22.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 222/3

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/1006

ze dne 12. dubna 2021,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, pokud jde o vzor certifikátu, který potvrzuje soulad s pravidly ekologické produkce

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (1), a zejména na čl. 35 odst. 9 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha VI nařízení (EU) 2018/848 stanoví vzor certifikátu, který se má vystavit všem hospodářským subjektům nebo všem skupinám hospodářských subjektů, které oznámily svou činnost příslušným orgánům členského státu, v němž je činnost vykonávána, a splňují podmínky uvedeného nařízení. Za účelem harmonizovaného provádění obsahuje vzor certifikátu společné prvky, jež jsou povinné ve všech členských státech, například název a adresu, činnosti hospodářských subjektů a kategorie produktů. Příslušné orgány nebo případně kontrolní orgány či kontrolní subjekty, jež certifikát vydávají, mohou rozhodnout, že budou požadovat konkrétní doplňující informace, například podrobný seznam produktů, informace o půdě a provozovnách, seznam subdodavatelů a informace o akreditaci kontrolního subjektu. Je proto vhodné do certifikátu doplnit zvláštní část.

(2)	Nařízení (EU) 2018/848 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(3)	V zájmu jasnosti a právní jistoty by se toto nařízení mělo použít od data použitelnosti nařízení (EU) 2018/848,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha VI nařízení (EU) 2018/848 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. dubna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1.

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA VI

VZOR CERTIFIKÁTU

CERTIFIKÁT PODLE ČL. 35 ODST. 1 NAŘÍZENÍ (EU) 2018/848 O EKOLOGICKÉ PRODUKCI A OZNAČOVÁNÍ EKOLOGICKÝCH PRODUKTŮ

Část I: Povinné prvky

1.	Číslo dokumentu

(zaškrtněte odpovídající informace)

•	Hospodářský subjekt

•	Skupina hospodářských subjektů - viz bod 9

3.	Název a adresa hospodářského subjektu nebo skupiny hospodářských subjektů:

4.	Název a adresa příslušného orgánu nebo případně kontrolního orgánu nebo kontrolního subjektu hospodářského subjektu nebo skupiny hospodářských subjektů a číselný kód v případě kontrolního orgánu nebo kontrolního subjektu:

5.	Jedna či více činností hospodářského subjektu nebo skupiny hospodářských subjektů (zaškrtněte odpovídající kolonku/kolonky):

•

výroba

•

příprava

•	distribuce/uvádění na trh

•	skladování

•

dovoz

•

vývoz

6.	Jedna či více kategorií produktů podle čl. 35 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 (1)a metody produkce (zaškrtněte odpovídající kolonku/kolonky)

nezpracované rostliny a rostlinné produkty, včetně osiva a dalšího rozmnožovacího materiálu rostlin

metoda produkce:

☐	ekologická produkce s výjimkou přechodného období

☐	produkce během přechodného období

☐	ekologická produkce s konvenční produkcí

hospodářská zvířata a nezpracované produkty živočišné výroby

metoda produkce:

☐	ekologická produkce s výjimkou přechodného období

☐	produkce během přechodného období

☐	ekologická produkce s konvenční produkcí

řasy a nezpracované produkty akvakultury

metoda produkce:

☐	ekologická produkce s výjimkou přechodného období

☐	produkce během přechodného období

☐	ekologická produkce s konvenční produkcí

zpracované zemědělské produkty, včetně produktů akvakultury, určené k použití jako potraviny

metoda produkce:

☐	produkce ekologických produktů

☐	produkce produktů z přechodného období

☐	ekologická produkce s konvenční produkcí

krmivo

metoda produkce:

☐	produkce ekologických produktů

☐	produkce produktů z přechodného období

☐	ekologická produkce s konvenční produkcí

víno

metoda produkce:

☐	produkce ekologických produktů

☐	produkce produktů z přechodného období

☐	ekologická produkce s konvenční produkcí

jiné produkty uvedené v příloze I nařízení (EU) 2018/848 nebo nespadající do žádné z předchozích kategorií

metoda produkce:

☐	produkce ekologických produktů

☐	produkce produktů z přechodného období

☐	ekologická produkce s konvenční produkcí

Tento dokument byl vydán v souladu s nařízením (EU) 2018/848 jako potvrzení skutečnosti, že hospodářský subjekt nebo skupina hospodářských subjektů (zvolte odpovídající možnost) splňuje požadavky uvedeného nařízení.

7.	Datum, místo

Jméno a podpis jménem vydávajícího příslušného orgánu, případně kontrolního orgánu nebo kontrolního subjektu:

8.	Certifikát platný od….[doplňte datum] do….[doplňte datum]

Seznam členů skupiny hospodářských subjektů podle definice v článku 36 nařízení (EU) 2018/848

Název člena	Adresa nebo jiná forma identifikace člena

Část II: Konkrétní nepovinné prvky

Jeden či více prvků se vyplní, pokud tak rozhodne příslušný orgán, nebo případně kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt, který vydává certifikát hospodářskému subjektu nebo skupině hospodářských subjektů v souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2018/848.

Rejstřík produktů

Název produktu a/nebo kód kombinované nomenklatury (KN) podle nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (2) u produktů spadajících do působnosti nařízení (EU) 2018/848

☐	z ekologického zemědělství

☐	z přechodného období

Množství produktů

Název produktu a/nebo kód KN podle nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 u produktů spadajících do působnosti nařízení (EU) 2018/848

☐	z ekologického zemědělství

☐	z přechodného období

Odhadované množství v kilogramech, litrech nebo případně v počtu jednotek

Informace o půdě

Název produktu

☐	z ekologického zemědělství

☐	z přechodného období

☐	Z konvenční produkce

Plocha v hektarech

Seznam prostor nebo jednotek, v nichž činnost vykonává hospodářský subjekt nebo skupina hospodářských subjektů

Adresa nebo zeměpisná poloha	Popis činnosti nebo činností uvedených v části I bodě 5

Informace o činnosti nebo činnostech prováděných hospodářským subjektem nebo skupinou hospodářských subjektů a o tom, zda činnost nebo činnosti vykonává pro svůj vlastní účel nebo jako subdodavatel pro jiný hospodářský subjekt, zatímco subdodavatel zůstává odpovědný za vykonávanou činnost nebo činnosti

Popis činnosti nebo činností uvedených v části I bodě 5

☐	provádění činnosti nebo činností pro vlastní účel

☐	provádění činnosti nebo činností jako subdodavatel pro jiný hospodářský subjekt, zatímco subdodavatel zůstává odpovědný za vykonávanou činnost nebo činnosti

Informace o činnosti nebo činnostech prováděných subdodavatelskou třetí stranou v souladu s čl. 34 odst. 3 nařízení (EU) 2018/848.

Popis činnosti nebo činností uvedených v části I bodě 5

☐	hospodářský subjekt nebo skupina hospodářských subjektů nadále nesou odpovědnost

☐	odpovědnost nese subdodavatelská třetí strana

Seznam subdodavatelů provádějících činnost nebo činnosti pro hospodářský subjekt nebo skupinu hospodářských subjektů v souladu s čl. 34 odst. 3 nařízení (EU) 2018/848, u nichž hospodářský subjekt nebo skupina hospodářských subjektů nadále odpovídá za ekologickou produkci a u nichž se tato odpovědnost nepřenáší na subdodavatele

Název a adresa	Popis činnosti nebo činností uvedených v části I bodě 5

Informace o akreditaci kontrolního subjektu v souladu s čl. 40 odst. 3 nařízení (EU) 2018/848

a)	název akreditačního orgánu,

b)	odkaz na internetové stránky osvědčení o akreditaci.

Další informace

“

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1).

(2) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

22.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 222/8

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/1007

ze dne 18. června 2021,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2018/274, pokud jde o databanku analytických hodnot s údaji o izotopech a kontroly v odvětví vína

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (1), a zejména na čl. 89 odst. 6 tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Odvětví vína v Unii je velmi náchylné k podvodům, neboť většina vinařské produkce Unie musí splnit požadavky certifikovaných režimů jakosti, konkrétně specifikace chráněného označení původu (CHOP) a chráněného zeměpisného označení (CHZO), které udělují uznání jakostním produktům a pomáhají producentům lépe uvádět jejich výrobky na trh. Nejčastější případy podezření z porušení předpisů se týkají neoprávněného označování původu, jde například o záměrně nezákonné uvádění na trh a označování vína podřadné kvality jako vína s CHOP nebo CHZO, nezákonné ředění vína nebo přidávání cukru. Hospodářský dopad podvodné činnosti v odvětví vína v Unii se odhaduje na 1,3 miliardy EUR ročně, což představuje 3,3 % prodeje v odvětví vína v Unii. Kromě zjevného přímého hospodářského dopadu, který mají takové podvody na odvětví vína, potenciálně hrozí ještě větší riziko poškození pověsti odvětví vína v případě, že by v důsledku závažného podvodu došlo ke ztrátě důvěry spotřebitelů a k omezení obchodu, což by poškodilo celkové zájmy odvětví vína v Unii.

(2)

V důsledku toho je třeba zlepšit a zintenzivnit boj proti podvodům v odvětví vína v Unii, zejména pokud jde o fungování databanky analytických hodnot s údaji o izotopech podle článku 39 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 (2) a o koordinaci souvisejících povinností v členských státech ve spolupráci s evropským referenčním střediskem pro kontrolu v odvětví vína (ERC-CWS). Tato spolupráce přispívá k plnění strategie Komise „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (3). Je přínosná zejména pro jednu z priorit této strategie, kterou je boj proti potravinovým podvodům v celém potravinovém řetězci a která výslovně vyžaduje, aby Komise zintenzivnila boj proti potravinovým podvodům s cílem dosáhnout rovných podmínek pro hospodářské subjekty a posílit pravomoci kontrolních a donucovacích orgánů.

(3)

Pravidla pro databanku analytických hodnot s údaji o izotopech a zvláštní ustanovení o kontrolách jsou stanovena v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/274 (4). Obsah databanky analytických hodnot s údaji o izotopech je třeba upravit tak, aby lépe odrážel realitu odvětví vína v Unii. S ohledem na průměr produkce vína v Unii za posledních pět let se podíl vín, kterým bylo uděleno CHOP nebo CHZO, neustále zvyšuje a dosahuje více než 60 % celkové produkce. V hospodářském roce 2019/20 činil tento podíl téměř 70 %. Z tohoto důvodu a také vzhledem k tomu, že vína, kterým bylo uděleno uznání CHOP nebo CHZO, jsou vystavena vyššímu riziku podvodu, je třeba zajistit, aby databanka analytických hodnot obsahovala vyšší podíl těchto vín, jelikož nyní se v ní nachází pouze 40 % celkového množství vín vyprodukovaných v Unii s označením CHOP nebo CHZO.

(4)

Odběr vzorků hroznů a operace a rozbory nezbytné k získání údajů pro databanku analytických hodnot s údaji o izotopech vyžadují vysokou úroveň prostředků, což může způsobit prodlevy při poskytování těchto údajů. S cílem překonat obtíže spojené s poskytováním včasných a úplných informací by členské státy měly mít možnost rozhodnout o tom, že vzorky hroznů pěstovaných pro výrobu vín s CHOP nebo CHZO může odebírat subjekt spravující CHOP nebo CHZO ve spolupráci s určenými laboratořemi v případech, kdy určené laboratoře nemají dostatek prostředků na to, aby vzorek odebraly samy. Spolupráce mezi těmito subjekty, ERC-CWS a pověřenými laboratořemi členských států bude mít zásadní význam pro boj proti podvodným praktikám, které mají dopad na vína s označením CHOP nebo CHZO, přičemž tato vína představují většinu produkce vína v Unii.

(5)

Chybějící údaje o izotopech a neúplné soubory údajů mohou vést ke zpoždění nebo dokonce ke zmaření výsledků vyšetřování případů podezření z podvodu s vínem, v důsledku čehož by mohlo dojít k uvedení padělaného vína na trh. Tato absence údajů ohrožuje nejen pověst vín z Unie, ale může mít také dopad na výši uplatňovaných spotřebních daní. Vzniká tak riziko, že povinnosti týkající se daně z příjmu se budou vztahovat na nesprávně označené kategorie vín. Je proto nezbytné zlepšit stávající právní rámec pro databanku analytických hodnot s údaji o izotopech s cílem zajistit její aktualizaci v daném časovém období, a tím zlepšit ochranu proti podvodům v odvětví vína v Unii. Vzhledem k určitým problémům týkajícím se přidělování bodů v některých členských státech je rovněž třeba vyjasnit, které dotčené strany mají právo na přístup ke vzorkům a záznamům.

(6)

V zájmu zlepšení postupů, jimiž se řídí vyšetřování podezření na podvody týkající se zásilek vína, by měla být stávající pravidla posílena. Měly by se stanovit lhůty, po jejichž uplynutí by se příslušnému orgánu s působností na území, kde se nachází místo vykládky, měly poskytnout všechny příslušné dostupné údaje nezbytné k ověření, že podezřelé víno splňuje požadavky vyplývající z předpisů Unie v odvětví vína. Měla by se dále objasnit úloha subjektů odpovědných za jednotlivé fáze vyšetřovacího řízení.

(7)

Soubory údajů o měření izotopů a jakékoli související výsledky z databanky analytických hodnot s údaji o izotopech se nezveřejňují. Důvodem je obava, že v důsledku zveřejnění by se tyto informace dostaly k podvodníkům, kteří by je mohli využít ve svůj prospěch. Zneužití daných informací by navíc poškodilo pověst některých vín. Mělo by však být možné poskytnout veřejnosti některé anonymizované údaje o podvodech, a to zveřejněním výroční zprávy obsahující nejdůležitější výsledky kontrol v odvětví vína, které vychází z údajů evidovaných v databance. Proto by se měla blíže upřesnit pravidla týkající se vypracování výroční zprávy.

(8)

Jisté potíže byly zaznamenány při provádění kontrol nebalených vinařských výrobků, neboť tyto výrobky jsou náchylnější k podvodným praktikám než vinařské výrobky plněné do lahví označených etiketou a opatřených jednorázovým uzávěrem. Proto by se pro případy, kdy příslušný orgán není prostřednictvím počítačového systému nebo informačního systému včas informován o příchodu zásilky nebalených vinařských výrobků, měla přijmout opatření, kterými se zabezpečí, aby mohl příslušný orgán v místě vykládky provést nezbytné kontroly předtím, než daný výrobek opustí prostory příjemce zásilky. Pokud se příslušný orgán rozhodne takové kontroly neprovést, mělo by se příjemci umožnit okamžitě odeslat daný výrobek ze svých prostor.

(9)	Prováděcí nařízení (EU) 2018/274 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Prováděcí nařízení (EU) 2018/274 se mění takto:

Článek 27 se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Pro účely zřízení databanky analytických hodnot s údaji o izotopech uvedené v článku 39 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 jsou členské státy povinny zabezpečit, aby se vzorky čerstvých hroznů, které mají být podrobeny rozboru v pověřených laboratořích členských států odebraly, ošetřily a zpracovaly na víno v souladu s pokyny uvedenými v části I přílohy III tohoto nařízení.“;

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Počet vzorků odebíraných ročně pro databanku je stanoven v části II přílohy III. Při výběru vzorků se musí přihlížet k zeměpisnému umístění vinic ve členských státech uvedených v části II přílohy III a k podílu vín s označením CHOP nebo CHZO na členský stát nebo region. Každý rok musí být odebráno nejméně 25 % vzorků ze stejných pozemků jako v předchozím roce.“;

vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a. Členské státy mohou případně rozhodnout, že vzorky hroznů pěstovaných pro účely výroby vín s označením CHOP nebo CHZO může odebírat subjekt, který odpovídá za správu označení CHOP nebo CHZO. V tomto případě koordinují odběr vzorků pověřené laboratoře členských států v souladu s pokyny stanovenými v příloze III části I oddíle A.“;

d)	odstavec 6 se nahrazuje tímto: „6. Laboratoře poskytnou ERC-CWS shromážděné údaje a opis zprávy o rozboru s výsledky a vyhodnocením rozborů spolu s opisem popisného listu v elektronické podobě, a to nejpozději [31. října] roku následujícího po sklizni hroznů.“;

e)	v odstavci 7 se písmeno e) nahrazuje tímto: „zpřístupnit jednotlivé záznamy bez zbytečného prodlení a zbytečných nákladů osobám, které informace v nich obsažené vypracovaly, aby mohly být opraveny veškeré nepřesnosti.“

Článek 28 se mění takto:

a)	nadpis se nahrazuje tímto: „Sdělování informací obsažených v databance analytických hodnot v případě podezření na nesoulad s předpisy Unie v odvětví vína“;

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Kdykoli je to v řádně odůvodněných případech nutné pro vědecké, statistické, kontrolní nebo soudní účely, mohou být informace uvedené v odstavci 1, jsou-li reprezentativní, na vyžádání zpřístupněny příslušným orgánům pověřeným členskými státy za účelem zajištění souladu s předpisy Unie v odvětví vína a vnitrostátním soudům. Tyto informace se použijí pouze pro účely, pro které jsou požadovány, a nakládá se s nimi jako s důvěrnými informacemi.“;

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a. V případě kontroly v členském státě, u které jsou zapotřebí referenční údaje z databáze analytických hodnot s údaji o izotopech týkajících se vína vyrobeného v jiném členském státě, požádá příslušný orgán členského státu středisko ERC-CWS, aby se obrátilo na pověřenou laboratoř členského státu, v němž se vyšetřované víno vyrábí, s cílem ověřit podezření za použití všech příslušných dostupných údajů. Tato pověřená laboratoř do jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti ověří, zda dotyčné víno splňuje požadavky vyplývající z předpisů Unie v odvětví vína. Pokud tuto lhůtu nelze z řádně opodstatněných důvodů dodržet, pověřená laboratoř o tom informuje ERC-CWS, které následně:

i)	extrahuje příslušné referenční údaje o měření izotopů týkající se dotyčného vína z databáze analytických hodnot s údaji o izotopech a poskytne je žádajícímu subjektu, nebo

ii)

pokud příslušné referenční údaje o měření izotopů nelze získat z databanky analytických hodnot s údaji o izotopech, ale požadované vzorky jsou na požádání zpřístupněny ERC-CWS, poskytne žádajícímu subjektu analytickou podporu, včetně výsledků příslušných údajů o měření izotopů týkajících se daného vína,

do jednoho měsíce od okamžiku, kdy je zřejmé, že původní lhůtu nelze dodržet. V obou případech se příslušné údaje o měření izotopů vykládají a poskytují nejpozději do dvou měsíců ode dne obdržení žádosti příslušným orgánem členského státu, v němž bylo podezřelé víno vyrobeno.“;

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4. ERC-CWS anonymně zveřejní výroční zprávu o hlavních výsledcích obdržených žádostí v souladu s odstavci 1 a 2 a o hlavních zjištěních kontrol prováděných členskými státy na jejich území s využitím databanky analytických hodnot s údaji o izotopech. ERC-CWS zajistí, aby tato zpráva neobsahovala žádné obchodně citlivé informace. Tato zjištění se oznámí ERC-CWS do konce března roku následujícího po vykazovaném období a ERC-CWS zprávu zveřejní do dvou měsíců.“;

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 32a

Kontroly nebalených vinařských produktů

V případě dovozu nebalených vinařských produktů, které nejsou evidované v počítačovém systému nebo informačním systému uvedeném v čl. 14 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/273, může příslušný orgán členského státu, v němž se nachází místo vykládky, požádat příjemce zásilek nebalených vinařských produktů, aby tyto zásilky uchovávali v místě vykládky ve svých prostorách po dobu nejvýše deseti pracovních dnů. Příjemci nesmí zásilku, u níž příslušný orgán provedl odběr vzorků během tohoto období, odeslat, přemístit ani s ní manipulovat, dokud nejsou informováni o výsledku kontrol.

Na žádost příjemců povolí příslušný orgán odeslání zásilky před uplynutím lhůty uvedené v prvním pododstavci v případech, kdy se rozhodne neprovádět kontroly dotyčné zásilky.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. června 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 ze dne 11. prosince 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o systém povolení pro výsadbu révy, registr vinic, průvodní doklady a certifikaci, evidenční knihu vstupů a výstupů, povinná prohlášení, oznámení a zveřejňování oznamovaných informací, doplňuje se nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o příslušné kontroly a sankce, mění se nařízení Komise (ES) č. 555/2008, (ES) č. 606/2009 a (ES) č. 607/2009 a zrušuje se nařízení Komise (ES) č. 436/2009 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/560 (Úř. věst. L 58, 28.2.2018, s. 1).

(3) COM/2020/381 final.

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/274 ze dne 11. prosince 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o systém povolení pro výsadbu révy, certifikaci, evidenční knihu vstupů a výstupů, povinná prohlášení a oznámení, a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o příslušné kontroly, a zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/561 (Úř. věst. L 58, 28.2.2018, s. 60).

22.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 222/12

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/1008

ze dne 21. června 2021,

kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/620, pokud jde o status Chorvatska a jedné oblasti Portugalska jako území prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensis a B. suis u populací skotu, mění příloha VIII uvedeného nařízení, pokud jde o status Litvy a určitých oblastí Německa, Itálie a Portugalska jako území prostého infekce virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), a kterým se mění příloha XIII uvedeného nařízení, pokud jde o status Dánska a Finska jako území prostého infekční nekrózy krvetvorné tkáně

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 36 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2016/429 stanoví pravidla pro konkrétní nákazy uvedené na seznamu v souladu s čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení (dále jen „nákazy uvedené na seznamu“), přičemž článek 9 uvedeného nařízení stanoví, jak se tato pravidla použijí na různé kategorie nákaz uvedených na seznamu. Článek 36 uvedeného nařízení rovněž stanoví, že status členských států nebo jejich oblastí jako území prostého nákazy, pokud jde o určité nákazy uvedené na seznamu podle čl. 9 odst. 1 písm. b) a c) uvedeného nařízení, schvaluje Komise.

(2)

Článek 280 nařízení (EU) 2016/429 dále stanoví zachování stávajícího statusu území prostého nákazy u členských států nebo jejich oblastí či jednotek pro určité nákazy uvedené na seznamu, které schválila Komise mimo jiné v souladu se směrnicí Rady 64/432/EHS (2). Kromě toho článek 84 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 (3) v tomto ohledu doplňuje pravidla stanovená v nařízení (EU) 2016/429 stanovením přechodných opatření týkajících se určitých stávajících statusů území prostého nákazy. Uvedené ustanovení zejména uvádí, že členské státy nebo jejich oblasti se schváleným statusem území prostého nákazy před datem použitelnosti uvedeného nařízení v přenesené pravomoci se považují za státy se schváleným statusem území prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensis a B. suis u populací skotu, pokud jim byl status území prostého brucelózy udělen v souladu se směrnicí 64/432/EHS.

(3)

Na základě směrnice 64/432/EHS bylo přijato rozhodnutí Komise 2003/467/ES (4), které mimo jiné stanovilo seznam členských států a jejich oblastí úředně prostých brucelózy, pokud jde o stáda skotu. Rozhodnutí 2003/467/ES bylo zrušeno a nahrazeno prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/620 (5). Uvedené prováděcí nařízení mimo jiné stanoví, že členské státy nebo jejich oblasti se statusem území prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensis a B. suis u populací skotu jsou uvedeny na seznamu v jeho příloze I části I kapitole 1. Chorvatsko bylo v rozhodnutí 2003/467/ES uvedeno na seznamu jako členský stát se statusem území prostého brucelózy, pokud jde o stáda skotu. Chorvatsko by proto nyní mělo být uvedeno na seznamu v příloze I části I kapitole 1 prováděcího nařízení (EU) 2021/620 jako členský stát se statusem území prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensis a B. suis u populací skotu. Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/620 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(4)

Kromě toho Portugalsko předložilo Komisi informace prokazující, že určité oblasti uvedeného členského státu splňují požadavky stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, aby tyto oblasti mohly být uznány za oblasti se statusem území prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensis a B. suis u populací skotu. Příloha I část I kapitola 1 prováděcího nařízení (EU) 2021/620 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna, aby zahrnovala uvedené oblasti Portugalska.

(5)	Prováděcí nařízení (EU) 2021/620 rovněž stanoví, že členské státy nebo jejich oblasti se statusem území prostého infekce virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) jsou uvedeny na seznamu v příloze VIII části I uvedeného nařízení.

(6)

Litva pro celé své území a Německo, Itálie a Portugalsko pro několik svých oblastí předložily Komisi informace prokazující, že podmínky pro uznání statusu území prostého infekce virem katarální horečky ovcí stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 jsou splněny. Příloha VIII část I prováděcího nařízení (EU) 2021/620 by proto měla být změněna, aby zahrnovala celé území Litvy a rovněž uvedené oblasti Německa, Itálie a Portugalska.

(7)

Prováděcí nařízení (EU) 2021/620 rovněž stanoví, že členské státy nebo jejich oblasti se statusem území prostého infekční nekrózy krvetvorné tkáně (IHN) jsou uvedeny na seznamu v příloze XIII části I uvedeného nařízení. V části I uvedené přílohy je na seznamu území prostých nákazy IHN v současnosti uvedeno celé území Dánska a Finska. Uvedené členské státy však nedávno oznámily Komisi ohniska IHN. Příloha XIII část I prováděcího nařízení (EU) 2021/620 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(8)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přílohy I, VIII a XIII prováděcího nařízení (EU) 2021/620 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. června 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.

(2) Směrnice Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství (Úř. věst. L 121, 29.7.1964, s. 1977).

(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy pro některé nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy (Úř. věst. L 174, 3.6.2020, s. 211).

(4) Rozhodnutí Komise 2003/467/ES ze dne 23. června 2003, kterým se stanoví status stád skotu úředně prostých tuberkulózy, brucelózy a enzootické leukózy skotu v některých členských státech nebo oblastech členských států (Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 74).

(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/620 ze dne 15. dubna 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o schválení statusu území prostého nákazy a statusu území, kde se neprovádí vakcinace, některých členských států nebo jejich oblastí či jednotek pro některé nákazy uvedené na seznamu a schválení eradikačních programů pro zmíněné nákazy uvedené na seznamu (Úř. věst. L 131, 16.4.2021, s. 78).

PŘÍLOHA

Přílohy I, VIII a XIII prováděcího nařízení (EU) 2021/620 se mění takto:

v příloze I části I se kapitola 1 mění takto:

za položku pro Francii a před položku pro Itálii se vkládá nová položka pro Chorvatsko, která zní:

„Chorvatsko

Celé území“

položka pro Portugalsko se nahrazuje tímto:

„Portugalsko

Região Algarve: všechny distritos

Região Autónoma dos Açores: Ilhas de Corvo, Faial, Flores, Graciosa, Pico, São Jorge, Santa Maria, Terceira

Região Centro: distritos Aveiro, Viseu, Guarda, Coimbra, Leiria, Castelo Branco“

v příloze VIII se část I mění takto:

položka pro Německo se nahrazuje tímto:

„Německo

Bundesland Baden-Württemberg

—	Landkreis Lörrach

—	Landkreis Waldshut

—	Landkreis Konstanz

—	Landkreis Tuttlingen

—	Landkreis Sigmaringen

—	Bodenseekreis

—	Landkreis Ravensburg

—	Landkreis Biberach

—	Alb-Donau-Kreis

—	Stadtkreis Ulm

—	Landkreis Göppingen

—	Landkreis Heidenheim

—	Ostalbkreis

—	Landkreis Schwäbisch Hall

—	Main-Tauber-Kreis

—

Tato města a obce v Landkreis Esslingen: Altbach, Altdorf, Baltmannsweiler, Bempflingen, Beuren, Bissingen a.d.Teck, Deizisau, Dettingen unter Teck, Erkenbrechtsweiler, Frickenhausen, Großbettlingen, Hochdorf, Holzmaden, Kirchheim unter Teck, Köngen, Kohlberg, Lichtenwald, Neidlingen, Neuffen, Notzingen, Nürtingen, Oberboihingen, Ohmden, Owen, Plochingen, Reichenbach a.d. Fils, Unterensingen, Weilheim a.d.Teck, Wendlingen am Neckar, Wernau (Neckar), Lenningen

—	Tato města a obce v Rems-Murr-Kreis: Alfdorf, Allmersbach im Tal, Althütte, Auenwald, Großerlach, Kaisersbach, Murrhardt, Plüderhausen, Rudersberg, Schorndorf, Sulzbach a.d. Murr, Urbach, Weissach im Tal, Welzheim, Winterbach, Berglen, Remshalden

—	Tato města a obce v Hohenlohekreis: Dörzbach, Ingelfingen, Krautheim, Künzelsau, Kupferzell, Mulfingen, Neuenstein, Niedernhall, Waldenburg, Weißbach

—	Tato města a obce v Neckar-Odenwald-Kreis: Hardheim, Höpfingen, Rosenberg, Ravenstein

—	Tato města a obce v Landkreis Breisgau-Hochschwarzwald: Auggen, Badenweiler, Feldberg, Friedenweiler, Lenzkirch, Löffingen, Müllheim, Schluchsee, Sulzburg

—	Tato města a obce v Schwarzwald-Baar-Kreis: Bad Dürrheim, Blumberg, Bräunlingen, Donaueschingen, Hüfingen, Tuningen, Brigachtal

—

Tato města a obce v Landkreis Reutlingen: Dettingen a.d. Erms, Eningen unter Achalm, Gomadingen, Grabenstetten, Grafenberg, Hayingen, Hülben, Mehrstetten, Metzingen, Münsingen, Pfronstetten, Pfullingen, Riederich, Trochtelfingen, Bad Urach, Zwiefalten, Gutsbez, Münsingen, Römerstein, Engstingen, Hohenstein, Sonnenbühl, Lichtenstein, Sankt Johann

—

Tato města a obce v Landkreis Zollernalbkreis: Bitz, Burladingen, Hausen am Tann, Jungingen, Meßstetten, Nusplingen, Obernheim, Straßberg, Winterlingen, Albstadt

—	Bundesland Bayern

—	Bundesland Berlin

—	Bundesland Brandenburg

—	Bundesland Bremen

—	Bundesland Hamburg

—	Bundesland Hessen:

—	Tyto obce v Lahn-Dill-Kreis: Dietzhölztal, Eschenburg, Siegbach, Mittenaar, Hohenahr, Bischoffen, Lahnau

—	Tyto obce v Landkreis Gießen: Stadt Allendorf, Biebertal, Buseck, Fernwald, Gießen, Grünberg, Heuchelheim, Hungen, Laubach, Lich, Linden, Lollar, Pohlheim, Rabenau, Reiskirchen, Staufenberg, Wettenberg

—

Tyto obce v Main-Kinzig-Kreis: Bad Orb, Bad Soden-Salmünster, Biebergemünd, Birstein, Brachttal, Bruchköbel, Erlensee, Flörsbachtal,Freigericht, Gelnhausen, Gründau, Gutsbezirk Spessart, Hammersbach, Hasselroth, Jossgrund, Langenselbold, Linsengericht, Neuberg, Nidderau, Rodenbach, Ronneburg, Schöneck, Schlüchtern, Sinntal, Steinau an der Straße, Wächtersbach

—	Tyto obce v Wetteraukreis: Altenstadt, Bad Nauheim, Büdingen, Echzell, Florstadt, Gedern, Glauburg, Hirzenhain, Kefenrod, Limeshain, Münzenberg, Nidda, Niddatal, Ortenberg, Ranstadt, Reichelsheim, Rockenberg, Wölfersheim, Wöllstadt

—	Landkreis Hersfeld-Rotenburg

—	Landkreis Kassel

—	Landkreis Fulda

—	Landkreis Waldeck-Frankenberg

—	Schwalm-Eder-Kreis

—	Stadt Kassel

—	Vogelsbergkreis

—	Werra-Meißner-Kreis

—

Landkreis Marburg Biedenkopf

—	Bundesland Mecklenburg-Vorpommern

—	Bundesland Niedersachsen

—	Bundesland Nordrhein-Westfalen:

—	Landkreis Borken

—	Landkreis Coesfeld

—	Ennepe-Ruhr-Kreis

—	Landkreis Gütersloh

—	Stadt Hagen

—	Landkreis Herford

—	Hochsauerlandkreis

—	Landkreis Höxter

—	Tato města a obce v Landkreis Kleve: Bedburg-Hau, Emmerich am Rhein, Geldern, Goch, Issum, Kalkar, Kerken, Kevelaer, Kleve, Kranenburg, Rees, Rheurdt, Uedem, Weeze

—	Landkreis Lippe

—	Märkischer Kreis

—	Tyto obce v Landkreis Mettmann: Heiligenhaus, Velbert, Wülfrath

—	Landkreis Minden-Lübbecke

—	Tyto obce v Oberbergischen Kreis: Bergneustadt, Radevormwald

—	Landkreis Olpe

—	Landkreis Paderborn

—	Landkreis Recklinghausen

—	Tyto obce v Landkreis Siegen-Wittgenstein: Netphen, Kreuztal, Hilchenbach, Erndtebrüch, Bad Laasphe, Bad Berleburg

—	Landkreis Soest

—	Landkreis Steinfurt

—	Landkreis Unna

—	Landkreis Warendorf

—	Landkreis Wesel

—	Stadt Bielefeld

—	Stadt Bochum

—	Stadt Bottrop

—	Stadt Dortmund

—	Stadt Duisburg

—	Stadt Essen

—	Stadt Gelsenkirchen

—	Stadt Hamm

—	Stadt Herne

—	Stadt Mülheim an der Ruhr

—	Stadt Münster (Westfalen)

—

Stadt Oberhausen

—	Bundesland Sachsen

—	Bundesland Sachsen-Anhalt

—	Bundesland Schleswig-Holstein

—	Bundesland Thüringen“

položka pro Itálii se nahrazuje tímto:

„Itálie

Provincia Autonoma di Bolzano – Alto Adige

Regione Valle d’Aosta

Regione Friuli Venezia Giulia“

za položku pro Lotyšsko a před položku pro Maďarsko se vkládá nová položka pro Litvu, která zní:

„Litva

Celé území“

za položku pro Polsko a před položku pro Slovinsko se vkládá nová položka pro Portugalsko, která zní:

„Portugalsko

Celé území kromě Região Algarve“

v příloze XIII se část I mění takto:

položka pro Dánsko se nahrazuje tímto:

„Dánsko

Celé území kromě povodí Rohden Å, Sneum Å, Vidå, Lindenborg Å a Århus Å“

položka pro Finsko se nahrazuje tímto:

„Finsko

Celé území kromě:

—	pobřežní jednotky v Ii, Kuivaniemi,

—	pobřežní jednotky zahrnující části obcí Föglö, Lumparland, Lemland a Vårdö obsažené v kruhu o poloměru 11,466 kilometrů se středem na souřadnicích systému WGS84 60,013565060° šířky, 20,317617393° délky,

—	povodí: 14.72 Virmasvesi, 14.73 Nilakka, 4.74 Saarijärvi a 4.41 Pielinen“

22.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 222/21

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2021/1011

ze dne 21. června 2021

o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro oblast Sahelu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 33 a čl. 31 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 7. prosince 2015 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2015/2274 (1), kterým jmenovala zvláštním zástupcem Evropské unie (dále jen „zvláštní zástupce EU“) pro oblast Sahelu pana Ángela LOSADU FERNÁNDEZE.

(2)

Dne 25. června 2018 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2018/906 (2), kterým prodloužila mandát pana Ángela LOSADU FERNÁNDEZE jako zvláštního zástupce EU pro oblast Sahelu. Uvedené rozhodnutí bylo naposledy změněné rozhodnutím Rady (SZBP) 2021/283 (3). Mandát zvláštního zástupce EU skončí dne 30. června 2021.

(3)	Měl by být jmenován nový zvláštní zástupce EU pro oblast Sahelu na období 14 měsíců.

(4)	Zvláštní zástupce Evropské unie bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla bránit v dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zvláštní zástupce Evropské unie

1. Paní Emanuela Del Reová je jmenována zvláštní zástupkyní Evropské unie pro oblast Sahelu (dále jen „zvláštní zástupce EU“) na období od 1. července 2021 do 31. srpna 2022. Rada může po posouzení Politickým a bezpečnostním výborem a na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) rozhodnout o prodloužení nebo dřívějším ukončení mandátu zvláštního zástupce EU.

2. Pro účely mandátu zvláštního zástupce EU zahrnuje oblast Sahelu oblast hlavního územní působnosti integrované strategie EU pro oblast Sahelu (dále jen „strategie“), která byla přijata dne 16. dubna 2021 prostřednictvím závěrů Rady, totiž Burkinu Faso, Čad, Mali, Mauritánii a Niger. Zvláštní zástupce EU podle potřeby spolupracuje také se zeměmi povodí Čadského jezera a s dalšími zeměmi a regionálními či mezinárodními subjekty mimo oblast Sahelu včetně Maghrebu, západní Afriky a Guinejského zálivu.

Článek 2

Cíle politiky

1. Na základě cílů politiky strategie je účelem mandátu zvláštního zástupce EU aktivně a prioritně přispívat k regionálnímu a mezinárodnímu úsilí o dosažení trvalého míru, bezpečnosti, stability a udržitelného rozvoje v regionu. Zvláštní zástupce EU rovněž usiluje o zvýšení kvality dopadu a viditelnosti mnohostranné angažovanosti Unie v oblasti Sahelu.

2. Zvláštní zástupce EU přispívá k rozvoji a vykonávání veškerého úsilí Unie v regionu integrovaným způsobem, mimo jiné v politické, bezpečnostní a rozvojové oblasti, a ke koordinaci všech příslušných nástrojů a zúčastněných stran pro účely činnosti Unie. Zvláštní zástupce EU přispívá k prohlubování angažovanosti a úsilí Unie o koordinaci s celostátními, regionálními a mezinárodními mechanismy, zejména Partnerstvím pro stabilitu a bezpečnost v oblasti Sahelu (P3S), Sahelskou aliancí a Koalicí pro oblast Sahelu jakožto rámcem pro politickou a strategickou angažovanost v oblasti Sahelu.

3. Činnost zvláštního zástupce EU je prováděna v úzké spolupráci a koordinaci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ), delegacemi Unie, Komisí, členskými státy a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. Zvláštní pozornost je věnována posilování a prohlubování partnerství se skupinou G5 Sahel a přispívání k mezinárodním úvahám ohledně trvalého a předvídatelného financování na podporu společných sil skupiny G5 Sahel.

Článek 3

Mandát

1. K dosažení cílů politiky Unie v oblasti Sahelu se zvláštnímu zástupci EU uděluje mandát:

a)	aktivně přispívat k provádění strategie a koordinovat a dále rozvíjet integrovaný přístup Unie ke krizím v regionu s cílem posílit celkovou soudržnost a účinnost činností Unie v oblasti Sahelu;

spolupracovat, a to i prostřednictví kyvadlové diplomacie, se všemi zúčastněnými stranami v regionu, s vládami, regionálními organizacemi, zejména skupinou G5 Sahel a jejími společnými silami, se signatáři dohody o míru a usmíření v Mali, která je výsledkem alžírského procesu (dále jen „Malijská mírová dohoda“), s mezinárodními organizacemi, občanskou společností a diasporami a se zeměmi Maghrebu, Guinejského zálivu a povodí Čadského jezera, za účelem podpory dosahování cílů Unie a přispívat k lepšímu chápání úlohy Unie v oblasti Sahelu. V souvislosti se skupinou G5 Sahel se pozornost věnuje mimo jiné podpoře dodržování lidských práv a nevojenským prvkům jejích společných sil, jako je policejní složka;

c)	zastupovat a podporovat zájmy Unie a její viditelnost v rámci příslušných regionálních a mezinárodních fór, a to i účastí v Monitorovacím výboru Malijské mírové dohody a na jiných vnitrostátních procesech relevantních pro stabilitu regionu;

usnadňovat plně koordinovanou a komplexní činnost Unie v regionu s využitím všech příslušných nástrojů, včetně Evropského mírového nástroje, rozvojové spolupráce, činností členských států a podpory Unie při řešení krizí a předcházení konfliktům prostřednictvím vojenské mise Evropské unie s cílem přispět k výcviku malijských ozbrojených sil (EUTM Mali), mise Evropské unie SBOP v Mali (EUCAP Sahel Mali), mise Evropské unie SBOP v Nigeru (EUCAP Sahel Niger), a stabilizačního úsilí v rámci Koalice pro oblast Sahelu, zejména Partnerství pro bezpečnost a stabilitu v oblasti Sahelu (P3S) a Sahelské aliance a jejich příslušných sekretariátů;

úzce spolupracovat s Organizací spojených národů (dále jen „OSN“), zejména se zvláštním zástupcem generálního tajemníka OSN pro západní Afriku a oblast Sahelu, se zvláštním koordinátorem pro rozvoj v oblasti Sahelu, se zvláštním zástupcem generálního tajemníka OSN a vedoucím Multidimenzionální integrované mise OSN pro stabilizaci Mali (MINUSMA), s Africkou unií, zejména s vysokým představitelem Africké unie pro Mali a oblast Sahelu, se skupinou G5 Sahel, zejména předsednictvím skupiny G5 a jejím výkonným tajemníkem, s vysokým představitelem Koalice pro oblast Sahelu, s Hospodářským společenstvím států západní Afriky, s Komisí pro povodí Čadského jezera, orgánem pro region Liptako Gourma, a s dalšími hlavními zainteresovanými stranami na celostátní, regionální i mezinárodní úrovni, včetně dalších zvláštních vyslanců pro oblast Sahelu, jakož i s příslušnými orgány zejména v Maghrebu, v oblasti Afrického rohu, v Guinejském zálivu a na Blízkém východě;

pozorně sledovat a analyzovat dopad hlavních příčin nestability a dlouhodobé trendy v regionu, včetně změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti, pastevectví, přístupu k přírodním zdrojům, zejména k půdě a vodě, a podávat o nich zprávy, jakož i prosazovat udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a spolupráci v této oblasti, jež posilují stabilitu, a podporovat úsilí o omezení šíření nestability, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat nejzranitelnějším regionům z hlediska bezpečnosti, zejména regionům Liptako Gourma a Čadského jezera;

pozorně sledovat další regionální a přeshraniční rozměry výzev, kterým region čelí, včetně pandemií, terorismu, radikalizace, organizované trestné činnosti, kybernetických hrozeb, pašování zbraní, obchodování s lidmi a převaděčství, obchodování s drogami, nedostatečné bezpečnosti na moři, uprchlických a migračních toků a souvisejících nezákonných finančních toků;

podrobně sledovat humanitární, politické, bezpečnostní a rozvojové důsledky rozsáhlých uprchlických a migračních toků, včetně vnitřně vysídlených osob; na žádost se zapojit do dialogů o migraci s relevantními zúčastněnými stranami a obecněji přispívat k politice Unie v otázkách migrace a uprchlíků ve vztahu k danému regionu v souladu s politickými prioritami Unie tak, aby byla nadále podporována užitečná spolupráce v oblasti migrace založená na konstruktivních partnerstvích, jež byla navázána v posledních letech;

v úzké spolupráci s protiteroristickým koordinátorem EU přispívat k dalšímu provádění strategie EU pro boj proti terorismu, jakož i příslušných závěrů Rady o předcházení terorismu a násilnému extremismu a boji proti nim. Udržovat pravidelné politické kontakty na vysoké úrovni se zeměmi v regionu, jichž se dotýká terorismus a mezinárodní organizovaná trestná činnost, a zajistit klíčovou úlohu Unie v boji proti terorismu a mezinárodní organizované trestné činnosti a jejich hlavním příčinám. To zahrnuje i úsilí Unie o posílení podpory regionálních kapacit pro bezpečnostní sektor prostřednictvím regionalizace misí společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) a aktivní podpory budování regionálních kapacit, zejména společných sil skupiny G5 Sahel, její koordinace s mezinárodními aktéry, jako je Multidimenzionální integrovaná mise OSN pro stabilizaci Mali (MINUSMA), a jejích vztahů s místním obyvatelstvem v souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN 2359 (2017) a 2391 (2017);

j)	pozorně sledovat politické, bezpečnostní a rozvojové důsledky humanitárních krizí v oblasti;

ve spolupráci se zvláštním zástupcem EU pro lidská práva přispívat k provádění politiky Unie v oblasti lidských práv v regionu v souladu s akčním plánem Unie pro lidská práva a demokracii, s obecnými zásadami Unie týkajícími se lidských práv, a zejména obecnými zásadami Unie týkajícími se dětí a ozbrojených konfliktů, jakož i násilí páchaného na ženách a dívkách a boje proti všem formám jejich diskriminace, a s politikou Unie v oblasti míru, žen a společnosti v souladu s akčním plánem Unie pro ženy, mír a bezpečnost na období 2019–2024 a podporovat inkluzivnost a genderovou rovnost v procesu budování státu v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) a následnými rezolucemi o ženách, míru a bezpečnosti, včetně rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2242 (2015) a podporovat provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2250 (2015) o mládeži, míru a bezpečnosti;

nadále věnovat zvláštní pozornost odvětví justice jako celku a mechanismům odpovědnosti umožňujícím bojovat proti beztrestnosti a obnovit důvěru veřejnosti v soudní systém své země. Příspěvek zvláštního zástupce EU zahrnuje pravidelné sledování vývoje situace a podávání zpráv, jakož i vypracovávání příslušných doporučení, udržování pravidelných kontaktů s příslušnými orgány v regionu, s Úřadem žalobce Mezinárodního trestního soudu a s Úřadem vysokého komisaře pro lidská práva a kontakty s obhájci lidských práv a pozorovateli v oblasti lidských práv působícími v regionu;

prostřednictvím častých kontaktů v regionu, včetně kontaktů s místními subjekty, zvyšovat znalosti Unie týkající se místních očekávání a místního kontextu. Na základě důkladné a průběžné analýzy situace usnadňovat reflexi a přispívat ke včasné reakci a strategické a dlouhodobé vizi Unie v oblasti Sahelu;

sledovat dodržování příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, zejména rezolucí č. 2056 (2012), č. 2071 (2012), č. 2085 (2012), č. 2100 (2013), č. 2227 (2015), č. 2295 (2016), č. 2364 (2017), č. 2374 (2017), č. 2359 (2017), č. 2391 (2017), č. 2423 (2018), č. 2432 (2018), č. 2480 (2019), č. 2484 (2019), č. 2531 (2020) a č. 2541 (2020), a podávat související zprávy.

2. Za účelem plnění svého mandátu zvláštní zástupce EU mimo jiné:

a)	poskytuje podle potřeby poradenství při formulaci postojů Unie v rámci regionálních a mezinárodních fór a v souvislosti s tím podává zprávy s cílem proaktivně podporovat činnost založenou na partnerství a vzájemné odpovědnosti a posilovat integrovaný přístup Unie k oblasti Sahelu;

b)	přispívá k udržování přehledu o veškerých činnostech Unie a úzce spolupracuje s příslušnými delegacemi Unie a členskými státy.

Článek 4

Provádění mandátu

1. Zvláštní zástupce EU provádí svůj mandát pod vedením vysokého představitele.

2. Politický a bezpečnostní výbor udržuje se zvláštním zástupcem EU výsadní spojení a je pro zvláštního zástupce EU hlavním orgánem pro styk s Radou. Politický a bezpečnostní výbor poskytuje zvláštnímu zástupci EU strategické a politické vedení v rámci jeho mandátu, aniž jsou dotčeny pravomoci vysokého představitele.

3. Zvláštní zástupce EU spolupracuje a pracuje v úzké koordinaci s Evropskou službou pro vnější činnosti (dále jen „ESVČ“) a jejími příslušnými útvary.

Článek 5

Financování

1. Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s mandátem zvláštního zástupce EU v období od 1. července 2021 do 31. srpna 2022 činí 1 588 000 EUR.

2. Výdaje jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými na souhrnný rozpočet Unie.

3. Správa výdajů se řídí smlouvou mezi zvláštním zástupcem EU a Komisí. Za veškeré výdaje je zvláštní zástupce EU odpovědný Komisi.

Článek 6

Sestavení a složení týmu

1. V mezích svého mandátu a odpovídajících finančních prostředků, které má k dispozici, odpovídá zvláštní zástupce EU za sestavení svého týmu. Tento tým zahrnuje odborníky na konkrétní politické otázky podle požadavků mandátu. Zvláštní zástupce EU o složení svého týmu neprodleně informuje Radu a Komisi.

2. Členské státy, orgány Unie a ESVČ mohou navrhnout vyslání personálu ke zvláštnímu zástupci EU. Plat takto vyslaného personálu hradí dotyčný členský stát, dotyčný orgán Unie nebo ESVČ. K práci u zvláštního zástupce EU mohou být rovněž přiděleni odborníci vyslaní členskými státy do orgánů Unie nebo ESVČ. Mezinárodní smluvní pracovníci musí být státními příslušníky některého členského státu.

3. Veškerý vyslaný personál je i nadále administrativně podřízen vysílajícímu členskému státu, orgánu Unie nebo ESVČ a vykonává své povinnosti a jedná v zájmu mandátu zvláštního zástupce EU.

4. S cílem zajistit soudržnost a soulad příslušných činností členů týmu zvláštního zástupce EU jsou tito pracovníci zařazeni do příslušných oddělení ESVČ nebo delegací Unie.

Článek 7

Výsady a imunity zvláštního zástupce EU a členů jeho týmu

Výsady, imunity a další záruky nezbytné pro završení a řádné působení mise zvláštního zástupce EU a členů jeho týmu se podle potřeby dohodnou s hostitelskými zeměmi. Členské státy a ESVČ poskytují k tomuto účelu veškerou nezbytnou podporu.

Článek 8

Bezpečnost utajovaných informací EU

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu dodržují bezpečnostní zásady a minimální bezpečnostní normy zavedené rozhodnutím Rady 2013/488/EU (4).

Článek 9

Přístup k informacím a logistická podpora

1. Členské státy, Komise, ESVČ a generální sekretariát Rady zajistí, aby měl zvláštní zástupce EU přístup k veškerým důležitým informacím.

2. Logistickou podporu v regionu poskytují podle okolností delegace Unie v regionu nebo členské státy.

Článek 10

Bezpečnost

V souladu s politikou Unie pro bezpečnost personálu vyslaného mimo Unii při provádění operací podle hlavy V Smlouvy přijme zvláštní zástupce EU v souladu se svým mandátem a s ohledem na bezpečnostní situaci v oblasti své působnosti veškerá rozumně proveditelná opatření k zajištění bezpečnosti veškerého personálu, který je mu přímo podřízen, zejména tím, že:

na základě pokynů ESVČ vypracuje konkrétní bezpečnostní plán zahrnující zvláštní fyzická, organizační a procedurální bezpečnostní opatření, řízení bezpečných přesunů personálu do oblasti jeho působnosti a uvnitř této oblasti, jakož i řízení bezpečnostních událostí, a který dále zahrnuje pohotovostní a evakuační plán mise;

b)	zajistí, aby byl veškerý personál vyslaný mimo Unii pojištěn pro případ zvýšeného rizika, jak vyžaduje situace v dané oblasti působnosti;

zajistí, aby všichni členové týmu zvláštního zástupce EU, kteří mají být vysláni mimo Unii, včetně najatého místního personálu, prošli před příjezdem nebo bezprostředně po příjezdu do oblasti působnosti náležitým bezpečnostním školením na základě stupně rizika, které pro danou oblast vyhodnotí ESVČ;

zajistí, aby byla provedena veškerá schválená doporučení vydaná na základě pravidelných posouzení bezpečnosti, a podává vysokému představiteli, Radě a Komisi písemné zprávy o provádění těchto doporučení a o dalších bezpečnostních otázkách v rámci pravidelné zprávy o pokroku a závěrečné souhrnné zprávy o provádění mandátu.

Článek 11

Podávání zpráv

Zvláštní zástupce EU pravidelně podává ústní a písemné zprávy vysokému představiteli a Politickému a bezpečnostnímu výboru. Zvláštní zástupce EU podává podle potřeby zprávy rovněž pracovním skupinám Rady. Pravidelné zprávy jsou rozesílány prostřednictvím sítě COREU. Zvláštní zástupce EU může podávat zprávy Radě pro zahraniční věci. Zvláštní zástupce EU se může v souladu s článkem 36 Smlouvy o EU podílet na podávání informací Evropskému parlamentu.

Článek 12

Koordinace

1. V rámci strategie přispívá zvláštní zástupce EU k jednotě, konzistentnosti a účinnosti činností Unie a pomáhá zajišťovat, aby všechny nástroje Unie a opatření členských států byly uplatňovány konzistentně v zájmu dosažení cílů politiky Unie. Ve vhodných případech jsou navazovány kontakty s členskými státy. Činnosti zvláštního zástupce EU musí být koordinovány s činnostmi delegací Unie a Komise a s činnostmi dalších zvláštních zástupců EU působících v regionu. Zvláštní zástupce EU pravidelně informuje delegace Unie a mise členských států v regionu.

2. Na místě jsou udržovány úzké styky s příslušnými vedoucími misí členských států, vedoucími delegací Unie a vedoucími misí společné bezpečnostní a obranné politiky. Ti se snaží být zvláštnímu zástupci EU co nejvíce nápomocni při provádění mandátu. Zvláštní zástupce EU v úzké koordinaci s příslušnými delegacemi Unie poskytuje vedení v otázkách místní politické situace vedoucím misí EUCAP Sahel Niger a EUCAP Sahel Mali a veliteli mise EUTM Mali. Zvláštní zástupce EU, velitel mise EUTM Mali a velitel civilní operace se podle potřeby navzájem konzultují. Zvláštní zástupce EU rovněž udržuje vztahy s dalšími mezinárodními a regionálními subjekty působícími na místě.

Článek 13

Pomoc ve vztahu k nárokům

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu jsou nápomocni při poskytování informací při řešení veškerých nároků a závazků vyplývajících z mandátů předchozích zvláštních zástupců EU pro oblast Sahelu a poskytují k tomuto účelu administrativní pomoc a přístup k relevantním dokumentům.

Článek 14

Přezkum

Provádění tohoto rozhodnutí a jeho soulad s jinými iniciativami Unie v regionu podléhají pravidelnému přezkumu. Zvláštní zástupce EU předkládá vysokému představiteli, Radě a Komisi pravidelné zprávy o pokroku a do 31. května 2022 předloží závěrečnou souhrnnou zprávu o provádění mandátu.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 21. června 2021.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES

(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/2274 ze dne 7. prosince 2015 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro oblast Sahelu (Úř. věst. L 322, 8.12.2015, s. 44).

(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/906 ze dne 25. června 2018 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro oblast Sahelu (Úř. věst. L 161, 26.6.2018, s. 22).

(3) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/283 ze dne 22. února 2021, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2018/906 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro oblast Sahelu (Úř. věst. L 62, 23.2.2021, s. 47).

(4) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).

22.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 222/27

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2021/1012

ze dne 21. června 2021

o jmenování zvláštní zástupkyně Evropské unie pro oblast Afrického rohu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 33 a čl. 31 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 8. prosince 2011 přijala Rada rozhodnutí 2011/819/SZBP (1), kterým jmenovala zvláštním zástupcem Evropské unie pro oblast Afrického rohu pana Alexandera RONDOSE.

(2)

Dne 25. června 2018 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2018/905 (2) o prodloužení mandátu pana Alexandera RONDOSE jako zvláštního zástupce EU pro oblast Afrického rohu. Uvedené rozhodnutí bylo naposledy pozměněno rozhodnutím Rady (SZBP) 2021/352 (3). Mandát zvláštního zástupce EU má skončit dne 30. června 2021.

(3)	Měl by být jmenován nový zvláštní zástupce EU pro oblast Afrického rohu na období čtrnácti měsíců.

(4)	Zvláštní zástupce EU bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla bránit v dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zvláštní zástupkyně Evropské unie

1. Paní Annette WEBEROVÁ je jmenována zvláštní zástupkyní Evropské unie (dále jen „zvláštní zástupkyně EU“) pro oblast Afrického rohu na období od 1. července 2021 do 31. srpna 2022. Rada může po posouzení Politickým a bezpečnostním výborem a na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) rozhodnout o prodloužení nebo dřívějším ukončení mandátu zvláštní zástupkyně EU.

2. Pro účely mandátu zvláštní zástupkyně EU zahrnuje oblast Afrického rohu primární oblast zaměření strategie Evropské unie v oblasti Afrického rohu (dále jen „strategie“), která byla přijata dne 10. května 2021 prostřednictvím závěrů Rady, tj. Džibutsko, Eritreu, Etiopii, Jižní Súdán, Keňu, Somálsko, Súdán a Ugandu. Zvláštní zástupkyně EU podle potřeby spolupracuje také se zeměmi na pobřeží Rudého moře, v povodí Nilu a dalšími zeměmi, jakož i s příslušnými regionálními nebo mezinárodními subjekty v oblasti Afrického rohu i mimo ni včetně Arabského poloostrova a severní Afriky.

Článek 2

Cíle politiky

1. Mandátem zvláštní zástupkyně EU, jenž vychází z cílů politiky v rámci strategie, je aktivně přispívat k regionálnímu a mezinárodnímu úsilí o dosažení mírového soužití a trvalého míru, bezpečnosti a rozvoje v jednotlivých zemích regionu i mezi nimi. Zvláštní zástupkyně EU rovněž usiluje o zvýšení kvality, intenzity, dopadu a viditelnosti mnohostranné angažovanosti Unie v oblasti Afrického rohu.

2. Zvláštní zástupkyně EU přispívá k úsilí Unie vyvíjenému a uskutečňovanému v regionu integrovaným přístupem, mimo jiné v politické, bezpečnostní a rozvojové oblasti, přičemž zajišťuje koordinaci všech příslušných nástrojů a zúčastněných stran pro účely činnosti Unie. Zvláštní zástupkyně EU vykonává svou činnost v úzce spolupráci a koordinaci s příslušnými vedoucími delegací Unie, Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ), Komisí, členskými státy a dalšími relevantními aktéry a zúčastněnými stranami z Unie. Zvláštní zástupkyně EU posiluje vliv Unie v regionu a zajišťuje soudržnost přístupu Unie na regionální úrovni.

3. Zvláštní zástupkyně EU přispívá k plnění závazku Unie prohlubovat své strategické vztahy a partnerství s oblastí Afrického rohu a jejími zeměmi s cílem podporovat mír a bezpečnost, demokracii, lidská práva, právní stát, genderovou rovnost, humanitární zásady a mezinárodní humanitární právo, udržitelný rozvoj, hospodářský růst, opatření v oblasti klimatu a regionální spolupráci.

4. K obecným cílům politiky, k nimž zvláštní zástupkyně EU přispívá, patří mimo jiné:

a)	stabilizace oblasti Afrického rohu se zaměřením na širší regionální dynamiku, a to i na úrovni jednotlivých zemí, je-li to relevantní pro stabilitu regionu;

politická transformace například v Etiopii a Súdánu, mírový proces a proces budování státu v Jižním Súdánu a Somálsku, jakož i předcházení potenciálním konfliktům mezi zeměmi v regionu nebo uvnitř těchto zemí a včasné varování před nimi, včetně přeshraničních sporů, a přispívání k jejich mediaci a řešení;

c)	politická, bezpečnostní a udržitelná hospodářská regionální spolupráce a společná multilaterální činnost, zejména s Organizací spojených národů (OSN), Africkou unií (AU) a Mezivládním úřadem pro rozvoj (IGAD);

d)	diplomatické řešení v otázce Velké přehrady etiopského znovuzrození (GERD) a podpora přeshraniční spolupráce v celém povodí Nilu;

e)	bezpečnost, stabilita a spolupráce v okolí Rudého moře.

Článek 3

Mandát

1. K dosažení cílů politiky ve vztahu k oblasti Afrického rohu se zvláštní zástupkyni EU uděluje mandát:

a)	aktivně přispívat k provádění strategie a posilovat celkovou soudržnost a účinnost činností Unie s cílem dále prohloubit a posílit vztahy a partnerství Unie s oblastí Afrického rohu, jejími zeměmi a organizacemi;

spolupracovat se všemi relevantními zúčastněnými stranami v regionu, s vnitrostátními vládními i nevládními aktéry, s regionálními orgány, mezinárodními a regionálními organizacemi, občanskou společností, mladými lidmi, soukromým sektorem a diasporami s cílem podpořit dosažení cílů Unie a přispět k lepšímu chápání úlohy Unie v regionu. V této souvislosti cestuje zvláštní zástupkyně EU pravidelně do všech zemí v regionu;

spolupracovat s příslušnými aktéry mimo region v zájmu řešení otázek širší regionální stability, mimo jiné v souvislosti s GERD, oblastí Rudého moře, západní částí Indického oceánu a financováním mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) a následnou angažovaností v oblasti bezpečnosti pod vedením AU. Kontakty zahrnují podle potřeby dvoustrannou spolupráci se Spojenými státy americkými, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, zeměmi Perského zálivu a Egyptem a regionální kontakty s Radou pro spolupráci v Zálivu, Radou arabských a afrických států v oblasti Rudého moře a Adenského zálivu a dalšími příslušnými mezinárodními aktéry;

d)	zastupovat a podporovat zájmy Unie a její viditelnost v rámci příslušných regionálních a mezinárodních fór;

podněcovat a podporovat efektivní politickou a bezpečnostní spolupráci a udržitelnou hospodářskou integraci v regionu prostřednictvím partnerství Unie s AU a regionálními organizacemi, zejména s IGAD. Zvláštní zástupkyně EU iniciuje, řídí, podporuje a prosazuje mechanismy řešení konfliktů, zejména pak ty, za něž nese odpovědnost Afrika, a rovněž mechanismy na Blízkém východě a v severní Africe, s cílem podpořit podněcováním dialogu, jednání a mediace účinné předcházení sporům, jejich deeskalaci a mírové urovnávání a usmíření;

sledovat politický a bezpečnostní vývoj v regionu a přispívat k rozvoji politiky Unie vůči tomuto regionu za účelem poskytování poradenství v souvislosti s konkrétními návrhy opatření a jejich vypracovávání, mimo jiné ve vztahu k Eritreji, Etiopii, Jižnímu Súdánu, Somálsku, Súdánu, sporu o súdánsko-etiopskou hranici, napětí mezi Somálskem a Keňou, regionální úloze Keni, sporu o využívání vody z Nilu, bezpečnostní situaci v oblasti Rudého moře, podpoře regionální integrace a k dalším otázkám v regionu, které mají dopad na jeho bezpečnost, stabilitu a mírový a inkluzivní rozvoj. Zvláštní zástupkyně EU rovněž přispívá k včasné reakci Unie a strategické a dlouhodobé vizi Unie v oblasti Afrického rohu;

v úzké spolupráci s vedoucími delegací Unie a misemi členských států nadále mobilizovat regionální a mezinárodní podporu pro politickou transformaci například v Etiopii a Súdánu. Zvláštní zástupce EU přispívá k podpoře celostátního úsilí o mír a usmíření na základě inkluzivního a transparentního dialogu. Nadále vyvíjí úsilí v zájmu řešení regionálních důsledků mnohostranných krizí v Etiopii, mimo jiné v regionu Tigraj, zejména podporou mírového řešení napjaté situace na hranicích se Súdánem. Pokud jde o Súdán, zaměří zvláštní zástupkyně EU své úsilí rovněž na podporu provádění mírové dohody z Juby a vyjednání a provádění následných dohod;

nadále podněcovat silnější podporu zásadně důležitého mírového procesu a procesu budování státu v Somálsku a Jižním Súdánu ze strany regionálních a mezinárodních zúčastněných stran. Zvláštní zástupkyně EU podporuje doplňkově k úsilí vedoucího delegace Unie a členských států úsilí Unie o budování státu v Somálsku, včetně rozvoje bezpečnostního sektoru. V tomto ohledu zvláštní zástupkyně EU přispívá k reflexím souvisejícím s využíváním Evropského mírového nástroje, jakož i s misemi a operacemi v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky v regionu. Pokud jde o Jižní Súdán, zvláštní zástupkyně EU v úzké spolupráci s vedoucím delegace Unie i nadále úzce spolupracuje s OSN, IGAD a AU a s dalšími relevantními mezinárodními partnery s cílem zachovat jejich podporu mírového úsilí a celkové stabilizace země;

i)	spolupracovat s Eritreou a trvat na konstruktivní agendě na regionální úrovni, včetně stažení eritrejských jednotek z Etiopie;

nadále zastupovat Unii jako pozorovatele při rozhovorech o GERD vedených pod záštitou AU. Zvláštní zástupkyně EU přispívá v úzké koordinaci s vedoucími delegací Unie a misemi členských států v Egyptě, Etiopii a Súdánu k podpoře dialogu a spolupráce mezi stranami, jimiž je budována důvěra a jsou rozvíjena opatření na budování důvěry, která by mohla pomoci stimulovat řešení sporu souvisejícího s GERD. Obecněji zvláštní zástupkyně EU přispívá k úsilí Unie o intenzivnější angažovanost v diplomacii týkající se vody v celém povodí Nilu;

podporovat spolupráci, dialog a mírové urovnání sporů v oblasti Rudého moře a budovat privilegované vztahy s regionálními iniciativami. V úzké koordinaci s delegacemi Unie a misemi členských států v regionu přispívá zvláštní zástupkyně EU k rozvoji integrovaného přístupu k širší oblasti Rudého moře a k vytvoření inkluzivní agendy spolupráce v oblasti Rudého moře mezi relevantními regionálními a mezinárodními aktéry;

pozorně sledovat přeshraniční výzvy dotýkající se oblasti Afrického rohu, zejména pokud jde o radikalizaci a terorismus, námořní bezpečnost a pirátství, spory o hranice, všechny formy nedovoleného obchodu včetně obchodování s lidmi a nezákonných finančních toků a veškeré politické a bezpečnostní důsledky humanitárních krizí, a podporovat spolupráci v zájmu jejich řešení;

m)	podporovat přístup humanitární pomoci a dodržování mezinárodního humanitárního práva a ochranu civilního obyvatelstva;

ve spolupráci se zvláštním zástupcem EU pro lidská práva přispívat k prosazování lidských práv prováděním rozhodnutí Rady 2011/168/SZBP (4) a politiky Unie v oblasti lidských práv, včetně obecných zásad Unie pro lidská práva, zejména obecných zásad Unie týkajících se dětí a ozbrojených konfliktů a obecných zásad Unie týkajících se násilí páchaného na ženách a dívkách a boje proti všem formám jejich diskriminace, a politiky Unie související s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) a následnými rezolucemi o ženách, míru a bezpečnosti, jakož i s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2250 (2015) o mládeži, míru a bezpečnosti. To zahrnuje výměny s Mezinárodním trestním soudem, Úřadem vysokého komisaře pro lidská práva a s obránci lidských práv;

o)	přispívat k řešení rostoucího dopadu změny klimatu na mír a bezpečnost. To zahrnuje zajištění toho, aby činnosti v oblasti prevence a budování míru zohledňovaly bezpečnostní rizika související s klimatem a životním prostředím.

2. Za účelem plnění svého mandátu zvláštní zástupkyně EU mimo jiné:

a)	poskytuje podle potřeby poradenství při formulaci postojů Unie v rámci regionálních a mezinárodních fór a v souvislosti s tím podává zprávy s cílem proaktivně podporovat činnost založenou na partnerství a vzájemné odpovědnosti a posilovat integrovaný přístup Unie k oblasti Afrického rohu;

b)	přispívá k udržování přehledu o veškeré činnosti Unie a úzce spolupracuje a koordinuje svou činnost s příslušnými delegacemi Unie a členskými státy.

Článek 4

Výkon mandátu

1. Zvláštní zástupkyně EU odpovídá za výkon svého mandátu z pověření vysokého představitele.

2. Politický a bezpečnostní výbor udržuje se zvláštní zástupkyní EU výsadní spojení a je pro ni hlavním orgánem pro styk s Radou. Politický a bezpečnostní výbor poskytuje zvláštní zástupkyni EU strategické a politické vedení v rámci jejího mandátu, aniž jsou dotčeny pravomoci vysokého představitele.

3. Zvláštní zástupkyně EU spolupracuje a pracuje v úzké koordinaci s ESVČ a jeho příslušnými útvary.

Článek 5

Financování

1. Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s mandátem zvláštního zástupce EU v období od 1. července 2021 do 31. srpna 2022 činí 2 750 000 EUR.

2. Výdaje jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými na souhrnný rozpočet Unie.

3. Správa výdajů se řídí smlouvou mezi zvláštní zástupkyní EU a Komisí. Za veškeré výdaje odpovídá zvláštní zástupkyně EU Komisi.

Článek 6

Sestavení a složení týmu

1. V mezích svého mandátu a odpovídajících finančních prostředků, které má k dispozici, odpovídá zvláštní zástupkyně EU za sestavení svého týmu. Tento tým zahrnuje odborníky na konkrétní politické otázky podle požadavků mandátu. Zvláštní zástupkyně EU o složení svého týmu neprodleně informuje Radu a Komisi.

2. Členské státy, orgány Unie a ESVČ mohou navrhnout vyslání personálu ke zvláštní zástupkyni EU. Plat takto vyslaného personálu hradí dotyčný členský stát, dotyčný orgán Unie nebo ESVČ. K práci u zvláštní zástupkyně EU mohou být rovněž přiděleni odborníci vyslaní členskými státy do orgánů Unie nebo ESVČ. Mezinárodní smluvní pracovníci musí být státními příslušníky některého členského státu.

4. S cílem zajistit soudržnost a soulad příslušných činností členů týmu zvláštní zástupkyně EU jsou tito pracovníci zařazeni do příslušných útvarů ESVČ nebo delegací Unie.

Článek 7

Výsady a imunity zvláštní zástupkyně EU a členů jejího týmu

Výsady, imunity a další záruky nezbytné pro završení a řádné působení mise zvláštní zástupkyně EU a členů jeho týmu se podle potřeby dohodnou s hostitelskými zeměmi. Členské státy a ESVČ poskytují k tomuto účelu veškerou nezbytnou podporu.

Článek 8

Bezpečnost utajovaných informací EU

Zvláštní zástupkyně EU a členové jejího týmu dodržují bezpečnostní zásady a minimální bezpečnostní normy zavedené rozhodnutím Rady 2013/488/EU (5).

Článek 9

Přístup k informacím a logistická podpora

1. Členské státy, Komise, ESVČ a generální sekretariát Rady zajistí, aby měla zvláštní zástupkyně EU přístup k veškerým důležitým informacím.

2. Logistickou podporu v regionu poskytují podle okolností delegace Unie v regionu nebo členské státy.

Článek 10

Bezpečnost

V souladu s politikou Unie pro bezpečnost personálu vyslaného mimo Unii při provádění operací podle hlavy V Smlouvy přijme zvláštní zástupkyně EU v souladu se svým mandátem a s ohledem na bezpečnostní situaci v oblasti své působnosti veškerá rozumně proveditelná opatření k zajištění bezpečnosti veškerého personálu, který je jí přímo podřízen, zejména tím, že:

na základě pokynů ESVČ vypracuje konkrétní bezpečnostní plán zahrnující zvláštní fyzická, organizační a procedurální bezpečnostní opatření, řízení bezpečných přesunů personálu do oblasti jeho působnosti a uvnitř této oblasti, jakož i řízení bezpečnostních událostí, a zahrnující pohotovostní plán a evakuační plán;

b)	zajistí, aby byl veškerý personál vyslaný mimo Unii pojištěn pro případ zvýšeného rizika, jak vyžaduje situace v dané oblasti působnosti;

zajistí, aby všichni členové týmu zvláštní zástupkyně EU, kteří mají být vysláni mimo Unii, včetně najatého místního personálu, prošli před příjezdem nebo bezprostředně po příjezdu do oblasti působnosti náležitým bezpečnostním školením na základě stupně rizika, které pro danou oblast vyhodnotí ESVČ;

zajistí, aby byla provedena veškerá schválená doporučení vydaná na základě pravidelných posouzení bezpečnosti, a podává vysokému představiteli, Radě a Komisi písemné zprávy o provádění těchto doporučení a o dalších bezpečnostních otázkách v rámci pravidelných zpráv o pokroku a závěrečné souhrnné zprávy o výkonu mandátu.

Článek 11

Podávání zpráv

Zvláštní zástupkyně EU pravidelně podává ústní a písemné zprávy vysokému představiteli a Politickému a bezpečnostnímu výboru. Zvláštní zástupkyně EU podává podle potřeby zprávy rovněž pracovním skupinám Rady. Pravidelné zprávy jsou rozesílány prostřednictvím sítě COREU. Zvláštní zástupkyně EU může podávat zprávy Radě pro zahraniční věci. V souladu s článkem 36 Smlouvy se zvláštní zástupkyně EU může podílet na podávání informací Evropskému parlamentu.

Článek 12

Koordinace

1. V rámci strategie přispívá zvláštní zástupkyně EU k jednotě, konzistentnosti a účinnosti činností Unie a pomáhá zajišťovat, aby všechny nástroje Unie a opatření členských států byly uplatňovány konzistentně v zájmu dosažení cílů politiky Unie. Ve vhodných případech jsou navazovány kontakty s členskými státy. Činnosti zvláštní zástupkyně EU musí být koordinovány s činnostmi ESVČ, delegací Unie a Komise a s činnostmi dalších zvláštních zástupců EU působících v regionu. Zvláštní zástupkyně EU pravidelně informuje mise členských států a delegace Unie.

2. Na místě jsou udržovány úzké styky s příslušnými vedoucími misí členských států, vedoucími delegací Unie a vedoucími misí a operací společné bezpečnostní a obranné politiky. Ti se snaží být zvláštní zástupkyni EU co nejvíce nápomocni při výkonu jejího mandátu. Zvláštní zástupkyně EU v úzké koordinaci s příslušnými delegacemi Unie poskytuje vedení v otázkách místní politické situace veliteli sil operace EUNAVFOR Atalanta, veliteli mise EUTM Somalia a vedoucímu mise EUCAP Somálsko. Zvláštní zástupkyně EU, velitelé operací EU a velitel civilní operace se podle potřeby navzájem konzultují. Zvláštní zástupkyně EU rovněž udržuje vztahy s dalšími mezinárodními a regionálními subjekty působícími na místě.

Článek 13

Pomoc ve vztahu k nárokům

Zvláštní zástupkyně EU a členové jejího týmu jsou nápomocni při poskytování informací při řešení veškerých nároků a závazků vyplývajících z mandátů předchozích zvláštních zástupců EU pro oblast Afrického rohu a poskytují k tomuto účelu administrativní pomoc a přístup k relevantním dokumentům.

Článek 14

Přezkum

Provádění tohoto rozhodnutí a jeho soulad s jinými iniciativami Unie v regionu podléhají pravidelnému přezkumu. Zvláštní zástupkyně EU předkládá vysokému představiteli, Radě a Komisi pravidelné zprávy o pokroku a do 31. května 2022 předloží závěrečnou souhrnnou zprávu o výkonu mandátu.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 21. června 2021.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES

(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2011/819/SZBP ze dne 8. prosince 2011 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro oblast Afrického rohu (Úř. věst. L 327, 9.12.2011, s. 62),.

(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/905 ze dne 25. června 2018 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro oblast Afrického rohu (Úř. věst. L 161, 26.6.2018, s. 16).

(3) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/352 ze dne 25. února 2021, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2018/905 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro oblast Afrického rohu (Úř. věst. L 68, 26.2.2021, s. 187).

(4) Rozhodnutí Rady 2011/168/SZBP ze dne 21. března 2011 o Mezinárodním trestním soudu a o zrušení společného postoje 2003/444/SZBP (Úř. věst. L 76, 22.3.2011, s. 56).

(5) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).

22.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 222/33

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2021/1013

ze dne 21. června 2021

o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro Střední Asii

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 33 a čl. 31 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 15. dubna 2015 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2015/598 (1), kterým jmenovala zvláštním zástupcem Evropské unie pro Střední Asii pana Petera BURIANA.

(2)	Dne 25. června 2018 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2018/904 (2) o prodloužení mandátu pana BURIANA jakožto zvláštního zástupce EU pro Střední Asii. Uvedené rozhodnutí bylo naposledy pozměněno rozhodnutím Rady (SZBP) 2021/282 (3). Mandát zvláštního zástupce EU skončí dne 30. června 2021.

(3)	Měl by být jmenován nový zvláštní zástupce EU pro Střední Asii na období 20 měsíců.

(4)	Zvláštní zástupce EU bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla bránit v dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zvláštní zástupce Evropské unie

Paní Terhi HAKALA je jmenována zvláštní zástupkyní Evropské unie (dále jen „zvláštní zástupce EU“) pro Střední Asii na období od 1. července 2021 do 28. února 2023. Rada může po posouzení Politickým a bezpečnostním výborem a na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) rozhodnout o prodloužení nebo dřívějším ukončení mandátu zvláštního zástupce EU.

Článek 2

Cíle politiky

Mandát zvláštního zástupce EU vychází z cílů politiky Unie ve Střední Asii. Tyto cíle zahrnují:

a)	podporu dobrých a úzkých vztahů mezi Unií a zeměmi Střední Asie na základě společných hodnot a zájmů stanovených v příslušných dohodách;

b)	přispívání k posílení stability a spolupráce mezi zeměmi v regionu;

c)	přispívání k posílení demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných a dodržování lidských práv a základních svobod ve Střední Asii;

d)	řešení hlavních hrozeb, zejména specifických problémů s přímými důsledky pro Unii;

e)	posílení účinnosti a viditelnosti působení Unie v regionu, mimo jiné prostřednictvím užší koordinace s jinými relevantními partnery a mezinárodními organizacemi, například s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Organizací spojených národů (OSN).

Článek 3

Mandát

1. K dosažení cílů politiky se zvláštnímu zástupci EU uděluje mandát:

a)	podporovat celkovou politickou koordinaci Unie ve Střední Asii a přispívat k zajišťování soudržnosti vnější činnosti Unie v regionu;

b)	přispívat k provádění strategie Unie pro nové partnerství se Střední Asií, doplněné o příslušné závěry Rady a následné zprávy o pokroku při provádění strategie Unie pro Střední Asii, předkládat doporučení a pravidelně podávat zprávy příslušným útvarům Rady;

c)	být nápomocen Radě při dalším rozvoji celkové politiky vůči Střední Asii;

d)	pozorně sledovat politický vývoj ve Střední Asii prostřednictvím rozvoje a udržování úzkých kontaktů s vládami, parlamenty, soudy, občanskou společností a hromadnými sdělovacími prostředky;

e)	podporovat spolupráci Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu v regionálních otázkách společného zájmu;

f)	rozvíjet vhodné kontakty a spolupráci s hlavními zainteresovanými aktéry v regionu a se všemi příslušnými regionálními a mezinárodními organizacemi;

ve spolupráci se zvláštním zástupcem EU pro lidská práva přispívat v daném regionu k provádění politiky Unie v oblasti lidských práv, včetně obecných zásad Unie pro lidská práva, zejména obecných zásad Unie týkajících se dětí a ozbrojených konfliktů a obecných zásad Unie týkajících se násilí páchaného na ženách a dívkách a boje proti všem formám diskriminace žen, jakož i politiky Unie týkající se rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325(2000) o ženách, míru a bezpečnosti, mimo jiné sledováním vývoje situace a podáváním souvisejících zpráv a vypracováváním příslušných doporučení;

h)	v úzké spolupráci s OSN a OBSE přispívat k předcházení konfliktům a jejich řešení prostřednictvím rozvoje kontaktů s příslušnými orgány a jinými místními činiteli, jako jsou nevládní organizace, politické strany, menšiny, náboženské skupiny a jejich vedení;

přispívat k formulování aspektů společné zahraniční a bezpečnostní politiky ve vztahu ke Střední Asii souvisejících s energetickou bezpečností, bezpečností hranic, bojem proti závažné trestné činnosti včetně drog a obchodování s lidmi, hospodařením s vodními zdroji, životním prostředím a změnou klimatu;

j)	podporovat regionální bezpečnost ve Střední Asii v souvislosti s omezením mezinárodní přítomnosti v Afghánistánu.

2. Zvláštní zástupce EU podporuje činnost vysokého představitele a udržuje přehled o všech činnostech Unie v regionu.

Článek 4

Provádění mandátu

1. Zvláštní zástupce EU provádí svůj mandát pod vedením vysokého představitele.

3. Zvláštní zástupce EU spolupracuje a pracuje v úzké koordinaci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a jejími příslušnými útvary.

Článek 5

Financování

1. Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s mandátem zvláštního zástupce EU v období od 1. července 2021 do 28. února 2023 činí 1 885 000 EUR.

2. Výdaje jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými na souhrnný rozpočet Unie.

3. Správa výdajů se řídí smlouvou mezi zvláštním zástupcem EU a Komisí. Za veškeré výdaje je zvláštní zástupce EU odpovědný Komisi.

Článek 6

Sestavení a složení týmu

3. Veškerý vyslaný personál je i nadále administrativně podřízen vysílajícímu členskému státu, vysílajícímu orgánu Unie nebo ESVČ a vykonává své povinnosti a jedná v zájmu mandátu zvláštního zástupce EU.

4. S cílem zajistit soudržnost a soulad příslušných činností členů týmu zvláštního zástupce EU jsou tito pracovníci zařazeni do příslušných oddělení ESVČ nebo delegací Unie.

Článek 7

Výsady a imunity zvláštního zástupce EU a členů jeho týmu

Článek 8

Bezpečnost utajovaných informací EU

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu dodržují bezpečnostní zásady a minimální bezpečnostní normy zavedené rozhodnutím Rady 2013/488/EU (4).

Článek 9

Přístup k informacím a logistická podpora

1. Členské státy, Komise, ESVČ a generální sekretariát Rady zajistí, aby měl zvláštní zástupce EU přístup k veškerým důležitým informacím.

2. Logistickou podporu v regionu poskytují podle okolností delegace Unie v regionu nebo členské státy.

Článek 10

Bezpečnost

b)	zajistí, aby byl veškerý personál vyslaný mimo Unii pojištěn pro případ zvýšeného rizika, jak vyžaduje situace v dané oblasti působnosti;

zajistí, aby byla provedena veškerá schválená doporučení vydaná na základě pravidelných posouzení bezpečnosti, a podává vysokému představiteli, Radě a Komisi písemné zprávy o provádění těchto doporučení a o dalších bezpečnostních otázkách v rámci pravidelných zpráv o pokroku a závěrečné souhrnné zprávy o provádění mandátu.

Článek 11

Podávání zpráv

Zvláštní zástupce EU pravidelně podává zprávy vysokému představiteli a Politickému a bezpečnostnímu výboru. Zvláštní zástupce EU podává podle potřeby zprávy rovněž pracovním skupinám Rady. Pravidelné zprávy jsou rozesílány prostřednictvím sítě COREU. Zvláštní zástupce EU může podávat zprávy Radě pro zahraniční věci. Zvláštní zástupce EU se může podílet na podávání informací Evropskému parlamentu.

Článek 12

Koordinace

1. Zvláštní zástupce EU přispívá k jednotě, konzistentnosti a účinnosti činností Unie a pomáhá zajišťovat, aby všechny nástroje Unie a opatření členských států byly uplatňovány konzistentně v zájmu dosažení cílů politiky Unie. Ve vhodných případech jsou navazovány kontakty s členskými státy. Činnosti zvláštního zástupce EU jsou koordinovány s činnostmi oddělení ESVČ příslušného pro danou zeměpisnou oblast a s Komisí. Zvláštní zástupce EU pravidelně informuje mise členských států a delegace Unie.

2. Na místě jsou udržovány úzké styky s příslušnými vedoucími misí členských států a vedoucími delegací Unie. Ti se snaží být zvláštnímu zástupci EU co nejvíce nápomocni při provádění mandátu. Zvláštní zástupce EU rovněž udržuje vztahy s dalšími mezinárodními a regionálními subjekty působícími na místě.

Článek 13

Pomoc ve vztahu k nárokům

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu jsou nápomocni při poskytování informací při řešení veškerých nároků a závazků vyplývajících z mandátů předchozích zvláštních zástupců EU pro Střední Asii a poskytují k tomuto účelu administrativní pomoc a přístup k relevantním dokumentům.

Článek 14

Přezkum

Provádění tohoto rozhodnutí a jeho soulad s jinými iniciativami Unie v regionu podléhají pravidelnému přezkumu. Zvláštní zástupce EU předkládá vysokému představiteli, Radě a Komisi pravidelné zprávy o pokroku a do 30. listopadu 2022 předloží závěrečnou souhrnnou zprávu o provádění mandátu.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 21. června 2021.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES

(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/598 ze dne 15. dubna 2015 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro Střední Asii (Úř. věst. L 99, 16.4.2015, s. 25).

(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/904 ze dne 25. června 2018 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro Střední Asii (Úř. věst. L 161, 26.6.2018, s. 12).

(3) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/282 ze dne 22. února 2021, kterým se mění rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/904 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro Střední Asii (Úř. věst. L 62, 23.2.2021, s. 45).

(4) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).

22.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 222/40

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2021/1015

ze dne 17. června 2021,

kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/1956, pokud jde o harmonizované normy pro chladicí spotřebiče, spotřebiče na výrobu zmrzliny a výrobníky ledu, laboratorní zařízení pro ohřev materiálů, automatická a poloautomatická laboratorní zařízení pro analýzu a jiné účely, elektrická zařízení se jmenovitými údaji vztahujícími se k elektrickému napájení, spotřebiče pro ošetřování pleti použitím ultrafialového a infračerveného záření, topidla pro vytápění místností, elektrické žehličky, nepřenosné sporáky, varné desky, trouby a podobné spotřebiče, napařovače látek, elektromechanické přístroje řídicích obvodů, přikrývky, podušky, oděvy a podobné ohebné tepelné spotřebiče a určitá jiná elektrická zařízení určená pro používání v určitých mezích napětí

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (1), a zejména na čl. 10 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s článkem 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU (2) se předpokládá, že elektrická zařízení, která jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě s bezpečnostními zásadami uvedenými v článku 3 uvedené směrnice a stanovenými v příloze I uvedené směrnice, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují.

(2)

Dopisem M/511 ze dne 8. listopadu 2012 požádala Komise Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI) o první úplný seznam názvů harmonizovaných norem a o vypracování, revizi a doplnění harmonizovaných norem pro elektrická zařízení určená pro používání v určitých mezích napětí na podporu směrnice 2014/35/EU. Bezpečnostní zásady uvedené v článku 3 směrnice 2014/35/EU a stanovené v příloze I uvedené směrnice se od předložení žádosti CEN, CENELEC a ETSI nezměnily.

(3)	Na základě žádosti M/511 vypracovaly výbory CEN a CENELEC harmonizovanou normu a její změny EN 60335-2-24:2010, EN 60335-2-24:2010/A1:2019, EN 60335-2-24:2010/A2:2019 a EN 60335-2-24:2010/A11:2020 pro chladicí spotřebiče, spotřebiče na výrobu zmrzliny a výrobníky ledu.

(4)

Na základě žádosti M/511 revidovaly výbory CEN a CENELEC harmonizované normy EN 61010-2-010:2014 a EN 61293:1994, na něž jsou zveřejněny odkazy ve sdělení Komise (2018/C 326/02) (3). Výsledkem bylo přijetí harmonizovaných norem EN IEC 61010-2-010:2020 pro laboratorní zařízení pro ohřev materiálů a EN IEC 61293:2020 pro elektrická zařízení se jmenovitými údaji vztahujícími se k elektrickému napájení.

(5)

Na základě žádosti M/511 změnily výbory CEN a CENELEC harmonizované normy EN 60335-2-17:2013 pro přikrývky, podušky, oděvy a podobné ohebné tepelné spotřebiče a EN 60335-2-85:2003 pro napařovače látek, na něž byly uvedeny odkazy v příloze I prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/1956 (4). Výsledkem bylo přijetí pozměňujících harmonizovaných norem EN 60335-2-17:2013/A1:2020 a EN 60335-2-85:2003/A2:2020. Výbory CEN a CENELEC rovněž změnily tyto harmonizované normy, na něž byly zveřejněny odkazy ve sdělení (2018/C 326/02): EN 60335-2-27:2013 pro spotřebiče pro ošetřování pleti použitím ultrafialového a infračerveného záření, EN 60335-2-30:2009 pro topidla pro vytápění místností a EN 60335-2-6:2015 pro nepřenosné sporáky, varné desky, trouby a podobné spotřebiče. Výsledkem bylo přijetí těchto pozměňujících harmonizovaných norem: EN 60335-2-27:2013/A1:2020 a EN 60335-2-27:2013/A2:2020; EN 60335-2-30:2009/A12:2020 a EN 60335-2-30:2009/A1:2020; a EN 60335-2-6:2015/A11:2020 a EN 60335-2-6:2015/A1:2020.

(6)

Na základě žádosti M/511 revidovaly výbory CEN a CENELEC rovněž harmonizovanou normu EN 61010-2-081:2015 pro automatická a poloautomatická laboratorní zařízení pro analýzu a jiné účely a změnily harmonizovanou normu EN 60335-2-3:2016 pro elektrické žehličky. Výsledkem bylo přijetí harmonizované normy EN IEC 61010-2-081:2020 a pozměňující harmonizované normy EN 60335-2-3:2016/A1:2020.

(7)	Komise společně s výbory CEN a CENELEC posoudila, zda jsou uvedené harmonizované normy a jejich změny v souladu s žádostí M/511.

(8)

Harmonizované normy EN IEC 61010-2-010:2020, EN IEC 61010-2-081:2020, EN IEC 61293:2020, EN 60335-2-17:2013 (ve znění EN 60335-2-17:2013/A1:2020), EN 60335-2-27:2013 (ve znění EN 60335-2-27:2013/A1:2020 a EN 60335-2-27:2013/A2:2020), EN 60335-2-30:2009 (ve znění EN 60335-2-30:2009/A12:2020 a EN 60335-2-30:2009/A1:2020), EN 60335-2-3:2016 (ve znění EN 60335-2-3:2016/A1:2020), EN 60335-2-6:2015 (ve znění EN 60335-2-6:2015/A11:2020 a EN 60335-2-6:2015/A1:2020) a EN 60335-2-85:2003 (ve znění EN 60335-2-85:2003/A2:2020), ve znění jiných norem nebo opravené jinými normami, na něž jsou odkazy zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, splňují bezpečnostní zásady, které si kladou za cíl splnit a které jsou stanoveny ve směrnici 2014/35/EU. Je proto vhodné odkazy na uvedené normy zveřejnit spolu s odkazy na veškeré relevantní normy, které je mění nebo opravují, v Úředním věstníku Evropské unie.

(9)

Příloha I prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/1956 uvádí odkazy na harmonizované normy, které zakládají předpoklad shody se směrnicí 2014/35/EU. Aby se zajistilo, že odkazy na harmonizované normy vypracované na podporu směrnice 2014/35/EU budou uvedeny v jednom aktu, měly by být odkazy na tyto normy začleněny do prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/1956.

(10)

Tabulka ZZA.1 harmonizované normy EN 60335-2-24:2010 (ve znění EN 60335-2-24:2010/A1:2019, EN 60335-2-24:2010/A2:2019 a EN 60335-2-24:2010/A11:2020) obsahuje vysvětlení textu „plocha přesahující 75 cm2“, který je použit v bodech 30.2 a 30.2.101 této normy. V zájmu zajištění jasnosti a soudržnosti by měl být odkaz na uvedenou normu spolu s odkazy na normy, které ji mění, zveřejněn s omezením, pokud jde o uvedený text.

(11)

Článek 1 prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/1956 stanoví, že odkazy na harmonizované normy pro elektrická zařízení vypracované na podporu směrnice 2014/35/EU jsou uvedeny v příloze I zmíněného rozhodnutí. Aby se zajistilo, že odkazy na harmonizované normy vypracované na podporu směrnice 2014/35/EU, které jsou zveřejněny s omezením, budou uvedeny v témže aktu, je nezbytné uvedený článek změnit a vložit samostatnou přílohu obsahující odkazy na tyto harmonizované normy.

(12)

Výbory CEN a CENELEC rovněž vypracovaly opravu EN 60947-5-1:2017/AC:2020-05, kterou se opravuje harmonizovaná norma EN 60947-5-1:2017 pro přístroje a spínací ústrojí řídicích obvodů, na niž je odkaz uveden v příloze I prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/1956. Vzhledem k tomu, že tato oprava zavádí technické opravy uvedené normy, a v zájmu zajištění správného a jednotného uplatňování harmonizovaných norem, na něž byly zveřejněny odkazy, je vhodné uvést odkaz na tuto harmonizovanou normu spolu s odkazem na opravu v příloze I prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/1956.

(13)

Je proto nezbytné v řadě C Úředního věstníku Evropské unie zrušit odkazy na níže uvedené harmonizované normy vzhledem k tomu, že byly revidovány nebo změněny, spolu s odkazy na veškeré normy, které je mění nebo opravují, zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie: EN 61010-2-010:2014, EN 61293:1994, EN 60335-2-27:2013, EN 60335-2-30:2009 a EN 60335-2-6:2015.

(14)	Příloha II prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/1956 obsahuje odkazy na harmonizované normy vypracované na podporu směrnice 2014/35/EU, které se v řadě C Úředního věstníku Evropské unie zrušují. Je proto vhodné zařadit zmíněné odkazy do uvedené přílohy.

(15)

Dále je nezbytné v řadě L Úředního věstníku Evropské unie zrušit odkazy na harmonizované normy EN 60335-2-17:2013, EN 60335-2-85:2003 a EN 60947-5-1:2017 spolu s odkazy na veškeré normy, které je mění nebo opravují, zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie vzhledem k tomu, že uvedené normy byly změněny nebo opraveny. Je proto vhodné vypustit uvedené odkazy z přílohy I prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/1956.

(16)

Aby měli výrobci dostatek času připravit se na uplatňování harmonizovaných norem EN IEC 61010-2-010:2020, EN IEC 61293:2020, EN 60335-2-17:2013 (ve znění EN 60335-2-17:2013/A1:2020), EN 60335-2-27:2013 (ve znění EN 60335-2-27:2013/A1:2020 a EN 60335-2-27:2013/A2:2020), EN 60335-2-30:2009 (ve znění EN 60335-2-30:2009/A12:2020 a EN 60335-2-30:2009/A1:2020), EN 60335-2-6:2015 (ve znění EN 60335-2-6:2015/A11:2020 a EN 60335-2-6:2015/A1:2020), EN 60335-2-85:2003 (ve znění EN 60335-2-85:2003/A2:2020) a EN 60947-5-1:2017 (ve znění opravy EN 60947-5-1:2017/AC:2020-05), případně ve znění jiných norem nebo opravených jinými normami, na něž jsou odkazy zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, je nutné odložit zrušení odkazů na harmonizované normy EN 61010-2-010:2014, EN 61293:1994, EN 60335-2-27:2013, EN 60335-2-30:2009, EN 60335-2-6:2015, EN 60335-2-85:2003, EN 60335-2-17:2013 a EN 60947-5-1:2017 spolu s odkazy na veškeré normy, které je mění nebo opravují, zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie.

(17)

Odkaz na harmonizovanou normu EN 61010-2-081:2015 byl poprvé zveřejněn ve sdělení Komise (2016/C 249/03) (5), ale omylem byl vypuštěn ze sdělení Komise (2018/C 209/04) (6) a sdělení (2018/C 326/02). Odkaz na uvedenou normu by proto měl být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie se zpětným účinkem. Uvedené zveřejnění by mělo zůstat účinné po dobu, která výrobcům umožní připravit se na uplatňování harmonizované normy EN IEC 61010-2-081:2020.

(18)

Odkaz na harmonizovanou normu EN 60335-2-3:2016 byl poprvé zveřejněn ve sdělení (2016/C 249/03), ale omylem byl vypuštěn ze sdělení (2018/C 326/02). Odkaz na uvedenou normu by proto měl být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie se zpětným účinkem. Uvedené zveřejnění by mělo zůstat účinné po dobu, která výrobcům umožní připravit se na uplatňování harmonizované normy EN 60335-2-3:2016 (ve znění EN 60335-2-3:2016/A1:2020).

(19)

Odkazy na harmonizované normy EN 60664-1:2007, EN 60051-1:1998, EN 60127-3:1996, EN 60664-3:2003, EN 60695-10-3:2002, EN 60695-11-2:2014, EN 60695-11-5:2005, EN ISO 11252:2013, HD 597 S1:1992, EN 60664-4:2006, EN 60695-2-10:2013, EN 60695-2-11:2014, EN 60695-10-2:2014, EN 60695-11-3:2012, EN 60695-11-4:2011, EN 60695-11-10:2013, EN 60695-11-20:2015, EN 61010-2-091:2012, EN 61557-8:2015, EN 61557-15:2014 a EN 61557-16:2015 a odkazy na veškeré změny nebo opravy těchto norem byly poprvé zveřejněny ve sdělení (2016/C 249/03), ale omylem nebyly uvedeny ve sděleních (2018/C 209/04) a (2018/C 326/02). Odkazy na harmonizované normy EN 50288-2-1:2013, EN 50288-2-2:2013, EN 50288-3-1:2013, EN 50288-3-2:2013, EN 50288-4-1:2013, EN 50288-4-2:2013, EN 50288-5-1:2013, EN 50288-5-2:2013, EN 50288-6-1:2013, EN 50288-6-2:2013, EN 50288-10-2:2015, EN 50288-11-2:2015, EN 62493:2010, EN 50288-1:2013, EN 61010-2-061:2015, EN 61230:2008 a EN 62026-7:2013 a odkazy na veškeré změny nebo opravy těchto norem byly poprvé zveřejněny ve sdělení (2016/C 249/03), ale omylem nebyly uvedeny ve sdělení (2018/C 326/02). Odkazy na uvedené normy by proto měly být zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie se zpětným účinkem.

(20)

Prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2020/1146 (7) byl odkaz na harmonizovanou normu EN 50178:1997 zařazen do přílohy II prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/1956, která obsahuje odkazy na harmonizované normy vypracované na podporu směrnice 2014/35/EU, které jsou v řadě C zrušeny, aniž by bylo uvedeno datum jejich zrušení. Je proto nutné nahradit příslušnou položku v příloze II prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/1956 novou položkou obsahující odkaz na normu EN 50178:1997 a datum zrušení. Vzhledem k tomu, že norma EN 50178:1997 byla revidována normou EN 62477-1:2012 a její změnou EN 62477-1:2012/A11:2014, na něž byly sdělením (2018/C 326/02) zveřejněny odkazy v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, je nezbytné poskytnout výrobcům určitý další čas, aby se připravili na uplatňování harmonizované normy EN 62477-1:2012 a její změny. Zrušení normy EN 50178:1997 by proto mělo být odloženo.

(21)	Prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/1956 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(22)

Soulad s harmonizovanou normou zakládá předpoklad shody s odpovídajícími základními požadavky, včetně bezpečnostních zásad, stanovenými v harmonizačních právních předpisech Unie ode dne zveřejnění odkazu na takovou normu v Úředním věstníku Evropské unie. Několik odkazů na harmonizované normy je třeba zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie se zpětným účinkem. Toto rozhodnutí by proto mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/1956 se mění takto:

v článku 1 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„Odkaz na harmonizovanou normu EN 60335-2-24:2010 vypracovanou na podporu směrnice 2014/35/EU a uvedenou v příloze IA tohoto rozhodnutí se zveřejňuje s omezením v Úředním věstníku Evropské unie.

Odkazy na harmonizované normy pro elektrická zařízení určená pro používání v určitých mezích napětí vypracované na podporu směrnice 2014/35/EU, které jsou uvedeny v příloze IB tohoto rozhodnutí, se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie. Uvedené odkazy se považují za zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie od dat stanovených v uvedené příloze.

Odkazy na harmonizované normy pro elektrická zařízení určená pro používání v určitých mezích napětí vypracované na podporu směrnice 2014/35/EU, které jsou uvedeny v příloze IC tohoto rozhodnutí, se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie. Uvedené odkazy se považují za zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie na období stanovená v uvedené příloze.“;

2)	příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto rozhodnutí;

3)	vkládá se nová příloha IA uvedená v příloze II tohoto rozhodnutí;

4)	vkládá se nová příloha IB uvedená v příloze III tohoto rozhodnutí;

5)	vkládá se nová příloha IC uvedená v příloze IV tohoto rozhodnutí;

6)	příloha II se mění v souladu s přílohou V tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Bod 1 přílohy I se použije ode dne 22. prosince 2022.

Bod 3 přílohy I se použije ode dne 22. prosince 2021.

Bod 5 přílohy I se použije ode dne 22. prosince 2022.

V Bruselu dne 17. června 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 357).

(3) Sdělení Komise (2018/C 326/02) v rámci provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh (Úř. věst. C 326, 14.9.2018, s. 4).

(4) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1956 ze dne 26. listopadu 2019 o harmonizovaných normách pro elektrická zařízení určená pro používání v určitých mezích napětí vypracovaných na podporu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU (Úř. věst. L 306, 27.11.2019, s. 26).

(5) Sdělení Komise (2016/C 249/03) v rámci provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh (Úř. věst. C 249, 8.7.2016, s. 62).

(6) Sdělení Komise (2018/C 209/04) v rámci provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh (Úř. věst. C 209, 15.6.2018, s. 37).

(7) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/1146 ze dne 31. července 2020, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/1956, pokud jde o harmonizované normy pro některé spotřebiče pro domácnost, tepelné pojistky, zařízení v kabelových sítích pro televizní a rozhlasové signály a interaktivní služby, jističe, zařízení pro zhášení oblouku a obloukové svařování, instalační spojky určené k trvalému spojení v pevné instalaci, transformátory, tlumivky, napájecí zdroje a jejich kombinace, systém nabíjení elektrických vozidel vodivým propojením, kabelové vázací spony a vedení kabelů, přístroje řídicích obvodů, spínací ústrojí, nouzové osvětlení, elektronické obvody používané ve svítidlech a výbojové světelné zdroje (Úř. věst. L 250, 3.8.2020, s. 121).

PŘÍLOHA I

Příloha I prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/1956 se mění takto:

1)	řádek 11 se zrušuje;

vkládá se nový řádek 11a, který zní:

„11a.

EN 60335-2-85:2003

Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-85: Zvláštní požadavky na napařovače látek

EN 60335-2-85:2003/A1:2008

EN 60335-2-85:2003/A11:2018

EN 60335-2-85:2003/A2:2020“;

3)	řádek 18 se zrušuje;

vkládá se nový řádek 18a, který zní:

„18a.

EN 60947-5-1:2017

Spínací a řídicí přístroje nízkého napětí – Část 5-1: Přístroje a spínací ústrojí řídicích obvodů – Elektromechanické přístroje řídicích obvodů

EN 60947-5-1:2017/AC:2020-05“;

5)	řádek 33 se zrušuje;

vkládá se nový řádek 33a, který zní:

„33a.

EN 60335-2-17:2013

Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-17: Zvláštní požadavky na přikrývky, podušky, oděvy a podobné ohebné tepelné spotřebiče

EN 60335-2-17:2013/A11:2019

EN 60335-2-17:2013/A1:2020“;

doplňují se nové řádky, které znějí:

Číslo	Odkaz na normu
„73.	EN IEC 61010-2-010:2020 Bezpečnostní požadavky na elektrická měřicí, řídicí a laboratorní zařízení – Část 2-010: Zvláštní požadavky na laboratorní zařízení pro ohřev materiálů
74.	EN IEC 61010-2-081:2020 Bezpečnostní požadavky na elektrická měřicí, řídicí a laboratorní zařízení – Část 2-081: Zvláštní požadavky na automatická a poloautomatická zařízení pro analýzu a jiné účely
75.	EN IEC 61293:2020 Označování elektrických zařízení jmenovitými údaji vztahujícími se k elektrickému napájení – Bezpečnostní požadavky
76.	EN 60335-2-27:2013 Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-27: Zvláštní požadavky na spotřebiče pro ošetřování pleti použitím ultrafialového a infračerveného záření EN 60335-2-27:2013/A1:2020 EN 60335-2-27:2013/A2:2020
77.	EN 60335-2-3:2016 Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-3: Zvláštní požadavky na elektrické žehličky EN 60335-2-3:2016/A1:2020
78.	EN 60335-2-30:2009 Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-30: Zvláštní požadavky na topidla pro vytápění místností EN 60335-2-30:2009/A11:2012 EN 60335-2-30:2009/AC:2010 EN 60335-2-30:2009/AC:2014 EN 60335-2-30:2009/A1:2020 EN 60335-2-30:2009/A12:2020
79.	EN 60335-2-6:2015 Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-6: Zvláštní požadavky na nepřenosné sporáky, varné desky, trouby a podobné spotřebiče EN 60335-2-6:2015/A11:2020 EN 60335-2-6:2015/A1:2020.“

PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA IA

Odkaz na normu

EN 60335-2-24:2010

Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-24: Zvláštní požadavky na chladicí spotřebiče, spotřebiče na výrobu zmrzliny a výrobníky ledu

EN 60335-2-24:2010/A1:2019

EN 60335-2-24:2010/A2:2019

EN 60335-2-24:2010/A11:2020

Poznámka: Pro účely předpokladu shody s odpovídajícími bezpečnostními zásadami uvedenými v článku 3 směrnice 2014/35/EU a stanovenými v příloze I uvedené směrnice platí toto:

a)	slovy „plocha přesahující 75 cm2“ v bodě 30.2 uvedené normy se rozumí „celková plocha přesahující 75 cm2 (za 75 cm2 se považuje součet všech otvorů v zadní části spotřebiče)“;

b)	slovy „plocha nepřesahující 75 cm2“ v bodě 30.2.101 uvedené normy se rozumí „celková plocha nepřesahující 75 cm2 (za 75 cm2 se považuje součet všech otvorů v zadní části spotřebiče).

“

PŘÍLOHA III

„PŘÍLOHA 1B

Číslo	Odkaz na normu	Od
01.	HD 597 S1:1992 Vazební kondenzátory a kapacitní děliče HD 597 S1:1992/AC:1992	15. června 2018
02.	EN 50288-1:2013 Víceprvkové metalické kabely pro analogovou a digitální komunikaci a řízení – Část 1: Kmenová specifikace	14. září 2018
03.	EN 50288-2-1:2013 Víceprvkové metalické kabely pro analogovou a digitální komunikaci a řízení – Část 2-1: Dílčí specifikace stíněných kabelů do 100 MHz – Horizontální kabely a páteřní kabely budovy	14. září 2018
04.	EN 50288-2-2:2013 Víceprvkové metalické kabely pro analogovou a digitální komunikaci a řízení – Část 2-2: Dílčí specifikace stíněných kabelů do 100 MHz – Kabely pracoviště a propojovací kabely	14. září 2018
05.	EN 50288-3-1:2013 Víceprvkové metalické kabely pro analogovou a digitální komunikaci a řízení – Část 3-1: Dílčí specifikace nestíněných kabelů do 100 MHz – Horizontální kabely a páteřní kabely budovy	14. září 2018
06.	EN 50288-3-2:2013 Víceprvkové metalické kabely pro analogovou a digitální komunikaci a řízení – Část 3-2: Dílčí specifikace nestíněných kabelů do 100 MHz – Kabely pracoviště a propojovací kabely	14. září 2018
07.	EN 50288-4-1:2013 Víceprvkové metalické kabely pro analogovou a digitální komunikaci a řízení – Část 4-1: Dílčí specifikace stíněných kabelů do 600 MHz – Horizontální kabely a páteřní kabely budovy	14. září 2018
08.	EN 50288-4-2:2013 Víceprvkové metalické kabely pro analogovou a digitální komunikaci a řízení – Část 4-2: Dílčí specifikace stíněných kabelů do 600 MHz – Kabely pracoviště a propojovací kabely	14. září 2018
09.	EN 50288-5-1:2013 Víceprvkové metalické kabely pro analogovou a digitální komunikaci a řízení – Část 5-1: Dílčí specifikace stíněných kabelů do 250 MHz – Horizontální kabely a páteřní kabely budovy	14. září 2018
10.	EN 50288-5-2:2013 Víceprvkové metalické kabely pro analogovou a digitální komunikaci a řízení – Část 5-2: Dílčí specifikace stíněných kabelů do 250 MHz – Kabely pracoviště a propojovací kabely	14. září 2018
11.	EN 50288-6-1:2013 Víceprvkové metalické kabely pro analogovou a digitální komunikaci a řízení – Část 6-1: Dílčí specifikace nestíněných kabelů do 250 MHz – Horizontální kabely a páteřní kabely budovy	14. září 2018
12.	EN 50288-6-2:2013 Víceprvkové metalické kabely pro analogovou a digitální komunikaci a řízení – Část 6-2: Dílčí specifikace nestíněných kabelů do 250 MHz – Kabely pracoviště a propojovací kabely	14. září 2018
13.	EN 50288-10-2:2015 Víceprvkové metalické kabely pro analogovou a digitální komunikaci a řízení – Část 10-2: Dílčí specifikace stíněných kabelů od 1 MHz do 500 MHz pro pracoviště, propojovací kabely a datová centra	14. září 2018
14.	EN 50288-11-2:2015 Víceprvkové metalické kabely pro analogovou a digitální komunikaci a řízení – Část 11-2: Dílčí specifikace nestíněných kabelů od 1 MHz do 500 MHz pro pracoviště, propojovací kabely a datová centra	14. září 2018
15.	EN 60051-1:1998 Elektrické měřicí přístroje přímopůsobící ukazovací analogové a jejich příslušenství – Část 1: Definice a obecné požadavky společné pro všechny části	15. června 2018
16.	EN 60127-3:1996 Miniaturní pojistky – Část 3: Subminiaturní tavné pojistkové vložky EN 60127-3:1996/A2:2003 EN 60127-3:1996/AC:1996	15. června 2018
17.	EN 60664-1:2007 Koordinace izolace zařízení nízkého napětí – Část 1: Zásady, požadavky a zkoušky	15. června 2018
18.	EN 60664-4:2006 Koordinace izolace zařízení nízkého napětí – Část 4: Vliv namáhání napětím s vysokým kmitočtem EN 60664-4:2006/AC:2006	15. června 2018
19.	EN 60695-2-10:2013 Zkoušení požárního nebezpečí – Část 2-10: Zkoušky žhavou/horkou smyčkou – Zařízení pro zkoušky žhavou smyčkou a obecný zkušební postup	15. června 2018
20.	EN 60695-2-11:2014 Zkoušení požárního nebezpečí – Část 2-11: Zkoušky žhavou/horkou smyčkou – Zkouška hořlavosti konečných výrobků žhavou smyčkou (GWEPT) (IEC 60695-2-11:2014)	15. června 2018
21.	EN 60695-10-2:2014 Zkoušení požárního nebezpečí – Část 10-2: Nadměrné teplo – Zkouška kuličkou	15. června 2018
22.	EN 60695-10-3:2002 Zkoušení požárního nebezpečí – Část 10-3: Nadměrné teplo – Zkouška deformace způsobené odstraněním napětí vzniklého při odlévání	15. června 2018
23.	EN 60695-11-2:2014 Zkoušení požárního nebezpečí – Část 11-2: Zkoušky plamenem – Zkouška směsným plamenem o jmenovitém výkonu 1 kW: Zařízení, uspořádání ověřovacích zkoušek a návod	15. června 2018
24.	EN 60695-11-3:2012 Zkoušení požárního nebezpečí – Část 11-3: Zkoušky plamenem – Zkouška plamenem o výkonu 500 W – Zařízení a metody ověřovacích zkoušek	15. června 2018
25.	EN 60695-11-4:2011 Zkoušení požárního nebezpečí – Část 11-4: Zkoušky plamenem – Zkouška plamenem o výkonu 50 W – Zařízení a metoda ověřovacích zkoušek	15. června 2018
26.	EN 60695-11-5:2005 Zkoušení požárního nebezpečí – Část 11-5: Zkoušky plamenem – Zkouška plamenem jehlového hořáku – Zařízení, uspořádání ověřovacích zkoušek a návod	15. června 2018
27.	EN 60695-11-10:2013 Zkoušení požárního nebezpečí – Část 11-10: Zkoušky plamenem – Zkouška plamenem o výkonu 50 W při vodorovné a při svislé poloze vzorku EN 60695-11-10:2013/AC:2014	15. června 2018
28.	EN 60695-11-20:2015 Zkoušení požárního nebezpečí – Část 11-20: Zkoušky plamenem – Zkouška plamenem o výkonu 500 W EN 60695-11-20:2015/AC:2016	15. června 2018
29.	EN 61010-2-061:2015 Bezpečnostní požadavky na elektrická měřicí, řídicí a laboratorní zařízení – Část 2-061: Zvláštní požadavky na laboratorní atomové spektrometry s tepelnou atomizací a ionizací	14. září 2018
30.	EN 61010-2-091:2012 Bezpečnostní požadavky na elektrická měřicí, řídicí a laboratorní zařízení – Část 2-091: Zvláštní požadavky na skříňové rentgenové systémy EN 61010-2-091:2012/AC:2013	15. června 2018
31.	EN 61230:2008 Práce pod napětím – Přenosné uzemňovací nebo uzemňovací a zkratovací soupravy	14. září 2018
32.	EN 61557-8:2015 Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích se střídavým napětím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V – Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany – Část 8: Hlídače izolačního stavu v rozvodných sítích IT	15. června 2018
33.	EN 61557-15:2014 Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích se střídavým napětím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V – Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany – Část 15: Požadavky funkční bezpečnosti pro zařízení sledující izolaci a pro zařízení pro nalezení poruchy izolace v sítích IT	15. června 2018
34.	EN 61557-16:2015 Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích se střídavým napětím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V – Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany – Část 16: Zařízení pro zkoušení účinnosti ochranných opatření pro elektrická zařízení a/nebo zdravotnická elektrická zařízení	15. června 2018
35.	EN 62026-7:2013 Spínací a řídicí přístroje nízkého napětí – Rozhraní řadič-zařízení (CDI) – Část 7: CompoNet	14. září 2018
36.	EN 60664-3:2003 Koordinace izolace zařízení nízkého napětí – Část 3: Použití ochranných vrstev, zalévání nebo zalisování pro ochranu proti znečištění EN 60664-3:2003/A1:2010	15. června 2018
37.	EN 60664-1:2007 Koordinace izolace zařízení nízkého napětí – Část 1: Zásady, požadavky a zkoušky	14. září 2018
38.	EN ISO 11252:2013 Lasery a laserová zařízení – Laserové přístroje – Minimální požadavky na dokumentaci (ISO 11252:2013)	15. června 2018

“

PŘÍLOHA IV

„PŘÍLOHA IC

Číslo

Odkaz na normu

EN 61010-2-081:2015

Bezpečnostní požadavky na elektrická měřicí, řídicí a laboratorní zařízení – Část 2-081: Zvláštní požadavky na automatická a poloautomatická zařízení pro analýzu a jiné účely

15. června 2018

22. prosince 2022

EN 60335-2-3:2016

Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-3: Zvláštní požadavky na elektrické žehličky

14. září 2018

22. prosince 2022

“

PŘÍLOHA V

Příloha II prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/1956 se mění takto:

(1)

řádek 64 se nahrazuje tímto:

Číslo

Odkaz na normu

Datum zrušení

„64.

EN 50178:1997

Elektronická zařízení pro použití ve výkonových instalacích

22. prosince 2021“;

doplňují se nové řádky, které znějí:

Číslo	Odkaz na normu	Datum zrušení
„72.	EN 61010-2-010:2014 Bezpečnostní požadavky na elektrická měřicí, řídicí a laboratorní zařízení – Část 2-010: Zvláštní požadavky na laboratorní zařízení pro ohřev materiálů	22. prosince 2022
73.	EN 61293:1994 Označování elektrických zařízení jmenovitými údaji vztahujícími se k elektrickému napájení – Bezpečnostní požadavky	22. prosince 2022
74.	EN 60335-2-27:2013 Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-27: Zvláštní požadavky na spotřebiče pro ošetřování pleti použitím ultrafialového a infračerveného záření	22. prosince 2022
75.	EN 60335-2-30:2009 Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-30: Zvláštní požadavky na topidla pro vytápění místností EN 60335-2-30:2009/A11:2012 EN 60335-2-30:2009/AC:2010 EN 60335-2-30:2009/AC:2014	22. prosince 2022
76.	EN 60335-2-6:2015 Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-6: Zvláštní požadavky na nepřenosné sporáky, varné desky, trouby a podobné spotřebiče	22. prosince 2022“

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 222

České vydání	Právní předpisy	Ročník 64 22. června 2021

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (EU) 2021/1005 ze dne 21. června 2021, kterým se mění nařízení (EU) 2016/44 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi	1
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1006 ze dne 12. dubna 2021, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848, pokud jde o vzor certifikátu, který potvrzuje soulad s pravidly ekologické produkce ( 1 )	3
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1007 ze dne 18. června 2021, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2018/274, pokud jde o databanku analytických hodnot s údaji o izotopech a kontroly v odvětví vína	8
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1008 ze dne 21. června 2021, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/620, pokud jde o status Chorvatska a jedné oblasti Portugalska jako území prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensis a B. suis u populací skotu, mění příloha VIII uvedeného nařízení, pokud jde o status Litvy a určitých oblastí Německa, Itálie a Portugalska jako území prostého infekce virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), a kterým se mění příloha XIII uvedeného nařízení, pokud jde o status Dánska a Finska jako území prostého infekční nekrózy krvetvorné tkáně ( 1 )	12
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1009 ze dne 18. června 2021, kterým se mění rozhodnutí 2013/233/SZBP o misi Evropské unie pro pomoc při integrované správě hranic v Libyi (EUBAM Libya)	18
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1010 ze dne 21. června 2021, kterým se mění rozhodnutí 2014/386/SZBP o omezujících opatřeních v reakci na protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu	20
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1011 ze dne 21. června 2021 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro oblast Sahelu	21
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1012 ze dne 21. června 2021 o jmenování zvláštní zástupkyně Evropské unie pro oblast Afrického rohu	27
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1013 ze dne 21. června 2021 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie pro Střední Asii	33
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1014 ze dne 21. června 2021, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2015/1333 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi	38
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/1015 ze dne 17. června 2021, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/1956, pokud jde o harmonizované normy pro chladicí spotřebiče, spotřebiče na výrobu zmrzliny a výrobníky ledu, laboratorní zařízení pro ohřev materiálů, automatická a poloautomatická laboratorní zařízení pro analýzu a jiné účely, elektrická zařízení se jmenovitými údaji vztahujícími se k elektrickému napájení, spotřebiče pro ošetřování pleti použitím ultrafialového a infračerveného záření, topidla pro vytápění místností, elektrické žehličky, nepřenosné sporáky, varné desky, trouby a podobné spotřebiče, napařovače látek, elektromechanické přístroje řídicích obvodů, přikrývky, podušky, oděvy a podobné ohebné tepelné spotřebiče a určitá jiná elektrická zařízení určená pro používání v určitých mezích napětí	40