své sítě, aby vlaky nákladní dopravy byly vybaveny dvěma stálými červenými světly. Platnost těchto zvláštních případů by měla být postupně ukončena.

(3)

V zájmu zajištění, že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby do 1. ledna 2026 umožnily úplnou harmonizaci návěstí „Konec vlaku“ u vlaků nákladní dopravy na úrovni Unie, měly by pravidelně podávat zprávy o provádění navrhovaných zmírňujících opatření a přijímat naléhavá opatření v případě zjištění odchylek od zamýšleného plánu.

(4)

Belgie, Francie, Portugalsko a Španělsko předložily Komisi zprávy o používání desek z odrazového materiálu, v nichž identifikovaly závažné překážky plánovaného odstranění do 1. ledna 2022 vnitrostátních předpisů v koridorech pro železniční nákladní dopravu specifikovaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 (3).

(5)

Agentura Evropské unie pro železnice předložila dne 29. června 2021 doporučení „REC TSI OPE 422132“, v němž navrhuje změnu bodu 4.2.2.1.3.2 přílohy prováděcího nařízení (EU) 2019/773. Komise na základě tohoto doporučení a s přihlédnutím ke zjištěním obsaženým ve zprávách předložených členskými státy přezkoumala lhůty pro harmonizaci desek z odrazového materiálu v Unii. Komise rovněž dospěla k závěru, že v současné době není nutná revize specifikace stanovená v dodatku E Nařízení Komise (EU) č. 321/2013 (4). Komise náležitě zvážila obavy týkající se bezpečnosti a kapacity, jakož i dopad přechodu k harmonizovanému používání desek z odrazového materiálu na náklady.

(6)

Na základě zjištění uvedených ve zprávách předložených Belgií, Francií, Portugalskem a Španělskem a přezkumu těchto zjištění Komisí by lhůta 1. ledna 2022 pro akceptování vlaků nákladní dopravy vybavených dvěma deskami z odrazového materiálu v koridorech pro železniční nákladní dopravu specifikovaných podle nařízení (EU) č. 913/2010 měla být pro tyto členské státy prodloužena.

(7)

Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny probíhající práce Agentury Evropské unie pro železnice s cílem dále harmonizovat návěst „Konec vlaku“ a případný budoucí přezkum dodatku E nařízení (EU) č. 321/2013, který může Komise přijmout s ohledem na dopad na bezpečnost, kapacitu a náklady.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 51 odst. 1 směrnice (EU) 2016/797,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V bodě 4.2.2.1.3.2 přílohy nařízení (EU) 2019/773 se odstavec „Postupné ukončení“ nahrazuje tímto:

Postupné ukončení:

Pro akceptování vlaků nákladní dopravy vybavených dvěma deskami z odrazového materiálu platí tyto lhůty:

1)

od 1. ledna 2022 v koridorech pro železniční nákladní dopravu stanovených v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010, s následujícími výjimkami na tratích, kde jsou stálá červená světla provozním požadavkem pro zajištění bezpečnosti:

a)

1. ledna 2026 pro Belgii a Francii;

b)

1. ledna 2025 pro Portugalsko a Španělsko.

2)

od 1. ledna 2026 v celé železniční síti Evropské unie.

Členské státy, jichž se týkají výjimky podle odst. 1 písm. a) a b), předloží Komisi nejpozději do 1. března 2022 podrobný akční plán a přesné cíle, jak zajistí odstranění požadavku na červená světla jako návěsti „Konec vlaku“. Poté členské státy podají Komisi každých šest měsíců zprávu o pokroku dosaženém při používání desek z odrazového materiálu ve své síti s cílem harmonizovat na úrovni Unie do 1. ledna 2026 návěst „Konec vlaku“. Zúčastněné strany poskytnou veškeré nezbytné informace, které členským státům umožní plnit jejich povinnost podávat zprávy.

Komise předloží výboru uvedenému v článku 51 směrnice (EU) 2016/797 zprávu o pokroku při provádění oddílu 4.2.2.1.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. prosince 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/773 ze dne 16. května 2019 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí 2012/757/EU (Úř. věst. L 139I, 27.5.2019, s. 5).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 22).

(4)  Nařízení Komise (EU) č. 321/2013 ze dne 13. března 2013 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla – nákladní vozy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí Komise 2006/861/ES (Úř. věst. L 104, 12.4.2013, s. 1).


16.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 450/59


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2239

ze dne 15. prosince 2021

o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých velkokapacitních ocelových stožárů pro větrné elektrárny pocházejících z Čínské lidové republiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Zahájení

(1)

Dne 21. října 2020 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu některých ocelových stožárů pro větrné elektrárny (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „Čína“ nebo „ČLR“) na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“). Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 9. září 2020 sdružení European Wind Tower Association (dále jen „žadatel“ nebo „EWTA“). Podnět byl podán jménem odvětví Unie vyrábějícího ocelové stožáry pro větrné elektrárny ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

1.2.   Zúčastněné strany a připomínky k zahájení řízení

(3)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Navíc Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, čínské orgány a známé uživatele/dovozce a vyzvala je k účasti.

(4)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Komise uspořádala slyšení se třemi uživateli v březnu 2021.

(5)

Ve svých připomínkách k zahájení řízení tvrdila čínská průmyslová organizace Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (dále jen „CCCME“), že žadatel neposkytl smysluplné shrnutí důvěrných informací použitých v podnětu, zejména pokud jde o přílohy 2.1 až 2.4 podnětu. Podle CCCME zabránilo nadměrné používání důvěrných údajů této straně porozumět situaci v období šetření. Uvedená tvrzení strana zopakovala ve svých připomínkách a při slyšení po skončení prozatímní fáze.

(6)

Komise uvedla, že žadatel označil v příslušných přílohách za důvěrné pouze informace specifické pro jednotlivé společnosti, jako je obrat, zisk, výroba a objem prodeje každé společnosti, která poskytla své údaje pro přípravu podnětu. Souhrnné údaje o každém ukazateli byly uvedeny ve veřejně přístupné verzi podnětu. V rozporu s tvrzeními CCCME byly tedy informace obsažené ve veřejně přístupné verzi podnětu dostatečné k tomu, aby CCCME mohla předložit podrobné připomínky k výpočtu rozpětí újmy v podnětu. V reakci na připomínky CCCME uvedlo rovněž samo sdružení EWTA, že je v rozporu se zájmem výrobců v Unii poskytovat během posuzovaného období podrobné informace, byť indexované, o jejich jednotlivých výkonnostech (3). Komise proto toto tvrzení zamítla.

1.3.   Výběr vzorku

(7)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohlo být nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

1.3.1.   Výběr vzorku výrobců v Unii

(8)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise tento vzorek vybrala na základě vykázané výroby a objemu prodeje v Unii ze strany výrobců v Unii v souvislosti s analýzou stavu před zahájením šetření, přičemž přihlédla rovněž k jejich zeměpisné poloze. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii se sídlem ve dvou různých členských státech, kteří ve fázi zahájení šetření představovali přibližně 38 % odhadované výroby v Unii a objemu výroby obdobného výrobku. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Žádná ze stran nevznesla žádné připomínky.

(9)

Prozatímní vzorek sestávající ze tří výrobců v Unii byl proto považován za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie a byl potvrzen jako konečný vzorek.

(10)

CCCME a Evropská společnost pro větrnou energii (WindEurope) zpochybnily reprezentativnost žadatelů dlouhou dobu po uplynutí lhůty pro vyjádření připomínek ke vzorku výrobců v Unii. Připomínky obou těchto stran nemohly rozhodnutí o vzorku výrobců v Unii změnit a byly zamítnuty.

1.3.2.   Výběr vzorku dovozců

(11)

Po zahájení řízení poskytla jedna strana, jež je údajně dovozcem, který není ve spojení, informace uvedené v oznámení o zahájení řízení a souhlasila se zařazením do vzorku. Ukázalo se, že tato strana je součástí skupiny, jejíž hlavní zájmy jsou rovnocenné zájmům uživatele ocelových stožárů pro větrné elektrárny. Proto Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný. K tomuto rozhodnutí nebyly vzneseny žádné připomínky.

1.3.3.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v Číně

(12)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo anebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(13)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo sedm výrobců v dotčené zemi. Pouze šest z nich vyváželo během období šetření do Unie ocelové stožáry pro větrné elektrárny. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek tří vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Prozatímní vzorek tvořily společnosti Chengxi Shipyard Co., Ltd. (dále jen „Chengxi Shipyard“), CS WIND China Co., Ltd. (dále jen „CS Wind“) a Suzhou Titan New Energy Technology Co., Ltd. (dále jen „Suzhou Titan“). V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi.

(14)

K výběru prozatímního vzorku se vyjádřil jeden spolupracující vyvážející výrobce. Společnost Penglai Dajin Offshore Heavy Industry Co., Ltd. (dále jen „Penglai Dajin“) požádala o zařazení do vzorku a tvrdila, že prozatímní vzorek není reprezentativní z několika důvodů. Za prvé tvrdila, že vzorek není reprezentativní ze zeměpisného hlediska, protože všechny společnosti zařazené do vzorku se nacházejí v provincii Ťiang-su. Za druhé společnost Penglai Dajin poukázala na to, že jednou ze společností zařazených do vzorku je podnik ve vlastnictví státu a druhou je dceřiná společnost zahraniční společnosti. Za třetí tvrdila, že na rozdíl od některých vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří mají složitou strukturu skupiny, by mohla být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumána. Nakonec společnost Penglai Dajin uvedla, že dva z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nejsou reprezentativní pro její výrobu, protože vyrábějí pouze ocelové stožáry s velkým průměrem.

(15)

Komise uvedla, že v souladu s ustanoveními článku 17 základního nařízení zahrnoval prozatímní vzorek společnosti s největším reprezentativním objemem výroby, prodeje nebo vývozu, které mohly být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřeny. Kromě toho společnost Penglai Dajin nepředložila žádné přesvědčivé důvody ohledně toho, proč by měl být některý z vyvážejících výrobců předběžně zařazených do vzorku nahrazen. Komise proto žádost společnosti Penglai Dajin zamítla a vzorek potvrdila.

(16)

Krátce poté jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, společnost CS Wind, svou spolupráci ukončil. Komise vzala toto rozhodnutí na vědomí a informovala společnost o svém záměru stanovit případná antidumpingová cla pro tuto společnost podle ustanovení článku 18 základního nařízení. Kromě toho Komise informovala o situaci zastoupení Čínské lidové republiky.

(17)

Komise následně doplnila vzorek vyvážejících výrobců o společnost Penglai Dajin, která byla další ze společností, jež spolupracovaly, pokud jde o objem vývozu, a mohly být s ohledem na lhůty přiměřeně prošetřeny.

1.4.   Individuální zjišťování

(18)

O individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení zpočátku požádali čtyři vyvážející výrobci v ČLR, kteří vyplnili formulář pro výběr vzorku. V den zahájení šetření zpřístupnila Komise dotazníky online (4). Při oznámení vzorku Komise informovala vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, o tom, že pokud chtějí být šetřeni individuálně, musí předložit odpověď na dotazník. Žádná z těchto společností však odpověď na dotazník nepředložila. Žádné individuální zjišťování proto nebylo přiznáno.

1.5.   Odpovědi na dotazníky

(19)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(20)

Dotazníky pro výrobce v Unii, dovozce, kteří nejsou ve spojení, uživatele a vyvážející výrobce Komise zpřístupnila na internetu (5) v den zahájení řízení. Zúčastněné strany byly informovány o umístění dotazníků v oznámení o zahájení přezkumu a v okamžiku, kdy Komise oznámila vzorek nebo své rozhodnutí o upouštění od výběru vzorku.

(21)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a dvou uživatelů. Čínská vláda neodpověděla. Následně Komise informovala čínskou vládu o svém záměru uplatnit článek 18 základního nařízení, pokud jde o potenciální zjištění existence podstatných zkreslení.

(22)

Kvůli probíhající pandemii COVID-19 a opatřením omezujícím volný pohyb osob, která byla zavedena v různých členských státech a i různých třetích zemích, nemohla Komise provést inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení. Komise místo toho provedla křížovou kontrolu informací zaslaných jednotlivými stranami na dálku v souladu se svým oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (6).

(23)

Komise si vyžádala všechny údaje, které považovala za nezbytné ke zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Komise v tomto ohledu provedla dálkové křížové kontroly těchto společností/stran:

 

Výrobci v Unii a jejich sdružení

GRI Renewable Industries S.L., Madrid, Španělsko

Welcon A/S, Give, Dánsko

Windar Renovables S.L, Avilés, Španělsko

EWTA, Brusel, Belgie

 

Uživatelé

GE Wind Energy GmbH, Salzbergen, Německo (dále jen „GE“)

Vestas Wind Systems A/S, Aarhus N, Dánsko, a společnosti ve spojení (dále jen „Vestas“)

 

Vyvážející výrobci v ČLR

Chengxi Shipyard Co., Ltd., Ťiang-jin, a jeho domácí výrobce ve spojení CSSC Guangxi Shipbuilding & Offshore Engineering Co., Ltd., Čchin-čou

Penglai Dajin Offshore Heavy Industry Co., Ltd., Pcheng-laj, a jeho domácí výrobce ve spojení Liaoning Dajin Heavy Industry Corporation, Fu-sin

Suzhou Titan New Energy Technology Co., Ltd., Tchaj-cchang, a jeho domácí výrobci ve spojení Baotou Titan Wind Power Energy Equipment Co., Ltd., Baotou Rare Earth High-tech Zone a Heze Titan New Energy Equipment Co.,Ltd., Che-ce

1.6.   Období šetření a posuzované období

(24)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2019 do 30. června 2020 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2017 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

1.7.   Neuložení prozatímních opatření

(25)

Podle čl. 7 odst. 1 základního nařízení byla lhůta pro uložení prozatímních opatření stanovena na 18. června 2021. Dne 21. května 2021 Komise v souladu s čl. 19a odst. 2 základního nařízení informovala zúčastněné strany o svém záměru neuložit prozatímní opatření.

(26)

Dne 18. června 2021 Komise potvrdila své rozhodnutí neukládat prozatímní opatření a zúčastněným stranám poskytla možnost předložit doplňující informace nebo možnost ústního slyšení. CCCME požádala o slyšení a předložila připomínky. O připomínkách a tvrzeních uvedených během slyšení a v jejím podání je náležitě pojednáno v příslušných oddílech tohoto nařízení.

(27)

Protože nebylo uloženo žádné prozatímní antidumpingové opatření, nebyla ani prováděna evidence dovozu.

1.8.   Následný postup

(28)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Komise při přijímání konečných zjištění zvážila připomínky zaslané zúčastněnými stranami.

(29)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz ocelových stožárů pro větrné elektrárny pocházejících z Číny (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(30)

Stranám, které o to požádaly, byla rovněž poskytnuta příležitost ke slyšení. Dne 23. září 2021 se uskutečnilo slyšení s EWTA. Dne 27. září 2021 se uskutečnila slyšení s CCCME a společností Suzhou Titan.

(31)

Po poskytnutí konečných informací a během výše uvedeného slyšení u útvarů Komise CCCME zopakovala své tvrzení shrnuté v 5. bodě odůvodnění výše, že sdružení EWTA nadměrně využívalo důvěrné informace. To by se netýkalo jen informací poskytnutých v podnětu, ale také informací poskytnutých zúčastněným stranám po poskytnutí konečných informací. Pokud jde o informace poskytnuté po poskytnutí konečných informací, CCCME a společnost Suzhou Titan zejména zjistily, že výpočty prodeje pod cenou zpřístupněné vyvážejícím výrobcům nebyly na straně výpočtu cílové ceny dostatečně podrobné. Společnost Chengxi Shipyard vznesla podobné připomínky po poskytnutí konečných informací. Komise zpřístupněné údaje přezkoumala, a přestože přesné cílové ceny pro každý typ výrobku výrobního odvětví Unie nemohly být z důvodu důvěrnosti sděleny, v tentýž den poskytla třem vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku dodatečné informace o výpočtech cenového podbízení a prodeje pod cenou.

(32)

Bez ohledu na výše uvedené požádaly CCCME a společnost Suzhou Titan o zásah úředníka pro slyšení, pokud jde o i) skutečnost, že se domnívají, že by Komise měla lépe kontrolovat některé údaje výrobního odvětví Unie (to je uvedeno v 307. bodě odůvodnění), ii) skutečnost, že by chtěli znát názor úředníka pro slyšení na zdroj, který Komise použila pro stanovení čínských dovozních cen ocelových stožárů pro větrné elektrárny (uvedených v 317. až 318. bodě odůvodnění), iii) nesrovnalosti zjištěné při porovnávání tří podání žadatele mezi sebou (uvedené v 306. a 307. bodě odůvodnění) a iv) významné rozdíly mezi dumpingovým rozpětím a rozpětím újmy (uvedené ve 292. až 295. bodě odůvodnění). Dne 14. října 2021 se uskutečnilo slyšení s úředníkem pro slyšení, během něhož Komise tyto otázky vyjasnila. Úředník pro slyšení dospěl k závěru, že k porušení práva na obhajobu nedošlo.

(33)

Po poskytnutí konečných informací tvrdilo sdružení EWTA, že procesní problémy při šetření poškodily právo žadatelů na obhajobu a jejich schopnost posoudit podání čínských vývozců a uživatelů a vyjádřit se k nim. Podle sdružení EWTA čínští vývozci a další zúčastněné strany během celého šetření nadměrně využívali důvěrné informace a zároveň neposkytovali důsledně smysluplné souhrny svých důvěrných podání. To mělo stěžovatelům znemožnit posouzení příslušných údajů a tvrzení a předložení smysluplných připomínek k nim, čímž je porušeno jejich právo na řádný proces.

(34)

Komise toto tvrzení zamítla, protože nebylo dále odůvodněno. Kromě toho Komise uvedla, že všechny informace poskytnuté v důvěrné podobě byly předloženy rovněž ve veřejně přístupném spisu, pokud jejich zveřejnění nevedlo k porušení zájmů předkládající strany na ochranu důvěrných informací.

(35)

Připomínky zaslané zúčastněnými stranami byly v tomto nařízení posouzeny a v odůvodněných případech k nim bylo přihlédnuto.

(36)

Po poskytnutí konečných informací několik stran tvrdilo, že Komise by měla pozastavit opatření podle čl. 14 odst. 4 základního nařízení. Proti jakémukoli pozastavení opatření se postavili žadatelé a několik výrobců v Unii. Komise potvrdila přijetí informací poskytnutých těmito stranami a připomněla jim, že pokud to bude Komise považovat za vhodné, může Komise rozhodnout o pozastavení opatření v případě, že se tržní podmínky dočasně změní do té míry, že nebude pravděpodobné, že by se újma v důsledku tohoto pozastavení obnovila, a v případě, že to bude v zájmu Unie.

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Dotčený výrobek

(37)

Po přezkoumání popisu výrobku v oznámení o zahájení řízení a s cílem zabránit jakémukoli nedorozumění vnitrostátních celních orgánů Komise uznala za vhodné mírně pozměnit popis výrobku zveřejněný v oznámení o zahájení řízení. Změny nevyžadovaly změnu oznámení a neovlivnily strany zúčastněné v řízení. Změny jsou uvedeny níže kurzívou.

(38)

Dotčeným výrobkem jsou určité komerční („utility scale“) ocelové stožáry pro větrné elektrárny, též kuželové, a jejich segmenty (7), též smontované, též se zabudovaným základovým segmentem stožáru, též spojené s gondolami nebo listy rotoru, určené k tomu, aby sloužily jako opěra pro gondolu a listy rotoru při použití ve větrných turbínách, které v aplikacích buď na pevnině, nebo na moři mají kapacitu pro výrobu elektrické energie rovnající se 1,00 megawattu (MW) nebo větší, s minimální výškou 50 metrů měřenou od základu stožáru po nejspodnější část gondoly (tj. místo, kde jsou stožár a gondola spojeny) po úplném smontování (dále jen „ocelové stožáry pro větrné elektrárny“) pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN ex 7308 20 00 (kód TARIC 7308200011) a ex 7308 90 98 (kód TARIC 7308909811), a jsou-li dováženy jako součást větrné turbíny, v současnosti kódů KN ex 8502 31 00 (kódy TARIC 8502310011 a 8502310085) (dále jen „dotčený výrobek“).

2.2.   Obdobný výrobek

(39)

Šetření ukázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

dotčený výrobek,

výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v ČLR a

výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(40)

Komise rozhodla, že tyto výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

2.3.   Tvrzení týkající se vymezení výrobku

(41)

Společnost Vestas požádala o vyloučení větších ocelových stožárů pro větrné elektrárny z důvodu skutečnosti, že výrobní odvětví Unie má kapacitu především pro menší stožáry (8).

(42)

Komise zjistila, že tato žádost je neopodstatněná, protože výrobní odvětví Unie má celkově výrobní kapacitu pro všechny požadované velikosti ocelových stožárů pro větrné elektrárny, i když ne všichni výrobci ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii vyrábějí stejné rozměry. Komise rovněž zjistila, že všechny ocelové stožáry pro větrné elektrárny, bez ohledu na jejich velikost nebo místo dovozu, mají stejné vlastnosti, pokud jde o jejich základní fyzikální a technické vlastnosti, konečná použití a zaměnitelnost. Komise proto žádost o vyloučení zamítla.

(43)

CCCME uvedla, že vzhledem k rozmanitosti v rámci definice výrobku nelze výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v ČLR a výrobek vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Unie v Unii považovat za obdobný výrobek. Po poskytnutí konečných informací CCCME požádala o zúžení definice výrobku na základě stávajících rozdílných předpisů a subvencí v Unii pro vysoké a krátké stožáry a očekávaného zvýšení výšky ocelových stožárů pro větrné elektrárny. CCCME neposkytla žádné informace o tom, jaké modely stožárů by měly být vyloučeny, ani o technických vlastnostech stožárů, které by podle jejího názoru měly být vyloučeny.

(44)

Výše uvedená žádost se proto zamítá. Komise uvedla, že v rámci skupiny výrobků je přirozené, že existují různé modely nebo typy. Při výpočtu cenového podbízení, prodeje pod cenou a dumpingu jsou tato rozmanitost výrobku a případné výsledné rozdíly ve výrobních nákladech a cenách plně zohledněny v rámci kontrolního čísla výrobku (dále jen „PCN“). Jak je uvedeno v oddíle 2.2, Komise zjistila, že všechny ocelové stožáry pro větrné elektrárny mají stejné vlastnosti, pokud jde o jejich základní fyzikální a technické vlastnosti, jejich konečná použití a zaměnitelnost, což jsou faktory podstatné pro vymezení dotčeného výrobku.

3.   DUMPING

3.1.   Postup pro stanovení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení

(45)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení týkajících se ČLR, považovala Komise za vhodné zahájit šetření s ohledem na čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(46)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě ocelových stožárů pro větrné elektrárny. Příslušné informace předložilo pět vyvážejících výrobců.

(47)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Čínská vláda ve stanovené lhůtě žádnou odpověď na dotazník neposlala. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(48)

Vyvážející výrobci Chengxi Shipyard a Suzhou Titan i průmyslová organizace CCCME se ve svých podáních k první poznámce týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty ze dne 1. prosince 2020 vyjádřili k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Svá tvrzení zopakovali ve svých podáních k druhé poznámce týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty ze dne 8. dubna 2021. Těmto připomínkám se náležitě věnuje oddíl 3.2.1 tohoto nařízení.

(49)

V oznámení o zahájení řízení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(50)

Dne 1. prosince 2020 informovala Komise poznámkou (dále jen „první poznámka“) (9) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě dotčeného výrobku, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot Komise dále určila několik možných reprezentativních zemí: Mexiko, Jihoafrickou republiku a Turecko. Komise obdržela připomínky k první poznámce od dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, společností Chengxi Shipyard (10) a Suzhou Titan (11), od CCCME (12)a uživatele Vestas (13). Tyto připomínky byly projednány ve druhé poznámce týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty a jsou rovněž shrnuty v oddíle 3.2.2 tohoto nařízení.

(51)

Dne 8. dubna 2021 informovala Komise zúčastněné strany druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) (14) o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, že jako nejvhodnější reprezentativní zemi určila Mexiko. Rovněž zúčastněné strany informovala, že pro společnosti Arcosa Industries de México, S. de R.L. de C.V. a Speco Wind Power, S.A. de C.V., výrobce v reprezentativní zemi, stanoví na základě dostupných informací správní, prodejní a režijní náklady a zisk. Připomínky k druhé poznámce Komise obdržela od společností Chengxi Shipyard (15), Suzhou Titan (16) a CCCME (17). Těmto připomínkám se věnuje oddíl 3.2.2 tohoto nařízení.

3.2.   Běžná hodnota

3.2.1.   Existence podstatných zkreslení

(52)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR (18) – přičemž ocel je hlavním výrobním činitelem při výrobě stožárů pro větrné elektrárny – Komise shledala, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise v tomto šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů je rovněž vhodné použít čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(53)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným vládním zásahům, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami. (19) Komise zejména došla k závěru, že v odvětví oceli, jež je hlavní surovinou při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nepřetrvává jen značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (20), ale čínská vláda může zasahovat i do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (21). Komise dále shledala, že fungování trhu dále narušují přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích i při dodávkách surovin a vstupů. Systém plánování v ČLR celkově vede vlastně k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (22). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (23). Ve stejném duchu Komise zjistila zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (24), jakož i zkreslení na finančních trzích ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (25).

(54)

Podnět obsahoval informace o zkresleních v odvětví oceli, a zejména o 13. pětiletém plánu pro ocelářství a o preferenčním zacházení s podniky působícími v ocelářském průmyslu. Kromě toho podnět poskytl rozsáhlý seznam podniků vlastněných státem vyrábějících ocelové stožáry pro větrné elektrárny, včetně těchto čínských výrobců původního zařízení: China Shipbuilding Industry Corporation, Dongfang Electric Corporation, Xinjiang Goldwind (nikoli státem vlastněný podnik, ale podnik s významným státním vlastnictvím), Shanghai Electric (zapsaný v Hongkongu a Šanghaji a z 63 % ve vlastnictví státu), Dalian Huaraui Heavy Industry, Taiyuan Heavy Machinery Group Co Ltd, Guodian United Power Technology Company Limited, XEMC Windpower (s většinovým podílem provincie Chu-nan a se zbývajícími podíly obchodovanými na šanghajské burze cenných papírů), China Datang Corporation a insolventní podnik Baoding Tianwei Baobian Electric Co. V podnětu byla uvedena také společnost Envision Energy, což je soukromá společnost, avšak státem vlastněnou bankou jí byl poskytnut úvěrový limit ve výši 50 milionů RMB.

(55)

Kromě výše uvedených výrobců původního zařízení byli v podnětu uvedeni rovněž tito čínští výrobci stožárů pro větrné elektrárny: Chengxi Shipyard Co., Ltd., holdingová dceřiná společnost společnosti China State Shipbuilding Corporation and China CSSC Holdings Limited (oba státní podniky), Beijing JINGCHENG New Energy Co., Ltd., dceřiná společnost státem vlastněné společnosti Beijing JINGCHENG Machinery Electric Holding Co., Ltd., Zhonghang Hongbo Windpower Equipment Co.,Ltd., který je jedním ze strategických partnerů společnosti AVIC, největší čínské státní společnosti pro letectví a obranu, China Gezhouba Group Corporation (státní podnik), Harbin Hongguang Boiler Group Co., Ltd. (technicky vyspělý podnik na státní úrovni), Jiangsu Baolong Electromechanical Manufacturing Co., Ltd, který je jedním z klíčových podniků společnosti Liyang, jež vznikla sloučením dvou bývalých státních podniků, a společnost HuaDian Heavy Industries Co., Ltd., jejíž většinový podíl vlastní čínská komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv.

(56)

Kromě toho bylo v podnětu zmíněno vyšetřování dvou čínských společností (CS Wind a Titan Wind) ze strany Ministerstva obchodu USA (26), které zjistilo přímý prospěch pro výrobní odvětví přinejmenším u těchto veřejných politik: Policy Lending to the Renewable Energy Industry (Poskytování úvěrů podle politického záměru v odvětví obnovitelných energií), Export Buyer’s Credits (Vývozní úvěry pro kupující), Two Free, Three Half Program for Foreign Invested Enterprises (Program „dva zdarma, tři za polovinu“ pro podniky se zahraničními investicemi), Income Tax Benefits for Foreign Invested Enterprises Based on Geographic Location (Úleva na dani z příjmu pro podniky se zahraničními investicemi podle zeměpisné polohy), Enterprise Income Tax Law (Zákon o dani z příjmů podniků), Research and Development Program (Program výzkumu a vývoje), Import Tariff and VAT Exemptions for Use of Imported Equipment (Dovozní clo a osvobození od DPH při využívání dovezeného zařízení), Provision of Hot-Rolled Steel (Získávání za tepla válcované oceli), Provision of Electricity for LTAR (Poskytování elektřiny pro LTAR), Support Funds for Construction of Project Infrastructure Provided by Administration Commission of Lianyungang Economic and Technological Development Zone (LETDZ) (Fondy na podporu výstavby projektové infrastruktury poskytnuté Komisí pro správu zóny hospodářského a technologického rozvoje ve městě Lien-jün-kang), the Award for Good Performance in Paying Taxes (Cena za dobrý výkon při placení daní), Award for Taicang City to Support Public Listing of Enterprises (Cena pro město Tchaj-cchang za podporu veřejného seznamu podniků), Awards for Taicang City to Promote Development of Industrial Economy for the Three-year Period of 2010 to 2012 (Ceny pro město Tchaj-cchang za podporu rozvoje průmyslové ekonomiky ve tříletém období 2010–2012), Special Funds for Development of Science and Technology (Zvláštní fondy na rozvoj vědy a technologie), a the Award to Titan Baotou for Rare Earth High and New Technology Industrial Development Zone for Excellent Construction Projects (Cena pro společnost Titan Baotou za vynikající projekty výstavby v zóně Rare Earth High and New Technology Industrial Development Zone).

(57)

V současném šetření Komise prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě o situaci v ČLR (dále jen „zpráva“) (27), jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(58)

Pokud jde o míru vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení, nejsou k dispozici žádné podrobné údaje o přesném podílu státem vlastněných podniků a soukromých výrobců stožárů pro větrné elektrárny. Někteří velcí čínští výrobci stožárů pro větrné elektrárny, mimo jiné společnosti Chengxi Shipyard a Fuchuan Yifan, jsou však státem vlastněnými podniky.

(59)

V odvětví oceli, která je hlavním činitelem výroby stožárů pro větrné elektrárny, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Zatímco nominální rozdělení mezi počtem státních podniků a soukromých společností je téměř rovnoměrné, čtyři z pěti čínských výrobců oceli, kteří figurují mezi deseti největšími světovými výrobci oceli, jsou státní podniky (28). Zároveň zatímco na deset největších výrobců připadalo v roce 2016 jen asi 36 % celkové výroby tohoto výrobního odvětví, čínská vláda si v uvedeném roce vytyčila cíl do roku 2025 konsolidovat 60 až 70 % výroby oceli přibližně do deseti velkých podniků (29). Tento záměr čínská vláda zopakovala v dubnu 2019, kdy oznámila vydání pokynů ke konsolidaci ocelářského průmyslu (30). Taková konsolidace může znamenat nucené fúze ziskových soukromých společností se státními podniky, jež dosahují podprůměrných výsledků (31).

(60)

V odvětví oceli je navíc řada největších výrobců výslovně uvedena v „Plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“. Například čínský státem vlastněný podnik Shanxi Taiyuan Iron & Steel Co. Ltd. (dále jen „TISCO“) na svých internetových stránkách uvádí, že je „významným gigantem v oboru železa a oceli“, který „se vyvinul do železářsko-ocelářského komplexu mimořádně velkého rozsahu, který je propojen s těžbou železné rudy a výrobou, zpracováním a dodávkami železa a oceli a s obchodem se železem a ocelí“ (32). Společnost Baosteel je dalším významným podnikem ve vlastnictví čínského státu, který se zabývá výrobou oceli a patří do nedávno konsolidované skupiny China Baowu Steel Group Co. Ltd. (dříve Baosteel Group and Wuhan Iron & Steel) (33).

(61)

Při určité míře vládních zásahů v odvětví výroby stožárů pro větrné elektrárny a vysokém podílu státem vlastněných podniků v odvětví výroby stožárů pro větrné elektrárny a odvětví oceli je dokonce i soukromým výrobcům bráněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví výroby stožárů pro větrné elektrárny totiž také podléhají politickému dohledu a pokynům, jak je uvedeno v 67. až 74. bodě odůvodnění níže.

(62)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, výše uvedený trend rostoucí míry zásahů čínské vlády prostřednictvím přítomnosti státu uvnitř hospodářských subjektů ilustrují následující příklady: Mnoho výrobců stožárů pro větrné elektrárny na svých internetových stránkách výslovně zdůrazňuje činnosti v rámci budování strany, má členy strany ve vedení společnosti a upozorňuje na svou úzkou vazbu s Komunistickou stranou Číny. Šetření odhalilo činnosti v rámci budování strany u řady výrobců stožárů pro větrné elektrárny, včetně vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku Chengxi Shipyard. Podle stanov společnosti CSSC Holdings Limited, která drží 100 % akcií společnosti Chengxi Shipyard, je úloha stranického výboru následující: „dohlížet na účinné provádění stranické a státní politiky ve společnosti […], dodržovat zásadu kádrů řízených stranou společně se zásadou provozního řízení členů správní rady vybraných v souladu se zákonem i se zásadou provozních vedoucích pracovníků uplatňujících lidská práva v souladu se zákonem, stranická organizace zajišťuje předběžná opatření a předkládá stanoviska a návrhy týkající se kandidátů do správní rady nebo na úroveň výkonného ředitele, nebo po dokončení komplexního výzkumu poskytuje stanoviska a návrhy představenstvu a generálnímu řediteli týkající se stávajících kandidátů, […], zkoumá záležitosti týkající se reformy, rozvoje a stability společnosti a významných operací a řízení a diskutuje o nich […]“ (34).

(63)

V případě společnosti CS Wind šetření rovněž prokázalo, že bylo vyvíjeno úsilí o zvýšení počtu členů strany v této společnosti: „Podnik se zahraniční majetkovou účastí CS Wind Power Equipment (Lianyungang) Co., Ltd. má více než 150 zaměstnanců a dříve měl pouze 5 členů strany. Prostřednictvím „integrace strany a mas“ má nyní strana ve společnosti více než 70 členů“ (35).

(64)

Společnost Fuchuan Yifan popisuje úlohu stranického výboru následujícím způsobem: „členové strany a zaměstnanci různých oddělení úzce spolupracují, plně podporují úlohu vzoru průkopnické role, aktivně konsolidují účinné silné stránky každého oddělení, směrují zaměstnance do první linie a k dokonalosti, považují průlomové projekty za výchozí body, zaměřují se na soudržnost, překonávají obtíže, předvádějí talenty a dovednosti, aby tak zajistili aktivní roli, pokud jde o snižování nákladů a zvyšování efektivity společnosti, zvyšování příjmů a získávání finančních prostředků atd., a také zajišťují, aby byl každý projekt řádně dokončen, pokud jde o kvalitu a kvantitu“ (36).

(65)

Kromě toho byly činnosti v rámci budování strany zjištěny u vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku Penglai Dajin a u společnosti Shanghai Taisheng Wind Power Equipment.

(66)

Komise navíc během šetření zjistila existenci osobních vazeb mezi výrobci stožárů pro větrné elektrárny a Komunistickou stranou Číny. Šetření odhalilo přítomnost členů Komunistické strany Číny ve vrcholném vedení v řadě společností vyrábějících stožáry pro větrné elektrárny, včetně společností Chengxi Shipyard (předseda správní rady a generální ředitel jsou oba členy Komunistické strany Číny a zároveň zastávají funkci tajemníka, respektive náměstka tajemníka stranického výboru), Suzhou Titan (alespoň jeden člen správní rady je členem Komunistické strany Číny), Fuchuan Yifan (předseda správní rady a místopředseda správní rady jsou oba členy Komunistické strany Číny a zároveň zastávají funkci tajemníka, respektive zástupce tajemníka stranického výboru) a Shanghai Taisheng Wind Power Equipment (předseda dozorčí rady je členem Komunistické strany Číny).

(67)

V odvětví výroby stožárů pro větrné elektrárny jsou dále zavedeny diskriminační politiky zvýhodňující domácí výrobce nebo jinak ovlivňující trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení.

(68)

Odvětví výroby oceli, která je hlavní složkou při výrobě stožárů pro větrné elektrárny, považuje čínská vláda za klíčové odvětví (37). To potvrzují četné plány, směrnice a jiné dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na celostátní, regionální i obecní úrovni, jako např. „Plán přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“. Tento plán stanoví, že ocelářský průmysl je „důležité a zásadní odvětví čínské ekonomiky, základní kámen státu“ (38). Hlavní úkoly a cíle stanovené v tomto plánu zahrnují všechny aspekty rozvoje daného odvětví (39).

(69)

Třináctý pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje (40) předpokládá podporu podniků vyrábějících špičkové druhy ocelových výrobků (41). Zaměřuje se také na dosažení vysoké kvality, trvanlivosti a spolehlivosti výrobků prostřednictvím podpory společností, jež využívají technologie spojené s výrobou čisté oceli, přesným válcováním a se zvyšováním kvality (42).

(70)

„Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) (změna z roku 2013)“ (43) (dále jen „katalog“) uvádí výrobu oceli mezi podporovanými odvětvími.

(71)

Čínská vláda dále řídí rozvoj odvětví v souladu s celou řadou politických nástrojů a směrnic, které se mimo jiné týkají složení a restrukturalizace trhu, surovin, investic, rušení kapacity, sortimentu výrobků, přemisťování výroby, modernizace atd. Pomocí těchto a jiných nástrojů čínská vláda řídí a kontroluje doslova každý aspekt rozvoje a fungování daného odvětví (44). Důsledky politiky čínské vlády a zkreslení, jež z ní vyplývají, pravděpodobně nejlépe ilustruje současný problém nadměrné kapacity.

(72)

Větrná energie je podporována rovněž na úrovni provincií a obcí, například 13. pětiletý plán města Lien-jün-kang pro hospodářský rozvoj pobřežních oblastí výslovně odkazuje na rozvoj tohoto odvětví. Plán předpokládá „vybudování průmyslového řetězce zařízení pro větrné elektrárny, podporu a řízení transformace a modernizace řady předních podniků působících v oblasti větrné energie, jako jsou společnosti Guodian Power, Zhongfu Lianzhong, Tianshun Tower a CSWind Power, postupné zdokonalování jejich rozvoje, konstrukčních a výrobních technologií a podporu projektů výroby větrné energie“ (45).

(73)

Jak bylo doloženo výše, čínská vláda dále řídí rozvoj odvětví v souladu s celou řadou politických nástrojů a směrnic. Prostřednictvím těchto a dalších prostředků čínská vláda řídí a ovládá prakticky každý aspekt rozvoje a fungování tohoto odvětví.

(74)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby oceli jakožto hlavní suroviny používané k výrobě stožárů pro větrné elektrárny. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

(75)

Stávající šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví stožárů pro větrné elektrárny podle 53. bodu odůvodnění výše neovlivňovalo výrobce ocelových stožárů pro větrné elektrárny.

(76)

Odvětví výroby stožárů pro větrné elektrárny je rovněž zasaženo zkreslením mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše v 53. bodě odůvodnění. Tato zkreslení tedy ovlivňují uvedené odvětví jak přímo (při výrobě ocelových stožárů pro větrné elektrárny nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR) (46).

(77)

V tomto šetření navíc nebyly předloženy žádné důkazy prokazující, že odvětví výroby stožárů pro větrné elektrárny není zasaženo zásahy státu ve finančním systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše v 53. bodě odůvodnění. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(78)

Komise závěrem připomíná, že k výrobě stožárů pro větrné elektrárny je zapotřebí řada vstupů. Podle důkazů ve spisu všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku získávali velkou většinu vstupů v ČLR. ČLR je navíc jedním z hlavních výrobců oceli, která je klíčovou surovinou v procesu výroby stožárů pro větrné elektrárny. Když výrobci stožárů pro větrné elektrárny tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(79)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny stožárů pro větrné elektrárny ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(80)

Jak je uvedeno v 21. a 47. bodě odůvodnění, čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení v dané věci. Připomínky čínské vlády po poskytnutí konečných informací jsou uvedeny ve 116. až 123. bodě odůvodnění níže.

(81)

Připomínky k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení obdržela Komise od CCCME při zahájení řízení. Následně byly obdrženy připomínky od CCCME a společností Suzhou Titan a Chengxi Shipyard v reakci na první poznámku a od CCCME a společností Suzhou Titan a Chengxi Shipyard v reakci na druhou poznámku.

(82)

V připomínkách k zahájení řízení CCCME nejprve předložila následující připomínky týkající se stanovení běžné hodnoty v podnětu:

(a)

žadatel poskytl nekonzistentní informace o podílu ocelových plechů na výrobních nákladech ocelových stožárů pro větrné elektrárny. V několika částech podnětu tvrdil, že ocelové plechy představují více než 40 % výrobních nákladů, ale při samotném výpočtu běžné hodnoty dospěl žadatel k hodnotě přibližně 60 % výrobních nákladů;

(b)

při stanovení běžné hodnoty žadatel použil nezkreslené náklady na ocelové plechy ve výši 869 EUR/t, ačkoli jeho vlastní náklady na tuto surovinu činily v průměru pouze 625 EUR/t;

(c)

ziskové rozpětí ve výši 14 % použité při stanovení běžné hodnoty nebylo na konkurenčním trhu dosažitelné, místo toho měl být použit přiměřený zisk ve výši 6 %;

(d)

jednotkové náklady dalších surovin by měly být rovněž opraveny, protože v některých případech byly až třikrát vyšší než náklady žadatele. V tomto bodě CCCME neposkytla žádné podrobné informace a neuvedla, kterých surovin se to týká.

(83)

Kromě toho CCCME navrhla, aby byla na základě zjištěných nedostatků ve výpočtu běžné hodnoty uvedených v 82. bodě odůvodnění použita alternativní metodika výpočtu běžné hodnoty. CCCME uvedla, že jako základ by měla být použita cílová cena výrobního odvětví Unie. Náklady práce použité ke stanovení cílové ceny by měly být nahrazeny náklady práce v Turecku, reprezentativní zemi navržené žadatelem, které jsou více než desetkrát nižší než náklady práce výrobního odvětví Unie. Pro dosažení alternativní běžné hodnoty by měl být připočten cílový zisk ve výši 10 %, který žadatel použil pro stanovení cílové ceny. CCCME poukázala na to, že takto stanovená běžná hodnota by vedla k mnohem nižšímu dumpingovému rozpětí, než je průměrné rozpětí 55 % vypočtené žadatelem, aniž by poskytla skutečný výpočet.

(84)

CCCME zopakovala připomínky a tvrzení uvedené v 82. a 83. bodě odůvodnění také v rámci slyšení a po poskytnutí prozatímních informací.

(85)

Pokud jde o údajné nedostatky uvedené v 82. bodě odůvodnění, Komise se domnívala, že CCCME musela špatně pochopit údaje uvedené v podnětu a metodiku použitou pro stanovení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

a)

Pokud žadatel uvedl, že ocelové plechy představovaly více než 40 % výrobních nákladů ocelových stožárů pro větrné elektrárny, měl na mysli náklady na ocelové stožáry pro větrné elektrárny smontované se všemi vnitřními částmi. Tyto části podle podnětu představovaly 17 % výrobních nákladů ocelových stožárů pro větrné elektrárny (47). Žadatel však při výpočtu dumpingového rozpětí vycházel z bílých věží, tj. věží bez vnitřních částí, a tím také bez nákladů na montáž. Komise se proto domnívala, že vyšší podíl ocelových plechů na výrobních nákladech při výpočtu běžné hodnoty lze přiměřeně vysvětlit.

b)

Náklady na suroviny vzniklé výrobnímu odvětví Unie jako takové nejsou pro stanovení běžné hodnoty určující. V souladu s praxí Komise jsou podstatné náklady vzniklé vyvážejícímu výrobci nebo, je-li běžná hodnota stanovena podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, náklady v reprezentativní zemi. Komise měla za to, že žadatel předložil dostatek důkazů (tj. snímky oficiálních tureckých dovozních statistik (48)), které podporují jednotkovou cenu ocelových plechů použitou při stanovení běžné hodnoty.

c)

Při stanovení úrovně zisku použité při výpočtu běžné hodnoty vycházel žadatel z finančních informací tří výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Turecku (49). Komise se proto domnívala, že zisk, který žadatel použil, byl dostatečně odůvodněn.

d)

CCCME navrhla, aby byly referenční hodnoty, které byly podstatně vyšší než náklady výrobců v Unii, opraveny. Jak je vysvětleno v písmenu b) tohoto bodu odůvodnění, metodika podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení vychází ze stanovení nezkreslených cen nebo referenčních hodnot a výsledné náklady nemusí být nutně stejné jako náklady výrobců v Unii.

(86)

Pokud jde o alternativní metodiku navrhovanou CCCME, jak je popsáno v 83. bodě odůvodnění, Komise uvedla, že tento výpočet běžné hodnoty by byl v rozporu s ustanoveními čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Postup CCCME se navíc zdál být nekonzistentní. Pokud náklady na některé materiály v Turecku překročily náklady vzniklé výrobnímu odvětví Unie, CCCME navrhovala použít jako referenční hodnotu nižší náklady výrobního odvětví Unie. Pokud však byly náklady v Turecku nižší, zejména náklady práce, navrhovala CCCME použít jako referenční hodnotu turecké náklady. Kromě toho, jak je vysvětleno v 85. bodě odůvodnění, žadatel při stanovení běžné hodnoty správně vycházel z nákladů v reprezentativní zemi.

(87)

Na základě důvodů uvedených v 85. a 86. bodě odůvodnění Komise zamítla tvrzení CCCME uvedená v 82., 83. a 84. bodě odůvodnění.

(88)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo náležité uplatnit čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(89)

Ve svém podání k zahájení šetření CCCME dále tvrdila, že podnět se do značné míry opírá o zprávu, která byla podle CCCME napsána s cílem usnadnit evropskému výrobnímu odvětví podávání podnětů. Tento účel znamená, že zpráva nemohla být napsána objektivním způsobem. CCCME dodala, že vzhledem ke svému účelu zpráva nesplňuje standardy nestranných a objektivních důkazů a důkazů s dostatečnou průkazní hodnotou. CCCME dále tvrdila, že zpráva záměrně opomíjí skutkové okolnosti, prvky a závěry a není objektivní.

(90)

Kromě toho CCCME tvrdila, že zpráva byla zveřejněna v roce 2017, s obsahem a odkazy z roku 2016 a z let před tím. Současné šetření však bylo zahájeno 21. října 2020, přičemž období šetření na straně dumpingu pokrývalo období od července 2019 do června 2020. Podle CCCME se proto ve zprávě neodráží potenciální zkreslení během období šetření. CCCME zejména tvrdila, že kapitola zprávy týkající se oceli se vztahovala na období do roku 2017 a že podnět neprokázal, že by tato narušení byla v následujících letech, včetně období šetření, stále přítomna.

(91)

Komise uvedla, že zpráva je komplexní dokument založený na rozsáhlých objektivních důkazech, včetně právních a správních předpisů a dalších oficiálních politických dokumentů zveřejněných čínskou vládou, zpráv třetích stran pocházejících od mezinárodních organizací, akademických studií a článků akademických pracovníků a dalších spolehlivých nezávislých zdrojů. Vzhledem k tomu, že byla zveřejněna v prosinci 2017, měly případné zúčastněné strany dostatek příležitostí ji a důkazy, na nichž je založena, vyvrátit, doplnit nebo se k nim vyjádřit. Žádná strana dosud nepředložila žádné důkazy, které by prokazovaly, že zdroje použité ve zprávě jsou nesprávné.

(92)

Pokud jde o období šetření, Komise podotkla, že i když byla zpráva zveřejněna v roce 2017, vycházela zejména z čínského 13. pětiletého plánu, který platil od roku 2016 do roku 2020, a pokrýval tak období šetření.

(93)

Kromě toho CCCME tvrdila, že pojem podstatných zkreslení je v rozporu s právem WTO, protože tento pojem není uveden v článku 2.2 antidumpingové dohody WTO. Článek 2.2 antidumpingové dohody omezuje podmínky, za nichž lze běžnou hodnotu vypočítat, na následující situace „nejsou žádné prodeje obdobného výrobku při běžném obchodu na domácím trhu vývozní země“, nebo „pro zvláštní situaci na trhu nebo nízký objem prodejů na domácím trhu vývozní země“. Podstatná zkreslení nejsou v článku 2.2 antidumpingové dohody uvedena. CCCME dále tvrdila, že článek 2.2 antidumpingové dohody neumožňuje stanovení běžné hodnoty na základě reprezentativní země nebo mezinárodních referenčních hodnot, jak předpokládá čl. 2 odst. 6a základního nařízení, vzhledem k tomu, že při výpočtu běžné hodnoty umožňuje pouze použití „výrobních nákladů v zemi původu s připočtením přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a zisk“.

(94)

Komise měla za to, že ustanovení čl. 2 odst. 6a jsou plně v souladu s povinnostmi Unie v rámci WTO. Jak výslovně objasnil Odvolací orgán WTO ve věci DS473 Evropská unie – antidumpingová opatření uložená na bionaftu z Argentiny, právo WTO povoluje použití údajů ze třetí země, které jsou náležitě upraveny, je-li taková úprava nezbytná a odůvodněná. Z důvodu existence podstatných zkreslení jsou náklady a ceny v zemi vývozu nevhodné pro početní zjištění běžné hodnoty. Za těchto okolností toto ustanovení předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(95)

CCCME dodala, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení zřejmě porušuje článek 2.2.1.1 antidumpingové dohody, jelikož podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení je Komise oprávněna nezohledňovat výrobní náklady a prodej v zemi vývozu a použít tyto údaje přímo ve třetí zemi. To je v rozporu s ustanoveními článku 2.2.1.1. antidumpingové dohody, který stanoví, že: „budou náklady obvykle počítány na základě údajů, které vlastní dovozce nebo výrobce účastnící se šetření s tím, že takové údaje jsou v souladu s všeobecně přijatými účetními zásadami vývozní země a přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem výrobku, o který se jedná“. Na podporu svého tvrzení CCCME odkázala na judikaturu WTO, zejména ve věci DS473 Evropská unie – antidumpingová opatření uložená na bionaftu z Argentiny (dále jen „DS473“), která stanovila, že vyšetřující orgány musí pro výpočet početně zjištěné běžné hodnoty použít výrobní náklady skutečně vzniklé výrobcům nebo vývozcům, a na zprávu panelu ve věci DS494 Evropská unie – metodiky úpravy nákladů II (Rusko) (dále jen „DS494“).

(96)

Komise připomněla, že žádný z výše uvedených případů WTO se netýkal čl. 2 odst. 6a základního nařízení a podmínek jeho uplatňování. Kromě toho se výchozí skutkové situace v těchto věcech lišily od výchozí situace a kritérií, které zapříčinily uplatnění metodiky podle tohoto ustanovení základního nařízení. Pokud jde o spor v rámci WTO ve věci EU – metodiky úpravy nákladů II, Komise připomněla, že jak EU, tak Rusko se proti závěrům panelu odvolaly, a závěry proto nenabyly právní moci a podle stávající judikatury WTO nemají právní postavení, neboť nebyly schváleny rozhodnutími členů WTO. Každopádně se ve zprávě panelu výslovně pojednává o ustanoveních čl. 2 odst. 6a základního nařízení jako o ustanoveních, která nejsou předmětem sporu. Panel konstatoval, že tato ustanovení jsou svou podstatou odlišná a mají jiné právní dopady než ustanovení podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení, která byla předmětem daného sporu, a že ustanovení čl. 2 odst. 6a svým zavedením nenahradila ustanovení čl. 2 odst. 5. (50) Tyto závěry jsou proto bez významu pro posuzování slučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s příslušnými pravidly WTO. Z těchto důvodů bylo toto tvrzení zamítnuto.

(97)

CCCME zopakovala výše uvedená tvrzení ve svých připomínkách k první poznámce. Všechny výše uvedené připomínky CCCME podpořila ve svých připomínkách k první poznámce rovněž společnost Suzhou Titan.

(98)

CCCME navíc ve svých připomínkách k první poznámce tvrdila, že odvětví výroby stožárů pro větrné elektrárny je orientováno na trh, jelikož většina výrobců je v soukromém vlastnictví, řada surovin se dováží ze zahraničí a nákupní ceny vnitřních zařízení (51) se sjednávají přímo s evropskými výrobci původních zařízení větrných turbín.

(99)

Komise konstatovala, že jakmile je zjištěno, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve vyvážející zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady ve vyvážející zemi, je podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení pro každého vyvážejícího výrobce běžná hodnota početně zjištěna na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi. Stejné ustanovení základního nařízení také umožňuje použití domácích nákladů, pokud je spolehlivě zjištěno, že nejsou zkreslené. Vyvážející výrobci tedy měli možnost předložit důkazy, že jejich individuální správní/provozní náklady anebo jiné vstupní náklady nejsou ve skutečnosti zkreslené. Jak však bylo doloženo v 52. až 79. bodě odůvodnění výše, Komise zjistila existenci zkreslení v odvětví výroby stožárů pro větrné elektrárny a nebyly k dispozici žádné důkazy o tom, že by výrobní faktory jednotlivých vyvážejících výrobců byly nezkreslené. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(100)

Kromě toho CCCME ve svých připomínkách ke druhé poznámce uvedla, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla individuální zjišťování zkreslení u každého vyvážejícího výrobce. Podle CCCME je Komise povinna provést analýzu v každém jednotlivém případě a zjistit, zda a) se údajná podstatná zkreslení vztahují na každého vývozce zařazeného do vzorku; b) zda byl „zkreslený“ každý vstup a výrobní faktor vykázaný tímto konkrétním vývozcem, a proto by měl být nahrazen údaji z jiného zdroje, a c) vysvětlit, proč jsou údaje z jiného zdroje týkající se každého vstupu nebo výrobního faktoru Komisí považovány za „nezkreslené“.

(101)

Společnost Suzhou Titan zopakovala výše uvedená tvrzení ve svých připomínkách k první poznámce.

(102)

Jak je vysvětleno v 99. bodě odůvodnění výše, je-li zjištěna existence podstatných zkreslení, pak se ustanovení čl. 2 odst. 6a vztahují a priori na všechny vyvážející výrobce v ČLR a týkají se všech nákladů souvisejících s jejich výrobními faktory. Toto ustanovení současně umožňuje použití domácích nákladů, u nichž se má jednoznačně za to, že nejsou ovlivněny podstatnými zkresleními.

(103)

Pokud jde o tvrzení, že by Komise měla prokázat, že náklady reprezentativní země jsou nezkreslené, Komise v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení používá pouze náklady, které v příslušné reprezentativní zemi nejsou vystaveny zkreslením. Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se výrobních faktorů, čímž poskytla stranám dostatečnou příležitost vyjádřit se, mimo jiné tím, že upozorní na případné abnormality nebo jiné činitele, kterými by mohly být výrobní faktory v příslušné reprezentativní zemi nebo zemích postiženy. Zúčastněné strany v tomto ohledu úroveň různých výrobních faktorů ve vhodné reprezentativní zemi uvedených v první a druhé poznámce nezpochybnily. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(104)

Po vydání první poznámky předložila společnost Chengxi Shipyard rovněž řadu připomínek týkajících se podstatných zkreslení. Za prvé společnost Chengxi Shipyard tvrdila, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení je neslučitelný s právem WTO a předchozími rozhodnutími Orgánu WTO pro řešení sporů. Společnost Chengxi Shipyard tvrdila, že oddíl 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO výjimečně povoloval dovážejícím členům WTO používat metodiku, která není založena na přísném porovnání s domácími cenami nebo náklady výrobního odvětví, které je předmětem šetření v Číně, ale že platnost této odchylky skončila 15 let po dni přistoupení, tedy 11. prosince 2016. Od uvedeného data je Komise povinna používat při určování běžné hodnoty u výrobců ze zemí vývozu standardní metodiku, tj. měla by používat pouze domácí ceny a náklady země vývozu, pokud další ustanovení dohod WTO včetně antidumpingové dohody nestanoví jinak.

(105)

Společnost Chengxi Shipyard dále uvedla, že v právu WTO neexistují žádná ustanovení, která by v případě Číny umožňovala nepoužívat standardní metodiku. Společnost Chengxi Shipyard dodala, že podmínky článku 2 antidumpingové dohody, zejména článku 2.2.1 antidumpingové dohody, nejsou slučitelné s podmínkami čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Společnost Chengxi Shipyard objasnila, že metodika stanovená v článku 2 antidumpingové dohody neumožňuje použít k určení běžné hodnoty jiné informace než informace v zemi vývozu. Je-li třeba za výjimečných okolností běžnou hodnotu zjišťovat početně, je nezbytné údaje týkající se výrobních nákladů, prodejních, správních a režijních nákladů a zisku získat ze zdrojů v zemi vývozu. Na podporu výše uvedených tvrzení společnost Chengxi Shipyard citovala rozhodnutí ve sporu v rámci WTO EU – bionafta (Argentina), které vyžadovalo, aby Komise použila náklady uvedené v záznamech výrobce/vývozce v souladu s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody.

(106)

Tímto tvrzením se již zabývaly 94. až 96. bod odůvodnění výše. Pokud jde o tvrzení týkající se protokolu o přistoupení Číny, Komise připomíná, že v antidumpingových řízeních týkajících se výrobků z Číny platí pro stanovení běžné hodnoty nadále ty části oddílu 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO, jejichž platnost nevypršela, a to jak s ohledem na standardy tržního hospodářství, tak s ohledem na použití metodiky, která není založena na důsledném porovnání s čínskými cenami nebo náklady. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(107)

Kromě toho společnost Chengxi Shipyard tvrdila, že údajná zkreslení nejsou dostatečně doložena, a i kdyby existovala, neovlivňují všechny aspekty nákladů společnosti Chengxi Shipyard. Proto není nutné upravit ani stanovit na jiném základě celou výši nákladů. Společnost Chengxi Shipyard tvrdila, že hlavním podpůrným důkazem v podnětu je zpráva, jelikož však neobsahuje žádnou zvláštní kapitolu věnovanou stožárům pro větrné elektrárny, nelze zjištění zprávy automaticky pokládat za použitelná v odvětví výroby stožárů pro větrné elektrárny.

(108)

Pokud jde o argument, že zpráva neobsahuje zvláštní kapitolu o stožárech pro větrné elektrárny, Komise uvedla, že existence podstatných zkreslení, která je příčinou uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení, nesouvisí s existencí zvláštní kapitoly o daném odvětví, jež by se týkala výrobku, který je předmětem šetření. Zpráva popisuje různé typy zkreslení, k nimž dochází v ČLR a které jsou průřezové a ovlivňují celé čínské hospodářství a tedy i ceny a/nebo suroviny a výrobní náklady výrobku, který je předmětem šetření. Jak je vysvětleno v 58. až 79. bodě odůvodnění výše, odvětví stožárů pro větrné elektrárny je předmětem řady zásahů státu popsaných ve zprávě (vztahují se na ně pětileté plány a další dokumenty, zkreslení v oblasti surovin, finanční zkreslení atd.), které jsou výslovně uvedeny a na něž se odkazuje v tomto nařízení. Kromě toho není zpráva jediným zdrojem důkazů, které Komise použila při svém určování, protože byly k tomuto účelu použity i další důkazní prvky. V 58. až 74. bodě odůvodnění výše jsou rovněž podrobně popsána různá zkreslení existující v odvětví stožárů pro větrné elektrárny a/nebo ovlivňující suroviny a vstupy nad rámec podstatných zkreslení, která jsou již popsána ve zprávě. Tržní podmínky a základní politiky a plány, které vedly k podstatným zkreslením, jsou na odvětví stožárů pro větrné elektrárny a na jeho výrobní náklady stále použitelné. Žádná strana nepředložila žádné důkazy o opaku. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(109)

Společnost Chengxi Shipyard dále uvedla, že šest kritérií požadovaných k prokázání existence podstatných zkreslení buď v podnětu chybělo, nebo tato kritéria nebyla použitelná pro společnost Chengxi Shipyard. Z kritérií uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení nebyla v podnětu zmíněna kritéria uvedená v první, čtvrté, páté a šesté odrážce a doložena důkazy. Pokud jde o druhou odrážku, společnost Chengxi Shipyard analyzovala čínské výrobce původních zařízení stožárů pro větrné elektrárny uvedené na seznamu žadatele jednoho po druhém (viz 54. bod odůvodnění) a dospěla k závěru, že uvedené informace buď nejsou řádně doložené, nebo jsou zastaralé. Společnost Chengxi Shipyard dodala, že i kdyby byly všechny tyto informace správné, neexistuje způsob, jak určit přesný podíl státem vlastněných výrobců stožárů pro větrné elektrárny a soukromých podniků. Bylo zjištěno, že největší výrobci stožárů pro větrné elektrárny, mimo jiné společnosti Titan Wind, Shanghai Taisheng, Dajin Heavy Industry, Tianneng Heavy Industries a CS Wind, jsou všichni soukromými podniky.

(110)

Pokud jde o prvek uvedený v čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážce, společnost Chengxi Shipyard uvedla, že šetření v USA týkající se velkokapacitních stožárů pro větrné elektrárny pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky prokázalo subvencování dvou konkrétních společností, které nelze extrapolovat na ostatní výrobce stožárů pro větrné elektrárny. I když Komise zjistí, že v některých aspektech nákladů společnosti Chengxi Shipyard dochází k podstatným zkreslením, ostatní aspekty nákladů, u nichž se podstatné zkreslení neprokázalo, by se nicméně měly při stanovení běžné hodnoty použít. Vzhledem k tomu, že podle společnosti Chengxi Shipyard výše uvedených šest prvků nebylo v podnětu řádně odůvodněno, neexistují žádné důkazy o tom, že je zkreslený samotný trh s ocelovými stožáry pro větrné elektrárny.

(111)

Nakonec společnost Chengxi Shipyard uvedla, že i když Komise zjistí, že v některých aspektech nákladů společnosti Chengxi Shipyard k významným zkreslením dochází, ostatní aspekty nákladů, u nichž se významné zkreslení neprokázalo, by se při stanovení běžné hodnoty měly nicméně použít.

(112)

V reakci na tvrzení týkající se dostatečnosti důkazů ve fázi zahájení řízení Komise připomíná, že oddíl 3 oznámení o zahájení řízení odkazoval na řadu důkazů v souvislosti s čínským trhem stožárů pro větrné elektrárny o tom, že na trhu v ČLR napříč celým hodnotovým řetězcem stožárů pro větrné elektrárny existovala zkreslení. Komise se domnívala, že seznam důkazů uvedených v oznámení o zahájení řízení byl dostatečný, aby bylo možné zahájit šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. K určení skutečné existence podstatných zkreslení a následnému použití metodiky stanovené v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení dojde pouze v době poskytnutí prozatímních a/nebo konečných informací. V tomto případě, i když bylo zjištěno, že některé informace týkající se zkreslení poskytnuté žadatelem jsou zastaralé, považovala Komise důkazy předložené žadatelem týkající se podstatných zkreslení za dostatečné k zahájení šetření na tomto základě. Oznámení o zahájení řízení to jasně stanoví v oddíle 3 a v souladu s povinností uvedenou v čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení. Toto tvrzení společnosti Chengxi Shipyard bylo proto zamítnuto.

(113)

Nakonec společnost Chengxi Shipyard připomněla, že čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že: „Podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu“ (zvýraznění přidáno). Společnost Chengxi Shipyard tvrdila, že zásahy státu do odvětví stožárů pro větrné elektrárny v Číně nejsou podstatné, protože jejich cílem je budování kapacity obnovitelné energie jak v ČLR, tak ve zbytku světa. Společnost Chengxi Shipyard navrhuje, aby definice pojmu „podstatný“ odkazovala na zásah státu, který je svévolný. Pokud je však zásah zaměřen na nápravu selhání trhu, nemělo by se na něj pohlížet jako na „podstatný“. Podle společnosti Chengxi Shipyard je znečištění způsobené energií z neobnovitelných zdrojů negativní externalitou a neexistuje způsob, jak by třetí strany mohly toto znečištění zastavit nebo snížit prostřednictvím trhu, protože neexistuje žádný „trh se znečištěním“, v němž by tyto třetí strany mohly továrně platit za snížení jejího znečištění. Právě v této situaci musí zasáhnout stát a napravit selhání trhu tím, že zdaní znečištění nebo podpoří obnovitelnou energii, aby snížil její náklady a zajistil, aby firmy neznečišťující obnovitelnou energii zaváděly. Proto podle společnosti Chengxi Shipyard není subvencování výroby obnovitelných zdrojů energie podstatným zásahem, neboť slouží vyššímu zájmu omezování globálního znečištění. Nepředstavuje tedy podstatné zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení.

(114)

K připomínce společnosti Chengxi Shipyard ohledně pojmu „podstatný zásah státu“ Komise uvedla, že pro účely zjištění existence podstatných zkreslení není relevantní, zda je cílem dotací přispět k pozitivnímu sociálnímu, environmentálnímu nebo hospodářskému výsledku, protože by to bylo svévolné. Význam dotací se měří spíše tím, zda jsou podstatné, tj. mají velkou hodnotu. Slovo „podstatný“ by se v této souvislosti mělo vykládat podle standardní definice, což znamená „s velkými rozměry, hodnotou nebo významem“. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(115)

Po poskytnutí konečných informací předložilo několik zúčastněných stran připomínky k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(116)

Čínská vláda za prvé uvedla, že zpráva je chybná a rozhodnutí založená na této zprávě postrádají faktický a právní základ. Čínská vláda konkrétně tvrdila, že pochybuje o tom, že by zpráva mohla představovat oficiální stanovisko Komise. Pokud jde o věcnou stránku, zpráva je podle čínské vlády zkreslená, jednostranná a neodpovídá skutečnosti. Navíc skutečnost, že Komise vydala zprávy o jednotlivých zemích pro několik vybraných zemí, vyvolává obavy ohledně zacházení podle nejvyšších výhod. Kromě toho, spoléhání se Komise na důkazy obsažené ve zprávě není podle čínské vlády v souladu s duchem spravedlivého práva, neboť to ve skutečnosti znamená vynést rozsudek ještě před soudním procesem.

(117)

Za druhé čínská vláda tvrdila, že početní zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v souladu s antidumpingovou dohodou, zejména s čl. 2.2 antidumpingové dohody, který obsahuje vyčerpávající seznam situací, kdy lze běžnou hodnotu zjistit početně, přičemž „podstatné zkreslení“ mezi těmito situacemi uvedeno není. Kromě toho je použití údajů z vhodné reprezentativní země podle čínské vlády v rozporu s čl. 6.1 písm. b) GATT a článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody, které při výpočtu běžné hodnoty vyžadují použití výrobních nákladů v zemi původu.

(118)

Za třetí čínská vláda tvrdila, že postupy Komise při šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení nejsou v souladu s pravidly WTO, jelikož Komise v rozporu s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody nezohlednila záznamy čínského výrobce, aniž by určila, zda jsou tyto záznamy v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami v Číně. V této souvislosti čínská vláda připomněla, že Odvolací orgán ve věci DS473 a panelová diskuse ve věci DS494 tvrdily, že podle článku 2.2.1.1 antidumpingové dohody, pokud záznamy vedené vývozcem nebo výrobcem, který je předmětem šetření, odpovídají – v přijatelných mezích – přesně a spolehlivě všem skutečným nákladům vzniklým příslušnému výrobci nebo vývozci za výrobek, který je předmětem šetření, lze mít za to, že „přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem daného výrobku“, a orgán provádějící šetření by měl tyto záznamy použít ke stanovení výrobních nákladů vyšetřovaných výrobců.

(119)

Za čtvrté čínská vláda tvrdila, že Komise by měla být konzistentní a plně zkoumat, zda v reprezentativní zemi dochází k tzv. narušení trhu. Rychlé přijetí údajů o reprezentativní zemi bez takového hodnocení představuje „dvojí normy“. Totéž podle názoru čínské vlády platí pro posouzení ceny a nákladů výrobního odvětví EU.

(120)

Pokud jde o první bod týkající se statusu zprávy podle právních předpisů EU, Komise připomněla, že čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení nestanoví zvláštní formát pro zprávy o podstatných zkresleních, ani toto ustanovení nedefinuje způsob zveřejnění. Komise připomněla, že tato zpráva je technický dokument založený na skutečnostech, který se používá pouze v souvislosti s vyšetřováním na ochranu obchodu. Zpráva je proto náležitě vydávána jako pracovní dokument útvarů Komise, protože má čistě popisný charakter a nevyjadřuje žádné politické názory, preference ani úsudky. To nemá vliv na její obsah, konkrétně na objektivní zdroje informací týkající se existence podstatných zkreslení čínského hospodářství, které jsou relevantní pro účely použití čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení. Pokud jde o poznámky týkající se toho, že zpráva je fakticky chybná a jednostranná, o těch je pojednáno v 91. bodě odůvodnění výše. V reakci na tvrzení čínské vlády týkající se porušení ustanovení doložky nejvyšších výhod Komise připomněla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se zpráva o situaci v zemi má vypracovat pro jakoukoli zemi, pouze pokud má Komise podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení v určité zemi nebo odvětví v dané zemi. Po vstupu nových ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení v platnost v prosinci 2017 měla Komise takové informace týkající se podstatného zkreslení ohledně Číny. Komise také vydala zprávu o zkreslení v Rusku v říjnu 2020 (52) a případně mohou následovat další zprávy. Komise navíc připomněla, že tyto zprávy nejsou pro účely použití čl. 2 odst. 6a povinné. V čl. 2 odst. 6a písm. c) jsou popsány podmínky, za kterých má Komise vydávat zprávy o situaci v zemi, a podle čl. 2 odst. 6a písm. d) nejsou žadatelé povinni zprávu použít, ani podle čl. 2 odst. 6a písm. e) není existence zprávy o situaci v zemi podmínkou pro zahájení šetření podle čl. 2 odst. 6a. Pro zahájení šetření na tomto základě stačí podle čl. 2 odst. 6a písm. e) dostatek důkazů dokládajících podstatné zkreslení v kterékoli zemi předložených žadateli, kteří splňují kritéria čl. 2 odst. 6a písm. b). Proto pravidla týkající se podstatného zkreslení v jednotlivých zemích platí pro všechny země bez rozdílu a bez ohledu na existenci zprávy o situaci v zemi. Pravidla týkající se zkreslení v jednotlivých zemích tedy nejsou v rozporu s doložkou nejvyšších výhod.

(121)

Pokud jde o druhé a třetí tvrzení o údajné neslučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s právem WTO, zejména s ustanoveními článků 2.2 a 2.2.1.1. antidumpingové dohody, a se zjištěními ve věci DS473 a ve věci DS494, o těchto tvrzeních již bylo pojednáno v 94. a 96. bodě odůvodnění výše.

(122)

Ohledně čtvrtého bodu, který požaduje, aby se Komise ujistila, že údaje třetích zemí použité v řízení Komise nejsou ovlivněny narušením trhu, Komise připomněla, že v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení běžnou hodnotu početně zjišťuje na základě vybraných údajů, kterými nejsou domácí ceny a náklady v zemi vývozu, pouze v případě, že se tyto údaje ukáží jako nejvhodnější zdroj nezkreslených cen a nákladů. Komise je v rámci tohoto procesu povinna použít pouze nezkreslené údaje. Zúčastněné strany jsou v tomto ohledu vyzývány, aby se v počátečních fázích šetření k navrhovaným zdrojům pro stanovení běžné hodnoty vyjádřily. Konečné rozhodnutí Komise o tom, které nezkreslené údaje by se měly k výpočtu běžné hodnoty použít, tyto připomínky plně zohledňuje. Pokud jde o požadavek čínské vlády, aby Komise posoudila možná narušení vnitřního trhu EU, Komise nechápe souvislost tohoto bodu s posouzením existence podstatných zkreslení v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(123)

Komise proto argumenty čínské vlády zamítla.

(124)

CCCME zopakovala svá tvrzení uvedená v 89. a 90. bodě odůvodnění výše týkající se zprávy a uvedla, že argumentace Komise v 91. bodě odůvodnění se pohybuje v kruhu. CCCME však neuvedla žádné další důkazy týkající se zprávy, s výjimkou tvrzení, že pětileté plány v Číně jsou pouze průvodními dokumenty, které vyjadřují politické názory pro budoucnost. Proto nejsou podle názoru CCCME tyto plány závazné, neboť nejsou přijímány stejným způsobem jako zákony nebo vyhlášky. CCCME navíc poukázala na to, že podobné dokumenty existují i v Evropě, a to i v politických dokumentech Komise.

(125)

Dále pokud jde o slučitelnost čl. 2 odst. 6a základního nařízení s právem WTO, CCCME uvedla, že pojem „podstatná zkreslení“ uvedený v čl. 2 odst. 6a základního nařízení se nevyskytuje v žádném pravidle antidumpingové dohody WTO ani GATT 1994. Pojem „podstatná zkreslení“ především nespadá do žádné z kategorií uvedených v článku 2.2 antidumpingové dohody WTO. Pokud jde o použití údajů ze třetí země, CCCME uvedla, že i když podle Odvolacího orgánu ve věci DS473 není použití údajů ze zdroje mimo vyvážející zemi zakázáno, zdá se, že Komise nebere v úvahu skutečnost, že Odvolací orgán také zdůraznil, že „to však neznamená, že orgán provádějící šetření může jednoduše nahradit náklady ze země mimo zemi původu za výrobní náklady v zemi původu“, a že „pokud se orgán provádějící šetření při „stanovení výrobních nákladů v zemi původu“ opírá o jakékoli informace z jiné země podle článku 2.2 antidumpingové dohody, musí orgán provádějící šetření zajistit, aby tyto informace byly použity k dosažení „výrobních nákladů v zemi původu“, což může vyžadovat, aby orgán provádějící šetření tyto informace přizpůsobil“. Tento přístup Komise se tedy podle názoru CCCME zdá být neslučitelný s povinností EU podle článku 2.2 antidumpingové dohody WTO.

(126)

Kromě toho, CCCME tvrdila, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení rovněž zřejmě porušuje článek 2.2.1.1 antidumpingové dohody WTO, protože se zdá, že Komise opakuje stejné chyby jako ve věci DS473, neboť její zjištění a odůvodnění v tomto šetření se zdají být velmi podobná zjištěním a odůvodněním ve věci bionafta. Komise zjistila, že ceny oceli jako hlavní suroviny při výrobě stožárů pro větrné elektrárny jsou v Číně zkreslené a ceny oceli placené výrobci stožárů pro větrné elektrárny podléhají systémovým zkreslením. Podle CCCME tedy může Komise na základě zjištění Odvolacího orgánu ve věci EU – bionafta (Argentina) rovněž porušovat článek 2.2.1.1 antidumpingové dohody WTO.

(127)

Kromě toho CCCME připomněla, že třetí pododstavec čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení jasně stanoví, že posouzení otázky podstatných zkreslení se provádí u každého vývozce a výrobce zvlášť, s jedinou výjimkou použití výběru vzorku. Proto CCCME nesouhlasila s tvrzením Komise ve 102. bodě odůvodnění, že „jakmile je zjištěna existence podstatných zkreslení, pak se ustanovení čl. 2 odst. 6a vztahují a priori na všechny vyvážející výrobce v Číně a týkají se všech nákladů souvisejících s jejich výrobními faktory“, a požádala Komisi, aby svou praxi v tomto ohledu zlepšila.

(128)

Pokud jde o tvrzení CCCME týkající se nezávazné povahy čínských plánovacích dokumentů, Komise připomněla, že čínský systém plánování stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství a orgány na každé úrovni státní správy sledují plnění plánů orgány na nižší úrovni správy. Jak je podrobně popsáno ve zprávě, cíle stanovené nástroji plánování mají ve skutečnosti závaznou povahu, přičemž systém plánování vede k tomu, že jsou zdroje alokovány do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (53).

(129)

Pokud jde o tvrzení CCCME týkající se slučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s antidumpingovou dohodou a zjištěními Orgánu pro řešení sporů, o těchto tvrzeních již bylo pojednáno v 94. a 96. bodě odůvodnění, včetně vysvětlení, že věc DS473 se netýkala použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Pokud jde o tvrzení, že pojem „podstatná zkreslení“ uvedený v čl. 2 odst. 6a základního nařízení se nevyskytuje v žádném pravidle antidumpingové dohody WTO nebo GATT 1994, Komise připomněla, že základní nařízení, včetně čl. 2 odst. 6a, je aktem sekundárního práva EU, jak je stanoveno v článku 288 Smlouvy o fungování Evropské unie. Podle práva EU neexistuje žádný požadavek, aby jeho zdroje, včetně sekundárního práva, jako jsou nařízení, vycházely z mezinárodního práva nebo byly spojeny s povinnostmi vyplývajícími z mezinárodního práva, jako je antidumpingová dohoda nebo protokol o přistoupení Číny k WTO.

(130)

Pokud jde o tvrzení týkající se individuálního posouzení podstatných zkreslení u každého vývozce, CCCME pouze vyjádřila nesouhlas s postojem Komise, aniž by uvedla nové argumenty. Komise proto potvrdila své stanovisko uvedené v 99. a 102. bodě odůvodnění výše.

(131)

Společnost Chengxi Shipyard zopakovala svá tvrzení týkající se neslučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s právem WTO uvedená ve 104. bodě odůvodnění výše a poukázala na to, že odpověď Komise v 94. a 96. bodě odůvodnění je velmi obecná a nevysvětluje jednoznačně právní základ dohod WTO na podporu použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení odchylně od obecně závazných pravidel jasně stanovených v dohodě WTO a rozhodnutí Orgánu pro řešení sporů ve věci DS473. Společnost Chengxi Shipyard proto z prohlášení Komise odvodila, že slučitelnost čl. 2 odst. 6a s dohodami WTO odůvodňuje na základě zbývající části oddílu 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO, a poukázala na to, že vzhledem k chybějícímu jasnému odůvodnění toho, proč Komise zastává tento názor, sdělení Komise nesplňuje právní normy odpovídajícího odůvodnění jejího rozhodnutí o použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(132)

Kromě toho společnost Chengxi Shipyard tvrdila, že nebylo prokázáno, že společnost podléhá podstatným zkreslením, zejména ze tří důvodů: i) obchodní rozhodnutí společnosti nejsou přímo ovlivněna Komunistickou stranou Číny, což je zjištění, které platí i přes to, že předseda představenstva a generální ředitel společnost Chengxi Shipyard jsou členy Komunistické strany Číny a zastávají funkce tajemníka a náměstka tajemníka stranického výboru na úrovni společnosti, ii) akciový podíl státu nebo představitelé státu přítomní v představenstvu neznamenají, že obchodní rozhodnutí společnosti nereagují na tržní poptávku a signály nabídky, nebo že její činnost není orientovaná na trh, iii) existence zásahů státu se nerovná podstatnému zkreslení a Komise neprokázala, že údajné průřezové zásahy čínské vlády vedou k podstatným zkreslením výrobních činitelů, a tudíž ovlivňují náklady a cenu činností společnosti Chengxi Shipyard.

(133)

Pokud jde o tvrzení společnosti Chengxi Shipyard týkající se slučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s WTO, Komise opakuje své stanovisko, že ustanovení čl. 2 odst. 6a jsou plně v souladu se závazky Unie vůči WTO. Důvody tohoto stanoviska Komise jsou jasně uvedeny v 94. bodě odůvodnění výše. Podobně Komise uvedla již ve 106. bodě odůvodnění, že v antidumpingových řízeních týkajících se výrobků z Číny platí pro stanovení běžné hodnoty nadále ty části oddílu 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO, jejichž platnost nevypršela, a to jak s ohledem na standardy tržního hospodářství, tak s ohledem na použití metodiky, která není založena na důsledném porovnání s čínskými cenami nebo náklady. Zdá se, že společnost Chengxi Shipyard nesourodě spojuje povinnost uvést důvody věcného použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení s údajnou povinností vysvětlit právní základ WTO podporující použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, což není relevantní a navíc je to nesprávné (viz také 129. bod odůvodnění výše). Tvrzení společnosti Chengxi Shipyard, že informace poskytnuté Komisí nesplňují právní normy odpovídajícího odůvodnění, bylo proto zamítnuto.

(134)

Tvrzeními společnosti Chengxi Shipyard týkajícími se nedostatku důkazů o tom, že společnost podléhá podstatným zkreslením, se již podrobně zabýval 108. bod odůvodnění výše. Komise kromě toho připomněla, že existence podstatných zkreslení, která je příčinou uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení, nesouvisí s existencí jednoho konkrétního faktického prvku nebo informace o konkrétním trhu, jež by se týkaly dotčeného výrobku. Jak je doloženo v 52. až 79. bodě odůvodnění, Komise v tomto ohledu při tomto šetření zjistila existenci podstatných zkreslení v odvětví ocelových stožárů pro větrné elektrárny a souvisejících odvětvích vstupů. Použití domácích nákladů při početním zjišťování běžné hodnoty je povoleno podle čl. 2 odst. 6a písm. a) pouze v případě, že se v průběhu šetření prokáže, že tyto náklady nejsou zkresleny. V tomto ohledu však společnost Chengxi Shipyard nepředložila žádné skutečné důkazy o tom, že by výrobní činitele byly nezkreslené. Z tohoto důvodu bylo tvrzení společnosti Chengxi Shipyard zamítnuto.

(135)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti z dostupných důkazů vyplývá, že ceny dotčeného výrobku, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

3.2.2.   Reprezentativní země

3.2.2.1.   Obecné poznámky

(136)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

Úroveň hospodářského rozvoje je podobná jako v ČLR. Za tímto účelem použila Komise země s hrubým národním důchodem na obyvatele (dále jen „HND na obyvatele“), který je podle databáze klasifikace zemí Světové banky podobný jako v ČLR (54),

výroba dotčeného výrobku v dané zemi,

dostupnost odpovídajících veřejných údajů v reprezentativní zemi,

je-li možných reprezentativních zemí více, měly by případně dostat přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(137)

Jak je vysvětleno v 50. a 51. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Mexiko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

3.2.2.2.   Úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v ČLR

(138)

V první poznámce určila Komise Brazílii, Malajsii, Mexiko, Turecko a Jihoafrickou republiku jako země s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR a o nichž je známo, že se v nich vyrábí dotčený výrobek. Všechny tyto země byly na základě hrubého národního důchodu (dále jen „HND“) Světovou bankou označeny za země s „vyššími středními příjmy“, podobně jako ČLR.

(139)

Ve svých připomínkách k první poznámce společnost Chengxi Shipyard tvrdila, že HND na obyvatele není vhodným ukazatelem pro posouzení úrovně hospodářského rozvoje země. Místo toho měla Komise ve svých zjištěních vycházet z hrubého domácího produktu na obyvatele v paritě kupní síly. Společnost v této souvislosti uvedla, že Indie by byla vhodnější reprezentativní zemí, protože pokud jde o HDP na obyvatele v paritě kupní síly v roce 2019, byla Indie k ČLR blíže než Turecko, což je země navrhovaná v podnětu. Kromě toho byla Indie podobnější ČLR při porovnání HDP na obyvatele v paritě kupní síly na zaměstnance, a tudíž se zohledněním produktivity v těchto třech zemích. Společnost Vestas rovněž tvrdila, že Indie je vhodnou reprezentativní zemí na stejné úrovni rozvoje jako ČLR.

(140)

Ve druhé poznámce Komise v tomto ohledu uvedla, že základní nařízení stanoví, že reprezentativní země by měla mít podobnou úroveň rozvoje jako země vývozu. Žádné další požadavky na výběr vhodné reprezentativní země však základní nařízení neobsahuje. Komise rozhodla, že vhodným zdrojem těchto informací je databáze Světové banky. Díky této databázi měla Komise dostatečný počet potenciálně vhodných reprezentativních zemí s podobnou úrovní rozvoje, a mohla tak vybrat nejvhodnější zdroj nezkreslených nákladů a cen. Kromě toho se jedná o pořadí, které je založené na objektivním kritériu a používá se soustavně ve všech antidumpingových případech, kdy určení běžné hodnoty vychází z ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení, což zajišťuje jednotnost a rovné zacházení v rámci různých řízení.

(141)

Navíc Světová banka používá HND pro rozdělení ekonomik do příjmových skupin, jelikož se řídí metodikou operativní úvěrové politiky Světové banky. Protože HND započítává veškeré příjmy plynoucí do národního hospodářství nehledě na jejich původ, odráží adekvátním způsobem hospodářskou činnost země. V každém případě společnost Chengxi Shipyard neobjasnila, jak a proč by měl HDP na obyvatele v paritě kupní síly spíše než HND na obyvatele lépe odrážet podobnou úroveň rozvoje než zdroj použitý Komisí, ani své tvrzení jinak neodůvodnila ani pro ně nepředložila důkazy.

(142)

Vzhledem k tomu, že Indie nebyla během období šetření zařazena do stejné kategorie klasifikace Světové banky, nebylo možné ji pokládat za zemi splňující kritérium stanovené v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(143)

Ve svých připomínkách k druhé poznámce společnost Chengxi Shipyard zopakovala své stanovisko, že HND na obyvatele není vhodným ukazatelem hospodářského rozvoje. Za prvé společnost tvrdila, že HND zahrnuje příjmy ze zahraničních činností, které nejsou pro posouzení hospodářského rozvoje relevantní. Za druhé společnost uvedla, že ukazatel, ať už HND nebo HDP, vyjádřený v USD pro účely srovnání různých zemí, není pro posouzení hospodářského rozvoje vhodný. Toto posouzení by bylo zkresleno úrovní cen v zemích s jinak podobným objemem výroby i kolísáním směnných kurzů. Společnost rovněž uznala, že účinky změn v úrovních cen (inflace) a kolísání směnných kurzů jsou částečně zmírněny metodou Atlas, kterou používá Světová banka při tvorbě klasifikace zemí a úvěrových skupin. A konečně společnost uvedla, že vzhledem k výše uvedeným připomínkám je Indie z hlediska hospodářského rozvoje podobnější ČLR než Turecko.

(144)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Chengxi Shipyard zopakovala svůj názor, že vhodným ukazatelem pro posouzení hospodářské podobnosti mezi zeměmi z hlediska úrovně hospodářského rozvoje by byl HDP na obyvatele, a Indie by tedy mohla být vhodnou reprezentativní zemí.

(145)

Komise vysvětlila, že i když by reprezentativní země měla mít úroveň rozvoje podobnou vyvážející zemi, není povinné vybrat reprezentativní zemi, která je nejblíže vyvážející zemi z hlediska hospodářského rozvoje, ať už měřeného v HND na obyvatele, nebo HDP na obyvatele v paritě kupní síly. Kromě toho Komise uvedla, že jak HND na obyvatele a HDP na obyvatele v paritě kupní síly, tak i několik dalších ukazatelů jsou uznávanými ukazateli pro měření hospodářského rozvoje zemí. V tomto ohledu Komise zdůraznila, že klasifikace zemí, kterou vypracovala Světová banka, poskytuje soubor potenciálních reprezentativních zemí, který je pravidelně aktualizován a byl vytvořen na základě objektivních kritérií a jednotné metodiky. Komise nakonec zopakovala, že klasifikace zemí Světové banky je vhodným zdrojem informací, který zajišťuje jednotnost a rovné zacházení v rámci různých řízení. Vzhledem k tomu, že Indie nebyla během období šetření klasifikována jako země s vyššími středními příjmy, a na základě výše uvedených úvah Komise tvrzení společnosti Chengxi Shipyard zamítla.

(146)

V připomínkách k druhé poznámce tvrdily CCCME a společnost Suzhou Titan, že Indie by měla být považována za potenciální reprezentativní zemi, ačkoli nebyla Světovou bankou klasifikována jako země s vyššími středními příjmy. Strany v tomto ohledu odkazovaly na přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření uložených na dovoz kyseliny sulfanilové pocházející z ČLR, ve kterém Komise Indii jako reprezentativní zemi použila. Uvedená tvrzení zopakovala CCCME ve svých připomínkách a při slyšení po skončení prozatímní fáze.

(147)

Komise konstatovala, že šetření v uvedeném přezkumu před pozbytím platnosti prokázalo, že kyselina sulfanilová se vyrábí pouze ve čtyřech ekonomikách po celém světě (Indie, ČLR, Unie a Spojené státy americké). Vzhledem k tomu, že v žádné zemi s vyššími středními příjmy se kyselina sulfanilová nevyrábí, rozhodla se Komise použít jako zdroj odpovídajících nezkreslených cen nebo referenčních hodnot Indii v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. V tomto případě je situace jiná. Komise mohla určit dostatečný počet výrobců v zemích s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR. Proto nebylo nutné hledat zdroj nezkreslených cen nebo referenčních hodnot mimo skupinu zemí s vyššími středními příjmy. Komise proto toto tvrzení zamítla.

3.2.2.3.   Výroba výrobku, který je předmětem šetření

(148)

Žadatel v podnětu zjistil, že výrobek, který je předmětem šetření, se vyrábí v Turecku.

(149)

Komise analyzovala další země na stejné úrovni rozvoje jako ČLR a výrobce ocelových stožárů pro větrné elektrárny nalezla ve čtyřech dalších zemích, a to v Brazílii, Malajsii, Mexiku a v Jihoafrické republice.

(150)

O těchto zjištěních informovala Komise zúčastněné strany v první poznámce.

(151)

Společnost Chengxi Shipyard ve svých připomínkách k první poznámce identifikovala pět výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Indii. Jak je vysvětleno ve 140. až 142. a 145. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že Indie není na stejné úrovni rozvoje jako ČLR, a není tedy vhodná jako reprezentativní země. Komise proto neanalyzovala ani činnosti údajných výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Indii, ani dostupnost a kvalitu jejich finančních informací.

3.2.2.4.   Dostupnost relevantních veřejných údajů v reprezentativní zemi

(152)

Komise zkoumala dostupnost a kvalitu relevantních veřejných údajů v pěti potenciálních reprezentativních zemích, v nichž byla zjištěna výroba výrobku, který je předmětem šetření. Tato analýza byla zaměřena na dostupnost a kvalitu finančních informací a na dostupnost a kvalitu údajů o výrobních faktorech.

(153)

Pokud jde o finanční informace, které slouží k určení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku pro stanovení běžné hodnoty, provedla Komise analýzu dostupných informací. Komise zejména zkoumala to, zda finanční informace pocházejí z posledního období, zda byly finanční informace podrobeny auditu či nikoli, zda jsou k dispozici jednotlivě nebo v konsolidované podobě a zda jsou společnosti ziskové.

(154)

Pokud jde o údaje o výrobních faktorech, Komise zkoumala dostupnost údajů o dovozu, podíl dovozu pocházejícího z ČLR a ze zemí, které nejsou členy WTO, a existenci zkreslení, která mohla cenu výrobních faktorů ovlivnit. Analýza byla zaměřena na nejdůležitější výrobní faktory.

a)   Finanční údaje

(155)

V první poznámce Komise zjistila, že potenciálně vhodné finanční informace výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny jsou veřejně dostupné pouze v Mexiku, Jihoafrické republice a Turecku. Komise dále zjistila, že finanční informace všech zjištěných výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Brazílii a Malajsii a některých výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Turecku buď nejsou k dispozici pro období šetření, tj. jsou zastaralé, nebo jsou společnosti ztrátové. V tomto ohledu Komise dále analyzovala dostupnost a kvalitu finančních informací výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Mexiku, Jihoafrické republice a v Turecku se zohledněním připomínek zúčastněných stran k první poznámce uvedených ve 50. bodě odůvodnění.

(156)

V připomínkách k první poznámce tvrdily CCCME a společnost Suzhou Titan, že by Komise neměla vylučovat údaje o ztrátové společnosti, pokud je taková situace přiměřená a nezkreslená. Popřípadě by Komise měla v reprezentativní zemi, v níž jsou k dispozici finanční výkazy několika společností, při určování průměrných prodejních, správních a režijních nákladů a zisku vzít v úvahu jak ziskové, tak ztrátové společnosti.

(157)

Komise uvedla, že finanční údaje všech ztrátových výrobců zjištěných v potenciálních reprezentativních zemích v první poznámce byly rovněž zastaralé. Komise se proto domnívala, že toto tvrzení je bezpředmětné. Komise uvedla, že ztrátové společnosti každopádně nevykázaly „přiměřenou“ úroveň zisku v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) posledním pododstavcem základního nařízení. Proto bylo toto tvrzení rovněž zamítnuto na základě věcného obsahu.

(158)

Ve svých připomínkách k první poznámce shledala společnost Chengxi Shipyard finanční údaje mexického výrobce Arcosa Industries de México, S. de R.L. de C.V. a jihoafrického výrobce GRI Wind Steel South Africa (Pty.) Ltd. jako nevhodné pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, protože údaje jsou k dispozici pouze v konsolidovaných účetních závěrkách. Podle společnosti Chengxi Shipyard se tato záležitost netýká výrobců v Turecku a Indii.

(159)

Komise nejprve uvedla, že bylo zjištěno, že Indie není vhodnou potenciální reprezentativní zemí. Kromě toho skutečnost, že finanční údaje některých výrobců jsou k dispozici v konsolidované podobě, sama o sobě nevylučuje použití těchto údajů jako zdroje nezkreslených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Naopak, dostupné finanční výkazy musí být analyzovány případ od případu.

(160)

V této souvislosti Komise ve druhé poznámce vysvětlila, že určila dva výrobce stožárů pro větrné elektrárny v Mexiku. Individuální místní finanční informace o společnosti Speco Wind Power, S.A. de C.V. (dále jen „Speco“) byly získány z globální finanční databáze společnosti Dun&Bradstreet (55) a poskytnuty zúčastněným stranám v příloze III první poznámky. Tato společnost vyráběla výhradně stožáry pro větrné elektrárny a v roce 2019 byla zisková. Místní finanční informace umožnily zjistit nejen prodejní, správní a režijní náklady, ale také finanční náklady a ostatní výdaje a příjmy. Konsolidované účetní závěrky společnosti Arcosa Industries de México, S. de R.L. de C.V. (dále jen „Arcosa“) byly nalezeny online (56). Tato konsolidovaná skupina byla činná ve třech oblastech hospodářské činnosti: stavebnictví, energetická zařízení a doprava. Pod záštitou společnosti Energy Equipment Group (dále jen „EEG“) konsolidovaná skupina vyráběla a prodávala stožáry pro větrné elektrárny, konstrukce inženýrských sítí a skladovací a distribuční nádrže (57). Společnost EEG zaměstnávala 55 % zaměstnanců skupiny (58) a vytvářela 48 % nekonsolidovaných výnosů a nákladů skupiny (59). Příjmy z prodeje stožárů pro větrné elektrárny a konstrukcí inženýrských sítí představují 75 % příjmů společnosti EEG (60). Prodejní, správní a režijní náklady (včetně odpisů a amortizace), které vznikly EEG a na konsolidované úrovni v roce 2019, činily přibližně 13 % (vyjádřeno jako procentní podíl nákladů na prodej) (61). Jak společnost EEG, tak konsolidovaná skupina vytvořily zisk na úrovni přibližně 10 % (62). Výše uvedená analýza ukázala, že segment zahrnující převážně výrobu a prodej ocelových stožárů pro větrné elektrárny významně přispívá k celkové činnosti společnosti a dosahuje výkonnosti, která je podobná výkonnosti celé společnosti. Tyto údaje byly proto považovány za přiměřené ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) posledního pododstavce základního nařízení.

(161)

Ve druhé poznámce Komise dále uvedla, že v Jihoafrické republice identifikovala jednoho výrobce stožárů pro větrné elektrárny, společnost GRI Wind Steel South Africa (Pty.) Ltd. Finanční výkazy této společnosti byly k dispozici v konsolidované a integrované formě na úrovni jejího akcionáře společnosti Hulisani (63). Ve výroční integrované zprávě však nebyl uveden dostatek podrobnosti o výrobci stožárů pro větrné elektrárny v rámci skupiny. Ve zprávě se pouze uvádí, že výrobce ocelových stožárů pro větrné elektrárny byl v rozpočtovém roce březen 2019 – únor 2020 ziskový (64). Komise proto nemohla posoudit její výkonnost a podíl na konsolidovaných finančních výsledcích. Komise tedy zjistila, že konsolidované účetní závěrky společnosti Hulisani nejsou pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku v tomto šetření vhodné.

(162)

V druhé poznámce Komise analyzovala šest výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny zjištěných v Turecku. Své finanční údaje měli veřejně k dispozici pouze dva výrobci. Jednotlivé místní finanční výkazy společnosti ATES Çelik Insaat Taahhut Proje Muhendislik Sanayi ve Ticaret A.Ş. byly k dispozici v globální finanční databázi společnosti Dun&Bradstreet a zúčastněným stranám byly poskytnuty v příloze III první poznámky. V roce 2019 byla tato společnost zisková. Místní výkazy umožnily zjistit nejen prodejní, správní a režijní náklady, ale také finanční příjmy a výdaje. Individuální místní finanční výkazy společnosti Çimtaş Çelik İmalat Montaj ve Tesisat A. Ş. (dále jen „Çimtaş Çelik“), které jsou k dispozici v globální finanční databázi společnosti Dun&Bradstreet, byly zastaralé. Nicméně konsolidované účetní závěrky na úrovni jejího akcionáře, společnosti ENKA, byly k dispozici online (65) jako auditované nebo neauditované za všechna čtvrtletí během období šetření. Přesto bylo konstatováno, že v konsolidovaných účetních závěrkách není uvedeno dostatek podrobností o výkonnosti výrobce ocelových stožárů pro větrné elektrárny ani o jeho přispění k výkonnosti konsolidované skupiny. Společnost Çimtaş Çelik patřila do segmentu stavebnictví (66). Ačkoli segment stavebnictví přispíval k celkovému konsolidovanému výnosu téměř 60 % (67), nebylo jasné, jak výkonnost tohoto segmentu odráží výkonnost výrobce ocelových stožárů pro větrné elektrárny. Finanční výkazy neuváděly žádné podrobnosti o složení segmentu. Povaha činností, na které se tento segment vztahuje, mohla být velmi různorodá. Výrobce ocelových stožárů pro větrné elektrárny byl ve skutečnosti pouze jednou z 39 společností konsolidované skupiny (68) zařazených do segmentu stavebnictví. Komise tedy zjistila, že konsolidované účetní závěrky společnosti ENKA nejsou pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku v tomto šetření vhodné.

(163)

Ve svých připomínkách k druhé poznámce tvrdila společnost Chengxi Shipyard, že finanční informace dvou výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Mexiku obsahují závažné nedostatky. Společnost tvrdila, že i když segment EEG společnosti Arcosa vytvořil 48 % konsolidovaných výnosů, z prodeje ocelových stožárů pro větrné elektrárny pocházelo mnohem méně než polovina z nich, protože společnost EEG se zabývala rovněž výrobou a prodejem konstrukcí inženýrských sítí. Kromě toho tato společnost poukázala na to, že společnost Arcosa vyráběla ocelové stožáry pro větrné elektrárny nejen v Mexiku, ale také ve Spojených státech amerických (dále jen „USA“), a že není možné určit podíl příjmů a prodejních, správních a režijních nákladů, které by bylo možné přiřadit k prodeji na domácím mexickém trhu. Pokud jde o společnost Speco, společnost uvedla, že není možné určit podíl příjmů a prodejních, správních a režijních nákladů z prodeje na mexickém trhu.

(164)

Komise uvedla, že společnost nepředložila žádné důkazy na podporu svých tvrzení týkajících se příspěvku z prodeje ocelových stožárů pro větrné elektrárny k příjmům vytvořeným segmentem EEG. Komise uznala, že společnost Arcosa vyráběla ocelové stožáry pro větrné elektrárny jak v Mexiku, tak v USA. Nicméně vzhledem k tomu, že výrobní kapacita (měřená podle plochy) v Mexiku byla značná (40 % (69)), Komise zjistila, že skutečnost, že část výroby ocelových stožárů pro větrné elektrárny probíhala v USA, neznamená, že finanční informace jsou nevhodné. Komise se domnívala, že je vhodné použít informace o celkových prodejních, správních a režijních nákladech a příjmech obou mexických výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny, protože veřejně dostupné finanční informace jen zřídka, pokud vůbec, poskytují další rozpis příjmů a prodejních, správních a režijních nákladů podle trhu (domácího a vývozního), zejména při vykazování provozních segmentů. Každopádně společnost nenavrhla pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku vhodného alternativního výrobce ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Mexiku. Komise proto tvrzení společnosti Chengxi Shipyard zamítla a pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku potvrdila použití finančních informací obou mexických výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny.

(165)

Po poskytnutí konečných informací Chengxi Shipyard zopakovala, že finanční informace společnosti Arcosa nejsou vhodným zdrojem nezkreslených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Společnost tvrdila, že zejména z důvodu umístění výroby ocelových stožárů pro větrné elektrárny společnosti Arcosa v Mexiku a USA a skutečnosti, že segment EEG zahrnuje také výrobu konstrukcí inženýrských sítí a distribučních nádrží, jsou tyto informace nevhodné. Kromě toho společnost uvedla, že zvýšení příjmů společnosti Arcosa v roce 2019 bylo způsobeno nejen zvýšením výroby ocelových stožárů pro větrné elektrárny, ale i dalšími faktory. Společnost nakonec poukázala na to, že finanční informace společnosti Arcosa za rok 2020 byly k dispozici již v době poskytnutí konečných informací.

(166)

Jak je uvedeno ve 160. a 164. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že ačkoli část výroby ocelových stožárů pro větrné elektrárny probíhala v jiné zemi než v reprezentativní zemi, je přesto vhodné údaje této společnosti použít. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové argumenty, Komise své zamítnutí tohoto tvrzení potvrdila. Komise rovněž potvrdila, že vzhledem k vysokému podílu dílčího segmentu ocelových stožárů pro větrné elektrárny a konstrukcí inženýrských sítí na příjmech skupiny EEG jsou finanční výsledky této skupiny reprezentativní pro výrobu ocelových stožárů pro větrné elektrárny, jelikož zvýšení příjmů bylo částečně způsobeno vyšším objemem výroby ocelových stožárů pro větrné elektrárny. A konečně Komise zjistila, že s ohledem na vládní opatření, která vedla ke zpomalení instalací nových zařízení na výrobu větrné energie v Mexiku, jak je uvedeno ve 196. až 199. bodě odůvodnění, je moudřejší založit nezkreslené prodejní, správní a režijní náklady a zisk pouze na finančních výkazech za rok 2019.

(167)

Po poskytnutí konečných informací společnost Suzhou Titan tvrdila, že finanční informace společnosti Arcosa nejsou vhodným zdrojem nezkreslených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku z důvodu výroby ocelových stožárů pro větrné elektrárny společnosti Arcosa mimo Mexiko. Kromě toho společnost poukázala na to, že výnosy mexické dceřiné společnosti pocházely do značné míry z transakcí v rámci skupiny a ziskovost této dceřiné společnosti činila pouze 2,4 %.

(168)

Kromě svého závěru týkajícího se výroby ocelových stožárů pro větrné elektrárny společnosti Arcosa mimo Mexiko uvedeného ve 166. bodě odůvodnění Komise zjistila, že vzhledem k vysokému podílu příjmů v rámci skupiny na celkových příjmech této mexické dceřiné společnosti je vhodnější použít konsolidované a kombinované účetní závěrky společnosti Arcosa, kde jsou transakce v rámci skupiny eliminovány (70). Je třeba také uvést, že v tomto případě je úroveň ziskovosti vypočítaná společností Suzhou Titan irelevantní. Společnost vyjádřila provozní zisk jako procentní podíl výnosů, zatímco při vytváření běžné hodnoty musí být vyjádřen jako procentní podíl nákladů na prodané zboží, jejichž hodnotu nelze určit z finančních informací společnosti Arcosa, pokud jde o její působení v Mexiku.

(169)

Na základě důvodů popsaných ve 166. a 168. bodě odůvodnění Komise zamítla tvrzení společností Chengxi Shipyard a Suzhou Titan uvedená ve 165. a 167. bodě odůvodnění.

b)   Zkreslení týkající se výrobních činitelů

(170)

V první poznámce dospěla Komise k závěru, že podle Seznamu omezení vývozu průmyslových surovin (71) OECD podléhal vývoz ocelového šrotu (kódy HS 7204 41 a 7204 49) do roku 2017 v Jihoafrické republice požadavku na udělení licence a v Malajsii požadavku na udělení licence a vývozní dani (nejnovější dostupné informace).

(171)

V této souvislosti Komise ve druhé poznámce vyloučila Jihoafrickou republiku na základě skutečnosti, že finanční informace výrobce ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Jihoafrické republice nejsou vhodné pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, jak je vysvětleno ve 161. bodě odůvodnění. Komise navíc zjistila, že veřejně dostupné finanční informace výrobce ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Malajsii jsou značně zastaralé. Vzhledem k tomu, že Komise neobdržela o výrobě v Malajsii žádné další informace, byla tato země rovněž vyloučena z dalších úvah. Proto byla vývozní omezení uvedená v první poznámce v tomto případě pokládána za nepodstatná.

(172)

Ve svých připomínkách k první poznámce zúčastněné strany tvrdily, že Mexiko, Jihoafrická republika ani Turecko nejsou vhodnými reprezentativními zeměmi kvůli různým opatřením existujícím v těchto zemích, jež údajně narušují trh výrobních faktorů a/nebo trh s obnovitelnými energiemi. O těchto tvrzeních podrobně pojednává 173., 179., 181., 184. a 189. bod odůvodnění.

(173)

CCME, společnost Chengxi Shipyard a společnost Suzhou Titan ve svých připomínkách k první poznámce tvrdily, že Jihoafrická republika není vhodnou reprezentativní zemí z důvodu ochranných opatření týkajících se oceli, která tato země zavedla a která mohla narušit dovozní ceny výrobků z oceli používaných při výrobě ocelových stožárů pro větrné elektrárny. Kromě toho společnost Chengxi Shipyard uvedla, že tato ochranná opatření platí rovněž v Mexiku a Turecku, přičemž v případě Turecka tato strana ve skutečnosti pouze poukázala na pozastavení koncesí ve vztahu k Unii v reakci na ochranná opatření týkající se oceli zavedená Unií.

(174)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že Jihoafrická republika již byla pokládána za nevhodnou na základě nedostatku veřejně dostupných finančních informací o jakýchkoli výrobcích ocelových stožárů pro větrné elektrárny. Komise proto pokládala tvrzení týkající se Jihoafrické republiky za bezpředmětná.

(175)

Pokud jde o Turecko, Komise konstatovala, že strana neposkytla na podporu svého tvrzení o existenci ochranných opatření v oblasti oceli žádné důkazy. Komise ve skutečnosti zjistila, že Turecko zahájilo v dubnu 2018 ochranné šetření týkající se výrobků z oceli, (72) ale v květnu 2019 toto šetření ukončilo, aniž by byla uložena opatření (73). Pokud jde o pozastavení koncesí, strana neposkytla žádné důkazy o tom, proč a do jaké míry by dodatečné clo na dovoz některých výrobků z oceli pocházejících z Unie narušilo turecký trh s ocelí a způsobilo, že by dovozní statistiky byly nepřiměřeným zdrojem nezkreslených referenčních hodnot.

(176)

Pokud jde o Mexiko, Komise ve druhé poznámce uvedla, že společnost Chengxi Shipyard založila svá tvrzení na článku zveřejněném v publikaci Metal Bulletin, v němž se uvádí, že podle vyhlášky ze dne 25. března 2019 Mexiko „obnovilo 15% ochranné clo na dovoz některých výrobků z oceli ze zemí, s nimiž nemá uzavřené dohody o volném obchodu“. Komise zjistila, že Mexiko dne 25. března 2019 vydalo vyhlášku, kterou se mění dovozní cla uložená obecným zákonem o dovozních a vývozních daních (74). Touto vyhláškou Mexiko zvýšilo uplatňovanou celní sazbu podle doložky nejvyšších výhod na některé výrobky z oceli, včetně ocelových plechů (kódy HS 7208 51 a 7208 52), z 0 % na 15 % na omezenou dobu 180 dnů. Zvýšení uplatňované celní sazby podle doložky nejvyšších výhod bylo podle vyhlášky založeno na článku II Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT).

(177)

Kromě toho cla nebyla uložena po ochranném šetření a nepřekročila úroveň vázaných celních sazeb ve výši 35 %, k nimž se Mexiko zavázalo podle pravidel WTO (75). Komise se proto domnívala, že existence těchto opatření neodůvodňuje vyloučení Mexika z analýzy potenciálních reprezentativních zemí.

(178)

Proto byla tvrzení týkající se existence ochranných opatření v oblasti oceli v Mexiku a Turecku zamítnuta.

(179)

Ve svých připomínkách k první poznámce se CCME a společnost Suzhou Titan domnívaly, že Mexiko není vhodnou reprezentativní zemí, protože uložilo antidumpingová opatření na dovoz ocelových stožárů pro větrné elektrárny pocházejících z Číny.

(180)

Ve druhé poznámce: Komise uvedla, že strany nepředložily konkrétní důkazy o tom, jak a do jaké míry by uložení antidumpingových opatření na výrobek, který je předmětem šetření, Mexikem mělo ovlivnit jeho reprezentativnost a proč by vzhledem k této okolnosti již nemělo být považováno za vhodné. Komise proto tato tvrzení považovala za neopodstatněná a zamítla je.

(181)

V připomínkách k první poznámce tvrdila společnost Chengxi Shipyard, že trhy s elektřinou v Mexiku a Jihoafrické republice jsou narušené, protože na nich dominují státní podniky. Na druhé straně zúčastněná strana tvrdila, že trhy s elektřinou v Turecku a Indii těmito zkresleními netrpí. Strana předložila důkazy o tom, že v Jihoafrické republice dodává 95 % elektřiny státem vlastněný podnik ESKOM.

(182)

Ve druhé poznámce Komise toto tvrzení přezkoumala a zjistila, že mexický státem vlastněný výrobce elektřiny Comisión Federal de Electricidad (dále jen „CFE“) se podílel na celkové výrobě elektřiny v Mexiku z méně než 80 % (76). Podle informací poskytnutých společností Chengxi Shipyard byl podíl státních podniků na výrobě elektřiny v Indii o něco vyšší než 80 %, což se podobá situaci v Mexiku. Podle zúčastněné strany byl trh s elektřinou v Indii dostatečně liberalizovaný. Komise navíc zjistila, že státem vlastněný výrobce elektrické energie, společnost EÜAŞ, vlastnil o něco více než 20 % výrobní kapacity v Turecku (77). Komise měla za to, že pouhá skutečnost, že trhu dominují státem vlastněné podniky, bez dalších údajů a důkazů, že skutečné ceny podkladových vstupních údajů nenásledují tržní síly, sama o sobě nestačí k vyloučení této země jako nereprezentativní. V těchto případech musí být ve spisu k dispozici důkazy, že skutečné ceny tohoto vstupu byly potenciálně ovlivněny jinými úvahami, jako jsou preferenční politiky pro určitá odvětví nebo jiné podstatné zásahy státu, takže nejsou výsledkem volného působení tržních sil. V každém případě se Komise domnívala, že elektřina představuje pouze malý podíl (přibližně 1 %) celkových nákladů výroby ocelových stožárů pro větrné elektrárny. Proto i kdyby existovaly důkazy, že ceny tohoto vstupu jsou zkreslené, nebylo by to v daném případě samo o sobě důvodem k úplnému zamítnutí Mexika (nebo jakékoli jiné země) jako potenciální reprezentativní země. Potenciální zkreslení v odvětví elektřiny v Mexiku by nanejvýš představovalo problém, který by bylo třeba přezkoumat v souvislosti s použitím jiné referenční hodnoty pro tento faktor.

(183)

Komise proto zamítla tvrzení týkající se Mexika a Turecka, přičemž Jihoafrickou republiku považovala za nevhodnou již na základě nedostatku dostupných finančních informací.

(184)

Ve svých připomínkách k první poznámce tvrdila společnost Vestas, že Turecko uložilo na projekty v oblasti obnovitelné energie požadavky na místní obsah a/nebo zaručené vyšší tarify výkupních cen, které podléhají požadovanému místnímu obsahu.

(185)

Ve druhé poznámce Komise zkoumala tvrzení týkající se požadavků na místní obsah v Turecku vzhledem k jejich významu jako omezení pro nejdůležitější výrobní faktor, tj. ocelové plechy, a také pro ostatní výrobní faktory, a v konečném důsledku i pro ziskovost tureckých výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny.

(186)

Komise zjistila, že požadavky na místní obsah se do podmínek tureckého trhu s větrnou energií promítly dvojím způsobem:

a)

výrobci větrné energie měli garantované tarify výkupních cen. Investoři, kteří splňovali požadavky na místní obsah, měli nárok na vyšší tarif výkupních cen (78). Tarif platný během období šetření činil 7,00 amerických centů/kWh. V případě, že by se ocelové stožáry pro větrné elektrárny vyráběly místně, by mohl být tarif zvýšen o 0,60 amerických centů/kWh. Pokud by se místně vyráběly nejen ocelové stožáry pro větrné elektrárny, ale také listy, generátor a elektronika i veškerá mechanická zařízení, mohl by být tarif výkupních cen celkově navýšen až na 11,00 amerických centů/kWh;

b)

v období od roku 2017 do konce období šetření zahájila turecká vláda tři výběrová řízení na větrné elektrárny v rámci nového investičního modelu pro obnovitelné zdroje energie, tzv. Oblasti určené pro výrobu obnovitelné energie (YEKA) (79). Uchazeči, kteří zakázku v rámci výběrových řízení YEKA získali, museli splňovat požadavky na místní obsah, pokud jde o původ vstupů používaných při výrobě turbín, ocelových stožárů pro větrné elektrárny a listů, i pokud jde o státní příslušnost zaměstnanců.

(187)

Ve druhé poznámce se Komise domnívala, že požadavky na místní obsah, které se vztahují na ocelové stožáry pro větrné elektrárny, by mohly být splněny pouze tím, že by byl zdroj ocelových plechů, nejdůležitější suroviny, získáván na domácím trhu. Je tedy možné, že dovozní ceny ocelových plechů neodrážely ceny těch typů ocelových plechů, které byly při výrobě ocelových stožárů pro větrné elektrárny skutečně použity. Kromě toho povinnost získávat zdroje na domácím trhu omezovala hospodářskou soutěž na trhu se vstupy pro výrobu ocelových stožárů pro větrné elektrárny, což mohlo vést ke zkreslení domácích cen těchto vstupů. Následně byly ceny vstupů v důsledku omezení hospodářské soutěže s největší pravděpodobností vyšší a pravděpodobně zkreslily výrobní náklady, a tudíž i prodejní, správní a režijní náklady a ziskovost výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Turecku.

(188)

Komise se proto domnívala, že trh s větrnou energií v Turecku, včetně výroby stožárů pro větrné elektrárny, mohl být narušen uplatněním požadavků na místní obsah, a proto není vhodný pro stanovení nezkreslených cen a nákladů, zejména u nejdůležitějšího vstupu.

(189)

V připomínkách k první poznámce společnost Vestas rovněž tvrdila, že Turecko není vhodnou reprezentativní zemí z důvodu omezené dostupnosti některých surovin (tlustých plechů), která mohla vést k vyšším cenám těchto materiálů, a z důvodu neexistence kapacity pro výrobu velkých ocelových stožárů pro větrné elektrárny.

(190)

Vzhledem k tomu, že strana neposkytla na podporu těchto tvrzení žádné důkazy, a že Komise již dospěla k závěru, že turecký trh mohl být narušen kvůli požadavkům na místní obsah, Komise k těmto tvrzením neučinila žádné závěry.

(191)

V připomínkách k druhé poznámce tvrdily CCCME a společnost Suzhou Titan, že Turecko by mělo zůstat potenciální reprezentativní zemí. Zejména tvrdily, že pro výrobu ocelových stožárů pro větrné elektrárny je určena, a tedy potenciálně zkreslena, pouze malá část ocelových plechů dovezených pod specifickým kódem zboží. Strany uvedly, že aby bylo možné zjistit, zda požadavky na místní obsah ovlivnily dovozní cenu, měla by Komise porovnat dovozní cenu ocelových plechů v Turecku s jejich dovozní cenou v jiných zemích. CCCME zopakovala ve svých připomínkách a při slyšení po skončení prozatímní fáze, že Turecko by mělo být i nadále považováno za potenciální reprezentativní zemi.

(192)

Komise uvedla, že dovozní cena ocelových plechů v jiných zemích není reprezentativní pro cenu, která by v Turecku převládala za tržních podmínek, které by nebyly ovlivněny požadavky na místní obsah. Požadavky na místní obsah navíc neovlivňovaly pouze cenu ocelových plechů pro výrobu ocelových stožárů pro větrné elektrárny. Požadavky na místní obsah bránily hospodářské soutěži s dovozem ocelových plechů pro výrobu ocelových stožárů pro větrné elektrárny. Taková situace na trhu mohla ovlivňovat výrobní rozhodnutí výrobců ocelových plechů, což mohlo mít vliv i na cenu ocelových plechů pro jiná použití. Kromě toho byly potenciálně zkresleny rovněž prodejní, správní a režijní náklady a ziskovost tureckých výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny, protože požadavky na místní obsah se netýkaly pouze vstupů, ale také pracovních sil. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(193)

Kromě výše uvedených připomínek k obchodním omezením ze strany zúčastněných stran přezkoumala Komise ve druhé poznámce existenci obchodních omezení v Mexiku týkajících se vstupů používaných při výrobě ocelových stožárů pro větrné elektrárny. Za tímto účelem Komise nahlédla do seznamu omezení vývozu průmyslových surovin sestaveného OECD (80) a do zdroje Mapa přístupu na trh (81). Žádná obchodní omezení zavedená Mexikem na hlavní vstupy nebyla nalezena.

(194)

V připomínkách k druhé poznámce tvrdily CCCME a společnost Suzhou Titan, že dovozní cena ocelových plechů v Mexiku je významně zkreslena v důsledku uložení 15% dovozního cla v březnu 2019. Uvedené tvrzení zopakovala CCCME při slyšení a ve svých připomínkách po skončení prozatímní fáze.

(195)

Komise toto tvrzení prověřila. Jak je vysvětleno ve 176. a 177. bodě odůvodnění, Komise posoudila zvýšení dovozního cla na ocelové plechy ve druhé poznámce a zjistila, že Mexiko zvýšilo platné clo podle doložky nejvyšších výhod z 0 % na úroveň (15 %), která nepřekračuje vázané clo podle doložky nejvyšších výhod, k němuž se Mexiko zavázalo v rámci WTO. Použití dovozního cla proto nemohlo být v tomto případě považováno za zkreslení nebo porušení závazků Mexika. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(196)

Ve svých připomínkách k druhé poznámce tvrdila společnost Chengxi Shipyard, že Mexiko není vhodnou reprezentativní zemí, protože jeho trh s obnovitelnou energií je výrazně narušen. V této souvislosti strana odkázala na tato opatření přijatá mexickou vládou:

čtvrtá aukce energie z obnovitelných zdrojů byla nejprve odložena (prosinec 2018) a později zrušena (únor 2019),

v říjnu 2019 byla rozšířena osvědčení o čisté energii na výrobce obnovitelné energie, kteří zahájili svou činnost před srpnem 2014, což bylo v rozporu s cílem podpořit nové investice do obnovitelné energie,

společnost CFE, státní výrobce elektřiny a vlastník přenosové sítě, zvýšila v červnu 2020 přenosové poplatky pro výrobce energie z obnovitelných zdrojů,

společnost Centro Nacional de Control de Energía, veřejný subjekt pověřený provozní kontrolou přenosové sítě a velkoobchodním trhem s elektřinou, v dubnu 2020 pozastavila testování a připojení nových projektů v oblasti větrné a solární energie k síti,

Ministerstvo energetiky v Mexiku zveřejnilo usnesení, kterým dává vládě větší kontrolu nad tím, kdo může vyrábět energii, kde mohou být tato zařízení umístěna a kolik elektřiny mohou vyrábět.

(197)

Komise toto tvrzení prověřila. Za prvé je třeba poznamenat, že regulace určitého odvětví hospodářství prostřednictvím zákonů a předpisů nemusí nutně představovat narušení trhu. Zúčastněná strana v tomto případě nepředložila žádné důkazy o tom, proč, jak a do jaké míry ovlivňovaly vládní politiky uvedené ve 196. bodě odůvodnění během období šetření (dovozní) ceny výrobních faktorů používaných při výrobě ocelových stožárů pro větrné elektrárny a prodejní, správní a režijní náklady a zisk výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Mexiku. Je pravděpodobné, že některá opatření mohla odrazovat (vyšší přenosové tarify, pozastavení testování a připojení nových projektů v oblasti obnovitelné energie k síti) od budoucích investic nebo jim dokonce bránit (zrušení čtvrté aukce energie z obnovitelných zdrojů), a tedy nepřímo ovlivňovat ziskovost mexických výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v období následujícím po období šetření. Komise se nicméně domnívala, že tato omezení, pokud vůbec, se naplno projevila až po období šetření. V tomto ohledu dosáhly nové větrné elektrárny v Mexiku v roce 2019 rekordně vysoké úrovně s dodatečnou kapacitou 1,6 GW (82). Ačkoli zrušení čtvrté aukce zastavilo budoucí investice do odvětví větrné energie, Komise se domnívala, že výkonnost mexických výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny byla dále podporována výstavbou větrných parků zadaných v rámci třetí aukce energie z obnovitelných zdrojů, která předpokládala, že nové projekty budou v provozu v období od ledna 2020 do ledna 2022 (83). Kromě toho Mexiko v roce 2020 instalovalo nové zařízení na výrobu větrné energie s kapacitou přibližně 0,6 GW (84). To byl výkon podobný jako v roce 2018 (0,7 GW dodatečné kapacity větrné energie (85)), což je rok, který nebyl ovlivněn nejistotou vyplývající ze změny vládních politik. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(198)

Po poskytnutí konečných informací společnost Chengxi Shipyard připomněla své podání ke druhé poznámce, v němž uvedla řadu vládních opatření přijatých v Mexiku, která údajně narušovala trh s obnovitelnou energií. Společnost dále poukázala na údaje o novém zařízení na výrobu větrné energie instalovaném v Mexiku v letech 2018–2020 a na prognózy na roky 2021–2022 vydané Mezinárodní energetickou agenturou (86), které ukazují pokles nově instalovaných zařízení po roce 2019. A konečně společnost tvrdila, že Komise neuznává odrazující účinek těchto vládních opatření.

(199)

Komise zopakovala svá tvrzení uvedená ve 197. bodě odůvodnění. Komise nepochybovala o tom, že některá opatření mohla po období šetření odrazovat od nových investic do výroby energie z obnovitelných zdrojů, včetně větrných věží, nebo těmto investicím bránit. Nicméně pro stanovení nezkreslených prodejních, správních a režijních nákladů a referenční hodnoty pro nezkreslený zisk použila Komise finanční informace dvou výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Mexiku z roku 2019. Komise měla za to, že tyto údaje ještě nebyly vládními opatřeními ovlivněny, protože většina opatření byla zavedena až v roce 2020. Kromě toho společnost nepředložila žádné důkazy o tom, jak a do jaké míry dotčená vládní opatření ovlivnila nezkreslené náklady a referenční hodnoty výrobních faktorů. A konečně, vývoj v Mexiku po období šetření nebyl pro výběr reprezentativní země relevantní. Komise tudíž potvrdila zamítnutí tohoto tvrzení.

3.2.2.5.   Úroveň sociální a environmentální ochrany

(200)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Mexiko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

3.2.2.6.   Závěr

(201)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Mexiko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(202)

Po poskytnutí konečných informací společnost Chengxi Shipyard nadále tvrdila, v souladu se svými připomínkami uvedenými ve 144. a 198. bodě odůvodnění, že jedinou vhodnou reprezentativní zemí je Indie.

(203)

Kromě toho, že Indie nebyla klasifikována Světovou bankou jako země s vyššími středními příjmy, Komise měla za to, že společnost neprovedla analýzu dostupnosti a kvality veřejných údajů v Indii. Komise například zjistila, že žádný z výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Indii, které společnost Chengxi Shipyard uvedla ve svých připomínkách k první poznámce (viz 151. bod odůvodnění), neměl veřejně dostupné finanční výkazy. Indie navíc v roce 2019 zavedla, podobně jako Turecko, požadavky na místní obsah u projektů větrných elektráren (87), což vedlo k možným narušením výroby ocelových stožárů pro větrné elektrárny.

3.2.2.7.   Zdroje použité ke stanovení nezkreslených nákladů

(204)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě dotčeného výrobku, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(205)

Ve svých připomínkách k první poznámce uvedly CCCME a společnost Suzhou Titan, že by Komise měla být otevřena použití dalších veřejně dostupných zdrojů údajů, jako je domácí prodejní cena ve třetí zemi nebo jiné mezinárodní ceny. Společnost Chengxi Shipyard v tomto ohledu tvrdila, že Komise by měla použít čínské dovozní statistiky, jelikož u cen dodavatelů ze třetích zemí je méně pravděpodobné, že budou zkresleny politikami čínské vlády. Pokud tak neučiní, měla by použít dovozní statistiky vnitrostátních celních orgánů reprezentativní země, protože ty jsou podle této strany spolehlivější než informace od zpracovatele třetí strany.

(206)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že se nebrání použití jiných zdrojů nezkreslených cen v případech, kdy nelze jako spolehlivý zdroj referenčních hodnot použít dovozní statistiky. Vzhledem k tomu, že strany nepředložily žádné důvody, proč by se Komise měla odchýlit od své praxe používat dovozní statistiky z databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“), byla žádost zamítnuta.

(207)

Pokud jde o tvrzení, že by Komise měla použít dovozní ceny do Číny, Komise se ve druhé poznámce domnívala, že pokud by se potvrdila podstatná zkreslení na domácím trhu v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, statistiky týkající se dovozních cen do ČLR by nebyly lepším ukazatelem než dovozní ceny do potenciálních reprezentativních zemí. Bylo velmi pravděpodobné, že dovoz do ČLR – pokud by byl vůbec k dispozici ve smysluplném množství – by byl rovněž ovlivněn podstatným zkreslením, protože by probíhal za podobných podmínek, jako jsou podmínky převládající na narušeném trhu v Číně.

(208)

Společnost Chengxi Shipyard neposkytla žádné důkazy o tom, že by databáze GTA byla méně spolehlivá než oficiální celní statistiky potenciální reprezentativní země. Dovozní statistiky, které poskytuje databáze GTA, vycházely z oficiálních vnitrostátních celních statistik různých dotčených zemí, které poskytly své oficiální údaje do databáze GTA na základě dvoustranných dohod. Řada orgánů veřejné správy má s používáním databáze GTA pro přístup k celním statistikám dlouhodobou zkušenost a tuto databázi také hojně využívají soukromí provozovatelé k řadě různých účelů a v různých situacích. Komise proto považovala statistiky v databázi GTA za spolehlivé a uvedená tvrzení odmítla.

(209)

Ve svých připomínkách k první poznámce uvedly CCCME, společnost Chengxi Shipyard a společnost Suzhou Titan, že v první poznámce Komise uvedla zbožové kódy výrobních činitelů na úrovni šestimístného kódu. Společnost Chengxi Shipyard v tomto ohledu uvedla, že dovozní statistiky založené na šestimístném kódu zahrnují jiné materiály než konkrétní výrobní faktor. Proto strany navrhly, ve snaze zlepšit přesnost údajů, použít dovozní statistiky na vyšší úrovni podrobností platných kódů. CCCME a společnost Suzhou Titan dále tvrdily, že Komise by měla použít pouze ty statistiky, které představují dovoz přesně těch typů přírub, které se používají při výrobě výrobku, jenž je předmětem šetření. CCCME zopakovala své připomínky k používání dovozních statistik na úrovni šestimístných kódů při slyšení a v připomínkách po skončení prozatímní fáze.

(210)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že v raných fázích šetření použila harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží na úrovni šestimístného kódu. V pozdější fázi šetření, a pokud to bylo možné, použila Komise v reprezentativní zemi specifičtější kódy, které případně odpovídají konkrétním vstupům vývozců, jak je uvedeno v tabulce 1 níže.

(211)

Ve svých připomínkách k první poznámce uvedly CCCME a společnost Suzhou Titan, že dovozní ceny neodráží domácí ceny, protože mohly být ovlivněny dodaným množstvím a vzdáleností od země původu. Toto tvrzení bylo rovněž zopakováno v připomínkách stran k druhé poznámce a při slyšení a v připomínkách CCCME po skončení prozatímní fáze. CCCME, společnost Chengxi Shipyard a společnost Suzhou Titan dále tvrdily, že Komise by měla z výpočtu vyloučit dovoz malých množství za velmi vysoké ceny. Kromě toho společnost Chengxi Shipyard tvrdila, že Komise by neměla z výpočtu vylučovat dovoz z Číny (do reprezentativní země), jehož dovozní množství nebyla významná a jenž probíhal za ceny podobné dovozním cenám z jiných zemí původu, a tudíž neexistují žádná zkreslení.

(212)

Ve druhé poznámce se Komise domnívala, že domácí ceny v reprezentativní zemi jsou rovněž ovlivněny dodaným množstvím a vzdáleností mezi dodavatelem a uživatelem. Kromě toho se dodané množství odrazilo ve výpočtu nezkreslené ceny, protože Komise vypočítala vážený průměr. To rovněž znamenalo, že nebylo nutné vyloučit malá množství dovážená za vysoké ceny, protože neovlivnila konečnou průměrnou nezkreslenou cenu. Vzdálenost byla rovněž zohledněna, protože Komise použila dovozní ceny na hranici reprezentativní země (hodnotu CIF) jako výchozí bod. Ceny CIF byly dále upraveny o dovozní cla a náklady na vnitrostátní dopravu, aby bylo možné stanovit nezkreslenou cenu výrobního činitele u brány závodu. A nakonec Komise uvedla, že závěry o podstatných zkresleních v ČLR nejsou založeny na úrovni dovozní ceny materiálů pocházejících z ČLR, ale na existenci vládních politik narušujících trh. Na základě toho byla všechna výše uvedená tvrzení stran týkající se výpočtu nezkreslených cen zamítnuta.

(213)

Ve svých připomínkách k první poznámce dále tvrdily CCCME a společnost Suzhou Titan, že pokud dovozní statistiky zahrnují námořní dopravu a pojištění, měly by být tyto náklady odečteny, jelikož spolupracující vyvážející výrobci zařazení do vzorku nakupovali své vstupy na domácím trhu a tyto náklady jim nevznikly. Uvedené tvrzení zopakovala CCCME při slyšení a ve svých připomínkách po skončení prozatímní fáze.

(214)

V tomto ohledu Komise ve druhé poznámce objasnila, že podle metodiky založené na čl. 2 odst. 6a základního nařízení by nahradila ceny vstupů zaplacených vyvážejícími výrobci reprezentativními cenami veřejně dostupnými ve zvolené reprezentativní zemi. V případě výrobních faktorů, u kterých se používá dovozní cena jako zástupná hodnota, je třeba vzít v úvahu všechny náklady na dopravu materiálu ze země původu k bráně závodu v reprezentativní zemi, aby byly na stejné úrovni hospodářské soutěže jako ostatní domácí výrobci. Proto zahrnutí námořní dopravy a pojištění a také dovozních cel je pro stanovení nezkreslené ceny v reprezentativní zemi zásadní. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(215)

Ve druhé poznámce Komise dále uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin a vedlejších produktů, databázi GTA. (88) Kromě toho Komise uvedla, že pro nezkreslené náklady práce použije informace zveřejněné Statistickým úřadem Mezinárodní organizace práce (dále jen „ILOSTAT“) a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) (89), pro nezkreslené náklady na elektřinu informace společnosti CFE nebo informace o trhu (90) a pro nezkreslené náklady na zemní plyn informace společnosti Comisión Reguladora de Energía (91).

(216)

Ve druhé poznámce Komise zúčastněné strany rovněž informovala, že jelikož voda, pára a stlačený vzduch představují zanedbatelný podíl celkových výrobních nákladů (92), nebude se Komise snažit nezkreslené ceny těchto zdrojů energie určit. Komise hodlala zařadit tyto zanedbatelné položky do kategorie „spotřební materiál“.

(217)

V připomínkách k druhé poznámce uvedly CCCME a společnost Suzhou Titan, že údaje o dovozu z Mexika jsou velmi nedostatečné, protože jsou v databázi GTA uvedeny v hodnotě vyplaceně na loď (dále jen „FOB“). Komise proto musela stanovit hodnotu CIF s použitím koeficientu převodu CIF na FOB dostupného v databázi OECD International Transport and Insurance Costs of Merchandise Trade (Mezinárodní náklady na dopravu a pojištění zboží) (93) (dále jen „ITIC“). V tomto ohledu CCCME, společnost Chengxi Shipyard a společnost Suzhou Titan kritizovaly, že Komise použila pro všechny výrobní činitele a pro všechny příslušné země původu jeden průměrný koeficient převodu CIF na FOB. Uvedené tvrzení zopakovala CCCME při slyšení a ve svých připomínkách po skončení prozatímní fáze.

(218)

Komise nejprve uvedla, že skutečnost, že Mexiko zaznamenávalo a vykazovalo své dovozní statistiky v hodnotě FOB, neznamená, že by tyto údaje byly méně spolehlivé. Kromě toho Komise použila k převodu dovozních hodnot FOB na dovozní hodnoty CIF nezávislý zdroj informací. V tomto ohledu Komise přezkoumala tvrzení tří zúčastněných stran týkající se použití jediného koeficientu převodu CIF na FOB a dospěla k závěru, že je skutečně vhodnější rozlišovat koeficienty podle výrobních faktorů a zemí původu. Pokud tyto informace nebyly u některých zemí původu k dispozici, použila Komise u tohoto konkrétního výrobního faktoru průměrný koeficient uvedený v databázi OECD ITIC.

(219)

Ve svých připomínkách ke druhé poznámce tvrdily CCCME, společnost Chengxi Shipyard a společnost Suzhou Titan, že Komise nesprávně použila dovozní clo ve výši 25 % na dovoz ocelových plechů pocházejících z USA, protože toto odvetné clo bylo před začátkem období šetření zrušeno. Uvedené tvrzení zopakovala CCCME při slyšení a ve svých připomínkách po skončení prozatímní fáze.

(220)

Komise toto tvrzení prověřila. Zjistila, že v červnu 2018 Mexiko uložilo clo ve výši 25 % na dovoz některých výrobků z oceli, včetně ocelových plechů, v reakci na celní sazbu USA podle § 232 na ocel a hliník (94). V květnu 2019 Mexiko ukončilo odvetná opatření (95) na základě dohody (96) uzavřené s USA ohledně celních sazeb na ocel a hliník podle § 232. Komise následně žádost přijala a odpovídajícím způsobem upravila dovozní clo použité při výpočtu nezkreslených nákladů na ocelové plechy.

(221)

Ve svém podání ke druhé poznámce předložily společnosti Suzhou Titan a Chengxi Shipyard připomínky týkající se zbožového kódu, který Komise hodlá použít ke stanovení nezkreslených nákladů na určité výrobní činitele, zejména ocelové desky, nátěry, svařovací dráty a šrouby. Společnost Chengxi Shipyard tvrdila, že Komise by měla ke stanovení nezkreslených nákladů na svařovací dráty pro svařování plamenem použít pouze zbožový kód 8311 30 01, protože pouze tento zbožový kód se vztahuje na svařovací dráty ze železa a oceli. Společnost dále uvedla, že Komise by měla při určování nezkreslených nákladů vyloučit zbožové kódy pro šrouby používané v letadlech a motorových vozidlech a šrouby z nerezové oceli. Společnost Suzhou Titan žádala, aby Komise použila zbožové kódy vztahující se k ocelovým plechům o tloušťce přesahující 10 mm (HS 7208 51) jednotlivě na základě jakostní třídy oceli plechů, kterou společnost skutečně použila. Podobně společnost Suzhou Titan žádala, aby Komise použila dva zbožové kódy vztahující se k epoxidovým nátěrům bohatým na zinek (HS 3208 90 a 3209 90) jednotlivě v závislosti na skutečném typu nátěru použitého společností.

(222)

Komise zjistila, že je skutečně vhodnější vyloučit ze zbožových kódů použitých pro stanovení nezkreslených nákladů svařovací dráty vyrobené z kovů jiných, než je železo nebo ocel. Komise tuto zásadu použila nejen u svařovacích drátů pro svařování plamenem (HS 8311 30), ale také u svařovacích drátů pro svařování elektrickým obloukem (HS 8311 20). Komise rovněž ze zbožových kódů použitých ke stanovení nezkreslených nákladů na šrouby vyloučila šrouby používané v letadlech a motorových vozidlech i šrouby z nerezavějící oceli.

(223)

Pokud jde o zbožové kódy, které byly vzaty v úvahu pro výpočet nezkreslených nákladů na ocelové plechy o tloušťce převyšující 10 mm, Komise uvedla, že u těchto dvou zbožových kódů se uvedené plechy dále rozlišují podle použité jakostní třídy oceli. Jakostní třídy oceli uvedené u těchto zbožových kódů však odpovídají normám, které se v Unii nepoužívají. Společnost však uvedla jakostní třídu oceli ocelových plechů podle norem platných v Unii. Společnost nepředložila žádné důkazy o tom, které jakostní třídy oceli uvedené u zbožových kódů odpovídají třídám oceli používaným společností.

(224)

Pokud jde o epoxidový nátěr bohatý na zinek, Komise zjistila, že společnost poskytla dostatek důkazů na podporu své žádosti o použití pouze jednoho ze zbožových kódů u tohoto nátěru při stanovení běžné hodnoty společnosti.

(225)

Komise tedy přijala žádosti týkající se zbožových kódů pro svařovací dráty, šrouby a epoxidový nátěr bohatý na zinek, ale zamítla žádost týkající se zbožových kódů pro ocelové desky o tloušťce větší než 10 mm. V příslušných případech Komise omezila zbožové kódy použité při výpočtu nezkreslených nákladů určitých výrobních činitelů na zbožové kódy určené stranami.

(226)

Po poskytnutí konečných informací společnost Chengxi Shipyard uvedla, že Komise použila u dvou výrobních faktorů nesprávné zbožové kódy. Společnost tvrdila, že Komise změnila kód HS použitý ke stanovení nezkreslených nákladů těchto dvou výrobních faktorů, aniž by společnost informovala: Komise použila kód HS 7308 90 (97) namísto kódu HS 7326 90, (98) který uvedla společnost.

(227)

Během dálkové křížové kontroly Komise se společností projednala kód HS navržený společností pro výrobní faktor podobný dvěma dotčeným výrobním faktorům. Společnost souhlasila s tím, že by bylo vhodnější použít kód HS 7308 90, protože tento výrobní faktor se týká ocelových konstrukcí (99). Na základě tohoto projednání se společností a podrobného popisu materiálu poskytnutého společností během dálkové křížové kontroly Komise považovala za vhodnější použít ke stanovení nezkreslených nákladů na dva dotčené výrobní činitele zbožový kód, který se vztahuje na ocelové konstrukce a části ocelových konstrukcí, než použít kód HS uvedený společností. Společnost byla o tomto rozhodnutí informována v poskytnutí konečných informací. Kromě toho společnost neposkytla žádné odůvodnění toho, proč by měl být uvedený kód HS přesnější než opravený kód HS. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(228)

Po poskytnutí konečných informací společnost Suzhou Titan připomněla, že Komise ve sdělení týkajícím se konkrétní společnosti odmítla vykázané náklady na řadu výrobních faktorů, o kterých společnost tvrdila, že nebyly vystaveny podstatným zkreslením, protože byly dovezené. Důvody odmítnutí Komisí byly dva: 1) společnost poskytla podpůrné důkazy pouze pro omezený počet příslušných dovozních transakcí a 2) dovezené suroviny nebyly použity v projektech vyvážených do Unie během období šetření. Společnost uvedla, že Komise nepožadovala důkazy pro všechny dovozní transakce. Kromě toho zopakovala svou metodiku použitou k rozdělení výrobních nákladů podle typů výrobku, kterou Komise přijala v průběhu dálkové křížové kontroly, a také skutečnost, že Komise byla schopna sladit výrobní náklady s účetnictvím společnosti (předvaha). Podle společnosti tedy měla Komise rozdělení skutečných nákladů na dovážené výrobní činitele na projekty dodané do Unie přijmout.

(229)

Komise si nevyžádala podklady pro další dovozní transakce, protože z informací předložených společností o nákupu surovin bylo zřejmé (100), že dovážené suroviny nebyly během období šetření používány v projektech dodávaných do Unie. To se týká zejména tohoto šetření, kdy vyvážející výrobci nakupovali různé vstupy pro každý projekt jednotlivě v souladu s výkresy a technickými specifikacemi poskytnutými zákazníkem. Komise přijala metodu rozdělení společnosti, protože poskytovala dostatečně přesný přehled o typech surovin a jejich množstvích použitých u jednotlivých typů výrobku. Nebylo však možné přehlédnout skutečnost, že údajně nezkreslené materiály nebyly použity v typech výrobku vyvážených do Unie. Skutečnost, že Komise sladila celkové výrobní náklady s finančním účetnictvím společnosti, je v tomto případě irelevantní, protože finanční účetnictví, a zejména předvaha, neposkytly žádné informace o výrobních nákladech podle jednotlivých typů výrobků. Komise tedy toto tvrzení zamítla.

3.2.3.   Nezkreslené náklady a referenční hodnoty

3.2.3.1.   Výrobní faktory

(230)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během křížových kontrol na dálku byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory ocelových stožárů pro větrné elektrárny

Výrobní faktor

Zbožový kód v Mexiku

Nezkreslená hodnota (CNY)

Měrná jednotka

Suroviny

Ocelové plechy o tloušťce převyšující 10 mm

Ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, o šířce 600 mm nebo větší, válcované za tepla, neplátované, nepokovené ani nepotažené; ostatní, jiné než ve svitcích, po válcování za tepla již dále neopracované; o tloušťce převyšující 10 mm;

o tloušťce převyšující 10 mm, jiné než plechy v podpoložkách 7208 51 02 a 7208 51 03 ,

ocelové pláty a plechy o tloušťce převyšující 10 mm, třídy SHT-80, SHT-110, AR-400, SMM-400 nebo A-516

7208 51 01

7208 51 02

6,54

kg

Ocelové plechy o tloušťce 4,75 mm nebo větší, avšak nepřesahující 10 mm

Ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, o šířce 600 mm nebo větší, válcované za tepla, neplátované, nepokovené ani nepotažené; ostatní, jiné než ve svitcích, po válcování za tepla již dále neopracované; o tloušťce 4,75 mm nebo větší, avšak nepřesahující 10 mm

7208 52 01

6,44

kg

Ocelové plechy o tloušťce menší než 3 mm

Ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, o šířce 600 mm nebo větší, válcované za tepla, neplátované, nepokovené ani nepotažené; ostatní, ve svitcích, po válcování za tepla již dále neopracované, mořené; o tloušťce menší než 3 mm

7208 27 01

6,36

kg

Příruby

Výrobky ze železa nebo oceli; příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena, nátrubky), ze železa nebo oceli; ostatní, příruby

7307 91 01

52,93

kg

Epoxidový nátěr bohatý na zinek, rozptýlený nebo rozpuštěný v nevodném prostředí

3208 90 99

50,49

kg

Epoxidový nátěr bohatý na zinek, rozptýlený nebo rozpuštěný ve vodném prostředí

3209 90 99

22,53

kg

Polyuretanový nátěr

Nátěrové barvy a laky (včetně emailů a jemných laků) založené na syntetických polymerech nebo chemicky modifikovaných přírodních polymerech, rozptýlené nebo rozpuštěné v nevodném prostředí; na bázi akrylových nebo vinylových polymerů

3208 20 01

71,77

kg

Polyuretanový nátěr

Nátěrové barvy a laky (včetně emailů a jemných laků) založené na syntetických polymerech nebo chemicky modifikovaných přírodních polymerech, rozptýlené nebo rozpuštěné v nevodném prostředí; na bázi polyesterů

3208 10 01

39,70

kg

Ředidlo barev

Složená organická rozpouštědla a ředidla, jinde neuvedená ani nezahrnutá; připravené odstraňovače nátěrů nebo laků (ředidlo barev)

3814 00 01

17,55

kg

Svařovací dráty pro svařování plamenem

Dráty, pruty, trubky, desky, elektrody a podobné výrobky, z obecných kovů nebo z karbidů kovů, povlečené nebo plněné tavidly, k pájení, pájení na tvrdo, svařování nebo nanášení kovů nebo karbidů kovů; dráty a pruty, z aglomerovaného prášku z obecného kovu, pro metalizaci stříkáním; povlečené pruty a plněné dráty, z obecných kovů, pro pájení, pájení na tvrdo nebo svařování plamenem; ze železa jiného než litiny nebo oceli

8311 30 01

131,54

kg

Svařovací dráty pro svařování elektrickým obloukem

Dráty, pruty, trubky, desky, elektrody a podobné výrobky, z obecných kovů nebo z karbidů kovů, povlečené nebo plněné tavidly, k pájení, pájení na tvrdo, svařování nebo nanášení kovů nebo karbidů kovů; dráty a pruty, z aglomerovaného prášku z obecného kovu, pro metalizaci stříkáním, plněné dráty z obecných kovů, pro svařování elektrickým obloukem; z oceli

8311 20 04

25,45

kg

Tavidlo pro svařování/pájení

Tavidla a jiné pomocné přípravky pro pájení na měkko, pájení na tvrdo nebo svařování, připravené výplně nebo opláštění svářecích elektrod nebo tyčí,

tavidla pro svařování používaná při procesu s ponorným obloukem, ve formě granulí nebo pelet, na bázi křemičitanů a oxidů kovů,

ostatní

3810 90 01

3810 90 99

25,45

kg

Hliníkový žebřík

Hliníkové konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky); hliníkové desky, tyče, profily, trubky a podobné výrobky, připravené pro použití v konstrukcích; ostatní

7610 90 99

81,50

kg

Dveřní rámy

Dveře, okna a jejich rámy, zárubně a prahy, ze železa nebo oceli,

dveře, okna a jejich rámy,

ostatní

7308 30 01

7308 30 99

30,09

kg

Ocelová mřížovina

Ostatní mřížovina, síťovina a pletivo, svařované v místech křížení drátů

7314 31 01

19,42

kg

Zařízení proti pádu

Úchytky, kování a podobné výrobky a jejich části z obecných kovů; ostatní

8302 49 99

82,56

kg

Různé ocelové díly

Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky), ze železa nebo oceli; desky, tyče, úhelníky, tvarovky, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli, připravené pro použití v konstrukcích; ostatní, ostatní

7308 90 99

22,19

kg

Elektrické kabely pro napětí přesahující 1 000 V

Izolované (též s lakovaným povrchem nebo anodickým okysličením) dráty, kabely (včetně koaxiálních kabelů) a jiné izolované elektrické vodiče, též vybavené přípojkami; kabely z optických vláken vyrobené z jednotlivě opláštěných vláken, též spojené s elektrickými vodiči nebo vybavené přípojkami; ostatní elektrické vodiče, pro napětí převyšující 1 000 V,

z mědi, hliníku nebo jejich slitin,

ostatní

8544 60 01

8544 60 99

57,80

kg

Elektrické kabely pro napětí nepřesahující 1 000 V

Izolované (též s lakovaným povrchem nebo anodickým okysličením) dráty, kabely (včetně koaxiálních kabelů) a jiné izolované elektrické vodiče, též vybavené přípojkami; kabely z optických vláken vyrobené z jednotlivě opláštěných vláken, též spojené s elektrickými vodiči nebo vybavené přípojkami; ostatní elektrické vodiče, pro napětí nepřesahující 1 000 V; ostatní

8544 49 01

8544 49 02

8544 49 03

8544 49 04

8544 49 05

8544 49 06

8544 49 99

47,29

kg

Šrouby a svorníky

Šrouby a vruty, svorníky (maticové šrouby), matice, vrtule (do pražců), háky se závitem, nýty, závlačky, příčné klíny, podložky (včetně pružných podložek) a podobné výrobky, ze železa nebo oceli; ostatní šrouby a svorníky, též s maticemi nebo podložkami (kromě těch, které se používají v letadlech a automobilech a které jsou vyrobeny z nerezavějící oceli)

7318 15 02

7318 15 04

7318 15 05

7318 15 06

7318 15 07

7318 15 08

7318 15 09

28,84

kg

Různé ocelové konstrukce

Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky), ze železa nebo oceli; desky, tyče, úhelníky, tvarovky, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli, připravené pro použití v konstrukcích; ostatní,

zábradlí; balkony; schody,

nesestavené nebo rozebrané konstrukce sestávající z rámů, sloupků a jejich základových desek, konzol, spojovacích desek, výztužných tyčí a vzpěr pro jejich montáž, též s maticemi a jinými částmi,

ostatní

7308 90 01

7308 90 02

7308 90 99

20,91

kg

Vedlejší produkt

Ocelový šrot ve formě třísek a hoblin

Odpad a šrot ze železa a oceli; přetavený odpad ze železa nebo oceli v ingotech; ostatní odpad a šrot; třísky ze soustružení, hobliny, odřezky, odpad z frézování, piliny, odstřižky a odpady z ražení, též paketované

7204 41 01

2,02

kg

Energie

Elektrická energie

nepoužije se

0,98

kWh

Zemní plyn

nepoužije se

0,71

M3

Oxid uhličitý

2811 21 01

2811 21 02

1,35

kg

Kyslík

2804 40 01

1,29

1,70

kg

M3

Pracovní síla

Pracovní síla

nepoužije se

16,25

hodiny

(231)

Komise zahrnula do stanovení běžné hodnoty hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů uvedených výše. Metodika je řádně vysvětlena v oddíle 3.2.3.2.

Suroviny, vedlejší produkty a některé druhy energie

(232)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin, vedlejších produktů a některých druhů energie (z oxidu uhličitého a kyslíku) dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ dovozní ceny do reprezentativní země vykázané v databázi GTA, k nimž byla připočtena dovozní cla. Aby bylo možné stanovit hodnotu u brány závodu v reprezentativní zemi, byl vážený průměr této hodnoty dovozu se zaplaceným clem u každého výrobního faktoru zvýšen o náklady na vnitrostátní dopravu. Jak je uvedeno ve 217. a 218. bodě odůvodnění, Mexiko zaznamenává své dovozní statistiky v hodnotě FOB. Proto byla v tomto případě předtím, než se mohlo dovozní clo promítnout do referenčních hodnot, přidána k dovozní ceně stanovené z databáze GTA také námořní doprava a pojištění.

(233)

Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (101). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť ve 135. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. S výjimkou vstupů uvedených ve 234. bodě odůvodnění nemělo vyloučení dovozu z ČLR a z některých zemí, které nejsou členy WTO, významný dopad, protože zbývající dovoz stále představoval 60–100 % celkového objemu dovozu do reprezentativní země.

(234)

Během období šetření dováželo Mexiko velké množství určitých surovin (hliníkové žebříky, příruby, svařovací dráty a šrouby) z ČLR a/nebo ze zemí, které nejsou členy WTO. Tento dovoz představoval 45 až 90 % celkového dovozu těchto čtyř výrobních činitelů. Vzhledem k tomu, že spis neobsahoval žádné informace o tom, že by dovozní ceny z jiných zemí než z ČLR nepředstavovaly vhodnou referenční hodnotu, a vzhledem k tomu, že zúčastněné strany k tomuto bodu nepředložily žádné připomínky, dospěla Komise k závěru, že by mohly být použity jako referenční hodnota pro nezkreslené náklady těchto surovin.

(235)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v období šetření zanedbatelný podíl celkových výrobních nákladů. Jelikož hodnota použitá u těchto surovin neměla citelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí, a to bez ohledu na použitý zdroj, rozhodla se Komise tyto náklady zahrnout do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno ve 239. bodě odůvodnění.

(236)

Pokud jde o námořní dopravu a pojištění, použila Komise ke stanovení jejich hodnoty databázi ITIC OECD. Komise použila koeficient převodu CIF na FOB platný pro každou jednotlivou kombinaci výrobního faktoru definovaného kódem HS na úrovni čtyřmístného kódu, nejvyšší dostupné úrovně podrobností a země původu. Byly vzaty v úvahu hodnoty uvedené v databázi za rok 2016, což je poslední rok, který je k dispozici. Pokud pro některou zemi původu nebyl k dispozici žádný koeficient, použila Komise průměrný koeficient stanovený pro daný výrobní faktor.

(237)

Pokud jde o dovozní cla, Komise uvedla, že Mexiko dováželo příslušné suroviny z více než 50 zemí s různou úrovní sazeb dovozních cel. Komise přidala k hodnotě CIF dovozní cla na dovoz všech surovin považovaných za jednotlivé výrobní činitele se zohledněním země jejich původu.

(238)

Komise vyjádřila náklady na vnitrostátní dopravu každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku na nákup surovin jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny, aby získala nezkreslené náklady na dopravu. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejícího výrobce a vykázanými náklady na vnitrostátní dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na suroviny při dodání do závodu v reprezentativní zemi.

Spotřební materiál

(239)

Spolupracující vyvážející výrobci zařazení do vzorku uvedli, že při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, použili přibližně 120 různých surovin a typů energie. Šetření ukázalo, že většina těchto výrobních činitelů představovala zanedbatelný podíl celkových výrobních nákladů, a to i podle typu výrobku. Komise tyto výrobní činitele zařadila do spotřebního materiálu. Skutečně vzniklé náklady spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byly vyjádřeny jako procentní podíl skutečných nákladů na přímé materiály a tento procentní podíl byl použit na nezkreslené náklady na přímé materiály.

Pracovní síla

(240)

ILOSTAT (102) zveřejňuje informace o měsíčních mzdách a průměrné týdenní pracovní době v různých odvětvích hospodářské činnosti, mimo jiné i v Mexiku. Komise použila tyto informace z roku 2019 ke stanovení průměrné hodinové mzdy ve výrobním odvětví. Při stanovení celkových nákladů práce Komise vycházela z údajů zveřejněných OECD v dokumentu Taxing Wages 2020 (Zdanění mezd 2020) (103), který se vztahuje na období roku 2019. K hodinové mzdě ve výrobním odvětví přidala Komise příspěvky zaměstnavatele na nemocenské pojištění a mateřské dávky, sociální služby, úrazové pojištění, důchodové pojištění, pojištění pro případ propuštění a starobní pojištění a na bytový fond.

Elektrická energie

(241)

Jak je vysvětleno ve 182. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že neexistují žádné důkazy o tom, že by cena elektřiny v Mexiku byla zkreslena zásahy státu. Proto byly nezkreslené náklady na elektřinu založeny na informacích z Mexika.

(242)

Ve druhé poznámce Komise strany informovala, že hodlá použít sazby za elektřinu platné pro průmyslové uživatele zveřejněné společností CFE (104). Společnost CFE zveřejnila sazby za elektřinu platné pro několik typů podniků a průmyslových uživatelů podle měsíců a podle obcí. Vzhledem k velkému množství údajů, které by bylo třeba zpracovat, i k nevýznamnému podílu elektřiny na výrobních nákladech (přibližně 1 %) se Komise rozhodla vycházet z průměrné ceny elektřiny v Mexiku, kterou stanovila Světová banka v průzkumu Doing Business za roky 2019 a 2020 (105).

(243)

Po poskytnutí konečných informací společnosti Chengxi Shipyard a Suzhou Titan tvrdily, že průzkum Doing Business není vhodným zdrojem nezkreslených nákladů na elektrickou energii a že by Komise měla místo toho použít sazby účtované společností CFE za průmyslovou poptávku v oblasti přenosu a průmyslovou poptávku v oblasti dílčího přenosu. Společnosti zejména uvedly, že metodika použitá v průzkumu Doing Business neodráží podmínky, za nichž výrobci ocelových stožárů pro větrné elektrárny elektřinu využívají. Tarif vypočítaný v průzkumu Doing Business platil pro sklad, který se nachází v největším obchodním městě země, byl poprvé připojen k přenosové síti a je v provozu osm hodin denně na ploše přibližně 2 200 m2 (budova a pozemky) s měsíční spotřebou, která je mnohem menší, než je spotřeba čínských výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny. Naproti tomu výrobci ocelových stožárů pro větrné elektrárny podle společnosti Chengxi Shipyard často sídlí v příměstských průmyslových oblastech, mají rozsáhlá výrobní zařízení a jsou v provozu nepřetržitě. Kromě toho předložila společnost Suzhou Titan kalkulaci nezkreslených nákladů na elektřinu na základě dvou sazeb (průmyslová poptávka v oblasti přenosu a průmyslová poptávka v oblasti dílčího přenosu), které účtovala společnost CFE v obcích, ve kterých se nacházeli mexičtí výrobci ocelových stožárů pro větrné elektrárny.

(244)

Komise uvedla, že společnost CFE použila u svých průmyslových odběratelů 13 různých sazeb. Ačkoli některé z těchto sazeb lze snadno vyloučit, například sazby pro společnosti působící v zemědělství nebo akvakultuře, zůstává mnoho dalších, které by bylo třeba vzít v úvahu. Komise zjistila, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku neposkytli žádné důkazy, jež by umožňovaly určit, která sazba měla být použita. Referenční hodnota zveřejněná v průzkumu Doing Business byla použitelná pro vzorového průmyslového zákazníka. Komise proto dospěla k závěru, že tato referenční hodnota je přiměřená, i když vzorový podnik použitý v průzkumu Doing Business nefungoval za přesně stejných podmínek jako čínští výrobci ocelových stožárů pro větrné elektrárny. Komise proto toto tvrzení zamítla.

Zemní plyn

(245)

Cena zemního plynu v Mexiku v období šetření byla k dispozici v online statistické databázi spravované energetickým regulačním orgánem CRE (106). Komise použila ceny vykázané za všechny měsíce během období šetření. Ceny byly uvedeny za gigajoule. Proto byl nutný převod na krychlové metry. Ke stanovení převodového poměru použila Komise informace zveřejněné online kanadským distributorem zemního plynu Forbis BC (107).

3.2.3.2.   Náklady na výrobní režii, správní, prodejní a režijní náklady a zisk

(246)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výše uvedených výrobních faktorů.

(247)

Náklady na výrobní režii byly stanoveny jednotlivě u každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku. Výrobní režijní náklady, které společnosti uvedly, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(248)

Pro zjištění nezkreslené a přiměřené částky prodejních, režijních a správních nákladů a zisku vycházela Komise z finančních údajů dvou výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Mexiku. Pokud jde o společnost Arcosa Industries de México, S. de R.L. de C.V., Komise použila účetní závěrku zahrnou do konsolidované výroční zprávy za rok 2019, zejména údaje vykázané pro segment EEG (108). Pokud jde o společnost Speco Wind Power, S.A. de C.V., Komise použila jednotlivé finanční údaje za rok 2019, které byly k dispozici v globální finanční databázi společnosti Dun&Bradstreet. (109)

(249)

Po poskytnutí konečných informací společnost Chengxi Shipyard tvrdila, že Komise neměla brát v úvahu její prodejní, správní a režijní náklady, protože nebylo prokázáno, že jsou zkreslené. Společnost dále tvrdila, že pokud by byla účetní závěrka společnosti Arcosa přesto použita, měly by se hodnoty příslušných nákladových položek a zisku snížit na 75 %, neboť to je podíl ocelových stožárů pro větrné elektrárny a konstrukcí inženýrských sítí na příjmech skupiny EEG.

(250)

V 88. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěrům ohledně existence podstatných zkreslení, na základě kterých je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné. Zjištění se netýkala pouze surovin používaných při výrobě ocelových stožárů pro větrné elektrárny, ale také výrobku, který je předmětem šetření, a horizontálních otázek společných pro všechna odvětví čínského hospodářství. Komise proto považovala za vhodné nahradit prodejní, správní a režijní náklady a zisk vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nezkreslenými referenčními hodnotami. Kromě toho Komise uvedla, že úprava finančních informací společnosti Arcosa na úroveň, kterou vytváří dílčí segment, jenž je nejblíže výrobku, který je předmětem šetření, není možné provést, protože ve finančních informacích společnosti Arcosa jsou uvedeny pouze údaje o podílu dílčího segmentu ocelových stožárů pro větrné elektrárny a konstrukcí inženýrských sítí na příjmech skupiny EEG, ale nikoli o nákladech na prodané zboží a jiných nepřímých nákladech, které byly podkladem pro prodejní, správní a režijní náklady. Tvrzení společnosti Chengxi Shipyard byla proto zamítnuta.

(251)

Společnost Chengxi Shipyard dále tvrdila, že v souladu se svými účetními postupy zahrnula do nákladů na výrobní režii určité nákladové položky, které by ve skutečnosti měly spadat pod prodejní, správní a režijní náklady. Společnost poskytla seznam těchto nákladových položek a požádala Komisi, aby je vyloučila z vykazovaných nákladů na výrobní režii a tak zabránila dvojímu započtení těchto nákladových položek, jelikož byly údajně zahrnuty do referenční hodnoty prodejních, správních a režijních nákladů.

(252)

Komise konstatovala, že dotčené nákladové položky vykazovala pod náklady na výrobní režii v průběhu celého šetření sama společnost (ve své původní odpovědi na dotazník, v odpovědi na upozornění na nedostatky a v revidované verzi údajů předložených během dálkové křížové kontroly). O to, aby byly některé nákladové položky vyloučeny z nákladů na výrobní režii a přesunuty do prodejních, správních a režijních nákladů, žádala pouze ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací. Kromě toho v předložených informacích o zisku a ztrátách (110), které byly součástí odpovědi na dotazník, společnost samostatně vykázala prodejní, správní a režijní náklady, které se skládají z jiných nákladových položek, než které jsou zahrnuty do jejích nákladů na výrobní režii. Ještě důležitější je, že rozdělení nákladů mezi náklady na výrobní režii a prodejní, správní a režijní náklady, které společnost vykazovala během celého šetření, bylo v souladu s jejím finančním účetnictvím, kde byly dotčené nákladové položky zaúčtovány na účty nákladů na výrobní režii. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(253)

Po poskytnutí konečných informací tvrdila společnost Suzhou Titan, že Komise si nesprávně vyložila, zda se jednotlivé položky prodejních, správních a režijních nákladů ve finančních informacích společnosti Speco týkaly příjmů nebo výdajů, což vedlo k nadhodnocení prodejních, správních a režijních nákladů. Podle společnosti měly prodejní, správní a režijní náklady činit přibližně 15 milionů MXN namísto 42 milionů MXN, které vypočítala Komise.

(254)

Komise tvrzení přezkoumala a potvrdila, že hodnota prodejních, správních a režijních nákladů byla vypočítána správně. Hodnotu prodejních, správních a režijních nákladů lze snadno zkontrolovat porovnáním hrubého zisku (přibližně 105 milionů MXN) a zisku před zdaněním (přibližně 63 milionů MXN). Rozdíl mezi nimi (42 milionů MXN, nikoli 15 milionů MXN) představoval hodnotu prodejních, správních a režijních nákladů. Komise proto toto tvrzení zamítla.

3.2.4.   Výpočet

(255)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(256)

Za prvé, Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Nezkreslené jednotkové náklady uplatnila na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku. Jednotkové spotřebované množství vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.2.3 výše.

(257)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise použila náklady na výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno ve 246. až 248. bodě odůvodnění.

(258)

Komise přidala náklady na výrobní režii u každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku, jak je vysvětleno ve 247. bodě odůvodnění, v rozmezí od 3 do 10 % výrobních nákladů k nezkresleným výrobním nákladům, aby dospěla k nezkresleným nákladům výroby.

(259)

Na výrobní náklady stanovené tak, jak je uvedeno v předchozím bodě odůvodnění, Komise použila prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanovené na základě finančních informací dvou výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Mexiku. Vážený průměr prodejních, správních a režijních nákladů vyjádřených jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a uplatněný na nezkreslené výrobní náklady činil 13,6 %. Vážený průměrný zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a uplatněný na nezkreslené výrobní náklady činil 10,8 %.

(260)

Nakonec Komise podle potřeby odečetla nezkreslenou hodnotu vedlejšího produktu. Komise vynásobila množství vedlejšího produktu vytvořeného na jednotku výrobku, který je předmětem šetření, nezkreslenou jednotkovou cenou vedlejšího produktu zjištěnou v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.2.3 výše.

(261)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(262)

Po poskytnutí konečných informací společnosti Chengxi Shipyard a Suzhou Titan uvedly, že Komise měla odečíst nezkreslenou hodnotu prodaného vedlejšího produktu (ocelového šrotu) od výrobních nákladů, nikoli od běžné hodnoty. Společnost Chengxi Shipyard tvrdila, že je v souladu s jejími účetními postupy započíst příjmy z prodeje šrotu vůči výrobním nákladům. Společnost Suzhou Titan připomněla, že v předchozích šetřeních (111) Komise odečetla nezkreslenou hodnotu vedlejšího produktu od výrobních nákladů.

(263)

Pokud jde o tvrzení společnost Chengxi Shipyard, Komise konstatovala, že společnost skutečně přidělila příjmy z prodeje ocelového šrotu každému projektu ve svém nákladovém účetnictví. V jejím finančním účetnictví však příjmy z prodeje ocelového šrotu nebyly zaúčtovány jako hlavní provozní příjmy a rozhodně nesnížily hodnotu výrobních nákladů. Naopak, příjmy byly zaznamenány v položce „Ostatní provozní příjmy“.

(264)

Pokud jde o argument společnosti Suzhou Titan, Komise uvedla, že v uvedeném předchozím šetření byl vedlejší produkt znovu použit na vlastní výrobu výrobců, zatímco v tomto případě byl ocelový šrot prodán. V tomto šetření tedy referenční hodnota pro ocelový šrot znamenala nezkreslenou prodejní cenu, která přirozeně pokrývá nejen výrobní náklady, ale také náklady na výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk.

(265)

Na základě toho Komise zamítla tvrzení společností Chengxi Shipyard a Suzhou Titan popsaná ve 262. bodě odůvodnění.

(266)

Kromě svých připomínek ohledně metodiky použité ke zohlednění účinku vedlejšího produktu na běžnou hodnotu společnost Chengxi Shipyard poukázala na to, že Komise při výpočtu běžné hodnoty společnosti opomněla odečíst vedlejší produkt.

(267)

Komise toto tvrzení přezkoumala a potvrdila, že kvůli administrativní chybě nebyla nezkreslená hodnota vedlejšího produktu odečtena od běžné hodnoty. Komise chybu opravila a změny provedla také ve výpočtu dumpingového rozpětí u ostatních spolupracujících společností a zbytkového dumpingového rozpětí. Komise zaslala společnosti dodatečné konečné informace a poskytla jí možnost se k nim vyjádřit. Společnost neměla k této otázce žádné další připomínky.

(268)

Po poskytnutí konečných informací společnost Chengxi Shipyard uvedla, že Komise neměla do početně zjištěné běžné hodnoty přenášet náklady na spotřební materiál a náklady na výrobní režii jako procento výrobních nákladů. Podle společnosti nebyly tyto dvě kategorie nákladů spojeny s hodnotou jiných vstupních materiálů. Místo toho měla Komise určit vhodnou referenční hodnotu v reprezentativní zemi.

(269)

Komise objasnila, že uvedená metodika byla použita proto, že finanční údaje dostupné v reprezentativní zemi neobsahovaly informace o nákladech na výrobní režii. Zúčastněné strany byly o této skutečnosti informovány prostřednictvím dvou poznámek týkajících se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. Společnost tak měla dostatek příležitostí navrhnout vhodnou referenční hodnotu, která by zkreslené náklady na výrobní režii nahradila.

(270)

Pokud jde o spotřební materiál, Komise uvedla, že náklady na spotřební materiál byly ve skutečnosti vyjádřeny jako procentní podíl nákladů na přímé materiály, nikoli jako procentní podíl výrobních nákladů. V tomto ohledu se rozhodla tuto metodiku použít vzhledem k omezenému dopadu spotřebního materiálu na výrobní náklady celkem i podle typů výrobku, a vzhledem k neschopnosti některých vyvážejících výrobců zařazených do vzorku vykázat spotřebu určitých výrobních činitelů ve standardních jednotkách měření. Místo toho byly hlášeny jednotky, jako jsou sady nebo láhve, které nebyly kompatibilní s jednotkami používanými v dovozních statistikách. Ačkoli se tyto společnosti obecně snažily o převod spotřeby důležitějších výrobních faktorů na standardní jednotky (většinou na kilogramy), nebylo možné tento nedostatek odstranit u všech ovlivněných výrobních faktorů. To Komisi bránilo v nalezení vhodné referenční hodnoty v reprezentativní zemi a přispělo tak k nutnosti zohlednit náklady na spotřební materiál v rámci běžné hodnoty jako procento nezkreslených nákladů na přímé materiály.

(271)

Na základě důvodů uvedených ve 269. a 270. bodě odůvodnění Komise zamítla tvrzení společnosti Chengxi Shipyard uvedená ve 268. bodě odůvodnění.

(272)

Podobně společnost Chengxi Shipyard tvrdila, že metoda připočtení nákladů na vnitrostátní dopravu k nezkresleným nákladům na výrobní činitele je nesprávná. Namísto zvýšení nezkreslených nákladů o jednotnou procentní sazbu stanovenou na základě údajů společnosti měla Komise vypočítat jednotlivé náklady na dopravu pro každý výrobní faktor. Společnost zejména tvrdila, že jednotkové náklady na dopravu více souvisí s hmotností než s hodnotou materiálu. Použití jednotné procentní sazby tedy navýšilo přepravní náklady na hodnotnější výrobní faktory.

(273)

Komise připomněla, že od vyvážejících výrobců bylo požadováno, aby uvedli skutečné nebo odhadované náklady na dopravu související s každým výrobním faktorem. Společnost však požadované informace neposkytla. Komise proto toto tvrzení zamítla.

3.3.   Vývozní cena

(274)

Ve svých připomínkách k zahájení řízení CCCME tvrdila, že zdroje informací o vývozní ceně jsou pochybné, především proto, že cena třídílného ocelového stožáru pro větrné elektrárny použitá v podnětu byla vyšší než cena čtyřdílného ocelového stožáru.

(275)

Komise uvedla, že žadatel v tomto případě nemohl použít oficiální dovozní statistiky k určení vývozní ceny vyvážejících výrobců v ČLR. Za prvé, výrobek, který je předmětem šetření, spadá pod kódy KN, které se vztahují na širší škálu výrobků. Za druhé, dovozní statistiky uvádějí množství v kilogramech. Proto nebylo možné stanovit dovozní cenu různých typů stožárů (v závislosti na počtu dílů). Jak je vysvětleno v podnětu (112), žadatel poskytl čestná prohlášení vydaná výrobci v Unii jako dostatečný důkaz o vítězné ceně nabízené čínskými vyvážejícími výrobci v rámci nabídkových řízení, jichž se výrobci v Unii zúčastnili, ale zakázku nezískali. Za okolností projednávaného případu a s ohledem na specifickou povahu výrobku, který je předmětem šetření, považovala Komise tato čestná prohlášení za dostatečně spolehlivý zdroj. Skutečnost, že cena třídílného ocelového stožáru pro větrné elektrárny byla vyšší než cena čtyřdílného ocelového stožáru, mohla být důsledkem zdroje informací, které žadatel použil. Kromě toho CCCME neposkytla žádné důkazy o tom, že taková situace nemůže nastat, zejména proto, že výrobní náklady, a tudíž i prodejní cenu, ovlivňuje nejen počet dílů, ale také jejich rozměry (průměr, délka a tloušťka). Komise následně toto tvrzení zamítla.

(276)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie přímo nezávislým odběratelům.

(277)

Proto byla vývozní cena cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

3.4.   Srovnání

(278)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.

(279)

Tam, kde to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise vývozní cenu o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy o manipulaci a nakládku, dopravu v dotčené zemi, úvěrové náklady a v případě potřeby byla vývozní cena upravena o hodnotu dodávek poskytnutých zákazníkem na základě dohody o poplatcích podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení.

(280)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací uvedla společnost Chengxi Shipyard, že údaje o prodejních, správních a režijních nákladech mexických výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny neposkytují dostatečně podrobné informace. Podle této společnosti tedy tyto prodejní, správní a režijní náklady použité při výpočtu běžné hodnoty pravděpodobně zahrnují výdaje, které by měly být od vývozní ceny pro účely srovnání odečteny. Následně společnost požádala o úpravu referenční hodnoty prodejních, správních a režijních nákladů tak, aby odrážela příspěvky odečtené od vývozní ceny.

(281)

Komise se domnívala, že společnost nepředložila žádné důkazy o tom, že náklady odečtené od vývozní ceny pro účely srovnání byly zahrnuty do prodejních, správních a režijních nákladů dvou výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Mexiku. Komise následně toto tvrzení zamítla.

(282)

Společnost Chengxi Shipyard dále tvrdila, že srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny mělo být provedeno za kus, tj. za díl ocelových stožárů pro větrné elektrárny, nikoli za kilogram, jak to provedla Komise. Společnost poukázala na to, že většina ukazatelů újmy byla také vyjádřena v kusech namísto hmotnosti. Dále tvrdila, že cena ocelových stožárů pro větrné elektrárny za kilogram poskytuje zkreslenou představu, protože každý díl může obsahovat různá vnitřní zařízení, která mají vliv na jeho hmotnost, ale nesouvisí s cenou ocelových stožárů pro větrné elektrárny. A nakonec společnost Chengxi Shipyard poukázala na nesrovnalosti mezi hmotností jednotlivých dílů vykázaných v tabulkách EUSALUR (prodej v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení) a PCN (výrobní náklady podle typů výrobku). Společnost tvrdila, že tyto nesrovnalosti vyplynuly z úpravy, kterou Komise požadovala během dálkové křížové kontroly.

(283)

Komise měla za to, že ukazatele újmy nemají souvislost s výpočtem dumpingového rozpětí. Kromě toho společnost neposkytla žádné důkazy k tvrzení, že zahrnutí vnitřních zařízení neovlivnilo cenu ocelových stožárů pro větrné elektrárny. Pokud jde o nesrovnalosti týkající se hmotnosti jednotlivých typů výrobků (dílů) v tabulkách prodeje a výrobních nákladů, Komise během dálkové křížové kontroly skutečně zjistila, že některé části uvedené na prodejních fakturách nebyly uvedeny v hodnotě a množství (hmotnosti) příslušných prodejních transakcí. Jelikož společnost potvrdila, že tyto části byly dodány jako příslušenství pro konkrétní díly a zahrnuty do vykázaných výrobních nákladů, požádala Komise společnost, aby je zahrnula do množství a hodnoty dotčených prodejních transakcí, s čímž společnost souhlasila. Společnost tvrdila, že hmotnost v údajích o výrobních nákladech vyrovnala s hmotností původně uvedenou v tabulce prodeje. V tomto okamžiku šetření nebylo možné ověřit, která hmotnost podle typu výrobku (dílu ocelových stožárů pro větrné elektrárny) je správná a měla by tedy být použita při výpočtu. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(284)

Po poskytnutí konečných informací společnost Suzhou Titan tvrdila, že Komise přehlédla rozdíly mezi pevninskými a mořskými ocelovými stožáry pro větrné elektrárny. Ačkoli se Komise rozhodla, že antidumpingová opatření nebude rozšiřovat na dovoz na kontinentální šelf a do výlučné ekonomické zóny členských států, společnost tvrdila, že mořské stožáry se používají také ve větrných parcích nacházejících se v teritoriálních vodách dané země. Společnost proto tvrdila, že pokud by byly do výpočtů zahrnuty mořské ocelové stožáry pro větrné elektrárny, měly by se ve srovnání odrazit rozdíly v technických vlastnostech mezi pevninskými a mořskými stožáry.

(285)

Pokud jde o společnost Suzhou Titan, Komise uvedla, že tato společnost mořské stožáry nevyváží ani nevyrábí. Obecně lze říci, že pouze jeden ze tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku vyráběl a vyvážel do Unie omezený počet dílů pro mořská zařízení. Ty byly zahrnuty do výpočtů dumpingového rozpětí. Vzhledem k tomu, že definice typů výrobků byla velmi podrobná, nedošlo při porovnávání běžné hodnoty a vývozní ceny podle typů výrobku k žádnému překrývání s díly pevninských stožárů. Komise se proto domnívala, že rozdíly mezi pevninskými a mořskými stožáry nebyly při stanovení dumpingu přehlíženy, a následně toto tvrzení zamítla.

3.5.   Dumpingové rozpětí

(286)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(287)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí vypočetla v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tedy stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bez ohledu na rozpětí stanovená za okolností uvedených v článku 18 základního nařízení.

(288)

Na tomto základě činí konečné dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 81,9 %.

(289)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl celkového dovozu z ČLR do Unie v období šetření, který byl měřen počtem stožárů a stanoven na základě odhadu, který předložilo výrobní odvětví Unie, jak je vysvětleno ve 308. až 313. bodě odůvodnění.

(290)

Úroveň spolupráce je v tomto případě nízká, neboť dovoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval během období šetření asi 30 % celkového vývozu do Unie. Na základě toho Komise považovala za vhodné stanovit zbytkové dumpingové rozpětí na úrovni váženého průměrného dumpingového rozpětí stanoveného pro typy výrobků, které společnost Chengxi Shipyard, vyvážející výrobce zařazený do vzorku s nejvyšším individuálním dumpingovým rozpětím, nejvíce vyváží. Tyto typy výrobků představovaly více než 50 % vývozu výrobku, který je předmětem šetření, této společnosti do Unie během období šetření.

(291)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

Společnost

Konečné dumpingové rozpětí

Chengxi Shipyard

126,8  %

Penglai Dajin

49,7  %

Suzhou Titan

60,7  %

Ostatní spolupracující společnosti

81,9  %

Všechny ostatní společnosti

143,2  %

(292)

Po poskytnutí konečných informací CCCME tvrdila, že dumpingová rozpětí stanovená Komisí nejsou věrohodná. Tato průmyslová organizace poukázala na příkladu dumpingového rozpětí stanoveného pro ostatní spolupracující společnosti zejména na to, že na základě výpočtu Komise by měla být běžná hodnota čínských vývozců přibližně o 80 % vyšší než jejich vývozní cena v situaci, kdy čínské vývozní ceny byly přibližně na stejné úrovni jako výrobní náklady výrobců v Unii. K tomuto závěru dospěla CCCME odečtením cílového zisku (9,1 %) od rozpětí újmy (11,2 %), a tvrdila proto, že čínská vývozní cena byla pouze o 2 % vyšší než výrobní náklady výrobce v Unii.

(293)

Komise konstatovala, že rozdíl mezi dumpingovým rozpětím a rozpětím újmy je při posuzování důvěryhodnosti výpočtu dumpingového rozpětí nepodstatný. Dumpingová rozpětí vycházela z informací poskytnutých společnostmi (spotřeba výrobních činitelů, určité náklady, vývozní ceny) a z nezkreslených nákladů a referenčních hodnot stanovených v reprezentativní zemi. Vyvážející výrobci měli možnost se k výpočtu jejich jednotlivých dumpingových rozpětí vyjádřit. Pokud by byly zjištěny věcné chyby, Komise by je opravila. Kromě toho byly všechny strany informovány o zdrojích a hodnotách nezkreslených nákladů a referenčních hodnot v reprezentativní zemi a měly příležitost se k samotným zdrojům i k potenciálním chybám ve výpočtu vyjádřit. Na základě připomínek zúčastněných stran provedla Komise v případě potřeby změny nebo opravy.

(294)

CCCME navíc porovnávala kategorie, které prakticky srovnávat nelze. CCCME například nevzala v úvahu, že čínské vývozní ceny franko zahrnovaly prodejní, správní a režijní náklady, zisk, manipulaci a nakládku, námořní dopravu a pojištění, dovozní cla a náklady po dovozu, a proto nebylo možné je srovnávat s výrobními náklady Unie. CCCME kromě toho nezohlednila skutečnost, že čínská vývozní cena srovnávaná s cílovou cenou Unie pro účely výpočtu rozpětí újmy byla cenou franko, zatímco čínská vývozní cena použitá pro výpočet dumpingového rozpětí byla cenou ze závodu.

(295)

Nakonec Komise z důvodů uvedených ve 293. až 294. bodě odůvodnění tvrzení CCCME zamítla.

4.   ÚJMA

4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(296)

Během období šetření vyrábělo obdobný výrobek devatenáct známých výrobců v Unii (113). Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(297)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na 2 443 stožárů.

(298)

Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, odhadovalo se, že tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představují 38 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii. Ti představovali 38 % objemu prodeje v Unii stanoveného ve fázi zahájení řízení.

4.2.   Spotřeba v Unii

(299)

Tři kódy KN, pod kterými lze ocelové stožáry pro větrné elektrárny nebo jejich části dovážet, zahrnují rovněž významné objemy jiných výrobků. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici přesnější údaje o dovozu ocelových stožárů pro větrné elektrárny během posuzovaného období, stanovila Komise spotřebu v Unii na základě údajů sdružení EWTA (114).

(300)

Sdružení EWTA vypočítalo spotřebu na základě spotřeby větrných elektráren v MW, kterou zveřejnila společnost WindEurope (115). Počet věží sdružení EWTA vypočítalo vydělením počtu MW instalovaných ročně průměrnou velikostí (průměrnými velikostmi) generátorů větrných turbín instalovaných podle zpráv společnosti WindEurope. Spotřeba v Unii v roce 2017 vychází z počtu elektráren v roce 2018 uvedeného společností WindEurope, spotřeba v Unii v roce 2018 vychází z počtu elektráren v roce 2019 uvedeného společností WindEurope a spotřeba v Unii v roce 2019 vychází z počtu elektráren v roce 2020 uvedeného společností WindEurope. Spotřeba Unie v období šetření vychází z počtu elektráren v roce 2020 uvedeného společností WindEurope (za první polovinu období šetření) a extrapolací na základě informací o trhu sdružení EWTA (za druhou polovinu období šetření). Úprava času o 1 rok je nutná kvůli době realizace mezi okamžikem, kdy výrobci prodávají ocelové stožáry pro větrné elektrárny svým klientům, a okamžikem, kdy jsou větrné turbíny instalovány, což je podle informací ve spisu (116) průměrně 12 měsíců, i když tato doba může být delší (117).

(301)

Na základě toho se spotřeba ocelových stožárů pro větrné elektrárny během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba na trhu Unie (stožáry)

 

2017

2018

2019

Spotřeba v Unii

2 707

3 200

2 851

3 087

Index

100

118

105

114

Zdroj: EWTA

(302)

Celková spotřeba se zvýšila z 2 707 stožárů v roce 2017 na 3 087 v období šetření. Poptávka byla zvlášť silná v roce 2018, kdy byla vyvolána zvyšováním počtu elektráren v roce 2019 ve Španělsku, Švédsku a na moři (118).

(303)

Po poskytnutí konečných informací společnost GE tvrdila, že zakládat spotřebu v Unii na počtu elektráren v Unii v následujícím roce nemá smysl, protože by nebylo možné z roku instalace přesně přepočítat datum nákupu. Na podporu tohoto tvrzení společnost GE poukázala na skutečnost, že doba realizace může být delší než jeden rok, jak Komise zjistila, ale nevyjádřila se ke vhodnosti použití 12měsíční průměrné doby realizace, kterou navrhlo sdružení EWTA a kterou Komise shledala na základě informací poskytnutých zúčastněnými stranami v tomto šetření za přiměřenou.

(304)

Komise nejprve uvedla, že společnost GE nenavrhla alternativní dobu realizace pro stanovení spotřeby na základě údajů o elektrárnách společnosti WindEurope, ani jiný základ pro výpočet spotřeby. Sama společnost GE ve skutečnosti uznala, že lhůty mezi nákupem a instalací ocelových stožárů pro větrné elektrárny se značně liší v závislosti na projektu větrného parku, jeho velikosti a umístění, přičemž lhůty mezi celním odbavením ocelových stožárů pro větrné elektrárny (nebo stožárů, které opouštějí výrobní závody výrobců v Unii) a jejich instalací rovněž kolísají. Pokud jde o opodstatněnost průměrné doby realizace jednoho roku mezi prodejem (spotřebou) a instalací, bylo zdůvodnění sdružení EWTA v průběhu šetření podpořeno prohlášeními dalších zúčastněných stran (119). A konečně, trend spotřeby stanovený při použití úpravy o jeden rok není v rozporu s jinými údaji ve spisu. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(305)

Po poskytnutí konečných informací CCCME požádala o srovnání příslušného použitého souboru údajů s veřejně dostupnými zdroji. Komise toto tvrzení zamítla. Právě skutečnost, že nejsou k dispozici přesné veřejně dostupné statistické údaje týkající se ocelových stožárů pro větrné elektrárny, je důvodem pro použití metodiky uvedené ve 300. bodě odůvodnění výše. Pokud jde o dovoz, Eurostat nepoužívá stejné jednotky měření jako soubor údajů společnosti WindEurope. Kromě toho kódy KN, pod něž jsou ocelové stožáry pro větrné elektrárny zařazeny, zahrnují také významné objemy jiných výrobků. Předložené veřejně přístupné verze souborů údajů sdružení EWTA byly zúčastněným stranám poskytnuty v dokumentu t21.003247 uloženém dne 12. 4. 2021 (soubory údajů společnosti WindEurope a Eurostatu) a v dokumentu t21.004376 ze dne 7. 6. 2021 (soubor údajů společnosti WindEurope).

(306)

Po poskytnutí konečných informací CCCME rovněž zpochybnila významné rozdíly v údajích o spotřebě (120) uvedených v podnětu (121), v odpovědi sdružení EWTA na makrodotazník ze dne 9. dubna 2021 (122) a v opravném podání sdružení EWTA ze dne 7. června 2021 (123). Komise objasnila, že důvody těchto změn byly náležitě vysvětleny sdružením EWTA v posledních dvou uvedených podáních, a zopakovala, že hlavní soubory údajů byly poskytnuty zúčastněným stranám. Rozdíl mezi původní odpovědí sdružení EWTA na makrodotazník a údaji v podnětu do určité míry vysvětluje skutečnost, že v odpovědi na makrodotazník již nebylo zohledněno Spojené království, které je významným trhem s ocelovými stožáry pro větrné elektrárny, kvůli formálnímu odchodu z Unie dne 1. ledna 2021. Ve svém podání ze dne 7. června 2021 navíc sdružení EWTA vysvětlilo změněné údaje týkající se některých ukazatelů ve srovnání s podáním ze dne 9. dubna 2021 na základě nových poznatků, zejména pokud jde o celkovou roční spotřebu (výše uvedená úprava o jeden rok) a podíl vývozu na objemu prodeje výrobního odvětví Unie.

(307)

Dne 26. března 2021 Komise provedla dálkovou křížovou kontrolu odpovědi na makrodotazník. Po poskytnutí konečných informací CCCME navrhla, aby Komise provedla další dálkovou křížovou kontrolu, jelikož ověřená odpověď na dotazník sdružení EWTA byla mezitím nahrazena aktualizovanou odpovědí ze dne 7. června 2021. Komise objasnila, že soubor údajů, na němž bylo založeno podání ze dne 7. června 2021, je víceméně totožný se souborem údajů, na němž bylo založeno podání ze dne 9. dubna 2021. Nové údaje o celkové spotřebě v souladu s revidovanou metodou, kdy je zohledněno jednoroční zpoždění mezi spotřebou a instalací, stanovilo sdružení EWTA teprve pro druhou polovinu období šetření. Údaje o spotřebě za první pololetí roku 2020 musely vycházet z energetického výkonu zařízení (MW) nainstalovaných během první poloviny roku 2021. Po obdržení aktualizovaného podání sdružení EWTA Komise řádně ověřila způsob, jakým sdružení EWTA odhadlo údaj o MW za první pololetí roku 2021, a dospěla k závěru, že metodika extrapolace při stanovení tohoto údaje, který byl základem pro údaj o spotřebě ocelových stožárů pro větrné elektrárny ve druhé polovině období šetření, byla přiměřená. Proto dospěla k závěru, že není třeba provádět druhou dálkovou křížovou kontrolu týkající se makroúdajů poskytnutých sdružením EWTA. Komise rovněž konstatovala, že před poskytnutím konečných informací žádná ze stran nepředložila připomínky k aktualizovanému podání sdružení EWTA ze dne 7. června 2021, a to ani poté, co byly strany dne 18. června 2021 informovány o neuložení prozatímních opatření a výslovně vyzvány, aby se vyjádřily k podání jiných zúčastněných stran (124). CCCME ani žádná jiná strana nepředložily připomínky k podání sdružení EWTA ze dne 7. června 2021 v dané lhůtě a Komise proto tvrzení, že toto nové podání mohlo ovlivnit práva CCCME na obhajobu, zamítla.

4.3.   Dovoz z Číny

4.3.1.   Objem dovozu z Číny a jeho podíl na trhu

(308)

Výrobek, který je předmětem šetření, představuje omezenou část objemu dovozu pod kódy KN, na něž se šetření vztahuje. Vzhledem k tomu, že v posuzovaném období nebyly k dispozici přesnější údaje o dovozu nebo jiné smysluplné údaje, jsou v tabulce 3 uvedeny nejlepší odhady sdružení EWTA o dovozu z dotčené země. Metodika EWTA spočívala v tom, že se prodej výrobců v Unii odečetl od spotřeby v Unii a tak byl stanoven dovoz za rok. Poté EWTA vypočítala na základě údajů Eurostatu průměrnou reprezentativnost každého relevantního zdroje dovozu, včetně Číny, takto:

Tabulka 3

Průměrná reprezentativnost zdrojů dovozu

 

2017

2018

2019

Čína

81 %

77 %

85 %

79 %

Vietnam

4 %

8 %

5 %

7 %

Korejská republika

10 %

5 %

4 %

3 %

Turecko

4 %

9 %

5 %

10 %

Ostatní, a to Malajsie a Indonésie

1 %

1 %

1 %

1 %

Zdroj: EWTA

(309)

Výše uvedené procentní podíly vypočítalo sdružení EWTA na základě hodnot dovozu z Eurostatu pro Čínu, Turecko, Vietnam a Korejskou republiku týkajícího se kódů KN 7308 20 00 a 8502 31 00. Sdružení EWTA vypočítalo prostý průměr reprezentativnosti každého zdroje u kódu KN 7308 20 00 a průměr reprezentativnosti každého zdroje u kódu KN 8502 31 00 a mohlo tak stanovit celkovou průměrnou reprezentativnost uvedenou v tabulce 3.

(310)

U každého období se dovoz ocelových stožárů pro větrné elektrárny ze třetích zemí jiných, než je Čína, Turecko, Vietnam a Korejská republika, odhaduje na 1 % celkového dovozu. Takovými „jinými zeměmi“ jsou podle sdružení EWTA Malajsie a Indonésie.

(311)

Pokud byl v údajích Eurostatu uveden dovoz kódů KN 7308 20 00 a 8502 31 00 ze zemí jiných než těch, které jsou uvedeny v tabulce výše, sdružení EWTA tento dovoz ignorovalo, přičemž vycházelo ze svých znalostí trhu, podle kterých výroba ocelových stožárů pro větrné elektrárny probíhá celosvětově pouze ve vybraném počtu zemí. Z nich během posuzovaného období vyvážely ocelové stožáry pro větrné elektrárny do Unie pouze země uvedené v tabulce výše.

(312)

Po poskytnutí konečných informací CCCME tvrdila, že výše uvedená metodika vychází ze subjektivního posouzení a znalostí trhu sdružení EWTA, ale toto tvrzení neodůvodnila. Komise se domnívala, že výpočet objemů dovozu vysvětlený výše je vzhledem k dostupným údajům přiměřený, neboť kombinuje použití nesporně spolehlivého statistického zdroje (Eurostatu) a tržních znalostí sdružení EWTA o podílu objemu vyvážejících zemí s celkovým objemem dovozu, který byl stanoven na základě zveřejněných údajů společnosti WindEurope o instalované kapacitě a objemu prodeje obdobného výrobku v Unii vykázaného výrobci obdobného výrobku v Unii. Příspěvky, které uživatelé jako celek předložili v průběhu šetření, neodhalily žádný jiný zdroj dovozu než vybraný počet zemí v tabulce 3, avšak potvrdily, že čínští výrobci jsou jejich hlavními dodavateli ze třetích zemí. Komise proto tvrzení CCCME zamítla.

(313)

Na tomto základě se dovoz z Číny vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

 

2017

2018

2019

Objem dovozu z Číny (stožáry)

690

992

791

1 063

Index

100

144

115

154

Podíl na trhu

25 %

31 %

28 %

34 %

Index

100

122

109

135

Zdroj: EWTA

(314)

Dovoz z Korey během posuzovaného období kolísal. Je třeba poznamenat, že ocelové stožáry pro větrné elektrárny se obvykle prodávají jako součást větších projektů s časovým obdobím často přesahujícím jeden rok, takže vývoj prodeje, včetně dovozu, často odráží změny poptávky, které se uskutečnily rok nebo více před prodejem. Dovoz z Číny se celkově zvýšil o 54 %. Jeho podíl na trhu vzrostl z 25 % v roce 2017 na 34 % v období šetření, což znamená nárůst o 35 % v posuzovaném období.

(315)

Po poskytnutí konečných informací společnost GE uvedla, že Komise nesprávně vypočítala spotřebu ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii, a proto nesprávně stanovila podíly čínských výrobců na trhu. Žádost se zamítá z důvodů vysvětlených v 304. bodě odůvodnění.

4.3.2.   Ceny výrobků dovážených z Číny a cenové podbízení

(316)

Výrobek, který je předmětem šetření, představuje omezenou část dovozu uvedeného pod kódy KN, na něž se vztahuje šetření. Vzhledem k tomu, že za posuzované období nebyly k dispozici spolehlivé statistické údaje nebo jiné smysluplné údaje, Komise stanovila průměrné ceny čínského dovozu na základě údajů předložených vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(317)

Po poskytnutí konečných informací CCCME a společnost Suzhou Titan zpochybnily vhodnost stanovení průměrných čínských dovozních cen na základě dálkové křížové kontroly vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. CCCME se zejména domnívala, že tyto ceny nebudou představovat více než 22 % čínského dovozu, a proto je nelze považovat za reprezentativní. Alternativně se domnívala, že by Komise měla použít údaje Eurostatu, a poskytla tabulku, která obsahuje objem dovozu v tunách a jednotkovou cenu v EUR/t tohoto dovozu za čtyři roky posuzovaného období podle „vlastních výpočtů CCCME na základě údajů Eurostatu“.

(318)

CCCME neposkytla přesný zdroj uvedených údajů, a Komise proto nemohla posoudit, zda jsou výsledné údaje reprezentativnější. Komise však připomněla, že výrobek, který je předmětem šetření, představuje pouze omezenou část dovážených objemů uvedených v Eurostatu pod kódy KN, na něž se šetření vztahuje. Proto dospěla k závěru, že průměrná cena a vývoj průměrné ceny na základě skladby výrobků, která zahrnuje významný objem výrobků, jichž se šetření netýká, je jednoznačně méně reprezentativní než průměrná cena a vývoj průměrné ceny pouze dotčeného výrobku tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří jsou zároveň největšími vyvážejícími výrobci, kteří se v řízení přihlásili. Tvrzení CCCME a společnosti Titan byla proto zamítnuta.

(319)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise zjistila, že průměrná cena dovozu ocelových stožárů pro větrné elektrárny z Číny se vyvíjela takto:

Tabulka 5

Dovozní ceny (Čína)

 

2017

2018

2019

EUR/tuna

1 131

1 271

1 130

1 151

Index

100

112

100

102

Zdroj: Vyvážející výrobci zařazení do vzorku

(320)

Průměrné ceny dovozu z Číny během posuzovaného období kolísaly. Celkově se zvýšily o 2 %, třebaže mezi lety 2018 a 2019 výrazně poklesly a poté se zotavily.

(321)

Ceny v tabulkách 5 a 9 tohoto nařízení jsou uvedeny na úrovni plného rozsahu a vykazují významné cenové rozdíly mezi cenami výrobního odvětví Unie a dumpingovým dovozem. Šetření ukázalo, že uživatelé nakupují ocelové stožáry pro větrné elektrárny buď v rámci dohod o poplatcích (125), nebo v rámci kompletních objednávek. Na rozdíl od dohod o poplatcích nakupují uživatelé v rámci kompletních objednávek od výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny kompletní stožáry, včetně všech surovin, jako jsou ocelové plechy a tzv. „vnitřní zařízení“ (např. výtah). V rámci dohod o poplatcích poskytuje veškeré vstupní materiály nebo jejich část uživatel výrobci. V takovém případě výrobce fakturuje pouze práci potřebnou na přeměnu vstupních materiálů v ocelové stožáry pro větrné elektrárny a další materiály, které uživatel neposkytl dříve.

(322)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním těchto prvků kompletních nákupních transakcí:

a)

vážených průměrných cen podle typu výrobku z dovozu od čínských výrobců prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě cen CIF (náklady, pojištění a přepravné) s příslušnou úpravou o náklady po dovozu, a

b)

odpovídajících vážených průměrných prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, podle typu výrobku, upravených na úroveň ceny ze závodu.

(323)

Toto cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a případně po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření.

(324)

Z výše uvedených skutečností vyplynulo, že dumpingový dovoz vyvážejících výrobců zařazených do vzorku vykazoval vážené průměrné rozpětí cenového podbízení v rozmezí od 2,7 % do 5,1 %. Výrobek, který je předmětem šetření, je velmi citlivý na ceny. Uživatelé obvykle nakupují ocelové stožáry pro větrné elektrárny prostřednictvím nabídkových řízení a/nebo žádostí o cenové nabídky. Pak jsou konfrontovány nabídky několika dodavatelů a hospodářská soutěž je z velké části založena na ceně. V této souvislosti jsou zjištěná rozpětí cenového podbízení považována za významná.

(325)

Jak bylo uvedeno výše, Komise použila svou standardní praxi a porovnala cenu CIF na hranici Unie vyvážejících výrobců s cenou ze závodu výrobců v Unii, protože měla za to, že srovnání cen na těchto úrovních zajišťuje objektivní posouzení pro účely výpočtu cenového podbízení.

(326)

Po poskytnutí konečných informací společnost Suzhou Titan tvrdila, že pokud jde o výpočty týkající se cenového podbízení (a prodeje pod cenou), náklady po dovozu přidané k ceně CIF čínského dovozu by měly být zvýšeny o náklady na dopravu a pojištění na místo instalace, přičemž cena výrobního odvětví Unie by měla být zohledněna na úrovni ceny ze závodu. Důvodem, proč se společnost dovolávala této úpravy dovozní ceny při výpočtu cenového podbízení a prodeje pod cenou, byla vysoká úroveň nákladů na dopravu a skutečnost, že každý díl ocelového stožáru pro větrné elektrárny má po dovozu do Unie své vlastní jedinečné místo určení. Několik stran uvedlo, že vhodným bodem srovnání pro výpočet rozpětí cenového podbízení (a prodeje pod cenou) by měla být dodací cena franko EU na místo instalace, a to jak pro čínské výrobce, tak pro výrobce v Unii, jelikož konečná prodejní cena pro jednotlivé uživatele zahrnuje vysoké náklady na dopravu, které jsou silně ovlivněny místem určení projektu větrného parku, a že hospodářská soutěž mezi výrobci v Unii a vyvážejícími výrobci probíhá na této úrovni. Sdružení EWTA tvrdilo, že ceny výrobního odvětví Unie pro výpočet cenového podbízení (a prodeje pod cenou) by měly být zvýšeny o náklady na dopravu a pojištění, aby se zvýšily na úroveň CIF, ve stejném přístavu vstupu jako čínské dovozní ceny.

(327)

Komise považovala všechna výše uvedená tvrzení za koncepčně nesprávná. Ceny ze závodu výrobců v Unii konkurují vývozním cenám z dotčené země na úrovni CIF přístavu vstupu v EU. Připočtení nákladů na dopravu a pojištění na místo instalace na straně Unie nebo na straně vývozu, nikoli však na obou stranách, by nebylo vhodné pro zkoumání cenových dopadů dovozu.

(328)

Z výše uvedených důvodů Komise výše uvedená tvrzení předložená sdružením EWTA a společnostmi GE a Suzhou Titan zamítla.

(329)

Po poskytnutí konečných informací předložila společnost Chengxi Shipyard několik tvrzení týkajících se výpočtu rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou.

(330)

Za prvé tvrdila, že rozpětí cenového podbízení by mělo být vypočteno na základě počtu kusů, nikoli na základě hmotnosti v kg, přičemž poukazovala na to, že kusy (stožáry) jsou základem pro výpočet (většiny) ukazatelů újmy. Toto tvrzení bylo zamítnuto, protože Komise měla za to, že výpočet rozpětí cenového podbízení (a prodeje pod cenou) nemá souvislost se stanovením ukazatelů újmy (viz také 282. a 283. bod odůvodnění). Navíc to, zda Komise použila stožáry nebo kg, je irelevantní, pokud Komise použila stejné hodnoty na obou stranách srovnání.

(331)

Za druhé, společnost Chengxi Shipyard tvrdila, že nehledě na dodatečné informace poskytnuté Komisí v rámci poskytnutí dodatečných informací mimo jiné o cílových cenách na výrobní model výrobního odvětví Unie v rozpětích, zůstalo poskytnutí konečných informací nedostatečné. Bez sdělení objemů prodeje, hodnot a přesných cílových cen výrobního odvětví Unie Komise společnosti neumožnila ověřit přesnost výpočtů újmy. Společnost měla za to, že by měly být poskytnuty konkrétní údaje výrobního odvětví Unie, protože jsou výsledkem konsolidace údajů tří výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(332)

Komise s tvrzením společnosti nesouhlasila, protože cílová cena v rozpětích obsahovala všechny informace potřebné k výpočtu minimálního a maximálního rozpětí prodeje pod cenou u každého modelu výrobku, a umožnila tak vyvážejícím výrobcům identifikovat potenciální chyby při výpočtu. Navíc pokud jde o žádost o zveřejnění množství, hodnot a přesných cílových cen, Komise připomněla, že ustanovení čl. 19 odst. 4 základního nařízení ukládají Komisi povinnost zohlednit oprávněné zájmy dotčených stran na tom, že nebudou zveřejněna jejich obchodní tajemství. V tomto konkrétním případě není prodejní cena nebo cílová cena výrobního odvětví Unie vždy výsledkem konsolidovaných údajů tří výrobců zařazených do vzorku, protože v několika případech např. jeden ze tří výrobců v Unii zařazených do vzorku neprodával model výrobku použitý pro srovnání, a proto cena za model výrobku výrobního odvětví Unie již není průměrem cen tří společností zařazených do vzorku. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(333)

Za třetí, společnost Chengxi Shipyard tvrdila, že ocelové stožáry pro větrné elektrárny nekonkurují přímo výrobku výrobního odvětví Unie a nezpůsobily by újmu, zaprvé proto, že polovina jejího prodeje nebyla při výpočtu jejího rozpětí újmy použita, a zadruhé proto, že rozpětí u některých z nich bylo záporné.

(334)

Skutečnost, že více než 45 % dovozu společnosti Chengxi Shipyard nebylo zohledněno, je způsobena metodikou cenového srovnání dovozu s prodejem obdobného výrobku výrobců v Unii zařazených do vzorku. Komise připomněla, že všechny typy dováženého výrobku konkurují všem typům výrobku vyráběného výrobci v Unii. Skutečnost, že například typ výrobku dovážený z Číny je dodáván bez vnitřních zařízení (např. výtahu nebo pomocného systému při stoupání nebo systému regulace teploty) nebo s jinou délkou dílu, a že tedy neexistuje odpovídající položka pro účely výpočtu cenového podbízení nebo prodeje pod cenou, neznamená, že tyto výrobky nekonkurují obdobným výrobkům vyráběným výrobním odvětvím Unie, ale pouze potvrzuje skutečnost, že každý prodej je přizpůsoben technickým specifikacím a požadavkům zákazníka. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(335)

Za čtvrté, společnost Chengxi Shipyard tvrdila, že analýza rozpětí cenového podbízení (a prodeje pod cenou) je neúplná a asymetrická, pokud jde o výpočet dumpingu, protože veškerý prodej společnosti Chengxi Shipyard na vývoz byl použit při stanovení dumpingového rozpětí, ale nikoli při výpočtu cenového podbízení (a prodeje pod cenou). Komise připomněla, že v základním nařízení není žádný požadavek, aby se při výpočtech dumpingu a újmy použil stejný prodej na vývoz. Kontext obou výpočtů je odlišný a základní soubor údajů se může rovněž lišit vzhledem k tomu, že při výpočtu újmy se porovnávají informace o cenách vývozců na jedné straně a výrobců v Unii na straně druhé. Uvedené tvrzení bylo proto zamítnuto.

(336)

A nakonec společnost Chengxi Shipyard tvrdila, že Komise měla vypočítat náklady po dovozu jako určitou částku na množství (na tunu nebo na kus stožárů) namísto procentního podílu hodnoty CIF, aby byl výpočet v souladu se stejnou úpravou nákladů, která byla provedena u výpočtu vývozní ceny, a protože množství je pro výpočet nákladů po dovozu důležitější. Za prvé musela Komise připomenout, že společnost neodůvodnila ani neposkytla důkazy pro své tvrzení, že je vhodnější určitá částka nákladů po dovozu na množství. Za druhé, Komise získávala údaje přímo z odpovědí na dotazník od dovozců/uživatelů a zjistila, že většina nákladů na odbavení uvedených v podpůrném dokumentu vychází z paušálních částek, které nesouvisely s množstvím nebo hmotností dováženého zboží. A konečně ve zkontrolovaných podpůrných dokumentech údaje o hmotnosti nebo počtu dovezených jednotek chybí. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

4.4.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.4.1.   Obecné poznámky

(337)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(338)

Jak je uvedeno v 9. bodě odůvodnění výše, byl za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie proveden výběr vzorku.

(339)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů z odpovědi na dotazník předložené sdružením EWTA týkající se všech výrobců v Unii, které byly v případě potřeby podrobeny křížové kontrole s odpověďmi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů z odpovědí na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly podrobeny křížové kontrole na dálku a pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie byly shledány jako reprezentativní.

(340)

Posuzovanými makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(341)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál.

4.4.2.   Makroekonomické ukazatele

4.4.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(342)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a vytížení kapacity

 

2017

2018

2019

Objem výroby (stožáry)

2 704

2 516

2 647

2 443

Index

100

93

98

90

Výrobní kapacita (stožáry)

4 859

4 664

4 936

4 952

Index

100

96

102

102

Využití kapacity

56 %

54 %

54 %

49 %

Index

100

97

96

89

Zdroj: EWTA a výrobci v Unii zařazení do vzorku

(343)

V průběhu posuzovaného období poklesla výroba o 10 %. Výrobní kapacita byla v posuzovaném období prakticky stabilní, neboť se zvýšila o pouhá 2 %. Využití kapacity kleslo z 56 % v roce 2017 na 49 % v období šetření.

(344)

Společnost Siemens Gamesa Renewable Energy GmbH & Co KG (dále jen „SGRE“), uživatel ocelových stožárů pro větrné elektrárny, která předložila připomínky, se domnívala, že pouhý počet vyrobených ocelových stožárů pro větrné elektrárny není reprezentativní, protože jejich velikost se v průběhu času zvýšila. Strana tuto připomínku zopakovala po poskytnutí konečných informací a uvedla, že Komise by měla jako jednotku měření použít megawatty (dále jen „MW“) a gigawatty (dále jen „GW“), tj. parametry, které se používají v celém odvětví jako údaj o instalované kapacitě a které jsou rovněž základem pro měření výstupních požadavků na cíle v oblasti obnovitelné energie uvedené v Zelené dohodě. Komise toto tvrzení zamítla, protože trh s ocelovými stožáry pro větrné elektrárny nepoužívá jako jednotku měření MW nebo GW.

4.4.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(345)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

 

2017

2018

2019

Prodej výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení (stožáry)

1 859

1 895

1 924

1 737

Index

100

102

104

93

Podíl na trhu

69 %

59 %

68 %

56 %

Index

100

86

98

82

Zdroj: EWTA a výrobci v Unii zařazení do vzorku

(346)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl během posuzovaného období o 7 %. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu klesl z 69 % v roce 2017 na 56 % v období šetření, což znamená celkový pokles o 18 %.

(347)

Po poskytnutí konečných informací společnost GE uvedla, že Komise nesprávně vypočítala spotřebu ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii, a proto nesprávně stanovila podíly výrobců v Unii na trhu. Žádost se zamítá z důvodů vysvětlených v 304. bodě odůvodnění.

4.4.2.3.   Růst

(348)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu v Unii v průběhu posuzovaného období poklesl o 7 %, resp. 18 %. Výrobní odvětví Unie tedy nemohlo těžit ze zvýšení spotřeby v Unii (+14 % v posuzovaném období, jak je uvedeno v tabulce 2).

4.4.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(349)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

 

2017

2018

2019

Počet zaměstnanců

3 803

3 817

3 936

3 614

Index

100

100

103

95

Produktivita (ve stožárech na zaměstnance)

0,71

0,66

0,67

0,68

Index

100

93

95

95

Zdroj: EWTA a výrobci v Unii zařazení do vzorku

(350)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie v souvislosti s výrobou ocelových stožárů pro větrné elektrárny v posuzovaném období poklesla o 5 %.

(351)

Produktivita klesla z 0,71 stožáru na zaměstnance v roce 2017 na 0,68 stožáru na zaměstnance v období šetření. Je třeba poznamenat, že počet stožárů na zaměstnance ovlivňuje skladba výrobků. Navíc, ocelové stožáry pro větrné elektrárny jsou v průměru rok od roku větší. Pokles produktivity o 5 % uvedený výše je proto s největší pravděpodobností plně kompenzován skutečností, že velikost stožárů se v posuzovaném období zvětšila.

4.4.2.5.   Velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(352)

Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad výše skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(353)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

4.4.3.   Mikroekonomické ukazatele

4.4.3.1.   Ceny a činitele, které ovlivňují vývoj cen

(354)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii

 

2017

2018

2019

Průměrná jednotková prodejní cena pro odběratele, kteří nejsou ve spojení (EUR/t – pouze prodej v plném rozsahu)

1 265

1 377

1 459

1 419

Index

100

109

115

112

Jednotkové výrobní náklady (EUR/t – pouze prodej v plném rozsahu)

1 191

1 385

1 538

1 439

Index

100

116

129

121

Zdroj: Výrobci v Unii zařazení do vzorku

(355)

V posuzovaném období se průměrné jednotkové prodejní ceny kompletních objednávek ocelových stožárů pro větrné elektrárny pocházející z Unie zvýšily o 12 %, zatímco jednotkové výrobní náklady se zvýšily ve větší míře, tj. o 21 %.

4.4.3.2.   Náklady práce

(356)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

 

2017

2018

2019

(v EUR)

45 411

45 427

48 121

48 593

Index

100

100

106

107

Zdroj: Výrobci v Unii zařazení do vzorku

(357)

Během posuzovaného období se průměrné náklady práce na zaměstnance zvýšily o 7 % v návaznosti na celkový vývoj inflace a nákladů práce. Roční míra růstu nákladů práce v celém hospodářství EU činila v letech 2018 a 2019 až 3 % a více a v roce 2020 až více než 4 % (126).

4.4.3.3.   Zásoby

(358)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

 

2017

2018

2019

Konečný stav zásob (díly)

0

[30 –40 ]

[30 –40 ]

0

Index

0

100

100

0

Zdroj: Výrobci v Unii zařazení do vzorku

(359)

Komise zjistila, že zásoby nejsou smysluplným ukazatelem újmy, pokud jde o výrobu ocelových stožárů pro větrné elektrárny. Výrobci vyrábějí ocelové stožáry pro větrné elektrárny na základě objednávek a obvykle neuchovávají žádné fyzické zásoby. Velmi malé hodnoty konečného stavu zásob uvedené v tabulce 11 se týkají vyrobených, ale dosud neprodaných ocelových stožárů pro větrné elektrárny (127). .

4.4.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(360)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2017

2018

2019

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje)

3,6 %

1,1 %

–4,5 %

–1,4 %

Index

100

31

– 126

–40

Peněžní tok (v EUR)

12 444 710

– 377 687

–17 013 650

–5 531 711

Index

100

–3

– 137

–44

Investice (v EUR)

36 715 248

15 482 383

5 275 427

3 488 463

Index

100

42

14

10

Návratnost investic

16,5 %

–4,5 %

–18,9 %

–4,6 %

Index

100

–27

– 115

–28

Zdroj: Výrobci v Unii zařazení do vzorku

(361)

Ziskovost výrobního odvětví Unie se snížila z +3,6 % v roce 2017 na –1,4 % v období šetření. Čistý peněžní tok byl negativně ovlivněn klesajícími zisky a mezi rokem 2018 a obdobím šetření byl záporný. Schopnost získat kapitál byla omezena poklesem zisků. Úroveň ročních investic vykazovala trvale klesající tendenci a v posuzovaném období poklesla o 90 %.

(362)

Pokud jde o peněžní tok, společnost SGRE konstatovala, že společnost GRI ve své odpovědi na dotazník uvedla, že její schopnost opatřit si kapitál nebyla ovlivněna dumpingem působícím újmu a že investice byly samofinancované nebo financované z bankovních úvěrů. Ve stejném duchu tvrdila, že společnost Windar uvedla, že její schopnost opatřit si kapitál nebyla ovlivněna, protože nebyly rozděleny žádné dividendy a zisky byly použity k posílení struktury rozvahy, zatímco investice byly financovány buď z vlastního peněžního toku, nebo z dlouhodobých bankovních úvěrů. Šetření však ukázalo, že jak je uvedeno v tabulce výše, zisky výrobců v Unii zařazených do vzorku se snížily a potenciálně jim bránily v investicích. Kromě toho skutečnost, že společnost Windar nebyla schopna vyplácet dividendy svým akcionářům, což byl důsledek poklesu zisku, a že se společnost Windar musela uchýlit k bankovním úvěrům, aby mohla investovat, jak bylo uvedeno výše, ukázala, že již byla v nejisté finanční situaci. Bankovní úvěry přirozeně znamenaly dodatečné náklady ve formě splatných úroků, které byly také vyšší než v situaci, kdy by společnost Windar byla v lepší finanční kondici.

(363)

Po poskytnutí konečných informací společnost SGRE uvedla, že skutečnost, že se společnost uchyluje k bankovním úvěrům za účelem investování, neznamená, že se nachází v nestabilní situaci. Komise souhlasila s tím, že pouhá skutečnost, že společnost Windar využívala bankovní úvěry za účelem provádění investic, nelze teoreticky považovat za důkaz újmy. Komise se však domnívala, že tuto skutečnost je nutno posuzovat společně s dalšími faktory, jak to učinila ve 362. bodě odůvodnění. Vyjádření společnosti SGRE tento závěr nezměnila.

(364)

Společnost SGRE odkázala na šetření US ITC proti španělským ocelovým stožárům pro větrné elektrárny. Uvedla, že pokud by španělští výrobci, jako je společnost Windar, vyváželi své ocelové stožáry pro větrné elektrárny do USA za ceny nižší, než jsou jejich domácí ceny, považovala by její výrobní náklady a ziskovost na domácím trhu za dostatečné. Komise však z mnoha důvodů nechápe odůvodnění tohoto tvrzení, které je navíc založeno na obviněních v podnětu („petici“), která prošetřují orgány třetích zemí. Toto tvrzení je navíc chybné, protože cenová diskriminace (pokud existuje a je-li prokázána) může mít mnoho příčin, takže i kdyby byly domácí ceny (EU) společnosti Windar vyšší než její vývozní ceny do USA, neznamená to nutně, že domácí ceny jsou (dostatečně) ziskové. Komise rovněž zdůraznila, že údaje o mikroekonomických ukazatelích stanovila na základě vzorku tří výrobců v Unii. Návrh byl proto rozhodně zamítnut.

4.5.   Závěr ohledně újmy

(365)

Z výše uvedeného posouzení makroekonomických a mikroekonomických ukazatelů vyplývá, že výrobní odvětví Unie utrpělo v období šetření podstatnou újmu, jelikož ztratilo významný podíl na trhu a jeho růst prodejních cen nebyl dostatečný na to, aby na ně bylo možno přenést silný nárůst výrobních nákladů, což způsobilo pokles jeho ziskovosti a negativně ovlivnilo investice, návratnost investic a peněžní tok.

(366)

Skutečnost, že se několik ukazatelů (výrobní kapacita, zásoby) nezhoršilo, nezpochybňuje zjištění újmy.

(367)

Některé strany (CCCME, SGRE, GE) uvedly, že v poslední části sledovaného období použitého v podnětu se některé ukazatele zlepšily. Šetřením bylo zjištěno, že v průběhu období šetření je to jediný případ finančních ukazatelů, protože silný pokles výrobních nákladů mezi rokem 2019 a obdobím šetření měl na finanční situaci výrobního odvětví Unie skutečně pozitivní vliv. Výrobní odvětví Unie však v období šetření stále zaznamenávalo významné ztráty. I kdyby se tedy tento ukazatel mezi rokem 2019 a obdobím šetření zlepšil, nezpochybňuje to zjištění újmy, pokud jde o tento ukazatel.

(368)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

5.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

5.1.   Účinky dumpingového dovozu

(369)

Během posuzovaného období došlo ke snížení prodeje výrobního odvětví Unie ve prospěch čínského dovozu. Objem dovozu z Číny se výrazně zvýšil (o 54 %) a jeho podíl na trhu vzrostl o devět procentních bodů, z 25 % v roce 2017 na 34 % v období šetření. Ve stejném období a navzdory zvýšení spotřeby o 14 % poklesl objem prodeje výrobního odvětví Unie o 7 % a jeho podíl na trhu klesl z 69 % v roce 2017 na 56 % v období šetření.

(370)

Pokud jde o ceny, byly čínské dovozní ceny výrazně nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie a rovněž nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období, což vedlo k potlačení cen. Cenový tlak vyvíjený vysokými a stále rostoucími objemy dovozu z Číny za tyto ceny v posuzovaném období jasně vysvětluje neschopnost výrobního odvětví Unie zohlednit zvýšení nákladů v jeho prodejních cenách a výsledné ztráty.

(371)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Tato újma měla účinky jak na objem, tak na ceny.

(372)

Jak společnost SGRE, tak společnost GE uvedly, že mezi klesajícími zisky žadatelů a údajnými dumpingovými dovozy neexistuje žádná souvislost, jelikož zisky od roku 2018 prudce poklesly a čínské dovozní ceny se zvýšily. CCCME uvedla, že čínský dovoz nemohl způsobit výrobcům v Unii újmu, protože množství čínského dovozu pokleslo, zatímco jejich ceny vzrostly.

(373)

Komise s tím nesouhlasila. Během posuzovaného období se čínské dovozní ceny zvýšily celkem o 2 %, což je patrné v tabulce 5. Během posuzovaného období však zůstaly nižší než ceny výrobního odvětví Unie a jeho výrobní náklady. Kromě toho se čínské dovozní ceny mezi lety 2018 a 2019 snížily. Pokud jde o objem dovozu z Číny, šetřením bylo zjištěno, že se mezi rokem 2017 a obdobím šetření zvýšil o 54 % a od roku 2018 dále o 7 %.

5.2.   Vliv dalších činitelů

5.2.1.   Dovoz ze třetích zemí

(374)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Dovoz ze třetích zemí

Země

 

2017

2018

2019

Turecko

Objem (stožáry)

34

121

48

134

Index

100

356

141

393

Podíl na trhu

1,3 %

3,8 %

1,7 %

4,3 %

Index

100

301

134

344

Průměrná cena

(v EUR/t)

1 844

1 830

1 646

1 691

Index

100

99

89

92

Vietnam

Objem (stožáry)

31

109

44

98

Index

100

351

142

315

Podíl na trhu

1,2 %

3,4 %

1,5 %

3,2 %

Index

100

297

135

277

Průměrná cena (v EUR/t)

1 712

1 681

1 592

1 475

Index

100

98

93

86

Korejská republika

Objem (stožáry)

85

69

34

41

Index

100

81

40

49

Podíl na trhu

3,1 %

2,1 %

1,2 %

1,3 %

Index

100

68

38

43

Průměrná cena (v EUR/t)

2 111

1 997

2 140

2 381

Index

100

95

101

113

Ostatní (Indonésie, Malajsie)

Objem (stožáry)

8

13

9

14

Index

100

163

113

175

Podíl na trhu

0,3 %

0,4 %

0,3 %

0,4 %

Index

100

137

107

153

Průměrná cena (v EUR/t)

1 712

4 184

2 238

2 896

Index

100

244

131

169

Všechny výše uvedené třetí země

Objem (stožáry)

158

312

136

287

Index

100

197

86

181

Podíl na trhu

5,9 %

9,8 %

4,8 %

9,3 %

Index

100

167

82

159

Průměrná cena (v EUR/t)

1 931

1 876

1 776

1 783

Index

100

97

92

92

Zdroj: EWTA (stožáry, podíly na trhu) a Eurostat (průměrná cena)

(375)

Během posuzovaného období byl dovoz z jiných třetích zemí než z Číny omezený. Jejich společný podíl na trhu se zvýšil z 5,9 % v roce 2017 na 9,3 % v období šetření. Komise uvedla, že průměrné ceny dovozu z jiných třetích zemí než z Číny byly posouzeny na základě údajů Eurostatu pro kódy KN 7308 20 00 a 7308 90 98. Tyto kódy KN se vztahují na dovoz mnohem většího rozsahu zboží než pouze ocelových stožárů pro větrné elektrárny, ale v tomto šetření představují nejlepší dostupné informace. Vzhledem k tomu, že tyto ceny byly trvale a výrazně vyšší než ceny dovozu z Číny, lze oprávněně konstatovat, že základní dovoz ocelových stožárů pro větrné elektrárny nepředstavoval cenové podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie.

(376)

Objemy v tabulce výše jsou nejlepší odhady poskytnuté sdružením EWTA. Metodika sdružení EWTA je popsána v oddíle 4.3.1.

(377)

Někteří uživatelé na žádost předložili Komisi údaje s objemy dovozu a cenami z jiných třetích zemí než z Číny. Vzhledem k omezenému počtu uživatelů, omezenému množství zdrojů dovozu, které každý z nich použil, a různým metodikám použitým pro jejich vykázání a nedostatku údajů však bylo konstatováno, že tyto informace nejsou spolehlivé a nelze je smysluplně zveřejnit.

(378)

V tabulce 13 jsou uvedeny průměrné ceny podle údajů Eurostatu pro kódy kombinované nomenklatury 7308 20 00 a 7308 90 98 společně. Společnost WindEurope požádala Komisi, aby posoudila újmu pouze na základě údajů týkajících se prvního kódu, v souladu s US ITC (128). Komise zjistila, že tato žádost je neopodstatněná, jelikož šetřením byl zjištěn dovoz pod kódem 7308 90 98 během období šetření. Žádné spolupracující strany neuvedly dovoz pod kódem 8502 31 00. Kromě toho Komise uvedla totéž jako ve 375. bodě odůvodnění, pokud jde o přesnost základních údajů.

(379)

Žádná ze stran neuvedla, že by dovoz z jiných třetích zemí než z Číny mohl způsobit újmu výrobcům v Unii. Kromě toho Komise konstatovala, že tento dovoz v posuzovaném období představoval méně než třetinu dovozu z Číny.

(380)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že dovoz z jiných třetích zemí než z Číny během posuzovaného období nezpůsobil výrobnímu odvětví Unie újmu.

5.2.2.   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(381)

Objem a ceny vývozu výrobního odvětví Unie pro strany, které nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 14

Prodej na vývoz

 

2017

2018

2019

Objem vývozu (stožáry)

743

421

357

371

Index

100

57

48

50

Průměrná cena (EUR/stožáry – pouze objednávky v plném rozsahu)

311 479

nepoužije se*

559 982

643 024

Index

100

-

180

206

Zdroj: EWTA (objemy) a výrobci v Unii zařazení do vzorku (průměrné ceny)

*

Do vzorku nebyl zařazen žádný prodej na vývoz v plném rozsahu.

(382)

Během posuzovaného období se objem vývozu výrobců v Unii snížil na polovinu. Výrobci zařazení do vzorku nebyli schopni u tohoto prodeje poskytnout cenu v EUR/t, proto jsou výše uvedené ceny uvedeny za jednotlivé stožáry, a odrážejí tedy i nárůst průměrné velikosti během posuzovaného období. Výše uvedené průměrné ceny jsou navíc významně ovlivněny rozdíly ve skladbě výrobků. Nebylo tedy možné dospět k žádnému smysluplnému závěru týkajícímu se dopadu vývozu do třetích zemí. Vzhledem k tomu, že když byl prodej na vývoz v roce 2017 na vrcholu, představoval 28 % prodeje v Unii v roce 2017, mohl pokles prodeje na vývoz ke způsobené újmě nanejvýš do určité míry přispět, ale v žádném případě nezmírnil příčinnou souvislost s dumpingovým dovozem.

5.2.3.   Poptávka po mořských větrných elektrárnách

(383)

Společnost Vestas označila za zdroj újmy nestabilitu poptávky po mořských větrných elektrárnách a podobně jako společnost GE obvinila z újmy nedostatečné využívání mořských zařízení na výrobu větrné energie v Unii. Společnost GE uvedla, že výrobci v Unii před rokem 2017 významně investovali do rozvoje nákladných výrobních zařízení s cílem uspokojovat poptávku po mořských větrných elektrárnách, která nakonec musela být použita pro výrobu pevninských ocelových stožárů pro větrné elektrárny nebo zůstat nečinná. V případě společností SGRE a GE vyplýval pokles ziskovosti výrobního odvětví ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii z poklesu poptávky po mořských stožárech pro větrné elektrárny.

(384)

Výše uvedená tvrzení jsou v rozporu s publikací společnosti WindEurope „Mořská větrná energie v Evropě – Klíčové trendy a statistiky 2020“ zveřejněnou v únoru 2021. Obrázek 1 v této publikaci ukazuje, že celková instalovaná kapacita mořských větrných elektráren v Unii se mezi lety 2017 a 2018 rychlým tempem zvýšila přibližně o 16 % a v letech 2019 a 2020 vzrostla ještě výrazněji o 20 % ročně. Zatímco v roce 2017 činila tato kapacita přibližně 8,8 GW, v roce 2020 dosahovala instalovaná kapacita mořských elektráren v EU-27 přibližně 14,6 GW (129). Společnost WindEurope těmto mořským elektrárnám předpovídala spíše pozitivní výhled (130). Komise rovněž uvedla, že šetření neprokázalo, že by výrobci v Unii systematicky využívali zařízení určená pro výrobu mořských větrných elektráren k výrobě pevninských stožárů – sama společnost GE uznala, že zařízení určená pro mořské větrné elektrárny některých výrobců v Unii byla plně využita (131).

(385)

Po poskytnutí konečných informací si společnost GE vyložila zveřejněné údaje společnosti WindEurope odlišně. Na základě uvedené tabulky dospěla k závěru, že poptávka po mořských větrných elektrárnách se mezi lety 2017 a 2018 snížila, poté mezi lety 2018 a 2019 „mírně vzrostla“ a od roku 2019 do roku 2020 opět poklesla. Na tomto základě dospěla k závěru, že na trhu Unie s mořskými větrnými elektrárnami došlo v posuzovaném období k poklesu. Avšak vzhledem k tomu, že Komise údaje upravila tak, aby zahrnovaly pouze členské státy Unie, tj. vyloučila oznámené objemy týkající se Spojeného království, zdálo se, že společnost GE tak neučinila, a založila tedy své závěry na nesprávném souboru údajů. Je-li totiž Spojené království z uvedené tabulky vyloučeno, nedochází mezi lety 2019 a 2020 k poklesu poptávky po mořských větrných elektrárnách, ale spíše k jejímu silnému nárůstu přibližně o 20 %. Celkově lze říci, že jak již bylo uvedeno, souhrnná instalovaná kapacita mořských větrných elektráren v Unii se v posuzovaném období výrazně zvýšila z 8,8 GW na 14,6 GW, tj. o 66 %.

(386)

Pokud jde o připomínky společnosti GE týkající se nedostatečného využívání zařízení na výrobu mořských větrných elektráren, jsou v rozporu s připomínkami této společnosti, ve kterých vysvětluje, že plně využitá zařízení uvedená ve 384. bodě odůvodnění jsou zařízení pouze jednoho výrobce v Unii. Komise je přesvědčena, že šetření neprokázalo, že by výrobci v Unii systematicky využívali zařízení určená pro výrobu mořských stožárů k výrobě pevninských stožárů.

(387)

Na základě všech výše uvedených důvodů Komise odmítla opakované tvrzení, že pokles poptávky po mořských stožárech negativně ovlivnil ziskovost výrobního odvětví Unie a přispěl k újmě.

5.2.4.   Ceny surovin

(388)

Významný podíl (přibližně 40 % (132)) výrobních nákladů ocelových stožárů pro větrné elektrárny představují ocelové plechy. Podle názoru CCCME a společností SGRE a GE bylo faktorem, který snížil ziskovost výrobního odvětví Unie, uložení řady opatření na ochranu obchodu proti dovozu oceli do Unie, včetně aktuálně platných ochranných opatření, spíše než čínský dovoz. CCCME tuto připomínku zopakovala po poskytnutí konečných informací a dodala, že vzhledem k ostatním opatřením na ochranu obchodu bylo zvýšení výrobních nákladů tak podstatné, že je nelze kompenzovat zvýšením cen. Po poskytnutí konečných informací společnosti SGRE obecněji uvedla, že analýza Komise měla zahrnovat bližší posouzení toho, zda 21% zvýšení výrobních nákladů neoslabilo příčinnou souvislost mezi údajně dumpingovým dovozem a újmou, která údajně existuje na straně odvětví ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii.

(389)

Komise shledala tato tvrzení jako nepodložená. Žádná ze stran nepředložila odůvodnění, natož vyčíslení pomocí údajů, účinku jakéhokoli konkrétního opatření na ochranu obchodu na celkové výrobní náklady výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny, a to zohledněním dřívějšího a následného získávání výrobků z oceli, na něž se vztahují případná opatření na ochranu obchodu, výrobním odvětvím Unie. Kromě toho Komise v dokumentu s poskytnutím konečných informací a v oddíle 4.4.3.1 poukázala na vývoj nákladů na suroviny v posuzovaném období, a to i ve srovnání s vývojem prodejních cen. Komise zdůraznila, že za rovných podmínek jsou výrobci v Unii schopni zohlednit nárůst nákladů (na suroviny) ve svých prodejních cenách. Výrobci ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii však v důsledku cenového tlaku vyvíjeného čínským dovozem nebyli schopni své ceny zvýšit (dokonce ani pokrýt své náklady). Zvýšení celkových výrobních nákladů, ať již bylo nebo nebylo vyvoláno opatřeními na ochranu obchodu, proto nemohlo oslabit zjištěnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

5.2.5.   Problémy výrobních zařízení

(390)

Společnost SGRE uvedla, že otevření nových a modernějších zařízení na výrobu ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii způsobilo výrobcům v Unii újmu, protože vedlo k uzavření jiných (starších) zařízení na výrobu ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii. Po poskytnutí konečných informací tato strana uvedla, že Komise se dostatečně nezabývala vnitřní hospodářskou soutěží, která vznikla otevřením společnosti GRI Sevilla ve Španělsku v roce 2017, společnosti Haizea Bilbao ve Španělsku v roce 2018 a společnosti Windar France v roce 2020. Podle společnosti SGRE způsobilo otevření společnosti Windar France (výhodně umístěné na pobřeží), že zařízení společnosti Windar ve španělském městě Olazagutía (nevýhodně umístěné 100 km od moře ve vnitrozemí) se stalo nadbytečným a v roce 2019 došlo k jeho uzavření. Na podporu tohoto tvrzení nebyly poskytnuty žádné další informace. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné další připomínky, nemohlo šetření prokázat, že otevření nových výrobních zařízení v Unii samo o sobě mělo poškozující účinek na stávající výrobní zařízení.

(391)

Společnosti Vestas a SGRE přičítaly újmy špatnému umístění výrobních zařízení výrobců v Unii, ale tato tvrzení neodůvodnily. Šetření ukázalo, že trh s ocelovými stožáry pro větrné elektrárny v Unii s roční spotřebou přibližně 3 000 jednotek v období šetření není velkoobjemový trh, a výrobci proto nemohou omezit svůj prodej pouze na místa v blízkosti. Každý výrobce v Unii zařazený do vzorku však v období šetření prodával ocelové stožáry pro větrné elektrárny rovněž do míst určení ve svém vlastním členském státě nebo v jeho blízkosti. Tato tvrzení se zamítají.

5.2.6.   Hospodářská soutěž větrné energie s jinými zdroji energie

(392)

Skutečnost, že nové projekty na výrobu větrné energie v Unii přímo konkurují výrobcům jiných zdrojů energie, zejména solárních panelů (většinou vyráběných mimo Unii), zvýšila u některých společností tlak na výrobu ocelových stožárů pro větrné elektrárny za čím dál nižší ceny. Stejně tak zvýšená závislost na aukcích nové obnovitelné kapacity od roku 2017, které stanoví příslušné pokyny pro období 2014–2020 (133). Komise zjistila, že údajná hospodářská soutěž s jinými zdroji energie v mnoha projektech neexistuje (viz také 447. bod odůvodnění). Pokud jde o aukce, podle dostupných statistických údajů poklesly ceny stožárů mezi roky 2009 a 2016 více než po roce 2016. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(393)

Společnosti Vestas, WindEurope a SGRE uvedly, že snížené ceny nebo ziskovost ocelových stožárů pro větrné elektrárny jsou logickým důsledkem značné konkurence a cenového tlaku v odvětví větrné energie jako celku. V této souvislosti společnosti Vestas, SGRE, WindEurope a CCCME odkazovaly na určitý vývoj v odvětví větrné energie v Unii (zejména stále rostoucí tlak na snížení počtu projektů týkajících se diskriminace v oblasti nákladů na energii, nejednotné vnitrostátní politiky, nedostatečné zviditelnění objemů forwardů a nižší ziskovost projektů větrných parků v důsledku změn ve formě a úrovni subvencování obnovitelných zdrojů v Unii (s přechodem z tarifů výkupních cen na výkupní prémie), který podle jejich názoru způsobil v letech 2018 a 2019 řadě evropských uživatelů ztráty. Komise tyto problémy uznala, ale shledala, že tvrzení jako celek je nepodložené. Vyšší hospodářská soutěž na úrovni konečných uživatelů za normálních okolností nevede k újmě na úrovni jejich dodavatelů. Důvodem, proč byly ceny ocelových stožárů pro větrné elektrárny výrobního odvětví Unie stlačeny dolů, byla široká a zvyšující se dostupnost dovozu z Číny za nízké ceny. Pokud by byla hospodářská soutěž na této úrovni probíhala za rovných podmínek, pak by ceny a ziskovost výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny nebyly stlačeny dolů ve stejném rozsahu. Zvýšený cenový tlak na odvětví uživatelů proto nemohl oslabit zjištěnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii.

5.2.7.   Stožáry z jiného materiálu než z oceli

(394)

Společnost SGRE uvedla, že potenciální výraznou příčinu újmy pro výrobní odvětví Unie představuje vnitřní konkurence stožárů vyrobených z jiného materiálu než z oceli. Po poskytnutí konečných informací tato strana namítala, že publikace „Globální trendy v technologiích větrných turbín 2019“ společnosti Wood Mackenzie ukázala v období 2017–2024 10% nárůst hybridních stožárů a 16% pokles ocelových stožárů, přičemž společnost WindEurope předpokládala v nadcházejících letech pokles tržní hodnoty ocelových stožárů pro větrné elektrárny. Komise tuto záležitost uznala. Počet stožárů z jiného materiálu než z oceli v Unii v posuzovaném období byl však nízký (134) a tyto stožáry nejsou pro řadu projektů vhodné. Stožáry z jiného materiálu než z oceli proto nemohly zmírnit příčinnou souvislost zjištěnou mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii.

5.2.8.   Jiné činitele

(395)

CCCME uvedla, že významné investice výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii, zejména v roce 2017, vyvíjely tlak na zisk výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii v následujících letech, kdy se poptávka snížila. Za prvé, poptávka se po roce 2017 nesnížila. Za druhé, v roce 2017 vytvářeli výrobci ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii peněžní tok, který představoval více než třetinu investic uskutečněných v tomto roce. Společně s kumulovanými zisky a peněžním tokem vytvořeným v letech před rokem 2017, kdy nedocházelo k dumpingu působícímu újmu, měli výrobci v Unii dostatečné finanční prostředky k financování těchto investic. Šetření však ukázalo, že investice výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii zařazených do vzorku představovaly oprávněné výměny, změny požadované poptávkou na trhu a nutné modernizace zařízení zaměřené na poskytování služeb uživatelům.

(396)

Společnost SGRE poukázala na zvýšené odpisy společnosti GRI jako na příčinu újmy. Šetření zjistilo, že odpisy společnosti GRI byly v souladu s platnými vnitrostátními a mezinárodními účetními standardy. Šetření navíc nemohlo prokázat, že jakékoli změny v odpisech společnosti GRI ovlivnily příčinnou souvislost zjištěnou mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie jako celek.

(397)

Společnost Vestas připisovala újmu oslabení čínské měny, které zlepšilo konkurenceschopnost čínských ocelových stožárů pro větrné elektrárny. Komise však zjistila, že toto tvrzení je chybné. Bylo zjištěno, že čínští výrobci ocelových stožárů pro větrné elektrárny fakturují vývoz do Unie buď v USD, nebo v EUR. V období šetření byl USD ve skutečnosti relativně silný, v rozmezí od 1,07 do 1,14 EUR/USD. Naproti tomu v srpnu 2020 činil směnný kurz EUR/USD více než 1,18 a v lednu 2021 více než 1,22. Měnové výkyvy proto nemohly způsobit podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(398)

Po poskytnutí konečných informací CCCME tvrdila, že příčinným faktorem újmy byl pokles spotřeby v roce 2019, který pokrývá polovinu období šetření. V tomto ohledu rovněž poukázal na relativně nízkou úroveň instalované kapacity v Německu v roce 2019, a zejména v roce 2020. Komise toto tvrzení zamítla, jelikož spotřeba v Unii v roce 2019 byla ve srovnání s rokem 2017 stále o 5 % vyšší a pokles spotřeby v roce 2019 byl dočasný a v období šetření ho následoval silný nárůst o 8 %.

(399)

CCCME po poskytnutí konečných informací rovněž tvrdila, že Komise se měla zabývat dopadem pandemie COVID-19 na újmu, jelikož pandemie způsobila významný hospodářský útlum a silně ovlivnila globální dodavatelské řetězce. Komise uvedla, že období šetření skončilo v polovině roku 2020 a neexistují žádné známky toho, že by se během posledních čtyř měsíců období šetření, kdy se pandemie dostala do Unie, snížila poptávka po ocelových stožárech pro větrné elektrárny, nebo že by se začaly objevovat problémy se získáváním surovin. Tvrzení CCCME bylo proto zamítnuto.

5.3.   Závěr ohledně příčinné souvislosti

(400)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, neutlumily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

6.   ÚROVEŇ OPATŘENÍ

(401)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

6.1.   Rozpětí újmy

(402)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(403)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto faktory: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčené země, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí by nemělo být nižší než 6 %.

(404)

Žadatelé uvedli, že 10 % představuje přiměřený cílový zisk, jelikož byl údajně dosažen některými žadateli v období, na které se podnět vztahuje (135). Několik uživatelů tvrdilo, že úroveň zisku, kterou uváděli žadatelé, je však nepřiměřeně vysoká.

(405)

V čl. 7 odst. 2c základního nařízení se stanoví minimální cílový zisk ve výši 6 %. Šetřením bylo zjištěno, že během celého posuzovaného období měl velký podíl na trhu v Unii dovoz z Číny a ziskovost výrobního odvětví Unie byla nižší než 6 %. Komise proto posoudila ziskovost výrobního odvětví Unie v průběhu šesti let před začátkem posuzovaného období a zjistila, že v letech 2015 a 2016, tj. dva roky před začátkem referenčního období, činila jeho ziskovost 8,4 %, resp. 9,8 % (136). Komise nemá žádné informace o úrovni a cenách dovozu před začátkem posuzovaného období. Úroveň zisku dosažená v těchto dvou letech však naznačuje, že prodejní ceny výrobního odvětví každopádně nebyly čínským dovozem stlačeny, i kdyby byl takový dovoz na trhu Unie v letech 2015 a 2016 přítomen ve významných objemech. Komise proto dospěla k závěru, že cílový zisk ve výši 9,1 %, což je průměrný zisk dosažený výrobním odvětvím Unie v těchto dvou letech, je přiměřený, protože během posuzovaného období byla ziskovost výrobního odvětví Unie již ovlivněna vysokou úrovní dovozu z Číny. Tento cílový zisk byl za účelem stanovení ceny nepůsobící újmu přičten ke skutečným výrobním nákladům výrobního odvětví Unie.

(406)

Po poskytnutí konečných informací se společnost Suzhou Titan domnívala, že úprava hodnoty CIF o 0,5 %, kterou Komise provedla za účelem pokrytí nákladů po dovozu, je příliš nízká s ohledem na náklady na dopravu, které hradí uživatelé, a na (vyšší) úpravu, kterou Komise provedla v jiných šetřeních. Komise toto tvrzení zamítla. Provedená úprava je založena na údajích poskytnutých spolupracujícími uživateli a ověřena Komisí dálkovou křížovou kontrolou, a je tedy specifická pro daný případ.

(407)

Po poskytnutí konečných informací CCCME uvedla, že cílový zisk by měl činit 6 %, jelikož ziskovost výrobního odvětví Unie v posledních několika letech byla nižší než 6 %, a že by nebylo reprezentativní pro současné tržní podmínky, kdyby základem byly údaje z let 2015 a 2016. Komise toto tvrzení zamítla. Z výše uvedených důvodů nelze jako referenční hodnotu použít ziskovost během posuzovaného období, zatímco ziskovost během dvou let před tímto obdobím splňuje požadavky čl. 7 odst. 2c.

(408)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost GE zjistila, že výše popsaná metodika je chybná. Společnost GE uvedla, že ceny výrobního odvětví Unie nebyly stlačeny během posuzovaného období, a považovala za zbytečné, aby Komise vycházela z informací z let před posuzovaným obdobím, protože podle jejího názoru došlo k nárůstu dovozu ocelových stožárů pro větrné elektrárny z Číny až v roce 2019. Komise zjistila, že toto tvrzení je neopodstatněné, podle tabulky 4 tohoto nařízení, která jasně ukazuje 44% nárůst čínského dovozu mezi lety 2017 a 2018 a podíl čínského dovozu na trhu ve výši nejméně 25 % v roce 2017, což je stále nejnižší míra v posuzovaném období. Na základě údajů v podnětu společnost GE rovněž tvrdila, že úrovně čínského dovozu v letech 2016, 2017 a 2018 byly srovnatelné. Zjištění tohoto šetření (viz tabulka 4), která byla sdělena zúčastněným stranám, však přinesla údaje o dovozu v posuzovaném období, které jsou velmi odlišné od údajů v podnětu, protože Komise nemá údaje o dovozu pouze ocelových stožárů pro větrné elektrárny před tímto obdobím. Proto, jak již bylo uvedeno, úroveň dovozu z Číny v letech 2015 a 2016 není známa, ale ziskovost dosažená výrobním odvětvím Unie v těchto letech naznačuje, že jeho prodejní ceny nebyly stlačeny čínským dovozem, jak je vysvětleno ve 405. bodě odůvodnění. Společnost GE požadovala cílový zisk ve výši 6 %, „protože by to téměř zdvojnásobilo úroveň zisku dosaženého Unií (výrobním odvětvím) na začátku posuzovaného období a představovalo by to zvýšení o 7,4 % oproti úrovni v období šetření“ (137). Toto odůvodnění nezohledňuje všechna příslušná ustanovení základního nařízení. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(409)

Žádný z výrobců zařazených do vzorku nepožadoval podle čl. 7 odst. 2c základního nařízení zahrnutí ušlých investic nebo nákladů na výzkum a vývoj a inovace. Rovněž nebyly podány žádné podněty podle čl. 7 odst. 2d základního nařízení, tedy ohledně budoucích nákladů, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie v rámci mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jichž je Unie smluvní stranou, a úmluv MOP uvedených v příloze Ia základního nařízení během období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2.

(410)

Úroveň pro odstranění újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny každého vyvážejícího výrobce v dotčené zemi zařazeného do vzorku podle jednotlivých typů, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání se vyjádřil jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(411)

Společnosti Suzhou Titan, GE a sdružení EWTA vznesly stejné připomínky, pokud jde o úroveň cenového srovnání, která se má použít pro výpočet prodeje pod cenou, i připomínky týkající se výpočtu cenového podbízení (uvedené ve 326. až 328. bodě odůvodnění). Tato tvrzení byla zamítnuta ze stejných důvodů, jako jsou důvody vysvětlené v uvedených bodech odůvodnění použitých obdobně.

(412)

Společnosti GE a Vestas tvrdily, že rozpětí cenového podbízení by mělo být považováno za rozpětí újmy. Komise toto tvrzení zamítla, protože takový přístup by způsobil výši cla, která by v rozporu s platnými pravidly neodstranila újmu způsobenou dumpingovým dovozem do výrobního odvětví Unie.

(413)

Po poskytnutí konečných informací společnost Suzhou Titan zpochybnila důvěryhodnost rozpětí stanovených způsobem vysvětleným ve 410. bodě odůvodnění vzhledem k úrovni shody mezi jejím prodejem a zveřejněným prodejem v Unii. Strana požádala o to, aby byly při výpočtech rozlišovány pevninské a mořské ocelové stožáry pro větrné elektrárny z důvodu komplexnějšího a úplnějšího posouzení jejího vývozu v rámci těchto výpočtů, přičemž uvedla, že PCN se záporným rozpětím prodeje pod cenou nemohly způsobit újmu. Komise tato tvrzení zamítla. Komise objasnila, že výpočty vycházely pouze z pevninských ocelových stožárů pro větrné elektrárny. Porovnání PCN je z celkového hlediska podstatné a umožňuje získat jasnou představu, pokud jde o rozpětí újmy. Skutečnost, že několik PCN vykazuje záporné rozpětí prodeje pod cenou, nemá vliv na výpočet rozpětí újmy, ani nemění závěry o újmě.

(414)

CCCME požádala Komisi o sdělení úrovně shody, pokud by některé parametry PCN nebyly odstraněny / zmírněny. Komise se domnívala, že sdělení scénáře, který není zachován pro účely výpočtů, je irelevantní.

(415)

Vyvážející výrobce společnost Chengxi Shipyard tvrdila, že rozpětí prodeje pod cenou by se mělo počítat na kus, nikoli na kg. Toto tvrzení bylo zamítnuto ze stejných důvodů, jako jsou důvody uvedené ve 329. bodě odůvodnění použitém obdobně.

(416)

Úrovně pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „všechny ostatní společnosti“ byly stanoveny stejným způsobem jako dumpingová rozpětí pro tyto společnosti (viz 287. a 290. bod odůvodnění). Na tomto základě se s ohledem na zbytkové rozpětí újmy Komise domnívala, že je vhodné je stanovit na úrovni váženého průměrného rozpětí újmy stanoveného pro typy výrobku, které společnost Suzhou Titan, což je vyvážející výrobce zařazený do vzorku s nejvyšším individuálním rozpětím újmy, nejvíce vyváží. Tyto typy výrobků představovaly více než 50 % vývozu výrobku, který je předmětem šetření, této společnosti do Unie během období šetření.

Společnost

Konečné dumpingové rozpětí (v %)

Konečné rozpětí újmy (v %)

Chengxi Shipyard

127,8

7,5

Penglai Dajin

49,7

7,2

Suzhou Titan

60,7

14,4

Ostatní spolupracující společnosti

83,2

11,2

Všechny ostatní společnosti

144,2

19,2

(417)

Po poskytnutí konečných informací sdružení EWTA tvrdilo, že navrhovaná cla nestačí k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie. Tato cla by neobnovila rovné podmínky a spravedlivou cenovou hladinu na trhu Unie a nezlepšila by ziskovost výrobního odvětví Unie. Nesplňovala by požadavky čl. 9 odst. 4 základního nařízení, podle nichž je třeba použít nižší clo, pokud je přiměřené k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(418)

Sdružení EWTA dále uvedlo, s odkazem na čl. 7 odst. 2 a 2a základního nařízení, že primární právní předpisy EU opravňují k uložení cel na úrovni dumpingového rozpětí, a že pokud by se Komise odchýlila od požadavků čl. 7 odst. 2 a použila nižší clo podle čl. 7 odst. 2a, měla by Komise přezkoumat, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy, a vzít v úvahu existenci zkreslení na trhu surovin, pokud jde o dotčený výrobek.

(419)

Podle sdružení EWTA základní nařízení zavádí ustanovení v čl. 7 odst. 2, jehož cílem je poskytnout maximální ochranu zájmů EU. Sdružení EWTA tvrdilo, že pokud by se Komise chtěla odchýlit od čl. 7 odst. 2, měly by provést nezbytná šetření a ověřit, zda jsou splněny podmínky pro stanovení výše cel na nižší úrovni. Pokud jde o výše uvedený bod, podle názoru sdružení EWTA nemá Komise žádný prostor pro uvážení a zdá se, že neexistuje žádný jiný primární právní základ EU, který by Komisi umožňoval odchýlit se od ustanovení základního nařízení, natož přenést povinnost nebo úkol tento bod vyšetřit a prokázat na žadatele. V této souvislosti sdružení EWTA uvedlo, že pokud jde o ně, podnět poskytl přiměřené skutečnosti a argumenty a jasně vyžaduje od Komise, aby stanovila cla na úrovni dumpingového rozpětí z důvodu vážného narušení trhu, které se týká dotčené klíčové suroviny a které Komise sama již při několika nedávných příležitostech konstatovala. V této souvislosti sdružení EWTA odkázalo na oddíl 2.7.2. podnětu, který ukazuje vývoj významného cenového rozdílu ocelových plechů mezi Unií a Čínskou lidovou republikou, který je třeba chápat tak, že spadá do působnosti čl. 7 odst. 2a základního nařízení, který se týká skutečnosti, že „cena suroviny je podstatně nižší, než jsou ceny na reprezentativních mezinárodních trzích“. Sdružení EWTA dále uvedlo, že jelikož Komise již zjistila existenci zkreslení u dotčených surovin, jakož i u jiných klíčových vstupů, jako je energie a práce, mělo by být jednoduché začlenit tyto aspekty ve prospěch odchylky od čl. 7 odst. 2a a vymáhat cla na základě čl. 7 odst. 2. S ohledem na výše uvedené skutečnosti sdružení EWTA trvalo na svém požadavku uložit cla na úrovni dumpingového rozpětí v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení a tvrdilo, že nalezlo účinnou, efektivní a konstruktivní právní cestu, jak zajistit, aby byl tento požadavek základního nařízení splněn.

(420)

Komise uvedla, že obecné pravidlo pro výpočet výše cla je uvedeno v čl. 7 odst. 2 základního nařízení, podle kterého je třeba upřednostnit rozpětí újmy, pokud je nižší než dumpingové rozpětí (dále jen „pravidlo nižšího cla“). Toto rozpětí újmy z podstaty věci obvykle odstraní újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, protože je vypočteno tak, že se ke skutečným výrobním nákladům, které vznikly výrobnímu odvětví Unie, připočítá cílový zisk stanovený podle čl. 7 odst. 2c základního nařízení.

(421)

Výjimka z tohoto obecného pravidla je, jak sdružení EWTA správně zdůraznilo, uvedena v čl. 7 odst. 2a základního nařízení, podle kterého je třeba vzít v úvahu, zda došlo v souvislosti s dotčeným výrobkem ke zkreslení na trhu surovin.

(422)

V čl. 7 odst. 2a čtvrtém pododstavci základního nařízení se stanoví, že šetření se vztahuje na jakékoli zkreslení surovin uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce, pro jehož existenci má Komise dostatečné důkazy podle článku 5. Článek 5 základního nařízení obsahuje ustanovení týkající se zahájení řízení. Při zahájení řízení neposkytl podnět žádný důkaz o existenci jakýchkoli opatření uvedených v čl. 7 odst. 2a druhém pododstavci základního nařízení v ČLR a ani Komise neměla žádný důkaz o existenci těchto opatření. Šetření Komise se na toto zkreslení tedy nemohlo vztahovat. Tvrzení sdružení EWTA bylo proto zamítnuto.

6.2.   Závěr ohledně úrovně opatření

(423)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení:

Společnost

Konečné antidumpingové clo

Chengxi Shipyard

7,5 %

Penglai Dajin

7,2 %

Suzhou Titan

14,4 %

Ostatní spolupracující společnosti

11,2 %

Všechny ostatní společnosti

19,2 %

7.   ZÁJEM UNIE

7.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(424)

Žádný výrobce ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii s opatřeními nesouhlasil. Očekává se, že opatření obnoví rovné podmínky a spravedlivou cenovou hladinu na trhu Unie a zlepší ziskovost výrobního odvětví Unie.

(425)

Výrobní odvětví Unie prošlo v posuzovaném období restrukturalizací a neustále usiluje o zlepšování své účinnosti, pokud jde o nákladovou efektivnost a inovace a lepší služby zákazníkům. Žadatel však uvedl, že v letech 2018–2019 museli čtyři výrobci ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii zahájit insolvenční řízení (138).

(426)

Pokud by žádná opatření nebyla zavedena, je možné, že by museli následovat někteří další výrobci v Unii a omezit své činnosti v oblasti ocelových stožárů pro větrné elektrárny nebo tyto stožáry dokonce demontovat a snižovat počet pracovních míst (139). To by mohlo vést k tomu, že uživatelé budou mít k dispozici ještě omezenější zdroje dodávek, že se zpozdí dodací lhůty a že bude negativně ovlivněna hospodářská soutěž na trhu. Ztráta know-how v Unii není žádoucí v kontextu cílů Unie týkajících se pevninských a mořských větrných elektráren pro nadcházející roky. Míra využití kapacity uvedená v tabulce 6 výše ukazuje, že na rozdíl od tvrzení některých stran může výrobní odvětví Unie uspokojit poptávku v Unii a přesto mít volné kapacity.

(427)

Ochrana výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii by posílila hodnotový řetězec obnovitelných zdrojů v Unii a udržitelný obchodní model založený na bezpečnosti dodávek a spravedlivé hospodářské soutěži. V nadcházejících letech se očekává nárůst poptávky po elektrárnách na větrnou energii. Společnost WindEurope proto očekává, že tržní hodnota stožárů pro větrné elektrárny bude vzrůstat o 2,4 % ročně a v roce 2029 tak dosáhne 4 miliard EUR (140).

(428)

Nebudou-li tato opatření přijata, je velmi pravděpodobné, že se situace výrobního odvětví Unie dále zhorší. V Číně existuje značná nadměrná kapacita výroby ocelových stožárů pro větrné elektrárny. Tato kapacita přesahuje 23 000 stožárů ročně, tj. 100 % světové poptávky (141), v situaci, kdy čínští výrobci ocelových stožárů pro větrné elektrárny čelí opatřením na ochranu obchodu v několika částech světa, jako jsou USA (142), Austrálie (143) nebo Mexiko (144), a proto je velmi pravděpodobné, že čínský dovoz do Unie by se dále zvyšoval.

(429)

Po poskytnutí konečných informací si sdružení EWTA a několik výrobců v Unii stěžovali na zdlouhavost řízení o uložení konečných opatření a na zveřejněnou úroveň cel, kterou považovali za příliš nízkou na to, aby bylo výrobní odvětví Unie dostatečně chráněno. Komise tyto připomínky zamítla. Časový plán šetření byl plně v souladu s příslušnými právními předpisy a Komise věnovala dosažení svých závěrů náležitou péči. Kromě toho Komise vypočítala antidumpingová cla, která mají být uložena, na základě souborů údajů předložených příslušnými stranami, které byly ověřeny, a s použitím všech příslušných ustanovení základního nařízení.

(430)

Na základě výše uvedených skutečností Komise dospěla k závěru, že uložení antidumpingových cel by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

7.2.   Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(431)

Komise zjistila, že obchod s ocelovými stožáry pro větrné elektrárny je v podstatě nezprostředkovaný, protože uživatelé stožáry nakupují přímo od výrobců stožárů. Uživatelé v Unii si obvykle zajišťují dovoz stožárů.

(432)

Při šetření nespolupracovaly žádné společnosti, které se zabývají pouze dovozem stožárů. Jedna společnost v Hongkongu, která je ve spojení s čínskou skupinou Envision (vývojářem větrných turbín), vyplnila dotazník určený pro dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, a považovala opatření za zbytečná pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže na trhu s ocelovými stožáry pro větrné elektrárny. Šetření ukázalo, že respondent je součástí skupiny, jejíž hlavní zájmy jsou rovnocenné zájmům uživatele ocelových stožárů pro větrné elektrárny.

(433)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné důkazy o tom, že by uložení antidumpingových cel mělo dopad na dovozce.

7.3.   Zájem uživatelů

(434)

Dotčený výrobek obvykle prodávají výrobci ocelových stožárů pro větrné elektrárny přímo výrobcům větrných turbín, kteří jsou v tomto řízení uživateli, pokud na ocelové stožáry pro větrné elektrárny montují úplné větrné turbíny.

(435)

Uživatelé GE a Vestas, kteří dohromady tvořili nejméně 50 % spotřeby Unie během období šetření, předložili na požádání odpovědi na dotazník a některé další informace. Uživatelé SGRE a Nordex navíc na požádání předložili určité informace o svých nákupech. Tyto čtyři společnosti patří mezi deset největších výrobců větrných turbín (145).

(436)

CCCME měla za to, že uživatelé jsou úspěšným příkladem globalizace a mezinárodní spolupráce, protože integrují komponenty z celého světa, včetně čínských ocelových stožárů pro větrné elektrárny. CCCME uvedla, že opatření týkající se ocelových stožárů pro větrné elektrárny čínského původu by měla dopad na dodavatelský řetězec a zpozdila by projekty týkající se větrné energie, protože uživatelé mají pro dodavatele složitá a dlouhá výběrová řízení. Komise s tím nesouhlasila, protože opatření obnoví rovné podmínky a nebudou bránit dovozu z Číny. Kromě toho není uživatelské odvětví ve svém dodavatelském řetězci závislé na Číně, pokud jde o dodávky ocelových stožárů pro větrné elektrárny, protože je získává od mnoha dalších kvalifikovaných dodavatelů v Unii i jinde. Touto otázkou se dále zabývá 443. bod odůvodnění níže.

(437)

Obavy uživatelů vyjádřilo sdružení WindEurope a několik výrobců větrných turbín. Někteří uživatelé uvedli, že nemohli absorbovat antidumpingová cla na ocelové stožáry pro větrné elektrárny, protože platili antidumpingová a antisubvenční cla na různé jiné suroviny používané ve větrných turbínách a protože náklady na stožáry představují významný podíl nákladů na větrnou turbínu. Někteří uživatelé uváděli ztráty, které několik z nich v nedávné minulosti v Unii zaznamenalo. Společnost SGRE uvedla, že uživatelé hlásí nízké zisky za rok 2021 (146). Někteří uživatelé tvrdili, že opatření by zvýšila ceny ocelových stožárů pro větrné elektrárny (včetně cen stožárů pocházejících z Unie), negativně ovlivnila zisky uživatelů a některé jejich činnosti, zmrazila by pronájmy a v některých částech Unie by vedla k uzavření méně konkurenceschopných výrobních zařízení. V tomto ohledu uvedla společnost WindEurope, že v roce 2019 představovalo evropské odvětví větrné energie více než 300 000 pracovních míst, z nichž více než 50 000 byla přímými pracovními místy poskytovanými výrobci větrných turbín, přičemž toto odvětví přinášelo významné příjmy a přispívalo k HDP EU. Několik uživatelů uvedlo, že dovoz je nezbytný, a obávalo se nedostatku kapacity a (zhoršení) problémů v oblasti dodávek v Unii, zejména u větších velikostí (147). Společnost SGRE tvrdila, že vyšší náklady pro uživatele jsou způsobeny nutností získávat zdroje od suboptimálních dodavatelů, pokud jde o konkrétní místa. Společnost GE uvedla, že kapacita by měla být analyzována odděleně u pevninských stožárů a mořských stožárů, a tvrdila, že žadatelé pracují téměř na plnou kapacitu výroby pevninských stožárů a že při několika příležitostech nebyli schopni uspokojit potřeby společnosti GE s ohledem na požadavky specifikace nebo v rámci nezbytných dodacích lhůt (a někdy vůbec ne). Podle společnosti GE tlačila společnost GRI poptávku po ocelových stožárech pro větrné elektrárny v Unii na svá výrobní zařízení v Turecku a Indii. Společnost SGRE uvedla, že z odpovědi společnosti GRI na dotazník vyplývá, že společnost musela ocelové stožáry pro větrné elektrárny nakupovat, aby uspokojila poptávku. Některá tvrzení, zejména tvrzení týkající se vyšších nákladů pro uživatele a záležitostí ohledně dodávek, byla po poskytnutí konečných informací zopakována. O všech tvrzeních uvedených v tomto bodě odůvodnění je pojednáno v následujících bodech odůvodnění.

(438)

Úvodem Komise konstatovala, že většina obecných prohlášení uživatelů týkajících se dopadu cla byla učiněna s ohledem na tvrzení uvedená v podnětu s vypočtenými dumpingovými rozpětími ve výši přesahující 50 % a rozpětími újmy do výše 20 %. Jinými slovy, uživatelé nebrali v úvahu výši celních sazeb v rámci současného šetření.

(439)

Strany se lišily v kvantifikaci nákladů ocelových stožárů pro větrné elektrárny v rámci nákladů na větrné turbíny, přičemž procentní podíly se pohybovaly v rozmezí 20 % (148)–30 %. Žádné důkazy ve spisu k případu nenaznačovaly, že by uživatelé nebyli schopni přenést zvýšení nákladů na ocelové stožáry pro větrné elektrárny způsobené případným navrhovaným clem na vývojáře projektů nebo jiné strany. Kromě toho, pokud jde o referenční období, šetření neodhalilo žádné ztráty u spolupracujících uživatelů GE a Vestas. U výrobků obsahujících výrobek, který je předmětem šetření, vykázala společnost GE ve své odpovědi na dotazník zisk v rozmezí od 5 % do 10 % v roce 2019 a v období šetření (149). V těchto obdobích dosahovala společnost Vestas zisků ve stejném rozmezí, přičemž v příštích letech předpokládala zisky vyšší (150). Je třeba poznamenat, že ziskovost uživatelů musí být vnímána v širším kontextu, protože prodej větrných turbín obsahujících ocelové stožáry pro větrné elektrárny probíhá v rámci většího projektu (151) a často je spojen se smlouvami o poskytování služeb a údržby (152) po dobu několika let. V rámci společnosti Vestas byla v roce 2020 velmi silná výkonnost divize služeb, s 10% každoročním nárůstem příjmů a rekordním rozpětím EBIT ve výši 28 % (153). Pokud jde o společnosti Nordex a SGRE, v letech 2017 až 2019 byla u zakázek na větrné turbíny marže za služby také výrazně vyšší než jejich rozpětí EBIT (kladné) (154). Skutečnost, že v roce 2021 (155) měli někteří uživatelé nižší zisky (156), nemůže změnit skutečnost, že většina uživatelů si vedla v období, kdy náklady na větrnou energii klesaly (157), velmi dobře, a existence určité cykličnosti jejich příjmů, v závislosti na fázi projektů, kterými se zabývají. Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací CCCME poukázala na jasné očekávání výrazného zotavení po období šetření, zejména pokud jde o spotřebu a výrobu (158).

(440)

Vzhledem k tomu, že uživatelé poskytli velmi dílčí údaje o váze nákladů na ocelové stožáry pro větrné elektrárny v rámci svých projektů, nebyla Komise schopna provést smysluplnou kvantifikaci, do jaké míry by opatření zvýšila celkové náklady projektů. Odhady ukazují na nízké procento, které by záviselo na rozsahu smlouvy. Sdružení EWTA uvedlo, že zvýšení nákupní ceny v důsledku cla by se promítlo do ročního zvýšení nákladů na projekt o 0,5 % této částky (159). Pokud by tedy uložení antidumpingových opatření vedlo např. k celkovému zvýšení cen ocelových stožárů pro větrné elektrárny o 10 % pro uživatele, kteří by většinu tohoto zvýšení cen přenesli na své zákazníky, vedlo by to podle sdružení EWTA ke každoročnímu zvýšení nákladů na projekt o 0,05 %. Je třeba také uvést, že společnost GE ani společnosti Vestas, Nordex a SGRE nespoléhají výhradně na čínský dovoz ocelových stožárů pro větrné elektrárny.

(441)

Po poskytnutí konečných informací uvedla společnost SGRE, že i kdyby měla cla relativně malý dopad na náklady ocelových stožárů pro větrné elektrárny vyjádřené v procentech, v absolutních číslech by byl dopad značný, vzhledem k tomu, že uživatelé musí optimalizovat výrobní zařízení v důsledku konkurenčního tlaku a že musí přispívat k energetické konkurenceschopnosti větrné energie z hlediska celkových vyrovnaných nákladů na výrobu energie, tj. průměrných čistých současných nákladů na výrobu energie výrobního závodu za dobu jeho životnosti. Údajný „značný“ dopad tato strana nekvantifikovala. Komise toto tvrzení zamítla. Vzhledem k úvahám uvedeným ve 438. a 440. bodě odůvodnění výše se neočekává, že by opatření týkající se dovozu čínských ocelových stožárů pro větrné elektrárny měla významný dopad na zisky spolupracujících uživatelů, jejich činnosti v oblasti výzkumu a vývoje nebo na výrobní operace některých částí větrných turbín ze strany uživatelů.

(442)

Jak uvedla společnost WindEurope, uživatelé vytvářejí v Unii významnou přidanou hodnotu. To je také případ výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii jako výrobců komponentů (160). 300 000 a/nebo 50 000 pracovních míst uvedených společností WindEurope by však nemělo být srovnáváno s údaji Unie o zaměstnanosti uvedenými v tabulce 8 tohoto nařízení. Údaj o počtu 300 000 pracovních míst ve skutečnosti zahrnuje také pracovní místa výrobců součástí, včetně výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii a pracovních míst poskytovatelů služeb na pevnině a na moři. Toto číslo zahrnuje také pracovní místa v subjektech v zemích mimo EU, jako je Spojené království, Turecko, Norsko a Švýcarsko, a 140 000 nepřímých pracovních míst různého druhu. Uživatelé, kteří vykázali celkové údaje o pracovních místech, neuvedli počet pracovních míst, která by mohla být v jejich subjektech ohrožena, pokud by byla na ocelové stožáry pro větrné elektrárny pocházející z ČLR uvalena opatření. Ostatní uživatelé uvedení ve 435. bodě odůvodnění neposkytli žádné údaje o pracovních místech. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se Komise domnívá, že opatření budou spíše podporovat pracovní místa v odvětví větrné energie v Unii jako celku, neboť se očekává, že počet pracovních míst v této oblasti poroste (161).

(443)

Pokud jde o připomínky uživatelů k problémům s dodávkami, šetření ukázalo, že uživatelé pracují spíše s omezenou základnou dodavatelů ocelových stožárů pro větrné elektrárny z toho důvodu, že nalezení (alternativních) kvalifikovaných dodavatelů stožárů pro větrné elektrárny trvá dlouhou dobu. Základna dodavatelů v Unii je však velká, podobně jako škála velikostí, které mohou vyrábět. Pokud jde o škálu velikostí, jak je uvedeno ve 42. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že výrobní odvětví Unie má výrobní kapacitu pro všechny požadované velikosti ocelových stožárů pro větrné elektrárny. Ze spisů, ve kterých jsou uvedeny výpočty újmy, vyplývá, že výrobci v Unii zařazení do vzorku prodávali profily o průměru větším než 5 metrů, stejně jako čínští výrobci. Kromě toho po poskytnutí konečných informací uživatel SGRE především zaznamenal vznik nových, modernějších výrobních zařízení v Unii, která jsou schopna vyrábět větší ocelové stožáry pro větrné elektrárny, v letech 2017, 2018 a 2020 (162). Oznámení společností předložená výrobci v Unii uvádějí rozměry, které jsou větší než rozměry prodávané výrobci v Unii zařazenými do vzorku (163). V Unii skutečně existují významné dodávky: výrobní kapacita výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii je vyšší než spotřeba v Unii a v Unii jsou k dispozici významné kapacity ocelových stožárů pro větrné elektrárny (viz tabulka 6), které zajišťují služby všem požadovaným lokalitám a trhům s mořskými i pevninskými elektrárnami. CCCME uznala nárůst kapacity výrobního odvětví Unie v posledních letech. Ačkoli byly tržní podmínky kvůli značné přítomnosti levných čínských ocelových stožárů pro větrné elektrárny obtížné, v posuzovaném období zvýšilo výrobní odvětví Unie kapacitu podle požadavků zákazníků (164) a zavázalo se svou kapacitu dále zvyšovat, pokud to tržní podmínky dovolí. Pokud budou uložena opatření, bude dovoz z Číny stále možný (i když s korigovanou úrovní cen) a dovoz z jiných zemí bude i nadále dostupný (165).

(444)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise tvrzení shrnutá ve 437. bodě odůvodnění zamítla.

(445)

Po poskytnutí konečných informací společnost SGRE tvrdila, že čínští výrobci uspokojují pouze poptávku v Dánsku, Švédsku a Finsku, neboť v jižních členských státech nejsou dostatečně konkurenceschopní. Komise uvedla, že Unie je jednotný trh. Šetření navíc ukázalo, že prodej čínských ocelových stožárů pro větrné elektrárny neprobíhá pouze v severních členských státech. Komise zjistila, že tvrzení společnosti SGRE je neopodstatněné.

(446)

Některé strany uvedly, že technologie větrných turbín a technologie solárních panelů (vyráběných většinou mimo Unii) si někdy přímo konkurují, pokud jde o cenu za kWh elektřiny. Tato konkurence zvýšila tlak na výrobu ocelových stožárů pro větrné elektrárny za stále nižší ceny. Proto tvrdily, že i kdyby uložení opatření mohlo zachránit nebo vytvořit pracovní místa v odvětví výroby ocelových stožárů pro větrné elektrárny, tuto výhodu by pravděpodobně převážila ztráta pracovních míst v jiných částech odvětví větrných turbín v důsledku nižší poptávky (ztráta zakázek ve prospěch odvětví solárních panelů kvůli zvýšeným cenám stožárů a následně i větrných turbín).

(447)

Toto tvrzení bylo zamítnuto. Ve většině případů je místo vhodné a vytvořené buď výhradně pro výrobu větrné energie, nebo výhradně pro výrobu solární energie díky svému umístění (např. na moři, v místě, kde je zachyceno maximum slunečního svitu nebo větru atd.) nebo požadavkům komisaře/populace. Kromě toho výše uvedené tvrzení předpokládá, že uložení opatření povede k celkovému zvýšení nákupní ceny větrných turbín, ale jak je vysvětleno ve 438. až 441. bodě odůvodnění, neočekává se, že by opatření týkající se dovozu čínských ocelových stožárů pro větrné elektrárny měla významný dopad na uživatele, a to i vzhledem k dostupnosti zdrojů dodávek vysvětlených ve 443. bodě odůvodnění.

7.4.   Zájem dodavatelů

(448)

Ocelářský svaz Eurofer uvedl, že existuje jasný zájem Unie na přijetí opatření týkajících se ocelových stožárů pro větrné elektrárny, aby se zabránilo tomu, že se újma, kterou utrpěli výrobci kvarto plechů chránění antidumpingovými opatřeními, přesune do nižších úrovní hodnotového řetězce oceli v Unii. Tato strana zdůraznila význam odvětví výroby ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii pro dodavatele oceli v Unii a v souvislosti s plány obnovitelných zdrojů energie v Unii. Podle informací o trhu (166) budou obnovitelné energie vyžadovat 8 až 10krát více oceli na vyrobený MW než fosilní energie, přičemž počet instalovaných větrných turbín se v nadcházejících letech zvýší.

(449)

CCCME uvedla, že opatření by odradila čínské investice v Unii spočívající v nákupu (insolventních) místních výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny, což by mělo negativní dopad na evropské dodavatele strojů. Komise s tím nesouhlasila. Očekává se, že výrobci strojních zařízení v Unii budou mít ze zlepšení situace výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii prospěch.

(450)

Komise očekává, že opatření budou přínosem pro předcházející odvětví v Unii, zejména pro dodavatele surovin (např. ocelárny v Unii) a příslušné výrobce strojních zařízení v Unii.

7.5.   Zájmy životního prostředí

(451)

CCCME měla za to, že opatření zvýší výrobní náklady odvětví větrné energie v Unii. Společnost SGRE a CCCME tvrdily, že opatření by měla nepříznivý dopad na dosahování cílů Unie v oblasti obnovitelné energie a snižování emisí CO2, a proto by nebyla v zájmu Unie. Společnost GE se domnívala, že opatření budou bránit členským státům v dosahování cílů v oblasti obnovitelné energie, že projekty větrné energie již nebudou ekonomické, pokud nebudou splněny prahové hodnoty investic (např. zpoždění v harmonogramu / nelze získat podíl dluhového financování), a že zabrání rozvoji některých projektů. Po poskytnutí konečných informací se společnost WindEurope obávala nedostatečných investic do nejmodernější výroby a výzkumu a vývoje a toho, že evropský průmysl bude prohrávat v celosvětovém úsilí o vedoucí postavení v oblasti technologií, pokud jde o větrnou energii. Komise neočekává, že antidumpingová opatření na čínské ocelové stožáry pro větrné elektrárny ohrozí dosažení cílů Unie v oblasti obnovitelné energie a snižování emisí CO2 ani že povedou ke zrušení projektů větrné energie. Naopak se očekává, že opatření přispějí k rozšíření větrné energie po celé Unii tím, že vytvoří rovné podmínky, v nichž mohou všechny hospodářské subjekty, včetně čínských výrobců, soutěžit za spravedlivých podmínek.

(452)

Společnost GE uvedla, že opatření povedou k vyšším cenám energie pro spotřebitele a jsou v rozporu s cílem Komise, aby byla elektřina z obnovitelných zdrojů zaváděna za nejnižší možné ceny pro spotřebitele a daňové poplatníky. Komise nenalezla žádné doklady o tom, že by opatření týkající se ocelových stožárů pro větrné elektrárny vedla k významnému zvýšení cen energie pro spotřebitele v Unii. Žádná strana neposkytla údaje umožňující takové případné zvýšení kvantifikovat. Pokud jde o daňové poplatníky, očekává se, že předpokládané zvýšení počtu elektráren na větrnou energii v Unii (167) přinese prospěch komunitám, které projekty hostí, prostřednictvím daní a jiných výnosů (168).

(453)

S ohledem na finanční prostředky, které Unie a členské státy odvětví větrné energie poskytly, by byla opatření podle názoru společnosti GE v rozporu s vlastními zájmy Unie a ohrozila by udržitelnost odvětví větrné energie. Komise s tím nesouhlasila. Výrobci ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii, jako výrobci součástí, vytvářejí v rámci odvětví větrné energie významnou přidanou hodnotu (169). Očekává se, že opatření podpoří výrobce ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii a přinesou jim růst, stabilitu pracovních míst, příjmy a investice. Uživatelé by měli mít prospěch z široké základny konkurenceschopných, spolehlivých a finančně stabilních výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii a z vyhovujících dodacích lhůt, které výrobci v Unii mohou díky své blízkosti nabídnout.

7.6.   Jiné činitele

(454)

CCCME uvedla, že výrobci ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii se snaží posílit své téměř monopolní postavení na trhu krátce před očekávaným nárůstem poptávky, aby z tohoto očekávaného vývoje měli výhradní zisk. Komise měla za to, že toto tvrzení je nepodložené a neopodstatněné. Samotný počet výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny v Unii odporuje jakémukoli monopolnímu postavení na trhu. Obrázek 24 v nedávné publikaci společnosti WindEurope (170) ukazuje vysoký počet zařízení na výrobu stožárů (vyšší, než je počet zařízení, která vyrábějí jiné komponenty větrných elektráren).

(455)

Ve své odpovědi na dotazník dále společnost GE poukázala na možné snížení počtu zaměstnanců Unie u zprostředkovatelů, kteří se podílejí na činnosti přístavů, a subjektů zapojených do přepravy a instalace hotových větrných turbín. Vzhledem k předpokládaným nárůstům počtu elektráren na větrnou energii v Unii (viz poznámka pod čarou 167) Komise shledala toto tvrzení neopodstatněným.

7.7.   Závěr ohledně zájmu Unie

(456)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že by nebylo v zájmu Unie uložit konečná antidumpingová opatření na dovoz ocelových stožárů pro větrné elektrárny a jejich částí pocházejících z Číny.

8.   KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

8.1.   Předběžná poznámka

(457)

V oddíle 4 oznámení o zahájení řízení bylo uvedeno, že žadatel předložil důkazy o tom, že výrobek, který je předmětem šetření, se dováží v podstatném množství do pobřežních vod, tj. na umělý ostrov, pevná nebo plovoucí zařízení nebo jakoukoli jinou strukturu v kontinentálním šelfu členského státu nebo ve výlučné ekonomické zóně vyhlášené členským státem podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS).

(458)

Komise proto podle článku 14a základního nařízení rovněž zkoumala, zda by měla být případná opatření uložena i na kontinentálním šelfu / ve výlučné ekonomické zóně. Šetření ukázalo, že žádný z čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nevykázal prodej na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny. Komise neobdržela žádné údaje o prodeji čínských výrobců ocelových stožárů pro větrné elektrárny na kontinentální šelf / do výlučné ekonomické zóny, který by byl významný.

(459)

Jelikož tedy neexistují žádné důkazy o tom, že by byl dumpingový výrobek dovážen ve významných množstvích na kontinentální šelf / do výlučné ekonomické zóny, neukládají se na kontinentálním šelfu / ve výlučné ekonomické zóně žádná antidumpingová opatření.

(460)

Po poskytnutí konečných informací prohlásil žadatel i několik výrobců v Unii, že neexistence antidumpingových opatření na kontinentálním šelfu / ve výlučné ekonomické zóně ponechávají prostor pro některé dumpingové praktiky čínských výrobců. Komise tyto připomínky zamítla. Jelikož nejsou splněny požadavky článku 14a základního nařízení, jak již bylo vysvětleno, nemůže Komise v rámci stávajícího šetření uložit antidumpingová opatření na kontinentálním šelfu / ve výlučné ekonomické zóně.

8.2.   Konečná opatření

(461)

Vzhledem k závěrům, k nimž se dospělo ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení, by měla být uložena konečná antidumpingová opatření za účelem zamezení další újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem dotčeného výrobku. Z důvodů uvedených v oddíle 6, a zejména ve 417. až 422. bodě odůvodnění tohoto nařízení, by měla být antidumpingová cla stanovena v souladu s pravidlem nižšího cla.

(462)

Na základě výše uvedených skutečností jsou sazby cel, která budou uložena, stanoveny takto:

Společnost

Konečné antidumpingové clo

Chengxi Shipyard

7,5 %

Penglai Dajin

7,2 %

Suzhou Titan

14,4 %

Ostatní spolupracující společnosti

11,2 %

Všechny ostatní společnosti

19,2 %

(463)

Sazby antidumpingových cel pro individuální společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(464)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (171). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(465)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(466)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(467)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(468)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, mělo by se antidumpingové clo pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(469)

Výrobek, který je předmětem šetření a který při spojení s dalšími částmi tvoří jako celek větrnou turbínu, v současnosti spadá pod kód KN 8502 31 00. Aby bylo zajištěno, že antidumpingová cla budou uplatňována pouze na ocelové stožáry pro větrné elektrárny, je třeba stanovit, že v prohlášení o propuštění do volného oběhu musí být uvedena hodnota ocelového stožáru pro větrné elektrárny. Hodnota stožáru by měla být uvedena konkrétně pro kódy 8502310011 a 8502310085.

(470)

Statistické údaje týkající se ocelových stožárů pro větrné elektrárny jsou často vyjádřeny v počtu položek (kusů). V kombinované nomenklatuře stanovené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (172) není však pro ocelové stožáry pro větrné elektrárny žádná taková doplňková jednotka systematicky vymezena. Je proto nutné stanovit, že v prohlášení o propuštění do volného oběhu se musí u veškerého dovozu dotčeného výrobku kromě hmotnosti v kilogramech nebo tunách uvádět i počet kusů.

9.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(471)

S ohledem na článek 109 nařízení 2018/1046 (173), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(472)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 základního nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz určitých komerčních („utility scale“) ocelových stožárů pro větrné elektrárny, též kuželových, a jejich segmentů, též smontovaných, též se zabudovaným základovým segmentem stožáru, též spojených s gondolami nebo listy rotoru, určených k tomu, aby sloužily jako opěra pro gondolu a listy rotoru při použití ve větrných turbínách, které v aplikacích buď na pevnině, nebo na moři mají kapacitu pro výrobu elektrické energie rovnající se 1,00 megawattu nebo větší, s minimální výškou 50 metrů měřenou od základu stožáru po nejspodnější část gondoly (tj. místo, kde jsou stožár a gondola spojeny) po úplném smontování, pocházejících z ČLR, v současnosti kódů KN ex 7308 20 00 (kód TARIC 7308200011), ex 7308 90 98 (kód TARIC 7308909811), a jsou-li dováženy jako součást větrné turbíny, v současnosti kódů KN ex 8502 31 00 (kódy TARIC 8502310011 a 8502310085).

2.   Sazby konečného antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyráběný níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Země

Společnost

Sazba konečného antidumpingového cla

Doplňkový kód TARIC

Čína

Chengxi Shipyard Co., Ltd.

7,5  %

C726

Penglai Dajin Offshore Heavy Industry Co., Ltd.

7,2  %

C727

Suzhou Titan New Energy Technology Co., Ltd.

14,4  %

C728

Ostatní spolupracující společnosti uvedené v příloze

11,2  %

Viz příloha

Všechny ostatní společnosti

19,2 %

C999

3.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) (dotčeného výrobku) prodaného na vývoz do Evropské unie, na který se vztahuje tato faktura, bylo vyrobeno společností (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v [dotčené zemi]. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Při předložení prohlášení o propuštění do volného oběhu v souvislosti s větrnými turbínami uvedenými v čl. 1 odst. 1 pocházejícími z ČLR se do příslušného pole takového prohlášení zapíše čistá cena s dodáním na hranice Unie před proclením pro stožáry pro větrné elektrárny uvedené v čl. 1 odst. 1.

Antidumpingová cla uvedená v čl. 1 odst. 2 se použijí pouze na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením za stožáry pro větrné elektrárny uvedené v čl. 1 odst. 1.

Celním orgánům členských států musí být předložena platná obchodní faktura. Ta musí obsahovat dostatečně podrobné informace, aby mohly celní orgány členských států posoudit přesnost deklarované čisté ceny s dodáním na hranice Unie před proclením za stožáry pro větrné elektrárny uvedené v čl. 1 odst. 1.

Členské státy každý měsíc informují Komisi o čisté ceně s dodáním na hranice Unie před proclením deklarované pro stožáry pro větrné elektrárny uvedené v čl. 1 odst. 1 dovážené jako součást větrné turbíny uvedené v čl. 1 odst. 1.

Článek 3

Při předložení prohlášení o propuštění do volného oběhu v souvislosti s výrobky uvedenými v čl. 1 odst. 1 bez ohledu na jejich původ se do příslušného pole tohoto prohlášení zapíše počet kusů dovezených výrobků, pokud je tento údaj slučitelný s přílohou I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (174).

Členské státy budou každý měsíc informovat Komisi o počtu položek dovezených pod kódy TARIC 7308200011, 7308909811, 8502310011 a 8502310085.

Článek 4

Ustanovení čl. 1 odst. 2 mohou být změněna tak, aby byli přidáni noví vyvážející výrobci z Číny a aby se na ně vztahovala příslušná vážená průměrná sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Nový vyvážející výrobce předloží důkazy o tom, že:

a)

během období šetření (od 1. července 2019 do 30. června 2020) nevyvážel zboží popsané v čl. 1 odst. 1 pocházející z Číny;

b)

není ve spojení s žádným vývozcem ani výrobcem, na něž se vztahují opatření uložená tímto nařízením, a

c)

buď skutečně vyvezl dotčený výrobek do Unie, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt značné množství dotčeného zboží do Unie po skončení období šetření.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. prosince 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu ocelových stožárů pro větrné elektrárny pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 351, 21.10.2020, s. 8).

(3)  t21.003247.

(4)  K dispozici na adrese https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2488.

(5)  K dispozici na adrese https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2488.

(6)  Oznámení o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (Úř. věst. C 86, 16.3.2020, s. 6).

(7)  Segment stožáru pro větrnou elektrárnu tvoří ocelové konstrukce a ocelové plechy válcované do válcového nebo kuželového tvaru a svařené dohromady (nebo jinak spojené) tak, aby vytvářely ocelový plášť, a je též potažený, v konečné úpravě nebo s nátěrem, bez ohledu na zpracování nebo způsob výroby, též s přírubami, dveřmi nebo vnitřními nebo vnějšími konstrukčními součástmi (např. podlahami/plošinami, žebříky, výtahy, elektrickými rozvodnými skříněmi, elektrickými rozvody, potrubím, kabelovým svazkem pro generátor gondoly, vnitřním osvětlením, skříňkami na nástroje a úložnými skříňkami) připevněnými k segmentu stožáru pro větrné elektrárny.

(8)  Ref. č. t21.001369.

(9)  Ref. č. t20.007979.

(10)  Ref. č. t20.008738.

(11)  Ref. č. t20.008722.

(12)  Ref. č. t20.008655.

(13)  Ref. č. t21.002365.

(14)  Ref. č. t21.003189.

(15)  Ref. č. t21.003476.

(16)  Ref. č. t21.003443.

(17)  Ref. č. t21.003444.

(18)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/635 ze dne 16. dubna 2021, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Běloruska, Čínské lidové republiky a Ruska na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036, a prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/508 ze dne 7. dubna 2020, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků pocházejících z Indonésie, Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu.

(19)  Viz prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/635, 149. až 150. bod odůvodnění, prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/508, 158. až 159. bod odůvodnění.

(20)  Viz prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/635, 115. až 118. bod odůvodnění, a prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/508, 122. až 127. bod odůvodnění.

(21)  Viz prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/635, 119. až 122. bod odůvodnění, a prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/508, 128. až 132. bod odůvodnění. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva, avšak dalším kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak státních, tak soukromých. Podle práva obchodních společností v ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny posílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň. V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí. Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství, a to ve všech odvětvích, včetně výrobců válcovaného drátu a dodavatelů jeho vstupů.

(22)  Viz prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/635, 123. až 129. bod odůvodnění, a prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/508, 133. až 138. bod odůvodnění.

(23)  Viz prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/635, 130. až 133. bod odůvodnění, a prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/508, 139. až 142. bod odůvodnění.

(24)  Viz prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/635, 134. až 135. bod odůvodnění, a prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/508, 143. až 144. bod odůvodnění.

(25)  Viz prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/635, 136. až 145. bod odůvodnění, a prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/508, 145. až 154. bod odůvodnění.

(26)  Viz Utility Scale Wind Towers From the People's Republic of China: Final Affirmative Countervailing Duty Determination, 77 FR 75978 (26. prosince 2012) a Issues and Decision Memorandum for the Final Results of the Expedited First Sunset Review of the Countervailing Duty Order on Utility Scale Wind Towers from the People’s Republic of China, https://enforcement.trade.gov/frn/summary/prc/2018-10555-1.pdf.

(27)  Commission Staff Working Document, on Significant Distortions in the Economy of the People's Republic of China for the Purposes of Trade Defence Investigations (Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu), 20. prosince 2017, SWD(2017) 483 final/2.

(28)  Zpráva – kapitola 14, s. 358: Na výrobě se soukromé společnosti podílejí 51 % a státem vlastněné podniky 49 % a na kapacitě se státem vlastněné podniky podílejí 44 % a soukromé společnosti 56 %.

(29)  K dispozici na adrese:

www.gov.cn/zhengce/content/2016-02/04/content_5039353.htm (naposledy zobrazeno 6. května 2021); https://policycn.com/policy_ticker/higher-expectations-for-large-scale-steel-enterprise/?iframe=1&secret=c8uthafuthefra4e (naposledy zobrazeno 6. května 2021) a

www.xinhuanet.com/english/2019-04/23/c_138001574.htm (naposledy zobrazeno 6. května 2021).

(30)  K dispozici na adrese http://www.xinhuanet.com/english/2019-04/23/c_138001574.htm (naposledy zobrazeno 6. května 2021) a http://www.jjckb.cn/2019-04/23/c_137999653.htm (naposledy zobrazeno 6. května 2021).

(31)  Jako tomu bylo v případě fúze mezi soukromou společností Rizhao a státem vlastněným podnikem Shandong Iron and Steel v roce 2009. Viz Beijing Steel Report, s. 58, a akvizice majoritního podílu ve skupině China Baowu Steel Group v červnu 2019, viz https://www.ft.com/content/a7c93fae-85bc-11e9-a028-86cea8523dc2 (naposledy zobrazeno 6. května 2021).

(32)  TISCO, „Company profile“ (Profil společnosti), http://en.tisco.com.cn/CompanyProfile/20151027095855836705.html (naposledy zobrazeno 2. března 2020).

(33)  Baowu, „Company profile“ (Profil společnosti), http://www.baowugroup.com/en/contents/5273/102759.html (naposledy zobrazeno 6. května 2021).

(34)  http://csscholdings.cssc.net.cn/component_business_scope/index.php?typeid=3

(35)  http://inews.ifeng.com/50078799/news.shtml?&back

(36)  Viz článek na webových stránkách Fujian China News vydaný v listopadu 2019, Název: Fu-čchuan I-fan: Budování strany jako motor, která dá podniku nový impuls, k dispozici na adrese http://www.fj.chinanews.com/news/fj_hz/2019/2019-11-29/455057.html.

(37)  Zpráva, část III, kapitola 14, s. 346 a násl.

(38)  Úvod k plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu.

(39)  Zpráva, kapitola 14, s. 347.

(40)  13. pětiletý plán národního hospodářského a sociálního rozvoje Čínské lidové republiky (2016–2020), k dispozici na adrese

https://en.ndrc.gov.cn/newsrelease_8232/201612/P020191101481868235378.pdf (naposledy zobrazeno 2. března 2020).

(41)  Zpráva – kapitola 14, s. 349.

(42)  Zpráva – kapitola 14, s. 352.

(43)  Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) (změna z roku 2013) vydaný prostřednictvím vyhlášky č. 9 Národní komise pro rozvoj a reformy ze dne 27. března 2011 a změněný v souladu s rozhodnutím Národní komise pro rozvoj a reformy o změně příslušných ustanovení Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) vydaným prostřednictvím vyhlášky č. 21 Národní komise pro rozvoj a reformy ze dne 16. února 2013.

(44)  Zpráva – kapitola 14, s. 375–376.

(45)  https://oeoc.jou.edu.cn/info/1121/1017.htm.

(46)  Viz prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/635, 134. až 135. bod odůvodnění, a prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/508, 143. až 144. bod odůvodnění.

(47)  Viz s. 19 podnětu.

(48)  Viz příloha R7 (str. 149 příloh) podnětu.

(49)  Viz s. 29 podnětu.

(50)  Zpráva panelu, EU – metodiky úpravy nákladů II (Rusko), WT/DS494/R, odstavce 7.76, 7.80 a 7.81.

(51)  V případě stožárů pro větrné elektrárny přestavuje vnitřní zařízení další prvky stožáru, jako jsou schody, elektrické kabely, ventilátory, výtah, osvětlení a spínače světel.

(52)  Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2020) 242 final, 22.10.2020, dostupný na adrese https://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2020/october/tradoc_158997.pdf.

(53)  Zpráva – kapitola 4, s. 41–42, 83.

(54)  World Bank Open Data – Upper Middle Income, k dispozici na adrese https://data.worldbank.org/income-level/upper-middle-income (naposledy zobrazeno 12. dubna 2021).

(55)  K dispozici na adrese https://www.dnb.com/ie/products/finance-credit-risk/global-financials.html (naposledy zobrazeno 16. dubna 2021).

(56)  Výroční zpráva za rok 2019 je k dispozici na adrese https://s2.q4cdn.com/158938184/files/doc_financials/2019/ar/NC10009566-ARCOSA-INC._10K_E-bookproof_2020_V1-(002).pdf (naposledy zobrazeno 16. dubna 2021).

(57)  Tamtéž, s. 15.

(58)  Tamtéž, s. 19.

(59)  Tamtéž, s. 43 a 44.

(60)  Tamtéž, s. 47.

(61)  Tamtéž, s. 47 a 60.

(62)  Tamtéž, s. 47 a 60.

(63)  K dispozici na adrese https://hulisani.co.za/wp-content/uploads/2020/06/Hulisani-Integrated-Report-2020.pdf (naposledy zobrazeno 6. března 2021).

(64)  Tamtéž, s. 70.

(65)  K dispozici na adrese https://www.enka.com/investor-relations/financial-data/ (naposledy zobrazeno 6. března 2021).

(66)  Konsolidované účetní závěrky za rok končící dnem 31. prosince 2019 (s. 21) k dispozici na adrese https://www.enka.com/investor-relations/financial-data/ (naposledy zobrazeno 6. března 2021).

(67)  Tamtéž s. 45.

(68)  Tamtéž, s. 20–21.

(69)  Výroční zpráva za rok 2019 (s. 14) je k dispozici na adrese https://s2.q4cdn.com/158938184/files/doc_financials/2019/ar/NC10009566-ARCOSA-INC._10K_E-bookproof_2020_V1-(002).pdf (naposledy zobrazeno 6. března 2021).

(70)  Viz Poznámky ke konsolidovaným a kombinovaným účetním závěrkám (poznámka 1, s. 65) výroční zprávy za rok 2019, k dispozici na adrese https://s2.q4cdn.com/158938184/files/doc_financials/2019/ar/NC10009566-ARCOSA-INC._10K_E-bookproof_2020_V1-(002).pdf (naposledy zobrazeno 4. října 2021).

(71)  K dispozici na adrese: https://qdd.oecd.org/subject.aspx?Subject=ExportRestrictions_IndustrialRawMaterials (naposledy zobrazeno 30. listopadu 2020).

(72)  K dispozici na adrese https://docs.wto.org/dol2fe/Pages/FE_Search/FE_S_S009-DP.aspx?language=E& CatalogueIdList=247074,246544,245272,244985,243640,241597,240044,239544,238039,237441&CurrentCatalogueIdIndex=3&FullTextHash=&HasEnglishRecord=True&HasFrenchRecord=True&HasSpanishRecord=True (naposledy zobrazeno 16. března 2021).

(73)  K dispozici v Úředním věstníku ze dne 7. května 2019 (s. 17) na adrese https://www.resmigazete.gov.tr/eskiler/ 2019/05/20190507.pdf (naposledy zobrazeno 16. března 2021).

(74)  K dispozici v Úředním věstníku federace na adrese http://dof.gob.mx /nota_detalle.php?codigo=5555007&fecha=25/03/2019 (naposledy zobrazeno 16. března 2021).

(75)  Informace o vázaných celních sazbách lze získat prostřednictvím nástroje WTO pro stahování celních sazeb na adrese http://tariffdata.wto.org/ReportersAndProducts.aspx (naposledy zobrazeno 16. března 2021).

(76)  Výroční zpráva společnosti CFE za rok 2019 (s. 82) na adrese https://www.cfe.mx/finanzas/reportes-financieros/ Reportes%20Anuales%20Documentos/Informe%20Anual%202019.pdf?csf=1&e=t8GHzG (naposledy zobrazeno 16. března 2021).

(77)  Výroční zpráva společnosti EÜAŞ 2019 (s. 18) na adrese https://www.euas.gov.tr/tr-TR/yillik-raporlar (naposledy zobrazeno 16. března 2021).

(78)  K dispozici na adrese https://tyrkiet.um.dk/~/media/tyrkiet/pdf%20files/wind%20energy%20in%20turkey %202020.pdf?la=en (naposledy zobrazeno 16. března 2021).

(79)  Viz s. 18–20, k dispozici na adrese https://www.shura.org.tr/wp-content/uploads/2019/01/ SHURA_Opportunities-to-strengthen-the-YEKA-auction-model-for-enhancing-the-regulatory-framework-of-Turkeys-power-system.pdf (naposledy zobrazeno 16. března 2021).

(80)  K dispozici na adrese: https://qdd.oecd.org/subject.aspx?Subject=ExportRestrictions_IndustrialRawMaterials (naposledy zobrazeno 16. března 2021).

(81)  K dispozici na adrese: https://www.macmap.org/en/query/regulatory-requirement (naposledy zobrazeno 16. března 2021).

(82)  K dispozici na adrese https://www.iea.org/reports/renewables-2020/wind (naposledy zobrazeno 1. června 2021).

(83)  Viz s. 10, k dispozici na adrese http://aures2project.eu/wp-content/uploads/2019/12/AURES_II_case_study_Mexico.pdf (naposledy zobrazeno 1. června 2021).

(84)  K dispozici na adrese https://www.iea.org/reports/renewables-2020/wind (naposledy zobrazeno 1. června 2021). Porovnejte s dokumentem https://gwec.net/north-and-latin-america-increased-wind-power-installations-by-62-in-2020/ (naposledy zobrazeno 1. června 2021).

(85)  K dispozici na adrese https://www.iea.org/reports/renewables-2020/wind (naposledy zobrazeno 1. června 2021).

(86)  K dispozici na adrese https://www.iea.org/reports/renewables-2020/wind (naposledy zobrazeno 6. října 2021).

(87)  K dispozici na adrese https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2211467X2030122X (naposledy zobrazeno 4. října 2021).

(88)  K dispozici na adrese http://www.gtis.com/gta/secure/default.cfm (naposledy zobrazeno 28. května 2021).

(89)  K dispozici na adrese https://ilostat.ilo.org/data/ a na adrese https://www.oecd-ilibrary.org/sites/3c92e215-en/index.html?itemId=/content/component/ 3c92e215-en (naposledy zobrazeno 27. května 2021).

(90)  K dispozici na adrese https://app.cfe.mx/Aplicaciones/CCFE/Tarifas/TarifasCREIndustria/Industria.aspx a na adrese https://www.globalpetrolprices.com/Mexico/electricity_prices/ (naposledy zobrazeno 27. května 2021).

(91)  K dispozici na adrese https://www.cre.gob.mx/IPGN/index.html (naposledy zobrazeno 27. května 2021).

(92)  Přestože ne všichni vyvážející výrobci používali všechny tři vstupy, Komise na základě údajů poskytnutých vyvážejícími výrobci odhadla, že by tyto vstupy souhrnně představovaly méně než 1 % výrobních nákladů.

(93)  K dispozici na adrese https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=CIF_FOB_ITIC (naposledy zobrazeno 31. května 2021).

(94)  Vyhláška ze dne 5. června 2018, k dispozici na adrese http://dof.gob.mx/nota_detalle.php?codigo=5525036&fecha=05/06/2018 (naposledy zobrazeno 31. května 2021).

(95)  Vyhláška ze dne 20. května 2019, k dispozici na adrese https://www.dof.gob.mx/nota_detalle.php?codigo=5560685&fecha=20/05/2019 (naposledy zobrazeno 31. května 2021).

(96)  Společné prohlášení Spojených států a Mexika o clech na ocel a hliník podle § 232 je k dispozici na adrese https://ustr.gov/sites/default/files/Joint_Statement_by_the_United_States_and_Mexico.pdf (naposledy zobrazeno 31. května 2021).

(97)  Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky), ze železa nebo oceli; desky, tyče, úhelníky, tvarovky, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli, připravené pro použití v konstrukcích; Ostatní.

(98)  Ostatní výrobky ze železa nebo oceli; Ostatní.

(99)  Citlivá verze zprávy přezkumného šetření (s. 19) sdělená společnosti, ref. č. t21.005413.

(100)  Tabulka F.3 – Nákup materiálů z dotazníku pro vyvážející výrobce.

(101)  Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze domácí ceny v uvedených zemích použít pro účely stanovení běžné hodnoty.

(102)  K dispozici na adrese https://ilostat.ilo.org/data/ (naposledy zobrazeno 27. května 2021).

(103)  K dispozici na adrese https://www.oecd-ilibrary.org/sites/3c92e215-en/index.html?itemId=/content/component/ 3c92e215-en (naposledy zobrazeno 27. května 2021).

(104)  K dispozici na adrese https://app.cfe.mx/Aplicaciones/CCFE/Tarifas/TarifasCREIndustria/Industria.aspx (naposledy zobrazeno 28. března 2021).

(105)  K dispozici na adrese https://www.doingbusiness.org/en/doingbusiness (naposledy zobrazeno 27. května 2021).

(106)  K dispozici na adrese https://www.cre.gob.mx/IPGN/index.html (naposledy zobrazeno 27. května 2021).

(107)  K dispozici na adrese https://www.fortisbc.com/about-us/corporate-information/facilities-operations-and-energy-information/how-gas-is-measured (naposledy zobrazeno 27. května 2021).

(108)  Výroční zpráva za rok 2019 (s. 47) je k dispozici na adrese https://s2.q4cdn.com/158938184/files/ doc_financials/2019/ar/NC10009566-ARCOSA-INC._10K_E-bookproof_2020_V1-(002).pdf (naposledy zobrazeno 27. května 2021).

(109)  K dispozici na adrese https://www.dnb.com/ie/products/finance-credit-risk/global-financials.html (naposledy zobrazeno 27. května 2021).

(110)  Tabulka G dotazníku pro vyvážející výrobce.

(111)  188. až 190. bod odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/1428 ze dne 12. října 2020 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz hliníkových výlisků pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 336, 13.10.2020, s. 8).

(112)  Viz příloha R4 podnětu.

(113)  V podnětu bylo zjištěno 23 výrobců v Unii, ale někteří se dostali do platební neschopnosti a/nebo během období šetření neměli žádnou výrobu.

(114)  t21.004376.

(115)  Společnost WindEurope je v tomto řízení registrována také jako zúčastněná strana.

(116)  Mimo jiné strana 7 „stanoviska k újmě“ a strana 28 textu odpovědi na dotazník v dokumentu t20.008818 (Vestas).

(117)  Podrobné informace o lhůtách naleznete na stranách 6, 8 a 9 dokumentu t20.007935 (WindEurope). Lhůta pro instalaci projektů na pevnině může být až čtyři roky a u projektů na moři až šest let.

(118)  „Větrná energie v Evropě v roce 2019 – Trendy a statistiky“, WindEurope, únor 2020, s. 11. Zprávu lze stáhnout na adrese https://windeurope.org/intelligence-platform/product/wind-energy-in-europe-in-2019-trends-and-statistics/.

(119)  Na straně 7 svého „stanoviska k újmě“, které je k dispozici v dokumentu t20.008818, společnost Vestas uvedla: „Větrné turbíny se prodávají s datem dodání (uvedení do provozu) obvykle kolem 1 roku po podpisu závazné objednávky.“

(120)  CCCME zpochybnila rozdíl v údajích o počtu v uvedených třech podáních, nejen pokud jde o spotřebu, ale také pokud jde o několik dalších ukazatelů. Vysvětlení poskytnuté Komisí v tomto bodě odůvodnění se vztahuje rovněž na rozdíly mezi těmito třemi podáními u jiných ukazatelů než spotřeby.

(121)  t20.005691.

(122)  t21.003247.

(123)  t21.004376.

(124)  t21.004624.

(125)  Například viz strana 5 dokumentu t21.001734 (Vestas).

(126)  https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/11563131/3-16062021-AP-EN.pdf/72b7ff6f-1830-8182-a6ae-0d8bb61aaf24?t=1623831696586#:~:text=In%20the%20fourth%20quarter%20of,salaries%20and%20non%2Dwage%20costs.

(127)  Strana 5, t21.000376 (EWTA).

(128)  Strana 14, t20.007935.

(129)  Po dvojí kontrole byly některé údaje uvedené v této a předchozí větě mezi poskytnutím konečných informací a zveřejněním tohoto nařízení mírně pozměněny, avšak tyto změny podstatně nemění analýzu a závěry.

(130)  „Větrná energie v Evropě – statistika za rok 2020 a výhled na období 2021–2025“, WindEurope, únor 2021, strany 9 a 31–32.

(131)  Strana 3, t21.000509.

(132)  Strana 6 dokumentu t21.000376 (EWTA) a strana 17 dokumentu t21.008141 (GE), mimo jiné.

(133)  Sdělení Komise – Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 (Úř. věst. C 200, 28.6.2014, s. 1).

(134)  Podle odhadů sdružení EWTA představují betonové a hybridní stožáry přibližně 6 % celkového počtu stožárů používaných ve větrných turbínách spotřebovaných v EU-27 během referenčního období, přičemž v průběhu let nedochází k žádnému významnému nárůstu. Také bylo konstatováno, že všechny betonové i hybridní stožáry mají v horní části ocelovou věž, ke které je připevněna gondola (t21.004376).

(135)  t21.000144 (EWTA).

(136)  Jedná se o vážený průměrný zisk výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(137)  t21.006703, s. 7.

(138)  Podnět, s. 44.

(139)  Po poskytnutí konečných informací jeden výrobce v Unii (Windar) zaznamenal ztrátu 73 pracovních míst po uzavření jednoho závodu ve Španělsku během posuzovaného období.

(140)  Strana 7, t20.007935 (WindEurope).

(141)  Zdroj odhadů: podnět a oddíl I.3 odpovědí výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník.

(142)  Šetření 701-TA-486 a 731-TA-1195-1196 (přezkum) Komise USA pro mezinárodní obchod, skončilo dne 5. února 2019, https://usitc.gov/investigations/701731/2018/utility_scale_wind_towers_china_and_vietnam/full_review.htm.

(143)  „Zpráva ADRP č. 100, Stožáry pro větrné elektrárny vyvážené z Čínské lidové republiky a Korejské republiky“, duben 2020, Komise pro přezkum antidumpingových opatření, rozhodnutí australské vlády a ministra zveřejněné dne 9. července 2020, https://www.industry.gov.au/data-and-publications/anti-dumping-review-panel-past-reviews/wind-towers-exported-from-the-peoples-republic-of-china-and-the-republic-of-korea.

(144)  „Resolución final de la investigación antidumping sobre las importaciones de torres de viento originarias de la República Popular China, independientemente del país de procedencia“, 21.09.2020, Estados Unidos Mexicanos.- ECONOMÍA.- Secretaría de Economía. http://www.dof.gob.mx/nota_detalle.php?codigo=5601838&fecha=05/10/2020.

(145)  Strana 1, t20.007935 (WindEurope).

(146)  Připomínky po poskytnutí konečných informací, k dispozici na straně 6 dokumentu t21.006735.

(147)  Po poskytnutí konečných informací společnost SGRE uvedla, že výrobní odvětví Unie není vybaveno na to, aby mohlo reagovat na stále se zvyšující poptávku po velkokapacitních ocelových stožárech pro větrné elektrárny. Strana uvedla, že v současné době není v Unii žádná kapacita, která by mohla uspokojit poptávku po „stožárech velikosti XXL“.

(148)  Na straně 7 dokumentu t20.007935 společnost WindEurope uvedla, že na základě globálního průměru představují stožáry více než 20 % nákladů na větrnou turbínu (ať už pevninskou, nebo mořskou).

(149)  t21.001706.

(150)  „Výroční zpráva společnosti Vestas 2020 – Udržení vedoucího postavení v náročném roce“, oznámení č. 01/2021 společnosti Vestas Wind Systems A/S, https://www.vestas.com/~/media/vestas/investor/investor%20pdf/financial%20reports/2020/q4/210210_01_company_announcement.pdf.

(151)  Na straně 2 dokumentu t20.007935 společnost WindEurope píše, že uživatelé mohou převzít řízení projektu, inženýrské činnosti, nákup, konstrukce a instalace; provoz a údržbu; agregaci energie po provedení konstrukce a obchodní služby.

(152)  „Větrná energie a hospodářské oživení v Evropě“, WindEurope, 2020, strana 37, třetí graf. K dispozici v dokumentu t20.007935. Na straně 14 dokumentu t20.007935 společnost WindEurope uvedla, že provoz a údržba jsou stále důležitější hnací silou růstu příjmů.

(153)  „Výroční zpráva společnosti Vestas za rok 2020“, strana 36, https://nozebra.ipapercms.dk/Vestas/investor-relations/annual-report-2020/?page=36.

(154)  „Větrná energie a hospodářské oživení v Evropě“, WindEurope, 2020, strana 37, graf „Vývoj rozpětí EBIT podle obchodních segmentů“. K dispozici v dokumentu t20.007935.

(155)  Viz t21.006735 (SGRE). V dokumentu t21.006703 na straně 17 uvedla společnost GE, že za období 2021–2022 vykáže záporný zisk.

(156)  Z různých důvodů, viz například připomínky společnosti WindEurope po poskytnutí konečných informací, které jsou k dispozici v dokumentu t21.006721.

(157)  V připomínkách společnosti WindEurope po poskytnutí konečných informací, které jsou k dispozici v dokumentu t21.006721, je uvedeno, že „náklady na větrnou energii v Evropě klesly za posledních 10 let téměř o 50 %“.

(158)  Strana 33, t21.006724.

(159)  Odhad založený na výpočtu (20 % x 50 %) x 20 let. Sdružení EWTA se domnívalo, že ocelové stožáry pro větrné elektrárny představují 20 % větrné turbíny, která by sama o sobě představovala 50 % kapitálových nákladů projektu. Mořské ocelové stožáry pro větrné elektrárny mají obvykle ekonomickou životnost 20 let.

(160)  „Větrná energie a hospodářské oživení v Evropě“, WindEurope, 2020, obrázek 10 na straně 20. K dispozici v dokumentu t20.007935.

(161)  „Globální perspektiva obnovitelných zdrojů energie, transformace energetiky, Evropská unie“, IRENA, 2020, https://www.irena.org/-/media/Files/IRENA/Agency/Publication/2020/Apr/IRENA_GRO_R04_European_Union.pdf?la=en&hash=D206134796E3C72CF086657266295C45574B58BC (strana 7).

(162)  t21.006735

(163)  Na stránce https://www.welcon.dk/capabilities/facilities/ uvádí výrobce v Unii zařazený do vzorku Welcon možnosti výroby dílů o výšce až 45 metrů a průměru 9 metrů (webové stránky naposledy navštíveny dne 11. října 2021).

(164)  Strana 4, t21.000376.

(165)  Na straně 4 dokumentu t21.000509 společnost GE připustila, že dováží z Číny, kde je několik dodavatelů certifikováno společností GE, a z Turecka a Jižní Koreje.

(166)  Tato informace o trhu je k dispozici ve spisu k danému případu, ref. č. dokumentu t20.008013, příloha 2 – Raising Black Swans To Become Golden Eagles, Laplace Conseil, říjen 2020.

(167)  V případě scénáře s „nízkým odhadem“ společnost WindEurope předpokládá mezi lety 2021 a 2025 každoročně instalaci 15 GW. Ve „scénáři realistických očekávání“ jsou počty GW, které mají být podle prognóz nainstalovány, vyšší. Podrobné informace o scénářích viz „Větrná energie v Evropě – statistika za rok 2020 a výhled na období 2021–2025“, WindEurope, únor 2021.

(168)  Viz kapitola 5 („Výhody pro komunity“) publikace „Větrná energie a hospodářské oživení v Evropě“, WindEurope, 2020. Tato kapitola a celá publikace jsou k dispozici v dokumentu t20.007935.

(169)  „Větrná energie a hospodářské oživení v Evropě“, WindEurope, 2020, obrázek 10 na straně 20. K dispozici v dokumentu t20.007935.

(170)  „Větrná energie a hospodářské oživení v Evropě“, WindEurope, 2020, strana 41. K dispozici v dokumentu t20.007935.

(171)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, Wetstraat 170 Rue de la Loi, 1040 Bruxelles/Brussel, Belgique/België.

(172)  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

(173)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 28. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(174)  Příloha I „Kombinovaná nomenklatura“ nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).


PŘÍLOHA

Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku

Země

Name

Doplňkový kód TARIC

ČLR

Fujian Fuchuan Yifan New Energy Equipment Manufacturing Co., Ltd.

C729

ČLR

Shanghai Taisheng Wind Power Equipment Co., Ltd.

C730


16.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 450/137


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2240

ze dne 15. prosince 2021,

kterým se mění přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404, pokud jde o položky pro Spojené království v seznamech třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 230 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2016/429 vyžaduje, aby zásilky zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu pocházely ze třetí země nebo území či jejich oblasti nebo jednotky uvedených na seznamu v souladu s čl. 230 odst. 1 zmíněného nařízení, aby mohly vstoupit do Unie.

(2)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 (2) stanoví veterinární požadavky, které musí zásilky některých druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu z třetích zemí nebo území či jejich oblastí nebo (v případě živočichů pocházejících z akvakultury) jednotek splňovat, aby mohly vstoupit do Unie.

(3)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/404 (3) stanoví seznamy třetích zemí nebo území nebo jejich oblastí či jednotek, z nichž je povolen vstup druhů a kategorií zvířat a zárodečných produktů a produktů živočišného původu, které spadají do oblasti působnosti nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/692, do Unie.

(4)

Konkrétně přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 stanoví seznamy třetích zemí nebo území nebo jejich oblastí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže, resp. čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie.

(5)

Spojené království oznámilo Komisi ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže. Uvedená ohniska se nacházejí v blízkosti města Poulton le Fylde v okrese Wyre v Anglii, v blízkosti obce Gaerwen na ostrově Anglesey ve Walesu, v blízkosti města Clitheroe v okrese Ribble Valley v hrabství Lancashire v Anglii a v blízkosti města Thirsk v okrese Hambleton v hrabství North Yorkshire v Anglii a byla potvrzena dne 26. listopadu 2021 laboratorní analýzou (RT-PCR).

(6)

Spojené království oznámilo Komisi ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže. Uvedené ohnisko se nachází v novém hospodářství v blízkosti města Thirsk v okrese Hambleton v hrabství North Yorkshire v Anglii a bylo potvrzeno dne 28. listopadu 2021 laboratorní analýzou (RT-PCR).

(7)

Veterinární orgány Spojeného království vymezily ochranné pásmo kolem postiženého hospodářství v okruhu 10 km a zavedly politiku depopulace s cílem tlumit přítomnost vysoce patogenní influenzy ptáků a omezit šíření uvedené nákazy.

(8)

Spojené království předložilo Komisi informace o epizootologické situaci na svém území a o opatřeních, která přijalo s cílem zabránit dalšímu šíření vysoce patogenní influenzy ptáků. Komise uvedené informace vyhodnotila. Na základě tohoto hodnocení by již neměl být povolen vstup do Unie pro zásilky drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře z oblastí, na něž se vztahují omezení stanovená veterinárními orgány Spojeného království v důsledku nedávných ohnisek vysoce patogenní influenzy ptáků.

(9)

Přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(10)

S ohledem na stávající epizootologickou situaci ve Spojeném království, pokud jde o vysoce patogenní influenzu ptáků, by změny prováděcího nařízení (EU) 2021/404, jež mají být provedeny tímto nařízením, měly nabýt účinku co nejdříve.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. prosince 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro vstup zásilek některých zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a jejich přemísťování a manipulaci s nimi po vstupu (Úř. věst. L 174, 3.6.2020, s. 379).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/404 ze dne 24. března 2021, kterým se stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich oblastí, z nichž je povolen vstup zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (Úř. věst. L 114, 31.3.2021, s. 1).


PŘÍLOHA

Přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 se mění takto:

1)

příloha V se mění takto:

a)

v části 1 v položce pro Spojené království se za řádek pro oblast GB-2.34 doplňují nové řádky pro oblasti GB-2.35, GB-2.36, GB-2.37, GB-2.38 a GB-2.39, které znějí:

GB

Spojené království

GB-2.35

Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci

BPP

N, P1

 

26.11.2021

 

Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci

BPR

N, P1

 

26.11.2021

 

Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci

SP

N, P1

 

26.11.2021

 

Ptáci nadřádu běžci určení k porážce

SR

N, P1

 

26.11.2021

 

Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci

DOC

N, P1

 

26.11.2021

 

Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci

DOR

N, P1

 

26.11.2021

 

Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

POU-LT20

N, P1

 

26.11.2021

 

Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

HEP

N, P1

 

26.11.2021

 

Násadová vejce ptáků nadřádu běžci

HER

N, P1

 

26.11.2021

 

Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

HE-LT20

N, P1

 

26.11.2021

 

GB-2.36

Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci

BPP

N, P1

 

26.11.2021

 

Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci

BPR

N, P1

 

26.11.2021

 

Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci

SP

N, P1

 

26.11.2021

 

Ptáci nadřádu běžci určení k porážce

SR

N, P1

 

26.11.2021

 

Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci

DOC

N, P1

 

26.11.2021

 

Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci

DOR

N, P1

 

26.11.2021

 

Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

POU-LT20

N, P1

 

26.11.2021

 

Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

HEP

N, P1

 

26.11.2021

 

Násadová vejce ptáků nadřádu běžci

HER

N, P1

 

26.11.2021

 

Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

HE-LT20

N, P1

 

26.11.2021

 

GB-2.37

Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci

BPP

N, P1

 

26.11.2021

 

Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci

BPR

N, P1

 

26.11.2021

 

Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci

SP

N, P1

 

26.11.2021

 

Ptáci nadřádu běžci určení k porážce

SR

N, P1

 

26.11.2021

 

Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci

DOC

N, P1

 

26.11.2021

 

Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci

DOR

N, P1

 

26.11.2021

 

Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

POU-LT20

N, P1

 

26.11.2021

 

Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

HEP

N, P1

 

26.11.2021

 

Násadová vejce ptáků nadřádu běžci

HER

N, P1

 

26.11.2021

 

Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

HE-LT20

N, P1

 

26.11.2021

 

GB-2.38

Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci

BPP

N, P1

 

26.11.2021

 

Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci

BPR

N, P1

 

26.11.2021

 

Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci

SP

N, P1

 

26.11.2021

 

Ptáci nadřádu běžci určení k porážce

SR

N, P1

 

26.11.2021

 

Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci

DOC

N, P1

 

26.11.2021

 

Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci

DOR

N, P1

 

26.11.2021

 

Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

POU-LT20

N, P1

 

26.11.2021

 

Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

HEP

N, P1

 

26.11.2021

 

Násadová vejce ptáků nadřádu běžci

HER

N, P1

 

26.11.2021

 

Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

HE-LT20

N, P1

 

26.11.2021

 

GB-2.39

Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci

BPP

N, P1

 

28.11.2021

 

Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci

BPR

N, P1

 

28.11.2021

 

Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci

SP

N, P1

 

28.11.2021

 

Ptáci nadřádu běžci určení k porážce

SR

N, P1

 

28.11.2021

 

Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci

DOC

N, P1

 

28.11.2021

 

Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci

DOR

N, P1

 

28.11.2021

 

Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

POU-LT20

N, P1

 

28.11.2021

 

Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

HEP

N, P1

 

28.11.2021

 

Násadová vejce ptáků nadřádu běžci

HER

N, P1

 

28.11.2021

 

Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

HE-LT20

N, P1

 

28.11.2021“

 

b)

v části 2 v položce pro Spojené království se za popis oblasti GB-2.34 doplňují nové popisy oblastí GB-2.35, GB-2.36, GB-2.37, GB-2.38 a GB-2.39, které znějí:

„Spojené království

GB-2.35

Blízko Poulton le Fylde, Wyre, Lancashire, Anglie:

oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 53,93° s. š. a 2,95° z. d.

GB-2.36

Blízko Gaerwen, ostrov Anglesey, Wales:

oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 53,22° s. š. a 4,30° z. d.

GB-2.37

Blízko Clitheroe, Ribble Valley, Lancashire, Anglie:

oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 53,88° s. š. a 2,42° z. d.

GB-2.38

Blízko Thirsk, Hambleton, North Yorkshire, Anglie:

oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 54,25° s. š. a 1,40° z. d.

GB-2.39

Blízko Thirsk, Hambleton, North Yorkshire, Anglie:

oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 54,22° s. š. a 1,43° z. d.“

2)

v příloze XIV části 1 v položce pro Spojené království se za řádek pro oblast GB-2.34 doplňují nové řádky pro oblasti GB-2.35, GB-2.36, GB-2.37, GB-2.38 a GB-2.39, které znějí:

GB

Spojené království

GB-2.35

Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

POU

N, P1

 

26.11.2021

 

Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci

RAT

N, P1

 

26.11.2021

 

Čerstvé maso pernaté zvěře

GBM

N, P1

 

26.11.2021

 

GB-2.36

Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

POU

N, P1

 

26.11.2021

 

Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci

RAT

N, P1

 

26.11.2021

 

Čerstvé maso pernaté zvěře

GBM

N, P1

 

26.11.2021

 

GB-2.37

Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

POU

N, P1

 

26.11.2021

 

Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci

RAT

N, P1

 

26.11.2021

 

Čerstvé maso pernaté zvěře

GBM

N, P1

 

26.11.2021

 

GB-2.38

Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

POU

N, P1

 

26.11.2021

 

Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci

RAT

N, P1

 

26.11.2021

 

Čerstvé maso pernaté zvěře

GBM

N, P1

 

26.11.2021

 

GB-2.39

Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

POU

N, P1

 

28.11.2021

 

Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci

RAT

N, P1

 

28.11.2021

 

Čerstvé maso pernaté zvěře

GBM

N, P1

 

28.11.2021“

 


ROZHODNUTÍ

16.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 450/143


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2021/2241

ze dne 13. prosince 2021

o složení a mandátu Výboru pro Evropský výzkumný prostor a inovace (ERAC)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 179 odst. 1 a čl. 240 odst. 3 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Usnesením Rady ze dne 14. ledna 1974 (1) byl založen Výbor pro vědecký a technický výzkum (CREST). Dané usnesení bylo nejprve nahrazeno usnesením Rady ze dne 28. září 1995 (2), které bylo posléze změněno a doplněno nejprve usnesením Rady ze dne 28. května 2010, kterým se jeho název změnil na Výbor pro Evropský výzkumný prostor (ERAC) (3), dále pak usnesením Rady ze dne 30. května 2013, kterým byl přejmenován na Výbor pro Evropský výzkumný prostor a inovace (4) a nakonec závěry Rady ze dne 1. prosince 2015 o přezkumu poradní struktury Evropského výzkumného prostoru (EVP).

(2)

Dne 1. prosince 2020 přijala Rada závěry o novém Evropském výzkumném prostoru (dále jen „nový EVP“), v nichž byl tento prostor vymezen jako prostor excelence orientovaný na výzkumné pracovníky, založený na hodnotách a zaměřený na dopad, ve kterém jsou výzkumní pracovníci, znalosti a technologie podporovány a mohou se volně pohybovat.

(3)

Dne 26. listopadu 2021 přijala Rada závěry o budoucím řízení nového EVP, v nichž zdůraznila, že nový EVP a jeho priority vyžadují komplexní přepracování řízení stávajícího EVP, a znovu potvrdila, že výbor ERAC je společným poradním výborem pro strategickou politiku na vysoké úrovni, který má Radě, Komisi a členským státům poskytovat včasné poradenství ve strategických politických otázkách výzkumu a inovací (R&I).

(4)

Rada se dohodla na přezkumu mandátu výboru ERAC s cílem zohlednit řízení nového EVP a omezit členství ve výboru ERAC na zástupce členských států a Komise, kteří na vyšší úrovni výkonné moci odpovídají za politiky v oblasti výzkumu a inovací. Rada rovněž uznala přidanou hodnotu společného předsednictví výboru ERAC vykonávaného zástupci členských států a Komise.

(5)

Mandát výboru ERAC je tedy třeba změnit,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Přijímá se revidovaný mandát Výboru pro Evropský výzkumný prostor a inovace.

2.   Znění revidovaného mandátu je uvedeno v příloze.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 13. prosince 2021.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES


(1)  Usnesení Rady ze dne 14. ledna 1974 o koordinaci vnitrostátních politik a vymezení projektů v oblasti vědy a technologií, které jsou předmětem zájmu Společenství (Úř. věst. C 7, 29.1.1974, s. 2).

(2)  Usnesení Rady ze dne 28. září 1995 o Výboru pro vědecký a technický výzkum (Úř. věst. C 264, 11.10.1995, s. 4).

(3)  Usnesení Rady ze dne 28. května 2010 o vývoji v oblasti řízení Evropského výzkumného prostoru (EVP) – viz dokument ST 10255/10 na http://register.consilium.europa.eu.

(4)  Usnesení Rady ze dne 30. května 2013 o poradní činnosti ve prospěch Evropského výzkumného prostoru – viz dokument ST 10331/13 na http://register.consilium.europa.eu.


PŘÍLOHA

Mandát Výboru pro Evropský výzkumný prostor a inovace (ERAC)

ÚKOLY VÝBORU

Článek 1

1.   Výbor pro Evropský výzkumný prostor a inovace (dále jen „výbor“) je společným poradním výborem pro strategickou politiku na vysoké úrovni, který Radě, Komisi a členským státům poskytuje včasné poradenství ohledně strategických otázek v oblasti výzkumu a inovací.

2.   Mezi úkoly výboru patří:

a)

poskytovat poradenství ohledně strategických směrů politiky a budoucích trendů, které vyžadují zdokonalení unijních a vnitrostátních politik, včetně regionálních politik v oblasti výzkumu a inovací, a to jak stávajících, tak i v případě příštího rámcového programu Unie pro výzkum a inovace a dalších příslušných iniciativ Unie zaměřených na výzkum a inovace;

b)

iniciovat aktualizování politického programu EVP poskytováním včasného strategického poradenství, které bude vycházet rovněž z posuzování pokroku dosaženého v probíhajících akcích EVP;

c)

zohledňovat a poskytovat poradenství ohledně nových politických požadavků, které splňují kritéria politického programu EVP, a to po celou dobu provádění politického programu EVP;

d)

spolupracovat se správními a koordinačními strukturami na podobné úrovni v dalších příslušných oblastech politiky, jako je vysokoškolské vzdělávání a průmysl.

Článek 2

Výbor poskytuje poradenství a vydává stanoviska a zprávy na žádost Rady nebo Komise nebo z vlastního podnětu.

SLOŽENÍ

Článek 3

1.   Členy výboru jsou členské státy a Komise (dále jen „členové“).

2.   Každý člen jmenuje do výboru až dva zástupce, kteří na vyšší úrovni výkonné moci odpovídají za politiky v oblasti výzkumu a vývoje.

3.   Člen, který se nemůže zúčastnit zasedání výboru, může pro toto zasedání jmenovat náhradníka nebo delegovat své funkce na jiného člena. Spolupředsedové a sekretariát výboru o tom musí být informováni písemně před zasedáním výboru.

PŘEDSEDA A SEKRETARIÁT

Článek 4

1.   Výboru spolupředsedají zástupce členského státu a zástupce Komise.

2.   Výbor z řad zástupců členských států volí většinou svých členů spolupředsedu. Funkční období spolupředsedy činí tří roky a lze ho jednou prodloužit.

3.   Členský stát, jehož zástupce je jmenován spolupředsedou výboru, a Komise mají po dobu funkčního období spolupředsedy ve výboru dalšího zástupce.

4.   Spolupředsedové nemají hlasovací práva.

Článek 5

V případě, že jeden ze spolupředsedů není schopen plnit své povinnosti, jmenuje po dohodě s druhým spolupředsedou svého náhradníka.

Článek 6

Generální sekretariát Rady zajišťuje funkci sekretariátu výboru.

JEDNÁNÍ

Článek 7

Je-li požadováno hlasování, přijímají se stanoviska a zprávy prostou většinou členů výboru. Každý člen má jeden hlas. Výbor podá zprávu o menšinových nebo odlišných názorech vyjádřených v průběhu jednání.

Článek 8

Při zasedání výboru smějí hovořit pouze jeho členové. Ve výjimečných případech se mohou spolupředsedové dohodnout jinak.

Článek 9

Zástupci zemí přidružených k rámcovému programu v oblasti výzkumu a vývoje Unie, jakož i příslušné třetí země, externí odborníci a zúčastněné strany mohou být případně přizváni na příslušná zasedání výboru pro konkrétní body pořadu jednání a v souladu s jednacím řádem Rady.

Článek 10

Výbor může v řádně odůvodněných případech svěřit zvláštní úkoly dočasným ad hoc pracovním skupinám.

Článek 11

1.   Výbor se svolává dvakrát ročně. Vyžaduje-li to situace, svolají spolupředsedové mimořádné zasedání výboru.

2.   Zasedání výboru se konají obvykle v Bruselu, ale může je hostit země, která vykonává rotující předsednictví Rady Evropské unie v souladu s jednacím řádem Rady.

Článek 12

1.   V rámci výboru se zřizuje řídící výbor. Řídící výbor je složen ze spolupředsedů výboru ERAC a z jednoho zástupce každého členského státu zastupujícího stávající a následnou trojici předsednictví Rady Evropské unie.

2.   Řídící výbor vybírá a připravuje témata pro strategická jednání výboru, v případě potřeby za podpory ad hoc pracovních skupin výboru.

Článek 13

Komise výbor pravidelně informuje o činnostech Fóra EVP.

Článek 14

Výbor přijímá své procesní postupy v souladu s jednacím řádem Rady.


16.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 450/148


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2021/2242

ze dne 13. prosince 2021,

kterým se mění rozhodnutí 2009/908/EU, kterým se stanoví prováděcí opatření k rozhodnutí Evropské rady o výkonu předsednictví Rady, a o předsednictví přípravných orgánů Rady

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Evropské rady 2009/881/EU ze dne 1. prosince 2009 o výkonu předsednictví Rady (1), a zejména na článek 4 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím 2009/908/EU (2) Rada stanovila prováděcí opatření k rozhodnutí 2009/881/EU. Přípravné orgány, jejichž předsednictví je vykonáváno podle jiného systému, než je šestiměsíční předsednictví, jsou uvedeny v příloze III rozhodnutí 2009/908/EU, jak je stanoveno v čl. 2 třetím pododstavci rozhodnutí 2009/881/EU.

(2)

S ohledem na poradní povahu, jakož i zkušenosti a druh úkolů, které vykonává Výbor pro Evropský výzkumný prostor a inovace, by měl být tento výbor doplněn na seznam přípravných orgánů, kterým šestiměsíční předsednictví nepředsedají.

(3)

Rozhodnutí 2009/908/EU by mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V příloze III rozhodnutí 2009/908/EU se na seznam nazvaný „volení předsedové“ doplňuje tento přípravný orgán:

„Výbor pro Evropský výzkumný prostor a inovace“.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Bude vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 13. prosince 2021.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES


(1)  Úř. věst. L 315, 2.12.2009, s. 50.

(2)  Rozhodnutí Rady 2009/908/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se stanoví prováděcí opatření k rozhodnutí Evropské rady o výkonu předsednictví Rady, a o předsednictví přípravných orgánů Rady (Úř. věst. L 322, 9.12.2009, s. 28).


16.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 450/149


ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2021/2243

ze dne 15. prosince 2021,

kterým se stanoví vnitřní pravidla týkající se poskytování informací subjektům údajů a omezení některých jejich práv v souvislosti se zpracováváním osobních údajů pro účely bezpečnosti informačních a komunikačních systémů Komise

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 249 odst. 1 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Při provádění svých úkolů je Komise ve vztahu ke zpracovávání osobních údajů povinna dodržovat práva fyzických osob, která jsou uznána čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 16 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Musí rovněž respektovat práva stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (1). Současně musí Komise řešit incidenty v oblasti bezpečnosti IT v souladu s pravidly stanovenými v článku 15 rozhodnutí (EU, Euratom) 2017/46 (2).

(2)

S cílem zajistit bezpečnost IT, tj. zachovat důvěrnost, integritu a dostupnost komunikačních a informačních systémů a datových souborů, které zpracovávají, pokud jde o osoby, majetek a informace, přijala Komise, zejména prostřednictvím svého Generálního ředitelství pro informatiku, opatření stanovená v rozhodnutí (EU, Euratom) 2017/46 a v rozhodnutí C(2017) 8841 final (3). Tato opatření zahrnují sledování bezpečnostních rizik IT a prováděných opatření pro bezpečnost IT, požadavek, aby vlastníci systémů přijali konkrétní opatření pro bezpečnost IT za účelem zmírnění bezpečnostních rizik IT u komunikačních a informačních systémů Komise a zvládání incidentů v oblasti bezpečnosti IT.

(3)

Generální ředitelství pro informatiku zajišťuje Komisi operace a služby v oblasti bezpečnosti IT a musí zpracovávat několik kategorií osobních údajů, aby byla schopna:

sdělovat výstrahy a varování týkající se událostí a incidentů v oblasti bezpečnosti IT,

reagovat na události a incidenty v oblasti bezpečnosti IT a tyto události a incidenty řešit,

usnadňovat použití nástrojů a operace prostřednictvím bezpečnostních auditů, hodnocení bezpečnosti a řízení zranitelnosti,

zvyšovat informovanost zaměstnanců Komise v oblasti kybernetické bezpečnosti,

sledovat a odhalovat události a incidenty v oblasti bezpečnosti IT a předcházet jim,

kontrolovat účty privilegovaných uživatelů.

(4)

Incidenty v oblasti bezpečnosti IT, které by mohly ohrozit bezpečnost informačních a komunikačních systémů Komise, mohou nastat při jakékoli operaci zpracování prováděné Komisí. Mohou zahrnovat jakoukoli kategorii osobních údajů zpracovávaných Komisí.

(5)

Za určitých okolností se může ukázat, že je nutné sladit práva subjektů údajů podle nařízení (EU) 2018/1725 s potřebou Komise účinně plnit své úkoly při zajišťování bezpečnosti IT v rámci Komise, pokud jde o osoby, majetek a informace, podle rozhodnutí (EU, Euratom) 2017/46, a to za plného dodržování základních práv a svobod jiných subjektů údajů. Za tímto účelem opravňuje čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 Komisi k tomu, aby omezila použití článků 14 až 17, 19, 20 a 35 uvedeného nařízení, jakož i zásadu transparentnosti stanovenou v čl. 4 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení v rozsahu, v jakém jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 17, 19 a 20 uvedeného nařízení.

(6)

Toto rozhodnutí by se mělo vztahovat na všechny operace zpracování prováděné Komisí jakožto správcem údajů při plnění jejích úkolů v oblasti bezpečnosti IT v rámci Komise, pokud jde o osoby, majetek a informace, podle rozhodnutí (EU, Euratom) 2017/46. Proto by se mělo týkat subjektů údajů náležejících do kategorií osobních údajů, na něž se vztahují všechny tyto operace zpracování, tj. fyzických osob, které komunikují s jakýmkoli informačním a komunikačním systémem Komise.

(7)

Osobní údaje se uchovávají v zabezpečeném elektronickém prostředí, aby se zabránilo nezákonnému přístupu k údajům osobám mimo Komisi. Pro různé operace zpracování se použije různá doba pro uchovávání údajů v závislosti na druhu dotčených osobních údajů. Uchovávání spisů v Komisi upravuje společný seznam Komise pro uchovávání spisů (SEC(2019) 900), což je regulační dokument v podobě harmonogramu uchovávání, který stanoví dobu uchovávání pro různé typy spisů Komise s cílem omezit uchovávání údajů na nezbytné minimum.

(8)

Komise by mohla být nucena omezit uplatňování práv subjektů údajů s cílem zajistit svou vnitřní bezpečnost podle čl. 25 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2018/1725 (tj. za účelem zachování důvěrnosti, integrity a dostupnosti svých komunikačních a informačních systémů a souborů údajů, které zpracovávají, svého majetku a informací). Komise by tak mohla učinit zejména s cílem:

sdělovat výstrahy a varování týkající se událostí a incidentů v oblasti bezpečnosti IT,

reagovat na události a incidenty v oblasti bezpečnosti IT a tyto události a incidenty řešit, usnadňovat použití nástrojů a operace prostřednictvím bezpečnostních auditů, hodnocení bezpečnosti a řízení zranitelnosti,

zvyšovat informovanost zaměstnanců Komise v oblasti kybernetické bezpečnosti,

sledovat a odhalovat události a incidenty v oblasti bezpečnosti IT a předcházet jim,

kontrolovat účty privilegovaných uživatelů.

(9)

Pro účely řešení bezpečnostních incidentů v oblasti IT, jak je uvedeno v článku 15 rozhodnutí (EU, Euratom) 2017/46, si Generální ředitelství pro informatiku může vyměňovat informace se skupinou pro reakci na kybernetické útoky Generálního ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost.

(10)

S cílem zajistit soulad s články 14, 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725 by Komise měla informovat všechny fyzické osoby o činnostech, které zahrnují zpracování jejich osobních údajů a které ovlivňují jejich práva. Měla by tak učinit transparentním a soudržným způsobem v podobě oznámení o ochraně údajů na internetových stránkách Komise. Komise by měla případně poskytnout další záruky, aby byly subjekty údajů informovány jednotlivě ve vhodném formátu.

(11)

V souladu s články 14, 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725 by mohla odhalit existenci opatření v oblasti bezpečnosti IT, zranitelnosti nebo incidentů podle článku 15 rozhodnutí (EU, Euratom) 2017/46. Odhalení těchto opatření v oblasti bezpečnosti IT, zranitelnosti a incidentů zvyšuje riziko, že by toto opatření v oblasti bezpečnosti IT bylo následně obcházeno, že by tato zranitelnost byla zneužita a že by mohla být ohrožena probíhající analýza incidentů v oblasti bezpečnosti IT, protože artefakty mohou být náhodně nebo záměrně manipulovány uživatelem nebo zlovolným aktérem. To by mohlo vážně ohrozit schopnost Komise zajistit bezpečnost IT, a zejména účinně v budoucnu řešit incidenty v oblasti bezpečnosti IT.

(12)

Podle čl. 25 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2018/1725 je Komise rovněž oprávněna omezit uplatňování práv subjektů údajů za účelem ochrany práv a svobod jiných fyzických osob v souvislosti s bezpečnostními incidenty v oblasti IT, které by mohly ohrozit operace v oblasti bezpečnosti IT.

(13)

Komise může být rovněž nucena omezit poskytování informací subjektům údajů, jakož i uplatňování dalších práv těchto subjektů v souvislosti s osobními údaji získanými zemí mimo EU nebo od mezinárodních organizací, aby vůči těmto zemím či organizacím dostála své povinnosti spolupráce. To je součástí povinnosti Komise chránit důležitý cíl obecného veřejného zájmu EU, jak je uvedeno v čl. 25 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2018/1725. Za určitých okolností však může být zájem na mezinárodní spolupráci převážen zájmem týkajícím se základních práv subjektů údajů.

(14)

Komise proto určila důvody uvedené v čl. 25 odst. 1 písm. c), d) a h) nařízení (EU) 2018/1725 jako důvody pro omezení, která mohou být nezbytná pro operace zpracování údajů prováděné Generálním ředitelstvím pro informatiku v souvislosti se zajišťováním operací a služeb v oblasti bezpečnosti IT pro Komisi.

(15)

Jakékoli omezení uplatňované na základě tohoto rozhodnutí by mělo být nezbytné a přiměřené s ohledem na rizika pro práva a svobody subjektů údajů.

(16)

Komise by měla se všemi omezeními nakládat transparentně a každé uplatněné omezení by měla zaregistrovat do příslušného záznamového systému.

(17)

Podle čl. 25 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1725 mohou správci poskytnutí informací na základě důvodů uplatňování omezení na subjekt údajů odložit, neprovést nebo je odepřít, pokud by poskytnutí těchto informací jakýmkoliv způsobem mařilo účinek omezení. To se týká zejména omezení povinností stanovených v článcích 16 a 35 nařízení (EU) 2018/1725. Komise by měla uložená omezení pravidelně přezkoumávat, aby zajistila, že právo subjektu údajů být informován v souladu s články 16 a 35 nařízení (EU) 2018/1725 bude omezeno pouze po dobu, kdy je takové omezení nezbytné k tomu, aby Komise mohla zajistit vlastní bezpečnost IT, a zejména řešit incidenty v oblasti bezpečnosti IT.

(18)

Pokud Komise omezí uplatňování jiných práv subjektů údajů, než jsou práva uvedená v článcích 16 a 35 nařízení (EU) 2018/1725, měl by správce údajů případ od případu posoudit, zda by sdělení omezení ohrozilo jeho účel.

(19)

Pověřenec Komise pro ochranu osobních údajů by měl provádět nezávislý přezkum uplatňování omezení, aby bylo zajištěno dodržování tohoto rozhodnutí.

(20)

Aby mohla Komise okamžitě omezit uplatňování některých práv a povinností v souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2018/1725, mělo by toto rozhodnutí vstoupit v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(21)

Evropský inspektor ochrany údajů vydal své stanovisko dne 16. září 2021,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto rozhodnutí stanoví pravidla, kterými se Komise musí řídit při plnění svých úkolů podle rozhodnutí (EU, Euratom) 2017/46, pokud jde o informování subjektů údajů o zpracování jejich osobních údajů v souladu s články 14, 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725.

Stanoví rovněž podmínky, za nichž může Komise při plnění svých úkolů podle rozhodnutí (EU, Euratom) 2017/46 omezit použití článků 4, 14 až 17, 19, 20 a 35 uvedeného nařízení v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. c), d) a h) nařízení (EU) 2018/1725.

2.   Toto rozhodnutí se vztahuje na zpracovávání osobních údajů Komisí nebo jejím jménem pro účely činností, jejichž provádění má zajistit bezpečnost IT v rámci Komise, pokud jde o osoby, majetek a informace, podle rozhodnutí (EU, Euratom) 2017/46, nebo ve vztahu k těmto činnostem.

Článek 2

Platné výjimky a omezení

1.   Pokud Komise vykonává své povinnosti s ohledem na práva subjektů údajů podle nařízení (EU) 2018/1725, posoudí, zda neplatí některá z výjimek stanovených v uvedeném nařízení.

2.   S výhradou článků 3 až 7 tohoto rozhodnutí, pokud by výkon práv a povinností stanovených v článcích 14 až 17, 19, 20 a 35 nařízení (EU) 2018/1725 ve vztahu k osobním údajům zpracovávaným Komisí narušil účel poskytování operací a služeb v oblasti bezpečnosti IT, mimo jiné odhalením vyšetřovacích nástrojů, zranitelnosti a metod Komise, nebo by nepříznivě ovlivnil práva a svobody a bezpečnost jiných subjektů údajů, zejména pokud jde o zpracování osobních údajů s cílem:

sdělovat výstrahy a varování týkající se událostí a incidentů v oblasti bezpečnosti IT,

reagovat na události a incidenty v oblasti bezpečnosti IT a tyto události a incidenty řešit,

usnadňovat použití nástrojů a operace prostřednictvím bezpečnostních auditů, hodnocení bezpečnosti a řízení zranitelnosti,

zvyšovat informovanost zaměstnanců Komise v oblasti kybernetické bezpečnosti,

sledovat a odhalovat události a incidenty v oblasti bezpečnosti IT a předcházet jim,

kontrolovat účty privilegovaných uživatelů,

Komise může omezit uplatňování:

a)

článků 14 až 17, 19, 20 a 35 nařízení (EU) 2018/1725,

b)

zásady transparentnosti stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2018/1725, pokud jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 17, 19 a 20 nařízení (EU) 2018/1725.

Komise tak může učinit v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. c), d) a h) nařízení (EU) 2018/1725.

3.   S výhradou článků 3 až 7 může Komise omezit práva a povinnosti uvedené v odstavci 2 tohoto článku:

a)

pokud výkon těchto práv a povinností s ohledem na osobní údaje získané od jiného orgánu, instituce nebo subjektu EU mohl být omezen tímto jiným orgánem, institucí nebo subjektem EU na základě právních aktů stanovených v článku 25 nařízení (EU) 2018/1725 nebo podle kapitoly IX uvedeného nařízení, nebo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (4) nebo nařízením Rady (EU) 2017/1939 (5);

b)

pokud výkon těchto práv a povinností s ohledem na osobní údaje získané od příslušného orgánu členského státu mohl být omezen příslušnými orgány tohoto členského státu na základě legislativních opatření uvedených v článku 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (6) nebo na základě vnitrostátních opatření provádějících čl. 13 odst. 3, čl. 15 odst. 3 nebo čl. 16 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (7);

c)

pokud by výkon těchto práv a povinností narušil spolupráci Komise se zeměmi mimo EU nebo mezinárodními organizacemi v oblasti společných kybernetických hrozeb.

Před uplatněním omezení za okolností uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b) konzultuje Komise příslušné orgány, instituce a jiné subjekty EU nebo orgány členských států ohledně možných důvodů pro uložení omezení a nezbytnosti a přiměřenosti dotčených omezení, pokud tím není ohrožena činnost Komise a pokud Komisi není zřejmé, že použití omezení je stanoveno jedním z aktů stanovených v uvedených písmenech nebo že by konzultace ohrozila účel jejích činností podle rozhodnutí (EU, Euratom) 2017/46.

Ustanovení prvního pododstavce písm. c) se nepoužije, pokud je zájem Komise spolupracovat se zeměmi mimo EU nebo mezinárodními organizacemi převážen zájmy nebo základními právy a svobodami subjektu údajů.

4.   Odstavci 1, 2 a 3 není dotčeno použití jiných rozhodnutí Komise, která stanoví vnitřní pravidla upravující poskytování informací subjektům údajů a omezení uplatnění některých práv podle článku 25 nařízení (EU) 2018/1725.

5.   Jakékoli omezení práv a povinností podle odstavce 2 je nezbytné a přiměřené rizikům pro práva a svobody subjektů údajů.

6.   Před uplatněním omezení se v jednotlivých případech provede test nezbytnosti a přiměřenosti a omezení se vztahují pouze na to, co je nezbytně nutné k dosažení cílů těchto omezení.

Článek 3

Poskytování informací subjektům údajů

1.   Komise na svých internetových stránkách zveřejní oznámení o ochraně údajů, kterým informuje všechny subjekty údajů o svých činnostech, které zahrnují zpracování jejich osobních údajů za účelem plnění úkolů Komise podle rozhodnutí (EU, Euratom) 2017/46, včetně popisu kategorií dotčených osobních údajů. Je-li to možné, aniž by byla ohrožena bezpečnost IT, Komise zajistí, aby byly subjekty údajů informovány jednotlivě ve vhodném formátu.

2.   Pokud Komise zcela nebo částečně omezuje poskytování informací subjektům údajů, jejichž osobní údaje jsou zpracovávány pro účely plnění jejích úkolů podle rozhodnutí (EU, Euratom) 2017/46, v souladu s článkem 6 tohoto rozhodnutí zaznamená a zaregistruje důvody tohoto omezení.

Článek 4

Právo subjektu údajů na přístup k osobním údajům, právo na výmaz a právo na omezení zpracování

1.   Pokud Komise zcela nebo částečně omezí právo subjektů údajů na přístup k osobním údajům, právo na výmaz nebo právo na omezení zpracování údajů podle článků 17, 19 a 20 nařízení (EU) 2018/1725, ve své odpovědi na žádost o přístup, výmaz nebo omezení zpracování údajů informuje dotčený subjekt údajů:

a)

o uplatněném omezení a o jeho hlavních důvodech a

b)

o tom, jak podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů nebo žádat o soudní ochranu u Soudního dvora Evropské unie.

2.   Komise může odložit, vynechat nebo odepřít poskytnutí informací o důvodech omezení uvedených v odstavci 1, pokud by to ohrozilo účel omezení.

3.   Komise zaznamená a zaregistruje důvody omezení v souladu s článkem 6.

4.   Pokud je právo na přístup k osobním údajům zcela nebo zčásti omezeno, mohou subjekty údajů uplatnit své právo na přístup k osobním údajům tak, že se obrátí na evropského inspektora ochrany údajů v souladu s čl. 25 odst. 6, 7 a 8 nařízení (EU) 2018/1725.

Článek 5

Ohlašování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektům údajů

Pokud Komise omezí ohlašování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů, jak je uvedeno v článku 35 nařízení (EU) 2018/1725, zaznamená a zaregistruje důvody tohoto omezení v souladu s článkem 6 tohoto rozhodnutí. Komise předá záznam evropskému inspektorovi ochrany údajů v okamžiku ohlášení narušení bezpečnosti osobních údajů.

Článek 6

Zaznamenání a registrace omezení

1.   Komise zaznamená důvody veškerých omezení uplatněných v souladu s tímto rozhodnutím, včetně odkazu na právní důvody omezení a posouzení nezbytnosti a přiměřenosti omezení, přičemž zohlední všechny relevantní aspekty uvedené v čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725.

2.   V záznamu se uvede, jak by výkon práva ze strany příslušného subjektu údajů ohrozil účel operací a služeb v oblasti bezpečnosti IT zajišťovaných pro Komisi v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2017/46 nebo účel omezení uplatňovaných podle čl. 2 odst. 2 nebo 3 tohoto rozhodnutí nebo jak by poškodil práva a svobody jiných subjektů údajů.

3.   Komise tyto záznamy a veškeré dokumenty obsahující základní faktické a právní podklady zaregistruje. Uvedené dokumenty jsou pak na požádání zpřístupněny evropskému inspektorovi ochrany údajů.

Článek 7

Délka omezení

1.   Omezení uvedená v článcích 3, 4 a 5 zůstávají v platnosti, dokud trvají důvody, které je opodstatňují.

2.   Pominou-li důvody omezení uvedené v článcích 3, 4 a 5, Komise:

a)

zruší omezení;

b)

informuje subjekt údajů o hlavních důvodech omezení;

c)

informuje subjekty údajů o tom, jak kdykoli podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů nebo žádat o soudní ochranu u Soudního dvora Evropské unie.

Článek 8

Záruky a doby uchovávání

1.   Komise přezkoumá uplatňování omezení uvedených v článcích 3, 4 a 5 šest měsíců po jejich přijetí a při uzavření jednotlivých operací v oblasti bezpečnosti IT. Poté Komise přezkoumává a sleduje, zda je třeba případné omezení zachovat, na ročním základě.

Přezkum zahrnuje posouzení nezbytnosti a přiměřenosti omezení, přičemž zohlední všechny relevantní aspekty uvedené v čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725.

2.   Komise přijala technická a organizační opatření, aby zabránila náhodnému nebo protiprávnímu zničení, ztrátě, pozměnění, neoprávněnému zpřístupnění předaných, uložených nebo jiným způsobem zpracovaných osobních údajů nebo neoprávněnému přístupu k nim, jako je správa přístupových práv, politika zálohování a jakékoli jiné opatření v souladu s rozhodnutím (EU/Euratom) 2017/46.

3.   Komise zaznamená použitelné doby uchovávání údajů v souladu se společným seznamem Komise pro uchovávání spisů a zpřístupní subjektům údajů příslušné doby uchovávání pro tyto činnosti zpracování ve svém oznámení o ochraně údajů.

Článek 9

Přezkum pověřencem Komise pro ochranu osobních údajů

1.   Pověřenec Komise pro ochranu osobních údajů je bez zbytečného odkladu informován, kdykoli jsou v souladu s tímto rozhodnutím omezena práva subjektů údajů. Na žádost je pověřenci pro ochranu osobních údajů umožněn přístup k záznamu a veškerým dokumentům obsahujícím faktické a právní podklady.

2.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů může požádat o přezkum omezení a je informován o výsledku požadovaného přezkumu.

3.   Komise zdokumentuje zapojení pověřence pro ochranu osobních údajů, kdykoli jsou v souladu s tímto rozhodnutím omezena práva subjektů údajů.

Článek 10

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 15. prosince 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty EU a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(2)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2017/46 ze dne 10. ledna 2017 o bezpečnosti komunikačních a informačních systémů v Evropské komisi (Úř. věst. L 6, 11.1.2017, s. 40).

(3)  Rozhodnutí Komise (C(2017) 8841) ze dne 13. prosince 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článkům 3, 5, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 14 a 15 rozhodnutí Komise 2017/46 o bezpečnosti komunikačních a informačních systémů v Komisi.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře EU pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

(5)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).


Opravy

16.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 450/156


Oprava nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky

( Úřední věstník Evropské unie L 231 ze dne 30. června 2021 )

Strana 260, příloha I „TABULKA 1: DIMENZE A KÓDY PRO TYPY INTERVENCÍ“:

místo:

„OBLAST INTERVENCE3

Koeficient pro výpočet podpory na plnění cílů v oblasti změny klimatu

Koeficient pro výpočet podpory na plnění environmentálních cílů

043

Výstavba nových energeticky účinných budov (1)

40 %

40 %

0444

Energeticky účinná renovace nebo opatření na zvýšení energetické účinnosti veřejné infrastruktury, demonstrační projekty a podpůrná opatření

40 %

40 %

045

Energeticky účinná renovace nebo opatření na zvýšení energetické účinnosti veřejné infrastruktury, demonstrační projekty a podpůrná opatření v souladu s kritérii energetické účinnosti (2)

100 %

40 %

046

Podpora subjektů, které poskytují služby přispívající k nízkouhlíkovému hospodářství a k odolnosti vůči změně klimatu, včetně opatření ke zvýšení povědomí

100 %

40 %

má být:

„OBLAST INTERVENCE3

Koeficient pro výpočet podpory na plnění cílů v oblasti změny klimatu

Koeficient pro výpočet podpory na plnění environmentálních cílů

043

Výstavba nových energeticky účinných budov (3)

40 %

40 %

044

Energeticky účinná renovace nebo opatření na zvýšení energetické účinnosti veřejné infrastruktury, demonstrační projekty a podpůrná opatření

40 %

40 %

045

Energeticky účinná renovace nebo opatření na zvýšení energetické účinnosti veřejné infrastruktury, demonstrační projekty a podpůrná opatření v souladu s kritérii energetické účinnosti (4)

100 %

40 %

046

Podpora subjektů, které poskytují služby přispívající k nízkouhlíkovému hospodářství a k odolnosti vůči změně klimatu, včetně opatření ke zvýšení povědomí

100 %

40 %


(1)  Pokud se cíl opatření týká výstavby nových budov s potřebou primární energie (PED), která je alespoň o 20 % nižší než požadavek na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (budova s téměř nulovou spotřebou energie, státní směrnice). Výstavba nových energeticky účinných budov zahrnuje také infrastrukturu ve smyslu oblastí intervence 120 až 127.

(2)  Pokud má opatření docílit v průměru a) alespoň středně rozsáhlé míry renovací definované v doporučení Komise (EU) 2019/786 nebo b) alespoň 30% snížení přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů v porovnání s předchozími emisemi. Renovace budov zahrnuje také infrastrukturu ve smyslu oblastí intervence 120 až 127.“

(3)  Pokud se cíl opatření týká výstavby nových budov s potřebou primární energie (PED), která je alespoň o 20 % nižší než požadavek na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (budova s téměř nulovou spotřebou energie, státní směrnice). Výstavba nových energeticky účinných budov zahrnuje také infrastrukturu ve smyslu oblastí intervence 120 až 127.

(4)  Pokud má opatření docílit v průměru a) alespoň středně rozsáhlé míry renovací definované v doporučení Komise (EU) 2019/786 nebo b) alespoň 30% snížení přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů v porovnání s předchozími emisemi. Renovace budov zahrnuje také infrastrukturu ve smyslu oblastí intervence 120 až 127.“


16.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 450/157


Oprava prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/317 ze dne 11. února 2019, kterým se stanoví systém sledování výkonnosti a systém poplatků v jednotném evropském nebi a kterým se ruší prováděcí nařízení (EU) č. 390/2013 a (EU) č. 391/2013

( Úřední věstník Evropské unie L 56 ze dne 25. února 2019 )

Strana 55, příloha VIII bod 1.3:

místo:

„1.3.

Faktor hmotnosti, vyjádřený jako číselný údaj zaokrouhlený na dvě desetinná místa, je druhá odmocnina kvocientu získaného tak, že počet metrických tun maximální certifikované vzletové hmotnosti letadla uvedené v letové příručce se vydělí padesáti.“,

má být:

„1.3.

Faktor hmotnosti, vyjádřený jako číselný údaj zaokrouhlený na dvě desetinná místa, je druhá odmocnina kvocientu získaného tak, že maximální certifikovaná vzletová hmotnost letadla uvedená v letové příručce, vyjádřená v metrických tunách se zaokrouhlením na jedno desetinné místo, se vydělí padesáti.“