(1)

Dohoda mezi Evropským společenstvím a Mauritánskou islámskou republikou (dále jen „Mauritánie“) o partnerství v odvětví rybolovu, schválená nařízením Rady (ES) č. 1801/2006 (1), se prozatímně provádí ode dne 8. srpna 2008. Její protokol, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle dohody a který se prozatímně provádí od téhož dne, byl několikrát nahrazen.

(2)

Platnost stávajícího protokolu končí dne 15. listopadu 2021.

(3)

Dne 8. července 2019 přijala Rada rozhodnutí, kterým zmocnila Komisi k zahájení jednání s Mauritánií za účelem uzavření nové dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a nového protokolu provádějícího tuto dohodu.

(4)

V období od září 2019 do července 2021 proběhlo s Mauritánií osm kol jednání. Tato jednání byla dokončena a Dohoda o partnerství mezi Evropskou unií a Mauritánskou islámskou republikou o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu (dále jen „dohoda o partnerství“) a její prováděcí protokol (dále jen „protokol“) byly parafovány dne 28. července 2021.

(5)

V souladu s rozhodnutím Rady ST 12392/21 (2) byly dohoda o partnerství a prováděcí protokol podepsány dne 15. listopadu 2021.

(6)

Rybolovná práva stanovená v protokolu by měla být rozdělena mezi členské státy po celou dobu provádění protokolu.

(7)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost co nejdříve vzhledem k hospodářskému významu rybolovných činností Unie v mauritánských rybolovných oblastech a vzhledem k potřebě zabránit přerušení těchto činností, nebo případně toto období alespoň co nejvíce omezit.

(8)

Protokol bude prováděn prozatímně ode dne podpisu, aby plavidla Unie mohla pokračovat v rybolovných činnostech. Toto nařízení by se tudíž mělo použít od téhož dne,

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2014 (2) stanoví podrobnosti o způsobu provádění povinnosti vykládky pro některé druhy rybolovu v Severním moři v období 2021–2023 na základě společného doporučení předloženého Belgií, Dánskem, Německem, Francií, Nizozemskem a Švédskem (dále jen „Scheveningenská skupina“).

(2)

Podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2014 jsou některé výjimky z povinnosti vykládky prozatímně použitelné do 31. prosince 2021. V těchto případech by členské státy, které mají přímý zájem na řízení rybolovu, měly co nejdříve předložit, nejpozději do 1. května 2021, doplňující vědecké podklady podporující tuto výjimku. Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství („STECF“) by měl podklady předložit do 31. července 2021.

(3)

Scheveningenská skupina po konzultaci s poradním sborem pro Severní moře a poradním sborem pro pelagický rybolov předložila Komisi dne 30. dubna 2021 společné doporučení, v němž požádala o zachování některých výjimek z povinnosti vykládky po roce 2021 a poskytla další vědecké informace. Revidované znění společného prohlášení předložila Scheveningenská skupina dne 26. července 2021.

(4)

Výbor VTHVR (3) přezkoumal společné doporučení v květnu 2021. Komise návrh aktu v přenesené pravomoci předložila expertní skupině složené ze zástupců členských států, a to dne 16. července 2021 na setkání, jehož se coby pozorovatel účastnil Evropský parlament.

(5)

Ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. c) bodu ii) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2014 zahrnuje výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro platýse evropského odloveného pomocí vlečných sítí pro lov při dně (OTB, PTB) o velikosti ok 90 až 119 mm a vybavených určitými dílci ve vodách Unie divize 3a Mezinárodní rady pro průzkum moří („ICES“). Scheveningenská skupina požádala o rozšíření výjimky tak, aby bylo možné používat dílec se čtvercovými oky o velikosti nejméně 120 mm u vlečných sítí v subdivizi ICES Kattegat od 1. října do 31. prosince každého roku. Výbor VTHVR poznamenal (4), že další vědecké informace poskytnuté Dánskem potvrzují, že přežití výmětů platýse velkého bude podobné nebo lepší v případě větších velikostí ok, včetně dílců SELTRA a dílců se čtvercovými oky o velikosti 120 mm, ve srovnání s velikostí ok 80–99 mm povolenou pro rybolov pomocí vlečných sítí s rozpěrnými deskami. Výjimka by proto měla být rozšířena tak, aby zahrnovala dílec se čtvercovými oky o velikosti nejméně 120 mm u vlečných sítí v subdivizi Kattegat.

(6)

Ustanovení čl. 11 odst. 11 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2014 obsahuje výjimku de minimis pro tresku bezvousou pod minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů, která byla odlovena plavidly používajícími vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla o velikosti ok 80 až 119 mm v podoblasti ICES 4. Scheveningenská skupina požádala o prodloužení výjimky do 31. prosince 2023 a předložila nové vědecké informace. Výbor VTHVR tyto podklady posoudil a dospěl k závěru (5), že společné doporučení se do značné míry zabývá otázkami, které sám uvedl ve svých předchozích posouzeních. Zejména odhadované náklady na vykládku nežádoucích úlovků jsou značné a vyžadovaly by značné navýšení pracovní síly na palubě. Výbor VTHVR rovněž uznal problémy spojené se zlepšením selektivity při tomto rybolovu. Výjimka by proto měla být zachována do 31. prosince 2023.

(7)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na plánování období rybolovu rybářských plavidel Unie a související hospodářské činnosti, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení. Mělo by se použít ode dne 1. ledna 2022,

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2015 (2) upřesňuje způsob provádění povinnosti vykládky pro určité druhy rybolovu druhů žijících při dně v západních vodách na období 2021–2023 na základě dvou společných doporučení předložených Belgií, Španělskem, Francií, Nizozemskem a Portugalskem (dále jen „členské státy jihozápadních vod“) a Belgií, Irskem, Španělskem, Francií a Nizozemskem (dále jen „členské státy severozápadních vod“).

(2)

Podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2015 jsou některé výjimky z povinnosti vykládky prozatímně použitelné do 31. prosince 2021. V těchto případech by členské státy, které mají přímý zájem na řízení rybolovu, měly co nejdříve, a to nejpozději do 1. května 2021, předložit dodatečné vědecké informace podporující dotčenou výjimku. Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (dále jen „VTHVR“) by měl poskytnuté informace posoudit do 31. července 2021.

(3)

Členské státy severozápadních vod předložily dne 30. dubna 2021 – po konzultaci s poradním sborem pro severozápadní vody a poradním sborem pro pelagický rybolov – Komisi společné doporučení, v němž požadovaly změnu plánu výmětů pro rybolov některých druhů v severozápadních vodách.

(4)

Členské státy jihozápadních vod předložily dne 30. dubna 2021 – po konzultaci s poradním sborem pro jihozápadní vody a poradním sborem pro pelagický rybolov – Komisi společné doporučení, v němž požadovaly změnu plánu výmětů pro rybolov některých druhů v jihozápadních vodách.

(5)

Výbor VTHVR (3) tato společná doporučení přezkoumal v květnu 2021. Komise předložila návrhy aktů v přenesené pravomoci expertní skupině složené ze zástupců členských států, a to dne 16. července 2021 na schůzce, jíž se coby pozorovatel účastnil Evropský parlament.

(6)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2015 stanovilo rozsah výjimek použitelných v severozápadních vodách (podoblastech Mezinárodní rady pro průzkum moří (dále jen „ICES“) 5 – vyjma divize 5a a v případě divize 5b pouze v unijních vodách –, 6 a 7). Totéž nařízení stanovilo rozsah výjimek použitelných v jihozápadních vodách (podoblastech ICES 8, 9 a 10 (vody v okolí Azor)) a v oblastech Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (dále jen „CECAF“) 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.0 (vody v okolí Madeiry a Kanárských ostrovů). V zájmu právní jasnosti by se použití těchto opatření mělo výslovně vztahovat na unijní vody v těchto oblastech. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2015 by proto mělo být změněno.

(7)

Členské státy severozápadních vod požádaly o novou výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro platýse evropského odloveného pomocí nevodů (SSC) v divizích ICES 7b až 7k. Členské státy severozápadních vod předložily nové vědecké důkazy, aby prokázaly vysokou míru přežití výmětů platýse evropského odloveného při tomto rybolovu. Tyto důkazy byly předloženy výboru VTHVR, který dospěl k závěru (4), že údaje o míře přežití jsou spolehlivé a odhadovaná míra přežití při tomto rybolovu je značná. Výjimka by proto měla být do nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2015 zahrnuta.

(8)

Ustanovení čl. 10 odst. 4 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2015 udělilo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro rejnoka dvouskvrnného odloveného pomocí vlečných sítí pro lov při dně v podoblasti ICES 8 do 31. prosince 2021. Členské státy jihozápadních vod požádaly, aby výjimka byla prodloužena do 31. prosince 2023. Výbor VTHVR přezkoumal vědecké důkazy předložené členskými státy jihozápadních vod a dospěl k závěru, že podle posledních studií jsou míry přežití nízké, ale vykazují vysokou míru variability. V roce 2021 jsou nicméně plánovány další výzkumné studie, v jejichž rámci bude zkoumání životaschopnosti na palubě kombinováno se sledováním v zajetí. Výjimka by proto měla být prodloužena do roku 2022, aby byl poskytnut dostatek času na dokončení uvedených studií. Členské státy musí výsledky těchto studií předložit výboru VTHVR nejpozději do 1. května 2022.

(9)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 písm. f) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2015 udělilo výjimku de minimis pro drsnatcovité odlovené plavidly, která používají vlečné sítě pro lov při dně v divizích ICES 7b až 7c a 7f až 7k. Členské státy severozápadních vod požádaly o upřesnění, že výpočet výjimky by měl vycházet z úlovků všech lovných zařízení. Výbor VTHVR dospěl k závěru (5), že přestože je tento požadavek spojen s důsledky z hlediska povoleného potenciálního objemu výmětů de minimis, předpokládaný objem výmětů je při 0,5% výjimce de minimis malý, bez ohledu na to, zda vychází z odlovu všemi lovnými zařízeními nebo pouze z odlovu vlečnými sítěmi pro lov při dně. Výjimka by se kromě toho měla vztahovat pouze na kódy lovných zařízení příslušných vlečných sítí pro lov při dně, uvedené v příloze XI prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011. Výjimka by proto měla být za těchto podmínek udělena do 31. prosince 2022. Členské státy musí předložit údaje o úlovcích požadované výborem VTHVR nejpozději do 1. května 2022.

(10)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2015 udělilo výjimku de minimis pro tresku bezvousou odlovenou plavidly používajícími vlečné sítě pro lov při dně a nevody, pelagické vlečné sítě a vlečné sítě vlečené za pomoci výložníků po boku lodi v divizích ICES 7b až 7k. Tato výjimka byla udělena pouze do prosince 2021, vzhledem k celkovému stavu populací tresky bezvousé v podoblastech ICES 7b až 7k. Členské státy severozápadních vod požádaly, aby tato výjimka byla prodloužena. Výbor VTHVR přezkoumal vědecké důkazy předložené členskými státy severozápadních vod a došel k závěru (6), že míry výmětů jsou poměrně nízké a selektivita se zlepšila díky nápravným opatřením zavedeným v Keltském moři (7). V Keltském moři je však treska bezvousá populací úzce spojenou s odlovem tresky obecné a je přísně sledována. Výjimka by proto měla být prodloužena do 31. prosince 2022 a členské státy musí předložit údaje o úlovcích požadované výborem VTHVR nejpozději do 1. května 2022.

(11)

Ustanovení čl. 14 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2015 udělilo výjimku de minimis pro tresku bezvousou odlovenou plavidly používajícími pelagické vlečné sítě, vlečné sítě vlečené za pomoci výložníků po bocích lodi, vlečné sítě pro lov při dně a nevody v podoblasti ICES 8. V seznamu lovných zařízení však byla opomenuta lovná zařízení odpovídající pelagickým vlečným sítím (OTM, PTM a TM). Členské státy jihozápadních vod požádaly, aby Komise toto opomenutí napravila. Tato výjimka by proto měla být změněna.

(12)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/2015 by proto mělo být odpovídajícím způsobem opraveno a změněno.

(13)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na plánování období rybolovu rybářských plavidel Unie a související hospodářské činnosti, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení. Mělo by se použít ode dne 1. ledna 2022,

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/86 (2) stanoví plán výmětů pro rybolov některých druhů žijících při dně ve Středozemním moři použitelný od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2019, a to na základě tří společných doporučení předložených Komisi v roce 2016 několika členskými státy, které mají přímý zájem na řízení rybolovu ve Středozemním moři (Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Malta a Slovinsko). Z uvedených tří společných doporučení se jedno týkalo západní části Středozemního moře, jedno Jaderského moře a jedno jihovýchodní části Středozemního moře.

(2)

Aby se zamezilo nepřiměřeným nákladům při manipulaci s nežádoucími úlovky, stanovilo nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/86 výjimku de minimis, která se vztahuje na druhy žijící při dně. Toto nařízení pozbyde platnosti dne 31. prosince 2021.

(3)

Chorvatsko, Itálie a Slovinsko (dále jen „skupina na vysoké úrovni Adriatica“) a Řecko, Itálie, Kypr a Malta (dále jen „skupina na vysoké úrovni Sudestmed“) mají přímý zájem na řízení rybolovu v Jaderském moři a v jihovýchodní části Středozemního moře. Ve dnech 7. a 14. května 2021 předložily skupina na vysoké úrovni Adriatica a skupina na vysoké úrovni Sudestmed vědecké důkazy s cílem požádat o prodloužení výjimky de minimis stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/86.

(4)

Výjimky de minimis pro malé pelagické druhy v druzích rybolovu zaměřených na tyto druhy stanoví nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/161 (3). Naopak výjimky de minimis pro vedlejší úlovky malých pelagických druhů provedené při rybolovu při dně by měly být zahrnuty do tohoto nařízení, jak požadují vědecké důkazy předložené skupinami na vysoké úrovni.

(5)

Vědecké důkazy byly vyhodnoceny Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) mezi 17. a 21. květnem 2021 (4). Ve dnech 13. a 21. července 2021 předložily skupiny na vysoké úrovni Adriatica a Sudestmed aktualizované vědecké důkazy, které byly v souladu s vědeckým doporučením výboru VTHVR.

(6)

Komise konstatuje, že v Jaderském moři a v jihovýchodní části Středozemního moře jsou druhy loveny současně, a to ve velmi proměnlivých množstvích, což ztěžuje uplatňování přístupu zaměřeného na jedinou populaci. Tyto druhy navíc loví malá rybářská plavidla a vykládají je na mnoha různých místech vykládky geograficky rozložených podél pobřeží, což způsobuje nepřiměřené náklady při manipulaci s nežádoucími úlovky.

(7)

Výbor VTHVR konstatoval, že kombinovaný přístup de minimis zahrnutý do předložených vědeckých důkazů se vztahuje na širokou skupinu druhů se širokou škálou míry výmětů, ale má za to, že toto široké pokrytí je vzhledem ke složitosti rybolovu v Jaderském moři a jihovýchodní části Středozemního moře validním přístupem. Dále měl výbor VTHVR za to, že jednotlivé výjimky de minimis vztahující se na jednotlivé druhy by vedly k mnoha samostatným výjimkám, které by bylo stejně náročné monitorovat.

(8)

Skupina na vysoké úrovni Adriatica poskytla aktualizované vědecké důkazy o nepřiměřených nákladech při manipulaci s nežádoucími úlovky. Přestože výbor VTHVR konstatoval, že jsou k dispozici odhady zvýšení nákladů, zdůraznil, že je obtížné posoudit, na jaké úrovni jsou náklady nepřiměřené. Výbor VTHVR konstatoval, že poskytnuté informace o nepřiměřených nákladech by mohly být dále doplněny a že by mělo být provedeno hodnocení dopadů výjimky. Výbor VTHVR dále poznamenal, že by mělo být upřednostněno snižování úrovně nežádoucích úlovků prostřednictvím používání selektivních zařízení nebo chráněných mořských oblastí. Komise vítá závazek skupiny na vysoké úrovni Adriatica pokračovat v práci na selektivitě a prostorových omezeních rybolovu jakožto na prioritě pro dosažení snížení množství nežádoucích úlovků. Komise se domnívá, že by výjimka měla být rozšířena o navrhované procentní hodnoty.

(9)

Aktualizované vědecké důkazy pro Jaderské moře navrhují prodloužit výjimku de minimis pro sardel obecnou (Engraulis encrasicolus), sardinku obecnou (Sardina pilchardus), makrelu (Scomber spp.) a kranase (Trachurus spp.) pro rok 2022 až na 5 % celkových ročních vedlejších úlovků těchto druhů provedených plavidly používajícími vlečné sítě pro lov při dně (OTB, OTT, PTB, TBN, TBS, TB, OT, PT, TX). Výbor VTHVR měl za to, že míra výmětů je pro tento druh rybolovu velmi významná, ale že projekty selektivity stále probíhají. Komise se domnívá, že by výjimka měla být prodloužena o jeden rok a rozšířena o navrhované procentní hodnoty. Skupina na vysoké úrovni Adriatica by měla do 1. května 2022 předložit dodatečné údaje na základě probíhajících studií a hodnocení dopadu výjimky.

(10)

Skupina na vysoké úrovni Sudestmed poskytla aktualizované vědecké důkazy o nepřiměřených nákladech při manipulaci s nežádoucími úlovky. Přestože výbor VTHVR konstatoval, že jsou k dispozici odhady zvýšení nákladů, zdůraznil, že je obtížné posoudit, na jaké úrovni jsou náklady nepřiměřené. Výbor VTHVR konstatoval, že poskytnuté informace o nepřiměřených nákladech by mohly být dále doplněny a že by mělo být provedeno hodnocení dopadů výjimky. Výbor VTHVR dále poznamenal, že by mělo být upřednostněno snižování úrovně nežádoucích úlovků prostřednictvím používání selektivních zařízení nebo chráněných mořských oblastí. Komise vítá závazek skupiny na vysoké úrovni Sudestmed pokračovat v práci na selektivitě a prostorových omezeních rybolovu jakožto na prioritě pro dosažení snížení množství nežádoucích úlovků. Komise se domnívá, že by výjimka měla být rozšířena o navrhované procentní hodnoty.

(11)

Vzhledem k vysokému počtu různých druhů ulovených současně v rámci rybolovných operací při dně pomocí háčků, šňůr, tenatových sítí a třístěnných tenatových sítí v jihovýchodní části Středozemního moře navrhla skupina na vysoké úrovni Sudestmed odlišnou metodu de minimis pro některé druhy, které jsou loveny častěji, a to nižší prahovou hodnotu de minimis, než když jsou loveny méně často. Vzhledem k tomu, že to odráží realitu smíšeného rybolovu v jihovýchodní části Středozemního moře, se Komise domnívá, že by výjimka měla být udělena s navrhovanými procentními hodnotami.

(12)

Aktualizované vědecké důkazy poskytnuté pro jihovýchodní část Středozemního moře navrhují prodloužit výjimku de minimis pro sardel obecnou (Engraulis encrasicolus), sardinku obecnou (Sardina pilchardus), makrelu (Scomber spp.) a kranase (Trachurus spp.) pro rok 2022 až na 5 % celkových ročních vedlejších úlovků těchto druhů provedených plavidly používajícími vlečné sítě pro lov při dně (OTB, OTT, PTB, TBN, TBS, TB, OT, PT, TX). Výbor VTHVR měl za to, že míra výmětů je pro tento druh rybolovu velmi významná, ale že projekty selektivity probíhají. Komise se domnívá, že by výjimka měla být prodloužena o jeden rok a rozšířena o navrhované procentní hodnoty. Skupina na vysoké úrovni Sudestmed by měla do 1. května 2022 předložit dodatečné údaje na základě probíhajících studií a hodnocení dopadu výjimky.

(13)

Členské státy se ve svých aktualizovaných vědeckých důkazech opětovně zavázaly zvýšit selektivitu rybolovných zařízení v souladu s výsledky stávajících výzkumných programů s cílem snížit nežádoucí úlovky, a zejména úlovky pod minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů.

(14)

Dále se členské státy ve svých aktualizovaných vědeckých důkazech zavázaly identifikovat další oblasti zákazu rybolovu, aby se snížila úmrtnost nedospělých jedinců.

(15)

Požadovaná opatření jsou v souladu s čl. 15 odst. 4 písm. c).

(16)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na plánování období rybolovu plavidel Unie a související hospodářské činnosti, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po svém vyhlášení. Pro účely právní jistoty by se toto nařízení mělo použít ode dne 1. ledna 2022,

(1)

Cílem nařízení (EU) č. 1380/2013 je postupně odstranit výměty z veškerého rybolovu v Unii zavedením povinnosti vykládky úlovků.

(2)

Pokud jde o Černé moře, článek 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 stanoví povinnost vykládky pro všechny úlovky druhů podléhající omezení odlovu. Podle čl. 15 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1380/2013 se povinnost vykládky vztahuje na druhy charakteristické pro daný rybolov nejpozději od 1. ledna 2017. Jedním z těchto druhů je pakambala velká.

(3)

Dne 20. října 2016 přijala Komise nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/87 (2), kterým se stanoví plán výmětů pro rybolov pakambaly velké v Černém moři, jímž byla udělena výjimka na základě míry přežití pro odlovy pakambaly velké odlovené ukotvenými tenatovými sítěmi. Nařízení bylo použitelné ode dne 1. ledna 2017 do dne 31. prosince 2019.

(4)

Bulharsko a Rumunsko mají přímý zájem na řízení rybolovu při využívání populací pakambaly velké v Černém moři. Dne 12. února 2021 uvedené členské státy předložily Komisi společné doporučení požadující obnovení plánu výmětů a výjimky na základě míry přežití pro pakambalu velkou odlovenou ukotvenými tenatovými sítěmi v Černém moři. Dne 15. července 2021 uvedené členské státy předložily aktualizované společné doporučení. Pokud jde o vysokou míru přežití tohoto druhu, byl získán vědecký příspěvek od příslušných vědeckých subjektů.

(5)

Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (3) (VTHVR) posoudil předložené aktualizované společné doporučení a konstatoval, že předané informace je třeba zlepšit. Komise uznává existenci vědeckých studií (4) prokazujících vysokou míru přežití pakambaly velké odlovené plavidly ze zemí mimo EU, která používají tenatové sítě v Černém moři. Vzhledem k tomu, že se studie týkají stejných mořských oblastí, druhů a zařízení jako ty, které jsou zahrnuty do výjimky požadované Bulharskem a Rumunskem, Komise se domnívá, že by tato studie měla být pro účely výjimky zohledněna.

(6)

Na základě vědeckých podkladů a posouzení VTHVR by výjimka na základě míry přežití povolená podle čl. 15 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 1380/2013 měla být do tohoto nařízení zahrnuta na dobu jednoho roku.

(7)

Do 1. května 2022 by dotčené členské státy měly předložit doplňující údaje o odhadech přežití týkajících se rybolovu pakambaly velké ukotvenými tenatovými sítěmi.

(8)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na hospodářské činnosti související s rybářskou sezónou plavidel Unie a na její plánování, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost ihned po svém vyhlášení. V souladu se společným doporučením a s ohledem na časový rámec stanovený v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 by se toto nařízení mělo použít ode dne 1. ledna 2022,

(1)

Nařízení (EU) 2019/1022 stanoví víceletý plán výmětů pro rybolov druhů žijících při dně v západní části Středozemního moře. Článek 14 uvedeného nařízení svěřuje Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se nařízení doplní upřesněním podrobností ohledně povinnosti vykládky pro všechny populace druhů v západním Středozemním moři, na něž se vztahuje povinnost vykládky, a pro náhodné úlovky pelagických druhů v rámci rybolovu populací v souladu s uvedeným ustanovením.

(2)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/86 (2) stanovilo plán výmětů pro rybolov některých druhů žijících při dně ve Středozemním moři použitelný od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2019, a to na základě tří společných doporučení předložených Komisi v roce 2016 několika členskými státy, které mají přímý zájem na řízení rybolovu ve Středozemním moři (Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Malta a Slovinsko). Z uvedených tří společných doporučení se jedno týkalo západní části Středozemního moře, jedno Jaderského moře a jedno jihovýchodní části Středozemního moře.

(3)

Dne 7. května 2021 předložily Španělsko, Francie a Itálie (dále jen „skupina na vysoké úrovni Pescamed“) Komisi po konzultacích v rámci poradního sboru pro Středozemní moře (MEDAC) společné doporučení navrhující prodloužení některých výjimek z povinnosti vykládky pro rybolov druhů žijících při dně v západním Středozemním moři.

(4)

Toto společné doporučení bylo vyhodnoceno Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (dále jen „VTHVR“) mezi 17. a 21. květnem 2021 (3).

(5)

Dne 21. července 2021 předložila skupina na vysoké úrovni Pescamed aktualizované společné doporučení, které bylo v souladu s hodnocením výboru VTHVR.

(6)

Podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (4) posoudila Komise společné doporučení s ohledem na hodnocení výboru VTHVR, aby se ujistila, že je v souladu s příslušnými opatřeními pro zachování zdrojů, včetně povinnosti vykládky.

(7)

Komise konstatuje, že v západní části Středozemního moře jsou druhy loveny současně, a to ve velmi proměnlivých množstvích, což ztěžuje uplatňování přístupu zaměřeného na jedinou populaci. Tyto druhy navíc loví malá rybářská plavidla a vykládají je na mnoha různých místech vykládky geograficky rozložených podél pobřeží, což způsobuje nepřiměřené náklady při manipulaci s nežádoucími úlovky.

(8)

V aktualizovaném společném doporučení se navrhuje prodloužit výjimku na základě míry přežití stanovenou v čl. 15 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 1380/2013 pro mlže, konkrétně hřebenatky svatojakubské (Pecten jacobeus), tapesky (Venerupis spp.) a zaděnky (Venus spp.) ulovené mechanizovanými drapáky (HMD), na rok 2022. Výbor VTHVR připomněl členským státům dvě stávající studie, které mají být dokončeny za účelem dalšího posouzení míry přežití hřebenatek svatojakubských, tapesek a zaděnek. Jelikož důkazy o mírách přežití těchto druhů nejsou přesvědčivé, má Komise za to, že výjimka z důvodu přežití by měla být v tomto nařízení obsažena po dobu jednoho roku, dokud nebudou předloženy příslušné údaje o přežití. Příslušné členské státy by měly do 1. května 2022 Komisi předložit relevantní informace o přežití pro tyto tři druhy, aby výbor VTHVR mohl plně posoudit odůvodnění výjimky a aby ji Komise mohla přezkoumat.

(9)

V aktualizovaném společném doporučení se navrhuje prodloužit výjimku na základě míry přežití stanovenou pro humra severského (Nephrops norvegicus) uloveného vlečnými sítěmi pro lov při dně (OTB, OTT, PTB, TBN, TBS, TB, OT, PT, TX) na roky 2022, 2023 a 2024. Výbor VTHVR byl toho názoru, že existují vědecké důkazy prokazující velmi nízkou míru přežití tohoto druhu v západním Středozemním moři a v jiných regionech v průběhu července a srpna. Vzhledem k tomu, že po zbytek roku jsou míry přežití vysoké, a s ohledem na charakteristiky lovného zařízení, rybolovných postupů a ekosystému má Komise za to, že výjimka na základě míry přežití by proto měla být prodloužena o tři roky, s výjimkou měsíců července a srpna každého roku.

(10)

V aktualizovaném společném doporučení se navrhuje prodloužit výjimku na základě míry přežití stanovenou pro humra severského (Nephrops norvegicus) uloveného pomocí vrší a pastí (FPO, FIX) na roky 2022, 2023 a 2024. Výbor VTHVR byl toho názoru, že specifické informace, které by podporovaly tuto výjimku, byly omezeny. Vzhledem k tomu, že tento rybolov je poměrně selektivní, má však Komise za to, že by výjimka měla být prodloužena o tři roky.

(11)

V aktualizovaném společném doporučení se navrhuje prodloužit výjimku na základě míry přežití stanovenou pro růžichu šedou (Pagellus bogaraveo) ulovenou pomocí háčků a šňůr (LHP, LHM, LLS, LLD, LL, LTL, LX) na roky 2022 a 2023. Výbor VTHVR měl za to, že byly poskytnuty důkazy na podporu této výjimky, ale měly by být provedeny další vědecké studie za účelem přímého sledování přežití výmětů. Komise se domnívá, že by výjimka měla být prodloužena o dva roky.

(12)

V aktualizovaném společném doporučení se navrhuje prodloužit výjimku na základě míry přežití stanovenou pro humra evropského (Homarus gammarus) a langustovité (Palinuridae) ulovené pomocí sítí (GNS, GN, GND, GNC, GTN, GTR, GEN) a vrší a pastí (FPO, FIX) na roky 2022 a 2023. Výbor VTHVR měl za to, že byly poskytnuty důkazy na podporu toho, že dopad výjimky na základě míry přežití je pravděpodobně nízký, ale měly by být provedeny další vědecké studie za účelem přímého sledování míry přežití výmětů. Komise se domnívá, že by výjimka měla být prodloužena o dva roky.

(13)

Společné doporučení poskytlo aktualizované vědecké důkazy o nepřiměřených nákladech při manipulaci s nežádoucími úlovky. Přestože výbor VTHVR konstatoval, že jsou k dispozici odhady zvýšení nákladů, zdůraznil, že je obtížné posoudit, na jaké úrovni jsou náklady nepřiměřené. Výbor VTHVR konstatoval, že poskytnuté informace o nepřiměřených nákladech by mohly být dále doplněny a že by mělo být provedeno hodnocení dopadů výjimky. Výbor VTHVR dále poznamenal, že by mělo být upřednostněno snižování úrovně nežádoucích úlovků prostřednictvím používání selektivních zařízení nebo chráněných mořských oblastí. Komise vítá závazek skupiny na vysoké úrovni Pescamed pokračovat v práci na selektivitě a prostorových omezeních rybolovu jakožto na prioritě pro dosažení snížení množství nežádoucích úlovků. Výbor VTHVR konstatoval, že kombinovaný přístup de minimis se vztahuje na širokou skupinu druhů se širokou škálou míry výmětů, ale má za to, že toto široké pokrytí je vzhledem ke složitosti rybolovu v západní části Středozemního moře validním přístupem. Dále měl výbor VTHVR za to, že jednotlivé výjimky de minimis vztahující se na jednotlivé druhy by vedly k mnoha samostatným výjimkám, které by bylo stejně náročné monitorovat. Komise se domnívá, že by výjimka měla být rozšířena o navrhované procentní hodnoty.

(14)

Členské státy se ve svém společném doporučení opětovně zavázaly zvýšit selektivitu rybolovných zařízení v souladu s výsledky stávajících výzkumných programů s cílem snížit nežádoucí úlovky, a zejména úlovky pod minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů.

(15)

Dále se členské státy ve svém společném rozhodnutí rovněž zavázaly identifikovat další oblasti zákazu rybolovu, aby se snížila úmrtnost nedospělých jedinců, existují-li důkazy o vysoké koncentraci nedospělých ryb. Opatření navržená aktualizovanými společnými doporučeními jsou v souladu s čl. 15 odst. 4, čl. 15 odst. 5 písm. b) a c) a čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(16)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na plánování období rybolovu plavidel Unie a související hospodářské činnosti, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po svém vyhlášení. Mělo by se použít ode dne 1. ledna 2022,

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (3) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin.

(2)

Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovoz některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu.

(3)

Nařízení (ES) č. 1484/95 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat uvedené opatření co nejdříve poté, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení,

(1)

V části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (2) jsou uvedeny účinné látky považované za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009.

(2)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/52 (3) byla prodloužena doba platnosti schválení účinných látek dimoxystrobin, mekoprop-P, metiram, oxamyl a pyraklostrobin do 31. ledna 2022 a doba platnosti schválení účinných látek benfluralin, fluazinam, flutolanil a mepikvat do 28. února 2022.

(3)

V souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 844/2012 (4), které bylo zrušeno prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/1740 (5), byly předloženy žádosti o obnovení schválení uvedených látek. V souladu s čl. 17 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/1740 však nadále platí postup pro obnovení schválení uvedených účinných látek stanovený v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 844/2012.

(4)

Vzhledem k tomu, že se posouzení uvedených účinných látek zdrželo z důvodů, které žadatelé nemohli ovlivnit, uplyne doba platnosti schválení uvedených účinných látek pravděpodobně před přijetím rozhodnutí o obnovení jejich schválení. Je proto nezbytné dobu platnosti jejich schválení prodloužit.

(5)

Kromě toho je pro účinné látky fluazinam, flutolanil, mekoprop-P, mepikvat, metiram a pyraklostrobin vyžadováno prodloužení doby platnosti schválení, aby tak byl poskytnut čas nezbytný pro provedení posouzení v souvislosti s vlastnostmi těchto látek vyvolávajícími narušení činnosti endokrinního systému v souladu s postupem stanoveným v článcích 13 a 14 prováděcího nařízení (EU) č. 844/2012.

(6)

Pokud jde o případy, kdy má Komise přijmout nařízení, kterým se stanoví, že schválení některé z účinných látek uvedených v příloze tohoto nařízení se neobnovuje, protože nejsou splněna kritéria pro schválení, má Komise stanovit konec doby platnosti na stejné datum jako před tímto nařízením nebo na datum vstupu v platnost nařízení, kterým se stanoví, že schválení dané účinné látky se neobnovuje, podle toho, které datum je pozdější. Pokud jde o případy, kdy má Komise přijmout nařízení, kterým se stanoví, že schválení některé z účinných látek uvedených v příloze tohoto nařízení se obnovuje, pokusí se Komise v závislosti na okolnostech stanovit co nejbližší možné datum použitelnosti.

(7)

Prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Položka 17 v příloze VI prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 (2) zakazuje dovážet do Unie hlízy druhů Solanum L. a jejich hybridů, vyjma těch, které uvádějí položky 15 a 16 uvedeného nařízení, včetně hlíz Solanum tuberosum L. (dále jen „specifikovaná rostlina“) pocházejících z některých třetích zemí.

(2)

Uvedený zákaz se nevztahuje na evropské třetí země a konkrétní oblasti uvedené v příloze VI položce 17 čtvrtém sloupci písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2019/2072, pokud jsou uznané jako prosté organismu Clavibacter sepedonicus (Spieckermann et Kotthoff) Nouioui et al. (dále jen „specifikovaný škodlivý organismus“), který způsobuje bakteriální kroužkovitost bramboru, nebo pokud jsou jejich právní předpisy uznané jako rovnocenné pravidlům Unie týkajícím se ochrany před uvedeným škodlivým organismem.

(3)

Z informací poskytnutých Černou Horou, které souvisejí s každoročními průzkumy provedenými v letech 2010 až 2020, a z informací shromážděných během auditu Komise týkajícího se odvětví brambor, který se uskutečnil v uvedené zemi v listopadu 2019, vyplývá, že specifikovaný škodlivý organismus se v Černé Hoře nevyskytuje. Uvedená země vypracovala v reakci na doporučení závěrečné zprávy o auditu uspokojivý akční plán, pokud jde o zlepšení rostlinolékařských kontrol v odvětví brambor. Je proto vhodné uznat Černou Horu za prostou organismu Clavibacter sepedonicus (Spieckermann et Kotthoff) Nouioui et al. a povolit dovoz konzumních brambor z Černé Hory do Unie, jelikož uvedená země se považuje za prostou tohoto specifikovaného škodlivého organismu.

(4)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/219/EU (3) a (EU) 2015/1199 (4) uznala Srbsko, resp. Bosnu a Hercegovinu za prosté specifikovaného škodlivého organismu.

(5)

Vzhledem k tomu, že na základě výsledků příslušných průzkumů a auditů se situace v Bosně a Hercegovině a Srbsku od přijetí uvedených prováděcích rozhodnutí nezměnila, považují se uvedené třetí země stále za prosté specifikovaného škodlivého organismu a měl by být povolen dovoz konzumních brambor vyprodukovaných na jejich území do Unie.

(6)

Aby se zajistilo, že Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko a Spojené království zůstanou prosté specifikovaného škodlivého organismu, měly by mít uvedené třetí země povinnost předložit Komisi do 30. dubna každého roku výsledky průzkumů z předchozího roku, které potvrzují, že specifikovaný škodlivý organismus se na jejich území nevyskytuje, jelikož tím se zajistí nejvhodnější časové období pro odpovídající sběr a předkládání těchto výsledků.

(7)

Položka 17, čtvrtý sloupec, písm. b) a c) v příloze VI prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny tak, aby se týkaly rovněž Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Srbska a Spojeného království.

(8)

Z důvodu právní jasnosti by prováděcí rozhodnutí 2012/219/EU a (EU) 2015/1199 měla být zrušena.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 474/2006 (2) vytváří seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii.

(2)

Podle čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 2111/2005 sdělily některé členské státy a Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) Komisi informace, které jsou podstatné pro aktualizaci uvedeného seznamu. Podstatné informace poskytly i třetí země a mezinárodní organizace. Na základě těchto poskytnutých informací by měl být seznam aktualizován.

(3)

Komise informovala všechny dotčené letecké dopravce buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů odpovědných za regulační dohled nad nimi o podstatných skutečnostech a úvahách, které budou základem pro rozhodnutí o uložení zákazu provozování letecké dopravy v Unii těmto dopravcům nebo o změně podmínek zákazu provozování letecké dopravy, který byl uložen jednomu leteckému dopravci uvedenému na seznamu v příloze A nebo B nařízení (ES) č. 474/2006.

(4)

Komise poskytla dotčeným leteckým dopravcům možnost nahlédnout do veškeré relevantní dokumentace, předložit písemné připomínky a přednést ústně své stanovisko Komisi a výboru zřízenému článkem 15 nařízení (ES) č. 2111/2005 (dále jen „Výbor EU pro leteckou bezpečnost“).

(5)

Komise předala Výboru EU pro leteckou bezpečnost informace o probíhajících společných konzultacích podle nařízení (ES) č. 2111/2005 a nařízení Komise (ES) č. 473/2006 (3) s příslušnými orgány a leteckými dopravci z Arménie, Komor, Iráku, Kazachstánu, Libye, Mexika, Moldavska, Pákistánu, Ruska a Jižního Súdánu. Komise Výbor EU pro leteckou bezpečnost informovala také o situaci v oblasti letecké bezpečnosti v Kongu (Brazzaville), Rovníkové Guineji, Madagaskaru, Súdánu a Surinamu.

(6)

Agentura informovala Komisi a Výbor EU pro leteckou bezpečnost o technických posouzeních provedených pro účely počátečního hodnocení a o průběžném sledování oprávnění provozovatelů ze třetích zemí vydaných podle nařízení Komise (EU) č. 452/2014 (4).

(7)

Agentura Komisi a Výbor EU pro leteckou bezpečnost informovala rovněž o výsledcích analýzy prohlídek na odbavovací ploše provedených v rámci programu posuzování bezpečnosti zahraničních letadel (dále jen „program SAFA“) v souladu s nařízením Komise (EU) č. 965/2012 (5).

(8)

Agentura dále Komisi a Výbor EU pro leteckou bezpečnost informovala o projektech technické pomoci prováděných ve třetích zemích, jichž se týká zákaz provozování letecké dopravy podle nařízení (ES) č. 474/2006. Agentura a Francie rovněž poskytly informace o plánech a žádostech o další technickou pomoc a spolupráci za účelem zlepšení správní a technické způsobilosti úřadů pro civilní letectví ve třetích zemích s cílem pomoci jim vyřešit nedodržování platných mezinárodních norem v oblasti bezpečnosti civilního letectví. Členské státy byly vyzvány, aby se k těmto žádostem vyjádřily na bilaterální úrovni v koordinaci s Komisí a agenturou. Komise v této souvislosti zopakovala, že ke zlepšování bezpečnosti letectví na celém světě je užitečné mezinárodní letecké komunitě předávat – zejména prostřednictvím nástroje Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) nazvaného „Partnerství pro pomoc při provádění bezpečnosti letectví“ – informace o technické pomoci poskytované Unií a členskými státy třetím zemím.

(9)

Eurocontrol poskytl Komisi a Výboru EU pro leteckou bezpečnost informace o aktuálním stavu varovné funkce programu SAFA a provozovatelů ze třetích zemí včetně statistických údajů, pokud jde o výstražné zprávy týkající se leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy.

(10)

Na základě analýzy provedené agenturou v souvislosti s informacemi, které vyplynuly z prohlídek na odbavovací ploše provedených u letadel leteckých dopravců z Unie a ze standardizačních kontrol provedených agenturou, jež byly rovněž doplněny o informace vyplývající ze specifických kontrol a auditů provedených vnitrostátními leteckými úřady, přijalo několik členských států a agentura coby příslušný orgán určitá nápravná a donucovací opatření a informovalo o nich Komisi a Výbor EU pro leteckou bezpečnost.

(11)

Členské státy a agentura coby příslušný orgán zopakovaly, že jsou připraveny náležitě jednat, pokud by z podstatných bezpečnostních informací vyplývalo, že v důsledku nedodržení příslušných bezpečnostních norem ze strany leteckých dopravců Unie hrozí bezprostřední bezpečnostní rizika.

(12)

V červnu 2020 byli letečtí dopravci z Arménie zařazeni do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/736 (6).

(13)

Dne 3. listopadu 2021 se uskutečnila technická schůzka Komise, agentury, členských států a arménského Výboru pro civilní letectví (dále jen „výbor CAC“), během níž výbor CAC poskytl aktuální informace o opatřeních přijatých od technické schůzky, jež se konala dne 15. dubna 2021 k řešení zjištěných bezpečnostních nedostatků. Výbor CAC poskytl přehled o nejnovějším vývoji v souvislosti s právním rámcem civilního letectví v Arménii, informace o dalším rozvoji funkcí a povinností oddělení/sekcí výboru CAC a příručku lidských zdrojů.

(14)

Výbor CAC rovněž informoval Komisi o nově vypracované příručce pro řízení bezpečnosti a o školeních o systému řízení bezpečnosti, která absolvovali pracovníci výboru CAC.

(15)

Výbor CAC dále informoval Komisi, že osvědčení leteckého provozovatele (AOC) leteckých dopravců Atlantis Armenian Airlines a Fly Armenia Airways byla zrušena a že nový letecký dopravce Flyone Armenia (AOC č. 074) získal osvědčení. Vzhledem k tomu, že výbor CAC neprokázal, že má dostatečnou schopnost provádět a prosazovat příslušné bezpečnostní normy, není vydání osvědčení leteckého provozovatele tomuto novému leteckému dopravci zárukou dostatečného dodržování mezinárodních bezpečnostních norem.

(16)

Komise bere na vědomí pokrok dosažený výborem CAC při řešení problémů v oblasti bezpečnosti letectví, jež vedly v červnu 2020 k zařazení leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Arménii, do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006. Z informací a dokumentace poskytnuté výborem CAC však nevyplývá dostatek důkazů o tom, že bezpečnostní nedostatky zjištěné během unijní posuzovací návštěvy na místě v roce 2020 byly účinně vyřešeny s cílem zajistit soulad s mezinárodními bezpečnostními normami. Komise bude i nadále spolupracovat s výborem CAC a sledovat další přijatá opatření a činnosti prováděné za účelem řešení těchto bezpečnostních nedostatků, včetně schopností výboru CAC v oblasti dohledu nad bezpečností. V této souvislosti bylo uvedeno, že agentura bude řídit projekt technické pomoci s cílem podporovat úsilí výboru CAC o posílení dohledu nad provozní bezpečností v Arménii.

(17)

Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se Komise domnívá, že pokud jde o letecké dopravce z Arménie, měl by být seznam leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii, změněn tak, aby letecký dopravce Flyone Armenia byl zařazen do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 a aby byli z uvedené přílohy vyřazeni letečtí dopravci Atlantis Armenian Airlines a Fly Armenia Airways.

(18)

Členské státy by měly nadále ověřovat skutečné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem u leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Arménii, stanovováním priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše u těchto leteckých dopravců podle nařízení (EU) č. 965/2012.

(19)

Letecký dopravce Air Service Comores byl zařazen do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 dne 22. března 2006.

(20)

Dne 12. října 2006 byl letecký dopravce Air Service Comores přeřazen z přílohy A do přílohy B nařízení (ES) č. 474/2006 nařízením Komise (ES) č. 1543/2006 (7).

(21)

V rámci průběžné monitorovací činnosti požádala Komise agenturu Agence Nationale de l’Aviation Civile et de la Météorologie de l’Union des Comores (dále jen „agentura ANACM“), aby poskytla seznam všech držitelů osvědčení leteckého provozovatele, kteří získali osvědčení na Komorách.

(22)

Dne 15. července 2021 agentura ANACM písemně potvrdila ukončení činnosti leteckého dopravce Air Service Comores.

(23)

Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 Komise učinila závěr, že seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii, by měl být změněn a letecký dopravce Air Service Comores by měl být vyřazen z přílohy B nařízení (ES) č. 474/2006.

(24)

Členské státy by měly nadále ověřovat skutečné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem u leteckých dopravců, kteří získali osvědčení na Komorách, stanovováním priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše u těchto leteckých dopravců podle nařízení (EU) č. 965/2012.

(25)

Pokud z jakýchkoli relevantních bezpečnostních informací vyplyne, že v důsledku nedodržení mezinárodních bezpečnostních norem existují bezprostřední bezpečnostní rizika, může být Komise nucena přijmout další opatření v souladu s nařízením (ES) č. 2111/2005.

(26)

V prosinci 2015 byl letecký dopravce Iraqi Airways zařazen do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/2322 (8).

(27)

Dne 17. června 2021 se na žádost Iráku a v rámci průběžné monitorovací činnosti Komise uskutečnila technická schůzka Komise, agentury, členských států a iráckého úřadu pro civilní letectví (dále jen „úřad ICAA“). Během této schůzky poskytl úřad ICAA aktuální informace o opatřeních přijatých od zařazení dopravce Iraqi Airways do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 a informace o stavu dokončení administrativního auditu přístupu soustavného sledování Všeobecného programu pro audit dohledu nad bezpečností provozu (dále jen „USOAP CMA“) organizace ICAO.

(28)

Kromě toho úřad ICAA Komisi oznámil, že všechna doporučení vyplývající z projektu technické pomoci pro úřad ICAA, který agentura poskytla v roce 2017, byla zohledněna a provedena. Jako doplněk k informacím poskytnutým před technickou schůzkou se úřad ICAA zavázal poskytnout další důkazy k prokázání uvedeného pokroku. Během druhé části této schůzky Komise a agentura na konkrétní žádost Iráku poskytly objasnění ohledně postupu pro udělení oprávnění pro provozovatele ze třetích zemí za účelem budoucí žádosti dopravce Iraqi Airways nebo jiných leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Iráku, o oprávnění pro provozovatele ze třetích zemí.

(29)

Komise na schůzce, která se konala dne 17. června 2021, upřesnila, že by mohla zvážit vyřazení dopravce Iraqi Airways z přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006, jakmile informace, mimo jiné prostřednictvím unijní posuzovací návštěvy na místě, potvrdí, že Irák dodržuje normy ICAO v oblasti vydávání osvědčení a dohledu, a jakmile dopravce Iraqi Airways agentuře a Komisi prokáže, že důvody vedoucí k zápornému rozhodnutí o osvědčení provozovatele ze třetích zemí z roku 2015 byly odstraněny.

(30)

Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se Komise domnívá, že v tuto chvíli neexistují žádné důvody pro změnu seznamu uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii, pokud jde o letecké dopravce z Iráku.

(31)

Členské státy by měly nadále ověřovat skutečné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem u leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Iráku, stanovováním priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše u těchto leteckých dopravců podle nařízení (EU) č. 965/2012.

(32)

V prosinci 2016 byli letečtí dopravci z Kazachstánu vyřazeni z přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/2214 (9).

(33)

V únoru 2020 byly v rámci průběžného monitorování systému dohledu nad bezpečností v Kazachstánu zahájeny formální konzultace s příslušnými orgány Kazachstánu. V této souvislosti obdržel Výbor EU pro leteckou bezpečnost na svém zasedání v květnu 2021 přehled o situaci v oblasti dohledu nad bezpečností v Kazachstánu.

(34)

V návaznosti na jednání Výboru EU pro leteckou bezpečnost z května 2021 uskutečnili ve dnech 11. až 15. října 2021 odborníci z Komise, agentury a členských států unijní posuzovací návštěvu na místě v Kazachstánu v kazašském Výboru pro civilní letectví (dále jen „výbor CAC KZ“) a akciové společnosti Letecká správa Kazachstánu (dále jen „společnost AAK“) a u vzorku tří leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Kazachstánu, konkrétně Air Astana, Jupiter Jet a Qazaq Air.

(35)

Činnosti v rámci posuzovací návštěvy se zaměřovaly na společnost AAK s ohledem na její převládající úlohu a odpovědnost za činnosti dohledu nad leteckými dopravci, kteří získali osvědčení v Kazachstánu. Zástupci výboru CAC KZ se však účastnili všech posuzovacích činností, neboť řada politických činností, jako je přijetí postupů společnosti AAK, spadá do jeho působnosti.

(36)

Z posuzovací návštěvy je zřejmé, že ačkoli společnost AAK vykazuje silné stránky, stále existují nedostatky, jako je nedodržení povinností společnosti AAK během postupů vydávání osvědčení leteckých dopravců. Kromě toho by měl být proces dohledu upraven a v případě potřeby posílen, aby se zajistilo, že všichni letečtí dopravci podléhají dohledu úměrnému jejich velikosti a komplexnosti, a aby bylo zajištěno nepřetržité dodržování platných mezinárodních bezpečnostních norem.

(37)

Kromě toho by výbor CAC KZ měl věnovat větší pozornost zajištění průběžné aktualizace právního rámce, pokud jde o začlenění změn příloh organizace ICAO do kazašských předpisů. Výbor CAC KZ a společnost AAK musí zajistit zavedení řádných vnitřních mechanismů a postupů, jimiž se stávající právní a technický rámec promítne do běžných činností a postupů organizace. V této souvislosti by výbor CAC KZ a společnost AAK měly zlepšit své celkové funkce řízení kvality, jakož i státní program bezpečnosti Kazachstánu, aby se zajistilo, že potenciální bezpečnostní rizika budou systematicky a včas identifikována a náležitě zmírněna.

(38)

Pokud jde o licenční činnosti prováděné společností AAK za účelem zajištění plnění povinností Kazachstánu v oblasti udělování licencí jakožto smluvního státu ICAO, posuzovací tým určil oblasti, které vyžadují zlepšení, zejména postupy inspektorů, systém teoretických zkoušek letové posádky a postupy umožňující standardizovaný přístup ke kvalifikaci letových examinátorů a dohledu nad nimi.

(39)

Personál, který provádí kontrolu letové způsobilosti, má dobrou znalost platných postupů v rámci společnosti AAK. Jsou však nutná další zlepšení, zejména v oblasti opakovacího a specializovaného výcviku, aby byla zaručena požadovaná kvalifikace inspektorů. Na vzorku činností vykonávaných personálem, který provádí kontrolu letové způsobilosti, byly prokázány odchylky od požadavků, zejména v oblasti vydávání osvědčení a dohledu u provozovatelů a organizací vykonávajících údržbu.

(40)

Společnost Air Astana, hlavního kazašského leteckého dopravce v oblasti přepravy cestujících i nákladní přepravy, navštívil dne 13. října 2021 posuzovací tým v rámci zvláštní návštěvy. Letecký dopravce má zavedený dobře fungující a spolehlivý systém řízení bezpečnosti, který mu poskytuje užitečné údaje. Celkově bylo na základě přezkumu vzorku možné potvrdit, že byl zaveden spolehlivý a funkční systém kontroly dodržování předpisů. Vrcholné vedení společnosti těmto systémům dobře rozumí a používá je k odhalování rizik a přijímání vhodných opatření ke zmírnění nejvyšších rizik na přijatelnou úroveň.

(41)

Provozní činnosti leteckého dopravce jsou podporovány kvalifikovanými techniky a stanicemi traťové údržby způsobilými pro provádění údržby. Během návštěvy nebyly zjištěny žádné problémy ani nedostatky v oblasti letové způsobilosti.

(42)

Letecký dopravce prokázal, že má spolehlivý a strukturovaný systém pro kontrolu různých aspektů výcviku letové posádky, palubních průvodčí a referentů pro letový provoz/letových dispečerů, včetně instruktorů a letových examinátorů. Na vzorku souborů byla prokázána sledovatelnost osvědčení o výcviku a řádně vyplněné formuláře.

(43)

Společnost Jupiter Jet je kazašský nákladní letecký dopravce se sídlem v Almaty a dne 13. října 2021 ji navštívil posuzovací tým v rámci zvláštní návštěvy. Byla založena jako Joint-Stock Company Air Company ATMA v roce 1996 a poté byla v roce 2016 přejmenována. Provozuje charterové služby ad hoc s jedním letadlem Antonov AN-12.

(44)

Přestože letecký dopravce vyvinul a zavedl systém řízení bezpečnosti, k dosažení požadované úrovně vyspělosti systému jsou zapotřebí další zlepšení.

(45)

Letecký dopravce prokázal, že má spolehlivý a strukturovaný systém pro kontrolu různých aspektů zachování letové způsobilosti.

(46)

Během návštěvy bylo zjištěno, že postupy související s elektronickou letovou aktovkou (EFB) jako součást provozní příručky jsou velmi obecné. Kromě toho bylo v provozní příručce rovněž zjištěno, že některé z postupů nebyly aktuální nebo plně vypracované, např. kapitola týkající se provozního výstražného protisrážkového systému (TCAS) neobsahovala všechny standardní výzvy TCAS 7.1 a související postupy. Provozní příručka musí být přezkoumána a zkontrolována z hlediska souladu s platnými normami.

(47)

Společnost Qazaq Air, založená v roce 2015, je meziregionálním leteckým dopravcem v oblasti přepravy cestujících i nákladní přepravy se sídlem v Nur-Sultanu a provozuje letecký park zahrnující pět turbovrtulových letadel De Havilland Dash-8-Q400NG. Posuzovací tým navštívil leteckého dopravce dne 14. října 2021 v rámci zvláštní návštěvy.

(48)

Letecký dopravce Qazaq Air má zavedený systém řízení bezpečnosti, který mu poskytuje užitečné údaje. Během posouzení však bylo zjištěno, že společnost Qazaq Air nevykonávala systematicky všechny činnosti v souladu s požadavky uvedenými v příručce pro řízení bezpečnosti, např. nebyly provedeny žádné audity bezpečnosti a dosud nebyl ukončen výcvik reakce na mimořádné události.

(49)

Letecký dopravce vyvinul a zavedl funkci kontroly dodržování předpisů, jsou však zapotřebí další zlepšení, aby byl zajištěn její plný potenciál, zejména pokud jde o uzavírání zjištění z interních auditů.

(50)

Během posouzení byly zjištěny určité nesrovnalosti v provozní příručce leteckého dopravce. Zvláště znepokojující je skutečnost, že letecký dopravce nestanovil kritéria způsobilosti letových posádek pro provoz za podmínek nízké dohlednosti, přestože byl tento letecký dopravce schválen pro provoz za podmínek nízké dohlednosti.

(51)

Společnost Qazaq Air používá pro svou letovou posádku počítačový systém plánování a sledování posádky. Při posuzování záznamů o výcviku letových dispečerů bylo zjištěno, že řada opakovacích výcviků se neuskutečnila včas.

(52)

Výbor EU pro leteckou bezpečnost dospěl na základě svých jednání k závěru, že je třeba věnovat zvláštní pozornost monitorování následných činností výboru CAC KZ a společnosti AAK, mimo jiné prostřednictvím slyšení výboru CAC KZ a společnosti AAK na příštím zasedání Výboru EU pro leteckou bezpečnost, s cílem reagovat na připomínky vznesené během posuzovací návštěvy, a zejména pokud jde o vypracování a účinné provádění vhodného plánu nápravných opatření.

(53)

Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se Komise domnívá, že v tuto chvíli neexistují žádné důvody pro změnu seznamu uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii, pokud jde o letecké dopravce z Kazachstánu.

(54)

Členské státy by měly nadále ověřovat skutečné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem u leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Kazachstánu, stanovováním priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše u těchto leteckých dopravců podle nařízení (EU) č. 965/2012.

(55)

Pokud z jakýchkoli relevantních bezpečnostních informací vyplyne, že v důsledku nedodržení mezinárodních bezpečnostních norem existují bezprostřední bezpečnostní rizika, může být Komise nucena přijmout další opatření v souladu s nařízením (ES) č. 2111/2005.

(56)

V prosinci 2014 byli letečtí dopravci z Libye zařazeni do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1318/2014 (10).

(57)

Libyjský úřad pro civilní letectví (dále jen „úřad LYCAA“) dopisem ze dne 2. června 2021 poskytl informace o své struktuře, systému a činnostech v oblasti dohledu, včetně příruček interních postupů pro inspektory, pokynů pro organizace pro civilní letectví, formulářů pro odborníky a organizace v oblasti letectví, donucovacích opatření přijatých od roku 2019 a současného seznamu držitelů osvědčení leteckého provozovatele a registrovaných letadel.

(58)

Z poskytnutých informací vyplývá, že úřad LYCAA udělil osvědčení dvěma novým leteckým dopravcům, konkrétně Berniq Airways (AOC 032/21) a Hala Airlines (AOC 033/21), a že letecký dopravce Global Aviation and Services změnil svůj název na Global Air Transport. Vzhledem k tomu, že úřad LYCAA neprokázal, že má dostatečnou schopnost provádět a prosazovat příslušné bezpečnostní normy, není vydání osvědčení leteckého provozovatele těmto novým leteckým dopravcům zárukou dostatečného dodržování mezinárodních bezpečnostních norem.

(59)

Dne 1. září 2021 se na žádost Libye a v rámci průběžné monitorovací činnosti uskutečnila technická schůzka Komise, agentury, členských států a zástupců úřadu LYCAA. Během této schůzky úřad LYCAA poskytl přehled o své organizaci a funkcích včetně základních zásad provádění dohledu nad provozní bezpečností. Další informace, které úřad LYCAA poskytl, zahrnovaly aktualizovaný přehled rozvoje a aktuální stav jeho opatření v reakci na doporučení jež vyplynula z projektu technické pomoci pro úřad LYCAA a jež v roce 2019 předložila agentura. Úřad LYCAA rovněž poskytl informace o výsledcích administrativního auditu USOAP CMA organizace ICAO, který byl proveden v roce 2020.

(60)

Zatímco úřad LYCAA dosáhl omezeného pokroku při provádění mezinárodních bezpečnostních norem, Komise a Výbor EU pro leteckou bezpečnost na základě informací a dokumentace poskytnutých úřadem LYCAA, včetně informací poskytnutých úřadem LYCAA na technické schůzce dne 1. září 2021, dospěly k závěru, že úřad LYCAA nebyl schopen prokázat účinné dodržování a provádění příslušných mezinárodních bezpečnostních norem.

(61)

Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se Komise domnívá, že seznam uvádějící letecké dopravce z Libye, kteří podléhají zákazu provozovat leteckou dopravu v Unii, v příloze A nařízení (ES) č. 474/2006 by měl být změněn tak, aby zahrnoval letecké dopravce Berniq Airways a Hala Airlines.

(62)

Členské státy by měly nadále ověřovat skutečné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem u leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Libyi, stanovováním priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše u těchto leteckých dopravců podle nařízení (EU) č. 965/2012.

(63)

Letečtí dopravci z Mexika nebyli nikdy zařazeni do přílohy A nebo B nařízení (ES) č. 474/2006.

(64)

Po smrtelné nehodě mexického leteckého dopravce Global Air (Aerolíneas Damojh, S.A. de C.V.) na Kubě dne 18. května 2018 se Komise obrátila na mexický úřad Dirección General de Aeronáutica Civil (dále jen „mexický úřad DGAC“) a požádala jej o podrobné informace. Dne 16. října 2018 Komise, agentura a mexický úřad DGAC zahájily formální konzultace, včetně technické schůzky.

(65)

Na základě uskutečněných konzultací, poskytnutých informací a údajů z unijního programu SAFA a programu týkajícího se provozovatelů ze třetích zemí, které v té době nevykazovaly závažné nebo systémové problémy, dospěla Komise k závěru, že situace v oblasti bezpečnosti letectví v Mexiku nevyvolává naléhavé obavy týkající se bezpečnosti.

(66)

Dne 25. května 2021 udělil Federální letecký úřad Spojených států (dále jen „FAA“) mexickému úřadu DGAC v rámci svého programu posouzení bezpečnosti mezinárodní letecké dopravy (IASA) hodnocení kategorie 2, neboť měl za to, že mexický úřad DGAC nesplňuje mezinárodní bezpečnostní normy.

(67)

Dne 23. června 2021 zaslala Komise mexickému úřadu DGAC dopis, v němž vyjádřila obavy vzbuzené rozhodnutím FAA a požádala o veškeré relevantní informace, které by naznačovaly rozsah obav týkajících se bezpečnosti zjištěných FAA.

(68)

Dne 20. září 2021 poskytl mexický úřad DGAC Komisi informace o nedostatcích zjištěných FAA v souvislosti s kritickými prvky ICAO a o programech technické pomoci a činnostech prováděných za účelem řádného řešení těchto otázek.

(69)

Na základě dostupných informací, včetně informací poskytnutých mexickým úřadem DGAC dopisem ze dne 20. září 2021, se Komise domnívá, že mexický úřad DGAC vykazuje v této fázi potřebné schopnosti a ochotu řešit bezpečnostní nedostatky, jsou-li zjištěny.

(70)

Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se Komise domnívá, že v tuto chvíli neexistují žádné důvody pro změnu seznamu uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii, pokud jde o letecké dopravce z Mexika.

(71)

Členské státy by měly nadále ověřovat skutečné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem u leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Mexiku, stanovováním priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše u těchto leteckých dopravců podle nařízení (EU) č. 965/2012.

(72)

Pokud z jakýchkoli relevantních bezpečnostních informací vyplyne, že v důsledku nedodržení mezinárodních bezpečnostních norem existují bezprostřední bezpečnostní rizika, může být Komise nucena přijmout další opatření v souladu s nařízením (ES) č. 2111/2005.

(73)

V dubnu 2019 byli letečtí dopravci z Moldavska, s výjimkou leteckých dopravců Air Moldova, Fly One a Aerotranscargo, zařazeni do přílohy A nařízení (ES) č. 474/2006 prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/618 (11).

(74)

V návaznosti na jednání Výboru EU pro leteckou bezpečnost z května 2021 uskutečnili ve dnech 20. až 24. září 2021 odborníci z Komise, agentury a členských států unijní posuzovací návštěvu na místě v Moldavsku v úřadu pro civilní letectví Moldavska (dále jen „úřad CAAM“) a u vzorku tří leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Moldavsku, konkrétně Terra Avia, Fly Pro a HiSky.

(75)

Ze zprávy o posuzovací návštěvě vyplývá, že úřad CAAM dosáhl od unijní posuzovací návštěvy na místě v roce 2019 značného zlepšení v řadě oblastí. Obzvlášť důležitá byla stabilita, jíž úřad CAAM dosáhl z hlediska tvorby vnitrostátních předpisů v oblasti letectví, a prokázaná vyspělost, pokud jde o provádění řádného a účinného dohledu. Bylo zjištěno, že úřad CAAM vynaložil značné úsilí o aktualizaci většiny vnitrostátních předpisů a o vypracování nových. Úřad CAAM pracuje na vytvoření vhodného poradenského materiálu na podporu svých zaměstnanců při vykonávání dohledu.

(76)

Úřad CAAM vyvinul silný systém řízení kvality. Byl dodržen plán auditu na rok 2021 a audity a inspekce byly provedeny podle harmonogramu. Zjištění, jež vyplynula v důsledku této činnosti, byla nebo jsou řešena odpovědnými pracovníky.

(77)

Licenční činnosti vykonává úřad CAAM v souladu s mezinárodními bezpečnostními normami. Posuzovací tým však určil oblasti, v nichž jsou zapotřebí další zlepšení, zejména dokončení systému teoretických zkoušek pro soukromé piloty a pověřené letecké lékaře a posílení dohledu inspektory úřadu CAAM nad letovými examinátory.

(78)

Program průběžného dohledu je komplexní, pokud jde o oblasti a počet auditů, a kvalifikace a zkušenosti inspektorů jsou náležitě zohledněny ve stávajících i budoucích plánovaných školeních. Provedené audity jsou řádně zdokumentovány a monitorovány, zejména pokud jde o opatření přijatá leteckými dopravci včetně nápravných opatření a analýzy hlavních příčin. Je však nutná další standardizace postupů inspekce, zejména pokud jde o zaznamenávání zjištění získaných během inspekčních činností.

(79)

Úřad CAAM je schopen zajistit dostatečný počet zaměstnanců odpovídající současné velikosti a rozsahu leteckého průmyslu, který je předmětem dohledu. Všichni dotazovaní zaměstnanci byli kvalifikovaní a disponovali potřebnými znalostmi. Programy a plány teoretické odborné přípravy byly vhodné.

(80)

Tým dospěl k závěru, že úřad CAAM je s to dohlížet na činnosti v oblasti letectví v Moldavsku, udržovat zdravý regulační systém a provádět a vynucovat stávající předpisy v oblasti letectví, a to v zájmu řešení vzniklých bezpečnostních nedostatků. Systém dohledu nad bezpečností provozu je v Moldavsku dobře zaveden, i když stále probíhají některé činnosti zaměřené na další zlepšení daného systému a jeho udržování v aktuálním stavu s ohledem na nedávné změny v mezinárodních bezpečnostních normách.

(81)

Společnost Terra Avia byla založena v roce 2005 jako soukromý letecký dopravce a provozuje Boeing 747 na pravidelné nákladní lety a Airbus A320 na charterové osobní lety. Letecký dopravce má funkční systém kontroly dodržování předpisů a systém řízení bezpečnosti. Tým během posuzování systému řízení bezpečnosti leteckého dopravce určil některé oblasti, které vyžadují další zlepšení. Letecký dopravce zaujal velmi pozitivní postoj k dalšímu zdokonalování bezpečnostních systémů.

(82)

Řízení zachování letové způsobilosti provádějí dvě různé struktury: jedna se nachází v Moldavsku a druhá v Šardžá (Spojené arabské emiráty). Posuzovací tým dospěl k závěru, že letecký dopravce musí zlepšit svůj systém vedení záznamů o různých činnostech údržby prováděných na různých místech týkajících se jeho letadel.

(83)

Provozní příručka společnosti Terra Avia odráží prováděné operace a je vypracována v souladu s platnými předpisy Moldavska, i když je opodstatněné aktualizovat ji tak, aby zahrnovala politiku v oblasti nebezpečného zboží.

(84)

Společnost Fly Pro provozuje dvě nákladní letadla Boeing 747. Systém kontroly dodržování předpisů a systém řízení bezpečnosti jsou plně vyvinuty a zavedeny, ačkoli příručka pro řízení bezpečnosti a příručka pro kontrolu dodržování předpisů by měly být změněny tak, aby byly sladěny povinnosti a odpovědnost pracovníka řízení bezpečnosti a pracovníka kontroly dodržování předpisů. V oblasti sledování letových údajů má společnost Fly Pro dobře zavedený program, který zahrnuje aktivní systém zpětné vazby.

(85)

Společnost Fly Pro má zavedený spolehlivý systém pro zachování letové způsobilosti a jedná s jistotou ve svých různých úlohách, ačkoli proces dokumentace prováděných činností by se mohl zlepšit.

(86)

Provozní příručka společnosti Fly Pro odráží prováděné operace a je vypracována v souladu s platnými předpisy Moldavska. Letecký dopravce by měl zlepšit administrativní metodiku, kterou zaznamenává všechny činnosti související s letem, jako jsou palubní deníky. Dále by měl být seznam minimálního vybavení leteckého dopravce lépe přizpůsoben pro letadla, na něž se vztahuje, a měl by podléhat pravidelné a náležité kontrole.

(87)

Společnost HiSky byla založena v září 2019 a samostatně provozuje jedno letadlo Airbus A319 a zároveň má k dispozici jedno letadlo na základě dohody o pronájmu s posádkou s leteckým dopravcem HiSky Europe, který získal osvědčení v Rumunsku.

(88)

Společnost HiSky vyvinula a zavedla spolehlivý systém řízení bezpečnosti, který jí jako dopravnímu dopravci poskytuje užitečné údaje. Systém kontroly dodržování předpisů je spolehlivý a funkční, jsou však žádoucí nepatrná zlepšení, pokud jde o navrhování povinností a odpovědnosti pracovníka řízení bezpečnosti a pracovníka kontroly dodržování předpisů. Vrcholné vedení společnosti těmto systémům dobře rozumí a používá je k odhalování rizik a přijímání vhodných opatření ke zmírnění nejvyšších rizik na přijatelnou úroveň.

(89)

Společnost HiSky vypracovala požadované příručky obsahující strategie a podrobný popis souvisejících postupů, které schválil úřad CAAM. Osvědčující personál je řádně vyškolen, pokud jde o typy provozovaných letadel. Aktuálně schválená provozní příručka odráží prováděné operace a je vypracována v souladu s platnými předpisy Moldavska.

(90)

Provozní činnosti společnosti HiSkyjsou podporovány kvalifikovanými techniky a stanicemi traťové údržby způsobilými pro provádění údržby. Letecký dopravce zavedl systém pro sledování výcviku a ověřování platnosti a pro zajištění sledovatelnosti osvědčení o výcviku a vyplněných kontrolních formulářů.

(91)

Na základě výsledků unijní posuzovací návštěvy na místě pozvala Komise úřad CAAM a letecké dopravce Terra Avia, Fly Pro a HiSkyke slyšení před Výborem EU pro leteckou bezpečnost dne 10. listopadu 2021.

(92)

V jeho průběhu úřad CAAM představil Komisi a Výboru EU pro leteckou bezpečnost systém zavedený za účelem zajištění dohledu nad bezpečností provozu leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Moldavsku. Vysvětlil, že pokrok v účinném provádění mezinárodních bezpečnostních norem byl výsledkem řady opatření přijatých od roku 2019. Úřad CAAM zdůraznil svůj závazek pokračovat ve zlepšování a poskytl Komisi a Výboru EU pro leteckou bezpečnost komplexní a podrobný přehled o provádění plánu nápravných opatření vypracovaného v reakci na výsledky unijní posuzovací návštěvy na místě v září 2021. Ten zahrnuje strategické cíle stanovené pro budoucnost, jako jsou změny moldavského právního rámce, příručky a postupy úřadu CAAM, pokračování ve zlepšování systému řízení kvality a další posílení účinného provádění mezinárodních bezpečnostních norem.

(93)

Úřad CAAM dále informoval Komisi a Výbor EU pro leteckou bezpečnost o plánech nápravných opatření vypracovaných leteckými dopravci Terra Avia, Fly Pro a HiSky v reakci na výsledky unijní posuzovací návštěvy na místě v září 2021. Tyto plány nápravných opatření byly koordinovány s úřadem CAAM, který je schválil, a byly začleněny do činností dohledu úřadu CAAM.

(94)

Během slyšení se úřad CAAM zavázal, že bude Komisi průběžně informovat o dalších opatřeních přijatých s ohledem na zbývající připomínky vznesené během unijní posuzovací návštěvy na místě v roce 2021. Dále se úřad CAAM zavázal k pokračování dialogu o bezpečnosti, včetně podávání příslušných bezpečnostních informací a dalších jednání, pokud a kdy to bude Komise považovat za nutné.

(95)

Komise zdůraznila a moldavské orgány uznaly, že je pro ně důležité zajistit stabilitu a trvalou nezávislost vedení úřadu CAAM, neboť bylo zřejmé, že se jedná o důležitý faktor zlepšení, k nimž došlo zejména v minulém roce.

(96)

Na základě veškerých v současné době dostupných informací, včetně výsledků unijní posuzovací návštěvy na místě v září 2021 a slyšení na zasedání Výboru EU pro leteckou bezpečnost, se má za to, že na straně úřadu CAAM a leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Moldavsku, existují dostatečné důkazy o dodržování platných mezinárodních bezpečnostních norem.

(97)

Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se Komise domnívá, že pokud jde o letecké dopravce z Moldavska, měl by být seznam leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii, stanovený v příloze A nařízení (ES) č. 474/2006 změněn tak, aby všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení v Moldavsku, byli vyřazeni.

(98)

Členské státy by měly nadále ověřovat skutečné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem u leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Moldavsku, stanovováním priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše u těchto leteckých dopravců podle nařízení (EU) č. 965/2012.

(99)

Pokud z jakýchkoli relevantních bezpečnostních informací vyplyne, že v důsledku nedodržení mezinárodních bezpečnostních norem existují bezprostřední bezpečnostní rizika, může být Komise nucena přijmout další opatření v souladu s nařízením (ES) č. 2111/2005.

(100)

V březnu 2007 byl letecký dopravce Pakistan International Airlines zařazen do přílohy B nařízení (ES) č. 474/2006 nařízením Komise (ES) č. 235/2007 (12) a následně byl v listopadu 2007 z uvedené přílohy vyřazen nařízením Komise (ES) č. 1400/2007 (13).

(101)

Z prohlášení pákistánského federálního ministra letectví ze dne 24. června 2020 po nehodě letadla leteckého dopravce Pakistan International Airlines, k níž došlo 22. května 2020, vyplynulo, že velký počet průkazů způsobilosti členů letové posádky vydaných pákistánským úřadem pro civilní letectví (dále jen „úřad PCAA“) byl získán podvodným způsobem.

(102)

Uvedená událost a zjevně nedostatečně účinný dohled nad provozní bezpečností ze strany úřadu PCAA vedly agenturu k tomu, aby s účinkem od 1. července 2020 pozastavila oprávnění pro provozovatele ze třetích zemí u společností Pakistan International Airlines a Vision Air. Tato situace přetrvává, neboť agentura se v tomto okamžiku domnívá, že nejsou splněny všechny podmínky nezbytné pro zrušení pozastavení.

(103)

Na tuto situaci v Pákistánu reagovaly i další mezinárodní organizace pro bezpečnost letectví. Dne 15. července 2020 snížil FAA v rámci svého programu posouzení bezpečnosti mezinárodní letecké dopravy (IASA) rating Pákistánu na kategorii 2. V únoru 2021 organizace ICAO uvedla, že eviduje významný bezpečnostní problém v oblasti vydávání průkazů způsobilosti a výcviku personálu v souvislosti s vydáváním průkazů způsobilosti členů letové posádky v Pákistánu.

(104)

Dne 1. července 2020 zahájila Komise konzultace s úřadem PCAA v souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 473/2006. V této souvislosti uspořádala Komise ve spolupráci s agenturou a členskými státy řadu technických schůzek s úřadem PCAA ve dnech 9. července a 25. září 2020, 15. a 16. března 2021 a 15. října 2021.

(105)

Na uvedených schůzkách se projednávaly různé otázky, zejména dohled nad leteckými dopravci, kteří získali osvědčení v Pákistánu, včetně jejich systému řízení bezpečnosti. Komise požádala o informace a o důkazy k ověření, zda podobná situace není rozšířena v jiných oblastech, jež rovněž podléhají dohledu nad provozní bezpečností ze strany úřadu PCAA, jako je certifikace palubních průvodčí, udělování licencí mechanikům nebo vydávání osvědčení leteckým dopravcům.

(106)

Úřad PCAA poskytl informace, jež byly posouzeny Komisí a odborníky agentury. Během schůzky, jež se konala dne 15. října 2021, úřad PCAA informoval o dalších opatřeních přijatých s cílem vyřešit obavy zjištěné Komisí. Tyto nedostatky zahrnují nedostatky v řízení kvality zdokumentovaných postupů, nedostatečné vedení inspektorů, nevyhovující postup udělování licencí pilotům letecké dopravy, nedostatečné nebo žádné sledování nápravných opatření v návaznosti na zjištění a neexistence řádných schopností analýzy hlavních příčin. V této souvislosti a s ohledem na audit USOAP ICAO, který byl naplánován na období od 29. listopadu do 10. prosince 2021, úřad PCAA informoval o rozsáhlém přezkumu svých příruček a postupů, zejména o změnách postupu úřadu PCAA pro vydávání průkazů způsobilosti, jakož i o vnitřních kontrolách za účelem ověření souladu s mezinárodními bezpečnostními normami a o vyřešení významného bezpečnostního problému ICAO.

(107)

Komise požádala úřad PCAA, aby zaslal další informace týkající se změn svého systému vydávání průkazů způsobilosti, nových a/nebo revidovaných příruček a postupů, výsledků nebo zpráv o vnitřních kontrolách a oznámení rozdílu týkajícího se zkoušky dovednosti pro účely získání průkazu ATPL organizaci ICAO.

(108)

Na základě dostupných informací a kontaktů s úřadem PCAA bere Komise na vědomí úsilí úřadu PCAA o přijetí nápravných opatření k řešení zjištěných bezpečnostních nedostatků. Komise však s pomocí agentury a členských států nebyla schopna dospět k jasnému závěru, pokud jde o účinnost a provádění těchto nápravných opatření s cílem udržitelným způsobem zmírnit zjištěné bezpečnostní nedostatky. Na tomto základě bude Komise za účelem určení, zda je třeba přijmout další opatření podle nařízení (ES) č. 2111/2005, nadále spolupracovat s úřadem PCAA a sledovat další přijatá opatření a opatření přijatá k řešení situace v Pákistánu, mimo jiné prostřednictvím výsledků plánovaného auditu USOAP ICAO, jakož i prostřednictvím unijní posuzovací návštěvy na místě v Pákistánu.

(109)

Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se Komise domnívá, že v tuto chvíli neexistují žádné důvody pro změnu seznamu uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii, pokud jde o letecké dopravce z Pákistánu.

(110)

Členské státy by měly nadále ověřovat skutečné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem u leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Pákistánu, stanovováním priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše u těchto leteckých dopravců podle nařízení (EU) č. 965/2012.

(111)

Pokud z jakýchkoli relevantních bezpečnostních informací vyplyne, že v důsledku nedodržení mezinárodních bezpečnostních norem existují bezprostřední bezpečnostní rizika, může být Komise nucena přijmout další opatření v souladu s nařízením (ES) č. 2111/2005.

(112)

Komise, agentura a příslušné orgány členských států nadále pozorně sledovaly úroveň bezpečnosti leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Rusku a kteří provozují leteckou dopravu v Unii, a to i stanovováním priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše u některých ruských leteckých dopravců podle nařízení (EU) č. 965/2012.

(113)

Dne 31. srpna 2020 požádal letecký dopravce SKOL Airline LLC, který získal osvědčení v Rusku, agenturu o oprávnění provozovatelů ze třetích zemí. Agentura uvedenou žádost posoudila v souladu s požadavky stanovenými v nařízení (EU) č. 452/2014 a vyjádřila zásadní obavy týkající se bezpečnosti v souvislosti s neschopností leteckého dopravce SKOL Airline LLC prokázat soulad s požadavky stanovenými v článku 3 uvedeného nařízení, zejména s normami obsaženými v přílohách Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví. Po rozsáhlých výměnách informací s agenturou se letecký dopravce SKOL Airline LLC rozhodl dne 12. února 2021 svou žádost stáhnout.

(114)

Dne 25. března 2021 letecký dopravce SKOL Airline LLC znovu požádal agenturu o oprávnění provozovatelů ze třetích zemí. Agentura uvedenou žádost posoudila v souladu s požadavky stanovenými v nařízení (EU) č. 452/2014 a opět vyjádřila zásadní obavy týkající se bezpečnosti v souvislosti s neschopností leteckého dopravce SKOL Airline LLC prokázat soulad s příslušnými požadavky stanovenými v článku 3 uvedeného nařízení, zejména s normami obsaženými v přílohách Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví. Agentura dospěla k závěru, že letecký dopravce SKOL Airline LLC uvedené požadavky nesplňuje. Dne 19. července 2021 proto agentura žádost z bezpečnostních důvodů zamítla. Letecký dopravce SKOL Airline LLC nevyužil práva na odvolání proti tomuto rozhodnutí v souladu s články 108 až 114 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 (14).

(115)

Dne 20. října 2021 se zástupci Komise, agentury a členských států setkali se zástupci ruské federální agentury pro leteckou dopravu (dále jen „agentura FATA“), aby na základě prohlídek na odbavovací ploše provedených v období od 24. března 2021 do 1. října 2021 přezkoumali úroveň bezpečnosti leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Rusku, a aby zjistili, ve kterých případech by agentura FATA měla posílit své činnosti v oblasti dohledu.

(116)

Při přezkumu prohlídek na odbavovací ploše provedených v rámci programu SAFA u leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Rusku, nebyly zjištěny žádné závažné ani opakovaně se vyskytující bezpečnostní nedostatky. Na schůzce byly rovněž předloženy výsledky programu sledování leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Rusku a kteří jsou držiteli oprávnění pro provozovatele ze třetích zemí, prováděného agenturou v souladu s nařízením (EU) č. 452/2014. Komise poznamenala, že ani výsledky tohoto programu sledování neodhalily závažné ani opakovaně se vyskytující bezpečnostní nedostatky.

(117)

Poté, co agentura z bezpečnostních důvodů zamítla žádost leteckého dopravce SKOL Airline LLC o oprávnění pro provozovatele ze třetích zemí, byl letecký dopravce SKOL Airline LLC dne 22. října 2021 pozván ke slyšení před Komisí a Výborem pro leteckou bezpečnost dne 9. listopadu 2021. Letecký dopravce SKOL Airline LLC dne 28. října 2021 potvrdil svou účast na plánovaném slyšení.

(118)

Dne 28. října 2021 informovala agentura FATA Komisi o zákazu uloženém leteckému dopravci SKOL Airline LLC, jímž leteckému dopravci zakázala provozovat lety mimo státní hranice Ruska, a požádala Komisi, aby přehodnotila potřebu slyšení leteckého dopravce SKOL Airline LLC, jelikož na základě rozhodnutí agentury FATA nebude společnost SKOL Airline LLC moci provozovat lety do Unie.

(119)

Komise dne 3. listopadu 2021 informovala agenturu FATA, že letecký dopravce SKOL Airline LLC byl pozván ke slyšení, jelikož neprokázal soulad s normami obsaženými v přílohách Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví, a že na pozvání ke slyšení z tohoto důvodu trvá.

(120)

Letecký dopravce SKOL Airline LLC byl vyslechnut dne 9. listopadu 2021. Na vlastní žádost se slyšení zúčastnila i agentura FATA. Během tohoto slyšení letecký dopravce SKOL Airline LLC zrekapituloval činnosti související s oběma žádostmi o oprávnění pro provozovatele ze třetích zemí. Zdůraznil obtíže, s nimiž se setkal během procesu prokazování souladu s požadavky nařízení (EU) č. 452/2014. Ačkoli uznal všechna zjištění, na něž agentura upozornila, neposkytl žádné informace o opatřeních přijatých k vyřešení těchto zjištění. Neposkytl ani žádné důkazy o současném stavu provádění nápravných opatření v souvislosti s těmito zjištěními. Na základě informací, které letecký dopravce SKOL Airline LLC poskytl před slyšením a během slyšení, není letecký dopravce schopen odhalit nesoulad ve svých procesech, postupech a provozních činnostech.

(121)

Agentura FATA uvedla, že nepodpořila opětovné podání žádosti leteckého dopravce SKOL Airline LLC o oprávnění pro provozovatele ze třetích zemí ze dne 25. března 2021. Agentura FATA rovněž informovala Komisi a Výbor EU pro leteckou bezpečnost, že provede další audity ad hoc leteckého dopravce SKOL Airline LLC, pokud by letecký dopravce následně znovu usiloval o oprávnění pro provozovatele ze třetích zemí od agentury.

(122)

Na základě všech informací, které jsou v současné době k dispozici, včetně zejména zamítnutí žádosti o oprávnění pro provozovatele ze třetích zemí agenturou z bezpečnostních důvodů dne 19. července 2021, a na základě informací poskytnutých během slyšení, dospěly Komise a Výbor EU pro leteckou bezpečnost k závěru, že letecký dopravce SKOL Airline LLC neprokázal soulad s mezinárodními bezpečnostními normami.

(123)

Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se Komise domnívá, že seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozovat leteckou dopravu v Unii, v příloze A nařízení (ES) č. 474/2006 by měl být změněn tak, aby zahrnoval leteckého dopravce SKOL Airline LLC.

(124)

Členské státy by měly nadále ověřovat skutečné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem u leteckých dopravců z Ruska stanovováním priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše u těchto leteckých dopravců podle nařízení (EU) č. 965/2012.

(125)

Pokud by prohlídky odhalily bezprostřední bezpečnostní riziko v důsledku nedodržení mezinárodních bezpečnostních norem, může Komise uložit dotčeným leteckým dopravcům, kteří získali osvědčení v Rusku, zákaz provozování letecké dopravy a zařadit je na seznam v příloze A nebo B nařízení (ES) č. 474/2006.

(126)

Letečtí dopravci z Jižního Súdánu nebyli nikdy zařazeni do přílohy A nebo B nařízení (ES) č. 474/2006.

(127)

V posledních třech letech došlo v Jižním Súdánu k devíti nehodám a závažným incidentům včetně nehody letadla Let-410 s registrační značkou HK-4274 provozovaného společností South Sudan Supreme Airlines ze dne 2. března 2021, která vedla k deseti úmrtím, a k nedávné nehodě letadla Antonov AN-26 s registrační značkou TR-NGT, k níž došlo dne 2. listopadu 2021 a která vedla k pěti úmrtím. V obou případech byla zpochybněna pravost registračních značek, neboť se zdá, že již nejsou platné, a mohly být tudíž použity jako falešné registrační značky u příslušných letadel. Okolnosti související s těmito událostmi vyvolaly obavy, pokud jde o schopnosti jihosúdánského úřadu pro civilní letectví (dále jen „úřad SSCAA“) provádět řádný dohled nad provozní bezpečností u leteckých dopravců, kteří pod něj spadají.

(128)

Dne 26. března 2021 zaslala Komise úřadu SSCAA dopis, v němž vyjádřila své obavy ohledně situace v oblasti letecké bezpečnosti v Jižním Súdánu a požádala o dokumenty popisující strukturu a organizaci úřadu SSCAA, jeho systém vydávání osvědčení a dohledu a činnosti dohledu nad leteckými dopravci, kteří získali osvědčení v Jižním Súdánu. Byly rovněž vyžádány informace o statusu současných držitelů osvědčení leteckého provozovatele, letadel registrovaných v Jižním Súdánu, organizací vykonávajících údržbu a průkazů způsobilosti členů letové posádky.

(129)

Dne 23. července 2021 úřad SSCAA odpověděl na dotaz Komise a uvedl, že osvědčení leteckého provozovatele společnosti South Sudan Supreme Airlines bylo pozastaveno. Kromě toho Komisi sdělil, že vzhledem k podezřením týkajícím se registrace letadla, která byla účastníkem uvedené nehody, provádí úřad SSCAA přezkum všech provozovatelů letadel a osvědčení leteckého provozovatele v zemi. Úřad SSCAA rovněž oznámil, že probíhají opatření ke zlepšení v oblasti předpisů, příruček a výcviku. Úřad SSCAA však neposkytl požadovaný soubor dokumentů.

(130)

Dne 5. října 2021 zaslala Komise úřadu SSCAA další dopis, v němž zopakovala svou žádost o předložení výše uvedených dokumentů nejpozději do 18. října 2021. Komise v dopise rovněž objasnila, že neposkytnutí požadovaných informací včas by bylo považováno za nedostatečnou spolupráci ze strany úřadu SSCAA, když byly vyjádřeny obavy ohledně jihosudánského systému dohledu nad bezpečností provozu.

(131)

Dne 5. listopadu 2021 se delegace EU v jihosúdánské Džubě setkala s vedoucím úřadu SSCAA, který potvrdil, že obdržel dopis ze dne 5. října 2021. Úřad SSCAA se zavázal zaslat odpovědi na dotazy do konce listopadu a poskytl dva dokumenty, které obsahují informace o programu inspekcí, dohledu a auditu úřadu SSCAA, jakož i zprávy o přezkumech některých leteckých dopravců a o letadlech registrovaných v zahraničí provozovaných v Jižním Súdánu. Komise pečlivě prostuduje dokumentaci, která jí bude předložena, aby mohla rozhodnout, zda bude úřad SSCAA pozván na příští zasedání Výboru EU pro leteckou bezpečnost.

(132)

Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 a vzhledem k probíhajícím konzultacím s úřadem SSCAA iniciovaným podle článku 3 nařízení Komise (ES) č. 473/2006 se Komise domnívá, že v tuto chvíli neexistují žádné důvody pro změnu seznamu uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii, pokud jde o letecké dopravce z Jižního Súdánu.

(133)

Členské státy by měly nadále ověřovat skutečné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem u leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Jižním Súdánu, stanovováním priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše u těchto leteckých dopravců podle nařízení (EU) č. 965/2012.

(134)

Pokud z jakýchkoli relevantních bezpečnostních informací vyplyne, že v důsledku nedodržení mezinárodních bezpečnostních norem existují bezprostřední bezpečnostní rizika, může být Komise nucena přijmout další opatření v souladu s nařízením (ES) č. 2111/2005.

(135)

Nařízení (ES) č. 474/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(136)

Články 5 a 6 nařízení (ES) č. 2111/2005 uznávají potřebu přijímat rozhodnutí rychle a vzhledem k dopadům na bezpečnost případně i naléhavým postupem. Pro ochranu citlivých informací a cestující veřejnosti je proto nezbytné, aby jakákoli rozhodnutí přijatá v souvislosti s aktualizací seznamu leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy nebo omezení v rámci Unie, byla zveřejněna a vstoupila v platnost bezprostředně po jejich přijetí.

(137)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru EU pro leteckou bezpečnost zřízeného článkem 15 nařízení (ES) č. 2111/2005,

(1)

Dne 30. ledna 2021 přijala Komise na období šesti týdnů prováděcí nařízení (EU) 2021/111 (2), kterým se vývoz očkovacích látek proti COVID-19, jakož i účinných látek, včetně bank základních a pracovních buněk používaných pro výrobu těchto očkovacích látek, podmiňuje předložením vývozního povolení podle článku 5 nařízení (EU) 2015/479. Komise dále dne 12. března 2021 přijala prováděcí nařízení (EU) 2021/442 (3), kterým se do dne 30. června 2021 podmiňuje vývoz týchž produktů předložením vývozního povolení podle článku 6 nařízení (EU) 2015/479.

(2)

Dne 24. března 2021 přijala Komise prováděcí nařízení (EU) 2021/521 (4), kterým se jako dodatečný faktor, který se má zohlednit při rozhodování o vydání vývozního povolení, zavádí nutnost zvážit, zda toto povolení neohrožuje zajištění dodávek zboží, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2021/442, v Unii. Týmž nařízením Komise rozhodla o dočasném pozastavení vynětí některých zemí určení z oblasti působnosti nařízení (EU) 2021/442.

(3)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/521 bylo přijato podle článku 5 nařízení (EU) 2015/479 a platilo po dobu šesti týdnů. Opatření zavedená uvedeným nařízením byla následně prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/734 (5) prodloužena do 30. června 2021.

(4)

Nařízení (EU) 2021/442 i nařízení (EU) 2021/521 byla dále prodloužena, nejprve prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/1071 (6) do 30. září 2021 a poté prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/1728 (7) do 31. prosince 2021.

(5)

Výroba a dodávky dávek očkovacích látek proti COVID-19 v Unii byly urychleny a riziko, že by vývoz ohrozil plnění předběžných dohod o nákupu mezi Unií a výrobci očkovacích látek nebo bezpečnost dodávek očkovacích látek proti COVID-19 a jejich účinných látek do Unie, je nyní nižší.

(6)

Za současných okolností a situace v oblasti dodávek dospěla Komise k názoru, že uplatňování požadavku na předložení vývozního povolení pro vývoz očkovacích látek proti koronavirům způsobujícím SARS (druh SARS-CoV) a účinných látek, včetně bank základních a pracovních buněk používaných pro výrobu těchto očkovacích látek, není po 31. prosinci 2021 potřebné.

(7)

Nadále je však třeba vykonávat dohled za použití postupu podle čl. 56 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (8), a vyžadovat, aby ve vývozním prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu byly uvedeny doplňkové kódy TARIC uvedené v příloze, jakož i počet dávek (v případě vícedávkových obalů počet dávek pro dospělé), a to po dobu 24 měsíců ode dne 1. ledna 2022.

(8)

Tento dohled by měl Komisi umožnit shromažďovat doplňující statistické údaje o vývozu na úrovni jednotlivých výrobců s cílem včas zjistit i) jakékoli známky nesouladu s předběžnou dohodou o nákupu uzavřenou Komisí, ii) jakékoli další okolnosti, které by mohly ohrozit bezpečnost dodávek v Unii, a iii) schopnost Unie přislíbit a darovat další očkovací látky. To by Komisi mělo umožnit, aby v odůvodněných případech přijala další opatření za účelem zabránění kritické situaci, jež by nastala v důsledku nedostatku těchto produktů v souladu s požadavky nařízení (EU) 2015/479,

(1)

Evropská rada přijala dne 12. prosince 2003 strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení (dále jen „strategie EU“), jejíž kapitola III obsahuje seznam opatření pro boj proti tomuto šíření.

(2)

Unie aktivně provádí strategii EU a uplatňuje opatření uvedená v její kapitole III, zejména opatření související s posílením, prováděním a univerzální platností Úmluvy o zákazu biologických a toxinových zbraní (dále jen „BTWC“).

(3)

Dne 20. března 2006 přijala Rada akční plán EU pro biologické a toxinové zbraně, který doplňuje společnou akci 2006/184/SZBP (1) na podporu BTWC.

(4)

Dne 16. listopadu 2015 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2015/2096 (2) o postoji Unie na osmé hodnotící konferenci států, které jsou stranami BTWC.

(5)

Osmá hodnotící konference BTWC rozhodla o obnovení mandátu útvaru na podporu provádění úmluvy zřízeného v rámci ženevského sídla Úřadu OSN pro otázky odzbrojení (UNODA) a dohodnutého na sedmé hodnotící konferenci BTWC na období let 2017 až 2021.

(6)

Dne 21. ledna 2019 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2019/97 (3) na podporu BTWC v rámci strategie EU. Toto rozhodnutí doplňuje rozhodnutí (SZBP) 2019/97 dalším posílením biologické bezpečnosti a ochrany na vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni v souvislosti s probíhající pandemií COVID-19.

(7)

S ohledem na zkušenosti získané během pandemie COVID-19 je třeba zvýšit úsilí o zlepšení biologické bezpečnosti a ochrany na mezinárodní, regionální a vnitrostátní úrovni,

(1)

Evropská rada přijala dne 12. prosince 2003 strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení (dále jen „strategie EU“), jejíž kapitola III obsahuje seznam opatření pro boj proti tomuto šíření.

(2)

Strategie EU zdůrazňuje klíčovou úlohu Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení (dále jen „úmluva“) a Organizace pro zákaz chemických zbraní (dále jen „OPCW“) při vytváření světa bez chemických zbraní. Cíle této strategie EU doplňují cíle sledované OPCW v souvislosti s její odpovědností za provádění úmluvy.

(3)

Dne 22. listopadu 2004 přijala Rada společnou akci 2004/797/SZBP (1) na podporu činnosti OPCW. Po skončení platnosti uvedené společné akce následovala společná akce Rady 2005/913/SZBP (2) a poté společná akce Rady 2007/185/SZBP (3). Po společné akci 2007/185/SZBP následovala rozhodnutí Rady 2009/569/SZBP (4), 2012/166/SZBP (5), 2013/726/SZBP (6), (SZBP) 2015/259 (7), (SZBP) 2017/2302 (8), (SZBP) 2017/2303 (9), (SZBP) 2019/538 (10) a (SZBP) 2021/1026 (11).

(4)

V rozhodnutí (SZBP) 2017/2303 se mimo jiné stanoví podpora OPCW, pokud jde o přístup k družicovým snímkům a analýzu snímků, které poskytuje Satelitní středisko Evropské unie (SatCen).

(5)

Dne 10. prosince 2018 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2018/1943 (12), ve kterém se stanovilo prodloužení prováděcího období rozhodnutí (SZBP) 2017/2303 o dvanáct měsíců bez zvýšení nákladů.

(6)

Dne 9. prosince 2019 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2019/2112 (13), v němž se stanovilo opětovné prodloužení prováděcího období rozhodnutí (SZBP) 2017/2303 o dalších dvanáct měsíců bez zvýšení nákladů.

(7)

Při provádění rozhodnutí (SZBP) 2017/2303 se OPCW spoléhala na jedinečné informace, které analýza snímků střediska SatCen poskytuje jak pro plánování misí, tak pro analýzu informací.

(8)

Je třeba posílit operační účinnost OPCW pokračujícím poskytováním satelitních snímků a analýzy snímků střediska SatCen na podporu činností a misí OPCW v rámci jejího mandátu po skončení prováděcího období rozhodnutí (SZBP) 2017/2303,

(1)

Dne 18. prosince 2017 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2017/2370 (1), jímž pověřila prováděním některých projektů Nadaci pro strategický výzkum (Fondation pour la recherche stratégique (FRS)).

(2)

V souladu s čl. 3 odst. 3 rozhodnutí (SZBP) 2017/2370 byla dne 21. prosince 2017 s FRS podepsána grantová dohoda. Grantová dohoda měla pozbýt platnosti dne 21. prosince 2020.

(3)

Dne 26. května 2020 požádala FRS o prodloužení prováděcího období rozhodnutí (SZBP) 2017/2370 do 20. prosince 2021. O prodloužení bylo požádáno v důsledku pandemie COVID-19, a zejména z důvodu odložení řady činností podle článku 1 uvedeného rozhodnutí a neochoty vnitrostátních správních orgánů v cílových zemích diskutovat o organizování těchto činností s ohledem na nejistou situaci způsobenou pandemií.

(4)

Dne 20. července 2020 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2020/1066 (2), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2017/2370 a jímž prodloužila datum pozbytí platnosti uvedeného rozhodnutí na 20. prosince 2021.

(5)

Dne 27. září 2021 požádala FRS z důvodu pokračujícího dopadu pandemie COVID-19 a souvisejících cestovních omezení na její plánované činnosti o další prodloužení platnosti rozhodnutí (SZBP) 2017/2370, konkrétně o 13 měsíců, do 21. ledna 2023.

(6)

V činnostech podle článku 1 rozhodnutí (SZBP) 2017/2370 lze pokračovat bez jakýchkoli dopadů na finanční zdroje do 21. ledna 2023.

(7)

Rozhodnutí (SZBP) 2017/2370 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Dne 7. července 2020 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2020/979 (1), které předpokládá projekt skládající se ze dvou fází. Fáze I je studie proveditelnosti za účelem vytvoření mezinárodně uznávaného systému pro ověřování řízení zbraní a střeliva (dále jen „AAMVS“).

(2)

Rozhodnutí (SZBP) 2020/979 stanoví, že o tom, zda bude provedena fáze II projektu, kterou je vypracování koncepce vytvoření AAMVS, rozhodne Rada na základě výsledku studie proveditelnosti.

(3)

Studie schválená rozhodnutím (SZBP) 2020/979 prokázala proveditelnost vytvoření AAMVS a zdůraznila několik prvků, jež bude třeba zohlednit k tomu, aby se koncepce uskutečnila. Fáze II bude zahrnovat vypracování navrženého rámce pro AAMVS a vytvoření plánu pro vypracování systému. Tyto výstupy se zaměří na podporu a vedení dalšího úsilí o vybudování AAMVS.

(4)

Rada by měla na základě výsledků studie proveditelnosti rozhodnout o tom, že fáze II projektu má být prováděna.

(5)

Rozhodnutí (SZBP) 2020/979 pozbývá platnosti 14 měsíců ode dne uzavření finanční dohody uvedené v čl. 3 odst. 4 zmíněného rozhodnutí, pokud Rada nerozhodne o prodloužení jeho platnosti z důvodu umožnění provádění fáze II projektu.

(6)

Pokračování v činnostech uvedených v článku 1 rozhodnutí (SZBP) 2020/979 až do 30. listopadu 2022 nemá žádné dopady na finanční zdroje.

(7)

Rozhodnutí (SZBP) 2020/979 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno,