ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 408

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 64
17. listopadu 2021


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2021/1997 ze dne 15. listopadu 2021, kterým se mění prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2018/1994, kterým se Chorvatsku povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článku 168 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

1

 

*

Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2021/1998 ze dne 15. listopadu 2021, kterým se Estonsku povoluje uplatňovat opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článků 168 a 168a směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

3

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/1999 ze dne 15. listopadu 2021, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/1215, pokud jde o držitele povolení a jeho zástupce v Unii pro uvádění produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (oznámeno pod číslem C(2021) 8000)  ( 1 )

6

 

 

AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

 

*

Rozhodnutí Výboru dohody o hospodářském partnerství zřízeného Prozatímní dohodou o hospodářském partnerství mezi Pobřežím slonoviny na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé č. 1/2021 ze dne 20. října 2021 o přijetí postupů řešení sporů a kodexu chování rozhodců [2021/2000]

8

 

*

Rozhodnutí Výboru dohody o hospodářském partnerství zřízeného prozatímní dohodou o Hospodářském partnerství mezi Pobřežím slonoviny na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé č. 2/2021 ze dne 20. října 2021 o přijetí seznamu rozhodců [2021/2001]

19

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

ROZHODNUTÍ

17.11.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 408/1


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2021/1997

ze dne 15. listopadu 2021,

kterým se mění prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2018/1994, kterým se Chorvatsku povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článku 168 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1), a zejména na čl. 395 odst. 1 první pododstavec této směrnice,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Články 168 a 168a směrnice 2006/112/ES stanoví nárok osoby povinné k dani provést odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) vyměřené za dodání zboží a služby jí poskytnuté pro účely jejích zdaněných plnění. Ustanovení čl. 26 odst. 1 písm. a) uvedené směrnice obsahuje požadavek vyúčtovat DPH, pokud je obchodní majetek použit pro soukromé účely osoby povinné k dani nebo jejích zaměstnanců, popřípadě obecněji řečeno k jiným účelům než pro účely jejího podnikání.

(2)

Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2018/1994 (2) povolilo Chorvatsku do 31. prosince 2021 omezit nárok na odpočet DPH zaplacené při nákupu a leasingu určitých osobních automobilů s nejvýše osmi sedadly kromě sedadla řidiče na 50 %, včetně nákupu veškerého zboží a služeb dodávaných v této souvislosti, pokud tato vozidla nejsou používána výlučně pro podnikatelské účely. Povolení rovněž zbavilo osoby povinné k dani povinnosti považovat používání těchto osobních automobilů k nepodnikatelským účelům za poskytování služeb za úplatu.

(3)

Chorvatsko požádalo dopisem, který Komise zaevidovala dne 31. března 2021, o povolení nadále uplatňovat zvláštní opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článku 168 směrnice 2006/112/ES s cílem omezit nárok na odpočet u výdajů spojených s určitými osobními automobily, které se nepoužívají výhradně pro podnikatelské účely (dále jen „zvláštní opatření“).

(4)

Chorvatsko uplatňuje čl. 168a odst. 1 směrnice 2006/112/ES, pokud jde o DPH na výdaje související s jinými hospodářskými statky, které jsou součástí obchodního majetku uvedeného v čl. 168a odst. 2 uvedené směrnice. Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1994 by proto mělo obsahovat odkaz na článek 168a směrnice 2006/112/ES.

(5)

V souladu s čl. 395 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2006/112/ES informovala Komise dopisem ze dne 22. dubna 2021 o žádosti podané Chorvatskem ostatní členské státy. Dopisem ze dne 23. dubna 2021 uvědomila Komise Chorvatsko, že má k dispozici všechny údaje, které považovala za potřebné k posouzení žádosti.

(6)

V souladu s čl. 6 třetím pododstavcem prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/1994 předložilo Chorvatsko zprávu, která obsahuje přezkum procentního podílu stanoveného pro omezení nároku na odpočet daně. Podle aktuálně dostupných informací Chorvatsko potvrdilo, že limit 50 % je stále opodstatněný a přiměřený.

(7)

Vzhledem k pozitivnímu dopadu zvláštního opatření na administrativní zátěž pro daňové poplatníky i daňové orgány tím, že zjednodušuje výběr DPH a předchází daňovým únikům v důsledku nesprávného vykazování, by proto mělo být Chorvatsku i nadále povoleno zvláštní opatření uplatňovat. Prodloužení doby platnosti uvedeného zvláštního opatření by mělo být časově omezeno do 31. prosince 2024, aby bylo možné zhodnotit jeho účinnost a příslušný procentní podíl.

(8)

Pokud by Chorvatsko považovalo za nezbytné zvláštní opatření dále prodloužit, mělo by Komisi do 31. března 2024 předložit žádost o prodloužení společně se zprávou, která obsahuje přezkum uplatňovaného procentního podílu.

(9)

Zvláštní opatření bude mít zanedbatelný vliv na celkovou výši daňových příjmů vybraných na stupni konečné spotřeby a nebude mít žádný nepříznivý dopad na vlastní zdroje Unie pocházející z DPH.

(10)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1994 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1994 se mění takto:

1)

Název se nahrazuje tímto:

„Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2018/1994 ze dne 11. prosince 2018, kterým se Chorvatsku povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článků 168 a 168a směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty“.

2)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Odchylně od článků 168 a 168a směrnice 2006/112/ES se Chorvatsku povoluje omezit na 50 % nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) u výdajů spojených s osobními automobily, které se nepoužívají výhradně pro účely podnikání.“

3)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2019 do dne 31. prosince 2024.

Případná žádost o prodloužení platnosti povolení stanoveného tímto rozhodnutím musí být podána Komisi do 31. března 2024 společně se zprávou obsahující přezkum procentního podílu stanoveného v článku 1.“

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Chorvatské republice.

V Bruselu dne 15. listopadu 2021.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES


(1)  Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2018/1994 ze dne 11. prosince 2018, kterým se kterým se Chorvatsku povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článku 168 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 320, 17.12.2018, s. 35).


17.11.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 408/3


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2021/1998

ze dne 15. listopadu 2021,

kterým se Estonsku povoluje uplatňovat opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článků 168 a 168a směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1), a zejména na čl. 395 odst. 1 první pododstavec této směrnice,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Články 168 a 168a směrnice 2006/112/ES stanoví nárok osoby povinné k dani odpočíst daň z přidané hodnoty (DPH) vyměřenou na dodání zboží a služby jí poskytnuté pro účely jejích zdaněných plnění. Podle čl. 26 odst. 1 písm. a) uvedené směrnice se používání obchodního majetku pro soukromou potřebu osoby povinné k dani nebo jejích zaměstnanců, popřípadě obecněji řečeno k jiným účelům než pro účely jejího podnikání, považuje za poskytnutí služeb.

(2)

Prováděcím rozhodnutím Rady 2014/797/EU (2) se Estonsku do 31. prosince 2017 povoluje omezit nárok na odpočet DPH při nákupu, leasingu, pořízení uvnitř Společenství a dovozu některých osobních automobilů a osvobodit osoby povinné k dani od účtování DPH při využívání vozidel, na která se omezení vztahuje, k soukromým účelům, na 50 %.

(3)

Platnost prováděcího rozhodnutí 2014/797/EU byla prodloužena do 31. prosince 2020 prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2017/1854 (3).

(4)

Dopisem, který Komise zaevidovala dne 12. února 2021, požádalo Estonsko Komisi o povolení uplatňovat zvláštní opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článků 168 a 168a směrnice 2006/112/ES, aby mohlo omezovat nárok na odpočet DPH ve vztahu nákupu, leasingu, pořízení uvnitř Společenství a dovozu některých osobních automobilů, která se používají pro jiné účely než pro účely podnikání (dále jen „zvláštní opatření“).

(5)

V souladu s čl. 395 odst. 2 druhým pododstavcem směrnice 2006/112/ES informovala Komise dopisem ze dne 19. března 2021 o žádosti podané Estonskem ostatní členské státy. Dopisem ze dne 23. března 2021 uvědomila Komise Estonsko, že má k dispozici všechny údaje, které považovala za potřebné k posouzení žádosti.

(6)

Často je velmi obtížné přesně určit, kdy se jedná o používání osobních automobilů k soukromým účelům, a i v případech, kdy to možné je, je tento postup často náročný. V rámci požadovaného povolení by u osobních automobilů, které nejsou užívány v plném rozsahu pro podnikání, měla být výše DPH z nákladů způsobilých k odpočtu stanovena, s určitými výjimkami, paušální procentní sazbou. Podle aktuálně dostupných informací mají estonské orgány za to, že opodstatněná je sazba ve výši 50 %. Zároveň by měl být s cílem zamezit dvojímu zdanění pozastaven požadavek na účtování DPH pro soukromé použití u osobních automobilů, které budou předmětem omezení. Toto zvláštní opatření odstraňuje potřebu vedení záznamů o soukromém používání služebních automobilů a zároveň předchází daňovým únikům v důsledku nesprávného vedení záznamů.

(7)

Omezení nároku na odpočet daně vyplývající z požadovaného povolení by se mělo uplatnit na DPH zaplacenou při nákupu, leasingu, pořízení uvnitř Společenství a dovozu stanovených kategorií osobních automobilů a na výdaje s tím související, včetně nákupu pohonných hmot.

(8)

Požadované povolení by se mělo vztahovat pouze na osobní automobily s nejvyšší přípustnou hmotností nepřesahující 3 500 kilogramů a nejvýše osmi sedadly kromě sedadla řidiče, neboť jakékoli soukromé použití osobních automobilů převyšujících 3 500 kilogramů nebo s více než osmi sedadly kromě sedadla řidiče je zanedbatelné vzhledem k povaze uvedených osobních automobilů či typu podnikání, k němuž jsou využívány. Rovněž by měl být stanoven podrobný seznam konkrétních osobních automobilů vyňatých z oblasti působnosti uvedeného povolení na základě jejich zvláštního použití.

(9)

Povolení by mělo být časově omezeno na období do 31. prosince 2024, aby bylo možné přezkoumat nezbytnost a účelnost zvláštního opatření a poměr mezi obchodním a neobchodním využitím, na němž je opatření založeno.

(10)

Pokud by se Estonsko domnívalo, že je nutné platnost povolení prodloužit na období po roce 2024, mělo by Komisi do 31. března 2024 podat žádost o prodloužení společně se zprávou zahrnující přezkum uplatňovaného procentního podílu.

(11)

Zvláštní opatření bude mít zanedbatelný vliv na celkovou výši daňových příjmů vybranou na stupni konečné spotřeby a nebude mít žádný nepříznivý dopad na vlastní zdroje Unie vycházející z DPH,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Odchylně od článků 168 a 168a směrnice 2006/112/ES se Estonsku povoluje omezit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty u výdajů na osobní automobily, které se nepoužívají výhradně pro účely podnikání, na 50 %, pokud tyto výdaje zahrnují nákup, leasing, pořízení uvnitř Společenství nebo dovoz osobních automobilů, které se nepoužívají výhradně pro účely podnikání, jakož i výdaje spojené s údržbou a opravami těchto automobilů a s nákupem pohonných hmot pro ně.

Článek 2

Odchylně od čl. 26 odst. 1 písm. a) směrnice 2006/112/ES Estonsko nepovažuje použití osobního automobilu tvořícího součást majetku osoby povinné k dani pro soukromé účely za poskytnutí služby za úplatu, pokud tento automobil podléhá omezení povolenému v článku 1 tohoto rozhodnutí.

Článek 3

1.   Toto rozhodnutí se vztahuje pouze na osobní automobily s nejvyšší přípustnou hmotností nepřesahující 3 500 kilogramů a s nejvýše osmi sedadly kromě sedadla řidiče.

2.   Toto rozhodnutí se nevztahuje na tyto kategorie osobních automobilů:

a)

automobily zakoupené pro účely dalšího prodeje, pronájmu či leasingu;

b)

automobily používané pro přepravu osob za úplatu, včetně taxislužby;

c)

automobily používané k výuce řízení motorových vozidel.

Článek 4

Toto rozhodnutí pozbývá platnosti dne 31. prosince 2024. Případná žádost o prodloužení doby platnosti povolení stanoveného tímto rozhodnutím musí být podána Komisi do 31. března 2024 společně se zprávou obsahující přezkum procentního podílu stanoveného v článku 1.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno Estonské republice.

V Bruselu dne 15. listopadu 2021.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES


(1)  Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Rady 2014/797/EU ze dne 7. listopadu 2014, kterým se Estonské republice povoluje uplatňovat opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článků 168 a 168a směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 48).

(3)  Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2017/1854 ze dne 10. října 2017 kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2014/797/EU, kterým se Estonské republice povoluje uplatňovat opatření odchylující se od čl. 26 odst. 1 písm. a) a článků 168 a 168a směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 265, 14.10.2017, s. 17).


17.11.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 408/6


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2021/1999

ze dne 15. listopadu 2021,

kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/1215, pokud jde o držitele povolení a jeho zástupce v Unii pro uvádění produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh

(oznámeno pod číslem C(2021) 8000)

(Pouze francouzské a nizozemské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 a čl. 21 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Společnost BASF Agricultural Solutions Seeds US LLC se sídlem ve Spojených státech je držitelem povolení pro uvádění produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, jež bylo povoleno prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2016/1215 (2). Společnost BASF Agricultural Solutions Seeds US LLC je v Unii zastupována společností BASF SE se sídlem v Německu. Společnost BASF Belgium Coordination Center CommV se sídlem v Belgii je pobočkou společnosti BASF SE.

(2)

Dopisem ze dne 26. dubna 2021 informovala společnost BASF Belgium Coordination Center CommV Komisi, že společnost BASF Agricultural Solutions Seeds US LLC převedla svá práva a povinnosti související s povolením pro uvádění sóji FG72 na trh na společnost Syngenta Crop Protection AG se sídlem ve Švýcarsku, zastupovanou v Unii společností Syngenta Crop Protection NV/SA se sídlem v Belgii, a sice ode dne 2. června 2020.

(3)

Dopisem ze dne 27. dubna 2021 informovala společnost Syngenta Crop Protection NV/SA Komisi, že společnost Syngenta Crop Protection AG s tímto převodem souhlasí.

(4)

Požadované změny jsou čistě správní povahy, a proto nevyžadují nové posouzení dotčených produktů.

(5)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/1215 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Změny prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/1215

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/1215 se mění takto:

1)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Držitel povolení

Držitelem povolení je společnost Syngenta Crop Protection AG, Švýcarsko, zastupovaná v Unii společností Syngenta Crop Protection NV/SA, Belgie.“

2)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Určení

Toto rozhodnutí je určeno společnosti Syngenta Crop Protection AG, Rosentalstrasse 67, CH-4058 Basilej, Švýcarsko, zastupované v Unii společností Syngenta Crop Protection NV/SA, Avenue Louise 489, 1050 Brusel, Belgie.“

3)

V příloze se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

Žadatel a držitel povolení:

Název: Syngenta Crop Protection AG

Adresa: Rosentalstrasse 67, CH-4058 Basilej, Švýcarsko,

zastupovaná v Unii společností Syngenta Crop Protection NV/SA, Avenue Louise, 489, 1050 Brusel, Belgie.“

Článek 2

Určení

Toto rozhodnutí je určeno společnosti Syngenta Crop Protection AG, Rosentalstrasse 67, CH-4058 Basilej, Švýcarsko, zastupované v Unii společností Syngenta Crop Protection NV/SA, Avenue Louise 489, 1050 Brusel, Belgie.

V Bruselu dne 15. listopadu 2021.

Za Komisi

Stella KYRIAKIDES

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1215 ze dne 22. července 2016 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. L 199, 26.7.2016, s. 16).


AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

17.11.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 408/8


ROZHODNUTÍ VÝBORU DOHODY O HOSPODÁŘSKÉM PARTNERSTVÍ ZŘÍZENÉHO PROZATÍMNÍ DOHODOU O HOSPODÁŘSKÉM PARTNERSTVÍ MEZI POBŘEŽÍM SLONOVINY NA JEDNÉ STRANĚ A EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM A JEHO ČLENSKÝMI STÁTY NA STRANĚ DRUHÉ č. 1/2021

ze dne 20. října 2021

o přijetí postupů řešení sporů a kodexu chování rozhodců [2021/2000]

VÝBOR DOHODY O HOSPODÁŘSKÉM PARTNERSTVÍ,

s ohledem na Prozatímní dohodu o hospodářském partnerství mezi Pobřežím slonoviny na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (dále jen „dohoda“), podepsanou v Abidjanu dne 26. listopadu 2008 a prozatímně prováděnou ode dne 3. září 2016, a zejména na čl. 59 odst. 1 a článek 73 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V čl. 59 odst. 1 Prozatímní dohody o hospodářském partnerství mezi Pobřežím slonoviny na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (dále jen „dohoda“) se stanoví, že postupy stanovené v kapitole 3 (Postupy řešení sporů) hlavy V (Předcházení sporům a jejich řešení) dohody se řídí jednacím řádem, který přijme Výbor dohody o hospodářském partnerství.

(2)

Podle článku 73 dohody odpovídá Výbor dohody o hospodářském partnerství za správu všech oblastí, jichž se dohoda týká, a za realizaci všech úkolů v dohodě uvedených,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Postupy řešení sporů a kodex chování rozhodců jsou stanoveny v příloze.

2.   Těmito postupy a kodexem chování nejsou dotčena zvláštní pravidla stanovená v dohodě ani pravidla, o kterých případně rozhodne Výbor dohody o hospodářském partnerství.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem podpisu.

V Bruselu dne 20. října 2021.

Za Republiku Pobřeží slonoviny

KalilouSYLLA

Za Evropskou unii

CristinaMIRANDA GOZALVEZ


PŘÍLOHA

POSTUPY ŘEŠENÍ SPORŮ

Článek 1

Definice

Pro účely těchto postupů řešení sporů a kodexu chování rozhodců (dále jen „jednací řád“) se rozumí:

poradcem: fyzická osoba, kterou si smluvní strana najala, aby jí radila nebo pomáhala v souvislosti s rozhodčím řízením;

rozhodčím tribunálem: tribunál ustavený podle článku 50 dohody;

rozhodcem: člen rozhodčího tribunálu ustaveného podle článku 50 dohody;

asistentem: fyzická osoba, která v souladu s mandátem rozhodce provádí pro tohoto rozhodce šetření nebo je rozhodci nápomocna při plnění jeho úkolů;

dnem: kalendářní den;

dnem pracovního klidu: sobota, neděle a kterýkoli jiný den, který smluvní strana pro účely tohoto jednacího řádu označí jako den pracovního klidu;

zástupcem smluvní strany: zaměstnanec nebo jakákoli fyzická osoba jmenovaná ministerstvem nebo vládním orgánem nebo jakýmkoli jiným veřejným subjektem smluvní strany, která zastupuje tuto stranu ve sporu, jenž souvisí s touto dohodou;

žalovanou stranou: smluvní strana, která údajně porušila ustanovení uvedená v článku 46 dohody;

žalující stranou: smluvní strana, která požaduje ustavení rozhodčího tribunálu podle článku 49 dohody.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Ustanovení tohoto jednacího řádu doplňují a upřesňují dohodu, zejména článek 49 dohody a následující články týkající se rozhodčích řízení.

2.   Cílem tohoto jednacího řádu je umožnit smluvním stranám řešit spory, které mezi nimi mohou vzniknout, nalezením vzájemně přijatelného řešení prostřednictvím mechanismu rozhodčího řízení.

3.   Kterákoli smluvní strana může využít rozhodčího řízení v souvislosti s prováděním dohody k řešení sporů, které mezi nimi mohou vzniknout.

Článek 3

Zahájení rozhodčího řízení a oznámení

1.   Rozhodčí řízení se považuje za zahájené ode dne, kdy žalovaná strana a Výbor dohody o hospodářském partnerství obdrží žádost o ustavení rozhodčího tribunálu v souladu s čl. 49 odst. 2 dohody.

2.   Pro účely tohoto jednacího řádu se „oznámením“ rozumí jakákoli žádost, oznámení, písemné podání nebo jiný dokument, jež se týkají rozhodčího řízení, přičemž:

a)

veškerá oznámení od rozhodčího tribunálu se zasílají současně oběma smluvním stranám;

b)

veškerá oznámení od smluvní strany, která jsou určena rozhodčímu tribunálu, se zasílají v kopii současně druhé smluvní straně a

c)

veškerá oznámení od smluvní strany, která jsou určena druhé smluvní straně, se zasílají v kopii současně rozhodčímu tribunálu, je-li to relevantní.

3.   Veškerá oznámení se zasílají e-mailem nebo případně jinými telekomunikačními prostředky, které umožňují prokázat zaslání dokumentu. Není-li prokázáno jinak, takové oznámení se považuje za doručené v den odeslání.

4.   Veškerá oznámení se zasílají Generálnímu ředitelství pro obchod Evropské komise a koordinačnímu subjektu, který určí Pobřeží slonoviny.

5.   Drobné chyby, jako jsou překlepy v oznámeních souvisejících s rozhodčím řízením, mohou být opraveny doručením nového dokumentu s jasně označenými změnami, které byly učiněny.

6.   Pokud poslední den pro doručení oznámení připadne na den pracovního klidu ve smluvní straně Pobřeží slonoviny nebo v Evropské unii, může být oznámení doručeno následující pracovní den. Žádné oznámení nebo žádost bez ohledu na jejich povahu nelze považovat za doručené v den pracovního klidu.

7.   V závislosti na povaze otázek, které jsou předmětem sporu, se kopie všech žádostí a oznámení adresovaných Výboru dohody o hospodářském partnerství podle tohoto jednacího řádu zasílají také ostatním příslušným institucionálním orgánům.

Článek 4

Jmenování rozhodců

1.   Pokud je podle článku 50 dohody rozhodce vybírán losem, předseda Výboru dohody o hospodářském partnerství neprodleně informuje smluvní strany o datu, času a místě losování.

2.   Losování se uskuteční za účasti zástupců smluvních stran.

3.   Předseda Výboru dohody o hospodářském partnerství písemně informuje každou vybranou osobu o jejím jmenování do funkce rozhodce. Každá osoba oběma smluvním stranám do pěti dnů ode dne, kdy byla o svém jmenování informována, potvrdí, že funkci rozhodce může zastávat.

4.   Rozhodci se vybírají losem z řad osob, které byly formálně navrženy jednou či oběma smluvními stranami, pokud nebyl sestaven seznam rozhodců podle článku 64 dohody nebo pokud tento seznam v okamžiku, kdy je předložena žádost podle čl. 50 odst. 2 dohody, neobsahuje dostatečný počet jmen.

Článek 5

Konzultace mezi smluvními stranami a rozhodčím tribunálem

1.   Nedohodnou-li se smluvní strany jinak, svolají schůzi s rozhodčím tribunálem do sedmi dnů od jeho ustavení, aby rozhodly o otázkách, které smluvní strany nebo rozhodčí tribunál považují na vhodné, včetně:

a)

odměn a výdajů, které budou vyplaceny rozhodcům, a to v souladu s normami Světové obchodní organizace (WTO);

b)

odměn, které budou vyplaceny každému asistentovi rozhodce, jejichž celková částka nesmí překročit 50 % celkových odměn vyplacených danému rozhodci;

c)

harmonogramu řízení.

2.   Rozhodci a zástupci smluvních stran se tohoto jednání mohou zúčastnit prostřednictvím telefonu nebo videokonference.

3.   Pokud se smluvní strany do pěti dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu nedohodnou jinak, je jeho mandátem:

„Přezkoumat s ohledem na příslušná ustanovení dohody záležitost uvedenou v žádosti o ustavení rozhodčího tribunálu, rozhodovat o slučitelnosti daného opatření s ustanoveními článku 46 dohody a přijmout rozhodnutí v souladu s články 52, 62 a 63 dohody.“

4.   Smluvní strany rozhodčímu tribunálu oznámí dohodnutý mandát do tří dnů ode dne, kdy se na mandátu dohodly.

Článek 6

Písemná podání

Žalující strana učiní své úvodní písemné podání nejpozději dvacet dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu. Žalovaná strana učiní písemné protipodání nejpozději dvacet dnů ode dne úvodního písemného podání.

Článek 7

Činnost rozhodčích tribunálů

1.   Předseda rozhodčího tribunálu předsedá všem jeho jednáním. Rozhodčí tribunál může svého předsedu zmocnit k přijímání správních a procesních rozhodnutí v dané oblasti.

2.   V souladu s článkem 9 těchto postupů řešení sporů se ústního jednání účastní rozhodci a předvolané osoby. Není-li v dohodě ani v těchto postupech řešení sporů stanoveno jinak a aniž je dotčen čl. 9 odst. 5 těchto postupů, může rozhodčí tribunál své činnosti provádět prostřednictvím telefonu, faxu nebo jakýmikoli dalšími prostředky, včetně počítačového spojení.

3.   Porad rozhodčího tribunálu se smí účastnit pouze rozhodci, rozhodčí tribunál však může povolit svým asistentům, aby byli na těchto poradách přítomni.

4.   Vypracovávání veškerých rozhodnutí přísluší výlučně rozhodčímu tribunálu a tuto příslušnost nelze delegovat.

5.   Zjištění, závěry a doporučení rozhodčího tribunálu podle článků 51 a 52 dohody by měly být přijímány pokud možno na základě konsensu; není-li konsensus možný, přijmou se většinou jeho členů. Rozhodci nesmí vydávat vlastní stanoviska k otázkám, u nichž nebylo dosaženo konsensu.

6.   Pokud vyvstane procesní otázka, která není upravena v hlavě V dohody (Předcházení sporům a jejich řešení), může rozhodčí tribunál po konzultaci se smluvními stranami přijmout odpovídající postup, který je slučitelný s uvedenou hlavou a který smluvním stranám zaručuje rovné zacházení.

7.   Pokud se rozhodčí tribunál domnívá, že je nezbytné změnit jakékoli lhůty pro řízení, kromě lhůt stanovených v hlavě V dohody (Předcházení sporům a jejich řešení), nebo učinit jakoukoli jinou procesní nebo správní úpravu, informuje písemně smluvní strany o důvodech provedené změny nebo úpravy a uvede, jaká lhůta nebo jaká úprava jsou nutné. Rozhodčí tribunál smí po konzultaci se smluvními stranami takové změny nebo úpravy přijmout.

8.   Jakoukoli lhůtu stanovenou v tomto jednacím řádu lze po vzájemné dohodě smluvních stran změnit. Rozhodčí tribunál může na žádost jedné ze smluvních stran změnit lhůty použitelné v řízení.

9.   Na společnou žádost smluvních stran rozhodčí tribunál kdykoli pozastaví řízení na dobu, na které se smluvní strany dohodnou a která nepřesáhne dvanáct po sobě následujících měsíců.

10.   V případě pozastavení se příslušné lhůty prodlouží o dobu, která odpovídá období, na které bylo řízení před rozhodčím tribunálem pozastaveno. Rozhodčí tribunál obnoví řízení kdykoli na základě společné písemné žádosti smluvních stran nebo na konci dohodnuté doby pozastavení na písemnou žádost jedné ze smluvních stran. Žádost se oznámí předsedovi rozhodčího tribunálu a případně druhé smluvní straně. Pokud bylo řízení před rozhodčím tribunálem pozastaveno na více než dvanáct po sobě následujících měsíců, nárok na ustavení rozhodčího tribunálu zanikne a jeho řízení se ukončí. Smluvní strany se mohou kdykoli dohodnout, že řízení před rozhodčím tribunálem ukončí. Tuto dohodu smluvní strany společně oznámí předsedovi tribunálu.

11.   Ukončením činnosti rozhodčího tribunálu nejsou dotčena práva smluvních stran v jiném řízení podle hlavy V dohody (Předcházení sporům a jejich řešení) týkajícím se téže otázky.

Článek 8

Nahrazení rozhodce

1.   Pokud se rozhodce nemůže účastnit řízení, odstoupí nebo musí být nahrazen, vybere se náhradník v souladu s článkem 50 dohody.

2.   Pokud se některá ze smluvních stran domnívá, že rozhodce neplní požadavky kodexu chování rozhodců, a měl by být proto nahrazen, oznámí tato smluvní strana tuto skutečnost druhé smluvní straně do patnácti dnů ode dne, kdy se dozvěděla o okolnostech zakládajících údajné porušení kodexu chování rozhodcem.

3.   Smluvní strany se konzultují do patnácti dnů ode dne učinění oznámení uvedeného v odstavci 2. Smluvní strany vyrozumí rozhodce o jeho údajném neplnění požadavků a mohou ho požádat, aby přijal opatření k nápravě situace. Na základě vzájemné dohody mohou smluvní strany rovněž rozhodce odvolat a vybrat nového rozhodce postupem stanoveným v čl. 50 odst. 2 dohody, případně v čl. 50 odst. 3 dohody.

4.   Pokud se smluvní strany neshodnou na nutnosti nahradit rozhodce, s výjimkou předsedy rozhodčího tribunálu, může kterákoli smluvní strana požádat, aby byla záležitost postoupena předsedovi rozhodčího tribunálu, proti jehož rozhodnutí nelze podat opravný prostředek.

5.   Pokud v souladu s žádostí předseda konstatuje, že rozhodce neplní požadavky kodexu chování, vybere se nový rozhodce v souladu s čl. 50 odst. 3 dohody.

6.   Domnívá-li se některá ze smluvních stran, že předseda rozhodčího tribunálu nesplňuje požadavky kodexu chování rozhodců, strany se poradí, a pokud se na tom dohodnou, předsedu odvolají a vyberou náhradníka postupem stanoveným v článku 50 dohody.

7.   Pokud se smluvní strany neshodnou na nutnosti nahradit předsedu, může kterákoli smluvní strana požádat, aby byla záležitost postoupena jedné z osob, které jsou uvedeny na seznamu osob vybraných pro funkci předsedy rozhodčího tribunálu, sestaveném podle článku 64 dohody. Jméno této osoby vylosuje předseda Výboru dohody o hospodářském partnerství. Takto vybraná osoba rozhodne o tom, zda předseda splňuje požadavky stanovené v kodexu chování rozhodců, či nikoli. Proti jejímu rozhodnutí nelze podat opravný prostředek.

8.   Je-li rozhodnuto o tom, že předseda nesplňuje požadavky stanovené v kodexu chování, vybere se nový předseda postupem stanoveným v čl. 50 odst. 3 dohody.

Článek 9

Slyšení

1.   Na základě harmonogramu určeného podle čl. 5 odst. 1 a po konzultacích se smluvními stranami a dalšími rozhodci oznámí předseda rozhodčího tribunálu smluvním stranám datum, čas a místo konání slyšení. Tyto informace smluvní strana odpovědná za logistické zabezpečení řízení zpřístupní veřejnosti s výhradou článku 11.

2.   Nedohodnou-li se smluvní strany jinak, koná se slyšení v Bruselu, je-li žalující stranou smluvní strana Pobřeží slonoviny, a v Abidjanu, je-li žalující stranou Evropská unie.

3.   Pokud s tím smluvní strany souhlasí, může rozhodčí tribunál svolat další slyšení.

4.   Všichni rozhodci jsou přítomni po celou dobu slyšení.

5.   Nezávisle na tom, zda je řízení přístupné veřejnosti, se ho mohou zúčastnit tyto osoby:

a)

zástupci smluvních stran;

b)

poradci smluvních stran;

c)

administrativní pracovníci, tlumočníci, překladatelé a zapisovatelé;

d)

asistenti rozhodců;

e)

znalci vybraní rozhodčím tribunálem podle článku 60 dohody.

6.   Nejpozději pět dnů před datem konání slyšení doručí každá smluvní strana rozhodčímu tribunálu a druhé smluvní straně jmenný seznam fyzických osob, které jejím jménem přednesou při slyšení argumenty nebo prezentace, a dalších zástupců nebo poradců smluvních stran, kteří se slyšení zúčastní.

7.   Rozhodčí tribunál vede slyšení následujícím způsobem, přičemž zajistí, aby žalující i žalovaná strana měly k dispozici stejnou dobu k argumentaci:

Argumenty

a)

argumentace žalující strany;

b)

argumentace žalované strany.

Protiargumenty

a)

replika žalující strany;

b)

duplika žalované strany.

8.   Rozhodčí tribunál může kdykoli během slyšení klást otázky kterékoli straně.

9.   Rozhodčí tribunál zajistí pořízení protokolu z každého slyšení a jeho doručení smluvním stranám do patnácti dnů po slyšení. Smluvní strany se mohou k protokolu vyjádřit do pěti dnů po jeho doručení a rozhodčí tribunál může toto vyjádření zohlednit.

10.   Každá smluvní strana může do deseti dnů ode dne konání slyšení předložit rozhodcům a druhé smluvní straně doplňující písemné podání ohledně jakékoli otázky vznesené během slyšení.

Článek 10

Písemné dotazy

1.   Rozhodčí tribunál může kdykoli během řízení adresovat písemné dotazy jedné nebo oběma smluvním stranám. Obě smluvní strany obdrží kopie všech otázek rozhodčího tribunálu.

2.   Každá smluvní strana rovněž poskytne druhé smluvní straně kopii svých písemných odpovědí na dotazy rozhodčího tribunálu. Každá smluvní strana dostane příležitost předložit písemné vyjádření k odpovědi druhé smluvní strany do pěti dnů od uvedené odpovědi.

Článek 11

Transparentnost a důvěrnost

1.   Každá smluvní strana a rozhodčí tribunál dbají na to, aby zaručily důvěrnost všech informací, které druhá smluvní strana předložila rozhodčímu tribunálu a označila za důvěrné. Pokud podání, které smluvní strana předloží rozhodčímu tribunálu, obsahuje důvěrné informace, poskytne tato smluvní strana do patnácti dnů ode dne doručení tohoto oznámení také nedůvěrnou verzi podání, která může být zveřejněna.

2.   Tento jednací řád nijak nebrání smluvní straně zveřejnit prohlášení o svých vlastních postojích, pokud při odkazování na informace podané druhou stranou nezveřejní žádné informace, které druhá strana označila za důvěrné.

3.   Rozhodčí tribunál jedná na uzavřeném zasedání v případech, kdy podání a argumenty jedné ze smluvních stran obsahují důvěrné obchodní informace. Strany jsou povinny zachovat důvěrnost slyšení rozhodčího tribunálu, probíhá-li slyšení na uzavřeném zasedání.

Článek 12

Jednostranné kontakty

1.   Rozhodčí tribunál se nesejde s jednou smluvní stranou ani ji nekontaktuje v nepřítomnosti druhé smluvní strany.

2.   Rozhodci nesmí hovořit o žádných aspektech záležitosti, která je předmětem řízení, se smluvní stranou nebo s oběma smluvními stranami v nepřítomnosti ostatních rozhodců.

Článek 13

Podání amicus curiae

1.   Nevládní subjekty usazené na území některé ze smluvních stran jsou oprávněny v souladu s odstavci 2 až 5 předkládat rozhodčímu tribunálu podání amicus curiae.

2.   Pokud se smluvní strany do pěti dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu nedohodnou jinak, smí rozhodčí tribunál přijímat nevyžádaná písemná podání za předpokladu, že jsou předložena do deseti dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu, že přímo souvisejí s otázkou, kterou se rozhodčí tribunál zabývá, a že v žádném případě nepřesahují patnáct stran strojopisu.

3.   V každém podání musí být uvedena fyzická či právnická osoba, která je předkládá, včetně povahy její činnosti a zdroje jejího financování, a musí specifikovat povahu zájmu, který tato osoba má na rozhodčím řízení. Podání musí být vyhotoveno v jazycích vybraných smluvními stranami v souladu s čl. 16 odst. 1 a 2.

4.   Podání oznámí rozhodčí tribunál smluvním stranám k vyjádření. Smluvní strany mohou rozhodčímu tribunálu předložit své připomínky do deseti dnů ode dne doručení podání.

5.   Rozhodčí tribunál uvede ve svém rozhodnutí seznam všech podání, která obdržel a která splňují náležitosti podle tohoto jednacího řádu. Rozhodčí tribunál není povinen se ve svém rozhodnutí zabývat argumenty uvedenými v těchto podáních.

Článek 14

Naléhavé případy

V naléhavých případech uvedených v čl. 52 odst. 2 a čl. 55 odst. 2 dohody rozhodčí tribunál po konzultaci se smluvními stranami podle svého uvážení upraví lhůty stanovené v tomto jednacím řádu a tyto úpravy smluvním stranám oznámí.

Článek 15

Náklady

1.   Každá smluvní strana nese své náklady spojené s účastí na rozhodčím řízení.

2.   Žalovaná strana je odpovědná za logistické zabezpečení rozhodčího řízení, zejména za organizaci slyšení, a nese veškeré náklady vyplývající z logistického zabezpečení tohoto slyšení. Smluvní strany však společně a rovným dílem nesou ostatní správní náklady rozhodčího řízení, jakož i odměny a výdaje rozhodců a odměny a výdaje jejich asistentů.

Článek 16

Pracovní jazyk řízení, překlady a tlumočení

1.   Během konzultací uvedených v čl. 50 odst. 2 dohody a nejpozději na schůzi uvedené v čl. 5 odst. 1 tohoto jednacího řádu se smluvní strany snaží dohodnout na společném pracovním jazyce, který by byl i úředním jazykem obou smluvních stran

2.   Pokud se smluvní strany nedokáží dohodnout na společném pracovním jazyce, každá smluvní strana zajistí překlad svých písemných podání do jazyka, který si zvolí druhá smluvní strana, nejsou-li tato podání vyhotovena v jednom z pracovních jazyků WTO. Žalovaná strana zajistí tlumočení ústních podání do jazyků, které si strany zvolí.

3.   Zprávy a rozhodnutí rozhodčího tribunálu se vyhotovují v jazyce nebo jazycích, které si smluvní strany zvolily. Pokud se smluvní strany nedohodly na společném pracovním jazyce, předloží se průběžná a závěrečná zpráva rozhodčího tribunálu v jednom z pracovních jazyků WTO.

4.   Veškeré náklady na překlad rozhodnutí rozhodčího tribunálu do jazyka nebo jazyků zvolených smluvními stranami ponesou obě smluvní strany rovným dílem.

5.   Kterákoli smluvní strana může předložit připomínky k přesnosti překladu dokumentu, který byl vyhotoven podle tohoto jednacího řádu.

6.   Každá smluvní strana nese náklady na překlad svých písemných podání. Veškeré náklady na překlad rozhodnutí rozhodčího tribunálu ponesou obě smluvní strany rovným dílem.

Článek 17

Výpočet lhůt

Všechny lhůty uvedené v hlavě V (Předcházení sporům a jejich řešení) dohody a v tomto jednacím řádu, včetně lhůt pro oznamování rozhodnutí rozhodčích tribunálů, mohou být změněny po vzájemné dohodě smluvních stran a počítají se v kalendářních dnech ode dne následujícího po úkonu nebo skutečnosti, na kterou odkazují, není-li stanoveno jinak.

Článek 18

Jiné postupy

Lhůty uvedené v tomto jednacím řádu se upraví v souladu se zvláštními lhůtami stanovenými pro přijetí rozhodnutí rozhodčího tribunálu v řízeních podle článků 54 až 57 dohody.


Příloha postupů řešení sporů

KODEX CHOVÁNÍ ROZHODCŮ

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto kodexu chování se rozumí:

„rozhodcem“: člen rozhodčího tribunálu ustaveného podle článku 50 dohody;

„asistentem“: fyzická osoba, která v souladu s mandátem rozhodce provádí pro tohoto rozhodce šetření nebo je rozhodci nápomocna při plnění jeho úkolů;

„kandidátem“: osoba, jejíž jméno je uvedeno na seznamu rozhodců podle článku 64 dohody a která připadá v úvahu pro výběr rozhodce podle článku 50 dohody;

„prostředníkem“: fyzická osoba, která vede zprostředkování v souladu s článkem 48 dohody;

„pracovníky“: ve vztahu k rozhodci – fyzické osoby, které tento rozhodce řídí a kontroluje, s výjimkou asistentů.

Článek 2

Hlavní zásady

1.   Za účelem zachováni nedotknutelnosti a nestrannosti mechanismu pro řešení sporů je každý kandidát a rozhodce povinen:

a)

obeznámit se s tímto kodexem chování;

b)

být nezávislý a nestranný;

c)

vyvarovat se přímého i nepřímého střetu zájmů;

d)

vyvarovat se nevhodného chování a jakéhokoli jednání, které by mohlo vyvolávat dojem nevhodného chování nebo podjatosti;

e)

dodržovat přísné normy chování; a

f)

nenechat se ovlivnit vlastními zájmy, vnějším tlakem, politickými zřeteli, požadavky veřejnosti, loajalitou vůči některé smluvní straně ani obavami z kritiky.

2.   Rozhodce se přímo ani nepřímo nezaváže ani nepřijme žádné výhody, které by narušovaly řádný výkon jeho povinností nebo by vyvolávaly dojem narušení řádného výkonu jeho povinností.

3.   Rozhodce nevyužije své funkce v rozhodčím tribunálu k prosazování jakýchkoli osobních nebo soukromých zájmů. Rozhodce se vyvaruje veškerého jednání, které by mohlo vyvolat domněnku, že jiné osoby jsou ve zvláštním postavení, ve kterém ho mohou ovlivnit.

4.   Rozhodce nesmí umožnit, aby jeho jednání nebo úsudek ovlivňovaly dřívější či současné finanční, obchodní, profesionální, osobní nebo sociální vztahy nebo odpovědnost.

5.   Rozhodce se musí vyvarovat toho, aby mu vznikl jakýkoli finanční zájem nebo aby vstupoval do jakýchkoli vztahů, u nichž je pravděpodobné, že by ovlivňovaly jeho nestrannost, nebo které by mohly vyvolat domněnku nevhodného jednání nebo podjatosti.

Článek 3

Oznamovací povinnosti

1.   Než je potvrzen výběr kandidáta za rozhodce podle článku 50 dohody, poskytne tento kandidát informace o veškerých zájmech, vztazích nebo záležitostech, které mohou mít vliv na jeho nezávislost či nestrannost nebo které by mohly vyvolávat domněnku nevhodného jednání nebo podjatosti během řízení.

2.   Za tímto účelem kandidát vyvine veškeré možné úsilí, aby si byl všech takových zájmů, vztahů nebo záležitostí, včetně finančních, profesních, pracovních či rodinných, vědom.

3.   Vzhledem k tomu, že oznamovací povinnost, která je stanovena v odstavci 1 tohoto článku, je trvalou povinností, vyžaduje, aby rozhodce poskytoval informace o všech takových zájmech, vztazích nebo záležitostech, které mohou vzniknout v průběhu kterékoli fáze řízení.

4.   Kandidát nebo rozhodce sdělí veškeré záležitosti týkající se skutečného nebo možného porušení tohoto kodexu chování Výboru dohody o hospodářském partnerství, aby je mohly smluvní strany zvážit, a to co nejdříve poté, co se o nich dozví.

Článek 4

Povinnosti rozhodců

1.   Poté, co rozhodce přijme své jmenování, musí být k dispozici pro plnění svých povinností, které plní po celou dobu řízení důsledně, efektivně, poctivě a pečlivě.

2.   Rozhodce se zabývá pouze otázkami, které byly vzneseny v rámci řízení a jsou nezbytné pro přijetí rozhodnutí, a tuto povinnost nesmí delegovat na žádnou jinou osobu.

3.   Rozhodce podnikne všechny kroky nezbytné k tomu, aby zajistil, že jeho asistent a pracovníci znají články 2, 3, 4 a 6 tohoto kodexu chování a že tyto články dodržují.

Článek 5

Povinnosti bývalých rozhodců

Všichni bývalí rozhodci se musí zdržet jednání, které by mohlo vyvolávat domněnku, že byli při vykonávání svých povinností podjatí nebo že z rozhodnutí rozhodčího tribunálu získali výhody.

Článek 6

Důvěrnost informací

1.   Rozhodce ani bývalý rozhodce nikdy nezpřístupní ani nevyužije žádné neveřejné informace týkající se řízení nebo získané v průběhu řízení s výjimkou případů, kdy je to pro účely tohoto řízení, a v žádném případě takové informace nezpřístupní ani nevyužije k získání osobních výhod nebo výhod pro jiné osoby ani k poškození zájmů jiných osob.

2.   Rozhodce nezpřístupní rozhodnutí ani část rozhodnutí rozhodčího tribunálu před jeho zveřejněním podle článku 63 dohody.

3.   Rozhodce nebo bývalý rozhodce nikdy nezpřístupní informace o poradách rozhodčího tribunálu ani o názorech kteréhokoli rozhodce.

Článek 7

Výdaje

Každý rozhodce zaznamenává čas, který věnoval řízení, a své výdaje, jakož i vynaložený čas a výdaje svého asistenta a předkládá smluvním stranám konečný výkaz.

Článek 8

Prostředníci

Tento kodex chování se použije obdobně pro prostředníky.


17.11.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 408/19


ROZHODNUTÍ VÝBORU DOHODY O HOSPODÁŘSKÉM PARTNERSTVÍ ZŘÍZENÉHO PROZATÍMNÍ DOHODOU O HOSPODÁŘSKÉM PARTNERSTVÍ MEZI POBŘEŽÍM SLONOVINY NA JEDNÉ STRANĚ A EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM A JEHO ČLENSKÝMI STÁTY NA STRANĚ DRUHÉ č. 2/2021

ze dne 20. října 2021

o přijetí seznamu rozhodců [2021/2001]

VÝBOR DOHODY O HOSPODÁŘSKÉM PARTNERSTVÍ,

s ohledem na Prozatímní dohodu o hospodářském partnerství mezi Pobřežím slonoviny na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Abidjanu dne 26. listopadu 2008 a prozatímně prováděnou od 3. září 2016, a zejména na čl. 64 odst. 1 uvedené dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

Prozatímní dohoda o hospodářském partnerství mezi Pobřežím slonoviny na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (dále jen „dohoda“) stanoví, že Výbor dohody o hospodářském partnerství má sestavit seznam patnácti osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci rozhodců pro řešení sporů, které mohou případně vzniknout mezi stranami,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Seznam patnácti osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci rozhodců (dále jen „seznam rozhodců“), je sestaven v souladu s čl. 64 odst. 1 dohody a je uveden v příloze tohoto rozhodnutí.

2.   Sestavením seznamu rozhodců nejsou dotčena zvláštní pravidla stanovená v dohodě ani pravidla, která by Výbor dohody o hospodářském partnerství mohl přijmout.

Článek 2

Seznam rozhodců může být změněn rozhodnutím Výboru dohody o hospodářském partnerství přijatým v souladu s článkem 67 dohody.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem podpisu.

V Bruselu dne 20. října 2021.

Za Republiku Pobřeží slonoviny

Kalilou SYLLA

Za Evropskou unii

Cristina MIRANDA GOZALVEZ


PŘÍLOHA

Seznam rozhodců (čl. 64 odst. 1 dohody)

Rozhodci vybraní smluvní stranou Pobřeží slonoviny:

 

Abbe YAO – Pobřeží slonoviny

 

Abdouramane OUATTARA – Pobřeží slonoviny

 

Joachim BILE AKA – Pobřeží slonoviny

 

Narcisse AKA – Pobřeží slonoviny

 

Karim FADIKA – Pobřeží slonoviny

Rozhodci vybraní smluvní stranou Evropská unie:

 

Claus Dieter EHLERMANN – Německo

 

Giorgio SACERDOTI – Itálie

 

Jacques BOURGEOIS – Belgie

 

Pieter JAN KUIJPER – Nizozemsko

 

Hélène RUIZ FABRI – Francie

Rozhodci vybraní smluvními stranami společně:

 

Martial AKAKPO – Togo

 

Anna KOUYATE – Mali

 

Thomas COTTIER – Švýcarsko

 

Merit E. JANOW – USA

 

Helge SELAND – Norsko