8.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 356/1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1767

ze dne 6. října 2021,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Unie a její členské státy jsou smluvními stranami Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (dále jen „Aarhuská úmluva“) (3), z nichž každá strana má své vlastní i sdílené odpovědnosti a povinnosti podle uvedené úmluvy.

(2)	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 (4) bylo přijato s cílem přispět k provádění závazků vyplývajících z Aarhuské úmluvy stanovením pravidel jejího uplatňování na orgány a subjekty Unie.

(3)

Ve svém sdělení ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu se Komise zavázala, že zváží změnu nařízení (ES) č. 1367/2006, aby se zlepšil přístup ke správnímu a soudnímu přezkumu na úrovni EU ze strany občanů a nevládních organizací působících v oblasti životního prostředí, kteří mají konkrétní pochyby ohledně slučitelnosti správních aktů, jež mají dopady na životní prostředí, s právem životního prostředí. Komise se rovněž zavázala přijmout opatření ke zlepšení přístupu občanů a nevládních organizací ke spravedlnosti před vnitrostátními soudy ve všech členských státech. Za tímto účelem vydala sdělení ze dne 14. října 2020„Zlepšení přístupu ke spravedlnosti v otázkách životního prostředí v EU a jejích členských státech“, ve kterém prohlašuje, že „přístup k právní ochraně v oblasti životního prostředí, a to jak prostřednictvím Soudního dvora Evropské unie, tak prostřednictvím vnitrostátních soudů jakožto soudů EU, je důležitým podpůrným opatřením, které má pomoci zajistit uskutečnění transformace v rámci Zelené dohody pro Evropu a posílit úlohu, kterou může občanská společnost plnit jako strážce demokratického prostoru“.

(4)

Aniž je dotčena pravomoc Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) rozhodovat o nákladech řízení, náklady soudních řízení podle nařízení (ES) č. 1367/2006 nesmí být nepřiměřeně vysoké, což vyplývá z čl. 9 odst. 4 Aarhuské úmluvy. Orgány a subjekty Unie se proto budou snažit pouze vynakládat přiměřené prostředky, a budou tak žádat o náhradu přiměřených nákladů v těchto řízeních.

(5)

S ohledem na ustanovení čl. 9 odst. 3 a 4 Aarhuské úmluvy, jakož i na nález a doporučení poskytnuté Výborem pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy ve věci ACCC/C/2008/32, by právo Unie mělo být uvedeno do souladu s ustanoveními Aarhuské úmluvy o přístupu ke spravedlnosti v otázkách životního prostředí způsobem, který je slučitelný se základními zásadami práva Unie a s jejím systémem soudního přezkumu.

(6)

Rada si rozhodnutím (EU) 2018/881 (5) vyžádala předložení studie zaměřené na možnosti, jak by Unie měla zohlednit nález Výboru pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy ve věci ACCC/C/2008/32, na niž by v případě potřeby navazoval návrh, kterým se mění nařízení (ES) č. 1367/2006. Mimoto Evropský parlament žádal o změnu nařízení (ES) č. 1367/2006 ve svých usneseních ze dne 15. listopadu 2017 o akčním plánu pro přírodu, lidi a hospodářství (6), ze dne 16. listopadu 2017 o přezkumu provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí (7)a ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (8).

(7)

Článek 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy stanoví, že v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každá strana zajistí, aby členové veřejnosti, pokud splňují kritéria stanovená v příslušných vnitrostátních právních předpisech, měli přístup k soudním nebo jiným přezkumným řízením, aby mohli vznášet námitky proti hmotněprávní a procesní zákonnosti jakéhokoliv rozhodnutí, jednání nebo nečinnosti, jež jsou v rozporu s ustanoveními jejího vnitrostátního práva týkajícího se životního prostředí. Postup správního přezkumu podle nařízení (ES) č. 1367/2006 doplňuje všeobecný unijní systém soudního přezkumu, který veřejnosti umožňuje žádat o přezkum správních aktů buď přímo prostřednictvím žaloby na úrovni Unie, konkrétně podle čl. 263 čtvrtého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), nebo prostřednictvím vnitrostátních soudů v souladu s článkem 267 Smlouvy o fungování EU. Právo a povinnost vnitrostátních soudů předložit SDEU žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podle článku 267 Smlouvy o fungování EU jsou zásadními prvky tohoto systému. Podle článku 267 Smlouvy o fungování EU, jak jej vykládá SDEU, jsou vnitrostátní soudy členských států nedílnou součástí systému soudní ochrany Unie jakožto obecné soudy unijního práva (9).

(8)

Omezení vnitřního přezkumu podle nařízení (ES) č. 1367/2006 na individuálně určené správní akty je hlavním důvodem nepřípustnosti žádostí podaných nevládními organizacemi, které působí v oblasti životního prostředí, usilujících o vnitřní přezkum podle článku 10 uvedeného nařízení, a to i pokud jde o správní akty, které mají širší oblast působnosti. Je proto nezbytné rozšířit oblast působnosti postupu vnitřního přezkumu stanoveného v uvedeném nařízení tak, aby zahrnoval i obecně určené nelegislativní akty.

(9)

Oblast působnosti nařízení (ES) č. 1367/2006 zahrnuje akty přijaté podle práva v oblasti životního prostředí. Ustanovení čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy se naproti tomu týká návrhů směřujících proti aktům nebo nečinnosti, které „jsou v rozporu“ s právem životního prostředí. Je tedy třeba vyjasnit, že vnitřní přezkum by měl být proveden za účelem ověření, zda je správní akt v rozporu s právem životního prostředí.

(10)

Při posuzování toho, zda správní akt obsahuje ustanovení, která by mohla být z důvodu svých účinků v rozporu s právem životního prostředí, je třeba zvážit, zda by tato ustanovení mohla mít nepříznivé účinky na dosažení cílů politiky Unie v oblasti životního prostředí stanovených v článku 191 Smlouvy o fungování EU. V takovém případě by postup vnitřního přezkumu měl zahrnovat i akty, které byly přijaty při provádění jiných politik než politiky Unie v oblasti životního prostředí.

(11)

Pokud jde o článek 263 Smlouvy o fungování EU, jak jej vykládá SDEU, má se za to, že akt má vnější účinky, a může být tedy předmětem žádosti o přezkum, pokud má mít právní účinky vůči třetím stranám. Přípravné akty, doporučení, posudky a další nezávazné akty, které nemají právní účinky vůči třetím stranám, a u nichž se proto nelze domnívat, že mají vnější účinky, by tudíž v souladu s judikaturou SDEU neměly být považovány za správní akty pro účely nařízení (ES) č. 1367/2006 (10).

(12)

V zájmu zajištění právní ucelenosti se má za to, že akt má právní účinky, a může být tudíž předmětem žádosti o přezkum v souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování EU, jak jej vykládá SDEU (11). Pokud se má za to, že akt má právní účinky, znamená to, že tento akt může být předmětem žádosti o přezkum, bez ohledu na jeho formu, jelikož při posuzování jeho povahy se vychází z jeho účinků, cíle a obsahu (12).

(13)	Aby byl na provedení řádného postupu přezkumu dostatek času, je vhodné prodloužit lhůty stanovené v nařízení (ES) č. 1367/2006 pro podání žádosti o správní přezkum a lhůty pro odpověď na takovou žádost, jež jsou stanoveny pro orgány a subjekty Unie.

(14)

V souladu s judikaturou SDEU (13) jsou nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí nebo jiné osoby z řad veřejnosti, které žádají o vnitřní přezkum správního aktu, povinny při uvádění důvodů žádosti o přezkum vymezit klíčové skutkové okolnosti nebo právní argumenty, které mohou vyvolat zásadní pochybnosti.

(15)

Rozsah přezkumného řízení podle nařízení (ES) č. 1367/2006 by měl zahrnovat hmotněprávní i procesní zákonnost napadaného aktu. V souladu s judikaturou SDEU se žaloba podle čl. 263 čtvrtého pododstavce Smlouvy o fungování EU a článku 12 nařízení (ES) č. 1367/2006 nemůže opírat o nové důvody či důkazy, které nebyly uvedeny v žádosti o přezkum, neboť jinak by byl požadavek odůvodnění takové žádosti uvedený v čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1367/2006 zbaven užitečného účinku a změnil by se předmět řízení zahájeného na základě této žádosti (14).

(16)

V souladu se Smlouvami a se zásadou autonomie vnitrostátních soudů nespadají akty přijaté orgány veřejné správy členských států, včetně vnitrostátních prováděcích opatření přijatých na úrovni členského státu, která vyžaduje nelegislativní akt v souladu s právem Unie, do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1367/2006.

(17)	Nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí a jiné osoby z řad veřejnosti by měly mít právo požádat orgány a subjekty Unie o vnitřní přezkum jejich správních aktů či případů nečinnosti v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení (ES) č. 1367/2006 ve znění tohoto nařízení.

(18)	Při prokazování porušování svých práv by měly být osoby z řad veřejnosti schopny tuto skutečnost doložit. To může zahrnovat neodůvodněné omezení nebo překážku při výkonu těchto práv.

(19)

Osoby z řad veřejnosti nejsou povinny prokazovat, že jsou bezprostředně a osobně dotčeny ve smyslu čl. 263 čtvrtého pododstavce Smlouvy o fungování EU, jak jej vykládá SDEU (15). Aby se však zabránilo tomu, že by osoby z řad veřejnosti disponovaly bezvýhradným právem požádat o vnitřní přezkum („actio popularis“), což se podle Aarhuské úmluvy nevyžaduje, měly by prokázat, že jsou, ve srovnání s širokou veřejností, přímo dotčeny, například v případě bezprostředního ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti nebo porušení práva, na které mají v souladu s judikaturou SDEU v důsledku údajného porušení právních předpisů v oblasti životního prostředí nárok podle právních předpisů Unie (16).

(20)

Při prokazování dostatečného veřejného zájmu by osoby z řad veřejnosti měly společně prokázat jak existenci veřejného zájmu na zachování, ochraně a zlepšování kvality životního prostředí, ochraně lidského zdraví, uvážlivém a racionálním využívání přírodních zdrojů či boji proti změně klimatu, tak i to, že jejich žádost o přezkum je podpořena dostatečným počtem fyzických nebo právnických osob z Unie prostřednictvím sběru jejich podpisů ve fyzické nebo digitální podobě.

(21)

V zájmu zajištění účinných interních přezkumných řízení, a zejména toho, aby žádosti o přezkum, je-li třeba, splňovaly kritéria stanovená v nařízení (ES) č. 1367/2006 a vymezily klíčové skutkové okolnosti nebo právní argumenty, které mohou vyvolat věrohodné, a tedy zásadní pochybnosti ohledně posouzení, které provedl orgán nebo subjekt Unie (17), by osoby z řad veřejnosti měly být zastoupeny buď nevládní organizací působící v oblasti životního prostředí, která splňuje kritéria stanovená v nařízení (ES) č. 1367/2006, ve znění tohoto nařízení, nebo právníkem oprávněným působit jako právní zástupce před soudem členského státu.

(22)

V případě, že orgán nebo subjekt Unie obdrží více žádostí o přezkum téhož aktu nebo případu nečinnosti a tyto žádosti při jejich posouzení spojí do jediného řízení, měl by orgán nebo subjekt Unie ve své odpovědi reagovat na každou žádost individuálně. Zejména pokud je taková žádost považována za nepřípustnou z procesních důvodů nebo je-li meritorně zamítnuta, nemělo by tím být dotčeno posouzení ostatních žádostí o přezkum posuzovaných v témže řízení.

(23)	V zájmu zajištění účinného řešení případů by měly orgány a subjekty Unie důsledně usilovat o jednotné uplatňování kritérií stanovených v článku 11 nařízení (ES) č. 1367/2006.

(24)	V zájmu transparentnosti a účinného vyřizování případů by mělo být orgánům a subjektům Unie umožněno zavést on-line systémy pro přijímání žádostí o vnitřní přezkum.

(25)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení podrobných pravidel o uplatňování ustanovení Aarhuské úmluvy pro orgány a subjekty Unie, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být dosaženo pouze na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(26)

Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), zejména nutnost učinit vysokou úroveň ochrany životního prostředí součástí politik Unie (článek 37 Listiny), právo na řádnou správu (článek 41 Listiny) a právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces (článek 47 Listiny). Toto nařízení přispívá k účinnosti systému Unie pro správní a soudní přezkum, a v důsledku toho posiluje uplatňování článků 37, 41 a 47 Listiny, a přispívá tak k zásadě právního státu, která je zakotvena v článku 2 Smlouvy o Evropské unii.

(27)	Nařízení (ES) č. 1367/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1367/2006 se mění takto:

V čl. 2 odst. 1 se písmena g) a h) nahrazují tímto:

„g)	„správním aktem“ jakýkoli nelegislativní akt přijatý orgánem nebo subjektem Unie, který má právní a vnější účinky a obsahuje ustanovení, která mohou být v rozporu s právem životního prostředí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f);

h)	„správní nečinností“ jakékoliv nepřijetí nelegislativního aktu, který má právní a vnější účinky, orgánem nebo subjektem Unie, pokud toto opomenutí může být v rozporu s právem životního prostředí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f);“.

Článek 10 se mění takto:

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1. Každá nevládní organizace nebo jiné osoby z řad veřejnosti splňující kritéria podle článku 11 jsou oprávněny požádat o vnitřní přezkum orgán nebo subjekt Unie, který přijal správní akt nebo který, jedná-li se o případ údajné nečinnosti, takový akt přijmout měl, a to z toho důvodu, že tento akt nebo nečinnost je v rozporu s právem životního prostředí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f).

Tato žádost se podává písemně a ve lhůtě nepřesahující osm týdnů ode dne, kdy byl správní akt přijat, oznámen nebo zveřejněn, podle toho, co nastane později, nebo jedná-li se o případ údajné správní nečinnosti, osm týdnů ode dne, kdy byl daný správní akt požadován. V žádosti se uvedou důvody pro přezkum.

2. Orgán nebo subjekt Unie uvedený v odstavci 1 každou takovou žádost posoudí, ledaže je daná žádost zjevně neopodstatněná či nepodložená. V případě, že orgán nebo subjekt Unie obdrží více žádostí o přezkum téhož správního aktu nebo případu správní nečinnosti, může tento orgán nebo subjekt žádosti spojit a projednat je jako jednu žádost. Své odůvodnění uvede orgán nebo subjekt Unie v písemné odpovědi, kterou odešle co nejdříve, avšak nejpozději do šestnácti týdnů poté, co uplyne lhůta osmi týdnů stanovená v odst. 1 druhém pododstavci.“;

b)	v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „V každém případě jedná orgán nebo subjekt Unie do 22 týdnů od uplynutí osmitýdenní lhůty stanovené v odst. 1 druhém pododstavci.“;

Článek 11 se mění takto:

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.

Žádost o vnitřní přezkum mohou podat i jiné osoby z řad veřejnosti, a to za těchto podmínek:

a)	prokáží, že jejich práva byla v důsledku údajného rozporu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí porušena a že jsou tímto porušením práv ve srovnání s širokou veřejností přímo dotčeny; nebo

prokáží, že existuje dostatečný veřejný zájem a že žádost podporuje alespoň 4 000 osob z řad veřejnosti, které mají bydliště nebo jsou usazeny alespoň v pěti členských státech, přičemž v každém z těchto členských států se nachází alespoň 250 osob z řad veřejnosti.

V případech uvedených v prvním pododstavci je veřejnost zastoupena nevládní organizací, která splňuje kritéria uvedená v odstavci 1, nebo právníkem oprávněným působit jako právní zástupce před soudem členského státu. Tato nevládní organizace nebo právník spolupracují s dotčeným orgánem nebo subjektem Unie s cílem zajistit, aby byly v případě potřeby splněny kvantitativní podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. b), a na požádání poskytnou další důkazy.“;

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.	Komise přijme opatření nezbytná pro zajištění transparentního a důsledného uplatňování kritérií a podmínek uvedených v odstavci 1 a v odst. 1a druhém pododstavci.“

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 11a

Zveřejňování žádostí a konečných rozhodnutí a on-line systémy pro přijímání žádostí

1. Orgány a subjekty Unie zveřejní veškeré žádosti o vnitřní přezkum co nejdříve po jejich obdržení, jakož i veškerá konečná rozhodnutí o těchto žádostech co nejdříve po jejich přijetí.

2. Orgány a subjekty Unie mohou zavést on-line systémy pro přijímání žádostí o vnitřní přezkum a mohou požadovat, aby všechny žádosti o vnitřní přezkum byly podávány prostřednictvím jejich on-line systémů.“;

V článku 12 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Nesplní-li orgán nebo subjekt Unie svou povinnost jednat podle čl. 10 odst. 2 nebo 3, mohou nevládní organizace nebo jiné osoby z řad veřejnosti, které podaly žádost o vnitřní přezkum podle článku 10, podat žalobu k Soudnímu dvoru v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy.“

6)	V celém textu nařízení jsou odkazy na ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství nahrazeny odkazy na odpovídající ustanovení Smlouvy o fungování o EU, přičemž se provedou veškeré potřebné mluvnické změny.

7)	V celém textu nařízení, včetně názvu, se slovo „Společenství“ nahrazuje slovem „Unie“, přičemž se provedou veškeré potřebné mluvnické změny.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 1 bodu 3 písm. a) se použije ode dne 29. dubna 2023.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 6. října 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D.M. SASSOLI

Za Radu

předseda

A. LOGAR

(1) Úř. věst. C 123, 9.4.2021, s. 66.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. října 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. října 2021.

(3) Rozhodnutí Rady 2005/370/ES ze dne 17. února 2005 o uzavření Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 1).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).

(5) Rozhodnutí Rady (EU) 2018/881 ze dne 18. června 2018, jímž se Komise žádá o předložení studie zaměřené na možnosti, jak by Unie měla zohlednit nález Výboru pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy ve věci ACCC/C/2008/32, a s ohledem na závěry této studie též návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1367/2006, (Úř. věst. L 155, 19.6.2018, s. 6).

(6) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 38.

(7) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 84.

(8) Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2.

(9) Posudek Soudního dvora ze dne 8. března 2011, Vytvoření jednotného systému řešení sporů týkajících se patentů, 1/09, ECLI:EU:C:2011:123, bod 80.

(10) Rozsudek Soudního dvora ze dne 3. října 2013, Inuit Tapiriit Kanatami a další v. Parlament a Rada, C-583/11 P, ECLI:EU:C:2013:625, bod 56.

(11) Viz rozsudek ve věci C-583/11 P, bod 56.

(12) Rozsudky Soudního dvora ze dne 10. prosince 1957, Usines à tubes de la Sarre v. Vysoký úřad, 1/57 and 14/57, ECLI:EU:C:1957:13, s. 114; ze dne 31. března 1971, Komise v. Rada, 22/70, ECLI:EU:C:1971:32, bod 42; ze dne 16. června 1993, Francie v. Komise, C-325/91, ECLI:EU:C:1993:245, bod 9; ze dne 20. března 1997, Francie v. Komise, C-57/95, ECLI:EU:C:1997:164, bod 22; a ze dne 13. října 2011, Deutsche Post a Německo v. Komise, C-463/10 P a C-475/10 P, ECLI:EU:C:2011:656, bod 36.

(13) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. září 2019, TestBioTech v. Komise, C-82/17 P, ECLI:EU:C:2019:719, bod 69.

(14) Viz rozsudek ve věci C-82/17 P, bod 39.

(15) Rozsudek Soudního dvora ze dne 15. července 1963, Plaumann v. Komise, 25/62, ECLI:EU:C:1963:17.

(16) Rozsudky Soudního dvora ze dne 25. července 2008, Janecek, C-237/07, ECLI:EU:C:2008:447; ze dne 1. června 2017, Folk, C-529/15, ECLI:EU:C:2017:419, a ze dne 3. října 2019, Wasserleitungsverband Nördliches Burgenland a další, C-197/18, ECLI:EU:C:2019:824.

(17) Viz rozsudek ve věci C-82/17 P, bod 69.

8.10.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 356/8

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/1768

ze dne 23. června 2021,

kterým se přizpůsobují technickému pokroku přílohy I, II, III a IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 ze dne 5. června 2019, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 a zrušuje nařízení (ES) č. 2003/2003 (1), a zejména na čl. 42 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Hnojivý výrobek, který splňuje požadavky stanovené v příloze I nařízení (EU) 2019/1009 pro příslušnou kategorii funkce výrobku (KFV) a v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 pro příslušnou kategorii složkových materiálů (KSM) a který je označen v souladu s přílohou III uvedeného nařízení a úspěšně prošel postupem posuzování shody uvedeným v příloze IV nařízení (EU) 2019/1009, může být opatřen označením CE a může se volně pohybovat na vnitřním trhu jako hnojivý výrobek EU.

(2)	Nařízení (EU) 2019/1009 svěřuje Komisi pravomoc měnit přílohy I (částečně), II, III a IV uvedeného nařízení.

(3)

Členské státy i zúčastněné strany v rámci přípravy přechodu na nová harmonizační pravidla informovaly Komisi o nutnosti upravit některá technická ustanovení v přílohách nařízení (EU) 2019/1009. Některé z uvedených změn jsou nezbytné pro zlepšení souladu s dalšími právními předpisy Unie, aby byl usnadněn přístup na vnitřní trh a volný pohyb bezpečných hnojivých výrobků s agronomickou účinností. Některé změny jsou nezbytné k zajištění vysoké úrovně ochrany, jíž se nařízení (EU) 2019/1009 snaží dosáhnout, čímž se zajistí, aby hnojivé výrobky EU, které mají na základě uvedeného nařízení přístup na vnitřní trh, nepředstavovaly riziko pro zdraví, bezpečnost nebo životní prostředí. Jiné změny jsou nezbytné, aby se zabránilo situacím, v nichž by významné kategorie hnojivých výrobků byly neúmyslně vyňaty z harmonizačních pravidel. Tyto změny zajistí přístup na vnitřní trh pro bezpečné hnojivé výrobky s agronomickou účinností, s nimiž se již ve velké míře na trhu obchoduje.

(4)

Nařízení (EU) 2019/1009 stanoví pravidla pro hnojivé výrobky EU obsahující látky s maximálními mezními hodnotami reziduí pro potraviny a krmiva, jež jsou stanoveny v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 315/93 (2), nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 (3), nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 (4) nebo směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES (5). Výrobce je povinen poskytnout návod k použití, aby bylo zajištěno, že určené použití hnojivého výrobku EU nepovede k překročení maximálních mezních hodnot v potravinách a krmivech. Výrobce musí navíc v technické dokumentaci uvést výsledky výpočtů, které prokážou soulad s tímto požadavkem. Z jednání o způsobu provádění této povinnosti vyplynulo, že pro výrobce není možné tento požadavek splnit, což brání tomu, aby bezpečné hnojivé výrobky s agronomickou účinností, s nimiž se již ve velké míře obchoduje na trhu, prošly posouzením shody a získaly přístup na vnitřní trh podle nařízení (EU) 2019/1009. Uvedené povinnosti by se proto měly nahradit povinnostmi, které budou přiměřenější a proveditelnější ze dvou hledisek.

(5)

Za prvé, překročení těchto maximálních limitů nebo hladin v plodinách lze zabránit uvedením správných informací pro koncového uživatele na etiketě výrobku. Nařízení (EU) 2019/1009 by tudíž mělo být změněno tak, aby výrobci ukládalo povinnost informovat koncového uživatele, kdykoli bude hnojivý výrobek EU obsahovat složkový materiál, který v případě uvedení na trh v podobě potraviny nebo krmiva překročí maximální limity nebo hladiny stanovené v nařízení (ES) č. 470/2009 nebo nařízení (ES) č. 396/2005 v souladu s nařízením (EHS) č. 315/93 nebo směrnicí 2002/32/ES. Aby byly splněny požadavky na vysokou úroveň ochrany zdraví lidí, zdraví zvířat a životního prostředí v souvislosti s doplňkovými látkami v krmivech, mělo by se navíc doplnit nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 (6). Tímto způsobem bude koncový uživatel moci přijmout veškerá potřebná opatření zajišťující, aby plodina splňovala pravidla pro potraviny a krmiva.

(6)

Za druhé, další opatření jsou nezbytná v případě některých farmakologicky účinných látek, na něž se již vztahuje nařízení (ES) č. 470/2009. Přístup by se měl lišit v závislosti na tom, zda se jedná o povolenou látku uvedenou v tabulce 1 přílohy nařízení Komise (EU) č. 37/2010 (7) a pro niž mohl být stanoven maximální limit reziduí, nebo nepovolenou látku s referenční hodnotou pro opatření stanovenou v nařízení Komise (EU) 2019/1871 (8). Rezidua povolené látky se mohou v hnojivém výrobku EU vyskytovat, pouze pokud je daná látka uvedená v tabulce 1 přílohy nařízení (EU) č. 37/2010. Ovšem ani nepovolená farmakologicky účinná látka, jejíž přítomnost v potravinách je pro zdraví spotřebitele nebezpečnější, by se neměla v hnojivém výrobku EU vyskytovat, přesahuje-li svoji referenční hodnotu pro opatření.

(7)

Hnojivý výrobek EU může rovněž obsahovat účinnou látku ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (9). Jelikož se nařízení (EU) 2019/1009 nevztahuje na přípravky na ochranu rostlin, mělo by být v textu uvedeného nařízení upřesněno, že hnojivé výrobky EU obsahující účinnou látku nesmějí plnit funkci ochrany rostlin ve smyslu nařízení (ES) č. 1107/2009. Toto upřesnění je nezbytné k zajištění souladu s nařízením (ES) č. 1107/2009, což usnadní provádění harmonizačních pravidel ze strany hospodářských subjektů i vnitrostátních orgánů a tím také přístup na vnitřní trh na základě nařízení (EU) 2019/1009.

(8)

Nařízení (EU) 2019/1009 obsahuje taxativní seznam typologií jednosložkových anorganických hnojiv se stopovými živinami, jakož i jejich příslušný popis a minimální obsah stopových živin. U hnojiva se stopovou živinou ve formě soli je 10 % hmotn. hnojiva tvořeno vodorozpustnou stopovou živinou. Existují ovšem hnojiva založená na uhličitých nebo fosforečných solích, jež obsahují stopové živiny, které nejsou rozpustné ve vodě. To však nemá vliv na účinnost hnojivého výrobku ani na příjem živin v plodině. Těmto hnojivům se stopovou živinou ve formě soli by tedy měl být umožněn přístup na vnitřní trh odstraněním podmínky rozpustnosti ve vodě. Pokud jde o cheláty, které jsou látkami UVCB (10), uvádí se pouze cheláty železa. Cheláty, které jsou látkami UVCB, však mohou být také jiné stopové živiny, které se mohou pomalu uvolňovat do rostlin. Hnojiva s pomalým uvolňováním živin jsou užitečná při prevenci znečištění půdy živinami tím, že stopové živiny uvolňují pomalu, čímž se zvyšuje pravděpodobnost jejich vstřebání rostlinami. Tyto specifické výrobky je tudíž vhodné zahrnout do oblasti působnosti harmonizačních pravidel a podpořit jejich volný pohyb na vnitřním trhu.

(9)

Nařízení (EU) 2019/1009 stanoví mezní hodnoty pro kontaminující látky, včetně niklu, v pěstebním substrátu, což je hnojivý výrobek EU jiný než půda in situ, který slouží k tomu, aby v něm rostly rostliny nebo houby. Nařízení (EU) 2019/1009 stanoví harmonizační pravidla pro tento typ hnojivého výrobku. Na trhu již existuje velké množství druhů pěstebních substrátů – vycházejících z vnitrostátních pravidel a vyznačujících se velmi rozmanitými vlastnostmi –, které by se mohly stát hnojivými výrobky EU. Mezní hodnota niklu stanovená v nařízení (EU) 2019/1009 pro všechny typy pěstebních substrátů však představuje obtíže pro některé pěstební substráty, jež obsahují výhradně složky minerálního původu. Takové výrobky jsou specifickými výrobky, které jsou v souladu se zásadami oběhového hospodářství a které již splňují kritéria ekoznačky EU pro pěstební substráty stanovená v rozhodnutí Komise (EU) 2015/2099 (11). V tomto rozhodnutí se rozlišují minerální pěstební substráty a jiné kategorie pěstebních substrátů, pokud jde o metody určení obsahu kontaminujících látek, včetně niklu. Pro všechny pěstební substráty vyjma minerálních pěstebních substrátů tudíž musí být stanoven celkový obsah kontaminující látky, zatímco pro minerální pěstební substráty musí být stanoven pouze biologicky dostupný obsah. Toto rozlišení je opodstatněno skutečností, že minerální pěstební substráty jsou obvykle vyráběny za vysokých teplot a vytvářejí silnou chemickou vazbu mezi kontaminujícími látkami a strukturou minerálních složek, čímž je omezena míra, v níž jsou tyto kontaminující látky biologicky dostupné. Toto rozlišení ovšem v nařízení (EU) 2019/1009 chybí. Na základě dostupných informací by minerální pěstební substráty dostupné na trhu splňovaly mezní hodnotu pro nikl stanovenou v nařízení (EU) 2019/1009 v případě, že by se měl stanovit pouze biologicky dostupný obsah kontaminující látky; tutéž mezní hodnotu však nebudou moci splnit tehdy, pokud by se měl stanovit celkový obsah, jak je v současné době požadováno. U těchto výrobků je tedy důležité zajistit soulad mezi požadavky na označení CE těchto výrobků podle nařízení (EU) 2019/1009 a požadavky na používání ekoznačky, aby se zamezilo nežádoucí situaci, kdy by výrobky bezpečné pro životní prostředí, které jsou tudíž opatřeny ekoznačkou, nenáležely do oblasti působnosti harmonizačních pravidel. Mezní hodnota stanovená pro nikl v příloze I nařízení (EU) 2019/1009 by tedy měla platit pouze pro biologicky dostupný obsah minerálních pěstebních substrátů.

(10)

Jako ochranné opatření by takové pravidlo mělo platit pouze v případě, kdy je použití uvedených výrobků omezeno na profesionální zahradnické použití, zelené střechy nebo zelené zdi. Zajistilo by se tak lepší zacházení s použitým pěstebním substrátem i vyšší míra jeho využití, přičemž by existovaly také reálné možnosti recyklace materiálů po jejich použití. Výrobce by měl navíc spolupracovat s uživatelem na zajištění bezpečné likvidace výrobků, jakmile se přestanou používat. Výrobek by rovněž neměl přijít do přímého styku s půdou, aby nepřispěl k nahromadění kontaminujících látek v půdě.

(11)

Hnojivé výrobky EU mohou obsahovat pouze složkové materiály, které splňují požadavky stanovené pro některou z kategorií složkových materiálů v příloze II nařízení (EU) 2019/1009. Hnojivé výrobky, především hnojiva, často obsahují technické přídatné látky na bázi polymerů, které jsou důležité pro zajištění jejich účinnosti a bezpečného použití. Tyto přídatné látky nejsou uvedeny ani v jedné ze stávajících kategorií složkových materiálů. Hnojiva, která je obsahují, jsou ovšem uvedena v harmonizačních pravidlech nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 (12). Těmito technickými přídatnými látkami jsou například protispékavé látky, které brání tvorbě hrudek, a protiprašné prostředky, které brání vzniku prašných emisí při aplikaci hnojivých výrobků. Protispékavé látky jsou zásadní pro účinnost využívání živin, jelikož hnojivo by se bez těchto činidel nerozložilo rovnoměrně, a koncový uživatel by tudíž musel použít více hnojiva, aby zajistil rovnoměrné pokrytí všech rostlin. Protiprašné prostředky jsou rovněž velmi důležité pro ochranu zdraví uživatelů. Polymery, které nevyvolávají žádné obavy s ohledem na životní prostředí, by se tedy měly zařadit mezi povolené složkové materiály hnojivých výrobků podle nařízení (EU) 2019/1009. Tím by se zajistilo, aby významné kategorie výrobků s vylepšenou agronomickou účinností a bezpečností měly i nadále přístup na vnitřní trh.

(12)

S cílem určit, které polymery nejsou důvodem k obavám s ohledem na životní prostředí, je vhodné odkázat na vědecká stanoviska Výboru pro posuzování rizik (13) a Výboru pro socioekonomickou analýzu Evropské agentury pro chemické látky v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (14) týkající se záměrného přidávání mikroplastových částic do jakýchkoli výrobků pro profesionální a spotřebitelské použití.

(13)

Zařazením těchto kategorií polymerů do KSM 1 (látky a směsi z původního materiálu) a KSM 11 (vedlejší produkty ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (15)) se rovněž zajistí, že tyto polymery budou registrovány podle nařízení (ES) č. 1907/2006 v dokumentaci obsahující zprávu o bezpečnosti jejich používání jako hnojivých výrobků. Tím by se zajistilo, že bude provedeno podrobné posouzení veškerých rizik plynoucích z používání těchto přídatných látek v hnojivých výrobcích a že hnojivé výrobky, kterým byl v rámci této změny povolen přístup na vnitřní trh, jsou tudíž bezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí.

(14)	Hnojivé výrobky se stopovými živinami mohou obsahovat chelátotvorná nebo komplexotvorná činidla, což jsou látky určené ke zvýšení dlouhodobé dostupnosti stopových živin pro rostliny.

(15)

Nařízení (EU) 2019/1009 požaduje, aby hnojivé výrobky obsahující chelátotvorná činidla zůstaly ve standardním Hoaglandově roztoku při hodnotě pH 7 a 8 stabilní alespoň tři dny, aby se zajistilo pomalé uvolňování stopových živin do rostlin. Složení zemědělské půdy a rozdíly v pH mohou narušit stabilitu těchto výrobků. Nový technický pokrok umožňuje posoudit potenciální interference a stanovit rozmezí pH, v němž budou výrobky stabilní pro zemědělské účely. Na základě výše uvedených skutečností může být výrobek stabilní při jiné hodnotě pH než pH 7 a 8 a stále splňovat svůj účel zajištění dlouhodobé dostupnosti stopových živin. Nařízení (EU) 2019/1009 by tedy mělo být změněno, aby takové výrobky mohly být stabilní v jiném rozmezí pH. Harmonizační pravidla by se tak použila na více výrobků, které uvolňují stopové živiny do rostlin pomalým způsobem, čímž omezují vyluhování živin do půdy. Jako dodatečné opatření by mělo být rozmezí pH, v němž jsou hnojivé výrobky EU stabilní, uvedeno na etiketě, aby se zajistilo, že jsou koncovému uživateli sděleny správné informace.

(16)

Nařízení (EU) 2019/1009 vyžaduje deklaraci procentuálního podílu každé stopové živiny v chelátu s každým chelátotvorným činidlem a v příslušném případě každé stopové živiny v komplexu s každým komplexotvorným činidlem. Výrobky se stopovými živinami mohou obsahovat směs chelátotvorných činidel, komplexotvorných činidel nebo obou. V těchto případech nemohou dostupné analytické metody podpořit stanovení přesného procentuálního podílu každé stopové živiny v chelátu nebo komplexu s každým jednotlivým činidlem. Nařízení (EU) 2019/1009 by tedy mělo být změněno, aby výrobcům umožnilo splnit požadavky na označování, a tím zjednodušilo jejich přístup na vnitřní trh.

(17)

Některé hnojivé výrobky, jako pěstební substráty, používají jako hlavní složku rašelinu. Podpora používání alternativ rašeliny je důležitá v boji proti změně klimatu, především za účelem zamezení ztráty uhlíku, snížení emisí skleníkových plynů, jakož i zachování křehkých ekosystémů. V pěstebních substrátech by se mohla místo rašeliny částečně používat rostlinná vlákna. Nicméně pro zlepšení potenciálu neošetřených rostlinných vláken je potřeba, aby byla zpracována na vlákna s jemnějšími částicemi, neboť to zlepší stupeň jejich biologické rozložitelnosti, jejich interakci s živinami a zadržování vody. Zpracování surových vláken rostlin pomocí různých fyzických předúprav pro účely rozvlákňování by mělo být uvedeno na taxativním seznamu úprav v KSM 2 (rostliny, části rostlin nebo rostlinné extrakty). Jako ochranné opatření by se měla ke zpracovatelským metodám přidat určitá omezení, jako je maximální teplota a zákaz přídatných látek kromě vody.

(18)

KSM 3 (kompost) a KSM 5 (digestát jiný než digestát z čerstvých plodin) uvádějí taxativní seznam vstupních materiálů, které lze používat. Tento seznam obsahuje získané produkty uvedené v článku 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (16) a vedlejší produkty živočišného původu, které lze považovat za neživé organismy v případech, kdy byl stanoven konečný bod výrobního řetězce v souladu s čl. 5 odst. 2 třetím pododstavcem uvedeného nařízení.

(19)

Nařízení (EU) 2019/1009 poprvé stanoví harmonizační pravidla pro kompost a digestát jako složkových materiálů v hnojivých výrobcích EU. Tyto materiály ovšem působí na trhu na základě vnitrostátních pravidel. Vedlejší produkty živočišného původu, které nelze považovat za neživé organismy (především nezpracovaná mrva), se v současné době často používají jako vstupní materiály pro kompost a digestát. Tyto materiály se tímto způsobem mění na hnojivé výrobky s čistou hospodářskou a ekologickou přidanou hodnotou. Používání kompostovaných živočišných výkalů včetně drůbežího trusu a kompostované chlévské mrvy, jakož i digestátu obsahujícího vedlejší produkty živočišného původu vyhnívající společně s materiálem rostlinného nebo živočišného původu, je uvedeno v taxativním seznamu hnojiv, pomocných půdních látek a živin povolených v ekologickém zemědělství v příloze I nařízení Komise (ES) č. 889/2008 (17). Je tedy vhodné, aby hnojivým výrobkům obsahujícím kompost nebo digestát s těmito vedlejšími produkty živočišného původu v podobě vstupních materiálů byl umožněn přístup na vnitřní trh. Tím by se rovněž zajistil soulad se vstupními materiály v nedávno zavedené KSM 12 (vysrážené fosforečné soli a jejich deriváty), KSM 13 (termooxidační materiály a jejich deriváty), jakož i KSM 14 (materiály z pyrolýzy a zplyňování).

(20)

KMS 3 a KMS 5 rovněž ze svých vstupních materiálů vylučují živé či neživé organismy z organické části směsného komunálního odpadu z domácností. Naopak KSM 12, KSM 13 a KSM 14 ze svých vstupních materiálů vylučují živé či neživé organismy z materiálů ze směsného komunálního odpadu, a nejen z odpadu z domácností. Cílem uvedených ustanovení je podpořit tříděný sběr odpadu v obcích a neposkytovat příležitosti k používání směsného odpadu. Odůvodnění platí stejně pro odpad vytvářený v domácnostech, restauracích či jiných subjektech v obcích. Neexistuje žádný důvod zakázat používání pouze směsného odpadu z domácností jako vstupního materiálu v kompostu a digestátu. S cílem zajistit jednotný a přísný přístup k využívání směsného komunálního odpadu a následnému posílení ochrany životního prostředí je tudíž nezbytné sjednotit ustanovení v KSM 3 a KSM 5 s nedávno zavedenými ustanoveními v KSM 12, KSM 13 a KSM 14.

(21)

Nařízení (EU) 2019/1009 ukládá výrobci povinnost uvést na etiketě všechny složky, které tvoří více než 5 % hmotnosti výrobku. Prvek, na který se vztahuje 5 % limit, by však měl být přizpůsoben fyzickým parametrům daného hnojivého výrobku, a tudíž by měla být povolena deklarace složek, které představují 5 % objemu. Uvedení složek, které představují 5 % objemu, je vhodnější především u výrobků, u nichž je množství uvedeno jako objem, jelikož relativní váha složek podle hmotnosti výrobků není vždy známá. To by usnadnilo přístup takových výrobků na vnitřní trh. Pokud jde o hnojivý výrobek EU v kapalné formě, je vhodné označit složky nad 5 % podle hmotnosti sušiny, jinak by mohlo dojít k situacím, kdy by jako složka byla uváděna pouze voda. Tím by se zajistilo, že by výrobky měly přístup na vnitřní trh podle nařízení (EU) 2019/1009, pouze pokud by uživatelé byli řádně informováni o složení výrobků, aby je mohli bezpečně používat.

(22)

Na etiketách organominerálního hnojiva, tuhého nebo kapalného anorganického hnojiva s makroživinami a anorganického hnojiva se stopovými živinami se uvedou názvy a chemické symboly deklarovaných stopových živin, za nimiž následují názvy jejich protiiontů. V některých případech se může deklarovatelná úroveň stopových živin vyskytovat přirozeně ve složkových materiálech hnojivých výrobků EU. Jedná se zejména o hnojiva z těžených materiálů. Vzhledem k jejich přirozenému původu nelze z důvodu analytických nebo technických omezení názvy protiiontů uvedených stopových živin vždy určit. Deklarace stopových živin, které nejsou záměrně přidávány do hnojivého výrobku EU, by tudíž měla být povolena, i kdyby nebylo možné určit příslušné protiionty. Anorganická hnojiva se stopovými živinami z těžených materiálů by jinak nemohla být uvedena na trh podle nařízení (EU) 2019/1009, jelikož by výrobce nemohl splnit požadavky na označování. Deklarování obsahu stopových živin v organominerálních a anorganických hnojivech s makroživinami bez odpovídajících protiiontů je navíc přínosné jak pro koncového uživatele, který by mohl přizpůsobit plán hnojení s ohledem na obsah stopových živin, tak pro životní prostředí, jelikož by se mohlo zamezit nadměrnému hnojení. Účinnost nebo bezpečnost hnojiva není neuvedením protiiontů na etiketě ovlivněna.

(23)

Výrobce tuhého anorganického hnojiva s makroživinami je povinen na etiketě uvést podobu fyzické jednotky s odkazem na jednu ze čtyř různých forem uvedených v nařízení, konkrétně prášek, granule, pril a pelety. V některých případech ovšem není možné použít pouze jednu z výše uvedených konkrétních forem, jelikož fyzická forma výrobku kombinuje dvě ze čtyř forem. Popis fyzické jednotky by tedy neměl být omezen pouze na jednu možnou formu, ale mělo by být povoleno použití kombinace forem, aby výrobce byl schopen splnit požadavky na označování. Definice fyzické jednotky by měly zahrnovat všechny typy hnojiv a neměly by omezovat uvádění na trh výrobků, které jinak splňují požadavky nařízení (EU) 2019/1009.

(24)

Nařízení (EU) 2019/1009 stanoví pravidla pro odchylky pro různé deklarované hodnoty na etiketě u každé KFV. Nařízení (EU) 2019/1009 stanoví negativní odchylky (skutečná hodnota by neměla klesnout pod deklarovanou hodnotu sníženou negativní odchylkou) a pozitivní odchylky (tj. skutečná hodnota nesmí být vyšší než deklarovaná hodnota zvýšená příslušnou odchylkou). To je důležité především v případě deklarace živin, kdy výrobce musí zajistit, aby obsah deklarovaných živin nebyl nižší ani vyšší než deklarovaná hodnota s odchylkami, a nedošlo tak k nedostatečnému nebo nadměrnému dávkování hnojiv.

(25)

Některé odchylky stanovené pro anorganická hnojiva jsou s ohledem na stávající technické kapacity velmi těsné. Platí to především pro deklarované živiny, jejichž obsah může být ve srovnání s celkovým výrobkem relativně nízký. Nízký obsah živin znamená, že odchylka od deklarované hodnoty je rovněž malá, jelikož je deklarovaná jako procentuální podíl obsahu živin. Odchylky v případě některých požadavků na anorganická hnojiva by tudíž měly být rozšířeny, aby se zajistila spravedlivá rovnováha mezi technickými kapacitami výrobce a potřebou poskytnout koncovému uživateli správné informace.

(26)

Odchylka v absolutní hodnotě pro obsah organického uhlíku v pomocné půdní látce by rovněž měla být rozšířena. Pomocné půdní látky mohou obsahovat významné množství organického uhlíku, což samo o sobě není problematické, jelikož organický uhlík ve skutečnosti zlepšuje kvalitu půdy obohacováním obsahu půdní organické hmoty. V takových případech je povolení odchylky v absolutní hodnotě pouze o jeden procentní bod velmi omezující. Je tedy vhodné povolit větší odchylku v absolutní hodnotě při zachování stávající relativní odchylky.

(27)

Odchylky pro množství rostlinného biostimulantu a blendu hnojivých výrobků by měly být přidány, jelikož tyto údaje se musí uvést na etiketě. V případě blendu hnojivých výrobků by se mělo rozlišovat mezi blendem kombinujícím dva hnojivé výrobky EU, kdy je možno v blendu určit podíl každého z nich, a tudíž je možno na základě jejich podílu v blendu vypočítat průměr odchylek, které pro ně již byly stanoveny, a uplatnit je na celý blend, a funkčním blendem, kdy tentýž materiál projde posouzením shody pro dva hnojivé výrobky EU, které náležejí do dvou různých KFV, a kdy podíl každého z nich v blendu nelze objektivně určit. V takovém případě by se měla na celý blend uplatňovat přísnější kvantitativní odchylka pro složku KFV. Výrobce musí ovšem prokázat splnění požadavků každé KFV, což zahrnuje uvedení množství každé KFV v souladu s její odpovídající odchylkou. Jelikož KFV představuje v tomto konkrétním případě 100 % blendu, musí blend jako celek dodržet přísnější odchylku.

(28)	Podle nařízení (EU) 2019/1009 existují čtyři postupy posuzování shody pro hnojivé výrobky EU s různými úrovněmi složitosti v závislosti na jejich KSM a KFV: Moduly A, A1, B + C a D1.

(29)

Modul D1 byl přizpůsoben, aby zohlednil specifické aspekty hnojivých výrobků EU získávaných z odpadu. Výrobce může uplatnit moduly B + C při posuzování shody inhibitoru (KFV 5) nebo rostlinného biostimulantu (KFV 6) bez ohledu na jejich složkové materiály. Bezděčným důsledkem návrhu přílohy IV nařízení (EU) 2019/1009 je tedy skutečnost, že nic nemůže bránit použití modulů B + C, dokonce ani v případě posouzení inhibitoru nebo rostlinného biostimulantu, který obsahuje složkové materiály, pro něž je povinný přísnější modul D1. Přísný postup posuzování shody je vhodné použít, kdykoliv hnojivý výrobek EU obsahuje složkové materiály získané z odpadu bez ohledu na svou KFV. Aby byla zajištěna vysoká a jednotná úroveň ochrany, moduly B + C by měly být povoleny pro inhibitory a rostlinné biostimulanty pouze v případě, že takové složkové materiály neobsahují.

(30)

V rámci postupů posuzování shody má výrobce v technické dokumentaci uvést informace mimo jiné o celkovém množství chromu, kdykoliv je vyšší než 200 mg/kg. Nařízení (EU) 2019/1009 neuvádí, zda tento limit platí pro sušinu nebo čerstvou hmotu. Tuto povinnost nelze jednotným způsobem v Unii splnit, pokud není zřejmé, jak se má výpočet 200 mg/kg provádět. Při stanovení mezních hodnot pro kontaminující látky včetně šestimocného chromu (Cr VI) zohledňuje nařízení (EU) 2019/1009 sušinu. Z důvodu zachování jednotnosti by měl být celkový obsah chromu vypočítán na základě sušiny.

(31)	Konzultace týkající se změn nařízení (EU) 2019/1009 byly vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (18). Konzultace proběhly se skupinou odborníků Komise pro hnojivé výrobky.

(32)	Vzhledem k tomu, že se požadavky uvedené v přílohách I, II, III a IV nařízení (EU) 2019/1009 použijí s účinkem ode dne 16. července 2022, je třeba odložit použití tohoto nařízení ke stejnému datu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) 2019/1009 se mění takto:

1)	příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení;

2)	příloha II se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení;

3)	příloha III se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení;

4)	příloha IV se mění v souladu s přílohou IV tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 16. července 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 23. června 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 170, 25.6.2019, s. 1.

(2) Nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s. 11).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech (Úř. věst. L 140, 30.5.2002, s. 10).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29).

(7) Nařízení Komise (EU) č. 37/2010 ze dne 22. prosince 2009 o farmakologicky účinných látkách a jejich klasifikaci podle maximálních limitů reziduí v potravinách živočišného původu (Úř. věst. L 15, 20.1.2010, s. 1).

(8) Nařízení Komise (EU) 2019/1871 ze dne 7. listopadu 2019 o referenčních hodnotách pro opatření pro nepovolené farmakologicky účinné látky přítomné v potravinách živočišného původu a o zrušení rozhodnutí 2005/34/ES (Úř. věst. L 289, 8.11.2019, s. 41).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

(10) UVCB: látka s neznámým nebo proměnlivým složením, komplexní reakční produkty nebo biologické materiály.

(11) Rozhodnutí Komise (EU) 2015/2099 ze dne 18. listopadu 2015, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU substrátům, pomocným půdním látkám a mulči (Úř. věst. L 303, 20.11.2015, s. 75).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1).

(13) RAC ECHA. 2020. Opinion on an Annex XV dossier proposing restrictions on intentionally added microplastics (Stanovisko k dokumentaci podle přílohy XV navrhující omezení v oblasti záměrně přidávaných mikroplastů) (ECHA/RAC/RES-O -0000006790-71-01/F).

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).

(17) Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu (Úř. věst. L 250, 18.9.2008, s. 1).

(18) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

PŘÍLOHA I

Příloha I část II nařízení (EU) 2019/1009 se mění takto:

(1)

bod 5 se nahrazuje tímto:

„5.

Rezidua farmakologicky účinných látek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 (*) se mohou vyskytovat v hnojivém výrobku EU, pouze pokud je daná látka buď:

—	uvedena v tabulce 1 přílohy nařízení Komise (EU) č. 37/2010 () , nebo

—	má referenční hodnotu pro opatření stanovenou v souladu s nařízením Komise (EU) 2019/1871 (***) a látka nebo její rezidua se v hnojivém výrobku EU vyskytují na úrovni, která se nachází pod touto referenční hodnotou.

(*) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s. 11)."

(**) Nařízení Komise (EU) č. 37/2010 ze dne 22. prosince 2009 o farmakologicky účinných látkách a jejich klasifikaci podle maximálních limitů reziduí v potravinách živočišného původu (Úř. věst. L 15, 20.1.2010, s. 1)."

(***) Nařízení Komise (EU) 2019/1871 ze dne 7. listopadu 2019 o referenčních hodnotách pro opatření pro nepovolené farmakologicky účinné látky přítomné v potravinách živočišného původu a o zrušení rozhodnutí 2005/34/ES (Úř. věst. L 289, 8.11.2019, s. 41).“;"

(2)

vkládá se nový bod 5a, který zní:

„5a.	Hnojivý výrobek EU může obsahovat účinnou látku ve smyslu čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009, pouze pokud tento hnojivý výrobek EU neplní funkci ochrany rostlin ve smyslu čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení.“;

(3)

v KFV 1(C)(II)(a) bodě 2 v tabulce:

řádek týkající se typologie „Hnojivo se stopovou živinou ve formě soli“ se nahrazuje tímto:

„Hnojivo se stopovou živinou ve formě soli

Jednosložkové tuhé anorganické hnojivo se stopovou živinou získané chemickou cestou obsahující jako hlavní složku sůl s minerálním iontem

10 % hmotn. hnojiva se stopovou živinou ve formě soli musí být tvořeno stopovou živinou“

řádek týkající se typologie „chelátů železa, které jsou látkami UVCB“ se nahrazuje tímto:

„Stopové živiny v chelátu ((5)), které jsou látkami UVCB

Vodorozpustné jednosložkové anorganické hnojivo se stopovou živinou, v němž je deklarovaná stopová živina chemicky kombinována s chelátotvorným činidlem (chelátotvornými činidly) splňujícím (splňujícími) požadavky KSM 1 v příloze II části II

—

5 % hmotn. stopových živin v chelátu, které jsou látkami UVCB, musí být tvořeno vodorozpustnými stopovými živinami a nejméně 80 % vodorozpustné stopové živiny musí být v chelátu (chelátová frakce) a nejméně 50 % vodorozpustné stopové živiny musí být v chelátu se specifickými chelátotvornými činidly splňujícími požadavky KSM 1 v příloze II části II“

(4)

do KFV 3(B) se doplňuje nový bod 4, který zní:

„4.

Patogeny v anorganické pomocné půdní látce obsahující více než 1 % hmotn. organického uhlíku (Corg) nesmějí překračovat mezní hodnoty uvedené v této tabulce:

Testované mikroorganismy	Plány odběru vzorků			Mezní hodnota
Testované mikroorganismy	n	c	m	M
Salmonella spp.	5	0	0	nepřítomnost v 25 g nebo 25 ml
Escherichia coli nebo Enterococcaceae	5	5	0	1 000 v 1 g nebo 1 ml

kde:

n	=	počet vzorků, které se mají testovat,
c	=	počet vzorků, v nichž se počet bakterií vyjádřený v KTJ pohybuje mezi hodnotou m a M,
m	=	prahová hodnota počtu bakterií vyjádřeného v KTJ, která je považována za vyhovující,
M	=	maximální hodnota počtu bakterií vyjádřeného v KTJ.“;

(5)

do KFV 4 se vkládá nový bod 2a, který zní:

„2a.	Odchylně od bodu 2 písm. d) se mezní hodnota pro nikl (Ni) v pěstebním substrátu, který tvoří výlučně minerální složky a který je nabízen pro profesionální zahradnické použití, zelené střechy nebo zelené zdi, použije pro biologicky dostupný obsah kontaminující látky.“.

((5)) UVCB: látky s neznámým nebo proměnlivým složením, komplexní reakční produkty nebo biologické materiály.

PŘÍLOHA II

Příloha II část II nařízení (EU) 2019/1009 se mění takto:

(1)

KSM 1 se mění takto:

bod 1 písm. f) se nahrazuje tímto:

„f)

polymerů jiných než:

—	polymery, které jsou výsledkem procesu polymerizace probíhajícího v přírodě nezávisle na procesu extrakce, jímž byly extrahovány, a které nebyly chemicky upraveny ve smyslu čl. 3 odst. 40 nařízení (ES) č. 1907/2006,

—	biologicky rozložitelné polymery nebo

—

polymery s rozpustností ve vodě vyšší než 2 g/l za těchto podmínek:

—	teplota 20 °C

—

pH 7

—	dávkování: 10 g/1 000 ml

—	délka zkoušky: 24 hodin;“;

b)	v bodě 3 písm. a) se poslední věta nahrazuje touto větou: „Hnojivý výrobek EU musí zůstat v roztoku při jakémkoli pH v rozmezí, které je deklarováno pro zajištění přijatelné stability, stabilní alespoň 3 dny.“;

(2)

v KSM 2 se první odstavec nahrazuje tímto:

„Hnojivý výrobek EU může obsahovat rostliny, části rostlin nebo rostlinné extrakty, které nebyly zpracovány jinak než řezáním, drcením, mletím, síťováním, proséváním, odstředěním, lisováním, sušením, mrazením, mrazovým sušením, extrakcí vodou, extrakcí nadkritickým CO2 či rozvlákňováním při teplotě, která není vyšší 100 °C, a bez přídatných látek kromě vody.“;

(3)

KSM 3 se mění takto:

a)	bod 1 písm. b) se zrušuje;

bod 1 písm. c) se nahrazuje tímto:

„c)

živé či neživé organismy nebo jejich části nezpracované či zpracované výhradně manuálně, mechanicky nebo gravitačně, rozpuštěním ve vodě, flotací, extrakcí vodou, parní destilací nebo zahříváním výhradně za účelem odstranění vody nebo extrahované ze vzduchu jakýmkoli postupem, s výjimkou:

i)	materiálů pocházejících ze směsného komunálního odpadu;

ii)	kalů z čistíren odpadních vod, průmyslových kalů nebo vybagrovaných kalů a

iii)	vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů v oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1069/2009;“;

v bodě 1 písm. e) se uvozující věta nahrazuje tímto:

„e)	jakýkoli materiál uvedený v písmenech a) nebo c) nebo v bodě 1a, jenž:“;

vkládá se nový bod 1a, který zní:

„1a.

Bez ohledu na bod 1 může hnojivý výrobek EU obsahovat kompost získaný aerobním kompostováním materiálů kategorie 2 nebo kategorie 3 nebo získaných produktů z těchto materiálů, v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 32 odst. 1 a 2 a v opatřeních uvedených v čl. 32 odst. 3 nařízení (ES) č. 1069/2009, a to buď samostatně, nebo ve směsi se vstupními materiály uvedenými v bodě 1, pokud:

a)	byl v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 stanoven konečný bod výrobního řetězce a

b)	byly splněny podmínky v bodech 2 a 3.“;

bod 2 písm. a) se nahrazuje tímto:

„a)	v němž jsou výrobní linky na zpracování vstupních materiálů uvedených v bodech 1 a 1a zřetelně odděleny od výrobních linek na zpracování jiných vstupních materiálů, než jsou materiály uvedené v bodech 1 a 1a, a“;

(4)

KSM 5 se mění takto:

a)	bod 1 písm. b) se zrušuje;

bod 1 písm. c) se nahrazuje tímto:

„c)

i)	materiálů pocházejících ze směsného komunálního odpadu;

ii)	kalů z čistíren odpadních vod, průmyslových kalů nebo vybagrovaných kalů;

iii)	vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů ve smyslu nařízení (ES) č. 1069/2009;“;

v bodě 1 písm. e) se uvozující věta nahrazuje tímto:

„e)	jakýkoli materiál uvedený v písmenech a) nebo c) nebo v bodě 1a, jenž:“;

vkládá se nový bod 1a, který zní:

„1a.

Bez ohledu na bod 1 může hnojivý výrobek EU obsahovat kompost získaný anaerobní digescí materiálů kategorie 2 nebo kategorie 3 nebo získaných produktů z těchto materiálů, v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 32 odst. 1 a 2 a v opatřeních uvedených v čl. 32 odst. 3 nařízení (ES) č. 1069/2009, a to buď samostatně, nebo ve směsi se vstupními materiály uvedenými v bodě 1, pokud:

a)	byl v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 stanoven konečný bod výrobního řetězce a

b)	byly splněny podmínky v bodech 2 a 3.“;

bod 2 písm. a) se nahrazuje tímto:

„a)	v němž jsou výrobní linky na zpracování vstupních materiálů uvedených v bodech 1 a 1a zřetelně odděleny od výrobních linek na zpracování jiných vstupních materiálů, než jsou materiály uvedené v bodech 1 a 1a, a“;

(5)

v KSM 11 se bod 1 písm. b) nahrazuje tímto:

„b)

polymerů jiných než:

—	polymery, které jsou výsledkem procesu polymerizace probíhající v přírodě nezávisle na procesu extrakce, kterým byly extrahovány, a které nebyly chemicky upraveny ve smyslu čl. 3 odst. 40 nařízení (ES) č. 1907/2006,

—	biologicky rozložitelné polymery nebo

—

polymery s rozpustností ve vodě vyšší než 2 g/l za těchto podmínek:

—	teplota 20 °C

—

pH 7

—	dávkování: 10 g/1 000 ml

—	délka zkoušky: 24 hodin;“.

PŘÍLOHA III

Příloha III nařízení (EU) 2019/1009 se mění takto:

(1)

část I se mění takto:

bod 1 písm. h) se nahrazuje tímto:

„h)

seznam všech složek, které tvoří více než 5 % hmotnosti nebo objemu výrobku, nebo hmotnosti sušiny v případě výrobků v kapalné formě, a to v sestupném pořadí podle hmotnosti/objemu, včetně označení příslušných KSM, jak je uvedeno v části I přílohy II tohoto nařízení. Pokud je složkou látka nebo směs, označí se podle článku 18 nařízení (ES) č. 1272/2008. Přirozeně se vyskytující látky mohou být označeny podle svých minerálních názvů.“;

bod 3 se nahrazuje tímto:

„3.

Pokud hnojivý výrobek EU obsahuje složkový materiál, který by v případě svého uvedení na trh v podobě potraviny nebo krmiva podléhal maximálním limitům reziduí podle nařízení (ES) č. 470/2009 nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1831/2003 (*), maximálním limitům reziduí stanoveným podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 (**) nebo maximálním limitům stanoveným podle nařízení Rady (EHS) č. 315/93 (***) nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES (****), a tento složkový materiál obsahuje látku, jež překračuje odpovídající mezní hodnoty (nebo jednu z nich), musí být maximální koncentrace této látky v hnojivém výrobku EU uvedena společně s upozorněním, že se tento hnojivý výrobek EU nesmí používat způsobem, jenž by představoval riziko překročení uvedeného limitu v potravinách nebo krmivech.

(*) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29)."

(**) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1)."

(***) Nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1)."

(****) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech (Úř. věst. L 140, 30.5.2002, s. 10).“;"

bod 7 se nahrazuje tímto:

„7.

Pokud je hnojivý výrobek EU pěstebním substrátem, jak je uvedeno v příloze I části II KFV 4 bodě 2a, nebo obsahuje-li polymer použitý ve výrobku coby pojivo, jak je uvedeno v příloze II části II KSM 9 bodě 1 písm. c), musí být uživatel poučen o tom, že při používání výrobku nesmí docházet ke kontaktu s půdou, a ve spolupráci s výrobcem musí po ukončení používání výrobku zajistit jeho nezávadné odstranění.“;

(2)

část II se mění takto:

v KFV 1(B) bodě 5:

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)	názvy a chemické symboly deklarovaných stopových živin v tomto pořadí: bor (B), kobalt (Co), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn), za nimiž následují názvy jejich protiiontů, jsou-li deklarované stopové živiny přidány záměrně;“;

ii)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

jsou-li deklarované stopové živiny v chelátu s chelátotvorným činidlem (chelátotvornými činidly) nebo v komplexu s komplexotvorným činidlem (komplexotvornými činidly):

—	následuje, podle konkrétního případu, za názvem a chemickou značkou stopové živiny tento údaj:

„v chelátu s [název chelátotvorného činidla (chelátotvorných činidel) nebo jeho (jejich) zkratka]“/„v komplexu s [název komplexotvorného činidla (komplexotvorných činidel) nebo jeho (jejich) zkratka]“/„v chelátu s [název chelátotvorného činidla (chelátotvorných činidel) nebo jeho (jejich) zkratka] a v komplexu s [název komplexotvorného činidla (komplexotvorných činidel) nebo jeho (jejich) zkratka],“;

—	množství stopové živiny (stopových živin) v chelátu/v komplexu vyjádřené jako % hmotnostní;“;

iii)

vkládá se nové písmeno ca), které zní:

„ca)	jsou-li deklarované stopové živiny v chelátu s chelátotvorným činidlem (chelátotvornými činidly), rozmezí pH zaručující přijatelnou stabilitu;“;

iv)	písmeno d) se zrušuje;

v KFV 1(C)(I)(a):

bod 3 se nahrazuje tímto:

„3.

Podoba fyzické jednotky výrobku se vyjádří jedním nebo kombinací dvou či více těchto údajů:

granule;

pelety;

c)	prášek, jestliže alespoň 90 % hmotn. výrobku projde sítem o velikosti oka 1 mm, nebo

pril.“;

ii)

v bodě 8:

—

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)	názvy a chemické symboly deklarovaných stopových živin v tomto pořadí: bor (B), kobalt (Co), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn), za nimiž následují názvy jejich protiiontů, jsou-li deklarované stopové živiny přidány záměrně;“;

—

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

jsou-li deklarované stopové živiny v chelátu s chelátotvorným činidlem (chelátotvornými činidly) nebo v komplexu s komplexotvorným činidlem (komplexotvornými činidly):

—	následuje, podle konkrétního případu, za názvem a chemickou značkou stopové živiny tento údaj:

„v chelátu s [název chelátotvorného činidla (chelátotvorných činidel) nebo jeho (jejich) zkratka]“/„v komplexu s [název komplexotvorného činidla (komplexotvorných činidel) nebo jeho (jejich zkratka)]“/„v chelátu s [název chelátotvorného činidla (chelátotvorných činidel) nebo jeho (jejich) zkratka] a v komplexu s [název komplexotvorného činidla (komplexotvorných činidel) nebo jeho (jejich) zkratka],“;

—	množství stopové živiny (stopových živin) v chelátu/v komplexu vyjádřené jako % hmotnostní;“;

—

vkládá se nové písmeno ca), které zní:

„ca)	jsou-li deklarované stopové živiny v chelátu s chelátotvorným činidlem (chelátotvornými činidly), rozmezí pH zaručující přijatelnou stabilitu;“;

—	písmeno d) se zrušuje;

v KFV 1(C),(I)(b) bodě 6:

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)	názvy a chemické symboly deklarovaných stopových živin v tomto pořadí: bor (B), kobalt (Co), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn), za nimiž následují názvy jejich protiiontů, jsou-li deklarované stopové živiny přidány záměrně;“;

ii)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

jsou-li deklarované stopové živiny v chelátu s chelátotvorným činidlem (chelátotvornými činidly) nebo v komplexu s komplexotvorným činidlem (komplexotvornými činidly):

—	následuje, podle konkrétního případu, za názvem a chemickou značkou stopové živiny tento údaj:

—	množství stopové živiny (stopových živin) v chelátu/v komplexu vyjádřené jako % hmotnostní;“;

iii)

vkládá se nové písmeno ca), které zní:

„ca)	jsou-li deklarované stopové živiny v chelátu s chelátotvorným činidlem (chelátotvornými činidly), rozmezí pH zaručující přijatelnou stabilitu;“;

iv)	písmeno d) se zrušuje;

v KFV 1(C)(II):

bod 1 se nahrazuje tímto:

„1.

Deklarované stopové živiny v anorganickém hnojivu se stopovými živinami se uvedou svým názvem a chemickým symbolem v tomto pořadí: bor (B), kobalt (Co), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn), za nimiž následují názvy jejich protiiontů, jsou-li deklarované stopové živiny přidány záměrně.“;

ii)

bod 2 se nahrazuje tímto:

„2.

Jsou-li deklarované stopové živiny v chelátu s chelátotvorným činidlem (chelátotvornými činidly) a každé chelátotvorné činidlo lze určit a kvantifikovat a je v chelátu alespoň s 1 % vodorozpustné stopové živiny, nebo jsou-li deklarované stopové živiny v komplexu s komplexotvorným činidlem (komplexotvornými činidly), doplní se, podle konkrétního případu, za název a chemickou značku stopové živiny tento údaj:

—

—	množství stopové živiny (stopových živin) v chelátu/v komplexu vyjádřené jako % hmotnostní;“;

iii)

vkládá se nový bod 2a, který zní:

„2a.	Jsou-li deklarované stopové živiny v chelátu s chelátotvorným činidlem (chelátotvornými činidly), uvede se rozmezí pH zaručující přijatelnou stabilitu.“;

iv)	bod 3 se zrušuje;

(3)

část III se mění takto:

v KFV 1(C):

první tabulka se nahrazuje touto:

„Formy deklarované živiny a jiné deklarované parametry	Přípustná odchylka pro deklarovaný obsah makroživin a další deklarované parametry
Deklarované formy dusíku (N)	± 25 % relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 2 procentního bodu
Deklarované formy oxidu fosforečného (P2O5)	± 25 % relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 2 procentního bodu
Deklarované formy oxidu draselného (K2O)	± 25 % relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 2 procentního bodu
Deklarované formy dusíku (N), oxidu fosforečného (P2O5) nebo oxidu draselného (K2O) v dvousložkových hnojivech	± 1,5 procentního bodu v absolutní hodnotě
Deklarované formy dusíku (N), oxidu fosforečného (P2O5) nebo oxidu draselného (K2O) v třísložkových hnojivech	± 1,9 procentního bodu v absolutní hodnotě
Celkový a vodorozpustný oxid hořečnatý (MgO), oxid vápenatý (CaO), oxid sírový (SO3)	–50 a +100 % relativní odchylka od deklarovaného obsahu uvedených živin, v absolutní hodnotě nejvýše –2 a +4 procentního bodu
Celkový a vodorozpustný oxid sodný (Na2O)	–25 % deklarovaného obsahu, v absolutní hodnotě nejvýše 0,9 procentního bodu, + 50 % deklarovaného obsahu, v absolutní hodnotě nejvýše 1,8 procentního bodu
Granulometrie	± 20 % relativní odchylka od deklarovaného procentuálního podílu materiálu, který projde stanoveným sítem
Množství	± 1 % relativní odchylka od deklarované hodnoty“

ii)

druhá tabulka se nahrazuje tímto:

„Stopová živina	Přípustná odchylka pro deklarovaný obsah forem stopové živiny
Koncentrace 2 % nebo nižší	± 50 % deklarované hodnoty
Koncentrace vyšší než 2 % a nižší než nebo rovna 10 %	± 50 % deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 1 procentní bod
Koncentrace vyšší než 10 %	± 1,0 procentního bodu v absolutní hodnotě“

v KFV 3 se druhý řádek, který stanoví odchylku pro organický uhlík, nahrazuje tímto:

„Organický uhlík (Corg)

± 10 % relativní odchylka od deklarované hodnoty, v absolutní hodnotě nejvýše 3,0 procentního bodu“

c)	za „KFV 5: INHIBITOR:“ se vkládá oddíl, který zní: „ KFV 6: ROSTLINNÝ BIOSTIMULANT Množství rostlinného biostimulantu se může od deklarované hodnoty odlišovat o ± 5 %.“;

na začátek KFV 7 se vkládá tato tabulka:

„Deklarovaný parametr	Přípustné odchylky pro deklarovaný parametr
Množství	Odchylka je součtem relativních podílů každé složky hnojivého výrobku EU vynásobená odchylkou pro KFV daného hnojivého výrobku. Pokud nelze podíl každého hnojivého výrobku EU v blendu hnojivých výrobků určit, platí odchylka KFV s nejpřísnější kvantitativní hodnotou.“

(*) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29).

(***) Nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1).

(****) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech (Úř. věst. L 140, 30.5.2002, s. 10).“;“

PŘÍLOHA IV

Příloha IV nařízení 2019/1009/EU se mění takto:

(1)

v části I se bod 3.2 nahrazuje tímto:

„3.2	Modul B následovaný modulem C lze použít rovněž pro blend hnojivých výrobků, jak je uvedeno v KFV 7.“;

(2)

část II se mění takto:

v modulu A bodě 2.2:

písmeno g) se nahrazuje tímto:

„g)	výsledky provedených výpočtů, provedených přezkoušení atd.;“;

ii)

písmeno j) se nahrazuje tímto:

„j)	obsahuje-li hnojivý výrobek EU celkové množství chromu (Cr) vyšší než 200 mg/kg sušiny, informace o maximálním množství a přesném zdroji celkového obsahu chromu (Cr).“;

v modulu A1 se podbod 2.2 písm. h) nahrazuje tímto:

„h)	výsledky provedených výpočtů, provedených přezkoušení atd.;“;

v modulu B bodě 2.2:

písmeno g) se nahrazuje tímto:

„g)	výsledky provedených výpočtů, provedených přezkoušení atd.;“;

ii)

písmeno k) se nahrazuje tímto:

„k)	obsahuje-li hnojivý výrobek EU celkové množství chromu (Cr) vyšší než 200 mg/kg sušiny, informace o maximálním množství a přesném zdroji celkového obsahu chromu (Cr).“;

v modulu D1 bodě 2.2:

písmeno g) se nahrazuje tímto:

„g)	výsledky provedených výpočtů, provedených přezkoušení atd.;“;

ii)

písmeno k) se nahrazuje tímto:

„k)	obsahuje-li hnojivý výrobek EU celkové množství chromu (Cr) vyšší než 200 mg/kg sušiny, informace o maximálním množství a přesném zdroji celkového obsahu chromu (Cr).“

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 356

České vydání	Právní předpisy	Ročník 64 8. října 2021

Obsah		I Legislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1767 ze dne 6. října 2021, kterým se mění nařízení (ES) č. 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství	1

	II Nelegislativní akty
	NAŘÍZENÍ
*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1768 ze dne 23. června 2021, kterým se přizpůsobují technickému pokroku přílohy I, II, III a IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh ( 1 )	8
*	Nařízení Komise (EU) 2021/1769 ze dne 5. října 2021, kterým se stanoví zákaz rybolovu krevet druhu Aristaeomorpha foliacea v zeměpisných podoblastech GFCM 9, 10 a 11 pro plavidla plující pod vlajkou Itálie o celkové délce 18 metrů nebo vyšší a menší než 24 metrů	24
*	Nařízení Komise (EU) 2021/1770 ze dne 5. října 2021, kterým se stanoví zákaz rybolovu krevet druhu Aristaeomorpha foliacea v zeměpisných podoblastech GFCM 9, 10 a 11 pro plavidla plující pod vlajkou Itálie o celkové délce 12 metrů nebo vyšší a menší než 18 metrů	27
*	Nařízení Komise (EU) 2021/1771 ze dne 7. října 2021, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, pokud jde o listy ředkve ( 1 )	30

Č.	16/TQ90
Členský stát	Itálie
Kód skupiny intenzity rybolovu	EFF2/MED2_TR3
Skupina populací	Kreveta druhu Aristaeomorpha foliacea v zeměpisných podoblastech 9, 10 a 11
Celková délka dotčených plavidel	≥ 18 m a < 24 m
Datum ukončení	15. 8. 2021

Č.	15/TQ90
Členský stát	Itálie
Kód skupiny intenzity rybolovu	EFF2/MED2_TR2
Skupina populací	Kreveta druhu Aristaeomorpha foliacea v zeměpisných podoblastech 9, 10 a 11
Celková délka dotčených plavidel	≥ 12 m a < 18 m
Datum ukončení	15. 8. 2021