ISSN 1977-0626 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 236 |
|
![]() |
||
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 64 |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
5.7.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 236/1 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/1087
ze dne 7. dubna 2021,
kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139, pokud jde o aktualizaci odkazů na ustanovení Chicagské úmluvy
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (1), a zejména na čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Letadla, kromě bezpilotních letadel, a jejich motory, vrtule, letadlové části a nezastavěné vybavení by měly splňovat požadavky na ochranu životního prostředí. Nařízení (EU) 2018/1139 tyto požadavky stanoví odkazem na konkrétní ustanovení Chicagské úmluvy, která tyto požadavky obsahují. |
(2) |
Na páté schůzi svého 219. zasedání dne 11. března 2020 přijala Rada ICAO změnu 13 přílohy 16 ICAO svazku I Chicagské úmluvy „Hluk letadel“, změnu 10 svazku II Chicagské úmluvy „Emise letadlových motorů“ a změnu 1 svazku III Chicagské úmluvy „Emise CO2 letounů“. Tyto změny vstoupily v platnost a staly se použitelnými pro všechny členské státy dne 1. ledna 2021. |
(3) |
Odkazy na ustanovení Chicagské úmluvy by proto měly být aktualizovány a nařízení (EU) 2018/1139 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(4) |
Opatření stanovená tímto nařízením vycházejí ze stanoviska č. 03/2020 vydaného Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA) v souladu s čl. 76 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
V čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1139 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„Co se týče hluku a emisí, tato letadla a jejich motory, vrtule, letadlové části a nezastavěné vybavení musí splňovat požadavky na ochranu životního prostředí obsažené v ustanoveních změny 13 svazku I, změny 10 svazku II a změny 1 svazku III přílohy 16 Chicagské úmluvy, platné ke dni 1. ledna 2021.“
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 7. dubna 2021.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
5.7.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 236/3 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/1088
ze dne 7. dubna 2021,
kterým se mění nařízení (EU) č. 748/2012, pokud jde o aktualizaci odkazů na požadavky na ochranu životního prostředí
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (1), a zejména na čl. 19 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 7. dubna 2021 přijala Komise nařízení v přenesené pravomoci 2021/1087 (2), kterým se aktualizují odkazy na ustanovení Chicagské úmluvy, která obsahují požadavky na ochranu životního prostředí. |
(2) |
Letadla, kromě bezpilotních letadel, a jejich motory, vrtule, letadlové části a nezastavěné vybavení by tyto požadavky na ochranu životního prostředí měly splňovat od 1. ledna 2021. |
(3) |
Odkazy na požadavky na ochranu životního prostředí v nařízení Komise (EU) č. 748/2012 (3) by měly být aktualizovány. |
(4) |
Nařízení (EU) č. 748/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(5) |
Opatření stanovená tímto nařízením vycházejí ze stanoviska č. 03/2020 vydaného Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA) v souladu s čl. 76 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (EU) č. 748/2012 se mění takto:
1) |
V článku 9 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Odchylně od odstavce 1 může výrobní organizace požádat příslušný úřad o výjimku z požadavků na ochranu životního prostředí uvedených v čl. 9 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (EU) 2018/1139.“ |
2) |
Příloha I se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení. |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 7. dubna 2021.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci 2021/1087 ze dne 7. dubna 2021, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139, pokud jde o aktualizaci odkazů na ustanovení Chicagské úmluvy (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).
(3) Nařízení Komise (EU) č. 748/2012 ze dne 3. srpna 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací (Úř. věst. L 224, 21.8.2012, s. 1).
PŘÍLOHA
Příloha I nařízení (EU) č. 748/2012 se mění takto:
1) |
v čl. 21.A.130 písm. b) se bod 4 nahrazuje tímto:
|
2) |
v čl. 21.A.145 písm. b) se uvozující věta a bod 1 nahrazují tímto:
|
3) |
v článku 21.A.147 se písmeno a) nahrazuje tímto:
|
4) |
v článku 21.A.801 se písmeno a) nahrazuje tímto:
|
5) |
článek 21.B.85 se nahrazuje tímto: „21.B.85 Stanovení použitelných požadavků na ochranu životního prostředí pro typové osvědčení nebo typové osvědčení pro zvláštní účely
|
5.7.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 236/7 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/1089
ze dne 30. června 2021,
kterým se stanoví ukončení rybolovu ďasovitých v oblastech 8c 9 a 10, jakož i ve vodách Unie oblasti CECAF 34.1.1 pro plavidla plující pod vlajkou Francie
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Rady (EU) 2021/92 (2) stanoví kvóty na rok 2021. |
(2) |
Podle informací, které Komise obdržela, úlovky populace ďasovitých v oblastech 8c, 9 a 10, jakož i ve vodách Unie oblasti CECAF 34.1.1 pro plavidla plující pod vlajkou Francie vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2021. |
(3) |
Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Vyčerpání kvóty
Rybolovná kvóta přidělená Francii pro populaci ďasovitých v oblastech 8c, 9 a 10, jakož i ve vodách Unie oblasti CECAF 34.1.1 na rok 2021, jak je uvedeno v příloze, se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.
Článek 2
Zákazy
1. Rybolov populace uvedené v článku 1 plavidly plujícími pod vlajkou Francie nebo registrovanými ve Francii se zakazuje od data stanoveného v příloze. Zakazuje se zejména vyhledávat ryby, nahazovat, pokládat nebo vytahovat lovné zařízení za účelem rybolovu této populace.
2. Přeprava, uchovávání na palubě, zpracovávání na palubě, přemísťování, umísťování do klecí, výkrm a vykládka ryb a produktů rybolovu z této populace odlovené těmito plavidly zůstávají povoleny pro úlovky odlovené před tímto dnem.
3. Neúmyslné úlovky druhů z uvedené populace těmito plavidly musí být vyloveny a uchovány na palubě rybářských plavidel, zaznamenány, vyloženy a započítány do kvót v souladu s článkem 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3).
Článek 3
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 30. června 2021.
Za Komisi,
jménem předsedkyně,
Virginijus SINKEVIČIUS
člen Komise
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.
(2) Nařízení Rady (EU) 2021/92 ze dne 28. ledna 2021, kterým se pro rok 2021 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (Úř. věst. L 31, 29.1.2021, s. 31).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).
PŘÍLOHA
Č. |
08/TQ92 |
Členský stát |
Francie |
Populace |
ANF/8C3411 |
Druh |
Ďasovití (Lophiidae) |
Oblast |
8c, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1 |
Datum ukončení |
3. 6. 2021 |
5.7.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 236/10 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/1090
ze dne 2. července 2021,
kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 71 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Africký mor prasat je infekční virová nákaza postihující chovaná a volně žijící prasata a může mít závažný dopad na dotčenou populaci zvířat a ziskovost chovu, což narušuje přemísťování zásilek uvedených zvířat a produktů z těchto zvířat v rámci Unie, jakož i vývoz do třetích zemí. |
(2) |
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 (2) bylo přijato v rámci nařízení (EU) 2016/429 a stanoví zvláštní opatření k tlumení nákazy týkající se afrického moru prasat, která mají členské státy uvedené na seznamu v příloze I zmíněného nařízení (dál jen „dotčené členské státy“) po omezenou dobu uplatňovat v uzavřených pásmech I, II a III uvedených na seznamu ve zmíněné příloze. |
(3) |
Oblasti uvedené jako uzavřená pásma I, II a III na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 vycházejí z epizootologické situace afrického moru prasat v Unii. Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 byla naposledy změněna prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/994 (3), a sice v návaznosti na změny epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu, v Polsku a na Slovensku. |
(4) |
Veškeré změny uzavřených pásem I, II a III v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 by měly být založeny na epizootologické situaci, pokud jde o africký mor prasat, v oblastech postižených uvedenou nákazou, na celkové epizootologické situaci afrického moru prasat v dotčeném členském státě, na úrovni rizika dalšího šíření uvedené nákazy, i na vědecky podložených zásadách a kritériích pro zeměpisné vymezení pásem v důsledku afrického moru prasat a na pokynech Unie dohodnutých s členskými státy ve Stálém výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva a uvedených na internetových stránkách Komise (4). Takové změny by měly rovněž zohledňovat mezinárodní normy, jako je Kodex zdraví suchozemských živočichů (5) Světové organizace pro zdraví zvířat a odůvodnění vymezení pásem poskytnuté příslušnými orgány dotčených členských států. |
(5) |
Od data přijetí prováděcího nařízení (EU) 2021/994 se objevila nová ohniska afrického moru prasat u chovaných prasat v Polsku a na Slovensku. |
(6) |
V červnu 2021 bylo zaznamenáno několik ohnisek afrického moru prasat u chovaných prasat v okresech kępiński, wieruszowski a łódzki wschodni v Polsku v oblastech, které v současnosti nejsou uvedeny na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Tato nová ohniska afrického moru prasat u chovaných prasat představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by uvedené oblasti Polska, které v současnosti nejsou uvedeny na seznamu ve zmíněné příloze a byly zasaženy uvedenými nedávnými ohnisky afrického moru prasat, měly být nyní uvedeny na seznamu ve zmíněné příloze jako uzavřené pásmo III. |
(7) |
V červnu 2021 bylo navíc zaznamenáno jedno ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat v okrese mielecki v Polsku v oblasti, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo II na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Toto ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat představuje zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tato oblast Polska, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo II na seznamu ve zmíněné příloze a která je zasažena tímto nedávným ohniskem afrického moru prasat, měla být nyní uvedena na seznamu v uvedené příloze jako uzavřené pásmo III, a nikoli jako uzavřené pásmo II a stávající hranice uzavřených pásem I a II je rovněž třeba znovu vymezit a rozšířit, aby se zohlednilo toto nedávné ohnisko. |
(8) |
V červnu 2021 bylo navíc zaznamenáno jedno ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat v okrese Lučenec na Slovensku v oblasti, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo II na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Toto ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat představuje zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tato oblast Slovenska, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo II na seznamu ve zmíněné příloze a která je zasažena tímto nedávným ohniskem afrického moru prasat, měla být nyní uvedena na seznamu v uvedené příloze jako uzavřené pásmo III, a nikoli jako uzavřené pásmo II a stávající hranice uzavřených pásem I a II je rovněž třeba znovu vymezit a rozšířit, aby se zohlednilo toto nedávné ohnisko. |
(9) |
V návaznosti na uvedená nedávná ohniska afrického moru prasat u chovaných prasat v Polsku a na Slovensku a s ohledem na stávající epizootologickou situaci, pokud jde o africký mor prasat v Unii, bylo vymezení pásem v uvedených členských státech znovu posouzeno a aktualizováno. Kromě toho byla znovu posouzena a aktualizována zavedená opatření k řízení rizik. Tyto změny by měly být zohledněny v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. |
(10) |
Má-li se zohlednit nedávný vývoj epizootologické situace, pokud jde o africký mor prasat v Unii, a proaktivně bojovat s riziky spojenými se šířením uvedené nákazy, měla by být v případě Polska a Slovenska vymezena nová uzavřená pásma o dostatečné rozloze a tato pásma by měla být náležitě uvedena jako uzavřená pásma I, II a III na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Jelikož situace, pokud jde o africký mor prasat, je v Unii velmi dynamická, byla při vymezování uvedených nových uzavřených pásem zohledněna i situace v okolních oblastech. |
(11) |
Vzhledem k naléhavosti epizootologické situace v Unii, pokud jde o šíření afrického moru prasat, je důležité, aby změny prováděcího nařízení (EU) 2021/605 prostřednictvím tohoto prováděcího nařízení nabyly účinku co nejdříve. |
(12) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 2. července 2021.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 ze dne 7. dubna 2021, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat (Úř. věst. L 129, 15.4.2021, s. 1).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/994 ze dne 18. června 2021, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat (Úř. věst. L 219, 21.6.2021, s. 1).
(4) Pracovní dokument SANTE/7112/2015/Rev. 3 „Zásady a kritéria pro zeměpisné vymezení regionalizace afrického moru prasat“. https://ec.europa.eu/food/animals/animal-diseases/control-measures/asf_en
(5) Kodex zdraví suchozemských živočichů OIE, 28. vydání, 2019. ISBN svazku I: 978-92-95108-85-1; ISBN svazku II: 978-92-95108-86-8. https://www.oie.int/standard-setting/terrestrial-code/access-online/
PŘÍLOHA
Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA I
UZAVŘENÁ PÁSMA
ČÁST I
1. Německo
Tato uzavřená pásma I v Německu:
Bundesland Brandenburg:
|
Bundesland Sachsen:
|
2. Estonsko
Tato uzavřená pásma I v Estonsku:
— |
Hiiu maakond. |
3. Řecko
Tato uzavřená pásma I v Řecku:
— |
in the regional unit of Drama:
|
— |
in the regional unit of Xanthi:
|
— |
in the regional unit of Rodopi:
|
— |
in the regional unit of Evros:
|
— |
in the regional unit of Serres:
|
4. Lotyšsko
Tato uzavřená pásma I v Lotyšsku:
— |
Pāvilostas novada Vērgales pagasts, |
— |
Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz rietumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes, |
— |
Grobiņas novada Medzes, Grobiņas un Gaviezes pagasts. Grobiņas pilsēta, |
— |
Rucavas novada Rucavas pagasts, |
— |
Nīcas novads. |
5. Litva
Tato uzavřená pásma I v Litvě:
— |
Klaipėdos rajono savivaldybė: Agluonėnų, Dovilų, Gargždų, Priekulės, Vėžaičių, Kretingalės ir Dauparų-Kvietinių seniūnijos, |
— |
Palangos miesto savivaldybė. |
6. Maďarsko
Tato uzavřená pásma I v Maďarsku:
— |
Békés megye 950950, 950960, 950970, 951950, 952050, 952750, 952850, 952950, 953050, 953150, 953650, 953660, 953750, 953850, 953960, 954250, 954260, 954350, 954450, 954550, 954650, 954750, 954850, 954860, 954950, 955050, 955150, 955250, 955260, 955270, 955350, 955450, 955510, 955650, 955750, 955760, 955850, 955950, 956050, 956060, 956150 és 956160 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Bács-Kiskun megye 600150, 600850, 601550, 601650, 601660, 601750, 601850, 601950, 602050, 603250, 603750 és 603850 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Budapest 1 kódszámú, vadgazdálkodási tevékenységre nem alkalmas területe, |
— |
Csongrád-Csanád megye 800150, 800160, 800250, 802220, 802260, 802310 és 802450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Fejér megye 400150, 400250, 400351, 400352, 400450, 400550, 401150, 401250, 401350, 402050, 402350, 402360, 402850, 402950, 403050, 403250, 403350, 403450, 403550, 403650, 403750, 403950, 403960, 403970, 404570, 404650, 404750, 404850, 404950, 404960, 405050, 405750, 405850, 405950, |
— |
406050, 406150, 406550, 406650 és 406750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Győr-Moson-Sopron megye 100550, 100650, 100950, 101050, 101350, 101450, 101550, 101560 és 102150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Jász-Nagykun-Szolnok megye 750150, 750160, 750260, 750350, 750450, 750460, 754450, 754550, 754560, 754570, 754650, 754750, 754950, 755050, 755150, 755250, 755350 és 755450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Komárom-Esztergom megye 250150, 250250, 250450, 250460, 250550, 250650, 250750, 251050, 251150, 251250, 251350, 251360, 251650, 251750, 251850, 252250, kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Pest megye 571550, 572150, 572250, 572350, 572550, 572650, 572750, 572850, 572950, 573150, 573250, 573260, 573350, 573360, 573450, 573850, 573950, 573960, 574050, 574150, 574350, 574360, 574550, 574650, 574750, 574850, 574860, 574950, 575050, 575150, 575250, 575350, 575550, 575650, 575750, 575850, 575950, 576050, 576150, 576250, 576350, 576450, 576650, 576750, 576850, 576950, 577050, 577150, 577350, 577450, 577650, 577850, 577950, 578050, 578150, 578250, 578350, 578360, 578450, 578550, 578560, 578650, 578850, 578950, 579050, 579150, 579250, 579350, 579450, 579460, 579550, 579650, 579750, 580250 és 580450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe. |
7. Polsko
Tato uzavřená pásma I v Polsku:
w województwie warmińsko-mazurskim:
|
w województwie podlaskim:
|
w województwie mazowieckim:
|
w województwie podkarpackim:
|
w województwie świętokrzyskim:
|
w województwie łódzkim:
|
w województwie pomorskim:
|
w województwie lubuskim:
|
w województwie dolnośląskim:
|
w województwie wielkopolskim:
|
w województwie opolskim:
|
w województwie zachodniopomorskim:
|
8. Slovensko
Tato uzavřená pásma I na Slovensku:
— |
the whole district of Snina, |
— |
the whole district of Medzilaborce |
— |
the whole district of Stropkov |
— |
the whole district of Svidník, except municipalities included in part II, |
— |
the whole district of whole Kežmarok, |
— |
in the district of Veľký Krtíš, the municipalities of Ipeľské Predmostie, Veľká nad Ipľom, Hrušov, Kleňany, Sečianky, |
— |
in the district of Levice, the municipalities of Ipeľské Úľany, Plášťovce, Dolné Túrovce, Stredné Túrovce, Šahy, Tešmak, |
— |
the whole district of Krupina, except municipalities included in part II, |
— |
the whole district of Banska Bystrica, except municipalities included in part II, |
— |
In the district of Liptovsky Mikulas – municipalities of Pribylina, Jamník, Svatý Štefan, Konská, Jakubovany, Liptovský Ondrej, Beňadiková, Vavrišovo, Liptovská Kokava, Liptovský Peter, Dovalovo, Hybe, Liptovský Hrádok, Važec, Východná, Kráľova Lehota, Nižná Boca, Vyšná Boca, Malužiná, Liptovská Porúbka, Liptovský Ján, Uhorská Ves, Podtureň, Závažná Poruba, Liptovský Mikuláš, Pavčina Lehota, Demänovská Dolina, Gôtovany, Galovany, Svätý Kríž, Lazisko, Dúbrava, Malatíny, Liptovské Vlachy, Liptovské Kľačany, Partizánska Ľupča, Kráľovská Ľubeľa, Zemianska Ľubeľa, |
— |
In the district of Ružomberok, the municipalities of Liptovská Lužná, Liptovská Osada, Podsuchá, Ludrová, Štiavnička, Liptovská Štiavnica, Nižný Sliač, Liptovské Sliače, |
— |
the whole district of Banska Stiavnica, |
— |
the whole district of Žiar nad Hronom. |
ČÁST II
1. Bulharsko
Tato uzavřená pásma II v Bulharsku:
— |
the whole region of Haskovo, |
— |
the whole region of Yambol, |
— |
the whole region of Stara Zagora, |
— |
the whole region of Pernik, |
— |
the whole region of Kyustendil, |
— |
the whole region of Plovdiv, |
— |
the whole region of Pazardzhik, |
— |
the whole region of Smolyan, |
— |
the whole region of Dobrich, |
— |
the whole region of Sofia city, |
— |
the whole region of Sofia Province, |
— |
the whole region of Blagoevgrad, |
— |
the whole region of Razgrad, |
— |
the whole region of Kardzhali, |
— |
the whole region of Burgas excluding the areas in Part III, |
— |
the whole region of Varna excluding the areas in Part III, |
— |
the whole region of Silistra, excluding the areas in Part III, |
— |
the whole region of Ruse, excluding the areas in Part III, |
— |
the whole region of Veliko Tarnovo, excluding the areas in Part III, |
— |
the whole region of Pleven, excluding the areas in Part III, |
— |
the whole region of Targovishte, excluding the areas in Part III, |
— |
the whole region of Shumen, excluding the areas in Part III, |
— |
the whole region of Sliven, excluding the areas in Part III, |
— |
the whole region of Vidin, excluding the areas in Part III. |
2. Německo
Tato uzavřená pásma II v Německu:
Bundesland Brandenburg:
|
Bundesland Sachsen:
|
3. Estonsko
Tato uzavřená pásma II v Estonsku:
— |
Eesti Vabariik (välja arvatud Hiiu maakond). |
4. Lotyšsko
Tato uzavřená pásma II v Lotyšsku:
— |
Ādažu novads, |
— |
Aizputes novada Aizputes, Cīravas un Lažas pagasts, Kalvenes pagasta daļa uz rietumiem no ceļa pie Vārtājas upes līdz autoceļam A9, uz dienvidiem no autoceļa A9, uz rietumiem no autoceļa V1200, Kazdangas pagasta daļa uz rietumiem no ceļa V1200, P115, P117, V1296, Aizputes pilsēta, |
— |
Aglonas novads, |
— |
Aizkraukles novads, |
— |
Aknīstes novads, |
— |
Alojas novads, |
— |
Alsungas novads, |
— |
Alūksnes novads, |
— |
Amatas novads, |
— |
Apes novads, |
— |
Auces novads, |
— |
Babītes novads, |
— |
Baldones novads, |
— |
Baltinavas novads, |
— |
Balvu novads, |
— |
Bauskas novads, |
— |
Beverīnas novads, |
— |
Brocēnu novads, |
— |
Burtnieku novads, |
— |
Carnikavas novads, |
— |
Cēsu novads |
— |
Cesvaines novads, |
— |
Ciblas novads, |
— |
Dagdas novads, |
— |
Daugavpils novads, |
— |
Dobeles novads, |
— |
Dundagas novads, |
— |
Durbes novads, |
— |
Engures novads, |
— |
Ērgļu novads, |
— |
Garkalnes novads, |
— |
Grobiņas novada Bārtas pagasts, |
— |
Gulbenes novads, |
— |
Iecavas novads, |
— |
Ikšķiles novads, |
— |
Ilūkstes novads, |
— |
Inčukalna novads, |
— |
Jaunjelgavas novads, |
— |
Jaunpiebalgas novads, |
— |
Jaunpils novads, |
— |
Jēkabpils novads, |
— |
Jelgavas novads, |
— |
Kandavas novads, |
— |
Kārsavas novads, |
— |
Ķeguma novads, |
— |
Ķekavas novads, |
— |
Kocēnu novads, |
— |
Kokneses novads, |
— |
Krāslavas novads, |
— |
Krimuldas novads, |
— |
Krustpils novads, |
— |
Kuldīgas novada, Laidu pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa V1296, Padures, Rumbas, Rendas, Kabiles, Vārmes, Pelču, Ēdoles, Īvandes, Kurmāles, Turlavas, Gudenieku un Snēpeles pagasts, Kuldīgas pilsēta, |
— |
Lielvārdes novads, |
— |
Līgatnes novads, |
— |
Limbažu novads, |
— |
Līvānu novads, |
— |
Lubānas novads, |
— |
Ludzas novads, |
— |
Madonas novads, |
— |
Mālpils novads, |
— |
Mārupes novads, |
— |
Mazsalacas novads, |
— |
Mērsraga novads, |
— |
Naukšēnu novads, |
— |
Neretas novads, |
— |
Ogres novads, |
— |
Olaines novads, |
— |
Ozolnieku novads, |
— |
Pārgaujas novads, |
— |
Pāvilostas novada Sakas pagasts, Pāvilostas pilsēta, |
— |
Pļaviņu novads, |
— |
Preiļu novads, |
— |
Priekules novads, |
— |
Priekuļu novads, |
— |
Raunas novads, |
— |
republikas pilsēta Daugavpils, |
— |
republikas pilsēta Jelgava, |
— |
republikas pilsēta Jēkabpils, |
— |
republikas pilsēta Jūrmala, |
— |
republikas pilsēta Rēzekne, |
— |
republikas pilsēta Valmiera, |
— |
Rēzeknes novads, |
— |
Riebiņu novads, |
— |
Rojas novads, |
— |
Ropažu novads, |
— |
Rucavas novada Dunikas pagasts, |
— |
Rugāju novads, |
— |
Rundāles novads, |
— |
Rūjienas novads, |
— |
Salacgrīvas novads, |
— |
Salas novads, |
— |
Salaspils novads, |
— |
Saldus novads, |
— |
Saulkrastu novads, |
— |
Sējas novads, |
— |
Siguldas novads, |
— |
Skrīveru novads, |
— |
Skrundas novada Raņķu pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa V1272 līdz robežai ar Ventas upi, Skrundas pagasta daļa no Skrundas uz ziemeļiem no autoceļa A9 un austrumiem no Ventas upes, |
— |
Smiltenes novads, |
— |
Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz austrumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes, |
— |
Strenču novads, |
— |
Talsu novads, |
— |
Tērvetes novads, |
— |
Tukuma novads, |
— |
Vaiņodes novada Vaiņodes pagasts un Embūtes pagasta daļa uz dienvidiem autoceļa P116, P106, |
— |
Valkas novads, |
— |
Varakļānu novads, |
— |
Vārkavas novads, |
— |
Vecpiebalgas novads, |
— |
Vecumnieku novads, |
— |
Ventspils novads, |
— |
Viesītes novads, |
— |
Viļakas novads, |
— |
Viļānu novads, |
— |
Zilupes novads. |
5. Litva
Tato uzavřená pásma II v Litvě:
— |
Alytaus miesto savivaldybė, |
— |
Alytaus rajono savivaldybė, |
— |
Anykščių rajono savivaldybė, |
— |
Akmenės rajono savivaldybė, |
— |
Birštono savivaldybė, |
— |
Biržų miesto savivaldybė, |
— |
Biržų rajono savivaldybė, |
— |
Druskininkų savivaldybė, |
— |
Elektrėnų savivaldybė, |
— |
Ignalinos rajono savivaldybė, |
— |
Jonavos rajono savivaldybė, |
— |
Joniškio rajono savivaldybė, |
— |
Jurbarko rajono savivaldybė: Eržvilko, Girdžių, Jurbarko miesto, Jurbarkų, Raudonės, Šimkaičių, Skirsnemunės, Smalininkų, Veliuonos ir Viešvilės seniūnijos, |
— |
Kaišiadorių rajono savivaldybė, |
— |
Kalvarijos savivaldybė, |
— |
Kauno miesto savivaldybė, |
— |
Kauno rajono savivaldybė: Akademijos, Alšėnų, Batniavos, Ežerėlio, Domeikavos, Garliavos, Garliavos apylinkių, Karmėlavos, Kulautuvos, Lapių, Linksmakalnio, Neveronių, Raudondvario, Ringaudų, Rokų, Samylų, Taurakiemio, Vandžiogalos, Užliedžių, Vilkijos, ir Zapyškio seniūnijos, Babtų seniūnijos dalis į rytus nuo kelio A1, ir Vilkijos apylinkių seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio Nr. 1907, |
— |
Kazlų rūdos savivaldybė, |
— |
Kelmės rajono savivaldybė, |
— |
Kėdainių rajono savivaldybė: Dotnuvos, Gudžiūnų, Kėdainių miesto, Krakių, Pelėdnagių, Surviliškio, Šėtos, Truskavos, Vilainių ir Josvainių seniūnijos dalis į šiaurę ir rytus nuo kelio Nr. 229 ir Nr. 2032, |
— |
Klaipėdos rajono savivaldybė: Judrėnų, Endriejavo ir Veiviržėnų seniūnijos, |
— |
Kupiškio rajono savivaldybė, |
— |
Kretingos rajono savivaldybė, |
— |
Lazdijų rajono savivaldybė, |
— |
Marijampolės savivaldybė, |
— |
Mažeikių rajono savivaldybė, |
— |
Molėtų rajono savivaldybė, |
— |
Pagėgių savivaldybė, |
— |
Pakruojo rajono savivaldybė, |
— |
Panevėžio rajono savivaldybė, |
— |
Panevėžio miesto savivaldybė, |
— |
Pasvalio rajono savivaldybė, |
— |
Radviliškio rajono savivaldybė, |
— |
Rietavo savivaldybė, |
— |
Prienų rajono savivaldybė, |
— |
Plungės rajono savivaldybė: Žlibinų, Stalgėnų, Nausodžio, Plungės miesto, Šateikių ir Kulių seniūnijos, |
— |
Raseinių rajono savivaldybė: Betygalos, Girkalnio, Kalnujų, Nemakščių, Pagojukų, Paliepių, Raseinių miesto, Raseinių, Šiluvos, Viduklės seniūnijos, |
— |
Rokiškio rajono savivaldybė, |
— |
Skuodo rajono savivaldybės: Aleksandrijos, Ylakių, Lenkimų, Mosėdžio, Skuodo ir Skuodo miesto seniūnijos, |
— |
Šakių rajono savivaldybė, |
— |
Šalčininkų rajono savivaldybė, |
— |
Šiaulių miesto savivaldybė, |
— |
Šiaulių rajono savivaldybė, |
— |
Šilutės rajono savivaldybė, |
— |
Širvintų rajono savivaldybė, |
— |
Šilalės rajono savivaldybė, |
— |
Švenčionių rajono savivaldybė, |
— |
Tauragės rajono savivaldybė, |
— |
Telšių rajono savivaldybė, |
— |
Trakų rajono savivaldybė, |
— |
Ukmergės rajono savivaldybė, |
— |
Utenos rajono savivaldybė, |
— |
Varėnos rajono savivaldybė, |
— |
Vilniaus miesto savivaldybė, |
— |
Vilniaus rajono savivaldybė, |
— |
Vilkaviškio rajono savivaldybė, |
— |
Visagino savivaldybė, |
— |
Zarasų rajono savivaldybė. |
6. Maďarsko
Tato uzavřená pásma II v Maďarsku:
— |
Békés megye 950150, 950250, 950350, 950450, 950550, 950650, 950660, 950750, 950850, 950860, 951050, 951150, 951250, 951260, 951350, 951450, 951460, 951550, 951650, 951750, 952150, 952250, 952350, 952450, 952550, 952650, 953250, 953260, 953270, 953350, 953450, 953550, 953560, 953950, 954050, 954060, 954150, 956250, 956350, 956450, 956550, 956650 és 956750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Borsod-Abaúj-Zemplén megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe, |
— |
Fejér megye 403150, 403160, 403260, 404250, 404550, 404560, 405450, 405550, 405650, 406450 és 407050 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Hajdú-Bihar megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe, |
— |
Heves megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe, |
— |
Jász-Nagykun-Szolnok megye 750250, 750550, 750650, 750750, 750850, 750970, 750980, 751050, 751150, 751160, 751250, 751260, 751350, 751360, 751450, 751460, 751470, 751550, 751650, 751750, 751850, 751950, 752150, 752250, 752350, 752450, 752460, 752550, 752560, 752650, 752750, 752850, 752950, 753060, 753070, 753150, 753250, 753310, 753450, 753550, 753650, 753660, 753750, 753850, 753950, 753960, 754050, 754150, 754250, 754360, 754370, 754850, 755550, 755650 és 755750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Komárom-Esztergom megye: 250350, 250850, 250950, 251450, 251550, 251950, 252050, 252150, 252350, 252450, 252460, 252550, 252650, 252750, 252850, 252860, 252950, 252960, 253050, 253150, 253250, 253350, 253450 és 253550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Nógrád megye valamennyi vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Pest megye 570150, 570250, 570350, 570450, 570550, 570650, 570750, 570850, 570950, 571050, 571150, 571250, 571350, 571650, 571750, 571760, 571850, 571950, 572050, 573550, 573650, 574250, 577250, 580050 és 580150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Szabolcs-Szatmár-Bereg megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe. |
7. Polsko
Tato uzavřená pásma II v Polsku:
w województwie warmińsko-mazurskim:
|
w województwie podlaskim:
|
w województwie mazowieckim:
|
w województwie lubelskim:
|
w województwie podkarpackim:
|
w województwie pomorskim:
|
w województwie świętokrzyskim:
|
w województwie lubuskim:
|
w województwie dolnośląskim:
|
w województwie wielkopolskim:
|
w województwie łódzkim:
|
w województwie zachodniopomorskim:
|
8. Slovensko
Tato uzavřená pásma II na Slovensku:
— |
the whole district of Gelnica, |
— |
the whole district of Poprad |
— |
the whole district of Spišská Nová Ves, |
— |
the whole district of Levoča, |
— |
in the whole district of Michalovce, |
— |
the whole district of Košice-okolie, |
— |
the whole district of Rožnava, |
— |
the whole city of Košice, |
— |
the whole district of Sobrance, |
— |
the whole district of Vranov nad Topľou, |
— |
the whole district of Humenné, |
— |
the whole district of Prešov, |
— |
in the whole district of Sabinov, |
— |
in the district of Svidník, the whole municipalities of Dukovce, Želmanovce, Kuková, Kalnište, Lužany pri Ondave, Lúčka, Giraltovce, Kračúnovce, Železník, Kobylince, Mičakovce, |
— |
the whole district of Bardejov, |
— |
the whole district of Stará Ľubovňa, |
— |
the whole district of Revúca, |
— |
the whole district of Rimavská Sobota, |
— |
in the district of Veľký Krtíš, the whole municipalities not included in part I |
— |
the whole district of Lučenec, |
— |
the whole district of Poltár |
— |
the whole district of Zvolen, |
— |
the whole district of Detva, |
— |
in the district of Krupina the whole municipalities of Senohrad, Horné Mladonice, Dolné Mladonice, Čekovce, Lackov, |
— |
In the district of Banska Bystica, the whole municipalites of Kremnička, Malachov, Badín, Vlkanová, Hronsek, Horná Mičiná, Dolná Mičiná, Môlča Oravce, Čačín, Čerín, Bečov, Sebedín, Dúbravica, Hrochoť, Poniky, Strelníky, Povrazník, Ľubietová, Brusno, Banská Bystrica, |
— |
the whole district of Brezno. |
ČÁST III
1. Bulharsko
Tato uzavřená pásma III v Bulharsku:
— |
the whole region of Gabrovo, |
— |
the whole region of Lovech, |
— |
the whole region of Montana, |
— |
the Pleven region:
|
— |
the Ruse region:
|
— |
the Shumen region:
|
— |
the Silistra region:
|
— |
the Sliven region:
|
— |
the Targovishte region:
|
— |
the Vidin region,
|
— |
the Veliko Tarnovo region:
|
— |
the whole region of Vratza, |
— |
in Varna region:
|
— |
in Burgas region:
|
2. Itálie
Tato uzavřená pásma III v Itálii:
— |
tutto il territorio della Sardegna. |
3. Lotyšsko
Tato uzavřená pásma III v Lotyšsku:
— |
Aizputes novada Kalvenes pagasta daļa uz austrumiem no ceļa pie Vārtājas upes līdz autoceļam A9, uz ziemeļiem no autoceļa A9, uz austrumiem no autoceļa V1200, Kazdangas pagasta daļa uz austrumiem no ceļa V1200, P115, P117, V1296, |
— |
Kuldīgas novada, Laidu pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa V1296, |
— |
Skrundas novada Rudbāržu, Nīkrāces pagasts, Raņķu pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa V1272 līdz robežai ar Ventas upi, Skrundas pagasts (izņemot pagasta daļa no Skrundas uz ziemeļiem no autoceļa A9 un austrumiem no Ventas upes), Skrundas pilsēta, |
— |
Vaiņodes novada Embūtes pagasta daļa uz ziemeļiem autoceļa P116, P106. |
4. Litva
Tato uzavřená pásma III v Litvě:
— |
Jurbarko rajono savivaldybė: Seredžiaus ir Juodaičių seniūnijos, |
— |
Kauno rajono savivaldybė: Čekiškės seniūnija, Babtų seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio A1ir Vilkijos apylinkių seniūnijos dalis į rytus nuo kelio Nr. 1907, |
— |
Kėdainių rajono savivaldybė: Pernaravos seniūnija ir Josvainių seniūnijos pietvakarinė dalis tarp kelio Nr. 229 ir Nr. 2032, |
— |
Plungės rajono savivaldybė: Alsėdžių, Babrungo, Paukštakių, Platelių ir Žemaičių Kalvarijos seniūnijos, |
— |
Raseinių rajono savivaldybė: Ariogalos ir Ariogalos miesto seniūnijos, |
— |
Skuodo rajono savivaldybės: Barstyčių, Notėnų ir Šačių seniūnijos. |
5. Polsko
Tato uzavřená pásma III v Polsku:
w województwie warmińsko-mazurskim:
|
w województwie mazowieckim:
|
w województwie lubelskim:
|
w województwie podkarpackim:
|
w województwie lubuskim:
|
w województwie wielkopolskim:
|
w województwie świętokrzyskim:
|
w województwie łódzkim:
|
w województwie opolskim:
|
6. Rumunsko
Tato uzavřená pásma III v Rumunsku:
— |
Zona orașului București, |
— |
Județul Constanța, |
— |
Județul Satu Mare, |
— |
Județul Tulcea, |
— |
Județul Bacău, |
— |
Județul Bihor, |
— |
Județul Bistrița Năsăud, |
— |
Județul Brăila, |
— |
Județul Buzău, |
— |
Județul Călărași, |
— |
Județul Dâmbovița, |
— |
Județul Galați, |
— |
Județul Giurgiu, |
— |
Județul Ialomița, |
— |
Județul Ilfov, |
— |
Județul Prahova, |
— |
Județul Sălaj, |
— |
Județul Suceava |
— |
Județul Vaslui, |
— |
Județul Vrancea, |
— |
Județul Teleorman, |
— |
Judeţul Mehedinţi, |
— |
Județul Gorj, |
— |
Județul Argeș, |
— |
Judeţul Olt, |
— |
Judeţul Dolj, |
— |
Județul Arad, |
— |
Județul Timiș, |
— |
Județul Covasna, |
— |
Județul Brașov, |
— |
Județul Botoșani, |
— |
Județul Vâlcea, |
— |
Județul Iași, |
— |
Județul Hunedoara, |
— |
Județul Alba, |
— |
Județul Sibiu, |
— |
Județul Caraș-Severin, |
— |
Județul Neamț, |
— |
Județul Harghita, |
— |
Județul Mureș, |
— |
Județul Cluj, |
— |
Județul Maramureş. |
7. Slovensko
Tato uzavřená pásma III na Slovensku:
— |
In the district of Lučenec: Lučenec a jeho časti, Panické Dravce, Mikušovce, Pinciná, Holiša, Vidiná, Boľkovce, Trebeľovce, Halič, Stará Halič, Tomášovce, Trenč, Veľká nad Ipľom, Buzitka, Prša, Nitra nad Ipľom, Mašková, Lehôtka, Kalonda, Jelšovec, Ľuboreč, Fiľakovské Kováče, Lipovany, Mučín, Rapovce, Lupoč, Gregorova Vieska, Praha, |
— |
In the district of Poltár: Kalinovo, Veľká Ves, |
— |
the whole district of Trebišov. |
5.7.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 236/47 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/1091
ze dne 2. července 2021,
kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 ze dne 11. března 2015 o společných pravidlech dovozu (1), a zejména na článek 16 uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (2), a zejména na článek 13 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/1029 (3) prodloužila Komise ochranné opatření na dovoz některých výrobků z oceli uložené podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/159 (4). |
(2) |
Příloha prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/1029 obsahuje písařskou chybu. Celkové celní kvóty pro kategorii 4 byly uvedeny správně, avšak rozdělení mezi kategorie 4A a 4B a rozdělení podle zemí a zbytkové celní kvóty nebyly uvedeny správně. |
(3) |
Komise se domnívá, že tuto chybu je třeba opravit, aby bylo možné celní kvóty řádně přidělit, a to s účinkem ode dne 1. července 2021. |
(4) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro ochranná opatření vydaným podle čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2015/478 a čl. 22 odst. 3 nařízení (EU) 2015/755, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
V tabulce IV.1 s názvem „Objemy celních kvót“ v příloze IV prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/159 se část, která se týká kategorií výrobků 4A a 4B, nahrazuje tabulkou v příloze I.
Článek 2
V tabulce IV.2 s názvem „Objemy celkových celních kvót za trimestr“ v příloze IV prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/159 se část, která se týká kategorií výrobků 4A a 4B, nahrazuje tabulkou v příloze II.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení se použije ode dne 1. července 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 2. července 2021
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 83, 27.3.2015, s. 16.
(2) Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33.
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1029 ze dne 24. června 2021, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 za účelem prodloužení ochranného opatření na dovoz některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 225I, 25.6.2021, s. 1).
PŘÍLOHA I
„4.A |
Pokovené plechy |
Kódy TARIC: 7210410020 , 7210410030 , 7210490020 , 7210490030 , 7210610020 , 7210610030 , 7210690020 , 7210690030 , 7212300020 , 7212300030 , 7212506120 , 7212506130 , 7212506920 , 7212506930 , 7225920020 , 7225920030 , 7225990011 , 7225990022 , 7225990023 , 7225990041 , 7225990045 , 7225990091 , 7225990092 , 7225990093 , 7226993010 , 7226993030 , 7226997011 , 7226997013 , 7226997091 , 7226997093 , 7226997094 |
Korejská republika |
34 726,32 |
34 726,32 |
33 971,40 |
34 348,86 |
35 768,11 |
35 768,11 |
34 990,54 |
35 379,32 |
36 841,15 |
36 841,15 |
36 040,26 |
36 440,70 |
25 % |
09.8816 |
Indie |
49 638,36 |
49 638,36 |
48 559,27 |
49 098,82 |
51 127,51 |
51 127,51 |
50 016,05 |
50 571,78 |
52 661,34 |
52 661,34 |
51 516,53 |
52 088,93 |
25 % |
09.8817 |
|||
Spojené království |
32 719,56 |
32 719,56 |
32 008,27 |
32 363,92 |
33 701,15 |
33 701,15 |
32 968,52 |
33 334,83 |
34 712,19 |
34 712,19 |
33 957,57 |
34 334,88 |
25 % |
09.8979 |
|||
Ostatní země |
439 629,02 |
439 629,02 |
430 071,87 |
434 850,45 |
452 817,89 |
452 817,89 |
442 974,02 |
447 895,96 |
466 402,42 |
466 402,42 |
456 263,24 |
461 332,84 |
25 % |
||||
4.B |
Kódy KN: 7210 20 00 , 7210 30 00 , 7210 90 80 , 7212 20 00 , 7212 50 20 , 7212 50 30 , 7212 50 40 , 7212 50 90 , 7225 91 00 , 7226 99 10 Kódy TARIC: 7210410080 , 7210490080 , 7210610080 , 7210690080 , 7212300080 , 7212506180 , 7212506980 , 7225920080 , 7225990025 , 7225990095 , 7226993090 , 7226997019 , 7226997096 |
Čína |
118 662,79 |
118 662,79 |
116 083,16 |
117 372,98 |
122 222,67 |
122 222,67 |
119 565,66 |
120 894,17 |
125 889,35 |
125 889,35 |
123 152,63 |
124 520,99 |
25 % |
09.8821 |
|
Korejská republika |
154 003,68 |
154 003,68 |
150 655,77 |
152 329,73 |
158 623,79 |
158 623,79 |
155 175,45 |
156 899,62 |
163 382,50 |
163 382,50 |
159 830,71 |
161 606,61 |
25 % |
09.8822 |
|||
Indie |
70 874,00 |
70 874,00 |
69 333,27 |
70 103,64 |
73 000,22 |
73 000,22 |
71 413,26 |
72 206,74 |
75 190,23 |
75 190,23 |
73 555,66 |
74 372,95 |
25 % |
09.8823 |
|||
Spojené království |
32 719,56 |
32 719,56 |
32 008,27 |
32 363,92 |
33 701,15 |
33 701,15 |
32 968,52 |
33 334,83 |
34 712,19 |
34 712,19 |
33 957,57 |
34 334,88 |
25 % |
09.8980 |
|||
Ostatní země |
99 301,05 |
99 301,05 |
97 142,33 |
98 221,69 |
102 280,08 |
102 280,08 |
100 056,60 |
101 168,34 |
105 348,48 |
105 348,48 |
103 058,30 |
104 203,39 |
25 % |
((5)) Od 1.7. do 31.3.: 09.8609
Od 1.4. do 30.6.: 09.8610
Od 1.4. do 30.6.: Pro Indii*, Korejskou republiku* a Spojené království*: 09.8570 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.
((6)) Od 1.7. do 31.3.: 09.8611
Od 1.4. do 30.6.: 09.8612
Od 1.4. do 30.6.: Pro Čínu*: 09.8581, pro Korejskou republiku*: 09.8582, pro Indii*: 09.8583, pro Spojené království*: 09.8584 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.“
PŘÍLOHA II
„4A |
Ostatní země |
439 629,02 |
439 629,02 |
430 071,87 |
434 850,45 |
452 817,89 |
452 817,89 |
442 974,02 |
447 895,96 |
466 402,42 |
466 402,42 |
456 263,24 |
461 332,84 |
4B |
Ostatní země |
99 301,05 |
99 301,05 |
97 142,33 |
98 221,69 |
102 280,08 |
102 280,08 |
100 056,60 |
101 168,34 |
105 348,48 |
105 348,48 |
103 058,30 |
104 203,39 “ |
ROZHODNUTÍ
5.7.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 236/51 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2021/1092
ze dne 11. června 2021,
kterým se stanoví kritéria a postupy pro oznamování rozdílů v mezinárodních normách přijatých Mezinárodní organizací pro civilní letectví v oblasti bezpečnosti letectví
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 a článek 191 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Úmluva o mezinárodním civilním letectví, která byla podepsána v Chicagu dne 7. prosince 1944 a upravuje mezinárodní leteckou dopravu (dále jen „Chicagská úmluva“), vstoupila v platnost dne 4. dubna 1947. Touto úmluvou byla zřízena Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). |
(2) |
Členské státy Unie jsou smluvními stranami Chicagské úmluvy a smluvními státy ICAO, přičemž Unie má v některých orgánech ICAO status pozorovatele. |
(3) |
Podle článku 54 Chicagské úmluvy může Rada ICAO přijmout mezinárodní normy (dále jen „normy“) a doporučené postupy pro letectví a označit je za přílohy Chicagské úmluvy (dále jen „přílohy ICAO“), zejména pokud jde o bezpečnost civilního letectví. |
(4) |
Podle článku 90 Chicagské úmluvy má jakákoli příloha ICAO nebo její doplnění nabýt platnosti po uplynutí tří měsíců ode dne jejího předložení smluvním státům ICAO, anebo po uplynutí doby delší, stanovené Radou ICAO, pokud mezitím většina smluvních států ICAO neoznámí svůj nesouhlas. |
(5) |
Po přijetí a nabytí účinnosti jsou normy závazné pro všechny smluvní státy ICAO, včetně všech členských států Unie, v souladu s Chicagskou úmluvou a v rámci omezení v ní stanovených. |
(6) |
Podle článku 38 Chicagské úmluvy smluvní stát ICAO, který shledá, že se nemůže ve všech směrech podrobit některé normě nebo uvést vlastní předpisy či postupy v naprostý soulad s jakoukoli normou po její změně, nebo pokládá za nutné zavést předpisy či postupy lišící se v jakémkoli jednotlivém ohledu od ustanovení normy, takový nesoulad mezi vlastními předpisy nebo postupy a ustanoveními normy neprodleně oznámí Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. V případě změn norem je stát, který ve svých vlastních předpisech či postupech neprovede příslušné změny, povinen oznámit to Radě ICAO do šedesáti dnů ode dne přijetí změny normy, případně uvést, jaká opatření zamýšlí učinit. |
(7) |
Vnitřní pravidla ICAO, zejména lhůty pro oznamování rozdílů, které ICAO smluvním státům ICAO stanoví, jakož i počet rozdílů v oblasti bezpečnosti letectví, které mají být každoročně oznamovány, ztěžují včasné stanovení postoje, který má být jménem Unie zaujat v rozhodnutí Rady na základě čl. 218 odst. 9 Smlouvy, v případě každého rozdílu, který má být oznámen. Nadto se normy přijaté Radou ICAO v oblasti bezpečnosti letectví do značné míry týkají záležitostí spadajících do výlučné pravomoci Unie. Je proto účelné a náležité stanovit rámec pro kritéria a postup pro oznamování rozdílů v normách v oblasti bezpečnosti letectví spadajících do výlučné pravomoci Unie, aniž jsou dotčena práva a povinnosti členských států podle Chicagské úmluvy. |
(8) |
S ohledem na specifičnost odvětví bezpečnosti letectví ve srovnání s jinými odvětvími, jimiž se ICAO zabývá, zejména na vysoký počet norem přijatých v tomto odvětví Radou ICAO a na počet rozdílů, které mají být každoročně oznamovány, vztahuje se toto rozhodnutí výlučně na oblast bezpečnosti letectví s cílem zefektivnit postupy a účinně řešit množství oznámení. Na úrovni ICAO jsou normy bezpečnosti letectví obsaženy především v přílohách ICAO č. 1, 6, 8, 14, 18 a 19. Na úrovni Unie jsou požadavky obsažené v těchto normách promítnuty zejména do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 (1) a do prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci přijatých na základě uvedeného nařízení, jako jsou zejména nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 (2), (EU) č. 748/2012 (3), (EU) č. 965/2012 (4), (EU) č. 139/2014 (5), (EU) č. 452/2014 (6), (EU) č. 1321/2014 (7), (EU) 2015/640 (8), jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 (9) a (EU) č. 376/2014 (10). |
(9) |
Toto rozhodnutí by kromě toho mělo být omezeno na postoje, které mají být zaujaty jménem Unie v rámci ICAO v oblastech výlučné pravomoci Unie. |
(10) |
Rozdíly oproti normám přijatým Radou ICAO mohou vyplývat z práva Unie v důsledku přijetí nové nebo pozměněné normy touto Radou nebo v důsledku změny práva Unie. V případě těchto rozdílů by postoj, který má být zaujat jménem Unie, měl vycházet z písemného dokumentu, který Komise včas předloží Radě k projednání a schválení. |
(11) |
Rozdíly oproti normám přijatým Radou ICAO v oblasti bezpečnosti letectví mohou rovněž vyplývat z vnitrostátních opatření přijatých podle článku 71 nařízení (EU) 2018/1139 v případě naléhavých nepředvídatelných okolností, pokud se tato opatření liší od norem, a vyžadují tedy oznámení rozdílů organizaci ICAO podle článku 38 Chicagské úmluvy. V tomto rozhodnutí je proto rovněž vhodné vymezit postup, který je pro stanovení těchto rozdílů třeba dodržet. Tento postup by měl záviset na rozsahu a době trvání přijatých vnitrostátních opatření v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality a měl by členským státům umožnit, aby neprodleně splnily své mezinárodní závazky podle článku 38 Chicagské úmluvy. Tímto postupem by neměly být dotčeny podmínky a postup stanovené v článku 71 nařízení (EU) 2018/1139. |
(12) |
Rozdíly, které mají být oznámeny ICAO, by v příslušných případech měly být založeny zejména na informacích poskytnutých Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví v souladu s čl. 90 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1139. Rozdíly by se měly řídit formátem definovaným ICAO v jejím formuláři oznámení o shodě nebo rozdílech nebo v systému pro elektronické oznamování rozdílů, pokud to ICAO požaduje. Je-li podle tohoto rozhodnutí postoj, který má být zaujat jménem Unie, stanoven v písemném dokumentu, který Komise předloží Radě k projednání a schválení, měl by tento dokument ve vhodných a individuálních případech uvádět, zda by členským státům měla být poskytnuta flexibilita pro oznamování daných rozdílů. Mimoto by Komise měla usilovat o co nejrychlejší zahájení vypracování takového dokumentu s cílem poskytnout dostatek času na přípravu, včetně všech náležitých konzultací na úrovni odborníků. |
(13) |
Provádění tohoto rozhodnutí by nemělo vést k porušování závazků členských států podle práva Unie a jejich mezinárodních závazků podle Chicagské úmluvy, zejména pokud jde o dodržování lhůty pro oznámení rozdílů organizaci ICAO. |
(14) |
Toto rozhodnutí by mělo být použitelné po omezenou dobu, totiž do doby po zasedání Rady ICAO navazujícím na příští shromáždění ICAO, aby Rada mohla posoudit účinnost tohoto rozhodnutí a na návrh Komise rozhodnout, zda prodlouží jeho platnost nebo je jinak změní, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Postoj, který má být jménem Unie zaujat v Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO) k oznamování rozdílů oproti normám obsaženým v přílohách 1, 6, 8, 14, 18 a 19 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (dále jen „Chicagská úmluva“) v oblasti bezpečnosti letectví, spadají-li tyto normy do výlučné pravomoci Unie, se stanoví podle kritérií a postupů uvedených v článcích 2 a 3 tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Liší-li se právo Unie od norem uvedených v článku 1 tohoto rozhodnutí, a je-li tedy vyžadováno oznámení rozdílů oproti těmto normám ICAO v souladu s článkem 38 Chicagské úmluvy, Komise včas a nejméně dva měsíce před lhůtou stanovenou ICAO pro oznámení rozdílů předloží Radě k projednání a schválení písemný dokument vycházející zejména z případných informací poskytnutých Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví v souladu s čl. 90 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1139, v němž uvede podrobné rozdíly, jež mají být ICAO oznámeny.
Článek 3
1. Pokud členský stát v souladu s článkem 71 nařízení (EU) 2018/1139 přijme vnitrostátní opatření udělující výjimky týkající se fyzických nebo právnických osob nebo jejichž celková doba trvání nepřesahuje osm měsíců, která se liší od norem uvedených v článku 1 tohoto rozhodnutí a která vyžadují oznámení rozdílů oproti těmto normám v souladu s článkem 38 Chicagské úmluvy, neprodleně o všech oznámených rozdílech informuje Komisi.
2. Pokud mají výjimky udělené v souladu s článkem 71 nařízení (EU) 2018/1139 obecnou působnost a jejich celková doba trvání přesahuje osm měsíců, předloží Komise Radě nejpozději dva týdny poté, co jí dotčený členský stát tyto výjimky oznámil v souladu s čl. 71 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139, k projednání a schválení písemný dokument založený zejména na informacích poskytnutých Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví v souladu s čl. 90 odst. 4 uvedeného nařízení, jakož i na informacích poskytnutých členskými státy podle článku 71 uvedeného nařízení, v němž uvede podrobné rozdíly, které mají být ICAO oznámeny.
Článek 4
Provádění tohoto rozhodnutí nesmí vést k porušování závazků členských států podle práva Unie ani jejich mezinárodních závazků podle článku 38 Chicagské úmluvy.
Článek 5
Postoj, který má být zaujat jménem Unie v ICAO, vyjádří členské státy.
Článek 6
Toto rozhodnutí se použije do 30. listopadu 2022. Na návrh Komise Radě může Rada prodloužit jeho použitelnost nebo je jinak změnit.
Článek 7
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Lucemburku dne 11. června 2021.
Za Radu
Předsedkyně
J. P. MATOS FERNANDES
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).
(2) Nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 ze dne 3. listopadu 2011, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se posádek v civilním letectví podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 311, 25.11.2011, s. 1).
(3) Nařízení Komise (EU) č. 748/2012 ze dne 3. srpna 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací (Úř. věst. L 224, 21.8.2012, s. 1).
(4) Nařízení Komise (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 296, 25.10.2012, s. 1).
(5) Nařízení Komise (EU) č. 139/2014 ze dne 12. února 2014, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letišť podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 44, 14.2.2014, s. 1).
(6) Nařízení Komise (EU) č. 452/2014 ze dne 29. dubna 2014, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu provozovatelů ze třetích zemí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 133, 6.5.2014, s. 12).
(7) Nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů (Úř. věst. L 362, 17.12.2014, s. 1).
(8) Nařízení Komise (EU) 2015/640 ze dne 23. dubna 2015 o dodatečných specifikacích letové způsobilosti pro daný druh provozu a o změně nařízení (EU) č. 965/2012 (Úř. věst. L 106, 24.4.2015, s. 18).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 směrnice 2004/36/ES (Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 15).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 a zrušení směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES, nařízení Komise (ES) č. 1321/2007 a nařízení Komise (ES) č. 1330/2007 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 18).
5.7.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 236/55 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2021/1093
ze dne 28. června 2021,
kterým se stanoví prováděcí pravidla, jež se týkají pověřence Rady pro ochranu osobních údajů, uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 a omezení práv subjektů údajů v souvislosti s výkonem úkolů pověřence Rady pro ochranu osobních údajů, a zrušuje rozhodnutí Rady 2004/644/ES
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 240 odst. 3 této smlouvy,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (1), a zejména na čl. 45 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (EU) 2018/1725 stanoví zásady a pravidla vztahující se na všechny orgány a subjekty Unie a stanovuje, že každý orgán nebo subjekt Unie má jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů. |
(2) |
Článek 45 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1725 vyžaduje, aby každý orgán nebo subjekt Unie přijal prováděcí pravidla týkající se pověřence pro ochranu osobních údajů (dále jen „prováděcí pravidla“). Prováděcí pravidla by se měla týkat zejména úkolů, povinností a pravomocí pověřence pro ochranu osobních údajů v Radě a generálním sekretariátu Rady (dále jen „pověřenec“). |
(3) |
Prováděcí pravidla by měla stanovit postupy pro výkon práv subjektů údajů a pro plnění povinností všech relevantních aktérů v rámci Rady a generálního sekretariátu Rady týkající se zpracování osobních údajů. |
(4) |
Nařízení (EU) 2018/1725 stanoví jasnou odpovědnost správců údajů, zejména pokud jde o práva subjektů údajů. Prováděcí pravidla by měla zajistit, aby Rada a generální sekretariát Rady plnily své povinnosti správce jednotným a transparentním způsobem. Měla by být stanovena pravidla s cílem určit, kdo je odpovědný za určitou operaci zpracování, která se provádí jménem Rady nebo generálního sekretariátu Rady. V tomto ohledu je vhodné zavést pojem „pověřený správce“, aby bylo možné přesně určit odpovědnost subjektů v rámci generálního sekretariátu Rady, zejména pokud jde o jednotlivá rozhodnutí týkající se práv subjektů údajů. Dále je vhodné zavést pojem „operační správce“, který je v rámci odpovědnosti pověřeného správce určen k tomu, aby zajišťoval dodržování předpisů v praxi a zpracovával žádosti subjektů údajů týkající se operací zpracování. Aby bylo možné v generálním sekretariátu Rady přesně určit odpovědnost za každou činnost spojenou se zpracováním, měl by být operační správce přesně uveden v záznamu vedeném v rejstříku. Jmenování operačního správce nebrání v praxi využívání kontaktního místa, například ve formě funkční e-mailové schránky pro žádosti subjektů údajů. |
(5) |
V určitých případech může operaci zpracování provádět několik generálních ředitelství nebo útvarů generálního sekretariátu Rady společně, aby mohly plnit své poslání. V takových případech by měly zajistit, aby byla zavedena vnitřní ujednání s cílem vymezit mezi sebou transparentním způsobem svůj podíl na odpovědnosti podle nařízení (EU) 2018/1725, zejména s ohledem na práva subjektů údajů, ohlašování evropskému inspektorovi ochrany údajů a vedení záznamů. |
(6) |
Aby se usnadnil výkon povinností pověřených správců, mělo by každé generální ředitelství nebo jiné útvary generálního sekretariátu Rady jmenovat koordinátora ochrany údajů. Koordinátoři ochrany údajů by měli napomáhat generálnímu ředitelství nebo jiným útvarům generálního sekretariátu Rady ve všech aspektech ochrany osobních údajů a měli by být zapojeni do sítě koordinátorů ochrany údajů v generálním sekretariátu Rady s cílem zajišťovat soudržné provádění a výklad nařízení (EU) 2018/1725. |
(7) |
Podle čl. 45 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2018/1725 by mohl pověřenec vydat dodatečné pokyny ohledně funkce koordinátora ochrany údajů. |
(8) |
Článek 25 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 umožňuje každému orgánu nebo subjektu Unie omezit použití článků 14 až 17, 19, 20 a 35 uvedeného nařízení, jakož i zásady transparentnosti stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení v rozsahu, v jakém jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 17, 19 a 20 uvedeného nařízení. |
(9) |
V některých případech může být pověřenec nucen omezit práva subjektů údajů za účelem plnění monitorovacích, vyšetřovacích, auditních či poradních úkolů stanovených v článku 45 nařízení (EU) 2018/1725 při dodržení standardů ochrany osobních údajů podle uvedeného nařízení. Je nezbytné přijmout vnitřní pravidla, podle nichž může pověřenec omezit práva subjektů údajů v souladu s článkem 25 uvedeného nařízení (dále jen „vnitřní pravidla“). |
(10) |
Vnitřní pravidla by se měla vztahovat na veškeré operace zpracování údajů prováděné Radou a generálním sekretariátem Rady při plnění monitorovacích, vyšetřovacích, auditních či poradních úkolů pověřence. Vnitřní pravidla by se rovněž měla vztahovat na operace zpracování, které jsou součástí úkolů spojených s vyšetřovací nebo auditní funkcí pověřence, jako jsou postupy pro vyřizování stížností, které pověřenec provádí. Vnitřní pravidla by se také měla vztahovat na monitorování prováděné pověřencem a poradenství jím poskytované, poskytuje-li pověřenec generálním ředitelstvím a útvarům generálního sekretariátu Rady pomoc a spolupráci mimo své správní vyšetřování a audity. |
(11) |
Rada a generální sekretariát Rady mohou být nuceny uplatnit na operace zpracování údajů prováděné v rámci monitorovacích, vyšetřovacích, auditních či poradních úkolů pověřence omezení z důvodů uvedených v čl. 25 odst. 1 písm. c), g) a h) nařízení (EU) 2018/1725, je-li to nezbytné pro ochranu úkolů pověřence, souvisejících vyšetřování a řízení, nástrojů a metod vyšetřování a auditů prováděných pověřencem, jakož i práv dalších osob souvisejících s úkoly pověřence. |
(12) |
V zájmu soustavné účinné spolupráce mohou být Rada a generální sekretariát Rady nuceny uplatnit omezení práv subjektů údajů za účelem ochrany informací obsahujících osobní údaje pocházející od jiných generálních ředitelství nebo útvarů generálního sekretariátu Rady nebo od jiných orgánů či subjektů Unie. V této souvislosti by měl pověřenec s uvedenými generálními ředitelstvími nebo útvary nebo s jinými orgány či subjekty konzultovat relevantní důvody pro tato omezení a jejich nezbytnost a přiměřenost. |
(13) |
Pověřenec a v příslušných případech i generální ředitelství a útvary generálního sekretariátu Rady by měli se všemi omezeními nakládat transparentním způsobem a každé použití omezení zaregistrovat do příslušného záznamového systému. |
(14) |
Podle čl. 25 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1725 mohou správci odložit nebo neprovést poskytnutí informací o důvodech pro použití omezení subjektu údajů, pokud by jejich poskytnutí jakýmkoli způsobem ohrozilo účel omezení. Oznámení takového omezení by ohrozilo účel omezení zejména v případech, kdy se uplatňuje omezení práv podle článků 16 a 35 uvedeného nařízení. Aby bylo zajištěno, že je právo subjektu údajů být informován v souladu s těmito články omezeno pouze po dobu, po kterou trvají důvody pro odložení, měly by pověřenec nebo generální ředitelství nebo útvary generálního sekretariátu Rady svůj postoj pravidelně přezkoumávat. |
(15) |
Pokud se uplatňuje omezení práv jiných subjektů údajů, měl by pověřenec individuálně posoudit, zda by oznámení omezení neohrozilo jeho účel. |
(16) |
Pověřenec by měl provádět nezávislý přezkum používání omezení na základě tohoto rozhodnutí jinými generálními ředitelstvími nebo útvary generálního sekretariátu Rady, aby zajistil soulad s tímto rozhodnutím. |
(17) |
Jakékoli omezení použité na základě tohoto rozhodnutí by mělo být nezbytné a přiměřené v demokratické společnosti. |
(18) |
V souladu s čl. 41 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2018/1725 byl uvědomen a konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko (2). |
(19) |
Prováděcími pravidly nařízení (EU) 2018/1725 není dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (3), rozhodnutí Rady 2004/338/ES, Euratom (4), a zejména příloha II uvedeného rozhodnutí, rozhodnutí Rady 2013/488/EU (5), a zejména oddíl VI část II uvedeného rozhodnutí, jakož i rozhodnutí generálního tajemníka Rady, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku ze dne 25. června 2001 (6). |
(20) |
Rozhodnutí Rady 2004/644/ES (7) stanoví prováděcí pravidla týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001. Nařízení (ES) č. 45/2001 bylo s účinkem ode dne 11. prosince 2019 zrušeno nařízením (EU) 2018/1725. Aby bylo zajištěno, že se použije pouze jeden soubor prováděcích pravidel, mělo by být zrušeno rozhodnutí 2004/644/ES, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
ODDÍL 1
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Toto rozhodnutí stanoví pravidla a postupy pro uplatňování nařízení (EU) 2018/1725 Radou a generálním sekretariátem Rady a stanoví další prováděcí pravidla týkající se pověřence Rady pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“).
2. Toto rozhodnutí stanoví pravidla, která musí Rada a generální sekretariát Rady dodržovat v souvislosti s monitorovacími, vyšetřovacími, auditními či poradními úkoly pověřence, pokud informují subjekty údajů o zpracování jejich osobních údajů v souladu s články 14, 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725.
3. Toto rozhodnutí stanoví podmínky, za nichž může Rada a generální sekretariát Rady v souvislosti s monitorovacími, vyšetřovacími, auditními či poradními úkoly pověřence omezit použití článků 4, 14 až 17, 19, 20 a 35 nařízení (EU) 2018/1725 v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. c), g) a h) uvedeného nařízení.
4. Toto rozhodnutí se vztahuje na zpracovávání osobních údajů Radou a generálním sekretariátem Rady pro účely úkolů pověřence uvedených v článku 45 nařízení (EU) 2018/1725 nebo v souvislosti s nimi.
Článek 2
Správcovství
Pro účely tohoto rozhodnutí se Rada a generální sekretariát Rady považují za správce ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení (EU) 2018/1725.
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:
1) |
„pověřencem pro ochranu osobních údajů“ (pověřencem) osoba, kterou jmenoval generální tajemník Rady podle článku 43 nařízení (EU) 2018/1725; |
2) |
„úkoly pověřence“ úkoly uvedené v článku 45 nařízení (EU) 2018/1725; |
3) |
„zaměstnanci generálního sekretariátu Rady“ všichni úředníci generálního sekretariátu Rady a jakékoli další osoby, na které se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie, stanovený v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (8) (dále jen „služební řád“), nebo kteří pracují pro generální sekretariát Rady na smluvním základě (totiž stážisté, konzultanti, smluvní partneři, úředníci vyslaní členskými státy); |
4) |
„pověřeným správcem“ vedoucí generálního ředitelství nebo jiného útvaru generálního sekretariátu Rady, který sám nebo společně s jinými určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů jménem Rady nebo generálního sekretariátu Rady při plnění poslání tohoto generálního ředitelství nebo útvaru; |
5) |
„operačním správcem“ zaměstnanec generálního sekretariátu Rady na úrovni středního nebo vrcholného vedení určený pověřeným správcem k tomu, aby mu byl nápomocen při zajišťování souladu s nařízením (EU) 2018/1725 u operací zpracování, za něž odpovídá, a sloužil jako hlavní kontaktní místo pro subjekty údajů; |
6) |
„koordinátorem ochrany údajů“ zaměstnanec generálního sekretariátu Rady, který je určený v každém generálním ředitelství nebo v jiném útvaru generálního sekretariátu Rady po konzultaci s pověřencem k tomu, aby pomáhal tomuto generálnímu ředitelství nebo útvaru ve všech aspektech ochrany osobních údajů a v úzké spolupráci s pověřencem řešil otázky ochrany údajů jako zástupce dotčeného generálního ředitelství nebo útvaru generálního sekretariátu Rady. |
ODDÍL 2
POVĚŘENEC PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ
Článek 4
Jmenování a postavení pověřence
1. Generální tajemník Rady jmenuje pověřence ze zaměstnanců generálního sekretariátu Rady a zaregistruje jej u evropského inspektora ochrany údajů (EIOÚ) v souladu s článkem 43 nařízení (EU) 2018/1725.
2. Pověřenec je vybrán na základě svých profesních kvalit, zejména na základě svých odborných znalostí práva a praxe v oblasti ochrany údajů a své schopnosti plnit úkoly uvedené v článku 45 nařízení (EU) 2018/1725. Pověřenec má rovněž důkladnou znalost generálního sekretariátu Rady, jeho struktury a správních pravidel a postupů. Pověřenec je pro účely plnění svých úkolů zbaven jakýchkoli jiných úkolů v rámci generálního sekretariátu Rady.
3. Pověřenec je jmenován na funkční období pěti let a může být jmenován opětovně.
4. Pověřenec a jeho zaměstnanci podléhají přímo generálnímu tajemníkovi Rady a jsou mu přímo odpovědní.
5. Při plnění svých úkolů jedná pověřenec nezávisle a nedostává žádné pokyny od generálního tajemníka Rady, pověřených správců, operačních správců ani od nikoho jiného, pokud jde o interní uplatňování ustanovení nařízení (EU) 2018/1725 nebo jeho spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů.
6. Rada a generální sekretariát Rady podporují pověřence při plnění úkolů uvedených v článku 45 nařízení (EU) 2018/1725 tím, že mu poskytují zdroje nezbytné k plnění těchto úkolů, přístup k osobním údajům a operacím zpracování a zdroje nezbytné k udržování jeho odborných znalostí.
7. V souvislosti s plněním svých úkolů nesmí být pověřenec odvolán ani sankcionován. Pověřenec může být odvolán pouze v souladu s čl. 44 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1725. Pro účely získání souhlasu evropského inspektora ochrany údajů s tímto odvoláním podle uvedeného článku je evropský inspektor ochrany údajů písemně konzultován. Kopie tohoto souhlasu je zaslána pověřenci.
8. Generální sekretariát Rady, zejména pověření správci a operační správci, zajistí, aby byl pověřenec náležitě a včas zapojen do veškerých záležitostí souvisejících s ochranou osobních údajů.
Článek 5
Úkoly a povinnosti
1. Pověřenec vykonává všechny úkoly stanovené v článku 45 nařízení (EU) 2018/1725. Pověřenec zejména:
a) |
zajišťuje uplatňování a provádění nařízení (EU) 2018/1725 Radou a generálním sekretariátem Rady a sleduje dodržování uvedeného nařízení a platného právního rámce pro ochranu osobních údajů; |
b) |
poskytuje poradenství generálnímu tajemníkovi Rady, pověřeným správcům a operativním správcům v záležitostech týkajících se uplatňování ustanovení o ochraně údajů; |
c) |
poskytuje poradenství a pomoc pověřeným správcům a operačním správcům při provádění posouzení vlivu na ochranu osobních údajů v souladu s články 39 a 40 nařízení (EU) 2018/1725; |
d) |
zajišťuje, aby při operacích zpracování nedocházelo k poškozování práv a svobod subjektů údajů; |
e) |
zvyšuje povědomí o platném právním rámci pro ochranu osobních údajů a přispívá v rámci generálního sekretariátu Rady k vytváření kultury ochrany osobních údajů. |
Generální tajemník, dotčení správci, výbor zaměstnanců a jakákoli fyzická osoba se mohou na pověřence obracet přímo, aniž by využívali úřední cesty, a to v jakékoli otázce týkající se uplatňování nebo provádění nařízení (EU) 2018/1725.
2. Pověřenec vede záznamy o činnostech zpracování a zpřístupní je veřejnosti v souladu s článkem 12.
3. Pověřenec vede vnitřní rejstřík případů porušení zabezpečení osobních údajů ve smyslu čl. 3 bodu 16 nařízení (EU) 2018/1725.
4. Pověřenec poskytuje na požádání pověřenému správci poradenství ohledně uplatňování omezení použití článků 14 až 22, 35 a 36, jakož i článku 4 nařízení (EU) 2018/1725.
5. Pověřenec pořádá pravidelné schůze koordinátorů ochrany údajů a předsedá jim.
6. Pověřenec předkládá výroční zprávu o své činnosti generálnímu tajemníkovi Rady a zpřístupní ji zaměstnancům generálního sekretariátu Rady.
7. Pověřenec spolupracuje s pověřenci pro ochranu osobních údajů jmenovanými ostatními orgány a subjekty Unie a pravidelně se účastní zasedání svolaných evropským inspektorem ochrany údajů nebo pověřenci pro ochranu osobních údajů ostatních orgánů a subjektů Unie s cílem usnadnit dobrou spolupráci, zejména výměnou zkušeností a osvědčených postupů.
8. Pověřenec se považuje za pověřeného správce, pokud jde o operace zpracování prováděné při plnění jeho úkolů.
Článek 6
Pravomoci
Při plnění svých úkolů a povinností pověřenec:
a) |
má kdykoli přístup k údajům, které jsou předmětem operací zpracování, do všech kanceláří, zařízení pro zpracování údajů a k nosičům dat; |
b) |
může si vyžádat právní stanoviska od právní služby Rady; |
c) |
může požádat příslušné generální ředitelství a útvary generálního sekretariátu Rady o další podporu; |
d) |
může dotčeným generálním ředitelstvím a útvarům generálního sekretariátu Rady přidělovat spisy za účelem přijetí náležitých návazných opatření; |
e) |
může na žádost nebo z vlastního podnětu provádět šetření otázek a skutečností, které přímo souvisejí s úkoly pověřence, v souladu s postupem stanoveným v článku 14; |
f) |
může navrhnout generálnímu tajemníkovi Rady správní opatření a vydat obecná doporučení týkající se vhodného uplatňování nařízení (EU) 2018/1725; |
g) |
může vydat doporučení pro praktické zlepšení uplatňování nařízení (EU) 2018/1725 na generální sekretariát Rady, pověřené správce a operační správce, a mimo jiné:
|
h) |
může požádat o služby externích odborníků v oblasti komunikace a informačních technologií po předchozím souhlasu schvalující osoby v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (9); |
i) |
je přizván do příslušných řídících rad a výborů generálního sekretariátu Rady, kdykoli jsou projednávány otázky týkající se zpracování osobních údajů, a může navrhovat zařazení relevantních bodů na pořad jednání těchto rad a výborů; |
j) |
může upozornit orgán generálního sekretariátu Rady oprávněný ke jmenování, že některý zaměstnanec generálního sekretariátu Rady porušil povinnosti vyplývající z nařízení (EU) 2018/1725, a navrhnout, aby bylo zahájeno správní šetření s cílem uplatnit případně sankce stanovené v článku 69 uvedeného nařízení; |
k) |
odpovídá za prvotní rozhodnutí o žádostech o přístup k dokumentům, které má jeho úřad v držení podle nařízení (ES) č. 1049/2001, a to po konzultaci s příslušnými útvary generálního sekretariátu Rady. |
ODDÍL 3
PRÁVA A POVINNOSTI ČINITELŮ V OBLASTI OCHRANY ÚDAJŮ
Článek 7
Konzultace a informování pověřence
1. Správci zapojují pověřence do plánování a projednávání činnosti, která zahrnuje zpracování osobních údajů. Pověřenec je informován o každé operaci zpracování, jakož i o jakékoli podstatné změně stávající operace zpracování.
2. Pověřenec je informován o návrzích interních oznámení a rozhodnutí generálního sekretariátu Rady, které se přímo týkají vnitřního uplatňování nařízení (EU) 2018/1725.
3. Pověřenec je informován o všech stycích s vnějšími stranami týkajících se vnitřního uplatňování nařízení (EU) 2018/1725 a o jakékoli komunikaci s evropským inspektorem ochrany údajů, zejména pokud je evropský inspektor ochrany údajů konzultován nebo informován podle článků 40 a 41 uvedeného nařízení.
4. Pověřenec je konzultován ohledně návrhů ujednání mezi společnými správci a návrhů smluvních doložek o ochraně údajů nebo jiných právních aktů, pokud zpracovatel zpracovává osobní údaje.
Článek 8
Pověření správci
1. Pověření správci jsou povinni zajistit, aby veškeré jimi řízené operace zpracování byly v souladu s nařízením (EU) 2018/1725.
2. Pověření správci zejména:
a) |
určí operačního správce, který je pověřenému správci nápomocen při zajišťování souladu s nařízením (EU) 2018/1725, zejména ve vztahu k subjektům údajů; |
b) |
vedou záznamy o činnostech zpracování, za které odpovídají, a zajišťují, aby operační správce předložil pověřenci záznamy a související prohlášení o ochraně soukromí, které mají být zaneseny do rejstříku uvedeného v článku 12; |
c) |
odpovídají za činnosti zpracovatelů a náhradních zpracovatelů, kteří zpracovávají osobní údaje jejich jménem a zajišťují, aby se zpracování řídilo smlouvou nebo jiným právním aktem v souladu s čl. 29 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1725. |
3. Pověření správci zajistí, aby byl pověřenec včas zapojen do všech záležitostí týkajících se osobních údajů, a přijmou vhodná opatření s cílem zajistit, aby byl koordinátor pro ochranu údajů řádně zapojen do všech záležitostí souvisejících s ochranou údajů na jejich generálním ředitelství nebo v jiném útvaru generálního sekretariátu Rady.
4. Pověření správci zajistí, aby byla zavedena vhodná technická a organizační opatření s cílem prokázat, že činnosti zpracování jsou v souladu s nařízením (EU) 2018/1725, a dávají odpovídající pokyny zaměstnancům generálního sekretariátu Rady, aby byla zajištěna důvěrnost zpracování i úroveň bezpečnosti odpovídající rizikům, která zpracování představuje. Při výběru těchto opatření mohou konzultovat pověřence.
5. Pověření správci informují pověřence o vyřizování veškerých žádostí obdržených od subjektů údajů o výkon jeho práv a jsou nápomoci pověřenci a evropskému inspektorovi ochrany údajů při plnění jejich příslušných povinností, zejména tím, že do 30 dnů poskytnou informace v odpovědi na jejich žádosti.
6. Pověření správci jsou odpovědní za uplatňování omezení použití článků 14 až 22, 35 a 36 nařízení (EU) 2018/1725, jakož i článku 4 uvedeného nařízení v souladu s příslušnými vnitřními pravidly. Pověření správci zapojí pověřence během celého postupu uplatňování takového omezení.
7. Pověření správci zajistí, aby byla zavedena vnitřní ujednání s dalšími generálními ředitelstvími či útvary generálního sekretariátu Rady, pokud společně s nimi pověřený správce provádí operace zpracování nebo pokud tato generální ředitelství či útvary generálního sekretariátu Rady vykonávají část operací zpracování prováděných pověřeným správcem.
Ujednání uvedená v prvním pododstavci vymezují podíl odpovědnosti za plnění příslušných povinností pověřených správců a ostatních generálních ředitelství a útvarů generálního sekretariátu Rady v oblasti ochrany údajů. Tato ujednání zahrnují zejména určení pověřeného správce, který stanoví prostředky a účel operace zpracování, jakož i operačního správce pro danou operaci zpracování a v příslušných případech osoby nebo subjekty, které mají být operačnímu správci nápomocny, mimo jiné informacemi v případech porušení zabezpečení údajů nebo za účelem uspokojení práv subjektů údajů.
Článek 9
Operační správci
1. Operační správci jsou nápomocni pověřenému správci v zajišťování souladu s nařízením (EU) 2018/1725 u operací zpracování, za něž odpovídá, a slouží jako hlavní kontaktní místo pro subjekty údajů.
2. Operační správci zejména:
a) |
přijímají a zpracovávají všechny žádosti od subjektů údajů; |
b) |
vypracovávají záznamy o činnostech zpracování, za něž odpovídají, a související prohlášení o ochraně soukromí po konzultaci s koordinátorem ochrany údajů; |
c) |
zajišťují, aby smlouvy nebo jiné právní akty, jimiž se řídí zpracování osobních údajů zpracovatelem, byly v souladu s nařízením (EU) 2018/1725, a konzultují s pověřencem návrhy smluvních ustanovení o ochraně údajů; |
d) |
zajišťují, aby byla k dispozici dokumentace za účelem prokázání souladu s nařízením (EU) 2018/1725. |
3. Operační správci informují pověřence bez zbytečného odkladu v případě porušení zabezpečení osobních údajů a poskytnou mu veškeré nezbytné informace, které mu umožní zajistit, aby Rada plnila povinnosti týkající se porušení zabezpečení osobních údajů podle článků 34 a 35 nařízení (EU) 2018/1725.
4. V koordinaci s pověřeným správcem a pověřencem ohlašují operační správci příslušně případy porušení zabezpečení osobních údajů evropskému inspektorovi ochrany údajů. Operační správci v příslušných případech rovněž informují subjekty údajů.
5. Operační správci zajišťují, aby byl koordinátor ochrany údajů informován o veškerých záležitostech týkajících se ochrany údajů.
6. Operační správci posuzují riziko pro práva a svobody subjektů údajů v souvislosti s operacemi zpracování, za něž jsou odpovědní, a v příslušných případech provádí posouzení vlivu na ochranu údajů. Operační správci si vyžádají posudek pověřence při provádění posouzení vlivu na ochranu údajů a ohledně potřeby předchozí konzultace v souladu s články 39 a 40 nařízení (EU) 2018/1725.
7. Operační správci vykonávají na žádost pověřeného správce jakékoli jiné úkoly spadající do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí.
Článek 10
Koordinátoři ochrany údajů
1. Každé generální ředitelství nebo jiný útvar generálního sekretariátu Rady jmenuje po konzultaci s pověřencem jednoho nebo několik koordinátorů ochrany údajů, aby napomáhali pověřenému správci a operačním správcům v daném generálním ředitelství nebo jiném útvaru generálního sekretariátu Rady ve všech aspektech ochrany osobních údajů.
2. Koordinátoři ochrany údajů jsou vybíráni na základě svých znalostí a zkušeností ohledně fungování příslušného generálního ředitelství nebo jiného útvaru generálního sekretariátu Rady, své vhodnosti pro výkon této funkce, schopností souvisejících s ochranou údajů, znalostí zásad informačních systémů a komunikačních dovedností. Nově jmenovaní koordinátoři ochrany údajů absolvují do šesti měsíců od svého jmenování školení za účelem získání dovedností potřebných pro plnění své úlohy. Od požadavku absolvovat školení je osvobozen koordinátor ochrany údajů, který zastával již dříve v průběhu dvou let před jmenováním funkci kontaktní osoby v jiném generálním ředitelství nebo v jiném útvaru generálního sekretariátu Rady.
3. Funkce koordinátora ochrany údajů je součástí popisu pracovní náplně každého zaměstnance generálního sekretariátu Rady, který je jmenován kontaktní osobou. Informace o jeho povinnostech a výsledcích se uvádějí v roční hodnotící zprávě.
4. Koordinátoři ochrany údajů jsou náležitě a včas zapojování do veškerých záležitostí souvisejících s ochranou osobních údajů v jejich generálním ředitelství nebo jiném útvaru generálního sekretariátu Rady a plní své povinnosti v úzké spolupráci s pověřencem.
5. Koordinátoři ochrany údajů mají právo získávat od správců a od zaměstnanců odpovídající a nezbytné informace, jež potřebují pro plnění svých úkolů v rámci svého generálního ředitelství nebo jiného útvaru generálního sekretariátu Rady. Toto právo nezahrnuje právo na přístup k osobním údajům zpracovávaným v rámci působnosti pověřeného správce. Koordinátoři ochrany údajů mají přístup k osobním údajům pouze v případě, že je to nezbytné pro plnění jejich úkolů.
6. Koordinátoři ochrany údajů zvyšují povědomí o otázkách ochrany údajů a napomáhají pověřeným správcům v rámci svého generálního ředitelství nebo jiného útvaru generálního sekretariátu Rady při plnění jejich povinností, zejména pokud jde o:
a) |
provádění nařízení (EU) 2018/1725; |
b) |
identifikaci operačních správců a vypracovávání záznamů o operacích zpracování a prohlášení o ochraně soukromí předtím, než jsou předloženy pověřenci; |
c) |
sestavování seznamu všech stávajících operací zpracování prováděných generálním ředitelstvím nebo jiným útvarem generálního sekretariátu Rady. |
7. Koordinátoři ochrany údajů napomáhají operačním správcům v rámci jejich generálního ředitelství nebo jiného útvaru generálního sekretariátu Rady při plnění jejich povinností, zejména pokud jde o:
a) |
vypracovávání záznamů o operacích zpracování a prohlášení o ochraně soukromí předtím, než jsou předloženy pověřenci; |
b) |
dokumentaci zpracování; |
c) |
zpracování žádostí subjektů údajů; |
d) |
řešení případů porušení zabezpečení údajů. |
Článek 11
Zaměstnanci generálního sekretariátu Rady
Zaměstnanci generálního sekretariátu Rady přispívají k zajištění uplatňování a provádění nařízení (EU) 2018/1725. Zaměstnanci generálního sekretariátu Rady nemají přístup k osobním údajům ani nesmějí tyto údaje zpracovávat jinak, než podle pokynů pověřeného správce nebo operačního správce, ledaže jim tak ukládá právo Unie nebo členského státu.
ODDÍL 4
DALŠÍ POVINNOSTI A POSTUPY
Článek 12
Rejstřík
1. Pověřenec vede rejstřík operací zpracování a zajišťuje, aby byl tento rejstřík přístupný prostřednictvím internetových stránek pověřence na intranetu generálního sekretariátu Rady a prostřednictvím internetových stránek Rady.
2. Operační správce oznamuje pověřenci každou operaci zpracování a předkládá záznam o činnostech zpracování a související prohlášení o ochraně soukromí na základě formuláře, který je k dispozici na intranetové stránce generálního sekretariátu Rady („Ochrana údajů“). Oznámení se pověřenci předává elektronicky. Po konzultaci s pověřencem pověřený správce záznam a související prohlášení o ochraně soukromí potvrdí a pověřenec je zveřejní v rejstříku.
3. Záznam obsahuje všechny informace uvedené v článku 31 nařízení (EU) 2018/1725. Informace, které pověřenec do rejstříku vkládá, však mohou být výjimečně omezeny na rozsah, který je nezbytný k zajištění bezpečnosti konkrétní operace zpracování. Každá změna, která má na tyto informace vliv, musí být operačním správcem neprodleně oznámena pověřenci.
Článek 13
Porušení zabezpečení údajů
1. Pokud dojde k porušení zabezpečení údajů, vyžádá si pověřený správce nebo operační správce pomoc koordinátora ochrany údajů a bez zbytečného odkladu o incidentu informuje pověřence a poskytne mu veškeré nezbytné informace, které mu umožní zajistit, aby Rada splnila povinnost ohlašování a oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů podle článků 34 a 35 nařízení (EU) 2018/1725.
2. Pověřenec zřídí a vede interní rejstřík případů porušení zabezpečení osobních údajů. Pověření správci a operační správci poskytují nezbytné informace, které mají být uvedeny v rejstříku.
3. Pověření správci a operační správci vypracovávají po konzultaci s pověřencem ohlášení pro evropského inspektora ochrany údajů, ledaže je nepravděpodobné, že by dané porušení zabezpečení osobních údajů představovalo riziko pro práva a svobody fyzických osob.
Článek 14
Šetření
1. Pověřenec může z vlastního podnětu nebo na žádost pověřeného správce, operačního správce nebo zpracovatele, Výboru zaměstnanců nebo jakékoli fyzické osoby vyšetřovat otázky a skutečnosti, které souvisejí s jeho úkoly, a podat zprávu osobě, která o šetření požádala, nebo pověřenému správci, operačnímu správci, či zpracovateli.
2. Žádosti o šetření se pověřenci podávají písemně. V případě zjevného zneužití práva požadovat šetření, například pokud táž osoba podala stejnou žádost v nedávné době, není pověřenec povinen žadateli zprávu podat.
3. Do patnácti dnů od obdržení žádosti o šetření zašle pověřenec osobě, která o šetření požádala, potvrzení o přijetí a ověří, zda má být žádost považována za důvěrnou.
4. Pověřenec si od pověřeného správce, který je odpovědný za operaci zpracování údajů, jíž se žádost o šetření týká, vyžádá, aby mu k dané otázce poskytl zprávu. Pověřený správce poskytne pověřenci odpověď do patnácti dní. Pověřenec si může vyžádat doplňující informace od pověřeného správce, operačního správce, zpracovatele nebo jiných příslušných útvarů generálního sekretariátu Rady. Ve vhodných případech si může k dané otázce vyžádat stanovisko právní služby Rady. Požadované informace nebo stanoviska se pověřenci poskytují do třiceti dní.
5. Pověřenec podá zprávu osobě, která o šetření požádala, nejpozději tři měsíce po obdržení žádosti. Tato lhůta může být pozastavena, dokud pověřenec neobdrží všechny nezbytné informace, o které požádal.
6. Nikdo nesmí utrpět újmu v důsledku toho, že pověřence upozornil na záležitost, při níž údajně došlo k porušení nařízení (EU) 2018/1725.
Článek 15
Obecná pravidla pro výkon práv subjekty údajů
1. Práva subjektů údajů stanovená v článcích 14 až 24 nařízení (EU) 2018/1725 může vykonávat pouze subjekt údajů nebo jeho řádně pověřený zástupce.
2. Subjekt údajů podává písemnou žádost operačnímu správci a kopii zasílá pověřenci. Pověřenec je v případě potřeby subjektu údajů nápomocen při určení příslušného správce. Žádost může být podána v elektronické formě a obsahuje:
a) |
příjmení, jméno a kontaktní údaje subjektu údajů a datum žádosti; |
b) |
uvedení práva, které je vykonáno, a případně podpůrné dokumenty související s žádostí; |
c) |
kategorie dotčených osobních údajů. |
3. Operační správce zašle subjektu údajů potvrzení o přijetí do pěti pracovních dní od registrace žádosti. Je-li žádost nejasná či neúplná, vyžádá si operační správce nezbytná vysvětlení. Příslušné lhůty podle čl. 14 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2018/1725 začínají běžet až od okamžiku, kdy jsou poskytnuta veškerá nezbytná vysvětlení.
4. Operační správce ověřuje totožnost subjektu údajů v souladu s čl. 14 odst. 6 nařízení (EU) 2018/1725. Po dobu ověřování totožnosti nezačnou běžet příslušné lhůty podle čl. 14 odst. 3 a 4 uvedeného nařízení.
5. Operační správce ve lhůtách stanovených podle čl. 14 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2018/1725 buď žádosti subjektu údajů vyhoví, nebo písemně odůvodní úplné či částečné zamítnutí žádosti.
6. V případě velmi složité žádosti, nesrovnalostí nebo zjevného zneužití výkonu práv subjektem údajů, pokud je pravděpodobné, že zpracování žádosti představuje riziko pro práva a svobody jiných subjektů údajů, nebo pokud subjekt údajů tvrdí, že zpracování je nezákonné, konzultuje operační správce pověřence.
Článek 16
Stížnosti podle článku 90
V případě stížnosti ve smyslu článku 90 služebního řádu (dále jen „stížnost podle článku 90“) ohledně otázky, která se týká zpracování osobních údajů, konzultuje orgán oprávněný ke jmenování pověřence. Aniž je dotčena přípustnost stížnosti podle článku 90, zaměstnanec generálního sekretariátů Rady ve stížnosti podle článku 90 uvede, zda byla současně podána stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů. Pověřenec vydá své písemné stanovisko vydat nejpozději do patnácti pracovních dní poté, co obdrží žádost od orgánu oprávněného ke jmenování. Pokud pověřenec neposkytne stanovisko do konce této lhůty, jeho poskytnutí se již nevyžaduje. Orgán oprávněný ke jmenování není stanoviskem pověřence vázán.
ODDÍL 5
OMEZENÍ PRÁV SUBJEKTŮ ÚDAJŮ V SOUVISLOSTI S VÝKONEM ÚKOLŮ POVĚŘENCE
Článek 17
Výjimky a omezení
1. Pokud Rada nebo generální sekretariát Rady vykonává své povinnosti s ohledem na práva subjektů údajů podle nařízení (EU) 2018/1725, posoudí, zda se nepoužije některá z výjimek stanovených v uvedeném nařízení.
2. S výhradou článků 18 až 22 tohoto rozhodnutí může Rada nebo generální sekretariát Rady v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. c), g) a h) nařízení (EU) 2018/1725 omezit použití článků 14 až 17, 19, 20 a 35 uvedeného nařízení, jakož i zásady transparentnosti stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, a to v rozsahu, v jakém jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 17, 19 a 20 uvedeného nařízení, pokud by výkon těchto práv a povinností ohrozil výkon úkolů pověřence, mimo jiné odhalením jeho nástrojů a metod šetření či auditu, nebo by nepříznivě ovlivnil práva a svobody jiných subjektů údajů.
3. S výhradou článků 18 až 22 tohoto rozhodnutí může Rada nebo generální sekretariát Rady omezit práva a povinnosti uvedené v odstavci 2 tohoto článku ve vztahu k osobním údajům, které pověřenec obdržel od generálních ředitelství nebo útvarů generálního sekretariátu Rady nebo jiných orgánů či subjektů Unie. Rada nebo generální sekretariát Rady tak může učinit, pokud by výkon daných práv a povinností mohl být omezen těmito generálními ředitelstvími nebo útvary nebo jinými orgány či subjekty na základě jiných aktů uvedených v článku 25 nařízení (EU) 2018/1725 nebo v souladu s kapitolou IX uvedeného nařízení nebo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (10) nebo nařízením Rady (EU) 2017/1939 (11).
Před uplatněním omezení za okolností uvedených v prvním pododstavci konzultuje Rada nebo generální sekretariát Rady relevantní orgán či subjekt Unie, ledaže je zřejmé, že uplatnění omezení je stanoveno v některém z aktů uvedených ve zmíněném pododstavci.
4. Jakékoli omezení práv a povinností podle odstavce 2 musí být nezbytné a přiměřené s ohledem na rizika pro práva a svobody subjektů údajů.
Článek 18
Poskytování informací subjektům údajů
1. Generální sekretariát Rady zveřejňuje na internetových stránkách Rady oznámení o ochraně osobních údajů, jimiž informuje subjekty údajů o úkolech pověřence, které zahrnují zpracování jejich osobních údajů.
2. Generální sekretariát Rady vhodnou formou individuálně informuje každou fyzickou osobu, kterou považuje za subjekt údajů dotčený úkoly pověřence.
3. Pokud generální sekretariát Rady zcela nebo zčásti omezí poskytování informací subjektům údajů uvedeným v odstavci 2 tohoto článku, zaznamená a zaregistruje důvody tohoto omezení v souladu s článkem 21.
Článek 19
Právo subjektů údajů na přístup k osobním údajům, právo na výmaz a právo na omezení zpracování
1. Pokud Rada nebo generální sekretariát Rady zcela nebo zčásti omezí právo subjektů údajů na přístup k osobním údajům, právo na výmaz nebo právo na omezení zpracování, jež jsou v tomto pořadí uvedena v článcích 17, 19 a 20 nařízení (EU) 2018/1725, informuje ve své odpovědi na žádost o přístup, výmaz nebo omezení zpracování dotčený subjekt údajů o uplatněném omezení, o jeho hlavních důvodech a o možnosti podat stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů nebo uplatnit soudní prostředek nápravy u Soudního dvora Evropské unie.
2. Poskytnutí informací týkajících se důvodů omezení uvedených v odstavci 1 může být odloženo, neprovedeno nebo odepřeno po dobu, kdy by mařilo účel omezení. Rada poskytne subjektu údajů informace, jakmile jejich poskytnutí tento účel neohrozí.
3. Generální sekretariát Rady zaznamená a zaregistruje důvody omezení v souladu s článkem 21.
Článek 20
Oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů
Pokud Rada nebo generální sekretariát Rady omezí oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů, jak je uvedeno v článku 35 nařízení (EU) 2018/1725, generální sekretariát Rady zaznamená a zaregistruje důvody tohoto omezení v souladu s článkem 21 tohoto rozhodnutí.
Článek 21
Zaznamenání a registrace omezení
1. Generální sekretariát Rady zaznamená důvody veškerých omezení uplatněných v souladu s tímto rozhodnutím, včetně individuálního posouzení nezbytnosti a přiměřenosti omezení, přičemž zohlední všechny relevantní prvky čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725.
Za tímto účelem se v záznamu uvede, jak by výkon jakéhokoli z práv uvedených v článcích 14 až 17, 19, 20 a 35 uvedeného nařízení nebo zásady transparentnosti stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení ohrozil činnosti pověřence podle tohoto rozhodnutí nebo omezení uplatněná podle čl. 17 odst. 2 nebo 3 tohoto rozhodnutí, nebo jak by nepříznivě ovlivnil práva a svobody jiných subjektů údajů.
2. Uvedený záznam a v příslušných případech dokumenty obsahující věcné a právní prvky, z nichž omezení vycházejí, se zaregistrují. Na požádání se zpřístupní evropskému inspektoru ochrany údajů.
Článek 22
Délka omezení
1. Omezení uvedená v článcích 18, 19 a 20 zůstávají v platnosti, dokud trvají důvody, které je opodstatňují.
2. Neplatí-li již důvody pro omezení podle článků 18 a 20, generální sekretariát Rady omezení zruší a informuje subjekt údajů o důvodech omezení. Generální sekretariát Rady současně informuje subjekt údajů o možnosti kdykoli podat stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů nebo uplatnit soudní prostředek nápravy u Soudního dvora Evropské unie.
3. Generální sekretariát Rady přezkoumá uplatňování omezení podle článků 18 a 20 každých šest měsíců od jejich přijetí a v každém případě při dokončení příslušného úkolu pověřence. Po dokončení úkolu generální sekretariát Rady každoročně monitoruje, zda je třeba omezení či odklad zachovat.
Článek 23
Přezkum pověřencem
1. Pokud jiná generální ředitelství nebo jiné útvary generálního sekretariátu Rady dospějí k závěru, že práva subjektu údajů by měla být podle tohoto rozhodnutí omezena, informují o tom pověřence. Poskytnou pověřenci také přístup k záznamu a veškerým dokumentům obsahujícím věcné a právní prvky, z nichž omezení vycházejí. Zapojení pověřence do uplatňování omezení se podrobně zdokumentuje.
2. Pověřenec může požádat, aby příslušný pověřený správce uplatňování omezení přezkoumal. Příslušný pověřený správce pověřence písemně informuje o výsledku požadovaného přezkumu.
ODDÍL 6
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 24
Zrušení
Rozhodnutí 2004/644/ES se zrušuje.
Článek 25
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Lucemburku dne 28. června 2021.
Za Radu
předsedkyně
M. do C. ANTUNES
(1) Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39.
(2) Stanovisko ze dne 6. dubna 2021 (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
(4) Rozhodnutí Rady 2004/338/ES, Euratom ze dne 22. března 2004, kterým se přijímá jednací řád Rady (Úř. věst. L 106, 15.4.2004, s. 22).
(5) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).
(6) Rozhodnutí generálního tajemníka Rady, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku ze dne 25. června 2001 o kodexu řádného úředního chování Generálního sekretariátu Rady Evropské unie a jeho zaměstnanců v jejich profesionálních vztazích s veřejností“ (Úř. věst. C 189, 5.7.2001, s. 1).
(7) Rozhodnutí Rady 2004/644/ES ze dne 13. září 2004, kterým se přijímají prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 296, 21.9.2004, s. 16).
(8) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, S. 53).
(11) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
5.7.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 236/69 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2021/1094
ze dne 28. června 2021,
kterým se mění rozhodnutí Rady 2008/376/ES o přijetí výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel a o víceletých technických základních směrech pro tento program
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na Protokol č. 37 o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 2 druhý odstavec tohoto protokolu,
s ohledem na návrh Evropské komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 5. října 2016 Unie ratifikovala Pařížskou dohodu přijatou podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“) Pařížská dohoda vyzývá strany, které ji ratifikovaly, aby zlepšily globální reakci na hrozby změny klimatu s cílem omezit globální nárůst teploty na úroveň výrazně pod hranicí 2 °C. |
(2) |
V souladu s Pařížskou dohodou zveřejnila Komise dne 11. prosince 2019 sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o Zelené dohodě pro Evropu, v níž formuluje odhodlání řešit problémy způsobené změnou klimatu a životního prostředí a transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Sdělení o Zelené dohodě pro Evropu, které stanoví novou strategii v oblasti růstu, odkazuje na potřebu podpořit přelomové technologie pro čistou ocel, které do roku 2030 umožní výrobu oceli s nulovými emisemi uhlíku, a prozkoumá, zda bude možné využít část finančních prostředků z Evropského společenství uhlí a oceli, které jsou předmětem likvidace. Ve sdělení se rovněž uvádí, že všechny činnosti a politiky Unie by měly vést k tomu, aby Unie pomohla dosáhnout úspěšného a spravedlivého přechodu k udržitelné budoucnosti. V souladu se zásadou „neškodit“, která je ve sdělení zakotvena, se cíle výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel revidují tak, aby se již nezabývaly činnostmi, které neustále opakují cyklus těžby, zpracování a využívání uhlí bez omezování emisí. |
(3) |
Unie provádí ambiciózní politiku v oblasti klimatu a zavedla regulační rámec pro dosažení svého cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Konkrétně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (2) stanoví nezbytný právní základ pro spolehlivou, inkluzivní, nákladově efektivní, transparentní a předvídatelnou správu energetické unie a opatření v oblasti klimatu zajišťující splnění cílů a úkolů energetické unie do roku 2030 a dlouhodobých cílů a úkolů energetické unie v souladu s Pařížskou dohodou. |
(4) |
Ve svém sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o investičním plánu pro udržitelnou Evropu a investičním plánu Zelené dohody pro Evropu Komise oznámila svůj záměr navrhnout revizi rozhodnutí Rady 2008/376/ES (3) s cílem umožnit financování velkých průlomových výzkumných projektů týkajících se bezemisní výroby oceli, jakož i výzkumné činnosti v odvětví těžby uhlí v souladu se zásadami mechanismu pro spravedlivou transformaci. |
(5) |
Kromě toho zpráva o sledování a hodnocení výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel (dále jen „výzkumný program“) doporučuje změnit výzkumné cíle pro uhlí a ocel uvedené v oddílech 3 a 4 kapitoly II rozhodnutí 2008/376/ES a podpořit přelomový výzkum v ocelárenském průmyslu, jakož i typické projekty v uhelném průmyslu. |
(6) |
Je proto nezbytné sladit cíle výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel s mezinárodními dohodami, jako je Pařížská dohoda, jakož i s vědeckými, technologickými a politickými cíli Unie v oblasti klimatické neutrality do roku 2050. |
(7) |
Spoluprogramovaná partnerství prokázala, že jsou účinná při sdružování zdrojů pro společný evropský výzkumný cíl. S cílem pomoci dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální ekonomiky je nezbytné stanovit možnost poskytovat podporu prostřednictvím spoluprogramovaných evropských partnerství, a to v součinnosti a v rámci načasování s jinými programy. Evropské partnerství by mohlo být ideálním nástrojem pro sdružování zdrojů na podporu výzkumu v oblasti přelomových technologií ke snižování emisí CO2 v ocelářském průmyslu. |
(8) |
Rozhodnutí 2008/376/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Rozhodnutí 2008/376/ES se mění takto:
1) |
v článku 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Výzkumný program poskytuje podporu kooperativnímu výzkumu v uhelném i ocelářském průmyslu. Výzkumný program rovněž poskytuje podporu přelomovým technologiím pro čistou ocel, které umožní výrobu oceli s téměř nulovými emisemi uhlíku, a výzkumným projektům řízení spravedlivé transformace dříve provozovaných uhelných dolů nebo uzavíraných uhelných dolů a související infrastruktury v souladu s mechanismem pro spravedlivou transformaci a v souladu s čl. 4 odst. 2 rozhodnutí 2003/76/ES. Výzkumný program je v souladu s politickými, vědeckými a technologickými cíli Unie a doplňuje činnosti prováděné v členských státech a v rámci stávajícího rámcového programu Unie pro výzkum, technologický rozvoj a využívání demonstračních zařízení (dále jen „rámcový výzkumný program“).“; |
2) |
články 4 až 6 se nahrazují tímto: „Článek 4 Podpora spravedlivé transformace uhelného průmyslu a regionů 1. Výzkumné projekty podpoří přechod ke klimaticky neutrální ekonomice Unie do roku 2050 s cílem podpořit postupné ukončení používání fosilních paliv, rozvoj alternativních činností v bývalých těžebních lokalitách a zamezení nebo nápravu škod na životním prostředí v uzavíraných uhelných dolech, v dříve provozovaných uhelných dolech a jejich okolí. Projekty se zaměří zejména na tyto oblasti:
2. Zvláštní pozornost je věnována posílení vedoucího postavení Evropy při řízení transformace dříve provozovaných uhelných dolů a infrastruktury související s uhlím prostřednictvím technologických a netechnologických řešení, jakož i na podporu přenosu technologií a jiných přenosů. Výzkumné činnosti zaměřené na tyto cíle musí přinášet hmatatelné výhody v oblasti klimatu a životního prostředí v souladu s cílem klimatické neutrality do roku 2050. Článek 5 Zlepšení zdraví a bezpečnosti 1. V projektech týkajících se činností uvedených v článcích 4 a 6 se zohlední otázky související s bezpečností v uzavíraných uhelných dolech a dříve provozovaných uhelných dolech za účelem zlepšení pracovních podmínek, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jakož i řešení problémů v oblasti životního prostředí, které jsou škodlivé pro zdraví. 2. Výzkumné projekty se zaměří na onemocnění související s těžbou s cílem zlepšit zdraví lidí žijících v uhelných regionech procházejících transformací. Výzkumné projekty rovněž zajistí ochranná opatření při uzavírání dolů a v dříve provozovaných dolech. Článek 6 Minimalizace dopadů dolů v transformaci na životní prostředí 1. Cílem výzkumných projektů je minimalizovat dopady uzavíraných uhelných dolů a dříve provozovaných dolů na ovzduší, vodu a půdu. Výzkum je zaměřen na zachování a obnovu přírodních zdrojů pro budoucí generace a na minimalizaci dopadu uzavíraných uhelných dolů a dříve provozovaných dolů na životní prostředí. 2. Přednost se dává projektům, které podporují alespoň jedno z těchto hledisek:
|
3) |
článek 7 se zrušuje; |
4) |
články 8 až 10 se nahrazují tímto: „Článek 8 Nová, udržitelná a nízkouhlíková výroba oceli a procesy opracování Výzkum a technologický rozvoj je zaměřen na vývoj, využívání demonstračních zařízení a zlepšování procesů výroby oceli s téměř nulovými emisemi uhlíku s cílem zvyšovat kvalitu výrobků a produktivitu. Nedílnou součástí požadovaných činností je podstatné snížení emisí, spotřeby energie, uhlíkové stopy a dalších dopadů na životní prostředí, stejně jako zachování zdrojů. Výzkumné projekty se týkají jedné nebo více těchto oblastí:
Článek 9 Vyšší jakostní třídy oceli a jejich použití Výzkum a technologický rozvoj se zaměří na plnění požadavků uživatelů oceli na vývoj nových výrobků s téměř nulovými emisemi uhlíku a na vytváření nových tržních příležitostí při současném snižování emisí a dopadů na životní prostředí. V souvislosti s technologiemi uvedenými v článku 8 se výzkumné projekty zaměří na jednu nebo více těchto oblastí s cílem dosáhnout v Unii udržitelné výroby oceli s téměř nulovými emisemi uhlíku:
Článek 10 Zachování zdrojů, ochrana životního prostředí a oběhové hospodářství Nedílnou součástí výzkumu a technologického vývoje jsou jak výroba oceli, tak využití oceli, zachování zdrojů, zachování ekosystémů, přechod k oběhovému hospodářství a otázky bezpečnosti. Výzkumné projekty se týkají jedné nebo více těchto oblastí:
|
5) |
v kapitole II oddílu 4 se vkládá nový článek, který zní: „Článek 10a Řízení pracovní síly a pracovní podmínky Výzkumné projekty se týkají jedné nebo více těchto oblastí:
|
6) |
vkládá se nový článek, který zní: „Článek 17a Evropská partnerství 1. Část výzkumného programu – výzkum v oblasti přelomových technologií ke snižování emisí CO2 v ocelářském průmyslu – může být prováděna prostřednictvím spoluprogramovaných evropských partnerství vytvořených v souladu s pravidly stanovenými v článku 10 a příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (*1). 2. Pro účely tohoto článku se spoluprogramovaným evropským partnerstvím rozumí iniciativa připravená s včasným zapojením členských států, v jejímž rámci se Unie společně se soukromými nebo veřejnými partnery (jako je průmysl, vysoké školy, výzkumné organizace, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni a organizace občanské společnosti včetně nadací a nevládních organizací) zavazují, že budou společně podporovat přípravu a provádění programu výzkumných činností. Spoluprogramovaná evropská partnerství vznikají na základě memorand o porozumění a/nebo smluvních ujednání mezi Komisí a veřejnými nebo soukromými partnery, v nichž jsou stanoveny cíle partnerství, související závazky v oblasti finančních nebo věcných příspěvků partnerů, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu a výstupy, které mají být dodány. Zahrnují určení doplňkových výzkumných činností, které provádějí partneři a výzkumný program. 3. V rámci spoluprogramovaných evropských partnerství může výzkumný program poskytnout financování na činnosti způsobilé podle tohoto oddílu v podobě stanovené v článku 30. Kromě toho může poskytnout financování v podobě cen.“; 4. Financování činností podle tohoto oddílu se řídí zvláštními výzvami k podávání návrhů uvedenými v čl. 25 odst. 2 a 3. (*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1). “;" |
7) |
článek 39 se nahrazuje tímto: „Článek 39 Jmenování nezávislých a vysoce kvalifikovaných odborníků Na jmenování nezávislých a vysoce kvalifikovaných odborníků uvedených v článku 18, čl. 28 odst. 2 a v článku 38 se použijí ustanovení článku 237 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (*2). (*2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1). “;" |
8) |
v článku 41 se zrušuje písmeno c). |
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Lucemburku dne 28. června 2021.
Za Radu
předsedkyně
M. do C. ANTUNES
(1) Stanovisko ze dne 19. května 2021 (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).
(3) Rozhodnutí Rady 2008/376/ES ze dne 29. dubna 2008 o přijetí výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel a o víceletých technických základních směrech pro tento program (Úř. věst. L 130, 20.5.2008, s. 7).
5.7.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 236/75 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2021/1095
ze dne 2. července 2021,
kterým se stanoví metodika pro přiřazování nákladů souvisejících s výpůjčními operacemi a operacemi řízení dluhu v rámci nástroje NextGenerationEU
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (1), a zejména na čl. 15 odst. 4 tohoto nařízení,
s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (2) a zejména na čl. 5 odst. 3 uvedeného rozhodnutí,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souvislosti s reakcí na krizi COVID-19 byl přijat balíček opatření na podporu oživení, který se týká nástroje NextGenerationEU (dále jen „NGEU“), a to s cílem financovat iniciativy na podporu oživení a zároveň usnadnit ekologickou a digitální transformaci hospodářství Evropské unie. V tomto ohledu jsou programy nástroje NGEU ty, jež jsou financovány podle čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (EU) 2020/2094 (3), pokud provádějí opatření uvedená v čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení. |
(2) |
Podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 je Komise zmocněna vypůjčit si jménem Unie finanční prostředky na kapitálových trzích až do výše 750 miliard EUR v cenách roku 2018, z čehož až 360 miliard EUR v cenách roku 2018 lze použít na poskytování půjček a až 390 miliard EUR v cenách roku 2018 lze použít na výdaje. |
(3) |
Podle čl. 5 odst. 2 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 má být splácení jistiny vypůjčených prostředků použitých na výdaje a související splatné úroky hrazeno z rozpočtu Unie. |
(4) |
V souladu s čl. 15 odst. 3 nařízení (EU) 2021/241 a s čl. 220 odst. 5 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (4) má náklady související s vypůjčením finančních prostředků poskytnutých podle nařízení (EU) 2021/241 nést přijímající členský stát. |
(5) |
Se zavedením diverzifikované strategie financování Komise, která se týká provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu v rámci nástroje NGEU, již není kapitál získáván na základě jednotlivých transakcí. Podle tohoto modelu byly náklady na financování jasně identifikovatelné a spojené se zvláštní výpůjční transakcí a související náklady mohly být převedeny na příjemce půjčky spolu s výnosy z výpůjční transakce. Naproti tomu vyplácení prostředků v rámci nástroje NGEU má být na základě diverzifikované strategie financování pro nástroj NGEU financováno prostřednictvím jediného souboru finančních prostředků, který se skládá z krátkodobých a dlouhodobých nástrojů financování, z nichž jsou čerpány zdroje v případě, že je třeba příjemcům vyplatit prostředky. Diverzifikovaná strategie financování zajišťuje nejvýhodnější podmínky při výpůjčkách významných částek finančních prostředků s různou dobou splatnosti. V důsledku toho je zapotřebí na míru přizpůsobený přístup k výpočtu a rozdělení sdílených nákladů spojených s každou výplatou na spravedlivém, nestranném a transparentním základě. |
(6) |
Aby bylo možné zajistit tento spravedlivý, nestranný a transparentní přístup, měla by Komise zavést společnou a jednotnou metodiku pro náklady, která se bude týkat jak výplat souvisejících s půjčkami, tak výplat souvisejících s vnějšími účelově vázanými příjmy podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094. |
(7) |
Měla by být použita nová metodika pro přiřazování nákladů, která zajistí, aby nedocházelo ke křížovému subvencování nákladů jedné kategorie příjemců jinou kategorií. Náklady na výpůjčky přiřazené k půjčkám by měly být plně připsány členským státům, které využívají půjčky podle nařízení (EU) 2021/241. Náklady na výpůjčky přiřazené k vnějšímu účelově vázanému příjmu podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094 jsou plně připsány rozpočtu Unie na základě skutečných nákladů vzniklých v důsledku shromáždění a vyplacení příslušného podílu výnosů různým příjemcům. Metodika by měla zahrnovat veškeré náklady vzniklé Komisi v souvislosti s výpůjčkami v rámci nástroje NGEU, včetně všech administrativních nákladů, a měla by zajistit, aby pro každou výplatu byly vypočítány různé kategorie nákladů. |
(8) |
Tato metodika výpočtu a přiřazování nákladů by měla rozlišovat mezi třemi kategoriemi nákladů. První z nich jsou náklady na financování, které vyplývají z úroků a dalších poplatků, které musí Komise zaplatit za různé nástroje vydané k financování příslušných výplat. Druhou kategorii představují náklady na řízení likvidity, což jsou náklady vzniklé v důsledku částek dočasně držených na účtech likvidity jako rezervy na pokrytí nadcházejících plateb. Třetí kategorií jsou administrativní náklady na budování technické a provozní kapacity s cílem zavést diverzifikovanou strategii financování. |
(9) |
Výpočet nákladů na financování, které vyplývají z dlouhodobých výpůjčních transakcí, by měl být odvozen z nákladů vzniklých ze všech výpůjčních operací provedených během šestiměsíčního období, do něhož zpravidla spadá datum vyplacení prostředků. Toto rozdělení nákladů na financování do šestiměsíčních období je odůvodněno potřebou zajistit, aby náklady na financování účtované v souvislosti s platbou úzce souvisely s tržními sazbami, které platí v době, kdy k nim dojde, a nebyly založeny na nákladech na financování vzniklých v některém vzdáleném období. Tímto způsobem jsou nástroje financování a související náklady přiřazovány k příslušným úsekům. Přesný soubor nástrojů financování je pevně stanoven pouze při uzavření šestiměsíčního časového úseku. To by mělo umožnit použití stejných nákladů na financování na jakoukoli souběžnou výplatu přiřazenou ke stejnému časovému úseku a zajistit spravedlivý, nestranný a transparentní přístup zejména mezi členskými státy. Členské státy a rozpočet Unie pro účelově vázané vnější příjmy podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094 by měly hradit příslušný podíl. Tím se zabrání svévoli nebo náhodě, které charakterizovaly tradiční systém back-to-back, kdy náklady pro konkrétního příjemce vyplývaly z podmínek, které mohly být získány v konkrétní den, kdy došlo k výpůjčce. S výjimkou prvního časového úseku, který by měl pokrývat období od 1. června 2021 do 31. prosince 2021, by každý časový úsek měl pokrývat období šesti měsíců počínaje 1. lednem nebo 1. červencem. Poslední aktivní období časového úseku by mělo skončit 31. prosince 2026, z čehož vyplývá existence jedenácti časových úseků. Po dosažení plného splacení financovaných výplat by časové úseky měly zaniknout. |
(10) |
Zatímco úrokové sazby účtované příjemcům půjček budou stabilní, bude se provádět pravidelný a mezní přepočet úrokové sazby, když bude třeba nahradit splatné nástroje v rámci souboru finančních prostředků. Komise bude rozvíjet své možnosti využívat deriváty, například swapy, k řízení jakéhokoli zbývajícího úrokového rizika a nabídne členským státům možnost půjček s pevnou úrokovou sazbou. Náklady na tento nástroj s pevnou úrokovou sazbou by měly nést v plném rozsahu a výhradně členské státy, které tuto možnost využívají. |
(11) |
Výše výplat v určitém časovém úseku by se měly rovnat výši dlouhodobých nástrojů financování přiřazených danému časovému úseku. Ve většině případů se výplaty výnosů uskuteční a budou přiřazeny stejnému časovému úseku jako vydání dlouhodobých nástrojů financování, které se používají k získání výnosů. Nepředvídatelná zpoždění při provádění výplat však mohou vést k situacím, kdy výnosy z dlouhodobého financování byly získány, ale nemohou být vyplaceny dle původního plánu. V tom případě může být výplata odložena a provedena během období následujícího časového úseku. Pokud však již byly finanční prostředky na tyto konkrétní potřeby financování získány a přiřazeny k předchozímu časovému úseku, nemohou být v tomto časovém úseku použity pro jiné potřeby. Za těchto okolností by mělo být možné přiřadit související výplaty časovému úseku, k němuž byly nástroje financování přiřazeny. Stejně tak by mělo být možné přiřadit dlouhodobé nástroje financování následujícího časového úseku předchozímu časovému úseku v případě, že výše dlouhodobých nástrojů financování daného časového úseku nestačí k pokrytí výše výplat. |
(12) |
Komise bude rovněž potřebovat určité prostředky k tomu, aby v předchozím časovém úseku předjímala potřeby týkající se výplat, které vzniknou v rané fázi příštího časového úseku. S cílem reagovat na tyto situace a zajistit, aby Komise měla k dispozici zdroje za výhodných podmínek, a mohla tak provádět výplaty v blízkosti přechodu mezi časovými úseky, by Komise měla mít možnost přiřadit dlouhodobé finanční nástroje do následujícího časového úseku. |
(13) |
Schopnost řídit likviditu finančních operací přístupem ke krátkodobým výpůjčkám a držením hotovosti pro účely obezřetnosti je ústředním a určujícím rysem diverzifikované strategie financování. Toto řízení likvidity umožní Komisi uspokojit veškeré platební potřeby a přizpůsobit emise tržním podmínkám. Tato možnost vede k výnosům zvyšujícím náklady prostřednictvím vydávání krátkodobých cenných papírů a k dočasnému držení některých výnosů na účtu likvidity, aby byla zaručena možnost provádět všechny platby na požádání. Toto rozhodnutí by mělo stanovit základ pro výpočet těchto nákladů na likviditu a účtovat je spravedlivě a nestranně všem příslušným příjemcům výnosů v průběhu daného roku. |
(14) |
Potřeby výplat převyšující částku dlouhodobých finančních nástrojů přiřazených příslušnému časovému úseku nebo platbám úroku mohou vést k deficitu likvidity určitého časového úseku. Potřeby výplat, které jsou nižší než částka dlouhodobých nástrojů financování přiřazených příslušnému časovému úseku nebo umořovací platby přijaté nástrojem NGEU v souvislosti s neuhrazenými výplatami přiřazenými tomuto úseku, mohou vést k přebytku likvidity. Kompenzace těchto přebytků nebo schodků likvidity je nevyhnutelným požadavkem na provádění strategie financování nástroje NGEU. Tyto náklady by neměly nést příslušné časové úseky, ale měly by být izolovány a řízeny jako součást samostatných nákladů na řízení likvidity. Je nezbytné zavést mechanismus pro rozložení nákladů vyplývajících ze schodků nebo přebytků likvidity tak, aby mohly být absorbovány širším programem financování ve formě nákladů na řízení likvidity. Komise by měla využít úsek řízení likvidity k vyrovnání případných kladných nebo záporných peněžních zůstatků v časových úsecích vůči celkové částce výplat. |
(15) |
Provádění diverzifikované strategie financování vyžaduje nabytí nových kapacit potřebných k získání nejvýhodnějšího přístupu na kapitálové trhy a k zajištění trvalého a účinného udržení této infrastruktury. Patří sem náklady potřebné k vedení účtů likvidity, k získání možnosti pořádat aukce pokladničních poukázek a dluhopisů EU a k zavedení nových interních kapacit pro zpracování dat. Tyto náklady, které přímo vyplývají z provádění výpůjčních a výplatních operací nástroje NGEU, by měly být považovány za režijní náklady, které rozlišují mezi náklady souvisejícími se zřízením a s údržbou výpůjční a platební infrastruktury nástroje NGEU. Tyto náklady by měly být zachyceny v nákladech na službu souvisejících s administrativní režií. |
(16) |
Náklady na službu související s administrativní režií spojují veškeré administrativní náklady vzniklé přímo při provádění nástroje NGEU. Tyto náklady vznikají buď jako zřizovací náklady, které souvisejí s jednorázovými náklady na vybudování určitých provozních kapacit, nebo jako opakované náklady, jež jsou nevyhnutelnými náklady, které lze přímo přiřadit operacím nástroje NGEU a které vznikají v průběhu času. |
(17) |
Zatímco opakované náklady by měly tvořit hlavní část pravidelných ročních nákladů účtovaných k výplatám, které se uskuteční v daném roce, náklady na zřízení by se měly přiřadit k jednorázovým poplatkům. |
(18) |
Administrativní náklady zahrnuté do nákladů na službu souvisejících s administrativní režií by se měly omezit na uzavřený seznam nákladů, které přímo souvisejí s nástrojem NGEU. Souhrnné náklady na službu související s administrativní režií představují velmi omezený podíl celkových nákladů na operace nástroje NGEU. Vznikne-li v budoucnu odůvodněná potřeba rozšířit seznam administrativních nákladů, povede Komise před takovým rozšířením patřičné konzultace, a to i s odborníky z členských států. Takové konzultace by byly vedeny rovněž před úpravou jiných aspektů této metodiky, která ovlivní náklady nesené rozpočtem Unie nebo členskými státy. |
(19) |
Proces fakturace ex post by měl být navržen tak, aby bylo zajištěno, že náklady budou hrazeny počínaje rokem 2022 a až do okamžiku, kdy již nebudou vznikat náklady v souvislosti s výpůjčními operacemi a operacemi řízení dluhu v rámci nástroje NGEU. |
(20) |
Komise by ohledně každé výplaty měla vydat oznámení o potvrzení, ať už pro vnější účelově vázaný příjem podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094, nebo pro půjčky poskytované členským státům podle nařízení (EU) 2021/241 („půjčky z Nástroje pro oživení a odolnost“). |
(21) |
Půjčky podle nařízení (EU) 2021/241 mají být realizovány za standardních finančních podmínek (splatnost a profil splácení) v případě každé výplaty členským státům. Pokud jde o výplaty pro vnější účelově vázaný příjem podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094, mělo by být oznámení o potvrzení hlavním podpůrným prvkem určujícím tyto finanční podmínky pro rozpočet EU. Oznámení o potvrzení má určit nárok na úhradu nákladů na základě jeho finančních podmínek. Tyto podmínky by měly zahrnovat datum výplaty, výši finanční podpory, datum úhrady nákladů na financování vnějšího účelově vázaného příjmu podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094. |
(22) |
Příslušné odkazy v dohodách o půjčce podepsaných členskými státy vysvětlí, že náklady na výplaty jsou určeny použitím metodiky stanovené tímto rozhodnutím. |
(23) |
Metodika přiřazování nákladů určuje metodu výpočtu nákladů na výpůjčky, které nese jak rozpočet v souladu s čl. 5 odst. 2 prvním pododstavcem rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053, tak členské státy v souladu s čl. 15 odst. 3 nařízení (EU) 2021/241. Adekvátně tomu vytváří uspořádání pro účely řízení výpůjčních a úvěrových operací ve smyslu čl. 5 odst. 3 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 a čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) 2021/241. |
(24) |
V zájmu zajištění jednotného přiřazování nákladů v rámci balíčku na podporu oživení, který se týká nástroje NGEU, by se toho rozhodnutí mělo použít ode dne 1. června 2021. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí by se mělo vztahovat na výpůjční transakce a výplaty v programu v rámci nástroje NGEU, k nimž došlo před jeho vstupem v platnost, mělo by vstoupit v platnost dnem následujícím po dni jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Toto rozhodnutí by se mělo uplatňovat na půjčky podle nařízení (EU) 2021/241 pro členské státy poté, co příslušné dohody o půjčce vstoupí v platnost, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
ODDÍL 1
PŘEDMĚT, DEFINICE, A OBECNÁ PRAVIDLA
Článek 1
Předmět a hlavní zásady
1. Toto rozhodnutí stanoví jedinou a jednotnou metodiku pro přiřazování nákladů na financování, nákladů na řízení likvidity a nákladů na službu souvisejících s administrativní režií vzniklých v důsledku výpůjčních operací a operací řízení dluhu prováděných v rámci programů financovaných podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) 2020/2094, pokud tyto programy provádějí opatření uvedená v čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení.
2. Provádění metodiky přiřazování nákladů se řídí zásadami spravedlnosti a rovného zacházení, a to zajištěním toho, aby náklady byly přiřazovány na základě relativního podílu obdržené podpory.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:
1) |
„nástroji financování“ dluhopisy, směnky, komerční papíry, pokladniční poukázky a/nebo jakékoli jiné příslušné krátkodobé nebo dlouhodobé finanční transakce provedené v rámci diverzifikované strategie financování; |
2) |
„dohodou o půjčce z Nástroje pro oživení a odolnost“ dohoda mezi Komisí a členským státem v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241; |
3) |
„výplatou“ jakákoli výplata prostředků členskému státu na základě dohody o půjčce z Nástroje pro oživení a odolnost nebo v podobě vnějšího účelově vázaného příjmu podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094; |
4) |
„úrokovým obdobím“ období dvanácti (12) měsíců nebo jiné období, které může být uvedeno v oznámení o potvrzení, počínaje dnem výplaty nebo dřívějším dnem úhrady úroků; |
5) |
„řízením likvidity“ řízení peněžních toků souvisejících s nástroji financování a výplatami; |
6) |
„výpůjčními operacemi v rámci nástroje NGEU“ operace na trzích, zejména emise dluhopisů za účelem vypůjčení částky až 750 miliard EUR v cenách roku 2018 podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053, včetně výpůjček s možností prodloužení doby splatnosti; |
7) |
„operacemi řízení dluhu v rámci nástroje NGEU“ tržní operace související s dluhem, který vyplývá z výpůjčních operací nástroje NGEU s cílem optimalizovat strukturu nesplaceného dluhu a zmírnit úrokové riziko, riziko týkající se likvidity a další finanční rizika; |
8) |
„nástrojem krátkodobého financování“ financování prostřednictvím výpůjčních operací v rámci nástroje NGEU na dobu jednoho roku nebo kratší; |
9) |
„nástrojem dlouhodobého financování“ financování prostřednictvím výpůjčních operací v rámci nástroje NGEU na dobu delší než jeden rok. |
ODDÍL 2
ÚSEKY A VÝPOČET NÁKLADŮ
Článek 3
Časové úseky
1. Časový úsek je aktivní po dobu šesti měsíců počínaje dnem 1. ledna nebo 1. července. První časový úsek však představuje období od 1. června 2021 do 31. prosince 2021. Poslední období aktivity časového úseku končí dne 31. prosince 2026.
2. Časový úsek je tvořen výplatami uskutečněnými během jeho aktivního období a souvisejícími finančními nástroji, které mu byly přiřazeny. Veškeré výplaty se přiřazují časovému úseku, který je aktivní v den výplaty.
Odchylně od prvního pododstavce se v případě, že výše výnosů z dlouhodobých nástrojů financování přiřazených předchozímu časovému úseku přesáhne částku výplat přiřazených tomuto předchozímu úseku v souladu s prvním pododstavcem, výplaty přiřazují tomuto předchozímu časovému úseku, dokud celková výše výplat v tomto časovém úseku nedosáhne výše výnosů z dlouhodobého nástroje financování, který je mu přiřazen.
3. Jiné nástroje dlouhodobého financování než nástroje uvedené v odstavci 4 se přiřadí k časovému úseku, který je aktivní v okamžiku uzavření výpůjční operace v rámci nástroje NGEU, která je vytváří.
Odchylně od prvního pododstavce:
a) |
nástroje financování získané za účelem financování výplaty v následujícím časovém úseku mohou být přiřazeny k tomuto časovému úseku; |
b) |
v případě, že částka výplat na konci aktivního časového úseku přesáhne výši výnosů z nástrojů dlouhodobého financování, budou se dlouhodobé nástroje financování vytvořené z výpůjčních operací nástroje NGEU uzavřených po skončení aktivního období časového úseku přiřazovat k tomuto časovému úseku, dokud výše výnosů dlouhodobých nástrojů financování nedosáhne výše výplat daného časového úseku. |
4. Nástroje dlouhodobého financování, které nahrazují splatné dlouhodobé nástroje financování, se přiřadí ke stejnému časovému úseku.
Článek 4
Úsek řízení likvidity
1. Úsek řízení likvidity funguje až do úplného splacení finančních prostředků uvedených v čl. 5 odst. 1 rozhodnutí 2020/2053.
2. Úsek řízení likvidity je tvořen krátkodobými nástroji financování.
Článek 5
Výpočet nákladů
Náklady na financování, náklady na řízení likvidity a náklady na službu související s administrativní režií se vypočítávají v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.
ODDÍL 3
FAKTURACE
Článek 6
Oznámení o potvrzení
1. V souvislosti s každou výplatou Komise vydá oznámení o potvrzení, v němž se stanoví podmínky žádosti o úhradu nákladů.
2. Oznámení o potvrzení v souvislosti s každou výplatou určuje podmínky pro úhradu nákladů na financování a splacení jistiny.
3. Oznámení o potvrzení uvedené v odstavci 1 obsahuje zejména tyto prvky:
a) |
výši výplaty; |
b) |
splatnost; |
c) |
splátkový kalendář; |
d) |
přiřazení výplaty k časovému úseku; |
e) |
úrokové období a uvedené datum úhrady nákladů na financování. |
4. Oznámení o potvrzení musí v případě půjček obsahovat rovněž další prvky uvedené v dohodách o půjčce z Nástroje pro oživení a odolnost.
Článek 7
Fakturace nákladů na financování
Komise fakturuje náklady na financování na konci úrokového období uvedeného v čl. 2 odst. 4. Pokud jde o výplaty v podobě vnějších účelově vázaných příjmů podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094, mohou být faktury rozděleny do skupin podle kalendářního čtvrtletí.
Článek 8
Fakturace nákladů na řízení likvidity
Komise fakturuje náklady na řízení likvidity na začátku každého kalendářního roku jako náklady vzniklé během předchozího kalendářního roku.
Článek 9
Fakturace nákladů na službu souvisejících s administrativní režií
Členským státům, které využívají půjčky z Nástroje pro oživení a odolnost, Komise fakturuje náklady na službu související s administrativní režií, které vznikly během předchozího kalendářního roku.
ODDÍL 4
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 10
Vstup v platnost a použitelnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. června 2021.
V Bruselu dne 2. července 2021.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.
(2) Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1.
(3) Nařízení Rady (EU) 2020/2094, ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
PŘÍLOHA
1. Výpočet nákladů na financování
Náklady na financování se vypočítají v těchto krocích:
|
Krok 1: Výpočet denních celkových nákladů jednotlivého nástroje financování v určitém časovém úseku nebo v úseku řízení likvidity. Denní výdaje příštích období se vypočítají takto:
Pro každý nástroj financování se ážio/disážio rozdělí lineárně po dobu trvání nástroje:
kde emisní cena = celková cena (včetně bankovních poplatků) Pro každý nástroj financování se denní celkové náklady vypočítají takto:
|
|
Krok 2: Výpočet souhrnných denních celkových nákladů na financování Pro každý časový úsek (časový úsek 1 až časový úsek 11) jsou denní celkové náklady pro úsek před vyrovnáním zůstatků likvidity součtem všech denních celkových nákladů každého nástroje financování přiřazených časovému úseku:
V případě úseku řízení likvidity jsou denní náklady na financování:
|
|
Krok 3: Výpočet denního zůstatku likvidity v časových úsecích Úroveň denního zůstatku likvidity v časovém úseku se vypočítá pro každý den takto:
|
|
Krok 4: Výpočet denních nákladů podílu nástrojů financování jako přebytku likvidity časového úseku Denní náklady na financování související s podílem nástrojů financování s pozitivním výsledkem v kroku 3 („přebytek likvidity“) se vypočítají takto:
|
|
Krok 5: Výpočet nákladů na financování časového úseku a nákladů na úsek řízení likvidity v případě časového úseku s přebytkem likvidity Přebytek likvidity se převede z příslušného časového úseku do úseku řízení likvidity. Náklady na financování daného časového úseku, z něhož se převádí přebytek likvidity, se vypočítají takto:
Náklady na úsek řízení likvidity, který obdrží přebytek likvidity, se vypočítají takto:
|
|
Krok 6: Výpočet nákladů na financování časového úseku s deficitem likvidity Negativní výsledek v kroku 3 („deficit likvidity“) v časovém úseku se vyrovná převodem likvidity z úseku řízení likvidity ve výši denních nákladů jejího financování (krok 5).
Denními náklady na financování výplaty jsou denní náklady na financování časového úseku po vyrovnání vynásobené relativním podílem výplaty v souvislosti s časovým úsekem, ke kterému je přiřazena.
|
2. Výpočet nákladů na řízení likvidity
Náklady na řízení likvidity (LIQM) se vypočítají za čtvrtletí kalendářního roku takto:
Odchylně od prvního pododstavce se náklady na řízení likvidity během období od 1. června 2021 do 31. prosince 2021 vypočítají pro toto celé období takto:
Náklady na LIQM za čtvrtletí se přiřazují ke každé výplatě takto:
|
|
3. Výpočet nákladů na službu souvisejících s administrativní režií
Náklady na službu související s administrativní režií zahrnují opakované administrativní náklady a náklady na zřízení úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost.
3.1. Výpočet opakovaných administrativních nákladů
Opakované administrativní náklady zahrnují jakékoli náklady vzniklé Komisi při provádění výpůjčních operací NGU a operací NGEU v oblasti řízení dluhu, které sestávají z těchto druhů:
a) |
právní poplatky, včetně poplatků za právní stanoviska; |
b) |
opakované náklady na správu účtů; |
c) |
náklady na externí audit; |
d) |
poplatky za údržbu dražební platformy; |
e) |
poplatky ratingových agentur; |
f) |
poplatky za kótování, daně, registraci, zveřejnění a vypořádání; |
g) |
poplatky za informační technologie; |
h) |
výdaje související s průzkumem trhu. |
Pokud jsou tyto náklady společné pro výpůjční operace NGEU prováděné v rámci jiných programů finanční pomoci, vypočítají se náklady zahrnuté do výpočtu jako poměrný podíl přidělený výpůjčním operacím NGEU a operacím NGEU v oblasti řízení dluhu v příslušném kalendářním roce. Tyto náklady nejsou splatné v souvislosti s úvěry Nástroje pro oživení a odolnost za rok 2021.
Opakované administrativní náklady se vypočítají takto:
|
|
Opakované administrativní náklady se přiřadí takto:
3.2. Výpočet a přiřazení nákladů na zřízení
Náklady na zřízení zahrnují jakékoli náklady vzniklé Komisi při provádění výpůjčních operací NGEU a operací řízení dluhu nebo jako technická pomoc v souvislosti s těmito operacemi, včetně nákladů týkajících se:
a) |
zřízení účtů NGEU; |
b) |
zřízení dražební platformy; |
c) |
zavedení nástroje pro správu investorů; |
d) |
jiných nákladů na informační technologie; |
e) |
průzkumu trhu; |
f) |
poplatků za poradenství. |
Náklady na zřízení na jednoho příjemce úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost se vypočítají v těchto krocích:
i) |
Náklady na zřízení úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost se vypočítají takto:
|
ii) |
Náklady na zřízení pro úvěry Nástroje pro oživení a odolnost se pro roky 2021, 2022 a 2023 přiřadí každému členskému státu, který podepsal úvěrovou smlouvu Nástroje pro oživení a odolnost, v roce jejího podpisu, takto:
|
iii) |
Od 1. ledna 2024 se nepřiřazené náklady na zřízení vypočítají takto:
|
Přiřadí se jako dodatečné náklady na zřízení k výplatám členským státům podle smlouvy o úvěru Nástroje pro oživení a odolnost takto:
3.3. Výpočet nákladů na službu na jednoho příjemce
4. Seznam zkratek
ACCdaily |
Vzniklé úrokové náklady u každého nástroje financování rozčleněné podle dnů |
ADMIN CoSroční |
Součet administrativních nákladů v průběhu kalendářního roku |
Ážio/disážiodenní |
Ážio nebo disážio na základě celkové ceny emise rozčleněné podle dnů |
Příjemce |
Členské státy, které přijímají výplaty z úvěrů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, a rozpočet Unie, který přijímá výplaty jako externí účelově vázané příjmy podle čl. 3 odst. 1 nařízení 2020/2094 |
CoF individuální pohledávky v TC(x) |
Náklady na financování pohledávky v časovém úseku X |
CoFdenní na nástroj |
Náklady na financování na den a nástroj financování |
CoFCoF denní LMC po vyrovnání |
Náklady na financování na den pro LMC po vyrovnání |
CoFdenní LMC před vyrovnáním |
Náklady na financování LMC na den před vyrovnáním |
CoFdenní TC (deficit) po vyrovnání |
Náklady na financování na den po vyrovnání u úseků s počátečním deficitem likvidity |
CoFdenní TC (přebytek) po vyrovnání |
Náklady na financování na den před vyrovnáním u úseků s počátečním přebytkem likvidity |
CoFdenní TC(x) před vyrovnáním |
Náklady na financování na den před vyrovnáním úseku X |
CoFdenní přebytek likvidity TC (přebytek) |
Náklady na financování na den související s přebytkem likvidity v časovém úseku |
CoFdenní převod likvidity z LMC |
Náklady na financování na den související s likviditou, která je převedena na LMC |
Kupón |
Úroky placené emitentem z dluhopisu |
LikviditaTC(x) |
Výše likvidity v časovém úseku X |
LMC |
Úsek řízení likvidity |
LIQMčtvrtletí |
Náklady na řízení likvidity za čtvrtletí |
Pomyslná hodnota |
Nominální výše |
RoI držení likvidityčtvrtletí |
Návratnost investic při držení likvidity za čtvrtletí |
TC(x) |
Celkový součet pohledávek a likvidity časového úseku X |