26.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 378/1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1873

ze dne 20. října 2021

o prodloužení doby trvání odrůdových práv Společenství pro odrůdy druhu Asparagus officinalis L. a skupiny druhů květinových cibulí, dřevin s drobným ovocem a okrasných dřevin

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 118 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Technické obtíže při šlechtění způsobené složitým genetickým původem nebo pomalou či technicky složitou reprodukcí druhu Asparagus officinalis L. a skupin druhů květinových cibulí, dřevin s drobným ovocem a okrasných dřevin vyžadují investice do činností v oblasti výzkumu a vývoje. Poté, co se uvedenému druhu a skupinám druhů poskytne ochrana prostřednictvím odrůdových práv, trvá řadu let, než se rostliny namnoží a než se získá dostatečně velké množství, které bude vytvářet přiměřené zisky. Taktéž doba, po kterou může držitel odrůdových práv na základě této ochrany vytvářet zisky, je omezena. V zájmu podpory investic do výzkumu a vývoje odrůd uvedeného druhu a skupin druhů je nezbytné prodloužit dobu trvání ochrany odrůdových práv a podporovat šlechtitelské činnosti s cílem vyvíjet nové odrůdy, a reagovat tak na potřeby zemědělců a spotřebitelů a čelit dopadům změny klimatu. Aby byly tyto investice ziskové, je třeba více času, než je tomu u převážné většiny jiných druhů, jako jsou zemědělské plodiny, které mají často kratší životnost a větší a širší okruh spotřebitelů.

(2)

Uvedení a proniknutí nové odrůdy druhu Asparagus officinalis L. a skupin druhů květinových cibulí, dřevin s drobným ovocem a okrasných dřevin na trh vyžaduje více času než u jiných druhů, aby tato nová odrůda mohla být zisková, neboť zkušenosti ukázaly, že taková nová odrůda prokáže svoji komerční hodnotu až v dlouhodobém horizontu. Z těchto důvodů je přiměřené navrácení investic do výzkumu a vývoje, ve srovnání s jinými druhy, možné až v poměrně pozdním stadiu ochrany uvedeného druhu a skupin druhů.

(3)

Nařízením Rady (ES) č. 2100/94 (3) se vytváří systém odrůdových práv Společenství jako jediné a výlučné formy ochrany práv průmyslového vlastnictví pro odrůdy rostlin ve Společenství. V souladu s čl. 19 odst. 1 uvedeného nařízení trvá odrůdové právo Společenství až do konce pětadvacátého kalendářního roku, nebo v případě odrůd vinné révy a stromů do konce třicátého kalendářního roku, který následuje po udělení.

(4)

Za účelem vytvoření právního prostředí umožňujícího dosažení přiměřeného navrácení investic je vhodné prodloužit dobu trvání odrůdových práv Společenství pro odrůdy druhu Asparagus officinalis L. a skupiny druhů květinových cibulí, dřevin s drobným ovocem a okrasných dřevin o dalších pět let. Toto prodloužení by se mělo vztahovat na práva udělená přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, v den jeho vstupu v platnost nebo po něm.

(5)	Z důvodu jednotnosti by se takové prodloužení mělo vztahovat na všechna odrůdová práva Společenství pro odrůdy druhu Asparagus officinalis L. a skupiny druhů květinových cibulí, dřevin s drobným ovocem a okrasných dřevin.

(6)	Doba prodloužení by měla být zkrácena, jestliže před udělením odrůdového práva Společenství pro uvedené odrůdy v daném členském státě platila vnitrostátní odrůdová práva, která již tedy šlechtitelům umožnila využívání jejich odrůd,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Prodloužení doby trvání odrůdových práv Společenství

1. Doba trvání odrůdových práv Společenství stanovená v čl. 19 odst. 1 nařízení (ES) č. 2100/94 se pro odrůdy druhu Asparagus officinalis L. a skupiny druhů květinových cibulí, dřevin s drobným ovocem a okrasných dřevin prodlužuje o pět let.

2. Odstavcem 1 tohoto článku není dotčen čl. 116 odst. 4 čtvrtá odrážka nařízení (ES) č. 2100/94.

Článek 2

Zkrácení prodloužení

V případě odrůd, pro které bylo vnitrostátní odrůdové právo uděleno dříve než odrůdové právo Společenství, avšak na které se nevztahuje čl. 116 odst. 4 čtvrtá odrážka nařízení (ES) č. 2100/94, se prodloužení uvedené v článku 1 tohoto nařízení zkrátí o nejdelší období v celých kalendářních letech, po které před udělením odrůdových práv Společenství v daném členském státě platilo v souvislosti se stejnou odrůdou jakékoliv udělené vnitrostátní odrůdové právo nebo práva.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 20. října 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předseda

A. LOGAR

(1) Úř. věst. C 220, 9.6.2021, s. 86.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. září 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 5. října 2021.

(3) Nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství (Úř. věst. L 227, 1.9.1994, s. 1).

26.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 378/6

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2021/1875

ze dne 22. října 2021

o postoji, který má být zaujat jménem Unie v rámci každoročních konzultací se Spojeným královstvím za účelem dosažení dohody o celkových přípustných odlovech

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 3 ve spojení s čl. 218 odst. 9 uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 29. dubna 2021 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2021/689 (1) o uzavření Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (2) (dále jen „dohoda o obchodu a spolupráci“). Dohoda o obchodu a spolupráci vstoupila v platnost dne 1. května 2021.

(2)

Podle článku 494 dohody o obchodu a spolupráci se Unie a Spojené království (dále jen „strany“) dohodly na spolupráci s cílem zajistit, aby rybolovné činnosti pro sdílené populace v jejich vodách byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a přispívaly k dosažení hospodářských a sociálních přínosů při plném dodržování práv a povinností nezávislých pobřežních států uplatňovaných stranami. Strany sdílejí cíl spočívající ve využívání sdílených populací v míře, která má zajistit zachování a postupné obnovování stavů lovených druhů nad úrovně biomasy, které mohou vytvářet maximální udržitelný výnos.

(3)	Podle článku 498 dohody o obchodu a spolupráci mají strany vést každoroční konzultace s cílem dohodnout se na celkových přípustných odlovech (dále jen „TAC“) pro sdílené populace.

(4)	Každoroční konzultace by měla jménem Unie vést Komise na základě postojů Unie, které stanoví Rada v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy.

(5)

Pravidelné a plné zapojení Rady a jejích přípravných orgánů do každoročních konzultací se Spojeným královstvím o stanovení rybolovných práv pro dotčené populace by mělo být zajištěno prostřednictvím rozsáhlé koordinace a spolupráce mezi Radou a Komisí v souladu se zásadou loajální spolupráce mezi orgány Unie zakotvenou v čl. 13 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“).

(6)	Evropský parlament je okamžitě a plně informován v souladu s čl. 218 odst. 10 Smlouvy o fungování Evropské Unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“).

(7)

V čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3) se požaduje, že Unie zajistí, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a byly řízeny způsobem, jenž je v souladu s cíli dosáhnout přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a přispět k dostupnosti dodávek potravin.

(8)

V čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 se požaduje, že Unie musí uplatňovat přístup předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu s cílem zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovalo stavy lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos.

(9)

V ustanovení čl. 2 odst. 5 písm. j) nařízení (EU) č. 1380/2013 se požaduje, aby řízení rybolovu bylo v souladu s cílem dosáhnout dobrého stavu prostředí, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (4). V čl. 2 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1380/2013 ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení se dále požaduje, aby Unie postupně odstranila výměty mimo jiné podporou postupů při rybolovu, které přispívají k selektivnějšímu rybolovu, zamezení případným nežádoucím úlovkům a jejich co nejvýraznějšímu možnému snížení a k rybolovu s nízkým dopadem na mořský ekosystém a rybolovné zdroje.

(10)	Ustanovení čl. 3 písm. c) nařízení (EU) č. 1380/2013 stanoví, že Unie přijímá opatření pro řízení a zachování zdrojů na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství.

(11)

Článek 28 nařízení (EU) č. 1380/2013 stanoví, že Unie má udržovat vnější vztahy v oblasti rybolovu v souladu s cíli a zásadami uvedenými v článcích 2 a 3 uvedeného nařízení, a má mimo jiné aktivně podporovat rozvoj vědeckých poznatků a poradenství a přispívat k němu. V článku 28 nařízení (EU) č. 1380/2013 se dále stanoví, že ustanoveními o vnější politice obsaženými v části VI uvedeného nařízení nejsou dotčena konkrétní ustanovení přijatá podle článku 218 Smlouvy o fungování EU.

(12)	Článek 33 nařízení (EU) č. 1380/2013 stanoví zásady a cíle řízení populací společného zájmu pro Unii a třetí země, jakož i ustanovení týkající se dohod o výměně a společném řízení.

(13)

S ohledem na vyvíjející se povahu rybolovných zdrojů, na něž se dohoda o obchodu a spolupráci vztahuje, a na potřebu, aby postoj Unie zohledňoval nový vývoj, včetně nových vědeckých a jiných relevantních informací předložených před každoročními konzultacemi nebo během nich, by měla být zavedena ustanovení pro každoroční stanovení postoje Unie při těchto konzultacích. Tato ustanovení by měla být v souladu se zásadou loajální spolupráce mezi orgány Unie zakotvenou v čl. 13 odst. 2 Smlouvy o EU.

(14)	Podle bodu 2 písm. c) přílohy II rozhodnutí Rady (EU) 2021/1765 (5) může Unie usilovat o zaznamenání záležitostí, na nichž se strany dohodly po konzultacích podle článku 498 dohody o obchodu a spolupráci.

(15)	Je proto vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat při každoročních konzultacích se Spojeným královstvím, neboť výsledek těchto konzultací by měl být proveden do práva Unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Postoj, který má být zaujat jménem Unie v rámci každoročních konzultací se Spojeným královstvím o rybolovných právech pro sdílené populace, včetně hlubinných druhů ryb, podle článku 498 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (dále jen „dohoda o obchodu a spolupráci“), je stanoven v příloze tohoto rozhodnutí.

2. Náležitosti postoje Unie podle odstavce 1 se vymezují každoročně v souladu s článkem 2.

Článek 2

1. Pravidelné a plné zapojení Rady do ročních konzultací je zajištěno prostřednictvím rozsáhlé koordinace a spolupráce mezi Radou a Komisí.

2. Před zahájením každoročních konzultací se Spojeným královstvím a v jejich průběhu přijme Komise kroky nezbytné k tomu, aby se zajistilo, že postoj, který má být jménem Unie vyjádřen, zohledňuje nejnovější vědecká doporučení a další dostupné relevantní informace v souladu se zásadami a směry stanovenými v příloze. Tento postoj bude zachycen v písemném záznamu ujednání mezi Unií a Spojeným královstvím vyplývajících z konzultací podle článku 498 dohody o obchodu a spolupráci.

3. Za tímto účelem zašle Komise Radě s dostatečným předstihem před každoročními konzultacemi a v případě potřeby v jejich průběhu písemný dokument, na základě doporučení a informací uvedených v odstavci 2, ve kterém jsou uvedeny podrobnosti o navrhovaném stanovení postoje Unie, aby byly podrobnosti o postoji, jenž má být jménem Unie vyjádřen, projednány a potvrzeny. Rada věnuje dané záležitosti v průběhu celého postupu pozornost a Komise zašle Radě s dostatečným předstihem před podpisem písemného záznamu uvedeného v odstavci 2 postoj Unie ke schválení podrobných výsledků každoročních konzultací.

4. Součástí postupu uvedeného v tomto článku jsou koordinační schůzky na místě, prezentace, poskytování informací a diskuse, jakož i plné zapojení národních delegací do každoročních konzultací, a to i v rámci delegace Unie, a do případných nezbytných technických zasedání.

5. Nemůže-li Unie v průběhu každoročních konzultací dosáhnout se Spojeným královstvím dohody, předloží Komise záležitost Radě, tak aby mohly být v postoji Unie zohledněny nové prvky.

6. Je-li po skončení každoročních konzultací vhodné změnit celkové přípustné odlovy v roce nebo letech, pro které byla dosažena dohoda o celkových přípustných odlovech, předloží Komise Radě v dostatečném časovém předstihu a na základě nejnovějších vědeckých a jiných relevantních informací a v souladu se zásadami a směry stanovenými v příloze nový písemný dokument, v němž jsou stanoveny podrobnosti navrhovaných náležitostí postoje Unie k takovéto změně, aby byly podrobné náležitosti postoje, jenž má být jménem Unie vyjádřen, projednány a potvrzeny před podpisem písemného záznamu.

Článek 3

Toto rozhodnutí se použije do 30. června 2027. Podle potřeby proběhne jeho hodnocení a případně změna Radou na návrh Komise. V každém případě dojde k jeho přezkumu do 30. června 2023.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 22. října 2021.

Za Radu

předseda

G. DOVŽAN

(1) Rozhodnutí Rady (EU) 2021/689 ze dne 29. dubna 2021 o uzavření Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé a Dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací jménem Unie (Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 2).

(2) Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 10.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(5) Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1765 ze dne 5. října 2021 o postoji na období 2021–2026, který má být zaujat jménem Evropské unie ve specializovaném výboru pro rybolov zřízeném Dohodou o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (Úř. věst. L 355, 7.10.2021, s. 135).

PŘÍLOHA

POSTOJ, KTERÝ MÁ BÝT ZAUJAT JMÉNEM UNIE V RÁMCI KAŽDOROČNÍCH KONZULTACÍ SE SPOJENÝM KRÁLOVSTVÍM ZA ÚČELEM DOSAŽENÍ DOHODY O CELKOVÝCH PŘÍPUSTNÝCH ODLOVECH

1. ZÁSADY

V rámci každoročních konzultací se Spojeným královstvím Unie:

a)	usiluje o zajištění souladu dohodnutých rybolovných práv s mezinárodním právem, a zejména s ustanoveními Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982 a Dohody OSN o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací z roku 1995;

b)	usiluje o zajištění dodržování mezinárodních závazků Unie;

usiluje o soudržnost a soulad s politikami, které Unie provádí jako součást dvoustranných vztahů s ostatními třetími zeměmi v oblasti rybolovu a v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu, a zajišťuje soudržnost s ostatními politikami, totiž v oblastech vnějších vztahů, zaměstnanosti, životního prostředí, obchodu, rozvoje, výzkumu a inovací;

d)	zajistí, aby celkové přípustné odlovy a jiná funkčně související opatření byly stanoveny způsobem, který je v souladu s dohodou o obchodu a spolupráci, a aby plně zohledňovaly veškerá opatření nebo pokyny stanovené specializovaným výborem pro rybolov;

usiluje o to, aby celkové přípustné odlovy (TAC) byly stanoveny společně v souladu s cílem společné rybářské politiky, jímž je zajistit, aby byl rybolov dlouhodobě environmentálně udržitelný a řízený způsobem, který je v souladu s cíli dosažení přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, včetně hlavního konzervačního cíle společné rybářské politiky, totiž maximálního udržitelného výnosu, a s platnými víceletými plány;

f)	usiluje o dosažení soulad se závěry Rady ze dne 19. března 2012 ohledně sdělení Komise o vnější dimenzi společné rybářské politiky;

g)	usiluje o zajištění nediskriminačních pravidel pro loďstvo Unie na základě stejných zásad a standardů, jako jsou ty, jež jsou platné podle práva Unie;

h)	usiluje o stanovení lhůt pro každoroční konzultace ohledně rybolovných práv;

i)	usiluje o zajištění soudržnosti s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, zejména se směrnicí 2008/56/ES, jakož i s jinými politikami Unie.

2. SMĚRY

Unie vynaloží veškeré úsilí, aby dosáhla se Spojeným království dohody na rybolovných právech (TAC a s nimi funkčně související opatření), a to na základě níže uvedeného přístupu.

Komise přitom během každoročních konzultací úzce spolupracuje s Radou, přičemž:

a)	usiluje o stanovení celkových přípustných odlovů na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství s cílem dosáhnout míry využívání maximálního udržitelného výnosu;

b)	usiluje o stanovení celkových přípustných odlovů v rámci přístupu předběžné opatrnosti v případě, že takové vědecké poradenství týkající se míry využívání maximálního udržitelného výnosu není k dispozici;

c)	usiluje o předcházení nadměrnému odlovu příslušných populací stanovením celkových přípustných odlovů na podobné úrovni jako v předchozích letech v případech, kdy není k dispozici žádné vědecké poradenství;

usiluje o zkombinování různých vědeckých doporučení za účelem stanovení TAC, včetně případů, kdy takové doporučení kombinuje maximální udržitelný výnos a doporučení vycházející z předběžné opatrnosti, pro TAC, u nichž existuje nesoulad mezi oblastí, na niž se doporučení vztahuje, a oblastmi řízení, nebo pokud celkové přípustné odlovy zahrnují více než jeden druh, a usiluje o vhodný způsob zohlednění doporučení při stanovení celkových přípustných odlovů pro rejnoky;

usiluje o stanovení TAC s využitím posouzení maximálního udržitelného výnosu a doporučení týkajících se hodnot FMSY v souladu s cílem maximálního udržitelného výnosu v rámci společné rybářské politiky a s platnými víceletými plány; pokud víceleté plány umožňují použití rozmezí FMSY stanovených Mezinárodní radou pro průzkum moří (ICES), měla by Unie usilovat o využití těchto ustanovení, jsou-li splněny podmínky stanovené v uvedených víceletých plánech;

usiluje o stanovení celkových přípustných odlovů na základě přístupu předběžné opatrnosti, který odpovídá hlavnímu doporučení v dokumentu vědeckého poradenství rady ICES s doporučením vycházejícím z předběžné opatrnosti pro: i) populace ulovené jako vedlejší úlovek (v rámci víceletých plánů); ii) cílové populace (v rámci víceletých plánů), kde rada ICES poskytuje pouze doporučení vycházející z předběžné opatrnosti; a iii) v případě celkových přípustných odlovů s víceletým doporučením vycházejícím z předběžné opatrnosti, kdy by se mělo usilovat o stabilitu;

usiluje o zohlednění obtížnosti lovu všech populací ve smíšeném rybolovu na úrovni maximálního udržitelného výnosu ve stejnou dobu, a zejména v případech, kdy je obtížné zabránit jevu blokačních druhů, včetně celkových přípustných odlovů s doporučením nulového odlovu pro cílové TAC nebo TAC pro vedlejší úlovky; Unie by měla v relevantních případech podle víceletých plánů usilovat o doplnění úrovně TAC o nápravná opatření v relevantních mořských pánvích;

h)	usiluje o stanovení celkových přípustných odlovů pro vědecké účely nebo pro účely monitorování v souladu s vědeckým doporučením;

i)	usiluje o soulad s platnými právními předpisy Unie, pokud jde o konkrétní druhy a populace;

j)	usiluje o soudržnost v případě druhů, jejichž rybolov má být zakázán, a to na základě vědeckého poradenství, včetně obecného zákazu rybolovu hlubinných druhů žraloků;

usiluje o dohodu, pokud jde o přístupy k metodě a uplatňování úprav dohodnutých TAC v návaznosti na uplatnění výjimek z povinnosti vykládky (výjimky de minimis a výjimky na základě míry přežití týkající se povinnosti vykládky všech úlovků); Unie by měla usilovat o co nejvyšší úroveň dohodnutých přístupů pro tyto výjimky způsobem, který je v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013;

l)	usiluje o dosažení dohody o přístupu k zachování populace mořčáka evropského na základě vědeckého doporučení rady ICES;

m)	usiluje o dosažení dohody o dalších opatřeních funkčně souvisejících s TAC, zejména pokud jde o stávající zvláštní podmínky a možnosti mezioblastní flexibility, v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013, zejména s čl. 15 odst. 8 a 9 uvedeného nařízení;

usiluje o to, aby na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství a v souladu s čl. 499 odst. 4 dohody o obchodu a spolupráci byly určeny populace, které mají být považovány za „zvláštní populace“ pro účely stanovení prozatímních TAC v případě, že každoroční konzultace nemohou být včas ukončeny v souladu s čl. 498 odst. 2 dohody o obchodu a spolupráci.

o)	usiluje o schválení společných žádostí adresovaných radě ICES v případě, že bude zjištěna potřeba dodatečného poradenství;

p)	usiluje o zajištění toho, aby v případě, že rybářský hospodářský rok neodpovídá roku kalendářnímu, byly úrovně TAC pro smačky rodu Ammodytes, šprota obecného a tresku Esmarkovu v Severním moři stanoveny v souladu s vědeckými doporučeními včas pro začátek rybářského hospodářského roku;

q)	usiluje o to, aby byl nadále uplatňován stávající dočasný mechanismu pro výměnu kvót, než specializovaný výbor pro rybolov stanoví stálý mechanismus.

26.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 378/12

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2021/1876

ze dne 20. října 2021

o emisích skleníkových plynů, na něž se vztahuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES, na rok 2019 pro každý členský stát

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (1), a zejména na čl. 19 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES (2) stanoví roční emisní příděly každého členského státu pro každý rok období 2013–2020 a mechanismus každoročního posuzování dodržování těchto hodnot. Roční emisní příděly členských států vyjádřené v tunách ekvivalentu CO2 jsou uvedeny v rozhodnutí Komise 2013/162/EU (3). Úpravy ročních emisních přídělů každého členského státu jsou stanoveny v prováděcím rozhodnutí Komise 2013/634/EU (4).

(2)

Článek 19 nařízení (EU) č. 525/2013 stanoví postup pro přezkum inventur emisí skleníkových plynů členských států za účelem posouzení souladu s rozhodnutím č. 406/2009/ES. Každoroční přezkum podle čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) č. 525/2013 byl proveden na základě údajů o emisích z roku 2019 oznámených Komisi v březnu 2021 v souladu s postupy stanovenými v kapitole III a v příloze XVI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 749/2014 (5).

(3)

V celkovém množství emisí skleníkových plynů, na něž se vztahuje rozhodnutí č. 406/2009/ES, na rok 2019 pro každý členský stát by se měly zohlednit technické opravy a revidované odhady vypočítané v průběhu každoročního přezkumu, jak jsou uvedeny v konečných zprávách o přezkumu vypracovaných podle čl. 35 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 749/2014.

(4)

Toto rozhodnutí by mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění za účelem sladění s ustanoveními čl. 19 odst. 7 nařízení (EU) č. 525/2013, které stanoví datum zveřejnění tohoto rozhodnutí jako počátek období čtyřměsíční lhůty, kdy mohou členské státy využít mechanismů pružnosti podle rozhodnutí č. 406/2009/ES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Celkové množství emisí skleníkových plynů, na něž se vztahuje rozhodnutí č. 406/2009/ES, pro každý členský stát na rok 2019 vyplývající z opravených údajů inventur po dokončení každoročního přezkumu podle čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) č. 525/2013 je stanoveno v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 20. října 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13.

(2) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136).

(3) Rozhodnutí Komise 2013/162/EU ze dne 26. března 2013 o stanovení ročních emisních přídělů členských států na období 2013–2020 v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES (Úř. věst. L 90, 28.3.2013, s. 106).

(4) Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/634/EU ze dne 31. října 2013 o úpravách ročních emisních přídělů členských států na období 2013–2020 v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES (Úř. věst. L 292, 1.11.2013, s. 19).

(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 749/2014 ze dne 30. června 2014 o struktuře, formátu, postupech předkládání a přezkumu informací vykázaných členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 203, 11.7.2014, s. 23).

PŘÍLOHA

Členský stát	Emise skleníkových plynů, na něž se vztahuje rozhodnutí č. 406/2009/ES, na rok 2019 (v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého)
Belgie	72 013 554
Bulharsko	25 814 515
Česko	60 543 276
Dánsko	32 050 593
Německo	444 262 722
Estonsko	6 208 760
Irsko	45 579 575
Řecko	44 744 947
Španělsko	201 878 747
Francie	336 358 317
Chorvatsko	16 058 241
Itálie	274 938 773
Kypr	4 377 563
Lotyšsko	8 650 111
Litva	14 298 998
Lucembursko	9 239 043
Maďarsko	44 894 942
Malta	1 427 261
Nizozemsko	97 096 843
Rakousko	50 218 754
Polsko	209 084 930
Portugalsko	41 527 062
Rumunsko	75 211 340
Slovinsko	10 809 900
Slovensko	20 087 964
Finsko	29 643 287
Švédsko	31 679 703
Spojené království	329 100 245

26.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 378/15

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2021/1877

ze dne 22. října 2021

o rámci opatření zaměřených na začleňování pro programy Erasmus+ a Evropský sbor solidarity na období 2021–2027

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 165 odst. 4 a čl. 166 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (1), a zejména na článek 15 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/888 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity a zrušují nařízení (EU) 2018/1475 a (EU) č. 375/2014 (2), a zejména na čl. 16 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská rada při několika příležitostech vyjádřila potřebu posílit a rozšířit program Erasmus+. V rámci konzultací o hodnocení v polovině období programu Erasmus+ (2014–2020) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 (3) a o programu, který by zmíněný program nahradil (4), bylo dále stanoveno, že program Erasmus+ musí pokračovat ve stávajícím rozsahu, struktuře i mechanismech provádění. Zároveň bylo konstatováno, že je třeba provést řadu zlepšení, například zajistit, aby byl program Erasmus+ inkluzivnější, jednodušší a pro příjemce zvladatelnější.

(2)

Jak nařízení o programu Erasmus+, tak nařízení o Evropském sboru solidarity stanoví, že Komise vypracuje rámec opatření zaměřených na začleňování pro osoby s omezenými příležitostmi (5). Vzhledem k tomu, že programy Erasmus+ a Evropský sbor solidarity jsou si podobné, pokud jde o některé cílové skupiny (osoby s omezenými příležitostmi v rámci programu Erasmus+ a mladé lidi s omezenými příležitostmi v rámci programu Evropský sbor solidarity), povahu prováděcích struktur obou programů a strukturu financování, měl by být vytvořen společný rámec opatření zaměřených na začleňování.

(3)

Rámec opatření zaměřených na začleňování by měl brát v potaz oblasti intervence týkající se globálních výzev stanovené v příloze III bodě 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (6), jakož i pracovní plán Evropské unie v oblasti sportu na období 2021–2024. Organizace, jako jsou subjekty získávající granty v rámci dotčených programů, hrají klíčovou úlohu při realizaci začleňování, zejména pokud jde o organizační rozvoj, získávání a budování dalších kapacit pro řešení projektů začleňování a požadavků týkajících se přístupnosti, podporu inkluze napříč organizací a oslovování a podporu účastníků před projektem, v jeho průběhu i po jeho skončení.

(4)

V některých případech je pravděpodobnost účasti osob s omezenými příležitostmi na dotčených programech nižší z finančních důvodů – ať již vzhledem k jejich ekonomické situaci, nebo kvůli vyšším nákladům na účast spojeným s jejich specifickou situací, jak je tomu často u osob se zdravotním postižením. V takových případech by mohla být jejich účast usnadněna poskytnutím cílené finanční podpory.

(5)	Nedostatečné povědomí o dostupnosti zvláštních opatření pro osoby s omezenými příležitostmi může vést k menší účasti těchto cílových skupin. Je třeba vyvinout větší úsilí a zvýšit informovanost i povědomí těchto osob o existujících příležitostech a o tom, jak se k nim dostat.

(6)

Organizace se vyzývají, aby pojaly začleňování a rozmanitost v souladu se svými potřebami a potřebami své komunity. Zaměstnanci, kteří se ve svých organizacích zabývají speciálně otázkami začleňování a rozmanitosti a účastníky s omezenými příležitostmi, mohou v oblasti podpory osob s omezenými příležitostmi spolupracovat s kolegy z jiných organizací. S cílem pomoci zvýšit jejich kapacitu v tomto ohledu lze sjednat různé formy podpory, jako jsou školení, vzájemné učení a možnosti stínování na pracovišti.

(7)	Silný podpůrný přístup k účastníkům s omezenými příležitostmi je klíčem k odstranění překážek bránících jejich plné účasti na dotčených programech.

(8)	Začleňování a rozmanitost patří mezi kritéria výběru žádostí o financování a přidělování finanční podpory. V procesu udělování grantů mohou být upřednostňovány kvalitní projekty, které se aktivně zabývají začleňováním a rozmanitostí a které zahrnují účastníky s omezenými příležitostmi.

(9)

Osoby s omezenými příležitostmi by měly být oslovovány ve svém osobním prostředí, a to přizpůsobením přístupu jejich specifickým potřebám v oblasti informací a přístupnosti. Důležitým faktorem úspěchu při poskytování informací nedostatečně zastoupeným skupinám je spolupráce se zúčastněnými stranami, které s těmito cílovými skupinami pracují, a zapojení uživatelů na místní a regionální úrovni.

(10)	Specializované monitorovací činnosti využívající souboru specifických ukazatelů by měly poskytovat takové kvalitativní a kvantitativní údaje, které by postupem času mohly napomoci k ještě strategičtějšímu a cílenějšímu využívání rozpočtu, jenž je v rámci dotčených programů k dispozici.

(11)	Ve vnitrostátním kontextu již určitá opatření zaměřená na začleňování mohla být zavedena. Doplňkovost a součinnost s opatřeními zavedenými tímto rámcem mohou přispět k dosažení většího dopadu při oslovování a podpoře účastníků s omezenými příležitostmi.

(12)	Toto rozhodnutí a akční plány pro začleňování, jež budou následovat, by měly respektovat základní práva a dodržovat zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie (7). Měly by rovněž zajistit plné dodržování práva na nediskriminaci a podporovat uplatňování článku 21 Listiny.

(13)	Aktéři zapojení do posilování aspektu inkluzivity a různorodosti v programech Erasmus+ a Evropský sbor solidarity jsou heterogenní a přispívají k rozvoji nápadů a nových nebo zdokonalených mechanismů; zároveň jde o subjekty, jež mají největší vliv na propagaci začleňování a rozmanitosti,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1. Toto rozhodnutí stanoví rámec opatření zaměřených na začleňování pro programy Erasmus+ a Evropský sbor solidarity na období víceletého finančního rámce 2021–2027.

2. Stanoví cíle rámce a opatření a mechanismy, které mají být provedeny.

Článek 2

Cíle rámce opatření zaměřených na začleňování

1. Obecným cílem rámce opatření zaměřených na začleňování je usnadnit přístup k programům Erasmus+ a Evropský sbor solidarity osobám s omezenými příležitostmi, zajistit zavedení opatření k odstranění překážek, které mohou tomuto přístupu bránit, a sloužit jako základ pro další prováděcí pokyny uvedené v příloze. Na základě zásady, že dotčené programy musí být přístupné všem lidem bez ohledu na překážky, kterým by snad mohli čelit, je cílem rámce nikoho neopomenout a přispět k inkluzivnějším společnostem.

2. Rámec opatření zaměřených na začleňování má čtyři konkrétní cíle:

a)	zajistit, aby se začleňování a rozmanitost staly průřezovými prioritami a základními zásadami;

b)	v rámci koncepce dotčených programů a rozpočtu přiděleného na jejich opatření zajistit nabídku inkluzivních prvků a mechanismů a zajistit, aby byl ve všech fázích řízení dotčených programů zohledněn důraz na začleňování a rozmanitost;

c)	zavést jednotné chápání konceptu osob, které lze považovat za osoby s omezenými příležitostmi, a podporovat pozitivní přístup k rozmanitosti;

d)	podporovat přijímající organizace při vytváření kvalitnějších projektů, které se zabývají začleňováním a rozmanitostí, a při navrhování a provádění projektů inkluzivnějším a různorodějším způsobem.

3. Příloha tohoto rozhodnutí obsahuje demonstrativní seznam opatření, která Komise přijala a přijme, aby mohla poskytnout pokyny k provádění opatření zaměřených na začleňování v programech Erasmus+ a Evropský sbor solidarity.

KAPITOLA II

OPATŘENÍ ZAMĚŘENÁ NA ZAČLEŇOVÁNÍ

Článek 3

Formy učení

Dotčené programy musí nabízet flexibilní a přístupné formy učení, které umožní oslovit široké cílové skupiny, čímž se zvýší zapojení osob s omezenými příležitostmi do činností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže, sportu a solidarity.

Článek 4

Podpora pro účastníky s omezenými příležitostmi

Mechanismy pro odpovídající přípravu a podporu účastníků s omezenými příležitostmi před účastí na dotčených programech, v jejich průběhu a po jejich skončení, jako jsou přípravné návštěvy, jazyková podpora, posílené mentorství a odborné vedení, musí být k dispozici a musí být řádně financovány.

Článek 5

Podpora pro organizace

Zavedou se mechanismy, které budou:

podporovat organizace při faktickém začleňování, zejména pokud jde o organizační rozvoj, přístupnost a interakci s účastníky s omezenými příležitostmi před projektem, v jeho průběhu i po jeho skončení. To může mít podobu podpůrných činností pro zaměstnance, kteří se v organizacích zabývají speciálně začleňováním a rozmanitostí, jako je odborná příprava a příležitosti k tematickému vytváření sítí, aby spolupracovali na podpoře osob s omezenými příležitostmi a zajistili inkluzivní výběrová řízení;

b)	podporovat organizace v jejich klíčové úloze oslovovat a informovat potenciální účastníky s omezenými příležitostmi o různých příležitostech a podpůrných mechanismech, které jim dotčené programy nabízejí.

Článek 6

Finanční podpora

1. Dotčené programy poskytnou přiměřené úrovně finanční podpory účastníkům s omezenými příležitostmi, čímž přispějí k odstranění překážek, které jim brání účastnit se činností dotčených programů za stejných podmínek, jaké mají ostatní účastníci. To zahrnuje zohlednění nejvhodnějších mechanismů pro poskytování takové podpory.

2. Dotčené programy posílí finanční podporu organizací, které pracují s účastníky s omezenými příležitostmi, čímž zohlední dodatečné úsilí, které musí organizace vynaložit, aby tyto cílové skupiny účinně zapojily do svých projektových činností.

Článek 7

Výběrové řízení

Při udělování grantů mohou být upřednostněny kvalitní projekty, které aktivně řeší začlenění a zapojení účastníků s omezenými příležitostmi.

Článek 8

Uživatelská vstřícnost programových dokumentů

Dotčené programy zajistí, aby žádosti a referenční dokumenty byly uživatelsky vstřícné, přístupné a dostupné v různých jazycích. Zmíněné dokumenty mají jasnou strukturu a používají jednoduchý jazyk s cílem podpořit potřeby osob s omezenými příležitostmi.

Článek 9

Odborná příprava

V rámci dotčených programů může být poskytnuto financování na odbornou přípravu zaměřenou na začleňování osob s omezenými příležitostmi a určenou mimo jiné odborníkům, odborníkům z praxe, zaměstnancům organizací a účastníkům. Odborná příprava je zaměřena na vytváření příležitostí pro výměnu osvědčených postupů, budování kompetencí a podporu inovativních nápadů týkajících se opatření zaměřených na začleňování.

Článek 10

Podpůrný přístup

Dotčené programy poskytují kvalitativní podporu pro opatření zaměřená na začleňování prostřednictvím národních agentur pro programy Erasmus+ a Evropský sbor solidarity a Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA), jakož i prostřednictvím struktur, jako jsou střediska pro podporu, možnosti pokročilého vzdělávání a odborné přípravy (SALTO) v oblasti začleňování a rozmanitosti.

Článek 11

Komunikační činnosti

Je možné, že informace a osvěta o příležitostech, které nabízejí dotčené programy, a mechanismy na podporu začleňování budou muset být pro každou kategorii účastníků s omezenými příležitostmi přizpůsobeny vnitrostátnímu a odvětvovému kontextu. Za tímto účelem se prováděcí organizace vyzývají, aby poskytovaly vhodné a dostupné informační materiály, zřídily různé informační a osvětové kanály, sdílely osvědčené postupy a aktivně se zaměřovaly na organizace působící v oblasti začleňování a rozmanitosti a navazovaly s nimi kontakt. Tyto úkoly plní zejména národní agentury pro programy Erasmus+ a Evropský sbor solidarity. Na podporu plnění těchto úkolů jsou v národních agenturách jmenováni úředníci pro začleňování a rozmanitost.

KAPITOLA III

MONITOROVÁNÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Článek 12

Monitorovací činnosti

1. Po dobu trvání dotčených programů shromažďují relevantní údaje zejména Komise, národní agentury pro programy Erasmus+ a Evropský sbor solidarity a agentura EACEA, a to prostřednictvím kombinace zdrojů, jako jsou nástroje IT na podporu provádění dotčených programů nebo průzkumy mezi účastníky.

2. Úkoly spojené s monitorováním bude provádět Komise s pomocí národních agentur pro programy Erasmus+ a Evropský sbor solidarity a agentury EACEA a prostřednictvím analýz ad hoc, přičemž budou dodržována příslušná pravidla pro ochranu údajů a postupy pro zpracování citlivých osobních údajů.

Článek 13

Akční plány pro začleňování

1. Národní agentury pro programy Erasmus+ a Evropský sbor solidarity vypracují jako nedílnou součást svých pracovních programů akční plány pro začleňování, jež jsou založeny na tomto rámci opatření zaměřených na začleňování, přičemž věnují zvláštní pozornost konkrétním problémům souvisejícím s přístupem k dotčeným programům ve vnitrostátním kontextu. Pravidelně podávají Komisi zprávy o pokroku dosaženém při provádění svého akčního plánu pro začleňování.

2. Komise provádění těchto akčních plánů pro začleňování pravidelně sleduje.

3. V případě potřeby poskytne Komise národním agenturám k jejich akčním plánům pro začleňování doporučení a připomínky zaměřené na zlepšení koncepce, provádění a sledování obsahu těchto akčních plánů.

Článek 14

Podávání zpráv

Komise pravidelně zveřejňuje zprávy o pokroku dosaženém při provádění opatření zaměřených na začleňování, zejména prostřednictvím hodnocení dotčených programů v polovině období a výročních zpráv o činnosti.

Článek 15

Doplňkovost a součinnost

1. Při provádění opatření zaměřených na začleňování mohou národní agentury zajistit doplňkovost s jinými stávajícími vnitrostátními integračními opatřeními, aby se maximalizoval dopad tohoto úsilí na účastníky s omezenými příležitostmi.

2. Je třeba usilovat o součinnost s jinými fondy Unie a s vnitrostátními fondy, aby se zvětšil dopad na osoby s omezenými příležitostmi a posílila jejich podpora.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 16

Společná tvorba

1. Provádění těchto opatření, jež mají zajistit větší inkluzivnost a rozmanitost dotčených programů, probíhá v duchu společné tvorby, v neustálém dialogu s příslušnými zúčastněnými stranami, zejména mezinárodními a vnitrostátními organizacemi a sítěmi působícími v oblasti začleňování a rozmanitosti, odborníky, odborníky z praxe a samotnými účastníky, národními agenturami pro programy Erasmus+ a Evropský sbor solidarity, agenturou EACEA, středisky SALTO, výborem pro Erasmus+ a zástupci dalších orgánů Unie.

2. Tento dialog může být zasazen do široké škály prostředí, od evropských akcí až po pracovní skupiny ad hoc, cílené konzultace nebo příležitosti k odborné přípravě a vytváření sítí kontaktů, ať už fyzicky, on-line nebo v hybridním režimu.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 22. října 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 1. Dále jen „nařízení o programu Erasmus+“.

(2) Úř. věst. L 202, 8.6.2021, s. 32. Dále jen „nařízení o Evropském sboru solidarity“. Na program Erasmus+ a program Evropský sbor solidarity se také bude dále společně odkazovat jako na „dotčené programy“.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 1).

(5) Nařízení o programu Erasmus+ definuje „osobu s omezenými příležitostmi“ ve svém čl. 2 bodě 25 do značné míry stejně jako nařízení o Evropském sboru solidarity „mladé lidi s omezenými příležitostmi“ ve svém čl. 2 bodě 4. V tomto rozhodnutí se na tyto osoby bude odkazovat také jako na „účastníky s omezenými příležitostmi“.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí č. 466/2014/EU a zrušují nařízení (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).

(7) Dále jen „Listina“.

PŘÍLOHA

Pokyny k provádění opatření zaměřených na začleňování pro programy Erasmus+ a Evropský sbor solidarity

Komise může po konzultaci se zúčastněnými stranami vypracovat další podrobnosti týkající se provádění opatření zaměřených na začleňování a stanovených v tomto rozhodnutí, a to v prováděcích pokynech, které se budou vytvářet a aktualizovat po celou dobu trvání programů Erasmus+ a Evropský sbor solidarity na období 2021–2027.

V průběhu řádného programového cyklu mohou být vypracovány a postupně doladěny tyto pokyny:

Referenční dokumenty programu: Komise může zúčastněným stranám poskytnout pokyny týkající se způsobů provádění opatření v oblasti začleňování a rozmanitosti v dokumentech, jako jsou výzvy k podávání návrhů a programoví průvodci, v pokynech pro odborníky hodnotící návrhy projektů, jakož i ve formulářích žádostí a dalších technických dokumentech, jako je strategie pro začleňování a rozmanitost (1).

Činnosti v rámci řízení národních agentur pro programy Erasmus+ a Evropský sbor solidarity: Národní agentury v rámci svého pravidelného procesu hodnocení informují o dopadu svých národních plánů v oblasti začleňování a rozmanitosti a o tom, jak tyto plány přispívají k celkovým cílům dotčených programů v oblasti začleňování a rozmanitosti na úrovni Unie.

Komunikační materiály a strategické pokyny: Kromě referenčních dokumentů k dotčeným programům může Komise vypracovat další pokyny s užitečnými doporučeními a příklady úspěšných projektů a osvědčených postupů, jež budou určeny pro národní agentury pro programy Erasmus+ a Evropský sbor solidarity, Evropskou výkonnou agenturu pro vzdělávání a kulturu (EACEA) a pro přijímající organizace a potenciální účastníky s omezenými příležitostmi, aby se tak kvalitativně podpořilo provádění opatření v oblasti začleňování a rozmanitosti a zvýšila informovanost o různých nabízených příležitostech. Tyto materiály a pokyny se vypracují ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami v dotčené oblasti.

V případě potřeby Komise s podporou příslušných prováděcích struktur zajistí široký dosah materiálů uvedených v druhém pododstavci bodě 3, a to prostřednictvím specializovaných internetových stránek, sociálních médií a dalších forem komunikace v zájmu zajištění viditelnosti a informovanosti pro potenciální příjemce a účastníky s omezenými příležitostmi, jakož i podpory aktivního zapojení potenciálních příjemců a účastníků s omezenými příležitostmi do procesu spoluvytváření inkluzivnějších a rozmanitějších programů Erasmus+ a Evropský sbor solidarity.

(1) https://ec.europa.eu/programmes/erasmus-plus/resources/implementation-guidelines-erasmus-and-european-solidarity-corps-inclusion-and-diversity_en

26.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 378/22

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2021/1878

ze dne 25. října 2021

o určení registru pro doménu nejvyšší úrovně .eu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/517 ze dne 19. března 2019 o provádění a fungování doménového jména nejvyšší úrovně .eu a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 733/2002 a zrušení nařízení Komise (ES) č. 874/2004 (1), a zejména na článek 8 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1083 ze dne 14. května 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/517 o kritéria způsobilosti a výběru a postupy pro určení registru doménového jména nejvyšší úrovně .eu (2), a zejména na čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Komise určí registr pověřený vytvářením, přidělováním a správou domény nejvyšší úrovně .eu na základě otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení. Výběrové řízení uspořádá Komise ve dvou fázích, přičemž Komise nejprve posoudí způsobilost uchazečů a poté stanoví pořadí způsobilých uchazečů na základě kritérií výběru stanovených v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1083.

(2)	Stávající smlouva o vytváření, přidělování a správě domény nejvyšší úrovně .eu mezi Komisí a registrem byla podepsána dne 10. října 2014 na dobu pěti let a poté byla v roce 2019 prodloužena o další tři roky. Její platnost skončí dnem 12. října 2022.

(3)	Dne 1. března 2021 zveřejnila Komise v Úředním věstníku Evropské unie výzvu k výběru registru domény nejvyšší úrovně .eu (2021-026011), v níž vyzvala organizace, které chtějí být pověřeny vytvářením, přidělováním a správou domény nejvyšší úrovně .eu., k podávání přihlášek.

(4)	Výzva byla uzavřena dne 18. května 2021 a bylo obdrženo pět přihlášek.

(5)

V první fázi výběrového řízení Komise posoudila neexistenci kritérií pro vyloučení a to, zda uchazeči splnili kritéria způsobilosti. Jako způsobilé byly shledány čtyři přihlášky. Seznam způsobilých uchazečů byl zveřejněn dne 9. července 2021 a Komise informovala každého uchazeče o výsledcích první fáze řízení.

(6)

V druhé fázi řízení Komise posoudila způsobilé uchazeče a stanovila pořadí na základě výběrových kritérií. Komise přezkoumala přihlášky a vypracovala hodnotící tabulku s jednotlivými známkami každé z přihlášek. Kvalita přihlášek byla hodnocena v souladu s oddílem 3.2 výzvy podle kvality nabízené služby, odpovídající úrovně lidských a technických zdrojů navržených pro plnění úkolů registru, jakož i finanční způsobilosti a způsobilosti k zajištění souladu s předpisy navržené pro plnění úkolů registru. Komise při analýze přihlášek rovněž obdržela pomoc od externích nezávislých odborníků.

(7)

Komise stanovila pořadí uchazečů. Uchazeč, který se umístil na prvním místě, tj. sdružení European Registry for Internet Domains (EURid), by měl být určen jako příští registr pro doménu nejvyšší úrovně .eu a vyzván k zahájení jednání o podpisu smlouvy v souladu s výzvou k výběru. Tato smlouva se musí řídit zásadami stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2020/857 (3).

(8)	V souladu s článkem 10 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1083, pokud jsou jednání o smlouvě mezi úspěšným uchazečem a zadavatelem ukončena bez uzavření smlouvy, určí Komise jako registr dalšího uchazeče v pořadí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Registrem pro doménu nejvyšší úrovně .eu pověřeným vytvářením, přidělováním a správou domény nejvyšší úrovně .eu je podle čl. 8 odst. 3 nařízení (EU) 2019/517 a s výhradou ustanovení článku 2 sdružení European Registry for Internet Domains (EURid).

Článek 2

Sdružení European Registry for Internet Domains (EURid) se vyzývá, aby v souladu s čl. 8 odst. 4 nařízení (EU) 2019/517 uzavřelo smlouvu stanovující podmínky, za nichž Komise bude provádět dohled nad činnostmi registru spojenými s vytvářením, přidělováním a správou domény nejvyšší úrovně .eu.

Pokud by jednání o uzavření smlouvy mezi sdružením European Registry for Internet Domains (EURid) a Komisí skončila bez uzavření smlouvy, v souladu s článkem 10 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1083 se jako registr určí další uchazeč v pořadí.

Smlouva o udělení koncese na služby bude uzavřena na počáteční období pěti let a může být jednou prodloužena na další nejvýše pětileté období.

Článek 3

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/207/EU (4) se zrušuje.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 25. října 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 25.

(2) Úř. věst. L 239, 24.7.2020, s. 1.

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/857 ze dne 17. června 2020, kterým se stanoví zásady, které budou obsaženy ve smlouvě mezi Evropskou komisí a registrem pro doménu nejvyšší úrovně .eu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/517 (Úř. věst. L 195, 19.6.2020, s. 52).

(4) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/207/EU ze dne 11. dubna 2014 o ustanovení rejstříku pro doménu nejvyšší úrovně .eu (Úř. věst. L 109, 12.4.2014, s. 41).

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 378

České vydání	Právní předpisy	Ročník 64 26. října 2021

Obsah		I Legislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1873 ze dne 20. října 2021 o prodloužení doby trvání odrůdových práv Společenství pro odrůdy druhu Asparagus officinalis L. a skupiny druhů květinových cibulí, dřevin s drobným ovocem a okrasných dřevin	1

	II Nelegislativní akty
	NAŘÍZENÍ
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1874 ze dne 25. října 2021, kterým se opravuje německé znění nařízení (EU) 2018/395, kterým se stanoví podrobná pravidla pro provoz balonů a pro vydávání průkazů způsobilosti letovým posádkám balonů, a prováděcího nařízení (EU) 2018/1976, kterým se stanoví podrobná pravidla pro provoz kluzáků a pro vydávání průkazů způsobilosti letovým posádkám kluzáků	4
	ROZHODNUTÍ
*	Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1875 ze dne 22. října 2021 o postoji, který má být zaujat jménem Unie v rámci každoročních konzultací se Spojeným královstvím za účelem dosažení dohody o celkových přípustných odlovech	6
*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/1876 ze dne 20. října 2021 o emisích skleníkových plynů, na něž se vztahuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES, na rok 2019 pro každý členský stát	12
*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/1877 ze dne 22. října 2021 o rámci opatření zaměřených na začleňování pro programy Erasmus+ a Evropský sbor solidarity na období 2021–2027 ( 1 )	15
*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/1878 ze dne 25. října 2021 o určení registru pro doménu nejvyšší úrovně .eu ( 1 )	22