ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 429

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 64
1. prosince 2021


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2101 ze dne 24. listopadu 2021, kterou se mění směrnice 2013/34/EU,pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmůněkterými podniky a pobočkami ( 1 )

1

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2021/2102 ze dne 28. června 2021 o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé o společném leteckém prostoru

15

 

*

Dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé o společném leteckém prostoru

17

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2103 ze dne 19. srpna 2021, kterým se stanoví podrobná pravidla fungování internetového portálu podle čl. 49 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818

65

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2104 ze dne 19. srpna 2021, kterým se stanoví podrobná pravidla fungování internetového portálu podle čl. 49 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817

72

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2105 ze dne 28. září 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vymezením metodiky pro vykazování sociálních výdajů

79

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2106 ze dne 28. září 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, stanovením společných ukazatelů a podrobných prvků srovnávacího přehledu oživení a odolnosti

83

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2107 ze dne 26. listopadu 2021, kterým se mění přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404, pokud jde o položky pro Spojené království v seznamech třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie ( 1 )

92

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2108 ze dne 29. listopadu 2021, kterým se po třísté dvacáté třetí mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s organizacemi ISIL (Dá'iš) a Al-Kajdá

97

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2109 ze dne 30. listopadu 2021, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2020/704 s cílem provést administrativní změny v povolení Unie pro kategorii biocidních přípravků INSECTICIDES FOR HOME USE ( 1 )

99

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2110 ze dne 30. listopadu 2021, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat ( 1 )

108

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2021/2111 ze dne 25. listopadu 2021 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé, pokud jde o zřízení pracovní skupiny pro rybolov a přijetí jejího jednacího řádu

146

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2021/2112 ze dne 25. listopadu 2021 o jmenování jednoho náhradníka Výboru regionů, navrženého Spolkovou republikou Německo

151

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/2113 ze dne 30. listopadu 2021, kterým se za účelem usnadnění práva na volný pohyb v rámci Unie stanoví rovnocennost certifikátů týkajících se onemocnění COVID-19 vydaných Salvadorskou republikou a certifikátů vydaných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ( 1 )

152

 

 

AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

 

*

Rozhodnutí specializovaného výboru zřízeného podle čl. 8 odst. 1 písm. p) Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé č. 1/2021 ze dne 29. října 2021 o změně příloh Protokolu o koordinaci sociálního zabezpečení [2021/2114]

155

 

 

Opravy

 

*

Oprava rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru (SZBP) 2021/2059 ze dne 23. listopadu 2021 o opětovném potvrzení zmocnění k vojenské operaci Evropské unie ve Středomoří (EUNAVFOR MED IRINI) (EUNAVFOR MED IRINI/5/2021) ( Úř. věst. L 422, 26.11.2021 )

192

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

SMĚRNICE

1.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 429/1


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/2101

ze dne 24. listopadu 2021,

kterou se mění směrnice 2013/34/EU,pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmůněkterými podniky a pobočkami

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 50 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Transparentnost je pro hladké fungování vnitřního trhu zásadní. Komise ve svých sděleních ze dne 27. října 2015 s názvem „Pracovní program Komise na rok 2016 – Nyní není doba pro obvyklá řešení“ a ze dne 16. prosince 2014 s názvem „Pracovní program Komise na rok 2015 – Nový začátek“ označila za prioritu nutnost reagovat na volání občanů Unie po spravedlnosti a transparentnosti a potřebu, aby Unie jednala jako celosvětový vzor. Je nezbytné, aby snahy dosáhnout lepší transparentnosti zohledňovaly reciprocitu mezi konkurenčními subjekty.

(2)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 26. března 2019 (3) zdůraznil potřebu ambiciózního veřejného podávání zpráv podle jednotlivých zemí jako nástroje ke zvýšení transparentnosti podniků a posílení veřejné kontroly. Zároveň s prací Rady na opatřeních proti vyhýbání se placení daně z příjmů právnických osob je nutné posílit veřejnou kontrolu daně z příjmů právnických osob, kterou hradí nadnárodní podniky, které provádějí činnosti v rámci Unie, s cílem více podpořit transparentnost a odpovědnost podniků, což přispívá k blahobytu našich společností. Zavedení takové kontroly je rovněž nezbytné k podpoře informovanější veřejné diskuse, zejména pokud jde o míru dodržování daňových předpisů některými nadnárodními podniky působícími v Unii a související dopad na reálnou ekonomiku. Stanovení společných pravidel pro transparentnost daně z příjmů právnických osob by rovněž sloužilo obecnému ekonomickému zájmu tím, že v celé Unii poskytne rovnocenné záruky na ochranu investorů, věřitelů a dalších třetích osob obecně, a přispěje tak k obnovení důvěry občanů v Unii, pokud jde o spravedlnost vnitrostátních daňových systémů. Této veřejné kontroly lze dosáhnout prostřednictvím zprávy s informacemi o dani z příjmů bez ohledu na to, kde je usazen nejvyšší mateřský podnik nadnárodní skupiny.

(3)

Veřejné podávání zpráv podle jednotlivých zemí je účinným a přiměřeným nástrojem ke zvýšení transparentnosti činností nadnárodních podniků, který umožní veřejnosti posuzovat dopad těchto činností na reálnou ekonomiku. Díky tomu rovněž budou akcionáři lépe schopni řádně vyhodnocovat rizika podstupovaná podniky, investiční strategie se budou opírat o přesné informace a osoby s rozhodovací pravomocí budou mít možnost lépe hodnotit účinnost a dopad vnitrostátních právních předpisů. Veřejná kontrola by měla probíhat tak, aby nepoškozovala investiční prostředí v Unii ani konkurenceschopnost podniků z Unie, včetně malých a středních podniků, jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (4).

(4)

Veřejné podávání zpráv podle jednotlivých zemí má také příznivý dopad na práva zaměstnanců na informování a projednávání, jak jsou stanovena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES (5), a díky zlepšení znalostí o činnostech podniků i na kvalitu dialogu odehrávajícího se v rámci podniků.

(5)

V návaznosti na závěry Evropské rady ze dne 22. května 2013 bylo ve směrnici 2013/34/EU zavedeno ustanovení o přezkumu. Zmíněné ustanovení požaduje, aby Komise zvážila možnost zavedení povinnosti pro velké podniky v dalších průmyslových odvětvích, aby každoročně vydaly zprávu podle jednotlivých zemí, přičemž se zohlední vývoj v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a výsledky souvisejících evropských iniciativ.

(6)

Unie již zavedla veřejné podávání zpráv podle jednotlivých zemí pro bankovní odvětví směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (6) a pro těžební průmysl a odvětví těžby dřeva směrnicí 2013/34/EU.

(7)

Zavedením veřejného podávání zpráv podle jednotlivých zemí touto směrnicí se Unie celosvětově ujímá vedoucí úlohy při prosazování finanční transparentnosti a transparentnosti podniků.

(8)

Větší transparentnost při uvádění finančních informací přinese výhody pro všechny, jelikož se občanská společnost bude více angažovat, zaměstnanci budou lépe informováni a investoři budou ochotnější podstupovat riziko. Navíc budou mít podniky prospěch z lepších vztahů se zainteresovanými osobami, což povede k větší stabilitě a tím i snadnějšímu přístupu k finančním prostředkům díky zřetelnějšímu rizikovému profilu a lepší pověsti.

(9)

Komise ve svém sdělení ze dne 25. října 2011 s názvem „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“ vymezila sociální odpovědnost podniků jako odpovědnost podniků za dopad jejich činnosti na společnost. Rozvoj sociální odpovědnosti podniků by měl být veden podniky. Úloha veřejných orgánů by měla spočívat v podpoře poskytované formou inteligentní kombinace dobrovolných opatření politiky a v případě potřeby formou doplňkové regulace. Podniky mohou jít nad rámec dodržování právních předpisů a stát se sociálně odpovědnými tím, že do své podnikatelské strategie a operací začlení další sociální, environmentální, etické, spotřebitelské nebo lidskoprávní otázky.

(10)

Veřejnost by měla být s to kontrolovat všechny činnosti skupiny podniků, pokud jsou některé druhy subjektů ze skupiny usazené v Unii. U skupin, které vykonávají činnosti v rámci Unie pouze prostřednictvím dceřiných podniků nebo poboček by zprávu nejvyššího mateřského podniku měly zveřejnit a zpřístupnit tyto dceřiné podniky a pobočky. Pokud tyto informace nebo zpráva nejsou k dispozici nebo nejvyšší mateřský podnik neposkytne dceřiným podnikům nebo pobočkám všechny požadované informace, měly by dané dceřiné podniky a pobočky vypracovat, zveřejnit a zpřístupnit zprávu s informacemi o dani z příjmů obsahující veškeré informace, které mají k dispozici, které obdržely nebo získaly, a prohlášení o tom, že jejich nejvyšší mateřský podnik neposkytl potřebné informace. Nicméně v zájmu proporcionality a účelnosti by povinnost zveřejnit a zpřístupnit zprávu s informacemi o dani z příjmů měla být omezena na střední a velké dceřiné podniky usazené v Unii a na pobočky srovnatelné velikosti zřízené v Unii. Oblast působnosti směrnice 2013/34/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem rozšířena na pobočky zřízené v členském státě podnikem, který je usazen mimo Unii a který má právní formu srovnatelnou s formami podniků uvedenými v příloze I směrnice 2013/34/EU. Na pobočky, které byly zrušeny, jak je uvedeno v čl. 37 písm. k) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 (7), by se povinnosti podávání zpráv stanovené v této směrnici dále vztahovat neměly.

(11)

Nadnárodní skupiny a případně určité samostatné podniky by měly poskytnout veřejnosti zprávu s informacemi o dani z příjmů, pokud konsolidované výnosy skupiny nebo výnosy samostatného podniku za dvě po sobě jdoucí účetní období přesáhnou určitou výši. Symetricky by se tato povinnost měla přestat uplatňovat v případě, že výnosy za dvě po sobě jdoucí účetní období tuto příslušnou výši přesahovat přestanou. V tomto případě by nadnárodní skupina nebo samostatný podnik měly mít i nadále povinnost podat zprávu týkající se prvního účetního období následujícího po posledním účetním období, kdy jejich výnosy příslušnou výši přesáhly. Povinnost podávání zpráv by se na takovouto nadnárodní skupinu nebo samostatný podnik měla znovu začít vztahovat, jakmile jejich výnosy stanovenou výši za dvě po sobě jdoucí účetní období opět přesáhnou. Vzhledem k široké škále rámců účetního výkaznictví, které se mohou vztahovat na účetní závěrky, by se pro určení rozsahu uplatňování měl u podniků řídících se právem některého členského státu „výnosy“ rozumět „čistý obrat“, a to podle vnitrostátního rámce účetního výkaznictví tohoto členského státu. Ustanovení čl. 43 odst. 2 písm. c) směrnice Rady 86/635/EHS (8) a čl. 66 odst. 2 směrnice Rady 91/674/EHS (9) obsahují definice pro určení čistého obratu úvěrové instituce a pojišťovny. U jiných podniků by měly být výnosy posuzovány v souladu s rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě se sestavuje jejich účetní závěrka. Pro účely zprávy s informacemi o dani z příjmů by se však měla použít odlišná definice výnosů.

(12)

Aby se zamezilo dvojímu podávání zpráv u bankovního sektoru, měly by být nejvyšší mateřské podniky a samostatné podniky, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2013/36/EU a které zařadí do své zprávy vypracované v souladu s článkem 89 uvedené směrnice veškeré své činnosti a v příslušných případech veškeré činnosti podniků ve své skupině zahrnutých v konsolidované účetní závěrce, včetně činností, které nejsou předmětem ustanovení části třetí hlavy I kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (10), osvobozeny od požadavků na podávání zpráv stanovených v této směrnici.

(13)

Zpráva s informacemi o dani z příjmů by měla v příslušných případech obsahovat seznam všech dceřiných podniků za příslušné účetní období usazených v Unii nebo v daňových jurisdikcích uvedených v příloze I a případně v příloze II příslušného znění závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti. Aby se zabránilo vytváření administrativní zátěže, měl by mít nejvyšší mateřský podnik možnost využít seznam dceřiných podniků obsažený v jeho konsolidované účetní závěrce. Zpráva s informacemi o dani z příjmů by rovněž měla poskytovat informace týkající se všech činností všech podniků ve skupině v konsolidované v účetní závěrce nejvyššího mateřského podniku, nebo v závislosti na okolnostech informace o veškerých činnostech samostatného podniku. Informace by měly být omezeny na to, co je nezbytné pro umožnění účinné veřejné kontroly, aby se zajistilo, že jejich uvedení nevyvolá nepřiměřená rizika nebo nevýhody pro dotčené podniky z hlediska konkurenceschopnosti nebo nesprávné interpretace. Zpráva s informacemi o dani z příjmů by měla být zpřístupněna nejpozději 12 měsíců od rozvahového dne. Jakékoli kratší lhůty pro zveřejnění účetní závěrky by se neměly vztahovat na zprávu s informacemi o dani z příjmů. Ustanovení zavedená touto směrnicí nemají vliv na ustanovení směrnice 2013/34/EU týkající se ročních účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek.

(14)

S cílem předejít vytváření administrativní zátěže by podniky při vypracovávání zprávy s informacemi o dani z příjmů v souladu s touto směrnicí měly být oprávněny předkládat informace na základě pokynů pro vyplňování zpráv stanovených v příloze III oddílu III částech B a C směrnice Rady 2011/16/EU (11). Zpráva s informacemi o dani z příjmů by měla uvádět použitý rámec pro podávání zpráv. Zpráva s informacemi o dani z příjmů by mohla navíc obsahovat celkový výklad, který by poskytl vysvětlení v případě významných nesrovnalostí na úrovni skupiny mezi částkami naběhlých daní a částkami daní zaplacených, s přihlédnutím k odpovídajícím částkám za předcházející účetní období.

(15)

Je důležité zajistit srovnatelnost údajů. Za tímto účelem by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení společného vzoru a elektronických formátů pro podávání zpráv, které jsou strojově čitelné, pro předkládání zpráv s informacemi o dani z příjmů podle této směrnice. Komise by při stanovení zmíněného vzoru a elektronických formátů měla zohlednit pokrok dosažený v oblasti digitalizace a přístupnosti informací zveřejňovaných podniky, zejména pokud jde o rozvoj jednotného evropského přístupového místa, jak navrhuje ve svém sdělení ze dne 24. září 2020 s názvem „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).

(16)

Pro zajištění dostatečné míry podrobnosti, která občanům umožní lépe posoudit, jakým způsobem nadnárodní podniky přispívají k blahobytu společnosti v každém členském státě, by měly být informace rozčleněny podle jednotlivých členských států. Informace týkající se operací nadnárodních podniků by navíc měly být rovněž uvedeny s vysokou mírou podrobnosti, pokud jde o určité daňové jurisdikce třetích zemí, které představují zvláštní výzvy. U všech ostatních operací ve třetích zemích by informace měly být vyjádřeny na agregovaném základě, ledaže si podnik přeje uvést podrobnější informace.

(17)

V případě některých daňových jurisdikcí by měla být vykázána vysoká míra podrobnosti. Zpráva s informacemi o dani z příjmů by měla vždy uvádět samostatně informace za každou jurisdikci, která je obsažena v přílohách závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti (13) a jejich následných aktualizacích, které jsou zvlášť schvalovány dvakrát ročně, obvykle v únoru a říjnu, a zveřejňovány v řadě C Úředního věstníku Evropské unie. Příloha I těchto závěrů Rady uvádí „Unijní seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti“, zatímco příloha II představuje „Současný stav spolupráce s EU, pokud jde o závazky učiněné spolupracujícími jurisdikcemi v zájmu uplatňování zásad řádné správy v oblasti daní“. V případě přílohy I se za uvažované jurisdikce považují ty, které byly zařazeny na seznam k 1. březnu účetního období, za které má být zpráva vypracována s informacemi o dani z příjmů. V případě přílohy II se za uvažované jurisdikce považují ty, které byly uvedeny v dané příloze k 1. březnu účetního období, za které má být vypracována zpráva s informacemi o dani z příjmů, a k 1. březnu předcházejícího účetního období.

(18)

Okamžité uvedení údajů, které mají být zahrnuty ve zprávě s informacemi o dani z příjmů, by v určitých případech mohlo vážně poškodit obchodní postavení podniku. Členské státy by proto měly mít možnost podnikům povolit, aby uvedení určitých informací odložily o omezený počet let za předpokladu, že takový odklad ve zprávě srozumitelně uvedou, řádně vysvětlí a své odůvodnění doloží. Informace vynechané podniky by měly být uvedeny v některé pozdější zprávě. Informace týkající se daňových jurisdikcí uvedených v přílohách I a II závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti by neměly být vynechány nikdy.

(19)

S cílem posílit transparentnost podniků a jejich odpovědnost vůči investorům, věřitelům, dalším třetím osobám a široké veřejnosti a zajistit náležitou správu by měli členové správních, řídících a dozorčích orgánů nejvyššího mateřského podniku nebo samostatného podniku, který je usazen v Unii a který má povinnost vypracovat, zveřejnit a zpřístupnit zprávu s informacemi o dani z příjmů, být kolektivně odpovědni za zajištění dodržování povinností týkajících se podávání zpráv podle této směrnice. Vzhledem k tomu, že členové správních, řídících a dozorčích orgánů dceřiných podniků, které jsou usazeny v Unii a jsou ovládány nejvyšším mateřským podnikem usazeným mimo Unii, nebo osoba či osoby odpovědné za plnění náležitostí zveřejnění za pobočku mohou mít omezené znalosti ohledně obsahu zprávy s informacemi o dani z příjmů vypracované nejvyšším mateřským podnikem nebo mohou mít omezenou možnost získat předmětnou informaci nebo zprávu od nejvyššího mateřského podniku, měla by odpovědnost těchto členů či osob zahrnovat zajištění toho, že podle jejich nejlepších znalostí a schopností byla zpráva s informacemi o dani z příjmů nejvyššího mateřského podniku nebo samostatného podniku vypracována a zveřejněna v souladu s touto směrnicí nebo že daný dceřiný podnik nebo pobočka vypracovaly, zveřejnily a zpřístupnily v souladu s touto směrnicí veškeré informace, které mají k dispozici, které obdržely nebo získaly. Pokud informace nebo zpráva nejsou úplné, měla by odpovědnost uvedených členů nebo osob zahrnovat zveřejnění prohlášení o tom, že nejvyšší mateřský podnik nebo samostatný podnik neposkytly potřebné informace.

(20)

V zájmu zajištění informovanosti veřejnosti o rozsahu povinností podávání zpráv, jak je do směrnice 2013/34/EU zavádí tato směrnice, a o jejich dodržování by členské státy měly vyžadovat, aby statutární auditoři a auditorské společnosti upřesnili, zda byl podnik povinen zprávu s informacemi o dani z příjmů zveřejnit, a pokud ano, zda byla tato zpráva zveřejněna.

(21)

Na porušení vnitrostátních předpisů týkajících se uvádění informací o dani z příjmů některými podniky a pobočkami přijatých podle této směrnice se vztahují povinnosti členských států stanovit sankce a přijmout veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování, jak stanoví směrnice 2013/34/EU.

(22)

Cílem této směrnice je zvýšit transparentnost podniků a transparentnost a veřejnou kontrolu u informací o dani z příjmů právnických osob přizpůsobením stávajícího právního rámce týkajícího se povinností uložených společnostem a podnikům ohledně zveřejňování zpráv, a to za účelem ochrany zájmů společníků a třetích osob ve smyslu čl. 50 odst. 2 písm. g) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Jak rozhodl Soudní dvůr zejména ve věci C-97/96 Verband deutscher Daihatsu-Händler (14), vztahuje se čl. 50 odst. 2 písm. g) Smlouvy o fungování EU na potřebu ochrany zájmů třetích osob obecně, bez rozlišování či vylučování některé kategorie spadající pod uvedený termín. Pojem třetích osob tak nezahrnuje pouze investory a věřitele, ale vztahuje se i na další zainteresované třetí osoby, včetně konkurentů a široké veřejnosti. Cíl dosažení svobody usazování, který je institucím určen velice široce ustanovením čl. 50 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, nemůže být omezen ustanoveními čl. 50 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Vzhledem k tomu, že se tato směrnice týká pouze povinností zveřejňovat zprávy s informacemi o dani z příjmů a nikoli harmonizace daní, představuje čl. 50 odst. 1 Smlouvy o fungování EU vhodný právní základ.

(23)

Aby bylo zajištěno plné fungování vnitřního trhu a rovné podmínky pro nadnárodní podniky z Unie i nadnárodní podniky ze třetích zemí, měla by Komise nadále zkoumat možnosti zlepšení spravedlnosti a daňové transparentnosti. Zejména by Komise měla v rámci ustanovení o přezkumu posoudit, zda by mimo jiné úplné rozčlenění zvýšilo účinnost této směrnice.

(24)

Jelikož cíle této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu účinků uvedeného opatření, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(25)

Tato směrnice reaguje na obavy vyjádřené zúčastněnými stranami ohledně potřeby řešit narušení vnitřního trhu, aniž by byla ohrožena konkurenceschopnost Unie. Neměla by podnikům způsobovat nepřiměřenou administrativní zátěž. Celkově je v rámci této směrnice rozsah uváděných informací přiměřený cílům zvyšování transparentnosti podniků a zlepšování veřejné kontroly. Tato směrnice tak dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

(26)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(27)

Směrnice 2013/34/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2013/34/EU

Směrnice 2013/34/EU se mění takto:

1)

V článku 1 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.   Koordinační opatření podle článků 48a až 48e a článku 51 se rovněž použijí na právní a správní předpisy členských států, které se týkají poboček zřízených v členském státě podnikem, který se neřídí právem žádného členského státu, avšak jehož právní forma je srovnatelná s formami podniků uvedenými v příloze I. Článek 2 se použije ve vztahu k těmto pobočkám v rozsahu, v jakém se na tyto pobočky vztahují články 48a až 48e a článek 51.“

2)

Za článek 48 se vkládá nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA 10a

ZPRÁVA S INFORMACEMI O DANI Z PŘÍJMŮ

Článek 48a

Definice týkající se podávání zpráv s informacemi o dani z příjmů

1.   Pro účely této kapitoly se rozumí:

1)

„nejvyšším mateřským podnikem“ podnik, který sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejširší skupiny podniků;

2)

„konsolidovanou účetní závěrkou“ účetní závěrka sestavená mateřským podnikem skupiny, v níž jsou aktiva, pasiva, vlastní kapitál, výnosy a náklady vykazovány, jako by náležely jedinému hospodářskému subjektu;

3)

„daňovou jurisdikcí“ státní nebo jiná jurisdikce s fiskální autonomií ve vztahu k dani z příjmů právnických osob;

4)

„samostatným podnikem“ podnik, který není součástí skupiny ve smyslu čl. 2 bodu 11.

2.   Pro účely článku 48b této směrnice mají „výnosy“ stejný význam jako:

a)

„čistý obrat“ v případě podniků řídících se právem členského státu, které nepoužívají mezinárodní účetní standardy přijaté na základě nařízení (ES) č. 1606/2002, nebo

b)

„výnosy“ vymezené v rámci účetního výkaznictví, na jehož základě se sestavuje účetní závěrka, nebo ve smyslu takového rámce, v případě jiných podniků.

Článek 48b

Podniky a pobočky, které mají povinnost podávat zprávu s informacemi o dani z příjmů

1.   Členské státy vyžadují, aby nejvyšší mateřské podniky řídící se jejich vnitrostátním právem, pro něž celkové konsolidované výnosy uvedené v jejich konsolidované účetní závěrce k rozvahovému dni přesáhly v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období 750 000 000 EUR, vypracovaly, zveřejnily a zpřístupnily zprávu s informacemi o dani z příjmů za pozdější z těchto dvou po sobě jdoucích účetních období.

Členské státy stanoví, že nejvyšší mateřský podnik již nepodléhá povinnostem podávání zpráv podle prvního pododstavce, pokud celkové konsolidované výnosy uvedené v jeho konsolidované účetní závěrce k rozvahovému dni klesnou pod 750 000 000 EUR v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období.

Členské státy vyžadují, aby samostatné podniky řídící se jejich vnitrostátním právem, pro něž celkové výnosy uvedené v jejich roční účetní závěrce k rozvahovému dni přesáhly v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období 750 000 000 EUR, vypracovaly, zveřejnily a zpřístupnily zprávu s informacemi o dani z příjmů za pozdější z těchto dvou po sobě jdoucích účetních období.

Členské státy stanoví, že samostatný podnik již nepodléhá povinnostem podávání zpráv podle třetího pododstavce, pokud celkové výnosy uvedené v jeho roční účetní závěrce k rozvahovému dni klesnou pod 750 000 000 EUR v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období.

2.   Členské státy stanoví, že se pravidlo uvedené v odstavci 1 nepoužije na samostatné podniky, nejvyšší mateřské podniky a podniky v jejich skupině, pokud jsou tyto podniky, včetně jejich poboček, usazeny nebo mají stálou provozovnu nebo trvalou podnikatelskou činnost pouze na území jednoho členského státu a v žádné jiné daňové jurisdikci.

3.   Členské státy stanoví, že se pravidlo uvedené v odstavci 1 tohoto článku nepoužije na samostatné podniky a nejvyšší mateřské podniky, pokud tyto podniky nebo podniky v jejich skupině podávají zprávu v souladu s článkem 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (*1), která zahrnuje informace o veškerých jejich činnostech a v případě nejvyšších mateřských podniků i o činnostech veškerých podniků ve skupině zahrnutých do konsolidované účetní závěrky.

4.   Členské státy vyžadují, aby střední a velké dceřiné podniky uvedené v čl. 3 odst. 3 a 4, které se řídí jejich vnitrostátním právem a jsou ovládány nejvyšším mateřským podnikem, který se neřídí právem žádného členského státu a pro něhož celkové konsolidované výnosy uvedené v jeho konsolidované účetní závěrce k rozvahovému dni přesáhly v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období 750 000 000 EUR, zveřejnily a zpřístupnily zprávu s informacemi o dani z příjmů tohoto nejvyššího mateřského podniku za pozdější z těchto dvou po sobě jdoucích účetních období.

Pokud dceřiný podnik tyto informace nebo tuto zprávu k dispozici nemá, požádá svůj nejvyšší mateřský podnik, aby mu poskytl veškeré nezbytné informace, které mu umožní povinnost uvedenou v prvním pododstavci splnit. Pokud nejvyšší mateřský podnik všechny požadované informace neposkytne, dceřiné podniky vypracují, zveřejní a zpřístupní zprávu s informacemi o dani z příjmů obsahující veškeré informace, které mají k dispozici, které obdržely nebo získaly, a prohlášení o tom, že nejvyšší mateřský podnik neposkytl potřebné informace.

Členské státy stanoví, že střední a velké dceřiné podniky již nepodléhají povinnostem podávání zpráv podle tohoto odstavce, pokud celkové konsolidované výnosy nejvyššího mateřského podniku uvedené v jeho konsolidované účetní závěrce k rozvahovému dni klesnou pod 750 000 000 EUR v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období.

5.   Členské státy vyžadují, aby pobočky zřízené na jejich území podniky, které se neřídí právem žádného členského státu, zveřejnily a zpřístupnily zprávu s informacemi o dani z příjmů nejvyššího mateřského podniku nebo samostatného podniku, které jsou uvedeny v šestém pododstavci písm. a), za pozdější z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období.

Pokud tyto informace nebo tato zpráva k dispozici nejsou, osoba či osoby určené k plnění náležitostí zveřejňování podle čl. 48e odst. 2 požádají nejvyšší mateřský podnik nebo samostatný podnik, které jsou uvedeny v šestém pododstavci písm. a) tohoto odstavce, aby jim poskytly veškeré potřebné informace, které jim umožní splnit jejich povinnosti.

Nejsou-li poskytnuty všechny požadované informace, pobočka vypracuje, zveřejní a zpřístupní zprávu s informacemi o dani z příjmů obsahující veškeré informace, které má k dispozici, které obdržela nebo získala, a prohlášení o tom, že nejvyšší mateřský podnik nebo samostatný podnik neposkytl potřebné informace.

Členské státy stanoví, že se povinnosti podávání zpráv uvedené v tomto odstavci vztahují pouze na pobočky, jejichž čistý obrat přesáhl v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období hraniční hodnotu čistého obratu provedenou podle čl. 3 odst. 2.

Členské státy stanoví, že pobočka podléhající povinnostem podávání zpráv podle tohoto odstavce již těmto povinnostem nepodléhá, pokud její čistý obrat v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období klesne pod hraniční hodnotu provedenou podle čl. 3 odst. 2.

Členské státy stanoví, že se pravidla uvedená v tomto odstavci použijí na pobočku pouze tehdy, pokud jsou splněna tato kritéria:

a)

podnik, který zřídí pobočku, je buď podnikem ve skupině, jejíž nejvyšší mateřský podnik se neřídí právem žádného členského státu a jejíž celkové konsolidované výnosy uvedené v její konsolidované účetní závěrce k rozvahovému dni přesáhly v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období 750 000 000 EUR, nebo samostatným podnikem, jehož celkové výnosy uvedené v jeho účetní závěrce k rozvahovému dni přesáhly v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období 750 000 000 EUR, a

b)

nejvyšší mateřský podnik uvedený v písmenu a) tohoto pododstavce nemá střední nebo velký dceřiný podnik uvedený v odstavci 4.

Členské státy stanoví, že pobočka již nepodléhá povinnostem podávání zpráv podle tohoto odstavce, přestane-li být kritérium stanovené v písmenu a) splněno ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích.

6.   Členské státy neuplatní pravidla stanovená v odstavcích 4 a 5 tohoto článku, pokud je zpráva s informacemi o dani z příjmů vypracována nejvyšším mateřským podnikem nebo samostatným podnikem, které se neřídí právem žádného členského státu, v souladu s článkem 48c a splňuje tato kritéria:

a)

je zpřístupněna veřejnosti bezplatně a v elektronickém formátu pro podávání zpráv, který je strojově čitelný:

i)

na internetových stránkách uvedeného nejvyššího mateřského podniku nebo uvedeného samostatného podniku;

ii)

alespoň v jednom z úředních jazyků Unie;

iii)

nejpozději 12 měsíců od rozvahového dne účetního období, za které je zpráva vypracována, a

b)

uvádí název a sídlo jednoho dceřiného podniku nebo název a adresu jedné pobočky, které se řídí právem některého členského státu a které zveřejnily zprávu podle čl. 48d odst. 1.

7.   Členské státy vyžadují, aby dceřiné podniky nebo pobočky, na něž se nevztahují odstavce 4 a 5 tohoto článku, zveřejňovaly a zpřístupňovaly zprávu s informacemi o dani z příjmů, pokud tyto dceřiné podniky nebo pobočky neslouží jinému účelu než vyhýbání se požadavkům na podávání zpráv stanoveným v této kapitole.

Článek 48c

Obsah zprávy s informacemi o dani z příjmů

1.   Zpráva s informacemi o dani z příjmů vyžadovaná podle článku 48b zahrnuje informace týkající se veškerých činností samostatného podniku nebo nejvyššího mateřského podniku včetně činnosti veškerých podniků ve skupině konsolidované v účetní závěrce za příslušné účetní období.

2.   Informace podle odstavce 1 zahrnují:

a)

název nejvyššího mateřského podniku nebo samostatného podniku, příslušné účetní období, měna použitá při prezentaci zprávy a případně seznam všech dceřiných podniků konsolidovaných v účetní závěrce nejvyššího mateřského podniku za příslušné účetní období usazených v Unii nebo v daňových jurisdikcích uvedených v přílohách I a II závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti;

b)

stručný popis povahy jejich činností;

c)

počet zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky;

d)

výnosy vypočítané jako:

i)

součet čistého obratu, ostatních provozních výnosů, výnosů z účastí kromě dividend obdržených od podniků ve skupině, výnosů z ostatních investic a půjček zahrnutých do dlouhodobých aktiv, ostatních výnosových úroků a podobných výnosů uvedených v přílohách V a VI této směrnice, nebo

ii)

výnosy vymezené v rámci účetního výkaznictví, na jehož základě se sestavuje účetní závěrka, s vyloučením úprav hodnot a dividend obdržených od podniků ve skupině;

e)

výši zisku nebo ztráty před zdaněním;

f)

výši naběhlé daně z příjmů v příslušném účetním období, vypočítanou jako stávající daňový náklad u zdanitelných zisků nebo ztrát za účetní období zaúčtovaný podniky a pobočkami v příslušné daňové jurisdikci;

g)

výši daně z příjmů zaplacenou na hotovostním základě, vypočítanou jako částku daně z příjmů zaplacenou během příslušného účetního období podniky a pobočkami v příslušné daňové jurisdikci; a

h)

výši kumulovaných zisků na konci příslušného účetního období.

Pro účely písmene d) výnosy zahrnují transakce se spřízněnými stranami.

Pro účely písmene f) se stávající daňový náklad vztahuje pouze k činnostem podniku v příslušném účetním období a nezahrnuje odloženou daň ani rezervy na nejisté daňové závazky.

Pro účely písmene g) zaplacené daně zahrnují srážkové daně zaplacené jinými podniky, pokud jde o platby podnikům a pobočkám v rámci skupiny.

Pro účely písmene h) se kumulovanými zisky rozumí součet zisků za minulá účetní období a příslušné účetní období, o jejichž rozdělení nebylo zatím rozhodnuto. Pokud jde o pobočky, kumulované zisky náleží podniku, který pobočku zřídil.

3.   Členské státy povolí, aby informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku byly podávány na základě pokynů pro vyplňování zpráv uvedených v příloze III oddíle III částech B a C směrnice Rady 2011/16/EU (*2).

4.   Informace uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku se předkládají za použití společného vzoru a v elektronických formátech pro podávání zpráv, které jsou strojově čitelné. Společný vzor a elektronické formáty pro podávání zpráv stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2.

5.   Zpráva s informacemi o dani z příjmů prezentuje informace uvedené v odstavcích 2 nebo 3 zvlášť pro každý členský stát. Je-li členský stát tvořen několika daňovými jurisdikcemi, jsou tyto informace agregovány na úrovni členského státu.

Zpráva s informacemi o dani z příjmů rovněž prezentuje informace uvedené v odstavcích 2 nebo 3 tohoto článku zvlášť za každou daňovou jurisdikci, která je k 1. březnu účetního období, za které se zpráva vypracovává, na seznamu v příloze I závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, a za každou daňovou jurisdikci, která byla k 1. březnu účetního období, za které se zpráva vypracovává, a k 1. březnu předcházejícího účetního období uvedena v příloze II závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti.

Zpráva s informacemi o dani z příjmů rovněž prezentuje informace uvedené v odstavcích 2 nebo 3 na agregovaném základě za ostatní daňové jurisdikce.

Informace musí být přiřazeny ke každé příslušné daňové jurisdikci na základě usazení, existence stálé provozovny nebo trvalé podnikatelské činnosti, které podle činností skupiny nebo samostatného podniku mohou podléhat daňové povinnosti v dané daňové jurisdikci.

Mohou-li činnosti vykonávané několika podniky ve skupině podléhat daňové povinnosti v rámci jediné daňové jurisdikce, informace přiřazené k uvedené daňové jurisdikci představují součet informací týkajících se těchto činností každého podniku ve skupině a jejich poboček v uvedené daňové jurisdikci.

Informace o určité konkrétní činnosti nesmí být přiřazeny současně více než jedné daňové jurisdikci.

6.   Členské státy mohou povolit, aby jedna nebo více konkrétních informací, které mají být jinak ve zprávě uvedeny v souladu s odstavci 2 nebo 3, byly dočasně vynechány, pokud by jejich uvedení mohlo závažně poškodit obchodní postavení podniků, jichž se zpráva týká. Jakékoli vynechání se ve zprávě jasně uvede spolu s jeho řádně odůvodněným vysvětlením.

Členské státy zajistí, aby veškeré informace vynechané podle prvního pododstavce byly zveřejněny v některé pozdější zprávě s informacemi o dani z příjmů do pěti let ode dne jejich původního vynechání.

Členské státy zajistí, aby informace týkající se daňových jurisdikcí uvedených v přílohách I a II závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, jak je uvedeno v odstavci 5 tohoto článku, nebyly vynechány nikdy.

7.   Zpráva s informacemi o dani z příjmů může obsahovat, kde je to možné na úrovni skupiny, celkový výklad podávající vysvětlení veškerých významných nesrovnalostí mezi částkami uvedenými podle odst. 2 písm. f) a g), s případným zohledněním odpovídajících částek, které se týkají předcházejících účetních období.

8.   Měnou použitou ve zprávě s informacemi o dani z příjmů je měna, v níž je sestavena konsolidovaná účetní závěrka nejvyššího mateřského podniku nebo roční účetní závěrka samostatného podniku. Členské státy nevyžadují, aby byla tato zpráva zveřejněna v jiné měně, než je měna, v níž je sestavena účetní závěrka.

Avšak v případě uvedeném v čl. 48b odst. 4 druhém pododstavci musí být měna použitá ve zprávě s informacemi o dani z příjmů stejná jako měna, ve které dceřiný podnik zveřejňuje svou roční účetní závěrku.

9.   Členské státy, které nepřijaly euro, mohou hraniční hodnotu 750 000 000 EUR přepočíst na svou národní měnu. Při tomto přepočtu členské státy použijí směnný kurz ke dni 21. prosince 2021 zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie. Uvedené členské státy mohou v zájmu dosažení zaokrouhlených částek v národních měnách zvýšit nebo snížit hraniční hodnoty až o 5 %.

Hraniční hodnoty uvedené v čl. 48b odst. 4 a 5 se pomocí směnného kurzu ke dni 21. prosince 2021 přepočtou na odpovídající částku v národní měně příslušné třetí země, která se zaokrouhlí na nejbližší celý tisíc.

10.   Ve zprávě s informacemi o dani z příjmů se uvede, zda byla vypracována v souladu s odstavcem 2 nebo 3 tohoto článku.

Článek 48d

Zveřejňování a přístupnost

1.   Zpráva s informacemi o dani z příjmů a prohlášení podle článku 48b této směrnice se zveřejní do 12 měsíců od rozvahového dne účetního období, za které je zpráva vypracována, jak stanoví každý členský stát v souladu s články 14 až 28 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 (*3), a případně v souladu s článkem 36 směrnice (EU) 2017/1132.

2.   Členské státy zajistí, aby zpráva s informacemi o dani z příjmů a prohlášení zveřejněné podniky v souladu s odstavcem 1 tohoto článku byly zpřístupněny veřejnosti bezplatně alespoň v jednom z úředních jazyků Unie nejpozději 12 měsíců od rozvahového dne účetního období, za které je zpráva vypracována, na internetových stránkách:

a)

podniku, pokud se použije čl. 48b odst. 1,

b)

dceřiného podniku nebo podniku ve skupině, pokud se použije čl. 48b odst. 4, nebo

c)

pobočky nebo podniku, který pobočku zřídil, nebo podniku ve skupině, pokud se použije čl. 48b odst. 5.

3.   Členské státy mohou osvobodit podniky od uplatňování pravidel stanovených v odstavci 2 tohoto článku, pokud je zpráva s informacemi o dani z příjmů zveřejněná v souladu s odstavcem 1 tohoto článku současně zpřístupněna veřejnosti v elektronickém formátu pro podávání zpráv, který je strojově čitelný, na internetových stránkách rejstříku uvedeného v článku 16 směrnice (EU) 2017/1132 bezplatně kterékoli třetí osobě nacházející se v Unii. Internetové stránky podniků a poboček uvedené v odstavci 2 tohoto článku obsahují informace o tomto osvobození a odkaz na internetovou stránku příslušného rejstříku.

4.   Zpráva uvedená v čl. 48b odst. 1, 4, 5, 6 a 7 a případně prohlášení uvedené v odstavcích 4 a 5 uvedeného článku musí být na příslušných internetových stránkách přístupné po dobu nejméně pěti po sobě jdoucích let.

Článek 48e

Odpovědnost za vypracování, zveřejnění a zpřístupnění zprávy s informacemi o dani z příjmů

1.   Členské státy stanoví, že členové správních, řídících a dozorčích orgánů nejvyšších mateřských podniků nebo samostatných podniků podle čl. 48b odst. 1, kteří jednají v rámci pravomocí svěřených jim podle vnitrostátního práva, mají kolektivní povinnost zajistit, aby zpráva s informacemi o dani z příjmů byla vypracována, zveřejněna a zpřístupněna v souladu s články 48b, 48c a 48d.

2.   Členské státy stanoví, že členové správních, řídících a dozorčích orgánů dceřiných podniků podle čl. 48b odst. 4 této směrnice a osoba či osoby pověřené plněním náležitostí zveřejnění stanovených v článku 41 směrnice (EU) 2017/1132 pro pobočky uvedené v čl. 48b odst. 5 této směrnice, kteří jednají v rámci pravomocí svěřených jim podle vnitrostátního práva, mají kolektivní povinnost zajistit, aby podle jejich nejlepších znalostí a schopností byla zpráva s informacemi o dani z příjmů vypracována způsobem, který je konzistentní nebo případně v souladu s články 48b a 48c, a zveřejněna a zpřístupněna v souladu s článkem 48d.

Článek 48f

Prohlášení statutárního auditora

Členské státy vyžadují, aby v případě, že účetní závěrka podniku řídícího se právem některého členského státu podléhá ověření jedním nebo více statutárními auditory nebo auditorskými společnostmi, bylo ve zprávě auditora uvedeno, zda za účetní období předcházející účetnímu období, za které byla sestavena auditovaná účetní závěrka, byl podnik povinen zveřejnit zprávu s informacemi o dani z příjmů v souladu s článkem 48b, a pokud ano, zda byla tato zpráva zveřejněna v souladu s článkem 48d.

Článek 48g

První den pro podávání zpráv s informacemi o dani z příjmů

Členské státy zajistí, aby se právní a správní předpisy provádějící články 48a až 48f použily nejpozději od prvního dne prvního účetního období začínajícího dnem 22. června 2024 nebo po tomto dni.

Článek 48h

Přezkum

Do 22. června 2027 podá Komise zprávu o plnění a dopadu povinností podávání zpráv stanovených v článcích 48a až 48f a s ohledem na situaci na úrovni OECD, potřebu zajistit dostatečnou úroveň transparentnosti a potřebu zachovat a zajistit konkurenční prostředí pro podniky a soukromé investice, zejména přezkoumá a posoudí, zda by bylo vhodné rozšířit povinnost podávat zprávu s informacemi o dani z příjmů podle článku 48b na velké podniky ve smyslu čl. 3 odst. 4 a velké skupiny ve smyslu čl. 3 odst. 7 a rozšířit obsah zprávy s informacemi o dani z příjmů podle článku 48c o další položky. Komise ve své zprávě rovněž posoudí dopad, který má prezentace daňových informací na agregovaném základě pro daňové jurisdikce třetích zemí podle čl. 48c odst. 5 a dočasné vynechání informací podle čl. 48c odst. 6 na účinnost této směrnice.

Komise tuto zprávu s případným legislativním návrhem předloží Evropskému parlamentu a Radě.

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338)."

(*2)  Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1)."

(*3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).“"

3)

V článku 49 se vkládá nový odstavec, který zní:

„3a.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (*4).

(*4)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“"

Článek 2

Provedení ve vnitrostátním právu

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 22. června 2023. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 24. listopadu 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předseda

A. LOGAR


(1)  Úř. věst. C 487, 28.12.2016, s. 62.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 (Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 623) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 28. září 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(3)  Úř. věst. C 108, 26.3.2021. s. 8.

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).

(8)  Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).

(9)  Směrnice Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(11)  Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(13)  Viz závěry Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, jeho přílohy (Úř. věst. C 413 I , 12.10.2021, s. 1) a jejich následné aktualizace.

(14)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 4. prosince 1997, Verband deutscher Daihatsu-Händler, C-97/96, ECLI:EU:C:1997:581.


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

1.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 429/15


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2021/2102

ze dne 28. června 2021

o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé o společném leteckém prostoru

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 5 a 7 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 1. prosince 2016 zmocnila Rada Komisi, aby zahájila jednání s Arménskou republikou o dohodě o společném leteckém prostoru. Jednání byla úspěšně uzavřena parafováním Dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé o společném leteckém prostoru (dále jen „dohoda“) dne 24. listopadu 2017.

(2)

Podpisem dohody jménem Unie a jejím prozatímním prováděním by nemělo být dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unií a jejími členskými státy. Toto rozhodnutí by nemělo být vykládáno tak, že využívá možnost, aby Unie vykonala svou vnější pravomoc v oblastech, na něž se vztahuje dohoda a které spadají do sdílené pravomoci, v rozsahu, v němž Unie tuto pravomoc dosud nevykonala na vnitřní úrovni.

(3)

Dohoda by měla být podepsána a prozatímně prováděna do dokončení postupů nezbytných k jejímu vstupu v platnost.

(4)

Je vhodné stanovit postup, jenž se použije na postoj, který má být jménem Unie zaujat k rozhodnutím smíšeného výboru podle čl. 27 odst. 7 dohody týkajícím se začlenění právních předpisů Unie do přílohy II dohody,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podpis Dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé o společném leteckém prostoru jménem Unie se schvaluje s výhradou jejího uzavření (1).

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Unie.

Článek 3

Dohoda je prováděna prozatímně v souladu s čl. 30 odst. 4 a 5 dohody až do dokončení postupů nezbytných pro její vstup v platnost.

Článek 4

Komise je oprávněna přijmout po konzultaci vedené v dostatečném časovém předstihu s Radou nebo v souladu s případným rozhodnutím Rady s jejími přípravnými orgány postoj, který má být jménem Unie zaujat k rozhodnutím smíšeného výboru podle čl. 27 odst. 7 dohody týkajícím se revize přílohy II dohody, pokud se týká začlenění právních předpisů Unie do uvedené přílohy, s výhradou případných potřebných technických úprav.

Článek 5

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 28. června 2021.

Za Radu

předsedkyně

M. do C. ANTUNES


(1)  Viz strana 17 v tomto čísle Úředního věstníku.


1.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 429/17


DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ

a jejími členskými státy jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé o společném leteckém prostoru

OBSAH

Článek 1: Cíl

Článek 2: Definice

HLAVA I: HOSPODÁŘSKÁ USTANOVENÍ

Článek 3: Udělení práv

Článek 4: Provozní oprávnění a technické povolení

Článek 5: Zamítnutí, zrušení, pozastavení nebo omezení provozního oprávnění a technického povolení

Článek 6: Investice do leteckých dopravců

Článek 7: Dodržování právních a správních předpisů

Článek 8: Spravedlivá hospodářská soutěž

Článek 9: Obchodní příležitosti

Článek 10: Cla a daně

Článek 11: Uživatelské poplatky

Článek 12: Letecké tarify a letecké sazby

Článek 13: Statistiky

HLAVA II: SPOLUPRÁCE V OBLASTI PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Článek 14: Bezpečnost letectví

Článek 15: Ochrana letectví před protiprávními činy

Článek 16: Uspořádání letového provozu

Článek 17: Životní prostředí

Článek 18: Odpovědnost leteckého dopravce

Článek 19: Ochrana spotřebitele

Článek 20: Počítačové rezervační systémy

Článek 21: Sociální aspekty

HLAVA III: INSTITUCIONÁLNÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 22: Výklad a prosazování

Článek 23: Smíšený výbor

Článek 24: Řešení sporů a rozhodčí řízení

Článek 25: Ochranná opatření

Článek 26: Vztah k jiným dohodám

Článek 27: Změny

Článek 28: Ukončení

Článek 29: Registrace

Článek 30: Vstup v platnost a prozatímní provádění

Článek 31: Závazná znění

PŘÍLOHA I: Přechodná ustanovení

PŘÍLOHA II: Předpisy upravující civilní letectví

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

BULHARSKÁ REPUBLIKA,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

CHORVATSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKO,

MALTSKÁ REPUBLIKA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

RUMUNSKO,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

smluvní strany Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, dále společně jen „Smlouvy EU“, a členské státy Evropské unie, dále společně jen „členské státy EU“ nebo jednotlivě „členský stát EU“,

a Evropská unie

na jedné straně

a ARMÉNSKÁ REPUBLIKA, dále jen „Arménie“

na straně druhé

společně dále jen „strany“,

Členské státy EU a Arménie jakožto strany Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, otevřené k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944, spolu s Evropskou unií;

BEROUCE NA VĚDOMÍ Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé, podepsanou v Lucemburku dne 22. dubna 1996;

PŘEJÍCE SI vytvořit společný letecký prostor s cílem otevřít přístup na trhy stran za rovnocenných podmínek hospodářské soutěže, nediskriminace a při dodržování stejných pravidel, včetně v oblasti bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy, uspořádání letového provozu, hospodářské soutěže, sociálních aspektů a životního prostředí;

PŘEJÍCE SI posílit letecké služby a prosazovat mezinárodní letecký systém, který je založen na nediskriminaci a otevřené a spravedlivé hospodářské soutěži mezi leteckými dopravci na trhu;

PŘEJÍCE SI prosazovat své zájmy s ohledem na leteckou dopravu;

UZNÁVAJÍCE význam účinného propojení letecké dopravy při podpoře obchodu, cestovního ruchu, investic a hospodářského a sociálního rozvoje;

SOUHLASÍCE, že je vhodné, aby pravidla společného leteckého prostoru byla založena na příslušných právních předpisech platných v Evropské unii, stanovených v příloze II této dohody;

UZNÁVAJÍCE, že plné dodržování pravidel společného leteckého prostoru opravňuje strany k využití všech výhod společného leteckého prostoru, včetně otevření přístupu na trhy a získání maximálních výhod pro spotřebitele, průmyslová odvětví a pracovní síly obou stran;

UZNÁVAJÍCE, že vytvoření společného leteckého prostoru a provádění jeho pravidel nelze dosáhnout bez případných přechodných ustanovení a že v této souvislosti je důležité, aby byla poskytována přiměřená pomoc;

PŘEJÍCE SI zajistit nejvyšší stupeň bezpečnosti a ochrany před protiprávními činy v letecké dopravě a potvrzujíce své vážné obavy z činů či hrozeb zaměřených proti ochraně letadel před protiprávními činy, které ohrožují bezpečnost osob či majetku, mají negativní dopad na provoz letecké dopravy a narušují důvěru cestujících v bezpečnost civilního letectví;

ODHODLÁNY maximalizovat možné přínosy spolupráce v oblasti právních předpisů a harmonizace příslušných právních a správních předpisů upravujících civilní letectví;

UZNÁVAJÍCE významné potenciální přínosy, které mohou vyplynout z konkurenčních leteckých služeb a životaschopných odvětví letecké dopravy;

PŘEJÍCE SI podporovat volnou, spravedlivou a nenarušenou hospodářskou soutěž, uznávajíce, že subvence mohou nepříznivě ovlivnit hospodářskou soutěž a ohrozit základní cíle této dohody, a uznávajíce, že pokud pro letecké dopravce neexistují rovné podmínky volné, spravedlivé a nenarušené hospodářské soutěže, nemusí být potenciálních přínosů dosaženo;

MAJÍCE V ÚMYSLU vycházet z rámce stávajících dohod a ujednání mezi stranami s cílem otevřít přístup na trhy a získat maximální výhody pro spotřebitele, zasilatele, letecké dopravce a letiště a jejich zaměstnance, společnosti a další subjekty, které budou mít prospěch nepřímo;

POTVRZUJÍCE význam ochrany životního prostředí při tvorbě a provádění politiky v oblasti mezinárodního letectví;

POTVRZUJÍCE potřebu bezodkladných opatření k řešení změny klimatu a další spolupráce při snižování emisí skleníkových plynů v odvětví letecké dopravy v souladu s mnohostrannými ujednáními o této záležitosti, a zejména příslušnými nástroji Mezinárodní organizace pro civilní letectví (dále jen „ICAO“) a Pařížskou dohodou ze dne 12. prosince 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu;

POTVRZUJÍCE význam ochrany spotřebitelů, včetně ochrany poskytované Úmluvou o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě uzavřenou v Montrealu dne 28. května 1999, a dosažení náležité úrovně ochrany spotřebitele v souvislosti s leteckými službami a uznávajíce potřebu vzájemné spolupráce v této oblasti;

UZNÁVAJÍCE, že větší obchodní příležitosti nemají narušit jejich pracovní nebo související standardy, a potvrzujíce význam sociálního rozměru mezinárodního letectví a uvážení účinků otevření přístupu na trhy na pracovní síly, zaměstnanost a pracovní podmínky;

VĚDOMY SI významu lepšího přístupu odvětví letecké dopravy ke kapitálu pro další rozvoj letecké dopravy;

UZNÁVAJÍCE potenciální výhody umožnění přístupu třetích zemí k této dohodě;

PŘEJÍCE SI uzavřít dohodu o letecké dopravě, která doplní Úmluvu o mezinárodním civilním letectví,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Cíl

Cílem této dohody je vytvoření společného leteckého prostoru mezi stranami, který je založen na postupném otevírání trhů, liberalizaci vlastnictví a kontroly leteckých dopravců, spravedlivých a rovných podmínkách hospodářské soutěže, nediskriminaci a společných pravidlech, včetně v oblasti bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy, uspořádání letového provozu, sociálních aspektů a životního prostředí. Za tímto účelem stanoví dohoda pravidla použitelná mezi stranami. Tato pravidla zahrnují ustanovení právních předpisů uvedených v příloze II.

Článek 2

Definice

Pro účely této dohody, není-li stanoveno jinak, se rozumí:

1)

„dohodou“ tato dohoda, její přílohy a dodatky a veškeré jejich změny;

2)

„leteckou dopravou“ přeprava cestujících, zavazadel, nákladu a pošty letadlem, uskutečněná odděleně či v kombinaci, poskytovaná veřejnosti za úplatu nebo nájemné, včetně pravidelných a nepravidelných leteckých služeb;

3)

„zjištěním o státní příslušnosti“ zjištění, že letecký dopravce, který navrhuje provozování leteckých služeb podle této dohody, splňuje požadavky stanovené v článku 4, pokud jde o vlastnictví, faktickou kontrolu a hlavní místo podnikání;

4)

„zjištěním o způsobilosti“ zjištění, že letecký dopravce, který navrhuje provozování leteckých služeb podle této dohody, má uspokojivou finanční způsobilost a přiměřené zkušenosti s řízením pro provozování takovýchto služeb a je připraven dodržovat právní a správní předpisy a požadavky, které upravují provozování takových služeb;

5)

„příslušným orgánem“ vládní organizace či státní subjekt odpovědný za výkon správních funkcí podle této dohody;

(6)

„úmluvou“ Úmluva o mezinárodním civilním letectví, otevřená k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944, která zahrnuje:

a)

všechny změny, které vstoupily v platnost podle čl. 94 písm. a) úmluvy a byly ratifikovány Arménií i členským státem EU nebo členskými státy EU, jichž se daná otázka týká, a

b)

veškeré přílohy nebo jejich změny přijaté podle článku 90 úmluvy, pokud je taková příloha či změna v dané době účinná pro Arménii a členský stát EU nebo členské státy EU, jichž se daná otázka týká;

7)

„úplnými náklady“ náklady na poskytnutou službu a přiměřený poplatek za administrativní režijní náklady;

(8)

„mezinárodní leteckou dopravou“ letecká doprava, která využívá vzdušný prostor nad územím více než jednoho státu;

9)

„hlavním místem podnikání“ ústředí nebo sídlo leteckého dopravce na území strany, v němž jsou vykonávány hlavní finanční funkce a provozní řízení leteckého dopravce, včetně řízení zachování jeho letové způsobilosti;

10)

„přistáním pro neobchodní účely“ se rozumí přistání za jakýmkoli jiným účelem, než je nástup na palubu nebo výstup cestujících anebo nakládka či vykládka zavazadel, nákladu nebo pošty v letecké dopravě;

11)

„leteckými tarify“ ceny, které se platí leteckým dopravcům, jejich zástupcům nebo jiným prodejcům letenek za leteckou přepravu cestujících (včetně jakéhokoli jiného druhu dopravy v návaznosti na tuto přepravu), a jakékoliv podmínky pro použití těchto cen, včetně odměn a podmínek nabízených službám zástupců a jiným pomocným službám;

12)

„leteckými sazbami“ ceny, které se platí za leteckou přepravu nákladu (včetně jakéhokoli jiného druhu dopravy v návaznosti na tuto přepravu), a podmínky pro použití těchto cen, včetně odměn a podmínek nabízených zástupcům, a ceny za jiné pomocné služby;

13)

„územím“ v případě Arménie území Arménské republiky a v případě Evropské unie a členských států EU pevninské území, vnitřní vody a teritoriální moře členských států EU, na které se vztahují Smlouvy EU za podmínek v nich stanovených, a vzdušný prostor nad nimi.

14)

„uživatelským poplatkem“ poplatek uložený leteckým dopravcům za poskytnutí letištních zařízení nebo služeb, zařízení nebo služeb v oblasti ochrany životního prostředí, letecké navigace a ochrany letectví před protiprávními činy, včetně souvisejících služeb a zařízení;

15)

„odbavováním vlastními silami“ situace, kdy si uživatel letiště sám zajišťuje přímo jednu nebo více z kategorií služeb pozemního odbavování a neuzavírá žádnou smlouvu jakéhokoliv druhu s třetí osobou pro poskytování těchto služeb; pro účely této definice není za třetí osobu mezi samotnými uživateli letiště považován uživatel, který:

a)

má většinový podíl u jiného uživatele, nebo

b)

kdy většinový podíl u obou drží jediný subjekt;

16)

„právem páté svobody“ právo či výsada udělené jedním státem (dále jen „udělující stát“) leteckým dopravcům jiného státu (dále jen „přijímající stát“) za účelem poskytování služeb mezinárodní letecké dopravy mezi územím udělujícího státu a územím třetí země, a to pod podmínkou, že takové služby začínají či končí na území přijímajícího státu;

(17)

„třetí zemí“ se rozumí země, která není členským státem EU nebo Arménií.

HLAVA I

HOSPODÁŘSKÁ USTANOVENÍ

Článek 3

Udělení práv

1.   Na práva stanovená v tomto článku se vztahují přechodná ustanovení obsažená v příloze I této dohody.

Přepravní práva a seznam tras

2.   Každá strana uděluje druhé straně následující práva pro provozování mezinárodní letecké dopravy leteckými dopravci druhé strany na nediskriminačním základě:

a)

právo přelétat nad územím první strany bez přistání;

b)

právo přistávat na území první strany pro neobchodní účely;

c)

právo uskutečňovat pravidelnou a nepravidelnou mezinárodní osobní, kombinovanou a nákladní leteckou dopravu mezi místy (1) na těchto trasách:

i)

v případě leteckých dopravců Evropské unie:

 

místa v Evropské unii – mezilehlá místa na území partnerských zemí evropské politiky sousedství (2), stran vícestranné dohody o vytvoření společného evropského leteckého prostoru (3) nebo členských států Evropského sdružení volného obchodu (4) – místa v Arménii – místa za;

ii)

v případě leteckých dopravců Arménie:

 

místa v Arménii – mezilehlá místa na území partnerských zemí evropské politiky sousedství, stran vícestranné dohody o vytvoření společného evropského leteckého prostoru nebo členských států Evropského sdružení volného obchodu – místa v Evropské unii;

d)

práva jinak stanovená v této dohodě.

Flexibilita provozu

3.   Letečtí dopravci každé strany mohou u jakéhokoli letu nebo u všech letů na trasách uvedených v odstavci 2 podle vlastního uvážení:

a)

provozovat lety v jednom směru nebo obou směrech;

b)

kombinovat různá čísla letů v rámci provozu jednoho letadla;

c)

obsluhovat mezilehlá místa a místa za a místa na území stran v jakékoli kombinaci a pořadí podle ustanovení odstavce 2;

d)

vynechat přistání na jakémkoli místě nebo místech;

e)

přenést dopravu z jakéhokoli svého letadla na jakékoli jiné své letadlo na jakémkoli místě (změna letadla);

f)

provádět mezipřistání (stopover) na jakýchkoli místech na území jedné ze stran i mimo ně;

g)

vykonávat tranzitní dopravu přes území druhé strany;

h)

kombinovat přepravu ve stejném letadle bez ohledu na to, kde tato přeprava začíná, a

i)

poskytovat přepravní služby do více než jednoho místa u stejné služby (co-terminalisation).

Flexibilitu provozu stanovenou v tomto odstavci lze uplatňovat bez omezení směru nebo zeměpisného omezení a bez ztráty jakéhokoli práva na výkon jiné dopravy povolené podle této dohody, pokud:

a)

služby leteckých dopravců Arménie obsluhují jakékoli místo v Arménii;

b)

služby leteckých dopravců Evropské unie obsluhují jakékoli místo v Evropské unii.

4.   Každá strana umožní leteckým dopravcům určit frekvenci a kapacitu mezinárodní letecké dopravy, kterou nabízejí, na základě tržních obchodních úvah. V souladu s tímto právem neomezí žádná strana jednostranně objem dopravy, frekvenci či pravidelnost služeb, směrování, původ a místo určení dopravy ani typ či typy letadla provozované leteckými dopravci druhé strany, s výjimkou celních, technických, provozních důvodů, důvodu bezpečnosti uspořádání letového provozu, důvodů týkajících se ochrany životního prostředí nebo zdraví, nebo není-li stanoveno v této dohodě jinak.

5.   Letečtí dopravci každé strany mohou provozovat služby, a to i v rámci ujednání o společném označování linek, do jakéhokoliv místa nacházejícího se ve třetí zemi, která není zahrnuta do stanovených tras, za předpokladu, že nevykonávají práva páté svobody.

6.   Žádné ustanovení této dohody:

a)

neuděluje leteckým dopravcům Arménie právo vzít v jakémkoli členském státě EU na palubu cestující, zavazadla, náklad nebo poštu přepravované za úhradu a směřující do jiného místa v témže členském státě EU;

b)

neuděluje leteckým dopravcům Evropské unie právo vzít v Arménii na palubu cestující, zavazadla, náklad a/nebo poštu přepravované za úhradu a směřující do jiného místa v Arménii.

7.   Při výkonu příslušných práv a plnění příslušných povinností podle této dohody se strany zdrží jakékoli formy diskriminace mezi leteckými dopravci druhé strany, zejména na základě státní příslušnosti.

8.   Bez ohledu na jakékoli jiné ustanovení této dohody je každá strana oprávněna nepovolit provozování mezinárodní letecké dopravy na území, z území nebo přes území třetí země, s níž nemá tato strana diplomatické vztahy.

Článek 4

Provozní oprávnění a technické povolení

1.   Po obdržení žádosti o provozní oprávnění od leteckého dopravce jedné strany udělí druhá strana příslušná provozní oprávnění a technická povolení s minimálním procedurálním zpožděním za předpokladu, že:

a)

v případě leteckého dopravce Arménie:

i)

letecký dopravce má hlavní místo podnikání v Arménii a má platnou provozní licenci v souladu s právními předpisy Arménie a

ii)

Arménie vydala leteckému dopravci osvědčení leteckého provozovatele a vykonává a udržuje nad ním faktickou regulační kontrolu a je jasně určen příslušný orgán a

iii)

není-li stanoveno jinak v článku 6, letecký dopravce je vlastně přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu Arménií nebo jejími státními příslušníky a je Arménií nebo těmito státními příslušníky fakticky kontrolován;

b)

v případě leteckého dopravce Evropské unie:

i)

letecký dopravce má hlavní místo podnikání na území Evropské unie a má platnou provozní licenci v souladu s platnými právními předpisy Evropské unie;

ii)

členský stát EU odpovědný za vydání osvědčení leteckého provozovatele nad leteckým dopravcem vykonává a udržuje faktickou regulační kontrolu a je jasně určen příslušný orgán; a

iii)

není-li stanoveno jinak v článku 6, letecký dopravce je vlastněn a fakticky kontrolován přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu jedním či více z členských států EU nebo Evropského sdružení volného obchodu nebo jejich státními příslušníky, nebo oběma kategoriemi;

c)

jsou dodrženy články 14 a 15 a

d)

letecký dopravce splňuje podmínky stanovené právními a správními předpisy, které na provozování mezinárodní letecké dopravy běžně uplatňuje strana posuzující žádost.

2.   Při udělování provozních oprávnění a technických povolení zachází každá strana se všemi dopravci druhé strany nediskriminačním způsobem.

3.   Po obdržení žádosti o provozní oprávnění od leteckého dopravce jedné strany uzná druhá strana zjištění o způsobilosti nebo státní příslušnosti, která první strana učinila v souvislosti s uvedeným leteckým dopravcem, jako by tato zjištění byla učiněna jejími vlastními příslušnými orgány, a dále již tyto záležitosti nezkoumá s výjimkou situací uvedených ve druhém a třetím pododstavci.

Pokud po obdržení žádosti o provozní oprávnění od leteckého dopravce či po udělení takového oprávnění mají příslušné orgány přijímající strany konkrétní obavu, že i přes zjištění učiněná druhou stranou nejsou podmínky pro udělení příslušných provozních oprávnění nebo technických povolení uvedené v odstavci 1 splněny, uvědomí přijímající strana neprodleně druhou stranu a své obavy řádně zdůvodní. V takovém případě může kterákoli strana požádat o konzultace, kterých se mohou účastnit zástupci příslušných orgánů stran, a/nebo si vyžádat dodatečné informace v souvislosti s těmito obavami a žádosti o konzultace je vyhověno co nejdříve. Pokud se záležitost nevyřeší, může ji kterákoli ze stran předložit smíšenému výboru uvedenému v článku 23 (dále jen „smíšený výbor“).

Tento odstavec se nevztahuje na uznávání zjištění učiněných v souvislosti s bezpečnostními osvědčeními či licencemi, ujednáními o ochraně před protiprávními činy nebo pojistným krytím.

Článek 5

Zamítnutí, zrušení, pozastavení nebo omezení provozního oprávnění či technického povolení

1.   Kterákoli strana může zamítnout, zrušit, pozastavit, podmínit nebo omezit provozní oprávnění či technická povolení nebo jinak zamítnout, pozastavit, podmínit nebo omezit provoz leteckého dopravce druhé strany, pokud:

a)

v případě leteckého dopravce Arménie:

i)

letecký dopravce nemá hlavní místo podnikání v Arménii nebo není držitelem platné provozní licence v souladu s právními předpisy Arménie nebo

ii)

Arménie, která je odpovědná za vydání osvědčení leteckého provozovatele, nad leteckým dopravcem nevykonává nebo neudržuje faktickou regulační kontrolu nebo není jasně stanoven příslušný orgán; nebo

iii)

není-li stanoveno jinak v článku 6, letecký dopravce není vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu nebo fakticky kontrolován Arménií nebo jejími státními příslušníky, nebo oběma kategoriemi;

b)

v případě leteckého dopravce Evropské unie:

i)

letecký dopravce nemá hlavní místo podnikání na území Evropské unie nebo není držitelem platné provozní licence v souladu s platnými právními předpisy Evropské unie nebo

ii)

členský stát EU odpovědný za vydání osvědčení leteckého provozovatele nad leteckým dopravcem nevykonává nebo neudržuje faktickou regulační kontrolu nebo není jednoznačně určen příslušný orgán nebo

iii)

není-li stanoveno jinak v článku 6 této dohody, letecký dopravce není přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu vlastněn nebo fakticky kontrolován členským státem nebo členskými státy EU nebo Evropského sdružení volného obchodu nebo jejich státními příslušníky, nebo oběma kategoriemi;

c)

články 8, 14 a 15 nejsou dodržovány nebo

d)

letecký dopravce nedodržel právní a správní předpisy uvedené v článku 7 této dohody nebo právní a správní předpisy, které na provozování mezinárodní letecké dopravy běžně uplatňuje strana posuzující žádost.

2.   Nejsou-li zapotřebí okamžitá opatření, která mají zabránit dalšímu nesouladu s odst. 1 písm. c) nebo d), uplatňují se práva stanovená tímto článkem pouze po konzultaci s druhou stranou.

3.   Tento článek neomezuje práva žádné strany odmítnout, zrušit, pozastavit, podmínit nebo omezit provozní oprávnění nebo technické povolení leteckého dopravce nebo leteckých dopravců druhé strany v souladu s články 14 nebo 15.

Článek 6

Investice do leteckých dopravců

1.   Bez ohledu na články 4 a 5 a po ověření, zda podle příslušných právních předpisů může každá smluvní strana nebo její státní příslušníci získat většinový vlastnický podíl nebo faktickou kontrolu nad leteckým dopravcem druhé strany, které provede smíšený výbor v souladu s čl. 23 odst. 8, mohou strany povolit většinový vlastnický podíl nebo faktickou kontrolu nad leteckým dopravcem Arménie vykonávanou členskými státy EU nebo jejich státními příslušníky, či nad leteckým dopravcem Evropské unie vykonávanou Arménií nebo jejími státními příslušníky v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

2.   Ve vztahu k odstavci 1 tohoto článku se investice smluvních stran nebo jejich státních příslušníků do leteckých dopravců jednotlivě povolí na základě předchozího rozhodnutí smíšeného výboru v souladu s čl. 23 odst. 2.

Uvedené rozhodnutí určí podmínky vztahující se na provoz dohodnutých služeb podle této dohody a na služby mezi třetími zeměmi a stranami. Na uvedené rozhodnutí se nevztahuje čl. 23 odst. 11.

Článek 7

Dodržování právních a správních předpisů

1.   Při vstupu na území jedné strany, pobytu na něm či jeho opouštění dodrží letečtí dopravci druhé strany právní a správní předpisy, které platí na tomto území a které se týkají příletu či odletu letadla provozujícího mezinárodní leteckou dopravu na území či z území této strany nebo provozu letadla.

2.   Při vstupu na území jedné strany, pobytu na něm či jeho opouštění musí cestující, posádka, zavazadla, náklad a pošta leteckých dopravců druhé strany splnit, nebo musí být jejich jménem splněny, právní a správní předpisy, které platí na tomto území a které se týkají vstupu či odletu cestujících, posádky, zavazadel, nákladu nebo pošty na palubě letadla na/z území této strany nebo provozu letadla (včetně předpisů, které se vztahují na vstup, celní odbavení, přistěhovaleckou kontrolu, pasy, clo a karanténu, nebo v případě pošty včetně poštovních předpisů).

3.   Strany na svém příslušném území povolí leteckým dopravcům druhé strany přijmout opatření, která zajišťují, aby byly přepraveny pouze osoby s cestovními doklady, jež se vyžadují pro vstup na území druhé strany nebo pro tranzit přes toto území.

Článek 8

Spravedlivá hospodářská soutěž

1.   Strany potvrzují, že jejich společným cílem je spravedlivé a konkurenční prostředí a spravedlivé a rovné příležitosti pro společnosti obou stran, které poskytují služby letecké dopravy, v hospodářské soutěži při provozování dohodnutých služeb na stanovených trasách. Strany proto přijmou veškerá vhodná opatření k zajištění úplného splnění tohoto cíle.

2.   Strany uznávají, že volná, spravedlivá a nenarušená hospodářská soutěž je důležitá pro prosazování cílů této dohody, a jsou si vědomy toho, že pro účinné poskytování služeb letecké dopravy je důležitá existence komplexních právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže a nezávislého orgánu pro hospodářskou soutěž, jakož i řádného a účinného prosazování jejich příslušných právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže. Na provoz leteckých dopravců spadajících do pravomoci jednotlivých stran se vztahují právní předpisy příslušné strany v oblasti hospodářské soutěže v platném znění, které upravují záležitosti uvedené v tomto článku. Strany sdílejí cíle týkající se slučitelnosti a sbližování práva hospodářské soutěže a jeho účinného uplatňování. Pokud je to vhodné a relevantní, spolupracují strany při účinném uplatňování práva hospodářské soutěže, včetně umožnění toho, aby příslušné společnosti nebo jiní státní příslušníci zveřejňovali v souladu s příslušnými pravidly a judikaturou informace týkající se řízení orgánů pro hospodářskou soutěž druhé strany podle práva hospodářské soutěže.

3.   Žádným ustanovením této dohody nejsou nijak dotčeny, omezeny nebo ohroženy příslušnost a pravomoci příslušných orgánů pro hospodářskou soutěž a soudů kterékoli strany (a Evropské komise) a veškeré záležitosti týkající se prosazování práva hospodářské soutěže spadají i nadále do výlučné pravomoci těchto orgánů a soudů. Opatřeními, která přijme jedna strana podle tohoto článku, proto nejsou dotčena případná opatření těchto orgánů a soudů.

4.   Za opatření přijatá podle tohoto článku nesou výlučnou odpovědnost strany a tato opatření jsou namířena výhradně proti druhé straně nebo společnostem poskytujícím služby letecké dopravy na/z území stran. Na tato opatření se nevztahuje postup pro řešení sporů podle článku 24.

5.   Každá strana vyloučí veškeré formy diskriminace či nekalé praktiky, jež by nepříznivě ovlivnily spravedlivé a rovné příležitosti společností druhé strany, které jsou zapojeny do služeb letecké dopravy, v hospodářské soutěži při poskytování služeb letecké dopravy.

6.   Žádná strana neposkytne ani nepovolí veřejné subvence nebo podporu pro jakoukoli společnost, pokud by tyto subvence nebo podpora významně a nepříznivě ovlivnily spravedlivé a rovné příležitosti společností druhé strany v hospodářské soutěži při poskytování služeb letecké dopravy. Tyto veřejné subvence nebo podpora mohou zahrnovat například: křížové subvencování; náhradu provozních ztrát; poskytování kapitálu; granty; záruky; zvýhodněné úvěry nebo pojištění; ochranu před úpadkem; nevymáhání dlužných částek; vzdání se běžné návratnosti investovaných veřejných prostředků; daňové úlevy nebo osvobození od daně; náhradu za finanční zátěž uloženou orgány veřejné správy a přístup k letovým navigačním zařízením a službám nebo letištním zařízením a službám, palivu, pozemnímu odbavování, opatřením pro ochranu před protiprávními činy, počítačovým rezervačním systémům, přidělování letištních časů nebo jiným souvisejícím zařízením a službám na diskriminačním nebo nekomerčním základě.

7.   Pokud některá strana poskytne určité společnosti veřejné subvence nebo podporu, zajistí transparentnost takovéhoto opatření vhodnými prostředky, k nimž může patřit požadavek, aby společnost subvenci nebo podporu vykázala jednoznačně a odděleně ve svém účetnictví.

8.   Na žádost druhé strany jí každá strana poskytne v přiměřené lhůtě finanční zprávy týkající se subjektů spadajících do pravomoci první strany a jakékoli jiné informace, jež může druhá strana přiměřeně požadovat, aby bylo zajištěno dodržování ustanovení tohoto článku. To může zahrnovat podrobné informace týkající se subvencí nebo podpory. Na tyto informace se může vztahovat požadavek, aby strana požadující přístup k daným informacích zajistila důvěrné zacházení s těmito informacemi.

9.   Aniž jsou dotčena opatření přijatá příslušným orgánem pro hospodářskou soutěž nebo soudem za účelem prosazování pravidel uvedených v odstavcích 5 a 6:

a)

pokud jedna strana zjistí, že určitá společnost je vystavena diskriminaci nebo nekalým praktikám ve smyslu odstavce 5 nebo 6 a že toto lze doložit, může podat druhé straně písemné připomínky. Po informování druhé strany se může strana ve věci projednání záležitostí souvisejících s tímto článkem obrátit rovněž na příslušné orgány státní správy na území druhé strany, včetně orgánů na ústřední, regionální, oblastní nebo místní úrovni. Každá strana může mimoto požádat o konzultace v této věci s druhou stranou za účelem vyřešení problému. Tyto konzultace jsou zahájeny ve lhůtě 30 dnů od obdržení žádosti. Strany si mezitím vymění dostatečné informace, aby bylo možno plně přezkoumat obavy jedné ze stran;

b)

pokud strany nedospějí k vyřešení dotyčné záležitosti prostřednictvím konzultací do 30 dnů od zahájení konzultací nebo pokud nejsou konzultace zahájeny ve lhůtě 30 dnů od obdržení žádosti týkající se údajného porušení odstavce 5 nebo 6, je strana, která o konzultace požádala, oprávněna pozastavit výkon práv uvedených v této dohodě dotčenými společnostmi druhé strany a zamítnout, zrušit nebo pozastavit provozní oprávnění / povolení, nebo stanovit podmínky, které může považovat za nezbytné pro výkon těchto práv, nebo uložit cla či přijmout jiná opatření. Opatření přijatá podle tohoto odstavce jsou vhodná, přiměřená a svým rozsahem a trváním omezená na nezbytně nutnou míru.

10.   Každá strana účinně uplatňuje antimonopolní předpisy v souladu s odstavcem 2 a společnostem zakáže:

a)

spolu s jinou společností uzavírat dohody, přijímat rozhodnutí nebo se účastnit jednání ve vzájemné shodě, jež mohou nepříznivě ovlivnit poskytování služeb letecké dopravy z/na území této strany a jejichž cílem či výsledkem je znemožnění, omezení nebo narušení hospodářské soutěže. Tento zákaz může být prohlášen za neúčinný, pokud tyto dohody, rozhodnutí nebo jednání přispívají k lepšímu poskytování nebo distribuci služeb nebo k podpoře technického či hospodářského pokroku, přičemž vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících, a pokud i) neukládají příslušným společnostem omezení, jež nejsou k dosažení těchto cílů nezbytná; ii) neumožňují těmto společnostem vyloučit hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části služeb tímto dotčených, a

b)

zneužít dominantní postavení způsobem, který může nepříznivě ovlivnit poskytování služeb letecké dopravy na/z území dotčené strany.

11.   Každá strana pověří prosazováním antimonopolních pravidel uvedených v odstavci 10 výhradně příslušný a nezávislý orgán pro hospodářskou soutěž nebo soud.

12.   Aniž jsou dotčena opatření přijatá příslušným orgánem pro hospodářskou soutěž a/nebo soudem za účelem prosazování pravidel uvedených v odstavci 10, pokud jedna strana zjistí, že některá společnost je postižena údajným porušením odstavce 10 a že toto lze doložit, může druhé straně podat písemné připomínky. Po informování druhé strany se může strana ve věci projednání záležitostí souvisejících s tímto článkem obrátit rovněž na příslušné orgány státní správy na území druhé strany, včetně orgánů na ústřední, regionální, oblastní nebo místní úrovni. Každá strana může mimoto požádat o konzultace v této věci s druhou stranou za účelem vyřešení problému. Tyto konzultace jsou zahájeny ve lhůtě 30 dnů od obdržení žádosti. Strany si mezitím vymění dostatečné informace, aby bylo možno plně přezkoumat obavy jedné ze stran;

13.   Pokud strany nedospějí k vyřešení dotyčné záležitosti prostřednictvím konzultací do 30 dnů od zahájení konzultací nebo pokud nejsou konzultace zahájeny ve lhůtě 30 dnů od obdržení žádosti týkající se údajného porušení odstavce 10 a za předpokladu, že dotyčný příslušný orgán pro hospodářskou soutěž nebo soud zjistil porušení antimonopolních předpisů, je strana, která o konzultace požádala, oprávněna pozastavit výkon práv uvedených v této dohodě dotčenými společnostmi druhé strany a zamítnout, zrušit nebo pozastavit provozní oprávnění / povolení, nebo stanovit podmínky, které může považovat za nezbytné pro výkon těchto práv, nebo uložit cla či přijmout jiná opatření. Opatření přijatá podle tohoto odstavce jsou vhodná, přiměřená a svým rozsahem a trváním omezená na nezbytně nutnou míru.

Článek 9

Obchodní příležitosti

1.   S výhradou přechodných ustanovení uvedených v příloze I strany zajistí, aby jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy splňovaly regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v příloze II části A.

2.   Strany souhlasí, že překážky bránící podnikání obchodních provozovatelů by omezily přínosy, jichž má tato dohoda dosáhnout. Strany proto zahájí účinný a vzájemný postup odstraňování překážek bránících podnikání obchodních provozovatelů obou stran tam, kdy takové překážky mohou bránit obchodnímu provozu, narušovat hospodářskou soutěž nebo nepříznivě ovlivnit rovné příležitosti k hospodářské soutěži.

3.   Od leteckých dopravců obou stran se nevyžaduje zachování místního sponzora.

4.   Smíšený výbor vypracuje postup spolupráce v souvislosti s podnikáním a obchodními příležitostmi; sleduje pokrok dosažený při účinném odstraňování překážek bránících podnikání provozovatelů obchodní letecké dopravy a pravidelně přezkoumává vývoj, což zahrnuje i vývoj směřující k legislativním a regulačním změnám. V souladu s článkem 23 může každá strana požádat o svolání smíšeného výboru za účelem projednání jakékoli otázky týkající se uplatňování tohoto článku.

5.   Letečtí dopravci každé strany mají právo zřídit si na území druhé strany libovolně kanceláře a zařízení, jsou-li takové kanceláře a zařízení nezbytné pro poskytování letecké dopravy a pro propagaci a prodej letecké dopravy a související činnosti, včetně práva prodávat a vystavovat své vlastní letenky nebo letecké nákladní listy, jakož i letenky nebo letecké nákladní listy jakéhokoliv jiného dopravce.

6.   V souladu s právními a správními předpisy druhé strany, které se vztahují na vstup, pobyt a zaměstnání, jsou letečtí dopravci každé strany oprávněni vyslat a udržovat na území druhé strany řídící, prodejní, technický, provozní a jiný odborný personál potřebný pro podporu poskytování letecké dopravy. Obě strany usnadní a urychlí udělování případných potřebných pracovních povolení pro personál zaměstnaný v kancelářích v souladu s tímto odstavcem, včetně personálu vykonávajícího některé dočasné úkoly po dobu nepřesahující 90 dnů, a to za dodržení příslušných platných právních a správních předpisů.

7.   Aniž je dotčen druhý pododstavec, má každý letecký dopravce s ohledem na pozemní odbavování na území druhé strany:

a)

právo vykonávat své vlastní pozemní odbavování („pozemní odbavování vlastními silami“); nebo

b)

právo provést výběr mezi konkurenčními dodavateli, kteří poskytují úplné či částečné služby pozemního odbavování, je-li těmto dodavatelům povolen přístup na trh na základě právních a správních předpisů každé strany a jsou-li tito dodavatelé přítomni na trhu.

Práva podle prvního pododstavce písm. a) a b) podléhají pouze zvláštním omezením týkajícím se dostupného prostoru nebo kapacity, která vyplývají z potřeby zajistit bezpečný provoz letiště. Pokud tato omezení neumožňují pozemní odbavování vlastními silami, brání takovému pozemnímu odbavování či je vylučují a pokud mezi dodavateli, kteří poskytují služby pozemního odbavování, neexistuje účinná hospodářská soutěž, příslušná strana zajistí, aby byly všechny tyto služby dostupné všem leteckým dopravcům na rovném a přiměřeném základě; ceny těchto služeb se určí na základě relevantních, objektivních, transparentních a nediskriminačních kritérií.

8.   Každý dodavatel služeb pozemního odbavování bez ohledu na to, zda je či není leteckým dopravcem, má ve vztahu k pozemnímu odbavování na území druhé strany právo poskytovat služby pozemního odbavování leteckým dopravcům působícím na témže letišti, je-li to v souladu s platnými právními a správními předpisy a pokud to tyto předpisy povolují.

9.   Každá strana zajistí, aby její předpisy, pokyny a postupy pro přidělování letištních časů na letištích na jejím území byly uplatňovány nezávisle, transparentně, účinně, nediskriminačně a včas.

10.   Strana může požadovat oznámení provozních plánů, programů nebo letových řádů pro letecké služby provozované podle této dohody pouze pro informační účely, aby mohla ověřit, zda jsou dodržována práva udělená podle této dohody. Pokud strana požaduje takové oznámení, omezí administrativní zátěž plynoucí zprostředkovatelům v letecké dopravě a leteckým dopravcům druhé strany z požadavků a postupů pro oznámení na minimum.

11.   Jakýkoliv letecký dopravce každé strany může uskutečňovat prodej letecké dopravy a souvisejících služeb na území druhé strany přímo nebo dle svého uvážení prostřednictvím obchodních zástupců, jiných zprostředkovatelů jmenovaných leteckým dopravcem nebo prostřednictvím internetu nebo jakéhokoli jiného dostupného kanálu. Každý letecký dopravce má právo prodávat takovouto dopravu a související služby a kdokoliv má právo zakoupit takovou dopravu a související služby v měně uvedeného území nebo ve volně směnitelných měnách.

12.   Leteckým dopravcům každé strany se povoluje uhradit místní náklady, včetně nákupu paliva a uhrazení letištních poplatků, na území druhé strany v místní měně. Dle svého uvážení mohou letečtí dopravci každé strany uhradit takové náklady na území druhé strany ve volně směnitelných měnách podle tržního směnného kurzu.

13.   Každý letecký dopravce má právo na žádost směňovat místní příjmy do volně směnitelných měn a kdykoli je převádět jakýmkoli způsobem z území druhé strany do země podle své volby. Směna a převod se povolují neprodleně bez jakýchkoli omezení či zdanění, jež se na ně vztahují, v tržním směnném kurzu platném pro běžné transakce a převody v den, kdy letecký dopravce podá původní žádost o převod, a nepodléhají žádným poplatkům s výjimkou těch, jež si obvykle za takovouto směnu a převod účtují banky.

14.   Při provozu či poskytování služeb podle této dohody může jakýkoli letecký dopravce strany navázat spolupráci v oblasti obchodních vztahů, například prostřednictvím ujednání o nákupu vyhrazené kapacity míst nebo ujednání o společném označování linek, s:

a)

kterýmkoliv leteckým dopravcem či dopravci stran;

b)

kterýmkoliv leteckým dopravcem či dopravci třetí země a

c)

kterýmkoli dopravcem v oblasti povrchové (pozemní či námořní) dopravy z kterékoli země;

pokud i) provozující letecký dopravce je držitelem příslušných přepravních práv a ii) marketingoví dopravci jsou držitelem příslušného povolení pro dané trasy a iii) ujednání splňují požadavky týkající se bezpečnosti a hospodářské soutěže, jež se na tato ujednání obvykle vztahují.

15.   S ohledem na prodej osobní dopravy v případech ujednání o spolupráci v oblasti obchodních vztahů je kupující při prodeji nebo v každém případě při odbavení, nebo pokud není pro navazující let odbavení nutné, před nástupem do letadla informován o tom, kteří dopravci budou provozovat činnost na každém sektoru služby.

16.   V oblasti přepravy cestujících se na poskytovatele povrchové dopravy nevztahují právní a správní předpisy o letecké dopravě pouze z toho důvodu, že tato povrchová doprava je poskytována leteckým dopravcem pod jeho vlastním jménem.

17.   Bez ohledu na jakákoli jiná ustanovení této dohody mají letečtí dopravci a nepřímí poskytovatelé nákladní dopravy obou stran právo bez omezení používat ve spojení s mezinárodní leteckou dopravou veškeré prostředky nákladní povrchové dopravy do jakýchkoli míst nebo z jakýchkoli míst na území stran nebo do třetích zemí, včetně dopravy na všechna mezinárodně uznávaná letiště s celními úřady nebo z těchto letišť, což případně zahrnuje rovněž právo přepravovat náklad pod celním dohledem, při dodržení platných právních a správních předpisů. Pro takový náklad, bez ohledu na to, zda je přepravován povrchovou či leteckou dopravou, musí být zajištěn přístup k letištnímu celnímu odbavení a zařízení. Letečtí dopravci se mohou rozhodnout, zda realizují povrchovou dopravu svými vlastními prostředky nebo zda pro její zabezpečení využijí ujednání s jinými poskytovateli povrchové dopravy, včetně povrchové dopravy provozované jinými leteckými dopravci a nepřímými poskytovateli nákladní letecké dopravy. Tyto intermodální služby nákladní dopravy mohou být nabízeny za jednu celkovou cenu kombinované letecké a povrchové dopravy za předpokladu, že zasilatelé nejsou ohledně skutečností týkajících se této dopravy uvedeni v omyl.

18.   Letečtí dopravci každé strany jsou oprávněni uzavírat ujednání o franšíze nebo o nákupu značky se společnostmi, včetně leteckých dopravců, kterékoliv strany nebo třetích zemí, pokud tito letečtí dopravci mají odpovídající povolení a splňují podmínky stanovené právními a správními předpisy, které strany na tato ujednání běžně uplatňují, zejména takové, podle nichž je vyžadováno zveřejnění totožnosti leteckého dopravce provozujícího danou službu.

19.   Letečtí dopravci každé strany mohou uzavírat ujednání o poskytnutí letadel pro mezinárodní leteckou dopravu s posádkou nebo bez ní:

a)

s kterýmkoliv leteckým dopravcem či dopravci stran a

b)

s kterýmkoliv leteckým dopravcem či dopravci třetí země

za předpokladu, že všichni účastníci těchto ujednání mají náležité povolení a splňují podmínky stanovené příslušnými právními a správními předpisy, které strany na tato ujednání uplatňují. Žádná strana nepožaduje po leteckém dopravci, který poskytuje letadla, aby vlastnil přepravní práva podle této dohody pro trasy, na kterých budou letadla provozována. Strany mohou požadovat, aby byla tato ujednání schválena jejich příslušnými orgány. Pokud jedna ze stran požaduje takové schválení, omezí administrativní zátěž vyplývající pro letecké dopravce ze schvalovacích postupů na minimum.

Článek 10

Cla a daně

1.   Po příletu na území jedné strany jsou letadla provozovaná v mezinárodní letecké dopravě leteckými dopravci druhé strany, jejich běžné vybavení, palivo, maziva, spotřební provozní materiál, pozemní vybavení, náhradní díly (včetně motorů), palubní zásoby (obsahující mimo jiné potraviny, nápoje, alkoholické nápoje, tabák a jiné výrobky určené pro prodej nebo k použití cestujícími v omezeném množství po dobu letu) a jiné položky určené či používané výhradně pro provoz či údržbu letadla v mezinárodní letecké dopravě na základě vzájemnosti osvobozeny od všech dovozních omezení, majetkových daní, kapitálových poplatků, cel, spotřebních daní a podobných poplatků, které

a)

ukládají vnitrostátní či místní orgány nebo Evropská unie a

b)

které nevycházejí z nákladů na poskytované služby, za předpokladu, že takové vybavení a zásoby zůstávají na palubě letadla.

2.   Na základě vzájemnosti jsou od daní, dávek, cel a jiných poplatků uvedených v odstavci 1, s výjimkou poplatků, které vycházejí z nákladů na poskytované služby, osvobozeny rovněž:

a)

palubní zásoby přivezené nebo dodané na území strany a naložené v přiměřeném množství na palubu pro použití v odlétajících letadlech leteckého dopravce druhé strany provozovaných v mezinárodní letecké dopravě, včetně případů, kdy mají být tyto zásoby spotřebovány během části letu probíhající nad uvedeným územím;

b)

pozemní vybavení a náhradní díly (včetně motorů) přivezené na území strany za účelem servisu, údržby nebo opravy letadla provozovaného v mezinárodní letecké dopravě leteckým dopravcem druhé strany;

c)

palivo, maziva a spotřební provozní materiál přivezené nebo dodané na území jedné strany pro použití v letadle nebo na letadle leteckého dopravce druhé strany provozovaném v mezinárodní letecké dopravě, včetně případů, kdy mají být tyto zásoby spotřebovány během části letu probíhající nad uvedeným územím; a

d)

tiskoviny podle celních právních předpisů každé strany přivezené na území strany nebo dodané na jejím území a naložené na palubu pro použití v odlétajících letadlech leteckého dopravce druhé strany provozovaných v mezinárodní letecké dopravě, včetně případů, kdy mají být tyto zásoby použity během části letu probíhající nad uvedeným územím.

3.   Žádné ustanovení této dohody nebrání stranám v uložení nediskriminačních daní, dávek, cel či poplatků na palivo dodané na jejich území pro použití v letadle leteckého dopravce, který poskytuje služby mezi dvěma místy na jejich území.

4.   Běžné palubní vybavení, jakož i materiál, zásoby a náhradní díly uvedené v odstavcích 1 a 2 obvykle uchovávané na palubě letadla provozovaného leteckým dopravcem jedné ze stran mohou být vyloženy na území druhé strany pouze s předchozím schválením celních orgánů uvedené strany a může se požadovat, aby zůstaly pod dohledem nebo kontrolou uvedených orgánů do doby, než budou znovu vyvezeny nebo s nimi bude jinak naloženo v souladu s celními předpisy.

5.   Osvobození stanovená tímto článkem se uplatňují rovněž v případech, kdy letečtí dopravci jedné strany uzavřeli s jiným leteckým dopravcem, který obdobně využívá tato osvobození udělená druhou stranou, smlouvu týkající se zapůjčení nebo převodu položek uvedených v odstavci 1 a 2 na území druhé strany.

6.   Žádné ustanovení této dohody nebrání žádné straně uložit daně, dávky, cla či poplatky za zboží prodávané za jiným účelem, než je spotřeba cestujícími na palubě na sektoru letecké služby mezi dvěma místy na jejich území, na kterých je povolen nástup nebo výstup.

7.   Zavazadla a náklad v přímém tranzitu přes území strany jsou osvobozeny od daní, cel, poplatků a jiných podobných dávek, které se nezakládají na nákladech za poskytované služby.

8.   Vybavení a zásoby uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou na žádost podléhat dozoru nebo kontrole příslušných orgánů.

9.   Ustanoveními této dohody není dotčena oblast daně z přidané hodnoty (DPH).

10.   Touto dohodou nejsou dotčena ustanovení příslušných úmluv mezi členskými státy EU a Arménií o zamezení dvojímu zdanění příjmů a kapitálu.

Článek 11

Uživatelské poplatky

1.   S výhradou přechodných ustanovení uvedených v příloze I strany zajistí, aby jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy splňovaly regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v příloze II části A.

2.   Každá strana zajistí, aby poplatky, které její příslušné orgány nebo subjekty ukládající poplatky mohou leteckým dopravcům druhé strany uložit za používání letových navigačních služeb a řízení letového provozu, souvisely s náklady a nebyly diskriminační. Leteckým dopravcům druhé strany nesmějí být v žádném případě tyto poplatky za používání ukládány za podmínek méně výhodných, než jsou nejvýhodnější podmínky přiznané jakémukoli jinému leteckému dopravci.

3.   Každá strana zajistí, aby poplatky, které mohou být jejími příslušnými orgány nebo subjekty ukládajícími poplatky uloženy leteckým dopravcům druhé strany za užívání letištních zařízení a služeb, zařízení a služeb pro ochranu letectví před protiprávními činy a souvisejících zařízení a služeb s výjimkou poplatků účtovaných za služby popsané v čl. 9 odst. 7, nebyly nespravedlivě diskriminační, nediskriminovaly na základě státní příslušnosti a byly mezi jednotlivé kategorie uživatelů rozvrženy spravedlivě. Aniž je dotčen čl. 16 odst. 1, uvedené poplatky za používání odrážejí (avšak nepřekračují) úplné náklady, které příslušným orgánům nebo subjektům ukládajícím poplatky vzniknou v souvislosti s poskytováním náležitých letištních zařízení a služeb a zařízení a služeb pro ochranu letectví před protiprávními činy na daném letišti nebo letištích, na nichž se uplatňuje společný systém poplatků. Uvedené poplatky za používání mohou zohledňovat přiměřenou návratnost aktiv po odpisech. Zařízení a služby, za jejichž používání jsou uloženy poplatky, jsou poskytovány efektivním a hospodárným způsobem. U leteckých dopravců druhé strany nejsou tyto poplatky za používání v žádném případě uplatňovány za podmínek méně výhodných, než jsou nejvýhodnější podmínky přiznané jakémukoli jinému leteckému dopravci v době uložení těchto poplatků.

4.   Každá strana požádá příslušné orgány nebo subjekty ukládající poplatky na jejím území a letecké dopravce využívající služby a zařízení o konzultace a o výměnu informací, které mohou být nezbytné pro podrobné posouzení přiměřenosti poplatků v souladu se zásadami uvedenými v odstavcích 2 a 3. Každá strana zajistí, že příslušné orgány či subjekty ukládající poplatky poskytnou uživatelům přiměřené informace o každém návrhu na změny poplatků za používání tak, aby uživatelé měli možnost před provedením změn vyjádřit svá stanoviska a podat připomínky.

Článek 12

Letecké tarify a letecké sazby

1.   Strany leteckým dopravcům stran povolují, aby svobodně stanovovali letecké tarify a letecké sazby na základě volné a spravedlivé hospodářské soutěže.

2.   Každá strana může požadovat, aby byly jejím příslušným orgánům oznámeny letecké tarify a letecké sazby nabízené leteckými dopravci obou stran za služby mající původ na jejím území, a to na nediskriminačním a zjednodušeném základě a pouze pro informační účely. Toto oznámení se od leteckých dopravců může požadovat nejdříve v době počáteční nabídky leteckého tarifu nebo letecké sazby.

3.   Příslušné orgány mohou vést rozhovory v záležitostech zahrnujících mimo jiné požadavky a postupy pro oznamování leteckých tarifů a leteckých sazeb a leteckých tarifů a leteckých sazeb, jež mohou být nespravedlivé, nepřiměřené, diskriminační nebo dotované.

Článek 13

Statistiky

1.   Každá strana poskytne druhé straně dostupné statistické přehledy týkající se letecké dopravy na základě této dohody, které mohou být přiměřeně požadovány příslušnými právními a správními předpisy stran na nediskriminačním základě.

2.   Strany spolupracují, včetně smíšeného výboru, na usnadnění vzájemné výměny statistických informací pro účely sledování rozvoje letecké dopravy podle této dohody.

HLAVA II

SPOLUPRÁCE V OBLASTI PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Článek 14

Bezpečnost letectví

1.   S výhradou přechodných ustanovení uvedených v příloze I strany zajistí, aby jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy splňovaly regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v části B přílohy II.

2.   Pro účely zajištění plnění ustanovení tohoto článku a regulačních požadavků a norem uvedených v odstavci 1 stranami se Arménie ode dne vstupu této dohody v platnost účastní činnosti Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví jako pozorovatel.

Přechod Arménie na dodržování regulačních požadavků a norem týkajících se letecké dopravy, které jsou uvedeny v části B přílohy II, podléhá soustavnému sledování a pravidelnému hodnocení, jež provádí Evropská unie ve spolupráci s Arménií.

Pokud se Arménie domnívá, že splňuje regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v části B přílohy II, sdělí Evropské unii, že by mělo být provedeno hodnocení.

Jakmile Arménie splní v celém rozsahu regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v části B přílohy II, určí smíšený výbor přesný status a podmínky, jež se týkají účasti Arménie v Agentuře Evropské unie pro bezpečnost letectví a jejího postavení v uvedené agentuře jakožto pozorovatele.

3.   Strany zajistí, aby letadlo registrované na území jedné strany, u něhož existuje podezření, že nesplňuje mezinárodní normy v oblasti bezpečnosti letectví stanovené úmluvou, a které přistává na letištích otevřených mezinárodní letecké dopravě na území druhé strany, bylo podrobeno prohlídkám provedeným příslušnými orgány druhé strany na odbavovací ploše, na palubě letadla a v jeho okolí za účelem prověření platnosti dokladů letadla a jeho posádky a navenek patrného stavu letadla a jeho vybavení.

4.   Příslušné orgány jedné strany mohou kdykoli požádat o konzultace týkající se bezpečnostních norem zavedených druhou stranou.

5.   Příslušné orgány strany přijmou veškerá vhodná a okamžitá opatření, kdykoliv zjistí, že:

a)

letadlo, výrobek nebo úkon nesplňuje minimální normy stanovené úmluvou nebo případně regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v části B přílohy II;

b)

existují vážné obavy, že letadlo nebo provoz letadla neodpovídá minimálním normám stanoveným úmluvou nebo případně regulačním požadavkům a normám týkajícím se letecké dopravy, které jsou uvedeny v části B přílohy II, nebo

c)

existují vážné obavy, že minimální normy stanovené úmluvou nebo případně regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v části B přílohy II, nejsou účinně dodržovány a spravovány.

6.   Přijme-li jedna strana opatření podle odstavce 5, neprodleně o tom uvědomí druhou stranu a uvede důvody, které ji k těmto opatřením vedly.

7.   Každé opatření přijaté jednou ze stran podle odstavce 5 se zruší, jakmile pominou důvody, které vedly k jeho přijetí.

Článek 15

Ochrana letectví před protiprávními činy

1.   Podle přechodných ustanovení stanovených v příloze I strany zajistí, že jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy splňují regulační požadavky a normy týkající se ochrany letectví před protiprávními činy, které jsou uvedeny v části C přílohy II.

2.   Arménie může být podrobena inspekci provedené Evropskou komisí v souladu s příslušnými právními předpisy Evropské unie týkajícími se ochrany před protiprávními činy uvedenými v části C přílohy II. Strany vytvoří nezbytný mechanismus pro výměnu informací o výsledcích těchto inspekcí v oblasti ochrany před protiprávními činy.

3.   Vzhledem k tomu, že zajištění bezpečnosti civilního letadla, jeho cestujících a posádky je základním předpokladem provozu mezinárodních leteckých služeb, strany opětovně zdůrazňují své vzájemné závazky při ochraně civilního letectví před protiprávními činy, a obzvláště své závazky podle úmluvy, Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, podepsané v Tokiu dne 14. září 1963, Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsané v Haagu dne 16. prosince 1970, Úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané v Montrealu dne 23. září 1971, Protokolu o potlačování protiprávních násilných činů na letištích sloužících k mezinárodnímu civilnímu letectví, podepsanému v Montrealu 24. února 1988, a Úmluvy o značkování plastických trhavin pro účely detekce, podepsané v Montrealu dne 1. března 1991, pokud jsou obě strany stranami těchto úmluv, jakož i všech dalších úmluv a protokolů vztahujících se na ochranu civilního letectví před protiprávními činy, jejichž stranami jsou obě strany.

4.   Strany si na požádání vzájemně poskytnou veškerou nezbytnou pomoc s cílem zabránit protiprávnímu zmocnění se civilního letadla a jiným protiprávním činům namířeným proti bezpečnosti letadla, jeho cestujících a posádky, letišť a leteckých navigačních zařízení a jakékoliv jiné hrozbě ohrožující ochranu civilního letectví před protiprávními činy.

5.   Není-li to stanoveno v regulačních požadavcích a normách týkajících se ochrany letectví před protiprávními činy, které jsou uvedeny v části C přílohy II, jednají strany ve vzájemných vztazích v souladu s mezinárodními standardy ochrany letectví před protiprávními činy a příslušnými doporučenými postupy stanovenými ICAO. Obě strany vyžadují, aby provozovatelé letadel zapsaných v jejich rejstříku, provozovatelé, kteří mají hlavní místo obchodní činnosti nebo trvalý pobyt na jejich území, a provozovatelé letišť na jejich území jednali v souladu s těmito ustanoveními o ochraně letectví před protiprávními činy.

6.   Každá strana zajistí, aby na jejím území byla přijata účinná opatření k ochraně civilního letectví před protiprávními činy, mimo jiné včetně detekčních kontrol cestujících a jejich kabinových zavazadel, detekčních kontrol zapsaných zavazadel a detekčních a bezpečnostních kontrol jiných osob než cestujících, včetně posádky, a jimi vnášených předmětů, detekčních a bezpečnostních kontrol nákladu, pošty, palubních zásob a letištních dodávek a kontroly vstupu do neveřejného prostoru letiště a do vyhrazených bezpečnostních prostor. Tato opatření se v případě zvýšené hrozby pro ochranu civilního letectví před protiprávními činy upraví. Každá strana souhlasí s tím, že se od jejích leteckých dopravců může vyžadovat, aby dodržovali ustanovení o ochraně letectví před protiprávními činy uvedená v odstavcích 1 a 5 a jiná ustanovení o ochraně před protiprávními činy, která druhá strana vyžaduje pro vstup na své území, jeho opuštění či pobyt na něm.

7.   Strana může při plném zohlednění a vzájemném respektu ke svrchovanosti stran přijmout bezpečnostní opatření pro vstup na své území, jakož i mimořádná opatření v reakci na konkrétní bezpečnostní hrozbu, jež by měla být druhé straně neprodleně oznámena. Každá strana vstřícně posoudí jakýkoli požadavek druhé strany na přiměřená zvláštní bezpečnostní opatření, přičemž první strana zohlední bezpečnostní opatření, která již druhá strana uplatňuje, a jakákoli hlediska, která druhá strana může poskytnout. Každá strana však uznává, že tento článek neomezuje možnost strany odmítnout vstup jakéhokoli letu nebo letů, které považuje za hrozbu pro svou bezpečnost, na své území. Každá strana s předstihem oznámí druhé straně jakákoli zvláštní bezpečnostní opatření, která hodlá zavést a která by mohla mít významný finanční či provozní dopad na služby letecké dopravy poskytované podle této dohody, s výjimkou případů, kdy to v mimořádné situaci není přiměřeně možné. Každá strana může rovněž požádat o svolání smíšeného výboru podle článku 23 za účelem projednání takovýchto bezpečnostních opatření.

8.   Dojde-li k protiprávnímu zmocnění se civilního letadla nebo jiným protiprávním činům namířeným proti bezpečnosti tohoto letadla, jeho cestujících a posádky, letišť či leteckých navigačních zařízení nebo vyvstane-li hrozba takové události, pomáhají si strany navzájem usnadněním komunikace a prostřednictvím jiných odpovídajících opatření, jejichž cílem je rychle a bezpečně tuto událost nebo hrozbu ukončit.

9.   Každá strana přijme všechna opatření, která považuje za účelná, aby zajistila, že letadlo, které je předmětem protiprávního zmocnění či jiného protiprávního činu a které se nachází na zemi na území dané strany, je zadržováno na zemi, s výjimkou případů, kdy je jeho odlet vynucen prvořadou povinností chránit lidské životy. Je-li to proveditelné, přijímají se tato opatření na základě vzájemných konzultací.

10.   Má-li strana dostatečný důvod domnívat se, že se druhá strana odchýlila od ustanovení o ochraně letectví před protiprávními činy uvedených v tomto článku, požádá tato strana o okamžité konzultace s druhou stranou. Konzultace jsou zahájeny do 30 dnů od obdržení takové žádosti.

11.   Aniž je dotčen článek 5, je nedosažení uspokojivé dohody do 30 dnů od data obdržení takové žádosti nebo případně v delší dohodnuté lhůtě důvodem pro odebrání, zrušení, omezení nebo podmínění provozního oprávnění jednoho či více leteckých dopravců této druhé strany.

12.   V případě okamžité a mimořádné hrozby může strana podniknout bezodkladné prozatímní kroky.

13.   Jakákoliv opatření přijatá v souladu s odstavcem 11 skončí poté, co druhá strana dodrží ustanovení tohoto článku.

Článek 16

Uspořádání letového provozu

1.   S výhradou přechodných ustanovení uvedených v příloze I strany zajistí, aby jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy splňovaly regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v příloze II části D, a není-li to stanoveno v regulačním rámci EU, přinejmenším příslušné normy a doporučené postupy stanovené ICAO podle podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Strany spolupracují v oblasti uspořádání letového provozu v zájmu rozšíření jednotného evropského nebe na Arménii tak, aby posílily stávající bezpečnostní normy a celkovou účinnost všeobecného letového provozu v Evropě, co nejlépe využívaly kapacity řízení letového provozu, minimalizovaly zpoždění a zvýšily environmentální účinnost. Za tímto účelem je Arménie od vstupu této dohody v platnost zapojena jako pozorovatel do výboru pro jednotné nebe a jiných subjektů souvisejících s jednotným evropským nebem. Smíšený výbor je odpovědný za sledování a usnadňování spolupráce v oblasti uspořádání letového provozu.

3.   S cílem usnadnit používání právních předpisů týkajících se jednotného evropského nebe na vlastním území:

a)

Arménie přijme nezbytná opatření pro přizpůsobení svých institucionálních a dozorových struktur v oblasti letových navigačních služeb a uspořádání letového provozu tak, aby splňovaly požadavky jednotného evropského nebe;

b)

Arménie zejména zřídí příslušný vnitrostátní kontrolní orgán, který je přinejmenším funkčně nezávislý na poskytovateli (poskytovatelích) letových navigačních služeb;

c)

Evropská unie přidruží Arménii k příslušným provozním iniciativám v oblasti letových navigačních služeb, vzdušného prostoru a interoperability, které vycházejí z jednotného evropského nebe, včetně:

i)

přezkoumáním možnosti spolupráce s existujícím funkčním blokem vzdušného prostoru nebo přidružení k tomuto funkčnímu bloku nebo vytvoření nového funkčního bloku vzdušného prostoru;

ii)

účastí ve funkcích sítě v rámci jednotného evropského nebe;

iii)

sladěním plánů na zavádění programu SESAR;

iv)

posílením interoperability a

d)

Arménie přijme nezbytná opatření k zavedení systému Evropské Unie pro sledování výkonnosti s cílem optimalizovat celkovou efektivitu letů, snížit náklady a zvýšit bezpečnost a kapacitu stávajících systémů.

Článek 17

Životní prostředí

1.   S výhradou přechodných ustanovení uvedených v příloze I strany zajistí, aby jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy splňovaly regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v příloze II části E.

2.   Strany podporují potřebu ochrany životního prostředí prosazováním udržitelného rozvoje letectví. Strany zamýšlejí spolupracovat na určení otázek souvisejících s dopady letectví na životní prostředí.

3.   Strany uznávají význam vzájemné spolupráce s cílem posuzovat a minimalizovat dopady letectví na životní prostředí způsobem, který je v souladu s cíli této dohody.

4.   Strany uznávají význam boje proti změně klimatu, a tudíž problematiky emisí skleníkových plynů spojených s letectvím, a to na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Strany se dohodly na posílení spolupráce v těchto záležitostech, včetně prostřednictvím příslušných mnohostranných ujednání, zejména zavedením celosvětového tržního opatření, jež bylo schváleno na 39. zasedání shromáždění ICAO, a používáním mechanismu stanoveného v čl. 6 odst. 4 Pařížské dohody v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, při rozvoji celosvětových tržních opatření pro řešení emisí skleníkových plynů v odvětví letecké dopravy a jakýchkoli jiných aspektů uvedených ve zmíněném článku 6, jež mají obzvláštní význam pro emise z mezinárodní letecké dopravy.

5.   Strany se zavazují k výměně informací a pravidelné přímé komunikaci a dialogu mezi odborníky za účelem posílení spolupráce při řešení dopadů letecké dopravy na životní prostředí, včetně:

a)

výzkumu a vývoje týkajících se leteckých technologií šetrných k životnímu prostředí;

b)

inovací v uspořádání letového provozu za účelem snížení dopadů letecké dopravy na životní prostředí;

c)

výzkumu a vývoje leteckých paliv z obnovitelných zdrojů;

d)

otázek řešení dopadů letectví na životní prostředí a zmírňování emisí z letectví spojených s klimatem a

e)

monitorování hluku a zmírňujících opatření za účelem omezení dopadů letectví na životní prostředí.

6.   Strany v souladu se svými mnohostrannými právy a závazky v oblasti životního prostředí rovněž účinně posílí spolupráci, včetně finanční a technologické spolupráce, v souvislosti s opatřeními zaměřenými na řešení emisí skleníkových plynů z mezinárodního letectví.

7.   Strany uznávají, že je nutné přijmout odpovídající opatření k prevenci či jinému řešení dopadů letecké dopravy na životní prostředí, pokud jsou taková opatření plně v souladu s jejich právy a závazky podle mezinárodního práva.

Článek 18

Odpovědnost leteckého dopravce

Strany znovu potvrzují své závazky podle Úmluvy o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě, uzavřené v Montrealu dne 28. května 1999 (Montrealská úmluva).

Článek 19

Ochrana spotřebitele

S výhradou přechodných ustanovení uvedených v příloze I strany zajistí, aby jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy splňovaly regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v příloze II části F.

Článek 20

Počítačové rezervační systémy

1.   S výhradou přechodných ustanovení uvedených v příloze I strany zajistí, aby jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy splňovaly regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v příloze II části A.

2.   Prodejci počítačových rezervačních systémů působící na území jedné strany jsou oprávněni dodávat, udržovat a volně zpřístupňovat své počítačové rezervační systémy cestovním agenturám nebo cestovním kancelářím, jejichž hlavním předmětem činnosti je distribuce produktů v oblasti cestovního ruchu na území druhé strany, pod podmínkou, že počítačový rezervační systém splňuje všechny právní požadavky druhé strany.

3.   Každá strana zruší jakékoli stávající požadavky, které by mohly omezovat volný přístup počítačových rezervačních systémů jedné strany na trh druhé strany či jinak omezovat hospodářskou soutěž. Strany se zdrží přijetí takovýchto požadavků.

4.   Žádná strana na svém území neuloží ani nedovolí ukládat prodejcům počítačových rezervačních systémů druhé strany požadavky týkající se prezentace informací počítačovými rezervačními systémy, které se liší od požadavků uložených jejím vlastním prodejcům počítačových rezervačních systémů nebo jiným počítačovým rezervačním systémům provozovaným na jejím trhu. Žádná strana nebrání uzavírání dohod mezi prodejci počítačových rezervačních systémů, jejich poskytovateli a předplatiteli, které se týkají výměny informací o cestovních službách a které usnadňují prezentaci komplexních a objektivních informací spotřebitelům, nebo které se týkají plnění regulačních požadavků na neutrální zobrazení.

5.   Strany zajistí, že vlastníci a provozovatelé počítačových rezervačních systémů strany, jež splňují příslušné regulační požadavky druhé strany, mají stejnou možnost vlastnit počítačové rezervační systémy na území druhé strany jako vlastníci a provozovatelé jakýchkoli jiných počítačových rezervačních systémů provozovaných na trhu dotyčné strany.

Článek 21

Sociální aspekty

1.   S výhradou přechodných ustanovení uvedených v příloze I strany zajistí, aby jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy splňovaly regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v příloze II části G.

2.   Strany uznávají, že je důležité uvážit účinky této dohody na pracovní síly, zaměstnanost a pracovní podmínky. Strany se zavazují spolupracovat v pracovních záležitostech spadajících do oblasti působnosti této dohody, mimo jiné v souvislosti s dopady na zaměstnanost, základní práva v práci, pracovní podmínky, sociální ochranu a sociální dialog.

3.   Strany prostřednictvím svých právních a správních předpisů a postupů prosazují vysokou míru ochrany v oblasti práce a sociálních věcí v odvětví civilního letectví.

4.   Strany uznávají význam výhod dosažených kombinací významných hospodářských přínosů v důsledku otevřených a konkurenčních trhů a vysokých pracovních standardů pro zaměstnance. Strany provádějí tuto dohodu způsobem, který přispívá k vysokým pracovním standardům bez ohledu na vlastnictví nebo povahu dotčených leteckých dopravců a zajišťuje, aby práva a zásady obsažené v jejich příslušných právních a správních předpisech nebyly oslabovány, nýbrž účinně prosazovány.

5.   Strany se zavazují prosazovat a ve svých právních předpisech a postupech účinně zavést mezinárodně uznávané základní pracovní normy obsažené v základních úmluvách Mezinárodní organizace práce, které ratifikovaly Arménie a členské státy EU.

6.   Strany se zavazují prosazovat rovněž jiné mezinárodně schválené normy a dohody v oblasti práce a sociálních věcí, které jsou důležité pro odvětví civilního letectví, a jejich účinné provedení a prosazování ve vnitrostátních právních předpisech.

7.   Kterákoli strana může požádat o svolání smíšeného výboru za účelem vyřešení pracovních záležitostí, které dožadující strana určí jako významné.

HLAVA III

INSTITUCIONÁLNÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 22

Výklad a prosazování

1.   Strany přijmou veškerá vhodná obecná i zvláštní opatření k plnění závazků vyplývajících z této dohody a zdrží se jakýchkoliv opatření, která by ohrozila dosažení cílů této dohody.

2.   Každá strana odpovídá na svém vlastním území za řádné prosazování této dohody.

3.   Každá strana poskytne druhé straně veškeré nezbytné informace a pomoc v souladu s platnými právními a správními předpisy příslušné strany v případě šetření možného porušení ustanovení této dohody, které druhá strana provádí v rámci svých příslušných pravomocí stanovených v této dohodě.

4.   Kdykoliv strany jednají v rámci pravomocí, které jim uděluje tato dohoda, v záležitostech, jež jsou v zájmu druhé strany a jež se týkají příslušných orgánů nebo podniků druhé strany, jsou plně informovány příslušné orgány druhé strany a je jim dána příležitost vyjádřit se před přijetím konečného rozhodnutí.

5.   Jsou-li ustanovení této dohody a ustanovení aktů uvedených v příloze II v podstatě totožná s odpovídajícími pravidly Smluv a s akty přijatými podle těchto Smluv, jsou tato ustanovení při svém provádění a uplatňování vykládána v souladu s příslušnými rozhodnutími Soudního dvora a Evropské komise.

Článek 23

Smíšený výbor

1.   Zřizuje se smíšený výbor složený ze zástupců stran. Smíšený výbor odpovídá za dohled nad správou této dohody a zajišťuje její řádné provádění. Smíšený výbor vydává doporučení a přijímá rozhodnutí v případech výslovně stanovených touto dohodou.

2.   Smíšený výbor pracuje a přijímá rozhodnutí na základě konsenzu. Rozhodnutí přijatá smíšeným výborem jsou pro strany závazná.

3.   Smíšený výbor přijme svůj jednací řád.

4.   Smíšený výbor se schází podle potřeby, nejméně však jednou ročně. O svolání zasedání smíšeného výboru může požádat kterákoli strana.

5.   Strana může požádat o svolání jednání smíšeného výboru za účelem vyřešení záležitosti týkající se výkladu nebo provádění této dohody. Toto jednání se zahájí co nejdříve, nejpozději však dva měsíce od data obdržení žádosti, pokud se strany nedohodnou jinak.

6.   Za účelem řádného provádění této dohody si strany vyměňují informace a na žádost kterékoliv strany vedou konzultace ve smíšeném výboru.

7.   Podle udělení práv, jak je stanoveno v článku 3, schválí smíšený výbor rozhodnutím hodnocení provedené Evropskou unií, které se týká provedení a uplatňování ustanovení právních předpisů EU uvedených v bodě 1 přílohy I ze strany Arménie.

8.   V souladu s článkem 6 přezkoumává smíšený výbor otázky týkající se investic do leteckých dopravců stran a změny faktické kontroly leteckých dopravců stran.

9.   V souladu s článkem 14 sleduje smíšený výbor postupné vyřazování letadel, která jsou registrována v Arménii a která provozovatelé používají v rámci regulační kontroly ze strany Arménie a která nemají typové osvědčení vydané v souladu s příslušnými právními předpisy EU uvedenými v příloze II části B, během přechodné fáze popsané v příloze I, aby bylo zajištěno vyřazení těchto letadel v souladu s bodem 7 přílohy I.

10.   Smíšený výbor rovněž rozvíjí spolupráci, a to mimo jiné prostřednictvím:

a)

přezkumu tržních podmínek ovlivňujících letecké služby podle této dohody;

b)

projednávání, a to za účelem efektivního řešení otázek v oblasti podnikání a obchodních příležitostí podle článku 9, jež mohou kromě jiného bránit přístupu na trh a hladkému fungování leteckých služeb podle této dohody, v rámci zajišťování spravedlivé soutěže, sbližování předpisů a minimalizace regulační zátěže při provozování leteckých služeb;

c)

výměny informací, včetně doporučování změn právních a správních předpisů a politik příslušných stran, které mohou mít vliv na letecké služby;

d)

posuzování možných oblastí pro další rozvoj této dohody, včetně doporučování změn této dohody, nebo podmínek a postupů pro přistoupení třetích zemí k této dohodě;

e)

projednávání obecných otázek souvisejících s investicemi, vlastnictvím a kontrolou;

f)

rozvoje spolupráce v oblasti právních předpisů a vzájemných závazků zaměřených na dosažení vzájemného uznávání a sbližování předpisů a opatření;

g)

podpory případných konzultací k otázkám letecké dopravy, jimiž se zabývají mezinárodní organizace, ve vztazích se třetími zeměmi a v rámci mnohostranných ujednání, včetně zvážení přijetí společného přístupu;

h)

usnadňování výměny statistických informací mezi stranami za účelem monitorování rozvoje leteckých služeb podle této dohody a

i)

posuzování sociálních důsledků provádění této dohody a vypracováním vhodných řešení v případě oprávněných obav.

11.   Pokud smíšený výbor neposoudí otázku, která mu byla postoupena, do šesti měsíců ode dne postoupení, mohou strany přijmout příslušná ochranná opatření podle článku 25.

12.   Tato dohoda nebrání spolupráci a diskusím mezi příslušnými orgány stran mimo smíšený výbor, a to i v oblasti ochrany před protiprávními činy, bezpečnosti, životního prostředí, uspořádání letového provozu, letecké infrastruktury, hospodářské soutěže a ochrany spotřebitele. Strany informují smíšený výbor o výsledku takové spolupráce a diskusí, jež mohou mít dopad na provádění této dohody.

Článek 24

Řešení sporů a rozhodčí řízení

1.   Každý spor týkající se provádění nebo výkladu této dohody, kromě záležitostí podle článku 8, který není vyřešen zasedáním smíšeného výboru, může být na žádost kterékoli strany předložen k rozhodnutí v rozhodčím řízení v souladu s postupy stanovenými v tomto článku.

2.   Žádost o rozhodčí řízení je druhé straně podána písemně. Žalující strana ve své žádosti uvede sporné opatření a jasně vysvětlí důvody, proč má za to, že je takové opatření neslučitelné s touto dohodou.

3.   Pokud se strany nedohodnou jinak, vede rozhodčí řízení rozhodčí soud složený ze tří rozhodců, který se ustaví takto:

a)

do 20 dnů od obdržení žádosti o rozhodčí řízení jmenuje každá strana jednoho rozhodce. Do 30 dnů od ustanovení obou rozhodců jmenují tito rozhodci dohodou třetího rozhodce, který rozhodčímu soudu předsedá;

b)

pokud některá ze stran rozhodce nejmenuje nebo pokud není jmenován třetí rozhodce v souladu s písmenem a), může každá strana požádat předsedu Rady ICAO, aby dle potřeby jmenoval jednoho či více rozhodců do 30 dnů od obdržení této žádosti. Má-li předseda Rady ICAO státní příslušnost Arménie nebo členského státu EU, provede jmenování služebně nejstarší místopředseda Rady ICAO, který není státním příslušníkem Arménie ani členského státu EU.

4.   Datem ustavení rozhodčího soudu je datum, k němuž poslední ze tří rozhodců přijme jmenování postupy stanovenými smíšeným výborem.

5.   Pokud o to požádá některá strana, vydá rozhodčí soud do 10 dnů od svého ustavení předběžný nález, zda daný případ považuje za naléhavý.

6.   Na žádost jedné strany může rozhodčí soud nařídit druhé straně, aby do doby, než rozhodčí soud vydá konečný nález, provedla prozatímní nápravná opatření.

7.   Rozhodčí soud předloží stranám průběžnou zprávu obsahující zjištěné skutečnosti, použitelnost příslušných ustanovení a základní zdůvodnění učiněných zjištění a doporučení nejpozději do 90 dnů ode dne ustavení. Pokud se má za to, že tuto lhůtu nelze dodržet, vyrozumí předseda rozhodčího soudu strany písemně, přičemž zdůvodní prodlevy a uvede datum, k němuž rozhodčí soud plánuje vydat předběžnou zprávu. Předběžná zpráva nesmí být za žádných okolností vydána později než 120 dnů ode dne ustavení rozhodčího soudu.

8.   Kterákoli strana může předložit rozhodčímu soudu písemnou žádost, aby přezkoumal určité aspekty předběžné zprávy, a to do 14 dnů od jejího vydání.

9.   V naléhavých případech se rozhodčí soud vynasnaží vydat předběžnou zprávu do 45 dnů, nejpozději však do 60 dnů ode dne ustavení. Kterákoli strana může předložit rozhodčímu soudu písemnou žádost, aby přezkoumal určité aspekty předběžné zprávy, do sedmi dnů od jejího vydání. Rozhodčí soud posoudí písemná vyjádření stran k průběžné zprávě a poté může svou zprávu pozměnit a provést jakékoli další šetření, které považuje za nezbytné. Zjištění uvedená v konečném nálezu obsahují dostatečné argumenty vznesené ve fázi prozatímního přezkumu a jednoznačné odpovědi na otázky a připomínky stran.

10.   Rozhodčí soud oznámí stranám svůj konečný nález do 120 dnů ode dne ustavení. Pokud se má za to, že tuto lhůtu nelze dodržet, vyrozumí předseda rozhodčího soudu strany písemně, přičemž zdůvodní prodlevy a uvede datum, k němuž rozhodčí soud plánuje oznámit svůj nález. Nález nesmí být za žádných okolností oznámen později než 150 dnů ode dne ustavení rozhodčího soudu.

11.   V naléhavých případech se rozhodčí soud vynasnaží oznámit svůj nález do 60 dnů ode dne ustavení. Pokud se má za to, že tuto lhůtu nelze dodržet, vyrozumí předseda rozhodčího soudu strany písemně, přičemž zdůvodní prodlevy a uvede datum, k němuž rozhodčí soud plánuje oznámit svůj nález. Nález nesmí být za žádných okolností oznámen později než 75 dnů ode dne ustavení rozhodčího soudu.

12.   Strany mohou požádat o vysvětlení konečného nálezu do 10 dnů od jeho vydání a případné vysvětlení je nutno podat do 15 dnů od obdržení této žádosti.

13.   Pokud rozhodčí soud shledá, že došlo k porušení této dohody, a odpovědná strana konečnému nálezu rozhodčího soudu nevyhoví ani nedosáhne s druhou stranou dohody o vzájemně uspokojivém řešení do 40 dnů od oznámení konečného nálezu rozhodčího soudu, může druhá strana pozastavit uplatňování srovnatelných výhod vyplývajících z této dohody nebo může částečně nebo v případě potřeby zcela pozastavit provádění této dohody do doby, než odpovědná strana vyhoví konečnému nálezu rozhodčího soudu, nebo do doby, než strany dosáhnou dohody o vzájemně uspokojivém řešení.

Článek 25

Ochranná opatření

1.   Domnívá-li se kterákoli strana, že druhá strana nesplnila některou povinnost podle této dohody, může přijmout vhodná ochranná opatření. Rozsah a trvání ochranných opatření se omezí na míru nezbytně nutnou k nápravě situace či udržení rovnováhy této dohody. Přednostně je třeba vybrat taková opatření, která co nejméně naruší fungování této dohody.

2.   Strana, která hodlá přijmout ochranná opatření, uvědomí prostřednictvím smíšeného výboru druhou stranu a poskytne veškeré příslušné informace.

3.   Strany okamžitě zahájí konzultace ve smíšeném výboru s cílem nalézt vzájemně přijatelné řešení.

4.   Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. c) a čl. 5 odst. 1 písm. c), nesmí dotčená strana přijmout ochranná opatření dříve než po uplynutí jednoho měsíce ode dne oznámení podle odstavce 2 tohoto článku s výjimkou případů, kdy konzultace podle odstavce 3 tohoto článku byla ukončena před uplynutím stanovené lhůty.

5.   Dotčená strana smíšenému výboru neprodleně oznámí přijatá opatření a poskytne veškeré příslušné informace.

6.   Jakákoli opatření přijatá v souladu s tímto článkem se ukončí, jakmile vinná strana splní ustanovení této dohody.

Článek 26

Vztah k jiným dohodám

1.   Po dobu prozatímního provádění podle článku 30 se platnost stávajících dvoustranných dohod a ujednání mezi Arménií a členskými státy EU, jež existují v době podpisu této dohody, pozastavuje, kromě ustanovení uvedených v odstavci 2 tohoto článku.

2.   Bez ohledu na odstavce 1 a 3 a za předpokladu, že mezi leteckými dopravci Evropské unie nedochází k diskriminaci na základě státní příslušnosti:

a)

lze nadále vykonávat stávající práva a výhodnější ustanovení nebo příznivější zacházení v souvislosti s vlastnictvím, přepravními právy, kapacitou, frekvencemi, typem nebo změnou letadla, společným označováním linek a stanovováním cen podle dvoustranných dohod nebo ujednání mezi Arménií a členskými státy EU, jež existují v době podpisu této dohody a nejsou zahrnuty nebo jsou výhodnější či pružnější, pokud jde o svobodu dotčených leteckých dopravců, než ustanovení této dohody;

b)

spor mezi stranami ohledně toho, zda jsou ustanovení nebo zacházení podle dvoustranných dohod nebo ujednání mezi Arménií a členskými státy EU výhodnější nebo pružnější, se vyřeší v rámci mechanismu pro řešení sporů podle článku 24. Spory ohledně způsobu určení vztahu mezi protichůdnými ustanoveními nebo zacházeními se rovněž vyřeší v rámci mechanismu pro řešení sporů podle článku 24.

3.   Po vstupu této dohody v platnost podle článku 30 a s výhradou odstavce 2 tohoto článku má tato dohoda přednost před příslušnými ustanoveními stávajících dvoustranných dohod nebo ujednání mezi Arménií a členskými státy EU, jež existují v době podpisu této dohody.

4.   Pokud strany přistoupí k mnohostranné dohodě nebo schválí rozhodnutí přijaté ICAO nebo jinou mezinárodní organizací, které se týká záležitostí, na něž se vztahuje tato dohoda, vedou ve smíšeném výboru podle článku 23 včas konzultace s cílem stanovit, zda by k zohlednění daného vývoje měla být tato dohoda revidována.

Článek 27

Změny

1.   Strany mohou v rámci konzultací vedených podle článku 23 schválit jakoukoli změnu této dohody. Změny vstupují v platnost v souladu s lhůtami stanovenými v článku 30.

2.   Přeje-li si jedna ze stran změnit ustanovení této dohody, uvědomí o svém rozhodnutí smíšený výbor.

3.   Smíšený výbor může na návrh jedné ze stran a v souladu s tímto článkem na základě konsenzu rozhodnout, že změní přílohy této dohody.

4.   S výhradou dodržení zásady nediskriminace a ustanovení této dohody není touto dohodou dotčeno právo každé strany jednostranně přijímat nové právní předpisy nebo upravovat své stávající právní předpisy v oblasti letecké dopravy nebo v související oblasti, jež jsou uvedeny v příloze II.

5.   Zvažuje-li jedna ze stran nové právní předpisy nebo změnu svých stávajících právních předpisů v oblasti letecké dopravy či v související oblasti, jež jsou uvedeny v příloze II, informuje vhodně a podle možností druhou stranu. Na žádost kterékoliv strany lze ve smíšeném výboru uspořádat výměnu názorů.

6.   Každá strana pravidelně a co nejdříve uvědomí druhou stranu o nově přijatých právních předpisech či změnách svých stávajících právních předpisů v oblasti letecké dopravy či v související oblasti, jež jsou uvedeny v příloze II. Na žádost kterékoli strany uspořádá smíšený výbor do 60 dnů od obdržení žádosti výměnu názorů o dopadech těchto nových právních předpisů či změn na řádné fungování této dohody.

7.   Po výměně názorů uvedené v odstavci 6 smíšený výbor:

a)

přijme rozhodnutí, kterým se reviduje příloha II za účelem zařazení dotčených nových právních předpisů či změn do této dohody, v případě potřeby na základě vzájemnosti;

b)

přijme rozhodnutí, podle něhož se má za to, že dotčené nové právní předpisy či změny jsou v souladu s touto dohodou, nebo

c)

doporučí další opatření, která mají být přijata v přiměřené lhůtě, s cílem zabezpečit řádné fungování této dohody.

Článek 28

Ukončení

Každá strana může diplomatickou cestou kdykoliv druhé straně písemně oznámit své rozhodnutí tuto dohodu vypovědět. Toto oznámení se zašle zároveň ICAO a sekretariátu Organizace spojených národů.

Platnost této dohody končí o půlnoci času GMT na konci dopravní sezóny Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA) trvající jeden rok ode dne písemného oznámení o vypovězení dohody, není-li toto oznámení vzato zpět na základě dohody mezi stranami před uplynutím tohoto období.

Článek 29

Registrace

Tato dohoda a veškeré její změny se po vstupu v platnost zaregistrují u Rady ICAO v souladu s článkem 83 úmluvy a u sekretariátu Organizace spojených národů v souladu s článkem 102 Charty Organizace spojených národů.

Článek 30

Vstup v platnost a prozatímní provádění

1.   Tato dohoda podléhá ratifikaci nebo schválení stranami v souladu s jejich vlastními postupy. Ratifikační listiny nebo listiny o schválení se ukládají u depozitáře, který o tomto vyrozumí druhou stranu.

2.   Depozitářem této dohody je generální tajemník Rady Evropské unie.

3.   Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího poté, co depozitář zašle stranám oznámení, jež potvrzuje uložení poslední ratifikační listiny nebo listiny o schválení.

4.   Bez ohledu na odstavec 3 se strany dohodly na prozatímním provádění této dohody, jak je stanoveno v odstavci 5, v souladu se svými příslušnými vnitřními postupy a platnými vnitrostátními právními předpisy.

5.   Prozatímní provádění se uplatňuje od prvního dne druhého měsíce následujícího poté, co depozitář zašle stranám oznámení, jež potvrzuje obdržení:

a)

oznámení Evropské unie o dokončení postupů nezbytných k tomuto účelu, které jsou relevantní pro Evropskou unii a její členské státy, a

b)

ratifikační listiny nebo listiny o schválení uložené Arménií podle odstavce 1.

Článek 31

Závazná jazyková znění

Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a arménském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

V případě rozdílů mezi jazykovými verzemi rozhoduje smíšený výbor o jazyce textu, který má být použit.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zástupci, řádně k tomu zmocněni, k této dohodě své podpisy.

Съставено в Брюксел на петнадесети ноември две хиляди двадесет и първа година.

Hecho en Bruselas, el quince de noviembre de dos mil veintiuno.

V Bruselu dne patnáctého listopadu dva tisíce dvacet jedna.

Udfærdiget i Bruxelles den femtende november to tusind og enogtyve.

Geschehen zu Brüssel am fünfzehnten November zweitausendeinundzwanzig.

Kahe tuhande kahekümne esimese aasta novembrikuu viieteistkümnendal päeval Brüsselis.

Έγινε στις Βρυξέλλες, στις δέκα πέντε Νοεμβρίου δύο χιλιάδες είκοσι ένα.

Done at Brussels on the fifteenth day of November in the year two thousand and twenty one.

Fait à Bruxelles, le quinze novembre deux mille vingt et un.

Arna dhéanamh sa Bhruiséil, an cúigiú lá déag de mhí na Samhna sa bhliain dhá mhíle fiche agus a haon.

Sastavljeno u Bruxellesu petnaestog studenoga godine dvije tisuće dvadeset prve.

Fatto a Bruxelles, addì quindici novembre duemilaventuno.

Briselē, divi tūkstoši divdesmit pirmā gada piecpadsmitajā novembrī.

Priimta du tūkstančiai dvidešimt pirmų metų lapkričio penkioliktą dieną Briuselyje.

Kelt Brüsszelben, a kétezer-huszonegyedik év november havának tizenötödik napján.

Magħmul fi Brussell, fil-ħmistax-il jum ta’ Novembru fis-sena elfejn u wieħed u għoxrin.

Gedaan te Brussel, vijftien november tweeduizend eenentwintig.

Sporządzono w Brukseli dnia piętnastego listopada roku dwa tysiące dwudziestego pierwszego.

Feito em Bruxelas, em quinze de novembro de dois mil e vinte e um.

Întocmit la Bruxelles la cincisprezece noiembrie două mii douăzeci și unu.

V Bruseli pätnásteho novembra dvetisícdvadsaťjeden.

V Bruslju, dne petnajstega novembra leta dva tisoč enaindvajset.

Tehty Brysselissä viidentenätoista päivänä marraskuuta vuonna kaksituhattakaksikymmentäyksi.

Som skedde i Bryssel den femtonde november år tjugohundratjugoett.

Կատարված՝ Բրյուսելում երկու հազար քսանմեկ թվականի նոյեմբերի տասնհինգին:

Image 1

Image 2

Image 3

Image 4

Image 5

Image 6

Image 7

Image 8

 


(1)  Odkazem na místa se v tomto článku rozumí odkaz na mezinárodně uznávaná letiště.

(2)  Viz: závěry Rady ze dne 16. června 2003 ve spojení se sdělením Komise o evropské politice sousedství ze dne 12. května 2004, které Rada schválila ve svých závěrech ze dne 14. června 2004.

(3)  Mnohostranná dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Albánskou republikou, Bosnou a Hercegovinou, Bulharskou republikou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Republikou Černá Hora, Chorvatskou republikou, Islandskou republikou, Prozatímní správní misí Organizace spojených národů v Kosovu ( 1 ), Norským královstvím, Rumunskem a Republikou Srbsko o vytvoření společného evropského leteckého prostoru (Úř. věst. L 285, 16.10.2006, s. 3) (( 1 ) Podle usnesení Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999).

(4)  Islandská republika, Lichtenštejnské knížectví, Norské království a Švýcarská konfederace.


PŘÍLOHA I

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

1.   

Dodržování všech regulačních požadavků a norem týkajících se letecké dopravy, které jsou uvedeny v příloze II, Arménií, s výjimkou právních předpisů týkajících se ochrany letectví před protiprávními činy uvedených příloze II části C, je předmětem hodnocení provedeného Evropskou unií, které se schválí rozhodnutím smíšeného výboru. Toto hodnocení se provede nejpozději do dvou let od vstupu této dohody v platnost.

2.   

Aniž jsou dotčena ustanovení článku 3, schválená práva a stanovené trasy podle této dohody nezahrnují až do přijetí rozhodnutí uvedeného v bodě 1 oprávnění leteckých dopravců obou stran vykonávat jiná práva páté svobody, než jaká jim již byla udělena na základě dvoustranných dohod mezi Arménií a členskými státy EU, což v případě leteckých dopravců Arménie zahrnuje i práva mezi místy na území Evropské unie.

Po přijetí rozhodnutí uvedeného v bodě 1 jsou letečtí dopravci obou stran oprávněni vykonávat práva páté svobody, což v případě leteckých dopravců Arménie zahrnuje i práva mezi místy na území Evropské unie v souladu s článkem 3.

3.   

Dodržování regulačních požadavků a norem podle právních předpisů v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy, které jsou uvedeny v příloze II části C, Arménií je předmětem hodnocení provedeného Evropskou unií, které se schválí rozhodnutím smíšeného výboru. Toto hodnocení se provede nejpozději do tří let od vstupu této dohody v platnost. Arménie mezitím provádí dokument Evropské konference pro civilní letectví č 30.

4.   

Po přijetí rozhodnutí uvedeného v bodě 3 se důvěrná část právních předpisů týkajících se ochrany letectví před protiprávními činy uvedených v příloze II části C zpřístupní příslušnému orgánu Arménie s výhradou dohody o výměně citlivých informací týkajících se ochrany před protiprávními činy, včetně utajovaných informací EU.

5.   

Postupný přechod Arménie na plné provádění právních předpisů Evropské unie týkajících se letecké dopravy, které jsou uvedeny v příloze II, může být předmětem pravidelného posuzování. Toto posuzování provádí Evropská komise ve spolupráci s Arménií.

6.   

Ode dne vydání rozhodnutí uvedeného v bodě 1 uplatňuje Arménie pravidla udělování provozních licencí, která jsou v podstatě rovnocenná pravidlům uvedeným v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství. Odpovědné orgány Evropské unie uplatňují ustanovení čl. 4 odst. 3 v souvislosti se vzájemným uznáváním zjištění o způsobilosti nebo státní příslušnosti učiněných příslušnými orgány Arménie poté, co smíšený výbor potvrdí, že Arménie tato pravidla udělování provozních licencí plně provádí.

7.   

Aniž je dotčeno rozhodnutí smíšeného výboru či rozhodnutí v souladu s článkem 25, mohou letovou způsobilost letadla, které je registrováno v arménském rejstříku a je používáno provozovateli v rámci regulační kontroly Arménie a nemá typové osvědčení vydané agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) v souladu s příslušnými právními předpisy EU uvedenými v příloze II části B, řídit příslušné arménské orgány v souladu s platnými vnitrostátními požadavky Arménie nejpozději do 1. ledna 2023 za předpokladu, že letadlo dodržuje mezinárodní normy letecké bezpečnosti vypracované podle úmluvy. Tato letadla nesmějí požívat práv udělených podle této dohody a nesmějí být provozována na leteckých trasách do/z Evropské unie ani v rámci Evropské unie.


PŘÍLOHA II

(Podléhá pravidelným aktualizacím)

PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ CIVILNÍ LETECTVÍ

Regulační požadavky a normy podle použitelných ustanovení dále uvedených aktů jsou dodržovány v souladu s touto dohodou, není-li stanoveno jinak v této příloze či v příloze I. V případě potřeby jsou v této příloze stanoveny zvláštní úpravy pro jednotlivé akty:

A.   PŘÍSTUP NA TRH A DOPLŇKOVÉ OTÁZKY

č. 1008/2008

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství

Použitelná ustanovení: článek 2, čl. 23 odst. 1, článek 24 a příloha I a kapitola II v souladu s bodem 6 přílohy I dohody.

č. 785/2004

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel ve znění:

nařízení Komise (EU) č. 285/2010 ze dne 6. dubna 2010

Použitelná ustanovení: články 1 až 8.

č. 2009/12

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích

Použitelná ustanovení: články 1 až 11.

č. 96/67

Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství

Použitelná ustanovení: články 1 až 9 a 11 až 21 a příloha; pro účely provádění čl. 20 odst. 2 se „Komisí“ rozumí „smíšený výbor“.

č. 80/2009

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 80/2009 ze dne 14. ledna 2009 o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2299/89

Použitelná ustanovení: články 1 až 11 a přílohy.

B.   BEZPEČNOST LETECTVÍ

Bezpečnost civilního letectví a základní nařízení o EASA

č. 216/2008

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670 EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES, ve znění:

nařízení Komise (ES) č. 690/2009 ze dne 30. července 2009

nařízení (ES) č. 1108/2009

Použitelná ustanovení: články 1 až 3 (pouze první odstavec) a příloha

nařízení Komise (EU) č. 6/2013 ze dne 8. ledna 2013

nařízení Komise (EU) 2016/4 ze dne 5. ledna 2016

Příslušná ustanovení: články 1 až 68 s výjimkou článku 65, čl. 69 odst. 1 druhý pododstavec a odst. 4, přílohy I až VI.

č. 319/2014

Nařízení Komise (EU) č. 319/2014 ze dne 27. března 2014 o poplatcích a platbách vybíraných Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví a o zrušení nařízení (ES) č. 593/2007

Použitelná ustanovení: články 1 až 17 a příloha.

č. 646/2012

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 646/2012 ze dne 16. července 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro pokuty a penále na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008

Použitelná ustanovení: články 1 až 25.

č. 104/2004

Nařízení Komise (ES) č. 104/2004 ze dne 22. ledna 2004, kterým se stanoví pravidla organizace a složení odvolacího senátu Evropské agentury pro bezpečnost letectví

Použitelná ustanovení: články 1 až 7 a příloha.

Letecký provoz

č. 965/2012

Nařízení Komise (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, ve znění:

nařízení Komise (EU) č. 800/2013 ze dne 14. srpna 2013

nařízení Komise (EU) č. 71/2014 ze dne 27. ledna 2014

nařízení Komise (EU) č. 83/2014 ze dne 29. ledna 2014

nařízení Komise (EU) č. 379/2014 ze dne 7. dubna 2014

nařízení Komise (EU) 2015/140 ze dne 29. ledna 2015

nařízení Komise (EU) 2015/1329 ze dne 31. července 2015

nařízení Komise (EU) 2015/640 ze dne 23. dubna 2015

nařízení Komise (EU) 2015/2338 ze dne 11. prosince 2015

nařízení Komise (EU) 2016/1199 ze dne 22. července 2016

nařízení Komise (EU) 2017/363 ze dne 1. března 2017

Použitelná ustanovení: články 1 až 9a, přílohy I až VIII.

Posádka letadla

č. 1178/2011

Nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 ze dne 3. listopadu 2011, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se posádek v civilním letectví podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, ve znění:

nařízení Komise (EU) č. 290/2012 ze dne 30. března 2012

nařízení Komise (EU) č. 70/2014 ze dne 27. ledna 2014

nařízení Komise (EU) č. 245/2014 ze dne 13. března 2014

nařízení Komise (EU) 2015/445 ze dne 17. března 2015

nařízení Komise (EU) 2016/539 ze dne 6. dubna 2016

Použitelná ustanovení: články 1 až 11, přílohy I až IV.

Vyšetřování nehod

č. 996/2010

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 ze dne 20. října 2010 o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví a o zrušení směrnice 94/56/ES, ve znění:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014

Použitelná ustanovení: články 1 až 23 s výjimkou čl. 7 odst. 4 a článku 19 (zrušeno nařízením (EU) č. 376/2014).

č. 2012/780

Rozhodnutí Komise 2012/780/EU ze dne 5. prosince 2012 o přístupových právech k evropské centrální evidenci bezpečnostních doporučení a odpovědí na ně zřízené podle čl. 18 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví a o zrušení směrnice 94/56/ES

Použitelná ustanovení: články 1 až 5.

Počáteční letová způsobilost

č. 748/2012

Nařízení Komise (ES) č. 748/2012 ze dne 3. srpna 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací, ve znění:

nařízení Komise (EU) č. 7/2013 ze dne 8. ledna 2013

nařízení Komise (EU) č. 69/2014 ze dne 27. ledna 2014

nařízení Komise (EU) 2015/1039 ze dne 30. června 2015

nařízení Komise (EU) 2016/5 ze dne 5. ledna 2016

Použitelná ustanovení: články 1 až 10, příloha I.

Zachování letové způsobilosti

č. 1321/2014

Nařízení Komise (ES) č. 1321/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů ve znění:

nařízení Komise (EU) 2015/1088 ze dne 3. července 2015

nařízení Komise (EU) 2015/1536 ze dne 16. září 2015

nařízení Komise (EU) 2017/334 ze dne 27. února 2017

Použitelná ustanovení: články 1 až 6, přílohy I až IV.

Dodatečné specifikace letové způsobilosti

č. 2015/640

Nařízení Komise (EU) 2015/640 ze dne 23. dubna 2015 o dodatečných specifikacích letové způsobilosti pro daný druh provozu a o změně nařízení (EU) č. 965/2012

Použitelná ustanovení: články 1 až 5 a přílohy.

Letiště

č. 139/2014

Nařízení Komise (EU) č. 139/2014 ze dne 12. února 2014, kterým se stanoví požadavky a správní postupy týkající se letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008

Použitelná ustanovení: články 1 až 10, přílohy I až IV.

Provozovatelé ze třetích zemí

č. 452/2014

Nařízení Komise (EU) č. 452/2014 ze dne 29. dubna 2014, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu provozovatelů ze třetích zemí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008

Použitelná ustanovení: články 1 až 4 a přílohy 1 a 2.

Uspořádání letového provozu a letové navigační služby

č. 2015/340

Nařízení Komise (EU) 2015/340 ze dne 20. února 2015, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se průkazů způsobilosti a osvědčení řídících letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 805/2011

Použitelná ustanovení: články 1 až 10, přílohy I až IV.

č. 2017/373

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 ze dne 1. března 2017, kterým se stanoví společné požadavky na poskytovatele služeb v oblasti uspořádání letového provozu / letových navigačních služeb a jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu a dohled nad nimi, zrušují nařízení (ES) č. 482/2008, prováděcí nařízení (EU) č. 1034/2011, (EU) č. 1035/2011 a (EU) 2016/1377 a mění nařízení (EU) č. 677/2011

Použitelná ustanovení: články 1 až 10 a přílohy.

Hlášení událostí

č. 376/2014

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 a zrušení směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES, nařízení Komise (ES) č. 1321/2007 a nařízení Komise (ES) č. 1330/2007

Použitelná ustanovení: články 1 až 7; čl. 9 odst. 3; čl. 10 odst. 2 až 4; čl. 11 odst. 1 a 7; článek 13 s výjimkou odstavce 9; články 14 až 16; článek 21 a přílohy I až III.

č. 2015/1018

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1018 ze dne 29. června 2015, kterým se stanoví seznam klasifikovaných událostí v civilním letectví, které podléhají povinnému hlášení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014

Použitelná ustanovení: článek 1 a přílohy I až V.

Standardizační kontroly

č. 628/2013

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 628/2013 ze dne 28. června 2013 o pracovních postupech Evropské agentury pro bezpečnost letectví pro provádění standardizačních kontrol a pro sledování uplatňování pravidel nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 a o zrušení nařízení Komise (ES) č. 736/2006

Použitelná ustanovení: články 1 až 26.

Seznam EU pro leteckou bezpečnost uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Evropské unii

č. 2111/2005

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 směrnice 2004/36/ES

Použitelná ustanovení: články 1 až 13, 15 a 16 a příloha.

č. 473/2006

Nařízení Komise (ES) č. 473/2006 ze dne 22. března 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro seznam Společenství uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedený v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005

Použitelná ustanovení: články 1 až 6, přílohy A až C.

č. 474/2006

Nařízení Komise (ES) č. 474/2006 ze dne 22. března 2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedeného v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ve znění

prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/963 ze dne 16. června 2016

Použitelná ustanovení: články 1 a 2, přílohy I a II.

Technické požadavky a správní postupy v oblasti civilního letectví

č. 3922/91

Nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 ze dne 16. prosince 1991 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví ve znění:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1899/2006 ze dne 12. prosince 2006

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1900/2006 ze dne 20. prosince 2006

nařízení Komise (ES) č. 8/2008 ze dne 11. prosince 2007

nařízení Komise (ES) č. 859/2008 ze dne 20. srpna 2008

Použitelná ustanovení: články 1 až 10 s výjimkou čl. 4 odst. 1 a čl. 8 odst. 2 (druhé věty), články 12 a 13, přílohy I až III.

C.   OCHRANA LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY

č. 300/2008

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002

Použitelná ustanovení: články 1 až 15, 18, 21 a příloha.

č. 272/2009

Nařízení Komise (ES) č. 272/2009 ze dne 2. dubna 2009, kterým se doplňují společné základní normy ochrany civilního letectví před protiprávními činy stanovené v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008, ve znění:

nařízení Komise (EU) č. 297/2010 ze dne 9. dubna 2010

nařízení Komise (EU) č. 720/2011 ze dne 22. července 2011

nařízení Komise (EU) č. 1141/2011 ze dne 10. listopadu 2011

nařízení Komise (EU) č. 245/2013 ze dne 19. března 2013

Použitelná ustanovení: články 1 a 2 a příloha.

č. 1254/2009

Nařízení Komise (EU) č. 1254/2009 ze dne 18. prosince 2009, kterým se stanoví kritéria umožňující členským státům odchýlit se od společných základních norem v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a přijmout alternativní bezpečnostní opatření, ve znění:

nařízení Komise (EU) 2016/2096 ze dne 30. listopadu 2016

č. 18/2010

Nařízení Komise (EU) č. 18/2010 ze dne 8. ledna 2010, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008, pokud jde o specifikace národních programů řízení kvality v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy

č. 2015/1998

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998 ze dne 5. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti, ve znění:

prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2426 ze dne 18. prosince 2015

prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/815 ze dne 12. května 2017

č. 2015/8005

Prováděcí rozhodnutí Komise C(2015) 8005 ze dne 16. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám ochrany letectví před protiprávními činy obsahující informace uvedené v čl. 18 písm. a) nařízení (ES) č. 300/2008, ve znění:

prováděcího rozhodnutí Komise C(2017) 3030 ze dne 15. května 2017

č. 72/2010

Nařízení Komise (EU) č. 72/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví postupy pro provádění inspekcí Komisí v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy, ve znění:

prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/472 ze dne 31. března 2016

D.   USPOŘÁDÁNÍ LETOVÉHO PROVOZU

č. 549/2004

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení), ve znění:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1070/2009 ze dne 21. října 2009*

Použitelná ustanovení: články 1 až 4, 6 a 9 až 13.

č. 550/2004

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb) ve znění:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1070/2009 ze dne 21. října 2009 *

Použitelná ustanovení: články 1 až 18, příloha I.

č. 551/2004

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru) ve znění:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1070/2009 ze dne 21. října 2009 *

Použitelná ustanovení: články 1 až 9.

č. 552/2004

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) ve znění:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1070/2009 ze dne 21. října 2009 (*1)

Použitelná ustanovení: články 1 až 10, přílohy I až V.

Systém sledování výkonnosti a systém poplatků

č. 390/2013

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 390/2013 ze dne 3. května 2013, kterým se stanoví systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě

č. 391/2013

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 391/2013 ze dne 3. května 2013, kterým se stanoví společný systém poplatků za letové navigační služby

Funkce sítě

č. 677/2011

Nařízení Komise (EU) č. 677/2011 ze dne 7. července 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro funkce sítě uspořádání letového provozu (ATM) a kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2010, ve znění:

prováděcího nařízení Komise (EU) č. 970/2014 ze dne 12. září 2014

prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/373 ze dne 1. března 2017

Použitelná ustanovení: články 1 až 25 a přílohy.

č. 255/2010

Nařízení Komise (EU) č. 255/2010 ze dne 25. března 2010, kterým se stanoví společná pravidla uspořádání toku letového provozu, ve znění

prováděcího nařízení Komise (EU) č. 923/2012 ze dne 26. září 2012

prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1006 ze dne 22. června 2016

Použitelná ustanovení: články 1 až 15 a přílohy.

č. 2011/4130

Rozhodnutí Komise K(2011) 4130 ze dne 7. července 2011 o jmenování manažera struktury vzdušného prostoru pro funkce sítě uspořádání letového provozu (ATM) jednotného evropského nebe

Interoperabilita

č. 1032/2006

Nařízení Komise (ES) č. 1032/2006 ze dne 6. července 2006, kterým se stanoví požadavky na automatické systémy pro výměnu letových údajů pro účely oznamování, koordinace a předávání letů mezi stanovišti řízení letového provozu, ve znění:

nařízení Komise (ES) č. 30/2009 ze dne 16. ledna 2009

Použitelná ustanovení: články 1 až 9, přílohy I až V.

č. 1033/2006

Nařízení Komise (ES) č. 1033/2006 ze dne 4. července 2006, kterým se stanoví požadavky na postupy pro letové plány v předletové fázi pro jednotné evropské nebe, ve znění:

nařízení Komise (EU) č. 929/2010 ze dne 18. října 2010

prováděcího nařízení Komise (EU) č. 923/2012 ze dne 26. září 2012

prováděcího nařízení Komise (EU) č. 428/2013 ze dne 8. května 2013

prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/2120 ze dne 2. prosince 2016

Použitelná ustanovení: články 1 až 5 a příloha.

č. 633/2007

Nařízení Komise (ES) č. 633/2007 ze dne 7. června 2007, kterým se stanoví požadavky použití protokolu pro přenos zpráv o letu pro účely oznamování, koordinace a předávání letů mezi stanovišti řízení letového provozu, ve znění:

nařízení Komise (EU) č. 283/2011 ze dne 22. března 2011

Použitelná ustanovení: články 1 až 6, přílohy I až IV.

č. 29/2009

Nařízení Komise (ES) č. 29/2009 ze dne 16. ledna 2009, kterým se stanoví požadavky na služby datovým spojem pro jednotné evropské nebe, ve znění:

prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/310 ze dne 26. února 2015

Použitelná ustanovení: články 1 až 14, přílohy I až III.

č. 262/2009

Nařízení Komise (ES) č. 262/2009 ze dne 30. března 2009, kterým se stanoví požadavky na koordinované přidělování a užívání dotazovacích kódů režimu S pro jednotné evropské nebe, ve znění:

prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/2345 ze dne 14. prosince 2016

Použitelná ustanovení: články 1 až 12, přílohy I až VI.

č. 73/2010

Nařízení Komise (EU) č. 73/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví požadavky na jakost leteckých dat a leteckých informací pro jednotné evropské nebe, ve znění:

prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1029/2014 ze dne 26. září 2014

Použitelná ustanovení: články 1 až 13, přílohy I až X.

č. 1206/2011

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1206/2011 ze dne 22. listopadu 2011, kterým se stanoví požadavky na identifikaci letadla pro účely přehledu v jednotném evropském nebi

Použitelná ustanovení: články 1 až 11, přílohy I až VII.

č. 1207/2011

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1207/2011 ze dne 22. listopadu 2011, kterým se stanoví požadavky na výkonnost a interoperabilitu přehledu v jednotném evropském nebi, ve znění:

prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1028/2014 ze dne 26. září 2014

prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/386 ze dne 6. března 2017

Použitelná ustanovení: články 1 až 14, přílohy I až IX.

č. 1079/2012

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1079/2012 ze dne 16. listopadu 2012, kterým se stanoví požadavky na rozestup kanálů hlasové komunikace pro jednotné evropské nebe, ve znění:

prováděcího nařízení Komise (EU) č. 657/2013 ze dne 10. července 2013

prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/2345 ze dne 14. prosince 2016

Použitelná ustanovení: články 1 až 14, přílohy I až V.

SESAR

č. 219/2007

Nařízení Rady (ES) č. 219/2007 ze dne 27. února 2007 o založení společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR) ve znění:

nařízení Rady (ES) č. 1361/2008 ze dne 16. prosince 2008

nařízení Rady (EU) č. 721/2014 ze dne 16. června 2014

Použitelná ustanovení: čl. 1 odst. 1,2, 5 až7, články 2, 3, čl. 4 odst. 1 a příloha.

č. 409/2013

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 409/2013 ze dne 3. května 2013 o definici společných projektů, vytvoření správy a identifikaci pobídek podporujících provádění evropského hlavního plánu uspořádání letového provozu

Použitelná ustanovení: články 1 až 15.

č. 716/2014

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 716/2014 ze dne 27. června 2014 o zřízení pilotního společného projektu na podporu provádění evropského hlavního plánu uspořádání letového provozu

Vzdušný prostor

č. 2150/2005

Nařízení Komise (ES) č. 2150/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví společná pravidla pro pružné užívání vzdušného prostoru

Použitelná ustanovení: články 1 až 9 a příloha.

č. 923/2012

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 ze dne 26. září 2012, kterým se stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 1035/2011 a nařízení (ES) č. 1265/2007, (ES) č. 1794/2006, (ES) č. 730/2006, (ES) č. 1033/2006 a (EU) č. 255/2010, ve znění:

nařízení Komise (EU) 2015/340 ze dne 20. února 2015

prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1185 ze dne 20. července 2016

Použitelná ustanovení: články 1 až 10 a příloha včetně dodatků.

č. 1332/2011

Nařízení Komise (EU) č. 1332/2011 ze dne 16. prosince 2011, kterým se stanoví společné požadavky na užívání vzdušného prostoru a provozní postupy pro palubní protisrážkový systém, ve znění

nařízení Komise (EU) 2016/583 ze dne 15. dubna 2016

Použitelná ustanovení: články 1 až 4 a příloha.

E.   ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HLUK

č. 2002/49

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí ve znění

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008 ze dne 22. října 2008

nařízení Komise (EU) 2015/996 ze dne 19. května 2015

Použitelná ustanovení: články 1 až 12, přílohy I až VI.

č. 2003/96

Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny

Použitelná ustanovení: čl. 14 odst. 1 písm. b) a odst. 2.

č. 2006/93

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/93/ES ze dne 12. prosince 2006 o regulaci provozu letadel uvedených v části II kapitoly 3 svazku 1 přílohy 16 k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví, druhé vydání (1988)

Použitelná ustanovení: články 1 až 5, přílohy I a II.

č. 598/2014

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 598/2014 ze dne 16. dubna 2014 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Unie v rámci vyváženého přístupu, kterým se zrušuje směrnice 2002/30/ES

Použitelná ustanovení: články 1 až 10, přílohy I a II.

F.   OCHRANA SPOTŘEBITELE

č. 2027/97

Nařízení Rady (ES) č. 2027/97 ze dne 9. října 1997 o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod ve znění:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 889/2002 ze dne 13. května 2002

Použitelná ustanovení: články 1 až 6 a příloha.

č. 261/2004

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91

Použitelná ustanovení: články 1 až 16.

č. 1107/2006

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě

Použitelná ustanovení: články 1 až 16, přílohy I a II.

G.   SOCIÁLNÍ ASPEKTY

č. 89/391

Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci ve znění:

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/30/ES ze dne 20. června 2007

Použitelná ustanovení – pouze ustanovení vztahující se na civilní letectví: články 1 až 16.

č. 2000/79

Směrnice Rady 2000/79/ES ze dne 27. listopadu 2000 o Evropské dohodě o organizaci pracovní doby mobilních pracovníků v civilním letectví uzavřené mezi Sdružením evropských leteckých společností (AEA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF), Evropským sdružením technických letových posádek (ECA), Evropským sdružením leteckých společností (ERA) a Mezinárodním sdružením leteckých dopravců (IACA)

Použitelná ustanovení: články 2 a 3 a příloha.

č. 2003/88

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby

Použitelná ustanovení – pouze ustanovení vztahující se na civilní letectví: články 1 až 20, 22 a 23.


(*1)  Pro nařízení (ES) č. 1070/2009 – použitelná ustanovení: články 1 až 4 s výjimkou čl. 1 odst. 4.


NAŘÍZENÍ

1.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 429/65


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/2103

ze dne 19. srpna 2021,

kterým se stanoví podrobná pravidla fungování internetového portálu podle čl. 49 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816 (1), a zejména na čl. 49 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2019/818 spolu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 (2) stanoví rámec pro zajištění interoperability mezi informačními systémy EU v oblasti hranic, víz, policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace.

(2)

Tento rámec obsahuje řadu složek interoperability, které zahrnují zpracování velkého množství citlivých osobních údajů. Je důležité, aby osoby, jejichž údaje jsou prostřednictvím těchto složek zpracovávány, mohly účinně vykonávat svá práva jako subjekty údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (3), směrnice (EU) 2016/680 (4) a nařízení (EU) 2018/1725 (5).

(3)

Aby se usnadnil výkon práv na informace, přístup k osobním údajům, jejich opravu či výmaz nebo omezení jejich zpracování, se nařízením (EU) 2019/818 zřizuje internetový portál.

(4)

Tento internetový portál by měl umožnit osobám, jejichž údaje jsou zpracovávány v detektoru vícenásobné totožnosti a které byly informovány o výskytu červeného nebo bílého propojení, získat kontaktní údaje příslušného orgánu členského státu odpovědného za manuální ověření různých totožností.

(5)

Za účelem usnadnění komunikace mezi uživatelem portálu a příslušným orgánem členského státu odpovědným za manuální ověření různých totožností by měl internetový portál rovněž obsahovat šablonu e-mailu dostupnou v jazycích stanovených tímto nařízením. Dále by měl obsahovat možnost volby jazyka (jazyků) v odpovědi.

(6)

Aby se vyjasnily příslušné povinnosti týkající se internetového portálu, mělo by toto nařízení upřesnit povinnosti Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „agentura eu-LISA“), Komise a členských států v souvislosti s tímto internetovým portálem.

(7)

Za účelem bezpečného a bezproblémového fungování tohoto internetového portálu by toto nařízení mělo stanovit pravidla pro zabezpečení informací na internetovém portále. Přístup k internetovému portálu by navíc měl být zaznamenáván do protokolu, aby se zabránilo jakémukoli zneužití.

(8)

Jelikož nařízení (EU) 2019/818 navazuje na schengenské acquis, oznámilo Dánsko, že v souladu s článkem 4 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, provedlo nařízení (EU) 2019/818 ve svém vnitrostátním právu. Je tedy tímto nařízením vázáno.

(9)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko (6). Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(10)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (7), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES (8).

(11)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (9), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (10).

(12)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (11), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (12).

(13)

Pokud jde o Kypr, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2011.

(14)

V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne 31. března 2021,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Doména a přístup

1.   Internetový portál používá doménové jméno Evropské unie “.europa.eu“.

2.   Popis internetového portálu se zpřístupní pro účely indexace hlavními veřejnými vyhledávači.

3.   Internetový portál je vedle úředních jazyků členských států veřejně dostupný alespoň v těchto jazycích: ruština, arabština, japonština, čínština, albánština, bosenština, makedonština, hindština a turečtina.

4.   Internetový portál obsahuje informace uvedené v článcích 47 a 48 nařízení (EU) 2019/818 a vyhledávací nástroj pro vyhledávání kontaktních údajů příslušného orgánu členského státu odpovědného za vytvoření červeného nebo bílého propojení po manuálním ověření různých totožností. Internetový portál může rovněž obsahovat další nezbytné informace usnadňující výkon práv uvedených v článcích 47 a 48 nařízení (EU) 2019/818.

5.   Internetový portál musí být v souladu s pravidly, pokyny a informacemi příručky Europa Web Guide Evropské komise, včetně pokynů týkajících se přístupnosti.

6.   Internetový portál neumožňuje, aby kontaktní informace orgánů byly zpřístupněny vyhledávačům a jiným automatickým nástrojům pro shromažďování kontaktních údajů.

Článek 2

Zúčastněné strany a povinnosti

1.   Agentura eu-LISA vyvine internetový portál a zajišťuje jeho technickou správu, jak je uvedeno v čl. 49 odst. 5 nařízení (EU) 2019/818, včetně hostingu, provozu a údržby internetového portálu.

2.   Komise poskytne agentuře eu-LISA obsah internetového portálu podle čl. 1 odst. 4, jakož i veškeré nezbytné opravy nebo aktualizace.

3.   Členské státy včas poskytnou agentuře eu-LISA kontaktní údaje orgánů příslušných k prověřování a zodpovídání žádostí uvedených v článcích 47 a 48 nařízení (EU) 2019/818, aby bylo možné pravidelně nahrávat a aktualizovat obsah internetového portálu, jak je uvedeno v čl. 49 odst. 4 nařízení (EU) 2019/818.

4.   Členské státy poskytnou agentuře eu-LISA jednotné kontaktní místo odpovědné za přezkum a údržbu.

5.   Agentura eu-LISA poskytnuté kontaktní údaje přezkoumá a požádá všechny členské státy, aby dostupné informace přezkoumaly za účelem aktualizace případných úprav nebo doplnění. Přezkum se provádí nejméně jednou ročně.

6.   V souvislosti se zpracováním údajů na internetovém portále jsou správcem podle čl. 4 bodu 7 nařízení (EU) 2016/679 nebo čl. 3 bodem 8 směrnice (EU) 2016/680 orgány členských států.

7.   V souvislosti se zpracováním osobních údajů na internetovém portále je zpracovatelem údajů ve smyslu čl. 3 bodu 12 nařízení (EU) 2018/1725 agentura eu-LISA.

Článek 3

Uživatelské rozhraní

1.   Internetový portál obsahuje vyhledávací nástroj, který uživatelům umožňuje vložit odkaz na orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností uvedený v čl. 34 písm. d) nařízení (EU) 2019/818 s cílem získat kontaktní údaje tohoto orgánu.

2.   Po ověření platnosti a úplnosti vstupních údajů vyhledá internetový portál kontaktní údaje tohoto orgánu v souladu s čl. 49 odst. 3 nařízení (EU) 2019/818.

3.   Aby se usnadnila komunikace s orgánem odpovědným za manuální ověření různých totožností, umožní internetový portál uživateli vytvořit žádost o informace formou šablony e-mailu prostřednictvím internetového formuláře. Šablona obsahuje pole pro jediné identifikační číslo uvedené v čl. 34 písm. c) nařízení (EU) 2019/818, aby tento orgán mohl vyhledat příslušné údaje o propojení a odpovídající záznamy.

4.   Šablona e-mailu obsahuje standardizovanou žádost o další informace, která je k dispozici v jazycích uvedených v čl. 1 odst. 3. Šablona e-mailu je uvedena v příloze. Šablona e-mailu také nabízí možnost zvolit jazyk (jazyky) odpovědi, která musí obsahovat alespoň dva jazyky, které si zvolí každý členský stát. Jazyk, v němž je šablona e-mailu, si může zvolit uživatel.

5.   Po odeslání vyplněné šablony e-mailu prostřednictvím internetového formuláře se uživateli zašle automatický potvrzující e-mail, který obsahuje kontaktní údaje orgánu odpovědného za vyřízení této žádosti a jenž dané osobě umožňuje výkon práv podle čl. 48 odst. 1 nařízení (EU) 2019/818.

Článek 4

Správa obsahu

1.   Internetový portál zajistí oddělení stránek obsahujících informace pro veřejnost od vyhledávacího nástroje a stránek, které uživateli umožňují získat kontaktní údaje orgánu odpovědného za manuální ověření různých totožností.

2.   Aby agentura eu-LISA mohla spravovat jeho obsah, musí internetový portál obsahovat zabezpečené rozhraní pro správu. Veškerý přístup k tomuto rozhraní a provedené změny se zaznamenávají do protokolu v souladu s článkem 7.

3.   Rozhraní pro správu poskytuje agentuře eu-LISA práva přidávat, upravovat nebo odstraňovat obsah internetového portálu. Toto rozhraní za žádných okolností neumožňuje agentuře eu-LISA přístup k údajům týkajícím se státních příslušníků třetích zemí, které jsou uchovávány v informačních systémech EU.

4.   Řešení pro správu obsahu musí obsahovat pracovní systém, v němž lze všechny změny připravit, zobrazit a nahrát do on-line systému pro účely zveřejnění v daném časovém okamžiku. Pracovní systém musí mít rovněž nástroje usnadňující správu obsahu a umožňující náhled na výsledek změn.

Článek 5

Bezpečnostní hlediska

1.   Internetový portál je navržen a zaveden tak, aby zajistil důvěrnost, integritu a dostupnost služeb a zabezpečil nepopiratelnost transakcí tím, že uplatní alespoň tyto zásady bezpečnosti aplikací:

a)

hloubková obrana (vrstvené bezpečnostní mechanismy);

b)

pozitivní bezpečnostní model (definování povolených transakcí a odmítnutí všech ostatních);

c)

bezpečné selhání (bezpečné zpracování chyb);

d)

spouštění s minimálními právy;

e)

bezpečnost bez zbytečných složitostí (nepoužívání složitých architektur, pokud by byl jednodušší přístup rychlejší a jednodušší);

f)

odhalování a prevence průniků (zaznamenávání do protokolu a správa všech informací relevantních z bezpečnostního hlediska) uplatňováním proaktivní kontroly ochrany informací na internetovém portále a kontaktních údajů členských států před kybernetickými útoky a únikem informací;

g)

nedůvěřovat infrastruktuře (aplikace musí provést autentizaci a autorizaci všech akcí iniciovaných z okolních informačních systémů);

h)

nedůvěřovat službám (žádné externí systémy nejsou považovány za důvěryhodné);

i)

stanovení bezpečných výchozích parametrů (prostředí softwaru a operačních systémů musí být zabezpečena v souladu s osvědčenými postupy a odvětvovými standardy).

2.   Internetový portál je navržen a zaveden také tak, aby zajistil dostupnost a integritu zaznamenávaných protokolů.

3.   Pro účely bezpečnosti a ochrany údajů obsahuje internetový portál oznámení informující uživatele o pravidlech pro používání internetového portálu a o důsledcích poskytnutí nesprávných informací. Oznámení obsahuje formulář o souhlasu s pravidly používání internetového portálu, který musí uživatel odeslat před tím, než smí internetový portál používat.

Technické a organizační zavedení internetového portálu musí být v souladu s bezpečnostním plánem, plánem kontinuity provozu a plánem pro obnovení provozu po havárii uvedenými v čl. 42 odst. 3 nařízení (EU) 2019/818.

Článek 6

Ochrana osobních údajů a práva subjektů údajů

1.   Internetový portál je v souladu s pravidly pro ochranu údajů uvedenými v nařízení EU 2016/679, nařízení (EU) 2018/1725 a směrnici (EU) 2016/680.

2.   Internetový portál obsahuje oznámení o ochraně osobních údajů. Toto oznámení by mělo být přístupné prostřednictvím k tomu určeného odkazu. Oznámení musí být rovněž přístupné z každé stránky internetového portálu. Musí být jasné a úplné.

Článek 7

Protokoly

1.   Aniž jsou dotčeny písemné záznamy uvedené v čl. 48 odst. 10 nařízení (EU) 2019/818, veškerý přístup na internetový portál se zaznamená do protokolu obsahujícího tyto informace:

a)

IP adresu systému původce požadavku;

b)

datum a čas požadavku;

c)

technické informace o prostředí použitém pro zaslání požadavku, jako je typ zařízení, verze operačního systému, model a verze prohlížeče.

2.   Informace zaznamenané do protokolu se použijí pouze pro statistické účely, jakož i ke sledování využívání internetového portálu za účelem prevence jakéhokoli zneužití.

3.   V případě přístupu do rozhraní internetového portálu pro správu se kromě údajů uvedených v odstavci 1 do protokolu zaznamenají tyto údaje:

a)

identifikace uživatele, který přistupuje k rozhraní pro správu;

b)

činnosti prováděné na internetovém portále (přidání, úprava nebo odstranění obsahu).

4.   Aby se optimalizovalo jeho využívání a výkonnost, lze při používání internetového portálu zaznamenávat do protokolu další anonymní technické informace, pokud neobsahují osobní údaje.

5.   Informace zaznamenané do protokolu v souladu s odstavci 1 a 3 se uchovávají po dobu nejvýše dvou let.

6.   Agentura eu-LISA vede a uchovává protokoly o všech operacích zpracování údajů na internetovém portále.

7.   Agentura eu-LISA, orgány členských států a agentury Unie stanoví své seznamy pracovníků, kteří mají řádné oprávnění k přístupu k protokolům o operacích zpracování údajů na internetovém portále.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 19. srpna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 85.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 27).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(6)  Toto nařízení nespadá do oblasti působnosti opatření stanovených v rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

(7)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(8)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).

(9)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(10)  Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).

(11)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

(12)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).


PŘÍLOHA

Šablona e-mailu se žádostí o informace

Šablona e-mailu:

 

KOMU: <orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností a vyhledaný portálem>

 

OD: <e-mailová adresa uživatele>

 

PŘEDMĚT: Žádost o informace týkající se detektoru vícenásobné totožnosti [červené propojení/bílé propojení]: <jediné identifikační číslo>

Text_e-mailu:

Vážená paní/Vážený pane,

prostřednictvím formuláře, který jsem obdržel/a, jsem byl/a písemně informován/a o možných nesrovnalostech v osobních údajích týkajících se mé osoby.

Vzhledem k těmto možným nesrovnalostem v informacích o mé totožnosti byl vytvořen spis s referenčním číslem < jediné identifikační číslo>.

Rád/a bych si vyžádal/a veškeré další informace týkající se tohoto případu do < datum vypočítá portál> v < jazyk (1) >na tuto e-mailová adresa.


(1)  Rozbalovací nabídka s jazykovými možnostmi, o nichž rozhodne každý členský stát.


1.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 429/72


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/2104

ze dne 19. srpna 2021,

kterým se stanoví podrobná pravidla fungování internetového portálu podle čl. 49 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

S ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV (1), a zejména na čl. 49 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2019/817 spolu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 (2) stanoví rámec pro zajištění interoperability mezi informačními systémy EU v oblasti hranic, víz, policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace.

(2)

Tento rámec obsahuje řadu složek interoperability, které zahrnují zpracování velkého množství citlivých osobních údajů. Je důležité, aby osoby, jejichž údaje jsou prostřednictvím těchto složek zpracovávány, mohly účinně vykonávat svá práva jako subjekty údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (3), směrnice (EU) 2016/680 (4) a nařízení (EU) 2018/1725 (5).

(3)

Aby se usnadnil výkon práva na informace, přístup k osobním údajům, jejich opravu či výmaz nebo omezení jejich zpracování, se nařízením (EU) 2019/817 zřizuje internetový portál.

(4)

Tento internetový portál by měl umožnit osobám, jejichž údaje jsou zpracovávány v detektoru vícenásobné totožnosti a které byly informovány o výskytu červeného nebo bílého propojení, získat kontaktní údaje příslušného orgánu členského státu odpovědného za manuální ověření různých totožností.

(5)

Za účelem usnadnění komunikace mezi uživatelem portálu a příslušným orgánem členského státu odpovědným za manuální ověření různých totožností by měl internetový portál rovněž obsahovat šablonu e-mailu dostupnou v jazycích stanovených tímto nařízením. Dále by měl obsahovat možnost volby jazyka (jazyků) v odpovědi.

(6)

Aby se vyjasnily příslušné povinnosti týkající se internetového portálu, mělo by toto nařízení upřesnit povinnosti Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „agentura eu-LISA“), Komise a členských států v souvislosti s tímto internetovým portálem.

(7)

Za účelem bezpečného a bezproblémového fungování tohoto internetového portálu by toto nařízení mělo stanovit pravidla pro zabezpečení informací na internetovém portále. Přístup k internetovému portálu by navíc měl být zaznamenáván do protokolu, aby se zabránilo jakémukoli zneužití.

(8)

Jelikož nařízení (EU) 2019/817 navazuje na schengenské acquis, oznámilo Dánsko, že v souladu s článkem 4 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, provedlo nařízení (EU) 2019/817 ve svém vnitrostátním právu. Je tedy tímto nařízením vázáno.

(9)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko (6). Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(10)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (7), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES (8).

(11)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (9), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (10).

(12)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (11), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (12).

(13)

Pokud jde o Kypr, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, představuje toto nařízení akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2011.

(14)

V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne 31. března 2021,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Doména a přístup

1.   Internetový portál používá doménové jméno Evropské unie “.europa.eu“.

2.   Popis internetového portálu se zpřístupní pro účely indexace hlavními veřejnými vyhledávači.

3.   Internetový portál je vedle úředních jazyků členských států veřejně dostupný alespoň v těchto jazycích: ruština, arabština, japonština, čínština, albánština, bosenština, makedonština, hindština a turečtina.

4.   Internetový portál obsahuje informace uvedené v článcích 47 a 48 nařízení (EU) 2019/817 a vyhledávací nástroj pro vyhledávání kontaktních údajů příslušného orgánu členského státu odpovědného za vytvoření červeného nebo bílého propojení po manuálním ověření různých totožností. Internetový portál může rovněž obsahovat další nezbytné informace usnadňující výkon práv uvedených v článcích 47 a 48 nařízení (EU) 2019/817.

5.   Internetový portál musí být v souladu s pravidly, pokyny a informacemi příručky Europa Web Guide Evropské komise, včetně pokynů týkajících se přístupnosti.

6.   Internetový portál neumožňuje, aby kontaktní informace orgánů byly zpřístupněny vyhledávačům a jiným automatickým nástrojům pro shromažďování kontaktních údajů.

Článek 2

Zúčastněné strany a povinnosti

1.   Agentura eu-LISA vyvine internetový portál a zajišťuje jeho technickou správu, jak je uvedeno v čl. 49 odst. 5 nařízení (EU) 2019/817, včetně hostingu, provozu a údržby internetového portálu.

2.   Komise poskytne agentuře eu-LISA obsah internetového portálu podle čl. 1 odst. 4, jakož i veškeré nezbytné opravy nebo aktualizace.

3.   Členské státy včas poskytnou agentuře eu-LISA kontaktní údaje orgánů příslušných k prověřování a zodpovídání žádostí uvedených v článcích 47 a 48 nařízení (EU) 2019/817, aby bylo možné pravidelně nahrávat a aktualizovat obsah internetového portálu, jak je uvedeno v čl. 49 odst. 4 nařízení (EU) 2019/817.

4.   Členské státy poskytnou agentuře eu-LISA jednotné kontaktní místo odpovědné za přezkum a údržbu.

5.   Agentura eu-LISA poskytnuté kontaktní údaje přezkoumá a požádá všechny členské státy, aby dostupné informace přezkoumaly za účelem aktualizace případných úprav nebo doplnění. Přezkum se provádí nejméně jednou ročně.

6.   V souvislosti se zpracováním údajů na internetovém portále jsou správcem podle čl. 4 bodu 7 nařízení (EU) 2016/679 nebo čl. 3 bodem 8 směrnice (EU) 2016/680 orgány členských států.

7.   V souvislosti se zpracováním osobních údajů na internetovém portále je zpracovatelem údajů ve smyslu čl. 3 bodu 12 nařízení (EU) 2018/1725 agentura eu-LISA.

Článek 3

Uživatelské rozhraní

1.   Internetový portál obsahuje vyhledávací nástroj, který uživatelům umožňuje vložit odkaz na orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností uvedený v čl. 34 písm. d) nařízení (EU) 2019/817 s cílem získat kontaktní údaje tohoto orgánu.

2.   Po ověření platnosti a úplnosti vstupních údajů vyhledá internetový portál kontaktní údaje tohoto orgánu v souladu s čl. 49 odst. 3 nařízení (EU) 2019/817.

3.   Aby se usnadnila komunikace s orgánem odpovědným za manuální ověření různých totožností, umožní internetový portál uživateli vytvořit žádost o informace formou šablony e-mailu prostřednictvím internetového formuláře. Šablona obsahuje pole pro jediné identifikační číslo uvedené v čl. 34 písm. c) nařízení (EU) 2019/817, aby tento orgán mohl vyhledat příslušné údaje o propojení a odpovídající záznamy.

4.   Šablona e-mailu obsahuje standardizovanou žádost o další informace, která je k dispozici v jazycích uvedených v čl. 1 odst. 3. Šablona e-mailu je uvedena v příloze. Šablona e-mailu také nabízí možnost zvolit jazyk (jazyky) odpovědi, která musí obsahovat alespoň dva jazyky, které si zvolí každý členský stát. Jazyk, v němž je šablona e-mailu, si může zvolit uživatel.

5.   Po odeslání vyplněné šablony e-mailu prostřednictvím internetového formuláře se uživateli zašle automatický potvrzující e-mail, který obsahuje kontaktní údaje orgánu odpovědného za vyřízení této žádosti a jenž dané osobě umožňuje výkon práv podle čl. 48 odst. 1 nařízení (EU) 2019/817.

Článek 4

Správa obsahu

1.   Internetový portál zajistí oddělení stránek obsahujících informace pro veřejnost od vyhledávacího nástroje a stránek, které uživateli umožňují získat kontaktní údaje orgánu odpovědného za manuální ověření různých totožností.

2.   Aby agentura eu-LISA mohla spravovat jeho obsah, musí internetový portál obsahovat zabezpečené rozhraní pro správu. Veškerý přístup k tomuto rozhraní a provedené změny se zaznamenávají do protokolu v souladu s článkem 7.

3.   Rozhraní pro správu poskytuje agentuře eu-LISA práva přidávat, upravovat nebo odstraňovat obsah internetového portálu. Toto rozhraní za žádných okolností neumožňuje agentuře eu-LISA přístup k údajům týkajícím se státních příslušníků třetích zemí, které jsou uchovávány v informačních systémech EU.

4.   Řešení pro správu obsahu musí obsahovat pracovní systém, v němž lze všechny změny připravit, zobrazit a nahrát do on-line systému pro účely zveřejnění v daném časovém okamžiku. Pracovní systém musí mít rovněž nástroje usnadňující správu obsahu a náhled na výsledek změn.

Článek 5

Bezpečnostní hlediska

1.   Internetový portál je navržen a zaveden tak, aby zajistil důvěrnost, integritu a dostupnost služeb a zabezpečil nepopiratelnost transakcí tím, že uplatní alespoň tyto zásady bezpečnosti aplikací:

a)

hloubková obrana (vrstvené bezpečnostní mechanismy);

b)

pozitivní bezpečnostní model (definování povolených transakcí a odmítnutí všech ostatních);

c)

bezpečné selhání (bezpečné zpracování chyb);

d)

spouštění s minimálními právy;

e)

bezpečnost bez zbytečných složitostí (nepoužívání složitých architektur, pokud by byl jednodušší přístup rychlejší a jednodušší);

f)

odhalování a prevence průniků (zaznamenávání do protokolu a správa všech informací relevantních z bezpečnostního hlediska) uplatňováním proaktivní kontroly ochrany informací na internetovém portále a kontaktních údajů členských států před kybernetickými útoky a únikem informací;

g)

nedůvěřovat infrastruktuře (aplikace musí provést autentizaci a autorizaci všech akcí iniciovaných z okolních informačních systémů);

h)

nedůvěřovat službám (žádné externí systémy nejsou považovány za důvěryhodné);

i)

stanovení bezpečných výchozích parametrů (prostředí softwaru a operačních systémů musí být zabezpečena v souladu s osvědčenými postupy a odvětvovými standardy).

2.   Internetový portál je navržen a zaveden také tak, aby zajistil dostupnost a integritu zaznamenávaných protokolů.

3.   Pro účely bezpečnosti a ochrany údajů obsahuje internetový portál oznámení informující uživatele o pravidlech pro používání internetového portálu a o důsledcích poskytnutí nesprávných informací. Oznámení obsahuje formulář o souhlasu s pravidly používání internetového portálu, který musí uživatel odeslat před tím, než smí internetový portál používat.

Technické a organizační zavedení internetového portálu musí být v souladu s bezpečnostním plánem, plánem kontinuity provozu a plánem pro obnovení provozu po havárii uvedenými v čl. 42 odst. 3 nařízení (EU) 2019/817.

Článek 6

Ochrana osobních údajů a práva subjektů údajů

1.   Internetový portál je v souladu s pravidly pro ochranu údajů uvedenými v nařízení (EU) 2016/679, nařízení (EU) 2018/1725 a směrnici (EU) 2016/680.

2.   Internetový portál obsahuje oznámení o ochraně osobních údajů. Toto oznámení by mělo být přístupné prostřednictvím k tomu určeného odkazu. Oznámení musí být rovněž přístupné z každé stránky internetového portálu. Musí být jasné a úplné.

Článek 7

Protokoly

1.   Aniž jsou dotčeny písemné záznamy uvedené v čl. 48 odst. 10 nařízení (EU) 2019/817, veškerý přístup na internetový portál se zaznamená do protokolu obsahujícího tyto informace:

a)

IP adresu systému původce požadavku;

b)

datum a čas požadavku;

c)

technické informace o prostředí použitém pro zaslání požadavku, jako je typ zařízení, verze operačního systému, model a verze prohlížeče.

2.   Informace zaznamenané do protokolu se použijí pouze pro statistické účely, jakož i ke sledování využívání internetového portálu za účelem prevence jakéhokoli zneužití.

3.   V případě přístupu do rozhraní internetového portálu pro správu se kromě údajů uvedených v odstavci 1 do protokolu zaznamenají tyto údaje:

a)

identifikace uživatele, který přistupuje k rozhraní pro správu;

b)

činnosti prováděné na internetovém portále (přidání, úprava nebo odstranění obsahu).

4.   Aby se optimalizovalo jeho využívání a výkonnost, lze při používání internetového portálu zaznamenávat do protokolu další anonymní technické informace, pokud neobsahují osobní údaje.

5.   Informace zaznamenané do protokolu v souladu s odstavci 1 a 3 se uchovávají po dobu nejvýše dvou let.

6.   Agentura eu-LISA vede a uchovává protokoly o všech operacích zpracování údajů na internetovém portále.

7.   eu-LISA, the Member State authorities and Union agencies shall each define the list of staff duly authorised to access the data processing operations logs of the web portal.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 19. srpna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 27.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 85).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(6)  Toto nařízení nespadá do oblasti působnosti opatření stanovených v rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

(7)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(8)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).

(9)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(10)  Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).

(11)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

(12)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).


PŘÍLOHA

Šablona e-mailu se žádostí o informace

Šablona e-mailu:

KOMU: <orgán odpovědný za manuální ověření různých totožností a vyhledaný portálem>

OD: <e-mailová adresa uživatele>

PŘEDMĚT: Žádost o informace týkající se detektoru vícenásobné totožnosti [červené propojení/bílé propojení]: <jediné identifikační číslo>

Text_e-mailu:

Vážená paní/Vážený pane,

prostřednictvím formuláře, který jsem obdržel/a, jsem byl/a písemně informován/a o možných nesrovnalostech v osobních údajích týkajících se mé osoby.

Vzhledem k těmto možným nesrovnalostem v informacích o mé totožnosti byl vytvořen spis s referenčním číslem < jediné identifikační číslo>.

Rád/a bych si vyžádal/a veškeré další informace týkající se tohoto případu do < datum vypočítá portál> v < jazyk (1) >na tuto e-mailová adresa.


(1)  Rozbalovací nabídka s jazykovými možnostmi, o nichž rozhodne každý členský stát.


1.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 429/79


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/2105

ze dne 28. září 2021,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vymezením metodiky pro vykazování sociálních výdajů

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (1), a zejména na čl. 29 odst. 4 písm. b) a článek 33 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem Nástroje pro oživení a odolnost (dále jen „tento nástroj“) je poskytovat účinnou a významnou finanční podporu pro intenzivnější provádění udržitelných reforem a souvisejících veřejných investic v členských státech. Tento nástroj je specializovaným nástrojem určeným k řešení nepříznivých sociálních a hospodářských účinků a důsledků krize způsobené onemocněním COVID-19 v Unii.

(2)

Tento nástroj podporuje hospodářské a sociální oživení a přispívá mimo jiné k boji proti chudobě a nerovnostem a k řešení nezaměstnanosti, vytváření kvalitních a stabilních pracovních míst, zlepšení kapacity zdravotní péče a lepším politikám pro příští generaci, včetně politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

(3

Tento nástroj bude konkrétně podporovat členské státy při provádění opatření v souladu s evropským pilířem sociálních práv a s iniciativami Unie v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a zdraví a v sociální oblasti, jako je zejména Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv (2) (3), sdělení o podpoře zaměstnanosti mladých lidí (4) a doporučení s názvem „Most k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi“ (5), doporučení o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (6), doporučení o zavedení evropské záruky pro děti (7), Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 (8), Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (9), Evropský prostor vzdělávání (10) a akční plán digitálního vzdělávání (11), akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025 (12), strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů (13), strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 (14), strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025 (15), sdělení o vytvoření evropské zdravotní unie (16), Farmaceutická strategie pro Evropu (17) a Evropský plán boje proti rakovině (18).

(4)

V této souvislosti je důležité mít možnost podávat zprávy o těch reformách a investicích financovaných tímto nástrojem, které mají sociální rozměr. Podle čl. 29 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) 2021/241 má Komise vymezit metodiku pro vykazování sociálních výdajů v rámci tohoto nástroje, včetně výdajů na děti a mládež.

(5)

Podle čl. 31 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) 2021/241 by výroční zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě měla obsahovat informace o výdajích financovaných z tohoto nástroje v rámci šesti pilířů uvedených v článku 3 uvedeného nařízení, mezi něž patří sociální výdaje, včetně výdajů na děti a mládež.

(6)

Metodika by měla sestávat ze dvou kroků: za prvé by každá reforma a investice zahrnutá do plánu členského státu pro oživení a odolnost, která má primární sociální rozměr, měla být Komisí, v případě potřeby po konzultaci s dotčeným členským státem, propojena s jednou z devíti oblastí sociální politiky spadajících do čtyř širších sociálních kategorií uvedených v příloze; za druhé by mělo být každé opatření sociální povahy, které zahrnuje zaměření na děti a mládež a rovněž na rovnost žen a mužů, jelikož nařízení (EU) 2021/241 klade na rovnost žen a mužů důraz, speciálně označeno, což umožní vykazovat specificky výdaje zaměřené na děti a mládež, resp. na rovnost žen a mužů.

(7)

Vzhledem k tomu, že metodika pro vykazování sociálních výdajů by měla být funkční nejpozději dne 31. prosince 2021, a aby bylo možné začít opatření stanovená v tomto nařízení uplatňovat co nejrychleji, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vymezení metodiky

1.   Metodika pro vykazování sociálních výdajů v rámci tohoto nástroje, včetně výdajů na děti a mládež a na rovnost žen a mužů, vychází z odhadovaných výdajů uvedených ve schválených plánech pro oživení a odolnost a z kroků uvedených v odstavcích 2, 3 a 4.

2.   Reformy a investice s primárním sociálním rozměrem se přiřadí k jedné z devíti oblastí sociální politiky uvedených v příloze. Každá oblast sociální politiky se přiřadí k širší sociální kategorii. Každá reforma nebo investice může být propojena pouze s jednou oblastí sociální politiky, a tedy s jednou sociální kategorií.

3.   Každé opatření sociální povahy, které zahrnuje zaměření na děti a mládež, se speciálně označí tak, aby bylo možné následně vykazovat specificky výdaje na děti a mládež v rámci tohoto nástroje.

4.   Každé opatření sociální povahy, které zahrnuje zaměření na rovnost žen a mužů, se speciálně označí tak, aby bylo možné následně vykazovat specificky výdaje na rovnost žen a mužů v rámci tohoto nástroje.

5.   Oblasti sociální politiky a sociální kategorie a speciální označení pro určení opatření sociální povahy, která zahrnují zaměření na děti a mládež a na rovnost žen a mužů, jak je uvedeno v odstavcích 2, 3 a 4, jsou uvedeny v příloze.

6.   Komise použije tuto metodiku ve výroční zprávě uvedené v čl. 31 odst. 3 nařízení (EU) 2021/241 k poskytnutí informací o sociálních výdajích, včetně výdajů na děti a mládež a na rovnost žen a mužů, financovaných z tohoto nástroje.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. září 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.

(2)  (COM/2021/102 final, 4.3.2021)

(3)  Úř. věst. L 80, 8.3.2021, s. 1.a doporučení o účinné aktivní podpoře zaměstnanosti po krizi COVID-19 (EASE) Doporučení Komise (EU) 2021/402 ze dne 4. března 2021 o účinné aktivní podpoře zaměstnanosti po krizi COVID-19 (C(2021) 1372 final).

(4)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Podpora zaměstnanosti mladých lidí: most k pracovním místům pro příští generaci (COM(2020) 276 final, 1.7.2020).

(5)  Doporučení Rady ze dne 30. října 2020 o mostu k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi a o nahrazení doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (Úř. věst. C 372, 4.11.2020, s. 1).

(6)  Doporučení Rady ze dne 24. listopadu 2020 o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (Úř. věst. C 417, 2.12.2020, s. 1).

(7)  Čeká se na přijetí Radou (COM(2021) 137 final, 24.3.2021).

(8)  COM(2021) 101 final, 3.3.2021.

(9)  COM(2020) 274 final, 1.7.2020.

(10)  Usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) (Úř. věst. C 66, 26.2.2021, s. 1).

(11)  COM(2020) 624 final, 30.9.2020.

(12)  COM(2020) 565 final, 18.9.2020.

(13)  COM(2020) 620 final, 7.10.2020.

(14)  COM(2020) 152 final, 5.3.2020.

(15)  COM(2020) 698 final, 12.11.2020.

(16)  COM(2020) 724 final, 11.11.2020.

(17)  COM(2020) 761 final, 25.11.2020.

(18)  COM(2021) 44 final, 3.2.2021.


PŘÍLOHA

Metodika pro vykazování sociálních výdajů, včetně výdajů na děti a mládež a na rovnost žen a mužů

1.   

Komise přiřadí každé opatření, jež má primární sociální rozměr, pouze k jedné z těchto devíti oblastí sociální politiky:

Devět oblastí politiky v rámci čtyř hlavních sociálních kategorií

Sociální kategorie: Zaměstnanost a dovednosti

1.

Vzdělávání dospělých, včetně dalšího odborného vzdělávání a přípravy; uznávání a ověřování dovedností

2.

Podpora zaměstnanosti a tvorba pracovních míst, včetně pobídek k zaměstnávání a profesnímu přechodu a podpory samostatné výdělečné činnosti

3.

Modernizace institucí trhu práce, včetně infrastruktury, služeb zaměstnanosti a prognózy potřeb dovedností a inspektorátů práce; ochrana a organizace zaměstnanosti; sociální dialog a mechanismy stanovování mezd; přizpůsobení pracovišť

Sociální kategorie: Vzdělávání a péče o děti

4.

Předškolní vzdělávání a péče: přístupnost, cenová dosažitelnost, kvalita a inkluzivnost, včetně digitalizace a infrastruktury

5.

Všeobecné, odborné a vysokoškolské vzdělávání: přístupnost, cenová dosažitelnost, kvalita a inkluzivnost, včetně digitalizace a infrastruktury

Sociální kategorie: Zdravotní a dlouhodobá péče

6.

Zdravotní péče: odolnost, udržitelnost, přiměřenost, dostupnost, přístupnost, cenová dosažitelnost a kvalita, včetně digitalizace a infrastruktury

7.

Dlouhodobá péče: odolnost, udržitelnost, přiměřenost, dostupnost, přístupnost, cenová dosažitelnost a kvalita, včetně digitalizace a infrastruktury

Sociální kategorie: Sociální politika

8.

Sociální bydlení a další sociální infrastruktura

9.

Sociální ochrana, včetně sociálních služeb a integrace zranitelných skupin

2.   

Každé opatření sociální povahy, které zahrnuje zaměření na děti a mládež, Komise speciálně označí tak, aby bylo možné specificky vykazovat výdaje na děti a mládež v rámci tohoto nástroje.

3.   

Každé opatření sociální povahy, které zahrnuje zaměření na rovnost žen a mužů, Komise speciálně označí tak, aby bylo možné specificky vykazovat výdaje na rovnost žen a mužů v rámci tohoto nástroje.


1.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 429/83


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/2106

ze dne 28. září 2021,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, stanovením společných ukazatelů a podrobných prvků srovnávacího přehledu oživení a odolnosti

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (1), a zejména na čl. 29 odst. 4 písm. a) a čl. 30 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem Nástroje pro oživení a odolnost (dále jen „tento nástroj“) je poskytovat účinnou a významnou finanční podporu pro intenzivnější provádění udržitelných reforem a souvisejících veřejných investic v členských státech. Tento nástroj je specializovaným nástrojem určeným k řešení nepříznivých účinků a důsledků krize způsobené onemocněním COVID-19 v Unii.

(2)

Podle článku 29 nařízení (EU) 2021/241 má být provádění tohoto nástroje sledováno a hodnoceno prostřednictvím společných ukazatelů. Tyto ukazatele se mají používat pro podávání zpráv o pokroku a pro účely sledování a hodnocení tohoto nástroje, pokud jde o plnění obecného a specifického cíle, jak jsou uvedeny v článku 4 nařízení (EU) 2021/241. Členské státy mají Komisi podávat o společných ukazatelích zprávy.

(3)

Podle článku 30 nařízení (EU) 2021/241 má mít systém vykazování výkonnosti tohoto nástroje podobu srovnávacího přehledu oživení a odolnosti (dále jen „srovnávací přehled“). Srovnávací přehled má zachycovat pokrok při provádění plánů členských států pro oživení a odolnost v každém ze šesti pilířů oblasti působnosti tohoto nástroje podle článku 3 uvedeného nařízení a ve vztahu ke společným ukazatelům. Srovnávací přehled má být zpřístupněn veřejnosti ve formě internetových stránek nebo internetového portálu a má být dvakrát ročně aktualizován.

(4)

Články 29 a 30 nařízení (EU) 2021/241 spolu úzce souvisejí, jelikož společné ukazatele budou tvořit významnou část obsahu srovnávacího přehledu, jak stanoví čl. 30 odst. 3 nařízení (EU) 2021/241. Aby se zajistila soudržnost mezi uvedenými ustanoveními, která by měla vstoupit v platnost současně, usnadnil se komplexní pohled na požadavky na podávání zpráv pro členské státy a zjednodušilo se uplatňování uvedeného nařízení, je nezbytné zahrnout ustanovení doplňující uvedené články do jediného nařízení v přenesené pravomoci.

(5)

Cílem srovnávacího přehledu je transparentním způsobem poskytovat syntetické informace o pokroku při provádění tohoto nástroje a vnitrostátních plánů pro oživení a odolnost, které byly schváleny prostřednictvím příslušných prováděcích rozhodnutí Rady. Má sloužit jako základ pro dialog o oživení a odolnosti s Evropským parlamentem podle článku 26 nařízení (EU) 2021/241.

(6)

Podle článku 27 nařízení (EU) 2021/241 mají členské státy dvakrát ročně v rámci evropského semestru podávat zprávu o pokroku dosaženém při plnění svých plánů pro oživení a odolnost a o společných ukazatelích. Aby mohl být srovnávací přehled aktualizován na základě nejnovějších dostupných údajů a se stejným harmonogramem pro všechny členské státy, čímž se zajistí rovné zacházení, měly by být tyto zprávy podávány za všechny členské státy ve stejnou dobu, v souladu s harmonogramem evropského semestru.

(7)

Seznam společných ukazatelů v příloze je navržen tak, aby zahrnoval všechny plány pro oživení a odolnost, avšak vykazování konkrétního společného ukazatele daným členským státem je relevantní pouze v rozsahu, v jakém v jeho plánu existují odpovídající opatření. Komise a dotčený členský stát by měly projednat případnou nerelevanci určitého společného ukazatele pro plán pro oživení a odolnost. Vzhledem k tomu, že každý společný ukazatel je obecně relevantní pro velkou většinu členských států, očekává se, že každý členský stát bude podávat zprávy o většině ukazatelů.

(8)

Společné ukazatele by měly být definovány dostatečně podrobně, aby se zajistilo, že údaje shromážděné členskými státy budou srovnatelné a mohou být agregovány pro znázornění provádění tohoto nástroje na úrovni Unie. Jsou-li společné ukazatele uváděny na úrovni jednotlivých členských států, měly by být prezentovány v relativním vyjádření, přičemž by měly vycházet rovněž z údajů Eurostatu, aby se zabránilo zavádějícím srovnáním mezi členskými státy v důsledku odlišného rozsahu nebo povahy plánů pro oživení a odolnost.

(9)

Podle článku 28 nařízení (EU) 2021/241 by měla Komise a dotčené členské státy posilovat synergie a zajišťovat účinnou koordinaci mezi tímto nástrojem a ostatními programy a nástroji Unie. Ukazatele obsažené ve srovnávacím přehledu by proto měly být pokud možno soudržné s ukazateli používanými pro jiné fondy Unie.

(10)

Podle článku 29 nařízení (EU) 2021/241 musí být sledování provádění cílené a přiměřené činnostem uskutečňovaným v rámci tohoto nástroje. Systém Komise pro podávání zpráv o výkonnosti by proto měl zajistit, aby údaje pro sledování provádění činností a výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem by příjemcům finančních prostředků Unie měly být uloženy přiměřené požadavky na podávání zpráv.

(11)

Ostatní prvky srovnávacího přehledu by měla sestavit Komise s pomocí informací shromážděných během procesu sledování provádění plánů pro oživení a odolnost a tohoto nástroje. Tím by se měla zajistit srovnatelnost údajů.

(12)

Vzhledem k tomu, že srovnávací přehled by měl být uveden do provozu nejpozději dne 31. prosince 2021, a aby bylo možné začít opatření stanovená v tomto nařízení uplatňovat co nejrychleji, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Obsah srovnávacího přehledu oživení a odolnosti a seznam společných ukazatelů

Srovnávací přehled zachycuje pokrok při provádění plánů pro oživení a odolnost v každém ze šesti pilířů uvedených v článku 3 nařízení (EU) 2021/241 a tento pokrok se měří zejména těmito prostředky:

a)

plnění milníků a cílů odrážejících provádění reforem a investic stanovených v přijatých prováděcích rozhodnutích Rady, a to sestavením seznamu milníků a cílů, které byly uspokojivě splněny, uvedením jejich počtu a procentního podílu na celkovém počtu milníků a cílů stanovených v uvedených prováděcích rozhodnutích Rady. V této souvislosti lze rovněž podat zprávu o tom, jak plnění těchto milníků a cílů přispívá k provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země;

b)

výdaje financované tímto nástrojem, a to i v rámci každého z pilířů uvedených v článku 3 nařízení (EU) 2021/241, včetně sociálních výdajů na základě metodiky definované v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2105 (2), podle rozpisu odhadovaných výdajů uvedených ve schválených plánech pro oživení a odolnost;

c)

stav každého plánu pro oživení a odolnost;

d)

pokrok při vyplácení finančních příspěvků a půjček;

e)

tematické analýzy opatření obsažených v plánech pro oživení a odolnost a příklady ilustrující pokrok při jejich provádění v rámci šesti pilířů;

f)

společné ukazatele uvedené v příloze, které se použijí pro podávání zpráv o pokroku a pro účely sledování a hodnocení tohoto nástroje, pokud jde o plnění obecného a specifického cíle.

Článek 2

Podávání zpráv

1.   Aby mohl být srovnávací přehled, včetně společných ukazatelů, dvakrát ročně konzistentně a jednotně aktualizován, podají všechny členské státy Komisi v rámci evropského semestru dvakrát ročně zprávu o pokroku dosaženém při plnění svých plánů pro oživení a odolnost, včetně provozních ujednání, a o společných ukazatelích.

2.   Zprávy o pokroku dosaženém při plnění jejich plánů pro oživení a odolnost se podávají každoročně zpravidla do poloviny dubna a do začátku října a nejpozději do 30. dubna, resp. do 15. října. Vykazované období zahrnuje celé období provádění plánu, v příslušných případech od 1. února 2020.

3.   Podávání zpráv za účelem aktualizace společných ukazatelů proběhne každý rok do 28. února a 31. srpna. Vykazované období zahrnuje celé období provádění plánu, v příslušných případech od 1. února 2020 do příslušných lhůt 31. prosince a 30. června každého roku.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. září 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2105 ze dne 28. září 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vymezením metodiky pro vykazování sociálních výdajů (viz strana 79 v tomto čísle Úředního věstníku).


PŘÍLOHA

Seznam společných ukazatelů

Společné ukazatele budou odrážet pokrok při plnění cílů tohoto nástroje v rámci reforem a investic zahrnutých do plánů pro oživení a odolnost. Jedno opatření může přispívat k několika společným ukazatelům. Pokud plán členského státu pro oživení a odolnost neobsahuje žádné opatření přispívající k některým z níže uvedených ukazatelů, projedná tento členský stát s Komisí, zda se bude ukazatel vykazovat jako „ukazatel, který se nepoužije“.

Číslo

Společný ukazatel týkající se podpory z Nástroje pro oživení a odolnost

Pilíře Nástroje pro oživení a odolnost

Vysvětlení

Jednotka

1

Úspory ve spotřebě primární energie za rok

Pilíř 1

Pilíř 3

Celkové roční snížení spotřeby primární energie u podporovaných subjektů díky podpoře z opatření v rámci tohoto nástroje. Výchozí hodnota odkazuje na roční spotřebu primární energie před intervencí a dosažená hodnota odkazuje na roční spotřebu primární energie za rok následující po intervenci. U budov musí být intervence dostatečně zdokumentovány, aby bylo možné tyto hodnoty vypočítat, například pomocí certifikátů energetické náročnosti nebo jiných systémů pro sledování splňujících kritéria podle čl. 10 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (1) (směrnice o energetické náročnosti budov). U procesů v podnicích se roční spotřeba primární energie zdokumentuje na základě energetických auditů v souladu s článkem 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (2) (směrnice o energetické účinnosti) nebo jinými příslušnými technickými specifikacemi.

Veřejné budovy jsou definovány jako budovy ve vlastnictví veřejných orgánů a budovy ve vlastnictví neziskové organizace za předpokladu, že tyto subjekty sledují cíle obecného zájmu, jako je vzdělávání, zdraví, životní prostředí a doprava. Jedná se například o výstavbu pro veřejnou správu, školy, nemocnice atd.

MWh/rok

2

Dodatečně instalovaná provozní kapacita pro energii z obnovitelných zdrojů

Pilíř 1

Pilíř 3

Dodatečně instalovaná kapacita pro energii z obnovitelných zdrojů díky podpoře z opatření v rámci tohoto nástroje, která je funkční (tj. je případně připojena k síti a je plně připravena vyrábět nebo již vyrábí energii). Výrobní kapacitou se podle definice Eurostatu (3) rozumí „čistý maximální elektrický výkon“.

Energií z obnovitelných zdrojů se rozumí „energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, energie slunečního záření (termální a fotovoltaická), geotermální, energie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, energie vody, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu“ (viz směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001 (4)). Ukazatel rovněž zachycuje kapacitu elektrolyzéru pro výrobu vodíku vybudovaného s podporou opatření v rámci tohoto nástroje. Ukazatel se shromažďuje a vykazuje zvlášť pro i) kapacitu pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a ii) kapacitu elektrolyzéru pro výrobu vodíku.

MW

3

Infrastruktura pro alternativní paliva (výdejní/dobíjecí stojany)

Pilíř 1

Pilíř 3

Počet výdejních/dobíjecích stojanů (nových nebo modernizovaných) pro čistá vozidla podpořených opatřeními v rámci tohoto nástroje.

Dobíjecím stojanem se rozumí rozhraní schopné dobíjet v určitém okamžiku jedno elektrické vozidlo nebo u něhož je možno provést výměnu baterie v určitém okamžiku u jednoho elektrického vozidla. Výdejním stojanem se rozumí výdejní zařízení pro poskytování alternativního paliva prostřednictvím pevného nebo mobilního zařízení.

Alternativní paliva jsou definována tak, aby zahrnovala paliva nebo zdroje energie, které slouží alespoň zčásti jako náhrada zdrojů fosilní ropy v dodávkách energie pro dopravu a které mají potenciál přispět k její dekarbonizaci a zvýšit environmentální výkonnost odvětví dopravy a které jsou v souladu se směrnicí 2018/2001 (5).

Ukazatel se shromažďuje a vykazuje zvlášť pro i) dobíjecí a ii) výdejní stojany. V rámci výdejních stojanů se vykazují zvlášť iii) vodíkové výdejní stojany.

Výdejní/dobíjecí stojany

4

Obyvatelé, kteří mají prospěch z opatření na ochranu před povodněmi, požáry a jinými přírodními katastrofami souvisejícími s klimatem

Pilíř 1

Pilíř 4

Obyvatelé žijící v oblastech, kde je vybudována nebo výrazně modernizována ochranná infrastruktura (včetně zelené infrastruktury a přírodních řešení pro přizpůsobení se změně klimatu) díky podpoře prostřednictvím opatření v rámci tohoto nástroje s cílem snížit zranitelnost vůči povodním, požárům a jiným přírodním rizikům souvisejícím s klimatem (bouře, sucha, vlny veder). Ukazatel zahrnuje ochranná opatření, která jsou jasně lokalizována ve vysoce rizikových oblastech a která přímo řeší specifická rizika, na rozdíl od obecnějších opatření prováděných na celostátní nebo regionální úrovni. U povodní ukazatel uvádí počet ohrožených místních obyvatel.

Osoby

5

Zvýšení počtu obydlí s přístupem k internetu poskytovaným prostřednictvím sítí s velmi vysokou kapacitou

Pilíř 2

Pilíř 4

Celkový počet obydlí s přístupem k sítím s velmi vysokou kapacitou podle definice v pokynech sdružení BEREC pro sítě s velmi vysokou kapacitou (BoR (20) 165 (6)), která před podporou prostřednictvím opatření v rámci tohoto nástroje měla přístup pouze k pomalejšímu připojení nebo neměla žádný přístup k internetu. Zohlední se rovněž pokrytí sítí 5G a modernizace na gigabitovou rychlost. Zlepšení přístupu k internetu musí být přímým důsledkem podpory prostřednictvím opatření v rámci tohoto nástroje. Ukazatel měří obydlí s možností přístupu, a nikoli skutečné využití.

Obydlím se rozumí „místnost nebo soubor místností ve stálé budově nebo strukturálně oddělené části budovy, která je (…) určena k bydlení jedné soukromé domácnosti po celý rok“ (7) (viz Komise (Eurostat)).

Ukazatel nezahrnuje kolektivní obydlí, jako jsou nemocnice, domovy důchodců, rezidenční zařízení, věznice, vojenské kasárny, náboženské instituce, domovy s pečovatelskou službou, ubytovny pracovníků atd.

Obydlí

6

Podniky podporované při vývoji nebo využívání digitálních produktů, služeb a aplikací

Pilíř 2

Pilíř 3

Počet podniků podporovaných za účelem vývoje nebo využívání nových nebo výrazně modernizovaných služeb, produktů a procesů založených na digitálních technologiích, a to díky podpoře prostřednictvím opatření v rámci tohoto nástroje. Zahrnuje pokročilé digitální technologie, jako je automatizace, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, blockchain, cloudové a edge infrastruktury a datové prostory, kvantová a vysoce výkonná výpočetní technika. Významné modernizace se vztahují pouze na nové funkce. Informace se proto shromažďují zvlášť i) pro podniky podporované při vývoji digitálních technologií a řešení a ii) pro podniky podporované při využívání digitálních řešení k transformaci svých služeb, produktů nebo procesů. Shromažďují se rovněž podle velikosti podniku.

Podnik se započítá jednou bez ohledu na to, kolikrát obdrží podporu na digitalizaci prostřednictvím opatření v rámci tohoto nástroje.

Podnik a členění podle velikosti podniku jsou vymezeny podle definice přijaté pro ukazatel 9.

Podniky

7

Uživatelé nových a modernizovaných veřejných digitálních služeb a aplikací

Pilíř 2

Pilíř 5

Počet uživatelů digitálních veřejných služeb, produktů a procesů nově vyvinutých nebo výrazně modernizovaných díky podpoře prostřednictvím opatření v rámci tohoto nástroje. Významné modernizace se vztahují pouze na nové funkce. Ukazatel má výchozí hodnotu 0 pouze v případě, že digitální služba, produkt nebo proces jsou nové. Uživateli se rozumí klienti veřejných služeb a uživatelé produktů nově vyvinutých nebo modernizovaných díky podpoře prostřednictvím opatření v rámci tohoto nástroje a zaměstnanci veřejné instituce používající digitální procesy nově vyvinuté nebo výrazně modernizované díky podpoře prostřednictvím opatření v rámci tohoto nástroje. Nelze-li identifikovat jednotlivé uživatele, započítání téhož klienta, který využil online službu několikrát, se nepovažuje za dvojí započtení.

Uživatelé/rok

8

Výzkumní pracovníci, kteří pracují v podpořených výzkumných zařízeních

Pilíř 3

Počet výzkumných pracovníků, kteří v rámci své činnosti přímo využívají veřejné nebo soukromé výzkumné zařízení nebo vybavení, pro něž je poskytována podpora prostřednictvím opatření v rámci tohoto nástroje. Ukazatel se měří pomocí ročních ekvivalentů plného pracovního úvazku (FTE) vypočtených podle metodiky uvedené v manuálu Frascati (OECD) 2015.

Podpora musí zajistit zlepšení výzkumného zařízení nebo kvality výzkumného vybavení. Vyloučeny jsou náhrady bez zvýšení kvality, stejně jako údržba.

Nezapočítávají se neobsazená místa ve výzkumu a vývoji ani podpůrný personál pro výzkum a vývoj (tj. pracovní místa, která se přímo nepodílejí na činnostech výzkumu a vývoje).

Roční FTE zaměstnanců ve výzkumu a vývoji je vymezen jako poměr počtu odpracovaných hodin skutečně strávených na výzkumu a vývoji v průběhu kalendářního roku vydělený celkovým počtem hodin, které jednotlivec nebo skupina obvykle odpracovali ve stejném období. Na základě dohody nemůže osoba zastávat více než jeden plný pracovní úvazek v oblasti výzkumu a vývoje dvakrát ročně. Počet obvykle odpracovaných hodin se určí na základě normativní/zákonné pracovní doby. Osoba pracující na plný úvazek musí být identifikována s odkazem na její zaměstnanecký status, druh smlouvy (plný nebo částečný úvazek) a míru jejího zapojení do výzkumu a vývoje (viz manuál Frascati (OECD) 2015, kapitola 5.3).

Ukazatel je členěn podle pohlaví (8).

Roční ekvivalent plného pracovního úvazku

9

Podporované podniky (z toho malé podniky – včetně mikropodniků, střední a velké podniky)

Pilíř 3

Ukazatel započítává všechny podniky, které přijímají peněžní nebo věcnou podporu prostřednictvím opatření v rámci tohoto nástroje.

Podnik je definován jako nejmenší kombinace právních jednotek, tvořící organizační jednotku vyrábějící výrobky nebo poskytující služby a mající určitý stupeň rozhodovací samostatnosti, zejména v otázce používání svých běžných zdrojů, a vykonávající jednu nebo více činností na jednom nebo více místech. Podnik může být sám jedinou právní jednotkou. Mezi právní jednotky patří právnické osoby, které mají právní subjektivitu bez ohledu na to, které osoby nebo instituce je vlastní nebo jsou jejich členy, jako jsou veřejné obchodní společnosti, soukromé komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným atd. Mezi právní jednotky patří rovněž fyzické osoby, které samostatně vykonávají hospodářskou činnost, jako je vlastník a provozovatel prodejny nebo servisu, advokát nebo samostatně výdělečně činný řemeslník (Komise (Eurostat), podle nařízení Rady (EHS) č. 696/93 ze dne 15. března 1993, oddíl III bod A).

Ukazatel se shromažďuje a vykazuje podle velikosti podniku. Pro účely tohoto ukazatele se podniky definují jako ziskové organizace, které vyrábějí výrobky a poskytují služby k uspokojení potřeb trhu.

Klasifikace podniků:

Malé podniky, včetně mikropodniků (0–49 zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných a roční obrat ve výši ≤ 10 milionů EUR nebo rozvaha ve výši ≤ 10 milionů EUR).

Střední podnik (50–249 zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných a roční obrat ve výši > 10 milionů EUR až ≤ 50 milionů EUR nebo rozvaha ve výši > 10 milionů EUR až ≤ 43 milionů EUR).

Velké podniky (> 250 zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných a obrat ve výši > 50 milionů EUR nebo rozvaha ve výši > 43 milionů EUR).

Pokud je překročena jedna z uvedených dvou prahových hodnot (zaměstnanci/osoby samostatně výdělečně činné a roční obrat/rozvaha), zařadí se podniky do vyšší kategorie velikosti.

(Komise (Eurostat) na základě doporučení Komise 2003/361/ES (9), příloha, články 2–3.)

Velikost podporovaného podniku se měří při zahájení poskytování podpory.

Podniky

10

Počet účastníků v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy

Pilíř 2

Pilíř 4

Pilíř 6

Ukazatel zohlední počet účastníků v procesu vzdělávání (ISCED 0–6, vzdělávání dospělých) a odborné přípravy (profesní příprava mimo pracoviště/na pracovišti, další odborné vzdělávání a příprava atd.) podporovaných opatřeními v rámci tohoto nástroje, včetně účastníků školení v oblasti digitálních dovedností (10). Proto se shromažďuje a vykazuje pro i) účastníky v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy a z nich pro ii) účastníky školení v oblasti digitálních dovedností. Je rovněž členěn podle pohlaví (11) a věku (12).

Účastníci se započítávají při zahájení činnosti v oblasti vzdělávání nebo odborné přípravy.

Osoby

11

Počet zaměstnaných osob nebo osob zapojených do činností spojených s hledáním zaměstnání

Pilíř 3

Pilíř 4

Nezaměstnané (13) nebo neaktivní (14) osoby, které obdržely podporu v rámci opatření z Nástroje pro oživení a odolnost a které jsou zaměstnané, včetně osob samostatně výdělečně činných, nebo které byly v době obdržení této podpory neaktivní a které jsou nově zapojeny do činností spojených s hledáním zaměstnání, a to bezprostředně po obdržení uvedené podpory.

Ukazatel je členěn podle pohlaví (15) a věku (16).

Pojem „zapojeny do hledání zaměstnání“ zahrnuje osoby, které jsou obvykle bez práce, jsou připraveny pracovat a práci aktivně hledají, stejně jako u definice „nezaměstnaných“.

Osoby, které se nově zaregistrovaly u veřejných služeb zaměstnanosti jako uchazeči o zaměstnání, jsou započítány vždy, a to i tehdy, nejsou-li okamžitě připraveny pracovat.

Osoby

12

Kapacita nových nebo modernizovaných zdravotnických zařízení

Pilíř 4

Pilíř 5

Maximální roční počet osob, které mohou využít nové nebo modernizované zdravotnické zařízení díky podpoře prostřednictvím opatření v rámci tohoto nástroje alespoň jednou během jednoho roku.

Modernizace nezahrnuje energetickou renovaci nebo údržbu a opravy. Mezi zdravotnická zařízení patří nemocnice, kliniky, střediska ambulantní péče, střediska specializované péče atd.

Osoby/rok

13

Kapacita tříd v nových nebo modernizovaných zařízeních péče o děti a vzdělávacích zařízeních

Pilíř 4

Pilíř 6

Kapacita tříd z hlediska maximálního počtu míst v nových nebo modernizovaných zařízeních předškolního vzdělávání a péče a vzdělávacích zařízeních (ISCED 0–6) díky podpoře prostřednictvím opatření v rámci tohoto nástroje. Kapacita tříd se vypočítá v souladu s vnitrostátními právními předpisy, nezahrnuje však učitele, rodiče, pomocný personál ani jiné osoby, které mohou zařízení rovněž využívat.

Zařízeními předškolního vzdělávání a péče, jako jsou jesle a školky, se rozumí zařízení určená pro děti od narození do začátku základního vzdělávání (ISCED 0). Mezi vzdělávací zařízení patří školy (ISCED 1–3, ISCED 4) a vysoké školy (ISCED 5–6). Ukazatel se vztahuje na zařízení péče o děti nebo vzdělávací zařízení, která jsou nově vybudována nebo modernizována (například za účelem zlepšení hygienických a bezpečnostních norem), a modernizace nezahrnuje energetickou renovaci nebo údržbu a opravy.

Osoby

14

Počet mladých lidí ve věku 15–29 let, kteří obdrželi podporu

Pilíř 6

Počet účastníků ve věku 15–29 let v době obdržení peněžní nebo věcné podpory prostřednictvím opatření v rámci tohoto nástroje.

Ukazatel je členěn podle pohlaví (17).

Osoby


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13) ve znění směrnice (EU) 2018/844 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 75).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(3)  „Maximální činný výkon, který lze nepřetržitě dodávat při plném provozu všech zařízení při výstupu do sítě (tj. po odběru napájecích zdrojů pro pomocná zařízení stanice a umožnění ztrát v těch transformátorech, které jsou považovány za nedílnou součást stanice).“

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(5)  Konkrétně článek 29 směrnice 2018/2001, který stanoví kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.

(6)  Čl. 2 odst. 2 evropského kodexu pro elektronické komunikace (EECC) v současné době vymezuje pojem „síť s velmi vysokou kapacitou“ takto: „Sítí s velmi vysokou kapacitou se rozumí buď síť elektronických komunikací, která zcela sestává z optických prvků přinejmenším do rozvodného bodu v obslužném místě, nebo síť elektronických komunikací, která je schopna za obvyklých podmínek v době špičky dosahovat podobné výkonnosti, pokud jde o dostupnou šířku pásma pro downlink a uplink, odolnost, parametry související s chybovostí a latenci a její kolísání.“

(7)  https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Glossary:Dwelling

(8)  Muži, ženy, nebinární. V řadě členských států existují právní předpisy či praxe uznávající, že jednotlivec nemusí spadat do žádné z těchto dvou kategorií nebo si nepřeje být s nimi spojován. Pro tyto členské státy se tyto osoby vykazují jako „nebinární“.

(9)  Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(10)  V souladu s přílohou VII nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, která uvádí digitální označování v rámci tohoto nástroje, je třeba školení v oblasti digitálních dovedností chápat ve smyslu oblasti intervence 108 (Podpora rozvoje digitálních dovedností), v níž se uvádí: „Týká se digitálních dovedností na všech úrovních a zahrnuje: úzce specializované vzdělávací programy pro odborníky na digitální technologie (tj. programy zaměřené na technologie); školení učitelů, vytváření digitálního obsahu pro vzdělávací účely a relevantní organizační kapacity. Zahrnuje rovněž opatření a programy zaměřené na zlepšování základních digitálních dovedností.“

(11)  Muži, ženy, nebinární. V řadě členských států existují právní předpisy či praxe uznávající, že jednotlivec nemusí spadat do žádné z těchto dvou kategorií nebo si nepřeje být s nimi spojován. Pro tyto členské státy se tyto osoby vykazují jako „nebinární“.

(12)  0–17, 18–29, 30–54, 55 a více.

(13)  Nezaměstnaní jsou osoby, které jsou obvykle bez práce, jsou připraveny pracovat a práci aktivně hledají. Osoby považované v souladu s vnitrostátními definicemi za registrované nezaměstnané jsou zde zahrnuty vždy, i když nesplňují všechna tři tato kritéria. Zdroj: Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, statistiky politiky trhu práce – metodika 2018, § 18.

(14)  Neaktivní jsou osoby, které v současné době nejsou součástí pracovních sil (ve smyslu, že v souladu s uvedenými definicemi nejsou zaměstnané nebo jsou nezaměstnané). Zdroj: Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, statistiky politiky trhu práce – metodika 2018, § 20.

(15)  Muži, ženy, nebinární. V řadě členských států existují právní předpisy či praxe uznávající, že jednotlivec nemusí spadat do žádné z těchto dvou kategorií nebo si nepřeje být s nimi spojován. Pro tyto členské státy se tyto osoby vykazují jako „nebinární“.

(16)  0–17, 18–29, 30–54, 55 a více.

(17)  Muži, ženy, nebinární. V řadě členských států existují právní předpisy či praxe uznávající, že jednotlivec nemusí spadat do žádné z těchto dvou kategorií nebo si nepřeje být s nimi spojován. Pro tyto členské státy se tyto osoby vykazují jako „nebinární“.


1.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 429/92


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2107

ze dne 26. listopadu 2021,

kterým se mění přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404, pokud jde o položky pro Spojené království v seznamech třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 230 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2016/429 vyžaduje, aby zásilky zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu pocházely ze třetí země nebo území či jejich oblasti nebo jednotky uvedených na seznamu v souladu s čl. 230 odst. 1 zmíněného nařízení, aby mohly vstoupit do Unie.

(2)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 (2) stanoví veterinární požadavky, které musí zásilky některých druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu z třetích zemí nebo území či jejich oblastí nebo (v případě živočichů pocházejících z akvakultury) jednotek splňovat, aby mohly vstoupit do Unie.

(3)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/404 (3) stanoví seznamy třetích zemí nebo území nebo jejich oblastí či jednotek, z nichž je povolen vstup druhů a kategorií zvířat a zárodečných produktů a produktů živočišného původu, které spadají do oblasti působnosti nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/692, do Unie.

(4)

Konkrétně přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 stanoví seznamy třetích zemí nebo území nebo jejich oblastí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže, resp. čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie.

(5)

Dne 17. listopadu 2021 oznámilo Spojené království Komisi ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže. Uvedené ohnisko se nachází v blízkosti města Kirkham v okrese Fylde v hrabství Lancashire v Anglii a bylo potvrzeno dne 17. listopadu 2021 laboratorní analýzou (RT-PCR).

(6)

Dne 19. listopadu 2021 oznámilo Spojené království Komisi ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže. Uvedené ohnisko se nachází v blízkosti obce Willington v okrese South Derbyshire v hrabství Warwickshire v Anglii a bylo potvrzeno dne 19. listopadu 2021 laboratorní analýzou (RT-PCR).

(7)

Dne 20. listopadu 2021 oznámilo Spojené království Komisi ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže. Uvedené ohnisko se nachází v blízkosti obce Pokesdown ve správní oblasti Bournemouth, Christchurch a Poole v Anglii a bylo potvrzeno dne 19. listopadu 2021 laboratorní analýzou (RT-PCR).

(8)

Veterinární orgány Spojeného království vymezily ochranné pásmo kolem postiženého hospodářství v okruhu 10 km a zavedly politiku depopulace s cílem tlumit přítomnost vysoce patogenní influenzy ptáků a omezit šíření uvedené nákazy.

(9)

Spojené království předložilo Komisi informace o epizootologické situaci na svém území a o opatřeních, která přijalo s cílem zabránit dalšímu šíření vysoce patogenní influenzy ptáků. Komise uvedené informace vyhodnotila. Na základě tohoto hodnocení by již neměl být povolen vstup do Unie pro zásilky drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře z oblastí, na něž se vztahují omezení stanovená veterinárními orgány Spojeného království v důsledku nedávných ohnisek vysoce patogenní influenzy ptáků.

(10)

Přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(11)

S ohledem na stávající epizootologickou situaci ve Spojeném království, pokud jde o vysoce patogenní influenzu ptáků, by změny prováděcího nařízení (EU) 2021/404, jež mají být provedeny tímto nařízením, měly nabýt účinku co nejdříve.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. listopadu 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro vstup zásilek některých zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a jejich přemísťování a manipulaci s nimi po vstupu (Úř. věst. L 174, 3.6.2020, s. 379).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/404 ze dne 24. března 2021, kterým se stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich oblastí, z nichž je povolen vstup zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (Úř. věst. L 114, 31.3.2021, s. 1).


PŘÍLOHA

Přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 se mění takto:

1)

příloha V se mění takto:

a)

v části 1 v položce pro Spojené království se za řádek pro oblast GB-2.22 doplňují nové řádky pro oblasti GB-2.23, GB-2.24 a GB-2.25, které znějí:

„GB Spojené království

GB-2.23

Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci

BPP

N, P1

 

17.11.2021

 

Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci

BPR

N, P1

 

17.11.2021

 

Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci

SP

N, P1

 

17.11.2021

 

Ptáci nadřádu běžci určení k porážce

SR

N, P1

 

17.11.2021

 

Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci

DOC

N, P1

 

17.11.2021

 

Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci

DOR

N, P1

 

17.11.2021

 

Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

POU-LT20

N, P1

 

17.11.2021

 

Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

HEP

N, P1

 

17.11.2021

 

Násadová vejce ptáků nadřádu běžci

HER

N, P1

 

17.11.2021

 

Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

HE-LT20

N, P1

 

17.11.2021

 

GB-2.24

Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci

BPP

N, P1

 

19.11.2021

 

Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci

BPR

N, P1

 

19.11.2021

 

Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci

SP

N, P1

 

19.11.2021

 

Ptáci nadřádu běžci určení k porážce

SR

N, P1

 

19.11.2021

 

Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci

DOC

N, P1

 

19.11.2021

 

Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci

DOR

N, P1

 

19.11.2021

 

Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

POU-LT20

N, P1

 

19.11.2021

 

Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

HEP

N, P1

 

19.11.2021

 

Násadová vejce ptáků nadřádu běžci

HER

N, P1

 

19.11.2021

 

Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

HE-LT20

N, P1

 

19.11.2021

 

GB-2.25

Plemenná drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci a užitková drůbež jiná než ptáci nadřádu běžci

BPP

N, P1

 

19.11.2021

 

Plemenní ptáci nadřádu běžci a užitkoví ptáci nadřádu běžci

BPR

N, P1

 

19.11.2021

 

Drůbež určená k porážce jiná než ptáci nadřádu běžci

SP

N, P1

 

19.11.2021

 

Ptáci nadřádu běžci určení k porážce

SR

N, P1

 

19.11.2021

 

Jednodenní kuřata jiná než ptáci nadřádu běžci

DOC

N, P1

 

19.11.2021

 

Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci

DOR

N, P1

 

19.11.2021

 

Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

POU-LT20

N, P1

 

19.11.2021

 

Násadová vejce drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

HEP

N, P1

 

19.11.2021

 

Násadová vejce ptáků nadřádu běžci

HER

N, P1

 

19.11.2021

 

Méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

HE-LT20

N, P1

 

19.11.2021“;

 

b)

v části 2 v položce pro Spojené království se za popis oblasti GB-2.22 doplňují nové popisy oblastí GB-2.23, GB-2.24 a GB-2.25, které znějí:

„Spojené království

GB-2.23

Blízko Kirkham, Fylde, Lancashire, Anglie:

oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 53,79° s. š. a 2,84° z. d.

GB-2.24

Blízko Pokesdown, Bournemouth, Christchurch a Poole, Anglie:

oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 50,73° s. š. a 1,82° z. d.

GB-2.25

Blízko Willington, South Derbyshire, Derbyshire, Anglie:

oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 52,86° s. š. a 1,52° z. d.“;

2)

v příloze XIV části 1 v položce pro Spojené království se za řádek pro oblast GB-2.22 doplňují nové řádky pro oblasti GB-2.23, GB-2.24 a GB-2.25, které znějí:

„GB Spojené království

GB-2.23

Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

POU

N, P1

 

17.11.2021

 

Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci

RAT

N, P1

 

17.11.2021

 

Čerstvé maso pernaté zvěře

GBM

N, P1

 

17.11.2021

 

GB-2.24

Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

POU

N, P1

 

19.11.2021

 

Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci

RAT

N, P1

 

19.11.2021

 

Čerstvé maso pernaté zvěře

GBM

N, P1

 

19.11.2021

 

GB-2.25

Čerstvé maso drůbeže jiné než ptáci nadřádu běžci

POU

N, P1

 

19.11.2021

 

Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci

RAT

N, P1

 

19.11.2021

 

Čerstvé maso pernaté zvěře

GBM

N, P1

 

19.11.2021“

 


1.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 429/97


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2108

ze dne 29. listopadu 2021,

kterým se po třísté dvacáté třetí mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s organizacemi ISIL (Dá'iš) a Al-Kajdá

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s organizacemi ISIL (Dá'iš) a Al-Kajdá (1), a zejména na čl. 7 odst. 1 písm. a) a čl. 7a odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Dne 23. listopadu 2021 rozhodl Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN doplnit jeden záznam na seznam osob, skupin a subjektů, na které by se mělo vztahovat zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů.

(3)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(4)

Aby byla zajištěna účinnost opatření stanovených tímto nařízením, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. listopadu 2021.

Za Komisi,

jménem předsedkyně,

generální ředitel

Generální ředitelství pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů


(1)  Úř. věst. L 139, 29.5.2002, s. 9.


PŘÍLOHA

V příloze I nařízení (ES) č. 881/2002 se v oddíle „Fyzické osoby“ doplňuje tento záznam:

1.

„Emraan Ali (nedostatečně spolehlivá přezdívka: Abu Jihad TNT). Datum narození: a) 4. 7. 1967. Místo narození: a) Rio Claro, Trinidad a Tobago. Státní příslušnost: a) Trinidad a Tobago; b) Spojené státy americké. Číslo cestovního pasu: a) TB162181 (pas vydaný státem Trinidad a Tobago dne 27. 1. 2015, platný do 26. 1. 2020); b) 420985453 (pas vydaný Spojenými státy americkými, platný do 6. 2. 2017). Národní identifikační číslo: 19670704052 (identifikační číslo státu Trinidad a Tobago). Adresa: a) Spojené státy americké (ve vazbě, Federální vazební středisko v Miami, registrační číslo: 10423–509); b) #12 Rio Claro Mayaro Road, Rio Claro, Trinidad (předchozí místo pobytu, 2008 – březen 2015); c) #7 Guayaguayare Road, Rio Claro, Trinidad (předchozí místo pobytu kolem roku 2003); d) Spojené státy americké (předchozí místo pobytu, leden 1991 – 2008). Další informace: a) vysoce postavený člen Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL), uvedeného na seznamu jako Al-Qaida in Iraq. Prováděl nábor pro ISIL a prostřednictvím on-line videí vydával jednotlivcům pokyny k páchání teroristických činů; b) fyzický popis: výška: 176 cm; hmotnost: 73 kg; postava: střední; barva očí: hnědá; barva vlasů: černá/holohlavý; barva pleti: hnědá; c) mluví anglicky. Datum zařazení na seznam podle čl. 7d odst. 2 písm. i): 23. 11. 2021.“


1.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 429/99


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2109

ze dne 30. listopadu 2021,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2020/704 s cílem provést administrativní změny v povolení Unie pro kategorii biocidních přípravků „INSECTICIDES FOR HOME USE“

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (1), a zejména na čl. 44 odst. 5 první pododstavec a čl. 50 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 26. května 2020 udělila Komise společnosti Agrobiothers Laboratoire prováděcím nařízením (EU) 2020/704 (2) povolení Unie č. EU-0021035-0000 pro dodávání na trh a používání kategorie biocidních přípravků „INSECTICIDES FOR HOME USE“.

(2)

Dne 8. září 2020 předložila společnost Agrobiothers Laboratoire Evropské agentuře pro chemické látky (dále jen „agentura“) v souladu s čl. 11 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 354/2013 (3) oznámení o administrativních změnách povolení Unie pro kategorii biocidních přípravků „INSECTICIDES FOR HOME USE“ podle popisu v hlavě 1 oddílu 1 přílohy uvedeného nařízení.

(3)

Společnost Agrobiothers Laboratoire navrhla doplnit v souhrnu vlastností přípravku pro kategorii biocidních přípravků „INSECTICIDES FOR HOME USE“ uvedeném v příloze II prováděcího nařízení (EU) 2020/704 obchodní názvy ve třetí úrovni informací: jednotlivé přípravky v META SPC 1. Oznámení bylo zaznamenáno v registru biocidních přípravků pod číslem BC-DR061688-14.

(4)

Dne 12. října 2020 předložila agentura Komisi v souladu s čl. 11 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) č. 354/2013 stanovisko k navrhovaným změnám (4). Ve stanovisku dospěla k závěru, že změny stávajícího povolení, jež držitel požaduje, spadají do kategorie změn stanovené v čl. 50 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 528/2012 a že po provedení změn budou nadále splněny podmínky článku 19 uvedeného nařízení. Téhož dne předala agentura Komisi v souladu s čl. 11 odst. 6 prováděcího nařízení (EU) č. 354/2013 revidovaný souhrn vlastností biocidního přípravku ve všech úředních jazycích Unie.

(5)

Komise souhlasí se stanoviskem agentury, a proto se domnívá, že je vhodné změnit povolení Unie pro kategorii biocidních přípravků „INSECTICIDES FOR HOME USE“.

(6)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha II prováděcího nařízení (EU) 2020/704 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. listopadu 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/704 ze dne 26. května 2020 o udělení povolení Unie pro kategorii biocidních přípravků „INSECTICIDES FOR HOME USE“ (Úř. věst. L 164, 27.5.2020, s. 19).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 354/2013 ze dne 18. dubna 2013 o změnách biocidních přípravků povolených podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (Úř. věst. L 109, 19.4.2013, s. 4).

(4)  Stanovisko Evropské agentury pro chemické látky ze dne 9. října 2020 k administrativní změně povolení Unie pro kategorii biocidních přípravků „INSECTICIDES FOR HOME USE“, https://echa.europa.eu/documents/10162/22836226/opinion_for_ua-admin_change_bc-dr061688-14_en.pdf/90bc7c1f-ed8e-a127-982c-4f08b3af513f.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA II

Souhrn vlastností biocidního přípravku pro kategorii biocidních přípravků

INSECTICIDES FOR HOME USE

Typ přípravku 18 – Insekticidy, akaricidy a přípravky k regulaci jiných členovců (regulace živočišných škůdců)

Číslo povolení: EU-0021035-0000

Číslo záznamu v registru R4BP: EU-0021035-0000

ČÁST I

PRVNÍ ÚROVEŇ INFORMACÍ

1.   ADMINISTRATIVNÍ INFORMACE

1.1.   Název kategorie biocidních přípravků

Název

INSECTICIDES FOR HOME USE

1.2.   Typ přípravku (typy přípravků)

Typ přípravku (typy přípravků)

Typ přípravku 18 - Insekticidy, akaricidy a přípravky k regulaci jiných členovců (Regulace živočišných škůdců)

1.3.   Držitel povolení

Jméno (název) a adresa držitele povolení

Jméno (název)

Agrobiothers Laboratoire

Adresa

ZI Route des Platières, 71290 CUISERY, Francie

Číslo povolení

EU-0021035-0000

Číslo záznamu v registru R4BP

EU-0021035-0000

Datum udělení povolení

16. června 2020

Datum skončení platnosti povolení

31. května 2030

1.4.   Výrobce (výrobci) biocidních přípravků

Jméno výrobce

Agrobiothers Laboratoire

Adresa výrobce

ZI Route des Platières, 71290 CUISERY, Francie

Umístění výrobních závodů

AF3 16 rue de l’Oberwald, 68360 Soultz Francie

1.5.   Výrobce(i) účinné látky/účinných látek

Účinná látka

3-fenoxybenzyl(1RS,3RS;1RS,3SR)-3-(2,2-dichlorvinyl)-2,2-dimethylcyklopropankarboxylát (permethrin)

Jméno výrobce

Tagros Chemicals India Ltd. (Art.95 List: LIMARU NV (Acting for Tagros Chemicals India Private Limited)

Adresa výrobce

Jhaver Centre, Rajah Annamalai Bldg., IV floor 72 Marshal’s road Egmore, 600008 Chennai Indie

Umístění výrobních závodů

A-4/1&2, Sipcot Industrial Complex, Pachayankuppam Cuddalore, 607 005 Tamilnadu Indie


Účinná látka

S-methopren

Jméno výrobce

Babolna bio Ltd.

Adresa výrobce

Szallas u.6 H-, 1107 Budapest Maďarsko

Umístění výrobních závodů

Szallas u.6 H-, 1107 Budapest Maďarsko

2.   SLOŽENÍ A FORMA KATEGORIE PŘÍPRAVKŮ

2.1.   Kvalitativní a kvantitativní informace o složení kategorie biocidních přípravků

Obecný název

Název podle IUPAC

Funkce

Číslo CAS

Číslo ES

Obsah (%)

Min.

Max.

3-fenoxybenzyl(1RS,3RS;1RS,3SR)-3-(2,2-dichlorvinyl)-2,2-dimethylcyklopropankarboxylát (permethrin)

 

účinná látka

52645-53-1

258-067-9

0,177

0,177

S-methopren

 

účinná látka

65733-16-6

 

0,00225

0,00225

Isopropylalkohol

Propan-2-ol

Jiná než účinná látka

67-63-0

200-661-7

3,33475

3,33475

n-butan

n-butane

Jiná než účinná látka

106-97-8

203-448-7

63,458

63,458

propan

propane

Jiná než účinná látka

74-98-6

200-827-9

16,271

16,271

isobutan

isobutane

Jiná než účinná látka

75-28-5

200-857-2

4,068

4,068

2.2.   Typ(y) složení (forma)

Forma (formy)

AE - Dávkovač aerosolu

Část II

DRUHÁ ÚROVEŇ INFORMACÍ – META SPC

Meta SPC 1

1.   ADMINISTRATIVNÍ INFORMACE O META SPC 1

1.1.   Identifikátor meta SPC 1

Identifikátor

INSEKTICIDNÍ SPREJ PRO POUŽITÍ V DOMÁCNOSTECH

1.2.   Přípona k číslu povolení

Číslo

1-1

1.3.   Typ přípravku (typy přípravků)

Typ přípravku (typy přípravků)

Typ přípravku 18 - Insekticidy, akaricidy a přípravky k regulaci jiných členovců (Regulace živočišných škůdců)

2.   SLOŽENÍ META SPC 1

2.1.   Kvalitativní a kvantitativní informace o složení meta SPC 1

Obecný název

Název podle IUPAC

Funkce

Číslo CAS

Číslo ES

Obsah (%)

Min.

Max.

3-fenoxybenzyl(1RS,3RS;1RS,3SR)-3-(2,2-dichlorvinyl)-2,2-dimethylcyklopropankarboxylát (permethrin)

 

účinná látka

52645-53-1

258-067-9

0,177

0,177

S-methopren

 

účinná látka

65733-16-6

 

0,00225

0,00225

Isopropylalkohol

Propan-2-ol

Jiná než účinná látka

67-63-0

200-661-7

3,33475

3,33475

n-butan

n-butane

Jiná než účinná látka

106-97-8

203-448-7

63,458

63,458

propan

propane

Jiná než účinná látka

74-98-6

200-827-9

16,271

16,271

isobutan

isobutane

Jiná než účinná látka

75-28-5

200-857-2

4,068

4,068

2.2.   Typ(y) složení meta SPC 1

Forma (formy)

AE - Dávkovač aerosolu

3.   STANDARDNÍ VĚTY O NEBEZPEČNOSTI A POKYNY PRO BEZPEČNÉ ZACHÁZENÍ PRO META SPC 1

Standardní věty o nebezpečnosti

Extrémně hořlavý aerosol.

Nádoba je pod tlakem: při zahřívání se může roztrhnout

Při požití a vniknutí do dýchacích cest může způsobit smrt.

Způsobuje vážné podráždění očí.

Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky.

Obsahuje PERMETHRIN. Může vyvolat alergickou reakci.

Pokyny pro bezpečné zacházení

Je-li nutná lékařská pomoc, mějte po ruce obal nebo štítek výrobku.

Uchovávejte mimo dosah dětí.

Pečlivě si přečtěte všechny pokyny a řiďte se jimi.

Chraňte před teplem, horkými povrchy, jiskrami, otevřeným ohněm a jinými zdroji zapálení. – Zákaz kouření.

Nestříkejte do otevřeného ohně nebo jiných zdrojů zapálení.

Nepropichujte nebo nespalujte ani po použití.

Omyjte ruce důkladně po manipulaci.

PŘI ZASAŽENÍ OČÍ:Několik minut opatrně oplachujte vodou.Vyjměte kontaktní čočky, jsou-li nasazeny a pokud je lze vyjmout snadno. Pokračujte ve vyplachování.

Přetrvává-li podráždění očí:Vyhledejte lékařskou pomoc.

Chraňte před slunečním zářením.Nevystavujte teplotě přesahující 50 °C/122 °F.

Skladujte při teplotě nepřesahující 40 °C/104 °F.

Zabraňte uvolnění do životního prostředí.

Uniklý produkt seberte.

Odstraňte obsah/obal předáním oprávněné osobě.

4.   POVOLENÉ (POVOLENÁ) POUŽITÍ PRO META SPC 1

4.1.   Popis použití

Tabulka 1. Použití # 1 – Insekticidní sprej do domácnosti

Typ přípravku

Typ přípravku 18 - Insekticidy, akaricidy a přípravky k regulaci jiných členovců (Regulace živočišných škůdců)

V případě potřeby uveďte přesný popis povoleného použití

-

Cílový organismus (cílové organismy) (včetně vývojového stadia)

Blechy Larvy hmyz Dospělci Hmyz

Ctenocephalides felis

Klíšťata

Ixodes ricinus

Rhipicephalus sanguineus

Oblast použití

Vnitřní

Cílené ošetření neomyvatelného nábytku a textilií domácností, např. koberce, rohože, křesla.

Metoda(y) aplikace

Postřik

Po vysátí ošetřovaného povrchu nastříkejteprodukt ze vzdálenosti 30 cm.

Aplikační dávka (dávky) a četnost

1,3vteřinový postřik cca 1 m2 (2,1 g/m2). -

Minimální časový úsek mezi dvěma zákroky je 6 měsíců.

Kategorie uživatelů

Široká veřejnost (neprofesionál)

Velikost balení a obalový materiál

Plechová aerosolová nádobka s vnitřní vrstvou z epoxyfenolového ochranného laku (250 ml nebo 500 ml)

Plechová aerosolová nádobka bez vnitřní vrstvy (300 ml)

4.1.1.   Návod k danému způsobu použití

Viz obecné pokyny k použití

4.1.2.   Opatření ke zmírnění rizika k danému způsobu použití

Viz obecné pokyny k použití

4.1.3.   Údaje o pravděpodobných přímých nebo nepřímých účincích, pokyny pro první pomoc a pohotovostní opatření na ochranu životního prostředí pro daný způsob použití

Viz obecné pokyny k použití

4.1.4.   Pokyny pro bezpečné zneškodnění přípravku a jeho obalu pro daný způsob použití

Viz obecné pokyny k použití

4.1.5.   Podmínky skladování a doba použitelnosti přípravku za normálních podmínek skladování pro daný způsob použití

Viz obecné pokyny k použití

5.   OBECNÝ NÁVOD K POUŽITÍ (1) meta SPC 1

5.1.   Pokyny pro používání

Produkt je určen k cílenému ošetření neomyvatelného nábytku a textilií v domácnosti, např. koberce, rohože, křesla

Před použitím si vždy přečtěte štítek nebo leták a dodržujte všechny uvedené instrukce.

Dodržujte doporučené aplikační dávky.

Reziduální účinnost až 6 měsíců, která může být snížena běžným čištěním (např. vysáváním koberců) nebo rozsáhlým využíváním povrchů (např. chůze, tření atd.).

V případě přetrvávajícího napadení použijte jiný produkt obsahující aktivní látku s odlišným působením, abyste zamezili vzniku rezistence. Účelem je zneškodnit odolnější jedince z populace škůdců.

Pokud nákaza přetrvává navzdory použití v souladu s instrukcemi na štítku/letáku kontaktujte profesionály v oblasti hubení škůdců.

Nepoužívejte u koček a dalších zvířat, nebo na kočičí pelíšky.

V případě, že použití přípravku není účinné, informujte držitele povolení.

5.2.   Opatření ke zmírnění rizika

Nepoužívejte na vlhkých omyvatelných typech povrchů a na textil.

Zamezte vypouštění přípravku do kanalizace - nábytek neotírejte vlhkými textiliemi a koberce ani rohože nevystavujte mokrému čištění.

Před ošetřením odstraňte veškeré potraviny, krmivo a nápoje.

Nepoužívejte na povrchy a vybavení v blízkosti nebo v možném kontaktu s potravinami, krmivem a nápoji.

Zamezte vniknutí do očí.

Po aplikaci postřiku opusťte místnost a nechte přípravek hodinu působit. Poté vyvěrejte.

Odstraňte nebo zakryjte terária, akvária a zvířecí klece.

Během aplikace postřiku vypněte vzduchový filtr v akváriu.

Udržujte kočky mimo dosah ošetřených povrchů a to z důvodu vysoké citlivosti koček na toxicitu permethrinu.

Při aplikaci nesmí být přítomny děti, ani domácí zvířata.

5.3.   Údaje o pravděpodobných přímých nebo nepřímých účincích, pokyny pro první pomoc a naléhavé případy

V případě nadýchání: Přeneste postiženého na čerstvý vzduch a udržujte ho v polosedu. V případě příznaků a/nebo nadýchání velkého množství okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

Při zasažení očí: Okamžitě začněte oči proplachovat velkým množstvím vody, občas zvedněte horní a dolní víčko. Zkontrolujte a vyjměte kontaktní čočky, jsou-li nasazeny a pokud je lze vyjmout snadno. Pokračujte ve vyplachování vlažnou vodou po dobu nejméně 10 minut. Vyhledejte lékařskou pomoc, přetrvává-li podráždění očí, nebo jsou-li oči poškozeny.

V případě kontaktu s kůží: Odstraňte kontaminovaný oděv a obuv. Zasaženou kůži opláchněte vodou. Objeví-li se příznaky, kontaktujte Toxikologické informační středisko - tel. 224 91 92 93 nebo 224 91 54 02.

Při náhodném požití: Vyplachujte ústa vodou. V případě příznaků a/nebo v případě požití většího množství produktu kontaktujte ihned Toxikologické informační středisko - tel. 224 91 92 93 nebo 224 91 54 02

V případě poruchy vědomí nepodávejte nápoje a nevyvolávejte zvracení; umístěte postiženého do zotavovací polohy a okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

Mějte k dispozici obal nebo informační štítek produktu.

Permethrin může být pro kočky nebezpečný. V případě příznaků otravy vyhledejte okamžitě veterinární pomoc a ukažte veterináři obal tohoto přípravku.

Pyrethroidy mohou způsobit parestezii (pálení a píchání kůže bez podráždění). Pokud příznaky přetrvávají: Vyhledejte lékařskou pomoc.

5.4.   Pokyny pro bezpečnou likvidaci přípravku a jeho obalu

Nepoužitý produkt nevypouštějte do země, do vodních toků, do kanalizace (dřez, WC atd.), ani do odtoků

Nepoužitý produkt, jeho obal a veškeré další odpady likvidujte v souladu s místní platnou legislativou

5.5.   Podmínky skladování a doba trvanlivosti přípravku při běžných podmínkách skladování

Doba použitelnosti: 24 měsíců

Neskladujte při teplotách nad 40 °C

Nevystavujte přímému slunečnímu záření

Chraňte před mrazem

6.   DALŠÍ INFORMACE

7.   TŘETÍ ÚROVEŇ INFORMACÍ: JEDNOTLIVÉ PŘÍPRAVKY V META SPC 1

7.1.   Obchodní název (názvy), číslo povolení a konkrétní složení jednotlivých biocidních přípravků

Obchodní název

FRONTLINE PET CARE SPRAY INSECTICIDE ET ACARICIDE POUR L’HABITAT

SPRAY ANTIPARASITAIRE POUR L’HABITAT 300 ML FRISKIES

INSECTICIDE HABITAT/HOME VETOCANIS

FRONTLINE HOMEGARD SPRAY INSECTICIDE ET ACARICIDE POUR L’HABITAT

INSECTICIDE HABITAT/HOME VITALVETO

SPRAY INSECTICIDE POUR L’HABITAT VITALVETO/INSECTICIDE HOUSEHOLD

SPRAY VITALVETO

SPRAY INSECTICIDE POUR L’HABITAT VETOCANIS/INSECTICIDE HOUSEHOLD

SPRAY VETOCANIS

FRONTLINE HOMEGARD Husholdningsspray med insekticid og acaricid

FRONTLINE HOMEGARD Insecticide and acaricide household spray

FRONTLINE HOMEGARD Hyönteisten ja punkkien torjuntasuihke kotitalouksille

FRONTLINE HOMEGARD insektizides und akarizides Haushaltsspray

FRONTLINE HOMEGARD Spray Εντομοκτόνο και ακαρεοκτόνο σπρέι οικιακής χρήσης

FRONTLINE HOMEGARD Spray insetticida e acaricida per l’ambiente domestico

FRONTLINE HOMEGARD Insecticide en acaricidespray voor huishoudelijk gebruik

FRONTLINE HOMEGARD Husholdningsspray med insekticid og acaricid

FRONTLINE HOMEGARD INSETICIDA E ACARICIDA EM SPRAY PARA USO DOMÉSTICO

FRONTLINE HOMEGARD Hushållspray med insekticid och akaricid

Číslo povolení

EU-0021035-0001 1-1

Obecný název

Název podle IUPAC

Funkce

Číslo CAS

Číslo ES

Obsah (%)

3-fenoxybenzyl(1RS,3RS;1RS,3SR)-3-(2,2-dichlorvinyl)-2,2-dimethylcyklopropankarboxylát (permethrin)

 

účinná látka

52645-53-1

258-067-9

0,177

S-methopren

 

účinná látka

65733-16-6

 

0,00225

Isopropylalkohol

Propan-2-ol

Jiná než účinná látka

67-63-0

200-661-7

3,33475

n-butan

n-butane

Jiná než účinná látka

106-97-8

203-448-7

63,458

propan

propane

Jiná než účinná látka

74-98-6

200-827-9

16,271

isobutan

isobutane

Jiná než účinná látka

75-28-5

200-857-2

4,068


(1)  Návod k použití, opatření ke zmírnění rizik a jiné návody k použití uvedené v tomto oddíle platí pro povolená použití v rámci meta SPC 1.


1.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 429/108


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2110

ze dne 30. listopadu 2021,

kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 71 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Africký mor prasat je infekční virová nákaza postihující chovaná a volně žijící prasata a může mít závažný dopad na dotčenou populaci zvířat a ziskovost chovu, což narušuje přemísťování zásilek uvedených zvířat a produktů z těchto zvířat v rámci Unie, jakož i vývoz do třetích zemí.

(2)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 (2) bylo přijato v rámci nařízení (EU) 2016/429 a stanoví zvláštní opatření k tlumení nákazy týkající se afrického moru prasat, která mají členské státy uvedené na seznamu v příloze I zmíněného nařízení (dál jen „dotčené členské státy“) po omezenou dobu uplatňovat v uzavřených pásmech I, II a III uvedených na seznamu ve zmíněné příloze.

(3)

Oblasti uvedené jako uzavřená pásma I, II a III na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 vycházejí z epizootologické situace afrického moru prasat v Unii. Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 byla naposledy změněna prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/2024 (3), a sice v návaznosti na změny epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu, v Lotyšsku, Polsku a na Slovensku.

(4)

Veškeré změny uzavřených pásem I, II a III v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 by měly být založeny na epizootologické situaci, pokud jde o africký mor prasat, v oblastech postižených uvedenou nákazou, na celkové epizootologické situaci afrického moru prasat v dotčeném členském státě, na úrovni rizika dalšího šíření uvedené nákazy, i na vědecky podložených zásadách a kritériích pro zeměpisné vymezení pásem v důsledku afrického moru prasat a na pokynech Unie dohodnutých s členskými státy ve Stálém výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva a uvedených na internetových stránkách Komise (4). Takové změny by měly rovněž zohledňovat mezinárodní normy, jako je Kodex zdraví suchozemských živočichů (5) Světové organizace pro zdraví zvířat a odůvodnění vymezení pásem poskytnuté příslušnými orgány dotčených členských států.

(5)

Od data přijetí prováděcího nařízení (EU) 2021/2024 se objevilo nové ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat v Polsku a nové ohnisko u volně žijících prasat v Německu.

(6)

V listopadu 2021 bylo zaznamenáno jedno ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat ve Svatokřížském vojvodství v Polsku v oblasti, která v současnosti není uvedena jako uzavřené pásmo na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Toto nové ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat představuje zvýšení úrovně rizika, které by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tato oblast Polska zasažená zmíněným nedávným ohniskem afrického moru prasat, která v současnosti není uvedena jako uzavřené pásmo na seznamu ve zmíněné příloze, nyní měla být uvedena na seznamu ve zmíněné příloze jako uzavřené pásmo III, přičemž v zájmu zohlednění tohoto nedávného ohniska je rovněž třeba vymezit nové uzavřené pásmo I.

(7)

V listopadu 2021 bylo navíc zaznamenáno jedno ohnisko afrického moru prasat u volně žijícího prasete ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko v Německu v oblasti, která v současnosti není uvedena jako uzavřené pásmo na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Toto nové ohnisko afrického moru prasat u volně žijícího prasete představuje zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit ve zmíněné příloze. V důsledku toho by tato oblast Německa zasažená zmíněným nedávným ohniskem afrického moru prasat, která v současnosti není uvedena jako uzavřené pásmo na seznamu ve zmíněné příloze, nyní měla být uvedena na seznamu ve zmíněné příloze jako uzavřené pásmo II, přičemž v zájmu zohlednění tohoto nedávného ohniska je rovněž třeba vymezit nové uzavřené pásmo I.

(8)

V návaznosti na toto nedávné ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat v Polsku, na ohnisko u volně žijícího prasete v Německu a s ohledem na stávající epizootologickou situaci, pokud jde o africký mor prasat v Unii, bylo vymezení pásem v uvedených členských státech znovu posouzeno a aktualizováno. Kromě toho byla znovu posouzena a aktualizována zavedená opatření k řízení rizik. Tyto změny by měly být zohledněny v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605.

(9)

Má-li se zohlednit nedávný vývoj epizootologické situace, pokud jde o africký mor prasat v Unii, a proaktivně bojovat s riziky spojenými se šířením uvedené nákazy, měla by být v případě Německa a Polska vymezena nová uzavřená pásma o dostatečné rozloze a tato pásma by měla být náležitě uvedena jako uzavřená pásma I, II a III na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Jelikož situace, pokud jde o africký mor prasat, je v Unii velmi dynamická, byla při vymezování uvedených nových uzavřených pásem zohledněna i situace v okolních oblastech.

(10)

Vzhledem k naléhavosti epizootologické situace v Unii, pokud jde o šíření afrického moru prasat, je důležité, aby změny přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 prostřednictvím tohoto prováděcího nařízení nabyly účinku co nejdříve.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. listopadu 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 ze dne 7. dubna 2021, kterým se stanoví zvláštní opatření pro tlumení afrického moru prasat (Úř. věst. L 129, 15.4.2021, s. 1).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2024 ze dne 18. listopadu 2021, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat (Úř. věst. L 411, 19.11.2021, s. 3).

(4)  Pracovní dokument SANTE/7112/2015/Rev. 3 „Zásady a kritéria pro zeměpisné vymezení regionalizace afrického moru prasat“. https://ec.europa.eu/food/animals/animal-diseases/control-measures/asf_en

(5)  Kodex zdraví suchozemských živočichů OIE, 28. vydání, 2019. ISBN svazku I: 978-92-95108-85-1; ISBN svazku II: 978-92-95108-86-8. https://www.oie.int/standard-setting/terrestrial-code/access-online/


PŘÍLOHA

Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA I

UZAVŘENÁ PÁSMA

ČÁST I

1.   Německo

Tato uzavřená pásma I v Německu:

Bundesland Brandenburg:

Landkreis Dahme-Spreewald:

Gemeinde Alt Zauche-Wußwerk,

Gemeinde Byhleguhre-Byhlen,

Gemeinde Märkische Heide, mit den Gemarkungen Alt Schadow, Neu Schadow, Pretschen, Plattkow, Wittmannsdorf, Schuhlen-Wiese, Bückchen, Kuschkow, Gröditsch, Groß Leuthen, Leibchel, Glietz, Groß Leine, Dollgen, Krugau, Dürrenhofe, Biebersdorf und Klein Leine,

Gemeinde Neu Zauche,

Gemeinde Schwielochsee mit den Gemarkungen Groß Liebitz, Guhlen, Mochow und Siegadel,

Gemeinde Spreewaldheide,

Gemeinde Straupitz,

Landkreis Märkisch-Oderland:

Gemeinde Müncheberg mit den Gemarkungen Müncheberg, Eggersdorf bei Müncheberg und Hoppegarten bei Müncheberg,

Gemeinde Bliesdorf mit den Gemarkungen Kunersdorf - westlich der B167 und Bliesdorf - westlich der B167

Gemeinde Märkische Höhe mit den Gemarkungen Reichenberg und Batzlow,

Gemeinde Wriezen mit den Gemarkungen Haselberg, Frankenfelde, Schulzendorf, Lüdersdorf Biesdorf, Rathsdorf - westlich der B 167 und Wriezen - westlich der B167

Gemeinde Buckow (Märkische Schweiz),

Gemeinde Strausberg mit den Gemarkungen Hohenstein und Ruhlsdorf,

Gemeine Garzau-Garzin,

Gemeinde Waldsieversdorf,

Gemeinde Rehfelde mit der Gemarkung Werder,

Gemeinde Reichenow-Mögelin,

Gemeinde Prötzel mit den Gemarkungen Harnekop, Sternebeck und Prötzel östlich der B 168 und der L35,

Gemeinde Oberbarnim,

Gemeinde Bad Freienwalde mit der Gemarkung Sonnenburg,

Gemeinde Falkenberg mit den Gemarkungen Dannenberg, Falkenberg westlich der L 35, Gersdorf und Kruge,

Gemeinde Höhenland mit den Gemarkungen Steinbeck, Wollenberg und Wölsickendorf,

Landkreis Barnim:

Gemeinde Joachimsthal östlich der L220 (Eberswalder Straße), östlich der L23 (Töpferstraße und Templiner Straße), östlich der L239 (Glambecker Straße) und Schorfheide (JO) östlich der L238,

Gemeinde Friedrichswalde mit der Gemarkung Glambeck östlich der L 239,

Gemeinde Althüttendorf,

Gemeinde Ziethen mit den Gemarkungen Groß Ziethen und Klein Ziethen westlich der B198,

Gemeinde Chorin mit den Gemarkungen Golzow, Senftenhütte, Buchholz, Schorfheide (Ch), Chorin westlich der L200 und Sandkrug nördlich der L200,

Gemeinde Britz,

Gemeinde Schorfheide mit den Gemarkungen Altenhof, Werbellin, Lichterfelde und Finowfurt,

Gemeinde (Stadt) Eberswalde mit der Gemarkungen Finow und Spechthausen und der Gemarkung Eberswalde südlich der B167 und westlich der L200,

Gemeinde Breydin,

Gemeinde Melchow,

Gemeinde Sydower Fließ mit der Gemarkung Grüntal nördlich der K6006 (Landstraße nach Tuchen), östlich der Schönholzer Straße und östlich Am Postweg,

Hohenfinow südlich der B167,

Landkreis Uckermark:

Gemeinde Pinnow nördlich der B2,

Gemeinde Passow mit den Gemarkungen Briest, Passow und Schönow,

Gemeinde Mark Landin mit den Gemarkungen Landin nördlich der B2, Grünow und Schönermark,

Gemeinde Angermünde mit den Gemarkungen Frauenhagen, Mürow, Angermünde nördlich und nordwestlich der B2, Dobberzin nördlich der B2, Kerkow, Welsow, Bruchhagen, Greiffenberg, Günterberg, Biesenbrow, Görlsdorf, Wolletz und Altkünkendorf,

Gemeinde Zichow,

Gemeinde Casekow mit den Gemarkungen Blumberg, Wartin, Luckow-Petershagen und den Gemarkungen Biesendahlshof und Casekow westlich der L272 und nördlich der L27,

Gemeinde Hohenselchow-Groß Pinnow mit der Gemarkung Hohenselchow nördlich der L27,

Gemeinde Tantow,

Gemeinde Mescherin

Gemeinde Gartz (Oder) mit der Gemarkung Geesow sowie den Gemarkungen Gartz und Hohenreinkendorf nördlich der L27 und B2 bis Gartenstraße,

Gemeinde Pinnow nördlich und westlich der B2,

Landkreis Oder-Spree:

Gemeinde Storkow (Mark),

Gemeinde Spreenhagen mit den Gemarkungen Braunsdorf, Markgrafpieske, Lebbin und Spreenhagen,

Gemeinde Grünheide (Mark) mit den Gemarkungen Kagel, Kienbaum und Hangelsberg,

Gemeinde Fürstenwalde westlich der B 168 und nördlich der L 36,

Gemeinde Rauen,

Gemeinde Wendisch Rietz bis zur östlichen Uferzone des Scharmützelsees und von der südlichen Spitze des Scharmützelsees südlich der B246,

Gemeinde Reichenwalde,

Gemeinde Bad Saarow mit der Gemarkung Petersdorf und der Gemarkung Bad Saarow-Pieskow westlich der östlichen Uferzone des Scharmützelsees und ab nördlicher Spitze westlich der L35,

Gemeinde Tauche mit der Gemarkung Werder,

Gemeinde Steinhöfel mit den Gemarkungen Jänickendorf, Schönfelde, Beerfelde, Gölsdorf, Buchholz, Tempelberg und den Gemarkungen Steinhöfel, Hasenfelde und Heinersdorf westlich der L36 und der Gemarkung Neuendorf im Sande nördlich der L36,

Landkreis Spree-Neiße:

Gemeinde Peitz,

Gemeinde Turnow-Preilack,

Gemeinde Drachhausen,

Gemeinde Schmogrow-Fehrow,

Gemeinde Drehnow,

Gemeinde Teichland mit den Gemarkungen Maust und Neuendorf,

Gemeinde Dissen-Striesow,

Gemeinde Briesen,

Gemeinde Spremberg mit den Gemarkungen, Sellessen, Spremberg, Bühlow, Laubsdorf, Bagenz und den Gemarkungen Groß Buckow, Klein Buckow östlich des Tagebaues Welzow-Süd,

Gemeinde Neuhausen/Spree mit den Gemarkungen Kathlow, Haasow, Roggosen, Koppatz, Neuhausen, Frauendorf, Groß Oßnig, Groß Döbern und Klein Döbern,

Landkreis Oberspreewald-Lausitz:

Gemeinde Grünewald,

Gemeinde Hermsdorf,

Gemeinde Kroppen,

Gemeinde Ortrand,

Gemeinde Großkmehlen,

Gemeinde Lindenau.

Landkreis Elbe-Elster:

Gemeinde Großthiemig,

Landkreis Prignitz:

Gemeinde Groß Pankow mit den Gemarkungen Baek, Tangendorf und Tacken,

Gemeinde Karstadt mit den Gemarkungen Groß Warnow, Klein Warnow, Reckenzin, Streesow, Garlin, Dallmin, Postlin, Kribbe, Neuhof, Strehlen und Blüthen,

Gemeinde Pirow mit der Gemarkung Bresch,

Gemeinde Gülitz-Reetz,

Gemeinde Putlitz mit den Gemarkungen Lockstädt, Mansfeld, Laaske, Weitgendorf und Telschow,

Gemeinde Triglitz,

Gemeinde Marienfließ mit den Gemarkungen Stepenitz, Frehne und Krempendorf,

Gemeinde Kümmernitztal mit den Gemarkungen Bückow und Grabow,

Bundesland Sachsen:

Landkreis Bautzen

Gemeinde Arnsdorf,

Gemeinde Burkau,

Gemeinde Crostwitz,

Gemeinde Cunewalde,

Gemeinde Demitz-Thumitz,

Gemeinde Doberschau-Gaußig,

Gemeinde Elsterheide,

Gemeinde Frankenthal,

Gemeinde Göda,

Gemeinde Großharthau,

Gemeinde Großnaundorf,

Gemeinde Großpostwitz/O.L.,

Gemeinde Haselbachtal,

Gemeinde Hochkirch, sofern nicht bereits der Sperrzone II,

Gemeinde Königswartha, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Kubschütz, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Lichtenberg,

Gemeinde Lohsa, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Nebelschütz,

Gemeinde Neschwitz, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Neukirch,

Gemeinde Neukirch/Lausitz,

Gemeinde Obergurig,

Gemeinde Ohorn,

Gemeinde Oßling,

Gemeinde Panschwitz-Kuckau,

Gemeinde Puschwitz,

Gemeinde Räckelwitz,

Gemeinde Radibor, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Ralbitz-Rosenthal,

Gemeinde Rammenau,

Gemeinde Schmölln-Putzkau,

Gemeinde Schwepnitz,

Gemeinde Sohland a. d. Spree,

Gemeinde Spreetal, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Stadt Bautzen, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Stadt Bernsdorf,

Gemeinde Stadt Bischhofswerda,

Gemeinde Stadt Elstra,

Gemeinde Stadt Großröhrsdorf,

Gemeinde Stadt Hoyerswerda, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Stadt Kamenz,

Gemeinde Stadt Lauta,

Gemeinde Stadt Pulsnitz,

Gemeinde Stadt Radeberg,

Gemeinde Stadt Schirgiswalde-Kirschau,

Gemeinde Stadt Wilthen,

Gemeinde Stadt Wittichenau, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Steina,

Gemeinde Steinigtwolmsdorf,

Gemeinde Wachau,

Stadt Dresden:

Stadtgebiet, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Landkreis Görlitz:

Gemeinde Beiersdorf,

Gemeinde Bertsdorf-Hörnitz,

Gemeinde Dürrhennersdorf,

Gemeinde Großschönau,

Gemeinde Großschweidnitz,

Gemeinde Hainewalde,

Gemeinde Kurort Jonsdorf,

Gemeinde Kottmar,

Gemeinde Lawalde,

Gemeinde Leutersdorf,

Gemeinde Mittelherwigsdorf,

Gemeinde Oderwitz,

Gemeinde Olbersdorf,

Gemeinde Oppach,

Gemeinde Oybin,

Gemeinde Rosenbach, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Schönau-Berzdorf a. d. Eigen, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Schönbach,

Gemeinde Stadt Bernstadt a. d. Eigen, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Stadt Ebersbach-Neugersdorf,

Gemeinde Stadt Herrnhut,

Gemeinde Stadt Löbau, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Stadt Neusalza-Spremberg,

Gemeinde Stadt Ostritz, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Stadt Seifhennersdorf,

Gemeinde Stadt Zittau,

Landkreis Meißen:

Gemeinde Diera-Zehren östlich der Elbe,

Gemeinde Klipphausen östlich der S 177,

Gemeinde Lampertswalde, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Niederau,

Gemeinde Priestewitz,

Gemeinde Stadt Coswig, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Stadt Großenhain,

Gemeinde Stadt Meißen im Norden östlich der Elbe bis zur Bahnlinie, im Süden östlich der S 177,

Gemeinde Stadt Radebeul,

Gemeinde Weinböhla, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Bundesland Mecklenburg-Vorpommern:

Landkreis Vorpommern Greifswald

Gemeinde Penkun südlich der Autobahn A11,

Gemeinde Nadrense südlich der Autobahn A11,

Landkreis Ludwigslust-Parchim:

Gemeinde Ganzlin mit den Ortsteilen und Ortslagen: Retzow, Klein Damerow, Hof Retzow, Barackendorf, Wangelin,

Gemeinde Gehlsbach mit den Ortsteilen und der Ortslage: Vietlübbe, Karbow, Hof Karbow, Karbow Ausbau, Darß, Wahlstorf, Quaßlin, Ausbau Darß, Quaßlin Hof, Quaßliner Mühle,

Gemeinde Kritzow mit den Ortsteilen und der Ortslage: Schlemmin, Kritzow, Benzin,

Gemeinde Lübz mit den Ortsteilen und der Ortslage: Broock, Wessentin, Wessentin Ausbau, Bobzin, Lübz, Broock Ausbau, Riederfelde, Ruthen, Lutheran, Gischow, Burow, Hof Gischow, Ausbau Lutheran, Meyerberg,

Gemeinde Granzin mit den Ortsteilen und der Ortslage: Lindenbeck, Greven, Beckendorf, Bahlenrade, Granzin Ausbau, Granzin,

Gemeinde Rom mit den Ortsteilen und der Ortslage: Lancken, Stralendorf, Rom, Darze, Klein Niendorf, Paarsch,

Gemeinde Parchim mit den Ortsteilen und der Ortslage: Dargelütz, Neuhof, Kiekindemark, Neu Klockow, Möderitz, Malchow, Damm, Parchim, Voigtsdorf, Neu Matzlow,

Gemeinde Domsühl mit den Ortsteilen und der Ortslage: Severin, Bergrade Hof, Bergrade Dorf, Zieslübbe, Alt Dammerow, Schlieven, Domsühl, Domsühl-Ausbau, Neu Schlieven,

Gemeinde Lewitzrand mit den Ortsteilen und der Ortslage: Matzlow, Garwitz,

Gemeinde Spornitz mit den Ortsteilen und der Ortslage: Dütschow, Primark, Steinbeck, Spornitz,

Gemeinde Brenz mit den Ortsteilen und der Ortslage: Neu Brenz, Alt Brenz,

Gemeinde Neustadt-Glewe mit den Ortsteilen und der Ortslage: Flugplatz, Wabel,

Gemeinde Blievenstorf mit den Ortsteilen und der Ortslage: Blievenstorf,

Gemeinde Muchow mit den Ortsteilen und der Ortslage: Muchow,

Gemeinde Prislich mit den Ortsteilen und der Ortslage: Neese, Werle, Prislich, Marienhof,

Gemeinde Zierzow mit den Ortsteilen und der Ortslage: Kolbow, Zierzow,

Gemeinde Balow mit den Ortsteilen und der Ortslage: Balow,

Gemeinde Stolpe mit den Ortsteilen und der Ortslage: Granzin, Barkow, Stolpe Ausbau, Stolpe,

Gemeinde Kreien mit den Ortsteilen und der Ortslage: Kolonie Kreien, Hof Kreien, Kreien Ausbau, Kreien, Wilson.

2.   Estonsko

Tato uzavřená pásma I v Estonsku:

Hiiu maakond.

3.   Řecko

Tato uzavřená pásma I v Řecku:

in the regional unit of Drama:

the community departments of Sidironero and Skaloti and the municipal departments of Livadero and Ksiropotamo (in Drama municipality),

the municipal department of Paranesti (in Paranesti municipality),

the municipal departments of Kokkinogeia, Mikropoli, Panorama, Pyrgoi (in Prosotsani municipality),

the municipal departments of Kato Nevrokopi, Chrysokefalo, Achladea, Vathytopos, Volakas, Granitis, Dasotos, Eksohi, Katafyto, Lefkogeia, Mikrokleisoura, Mikromilea, Ochyro, Pagoneri, Perithorio, Kato Vrontou and Potamoi (in Kato Nevrokopi municipality),

in the regional unit of Xanthi:

the municipal departments of Kimmerion, Stavroupoli, Gerakas, Dafnonas, Komnina, Kariofyto and Neochori (in Xanthi municipality),

the community departments of Satres, Thermes, Kotyli, and the municipal departments of Myki, Echinos and Oraio and (in Myki municipality),

the community department of Selero and the municipal department of Sounio (in Avdira municipality),

in the regional unit of Rodopi:

the municipal departments of Komotini, Anthochorio, Gratini, Thrylorio, Kalhas, Karydia, Kikidio, Kosmio, Pandrosos, Aigeiros, Kallisti, Meleti, Neo Sidirochori and Mega Doukato (in Komotini municipality),

the municipal departments of Ipio, Arriana, Darmeni, Archontika, Fillyra, Ano Drosini, Aratos and the Community Departments Kehros and Organi (in Arriana municipality),

the municipal departments of Iasmos, Sostis, Asomatoi, Polyanthos and Amvrosia and the community department of Amaxades (in Iasmos municipality),

the municipal department of Amaranta (in Maroneia Sapon municipality),

in the regional unit of Evros:

the municipal departments of Kyriaki, Mandra, Mavrokklisi, Mikro Dereio, Protokklisi, Roussa, Goniko, Geriko, Sidirochori, Megalo Derio, Sidiro, Giannouli, Agriani and Petrolofos (in Soufli municipality),

the municipal departments of Dikaia, Arzos, Elaia, Therapio, Komara, Marasia, Ormenio, Pentalofos, Petrota, Plati, Ptelea, Kyprinos, Zoni, Fulakio, Spilaio, Nea Vyssa, Kavili, Kastanies, Rizia, Sterna, Ampelakia, Valtos, Megali Doxipara, Neochori and Chandras (in Orestiada municipality),

the municipal departments of Asvestades, Ellinochori, Karoti, Koufovouno, Kiani, Mani, Sitochori, Alepochori, Asproneri, Metaxades, Vrysika, Doksa, Elafoxori, Ladi, Paliouri and Poimeniko (in Didymoteixo municipality),

in the regional unit of Serres:

the municipal departments of Kerkini, Livadia, Makrynitsa, Neochori, Platanakia, Petritsi, Akritochori, Vyroneia, Gonimo, Mandraki, Megalochori, Rodopoli, Ano Poroia, Katw Poroia, Sidirokastro, Vamvakophyto, Promahonas, Kamaroto, Strymonochori, Charopo, Kastanousi and Chortero and the community departments of Achladochori, Agkistro and Kapnophyto (in Sintiki municipality),

the municipal departments of Serres, Elaionas and Oinoussa and the community departments of Orini and Ano Vrontou (in Serres municipality),

the municipal departments of Dasochoriou, Irakleia, Valtero, Karperi, Koimisi, Lithotopos, Limnochori, Podismeno and Chrysochorafa (in Irakleia municipality).

4.   Lotyšsko

Tato uzavřená pásma I v Lotyšsku:

Dienvidkurzemes novada Vērgales, Medzes, Grobiņas, Gaviezes, Rucavas, Nīcas, Otaņķu pagasts, Grobiņas pilsēta,

Ropažu novada Stopiņu pagasta daļa, kas atrodas uz rietumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes.

5.   Litva

Tato uzavřená pásma I v Litvě:

Klaipėdos rajono savivaldybė: Agluonėnų, Dovilų, Gargždų, Priekulės, Vėžaičių, Kretingalės ir Dauparų-Kvietinių seniūnijos,

Palangos miesto savivaldybė.

6.   Maďarsko

Tato uzavřená pásma I v Maďarsku:

Békés megye 950950, 950960, 950970, 951950, 952050, 952750, 952850, 952950, 953050, 953150, 953650, 953660, 953750, 953850, 953960, 954250, 954260, 954350, 954450, 954550, 954650, 954750, 954850, 954860, 954950, 955050, 955150, 955250, 955260, 955270, 955350, 955450, 955510, 955650, 955750, 955760, 955850, 955950, 956050, 956060, 956150 és 956160 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Bács-Kiskun megye 600150, 600850, 601550, 601650, 601660, 601750, 601850, 601950, 602050, 603250, 603750 és 603850 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Budapest 1 kódszámú, vadgazdálkodási tevékenységre nem alkalmas területe,

Csongrád-Csanád megye 800150, 800160, 800250, 802220, 802260, 802310 és 802450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Fejér megye 400150, 400250, 400351, 400352, 400450, 400550, 401150, 401250, 401350, 402050, 402350, 402360, 402850, 402950, 403050, 403450, 403550, 403650, 403750, 403950, 403960, 403970, 404650, 404750, 404850, 404950, 404960, 405050, 405750, 405850, 405950,

406050, 406150, 406550, 406650 és 406750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Győr-Moson-Sopron megye 100550, 100650, 100950, 101050, 101350, 101450, 101550, 101560 és 102150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Jász-Nagykun-Szolnok megye 750150, 750160, 750260, 750350, 750450, 750460, 754450, 754550, 754560, 754570, 754650, 754750, 754950, 755050, 755150, 755250, 755350 és 755450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Komárom-Esztergom megye 250150, 250250, 250450, 250460, 250550, 250650, 250750, 251050, 251150, 251250, 251350, 251360, 251650, 251750, 251850, 252250, kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Pest megye 571550, 572150, 572250, 572350, 572550, 572650, 572750, 572850, 572950, 573150, 573250, 573260, 573350, 573360, 573450, 573850, 573950, 573960, 574050, 574150, 574350, 574360, 574550, 574650, 574750, 574850, 574860, 574950, 575050, 575150, 575250, 575350, 575550, 575650, 575750, 575850, 575950, 576050, 576150, 576250, 576350, 576450, 576650, 576750, 576850, 576950, 577050, 577150, 577350, 577450, 577650, 577850, 577950, 578050, 578150, 578250, 578350, 578360, 578450, 578550, 578560, 578650, 578850, 578950, 579050, 579150, 579250, 579350, 579450, 579460, 579550, 579650, 579750, 580250 és 580450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe.

7.   Polsko

Tato uzavřená pásma I v Polsku:

w województwie kujawsko - pomorskim:

powiat rypiński,

powiat brodnicki,

powiat grudziądzki,

powiat miejski Grudziądz,

powiat wąbrzeski,

w województwie warmińsko-mazurskim:

gminy Wielbark i Rozogi w powiecie szczycieńskim,

w województwie podlaskim:

gminy Wysokie Mazowieckie z miastem Wysokie Mazowieckie, Czyżew i część gminy Kulesze Kościelne położona na południe od linii wyznaczonej przez linię koleją w powiecie wysokomazowieckim,

gminy Miastkowo, Nowogród, Śniadowo i Zbójna w powiecie łomżyńskim,

gminy Szumowo, Zambrów z miastem Zambrów i część gminy Kołaki Kościelne położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie zambrowskim,

gminy Grabowo, Kolno i miasto Kolno, Turośl w powiecie kolneńskim,

w województwie mazowieckim:

powiat ostrołęcki,

powiat miejski Ostrołęka,

gminy Bielsk, Brudzeń Duży, Bulkowo, Drobin, Gąbin, Łąck, Nowy Duninów, Radzanowo, Słupno, Staroźreby i Stara Biała w powiecie płockim,

powiat miejski Płock,

powiat ciechanowski,

gminy Baboszewo, Dzierzążnia, Joniec, Nowe Miasto, Płońsk i miasto Płońsk, Raciąż i miasto Raciąż, Sochocin w powiecie płońskim,

powiat sierpecki,

gmina Siemiątkowo w powiecie żuromińskim,

część powiatu ostrowskiego niewymieniona w części II załącznika I,

gminy Radzanów, Strzegowo, Stupsk w powiecie mławskim,

powiat przasnyski,

powiat makowski,

powiat pułtuski,

część powiatu wyszkowskiego niewymieniona w części II załącznika I,

część powiatu węgrowskiego niewymieniona w części II załącznika I,

gminy Dąbrówka, Jadów, Klembów, Poświętne, Radzymin, Strachówka Wołomin i Tłuszcz w powiecie wołomińskim,

gminy Mokobody i Suchożebry w powiecie siedleckim,

gminy Dobre, Jakubów, Kałuszyn, Stanisławów w powiecie mińskim,

gminy Bielany i gmina wiejska Sokołów Podlaski w powiecie sokołowskim,

gminy Kowala, Wierzbica, część gminy Wolanów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie radomskim,

powiat miejski Radom,

gminy Jastrząb, Mirów, Orońsko w powiecie szydłowieckim,

powiat gostyniński,

w województwie podkarpackim:

powiat jasielski,

powiat strzyżowski,

część powiatu ropczycko – sędziszowskiego niewymieniona w części II załącznika I,

gminy Pruchnik, Rokietnica, Roźwienica, w powiecie jarosławskim,

gminy Fredropol, Krasiczyn, Krzywcza, Medyka, Orły, Żurawica, Przemyśl w powiecie przemyskim,

powiat miejski Przemyśl,

gminy Gać, Jawornik Polski, Kańczuga, część gminy Zarzecze położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Mleczka w powiecie przeworskim,

powiat łańcucki,

gminy Trzebownisko, Głogów Małopolski, część gminy Świlcza położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 94 i część gminy Sokołów Małopolski położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 875 w powiecie rzeszowskim,

gminy Dzikowiec, Kolbuszowa i Raniżów w powiecie kolbuszowskim,

gminy Brzostek, Jodłowa, miasto Dębica, część gminy wiejskiej Dębica położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr A4 w powiecie dębickim,

w województwie świętokrzyskim:

gminy Nowy Korczyn, Solec–Zdrój, Wiślica, część gminy Busko Zdrój położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Siedlawy-Szaniec-Podgaje-Kołaczkowice w powiecie buskim,

powiat kazimierski,

część powiatu opatowskiego niewymieniona w części II załącznika I,

powiat sandomierski,

gminy Bogoria, Osiek, Staszów i część gminy Rytwiany położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 764, część gminy Szydłów położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 756 w powiecie staszowskim,

powiat skarżyski,

gminy Pawłów, Wąchock, część gminy Brody położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9 oraz na południowy - zachód od linii wyznaczonej przez drogi: nr 0618T biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania w miejscowości Lipie, drogę biegnącą od miejscowości Lipie do wschodniej granicy gminy i część gminy Mirzec położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 744 biegnącą od południowej granicy gminy do miejscowości Tychów Stary a następnie przez drogę nr 0566T biegnącą od miejscowości Tychów Stary w kierunku północno - wschodnim do granicy gminy w powiecie starachowickim,

powiat ostrowiecki,

gminy Fałków, Ruda Maleniecka, Radoszyce, Smyków, część gminy Końskie położona na zachód od linii kolejowej, część gminy Stąporków położona na południe od linii kolejowej w powiecie koneckim,

gminy Bodzentyn, Bieliny, Górno, Łagów, Masłów, Miedziana Góra, Mniów, Nowa Słupia, Piekoszów, Sitkówka-Nowiny, Strawczyn, Zagnańsk, część gminy Morawica położona na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Czarna Nida, część gminy Daleszyce położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 764, część gminy Raków położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 756 i 764, w powiecie kieleckim,

gminy Działoszyce, Michałów, Pińczów, Złota w powiecie pińczowskim,

gminy Imielno, Jędrzejów, Nagłowice, Sędziszów, Słupia, Wodzisław w powiecie jędrzejowskim,

gminy Moskorzew, Radków, Secemin w powiecie włoszczowskim,

gmina Słupia Konecka w powiecie koneckim,

powiat miejski Kielce,

w województwie łódzkim:

gminy Łyszkowice, Kocierzew Południowy, Kiernozia, Chąśno, Nieborów, część gminy wiejskiej Łowicz położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 biegnącej od granicy miasta Łowicz do zachodniej granicy gminy oraz część gminy wiejskiej Łowicz położona na wschód od granicy miasta Łowicz i na północ od granicy gminy Nieborów w powiecie łowickim,

gminy Cielądz, Rawa Mazowiecka z miastem Rawa Mazowiecka w powiecie rawskim,

gminy Bolimów, Głuchów, Godzianów, Lipce Reymontowskie, Maków, Nowy Kawęczyn, Skierniewice, Słupia w powiecie skierniewickim,

powiat miejski Skierniewice,

gminy Mniszków, Paradyż, Sławno i Żarnów w powiecie opoczyńskim,

powiat tomaszowski,

powiat brzeziński,

powiat łaski,

powiat miejski Łódź,

powat łódzki wschodni,

powiat pabianicki,

gmina Wieruszów, część gminy Sokolniki położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 4715E, część gminy Galewice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Przybyłów – Ostrówek – Dąbrówka – Zmyślona w powiecie wieruszowskim,

gminy Aleksandrów Łódzki, Stryków, miasto Zgierz w powiecie zgierskim,

gminy Bełchatów z miastem Bełchatów, Drużbice, Kluki, Rusiec, Szczerców, Zelów w powiecie bełchatowskim,

gminy Osjaków, Konopnica, Pątnów, Wierzchlas, część gminy Mokrsko położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Krzyworzeka – Mokrsko - Zmyślona – Komorniki – Orzechowiec – Poręby, część gminy Wieluń położona na wschód od zachodniej granicy miejscowości Wieluń oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Wieluń – Turów – Chotów biegnącą do zachodniej granicy gminy, część gminy Ostrówek położona na wschód od linii wyznaczonej przez rzekę Pyszna w powiecie wieluńskim,

część powiatu sieradzkiego niewymieniona w części III załącznika I,

powiat zduńskowolski,

gminy Aleksandrów, Czarnocin, Grabica, Moszczenica, Ręczno, Sulejów, Wola Krzysztoporska, Wolbórz w powiecie piotrkowskim,

powiat miejski Piotrków Trybunalski,

gminy Masłowice, Przedbórz, Wielgomłyny i Żytno w powiecie radomszczańskim,

w województwie śląskim:

gmina Koniecpol w powiecie częstochowskim,

w województwie pomorskim:

gminy Ostaszewo, miasto Krynica Morska oraz część gminy Nowy Dwór Gdański położona na południowy - zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 7, następnie przez drogę nr 7 i S7 biegnącą do zachodniej granicy gminy w powiecie nowodworskim,

gminy Lichnowy, Miłoradz, Nowy Staw, Malbork z miastem Malbork w powiecie malborskim,

gminy Mikołajki Pomorskie, Stary Targ i Sztum w powiecie sztumskim,

powiat gdański,

Miasto Gdańsk,

powiat tczewski,

powiat kwidzyński,

w województwie lubuskim:

gmina Lubiszyn w powiecie gorzowskim,

gmina Dobiegniew w powiecie strzelecko – drezdeneckim,

w województwie dolnośląskim:

powiat oleśnicki,

gminy Jordanów Śląski, Kąty Wrocławskie, Kobierzyce, Mietków, Sobótka, część gminy Długołęka położona na północ od linii wyznaczonej przez droge nr S8, część gminy Żórawina położona na zachód od linii wyznaczonej przez autostradę A4 w powiecie wrocławskim,

część gminy Domaniów położona na południowy zachód od linii wyznaczonej przez autostradę A4 w powiecie oławskim,

część powiatu miejskiego Wrocław położóna na północny zachód od linii wyznaczonej przez autostradę nr A8,

gmina Wiązów w powiecie strzelińskim,

powiat średzki,

miasto Świeradów Zdrój w powiecie lubańskim,

część powiatu wołowskiego niewymieniona w części III załącznika I,

powiat miejski Legnica,

gminy Krotoszyce, Kunice, Legnickie Pole, Miłkowice, Prochowice, Ruja w powiecie legnickim,

gminy Pielgrzymka, Świerzawa, Złotoryja z miastem Złotoryja, miasto Wojcieszów w powiecie złotoryjskim,

powiat lwówecki,

gminy Ścinawa i Lubin z miastem Lubin w powiecie lubińskim,

część powiatu trzebnickiego niewymieniona w części III załącznika I,

gmina Wądroże Wielkie w powiecie jaworskim,

gminy Cieszków, Krośnice, część gminy Milicz położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 15 biegnącej od północnej granicy gminy do południowej granicy gminy w miejcowości Lasowice w powiecie milickim,

w województwie wielkopolskim:

powiat krotoszyński,

gminy Borek Wielkopolski, Gostyń, Pępowo, Piaski, Pogorzela, w powiecie gostyńskim,

gmina Osieczna, część gminy Lipno położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5, część gminy Święciechowa położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 oraz na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5 w powiecie leszczyńskim,

powiat miejski Leszno,

gminy Granowo, Grodzisk Wielkopolski i część gminy Kamieniec położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 308 w powiecie grodziskim,

gminy Czempiń, Kościan i miasto Kościan, Krzywiń, część gminy Śmigiel położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5 w powiecie kościańskim,

powiat miejski Poznań,

gminy Buk, Dopiewo, Komorniki, Tarnowo Podgórne, Stęszew, Swarzędz, Pobiedziska, Czerwonak, Mosina, miasto Luboń, miasto Puszczykowo i część gminy Kórnik położona na zachód od linii wyznaczonych przez drogi: nr S11 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 434 i drogę nr 434 biegnącą od tego skrzyżowania do południowej granicy gminy, część gminy Rokietnica położona na południowy zachód od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy gminy w miejscowości Krzyszkowo do południowej granicy gminy w miejscowości Kiekrz oraz część gminy wiejskiej Murowana Goślina położona na południe od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy miasta Murowana Goślina do północno-wschodniej granicy gminy w powiecie poznańskim,

gmina Kiszkowo i część gminy Kłecko położona na zachód od rzeki Mała Wełna w powiecie gnieźnieńskim,

powiat czarnkowsko-trzcianecki,

gmina Kaźmierz część gminy Duszniki położona na południowy – wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 306 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Duszniki, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez ul. Niewierską oraz drogę biegnącą przez miejscowość Niewierz do zachodniej granicy gminy, część gminy Ostroróg położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 186 i 184 biegnące od granicy gminy do miejscowości Ostroróg, a następnie od miejscowości Ostroróg przez miejscowości Piaskowo – Rudki do południowej granicy gminy, część gminy Wronki położona na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Wartę biegnącą od zachodniej granicy gminy do przecięcia z droga nr 182, a następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 182 oraz 184 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 182 do południowej granicy gminy, miasto Szamotuły i część gminy Szamotuły położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 306 i drogę łączącą miejscowości Lipnica - Ostroróg do linii wyznaczonej przez wschodnią granicę miasta Szamotuły i na południe od linii kolejowej biegnącej od południowej granicy miasta Szamotuły, do południowo-wschodniej granicy gminy oraz część gminy Obrzycko położona na zachód od drogi nr 185 łączącej miejscowości Gaj Mały, Słopanowo i Obrzycko do północnej granicy miasta Obrzycko, a następnie na zachód od drogi przebiegającej przez miejscowość Chraplewo w powiecie szamotulskim,

gmina Budzyń w powiecie chodzieskim,

gminy Mieścisko, Skoki i Wągrowiec z miastem Wągrowiec w powiecie wągrowieckim,

powiat pleszewski,

gmina Zagórów w powiecie słupeckim,

gmina Pyzdry w powiecie wrzesińskim,

gminy Kotlin, Żerków i część gminy Jarocin położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr S11 i 15 w powiecie jarocińskim,

powiat ostrowski,

powiat miejski Kalisz,

gminy Blizanów, Brzeziny, Żelazków, Godziesze Wielkie, Koźminek, Lisków, Opatówek, Szczytniki, część gminy Stawiszyn położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 25 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Zbiersk, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Zbiersk – Łyczyn – Petryki biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 25 do południowej granicy gminy, część gminy Ceków- Kolonia położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Młynisko – Morawin - Janków w powiecie kaliskim,

gminy Brudzew, Dobra, Kawęczyn, Przykona, Władysławów, Turek z miastem Turek część gminy Tuliszków położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 72 biegnącej od wschodniej granicy gminy do miasta Turek a następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 443 biegnącej od skrzyżowania z drogą nr 72 w mieście Turek do zachodniej granicy gminy w powiecie tureckim,

gminy Rzgów, Grodziec, Krzymów, Stare Miasto, część gminy Rychwał położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 25 biegnącą od południowej granicy gminy do miejscowości Rychwał, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 443 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 25 w miejscowości Rychwał do wschodniej granicy gminy w powiecie konińskim,

część gminy Kępno położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr S8 w powiecie kępińskim,

powiat ostrzeszowski,

w województwie opolskim:

gminy Domaszowice, Wilków i część gminy Namysłów położona na zachód od linii wyznaczonej przez rzekę Głucha w powiecie namysłowskim,

gminy Wołczyn, Kluczbork, część gminy Byczyna położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 11 w powiecie kluczborskim,

gmina Praszka, część gminy Gorzów Śląski położona na południe od północnej granicy miasta Gorzów Śląski oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 45, część gminy Rudniki położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 42 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 43 i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 43 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 42 w powiecie oleskim,

gminy Grodków, Lubsza, Olszanka, Skarbimierz i miasto Brzeg w powiecie brzeskim,

w województwie zachodniopomorskim:

gminy Nowogródek Pomorski, Barlinek, Myślibórz, część gminy Dębno położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 126 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 23 w miejscowości Dębno, następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 23 do skrzyżowania z ul. Jana Pawła II w miejscowości Cychry, następnie na północ od ul. Jana Pawła II do skrzyżowania z ul. Ogrodową i dalej na północ od linii wyznaczonej przez ul. Ogrodową, której przedłużenie biegnie do wschodniej granicy gminy w powiecie myśliborskim,

gminy Banie i Widuchowa, w powiecie gryfińskim,

gmina Kozielice w powiecie pyrzyckim,

gminy Bierzwnik, Krzęcin, Pełczyce w powiecie choszczeńskim,

w województwie małopolskim:

powiat brzeski,

powiat gorlicki,

powiat proszowicki,

powiat nowosądecki,

powiat miejski Nowy Sącz,

część powiatu dąbrowskiego niewymieniona w części III załącznika I,

część powiatu tarnowskiego niewymieniona w części III załącznika I.

8.   Slovensko

Tato uzavřená pásma I na Slovensku:

the whole district of Medzilaborce,

the whole district of Stropkov, except municipalities included in part II,

the whole district of Svidník, except municipalities included in part II,

in the district of Veľký Krtíš, the municipalities of Ipeľské Predmostie, Veľká nad Ipľom, Hrušov, Kleňany, Sečianky,

in the district of Levice, the municipalities of Ipeľské Úľany, Plášťovce, Dolné Túrovce, Stredné Túrovce, Šahy, Tešmak,

the whole district of Krupina, except municipalities included in part II,

the whole district of Banska Bystrica, except municipalities included in part II,

in the district of Liptovsky Mikulas – municipalities of Pribylina, Jamník, Svatý Štefan, Konská, Jakubovany, Liptovský Ondrej, Beňadiková, Vavrišovo, Liptovská Kokava, Liptovský Peter, Dovalovo, Hybe, Liptovský Hrádok, Liptovský Ján, Uhorská Ves, Podtureň, Závažná Poruba, Liptovský Mikuláš, Pavčina Lehota, Demänovská Dolina, Gôtovany, Galovany, Svätý Kríž, Lazisko, Dúbrava, Malatíny, Liptovské Vlachy, Liptovské Kľačany, Partizánska Ľupča, Kráľovská Ľubeľa, Zemianska Ľubeľa, Východná – a part of municipality north from the highway D1,

in the district of Ružomberok, the municipalities of Liptovská Lužná, Liptovská Osada, Podsuchá, Ludrová, Štiavnička, Liptovská Štiavnica, Nižný Sliač, Liptovské Sliače,

the whole district of Banska Stiavnica,

the whole district of Žiar nad Hronom.

ČÁST II

1.   Bulharsko

Tato uzavřená pásma II v Bulharsku:

the whole region of Haskovo,

the whole region of Yambol,

the whole region of Stara Zagora,

the whole region of Pernik,

the whole region of Kyustendil,

the whole region of Plovdiv, excluding the areas in Part III,

the whole region of Pazardzhik, excluding the areas in Part III,

the whole region of Smolyan,

the whole region of Dobrich,

the whole region of Sofia city,

the whole region of Sofia Province,

the whole region of Blagoevgrad,

the whole region of Razgrad,

the whole region of Kardzhali,

the whole region of Burgas excluding the areas in Part III,

the whole region of Varna excluding the areas in Part III,

the whole region of Silistra, excluding the areas in Part III,

the whole region of Ruse, excluding the areas in Part III,

the whole region of Veliko Tarnovo, excluding the areas in Part III,

the whole region of Pleven, excluding the areas in Part III,

the whole region of Targovishte, excluding the areas in Part III,

the whole region of Shumen, excluding the areas in Part III,

the whole region of Sliven, excluding the areas in Part III,

the whole region of Vidin, excluding the areas in Part III.

2.   Německo

Tato uzavřená pásma II v Německu:

Bundesland Brandenburg:

Landkreis Oder-Spree:

Gemeinde Grunow-Dammendorf,

Gemeinde Mixdorf

Gemeinde Schlaubetal,

Gemeinde Neuzelle,

Gemeinde Neißemünde,

Gemeinde Lawitz,

Gemeinde Eisenhüttenstadt,

Gemeinde Vogelsang,

Gemeinde Ziltendorf,

Gemeinde Wiesenau,

Gemeinde Friedland,

Gemeinde Siehdichum,

Gemeinde Müllrose,

Gemeinde Briesen,

Gemeinde Jacobsdorf

Gemeinde Groß Lindow,

Gemeinde Brieskow-Finkenheerd,

Gemeinde Ragow-Merz,

Gemeinde Beeskow,

Gemeinde Rietz-Neuendorf,

Gemeinde Tauche mit den Gemarkungen Stremmen, Ranzig, Trebatsch, Sabrodt, Sawall, Mitweide, Lindenberg, Falkenberg (T), Görsdorf (B), Wulfersdorf, Giesensdorf, Briescht, Kossenblatt und Tauche,

Gemeinde Langewahl,

Gemeinde Berkenbrück,

Gemeinde Steinhöfel mit den Gemarkungen Arensdorf und Demitz und den Gemarkungen Steinhöfel, Hasenfelde und Heinersdorf östlich der L 36 und der Gemarkung Neuendorf im Sande südlich der L36,

Gemeinde Fürstenwalde östlich der B 168 und südlich der L36,

Gemeinde Diensdorf-Radlow,

Gemeinde Wendisch Rietz östlich des Scharmützelsees und nördlich der B 246,

Gemeinde Bad Saarow mit der Gemarkung Neu Golm und der Gemarkung Bad Saarow-Pieskow östlich des Scharmützelsees und ab nördlicher Spitze östlich der L35,

Landkreis Dahme-Spreewald:

Gemeinde Jamlitz,

Gemeinde Lieberose,

Gemeinde Schwielochsee mit den Gemarkungen Goyatz, Jessern, Lamsfeld, Ressen, Speichrow und Zaue,

Landkreis Spree-Neiße:

Gemeinde Schenkendöbern,

Gemeinde Guben,

Gemeinde Jänschwalde,

Gemeinde Tauer,

Gemeinde Teichland mit der Gemarkung Bärenbrück,

Gemeinde Heinersbrück,

Gemeinde Forst,

Gemeinde Groß Schacksdorf-Simmersdorf,

Gemeinde Neiße-Malxetal,

Gemeinde Jämlitz-Klein Düben,

Gemeinde Tschernitz,

Gemeinde Döbern,

Gemeinde Felixsee,

Gemeinde Wiesengrund,

Gemeinde Spremberg mit den Gemarkungen Groß Luja, Türkendorf, Graustein, Waldesdorf, Hornow, Schönheide und Liskau,

Gemeinde Neuhausen/Spree mit den Gemarkungen Kahsel, Drieschnitz, Gablenz, Komptendorf und Sergen,

Landkreis Märkisch-Oderland:

Gemeinde Bleyen-Genschmar,

Gemeinde Neuhardenberg,

Gemeinde Golzow,

Gemeinde Küstriner Vorland,

Gemeinde Alt Tucheband,

Gemeinde Reitwein,

Gemeinde Podelzig,

Gemeinde Gusow-Platkow,

Gemeinde Seelow,

Gemeinde Vierlinden,

Gemeinde Lindendorf,

Gemeinde Fichtenhöhe,

Gemeinde Lietzen,

Gemeinde Falkenhagen (Mark),

Gemeinde Zeschdorf,

Gemeinde Treplin,

Gemeinde Lebus,

Gemeinde Müncheberg mit den Gemarkungen Jahnsfelde, Trebnitz, Obersdorf, Münchehofe und Hermersdorf,

Gemeinde Märkische Höhe mit der Gemarkung Ringenwalde,

Gemeinde Bliesdorf mit der Gemarkung Metzdorf und Gemeinde Bliesdorf – östlich der B167 bis östlicher Teil, begrenzt aus Richtung Gemarkungsgrenze Neutrebbin südlich der Bahnlinie bis Straße „Sophienhof“ dieser westlich folgend bis „Ruesterchegraben“ weiter entlang Feldweg an den Windrädern Richtung „Herrnhof“, weiter entlang „Letschiner Hauptgraben“ nord-östlich bis Gemarkungsgrenze Alttrebbin und Kunersdorf – östlich der B167,

Gemeinde Bad Freienwalde mit den Gemarkungen Altglietzen, Altranft, Bad Freienwalde, Bralitz, Hohenwutzen, Schiffmühle, Hohensaaten und Neuenhagen,

Gemeinde Falkenberg mit der Gemarkung Falkenberg östlich der L35,

Gemeinde Oderaue,

Gemeinde Wriezen mit den Gemarkungen Altwriezen, Jäckelsbruch, Neugaul, Beauregard, Eichwerder, Rathsdorf – östlich der B167 und Wriezen – östlich der B167,

Gemeinde Neulewin,

Gemeinde Neutrebbin,

Gemeinde Letschin,

Gemeinde Zechin,

Landkreis Barnim:

Gemeinde Lunow-Stolzenhagen,

Gemeinde Parsteinsee,

Gemeinde Oderberg,

Gemeinde Liepe,

Gemeinde Hohenfinow (nördlich der B167),

Gemeinde Niederfinow,

Gemeinde (Stadt) Eberswalde mit den Gemarkungen Eberswalde nördlich der B167 und östlich der L200, Sommerfelde und Tornow nördlich der B167,

Gemeinde Chorin mit den Gemarkungen Brodowin, Chorin östlich der L200, Serwest, Neuehütte, Sandkrug östlich der L200,

Gemeinde Ziethen mit der Gemarkung Klein Ziethen östlich der Serwester Dorfstraße und östlich der B198,

Landkreis Uckermark:

Gemeinde Angermünde mit den Gemarkungen Crussow, Stolpe, Gellmersdorf, Neukünkendorf, Bölkendorf, Herzsprung, Schmargendorf und den Gemarkungen Angermünde südlich und südöstlich der B2 und Dobberzin südlich der B2,

Gemeinde Schwedt mit den Gemarkungen Criewen, Zützen, Schwedt, Stendell, Kummerow, Kunow, Vierraden, Blumenhagen, Oderbruchwiesen, Enkelsee, Gatow und Hohenfelde,

Gemeinde Schöneberg mit den Gemarkungen Schöneberg, Flemsdorf und der Gemarkung Felchow östlich der B2,

Gemeinde Pinnow südlich und östlich der B2,

Gemeinde Berkholz-Meyenburg,

Gemeinde Landin mit der Gemarkung Landin südlich der B2,

Gemeinde Casekow mit der Gemarkung Woltersdorf und den Gemarkungen Biesendahlshof und Casekow östlich der L272 und südlich der L27,

Gemeinde Hohenselchow-Groß Pinnow mit der Gemarkung Groß Pinnow und der Gemarkung Hohenselchow südlich der L27,

Gemeinde Gartz (Oder) mit der Gemarkung Friedrichsthal und den Gemarkungen Gartz und Hohenreinkendorf südlich der L27 und B2 bis Gartenstraße,

Gemeinde Passow mit der Gemarkung Jamikow,

Kreisfreie Stadt Frankfurt (Oder),

Landkreis Prignitz:

Gemeinde Berge,

Gemeinde Pirow,

Gemeinde Putlitz mit den Gemarkungen Sagast, Nettelbeck, Porep, Lütkendorf und Putlitz,

Gemeinde Marienfließ mit der Gemarkung Jännersdorf,

Bundesland Sachsen:

Landkreis Bautzen:

Gemeinde Großdubrau,

Gemeinde Hochkirch nördlich der B6,

Gemeinde Königswartha östlich der B96,

Gemeinde Kubschütz nördlich der B6,

Gemeinde Laußnitz,

Gemeinde Lohsa östlich der B96,

Gemeinde Malschwitz,

Gemeinde Neschwitz östlich der B96,

Gemeinde Ottendorf-Okrilla,

Gemeinde Radibor östlich der B96,

Gemeinde Spreetal östlich der B97,

Gemeinde Stadt Bautzen östlich des Verlaufs der B96 bis Abzweig S 156 und nördlich des Verlaufs S 156 bis Abzweig B6 und nördlich des Verlaufs der B 6 bis zur östlichen Gemeindegrenze,

Gemeinde Stadt Hoyerswerda südlich des Verlaufs der B97 bis Abzweig B96 und östlich des Verlaufs der B96 bis zur südlichen Gemeindegrenze,

Gemeinde Stadt Königsbrück mit dem Ortsteil Röhrsdorf,

Gemeinde Stadt Weißenberg,

Gemeinde Stadt Wittichenau östlich der B96,

Stadt Dresden:

Stadtteile Gomlitz, Lausa/Friedersdorf, Marsdorf, Weixdorf,

Landkreis Görlitz:

Gemeinde Boxberg/O.L.,

Gemeinde Gablenz,

Gemeinde Groß Düben,

Gemeinde Hähnichen,

Gemeinde Hohendubrau,

Gemeinde Horka,

Gemeinde Kodersdorf,

Gemeinde Königshain,

Gemeinde Krauschwitz i.d. O.L.,

Gemeinde Kreba-Neudorf,

Gemeinde Markersdorf,

Gemeinde Mücka,

Gemeinde Neißeaue,

Gemeinde Quitzdorf am See,

Gemeinde Rietschen,

Gemeinde Rosenbach nördlich der S129,

Gemeinde Schleife,

Gemeinde Schönau-Berzdorf a. d. Eigen nördlich der S129,

Gemeinde Schöpstal,

Gemeinde Stadt Bad Muskau,

Gemeinde Stadt Bernstadt a. d. Eigen nördlich der S129,

Gemeinde Stadt Görlitz,

Gemeinde Stadt Löbau nördlich der B 6 von der Kreisgrenze Bautzen bis zum Abzweig der S 129, auf der S129 bis Gemeindegrenze,

Gemeinde Stadt Niesky,

Gemeinde Stadt Ostritz nördlich der S129 und K8616,

Gemeinde Stadt Reichenbach/O.L.,

Gemeinde Stadt Rothenburg/O.L.,

Gemeinde Stadt Weißwasser/O.L.,

Gemeinde Trebendorf,

Gemeinde Vierkirchen,

Gemeinde Waldhufen,

Gemeinde Weißkeißel,

Landkreis Meißen:

Gemeinde Ebersbach,

Gemeinde Lampertswalde mit den Ortsteilen Lampertswalde, Mühlbach, Quersa, Schönborn,

Gemeinde Moritzburg,

Gemeinde Schönfeld,

Gemeinde Stadt Coswig nördlich der S80 und östlich der S81,

Gemeinde Stadt Radeburg,

Gemeinde Thiendorf,

Gemeinde Weinböhla östlich der S81.

Bundesland Mecklenburg-Vorpommern:

Landkreis Ludwigslust-Parchim:

Gemeinde Parchim mit den Ortsteilen und der Ortslage: Slate,

Gemeinde Siggelkow mit den Ortsteilen und der Ortslage: Neuburg, Groß Pankow, Klein Pankow, Redlin, Siggelkow,

Gemeinde Ruhner Berge mit den Ortsteilen und der Ortslage: Marnitz, Jarchow, Leppin, Mooster, Drenkow, Malow, Tessenow, Poltnitz, Poitendorf, Zachow, Dorf Poltnitz, Suckow, Mentin, Griebow, Griebow-Mühle, Mentin Ausbau, Malower Mühle, Hof Poltnitz,

Gemeinde Karrenzin mit den Ortsteilen und den Ortslagen: Neu Herzfeld, Wulfsahl, Herzfeld, Repzin, Neu Herzfeld, Karrenzin, Karrenzin Ausbau,

Gemeinde Ziegendorf mit den Ortsteilen und Ortslagen: Stresendorf, Meierstorf (teilweise), Drefahl, Pampin, Platschow, Ziegendorf,

Gemeinde Brunow mit den Ortsteilen und Ortslagen: Bauerkuhl, Klüß, Löcknitz, Brunow,

Gemeinde Groß Godems mit den Ortsteilen und Ortstlagen: Groß Godems und Klein Godems,

Gemeinde Möllenbeck mit den Ortsteilen und den Ortslagen: Möllenbeck, Horst, Carlshof und Menzendorf,

Gemeinde Dambeck mit den Ortsteilen und den Ortslagen: Dambeck,

Gemeinde Ziegendorf mit Ortsteilen und Ortslage: Neu Drefahl und Meierstorf (teilweise).

3.   Estonsko

Tato uzavřená pásma II v Estonsku:

Eesti Vabariik (välja arvatud Hiiu maakond).

4.   Lotyšsko

Tato uzavřená pásma II v Lotyšsku:

Aizkraukles novads,

Alūksnes novads,

Augšdaugavas novads,

Ādažu novads,

Balvu novads,

Bauskas novads,

Cēsu novads,

Dienvidkurzemes novada Aizputes, Cīravas, Lažas, Kalvenes, Kazdangas, Durbes, Dunalkas, Tadaiķu, Vecpils, Bārtas, Sakas, Bunkas, Priekules, Gramzdas, Kalētu, Virgas, Dunikas, Embūtes, Vaiņodes pagasts, Aizputes, Durbes, Pāvilostas, Priekules pilsēta,

Dobeles novads,

Gulbenes novads,

Jelgavas novads,

Jēkabpils novads,

Krāslavas novads,

Kuldīgas novads,

Ķekavas novads,

Limbažu novads,

Līvānu novads,

Ludzas novada Cirmas, Pureņu, Ņukšu, Pildas, Rundēnu, Istras, Pasienes, Zvirgzdenes, Blontu, Pušmucovas, Mērdzenes, Mežvidu, Salnavas, Malnavas, Goliševas pagasts, Līdumnieku pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa V508 un upes Kurjanka no autoceļa V510 līdz Krievijas Federācijas robežai, Ciblas pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa V508, V511, Isnaudas pagasta daļa uz ziemeļrietumiem no autoceļa V511, V506, Lauderu pagasta daļa uz dienvidrietumiem no autoceļa V544, V514, V539, Zaļesjes pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa V539, V513, P52 un A12, Kārsavas, Ludzas pilsēta,

Madonas novads,

Mārupes novads,

Ogres novads,

Olaines novads,

Preiļu novads,

Rēzeknes novads,

Ropažu novada Garkalnes, Ropažu pagasts, Stopiņu pagasta daļa, kas atrodas uz austrumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes, Vangažu pilsēta,

Salaspils novads,

Saldus novads,

Saulkrastu novads,

Siguldas novads,

Smiltenes novads,

Talsu novads,

Tukuma novads,

Valkas novads,

Valmieras novads,

Varakļānu novads,

Ventspils novads,

Daugavpils valstspilsētas pašvaldība,

Jelgavas valstspilsētas pašvaldība,

Jūrmalas valstspilsētas pašvaldība,

Rēzeknes valstspilsētas pašvaldība.

5.   Litva

Tato uzavřená pásma II v Litvě:

Alytaus miesto savivaldybė,

Alytaus rajono savivaldybė,

Anykščių rajono savivaldybė,

Akmenės rajono savivaldybė,

Birštono savivaldybė,

Biržų miesto savivaldybė,

Biržų rajono savivaldybė,

Druskininkų savivaldybė,

Elektrėnų savivaldybė,

Ignalinos rajono savivaldybė,

Jonavos rajono savivaldybė,

Joniškio rajono savivaldybė,

Jurbarko rajono savivaldybė,

Kaišiadorių rajono savivaldybė,

Kalvarijos savivaldybė,

Kauno miesto savivaldybė,

Kauno rajono savivaldybė,

Kazlų rūdos savivaldybė,

Kelmės rajono savivaldybė,

Kėdainių rajono savivaldybė,

Klaipėdos rajono savivaldybė: Judrėnų, Endriejavo ir Veiviržėnų seniūnijos,

Kupiškio rajono savivaldybė,

Kretingos rajono savivaldybė,

Lazdijų rajono savivaldybė,

Marijampolės savivaldybė,

Mažeikių rajono savivaldybė,

Molėtų rajono savivaldybė,

Pagėgių savivaldybė,

Pakruojo rajono savivaldybė,

Panevėžio rajono savivaldybė,

Panevėžio miesto savivaldybė,

Pasvalio rajono savivaldybė,

Radviliškio rajono savivaldybė,

Rietavo savivaldybė,

Prienų rajono savivaldybė,

Plungės rajono savivaldybė,

Raseinių rajono savivaldybė,

Rokiškio rajono savivaldybė,

Skuodo rajono savivaldybės,

Šakių rajono savivaldybė,

Šalčininkų rajono savivaldybė,

Šiaulių miesto savivaldybė,

Šiaulių rajono savivaldybė,

Šilutės rajono savivaldybė,

Širvintų rajono savivaldybė,

Šilalės rajono savivaldybė,

Švenčionių rajono savivaldybė,

Tauragės rajono savivaldybė,

Telšių rajono savivaldybė,

Trakų rajono savivaldybė,

Ukmergės rajono savivaldybė,

Utenos rajono savivaldybė,

Varėnos rajono savivaldybė,

Vilniaus miesto savivaldybė,

Vilniaus rajono savivaldybė,

Vilkaviškio rajono savivaldybė,

Visagino savivaldybė,

Zarasų rajono savivaldybė.

6.   Maďarsko

Tato uzavřená pásma II v Maďarsku:

Békés megye 950150, 950250, 950350, 950450, 950550, 950650, 950660, 950750, 950850, 950860, 951050, 951150, 951250, 951260, 951350, 951450, 951460, 951550, 951650, 951750, 952150, 952250, 952350, 952450, 952550, 952650, 953250, 953260, 953270, 953350, 953450, 953550, 953560, 953950, 954050, 954060, 954150, 956250, 956350, 956450, 956550, 956650 és 956750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Borsod-Abaúj-Zemplén megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

Fejér megye 403150, 403160, 403250, 403260, 403350, 404250, 404550, 404560, 404570, 405450, 405550, 405650, 406450 és 407050 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Hajdú-Bihar megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

Heves megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

Jász-Nagykun-Szolnok megye 750250, 750550, 750650, 750750, 750850, 750970, 750980, 751050, 751150, 751160, 751250, 751260, 751350, 751360, 751450, 751460, 751470, 751550, 751650, 751750, 751850, 751950, 752150, 752250, 752350, 752450, 752460, 752550, 752560, 752650, 752750, 752850, 752950, 753060, 753070, 753150, 753250, 753310, 753450, 753550, 753650, 753660, 753750, 753850, 753950, 753960, 754050, 754150, 754250, 754360, 754370, 754850, 755550, 755650 és 755750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Komárom-Esztergom megye: 250350, 250850, 250950, 251450, 251550, 251950, 252050, 252150, 252350, 252450, 252460, 252550, 252650, 252750, 252850, 252860, 252950, 252960, 253050, 253150, 253250, 253350, 253450 és 253550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Nógrád megye valamennyi vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Pest megye 570150, 570250, 570350, 570450, 570550, 570650, 570750, 570850, 570950, 571050, 571150, 571250, 571350, 571650, 571750, 571760, 571850, 571950, 572050, 573550, 573650, 574250, 577250, 580050 és 580150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Szabolcs-Szatmár-Bereg megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe.

7.   Polsko

Tato uzavřená pásma II v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gminy Kalinowo, Stare Juchy, Prostki oraz gmina wiejska Ełk w powiecie ełckim,

powiat elbląski,

powiat miejski Elbląg,

powiat gołdapski,

powiat piski,

powiat bartoszycki,

powiat olecki,

powiat giżycki,

powiat braniewski,

powiat kętrzyński,

powiat lidzbarski,

gminy Jedwabno, Szczytno i miasto Szczytno i Świętajno w powiecie szczycieńskim,

powiat mrągowski,

powiat węgorzewski,

gminy Dobre Miasto, Dywity, Świątki, Jonkowo, Gietrzwałd, Olsztynek, Stawiguda, Jeziorany, Kolno, część gminy Biskupiec położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 57 w powiecie olsztyńskim,

powiat miejski Olsztyn,

powiat nidzicki,

gminy Kisielice, Susz, Zalewo w powiecie iławskim,

część powiatu ostródzkiego niewymieniona w części III załącznika I,

w województwie podlaskim:

powiat bielski,

powiat grajewski,

powiat moniecki,

powiat sejneński,

gminy Łomża, Piątnica, Jedwabne, Przytuły i Wizna w powiecie łomżyńskim,

powiat miejski Łomża,

powiat siemiatycki,

powiat hajnowski,

gminy Ciechanowiec, Klukowo, Szepietowo, Kobylin-Borzymy, Nowe Piekuty, Sokoły i część gminy Kulesze Kościelne położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie wysokomazowieckim,

gmina Rutki i część gminy Kołaki Kościelne położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie zambrowskim,

gminy Mały Płock i Stawiski w powiecie kolneńskim,

powiat białostocki,

powiat suwalski,

powiat miejski Suwałki,

powiat augustowski,

powiat sokólski,

powiat miejski Białystok,

w województwie mazowieckim:

gminy Domanice, Korczew, Kotuń, Mordy, Paprotnia, Przesmyki, Siedlce, Skórzec, Wiśniew, Wodynie, Zbuczyn w powiecie siedleckim,

powiat miejski Siedlce,

gminy Ceranów, Jabłonna Lacka, Kosów Lacki, Repki, Sabnie, Sterdyń w powiecie sokołowskim,

powiat łosicki,

powiat sochaczewski,

powiat zwoleński,

powiat kozienicki,

powiat lipski,

gminy Gózd, Iłża, Jastrzębia, Jedlnia Letnisko, Pionki z miastem Pionki, Skaryszew, Jedlińsk, Przytyk, Zakrzew w powiecie radomskim,

gminy Bodzanów, Słubice, Wyszogród i Mała Wieś w powiecie płockim,

powiat nowodworski,

gminy Czerwińsk nad Wisłą, Naruszewo, Załuski w powiecie płońskim,

gminy: miasto Kobyłka, miasto Marki, miasto Ząbki, miasto Zielonka w powiecie wołomińskim,

powiat garwoliński,

gminy Boguty – Pianki, Brok, Zaręby Kościelne, Nur, Małkinia Górna, część gminy wiejskiej Ostrów Mazowiecka położona na południe od miasta Ostrów Mazowiecka i na południowy - wschód od linii wyznaczonej przez drogę S8 biegnącą od południowej granicy miasta Ostrów Mazowiecka w powiecie ostrowskim,

część gminy Sadowne położona na północny- zachód od linii wyznaczonej przez linię kolejową, część gminy Łochów położona na północny – zachód od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie węgrowskim,

część gminy Brańszczyk położona na południowy – wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S8 w powiecie wyszkowskim,

gminy Chlewiska i Szydłowiec w powiecie szydłowieckim,

gminy Cegłów, Dębe Wielkie, Halinów, Latowicz, Mińsk Mazowiecki i miasto Mińsk Mazowiecki, Mrozy, Siennica, miasto Sulejówek w powiecie mińskim,

powiat otwocki,

powiat warszawski zachodni,

powiat legionowski,

powiat piaseczyński,

powiat pruszkowski,

powiat grójecki,

powiat grodziski,

powiat żyrardowski,

powiat białobrzeski,

powiat przysuski,

powiat miejski Warszawa,

w województwie lubelskim:

powiat bialski,

powiat miejski Biała Podlaska,

gminy Batorz, Godziszów, Janów Lubelski, Modliborzyce w powiecie janowskim,

powiat puławski,

powiat rycki,

powiat łukowski,

powiat lubelski,

powiat miejski Lublin,

powiat lubartowski,

powiat łęczyński,

powiat świdnicki,

gminy Aleksandrów, Biszcza, Józefów, Księżpol, Łukowa, Obsza, Potok Górny, Tarnogród w powiecie biłgorajskim,

gminy Dołhobyczów, Mircze, Trzeszczany, Uchanie i Werbkowice w powiecie hrubieszowskim,

powiat krasnostawski,

powiat chełmski,

powiat miejski Chełm,

powiat tomaszowski,

część powiatu kraśnickiego niewymieniona w części III załącznika I,

powiat opolski,

powiat parczewski,

powiat włodawski,

powiat radzyński,

powiat miejski Zamość,

gminy Adamów, Grabowiec, Komarów – Osada, Krasnobród, Łabunie, Miączyn, Nielisz, Sitno, Skierbieszów, Stary Zamość, Zamość w powiecie zamojskim,

w województwie podkarpackim:

część powiatu stalowowolskiego niewymieniona w części III załącznika I,

gminy Cieszanów, Horyniec - Zdrój, Narol, Stary Dzików, Oleszyce, Lubaczów z miastem Lubaczów w powiecie lubaczowskim,

gmina Stubno w powiecie przemyskim,

gminy Chłopice, Jarosław z miastem Jarosław, Pawłosiów i Wiązownice w powiecie jarosławskim,

gmina Kamień w powiecie rzeszowskim,

gminy Cmolas, Majdan Królewski i Niwiska powiecie kolbuszowskim,

powiat leżajski,

powiat niżański,

powiat tarnobrzeski,

gminy Adamówka, Sieniawa, Tryńcza, Przeworsk z miastem Przeworsk, Zarzeczew powiecie przeworskim,

w województwie pomorskim:

gminy Dzierzgoń i Stary Dzierzgoń w powiecie sztumskim,

gmina Stare Pole w powiecie malborskim,

gminy Stegny, Sztutowo i część gminy Nowy Dwór Gdański położona na północny - wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 7, następnie przez drogę nr 7 i S7 biegnącą do zachodniej granicy gminy w powiecie nowodworskim,

w województwie świętokrzyskim:

gmina Tarłów i część gminy Ożarów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 w powiecie opatowskim,

część gminy Brody położona wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9 i na północny - wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 0618T biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania w miejscowości Lipie oraz przez drogę biegnącą od miejscowości Lipie do wschodniej granicy gminy i część gminy Mirzec położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 744 biegnącą od południowej granicy gminy do miejscowości Tychów Stary a następnie przez drogę nr 0566T biegnącą od miejscowości Tychów Stary w kierunku północno – wschodnim do granicy gminy w powiecie starachowickim,

gmina Gowarczów, część gminy Końskie położona na wschód od linii kolejowej, część gminy Stąporków położona na północ od linii kolejowej w powiecie koneckim,

w województwie lubuskim:

gminy Bogdaniec, Deszczno, Kłodawa, Kostrzyn nad Odrą, Santok, Witnica w powiecie gorzowskim,

powiat miejski Gorzów Wielkopolski,

gminy Drezdenko, Strzelce Krajeńskie, Stare Kurowo, Zwierzyn w powiecie strzelecko – drezdeneckim,

powiat żarski,

gmina Cybinka w powiecie słubickim,

gminy Gozdnica i Wymiarki w powiecie żagańskim,

gminy Bobrowice, Bytnica, Gubin z miastem Gubin, Maszewo, Krosno Odrzańskie w powiecie krośnieńskim,

w województwie dolnośląskim:

powiat zgorzelecki,

gminy Grębocice i Polkowice w powiecie polkowickim,

gmina Rudna w powiecie lubińskim,

gminy Leśna, Lubań i miasto Lubań, Olszyna, Platerówka, Skierczyn w powiecie lubańskim,

część powiatu miejskiego Wrocław położona na południowy wschód od linii wyznaczonej przez autostradę A8,

gminy Czernica, Siechnice, część gminy Długołęka położona na południe od linii wyznaczonej przez droge nr S8, część gminy Żórawina położona na wschód od linii wyznaczonej przez autostradę A4 w powiecie wrocławskim,

gminy Jelcz- Laskowice, Oława z miastem Oława i część gminy Domaniów położona na północny wschód od linii wyznaczonej przez autostradę A4 w powiecie oławskim,

w województwie wielkopolskim:

powiat wolsztyński,

gmina Wielichowo, Rakoniewice część gminy Kamieniec położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 308 w powiecie grodziskim,

gminy Wijewo, Włoszakowice, część gminy Lipno położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5 i część gminy Święciechowa położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 oraz na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5 w powiecie leszczyńskim,

część gminy Śmigiel położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5 w powiecie kościańskim,

powiat obornicki,

część gminy Połajewo na położona na południe od drogi łączącej miejscowości Chraplewo, Tarnówko-Boruszyn, Krosin, Jakubowo, Połajewo - ul. Ryczywolska do północno-wschodniej granicy gminy w powiecie czarnkowsko-trzcianeckim,

gmina Suchy Las, część gminy wiejskiej Murowana Goślina położona na północ od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy miasta Murowana Goślina do północno-wschodniej granicy gminy oraz część gminy Rokietnica położona na północ i na wschód od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy gminy w miejscowości Krzyszkowo do południowej granicy gminy w miejscowości Kiekrz w powiecie poznańskim,

część gminy Szamotuły położona na wschód od wschodniej granicy miasta Szamotuły i na północ od linii kolejowej biegnącej od południowej granicy miasta Szamotuły do południowo-wschodniej granicy gminy oraz część gminy Obrzycko położona na wschód od drogi nr 185 łączącej miejscowości Gaj Mały, Słopanowo i Obrzycko do północnej granicy miasta Obrzycko, a następnie na wschód od drogi przebiegającej przez miejscowość Chraplewo w powiecie szamotulskim,

gmina Malanów, część gminy Tuliszków położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 72 biegnącej od wschodniej granicy gminy do miasta Turek, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 443 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 72 w mieście Turek do zachodniej granicy gminy w powiecie tureckim,

część gminy Rychwał położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 25 biegnącą od południowej granicy gminy do miejscowości Rychwał, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 443 biegnącą od skrzyżowania z drogę nr 25 w miejscowości Rychwał do wschodniej granicy gminy w powiecie konińskim,

gmina Mycielin, część gminy Stawiszyn położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 25 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Zbiersk, a następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Zbiersk – Łyczyn – Petryki biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 25 do południowej granicy gminy, część gminy Ceków- Kolonia położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Młynisko – Morawin - Janków w powiecie kaliskim,

w województwie łódzkim:

gminy Białaczów, Drzewica, Opoczno i Poświętne w powiecie opoczyńskim,

gminy Biała Rawska, Regnów i Sadkowice w powiecie rawskim,

gmina Kowiesy w powiecie skierniewickim,

w województwie zachodniopomorskim:

gmina Boleszkowice i część gminy Dębno położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 126 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 23 w miejscowości Dębno, następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 23 do skrzyżowania z ul. Jana Pawła II w miejscowości Cychry, następnie na południe od ul. Jana Pawła II do skrzyżowania z ul. Ogrodową i dalej na południe od linii wyznaczonej przez ul. Ogrodową, której przedłużenie biegnie do wschodniej granicy gminy w powiecie myśliborskim,

gminy Cedynia, Chojna, Mieszkowice, Moryń, Trzcińsko – Zdrój w powiecie gryfińskim.

8.   Slovensko

Tato uzavřená pásma II na Slovensku:

the whole district of Gelnica,

the whole district of Poprad

the whole district of Spišská Nová Ves,

the whole district of Levoča,

the whole district of Kežmarok

in the whole district of Michalovce except municipalities included in zone III,

the whole district of Košice-okolie,

the whole district of Rožnava,

the whole city of Košice,

the whole district of Sobrance,

the whole district of Vranov nad Topľou,

the whole district of Humenné except municipalities included in zone III,

the whole district of Snina,

the whole district of Prešov,

in the whole district of Sabinov,

in the district of Stropkov, the whole municipalities of Bžany, Lomné, Kručov, Nižná Olšava, Miňovce, Turany nad Ondavou, Vyšný Hrabovec, Tokajík, Mrázovce, Breznica, Brusnica, Krišľovce, Jakušovce, Kolbovce,

in the district of Svidník, the whole municipalities of Dukovce, Želmanovce, Kuková, Kalnište, Lužany pri Ondave, Lúčka, Giraltovce, Kračúnovce, Železník, Kobylince, Mičakovce, Fijaš,

the whole district of Bardejov,

the whole district of Stará Ľubovňa,

the whole district of Revúca,

the whole district of Rimavská Sobota,

in the district of Veľký Krtíš, the whole municipalities not included in part I,

the whole district of Lučenec,

the whole district of Poltár

the whole district of Zvolen,

the whole district of Detva,

in the district of Krupina the whole municipalities of Senohrad, Horné Mladonice, Dolné Mladonice, Čekovce, Lackov, Zemiansky Vrbovok, Kozí Vrbovok, Čabradský Vrbovok, Cerovo, Trpín, Litava,

In the district of Banska Bystica, the whole municipalites of Kremnička, Malachov, Badín, Vlkanová, Hronsek, Horná Mičiná, Dolná Mičiná, Môlča Oravce, Čačín, Čerín, Bečov, Sebedín, Dúbravica, Hrochoť, Poniky, Strelníky, Povrazník, Ľubietová, Brusno, Banská Bystrica,

the whole district of Brezno,

in the district of Liptovsky Mikuláš, the municipalities of Važec, Malužiná, Kráľova lehota, Liptovská Porúbka, Nižná Boca, Vyšná Boca a Východná – a part of municipality south of the highway D1.

ČÁST III

1.   Bulharsko

Tato uzavřená pásma III v Bulharsku:

the whole region of Gabrovo,

the whole region of Lovech,

the whole region of Montana,

the Pazardzhik region:

the whole municipality of Pazardzhik,

the whole municipality of Panagyurishte,

the whole municipality of Lesichevo,

the whole municipality of Septemvri,

the whole municipality of Strelcha,

the Pleven region:

the whole municipality of Belene,

the whole municipality of Gulyantzi,

the whole municipality of Dolna Mitropolia,

the whole municipality of Dolni Dabnik,

the whole municipality of Iskar,

the whole municipality of Knezha,

the whole municipality of Nikopol,

the whole municipality of Pordim,

the whole municipality of Cherven bryag,

the Plovdiv region

the whole municipality of Hisar,

the whole municipality of Suedinenie,

the whole municipality of Maritsa

the whole municipality of Rodopi,

the whole municipality of Plovdiv,

the Ruse region:

the whole municipality of Dve mogili,

the Shumen region:

the whole municipality of Veliki Preslav,

the whole municipality of Venetz,

the whole municipality of Varbitza,

the whole municipality of Kaolinovo,

the whole municipality of Novi pazar,

the whole municipality of Smyadovo,

the whole municipality of Hitrino,

the Silistra region:

the whole municipality of Alfatar,

the whole municipality of Glavinitsa,

the whole municipality of Dulovo

the whole municipality of Kaynardzha,

the whole municipality of Tutrakan,

the Sliven region:

the whole municipality of Kotel,

the whole municipality of Nova Zagora,

the whole municipality of Tvarditza,

the Targovishte region:

the whole municipality of Antonovo,

the whole municipality of Omurtag,

the whole municipality of Opaka,

the Vidin region,

the whole municipality of Belogradchik,

the whole municipality of Boynitza,

the whole municipality of Bregovo,

the whole municipality of Gramada,

the whole municipality of Dimovo,

the whole municipality of Kula,

the whole municipality of Makresh,

the whole municipality of Novo selo,

the whole municipality of Ruzhintzi,

the whole municipality of Chuprene,

the Veliko Tarnovo region:

the whole municipality of Veliko Tarnovo,

the whole municipality of Gorna Oryahovitza,

the whole municipality of Elena,

the whole municipality of Zlataritza,

the whole municipality of Lyaskovetz,

the whole municipality of Pavlikeni,

the whole municipality of Polski Trambesh,

the whole municipality of Strazhitza,

the whole municipality of Suhindol,

the whole region of Vratza,

in Varna region:

the whole municipality of Avren,

the whole municipality of Beloslav,

the whole municipality of Byala,

the whole municipality of Dolni Chiflik,

the whole municipality of Devnya,

the whole municipality of Dalgopol,

the whole municipality of Provadia,

the whole municipality of Suvorovo,

the whole municipality of Varna,

the whole municipality of Vetrino,

in Burgas region:

the whole municipality of Burgas,

the whole municipality of Kameno,

the whole municipality of Malko Tarnovo,

the whole municipality of Primorsko,

the whole municipality of Sozopol,

the whole municipality of Sredets,

the whole municipality of Tsarevo,

the whole municipality of Sungurlare,

the whole municipality of Ruen,

the whole municipality of Aytos.

2.   Itálie

Tato uzavřená pásma III v Itálii:

tutto il territorio della Sardegna.

3.   Lotyšsko

Tato uzavřená pásma III v Lotyšsku:

Ludzas novada Briģu, Nirzas pagasts, Līdumnieku pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa V508 un upes Kurjanka posmā no autoceļa V510 līdz Krievijas Federācijas robežai, Ciblas pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa V508, V511, Isnaudas pagasta daļa uz dienvidaustrumiem no autoceļa V511, V506, Lauderu pagasta daļa uz ziemeļaustrumiem no autoceļa V544, V514, V539, Zaļesjes pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa V539, V513, P52 un A12, Zilupes pilsēta.

4.   Polsko

Tato uzavřená pásma III v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

powiat działdowski,

część powiatu iławskiego niewymieniona w części II załącznika I,

powiat nowomiejski,

gminy Dąbrówno, Grunwald i Ostróda z miastem Ostróda w powiecie ostródzkim,

część powiatu olsztyńskiego niewymieniona w części II załącznika I,

gminy Barczewo, Purda, część gminy Biskupiec położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr w powiecie olsztyńskim,

gminy Dźwierzuty, Pasym w powiecie szczycieńskim,

w województwie mazowieckim:

część powiatu żuromińskiego niewymieniona w części I załącznika I,

część powiatu mławskiego niewymieniona w części I załącznika I,

w województwie lubelskim:

gminy Radecznica, Sułów, Szczebrzeszyn, Zwierzyniec w powiecie zamojskim,

gminy Biłgoraj z miastem Biłgoraj, Goraj, Frampol, Tereszpol i Turobin w powiecie biłgorajskim,

gminy Horodło, Hrubieszów z miastem Hrubieszów w powiecie hrubieszowskim,

gminy Dzwola, Chrzanów i Potok Wielki w powiecie janowskim,

gminy Gościeradów i Trzydnik Duży w powiecie kraśnickim,

w województwie podkarpackim:

powiat mielecki,

gminy Radomyśl nad Sanem i Zaklików w powiecie stalowowolskim,

część gminy Ostrów położona na północ od drogi linii wyznaczonej przez drogę nr A4 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 986, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 986 biegnącą od tego skrzyżowania do miejscowości Osieka i dalej na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Osieka_- Blizna w powiecie ropczycko – sędziszowskim,

gminy Czarna, Pilzno, Żyraków i część gminy wiejskiej Dębica położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A4 w powiecie dębickim,

gmina Wielkie Oczy w powiecie lubaczowskim,

gminy Laszki, Radymno z miastem Radymno, w powiecie jarosławskim,

w województwie lubuskim:

gminy Górzyca, Ośno Lubuskie, Rzepin, Słubice w powiecie słubickim,

gmina Dąbie w powiecie krośnieńskim,

gminy Brzeźnica, Iłowa, Małomice, Niegosławice, Szprotawa, Żagań z miastem Żagań w powiecie żagańskim,

powiat sulęciński,

powiat międzyrzecki,

powiat nowosolski,

powiat wschowski,

powiat świebodziński,

powiat zielonogórski

powiat miejski Zielona Góra,

w województwie wielkopolskim:

gminy Krzemieniewo, Rydzyna w powiecie leszczyńskim,

gminy Krobia i Poniec w powiecie gostyńskim,

powiat rawicki,

powiat nowotomyski,

powiat międzychodzki,

gmina Pniewy, część gminy Duszniki położona na północny – zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 306 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Duszniki, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez ul. Niewierską oraz drogę biegnącą przez miejscowość Niewierz do zachodniej granicy gminy, część gminy Ostroróg położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 186 i 184 biegnące od granicy gminy do miejscowości Ostroróg, a następnie od miejscowości Ostroróg przez miejscowości Piaskowo – Rudki do południowej granicy gminy, część gminy Wronki położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Wartę biegnącą od zachodniej granicy gminy do przecięcia z droga nr 182, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 182 oraz 184 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 182 do południowej granicy gminy, część gminy Szamotuły położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 306 i drogę łączącą miejscowości Lipnica - Ostroróg w powiecie szamotulskim,

gminy Baranów, Bralin, Perzów, Łęka Opatowska, Rychtal, Trzcinica, część gminy Kępno położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr S8 w powiecie kępińskim,

w województwie dolnośląskim:

powiat górowski,

gminy Prusice i Żmigród w powiecie trzebnickim,

powiat głogowski,

powiat bolesławiecki,

gminy Chocianów, Gaworzyce, Radwanice i Przemków w powiecie polkowickim,

gmina Chojnów i miasto Chojnów w powiecie legnickim,

gmina Zagrodno w powiecie złotoryjskim,

część gminy Wołów położona na północ od linii wyznaczonej prze drogę nr 339 biegnącą od wschodniej granicy gminy do miejscowości Pełczyn, a następnie na północny - wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 339 i łączącą miejscowości Pełczyn – Smogorzówek, część gminy Wińsko polożona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 36 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Wińsko, a nastęnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 36 w miejscowości Wińsko i łączącą miejscowości Wińsko_- Smogorzów Wielki – Smogorzówek w powiecie wołowskim,

część gminy Milicz położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 15 biegnącej od północnej granicy gminy do południowej granicy gminy w miejcowości Lasowice w powiecie milickim,

w województwie świętokrzyskim:

gminy Gnojno, Pacanów, Stopnica, Tuczępy, część gminy Busko Zdrój położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Siedlawy-Szaniec- Podgaje-Kołaczkowice w powiecie buskim,

gminy Łubnice, Oleśnica, Połaniec, część gminy Rytwiany położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 764, część gminy Szydłów położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 756 w powiecie staszowskim,

gminy Chęciny, Chmielnik, Łopuszno, Pierzchnica, część gminy Morawica położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Czarna Nida, część gminy Daleszyce położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 764, część gminy Raków położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 756 i 764 w powiecie kieleckim,

gminy Kluczewsko, Krasocin, Włoszczowa w powiecie włoszczowskim,

gmina w powiecie pińczowskim,

gminy Małogoszcz, Oksa, Sobków w powiecie jędrzejowskim,

w województwie łódzkim:

gminy Bolesławiec, Czastary, Lututów, Łubnice, część gminy Sokolniki położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 4715E, część gminy Galewice położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Przybyłów – Ostrówek – Dąbrówka – Zmyślona w powiecie wieruszowskim,

gminy Biała, Czarnożyły, Skomlin, część gminy Mokrsko położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Krzyworzeka – Mokrsko - Zmyślona – Komorniki – Orzechowiec – Poręby, część gminy Wieluń położona na zachód od miejscowości Wieluń oraz na północ od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Wieluń – Turów – Chotów biegnącą do zachodniej granicy gminy, część gminy Ostrówek położona na zachód od linii wyznaczonej przez rzekę Pyszna w powiecie wieluńskim,

część gminy Złoczew położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 482 biegnącą od zachodniej granicy gminy w miejscowości Uników do miejscowości Złoczew, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 477 biegnącą od miejscowości Złoczew do południowej granicy gminy, część gminy Klonowa położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy gminy, łączącą miejscowości Owieczki - Klonowa – Górka Klonowska - Przybyłów w powiecie sieradzkim,

w województwie opolskim:

część gminy Gorzów Śląski położona na północ od miasta Gorzów Śląski oraz na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 4715E w powiecie oleskim,

część gminy Byczyna położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 11 w powiecie kluczborskim,

część gminy Namysłów położona na wschód od linii wyznaczonej przez rzekę Głucha w powiecie namysłowskim,

w województwie małopolskim:

gminy Dąbrowa Tarnowska, Radgoszcz, Szczucin w powiecie dąbrowskim,

gminy Lisia Góra, Pleśna, Ryglice, Skrzyszów, Tarnów, Tuchów w powiecie tarnowskim,

powiat miejski Tarnów.

5.   Rumunsko

Tato uzavřená pásma III v Rumunsku:

Zona orașului București,

Județul Constanța,

Județul Satu Mare,

Județul Tulcea,

Județul Bacău,

Județul Bihor,

Județul Bistrița Năsăud,

Județul Brăila,

Județul Buzău,

Județul Călărași,

Județul Dâmbovița,

Județul Galați,

Județul Giurgiu,

Județul Ialomița,

Județul Ilfov,

Județul Prahova,

Județul Sălaj,

Județul Suceava

Județul Vaslui,

Județul Vrancea,

Județul Teleorman,

Judeţul Mehedinţi,

Județul Gorj,

Județul Argeș,

Judeţul Olt,

Judeţul Dolj,

Județul Arad,

Județul Timiș,

Județul Covasna,

Județul Brașov,

Județul Botoșani,

Județul Vâlcea,

Județul Iași,

Județul Hunedoara,

Județul Alba,

Județul Sibiu,

Județul Caraș-Severin,

Județul Neamț,

Județul Harghita,

Județul Mureș,

Județul Cluj,

Județul Maramureş.

6.   Slovensko

Tato uzavřená pásma III na Slovensku:

In the district of Lučenec: Lučenec a jeho časti, Panické Dravce, Mikušovce, Pinciná, Holiša, Vidiná, Boľkovce, Trebeľovce, Halič, Stará Halič, Tomášovce, Trenč, Veľká nad Ipľom, Buzitka (without settlement Dóra), Prša, Nitra nad Ipľom, Mašková, Lehôtka, Kalonda, Jelšovec, Ľuboreč, Fiľakovské Kováče, Lipovany, Mučín, Rapovce, Lupoč, Gregorova Vieska, Praha,

In the district of Poltár: Kalinovo, Veľká Ves,

the whole district of Trebišov’,

The whole district of Vranov and Topľou,

In the district of Veľký Krtíš: Malé Zlievce, Glabušovce, Olováry, Zombor, Čeláre, Bušince, Kováčovce, Vrbovka, Kiarov, Záhorce, Želovce, Sklabiná, Nová Ves, Obeckov, Dolné Plachtince, Stredné Plachtince, Horné Plachtince, Malý Krtíš, Veľký Krtíš, Modrý kameň, Veľké Straciny, Malé Straciny, Dolné Strháre, Horné Strháre, Pôtor, Horná Strehová, Slovenské Kračany, Chrťany, Závada, Vieska, Dolná strehová, Ľuboriečka, Veľké Zlievce, Muľa, Opatovská Nová ves, Bátorová, Nenince, Pribelce,

In the district of Brezno: Brezno, Čierny Balog, Drábsko, Sihla, Pohronská Polhora, Michalová, Bacúch, Beňuš, Braväcovo, Jarabá, Bystrá, Horná Lehota, Mýto pod ďumbierom, Podbrezová, Osrblie, Hronec, Valaská,

In the district of Humenné: Lieskovec, Myslina, Humenné, Jasenov, Brekov , Závadka, Topoľovka, Hudcovce, Ptičie, Chlmec, Porúbka, Brestov, Gruzovce, Ohradzany, Slovenská Volová, Karná, Lackovce, Kochanovce, Hažín nad Cirochou,

In the district of Michalovce: Strážske, Staré, Oreské, Zbudza, Voľa, Nacina Ves, Pusté Čemerné, Lesné, Rakovec nad Ondavou, Petríkovce, Oborín, Veľké Raškovce, Beša.


ROZHODNUTÍ

1.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 429/146


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2021/2111

ze dne 25. listopadu 2021

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé, pokud jde o zřízení pracovní skupiny pro rybolov a přijetí jejího jednacího řádu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 43 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 29. dubna 2021 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2021/689 (1) o uzavření Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (2) (dále jen „dohoda o obchodu a spolupráci“). Dohoda o obchodu a spolupráci vstoupila v platnost dne 1. května 2021.

(2)

Ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. q) dohody o obchodu a spolupráci zřizuje specializovaný výbor pro rybolov. Jeho pravomoci jsou stanoveny v čl. 8 odst. 4 dohody o obchodu a spolupráci. Článek 508 dohody o obchodu a spolupráci uvádí demonstrativní výčet úkolů a pravomocí specializovaného výboru pro rybolov.

(3)

Ustanovení čl. 8 odst. 4 písm. f) dohody o obchodu a spolupráci zmocňuje specializovaný výbor pro rybolov ke zřizování pracovních skupin, dohlížení na ně, jejich koordinaci a rozpouštění. Podle čl. 9 odst. 2 dohody o obchodu a spolupráci je každá pracovní skupina, která byla zřízena, pod dohledem příslušného výboru nápomocna danému výboru při plnění jeho úkolů, zejména pak připravuje práci tohoto výboru a plní úkoly, které jí tento výbor svěří. Ustanovení čl. 9 odst. 4 dohody o obchodu a spolupráci stanoví, že každá pracovní skupina, která byla zřízena, stanoví po vzájemné dohodě svůj vlastní jednací řád, termíny a program svých zasedání.

(4)

Dne 5. října 2021 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2021/1765 (3) o postoji na období 2021–2026, který má být zaujat jménem Unie ve specializovaném výboru pro rybolov. Uvedené rozhodnutí se vztahuje na dohled nad pracovními skupinami uvedeného výboru a na jejich koordinaci, avšak nikoli na jejich zřizování a rozpouštění.

(5)

Je vhodné, aby specializovaný výbor pro rybolov zřídil v souladu s čl. 8 odst. 4 písm. f) dohody o obchodu a spolupráci pracovní skupinu pro rybolov, která bude působit pod jeho dohledem. Pracovní skupina pro rybolov by měla stanovit svůj jednací řád a podávat pravidelné zprávy o své činnosti specializovanému výboru pro rybolov.

(6)

Pracovní skupina pro rybolov by měla být fórem pro výměnu informaci, technická jednání a vzájemné konzultace. S výjimkou přijetí svého jednacího řádu by pracovní skupina pro rybolov neměla přijímat akty ani opatření s právními účinky. Jelikož dále nelze vyloučit, že pracovní skupina pro rybolov bude při výkonu svých úkolů, které jí byly svěřeny specializovaným výborem pro rybolov, vypracovávat a ve výjimečných případech přijímat akty s právními účinky, je vhodné stanovit pro takové případy postoj, který má být jménem Unie zaujat na zasedáních pracovní skupiny pro rybolov.

(7)

Postoj, který má být zaujat jménem Unie v rámci specializovaného výboru pro rybolov, pokud jde o zřízení pracovní skupiny pro rybolov, jakož i postoje, které mají být zaujaty jménem Unie v rámci pracovní skupiny pro rybolov, pokud jde o přijetí jejího jednacího řádu a další akty s právními účinky, a upřesnění těchto postojů by měla Rada stanovit v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv, rozhodnutí (EU) 2021/689 a tohoto rozhodnutí.

(8)

Zasedání pracovní skupiny pro rybolov by měla být připravována v úzké spolupráci s Radou a jejími přípravnými orgány a za účasti Rady a jejích přípravných orgánů.

(9)

Evropský parlament má být okamžitě a plně informován v souladu s čl. 218 odst. 10 Smlouvy o fungování Evropské unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Postoj, který má být zaujat jménem Unie v rámci specializovaného výboru pro rybolov, pokud jde o zřízení pracovní skupiny pro rybolov, je stanoven v příloze I tohoto rozhodnutí.

2.   Postoj, který má být zaujat jménem Unie v rámci pracovní skupiny pro rybolov, pokud jde o přijetí jednacího řádu pracovní skupiny pro rybolov a jeho upřesnění, je stanoven v příloze II tohoto rozhodnutí.

3.   Je-li tato pracovní skupina pro rybolov vyzvána k přípravě nebo přijetí aktů s právními účinky, je postoj Unie v rámci této pracovní skupiny dále upřesněn v souladu s přílohou III tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí se podle potřeby posoudí a případně jej Rada na návrh Komise změní. V každém případě dojde k přezkumu do 31. prosince 2022.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 25. listopadu 2021.

Za Radu

předseda

Z. POČIVALŠEK


(1)  Rozhodnutí Rady (EU) 2021/689 ze dne 29. dubna 2021 o uzavření Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé a Dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací jménem Unie (Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 2).

(2)  Dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 10).

(3)  Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1765 ze dne 5. října 2021 o postoji na období 2021–2026, který má být zaujat jménem Evropské unie ve specializovaném výboru pro rybolov zřízeném Dohodou o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (Úř. věst. L 355, 7.10.2021, s. 135).


PŘÍLOHA I

POSTOJ UNIE V RÁMCI SPECIALIZOVANÉHO VÝBORU PRO RYBOLOV, POKUD JDE O ZŘÍZENÍ PRACOVNÍ SKUPINY PRO RYBOLOV

Unie usiluje o zajištění toho, aby byla pod dohledem specializovaného výboru pro rybolov zřízena pracovní skupina pro rybolov, která bude fórem pro výměnu informací, technická jednání a vzájemné konzultace. Pracovní skupina pro rybolov je specializovanému výboru pro rybolov pod jeho dohledem nápomocna při plnění jeho úkolů, zejména pak připravuje práci pro specializovaný výbor pro rybolov a plní veškeré úkoly, které jí tento výbor svěří.


PŘÍLOHA II

POSTOJ UNIE V RÁMCI PRACOVNÍ SKUPINY PRO RYBOLOV, POKUD JDE O PŘIJETÍ JEDNACÍHO ŘÁDU PRACOVNÍ SKUPINY PRO RYBOLOV

Unie usiluje o zajištění toho, aby jednací řád pracovní skupiny pro rybolov vycházel z jednacího řádu Rady partnerství a výborů podle přílohy 1 dohody o obchodu a spolupráci, a to s úpravami, které potvrdí Rada na základě stanovisek předložených Komisí. Jednací řád pracovní skupiny pro rybolov rovněž může umožňovat různé tematické konfigurace.

Dříve než pracovní skupina pro rybolov přijme svůj jednací řád, Komise předá Radě s dostatečným předstihem před zasedáním této pracovní skupiny nebo před písemným postupem v této pracovní skupině, v každém případě však nejpozději osm pracovních dní před daným zasedáním nebo použitím písemného postupu, písemný dokument, ve kterém jsou uvedeny konkrétní prvky navrženého upřesnění postoje Unie, k projednání a potvrzení podrobností postoje, který má být jménem Unie vyjádřen.


PŘÍLOHA III

UPŘESNĚNÍ POSTOJE UNIE NA ZASEDÁNÍCH PRACOVNÍ SKUPINY PRO RYBOLOV

Připravuje-li nebo přijímá-li pracovní skupina pro rybolov akty s právními účinky, podnikne veškeré nezbytné kroky, aby postoj, který má být jménem Unie vyjádřen, zohledňoval nejnovější vědecké a jiné významné informace předložené Komisi a byl v souladu s přílohami I a II rozhodnutí (EU) 2021/1765.

Za tímto účelem a na základě uvedených informací Komise předá Radě s dostatečným předstihem před každým zasedáním pracovní skupiny pro rybolov nebo před písemným postupem v této pracovní skupině, jakož i při přípravě a přijímání jejího jednacího řádu, v každém případě však nejpozději osm pracovních dní před daným zasedáním nebo použitím písemného postupu, písemný dokument, ve kterém jsou uvedeny konkrétní prvky navrženého upřesnění postoje Unie, k projednání a potvrzení podrobností postoje, který má být jménem Unie vyjádřen.

Během zasedání pracovní skupiny pro rybolov se činnost Komise nadále řídí zásadami stanovenými v této příloze.

Nelze-li v průběhu zasedání pracovní skupiny pro rybolov dosáhnout dohody tak, aby bylo možno v postoji Unie zohlednit nové prvky, postoupí se záležitost Radě v souladu s postupem stanoveným v této příloze.


1.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 429/151


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2021/2112

ze dne 25. listopadu 2021

o jmenování jednoho náhradníka Výboru regionů, navrženého Spolkovou republikou Německo

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 305 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2019/852 ze dne 21. května 2019, kterým se stanoví složení Výboru regionů (1),

s ohledem na návrh německé vlády,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 300 odst. 3 Smlouvy se má Výbor regionů skládat ze zástupců regionálních a místních samosprávných celků, kteří buď mají volební mandát v některém regionálním nebo místním samosprávném celku, nebo jsou politicky odpovědní volenému shromáždění.

(2)

Dne 10. prosince 2019 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2019/2157 (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2020 do 25. ledna 2025.

(3)

Po odstoupení paní Sabine SÜTTERLIN-WAACKOVÉ se uvolnilo jedno místo náhradníka Výboru regionů.

(4)

Německá vláda navrhla pana Clause Christiana CLAUSSENA, který je zástupcem regionálního či místního samosprávného celku a má volební mandát v některém regionálním samosprávném celku, Minister für Justiz, Europa und Verbraucherschutz des Landes Schleswig-Holstein (ministr pro spravedlnost, evropské záležitosti a ochranu spotřebitele spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko), jako náhradníka Výboru regionů na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2025,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pan Claus Christian CLAUSSEN, zástupce regionálního nebo místního samosprávného celku, který má volební mandát, Minister für Justiz, Europa und Verbraucherschutz des Landes Schleswig-Holstein (ministr pro spravedlnost, evropské záležitosti a ochranu spotřebitele spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko), je jmenován jako náhradník do Výboru regionů na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2025.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 25. listopadu 2021.

Za Radu

předseda

Z. POČIVALŠEK


(1)  Úř. věst. L 139, 27.5.2019, s. 13.

(2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2019/2157 ze dne 10. prosince 2019 o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2020 do 25. ledna 2025 (Úř. věst. L 327, 17.12.2019, s. 78).


1.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 429/152


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2021/2113

ze dne 30. listopadu 2021,

kterým se za účelem usnadnění práva na volný pohyb v rámci Unie stanoví rovnocennost certifikátů týkajících se onemocnění COVID-19 vydaných Salvadorskou republikou a certifikátů vydaných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 z dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (1), a zejména na čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2021/953 stanoví rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění výkonu práva jejich držitelů na volný pohyb během pandemie COVID-19. Má rovněž přispět k usnadnění postupného koordinovaného zrušení omezení volného pohybu, jež byla zavedena členskými státy v souladu s právem Unie za účelem omezení šíření SARS-CoV-2.

(2)

Nařízení (EU) 2021/953 umožňuje uznávání certifikátů týkajících se onemocnění COVID-19 vydaných třetími zeměmi občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, jestliže Komise shledá, že tyto certifikáty týkající se onemocnění COVID-19 jsou vydány podle norem, které lze považovat za rovnocenné normám stanoveným podle uvedeného nařízení. Vedle toho mají členské státy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/954 (2) uplatňovat pravidla stanovená v nařízení (EU) 2021/953 na státní příslušníky třetích zemí, kteří nespadají do působnosti uvedeného nařízení, ale kteří mají na jejich území oprávněný pobyt nebo bydliště a kteří mohou v souladu s právem Unie cestovat do jiných členských států. Veškeré závěry týkající se rovnocennosti stanovené v tomto rozhodnutí by se proto měly vztahovat na certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 vydané Salvadorskou republikou občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům. Obdobně by se na základě nařízení (EU) 2021/954 tyto závěry týkající se rovnocennosti měly vztahovat také na certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 vydané Salvadorskou republikou státním příslušníkům třetích zemí, kteří mají na území členských států oprávněný pobyt nebo bydliště, podle podmínek stanovených v uvedeném nařízení.

(3)

Dne neděle 29. srpna 2021 poskytla Salvadorská republika Komisi podrobné informace o vydávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 v rámci systému „Comprobante electrónico de vacunación“. Salvadorská republika sdělila Komisi, že se domnívá, že její certifikáty týkající se onemocnění COVID-19 jsou vydávány podle normy a v technologickém systému, které jsou interoperabilní s rámcem pro důvěryhodnost zavedeným na základě nařízení (EU) 2021/953 a umožňují ověření pravosti, platnosti a integrity certifikátů. V tomto ohledu Salvadorská republika informovala Komisi, že certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 vydávané Salvadorskou republikou v souladu se systémem „Comprobante electrónico de vacunación“ obsahují údaje stanovené v příloze nařízení (EU) 2021/953.

(4)

Salvadorská republika dále Komisi sdělila, že uznává certifikáty o očkování, o testu a o zotavení vydané členskými státy a zeměmi EHP v souladu s nařízením (EU) 2021/953.

(5)

Dne 4. listopadu 2021 provedla Komise v návaznosti na žádost Salvadorské republiky technické zkoušky, jež prokázaly, že Salvadorská republika vydává certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 v souladu se systémem „Comprobante electrónico de vacunación“, který je interoperabilní s rámcem pro důvěryhodnost zavedeným podle nařízení (EU) 2021/953 a umožňuje ověření pravosti, platnosti a integrity těchto certifikátů. Komise rovněž potvrdila, že certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 vydávané Salvadorskou republikou v souladu se systémem „Comprobante electrónico de vacunación“ obsahují potřebné údaje.

(6)

Salvadorská republika také Komisi informovala, že vydává interoperabilní certifikáty o očkování proti COVID-19 pro očkovací látky, Tyto vakcíny v současné době zahrnují Comirnaty, Spikevax a CoronaVac.

(7)

Salvadorská republika rovněž informovala Komisi, že bude vydávat interoperabilní certifikáty o testu pro testy založené na amplifikaci nukleových kyselin, nikoli však pro rychlé antigenní testy.

(8)

Salvadorská republika dále informovala Komisi, že bude vydávat interoperabilní certifikáty o zotavení. Tyto certifikáty jsou platné nejvýše 180 dnů od data prvního pozitivního testu.

(9)

Salvadorská republika dále sdělila Komisi, že při ověřování certifikátů ověřovateli v Salvadorské republice budou osobní údaje v nich uvedené zpracovávány pouze pro účely ověření a potvrzení očkování, výsledku testu nebo zotavení držitele a nebudou poté uchovávány.

(10)

Jsou tedy splněny nezbytné prvky, na jejichž základě mají být certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 vydané Salvadorskou republikou v souladu se systémem „Comprobante electrónico de vacunación“ považovány za rovnocenné certifikátům vydaným v souladu s nařízením (EU) 2021/953.

(11)

Certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 vydané Salvadorskou republikou v souladu se systémem „Comprobante electrónico de vacunación“ by proto měly být uznávány za podmínek uvedených v čl. 5 odst. 5, čl. 6 odst. 5 a čl. 7 odst. 8 nařízení (EU) 2021/953.

(12)

Aby bylo toto rozhodnutí funkční, měla by být Salvadorská republika propojena s rámcem pro důvěryhodnost digitálního certifikátu EU COVID, který byl zaveden nařízením (EU) 2021/953.

(13)

S cílem chránit zájmy Unie, a zejména zájmy v oblasti veřejného zdraví, může Komise využít svých pravomocí k pozastavení uplatňování tohoto rozhodnutí nebo jeho zrušení, pokud již nebudou splněny podmínky čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2021/953.

(14)

V zájmu co nejrychlejšího propojení Salvadorské republiky s rámcem pro důvěryhodnost digitálního certifikátu EU COVID zavedeným podle nařízení (EU) 2021/953 by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(15)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 14 nařízení (EU) 2021/953,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 vydané Salvadorskou republikou v souladu se systémem „Comprobante electrónico de vacunación“ se za účelem usnadnění práva na volný pohyb v rámci Unie pokládají za rovnocenné certifikátům vydaným v souladu s nařízením (EU) 2021/953.

Článek 2

Salvadorská republika se propojí s rámcem pro důvěryhodnost digitálního certifikátu EU COVID zavedeným podle nařízení (EU) 2021/953.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 30. listopadu 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 211, 15.6.2021, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/954 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19 (Úř. věst. L 211, 15.6.2021, s. 24).


AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

1.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 429/155


ROZHODNUTÍ SPECIALIZOVANÉHO VÝBORU ZŘÍZENÉHO PODLE ČL. 8 ODST. 1 PÍSM. P) DOHODY O OBCHODU A SPOLUPRÁCI MEZI EVROPSKOU UNIÍ A EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM PRO ATOMOVOU ENERGII NA JEDNÉ STRANĚ A SPOJENÝM KRÁLOVSTVÍM VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA NA STRANĚ DRUHÉ č. 1/2021

ze dne 29. října 2021

o změně příloh Protokolu o koordinaci sociálního zabezpečení [2021/2114]

SPECIALIZOVANÝ VÝBOR,

s ohledem na Dohodu o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (1) (dále jen „dohoda o obchodu a spolupráci“), a zejména na článek SSC.68 jejího Protokolu o koordinaci sociálního zabezpečení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku SSC.68 Protokolu o koordinaci sociálního zabezpečení k dohodě o obchodu a spolupráci může specializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení měnit přílohy a dodatky uvedeného protokolu.

(2)

Přílohy SSC-1, SSC-3, SSC-4, SSC-5 a SSC-6 Protokolu o koordinaci sociálního zabezpečení by měly být v rozsahu, v němž odrážejí vnitrostátní právní předpisy členských států a Spojeného království, změněny, zejména s ohledem na nedávné změny vnitrostátních právních předpisů. Název přílohy SSC-1 by měl být opraven tak, aby neodkazoval pouze na „peněžité“ dávky. Dodatek SSCI-1 přílohy SSC-7 by měl být změněn tak, aby odrážel rozhodnutí jedné ze stran ujednání v něm uvedeného.

(3)

Ustanovení čl. SSC.11 odst. 6 Protokolu o koordinaci sociálního zabezpečení vyžaduje, aby strany co nejdříve po uplynutí jednoho měsíce od vstupu dohody o obchodu a spolupráci v platnost zveřejnily aktualizovanou přílohu SSC-8,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Položky s údaji členských států a Spojeného království v přílohách SSC-1, SSC-3, SSC-4, SSC-5 a SSC-6, jakož i položky v dodatku SSCI-1 přílohy SSC-7 Protokolu o koordinaci sociálního zabezpečení se aktualizují podle přílohy I tohoto rozhodnutí.

Příloha SSC-8 Protokolu o koordinaci sociálního zabezpečení se aktualizuje podle přílohy II tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení.

V Bruselu a Londýně dne 29. října 2021.

Za specializovaný výbor pro koordinaci sociálního zabezpečení

Spolupředsedové

Jordi CURELL GOTOR

Ronan O’CONNOR


(1)  Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 10.


PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA SSC-1

NĚKTERÉ DÁVKY, NA KTERÉ SE TENTO PROTOKOL NEVZTAHUJE

ČÁST 1

ZVLÁŠTNÍ NEPŘÍSPĚVKOVÉ PENĚŽITÉ DÁVKY

(čl. SSC.3 odst. 4 písm. a) tohoto protokolu)

i)   SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

a)

státní důchodový kredit (zákon o státním důchodovém kreditu z roku 2002 a zákon o státním důchodovém kreditu (Severní Irsko) z roku 2002);

b)

příspěvky pro uchazeče o zaměstnání vyměřené na základě příjmu (zákon z roku 1995 o uchazečích o zaměstnání a nařízení z roku 1995 o uchazečích o zaměstnání (Severní Irsko));

c)

příspěvek na živobytí pro zdravotně postižené, složka určená na mobilitu (zákon o příspěvcích a dávkách sociálního zabezpečení z roku 1992 a zákon o příspěvcích a dávkách sociálního zabezpečení (Severní Irsko) z roku 1992);

d)

příspěvek na mobilitu v rámci dávky na podporu osobní nezávislosti (zákon o reformě sociálního zabezpečení z roku 2012 (část 4) a nařízení o reformě sociálního zabezpečení (Severní Irsko) z roku 2015 (část 5));

e)

zaměstnanecký a podpůrný příspěvek vypočítávaný z příjmu (zákon o reformě sociálního zabezpečení z roku 2007 a zákon o reformě sociálního zabezpečení (Severní Irsko) z roku 2007);

f)

příspěvky pro lepší začátek na nákup potravin (nařízení o podpoře na nákup potravin (příspěvky na nákup potravin) (Skotsko) z roku 2019 (SSI 2019/193));

g)

příspěvky pro lepší začátek (příspěvek v těhotenství a pro dítě, příspěvek na předškolní vzdělávání, příspěvek pro školní věk) (nařízení o podpoře v raném věku (příspěvky pro lepší začátek) (Skotsko) z roku 2018 (SSI 2018/370));

h)

platba na pohřeb (nařízení o podpoře pohřebních nákladů (Skotsko) z roku 2019 (SSI 2019/292));

i)

skotský příspěvek na dítě (nařízení o skotském příspěvku na dítě z roku 2020 (SSI 2020/351)).

ii)   ČLENSKÉ STÁTY

RAKOUSKO

Vyrovnávací příspěvek (spolkový zákon ze dne 9. září 1955 o všeobecném sociálním pojištění – ASVG, spolkový zákon ze dne 11. října 1978 o živnostenském sociálním pojištění – GSVG a spolkový zákon ze dne 11. října 1978 o sociálním pojištění zemědělců – BSVG).

BELGIE

a)

příspěvek k náhradě příjmů (zákon ze dne 27. února 1987) (Inkomensvervangende tegemoetkoming / Allocation de remplacement de revenus);

b)

zaručený příjem pro starší osoby (zákon ze dne 22. března 2001) (Inkomensgarantie voor ouderen / Revenu garanti aux personnes âgées).

BULHARSKO

Sociální starobní důchod (článek 89a zákona o sociálním pojištění).

KYPR

a)

sociální důchod (zákon o sociálních důchodech z roku 1995 (zákon č. 25(I)/95 ve znění pozdějších předpisů));

b)

příspěvek pro osoby s těžkým motorickým postižením (rozhodnutí Rady ministrů č. 38210 ze dne 16. října 1992, č. 41370 ze dne 1. srpna 1994, č. 46183 ze dne 11. června 1997 a č. 53675 ze dne 16. května 2001);

c)

zvláštní příspěvek pro nevidomé (zákon o zvláštních příspěvcích z roku 1996 (zákon č. 77(I)/96) ve znění pozdějších předpisů).

DÁNSKO

Výdaje na bydlení pro důchodce (zákon o pomoci pro individuální bydlení v úplném znění zákona č. 204 ze dne 29. března 1995).

ESTONSKO

Státní podpora v nezaměstnanosti (zákon o službách a podpoře na trhu práce ze dne 29. září 2005).

FINSKO

a)

příspěvek na bydlení pro důchodce (zákon o příspěvku na bydlení pro důchodce, 571/2007);

b)

podpora trhu práce (zákon o dávkách v nezaměstnanosti, 1290/2002)

FRANCIE

a)

doplňkové příspěvky:

i)

ze zvláštního fondu pro invaliditu a

ii)

z fondu solidarity pro starobní důchody, pokud jde o získaná práva

(zákon ze dne 30. června 1956, kodifikovaný v knize VIII zákoníku sociálního zabezpečení);

b)

příspěvek pro dospělé osoby se zdravotním postižením (zákon ze dne 30. června 1975, kodifikovaný v knize VIII zákoníku sociálního zabezpečení);

c)

zvláštní příspěvek (zákon ze dne 10. července 1952, kodifikovaný v knize VIII zákoníku sociálního zabezpečení) týkající se získaných nároků;

d)

starobní příspěvek solidarity (nařízení ze dne 24. června 2004, kodifikované v knize VIII zákoníku sociálního zabezpečení) s účinností od 1. ledna 2006.

NĚMECKO

a)

základní příjem na úrovni životního minima pro starší osoby a pro osoby se sníženou schopností výdělku podle kapitoly 4 knihy XII zákona o sociálním zabezpečení (Leistungen der Grundsicherung im Alter und bei Erwerbsminderung nach dem Vierten Kapitel des Zwölften Buches Sozialgesetzbuch);

b)

dávky na pokrytí nákladů na výživu podle základního ustanovení pro uchazeče o zaměstnání v souladu s knihou II zákona o sociálním zabezpečení (Leistungen zur Sicherung des Lebensunterhalts in der Grundsicherung für Arbeitssuchende nach dem Zweiten Buch Sozialgesetzbuch).

ŘECKO

Zvláštní dávky pro starší osoby (zákon č. 1296/82).

MAĎARSKO

a)

invalidní důchod (vyhláška Rady ministrů č. 83/1987 (XII 27) o invalidním důchodu);

b)

starobní důchod (zákon č. III z roku 1993 o správě sociálních věcí a sociálních dávkách).

IRSKO

a)

dávka při hledání zaměstnání (zákon o sociálním zabezpečení v úplném znění z roku 2005, část 3, kapitola 2);

b)

státní důchod (nepříspěvkový) (zákon o sociálním zabezpečení v úplném znění z roku 2005, část 3, kapitola 4);

c)

vdovský a vdovecký (nepříspěvkový) důchod nebo pozůstalostní (nepříspěvkový) důchod registrovaných partnerů (zákon o sociálním zabezpečení v úplném znění z roku 2005, část 3, kapitola 6);

d)

příspěvek v invaliditě (zákon o sociálním zabezpečení v úplném znění z roku 2005, část 3, kapitola 10);

e)

příspěvek na mobilitu (zákon o zdravotnictví z roku 1970 (ve znění pozdějších předpisů), oddíl 61);

f)

důchod pro nevidomé (zákon o sociálním zabezpečení v úplném znění z roku 2005, část 3, kapitola 5).

ITÁLIE

a)

sociální důchody pro osoby bez prostředků (zákon č. 153 ze dne 30. dubna 1969);

b)

důchody a příspěvky pro civilní zdravotně postižené osoby a invalidy (zákony č. 118 ze dne 30. března 1971, č. 18 ze dne 11. února 1980 a č. 508 ze dne 23. listopadu 1988);

c)

důchody a příspěvky pro hluchoněmé (zákony č. 381 ze dne 26. května 1970 a č. 508 ze dne 23. listopadu 1988);

d)

důchody a příspěvky pro civilní nevidomé (zákony č. 382 ze dne 27. května 1970 a č. 508 ze dne 23. listopadu 1988);

e)

příplatky k minimálním důchodům (zákony č. 218 ze dne 4. dubna 1952, č. 638 ze dne 11. listopadu 1983 a č. 407 ze dne 29. prosince 1990);

f)

příplatky k dávkám v invaliditě (zákon č. 222 ze dne 12. června 1984);

g)

sociální příspěvek (zákon č. 335 ze dne 8. srpna 1995);

h)

zvýšení sociálních dávek (čl. 1 odst. 1 a 12 zákona č. 544 ze dne 29. prosince 1988 a ve znění pozdějších předpisů).

LOTYŠSKO

a)

státní dávka sociálního zabezpečení (zákon o státních sociálních dávkách ze dne 1. ledna 2003);

b)

příspěvek na úhradu nákladů na dopravu pro postižené osoby s omezenou pohyblivostí (zákon o státních sociálních dávkách ze dne 1. ledna 2003).

LITVA

a)

invalidní a starobní důchody sociální pomoci (zákon č. I-675 z roku 1994 o důchodech sociální pomoci, články 5 a 6, ve znění pozdějších předpisů);

b)

pomocný příspěvek (zákon č. I-675 z roku 1994 o důchodech sociální pomoci, článek 12, ve znění pozdějších předpisů);

c)

příspěvek na dopravu pro zdravotně postižené osoby s pohybovými problémy (zákon z roku 2000 o příspěvku na dopravu, článek 7 a 71, ve znění pozdějších předpisů).

LUCEMBURSKO

Příjem pro těžce zdravotně postižené (čl. 1 odst. 2 zákona ze dne 12. září 2003), s výjimkou osob uznaných za zdravotně postižené pracovníky a zaměstnaných na normálním trhu práce nebo v chráněném prostředí.

MALTA

a)

doplňkový příspěvek (oddíl 73 zákona o sociálním zabezpečení (kapitola 318) z roku 1987);

b)

starobní důchod (zákon o sociálním zabezpečení (kapitola 318) z roku 1987).

NIZOZEMSKO

a)

zákon o podpoře pro mladé zdravotně postižení osoby při práci a zaměstnání ze dne 24. dubna 1997 (Wet Wajong);

b)

zákon o doplňkových dávkách ze dne 6. listopadu 1986 (TW).

POLSKO

a)

sociální důchod (Renta socjalna), zákon ze dne 27. června 2003 o sociálním důchodu (Ustawa o rencie socjalnej);

b)

doplňková rodičovská dávka (Rodzicielskie świadczenie uzupełniające Mama 4+), zákon ze dne 31. ledna 2019 o doplňkové rodičovské dávce (Ustawa o rodzicielskim świadczeniu uzupełniającym);

c)

doplňková dávka pro osoby, které nemohou žít samostatně (Świadczenie uzupełniające dla osób niezdolnych do samodzielnej egzystencji), zákon ze dne 31. července o doplňkové dávce pro osoby, které nemohou žít samostatně (Ustawa o świadczeniu uzupełniającym dla osób niezdolnych do samodzielnej egzystencji).

PORTUGALSKO

a)

nepříspěvkový státní starobní důchod (legislativní nařízení č. 464/80 ze dne 13. října 1980 ve znění pozdějších předpisů);

b)

nepříspěvkový vdovský a vdovecký důchod (nařízení č. 52/81 ze dne 11. listopadu 1981);

c)

solidární starobní příplatek (legislativní nařízení č. 232/2005 ze dne 29. prosince 2005 ve znění pozdějších předpisů).

SLOVENSKO

a)

úprava důchodů, které představují jediný zdroj příjmu, přiznaná přede dnem 1. ledna 2004;

b)

sociální důchod, který byl přiznán přede dnem 1. ledna 2004.

ŠPANĚLSKO

a)

záruka minimálního příjmu (zákon č. 13/82 ze dne 7. dubna 1982);

b)

peněžité dávky na pomoc starším osobám a invalidům nezpůsobilým k práci (královský dekret č. 2620/81 ze dne 24. července 1981):

i)

nepříspěvkové invalidní a starobní důchody uvedené v kapitole II hlavy VI úplného znění obecného zákona o sociálním zabezpečení, schváleného královským legislativním nařízením č. 8/2015 ze dne 30. října 2015, a

ii)

dávky doplňující výše uvedené důchody, které jsou stanoveny v právních předpisech autonomních oblastí, pokud tyto příplatky zaručují příjem na úrovni životního minima s ohledem na hospodářskou a sociální situaci v dotčených autonomních oblastech;

c)

příspěvky na podporu mobility a náhradu nákladů na dopravu (zákon č. 13/1982 ze dne 7. dubna 1982).

ŠVÉDSKO

a)

příspěvek na bydlení (kapitoly 100–103 zákona o sociálním pojištění [2010:110]);

b)

finanční podpora pro starší osoby (kapitola 74 zákona o sociálním pojištění [2010:110]).

ČÁST 2

DÁVKY DLOUHODOBÉ PÉČE

(čl. SSC.3 odst. 4 písm. d) tohoto protokolu)

i)   SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

a)

příspěvek na pečovatelskou službu (Social Security Contributions and Benefits Act 1992, Social Security (Attendance Allowance) Regulations 1991, Social Security Contributions and Benefits (Northern Ireland) Act 1992 a Social Security (Attendance Allowance) Regulations (Northern Ireland) 1992);

b)

příspěvek na pečovatele (Social Security Contributions and Benefits Act 1992, The Social Security (Invalid Care Allowance) Regulations 1976, Social Security Contributions and Benefits (Northern Ireland) Act 1992 a The Social Security (Invalid Care Allowance) Regulations (Northern Ireland) 1976;

c)

příspěvek na živobytí pro zdravotně postižené – složka určená na péči (Social Security Contributions and Benefits Act 1992, Social Security (Disability Living Allowance) Regulations 1991, Social Security Contributions and Benefits (Northern Ireland) Act 1992 a Social Security (Disability Living Allowance) Regulations (Northern Ireland) 1992);

d)

dávka na podporu osobní nezávislosti – složka určená na každodenní život (Welfare Reform Act 2012 (Part 4), Social Security (Personal Independence Payment) Regulations 2013, The Personal Independence Payment (Transitional Provisions) Regulations 2013, Personal Independence Payment (Transitional Provisions) (Amendment) Regulations 2019, Welfare Reform (Northern Ireland) Order 2015 (Part 5), The Personal Independence Payment Regulations (Northern Ireland) 2016, The Personal Independence Payment (Transitional Provisions) Regulations (Northern Ireland) 2016 a Personal Independence Payment (Transitional Provisions) (Amendment) Regulations (Northern Ireland) 2019);

e)

doplňkový příspěvek na pečovatele (The Social Security (Scotland) Act 2018);

f)

příspěvek pro mladé pečovatele (The Carer’s Assistance (Young Carer Grants) (Scotland) Regulations 2020 (as amended));

g)

pomoc dětem na vytápění v zimě (The Winter Heating Assistance for Children and Young People (Scotland) Regulations 2020 (SSI 2020/352)).

ii)   ČLENSKÉ STÁTY

RAKOUSKO

Spolkový zákon o příspěvku na dlouhodobou péči (Bundespflegegeldgesetz, BPGG), původní znění BGBl. č. 110/1993 ve znění pozdějších předpisů: Pflegegeld (§ 1), Pflegekarenzgeld (§ 21c).

BELGIE

a)

ustanovení čl. 93 odst. 8 a kapitola Vbis zákona o povinném zdravotním a nemocenském pojištění (Loi relative à l’assurance obligatoire soins de santé et indemnités / Wet betreffende de verplichte verzekering voor geneeskundige verzorging en uitkeringen), ze dne 14. července 1994;

b)

zákon ze dne 27. února 1987 o příspěvcích pro osoby se zdravotním postižením (Loi relative aux allocations aux personnes handicapées / Wet betreffende de tegemoetkomingen aan gehandicapten);

c)

vlámská sociální ochrana (Vlaamse sociale bescherming): vyhláška Vlámského parlamentu ze dne 18. května 2018 o organizaci vlámské sociální ochrany (Decreet houdende Vlaamse sociale bescherming) a nařízení vlámské vlády ze dne 30. listopadu 2018;

hlava II Peněžité dávky, vyhláška Vlámského parlamentu ze dne 18. května 2018 o organizaci vlámské sociální ochrany (Decreet houdende Vlaamse sociale bescherming):

ustanovení čl. 4 bodu 1° a články 77–83, vyhláška Vlámského parlamentu ze dne 18. května 2018 o organizaci vlámské sociální ochrany (Decreet van 18 mei 2018 houdende Vlaamse sociale bescherming), rozpočet na péči o vážně závislé osoby,

ustanovení čl. 4 bodu 2° a články 84–90, vyhláška Vlámského parlamentu ze dne 18. května 2018 o organizaci vlámské sociální ochrany (Decreet van 18 mei 2018 houdende Vlaamse sociale bescherming), rozpočet na péči o starší osoby s potřebou péče,

ustanovení čl. 4 bodu 3° a články 91–94, vyhláška Vlámského parlamentu ze dne 18. května 2018 o organizaci vlámské sociální ochrany (Decreet van 18 mei 2018 houdende Vlaamse sociale bescherming), rozpočet na základní péči;

d)

vyhláška ze dne 13. prosince 2018 o nabídkách pro starší nebo závislé osoby a o paliativní péči (Dekret über die Angebote für Senioren und Personen mit Unterstützungsbedarf sowie über die Palliativpflege);

e)

vyhláška ze dne 4. června 2007 o psychiatrických pečovatelských domech (Dekret über die psychiatrischen Pflegewohnheime);

f)

nařízení vlády ze dne 20. června 2017 o pomůckách pro podporu mobility (Erlass über die Mobilitätshilfen);

g)

vyhláška ze dne 13. prosince 2016 o zřízení odboru Německojazyčného společenství pro nezávislý život (Dekret zur Schaffung einer Dienststelle der Deutschsprachigen Gemeinschaft für selbstbestimmtes Leben);

h)

královská vyhláška ze dne 5. března 1990 o příspěvku na pomoc starším osobám (Königliches Dekret vom 5. März 1990 über die Beihilfe für ältere Menschen);

i)

vyhláška ze dne 21. prosince 2018 o bruselských zdravotních pojišťovnách v oblasti zdravotní péče a pomoci lidem (Ordonnantie van 21. december 2018 betreffende de Brusselse verzekeringsinstellingen in het domein van de gezondheidszorg en de hulp aan personen / Ordonnance du 21. decémbre 2018 relative aux organismes assureurs bruxellois dans le domaine des soins de santé et de l’aide aux personnes);

j)

článek 215 bis královské vyhlášky ze dne 3. července 1996, kterou se provádí zákon o povinném zdravotním pojištění a dávkách, koordinovaný dne 14. července 1994 (Artikel 215 bis Koninklijk Besluit van 3 juli 1996 tot uitvoering van de wet betreffende de verplichte verzekering voor geneeskundige verzorging en uitkeringen, gecoördineerd op 14 juli 1994/ Article 215 bis Arrêté royal du 3 juillet 1996 portant application de la loi sur l’assurance obligatoire des soins de santé et des prestations, coordonné le 14 juillet 1994);

k)

článek 12 královské vyhlášky ze dne 20. července 1971 o provádění pojištění dávek a pojištění v mateřství ve prospěch samostatně výdělečně činných osob a vypomáhajících manželů nebo manželek (Artikel 12 Koninklijk Besluit van 20 juli 1971 betreffende de uitvoering houdende instelling van een uitkeringsverzekering en een moederschapsverzekering ten voordele van de zelfstandigen en van de meewerkende echtgenoten / Article 12 Arrêté royal du 20 juillet 1971 relatif à la mise en place de l’assurance de prévoyance et de l’assurance maternité au profit des indépendants et des conjoints aidants);

l)

články 43/32 – 43/46 valonského kodexu pro sociální činnost a zdraví: příspěvek na pomoc starším osobám;

m)

článek 799 valonského regulačního kodexu pro sociální činnost a zdraví: rozpočet na osobní pomoc;

n)

vyhláška ze dne 8. února 2018 o správě a vyplácení rodinných dávek;

o)

zákon ze dne 19. prosince 1939 o rodinných přídavcích (LGAF): rodinné přídavky;

p)

vyhláška ze dne 10. prosince 2020 o příspěvku na pomoc starším osobám (Ordonnantie van 10 december betreffende de tegemoetkoming voor hulp aan bejaarden / Ordonnance du 10 décembre 2020 relative à l’allocation pour l’aide aux personnes âgées);

q)

vyhláška Vlámského parlamentu ze dne 18. května 2018 o organizaci vlámské sociální ochrany (Decreet van 18 mei 2018 houdende Vlaamse sociale bescherming) a vyhlášky vlámské vlády ze dne 30. listopadu 2018:

ustanovení čl. 4 bodu 4° a články 140–153 vyhlášky Vlámského parlamentu ze dne 18. května 2018 o organizaci vlámské sociální ochrany: financování center rezidenční péče,

ustanovení čl. 4 bodu 5° vyhlášky Vlámského parlamentu ze dne 18. května 2018 o organizaci vlámské sociální ochrany a články 54–72 vyhlášky ze dne 6. července 2018 o převzetí odvětví domovů psychiatrické péče, iniciativ v oblasti chráněného bydlení, dohod o rehabilitaci, rehabilitačních nemocnic a multidisciplinárních poradenských týmů paliativní péče s ohledem na financování domů psychiatrické péče a iniciativ v oblasti chráněného bydlení (Decreet van 6 juli 2018 betreffende de overname van de sectoren psychiatrische verzorgingstehuizen, initiatieven van beschut wonen, revalidatieovereenkomsten, revalidatieziekenhuizen en multidisciplinaire begeleidingsequipes voor palliatieve verzorging voor wat betreft de financiering van de psychiatrische verzorgingstehuizen en de initiatieven van beschut wonen),

ustanovení čl. 4 bodu 9° a články 105–135 vyhlášky Vlámského parlamentu ze dne 18. května 2018 o pomůckách pro podporu mobility;

r)

vyhláška ze dne 13. prosince 2018 o nabídkách pro starší osoby a osoby, jež potřebují podporu, a o paliativní péči (Dekret vom 13. Dezember 2018 über die Angebote für Senioren und Personen mit Unterstützungsbedarf sowie über die Palliativpflege);

s)

vyhláška ze dne 4. června 2007 o psychiatrických pečovatelských domech (Dekret über die psychiatrischen Pflegewohnheime);

t)

nařízení vlády ze dne 20. června 2017 o pomůckách pro podporu mobility (Erlass über die Mobilitätshilfen);

u)

vyhláška ze dne 13. prosince 2016 o zřízení odboru Německojazyčného společenství pro nezávislý život (Dekret zur Schaffung einer Dienststelle der Deutschsprachigen Gemeinschaft für selbstbestimmtes Leben);

v)

královská vyhláška ze dne 5. března 1990 o příspěvku na pomoc starším osobám (Königliches Dekret vom 5. März 1990 über die Beihilfe für ältere Menschen);

w)

nařízení vlády ze dne 19. prosince 2019 o přechodné úpravě týkající se postupu pro získání předběžného povolení nebo souhlasu k proplácení či sdílení nákladů na dlouhodobou rehabilitaci v zahraničí (Erlass der Regierung zur übergangsweisen Regelung des Verfahrens zur Erlangung einer Vorabgeehmigung oder Zustimmung zwecks Kostenübernahme oder Kostenbeteiligung für eine Langzeitrehabilitation im Ausland);

x)

vyhláška ze dne 21. prosince 2018 o bruselských zdravotních pojišťovnách v oblasti zdravotní péče a pomoci lidem (Ordonnantie van 21 december 2018 betreffende de Brusselse verzekeringsinstellingen in het domein van de gezondsheidszorg en de hulp aan personen / Ordonnance du 21 décembre 2018 relative aux organismes assureurs bruxellois dans le domaine des soins de santé et de l’aide aux personnes);

y)

koordinovaný zákon o nemocnicích a jiných pečovatelských zařízeních ze dne 10. července 2008:

dávky poskytované ústavy psychiatrické péče a péče v domovech důchodců a centrech denní péče: článek 170,

služby poskytované iniciativami chráněného bydlení: článek 6,

z)

zákon o povinném zdravotním pojištění a pojištění odpovědnosti, koordinovaný dne 14. července 1994:

dávky poskytované ústavy psychiatrické péče: čl. 34 bod 11e: dávky poskytované ústavy psychiatrické péče,

péče v domovech důchodců a centrech denní péče: článek 26, čl. 34 body 11 a 12°, čl. 37 § 12 a čl. 69 § 4,

odvykání kouření: čl. 34 odst. 1 bod 24° (stanoví, že zdravotní dávky zahrnují pomoc a pomoc s léky na odvykání kouření);

aa)

královská vyhláška ze dne 18. července 2001, kterou se stanoví pravidla, podle nichž se určují rozpočet finančních prostředků, počet dnů pobytu a cena za den pobytu pro iniciativy v oblasti chráněného bydlení: služby poskytované iniciativami chráněného bydlení;

bb)

královská vyhláška ze dne 31. srpna 2009 o zásahu zdravotní péče a pojištění odpovědnosti za škodu v případě pomoci při odvykání kouření;

cc)

valonský kodex pro sociální činnost a zdraví:

dávky poskytované ústavy psychiatrické péče a služby poskytované iniciativami chráněného bydlení: čl. 43/7 bod 6°,

péče v domovech důchodců a centrech denní péče: čl. 43/7 bod 4°,

centra funkční reedukace: čl. 43/7 bod 3°: péče nezbytná z důvodu dlouhodobé revalidační péče podle revalidačních dohod uzavřených se zařízením funkční reedukace podle čl. 43/2 odst. 1 a 11 valonského kodexu pro sociální činnost a zdraví,

zařízení pro příjem a ubytování starších osob: články 334 až 410,

pečovatelská zařízení: články 411 až 418,

integrovaná zdravotnická sdružení: články 419 až 433,

duševní zdraví: články 539 až 624,

podpora rodin a starších osob: články 219 až 260,

odvykání kouření: čl. 43/7 bod 9°,

pomůcky pro podporu mobility: čl. 43/7 bod 1°; vyhláška valonské vlády ze dne 11. dubna 2019, kterou se zavádí nomenklatura dávek a zásahů podle čl. 43/7 bodu 1° kodexu pro sociální činnost a zdraví a článku 10/8 valonského regulačního kodexu pro sociální činnost a zdraví,

paliativní péče: článek 491/4 a násl.;

dd)

valonský regulační kodex pro sociální činnost a zdraví: článek 726.

služby pro krátkodobé pobyty, rezidenční služby pro dospělé, noční rezidenční služby pro dospělé, služby podporovaného bydlení: články 1192 až 1314,

podpůrné služby pro činnosti každodenního života: článek 726,

služby zajišťující odlehčovací péči pro pečující rodinné příslušníky a osoby se zdravotním postižením: článek 831/1,

služby poskytující podporu v rodinné péči: článek 477,

podpůrné služby pro dospělé: čl. 552 § 2,

služby včasné podpory: čl. 552 § 1,

integrační podpůrné služby: článek 630,

služby poskytující tlumočení do znakového jazyka: článek 831/77,

individuální integrační pomoc: článek 784,

funkční rehabilitace osob se zdravotním postižením: článek 832,

specializované služby spojené s přijímáním pro mladé lidi, rezidenční služby pro mládež: články 1314/97 až 1314/187,

služby denní péče pro dospělé: články 1314/1 až 1314/96;

ee)

vyhláška ze dne 9. března 2017 o ceně ubytování a financování některých zařízení pro náročné zdravotně technické služby v nemocnicích: zdravotně-sociální infrastruktury;

ff)

vyhláška valonské vlády ze dne 15. května 2008: zdravotně-sociální infrastruktury;

gg)

královská vyhláška ze dne 14. května 2003: integrované služby domácí péče;

hh)

dohoda o spolupráci ze dne 31. prosince 2018 mezi Vlámským společenstvím, Valonským regionem, Komisí Francouzského společenství, Smíšenou komisí Společenství a Německojazyčným společenstvím o pomůckách pro podporu mobility (Samenwerkingsakkoord van 31 december 2018 tussen de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschapscommissie en de Gemeenschappelijke Gemeenschapscommissie betreffende de mobiliteitshulpmiddelen / Accord de collaboration du 31 décembre 2018 entre la Communauté flamande, la Commission communautaire française et la Commission communautaire commune sur les aides à la mobilité);

ii)

(dohoda o spolupráci ze dne 31. prosince 2018 mezi Vlámským společenstvím, Komisí Francouzského společenství a Smíšenou komisí Společenství o jednotném kontaktním místě pro pomůcky pro podporu mobility v dvojjazyčném regionu hlavního města Bruselu (Samenwerkingsakkoord van 31 december 2018 tussen de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschapscommissie en de Gemeenschappelijke Gemeenschapscommissie betreffende het uniek loket voor de mobiliteitshulpmiddelen in het tweetalige gebied Brussel-Hoofdstad / Accord de coopération du 31 décembre 2018 entre la Communauté flamande, la Commission communautaire française et la Commission communautaire commune relatif au guichet unique pour les aides à la mobilité dans la région bilingue de Bruxelles-Capitale).

BULHARSKO

a)

článek 103 zákoníku sociálního pojištění (член 103 от Кодекса за социално осигуряване), 1999, název pozměněn roku 2003;

b)

zákon o sociální pomoci (Закон за социално подпомагане), 1998;

c)

nařízení o provádění zákona o sociální pomoci (Правилник за прилагане на Закона за социално подпомагане), 1998;

d)

zákon o osobách se zdravotním postižením (Закон за хората с увреждания), 2019;

e)

zákon o osobní asistenci (Закон за личната помощ), 2019;

f)

nařízení o provádění zákona o osobách se zdravotním postižením (Правилник за прилагане на Закона за интеграция на хората с увреждания), 2019;

g)

nařízení o lékařském poradenství (Наредба за медицинската експертиза), 2017.

CHORVATSKO

a)

zákon o sociálním zabezpečení (Zakon o socijalnoj skrbi, Úř. věst. 157/13, 152/14, 99/15, 52/16, 16/17, 130/17, 98/19, 64/20 a 138/20):

zaručená minimální dávka (zajamčena minimalna naknada),

příspěvek na bydlení (naknada za troškove stanovanja),

právo na náklady na palivo (pravo na troškove ogrjeva),

pomoc zranitelným spotřebitelům energie (naknada za ugroženog kupca energenata),

jednorázová výplata pomoci,

příspěvek na osobní potřeby pro příjemce ubytování (naknada za osobne potrebe korisnika smještaja),

kompenzace týkající se vzdělávání (naknada u vezi s obrazovanjem),

osobní příspěvek v invaliditě (osobna invalidnina),

příspěvek na pomoc a péči (doplatak za pomoć i njegu),

příspěvek na status rodiče-pečovatele nebo pečovatele (naknada za status roditelja njegovatelja ili njegovatelja),

příspěvky pro uchazeče o zaměstnání (naknada do zaposlenja);

b)

zákon o pěstounské péči (Zakon o udomiteljstvu, Úř. věst 115/18):

příspěvek na pěstounství (opskrbnina),

příspěvek na pěstounskou péči (naknada za rad udomitelja).

KYPR

a)

služby sociální péče (Υπηρεσίες Κοινωνικής Ευημερίας);

b)

nařízení a vyhlášky o zaručeném minimálním příjmu a obecných sociálních dávkách (mimořádné potřeby a potřeby péče) v pozměněném nebo nahrazeném znění. Zákony o domovech pro seniory a osoby se zdravotním postižením (Οι περί Στεγών για Ηλικιωμένους και Αναπήρους Νόμοι) z let 1991–2011. [L. 222/91 a L. 65(I)/2011];

c)

zákony o centrech denní péče o dospělé (Οι περί Κέντρων Ενηλίκων Νόμοι) (L. 38(Ι)/1997 a L.64(Ι)/2011);

d)

režim státní podpory podle nařízení 360/2012 pro poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (de minimis) [Σχέδιο Κρατικών Ενισχύσεων ‘Ησσονος Σημασίας, βαση του Κανονισμού 360/2012 για την παροχή υπηρεσιών γενικού οικονομικού συμφέροντος];

e)

správa administrace sociálních dávek (Υπηρεσία Διαχείρισης Επιδομάτων Πρόνοιας);

f)

zákon o zaručeném minimálním příjmu a obecně o sociálních dávkách z roku 2014 v pozměněném nebo nahrazeném znění;

g)

nařízení a vyhlášky o zaručeném minimálním příjmu a obecně o sociálních dávkách v jejich pozměněném nebo nahrazeném znění.

ČESKO

Příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006, o sociálních službách.

DÁNSKO

a)

konsolidovaný zákon o sociálních službách (Lov om social service):

příspěvek na péči o blízké příbuzné, kteří chtějí zemřít ve svém vlastním domově (Vederlag til pasning af nærtstående, der ønsker at dø i eget hjem),

pomoc na pokrytí ušlého výdělku pro osoby pečující doma o dítě mladší 18 let s významným a trvalým poškozením fyzického nebo duševního fungování či invazivní chronickou nebo dlouhodobou nemocí (Hjælp til dækning af tabt arbejdsfortjeneste til personer, som passer et barn under 18 med betydelig og varigt nedsat fysisk eller psykisk funktionsevne eller indgribende kronisk eller langvarig lidelse i hjemmet),

pokrytí dodatečných výdajů pro děti a mladé lidi s významným a trvalým poškozením tělesného nebo duševního fungování či závažným chronickým nebo dlouhodobým onemocněním (Dækning af merudgifter til børn og unge med betydelig og varigt nedsat fysisk eller psykisk funktionsevne eller indgribende kronisk eller langvarig lidelse),

osobní pomoc a péče, „vůle o péči“ a kontaktní osoba pro dospělé s tělesným nebo duševním postižením nebo se zvláštními sociálními problémy (Personlig hjælp og pleje, „plejetestamenter“ og kontaktperson for voksne med nedsat fysisk eller psykisk funktionsevne eller med særlige sociale problemer),

pomůcky, pomoc s vnitřním uspořádáním bydlení pro osoby s trvalým tělesným nebo duševním postižením (Hjælpemidler, hjælp til indretning af bolig for personer med varigt nedsat fysisk eller psykisk funktionsevne),

péče o blízkého příbuzného se zdravotním postižením nebo závažnou nemocí, včetně nevyléčitelné, v domácnosti (Pasning af nærtstående med handicap eller alvorlig, herunder uhelbredelig, lidelse i hjemmet);

b)

konsolidovaný zákon o dotacích na bydlení (Lov om individuel boligstøtte):

dotace na náklady na bydlení v soukromých bytových družstvech vhodných pro osoby se závažným tělesným postižením (Støtte til udgifter til bolig i private andelsboligforeninger, der er egnet for stærkt bevægelseshæmmede);

c)

konsolidovaný zákon o sociálním bydlení (Lov om almene boliger):

přístup zdravotně postižených osob k různým typům bydlení, jenž se řídí zákonem (Adgang for handicappede til boligtyper omfattet af loven).

ESTONSKO

a)

zákon o sociálním zabezpečení (Sotsiaalhoolekande seadus) z roku 2016;

b)

zákon o sociálních dávkách pro zdravotně postižené osoby (Puuetega inimeste sotsiaaltoetuste seadus) z roku 1999.

FRANCIE

a)

příspěvek na pečovatelskou službu (majoration pour tierce personne, MTP): články L. 341-4 a L. 355-1 zákoníku sociálního zabezpečení (Code de la sécurité sociale);

b)

doplňková dávka na pečovatelskou službu (prestation complémentaire pour recours à tierce personne): článek L. 434-2 zákoníku sociálního zabezpečení;

c)

zvláštní příspěvek na vzdělání zdravotně postiženého dítěte (complément d’allocation d’éducation de l’enfant handicapé): článek L. 541-1 zákoníku sociálního zabezpečení;

d)

vyrovnávací dávka v případě zdravotního postižení (prestation de compensation du handicap, PCH): články L. 245-1 až L. 245-14 zákoníku o sociální činnosti a rodině (Code de l’action sociale et des familles);

e)

příspěvek na ztrátu samostatnosti (allocation personnalisée d’autonomie, APA): články L. 232-1 až L. 232-28 zákoníku o sociální činnosti a rodině (Code de l’action sociale et des familles).

NĚMECKO

Dávky dlouhodobé péče podle knihy XI kapitoly 4 sociálního zákoníku (Leistungen der Pflegeversicherung nach Kapitel 4 des Elften Buches Sozialgesetzbuch).

ŘECKO

a)

zákon č. 1140/1981 ve znění pozdějších předpisů;

b)

legislativní nařízení č. 162/73 a společné ministerské rozhodnutí č. Π4β/5814/1997;

c)

ministerské rozhodnutí č. Π1γ/ΑΓΠ/οικ.14963 ze dne 9. října 2001;

d)

zákon č. 4025/2011;

e)

zákon č. 4109/2013;

f)

zákon č. 4199/2013, článek 127;

g)

zákon č. 4368/2016, článek 334;

h)

zákon č. 4483/2017, článek 153;

i)

zákon č. 498/1-11-2018, články 28, 30 a 31, o „nařízení o jednotných zdravotních dávkách“ Národní organizace poskytující zdravotní péči (EOPYY).

MAĎARSKO

Dávky dlouhodobé péče pro osoby poskytující osobní péči (zákon č. III z roku 1993 o správě sociálních věcí a sociální pomoci doplněný vládními a ministerskými vyhláškami).

IRSKO

a)

zákon o režimu podpory pečovatelských domů z roku 2009 (č. 15 z roku 2009);

b)

příspěvek na domácí péči (zákon o sociálním zabezpečení v úplném znění z roku 2005, část 3, kapitola 8A).

ITÁLIE

a)

zákon č. 118 ze dne 30. března 1971 o dávkách invalidního důchodu (Legge 30 Marzo 1971, n. 118 – Conversione in Legge del D.L. 30 gennaio 1971, n. 5 e nuove norme in favore dei mutilati ed invalidi civili);

b)

zákon č. 18 ze dne 11. února 1980 o příspěvku na trvalou péči (Legge 11 Febbraio 1980, n. 18 – Indennità di accompagnamento agli invalidi civili totalmente inabili);

c)

zákon č. 104 ze dne 5. února 1992, článek 33 (rámcový zákon o zdravotním postižení) (Legge 5 Febbraio 1992, n. 104 – Legge-quadro per l’assistenza, l’integrazione sociale e i diritti delle persone handicappate);

d)

legislativní nařízení č. 112 ze dne 31. března 1998 o přenesení legislativních úkolů a správních pravomocí ze státu na regiony a obce (Decreto Legislativo 31 Marzo 1998, n. 112 – Conferimento di funzioni e compiti amministrativi dello Stato alle regioni ed agli enti locali, in attuazione del capo I della Legge 15 Marzo 1997, n. 59);

e)

zákon č. 183 ze dne 4. listopadu 2010, článek 24, kterým se mění pravidla týkající se povolení pomoci zdravotně postiženým osobám v obtížných situacích (Legge n. 183 del 4 Novembre 2010, art. 24 – Modifiche alla disciplina in materia di permessi per l’assistenza a portatori di handicap in situazione di gravità);

f)

zákon č. 147 ze dne 27. prosince 2013 obsahující ustanovení pro sestavování ročního a víceletého státního rozpočtu – zákon o stabilitě z roku 2014 (Disposizioni per la formazione del bilancio annuale e pluriennale dello Stato – Legge di stabilità 2014).

LOTYŠSKO

a)

zákon o sociálních službách a sociální pomoci (Sociālo pakalpojumu un sociālās palīdzības likums) ze dne 31. října 2002;

b)

zákon o lékařské péči (Ārstniecības likums) ze dne 12. června 1997;

c)

zákon o právech pacientů (Pacientu tiesību likums) ze dne 30. prosince 2009;

d)

nařízení kabinetu ministrů č. 555 o organizaci zdravotní péče a platebních postupech (Ministru kabineta 2018. gada 28.augusta noteikumi Nr.555 „Veselības aprūpes pakalpojumu organizēšanas un samaksas kārtība“) ze dne 28. srpna 2018;

e)

nařízení kabinetu ministrů č. 275 o platebních postupech při poskytování služeb sociální péče a sociální rehabilitace a postupech úhrady nákladů na služby z rozpočtu místní samosprávy (Ministru kabineta 2003.gada 27.maija noteikumi Nr.275 „Sociālās aprūpes un sociālās rehabilitācijas pakalpojumu samaksas kārtība un kārtība, kādā pakalpojuma izmaksas tiek segtas no pašvaldības budžeta“) ze dne 27. května 2003;

f)

nařízení kabinetu ministrů č. 138 o přijímání sociálních služeb a sociální pomoci (Ministru kabineta 2019.gada 2.aprīļa noteikumi Nr. 138 „Noteiku mi par sociālo pakalpojumu un sociālās palīdzības saņemšanu“) ze dne 2. dubna 2019;

g)

zákon o státních sociálních dávkách – příspěvek pro zdravotně postiženou osobu, pro kterou je péče nezbytná (Valsts sociālo pabalstu likums) ze dne 1. ledna 2003.

LITVA

a)

zákon Litevské republiky ze dne 29. června 2016 o cílených náhradách č. XII-2507 (Lietuvos Respublikos tikslinių kompensacijų įstatymas);

b)

zákon Litevské republiky ze dne 21. května 1996 o zdravotním pojištění č. I-1343 (Lietuvos Respublikos sveikatos draudimo įstatymas);

c)

zákon Litevské republiky ze dne 19. července 1994 o systému zdravotní péče č. I-552 (Lietuvos Respublikos sveikatos sistemos įstatymas);

d)

zákon Litevské republiky ze dne 6. června 1996 o institucích zdravotní péče č. I-1367 (Lietuvos Respublikos sveikatos priežiūros įstaigų įstatymas).

LUCEMBURSKO

Dávky podléhající pojištění dlouhodobé péče podle zákoníku sociálního zabezpečení, kniha V – pojištění dlouhodobé péče, zejména:

péče a podpora při provádění činností každodenního života,

činnosti na podporu nezávislosti a samostatnosti,

činnosti v oblasti individuálního dohledu, dohledu nad skupinou a nočního dohledu,

činnosti odborné přípravy pečovatelů,

činnosti pomoci s domácími pracemi,

podpůrné činnosti v zařízení dlouhodobé péče,

paušální příspěvek na inkontinenční pomůcky,

pomocné technologie a odborná příprava v oblasti pomocných technologií,

úpravy bydlení,

paušální peněžitá dávka při nahrazování věcných dávek pro činnosti každodenního života a pro činnosti pomoci s domácími pracemi poskytované pečovatelem v souladu se souhrnem péče a pomoci,

pokrytí příspěvků na důchod pečovatelů,

paušální peněžité dávky na určitou nemoc.

MALTA

a)

zákon o sociálním zabezpečení (Att dwar is-Sigurta' Socjali) (kapitola 318);

b)

subsidiární právní předpis 318.19: nařízení o financování státních institucí a pečovatelských domů (Regolamenti dwar it-Trasferiment ta' Fondi għal Hostels Statali Indikati);

c)

subsidiární právní předpis 318.17: nařízení o převodu finančních prostředků (státní financování lůžek) (Regolamenti dwar it-Trasferiment ta' Fondi għal Sodod Iffinanzjati mill-Gvern);

d)

subsidiární právní předpis 318.13: nařízení o státním financování pečovatelských rezidenčních služeb (Regolamenti dwar Rati għal Servizzi Residenzjali Finanzjali mill-Istat);

e)

příspěvek na pečovatele – zákon o sociálním zabezpečení, čl. 68 odst. 1 písm. a);

f)

zvýšený příspěvek na pečovatele – zákon o sociálním zabezpečení, čl. 68 odst. 1 písm. b).

NIZOZEMSKO

Zákon ze dne 3. prosince 2014 o dlouhodobé péči (Wet langdurige zorg (WLZ)).

POLSKO

a)

příspěvek na lékařskou péči (zasiłek pielęgnacyjny), příspěvek na zvláštní péči (specjalny zasiłek opiekuńczy), ošetřovné (świadczenie pielęgnacyjne), zákon ze dne 28. listopadu 2003 o rodinných dávkách (Ustawa o świadczeniach rodzinnych);

b)

příspěvek na pečovatele (zasiłek dla opiekuna) zákon ze dne 4. dubna 2014 o určení a platbách příspěvků pro pečovatele (Ustawa o ustalaniu i wypłacaniu zasiłków dla opiekunów).

PORTUGALSKO

Sociální pojištění a zajištění dostatečných zdrojů:

a)

příspěvek na dlouhodobou péči: legislativní nařízení č. 265/99 ze dne 14. července 1999 ve znění pozdějších předpisů (complemento por dependência);

b)

příspěvek na dlouhodobou péči podle systému zvláštní ochrany v případě zdravotního postižení: zákon č. 90/2009 ze dne 31. srpna 2009, znovu zveřejněný v konsolidovaném znění legislativním nařízením č. 246/2015 ze dne 20. října 2015, ve znění pozdějších předpisů (regime especial de proteção na invalidez).

Systém sociálního zabezpečení a státní zdravotní služba:

c)

Národní síť integrované trvalé péče: legislativní nařízení č. 101/06 ze dne 6. června 2006, znovu zveřejněné v konsolidovaném znění v legislativním nařízení č. 136/2015 ze dne 28. července 2015 (rede de cuidados continuados integrados);

d)

integrovaná trvalá péče v oblasti duševního zdraví: legislativní nařízení č. 8/2010 ze dne 28. ledna 2010, pozměněné a znovu zveřejněné jako legislativní nařízení č. 22/2011 ze dne 10. února 2011 o vytvoření jednotek a týmů pro integrovanou trvalou péči v oblasti duševního zdraví (unidades e equipas de cuidados continuados integrados de saúde mental);

e)

pediatrická péče (Národní síť integrované trvalé péče): vyhláška č. 343/2015 ze dne 12. října 2015 o standardech pro nemocniční a ambulantní pediatrickou péči v rámci Národní sítě integrované trvalé péče (condições de instalação e funcionamento das unidades de internamento de cuidados integrados e de ambulatório pediátricas da Rede Nacional de Cuidados Continuados Integrados);

f)

informální pečovatel (příspěvek): zákon č. 100/2019 ze dne 6. září o postavení informálního pečovatele (Estatuto do cuidador informal).

RUMUNSKO

a)

zákon č. 448/2006 ze dne 6. prosince 2006 o ochraně a podpoře práv osob se zdravotním postižením ve znění pozdějších předpisů a doplnění:

příspěvky poskytované osobám se zdravotním postižením, konkrétně měsíční doplňkový osobní rozpočet pro dospělé a děti se zdravotním postižením a měsíční příspěvek pro dospělé se zdravotním postižením podle čl. 58 odst. 4 zákona č. 448/2006 o ochraně a podpoře práv osob se zdravotním postižením ve znění pozdějších předpisů a doplnění,

příspěvek na společníka podle čl. 42 odst. 4 a článku 43 zákona č. 448/2006 o ochraně a podpoře práv osob se zdravotním postižením ve znění pozdějších předpisů a doplnění,

příspěvek na společníka pro dospělou osobu se závažným zrakovým postižením podle čl. 42 odst. 1 a čl. 58 odst. 3 zákona č. 448/2006 o ochraně a podpoře práv osob se zdravotním postižením ve znění pozdějších předpisů a doplnění; měsíční příspěvek na stravu poskytovaný dětem s HIV/AIDS podle čl. 58 odst. 2 zákona č. 448/2006 o ochraně a podpoře práv osob se zdravotním postižením ve znění pozdějších předpisů a doplnění;

b)

zákon č. 584/2002 o opatřeních k prevenci šíření onemocnění AIDS v Rumunsku a k ochraně osob infikovaných HIV nebo AIDS ve znění pozdějších předpisů a doplnění.

Měsíční příspěvek na potraviny poskytovaný na základě zákona č. 584/2002 o opatřeních proti šíření onemocnění AIDS v Rumunsku a na ochranu osob infikovaných HIV nebo AIDS.

SLOVINSKO

Žádné zvláštní právní předpisy týkající se dlouhodobé péče.

Dávky dlouhodobé péče jsou uvedeny v těchto zákonech:

a)

zákon o důchodovém a invalidním pojištění (Zakon o pokojninskem in invalidskem zavarovanju) (Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 96/2012, ve znění pozdějších předpisů);

b)

zákon o finanční sociální pomoci (Zakon o socialno vartsvenih prejemkih) (Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 61/2010, ve znění pozdějších předpisů);

c)

zákon o výkonu práv k veřejným prostředkům (Zakon o uveljavljanju pravic iz javnih sredstev) (Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 62/2010, ve znění pozdějších předpisů);

d)

zákon o sociální ochraně (Zakon o socialnem varstvu) (Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 3/2004 – oficiální konsolidované znění, ve znění pozdějších předpisů);

e)

zákon o rodičovské péči a rodinných dávkách (Zakon o starševskem varstvu in družinskih prejemkih) (Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 110/2006 – oficiální konsolidované znění, ve znění pozdějších předpisů);

f)

zákon o mentálně a tělesně postižených osobách (Zakon o družbenem varstvu duševno in telesno prizadetih oseb) (Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 41/83, ve znění pozdějších předpisů);

g)

zákon o zdravotní péči a zdravotním pojištění (Zakon o zdravstvenem varstvu in zdravstvenem zavarovanju) (Úřední věstník Republiky Slovinsko č. 72/2006 – oficiální konsolidované znění, ve znění pozdějších předpisů);

h)

zákon o válečných veteránech (Zakon o vojnih veteranih) (Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 59/06, oficiální konsolidované znění, ve znění pozdějších předpisů);

i)

zákon o válečných invalidech (Zakon o vojnih invalidih) (Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 63/59, oficiální konsolidované znění, ve znění pozdějších předpisů);

j)

zákon o fiskální rovnováze (Zakon za uravnoteženje javnih finance (ZUJF)) (Úřední věstník Republiky Slovinsko č. 40/2012, ve znění pozdějších předpisů);

k)

zákon o úpravách převodů fyzickým osobám a domácnostem v Republice Slovinsko (Zakon o usklajevanju transferjev posameznikom in gospodinjstvom v Republiki Sloveniji) (Úřední věstník Republiky Slovinsko, č. 114/2006 – oficiální konsolidované znění, ve znění pozdějších předpisů).

ŠPANĚLSKO

a)

zákon č. 39/2006 ze dne 14. prosince 2006 o podpoře osobní soběstačnosti a pomoci osobám vyžadujícím péči ve znění pozdějších předpisů;

b)

ministerská vyhláška ze dne 15. dubna 1969;

c)

královský výnos č. 1300/95 ze dne 21. července 1995 ve znění pozdějších předpisů;

d)

královský výnos č. 1647/97 ze dne 31. října 1997 ve znění pozdějších předpisů.

ŠVÉDSKO

a)

příspěvek na péči (kapitola 22 zákona o sociálním pojištění [2010:110]);

b)

příspěvek na dodatečné náklady (kapitola 50 zákona o sociálním pojištění [2010:110]);

c)

příspěvek na asistenci (kapitola 51 zákona o sociálním pojištění [2010:110]);

d)

příspěvek na auto (kapitola 52 zákona o sociálním pojištění [2010:110]).

ČÁST 3

PLATBY SOUVISEJÍCÍ S ODVĚTVÍM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ UVEDENÝM V ČL. SSC.3 ODST. 1 TOHOTO PROTOKOLU, KTERÉ JSOU VYPLÁCENY ZA ÚČELEM POKRYTÍ VÝDAJŮ NA VYTÁPĚNÍ ZA CHLADNÉHO POČASÍ

(čl. SSC.3 odst. 4 písm. f) tohoto protokolu)

i)   SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Příspěvek na vytápění v zimě (Social Security Contributions and Benefits Act 1992, Social Fund Winter Fuel Payment Regulations 2000, Social Security Contributions and Benefits (Northern Ireland) Act 1992 a Social Fund Winter Fuel Payment Regulations (Northern Ireland) 2000).

ii)   ČLENSKÉ STÁTY

DÁNSKO

a)

zákon o sociálních a státních důchodech, LBK č. 983, ze dne 23. září 2019;

b)

nařízení o sociálních a státních důchodech, BEK č. 1602, ze dne 27. prosince 2019.

PŘÍLOHA SSC-3

VÍCE NÁROKŮ PRO DŮCHODCE VRACEJÍCÍ SE DO PŘÍSLUŠNÉHO STÁTU

(čl. SSC.25 odst. 2 tohoto protokolu)

RAKOUSKO

BELGIE

BULHARSKO

KYPR

ČESKO

FRANCIE

NĚMECKO

ŘECKO

MAĎARSKO

LOTYŠSKO

LITVA

LUCEMBURSKO

NIZOZEMSKO

POLSKO

PORTUGALSKO

RUMUNSKO

SLOVINSKO

ŠPANĚLSKO

ŠVÉDSKO

PŘÍLOHA SSC-4

PŘÍPADY, KDY SE OD POMĚRNÉHO VÝPOČTU UPOUŠTÍ NEBO KDY SE POMĚRNÝ VÝPOČET NEPOUŽIJE

(čl. SSC.47 odst. 4 a 5 tohoto protokolu)

ČÁST 1

PŘÍPADY, KDY SE OD POMĚRNÉHO VÝPOČTU UPOUŠTÍ PODLE ČL. SSC.47 ODST. 4

RAKOUSKO

a)

všechny žádosti o dávky podle spolkového zákona ze dne 9. září 1955 o všeobecném sociálním pojištění (ASVG), spolkového zákona ze dne 11. října 1978 o sociálním pojištění osob činných v obchodě (GSVG), spolkového zákona ze dne 11. října 1978 o sociálním pojištění zemědělců (BSVG) a spolkového zákona ze dne 30. listopadu 1978 o sociálním pojištění osob činných ve svobodných povoláních (FSVG);

b)

všechny žádosti o pozůstalostní důchody na základě důchodového účtu podle všeobecného zákona o důchodech (APG) ze dne 18. listopadu 2004 s výjimkou případů popsaných v části 2;

c)

všechny žádosti o pozůstalostní důchody rakouské zemské lékařské komory (Landesärztekammer) podle základního zajištění (základní a veškeré doplňkové dávky nebo základní důchod);

d)

všechny žádosti o podporu pozůstalých osob z důchodového fondu rakouské komory veterinárních lékařů;

e)

všechny žádosti o dávky v případě vdovských a sirotčích důchodů podle stanov institucí sociálního zabezpečení rakouských sdružení advokátních komor, části A;

f)

všechny žádosti o dávky podle zákona o pojištění notářů ze dne 3. února 1972 (NVG 1972).

KYPR

Všechny žádosti o starobní, vdovské a vdovecké důchody.

DÁNSKO

Všechny žádosti o důchody uvedené v zákoně o sociálních důchodech s výjimkou důchodů uvedených v příloze SSC-5 k tomuto protokolu.

IRSKO

Všechny žádosti o státní (příspěvkový) důchod, vdovský a vdovecký (příspěvkový) důchod a pozůstalostní (příspěvkový) důchod registrovaných partnerů.

LOTYŠSKO

Všechny žádosti o pozůstalostní důchody (zákon o státních důchodech ze dne 1. ledna 1996; zákon o důchodech hrazených státem ze dne 1. července 2001).

LITVA

Všechny žádosti o pozůstalostní důchody ze státního sociálního pojištění, které se vyměřují podle základní výše pozůstalostního důchodu (zákon o důchodu ze státního sociálního pojištění).

NIZOZEMSKO

Všechny žádosti o starobní důchody na základě nizozemského zákona o obecném starobním pojištění (AOW).

POLSKO

Všechny žádosti o starobní důchody na základě dávkově definovaného systému a pozůstalostní důchody s výjimkou případů, kdy souhrnné doby pojištění získané podle právních předpisů více než jednoho státu dosahují alespoň 20 let u žen a 25 let u mužů, avšak vnitrostátní doby pojištění jsou kratší než tyto limity (a alespoň 15 let u žen a 20 let u mužů), a výpočet se provádí podle článků 27 a 28 zákona ze dne 17. prosince 1998 (Úř. věst. 2015, bod 748).

PORTUGALSKO

Všechny žádosti o starobní a pozůstalostní důchody s výjimkou případů, kdy celková doba pojištění získaná podle právních předpisů více než jedné země činí nejméně 21 kalendářních let, ale doba vnitrostátního pojištění činí nejvýše 20 let, a výpočet se provádí podle článků 32 a 33 legislativního nařízení č. 187/2007 ze dne 10. května 2007 v pozměněném znění.

SLOVENSKO

a)

všechny žádosti o pozůstalostní důchod (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod), jenž se vypočítává podle právních předpisů platných před 1. lednem 2004 a jehož výše se odvozuje od důchodu dříve vypláceného zemřelé osobě;

b)

všechny žádosti o důchody, které se vypočítávají podle zákona č. 461/2003 Sb. o sociálním zabezpečení ve znění pozdějších předpisů.

ŠVÉDSKO

a)

žádosti o starobní důchod ve formě minimálního důchodu pro osoby narozené v roce 1937 nebo dříve (kapitola 66 zákona o sociálním pojištění [2010:110]);

b)

žádosti o starobní důchod ve formě doplňkového důchodu (kapitola 63 zákona o sociálním pojištění [2010:110]).

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Všechny žádosti o starobní důchod, státní důchod podle části 1 zákona o důchodech z roku 2014, vdovské dávky a dávky v případě úmrtí kromě těch, u kterých během daňového roku začínajícího dne 6. dubna 1975 nebo později:

i)

dotyčná osoba získala doby pojištění, zaměstnání nebo bydlení podle právních předpisů Spojeného království a členského státu a jeden (nebo více) daňových roků se nebere v úvahu ve smyslu právních předpisů Spojeného království;

ii)

doby pojištění získané podle právních předpisů platných ve Spojeném království pro doby před 5. červencem 1948 se berou v úvahu pro účely čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) tohoto protokolu použitím dob pojištění, zaměstnání nebo bydlení podle právních předpisů členského státu.

Všechny žádosti o doplňkové důchody podle článku 44 zákona o příspěvcích a dávkách sociálního zabezpečení z roku 1992 a článku 44 zákona o příspěvcích a dávkách sociálního zabezpečení (Severní Irsko) z roku 1992.

ČÁST 2

PŘÍPADY, VE KTERÝCH SE POUŽIJE ČL. SSC.47 ODST. 5

RAKOUSKO

a)

starobní důchody a pozůstalostní důchody na základě důchodového účtu podle všeobecného zákona o důchodech (APG) ze dne 18. listopadu 2004;

b)

povinné dávky podle článku 41 spolkového zákona ze dne 28. prosince 2001, BGBl I č. 154, o všeobecném mzdovém fondu rakouských farmaceutů (Pharmazeutische Gehaltskasse für Österreich);

c)

starobní a předčasné starobní důchody rakouské zemské lékařské komory podle základního zajištění (základní a veškeré doplňkové dávky nebo základní důchod) a veškeré důchodové dávky rakouské zemské lékařské komory na základě doplňkového zajištění (doplňkový nebo individuální důchod);

d)

podpora ve stáří z důchodového fondu rakouské komory veterinárních lékařů;

e)

dávky podle stanov institucí sociálního zabezpečení rakouských sdružení advokátních komor, částí A i B, s výjimkou žádostí o vdovské a sirotčí důchody podle stanov institucí sociálního zabezpečení rakouských sdružení advokátních komor, části A;

f)

dávky od institucí sociálního zabezpečení spolkové komory architektů a techniků podle rakouského zákona o komoře stavebních inženýrů (Ziviltechnikerkammergesetzt) z roku 1993 a stanov institucí sociálního zabezpečení s výjimkou pozůstalostních dávek vyplývajících z posledně jmenovaných dávek;

g)

dávky podle stanov instituce sociálního zabezpečení spolkové komory odborných účetních a daňových poradců v souladu s rakouským zákonem o odborných účetních a daňových poradcích (Wirtschaftstreuhandberufsgesetz).

BULHARSKO

Starobní důchody z doplňkového povinného důchodového pojištění podle části II hlavy II zákona o sociálním pojištění.

CHORVATSKO

Důchody ze systému povinného pojištění vycházející z kapitalizovaných úspor osob podle zákona o povinných a dobrovolných penzijních fondech (OG 49/99, v pozměněném znění) a zákona o penzijních pojišťovnách a výplatách důchodů založených na individuálních kapitalizovaných úsporách (OG 106/99, v pozměněném znění) s výjimkou případů stanovených v článcích 47 a 48 zákona o povinných a dobrovolných penzijních fondech (pozůstalostní důchody).

DÁNSKO

a)

osobní důchody;

b)

dávky v případě úmrtí (jejichž výše závisí na odvodech do Arbejdsmarkedets Tillægspension uskutečněných před 1. lednem 2002);

c)

dávky v případě úmrtí (jejichž výše závisí na odvodech do Arbejdsmarkedets Tillægspension uskutečněných po 1. lednu 2002), na něž odkazuje zákon o penzijním připojištění na pracovním trhu (Arbejdsmarkedets Tillægspension) 942:2009 ve znění pozdějších předpisů.

ESTONSKO

Povinný fondový systém starobních důchodů.

FRANCIE

Základní nebo doplňkové systémy, ve kterých jsou dávky ve stáří vyměřovány na základě důchodových bodů.

MAĎARSKO

Důchodové dávky na základě účasti v soukromých penzijních fondech.

LOTYŠSKO

Starobní důchody (zákon o státních důchodech ze dne 1. ledna 1996; zákon o důchodech hrazených státem ze dne 1. července 2001).

POLSKO

Starobní důchody podle příspěvkově definovaného systému.

PORTUGALSKO

Doplňkové důchody přiznané podle legislativního nařízení č. 26/2008 ze dne 22. února 2008 ve znění pozdějších předpisů (veřejný kapitalizační systém).

SLOVENSKO

Povinné starobní důchodové spoření.

SLOVINSKO

Důchod z povinného penzijního připojištění.

ŠVÉDSKO

Starobní důchod ve formě důchodu závisejícího na příjmu a důchod na základě pojištění (kapitoly 62 a 64 zákona o sociálním pojištění [2010:110]).

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Odstupňované důchodové dávky vyplácené podle článků 36 a 37 zákona o všeobecném pojištění z roku 1965 a článků 35 a 36 zákona o všeobecném pojištění (Severní Irsko) z roku 1966.

PŘÍLOHA SSC-5

DÁVKY A DOHODY UMOŽŇUJÍCÍ POUŽITÍ ČLÁNKU SSC.49

I.

Dávky uvedené v čl. SSC.49 odst. 2 písm. a) tohoto protokolu, jejichž výše je nezávislá na délce získaných dob pojištění nebo bydlení:

DÁNSKO

Plný dánský státní starobní důchod získaný po deseti letech bydlení osobou, které byl tento důchod přiznán do 1. října 1989.

FINSKO

Státní důchody a důchody manžela nebo manželky vyměřené na základě přechodných ustanovení a přiznané před 1. lednem 1994 (zákon č. 569/2007 o provedení zákona o státních důchodech).

Doplňková výše sirotčího důchodu při výpočtu nezávislé dávky podle zákona o státních důchodech (zákon č. 568/2007 o státních důchodech).

FRANCIE

Vdovecké nebo vdovské invalidní důchody v rámci obecného systému sociálního zabezpečení nebo systému pro zemědělské pracovníky, pokud jsou vypočteny na základě invalidního důchodu zemřelého manžela (manželky) stanoveného v souladu s čl. SSC.47 odst. 1 písm. a).

ŘECKO

Dávky podle zákona č. 4169/1961, týkajícího se systému zemědělského pojištění (OGA).

NIZOZEMSKO

Zákon o obecném pojištění pozůstalých ze dne 21. prosince 1995 (ANW).

Zákon o práci a příjmu podle pracovní schopnosti ze dne 10. listopadu 2005 (WIA).

ŠPANĚLSKO

Pozůstalostní důchody přiznávané v rámci obecného i zvláštního systému s výjimkou zvláštního systému pro úředníky.

ŠVÉDSKO

a)

nemocenské dávky závislé na příjmu a dávky při pracovní neschopnosti závislé na příjmu (kapitola 34 zákona o sociálním pojištění [2010:110]);

b)

minimální důchod a minimální podpora, jež nahradily plný státní důchod přiznaný podle právních předpisů o státních důchodech platných přede dnem 1. ledna 1993, a plný státní důchod přiznaný v rámci přechodných pravidel právních předpisů platných od tohoto dne.

II.

Dávky uvedené v čl. SSC.49 odst. 2 písm. b) tohoto protokolu, jejichž výše se určuje na základě započtené doby považované za získanou mezi dnem, kdy došlo k naplnění rizika, a pozdějším dnem:

FINSKO

Zaměstnanecké důchody, u nichž se podle vnitrostátních právních předpisů přihlíží k budoucím dobám.

NĚMECKO

Pozůstalostní důchody, u nichž se přihlíží k dodatečné době.

Starobní důchody, u nichž se přihlíží k již získané dodatečné době.

ITÁLIE

Italské důchody při plné pracovní neschopnosti (inabilità).

LOTYŠSKO

Pozůstalostní důchod vypočítaný na základě dob pojištění považovaných za získané (čl. 23 odst. 8 zákona o státních důchodech ze dne 1. ledna 1996).

LITVA

a)

důchody z důvodu pracovní neschopnosti ze státního sociálního pojištění vyplácené podle zákona o důchodu ze státního sociálního pojištění;

b)

pozůstalostní a sirotčí důchody ze státního sociálního pojištění vypočítané na základě důchodu zesnulé osoby z důvodu pracovní neschopnosti podle zákona o důchodu ze státního sociálního pojištění.

LUCEMBURSKO

Pozůstalostní důchody.

SLOVENSKO

Slovenský pozůstalostní důchod odvozený z invalidního důchodu.

ŠPANĚLSKO

Starobní důchody v rámci zvláštního systému pro státní úředníky, které se přiznávají podle hlavy I konsolidovaného znění zákona o důchodech státních úředníků, pokud byl příjemce v době vzniku pojistné události činným státním úředníkem nebo s ním bylo tak zacházeno; pozůstalostní důchody (vdovské či vdovecké, sirotčí a rodičovské) přiznávané podle hlavy I konsolidovaného znění zákona o státních důchodcích, pokud v době úmrtí byl státní úředník činný nebo s ním bylo tak zacházeno.

ŠVÉDSKO

a)

podpora v nemoci a podpora při pracovní neschopnosti ve formě zaručené kompenzace (kapitola 35 zákona o sociálním pojištění [2010:110]);

b)

pozůstalostní důchod vypočítaný na základě započítaných pojistných období (kapitoly 76–85 zákona o sociálním pojištění [2010:110]).

III.

Dohody uvedené v čl. SSC.49 odst. 2 písm. b) bodě i) tohoto protokolu, které mají zabránit dvojímu nebo vícenásobnému započtení stejných získaných dob:

Dohoda o sociálním zabezpečení ze dne 28. dubna 1997 mezi Finskou republikou a Spolkovou republikou Německo.

Dohoda o sociálním zabezpečení ze dne 10. listopadu 2000 mezi Finskou republikou a Lucemburským velkovévodstvím.

Severská úmluva o sociálním zabezpečení ze dne 12. června 2012.

PŘÍLOHA SSC-6

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O POUŽÍVÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ A SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ

(čl. SSC.3 odst. 2, čl. SSC.51 odst. 1 a článek SSC.66)

RAKOUSKO

1.

Pro účely získání dob v důchodovém pojištění se docházka do školy nebo do srovnatelného vzdělávacího zařízení v jiném státě považuje za rovnocennou docházce do školy nebo do srovnatelného vzdělávacího zařízení podle čl. 227 odst. 1 bodu 1 a čl. 228 odst. 1 bodu 3 obecného zákona o sociálním zabezpečení (Allgemeines Sozialversicherungsgesetz) (ASVG), čl. 116 odst. 7 spolkového zákona o sociálním zabezpečení osob vykonávajících činnosti spojené s obchodem (Gewerbliches Sozialversicherungsgesetz) (GSVG) a čl. 107 odst. 7 zákona o sociálním zabezpečení zemědělců (Bauern-Sozialversicherungsgesetz) (BSVG), jestliže se na dotyčnou osobu kdykoli v minulosti vztahovaly rakouské právní předpisy na základě toho, že byla zaměstnaná nebo vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, a zvláštní příspěvky podle čl. 227 odst. 3 ASVG, čl. 116 odst. 9 GSVG a čl. 107 odst. 9 BSGV na získání těchto dob vzdělávání jsou zaplaceny.

2.

Pro výpočet poměrné dávky uvedené v čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) tohoto protokolu se zvláštní příplatky k příspěvkům doplňkového pojištění a doplňková dávka pro horníky podle rakouských právních předpisů neberou v úvahu. V takových případech se poměrná dávka vypočtená bez uvedených příspěvků případně zvýší o nesnížené zvláštní příplatky k příspěvkům doplňkového pojištění a o doplňkovou dávku pro horníky.

3.

Jestliže byly podle článku SSC.7 tohoto protokolu získány náhradní doby v rámci rakouského systému důchodového pojištění, ale tyto doby nemohou tvořit základ výpočtu podle článků 238 a 239 obecného zákona o sociálním zabezpečení (ASVG), článků 122 a 123 spolkového zákona o sociálním zabezpečení osob vykonávajících činnosti spojené s obchodem (GSVG) a článků 113 a 114 zákona o sociálním zabezpečení zemědělců (BSVG), použije se základ pro výpočet dob péče o děti podle článku 239 ASVG, článku 123 GSVG a článku 114 BSVG.

4.

V případech uvedených v článku SSC.39 se pro účely výpočtu částky invalidního důchodu podle rakouských zákonů použijí obdobně ustanovení kapitoly 5 protokolu.

BULHARSKO

Ustanovení čl. 33 odst. 1 bulharského zákona o zdravotním pojištění se použije na všechny osoby, pro něž je Bulharsko příslušným členským státem podle hlavy III kapitoly 1 tohoto protokolu.

KYPR

Pro účely uplatňování ustanovení článků SSC.7, SSC.46 a SSC.56 tohoto protokolu se podle právních předpisů Kyperské republiky týdenní pojištění pro všechny doby začínající dnem 6. října 1980 nebo později určuje tak, že se celkový příjem podléhající pojištění za příslušné období vydělí týdenní částkou základního příjmu podléhajícího pojištění platného v příslušném příspěvkovém roce, přičemž počet takto určených týdnů nesmí překročit počet kalendářních týdnů v odpovídajícím období.

ČESKO

1.

Pro účely vymezení rodinných příslušníků v souladu s čl. SSC.1 písm. s) tohoto protokolu se manželem nebo manželkou rozumí také registrovaní partneři podle definice uvedené v zákoně České republiky č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství.

2.

Bez ohledu na články SSC.6 a SSC.7 tohoto protokolu lze pro účely přiznání doplňkové dávky s ohledem na doby pojištění získané podle právních předpisů bývalé České a Slovenské Federativní Republiky brát v úvahu pouze doby pojištění získané podle českých právních předpisů za účelem splnění podmínky alespoň jednoho roku českého důchodového pojištění ve stanovené době po dni zániku federace (§ 106a odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění).

3.

V případech uvedených v článku SSC.39 se při stanovení výše dávky invalidního důchodu podle zákona č. 155/1995 Sb. použijí obdobně ustanovení kapitoly 5 protokolu.

DÁNSKO

1.

a)

Pro účely výpočtu důchodu podle zákona o sociálních důchodech (lov om social pension) se doby činnosti, které příhraniční pracovník nebo pracovník, který odešel do Dánska za prací sezónní povahy, získal podle dánských právních předpisů jako zaměstnanec či osoba samostatně výdělečně činná, považují za doby bydlení, jež v Dánsku získal pozůstalý manžel (získala pozůstalá manželka), pokud pozůstalého manžela (pozůstalou manželku) během uvedených dob pojilo s výše uvedeným pracovníkem manželství bez odluky od lože a stolu nebo odluky de facto z důvodů vzájemné neshody a za předpokladu, že manžel bydlel (manželka bydlela) během uvedených dob v jiném státě. Pro účely tohoto odstavce se „prací sezónní povahy“ rozumí práce, která je závislá na střídání ročních období a automaticky se každým rokem opakuje.

b)

Pro účely výpočtu důchodů podle zákona o sociálních důchodech (lov om social pension) se doby činnosti, které osoba, na kterou se písmeno a) nevztahuje, získala podle dánských právních předpisů jako zaměstnanec či osoba samostatně výdělečně činná před 1. lednem 1984, považují za doby bydlení, jež v Dánsku získal pozůstalý manžel (získala pozůstalá manželka), pokud pozůstalého manžela (pozůstalou manželku) během uvedených dob pojilo s daným pracovníkem manželství bez odluky od lože a stolu nebo odluky de facto z důvodů vzájemné neshody a za předpokladu, že manžel bydlel (manželka bydlela) během uvedených dob v jiném státě.

c)

Doby, které mají být zohledněny za podmínek stanovených v písmenech a) a b), nebudou brány v potaz, jestliže se kryjí s dobami, jež jsou zohledněny pro výpočet důchodu splatného dotyčné osobě podle právních předpisů jiného státu týkajících se povinného pojištění, nebo s dobami, během nichž dotyčná osoba podle uvedených předpisů důchod pobírala. Tyto doby se však zohlední, jestliže je roční výše uvedeného důchodu nižší než polovina základní částky sociálního důchodu.

2.

a)

Bez ohledu na ustanovení článku SSC.7 tohoto protokolu mají osoby, které nebyly výdělečně činné v jednom nebo více státech, nárok na dánský sociální důchod pouze tehdy, pokud mají nebo dříve měly trvalý pobyt v Dánsku po dobu alespoň tří let, a které splňují věková omezení stanovená dánskými právními předpisy. S výhradou článku SSC.5 tohoto protokolu se článek SSC.8 tohoto protokolu nepoužije na dánský sociální důchod, na který tyto osoby získaly nárok.

b)

Ustanovení uvedená v písmenu a) se nevztahují na nárok na dánský sociální důchod pro rodinné příslušníky osob, které jsou nebo byly výdělečně činné v Dánsku, nebo pro studenty či jejich rodinné příslušníky.

3.

Prozatímní dávkou pro nezaměstnané osoby, které získaly „pružné zaměstnání“ (ledighedsydelse) (zákon č. 455 ze dne 10. června 1997), se zabývá hlava III kapitola 6 tohoto protokolu.

4.

Pokud má příjemce dánského sociálního důchodu rovněž nárok na pozůstalostní důchod z jiného státu, jsou tyto důchody pro účely dánských právních předpisů považovány za dávky stejného druhu ve smyslu čl. SSC.48 odst. 1 tohoto protokolu pod podmínkou, že osoba, jejíž doby pojištění nebo bydlení slouží jako základ pro výpočet pozůstalostního důchodu, získala rovněž nárok na dánský sociální důchod.

FINSKO

1.

Pro účely stanovení nároku a výpočtu výše finského státního důchodu podle článku SSC.47, SSC.48 a 49 tohoto protokolu je s důchody získanými podle právních předpisů jiného státu zacházeno stejným způsobem jako s důchody získanými podle finských právních předpisů.

2.

Pokud se uplatňuje čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) bod i) tohoto protokolu pro účely výpočtu výdělku za započítané období podle finských právních předpisů o důchodech závislých na výdělku a pokud jsou doby důchodového pojištění dané osoby u části referenční doby podle finských právních předpisů založeny na zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti v jiném státě, rovná se výdělek za započítanou dobu součtu výdělků získaných během části referenční doby ve Finsku vydělenému počtem měsíců, jež byly během referenční doby dobami pojištění ve Finsku.

FRANCIE

1.

Pro osoby, které pobírají věcné dávky ve Francii podle článků SSC.15 nebo SSC.24 tohoto protokolu a mají bydliště ve francouzských departmentech Haut-Rhin, Bas-Rhin nebo Moselle, zahrnují věcné dávky poskytované jménem instituce jiného státu, která je povinna hradit náklady související s uvedenými dávkami, i dávky poskytované jak v rámci systému všeobecného nemocenského pojištění, tak i v systému povinného doplňkového místního nemocenského pojištění v Alsace-Moselle.

2.

Francouzské právní předpisy vztahující se na osobu vykonávající nyní nebo v minulosti zaměstnání nebo samostatně výdělečnou činnost zahrnují pro účely hlavy III kapitoly 5 tohoto protokolu jak systém (systémy) základního starobního pojištění, tak systém (systémy) doplňkového penzijního pojištění, které se na dotyčnou osobu vztahovaly.

NĚMECKO

1.

Bez ohledu na čl. SSC.6 písm. a) tohoto protokolu a čl. 5 odst. 4 bod 1 svazku VI zákoníku sociálního zabezpečení (Sozialgesetzbuch VI) může osoba, která pobírá starobní důchod v plné výši podle právních předpisů jiného státu, požádat o povinné pojištění v rámci německého systému důchodového pojištění.

2.

Bez ohledu na čl. SSC.6 písm. a) tohoto protokolu a článek 7 svazku VI zákoníku sociálního zabezpečení (Sozialgesetzbuch VI) se může osoba, která je povinně pojištěna v jiném státě nebo pobírá starobní důchod podle právních předpisů jiného státu, stát účastníkem systému dobrovolného pojištění v Německu.

3.

Pro účely poskytování peněžitých dávek podle § 47 odst. 1 svazku V, § 47 odst. 1 svazku VII a § 24i svazku V zákoníku sociálního zabezpečení (SGB) pojištěncům žijícím v jiném státě stanoví německé systémy pojištění čistou platbu, jež se používá k vyměření dávek, jako kdyby dotyčný pojištěnec žil v Německu, ledaže by pojištěnec požádal o vyměření na základě čisté platby, již skutečně dostává.

4.

Státní příslušníci ostatních států, jejichž místem bydliště či obvyklého pobytu není Německo a kteří splňují obecné podmínky německého systému důchodového pojištění, mohou platit dobrovolné příspěvky do tohoto systému pouze v případě, že byli v rámci německého systému důchodového pojištění dobrovolně či povinně pojištěni v určité době v minulosti; to se týká i osob bez státní příslušnosti a uprchlíků, jejichž místo bydliště či obvyklého pobytu se nachází v jiném státě.

5.

Pauschale Anrechnungszeit (paušální započitatelná doba) se podle článku 253 Sozialgesetzbuch VI (svazku VI zákoníku sociálního zabezpečení) určuje výhradně s ohledem na německé doby.

6.

V případech, ve kterých se na přepočítání důchodu vztahují německé důchodové právní předpisy platné dne 31. prosince 1991, se pro účely započtení německých Ersatzzeiten (náhradních dob) použijí pouze německé právní předpisy.

7.

Bez ohledu na odstavec 2 zákona o cizineckých důchodech (Fremdrentengesetz) zůstávají v rozsahu působnosti tohoto protokolu v platnosti německé právní předpisy týkající se pracovních úrazů a nemocí z povolání, za něž přísluší náhrada podle zákona o cizineckých důchodech, a dávek za doby pojištění, které lze započíst podle zákona o cizineckých důchodech na územích uvedených v čl. 1 odst. 2 a 3 zákona o záležitostech vysídlených osob a uprchlíků (Bundesvertriebenengesetz).

8.

V důchodových systémech svobodných povolání bere příslušná instituce při výpočtu teoretické výše dávky uvedené v čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) bodě i) tohoto protokolu pro každý rok pojištění získaný podle právních předpisů kteréhokoli jiného státu za základ průměrný roční nárok na důchod získaný během doby účasti v příslušných institucích prostřednictvím placení příspěvků.

ŘECKO

1.

Zákon č. 1469/84 o dobrovolné účasti v systému důchodového pojištění pro řecké státní příslušníky a cizí státní příslušníky řeckého původu je použitelný pro státní příslušníky jiných států, osoby bez státní příslušnosti a uprchlíky v případě, že dotyčné osoby byly v určité době v minulosti – bez ohledu na jejich místo bydliště nebo pobytu – povinně či dobrovolně účastny řeckého systému důchodového pojištění.

2.

Bez ohledu na čl. SSC.6 písm. a) tohoto protokolu a článek 34 zákona 1140/1981 může osoba pobírající důchod ve spojitosti s pracovním úrazem či nemocí z povolání podle právních předpisů jiného státu požádat o povinné pojištění podle právních předpisů použitých systémem zemědělského pojištění (OGA), pokud vykonává činnost spadající do oblasti působnosti těchto právních předpisů.

IRSKO

Bez ohledu na čl. SSC.19 odst. 2 a článek SSC.57 tohoto protokolu se pro účely výpočtu stanoveného započitatelného týdenního příjmu pojištěné osoby pro poskytování dávky v nemoci nebo v nezaměstnanosti podle irských právních předpisů přizná pojištěné osobě za každý ukončený pracovní týden, který odpracovala jako zaměstnaná osoba podle právních předpisů jiného státu během uvedeného stanoveného roku, částka rovnající se průměrné týdenní odměně za práci zaměstnané osoby v příslušném stanoveném roce.

MALTA

Zvláštní ustanovení pro úředníky

a)

Výhradně pro účely uplatňování článků SSC.43 a SSC.55 tohoto protokolu se s osobami zaměstnanými podle zákona o maltských ozbrojených silách (kapitola 220 sbírky zákonů Malty), policejního zákona (kapitola 164 sbírky zákonů Malty), zákona o vězeňské službě (kapitola 260 sbírky zákonů Malty) a zákona o civilní ochraně (kapitola 411 sbírky zákonů Malty) zachází jako s úředníky.

b)

Důchody vyplácené podle výše uvedených zákonů a podle nařízení o důchodech (kapitola 93 sbírky zákonů Malty) se výhradně pro účely čl. SSC.1 písm. cc) tohoto protokolu považují za „zvláštní systémy pro úředníky“.

NIZOZEMSKO

1.

Zdravotní pojištění

a)

Pokud jde o nárok na věcné dávky podle nizozemských právních předpisů, rozumějí se osobami majícími nárok na věcné dávky pro účely provádění hlavy III kapitol 1 a 2 tohoto protokolu:

i)

osoby, které jsou podle článku 2 zákona o zdravotním pojištění (Zorgverzekeringswet) povinny nechat se pojistit u zdravotní pojišťovny, a

ii)

pokud již nejsou zahrnuty do bodu i), osoby, jež jsou rodinnými příslušníky vojáků v činné službě a žijí v jiném státě, a osoby, které mají bydliště v jiném státě a mají podle tohoto protokolu nárok na zdravotní péči ve státě svého bydliště, avšak náklady hradí Nizozemsko.

b)

Osoby uvedené v odst. 1 písm. a) bodě i) se musí v souladu s ustanoveními zákona o zdravotním pojištění (Zorgverzekeringswet) nechat pojistit u zdravotní pojišťovny a osoby uvedené v odst. 1 písm. a) bodu ii) se musí zaregistrovat u Výboru pro zdravotní pojištění (College voor zorgverzekeringen).

c)

Ustanovení zákona o zdravotním pojištění (Zorgverzekeringswet) a zákona o obecné úpravě zvláštních lékařských výdajů (Algemene Wet Bijzondere Ziektekosten) týkající se povinnosti platit příspěvky se vztahují na osoby uvedené v písmenu a) a na jejich rodinné příslušníky. Co se týče rodinných příslušníků, hradí příspěvky osoba, od které se odvozuje nárok na zdravotní péči, s výjimkou osob, které jsou rodinnými příslušníky vojáků v činné službě a žijí v jiném státě; tito rodinní příslušníci hradí příspěvky přímo.

d)

Ustanovení zákona o zdravotním pojištění (Zorgverzekeringswet) týkající se pozdního pojištění se použijí přiměřeně v případě pozdní registrace osob uvedených v písm. a) bodě ii) u Výboru pro zdravotní pojištění (College voor zorgverzekeringen).

e)

Osoby, které mají nárok na věcné dávky dle právních předpisů jiného státu než Nizozemska a mají bydliště nebo dočasně pobývají v Nizozemsku, mají nárok na věcné dávky v souladu s přístupem uplatňovaným vůči pojištěným osobám v Nizozemsku ze strany instituce místa bydliště nebo místa pobytu s ohledem na čl. 11 odst. 1, 2 a 3 a čl. 19 odst. 1 zákona o zdravotním pojištění (Zorgverzekeringswet) stejně jako na věcné dávky poskytované podle obecného zákona o mimořádných léčebných výdajích (Algemene Wet Bijzondere Ziektekosten).

f)

Pro účely článků SSC.21 až SSC.27 tohoto protokolu se za důchody splatné podle nizozemských právních předpisů považují následující dávky vedle důchodů zahrnutých do hlavy III kapitol 4 a 5 tohoto protokolu:

důchody přiznané podle zákona ze dne 6. ledna 1966 o důchodech pro státní zaměstnance a pozůstalé po nich (Algemene burgerlijke pensioenwet) (nizozemský zákon o důchodech pro státní zaměstnance),

důchody přiznané podle zákona ze dne 6. října 1966 o důchodech pro vojáky z povolání a pozůstalé po nich (Algemene militaire pensioenwet) (zákon o vojenských důchodech),

dávky v pracovní neschopnosti přiznané podle zákona ze dne 7. června 1972 o dávkách v pracovní neschopnosti vojáků z povolání (Wetarbeidsongeschiktheidsvoorziening militairen) (zákon o pracovní neschopnosti vojáků z povolání),

důchody přiznané podle zákona ze dne 15. února 1967 o důchodech pro zaměstnance nizozemských drah (NV Nederlandse Spoorwegen) a pozůstalé po nich (Spoorwegpensioenwet) (zákon o důchodech na drahách),

důchody přiznané podle pracovního řádu nizozemských drah (Reglement Dienstvoorwaarden Nederlandse Spoorwegen),

dávky přiznané osobám v důchodu před dosažením důchodového věku 65 let v rámci důchodového systému určeného k poskytování pomoci ve stáří bývalým pracovníkům nebo dávky poskytované v případě předčasného odchodu z trhu práce v rámci systému zřízeného státem nebo v rámci kolektivní dohody pro osoby ve věku 55 let a více,

dávky vyplácené vojenskému personálu a úředníkům v souladu s režimem platným pro případy propouštění zaměstnanců z důvodu nadstavu, odchodu z aktivní služby do starobního důchodu a předčasného odchodu do důchodu.

g)

Pro účely čl. SSC.16 odst. 1 tohoto protokolu mají osoby uvedené v písm. a) bodě ii) tohoto odstavce, které dočasně pobývají v Nizozemsku, s ohledem na čl. 11 odst. 1, 2 a 3 a čl. 19 odst. 1 zákona o zdravotním pojištění (Zorgverzekeringswet) nárok na věcné dávky od instituce místa pobytu v souladu s přístupem uplatňovaným vůči pojištěným osobám v Nizozemsku, jakož i na věcné dávky poskytované podle obecného zákona o mimořádných léčebných výdajích (Algemene Wet Bijzondere Ziektekosten).

2.

Používání Algemene Ouderdomswet (AOW) (obecného zákona o starobním důchodu)

a)

Snížení uvedené v čl. 13 odst. 1 AOW (obecného zákona o starobním důchodu) se nepoužije pro kalendářní roky před 1. lednem 1957, během kterých příjemce nesplňující podmínky umožňující mu považovat uvedené roky za doby pojištění:

měl mezi svým 15. a 65. rokem bydliště v Nizozemsku,

měl bydliště v jiném státě a pracoval v Nizozemsku pro zaměstnavatele usazeného v Nizozemsku, nebo

pracoval v jiném státě během období považovaných za doby pojištění v rámci nizozemského systému sociálního zabezpečení.

Odchylně od článku 7 AOW se rovněž každému, kdo měl bydliště či pracoval v Nizozemsku v souladu s výše uvedenými podmínkami pouze před 1. lednem 1957, přiznává nárok na důchod.

b)

Snížení uvedené v čl. 13 odst. 1 AOW se nevztahuje na kalendářní roky před 2. srpnem 1989, během kterých nebyla mezi svým patnáctým a šedesátým pátým rokem osoba, která žije nebo žila v manželském svazku, pojištěna podle výše uvedených právních předpisů, i když měla bydliště na území jiného státu než Nizozemska, jestliže se tyto kalendářní roky kryjí s dobami pojištění získanými manželem (manželkou) osoby podle výše uvedených právních předpisů, nebo s kalendářními roky, které se berou v úvahu na základě odst. 2 písm. a) za předpokladu, že jejich manželství během těchto dob trvalo.

Odchylně od článku 7 AOW se tato osoba považuje za osobu s nárokem na důchod.

c)

Snížení uvedené v čl. 13 odst. 2 AOW se nepoužije pro kalendářní roky před 1. lednem 1957, během kterých o manželovi (manželce) důchodce, který nesplňuje tyto podmínky umožňující mu považovat uvedené roky za doby pojištění, platilo, že:

měl mezi svým 15. a 65. rokem bydliště v Nizozemsku, nebo

měl bydliště v jiném státě a pracoval v Nizozemsku pro zaměstnavatele usazeného v Nizozemsku, nebo

pracoval v jiném státě během období považovaných za doby pojištění v rámci nizozemského systému sociálního zabezpečení.

d)

Snížení uvedené v čl. 13 odst. 2 AOW se nevztahuje na kalendářní roky před 2. srpnem 1989, během kterých měl manžel (měla manželka) důchodce mezi svým patnáctým a šedesátým pátým rokem bydliště v jiném státě než v Nizozemsku a nebyl pojištěn (nebyla pojištěna) podle AOW, jestliže se tyto kalendářní roky kryjí s dobami pojištění získanými dotyčným důchodcem podle uvedených právních předpisů nebo s kalendářními roky, které se berou v úvahu na základě odst. 2 písm. a), za předpokladu, že jejich manželství během těchto dob trvalo.

e)

Ustanovení odst. 2 písm. a), b), c) a d) se nevztahuje na doby, které se kryjí s:

dobami, které mohou být vzaty v úvahu při výpočtu důchodových nároků podle právních předpisů o starobním pojištění jiného státu než Nizozemska, nebo

dobami, po které dotyčná osoba pobírala starobní důchod podle těchto právních předpisů.

Doby dobrovolného pojištění v rámci systému jiného státu se pro účely tohoto písmene nezohledňují.

f)

Ustanovení odst. 2 písm. a), b), c) a d) se použije, pouze pokud dotyčná osoba měla bydliště v jednom či více státech po dobu šesti let po dosažení věku 59 let a jen po dobu, během které tato osoba měla bydliště v jednom z uvedených států.

g)

Odchylně od kapitoly IV AOW si může každý, kdo má bydliště v jiném státě než v Nizozemsku a na jehož manžela (manželku) se podle uvedených právních předpisů vztahuje povinné pojištění, zařídit podle uvedených právních předpisů dobrovolné pojištění na doby, během kterých je manžel (manželka) povinně pojištěn (pojištěna).

Toto povolení nezaniká, pokud je povinné pojištění manžela (manželky) ukončeno v důsledku jeho (její) smrti a pozůstalý pobírá pouze důchod podle Algemene nabestaandenwet (zákona o obecném pojištění pozůstalých).

Povolení týkající se dobrovolného pojištění končí v každém případě dnem, kdy daná osoba dosáhne 65 let.

Výše příspěvku na dobrovolné pojištění se stanoví v souladu s ustanoveními o určení příspěvků dobrovolného pojištění podle AOW. Jestliže však dobrovolné pojištění pokračuje po době pojištění uvedené v odst. 2 písm. b), výše příspěvku se stanoví v souladu s ustanoveními o určení příspěvků povinného pojištění podle AOW a zohlední se příjem, který je považován za získaný v Nizozemsku.

h)

Povolení uvedené v odst. 2 písm. g) nebude přiznáno nikomu, kdo je pojištěn podle právních předpisů jiného státu a pobírá důchodovou dávku nebo pozůstalostní důchod.

i)

Každý, kdo si chce podle odst. 2 písm. g) zařídit dobrovolné pojištění, si musí podat žádost u Sociální pojišťovny (Sociale Verzekeringsbank) nejpozději jeden rok po dni, kdy byly splněny podmínky účasti.

3.

Používání Algemene nabestaandenwet (ANW) (zákona o obecném pojištění pozůstalých)

a)

Pokud má pozůstalý manžel (pozůstalá manželka) na základě čl. SSC.46 odst. 3 tohoto protokolu nárok na pozůstalostní důchod podle ANW (zákona o obecném pojištění pozůstalých), vypočte se uvedený důchod v souladu s čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) tohoto protokolu.

Pro účely těchto ustanovení se doby pojištění před 1. říjnem 1959 považují rovněž za doby pojištění získané podle nizozemských právních předpisů, pokud během uvedených dob pojištěná osoba starší 15 let splnila tyto podmínky:

měla bydliště v Nizozemsku, nebo

měla bydliště v jiném státě a pracovala v Nizozemsku pro zaměstnavatele usazeného v Nizozemsku, nebo

pracovala v jiném státě během období považovaných za doby pojištění v rámci nizozemského systému sociálního zabezpečení.

b)

Doby, které mají být zohledněny na základě odst. 3 písm. a), nebudou brány v potaz, pokud se kryjí s dobami povinného pojištění získanými podle právních předpisů jiného státu týkajících se pozůstalostních důchodů.

c)

Pro účely čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) tohoto protokolu se jako doby pojištění berou v úvahu pouze doby pojištění získané po dosažení patnácti let věku podle nizozemských právních předpisů.

d)

Odchylně od čl. 63a odst. 1 ANW si může osoba, která má bydliště v jiném státě než v Nizozemsku a na jejíhož manžela (jejíž manželku) se podle ANW vztahuje povinné pojištění, zařídit podle ANW dobrovolné pojištění pouze na doby, během kterých je manžel (manželka) povinně pojištěn (pojištěna), a za předpokladu, že pojištění již bylo započaté ke dni použitelnosti tohoto protokolu.

Toto povolení zaniká dnem ukončení povinného pojištění manžela (manželky) podle ANW, pokud není povinné pojištění manžela (manželky) ukončeno v důsledku jeho (její) smrti a pozůstalý pobírá pouze důchod podle ANW.

Povolení týkající se dobrovolného pojištění končí v každém případě dnem, kdy daná osoba dosáhne 65 let.

Výše příspěvku na dobrovolné pojištění se stanoví v souladu s ustanoveními o určení příspěvků dobrovolného pojištění podle ANW. Jestliže však dobrovolné pojištění pokračuje po době pojištění uvedené v odst. 2 písm. b), výše příspěvku se stanoví v souladu s ustanoveními o určení příspěvků povinného pojištění podle ANW a zohlední se příjem, který je považován za získaný v Nizozemsku.

4.

Používání nizozemských právních předpisů o pracovní neschopnosti

Při výpočtu dávek podle WAO, WIA nebo WAZ nizozemské orgány zohlední:

doby placeného zaměstnání a doby za takové považované, získané v Nizozemsku před 1. červencem 1967,

doby pojištění získané podle WAO,

doby pojištění získané dotyčnou osobou po dosažení věku 15 let podle Algemene Arbeidsongeschiktheidswet (obecný zákon o pracovní neschopnosti) za předpokladu, že se nekryjí s dobami pojištění získanými podle WAO,

doby pojištění získané podle WAZ,

doby pojištění získané podle WIA.

ŠPANĚLSKO

1.

Pro účely provádění tohoto protokolu se roky, které pracovníkovi schází k dosažení důchodového věku nebo věku povinného odchodu do důchodu stanoveného v čl. 31 odst. 4 konsolidovaného znění Ley de clases pasivas del Estado (zákona o důchodech státních úředníků), zohlední jako roky skutečně odpracované ve státní službě pouze v případě, že se na příjemce v době vzniku pojistné události, jež vedla ke vzniku nároku na pozůstalostní důchod, vztahoval zvláštní španělský systém pro státní úředníky, nebo pokud příjemce vykonával činnost začleněnou do uvedeného systému nebo pokud v době vzniku pojistné události, jež vedla ke vzniku nároku na důchod, vykonával příjemce činnost, jejíž výkon ve Španělsku by mu zakládal povinnost být účasten zvláštního státního systému pro státní úředníky, ozbrojené síly nebo soudní orgány.

2.

a)

Podle čl. SSC.51 odst. 1 písm. c) se výpočet teoretické španělské dávky provádí na základě skutečných příspěvků osoby během let bezprostředně předcházejících platbě posledního příspěvku do španělského systému sociálního zabezpečení. Pokud je při výpočtu důchodového základu třeba zohlednit doby pojištění nebo bydlení podle právních předpisů jiných států, použije se pro tyto doby španělský příspěvkový základ, který je časově nejbližší referenčnímu období, s přihlédnutím k vývoji indexu maloobchodních cen.

b)

Částka získaného důchodu se zvyšuje o částku zvýšení a valorizaci vypočtené pro každý následující rok pro důchody stejného druhu.

3.

S dobami získanými v jiných státech, které musí být vzaty v úvahu v rámci zvláštního systému pro úředníky, ozbrojené síly a soudní správu, se pro účely článku SSC.51 tohoto protokolu zachází stejně jako s časově nejbližšími dobami získanými ve funkci úředníka ve Španělsku.

4.

Dodatečné částky podle věku uvedené ve druhém přechodném ustanovení zákona o obecném sociálním pojištění se vztahují na všechny příjemce podle tohoto protokolu, kteří před 1. lednem 1967 svým jménem hradili příspěvky podle španělských právních předpisů; výhradně pro účely tohoto protokolu nelze doby pojištění započtené v jiném státě před 1. lednem 1967 považovat za použití článku SSC.6 tohoto protokolu za rovnocenné dobám, ve kterých byly hrazeny příspěvky ve Španělsku. Datem odpovídajícím 1. lednu 1967 je v případě zvláštního systému pro námořníky datum 1. srpna 1970 a v případě zvláštního sociálního systému hornictví datum 1. dubna 1969.

ŠVÉDSKO

1.

Ustanovení protokolu o sčítání dob pojištění a dob bydlení se nevztahují na přechodná ustanovení švédských právních předpisů o nároku na minimální důchod osob narozených v roce 1937 či dříve majících přede dnem podání žádosti o důchod po stanovenou dobu bydliště ve Švédsku (kapitola 6 zákona [2010:111] o zavedení zákona o sociálním pojištění).

2.

Pro účely výpočtu pomyslného příjmu pro stanovení náhrad za zdravotní postižení a náhrad za ztrátu schopnosti výdělečné činnosti v souladu v souladu s kapitolou 34 zákona o sociálním pojištění (2010:110) platí následující. Pokud pojištěná osoba podléhá během referenční doby rovněž právním předpisům jednoho či více jiných států, protože vykonávala zaměstnání či samostatnou výdělečnou činnost, považuje se příjem v dotčeném státě (dotčených státech) za rovnocenný průměrnému hrubému příjmu pojištěné osoby ve Švédsku dosaženému během části referenční doby získané ve Švédsku, který se vypočítá tak, že se výdělek získaný ve Švédsku vydělí počtem roků, během nichž byl dosažen.

3.

a)

Pro účely výpočtu pomyslných důchodových příjmů pro stanovení pozůstalostního důchodu závislého na výdělku (kapitola 82 zákona o sociálním pojištění [2010:110]) se, pokud není splněn požadavek švédských právních předpisů týkající se získání nároku na důchod za alespoň tři roky z pěti kalendářních let bezprostředně předcházejících smrti dané osoby (referenční doba), zohledňují rovněž doby pojištění získané v jiných státech, jako kdyby byly získány ve Švédsku. Má se za to, že doby pojištění získané v jiných státech vycházejí z průměrného švédského základu pro důchod. Pokud se u dotčené osoby za základ pro důchod počítá pouze jeden rok ve Švédsku, má se za to, že každá doba pojištění v jiném státě představuje stejnou hodnotu.

b)

Pro účely výpočtu pomyslných důchodových kreditů pro stanovení vdovského důchodu v souvislosti s úmrtím, které nastalo dne 1. ledna 2003 či později, se, pokud není splněn požadavek švédských právních předpisů týkající se získání důchodových kreditů za alespoň dva roky ze čtyř let bezprostředně předcházejících smrti pojištěné osoby (referenční doba) a doby pojištění byly během referenční doby splněny v jiném státě, má za to, že jsou tyto roky založeny na stejných důchodových kreditech jako švédský rok.

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

1.

Pokud, v souladu s právními předpisy Spojeného království, může být osobě přiznán nárok na důchod, jestliže:

a)

se příspěvky bývalého manžela (manželky) berou v úvahu, jako by šlo o vlastní příspěvky uvedené osoby, nebo

b)

jsou příslušné příspěvkové podmínky splněny manželem/manželkou nebo bývalým/bývalou manželem/manželkou této osoby; a to za předpokladu, že v každém případě manžel/ka nebo bývalý/á manžel/ka vykonává nebo vykonával/a zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost a vztahovaly se na něj/ni právní předpisy dvou nebo více států, použijí se ke stanovení nároku podle právních předpisů Spojeného království ustanovení hlavy III kapitoly 5 tohoto protokolu. V tomto případě se odkazy uvedené v článcích SSC.44 až SSC.55 tohoto protokolu na „doby pojištění“ považují za odkazy na doby pojištění získané:

1)

manželem či manželkou nebo bývalým manželem či manželkou, pokud nárok uplatňuje:

a)

vdaná žena, nebo

b)

osoba, jejíž manželství skončilo jinak než smrtí manžela či manželky, nebo

2)

bývalým manželem či manželkou, pokud nárok uplatňuje:

a)

vdovec, který nemá bezprostředně před důchodovým věkem nárok na přídavky pro ovdovělé rodiče, nebo

b)

vdova, která nemá bezprostředně před důchodovým věkem nárok na přídavky pro ovdovělou matku, přídavky pro ovdovělé rodiče či vdovský důchod, nebo která má nárok pouze na vdovský důchod závisející na věku vypočítaný na základě čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) tohoto protokolu, a pro tyto účely se „vdovským důchodem závisejícím na věku“ rozumí vdovský důchod vyplácený ve snížené výši v souladu s čl. 39 odst. 4 zákona o příspěvcích a dávkách sociálního zabezpečení z roku 1992.

2.

Pro účely článku SSC.8 tohoto protokolu je v případě starobních a pozůstalostních peněžitých dávek, důchodů po pracovních úrazech nebo nemocech z povolání a pohřebného na každého příjemce podle právních předpisů Spojeného království pobývajícího na území jiného státu pohlíženo tak, jako by měl během daného pobytu na území tohoto jiného státu bydliště.

1)

Pro účely výpočtu faktoru výdělku za účelem stanovení nároku na dávky podle právních předpisů Spojeného království se má za to, že za každý týden, během kterého zaměstnaná osoba podléhala právním předpisům členského státu a který započal během daného daňového období ve smyslu právních předpisů Spojeného království, dotyčná osoba platila příspěvky jako zaměstnaná osoba nebo měla příjem, z kterého byly příspěvky placeny, na základě příjmů rovnajících se dvěma třetinám horní meze příjmu v uvedeném daňovém období.

2)

Pro účely čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) tohoto protokolu, pokud:

a)

během jakéhokoli daňového období počínajícího dne 6. dubna 1975 nebo později získala zaměstnaná osoba doby pojištění, zaměstnání nebo bydlení výlučně v členském státě a jestliže z uplatnění bodu 1 tohoto odstavce vyplývá, že se uvedené období bere v úvahu ve smyslu právních předpisů Spojeného království pro účely čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) bodu i) tohoto protokolu, má se za to, že byla po dobu 52 týdnů v uvedeném roce pojištěna v uvedeném členském státě;

b)

se jakékoli daňové období počínající dne 6. dubna 1975 nebere v úvahu ve smyslu právních předpisů Spojeného království pro účely čl. SSC.47 odst. 1 písm. b) bodu i) tohoto protokolu, neberou se v úvahu žádné doby pojištění, zaměstnání nebo bydlení získané v uvedeném daňovém období.

3)

Pro účely přepočtu faktoru výdělku na doby pojištění se faktor výdělku dosažený v daném daňovém období ve smyslu právních předpisů Spojeného království dělí spodní mezí příjmů za uvedené období. Výsledek se vyjádří celým číslem a desetinná místa se neberou v úvahu. Takto vypočítané číslo představuje počet týdnů pojištění získaných podle právních předpisů Spojeného království během uvedeného daňového období za předpokladu, že toto číslo nepřevýší počet týdnů, během kterých osoba podléhala uvedeným právním předpisům v uvedeném období.

3.

Pokud přiznání přídavků pro ovdovělé rodiče nebo platby na podporu v případě úmrtí (vyšší sazba) závisí na nároku na přídavek na dítě ve Spojeném království, nebude osobě splňující všechna ostatní kritéria způsobilosti, která by byla způsobilá k pobírání přídavku na dítě ve Spojeném království, pokud by ona sama nebo příslušné dítě měly bydliště ve Spojeném království, bráněno v nárokování přídavků pro ovdovělé rodiče nebo platby na podporu v případě úmrtí (vyšší sazba) v souladu s tímto protokolem, a to bez ohledu na skutečnost, že přídavek na dítě ve Spojeném království je z věcné působnosti tohoto protokolu podle čl. SSC.3 odst. 4 písm. g) vyňat.

Dodatek SSCI-1

SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ MEZI DVĚMA NEBO VÍCE STÁTY

(uvedená v článku SSCI.8 této přílohy)

BELGIE – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Výměna dopisů ze dnů 4. května a 14. června 1976 týkající se čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky)

Výměna dopisů ze dnů 18. ledna a 14. března 1977 týkající se čl. 36 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (opatření pro náhradu nebo zřeknutí se náhrady nákladů na věcné dávky poskytované za podmínek hlavy III kapitoly 1 nařízení (EHS) č. 1408/71) ve znění výměny dopisů ze dnů 4. května a 23. července 1982 (dohoda o náhradě nákladů spojených s čl. 22 odst. 1 písm. a) nařízení (EHS) č. 1408/71)

DÁNSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Výměna dopisů ze dnů 30. března a 19. dubna 1977, ve znění výměny dopisů ze dne 8. listopadu 1989 a ze dne 10. ledna 1990 o dohodě o zřeknutí se náhrad výdajů na věcné dávky a nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky

ESTONSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Ujednání ze dne 29. března 2006 mezi příslušnými orgány Estonské republiky a Spojeného království podle čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71, kterým se stanoví další metody náhrad výdajů na věcné dávky poskytnuté podle nařízení (ES) č. 883/2004 oběma zeměmi s účinkem od 1. května 2004

FINSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Výměna dopisů ze dnů 1. a 20. června 1995 týkající se čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (náhrada výdajů nebo zřeknutí se náhrady výdajů na věcné dávky) a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrady výdajů na správní kontroly a lékařské prohlídky)

FRANCIE – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Výměna dopisů ze dnů 25. března a 28. dubna 1997 týkající se čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky)

Dohoda ze dne 8. prosince 1998, kterou se stanoví zvláštní podmínky určování částek, které mají být nahrazeny za věcné dávky za podmínek nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72

MAĎARSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Ujednání ze dne 1. listopadu 2005 mezi příslušnými orgány Maďarské republiky a Spojeného království podle čl. 35 odst. 3 a čl. 41 odst. 2 nařízení (EHS) č. 883/2004, kterým se stanoví další metody náhrad výdajů na věcné dávky poskytnuté podle tohoto nařízení oběma zeměmi s účinkem od 1. května 2004

IRSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Výměna dopisů ze dne 9. července 1975 týkající se čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 (opatření pro náhradu nebo zřeknutí se náhrady výdajů na věcné dávky poskytované za podmínek hlavy III kapitoly 1 nebo 4 nařízení (EHS) č. 1408/71) a čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrady nákladů na správní kontroly a lékařské prohlídky)

ITÁLIE – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Ujednání podepsané dne 15. prosince 2005 mezi příslušnými orgány Italské republiky a Spojeného království podle čl. 36 odst. 3 a čl. 63 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71, kterým se stanoví další metody náhrady výdajů na věcné dávky poskytnuté podle nařízení (ES) č. 883/2004 oběma zeměmi s účinkem od 1. ledna 2005

LUCEMBURSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Výměna dopisů ze dnů 18. prosince 1975 a 20. ledna 1976 týkající se čl. 105 odst. 2 nařízení (EHS) č. 574/72 (zřeknutí se náhrad nákladů souvisejících se správními kontrolami a lékařskými prohlídkami uvedenými v článku 105 nařízení (EHS) č. 574/72)

MALTA – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Ujednání ze dne 17. ledna 2007 mezi příslušnými orgány Malty a Spojeného království podle čl. 35 odst. 3 a čl. 41 odst. 2 nařízení (EHS) č. 883/2004, kterým se stanoví další metody náhrad výdajů na věcné dávky poskytnuté podle tohoto nařízení oběma zeměmi s účinkem od 1. května 2004

NIZOZEMSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Ustanovení článku 3 druhé věty správního ujednání ze dne 12. června 1956 o provádění úmluvy ze dne 11. srpna 1954

PORTUGALSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Ujednání ze dne 8. června 2004, kterým se stanoví další metody náhrad výdajů na věcné dávky poskytnuté oběma zeměmi s účinkem od 1. ledna 2003

ŠPANĚLSKO – SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Dohoda ze dne 18. června 1999 o náhradě výdajů na věcné dávky poskytované podle ustanovení nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72.“


PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA SSC-8

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE POUŽITÍ ČLÁNKU SSC.11

ČLENSKÉ STÁTY

Rakousko

Belgie

Bulharsko

Chorvatsko

Kypr

Česko

Dánsko

Estonsko

Finsko

Francie

Německo

Řecko

Maďarsko

Irsko

Itálie

Lotyšsko

Litva

Lucembursko

Malta

Nizozemsko

Polsko

Portugalsko

Rumunsko

Slovensko

Slovinsko

Španělsko

Švédsko.


Opravy

1.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 429/192


Oprava rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru (SZBP) 2021/2059 ze dne 23. listopadu 2021 o opětovném potvrzení zmocnění k vojenské operaci Evropské unie ve Středomoří (EUNAVFOR MED IRINI) (EUNAVFOR MED IRINI/5/2021)

( Úřední věstník Evropské unie L 422 ze dne 26. listopadu 2021 )

Strana 3, podpis:

místo:

„Za Politický a bezpečnostní výbor

předsedkyně

S. FROM-EMMESBERGER“

má být:

Za Politický a bezpečnostní výbor

předsedkyně

D. PRONK“