ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 236

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 64
5. července 2021


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1087 ze dne 7. dubna 2021, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139, pokud jde o aktualizaci odkazů na ustanovení Chicagské úmluvy ( 1 )

1

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1088 ze dne 7. dubna 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 748/2012, pokud jde o aktualizaci odkazů na požadavky na ochranu životního prostředí ( 1 )

3

 

*

Nařízení Komise (EU) 2021/1089 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví ukončení rybolovu ďasovitých v oblastech 8c 9 a 10, jakož i ve vodách Unie oblasti CECAF 34.1.1 pro plavidla plující pod vlajkou Francie

7

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1090 ze dne 2. července 2021, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat ( 1 )

10

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1091 ze dne 2. července 2021, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli

47

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1092 ze dne 11. června 2021, kterým se stanoví kritéria a postupy pro oznamování rozdílů v mezinárodních normách přijatých Mezinárodní organizací pro civilní letectví v oblasti bezpečnosti letectví

51

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1093 ze dne 28. června 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla, jež se týkají pověřence Rady pro ochranu osobních údajů, uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 a omezení práv subjektů údajů v souvislosti s výkonem úkolů pověřence Rady pro ochranu osobních údajů, a zrušuje rozhodnutí Rady 2004/644/ES

55

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1094 ze dne 28. června 2021, kterým se mění rozhodnutí Rady 2008/376/ES o přijetí výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel a o víceletých technických základních směrech pro tento program

69

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/1095 ze dne 2. července 2021, kterým se stanoví metodika pro přiřazování nákladů souvisejících s výpůjčními operacemi a operacemi řízení dluhu v rámci nástroje NextGenerationEU

75

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

5.7.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 236/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/1087

ze dne 7. dubna 2021,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139, pokud jde o aktualizaci odkazů na ustanovení Chicagské úmluvy

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (1), a zejména na čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Letadla, kromě bezpilotních letadel, a jejich motory, vrtule, letadlové části a nezastavěné vybavení by měly splňovat požadavky na ochranu životního prostředí. Nařízení (EU) 2018/1139 tyto požadavky stanoví odkazem na konkrétní ustanovení Chicagské úmluvy, která tyto požadavky obsahují.

(2)

Na páté schůzi svého 219. zasedání dne 11. března 2020 přijala Rada ICAO změnu 13 přílohy 16 ICAO svazku I Chicagské úmluvy „Hluk letadel“, změnu 10 svazku II Chicagské úmluvy „Emise letadlových motorů“ a změnu 1 svazku III Chicagské úmluvy „Emise CO2 letounů“. Tyto změny vstoupily v platnost a staly se použitelnými pro všechny členské státy dne 1. ledna 2021.

(3)

Odkazy na ustanovení Chicagské úmluvy by proto měly být aktualizovány a nařízení (EU) 2018/1139 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením vycházejí ze stanoviska č. 03/2020 vydaného Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA) v souladu s čl. 76 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1139 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Co se týče hluku a emisí, tato letadla a jejich motory, vrtule, letadlové části a nezastavěné vybavení musí splňovat požadavky na ochranu životního prostředí obsažené v ustanoveních změny 13 svazku I, změny 10 svazku II a změny 1 svazku III přílohy 16 Chicagské úmluvy, platné ke dni 1. ledna 2021.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. dubna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1.


5.7.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 236/3


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/1088

ze dne 7. dubna 2021,

kterým se mění nařízení (EU) č. 748/2012, pokud jde o aktualizaci odkazů na požadavky na ochranu životního prostředí

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (1), a zejména na čl. 19 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 7. dubna 2021 přijala Komise nařízení v přenesené pravomoci 2021/1087 (2), kterým se aktualizují odkazy na ustanovení Chicagské úmluvy, která obsahují požadavky na ochranu životního prostředí.

(2)

Letadla, kromě bezpilotních letadel, a jejich motory, vrtule, letadlové části a nezastavěné vybavení by tyto požadavky na ochranu životního prostředí měly splňovat od 1. ledna 2021.

(3)

Odkazy na požadavky na ochranu životního prostředí v nařízení Komise (EU) č. 748/2012 (3) by měly být aktualizovány.

(4)

Nařízení (EU) č. 748/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením vycházejí ze stanoviska č. 03/2020 vydaného Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA) v souladu s čl. 76 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 748/2012 se mění takto:

1)

V článku 9 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Odchylně od odstavce 1 může výrobní organizace požádat příslušný úřad o výjimku z požadavků na ochranu životního prostředí uvedených v čl. 9 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (EU) 2018/1139.“

2)

Příloha I se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. dubna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci 2021/1087 ze dne 7. dubna 2021, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139, pokud jde o aktualizaci odkazů na ustanovení Chicagské úmluvy (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).

(3)  Nařízení Komise (EU) č. 748/2012 ze dne 3. srpna 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací (Úř. věst. L 224, 21.8.2012, s. 1).


PŘÍLOHA

Příloha I nařízení (EU) č. 748/2012 se mění takto:

1)

v čl. 21.A.130 písm. b) se bod 4 nahrazuje tímto:

„4.

v případě požadavků na ochranu životního prostředí navíc:

i)

prohlášení, že hotový motor je v souladu s použitelnými požadavky na výfukové emise motoru platnými ke dni výroby motoru, a

ii)

prohlášení, že hotový letoun je v souladu s použitelnými požadavky na emise CO2 platnými ke dni vydání prvního osvědčení letové způsobilosti.“;

2)

v čl. 21.A.145 písm. b) se uvozující věta a bod 1 nahrazují tímto:

„b)

vzhledem ke všem nezbytným údajům o letové způsobilosti a ochraně životního prostředí:

1.

výrobní organizace tyto údaje v zájmu určení shody s použitelnými konstrukčními údaji dostává od agentury a od držitele typového osvědčení, typového osvědčení pro zvláštní účely nebo schválení konstrukce (případně včetně udělené výjimky z požadavků na ochranu životního prostředí) nebo žadatele o toto osvědčení nebo schválení;“

3)

v článku 21.A.147 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

Po vydání oprávnění organizace k výrobě musí být každá změna organizace oprávněné k výrobě, významná z hlediska průkazu shody nebo letové způsobilosti a vlastností výrobku, letadlové části nebo zařízení z hlediska ochrany životního prostředí, zejména změny v systému jakosti, schválena příslušným úřadem. Žádost o schválení musí být podána příslušnému úřadu písemnou formou a organizace je povinna před provedením změny příslušnému úřadu prokázat, že vyhovuje této hlavě.“;

4)

v článku 21.A.801 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

Označování výrobků musí zahrnovat následující informace:

1.

jméno výrobce;

2.

označení výrobku;

3.

výrobní číslo přidělené výrobcem;

4.

značku „EXEMPT“ v případě motoru, pokud příslušný orgán udělil výjimku z požadavků na ochranu životního prostředí;

5.

jakékoliv další informace, které agentura shledá vhodnými.“

5)

článek 21.B.85 se nahrazuje tímto:

„21.B.85   Stanovení použitelných požadavků na ochranu životního prostředí pro typové osvědčení nebo typové osvědčení pro zvláštní účely

a)

Agentura určí a oznámí žadateli použitelné požadavky na ochranu životního prostředí pro typové osvědčení letadla, typové osvědčení letadla pro zvláštní účely nebo typové osvědčení pro motor. Určení a oznámení musí obsahovat:

1.

použitelné požadavky na hluk stanovené v:

i)

příloze 16 Chicagské úmluvy svazku I části II hlavě 1 a:

A)

hlavách 2, 3, 4 a 14 pro podzvukové proudové letouny;

B)

hlavách 3, 4, 5, 6, 10, a 14 pro vrtulové letouny;

C)

hlavách 8 a 11 pro vrtulníky;

D)

hlavě 12 pro nadzvukové letouny a

E)

hlavě 13 pro letadla se sklopným rotorem.

ii)

příloze 16 Chicagské úmluvy svazku I:

A)

doplňku 1 pro letouny, na které se vztahují hlavy 2 a 12 přílohy 16 Chicagské úmluvy svazku I části II;

B)

doplňku 2 pro letouny, na které se vztahují hlavy 3, 4, 5, 8, 13 a 14 přílohy 16 Chicagské úmluvy svazku I části II;

C)

doplňku 3 pro letouny, na které se vztahuje hlava 6 přílohy 16 Chicagské úmluvy svazku I části II;

D)

doplňku 4 pro letouny, na které se vztahuje hlava 11 přílohy 16 Chicagské úmluvy, svazku I části II a

E)

doplňku 6 pro letouny, na které se vztahuje hlava 10 přílohy 16 Chicagské úmluvy svazku I části II;

2.

použitelné emisní požadavky pro zabránění záměrnému úniku paliva u letadel uvedené v příloze 16 Chicagské úmluvy svazku II části II hlavách 1 a 2;

3.

použitelné požadavky na kouřové a plynné emise a emise tuhých znečišťujících látek uvedené v:

i)

příloze 16 Chicagské úmluvy svazku II části III hlavě 1 a:

A)

hlavě 2 pro kouřové a plynné emise proudových nebo turbodmychadlových motorů určených k pohonu pouze při podzvukových rychlostech;

B)

hlavě 3 pro kouřové a plynné emise proudových nebo turbodmychadlových motorů určených k pohonu pouze při nadzvukových rychlostech a

C)

hlavě 4 pro emise tuhých znečišťujících látek proudových nebo turbodmychadlových motorů určených k pohonu pouze při podzvukových rychlostech;

ii)

příloze 16 Chicagské úmluvy svazku II:

A)

doplňku 1 pro měření referenčního poměru stlačení;

B)

doplňku 2 pro vyhodnocení kouřových emisí;

C)

doplňku 3 pro přístrojové vybavení a metody měření pro plynné emise;

D)

doplňku 4 pro specifikace paliva používaného pro měření emisí letadlových turbínových motorů;

E)

doplňku 5 pro přístrojové vybavení a metody měření plynných emisí z turbínových motorů s přídavným spalováním;

F)

doplňku 6 pro postupy pro prokazování shody pro plynné emise, kouř a emise pevných částic; a

G)

doplňku 7 pro přístrojové vybavení a metody měření pro emise pevných částic netěkavých látek;

4.

použitelné požadavky na emise CO2 letounů stanovené v:

i)

příloze 16 Chicagské úmluvy svazku II části III hlavě 1 a:

A)

hlavě 2 pro podzvukové proudové letouny; a

B)

hlavě 2 pro podzvukové vrtulové letouny.

ii)

příloze 16 Chicagské úmluvy svazku III doplňcích 1 a 2 pro letouny, na které se vztahuje hlava 2 přílohy 16 Chicagské úmluvy svazku III části II;

5.

pro motory použitelné požadavky v příloze 16 Chicagské úmluvy svazku II části IV a v doplňku 8, týkající se vyhodnocování pevných částic netěkavých látek za účely katalogizace a modelování.

b)

(Vyhrazeno).“.


5.7.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 236/7


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/1089

ze dne 30. června 2021,

kterým se stanoví ukončení rybolovu ďasovitých v oblastech 8c 9 a 10, jakož i ve vodách Unie oblasti CECAF 34.1.1 pro plavidla plující pod vlajkou Francie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EU) 2021/92 (2) stanoví kvóty na rok 2021.

(2)

Podle informací, které Komise obdržela, úlovky populace ďasovitých v oblastech 8c, 9 a 10, jakož i ve vodách Unie oblasti CECAF 34.1.1 pro plavidla plující pod vlajkou Francie vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2021.

(3)

Rybolov uvedené populace je proto nutné zakázat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená Francii pro populaci ďasovitých v oblastech 8c, 9 a 10, jakož i ve vodách Unie oblasti CECAF 34.1.1 na rok 2021, jak je uvedeno v příloze, se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

1.   Rybolov populace uvedené v článku 1 plavidly plujícími pod vlajkou Francie nebo registrovanými ve Francii se zakazuje od data stanoveného v příloze. Zakazuje se zejména vyhledávat ryby, nahazovat, pokládat nebo vytahovat lovné zařízení za účelem rybolovu této populace.

2.   Přeprava, uchovávání na palubě, zpracovávání na palubě, přemísťování, umísťování do klecí, výkrm a vykládka ryb a produktů rybolovu z této populace odlovené těmito plavidly zůstávají povoleny pro úlovky odlovené před tímto dnem.

3.   Neúmyslné úlovky druhů z uvedené populace těmito plavidly musí být vyloveny a uchovány na palubě rybářských plavidel, zaznamenány, vyloženy a započítány do kvót v souladu s článkem 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3).

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. června 2021.

Za Komisi,

jménem předsedkyně,

Virginijus SINKEVIČIUS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.

(2)  Nařízení Rady (EU) 2021/92 ze dne 28. ledna 2021, kterým se pro rok 2021 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (Úř. věst. L 31, 29.1.2021, s. 31).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).


PŘÍLOHA

Č.

08/TQ92

Členský stát

Francie

Populace

ANF/8C3411

Druh

Ďasovití (Lophiidae)

Oblast

8c, 9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1

Datum ukončení

3. 6. 2021


5.7.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 236/10


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/1090

ze dne 2. července 2021,

kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 71 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Africký mor prasat je infekční virová nákaza postihující chovaná a volně žijící prasata a může mít závažný dopad na dotčenou populaci zvířat a ziskovost chovu, což narušuje přemísťování zásilek uvedených zvířat a produktů z těchto zvířat v rámci Unie, jakož i vývoz do třetích zemí.

(2)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 (2) bylo přijato v rámci nařízení (EU) 2016/429 a stanoví zvláštní opatření k tlumení nákazy týkající se afrického moru prasat, která mají členské státy uvedené na seznamu v příloze I zmíněného nařízení (dál jen „dotčené členské státy“) po omezenou dobu uplatňovat v uzavřených pásmech I, II a III uvedených na seznamu ve zmíněné příloze.

(3)

Oblasti uvedené jako uzavřená pásma I, II a III na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 vycházejí z epizootologické situace afrického moru prasat v Unii. Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 byla naposledy změněna prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/994 (3), a sice v návaznosti na změny epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu, v Polsku a na Slovensku.

(4)

Veškeré změny uzavřených pásem I, II a III v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 by měly být založeny na epizootologické situaci, pokud jde o africký mor prasat, v oblastech postižených uvedenou nákazou, na celkové epizootologické situaci afrického moru prasat v dotčeném členském státě, na úrovni rizika dalšího šíření uvedené nákazy, i na vědecky podložených zásadách a kritériích pro zeměpisné vymezení pásem v důsledku afrického moru prasat a na pokynech Unie dohodnutých s členskými státy ve Stálém výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva a uvedených na internetových stránkách Komise (4). Takové změny by měly rovněž zohledňovat mezinárodní normy, jako je Kodex zdraví suchozemských živočichů (5) Světové organizace pro zdraví zvířat a odůvodnění vymezení pásem poskytnuté příslušnými orgány dotčených členských států.

(5)

Od data přijetí prováděcího nařízení (EU) 2021/994 se objevila nová ohniska afrického moru prasat u chovaných prasat v Polsku a na Slovensku.

(6)

V červnu 2021 bylo zaznamenáno několik ohnisek afrického moru prasat u chovaných prasat v okresech kępiński, wieruszowski a łódzki wschodni v Polsku v oblastech, které v současnosti nejsou uvedeny na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Tato nová ohniska afrického moru prasat u chovaných prasat představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by uvedené oblasti Polska, které v současnosti nejsou uvedeny na seznamu ve zmíněné příloze a byly zasaženy uvedenými nedávnými ohnisky afrického moru prasat, měly být nyní uvedeny na seznamu ve zmíněné příloze jako uzavřené pásmo III.

(7)

V červnu 2021 bylo navíc zaznamenáno jedno ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat v okrese mielecki v Polsku v oblasti, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo II na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Toto ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat představuje zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tato oblast Polska, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo II na seznamu ve zmíněné příloze a která je zasažena tímto nedávným ohniskem afrického moru prasat, měla být nyní uvedena na seznamu v uvedené příloze jako uzavřené pásmo III, a nikoli jako uzavřené pásmo II a stávající hranice uzavřených pásem I a II je rovněž třeba znovu vymezit a rozšířit, aby se zohlednilo toto nedávné ohnisko.

(8)

V červnu 2021 bylo navíc zaznamenáno jedno ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat v okrese Lučenec na Slovensku v oblasti, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo II na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Toto ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat představuje zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tato oblast Slovenska, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo II na seznamu ve zmíněné příloze a která je zasažena tímto nedávným ohniskem afrického moru prasat, měla být nyní uvedena na seznamu v uvedené příloze jako uzavřené pásmo III, a nikoli jako uzavřené pásmo II a stávající hranice uzavřených pásem I a II je rovněž třeba znovu vymezit a rozšířit, aby se zohlednilo toto nedávné ohnisko.

(9)

V návaznosti na uvedená nedávná ohniska afrického moru prasat u chovaných prasat v Polsku a na Slovensku a s ohledem na stávající epizootologickou situaci, pokud jde o africký mor prasat v Unii, bylo vymezení pásem v uvedených členských státech znovu posouzeno a aktualizováno. Kromě toho byla znovu posouzena a aktualizována zavedená opatření k řízení rizik. Tyto změny by měly být zohledněny v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605.

(10)

Má-li se zohlednit nedávný vývoj epizootologické situace, pokud jde o africký mor prasat v Unii, a proaktivně bojovat s riziky spojenými se šířením uvedené nákazy, měla by být v případě Polska a Slovenska vymezena nová uzavřená pásma o dostatečné rozloze a tato pásma by měla být náležitě uvedena jako uzavřená pásma I, II a III na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Jelikož situace, pokud jde o africký mor prasat, je v Unii velmi dynamická, byla při vymezování uvedených nových uzavřených pásem zohledněna i situace v okolních oblastech.

(11)

Vzhledem k naléhavosti epizootologické situace v Unii, pokud jde o šíření afrického moru prasat, je důležité, aby změny prováděcího nařízení (EU) 2021/605 prostřednictvím tohoto prováděcího nařízení nabyly účinku co nejdříve.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. července 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 ze dne 7. dubna 2021, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat (Úř. věst. L 129, 15.4.2021, s. 1).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/994 ze dne 18. června 2021, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat (Úř. věst. L 219, 21.6.2021, s. 1).

(4)  Pracovní dokument SANTE/7112/2015/Rev. 3 „Zásady a kritéria pro zeměpisné vymezení regionalizace afrického moru prasat“. https://ec.europa.eu/food/animals/animal-diseases/control-measures/asf_en

(5)  Kodex zdraví suchozemských živočichů OIE, 28. vydání, 2019. ISBN svazku I: 978-92-95108-85-1; ISBN svazku II: 978-92-95108-86-8. https://www.oie.int/standard-setting/terrestrial-code/access-online/


PŘÍLOHA

Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA I

UZAVŘENÁ PÁSMA

ČÁST I

1.   Německo

Tato uzavřená pásma I v Německu:

Bundesland Brandenburg:

Landkreis Dahme-Spreewald:

Gemeinde Alt Zauche-Wußwerk,

Gemeinde Byhleguhre-Byhlen,

Gemeinde Märkische Heide, mit den Gemarkungen Alt Schadow, Neu Schadow, Pretschen, Plattkow, Wittmannsdorf, Schuhlen-Wiese, Bückchen, Kuschkow, Gröditsch, Groß Leuthen, Leibchel, Glietz, Groß Leine, Dollgen, Krugau, Dürrenhofe, Biebersdorf und Klein Leine,

Gemeinde Neu Zauche,

Gemeinde Schwielochsee mit den Gemarkungen Groß Liebitz, Guhlen, Mochow und Siegadel,

Gemeinde Spreewaldheide,

Gemeinde Straupitz,

Landkreis Märkisch-Oderland:

Gemeinde Lietzen westlich der L 37,

Gemeinde Falkenhagen (Mark) westlich der L 37,

Gemeinde Zeschdorf westlich der L 37,

Gemeinde Lindendorf mit der Gemarkung Dolgelin – westlich der L 37,

Gemeinde Müncheberg mit den Gemarkungen Müncheberg, Eggersdorf bei Müncheberg und Hoppegarten bei Müncheberg,

Gemeinde Neulewin,

Gemeinde Bliesdorf mit den Gemarkungen Kunersdorf und Bliesdorf,

Gemeinde Neutrebbin mit den Gemarkungen Neutrebbin und Alttrebbin westlich der L 34 und Altelewin westlich und nordöstlich der L 33,

Gemeinde Märkische Höhe mit den Gemarkungen Reichenberg und Batzlow,

Gemeinde Wriezen mit den Gemarkungen Haselberg, Frankenfelde, Schulzendorf, Lüdersdorf, Biesdorf, Rathsdorf, Wriezen, Altwriezen, Beauregard, Eichwerder und Jäckelsbruch,

Gemeinde Oderaue mit den Gemarkungen Neuranft, Neuküstrinchen, Neurüdnitz, Altwustrow, Neuwustrow und Zäckericker Loose, Altreetz, Altmädewitz und Neumädewitz,

Gemeinde Buckow (Märkische Schweiz),

Gemeinde Strausberg mit den Gemarkungen Hohenstein und Ruhlsdorf,

Gemeine Garzau-Garzin,

Gemeinde Waldsieversdorf,

Gemeinde Rehfelde mit der Gemarkung Werder,

Gemeinde Reichenow-Mögelin,

Gemeinde Prötzel mit den Gemarkungen Harnekop, Sternebeck und Prötzel östlich der B 168 und der L35,

Gemeinde Oberbarnim.

Landkreis Oder-Spree:

Gemeinde Storkow (Mark),

Gemeinde Wendisch Rietz,

Gemeinde Reichenwalde,

Gemeinde Diensdorf-Radlow,

Gemeinde Bad Saarow,

Gemeinde Rietz-Neuendorf mit den Gemarkungen Buckow, Glienicke, Behrensdorf, Ahrensdorf, Herzberg, Görzig, Pfaffendorf, Sauen, Wilmersdorf (G), Neubrück, Drahendorf, Alt Golm,

Gemeinde Tauche mit den Gemarkungen Briescht, Kossenblatt, Werder, Görsdorf (B), Giesendorf, Wulfersdorf, Falkenberg (T), Lindenberg,

Gemeinde Steinhöfel mit den Gemarkungen Demnitz, Steinhöfel, Hasenfelde, Ahrensdorf, Heinersdorf, Tempelberg,

Gemeinde Langewahl,

Gemeinde Berkenbrück,

Gemeinde Briesen (Mark) mit den Gemarkungen Wilmersdorf, Falkenberg, Alt Madlitz, Madlitz Forst, Kersdorf, Briesen, Neubrück Forst,

Gemeinde Jacobsdorf mit den Gemarkungen Petersdorf und Jacobsdorf westlich der L 37,

Landkreis Spree-Neiße:

Gemeinde Jänschwalde,

Gemeinde Peitz,

Gemeinde Tauer,

Gemeinde Turnow-Preilack,

Gemeinde Drachhausen,

Gemeinde Schmogrow-Fehrow,

Gemeinde Drehnow,

Gemeinde Guben mit der Gemarkung Schlagsdorf,

Gemeinde Schenkendöbern mit den Gemarkungen Grabko, Kerkwitz, Groß Gastrose,

Gemeinde Teichland,

Gemeinde Dissen-Striesow,

Gemeinde Heinersbrück,

Gemeinde Briesen,

Gemeinde Forst mit den Gemarkungen Briesníg, Weißagk, Bohrau, Naundorf, Mulknitz, Klein Jamno, Forst (Lausitz) und Groß Jamno,

Gemeinde Wiesengrund,

Gemeinde Groß Schacksdorf-Simmersdorf mit der Gemarkung Simmersdorf,

Gemeinde Neiße-Malxetal mit den Gemarkungen Jocksdorf, Klein Kölzig und Groß Kölzig,

Gemeinde Tschernitz mit der Gemarkung Wolfshain,

Gemeinde Felixsee,

Gemeinde Spremberg mit den Gemarkungen Lieskau, Schönheide, Graustein, Türkendorf, Groß Luja, Wadelsdorf, Hornow, Sellessen, Spremberg, Bühlow,

Gemeinde Neuhausen/Spree mit den Gemarkungen Kathlow, Haasow, Sergen, Roggosen, Gablenz, Komptendorf, Laubsdorf, Koppatz, Neuhausen, Drieschnitz, Kahsel, Bagenz,

Stadt Cottbus mit den Gemarkungen Dissenchen, Döbbrick, Merzdorf, Saspow, Schmellwitz, Sielow, Willmersdorf.

Bundesland Sachsen:

Landkreis Bautzen

Gemeinde Großdubrau: Ortsteile Commerau, Göbeln, Jetscheba, Kauppa, Särchen, Spreewiese,

Gemeinde Hochkirch: Ortsteile Kohlwesa, Niethen, Rodewitz, Wawitz, Zschorna,

Gemeinde Königswartha: Ortsteil Oppitz,

Gemeinde Lohsa: Ortsteile Dreiweibern, Driewitz, Friedersdorf, Hermsdorf/Spree, Lippen, Litschen, Lohsa, Riegel, Tiegling, Weißkollm,

Gemeinde Malschwitz: Ortsteile Baruth, Brießnitz, Brösa, Buchwalde, Cannewitz, Dubrauke, Gleina, Guttau, Halbendorf/Spree, Kleinsaubernitz, Lieske, Lömischau, Neudorf/Spree, Preititz, Rackel, Ruhethal, Wartha,

Gemeinde Radibor: Ortsteile Droben, Lippitsch, Milkel, Teicha, Wessel,

Gemeinde Spreetal,

Gemeinde Weißenberg.

Landkreis Görlitz:

Gemeinde Boxberg/O.L., sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes,

Gemeinde Görlitz südlich der Bundesautobahn A4 mit den Ortsteilen Biesnitz, Deutsch Ossig, Historische Altstadt, Innenstadt, Klein Neundorf, Klingewalde, Königshufen, Kunnerwitz, Ludwigsdorf, Nikolaivorstadt, Rauschwalde, Schlauroth, Südstadt, Weinhübel,

Gemeinde Groß Düben, sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes,

Gemeinde Hohendubrau, sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes,

Gemeinde Kodersdorf, sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes,

Gemeinde Königshain,

Gemeinde Löbau: Ortsteile Altcunnewitz, Bellwitz, Dolgowitz, Glossen, Kittlitz, Kleinradmeritz, Krappe, Lautitz, Mauschwitz, Neucunnewitz, Neukittlitz, Oppeln, Rosenhain,

Gemeinde Markersdorf: Ortsteile Holtendorf, Markersdorf, Pfaffendorf,

Gemeinde Mücka, sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes,

Gemeinde Reichenbach/O.L.: Ortsteile Biesig, Borda, Dittmannsdorf, Feldhäuser, Goßwitz, Krobnitz, Lehnhäuser, Löbensmüh, Mengelsdorf, Meuselwitz, Oehlisch, Stadt Reichenbach/O.L., Reißaus, Schöps, Zoblitz,

Gemeinde Schleife, sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes,

Gemeinde Schöpstal, sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes,

Gemeinde Trebendorf, sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes,

Gemeinde Vierkirchen, sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes,

Gemeinde Waldhufen, sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes,

Gemeinde Weißwasser/O.L., sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes.

2.   Estonsko

Tato uzavřená pásma I v Estonsku:

Hiiu maakond.

3.   Řecko

Tato uzavřená pásma I v Řecku:

in the regional unit of Drama:

the community departments of Sidironero and Skaloti and the municipal departments of Livadero and Ksiropotamo (in Drama municipality),

the municipal department of Paranesti (in Paranesti municipality),

the municipal departments of Kokkinogeia, Mikropoli, Panorama, Pyrgoi (in Prosotsani municipality),

the municipal departments of Kato Nevrokopi, Chrysokefalo, Achladea, Vathytopos, Volakas, Granitis, Dasotos, Eksohi, Katafyto, Lefkogeia, Mikrokleisoura, Mikromilea, Ochyro, Pagoneri, Perithorio, Kato Vrontou and Potamoi (in Kato Nevrokopi municipality),

in the regional unit of Xanthi:

the municipal departments of Kimmerion, Stavroupoli, Gerakas, Dafnonas, Komnina, Kariofyto and Neochori (in Xanthi municipality),

the community departments of Satres, Thermes, Kotyli, and the municipal departments of Myki, Echinos and Oraio and (in Myki municipality),

the community department of Selero and the municipal department of Sounio (in Avdira municipality),

in the regional unit of Rodopi:

the municipal departments of Komotini, Anthochorio, Gratini, Thrylorio, Kalhas, Karydia, Kikidio, Kosmio, Pandrosos, Aigeiros, Kallisti, Meleti, Neo Sidirochori and Mega Doukato (in Komotini municipality),

the municipal departments of Ipio, Arriana, Darmeni, Archontika, Fillyra, Ano Drosini, Aratos and the Community Departments Kehros and Organi (in Arriana municipality),

the municipal departments of Iasmos, Sostis, Asomatoi, Polyanthos and Amvrosia and the community department of Amaxades (in Iasmos municipality),

the municipal department of Amaranta (in Maroneia Sapon municipality),

in the regional unit of Evros:

the municipal departments of Kyriaki, Mandra, Mavrokklisi, Mikro Dereio, Protokklisi, Roussa, Goniko, Geriko, Sidirochori, Megalo Derio, Sidiro, Giannouli, Agriani and Petrolofos (in Soufli municipality),

the municipal departments of Dikaia, Arzos, Elaia, Therapio, Komara, Marasia, Ormenio, Pentalofos, Petrota, Plati, Ptelea, Kyprinos, Zoni, Fulakio, Spilaio, Nea Vyssa, Kavili, Kastanies, Rizia, Sterna, Ampelakia, Valtos, Megali Doxipara, Neochori and Chandras (in Orestiada municipality),

the municipal departments of Asvestades, Ellinochori, Karoti, Koufovouno, Kiani, Mani, Sitochori, Alepochori, Asproneri, Metaxades, Vrysika, Doksa, Elafoxori, Ladi, Paliouri and Poimeniko (in Didymoteixo municipality),

in the regional unit of Serres:

the municipal departments of Kerkini, Livadia, Makrynitsa, Neochori, Platanakia, Petritsi, Akritochori, Vyroneia, Gonimo, Mandraki, Megalochori, Rodopoli, Ano Poroia, Katw Poroia, Sidirokastro, Vamvakophyto, Promahonas, Kamaroto, Strymonochori, Charopo, Kastanousi and Chortero and the community departments of Achladochori, Agkistro and Kapnophyto (in Sintiki municipality),

the municipal departments of Serres, Elaionas and Oinoussa and the community departments of Orini and Ano Vrontou (in Serres municipality),

the municipal departments of Dasochoriou, Irakleia, Valtero, Karperi, Koimisi, Lithotopos, Limnochori, Podismeno and Chrysochorafa (in Irakleia municipality).

4.   Lotyšsko

Tato uzavřená pásma I v Lotyšsku:

Pāvilostas novada Vērgales pagasts,

Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz rietumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

Grobiņas novada Medzes, Grobiņas un Gaviezes pagasts. Grobiņas pilsēta,

Rucavas novada Rucavas pagasts,

Nīcas novads.

5.   Litva

Tato uzavřená pásma I v Litvě:

Klaipėdos rajono savivaldybė: Agluonėnų, Dovilų, Gargždų, Priekulės, Vėžaičių, Kretingalės ir Dauparų-Kvietinių seniūnijos,

Palangos miesto savivaldybė.

6.   Maďarsko

Tato uzavřená pásma I v Maďarsku:

Békés megye 950950, 950960, 950970, 951950, 952050, 952750, 952850, 952950, 953050, 953150, 953650, 953660, 953750, 953850, 953960, 954250, 954260, 954350, 954450, 954550, 954650, 954750, 954850, 954860, 954950, 955050, 955150, 955250, 955260, 955270, 955350, 955450, 955510, 955650, 955750, 955760, 955850, 955950, 956050, 956060, 956150 és 956160 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Bács-Kiskun megye 600150, 600850, 601550, 601650, 601660, 601750, 601850, 601950, 602050, 603250, 603750 és 603850 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Budapest 1 kódszámú, vadgazdálkodási tevékenységre nem alkalmas területe,

Csongrád-Csanád megye 800150, 800160, 800250, 802220, 802260, 802310 és 802450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Fejér megye 400150, 400250, 400351, 400352, 400450, 400550, 401150, 401250, 401350, 402050, 402350, 402360, 402850, 402950, 403050, 403250, 403350, 403450, 403550, 403650, 403750, 403950, 403960, 403970, 404570, 404650, 404750, 404850, 404950, 404960, 405050, 405750, 405850, 405950,

406050, 406150, 406550, 406650 és 406750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Győr-Moson-Sopron megye 100550, 100650, 100950, 101050, 101350, 101450, 101550, 101560 és 102150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Jász-Nagykun-Szolnok megye 750150, 750160, 750260, 750350, 750450, 750460, 754450, 754550, 754560, 754570, 754650, 754750, 754950, 755050, 755150, 755250, 755350 és 755450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Komárom-Esztergom megye 250150, 250250, 250450, 250460, 250550, 250650, 250750, 251050, 251150, 251250, 251350, 251360, 251650, 251750, 251850, 252250, kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Pest megye 571550, 572150, 572250, 572350, 572550, 572650, 572750, 572850, 572950, 573150, 573250, 573260, 573350, 573360, 573450, 573850, 573950, 573960, 574050, 574150, 574350, 574360, 574550, 574650, 574750, 574850, 574860, 574950, 575050, 575150, 575250, 575350, 575550, 575650, 575750, 575850, 575950, 576050, 576150, 576250, 576350, 576450, 576650, 576750, 576850, 576950, 577050, 577150, 577350, 577450, 577650, 577850, 577950, 578050, 578150, 578250, 578350, 578360, 578450, 578550, 578560, 578650, 578850, 578950, 579050, 579150, 579250, 579350, 579450, 579460, 579550, 579650, 579750, 580250 és 580450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe.

7.   Polsko

Tato uzavřená pásma I v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gminy Wielbark i Rozogi w powiecie szczycieńskim,

gminy Janowiec Kościelny, Janowo i część gminy Kozłowo położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie nidzickim,

gminy Iłowo – Osada, Lidzbark, Płośnica, miasto Działdowo, część gminy Rybno położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę kolejową, część gminy wiejskiej Działdowo położona na południe od linii wyznaczonej przez linie kolejowe biegnące od wschodniej do zachodniej granicy gminy w powiecie działdowskim,

gminy Kisielice, Susz i część gminy wiejskiej Iława położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 521 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą łączącą miejscowości Szymbark - Ząbrowo - Segnowy – Laseczno – Gulb, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Szymbark - Ząbrowo - Segnowy – Laseczno - Gulb biegnącą do południowej granicy gminy w powiecie iławskim,

gminy Biskupiec, Kurzętnik, część gminy wiejskiej Nowe Miasto Lubawskie położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od zachodniej granicy gminy do miejscowości Lekarty, a następnie na południowy - zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Lekarty – Nowy Dwór Bratiański biegnącą do północnej granicy gminy miejskiej Nowe Miasto Lubawskie oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 538, część gminy Grodziczno położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 538 w powiecie nowomiejskim.

w województwie podlaskim:

gminy Wysokie Mazowieckie z miastem Wysokie Mazowieckie, Czyżew i część gminy Kulesze Kościelne położona na południe od linii wyznaczonej przez linię koleją w powiecie wysokomazowieckim,

gminy Miastkowo, Nowogród, Śniadowo i Zbójna w powiecie łomżyńskim,

gminy Szumowo, Zambrów z miastem Zambrów i część gminy Kołaki Kościelne położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie zambrowskim,

gminy Grabowo, Kolno i miasto Kolno, Turośl w powiecie kolneńskim,

w województwie mazowieckim:

powiat ostrołęcki,

powiat miejski Ostrołęka,

gminy Bielsk, Brudzeń Duży, Bulkowo, Drobin, Gąbin, Łąck, Nowy Duninów, Radzanowo, Słupno, Staroźreby i Stara Biała w powiecie płockim,

powiat miejski Płock,

powiat ciechanowski,

gminy Baboszewo, Dzierzążnia, Joniec, Nowe Miasto, Płońsk i miasto Płońsk, Raciąż i miasto Raciąż, Sochocin w powiecie płońskim,

powiat sierpecki,

powiat żuromiński,

gminy Andrzejewo, Brok, Stary Lubotyń, Szulborze Wielkie, Wąsewo, Ostrów Mazowiecka z miastem Ostrów Mazowiecka, część gminy Małkinia Górna położona na północ od rzeki Brok w powiecie ostrowskim,

powiat mławski,

powiat przasnyski,

powiat makowski,

powiat pułtuski,

powiat wyszkowski,

powiat węgrowski,

gminy Dąbrówka, Jadów, Klembów, Poświętne, Radzymin, Strachówka Wołomin i Tłuszcz w powiecie wołomińskim,

gminy Mokobody i Suchożebry w powiecie siedleckim,

gminy Dobre, Jakubów, Kałuszyn, Stanisławów w powiecie mińskim,

gminy Bielany i gmina wiejska Sokołów Podlaski w powiecie sokołowskim,

gminy Kowala, Wierzbica, część gminy Wolanów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie radomskim,

powiat miejski Radom,

gminy Jastrząb, Mirów, Orońsko w powiecie szydłowieckim,

powiat gostyniński,

w województwie podkarpackim:

gminy Pruchnik, Rokietnica, Roźwienica, w powiecie jarosławskim,

gminy Fredropol, Krasiczyn, Krzywcza, Medyka, Orły, Żurawica, Przemyśl w powiecie przemyskim,

powiat miejski Przemyśl,

gminy Gać, Jawornik Polski, Kańczuga, część gminy Zarzecze położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Mleczka w powiecie przeworskim,

powiat łańcucki,

gminy Trzebownisko, Głogów Małopolski, część gminy Świlcza położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 94 i część gminy Sokołów Małopolski położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 875 w powiecie rzeszowskim,

gmina Ropczyce, część gminy Ostrów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr A4 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 986, a następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 986 biegnącą od tego skrzyżowania do miejscowości Osieka i dalej na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Osieka_- Blizna, część gminy Sędziszów Małopolski położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 94 w powiecie ropczycko – sędziszowskim,

gminy Czarna, Pilzno, miasto Dębica, część gminy wiejskiej Dębica położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr A4, część gminy Żyraków położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr A4 w powiecie dębickim,

gminy Dzikowiec, Kolbuszowa i Raniżów w powiecie kolbuszowskim,

gminy Borowa, Gawłuszowice, Padew Narodowa, Tuszów Narodowy, część gminy Czermin położona na północny – zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Olszyny – Czermin – Piaski – Jasieniec do granicy gminy, część gminy Radomyśl Wielki położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 984 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Radomyśl Wielki, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Radomyśl Wielki – Zdziarzec – Pole biegnącą od drogi nr 984 do południowej granicy gminy, część gminy Wadowice Górne położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Kawęczyn – Wampierzów- Wadowice Górne w powiecie mieleckim,

w województwie świętokrzyskim:

powiat opatowski,

powiat sandomierski,

gminy Bogoria, Łubnice, Oleśnica, Osiek, Połaniec, Rytwiany i Staszów w powiecie staszowskim,

gminy Bliżyn, Skarżysko – Kamienna, Suchedniów i Skarżysko Kościelne w powiecie skarżyskim,

gmina Wąchock, część gminy Brody położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9 oraz na południowy - zachód od linii wyznaczonej przez drogi: nr 0618T biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania w miejscowości Lipie, drogę biegnącą od miejscowości Lipie do wschodniej granicy gminy oraz na północ od drogi nr 42 i część gminy Mirzec położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 744 biegnącą od południowej granicy gminy do miejscowości Tychów Stary a następnie przez drogę nr 0566T biegnącą od miejscowości Tychów Stary w kierunku północno - wschodnim do granicy gminy w powiecie starachowickim,

powiat ostrowiecki,

gminy Fałków, Ruda Maleniecka, Radoszyce, Smyków, część gminy Końskie położona na zachód od linii kolejowej, część gminy Stąporków położona na południe od linii kolejowej w powiecie koneckim,

gminy Mniów i Zagnańsk w powiecie kieleckim,

w województwie łódzkim:

gminy Łyszkowice, Kocierzew Południowy, Kiernozia, Chąśno, Nieborów, część gminy wiejskiej Łowicz położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 biegnącej od granicy miasta Łowicz do zachodniej granicy gminy oraz część gminy wiejskiej Łowicz położona na wschód od granicy miasta Łowicz i na północ od granicy gminy Nieborów w powiecie łowickim,

gminy Cielądz, Rawa Mazowiecka z miastem Rawa Mazowiecka w powiecie rawskim,

gminy Bolimów, Głuchów, Godzianów, Lipce Reymontowskie, Maków, Nowy Kawęczyn, Skierniewice, Słupia w powiecie skierniewickim,

powiat miejski Skierniewice,

gminy Mniszków, Paradyż, Sławno i Żarnów w powiecie opoczyńskim,

powiat tomaszowski,

powiat brzeziński,

powiat łaski,

powiat miejski Łódź,

gminy Andrespol, Koluszki, Nowosolna w powiecie łódzkim wschodnim,

gminy Dobroń, Ksawerów, Lutomiersk, miasto Konstantynów Łódzki, miasto Pabianice, część gminy wiejskiej Pabianice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S8, część gminy Dłutów położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 485 w powiecie pabianickim,

gminy Aleksandrów Łódzki, Stryków, miasto Zgierz w powiecie zgierskim,

gminy Bełchatów z miastem Bełchatów, Drużbice, Kluki, Rusiec, Szczerców, Zelów w powiecie bełchatowskim,

gminy Osjaków, Konopnica, Pątnów, Wierzchlas, część gminy Mokrsko położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Krzyworzeka – Mokrsko - Zmyślona – Komorniki – Orzechowiec – Poręby, część gminy Wieluń położona na wschód od zachodniej granicy miejscowości Wieluń oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Wieluń – Turów – Chotów biegnącą do zachodniej granicy gminy, część gminy Ostrówek położona na wschód od linii wyznaczonej przez rzekę Pyszna w powiecie wieluńskim,

powiat sieradzki,

powiat zduńskowolski,

gminy Aleksandrów, Sulejów, Wola Krzysztoporska, Wolbórz, część gminy Moszczenica położona na wschód od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Moszczenica – Osiedle, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Moszczenica – Osiedle – Kosów do skrzyżowania z drogą nr 12 i dalej na wschód od drogi nr 12 biegnącej od tego skrzyżowania do południowej granicy gminy, część gminy Grabica położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 473 biegnącej od zachodniej granicy gminy do miejscowości Wola Kamocka, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 473 i łączącą miejscowości Wola Kamocka – Papieże Kolonia – Papieże do wschodniej granicy gminy w powiecie piotrkowskim,,

powiat miejski Piotrków Trybunalski,

w województwie pomorskim:

gminy Ostaszewo, miasto Krynica Morska oraz część gminy Nowy Dwór Gdański położona na południowy - zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 7, następnie przez drogę nr 7 i S7 biegnącą do zachodniej granicy gminy w powiecie nowodworskim,

gminy Lichnowy, Miłoradz, Nowy Staw, Malbork z miastem Malbork w powiecie malborskim,

gminy Mikołajki Pomorskie, Stary Targ i Sztum w powiecie sztumskim,

powiat gdański,

Miasto Gdańsk,

powiat tczewski,

powiat kwidzyński,

w województwie lubuskim:

gminy Przytoczna, Pszczew, Skwierzyna i część gminy Trzciel położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 w powiecie międzyrzeckim,

gminy Lubniewice i Krzeszyce w powiecie sulęcińskim,

część gminy Krzeszyce położona na północ od linii wyznaczonej przez kanał Postomski i kanał Bema w powiecie sulęcińskim,

powiat miejski Gorzów Wielkopolski,

gminy Bogdaniec, Lubiszyn, Santok, część gminy Witnica położona na północny - wschód od drogi biegnącej od zachodniej granicy gminy od miejscowości Krześnica, przez miejscowości Kamień Wielki - Mościce -Witnica - Kłopotowo do południowej granicy gminy, część gminy Deszczno położona na północny – wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S3 oraz na północ od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Deszczno – Maszewo – Białobłocie – Krasowiec – Płonica do zachodniej granicy gminy w powiecie gorzowskim,

w województwie dolnośląskim:

gmina Warta Bolesławiecka, miasto Bolesławiec, część gminy wiejskiej Bolesławiec położona na południe od linii wyznaczonej prze drogi nr A18 i 18, część gminy Osiecznica położona na południe od drogi nr 18 w powiecie bolesławieckim,

gmina Chojnów w powiecie legnickim,

gmina Zagrodno w powiecie złototoryjskim,

gmina Węgliniec w powiecie zgorzeleckim,

gmina Chocianów w powiecie polkowickim,

część gminy Góra położona na północny -zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej granicy gminy, łączącą miejscowości Czernina – Kruszyniec – Góra do skrzyżowania z droga nr 324, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 324 biegnącą od tego skrzyżowania do zachodniej granicy gminy w powiecie górowskim,

gmina Prusice, część gminy Żmigród położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5 w powiecie trzebnickim,

gmina Wińsko w powiecie wołowskim,

gminy Ścinawa i Lubin z miastem Lubin w powiecie lubińskim,

gminy Dziadowa Kłoda, Międzybórz, Syców w powiecie oleśnickim,

w województwie wielkopolskim:

gminy Krzemieniewo, Osieczna, Rydzyna, część gminy Lipno położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5, część gminy Święciechowa położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 oraz na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5 w powiecie leszczyńskim,

powiat miejski Leszno,

gmina Międzychód, część gminy Sieraków położona na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Wartę biegnącą od wschodniej granicy gminy do przecięcia z drogą nr 133 w miejscowości Sieraków, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od przecięcia drogi nr 133 z rzeką Warta i dalej na zachód od linii wyznaczonej przez ulicę Poznańską, a następnie drogę łączącą miejscowości Jaroszewo – Sprzeczno biegnącą do południowej granicy gminy, część gminy Kwilcz położona na zachód linii wyznaczonej przez drogę nr 186 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 24, następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 24 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 186 do skrzyżowania z drogą w miejscowości Pólko, i dalej na zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od miejscowości Pólko przez miejscowość Wituchowo do południowej granicy gminy w powiecie międzychodzkim,

gminy Lwówek, Kuślin, Opalenica, część gminy Miedzichowo położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92, część gminy Nowy Tomyśl położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 305 w powiecie nowotomyskim,

gminy Granowo, Grodzisk Wielkopolski i część gminy Kamieniec położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 308 w powiecie grodziskim,

gminy Czempiń, Kościan i miasto Kościan, Krzywiń, część gminy Śmigiel położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5 w powiecie kościańskim,

powiat miejski Poznań,

gminy Buk, Dopiewo, Komorniki, Tarnowo Podgórne, Stęszew, Swarzędz, Pobiedziska, Czerwonak, Mosina, miasto Luboń, miasto Puszczykowo i część gminy Kórnik położona na zachód od linii wyznaczonych przez drogi: nr S11 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 434 i drogę nr 434 biegnącą od tego skrzyżowania do południowej granicy gminy, część gminy Rokietnica położona na południowy zachód od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy gminy w miejscowości Krzyszkowo do południowej granicy gminy w miejscowości Kiekrz oraz część gminy wiejskiej Murowana Goślina położona na południe od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy miasta Murowana Goślina do północno-wschodniej granicy gminy w powiecie poznańskim,

gmina Kiszkowo i część gminy Kłecko położona na zachód od rzeki Mała Wełna w powiecie gnieźnieńskim,

gminy Lubasz, Czarnków z miastem Czarnków, część gminy Połajewo na położona na północ od drogi łączącej miejscowości Chraplewo, Tarnówko-Boruszyn, Krosin, Jakubowo, Połajewo - ul. Ryczywolska do północno-wschodniej granicy gminy oraz część gminy Wieleń położona na południe od linii kolejowej biegnącej od wschodniej granicy gminy przez miasto Wieleń i miejscowość Herburtowo do zachodniej granicy gminy w powiecie czarnkowsko-trzcianeckim,

gmina Kaźmierz część gminy Duszniki położona na południowy – wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 306 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Duszniki, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez ul. Niewierską oraz drogę biegnącą przez miejscowość Niewierz do zachodniej granicy gminy, część gminy Ostroróg położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 186 i 184 biegnące od granicy gminy do miejscowości Ostroróg, a następnie od miejscowości Ostroróg przez miejscowości Piaskowo – Rudki do południowej granicy gminy, część gminy Wronki położona na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Wartę biegnącą od zachodniej granicy gminy do przecięcia z droga nr 182, a następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 182 oraz 184 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 182 do południowej granicy gminy, miasto Szamotuły i część gminy Szamotuły położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 306 i drogę łączącą miejscowości Lipnica - Ostroróg do linii wyznaczonej przez wschodnią granicę miasta Szamotuły i na południe od linii kolejowej biegnącej od południowej granicy miasta Szamotuły, do południowo-wschodniej granicy gminy oraz część gminy Obrzycko położona na zachód od drogi nr 185 łączącej miejscowości Gaj Mały, Słopanowo i Obrzycko do północnej granicy miasta Obrzycko, a następnie na zachód od drogi przebiegającej przez miejscowość Chraplewo w powiecie szamotulskim,

część gminy Rawicz położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5, część gminy Bojanowo położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5 w powiecie rawickim,

gmina Budzyń w powiecie chodzieskim,

gminy Mieścisko, Skoki i Wągrowiec z miastem Wągrowiec w powiecie wągrowieckim,

powiat pleszewski,

gmina Zagórów w powiecie słupeckim,

gmina Pyzdry w powiecie wrzesińskim,

gminy Kotlin, Żerków i część gminy Jarocin położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr S11 i 15 w powiecie jarocińskim,

gmina Rozdrażew, część gminy Koźmin Wielkopolski położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 15, część gminy Krotoszyn położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 15 oraz na wschód od granic miasta Krotoszyn w powiecie krotoszyńskim,

powiat ostrowski,,

powiat miejski Kalisz,

gminy Blizanów, Żelazków, Godziesze Wielkie, Koźminek, Lisków, Opatówek, Szczytniki, część gminy Stawiszyn położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 25 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Zbiersk, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Zbiersk – Łyczyn – Petryki biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 25 do południowej granicy gminy, część gminy Ceków- Kolonia położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Młynisko – Morawin - Janków w powiecie kaliskim,

gminy Brudzew, Dobra, Kawęczyn, Przykona, Władysławów, Turek z miastem Turek część gminy Tuliszków położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 72 biegnącej od wschodniej granicy gminy do miasta Turek a następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 443 biegnącej od skrzyżowania z drogą nr 72 w mieście Turek do zachodniej granicy gminy w powiecie tureckim,

gminy Rzgów, Grodziec, Krzymów, Stare Miasto, część gminy Rychwał położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 25 biegnącą od południowej granicy gminy do miejscowości Rychwał, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 443 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 25 w miejscowości Rychwał do wschodniej granicy gminy w powiecie konińskim,

część gminy Kępno położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr S8 w powiecie kępińskim,

powiat ostrzeszowski,

w województwie opolskim:

gminy Domaszowice, Wilków i część gminy Namysłów położona na zachód od linii wyznaczonej przez rzekę Głucha w powiecie namysłowskim,

gminy Wołczyn, Kluczbork, część gminy Byczyna położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 11 w powiecie kluczborskim,

część gminy Gorzów Śląski położona na południe od północnej granicy miasta Gorzów Śląski oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 45, część gminy Praszka położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 45 w miejscowości Praszka oraz na południe od drogi łączącej miejscowości Praszka – Kowale, część gminy Rudniki położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 42 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 43 i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 43 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 42 w powiecie oleskim,

w województwie zachodniopomorskim:

część gminy Dębno położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 126 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 23 w miejscowości Dębno, następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 23 do skrzyżowania z ul. Jana Pawła II w miejscowości Cychry, następnie na północ od ul. Jana Pawła II do skrzyżowania z ul. Ogrodową i dalej na północ od linii wyznaczonej przez ul. Ogrodową, której przedłużenie biegnie do wschodniej granicy gminy w powiecie myśliborskim,

gminy Trzcińsko – Zdrój, Widuchowa, część gminy Chojna położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 26 biegnącą od zachodniej granicy gminy do miejscowości Chojna, a następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 31 biegnącą od skrzyżowana z drogą nr 26 do południowej granicy gminy, w powiecie gryfińskim.

8.   Slovensko

Tato uzavřená pásma I na Slovensku:

the whole district of Snina,

the whole district of Medzilaborce

the whole district of Stropkov

the whole district of Svidník, except municipalities included in part II,

the whole district of whole Kežmarok,

in the district of Veľký Krtíš, the municipalities of Ipeľské Predmostie, Veľká nad Ipľom, Hrušov, Kleňany, Sečianky,

in the district of Levice, the municipalities of Ipeľské Úľany, Plášťovce, Dolné Túrovce, Stredné Túrovce, Šahy, Tešmak,

the whole district of Krupina, except municipalities included in part II,

the whole district of Banska Bystrica, except municipalities included in part II,

In the district of Liptovsky Mikulas – municipalities of Pribylina, Jamník, Svatý Štefan, Konská, Jakubovany, Liptovský Ondrej, Beňadiková, Vavrišovo, Liptovská Kokava, Liptovský Peter, Dovalovo, Hybe, Liptovský Hrádok, Važec, Východná, Kráľova Lehota, Nižná Boca, Vyšná Boca, Malužiná, Liptovská Porúbka, Liptovský Ján, Uhorská Ves, Podtureň, Závažná Poruba, Liptovský Mikuláš, Pavčina Lehota, Demänovská Dolina, Gôtovany, Galovany, Svätý Kríž, Lazisko, Dúbrava, Malatíny, Liptovské Vlachy, Liptovské Kľačany, Partizánska Ľupča, Kráľovská Ľubeľa, Zemianska Ľubeľa,

In the district of Ružomberok, the municipalities of Liptovská Lužná, Liptovská Osada, Podsuchá, Ludrová, Štiavnička, Liptovská Štiavnica, Nižný Sliač, Liptovské Sliače,

the whole district of Banska Stiavnica,

the whole district of Žiar nad Hronom.

ČÁST II

1.   Bulharsko

Tato uzavřená pásma II v Bulharsku:

the whole region of Haskovo,

the whole region of Yambol,

the whole region of Stara Zagora,

the whole region of Pernik,

the whole region of Kyustendil,

the whole region of Plovdiv,

the whole region of Pazardzhik,

the whole region of Smolyan,

the whole region of Dobrich,

the whole region of Sofia city,

the whole region of Sofia Province,

the whole region of Blagoevgrad,

the whole region of Razgrad,

the whole region of Kardzhali,

the whole region of Burgas excluding the areas in Part III,

the whole region of Varna excluding the areas in Part III,

the whole region of Silistra, excluding the areas in Part III,

the whole region of Ruse, excluding the areas in Part III,

the whole region of Veliko Tarnovo, excluding the areas in Part III,

the whole region of Pleven, excluding the areas in Part III,

the whole region of Targovishte, excluding the areas in Part III,

the whole region of Shumen, excluding the areas in Part III,

the whole region of Sliven, excluding the areas in Part III,

the whole region of Vidin, excluding the areas in Part III.

2.   Německo

Tato uzavřená pásma II v Německu:

Bundesland Brandenburg:

Landkreis Oder-Spree:

Gemeinde Grunow-Dammendorf,

Gemeinde Mixdorf

Gemeinde Schlaubetal,

Gemeinde Neuzelle,

Gemeinde Neißemünde,

Gemeinde Lawitz,

Gemeinde Eisenhüttenstadt,

Gemeinde Vogelsang,

Gemeinde Ziltendorf,

Gemeinde Wiesenau,

Gemeinde Friedland,

Gemeinde Siehdichum

Gemeinde Müllrose,

Gemeinde Briesen mit der Gemarkung Biegen,

Gemeinde Jacobsdorf mit den Gemarkungen Pillgram, Sieversdorf, Jacobsdorf östlich der L 37 und Petersdorf östlich der L 37,

Gemeinde Groß Lindow,

Gemeinde Brieskow-Finkenheerd,

Gemeinde Ragow-Merz,

Gemeinde Beeskow,

Gemeinde Rietz-Neuendorf mit den Gemarkungen Groß Rietz und Birkholz,

Gemeinde Tauche mit den Gemarkungen Stremmen, Ranzig, Trebatsch, Sabrodt, Sawall, Mitweide und Tauche,

Landkreis Dahme-Spreewald:

Gemeinde Jamlitz,

Gemeinde Lieberose,

Gemeinde Schwielochsee mit den Gemarkungen Goyatz, Jessern, Lamsfeld, Ressen, Speichrow und Zaue,

Landkreis Spree-Neiße:

Gemeinde Schenkendöbern mit den Gemarkungen Stakow, Reicherskreuz, Groß Drewitz, Sembten, Lauschütz, Krayne, Lübbinchen, Grano, Pinnow, Bärenklau, Schenkendöbern und Atterwasch,

Gemeinde Guben mit den Gemarkungen Bresinchen, Guben und Deulowitz,

Gemeinde Forst (Lausitz) mit den Gemarkungen Groß Bademeusel und Klein Bademeusel,

Gemeinde Groß Schacksdorf-Simmersdorf mit der Gemarkung Groß Schacksdorf,

Gemeinde Neiße-Malxetal mit den Gemarkungen Preschen und Jerischke,

Gemeinde Döbern,

Gemeinde Jämlitz-Klein Düben,

Gemeinde Tschernitz mit der Gemarkung Tschernitz,

Landkreis Märkisch-Oderland:

Gemeinde Zechin,

Gemeinde Bleyen-Genschmar,

Gemeinde Neuhardenberg,

Gemeinde Golzow,

Gemeinde Küstriner Vorland,

Gemeinde Alt Tucheband,

Gemeinde Reitwein,

Gemeinde Podelzig,

Gemeinde Letschin,

Gemeinde Gusow-Platkow,

Gemeinde Seelow,

Gemeinde Vierlinden,

Gemeinde Lindendorf mit den Gemarkungen Sachsendorf, Libbenichen, Neu Mahlisch und Dolgelin – östlich der L37,

Gemeinde Fichtenhöhe,

Gemeinde Lietzen östlich der L 37,

Gemeinde Falkenhagen (Mark) östlich der L 37,

Gemeinde Zeschdorf östlich der L 37,

Gemeinde Treplin,

Gemeinde Lebus,

Gemeinde Müncheberg mit den Gemarkungen Jahnsfelde, Trebnitz, Obersdorf, Münchehofe und Hermersdorf,

Gemeinde Märkische Höhe mit der Gemarkung Ringenwalde,

Gemeinde Bliesdorf mit der Gemarkung Metzdorf,

Gemeinde Neutrebbin mit den Gemarkungen Wuschewier, Altbarnim, Neutrebbin, östlich der L 34, Alttrebbin östlich der L 34 und Altlewin östlich der L 34 und südwestlich der L 33,

kreisfreie Stadt Frankfurt (Oder),

Bundesland Sachsen:

Landkreis Görlitz:

Gemeinde Bad Muskau,

Gemeinde Boxberg/O.L. östlich des Straßenverlaufes K8472 bis Kaschel – S121 – Jahmen –Dürrbacher Straße – K8472 – Eselsberg – S131 – Boxberg – K 8481,

Gemeinde Gablenz,

Gemeinde Görlitz nördlich der Bundesautobahn A4,

Gemeinde Groß Düben südlich des Straßenverlaufes S126 – Halbendorf – K8478,

Gemeinde Hähnichen,

Gemeinde Hohendubrau östlich des Straßenverlaufes der Verbindungsstraße Buchholz-Gebelzig – S55,

Gemeinde Horka

Gemeinde Kodersdorf nördlich der Bundesautobahn A4,

Gemeinde Krauschwitz i.d. O.L.,

Gemeinde Kreba-Neudorf,

Gemeinde Mücka östlich des Straßenverlaufes S55 - K8471 - Förstgen - K8472,

Gemeinde Neißeaue,

Gemeinde Niesky,

Gemeinde Quitzdorf am See,

Gemeinde Rietschen,

Gemeinde Rothenburg/ O.L.,

Gemeinde Schleife östlich des Straßenverlaufes S130 – S126,

Gemeinde Schöpstal nördlich der Bundesautobahn A4,

Gemeinde Trebendorf östlich der K8481,

Gemeinde Vierkirchen nördlich der Bundesautobahn A4 und östlich der Verbindungsstraße Buchholz-Gebelzig,

Gemeinde Waldhufen nördlich der Bundesautobahn A4,

Gemeinde Weißkeißel,

Gemeinde Weißwasser/O.L. östlich der K8481.

3.   Estonsko

Tato uzavřená pásma II v Estonsku:

Eesti Vabariik (välja arvatud Hiiu maakond).

4.   Lotyšsko

Tato uzavřená pásma II v Lotyšsku:

Ādažu novads,

Aizputes novada Aizputes, Cīravas un Lažas pagasts, Kalvenes pagasta daļa uz rietumiem no ceļa pie Vārtājas upes līdz autoceļam A9, uz dienvidiem no autoceļa A9, uz rietumiem no autoceļa V1200, Kazdangas pagasta daļa uz rietumiem no ceļa V1200, P115, P117, V1296, Aizputes pilsēta,

Aglonas novads,

Aizkraukles novads,

Aknīstes novads,

Alojas novads,

Alsungas novads,

Alūksnes novads,

Amatas novads,

Apes novads,

Auces novads,

Babītes novads,

Baldones novads,

Baltinavas novads,

Balvu novads,

Bauskas novads,

Beverīnas novads,

Brocēnu novads,

Burtnieku novads,

Carnikavas novads,

Cēsu novads

Cesvaines novads,

Ciblas novads,

Dagdas novads,

Daugavpils novads,

Dobeles novads,

Dundagas novads,

Durbes novads,

Engures novads,

Ērgļu novads,

Garkalnes novads,

Grobiņas novada Bārtas pagasts,

Gulbenes novads,

Iecavas novads,

Ikšķiles novads,

Ilūkstes novads,

Inčukalna novads,

Jaunjelgavas novads,

Jaunpiebalgas novads,

Jaunpils novads,

Jēkabpils novads,

Jelgavas novads,

Kandavas novads,

Kārsavas novads,

Ķeguma novads,

Ķekavas novads,

Kocēnu novads,

Kokneses novads,

Krāslavas novads,

Krimuldas novads,

Krustpils novads,

Kuldīgas novada, Laidu pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa V1296, Padures, Rumbas, Rendas, Kabiles, Vārmes, Pelču, Ēdoles, Īvandes, Kurmāles, Turlavas, Gudenieku un Snēpeles pagasts, Kuldīgas pilsēta,

Lielvārdes novads,

Līgatnes novads,

Limbažu novads,

Līvānu novads,

Lubānas novads,

Ludzas novads,

Madonas novads,

Mālpils novads,

Mārupes novads,

Mazsalacas novads,

Mērsraga novads,

Naukšēnu novads,

Neretas novads,

Ogres novads,

Olaines novads,

Ozolnieku novads,

Pārgaujas novads,

Pāvilostas novada Sakas pagasts, Pāvilostas pilsēta,

Pļaviņu novads,

Preiļu novads,

Priekules novads,

Priekuļu novads,

Raunas novads,

republikas pilsēta Daugavpils,

republikas pilsēta Jelgava,

republikas pilsēta Jēkabpils,

republikas pilsēta Jūrmala,

republikas pilsēta Rēzekne,

republikas pilsēta Valmiera,

Rēzeknes novads,

Riebiņu novads,

Rojas novads,

Ropažu novads,

Rucavas novada Dunikas pagasts,

Rugāju novads,

Rundāles novads,

Rūjienas novads,

Salacgrīvas novads,

Salas novads,

Salaspils novads,

Saldus novads,

Saulkrastu novads,

Sējas novads,

Siguldas novads,

Skrīveru novads,

Skrundas novada Raņķu pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa V1272 līdz robežai ar Ventas upi, Skrundas pagasta daļa no Skrundas uz ziemeļiem no autoceļa A9 un austrumiem no Ventas upes,

Smiltenes novads,

Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz austrumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

Strenču novads,

Talsu novads,

Tērvetes novads,

Tukuma novads,

Vaiņodes novada Vaiņodes pagasts un Embūtes pagasta daļa uz dienvidiem autoceļa P116, P106,

Valkas novads,

Varakļānu novads,

Vārkavas novads,

Vecpiebalgas novads,

Vecumnieku novads,

Ventspils novads,

Viesītes novads,

Viļakas novads,

Viļānu novads,

Zilupes novads.

5.   Litva

Tato uzavřená pásma II v Litvě:

Alytaus miesto savivaldybė,

Alytaus rajono savivaldybė,

Anykščių rajono savivaldybė,

Akmenės rajono savivaldybė,

Birštono savivaldybė,

Biržų miesto savivaldybė,

Biržų rajono savivaldybė,

Druskininkų savivaldybė,

Elektrėnų savivaldybė,

Ignalinos rajono savivaldybė,

Jonavos rajono savivaldybė,

Joniškio rajono savivaldybė,

Jurbarko rajono savivaldybė: Eržvilko, Girdžių, Jurbarko miesto, Jurbarkų, Raudonės, Šimkaičių, Skirsnemunės, Smalininkų, Veliuonos ir Viešvilės seniūnijos,

Kaišiadorių rajono savivaldybė,

Kalvarijos savivaldybė,

Kauno miesto savivaldybė,

Kauno rajono savivaldybė: Akademijos, Alšėnų, Batniavos, Ežerėlio, Domeikavos, Garliavos, Garliavos apylinkių, Karmėlavos, Kulautuvos, Lapių, Linksmakalnio, Neveronių, Raudondvario, Ringaudų, Rokų, Samylų, Taurakiemio, Vandžiogalos, Užliedžių, Vilkijos, ir Zapyškio seniūnijos, Babtų seniūnijos dalis į rytus nuo kelio A1, ir Vilkijos apylinkių seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio Nr. 1907,

Kazlų rūdos savivaldybė,

Kelmės rajono savivaldybė,

Kėdainių rajono savivaldybė: Dotnuvos, Gudžiūnų, Kėdainių miesto, Krakių, Pelėdnagių, Surviliškio, Šėtos, Truskavos, Vilainių ir Josvainių seniūnijos dalis į šiaurę ir rytus nuo kelio Nr. 229 ir Nr. 2032,

Klaipėdos rajono savivaldybė: Judrėnų, Endriejavo ir Veiviržėnų seniūnijos,

Kupiškio rajono savivaldybė,

Kretingos rajono savivaldybė,

Lazdijų rajono savivaldybė,

Marijampolės savivaldybė,

Mažeikių rajono savivaldybė,

Molėtų rajono savivaldybė,

Pagėgių savivaldybė,

Pakruojo rajono savivaldybė,

Panevėžio rajono savivaldybė,

Panevėžio miesto savivaldybė,

Pasvalio rajono savivaldybė,

Radviliškio rajono savivaldybė,

Rietavo savivaldybė,

Prienų rajono savivaldybė,

Plungės rajono savivaldybė: Žlibinų, Stalgėnų, Nausodžio, Plungės miesto, Šateikių ir Kulių seniūnijos,

Raseinių rajono savivaldybė: Betygalos, Girkalnio, Kalnujų, Nemakščių, Pagojukų, Paliepių, Raseinių miesto, Raseinių, Šiluvos, Viduklės seniūnijos,

Rokiškio rajono savivaldybė,

Skuodo rajono savivaldybės: Aleksandrijos, Ylakių, Lenkimų, Mosėdžio, Skuodo ir Skuodo miesto seniūnijos,

Šakių rajono savivaldybė,

Šalčininkų rajono savivaldybė,

Šiaulių miesto savivaldybė,

Šiaulių rajono savivaldybė,

Šilutės rajono savivaldybė,

Širvintų rajono savivaldybė,

Šilalės rajono savivaldybė,

Švenčionių rajono savivaldybė,

Tauragės rajono savivaldybė,

Telšių rajono savivaldybė,

Trakų rajono savivaldybė,

Ukmergės rajono savivaldybė,

Utenos rajono savivaldybė,

Varėnos rajono savivaldybė,

Vilniaus miesto savivaldybė,

Vilniaus rajono savivaldybė,

Vilkaviškio rajono savivaldybė,

Visagino savivaldybė,

Zarasų rajono savivaldybė.

6.   Maďarsko

Tato uzavřená pásma II v Maďarsku:

Békés megye 950150, 950250, 950350, 950450, 950550, 950650, 950660, 950750, 950850, 950860, 951050, 951150, 951250, 951260, 951350, 951450, 951460, 951550, 951650, 951750, 952150, 952250, 952350, 952450, 952550, 952650, 953250, 953260, 953270, 953350, 953450, 953550, 953560, 953950, 954050, 954060, 954150, 956250, 956350, 956450, 956550, 956650 és 956750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Borsod-Abaúj-Zemplén megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

Fejér megye 403150, 403160, 403260, 404250, 404550, 404560, 405450, 405550, 405650, 406450 és 407050 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Hajdú-Bihar megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

Heves megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

Jász-Nagykun-Szolnok megye 750250, 750550, 750650, 750750, 750850, 750970, 750980, 751050, 751150, 751160, 751250, 751260, 751350, 751360, 751450, 751460, 751470, 751550, 751650, 751750, 751850, 751950, 752150, 752250, 752350, 752450, 752460, 752550, 752560, 752650, 752750, 752850, 752950, 753060, 753070, 753150, 753250, 753310, 753450, 753550, 753650, 753660, 753750, 753850, 753950, 753960, 754050, 754150, 754250, 754360, 754370, 754850, 755550, 755650 és 755750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Komárom-Esztergom megye: 250350, 250850, 250950, 251450, 251550, 251950, 252050, 252150, 252350, 252450, 252460, 252550, 252650, 252750, 252850, 252860, 252950, 252960, 253050, 253150, 253250, 253350, 253450 és 253550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Nógrád megye valamennyi vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Pest megye 570150, 570250, 570350, 570450, 570550, 570650, 570750, 570850, 570950, 571050, 571150, 571250, 571350, 571650, 571750, 571760, 571850, 571950, 572050, 573550, 573650, 574250, 577250, 580050 és 580150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Szabolcs-Szatmár-Bereg megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe.

7.   Polsko

Tato uzavřená pásma II v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gminy Kalinowo, Stare Juchy, Prostki oraz gmina wiejska Ełk w powiecie ełckim,

powiat elbląski,

powiat miejski Elbląg,

powiat gołdapski,

powiat piski,

powiat bartoszycki,

gminy Biskupiec, Jeziorany, Kolno, część gminy Olsztynek położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr S51 biegnącą od wschodniej granicy gminy do miejscowości Ameryka oraz na zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od skrzyżowania z drogą S51 do północnej granicy gminy, łączącej miejscowości Mańki – Mycyny – Ameryka w powiecie olsztyńskim,

powiat ostródzki,

powiat olecki,

powiat giżycki,

powiat braniewski,

powiat kętrzyński,

gminy Lubomino i Orneta w powiecie lidzbarskim,

gmina Nidzica i część gminy Kozłowo położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie nidzickim,

gminy Dźwierzuty, Jedwabno, Pasym, Szczytno i miasto Szczytno i Świętajno w powiecie szczycieńskim,

powiat mrągowski,

gminy Lubawa, miasto Lubawa, Zalewo, miasto Iława i część gminy wiejskiej Iława położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 521 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą łączącą miejscowości Szymbark - Ząbrowo - Segnowy – Laseczno – Gulb, a następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Szymbark - Ząbrowo - Segnowy – Laseczno - Gulb biegnącą do południowej granicy gminy w powiecie iławskim,

część gminy wiejskiej Nowe Miasto Lubawskie położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od zachodniej granicy gminy do miejscowości Lekarty, a następnie na północny -wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Lekarty – Nowy Dwór Bratiański biegnącą do północnej granicy gminy miejskiej Nowe Miasto Lubawskie oraz na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 538, część gminy Grodziczno położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 538 w powiecie nowomiejskim,

powiat węgorzewski,

część gminy Rybno położona na północ od linii kolejowej, część gminy wiejskiej Działdowo położona na północ od linii wyznaczonej przez linie kolejowe biegnące od wschodniej do zachodniej granicy gminy w powiecie działdowskim,

w województwie podlaskim:

powiat bielski,

powiat grajewski,

powiat moniecki,

powiat sejneński,

gminy Łomża, Piątnica, Jedwabne, Przytuły i Wizna w powiecie łomżyńskim,

powiat miejski Łomża,

powiat siemiatycki,

powiat hajnowski,

gminy Ciechanowiec, Klukowo, Szepietowo, Kobylin-Borzymy, Nowe Piekuty, Sokoły i część gminy Kulesze Kościelne położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie wysokomazowieckim,

gmina Rutki i część gminy Kołaki Kościelne położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie zambrowskim,

gminy Mały Potok i Stawiski w powiecie kolneńskim,

powiat białostocki,

powiat suwalski,

powiat miejski Suwałki,

powiat augustowski,

powiat sokólski,

powiat miejski Białystok,

w województwie mazowieckim:

gminy Domanice, Korczew, Kotuń, Mordy, Paprotnia, Przesmyki, Siedlce, Skórzec, Wiśniew, Wodynie, Zbuczyn w powiecie siedleckim,

powiat miejski Siedlce,

gminy Ceranów, Jabłonna Lacka, Kosów Lacki, Repki, Sabnie, Sterdyń w powiecie sokołowskim,

powiat łosicki,

powiat sochaczewski,

gminy Policzna, Przyłęk, Tczów i Zwoleń w powiecie zwoleńskim,

powiat kozienicki,

gminy Chotcza i Solec nad Wisłą w powiecie lipskim,

gminy Gózd, Jastrzębia, Jedlnia Letnisko, Pionki z miastem Pionki, Skaryszew, Jedlińsk, Przytyk, Zakrzew, część gminy Iłża położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9, część gminy Wolanów położona na północ od drogi nr 12 w powiecie radomskim,

gminy Bodzanów, Słubice, Wyszogród i Mała Wieś w powiecie płockim,

powiat nowodworski,

gminy Czerwińsk nad Wisłą, Naruszewo, Załuski w powiecie płońskim,

gminy: miasto Kobyłka, miasto Marki, miasto Ząbki, miasto Zielonka w powiecie wołomińskim,

gminy Borowie, Garwolin z miastem Garwolin, Miastków Kościelny, Parysów, Pilawa, część gminy Wilga położona na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Wilga biegnącą od wschodniej granicy gminy do ujścia do rzeki Wisły, część gminy Górzno położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Łąki i Górzno biegnącą od wschodniej granicy gminy, następnie od miejscowości Górzno na północ od drogi nr 1328W biegnącej do drogi nr 17, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą

od drogi nr 17 do zachodniej granicy gminy przez miejscowości Józefów i Kobyla Wola w powiecie garwolińskim,

gminy Boguty – Pianki, Zaręby Kościelne, Nur i część gminy Małkinia Górna położona na południe od rzeki Brok w powiecie ostrowskim,

gminy Chlewiska i Szydłowiec w powiecie szydłowieckim,

gminy Cegłów, Dębe Wielkie, Halinów, Latowicz, Mińsk Mazowiecki i miasto Mińsk Mazowiecki, Mrozy, Siennica, miasto Sulejówek w powiecie mińskim,

powiat otwocki,

powiat warszawski zachodni,

powiat legionowski,

powiat piaseczyński,

powiat pruszkowski,

powiat grójecki,

powiat grodziski,

powiat żyrardowski,

powiat białobrzeski,

powiat przysuski,

powiat miejski Warszawa,

w województwie lubelskim:

powiat bialski,

powiat miejski Biała Podlaska,

gminy Batorz, Godziszów, Janów Lubelski, Modliborzyce i Potok Wielki w powiecie janowskim,

gminy Janowiec, Kazimierz Dolny, Końskowola, Kurów, Markuszów, Nałęczów, Puławy z miastem Puławy, Wąwolnica i Żyrzyn w powiecie puławskim,

gminy Nowodwór, miasto Dęblin i część gminy Ryki położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową powiecie ryckim,

gminy Adamów, Krzywda, Stoczek Łukowski z miastem Stoczek Łukowski, Wola Mysłowska, Trzebieszów, Stanin, Wojcieszków, gmina wiejska Łuków i miasto Łuków w powiecie łukowskim,

powiat lubelski,

powiat miejski Lublin,

gminy Niedźwiada, Ostrówek, Ostrów Lubelski, Serniki, Uścimów i Lubartów z miastem Lubartów w powiecie lubartowskim,

powiat łęczyński,

powiat świdnicki,

gminy Fajsławice, Gorzków, Izbica, Krasnystaw z miastem Krasnystaw, Kraśniczyn, Łopiennik Górny, Siennica Różana i część gminy Żółkiewka położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 842 w powiecie krasnostawskim,

gminy Chełm, Ruda – Huta, Sawin, Rejowiec, Rejowiec Fabryczny z miastem Rejowiec Fabryczny, Siedliszcze, Wierzbica, Żmudź, Dorohusk, Dubienka, Kamień, Leśniowice, Wojsławice w powiecie chełmskim,

powiat miejski Chełm,

powiat kraśnicki,

powiat opolski,

powiat parczewski,

powiat włodawski,

powiat radzyński,

powiat miejski Zamość,

gminy Sitno, Skierbieszów, Stary Zamość, Zamość w powiecie zamojskim

w województwie podkarpackim:

powiat stalowowolski,

gminy Oleszyce, Lubaczów z miastem Lubaczów, Wielkie Oczy w powiecie lubaczowskim,

część gminy Kamień położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19, część gminy Sokołów Małopolski położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 875 w powiecie rzeszowskim,

gminy Cmolas, Majdan Królewski i Niwiska powiecie kolbuszowskim,

część gminy Ostrów położona na północ od drogi linii wyznaczonej przez drogę nr A4 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 986, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 986 biegnącą od tego skrzyżowania do miejscowości Osieka i dalej na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Osieka_- Blizna w powiecie ropczycko – sędziszowskim,

część gminy wiejskiej Dębica położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A4 w powiecie dębickim,

gminy część gminy Czermin położona na południowy – wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Olszyny – Czermin – Piaski – Jasieniec do granicy gminy część gminy Wadowice Górne położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Kawęczyn – Wampierzów- Wadowice Górne oraz na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Wychylówka – Borowina do skrzyżowania z drogami 1106 R oraz nr 984, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 984 biegnącą od miejscowości Borowina do południowej granicy gminy w powiecie mieleckim,

gminy Grodzisko Dolne, część gminy wiejskiej Leżajsk położona na południe od miasta Leżajsk oraz na zachód od linii wyznaczonej przez rzekę San, w powiecie leżajskim,

gmina Jarocin, część gminy Harasiuki położona na północ od linii wyznaczona przez drogę nr 1048 R, część gminy Ulanów położona na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Tanew, część gminy Nisko położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 oraz na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 19, część gminy Jeżowe położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 w powiecie niżańskim,

powiat tarnobrzeski,

część gminy wiejskiej Przeworsk położona na zachód od miasta Przeworsk i na zachód od linii wyznaczonej przez autostradę A4 biegnącą od granicy z gminą Tryńcza do granicy miasta Przeworsk, część gminy Zarzecze położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1594R biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Zarzecze oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogi nr 1617R oraz 1619R biegnącą do południowej granicy gminy oraz na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Mleczka w powiecie przeworskim,

w województwie pomorskim:

gminy Dzierzgoń i Stary Dzierzgoń w powiecie sztumskim,

gmina Stare Pole w powiecie malborskim,

gminy Stegny, Sztutowo i część gminy Nowy Dwór Gdański położona na północny - wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 7, następnie przez drogę nr 7 i S7 biegnącą do zachodniej granicy gminy w powiecie nowodworskim,

w województwie świętokrzyskim:

gmina Tarłów i część gminy Ożarów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 w powiecie opatowskim,

część gminy Brody położona na zachód od linii kolejowej biegnącej od miejscowości Marcule i od północnej granicy gminy przez miejscowości Klepacze i Karczma Kunowska do południowej granicy gminy oraz na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9 i na północny - wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 0618T biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania w miejscowości Lipie oraz przez drogę biegnącą od miejscowości Lipie do wschodniej granicy gminy i część gminy Mirzec położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 744 biegnącą od południowej granicy gminy do miejscowości Tychów Stary a następnie przez drogę nr 0566T biegnącą od miejscowości Tychów Stary w kierunku północno – wschodnim do granicy gminy w powiecie starachowickim,

gmina Gowarczów, część gminy Końskie położona na wschód od linii kolejowej, część gminy Stąporków położona na północ od linii kolejowej w powiecie koneckim,

w województwie lubuskim:

powiat wschowski,

gmina Kostrzyn nad Odrą i część gminy Witnica położona na południowy zachód od drogi biegnącej od zachodniej granicy gminy od miejscowości Krześnica, przez miejscowości Kamień Wielki - Mościce - Witnica - Kłopotowo do południowej granicy gminy, część gminy Deszczno położona na południowy – zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S3 oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Deszczno – Maszewo – Białobłocie – Krasowiec – Płonica do zachodniej granicy gminy w powiecie gorzowskim,

gminy Gubin z miastem Gubin, Maszewo i część gminy Bytnica położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1157F w powiecie krośnieńskim,

powiat słubicki,

gminy Słońsk, Sulęcin, Lubniewice, część gminy Krzeszyce położona na południe od linii wyznaczonej przez kanał Postomski i kanał Bema w powiecie sulęcińskim i Torzym w powiecie sulęcińskim,

gminy Bledzew i Międzyrzecz w powiecie międzyrzeckim,

gminy Kolsko, część gminy Kożuchów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę 283 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 290 i na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 290 biegnącej od miasta Mirocin Dolny do zachodniej granicy gminy, część gminy Bytom Odrzański położona na północny zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 293 i 326, część gminy Nowe Miasteczko położona na zachód od linii wyznaczonych przez drogi 293 i 328, część gminy Siedlisko położona na północny zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od rzeki Odry przy południowe granicy gminy do drogi nr 326 łączącej się z drogą nr 325 biegnącą w kierunku miejscowości Różanówka do skrzyżowania z drogą nr 321 biegnącą od tego skrzyżowania w kierunku miejscowości Bielawy, a następnie przedłużoną przez drogę przeciwpożarową biegnącą od drogi nr 321 w miejscowości Bielawy do granicy gminy w powiecie nowosolskim,

gminy Nowogród Bobrzański, Trzebiechów, część gminy Bojadła położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 278 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 282 i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 282 biegnącej od miasta Bojadła do zachodniej granicy gminy, część gminy Sulechów położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S3 oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Kępsko - Buków biegnącą od zachodniej granicy gminy do miejscowości Buków, a następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Buków – Miłkowo biegnącą od miejscowości Buków do północnej granicy gminy w powiecie zielonogórskim,

powiat żarski,

gminy Brzeźnica, Iłowa, Małomice, Szprotawa, Wymiarki, Żagań, miasto Żagań, miasto Gozdnica, część gminy Niegosławice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 328 w powiecie żagańskim,

gmina Łagów, część gminy Lubrza położona na północ od linii wyznaczonej przez autostradę A2 i część gminy Świebodzin położona na północ od linii wyznaczonej przez autostradę A2w powiecie świebodzińskim,

w województwie dolnośląskim:

gmina Pęcław, część gminy Kotla położona na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Krzycki Rów, część gminy wiejskiej Głogów położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 12, 319 oraz 329, część miasta Głogów położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie głogowskim,

gminy Grębocice, Polkowice, część gminy Przemków położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie polkowickim,

gmina Gromadka, część gminy wiejskiej Bolesławiec położona na północ od linii wyznaczonej przez drogi nr A18 i 18, część gminy Osiecznica położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 18 w powiecie bolesławickim,

gmina Rudna w powiecie lubińskim,

gminy Jemielno, Niechlów, Wąsosz, część gminy Góra położona na południowy - wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej granicy gminy, łączącą miejscowości Czernina – Kruszyniec – Góra do skrzyżowania z droga nr 324, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 324 biegnącą od tego skrzyżowania do zachodniej granicy gminy w powiecie górowskim,

część gminy Żmigród położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5 w powiecie trzebnickim,

w województwie wielkopolskim:

gminy Przemęt i Wolsztyn w powiecie wolsztyńskim,

gmina Wielichowo część gminy Kamieniec położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 308 i część gminy Rakoniewice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 305 w powiecie grodziskim,

gminy Wijewo, Włoszakowice, część gminy Lipno położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5 i część gminy Święciechowa położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 oraz na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5 w powiecie leszczyńskim,

część gminy Śmigiel położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5, w powiecie kościańskim,

powiat obornicki,

część gminy Połajewo na położona na południe od drogi łączącej miejscowości Chraplewo, Tarnówko-Boruszyn, Krosin, Jakubowo, Połajewo - ul. Ryczywolska do północno-wschodniej granicy gminy w powiecie czarnkowsko-trzcianeckim

gmina Suchy Las, część gminy wiejskiej Murowana Goślina położona na północ od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy miasta Murowana Goślina do północno-wschodniej granicy gminy oraz część gminy Rokietnica położona na północ i na wschód od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy gminy w miejscowości Krzyszkowo do południowej granicy gminy w miejscowości Kiekrz w powiecie poznańskim,

część gminy Szamotuły położona na wschód od wschodniej granicy miasta Szamotuły i na północ od linii kolejowej biegnącej od południowej granicy miasta Szamotuły do południowo-wschodniej granicy gminy oraz część gminy Obrzycko położona na wschód od drogi nr 185 łączącej miejscowości Gaj Mały, Słopanowo i Obrzycko do północnej granicy miasta Obrzycko, a następnie na wschód od drogi przebiegającej przez miejscowość Chraplewo w powiecie szamotulskim,

część gminy Rawicz położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5, część gminy Bojanowo położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5 w powiecie rawickim,

gmina Malanów, część gminy Tuliszków położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 72 biegnącej od wschodniej granicy gminy do miasta Turek, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 443 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 72 w mieście Turek do zachodniej granicy gminy w powiecie tureckim,

część gminy Rychwał położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 25 biegnącą od południowej granicy gminy do miejscowości Rychwał, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 443 biegnącą od skrzyżowania z drogę nr 25 w miejscowości Rychwał do wschodniej granicy gminy w powiecie konińskim,

gmina Mycielin, część gminy Stawiszyn położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 25 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Zbiersk, a następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Zbiersk – Łyczyn – Petryki biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 25 do południowej granicy gminy, część gminy Ceków- Kolonia położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Młynisko – Morawin - Janków w powiecie kaliskim,

w województwie łódzkim:

gminy Białaczów, Drzewica, Opoczno i Poświętne w powiecie opoczyńskim,

gminy Biała Rawska, Regnów i Sadkowice w powiecie rawskim,

gmina Kowiesy w powiecie skierniewickim,

w województwie zachodniopomorskim:

gmina Boleszkowice i część gminy Dębno położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 126 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 23 w miejscowości Dębno, następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 23 do skrzyżowania z ul. Jana Pawła II w miejscowości Cychry, następnie na południe od ul. Jana Pawła II do skrzyżowania z ul. Ogrodową i dalej na południe od linii wyznaczonej przez ul. Ogrodową, której przedłużenie biegnie do wschodniej granicy gminy w powiecie myśliborskim,

gminy Cedynia, Mieszkowice, Moryń, część gminy Chojna położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 26 biegnącą od zachodniej granicy gminy do miejscowości Chojna, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 31 biegnącą od skrzyżowana z drogą nr 26 do południowej granicy gminy w powiecie gryfińskim.

8.   Slovensko

Tato uzavřená pásma II na Slovensku:

the whole district of Gelnica,

the whole district of Poprad

the whole district of Spišská Nová Ves,

the whole district of Levoča,

in the whole district of Michalovce,

the whole district of Košice-okolie,

the whole district of Rožnava,

the whole city of Košice,

the whole district of Sobrance,

the whole district of Vranov nad Topľou,

the whole district of Humenné,

the whole district of Prešov,

in the whole district of Sabinov,

in the district of Svidník, the whole municipalities of Dukovce, Želmanovce, Kuková, Kalnište, Lužany pri Ondave, Lúčka, Giraltovce, Kračúnovce, Železník, Kobylince, Mičakovce,

the whole district of Bardejov,

the whole district of Stará Ľubovňa,

the whole district of Revúca,

the whole district of Rimavská Sobota,

in the district of Veľký Krtíš, the whole municipalities not included in part I

the whole district of Lučenec,

the whole district of Poltár

the whole district of Zvolen,

the whole district of Detva,

in the district of Krupina the whole municipalities of Senohrad, Horné Mladonice, Dolné Mladonice, Čekovce, Lackov,

In the district of Banska Bystica, the whole municipalites of Kremnička, Malachov, Badín, Vlkanová, Hronsek, Horná Mičiná, Dolná Mičiná, Môlča Oravce, Čačín, Čerín, Bečov, Sebedín, Dúbravica, Hrochoť, Poniky, Strelníky, Povrazník, Ľubietová, Brusno, Banská Bystrica,

the whole district of Brezno.

ČÁST III

1.   Bulharsko

Tato uzavřená pásma III v Bulharsku:

the whole region of Gabrovo,

the whole region of Lovech,

the whole region of Montana,

the Pleven region:

the whole municipality of Belene

the whole municipality of Gulyantzi

the whole municipality of Dolna Mitropolia

the whole municipality of Dolni Dabnik

the whole municipality of Iskar

the whole municipality of Knezha

the whole municipality of Nikopol

the whole municipality of Pordim

the whole municipality of Cherven bryag,

the Ruse region:

the whole municipality of Dve mogili,

the Shumen region:

the whole municipality of Veliki Preslav,

the whole municipality of Venetz,

the whole municipality of Varbitza,

the whole municipality of Kaolinovo,

the whole municipality of Novi pazar,

the whole municipality of Smyadovo,

the whole municipality of Hitrino,

the Silistra region:

the whole municipality of Alfatar,

the whole municipality of Glavinitsa,

the whole municipality of Dulovo

the whole municipality of Kaynardzha,

the whole municipality of Tutrakan,

the Sliven region:

the whole municipality of Kotel,

the whole municipality of Nova Zagora,

the whole municipality of Tvarditza,

the Targovishte region:

the whole municipality of Antonovo,

the whole municipality of Omurtag,

the whole municipality of Opaka,

the Vidin region,

the whole municipality of Belogradchik,

the whole municipality of Boynitza,

the whole municipality of Bregovo,

the whole municipality of Gramada,

the whole municipality of Dimovo,

the whole municipality of Kula,

the whole municipality of Makresh,

the whole municipality of Novo selo,

the whole municipality of Ruzhintzi,

the whole municipality of Chuprene,

the Veliko Tarnovo region:

the whole municipality of Veliko Tarnovo,

the whole municipality of Gorna Oryahovitza,

the whole municipality of Elena,

the whole municipality of Zlataritza,

the whole municipality of Lyaskovetz,

the whole municipality of Pavlikeni,

the whole municipality of Polski Trambesh,

the whole municipality of Strazhitza,

the whole municipality of Suhindol,

the whole region of Vratza,

in Varna region:

the whole municipality of Avren,

the whole municipality of Beloslav,

the whole municipality of Byala,

the whole municipality of Dolni Chiflik,

the whole municipality of Devnya,

the whole municipality of Dalgopol,

the whole municipality of Provadia,

the whole municipality of Suvorovo,

the whole municipality of Varna,

the whole municipality of Vetrino,

in Burgas region:

the whole municipality of Burgas,

the whole municipality of Kameno,

the whole municipality of Malko Tarnovo,

the whole municipality of Primorsko,

the whole municipality of Sozopol,

the whole municipality of Sredets,

the whole municipality of Tsarevo,

the whole municipality of Sungurlare,

the whole municipality of Ruen,

the whole municipality of Aytos.

2.   Itálie

Tato uzavřená pásma III v Itálii:

tutto il territorio della Sardegna.

3.   Lotyšsko

Tato uzavřená pásma III v Lotyšsku:

Aizputes novada Kalvenes pagasta daļa uz austrumiem no ceļa pie Vārtājas upes līdz autoceļam A9, uz ziemeļiem no autoceļa A9, uz austrumiem no autoceļa V1200, Kazdangas pagasta daļa uz austrumiem no ceļa V1200, P115, P117, V1296,

Kuldīgas novada, Laidu pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa V1296,

Skrundas novada Rudbāržu, Nīkrāces pagasts, Raņķu pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa V1272 līdz robežai ar Ventas upi, Skrundas pagasts (izņemot pagasta daļa no Skrundas uz ziemeļiem no autoceļa A9 un austrumiem no Ventas upes), Skrundas pilsēta,

Vaiņodes novada Embūtes pagasta daļa uz ziemeļiem autoceļa P116, P106.

4.   Litva

Tato uzavřená pásma III v Litvě:

Jurbarko rajono savivaldybė: Seredžiaus ir Juodaičių seniūnijos,

Kauno rajono savivaldybė: Čekiškės seniūnija, Babtų seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio A1ir Vilkijos apylinkių seniūnijos dalis į rytus nuo kelio Nr. 1907,

Kėdainių rajono savivaldybė: Pernaravos seniūnija ir Josvainių seniūnijos pietvakarinė dalis tarp kelio Nr. 229 ir Nr. 2032,

Plungės rajono savivaldybė: Alsėdžių, Babrungo, Paukštakių, Platelių ir Žemaičių Kalvarijos seniūnijos,

Raseinių rajono savivaldybė: Ariogalos ir Ariogalos miesto seniūnijos,

Skuodo rajono savivaldybės: Barstyčių, Notėnų ir Šačių seniūnijos.

5.   Polsko

Tato uzavřená pásma III v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gminy Kiwity i Lidzbark Warmiński z miastem Lidzbark Warmiński w powiecie lidzbarskim,

gminy Barczewo, Gietrzwałd, Jonkowo, Dywity, Dobre Miasto, Purda, Stawiguda, Świątki, część gminy Olsztynek położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr S51 biegnącą od wschodniej granicy gminy do miejscowości Ameryka oraz na wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od skrzyżowania z drogą S51 do północnej granicy gminy, łączącej miejscowości Mańki – Mycyny – Ameryka w powiecie olsztyńskim,

powiat miejski Olsztyn,

w województwie mazowieckim:

gminy Łaskarzew z miastem Łaskarzew, Maciejowice, Sobolew, Trojanów, Żelechów, część gminy Wilga położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Wilga biegnącą od wschodniej granicy gminy do ujścia do rzeki Wisły, część gminy Górzno położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Łąki i Górzno biegnącą od wschodniej granicy gminy, następnie od miejscowości Górzno na południe od drogi nr 1328W biegnącej do drogi nr 17, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od drogi nr 17 do zachodniej granicy gminy przez miejscowości Józefów i Kobyla Wola w powiecie garwolińskim,

część gminy Iłża położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9 w powiecie radomskim,

gmina Kazanów w powiecie zwoleńskim,

gminy Ciepielów, Lipsko, Rzeczniów i Sienno w powiecie lipskim,

w województwie lubelskim:

powiat tomaszowski,

gmina Białopole w powiecie chełmskim,

gmina Rudnik i część gminy Żółkiewka położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 842 w powiecie krasnostawskim,

gminy Adamów, Grabowiec, Komarów – Osada, Krasnobród, Łabunie, Miączyn, Nielisz, Radecznica, Sułów, Szczebrzeszyn, Zwierzyniec w powiecie zamojskim,

powiat biłgorajski,

powiat hrubieszowski,

gminy Dzwola i Chrzanów w powiecie janowskim,

gmina Serokomla w powiecie łukowskim,

gminy Abramów, Kamionka, Michów, Firlej, Jeziorzany, Kock w powiecie lubartowskim,

gminy Kłoczew, Stężyca, Ułęż i część gminy Ryki położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie ryckim,

gmina Baranów w powiecie puławskim,

w województwie podkarpackim:

gminy Cieszanów, Horyniec – Zdrój, Narol i Stary Dzików w powiecie lubaczowskim,

gminy Kuryłówka, Nowa Sarzyna, miasto Leżajsk, część gminy wiejskiej Leżajsk położona na północ od miasta Leżajsk oraz część gminy wiejskiej Leżajsk położona na wschód od linii wyznaczonej przez rzekę San, w powiecie leżajskim,

gminy Krzeszów, Rudnik nad Sanem, część gminy Harasiuki położona na południe od linii wyznaczona przez drogę nr 1048 R, część gminy Ulanów położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Tanew, część gminy Nisko położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 oraz na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 19, część gminy Jeżowe położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 w powiecie niżańskim,

gminy Chłopice, Jarosław z miastem Jarosław, Laszki, Wiązownica, Pawłosiów, Radymno z miastem Radymno, w powiecie jarosławskim,

gmina Stubno w powiecie przemyskim,

część gminy Kamień położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 w powiecie rzeszowskim,

gminy Adamówka, Sieniawa, Tryńcza, miasto Przeworsk, część gminy wiejskiej Przeworsk położona na wschód od miasta Przeworsk i na wschód od linii wyznaczonej przez autostradę A4 biegnącą od granicy z gminą Tryńcza do granicy miasta Przeworsk, część gminy Zarzecze położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1594R biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Zarzecze oraz na północ od linii wyznaczonej przez drogi nr 1617R oraz 1619R biegnącą do południowej granicy gminy w powiecie przeworskim,

część gminy Żyraków położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A4 w powiecie dębickim,

gminy Przecław, Mielec z miastem Mielec, część gminy Radomyśl Wielki położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 984 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Radomyśl Wielki, a następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Radomyśl Wielki – Zdziarzec – Pole biegnącą od drogi nr 984 do południowej granicy gminy, część gminy Wadowice Górne położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Wychylówka – Borowina do skrzyżowania z drogami 1106 R oraz nr 984, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 984 biegnącą od miejscowości Borowina do południowej granicy gminy w powiecie mieleckim,

w województwie lubuskim:

gminy Nowa Sól i miasto Nowa Sól, Otyń oraz część gminy Kożuchów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 283 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 290 i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 290 biegnącej od miasta Mirocin Dolny do zachodniej granicy gminy, część gminy Bytom Odrzański położona na południowy wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 293 i 326, część gminy Nowe Miasteczko położona na wschód od linii wyznaczonych przez drogi 293 i 328, część gminy Siedlisko położona na południowy wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od rzeki Odry przy południowe granicy gminy do drogi nr 326 łączącej się z drogą nr 325 biegnącą w kierunku miejscowości Różanówka do skrzyżowania z drogą nr 321 biegnącą od tego skrzyżowania w kierunku miejscowości Bielawy, a następnie przedłużoną przez drogę przeciwpożarową biegnącą od drogi nr 321 w miejscowości Bielawy do granicy gminy w powiecie nowosolskim,

gminy Babimost, Czerwieńsk, Kargowa, Świdnica, Zabór, część gminy Bojadła położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 278 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 282 i na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 282 biegnącej od miasta Bojadła do zachodniej granicy gminy i część gminy Sulechów położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S3 oraz na północ od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Kępsko - Buków biegnącą od zachodniej granicy gminy do miejscowości Buków, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Buków – Miłkowo biegnącą od miejscowości Buków do północnej granicy gminy w powiecie zielonogórskim,

część gminy Niegosławice położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 328 w powiecie żagańskim,

powiat miejski Zielona Góra,

gminy Skąpe, Szczaniec, Zbąszynek, część gminy Lubrza położona na południe od linii wyznaczonej przez autostradę A2 i część gminy Świebodzin położona na południe od linii wyznaczonej przez autostradę A2 w powiecie świebodzińskim,

gminy Bobrowice, Dąbie, Krosno Odrzańskie i część gminy Bytnica położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1157F w powiecie krośnieńskim,

część gminy Trzciel położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 w powiecie międzyrzeckim,

w województwie wielkopolskim:

gmina Zbąszyń, część gminy Miedzichowo położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 92, część gminy Nowy Tomyśl położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 305 w powiecie nowotomyskim,

gmina Siedlec w powiecie wolsztyńskim,

część gminy Rakoniewice położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 305 w powiecie grodziskim,

gmina Chrzypsko Wielkie, część gminy Sieraków położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Wartę biegnącą od wschodniej granicy gminy do przecięcia z drogą nr 133 w miejscowości Sieraków, a następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od przecięcia drogi nr 133 z rzeką Warta i dalej na wschód od linii wyznaczonej przez ulicę Poznańską, a następnie drogę łączącą miejscowości Jaroszewo – Sprzeczno biegnącą do południowej granicy gminy, część gminy Kwilcz położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 186 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 24, następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 24 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 186 do skrzyżowania z drogą w miejscowości Pólko, i dalej na wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od miejscowości Pólko przez miejscowość Wituchowo do południowej granicy gminy w powiecie międzychodzkim,

gmina Pniewy, część gminy Duszniki położona na północny – zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 306 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Duszniki, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez ul. Niewierską oraz drogę biegnącą przez miejscowość Niewierz do zachodniej granicy gminy, część gminy Ostroróg położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 186 i 184 biegnące od granicy gminy do miejscowości Ostroróg, a następnie od miejscowości Ostroróg przez miejscowości Piaskowo – Rudki do południowej granicy gminy, część gminy Wronki położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Wartę biegnącą od zachodniej granicy gminy do przecięcia z droga nr 182, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 182 oraz 184 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 182 do południowej granicy gminy, część gminy Szamotuły położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 306 i drogę łączącą miejscowości Lipnica - Ostroróg w powiecie szamotulskim,

gminy Baranów, Bralin, Perzów, Łęka Opatowska, Rychtal, Trzcinica, część gminy Kępno położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr S8 w powiecie kępińskim,

część gminy Namysłów położona na wschód od linii wyznaczonej przez rzekę Głucha w powiecie namysłowskim, w województwie dolnośląskim:

gminy Jerzmanowa, Żukowice, część gminy Kotla położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Krzycki Rów, część gminy wiejskiej Głogów położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 12, 319 oraz 329, część miasta Głogów położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie głogowskim,

gminy Gaworzyce, Radwanice i część gminy Przemków położona na północ od linii wyznaczonej prze drogę nr 12 w powiecie polkowickim,

w województwie świętokrzyskim:

część gminy Brody położona na wschód od linii kolejowej biegnącej od miejscowości Marcule i od północnej granicy gminy przez miejscowości Klepacze i Karczma Kunowska do południowej granicy gminy w powiecie starachowickim,

w województwie łódzkim:

gmina Czarnocin, część gminy Moszczenica położona na zachód od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Moszczenica – Osiedle, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Moszczenica – Osiedle – Kosów do skrzyżowania z drogą nr 12 i dalej na zachód od drogi nr 12 biegnącej od tego skrzyżowania do południowej granicy gminy, część gminy Grabica położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 473 biegnącej od zachodniej granicy gminy do miejscowości Wola Kamocka, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 473 i łączącą miejscowości Wola Kamocka – Papieże Kolonia – Papieże do wschodniej granicy gminy w powiecie piotrkowskim,

gmina Brójce, Tuszyn, Rzgów w powiecie łódzkim wschodnim,

część gminy wiejskiej Pabianice położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S8, część gminy Dłutów położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 485 w powiecie pabianickim,

gminy Bolesławiec, Czastary, Lututów, Łubnice, część gminy Sokolniki położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 482, część gminy Galewice położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Przybyłów – Ostrówek – Dąbrówka – Zmyślona w powiecie wieruszowskim,

gminy Biała, Czarnożyły, Skomlin, część gminy Mokrsko położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Krzyworzeka – Mokrsko - Zmyślona – Komorniki – Orzechowiec – Poręby, część gminy Wieluń położona na zachód od miejscowości Wieluń oraz na północ od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Wieluń – Turów – Chotów biegnącą do zachodniej granicy gminy, część gminy Ostrówek położona na zachód od linii wyznaczonej przez rzekę Pyszna w powiecie wieluńskim,

część gminy Złoczew położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 482 biegnącą od zachodniej granicy gminy w miejscowości Uników do miejscowości Złoczew, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 477 biegnącą od miejscowości Złoczew do południowej granicy gminy, część gminy Klonowa położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy gminy, łączącą miejscowości Owieczki - Klonowa – Górka Klonowska - Przybyłów w powiecie sieradzkim,

w województwie opolskim:

część gminy Gorzów Śląski położona na północ od miasta Gorzów Śląski oraz na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 45, część gminy Praszka położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 45 w miejscowości Praszka oraz na północ od drogi łączącej miejscowości Praszka - Kowale w powiecie oleskim,

część gminy Byczyna położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 11 w powiecie kluczborskim

6.   Rumunsko

Tato uzavřená pásma III v Rumunsku:

Zona orașului București,

Județul Constanța,

Județul Satu Mare,

Județul Tulcea,

Județul Bacău,

Județul Bihor,

Județul Bistrița Năsăud,

Județul Brăila,

Județul Buzău,

Județul Călărași,

Județul Dâmbovița,

Județul Galați,

Județul Giurgiu,

Județul Ialomița,

Județul Ilfov,

Județul Prahova,

Județul Sălaj,

Județul Suceava

Județul Vaslui,

Județul Vrancea,

Județul Teleorman,

Judeţul Mehedinţi,

Județul Gorj,

Județul Argeș,

Judeţul Olt,

Judeţul Dolj,

Județul Arad,

Județul Timiș,

Județul Covasna,

Județul Brașov,

Județul Botoșani,

Județul Vâlcea,

Județul Iași,

Județul Hunedoara,

Județul Alba,

Județul Sibiu,

Județul Caraș-Severin,

Județul Neamț,

Județul Harghita,

Județul Mureș,

Județul Cluj,

Județul Maramureş.

7.   Slovensko

Tato uzavřená pásma III na Slovensku:

In the district of Lučenec: Lučenec a jeho časti, Panické Dravce, Mikušovce, Pinciná, Holiša, Vidiná, Boľkovce, Trebeľovce, Halič, Stará Halič, Tomášovce, Trenč, Veľká nad Ipľom, Buzitka, Prša, Nitra nad Ipľom, Mašková, Lehôtka, Kalonda, Jelšovec, Ľuboreč, Fiľakovské Kováče, Lipovany, Mučín, Rapovce, Lupoč, Gregorova Vieska, Praha,

In the district of Poltár: Kalinovo, Veľká Ves,

the whole district of Trebišov.


5.7.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 236/47


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/1091

ze dne 2. července 2021,

kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 ze dne 11. března 2015 o společných pravidlech dovozu (1), a zejména na článek 16 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (2), a zejména na článek 13 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/1029 (3) prodloužila Komise ochranné opatření na dovoz některých výrobků z oceli uložené podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/159 (4).

(2)

Příloha prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/1029 obsahuje písařskou chybu. Celkové celní kvóty pro kategorii 4 byly uvedeny správně, avšak rozdělení mezi kategorie 4A a 4B a rozdělení podle zemí a zbytkové celní kvóty nebyly uvedeny správně.

(3)

Komise se domnívá, že tuto chybu je třeba opravit, aby bylo možné celní kvóty řádně přidělit, a to s účinkem ode dne 1. července 2021.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro ochranná opatření vydaným podle čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2015/478 a čl. 22 odst. 3 nařízení (EU) 2015/755,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V tabulce IV.1 s názvem „Objemy celních kvót“ v příloze IV prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/159 se část, která se týká kategorií výrobků 4A a 4B, nahrazuje tabulkou v příloze I.

Článek 2

V tabulce IV.2 s názvem „Objemy celkových celních kvót za trimestr“ v příloze IV prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/159 se část, která se týká kategorií výrobků 4A a 4B, nahrazuje tabulkou v příloze II.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení se použije ode dne 1. července 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. července 2021

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 83, 27.3.2015, s. 16.

(2)  Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33.

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1029 ze dne 24. června 2021, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 za účelem prodloužení ochranného opatření na dovoz některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 225I, 25.6.2021, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 31, 1.2.2019, s. 27.


PŘÍLOHA I

„4.A

Pokovené plechy

Kódy TARIC: 7210410020 , 7210410030 , 7210490020 , 7210490030 , 7210610020 , 7210610030 , 7210690020 , 7210690030 , 7212300020 , 7212300030 , 7212506120 , 7212506130 , 7212506920 , 7212506930 , 7225920020 , 7225920030 , 7225990011 , 7225990022 , 7225990023 , 7225990041 , 7225990045 , 7225990091 , 7225990092 , 7225990093 , 7226993010 , 7226993030 , 7226997011 , 7226997013 , 7226997091 , 7226997093 , 7226997094

Korejská republika

34 726,32

34 726,32

33 971,40

34 348,86

35 768,11

35 768,11

34 990,54

35 379,32

36 841,15

36 841,15

36 040,26

36 440,70

25 %

09.8816

Indie

49 638,36

49 638,36

48 559,27

49 098,82

51 127,51

51 127,51

50 016,05

50 571,78

52 661,34

52 661,34

51 516,53

52 088,93

25 %

09.8817

Spojené království

32 719,56

32 719,56

32 008,27

32 363,92

33 701,15

33 701,15

32 968,52

33 334,83

34 712,19

34 712,19

33 957,57

34 334,88

25 %

09.8979

Ostatní země

439 629,02

439 629,02

430 071,87

434 850,45

452 817,89

452 817,89

442 974,02

447 895,96

466 402,42

466 402,42

456 263,24

461 332,84

25 %

 ((5))

4.B

Kódy KN: 7210 20 00 , 7210 30 00 , 7210 90 80 , 7212 20 00 , 7212 50 20 , 7212 50 30 , 7212 50 40 , 7212 50 90 , 7225 91 00 , 7226 99 10 Kódy TARIC: 7210410080 , 7210490080 , 7210610080 , 7210690080 , 7212300080 , 7212506180 , 7212506980 , 7225920080 , 7225990025 , 7225990095 , 7226993090 , 7226997019 , 7226997096

Čína

118 662,79

118 662,79

116 083,16

117 372,98

122 222,67

122 222,67

119 565,66

120 894,17

125 889,35

125 889,35

123 152,63

124 520,99

25 %

09.8821

Korejská republika

154 003,68

154 003,68

150 655,77

152 329,73

158 623,79

158 623,79

155 175,45

156 899,62

163 382,50

163 382,50

159 830,71

161 606,61

25 %

09.8822

Indie

70 874,00

70 874,00

69 333,27

70 103,64

73 000,22

73 000,22

71 413,26

72 206,74

75 190,23

75 190,23

73 555,66

74 372,95

25 %

09.8823

Spojené království

32 719,56

32 719,56

32 008,27

32 363,92

33 701,15

33 701,15

32 968,52

33 334,83

34 712,19

34 712,19

33 957,57

34 334,88

25 %

09.8980

Ostatní země

99 301,05

99 301,05

97 142,33

98 221,69

102 280,08

102 280,08

100 056,60

101 168,34

105 348,48

105 348,48

103 058,30

104 203,39

25 %

 ((6))


((5))  Od 1.7. do 31.3.: 09.8609

Od 1.4. do 30.6.: 09.8610

Od 1.4. do 30.6.: Pro Indii*, Korejskou republiku* a Spojené království*: 09.8570 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.

((6))  Od 1.7. do 31.3.: 09.8611

Od 1.4. do 30.6.: 09.8612

Od 1.4. do 30.6.: Pro Čínu*: 09.8581, pro Korejskou republiku*: 09.8582, pro Indii*: 09.8583, pro Spojené království*: 09.8584 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.“


PŘÍLOHA II

„4A

Ostatní země

439 629,02

439 629,02

430 071,87

434 850,45

452 817,89

452 817,89

442 974,02

447 895,96

466 402,42

466 402,42

456 263,24

461 332,84

4B

Ostatní země

99 301,05

99 301,05

97 142,33

98 221,69

102 280,08

102 280,08

100 056,60

101 168,34

105 348,48

105 348,48

103 058,30

104 203,39 “


ROZHODNUTÍ

5.7.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 236/51


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2021/1092

ze dne 11. června 2021,

kterým se stanoví kritéria a postupy pro oznamování rozdílů v mezinárodních normách přijatých Mezinárodní organizací pro civilní letectví v oblasti bezpečnosti letectví

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 a článek 191 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Úmluva o mezinárodním civilním letectví, která byla podepsána v Chicagu dne 7. prosince 1944 a upravuje mezinárodní leteckou dopravu (dále jen „Chicagská úmluva“), vstoupila v platnost dne 4. dubna 1947. Touto úmluvou byla zřízena Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

(2)

Členské státy Unie jsou smluvními stranami Chicagské úmluvy a smluvními státy ICAO, přičemž Unie má v některých orgánech ICAO status pozorovatele.

(3)

Podle článku 54 Chicagské úmluvy může Rada ICAO přijmout mezinárodní normy (dále jen „normy“) a doporučené postupy pro letectví a označit je za přílohy Chicagské úmluvy (dále jen „přílohy ICAO“), zejména pokud jde o bezpečnost civilního letectví.

(4)

Podle článku 90 Chicagské úmluvy má jakákoli příloha ICAO nebo její doplnění nabýt platnosti po uplynutí tří měsíců ode dne jejího předložení smluvním státům ICAO, anebo po uplynutí doby delší, stanovené Radou ICAO, pokud mezitím většina smluvních států ICAO neoznámí svůj nesouhlas.

(5)

Po přijetí a nabytí účinnosti jsou normy závazné pro všechny smluvní státy ICAO, včetně všech členských států Unie, v souladu s Chicagskou úmluvou a v rámci omezení v ní stanovených.

(6)

Podle článku 38 Chicagské úmluvy smluvní stát ICAO, který shledá, že se nemůže ve všech směrech podrobit některé normě nebo uvést vlastní předpisy či postupy v naprostý soulad s jakoukoli normou po její změně, nebo pokládá za nutné zavést předpisy či postupy lišící se v jakémkoli jednotlivém ohledu od ustanovení normy, takový nesoulad mezi vlastními předpisy nebo postupy a ustanoveními normy neprodleně oznámí Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. V případě změn norem je stát, který ve svých vlastních předpisech či postupech neprovede příslušné změny, povinen oznámit to Radě ICAO do šedesáti dnů ode dne přijetí změny normy, případně uvést, jaká opatření zamýšlí učinit.

(7)

Vnitřní pravidla ICAO, zejména lhůty pro oznamování rozdílů, které ICAO smluvním státům ICAO stanoví, jakož i počet rozdílů v oblasti bezpečnosti letectví, které mají být každoročně oznamovány, ztěžují včasné stanovení postoje, který má být jménem Unie zaujat v rozhodnutí Rady na základě čl. 218 odst. 9 Smlouvy, v případě každého rozdílu, který má být oznámen. Nadto se normy přijaté Radou ICAO v oblasti bezpečnosti letectví do značné míry týkají záležitostí spadajících do výlučné pravomoci Unie. Je proto účelné a náležité stanovit rámec pro kritéria a postup pro oznamování rozdílů v normách v oblasti bezpečnosti letectví spadajících do výlučné pravomoci Unie, aniž jsou dotčena práva a povinnosti členských států podle Chicagské úmluvy.

(8)

S ohledem na specifičnost odvětví bezpečnosti letectví ve srovnání s jinými odvětvími, jimiž se ICAO zabývá, zejména na vysoký počet norem přijatých v tomto odvětví Radou ICAO a na počet rozdílů, které mají být každoročně oznamovány, vztahuje se toto rozhodnutí výlučně na oblast bezpečnosti letectví s cílem zefektivnit postupy a účinně řešit množství oznámení. Na úrovni ICAO jsou normy bezpečnosti letectví obsaženy především v přílohách ICAO č. 1, 6, 8, 14, 18 a 19. Na úrovni Unie jsou požadavky obsažené v těchto normách promítnuty zejména do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 (1) a do prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci přijatých na základě uvedeného nařízení, jako jsou zejména nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 (2), (EU) č. 748/2012 (3), (EU) č. 965/2012 (4), (EU) č. 139/2014 (5), (EU) č. 452/2014 (6), (EU) č. 1321/2014 (7), (EU) 2015/640 (8), jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 (9) a (EU) č. 376/2014 (10).

(9)

Toto rozhodnutí by kromě toho mělo být omezeno na postoje, které mají být zaujaty jménem Unie v rámci ICAO v oblastech výlučné pravomoci Unie.

(10)

Rozdíly oproti normám přijatým Radou ICAO mohou vyplývat z práva Unie v důsledku přijetí nové nebo pozměněné normy touto Radou nebo v důsledku změny práva Unie. V případě těchto rozdílů by postoj, který má být zaujat jménem Unie, měl vycházet z písemného dokumentu, který Komise včas předloží Radě k projednání a schválení.

(11)

Rozdíly oproti normám přijatým Radou ICAO v oblasti bezpečnosti letectví mohou rovněž vyplývat z vnitrostátních opatření přijatých podle článku 71 nařízení (EU) 2018/1139 v případě naléhavých nepředvídatelných okolností, pokud se tato opatření liší od norem, a vyžadují tedy oznámení rozdílů organizaci ICAO podle článku 38 Chicagské úmluvy. V tomto rozhodnutí je proto rovněž vhodné vymezit postup, který je pro stanovení těchto rozdílů třeba dodržet. Tento postup by měl záviset na rozsahu a době trvání přijatých vnitrostátních opatření v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality a měl by členským státům umožnit, aby neprodleně splnily své mezinárodní závazky podle článku 38 Chicagské úmluvy. Tímto postupem by neměly být dotčeny podmínky a postup stanovené v článku 71 nařízení (EU) 2018/1139.

(12)

Rozdíly, které mají být oznámeny ICAO, by v příslušných případech měly být založeny zejména na informacích poskytnutých Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví v souladu s čl. 90 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1139. Rozdíly by se měly řídit formátem definovaným ICAO v jejím formuláři oznámení o shodě nebo rozdílech nebo v systému pro elektronické oznamování rozdílů, pokud to ICAO požaduje. Je-li podle tohoto rozhodnutí postoj, který má být zaujat jménem Unie, stanoven v písemném dokumentu, který Komise předloží Radě k projednání a schválení, měl by tento dokument ve vhodných a individuálních případech uvádět, zda by členským státům měla být poskytnuta flexibilita pro oznamování daných rozdílů. Mimoto by Komise měla usilovat o co nejrychlejší zahájení vypracování takového dokumentu s cílem poskytnout dostatek času na přípravu, včetně všech náležitých konzultací na úrovni odborníků.

(13)

Provádění tohoto rozhodnutí by nemělo vést k porušování závazků členských států podle práva Unie a jejich mezinárodních závazků podle Chicagské úmluvy, zejména pokud jde o dodržování lhůty pro oznámení rozdílů organizaci ICAO.

(14)

Toto rozhodnutí by mělo být použitelné po omezenou dobu, totiž do doby po zasedání Rady ICAO navazujícím na příští shromáždění ICAO, aby Rada mohla posoudit účinnost tohoto rozhodnutí a na návrh Komise rozhodnout, zda prodlouží jeho platnost nebo je jinak změní,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Unie zaujat v Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO) k oznamování rozdílů oproti normám obsaženým v přílohách 1, 6, 8, 14, 18 a 19 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (dále jen „Chicagská úmluva“) v oblasti bezpečnosti letectví, spadají-li tyto normy do výlučné pravomoci Unie, se stanoví podle kritérií a postupů uvedených v článcích 2 a 3 tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Liší-li se právo Unie od norem uvedených v článku 1 tohoto rozhodnutí, a je-li tedy vyžadováno oznámení rozdílů oproti těmto normám ICAO v souladu s článkem 38 Chicagské úmluvy, Komise včas a nejméně dva měsíce před lhůtou stanovenou ICAO pro oznámení rozdílů předloží Radě k projednání a schválení písemný dokument vycházející zejména z případných informací poskytnutých Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví v souladu s čl. 90 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1139, v němž uvede podrobné rozdíly, jež mají být ICAO oznámeny.

Článek 3

1.   Pokud členský stát v souladu s článkem 71 nařízení (EU) 2018/1139 přijme vnitrostátní opatření udělující výjimky týkající se fyzických nebo právnických osob nebo jejichž celková doba trvání nepřesahuje osm měsíců, která se liší od norem uvedených v článku 1 tohoto rozhodnutí a která vyžadují oznámení rozdílů oproti těmto normám v souladu s článkem 38 Chicagské úmluvy, neprodleně o všech oznámených rozdílech informuje Komisi.

2.   Pokud mají výjimky udělené v souladu s článkem 71 nařízení (EU) 2018/1139 obecnou působnost a jejich celková doba trvání přesahuje osm měsíců, předloží Komise Radě nejpozději dva týdny poté, co jí dotčený členský stát tyto výjimky oznámil v souladu s čl. 71 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139, k projednání a schválení písemný dokument založený zejména na informacích poskytnutých Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví v souladu s čl. 90 odst. 4 uvedeného nařízení, jakož i na informacích poskytnutých členskými státy podle článku 71 uvedeného nařízení, v němž uvede podrobné rozdíly, které mají být ICAO oznámeny.

Článek 4

Provádění tohoto rozhodnutí nesmí vést k porušování závazků členských států podle práva Unie ani jejich mezinárodních závazků podle článku 38 Chicagské úmluvy.

Článek 5

Postoj, který má být zaujat jménem Unie v ICAO, vyjádří členské státy.

Článek 6

Toto rozhodnutí se použije do 30. listopadu 2022. Na návrh Komise Radě může Rada prodloužit jeho použitelnost nebo je jinak změnit.

Článek 7

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 11. června 2021.

Za Radu

Předsedkyně

J. P. MATOS FERNANDES


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).

(2)  Nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 ze dne 3. listopadu 2011, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se posádek v civilním letectví podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 311, 25.11.2011, s. 1).

(3)  Nařízení Komise (EU) č. 748/2012 ze dne 3. srpna 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací (Úř. věst. L 224, 21.8.2012, s. 1).

(4)  Nařízení Komise (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 296, 25.10.2012, s. 1).

(5)  Nařízení Komise (EU) č. 139/2014 ze dne 12. února 2014, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letišť podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 44, 14.2.2014, s. 1).

(6)  Nařízení Komise (EU) č. 452/2014 ze dne 29. dubna 2014, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu provozovatelů ze třetích zemí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 133, 6.5.2014, s. 12).

(7)  Nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů (Úř. věst. L 362, 17.12.2014, s. 1).

(8)  Nařízení Komise (EU) 2015/640 ze dne 23. dubna 2015 o dodatečných specifikacích letové způsobilosti pro daný druh provozu a o změně nařízení (EU) č. 965/2012 (Úř. věst. L 106, 24.4.2015, s. 18).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 směrnice 2004/36/ES (Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 15).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 a zrušení směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES, nařízení Komise (ES) č. 1321/2007 a nařízení Komise (ES) č. 1330/2007 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 18).


5.7.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 236/55


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2021/1093

ze dne 28. června 2021,

kterým se stanoví prováděcí pravidla, jež se týkají pověřence Rady pro ochranu osobních údajů, uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 a omezení práv subjektů údajů v souvislosti s výkonem úkolů pověřence Rady pro ochranu osobních údajů, a zrušuje rozhodnutí Rady 2004/644/ES

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 240 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (1), a zejména na čl. 45 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2018/1725 stanoví zásady a pravidla vztahující se na všechny orgány a subjekty Unie a stanovuje, že každý orgán nebo subjekt Unie má jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů.

(2)

Článek 45 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1725 vyžaduje, aby každý orgán nebo subjekt Unie přijal prováděcí pravidla týkající se pověřence pro ochranu osobních údajů (dále jen „prováděcí pravidla“). Prováděcí pravidla by se měla týkat zejména úkolů, povinností a pravomocí pověřence pro ochranu osobních údajů v Radě a generálním sekretariátu Rady (dále jen „pověřenec“).

(3)

Prováděcí pravidla by měla stanovit postupy pro výkon práv subjektů údajů a pro plnění povinností všech relevantních aktérů v rámci Rady a generálního sekretariátu Rady týkající se zpracování osobních údajů.

(4)

Nařízení (EU) 2018/1725 stanoví jasnou odpovědnost správců údajů, zejména pokud jde o práva subjektů údajů. Prováděcí pravidla by měla zajistit, aby Rada a generální sekretariát Rady plnily své povinnosti správce jednotným a transparentním způsobem. Měla by být stanovena pravidla s cílem určit, kdo je odpovědný za určitou operaci zpracování, která se provádí jménem Rady nebo generálního sekretariátu Rady. V tomto ohledu je vhodné zavést pojem „pověřený správce“, aby bylo možné přesně určit odpovědnost subjektů v rámci generálního sekretariátu Rady, zejména pokud jde o jednotlivá rozhodnutí týkající se práv subjektů údajů. Dále je vhodné zavést pojem „operační správce“, který je v rámci odpovědnosti pověřeného správce určen k tomu, aby zajišťoval dodržování předpisů v praxi a zpracovával žádosti subjektů údajů týkající se operací zpracování. Aby bylo možné v generálním sekretariátu Rady přesně určit odpovědnost za každou činnost spojenou se zpracováním, měl by být operační správce přesně uveden v záznamu vedeném v rejstříku. Jmenování operačního správce nebrání v praxi využívání kontaktního místa, například ve formě funkční e-mailové schránky pro žádosti subjektů údajů.

(5)

V určitých případech může operaci zpracování provádět několik generálních ředitelství nebo útvarů generálního sekretariátu Rady společně, aby mohly plnit své poslání. V takových případech by měly zajistit, aby byla zavedena vnitřní ujednání s cílem vymezit mezi sebou transparentním způsobem svůj podíl na odpovědnosti podle nařízení (EU) 2018/1725, zejména s ohledem na práva subjektů údajů, ohlašování evropskému inspektorovi ochrany údajů a vedení záznamů.

(6)

Aby se usnadnil výkon povinností pověřených správců, mělo by každé generální ředitelství nebo jiné útvary generálního sekretariátu Rady jmenovat koordinátora ochrany údajů. Koordinátoři ochrany údajů by měli napomáhat generálnímu ředitelství nebo jiným útvarům generálního sekretariátu Rady ve všech aspektech ochrany osobních údajů a měli by být zapojeni do sítě koordinátorů ochrany údajů v generálním sekretariátu Rady s cílem zajišťovat soudržné provádění a výklad nařízení (EU) 2018/1725.

(7)

Podle čl. 45 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2018/1725 by mohl pověřenec vydat dodatečné pokyny ohledně funkce koordinátora ochrany údajů.

(8)

Článek 25 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 umožňuje každému orgánu nebo subjektu Unie omezit použití článků 14 až 17, 19, 20 a 35 uvedeného nařízení, jakož i zásady transparentnosti stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení v rozsahu, v jakém jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 17, 19 a 20 uvedeného nařízení.

(9)

V některých případech může být pověřenec nucen omezit práva subjektů údajů za účelem plnění monitorovacích, vyšetřovacích, auditních či poradních úkolů stanovených v článku 45 nařízení (EU) 2018/1725 při dodržení standardů ochrany osobních údajů podle uvedeného nařízení. Je nezbytné přijmout vnitřní pravidla, podle nichž může pověřenec omezit práva subjektů údajů v souladu s článkem 25 uvedeného nařízení (dále jen „vnitřní pravidla“).

(10)

Vnitřní pravidla by se měla vztahovat na veškeré operace zpracování údajů prováděné Radou a generálním sekretariátem Rady při plnění monitorovacích, vyšetřovacích, auditních či poradních úkolů pověřence. Vnitřní pravidla by se rovněž měla vztahovat na operace zpracování, které jsou součástí úkolů spojených s vyšetřovací nebo auditní funkcí pověřence, jako jsou postupy pro vyřizování stížností, které pověřenec provádí. Vnitřní pravidla by se také měla vztahovat na monitorování prováděné pověřencem a poradenství jím poskytované, poskytuje-li pověřenec generálním ředitelstvím a útvarům generálního sekretariátu Rady pomoc a spolupráci mimo své správní vyšetřování a audity.

(11)

Rada a generální sekretariát Rady mohou být nuceny uplatnit na operace zpracování údajů prováděné v rámci monitorovacích, vyšetřovacích, auditních či poradních úkolů pověřence omezení z důvodů uvedených v čl. 25 odst. 1 písm. c), g) a h) nařízení (EU) 2018/1725, je-li to nezbytné pro ochranu úkolů pověřence, souvisejících vyšetřování a řízení, nástrojů a metod vyšetřování a auditů prováděných pověřencem, jakož i práv dalších osob souvisejících s úkoly pověřence.

(12)

V zájmu soustavné účinné spolupráce mohou být Rada a generální sekretariát Rady nuceny uplatnit omezení práv subjektů údajů za účelem ochrany informací obsahujících osobní údaje pocházející od jiných generálních ředitelství nebo útvarů generálního sekretariátu Rady nebo od jiných orgánů či subjektů Unie. V této souvislosti by měl pověřenec s uvedenými generálními ředitelstvími nebo útvary nebo s jinými orgány či subjekty konzultovat relevantní důvody pro tato omezení a jejich nezbytnost a přiměřenost.

(13)

Pověřenec a v příslušných případech i generální ředitelství a útvary generálního sekretariátu Rady by měli se všemi omezeními nakládat transparentním způsobem a každé použití omezení zaregistrovat do příslušného záznamového systému.

(14)

Podle čl. 25 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1725 mohou správci odložit nebo neprovést poskytnutí informací o důvodech pro použití omezení subjektu údajů, pokud by jejich poskytnutí jakýmkoli způsobem ohrozilo účel omezení. Oznámení takového omezení by ohrozilo účel omezení zejména v případech, kdy se uplatňuje omezení práv podle článků 16 a 35 uvedeného nařízení. Aby bylo zajištěno, že je právo subjektu údajů být informován v souladu s těmito články omezeno pouze po dobu, po kterou trvají důvody pro odložení, měly by pověřenec nebo generální ředitelství nebo útvary generálního sekretariátu Rady svůj postoj pravidelně přezkoumávat.

(15)

Pokud se uplatňuje omezení práv jiných subjektů údajů, měl by pověřenec individuálně posoudit, zda by oznámení omezení neohrozilo jeho účel.

(16)

Pověřenec by měl provádět nezávislý přezkum používání omezení na základě tohoto rozhodnutí jinými generálními ředitelstvími nebo útvary generálního sekretariátu Rady, aby zajistil soulad s tímto rozhodnutím.

(17)

Jakékoli omezení použité na základě tohoto rozhodnutí by mělo být nezbytné a přiměřené v demokratické společnosti.

(18)

V souladu s čl. 41 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2018/1725 byl uvědomen a konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko (2).

(19)

Prováděcími pravidly nařízení (EU) 2018/1725 není dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (3), rozhodnutí Rady 2004/338/ES, Euratom (4), a zejména příloha II uvedeného rozhodnutí, rozhodnutí Rady 2013/488/EU (5), a zejména oddíl VI část II uvedeného rozhodnutí, jakož i rozhodnutí generálního tajemníka Rady, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku ze dne 25. června 2001 (6).

(20)

Rozhodnutí Rady 2004/644/ES (7) stanoví prováděcí pravidla týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001. Nařízení (ES) č. 45/2001 bylo s účinkem ode dne 11. prosince 2019 zrušeno nařízením (EU) 2018/1725. Aby bylo zajištěno, že se použije pouze jeden soubor prováděcích pravidel, mělo by být zrušeno rozhodnutí 2004/644/ES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

ODDÍL 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto rozhodnutí stanoví pravidla a postupy pro uplatňování nařízení (EU) 2018/1725 Radou a generálním sekretariátem Rady a stanoví další prováděcí pravidla týkající se pověřence Rady pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“).

2.   Toto rozhodnutí stanoví pravidla, která musí Rada a generální sekretariát Rady dodržovat v souvislosti s monitorovacími, vyšetřovacími, auditními či poradními úkoly pověřence, pokud informují subjekty údajů o zpracování jejich osobních údajů v souladu s články 14, 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725.

3.   Toto rozhodnutí stanoví podmínky, za nichž může Rada a generální sekretariát Rady v souvislosti s monitorovacími, vyšetřovacími, auditními či poradními úkoly pověřence omezit použití článků 4, 14 až 17, 19, 20 a 35 nařízení (EU) 2018/1725 v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. c), g) a h) uvedeného nařízení.

4.   Toto rozhodnutí se vztahuje na zpracovávání osobních údajů Radou a generálním sekretariátem Rady pro účely úkolů pověřence uvedených v článku 45 nařízení (EU) 2018/1725 nebo v souvislosti s nimi.

Článek 2

Správcovství

Pro účely tohoto rozhodnutí se Rada a generální sekretariát Rady považují za správce ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení (EU) 2018/1725.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

1)

„pověřencem pro ochranu osobních údajů“ (pověřencem) osoba, kterou jmenoval generální tajemník Rady podle článku 43 nařízení (EU) 2018/1725;

2)

„úkoly pověřence“ úkoly uvedené v článku 45 nařízení (EU) 2018/1725;

3)

„zaměstnanci generálního sekretariátu Rady“ všichni úředníci generálního sekretariátu Rady a jakékoli další osoby, na které se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie, stanovený v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (8) (dále jen „služební řád“), nebo kteří pracují pro generální sekretariát Rady na smluvním základě (totiž stážisté, konzultanti, smluvní partneři, úředníci vyslaní členskými státy);

4)

„pověřeným správcem“ vedoucí generálního ředitelství nebo jiného útvaru generálního sekretariátu Rady, který sám nebo společně s jinými určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů jménem Rady nebo generálního sekretariátu Rady při plnění poslání tohoto generálního ředitelství nebo útvaru;

5)

„operačním správcem“ zaměstnanec generálního sekretariátu Rady na úrovni středního nebo vrcholného vedení určený pověřeným správcem k tomu, aby mu byl nápomocen při zajišťování souladu s nařízením (EU) 2018/1725 u operací zpracování, za něž odpovídá, a sloužil jako hlavní kontaktní místo pro subjekty údajů;

6)

„koordinátorem ochrany údajů“ zaměstnanec generálního sekretariátu Rady, který je určený v každém generálním ředitelství nebo v jiném útvaru generálního sekretariátu Rady po konzultaci s pověřencem k tomu, aby pomáhal tomuto generálnímu ředitelství nebo útvaru ve všech aspektech ochrany osobních údajů a v úzké spolupráci s pověřencem řešil otázky ochrany údajů jako zástupce dotčeného generálního ředitelství nebo útvaru generálního sekretariátu Rady.

ODDÍL 2

POVĚŘENEC PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Článek 4

Jmenování a postavení pověřence

1.   Generální tajemník Rady jmenuje pověřence ze zaměstnanců generálního sekretariátu Rady a zaregistruje jej u evropského inspektora ochrany údajů (EIOÚ) v souladu s článkem 43 nařízení (EU) 2018/1725.

2.   Pověřenec je vybrán na základě svých profesních kvalit, zejména na základě svých odborných znalostí práva a praxe v oblasti ochrany údajů a své schopnosti plnit úkoly uvedené v článku 45 nařízení (EU) 2018/1725. Pověřenec má rovněž důkladnou znalost generálního sekretariátu Rady, jeho struktury a správních pravidel a postupů. Pověřenec je pro účely plnění svých úkolů zbaven jakýchkoli jiných úkolů v rámci generálního sekretariátu Rady.

3.   Pověřenec je jmenován na funkční období pěti let a může být jmenován opětovně.

4.   Pověřenec a jeho zaměstnanci podléhají přímo generálnímu tajemníkovi Rady a jsou mu přímo odpovědní.

5.   Při plnění svých úkolů jedná pověřenec nezávisle a nedostává žádné pokyny od generálního tajemníka Rady, pověřených správců, operačních správců ani od nikoho jiného, pokud jde o interní uplatňování ustanovení nařízení (EU) 2018/1725 nebo jeho spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů.

6.   Rada a generální sekretariát Rady podporují pověřence při plnění úkolů uvedených v článku 45 nařízení (EU) 2018/1725 tím, že mu poskytují zdroje nezbytné k plnění těchto úkolů, přístup k osobním údajům a operacím zpracování a zdroje nezbytné k udržování jeho odborných znalostí.

7.   V souvislosti s plněním svých úkolů nesmí být pověřenec odvolán ani sankcionován. Pověřenec může být odvolán pouze v souladu s čl. 44 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1725. Pro účely získání souhlasu evropského inspektora ochrany údajů s tímto odvoláním podle uvedeného článku je evropský inspektor ochrany údajů písemně konzultován. Kopie tohoto souhlasu je zaslána pověřenci.

8.   Generální sekretariát Rady, zejména pověření správci a operační správci, zajistí, aby byl pověřenec náležitě a včas zapojen do veškerých záležitostí souvisejících s ochranou osobních údajů.

Článek 5

Úkoly a povinnosti

1.   Pověřenec vykonává všechny úkoly stanovené v článku 45 nařízení (EU) 2018/1725. Pověřenec zejména:

a)

zajišťuje uplatňování a provádění nařízení (EU) 2018/1725 Radou a generálním sekretariátem Rady a sleduje dodržování uvedeného nařízení a platného právního rámce pro ochranu osobních údajů;

b)

poskytuje poradenství generálnímu tajemníkovi Rady, pověřeným správcům a operativním správcům v záležitostech týkajících se uplatňování ustanovení o ochraně údajů;

c)

poskytuje poradenství a pomoc pověřeným správcům a operačním správcům při provádění posouzení vlivu na ochranu osobních údajů v souladu s články 39 a 40 nařízení (EU) 2018/1725;

d)

zajišťuje, aby při operacích zpracování nedocházelo k poškozování práv a svobod subjektů údajů;

e)

zvyšuje povědomí o platném právním rámci pro ochranu osobních údajů a přispívá v rámci generálního sekretariátu Rady k vytváření kultury ochrany osobních údajů.

Generální tajemník, dotčení správci, výbor zaměstnanců a jakákoli fyzická osoba se mohou na pověřence obracet přímo, aniž by využívali úřední cesty, a to v jakékoli otázce týkající se uplatňování nebo provádění nařízení (EU) 2018/1725.

2.   Pověřenec vede záznamy o činnostech zpracování a zpřístupní je veřejnosti v souladu s článkem 12.

3.   Pověřenec vede vnitřní rejstřík případů porušení zabezpečení osobních údajů ve smyslu čl. 3 bodu 16 nařízení (EU) 2018/1725.

4.   Pověřenec poskytuje na požádání pověřenému správci poradenství ohledně uplatňování omezení použití článků 14 až 22, 35 a 36, jakož i článku 4 nařízení (EU) 2018/1725.

5.   Pověřenec pořádá pravidelné schůze koordinátorů ochrany údajů a předsedá jim.

6.   Pověřenec předkládá výroční zprávu o své činnosti generálnímu tajemníkovi Rady a zpřístupní ji zaměstnancům generálního sekretariátu Rady.

7.   Pověřenec spolupracuje s pověřenci pro ochranu osobních údajů jmenovanými ostatními orgány a subjekty Unie a pravidelně se účastní zasedání svolaných evropským inspektorem ochrany údajů nebo pověřenci pro ochranu osobních údajů ostatních orgánů a subjektů Unie s cílem usnadnit dobrou spolupráci, zejména výměnou zkušeností a osvědčených postupů.

8.   Pověřenec se považuje za pověřeného správce, pokud jde o operace zpracování prováděné při plnění jeho úkolů.

Článek 6

Pravomoci

Při plnění svých úkolů a povinností pověřenec:

a)

má kdykoli přístup k údajům, které jsou předmětem operací zpracování, do všech kanceláří, zařízení pro zpracování údajů a k nosičům dat;

b)

může si vyžádat právní stanoviska od právní služby Rady;

c)

může požádat příslušné generální ředitelství a útvary generálního sekretariátu Rady o další podporu;

d)

může dotčeným generálním ředitelstvím a útvarům generálního sekretariátu Rady přidělovat spisy za účelem přijetí náležitých návazných opatření;

e)

může na žádost nebo z vlastního podnětu provádět šetření otázek a skutečností, které přímo souvisejí s úkoly pověřence, v souladu s postupem stanoveným v článku 14;

f)

může navrhnout generálnímu tajemníkovi Rady správní opatření a vydat obecná doporučení týkající se vhodného uplatňování nařízení (EU) 2018/1725;

g)

může vydat doporučení pro praktické zlepšení uplatňování nařízení (EU) 2018/1725 na generální sekretariát Rady, pověřené správce a operační správce, a mimo jiné:

i)

vyzvat pověřeného správce nebo zpracovatele, aby vyhověli žádosti subjektu údajů o výkon jeho práv podle nařízení (EU) 2018/1725;

ii)

upozornit pověřeného správce nebo zpracovatele v případě, že operace zpracování porušuje ustanovení nařízení (EU) 2018/1725, a vyzvat je k uvedení operací zpracování do souladu s právní úpravou, a to případně předepsaným způsobem a ve stanovené lhůtě;

iii)

vyzvat pověřeného správce nebo zpracovatele, aby přerušili toky údajů k příjemci v členském státě, do třetí země nebo do mezinárodní organizace;

iv)

požádat pověřeného správce nebo zpracovatele, aby ve stanovené lhůtě informovali pověřence o opatřeních přijatých v návaznosti na doporučení nebo poradenství pověřence;

h)

může požádat o služby externích odborníků v oblasti komunikace a informačních technologií po předchozím souhlasu schvalující osoby v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (9);

i)

je přizván do příslušných řídících rad a výborů generálního sekretariátu Rady, kdykoli jsou projednávány otázky týkající se zpracování osobních údajů, a může navrhovat zařazení relevantních bodů na pořad jednání těchto rad a výborů;

j)

může upozornit orgán generálního sekretariátu Rady oprávněný ke jmenování, že některý zaměstnanec generálního sekretariátu Rady porušil povinnosti vyplývající z nařízení (EU) 2018/1725, a navrhnout, aby bylo zahájeno správní šetření s cílem uplatnit případně sankce stanovené v článku 69 uvedeného nařízení;

k)

odpovídá za prvotní rozhodnutí o žádostech o přístup k dokumentům, které má jeho úřad v držení podle nařízení (ES) č. 1049/2001, a to po konzultaci s příslušnými útvary generálního sekretariátu Rady.

ODDÍL 3

PRÁVA A POVINNOSTI ČINITELŮ V OBLASTI OCHRANY ÚDAJŮ

Článek 7

Konzultace a informování pověřence

1.   Správci zapojují pověřence do plánování a projednávání činnosti, která zahrnuje zpracování osobních údajů. Pověřenec je informován o každé operaci zpracování, jakož i o jakékoli podstatné změně stávající operace zpracování.

2.   Pověřenec je informován o návrzích interních oznámení a rozhodnutí generálního sekretariátu Rady, které se přímo týkají vnitřního uplatňování nařízení (EU) 2018/1725.

3.   Pověřenec je informován o všech stycích s vnějšími stranami týkajících se vnitřního uplatňování nařízení (EU) 2018/1725 a o jakékoli komunikaci s evropským inspektorem ochrany údajů, zejména pokud je evropský inspektor ochrany údajů konzultován nebo informován podle článků 40 a 41 uvedeného nařízení.

4.   Pověřenec je konzultován ohledně návrhů ujednání mezi společnými správci a návrhů smluvních doložek o ochraně údajů nebo jiných právních aktů, pokud zpracovatel zpracovává osobní údaje.

Článek 8

Pověření správci

1.   Pověření správci jsou povinni zajistit, aby veškeré jimi řízené operace zpracování byly v souladu s nařízením (EU) 2018/1725.

2.   Pověření správci zejména:

a)

určí operačního správce, který je pověřenému správci nápomocen při zajišťování souladu s nařízením (EU) 2018/1725, zejména ve vztahu k subjektům údajů;

b)

vedou záznamy o činnostech zpracování, za které odpovídají, a zajišťují, aby operační správce předložil pověřenci záznamy a související prohlášení o ochraně soukromí, které mají být zaneseny do rejstříku uvedeného v článku 12;

c)

odpovídají za činnosti zpracovatelů a náhradních zpracovatelů, kteří zpracovávají osobní údaje jejich jménem a zajišťují, aby se zpracování řídilo smlouvou nebo jiným právním aktem v souladu s čl. 29 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1725.

3.   Pověření správci zajistí, aby byl pověřenec včas zapojen do všech záležitostí týkajících se osobních údajů, a přijmou vhodná opatření s cílem zajistit, aby byl koordinátor pro ochranu údajů řádně zapojen do všech záležitostí souvisejících s ochranou údajů na jejich generálním ředitelství nebo v jiném útvaru generálního sekretariátu Rady.

4.   Pověření správci zajistí, aby byla zavedena vhodná technická a organizační opatření s cílem prokázat, že činnosti zpracování jsou v souladu s nařízením (EU) 2018/1725, a dávají odpovídající pokyny zaměstnancům generálního sekretariátu Rady, aby byla zajištěna důvěrnost zpracování i úroveň bezpečnosti odpovídající rizikům, která zpracování představuje. Při výběru těchto opatření mohou konzultovat pověřence.

5.   Pověření správci informují pověřence o vyřizování veškerých žádostí obdržených od subjektů údajů o výkon jeho práv a jsou nápomoci pověřenci a evropskému inspektorovi ochrany údajů při plnění jejich příslušných povinností, zejména tím, že do 30 dnů poskytnou informace v odpovědi na jejich žádosti.

6.   Pověření správci jsou odpovědní za uplatňování omezení použití článků 14 až 22, 35 a 36 nařízení (EU) 2018/1725, jakož i článku 4 uvedeného nařízení v souladu s příslušnými vnitřními pravidly. Pověření správci zapojí pověřence během celého postupu uplatňování takového omezení.

7.   Pověření správci zajistí, aby byla zavedena vnitřní ujednání s dalšími generálními ředitelstvími či útvary generálního sekretariátu Rady, pokud společně s nimi pověřený správce provádí operace zpracování nebo pokud tato generální ředitelství či útvary generálního sekretariátu Rady vykonávají část operací zpracování prováděných pověřeným správcem.

Ujednání uvedená v prvním pododstavci vymezují podíl odpovědnosti za plnění příslušných povinností pověřených správců a ostatních generálních ředitelství a útvarů generálního sekretariátu Rady v oblasti ochrany údajů. Tato ujednání zahrnují zejména určení pověřeného správce, který stanoví prostředky a účel operace zpracování, jakož i operačního správce pro danou operaci zpracování a v příslušných případech osoby nebo subjekty, které mají být operačnímu správci nápomocny, mimo jiné informacemi v případech porušení zabezpečení údajů nebo za účelem uspokojení práv subjektů údajů.

Článek 9

Operační správci

1.   Operační správci jsou nápomocni pověřenému správci v zajišťování souladu s nařízením (EU) 2018/1725 u operací zpracování, za něž odpovídá, a slouží jako hlavní kontaktní místo pro subjekty údajů.

2.   Operační správci zejména:

a)

přijímají a zpracovávají všechny žádosti od subjektů údajů;

b)

vypracovávají záznamy o činnostech zpracování, za něž odpovídají, a související prohlášení o ochraně soukromí po konzultaci s koordinátorem ochrany údajů;

c)

zajišťují, aby smlouvy nebo jiné právní akty, jimiž se řídí zpracování osobních údajů zpracovatelem, byly v souladu s nařízením (EU) 2018/1725, a konzultují s pověřencem návrhy smluvních ustanovení o ochraně údajů;

d)

zajišťují, aby byla k dispozici dokumentace za účelem prokázání souladu s nařízením (EU) 2018/1725.

3.   Operační správci informují pověřence bez zbytečného odkladu v případě porušení zabezpečení osobních údajů a poskytnou mu veškeré nezbytné informace, které mu umožní zajistit, aby Rada plnila povinnosti týkající se porušení zabezpečení osobních údajů podle článků 34 a 35 nařízení (EU) 2018/1725.

4.   V koordinaci s pověřeným správcem a pověřencem ohlašují operační správci příslušně případy porušení zabezpečení osobních údajů evropskému inspektorovi ochrany údajů. Operační správci v příslušných případech rovněž informují subjekty údajů.

5.   Operační správci zajišťují, aby byl koordinátor ochrany údajů informován o veškerých záležitostech týkajících se ochrany údajů.

6.   Operační správci posuzují riziko pro práva a svobody subjektů údajů v souvislosti s operacemi zpracování, za něž jsou odpovědní, a v příslušných případech provádí posouzení vlivu na ochranu údajů. Operační správci si vyžádají posudek pověřence při provádění posouzení vlivu na ochranu údajů a ohledně potřeby předchozí konzultace v souladu s články 39 a 40 nařízení (EU) 2018/1725.

7.   Operační správci vykonávají na žádost pověřeného správce jakékoli jiné úkoly spadající do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí.

Článek 10

Koordinátoři ochrany údajů

1.   Každé generální ředitelství nebo jiný útvar generálního sekretariátu Rady jmenuje po konzultaci s pověřencem jednoho nebo několik koordinátorů ochrany údajů, aby napomáhali pověřenému správci a operačním správcům v daném generálním ředitelství nebo jiném útvaru generálního sekretariátu Rady ve všech aspektech ochrany osobních údajů.

2.   Koordinátoři ochrany údajů jsou vybíráni na základě svých znalostí a zkušeností ohledně fungování příslušného generálního ředitelství nebo jiného útvaru generálního sekretariátu Rady, své vhodnosti pro výkon této funkce, schopností souvisejících s ochranou údajů, znalostí zásad informačních systémů a komunikačních dovedností. Nově jmenovaní koordinátoři ochrany údajů absolvují do šesti měsíců od svého jmenování školení za účelem získání dovedností potřebných pro plnění své úlohy. Od požadavku absolvovat školení je osvobozen koordinátor ochrany údajů, který zastával již dříve v průběhu dvou let před jmenováním funkci kontaktní osoby v jiném generálním ředitelství nebo v jiném útvaru generálního sekretariátu Rady.

3.   Funkce koordinátora ochrany údajů je součástí popisu pracovní náplně každého zaměstnance generálního sekretariátu Rady, který je jmenován kontaktní osobou. Informace o jeho povinnostech a výsledcích se uvádějí v roční hodnotící zprávě.

4.   Koordinátoři ochrany údajů jsou náležitě a včas zapojování do veškerých záležitostí souvisejících s ochranou osobních údajů v jejich generálním ředitelství nebo jiném útvaru generálního sekretariátu Rady a plní své povinnosti v úzké spolupráci s pověřencem.

5.   Koordinátoři ochrany údajů mají právo získávat od správců a od zaměstnanců odpovídající a nezbytné informace, jež potřebují pro plnění svých úkolů v rámci svého generálního ředitelství nebo jiného útvaru generálního sekretariátu Rady. Toto právo nezahrnuje právo na přístup k osobním údajům zpracovávaným v rámci působnosti pověřeného správce. Koordinátoři ochrany údajů mají přístup k osobním údajům pouze v případě, že je to nezbytné pro plnění jejich úkolů.

6.   Koordinátoři ochrany údajů zvyšují povědomí o otázkách ochrany údajů a napomáhají pověřeným správcům v rámci svého generálního ředitelství nebo jiného útvaru generálního sekretariátu Rady při plnění jejich povinností, zejména pokud jde o:

a)

provádění nařízení (EU) 2018/1725;

b)

identifikaci operačních správců a vypracovávání záznamů o operacích zpracování a prohlášení o ochraně soukromí předtím, než jsou předloženy pověřenci;

c)

sestavování seznamu všech stávajících operací zpracování prováděných generálním ředitelstvím nebo jiným útvarem generálního sekretariátu Rady.

7.   Koordinátoři ochrany údajů napomáhají operačním správcům v rámci jejich generálního ředitelství nebo jiného útvaru generálního sekretariátu Rady při plnění jejich povinností, zejména pokud jde o:

a)

vypracovávání záznamů o operacích zpracování a prohlášení o ochraně soukromí předtím, než jsou předloženy pověřenci;

b)

dokumentaci zpracování;

c)

zpracování žádostí subjektů údajů;

d)

řešení případů porušení zabezpečení údajů.

Článek 11

Zaměstnanci generálního sekretariátu Rady

Zaměstnanci generálního sekretariátu Rady přispívají k zajištění uplatňování a provádění nařízení (EU) 2018/1725. Zaměstnanci generálního sekretariátu Rady nemají přístup k osobním údajům ani nesmějí tyto údaje zpracovávat jinak, než podle pokynů pověřeného správce nebo operačního správce, ledaže jim tak ukládá právo Unie nebo členského státu.

ODDÍL 4

DALŠÍ POVINNOSTI A POSTUPY

Článek 12

Rejstřík

1.   Pověřenec vede rejstřík operací zpracování a zajišťuje, aby byl tento rejstřík přístupný prostřednictvím internetových stránek pověřence na intranetu generálního sekretariátu Rady a prostřednictvím internetových stránek Rady.

2.   Operační správce oznamuje pověřenci každou operaci zpracování a předkládá záznam o činnostech zpracování a související prohlášení o ochraně soukromí na základě formuláře, který je k dispozici na intranetové stránce generálního sekretariátu Rady („Ochrana údajů“). Oznámení se pověřenci předává elektronicky. Po konzultaci s pověřencem pověřený správce záznam a související prohlášení o ochraně soukromí potvrdí a pověřenec je zveřejní v rejstříku.

3.   Záznam obsahuje všechny informace uvedené v článku 31 nařízení (EU) 2018/1725. Informace, které pověřenec do rejstříku vkládá, však mohou být výjimečně omezeny na rozsah, který je nezbytný k zajištění bezpečnosti konkrétní operace zpracování. Každá změna, která má na tyto informace vliv, musí být operačním správcem neprodleně oznámena pověřenci.

Článek 13

Porušení zabezpečení údajů

1.   Pokud dojde k porušení zabezpečení údajů, vyžádá si pověřený správce nebo operační správce pomoc koordinátora ochrany údajů a bez zbytečného odkladu o incidentu informuje pověřence a poskytne mu veškeré nezbytné informace, které mu umožní zajistit, aby Rada splnila povinnost ohlašování a oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů podle článků 34 a 35 nařízení (EU) 2018/1725.

2.   Pověřenec zřídí a vede interní rejstřík případů porušení zabezpečení osobních údajů. Pověření správci a operační správci poskytují nezbytné informace, které mají být uvedeny v rejstříku.

3.   Pověření správci a operační správci vypracovávají po konzultaci s pověřencem ohlášení pro evropského inspektora ochrany údajů, ledaže je nepravděpodobné, že by dané porušení zabezpečení osobních údajů představovalo riziko pro práva a svobody fyzických osob.

Článek 14

Šetření

1.   Pověřenec může z vlastního podnětu nebo na žádost pověřeného správce, operačního správce nebo zpracovatele, Výboru zaměstnanců nebo jakékoli fyzické osoby vyšetřovat otázky a skutečnosti, které souvisejí s jeho úkoly, a podat zprávu osobě, která o šetření požádala, nebo pověřenému správci, operačnímu správci, či zpracovateli.

2.   Žádosti o šetření se pověřenci podávají písemně. V případě zjevného zneužití práva požadovat šetření, například pokud táž osoba podala stejnou žádost v nedávné době, není pověřenec povinen žadateli zprávu podat.

3.   Do patnácti dnů od obdržení žádosti o šetření zašle pověřenec osobě, která o šetření požádala, potvrzení o přijetí a ověří, zda má být žádost považována za důvěrnou.

4.   Pověřenec si od pověřeného správce, který je odpovědný za operaci zpracování údajů, jíž se žádost o šetření týká, vyžádá, aby mu k dané otázce poskytl zprávu. Pověřený správce poskytne pověřenci odpověď do patnácti dní. Pověřenec si může vyžádat doplňující informace od pověřeného správce, operačního správce, zpracovatele nebo jiných příslušných útvarů generálního sekretariátu Rady. Ve vhodných případech si může k dané otázce vyžádat stanovisko právní služby Rady. Požadované informace nebo stanoviska se pověřenci poskytují do třiceti dní.

5.   Pověřenec podá zprávu osobě, která o šetření požádala, nejpozději tři měsíce po obdržení žádosti. Tato lhůta může být pozastavena, dokud pověřenec neobdrží všechny nezbytné informace, o které požádal.

6.   Nikdo nesmí utrpět újmu v důsledku toho, že pověřence upozornil na záležitost, při níž údajně došlo k porušení nařízení (EU) 2018/1725.

Článek 15

Obecná pravidla pro výkon práv subjekty údajů

1.   Práva subjektů údajů stanovená v článcích 14 až 24 nařízení (EU) 2018/1725 může vykonávat pouze subjekt údajů nebo jeho řádně pověřený zástupce.

2.   Subjekt údajů podává písemnou žádost operačnímu správci a kopii zasílá pověřenci. Pověřenec je v případě potřeby subjektu údajů nápomocen při určení příslušného správce. Žádost může být podána v elektronické formě a obsahuje:

a)

příjmení, jméno a kontaktní údaje subjektu údajů a datum žádosti;

b)

uvedení práva, které je vykonáno, a případně podpůrné dokumenty související s žádostí;

c)

kategorie dotčených osobních údajů.

3.   Operační správce zašle subjektu údajů potvrzení o přijetí do pěti pracovních dní od registrace žádosti. Je-li žádost nejasná či neúplná, vyžádá si operační správce nezbytná vysvětlení. Příslušné lhůty podle čl. 14 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2018/1725 začínají běžet až od okamžiku, kdy jsou poskytnuta veškerá nezbytná vysvětlení.

4.   Operační správce ověřuje totožnost subjektu údajů v souladu s čl. 14 odst. 6 nařízení (EU) 2018/1725. Po dobu ověřování totožnosti nezačnou běžet příslušné lhůty podle čl. 14 odst. 3 a 4 uvedeného nařízení.

5.   Operační správce ve lhůtách stanovených podle čl. 14 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2018/1725 buď žádosti subjektu údajů vyhoví, nebo písemně odůvodní úplné či částečné zamítnutí žádosti.

6.   V případě velmi složité žádosti, nesrovnalostí nebo zjevného zneužití výkonu práv subjektem údajů, pokud je pravděpodobné, že zpracování žádosti představuje riziko pro práva a svobody jiných subjektů údajů, nebo pokud subjekt údajů tvrdí, že zpracování je nezákonné, konzultuje operační správce pověřence.

Článek 16

Stížnosti podle článku 90

V případě stížnosti ve smyslu článku 90 služebního řádu (dále jen „stížnost podle článku 90“) ohledně otázky, která se týká zpracování osobních údajů, konzultuje orgán oprávněný ke jmenování pověřence. Aniž je dotčena přípustnost stížnosti podle článku 90, zaměstnanec generálního sekretariátů Rady ve stížnosti podle článku 90 uvede, zda byla současně podána stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů. Pověřenec vydá své písemné stanovisko vydat nejpozději do patnácti pracovních dní poté, co obdrží žádost od orgánu oprávněného ke jmenování. Pokud pověřenec neposkytne stanovisko do konce této lhůty, jeho poskytnutí se již nevyžaduje. Orgán oprávněný ke jmenování není stanoviskem pověřence vázán.

ODDÍL 5

OMEZENÍ PRÁV SUBJEKTŮ ÚDAJŮ V SOUVISLOSTI S VÝKONEM ÚKOLŮ POVĚŘENCE

Článek 17

Výjimky a omezení

1.   Pokud Rada nebo generální sekretariát Rady vykonává své povinnosti s ohledem na práva subjektů údajů podle nařízení (EU) 2018/1725, posoudí, zda se nepoužije některá z výjimek stanovených v uvedeném nařízení.

2.   S výhradou článků 18 až 22 tohoto rozhodnutí může Rada nebo generální sekretariát Rady v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. c), g) a h) nařízení (EU) 2018/1725 omezit použití článků 14 až 17, 19, 20 a 35 uvedeného nařízení, jakož i zásady transparentnosti stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, a to v rozsahu, v jakém jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 17, 19 a 20 uvedeného nařízení, pokud by výkon těchto práv a povinností ohrozil výkon úkolů pověřence, mimo jiné odhalením jeho nástrojů a metod šetření či auditu, nebo by nepříznivě ovlivnil práva a svobody jiných subjektů údajů.

3.   S výhradou článků 18 až 22 tohoto rozhodnutí může Rada nebo generální sekretariát Rady omezit práva a povinnosti uvedené v odstavci 2 tohoto článku ve vztahu k osobním údajům, které pověřenec obdržel od generálních ředitelství nebo útvarů generálního sekretariátu Rady nebo jiných orgánů či subjektů Unie. Rada nebo generální sekretariát Rady tak může učinit, pokud by výkon daných práv a povinností mohl být omezen těmito generálními ředitelstvími nebo útvary nebo jinými orgány či subjekty na základě jiných aktů uvedených v článku 25 nařízení (EU) 2018/1725 nebo v souladu s kapitolou IX uvedeného nařízení nebo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (10) nebo nařízením Rady (EU) 2017/1939 (11).

Před uplatněním omezení za okolností uvedených v prvním pododstavci konzultuje Rada nebo generální sekretariát Rady relevantní orgán či subjekt Unie, ledaže je zřejmé, že uplatnění omezení je stanoveno v některém z aktů uvedených ve zmíněném pododstavci.

4.   Jakékoli omezení práv a povinností podle odstavce 2 musí být nezbytné a přiměřené s ohledem na rizika pro práva a svobody subjektů údajů.

Článek 18

Poskytování informací subjektům údajů

1.   Generální sekretariát Rady zveřejňuje na internetových stránkách Rady oznámení o ochraně osobních údajů, jimiž informuje subjekty údajů o úkolech pověřence, které zahrnují zpracování jejich osobních údajů.

2.   Generální sekretariát Rady vhodnou formou individuálně informuje každou fyzickou osobu, kterou považuje za subjekt údajů dotčený úkoly pověřence.

3.   Pokud generální sekretariát Rady zcela nebo zčásti omezí poskytování informací subjektům údajů uvedeným v odstavci 2 tohoto článku, zaznamená a zaregistruje důvody tohoto omezení v souladu s článkem 21.

Článek 19

Právo subjektů údajů na přístup k osobním údajům, právo na výmaz a právo na omezení zpracování

1.   Pokud Rada nebo generální sekretariát Rady zcela nebo zčásti omezí právo subjektů údajů na přístup k osobním údajům, právo na výmaz nebo právo na omezení zpracování, jež jsou v tomto pořadí uvedena v článcích 17, 19 a 20 nařízení (EU) 2018/1725, informuje ve své odpovědi na žádost o přístup, výmaz nebo omezení zpracování dotčený subjekt údajů o uplatněném omezení, o jeho hlavních důvodech a o možnosti podat stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů nebo uplatnit soudní prostředek nápravy u Soudního dvora Evropské unie.

2.   Poskytnutí informací týkajících se důvodů omezení uvedených v odstavci 1 může být odloženo, neprovedeno nebo odepřeno po dobu, kdy by mařilo účel omezení. Rada poskytne subjektu údajů informace, jakmile jejich poskytnutí tento účel neohrozí.

3.   Generální sekretariát Rady zaznamená a zaregistruje důvody omezení v souladu s článkem 21.

Článek 20

Oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů

Pokud Rada nebo generální sekretariát Rady omezí oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů, jak je uvedeno v článku 35 nařízení (EU) 2018/1725, generální sekretariát Rady zaznamená a zaregistruje důvody tohoto omezení v souladu s článkem 21 tohoto rozhodnutí.

Článek 21

Zaznamenání a registrace omezení

1.   Generální sekretariát Rady zaznamená důvody veškerých omezení uplatněných v souladu s tímto rozhodnutím, včetně individuálního posouzení nezbytnosti a přiměřenosti omezení, přičemž zohlední všechny relevantní prvky čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725.

Za tímto účelem se v záznamu uvede, jak by výkon jakéhokoli z práv uvedených v článcích 14 až 17, 19, 20 a 35 uvedeného nařízení nebo zásady transparentnosti stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení ohrozil činnosti pověřence podle tohoto rozhodnutí nebo omezení uplatněná podle čl. 17 odst. 2 nebo 3 tohoto rozhodnutí, nebo jak by nepříznivě ovlivnil práva a svobody jiných subjektů údajů.

2.   Uvedený záznam a v příslušných případech dokumenty obsahující věcné a právní prvky, z nichž omezení vycházejí, se zaregistrují. Na požádání se zpřístupní evropskému inspektoru ochrany údajů.

Článek 22

Délka omezení

1.   Omezení uvedená v článcích 18, 19 a 20 zůstávají v platnosti, dokud trvají důvody, které je opodstatňují.

2.   Neplatí-li již důvody pro omezení podle článků 18 a 20, generální sekretariát Rady omezení zruší a informuje subjekt údajů o důvodech omezení. Generální sekretariát Rady současně informuje subjekt údajů o možnosti kdykoli podat stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů nebo uplatnit soudní prostředek nápravy u Soudního dvora Evropské unie.

3.   Generální sekretariát Rady přezkoumá uplatňování omezení podle článků 18 a 20 každých šest měsíců od jejich přijetí a v každém případě při dokončení příslušného úkolu pověřence. Po dokončení úkolu generální sekretariát Rady každoročně monitoruje, zda je třeba omezení či odklad zachovat.

Článek 23

Přezkum pověřencem

1.   Pokud jiná generální ředitelství nebo jiné útvary generálního sekretariátu Rady dospějí k závěru, že práva subjektu údajů by měla být podle tohoto rozhodnutí omezena, informují o tom pověřence. Poskytnou pověřenci také přístup k záznamu a veškerým dokumentům obsahujícím věcné a právní prvky, z nichž omezení vycházejí. Zapojení pověřence do uplatňování omezení se podrobně zdokumentuje.

2.   Pověřenec může požádat, aby příslušný pověřený správce uplatňování omezení přezkoumal. Příslušný pověřený správce pověřence písemně informuje o výsledku požadovaného přezkumu.

ODDÍL 6

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 24

Zrušení

Rozhodnutí 2004/644/ES se zrušuje.

Článek 25

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucemburku dne 28. června 2021.

Za Radu

předsedkyně

M. do C. ANTUNES


(1)  Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39.

(2)  Stanovisko ze dne 6. dubna 2021 (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(4)  Rozhodnutí Rady 2004/338/ES, Euratom ze dne 22. března 2004, kterým se přijímá jednací řád Rady (Úř. věst. L 106, 15.4.2004, s. 22).

(5)  Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).

(6)  Rozhodnutí generálního tajemníka Rady, vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku ze dne 25. června 2001 o kodexu řádného úředního chování Generálního sekretariátu Rady Evropské unie a jeho zaměstnanců v jejich profesionálních vztazích s veřejností“ (Úř. věst. C 189, 5.7.2001, s. 1).

(7)  Rozhodnutí Rady 2004/644/ES ze dne 13. září 2004, kterým se přijímají prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 296, 21.9.2004, s. 16).

(8)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, S. 53).

(11)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).


5.7.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 236/69


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2021/1094

ze dne 28. června 2021,

kterým se mění rozhodnutí Rady 2008/376/ES o přijetí výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel a o víceletých technických základních směrech pro tento program

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Protokol č. 37 o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 2 druhý odstavec tohoto protokolu,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 5. října 2016 Unie ratifikovala Pařížskou dohodu přijatou podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“) Pařížská dohoda vyzývá strany, které ji ratifikovaly, aby zlepšily globální reakci na hrozby změny klimatu s cílem omezit globální nárůst teploty na úroveň výrazně pod hranicí 2 °C.

(2)

V souladu s Pařížskou dohodou zveřejnila Komise dne 11. prosince 2019 sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o Zelené dohodě pro Evropu, v níž formuluje odhodlání řešit problémy způsobené změnou klimatu a životního prostředí a transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Sdělení o Zelené dohodě pro Evropu, které stanoví novou strategii v oblasti růstu, odkazuje na potřebu podpořit přelomové technologie pro čistou ocel, které do roku 2030 umožní výrobu oceli s nulovými emisemi uhlíku, a prozkoumá, zda bude možné využít část finančních prostředků z Evropského společenství uhlí a oceli, které jsou předmětem likvidace. Ve sdělení se rovněž uvádí, že všechny činnosti a politiky Unie by měly vést k tomu, aby Unie pomohla dosáhnout úspěšného a spravedlivého přechodu k udržitelné budoucnosti. V souladu se zásadou „neškodit“, která je ve sdělení zakotvena, se cíle výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel revidují tak, aby se již nezabývaly činnostmi, které neustále opakují cyklus těžby, zpracování a využívání uhlí bez omezování emisí.

(3)

Unie provádí ambiciózní politiku v oblasti klimatu a zavedla regulační rámec pro dosažení svého cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Konkrétně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (2) stanoví nezbytný právní základ pro spolehlivou, inkluzivní, nákladově efektivní, transparentní a předvídatelnou správu energetické unie a opatření v oblasti klimatu zajišťující splnění cílů a úkolů energetické unie do roku 2030 a dlouhodobých cílů a úkolů energetické unie v souladu s Pařížskou dohodou.

(4)

Ve svém sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o investičním plánu pro udržitelnou Evropu a investičním plánu Zelené dohody pro Evropu Komise oznámila svůj záměr navrhnout revizi rozhodnutí Rady 2008/376/ES (3) s cílem umožnit financování velkých průlomových výzkumných projektů týkajících se bezemisní výroby oceli, jakož i výzkumné činnosti v odvětví těžby uhlí v souladu se zásadami mechanismu pro spravedlivou transformaci.

(5)

Kromě toho zpráva o sledování a hodnocení výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel (dále jen „výzkumný program“) doporučuje změnit výzkumné cíle pro uhlí a ocel uvedené v oddílech 3 a 4 kapitoly II rozhodnutí 2008/376/ES a podpořit přelomový výzkum v ocelárenském průmyslu, jakož i typické projekty v uhelném průmyslu.

(6)

Je proto nezbytné sladit cíle výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel s mezinárodními dohodami, jako je Pařížská dohoda, jakož i s vědeckými, technologickými a politickými cíli Unie v oblasti klimatické neutrality do roku 2050.

(7)

Spoluprogramovaná partnerství prokázala, že jsou účinná při sdružování zdrojů pro společný evropský výzkumný cíl. S cílem pomoci dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální ekonomiky je nezbytné stanovit možnost poskytovat podporu prostřednictvím spoluprogramovaných evropských partnerství, a to v součinnosti a v rámci načasování s jinými programy. Evropské partnerství by mohlo být ideálním nástrojem pro sdružování zdrojů na podporu výzkumu v oblasti přelomových technologií ke snižování emisí CO2 v ocelářském průmyslu.

(8)

Rozhodnutí 2008/376/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2008/376/ES se mění takto:

1)

v článku 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Výzkumný program poskytuje podporu kooperativnímu výzkumu v uhelném i ocelářském průmyslu. Výzkumný program rovněž poskytuje podporu přelomovým technologiím pro čistou ocel, které umožní výrobu oceli s téměř nulovými emisemi uhlíku, a výzkumným projektům řízení spravedlivé transformace dříve provozovaných uhelných dolů nebo uzavíraných uhelných dolů a související infrastruktury v souladu s mechanismem pro spravedlivou transformaci a v souladu s čl. 4 odst. 2 rozhodnutí 2003/76/ES. Výzkumný program je v souladu s politickými, vědeckými a technologickými cíli Unie a doplňuje činnosti prováděné v členských státech a v rámci stávajícího rámcového programu Unie pro výzkum, technologický rozvoj a využívání demonstračních zařízení (dále jen „rámcový výzkumný program“).“;

2)

články 4 až 6 se nahrazují tímto:

„Článek 4

Podpora spravedlivé transformace uhelného průmyslu a regionů

1.   Výzkumné projekty podpoří přechod ke klimaticky neutrální ekonomice Unie do roku 2050 s cílem podpořit postupné ukončení používání fosilních paliv, rozvoj alternativních činností v bývalých těžebních lokalitách a zamezení nebo nápravu škod na životním prostředí v uzavíraných uhelných dolech, v dříve provozovaných uhelných dolech a jejich okolí. Projekty se zaměří zejména na tyto oblasti:

a)

vývoj a zkoušení technologií zachycování, využívání a ukládání oxidu uhličitého;

b)

využívání geotermální energie v bývalých uhelných lokalitách;

c)

jiné než energetické využití a výroba surovin z těžebních odpadů a reziduí z dříve provozovaných uhelných dolů nebo uzavíraných dolů při náležitém posouzení, zda je jejich dopad na klima, životní prostředí a zdraví minimalizovaný a nižší než v případě alternativních řešení;

d)

nové využití bývalých uhelných a lignitových dolů, jakož i infrastruktury související s uhlím, včetně služeb dodávek elektřiny, v souladu s klimaticky neutrální transformací, jež je šetrná k životnímu prostředí;

e)

podpora rozvoje účinných rekvalifikačních programů a programů zvyšování kvalifikace pro pracovníky postižené utlumováním těžby uhlí, včetně výzkumu týkajícího se odborné přípravy a rekvalifikace pracovníků zaměstnaných nebo dříve zaměstnaných v uhelném průmyslu.

2.   Zvláštní pozornost je věnována posílení vedoucího postavení Evropy při řízení transformace dříve provozovaných uhelných dolů a infrastruktury související s uhlím prostřednictvím technologických a netechnologických řešení, jakož i na podporu přenosu technologií a jiných přenosů. Výzkumné činnosti zaměřené na tyto cíle musí přinášet hmatatelné výhody v oblasti klimatu a životního prostředí v souladu s cílem klimatické neutrality do roku 2050.

Článek 5

Zlepšení zdraví a bezpečnosti

1.   V projektech týkajících se činností uvedených v článcích 4 a 6 se zohlední otázky související s bezpečností v uzavíraných uhelných dolech a dříve provozovaných uhelných dolech za účelem zlepšení pracovních podmínek, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jakož i řešení problémů v oblasti životního prostředí, které jsou škodlivé pro zdraví.

2.   Výzkumné projekty se zaměří na onemocnění související s těžbou s cílem zlepšit zdraví lidí žijících v uhelných regionech procházejících transformací. Výzkumné projekty rovněž zajistí ochranná opatření při uzavírání dolů a v dříve provozovaných dolech.

Článek 6

Minimalizace dopadů dolů v transformaci na životní prostředí

1.   Cílem výzkumných projektů je minimalizovat dopady uzavíraných uhelných dolů a dříve provozovaných dolů na ovzduší, vodu a půdu. Výzkum je zaměřen na zachování a obnovu přírodních zdrojů pro budoucí generace a na minimalizaci dopadu uzavíraných uhelných dolů a dříve provozovaných dolů na životní prostředí.

2.   Přednost se dává projektům, které podporují alespoň jedno z těchto hledisek:

a)

nové a zdokonalené technologie zabraňující znečištění životního prostředí, včetně úniku metanu, z uzavíraných uhelných dolů, dříve provozovaných dolů a jejich okolí (včetně ovzduší, pozemků, půdy a vody);

b)

zachycování a minimalizování emisí skleníkových plynů, zejména metanu, z uzavíraných uhelných ložisek a zamezování těmto emisím;

c)

nakládání s hlušinou, polétavým popílkem a produkty odsíření z uzavíraných uhelných dolů a dříve provozovaných uhelných dolů, jakož i s jinými formami odpadu, a jejich opětovné využití;

d)

sanace hald a průmyslové využití reziduí z těžby a spotřeby uhlí v uhelných regionech procházejících transformací;

e)

ochrana hladin podzemní vody a čištění odpadní důlní vody;

f)

obnova životního prostředí v případě dříve provozovaných zařízení nebo uzavíraných zařízení, která používala uhlí, a jejich okolí, zejména pokud jde o vodu, pozemky, půdu a biologickou rozmanitost;

g)

ochrana povrchové infrastruktury proti krátkodobým a dlouhodobým dopadům sesuvů a pohybů půdy.“;

3)

článek 7 se zrušuje;

4)

články 8 až 10 se nahrazují tímto:

„Článek 8

Nová, udržitelná a nízkouhlíková výroba oceli a procesy opracování

Výzkum a technologický rozvoj je zaměřen na vývoj, využívání demonstračních zařízení a zlepšování procesů výroby oceli s téměř nulovými emisemi uhlíku s cílem zvyšovat kvalitu výrobků a produktivitu. Nedílnou součástí požadovaných činností je podstatné snížení emisí, spotřeby energie, uhlíkové stopy a dalších dopadů na životní prostředí, stejně jako zachování zdrojů. Výzkumné projekty se týkají jedné nebo více těchto oblastí:

a)

nové a zdokonalené přelomové procesy a operace výroby železa a oceli s téměř nulovými emisemi uhlíku, se zvláštním důrazem na přímé zamezení emisím uhlíku nebo inteligentní využívání uhlíku;

b)

optimalizace ocelárenského procesu a procesního řetězce (včetně redukce železné rudy a fáze jí předcházející, výroby železa a oceli, procesů na bázi tavení recyklovaného šrotu, sekundární metalurgie, lití, válcování, opracování a pokovení) prostřednictvím měření, zjišťování vlastností meziproduktů a konečných výrobků, modelování, kontroly a automatizace, včetně digitalizace, aplikace dat velkého objemu a umělé inteligence a jakýchkoli jiných pokročilých technologií;

c)

integrace procesu výroby oceli a účinnost procesů v oblasti výroby oceli s téměř nulovými emisemi uhlíku;

d)

údržba a spolehlivost nástrojů na výrobu oceli;

e)

techniky zvyšování recyklovatelnosti, recyklace a opětovného použití oceli a rozvoje oběhového hospodářství;

f)

techniky zvyšování energetické účinnosti výroby oceli využitím odpadního tepla, předcházením energetickým ztrátám, uplatněním hybridních technologií vytápění a řešení pro hospodaření s energií;

g)

inovativní technologie a řešení pro procesy výroby železa a oceli, které podporují meziodvětvové činnosti, a ukázkové projekty integrující výrobu energie s nulovými emisemi uhlíku nebo přispívající k čisté vodíkové ekonomice.

Článek 9

Vyšší jakostní třídy oceli a jejich použití

Výzkum a technologický rozvoj se zaměří na plnění požadavků uživatelů oceli na vývoj nových výrobků s téměř nulovými emisemi uhlíku a na vytváření nových tržních příležitostí při současném snižování emisí a dopadů na životní prostředí. V souvislosti s technologiemi uvedenými v článku 8 se výzkumné projekty zaměří na jednu nebo více těchto oblastí s cílem dosáhnout v Unii udržitelné výroby oceli s téměř nulovými emisemi uhlíku:

a)

nové vyšší jakostní třídy oceli;

b)

zlepšení vlastností oceli, jako jsou mechanické a fyzikální vlastnosti, vhodnost pro další zpracování, vhodnost pro různé použití a různé pracovní podmínky;

c)

prodloužení životaschopnosti, zejména zvyšováním odolnosti ocelí a ocelových konstrukcí vůči teplu a korozi, mechanické a tepelné křehkosti a jiným škodlivým vlivům;

d)

předpovědní simulační modely pro mikrostruktury, mechanické vlastnosti a výrobní procesy;

e)

technologie pro tváření, svařování a spojování oceli a ostatních materiálů;

f)

normalizace zkušebních metod a metod hodnocení;

g)

vysoce odolné oceli pro využití v oblastech, jako je mobilita, včetně udržitelnosti, metody ekodesignu, modernizace, lehké konstrukce a bezpečnostní řešení.

Článek 10

Zachování zdrojů, ochrana životního prostředí a oběhové hospodářství

Nedílnou součástí výzkumu a technologického vývoje jsou jak výroba oceli, tak využití oceli, zachování zdrojů, zachování ekosystémů, přechod k oběhovému hospodářství a otázky bezpečnosti. Výzkumné projekty se týkají jedné nebo více těchto oblastí:

a)

techniky recyklace staré oceli a vedlejších produktů z různých zdrojů a zlepšování kvality ocelového šrotu;

b)

nakládání s odpady a využití hodnotných druhotných surovin, včetně strusek, v rámci ocelárny i mimo ni;

c)

omezování znečišťování a ochrana životního prostředí na pracovišti a v ocelárně i jejím okolí: (plynné, pevné nebo kapalné emise, vodohospodářství, hluk, zápach, prach atd.);

d)

návrh jakostních tříd oceli a složených konstrukcí, aby se usnadnilo znovuzískání oceli pro recyklaci nebo opětovné použití;

e)

využití plynů z procesů a odstranění emisí odpadních plynů z výroby oceli;

f)

posuzování životního cyklu a uvažování o životním cyklu při výrobě a používání oceli.“;

5)

v kapitole II oddílu 4 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 10a

Řízení pracovní síly a pracovní podmínky

Výzkumné projekty se týkají jedné nebo více těchto oblastí:

a)

rozvíjení a šíření kompetencí s cílem držet krok s novými procesy výroby oceli s téměř nulovými emisemi uhlíku, jako je digitalizace, a odrážet zásadu celoživotního učení;

b)

zlepšování pracovních podmínek, včetně zdraví, bezpečnosti a ergonomie na pracovišti a v jeho okolí.“;

6)

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 17a

Evropská partnerství

1.   Část výzkumného programu – výzkum v oblasti přelomových technologií ke snižování emisí CO2 v ocelářském průmyslu – může být prováděna prostřednictvím spoluprogramovaných evropských partnerství vytvořených v souladu s pravidly stanovenými v článku 10 a příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (*1).

2.   Pro účely tohoto článku se spoluprogramovaným evropským partnerstvím rozumí iniciativa připravená s včasným zapojením členských států, v jejímž rámci se Unie společně se soukromými nebo veřejnými partnery (jako je průmysl, vysoké školy, výzkumné organizace, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni a organizace občanské společnosti včetně nadací a nevládních organizací) zavazují, že budou společně podporovat přípravu a provádění programu výzkumných činností. Spoluprogramovaná evropská partnerství vznikají na základě memorand o porozumění a/nebo smluvních ujednání mezi Komisí a veřejnými nebo soukromými partnery, v nichž jsou stanoveny cíle partnerství, související závazky v oblasti finančních nebo věcných příspěvků partnerů, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu a výstupy, které mají být dodány. Zahrnují určení doplňkových výzkumných činností, které provádějí partneři a výzkumný program.

3.   V rámci spoluprogramovaných evropských partnerství může výzkumný program poskytnout financování na činnosti způsobilé podle tohoto oddílu v podobě stanovené v článku 30. Kromě toho může poskytnout financování v podobě cen.“;

4.   Financování činností podle tohoto oddílu se řídí zvláštními výzvami k podávání návrhů uvedenými v čl. 25 odst. 2 a 3.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1). “;"

7)

článek 39 se nahrazuje tímto:

„Článek 39

Jmenování nezávislých a vysoce kvalifikovaných odborníků

Na jmenování nezávislých a vysoce kvalifikovaných odborníků uvedených v článku 18, čl. 28 odst. 2 a v článku 38 se použijí ustanovení článku 237 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (*2).

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1). “;"

8)

v článku 41 se zrušuje písmeno c).

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucemburku dne 28. června 2021.

Za Radu

předsedkyně

M. do C. ANTUNES


(1)  Stanovisko ze dne 19. května 2021 (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Rady 2008/376/ES ze dne 29. dubna 2008 o přijetí výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel a o víceletých technických základních směrech pro tento program (Úř. věst. L 130, 20.5.2008, s. 7).


5.7.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 236/75


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2021/1095

ze dne 2. července 2021,

kterým se stanoví metodika pro přiřazování nákladů souvisejících s výpůjčními operacemi a operacemi řízení dluhu v rámci nástroje NextGenerationEU

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (1), a zejména na čl. 15 odst. 4 tohoto nařízení,

s ohledem na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (2) a zejména na čl. 5 odst. 3 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souvislosti s reakcí na krizi COVID-19 byl přijat balíček opatření na podporu oživení, který se týká nástroje NextGenerationEU (dále jen „NGEU“), a to s cílem financovat iniciativy na podporu oživení a zároveň usnadnit ekologickou a digitální transformaci hospodářství Evropské unie. V tomto ohledu jsou programy nástroje NGEU ty, jež jsou financovány podle čl. 2 odst. 2 nařízení Rady (EU) 2020/2094 (3), pokud provádějí opatření uvedená v čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení.

(2)

Podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 je Komise zmocněna vypůjčit si jménem Unie finanční prostředky na kapitálových trzích až do výše 750 miliard EUR v cenách roku 2018, z čehož až 360 miliard EUR v cenách roku 2018 lze použít na poskytování půjček a až 390 miliard EUR v cenách roku 2018 lze použít na výdaje.

(3)

Podle čl. 5 odst. 2 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 má být splácení jistiny vypůjčených prostředků použitých na výdaje a související splatné úroky hrazeno z rozpočtu Unie.

(4)

V souladu s čl. 15 odst. 3 nařízení (EU) 2021/241 a s čl. 220 odst. 5 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (4) má náklady související s vypůjčením finančních prostředků poskytnutých podle nařízení (EU) 2021/241 nést přijímající členský stát.

(5)

Se zavedením diverzifikované strategie financování Komise, která se týká provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu v rámci nástroje NGEU, již není kapitál získáván na základě jednotlivých transakcí. Podle tohoto modelu byly náklady na financování jasně identifikovatelné a spojené se zvláštní výpůjční transakcí a související náklady mohly být převedeny na příjemce půjčky spolu s výnosy z výpůjční transakce. Naproti tomu vyplácení prostředků v rámci nástroje NGEU má být na základě diverzifikované strategie financování pro nástroj NGEU financováno prostřednictvím jediného souboru finančních prostředků, který se skládá z krátkodobých a dlouhodobých nástrojů financování, z nichž jsou čerpány zdroje v případě, že je třeba příjemcům vyplatit prostředky. Diverzifikovaná strategie financování zajišťuje nejvýhodnější podmínky při výpůjčkách významných částek finančních prostředků s různou dobou splatnosti. V důsledku toho je zapotřebí na míru přizpůsobený přístup k výpočtu a rozdělení sdílených nákladů spojených s každou výplatou na spravedlivém, nestranném a transparentním základě.

(6)

Aby bylo možné zajistit tento spravedlivý, nestranný a transparentní přístup, měla by Komise zavést společnou a jednotnou metodiku pro náklady, která se bude týkat jak výplat souvisejících s půjčkami, tak výplat souvisejících s vnějšími účelově vázanými příjmy podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094.

(7)

Měla by být použita nová metodika pro přiřazování nákladů, která zajistí, aby nedocházelo ke křížovému subvencování nákladů jedné kategorie příjemců jinou kategorií. Náklady na výpůjčky přiřazené k půjčkám by měly být plně připsány členským státům, které využívají půjčky podle nařízení (EU) 2021/241. Náklady na výpůjčky přiřazené k vnějšímu účelově vázanému příjmu podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094 jsou plně připsány rozpočtu Unie na základě skutečných nákladů vzniklých v důsledku shromáždění a vyplacení příslušného podílu výnosů různým příjemcům. Metodika by měla zahrnovat veškeré náklady vzniklé Komisi v souvislosti s výpůjčkami v rámci nástroje NGEU, včetně všech administrativních nákladů, a měla by zajistit, aby pro každou výplatu byly vypočítány různé kategorie nákladů.

(8)

Tato metodika výpočtu a přiřazování nákladů by měla rozlišovat mezi třemi kategoriemi nákladů. První z nich jsou náklady na financování, které vyplývají z úroků a dalších poplatků, které musí Komise zaplatit za různé nástroje vydané k financování příslušných výplat. Druhou kategorii představují náklady na řízení likvidity, což jsou náklady vzniklé v důsledku částek dočasně držených na účtech likvidity jako rezervy na pokrytí nadcházejících plateb. Třetí kategorií jsou administrativní náklady na budování technické a provozní kapacity s cílem zavést diverzifikovanou strategii financování.

(9)

Výpočet nákladů na financování, které vyplývají z dlouhodobých výpůjčních transakcí, by měl být odvozen z nákladů vzniklých ze všech výpůjčních operací provedených během šestiměsíčního období, do něhož zpravidla spadá datum vyplacení prostředků. Toto rozdělení nákladů na financování do šestiměsíčních období je odůvodněno potřebou zajistit, aby náklady na financování účtované v souvislosti s platbou úzce souvisely s tržními sazbami, které platí v době, kdy k nim dojde, a nebyly založeny na nákladech na financování vzniklých v některém vzdáleném období. Tímto způsobem jsou nástroje financování a související náklady přiřazovány k příslušným úsekům. Přesný soubor nástrojů financování je pevně stanoven pouze při uzavření šestiměsíčního časového úseku. To by mělo umožnit použití stejných nákladů na financování na jakoukoli souběžnou výplatu přiřazenou ke stejnému časovému úseku a zajistit spravedlivý, nestranný a transparentní přístup zejména mezi členskými státy. Členské státy a rozpočet Unie pro účelově vázané vnější příjmy podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094 by měly hradit příslušný podíl. Tím se zabrání svévoli nebo náhodě, které charakterizovaly tradiční systém back-to-back, kdy náklady pro konkrétního příjemce vyplývaly z podmínek, které mohly být získány v konkrétní den, kdy došlo k výpůjčce. S výjimkou prvního časového úseku, který by měl pokrývat období od 1. června 2021 do 31. prosince 2021, by každý časový úsek měl pokrývat období šesti měsíců počínaje 1. lednem nebo 1. červencem. Poslední aktivní období časového úseku by mělo skončit 31. prosince 2026, z čehož vyplývá existence jedenácti časových úseků. Po dosažení plného splacení financovaných výplat by časové úseky měly zaniknout.

(10)

Zatímco úrokové sazby účtované příjemcům půjček budou stabilní, bude se provádět pravidelný a mezní přepočet úrokové sazby, když bude třeba nahradit splatné nástroje v rámci souboru finančních prostředků. Komise bude rozvíjet své možnosti využívat deriváty, například swapy, k řízení jakéhokoli zbývajícího úrokového rizika a nabídne členským státům možnost půjček s pevnou úrokovou sazbou. Náklady na tento nástroj s pevnou úrokovou sazbou by měly nést v plném rozsahu a výhradně členské státy, které tuto možnost využívají.

(11)

Výše výplat v určitém časovém úseku by se měly rovnat výši dlouhodobých nástrojů financování přiřazených danému časovému úseku. Ve většině případů se výplaty výnosů uskuteční a budou přiřazeny stejnému časovému úseku jako vydání dlouhodobých nástrojů financování, které se používají k získání výnosů. Nepředvídatelná zpoždění při provádění výplat však mohou vést k situacím, kdy výnosy z dlouhodobého financování byly získány, ale nemohou být vyplaceny dle původního plánu. V tom případě může být výplata odložena a provedena během období následujícího časového úseku. Pokud však již byly finanční prostředky na tyto konkrétní potřeby financování získány a přiřazeny k předchozímu časovému úseku, nemohou být v tomto časovém úseku použity pro jiné potřeby. Za těchto okolností by mělo být možné přiřadit související výplaty časovému úseku, k němuž byly nástroje financování přiřazeny. Stejně tak by mělo být možné přiřadit dlouhodobé nástroje financování následujícího časového úseku předchozímu časovému úseku v případě, že výše dlouhodobých nástrojů financování daného časového úseku nestačí k pokrytí výše výplat.

(12)

Komise bude rovněž potřebovat určité prostředky k tomu, aby v předchozím časovém úseku předjímala potřeby týkající se výplat, které vzniknou v rané fázi příštího časového úseku. S cílem reagovat na tyto situace a zajistit, aby Komise měla k dispozici zdroje za výhodných podmínek, a mohla tak provádět výplaty v blízkosti přechodu mezi časovými úseky, by Komise měla mít možnost přiřadit dlouhodobé finanční nástroje do následujícího časového úseku.

(13)

Schopnost řídit likviditu finančních operací přístupem ke krátkodobým výpůjčkám a držením hotovosti pro účely obezřetnosti je ústředním a určujícím rysem diverzifikované strategie financování. Toto řízení likvidity umožní Komisi uspokojit veškeré platební potřeby a přizpůsobit emise tržním podmínkám. Tato možnost vede k výnosům zvyšujícím náklady prostřednictvím vydávání krátkodobých cenných papírů a k dočasnému držení některých výnosů na účtu likvidity, aby byla zaručena možnost provádět všechny platby na požádání. Toto rozhodnutí by mělo stanovit základ pro výpočet těchto nákladů na likviditu a účtovat je spravedlivě a nestranně všem příslušným příjemcům výnosů v průběhu daného roku.

(14)

Potřeby výplat převyšující částku dlouhodobých finančních nástrojů přiřazených příslušnému časovému úseku nebo platbám úroku mohou vést k deficitu likvidity určitého časového úseku. Potřeby výplat, které jsou nižší než částka dlouhodobých nástrojů financování přiřazených příslušnému časovému úseku nebo umořovací platby přijaté nástrojem NGEU v souvislosti s neuhrazenými výplatami přiřazenými tomuto úseku, mohou vést k přebytku likvidity. Kompenzace těchto přebytků nebo schodků likvidity je nevyhnutelným požadavkem na provádění strategie financování nástroje NGEU. Tyto náklady by neměly nést příslušné časové úseky, ale měly by být izolovány a řízeny jako součást samostatných nákladů na řízení likvidity. Je nezbytné zavést mechanismus pro rozložení nákladů vyplývajících ze schodků nebo přebytků likvidity tak, aby mohly být absorbovány širším programem financování ve formě nákladů na řízení likvidity. Komise by měla využít úsek řízení likvidity k vyrovnání případných kladných nebo záporných peněžních zůstatků v časových úsecích vůči celkové částce výplat.

(15)

Provádění diverzifikované strategie financování vyžaduje nabytí nových kapacit potřebných k získání nejvýhodnějšího přístupu na kapitálové trhy a k zajištění trvalého a účinného udržení této infrastruktury. Patří sem náklady potřebné k vedení účtů likvidity, k získání možnosti pořádat aukce pokladničních poukázek a dluhopisů EU a k zavedení nových interních kapacit pro zpracování dat. Tyto náklady, které přímo vyplývají z provádění výpůjčních a výplatních operací nástroje NGEU, by měly být považovány za režijní náklady, které rozlišují mezi náklady souvisejícími se zřízením a s údržbou výpůjční a platební infrastruktury nástroje NGEU. Tyto náklady by měly být zachyceny v nákladech na službu souvisejících s administrativní režií.

(16)

Náklady na službu související s administrativní režií spojují veškeré administrativní náklady vzniklé přímo při provádění nástroje NGEU. Tyto náklady vznikají buď jako zřizovací náklady, které souvisejí s jednorázovými náklady na vybudování určitých provozních kapacit, nebo jako opakované náklady, jež jsou nevyhnutelnými náklady, které lze přímo přiřadit operacím nástroje NGEU a které vznikají v průběhu času.

(17)

Zatímco opakované náklady by měly tvořit hlavní část pravidelných ročních nákladů účtovaných k výplatám, které se uskuteční v daném roce, náklady na zřízení by se měly přiřadit k jednorázovým poplatkům.

(18)

Administrativní náklady zahrnuté do nákladů na službu souvisejících s administrativní režií by se měly omezit na uzavřený seznam nákladů, které přímo souvisejí s nástrojem NGEU. Souhrnné náklady na službu související s administrativní režií představují velmi omezený podíl celkových nákladů na operace nástroje NGEU. Vznikne-li v budoucnu odůvodněná potřeba rozšířit seznam administrativních nákladů, povede Komise před takovým rozšířením patřičné konzultace, a to i s odborníky z členských států. Takové konzultace by byly vedeny rovněž před úpravou jiných aspektů této metodiky, která ovlivní náklady nesené rozpočtem Unie nebo členskými státy.

(19)

Proces fakturace ex post by měl být navržen tak, aby bylo zajištěno, že náklady budou hrazeny počínaje rokem 2022 a až do okamžiku, kdy již nebudou vznikat náklady v souvislosti s výpůjčními operacemi a operacemi řízení dluhu v rámci nástroje NGEU.

(20)

Komise by ohledně každé výplaty měla vydat oznámení o potvrzení, ať už pro vnější účelově vázaný příjem podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094, nebo pro půjčky poskytované členským státům podle nařízení (EU) 2021/241 („půjčky z Nástroje pro oživení a odolnost“).

(21)

Půjčky podle nařízení (EU) 2021/241 mají být realizovány za standardních finančních podmínek (splatnost a profil splácení) v případě každé výplaty členským státům. Pokud jde o výplaty pro vnější účelově vázaný příjem podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094, mělo by být oznámení o potvrzení hlavním podpůrným prvkem určujícím tyto finanční podmínky pro rozpočet EU. Oznámení o potvrzení má určit nárok na úhradu nákladů na základě jeho finančních podmínek. Tyto podmínky by měly zahrnovat datum výplaty, výši finanční podpory, datum úhrady nákladů na financování vnějšího účelově vázaného příjmu podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094.

(22)

Příslušné odkazy v dohodách o půjčce podepsaných členskými státy vysvětlí, že náklady na výplaty jsou určeny použitím metodiky stanovené tímto rozhodnutím.

(23)

Metodika přiřazování nákladů určuje metodu výpočtu nákladů na výpůjčky, které nese jak rozpočet v souladu s čl. 5 odst. 2 prvním pododstavcem rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053, tak členské státy v souladu s čl. 15 odst. 3 nařízení (EU) 2021/241. Adekvátně tomu vytváří uspořádání pro účely řízení výpůjčních a úvěrových operací ve smyslu čl. 5 odst. 3 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 a čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) 2021/241.

(24)

V zájmu zajištění jednotného přiřazování nákladů v rámci balíčku na podporu oživení, který se týká nástroje NGEU, by se toho rozhodnutí mělo použít ode dne 1. června 2021. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí by se mělo vztahovat na výpůjční transakce a výplaty v programu v rámci nástroje NGEU, k nimž došlo před jeho vstupem v platnost, mělo by vstoupit v platnost dnem následujícím po dni jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Toto rozhodnutí by se mělo uplatňovat na půjčky podle nařízení (EU) 2021/241 pro členské státy poté, co příslušné dohody o půjčce vstoupí v platnost,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

ODDÍL 1

PŘEDMĚT, DEFINICE, A OBECNÁ PRAVIDLA

Článek 1

Předmět a hlavní zásady

1.   Toto rozhodnutí stanoví jedinou a jednotnou metodiku pro přiřazování nákladů na financování, nákladů na řízení likvidity a nákladů na službu souvisejících s administrativní režií vzniklých v důsledku výpůjčních operací a operací řízení dluhu prováděných v rámci programů financovaných podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) 2020/2094, pokud tyto programy provádějí opatření uvedená v čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení.

2.   Provádění metodiky přiřazování nákladů se řídí zásadami spravedlnosti a rovného zacházení, a to zajištěním toho, aby náklady byly přiřazovány na základě relativního podílu obdržené podpory.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

1)

„nástroji financování“ dluhopisy, směnky, komerční papíry, pokladniční poukázky a/nebo jakékoli jiné příslušné krátkodobé nebo dlouhodobé finanční transakce provedené v rámci diverzifikované strategie financování;

2)

„dohodou o půjčce z Nástroje pro oživení a odolnost“ dohoda mezi Komisí a členským státem v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241;

3)

„výplatou“ jakákoli výplata prostředků členskému státu na základě dohody o půjčce z Nástroje pro oživení a odolnost nebo v podobě vnějšího účelově vázaného příjmu podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094;

4)

„úrokovým obdobím“ období dvanácti (12) měsíců nebo jiné období, které může být uvedeno v oznámení o potvrzení, počínaje dnem výplaty nebo dřívějším dnem úhrady úroků;

5)

„řízením likvidity“ řízení peněžních toků souvisejících s nástroji financování a výplatami;

6)

„výpůjčními operacemi v rámci nástroje NGEU“ operace na trzích, zejména emise dluhopisů za účelem vypůjčení částky až 750 miliard EUR v cenách roku 2018 podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053, včetně výpůjček s možností prodloužení doby splatnosti;

7)

„operacemi řízení dluhu v rámci nástroje NGEU“ tržní operace související s dluhem, který vyplývá z výpůjčních operací nástroje NGEU s cílem optimalizovat strukturu nesplaceného dluhu a zmírnit úrokové riziko, riziko týkající se likvidity a další finanční rizika;

8)

„nástrojem krátkodobého financování“ financování prostřednictvím výpůjčních operací v rámci nástroje NGEU na dobu jednoho roku nebo kratší;

9)

„nástrojem dlouhodobého financování“ financování prostřednictvím výpůjčních operací v rámci nástroje NGEU na dobu delší než jeden rok.

ODDÍL 2

ÚSEKY A VÝPOČET NÁKLADŮ

Článek 3

Časové úseky

1.   Časový úsek je aktivní po dobu šesti měsíců počínaje dnem 1. ledna nebo 1. července. První časový úsek však představuje období od 1. června 2021 do 31. prosince 2021. Poslední období aktivity časového úseku končí dne 31. prosince 2026.

2.   Časový úsek je tvořen výplatami uskutečněnými během jeho aktivního období a souvisejícími finančními nástroji, které mu byly přiřazeny. Veškeré výplaty se přiřazují časovému úseku, který je aktivní v den výplaty.

Odchylně od prvního pododstavce se v případě, že výše výnosů z dlouhodobých nástrojů financování přiřazených předchozímu časovému úseku přesáhne částku výplat přiřazených tomuto předchozímu úseku v souladu s prvním pododstavcem, výplaty přiřazují tomuto předchozímu časovému úseku, dokud celková výše výplat v tomto časovém úseku nedosáhne výše výnosů z dlouhodobého nástroje financování, který je mu přiřazen.

3.   Jiné nástroje dlouhodobého financování než nástroje uvedené v odstavci 4 se přiřadí k časovému úseku, který je aktivní v okamžiku uzavření výpůjční operace v rámci nástroje NGEU, která je vytváří.

Odchylně od prvního pododstavce:

a)

nástroje financování získané za účelem financování výplaty v následujícím časovém úseku mohou být přiřazeny k tomuto časovému úseku;

b)

v případě, že částka výplat na konci aktivního časového úseku přesáhne výši výnosů z nástrojů dlouhodobého financování, budou se dlouhodobé nástroje financování vytvořené z výpůjčních operací nástroje NGEU uzavřených po skončení aktivního období časového úseku přiřazovat k tomuto časovému úseku, dokud výše výnosů dlouhodobých nástrojů financování nedosáhne výše výplat daného časového úseku.

4.   Nástroje dlouhodobého financování, které nahrazují splatné dlouhodobé nástroje financování, se přiřadí ke stejnému časovému úseku.

Článek 4

Úsek řízení likvidity

1.   Úsek řízení likvidity funguje až do úplného splacení finančních prostředků uvedených v čl. 5 odst. 1 rozhodnutí 2020/2053.

2.   Úsek řízení likvidity je tvořen krátkodobými nástroji financování.

Článek 5

Výpočet nákladů

Náklady na financování, náklady na řízení likvidity a náklady na službu související s administrativní režií se vypočítávají v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

ODDÍL 3

FAKTURACE

Článek 6

Oznámení o potvrzení

1.   V souvislosti s každou výplatou Komise vydá oznámení o potvrzení, v němž se stanoví podmínky žádosti o úhradu nákladů.

2.   Oznámení o potvrzení v souvislosti s každou výplatou určuje podmínky pro úhradu nákladů na financování a splacení jistiny.

3.   Oznámení o potvrzení uvedené v odstavci 1 obsahuje zejména tyto prvky:

a)

výši výplaty;

b)

splatnost;

c)

splátkový kalendář;

d)

přiřazení výplaty k časovému úseku;

e)

úrokové období a uvedené datum úhrady nákladů na financování.

4.   Oznámení o potvrzení musí v případě půjček obsahovat rovněž další prvky uvedené v dohodách o půjčce z Nástroje pro oživení a odolnost.

Článek 7

Fakturace nákladů na financování

Komise fakturuje náklady na financování na konci úrokového období uvedeného v čl. 2 odst. 4. Pokud jde o výplaty v podobě vnějších účelově vázaných příjmů podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094, mohou být faktury rozděleny do skupin podle kalendářního čtvrtletí.

Článek 8

Fakturace nákladů na řízení likvidity

Komise fakturuje náklady na řízení likvidity na začátku každého kalendářního roku jako náklady vzniklé během předchozího kalendářního roku.

Článek 9

Fakturace nákladů na službu souvisejících s administrativní režií

Členským státům, které využívají půjčky z Nástroje pro oživení a odolnost, Komise fakturuje náklady na službu související s administrativní režií, které vznikly během předchozího kalendářního roku.

ODDÍL 4

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 10

Vstup v platnost a použitelnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. června 2021.

V Bruselu dne 2. července 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.

(2)  Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1.

(3)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094, ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).


PŘÍLOHA

1.   Výpočet nákladů na financování

Náklady na financování se vypočítají v těchto krocích:

 

Krok 1: Výpočet denních celkových nákladů jednotlivého nástroje financování v určitém časovém úseku nebo v úseku řízení likvidity.

Denní výdaje příštích období se vypočítají takto:

 

Image 1

Pro každý nástroj financování se ážio/disážio rozdělí lineárně po dobu trvání nástroje:

 

Image 2

kde emisní cena = celková cena (včetně bankovních poplatků)

Pro každý nástroj financování se denní celkové náklady vypočítají takto:

 

Image 3

 

Krok 2: Výpočet souhrnných denních celkových nákladů na financování

Pro každý časový úsek (časový úsek 1 až časový úsek 11) jsou denní celkové náklady pro úsek před vyrovnáním zůstatků likvidity součtem všech denních celkových nákladů každého nástroje financování přiřazených časovému úseku:

 

Image 4

V případě úseku řízení likvidity jsou denní náklady na financování:

Image 5

 

Krok 3: Výpočet denního zůstatku likvidity v časových úsecích

Úroveň denního zůstatku likvidity v časovém úseku se vypočítá pro každý den takto:

 

Image 6

 

Krok 4: Výpočet denních nákladů podílu nástrojů financování jako přebytku likvidity časového úseku

Denní náklady na financování související s podílem nástrojů financování s pozitivním výsledkem v kroku 3 („přebytek likvidity“) se vypočítají takto:

 

Image 7

 

Krok 5: Výpočet nákladů na financování časového úseku a nákladů na úsek řízení likvidity v případě časového úseku s přebytkem likvidity

Přebytek likvidity se převede z příslušného časového úseku do úseku řízení likvidity.

Náklady na financování daného časového úseku, z něhož se převádí přebytek likvidity, se vypočítají takto:

 

Image 8

Náklady na úsek řízení likvidity, který obdrží přebytek likvidity, se vypočítají takto:

Image 9

 

Krok 6: Výpočet nákladů na financování časového úseku s deficitem likvidity

Negativní výsledek v kroku 3 („deficit likvidity“) v časovém úseku se vyrovná převodem likvidity z úseku řízení likvidity ve výši denních nákladů jejího financování (krok 5).

Image 10

 

Krok 7: Výpočet denních nákladů na financování výplaty

Denními náklady na financování výplaty jsou denní náklady na financování časového úseku po vyrovnání vynásobené relativním podílem výplaty v souvislosti s časovým úsekem, ke kterému je přiřazena.

Image 11

2.   Výpočet nákladů na řízení likvidity

Náklady na řízení likvidity (LIQM) se vypočítají za čtvrtletí kalendářního roku takto:

Image 12

Odchylně od prvního pododstavce se náklady na řízení likvidity během období od 1. června 2021 do 31. prosince 2021 vypočítají pro toto celé období takto:

Image 13

Náklady na LIQM za čtvrtletí se přiřazují ke každé výplatě takto:

 

Image 14

3.   Výpočet nákladů na službu souvisejících s administrativní režií

Náklady na službu související s administrativní režií zahrnují opakované administrativní náklady a náklady na zřízení úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost.

3.1.   Výpočet opakovaných administrativních nákladů

Opakované administrativní náklady zahrnují jakékoli náklady vzniklé Komisi při provádění výpůjčních operací NGU a operací NGEU v oblasti řízení dluhu, které sestávají z těchto druhů:

a)

právní poplatky, včetně poplatků za právní stanoviska;

b)

opakované náklady na správu účtů;

c)

náklady na externí audit;

d)

poplatky za údržbu dražební platformy;

e)

poplatky ratingových agentur;

f)

poplatky za kótování, daně, registraci, zveřejnění a vypořádání;

g)

poplatky za informační technologie;

h)

výdaje související s průzkumem trhu.

Pokud jsou tyto náklady společné pro výpůjční operace NGEU prováděné v rámci jiných programů finanční pomoci, vypočítají se náklady zahrnuté do výpočtu jako poměrný podíl přidělený výpůjčním operacím NGEU a operacím NGEU v oblasti řízení dluhu v příslušném kalendářním roce. Tyto náklady nejsou splatné v souvislosti s úvěry Nástroje pro oživení a odolnost za rok 2021.

Opakované administrativní náklady se vypočítají takto:

 

Image 15

Opakované administrativní náklady se přiřadí takto:

Image 16

3.2.   Výpočet a přiřazení nákladů na zřízení

Náklady na zřízení zahrnují jakékoli náklady vzniklé Komisi při provádění výpůjčních operací NGEU a operací řízení dluhu nebo jako technická pomoc v souvislosti s těmito operacemi, včetně nákladů týkajících se:

a)

zřízení účtů NGEU;

b)

zřízení dražební platformy;

c)

zavedení nástroje pro správu investorů;

d)

jiných nákladů na informační technologie;

e)

průzkumu trhu;

f)

poplatků za poradenství.

Náklady na zřízení na jednoho příjemce úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost se vypočítají v těchto krocích:

i)

Náklady na zřízení úvěrů Nástroje pro oživení a odolnost se vypočítají takto:

 

Image 17

ii)

Náklady na zřízení pro úvěry Nástroje pro oživení a odolnost se pro roky 2021, 2022 a 2023 přiřadí každému členskému státu, který podepsal úvěrovou smlouvu Nástroje pro oživení a odolnost, v roce jejího podpisu, takto:

 

Image 18

iii)

Od 1. ledna 2024 se nepřiřazené náklady na zřízení vypočítají takto:

 

Image 19

Přiřadí se jako dodatečné náklady na zřízení k výplatám členským státům podle smlouvy o úvěru Nástroje pro oživení a odolnost takto:

Image 20

3.3.   Výpočet nákladů na službu na jednoho příjemce

Image 21

4.   Seznam zkratek

ACCdaily

Vzniklé úrokové náklady u každého nástroje financování rozčleněné podle dnů

ADMIN CoSroční

Součet administrativních nákladů v průběhu kalendářního roku

Ážio/disážiodenní

Ážio nebo disážio na základě celkové ceny emise rozčleněné podle dnů

Příjemce

Členské státy, které přijímají výplaty z úvěrů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, a rozpočet Unie, který přijímá výplaty jako externí účelově vázané příjmy podle čl. 3 odst. 1 nařízení 2020/2094

CoF individuální pohledávky v TC(x)

Náklady na financování pohledávky v časovém úseku X

CoFdenní na nástroj

Náklady na financování na den a nástroj financování

CoFCoF denní LMC po vyrovnání

Náklady na financování na den pro LMC po vyrovnání

CoFdenní LMC před vyrovnáním

Náklady na financování LMC na den před vyrovnáním

CoFdenní TC (deficit) po vyrovnání

Náklady na financování na den po vyrovnání u úseků s počátečním deficitem likvidity

CoFdenní TC (přebytek) po vyrovnání

Náklady na financování na den před vyrovnáním u úseků s počátečním přebytkem likvidity

CoFdenní TC(x) před vyrovnáním

Náklady na financování na den před vyrovnáním úseku X

CoFdenní přebytek likvidity TC (přebytek)

Náklady na financování na den související s přebytkem likvidity v časovém úseku

CoFdenní převod likvidity z LMC

Náklady na financování na den související s likviditou, která je převedena na LMC

Kupón

Úroky placené emitentem z dluhopisu

LikviditaTC(x)

Výše likvidity v časovém úseku X

LMC

Úsek řízení likvidity

LIQMčtvrtletí

Náklady na řízení likvidity za čtvrtletí

Pomyslná hodnota

Nominální výše

RoI držení likvidityčtvrtletí

Návratnost investic při držení likvidity za čtvrtletí

TC(x)

Celkový součet pohledávek a likvidity časového úseku X