(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 (2) zavedlo řadu odchylek od některých ustanovení nařízení (EU) č. 1308/2013, mimo jiné i v odvětví vína, jejichž cílem bylo poskytnout hospodářským subjektům v odvětví vína určitou úlevu a pomoci jim vyrovnat se s dopadem pandemie COVID-19. Navzdory užitečnosti těchto opatření se však trhu s vínem nepodařilo obnovit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou.

(2)

Pandemie COVID-19 není pod kontrolou. Očkovací kampaně v některých regionech Unie a na celém světě jsou nedostatečné a ve většině zemí jsou stále uplatňována omezení pohybu i opatření omezující fyzické kontakty. Mezi tato opatření i nadále patří omezení týkající se cestování, velikosti společenských akcí, soukromých oslav, veřejných akcí i možnosti konzumovat jídlo a nápoje mimo domov. Uvedená omezení vedou k dalšímu poklesu spotřeby vína v Unii, k větším zásobám a obecněji k narušování trhu. V některých členských státech je třetina spotřeby vína spojena s cestovním ruchem. Spotřeba vína proto nadále klesá a zásoby zůstávají vysoké. Tyto dopady pandemie spolu se cly uloženými Spojenými státy a mrazem, který udeřil v Evropě v dubnu 2021, mají závažný negativní dopad na příjmy producentů vína v Unii. Odhaduje se, že kombinace všech těchto faktorů vedla ke snížení obratu odvětví vína v Unii v průměru o 15 až 20 %, přičemž některé společnosti vykázaly ztráty až 40 %.

(3)

Stávající významné narušení trhu s vínem v Unii kromě toho dále prohlubuje nejistota co do délky trvání krize, kterou lze kvůli rychlé mutabilitě viru i nadále obtížně předvídat. To znamená, že proces oživení odvětví bude trvat déle, než se dalo předpokládat počátkem roku 2021. Je proto vhodné odvětví vína v Unii i nadále nabízet dočasnou a mimořádnou podporu, aby se zabránilo nárůstu úpadků, který byl zaznamenán.

(4)

Vzhledem k tomu, že pojištění sklizně je důležitým nástrojem pro řízení rizik, včetně rizik spojených s nepříznivými klimatickými jevy, jako byla pozdní a obzvláště dlouhá období silných mrazů v dubnu 2021, a rizik spojených s narušením trhu, jako jsou rizika vyplývající z pandemie COVID-19, je vhodné poskytnout pěstitelům vína silnější motivaci ke sjednání pojištění sklizně a zvýšit za tímto účelem podporu Unie pro toto opatření. Je rovněž vhodné, aby se tato motivace týkala více než jednoho hospodářského roku, protože zkušenosti ukázaly, že čerpání podpory na pojištění sklizně bylo v minulosti velmi omezené. Je tudíž nezbytné mít dostatek času na informování a přesvědčování členských států a hospodářských subjektů v odvětví vína, aby tuto výjimečnou míru podpory využily. Proto je třeba zvýšit finanční příspěvek Unie na podporu na pojištění sklizně podle článku 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 od 16. října 2021 do konce programového období 2019–2023.

(5)

Jelikož se neočekává, že trh s vínem v Unii obnoví rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou v krátkodobém horizontu, je dále nezbytné prodloužit uplatňování opatření stanovených v článcích 5a a 6, čl. 7 odst. 2 a článku 9 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 do 15. října 2022.

(6)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Aby byla zajištěna kontinuita mezi rozpočtovými roky 2021 a 2022, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a mělo by se použít ode dne 16. října 2021,

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/884 (3) zavedlo řadu dočasných odchylek od stávajících pravidel, mimo jiné od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1149 (4) v odvětví vína, jejichž cílem bylo poskytnout producentům vína určitou úlevu a pomoci jim vyrovnat se s dopadem pandemie COVID-19. Navzdory užitečnosti těchto opatření se však trhu s vínem nepodařilo obnovit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou.

(2)

Pandemie COVID-19 není pod kontrolou. Očkovací kampaně v některých regionech Unie a na celém světě jsou nedostatečné a ve většině zemí jsou stále uplatňována omezení pohybu i opatření omezující fyzické kontakty. Mezi tato opatření i nadále patří omezení týkající se cestování, velikosti společenských akcí, soukromých oslav, veřejných akcí i možnosti konzumovat jídlo a nápoje mimo domov. Uvedená omezení vedou k dalšímu poklesu spotřeby vína v Unii, k větším zásobám a obecněji k narušování trhu. V některých členských státech je třetina spotřeby vína spojena s cestovním ruchem. Spotřeba vína proto nadále klesá a zásoby zůstávají vysoké. Tyto dopady pandemie spolu se cly uloženými Spojenými státy a mrazem, který udeřil v Evropě v dubnu 2021, mají závažný negativní dopad na příjmy producentů vína v Unii. Odhaduje se, že kombinace všech těchto faktorů vedla ke snížení obratu odvětví vína v Unii v průměru o 15 až 20 %, přičemž některé společnosti vykázaly ztráty až 40 %.

(3)

Stávající významné narušení trhu s vínem v Unii kromě toho dále prohlubuje nejistota co do délky trvání krize, kterou lze kvůli rychlé mutabilitě viru i nadále obtížně předvídat. To znamená, že proces oživení odvětví bude trvat déle, než se dalo předpokládat počátkem roku 2021. Je proto vhodné odvětví vína v Unii i nadále nabízet dočasnou a mimořádnou podporu, aby se zabránilo nárůstu úpadků, který byl zaznamenán.

(4)

Vzhledem k tomu, že se očekává, že pandemie COVID-19 a její dopady na odvětví vína budou pokračovat i po konci roku 2021, a tedy po značnou část rozpočtového roku 2022, je nezbytné prodloužit uplatňování opatření stanovených v čl. 2 odst. 1, 3, 4 a 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/884 po dobu trvání rozpočtového roku 2022.

(5)

Ustanovení čl. 25 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1149 stanoví, že podpora na vzájemné fondy uvedená v článku 48 nařízení (EU) č. 1308/2013 se za první, druhý a třetí rok jejich provozu omezí na 10 %, 8 % a 4 % z příspěvku producentů do vzájemného fondu. Dosavadní zkušenosti však ukázaly, že tyto míry podpory nemotivují členské státy, aby toto opatření zahrnuly do svých programů podpory v odvětví vína, a hospodářské subjekty, aby o podporu podle uvedeného nařízení požádaly. Vzhledem k tomu, že vzájemné fondy jsou důležitým nástrojem pro řízení rizik, včetně rizik spojených s nepříznivými klimatickými jevy, jako byla pozdní a obzvláště dlouhá období silných mrazů v dubnu 2021, a rizik spojených s narušením trhu, jako jsou rizika vyplývající z pandemie COVID-19, je vhodné zdvojnásobit míry podpory stanovené v čl. 25 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1149 s cílem zvýšit motivaci hospodářských subjektů v odvětví vína, aby vzájemné fondy zřizovaly, a poskytnout jim nástroj a podporu, aby se samy chránily před budoucími riziky.

(6)

Je rovněž vhodné, aby se větší motivace týkala více než jednoho hospodářského roku, protože zkušenosti ukázaly, že čerpání podpory na zřizování vzájemných fondů bylo v minulosti velmi omezené. Je tudíž nezbytné mít dostatek času na informování a přesvědčování členských států a hospodářských subjektů v odvětví vína, aby tuto výjimečnou míru podpory využily. Zřizování vzájemných fondů může navíc trvat déle než jeden rok. Vyšší podpora by proto měla být poskytována nejméně dva roky. Ze všech těchto důvodů je nezbytné zvýšit finanční příspěvek Unie na podporu vzájemných fondů do konce programového období 2019–2023.

(7)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/884 a (EU) 2016/1149 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(8)

Aby byla zajištěna kontinuita mezi rozpočtovými roky 2021 a 2022, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a mělo by se použít ode dne 16. října 2021,

(1)

V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost Španělska o schválení změn údajů ve specifikaci chráněného zeměpisného označení „Cerezas de la Montaña de Alicante“, zapsaného podle nařízení Komise (ES) č. 1107/96 (2) ve znění nařízení Komise (EU) č. 106/2011 (3) a prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/123 (4). Tato změna zahrnuje změnu názvu „Cerezas de la Montaña de Alicante“ na „Cerezas de la Montaña de Alicante“/„Cireres de la Muntanya d’Alacant“.

(2)

Protože daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (5).

(3)

Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být změna specifikace schválena,

(1)

Nařízení (EU) 2015/2283 stanoví, že na trh v Unii smějí být uváděny pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie.

(2)

Podle článku 8 nařízení (EU) 2015/2283 bylo přijato prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 (2), kterým se zřizuje seznam Unie pro povolené nové potraviny.

(3)

Dne 1. října 2019 podala společnost DuPont Nutrition & Biosciences ApS (dále jen „žadatel“) Komisi v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283 žádost o uvedení 3-fukosyllaktosy (3-FL), získané mikrobiální fermentací s geneticky modifikovaným kmenem Escherichia coli K12 MG1655, na trh Unie jako nové potraviny. Žadatel požádal o schválení použití 3-FL jako nové potraviny v neochucených pasterovaných a neochucených sterilovaných (i vysokotepelně ošetřených, „UHT“) mléčných výrobcích, ochucených a neochucených kysaných mléčných výrobcích, včetně tepelně ošetřených výrobků, cereálních tyčinkách, náhražkách mléčných výrobků a nemléčných jogurtech, nápojích (ochucených nápojích, energetických a sportovních nápojích), počáteční a pokračovací kojenecké výživě podle definice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 (3), obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti podle definice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013, náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti podle definice v nařízení (EU) č. 609/2013, potravinách pro zvláštní lékařské účely podle definice v nařízení (EU) č. 609/2013, mléčných nápojích a obdobných výrobcích určených malým dětem a v doplňcích stravy podle definice ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES (4) pro běžnou populaci s výjimkou kojenců. V průběhu vyřizování žádosti žadatel souhlasil, že z žádosti o povolení nové potraviny v doplňcích stravy vyloučí kojence a malé děti (mladší tří let). Žadatel rovněž navrhl, že by se doplňky stravy obsahující 3-FL neměly používat, pokud jsou ve stejný den konzumovány jiné potraviny s přidanou 3-FL.

(4)

Dne 1. října 2019 žadatel rovněž podal Komisi žádost o ochranu údajů, jež jsou předmětem průmyslového vlastnictví, pokud jde o řadu studií předložených na podporu žádosti, zejména o podrobné údaje o charakterizaci týkající se produkčního kmene bakterií (5); výrobní proces nové potraviny (6); analýzy různých šarží 3-FL (7); analytické zprávy o charakterizaci 3-FL prostřednictvím nukleární magnetické rezonance a o 3-FL přirozeně se vyskytující v mateřském mléce (8); zprávy o stabilitě 3-FL (9); zprávy o hodnocení příjmu 3-FL (10); zkoušku bakteriální reverzní mutace (11); in vitro zkoušku na přítomnost mikrojader u myší (12); in vitro zkoušku na přítomnost mikrojader v ovariálních buňkách křečka čínského (13); in vitro zkoušku na chromozomové aberace v buňkách savců na lidských lymfocytech (14); zkoušku akutní orální toxicity na potkanech (15); 90denní studii orální toxicity u potkanů, včetně analýzy séra a moči (16); šestidenní studii orální toxicity u selat (17) a třítýdenní studii orální toxicity u novorozených selat (18).

(5)

Dne 29. ledna 2020 Komise v souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) 2015/2283 požádala Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“), aby provedl posouzení 3-FL jako nové potraviny.

(6)

Dne 25. května 2021 přijal úřad vědecké stanovisko o bezpečnosti 3-fukosyllaktosy (3-FL) jako nové potraviny podle nařízení (EU) 2015/2283 (19).

(7)

Ve svém vědeckém stanovisku dospěl úřad k závěru, že 3-FL je za navrhovaných podmínek použití pro navrhované cílové populace bezpečná. Uvedené vědecké stanovisko proto poskytuje dostatečné odůvodnění pro zjištění, že použití 3-FL jako nové potraviny v neochucených pasterovaných a neochucených sterilovaných (i vysokotepelně ošetřených, „UHT“) mléčných výrobcích, ochucených a neochucených kysaných mléčných výrobcích, včetně tepelně ošetřených výrobků, cereálních tyčinkách, náhražkách mléčných výrobků a nemléčných jogurtech, nápojích (ochucených nápojích, energetických a sportovních nápojích), počáteční a pokračovací kojenecké výživě podle definice v nařízení (EU) č. 609/2013, v obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti podle definice v nařízení (EU) č. 609/2013, náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti podle definice v nařízení (EU) č. 609/2013, potravinách pro zvláštní lékařské účely podle definice v nařízení (EU) č. 609/2013, mléčných nápojích a obdobných výrobcích určených malým dětem a v doplňcích stravy podle definice ve směrnici 2002/46/ES určených pro běžnou populaci s omezeními pro kojence a malé děti je v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283.

(8)

Ve svém vědeckém stanovisku dospěl úřad k závěru, že by nemohl dosáhnout závěrů o bezpečnosti 3-FL bez podrobných údajů o charakterizaci týkající se produkčního kmene bakterií; údajů o výrobním procesu nové potraviny; analýz různých šarží 3-FL; analytických zpráv o charakterizaci 3-FL prostřednictvím nukleární magnetické rezonance a o 3-FL přirozeně se vyskytující v mateřském mléce; zpráv o stabilitě 3-FL; zpráv o hodnocení příjmu 3-FL; zkoušky bakteriální reverzní mutace; in vitro zkoušky na přítomnost mikrojader u myší; in vitro zkoušky na přítomnost mikrojader v ovariálních buňkách křečka čínského; in vitro zkoušky na chromozomové aberace v buňkách savců na lidských lymfocytech; zkoušky akutní orální toxicity na potkanech; 90denní studie orální toxicity u potkanů, včetně analýzy séra a moči; šestidenní studie orální toxicity u selat a třítýdenní studie mikrobiální toxicity u novorozených selat.

(9)

Poté, co Komise obdržela vědecké stanovisko úřadu, vyzvala žadatele, aby dále objasnil odůvodnění, jež poskytl ohledně jeho tvrzení, že údaje z podrobných údajů týkajících se charakterizace produkčního kmene bakterií; výrobního procesu nové potraviny; analýz různých šarží 3-FL; analytických zpráv o charakterizaci 3-FL prostřednictvím nukleární magnetické rezonance a o 3-FL přirozeně se vyskytující v mateřském mléce; zpráv o stabilitě 3-FL; zpráv o hodnocení příjmu 3-FL; zkoušky bakteriální reverzní mutace; in vitro zkoušky na přítomnost mikrojader u myší; in vitro zkoušky na přítomnost mikrojader v ovariálních buňkách křečka čínského; in vitro zkoušky na chromozomové aberace savčích buněk v lidských lymfocytech; zkoušky akutní orální toxicity na potkanech; 90denní studie orální toxicity u potkanů, včetně analýzy séra a moči; šestidenní studie orální toxicity u selat a třítýdenní studie orální toxicity u novorozených selat jsou předmětem jeho průmyslového vlastnictví.

(10)

Žadatel uvedl, že v době podání žádosti byly studie předmětem jeho průmyslového vlastnictví a že měl výhradní právo je používat podle vnitrostátního práva, a že třetí strany tudíž nesměly mít ze zákona k těmto studiím přístup a nesměly je používat.

(11)

Komise posoudila veškeré informace, jež žadatel předložil, a dospěla k závěru, že žadatel dostatečně doložil splnění požadavků stanovených v čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2015/2283. Údaje obsažené ve spisu žadatele, které úřadu sloužily jako základ k prokázání bezpečnosti nové potraviny a k dosažení závěru ohledně bezpečnosti 3-FL a bez nichž by tato nová potravina nemohla být úřadem posouzena, by tudíž neměly být úřadem použity ve prospěch žádného dalšího žadatele po dobu pěti let od data vstupu tohoto nařízení v platnost. Uvádění 3-FL na trh v Unii by tudíž mělo být po uvedenou dobu omezeno na žadatele.

(12)

Omezení povolení 3-FL a využívání údajů obsažených ve spisu žadatele pro výhradní použití žadatelem však nebrání tomu, aby o povolení uvádět na trh tutéž novou potravinu požádali další žadatelé, pokud se jejich žádost zakládá na zákonně získaných informacích, jež jsou podkladem pro takové povolení podle nařízení (EU) 2015/2283.

(13)

V souladu s podmínkami použití doplňků stravy obsahujících 3-FL, které navrhl žadatel a které posoudil úřad, je nezbytné vhodným označením informovat spotřebitele o tom, že doplňky stravy obsahující 3-FL by se neměly konzumovat, pokud jsou v tentýž den konzumovány jiné potraviny s přidanou 3-FL.

(14)

Příloha prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

N,N–dimethylformamid je aprotické polární organické rozpouštědlo použitelné jako médium, které je podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (2) klasifikováno jako látka toxická pro reprodukci kategorie 1B, látka vykazující akutní toxicitu kategorie 4 (inhalační a dermální cestou) a jako látka dráždivá pro oči kategorie 2. N,N–dimethylformamid je látka vyráběná ve vysokém objemu, která se používá v mnoha průmyslových zařízeních a pracovních činnostech v celé Evropě.

(2)

Dne 5. října 2018 předložila Itálie (dále jen „předkladatel dokumentace“) Evropské agentuře pro chemické látky (dále jen „agentura“) dokumentaci (3) podle čl. 69 odst. 4 nařízení (ES) č. 1907/2006 (dále jen „dokumentace podle přílohy XV“) s cílem zahájit řízení o omezení v souladu s články 69 až 73 uvedeného nařízení. Dokumentace podle přílohy XV doložila, že je nutné přijmout na úrovni celé Unie opatření, a navrhla omezit průmyslové a profesionální použití N,N–dimethylformamidu samostatně i ve směsích, jakož i jeho uvádění na trh.

(3)

Předkladatel dokumentace založil posouzení nebezpečnosti N,N–dimethylformamidu na systematických účincích této látky na několik sledovaných ukazatelů. Výsledkem bylo stanovení odvozené úrovně, při které nedochází k nepříznivým účinkům (dále jen „DNEL“) při dlouhodobé inhalační expozici a DNEL při dlouhodobé dermální expozici na základě údajů ze zkoušek na zvířatech týkajících se snížení tělesné hmotnosti, změn klinicko-chemických hodnot a poškození jater.

(4)

Dne 20. září 2019 přijal agenturní Výbor pro posuzování rizik (dále jen „výbor RAC“) stanovisko (4), v němž dospěl k závěru, že navrhované omezení, v podobě změněné výborem RAC, je nejvhodnějším opatřením na úrovni Unie k řešení zjištěných rizik vyplývajících z expozice N,N–dimethylformamidu, a to z hlediska své účinnosti při snižování rizika, proveditelnosti a sledovatelnosti.

(5)

Vzhledem k tomu, že v posouzení předkladatel dokumentace zvážil pro látky obsahující N,N–dimethylformamid v nízkých koncentracích několik dílčích scénářů, navrhl výbor RAC vyjasnit znění působnosti zahrnutím přítomnosti této látky bez ohledu na to, zda je N,N–dimethylformamid složkou, hlavní složkou, nečistotou nebo stabilizátorem.

(6)

Na základě účinků na játra u zvířat navrhl předkladatel dokumentace DNEL při dlouhodobé inhalaci ve výši 3,2 mg/m3. Výbor RAC však doporučil DNEL při dlouhodobé inhalaci ve výši 6 mg/m3, a to na základě kombinace údajů o účincích na člověka a údajů ze zkoušek na zvířatech s ohledem na jaterní toxicitu, resp. vývojovou toxicitu.

(7)

U DNEL při dlouhodobé dermální expozici výbor RAC doporučil DNEL na základě dermální studie, a nikoli na základě extrapolace mezi různými cestami expozice z 28denní orální studie, jak navrhl předkladatel dokumentace. Výbor RAC proto navrhl použít jako DNEL při dlouhodobé dermální expozice hodnotu 1,1 mg/kg/den.

(8)

Dne 5. prosince 2019 přijal agenturní Výbor pro socioekonomickou analýzu (dále jen „výbor SEAC“) své stanovisko (5), v němž dospěl k závěru, že s ohledem na socioekonomické přínosy a náklady představuje navrhované omezení, v podobě změněné výborem RAC, na úrovni celé Unie nejvhodnější opatření ke snížení rizika pro zdraví pracovníků plynoucího z N,N–dimethylformamidu. V souladu s dokumentací podle přílohy XV doporučil výbor SEAC pro všechna odvětví odklad použití omezení v délce dvaceti čtyř měsíců s cílem poskytnout všem aktérům dostatečný čas na plné provedení požadavků na omezení.

(9)

O navrhovaném omezení bylo konzultováno Fórum pro výměnu informací o prosazování a jeho doporučení byla zohledněna.

(10)

Dne 1. dubna 2020 předala agentura stanoviska výborů RAC a SEAC Komisi. Uvedená stanoviska potvrdila, že riziko pro zdraví pracovníků ve všech pracovních prostředích při výrobě a používání N,N–dimethylformamidu není náležitě kontrolováno.

(11)

S ohledem na dokumentaci podle přílohy XV a stanoviska výborů RAC a SEAC Komise shledala, že při expozici N,N–dimethylformamidu nad specifické hodnoty DNEL hrozí pracovníkům nepřijatelné riziko a že navrhované omezení, kterým se stanoví úroveň DNEL pro expozici pracovníků N,N–dimethylformamidu jak inhalační, tak dermální cestou, je na úrovni celé Unie nejvhodnější opatření k řešení uvedeného rizika.

(12)

Komise má za to, že navrhované omezení, v podobě změněné výbory RAC a SEAC, je vhodné z následujících důvodů: celková míra charakterizace rizika se zakládá na kvantifikovaných hodnotách DNEL pro inhalační a dermální expozici N,N–dimethylformamidu; harmonizace zpráv o chemické bezpečnosti v registrační dokumentaci prostřednictvím harmonizovaných hodnot DNEL lze dosáhnout pouze podle nařízení (ES) č. 1907/2006; bezpečnostní listy budou uvádět zmíněné hodnoty DNEL v příslušných zvláštních oddílech.

(13)

Zainteresovaným subjektům by měla být poskytnuta dostatečně dlouhá doba ke splnění navrhovaného omezení, a zejména následní uživatelé by měli mít na zavedení vhodných opatření k řízení rizik a provozních podmínek, jimiž zajistí, aby expozice pracovníků N,N–dimethylformamidu byla nižší než obě hodnoty DNEL, stejnou lhůtu jako výrobci a dovozci. Komise proto v souladu s dokumentací podle přílohy XV a stanoviskem výboru SEAC dospěla k závěru, že použití omezení by mělo být odloženo o dvacet čtyři měsíců.

(14)

Předpokládá se, že odvětví, která vyrábějí polyurethanová povrstvení, membrány a syntetická vlákna, budou ke splnění hodnot DNEL pro expozici pracovníků N,N-dimethylformamidu vyžadovat více času. Proto se pro ně navrhují delší přechodná období, konkrétně 36 měsíců pro odvětví polyurethanových povrstvení a membrán, kde se N,N-dimethylformamid používá jako rozpouštědlo při postupech přímého nebo reverzního povrstvování textilií či papíru polyurethanem nebo při výrobě polyurethanových membrán, a 48 měsíců pro výrobu syntetických vláken, kde se N,N-dimethylformamid používá jako rozpouštědlo při postupech suchého a mokrého spřádání syntetických vláken.

(15)

Nařízení (ES) č. 1907/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(16)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 133 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006,

(1)

Nařízení (EU) 2016/429 vyžaduje, aby zásilky zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu pocházely ze třetí země nebo území či jejich oblasti nebo jednotky uvedených na seznamu v souladu s čl. 230 odst. 1 zmíněného nařízení, aby mohly vstoupit do Unie.

(2)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 (2) stanoví veterinární požadavky, které musí zásilky některých druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu z třetích zemí nebo území či jejich oblastí nebo (v případě živočichů pocházejících z akvakultury) jednotek splňovat, aby mohly vstoupit do Unie.

(3)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/404 (3) stanoví seznamy třetích zemí nebo území nebo jejich oblastí či jednotek, z nichž je povolen vstup druhů a kategorií zvířat a zárodečných produktů a produktů živočišného původu, které spadají do oblasti působnosti nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/692, do Unie.

(4)

Konkrétně přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 stanoví seznamy třetích zemí nebo území nebo jejich oblastí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže, resp. čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie.

(5)

Dne 12. listopadu 2021 oznámilo Spojené království Komisi ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže. Uvedené ohnisko se nachází v blízkosti měst Frinton-on-Sea v okrese Tendring v hrabství Essex v Anglii a bylo potvrzeno dne 12. listopadu 2021 laboratorní analýzou (RT-PCR).

(6)

Dne 14. listopadu 2021 oznámilo Spojené království Komisi ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže. Tato ohniska se nacházejí v blízkosti obce Leeming Bar v okrese Hambleton v hrabství North Yorkshire v Anglii a v blízkosti obce Salwick, v okrese Fylde v hrabství Lancashire v Anglii a dne 14. listopadu 2021 byla potvrzena laboratorní analýzou (RT-PCR).

(7)

Veterinární orgány Spojeného království vymezily ochranné pásmo kolem postiženého hospodářství v okruhu 10 km a zavedly politiku depopulace s cílem tlumit přítomnost vysoce patogenní influenzy ptáků a omezit šíření uvedené nákazy.

(8)

Spojené království předložilo Komisi informace o epizootologické situaci na svém území a o opatřeních, která přijalo s cílem zabránit dalšímu šíření vysoce patogenní influenzy ptáků. Komise uvedené informace vyhodnotila. Na základě tohoto hodnocení by již neměl být povolen vstup do Unie pro zásilky drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře z oblastí, na něž se vztahují omezení stanovená veterinárními orgány Spojeného království v důsledku nedávných ohnisek vysoce patogenní influenzy ptáků.

(9)

Přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(10)

S ohledem na stávající epizootologickou situaci ve Spojeném království, pokud jde o vysoce patogenní influenzu ptáků, by změny prováděcího nařízení (EU) 2021/404, jež mají být provedeny tímto nařízením, měly nabýt účinku co nejdříve.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Rozhodnutím Rady (SZBP) 2021/509 (1) byl zřízen Evropský mírový nástroj, kterým členské státy financují činnost Unie v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky zaměřenou na zachovávání míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. c) Smlouvy. V souladu s čl. 1 odst. 2 písm. b) bodem i) rozhodnutí (SZBP) 2021/509 může zmíněný nástroj zejména financovat akce k posílení kapacit třetích států a regionálních a mezinárodních organizací souvisejících s vojenskými a obrannými záležitostmi.

(2)

Současná krize v severní provincii Mosambiku Cabo Delgado má vícerozměrný charakter, přičemž existuje vážné riziko, že se krize rozšíří do dalších provincií země a sousedních zemí. Vláda Mosambiku uvítala vyslání vojenské výcvikové mise Evropské unie bez výkonných pravomocí v rámci integrovaného přístupu EU ke krizi v provincii Cabo Delgado.

(3)

Dne 12. července 2021 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2021/1143 (2) o zřízení vojenské výcvikové mise Evropské unie v Mosambiku (EUTM Mozambique). Strategickým cílem EUTM Mozambique je podpořit budování kapacit jednotek mosambických ozbrojených sil vybraných za účelem vytvoření budoucích sil rychlé reakce s cílem rozvíjet nezbytné a udržitelné kapacity těchto jednotek pro obnovení bezpečnosti a ochrany v provincii Cabo Delgado.

(4)

Dne 30. července 2021 schválila Rada koncepční dokument týkající se opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu vojenských jednotek vyškolených misí EUTM Mozambique, včetně naléhavého opatření k zajištění co nejnaléhavějšího vybavení a dodávek potřebných pro řádný výcvik dvou mosambických společností, které měly být jako první vyškoleny v rámci EUTM Mozambique.

(5)

Ministryně zahraničních věcí Mosambické republiky požádala ve svém dopise ze dne 27. srpna 2021 adresovaném vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) Unii, aby poskytla vybavení, které není určené k použití smrtící síly, a dodávky všem mosambických společnostem, které mají být vyškoleny v rámci EUTM Mozambique.

(6)

Tato opatření pomoci mají být prováděna s přihlédnutím k zásadám a požadavkům stanoveným v rozhodnutí (SZBP) 2021/509, zejména se zvláštním zřetelem ke společnému postoji Rady 2008/944/SZBP (3), a v souladu s pravidly pro provádění příjmů a výdajů financovaných z Evropského mírového nástroje.

(7)

Rada znovu potvrzuje své odhodlání chránit, prosazovat a naplňovat lidská práva, základní svobody a demokratické zásady a posilovat právní stát a řádnou správu věcí veřejných v souladu s Chartou Organizace spojených národů, Všeobecnou deklarací lidských práv a mezinárodním právem, zejména s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a mezinárodním humanitárním právem,

(1)

Dne 21. ledna 2019 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2019/97 (1), které stanoví pro projekty uvedené v článku 1 uvedeného rozhodnutí prováděcí období 36 měsíců ode dne uzavření dohody o financování podle čl. 3 odst. 3 uvedeného rozhodnutí.

(2)

Prováděcí období dohody o financování skončí dne 4. února 2022.

(3)

Dne 8. července 2021 požádal Úřad OSN pro otázky odzbrojení (UNODA), který je odpovědný za technické provádění projektů uvedených v článku 1 rozhodnutí (SZBP) 2019/97, o prodloužení prováděcího období uvedeného rozhodnutí o dvanáct měsíců bez zvýšení nákladů. Toto prodloužení umožní UNODA pokračovat v provádění několika projektů uvedených v článku 1 rozhodnutí (SZBP) 2019/97, jejichž provádění bylo v důsledku pandemie COVID-19 zpožděno.

(4)

Prodloužení prováděcího období projektů uvedených v článku 1 rozhodnutí (SZBP) 2019/97 do 4. února 2023 nemá žádný dopad na finanční zdroje.

(5)

Rozhodnutí (SZBP) 2019/97 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,