(1)

Dne 30. září 2020 Komise přijala sdělení „Nový EVP pro výzkum a inovace“ v němž stanovuje novou vizi týkající se Evropského výzkumného prostoru (EVP) a oznamuje svůj záměr navrhnout Pakt pro výzkum a inovace v Evropě.

(2)

Závěry Rady o novém Evropském výzkumném prostoru, které byly přijaty dne 1. prosince 2020, vyzývají členské státy a Komisi, aby v roce 2021 vypracovaly politický program pro EVP a model víceúrovňové správy s cílem realizovat nové ambice pro Evropský výzkumný program.

(3)

V průběhu posledních dvou desetiletí přispělo uskutečňování EVP k několika významným úspěchům v oblastech, jako jsou výzkumné infrastruktury, otevřená věda, nadnárodní a mezinárodní spolupráce, vyvážené zastoupení žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací, společné plánování, kariéry ve výzkumu a mobilita výzkumných pracovníků, jakož i strukturální reformy. Tempo investic do výzkumu a inovací na úrovni Unie ale v posledních letech obecně zpomalilo a ke zvrácení tohoto trendu je třeba učinit více.

(4)

Mezinárodní spolupráce prostřednictvím EVP by měla zohledňovat priority vnějších vztahů Unie, měla by být založena na multilateralismu a vyvážené vzájemné otevřenosti a měla by podporovat rovné podmínky a reciprocitu opírající se o základní hodnoty a o podmínky společného rámce, aby mohly být řešeny globální výzvy a podpořila se konkurenceschopnost Evropy.

(5)

K tomu, aby vznikl EVP, který bude vhodný pro budoucnost, je nezbytné posílit koordinaci a prohloubit soudržnost mezi unijními, vnitrostátními a regionálními politikami. Sdělení Komise nazvané „Nový EVP pro výzkum a inovace“ proto vyzývá členské státy k mobilizaci v oblasti klíčových společných zásad a hodnot a k identifikaci společných prioritních oblastí činnosti. To je obzvlášť důležité v době, kdy jsou k urychlení přínosu k plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, k zelené a digitální transformaci a k provádění cílů Pařížské dohody v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu zapotřebí vyšší a více zaměřené vnitrostátní a regionální financování a reformy.

(6)

K opětovnému potvrzení solidních základů pro výzkum a inovace v Unii je zapotřebí společný soubor zásad a hodnot, který zdůrazní hodnoty (etika a integrita, svoboda vědeckého výzkumu, genderová rovnost a rovnost příležitostí), nastaví lepší pracovní podmínky (volný pohyb výzkumných pracovníků, vědeckých poznatků a technologií v celé Unii, motivace ke špičkovým výkonům, vytváření hodnot a dopad výzkumu a inovací) a zvýší spolupráci (koordinace, soudržnost, závazek, globální spolupráce, inkluzivnost, společenská odpovědnost).

(7)

Sdílené prioritní oblasti by měly představovat jasné sdělení pro zúčastněné strany ohledně toho, jaké oblasti a akce Unie a členské státy považují za své společné priority a ve kterých z nich se zavazují spolupracovat na proměnné geometrii, čímž bude vytvořen stabilní rámec pro tvůrce politik, veřejnoprávní poskytovatele financí, soukromé investory a realizující subjekty.

(8)

Ve svých závěrech o novém Evropském výzkumném prostoru Rada znovu potvrdila cíl investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP Unie. Za účelem stanovení priorit pro investice a reformy by členské státy mohly aktualizovat vnitrostátní cíl tak, aby odrážel nové priority Unie a vnitrostátní podmínky.

(9)

Za účelem nasměrování své vnitrostátní strategie ke splnění uvedeného 3 % cíle se členské státy vybízejí, aby zvážily použití dalších dílčích cílů a nalezly správnou rovnováhu mezi dostatečně ambiciózním programem EVP a programem, který je dosažitelný a realistický, a to i pro členské státy na vnitrostátní úrovni.

(10)

K posílení EVP je zapotřebí užší spolupráce mezi členskými státy a Komisí. Té může být dosaženo tím, že Komise zavede a bude udržovat zjednodušený systém monitorování a koordinace pro vzájemné učení a lepší dvoustranný a mnohostranný dialog.

(11)

Je třeba zlepšit koordinaci unijních a vnitrostátních (včetně regionálních) investic a reforem, aby došlo k posílení vnitrostátních systémů výzkumu a inovací a zvýšení jejich dopadu na úrovni Unie: ačkoliv jsou vnitrostátní politiky v oblasti výzkumu a inovací hnací silou rozvoje vnitrostátních systémů směrem k vnitrostátním cílům, přispívají také k cílům EVP a dalším sdíleným prioritám Unie ve strategických oblastech společného zájmu,

1.

a)

etika a integrita výzkumu a inovací: výzkumní pracovníci, výzkumné procesy a systém výzkumu a inovací obecně by měly splňovat přísná pravidla a postupy v oblasti etiky a integrity, které jsou základem odpovědného a důvěryhodného výzkumu nepodléhajícího nevhodným vlivům, jenž je předpokladem dosažení excelence, a podporovat povinnost výzkumných pracovníků vyvarovat se předpojatosti a metodologických zkratek a bojovat proti šíření pseudovědy a zavádějících informací zintenzivněním úsilí o šíření vědeckých informací a jeho pedagogiky;

b)

svoboda vědeckého výzkumu: jako součást výzkumné kultury, která je přirozenou součástí EVP a nutnou podmínkou pro to, aby výzkumní pracovníci mohli svobodně, otevřeně a bezpečně stanovovat své výzkumné otázky, teorie a metody a vytvářet, sdílet a šířit poznatky, údaje a další výsledky;

c)

genderová rovnost a rovnost příležitostí pro všechny: zahrnutí vyváženého zastoupení žen a mužů ve výzkumných týmech na všech úrovních, mimo jiné i v procesu řízení a rozhodování, potírání genderově podmíněného násilí a obtěžování, boj proti genderové předpojatosti a začlenění genderového rozměru do obsahu výzkumu a inovací a zohlednění rozmanitosti v širším smyslu, mimo jiné včetně rozmanitosti z hlediska genderu, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, sociální rozmanitosti a rozmanitosti z hlediska zdravotního postižení, věku a sexuální orientace, a boj proti diskriminaci z jakýchkoli důvodů;

d)

volný pohyb: je třeba podporovat volný pohyb výzkumných pracovníků a podpůrného personálu, vědeckých poznatků a technologií, přilákat talenty a zamezit odlivu potenciálních talentů. To zahrnuje co nejdřívější sdílení vědeckých poznatků, údajů a nástrojů, zejména prostřednictvím postupů otevřené vědy, atraktivní kariéry založené na výsledcích, uznání dovedností výzkumných pracovníků a podpůrného personálu v průběhu celé jejich kariéry, zlepšení rámcových podmínek pro mobilitu výzkumných pracovníků, přispívání k pohybu výzkumných pracovníků v rámci celé Unie a podporu výměn mezi akademickou obcí a průmyslem (a dalšími odvětvími), šíření inovací a podporu otevřeného přístupu k výzkumným infrastrukturám, technologickým infrastrukturám a jejich službám;

e)

motivace ke špičkovým výkonům: znamená závazek programovat, provádět nebo podporovat výzkum nejvyšší možné kvality s cílem dosahovat špičkových výkonů a odměňovat je, což je předpokladem vědeckého, technologického, hospodářského, politického a společenského dopadu, a tím rozšíření celkové znalostní báze Evropy. Z toho vyplývá, že veřejná podpora výzkumu a inovací by měla být zacílena na výběr a financování vysoce kvalitních iniciativ; přičemž kvalita znamená, že jde o výzkum světové úrovně, který produkuje ověřitelné a reprodukovatelné výsledky a je prováděn transparentními výzkumnými procesy a metodologiemi a prostřednictvím řízení výzkumu, což umožňuje systematické opakované použití předcházejících výsledků. Systém posuzování výzkumu, zahrnujícího výzkum, výzkumné pracovníky, týmy a instituce, by měl tuto zásadu splňovat a kvalitu odpovídajícím způsobem odměňovat; veřejná podpora by měla uznat, že základní výzkum má zásadní význam pro zajištění excelence, přitažlivosti a konkurenční výhody ekosystémů výzkumu a inovací, a měla by nalézt rovnováhu mezi výzkumem „motivovaným zvídavostí“ a výzkumem „zaměřeným na cíl“;

f)

vytváření hodnot a společenský a hospodářský dopad: znamená zvýšení dopadu výzkumu a inovací tak, že dojde k transformaci vedoucího postavení Evropy ve vytváření poznatků využíváním znalostí ve společnosti, například prostřednictvím produktů, služeb, procesů a řešení, které podporují blahobyt občanů na udržitelné planetě, hospodářskou prosperitu, otevřené inovace, tvorbu politik podloženou fakty a strategickou autonomii při zachování otevřené ekonomiky; to zahrnuje mimo jiné práci napříč nejrůznějšími politikami, podporu a odměňování silnějšího propojení mezi aktéry multidisciplinární a meziodvětvové spolupráce, investování do lidí, dostupnost výzkumných a technologických infrastruktur, spolupráci s výrobním odvětvím a dalšími aktéry a podporu základního výzkumu řízeného výzkumnými pracovníky a jeho úlohy při vytváření průlomových objevů a rozvoji široké znalostní základny;

g)

koordinace, soudržnost a závazek, v jejichž rámci členské státy vnesou do vnitrostátních a regionálních výzkumných a inovačních politik evropský rozměr a zajistí větší vnitrostátní podporu a závazek k úspěšnému provádění priorit EVP. Členské státy s podporou Unie koordinují své výzkumné a inovační politiky a programy v oblastech společného zájmu, mimo jiné i tak, že zajistí doplňkovost a budou podporovat synergie s rámcovými programy Unie pro výzkum a inovace a dalšími programy a fondy Unie, čímž usnadní nadnárodní spolupráci v rámci EVP a přímé investice do výzkumu a inovací a reformy výzkumu a inovací zaměřené na dosažení EVP a urychlí ekologickou a digitální transformaci;

h)

globální spolupráce: členské státy se zapojují do vzájemně prospěšné a reciproční spolupráce a společných aktivit v oblasti výzkumu a inovací s partnery ze třetích zemí a regionů, které jsou založeny na strategických zájmech a hodnotách Unie a zásadách stanovených v tomto doporučení, v cílech OSN v oblasti udržitelného rozvoje a dalších příslušných mezinárodních nástrojích;

i)

inkluzivnost: členské státy by měly usilovat o rozvoj úplného potenciálu EVP, aby dosáhly konkurenceschopnosti na globální úrovni; v souladu s tím by méně výkonným členským státům a regionům mělo být poskytováno poradenství a podpora, aby mohly zintenzivnit svou snahu o navýšení výkonnosti a velikosti svých systémů výzkumu a inovací a o rozvoj svých kapacit, jak v oblasti lidských zdrojů, tak infrastruktury, včetně využívání synergie mezi vnitrostátním a regionálním financováním a finančními prostředky Unie. Na úrovni Unie by měly být podporovány snahy o využití potenciálu excelence v členských státech a propojení subjektů realizujících výzkum a inovace z méně výkonných regionů s excelentními evropskými sítěmi v rámci celé Unie;

j)

společenská odpovědnost: snaha reagovat na potřeby společnosti v oblasti rozšíření kolektivních kapacit, dosažení většího společenského a environmentálního dopadu a zvýšení důvěry ve vědu a inovace a angažovanosti v nich tím, že budou zúčastněné strany, místní komunity a občané zapojeni do návrhu a provádění výzkumných a inovačních politik, že se zlepší šíření vědeckých vědomostí a že tyto politiky budou adaptabilní, pružné a schopné se přizpůsobit neočekávaným výzvám.

2.

a)

otevřená věda: podporovat a odměňovat skutečnou kulturu otevřené vědy v rámci celé Unie včetně začleňování otevřeného přístupu k vědeckým publikacím a výzkumným údajům (tj. postupovat podle zásady „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“) a šíření a přijetí zásad a postupů otevřené vědy, a to se zohledněním oborových a kulturních rozdílů včetně vícejazyčnosti, podporou rozvoje dovedností v oblasti otevřené vědy a dalším rozvojem a integrací podpůrné digitální infrastruktury a služeb;

b)

výzkumná infrastruktura: dále rozvíjet otevřený přístup ke stávajícím a novým evropským a vnitrostátním výzkumným infrastrukturám, včetně elektronických infrastruktur, a lepší využívání a propojení těchto infrastruktur ve všech oblastech vědy; lépe využívat jejich integrační funkci ve znalostním a inovačním ekosystému a jejich potenciál pro poskytování řešení globálních výzev, vytváření partnerství a sdružování zdrojů a připojení k evropskému cloudu pro otevřenou vědu; zlepšit jejich propojení a interakci s technologickými infrastrukturami a výrobním odvětvím s cílem zvýšit jejich dopad; podporovat vytváření nových infrastrukturních kapacit v evropském měřítku. Tím se poskytne základ pro vědeckou excelenci a pomůže se evropské vědě spolupracovat a konkurovat na celosvětové úrovni, přispěje se k překlenutí mezery ve výzkumu a inovacích a podpoří se inkluzivnost v EVP; k tomu bude mimo jiné zapotřebí využít na přední světovou výzkumnou infrastrukturu širší škálu finančních zdrojů a zkoumat nové způsoby financování nadnárodního a virtuálního přístupu;

c)

genderová rovnost, rovnost příležitostí pro všechny a inkluzivnost: zajistit spravedlivé, otevřené a inkluzivní profesní dráhy ve výzkumu podporující genderovou rovnost, a to s cílem usnadnit systémové institucionální a strukturální změny v oblasti financování výzkumu a inovací a organizací, které výzkum a inovace realizují; bojovat proti genderově podmíněnému násilí a sexuálnímu obtěžování; odstranění nerovností bez ohledu na gender, rasový nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk či sexuální orientaci; sledovat a hodnotit vnitrostátní politiky a plány týkající se genderové rovnosti v oblasti výzkumu a vývoje;

d)

kariéry a mobilita výzkumných pracovníků a systém hodnocení výzkumu a odměňování: věnovat větší pozornost kariérám výzkumných pracovníků obecně, a zejména kariérám začínajících výzkumných pracovníků a výzkumných pracovníků ve střední fázi kariéry, včetně konkrétních překážek, jimž v této fázi čelí ženy, učinit jejich kariéry atraktivnějšími a vybavit je odbornou přípravou a dovednostmi nutnými ke splnění měnících se nároků na úlohu výzkumného pracovníka v celé Unii, včetně vedoucího postavení a výuky; pokud se bude stavět na zásadních programech, jako jsou akce „Marie Skłodowska-Curie“, a bude zajištěna soudržnost s těmito programy, bude toho dosaženo vytvářením stabilních, atraktivních, inkluzivních, podpůrných a transparentních pracovní a zaměstnaneckých podmínek a zajištěním jasných a diverzifikovanějších profesních drah a kariérního poradenství pro provádění informovaných rozhodnutí v kariérní oblasti; řešit nevyvážený pohyb výzkumných pracovníků po celé Unii a napříč mezi odvětvími a veřejnými správami a zároveň předcházet odlivu talentů a zvyšovat přitažlivost pro talentované lidi z celého světa. Dále rozvíjet stávající systémy posuzování výzkumu pro výzkum, výzkumné pracovníky, týmy a instituce, aby byla odměněna kvalita, dopad, postupy otevřené vědy, vedení a angažovanost ve společnosti a spolupráce s průmyslem a dalšími odvětvími činnosti, včetně nezávislého vědeckého poradenství pro tvůrce fakticky podložených politik; zvažovat širokou škálu výsledků výzkumů a činností, rovněž s přihlédnutím k výuce na vysokoškolské úrovni, a umožnit rozmanité profesní dráhy. Systémy odměňování by měly věnovat řádnou pozornost zajišťování transparentnosti, otevřenosti a výsledků a předcházet předpojatosti, diskriminaci a nespravedlivému zacházení. To by mělo být účinně uplatňováno a pravidelně monitorováno pomocí vhodných ukazatelů a střediska pro sledování průběhu kariér ve výzkumu;

e)

zhodnocení poznatků: navýšit spolupráci a vazby mezi aktéry v oblasti výzkumu a inovací a lépe koordinovat politiky a programy na unijní, vnitrostátní a regionální úrovni, zejména prostřednictvím rámců příznivých pro výzkum a inovace, včetně regulační podpory a podpory politiky, za účelem zhodnocení poznatků, zlepšení přejímání výsledků výzkumu a přístupu k nim, prohlubování dovedností a řízení duševního majetku;

f)

vedoucí postavení v oblasti vědy: posílit kapacity a financování základního výzkumu směřujícího zdola nahoru a aplikovaného výzkumu. To přispěje k tomu, aby Unie získala vedoucí postavení jako znalostní společnost a globální vědecká velmoc, což je předpokladem účinné inovační politiky a schopnosti Unie porozumět budoucím výzvám, jako jsou změna klimatu nebo krize v oblasti zdraví, připravit se na ně a reagovat na ně.

g)

globální angažovanost: vytvořit soudržnou strategii globální angažovanosti a společné názory, podporovat sdílené evropské hodnoty a zásady výzkumu a inovací, pokud jde o mezinárodní spolupráci, a zpeněžit atraktivitu výzkumu v Unii; zajistit strategickou autonomii Unie v oblasti vědy a inovací a současně zachovat otevřenou ekonomiku; podpořit rovné podmínky a reciprocitu založenou na základních hodnotách; zlepšit partnerství v oblasti výzkumu a inovací a posílit, rozšířit a prohloubit spolupráci se třetími zeměmi a regionálními organizacemi;

h)

opatření EVP vycházející z výzev: propojit členské státy a Komisi, včetně regionů a místních subjektů, jakož i třetí země, zúčastněné strany působící v oblasti výzkumu a inovací a výrobní odvětví a prostřednictvím úzké koordinace, společného návrhu, spolupráce, sdílení údajů a společného financování spojit silné stránky s cílem podpořit řešení založená na výzkumu a inovacích a zmírnit budoucí rizika za účelem rozvoje odvětvových politik na podporu evropských cílů týkajících se odolnosti a udržitelnosti v rámci ekologické a digitální transformace; tato opatření EVP by měla:

i)

synergie se vzděláváním a agendou dovedností pro Evropu: výzkum a inovace a (vysokoškolské) vzdělávání jsou klíčovým motorem inovací a vytváření, šíření a využívání poznatků. Opatření by měla:

j)

synergie s odvětvovými politikami a průmyslovou politikou s cílem podpořit rozvoj inovačních ekosystémů: Výzkum a vývoj a agilní průmysl mají zásadní význam pro posílení konkurenceschopnosti a dosažení strategické autonomie při současném zachování otevřené ekonomiky. Opatření by měla:

k)

aktivní zapojení občanů a společnosti ve výzkumu a inovacích ve všech jejich rozměrech: zohlednění názorů a příspěvků občanů, schopnost z nich těžit a podpora jejich zapojení zvýší povědomí o výhodách a dopadu výzkumu a inovací v každodenním životě lidí, zajistí větší rozmanitost přístupů ke koncipování a provádění politiky výzkumu a inovací a zvýší význam výzkumu a inovací pro společnost tím, že usnadní přijímání a dostupnost nových řešení;

l)

více investic a reforem v zemích a regionech s nižší výkonností v oblasti výzkumu a inovací: to znamená účinně mobilizovat unijní a vnitrostátní financování pro investice do výzkumu a inovací v kombinaci s podporou a pomocí pro zapojení do nezbytných reforem v oblasti výzkumu a inovací;

m)

synergie mezi unijními, vnitrostátními a regionálními programy financování: synergie mezi unijními programy financování a vnitrostátními a regionálními režimy financování výzkumu a inovací by se měly řídit hodnotami a zásadami uvedenými v tomto doporučení a měly by být podporovány, uvedeny do praxe a posíleny na základě zavedených pokynů pro jejich provádění, zejména mezi programem Horizont Evropa, politikou soudržnosti a Nástrojem pro oživení a odolnost;

n)

posílení kooperativních vazeb a integrace organizací provádějících výzkum ze zemí s nižší výkonnosti v oblasti výzkumu a inovací na základě excelence do evropských vědeckých sítí a inovačních ekosystémů, vyváženější cirkulace mozků v rámci EVP, vhodné dovednosti a odborná příprava pro rozšíření přístupu k excelenci;

o)

podpora upřednostňování a zajištění dlouhodobých investic do výzkumu a inovací a dlouhodobých reforem politik: na všech úrovních řízení (unijní, vnitrostátní a regionální), s lepší meziodvětvovou koordinací a účastí, včetně „regulačních pískovišť“ a doložek o experimentování; jejich návrh, provádění a posouzení by měly jít ruku v ruce, aby se maximalizovaly synergie a dopad;

p)

koordinace investic do výzkumu a vývoje: podporou identifikace a provádění koordinovaných investic a reforem s cílem posílit rozměr EVP na všech úrovních řízení v Unii a maximalizovat jejich dopad ve prospěch unijních vědeckých a inovačních systémů a rozvíjením interoperability systémů na základě zkušeností získaných ze společného plánování a evropských výzkumných infrastruktur.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.