(1)

Dne 7. prosince 2020 přijala Rada nařízení (EU) 2020/1998.

(2)

V souladu s čl. 14 odst. 4 nařízení (EU) 2020/1998 provedla Rada přezkum seznamu fyzických nebo právnických osob, subjektů nebo orgánů, na něž se vztahují omezující opatření stanovená v příloze I uvedeného nařízení. Na základě tohoto přezkumu by měla být položka týkající se jedné zemřelé osoby ze zmíněného seznamu vypuštěna a měly by být aktualizovány položky týkající se sedmi osob.

(3)

Nařízení (EU) 2020/1998 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Dne 5. března 2014 přijala Rada nařízení (EU) č. 208/2014.

(2)

Na základě přezkumu provedeného Radou by měla být zrušena položka týkající se jedné osoby a informace týkající se jejího práva na obhajobu a jejího práva na účinnou soudní ochranu.

(3)

Příloha I nařízení (EU) č. 208/2014 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

(1)

V souladu s čl. 5 odst. 1 směrnice (EU) 2019/2034 mohou příslušné orgány požadovat, aby se na určité investiční podniky vztahovalo stejné obezřetnostní zacházení jako na úvěrové instituce spadající do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (2) a aby podléhaly obezřetnostnímu dohledu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (3).

(2)

Pro účely čl. 5 odst. 1 písm. a) směrnice (EU) 2019/2034 by mělo být upřesněno, že pokud investiční podnik provádí činnosti překračující alespoň jednu ze čtyř kvantitativních prahových hodnot pro OTC deriváty, upisování finančních nástrojů a/nebo umisťování finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí, půjčky nebo úvěry poskytnuté investorům a nesplacené dluhové cenné papíry, jsou tyto činnosti prováděny v takovém rozsahu, že by jeho selhání nebo potíže mohly vést k systémovému riziku.

(3)

Vzhledem k systémovému významu činností investičních podniků, jak je uvedeno v článku 5 směrnice (EU) 2019/2034, a k potenciálně značnému dopadu lavinového efektu v celém finančním sektoru, by investiční podniky, které jsou členy clearingového systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 3 nařízení (EU) 2019/2033 a nabízejí clearingové služby jiným finančním institucím, které samy nejsou členy clearingového systému, měly být brány v úvahu pro účely čl. 5 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2019/2034.

(4)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví po konzultaci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

(5)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (4),

(1)

Zatímco na investiční podniky spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (2) a hlav VII a VIII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (3) v souladu s čl. 1 odst. 2 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 (4) se vztahuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/923 (5), investiční podniky spadající do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 jsou povinny uplatňovat zvláštní požadavky na pohyblivou složku odměny všech pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje. Je nezbytné stanovit vhodná kritéria pro určení těchto pracovníků. Tato kritéria by měla zohledňovat oprávnění a odpovědnost těchto pracovníků, rizikový profil podniku nebo aktiv, která spravuje, a ukazatele výkonnosti investičního podniku, vnitřní organizaci investičního podniku a povahu, rozsah a složitost dotčeného investičního podniku. Tato kritéria by rovněž měla investičním podnikům umožnit, aby ve svých zásadách odměňování nastavily náležité pobídky, aby zajistily, že dotyční pracovníci budou při plnění svých úkolů jednat obezřetně. A konečně by tato kritéria měla odrážet úroveň rizika různých činností v rámci investičního podniku.

(2)

Členové vedoucího orgánu nesou konečnou odpovědnost za investiční podnik, jeho strategii a činnosti, a proto by měli být vždy považováni za osoby, které mají podstatný vliv na rizikový profil podniku. To platí jak pro členy vedoucího orgánu v jeho řídící funkci, kteří přijímají rozhodnutí, tak pro členy vedoucího orgánu v jeho dozorčí funkcí, kteří dohlížejí na rozhodovací proces a vznášejí připomínky k přijatým rozhodnutím.

(3)

Někteří pracovníci jsou odpovědní za poskytování vnitřní podpory, která je zásadní pro fungování obchodních činností investičního podniku. Jejich činnosti a rozhodnutí mohou mít také podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku a aktiv, která spravuje, protože jejich činnosti a rozhodnutí mohou investiční podnik vystavit významným provozním a dalším rizikům.

(4)

Pracovní činnosti pracovníků s manažerskou odpovědností mohou mít podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje, neboť tito pracovníci mohou činit strategická nebo jiná zásadní rozhodnutí, která mají vliv na obchodní činnosti investičního podniku nebo na uplatňované kontrolní funkce. Mezi tyto kontrolní funkce obvykle patří řízení rizik, dodržování předpisů a interní audit. Rizika, která obchodní jednotky podstupují, a způsob řízení těchto jednotek jsou nejdůležitějšími faktory pro rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje. Některé obchodní činnosti vytváří vyšší rizika než jiné, a proto by měla být zohledněna povaha obchodních činností.

(5)

Vhodná kvalitativní kritéria by měla zajistit, aby jako pracovníci s podstatným vlivem byli určeni také pracovníci, kteří odpovídají za skupiny pracovníků, jejichž činnosti by mohly mít podstatný vliv na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje. To zahrnuje situace, kdy činnosti jednotlivých pracovníků podléhajících jejich vedení samostatně nemají podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku, ale celkový rozsah jejich činností by takový vliv mohl mít.

(6)

Celková odměna pracovníků obvykle závisí na tom, jak tito pracovníci přispívají k úspěšnému dosažení obchodních cílů investičního podniku. Tato odměna tedy závisí na odpovědnosti, povinnostech, schopnostech a dovednostech pracovníků, jakož i na jejich výkonnosti a výsledcích investičního podniku. Pokud je pracovníkovi přiznána celková odměna přesahující určitý limit, lze předpokládat, že se tato odměna odvíjí od jeho přispění k realizaci obchodních cílů investičního podniku a souvisí tedy s vlivem jeho pracovních činností na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která investiční podnik spravuje. K určení toho, zda by pracovní činnosti takového pracovníka mohly mít podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje, je proto vhodné použít kvantitativní kritéria týkající se celkové odměny pracovníka, a to jak v absolutním vyjádření, tak v relativním ve vztahu k ostatním pracovníkům ve stejném investičním podniku.

(7)

K určení pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje, by měly být stanoveny jasné a vhodné prahové hodnoty. Od investičních podniků by se mělo očekávat, že budou kvantitativní kritéria uplatňovat včas. Aby byla kvantitativní kritéria realistická, měla by sledovat vývoj odměňování. První metodou, jak sledovat tento vývoj, je založit kvantitativní kritéria na celkové odměně přiznané v předchozím roce plnění, která zahrnuje pevnou složku odměny vyplacenou za daný rok plnění a pohyblivou složku odměny přiznanou v daném roce plnění. Druhou metodou, jak tento vývoj sledovat, je založit kvantitativní kritéria na celkové odměně přiznané za předchozí rok plnění, která zahrnuje pevnou složku odměny vyplacenou za daný rok plnění a pohyblivou složku odměny přiznanou v aktuálním roce plnění za předchozí účetní rok. Druhá metoda umožňuje lepší sladění postupu určení pracovníků se skutečnou odměnou přiznanou za sledované období, ale lze ji použít pouze tehdy, když je možný včasný výpočet pro uplatnění kvantitativních kritérií. Pokud takový včasný výpočet již není možný, měla by se použít první metoda. Podle obou metod může pohyblivá složka odměny zahrnovat částky, které jsou přiznávány na základě sledovaných období delších než jeden rok, v závislosti na kritériích výkonnosti použitých investičním podnikem.

(8)

Měla by být stanovena kvantitativní prahová hodnota ve výši 500 000 EUR pro určení pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která investiční podnik spravuje. Odměna přesahující tuto kvantitativní prahovou hodnotu nebo dosahující jedné z nejvyšších odměn v rámci daného investičního podniku tedy vytváří silný předpoklad, že činnosti pracovníků pobírajících takovou odměnu mají podstatný vliv na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje, přičemž v takovém případě by se měl uplatnit větší kontrolní dohled s cílem stanovit, zda mají pracovní činnosti těchto pracovníků podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která investiční podnik spravuje.

(9)

Tyto předpoklady založené na kvantitativních kritériích se nicméně nepoužijí v případě, kdy investiční podniky stanoví na základě dodatečných objektivních kritérií a s přihlédnutím ke všem rizikům, kterým je nebo může být investiční podnik vystaven, že tito pracovníci ve skutečnosti nemají podstatný vliv na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje. Aby bylo zajištěno účinné a důsledné uplatňování těchto objektivních kritérií, měly by příslušné orgány schválit vyloučení určených pracovníků s nejvyššími výdělky nebo pracovníků s přiznanou odměnou přesahující 750 000 EUR. U pracovníků, jejichž odměna činí více než 1 000 000 EUR (osoby s vysokými příjmy), by příslušné orgány měly před schválením výjimek informovat Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), aby mohl zajistit důsledné uplatňování těchto kritérií.

(10)

Také skutečnost, že se pracovník řadí do stejné příjmové skupiny jako vrcholné vedení nebo pracovníci odpovědní za činnosti spojené s podstupováním rizik, může být ukazatelem, že jeho pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje. Pro tyto účely by se neměla brát v úvahu odměna vyplácená pracovníkům v kontrolních a podpůrných funkcích a členům vedoucího orgánu s dozorčí funkcí. Při uplatňování tohoto kvantitativního kritéria by měla být rovněž zohledněna skutečnost, že se úrovně plateb v jednotlivých jurisdikcích liší. Investiční podniky by měly mít možnost prokázat, že pracovníci, kteří spadají do dané příjmové skupiny, avšak nesplňují žádná kvalitativní nebo jiná kvantitativní kritéria, nemají s přihlédnutím ke všem rizikům, kterým investiční podnik je nebo může být vystaven, podstatný vliv na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje.

(11)

Aby příslušné orgány a auditoři mohli přezkoumávat hodnocení prováděná investičními podniky za účelem určení pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje, je zásadní, aby investiční podniky vedly záznamy o provedených hodnoceních a jejich výsledcích, včetně pracovníků, kteří byli určeni podle kritérií na základě své celkové odměny, ale jejichž pracovní činnosti se hodnotí tak, že nemají podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje.

(12)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi orgánem EBA po konzultaci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

(13)

Orgán EBA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, ze kterých toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o vyjádření skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (6),

(1)

Pohyblivá složka odměny udělovaná formou nástrojů by měla podporovat řádné a účinné řízení rizik a neměla by povzbuzovat k podstupování rizik překračujících úroveň rizika tolerovaného investičním podnikem. Třídy nástrojů, jež mohou být použity pro účely pohyblivé složky odměny, by proto měly uvést do souladu zájmy pracovníků s dlouhodobějšími zájmy investičního podniku, akcionářů, věřitelů a dalších zúčastněných stran prostřednictvím poskytování pobídek pracovníkům, aby jednali v dlouhodobějším zájmu investičního podniku.

(2)

Pro zajištění silné vazby na úvěrovou kvalitu investičního podniku při jeho trvání by nástroje používané pro účely pohyblivé složky odměny měly zahrnovat vhodné rozhodné události pro odpis nebo konverzi, které sníží hodnotu nástrojů v situacích, kdy dojde ke zhoršení úvěrové kvality investičního podniku při jeho trvání. Rozhodné události používané pro účely odměňování by neměly měnit míru podřízenosti nástrojů, a neměly by tudíž vést k diskvalifikaci nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 jako kapitálových nástrojů.

(3)

Zatímco podmínky, které platí pro nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a do kapitálu tier 2, stanoví článek 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 (2) ve spojení s částí druhou hlavou I kapitolami 3 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (3), pro jiné nástroje uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. j) bodě iii) směrnice (EU) 2019/2034 (dále jen „jiné nástroje“), jež lze plně přeměnit na nástroje kmenového kapitálu tier 1 nebo odepsat, uvedená nařízení nestanoví žádné konkrétní podmínky, jelikož pro účely obezřetnostního dohledu nejsou klasifikovány jako kapitálové nástroje. Měly by být proto stanoveny konkrétní požadavky pro různé třídy nástrojů s přihlédnutím k odlišné povaze nástrojů s cílem zajistit, aby byly vhodné k použití pro účely pohyblivé složky odměny. Použití nástrojů pro účely pohyblivé složky odměny by samo o sobě nemělo bránit tomu, aby nástroje byly považovány za kapitál investičního podniku, pokud jsou splněny podmínky, jež stanoví nařízení (EU) 2019/2033. Rovněž by takové použití nemělo být samo o sobě chápáno jako poskytování pobídky ke splacení nástroje, jelikož po skončení doby odkladu a zadržování mohou pracovníci obecně získat likvidní prostředky jiným způsobem než splacením.

(4)

Jiné nástroje nejsou omezené na finanční nástroje uvedené v oddíle C přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (4). Aby se snížila administrativní zátěž při vytváření těchto nástrojů, měly by tyto nástroje rovněž umožňovat použití jiných smluvních ujednání mezi pracovníky a investičními podniky. Aby se zajistilo, že tyto jiné nástroje odrážejí úvěrovou kvalitu investičního podniku při jeho trvání, měly by vhodné požadavky zajistit, aby tyto nástroje byly odepsány nebo převedeny dříve, než investiční podnik nesplní své požadavky na kapitál.

(5)

Jsou-li nástroje použité pro účely pohyblivé složky odměny vypovězeny, splaceny, zpětně odkoupeny nebo převedeny, takové transakce by obecně neměly zvyšovat hodnotu přiznané odměny vyplácením částek, které jsou vyšší než hodnota nástroje, nebo převedením na nástroje, jež mají vyšší hodnotu, než původně udělený nástroj. Nahrazení nástrojů za stejnou hodnotu by mělo zajistit, aby odměna nebyla vyplácena s využitím nástrojů či metod, jež umožňují nedodržování směrnice (EU) 2019/2034 nebo nařízení (EU) 2019/2033.

(6)

Při přiznávání pohyblivé složky odměny a v situaci, kdy jsou nástroje použité pro účely pohyblivé složky odměny splaceny, vypovězeny, zpětně odkoupeny nebo převedeny, by tyto transakce měly vycházet z hodnot, které byly stanoveny v souladu s použitelným účetním standardem v okamžiku transakce, čímž by se zajistilo, že bude přiznána správná částka pohyblivé složky odměny a nikoli neoprávněně změněna, když je nástroj splacen, vypovězen, zpětně odkoupen nebo převeden.

(7)

Článek 54 nařízení (EU) č. 575/2013 stanoví mechanismy pro odpis a konverzi nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1. Ustanovení čl. 32 odst. 1 písm. j) bodu iii) směrnice (EU) 2019/2034 dále vyžaduje, aby jiné nástroje mohly být plně přeměněny na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 nebo odepsány. Jelikož ekonomický výsledek konverze nebo odpisu jiných nástrojů je stejný jako u nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1, měly by mechanismy pro odpis nebo konverzi jiných nástrojů zohledňovat mechanismy, které platí pro nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1, při současném přizpůsobení se skutečnosti, že jiné nástroje nejsou z pohledu obezřetnostního dohledu považovány za kapitálové nástroje. Na nástroje zahrnované do kapitálu tier 2 se nevztahují regulační požadavky týkající se odpisu a konverze v souladu s nařízením (EU) č. 575/2013. Aby bylo zajištěno, že hodnota všech těchto nástrojů bude v případě použití pro účely pohyblivé složky odměny snížena, pokud dojde ke zhoršení úvěrové kvality investičního podniku, měly by být specifikovány situace, v nichž je nezbytné provést odpis nebo konverzi nástroje. Měly by být specifikovány mechanismy odpisu, zvýšení hodnoty a konverze pro nástroje zahrnované do kapitálu tier 2 a jiné nástroje s cílem zajistit důsledné uplatňování.

(8)

Rozdělení výnosů z nástrojů může mít různou podobu. Může být pohyblivé či pevné a vyplácené pravidelně nebo při konečné splatnosti nástroje. S cílem podporovat řádné a účinné řízení rizik by pracovníkům neměly být rozdělovány žádné výnosy během doby odkladu. Pracovníci by měli obdržet pouze výnosy rozdělované za období, která následují po udělení nástroje, po kterém se pracovníci stávají jeho právním vlastníkem. K použití pro účely pohyblivé složky odměny jsou proto vhodné pouze nástroje, u nichž jsou rozdělované výnosy vyplácené pravidelně vlastníkovi. Bezkupónové dluhopisy nebo nástroje, jež si ponechávají nerozdělené zisky, by neměly tvořit část odměny, která se musí skládat z kterýchkoli nástrojů uvedených v čl. 32 odst. 1 písm. j) směrnice (EU) 2019/2034. Důvodem je, že pracovníci by během doby odkladu těžili z rostoucích hodnot, což lze chápat jako ekvivalent přijímání rozdělovaných výnosů.

(9)

Velmi vysoké rozdělované výnosy mohou snížit dlouhodobou pobídku k obezřetnému podstupování rizik, jelikož vlastně zvyšují pohyblivou složku odměny. Rozdělované výnosy by zejména neměly být vypláceny v intervalech delších než jeden rok, jelikož by to v podstatě vedlo k hromadění rozdělovaných výnosů během doby odkladu a jejich vyplácení při vyplácení pohyblivé složky odměny. Hromaděním rozdělovaných výnosů by se obcházela zásada stanovená v čl. 32 odst. 3 směrnice (EU) 2019/2034, že odměna, která má být vyplacena v souladu s podmínkami odkladu splatnosti, se nepřiznává rychleji, než by tomu bylo na poměrném základě. Ustanovení čl. 32 odst. 2 písm. b) směrnice (EU) 2019/2034 vyžaduje, aby se pohyblivá složka odměny nevyplácela s využitím finančních nástrojů či metod, jež umožňují nedodržet uvedenou směrnici nebo nařízení (EU) 2019/2033. Rozdělování výnosů po udělení nástroje by tudíž nemělo překračovat tržní sazby pro takové nástroje vydané jinými investičními podniky nebo institucemi srovnatelné úvěrové kvality. To by mělo být zajištěno požadováním, aby nástroje používané pro účely pohyblivé složky odměny, nebo nástroje, s nimiž jsou spojeny, byly vydávány převážně pro jiné investory, nebo požadováním, aby byla stanovena mezní hranice pro rozdělování výnosů u takových nástrojů.

(10)

Požadavky pro odklad nebo zadržování, které se vztahují na udělování pohyblivé složky odměny v souladu s čl. 32 odst. 1 písm. l) a čl. 32 odst. 3 směrnice (EU) 2019/2034, musí být splněny v každé příslušné situaci, včetně situace, kdy jsou nástroje použité pro účely pohyblivé složky odměny vypovězeny, splaceny, zpětně odkoupeny nebo převedeny. V takových situacích by tudíž nástroje měly být nahrazeny nástroji zahrnovanými do vedlejšího kapitálu tier 1, nástroji zahrnovanými do kapitálu tier 2 nebo jinými nástroji, které odrážejí úvěrovou kvalitu investičního podniku při jeho trvání, mají vlastnosti ekvivalentní vlastnostem původně udělených nástrojů a mají stejnou hodnotu, s přihlédnutím k jakýmkoli částkám, jež byly odepsány. Mají-li nástroje jiné než nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 pevné datum splatnosti, měly by být stanoveny minimální požadavky pro zbývající dobu splatnosti těchto nástrojů v okamžiku jejich udělení, aby bylo zajištěno, že splňují požadavky týkající se doby odkladu a zadržování pro účely pohyblivé složky odměny.

(11)

Směrnice (EU) 2019/2034 neomezuje třídy nástrojů, které lze použít pro účely pohyblivé složky odměny, na konkrétní třídu finančních nástrojů. Mělo by proto být možné používat syntetické nástroje nebo smlouvy uzavřené mezi pracovníky a investičními podniky, které jsou spojené s nástroji zahrnovanými do vedlejšího kapitálu tier 1 a nástroji zahrnovanými do kapitálu tier 2, jež lze zcela převést nebo odepsat. To umožňuje zavedení konkrétních podmínek ve smluvních podmínkách k těmto nástrojům, které platí pouze pro nástroje udělované pracovníkům, aniž by bylo potřeba tyto podmínky uplatňovat u jiných investorů.

(12)

V kontextu skupiny mohou být emise řízeny centrálně v rámci mateřského podniku, včetně situací, kdy se na mateřský podnik vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (5) nebo směrnice 2019/2034. Investiční podniky, které jsou součástí takové skupiny, nemohou vždy samy vydávat nástroje, jež jsou vhodné k použití pro účely pohyblivé složky odměny. Nařízení (EU) 2019/2033 ve spojení s nařízením (EU) č. 575/2013 za určitých podmínek umožňuje, aby nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a nástroje zahrnované do kapitálu tier 2 byly vydávány prostřednictvím subjektu v rámci konsolidace, aby byly součástí kapitálu investičního podniku. Mělo by tudíž být také možné, aby takové nástroje byly použity pro účely pohyblivé složky odměny za předpokladu, že existuje jasné spojení mezi úvěrovou kvalitou investičního podniku používajícího tyto nástroje pro účely pohyblivé složky odměny a úvěrovou kvalitou emitenta nástroje. Toto spojení lze zpravidla předpokládat mezi mateřským a dceřiným podnikem. Jiné nástroje než nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a nástroje zahrnované do kapitálu tier 2, které nejsou vydány přímo investičním podnikem, by rovněž mohly být za ekvivalentních podmínek použity pro účely pohyblivé složky odměny. Nástroje, které jsou spojeny s referenčními nástroji vydanými mateřským podnikem ve třetích zemích a které jsou jinak ekvivalentní nástrojům zahrnovaným do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo nástrojům zahrnovaným do kapitálu tier 2, by měly být způsobilé k použití pro účely pohyblivé složky odměny, pokud rozhodná událost odkazuje na investiční podnik používající takový syntetický nástroj.

(13)

Ustanovení čl. 32 odst. 1 písm. k) směrnice (EU) 2019/2034 umožňuje, aby investiční podniky, které nevydávají žádný z nástrojů uvedených v čl. 32 odst. 1 písm. j) uvedené směrnice, použily alternativní způsoby za předpokladu, že příslušný orgán takové použití schválí, a za předpokladu, že tyto způsoby plní stejné cíle jako nástroje uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. j) uvedené směrnice. Aby plnily stejné cíle, měly by tyto alternativní způsoby tudíž zajistit, aby udělená pohyblivá složka odměny podléhala implicitním úpravám o riziko. Hodnota takovýchto alternativních způsobů by se tedy měla snižovat vždy, když dojde k nepříznivému dopadu na výsledky dotčeného investičního podniku nebo na aktiva, která spravuje. Kromě toho, pokud se na investiční podnik vztahuje požadavek odložit pohyblivou složku odměny podle čl. 32 odst. 1 písm. l) směrnice (EU) 2019/2034, měly by alternativní způsoby být rovněž v souladu s požadavkem odložit pohyblivé složky odměny a s uplatněním systémů malusů či zpětného vymáhání a doby zadržování na pohyblivou složku odměny vyplacenou prostřednictvím nástrojů.

(14)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro bankovnictví po konzultaci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

(15)

Evropský orgán pro bankovnictví (dále též „EBA“ nebo „orgán EBA“) uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrhu regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (6),

(1)

Horečka Údolí Rift (RVF) je nově se objevující zoonotická nákaza volně žijících a domácích přežvýkavců způsobená virem a přenášená vektory, která představuje potenciální přeshraniční hrozbu. RVF se vyznačuje vysokou mírou potratů a novorozenecké úmrtnosti u domácích přežvýkavců. U lidí má toto onemocnění zejména průběh podobný chřipce, nicméně u menšího podílu pacientů se může rozvinout encefalitida, nebo dokonce závažné jaterní onemocnění s hemoragickými projevy. RVF je na seznamu nákaz zvířat podléhajících hlášení (2) Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE).

(2)

V březnu 2019 zveřejnilo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) rychlé posouzení rizik s cílem řešit riziko dovozu viru RVF a jeho dalšího šíření v Unii a Evropském hospodářském prostoru (EHP) v souvislosti s nárůstem počtu případů oznámených na Mayotte (3). Posouzení zdůraznilo, že ačkoli je riziko vyplývající z těchto ohnisek pro Unii a EHP velmi nízké, pokud jde o zavlečení viru RVF prostřednictvím legálního obchodu se zvířaty a živočišnými produkty, mohla by riziko představovat nelegální přeprava čerstvého masa, nepasterizovaného mléka a neošetřených produktů z nakažených přežvýkavců v osobních zavazadlech. ECDC dospělo k závěru, že v případě zavlečení viru do kontinentální části Unie a EHP nelze vyloučit další přenos mezi zvířaty prostřednictvím vektorů.

(3)

Kromě toho Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal dne 23. ledna 2020 vědecké stanovisko k RVF (4), v němž uvádí, že by nemělo být ignorováno riziko šíření RVF do zemí sousedících s Unií a riziko možného zavlečení infikovaných vektorů do Unie.

(4)

Riziko zavlečení RVF do Unie znamená, že by Unie měla stanovit odpovídající opatření pro dozor a tlumení této nákazy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (5), které stanoví legislativní rámec pro prevenci a tlumení nákaz uvedených na seznamu. V souladu s přílohou prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882 (6) se RVF považuje za nákazu kategorie A, D a E, v souvislosti s nimiž je nutné přijmout okamžitá opatření k eradikaci, jakmile jsou zjištěny.

(5)

Unie zavedla odpovídající opatření pro dozor a tlumení nákazy RVF, aby zajistila její okamžitou eradikaci, pokud se nákaza dostane do Unie. Aby tato opatření byla i nadále účinná, měla by rovněž zahrnovat vhodnou připravenost a dostupné zdroje pro boj proti nákaze, rovněž s přihlédnutím k potenciálu nákazy vyvolat zoonózu. V tomto ohledu se považuje za nezbytné poskytnout dostatečnou kapacitu pro laboratorní testování, neboť dobrá kvalita této testovací kapacity je nezbytná pro provádění opatření v oblasti dozoru a tlumení nákazy, a tudíž pro to, aby se nákaza nedostala do Unie.

(6)

Referenční laboratoř Evropské unie pro RVF Unie dosud neustavila. Určení referenční laboratoře je nezbytné k tomu, aby bylo možné uplatňovat opatření pro dozor a tlumení nákazy na vědeckém základě a jednotným způsobem na celém území Unie.

(7)

Tímto nařízením by proto měla být ustavena referenční laboratoř Evropské unie pro RVF, aby se přispělo k zajištění účinnosti úředních kontrol a ke koordinaci pomoci poskytované úředním laboratořím,

(1)

Evropská komise (dále jen „Komise“) obdržela žádost o osvobození od antidumpingových a vyrovnávacích opatření vztahujících se na dovoz bionafty zasílané z Kanady bez ohledu na to, zda je u ní deklarován původ z Kanady, pokud jde o společnost Verbio Diesel Canada Corporation (dále jen „žadatel“), podle čl. 13 odst. 4 základního antidumpingového nařízení a čl. 23 odst. 6 základního antisubvenčního nařízení.

(2)

Žádost podal dne 7. září 2021 žadatel, který je vyvážejícím výrobcem bionafty v Kanadě (dále jen „dotčená země“).

(3)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, jsou monoalkylestery mastných kyselin a/nebo parafínovaný plynový olej ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, obecně „bionafta“, buď v čisté formě, nebo ve formě směsi obsahující více než 20 % hmotnostních monoalkylesterů mastných kyselin a/nebo parafínovaného plynového oleje ze syntézy a/nebo hydrotermální úpravy, nefosilního původu, zasílané z Kanady bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Kanady, v současnosti kódů KN ex 1516 20 98 (kód TARIC 1516209821), ex 1518 00 91 (kód TARIC 1518009121), ex 1518 00 99 (kód TARIC 1518009921), ex 2710 19 43 (kód TARIC 2710194321), ex 2710 19 46 (kód TARIC 2710194621), ex 2710 19 47 (kód TARIC 2710194721), ex 2710 20 11 (kód TARIC 2710201121), ex 2710 20 16 (kód TARIC 2710201621), ex 3824 99 92 (kód TARIC 3824999210), ex 3826 00 10 (kód TARIC 3826001020, 3826001050, 3826001089) a ex 3826 00 90 (kód TARIC 3826009011).

(4)

Nařízeními (ES) č. 598/2009 (5) a (ES) č. 599/2009 (6) uložila Rada konečné vyrovnávací a antidumpingové clo na dovoz bionafty pocházející ze Spojených států amerických.

(5)

Tato opatření byla prováděcími nařízeními Rady (EU) č. 443/2011 (7) a č. 444/2011 (8) rozšířena na dovoz bionafty zasílané z Kanady bez ohledu na to, zda je u ní deklarován původ z Kanady.

(6)

V současné době platná opatření jsou uložena prováděcím nařízením (EU) 2021/1266 na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního antidumpingového nařízení a prováděcím nařízením (EU) 2021/1267 na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 18 odst. 2 základního antisubvenčního nařízení.

(7)

Žadatel tvrdil, že během období šetření, které vedlo k uložení rozšířených opatření přijatých prováděcími nařízeními (EU) č. 443/2011 a (EU) č. 444/2011, tj. v období od 1. dubna 2009 do 30. června 2010 (dále jen „původní období šetření“), výrobek, který je předmětem přezkumu, do Unie nevyvážel. Žadatel podle jím předložených důkazů právně vznikl až v roce 2019, zatímco zařízení bylo postaveno a otevřeno po původním období šetření v roce 2012.

(8)

Žadatel navíc poskytl důkazy o tom, že je skutečným výrobcem, a tvrdil, že stávající opatření neobcházel.

(9)

Žadatel dále tvrdil, že po původním období šetření v červenci 2021 vyvážel výrobek, který je předmětem přezkumu, do Unie.

(10)

Komise prošetřila dostupné důkazy a dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy zdůvodňující zahájení šetření podle čl. 13 odst. 4 základního antidumpingového nařízení a čl. 23 odst. 6 základního antisubvenčního nařízení, jehož cílem je určit, zda lze žadatele od rozšířených opatření osvobodit.

(11)

Výrobní odvětví Unie, o němž je známo, že se ho záležitost týká, bylo o žádosti o přezkum informováno a dostalo příležitost k podání připomínek. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(12)

Komise bude ve svém šetření věnovat zvláštní pozornost vztahu žadatele se společnostmi, na něž se vztahují stávající opatření, aby se ujistila, že nebyl vytvořen nebo využíván za účelem obcházení opatření. Komise také zváží, zda by měly být zavedeny konkrétní podmínky monitorování, kdyby šetření dospělo k závěru, že udělení osvobození je oprávněné.

(13)

V souladu s čl. 11 odst. 4 základního antidumpingového nařízení by v případě nových vývozců v dotčené zemi vývozu, kteří nevyváželi výrobek během období šetření, na němž byla opatření založena, mělo být zrušeno platné antidumpingové clo, pokud jde o dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu a který žadatel vyrábí a prodává na vývoz do Unie.

(14)

Zároveň by takový dovoz měl podléhat celní evidenci podle čl. 14 odst. 5 základního antidumpingového nařízení, aby se zajistilo, že antidumpingové clo může být uloženo od data celní evidence tohoto dovozu, pokud bude přezkumem zjištěno obcházení opatření žadatelem. Výše možných budoucích závazků žadatele by se rovnala clu použitelnému pro „všechny ostatní společnosti“ v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2021/1266 (172,2 EUR za tunu).

(15)

Jelikož základní antisubvenční nařízení nestanoví zrušení vyrovnávacích cel v případech, kdy vývozci nebyli během původního šetření individuálně prošetřeni, zůstanou tato opatření v platnosti. Platná antisubvenční opatření budou v případě žadatele zrušena pouze v případě, že by výsledkem přezkumu bylo zjištění, které by opravňovalo žadatele osvobození získat.

(16)

Šetření se týká období od 1. dubna 2009 do 30. září 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(17)

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zašle dotazník žadateli. Žadatel musí vyplněný dotazník předložit do 37 dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost, není-li stanoveno jinak, podle čl. 6 odst. 2 základního antidumpingového nařízení a čl. 11 odst. 2 základního antisubvenčního nařízení.

(18)

S výhradou ustanovení tohoto nařízení se všechny zúčastněné strany vyzývají, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy. Není-li stanoveno jinak, musí Komise tyto informace a důkazy obdržet do 37 dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(19)

Všechny zúčastněné strany mohou požádat o slyšení u útvarů Komise provádějících šetření. Jakákoli žádost o slyšení musí být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Žádost o slyšení ohledně záležitostí týkajících se zahájení šetření musí být podána do 15 dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Později musí být žádosti o slyšení předkládány v jednotlivých lhůtách stanovených Komisí v rámci její komunikace se zúčastněnými stranami.

(20)

Na informace předkládané Komisi v rámci šetření týkajících se ochrany obchodu se nesmí vztahovat autorská práva. Zúčastněné strany musí před tím, než předloží Komisi informace a/nebo údaje, na které se vztahují autorská práva třetích stran, požádat držitele těchto práv o zvláštní povolení, které výslovně a) umožňuje, aby Komise použila tyto informace a údaje pro účely tohoto řízení na ochranu obchodu, a b) umožňuje poskytnutí těchto informací a/nebo údajů zúčastněným stranám tohoto šetření ve formě, která jim umožní uplatnit svá práva na obhajobu.

(21)

Všechna písemná podání zúčastněných stran, včetně informací vyžadovaných tímto nařízením, vyplněných dotazníků a korespondence, pro které je vyžadováno důvěrné zacházení, se označí poznámkou „Sensitive“. Strany, jež předkládají informace v průběhu tohoto šetření, se vyzývají, aby žádost o důvěrné zacházení odůvodnily.

(22)

Strany, které sdělily informace označené poznámkou „Sensitive“, musí podle čl. 19 odst. 2 základního antidumpingového nařízení a čl. 29 odst. 2 základního antisubvenčního nařízení předložit jejich shrnutí, které nemá důvěrnou povahu a je označeno poznámkou „For inspection by interested parties“. Toto shrnutí by mělo být natolik podrobné, aby umožňovalo přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací.

(23)

Pokud strana, která sdělila informace označené poznámkou „Sensitive“, neodůvodní žádost o důvěrné zacházení oprávněnými důvody nebo nepředloží v požadovaném formátu a kvalitě jejich shrnutí, které nemá důvěrnou povahu, nemusí Komise k takovým informacím přihlédnout, pokud není z věrohodných zdrojů prokázáno, že jsou správné.

(24)

Zúčastněné strany se vyzývají, aby veškerá podání a žádosti předkládaly elektronickou poštou, včetně naskenovaných plných mocí a osvědčení; výjimkou jsou objemné odpovědi, které by měly být předloženy na přenosném digitálním paměťovém médiu (CD-ROM, DVD, paměťová jednotka USB) přímým předáním nebo doporučeným dopisem. Použitím e-mailu vyjadřují zúčastněné strany svůj souhlas s pravidly platnými pro elektronická podání uvedenými v dokumentu „KORESPONDENCE S EVROPSKOU KOMISÍ V PŘÍPADECH TÝKAJÍCÍCH SE OCHRANY OBCHODU“ zveřejněném na internetové stránce Generálního ředitelství pro obchod:http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2011/june/tradoc_148003.pdf.

(25)

Zúčastněné strany musí uvést své jméno (název), adresu, telefonní číslo a platnou e-mailovou adresu a měly by zajistit, aby uvedená e-mailová adresa byla funkčním oficiálním pracovním e-mailem, který se kontroluje denně. Poté, co Komise obdrží tyto kontaktní údaje, bude se zúčastněnými stranami dále komunikovat pouze elektronickou poštou, pokud výslovně nepožádají o zasílání všech dokumentů Komise za použití jiných komunikačních prostředků nebo pokud povaha dokumentů, které mají být zaslány, nevyžaduje formu doporučeného dopisu. Další pravidla a informace týkající se korespondence s Komisí včetně zásad, které platí pro podání elektronickou poštou, naleznou zúčastněné strany ve výše zmíněných pokynech pro komunikaci se zúčastněnými stranami.

Korespondenční adresa Evropské komise, Generálního ředitelství pro obchod, ředitelství G:

E-mail: TRADE-R752-BIODIESEL-EXEMPTION@ec.europa.eu

(26)

V zájmu zaručení práv na obhajobu by zúčastněné strany měly mít možnost vyjádřit se k informacím podaným jinými zúčastněnými stranami. Při tom se zúčastněné strany mohou zabývat jen záležitostmi vznesenými v podáních jiných zúčastněných stran a nesmí vznášet záležitosti nové. Připomínky k informacím předloženým jinými zúčastněnými stranami v reakci na poskytnutí konečných zjištění by měly být předloženy do pěti dnů od uplynutí lhůty k předložení stanovisek ke konečným zjištěním, není-li stanoveno jinak. Pokud byly poskytnuty dodatečné konečné informace, měly by být připomínky předložené jinými zúčastněnými stranami v reakci na toto dodatečné poskytnutí podány do jednoho dne od uplynutí lhůty k podávání připomínek k tomuto dodatečnému poskytnutí, není-li stanoveno jinak. Stanoveným časovým rámcem není dotčeno právo Komise vyžádat si od zúčastněných stran v řádně odůvodněných případech dodatečné informace.

(27)

O prodloužení lhůt uvedených v tomto nařízení lze požádat pouze za výjimečných okolností a toto prodloužení bude povoleno jen v řádně odůvodněných případech.

(28)

V každém případě bude lhůta k odpovědi na dotazník vždy prodloužena obvykle o tři dny a zásadně ne o více než o sedm dní.

(29)

Co se týče lhůt pro podání dalších informací uvedených v nařízení, bude prodloužení omezeno na tři dny, není-li prokázáno, že nastaly výjimečné okolnosti.

(30)

Pokud zúčastněná strana odmítne umožnit přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne v příslušné lhůtě nebo pokud klade závažným způsobem překážky šetření, mohou podle článku 18 základního antidumpingového nařízení a článku 28 základního antisubvenčního nařízení pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.

(31)

Pokud se zjistí, že zúčastněná strana předložila nepravdivé nebo zavádějící informace, nemusí se k nim přihlédnout a lze vycházet z dostupných údajů.

(32)

Nespolupracuje-li zúčastněná strana vůbec nebo spolupracuje-li jen částečně, a zjištění se proto podle článku 18 základního antidumpingového nařízení a článku 28 základního antisubvenčního nařízení zakládají na dostupných údajích, může to vést k výsledku, který pro ni bude méně příznivý, než kdyby spolupracovala.

(33)

Skutečnost, že informace nebyly předloženy na elektronickém nosiči dat, se nepovažuje za odepření spolupráce, pokud zúčastněná strana prokáže, že předložení informací v požadované formě by pro ni znamenalo neúměrnou dodatečnou zátěž nebo neúměrné dodatečné náklady. Zúčastněná strana by se měla okamžitě obrátit na Komisi.

(34)

Zúčastněné strany mohou požádat o intervenci úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Úředník pro slyšení slouží jako prostředník mezi zúčastněnými stranami a útvary Komise provádějícími šetření. Úředník pro slyšení přezkoumává žádosti o přístup ke spisu, spory ohledně důvěrné povahy dokumentů, žádosti o prodloužení lhůt a žádosti třetích stran o slyšení. Úředník pro slyšení může uspořádat slyšení jednotlivé zúčastněné strany a působit jako prostředník, aby bylo zajištěno úplné uplatnění práva zúčastněných stran na obhajobu. Úředník pro slyšení rovněž umožní uspořádání slyšení pro strany, při němž budou moci vyjádřit svá stanoviska a předložit protiargumenty.

(35)

Žádost o slyšení u úředníka pro slyšení by měla být podána písemně s uvedením důvodů žádosti. Strany musí žádost o slyšení ohledně záležitostí týkajících se počáteční fáze šetření podat do 15 dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Žádosti o slyšení u úředníka pro slyšení se musí podat v nejkratší možné době po události odůvodňující tuto intervenci. Úředník pro slyšení přezkoumá důvody žádosti o intervenci, charakter nadnesených otázek a jejich dopad na práva na obhajobu, s patřičným zohledněním zájmů řádné správy a včasného dokončení šetření.

(36)

Další informace a kontaktní údaje naleznou zúčastněné strany na internetových stránkách úředníka pro slyšení na internetové stránce GŘ pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/trade-policy-and-you/contacts/hearing-officer/.

(37)

Podle čl. 11 odst. 5 základního antidumpingového nařízení a čl. 22 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení bude šetření ukončeno do devíti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(38)

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (9).

(39)

Oznámení o ochraně osobních údajů, jež informuje všechny fyzické osoby o zpracování osobních údajů v rámci činností na ochranu obchodu, jež provádí Komise, je dostupné na internetových stránkách GŘ pro obchod: http://ec.europa.eu/trade/policy/accessing-markets/trade-defence/

(1)

Klasický mor prasat je infekční virová nákaza postihující chovaná a volně žijící prasata a může mít závažný dopad na dotčenou populaci zvířat a ziskovost chovu, což narušuje přemísťování zásilek uvedených zvířat a produktů z těchto zvířat v rámci Unie, jakož i vývoz do třetích zemí.

(2)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/934 (2) bylo přijato v rámci nařízení (EU) 2016/429 a stanoví zvláštní opatření k tlumení nákazy týkající se klasického moru prasat, která mají členské státy uvedené na seznamu v příloze I zmíněného nařízení po omezenou dobu uplatňovat v uzavřených pásmech uvedených na seznamu ve zmíněné příloze.

(3)

S ohledem na účinnost opatření pro dozor a tlumení přijatých v Bulharsku v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 (3) a prováděcím nařízením (EU) 2021/934, jak je Bulharsko předložilo Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, a s ohledem na příznivou epizootologickou situaci v souvislosti s klasickým morem prasat v uvedeném členském státě by nyní celé území Bulharska, které je v současnosti uvedeno jako uzavřené pásmo na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/934, mělo být z uvedené přílohy vypuštěno.

(4)

Prováděcí nařízení (EU) 2021/934 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

S ohledem na zlepšení epizootologické situace v souvislosti s klasickým morem prasat v Bulharsku a s cílem zajistit, aby v souvislosti s uvedenou nákazou nedošlo k nepřiměřeným omezením, by změny, které mají být tímto nařízením provedeny v prováděcím nařízení (EU) 2021/934, měly nabýt účinku co nejdříve.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Cílem Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) je projevit solidaritu a podporovat důstojné a udržitelné zaměstnání v Unii tím, že se poskytne podpora propuštěným pracovníkům a osobám samostatně výdělečně činným, kteří přestali vykonávat svou činnost kvůli rozsáhlým restrukturalizačním událostem, a pomáhat jim, aby se mohli co nejdříve vrátit do důstojného a udržitelného zaměstnání.

(2)

EFG nepřekročí maximální roční částku 186 milionů EUR (v cenách roku 2018), jak je stanoveno v článku 8 nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (3).

(3)

Dne 25. června 2021 předložilo Španělsko žádost o uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s propouštěním v hospodářském odvětví klasifikovaném podle statistické klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství („NACE“) (4) Revize 2 do oddílu 25 (Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení) v klasifikaci územních statistických jednotek (NUTS) (5) na úrovni 2 regionu País Vasco (ES21) ve Španělsku. Tato žádost byla doplněna o další informace poskytnuté v souladu s čl. 8 odst. 5 nařízení (EU) 2021/691. Žádost splňuje podmínky pro finanční příspěvek z EFG stanovené v článku 13 nařízení (EU) 2021/691.

(4)

V souvislosti s uvedenou žádostí Španělska by proto měly být z EFG uvolněny prostředky na poskytnutí finančního příspěvku ve výši 1 214 607 EUR.

(5)

Aby byly prostředky z EFG uvolněny co nejdříve, mělo by být toto rozhodnutí použitelné ode dne jeho přijetí,

(1)

Dne 7. prosince 2020 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2020/1999 (1).

(2)

Opatření stanovená v článcích 2 a 3 rozhodnutí (SZBP) 2020/1999 se použijí na fyzické a právnické osoby, subjekty a orgány uvedené na seznamu v příloze rozhodnutí (SZBP) 2020/1999 do dne 8. prosince 2021.

(3)

Na základě přezkumu přílohy rozhodnutí (SZBP) 2020/1999 by měla být platnost opatření stanovených v článcích 2 a 3 uvedeného rozhodnutí, která se použijí na fyzické a právnické osoby, subjekty a orgány uvedené na seznamu v uvedené příloze, prodloužena do dne 8. prosince 2022, s výjimkou položky týkající se jedné zemřelé osoby, jež by měla být z uvedené přílohy vypuštěna. Měly by být aktualizovány položky týkající se sedmi osob uvedených v příloze.

(4)

Rozhodnutí (SZBP) 2020/1999 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Dne 19. listopadu 2018 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2018/1788 (1).

(2)

Rozhodnutí (SZBP) 2018/1788 stanoví u činností podle svého článku 1 prováděcí období 36 měsíců ode dne uzavření dohody uvedené v čl. 3 odst. 3 zmíněného rozhodnutí.

(3)

Prováděcí partner, Rozvojový program OSN, jednající jménem Střediska pro jihovýchodní a východní Evropu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní, požádal o prodloužení prováděcího období rozhodnutí (SZBP) 2018/1788 do 17. října 2022 s ohledem na zpoždění v provádění projektových činností podle uvedeného rozhodnutí z důvodu dopadu pandemie COVID-19.

(4)

V činnostech podle článku 1 rozhodnutí (SZBP) 2018/1788 lze pokračovat do 17. října 2022 bez jakýchkoli dopadů na finanční zdroje.

(5)

Ustanovení čl. 5 odst. 2 rozhodnutí (SZBP) 2018/1788 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,