(1)

Příloha III nařízení (ES) č. 853/2004 stanoví zvláštní pravidla pro hygienu potravin živočišného původu vztahující se na provozovatele potravinářských podniků.

(2)

Syřidlo je komplex enzymů používaný pro výrobu některých sýrů. Získává se ze žaludků mladých přežvýkavců. Na základě zkušeností, které získali provozovatelé potravinářských podniků, by měly být zvláštní hygienické požadavky týkající se žaludků pro produkci syřidla, stanovené v příloze III oddíle I kapitole IV bodě 18 písm. a) nařízení (ES) č. 853/2004, změněny tak, aby se optimalizovalo získávání syřidla z mladých ovcí a koz. Je zejména vhodné umožnit odvoz takových žaludků z jatek, aniž byly vyprázdněny nebo vyčištěny.

(3)

Technologický vývoj vede k požadavku, aby bylo povoleno stáhnout nebo spařit a zbavit štětin hlavy a končetiny domácích kopytníků mimo prostor jatek ve specializovaných schválených zařízeních pro další zpracování potravin. Jako praktický důsledek by se proto mělo umožnit za určitých podmínek, které zajistí bezpečnost potravin, přepravovat hlavy a končetiny domácích kopytníků do uvedených zařízení. Písmeno c) v příloze III oddíle I kapitole IV bodě 18 nařízení (ES) č. 853/2004 by proto mělo být změněno.

(4)

V souladu s článkem 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 (2) může úřední veterinární lékař v případě nucené porážky domácích kopytníků provést prohlídku před porážkou mimo prostor jatek. V příloze III oddíle I kapitole VI bodě 2 nařízení (ES) č. 853/2004 se stanoví, že veterinární lékař musí v případě nucené porážky provést prohlídku před porážkou. Uvedený požadavek by měl být změněn tak, aby byl konzistentní s požadavkem v článku 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 a namísto toho uváděl úředního veterinárního lékaře.

(5)

Zlepšování řádného zacházení se zvířaty je jedním z opatření navrhovaných ve strategii Komise „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (3) pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy, která je součástí Zelené dohody pro Evropu. Lze pozorovat zejména změnu zvyklostí ohledně spotřeby masa a sílící požadavky Evropského parlamentu, zemědělců i spotřebitelů, aby byla schválena porážka některých domácích kopytníků v hospodářství, ze kterého pocházejí, a tak se zamezilo možnému nedodržení zásad řádného zacházení se zvířaty během jejich převzetí a přepravy.

(6)

Aby byl zajištěn soulad s hygienickými požadavky stanovenými v příloze III oddíle I kapitole II a IV nařízení (ES) č. 853/2004, musí se porážka domácích kopytníků, kromě nucené porážky, provádět na jatkách schválených podle čl. 4 odst. 2 uvedeného nařízení. Příslušné orgány členských států mohou v souladu s uvedeným článkem schválit mobilní jatky. Tato mobilní zařízení se mohou nacházet na všech vhodných místech, včetně hospodářství, kde mohou být poraženy skupiny zdravých zvířat. Za jiných okolností může při přepravě některých zvířat dojít k ohrožení obsluhy nebo řádného zacházení se zvířaty. U omezeného počtu domácího skotu a prasat a domácích lichokopytníků by proto porážka a vykrvení měly být povoleny v hospodářství, ze kterého uvedená zvířata pocházejí. Aby byla zachována vysoká úroveň bezpečnosti potravin u masa získaného z takového zvířete, měla by taková praxe podléhat přísným podmínkám.

(7)

K domácímu skotu a prasatům a domácím lichokopytníkům poraženým v hospodářství, ze kterého pocházejí, by mělo být přiloženo úřední osvědčení o tom, že hygienické požadavky na porážku byly splněny. Toto úřední osvědčení je uvedeno v prováděcím nařízení Komise (EU) 2020/2235 (4).

(8)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) dne 27. září 2018 přijal druhé vědecké stanovisko k přístupům analýzy rizik u některých drobných maloobchodních zařízení a potravinových darů (5). V uvedeném stanovisku se jako doplňující prostředek zajištění bezpečné redistribuce potravin osobám v nouzi doporučuje zmrazení na maloobchodní úrovni. Usnadnění postupů týkajících se bezpečného darování potravin, které umožňuje předcházet plýtvání potravinami a přispívá k potravinovému zabezpečení, je v souladu s cíli, jež stanovila strategie Komise „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a jejím obecným záměrem zavést spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy jako součást Zelené dohody pro Evropu. Zmrazení potravin může být důležitým prostředkem zajištění jejich bezpečné redistribuce potravinovými bankami a dalšími charitativními organizacemi. Zmrazení masa není v současnosti umožněno v případě činností v rámci maloobchodní úrovně, neboť maso určené ke zmrazení musí být po porážce nebo bourání/porcování zmrazeno bez zbytečného odkladu v souladu s přílohou III oddílem I kapitolou VII bodem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, pokud jde o domácí kopytníky, a přílohou III oddílem II kapitolou V bodem 5 uvedeného nařízení, pokud jde o drůbež a zajícovce. Zmrazení masa v případě činností v rámci maloobchodní úrovně by proto mělo být za určitých podmínek umožněno, aby se zajistila bezpečná distribuce potravinových darů.

(9)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 (6) byl definován pojem „schválený veterinární lékař“. Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (7) bylo zrušeno nařízení (ES) č. 854/2004 a byl definován pojem „úřední veterinární lékař“. Vzhledem k tomu, že definice pojmu „úřední veterinární lékař“ v nařízení (EU) 2017/625 zahrnuje pojem „schválený veterinární lékař“, odkazy na „schváleného veterinárního lékaře“ v příloze III nařízení (ES) č. 853/2004 by měly být změněny a nahrazeny odkazy na „úředního veterinárního lékaře“.

(10)

Zvláštní hygienické požadavky na produkci masa sudoprstých farmových savců a jeho uvádění na trh stanovené v příloze III oddíle III nařízení (ES) č. 853/2004 se vztahují pouze na maso zvířat druhu Cervidae nebo Suidae. Podobné požadavky by se měly vztahovat rovněž na maso dalších sudoprstých farmových savců, jako jsou lamy, aby se zabránilo možnému ohrožení bezpečnosti potravin z důvodu změn spotřebitelských zvyklostí, protože spotřeba takového masa se zvyšuje.

(11)

Těla a vnitřnosti lovené volně žijící zvěře se mohou před přepravou do zařízení pro nakládání se zvěřinou přepravovat do sběrných středisek a skladovat se v nich. Aby se zajistila potravinová bezpečnost uvedeného masa, měla by být zavedena zvláštní hygienická pravidla pro nakládání s uvedenými těly a vnitřnostmi a jejich skladování v takových sběrných střediscích, a to prostřednictvím změny hygienických požadavků na volně žijící zvěř, které jsou stanoveny v příloze III oddíle IV nařízení (ES) č. 853/2004.

(12)

Aby se mohlo v přiměřené době po usmrcení přistoupit k chlazení, musí být volně žijící zvěř co nejdříve po vyšetření proškolenou osobou přepravena do zařízení pro nakládání se zvěřinou v souladu přílohou III oddílem IV kapitolou II bodem 3 nařízení (ES) č. 853/2004, pokud jde o velkou volně žijící zvěř, a v souladu s uvedeným oddílem kapitolou III bodem 3, pokud jde o drobnou volně žijící zvěř. Uvedený požadavek by se měl rovněž vztahovat na volně žijící zvěř v případě, že nebylo provedeno vyšetření.

(13)

V příloze III oddíle VII kapitole I bodě 3 nařízení (ES) č. 853/2004 se stanoví, že přepravuje-li provozovatel potravinářského podniku šarži živých mlžů mezi zařízeními, musí být šarže doprovázena dokladem o registraci. Za účelem harmonizace informací, které vyžaduje příloha III oddíl VII kapitola I bod 4 nařízení (ES) č. 853/2004, by měl být pro přepravu živých mlžů mezi zařízeními zaveden společný vzor dokladu o registraci. Je navíc běžnou praxí, že šarže živých mlžů mohou být odeslány také provozovatelům provádějícím mezioperace, a proto by doklad o registraci měl obsahovat i takovou možnost.

(14)

Podle přílohy III oddílu VII kapitoly IV části A bodu 1 nařízení (ES) č. 853/2004 mají být živí mlži před zahájením čištění omyti od bláta a nabraných nečistot čistou vodou. Aby se však vodou šetřilo, nemělo by být omytí čistých mlžů povinné. Bod 1 v oddíle VII kapitole IV části A by měl být odpovídajícím způsobem změněn.

(15)

Živí mlži uvádění na trh nesmějí obsahovat mořské biotoxiny v množství, které překračuje limity stanovené v příloze III oddíle VII kapitole V bodě 2 nařízení (ES) č. 853/2004. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) dospěl ve svém stanovisku „Marine biotoxins in shellfish – Pectenotoxin group“ (8) k závěru, že neexistují žádné zprávy o nežádoucích účincích u člověka spojených s toxiny ze skupiny pektenotoxinů. Pektenotoxiny v plodech moře se navíc vždy vyskytují společně s toxiny ze skupiny okadaiové kyseliny. Je proto vhodné v písmenu c) v příloze III oddíle VII kapitole V bodě 2 nařízení (ES) č. 853/2004 odstranit odkaz na pektenotoxiny.

(16)

Článek 11 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 stanoví, že klasifikace produkčních a sádkovacích oblastí není vyžadována v souvislosti se sběrem sumýšů, pokud příslušné orgány provádějí úřední kontroly těchto živočichů při dražbách ryb, v expedičních střediscích a ve zpracovatelských provozech. Příloha III oddíl VII kapitola IX nařízení (ES) č. 853/2004 by měla být změněna, aby se umožnil sběr sumýšů mimo klasifikované produkční a sádkovací oblasti.

(17)

Plavidla by měla být navržena a konstruována tak, aby nezpůsobila kontaminaci produktů rybolovu stokovou vodou, odpadní vodou, kouřem, palivem, olejem, mazivem nebo jinými závadnými látkami. Rovněž skladiště, nádrže nebo kontejnery používané pro skladování, chlazení nebo zmrazení produktů rybolovu by neměly být používány pro jiné účely, než je skladování produktů rybolovu. Mrazírenská a chladírenská plavidla by měla být vybavena mrazicím zařízením s výkonem dostatečným k tomu, aby zmrazení proběhlo co nejrychleji v rámci nepřerušeného procesu a s co nejkratší dobou konstantní teploty tak, aby bylo dosaženo teploty v jádře nepřekračující –18 °C. Skladiště by neměla být používána pro zmrazení produktů. Stejné požadavky na mrazicí a skladovací zařízení by se měly vztahovat i na chladírenské sklady na pevnině. Část I v příloze III oddíle VIII kapitole I a část B v kapitole III nařízení (ES) č. 853/2004 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(18)

Vzhledem k nedávným podvodům týkajícím se tuňáka původně zmrazeného v nálevu při teplotě –9 °C, který byl určen pro konzervárenský průmysl, ale byl přesměrován ke spotřebě jako čerstvý produkt rybolovu, je v příloze III oddíle VIII kapitole I části II bodě 7 nařízení (ES) č. 853/2004 vhodné vyjasnit, že celé produkty rybolovu původně zmrazené v nálevu při teplotě –9 °C, které jsou určeny pro konzervárenský průmysl, nesmí mít jiné určení než konzervárenský průmysl, a to i v případě, že byly následně zmrazeny při teplotě –18 °C.

(19)

Játra, jikry a mlíčí produktů rybolovu určené k lidské spotřebě mají být zaledovány na teplotu blízkou teplotě tání ledu nebo zmrazeny. Je vhodné umožnit, aby játra, jikry a mlíčí byly zchlazeny na teplotu blízkou teplotě tání ledu za jiných podmínek, než je zaledování. Proto by měl být bod 6 v příloze III oddíle VIII kapitole I části II nařízení (ES) č. 853/2004 změněn, aby se umožnilo zchlazení jater, jiker a mlíčí produktů rybolovu určených k lidské spotřebě i za jiných podmínek, než je zaledování.

(20)

Je vhodné, aby v kontejnerech používaných k distribuci nebo k uskladnění nebalených připravených čerstvých zaledovaných produktů rybolovu voda z tajícího ledu nezůstávala ve styku s produkty rybolovu. Z hygienických důvodů je důležité vyjasnit, že voda z tajícího ledu by nejenže neměla zůstávat ve styku s produkty rybolovu, ale měla by být také odváděna. Proto by měl být bod 4 v příloze III oddíle VIII kapitole III části A nařízení (ES) č. 853/2004 změněn, aby se vyjasnilo, že voda z tajícího ledu by nejenže neměla zůstávat ve styku s produkty rybolovu, ale měla by být také odváděna.

(21)

Zvláštní hygienická pravidla týkající se žabích stehýnek stanovená v příloze III oddíle XI nařízení (ES) č. 853/2004 se vztahují pouze na stehýnka žab rodu Rana (čeleď Ranidae) v souladu s definicí žabích stehýnek v příloze I bodě 6.1 uvedeného nařízení. Zvláštní hygienická pravidla týkající se hlemýžďů stanovená v uvedeném oddíle se vztahují pouze na suchozemské plže druhu Helix pomatia Linné, Helix aspersa Muller, Helix lucorum a druhů čeledi Achatinidae v souladu s definicí hlemýžďů v příloze I bodě 6.2 nařízení (ES) č. 853/2004. Změny ve stravovacích návycích vedou rovněž k tomu, že jsou produkována a uváděna na trh k lidské spotřebě stehýnka žab a hlemýždi i jiných druhů. Aby byla zajištěna bezpečnost potravin získaných z těchto druhů, měla by být zvláštní hygienická pravidla proto rozšířena tak, aby se vztahovala i na uvedené druhy.

(22)

V příloze III oddíle XII nařízení (ES) č. 853/2004 se stanoví zvláštní požadavky na teplotu pro skladování škvarků určených k lidské spotřebě. Díky technologickému vývoji se objevily určité způsoby balení, jako například vakuové balení, u nichž pro zajištění bezpečnosti potravin získaných ze škvarků není zapotřebí zvláštních požadavků na teplotu. Uvedené teplotní podmínky by proto měly být zrušeny a provozovatel potravinářského podniku by měl bezpečnost potravin získaných ze škvarků zajistit prostřednictvím správné hygienické praxe a postupů založených na zásadách analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP) v souladu s článkem 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 (9).

(23)

Příloha III nařízení (ES) č. 853/2004 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (2), které nahradilo a zrušilo nařízení Komise (ES) č. 607/2009 (3), stanoví pravidla, kterými se doplňuje nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o ochranu, zrušení a změnu tradičních výrazů.

(2)

Článek 34 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 stanoví, že změna zapsaného tradičního výrazu se může týkat pouze prvků uvedených v čl. 26 odst. 1 písm. b), c) a d) uvedeného nařízení, které odkazují na druh tradičního výrazu, jazyk, v němž je tradiční výraz vyjádřen, a na druh výrobku z révy vinné, kterého se jeho použití týká.

(3)

Článek 42a nařízení (ES) č. 607/2009 však stanovil delší seznam možných změn. Zejména zahrnoval možnost změnit samotný tradiční výraz, jazyk, v němž je tradiční výraz uveden, dotyčné víno nebo vína a shrnutí definice nebo podmínek pro používání tradičního výrazu. Možnosti změny podle nařízení (ES) č. 607/2009 byly proto rozsáhlejší a umožnily výrobcům vína rozšířit nebo omezit například seznam vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, která jsou oprávněna používat tradiční výraz nebo změnit podmínky pro používání tradičního výrazu, včetně výrobních metod dotčených vín.

(4)

Ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 týkající se tradičních výrazů byla vypracována s cílem zajistit kontinuitu společného rámce týkajícího se tradičních výrazů stanoveného nařízením (ES) č. 607/2009 a současně doplnit a vyjasnit stávající postupy, kdykoli je to nutné. Článek 34 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 přímo odkazuje na prvky řádně vyplněného formuláře žádosti, jak je stanoveno v čl. 26 odst. 1 uvedeného nařízení. Z důvodu neúmyslného opomenutí však čl. 26 odst. 1 písm. a) odkazující na název dotčeného tradičního výrazu, čl. 26 odst. 1 písm. e) odkazující na shrnutí definice a podmínek použití a čl. 26 odst. 1 písm. f) odkazující na dotčená chráněná označení původu nebo chráněná zeměpisná označení, nebyly v seznamu uvedeném v článku 34 uvedeny, přestože tyto prvky byly zahrnuty do článku 42a nařízení (ES) č. 607/2009. Nezamýšleným důsledkem je skutečnost, že možnosti úpravy tradičního výrazu jsou omezeny na změnu druhu tradičního výrazu, jazyka a druhu dotčeného výrobku z révy vinné.

(5)

Z praktického hlediska stávající znění čl. 34 prvního pododstavce brání možnosti rozšířit používání tradičního výrazu u nových chráněných označení původu nebo zeměpisných označení nebo vyloučit ze seznamu vín, kterým je povoleno používat tradiční výraz, ta vína, která již nesplňují podmínky jeho používání. Kromě toho neumožňuje například přizpůsobit výrobní metody uvedené ve specifikacích tradičního výrazu v případě, že se tyto metody vyvíjejí v důsledku měnících se environmentálních nebo klimatických podmínek.

(6)

Za účelem nápravy tohoto nezamýšleného opomenutí a obnovení flexibility přiznané držitelům tradičních výrazů podle nařízení (ES) č. 607/2009 by měl být seznam možných změn zapsaného tradičního výrazu uvedený v čl. 34 prvním pododstavci nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 rozšířen tak, aby zahrnoval prvky uvedené v čl. 26 odst. 1 písm. a), e) a f) uvedeného nařízení.

(7)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Z důvodů právní jasnosti a v zájmu zajištění rovného zacházení se všemi žádostmi o změnu zapsaného tradičního výrazu by se toto nařízení mělo použít zpětně ode dne 14. ledna 2019,

(1)

Nařízení Rady (EU) 2021/92 (2) stanoví kvóty na rok 2021.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky okouníků rodu Sebastes v oblasti NAFO 3M, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu Evropské unie nebo plavidly v něm registrovanými, kvótu přidělenou na rok 2021 vyčerpaly.

(3)

Cílený rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

(1)

Nařízení (EU) 2015/2283 stanoví, že na trh v Unii smějí být uváděny pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie.

(2)

Podle článku 8 nařízení (EU) 2015/2283 bylo přijato prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 (2), kterým se zřizuje seznam Unie pro povolené nové potraviny.

(3)

Podle článku 12 nařízení (EU) 2015/2283 rozhoduje Komise o povolení a uvedení nové potraviny na trh v Unii a o aktualizaci seznamu Unie.

(4)

Nová potravina „oleoresin bohatý na astaxanthin z řas Haematococcus pluvialis“ byla povolena podle článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 (3) pro použití v doplňcích stravy určených pro běžnou populaci, jak je vymezuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES (4). Maximální povolené množství oleoresinu bohatého na astaxanthin z řas Haematococcus pluvialis pro běžnou populaci je v současné době 40–80 mg oleoresinu denně, výsledkem je ≤ 8,0 mg astaxanthinu denně.

(5)

V době vytvoření seznamu Unie pro povolené nové potraviny v roce 2017 Komise na základě předchozích dvou stanovisek Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) (5) , (6) z roku 2014 – stanoviska o použití astaxanthinu v doplňkových látkách podle definice v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 (7) o doplňkových látkách v krmivech, které stanovilo přijatelný denní příjem (ADI) astaxanthinu na 0,034 mg/kg tělesné hmotnosti denně, a dále stanoviska o bezpečnosti astaxanthinu jako nové složky potravin – dospěla k závěru, že příjem astaxanthinu z doplňků stravy obsahujících maximální povolené množství do 8,0 mg denně může překračovat ADI a nemusí být v souladu s podmínkami stanovenými v článku 7 nařízení (EU) 2015/2283. Komise dospěla k závěru, že seznam Unie by měl být změněn tak, aby s ohledem na stanoviska úřadu z roku 2014 upravil povolená množství astaxanthinu.

(6)

Komise se rovněž v roce 2017 dozvěděla o nových vědeckých důkazech předložených hospodářskými subjekty během veřejné konzultace k návrhu prováděcího nařízení, kterým se zřizuje seznam Unie pro povolené nové potraviny, které ukazují na podstatně vyšší ADI astaxanthinu, než jaký byl dříve stanoven úřadem. Kromě toho důkazy předložené během téže veřejné konzultace prokázaly, že příjem astaxanthinu z běžné stravy je již značný, neboť se přirozeně vyskytuje v některých rybách a korýších.

(7)

Dne 27. února 2018 Komise v souladu s čl. 29 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (8) požádala úřad o vydání stanoviska k bezpečnosti astaxanthinu, pokud je používán jako nová potravina v doplňcích stravy v množstvích do 8,0 mg/den, s přihlédnutím celkovému kumulativnímu příjmu astaxanthinu ze všech potravinových zdrojů.

(8)

Dne 18. prosince 2019 přijal úřad vědecké stanovisko „Safety of astaxanthin for its use as a novel food in food supplements“ (Bezpečnost použití astaxanthinu jako nové potraviny v doplňcích stravy) (9).

(9)

Úřad ve svém vědeckém stanovisku dospěl na základě nových důkazů k závěru, že ADI astaxanthinu činí 0,2 mg/kg tělesné hmotnosti denně. S přihlédnutím k ADI astaxanthinu a příjmu astaxanthinu z běžné stravy dospěl úřad k závěru, že příjem maximálního v současnosti povoleného množství astaxanthinu ve výši do 8,0 mg/den z doplňků stravy obsahujících oleoresin bohatý na astaxanthin z řas Haematococcus pluvialis je bezpečný pro dospělé a dospívající mládež starší 14 let.

(10)

Měl by být uveden jasný název nové potraviny a pro doplňky stravy obsahující oleoresin bohatý na astaxanthin z řas Haematococcus pluvialis by měl být stanoven požadavek na označování, aby se zajistilo, že uvedené doplňky stravy nebudou konzumovat děti a dospívající mládež do 14 let.

(11)

Příloha prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(12)

Důkazy z trhu naznačují, že přestože doplňky stravy obsahující ≤ 8,0 mg astaxanthinu jsou v současné době povoleny pro běžnou populaci, v praxi je děti a dospívající mládež neužívají, nýbrž téměř výhradně je používá dospělá populace. S cílem omezit administrativní zátěž a poskytnout hospodářským subjektům dostatek času na přizpůsobení jejich postupů, tak aby splňovaly požadavky tohoto nařízení, by měla být stanovena přechodná období pro doplňky stravy obsahující ≤ 8,0 mg astaxanthinu, které byly uvedeny na trh nebo odeslány ze třetích zemí do Unie a jsou určeny pro běžnou populaci, před datem vstupu tohoto nařízení v platnost. Uvedená přechodná opatření by měla zohlednit bezpečnost spotřebitelů tím, že je informují o vhodném používání v souladu s požadavky tohoto nařízení.

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

V souladu s čl. 45 odst. 1 písm. b) bodem i) nařízení (EU) 2018/848 může být produkt dovezen ze třetí země s cílem uvést ho na trh v Unii jako ekologický produkt nebo jako produkt z přechodného období, pokud hospodářské subjekty a skupiny hospodářských subjektů, včetně vývozců v dotčené třetí zemi, podléhají kontrole ze strany kontrolních orgánů nebo kontrolních subjektů uznaných v souladu s článkem 46 uvedeného nařízení a tyto orgány nebo subjekty vystavily všem těmto hospodářským subjektům, skupinám hospodářských subjektů a vývozcům certifikát potvrzující, že splňují požadavky nařízení (EU) 2018/848.

(2)

Pro účely čl. 45 odst. 1 písm. b) bodu i) nařízení (EU) 2018/848 by měl být specifikován obsah certifikátu uvedeného ve zmíněném ustanovení, jakož i technické prostředky, jejichž prostřednictvím se certifikát vydává.

(3)

Kromě toho je pro účely čl. 45 odst. 1 písm. b) bodu i) nařízení (EU) 2018/848 vhodné tímto nařízením stanovit seznam uznaných kontrolních orgánů a kontrolních subjektů příslušných pro provádění uvedených kontrol a pro vydávání uvedeného certifikátu ve třetích zemích.

(4)

V zájmu jasnosti a právní jistoty by se toto nařízení mělo použít od data použitelnosti nařízení (EU) 2018/848.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro ekologickou produkci,

(1)

Směrnicí Komise 2002/64/ES (2) byl famoxadon zařazen jako účinná látka do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (3).

(2)

Účinné látky zařazené do přílohy I směrnice 91/414/EHS se považují za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (4).

(3)

Platnost schválení účinné látky famoxadon, jak je stanoveno v části A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, skončí dne 30. června 2022.

(4)

V souladu s článkem 4 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1141/2010 (5) a ve lhůtě stanovené v uvedeném článku byla předložena žádost o obnovení schválení famoxadonu.

(5)

Žadatel předložil doplňující dokumentaci požadovanou podle článku 9 prováděcího nařízení (EU) č. 1141/2010. Zpravodajský členský stát shledal žádost úplnou.

(6)

Zpravodajský členský stát vypracoval po konzultaci se spoluzpravodajským členským státem hodnoticí zprávu o obnovení a dne 15. července 2014 ji předložil Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi.

(7)

Úřad předal hodnoticí zprávu o obnovení žadateli a členským státům, aby se k ní vyjádřili, a obdržené připomínky zaslal Komisi. Úřad rovněž zpřístupnil souhrn doplňující dokumentace veřejnosti.

(8)

Dne 3. července 2015 oznámil úřad Komisi svůj závěr (6) ohledně toho, zda lze očekávat, že famoxadon splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009. Úřad dospěl k závěru, že u všech posuzovaných reprezentativních použití existuje vysoký potenciál, že dojde k překročení přijatelné míry expozice obsluhy (AOEL) u pracovníků během ruční sklizně plodin i přesto, že použijí osobní ochranné prostředky. Úřad také dospěl k závěru, že z použití famoxadonu plyne vysoké dlouhodobé riziko pro savce a vysoké riziko pro vodní organismy. Úřad navíc uvedl, že dostupné informace nepostačují k vyvození závěru ohledně posouzení dlouhodobého rizika pro ptáky.

(9)

Komise vyzvala žadatele, aby k závěrům úřadu a v souladu s čl. 17 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 1141/2010 i k návrhu zprávy o přezkoumání vznesl své připomínky. Připomínky, které žadatel vznesl, byly důkladně posouzeny.

(10)

Navzdory argumentům předloženým žadatelem však nebylo možné obavy týkající se dané látky vyvrátit.

(11)

V důsledku toho nebyl učiněn závěr, že by v případě jednoho či více reprezentativních použití alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin byla splněna kritéria pro schválení stanovená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009. Je proto vhodné schválení účinné látky famoxadon v souladu s čl. 20 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení neobnovit.

(12)

Prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(13)

Členským státům by měl být poskytnut dostatečný čas na odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující famoxadon.

(14)

U přípravků na ochranu rostlin obsahujících famoxadon, pro něž členské státy udělí v souladu s článkem 46 nařízení (ES) č. 1107/2009 odkladnou lhůtu, by uvedená lhůta měla uplynout co nejdříve a nepřesáhnout dvanáct měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(15)

Prováděcím nařízením (EU) 2021/745 (7) byla prodloužena doba platnosti schválení famoxadonu do 30. června 2022, aby bylo možno dokončit postup pro obnovení schválení před uplynutím doby platnosti schválení uvedené účinné látky. Avšak vzhledem k tomu, že rozhodnutí o obnovení bylo přijato před datem konce uvedené prodloužené doby platnosti schválení, mělo by se toto nařízení začít používat dříve než k uvedenému datu.

(16)

Tímto nařízením není dotčeno předložení další žádosti o schválení famoxadonu podle článku 7 nařízení (ES) č. 1107/2009.

(17)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení (EU) 2021/953 stanoví rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění výkonu práva jejich držitelů na volný pohyb během pandemie COVID-19. Má rovněž přispět k usnadnění postupného koordinovaného zrušení omezení volného pohybu, jež byla zavedena členskými státy v souladu s právem Unie za účelem omezení šíření SARS-CoV-2.

(2)

Nařízení (EU) 2021/953 umožňuje uznávání certifikátů týkajících se onemocnění COVID-19 vydaných třetími zeměmi občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, jestliže Komise shledá, že tyto certifikáty týkající se onemocnění COVID-19 jsou vydány podle norem, které lze považovat za rovnocenné normám stanoveným podle uvedeného nařízení. Vedle toho mají členské státy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/954 (2) uplatňovat pravidla stanovená v nařízení (EU) 2021/953 na státní příslušníky třetích zemí, kteří nespadají do působnosti uvedeného nařízení, ale kteří mají na jejich území oprávněný pobyt nebo bydliště a kteří mohou v souladu s právem Unie cestovat do jiných členských států. Veškeré závěry týkající se rovnocennosti stanovené v tomto rozhodnutí by se proto měly vztahovat na certifikáty o očkování proti COVID-19 vydané Ukrajinou občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům. Obdobně by se na základě nařízení (EU) 2021/954 tyto závěry týkající se rovnocennosti měly vztahovat také na certifikáty o očkování proti COVID-19 vydané Ukrajinou státním příslušníkům třetích zemí, kteří mají na území členských států oprávněný pobyt nebo bydliště, podle podmínek stanovených v uvedeném nařízení.

(3)

Dne 16. července 2021 poskytla Ukrajina Komisi podrobné informace o vydávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 v rámci systému nazvaného „Single State portal of electronic services“ (portál Diia a mobilní aplikace). Ukrajina sdělila Komisi, že se domnívá, že její certifikáty týkající se onemocnění COVID-19 jsou vydávány podle normy a v technologickém systému, které jsou interoperabilní s rámcem pro důvěryhodnost zavedeným na základě nařízení (EU) 2021/953 a umožňují ověření pravosti, platnosti a integrity certifikátů. V tomto ohledu Ukrajina informovala Komisi, že certifikáty týkající se onemocnění COVID-19 vydávané Ukrajinou v souladu se systémem „Single State portal of electronic services“ (portál Diia a mobilní aplikace) obsahují údaje stanovené v příloze nařízení (EU) 2021/953.

(4)

Dne 4. srpna 2021 provedla Komise v návaznosti na žádost Ukrajiny technické zkoušky, jež prokázaly, že Ukrajina vydává certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 v souladu se systémem „Single State portal of electronic services“ (portál Diia a mobilní aplikace), který je interoperabilní s rámcem pro důvěryhodnost zavedeným podle nařízení (EU) 2021/953 a umožňuje ověření jejich pravosti, platnosti a integrity. Komise rovněž potvrdila, že certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 vydávané Ukrajinou v souladu se systémem „Single State portal of electronic services“ (portál Diia a mobilní aplikace) obsahují potřebné údaje.

(5)

Ukrajina také Komisi informovala, že bude vydávat interoperabilní certifikáty o očkování proti COVID-19 pro očkovací látky, mezi něž jsou v současnosti zahrnuty Vaxzevria, Comirnaty, Spikevax, očkovací látka proti onemocnění COVID-19 společnosti Janssen, očkovací látka CoronaVac-COVID-19 (namnožená na buňkách Vero), inaktivovaná, Covishield a NVX-CoV2373.

(6)

Ukrajina rovněž informovala Komisi, že bude vydávat interoperabilní certifikáty o testu pouze pro testy založené na amplifikaci nukleových kyselin nebo rychlé antigenní testy, které jsou uvedeny na společném a aktualizovaném seznamu rychlých testů na antigen na COVID-19 schváleném Výborem pro zdravotní bezpečnost zřízeným podle článku 17 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU (3) na základě doporučení Rady ze dne 21. ledna 2021 (4).

(7)

Ukrajina dále informovala Komisi, že vydává interoperabilní certifikáty o zotavení nejdříve 14 dnů po pozitivním testu. Tyto certifikáty jsou platné nejvýše 180 dnů od data prvního pozitivního testu.

(8)

Ukrajina rovněž Komisi sdělila, že uznává certifikáty o očkování, o testu a o zotavení vydané členskými státy, zeměmi EHP a dalšími zeměmi, pro něž je přijato prováděcí rozhodnutí podle čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2021/953. Ukrajina rovněž informovala Komisi, že osoby s digitálním certifikátem EU COVID o negativním výsledku testu NAAT a s digitálním certifikátem EU COVID o negativním výsledku rychlého antigenního testu mohou vstoupit na Ukrajinu, ale stejně jako ukrajinští občané musí do 72 hodin podstoupit další test NAAT/rychlý antigenní test.

(9)

Ukrajina dále sdělila Komisi, že při ověřování certifikátů ověřovateli na Ukrajině budou osobní údaje v nich uvedené zpracovávány pouze pro účely ověření a potvrzení očkování, výsledku testu nebo zotavení držitele a nebudou poté uchovávány.

(10)

Jsou tedy splněny nezbytné prvky, na jejichž základě mají být certifikáty týkající se onemocnění COVID-19 vydané Ukrajinou v souladu se systémem „Single State portal of electronic services“ (portál Diia a mobilní aplikace) považovány za rovnocenné certifikátům vydaným v souladu s nařízením (EU) 2021/953.

(11)

Certifikáty týkající se onemocnění COVID-19 vydané Ukrajinou v souladu se systémem „Single State portal of electronic services“ (portál Diia a mobilní aplikace) by proto měly být uznávány za podmínek uvedených v čl. 5 odst. 5, čl. 6 odst. 5 a čl. 7 odst. 8 nařízení (EU) 2021/953.

(12)

Aby bylo toto rozhodnutí funkční, měla by být Ukrajina propojena s rámcem pro důvěryhodnost digitálního certifikátu EU COVID, který byl zaveden nařízením (EU) 2021/953.

(13)

S cílem chránit zájmy Unie, a zejména zájmy v oblasti veřejného zdraví, může Komise využít svých pravomocí k pozastavení nebo ukončení platnosti tohoto rozhodnutí, pokud již nebudou splněny podmínky čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2021/953.

(14)

Vzhledem k potřebě co nejrychlejšího propojení Ukrajiny s rámcem pro důvěryhodnost digitálního certifikátu EU COVID zavedeným podle nařízení (EU) 2021/953 by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(15)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 14 nařízení (EU) 2021/953,

(1)

Nařízení (EU) 2021/953 stanoví rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění výkonu práva jejich držitelů na volný pohyb během pandemie COVID-19. Má rovněž přispět k usnadnění postupného koordinovaného zrušení omezení volného pohybu, jež byla zavedena členskými státy v souladu s právem Unie za účelem omezení šíření SARS-CoV-2.

(2)

Nařízení (EU) 2021/953 umožňuje uznávání certifikátů týkajících se onemocnění COVID-19 vydaných třetími zeměmi občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, jestliže Komise shledá, že tyto certifikáty týkající se onemocnění COVID-19 jsou vydány podle norem, které lze považovat za rovnocenné normám stanoveným podle uvedeného nařízení. Vedle toho mají členské státy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/954 (2) uplatňovat pravidla stanovená v nařízení (EU) 2021/953 na státní příslušníky třetích zemí, kteří nespadají do působnosti uvedeného nařízení, ale kteří mají na jejich území oprávněný pobyt nebo bydliště a kteří mohou v souladu s právem Unie cestovat do jiných členských států. Veškeré závěry týkající se rovnocennosti stanovené v tomto rozhodnutí by se proto měly vztahovat na certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 vydané Severní Makedonií občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům. Obdobně by se na základě nařízení (EU) 2021/954 tyto závěry týkající se rovnocennosti měly vztahovat také na certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 vydané Severní Makedonií státním příslušníkům třetích zemí, kteří mají na území členských států oprávněný pobyt nebo bydliště, podle podmínek stanovených v uvedeném nařízení.

(3)

Dne 8. července 2021 poskytla Severní Makedonie Komisi podrobné informace o vydávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 v rámci vnitrostátního systému elektronického zdravotnictví. Severní Makedonie sdělila Komisi, že se domnívá, že její certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 jsou vydávány podle normy a v technologickém systému, které jsou interoperabilní s rámcem pro důvěryhodnost zavedeným na základě nařízení (EU) 2021/953 a umožňují ověření pravosti, platnosti a integrity certifikátů. V tomto ohledu Severní Makedonie informovala Komisi, že certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 vydávané Severní Makedonií v souladu s vnitrostátním systémem elektronického zdravotnictví obsahují údaje uvedené v příloze nařízení (EU) 2021/953.

(4)

Dne 26. července 2021 provedla Komise v návaznosti na žádost Severní Makedonie technické zkoušky, jež prokázaly, že Severní Makedonie vydává certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 v souladu s vnitrostátním systémem elektronického zdravotnictví, který je interoperabilní s rámcem pro důvěryhodnost zavedeným podle nařízení (EU) 2021/953 a umožňuje ověření pravosti, platnosti a integrity těchto certifikátů. Komise rovněž potvrdila, že certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 vydávané Severní Makedonií v souladu s vnitrostátním systémem elektronického zdravotnictví obsahují potřebné údaje.

(5)

Severní Makedonie také Komisi informovala, že bude vydávat interoperabilní certifikáty o očkování proti COVID-19 pro očkovací látky Vaxzevria, Comirnaty, Sputnik V, Sinopharm a Sinovac.

(6)

Severní Makedonie dále informovala Komisi, že bude vydávat interoperabilní certifikáty o testu pouze pro testy založené na amplifikaci nukleových kyselin nebo rychlé antigenní testy, které jsou uvedeny na společném a aktualizovaném seznamu rychlých testů na antigen na COVID-19 schváleném Výborem pro zdravotní bezpečnost zřízeným podle článku 17 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU (3) na základě doporučení Rady ze dne 21. ledna 2021 (4).

(7)

Severní Makedonie rovněž Komisi sdělila, že uznává certifikáty o očkování, o testu a o zotavení vydané členskými státy, zeměmi EHP a dalšími zeměmi, pro něž je přijato prováděcí rozhodnutí podle čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2021/953.

(8)

Severní Makedonie dále sdělila Komisi, že při ověřování certifikátů ověřovateli v Severní Makedonii budou osobní údaje v nich uvedené zpracovávány pouze pro účely ověření a potvrzení očkování, výsledku testu nebo zotavení držitele a nebudou poté uchovávány.

(9)

Jsou tedy splněny nezbytné prvky, na jejichž základě mají být certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 vydané Severní Makedonií v souladu s vnitrostátním systémem elektronického zdravotnictví považovány za rovnocenné certifikátům vydaným v souladu s nařízením (EU) 2021/953.

(10)

Certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 vydané Severní Makedonií v souladu s vnitrostátním systémem elektronického zdravotnictví by proto měly být uznávány za podmínek uvedených v čl. 5 odst. 5, čl. 6 odst. 5 a čl. 7 odst. 8 nařízení (EU) 2021/953.

(11)

Aby bylo toto rozhodnutí funkční, měla by být Severní Makedonie propojena s rámcem pro důvěryhodnost digitálního certifikátu EU COVID, který byl zaveden nařízením (EU) 2021/953.

(12)

S cílem chránit zájmy Unie, a zejména zájmy v oblasti veřejného zdraví, může Komise využít svých pravomocí k pozastavení nebo ukončení platnosti tohoto rozhodnutí, pokud již nebudou splněny podmínky čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2021/953.

(13)

Vzhledem k potřebě co nejrychlejšího propojení Severní Makedonie s rámcem pro důvěryhodnost digitálního certifikátu EU COVID zavedeným podle nařízení (EU) 2021/953 by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(14)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 14 nařízení (EU) 2021/953,

(1)

Nařízení (EU) 2021/953 stanoví rámec pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění výkonu práva jejich držitelů na volný pohyb během pandemie COVID-19. Má rovněž přispět k usnadnění postupného koordinovaného zrušení omezení volného pohybu, jež byla zavedena členskými státy v souladu s právem Unie za účelem omezení šíření SARS-CoV-2.

(2)

Nařízení (EU) 2021/953 umožňuje uznávání certifikátů týkajících se onemocnění COVID-19 vydaných třetími zeměmi občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, jestliže Komise shledá, že tyto certifikáty týkající se onemocnění COVID-19 jsou vydány podle norem, které lze považovat za rovnocenné normám stanoveným podle uvedeného nařízení. Vedle toho mají členské státy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/954 (2) uplatňovat pravidla stanovená v nařízení (EU) 2021/953 na státní příslušníky třetích zemí, kteří nespadají do působnosti uvedeného nařízení, ale kteří mají na jejich území oprávněný pobyt nebo bydliště a kteří mohou v souladu s právem Unie cestovat do jiných členských států. Veškeré závěry týkající se rovnocennosti stanovené v tomto rozhodnutí by se proto měly vztahovat na certifikáty o očkování proti COVID-19 vydané Tureckou republikou občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům. Obdobně by se na základě nařízení (EU) 2021/954 tyto závěry týkající se rovnocennosti měly vztahovat také na certifikáty o očkování proti COVID-19 vydané Tureckou republikou státním příslušníkům třetích zemí, kteří mají na území členských států oprávněný pobyt nebo bydliště, podle podmínek stanovených v uvedeném nařízení.

(3)

Dne 9. července 2021 poskytla Turecká republika Komisi podrobné informace o vydávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 v rámci systému „Health Pass“. Turecká republika sdělila Komisi, že se domnívá, že její certifikáty týkající se onemocnění COVID-19 jsou vydávány podle normy a v technologickém systému, které jsou interoperabilní s rámcem pro důvěryhodnost zavedeným na základě nařízení (EU) 2021/953 a umožňují ověření pravosti, platnosti a integrity certifikátů. V tomto ohledu Turecká republika informovala Komisi, že certifikáty týkající se onemocnění COVID-19 vydávané Tureckou republikou v souladu se systémem „Health Pass“ obsahují údaje stanovené v příloze nařízení (EU) 2021/953.

(4)

Dne 26. července 2021 provedla Komise v návaznosti na žádost Turecké republiky technické zkoušky, jež prokázaly, že Turecká republika vydává certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 v souladu se systémem „Health Pass“, který je interoperabilní s rámcem pro důvěryhodnost zavedeným podle nařízení (EU) 2021/953 a umožňuje ověření pravosti, platnosti a integrity těchto certifikátů. Komise rovněž potvrdila, že certifikáty o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 vydávané Tureckou republikou v souladu se systémem „Health Pass“ obsahují potřebné údaje.

(5)

Turecká republika také Komisi informovala, že bude vydávat interoperabilní certifikáty o očkování proti COVID-19 pro očkovací látky, mezi něž jsou v současnosti zahrnuty Sinovac, Comirnaty a Sputnik V.

(6)

Turecká republika rovněž informovala Komisi, že bude vydávat interoperabilní certifikáty o testu pouze pro testy založené na amplifikaci nukleových kyselin nebo rychlé antigenní testy, které jsou uvedeny na společném a aktualizovaném seznamu rychlých testů na antigen na COVID-19 schváleném Výborem pro zdravotní bezpečnost zřízeným podle článku 17 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU (3) na základě doporučení Rady ze dne 21. ledna 2021 (4).

(7)

Turecká republika dále informovala Komisi, že vydává interoperabilní certifikáty o zotavení nejdříve 21 dnů po pozitivním testu. Tyto certifikáty jsou platné nejvýše 180 dnů od data prvního pozitivního testu.

(8)

Turecká republika rovněž Komisi sdělila, že uznává certifikáty o očkování, o testu a o zotavení vydané členskými státy, zeměmi EHP a dalšími zeměmi, pro něž je přijato prováděcí rozhodnutí podle čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2021/953.

(9)

Turecká republika dále sdělila Komisi, že při ověřování certifikátů ověřovateli v Turecké republice budou osobní údaje v nich uvedené zpracovávány pouze pro účely ověření a potvrzení očkování, výsledku testu nebo zotavení držitele a nebudou poté uchovávány.

(10)

Jsou tedy splněny nezbytné prvky, na jejichž základě mají být certifikáty týkající se onemocnění COVID-19 vydané Tureckou republikou v souladu se systémem „Health Pass“ považovány za rovnocenné certifikátům vydaným v souladu s nařízením (EU) 2021/953.

(11)

Certifikáty týkající se onemocnění COVID-19 vydané Tureckou republikou v souladu se systémem „Health Pass“ by proto měly být uznávány za podmínek uvedených v čl. 5 odst. 5, čl. 6 odst. 5 a čl. 7 odst. 8 nařízení (EU) 2021/953.

(12)

Aby bylo toto rozhodnutí funkční, měla by být Turecká republika propojena s rámcem pro důvěryhodnost digitálního certifikátu EU COVID, který byl zaveden nařízením (EU) 2021/953.

(13)

S cílem chránit zájmy Unie, a zejména zájmy v oblasti veřejného zdraví, může Komise využít svých pravomocí k pozastavení nebo ukončení platnosti tohoto rozhodnutí, pokud již nebudou splněny podmínky čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2021/953.

(14)

Vzhledem k potřebě co nejrychlejšího propojení Turecké republiky s rámcem pro důvěryhodnost digitálního certifikátu EU COVID zavedeným podle nařízení (EU) 2021/953 by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(15)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 14 nařízení (EU) 2021/953,