(1)

V roce 2013 přijala Komise prováděcí nařízení (EU) č. 185/2013 (2), kterým se stanoví odpočty z kvóty pro makrelu obecnou přidělené Španělsku na rok 2013 a následující roky v divizi ICES 8c, podoblastech ICES 9 a 10 a vodách Unie oblasti CECAF 34.1.1 a z kvóty pro sardel obecnou v podoblasti ICES 8 z důvodu překročení kvóty pro makrelu obecnou v roce 2009.

(2)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1244 (3) změnilo prováděcí nařízení (EU) č. 185/2013, pokud jde o odpočty z rybolovných kvót přidělených Španělsku na roky 2020 a 2023. Španělsko požádalo o využití 3 341 tun neodlovených v roce 2019 pro odpočty na rok 2019 a o snížení odpočtů stanovených prováděcím nařízením (EU) č. 185/2013 na roky 2020 a 2023. Odpočet, který má být uplatněn na příslušnou kvótu pro makrelu obecnou na rok 2019 stanovenou v příloze nařízení (EU) 2020/1244, by měl být zvýšen o těchto 3 341 neodlovených tun. Vzhledem k tomu, že toto doplnění bylo neúmyslně vynecháno, mělo by být množství k odpočtům za rok 2019 opraveno. Španělsko v roce 2020 nevyčerpalo 114 tun z příslušné kvóty pro makrelu obecnou, a tím ve srovnání s maximálním množstvím povoleným v souladu s rybolovnými právy pro daný rok snížilo tlak na rybolov uvedené populace. Španělsko požádalo o využití uvedeného nevyčerpaného množství k odpočtům za rok 2020 a o snížení odpočtů odpovídajícím způsobem stanovených prováděcím nařízením (EU) č. 185/2013 na rok 2023. Množství k odpočtům na rok 2020 a na rok 2023 stanovené v prováděcím nařízení (EU) č. 185/2013 by mělo být upraveno.

(3)

Částky odečtené z kvót pro makrelu obecnou v roce 2023 by po změnách nadále zajišťovaly, že rybolovná práva pro uvedené druhy nebudou v souladu s cíli společné rybářské politiky překročena.

(4)

Prováděcí nařízení (EU) č. 185/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem opraveno a změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

(1)

Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 (2) stanoví hygienická a veterinární pravidla pro uvádění získaných produktů na trh a jejich vývoz.

(2)

Rychlý rozvoj odvětví produkce hmyzu vedl ke značnému množství hmyzích exkrementů, které jsou při neexistenci harmonizovaných pravidel Unie v každém členském státě odstraňovány odlišně. Aby mohly být hmyzí exkrementy využívány jako hnojivo, je nezbytné stanovit pravidla Unie.

(3)

Pro účely nařízení (EU) č. 142/2011 by „hmyzí trus“ měl být definován jako směs hmyzích exkrementů s obsahem částí uhynulého hmyzu a krmného substrátu. Larvy hmyzu, které se běžně používají k výrobě zpracovaných živočišných bílkovin nebo k lidské spotřebě, žijí v hmyzím trusu. Do přílohy I nařízení (EU) č. 142/2011 by měla být vložena definice „hmyzího trusu“, aby se požadavky na zpracování a uvádění hmyzího trusu na trh uvedly do souladu s požadavky na zpracovaný hnůj. Příloha I nařízení (EU) č. 142/2011 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(4)

Včasný sběr jednotlivých jatečně upravených těl nepřežvýkavých hospodářských zvířat není vždy ekonomicky proveditelný, zejména pokud jde o jatečně upravená těla sbíraná z malých hospodářství. Kapitola V přílohy IX nařízení 142/2011 proto stanoví metody uchovávání v uzavřených prostorách, které mají zajistit bezpečné skladování některých uhynulých nepřežvýkavých hospodářských zvířat až do jejich sběru. Metoda uchovávání v uzavřených prostorách „hydrolýza s následným neškodným odstraněním“ se v současné době vztahuje pouze na jatečně upravená těla prasat. Uvedenou metodu uchovávání v uzavřených prostorách je vhodné rozšířit i na jatečně upravená těla drůbeže a farmově chovaných zajícovitých. Ustanovení bodu 2 v oddíle 2.B kapitoly V přílohy IX nařízení (ES) č. 142/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

V souladu s Dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „dohoda o vystoupení“), a zejména s čl. 5 odst. 4 Protokolu o Irsku/Severním Irsku ve spojení s přílohou 2 uvedeného protokolu se po skončení přechodného období stanoveného v dohodě o vystoupení použije nařízení (ES) č. 1069/2009, jakož i akty Komise, které jsou na něm založeny, na Spojené království a ve Spojeném království s ohledem na Severní Irsko.

(6)

Vzhledem k tomu, že přechodné období stanovené v dohodě o vystoupení skončilo dne 31. prosince 2020, měl by být bod 1 v oddíle 2.B kapitoly V přílohy IX nařízení (EU) č. 142/2011 změněn tak, aby odkaz na Spojené království v seznamu členských států, které jsou oprávněny používat metodu uchovávání v uzavřených prostorách, byl nahrazen odkazem na Spojené království s ohledem na Severní Irsko. Dále by měly být odkazy na Spojené království zrušeny v oddíle 2.A kapitoly V přílohy IX nařízení (EU) č. 142/2011 a v tabulce 3 oddílu 11 kapitoly II přílohy XIV uvedeného nařízení.

(7)

Dne 8. října 2015 zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA, dále jen „úřad“) vědecké stanovisko k rizikovému profilu produkce a konzumace hmyzu jako potraviny a krmiva (3). Jako možný zdroj pro výrobu zpracovaných živočišných bílkovin vyhodnotil úřad z několika druhů hmyzu bource morušového. Jeho chov má v některých regionech Unie dlouholetou tradici. Jelikož se bourec morušový živí výhradně listy morušovníku (Morus alba a Morus nigra), neexistuje riziko kontaminace krmivem živočišného původu, které ke krmení hmyzu není povoleno. Mělo by proto být povoleno, aby mohl být po sklizni hedvábí zpracován na zpracované živočišné bílkoviny určené pro výrobu krmiva hospodářských zvířat. Bourec morušový (Bombyx mori) by měl být doplněn na seznam druhů hmyzu, které jsou povoleny pro výrobu zpracovaných živočišných bílkovin určených k výrobě krmiv pro hospodářská zvířata. Příloha X nařízení (EU) č. 142/2011 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(8)

Příloha XI nařízení (EU) č. 142/2011 stanoví požadavky na uvádění hnoje na trh. Po zavedení definice „hmyzího trusu“ do přílohy I uvedeného nařízení by požadavky na uvádění zpracovaného hmyzího trusu na trh měly zajistit, aby bylo obchodování se zpracovaným hmyzím trusem bezpečné. Požadavky stanovené v uvedené příloze by se proto měly vztahovat i na hmyzí trus. Příloha XI nařízení (EU) č. 142/2011 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(9)

Členské státy, které v současné době uplatňují vnitrostátní opatření pro zpracování hmyzího trusu, by měly svá vnitrostátní opatření uvést do souladu s metodou stanovenou v příloze XI nařízení (EU) č. 142/2011, ve znění tohoto nařízení. Toto nařízení by mělo stanovit přechodné období v délce 12 měsíců.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Podle čl. 15 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011 (2) může Komise na žádost třetí země schválit kontroly shody s obchodními normami prováděné touto třetí zemí před dovozem do Unie.

(2)

Vzhledem k vystoupení Spojeného království z Unie dne 1. února 2020 a ke konci přechodného období stanoveného v Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dohoda o vystoupení) dne 31. prosince 2020 zaslalo Spojené království Komisi žádost o schválení kontrol shody se zvláštními obchodními normami, které Spojené království provádí před dovozem do Unie. Spojené království se zejména zavázalo dodržovat požadavky stanovené pro uvádění ovoce a zeleniny na trh po skončení přechodného období a oznámilo úřední orgán a kontrolní subjekty uvedené v čl. 15 odst. 2 druhém pododstavci prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011.

(3)

Na tomto základě byly prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/2102 (3) schváleny kontroly shody s obchodními normami pro ovoce a zeleninu prováděné Spojeným královstvím, upřesněn úřední orgán, který zodpovídá za provádění těchto kontrol, jakož i kontrolní subjekty pověřené jejich náležitým prováděním ve Velké Británii, a Spojené království zařazeno do přílohy IV prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 s poznámkou pod čarou.

(4)

Ačkoli se v souladu s čl. 6 odst. 3 a čl. 7 odst. 1 dohody o vystoupení a s čl. 5 odst. 4 a čl. 13 odst. 1 Protokolu o Irsku/Severním Irsku uvedené dohody ve spojení s přílohou 2 uvedeného protokolu prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 uplatňuje na Spojené království a ve Spojeném království s ohledem na Severní Irsko, čl. 7 odst. 3 první pododstavec uvedeného protokolu stanoví, že pokud jde o uznávání technických předpisů, posudků, registrací, osvědčení, schválení a povolení vydaných nebo provedených orgány jiného členského státu nebo subjektem usazeným v jiném členském státě, nepovažují se odkazy na členské státy v ustanoveních práva Unie, jejichž použitelnost uvedený protokol stanoví, za odkazy na Spojené království s ohledem na Severní Irsko, pokud jde o technické předpisy, posudky, registrace, osvědčení, schválení a povolení vydané nebo provedené orgány Spojeného království nebo subjekty usazenými ve Spojeném království. V důsledku toho by kontroly shody s obchodními normami prováděné kontrolním subjektem pro Severní Irsko měly být považovány za kontroly prováděné třetí zemí, aniž je dotčen čl. 7 odst. 3 čtvrtý pododstavec uvedeného protokolu.

(5)

Komise by proto měla rovněž upřesnit kontrolní subjekt odpovědný za řádné kontroly v Severním Irsku, jak jej Spojené království oznámilo dne 9. dubna 2020, a objasnit zápis Spojeného království v příloze IV prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011.

(6)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

V zájmu jasnosti a právní jistoty by prováděcí nařízení (EU) 2020/2102 mělo být zrušeno.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

Směrnice 66/402/EHS stanoví pravidla pro produkci osiva obilovin a na jeho uvádění na trh v Unii. V případě osiva hybridů pšenice směrnice za účelem produkce osiva hybridů povoluje pouze techniku přímého křížení a použití gametocid.

(2)

V nedávné době byla nicméně jako šlechtitelská technika pro produkci hybridních odrůd obilovin všeobecně uznána cytoplazmatická pylová sterilita. Pro ječmen se již příslušná pravidla týkající se produkce technikou cytoplazmatické pylové sterility uplatňují, neboť produkce osiva hybridů prostřednictvím cytoplazmatické pylové sterility je již v praxi realizována řadu let.

(3)

Ječmen a pšenice jsou přirozeně samosprašné a jsou produkovány na smíšeném porostu. S přihlédnutím k technickým podobnostem mezi produkcí osiva hybridů ječmene a pšenice a k potřebám uživatelů osiva hybridů je vhodné stanovit pro osivo hybridů pšenice podobné podmínky jako pro osivo hybridů ječmene. Zkušenosti ukazují, že v případě hybridů pšenice, jako je Triticum aestivum subsp. aestivum, Triticum turgidum subsp. durum, Triticum aestivum subsp. spelta, specifický systém produkce na smíšeném porostu v kombinaci s riziky spojenými s počasím během období kvetení v praxi vyžaduje, aby se v případě použití cytoplazmatické pylové sterility norma odrůdové čistoty snížila na 85 %, čímž se umožní stabilní produkce osiva za méně příznivých podmínek počasí. Proto je vhodné povolit u osiva hybridů pšenice produkovaných technikou cytoplazmatické pylové sterility nižší úroveň odrůdové čistoty než u jiných hybridů osiva.

(4)

Zkušenosti s jinými osivy hybridů produkovaných technikou cytoplazmatické pylové sterility ukazují, že při zavádění nového systému produkce je důležité platné technické požadavky vyzkoušet. Požadavky pro odrůdy by proto měly být použitelné po přechodnou dobu do 31. srpna 2029, aby se pěstitelé mohli systému produkce hybridů pšenice na smíšeném porostu přizpůsobit. Takový přístup je nezbytný za účelem minimalizace veškerých rizik tohoto systému produkce a za účelem poskytnutí nového typu odrůd pšenice zemědělcům. Uvedená lhůta by měla být dostatečná k tomu, aby si pěstitelé a uznávající orgány osvojili vědomosti nezbytné pro uplatňování technických požadavků na produkci osiva hybridů pšenice a uvedené požadavky přezkoumali.

(5)

K tomu, aby Komise a členské státy mohly získat odpovídající znalosti o použití cytoplazmatické pylové sterility a přezkoumat příslušná pravidla, by orgán příslušný k uznávání měl Komisi a ostatní členské státy každý rok do 28. února 2030 informovat o výsledcích za přechozí rok týkajících se množství vyprodukovaného osiva hybridů a o procentním podílu partií osiva, které byly zamítnuty z důvodu nedostatečných kvalitativních parametrů.

(6)

Přílohy I a II směrnice 66/402/EHS by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(7)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,