(1)

S cílem zajistit maximální možný dopad financování Unie a co nejúčinnější příspěvek k dosažení politických cílů Unie zavedlo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (3) rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, který stanoví politický a právní rámec pro evropská partnerství s partnery ze soukromého nebo veřejného sektoru. Evropská partnerství jsou klíčovým prvkem politického přístupu programu Horizont Evropa. Partnerství se vytvářejí za účelem plnění závazků a priorit Unie, na něž je program Horizont Evropa zaměřen, a zajišťují jednoznačný dopad pro Unii, její občany a životní prostředí, jehož účinněji dosáhne partnerství se strategickou vizí, kterou partneři sdílejí a k níž se zavážou, spíše než Unie sama.

(2)

Zejména se předpokládá, že evropská partnerství v rámci pilíře II programu Horizont Evropa „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ (pilíř II) sehrají důležitou úlohu při dosahování strategických cílů urychlení dosažení cílů Organizace spojených národů (OSN) v oblasti udržitelného rozvoje, závazků Unie podle Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (4) (dále jen „Pařížská dohoda“), jakož i při uskutečňování přechodu k zelené a digitální Evropě, a současně se budou podílet na sociálně, hospodářsky a environmentálně odolném oživení. Evropská partnerství jsou klíčová pro řešení složitých přeshraničních výzev, které vyžadují integrovaný přístup. Umožňují řešení transformačních, systematických a tržních selhání tím, že sdružují mnoho různých aktérů napříč hodnotovými řetězci, oblastí výzkumu a inovací a průmyslovými ekosystémy, kteří spolupracují na dosažení společné vize a převádějí ji do konkrétních plánů a koordinovaného provádění činností. Dále v souvislosti se společnými prioritami umožňují soustředění úsilí a zdrojů s cílem řešit složité budoucí výzvy ve prospěch společnosti.

(3)

Aby byly priority a dopady naplněny, měla by se evropská partnerství rozvíjet prostřednictvím širokého zapojení relevantních zúčastněných subjektů z celé Evropy, včetně průmyslu, vysokoškolských institucí, výzkumných organizací, subjektů pověřených výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni a organizací občanské společnosti, včetně nadací, jež podporují nebo provádějí výzkum a inovace. Evropská partnerství by rovněž měla být jedním z opatření zaměřených na posílení spolupráce a synergií na mezinárodní úrovni mezi partnery ze soukromého sektoru a partnery z veřejného sektoru, mimo jiné prostřednictvím spojování programů výzkumu a inovací a přeshraničních investic do výzkumu a inovací, což je přínosem pro občany i podniky.

(4)

Mělo by být zřízeno evropské partnerství v oblasti metrologie. Toto partnerství má být účinnějším způsobem dosahování výsledků než tradiční výzvy k podávání návrhů nebo spolufinancovaná partnerství v rámci pracovních programů připravených pro související klastry pilíře II.

(5)

Evropské partnerství v oblasti metrologie (dále jen „metrologické partnerství“) by mělo své poslání a cíle plnit jasným, jednoduchým a flexibilním způsobem, aby se zvýšila jeho přitažlivost pro průmysl, malé a střední podniky a všechny další relevantní zúčastněné subjekty.

(6)

Metrologické partnerství by mělo prosazovat a odměňovat vědeckou excelenci a podporovat zavádění a systematické využívání výsledků výzkumu a inovací vytvořených v Unii, mimo jiné zajištěním toho, aby při provádění jeho činností byly zohledněny nejmodernější vědecké poznatky a výsledky základního výzkumu. Mělo by rovněž usilovat o to, aby výsledky jeho akcí byly převzaty a realizovány průmyslem, inovátory a v konečném důsledku i ve společnosti.

(7)

V zájmu zaručení vědecké excelence, a v souladu s článkem 13 Listiny základních práv Evropské unie by mělo metrologické partnerství ve všech zúčastněných státech podporovat akademickou svobodu, zejména svobodu provádět vědecký výzkum, a podporovat nejvyšší standardy vědecké integrity.

(8)

V souladu s cíli nařízení (EU) 2021/695 by měly mít právo účastnit se metrologického partnerství všechny členské státy a země přidružené k programu Horizont Evropa. Aby byla zajištěna doplňkovost v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP) a s ostatními sousedními zeměmi, i další třetí země by měly mít možnost účastnit se metrologického partnerství za předpokladu, že uzavřou příslušnou mezinárodní dohodu o vědecko-technické spolupráci s Unií a získají souhlas zúčastněných států.

(9)

Program Horizont Evropa zavádí k evropským partnerstvím strategičtější a soudržnější přístup zaměřený na dopady, přičemž vychází z poznatků získaných z průběžného hodnocení Horizontu 2020 - rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (5). Nařízení (EU) 2021/695 umožňuje účinnější využívání institucionalizovaných evropských partnerství, a to zejména důrazem na jasné cíle, výstupy a dopady, jichž lze dosáhnout do roku 2030, a zajištěním jasného příspěvku k souvisejícím politickým prioritám a politikám Unie. Úzká spolupráce, doplňkovost a synergie s dalšími relevantními programy a iniciativami na unijní, celostátní a regionální úrovni, mimo jiné i s Evropskou radou pro výzkum a s Evropskou radou pro inovace a zvláště s jinými evropskými partnerstvími, budou mít zásadní význam pro podporu portfolia inovací a výzkumu v dalších oblastech, dosažení většího dopadu a zajištění využívání výsledků ve všech příslušných oblastech, kde je technický rozvoj propojen s metrologií, jako jsou digitalizace, umělá inteligence, energetika, inteligentní zdravotnictví, oblast klimatu, autonomní doprava a oběhové hospodářství.

(10)

Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 555/2014/EU (6) Unie poskytla evropskému metrologickému programu pro inovace a výzkum (dále jen „program EMPIR“) finanční příspěvek, který odpovídá příspěvku států účastnících se programu EMPIR, nejvýše však 300 000 000 EUR, po dobu trvání programu Horizont 2020. V návaznosti na průběžné hodnocení programu EMPIR provedené v červenci 2017 byla navržena nová iniciativa.

(11)

Finanční příspěvek Unie určený pro metrologické partnerství by měl být podmíněn formálními závazky zúčastněných států finančně přispět k provádění metrologického partnerství a splněním těchto závazků. Příspěvky zúčastněných států by měly zahrnovat příspěvek na správní náklady vznikající v souvislosti s prováděním metrologického partnerství v maximální výši 5 % jeho rozpočtu. Zúčastněné státy by se měly zavázat, že svůj příspěvek na metrologické partnerství v případě potřeby navýší vytvořením rezervních finančních prostředků, aby bylo zajištěno, že budou schopny financovat své vnitrostátní subjekty, národní metrologické instituty a specializované ústavy, které se účastní činností metrologického partnerství. Společné provádění metrologického partnerství vyžaduje určitou prováděcí strukturu. Finanční příspěvek Unie by měl být spravován v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s příslušnými pravidly nepřímého řízení stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (7).

(12)

Metrologické partnerství, které je sladěno s politickými prioritami Unie, včetně Zelené dohody pro Evropu, hospodářství ve prospěch lidí a Evropy připravené na digitální věk,, by mělo být prováděno po dobu deseti let, totiž od roku 2021 do roku 2031. Metrologické partnerství by ve srovnání s programem EMPIR mělo zahrnovat nové činnosti, a zejména rozvoj evropských metrologických sítí, jež by měly být zřizovány otevřeným a transparentním způsobem s cílem reagovat na naléhavé společenské a environmentální výzvy a potřeby v oblasti metrologie vznikajících technologií a inovací. Metrologické kapacity zajištěné prostřednictvím těchto sítí by měly být rovnocenné a srovnatelné s jinými předními světovými metrologickými systémy, a prokázat tak světovou úroveň excelence. Výzvy k podávání návrhů v rámci metrologického partnerství by měly být zahájeny během provádění programu Horizont Evropa a měly by být otevřené, transparentní a soutěžní. Metrologické partnerství by mělo podporovat mobilitu talentovaných lidí a rozvoj dovedností, mimo jiné prostřednictvím příležitostí k rekvalifikaci a získávání dovedností.

(13)

Činnosti metrologického partnerství by měly být prováděny v souladu s cíli a výzkumnými a inovačními prioritami stanovenými v programu Horizont Evropa, jakož i s obecnými zásadami a podmínkami, jež jsou vymezeny v článku 10 a příloze III nařízení (EU) 2021/695, a měly by podporovat mimo jiné zavádění inovativních řešení v evropském průmyslu, zejména v malých a středních podnicích a v konečném důsledku i ve společnosti.

(14)

Pro finanční příspěvek Unie na metrologické partnerství během doby trvání programu Horizont Evropa by měl být stanoven strop. V rámci tohoto stropu by měl příspěvek Unie být nanejvýš roven příspěvku států účastnících se metrologického partnerství, aby bylo dosaženo vysokého pákového efektu a aby byla zajištěna větší integrace programů zúčastněných států.

(15)

Metrologické partnerství by mělo být financováno z programů Unie podle víceletého finančního rámce na období 2021–2027 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (8). V souladu s čl. 10 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2021/695 by metrologické partnerství mělo mít přístup jasně zohledňující jeho životní cyklus. Pro náležitou ochranu finančních zájmů Unie by metrologické partnerství mělo být zřízeno na období končící dnem 31. prosince 2031, aby mohlo plnit své povinnosti s ohledem na provádění grantu do doby dokončení posledních nepřímých akcí, které byly zahájeny.

(16)

V souladu s článkem 3 nařízení (EU) 2021/695 je obecným cílem programu Horizont Evropa přinášet vědecký, technologický, ekonomický a společenský dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit vědecké a technologické základny Unie a zvýšit její konkurenceschopnost ve všech členských státech, a to i v oblasti průmyslu, plnit strategické priority Unie, a přispět k naplnění cílů a politik Unie a k řešení globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím dodržování zásad Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj a v souladu s Pařížskou dohodou, a posilovat Evropský výzkumný prostor.

(17)

Zúčastněné státy se dohodly na prováděcí struktuře pro předcházející iniciativy, tedy pro evropský metrologický výzkumný program (dále jen „program EMRP“) a program EMPIR. V roce 2007 byla jako tato struktura zřízena evropská regionální metrologická organizace a neziskové sdružení podle německého práva EURAMET e. V. (dále jen „organizace EURAMET“). Organizace EURAMET plní rovněž úkoly a povinnosti související s širší evropskou a globální harmonizací metrologie. Členství v organizaci EURAMET je otevřené všem evropským národním metrologickým institutům jakožto členům a evropským specializovaným ústavům jakožto partnerům. Členství v organizaci EURAMET není podmíněno existencí vnitrostátních metrologických výzkumných programů. Vzhledem ke skutečnosti, že podle zprávy o průběžném hodnocení programu EMPIR se správní struktura organizace EURAMET ukázala pro provádění programů EMRP a EMPIR jako účinná a vysoce kvalitní, měla by se organizace EURAMET využívat rovněž při provádění metrologického partnerství. Organizace EURAMET by tudíž měla spravovat finanční příspěvek Unie.

(18)

Finanční příspěvky pro metrologické partnerství by měla centrálně spravovat organizace EURAMET v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2021/695. Tím by neměla být dotčena možnost zúčastněných států poskytovat určeným národním metrologickým institutům přímé finanční příspěvky na základě koordinovaného přístupu prostřednictvím Výboru pro metrologické partnerství.

(19)

Metrologické partnerství by mělo usilovat o účinné prosazování rovných příležitostí pro všechny, a zejména v co největší možné míře zajistit genderovou vyváženost v příslušných orgánech metrologického partnerství, jakož i v hodnotících panelech a v dalších příslušných poradních orgánech.

(20)

Podle čl. 49 odst. 4 nařízení (EU) 2021/695 a příslušných pravidel skupiny odborníků Komise by Komise měla vybírat členy řídící skupiny metrologického partnerství, přičemž by měla náležitě přihlížet k relevantnímu zveřejnění jakéhokoli střetu zájmů.

(21)

K dosažení cílů metrologického partnerství by organizace EURAMET měla finanční podporu poskytovat především v podobě grantů pro účastníky akcí vybraných na úrovni organizace EURAMET. Tyto akce by měly být vybírány na základě otevřených, transparentních a soutěžních výzev k podávání návrhů, za něž by odpovídala organizace EURAMET. Metrologické partnerství by mělo vynaložit své maximální úsilí, aby se zlepšilo zviditelnění výzev k předkládání návrhů jejich včasným zveřejněním na portálu programu Horizont Evropa pro účastníky a rozsáhlou propagací těchto výzev k podávání návrhů s cílem zvýšit zapojení nových účastníků. Pořadník by měl být závazný, pokud jde o výběr návrhů a finanční prostředky přidělené na výzkumné projekty a související činnosti z finančního příspěvku Unie a z finančních příspěvků zúčastněných států. V souladu s čl. 28 odst. 3 nařízení (EU) 2021/695 a pracovním programem Horizont Evropa by mělo být umožněno, aby součástí ročního pracovního programu v rámci pravidel pro zacházení s návrhy ex aequo byly podmínky týkající se zapojení malých a středních podniků a genderové a zeměpisné rozmanitosti. V případě činností financovaných z příspěvků zúčastněných států na evropské metrologické sítě by za financované akce měla rovněž odpovídat organizace EURAMET.

(22)

Účast na nepřímých akcích financovaných metrologickým partnerstvím se řídí nařízením Rady (EU) 2021/695. Avšak vzhledem ke zvláštním provozním potřebám metrologického partnerství, zejména k potřebě vybudovat a spravovat budoucí evropské metrologické sítě a usnadnit odpovídající finanční účast zúčastněných států, by v případech, kdy je to nezbytně nutné a po zohlednění případného doporučení řídící skupiny mělo být možné stanovit, že se koordinační úloha v nepřímých akcích, od předložení návrhu po ukončení projektu, vyhrazuje pro národní metrologické instituty a specializované ústavy zúčastněných států.

(23)

Příspěvky zúčastněných států by měly být zajištěny prostřednictvím institucionálního financování ze strany jejich národních metrologických institutů a specializovaných ústavů. Široká škála příslušných činností by měla přispět k plnění cílů metrologického partnerství a měla by být stanovena v ročních pracovních programech spolu se souvisejícími provozními náklady a výdaji. Příspěvky by měly pokrýt mimo jiné náklady na služby, které přímo zajišťují kalibraci, a jiné služby navázané na mezinárodní soustavu jednotek. Příspěvky od zúčastněných států by rovněž měly zahrnovat finanční příspěvek na správní náklady metrologického partnerství.

(24)

V zájmu zajištění otevřenosti, transparentnosti a přístupnosti metrologického partnerství by výzvy k podávání návrhů v rámci metrologického partnerství měly být zveřejňovány uživatelsky vstřícným způsobem rovněž na jednotném portálu pro účastníky a dále i prostřednictvím jiných elektronických prostředků programu Horizont Evropa pro šíření informací spravovaných Komisí. Za účelem zapojení zúčastněných subjektů a společnosti a přilákání nových účastníků z řady zúčastněných subjektů z oblasti výzkumu a průmyslu, včetně malých a středních podniků, vysokoškolských institucí, výzkumných organizací a organizací občanské společnosti, by metrologické partnerství mělo provádět širokou škálu informačních činností, včetně šíření a využívání výsledků, propagačních a osvětových činností a podpory metrologického partnerství mimo Unii.

(25)

Fungování modelu financování, co se týká zásady stejné výše finančních prostředků Unie a ostatních finančních prostředků, by mělo být znovu posouzeno v době průběžného hodnocení metrologického partnerství, aby bylo zajištěno dodržování zásady stejné výše finančních příspěvků od zúčastněných států.

(26)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně opatření pro prevenci, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí.

(27)

V zájmu ochrany finančních zájmů Unie by Komise v případě nepřiměřeného, pouze částečného nebo opožděného provádění metrologického partnerství nebo v případě, že zúčastněný stát své příspěvky na financování metrologického partnerství neposkytne nebo je poskytne pouze částečně či opožděně, měla mít právo finanční příspěvek Unie ukončit, úměrně snížit či pozastavit jeho poskytování. Toto právo by mělo být stanoveno v dohodě o příspěvcích, která bude uzavřena mezi Unií a organizací EURAMET.

(28)

V zájmu zjednodušení by měla být pro všechny dotčené snížena administrativní zátěž. Mělo by se předcházet zdvojeným auditům a tvorbě dokumentace a předkládání zpráv v nepřiměřeném rozsahu. Při provádění auditů by měly být vhodným způsobem zohledňovány specifické aspekty národních programů. Audity u příjemců finančních prostředků Unie poskytnutých podle tohoto rozhodnutí by měly zajistit snížení administrativní zátěže v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046.

(29)

Na žádost Komise, Evropského parlamentu, Rady nebo Účetního dvora by měla organizace EURAMET a zúčastněné státy poskytnout veškeré informace, které jsou po Komisi vyžadovány a jež potřebuje zahrnout do hodnocení metrologického partnerství.

(30)

Komise by měla nejpozději v roce 2025 provést průběžné hodnocení, zejména za účelem posouzení kvality a účinnosti metrologického partnerství a pokroku při plnění stanovených cílů, a nejpozději v roce 2030 by měla závěrečné hodnocení a výsledky a závěry těchto hodnocení by měla zveřejnit a šířit. V souladu s čl. 10 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2021/695 by metrologické partnerství mělo mít přístup jasně zohledňující jeho životní cyklus, mělo by být časově omezené a mělo by zahrnovat podmínky pro postupné ukončení financování z programu Horizont Evropa. Za tímto účelem by v hodnoceních měly být posouzeny relevantnost a soudržnost jakéhokoli případného prodloužení.

(31)

Cílem tohoto rozhodnutí je zajistit účast Unie v metrologickém partnerství v zájmu podpory jeho obecných cílů. Rozsah a složitost metrologických požadavků vyžadují investice, které přesahují rámec základních rozpočtů národních metrologických institutů a specializovaných ústavů na výzkum. Excelence, která je nezbytná pro výzkum a vývoj špičkových metrologických řešení, přesahuje hranice jednotlivých států, a nelze jí proto dosáhnout na vnitrostátní úrovni. Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale může jich být lépe dosaženo na úrovni Unie začleněním vnitrostátního úsilí do jednotného evropského přístupu, spojením roztříštěných vnitrostátních výzkumných programů, poskytnutím pomoci při koncipování společných strategií v oblasti výzkumu a financování, které přesahují hranice států, a dosažením potřebného kritického počtu účastníků a objemu investic, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(32)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantních oblastech politiky by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost co nejdříve,

(1)

K dosažení co největšího možného dopadu financování z prostředků Unie a co nejúčinnějšího přispění k politickým cílům Unie stanovilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (3) (dále jen „nařízení o programu Horizont Evropa“) politický a právní rámec pro evropská partnerství s partnery ze soukromého nebo veřejného sektoru. Evropská partnerství jsou hlavním prvkem politického přístupu v rámci programu Horizont Evropa - rámcového programu pro výzkum a inovace (dále jen „program Horizont Evropa“). Mají splnit priority Unie, na něž se zaměřuje program Horizont Evropa, a zajistit jednoznačný dopad pro Unii a její občany, čehož může být dosaženo účinněji v partnerství prostřednictvím strategické vize, kterou partneři sdílejí a o niž se zasazují, než samostatně.

(2)

Evropská partnerství v rámci pilíře programu Horizont Evropa „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ hrají důležitou úlohu zejména při dosahování strategických cílů, jako je urychlení transformace směřující k plnění cílů udržitelného rozvoje a zelené a digitální Evropy, a měla by přispět k oživení po nebývalé krizi způsobené onemocněním COVID-19. Evropská partnerství se zabývají složitými přeshraničními výzvami, které vyžadují integrovaný přístup. Umožňují řešit transformační, systémová a tržní selhání popsaná v posouzeních dopadů připojených k tomuto nařízení, a to spojením široké škály účastníků ze všech hodnotových řetězců a ekosystémů za účelem práce na společné vizi a její přeměně na konkrétní plány a koordinované provádění činností. Umožňují také soustředit úsilí a zdroje na společné priority k řešení složitých výzev.

(3)

K naplnění priorit a dosažení dopadu by se měla evropská partnerství rozvíjet se širokým zapojením příslušných zúčastněných stran z celé Evropy, včetně průmyslu, výzkumných organizací, subjektů pověřených výkonem veřejné služby na místní, regionální, vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni a organizací občanské společnosti, jako jsou nadace, které podporují nebo provádějí výzkum a inovace. Měla by být také jedním z opatření k posílení spolupráce mezi partnery ze soukromého nebo veřejného sektoru na mezinárodní úrovni, včetně spojení programů výzkumu a inovací a přeshraničních investic v oblasti výzkumu a inovací, přinášející vzájemný prospěch občanům i podnikům a současně zajistit, aby Unie mohla hájit své zájmy ve strategických oblastech.

(4)

Průběžné hodnocení programu Horizont 2020 zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (4) odhalilo, že postupem času byl zaveden značný soubor nástrojů a iniciativ týkajících se partnerství se sedmi způsoby implementace a téměř 120 iniciativami v oblasti partnerství prováděnými v rámci programu Horizont 2020. Kromě složitosti způsobené rozšířením nástrojů a iniciativ se při hodnocení zjistilo, že jejich schopnost přispět k souvisejícím politikám na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni není celkově dostatečná navzdory skutečnosti, že při naplňování svých cílů přinášejí pozitivní dopady, například stanovením dlouhodobých programů, strukturováním spolupráce v oblasti výzkumu a inovací mezi jinak rozptýlenými aktéry a zvýšením dalších investic. V posouzení dopadů programu Horizont Evropa je proto zjištěna potřeba zabývat se strukturou financování výzkumu a inovací ze strany Unie a racionalizovat ji, zejména s ohledem na partnerství, jakož i přeorientovat partnerství více na dopady a plnění priorit Unie.

(5)

Aby se odstranily tyto problémy a aby se dosáhlo vyšších ambicí s ohledem na evropské investice, měl by program Horizont Evropa navrhnout významné zjednodušení a reformu politiky Komise týkající se výzkumných a inovačních partnerství. K zohlednění systémové povahy, jejímž cílem je přispět k celounijní „transformaci“ vedoucí k plnění udržitelných cílů, by měl program Horizont Evropa zajistit účinnější využívání těchto partnerství se strategičtějším a soudržnějším přístupem zaměřeným na dopady.

(6)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (5) se zřizuje obecný rámec určující, zda se určitá hospodářská činnost považuje za environmentálně udržitelnou pro účely stanovení udržitelných investic. Nařízení vytváří společný referenční rámec, který mohou investoři, banky, průmysl a výzkumní pracovníci použít při investování do projektů a hospodářských činností, které mají značný pozitivní dopad na klima a životní prostředí a významně je nepoškozují. Jedná se o vodítko pro zelené investice v Unii.

(7)

Je-li to relevantní, měla by evropská partnerství uvážit technická screeningová kritéria uvedená v článku 3 a zásadu „významně nepoškozovat“ stanovenou článku 17 nařízení (EU) 2020/852 jako nástroj ke zlepšení připravenosti jejich projektů a přístupu k ekologickému financování, které bude zásadní pro uvedení na trh a širší zavádění inovativních technologií a řešení, jež poskytnou. Technická screeningová kritéria jsou založena na vědeckých poznatcích. Výzkum a inovace prováděné evropskými partnerstvími by měly hrát důležitou úlohu při napomáhání hospodářským subjektům, aby dosáhly standardů a prahových hodnot stanovených v uvedeném nařízení nebo je překročily, a při aktualizaci technických screeningových kritérií a zajišťování souladu s cíli uvedenými ve sdělení Komise zde dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“.

(8)

Na základě nařízení o programu Horizont Evropa by mělo být možné zřizování evropských partnerství ve třech různých formách, a to jako „spolufinancovaná“, „spoluprogramovaná“ a „institucionalizovaná“ partnerství. Zřizování institucionalizovaných evropských partnerství, která jsou společnými podniky mezi partnery ze soukromého a veřejného sektoru, by mělo zahrnovat nové právní předpisy Unie a zavedení zvláštních prováděcích struktur podle článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(9)

Nařízení o programu Horizont Evropa stanoví osm prioritních oblastí, v nichž lze navrhovat institucionalizovaná evropská partnerství zřízená podle článku 185 nebo 187 Smlouvy o fungování EU. V rámci těchto prioritních oblastí byla předložena řada iniciativ týkajících se těchto institucionalizovaných evropských partnerství, přičemž toto nařízení se týká devíti z nich.

(10)

Výzkumné a inovační činnosti prováděné společnými podniky by měly být financovány z programu Horizont Evropa, jak je stanoveno v článcích 12 a 13 nařízení o programu Horizont Evropa. K dosažení maximálního dopadu by měly společné podniky rozvíjet úzké synergie s jinými iniciativami programu Horizont Evropa či jinými programy a finančními nástroji Unie, zejména těmi, které podporují zavádění inovativních řešení, vzdělávání a regionální rozvoj, za účelem zvýšení hospodářské a sociální soudržnosti a snížení nerovnováhy.

(11)

Nový politický přístup k evropským partnerstvím, a zejména institucionalizovaným evropským partnerstvím, vyžaduje nový způsob stanovení právního rámce, podle něhož budou působit. I když se zřizování společných podniků na základě článku 187 Smlouvy o fungování EU pro účely programu Horizont 2020 ukázalo jako účinné, co se týká provádění, je třeba zvýšit úsilí v této oblasti. Toto nařízení proto usiluje o zvýšení soudržnosti, účelnosti, otevřenosti, účinnosti a zaměření se na dopady při provádění prostřednictvím převedení ustanovení nařízení o programu Horizont Evropa a zkušeností získaných při provádění programu Horizont 2020 do společných ustanovení pro všechny společné podniky, a to harmonizovaným způsobem. Má usnadnit navazování spolupráce a synergií mezi evropskými partnerstvími, a tak plně využívat jejich propojení na organizační úrovni. Společné podniky by měly vyhledávat příležitosti k zapojení zástupců jiných evropských partnerství do diskusí během navrhování svých pracovních programů, určit oblasti, v nichž by doplňkové nebo společné činnosti účinněji a účelněji řešily výzvy, zabránit překrývání, sladit načasování svých činností a zajistit přístup k výsledkům a jiné příslušné způsoby výměny poznatků.

(12)

Po určení vzájemných synergií by společné podniky měly usilovat o určení podílů rozpočtu, které by měly být použity na doplňkové nebo společné činnosti společných podniků. Toto nařízení mimoto usiluje o vyšší účelnost a lepší harmonizaci pravidel prostřednictvím prohloubené operativní spolupráce a posouzením úspor z rozsahu, včetně stanovení ujednání o administrativní podpoře, jež by měla společným podnikům poskytovat horizontální podpůrné funkce. Ujednání o administrativní podpoře by měla usnadnit dosažení většího dopadu a harmonizace ve společných bodech, přičemž je zachována určitá míra flexibility k uspokojení zvláštních potřeb každého společného podniku. Struktura by měla být zavedena s využitím dohod o úrovni služeb, jež společné podniky uzavřou. Ujednání o administrativní podpoře by měla zahrnovat funkce týkající se koordinace a administrativní podpory v oblastech, v nichž se jejich prověřování ukázalo jako účinné a nákladově efektivní, a měla by v co největším možném rozsahu zohledňovat soulad s požadavkem na odpovědnost každé jednotlivé schvalující osoby a harmonizaci pravidel, včetně práv duševního vlastnictví. Právní struktura by měla být navržena tak, aby co nejlépe sloužila společným potřebám společných podniků, aby byla zajištěna jejich úzká spolupráce a byly přezkoumány všechny možné synergie mezi evropskými partnerstvími, a v důsledku toho mezi různými částmi programu Horizont Evropa, jakož i mezi ostatními programy řízenými společnými podniky.

(13)

Z posouzení dopadů týkajících se jednotlivých společných podniků zřízených tímto nařízením vyplývají důkazy, které odůvodňují provádění evropských partnerství v souladu s nařízením o programu Horizont Evropa pouze v případě, že by jiné části programu Horizont Evropa, včetně jiných forem evropských partnerství, nedosáhly cílů nebo by nevytvořily potřebné očekávané dopady a bylo-li by to odůvodněno dlouhodobou perspektivou a vysokým stupněm integrace.

(14)

Program Horizont Evropa zavádí strategičtější a soudržnější přístup k evropským partnerstvím, jenž je zároveň založený na dopadech, a to v návaznosti na poznatky získané při průběžném hodnocení programu Horizont 2020. V souladu s novým cílem usiluje toto nařízení o účinnější využívání institucionalizovaných evropských partnerství, zejména zaměřením se na jednoznačné cíle, výsledky a dopady, jichž lze dosáhnout do roku 2030, a zajištěním jasného přispění k souvisejícím politickým prioritám a politikám Unie. Úzká spolupráce a synergie s dalšími relevantními iniciativami na unijní, vnitrostátní a regionální úrovni, zejména s jinými evropskými partnerstvími, mají zásadní význam při dosahování většího vědeckého, socioekonomického a environmentálního dopadu a zajištění využití výsledků. Za tímto účelem mohou společné podniky uplatňovat ustanovení týkající se programu Horizont Evropa, která umožňují různé druhy synergií, jako je alternativní, kumulativní nebo kombinované financování a převod zdrojů. Při posuzování celkového dopadu je třeba vzít v úvahu širší investice mimo příspěvky partnerů podnícené společnými podniky, které přispějí k dosažení jejich cílů, aby se usnadnilo rychlejší uvedení inovativních řešení na trh.

(15)

V zájmu zajištění soudržného přístupu a zachycení vědeckých, technologických, hospodářských, společenských a environmentálních dopadů evropských partnerství ve vztahu k cílům programu Horizont Evropa a prioritám Unie by toto nařízení mělo stanovit kolektivní obecné a společné specifické cíle, které by všechny společné podniky měly plnit. K dosažení těchto cílů přispívají společně všechny společné podniky, a to plněním svých individuálních cílů. Společné části tohoto nařízení navíc vymezují společné operační cíle, které jsou odvozeny z cílů stanovených pro zvláštní program, kterým se provádí rámcový program Horizont Evropa, zavedený rozhodnutím Rady (EU) 2021/764 (6) (dále jen „zvláštní program, kterým se provádí program Horizont Evropa“). Všechny společné podniky by měly vykonávat své úkoly, aby splňovaly zásady a kritéria stanovené pro evropská partnerství v nařízení o programu Horizont Evropa (článek 10 a příloha III) a ve srovnání s výzvami v rámci hlavního pracovního programu Horizont Evropa přinášely evropskou přidanou hodnotu. Cíle a úkoly společných podniků jsou doplněny o další cíle a úkoly, které jsou pro každý společný podnik specifické. Sladěním intervenční logiky jednotlivých společných podniků s programem Horizont Evropa by se mělo podpořit koordinované posuzování pokroku společných podniků v rámci monitorování a hodnocení programu Horizont Evropa, přičemž by mělo být umožněno zohlednit specifika společných podniků a politické souvislosti.

(16)

Toto nařízení se zakládá na zásadách a kritériích stanovených v nařízení o programu Horizont Evropa, včetně otevřenosti a transparentnosti, silného aktivačního účinku a dlouhodobých závazků všech zúčastněných stran. Jedním z cílů tohoto nařízení je zajistit otevřenost společných podniků a jejich činností širokému spektru subjektů, včetně nových účastníků, kteří budou sledováni rovněž v rámci strategického koordinačního procesu pro evropská partnerství stanoveného v čl. 6 odst. 5 zvláštního programu, kterým se provádí program Horizont Evropa. Tato partnerství by měla být otevřená jakémukoli subjektu, který je ochoten a schopen usilovat o společný cíl, a měla by prosazovat široké a aktivní zapojení zúčastněných stran do svých činností, členství a řízení a zajistit, aby výsledky přinesly prospěch všem Evropanům, zejména prostřednictvím rozsáhlého šíření výsledků a činností před zavedením v celé Unii. Pokud jde o soukromé členy a jejich členské nebo přidružené subjekty usazené ve třetích zemích, z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku by zájmy Unie a společného podniku měly být chráněny. Za tímto účelem by Komise měla mít možnost požádat soukromé členy o přijetí vhodných opatření. Tato opatření by mohla zahrnovat vhodné nakládání s důvěrnými informacemi nebo omezení určitých subjektů v rámci konkrétních provozních činností soukromého člena.

(17)

Pro zajištění soudržného uplatňování čl. 22 odst. 5 nařízení o programu Horizont Evropa by společné podniky měly zajistit soudržnost s přístupem uplatňovaným v případě akcí financovaných v rámci pracovního programu Horizont Evropa, pokud jde o uplatňování uvedeného článku, jakož i soudržnost s právními předpisy a pokyny Unie, které jsou relevantní pro jeho uplatňování v rámci podobných oblastí pracovního programu dotčeného společného podniku.

(18)

Pokud Komise nebo členské státy zvažují omezení účasti na konkrétních akcích společného podniku v souladu s čl. 22 odst. 5 nařízení o programu Horizont Evropa, měly by ve skupině zástupců států v jednotlivých případech usilovat o dosažení dohodnutého postoje před přijetím pracovního programu. V případě společných podniků s radou správních orgánů by uplatňování uvedeného článku mělo být na žádost Komise schváleno radou správních orgánů před přijetím pracovního programu. Dále by v souvislosti s uplatňováním čl. 22 odst. 5 nařízení o programu Horizont Evropa měl výkonný ředitel na vyzvání předsedy pravidelně informovat relevantní složení programového výboru v rámci programu Horizont Evropa, a to v návaznosti na odpovědnost Komise informovat programový výbor podle čl. 14 odst. 7 a přílohy III zvláštního programu, kterým se provádí program Horizont Evropa, a zejména před přijetím pracovního programu dotčeného společného podniku.

(19)

Příloha III nařízení o programu Horizont Evropa vyžaduje, aby finanční nebo věcné příspěvky jiných členů než Unie činily nejméně 50 %, přičemž mohou dosáhnout až 75 % souhrnných rozpočtových závazků společného podniku. Příspěvek Unie včetně případných dodatečných finančních prostředků od přidružených zemí by naopak neměl překročit 50 % souhrnných rozpočtových závazků jednotlivých společných podniků. Toto nařízení by proto mělo stanovit požadovaný příspěvek jiných členů než Unie ve stejné výši, jako je příspěvek Unie, nebo vyšší. Unie by měla mít možnost svůj příspěvek snížit, pokud jiní členové než Unie své závazky nesplní.

(20)

V souladu s čl. 10 odst. 1 písm. c) nařízení o programu Horizont Evropa by společné podniky měly provádět centrální řízení všech finančních příspěvků prostřednictvím koordinovaného přístupu. Každý zúčastněný stát by proto měl se společným podnikem uzavřít jednu nebo více administrativních dohod, jimiž se stanoví koordinační mechanismus pro platby a vykazování příspěvků žadatelům usazeným v daném zúčastněném státě. Aby byla zajištěna soudržnost s jejich vnitrostátními strategickými prioritami, měly by mít zúčastněné státy právo veta, pokud jde o využívání jejich vnitrostátních finančních příspěvků pro žadatele usazené v uvedených zúčastněných státech. V zájmu minimalizace administrativní zátěže pro příjemce, zjednodušení a efektivnějšího provádění by měl každý zúčastněný stát usilovat o synchronizaci harmonogramu plateb, podávání zpráv a auditů s harmonogramem společných podniků a o sblížení pravidel týkajících se způsobilosti nákladů s nařízením o programu Horizont Evropa. Příjemci usazení v zúčastněných státech, které svěřily platební činnosti společnému podniku, by měli se společným podnikem podepsat jedinou grantovou dohodu podle nařízení o programu Horizont Evropa.

(21)

V souladu s cíli stanovenými v nařízení o programu Horizont Evropa je jedním z předpokladů zřízení institucionalizovaných evropských partnerství zajištění příspěvků partnera po celou dobu trvání společných podniků. V této souvislosti by soukromí partneři měli značnou část svých příspěvků poskytnout ve formě věcných příspěvků na provozní náklady společného podniku. Společné podniky by měly mít možnost určit opatření k usnadnění těchto příspěvků prostřednictvím svých pracovních programů, zejména snížením míry financování. Tato opatření by měla vycházet ze zvláštních potřeb společného podniku a souvisejících činností. V řádně odůvodněných případech by mělo být možné zavést dodatečné podmínky, které vyžadují účast člena společného podniku nebo jeho členských či přidružených subjektů zaměřující se na činnosti, v nichž mohou hrát partneři společného podniku z příslušných odvětví klíčovou roli, jako jsou rozsáhlé demonstrační projekty a stěžejní projekty blíže k trhu, a přispět více prostřednictvím nižší míry financování. Výkonný ředitel by měl sledovat míru účasti členů za účelem zmocnění správní rady k přijetí vhodných opatření zajišťujících rovnováhu mezi závazky partnerů a otevřeností. V řádně odůvodněných případech lze za způsobilé náklady v souladu s příslušným právním rámcem považovat kapitálové výdaje například na rozsáhlé demonstrační projekty nebo stěžejní projekty.

(22)

Mělo by být možné, aby v souladu s čl. 15 odst. 3 nařízení o programu Horizont Evropa byly příspěvky z programů spolufinancovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (7) (EFRR), Evropského sociálního fondu plus zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (8) (ESF+), Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 (9) (ENRAF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (10) (EZFRV) považovány za příspěvek zúčastněných států, které jsou členskými státy, do společných podniků za předpokladu, že jsou dodrženy nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (11) a nařízení pro jednotlivé fondy. Kromě toho by mělo být možné, aby příspěvky z Nástroje pro oživení a odolnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (12) (dále jen „nástroj“) byly považovány za příspěvek členských států, které jsou zúčastněnými státy, do společných podniků za předpokladu, že jsou dodržena ustanovení tohoto nástroje a závazky stanovené v národních plánech pro oživení a odolnost.

(23)

Podle zásady spravedlivého rozdělení příspěvků mezi členy společných podniků by finanční příspěvky na administrativní náklady společných podniků měly být mezi Unii a jiné členy než Unie rozděleny rovným dílem. Odchylky od této zásady by se měly uvážit pouze ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, například tehdy, pokud by velikost nebo členská struktura jiných členů společného podniku než Unie vedla k příspěvkům členského nebo přidruženého subjektu, zejména malých a středních podniků, na tak vysoké úrovni, že by to vážně ohrozilo jejich motivaci stát se či zůstat členským nebo přidruženým subjektem člena společného podniku. V těchto případech by měl minimální procentní podíl ročního finančního příspěvku na administrativní náklady společného podniku poskytovaného jinými členy než Unie činit 20 % celkových ročních administrativních nákladů a příspěvky malých a středních podniků by měly být podstatně nižší než příspěvky větších členských nebo přidružených subjektů. Jakmile by bylo z hlediska členství dosaženo kritického množství, jež umožňuje příspěvek vyšší než 20 % celkových ročních administrativních nákladů, měly by roční příspěvky členského nebo přidruženého subjektu zůstat zachovány nebo se zvýšit za účelem postupného navyšování podílu jiných členů než Unie na celkovém příspěvku na roční administrativní náklady společného podniku. Jiní členové společného podniku než Unie by měli usilovat o zvýšení počtu členských nebo přidružených subjektů, aby se jejich příspěvek zvýšil na 50 % administrativních nákladů společného podniku během jeho doby trvání.

(24)

Nařízení o programu Horizont Evropa vyžaduje, aby partneři prokázali svůj dlouhodobý závazek, mimo jiné prostřednictvím minimálního podílu veřejných nebo soukromých investic. Je proto nezbytné, aby Unie v tomto nařízení určila zakládající členy usazené v členských státech, zemích přidružených k programu Horizont Evropa nebo mezinárodních organizacích. Je-li to však nezbytné, mělo by být možné členskou základnu společných podniků po jejich zřízení rozšířit o přidružené členy vybrané na základě otevřených a transparentních řízení, a to zejména s ohledem na nový technologický vývoj nebo přidružení dalších zemí k programu Horizont Evropa.

(25)

Právní subjekty, které mají zájem podporovat cíle společného podniku ve specifických oblastech výzkumu, aniž by se staly členy, by měly mít rovněž možnost stát se přispívajícími partnery těchto společných podniků.

(26)

V souladu s čl. 16 odst. 5 nařízení o programu Horizont Evropa by při přidělování finančních příspěvků třetích zemí přidružených k programu Horizont Evropa měla být zohledněna míra účasti právních subjektů přidružených třetích zemí. Příspěvek Unie do společných podniků lze proto navýšit o příspěvky třetích zemí přidružených k programu Horizont Evropa, a to při zohlednění míry účasti těchto právních subjektů a za předpokladu, že celková částka, o kterou se příspěvek Unie navyšuje, je přinejmenším stejně vysoká jako příspěvek jiných členů než Unie nebo jejich členských či přidružených subjektů.

(27)

Zřízení společného podniku zajišťuje pro členy vzájemně prospěšné partnerství veřejného a soukromého sektoru, zejména podporou jistoty ohledně významných rozpočtových přídělů pro příslušná odvětví po dobu sedmi let. Být zakládajícím členem nebo přidruženým členem či jedním z jeho členských nebo přidružených subjektů umožňuje členům získat vliv, a to přímo nebo prostřednictvím zástupců odvětví, ve správní radě společného podniku. Správní rada je rozhodovacím orgánem společného podniku, který rozhoduje o dlouhodobém strategickém směřování partnerství a o jeho každoročních prioritách. Unie, v relevantních případech zúčastněné státy, zakládající členové a přidružení členové by proto měli mít možnost přispět ke stanovování programu a priorit společného podniku přijetím a případně úpravou strategického programu výzkumu a inovací, jakož i přijetím ročního pracovního programu, včetně obsahu výzev k podávání návrhů, použitelné míry financování u jednotlivých témat výzvy a souvisejících pravidel pro postupy podávání, hodnocení, výběru, zadávání a přezkumu.

(28)

Je vhodné, aby se jiní členové než Unie zavázali k provádění tohoto nařízení prostřednictvím písemného závazku, nebo společného písemného závazku, uvádějícími případně celkovou výši jejich příspěvků, aniž by byly ukládány podmínky upravující jejich přistoupení. Tyto písemné závazky by měly být právně závazné po celou dobu trvání společného podniku a společný podnik a Komise by je měly podrobně sledovat. Společné podniky by měly vytvořit právní a organizační prostředí, které členům umožňuje plnit jejich závazky, přičemž je současně zajištěna atraktivita pro všechny zúčastněné strany, trvalá otevřenost společných podniků a transparentnost během jejich provádění, zejména co se týká stanovování priorit a účasti ve výzvách k podávání návrhů.

(29)

Základem programu Horizont Evropa je další zjednodušení. V této souvislosti by měl pro partnery existovat zjednodušený mechanismus podávání zpráv, aby již nemuseli podávat zprávy o nezpůsobilých nákladech. Věcné příspěvky na provozní činnost by se měly započítávat pouze na základě způsobilých nákladů a měly by být vykazovány a auditovány v souladu s mechanismem, jenž se vztahuje na zvláštní grantovou dohodu. Zaúčtování na základě způsobilých nákladů umožňuje pouze automatický výpočet věcných příspěvků na provozní činnost prostřednictvím nástrojů IT programu Horizont Evropa, snižuje administrativní zátěž uloženou partnerům a zvyšuje účinnost mechanismu podávání zpráv o příspěvcích. Společný podnik by měl věcné příspěvky na provozní činnost podrobně sledovat a výkonný ředitel by měl vypracovávat a zveřejňovat pravidelné zprávy, aby se zjistilo, zda je pokrok při dosahování cílů týkajících se věcných příspěvků dostatečně uspokojivý. Správní rada by měla posoudit jak vynaložené úsilí, tak i výsledky členů přispívající k provozní činnosti, jakož i jiné faktory, jako je míra účasti malých a středních podniků a atraktivita společných podniků pro nové účastníky. V případě potřeby je nutno přijmout vhodná nápravná opatření s ohledem na zásady otevřenosti a transparentnosti.

(30)

Společné podniky by měly poskytovat jiným členům než Unie systematické příležitosti a pobídky ke spojování jejich výzkumných a inovačních činností s činnostmi společného podniku. Dodatečné činnosti by neměly obdržet finanční podporu ze strany společného podniku. Lze je však započítat jako věcné příspěvky členů k dodatečným činnostem, pokud přispívají k cílům společného podniku a přímo souvisejí s jeho činností, včetně nezpůsobilých nákladů na nepřímé akce financované společným podnikem, je-li to stanoveno v ročním plánu dodatečných činností. Tuto spojitost lze zjistit prostřednictvím využití výsledků nepřímých akcí financovaných společným podnikem nebo předchozími iniciativami nebo prokázáním významné přidané hodnoty pro Unii. Příslušné náklady osvědčuje nezávislý auditní subjekt jmenovaný dotčeným subjektem, na něhož se vztahuje metoda oceňování, kterou může společný podnik v případě nejistoty ověřit. Toto nařízení by mělo obsahovat specifičtější ustanovení týkající se rozsahu dodatečných činností každého společného podniku, je-li to nezbytné k dosažení požadovaného zaměření a dopadu. Správní rada společného podniku by měla dále rozhodnout o tom, zda je pro účely oceňování těchto příspěvků nutné použití zjednodušených metod, jako jsou jednorázové částky nebo jednotkové náklady, aby bylo dosaženo zjednodušení, nákladové efektivnosti a náležité ochrany důvěrných obchodních údajů.

(31)

Řízení společných podniků by mělo zajistit, aby byly jejich rozhodovací procesy vhodné pro vyrovnání se s rychle se měnícím socioekonomickým a technologickým prostředím a globálními výzvami. Společné podniky by měly odborné znalosti, doporučení a podporu všech příslušných zúčastněných stran využívat k účinnému plnění svých úkolů a zajištění synergií na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni. Společné podniky by proto měly být zmocněny k zřizování poradních orgánů s cílem poskytovat odborné poradenství a provádět jakékoli jiné úkoly poradní povahy, které jsou nezbytné k dosažení cílů společných podniků. Při zřizování poradních orgánů by měly společné podniky zajistit vyvážené zastoupení odborníků v rámci rozsahu činností společného podniku, včetně dodržení vyváženého zastoupení žen a mužů. Poradenství poskytované těmito orgány by mělo zahrnovat vědecká hlediska, jakož i hlediska vnitrostátních a regionálních orgánů a jiných zúčastněných stran společných podniků.

(32)

Společné podniky by měly zajistit, aby byly členské státy dostatečně informovány o činnostech společných podniků, mohly poskytovat včas informace o činnostech provedených v členských státech a měly možnost přispět k přípravným a rozhodovacím procesům. Tento dialog s členskými státy je obzvláště důležitý v souvislosti se synergiemi a potřebou zajistit soulad úsilí a činností na vnitrostátní a regionální úrovni, na úrovni Unie a na evropské úrovni pro vytvoření většího dopadu. Společné podniky bez přímého či nepřímého zapojení členských států jako členů nebo členských subjektů by měly zřídit skupinu zástupců států za účelem sladění činností společných podniků s politikami a opatřeními prováděnými na vnitrostátní a regionální úrovni.

(33)

Společné podniky by měly mít možnost zřídit poradní orgán s vědeckou poradní funkcí. Tento orgán nebo jeho členové by měli být s to poskytovat příslušnému společnému podniku nezávislé vědecké poradenství a podporu. Vědecké poradenství by se mělo týkat zejména ročních pracovních programů a dodatečných činností, jakož i v případě potřeby jakýchkoli jiných aspektů úkolů společných podniků.

(34)

Aby bylo zajištěno, že společné podniky si jsou vědomy stanovisek a názorů zúčastněných stran z celého hodnotového řetězce v příslušných oblastech, měly by mít možnost zřizovat příslušné poradní skupiny zúčastněných stran, které budou podle potřeby každého společného podniku konzultovány ohledně horizontálních záležitostí nebo konkrétních otázek. Tyto skupiny by měly být otevřeny zúčastněným stranám z veřejného a soukromého sektoru, včetně organizovaných zájmových skupin a mezinárodních zájmových skupin z členských států, přidružených zemí, nebo z ostatních zemí, které působí v oblasti fungování společného podniku.

(35)

Společné podniky by měly fungovat otevřeným a transparentním způsobem, přičemž by měly svým příslušným orgánům poskytovat pravidelně a včas všechny příslušné informace a propagovat své činnosti, včetně činností k informování širší veřejnosti a šíření výsledků. To zahrnuje včasné informace, na něž se vztahují pravidla zachování důvěrnosti a které jsou členěny podle jednotlivých zemí, o žádosti o grant či účasti na nepřímých akcích financovaných společným podnikem, o hodnocení výsledků jednotlivých výzev k podávání návrhů a provádění jednotlivých projektů, o synergiích s dalšími relevantními programy Unie a dalšími evropskými partnerstvími, o dodatečných činnostech, o skutečně poskytnutých finančních a věcných příspěvcích a o plnění rozpočtu společného podniku, jakož i o vazbě mezi cíli společného podniku a věcnými příspěvky na dodatečné činnosti.

(36)

Společné podniky by měly být implementovány s využitím struktury a pravidel, jež zvyšují účinnost a zajišťují zjednodušení. Za tímto účelem by společné podniky měly přijmout finanční pravidla zohledňující jejich potřeby v souladu s článkem 71 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (13).

(37)

Implementace společných podniků by se měla zakládat na kritériích pro institucionalizovaná evropská partnerství stanovených v nařízení o programu Horizont Evropa. Mělo by být podpořeno používáním elektronických prostředků spravovaných Komisí. Informace týkající se nepřímých akcí financovaných společnými podniky, včetně výsledků, jsou nezbytné za účelem vypracovávání, provádění, sledování a hodnocení politik nebo programů Unie. Společné podniky by proto měly zajistit, aby orgány, instituce a jiné subjekty Unie měly přístup ke všem informacím týkajícím se nepřímých akcí, které financují, včetně příspěvků a výsledků příjemců účastnících se nepřímých akcí. Tato přístupová práva by měla být omezena na nekomerční využití a využití mimo hospodářskou soutěž a měla by odpovídat platným pravidlům o zachování důvěrnosti. Zaměstnanci orgánů, institucí a jiných subjektů Unie by měli mít k těmto informacím přístup s výhradou náležitých norem bezpečnosti IT a bezpečnosti informací a v souladu se zásadami nezbytnosti a proporcionality.

(38)

Účast na nepřímých akcích financovaných společnými podniky v rámci programu Horizont Evropa by měla být v souladu s pravidly stanovenými v nařízení o programu Horizont Evropa. Společné podniky by měly zajistit jednotné používání těchto pravidel na základě příslušných opatření přijatých Komisí. Společné podniky by měly používat vzorovou grantovou dohodu vypracovanou Komisí. V souvislosti se lhůtou pro vznesení námitky proti převodu vlastnictví výsledků uvedenou v čl. 40 odst. 4 nařízení o programu Horizont Evropa by měla být zohledněna doba trvání inovačního cyklu v oblastech, jimiž se příslušné společné podniky zabývají.

(39)

Jedním z hlavních účelů společných podniků je posílit hospodářské kapacity Unie, a zejména její vedoucí postavení v oblasti vědy a technologií. Oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19 navíc vyzdvihuje potřebu investovat do klíčových technologií, jako jsou sítě 5G, umělá inteligence, cloud, kybernetická bezpečnost a zelené technologie, a zhodnocovat tyto technologie v Unii. Společné podniky by se měly podílet na podpoře otevřené vědy v souladu s články 14 a 39 nařízení o programu Horizont Evropa. V tomto ohledu budou hrát důležitou úlohu výsledky vytvořené všemi účastníky a všichni účastníci budou mít prospěch z financování Unií prostřednictvím výsledků dosažených v rámci projektu a přístupových práv k těmto výsledkům, a to i účastníci, kteří finanční prostředky Unie neobdrželi. Na ochranu zájmů Unie by se proto právo společných podniků vznést námitky proti převodu vlastnictví výsledků nebo udělení výhradní licence k výsledkům mělo vztahovat i na účastníky, kteří neobdrželi finanční prostředky Unie. Při výkonu tohoto práva na vznesení námitky a v souladu se zásadou proporcionality by společný podnik měl usilovat o dosažení spravedlivé rovnováhy mezi zájmy Unie a ochranou základních práv, co se týká výsledků účastníků, jež neobdrželi financování Unie, a zohlednit skutečnost, že tito účastníci neobdrželi finanční prostředky Unie na akci, v jejímž rámci se výsledků dosáhlo.

(40)

Finanční příspěvek Unie by měl být spravován v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s pravidly nepřímého řízení uvedenými v nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

(41)

V zájmu zjednodušení by měla být pro všechny strany snížena administrativní zátěž. Mělo by se předcházet zdvojování auditů a tvorbě dokumentace a předkládání zpráv v nepřiměřeném rozsahu. Audity příjemců finančních prostředků Unie podle tohoto nařízení by měly být prováděny v souladu s nařízením o programu Horizont Evropa a ostatními příslušnými finančními programy Unie.

(42)

Finanční zájmy Unie a dalších členů společných podniků by měly být během celého výdajového cyklu chráněny přiměřenými opatřeními zahrnujícími prevenci, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětné získání ztracených, nesprávně vyplacených či chybně použitých finančních prostředků a v příslušných případech správní a finanční sankce v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046. Vzhledem ke zvláštní povaze opatření prováděných některými společnými podniky, jež vyžadují postupné ukončování během několika let, by mělo být možné rozdělit víceleté rozpočtové závazky Komise a příslušného podniku na roční splátky. V tomto ohledu mohou být rozpočtové závazky společného podniku pro čisté letectví, společného podniku pro evropské železnice a společného podniku pro výzkum uspořádání letového provozu (ATM) jednotného evropského nebe 3 rozděleny na roční splátky. Do 31. prosince 2024 by kumulativní částka těchto rozpočtových závazků neměla překročit 50 % příslušného maximálního příspěvku Unie. Od 1. ledna 2025 by ročními splátkami nemělo být kryto nejméně 20 % kumulativního rozpočtu na zbývající roky.

(43)

S ohledem na zvláštní povahu a na současné postavení společných podniků by společné podniky i nadále měly podléhat oddělenému udělování absolutoria. Audit účetnictví a legality a správnosti uskutečněných operací by měl provádět Účetní dvůr.

(44)

Podle čl. 10 odst. 2 písm. c) nařízení o programu Horizont Evropa by společné podniky měly mít jednoznačnou koncepci životního cyklu. Pro náležitou ochranu finančních zájmů Unie by společné podniky měly být zřízeny na období končící dnem 31. prosince 2031, aby mohly plnit své povinnosti s ohledem na provádění grantu do doby dokončení posledních nepřímých akcí, které byly zahájeny. Společné podniky by měly být financovány z programů Unie podle víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Společné podniky by měly mít možnost v řádně odůvodněných případech souvisejících s dostupností zbývajícího rozpočtu vyplývajícího z víceletého finančního rámce na období 2021–2027 vyhlásit výzvy k předkládání návrhů do 31. prosince 2028.

(45)

V rámci priority Komise týkající se „Zelené dohody pro Evropu“ podporované sděleními Komise ze dne 11. října 2018„Udržitelné biohospodářství pro Evropu: posílení vazby mezi hospodářstvím, společností a životním prostředím“, ze dne 28. listopadu 2018„Čistá planeta pro všechny - Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky“, ze dne 11. března 2020„Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa“, ze dne 20. května 2020„Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 - Navrácení přírody do našeho života“, ze dne 20. května 2020„Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ a ze dne 17. října 2020„Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek: K životnímu prostředí bez toxických látek“ by se evropské odvětví založené na biotechnologiích, včetně malých a středních podniků, regionů a prvovýrobců, mělo stát klimaticky neutrálním, více oběhovým a udržitelnějším, přičemž by mělo být i nadále konkurenceschopné v celosvětovém měřítku. Silný a konkurenceschopný inovační ekosystém účinně využívající zdroje a založený na biotechnologiích může snížit závislost na neobnovitelných fosilních surovinách a nerostných surovinách a urychlit jejich nahrazování. Může vyvíjet obnovitelné bioprodukty, biomateriály, procesy a živiny z odpadů a biomasy prostřednictvím inovací založených na udržitelnosti a oběhovosti. Tento ekosystém může vytvářet hodnotu rovněž z místních vstupních materiálů, včetně odpadů, reziduí a vedlejších toků, k zajištění pracovních míst, hospodářského růstu a rozvoje v celé Unii, nejen v městských oblastech, nýbrž také ve venkovských a pobřežních oblastech, v nichž je biomasa produkována a které jsou často okrajovými regiony, jež mají jen ojediněle prospěch z průmyslového rozvoje.

(46)

Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích zřízený v rámci programu Horizont 2020 se zaměřil na udržitelné využívání zdrojů, zejména v odvětvích náročných na zdroje a s vysokým dopadem, jako je zemědělství, výroba textilu a stavebnictví, a to především se zaměřením na místní hospodářské subjekty, výrobce, závody a továrny. Jeho průběžné hodnocení zveřejněné v říjnu 2017 obsahovalo důkladný soubor 34 doporučení, která jsou zohledněna v návrhu společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství zřízeného tímto nařízením. Společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství nepředstavuje přímé pokračování společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích, nýbrž spíše program, který navazuje na úspěchy předchozí iniciativy a odstraňuje její nedostatky. V souladu s doporučeními by měl společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství zahrnovat širší spektrum zúčastněných stran, včetně prvovýroby (totiž zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví), jakož i poskytovatelů odpadů, reziduí a vedlejších toků, regionálních orgánů a investorů, aby se zabránilo selhání trhu a neudržitelným postupům založeným na biotechnologiích. K dosažení svých cílů by měl financovat pouze projekty, které splňují zásady oběhovosti, udržitelnosti a respektování mezí možností naší planety.

(47)

Společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství by měl zřídit skupiny pro zavádění, jež by měly sloužit jako poradní orgány a měly by se aktivně účastnit strategických diskusí, které vymezují program partnerství. Zásadní je zahrnout tyto poradní orgány do struktury řízení k zajištění širší účasti a vyšších soukromých investic do oběhového odvětví založeného na biotechnologiích. Skupiny pro zavádění by měly poskytovat podporu zejména na strategických zasedáních správní rady, na nichž se ke stálé správní radě připojí přední průmyslové podniky a zástupci zúčastněných stran společně se zástupci Komise na vysoké úrovni za účelem projednání a vytyčení strategického směřování partnerství.

(48)

Hlavním cílem společného podniku pro čisté letectví by mělo být přispění ke snížení ekologické stopy letectví urychlením vývoje klimaticky neutrálních leteckých technologií, aby mohly být co nejrychleji zavedeny, což významně přispěje k ambiciózním cílům týkajícím se snižování dopadů na životní prostředí stanoveným v Zelené dohodě pro Evropu a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (14) (dále jen „evropský právní rámec pro klima“), tj. snížení emisí o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovněmi v roce 1990 a dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 v souladu s Pařížskou dohodou přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (15). Tohoto cíle lze dosáhnout pouze urychlením a optimalizací výzkumných a inovačních procesů v leteckém průmyslu a zlepšením celosvětové konkurenceschopnosti leteckého průmyslu Unie. Společný podnik pro čisté letectví by měl také zajistit, aby bylo čisté letectví i nadále bezpečným, spolehlivým a účinným způsobem přepravy osob a zboží.

(49)

Společný podnik pro čisté letectví navazuje na zkušenosti získané ze společných podniků Clean Sky a Clean Sky 2. Nové evropské partnerství by mělo být ambicióznější a mělo by se zaměřit na vývoj průlomových demonstračních projektů. V souladu se zjištěními plynoucími z průběžného hodnocení společného podniku Clean Sky 2 by měla nová iniciativa zajistit, aby byl každý demonstrační projekt považován za důležitou součást rozvoje nových leteckých programů, aby vyvinuté technologie skutečně umožňovaly „co nejrychlejší zavedení“ jakožto klíčovou prioritu. Nový společný podnik by se proto měl zaměřit na větší zviditelnění svých jednotlivých cílů v oblasti využití a posílit kapacity společného podniku v oblasti sledování, řízení a podávání zpráv, aby se zohlednila složitost výzkumného a inovačního úsilí, jež je nezbytné k dosažení cílů evropského partnerství.

(50)

Společný podnik pro čisté letectví by měl vycházet ze silného vedoucího postavení evropského leteckého průmyslu a z rozmanité členské základny a spojovat široké spektrum zúčastněných stran a záměrů v celé Evropě. K určení nejslibnějších koncepcí a subjektů schopných je uskutečnit zveřejnila Komise výzvu k vyjádření záměrů a zájmu potenciálních členů. Správní rada by měla mít možnost vybrat na základě výsledků této výzvy i výzev budoucích přidružené členy, aby bylo zajištěno rychlé rozšíření členské základny.

(51)

Aby se maximalizoval a urychlil dopad výzkumných a inovačních činností prováděných společnými podniky pro čisté letectví a pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 v oblasti účinného snižování emisí a digitalizace leteckého průmyslu, měly by tyto společné podniky v rámci evropského partnerství usilovat o úzkou spolupráci s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) a zajistit včasnou výměnu poznatků o nových vyvinutých technologiích. Tato spolupráce bude mít zásadní význam pro rychlejší uvedení na trh usnadněním procesu certifikace výsledných produktů a služeb, jak vyžaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 (16).

(52)

Aby se maximalizovaly synergie mezi programy na úrovni Unie a na vnitrostátní a regionální úrovni, měli by členové skupiny zástupců států ve společném podniku pro čisté letectví přezkoumat možnosti poskytnutí finanční podpory na vnitrostátní úrovni pro vynikající návrhy, které nebyly společným podnikem pro čisté letectví vybrány pro financování kvůli nadměrnému počtu podaných návrhů.

(53)

Evropa čelí výzvě spojené s nutností hrát vedoucí úlohu při urychlování ekologické transformace nové generace letadel a internalizaci společenských nákladů na emise skleníkových plynů v obchodním modelu letecké dopravy a i nadále zajišťovat na světovém trhu „rovné podmínky“ pro evropské produkty. Společný podnik pro čisté letectví by proto měl podporovat evropské zástupce v mezinárodním normalizačním a mezinárodním legislativním úsilí.

(54)

Zájem o vodík se v posledních pěti letech výrazně změnil a všechny členské státy podepsaly a ratifikovaly Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu (Pařížskou dohodu), jíž bylo dosaženo na 21. konferenci smluvních stran (COP21). Komise představila Zelenou dohodu pro Evropu, jež má transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderním a konkurenceschopným hospodářstvím účinně využívajícím zdroje, které nejpozději v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů. K prioritním oblastem patří čistý vodík, palivové články, jiná alternativní paliva a ukládání energie. Vodík hraje přední úlohu ve sděleních Komise ze dne 8. července 2020 nazvaných „Vodíková strategii pro klimaticky neutrální Evropu“ a „Cesta ke klimaticky neutrálnímu hospodářství: Strategie EU pro integraci energetického systému“, jakož i s ohledem na zahájení činnosti Evropské aliance pro čistý vodík, která spojuje zúčastněné strany za účelem určení technologických potřeb, investičních příležitostí a regulačních překážek při budování ekosystému čistého vodíku v Unii, jenž přispívá ke snižování stávající závislosti na fosilních palivech a emisí skleníkových plynů v příslušných sektorech. Společný podnik pro čistý vodík může umožnit využití výsledků výzkumu a inovací prostřednictvím investičních rámců, jako je Evropská aliance pro čistý vodík a významné projekty společného evropského zájmu v oblasti vodíku.

(55)

Výzkumné a inovační činnosti zaměřené na využívání vodíku jsou podporovány od roku 2008, zejména prostřednictvím společných podniků pro palivové články a vodík, a sice společného podniku PČV a společného podniku PČV 2, na základě sedmého rámcového programu zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES (17) a programu Horizont 2020, jakož i tradičních projektů spolupráce zahrnujících všechny stupně/oblasti vodíkového hodnotového řetězce. Společný podnik pro čistý vodík by měl posílit a integrovat vědecké kapacity Unie k urychlení vývoje a zdokonalení pokročilých aplikací čistého vodíku připravených pro trh pro konečné využití v energetice, dopravě, stavebnictví a průmyslu. To bude možné pouze ve spojení s posílením konkurenceschopnosti hodnotového řetězce Unie pro čistý vodík, a zejména malých a středních podniků.

(56)

K dosažení vědeckých cílů společného podniku pro čistý vodík by měla mít všechna odvětví dotčená vodíkovou ekonomikou možnost zapojit se do přípravy a provádění strategického programu výzkumu a inovací tohoto společného podniku. Opatření přijatá společným podnikem pro čistý vodík by měla zohledňovat vývoj průlomových technologií představujících alternativu k hlavním technologiím. Zapojit by se měl veřejný sektor, zejména regionální a vnitrostátní orgány, které jsou odpovědné za stanovení politik a opatření v oblasti klimatu, jež souvisejí s tržními mechanismy, aby se odstranily mezery mezi vývojem technologií připravených pro trh a jejich využitím ve velkém měřítku.

(57)

Jelikož asociace Hydrogen Europe Research jakožto člen společného podniku pro čistý vodík zahrnuje výzkumnou komunitu, neměl by se zřizovat subjekt poskytující vědecké poradenství.

(58)

Jelikož vodík lze použít jako palivo, energetický nosič a při ukládání energie, je nezbytné, aby partnerství pro čistý vodík navázalo strukturovanou spolupráci s mnoha jinými evropskými partnerstvími, zejména s ohledem na konečné užití. Evropské partnerství pro čistý vodík by mělo spolupracovat zejména s evropskými partnerstvími pro silniční a vodní dopravu s nulovými emisemi, evropské železnice, čisté letectví, procesy pro planetu a čistou ocel. Za tímto účelem by měla být vytvořena struktura podřízená správní radě, aby byla zajištěna spolupráce a synergie těchto partnerství v oblasti vodíku. Společný podnik pro čistý vodík by měl být jediným partnerstvím zaměřeným na řešení technologií pro výrobu vodíku. Spolupráce s partnerstvími pro konečné využití by se měla soustředit zejména na demonstraci technologie a na společné stanovení specifikací.

(59)

Železnice přispívají k vytvoření jednotného evropského dopravního prostoru a představují základní prvek politiky Unie týkající se strategie dlouhodobého udržitelného rozvoje. Co se týká ekonomické velikosti, přímá hrubá přidaná hodnota evropského železničního odvětví činí 69 miliard EUR a nepřímá hodnota dosáhla 80 miliard EUR. V železničním odvětví je přímo zaměstnáno 1,3 milionu osob a více než jeden milion nepřímo.

(60)

Sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ zdůrazňuje, že odvětví spojená s udržitelnou a inteligentní mobilitou, jako je železniční průmysl, mají úkol, ale i potenciál být motorem digitální a ekologické transformace, podpořit konkurenceschopnost evropského průmyslu a zlepšit propojenost. Silniční, železniční, letecká a vodní doprava by proto do roku 2050 měla přispět k 90 % snížení emisí z dopravy. Přednostně by mělo dojít k přesunu podstatné části ve výši 75 % vnitrozemské nákladní dopravy, která je dnes přepravována po silnici, na železnici a vnitrozemské vodní cesty.

(61)

V roce 2014 byl zřízen společný podnik Shift2Rail za účelem řízení činnosti výzkumu, rozvoje a validace v rámci předchozí iniciativy Shift2Rail kombinací veřejného a soukromého financování, které poskytli jeho členové, a využíváním interních a externích technických zdrojů. Zavedl nové formy spolupráce, které byly v souladu s pravidly hospodářské soutěže, mezi zúčastněnými stranami z celého železničního hodnotového řetězce i z oblasti mimo tradiční železniční odvětví, a využil zkušenosti a odborné znalosti Agentury Evropské unie pro železnice v oblastech souvisejících s interoperabilitou a bezpečností.

(62)

Cílem společného podniku pro evropské železnice by mělo být zajištění vysokokapacitní integrované evropské železniční sítě odstraněním překážek interoperability a poskytnutím řešení pro plnou integraci zahrnujících řízení provozu, vozidla, infrastrukturu a služby, aby se dosáhlo rychlejšího využití a zavádění projektů a inovací. Při tom by se měl využít obrovský potenciál digitalizace a automatizace ke snížení nákladů na železniční dopravu, zvýšení kapacity a posílení její flexibility a spolehlivosti, přičemž základem by měla být spolehlivá referenční funkční systémová architektura sdílená odvětvím v koordinaci s Agenturou Evropské unie pro železnice.

(63)

Společný podnik pro evropské železnice by měl ve svém hlavním plánu stanovit své prioritní výzkumné a inovační činnosti a celkovou systémovou architekturu a harmonizovaný operativní přístup, včetně rozsáhlých demonstračních činností a stěžejních oblastí, což je nutné pro rychlejší pronikání integrovaných, interoperabilních a standardizovaných technologických inovací nezbytných pro podporu jednotného evropského železničního prostoru.

(64)

Železnice je složitý systém s velmi úzkými interakcemi mezi provozovateli infrastruktury, železničními podniky (provozovateli vlaků) a jejich příslušným vybavením (infrastruktura a kolejová vozidla). Bez společných specifikací a strategie pro celý železniční systém nejsou inovace možné. Systémový pilíř společného podniku pro evropské železnice, jenž shromažďuje vstupy od příslušných zúčastněných stran jak mimo společný podnik, tak v jeho rámci, by proto měl odvětví umožnit směřování k jednotné koncepci provozu a systémové architektuře, včetně vymezení služeb, funkčních bloků a rozhraní, jež tvoří základ operací železničního systému. Měl by poskytnout celkový rámec k zajištění toho, aby se výzkum zaměřil na požadavky zákazníků a provozní potřeby, které byly společně dohodnuty a jsou společně sdíleny. Výstup systémového pilíře by měl podpořit interoperabilitu celé železniční sítě, včetně hlavní a globální sítě TEN-T, i hlavní tratě a regionální tratě nezahrnuté do TEN-T. Model řízení a rozhodovací proces společného podniku pro evropské železnice by měl odrážet vedoucí úlohu Komise při sjednocování a integraci evropského železničního systému, zejména v oblasti rychlého a účinného zajištění jednotné koncepce provozu a systémové architektury, při současném zapojení soukromých partnerů do úkolů v oblasti poradenství a technické podpory.

(65)

Aby bylo zajištěno, že se výsledky výzkumu s nízkou úrovní technologické připravenosti účinně využijí na vyšších úrovních technologické připravenosti, a zejména společným podnikem pro evropské železnice, měla by tyto činnosti provádět programová kancelář společného podniku pro evropské železnice.

(66)

V případě potřeby by správní rada společného podniku pro evropské železnice měla mít k zajištění rychlé transformace a rozšíření členské základny možnost vybrat přidružené členy na základě výsledků výzvy k vyjádření zájmu, kterou zveřejní Komise.

(67)

V rámci priorit Komise týkajících se cílů udržitelného rozvoje stanovených Organizací spojených národů, zejména cíle udržitelného rozvoje č. 3, a sdělení Komise ze dne 9. března 2020 nazvaného „Na cestě ke komplexní strategii pro Afriku“ se Unie zavázala přispět k zajištění zdravého života a prosazování dobrých životních podmínek pro všechny, navázat ještě silnější partnerství mezi oběma kontinenty a podpořit rozvoj výzkumných a inovačních kapacit v Africe. Společný podnik pro partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP3) v oblasti globálního zdraví by se měl zabývat nedostatkem náležité diagnostiky, léčebných postupů a vakcín, mimo jiné i tzv. zdravotnických technologií, pro boj proti infekčním onemocněním, jako je HIV, malárie a tuberkulóza, avšak také proti jiným opomíjeným infekčním nemocem spojeným s chudobou, které se vyskytují v Africe, zejména v subsaharské Africe. Pandemie COVID-19 ukázala, že v důsledku většího propojení jednotlivých regionů světa, světového obchodu a cestovního ruchu se mohou infekční nemoci rychle šířit po celém světě. Vývoj zdravotnických technologií má proto zásadní význam pro omezení šíření infekčních onemocnění, jakož i pro boj s nimi, jakmile se rozšíří, v zájmu ochrany zdraví občanů v dotčených zemích i v Unii. K dosažení silnějšího vedoucího postavení v oblasti globálního zdraví, než tomu bylo u předchozí iniciativy EDCTP2, by se měla oblast působnosti partnerství rozšířit, tak aby zahrnovala reakci na nově vznikající hrozby infekčních onemocnění, rostoucí problémy spojené s antimikrobiální rezistencí a komorbiditou u nepřenosných onemocnění.

(68)

Boj proti infekčním onemocněním postihujícím subsaharskou Afriku prostřednictvím moderních technologických nástrojů vyžaduje zapojení široké škály aktérů a dlouhodobé závazky. Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví by měl zprostředkovat vytváření produktivních a udržitelných sítí a spolupráci sever-jih a jih-jih a navázat vztahy s mnoha organizacemi ze soukromého a veřejného sektoru k posílení projektové a institucionální spolupráce. Program by měl také pomoci navázat novou spolupráci sever-jih a jih-jih k provádění studií na více místech a ve více zemích v subsaharské Africe. Pravidelná mezinárodní konference, fórum Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP), by měla mimoto poskytnout platformu pro vědce a příslušné sítě z Evropy, Afriky a odjinud ke sdílení poznatků a nápadů a k navázání spolupráce.

(69)

Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví by měl navázat na zkušenosti získané během programů EDCTP a EDCTP2 a dosáhnout výsledků spojením investic Unie, členských států, přidružených zemí a afrických zemí, jichž by nemohly dosáhnout jednotlivé země nebo samotné rámcové programy Unie pro výzkum. Asociace EDCTP, která zastupuje státy účastnící se programu, by měla přispět svými dodatečnými činnostmi a k programu EDCTP3 a jeho provádění může přispět finančně. Měla by zajistit smysluplnou účast a zapojení subsaharských zemí do rozhodovacího procesu, což je nezbytné pro řešení zátěže spojené s onemocněními v subsaharských zemích. Společný podnik by měl zahrnovat další mezinárodní subjekty financující výzkum, jako jsou dobročinné organizace, farmaceutický průmysl a jiné třetí země, jež by měly přispět k partnerství jako přispívající partneři ad hoc. Ke zvýšení dopadu programu by společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví měl mít u konkrétních výzev možnost určit právní subjekty, které by se mohly zúčastnit nepřímých akcí. V pracovním programu by mělo být možné stanovit, že tyto právní subjekty nejsou způsobilé pro financování společným podnikem.

(70)

Jelikož společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví zahrnuje členské státy a přidružené země jako členy asociace EDCTP, neměla by se zřizovat skupina zástupců států.

(71)

Je nezbytné, aby výzkumné činnosti financované společným podnikem EDCTP3 v oblasti globálního zdraví nebo jinak zahrnuté v jeho pracovním programu byly zcela v souladu s Listinou základních práv Evropské unie, Evropskou úmluvou o lidských právech a jejími dodatkovými protokoly, etickými zásadami obsaženými v helsinské deklaraci Světové lékařské asociace z roku 2008, standardy správné klinické praxe přijatými Mezinárodní konferencí o harmonizaci technických požadavků na registrace humánních léčivých přípravků, příslušnými právními předpisy Unie a místními etickými požadavky zemí, v nichž mají být výzkumné činnosti prováděny. Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví by měl mimoto vyžadovat, aby inovace a zásahy vyvinuté na základě výsledků nepřímých akcí podpořených programem byly cenově dostupné a přístupné pro zranitelné skupiny obyvatel.

(72)

Aby společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví uspěl a motivoval k účasti v partnerství, mělo by být financování společným podnikem omezeno na právní subjekty usazené v členských státech nebo v přidružených zemích nebo usazené ve státech, které jsou členy asociace EDCTP, v souladu s nařízením o programu Horizont Evropa. Subjekty usazené v zemích subsaharské Afriky a jiných třetích zemích by přesto měly mít možnost účastnit se výzev, aniž by obdržely financování. Mělo by být také možné, aby subjekty usazené v jiných zemích, než jsou členové Asociace EDCTP3, byly způsobilé pro financování v rámci konkrétních témat výzvy nebo v případě výzvy zabývající se ohrožením veřejného zdraví, je-li to stanoveno v pracovním programu. Společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví by měl přijmout veškerá vhodná opatření, včetně smluvních, na ochranu finančních zájmů Unie. Mělo by se usilovat o uzavření dohod se třetími zeměmi v oblasti vědy a techniky. Před jejich uzavřením by v případě, že se subjekty usazené ve třetí zemi bez této dohody účastní nepřímé akce s financováním, měl společný podnik EDCTP3 v oblasti globálního zdraví uplatnit alternativní opatření na ochranu zájmů Unie; a sice finanční koordinátor akce by měl být usazen v členském státě nebo v přidružené zemi a výše předběžného financování, jakož i ustanovení grantové dohody týkající se odpovědnosti je nutno uzpůsobit tak, aby byla náležitě zohledněna finanční rizika.

(73)

V rámci priorit Komise týkajících se „hospodářství ve prospěch lidí“ a „Evropy připravené na digitální věk“ by se evropský průmysl, včetně malých a středních podniků, měl stát ekologičtějším, více oběhovým a digitálnějším, přičemž by měl zároveň zůstat konkurenceschopným v celosvětovém měřítku. Komise zdůraznila úlohu zdravotnických prostředků a digitálních technologií řešících nově vznikající výzvy a využívání služeb elektronického zdravotnictví k poskytování vysoce kvalitní zdravotní péče spolu s výzvou k zajištění dodávek cenově dostupných léčivých přípravků k uspokojení potřeb Unie za současné podpory inovativního evropského farmaceutického průmyslu, který zaujímá vedoucí postavení ve světě. Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví má přispět k posílení konkurenceschopnosti zdravotnického průmyslu Unie, základu znalostní ekonomiky Unie, k větší hospodářské činnosti při vývoji zdravotnických technologií, zejména integrovaných zdravotnických řešení, a tudíž sloužit jako nástroj k posílení vedoucího postavení v oblasti technologií a na podporu digitální transformace našich společností. Těchto politických priorit lze dosáhnout spojením klíčových účastníků: akademické obce, společností různých velikostí a konečných uživatelů zdravotnických inovací pod záštitou partnerství veřejného a soukromého sektoru při výzkumu a inovacích v oblasti zdraví. Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví by měl pomoci dosáhnout cílů „evropského plánu boje proti rakovině“ a „evropského akčního plánu ‚Jedno zdraví‘ proti antimikrobiální rezistenci“. Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví by měl být v souladu se sděleními Komise ze dne 10. března 2020 o nové průmyslové strategii pro Evropu, ze dne 10. března 2020 o strategii pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřenou na malé a střední podniky a ze dne 25. listopadu 2020 o farmaceutické strategii pro Evropu.

(74)

Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví navazuje na zkušenosti získané se společným podnikem iniciativy pro inovativní léčiva 2 (společný podnik IIL 2), a to i na práci, kterou tato předchozí iniciativa odvedla v rámci boje proti pandemii COVID-19. V souladu s doporučeními v rámci průběžného hodnocení společného podniku IIL 2 musí nástupnická iniciativa „umožnit aktivní spolupráci ostatních průmyslových odvětví s farmaceutickým průmyslem za účelem využití jejich odborných znalostí při vývoji nových zdravotnických intervencí“. Průmyslová odvětví proto musí zahrnovat biofarmaceutické odvětví, odvětví založené na biotechnologiích a odvětví zdravotnických technologií, včetně společností působících v digitální oblasti. Oblast působnosti společného podniku by měla zahrnovat prevenci, diagnostiku, léčbu a zvládání nemocí, přičemž společný podnik musí být zřízen s náležitým zohledněním vysoké zátěže pro pacienty nebo společnost způsobené závažností nemoci nebo počtem dotčených osob, jakož i vysokého ekonomického dopadu nemoci pro pacienty a systémy zdravotní péče. Financované akce musí reagovat na potřeby Unie v oblasti veřejného zdraví, podporovat vývoj budoucích zdravotnických inovací, které jsou bezpečné, zaměřené na člověka, účinné, nákladově efektivní a cenově dostupné pro pacienty i systémy zdravotní péče.

(75)

K zajištění co nejlepších příležitostí k vytváření nových vědeckých záměrů a úspěšných výzkumných a inovativních činností by klíčovými aktéry v rámci společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví měli být výzkumní pracovníci ze subjektů různého typu, veřejných i soukromých. Vstupní informace pro strategický návrh a činnosti společného podniku by měli zároveň poskytnout koneční uživatelé, jako jsou občané Unie, zdravotničtí pracovníci a poskytovatelé zdravotních služeb, aby bylo zajištěno, že se zabývá jejich potřebami. Unijní a vnitrostátní regulační orgány, subjekty posuzování zdravotnických technologií a zdravotní pojišťovny by také měly poskytnout včas vstupní informace pro činnosti partnerství, přičemž je současně zajištěno, že nedochází ke střetu zájmů, aby se zvýšila pravděpodobnost toho, že výsledky financovaných akcí splňují požadavky potřebné pro využití, a tudíž dosažení očekávaných dopadů. Veškeré tyto vstupy by měly pomoci výzkumné úsilí lépe zacílit na oblasti, v nichž existují neuspokojené potřeby.

(76)

Současné problémy a hrozby v oblasti zdraví jsou celosvětové. Společný podnik iniciativy pro inovativní zdravotnictví by proto měl být otevřený pro účast mezinárodní akademické obce, účastníků z příslušných odvětví a regulačních orgánů, k dosažení přínosů plynoucích z širšího přístupu k údajům a odborným znalostem, s cílem reagovat na nově se objevující zdravotní hrozby a dosáhnout potřebného společenského dopadu, zejména lepších výsledků v oblasti zdraví pro občany Unie. Většina činností partnerství by se měla současně uskutečnit v členských státech Unie a v zemích přidružených k programu Horizont Evropa.

(77)

Cíle partnerství by se měly zaměřit na předkonkurenční oblast, čímž se vytvoří bezpečný prostor pro účinnou spolupráci mezi společnostmi působícími v oblasti různých zdravotnických technologií. Aby se zohlednila integrující povaha společného podniku iniciativy pro inovativní zdravotnictví, přispělo k odstranění izolovanosti jednotlivých odvětví zdravotnického průmyslu a podpořila spolupráce průmyslu a akademické obce, měly by být projekty financované společným podnikem ve většině případů meziodvětvové.

(78)

Pojem „klíčové digitální technologie“ zahrnuje elektronické součásti a systémy, na nichž jsou založena všechna významná hospodářská odvětví. Komise vyzdvihla nutnost zvládnutí těchto technologií v Evropě, zejména v souvislosti s plněním evropských politických priorit, jako je vedoucí postavení v digitální oblasti. Význam této oblasti a výzvy, jimž zúčastněné strany v Unii čelí, vyžadují urychlené kroky, aby v evropských inovačních a hodnotových řetězcích nezůstaly slabé články. Na úrovni Unie by proto měl být zřízen mechanismus, jehož prostřednictvím členské státy, Unie a soukromý sektor spojí a soustředí poskytování podpory na výzkum a inovace v oblasti elektronických součástí a systémů.

(79)

Společný podnik pro klíčové digitální technologie by se měl soustředit na jasně vymezená témata, která by evropským průmyslovým odvětvím umožnila společně navrhovat, vyrábět a využívat nejinovativnější technologie v oblasti elektronických součástí a systémů. Strukturovaná a koordinovaná finanční podpora na evropské úrovni je nezbytná k tomu, aby si výzkumné týmy a evropská průmyslová odvětví dokázaly zachovat své stávající silné stránky a udržet se na špičce ve vysoce konkurenčním mezinárodním prostředí, a k odstranění mezery, pokud jde o technologie, jež jsou zásadní pro digitální transformaci v Evropě, přičemž je nutno zohledňovat základní hodnoty Unie, včetně soukromí a důvěry, bezpečnosti a ochrany. Pro vývoj nových technologií a rychlé uvedení inovací na trh je nezbytná spolupráce mezi zúčastněnými stranami ekosystému, které zastupují všechny segmenty hodnotových řetězců. Důležitá je také otevřenost a flexibilita pro zapojení příslušných zúčastněných stran, zejména malých a středních podniků, v nově vznikajících či sousedních oblastech technologie, případně v obou těchto kategoriích.

(80)

Společný podnik pro klíčové digitální technologie by měl spojovat finanční a technické prostředky, které jsou nezbytné pro zvládnutí stále rychlejšího tempa inovací v této oblasti, k vytvoření důležitých vedlejších účinků pro společnost a ke sdílení rizik sladěním strategií a investic ve společném evropském zájmu. Členy společného podniku pro klíčové digitální technologie by proto měly být Unie, členské státy a země přidružené k programu Horizont Evropa na dobrovolném základě a sdružení, jako jsou soukromí členové zastupující své členské subjekty. Účast členských států proto dále usnadní soudržné přizpůsobování vnitrostátním programům a strategiím, omezí překrývání a roztříštěnost úsilí a současně zajistí synergie mezi zúčastněnými stranami a činnostmi.

(81)

Při poskytování příspěvků zúčastněných států pro vnitrostátní účastníky nepřímých akcí by měl společný podnik pro klíčové digitální technologie zohlednit skutečnost, že zúčastněné státy musí dodržovat přísná vnitrostátní rozpočtová pravidla. Zúčastněné státy by v tomto ohledu měly před přijetím každého ročního pracovního programu přijmout orientační finanční závazky a měly by se společným podnikem uzavřít právně závazné dohody zavazující zúčastněné státy k platebním ujednáním týkajícím se jejich příspěvků na nepřímé akce po celou dobu trvání společného podniku. Tyto dohody by měly být uzavřeny v kontextu každoročního rozpočtového procesu a plánování společného podniku. Správní rada by měla rovněž schválit roční pracovní program, který bude tyto orientační závazky patřičně zohledňovat. Rada správních orgánů by měla vybrat návrhy. Teprve poté a v souladu s finančními pravidly společného podniku by schvalující osoba měla učinit rozpočtové a právní závazky k těmto nepřímým akcím.

(82)

Jako pokračování postupu zavedeného ve společném podniku ECSEL je nezbytná odchylka od článku 34 nařízení o programu Horizont Evropa, aby byly možné různé sazby financování podle typu účastníka, zejména malých a středních podniků a neziskových právních subjektů, a druhu činnosti, jež se použijí neměnně u všech příjemců ze všech zúčastněných států. To by mělo zajistit náležitou vyváženost účasti zúčastněných stran na akcích financovaných společným podnikem pro klíčové digitální technologie a podpořit větší zapojení malých a středních podniků, jak se doporučuje v průběžném hodnocení společného podniku ECSEL.

(83)

Jelikož společný podnik pro klíčové digitální technologie zahrnuje členské státy a přidružené země jako členy rady správních orgánů, neměla by se zřizovat skupina zástupců států.

(84)

Právní rámec Unie pro jednotné evropské nebe zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 (18) usiluje o reformu evropského systému uspořádání letového provozu (ATM) prostřednictvím institucionálních, provozních, technologických a regulačních opatření za účelem zvýšení jeho výkonnosti, pokud jde o kapacitu, bezpečnost, účinnost a dopad na životní prostředí.

(85)

Projekt pro výzkum a vývoj ATM jednotného evropského nebe (dále jen „projekt SESAR“) zřízený nařízením Rady (ES) č. 219/2007 (19) má ATM modernizovat a spojit technologické a provozní inovace na podporu jednotného evropského nebe. Usiluje o poskytnutí technologických řešení pro vysoce výkonné ATM do roku 2035 s cílem umožnit nepřetížené, ještě bezpečnější fungování odvětví letecké dopravy, které je šetrnější k životnímu prostředí a klimatu, a to v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a evropským právním rámcem pro klima. Projekt SESAR zahrnuje tři vzájemně související, probíhající a vyvíjející se kolaborativní procesy, které definují, vyvíjejí a zavádějí inovativní technologické systémy a provozní postupy, na nichž je založeno digitální evropské nebe, jak je stanoveno v evropském hlavním plánu ATM uvedeném v rozhodnutí Rady 2009/320/ES (20).

(86)

„Evropský hlavní plán ATM“ je plánovací nástroj pro modernizaci ATM v Evropě propojující výzkumné a inovační činnosti v oblasti ATM se scénáři pro činnosti zavádění k dosažení výkonnostních cílů jednotného evropského nebe.

(87)

Společný podnik SESAR byl zřízen s cílem řídit fáze definování a vývoje projektu SESAR, a to spojením veřejného a soukromého financování poskytnutého jeho členy a využíváním interních a externích technických zdrojů, jakož i za účelem provádění a v případě potřeby aktualizace evropského hlavního plánu ATM. Zavedl novou a účinnou formu spolupráce zúčastněných stran v odvětví, v němž je pokrok možný pouze tehdy, zavedou-li nová řešení všechny zúčastněné strany současně. Vzhledem k úspěšnému zavedení značky SESAR by měl nový společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 tuto značku používat i nadále.

(88)

Společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 by měl navázat na zkušenosti společného podniku SESAR a pokračovat v jeho úloze spočívající v koordinaci výzkumu ATM v Unii. Hlavním cílem společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 by mělo být posílení a další integrace výzkumných a inovačních kapacit v Evropě, což napomůže urychlení digitalizace odvětví a zajištění jeho větší odolnosti a škálovatelnosti s ohledem na výkyvy v dopravě. Prostřednictvím inovací by měl posílit konkurenceschopnost přepravy pilotovanými a bezpilotními letadly a služeb ATM na podporu hospodářského oživení a růstu. Měl by vyvíjet inovativní řešení a urychlit jejich uvedení na trh k vytvoření vzdušného prostoru jednotného evropského nebe jako nejúčinnějšího vzdušného prostoru šetrného k životnímu prostředí na světě.

(89)

Nový společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 by měl být schopen vyvíjet a validovat technické vstupy napomáhající Komisi při regulačních činnostech v oblasti ATM, například při přípravě veškeré technické dokumentace pro společné projekty prováděné podle nařízení Evropského parlamentu a Rady o provádění jednotného evropského nebe, provádění technických studií nebo při podpoře normalizačních činností. Měl by zajistit také správu evropského hlavního plánu ATM schváleného rozhodnutím 2009/320/ES, včetně jeho sledování, podávání zpráv a aktualizace. Komise by měla mít mimoto počet hlasů odpovídající podílu příspěvku Unie do rozpočtu, a to nejméně 25 % hlasů. Tato struktura zajistí, aby si Komise zachovala náležitou schopnost řídit z politického hlediska činnost společného podniku ve vztahu k těmto úkolům prostřednictvím posílených mechanismů dohledu stanovených pro tyto subjekty.

(90)

Účast ve společném podniku pro výzkum ATM jednotného evropského 3 nebe by měla být otevřená pro co nejširší možnou škálu a zastoupení zúčastněných stran ze všech členských států a zemí přidružených k programu Horizont Evropa, včetně malých a středních podniků, a to prostřednictvím různých forem účasti. Účast by měla zejména zajistit náležitou rovnováhu mezi výrobci vybavení pro pilotovaná i bezpilotní letadla, uživateli vzdušného prostoru, poskytovateli letových navigačních služeb, letišti, vojskem a profesními sdruženími zaměstnanců a měla by nabízet příležitosti malým a středním podnikům, akademické obci a výzkumným organizacím. K určení nejslibnějších koncepcí a subjektů schopných je uskutečnit zveřejnila Komise výzvu k vyjádření zájmu potenciálních členů. Správní rada by měla mít možnost vybrat na základě výsledků této výzvy přidružené členy, aby bylo zajištěno rychlé rozšíření členské základny.

(91)

Letové poplatky hradí zcela uživatelé vzdušného prostoru, kteří přispívají nepřímo k úsilí v oblasti výzkumu a vývoje financovanému hlavními zúčastněnými stranami ATM, jako jsou poskytovatelé letových navigačních služeb nebo výrobní odvětví, které vyrábí a vybavuje letadla používaná uživateli vzdušného prostoru. Uživatelé vzdušného prostoru by proto měli být zastoupeni ve správní radě společného podniku pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3.

(92)

Aby bylo zajištěno, že výsledky předběžného výzkumu ATM (na nízkých úrovních technologické připravenosti) jsou účinně využívány na vyšších úrovních technologické připravenosti, a zejména společným podnikem pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3, měla by tyto činnosti řídit programová kancelář společného podniku.

(93)

Eurocontrol má vhodnou infrastrukturu a potřebné administrativní, IT, komunikační a logistické podpůrné služby. Společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 by měl využívat tuto infrastrukturu a služby organizace Eurocontrol. V tomto ohledu je možné potenciálně dosáhnout určitých synergií sdílením administrativních zdrojů s ostatními společnými podniky prostřednictvím společného podpůrného útvaru. Z tohoto důvodu by se měl společný podnik pro výzkum ATM jednotného evropského nebe 3 vyjmout z ujednání o administrativní podpoře stanovených tímto nařízením.

(94)

V návaznosti na předchozí sdružení byla za účelem vytvoření široké účastnické základny k zajištění cílů partnerství pro inteligentní sítě a služby zřízena Asociace pro inteligentní sítě a odvětví služeb 6G. Ačkoli se jedná o nové odvětvové sdružení, které bude mít v prvních letech po svém založení podle očekávání pouze omezený počet členských a přidružených subjektů, má za cíl zapojit nové členy z řad zúčastněných stran, které působí v hodnotovém řetězci inteligentních sítí a služeb. Vzhledem k očekávané skromné velikosti a dopadu na malé a střední podniky, které jsou jejími členskými subjekty, není únosné, aby asociace přispívala 50 % na administrativní náklady společného podniku pro inteligentní sítě a služby po celou dobu jeho trvání, zejména v prvních letech po založení. Navíc krize v důsledku pandemie COVID-19 a jejích dopadů na hospodářství způsobuje problémy evropským hospodářským subjektům také v oblasti informačních a komunikačních technologií. Mělo by se proto zajistit, aby soukromí partneři společného podniku mohli plnit své závazky, přičemž by podmínky měly být i nadále atraktivní a vybízet nové partnery ke vstupu do asociace. Minimální procentní podíl ročního finančního příspěvku na administrativní náklady od jiných členů než Unie by proto měl představovat 20 % celkových ročních administrativních nákladů. Zejména malé a střední podniky, které jsou členskými subjekty, by měly mít možnost přispívat méně než větší podniky. Jiní členové společného podniku než Unie by měli usilovat o zvýšení počtu členských nebo přidružených subjektů, aby se jejich příspěvek zvýšil na 50 % administrativních nákladů společného podniku během jeho doby trvání.

(95)

V rámci priorit Komise na období 2019–2024 stanovených ve sdělení s názvem „Evropa připravená na digitální věk“, „Hospodářství ve prospěch lidí“ a politických cílů stanovených v jejím sdělení „Formování digitální budoucnosti Evropy“ musí Evropa rozvíjet kritické digitální infrastruktury založené na sítích 5G a rozvíjet své technologické kapacity směrem k sítím 6G s časovým horizontem do roku 2030. V této souvislosti zdůraznila Komise strategický význam evropského partnerství pro inteligentní sítě a služby k zajištění bezpečných služeb pro spotřebitele a podniky založených na konektivitě. Těchto priorit lze dosáhnout spojením klíčových hráčů, tj. průmyslu, akademické obce a správních orgánů, pod záštitou evropského partnerství, jež navazuje na výsledky předchozí iniciativy partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti 5G, která úspěšně vyvinula technologii 5G a příslušné normy.

(96)

Společný podnik pro inteligentní sítě a služby se má zabývat politickými záležitostmi v oblasti digitální infrastruktury, má podporovat zavádění infrastruktury 5G v rámci programu Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 (21) a rozšířit technologickou oblast výzkumu a inovací na sítě 6G. V úzké spolupráci s členskými státy by měl posílit reakci na politické a sociální potřeby Unie, pokud jde o energetickou účinnost sítí, kybernetickou bezpečnost, vedoucí postavení v oblasti technologií, soukromí a etiku, a rozšíří oblast výzkumu a inovací ze sítí na poskytování cloudových služeb, jakož i na součásti a zařízení umožňující služby pro občany a široké spektrum hospodářských odvětví, jako je zdravotnictví, doprava, výroba a média.

(97)

Cíli veřejné politiky týkajícími se inteligentních sítí a služeb se nemůže zabývat výhradně průmysl a Komise. Jejich řešení z hlediska komplexity a koordinace vyžaduje zejména strategickou účast členských států ve struktuře řízení. Správní rada by proto měla co nejvíce zohledňovat stanoviska skupiny zástupců států, zejména s ohledem na strategické pokyny týkající se pracovních programů a rozhodnutí o financování.

(98)

Pokročilá infrastruktura 5G bude základem pro vývoj ekosystémů pro digitální a ekologickou transformaci a v dalším kroku pro schopnost Evropy přijmout technologii 6G. Program Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií, jakož i program Digitální Evropa zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (22) a Program InvestEU zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (23) nabízejí příležitosti pro rozvoj digitálních ekosystémů založených na sítích 5G a později 6G. Vzhledem k širokému spektru veřejných a soukromých zúčastněných stran zapojených do projektů zavádění je nezbytné koordinovat vypracování strategického programu, příspěvek k plánování, jakož i informace zúčastněných stran a jejich zapojení do těchto programů. Jako strategický základ pro tyto úkoly by měl společný podnik pro inteligentní sítě a služby koordinovat vypracovávání strategických programů zavádění pro příslušné oblasti použití, jako jsou systémy 5G kolem silnic a železnic. Tyto programy by měly mimo jiné podpořit stanovení plánů zavádění, hlavních možností modelů spolupráce a jiných strategických otázek.

(99)

V čl. 20 odst. 3 nařízení o programu Horizont Evropa je stanoveno, že ve vhodných případech Komise nebo financující subjekt provede bezpečnostní kontrolu návrhů vyvolávajících bezpečnostní otázky.

(100)

Podle závěrů Rady ze dne 3. prosince 2019 a doporučení ze dne 26. března 2019 o kybernetické bezpečnosti sítí 5G pro společnou činnost na úrovni Unie zveřejnila skupina členských států pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací v lednu 2020 soubor opatření EU ke zmírnění rizik v souvislosti s kybernetickou bezpečností sítí 5G (dále jen „soubor opatření“). Tento soubor opatření obsahuje řadu strategických a technických opatření a rovněž podpůrné činnosti ke zmírnění hlavních rizik v oblasti kybernetické bezpečnosti sítí 5G, jak byla určena ve zprávě o koordinovaném posouzení rizik EU, a poskytnutí vodítka při výběru opatření, jež by měla být v plánech na zmírnění rizik na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie upřednostněna. Sdělení Komise ze dne 29. ledna 2020 o implementaci souboru opatření EU potvrzuje všechna opatření a pokyny obsažené v uvedeném souboru opatření a zdůrazňuje potřebu restrikcí, včetně nezbytného vyloučení, pokud jde o dodavatele považované za vysoce rizikové na základě faktorů uvedených v koordinovaném posouzení rizik Unie, jakož i opatření, která mají zabránit závislosti na těchto dodavatelích. Určuje rovněž soubor zvláštních opatření Komise, která mají zajistit zejména to, aby byla účast v programech financování Unie v příslušných technologických oblastech podmíněna splněním bezpečnostních požadavků, a sice dalším začleňováním a plným využíváním podmínek souvisejících s bezpečností. Provádění tohoto nařízení by proto mělo zavést vhodná ustanovení k zohlednění bezpečnostních opatření prostřednictvím činností financovaných společným podnikem pro inteligentní sítě a služby a na základě jeho doporučení jinými financujícími subjekty, které provádějí jiné programy Unie v oblasti inteligentních sítí a služeb.

(101)

Společné podniky v rámci programu Horizont 2020 byly založeny na období do 31. prosince 2024. Společné podniky by měly poskytovat další podporu pro příslušné výzkumné programy provedením zbývajících akcí, které byly zahájeny nebo které pokračují podle nařízení Rady (ES) č. 219/2007, (EU) č. 557/2014 (24), (EU) č. 558/2014 (25), (EU) č. 559/2014 (26), (EU) č. 560/2014 (27), (EU) č. 561/2014 (28) a (EU) č. 642/2014 (29) a v souladu s těmito nařízeními až do jejich ukončení. V zájmu právní jistoty a jasnosti by proto tato nařízení měla být zrušena.

(102)

Unie by měla jednat pouze tehdy, existuje-li prokazatelná výhoda plynoucí z větší účinnosti opatření na úrovni Unie než opatření přijatých na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni. Společné podniky se zaměřují na oblasti, v nichž existuje prokazatelná přidaná hodnota jednání na úrovni Unie z důvodu množství, rychlosti a rozsahu úsilí potřebného k tomu, aby Unie splnila své dlouhodobé cíle stanovené ve Smlouvě o fungování EU a naplnila své strategické politické priority a závazky. Navrhované společné podniky by mimoto měly být považovány za podniky, které doplňují a posilují činnosti na vnitrostátní a nižší než vnitrostátní úrovni v téže oblasti.

(103)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu zamezení zbytečnému zdvojení, zachování kritického množství a zajištění optimálního využití veřejných finančních prostředků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(104)

Aby byla zajištěna kontinuita poskytování podpory v příslušných oblastech politiky, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve, a to dnem vyhlášení,